Vyhodnocení potravní nabídky pro zvěř v oboře Vidlice Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Vyhodnocení potravní nabídky pro zvěř v oboře Vidlice Bakalářská práce

Brno 2008

Tomáš Vagner

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vyhodnocení potravní nabídky pro zvěř v oboře Vidlice zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne………………………….........Podpis studenta

Poděkování: Vedoucímu bakalářské práce Ing. Ernstovi, Ph.D. za odborné konzultace, trpělivost, obětavý přístup a za cenné rady a připomínky. Dále děkuji tímto panu Doc. Ing. Františku Zabloudilovi CSc. Práce byla podpořena výzkumným záměrem LDF MZLU v BRNĚ č. MSM 6215648902.

Tomáš Vagner

Vyhodnocení potravní nabídky pro zvěř v oboře Vidlice

ABSTRAKT

Cílem této práce je ověření přirozené potravní nabídky pro zvěř a stanovení celkové produkce biomasy v oboře Vidlice v Orlických horách na polesí Zaječiny v režijním užívání práva myslivosti majitele lesních a přilehlých pozemků pana Davida Parishe. Výzkum probíhal ve staré části, a také v nové části obory, o kterou se zvýšila celková výměra obory. V průběhu roku 2007 byl proveden kvantitativní odběr vzorků metodou zkusných ploch, která je založena na základě získání údajů přirozené potravní úživnosti, tj. travnaté, bylinné, dřevnaté a jiné potravní složky. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a porovnány s potravním nárokem chované zvěře v oboře. Bylo zjištěno, že potravní bilance produkce zelené hmoty (trávy, byliny) přístupné zvěři, vykazuje celkem 514,263 t při spotřebě spárkatou zvěří (jelení, daňčí a mufloní) 342,472 t. Doplňková potrava tj. pupeny, výhonky, prýty atd. je zastoupena v množství 219,083 t při spotřebě zvěří 144,705 t. Na základě výsledků lze konstatovat, že tato obora má vhodné životní podmínky pro chov jednotlivých druhů zvěře.

Klíčová slova: podmínky chovu zvěře, úživnost prostředí , kvantitativní hodnota biomasy, metoda zkusných ploch

Tomáš Vagner

Evaluation of food offer for wild game in game preserve Vidlice

ABSTRACT

The aim of this project is to verify the natural food offer for wild game and also to determine the total production of biomass in game preserve Vidlice in „Orlické Mountains“ in wood district called „Zaječiny“. This place is in over head usage of David Parish who is also the owner of surrounding land and forests. The research was made in the old part and also in the new part of this game preserve, therefore the area size has increased. In year 2007 were taken quantitative samples through „sample plot method“, which is based on the facts of natural food gathering: grass, forbs, wood and other food components. The measured amounts were assessed and compared with food pretension of the wild game in this game preserve. The results of food balance of green material (grass, forbs) accessed to animals was 514,263 t altogether and for consumption of hoofed game (deer-stag, fallow deer, mouflon) the number was 342,472 t. Supplementary food for example buds, sprouts, stems and others are supplied in the amount of 219,083 t and for consumption of wild game 144,705 t. Based on these facts we can claim that this game preserve has suitable life conditions for individual type of wild animals living in our woods.

Klíčová slova: conditions of breeding wild game, natural food gathering, quantitative amount of biomass, sample plot method

OBSAH: 1. 2. 3.

ÚVOD....................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 9 LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................ 10 3.1. Potrava a výživa zvěře .................................................................................... 10 3.1.1. Jelení zvěř (Cervus elaphus)................................................................... 10 3.1.2. Daňčí zvěř (Dama dama)........................................................................ 12 3.1.3. Mufloní zvěř (Ovis musimom) ................................................................ 13 3.2. Minerální výživa zvěře ................................................................................... 14 3.3. Význam vody pro zvěř.................................................................................... 15 3.4. Význam doplňkové potravy pro zvěř.............................................................. 16 4. CHARAKTERISTIKA OBORY VIDLICE........................................................... 18 4.1. Historie Zaječin............................................................................................... 18 4.2. Rozloha obory, hranice a skladba pozemků ................................................... 18 4.3. Přírodní poměry .............................................................................................. 20 4.3.1. Hydrologické poměry ............................................................................. 20 4.3.2. Klimatické poměry ................................................................................. 20 4.3.3. Geologické a pedologické poměry ......................................................... 22 4.3.4. Zastoupení dřevin, travin, keřů a bylin ................................................... 22 5. HOSPODAŘENÍ SE ZVĚŘÍ.................................................................................. 23 5.1. Počátky založení chovu zvěře v oboře............................................................ 23 5.2. Početní stavy v oboře Vidlice ......................................................................... 24 5.3. Vývoj početních stavů zvěře........................................................................... 26 5.4. Bionomie zvěře ............................................................................................... 27 5.4.1. Jelení zvěř ............................................................................................... 27 5.4.2. Daňčí zvěř ............................................................................................... 27 5.4.3. Jelen sika Dybowského........................................................................... 28 5.4.4. Mufloní zvěř ........................................................................................... 29 5.5. Péče o zvěř ...................................................................................................... 29 5.6. Kvalita chované zvěře a jejích trofejí ............................................................. 30 5.7. Péče o oboru a myslivecká zařízení................................................................ 31 6. MATERIÁL A METODIKA.................................................................................. 32 7. VÝSLEDKY PRÁCE ............................................................................................. 35 7.1. Odběr vzorků a jejich kvantitativní vyhodnocení........................................... 35 7.2. Výpočet potravních nároků zvěře ................................................................... 38 7.3. Jiné vlivy na chov zvěře.................................................................................. 42 8. DISKUSE................................................................................................................ 43 9. ZÁVĚR ................................................................................................................... 44 9.1. Hodnocení současné potravní situace pro zvěř............................................... 44 10. DOPORUČENÍ KE ZLEPŠENÍ STAVU........................................................... 46 10.1. Zlepšení potravy zvěři na pastevních plochách .......................................... 47 11. SOUHRN ............................................................................................................ 49 12. LITERATURA ................................................................................................... 51 13. Seznam tabulek ................................................................................................... 52

1. ÚVOD Oborní chovy zvěře mají svůj základ již na úsvitu lidských dějin. Lovci tehdy začali chápat, že volně žijící a mnohdy i migrující zvěř je pro ně jako dostupný zdroj potravy velice nejistá zásobárna. Vhodnější bylo živou zvěř odchytat, uzavřít ji do ohrad (vznik prvních obor) a krmit ji až do doby nouze. Původní význam obor doznal jistých změn a v současné době jsou obory udržovány či zřizovány především za účelem:


reprezentace, pro možnost poměrně rychlého odlovu trofejově kvalitní zvěře obvykle poplatkovými lovci,




prošlechťování zvěře používané pro další zazvěření,




prohlubování biologických znalostí o zvěři a výzkumu,




chovu a uchovávání vzácných druhů zvěře (bílých jelenů, zubrů atd.),




výchovy myslivecké i nemyslivecké veřejnosti, nalézající v bezprostředním kontaktu se zvěří žádoucí vztah k přírodě. (HROMAS, 1997)

Obora Vidlice patří do skupiny obor ve vlastní režii. Nachází se na polesí Zaječiny a je v režijním užívání práva myslivosti majitele lesních a přilehlých pozemků pana Davida Parishe. V roce 2007 byl proveden odběr vzorků pro zjištění celkové kvantitativní potravní produkce pro stávající druhy zvěře.

8

2. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo vyhodnocení přirozené potravy pro zvěř a navržení případných opaření ke zlepšení stavu v oboře

Vidlice v Orlických horách na polesí Zaječiny

v režijním užívání práva myslivosti majitele lesních a přilehlých pozemků pana Davida Parishe. Obora je zařazena do skupiny menších obor a to o rozloze 89,1121 ha. v I. části a doplněna o další část s výměrou 116,81 ha. V současné době má tedy obora výměru 205,9221 ha. Pro hodnocení úživnosti byla využita „metoda zkusných ploch“, která je přesnější než liniová, případně oplůtková metoda.

9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED Hodnocením potravy pro zvěř se zabývala celá řada odborníků, např. BUBENÍK 1954, LOCHMAN 1964, ZEMAN 1995, WOLF 2000. Tito autoři se shodují na tom, že zvěř potřebuje ke svému zdárnému vývoji pestrost rostlinných druhů. Tato potrava se skládá podle těchto autorů jednak ze semen, z různých druhů listů i bylin a dřevnaté složky, která obsahuje celulózu. Jde o kořínky, kůru, výhony, prýty a terminální pupeny. Na základě studie fyziologie trávení stanovil LOCHMAN tři hlavní potravní typy evropských přežvýkavých kopytníků: okusovače (Foliavora), potravní oportunisty (Herbivora) a spásače (Gramnivora).

3.1. Potrava a výživa zvěře 3.1.1. Jelení zvěř (Cervus elaphus) Jelení zvěř patří mezi přežvýkavce, ti jsou specializováni na bylinnou potravu, která je někdy obtížně stravitelná pro vysoký obsah celulózních složek (LOCHMAN 1985). Tato zvěř představuje potravní mezityp s výraznou tendencí k příjmu trav. Podíl trav je podle HOFMANA (1976) nejméně 50%. Autor udává, že jelení zvěř je schopna udržovat travní porost na loukách, kde je nerušená možnost pastvy po celou dobu vegetace v nízké výšce (LOCHMAN, 1985). Jelení zvěř má možnost úspěšně zpracovávat potravu s vyšším obsahem živin, její trávník obsahuje bakterie schopné rozkládat celulózu, ale také bakterie štěpící škroby (LOCHMAN, 1985). Skladba přirozené potravy spárkaté zvěře je již řadu let předmětem výzkumu u nás i v cizině. Většinou se používá metoda botanických rozborů obsahu předžaludků, použitá poprvé při zjišťování přirozené potravy amerických jelenců viržinských (LOCHMAN, 1985). FIŠER, LOCHMAN se v roce 1969 zabývali zjišťováním přirozené potravy jelení zvěře také u nás, v Krkonoších. Z výsledků vyplývá, že v období nástupu jara, od 15.4. do 31.5., převažovaly v potravě jelení zvěře trávy, které v tomto období začaly prudce rašit a zvěř je intenzivně vyhledávala. Tvořily přes 75% potravy. Spolu s nimi brala zvěř i

10

byliny (rdesno, přeslička lesní, devětsil, jitrocel, pryskyřník a další), ale pouze v množství do 8%. Doplněk této potravy z okrajů lesa a z otevřených pastevních ploch tvořila borůvka (kolem 12%) a letorosty smrku (do 5%). Také v letním období, od 1.6. do 31.8. zůstávaly dominující složkou potravy trávy, i když jejich podíl poklesl na 72%. Borůvka stoupla skoro na 14% a byliny na 11%. V podzimním období, od 1.9. do 31.10. se přirozená potrava skládala téměř výhradně z trav 87%. Borůvka zůstala na 8% a okus smrku tvořil zbývajících 5 %. V zimním období, od 1.11. do 14.4. zůstaly hlavní složkou potravy trávy, které však pocházely převážně z předkládaného sušeného objemného krmiva. Tvořily přes 54% veškeré potravy. Podstatně stoupl podíl okusu smrku na 36%. Podíl borůvky nepřesáhl 7% a 3% tvořil okus listnatých dřevin (LOCHMAN, 1985). Skutečná spotřeba sušiny, bílkovin a vápníku u mladé zvěře jelení do věku jednoho roku se pohybuje přibližně kolem 50% spotřeby dospělé zvěře, spotřeba fosforu dosahuje stejné výše jako u dospělé zvěře (LOCHMAN, 1985). U mladé jelení zvěře od jednoho do dvou let činí skutečná spotřeba sušiny u laní 84% ročního průměru spotřeby negravidních laní starších dvou let a u jelenů 72% průměrné spotřeby jelenů starších dvou let (LOCHMAN, 1985). Spotřeba živin byla též sledována v některých fyziologicky významných obdobích roku. V období jarního a podzimního přebarvování jak u jelenů, tak u laní nelze mluvit o zvýšené spotřebě živin v porovnání s celoročním průměrem (LOCHMAN, 1985). V období parožení přijímají jeleni zvýšené množství potravy proti ročnímu průměru, a to v sušině asi o 10% ve skutečné spotřebě a o 19% v relativní spotřebě na 100 kg živé hmotnosti (LOCHMAN, 1985). Jeleni aktivně říjící tj. ti, kteří u sebe měli v období říje laně, nepřijímali prakticky žádnou potravu. Ztráty na tělesné hmotnosti se během říje pohybovaly od 9 do 13%. Jeleni říjící pasivně vykazovali v příjmu potravy pouze mírný pokles proti ročnímu průměru.. Spotřeba potravy u laní se v tomto období prakticky neodlišovala od ročního průměru (LOCHMAN, 1985). Všechny získané údaje platí jako normální spotřeba jelení zvěře žijící v kójích, s omezeným výdajem energie, ale prožívající všechny základní fyziologické jevy v životě zvěře (LOCHMAN, 1985).

11

Tabulka 1 Kvantitativní množství spotřeby na kus a den v kg (ZEMAN A KOL. 1995) Jelen lesní (100 kg) Druh krmiv

zima

léto

Seno luční

3,05

Oves krmný

2,50

Řepa krmná

5,25

Listí, pupeny, kůra

2,50

4,25

Tráva luční

14,00

Žaludy, bukvice a jiné plody

0,88 14,30

Celkem

19,13

3.1.2. Daňčí zvěř (Dama dama) Znalosti přirozené potravy zvěře lze využít ve zkvalitňování péče o ni (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985). Zastoupení základních složek potravy by mělo být vyvážené a odpovídat pohlaví a věku jedince, ale také ročnímu období, protože potřeba některých látek má sezónní charakter (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985). Spotřeba živin, vitamínů a minerálních látek je nejvyšší v období laktace daněl, v období výměny srsti u obou pohlaví a v období po říji u pohlavně aktivních daňků (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985). Podle nových výzkumů volně žijící přežvýkavci přizpůsobují svůj metabolizmus potravním možnostem, které zpravidla v zimě nestačí pokrýt potřebu organismu. Rozdíl mezi příjmem a potřebou kryjí ze zásob nashromážděných v pozdním létě a podzimu. Předčasný nástup zimy spojený s nedostatkem potravy může mít tragické následky pro vyříjené daňky, v lepším případě se projeví negativně na parožení v následujícím roce. Potřebu vody daněk kryje zelenou pící a dužnatou potravou. Pouze v období sucha a za holomrazů také pije (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985). Daňci jsou na rozdíl od srnčí, ale i jelení zvěře méně vybíraví v potravě. Rozhodující složku potravy tvoří trávy, kterou daňci konzumují celoročně, nejvíce od března do září. Jsou to trávy různých druhů rodu psineček (Agrostis), kostřava (Festuca), medyněk (Holcus), lipnice (Poa), ale také metlice (Deschampsia), válečka (Brachypodium), poháňka (Cynosurus) a jílek (Lilium). V jarním a letním období 12

přijímají rovněž byliny, plodiny, listy a výhonky stromů a keřů (všechny druhy dubů, plané růže, buk, břízu, hloh, trnku, břečťan), na podzim a do začátku zimy plody lesních a ovocných dřevin a keřů, přes zimu jehličnany (smrk a borovici), borůvku, vřes a cesmínu (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985). Ze zemědělských plodin výrazně převládá zelené obilí. Přitažlivé pro daňčí zvěř jsou hlízy brambor, ozimá řepka, sladká lupina, luštěniny a řepný chrást. S oblibou bere topinambury a krmnou kapustu (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985). Daňčí zvěř stejně jako ostatní přežvýkavci nepřijímá potravu najednou. Během dne má několik pastevních period, kdy přijímá potravu. V létě je jich více, v zimě méně. Pastevní rytmy jsou závislé na vzdálenosti potravních zdrojů a na stupni vyrušování (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985) Často se hovoří o škodách způsobených daňčí zvěří. I když se daňčí zvěř živí převážně travami, může škodit i okusem lesních kultur. V zemědělství někdy poškozuje obilniny (hlavně vyléháním než spásáním) a okopaniny. Škody, jejich vznik a intenzita jsou v přímé závislosti na přirozené úživnosti prostředí a jemu odpovídající hustotě zazvěření (HUSÁK, WOLF, LOCHMAN, 1985)

Tabulka 2 Kvantitativní množství spotřeby na kus a den v kg (ZEMAN A KOL.1995) Daněk skvrnitý (60kg) Druh krmiv

zima

léto

Seno luční

2,50

Oves krmný

2,15

Řepa krmná

1,75

Listí, pupeny, kůra

1,50

0,90

Tráva luční

9,25

Žaludy, bukvice a jiné plody

0,90

Celkem

7,90

11,05

3.1.3. Mufloní zvěř (Ovis musimom) Při výběru potravy je pro muflona důležitější množství dostupné potravy a menší požadavky na její kvalitu. Z tohoto důvodu se mufloni chovají poměrně „přátelsky“ 13

k lesním dřevinám, které jim slouží za potravu v mnohem menší míře než jiným druhům spárkaté zvěře. V době vegetace muflonům postačuje pastva na travních porostech, které často tvoří více než 95% jejich potravy po celé vegetační období. Trávy ovšem mufloni spásají i v zimě, zejména pokud mají přístup k zeleným ozimům, vegetaci na zamokřených místech či loukách. Mufloni jsou rovněž schopni využít v době nouze seno průměrné či horší kvality, které až příliš často vidíme v krmelcích pro srnčí zvěř (KAMLER, HOMOLKA, KOUBEK, 2004). Pokud muflonům zajistíme klid na oblíbeném stávaništi a dostatek objemné potravy, můžeme očekávat, že se nám odmění minimálními škodami na lese a dobrými trofejemi (KAMLER, HOMOLKA, KOUBEK, 2004).

Tabulka 3 Kvantitativní množství spotřeby na kus a den v kg (ZEMAN A KOL. 1995) Muflon (35kg) Druh krmiv

zima

léto

Seno luční

1,30

Oves krmný

0,90

Řepa krmná

0,45

Listí, pupeny, kůra

1,25

1,30

Tráva luční

4,80

Žaludy, bukvice a jiné plody

0,45

Celkem

3,90

6,55

3.2. Minerální výživa zvěře Minerální látky mají mnohostrannou úlohu a nejsou-li v těle obsaženy, nelze živočicha udržet trvale při životě. Tyto látky jsou důležitým regulátorem osmotického tlaku v tělesných tkáních a tekutinách, jsou nepostradatelnými činiteli při vyměšovacích a resorpčních pochodech. Důležité jsou při činnosti svalstva a nervstva, podílí se na výstavbě enzymů, hormonů, vitamínů atd. (ZABLOUDIL, KORHON, 2006). Mezi nejdůležitější prvky patří: Vápník (Ca) - s hořčíkem a fosforem je obsažen v kostních a zubních tkáních. Je nezbytný pro udržení všech buněčných reakcí, pro činnost nervstva, srdce, kosterního svalstva, k udržení normální propustnosti buněčných membrán a k činnosti ledvin. 14

Nedostatek vápníku v potravě způsobuje poruchy v tvorbě kostí (křivice) a jeho pokles v krvi způsobuje zvýšenou dráždivost až křečové žíly. Hořčík (Mg) – se především uplatňuje jako součást enzymů fosforylačních přeměn cukrů v těle, při poklesu hladiny působí negativně na nervovou činnost. Fosfor (P) – v těle je obsažen ve formě kyseliny fosforečné a organických sloučeninách (nukleoproteinech, fosfoproteinech, lecitinech apod.). Spolu s vápníkem jejich přítomnost v těle ovlivňuje pevnost kostí, jsou základem stavby paroží. Napomáhá látkové přeměně. Jód (I) – ze skupiny stopových prvků má význam především na činnost štítné žlázy. Mangan (Mn) – podílí se na enzymatických reakcích. Účinnost Mn v metabolismu živočichů je závislá na obsahu Ca a P. Nedostatek Mn má za následek zpomalení růstu. Fluor (F) – je důležitý pro stavbu zubní skloviny. Přítomnost velkého množství F v pitné vodě má za následek zhoršení zdravotního stavu a poruchy plodnosti. Kobalt (Co) – je neoddělitelnou složkou vitamínu B12 a tím je důležitým krvetvorným činitelem (ZABLOUDIL, KORHON, 2006). Při dostatečném zajištění vhodné potravy doplněné minerálními látkami se často napomůže zabránit škodám, které zvěř působí hlavně na lesních kulturách (ZABLOUDIL, KORHON, 2006).

3.3. Význam vody pro zvěř Voda je pro život nezbytná a její nedostatek snáší organismus daleko hůře než hladovění. Je stálou a velmi podstatnou součástí tělesných tkání a transportním prostředím látek v ní rozpustných nebo dispergovaných. Voda umožňuje průběh biochemických reakcí, sorpce, eliminace a všechny přesuny spjaté s cirkulací tělesných tekutin (ZABLOUDIL, KRČMA, 2004). O významu vody v organismu svědčí skutečnost, že ztráta již 10% vody způsobuje těžké poruchy a snížení o 20% vyvolá smrt zvířete. Množství vody u zvířat i zvěře se pohybuje od 50 do 85 %, což závisí na mnoha faktorech. Vysoký obsah vody mají narození jedinci, s věkem se toto množství snižuje. U dospělých jedinců ovlivňuje množství vody celkové množství tuku, který je málo hydratovaný. Větší množství vody 75 – 85 % obsahuje mozek, ledviny, játra, svaly a nejméně však kosti kolem 20-25%. (ZABLOUDIL, KRČMA, 2004).

15

Příjem vody je regulován v hypotalamu

- centrální nervové soustavě. Do

organismu je voda přiváděna krmivy, pitnou vodou tj. exogenní voda, a jen malá část vzniká oxidací organických látek, tj. endogenní voda (ZABLOUDIL, KRČMA, 2004).

Tabulka 4 Průměrná spotřeba vody pro některé druhy zvěře (BUBENÍK,1954, ZABLOUDIL, 2002) Druh

Kategorie

Spotřeba vody litrů na den

Jelen

dospělý 100 kg

15 - 23

Laň

březí - kojící

18 - 30

Daněk

dospělý

10 - 18

Daněla

březí - kojící

15 - 21

Muflon

dospělý

7- 9

březí a kojící

10 - 14

Muflonka

Pokud není zvěř zajištěna dostatkem pitné vody, je potřebné vytvářet plochy zelené píce s vysokým obsahem rostlinné vody, která je schopna v omezeném čase nahradit volně přístupnou pitnou vodu. Včas před sklizní obilovin a technických plodin založit políčka tak, aby porost měl alespoň 10-15 cm výšku, kde by zvěř měla potravu s dostatkem rostlinné vody, případně rosy, kterou porost udrží (ZABLOUDIL, KRČMA, 2004). Při krmení zvěře v oborách a přikrmování zvěře v honitbách se většina chovatelů snaží pro zvěř zajistit dostatečné množství objemových, jadrných a dužnatých krmiv. Často se zapomíná na doplňková krmiva, která jsou důležitou složkou přirozené potravy (ZABLOUDIL, 2008). Současné podmínky pro život zvěře jsou značně omezené nejen v přístupu k přirozené druhové potravní skladbě, ale i v omezeném klidu a krytu (ZABLOUDIL, 2008).

3.4. Význam doplňkové potravy pro zvěř Malík (2000) ve své práci uvádí, že volně žijící zvěř potřebuje dostatečné množství živin v optimálním poměru, v kalorických hodnotách – bílkovin, sacharidů, tuků,

16

minerálních látek a vitamínů při dostatku vody. Význam těchto složek v životním potravním cyklu je ve zkrácené formě následující: Bílkoviny - jsou hlavní součástí všech orgánů, tkání, enzymů, hormonů, pigmentů i ochranných látek v živočišném těle a nelze je nahradit jinou živinou. Na jejich přeměně jsou závislé životní pochody, např. vývoj embrya, růst mláďat a tvorba svalů. Tuk – je nejkoncentrovanějším zdrojem energie pro zvěř. Chrání organismus zvěře před zimou, je zásobárnou živin. Celá řada vitamínů je obsažena právě v tuku. Cukry – zdroj energie v potravě zvěře, jsou sacharidy, které slouží i k tvorbě tuků ve zvířecím organismu, např. aminokyseliny. Lehce stravitelné jsou energeticky využívané. Do této skupiny zahrnujeme manózu, laktózu, galaktózu a další. K sacharidům se řadí škrob, sacharóza, maltóza, glukóza, fruktóza aj. V těle zvěře je sacharid zastoupen glykogenem a jeho zásobní látka je v játrech, méně již v krvi a laktóza se nachází v mléce. Monosacharidy jsou lehce rozpustné ve vodě a tím lehce stravitelné. Jsou sladké, slouží především k energetickému krytí potřeb zvěře. Vláknina – představuje soubor méně přístupných látek, typu hemicelulózy, ligninu, pentosanu aj. Chuťové látky – povzbuzují nejen činnost orgánů, ale i přeměnu látkovou. Jsou přijímány ve velmi malém množství a jen v určitém období. Jsou nepostradatelné např. při říji, vývoji plodu a v celkové výživě. V lesním hospodářství je v současné době těchto látek velmi málo (ZABLOUDIL, 2008).

17

4. CHARAKTERISTIKA OBORY VIDLICE 4.1. Historie Zaječin Zaječiny, komplex lesů rozkládající se v podhůří Orlických hor severně od východočeského Žamberka, je v paměti mnoha našich myslivců zapsán jako vyhlášená oblast chovu mufloní zvěře. Pojem „zaječinský muflon“ byl před 20 lety synonymem kvality a vynikajících chovatelských výsledků. K jejich udržení měla posloužit obora Vidlice, založená v druhé polovině 80. let minulého století. Jak to však v životě bývá všechno je jinak. Stavy mufloní zvěře v Zaječinách o deset let později zdecimovala nakažlivá choroba a jejich chov téměř zanikl. Obora Vidlice tak brzy přivítala nové obyvatele – siku Dybowského (Cervus nippon hortulorum) a daňka evropského (Dama dama). Výsledky chovu prvně jmenovaného druhu jsou opět vynikající: vlastník obory – rod Parishů – se může pochlubit současnou nejsilnější trofejí siky Dybowského u nás (VACA, 2006).

4.2. Rozloha obory, hranice a skladba pozemků Obora Vidlice se nachází na polesí Zaječiny v nadmořské výšce 540 – 658 m n.m. Vyznačuje se krátkými až středně dlouhými svahy k vodotečím. Jde převážně o smrkové porosty a jen místy se vyskytují menší plochy s bukem a v úžlabinách s javorem. V oboře jsou dvě plochy luk a pastvin, které jsou předělené potůčkem. Uznaná obora má na základě rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Žamberku ze dne 29.ledna 2003 „ Dodatek k rozhodnutí „ o uznání obory č.j.: ŽP 15/94-209/So s platností nabytí právní moci od 17.2. 1994 celkovou výměru 84,4578 ha. Z toho připadá na lesní půdu 74,0493 ha, zemědělskou půdu 9,9316 ha a ostatní půda zaujímá plochu 0,4769 ha. Pro lepší přehlednost jsou údaje seřazeny do tabulky.

18

Tabulka 5 Výměra staré části obory v ha (LHP, 2001-2010) Honební

Výměra

Z toho připadá na:

pozemky

v ha

lesní půda

I. vlastní

83,6478

74,0493

0,8100 84,4578

II. přičleněné celkem

zem. půda

ostat. půda

vod. plochy

9,5316

0,0669

0

0

0,4000

0,4100

0

74,0493

9,9316

0,4769

0

V tabulce 5 vidíme původní výměru obory, která byla 84,4578 ha. Z toho lesní půda tvořila 74,0493 ha, zemědělská půda 9,9316 ha a ostatní půda 0,4769 ha.

Na základě rozhodnutí Odboru Životního prostředí Městského úřadu v Žamberku ze dne 24. ledna 2007 se zvyšuje výměra honitby o pozemky z honitby Zaječiny na 205,9221 ha. Tato část pozemku přidávaná k oboře v severozápadní části je ve stadiu dokončení oplocování (LHP, 2001-2010). Tabulka 6 Rozloha staré a nové části obory v ha (LHP, 2001-2010) Honební pozemky

Z toho připadá na: Výměra (ha)

lesní půda

zem.

ostat.

vodní

půda

půda

plochy

I. vlastní

83,6478

74,0493

9,5316

0,0669

0

*přidáno

5,4643

0

5,4643

0

0

116,0000

115,0949

0

0,9051

0

0,8100

0

0,4000

0,4100

0

205,9221

***189,1442

15,3959

1,3820

0

**nová část II. přičleněné celkem

* rozhodnutí z 9 června 2003, ** rozhodnutí z 5.ledna 2007, *** včetně 4 ha bezlesí V tabulce 6 vidíme jak se v současné době zvyšuje výměra honitby na 205, 9221 ha. Z toho lesní půda zaujímá 189,1442 ha, zemědělská půda 15,3959 ha a ostatní půda 1,3820 ha.

19

Hranice současné obory jde po hranici lesního oddělení č. 512, dále zahrnuje oddělení č. 518 včetně pastevní plochy Na Mírově a jde po hranici oddělení č. 522 mimo porost C a oddělení č. 521, mimo porost D,E, včetně pastevních ploch Vidlice. Po ukončení oplocení přidané plochy jde hranice po porostu odd.č. 417 A, 416 A a zahrnuje celé oddělení 409, 410 a 411(LHP, 2001-2010). Nová hranice je vyznačena na přiložené mapě v měřítku 1 : 10 000 (viz. příloha)

4.3. Přírodní poměry 4.3.1.

Hydrologické poměry

Dosavadní část obory protíná vrstevnice vedená 600 m n.m. Snížení terénu se vyskytuje u celé řady potůčků, které vychází z trvalých pramenišť. Tyto potůčky se vlévají do většího potoka protékajícího obcí Kunvald, který ústí až do řeky Divoké Orlice (LHP, 2001-2010) 4.3.2. Klimatické poměry Průměrné roční srážky v Zaječinách činí 64,66 mm za rok. Průměrná teplota v nejchladnějším měsíci je – 3.2 oC a v nejteplejším měsíci 16,7 oC. Celková průměrná roční teplota se pohybu kolem 7,08

o

C. Klimatické poměry oblasti odpovídají

přechodnému rázu pahorkatiny a vrchoviny. Zem je pokryta vrstvou sněhu asi po dobu 100-120 dní. Po většinu roku převládají západní a severozápadní větry. Pokud se týká výrobního zemědělského obhospodařování, je tato část zařazena do podoblasti obilnářské s označením „ 04 „ , klimaticky heterogenní v nadmořské výšce 400 až 600 m n.m. se svažitostí území až do 17 %. Produkční schopnost půd je podprůměrná. (LHP, 2001-2010). Tabulka 7 Dlouhodobé průměry teplot a srážek (LHP, 2001-2010) Podoblast Zaječin Dlouhodobé průměry teplot v oC I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Průměr rok

-3,2

-2,0

1,7

6,5

12,1

14,8

16,7

15,7

12,0

7,1

2,1

1,5

7,08

83

81

58

62

66

65

64,66

Dlouhodobé průměry srážek v mm 65

53

48

56

61

78

20

Obora Vidlice zaujímá jen malou část území polesí Zaječiny v podhůří Orlických hor. Podle klimatických oblastí jde o okrsek CH 7, který patří do chladné oblasti Zaječin. Celkově se klimatické poměry v okrsku CH 7 vyznačují mírně chladným průběhem klimatu se středně dlouhou a chladnou zimou, s kratším obdobím léta. Na základě těchto údajů je ovlivněna celá řada nutných zajištění chovaných druhů zvěře na zimní období (LHP, 2001-2010). Tabulka 8 Charakteristika klimatické podoblasti CH 7 ( Zaječiny ) (LHP, 2001-2010) Charakteristika klimatické podoblasti CH 7 ( Zaječiny ) (LHP 2001-2010) 10 – 30 dnů

Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 oC

120 – 140 dnů

Počet mrazivých dnů

140 – 160 dnů 30 – 40 dnů

Počet ledových dnů

-3 – 4 oC

Průměrná teplota v lednu

11 – 16 oC

Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu a říjnu

7 – 8 oC

Průměrná teplota v dubnu

4 – 6 oC

Průměrná teplota v říjnu

6 – 7 oC

Průměrný počet dnů se sráž. více jak 1 mm

120 – 130 dnů

Průměrný úhrn srážek za vegetační období

500 – 600 mm

Srážkový úhrn v zimním období

350 – 400 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

100 – 120 dnů

Počet dnů zamračených

150 – 160 dnů 40 – 50 dnů

Počet dnů jasných

21

4.3.3. Geologické a pedologické poměry Obora se nachází v oblasti polesí Zaječiny. Geologickým podkladem je z větší části orlicko – sněžnické krystalinikum tvořené zrnitými, šupinatými až plástevnatými dvojslídovými rulami. Jižní okrajová část je tvořena spogilitickými prachovými slínovci. Vyskytují se vložky cenomanských křemitých až jílovitých glaukonických pískovců a také jílovitých prachovců (ortoruly a migmatity). Podél vodotečí se vyskytují smíšené fluviodeluviální sedimenty. Na prudkých kamenitých svazích se nejčastěji vyskytují rankerové kambizemě. Na živných stanovištích se vyskytují kambizemě typické až eutrické, převážně na chudších podkladech jsou kambizemě kyselé a ojediněle také půdy podzolované. Na polesí Zaječiny, kde se nachází obora, převažují oligotrofní kambizemě a kryptopodzoly (LHP, 2001-2010). 4.3.4. Zastoupení dřevin, travin, keřů a bylin

Tabulka 9 Zastoupení druhů dřevin v oboře (LHP, 2001-2010) Zastoupení dřevin

Smrk

Ostat. jehlič.

Jedle Modřín Bříza Buk Javor Jeřáb Olše

bonita

3

3

3

2

2

5

3

3

3

střední věk

82

18

80

71

43

84

55

29

34

88,9

0,5

1,8

0,9

0,6

5,6

0,8

0,5

0,4

% %

Jehličnaté: 92,1

Listnaté: 7,9

Z tabulky 9 vyplývá, že jehličnaté dřeviny, které tvoří 92,1%, značně převažují nad listnatými, které zaujímají pouze 7,9%. Hlavní dřevinou v oboře je smrk, který je zastoupen z 88,9%. Ostatní dřeviny jako jedle, modřín, bříza, buk, javor, jeřáb a olše jsou zastoupeny pouze v nepatrném množství (LHP, 2001-2010).

22

5. HOSPODAŘENÍ SE ZVĚŘÍ 5.1. Počátky založení chovu zvěře v oboře Správu celého komplexu Zaječin po II. světové válce prováděly Východočeské lesy, n.p., Hradec Králové, později Lesy České republiky, s.p., až do roku 1993. V roce 1954 a 1955 bylo do oblasti Zaječin dovezeno prvních 12 kusů muflonů (4 kusy z Opočna, 5 kusů z Choustníkova Hradiště a 3 kusy ze ZOO v Děčíně). Zvěř se velmi rychle přizpůsobila drsným klimatickým podmínkám v podhůří Orlických hor. O několik málo let později pracovníci Lesů České republiky zjistili, že se jedná o nejlepší výsledky s chovem muflonů u nás. Postupně docházelo k dalšímu zazvěřování oblasti. Za účelem výběru a snadnějšího odchytu zvěře byla kolem roku 1974 postavena menší obora o velikosti 75 ha s názvem „Vidlice„ . K zaplocení byla vybrána vhodná část lesních porostů s menšími plochami pastvin a polí. Obůrkou protéká potůček, který je zdrojem pitné vody. Později bylo započato s chytáním muflonů v okolí obory, jejich tříděním a umístěním do obory k další produkci chovných jedinců. Po roce 1989 se vývoj hospodaření v krajině značně změnil. Ve velmi krátké době byly přilehlé pozemky v okolí honitby převedeny novými vlastníky na pastviny pro chov ovcí. V roce 1993 byl vrácen konfiskovaný majetek, včetně lesů a obory, zpět rodu Parishů. V chovu mufloní zvěře pokračovali, ale jen krátkou dobu. Již v roce 1997 zakoupili současní uživatelé pastvin ovce z Německa. Dosud se nevyjasnil jejich původ. Ovce se začali střídat na stejných pastevních plochách jako mufloni. Po třech týdnech od vypuštění ovcí se začali objevovat první příznaky nemoci kulhání mufloní zvěře známé pod názvem hniloba spárků. Zvěři bylo podáváno léčivo do potravy, ale nevedlo to ke zlepšení. Zvýšený odstřel také situaci nevyřešil a proto byla obora převedena na chov jelena Dybowského. Tato zvěř hnilobou spárků netrpí. Do obory byli v roce 1995 dovezeni první 4 kusy jelena Dybowského z obory Volský Žlab, dále jeden jelen z obory Opočno a 3 kusy holé z obory Holedná Městských lesů v Brně. Dále do obory byli dovezeni 4 kusy daňků z obory Podčejk a dalších 10 kusů z chovu v Čejči (ZABLOUDIL, ILLEK, 2007)

23

5.2. Početní stavy v oboře Vidlice Původní normované počty zvěře v oboře Vidlice byly stanoveny na výměru 84 ha podle zákona 270/1992 Sb. jen pro mufloní zvěř. Dodatkem k rozhodnutí Městský úřad v Žamberku podle § 29 odst. 1. zákona č. 71/1967 Sb. s nabytím právní moci od 17.2. 1994 stanovil normované a minimální stavy zvěře uvedené v následujících tabulkách 10-13. V roce 2008 dojde k dalšímu navýšení obory na 205,9221 ha (LHP, 2001-2010). Tabulka 10 Počty zvěře v oboře Vidlice – výměra 84,4578 ha ( platné od 17.2.1994 ) výměra

z toho

ks/

jakostní

les-ha

ha

třída

84

74

26

Jelen lesní

84

74

Celkem

84

74

Druh zvěře

obory v ha

Jelen Dybowského

Minimální

NJKS

KOP

III

26

0,9

12

10

III

10

0,8

6

36

III

36

-

18

stav

Tabulka 11 Poměr pohlaví a věková skladba ( platné od 17.2.1994 ) Druh zvěře Jelen Dybowského Jelen lesní

Samec

Samec

Samec

I.věk.tř. II.věk.tř III.věk.tř.

Celkem

Celkem

Celkem

Celkem

samců

samic

mláďat

zvěře

4

4

2

10

10

6

26

2

1

1

4

4

2

10

V tabulce 11 vidíme, že v oboře Vidlice je celkem 10 kusů jelenů jelena Dybowského z čehož 4 patří do první věkové třídy, 4 do druhé a 2 do třetí věkové třídy. Holá zvěř je v zastoupení 10 laní a 6 kolouchů jelena Dybowského. Jelen lesní je zastoupen v počtu 4 kusů z čehož 2 jeleni jsou v první věkové třídě a po jednom jelenu ve sruhé a třetí věkové třídě. Holá zvěř jelena lesního je v zastoupení 4 laní a 2 kolouchů.

24

Tabulka 12 Stanovení počtu zvěře v oboře Vidlice – výměra 205,9221 ha ( platné od 24.1.2007) výměra

z toho

ks/

jakostní

les - ha

ha

třída

205,9221

189,1442

25

205,9221

189,1442

205,9221

Muflon Celkem

Druh zvěře

obory v

KOP

III

25

0,9

12

50

III

50

0,8

20

189,1442

10

III

20

0,8

12

205,9221

189,1442

12

III

24

0,9

12

205,9221

189,1442

97

-

119

-

-

ha Jelen Dybowského Jelen lesní Daněk skvrnitý

minimální

NJKS

stav

V tabulce 12 jsou stanoveny počty zvěře pro výměru 205,9221 ha je u jelena Dybowského 25. Jelena lesního v počtu 50 kusů, daňka skvrnitého 20 kusů a muflona 24 kusů. Koeficient očekávané produkce činí u jelena Dybowského 0,9, jelena lesního 0,8, daňka skvrnitého 0,8, a muflona 0,9. Tabulka 13 Poměr pohlaví a věková skladba (platné od 24.1.2007) Druh zvěře Jelen Dybowského Jelen lesní Daněk skvrnitý Muflon

Samec

Samec

Samec

I.věk.tř. II.věk.tř. III.věk.tř.

Celkem Celkem Celkem Celkem samců

samic

mláďat

zvěře

4

4

2

10

9

6

25

9

7

4

20

19

11

50

3

3

2

8

8

4

20

4

3

2

9

9

6

24

Z tabulky 13 je patrné, že největší množství samčí zvěře je v I. věk. třídě a naopak nejméně ve III. věk. třídě. Dále nás tabulka informuje o počtu samičí zvěře a mláďat.

25

5.3. Vývoj početních stavů zvěře Tabulka 14 Vývoj početních stavů zvěře v oboře Vidlice v letech 2001-2007 (MATERIÁL POLESÍ ZAJEČINY)

Rok

Druh zvěře

Jarní početní

Plán lovu

stav

2001 Jelen Dybowského

Odlov a úhyn zvěře / odchyt Jelen

Daněk

Dybowského

skvrnitý

Muflon

16

4

1 odlov

0

0

Daněk skvrnitý

1

0

0

0

0

Mufloni

6

1

0

0

-

16

4

1/3 odchyt

0

0

Daněk skvrnitý

0

-

-

-

-

Mufloni

3

1

-

-

-

19

4

2 odlov

0

0

Daněk skvrnitý

-

-

-

-

-

Mufloni

-

1

0

0

-

21

2

1 úhyn/1

0

0

Daněk skvrnitý

9

-

-

-

-

Mufloni

-

-

-

-

-

2005 Jelen Dybowského

25

4

1 úhyn/1

0

-

Daněk skvrnitý

9

-

0

1/1 úhyn

0

Mufloni

-

-

-

-

-

26

12

0/5 odchyt

0

0

Daněk skvrnitý

9

0

0

0

0

Mufloni

17

-

0

0

1 odlov

2007 Jelen Dybowského

26

5

-

0

0

Daněk skvrnitý

11

0

0

-

0

Mufloni

25

5

0

0

-

2002 Jelen Dybowského

2003 Jelen Dybowského

2004 Jelen Dybowského

2006 Jelen Dybowského

V tabulce 14 vidíme přirozený nárůst vývoje početních stavů chovaných druhů zvěře v oboře v letech 2001-2007. K osvěžení krve dojde v následujících dvou letech.

26

5.4. Bionomie zvěře 5.4.1. Jelení zvěř Jelen evropský (Cervus elaphus L.) – u nás došlo ke křížení dvou poddruhů jelena evropského karpatského s jelenem středoevropským, kteří měli původně své morfologické znaky. U nás tito kříženci byli explantační činností člověka vytlačeni převážně do výše položených lesních oblastí. V nížinných biotopech se v současnosti udržují chovy jelení zvěře v oborách. Tato zvěř je u nás orientována převážně na noční aktivitu tam, kde není dostatek klidu a krytu. Potravu přijímá kvantitativně několikrát za den a potom v klidu nastává vlastní trávení přežvýkané potravy. Kromě toho, že v současných lesích není dostatek klidu (zimní a letní sporty) je pro tuto zvěř také

nedostatek potravních příležitostí. Smíšené lesní porosty s keřovým patrem

ustoupily již před

více jak dvěma stoletími. Přes snahu nápravy druhové skladby

složení lesních porostů, dosud schází dostatečné zastoupení: buku, dubu, jasanu, javoru, lípy, osiky, olše, vrby, jeřábu, střemchy, habru a také pláňata ovocných stromů (jabloně, hrušně, trnky, oskeruše, mišpule a další). (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL)

Tabulka 15 Průměrná celoroční spotřeba potravy jelení zvěří (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL) zelené potravy

semenné potravy

doplňkové potravy

%

%

%

72

16

12

trávy, listy, obiloviny, byliny

zrna, semena, plody, bulvy

kůra, výhonky, kořeny aj.

Aby nedocházelo k soustřeďování jelení zvěře a bylo docíleno jejich rozptýlení, je nutné zakládat větší množství pastevních ploch (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL) 5.4.2. Daňčí zvěř Daněk skvrnitý (Dama dama L.) - pochází z oblasti kolem Středozemního moře až po Perský záliv. Na našem území byl chován již ve středověku, nejdříve v oborách a v současnosti jsou daňci rozšířeni ve všech našich krajích i ve volnosti. Potravu tato zvěř přijímá kvantitativně. Daňci, pokud mají dostatek potravních příležitostí v blízkosti svého stávaniště, do polnosti vychází jen sporadicky. Při návštěvě zemědělské plodiny 27

však způsobují větší škody rozdupáním. Nejraději se tato zvěř zdržuje na kulturních, dobře udržovaných loukách. V listnatých lesích okusem a ohryzem dělá menší škody než zvěř jelení. Daňci jsou potravním konkurentem i ostatní spárkaté přežvýkavé zvěři. Jejich potravní nároky jsou kvalitativně nižší, spokojí se často jen s odpadky hlavních plodin. Konzumuje stejné plodiny a rostliny jako jelení nebo srnčí zvěř (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL).

Tabulka 16 Průměrná celoroční spotřeba potravy daňčí zvěří (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL) zelené potravy

semenné potravy

doplňkové potravy

(%)

%

%

76

18

6

trávy, listy, obiloviny, byliny

zrna, semena, plody, bulvy

kůra, výhonky, kořeny aj.

5.4.3. Jelen sika Dybowského Jelen sika (Cervus nippon nippon) k nám byl dovezen z východní Asie v minulém století spolu s jelenem Dybowského (Cervus nippon hortulorum). Původně tato zvěř byla vypuštěna do obor, ale v současnosti je většinou ve volnosti jak v Čechách, tak i na Moravě. Jde o velmi odolný druh, který je rovněž potravním konkurentem jiné spárkaté přežvýkavé zvěře, která

přijímá potravu kvantitativně. Jelen sika Dybowského

nepoškozuje porosty ohryzem ani loupáním. Ovšem pokud bylo potravní zabezpečení této zvěři již od počátku vypuštění nedostatečné, tato zvěř se rychle naučila ohryzávat stromy nejen jehličnatých, ale i listnatých dřevin. Siky jsou na kvalitu potravy náročnější než ostatní jelení zvěř. Při zabezpečení potravy na pastevních plochách se zdržují v jejich blízkosti a udržují si životní teritorium. Při zimním krmení jakostní vojtěškou a řepou siky nepustí jinou zvěř ke krmelišti (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL).

Tabulka 17 Průměrná celoroční spotřeba potravy jelena siky a jelena Dybowského (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL) zelené potravy

semenné potravy

doplňkové potravy

%

%

%

73

15

14

trávy, listy, obiloviny, byliny

zrna, semena, plody, bulvy

28

kůra, výhonky, kořeny

5.4.4. Mufloní zvěř Muflon (Ovis musimon) – k nám byl přivezen v předminulém století. Původem pochází ze Sardinie a Korsiky. Nejdříve byl chován v oborách a později se rozšířil do volnosti. Potravu bere kvantitativně, podobně jako ovce. Celkově nejde o potravně náročný druh zvěře, spokojí se s méně náročnými porosty travin a bylin. V současnosti škodí na lesních porostech ohryzem stromové kůry a také kořenových náběhů dřevin. V zimním období se stahují mufloni kolem krmelců a až je vyčistí od krmiva, postupuje celá tlupa k dalšímu krmelišti. Pastevní plochy založené v lesních porostech velmi rádi navštěvují. Na porostní skladbu nejsou mufloni nároční,

vyhovují jim hlavně husté porosty

luskovin, které úplně likvidují. V zimním období mufloni rádi konzumují mrkev, cukrovku a také spotřebují značné množství spadlého ovoce, které vyhrabují ze sněhu (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL).

Tabulka 18 Průměrná celoroční spotřeba potravy mufloní zvěří (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL) zelené potravy

semenné potravy

doplňkové potravy

%

%

%

78

13

9

trávy, listy, obiloviny, byliny

zrna, semena, plody, bulvy

kůra, výhonky, kořeny

5.5. Péče o zvěř Úživnost obory Vidlice nebyla v době jejího založení příliš vysoká. Smrkové monokultury - byť různověké – neposkytovaly zvěři dostatek přirozené potravy. Z tohoto důvodu byly k oboře v uplynulých deseti letech připojeny převážně zemědělské pozemky, na nichž vznikla zvěřní políčka, louky a pastviny. Na políčkách se pěstuje obilí, kapusta, jetelotrávy atd. (VACA, 2006). Zatímco v letním období, kdy je na políčkách a loukách dostatek čerstvé pastvy, se zvěř nepřikrmuje, v zimě je nutné věnovat péči o zvěř velkou pozornost. K intenzivnímu přikrmování slouží tři krmeliště se zásobníky sena, které se sklízí na loukách ve vlastnictví rodu Parisů. Z jadrných krmiv se zvěři předkládá oves, kukuřice, hrách, z dužnatých řepa a řepné kořínky, výlisky z jablek atd. K uskladnění dužnatých krmiv slouží betonové jámy. Na území obory je rozmístěn dostatek slanisek. (VACA, 2006).

29

5.6. Kvalita chované zvěře a jejích trofejí Obora vidlice vznikla především k chovu „zaječínské“ mufloní zvěře. V roce 1974 byl v Zaječinách uloven beran, jehož trofej jako první na světě překročila hodnotu 240 bodů CIC (240,65 b. CIC). V té době byli mufloni ze Zaječin významně zastoupeni v desítce nejsilnějších světových trofejí muflonů. Trofeje s bodovou hodnotou nad 230 bodů CIC nebyly zvláštností. Po dokončení stavby Vidlice se v zimě 1988/89 začalo ve volné honitbě s odchytem zvěře určené k založení oborního chovu. Kmenové stavy se pohybovaly kolem 40 kusů. V roce 1997 však byla s chovem domácích ovcí zavlečena na Žamberecko bakterie Bacteriodes nodosus způsobující destrukci spárků. Choroba totálně zdecimovala celou zaječinskou populaci mufloní zvěře. V současné době v oboře žije kolem 24 kusů. Spolu s muflonem je v oboře chován jako hlavní zvěř jelen sika Dybowského a daněk skvrnitý. V roce 2004 zaznamenala obora zatím největší chovatelský úspěch – David Parish ulovil dosud nejsilnějšího siku. Trofej devítiletého jelena byla ohodnocena na mezinárodní výstavě Natura viva 2005 v Lysé nad Labem na 428,40 bodů CIC, což představuje zlatou medaili a rekord ČR. Shozy tohoto jelena z předcházejícího roku byly obodovány dokonce na 443 bodů CIC. Do plánu lovu trofejové zvěře jsou zařazováni zpravidla nejslabší mladí jedinci, případně staří jeleni mající svá nejlepší léta za sebou. Holá zvěř se především odchytává a prodává do jiných chovů. (VACA, 2006).

30

5.7. Péče o oboru a myslivecká zařízení Mysliveckého hospodáře vykonává majitel pozemku a obory pan David Parish, který má v provozu odborný lesní personál vedený ředitelem panem Ing. Jiřím Fišerou a dalšími výkonnými zaměstnanci. Obora je součástí polesí Zaječiny vedená polesným Pavlem Bílkem st. Hlavními zařízeními v oboře jsou tři centrální krmná zařízení ve staré části obory a v nové části jsou rozestavěná další tři krmná zařízení. Každé z těchto zařízení má zásobník pro objemová a jadrná krmiva, slanisko a v blízkosti lapací zařízení pro případný odchyt zvěře. Jako větší sklad krmiv se využívá stará hájovna, která má pro skladování krmiv dostatek vhodných prostor. V místě za Samohelem je možné také využívat starší chalupu, která stojí v části rozlehlé pastevní plochy. V současnosti jsou jak krmná zařízení tak zařízení k lovu (posedy a kazatelny) velmi dobře udržovány a myslím si, že i v dostatečném počtu. Oplocení staré části má místy nedostatečnou výšku hrazení a proto je v současné době opravováno a zpevňováno na patkovém systému a zvýšeno na 3,5 m. Na těchto opravách jsem se také osobně podílel v rámci letní brigády. Pro ochranu zasetých ploch je využíván elektrický ohradník, který se velmi dobře osvědčil. Odlov zvěře je prováděn podle schváleného mysliveckého plánu hospodaření při dodržování všech zákonných i etických mysliveckých pravidel jak majitelem honitby, tak i lesním personálem.

31

6. MATERIÁL A METODIKA Metoda zkusných ploch je sice pracná, ale přibližuje se ke skutečnosti a je ji možné s menší pracností využít i v dalších letech. Je založena na odběru vzorků z určité výměry. Počet vzorků při odběru se volí podle velikosti zkoumaného porostu. Při odběru se určuje také botanické složení odebraného vzorku pro případné kvalitativní hodnocení přijímané potravy zvěří. Kvalitativní hodnocení je velmi drahé pro značné množství odebraných vzorků, proto se často využívá hodnot uvedených v katalogu krmiv vydaného ZEMANEM v roce 1995. Tato metoda se přibližuje skutečnosti tím, že s velkou mírou objektivity vyčísluje množství potravy pro chované druhy zvěře. Při zhodnocení prostředí se také sledují zdroje potřebné vody. Touto metodou se dá číselně vyjádřit jednak produkce vhodné dostupné biomasy v prostředí, a také její případná kvalita. Zpracování z venkovního měření je založeno na základních měřeních v honitbě. V každém porostu se odebírá více kvantitativních vzorků biomasy vhodné pro potravu zvěře. Jedná se o bylinnou a travnatou složku a o doplňkovou potravu. Hodnocení je založeno na produkci biomasy a části spotřebované zvěří ve sledované lokalitě. Do celkové produkce biomasy se také započítávají porosty na okrajích cest, porostlých alejí a všech ploch, které poskytují zvěři jak travnatou, tak bylinnou i dřevnatou potravu. Při nedostatku potravní hmoty pro zvěř je možné její deficit nahradit produkcí na mysliveckých pastevních plochách atraktivními plodinami. Doplňkovou potravu pro zvěř je možné získat vysázením plevelných druhů dřevin. V lesních porostech je potřebné zachovat doplňkové (plevelné) druhy listnatých dřevin a keřů, které spárkatá zvěř konzumuje v množství až 20 % z celkového přijmu potravy. K výpočtu velikosti pastevní i okusové plochy je možné použít následující vzorec: P=

dk ⋅ pz ú

P – potřebná plocha pastevních políček, dk- denní krmné množství zelené hmoty na kus v kg, pz – počet zvěře, ú – v místě zjištěná průměrná úroda v kg na 1 hektar). (ZABLOUDIL, 2006)

32

V současné době jsou známé tři metody zjišťování potravní nabídky: A, liniová metoda: převážně používaná pro zjišťování škod, B, oplůtková metoda: (2*2m), pro zjišťování škod, není příliš přesná, C, metoda zkusných ploch: převážně se používá pro kvantitativní hodnocení, vhodná pro bonitaci honiteb, umožňuje i kvalitativní hodnocení, ale to je velmi nákladné (1 vzorek až 2000 Kč).(ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL). Ve vybavení se často používá odborná literatura pro určování druhů, srpy, zahradnické nůžky, plošný rám, váhy a sáček (polyethylen). Pro odběr jednotlivých vzorků se určí místo odběru vzorků podle velikosti ploch. Počet vzorků je podle výměry jednotlivých porostů a přilehlých pozemků (louky apod.). V oboře Vidlice byla potravní nabídka zjišťována metodou zkusných ploch. S autorem a pracovníky lesního provozu jsme procházeli jednotlivé porosty v oboře. V každém porostu jsme odebírali minimálně dva vzorky travní a dřevní hmoty. Odběr travní hmoty se prováděl tak, že se na zem položil čtverec z trubek o rozměrech 1x1m. Ve čtverci se ve výšce zhruba 3 cm srpem posekla veškerá tráva, která se dala do sáčku a zvážila na kuchyňské váze s přesností na 0,01 kg. Získání dřevní hmoty se opět provedlo přiložením čtverce. Zahradnickými nůžkami se ostříhaly výhonky ve čtverci, daly se do sáčku a zvážily. Navážené hodnoty byly hned po zvážení zapisovány do připraveného tiskopisu. Následný výpočet se prováděl tak, že se plocha v ha převede na metry a následně se vynásobí naváženou hodnotou travin (prýtů, listů atd.). Kvantitativní vyhodnocení vzorků Vlastní výpočet se provádí tak, že se základní výměra v ha převede na m2 a násobí vahou travin (bylin, prýtů atd.) odebraných na zkusné ploše o velikosti 1 m2 a zvážením na váze s přesností na 0,01 kg. Suma těchto hodnot je následně převedena na tuny. Např.: porost 512A má výměru 13,68 ha. Na zkusné ploše v tomto porostu bylo odebráno 0,20 kg trav a bylin a 0,15 kg listů a prýtů.Výpočet se provede následovně: 13,68 ha = 136800 m2

136800 × 0,20 kg trav a bylin = 27360 kg trav a bylin

13,68 ha = 136800 m2

136800 × 0,15 kg okusu, listů a prýtů = 20520 kg okusu,

listů a prýtů Úplně stejný výpočet se provádí u ostatních porostů. Pro větší přehlednost byly navážené hodnoty na jednotlivých zkusných plochách a vlastní vypočtené hodnoty seřazeny do tabulek č. 19 a č. 20.

33

Výpočet potravních nároků zvěře

Hodnoty získáme tak, že se počty kusů vynásobí počtem krmných dnů a následně vynásobí průměrnou spotřebou krmiva uvedenou v kg. Např.: Potravní nároky daňčí zvěře Denní dávka zimní 180 krmných dní × 20 kusů × 2,5 kg sena = 9000 kg sena 180 krmných dní × 20 kusů × 0,85 kg jadrného krmiva = 3060 kg jadrných krmiv 180 krmných dní × 20 kusů × 1,55 kg dužnatých krmiv = 5580 kg dužnatých krmiv 180 krmných dní × 20 kusů × 2,00 kg ostatních krmiv = 7200 kg. ostatních krmiv To samé se provede i u letní dávky jen s tím rozdílem že je 185 krmných dní. Úplně stejný výpočet je i u dalších druhů zvěře chovaných v oboře. Pro větší přehlednost jsem vypočtené hodnoty seřadil do tabulek č. 22-24 podle druhů zvěře chovaných v oboře.

34

7. VÝSLEDKY PRÁCE K získání výsledků v oblasti zabezpečení dostatku potravy pro chovanou zvěř bylo identické vyšetření na všech plochách, které produkují travní a bylinnou hmotu v návaznosti na množství dřevnaté (celulózní) složky sloužící za potravu chovaným druhům zvěře v oboře. Jednalo se o kvantitativní odběr vzorků a jejich vyčíslení je uvedeno v následujících tabulkách podle kultur, velikosti ploch pro zimní a letní období. Jedná se o kvantitativní vyhodnocení produkce nejen v původní zaplocené části obory, ale také v další zaplocené části, která zvyšuje výměru na 205, 9221 ha. Na tuto výměru je také vydáno Rozhodnutí MÚ v Žamberku pod č.j. ŽP 1549/2007/ŽPZE/Mys., kterým se mění rozhodnutí č.j. ŽP 15/94-209 /So ze dne 17.2.1994 s nabytím právní moci ode dne 24.1.2007. V tomto rozhodnutí jsou upřesněny početní stavy jednotlivých druhů zvěře.

7.1. Odběr vzorků a jejich kvantitativní vyhodnocení V tabulce 19-21 vidíme celkové množství produkce biomasy, která naroste na lesní, zemědělské a ostatní půdě.

trávy, bylin[kg ] = porost[m 2 ] × trávy, byliny na m 2 [kg ] okus, listy, prýty [kg ] = porost[m 2 ] × okus, listy, prýty na m 2 [kg ] Tabulka 19 Zjištění potravní biomasy na lesní půdě

Oddělení

Porost

výměra/ha

(ha)

512 20,67 A

Věk porostu (roky)

Trávy, byliny na m

2

Okus, listy,

Trávy,

prýty na

byliny

m

(kg)

2

(kg)

(kg)

Okus, listy, prsty (kg)

13,68

40

0,20

0,15

27360

20520

0

B

6,95

90

0,08

0,18

5560

6255

0

-

0,04

0

0,15

0,09

60

36

518 26,20 A

14,65

60

0,10

0,04

14650

5860

0

B

9,91

68

0,20

0,08

19820

7928

0

-

1,64

0

0,25

0

4100

0

35

Poznámka

bezlesí

louka

521 15,74 A

3,55

50

0

0

0

0

0

B

6,04

60

0,32

0,23

19328

13892

0

-

0,21

0

0,23

0,08

483

168

0

C

5,82

70

0,21

0,09

12222

5238

0

-

0,12

0

0,21

0,09

252

108

522 11,84 A

4,50

70

0,18

0,10

8100

4500

cesta

cesta

0

-

0,16

0

0,28

0,08

448

128

cesta

0

B

4,66

80

0,18

0,10

8388

4660

0

-

2,55

-

0,18

0,11

20160

2772

louky

409 18,61 A

6,97

90

0,20

0,09

13940

6273

nová část

-

0,23

0,08

391

136

cesty

0

-

0,17

0

B

11,29

0,28

0,23

31612

25967

SM

0

-

0,16

0,26

0,08

416

128

cesty

0

-

0,02

0,22

0

44

0

skládky

410 42,98 A

15,51

120

0,18

0,10

27918

15510

120

0,32

0,30

59072

5538

0

B

18,46

0

-

0,12

0,15

0,07

180

84

bezlesí

0

-

0,78

0,14

0,06

1092

468

bezlesí

0

C

7,70

0,09

0,03

6930

2310

0

-

0,24

0,10

0,04

240

96

bezlesí

0

-

0,17

0,17

0,04

289

68

skládky

411 30,40 A

12,13

0,18

0,24

21654

29112

120

65

0

-

0,13

0,18

0,22

234

286

cesta

0

-

0,07

0,19

0,18

133

126

skládky

0

B

17,85

0,19

0,10

33915

17850

0

-

0,22

0,25

0,09

550

198

416 11,30 A

11,23

0,31

0,24

34813

26952

0,18

0,12

126

64

0

90

68

-

0,07

417 11,28 A

11,07

85

0,18

0,09

19926

9963

0,21

-

0,17

0,09

357

189

189,02

0

0

0

394763

213383

-

-

-

-

394,763

213,383

0 Suma Převod (t)

-

36

cesta

cesta

cesta

Tabulka 20 Zjištění potravní biomasy na zemědělské a ostatní půdě v oboře na 1 m2 (kg)

Oddělení

Plocha (ha)

Věk porostu

Základní výměra 2

Trávy, byliny 2

Celkem

Okus, listy, prsty

Trávy,

Okus,

byliny

prýty

(kg)

(kg)

(let)

(m )

(m )

15,00

-

150000

0,76

0,03

114000

4500

Ostatní půda

1,00

-

10000

0,55

0,12

5500

1200

Suma

16,00

-

160000

-

-

119500

5700

119,500

5,7

Zemědělská půda

(m2)

Převod na (t)

V tabulce 20 je znázorněna celková produkce trav a bylin na zemědělské a ostatní půdě, která činí 119,500 t a okus, listy a prýty tvoří 5,7 t. Tabulka 21 Celková produkce potravní biomasy na lesní, zemědělské a ostatní půdě v oboře Na 1 m2

Oddělení

Plocha (ha)

Celkem

Věk

Základní

Trávy

Okus

Trávy

Okus

lesa

výměra

byliny

listy

byliny

prýty

(let)

(m2)

(m2)

prsty

(kg)

(kg)

394763

213383

(m2) Lesní půda

189,02

Zeměděl. půda

15,00

150000

0,76

0,03

114000

4500

Ostatní půda

1,00

10000

0,55

0,12

5500

1200

Výměra Produkce v (t)

1-130

1890200

205,02

-

2050200

-

-

-

-

-

-

-

-

-

514,263

219,083

V tabulce 21 vidíme celkovou produkci potravní biomasy na lesní, zemědělské a ostatní půdě, která činí 733,346 t. Trávy a byliny tvoří množství 514,263 t a okus, listy a prýty tvoří 219,083 t.

37

7.2. Výpočet potravních nároků zvěře V tabulkách 22-24 vidíme průměrnou spotřebu krmiva pro daný druh zvěře v závislosti na počtu kusů a krmných dnů. Hodnoty získáme tak, že se počty kusů vynásobí počtem krmných dnů a následně vynásobí průměrnou spotřebou krmiva uvedenou v kg.

Tabulka 22 Potravní nároky daňčí zvěře denní dávka pro normovaný stav = průměrná denní dávka potravy × krmné dny × počet kusů (ZABLOUDIL, VALA 2008) Tráva Jadrná Dužnatá Období Krmné Seno Ostatní Suma byliny krmiva krmiva Počet kusů dny (kg) (kg) (kg) (kg) (kg) (kg) Daňčí zvěř ( hmotnost 60 kg.) množství uvedeno v kg Denní 180

dávka zimní (1 ks)

2,003,00

0

0,70-

1,50-

1,80-

6,00-

1,00

1,60

2,20

7,80

3060,00 5580,00

7200,00

24840,00

0,20-

1,50-

10,7-

2,20

12,20

9583,00

60088,00

Normovaný stav

-

9000,00 0

185

0

9,0-10,0

-

0

49210,00 1295,00 0

-

9000,00 49210,00 4355,00 5580,00

kusů 20 Denní dávka

0,30

letní (1 ks) Letní stav kusů 28 Suma (kg)

0

16783,00 84928,00

V tabulce 22 vidíme daňčí zvěř chovanou v oboře Vidlice, která za celé krmné období spotřebuje 9000 kg sena, 49210,00 kg trav a bylin, 4355,00 kg jadrných krmiv, 5580,00 dužnatých krmiv a ostatní krmiva tvoří 16783,00 kg. Celková spotřeba krmiva daňčí zvěří činí 84928,00 kg.

38

Tabulka 23 Potravní nároky jelena lesního a Dybowského (ZABLOUDIL, VALA, 2008) Období Počet kusů

Krmné

Seno

dny

(kg)

Tráva

Jadrná

Dužnatá

byliny

krmiva

krmiva

(kg)

(kg)

(kg)

Ostatní

Suma

(kg)

(kg)

Jelen lesní a Dybowského ( hmotnost 100 kg.) množství uvedeno v kg Denní dávka zimní

180

3,5-4,0

0

1,5-2,0

4,0-6,0

0

23625,0

67500,0

2,0-3,0

11,015,0

(1 ks) Normov. stav Dyb.25,

-

50625, 00

33750,0

175500,

0

00

les.50=75 Denní dávka letní

185

0

12,0-16,0

0,75-1,0

0

-

0

271950,00

16511,25

0

271950,00

40136,25

67500,00

3,5-5,0

16,2522,0

(1 ks) Letní stav kusů 105 Suma (kg)

-

50625, 00

82556,2

371017,

5

50

116306,

546517,

25

50

V tabulce 23 vidíme jelení zvěř chovanou v oboře Vidlice, která za celé krmné období spotřebuje 50625,00 kg sena, 271950,00 kg trav a bylin, 40136,25 kg jadrných krmiv, 67500,00 dužnatých krmiv a ostatní krmiva tvoří 116306,25 kg. Celková spotřeba krmiva jelení zvěří činí 546517,50 kg.

39

Tabulka 24 Potravní nároky mufloní zvěře (ZABLOUDIL, VALA 2008) Období

Krmné

Seno

Počet kusů

dny

(kg)

Tráva

Jadrná Dužnatá

byliny

krmiva

krmiva

(kg)

(kg)

(kg)

Ostatní

Suma

(kg)

(kg)

Mufloni ( hmotnost 35 kg.) množství uvedeno v kg Denní dávka

180

0,6-1,0

0

-

3456,00

0

185

0

-

0

0,45-

0,50-

1,00-

2,55-

0,50

0,95

1,50

3,95

2030,40

3132,00

5400,00

14018,40

0,10

0

1,0-1,10

592,00

0

6216,00

zimní (1 ks) Normovaný stav kusů 24 Denní dávka

3,503,70

letní (1 ks) Letní stav kusů 32 Suma (kg)

-

21312,00

3456,00 21312,00 2622,40

3132,00

4,554,85

28120,00

11616,00 42138,40

V tabulce 24 vidíme mufloní zvěř chovaná v oboře Vidlice, která za celé krmné období spotřebuje 3456,00 kg sena, 21312,00 kg trav a bylin, 2622,40 kg jadrných krmiv, 3132,00 dužnatých krmiv a ostatní krmiva tvoří 11616,00 kg. Celková spotřeba krmiva mufloní zvěří činí 42138,40 kg.

Tabulka 25 Podíl jednotlivých druhů potravy v tunách a procentech. Jednotky Celkem (t) Spotřeba (%)

Seno

Trávy

Jadrná

Dužnatá

Ostatní

luční

byliny

krmiva

krmiva

dřevnatá

28,14122

76,21200

144,70525 635,84807

4,43

11,98

59,70600 342,47200 9,39

51,44

22,76

Suma

100

Tabulka 25 ukazuje celkovou spotřebu krmiva a dává nám informaci o procentuální množství krmiva v potravě zvěře.

40

Tabulka 26 Základní spotřeba krmiv na období v kg Druh

Počet

Seno

zvěře

kusů

(kg)

Trávy

Jadrná

Dužnatá

Byliny

Krmiva

Krmiva

(kg)

(kg)

(kg)

Ostatní

Suma

(kg)

(kg)

Zimní období Jelení

75

50625,00

0

23625,00 67500,00 33750,00

175500

Daňčí

20

9000,00

0

3060,00

5580,00

7200,00

24840,0

Mufloni

24

3456,00

0

2030,40

3132,00

5400,00

14018,4

Celkem

119

63081,00

0

28715,40 76212,00

46350

214358,4

-

63,08100

0

28,71540 76,21200

46,350

214,3584

zvěř

Převod na t

Letní období Jelení

105

0

271950,00 16511,25

0

82556,25 371017,5

Daňčí

28

0

49210,00

1295,00

0

9583,00

60088,0

Mufloni

32

0

21312,00

592,00

0

6216,00

28120,0

Celkem

165

0

342472,00 18398,25

0

98355,25 459225,5

-

-

342,47200 18,39825

0

98,35525 459,2255

zvěř

Převod na t

V tabulce 26 vidíme celkovou spotřebu potravy chovanou zvěří, která v zimním období činí 214,3584 t. Z toho seno tvoří 63,08100 t, jadrná krmiva 28,71540 t, dužnatá krmiva 76,21200 t a ostatní krmivo v množství 46,350 t. V letním období je celková spotřeba potravy 459,2255 t. Z toho trávy a byliny činí 342,47200 t, jadrná krmiva 18,39825 t, a ostatní krmiva v množství 98,35525 t.

41

Tabulka 27 Celková základní spotřeba krmiv pro zvěř z prostředí a krmiv z jiných zdrojů v tunách Produkce/

Počet

Seno

Tráva

Jadrná

Dužnatá

Ostatní

Suma

Spotřeba

zvěře

(t)

Byliny

Krmiva

Krmiva

(t)

(t)

(t)

(t)

(t)

Produkce vt Spotřeba vt Rozdíl v t Spotřeba % Sklizeňnákup

0

0

514,263

0

0

219,083

733,346

119/165

59,706

342,472

28,141

76,212

144,705

651,236

0

59,706

+171,791 - 28,141

- 76,212

74,378

+82,11

0

-

66,59

-

-

66,05

-

0

59,706

0

28,141

76,212

0

164,059

V tabulce 27 vidíme, že zvěř spotřebuje 342,472 t trav a bylin při produkci travní a bylinné biomasy 514,263 t. Spotřeba sena je v množství 59,706 t. Dále se musí nakoupit 28,141 t jadrných krmiv a 76,212 dužnatých krmiv.

7.3. Jiné vlivy na chov zvěře Přes sledovanou oboru Vidlice není žádná veřejná komunikace a tím je pro veřejnost prakticky nepřístupná. Zvěř není rušena přítomností ani pěších turistů, či sběračů lesních plodin. Do objektu jsou uzamykatelné brány. Obora je však ve vyšší poloze s dlouhou zimou, což má vliv na délku krmného období zvěře. Celková produkce biomasy je v tomto objektu průměrná vzhledem k půdním a bioklimatickým podmínkám.

42

8. DISKUSE Zjištěná celková potravní nabídka trav a bylin v oboře Vidlice je 514,263 tun. Zvěř spotřebuje 342,472 tun tj. 66,59% a v prostředí zůstává 171,791 tj. 33% pro sklizeň sena v množství zhruba 5,97 tun na zimní období. Celková produkce doplňkové potravy (pupeny, výhonky, prýty atd.) je v množství 219,083 tun. Spotřeba zvěří v letním a zimním období je 144,705 tun tj. 66,05% přebytek jen 74,378 tun tj. 33,95%. Do budoucna se bude muset řešit konzumace dřevnaté (celulózní) složky, která v současnosti činí 66% a měla by se pohybovat maximálně kolem 20% (jinak dochází ke škodám na přirozeně vzniklém zmlazení a uměle ošetřených kulturách). Ověření potravní nabídky zvěří bylo provedeno i v podmínkách lužního lesa (ŠÍMA 2007). Celková produkce trav a bylin v oboře Soutok činí 16 148,874 tun. Listy, pupeny a prýty tvoří 1 783,320 tun při celkové výměře 2229,15 ha. Obora Soutok produkuje téměř 2,5 krát více biomasy než obora Vidlice, což je způsobeno velmi vhodnými klimatickými a půdními podmínkami lužního lesa, ve kterém se obora nachází. FEUEREISEL (2007) se zabýval praktickým ověřením potravní nabídky jelení zvěři v podmínkách horských lesních ekosystémů poškozených emisemi. Sledovaným územím byla zvolena honitba „Jelení Hora“ Lesní správy Klášterec nad Ohří v Krušných horách. Celková produkce trav a bylin činí 6080,551 tun. Listy, pupeny a prýty tvoří 4203,476 tun při výměře 2420 ha. Produkce trav a bylin je téměř totožná s oborou Vidlice. Jiná je však situace s produkcí doplňkové potravy, která je v honitbě „Jelení Hora“ výrazně vyšší než v oboře Vidlice, což je zejména způsobeno převahou mladých lesních porostů 1. a 3. věkového stupně.

43

9. ZÁVĚR 9.1. Hodnocení současné potravní situace pro zvěř Na základě provedeného venkovního šetření přirozené úživnosti obory Vidlice metodou zkusných ploch, lze konstatovat, že tato obora má příhodné životní podmínky pro chov uváděných druhů spárkaté zvěře. Potravní bilance produkce zelené hmoty (trávy, byliny) přístupné zvěři vykazuje celkem 514,263 t při spotřebě spárkatou zvěří (jelení, daňčí, mufloní) 342,472 t tj. 66,59% a v prostředí zůstává 171,791 t tj. 33,41%, pro sklizeň sena v množství cca 59,7 t na zimní období. Jiná je však situace se složkami doplňkové potravy tj. pupeny, výhonky, prýty atd. Celková produkce této složky podle zjištění v množství 219,083 t a celková nejnižší spotřeba zvěří činí v letním a zimním období 144,705 t tj. 66,05%, přebytek jen 74,378 t tj. 33,95%. Podíl spotřebované doplňkové složky, která je produkována v lesních porostech, je v současnosti ochuzena trvalým odstraňováním nežádoucích křovin a stromových druhů jako je osika, jíva, vrbiny atd. Proto dochází ke škodám hlavně na kulturách a náletových plochách okusem jednoletého přírůstku na cílových jedincích. Je nutné je ochraňovat proti okusu zvěří, zvláště tam, kde se zalesňuje minimálním počtem sazenic cílových druhů. Oplocenky jako nejdražší

ochrana proti okusu mají však

negativní dopad tím, že je zaplocená plocha nepřístupná zvěři, čímž dochází k vyšší koncentraci zvěře na neoplocené ploše, kde vznikají následně vyšší škody. Travnatá a bylinná složka jde velmi rychle nahradit na plochách pastevních políček a na zemědělských plochách, které jsou součástí obory. Spotřeba množství travnaté a bylinné složky by se měla v oborách pohybovat mezi 35 – 55% v závislosti na způsobu hospodaření v lesních porostech. Podstatně horší je množství konzumace dřevnaté (celulózní) složky, u které nelze okusové plochy vypěstovat během jednoho roku. V oboře Vidlice je nutné tuto situaci řešit, jinak bude postupně docházet ke značným škodám na založených lesních porostech. V současnosti je konzumace dřevnaté složky na množství 66% a měla by se pohybovat maximálně do 20%, jinak nebude možné založit kultury přirozeným zmlazením ani ošetřenou výsadbou. Výpočet spotřeby a produkce přirozené potravy pro chovanou zvěř, pomocí zkusných ploch, velmi dobře vystihuje jak potřebu výživy jednotlivých druhů zvěře, tak i nutná opatření v péči o zvěř v době nouze. Výsledky kvantitativního hodnocení

44

prostředí v péči o zvěř je možné doplnit kvalitativním hodnocením. U kvalitativního hodnocení je nutné provést laboratorní analýzu, která je velmi drahá (1 vzorek až 2000 Kč). Škody na lesních porostech vznikají ve všech oborách a je nutné je řešit samostatně podle druhů a množství chované zvěře. Po předběžném potravním vyhodnocení prostředí, lze včas provést vhodná opatření.

45

10. DOPORUČENÍ KE ZLEPŠENÍ STAVU Pro zvýšení kvality travnaté a bylinné složky, bych doporučoval provést každým rokem rekultivaci pastvin. Jde o vytvoření nových porostů, které produkují větší množství biomasy a jsou pro zvěř atraktivnější. Pro zpracování je vhodné využít místních zkušeností a přihlédnout k ekonomickým možnostem. Pro zvýšení dřevnaté potravy je účelné založit na vhodných místech (např. okraje pastvin) tzv. okusové plochy, které budou sloužit k doplnění dřevnaté potravy a snižovat škody způsobené na hospodářských porostech. Místo pro založení těchto ploch volíme podle stávanišť zvěře a volíme takové druhy, které dobře snáší místní klimatické podmínky. Sklizeň sena je vhodné provádět těsně před květem trav a jetelovin. Usušené seno je dobré z části uskladnit do zásobníků krmelců a z tyčí vybudovat jednoduché oborohy v blízkosti míst sklizně. Zvěř si sama tato místa v době nouze vyhledá. Oplocovat elektrickým ohradníkem jen políčka pro zvěř z důvodu, aby

zvěř

pěstovanou plodinu nezačala předčasně brát. Ostatní místa v oboře ponecháme zvěři volně přístupná, aby se nesnižovali pastevní možnosti zvěře a nedocházelo ke shromažďování zvěře na jiných místech, kde vznikají vyšší škody. U druhů zvěře chované v oboře dodržovat únosné počty zvěře, poměr pohlaví a věkovou strukturu. Při podzimním přikrmování předkládat zvěři takové množství potravy, aby si vytvořila dostatečné množství běle na zimní období. Stejně tak v předjaří, kdy jsou laně ve vysokém stádiu gravidity a u jelenů dochází k růstu paroží. V nově vzniklé části obory vytvořit několik pastevních ploch z důvodu rovnoměrného rozptýlení zvěře v oboře. Snížit zakmenění starších porostů ve prospěch listnatých dřevin, k vytvoření travnatého a bylinného podrostu.

46

10.1. Zlepšení potravy zvěři na pastevních plochách Za účelem zlepšení a zpestření potravní nabídky jsou v oborách i mimo ně zakládány pastevní plochy pro spárkatou zvěř. Složení plodin se volí na základě chované zvěře a ve vhodných časových postupech. Některé vhodné směsky jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 28 Některé druhy směsek, které jsou vhodné na myslivecká políčka pro zvěř (ZABLOUDIL, KORHON, 2005) Doba setí

Pícnina

Čas krmení

Do 15.9

Ozimá směska I (řepky, kapusta a žito)

až do 30.6.

Do 15.9

Ozimá směska II (vikve, řepky, kapusta a žito)

až do 31.5.

Do 25.9.

Ozimá směska III (vikve s pšenicí a hořčice)

až do 10.6.

Do 31.3.

Jarní směska I (vikve s pšenicí a hořcicí)

až do 15.6.

Do 15.3.

Jarní směska II (luskoobilní s pohankou

až do 30.6.

Do 1.5.

Jarní směska III (súdánské trávy s hrachem a lup.bílou)

až do 31.7.

Do 15.5.

Letní směska I (kukuřice,luskoviny a obiloviny)

až do 31.8.

Do 1.8.

Letní směska II ( hořčice,luskovin.vikve,obil,vodnice)

až do mrazu

Do 15.8.

Letní směska III (hořčice,krmná kapusta,tuřín,oves)

až do mrazu

Po žních

Posklizňové směsky (sluneč,hrách,vikev,kapus,hořčic)

až do mrazu

Skladba rostlinných druhů se volí rozdílná než jsou hlavní druhy v blízkém okolí.

Trvalé pastevní plochy je nutné za několik let ošetřit, případně je meliorovat a tím zlepšit celkovou skladbu pastevních druhů. Po provedení zemních prací mechanizačními prostředky tj. rozdělení a rozmělnění starého drnu nejlépe před zimou. Na jaře přistoupit k osetí pastevními směskami buď pod ochranou vyšších, řídce setých obilovin, nebo přímo bez krytu.

47

Pro praxi můžeme využít následující pastevní směsi.

Pastevní směs dlouhodobá – složená z vytrvalých druhů, které dobře obrůstají a jsou odolné proti sešlapání. Hodí se jak pro spásání i sečení na získání zrna. Vhodným ošetřením se udrží po mnoho let. Výsevek 1 kg. na 200 m2 . Doporučená skladba obsahuje:

20% Bojínek luční (Phleum pretense) 15% Lipnice luční (Poa pratensis) 5% Jílek vytrvalý (Lilium perenne) 25% Mezidruhový hybrid (Lilium multiflorum x Festuca arundinacea) 10% Kostřava luční (Festuca pratensis) 7% Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea) 3% Jetel plazivý (Trifolium repens)

Pastevní směs polopozdní – vhodná jak pro pastvu tak i sušení. Poskytne ročně dvě i tři seče. Výsev se provádí brzy z jara a je možný až do srpna při dobrých vláhových poměrech. Spotřeba semene je 1 kg. na 200 m2 . Doporučená skladba obsahuje: 20% Bojínek luční (Phleum pretense) 15% Lipnice luční (Poa pratensis) 20% Jílek vytrvalý (Lilium perenne) 30% Kostřava luční (Festuca pratensis) 10% Kostřava červená (Festuca rubra) 5% Jetel plazivý (Trifolium repens) (ZABLOUDIL, KORHON, 2005)

48

11. SOUHRN Za účelem ověření potravní nabídky bylo v oboře Vidlice vytvořeno 36 zkusných ploch, ze kterých byly odebrány vzorky travní, bylinné a dřevinné složky pro stanovení celkové produkce biomasy na ploše 205,9221 ha. Na lesní půdě byla zjištěna celková produkce biomasy v množství 608,146 tun. Z čehož trávy a byliny tvoří 394,763 tun a zbytek, tj. 213,383 tun připadá na okus, listy a prýty. Produkce na zemědělské a ostatní půdě tvoří 125,2 tun. Z toho trávy a byliny tvoří 119,500 tun a okus, listy a prýty 5,7 tun. Celková produkce biomasy v oboře Vidlice je 733,346 tun. Celková spotřeba potravy chovanou zvěří (jelení, daňčí a mufloní) činí 487,177 tun. Přebytek potravy je 246,169 tun.

49

SUMMARY

In order to verify food offer, we made in our game preserve Vidlice 36 sample plots, from where we took samples of grass, forbs and wood, to determine the amount of biomass production in this area of 205,9221 ha. In this forest land, I found out that the number of biomass production was 608,146 tones. There were 394,763 tones of grass and forbs and 213,383 tones has been shared with browse, leaves and stems. The production of agriculture land and other land was 125,2 tones. The result of grass and forb production was 119,500 tones and browse, leaves and stems was 5,7 tones. The total amount of biomass production in game preserve in Vidlice is 733,346 tones. The average amount of consumption of food for breeding wild game (deer-stag, fallow deer, mouflon) is 487,177 tones. The redundant amount of food is 246,169 tones.

50

12. LITERATURA BUBENÍK, A., 1954. Krmení lovné zvěře, SZN Praha. s. 7-146 FEUEREISEL, J., 2007. Praktické ověření potravní nabídky jelení zvěře v podmínkách horských lesních ekosystémů poškozených emisemi, Poľovnicky manažment a ochrana zveri, Zvolen 2007 s. 104-105 HROMAS, J., 1997. Optimální podmínky oborních chovů, Folia venatoria 26-27 s. 205209 HUSÁK, F., WOLF, R., LOCHMAN, J., 1985. Daněk, Sika, Jelenec, SZN s.85-88 KAMLER, J., HOMOLKA, M., KOUBEK, P., 2004. Muflon v lesním prostředí, jeho soužití s vegetací a ostatními druhy spárkaté zvěře. Myslivost, 2: 9 LHP 2001-2010 s. 3-31 LOCHMAN, J., 1985. Jelení zvěř, SZN Praha. s. 62-70 ŠÍMA, J., 2007. Ověření potravní nabídky zvěři v podmínkách lužního lesa. Bakalářská práce, MZLU s. 53 VACA, D., 2006. Obora Vidlice od muflonů k dybowákům. Svět myslivosti, 2: 32-33 ZABLOUDIL, F.,2006. Metoda zkusných ploch pro zjištění úživnosti honitby. Myslivost 12: 26-27 ZABLOUDIL, F., 2008. Vliv doplňkové potravy s ohledem na výživu a škody zvěří. Myslivost 5: 46 ZABLOUDIL, F., KORHON, P., 2006. Minerální látky v potravě zvěře. Myslivost 2: 14-15 ZABLOUDIL, F., KRČMA, J., 2004. Voda pro zvěř. Myslivost 6: 10-11 ZABLOUDIL, F., ILLEK, J., 2007. Několik údajů o mufloní zvěři v podhůří Orlických hor. Myslivost 1: 34-35 ZABLOUDIL, F.,VALA, Z., 2008. Jelení zvěř. Její životní potřeby v současnosti. Myslivost 1: 30-31 ZABLOUDIL, F.,VALA Z., 2008. Daňčí a mufloní zvěř. Její životní potřeby v současnosti. Myslivost 2: 42-44 ZABLOUDIL, F.,KORHON, P., 2005. Jarní péče o myslivecká políčka. Myslivost 4: 26-27 ZEMAN, L., A KOL., 1995. Katalog krmiv, VÚVZ Pohořelice 465 s

51

13. Seznam tabulek Tab. 1 Kvantitativní množství spotřeby na kus a den v kg (ZEMAN

A KOL.,

1995),

A KOL.,

1995),

A KOL.,

1995),

s.12 Tab. 2 Kvantitativní množství spotřeby na kus a den v kg (ZEMAN s.13 Tab. 3 Kvantitativní množství spotřeby na kus a den v kg (ZEMAN s.14 Tab. 4 Průměrná spotřeba vody pro některé druhy zvěře (BUBENÍK, 1954, ZABLOUDIL, 2002), s.16 Tab. 5 Výměra staré části obory (LHP 2001-2010), s.19 Tab. 6 Rozloha staré a nové části obory ( LHP 2001-2010), s.19 Tab. 7 Dlouhodobé průměry teplot a srážek (LHP 2001-2010), s.20 Tab. 8 Charakteristika klimatické podoblasti CH 7 ( Zaječiny ) (LHP 2001-2010), s.21 Tab. 9 Zastoupení druhů dřevin v oboře (LHP 2001-2010), s.22 Tab. 10 Počty zvěře v oboře Vidlice – výměra 84,4578 ha, s.24 Tab. 11 Poměr pohlaví a věková skladba, s.24 Tab. 12 Stanovení počtu zvěře v oboře Vidlice – výměra 205,9221 ha, s.25 Tab. 13 Poměr pohlaví a věková skladba, s.25 Tab. 14 Vývoj početních stavů zvěře v oboře Vidlice v letech 2001-2007 (MATERIÁL POLESÍ ZAJEČINY), s.26 Tab. 15 Průměrná celoroční spotřeba potravy jelení zvěří (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL), s.27 Tab. 16 Průměrná celoroční spotřeba potravy daňčí zvěří (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL), s.28 Tab. 17 Průměrná celoroční spotřeba potravy jelena siky a jelena Dybowského (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL), s.28 Tab. 18 Průměrná celoroční spotřeba potravy mufloní zvěří (ÚSTNÍ SDĚLENÍ ZABLOUDIL), s.29 Tab. 19 Zjištění potravní biomasy na lesní půdě, s.35-36 Tab. 20 Zjištění potravní biomasy na zemědělské a ostatní půdě v oboře, s.37 Tab. 21 Celková produkce potravní biomasy na lesní, zemědělské a ostatní půdě v oboře, s.37 52

Tab. 22 Potravní nároky daňčí zvěře, s.38 Tab. 23 Potravní nároky jelena lesního a Dybowského, s.39 Tab. 24 Potravní nároky mufloní zvěře, s.40 Tab. 25 Podíl jednotlivých druhů potravy v tunách a %, s.40 Tab. 26 Základní spotřeba krmiv na období, s.41 Tab. 27 Celková základní spotřeba krmiv pro zvěř z prostředí a krmiv z jiných zdrojů, s.42 Tab. 28 Některé druhy směsek, které jsou vhodné na myslivecká políčka pro zvěř, s.47 Tab. 29 Výskyt některých druhů travin, bylin, stromů a keřů v oblasti (LHP 20012010), s.55-56 Tab. 30 Druhy rostlin, které slouží za potravu jelení zvěři(BUBENÍK 1954), s.56-58 Tab. 31 Druhy rostlin, které slouží za potravu daňčí zvěři (BUBENÍK 1954), s.58-60

53

PŘÍLOHY

54

Tabulka 29 Výskyt některých druhů travin, bylin, stromů a keřů v oblasti (LHP, 2001-2010) Český název

Latinský název

Bez černý

Sambucus nigra

Bika chlupatá

Luzula pilosa

Bledule jarní

Leucojum vernum

Borovice

Pinus sp.

Borůvka černá

Vaccinium myrttillus

Brslen bradavičnatý

Euonymus verrucosus

Břečťan popínavý

Hedera helix

Bříza

Betula pubescens

Buk

Fagus sp.

Černýš hajní

Melampyrum nemorosum

Dřín obecný

Cornus mas

Dřišťál

Berberis vulgaris

Dub

Quercus sp.

Dymnivka plná

Corydalis solida

Habr

Carpinus betulus

Hlístník hnízdák

Neottia nidus-avis

Hloh obecný

Crataegus laevigata

Hrušeň

Pirus sp.

Jabloň

Malus sp.

Jalovec obecný

Juniperus communis

Jasan ztepilý

Fraginus excelsior

Javor

Acer sp.

Jedle

Abies sp.

Jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

Jilm

Ulmus sp.

Jírovec maďal

Aesculus hippocastanum

Vrba jíva

Salix caprea

Kakost krvavý

Geranium sanguineum

Kamejka modronachová

Lithospermum purpurocaeruleum

Kopřiva žahavka

Urtica urens

55

Maliník

Rubus ideaus

Meruzalka srstka

Ribes uva-crispa

Mochna bílá

Potentilla alba

Osika

Populus tremula

Ostružiník

Rubus sp.

Ostřice chlupatá

Carex pilosa

Třešeň

Prunus sp.

V oborách, ale také v honitbách se můžeme setkat s celou řadou rostlin, které slouží zvěři jako zdroj potravy. Uvedená tabulka poskytuje přehled rostlin atraktivních pro zvěř a dává nám informaci, která část rostliny je zvěří konzumována (Bubeník, 1954)

Tabulka 30 Druhy rostlin, které slouží za potravu jelení zvěři (BUBENÍK, 1954) Druh rostliny

Latinský název

zeleň okus, ohryz

plody, hlízy

Akát

Robinia pseudoacacia

z

o

Bez hroznatý

Sambucus racemosa

z

o

Bez černý

Sambucus nigra

z

Borovice

Pinus sp.

Borůvka

Vaccinium myrtillus

z

p

Brambor

Solanum tuberosum

z

p

Brusinka

Vaccinium vitis-idaea

z

Břečťan popínavý

Hedera helix

z

Břek

Sorbus torminalis

Bříza

Betula pubescens

Buk

Fagus sp.

Dřín

Cornus mas

Dub

Quercus sp.

o

Habr

Carpinus betulus

o

Hloh

Crataegus oxyacantha

o

Hořčice bílá

Sinapis alba

z

Hrách setý

Pisum sativum

z

p p

o

o

o z

p o

z

56

p

p

o p

p

Hrušeň

Pirus sp.

Jabloň

Malus sp.

Jalovec obecný

Juniperus communis

Jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

z

Javor

Acer sp.

z

Borovice kleč

Pinus mugo

z

Lípa velkolistá

Tilia platyphylos

z

Kostřava luční

Festuca pratensis

z

Kukuřice setá

Zea mays

z

Ječmen dvouřadý

Hordeum distichum

Jetel

Trifolium sp.

z

Jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

z

o

Jilm

Ulmus sp.

z

o

Jírovec maďal

Aesculus hippocastan

Jmelí bílé

Viscum album

z

Lupina

Lupinus sp.

z

Metlice křivolaká

Deschampsia flexuosa

z

Ohnice

Raphanus raphanistr.

z

Osika

Populus tremula

z

o

Ostružiník

Rubus sp.

z

o

Oves setý

Avena sativa

z

Plicník lékařský

Pulmonaria officinalis

z

Pšenice

Tricium vulgare

z

Rdesnovité

Polygonaceae

z

Řebříček obecný

Achillea millefolium

z

Sítina

Juncus sp.

z

Slunečnice roční

Helianthus annuus

z

Smilka tuhá

Nardus stricta

z

Smrk ztepilý

Picea abies

Střemcha hroznovitá

Padus racemosa

z

o

Svída

Cornus sp.

z

o

Štírovník růžkatý

Lotus corniculatus

z

Šťovík

Rumex sp.

z

p z

p o p o

p p

p p

p

p

p

o

57

p

Topol osika

Populus tremula

Třešeň ptáčnice

Prunus avium-silvestris

Třtina rákosovitá

Calamagrostis arundin.

z

o p

z

Vikev ptačí obyčejná Vicia cracca vulgaris

z

Vojtěška

Medicago sativa

z

Vrba

Salix sp.

z

Vrbina obecná

Lysimachia vulgaris

z

Vrbovka

Epilobium sp.

z

Vřes obecný

Calluna vulgaris

z

Źito seté

Secale cereale

z

o

Tabulka 31 Druhy rostlin, které slouží za potravu daňčí zvěři (BUBENÍK,1954) Druh rostliny

Latinský název

zeleň okus, ohryz

plody, hlízy

Bez hroznatý

Sambucus racemosa

z

o

p

Bez černý

Sambucus nigra

z

o

p

Bob

Vicia faba

z

Borovice

Pinus sp.

Brambor

Solanum tuberosum

Břek

Sorbus torminalis

Bříza

Betula pubescens

Buk

Fagus sp.

Dřín

Cornus mas

z

o

Dub

Quercus sp.

z

o

Habr

Carpinus betulus

o

Hloh

Crataegus oxyacantha

o

Hořčice bílá

Sinapis alba

z

Hrách setý

Pisum sativum

z

Hrušeň

Pirus sp.

Jabloň

Malus sp.

Jalovec obecný

Juniperus communis

Jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

z

Javor

Acer sp.

z

o p o z

p p

o

p

p

p p

z

58

p o p o

Ječmen dvouřadý

Hordeum distichum

Lípa velkolistá

Tilia platyphylos

z

Kostřava luční

Festuca pratensis

z

Kukuřice setá

Zea mays

z

Jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

z

o

Jilm

Ulmus sp.

z

o

Jírovec maďal

Aesculus hippocastan

Jmelí bílé

Viscum album

z

Lupina

Lupinus sp.

z

Metlice křivolaká

Deschampsia flexuosa

z

Ohnice

Raphanus raphanistr.

z

Osika

Populus tremula

z

o

Ostružiník

Rubus sp.

z

o

Oves setý

Avena sativa

z

Plicník lékařský

Pulmonaria officinalis

z

Pšenice

Tricium vulgare

z

Rdesnovité

Polygonaceae

z

Řebříček obecný

Achillea millefolium

z

Sítina

Juncus sp.

z

Slunečnice roční

Helianthus annuus

z

Smilka tuhá

Nardus stricta

z

Smrk ztepilý

Picea abies

Střemcha hroznovitá

Padus racemosa

z

o

Svída

Cornus sp.

z

o

Štírovník růžkatý

Lotus corniculatus

z

Šťovík

Rumex sp.

z

Topol osika

Populus tremula

z

Třešeň ptáčnice

Prunus avium-silvestris

Třtina rákosovitá

Calamagrostis arundin.

p

p p

p p

p

p

p

o

o p

z

Vikev ptačí obyčejná Vicia cracca vulgaris

z

Vojtěška

Medicago sativa

z

Vrba

Salix sp.

z

Vrbina obecná

Lysimachia vulgaris

z

59

p

o

Vrbovka

Epilobium sp.

z

Vřes obyčejný

Calluna vulgaris

z

Borovice kleč

Pinus mugo

z

Jetel

Trifolium sp.

z

Meruzalka černá

Ribes nigrum

o

Meruzalka srstka

Ribes grossularia

o

Pámelník

Symphoricarpos albus

z

Růže šípková

Rosa canina

z

Tolice srpovitá

Medicago falcata

z

Źito seté

Secale cereale

z

60

o

Obr.1 Mufloní zvěř v oboře Vidlice.2008.Foto T.Vagner

Obr.2 Zvěř sika Dybowského.2008.Foto T.Vagner

61

Obr.3 Políčko pro zvěř několik dní po zasetí. U políčka se nachází kazatelna sloužící ke správnému posouzení chovnosti a odlovu zvěře.2008.Foto T.Vagner.

Obr.4 Oplocení staré části má místy nedostatečnou výšku a proto je v současné době opravováno a zpevňováno na patkovém systému a zvyšováno na 3,5m.2008.Foto T. Vagner.

62

Obr.5 Odchytové zařízení pro zvěř žijící v oboře.2008.Foto T.Vagner

63

64