Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

IV Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Připomínkové místo Ministerstvo dopravy

Připomínka

K § 63

Dle ustanovení § 67b odst. 10 písm. o) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve Připomínka přijata znění pozdějších předpisů, který je navrhovaným zákonem rušen, mohli do zdravotnické Poţadavek doplněn do textu. dokumentace nahlíţet i inspektoři Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (zákon č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V navrhovaném znění § 63 zákona o zdravotních sluţbách však mezi subjekty oprávněnými do zdravotnické dokumentace nahlíţet inspektory Ústavu nenajdeme. S uvedenou skutečností Ministerstvo dopravy nemůţe souhlasit a k navrhovanému znění § 63 zákona o zdravotních sluţbách tak uplatňuje zásadní připomínku.

Zásadní připomínka

Vypořádání

Inspektoři Ústavu, jejichţ úkolem je zjistit příčinu letecké nehody ke své práci nezbytně potřebují informace o zdravotním stavu pilota, popř. i ostatních členů posádky, k tomu, aby mohli určit, zda faktický zdravotní stav nemohl přispět ke vzniku letecké nehody. Nahlíţení do zdravotnické dokumentace je tak nutnou podmínkou pro řádné splnění jejich úkolů souvisejících se zjišťováním příčin leteckých nehod. Bez tohoto oprávnění by si nebylo moţné jejich práci vůbec představit, neboť při zjišťování příčin leteckých nehod by nemohli vzít v úvahu zdravotní stav pilota a ostatních členů posádky, coţ by v mnohých případech mohlo vést k nesprávným závěrům. Ministerstvo dopravy proto poţaduje, aby oprávnění inspektorů Ústavu nahlíţet do zdravotnické dokumentace bylo zachováno a aby příslušné ustanovení bylo do návrhu zákona o zdravotních sluţbách zapracováno. Ministerstvo financí Zásadní připomínka

Oproti platnému zákonu č. 20/1966 Sb., který v § 69 ministerstvu zdravotnictví ukládá, aby zabezpečilo pohotové převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší dosaţitelné úrovni, předloţený návrh zákona

Připomínka přijata částečně Do zákona doplněna kompetence MZ - pečuje o rozvoj lékařské vědy a o výzkumnou činnost v

negarantuje právo na zdravotní péči podle nejnovějších poznatků vědy. Návrh odkazuje pouze na standardy, kterými se rozumí doporučené postupy, které odpovídají současným poznatkům vědy. Tyto standardy tvoří, dle návrhu MZ, nebo jím pověřené organizace. Zveřejňovány mají být ve Věstníku MZ a způsobem umoţňujícím dálkový přístup. V návrhu se ale neuvádí, ţe tyto standardy budou pro lékaře závazné, pouze doporučující. Záruka kvalitní péče na úrovni současných poznatků vědy by měla být i nadále v zákoně garantována. Návrh pracuje s pojmem „zdravotní sluţby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.“ Upozorňujeme na skutečnost, ţe se nepředpokládá a z návrhů předloţených zákonů nevyplývá, ţe bude současně provedena novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který termín „zdravotní sluţby“ nepouţívá a ani neumoţňuje jejich úhradu. V §13, zákona č. 48/1997 Sb., a následujících, se hovoří pouze o úhradách „zdravotní péče“ a je jasně definováno, co je zdravotní péčí myšleno. Povaţujeme za vhodné poukázat také na to, ţe i Listina základních práv a svobod v č. 31 hovoří pouze o zdravotní péči. Předkladatel návrhu hodlá zachovávat a naopak nadále rozšiřovat národní registry dat o pacientech bez jejich souhlasu, bez jejich anonymizace či zakódování. Na tyto registry se nevztahuje zákon o ochraně osobních údajů. Podle našeho názoru je v těchto případech porušováno právo na soukromí, pokud je s těmito údaji, které slouţí pouze výzkumu nebo statistickým údajům, nakládáno bez toho, aniţ by o tom osoby, kterých se týkají, věděly. Tyto činnosti lze provádět na anonymizovaných datech.





1.

Návrh zákona mezi druhy zdravotních sluţeb neuvádí a neupravuje činnost pohotovostní sluţby, která je v současnosti hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Poţadujme zavést její definici, organizaci a způsob fungování, popř. odkázat na předpis, kterým je tato sluţba definována a upravena. Ani v zákoně o specifických zdravotních sluţbách není o této sluţbě zmínka.

oboru zdravotnictví; zabezpečuje pohotové převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší dosaţitelné úrovni. Standardy odborné zdravotní péče ponechány jako doporučené, neboť s ohledem na odlišnosti lidských bytostí je nelze učinit závaznými. Do práv pacientů doplněno, ţe při poskytování zdravotních sluţeb je postupováno v souladu se standary. Připomínka přijata Novela z. 48/97 Sb., je připravována a do vlády bude novelizace předloţena současně s návrhem zákona.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Úprava vedení registrů bez souhlasu pacientů je zakotvena jiţ nyní v z. č. 20/66 Sb. Z. na ochranu osobních údajů se vztahuje na všechny registry - viz. § 76 odst. 1. Rozsah osobních údajů, které se budou sbírat je uveden v § 68. Připomínka přijata částečně Definice pohotovostních zdravotních sluţeb doplněna (§6). Zákon neřeší způsob jejího fungování a organizivání.

Změnou terminologie navrhovaného „zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách Po vysvětlení od připomínky ustoupeno jejich poskytování“, kdy zákon rozlišuje a) zdravotní péči, b) odbornou zdravotní péči Definice zdravotních sluţeb uvedená v § 2 a c) zdravotní sluţby, nastanou změny ve zdaňování, resp. osvobození od daně, u upravena („ZS se rozumí …) sluţeb podle § 58 zákona o DPH. Po navrţené změně textu v § 58 odst.1 „Zdravotními Odborná zdravotní péče je poskytována pouze jako sluţbami se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotní sluţby“, zde schází bod b) ZS.

2/196

§4 Zásadní připomínka

K§6 Zásadní připomínka K §10 Zásadní připomínka

odborná zdravotní péče. Odborná zdravotní péče je podle materiálu povaţována za zdravotní péči, k jejímuţ bezpečnému a účinnému poskytování jsou nezbytné odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků a poskytovat zdravotní péči můţe pouze poskytovatel zdravotních sluţeb, coţ by měla být také sluţba osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, která spadá pod § 58. Navrhujeme proto, za bod 2 části šedesáté první, návrhu „Změny zákona o dani z přidané hodnoty“, v navrhovaném zákoně o zdravotních sluţbách vloţit slova „odborná zdravotní péče“. Uplatňujeme zásadní připomínku k § 4, kde jsou nově dopravní zdravotní sluţby, zajišťující přepravu pacientů bez přítomnosti zdravotnického pracovníka se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, označeny za sanitní sluţby. Tyto sanitní sluţby spadají pod kód „SKP 85.14.14 Sanitní sluţby“ a podle Přílohy č.2 k zákonu o DPH spadají do sluţeb se sníţenou sazbou, tj. 9 % a nebudou tedy osvobozeny od daně z přidané hodnoty. Doporučujeme doplnit větu: „ za ambulantní zdravotní sluţbu se povaţuje také návštěvní sluţba“

Obsahuje chybná značení odstavců. Poţadujeme doplnit jesle, protoţe předpokládáme, ţe se bude stále jednat o typ zdravotnického zařízení, ve kterém budou poskytovány odborné sluţby. Domníváme se, ţe tato odborná sluţba by neměla být v budoucnu poskytována pouze soukromým sektorem, protoţe bude pro některé vrstvy obyvatel cenově nedostupná.

K § 15 odst. 1 Navrhujeme slova „Vězeňské sluţby České republiky (dále jen „Vězeňská sluţba“) a písm. a) Bezpečnostní informační sluţby“ nahradit slovy „ozbrojených sil a bezpečnostních sborů7a)“ a vloţit novou poznámku pod čarou č. 7a, která zní „7a) § 1 odst. 1 zákona č. Zásadní 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění připomínka pozdějších předpisů.“. Odůvodnění: Kromě Vězeňské sluţby ČR je poskytována preventivní a léčebná péče také v dalších bezpečnostních sborech včetně Celní správy České republiky, jakoţ i v ozbrojených silách, a to podle § 7 a 8 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Podle návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o specifických zdravotních sluţbách se s účinností od 1.1.2009 bude jednat o poskytování pracovně lékařských sluţeb poskytovatelem pracovně lékařských sluţeb. Vzhledem k tomu, ţe zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších

3/196

Řešeno v rámci doprovodného zákona.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Sanitní sluţby budou vypuštěny.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Návštěvní ZS není samostatných druhem ZS; je to výkon určitých činností, které poskytuje poskytovatel v rámci svého oprávnění na ambulantní ZS Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jesle jiţ nadále nebudou zdravotnickými zařízeními – nesystémové, neposkytují ZS. V roce 2007 bylo v ČR 49 jeslí jako zdravotnických zařízení a 182 ţivností – péče o děti do 3 let věku. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno MZ bude vydávat oprávnění Vězeňské sluţbě, BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, poskytovatelům v působnosti Min. obrany, která neposkytují zdravotní sluţby široké veřejnosti.

předpisů se s účinností od 1.1.2009 ruší zákon č. 32/1957 Sb., povaţujeme za nezbytné v předkládaném zákoně o zdravotních sluţbách upravit pravomoc Ministerstva zdravotnictví k udělení oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb i jinému bezpečnostnímu sboru neţ je Vězeňská sluţba ČR, a také ozbrojeným silám. V případě neprovedení námi navrhované změny by rozhodovalo Ministerstvo zdravotnictví o udělení oprávnění pouze vybraným bezpečnostním sborům (Vězeňská sluţba ČR a Bezpečnostní informační sluţba) a k udělení oprávnění ostatním bezpečnostním sborům a ozbrojeným silám by byl příslušný krajský úřad. Takové rozdělení pravomocí povaţujeme za nesystémové.

K § 27, odst. 1 Zásadní připomínka K § 30, odst. 1 Zásadní připomínka K § 32 v odst. 1 Zásadní připomínka

Doplnit, tak, aby bylo patrné, ţe nedochází k poklesu kvality poskytované péče, to znamená, ţe musí být výslovně uvedeno, ţe pacientovi bude poskytnuta péče odpovídající jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k současným poznatkům vědy. Doplnit v tom smyslu, ţe pacient musí být informován „lékařem“.

Na konci místo „zdravotnický pracovník“ vloţit „lékař“.

K § 32, odst. 2 Zásadní připomínka

zúţit okruh subjektů, kterým se dnes podávají informace bez souhlasu a vědomí pacienta (v zásadě bez souhlasu by mělo jít takřka jen o soud, policii).

§ 33

Není uvedeno, který právní předpis stanoví, ţe forma souhlasu s poskytnutím zdravotních sluţeb je písemná nebo pouze ústní. Pokud se ponechá na poskytovateli toto rozhodnutí, je to velmi riskantní, a to jak pro pacienta, tak i pro poskytovatele.


§ 44 Zásadní připomínka

odmítnutí z etických důvodů - Mělo by být zákonem stanoveno, ţe o takovém případu má být neprodleně informován zřizovatel, např. krajský úřad, aby rozhodl o tom, zda postup lékaře byl oprávněný, či nikoliv. V odst. 2 je velmi nekonkrétně vymezeno právo poskytovatele, které můţe být zneuţito v neprospěch pacienta. Poţadujeme konkretizovat.

4/196

Připomínka přijata Text zákona doplněn. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon obecně ukládá všechny povinnosti poskytovateli, s tím, ţe poskytovatel je můţe zajistit prostřednictvím zdravotnických pracovníků. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Sdělení, které osob mohou být informovány o zdravotním stavu paicneta, můţe od pacienta získat a do zdravotnické dokumentace zaznamenat i zdravotní sestra. Nemusí to být pouze lékař. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ustanovení nevymezuje okruh subjektů, pouze vymezuje provázanost na jiné právní předpisy. Bude přeformulováno, aby byl vyloučen konflikt zákona s jinými zákony. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákony (transplantační, specifické ZS) stanoví případy, kdy musí být vyţádán písemný souhlas. Jinak je ponecháno na rozhodnutí poskytovatele. Stejná úprava existuje jiţ dnes. Bude doplna poznámka pod čarou. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Vedení evidence povaţujeme za nutné, neodkladné ZS nelze odmítnout. Obecné přešetření není účelné. Jak by krajský úřad posuzoval lékařovo svědomí nebo etické přesvědčení. V evidenci nebude uváděna identifikace

odmítnutého pacienta. Je o následnou kontrolu, zda konkrétní poskytovatel neodmítá příliš často pacienty. Odmítnutý pacient můţe samozřejmě podat stíţnost. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pokud bude poskytovatel dělat úpravy jiným způspem neţ je stanoveno zákonem, tak porušuje zákon a vede ZD v rozporu. Ta toto je navázána sankce, popř. odejmutí oprávnění.


navrhujeme doplnit odstavec, který stanoví poţadavek na přísné sankce v případě dodatečných zásahů do zdravotnické dokumentace a vyvodí osobní zodpovědnost za případné nesrovnalosti. Stejně tak poţadujeme doplnit přísné sankce za porušení povinností v souvislosti s neopatrným a protizákonným nakládáním se zdravotnickou dokumentací, a s tím souvisejícím únikem citlivých dat o pacientech. Přinejmenším odkaz na zákony, které tyto sankce uvádějí. nahlíţet do dokumentace by neměli mít moţnost „a další zaměstnanci“, formulace je Po vysvětlení od připomínky ustoupeno příliš vágní a zneuţitelná. Naopak by mělo být trendem zúţení počtu osob, které mají Zůţení osob nahlíţejících do ZD je oproti současné ke zdravotní dokumentaci přístup. právní úpravě výrazné. Dalšími zaměstnanci poskytovatele se myslí např. informatici, osoby, které vykazují poskytnutou péči zdravotním pojiš´tovnám. poţadujeme vypustit odvolávku č.18 na zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, neboť se Připomínka přijata nejedná o cenu, ale o úhradu vynaloţených nákladů. Na úhrady se zákon o cenách Odkaz na pozn. pod čarou vypuštěn. nevztahuje.


§ 64 odst. 2 a Zásadní připomínka § 68, odst. Zásadní připomínka

2

do NZIS se předávají osobní data bez souhlasu osob, kterých se údaje týkají. Domníváme se, ţe rozšiřování stávajících registrů o další, které jsou finančně náročné, jak na zřízení tak na jejich provoz, je nejenom neekonomické, ale především neetické. Způsob jakým jsou registry vedeny, byť jsou vedeny za účelem statistik nebo výzkumu, bez souhlasu osob, kterých se týkají, a především bez jejich anonymizace, není bezpečný a je zneuţitelný. Záměr MZ udrţovat mnoho národních registrů s osobními daty pacientů, kteří o tom nemají ani tušení, je velmi těţce obhajitelný. Ve většině států EU jsou data zpracovávána bez osobních údajů, v opačném případě pouze se souhlasem pacienta. § 68 odst. 3 doporučujeme vypustit druhou větu. Pověření zpracováním osobních údajů jinou právnickou osobu nemohou ovlivnit Zásadní nositelé citlivých údajů, coţ je uvádí do pasivní situace. Navíc vzniká moţnost úniku připomínka citlivých informací, jak se jiţ v obdobných případech stalo. Následné zrušení uzavřené smlouvy jiţ nenapraví vzniklé újmy pacientům. § 87 odst. 3 navrhujeme, aby bylo doplněno, ţe pitva nebude ve vyjmenovaných případech provedena, jestliţe zákonný zástupce nebo osoba blízká vyslovili prokazatelný Zásadní nesouhlas s provedením pitvy poté, co se dozvěděli o smrti svěřence nebo příbuzného.. připomínka

5/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde o stávající stav. Registry nejsou vedeny za účelem statickým. Pouze z nich lze tyto účely vyuţít a pak jsou anonymizovány.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zpracováním osobních údajů můţe MZ pověřit vţdy pouze právnickou osobu zřízenou nebo zaloţenou MZ, dnes plní tyto úkoly ÚZIS. Nejde tedy o jakoukoliv právnickou osobu. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Poţadavek je jiţ uveden v § 87 odst. 3 – od pitvy lze ustoupit, ale musí být zřejmá příčina úmrtí a

vyloučeny pochybnosti o zavinění třetí osobou § 91 Zásadní připomínka § 99 odst. 7 Zásadní připomínka § 100 Zásadní připomínka

stíţnost podaná poskytovateli je velmi problematická. Je ţádoucí, aby směřovala neprodleně k nadřízenému orgánu. Nebo tomu, kdo nezávisle situaci posoudí.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jiţ dnes šetří nejprve stíţnost poskytovatel. Ze zkušeností víme, ţe mnoho stíţností se takto vyřeší. Je to o komunikaci se stěţovatelem.

je uvedeno, ţe na vyřizování stíţností a námitek, podle této části zákona, se nepouţije Připomínka přijata správní řád. Uvedená část ale neobsahuje úpravu některých základních právních Do zákona bude podle správního řádu doplněno institutů, např. doručování, počítání času atd., tedy není jasné, jakým právním ustanovení o doručování a počítání času. předpisem se bude řízení řídit. Doporučujeme doplnit, ţe správní řád se pouţije nebo uvést jakým způsobem bude řízení vedeno. slova „je Vězeňská sluţba“ navrhujeme nahradit slovy „jsou ozbrojené síly nebo Po vysvětlení od připomínky ustoupeno bezpečnostní sbor“ a slova „Generální ředitelství“ nahradit slovy „ministerstvo“ viz výše (varianta 1) nebo odkazem na jednotlivá ministerstva, v jejichţ působnosti jsou ozbrojené síly a bezpečnostní sbory poskytující zdravotní sluţby (varianta 2). Odůvodnění: K šetření námitek proti vyřízení stíţnosti poskytovatelem, kterým nejsou ozbrojené síly nebo bezpečnostní sbor, je příslušný krajský úřad nebo ministerstvo, jestliţe mu byly námitky postoupeny podle § 92 odst. 2. Domníváme se, ţe za účelem zajištění nestrannosti při šetření námitek proti vyřízení stíţnosti poskytovatelem, kterým jsou ozbrojené síly nebo bezpečnostní sbor, je třeba stanovit příslušnost orgánu k šetření námitek tak, aby jím byl orgán nacházející se mimo organizační soustavu ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, proti němuţ byla směřována stíţnost.

§ 111 odst. 1 navrhujeme slova „Vězeňská sluţba“ nahradit slovy „Generální ředitelství Vězeňské písm. d) (nyní sluţby České republiky, Generální ředitelství cel“ a dále doplnit příslušné orgány písm. h) dalších bezpečnostních sborů a ozbrojených sil, v nichţ jsou poskytovány zdravotní sluţby. Zásadní Odůvodnění: Domníváme se, ţe příslušnost k provádění kontrolní činnosti a přijímání opatření připomínka

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše – vazba na vydání oprávnění

by měla být stanovena ve vztahu ke konkrétním správním orgánům, které v rámci toho kterého bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil zajišťují poskytování zdravotních sluţeb

K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ Zásadní připomínka

dosud se prohlídky těl zemřelých hradí z veřejného zdravotního pojištění. Podle našeho Po vysvětlení od připomínky ustoupeno názoru není důvod, aby tomu v budoucnosti bylo jinak. V důvodové zprávě se píše, ţe Podle našeho názoru je důvod pro vyjmutí z úhrad tato zdravotní sluţba svým charakterem nenaplňuje činnost, která by měla být hrazena z veřej. zp. z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podle našeho mínění naplňuje, protoţe podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod se má z veřejného zdravotního pojištění hradit zdravotní péče a zdravotní pomůcky. Domníváme se, ţe prohlídky těl zemřelých

6/196

Zásadní připomínka Zásadní připomínka


součástí zdravotní péčí jsou. Zdravotní péčí není podle našeho názoru pouze činnost směřující k uzdravení nemocného, ale jakákoli činnost zajišťující zdraví občanů. Kdyby tomu tak nebylo, součástí zdravotní péče by nemohla být ani preventivní opatření, která jsou naopak velmi významnou součástí zdravotní péče. Proto by podle našeho mínění měly prohlídky těl zemřelých být i nadále hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V kaţdém případě však je třeba toto hrazení v zákoně jasně upravit. Poţadujeme doplnit, ţe MZ počítá s tím, ţe tyto výdaje pokryje v rámci vládou Náklady na zajištění prohlídek těl zemřelých schválených rozpočtových limitů kapitoly 335 – MZ na léta 2009-2011. U vyjádření z důvodové zprávy vypuštěny. celkového dopadu do státního rozpočtu ve výši 98 mil. Kč by mělo být uvedeno, zda se jedná o opakovaný výdaj. Předkladatel uvádí, ţe nově zaváděné registry si vyţádají investiční náklady v celkové Připomínka přijata výši 40 mil. Kč ze státního rozpočtu. Další náklady na podporu registrů lze odhadnout Text důvodové zprávy doplěn. na 3 mil. Kč ročně.“ V materiálu by měla být obsaţena analýza objasňující, jak k uvedené výši nákladů předkladatel dospěl a jaká bude efektivnost vynaloţených investic ze státního rozpočtu. Poţadujeme opět uvést zdroj krytí těchto nákladů. Dále doporučujeme posoudit, zda s ohledem na rozsah navrhovaných úprav odpovídá Po vysvětlení od připomínky ustoupeno skutečnosti následující citace: „Ostatní části předkládaného návrhu zákona nemají Důvodová zpráva posouzena. hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty, neboť neřeší problematiku úhrady poskytovaných zdravotních sluţeb.“ Měly by být vzaty v potaz zejména dopady na veřejné rozpočty, pojišťovny a podnikatele.

Ministerstvo kultury K § 27 odst. 3 Navrhujeme uvést předmětné ustanovení v tomto znění: „přijímat ve zdravotnickém písm. j): zařízení lůţkových a jednodenních zdravotních sluţeb duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboţenských společností nebo od osob pověřených Zásadní výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem připomínka a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na zdravotní stav pacienta, nestanoví-li jiný zákon jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech váţné poruchy zdraví, zhoršení jeho zdravotního stavu nebo váţného ohroţení ţivota.“

7/196

Připomínka přijata částečně - Po projednání od připomínky ustoupeno Doplněno pouze vymezí duchovních. Nepřijata část za středníkem. Nelze např. z důvodu infekčních nemocí umoţnit návštěvy.

Text upraven: Pacient má právo: přijímat ve zdravotnickém zařízení lůţkových a jednodenních zdravotních sluţeb duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboţenských společností nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a

s ohledem na zdravotní stav pacienta, nestanoví-li jiný zákon jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohroţení pacientova ţivota nebo váţného poškození jeho zdraví, nestanoví-li jiný zákon jinak,

K § 35 odst. 4 Poţadujeme bez náhrady vypustit slova „a aktivní“. Navrhovaná dikce umoţňuje písm. b): respektovat pacientovo přání, jehoţ důsledek je bezprostřední pasivní ukončení ţivota, tj. ukončení ţivota v důsledku nečinnosti. Zásadní připomínka

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Vypuštění slova „aktivní“ by nedávalo smysl. Lékař mě nesmí odpojit např. od přístroje. Kdyţ si budu

K § 35 odst. 4 Z důvodu viz výše poţadujeme bez náhrady vypustit slovo „aktivnímu“. písm. c):

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

pacient přát neresuscitovat nebo nepodávat léky pouze udrţující ţivotní funkce, a přání bude respektováno, je to pasivní způsobení smrti organismu. viz. výše

Zásadní připomínka K § 47 odst. 1 1. Za slovo „pacientovi“ vloţit slova „nebo přímou spolupráci či účast při poskytnutí Po vysvětlení od připomínky ustoupeno písm. c): odborné zdravotní péče pacientovi“ a za slova „její poskytnutí“ vloţit slova „nebo Doplnění je nadbytečné. spolupráce či účast při poskytnutí odporovali“ a vypustit slovo „odporovalo“. Zásadní připomínka Zásadní připomínka

2. Na konec ustanovení za slova „pacienta“ navrhujeme vloţit slova „a poskytovatel Po vysvětlení od připomínky ustoupeno není schopen zajistit poskytnutí odborné zdravotní péče jinak.“ Bude provázáno s povinnostmi poskytovatele Odůvodnění: Je třeba zajistit, aby tzv. výhrada svědomí nebyla pouze formální, ale skutečnou zajistit jiného zdravotnického pracovníka nebo garancí moţností zdravotnického pracovníka odmítnout poskytnutí odborné zdravotnické péče, poskytovatele. ale také přímou účast nebo přímou spolupráci na poskytnutí takové péče. Je-li moţné, aby byl zdravotnický pracovník uplatňující výhrady svědomí zastoupen jiným zdravotnickým pracovníkem téhoţ poskytovatele, není důvod, aby byl k poskytnutí sluţby nucen pouze s odvoláním na skutečnost, ţe odmítnutím poskytnutí dané sluţby by došlo k ohroţení ţivota pacienta.

Pokud by ale byl ohroţen ţivot pacienta a poskytovatel by nebyl urychleně schopen zajisit jiného zdravotnického pracovníka, nelze výhradu svědomí uplatnit.

K § 77 odst. 1 Poţadujeme nahradit slova „právní předpis“ slovem „zákon“. Body 1. aţ 3. stanoví Po vysvětlení od připomínky ustoupeno písm. d) bod 3.: jako předpoklad pro odběr tkání a buněk z těla zemřelého zákonnou úpravu. Není Úprava je v souladu s leg. pravidly; práva a důvod, aby tomu bylo jinak v bodě 4. jinak a byl dáván prostor pro uplatnění povinnosti musí být vţdy stanovena zákonem Zásadní podzákonných právních předpisů. připomínka K § 79 odst. 1 Poţadujeme nahradit slova „právní předpis“ slovem „zákon“.

8/196


písm. d):

viz výše

Zásadní připomínka K § 80 odst. 2 Zásadní připomínka K § 89 odst. 1:

Navrhujeme za slova „známek ţivota a“ vloţit slovo „současně“. Je třeba předejít Připomínka přijata výkladovým problémům a moţnému obcházení vůle zákonodárce v praxi.

Navrhujeme za slova „ve spalovně poskytovatele“ vloţit slova „odděleně od odpadu“.

Technicky by bylo nerealizovatelné. Spalovna by se musela zastavit, vyčistit a pak teprve spalovat biologický odpad.


Min. obrany Obecně zásadní připomínka

K § 10 zásadní připomínka


Vojenská zdravotnická sluţba je určena ke komplexnímu zdravotnickému zabezpečení příslušníků ozbrojených sil na území České republiky i mimo ně. V případě potřeby se vojenská zdravotnická sluţba účastní zahraničních mírových a humanitárních misí (v současné době například polní nemocnice v mezinárodních silách ISAF, která je určena k odborné lékařské pomoci raněným a nemocným v průběhu bojových činností i mimo ně a ke krátkodobé hospitalizaci nemocných a raněných). Vzhledem ke specifickým úkolům polní nemocnice jako zdravotnického zařízení a Vojenské zdravotní sluţby je nezbytné, aby bylo jejich zvláštní postavení v zákoně o zdravotních sluţbách výslovně upraveno. MO dodatečně navrhlo doplnění nového odst. do § 2:„Organizaci, výkon a kontrolu zdravotní péče v ozbrojených silách, včetně zřizování vojenských zdravotnických zařízení, upraví ministerstvo obrany po dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V případě MO je problematika organizace ZSL a zřizování ZZ jiţ upravena zákonem č. 220/1999 Sb. (§ 90) a zákonem č. 221/1999 Sb. (§ 94); návrh zákona se prolíná s citovanými zákony v otázce kontroly. Text § 2 odst. 5 upraven po dohodě s MO: Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb je moţné poskytovat zdravotní sluţby ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil České republiky umístěných v zahraničí a za krizových situací i na území České republiky.

V ustanovení § 10 poţaduji na konci doplnit písmeno k), které zní: Po vysvětlení od připomínky ustoupeno „k) polní zdravotnická zařízení ozbrojených sil České republiky poskytující zdravotní Zákon se týká vnitrostátního prostoru, zz na území sluţby v zahraničních operacích v souladu s mezinárodními smlouvami.“. ČR. Odůvodnění: Polní zdravotnická zařízení jsou samostatným typem zařízení, která působí mimo text upraven – viz. výše území České republiky k zabezpečení úkolů ozbrojených sil České republiky, resp. Armády České republiky. Zákonem navrhované dělení zdravotnických zařízení nepokrývá celé spektrum

9/196

poskytovatelů zdravotních sluţeb pro Armádu České republiky.

K § 15 zásadní připomínka ROZPOR

Návrh ustanovení § 15 neumoţňuje Ministerstvu obrany organizovat, řídit a kontrolovat poskytování zdravotních sluţeb ve své působnosti. Z důvodů specifik poskytování zdravotních sluţeb zdravotnickými zařízeními Ministerstva obrany ozbrojeným silám České republiky a jejich příslušníkům poţaduji doplnit do § 15 nové písmeno c), které zní: „c) Ministerstvo obrany, jde-li o poskytování zdravotních sluţeb státem ve zdravotnických zařízeních Ministerstva obrany.“.

Připomínka nepřijata Text upraven na základě výsledků jednání na MO: O udělení oprávnění rozhoduje MZ, jde-li o poskytovatele zdravotních sluţeb poskytujícího zdravotní sluţby pouze vojákům v činné sluţbě, ţákům a studentům vojenských škol, občanským zaměstnancům ozbrojených sil České republiky a Odůvodnění: K zabezpečení specifických úkolů ozbrojených sil České republiky, resp. Armády jejich rodinným příslušníkům a vojenským České republiky, je nutné zachovat i nadále pravomoc Ministerstva obrany k výstavbě zařízení důchodcům, poskytujících zdravotní sluţby pro potřeby Armády České republiky, dále k vydávání oprávnění, řízení a kontrole zařízení v působnosti Ministerstva obrany.

Následně MO vyslovilo nesouhlas s tímto zněním a MO dodatečně navrhlo do § 15 odst.1 doplnit nové písmeno c), které zní: poţaduje, aby všem poskytovatelům v působnosti „c)ministerstvo obrany, jde-li MO vydávalo oprávnění právě MO. o poskytování zdravotních sluţeb státem ve vojenských zdravotnických zařízeních.“.


Pro zohlednění úkolů ozbrojených sil České republiky v zahraničí poţaduji Po vysvětlení od připomínky ustoupeno v ustanovení § 24 odst. 5 doplnit větu „Neplatí pro zdravotnický personál pracující v Jde o přerušení poskytování zdravotních sluţeb zařízeních Ministerstva obrany.“. poskytovateli, ne zdravotnickými pracovníky. Odůvodnění: Není moţné vyhovět tomuto poţadavku a zabezpečit zahraniční operace ozbrojených sil České republiky, kde lékaři poskytují zdravotní sluţby obdobně jako na území republiky.


zásadní připomínka K § 44 odst. 2 zásadní připomínka

Návrh § 42 upravuje povinnosti poskytovatele zdravotní péče na území České republiky bez ohledu na mezinárodní smlouvy pro vojenské operace v zahraničí. V souladu s výše navrhovaným doplněním § 10 a § 15 navrhuji ustanovení § 42 odst. 1 doplnit o nový text, který zní: „Povinnosti poskytovatele poskytujícího zdravotní sluţby příslušníkům ozbrojených sil České republiky působících mimo území České republiky a příslušníkům ozbrojených sil jiných států stanovuje Ministerstvo obrany jako orgán udělující oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb.“. Dále poţaduji § 42 upravit tak, aby stíţnosti pacientů poskytovatel zaslal nejen krajským úřadům, ale i dalším úřadům, které rozhodují o udělení oprávnění o poskytování zdravotních sluţeb, tzn. Ministerstvu zdravotnictví a nově také Ministerstvu obrany. Odstavec 2 poţaduji uvést v tomto znění: „(2) Poskytovatel můţe dále odmítnout poskytnout pacientovi konkrétní zdravotní sluţby tehdy, bylo-li by jejich poskytnutí v rozporu s jeho etickým přesvědčením nebo svědomím. Neposkytne-li poskytovatel pacientovi konkrétní zdravotní sluţbu

10/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tento zákon řeší poskytování ZS na území ČR. viz. výše

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Poskytovatelé budou zasílat seznam stíţností orgánu, který jim udělí oprávnění – tedy KÚ nebo MZ. Připomínka přijata částečně Po projednání od připomínky ustoupeno Poskytovatel, který jiţ jednou přijal pacienta do péče a odmítne mu poskytnout určitý výkon z etických

z důvodu výkonu práva podle tohoto odstavce, sdělí pacientovi kontakt na jiného poskytovatele. Pro výkon práva ze strany poskytovatele nesmí být poskytovatel jakkoliv diskriminován, krácen na svých právech, ani činěn právně odpovědným. Poskytovatel nemůţe odmítnout poskytnutí zdravotních sluţeb pacientovi, pokud by došlo k ohroţení jeho ţivota nebo váţnému poškození jeho zdraví.“. Odůvodnění: Povaţuji za nezbytné, aby bylo právo poskytovatele zdravotních sluţeb odmítnout provádět výkony, které jsou v rozporu s jeho etickým přesvědčením nebo svědomím, doplněno o výslovnou záruku, ţe z důvodu odmítnutí výkonu odporujícímu etickému přesvědčení nebo svědomí, nesmí být daný poskytovatel ţádným způsobem diskriminován a nesmí mu být pro výkon tohoto práva způsobena ţádná újma. Dále nesouhlasím s tím, aby poskytovatel musel zajistit odmítnutému pacientovi jiného poskytovatele, který úkon provede. Má-li pacient moţnost obrátit se na kteréhokoliv poskytovatele, není důvod, aby první zvolený poskytovatel, který výkon zdravotní sluţby odmítnul, zajišťoval jiného poskytovatele, nejde-li o situaci ohroţení ţivota. Mimo jiné by to znamenalo nepřiměřenou časovou zátěţ pro poskytovatele. K § 47 odst. 1 Poţaduji písmeno c) uvést v tomto znění: písm. c) „c) odmítnout poskytnutí odborné zdravotní péče pacientovi nebo přímou spolupráci při poskytování odborné zdravotní péče pacientovi v případě, ţe by její zásadní poskytnutí nebo spolupráce či účast při poskytování odporovala etickému přesvědčení připomínka nebo svědomí zdravotnického pracovníka, s tím, ţe je povinen ihned informovat o této skutečnosti poskytovatele. Pro výkon tohoto práva nesmí být zdravotnický pracovník krácen na svých právech nebo diskriminován. Zdravotnický pracovník nemůţe odmítnout poskytování odborné zdravotní péče pacientovi, pokud by odmítnutím došlo k ohroţení ţivota pacienta.“.

důvodů nemůţe dát pacientovi pouze seznam jiných poskytovatelů, musí mu přímo dohodnout provedení odmítnutého výkonu. Do textu doplněno, ţe poskytovatel, který je fyzickou osobou, zajistí jiného poskytovatele, pokud si pacient sám nezvolí jiného poskytovatele a dále podle připomínky doplněno, ţe poskytovatel nesmí být diskriminován …

Připomínka přijata Poţadavek doplněn.

Odůvodnění: Podle čl. 3 odst. 3 LZPS nesmí být nikomu způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Povaţuji proto za nutné, toto právo zdravotnického personálu – odmítnout poskytnutí odborné zdravotní péče, jestliţe by to bylo v rozporu s jeho etickým přesvědčením nebo svědomím – doplnit o výslovnou záruku, ţe pro odmítnutí poskytnutí odborné zdravotní péče z důvodu etického přesvědčení nebo svědomí, nesmí být daný zdravotnický pracovník ţádným způsobem diskriminován, nesmí mu být uloţena ţádná sankce, ani způsobena ţádná újma, a ani nesmí být diskriminován při přijetí do zaměstnání.

K § 100 zásadní připomínka ROZPOR

Vloţit větu: K šetření námitek proti vyřízení stíţnosti poskytovatelem, kterým je Připomínka nepřijata Vojenská zdravotnická sluţba, je příslušné Ministerstvo obrany. Na jednání na MO došlo k dohodě, ţe šetřit stíţnosti Odůvodnění: Současné znění § 100 nedovoluje řešit stíţnosti na poskytování bude správní orgán, který vydal oprávnění. MO zdravotních sluţeb Ministerstvu obrany v souvislosti s poţadavkem na změnu § 15 s tímto řešením souhlasilo. týkající se poskytování zdravotních sluţeb Ministerstvem obrany. Následně MO vyslovilo nesouhlas a na připomínce

11/196

trvá. K § 101 aţ § 110 zásadní připomínka

Zdravotnická zařízení v zahraničních operacích slouţí především pro příslušníky Po vysvětlení od připomínky ustoupeno ozbrojených sil, kde civilní právnická osoba nemůţe posoudit kvalitu poskytované Jde o dobrovolný proces. Tento zákon řeší péče. Navrhuji proto do § 110 doplnit odstavec 3, který zní: poskytování ZS na území ČR. „(3) K hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných sluţeb Vojenskou zdravotnickou sluţbou v zahraničních operacích je Ministerstvo obrany. Pro jeho postupy se pouţijí ustanovení § 101 aţ § 110 obdobně.“. Odůvodnění: Specifické úkoly, příp. ochrana utajovaných informací neumoţňuje přístup civilním kontrolním orgánům do všech zařízení v působnosti Ministerstva obrany.


K § 122 odst. 2 zásadní připomínka

Do ustanovení § 111 odst. 1 poţaduji doplnit písmeno e), které zní: Připomínka přijata částečně „e) Ministerstvo obrany, jde-li o zdravotní sluţby poskytované ve zdravotnickém Moţnost kontroly vyplývá jiţ ze samotné zařízení Ministerstva obrany.“. zřizovatelské funkce. Ponechán obecný princip, tedy Odůvodnění: Specifické úkoly, příp. ochrana utajovaných informací neumoţňuje přístup kontroluje ten, kdo vydává oprávnění. Do zákona civilním kontrolním orgánům do všech zařízení v působnosti Ministerstva obrany. doplněno, ţe MO vykonává kontrolu ve ZZ mimo území ČR. Zákon ukládá nestátním zdravotnickým zařízením povinnost do 24 měsíců od počátku Po vysvětlení od připomínky ustoupeno platnosti zákona znovu získat registraci. Státní zdravotnická zařízení tuto povinnost Státní ZZ budou muset získat oprávnění do 12 nemají. Jedná se tak o neodůvodněné rozlišování zdravotnických zařízení - měsíců. Upraveno v odstavci 3. diskriminaci, coţ můţe znamenat hrozbu likvidace některých nestátních Všichni poskytovatelé musí splnit stejné podmínky, zdravotnických zařízení. získání oprávnění je po splnění podmínek nárokové. Z těchto důvodů poţaduji v § 122 odst. 2 zrušit.

MPSV K §2 Zásadní připomínka

Podle současné právní úpravy - § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 109/2006 Sb., poskytují zdravotní péči také zařízení sociálních sluţeb s pobytovými sluţbami, jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační péči o pojištěnce v nich umístěné. Podle § 17a zákona o veřejném zdravotním pojištění uzavírají zdravotní pojišťovny s těmito zařízeními sociálních sluţeb zvláštní smlouvy za účelem zajištění věcného plnění, a to za podmínky, ţe toto zařízení prokáţe, ţe uvedená zdravotní péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky zařízení, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání. Zdravotní péče poskytovaná zařízeními sociálních sluţeb je zvláštní ambulantní péčí (§ 22 písm. e) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Návrh zákona o zdravotních sluţbách, kterým bude zákon o péči o zdraví lidu zrušen, však obdobnou úpravu poskytování zdravotní péče zařízeními sociálních sluţeb neobsahuje. Podle návrhu zákona lze zdravotní sluţby poskytovat pouze na základě

12/196

Připomínka přijata částečně Nadále v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., bude zařízením sociálních sluţeb umoţněno poskytovat ošetřovatelské a léčebně rehabilitační ZS bez získání oprávnění. Poskytovatelé sociálních sluţeb se budou muset „zaregistrovat“ u krajského úřadu. Zákon stanoví, které z povinností poskytovatelů ZS budou muset splnit (vedení zdravotnické dokumentace, personální zabezpečení a věcné a technické vybavení).

oprávnění. Uvedená platná právní úprava ve zdravotnických předpisech navazuje na § 36 zákona o sociálních sluţbách, ve kterém je explicitně vyjádřeno, ţe poskytovatel sociálních sluţeb je povinen zajistit zdravotní péči osobám, kterým poskytuje pobytové sluţby podle § 34 odst. 1 písm. c) aţ f) zákona o sociálních sluţbách. Tuto povinnost plní formou zvláštní ambulantní péče, a to prostřednictvím zdravotnického zařízení nebo vlastních zaměstnanců, pokud jde o ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Naproti tomu mají zdravotnická zařízení ústavní péče moţnost poskytovat sociální sluţby podle § 52 zákona o sociálních suţbách. V tomto případě se pouze zaevidují na registračním místě místně příslušného krajského úřadu, neplní registrační podmínky jako poskytovatelé sociálních sluţeb a mají moţnost ţádat o dotace ze státního rozpočtu na dofinancování sociálních sluţeb. Z tohoto důvodu trváme na dosavadní úpravě, tzn. dodrţení speciálně upravených reţimů, a to jak pro zdravotnická zařízení poskytující sociální sluţby, tak pro pobytové sociální sluţby poskytující zdravotní péči. Poţadujeme zachovat ujednané výjimky ve věci registrací při prolínání poskytování zdravotní a sociální péče a ve věci finančního krytí této péče. V opačném případě bychom museli trvat na tom, aby se zdravotnická zařízení poskytující sociální péči registrovala jako poskytovatelé sociálních sluţeb, a to se všemi právy a povinnostmi. K § 2 odst. 3 Poţadujeme doplnit písmeno b) a uvést je ve znění: „b) posuzování zdravotního Po vysvětlení od připomínky ustoupeno stavu fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti podle Po dohodě s MPSV do § 2 odst. 1 doplněno: písm. b) zvláštních právních předpisů x), „Za zdravotní péči se povaţuje i posuzování ---------------------------------Zásadní x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení připomínka ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění a zaměstnanosti podle zvláštních právních předpisů pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění (např. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů“. pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů).“ Vymezení činnosti posudkové sluţby pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti v zákoně zcela chybí. Posudková sluţba vykonávaná lékařskou posudkovou sluţbou rezortu MPSV a v rezortech obrany, vnitra a spravedlnosti je zdravotní péčí, která je však vykonávána zaměstnanci státní správy. Proto je třeba doplnit výjimky.

13/196

Upraveno - viz. výše nejedná se o zdravotní sluţbu ve zákona (jejímţ cílem je ovlivnit pacienta nebo posuzované osoby jedná se o posuzování nároku na

smyslu návrhu zdravotní stav v případě plp), sociální dávku

nebo výhodu, a to podle jiných předpisů neţ zdravotnických – s výjimkou, kdy zákon tuto činnost svěřuje léčícím lékařům (nárok na nemocenské, na odškodnění, na nemoc z povoláí) I v rezortech tuto činnost vykonávají jiní lékaři neţ ti, kteří léčí. Není účelné, aby zákon o zdravotních sluţbách definoval oprávnění k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení. Je však nezbytné, aby tento zákon vytvořil vazbu obou systémů. Zde uvedené odůvodnění se týká i následujících připomínek, viz zejména připomínka MPSV k § 4 odst. 3 písm. e), kde se jedná se o obdobnou úpravu podle § 21 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto ustanovení se dlouhodobě dovozovalo, ţe i činnost lékařské posudkové sluţby vykonávané v resortu práce a sociálních věcí, tedy mimo zdravotnická zařízení, je součástí léčebně preventivní péče (v terminologii zákona č. 20/1966 Sb.). Tomu ostatně odpovídá i moderní úprava vzdělávání lékařů podle zákona č. 95/2004 Sb., která s posudkovým lékařstvím počítá jako se samostatnou odborností. V příkladném výčtu právních předpisů v poznámkách pod čarou by měl být rovněţ uveden zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, protoţe navrhované změny se týkají posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení jako celku - tedy se budou týkat s účinností od 1. 1, 2009 nejen důchodového pojištění (§ 8 zákona č. 582/1991 Sb.), ale i nemocenského pojištění (§ 53 aţ § 80 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Absence zákona o nemocenském pojištění v byť jen demonstrativním výčtů zákonů by mohla způsobit zbytečné pochybnosti vzhledem k samostatné právní úpravě posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění v zákoně o nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění je (vedle důchodového) organickou součástí sociálního zabezpečení.

14/196

MZ nepočítalo s tím, ţe by posudkářům v resortu MPSV vydávalo oprávnění. Po dohodě s MPSV upraveno viz. výše.

viz. výše

Na konci první věty poţadujeme doplnit slova a odkaz: „nebo není-li poskytování zdravotní sluţby stanoveno zvláštním právním předpisem, například posuzování Zásadní zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. x) připomínka ------------x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. Na konci první věty poţadujeme doplnit slova a odkaz: „a pro posuzování K § 2 odst. 5 zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. x) Zásadní -------------připomínka x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. K § 2 odst. 7 Navrhujeme na konec odstavce doplnit slova a odkaz: „a pro posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti podle zvláštních právních Zásadní předpisu. x) připomínka Není důvodné, aby posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti probíhalo v pouze v zařízeních splňujících všechny poţadavky zdravotnického zařízení. K § 4 odst. 3 Poţadujeme doplnit bod 3 včetně odkazů ve znění.: „zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní písm e) sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně–právní ochrany dětí, sociálních sluţeb, hmotné nouze, úrazového pojištění posuzovaného lékaři podle jiných právních Zásadní předpisů a zaměstnanosti je upraveno zvláštními předpisy. x) xx) připomínka -----------x) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů xx) Zákon č. 95/2004Sb., ve znění pozdějších předpisů“. K § 11 odst. 3 Podle navrhovaného ustanovení se příspěvek na úhradu zaopatření dítěte sníţí v případě, ţe by příjem osob povinných výţivou dítěte po zaplacení příspěvku poklesl Zásadní pod součet ţivotního minima domácnosti a částky potřebné na úhradu „skutečných připomínka započitatelných nákladů na bydlení“ stanovených podle poznámky pod čarou č. 6 v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. K § 2 odst. 4

15/196


viz. výše

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše



Připomínka přijata Kritérium pro určení nákladů na bydlení doplněno.

S touto úpravou nelze souhlasit, neboť pojem “skutečně započitatelné náklady na bydlení“ není v zákoně o pomoci v hmotné nouzi vůbec obsaţen. Je tudíţ zcela nejasné, o jaké náklady na bydlení se jedná. Doporučujeme jako kritérium pro určení nákladů na bydlení zváţit pouţití částky „normativních nákladů na bydlení“ podle § 26 odst. 1 a § 28 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2002 Sb. (nařízení vlády č. 367/2007 Sb.), případně částky doloţených odůvodněných nákladů na bydlení, nejvýše však do úrovně stanovených normativních nákladů. K § 11 odst. 5 V navazujícím odstavci 5 se sice počítá s vydáním prováděcího předpisu, podle kterého Připomínka přijata by se stanovila výše příspěvku, ale toto zmocnění je zcela nedostatečné, nestanoví Do zmocnění doplněno: a to s přihlédnutím věku Zásadní ţádný zákonný rámec, z něhoţ by měl prováděcí předpis (navíc, aniţ by se stanovila dítěte a jeho specifickým potřebám. připomínka jeho forma) vycházet. Úprava zmocňovacího ustanovení je v rozporu s Ústavou. Pokud jde o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je tato navrhovaná právní úprava zcela nedostatečná a nelze ji v této podobě akceptovat. K § 22 a 23 V návrhu schází úprava toho, zejména v případě zániku oprávnění smrtí poskytovatele, Připomínka přijata jakým způsobem bude zajištěna péče o dítě v dětském domově pro děti od tří let věku. doplněno, ţe pokud by zemřela fyzická osoba, nebo Zásadní Nelze pominout skutečnost, ţe řada těchto dětí bude v tomto domově umístěna na zanikla právnická osoba a nikdo nepokračuje, základě rozhodnutí soudu a bude třeba se také s touto skutečností vypořádat. Kdo, umístení dětí zajistí KÚ v samost. působnosti. připomínka popř. který orgán, bude v takovém případě problémy řešit. K § 27 odst. 3 V návrhu zákona obecně je nepřesně a nejasně upraven postup při poskytování Po vysvětlení od připomínky ustoupeno písm. e) a dalším zdravotních sluţeb nezletilým osobám. Je třeba naprosto jasně stanovit, kdy je V případě kaţdé nezletilé osoby musí být souhlas ustanovením třeba nezbytný souhlas (rozhodnutí) zákonného zástupce dítěte, ve kterých zák. zástupce (výjimka potraty). Pokud bude názor návrhu případech je moţné jej nahradit jen rozhodnutím soudu a ve kterých případech jej nezletilého a zák. zást. v rozporu, stanoví soud můţe nahradit souhlas jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do péče. Je také třeba opatrovníka. Bude vyspecifikováno, kdo je osoba, Zásadní přesně vymezit, kdo se rozumí osobou, jíţ bylo dítě svěřeno do péče. připomínka které bylo dítě svěřeno do péče. § 27 odst. 3 písm. V ustanovení § 27 odst. 3 písm. e) bod 1. navrhujeme upravit definici „pěstouna nebo jiné Připomínka přijata osoby“ v tom směru, ţe se jím rozumí „pěstoun nebo jiná osoba, do jejíţ péče byl pacient e) bod 1 ustanovení upraveno svěřen na základě rozhodnutí příslušného orgánu“. Do vymezení „pěstouna nebo jiné osoby“ by měly spadat nejen osoby, jimţ jsou děti svěřeny pravomocným rozhodnutím Zásadní soudu, ale rovněţ další osoby zajišťující náhradní péči o děti v souladu s rozhodnutím připomínka příslušného orgánu – zejména osoby, do jejichţ péče bylo dítě svěřeno předběţným opatřením soudu, které je vykonatelné bez ohledu na právní moc, a dále osoby, kterým bylo dítě svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče budoucích osvojitelů (předadopční péče) podle § 69 odst. 2 zákona o rodině nebo péče osoby, která má zájem stát se pěstounem (předpěstounská péče) podle § 45b odst. 2 zákona o rodině. Všechny uvedené osoby zajišťující náhradní péči o děti i z jiného titulu, neţ je pravomocné rozhodnutí soudu, jsou standardně povaţovány za jiné osoby odpovědné za

16/196

výchovu dítěte – viz např. vymezení osoby odpovědné za výchovu dítěte v § 6 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (touto osobou se rozumí osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu), vymezení osoby odpovědné za výchovu v § 2 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (touto osobou se rozumí rodiče nebo jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu) nebo v zákoně č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu atd. K § 28 odst. 1 V úpravě volby poskytovatele v případě dětí svěřených do péče zařízení pro děti Připomínka přijata vyţadující okamţitou pomoc navrhujeme vypustit podmínku, ţe se jedná o děti svěřené písm. a) ustanovení upraveno do péče tohoto zařízení na základě pravomocného rozhodnutí soudu, a ponechat pouze vymezení, ţe jde o děti svěřené do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na Zásadní základě rozhodnutí soudu. V souladu s § 42 odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o připomínka sociálně-právní ochraně dětí, se dítě umísťuje do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, přičemţ se dále nespecifikuje forma soudního rozhodnutí ani se nestanoví poţadavek na právní moc rozhodnutí soudu. V mnoha případech jsou tak děti v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc umístěny na základě usnesení soudu o nařízení předběţného opatření, které je vykonatelné bez ohledu na podání případného odvolání a nabytí právní moci usnesení. Povinností zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je pak podle § 42a odst. 1 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb. zajišťovat pro všechny děti umístěné v tomto zařízení poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, včetně primární zdravotní péče. K § 28 odst. 2 Ustanovení navrhujeme uvést ve znění: Připomínka přijata písm. f) „osoby, jejichţ zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování sluţeb v oblasti ustanovení upraveno zaměstnanostix) a pro účely sociálního zabezpečeníxx) Zásadní ------------------připomínka x) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, xx) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů“. Není jasné, co konkrétně předkladatel míní sluţbami v oblasti zaměstnanosti a posuzování pro účely poskytnutí dávek a mimořádných výhod. Pod čarou je sice odkaz na zákon č. 582/1991 Sb., a zákon č. 435/2004 Sb., avšak v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se termín posuzování pro účely dávek a mimořádných výhod nevyskytují. Navrhujeme text upravit do srozumitelné legislativně odpovídající podoby.

K § 33 odst. 5 Zásadní připomínka

Domníváme se, ţe by v tomto odstavci mělo být explicitně vyjádřeno, o jakého svědka by v případě podpisu záznamu mělo jít. Jde především o popsanou situaci, a to, ţe pacient z důvodu svého zdravotního stavu nebude schopen vyjádřit souhlas, nesouhlas s poskytovanými sluţbami apod. Pokud poskytovatel sám má zaznamenat jeho

17/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Svědkem můţe být jakoukoliv osobu. Není účelné, aby byla stanovena podmínka zdravotnického pracovníka – např. v ordinaci, kde bude jen 1 lékař


K § 37 Zásadní připomínka Zásadní připomínka

nepochybný projev vůle do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a společně se svědkem záznam podepsat, mělo by se jednat o jasně definovanou osobu, která bude navíc nezávislá na poskytovateli zdravotnické sluţby. Poţadujeme vypustit slova „součástí ţádosti je prohlášení ţeny, ţe se hodlá zříci své rodičovské zodpovědnosti“. V návrhu zdravotnického předpisu nelze zakotvit povinnosti, které z hlediska věcného patří do oblasti rodinného práva, které také upravuje pravidla týkající se rodičovské zodpovědnosti a také postupu při svěřování dítěte do péče jiných osob. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, nezná institut zřeknutí se rodičovské zodpovědnosti. Ve smyslu zákona o rodině náleţí rodičovská zodpovědnost od narození dítěte automaticky kaţdému rodiči, který má plnou způsobilost k právním úkonům. Rodičovskou zodpovědnost můţe rodič pozbýt pouze rozhodnutím soudu o zbavení rodiče rodičovské zodpovědnosti podle § 44 odst. 3 zákona o rodině, dále v důsledku omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům anebo rozhodnutím soudu o osvojení dítěte podle § 63 a násl. zákona o rodině. Pokud jde o osvojení, můţe rodič dítěte platně udělit souhlas k osvojení dítě nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte v souladu s čl. 5 odst. 4 Evropské úmluvy o osvojení a § 68a zákona o rodině, a to písemnou formou před soudem nebo příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Je tak vyloučeno, aby součástí ţádosti o provedení porodu utajeným způsobem případně bylo prohlášení rodiče týkající se osvojení dítěte. Navrhovaná úprava činí dojem, ţe jde o přípravu k moţné manipulaci s dítětem tak, aby na základě této „informace“ byly na dítě upozorněny „určité osoby“, popř. aby bylo některým osobám umoţněno s matkou jednat. V ustanovení § 37 odst. 1 písm. d) navrhujeme za slovo „týrání“ doplnit slovo „zneuţívání“. S ohledem na ustálenou definici syndromu týraného, zneuţívaného a zanedbávaného dítěte (syndrom CAN) se pojmy týrání, zneuţívání a zanedbávání dítěte zpravidla pouţívají v jednom slovním spojení. Obdobně navrhujeme za slovo „týráním“ doplnit slovo „zneuţíváním“ v ustanovení § 37 odst. 2 písm. d). V úpravě poskytování zdravotních sluţeb navrhujeme řešit rovněţ případy, ve kterých je nezbytné provést určitý zdravotní výkon u nezletilého pacienta v situaci, kdy sice nejde o bezprostřední ohroţení ţivota dítěte, ale kdy je zdravotní výkon nutný ke zlepšení zdravotního stavu nezletilého pacienta nebo k vyloučení zhoršení jeho zdravotního stavu, a zákonní zástupci nezletilého pacienta (případně jiné osoby či zařízení ve smyslu § 41 návrhu zákona) odmítají souhlas k provedení potřebného zdravotního výkonu udělit. V praxi jiţ takto došlo i k velmi závaţným případům, kdy rodiče např. odmítali udělit souhlas s provedením ortopedické operace u dítěte, kterému bez provedení operace hrozila invalidita, nebo s provedením operace u dítěte s vrozenou srdeční vadou apod. Tyto situace pak musí řešit soud ustanovením opatrovníka dítěti na základě § 37 a § 83

18/196

by tato podmínka nemohla být splněna. Shodně řešeno jiţ dnes v z. 20/66 Sb. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nejde pouze o utajení porodu, ale ţene se chce dítěte zříci. Nezasahuje do z. rodině. Prohlášení ţe se chce vzdát je i z „výchovných“ důvodů, aby ţena jiţ předem věděla, ţe se zříká dítěte. Při vypuštění by hrozil prodej dětí. Bude upraveno, ţe ţena prohlásí, ţe nehodlá pečovat o dítě.

Připomínka přijata

Připomínka přijata Poskytovatel v těchto případech oznámí případ soudu a ten ustanoví opatrovníka.



K § 41 Zásadní připomínka

zákona o rodině. Navrhujeme proto, aby zákon o zdravotních sluţbách zakotvil povinnost poskytovatele zdravotních sluţeb dát soudu podnět k ustanovení opatrovníka dítěti v případě, ţe zákonný zástupce nezletilého pacienta odmítá v rozporu s právem dítěte na ochranu svého zdraví a příznivého vývoje udělit souhlas k provedení zdravotních výkonů, které jsou nezbytné ke zlepšení zdravotního stavu dítěte nebo k vyloučení zhoršení jeho zdravotního stavu. Omezovací prostředky lze pouţít pouze tehdy, pokud pacient ohroţuje svoje zdraví a ţivot nebo zdraví jiných osob. V ţádném případě nelze tyto prostředky pouţít na ochranu majetku poskytovatele či pacienta nebo jako nástroj zajišťující bezpečnost pacienta. V případě, ţe by tyto prostředky byly uţity v případě ochrany majetku, je nadřazen majetek nad zajištěním základního lidského práva – svobody pohybu. Toto ustanovení je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Pouţití těchto prostředků musí být vţdy nařízeno lékařem nebo o něm musí být neprodleně informován a poţádán o souhlas. Proto poţadujeme větu první v tomto smyslu přeformulovat. Domníváme se, ţe o pouţití omezovacích prostředků má být informován i zákonný zástupce pacienta či osoba blízká. Jedná se o zásah do osobní svobody, soukromí a svobody pohybu a z tohoto důvodu by měl být prokazatelně informován i zákonný zástupce či osoba blízká. Vhodným způsobem by bylo například seznámení zákonného zástupce či blízké osoby se záznamem o pouţití omezovacího prostředku. Bez moţnosti oznámení uţití omezujících opatření osobě nezávislé na zdravotnickém zařízení postrádá oblast omezujících opatření jakýkoli nezávislý korekční systém, kdy bude zajištěno uţití těchto opatření pouze v jasně daných případech. Obdobně jako v připomínce k § 28 odst. 1 písm. a) návrhu zákona navrhujeme v úpravě práv a povinností zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc vypustit podmínku, ţe vymezená práva a povinnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc se vztahují k dětem svěřeným do péče tohoto zařízení na základě pravomocného rozhodnutí soudu, a ponechat pouze vymezení, ţe jde o děti svěřené do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na základě rozhodnutí soudu. V souladu s § 42 odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí se dítě umísťuje do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, přičemţ se dále nespecifikuje forma soudního rozhodnutí ani se nestanoví poţadavek na právní moc rozhodnutí soudu. V mnoha případech jsou tak děti v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc umístěny na základě usnesení soudu o nařízení předběţného opatření, které je vykonatelné bez ohledu na podání případného odvolání a nabytí právní moci usnesení. Povinností zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je pak podle § 42a odst. 1 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb. zajišťovat pro všechny děti umístěné v tomto zařízení poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, včetně primární zdravotní

19/196

Připomínka přijata slova „ohroţení majetku“ vypuštěna

Připomínka přijata částečně Doplněno, ţe poskytovatel informuje zákonného zástupce o pouţití omezujících prostředků bezodkladně, pokud o to zák. zástupce poţádal.

Připomínka přijata ustanovení upraveno

péče. K § 42 odst. 2 Podle našeho názoru nelze povaţovat za dostatečné umístění takovýchto informací jen Připomínka přijata písm. e) a g) „na veřejně přístupném místě zdravotnického zařízení“, ale informace tohoto obsahu Informace budou vyvěšeny na místě ZZ, které je musí být na veřejně přístupném místě i v době uzavření zdravotnického zařízení, a tedy Zásadní i vně objektu, kde je zdravotnické zařízení. Je dnes obecnou praxí zdravotnických pro pacienty veřejně přístupné. připomínka zařízení, ţe takovéto informace jsou na nástěnce u vchodu do objektu, či areálu, ale pacient je nepřečte, protoţe objekt či areál je uzamčen a informace je nedostupná. K § 42 odst. 4 Navrhujeme za slovo „předat“ vloţit slova „uchazeči o zaměstnání“ a slova „úřadu práce“ Připomínka přijata písm. b) za slovy „lékařský posudek“ vypustit. Upraveno tak, ţe poskytovatel předá pacientovi lék Při vypořádání připomínek k věcnému návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách posudek. Zásadní jejich poskytování bylo předkladatelem návrhu garantováno, ţe v paragrafovaném znění připomínka návrhu zákona bude obsaţena povinnost poskytovatele zdravotních sluţeb zajistit předání informace úřadu práce o tom, ţe pacient, který je uchazečem o zaměstnání, není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání. Stanovení této povinnosti je důleţité zejména proto, ţe se zrušením vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, by zůstalo právně neupraveno posuzování dočasné pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání, vedených v evidenci úřadu práce. Povinnost poskytovatele zdravotních sluţeb tak, jak je navrţena v § 42 odst. 4 písm. b), by však v praxi značně administrativně i finančně zatěţovala poskytovatele zdravotních sluţeb, nehledě na to, ţe zde není stanoveno v jaké lhůtě má takto poskytovatel učinit. Uchazeč o zaměstnání by tak musel úřad práce informovat o tom, ţe navštívil svého poskytovatele zdravotních sluţeb, který rozhodl o tom, ţe je dočasně práce neschopen a tudíţ není schopen poskytovat úřadu práce součinnost při zprostředkování zaměstnání, a lékařský posudek o této skutečnosti bude zaslán úřadu práce dodatečně přímo poskytovatelem zdravotních sluţeb. Navíc by se tak zvýšily výdaje na poštovné poskytovatele zdravotních sluţeb. Jeví se proto logickým, ţe poskytovatel zdravotních sluţeb předá předmětný lékařský posudek přímo uchazeči o zaměstnání a bude pak na něm, aby nemoţnost poskytovat součinnost úřadu práce doloţil sám.


K § 53 Zásadní připomínka

Je nezbytné doplnit text o písmeno c) ve znění: „zajistit pobyt průvodce nezletilého dítěte mladšího 6 let při přijetí do zdravotnického zařízení podle indikace buď spolu s dítětem přímo na lůţkovém oddělení nebo v ubytovacím prostoru zdravotnického zařízení. Pobyt průvodce hradí pojišťovna, u níţ je pojištěno doprovázené dítě. Tato úprava se zcela ztratila navrhovaným zrušením zákona č. 48/1997 Sb. V ustanovení § 53 navrhujeme na konci vypustit slova „a to do 2 měsíců od narození dítěte“. Ţena, která poţádala o provedení porodu utajeným způsobem, by měla mít moţnost kdykoliv poţádat o otevření zapečetěné zdravotnické dokumentace, jelikoţ se jedná zpracování osobních údajů týkajících se její osoby a jelikoţ je tato ţena i přes

20/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon č. 48 se neruší, bude novelizován. Zákon o ZS stanoví obecné právo na přítomnost průvodce nezletilého pacienta. Z. 48/97 Sb. stanoví, do kolika let dítěte bude doprovod průvodce hrazen z veřej. zp. Připomínka přijata text vypuštěn

provedení porodu utajeným způsobem nadále zákonným zástupcem dítěte a nositelkou rodičovské zodpovědnosti k dítěti. O otevření zdravotnické dokumentace by měl mít moţnost poţádat rovněţ muţ, kterému svědčí domněnka otcovství k dítěti a který je nositelem rodičovské zodpovědnosti k dítěti, jelikoţ údaje obsaţené ve zdravotnické dokumentaci mohou být podstatné pro realizaci jeho rodičovské zodpovědnosti ve vztahu k dítěti a pro realizaci jeho práva na výchovu dítěte. V zájmu ochrany ţeny, která poţádala o provedení porodu utajeným způsobem, by však měl poskytovatel zdravotních sluţeb tuto ţenu vţdy informovat o tom, ţe byla podána ţádost o otevření zdravotnické dokumentace muţem, jemuţ svědčí domněnka otcovství k dítěti. K § 63 odst. 1 V zákoně je nezbytné uţívat přesné termíny, proto musí být uvedeno na konci odstavce Připomínka přijata písm. f) „pomoci v hmotné nouzi a úrazového pojištění“. text doplněn Zásadní připomínka K § 63 odst. 4 Do zdravotnické dokumentace o nezletilém pacientovi by měla mít moţnost nahlíţet Připomínka přijata v nezbytném rozsahu rovněţ zařízení zajišťující náhradní péči o dítě, tj. zařízení doplněna leg. zkratka do § 28 odst. 4 Zásadní vyjmenovaná v ustanovení § 41 návrhu zákona – dětský domov pro děti do 3 let věku, připomínka školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení sociálních sluţeb, byla-li soudem nařízení ústavní výchova nebo uloţena ochranná výchova, a zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc, jde-li o děti svěřené do péče tohoto zařízení rozhodnutím soudu. Právo těchto zařízení na nahlíţení do zdravotnické dokumentace o dítěti logicky navazuje na jejich právo provést u dítěte volbu poskytovatele zdravotních sluţeb podle § 28 návrhu zákona a na jejich práva a povinnosti vymezené v § 41 návrhu zákona. K § 64 odst. 2 V závěru odstavce poţadujeme vypustit odkaz na § 63 odst. 1 písm f). Připomínka přijata Dále poţadujeme doplnit větu ve znění: „Úhrada nákladů při plnění povinností doplněno: nestanoví-li jiný právní předpis jinak Zásadní v souvislosti s oprávněním osob podle § 63 odst. 1 písm. f) se řídí zvláštními právními nebo není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění připomínka předpisy.“ Zdravotnická zařízení mají podle předpisů sociálního zabezpečení uloţenu povinnost zapůjčovat zdravotnickou dokumentaci. Tato povinnost je širší neţ povinnost umoţnit nahlíţení do zdravotnické dokumentace. Orgány sociálního zabezpečení mají povinnost poskytnout náhradu za náklady na zaslání zdravotnické dokumentace. V praxi orgány sociálního zabezpečení mohou akceptovat i zapůjčení fotokopie zdravotnické dokumentace, ovšem úplné fotokopie, která rozsahem plně odpovídá originálu. Orgány sociálního zabezpečení však nemají povinnost hradit náklady na pořízení fotokopie zdravotnické dokumentace, protoţe se jedná pouze o alternativní plnění, nahrazující zapůjčení originálu zdravotnické dokumentace, k čemuţ směřuje povinnost stanovená zákonem. Orgány sociálního zabezpečení navíc nemají důvod zdravotnickou dokumentaci shromaţďovat, po jejím prostudování ji vrací zdravotnickému

21/196

zařízení. Vzhledem k ročnímu počtu cca 500 000 posudků by bylo pořizování fotokopií zdravotnické dokumentace a požadování úhrady po orgánech sociálního zabezpečení ekonomicky zcela neúnosné.


1. Navrhujeme doplnit písmeno „o)“ ve znění: „o) nepředá uchazeči o zaměstnání Připomínka přijata lékařský posudek podle § 42 odst. 4 písm. b).“. sankce doplněna Nesplnění navrhované povinnosti poskytovatele zdravotních sluţeb – předat uchazeči o zaměstnání lékařský posudek o tom, ţe není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, musí být pod sankcí, protoţe nemoţnost vynucení této povinnosti jiţ samo o sobě činí takto stanovenou povinnost za pouhou formalitu, přičemţ pro samotného uchazeče o zaměstnání je tento doklad velice důleţitý z hlediska prokazování změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

§ 117 odst. 2 Zásadní připomínka

2. Vzhledem ke skutečnosti, ţe je uloţena povinnost poskytovateli zdravotních sluţeb Po projednání od připomínky ustoupeno zajistit pacientovi, aby byl informován o dalších moţných sluţbách, které mohou Podání informace o dalších moţných sluţbách zlepšit jeho zdravotní stav (zejména pak moţnosti sociální, pracovní rehabilitace a poskytovatelem se bude se obtíţně prokazovat. dalších sociálních sluţeb), povaţujeme za nutné, aby tato povinnost byla také uvedena mezi správními delikty. Oceňujeme, ţe tato povinnost byla do zákona zařazena, ale bez sankčního systému nelze očekávat její naplňování.

Ministerstvo průmyslu a obchodu K § 1 odst. 1 Zásadní připomínka

Poskytování "odborné zdravotní péče" je pojmově vyloučeno z působnosti samotné směrnice o sluţbách. Vyloučení zdravotních sluţeb v návrhu zákona o volném pohybu sluţeb se týká právě a pouze činností, které jsou vyhrazeny regulovaným zdravotnickým povoláním v členském státě, v němţ je sluţba poskytována. Do věcné působnosti navrhovaného zákona o volném pohybu sluţeb proto jsou zahrnuty sluţby, které lze poskytovat bez zvláštní odborné kvalifikace. Tento postup je v souladu s ustanoveními primárního práva Evropské unie a judikaturou Evropského soudního dvora, která upravuje volný pohyb sluţeb v rámci Evropské unie. Tomuto vnímání, které je také obsahem důvodové zprávy k zákonu o zdravotních sluţbách, by měla odpovídat definice zdravotních sluţeb. Není nicméně jasné, jaký je vztah mezi zdravotní sluţbou a zdravotní péčí. Navrhujeme proto definovat v ustanovení § 1 odst. 2 navrhovaného zákona zdravotní

22/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněna důvodvá zpráva Připomínka MZ k návrhu zákona o volném pohybu sluţeb: Navrţené znění, kdy zdravotní sluţby jsou poskytovány lékaři, farmaceuty atd. je v rozporu s návrhem našeho zákona, kdy ZS poskytuje poskytovatel prostřednictvím zdravotnických pracovníků. Jiní odborní pracovníci poskytují podle vzdělávacích zákonů pouze činnosti, které s poskytováním zdravotní péče bezprostředně souvisejí. Jedná se pravděpodobně o nepochopení pojmu

sluţbu jako poskytování odborné zdravotní péče ve smyslu jeho ustanovení § 2 odst. 2. Tzv. ostatní zdravotní péči není třeba státem ve veřejném zájmu více regulovat, a tudíţ budou poskytovatelé těchto sluţeb postupovat podle zákona o volném pohybu sluţeb a podle ţivnostenského zákona.

K obecné části důvodové zprávy Zásadní připomínka


„provozovatel zdravotnického zařízení“, podle nově připravovaných zákonů „poskytovatel zdravotních sluţeb“. Touto osobou nemusí být pouze zdravotnický pracovník, ale jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky stanovené zákonem. Výčet zdravotnických pracovníků není třeba uvádět téţ proto, ţe vykonávat povolání zdravotnického pracovníka, to je být "osobou, jejímţ prostřednictvím poskytuje poskytovatel zdravotní sluţby"(podle dosavadních právních předpisů zdravotní péči), mohou pouze zdravotničtí pracovníci k tomu způsobilí podle zákona č. 95/2004 Sb. nebo 96/2004 Sb. V § 2 zákona o ZS upravena definice ZS, kdy ZS se rozumí poskytování odborné zp atd. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nepochopení – ZS jsou poskytovány pouze na základě zákona ZS. Na základě ţivnostenského zákona jsou poskytovány určité činnosti (maséři, tělovýchovná činnost), které svým obsahem – podpora a upevnění zdraví – spadají do definice zdravotní péče.

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou upozorňujeme, ţe vláda schválila 14. května 2008 věcný záměr zákona o volném pohybu sluţeb. Návrh paragrafového znění zákona předloţí ministr průmyslu a obchodu vládě v září roku 2008. Z našeho pohledu je tedy zásadní koordinovat věcný obsah všech návrhů právních předpisů s touto tématikou s návrhem zákona o volném pohybu sluţeb, který implementuje směrnici 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu EU. Tento postup byl doporučen ve stanovisku Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o volném pohybu sluţeb. Ze směrnice o sluţbách jsou vyloučeny zdravotní sluţby, které jsou vyhrazeny regulovaným zdravotnickým povoláním v členském státě, v němţ je sluţba poskytována (kvalifikované zdravotní sluţby). Nicméně ostatní zdravotní sluţby (např. sluţby poskytované na základě ţivnostenského zákona) se budou zákonem o volném pohybu řídit. Navíc se i pro případ kvalifikovaných zdravotních sluţeb navrhuje vyuţít struktury jednotných kontaktních míst. V tomto smyslu je třeba doplnit obecnou část důvodové zprávy k návrhu zákona o zdravotních sluţbách. V návětí ustanovení poţadujeme vypustit slova „související s péčí o zdraví“ Připomínka přijata a text písm. e) upravit následovně: „Výroba a opravy sériově zhotovovaných protéz, Slova „související s péčí o zdraví“ vypuštěny. trupových ortéz, končetinových ortéz, měkkých bandáţí“. Text písm. e) upraven. Důvodem je nutnost uvést úpravu do souladu s platným zněním předmětu podnikání uvedeným v příloze č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) a s úpravou provedenou zákonem č. 96/2004 Sb. Vzhledem

23/196



k tomu, ţe se jedná o taxativní výčet činností, není nutné uvádět, ţe se jedná o činnosti, které souvisejí s odbornou zdravotní péčí. Navrţená úprava by naopak mohla způsobit výkladové problémy, o jak úzkou souvislost s péčí o zdraví se jedná, neboť „zdravotní péče“ nespadá do reţimu ţivností. Upozorňujeme na skutečnost, ţe pokud by byla zavedena nová vázaná ţivnost „Sanitní Připomínka přijata sluţby“ (viz návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Sanitní sluţby vypuštěny. zákona o zdravotních sluţbách), je třeba stanovit podmínky, za jakých bude tato sluţba poskytována. Se zavedením nové vázané ţivnosti však nesouhlasíme – viz naše připomínky k Návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních sluţbách. Předkladatel konstatuje, ţe s ohledem na bod IV usnesení vlády ze dne 22. srpna 2007 č. 927 k uplatnění Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), neobsahuje návrh zákona závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace. S ohledem na skutečnost, ţe se jedná o zásadní změnu v zabezpečování zdravotních sluţeb, doporučujeme předkladateli zabezpečit zpracování hodnocení dopadů regulace, anebo aby předkladatel postupoval podle Legislativních pravidel vlády platných do 31.10.2007 a doplnil důvodovou zprávu o kvantifikaci dopadů zejména na podnikatelské prostředí.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Povinnost zpracovat RIA se na tento zákon nevztahuje. Věcný záměr zákona byl do vnitřního připom. řízení zaslán v září 2007. Dopad na podnikatelské prostředí bude doplněn do důvodové zprávy. Do důvodové zprávy doplněn dopad na podnikatelské prostředí.

Min. spravedlnosti Zásadní připomínka

Obecně: Návrh zákona zavádí nové pojmy, a to „zdravotní sluţby“, „zdravotní péče“ a Po vysvětlení od připomínky ustoupeno „odborná zdravotní péče“. V § 1 odst. 2 jsou definovány „zdravotní sluţby ve V § 2 definice ZS upravena. veřejném zájmu“, coţ zřejmě není definice pojmu „zdravotní sluţby“, který je uveden v názvu návrhu zákona a v dalších jeho ustanoveních; vysvětlení tohoto základního pojmu tedy zcela chybí. V § 2 odst. 3 je však definován pojem „poskytování zdravotních sluţeb“, přičemţ není zřejmé, zda z tohoto pojmu lze dovodit i obsah pojmu „zdravotní sluţby“. Odborná zdravotní péče, definovaná v § 2 odst. 2 jako zdravotní péče, k níţ jsou nezbytné odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků, je zřejmě součástí zdravotní péče a s poukazem na § 2 odst. 3 písm. a) téţ součástí pojmu zdravotní sluţby, který je zřejmě širší. Přitom všechny uvedené pojmy předpokládají (s uvedenými výjimkami) poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních a prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních sluţeb.

24/196




Pojmový zmatek má důsledky v pojmové neujasněnosti a nejednoznačnosti nejen návrhu zákona o zdravotních službách, ale i návrhu doprovodného zákona. Bez jasného vymezení uvedených pojmů a jejich vzájemného vztahu je právní úprava nesrozumitelná. Jednoznačné vyjádření, co je zdravotní sluţba (zdravotní péče), je předpokladem pro úpravu celé sloţité oblasti zdravotnictví. Pro vymezení zdravotních sluţeb by měl být vyjádřen obecný princip, který by měl být vodítkem pro určení, zda ta která činnost je či není zdravotní sluţbou; v případě pochybností bude moţné se o takový princip opřít. Podle našeho názoru východiskem je vymezení činností, které musí být poskytovány zdravotnickými pracovníky vymezenými v zákonech č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V návaznosti na to by bylo zřejmé, ţe musí být poskytovány ve zdravotnických zařízeních, pokud zákon nestanoví jinak. Z návrhu by mělo být patrné, ţe pokud nejde o činnosti podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. podle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům a přitom tyto činnosti musí být podle jiných právních předpisů (např. ţivnostenský zákon) prováděny zdravotnickými pracovníky, nejde o zdravotní sluţbu. Přestoţe předkladatel vynaloţil nemalé úsilí na náhradu pojmu zdravotní péče, nenahradil pojem zdravotní péče v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. V čl. 31 Listiny je uvedeno, ţe „Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Zákon o zdravotních sluţbách pojem zdravotní péče pouţívá v jiném slova smyslu, neţ má na mysli Listina a odchyluje se tak od základní koncepce dosavadních návrhů zákonů o zdravotní péči, tedy od koncepce, ţe zdravotní péče je ta péče o zdraví, která vyţaduje odborné znalosti a regulaci; jiná péče o zdraví (tj. zejména sebepéče nebo činnosti podle ţivnostenského zákona) byly z tohoto pojmu vyloučeny. Nyní předkladatel zvolil koncept, ţe veškerá péče o zdraví je zdravotní péčí, která je regulována pouze tehdy, kdyţ vyţaduje odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků. Navrhované pojmové odchýlení bude mít přinejmenším za následek obtíţnou aplikovatelnost právního řádu v oblasti zdravotní péče a další zmatení pojmu „bezplatná zdravotní péče“. Návrh upravuje druhy a formy zdravotních sluţeb a druhy zdravotnických zařízení. Předpokládáme, ţe toto členění není samoúčelné a ţe má právní dopad. To by mělo být z návrhu patrné. Pokud uvedené členění má význam pro oprávnění k provozování zdravotních sluţeb, popř. pro jinou oblast upravovanou v návrhu, pokládáme za nutné tuto provázanost vyjádřit (např. ţe oprávnění lze udělit jen na druhy a formy

25/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno připravuje se vyhl. o činnostech lékařů

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon 48 stanoví, ţe občané mají nárok na zp, pokud je poskytována jako ZS podle zákona o ZS.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jednotlivé formy a druhy ZS jsou taxativně stanoveny zákonem. Ţadatel v ţádosti uvede, které formy a druhy ZS má zájem poskytovat a na tyto ZS mu bude uděleno oprávnění.

Zásadní připomínka Zásadní připomínka

K § 2 odst. 1 Zásadní připomínka K § 2 odst. 3: Zásadní připomínka K § 2 odst. 5: Zásadní připomínka K § 2 odst. 6: Zásadní připomínka

zdravotních sluţeb uvedených v zákoně). Poţadujeme provést revizi ustanovení, v nichţ se upravuje působnost krajských úřadů, popř. jiných orgánů, tak, aby bylo zřejmé, čím se řídí jejich místní příslušnost. Z hlediska Vězeňské sluţby je třeba, aby byla zakotvena mlčenlivost pro příslušníky a zaměstnance VS, kteří provádějí kontrolu, vyřizují stíţnosti a odvolání proti lékařskému posudku a kteří nejsou zdravotnickými pracovníky. Podle našeho názoru lze mlčenlivost uvedených osob pokrýt jednak § 214 zákona č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jednak § 303 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. Pokud sdílíte stejný názor, poţadujeme to výslovně v zákoně vyjádřit, popřípadě doplnit důvodovou zprávu o vysvětlení tohoto vztahu. K jednotlivým ustanovením: S poukazem na § 4 odst. 3 návrhu v definici zdravotní péče postrádáme péči preventivní, která je nedílnou součástí kvalitně poskytované zdravotní péče a jedním ze základních předpokladů pro pozitivní usměrnění vývoje zdravotního stavu populace a tedy zdravotní politiky moderního státu. Z předloţeného výčtu a v návaznosti na odst. 2 vyplývá, ţe k poskytování zdravotních sluţeb pod písmeny b) aţ f) nejsou potřebné odborné znalosti. S ohledem na to, ţe se jedná o speciální činnosti vyţadující odbornou specializaci obdobnou jako pod písm. a) a současně se obdobně jedná o činnosti vyhrazené zdravotnickým pracovníkům, nelze s tímto textem vyslovit souhlas. Poţadujeme text přepracovat tak, aby bylo zřejmé, ţe tyto činnosti jsou rovněţ poskytováním odborné zdravotní péče. Činnosti v oblasti péče o zdraví, to je poskytování zdravotních sluţeb sobě samotnému, osobě blízké a členům domácnosti, není nutné ani vhodné regulovat v rámci poskytovatelů zdravotní péče; doporučujeme jejich vypuštění.

Poţadované doplnění by bylo nadbytečné. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Místní příslušnost KÚ upravena v § 15 odst. 2 Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Sdílíme stejný názor jako jako MS. Dle našeho názoru se vejdou pod osoby povinné mlčenlivostí podle § 48 odst. 4. Doplněno do důvodové zprávy.

Připomínka přijata preventivní ZS doplněny

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno I pro činnosti pod písm. b) aţ f) jsou potřebné odborné znalosti a svojí definicí nespadají pod definici zdravotní péče. V odst. 8 je uvedeno, ţe všechny ZS mohou být vykonávány pouze zdravotnickými pracovníky. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pokud navrhované vypustíme, tak při současné znění zákona, musí i tyto osoby získat vlastní oprávnění. Upozorňujeme na zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to na Po vysvětlení od připomínky ustoupeno •§ 37 odbornou způsobilost k výkonu povolání maséra, I podle ţivnostenské zákona jde o vázané ţivnosti, •§ 31 odbornou způsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetického technika, které můţe poskytovat pouze zdravotnický •§ 14 odbornou způsobilost k výkonu povolání ortotika-protetika, pracovník. Má ale oţnout, zda určité činnosti bude •§ 42 odbornou způsobilost k výkonu povolání sanitáře, poskytovat podle ţivnost. z. nebo podle zákona o ZS •§ 40 odbornou způsobilost k výkonu povolání řidiče dopravy nemocných a raněných. za splnění určitých podmínek. V návrhu je třeba vyjádřit, ţe pokud nejde o činnosti podle zákona č. 96/2004 Sb., ve Vodní záchranářská sluţba vypuštěna. znění pozdějších předpisů, resp. podle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům (viz téţ obecná připomínka k bodu 2), a jsou prováděny zdravotnickými pracovníky podle jiných právních předpisů, nejde o zdravotní sluţbu.

26/196

K § 3 odst. 4 Zásadní připomínka K § 3 odst. 6: Zásadní připomínka 1.K § 4 odst. 3: Zásadní připomínka

K § 6: Zásadní připomínka K § 10: Zásadní připomínka

Dále upozorňujeme, ţe vedle vodní záchranné sluţby existuje také horská záchranná sluţba a báňská záchranná sluţba. Lze tedy z návrhu dovodit, ţe v jejich případě půjde o poskytování odborné zdravotní péče? Doporučujeme vysvětlit v důvodové zprávě. Poţadujeme slova „trvá po dobu léčebného plánu“ nahradit slovy „pokud to zdravotní Po vysvětlení od připomínky ustoupeno stav pacienta vyţaduje“. V případě přijetí připomínky by nebyla vazba na Uvedená definice nepokrývá stav, kdy pacient nebude souhlasit s celou realizací ukončení péče. léčebného plánu, resp. podepíše odmítací revers, na coţ má plné právo, ale jeho zdravotní stav ukončení zdravotní péče nedovoluje. Nelze ho za projev vůle trestat. Zásadně nelze souhlasit s tím, ţe registrující lékař je pouze poskytovatelem Připomínka přijata preventivních zdravotních sluţeb a koordinátorem navazujících zdravotních sluţeb. Definice regsitrujcího lékaře doplněna – poskytuje Tento nesmysl poţadujeme změnit. primární zdravotní sluţby, mezi které patří kromě Registrující lékař je specialista v oboru praktické lékařství pro dospělé nebo praktické preventivních ZS i další druhy zdravotních sluţeb. lékařství pro děti a dorost a poskytuje zdravotní péči v rozsahu této specializované způsobilosti. Ve výčtu druhů zdravotních sluţeb schází definice hospicové sluţby, která je přitom v Po vysvětlení od připomínky ustoupeno souladu s trendy WHO nezbytným předpokladem moderní medicíny s důrazem na péči Nelze zaměňovat definici druhu ZS a náplň oboru. o hendikepované a staré osoby. Definice uvedená v písm. g) bude vnímána a vykládána Obor ošetřovatelství není nikde zakotven, máme jako definice ošetřovatelství. Podstatou ošetřovatelské péče není „vedení ke smrti“, to je pouze obor všeobecná zdravotní sestra. obsahem paliativní péče. Ošetřovatelství se prolíná všemi typy zdravotních sluţeb. Proto doporučujeme pojem „ošetřovatelský“ v daném případě nepouţívat. Tato definice je zavádějící nejen ve vztahu k ošetřovatelské péči, ale rovněţ ve vztahu k oboru paliativní medicína. Doporučujeme doplnit, ţe za ambulantní zdravotní sluţbu se povaţuje také návštěvní Po vysvětlení od připomínky ustoupeno sluţba. Návštěvní sluţba není zvláštním druhem ani formou ZS. Je to výkon činnosti v rámci poskytování ambulantních ZS. V tomto smyslu upraven § 3 odst. 8. V písm. f) bodu 2 se uvádějí univerzitní nemocnice podle jiného právního předpisu. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nelze odkazovat na předpis, který zatím neexistuje. Univerzitní nemocnice tedy Univerzitní nemocnice vypuštěny. neexistují a nadále jde o státní nemocnice, jejichţ reţim není v návrhu upraven. Lze se K poţadavku na definice nemocnice – u ostatních pouze domnívat, ţe jsou zahrnuty v písm. f), bodu 1. Poţadujeme vypustit bod 2 a ZZ nejsou také definice v důvodové zprávě ujasnit reţim státních nemocnic. Doporučujeme také návrh doplnit o definici pojmu nemocnice. Jesle a dětské domovy poskytují péči obdobnou. Jesle jsou upraveny v příloze č. 2 ţivnostenského zákona ve vázaných ţivnostech jako „Péče o dítě do tří let věku v

27/196

Jesle neposkytují zcela stejné činnosti jako dětské domovy. Jesle pouze hlídají zdravé děti, kdyţ jsou

K § 13 odst. 3: Zásadní připomínka

denním reţimu“, a to tak, ţe jde o činnost vyhrazenou buď zdravotnickým pracovníkům nebo sociálním pracovníkům nebo pracovníkům v sociálních sluţbách podle zvláštních zákonů. Pokud základní filozofií poskytování zdravotních sluţeb je, ţe jde o činnosti vyhrazené odborně způsobilým osobám, pak poţadujeme v tomto duchu řešit i provozování jeslí buď jako zdravotnické zařízení nebo jako sociální zařízení. V textu písm. a), na rozdíl od písm. b) aţ d), není stanoveno, zda se vyţaduje způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře u všech poskytovaných specializací nebo pouze jedné, jak je stanoveno u dalších písmen. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o dlouho diskutovaný problém, je nezbytné toto explicitně vyjádřit.

K § 15: Zásadní připomínka

V odst. 1 písm. a) je třeba pamatovat na státní nemocnice (viz připomínka k § 10) a řešit jejich postavení.

K § 18 odst. 2

a) V písm. a) bodu 2. a 3. v písm. c) bodu není jasný smysl slov „s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů“. Doporučujeme vysvětlit v důvodové zprávě.


b) V písm. a) bodu 4 poţadavek předloţit seznam zdravotnických pracovníků, který bude nezbytné soustavně aktualizovat, povaţujeme za zcela zbytečný a byrokratický úkon zvyšující administrativní zátěţ jak zdravotnického zařízení tak správního orgánu, neboť za personální politiku musí vţdy odpovídat poskytovatel – zaměstnavatel podle zákoníku práce. Poţadujeme bod 4 ve smyslu připomínky upravit tak, aby byly poskytovány informace obecné, např. vymezení tabulkových míst apod.


V písm. d) poţadujeme doplnit na konci písmene za slova „návykové látky“ slova „nebo osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu“; můţe se jednat o osobu, která vedle poţívání návykových látek nemusí být k výkonu povolání zdravotně způsobilá. Vzhledem k tomu, ţe se výkladem můţe jednat o způsobilost nad rámec § 103 zákoníku práce, jeví se důvodné s ohledem

28/196

rodiče v zaměstnání. Jesle jiţ nadále nebudou ZZ. I ostatní činnosti podle ţivnostenského zákona jsou vyhrazeny téţ zdravotnickým povoláním.

Připomínka přijata Do § 13 odst. 3 a) doplněna slova „v jednom z těchto oborů“ (způsobilost upravuje § 13, § 16 na tuto způsobilost pouze odkazuje v rámci podmínek pro udělení oprávnění) . Připomínka přijata Současné státní nemocnice budou muset téţ získat oprávnění, které jim bude vydávat, stejně jako všem ostatním poskytovatelům, KÚ. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno ad a) Poskytovatel musí být bezúhonný, ale jiţ dnes jsou KU povinny vyţádat si výpis z evidence Rejstříku trestů. Ţadatel výpis jiţ nedokládá. Doklad o bezúhonnosti je ale vyţadován u zahraničního poskytovatele. Doplněno do důvodvé zprávy. ad b) Pouze při ţádosti budou poskytovatelé předkládat kompletní seznam (minimální poţadavky podle PVT vyhlášky). V praxi často dokládali fiktivní jména. Pro kaţdý obor bude stanoven odborný garant a změny podle § 21 budou předkládány pouze u tohoto garanta. Ještě vůbec nejde o poskytovatele, ale o osobu, která se jím chce stát. Zkoumáme, zda je vůbec způsobilý ZS poskytovat. Připomínka přijata Navrţený poţadavek doplněn, ale do odst. 3 – to znamená, KÚ můţe odejmout


na bezpečnost poskytování zdravotních sluţeb výslovná úprava. Pokud jde o opakované poskytování zdravotní sluţby prostřednictvím jiné osoby, povaţujeme za vhodné doplnit důvodovou zprávu o výklad slova „opakovaně“ a návrh upravit tak, aby bylo zřejmé, ţe jde o jednu a tutéţ osobu a) V textu písm. c) návrh zákona neřeší související zvýšené náklady, které lze předpokládat; pro potřeby Vězeňské sluţby poţadujeme výslovně upravit, ţe pokud takovéto náklady vzniknou, hradí je pacient ve výši prokazatelných nákladů. Není řešena ani otázka úhrady dalších event. zdravotních výkonů doporučených konzultujícím lékařem, které pacient poţaduje, ale lékař poskytovatele s ním nevyjádří souhlas. Poţadujeme dořešit, zda lékař poskytovatele je povinen poţadovat tato vyšetření a účtovat je zdravotní pojišťovně.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno ad a) úhrada nákladů na konzultační ZS bude řešena novelizací z. 48/97 Sb. Obecně, pokud půjde o ZS vyţadované pacientem a nebudou indikované ošetřujícím lékařem (který za poskytování ZS pacientovi odpovídá), tek si tyto ZS hradí sám pacient.

b) V textu písm. e) poţadujeme doplnit, ţe toto právo neplatí v případě osob ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody. ad b) Připomínka přijata K § 28 odst. 2 V odst. 2 písm. a) poţadujeme vyjasnit, zda se moţnost volby poskytovatele Připomínka přijata písm. a) nevztahuje také na zdravotnické zařízení, do kterého záchranná sluţba pacienta Svobodná volba se netýká ZZ, do kterého pacienta převáţí. odveze ZZS. Text doplněn. Zásadní připomínka K § 29 Poţadujeme do návrhu doplnit, ţe toto ustanovení se nevztahuje na osoby ve vazbě nebo Připomínka přijata výkonu trestu odnětí svobody. přeformulováno podle návrhu MS: Zásadní (1) Pacient se smyslovým postiţením nebo s těţkými Upozorňujeme dále, ţe není řešena problematika zvýšených nákladů poskytovatele komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody připomínka má při komunikaci související s poskytováním zdravotních souvisejících s realizací tohoto práva. sluţeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů zaloţených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěné v zabezpečovací detenci stanoví tlumočníka Vězeňská sluţby ČR.

(2) Pacient se smyslovým nebo tělesným postiţením, který vyuţívá vodícího nebo asistenčního psa, má právo na doprovod a přítomnost tohoto psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; toto právo se nevztahuje na osoby ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v zabezpečovací detenci.

K § 37:

a) V textu odst. 1 písm. a) bod 1. je nutné specifikovat, ţe bylo uloţeno ochranné léčení ústavní, nikoliv ambulantní. Zdravotnické zařízení není oprávněno měnit

29/196

Připomínka přijata ad a) upraveno, ţe jde o ochranné léčení formou


rozhodnutí soudu a nepřesnost by mohla vést k výkladu, ţe i v případě ambulantního ochranného léčení lze hospitalizovat pacienta bez jeho souhlasu. b) Domníváme se, ţe ustanovení obsahuje výrazný rozdíl oproti současné úpravě, podle které v případě bezprostředního ohroţení ţivota a zdraví dítěte lze poskytnout péči i bez souhlasu, v ostatních případech je právem, a vzhledem k povinnosti poskytovat péči lege artis, v podstatě i povinností zdravotnického pracovníka dát podnět orgánu ochrany dítěte či přímo soudu k částečnému omezení rodičovských práv a ustanovení opatrovníka



K § 39 odst. 2 Zásadní připomínka K § 40:

lůţkových ZS

ad b) poskytnutí neodkladných ZS dítěti bez souhlasu zák. zástupců doplněna

Ustanovení opatrovníka se nyní předpokládá pouze v případě, ţe je nezletilý či Připomínka přijata nesvéprávný schopen vzhledem ke své rozumové vyspělosti projevit svůj názor a tento jeho názor je v rozporu s názorem zákonného zástupce (§ 34). Povinností společnosti je i ochrana dětí před zvůlí či nerozumem jejich rodičů. Toto ustanovení v kombinaci se zvyšující se finanční spoluúčastí můţe vést k nesouhlasu s poskytnutím nákladné a dlouhodobé zdravotní péče např. postiţeným dětem i dospělým a ke skryté eutanázii. a) Poţadujeme dále doplnit do výčtu moţností, kdy je moţno pacienta bez jeho Připomínka přijata souhlasu hospitalizovat, případ, kdy osobě byla pravomocným rozhodnutím soudu ale pouze pokud je to třeba poskytnout lůţkové ZS uloţena zabezpečovací detence. Zákonem č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících předpisů, byl do právního řádu zaveden nový institut zabezpečovací detence a je nutné, aby i v tomto případě bylo moţné pacienta i bez jeho souhlasu hospitalizovat. b) Do výčtu moţností dále poţadujeme doplnit případ vyšetření duševního stavu dle § Připomínka přijata 116 odst. 2 trestního řádu, kdy můţe soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit pozorování ve zdravotnickém ústavu. V § 351 odst. 4 trestního řádu je stanovena povinnost zdravotnického zařízení Připomínka přijata oznamovat soudu, ţe bylo započato s výkonem ochranného léčení, proto nelze tuto Povinnost doplněna. povinnost v zákoně o zdravotních sluţbách vyloučit.

V odst. 1 písm. a) poţadujeme doplnit slova „pokud s jeho obsahem nevyjádřil prokazatelný nesouhlas“. Ustanovení nerespektuje právo pacienta vyjádřit nesouhlas s některými výkony, které Zásadní jsou součástí léčebného plánu. připomínka K § 42: odst. 4 a) V odst. 4 písm. c) poţadujeme umoţnění vstupu rozšířit o právo vstupu dalších písm. c), d) a orgánů nemocenského pojištění, sluţebních orgánů podle § 81 zákona č. 187/2006 Sb., odst. 5 písm e) a zejména Vězeňské sluţby ČR.

30/196

Připomínka přijata doplněno Připomínky přijaty doplněno

f) Zásadní připomínka

b) V odst. 5 písm. d) je nutné uvést do souladu s předpisy o výkonu trestu nebo vazby a stanovit oprávnění těchto osob k návštěvám ve věznicích. c) V odst. 5 písm. e) a f) dále poţadujeme stanovit výjimku pro Vězeňskou sluţbu ČR a její účast na těchto událostech.

K § 43: Zásadní připomínka K § 44 odst. 6 Zásadní připomínka K § 48: 2. Zásadní připomínka


K § 54:

V odst. 4 (8) písm. e) poţadujeme vypustit slova „z důvodu trestního stíhání“, protoţe můţe nastat situace, kdy půjde o osobu pohřešovanou, oběť či svědka, kterého budou orgány činné v trestním řízení (zejména orgány Policie ČR) potřebovat dohledat.

Připomínka přijata vypuštěno

V odst. 6 (17) pokud se jedná o odmítnutí přijetí pacienta do ochranného léčení, není Připomínka přijata zřejmé, kterému správnímu orgánu by měl poskytovatel potvrzení o odmítnutí doplněno předávat. Domníváme se, ţe toto potvrzení bude nutné zasílat i soudu, který ochranné léčení uloţil, a proto poţadujeme v poslední větě šestého odstavce nahradit pojem „správnímu orgánu“ pojmem „orgánu moci veřejné“, tak aby bylo pokryto zasílání potvrzení o odmítnutí přijetí pacienta i soudům. Poţadujeme vloţit nový odstavec 3 tohoto znění: Po vysvětlení od připomínky ustoupeno „(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 se nevztahuje na poskytování Stíţnosti pouze se souhlasem pacienta. informací o poskytování zdravotních sluţeb, včetně nahlíţení do zdravotnické Do zákona doplněno prolomení mlčenlivosti pro dokumentace, potřebných pro posouzení podkladů k šetření stíţnosti a k vyřízení vnitřní kontrolu prováděnou zaměstnanci stíţností, k posouzení návrhu na přezkoumání lékařského posudku a k provádění poskytovatele. vnitřní kontroly. Zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci jsou povinni na ţádost správního orgánu nebo dotčeného poskytovatele sdělit informace, popřípadě zpřístupnit zdravotnickou dokumentaci, a to v rozsahu nezbytném pro splnění účelu podle věty první.“. Povinnost zaměstnanců správního orgánu zachovávat mlčenlivost je upravena v odst. 3 písm. e), f) a g), přičemţ je třeba upřesnit formulaci písm. f) tak, aby se text vztahoval i na provádění vnitřní kontroly. Dále poţadujeme doplnit nový odstavec 4 tohoto znění: „(4) Zdravotní sluţby osob ve výkonu vazby nebo osob ve výkonu trestu odnětí svobody jsou prováděny za přítomnosti příslušného příslušníka pouze na dohled, mimo jeho doslech, s výjimkou případů ohroţení ţivota, zdraví nebo bezpečnosti zdravotnického pracovníka nebo majetku, kdy je příslušný příslušník oprávněn být přítomen výkonu zdravotní sluţby na doslech.“. V odst. 4 poţadujeme za slova „zdravotnické dokumentace“ doplnit slova

31/196

Připomínka přijata upraveno „příslušník vězeňské sluţby“ slovo „příslušný“ vypuštěno






K § 70:

„zaměstnanců“ a slova „zaměstnance, o němţ je vedena“ nahradit slovy „, kterému jsou tyto sluţby poskytovány“. Obdobnou úpravu poţadujeme provést i v § 57 a § 60.

S přihlédnutím upraveno:

k připomínce

bylo

ustanovení

Pokud zemřelý poskytovatel zajišťoval pracovně lékařské sluţby pro zaměstnavatele, příslušný správní orgán oznámí převzetí zdravotnické dokumentace zaměstnanců tomuto zaměstnavateli. Příslušný správní orgán na základě sdělení zaměstnavatele předá tuto zdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli určenému zaměstnavatelem.

V odst. 1 písm. b) poţadujeme upřesnit moţnosti, kdy vyvstává povinnost umoţnit Připomínka přijata přístup do zdravotnické dokumentace, tak aby to bylo moţné i pro potřeby trestního text upraven řízení. Navrhujeme následují znění: „b) pro potřeby trestního řízení nebo řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, popřípadě jiným odborným pracovníkem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních sluţeb, popřípadě je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem a zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem,“. V odst. 1 písm. c) nám nejsou zřejmé důvody, pro které by měla být zdravotnická dokumentace přístupná pro účely dědického řízení. Poţadujeme toto ustanovení vypustit. Soudní znalci v oboru zdravotnictví mohou mít zadáno vypracování znaleckého posudku v rámci trestního řízení nejen soudcem, ale dle § 89 odst. 2 trestního řádu i stranou trestního řízení, proto poţadujeme tuto skutečnost promítnout do zákona o zdravotnických sluţbách. Navrhujeme následující znění: „j) soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro řízení před soudem podle jiných právních předpisů.“. V odst. 1 písm. b), c), i) poţadujeme rozšíření o zdravotnické pracovníky, kteří z pověření poskytovatele šetří stíţnost, návrh na přezkoumání lékařského posudku nebo provádějí hodnocení kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče pro potřeby poskytovatele. Tato připomínka navazuje na „první stupeň“ vyřizování stíţností a návrhů na přezkoumání lékařských posudků a povinnost poskytovatele poskytovat zdravotní péči podle § 42 odst. 1. V odst. 1 písm. a) poţadujeme doplnit do výčtu nemocí „ohroţení nemocí z povolání“

32/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Dědic převezme závazky. Nahlíţet bude pouze v rozsahu nezbytném pro uplatnění práv. Připomínka přijata text upraven

Připomínka přijata částečně Nahlíţení do ZD bez souhlasu pacienta bude moţné pouze o přezkoumání lékařských posudků Stíţnosti nebudou šetřeny, pokud stěţovatel nevysloví souhlas. Doplněno vnitřní hodnocení kvality. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

Zásadní připomínka K § 74: Zásadní připomínka


K § 82: Zásadní

s odkazem na zákoník práce. V odst. 3 v případě nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání je nezbytným údajem identifikace odpovědného zaměstnavatele a další údaje poţadované závazným pokynem podle § 68 odst. 6 (jedná se o obsah současné „hlášenky“, která obsahuje i údaje poţadované Eurostatem). V ustanovení je třeba jednoznačně vyjádřit, zda se v registru uvádějí pouze zdravotničtí pracovníci, kteří vykonávají zdravotnické povolání, nebo i ti, kteří získali způsobilost k výkonu zdravotnického povolání bez ohledu na to, zda toto povolání vykonávají či nikoliv. Není jasný vztah mezi stávajícím registrem podle zákona č. 96/2004 Sb. a novým registrem. Doprovodný zákon předpokládá zrušení registru v cit. zákoně. Účelem registru podle cit. zákona je evidovat osoby, které mají osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu. Registr zdravotnických pracovníků však zřejmě předpokládá evidenci všech zdravotnických pracovníků. V ustanoveních odstavce 1 písm. g) aţ n) poţadujeme specifikovat, jaké údaje se v Národním registru zdravotnických pracovníků uvádějí. Dále není jasný rozdíl mezi písm. g) a h). Jde o závaţný nedostatek zejména vzhledem k existenci správních deliktů a citelných sankcí. Nelze dovodit, které přesné údaje mají být hlášeny, a jaká povinnost je porušena, pokud údaj nebyl nahlášen. Vzhledem k této neurčitosti budou sankce neaplikovatelné. V ustanovení odstavce 2 poţadujeme specifikovat, jak bude vymezena oprávněnost zaměstnanců příslušného správního orgánu, čím je dána příslušnost správního orgánu. Nelze souhlasit s tím, ţe k citlivým údajům obsaţeným v registru by měli mít přístup bez omezení zaměstnanci všech správních orgánů. V kaţdém případě by mělo být uvedeno, z jaké právní úpravy vyplývá pro tyto zaměstnance povinnost mlčenlivost. Upozorňujeme na existenci registrů vedených komorami podle zákona č. 220/1991 Sb., které by bylo moţné vyuţít po dohodě s komorami a nebudovat duplicitní registr. Doporučujeme zváţit úpravu písm. a) tak, ţe zaměstnavatelé předávají údaje o svých zaměstnancích podle písmene a) v rozsahu § 74 odst. 1 písm. a) aţ n); jedná se o údaje, které zaměstnavatel stejně sleduje, neboť je to nezbytné pro zajištění povinnosti poskytovatele poskytovat zdravotní péči podle § 42 odst. 1, písm. f) tak, ţe údaje předávají zdravotničtí pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci. Není upraven zákaz nebo podmínky pro provádění prohlídky zemřelého lékařem, který zemřelého ošetřoval.

33/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněno, ţe jde o všechny osoby, které získali způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Stávající registr splyne s nově zřízeným. Do ragistru budou nahlíţet zaměstnanci KÚ za účelem plnění úkolů podle tohoto zákona. Komory vedou registry pouze svých členů.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Bude upřesněno.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Půjde-li o úmrtí ve vazbě, ve vezení nebo

připomínka K § 83: Zásadní připomínka


K § 86: Zásadní připomínka K § 87: Zásadní připomínka Zásadní připomínka Zásadní připomníka K § 92:

Stávající úprava poţaduje přizvání dalšího na zdravotní péči nezainteresovaného lékaře; pro případy, kdy vyţádání dalšího lékaře je nemoţné, lze stanovit podmínku provedení pitvy vţdy. Varianta 1 - slova „příslušného bezpečnostního sboru“ nahradit slovy „příslušné organizační jednotky Vězeňské sluţby, pokud k úmrtí došlo v době ordinačních hodin; v ostatní době se postupuje v souladu s obecně závaznou vyhláškou kraje podle sídla organizační jednotky Vězeňské sluţby, kde k úmrtí došlo“. Navrhovaná úprava pomíjí skutečnost, ţe Vězeňská sluţba zajišťuje nepřetrţitý provoz pouze v nemocnici ve Vazební věznici Pankrác a Vazební věznici Brno. Varianta 2 - slova „provádí lékař příslušného bezpečnostního sboru“ nahradit slovy „se postupuje v souladu s obecně závaznou vyhláškou kraje podle sídla organizační jednotky Vězeňské sluţby, kde k úmrtí došlo“; tato úprava vylučuje námitku podjatosti. V odst. 2 poţadujeme doplnit další písmeno, které zní „u osob, které zemřely ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence; pitvu provádí vţdy poskytovatel v oboru soudního lékařství“.

v detenčním ústavu, bude vţdy provedena pitva. Po projednání od připomínky ustoupeno Po dohodě s MS text upraven Prohlídky osob, které zemřely ve výcvikovém prostoru nebo zařízení ozbrojených sil nebo při výkonu sluţby, provádějí lékaři ozbrojených sil. Prohlídku osob, které zemřely při výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence provádí lékař příslušné organizační jednotky Vězeňské sluţby, je-li k dispozici, popřípadě jiný poskytovatel podle § 83 odst. 2.

Po projednání od připomínky ustoupeno Doplněna první část připomínky, ale ne doplněk za středníkem. Budou upravovány vzdělávací programy.

V odst. 3 poţadujeme jednak upřesnit, zda orgánem, který je oprávněn nařídit pivu je orgán činný v trestním řízení nebo jiný orgán, jednak doplnit oprávnění orgánu, který pitvu nařídil poţadovat pitevní protokol. V odst. 2 poţadujeme doplnit písm. d), které by znělo: „orgán činný v trestním řízení, který ji nařídil“.


Domníváme se, ţe v případě nesouhlasu zákonného zástupce s provedením pitvy by nemělo stačit, ţe je příčina smrti zřejmá, ale měly by být zcela vyloučeny pochybnosti o zavinění či spoluzavinění druhé osoby. Zákonný zástupce velmi často bude krýt nejen sebe, ale i svého partnera. V odst. 3 poţadujeme doplnit, ţe v případě úmrtí ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody musí být pitva provedena vţdy. Viz připomínka k § 86 odst. 2.


Poţadujeme zpřesnit, čím se řídí příslušnost krajského úřadu.

34/196


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V odstavci 3 jsou jasně stanoveny případy, kdy lze od pitvy upustit. Úmrtí ve výkon vazby mezi ně nepatří. Připomínka přijata Jedná se o KÚ, který udělil poskytovateli

Zásadní připomínka K § 97: Zásadní připomínka K § 98 Zásadní připomínka K § 100: Zásadní připomínka K § 113: Zásadní připomínka K § 116: Zásadní připomínka

K § 122: Zásadní připomínka ROZPOR

oprávnění. V textu pod písm. a) poţadujeme specifikovat alespoň odkazem formy nápravných opatření tak, aby odst. 2 byl aplikovatelný. Poţadujeme zpřesnit neurčitost textu písm. b), co se míní orgánem příslušným podle jiných právních předpisů. V písm. b) poţadujeme doplnit lhůtu pro postoupení námitek.

Připomínka částečně přijata písm. a) upraveno písm. b) – vysvětleno v důvod. zprávě

Poţadujeme doplnit první větu, která zní „K šetření stíţností proti postupu při poskytování zdravotních sluţeb nebo činností s tím souvisejících je příslušný ředitel organizační jednotky Vězeňské sluţby.“. Doporučujeme zváţit úpravu obdobnou § 41 návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách. Poţadujeme specifikovat formy nápravných opatření, která mohou být ukládána k odstranění zjištěných nedostatků.


V odst. 4 poţadujeme stanovit rozpětí sankcí, a to ve vztahu k závaţnosti deliktu. Měla by být upravena kritéria závaţnosti deliktu a v závislosti na těchto kritériích stanoveno více pásem sankcí. U navrhovaných sankcí lze pochybovat o jejich určitosti, kdyţ teoreticky lze např. u písm. a) uloţit sankci od 0,- Kč do 1 miliónu. To je pro správní uváţení správního orgánu naprosto nevhodné, neboť to povede k velkým rozdílům při ukládání sankcí za stejný delikt. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu byla právě absence určitosti sankcí překáţkou jejich aplikovatelnosti podle zákona o nestátních zdravotnických zařízeních. V odst. 3 poţadujeme prodlouţení lhůty na 24 měsíců, obdobně jako v případě nestátních poskytovatelů podle odst. 2 – důvodem je potřeba upravit rozpočet VS ČR, popř. poţadovat jeho povýšení, pokud to bude s ohledem na nově stanovené věcné, technické a personální poţadavky, které nejsou dosud známy, potřebné.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Správní delikty budou upraveny v návaznosti na konečné znění návrhu zákona.

MS poţaduje prodlouţení lhůty alespoň na 18 měsíců. Min. školství, mládeže a tělovýchovy

35/196

Připomínka přijata Lhůty sjednoceny.


Připomínka nepřijata Lhůty jsou analogické poskytovatelů.

jako

u

státních

Obecně Zásadní připomínka


Z návrhu ustanovení § 43 odst. 2 v souvislosti s § 2 odst. 8 není zřejmé, k jakým činnostem můţe být připuštěna osoba připravující se u poskytovatele zdravotních sluţeb na výkon zdravotnického povolání. Z návrhu zákona především nelze dovodit, zda ţáci a studenti budou pod vedením zdravotnického pracovníka oprávněni praktikovat diagnostické, léčebné a jiné zdravotní výkony. V souladu s § 2 odst. 8 totiţ lze poskytovat zdravotní sluţby pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních sluţeb. Co je součástí výuky ve smyslu § 43 odst. 2, se (v případě středního a vyššího odborného vzdělávání) závazně stanoví ve vzdělávacích programech podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jejichţ obsah ovšem nemůţe být v rozporu s právními předpisy. Můţe tedy být sporné, zda jako součást výuky lze ve vzdělávacích programech stanovit procvičování některých zdravotních úkonů, kdyţ tyto jsou zákonem vyhrazeny osobám uvedeným v návrhu § 2 odst. 8. Je tudíţ nezbytné, aby předkladatel v důvodové zprávě podal přesvědčivé vysvětlení, na jakém právním základě budou ţáci a studenti připravující se u poskytovatelů zdravotních sluţeb na výkon zdravotnického povolání praktikovat zdravotní výkony nezbytné pro získání praktických dovedností, které formují profil absolventa daného oboru vzdělání. Právní základ musí být dostatečně široký, aby umoţňoval vývoj vzdělávacích programů, a zároveň musí být nezpochybnitelný v případném právním sporu. S tím souvisí také otázka odpovědnosti poskytovatele zdravotních sluţeb, jeho zaměstnanců, ţáků a studentů, učitelů a právnických osob vykonávajících činnost školy za případnou škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních sluţeb. Je zřejmé, ţe odpovědnost vůči pacientovi zde jde k tíţi poskytovatele, lze však důvodně pochybovat o tom, zda pojištění podle § 43 odst. 1 bude moţné vztáhnout i na případy, kdy škoda vznikne například v důsledku zdravotního výkonu provedeného ţákem při praktickém vyučování. Při nejednoznačné právní úpravě odpovědnostních vztahů nelze v případných sporech vyloučit, ţe poskytovatel zdravotních sluţeb odpovědný za škodu bude tvrdit svůj nárok na regresní úhradu vůči zdravotnickému pracovníkovi, pod jehoţ vedením byl proveden zdravotní výkon způsobivší škodu, potaţmo i přímo vůči ţákovi nebo právnické osobě vykonávající činnost školy (k dalším komplikacím by přispělo nejednoznačné vymezení činností, k nimţ je ţák oprávněn, a s tím související otázka excesu při výkonu činností pro poskytovatele). I zde je zapotřebí formulovat přesvědčivou argumentaci, kterou bude moţné obhájit v případném právním sporu, a prokázat tím, ţe navrhovaná úprava skýtá účastníkům upravovaných vztahů nezbytnou právní jistotu. Současně je nutné zdůraznit, ţe řešení

36/196

Připomínka přijata V § 42 upraveno, ţe poskytovatel je

povinen zajistit, aby osoby, které se u něho připravují na výkon zdravotnického povolání, prováděly jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky ….

Připomínka přijata Škola a poskytovatel uzavírají smlouvu, odpovědnost si musí vyřešit ve smlouvě. Náplň vzdělávacího programu je dána. Není tedy pochyb o tom, zda výkon byl součástí výuky nebo ne. Doplnění důvodové zprávy. § 27 odst. 3 g) doplněn podle připomínky.

těchto otázek nelze přenechávat na smlouvách, které jsou v jednotlivých případech uzavírány mezi poskytovateli zdravotních sluţeb a právnickými osobami vykonávajícími činnost školy podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. V § 27 odst. 3 písm. g) za slovo „pracovníků“ vloţit slova „a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání“.

K § 43 Zásadní připomínka K § 63 Zásadní připomínka

Ministerstvo vnitra Zásadní připomínka

Navrhovanými změnami bude jednoznačně stanoveno oprávnění ţáků a studentů vykonávat v souladu s obsahem výuky zdravotní výkony, Ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy se umoţní stanovit po projednání s Ministerstvem zdravotnictví v rámcových vzdělávacích programech jako součást výuky nezbytné procvičování zdravotních výkonů a pojištění podle § 43 odst. 1 se bude bez dalšího vztahovat také na škodu, kterou způsobí poskytovatel zdravotních sluţeb činností ţáka nebo studenta. Poţadujeme v odstavci 2 slova „studijních oborů“ nahradit slovy „oborů vzdělání“. Odůvodnění: Jde o uvedení do souladu s terminologií školského zákona; takto bude novelizován téţ zákon o pedagogických pracovnících. Poţadujeme za slovo „zdravotnického pracovníka“ vloţit slova „a učitelé podle § 43 odst. 2“. Odůvodnění: Učitelé by měli mít moţnost nahlíţet do zdravotnické dokumentace spolu se vzdělávanými.


Připomínka přijata učitelé musí být současně zdravotničtí pracovníci; Do § 63 odst. 4 ke studentům, kteří mohou do ZD nahlíţet doplněni i zdrav. prac. způsobilí k výkonu činností, které jsou předmětem výuky

Vzhledem k tomu, ţe návrh trpí zásadními věcnými a legislativně – technickými Po projednání od připomínky ustoupeno nedostatky, měl by být přepracován a znovu předloţen do mezirezortního Návrh zákona byl upraven. připomínkového řízení. Především upozorňujeme, ţe návrh není zpracován jasně a srozumitelně a příkladmo uvádíme následující nedostatky, které se v návrhu často opakují: uţití slova „zejména“ v návrhu není v souladu s poţadavkem na určitost a jednoznačnost právních předpisů podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; nadpisy částí a hlav nesplňují ve všech případech poţadavky čl. 30 odst. 3 a 4 Legislativních pravidel vlády; citace právních předpisů v poznámkách pod čarou nesplňují ve všech případech poţadavky uvedené v hlavě VI Legislativních pravidel vlády;

37/196


v návrhu jsou uţívány pojmy, které jsou sice definovány v jiných právních předpisech, avšak pouze pro účely těchto předpisů, nikoliv obecně; číslování některých odstavců vykazuje anomálie v posloupnosti; je třeba sjednotit odkazy – v případě odkazu na předmětný zákon uţitím slov „tento zákon“, v případě odkazu na jiný právní předpis uţitím slov „jiný právní předpis“; je třeba nahradit slovo „odstavec“ zavedenou zkratkou „odst.“ v souladu s Legislativními pravidly vlády (např. v § 51 odst. 5; § 64 odst. 1 písm. a), b); § 74 odst. 2 písm. a); § 81 – poslední řádek; § 95 odst. 5; § 99 odst. 5; § 117 odst. 4)); je třeba slovo „písmeno“ nahradit zavedenou zkratkou „písm.“ v souladu s Legislativními pravidly vlády ( např. v § 82 odst. 2 písm. b) a § 96 odst. 1 písm. a)); v mnoha ustanoveních chybí čárky na konci řádků (např. v § 84 odst. 1 písm. a), § 115 odst. 2 písm. b) a c)); apod. Upozorňujeme, ţe návrh vychází výlučně z medicínských hledisek a postrádá etický Po projednání od připomínky rozměr. Předkladatel zcela opomíjí vztah zamýšlené právní úpravy k čl. 6 odst. 1 aţ 4 připomínka nekonkrétní Listiny základních práv a svobod, které deklarují základní lidské právo právo na ţivot, a to zejména ve vztahu k institutu „dobrovolné smrti“ na základě dříve vyslovených přání pacienta (§ 35 návrhu). Právo odmítnout zdravotní sluţbu vychází z Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (sdělení MZV č. 96/2001 Sb. m. s.) z čl. 9 (Dříve vyslovená přání): „Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy můţe vyjádřit své přání.“).

ustoupeno

Návrh počítá s tím, ţe pacient můţe odmítnout léčbu s tím, ţe pokud se rozhodne, aby nebyl oţivován, musí tak učinit předem a své přání musí mít notářsky ověřené. Rozhodne-li se tak v průběhu léčby, musí mu být vysvětleny všechny důsledky jeho rozhodnutí, coţ musí být zdokumentováno. Navrhovaná úprava ale neřeší případy postupu lékaře, kdy informovaný pacient nedá souhlas k provedení lékařského zákroku, kdy není z tohoto důvodu zahájena ţivotně Pokud pacient odmítne poskytnutí ZS, podepíše důleţitá léčba nebo je tato léčba přerušena, vzhledem k tomu, ţe informovaný pacient reverz a ZS mu nejsou poskytnuty. nedá souhlas k jejímu pokračování.). Stejně navrhovaná úprava neřeší případy zkrácení ţivota pacienta v důsledku podávání stále se zvyšujících dávek léků nutných pro účinné tlumení bolesti, kdy není vlastním cílem jednání zkrátit ţivot, ale tlumit bolest. V tomto směru je třeba zdůraznit, ţe tyto postupy jsou lékaři povaţovány nejen za přípustné, ale za přikázané, a nespadají pod pojem eutanázie, neboť jestliţe lékař, v

38/196

K § 2: Zásadní připomínka K§3 Zásadní připomínka Zásadní připomínka Zásadní připomínka


souladu s uznávanými medicínskými a etickými zásadami, usnadňuje nemocnému konec ţivota, jedná lege artis.“ Poţadujeme v tomto směru návrh dopracovat Stanovení poţadavků prováděcím právním předpisem, jak je navrhováno v odst. 8 a 9, není moţné, neboť prováděcí právní předpis by zákon doplňoval, nikoliv prováděl. Dále upozorňujeme, ţe dle čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod můţe pouze zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. V odst. 6 (a v dalších ustanoveních návrhu) je uveden nepřesně obor všeobecné praktické lékařství. Uvedený obor se v právních předpisech, které se týkají kvalifikace lékařů, nevyskytuje. V zákoně č. 95/2004 Sb. je uveden obor praktické lékařství pro dospělé.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nejde o stanovení podmínek pro výkon povolání a nejde ani o omezení pro výkon činností – nepochopení. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Příloha zákona č. 95/2004 Sb., která obsahovala obory vzdělávání byla zrušena; obory specializačního vzdělávání a nové názvy oborů upravuje vyhl. 233/2008 Sb. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Věstníkem budou upraveny standardy odborné ne úhradové standardy.

Poţadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení nelze stanovit prováděcím právním předpisem, jak je navrhováno v odst. 7. Podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod mají občané na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. V návrhu se neuvádí, zda standard podle § 3 odst. 11 má být onou bezplatnou zdravotní péčí zaručenou Listinou základních práv a svobod. Pokud ano, tak by ale měly být standardy stanoveny v souladu s uvedeným s čl. 31 Standardy nemohou být striktní a jednoznačné. zákonem, nikoliv Ministerstvem zdravotnictví nebo dokonce jím pověřenou osobou. A Záleţí vţdy na osobě pacienta. pokud standardy nemají slouţit k poskytnutí bezplatné zdravotní péče, tak by mělo ze zákona jednoznačně vyplývat, proč mají být stanoveny. Ani příklad uvedený v odůvodnění § 3 ve zvláštní části důvodové zprávy podle našeho názoru jednoznačně neobjasňuje, zda se za standard při poskytování odborné zdravotní péče povaţuje také případ, kdy dojde při poskytování zdravotní péče k odchýlení od standardu, protoţe to vyţaduje zdravotní stav pacienta, a zda tato zdravotní péče bude poskytnuta bezplatně. Máme zato, ţe vymezení bezplatné zdravotní péče a vyjasnění pojmu „standard“ a jeho vztahu k bezplatné zdravotní péči je třeba upravit v tomto zákoně, a to zejména proto, ţe má jít o zákon kodexového typu obsahující obecnou právní úpravu, na který bude navazovat zákon o specifických zdravotních sluţbách a zákon o zdravotnické záchranné sluţbě. Bez této právní úpravy nebude podle našeho názoru moţné právní úpravu navrţenou v zákoně v praxi v souladu s Listinou základních práv a svobod realizovat. V odst. 3 písm. g) navrhujme vloţit před poslední slovo „smrt“ slovo „přirozenou“. Připomínka přijata Prostý pojem „důstojná smrt“ bývá pouţíván i v souvislosti s eutanázií – viz např. slova „a důstojnou smrt“ vypuštěna iniciativa z roku 2007, která představila „návrh zákona o důstojné smrti“.

39/196


V odst. 3 písm. j) bodě 1 je formulace „převoz pacientů v rámci dialyzačního Připomínka přijata programu“ nepřesná. Převoz pacientů v rámci dialyzačního programu by měl být Texz byl přefrulován: vázán na podmínku, ţe zdravotní stav to vyţaduje, jako je tomu u všech ostatních dopravní zdravotní sluţby, jejichţ účelem je 1. přeprava pacientů mezi poskytovateli, pacientů. Formulace „nebo pokud se jedná o převoz pacientů v rámci dialyzačního k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního programu" předurčuje, ţe těmto pacientům se poskytuje doprava bez ohledu na další prostřední, je-li to nezbytné k zajištění skutečnosti. komplexnosti poskytování zdravotních sluţeb, 2.

3.

K § 12 odst. 1 a § 16 odst. 1 písm.d) Zásadní připomínka K § 15 odst. 1 Zásadní připomínka

Slova „bylo jí uděleno povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost mít pro pobyt povolení“ je nezbytné nahradit slovy „je drţitelem oprávnění k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové oprávnění mít“. Důvodem je skutečnost, ţe pouţitá formulace „povolení k pobytu“ nevystihuje moţné druhy pobytu cizince na území České republiky např. na základě uděleného víza. V budoucnu by tak mohlo docházet k rozdílným výkladům, kdy by za takové „povolení“ mohlo být povaţováno pouze povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. 1.Povaţujeme za nezbytné rozšířit okruh případů, kdy o udělení oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb bude rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví, a to o případy poskytování zdravotních sluţeb v zařízeních pro zajištění cizinců [viz § 18 písm. d) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb.] a přijímacích střediscích [viz § 2 odst. 10 a § 46 zákona č. 325/1999 Sb.], jejichţ zřizovatelem je Ministerstvo vnitra. Zdravotnická zařízení v uvedených zařízeních by měla svým charakterem odpovídat zdravotnickým zařízením Vězeňské sluţby. Poskytování zdravotních sluţeb cizincům je v těchto případech vázáno na zdravotní zařízení umístěné přímo v těchto zařízeních a není zde ţádná souvislost s územní samosprávou. Navíc cizinci umístění v zařízeních pro zajištění cizinců nejsou pojištěnci veřejného zdravotního pojištění, veškerou zdravotní péči těmto cizincům, stejně jako náklady na zdravotní péči v rozsahu vstupních zdravotních prohlídek ţadatelů o udělení mezinárodní ochrany, hradí v současnosti stát prostřednictvím organizační

40/196

rychlá přeprava zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí k zabezpečení neodkladných zdravotních sluţeb u poskytovatele, který těmito zdravotnickými pracovníky nedisponuje, doprava související s transplantačním programem, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k pouţití u člověka nebo přeprava léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, krve a jejích derivátů nezbytných pro pokračování v jiţ zahájeném poskytování neodkladných zdravotních sluţeb,


Připomínka přijata konec písmene a) doplněn: „ a ve zdravotnických zařízeních umístěných v zařízeních pro zajištění cizinců a přijímacích střediscích, jejichţ zřizovatelem je Ministerstvo vnitra“.


sloţky státu zřízené Ministerstvem vnitra – provozovatelem těchto zařízení je Správa uprchlických zařízení. Poţadujeme tedy v § 15 odst. 1 písm. a) za slova „(dále jen „Vězeňská sluţba“)“ vloţit slova „, v zařízeních pro zajištění cizinců a přijímacích střediscích, jejichţ zřizovatelem je Ministerstvo vnitra“. S ohledem na skutečnost, ţe se návrhem ruší zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který obsahuje pasáţe o organizaci a výkonu zdravotních sluţeb v rámci ozbrojených sil České republiky, bezpečnostních sborů a Vězeňské sluţby České republiky, upozorňujeme, ţe § 15 odst. 1 nezohledňuje v plném rozsahu dosavadní oprávnění příslušných ministrů k úpravě organizace a výkonu zdravotnických sluţeb v rámci ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a sborů nápravné výchovy, které jim vyplývá z § 80 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Z bezpečnostních sborů je v§ 15 odst. 1 uvedena pouze Bezpečnostní informační sluţba – i v tomto případě však o oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb bude rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví, v ostatních případech by o takovém oprávnění rozhodovaly krajské úřady. Navrţené znění § 15 je tedy v rozporu se stávající koncepcí rezortní zdravotnické sluţby Ministerstva vnitra, včetně předpokládaného zřízení Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra jakoţto organizační sloţky státu (plánované k 1. 1. 2009). Domníváme se, ţe o zásadách poskytování zdravotnických sluţeb v rezortních zařízeních by mělo rozhodovat příslušné ministerstvo v součinnosti s Ministerstvem zdravotnictví, nikoliv pouze Ministerstvo zdravotnictví nebo dokonce krajský úřad. Návrh navíc nezohledňuje specifika poskytování zdravotních sluţeb v rámci bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva vnitra (Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky). Při zřizování zdravotnických zařízení v rámci bezpečnostních sborů musí být tato specifika zohledněna a musí být také dodrţena kritéria jednotného přístupu ke zdravotním sluţbám v jednotlivých krajích. V opačném případě by mohlo dojít ke zhoršení podmínek pro zabezpečování sluţebních akcí a k narušení součinnosti mezi lékaři rezortního zdravotnictví, kteří jsou obeznámeni s odlišnostmi zdravotnického zabezpečení v bezpečnostních sborech. Poţadujeme tedy do § 15 odst. 1 vloţit nové písmeno b) ve znění: „b) Ministerstvo vnitra, jde – li o poskytování zdravotních sluţeb státem ve zdravotnických zařízeních Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo organizační sloţkou státu zřízenou Ministerstvem vnitra.“ Stávající písmeno b) se označí jako písmeno c).

41/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V § 15 uvedeno, ţe MZ uděluje oprávnění k poskytování ZS, bude-li poskytování zdravotních sluţeb zajišťováno organizační sloţkou státu zřízenou Ministerstvem vnitra“.

K § 18:

V odst. 2 písm. a) bodě 11 je třeba v návaznosti na připomínku uplatněnou k § 12 Připomínka přijata odst. 1 text tohoto bodu upravit ve znění: „11. doklad prokazující oprávnění k pobytu na území České republiky ţadatele a odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají Zásadní povinnost takové oprávnění mít“. připomínka K § 19 odst. 6: V předposlední větě poţadujeme slova „rozhodnutí o udělení oprávnění Připomínka přijata pozbývá platnosti“ nahradit slovy „oprávnění zaniká“, jak je mimo jiné uvedeno i v důvodové zprávě. Výraz „platnost“ u správního rozhodnutí správní řád nezná a Zásadní nepouţívá se. připomínka K § 27 odst. 3 Právo pacienta na konzultační zdravotní sluţby od jiného poskytovatele před udělením Po vysvětlení od připomínky ustoupeno písm. c): souhlasu s poskytnutím zdravotnických sluţeb je vzhledem k rozsahu zdravotnických Úhrada konzultačních ZS bude řešena v rámci sluţeb zakotveno velice široce. Zváţíme-li, ţe vyţádaná konzultace bude spojena s novelizac z. 48/97 Sb. dalšími výkony, bude to u některých pacientů znamenat podstatně zvýšené náklady na Pokud si bude pacient přát poskytnout určité Zásadní zdravotní sluţby. zdravotní výkony na základě vyţádané konzultace a připomínka ošetřující lékař je nebude indikovat, uhradí si je pacient sám. K § 27 odst. 3 Navrhujeme uvést předmětné ustanovení v tomto znění: „j) přijímat ve zdravotnickém Připomínka částečně přijata písm. j): zařízení lůţkových a jednodenních zdravotních sluţeb duchovní péči a duchovní Text upraven: podporu od duchovních církví a náboţenských společností nebo od osob pověřených Pacient má právo: přijímat ve zdravotnickém výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem zařízení lůţkových a jednodenních zdravotních Zásadní a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na zdravotní stav sluţeb duchovní péči a duchovní podporu od připomínka pacienta, nestanoví-li jiný zákon jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít duchovních církví a náboţenských společností nebo v případech váţné poruchy zdraví, zhoršení jeho zdravotního stavu nebo váţného od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti ohroţení ţivota.“ (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na zdravotní stav pacienta, nestanoví-li jiný zákon jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohroţení pacientova ţivota nebo váţného poškození jeho zdraví, nestanoví-li jiný zákon jinak, K § 28 odst. 2 písm. e): Zásadní připomínka

Slova „nebo v zařízení pro zajištění cizinců“ je nezbytné nahradit slovy „a jde-li o cizince, rovněţ umístěné v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku“ (viz zákon č. 326/1999 Sb. a zákon č. 325/1999 Sb.). Přijímací střediska (jako typ azylových zařízení podle zákona č. 325/1999 Sb.) by s ohledem na jejich zákonem vymezený charakter - je v nich omezen volný pohyb ţadatelů o udělení mezinárodní ochrany měly mít z hlediska omezení volby poskytovatele zdravotních sluţeb stejný reţim jako

42/196


např. zařízení pro zajištění cizinců. K § 35 odst. 4 Poţadujeme bez náhrady vypustit slova „a aktivní“. Navrhovaná dikce umoţňuje Po vysvětlení od připomínky ustoupeno písm. b): respektovat pacientovo přání, jehoţ důsledkem je bezprostřední pasivní ukončení Vypuštění by nedávalo pak smysl. Lékař pacienta ţivota, tj. ukončení ţivota v důsledku nečinnosti. V návaznosti na tuto připomínku nesmí odpojit např. od přístroje – coţ je aktivní poţadujeme z § 35 odst. 4 písm. c) bez náhrady vypustit slovo „aktivnímu“. ukončení ţivota. Zásadní připomínka Kdyţ si budu pacient přát neresuscitovat nebo

nepodávat léky pouze udrţující ţivotní funkce, a přání bude respektováno, je to pasivní způsobení smrti organismu. Doplněno do důvodové zprávy. K § 41: Zásadní připomínka K § 42: Zásadní připomínka K § 43: Zásadní připomínka K § 44: Zásadní připomínka ROZPOR

Pojem „statutární zástupce“ je pozůstatkem jiţ překonané právní terminologie. Poţadujeme jej nahradit pojmem „statutární orgán“.


V odst. 2 písm. d) by mělo být uvedeno, ţe jde o ceny zdravotnických sluţeb, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, anebo jsou hrazeny pouze částečně.


Upozorňujeme, ţe prováděcí právní předpis nemůţe stanovit minimální poţadavky, jak je navrhováno v odst. 8, ale můţe je pouze precizovat. V odst. 2 poţadujeme slova „zajistit pacientovi“ nahradit slovy „sdělit pacientovi kontakt na“. Jestliţe poskytovatel oprávněně odpírá poskytnout konkrétní zdravotní sluţbu z důvodu jeho etického přesvědčení či svědomí, není důvod jej nutit, aby aktivně zajišťoval pacientovi jiného poskytovatele, a tak tedy aktivně zajišťoval sluţbu, jejíţ provedení je v rozporu s jeho etickým přesvědčením či svědomím. MV dodatečně poţaduje popř. doplnit, ţe pokud poskytovatele předem pacienta seznímí s tím, ţe mu určitý výkon z etických důvodů neprovede, tak mu nemusí jiného poskytovatele zajistit.

Zásadní připomínka K § 45 odst. 1:

Evidenční údaje uvedené v ustanovení § 44 odst. 7 písm. a) aţ c) navrhujeme doplnit o identifikační údaje o pacientovi.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno MV nezdůvodňuje, proč by vyhláška toto nemohla stanovit. Připomínka nepřijata Pacient se v rámci svobodné volby obrátil na konkrétního poskytovatele a pacienta nemusí zajímat, ţe poskytovatel z etického důvodu nechce konkrétní výkon provést. Nelze připustit, aby byl pacient povinen nacházet si sám jiného poskytovatele. Doplněno, ţe poskytovatel je povinen zajistit jiného poskytovatele, pokud si provedení výkonu pacient nezajistí sám.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Není účelem vést další evidenci, která by obsahovala indetiikační údaje pacienta. V navrhovaném ustanovení se mimo jiné uvádí, ţe „Ministerstvo vnitra, krajské úřady Připomínka přijata

43/196


§ 47 odst. 1 Zásadní připomínka ROZPOR

a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují poskytovateli v písemné nebo Doplněno znění, které MV dodalo v rámci elektronické podobě na základě jeho ţádosti údaje z informačního systému evidence vypořádávací porady. obyvatel, jestliţe poskytovatel nemůţe zjistit ……..“. S takto formulovaným ustanovením nelze souhlasit, neboť Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností nemají přístup k údajům, ze kterých vyplývá, kdo je poskytovatelem zdravotních sluţeb, tím méně ţádá-li o poskytnutí údajů osoba oprávněná. V daném případě tak nemohou uvedené orgány garantovat dodrţení jednoho ze základních poţadavků zákona na ochranu osobních údajů, tedy ţe osobní údaje byly poskytnuty osobě oprávněné. V této souvislosti rovněţ upozorňujeme, ţe krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností nebudou moci poţadované údaje zasílat v elektronické podobě. K údajům, z nichţ vyplývá, kdo je poskytovatelem zdravotních sluţeb, resp. jde-li o osobu oprávněnou za poskytovatele v tomto případě jednat, má přístup Ministerstvo zdravotnictví, které je správcem Národního zdravotnického informačního systému. Poţadujeme tedy § 45 odst. 1 upravit např. ve znění: „(1) Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují poskytovateli v písemné nebo elektronické podobě na základě jeho ţádosti podané prostřednictvím ministerstva údaje z informačního systému evidence obyvatel, jestliţe poskytovatel nemůţe zjistit …………….“. V tomto případě je Ministerstvo zdravotnictví schopno posoudit oprávněnost poţadavku z hlediska existence poskytovatele jakoţ i oprávněnosti zdravotnického pracovníka; po obdrţení ţádosti z Ministerstva zdravotnictví se má zato, ţe údaje v ní obsaţené jsou správné. Na konec písmene c) poţadujeme za slovo „pacienta“ vloţit slova „a poskytovatel Připomínka nepřijata není schopen zajistit poskytnutí odborné zdravotní péče jiným zdravotnickým V případě ohroţení ţivota není moţné čekat na to, pracovníkem.“ aţ bude přivolán jiný zdravotnický pracovník. Je třeba zajistit, aby tzv. výhrada svědomí nebyla pouze formální, ale skutečnou garancí moţností zdravotnického pracovníka odmítnout poskytnutí odborné zdravotnické péče. Je-li moţné, aby byl zdravotnický pracovník uplatňující výhrady svědomí zastoupen jiným zdravotnickým pracovníkem téhoţ poskytovatele, není důvod, aby byl k poskytnutí sluţby nucen pouze s odvoláním na skutečnost, ţe odmítnutím poskytnutí dané sluţby by došlo k ohroţení ţivota pacienta. Za slova „popřípadě místo“ vloţit slovo „hlášeného“. Jedná se o zpřesnění obdobně Připomínka přijata jako je tomu na jiných místech návrhu [viz např. § 18 odst. 1 písm. a)].

K § 50 odst. 2 a): Zásadní připomínka K § 54 odst. 3 d): V tomto případě by formulace týkající se údaje o místu pobytu pacienta měla být Připomínka přijata

44/196

Zásadní připomínka K § 63: Zásadní připomínka K § 67 a § 76: Zásadní připomínka

K § 68: Zásadní připomínka K § 69 odst. 2 b) Zásadní připomínka K § 69 odst. 2 písm. d): Zásadní připomínka K § 72 odst. 1 písm. a) a c) a § 72 odst. 2 písm. a): Zásadní připomínka

obdobná jako v § 50 odst. 2 písm. a). Navrhujeme vloţit za odst. 1 nový odstavec ve znění: „Osoby, které mohou nahlíţet Připomínka přijata do zdravotnické dokumentace, mají téţ právo na pořízení jejích výpisů, opisů nebo kopií v rozsahu nezbytně nutném pro potřeby splnění konkrétního úkolu, pokud nepoţádají o pořízení výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace poskytovatele podle § 64.“ Podle § 9 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně Připomínka přijata některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je moţné zpracovávat citlivé údaje seznam Národní zdravotních registrů bude uveden pouze v tom případě, ţe se jedná o jejich zpracování při zjišťování zdravotní péče, v příloze zákona ochrany veřejného zdraví, zdravotního pojištění a o výkon státní správy v oblasti zdravotnictví podle zvláštního zákona. Proto máme zato, ţe rozsah údajů o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních sluţeb a s postupem při poskytování zdravotních sluţeb vedených ve zdravotnické dokumentaci nemůţe upravovat na základě výše uvedeného pouze prováděcí právní předpis, ale zákon. Navíc upozorňujeme, ţe podle čl. 49 odst. 1 písm. b) Legislativních pravidel vlády musí zmocnění k vydání vyhlášky vymezit konkrétní věci, které mají být vyhláškou upraveny (nestačí obecné zmocnění k úpravě podrobností) a rozsah, v jakém mají být upraveny. Proto by bylo třeba text zmocnění precizovat Upozorňujeme, ţe. odst. 2 písm. a) bod 4 nezohledňuje skutečnost, ţe pacientem můţe Připomínka přijata být i cizinec s přechodným pobytem na území České republiky. Na konci textu tohoto bodu je proto nezbytné doplnit např.slova „a jde-li o cizince místo hlášeného pobytu“. Poţadujeme na konec textu vloţit text „bylo-li přiděleno,“, neboť ne kaţdá osoba, Připomínka přijata zejména jde-li o cizince, má rodné číslo přiděleno. Pokud jde o údaj o místě pobytu, je třeba pouţít obdobnou formulaci jako v § 45 odst.1, neboť potřebný údaj má být poskytován z téhoţ informačního systému. Viz připomínka k § 45 odst. 1. V Národním registru poskytovatelů by, pokud jde o místo pobytu, měl být uveden stejný údaj jako je tomu v příslušném rozhodnutí o udělení oprávnění (viz § 19).

45/196



K § 74 odst. 1 písm. e): Zásadní připomínka

V Národním registru zdravotnických pracovníků by, pokud jde o místo pobytu, měl být uveden stejný rozsah údajů jako je tomu v Národním registru poskytovatelů [viz § 72 odst. 1 písm. a)].

Připomínka přijata sjednoceno

K § 77 odst. 1 písm. d) bodu 4: Zásadní připomínka K § 79 odst. 1 písm. d): Zásadní připomínka K § 79 odst. 5:

Poţadujeme nahradit slova „právní předpis“ slovem „zákon“. Body 1 aţ 3 stanoví jako předpoklad pro odběr tkání a buněk z těla zemřelého zákonnou úpravu. Není důvod, aby tomu bylo v bodě 4 jinak a byl dáván prostor pro uplatnění podzákonných právních předpisů. Poţadujeme nahradit slova „právní předpis“ slovem „zákon“.


Ve větě druhé navrhujeme za slova „vzniklých v“ vloţit slovo „přímé“ a bez náhrady vypustit slovo „zejména“. Z důvodu předejití obcházení zákona a komercionalizaci nakládání s částmi lidského těla je nezbytné stanovit, ţe je moţné uhradit pouze nutné náklady vzniklé v přímé souvislosti s nakládáním. Dále je nezbytné vypustit demonstrativní výčet tohoto nakládání, se kterým je stanovena moţnost úhrady nákladů a uvést tyto případy taxativně. Navrhujeme za slova „známek ţivota a“ vloţit slovo „současně“. Je třeba předejít výkladovým problémům a moţnému obcházení vůle zákonodárce v praxi.


Zásadní připomínka K § 80 odst. 2: Zásadní připomínka K § 82 odst. 3 Zásadní připomínka

K § 84, 87 a 90: Zásadní připomínka

K § 85

viz. výše


Vydávání vyhlášek je výkonem samostatné působnosti kraje a jeho právem, Připomínka přijata nikoliv povinností. Stanovení povinnosti vydat vyhlášku, jak se navrhuje v tomto Organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých ustanovení, je protiústavním zásahem do práva na samosprávu. zajistí kraj v přenesené působnosti. Navrhujeme, aby kraj stanovil podrobnosti nařízením kraje, nikoliv obecně závaznou vyhláškou. Není důvodu, proč by tato činnost měla být výjimkou z jinak v celém návrhu obecně zastávaného pravidla, ţe činnosti krajských úřadů i krajů jsou činnostmi v přenesené působnosti. Podle našeho názoru z návrhu nevyplývá, kterému subjektu má lékař provádějící Po vysvětlení od připomínky ustoupeno prohlídku těla zemřelého předat list o prohlídce zemřelého, ani kterému subjektu má Seznam subjektů, který se předá List o prohlídce tento list o prohlídce zemřelého předat poskytovatel, který provedl pitvu. Dále je třeba zemřelého bude upraven vyhláškou (§ 90). v návrhu upravit i postup při předávání jednotlivých částí listu konkrétním subjektům, V ustanovení bude lépe vyspecifikován okruh osob, neboť povinnosti lze v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky nebo čl. 2 odst. 2 kterým se List předává. a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ukládat pouze zákonem. Poskytovatel, který provedl pitvu bude informovat o jejím výsledku subjekty uvedené v § 87 odst. 2. V poznámce pod čarou č. 23 je uveden odkaz na zákon č. 239/2000 Sb. jako na zákon Připomínka přijata

46/196

Zásadní připomínka K § 89 odst. 1: Zásadní připomínka


K § 96: Zásadní připomínka K § 97: Zásadní připomínka K § 99 odst. 1: Zásadní připomínka

K § 99 odst. 7:

o Policii České republiky. Uveden odkaz na z. o Policii Upozorňujeme, ţe název zákona č. 239/2000 Sb. zní „Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů“, kdeţto zákon o Policii České republiky má číslo č. 283/1991 Sb. Navrhujeme za slova „ve spalovně poskytovatele“ vloţit slova „odděleně od odpadu“. Po projednání o připomínky ustoupeno Bylo by obtíţné toto technicky zrealizovat. Nad rámec připomínky MV poţaduje, aby si pacinet mohl vyţádat část svého těla, plod Spalovna by se musela vypnout, vyčistit a následně po potratu atd a to aby nechal pohřbít spalovat biolog. odpad. . Po dohodě s Min. pro místní rozvoj doplněna moţno zák. zástupců poţadovat vydání plodu po potratu k pohřbění. Podle našeho názoru není jednoznačně upraven postup komise v případě, ţe se členové Po vysvětlení od připomínky ustoupeno komise neshodnou. Není jasné, jakým způsobem členové komise oznámí tuto Pokud se členové komise neshodnou, ustanoví se skutečnost úřadu příslušnému k vyřízení námitek, ani zda toto oznámení nahrazuje nová komise a pokud se nedohodou 2x, předá se písemnou zprávu podle odst. 6, protoţe v případě, kdy je třeba pro vyslovení závěru stíţnost MZ. šetření souhlasu všech členů komise, zřejmě ani není moţné tuto písemnou zprávu Předsedou komise je vţdy zástupce úřadu, který zpracovat. tuto informaci sdělí úřadu. Není také jasné, na základě jakých podkladů úřad příslušný k vyřízení stíţnosti učiní závěr o posouzení případu, jestliţe ani dvě nezávislé odborné komise nedojdou k jednoznačnému závěru. Ustanovení odst. 4 je s ohledem na § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním Připomínka přijata řízení soudním (trestní řád), nadbytečné. Poţadujeme jej tedy vypustit. V tomto ustanovení by mělo být stanoveno, ţe pokud úřad při šetření námitek dospěje k závěru, ţe bude třeba uloţit poskytovateli nápravné opatření, zahájí správní řízení. Domníváme se, ţe by šetření nemělo být z důvodů uvedených v tomto odstavci zastaveno, ale vyřízením případu by měla být pověřena jiná osoba, která má oprávnění nahlíţet do zdravotnické dokumentace. Řádné prošetření věci je přece povinností příslušného úřadu, a proto také musí vyřízením věci pověřit pouze osobu, která splňuje potřebné poţadavky. Povaţujeme za neţádoucí nutit pacienta k vyslovení souhlasu pod hrozbou zastavení šetření, aby se s jeho zdravotnickou dokumentací mohla seznámit další osoba neuvedená v § 63. Ustanovení poţadujeme vypustit. Na vyřizování stíţností poskytovatelem se správní

47/196

Připomínka přijata Ustanovení doplněno. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Není ale moţné, bez souhlasu pacienta v těchto případech nahlíţet. Pokud si chce pacient stěţovat, tak musí dát souhlas s nahlíţení.


Zásadní připomínka K § 112 odst. 2: Zásadní připomínka K § 113: Zásadní připomínka

řád nevztahuje, coţ vyplývá z § 1 správního řádu. Naopak na vyřizování námitek krajským úřadem by se vztahovala část čtvrtá správního řádu.

viz. výše

Ustanovení poţadujeme vypustit jako nadbytečné, neboť dozor a kontrola nad Připomínka přijata výkonem přenesené i samostatné působnosti kraje je jiţ řešena zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, ţe dozor a kontrola nad výkonem samostatné působnosti krajů náleţí výlučně Ministerstvu vnitra. Obdobně jako v ustanovení § 97 by nápravná opatření měla být ukládána ve správním Připomínka přijata řízení. Ustanovení § 113 se bude řídit zákonem o státní kontrole.

V odst. 1 písm. b) navrhujeme slova „ukládat lhůty“ nahradit slovy „stanovit lhůty“ K § 115 až 119 – Právní úprava správního trestání obsaţená v § 115 aţ 119 návrhu zákona není v souladu se Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech správní upravujících výkon veřejné správy. Po podrobném posouzení návrhu jsme došli k trestání: závěru, ţe předloţená právní úprava správního trestání vykazuje celou řadu chyb, a to zejména Zásadní v označení subjektů jednotlivých skutkových podstat přestupků i správních deliktů připomínka právnických osob. Jako příklad uvádíme, ţe v § 115 odst. 1 písm. a) a e) jsou konstruovány skutkové Zásadní podstaty přestupků spočívající v porušení povinností zakotvených v různých připomínka ustanovení zákona, přičemţ však subjekty těchto povinností nejsou totoţné. Zatímco subjektem povinnosti uvedené v § 20 odst. 2, jejíţ porušení je předmětem skutkové podstaty přestupku uvedené v § 115 odst. 1 písm. b), je osoba uvedená v § 20 odst. 1 písm. a), obsahuje skutková podstata téhoţ přestupku i porušení povinnosti podle § 55 odst. 1, jejímţ subjektem je však osoba, která hodlá na základě oprávnění zemřelého poskytovatele pokračovat podle § 25 odst. 1 v poskytování zdravotních sluţeb. Porušení povinnosti uvedené v § 55 odst. 1 je tak nutno zaloţit jako samostatnou skutkovou podstatu přestupku. Obdobně téţ § 115 odst. 1 písm. e). Ustanovení § 115 odst. 1 písm. c) obsahuje skutkovou podstatu přestupku spočívající Zásadní v porušení mlčenlivosti podle § 48, podle kterého je povinnost mlčenlivosti povinen připomínka dodrţovat poskytovatel. Vzhledem k tomu, ţe poskytovatel je vţdy podnikatelem, můţe porušení povinnosti mlčenlivosti podle § 48 naplňovat pouze skutkovou podstatu správního deliktu podnikající fyzické osoby. Mají-li být postihovány téţ zaměstnanci podnikatele, a to ať jiţ právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, je třeba § 48 upravit. Obdobně při konstruování skutkové podstaty přestupku v § 115 odst. 1 písm.

48/196

Připomínka přijata Připomínka přijata Správní trestání musí být upřesněno





K § 120 odst. 1: Zásadní připomínka Připomínky k důvodové zprávě: Zásadní připomínka ROZPOR

h) si předkladatel návrhu pravděpodobně neuvědomil, ţe porušení povinnosti stanovené v § 79 odst. 1, 2 a 4 se můţe dopustit pouze provozovatel, a tudíţ se můţe jednat pouze o správní delikt právnické nebo podnikající fyzické osoby. Dále upozorňujeme, ţe předloţená úprava správních deliktů obsahuje pouze přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob, nikoliv však jiţ správní delikty podnikajících fyzických osob. V § 116 odst. 1 písm. a) – ačkoliv správné označení by mělo být patrně písm. b) – je obsaţena skutková podstata správního deliktu právnické osoby spočívající v porušení povinnosti podle § 19 odst. 5, ačkoliv ten obsahuje pouze povinnost správního orgánu. Předpokládáme, ţe obdobné nedostatky v označení subjektu a s tím souvisejí konstrukci skutkových podstat, jako jsme zjistili v § 115 a 116, budou i v dalších sankčních ustanoveních. Navrhujeme proto provést jejich komplexní revizi, za kterýmţto účelem jsme připraveni předkladateli poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Povaţujeme za nutné vypustit slova „, s výjimkou působnosti krajů podle § 82 odst. 3“. Viz připomínka k § 82 odst. 3. Nesouhlasíme s tvrzením, ţe práce na návrhu byly zahájeny před 1. listopadem 2007, proto se na něj nevztahuje bod IV usnesení vlády č. 927 ze dne 22. srpna 2007. Z tohoto důvodu poţadujeme doplnit důvodovou zprávu o vyhodnocení dopadů podle metodiky Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace, která byla schválena usnesením vlády č. 877/2007 (viz také zápis z 1. řádného jednaní Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu ze dne 13. listopadu 2007). Poţadujeme především doplnit návrhy moţných variant řešení jednotlivých dílčích problémů, identifikaci dotčených subjektů a dopadů na ně a vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant.

49/196



Připomínka přijata Zajištění prohlídek těl zemřelých bude v přenesené působnosti Připomínka nepřijata Legislativní proces přípravy návrhu právní úpravy byl zahájen přípravou věcného záměru zákona před 1. listopadem 2007. Návrh zákona byl vypracován v rámci vládou schváleného věcného záměru zákona. Zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu regulace zdravotnické záchranné sluţby včetně zhodnocení hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet,ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí a sociální dopady jsou součástí důvodové zprávy.

Ministerstvo zahraničních věcí K části první, hlava MZV poţaduje upravit text předmětného ustanovení tak, aby byl srozumitelný a Připomínka přijata III, § 14 odst. 1 jazykově korektní. text bude upřesněn návrhu Odůvodnění:Poslední část věty první věty „pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen“ logicky nenavazuje na text úvodní části věty první (tj. „ten, kdo Zásadní připomínka nebyl pravomocně odsouzen“), neboť v obou částech věty jsou pouţity zápory a tyto dva zápory v jedné větě způsobují logicky nesmyslnou vazbu. Ministryně pro lidská práva Zásadní připomínky

§ 1 odst. 2

§ 2 odst. 2 a 3

Upozorňujeme na to, ţe předloţený návrh zákona o zdravotních sluţbách v některých svých částech překračuje rámec vymezený věcným záměrem předloţeným v prosinci 2007, coţ lze povaţovat za porušení Legislativních pravidel vlády (čl. 7 odst. 4). Návrh zákona v několika místech paušálně odkazuje na (zatím) neexistující právní předpisy. Dle legislativních pravidel vlády je třeba přesně určit, který z více do úvahy připadajících předpisů má předkladatel namysli. (čl. 45 odst. 4). Ještě závaţnější je situace v případě, kdy návrh odkazuje na zákon, který má být v budoucnosti teprve přijat (viz. odkaz na „univerzitní nemocnice“). Navrhovatel by se měl těchto odkazů vystříhat. Obecně lze na nejzávaţnější věcné nedostatky návrhu povaţovat uvaţované zrušení seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami bez náhrady, nedostatečnou definici standardů zdravotní péče hrazené z povinného zdravotního pojištění a postupu jejich tvorby, malý důraz na spolupráci s profesními komorami. Větší důraz by také měl být kladen na ochranu osobních údajů při tvorbě zdravotních registrů a vytvoření efektivního způsobu hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotní péče. Poţadujeme zavést definici veřejného zájmu Pokud předpis stanoví, ţe z veřejného zdravotního pojištění budou hrazeny toliko zdravotní sluţby ve veřejném zájmu, poţadujeme upřesnit, co se za veřejný zájem bude povaţovat. Poţadujeme zavést definici zdravotní sluţby. Navrhujeme zavést definici zdravotní sluţby, tak aby bylo zřejmé v jakém vztahu

50/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Text zákona dle našeho názoru v rozporu s věcným záměrem není. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

Odkazy na zákony, které by měly nabýt účinnosti společně se zákonem o zdravotních sluţbách, jsou moţné. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno zrušení seznamu zdrav. výk. se neplánuje, navrţena novelizace z. 48/97 Sb.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno za veřejné ZS jsou povaţovány ty, co jsou hrazené ze zdrav. poj. Obava ze zabránění veřejné podpory. Připomínka přijata definice zdravotních sluţeb v § 2 odst. 3 upravena

§ 2 odst. 6 písm. b)

§ 2 odst. 9

je zdravotní sluţba a zdravotní péče. Důvodová zpráva tento vztah sice osvětluje, je ale nutné mít jasnou definici přímo v zákoně. Poţadujeme tento bod vypustit. Nesouhlasíme s tím, ţe by psychologické poradenství a diagnostika nebyly povaţovány za odbornou zdravotní péči. Důsledkem by bylo, ţe by tyto sluţby nebyly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To by znamenalo sníţení kvality péče a také přesun nákladů na péči do jiných odborností zdravotní péče. Poţadujeme za slovo „obsah“ v první větě vloţit slova „a finanční ohodnocení“. Dále poţadujeme vypustit spojku „a“ před slovem „obsah“ a na její místo vloţit čárku.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde o nepochopení. Klinická psychologie je součástí zdravotních sluţeb. Ţivnostenský zákon upravuje např. dopravní, školní psychology Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Finanční ohodnocení je obsahem seznamu zdravotních výkonů, který se neruší.

Katalog zdravotních sluţeb musí obsahovat seznam zdravotních výkonů s jejich standardním finančním oceněním. Pro přechodné období, neţ bude tento katalog vytvořen a stane se platnou součástí legislativy (vyhláška MZd či příloha zákona), musí zůstat pro nákup standardních sluţeb závazný seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami dle platného zákona č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Personální a technické poţadavky pro jednotlivé výkony v tomto katalogu nemohou nahradit samostatnou vyhlášku o poţadavcích na personální a věcné vybavení zdravotnických zařízení. Standardní zdravotní sluţby musí být ohodnoceny na základě ekonomické rozvahy dle standardních nákladů, smluvní ceny mezi pojišťovnou a poskytovatelem nemohou být niţší. Při nastavení trţního prostředí bez této pojistky hrozí, ţe konkurence cenou znemoţní konkurenci kvalitou.

§ 10

Vítáme vypuštění jeslí ze seznamu zdravotnických zařízení. Nelze však dopustit, Po vysvětlení od připomínky ustoupeno aby jesle nespadaly do gesce ţádného ministerstva. Poţadujeme zajistit součinnost Jesle budou nadále existovat tak jako dnes v reţimu s ostatními ministerstvy. ţivnostenského zákona. Pokud má některý jiný Je zcela nezbytné, pro zajištění kvalitního fungování jeslí, aby byly metodicky zařazeny do rezort zájem zakotvit jesle do svých právních působnosti jednoho resortu. Vzhledem k výchovným a sociálním aspektům předškolní péče předpisů, tak mu v tom nic nebrání. lze uvaţovat buď o ministerstvu práce a sociálních věcí, nebo ministerstvu školství mládeţe a tělovýchovy. Pro metodické řízení jeslí je struktura MŠMT organizačně nejvhodnější. V současné době MŠMT jiţ spravuje podobné zařízení, které plní jak sociální, tak i výchovnou funkci – mateřské školky. Meziresortní spolupráce s MPSV, především v oblasti státního spolufinancování, je však do budoucna nezbytná. Ponechání provozování jeslí pouze jako vázané ţivnosti ohroţuje kvalitu, transparentnost i záruky, které takové zařízení je schopno dát. Důvěra, které se jesle ve Francii či skandinávských zemích drţí, je dána vysokou kvalitou péče, která je pod státní kontrolou.

§ 3 odst. 11

Za slova „spolupracuje zejména“ poţadujeme vloţit slova „odbornými lékařskými Připomínka přijata částečně společnostmi J. E. Purkyně, Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou Komory doplněny. komorou nebo Českou lékárnickou komorou“ Existují odborné společnosti (kardiologická, ortopedická), které nejsou členy Purkyňky. Tudíţ ponecháno obecné znění – odborné společnosti.

51/196

§ 3 odst. 11

Poţadujeme vypustit část první věty za čárkou a tuto část nahradit tímto textem: Po vysvětlení od připomínky ustoupeno „který je stanoven formou vyhlášky.“ V návaznosti na tuto změnu poţadujeme Standardy nevymezují jednoznačný a konkrétní vypustit první spojení „popřípadě jím pověřená organizace“. postup a odchylky nelze právním předpisem Standardy odborné zdravotní péče musí být s ohledem na svou závaţnost upraveny podchytit. závaznou vyhláškou. Věstník závaznou povahu nemá, proto naprosto nepostačuje. Upraveno, ţe pacienti mají právo na poskytování Pokud budou standardy stanoveny vyhláškou, je zřejmé, ţe to můţe udělat pouze zdravotních sluţeb v souladu se standardy. samo ministerstvo, a nikoli pověřená organozace.

§ 3 odst. 11 druhá věta

Za slova „standardy odborné zdravotní péče stanoví ministerstvo popřípadě jím Po vysvětlení od připomínky ustoupeno pověřená organizace“ poţadujeme vloţit slova „na základě výsledku dohodovacího Na tvorbě standardů se bude podílet odborné fórum řízení.“ MZ, v jehoţ rámci budou stanoveny jednotlivé pracovní skupiny, sloţené z odborných společností, zástupců zdravotních pojišťoven. Je to určité obdoba dohodovacího řízení. Za slova „za účelem poskytování preventivních“ poţadujeme vloţit slova Připomínka přijata diagnostických, léčebných a jiných zdravotních výkonů“. Slova „zdravotních Registrující poskytovatelé budou poskytovat sluţeb“ poţadujeme vypustit. primární ZS, jejichţ součástí jsou preventivní, Role registrujících poskytovatelů by neměla být redukována na pouhou prevenci a diagnostické, léčebné, posudkové, konzultační ZS koordinaci (tj. odesílání ke specialistům). Registrující lékaři jsou důleţitým článkem celého systému. Poţadujeme vypustit část první věty, která začíná slovy „u něhoţ byly vyčerpány“ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno aţ po středník. zaměňováno s oborem všeobecná sestra Ošetřovatelské sluţby by neměly být poskytovány pouze osobám, u nichţ jiţ byly vyčerpány všechny moţnosti léčby – tyto sluţby můţe potřebovat kaţdý pacient. Naopak by mělo být podporováno, aby bylo moţno poskytovat ošetřovatelské sluţby hrazené z veřejného zdravotního pojištění také v domácím prostředí pacienta, tak jak je navrhováno v § 9 zákona. Z části za středníkem poţadujeme vytvořit samostatné písm. h), jeţ bude Po vysvětlení od připomínky ustoupeno obsahovat v textu navrţenou definici hospicových paliativních sluţeb. Navazující Je definována paliativní péče, která je poskytována odráţky poţadujeme náleţitě označit. zejména v hospicích. Samostatnou definici Je třeba zdůraznit důleţitost péče o umírající v důstojných podmínkách – a tedy hospicové péče neznáme. podporovat poskytování hospicových sluţeb. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Poţadujeme zařadit do seznamu a definovat pracovní lékařskou sluţbu. Pracovně lékařská sluţba není samostatných druhem nebo formou ZS, je souborem preventivních, dg, konzultačních, posudkových ZS

§ 3 odst. 6

§ 4 odst. 3 písm. g)

§ 4 odst. 3

52/196


Poţadujeme na konec odstavce doplnit slova: „jejichţ minimální rozsah stanoví Připomínka přijata prováděcí právní předpis“. Dále poţadujeme tento předpis vytvořit, tak aby Zmocnění k vydání vyhlášky o preventivních ZS nevstoupil v platnost později neţ zákon samotný. Povaha preventivních uvedeno v odst. 4 zdravotních sluţeb vyţaduje podrobnou právní úpravu formou závazné vyhlášky, tak aby byl stanoven jejich minimální rozsah.

§ 10 písm. f bod 2

Poţadujeme místo slova „univerzitní“ pouţít slovo „fakultní“.

Připomínka přijata FN jako samotný druh vyuštěny, jsou podřazeny pod nemocnice.

§ 11

§ 12 odst. 1

Tento paragraf poţadujeme vypustit a problematiku řešit v příslušném předpise, který je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jde o nesystémová řešení, problematiku je nutno řešit v souvisejícím předpise společně s jinými dávkami. Za slova „způsobilost k samotnému výkonu zdravotnického povolání“ vloţit slova „a tam, kde je to třeba, má i specializovanou způsobilost“. Dále poţadujeme za slova „je bezúhonná“ vloţit slova „ je zapsána v seznamu vedeném profesní komorou“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Dětské domovy do 3 let jsou ZZ a tato úprava tudíţ spadá do zdravotnických předpisů.

Připomínka přijata částečně Doplněno, ţe odborný zástupce musí být členem příslušné komory, jestliţe je pro výkon povolání povinnost být členem komory. V souladu se zákony č. 95/2004 Sb. a č. 96 /2004 Sb. je v některých případech pro vedení Způsobilost k samostatnému výkonu povolání je v § zdravotnického zařízení předepsána specializovaná způsobilost. Je nezbytné, aby odborný 13. Bude upraveno s ohledem na lékárníky. zástupce měl rovněţ takovou způsobilost. Řídit poskytování lékařských sluţeb také nemůţe zdravotní sestra nebo jiný zdravotnický pracovník (ti mají také ze zákona 96/2004 způsobilost k samostatnému výkonu povolání). Mezi podmínky pro výkon funkce odborného zástupce je třeba přidat zápis do seznamu komory předpokládaný zákonem upravujícím komory a zákonem 95/2004 Sb, nutný pro výkon povolání lékaře, stomatologa a farmaceuta.

§ 12 odst. 2

Poţadujeme doplnit tuto větu: „Pokud jeden poskytovatel provozuje více Po vysvětlení od připomínky ustoupeno zdravotnických zařízení, musí kaţdé toto zařízení být vedeno odborným Minimální personální zabezpečení bude upraveno pracovníkem splňujícím podmínky podle jiných právních předpisů. vyhláškou. Dále doplněno, ţe poskytovatel v rámci Je třeba zajistit, aby jedna osoba mohla vykonávat funkci odborného zástupce pouze pro získání oprávnění předloţí téţ seznam garantů pro jednoho poskytovatele. Dle nynější právní úpravy musí provozovatel zajistit odborného jednotlivé obory odborné zp. zástupce pro kaţdé zdravotnické zařízení. Tento návrh zákona poskytovateli ukládá mít odborného zástupce (v jiném smyslu slova neţ v dosavadním) a kromě toho mu dále prostřednictvím prováděcího předpisu ukládá plnit tzv. personální poţadavky na poskytování zdravotních sluţeb. Znění tohoto prováděcího právního předpisu zatím není známo, ale lze předpokládat, ţe pro kaţdý druh a formu zdravotních sluţeb budou stanoveny počty zdravotnických pracovníků včetně poţadavků týkajících se jejich odborné

53/196

Pojem odborný zástupce se v současné době vyskytuje pouze v z. 160/92 Sb., má funkci “zdravotnického ředitele”

a specializované způsobilosti. Chybí odkaz na konkrétní právní předpis závazné povahy.

§ 12 odst. 3

Poţadujeme doplnit větu „Pokud poskytovatel provozuje více zdravotnických Po vysvětlení od připomínky ustoupeno zařízení, musí zajistit odborného zástupce pro kaţdé z nich.“ Pro doplnění není věcný důvod; odborný zástupce Minimálně alespoň pro lůţková zdravotnická zřízení je nezbytné oprávnění pro zastává fci „zdravotnického ředitele“ kaţdé zdravotnické zařízení, kaţdé musí mít samostatně svého odborného Pokud nebude odborný zástupce splňovat podmínky zástupce. V praxi by mohlo dojít k situacím, kdy v případě odejmutí oprávnění pro pro výkon funkce, musí poskytovatel ustanovit jednoho odborného zástupce by byla ochromena celá síť zdravotnických zařízení. nového.

§ 15 odst. 3

V první větě poţadujeme vypustit slova „personálnímu zabezpečení těchto zdravotních sluţeb a“. Za slova „tyto zdravotní sluţby poskytovány“ poţadujeme vloţit slova „a dále souhlasného stanoviska České lékárnické komory k personálnímu zabezpečení těchto zdravotních sluţeb“. Dále poţadujeme za slova „státní ústav pro kontrolu léčiv „ ve větě druhé vloţit slova „a Česká lékárnické komora“. Vzhledem k tomu, ţe Státní ústav pro kontrolu léčiv není zákonným garantem odbornosti poskytovatelů lékárnických sluţeb, poţadujeme aby bylo stanovisko k personálnímu zabezpečení vyţadováno od příslušného orgánu, tedy České lékárnické komory. Poţadujeme vypustit slova „státem ve zdravotnických zařízeních Vězeňské sluţby České republiky (dále jen Vězeňská sluţba a Bezpečnostní informační sluţby“ a nahradit je slovy „ve státem řízených organizacích“. Státem jsou řízeny nejen zdravotnická zařízení Vězeňské sluţby České republiky a Bezpečnostní informační sluţby, ale také fakultní nemocnice, zdravotní ústavy, odborné léčebny a další zdravotnická zařízení. Z definice by pak vypadla důleţitá část zařízení, kterým oprávnění uděluje ministerstvo. Za slova „způsobilost k samotnému výkonu zdravotnického povolání“ vloţit slova „a tam, kde je to třeba, má i specializovanou způsobilost“. Dále poţadujeme za slova „je bezúhonná“ vloţit slova „ je zapsána v seznamu vedeném profesní komorou“. Za slova „způsobilost k samotnému výkonu zdravotnického povolání“ vloţit slova „a tam, kde je to třeba, má i specializovanou způsobilost“. Dále poţadujeme za slova „je bezúhonná“ vloţit slova „ je zapsána v seznamu vedeném profesní komorou“. Za slova „k samotnému výkonu zdravotnického povolání“ poţadujeme vloţit slova „a tam, kde je to třeba, i ke specializované způsobilosti“.

§ 15 odst. 1a

§ 16 odst. 1e

§ 16 odst. 2a

§ 18 odst. 2 písm. a 1

54/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Personální zabezpečení se netýká pouze lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Je nutné zajistit i ostatních zdravotnické pracovníky v náleţitém počtu s odpovídajícím vzdělání. Komora vůči těmto profesím nemá ţádný vztah.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V případě FN, OLÚ atd. bude vydávat oprávnění KÚ, stejně jako u ostatních poskytovatelů Zákon nedělí poskytovatele na státní a nestátní, všichni musí splnit stejné podmínky. Připomínka přijata částečně členství v komoře doplněno viz. výše Připomínka přijata částečně

členství v komoře doplněno Po vysvětlení od připomínky ustoupeno § 13 upravuje jednotně pro celý zákon pojem způsobilost k samostatnému výkonu povolání Bude upraveno s ohledem na specifika vzdělávání

§ 18 odst. 2 písmeno a)

§ 19 odst. 4

§ 27 odst. 1


§27 odst. 3 písm. c)

lékárníků. poţadujeme vloţit nový bod 2. „osvědčení profesní komory o členství v ní“. Připomínka přijata Následné body poţadujeme náleţitě přečíslovat. Ţadatel bude předkládat doklad o členství v komoře, Bez tohoto poţadavku nemůţe profesní komora plnit svou zákonnou funkci jestliţe je pro výkon povolání povinnost být členem garanta odbornosti provádění zdravotnické profese. Tuto funkci státní správa komory. Nepoţadováno osvědčení neplní a ani dostatečně plnit nemůţe. Poţadujeme tento odstavec vypustit. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Minimálně alespoň pro lůţková zdravotnická zřízení je nezbytné oprávnění pro Personální zabezpečení a věcné a technické kaţdé zdravotnické zařízení, kaţdé musí mít samostatně svého odborného vybavení budou stanoveny a kontrolovány pro zástupce. V praxi by mohlo dojít k situacím, kdy v případě odejmutí oprávnění pro kaţdé ZZ. Pokud některé z nich nebude splňovat jednoho odborného zástupce by byla ochromena celá síť zdravotnických zařízení. podmínky, dojde ze změna oprávnění. poţadujeme vypustit slova „s přihlédnutím ke standardům“ a nahradit je slovy „dle standardů“. Pouhé přihlédnutí ke standardům poskytování odborné zdravotní péče nezaručuje, ţe budou plně dodrţovány. Poţadavek je třeba upřesnit. Navrhujeme vypustit slova „nebo jiné právní předpisy“. Právo zvolit si poskytovatele by mělo být zásadně moţno omezit pouze zákonem a nikoli předpisem niţší právní síly. Navíc v zájmu právní jistoty pacienta by měly být všechny případy, kdy je tato svoboda omezena, uvedeny v tomto předpise. Pokud v budoucnu dojde k novému omezení jiným zákonem, bude třeba ho promítnout i do komentovaného zákona. Poţadujeme vypustit slova „před udělením souhlasu s poskytnutím zdravotních sluţeb“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Upraveno na „v souladu se standardy“ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno jde např. o nařízené ochranné léčení (podle trest. z) Samozřejmě, ţe práva a povinnosti můţe stanovit pouze zákon. Připomínka přijata

Není důvodu pro to, aby pacient neměl mít právo na konzultační zdravotní sluţby od jiného poskytovatele pouze před udělením souhlasu s poskytnutím zdravotních sluţeb a ne v průběhu poskytování zdravotních sluţeb. Můţe se stát, ţe aţ v průběhu poskytování zdravotních sluţeb bude mít pacient o konzultační sluţby zájem, například ohledně účinků léků apod. Nelze také vyloučit, ţe i v průběhu poskytování zdravotních sluţeb podle léčebného plánu bude pacient muset činit další rozhodnutí, která bude chtít konzultovat. Konzultovat můţe chtít například i rozhodnutí, které učinil v minulosti či existující a odsouhlasení léčebného plánu za účelem navrţení jeho změny, apod. (viz § 4 odst. 3 písm. d); viz téţ připomínka k § 42 odst. 5 písm. d).

§ 27 odst. 3 písm. e)

Poţadujeme před slovo ¨“přítomnost“ vloţit slovo „stálou“. Dále poţadujeme vloţit nový bod 4. v tomto znění: „osoby, podle svého výběru, pokud jde o sobu, které je poskytována paliativní péče. Z uvedené dikce není zřejmé, zda má pacient právo na stálou přítomnost uvedených osob. Uvedené osoby by měly mít právo na stálou přítomnost další

55/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno to bude Doplněna důvodová zpráva u paliativní péče je zbytečné doplňovat, pacient má nárok na návštěvy a pokud je to moţné, tak tam personáln návštěvu nechá po dobo, po kterou to

§ 27 odst. 3 písm. f)

§ 27 odst. 3 písm. j) § 28 odst. 2 písm. e)

§ 28 odst. 2 písmeno g) § 29 odst. 2 § 30 odst. 1 písm. a)

§ 30 odst. 3

§ 32 odst. 2

osoby, a to buď formou společné hospitalizace nebo neomezených návštěvních hodin. Poţadujeme vyškrtnout slova „a v souladu s vnitřním řádem“. Akcentaci vnitřních řádů pomocí odkazování na ně v textu zákona nepovaţujeme za správnou, můţe být vyvolán dojem, ţe vnitřním řádem mohou být pacientům ukládány další povinnosti nad rámec zákona. Navíc je povinnost pacienta řídit se vnitřním řádem obsaţena v § 40 odst. 1 písm. a) zákona. Poţadujeme vyškrtnout slova „a v souladu s vnitřním řádem“.

bude moţné Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nejde o ukládání dalších povinností, vnitřní řád bude upravovat podrobnosti ohledne doby návštěv, míst, kde se mohou zdrţovat Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše Připomínka přijata

Poţadujeme za slova „zajištění cizinců“ doplnit slova „Tím není dotčeno ustanovení § 27 odst. 3 písm. c).“ Obdobně jako u osob umístěných ve vazbě je přizvání lékaře podle vlastní volby důleţitou pojistkou proti špatnému zacházení s osobami umístěnými v těchto zařízeních. Poţadujeme vypustit. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno jde o sociální předpisy Poţadujeme vyškrtnout slova „a v souladu s vnitřním řádem“. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše Poţadujeme vloţit v tomto znění „a) zajistit, aby ošetřující zdravotní pracovník Po vysvětlení od připomínky ustoupeno pacienta vhodným a srozumitelným způsobem uceleně informoval o jeho povinnosti ukládány poskytovatelům, kteří je musí zdravotním stavu a o navrţeném léčebném plánu a všech jeho změnách (dále jen o zajistit uceleně – pacient má nárok na info o svém „informace o zdravotním stavu“)“ zdravotním stavu podle bioúmluvy, bylo by to Je třeba upřesnit, ţe pacient má právo být informován především ze strany lékaře. neurčité, nevymahatelné O méně závaţných výkonech můţe informovat i např. zdravotní sestra. Zároveň je třeba zajistit, aby pacient dostal pokud moţno ucelenou informaci o svém zdravotním stavu, tj. aby nedostával útrţkovité poučení Legislativní zkratku „pacient zbavený způsobilosti k právním úkonům“ Připomínka přijata doporučujeme přesunout do toho ustanovení zákona, kde má být pouţita poprvé – jedná se zřejmě jiţ o ustanovení § 27 odst. 3 písm. e) bod 2. Dále doporučujeme pouţívat terminologii připravovaného občanského zákoníku – tedy na místo osoba zbavené způsobilosti k právním úkonům, pouţívat osoba zbavená svéprávnosti. Připomínka platí pro celý komentovaný předpis. Konec věty za čárkou poţadujeme změnit na „podle tohoto nebo jiného zákona.“ Připomínka přijata Podání této informace je závaţným zásahem do soukromí pacienta. V souladu ustanovení přeformulováno s článkem 8. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je kaţdý zásah, „Zákaz podávání informací o zdravotním stavu vyslovený který je v souladu se zákonem, nikoli jakýmkoli právním předpisem. Poţadujeme pacientem se nepouţije na podávání informací, popřípadě na sdělování údajů bez souhlasu pacienta podle tohoto zákona. proto zpřesnit toto ustanovení.

56/196

Zákazem podávání informací podle odstavce 1 není dotčeno podávání informací podle jiných právních předpisů.“

§ 32 odst. 3

Na konec odstavce poţadujeme doplnit slova „a registrující poskytovatel v oboru Po vysvětlení od připomínky ustoupeno všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.“ Nic nebrání tomu, aby lékař z nemocnice volal Navrţené opatření posílí roli praktického lékaře (PL) v péči o pacienta a umoţní mu praktickému lékaři a získal informace. konstruktivně a v zájmu pacienta ovlivnit situaci, ve které se ocitl např. poskytnutím dodatečných informací. Ve stávající dikci můţe jen pasivně čekat, zda jej jakoby nadřazení nemocniční specialisté neosloví a na něco se nezeptají. Rozhovor s PL můţe být také veden na vyšší obsahové úrovni (a tedy s všestranně vyšším přínosem) neţ rozhovor nemocničních zdravotníků s laickými osobami blízkými. Mnozí pacienti, zvláště senioři, také ţijí osaměle, nemají ţádné "osoby blízké" a jediným, kdo se o jejich zdravotní stav, osud a prospěch můţe zajímat je právě jejich praktický lékař. Paragrafové zakotvení tohoto práva právě jen pro PL by mělo podpořit výlučnou roli PL v systému péče o zdraví a nijak neomezuje právo kompetentního pacienta určit i jiného lékaře jako osobu oprávněnou. Praxe navíc jednoznačně ukazuje, ţe nelze spoléhat na ustanovení § 63 o nahlíţení do zdravotnické dokumentace, neboť omezení "a to pouze v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlíţení" je chápáno např. jako instrukce pro nahlíţení konsiliárního lékaře. Navíc nejde o to umoţnit, aby registrující lékař směl "nahlíţet do dokumentace", ale "směl být informován o stavu a léčebném plánu" (a tím se mohl svou dlouhodobou a komplexní znalostí pacienta podílet na jeho optimalizaci).

§ 32 odst. 4

Za slova „osoby blízké zemřelému pacientovi“ doplnit slova „registrující Po vysvětlení od připomínky ustoupeno poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické Je řešeno v § 87 odst. 2 lékařství pro děti a dorost.“

§ 33 odst. 2

Slova „pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních sluţeb určí poskytovatel“ nahradit slovy „v případech, kdy je vysoké riziko poškození zdraví pacienta“ Současná právní úprava stanoví, ţe písemný souhlas je zapotřebí u několika vybraných zákroků a všech zákroků, které nejsou v bezprostředním zájmu dotčené osoby. Nikde však není specifikováno a nikdo přesně neví, co to je zákrok, který není v bezprostředním zájmu dotčené osoby. Podzákonný předpis, vyhláška o zdravotnické dokumentaci č. 385/2006 Sb., zase klade velice přísné poţadavky pro vedení formulářů informovaných souhlasů. Je třeba, aby bylo jasné, kdy není zapotřebí písemné formy, aby nedocházelo ke zbytečnému přetěţování zdravotníků i pacientů, jak je tomu mnohdy v současné době. Zároveň je třeba zajistit, aby rozhodnutí formě udělení souhlasu nezáleţelo pouze na poskytovateli, ale aby určitým způsobem objektivizováno.

57/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ponecháno současná úprava. Jak se bude stanovovat vysoké riziko poškození? Poskytovateli uloţena povinnost zpracovat seznam zdravotních výkonů, u kterých bude vyţadován u všech pacientů informovaný souhlas. Doplněno, ţe pacient si můţe vyţádat písemný souhlas.

§ 33

Poţadujeme vloţit nový odstavec 3 a další odstavec tohoto znění: „U plánovaných Připomínka přijata částečně zdravotních sluţeb a u akutních zdravotních sluţeb, pokud je to moţné, nesmí být Akutní ZS musí být někdy poskytnuty v kratší lhůtě doba mezi poučením pacienta a provedením zákroku kratší neţ 24 hodin.“ neţ je navrţených 24 hodin.¨ Následující odstavce poţadujeme náleţitě přečíslovat. V praxi zdravotnických zařízení stále běţně dochází k tomu, ţe pacient je poučován o Při plánovaných výkonech doplněna lhůta 24 hodin povaze, účelu, rizicích a důsledcích zákroku či alternativách k němu aţ těsně před mezi podáním informace a provedení výkonu. provedení operace. Pacient by přitom měl vţdy mít dostatek času k tomu, aby si vše promyslel a případně se lékaře zeptal na doplňující otázky. Extrémním případem nevyhovující praxe je situace, kdy jsou informace poskytnuty a souhlas se zákrokem je získáván teprve aţ cestou na operační sál nebo na něm. Judikatura našich soudů jiţ např. v rozsudcích týkajících se protiprávních sterilizací českých ţen konstatuje, ţe čas mezi poučením ţeny a provedením zákroku nebyl dostatečný, nespecifikuje však, o jakou minimální dobu by se mělo jednat. Tato otázka by tedy určitým způsobem měla být řešena legislativně.

§ 33 odst. 5 § 35 odst. 2

§ 37 odst. 1

Za první větu poţadujeme vyloţit větu: Pokud je souhlas dán písemnou formou, obdrţí pacient jednu jeho kopii.

Připomínka přijata částečně Doplněno, ţe na vyţádání pacienta se mu poskytne kopie písemného souhlasu. Poţadujeme před slova „má-li ho k dispozici“ vloţit slova „zaznamenané Po vysvětlení od připomínky ustoupeno v příslušném registru nebo“. Ţádný registr dříve vyslovených přání v současné Účinný systém by měl fungovat tak, ţe pokud dříve vyslovené přání pacienta době neplánujeme zřídit existuje, mělo by být obecným pravidlem, ţe poskytovatel zdravotních sluţeb jej má automaticky k dispozici. To by mělo být zajištěno vedením záznamů o dříve vyslovených přání v centrálním registru přístupném všem lékařům, kteří pacientovi poskytují zdravotní péči (viz připomínka k § 29 odst. 3). Povinnost respektovat dříve vyslovené přání, „má-li ho lékař k dispozici“ by se měla vztahovat jen na výjimečné případy, kdy záznam existuje ve zdravotní dokumentaci, ale dosud nebyl přenesen do centrálního registru nebo kdy dosud nebyl pacientem ani předán lékaři k zaloţení do zdravotnické dokumentace. Poţadujeme doplnit ustanovení, které stanoví, ţe „Nedobrovolně Po vysvětlení od připomínky ustoupeno hospitalizovanému pacientovi lez bez souhlasu poskytovat pouze zdravotní sluţby celý § 37 přeformulován a upraven na základě uvedené v § 37 odst. 2. U osob uvedených v § 37 odst. 1 písm. a) pak pouze takové připomínek min. Stehlíkové sluţby, které přímo souvisí s důvodem hospitalizace. Všechny ostatní sluţby musí být poskytovány se souhlasem.“ Ustanovení § 37 odst. 2 upravuje pouze podmínky pro poskytování neodkladných zdravotních sluţeb. Zákon ale nestanoví ţádné podmínky pro poskytování zdravotních sluţeb bez souhlasu pacienta, pokud se jiţ nebude jednat o neodkladné zdravotní sluţby. Typicky se bude jednat o psychiatrické pacienty nedobrovolně hospitalizované podle § 37 odst. 1 písm. b), kterým budou zpočátku poskytovány neodkladné zdravotní sluţby podle § 37 odst.

58/196

2 pís. b). Jinak by další poskytování zdravotních sluţeb, které nebudou mít jiţ neodkladný charakter, nebylo moţné. S tím souvisí i stanovení kritérií pro pokračování nedobrovolné hospitalizace (další drţení), pokud jiţ nejsou splněny podmínky podle § 37 odst. 1 písm. b). § 37 odst. 1 písm. a) Za slovo „uloţeno“ poţadujeme vloţit slovo „ústavní“. bod 1 Pokud je uloţeno ambulantní ochranné léčení není dán důvod pro nedobrovolnou hospitalizaci. § 37 odst. 1 písm. b) Poţadujeme před slova „duševní poruchy“ vloţit slovo „závaţné“ tak, aby toto ustanovení nemohlo být vykládáno extenzivně. Současně poţadujeme vytvořit standardy pro posuzování nebezpečnosti osoby. § 37 odst. 2 písm. b) Poţadujeme za slova „duševní poruchy“ vloţit slova „a to pouze v případě, kdy by bez takovéto léčby se vší pravděpodobností došlo k závaţnému poškození jeho zdraví. Jde o upřesnění tohoto ustanovení ve smyslu čl. 7 Úmluvy o lidských právech a biomedicíny. § 38 odst. 2 Poţadujeme ve větě první vypustit slova „bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce pacienta“. Dále poţadujeme doplnit věty: „Vţdy je pouţit nejmírnější moţný prostředek. Poskytovatel o pouţití omezovacích prostředků neprodleně informuje zákonného zástupce pacienta.“

Připomínka přijata Po vysvětlení od připomínky ustoupeno která duševní porucha je závaţná, ţádná taková klasifikace neexistuje Připomínka přijata

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno poţadavek na vypuštění „souhlasu pacienta nebo zák. zástupce“ nepřijat. Existují pacienti, kteří se díky své dg cítí v síťovém lůţku bezpečně. Pak K pouţití omezovacích prostředků bude z podstaty věci vţdy docházet bez souhlasu nevidíme důvod, proč toto neumoţnit. pacienta. V případě pacienta zbaveného/omezeného ve způsobilosti k právním úkonům Poţadavek ohledně nové věty Co kdyţ nebude zák. však rozhodně nelze naplnění podmínek nebezpečí (zabránění bezprostředního ohroţení zástupce dostupný. Pak poskytovatel nesplní ţivota, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo druhých osob nebo majetku) nahradit zákonem stanovenou povinnost. souhlasem opatrovníka. Podmínka nebezpečí musí být splněna i u pacientů zbavených/omezených ve způsobilosti právním úkonům. V opačném případě by zákonné záruky proti zneuţití byly zcela nedostatečné. Ani metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví č. 1/2005, podle kterého mají zdravotnická zařízení postupovat dnes, neumoţňoval pouţití omezovacích prostředků v jiných neţ výjimečných situacích, byť by to bylo se souhlasem zákonného zástupce. Zákona v navrţené podobě by tak představoval výrazné zhoršení stavu. Role zákonného zástupce pacienta by neměla spočívat v usnadnění pouţití omezovacích prostředků a v obcházení zásady, ţe omezovací prostředky by se měly pouţívat jen ve výjimečných případech, ale naopak by měla představovat jeden z kontrolních mechanismů proti moţnému zneuţití. Zákonný zástupce pacienta by proto měl být o pouţití omezovacích prostředků informován, stejně jako je tomu u klientů sociálních sluţeb podle zákona o sociálních sluţbách.


Poţadujeme za slova „se soudu oznamuje“ vloţit slova „pokud byly pouţity déle

59/196


§ 39 odst. 1

15)

neţ 12 hodin denně. Stávající konec odstavce poţadujeme vypustit. Vítáme, ţe pouţití omezovacích prostředků bude rovněţ podléhat přezkumu soudu, neboť se jedná o omezení osobní svobody/svobody pohybu. S tímto postupem ostatně počítal i metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví 1/2005 a s přezkumem pouţití omezovacích prostředků u klientů rezidenčních zařízení sociálních sluţeb počítá i návrh novely občanského soudního řádu připravovaný na základě podnětu Rady vlády ČR pro lidská práva k pouţívání opatření omezujících pohyb osob při poskytování sociálních sluţeb a k návrhu změn zákona č.108/2006 Sb., o sociálních sluţbách a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Poţadujeme doplnit slova: „to platí i v případě nedobrovolné hospitalizace pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, přestoţe zákonný zástupce pacienta s hospitalizací souhlasí“. Přezkum zákonnosti zásahu do osobní svobody pacienta by mělo zdravotnické zařízení oznamovat soudu a soud by takový zásah měl přezkoumávat i v případě, ţe se jedná o pacienta zbaveného nebo omezeného ve způsobilosti k právním úkonům. V takovém případě nemůţe být soudní přezkum vyloučen pouze na základě souhlasu opatrovníka. Podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Shtukaturov v. Rusko pouhý souhlas zákonného zástupce nemůţe bez dalšího (přezkumu soudu) nahradit souhlas pacienta při nedobrovolné hospitalizaci. Soud by zkoumal jednak faktickou způsobilost pacienta, jednak splnění podmínek pro nedobrovolnou hospitalizaci. Viz i připomínka k § 34.

§ 119a občanského soudního řádu

60/196

Navrţena nová úprava Poskytovatel oznámí příslušnému soudu15) do 24 hodin b) omezení ve volném pohybu omezovacími prostředky, jestliţe lze přepokládat, ţe součet hodin omezení bude v průběhu 24 hodin trvat alespoň 12 hodin.

Po projednání od připomínky ustoupeno Jde-li o osobu zbavenou způsob. k právním úkonům, činí za ní úkony její zák. zástupce ( viz. občanský zákoník). Pokud by bylo omezeno v tomto případě „postaven“ zák. zástupce, bylo by třeba novelizova § 191a občan. soudního řádu tak, aby bylo zřejmé, ţe pro tyto případy je zák. zástupce omezen. Jde-li o rozpor mezi vůlí pacienta zbaveného způsob. k práv. úkonům a zák. zástupce postupuje se podle § 34 odst. 2 (ustanovení opatrovníka). K judikátu Evropského soudu pro lid. rpáva zmíněného v připomínce upozorňujeme, ţe v tomto případě jde zejména o vymezení v osř náleţejícím do působnosti Min. spravedlnosti. Oznamovací povinnosti poskytovatele vychází z § 191a a násl. osř. Bylo by moţno doplnit, pokud min. Stehlíková dohodne s MS novelu osř v tomto duchu. Novela osř můţe být součástí doprovodného novelizačního zákona. (MZ nemůţe přijmout připomínky, které by mohly zaloţit nový rozpor s jiným rezortem).

§ 40 odst. 1 písmeno Poţadujeme doplnit větu „Nesplnění této povinnosti ale není důvodem k odepření Po vysvětlení od připomínky ustoupeno c) neodkladných zdravotních sluţeb. Doplnění se do tohoto § nehodí, jde o ZS nehrazené Špatná finanční situace pacienta nemůţe zapříčinit to, aby byl přímo ohroţen na ze zdrav. poj. ţivotě a nedostalo se mu odborné lékařské pomoci. Neodkladné ZS jsou uhrazeny i bez smlouvy se zdravotní poj. § 42 odst. 3 písmeno a) § 42 odst. 3 písmeno c) K § 43 odst. 8

§ 42 odst. 5 písm. d) § 49 odst. 1 § 63 odst. 1

§ 64 odst. 2

Navrhuje se vypustit a nahradit textem „oznámit orgánům činným v trestním řízení informace tak, aby byla naplněna zákonná oznamovací povinnost.“ Navrţený text je v konfliktu s lékařským tajemstvím. Poţadujeme text upravit tak, aby byla kolize odstraněna. Za slova „zdravotní pojišťovnou“ poţadujeme doplnit slova „reviznímu orgánu profesní komory“. Doplnění je potřebné k tomu, aby kontrolní činnost profesních komor mohla být efektivní. Poţadujeme toto ustanovení dát do souladu s ustanoveními §§ 167 a 168 trestního zákona. Ukládání oznamovací povinnosti nad tento rámec je v kolizi s povinností dodrţovat lékařské tajemství. Poţadujeme vypustit slova „před udělením souhlasu s poskytnutím zdravotních sluţeb“. poţadujeme za slova „zpracování osobních důvodů“ vloţit poznámku pod čarou odkazující na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, tak aby bylo zřejmé, ţe se tento zákon subsidiárně pouţije. Poţadujeme vloţit nové písm. k) v tomto znění: členové delegace mezinárodní organizace, která na základě mezinárodní smlouvy dohlíţí na dodrţování lidských práv na území České republiky. V praxi se bude jednat především o Evropský výbor pro zabránění mučení a jinému nelidskému a poniţujícímu zacházení a trestání (CPT), případně o Podvýbor pro prevenci mučení, jiného nelidského, krutého nebo poniţujícího zacházení či trestání (SPT). Je třeba výslovně uvést tyto členy do seznamu osob, které mohou nahlíţet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta. Pokud by bylo v kaţdém případě nutno vyţádat si souhlas pacienta, mohlo by dojít ke zmaření návštěvy dohlíţející organizace. K zařazení těchto osob do seznamu se Ministerstvo zdravotnictví zavázalo při jednání se CPT v dubnu 2008. Zákon či podzákonný předpis by měl přesně specifikovat, jaké náklady má oprávněná osoba hradit.

61/196

Připomínka přijata text vypuštěn

Připomínka přijata komory doplněny (ale ne revizní orgány) Připomínka přijata Ustanovení bude ve vztahu k právním předpisům upraveno. Připomínka přijata vypuštěno Připomínka přijata Po projednání od připomínky ustoupeno Není důvod pro to, aby bez souhlasu pacienta nahlíţeli členové delegace CPT do ZD (ještě to ani nemusí být zdravot. pracovníci). Text upraven po dohodě s připomínkovým místem: Poskytovatel bude povinen umoţnit vstup do ZZ dalším osobám, pokud tak vyplývá z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Pokud bude nezbytné nahlíţet do ZD bez souhlasu pacienta, půjde vţdy o anonymizované údaje.

Připomínka přijata Upraveno, ţe můţe účtovat pouze cenu za provedení

§ 91 odst. 2

K důvodové zprávě, části 4

Praxe některých zařízení je taková, ţe kromě samotné ceny pořízení kopií účtují pacientům rovněţ práci lékařů v rozsahu několika hodin. Úhrada za pořízení kopii zdravotní dokumentace se tak stává neúměrnou a realizaci práva pacienta významně ztěţuje, ne-li znemoţňuje. Práce lékaře ani jiných pracovníků by do nákladů na pořízení kopií, opisů či výpisů z dokumentace vůbec účtována být neměla, neboť tato odměna je součástí jejich mzdy. Specifikace druhů nákladů by mohla být provedena stejně jako je tomu v případě nákladů při poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Systém úhrad je v tomto případě specifikován usnesením vlády č. 875/2000 ze dne 6. září 2000 o Metodickém pokynu ke sjednocení postupu orgánů veřejné správy při zajištění práva fyzických a právnických osob za poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (příloha č. 2).

fotokopie.

Poţadujeme za větu druhou doplnit větu „Tím není dotčena moţnost podat stíţnost k příslušné profesní komoře.“ Je třeba zdůraznit, ţe tento stíţnostní mechanismus není jediným, ale ţe zde existuje důleţitá komponenta přezkumu v rámci profesní komory. Část důvodové zprávy zabývající se hodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiţ je Česká republika vázána a právními akty Evropské unie zcela opomíjí vyhodnocení souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Například navrhovaná ustanovení týkající se nedobrovolné hospitalizace nejsou v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci Shtukaturov v. Rusko, pode kterého pouhý souhlas zákonného zástupce nemůţe bez dalšího (přezkumu soudu) nahradit souhlas pacienta při nedobrovolné hospitalizaci.

Připomínka přijata Ale doplnění je to nadbytečné, kompetence komor vyplývají z komorového zákona a nijak je neměníme. Připomínka přijata Důvodová zpráva bude upravena v souladu s legislativními pravidly.

ÚVČR ZMOCNĚNEC VLÁDY PRO LIDSKÁ PRÁVA ČMKOS zásadní připomínka

Připomínky shodné s připomínkami min. pro lidská práva

shodné připomínky má též KUK a Odborový svaz ve zdravotnictví – vypořádání proběhlo společně ČMKOS oceňuje snahu předkladatele zabývat se nahrazením stávajícího, po Připomínka je nekonkrétní. obsahové i formální stránce překonaného, zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Přestoţe v minulosti byly jiţ opakovaně učiněny snahy o nahrazení klíčového zdravotnického zákona novým, moderním, právním předpisem, tyto snahy byly vesměs neúspěšné, coţ

62/196

zásadní připomínka


svědčí o mimořádné sloţitosti právní materie, kterou by měl nový „střechový“ - zákon pro oblast zdravotní péče obsahovat. Z dikce návrhu zákona je ovšem zřejmé, ţe návrh, který byl předloţen k připomínkovému řízení, zásadním způsobem mění samu podstatu současného českého zdravotnictví. Změna je jak v chápání přístupu ke zdravotní péči, tak k jeho dostupnosti. Zásadní novum představuje pro jedince i celková změna úhlu pohledu na zdraví, kdy se pacient stává de facto právně odpovědným za své vlastní zdraví. Toto má být realizováno i prostřednictvím hrozby striktních sankcí, k jejichţ uloţení má právo přistoupit ad hoc jednostranně poskytovatel zdravotních sluţeb s tím, ţe kontrola důvodnosti takového přístupu je aţ následná a sloţitě prokazatelná, coţ patrně bude vést k mnoţství praktických výkladových problémů i soudních sporů. Klíčové novum představuje i návrh nové úpravy práv a povinností zdravotnických pracovníků, jejichţ vymahatelnost se ovšem v kontextu ostatních ustanovení návrhu jeví jako problematická. Na druhé straně vítáme iniciativu navrhovatele k zavedení rovného přístupu poskytovatelů k licenci – tj. k vydání oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb bez ohledu na hospodářsko-právní formu poskytovatele, byť jsme zároveň přesvědčeni, ţe problematika udělování oprávnění poskytovatelům zdravotní péče věcně nepatří do „zákona o zdravotních sluţbách“, ale naopak do samostatného „zákona o nemocnicích“, resp. obecněji do „zákona o udělování oprávnění k poskytování zdravotní péče“ tak, jak je tomu běţné v zemích EU. Vítáme nicméně to, ţe navrhovatel definoval v § 2 návrhu zákona v zásadě správně pojem „poskytovatele“ jako odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobu, a dále to, ţe návrh počítá se stanovením poţadavků na minimální počty zdravotnických pracovníků v jednotlivých formách a druzích zdravotních sluţeb. Z dikce návrhu zákona nepřímo vyplývá, ţe předkladatel rezignoval na samostatný zákon o zdravotnických zařízeních, kdyţ v tomto zákoně nejen vymezuje klíčový pojem zdravotnické zařízení, ale formuluje i celou problematiku udělování oprávnění poskytovatelům zdravotní péče. Máme za to, ţe tento zákon by měl upravovat jako zákon střechový pouze zdravotní péči a provozování zdravotnických zařízení ponechat samostatné právní úpravě prostřednictvím stručného „ţivnostenského zákona“ pro poskytovatele zdravotní péče. Jestliţe však předkladatel trvá na tom, aby zákon upravoval nejen zdravotní sluţby, ale téţ vydávání oprávnění k jejich poskytování a otázky s tím související, pak máme za to, ţe jiţ vzhledem k obsahu návrhu (jehoţ

63/196

Ano, samotný zákon o ZZ nebude zpracováván. Problematika týkající se zdravotnických zařízení je upravena v tomto návrhu zákona v souladu s věcným záměrem zákona.

Název zákona vyjadřuje hlavní obsah souladu s legislativními pravidly vlády.

zákona v



podstatnou a rozsáhlou část představuje právě problematika udělování oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb) by názvu zákona mnohem více odpovídal název: „Zákon o zdravotní péči (sluţbách) a o udělování oprávnění k poskytování zdravotní(ch) péče (sluţeb).“ Z hlediska systematického členění zákona se návrh prioritně zabývá druhy a ZZ musí být jeprve vybaveno, pak musí formami zdravotních sluţeb, zatímco postavení pacienta se věnuje aţ část třetí poskytovatel získat oprávnění a teprve následně má počínaje § 27, a postavení poskytovatele a právům a povinnostem pacient kde uplatňovat svá práva zdravotnických pracovníků je věnována aţ část čtvrtá od § 42, coţ nepovaţujeme za šťastné. Naopak se domníváme, ţe na úvodní ustanovení zákona by logicky měla navazovat ustanovení o postavení jednotlivých subjektů zúčastněných na systému poskytování zdravotní péče, a to počínaje od pacienta přes poskytovatele a zdravotnické pracovníky. Druhy a formy zdravotní péče jsou tak nedůvodně předřazeny. Zákon dále zavádí nové pojmy – odborná zdravotní péče a zdravotní sluţby, přičemţ pojem odborná zdravotní péče vyjadřuje tu zdravotní péči, k níţ jsou nezbytné znalosti zdravotnických pracovníků a je součástí pojmu zdravotní sluţby, který je širší. Přesto však i zdravotní sluţby musí poskytovatel zajišťovat výhradně zdravotnickými pracovníky – tedy i tyto další zdravotní sluţby jsou činnostmi, k nimţ jsou nezbytné znalosti zdravotnických pracovníků. Vzhledem k tomu, ţe tyto další zdravotní sluţby odpovídají i obecné definici zdravotní péče, lze je zahrnout i do pojmu „odborná zdravotní péče“. Tento pojmový zmatek má pak důsledky v pojmové neujasněnosti a nejednoznačnosti v celém návrhu zákona, včetně pojmů v průvodním změnovém zákoně, kde jsou oba pojmy pouţívány promiscue bez logického opodstatnění rozdílů. (Coţ je logický důsledek toho, ţe oba pojmy jsou v podstatě definovány kruhem). Zásadním nedostatkem však je, ţe (přestoţe si předkladatel dal nesmírnou legislativní práci s náhradou pojmu zdravotní péče ve všech právních předpisech v míře aţ v neobvyklé), nenahradil pojem zdravotní péče v jednom ze základních právních předpisů České republiky, jímţ je zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Čl. 31 uvádí ţe „Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Jedním ze zákonů, který tyto podmínky stanovuje, je i zákon upravující podmínky poskytování zdravotní péče, tedy nyní zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a de lege ferenda Zákon o zdravotních sluţbách.

64/196


zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá

Nicméně návrh zákona o zdravotních sluţbách pojem zdravotní péče pouţívá v jiném slova smyslu neţ má na mysli Listina a odchyluje se tak od základních koncepčních kamenů všech dosavadních návrhů zákonů o zdravotní péči. Stručně vyjádřeno, jde dle našeho názoru o protiústavní a nedůvodné odchýlení se od konceptu, ţe zdravotní péče je ta péče o zdraví, která vyţaduje odborné znalosti a právní regulaci, ostatní typy péče o zdraví (tj. zejména sebepéče nebo činnosti podle ţivnostenského zákona) byly z tohoto pojmu explicitně, ev. implicitně (na základě zásady lex specialis derogat legi generali) vyloučeny. Nyní předkladatel zvolil poněkud krkolomný koncept, ţe veškerá péče o zdraví je zdravotní péčí, která je regulována pouze tehdy, kdyţ vyţaduje odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků. Toto odchýlení bude mít přinejmenším za následek obtíţnou aplikovatelnost právního řádu v oblasti zdravotní péče a další zmatení pojmu „bezplatná zdravotní péče“. Navrhujeme proto vrátit se k pojmu zdravotní péče jako k jedinému Připomínka nepřijata adekvátnímu pojmu. Činnosti v oblasti péče o zdraví, které není nutné nebo vhodné právně regulovat v rámci poskytovatelů zdravotní péče, je moţné vyloučit obdobným způsobem, jakým předkladatel tyto činnosti vylučuje z pojmu „zdravotní sluţby“. Rozdělení pojmů „odborná zdravotní péče“ a „zdravotní sluţby“ je rovněţ nevhodné a je zřejmé, ţe ani předkladatel v rozlišení těchto pojmů nemá jasno. Pozn.: Tato připomínka je zásadní a skutečnost, že další připomínky s uvedenými pojmy pracují ve smyslu předloženém předkladatelem nemění nic na této skutečnosti. Dále povaţujeme za vhodné doplnit do úvodních ustanovení návrhu zákona obecné zásady právní úpravy. Formulace obecných zásad je obvyklá u všech zákonů kodexového typu, jímţ bezesporu tento návrh má ambice být. V této souvislosti připomínáme, ţe např. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který je svým způsobem „příbuzný“ s navrhovaným zákonem o zdravotních sluţbách (neboť i oblast sociálních sluţeb, a tedy celý předmět úpravy je příbuzný oblasti zdravotnictví) zahrnuje základní zásady, včetně principu, ţe (sociální) pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb, ţe sociální sluţby musí být poskytovány v zájmu osob atd. Je třeba uvést, ţe v praxi nacházejí základní zásady vymezené v § 2 zákona č. 108/2006 Sb. své konkrétní uplatnění všude tam, kde právní úprava působí aplikační problémy. Obdobně by i zákon o zdravotních sluţbách měl formulovat základní zásady při péči o pacienta, resp. obecné základní zásady poskytování zdravotní péče v ČR.

65/196

zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá



Dále povaţujeme za vhodné doplnit do úvodních ustanovení návrhu zákona obecné zásady právní úpravy. Formulace obecných zásad je obvyklá u všech zákonů kodexového typu, jímţ bezesporu tento návrh má ambice být. V této souvislosti připomínáme, ţe např. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který je svým způsobem „příbuzný“ s navrhovaným zákonem o zdravotních sluţbách (neboť i oblast sociálních sluţeb, a tedy celý předmět úpravy je příbuzný oblasti zdravotnictví) zahrnuje základní zásady, včetně principu, ţe (sociální) pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb, ţe sociální sluţby musí být poskytovány v zájmu osob atd. Je třeba uvést, ţe v praxi nacházejí základní zásady vymezené v § 2 zákona č. 108/2006 Sb. své konkrétní uplatnění všude tam, kde právní úprava působí aplikační problémy. Obdobně by i zákon o zdravotních sluţbách měl formulovat základní zásady při péči o pacienta, resp. obecné základní zásady poskytování zdravotní péče v ČR. Kromě toho, zákon o zdravotních sluţbách by měl být i základním zákonem formulujícím zásady pro další právní předpisy, které mají k jeho materii komplementární roli (zákon o ochraně veřejného zdraví, zákony o způsobilosti, o zdravotnické záchranné sluţbě, transplantační zákon, o specifických zdravotních sluţbách aj.). Zásady pak mohou slouţit jako výkladové vodítko v případě aplikačních problémů. V případě přijetí tohoto návrhu jsme přirozeně ochotni v tomto nelehkém, ale potřebném úkolu spolupracovat. Z návrhu uţ nyní vyplývá omezení poskytované zdravotní péče, a to např. z § 2 odst. 6, kdyţ nebudou hrazeny např. psychologické poradenství a diagnostika, dále masérské, rekondiční a regenerační sluţby, sanitní sluţby, aplikace, výroba a opravy protéz – tzn. ţe budou vyňaty z „bodové vyhlášky“ části výkonů jednotlivých odborností (např. výkony odbornosti 901, 918, doprava pacientů a další). Přitom je zaveden neznámý pojem sanitní sluţby. Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem zákona uváděl, ţe obsahem nových právních předpisů bude úprava, co je standard a co nadstandard. Taková definice v nové úpravě zcela chybí. Odkaz na prováděcí předpis je zavádějící, kdyţ prováděcí právní předpis má pro řešení této zásadní otázky nízkou právní sílu. Bez úpravy rozsahu poskytovaných sluţeb z veřejného zdravotního pojištění v zákoně či jeho příloze je pro nás nová úprava nepřijatelná Návrh upravuje druhy a formy zdravotních sluţeb a druhy zdravotnických zařízení. Předpokládáme, ţe toto členění není samoúčelné a ţe má právní dopad. To by mělo být z návrhu patrné. Pokud uvedené členění má význam pro oprávnění k provozování zdravotních sluţeb, popř. pro jinou oblast

66/196

Připomínka nepřijata Právní předpis má obsahovat pouze ustanovení normativní povahy (viz čl. 39 odst. 1 legislativních pravidel vlády).

Jde o nepochopení – v § 2 odst. 6 jsou pouze uvedeny činnosti, které podléhají ţivnostenskému z., a ani dnes nejsou hrazeny z veřejného zdrav. poj. Pokud tyto činnosti poskytují zdravotničtí pracovníci, podléhají reţimu z. o ZS. Činnosti, které byly hrazeny ve zdravotního pojištění, nejsou tímto zákonem dotčeny. Sanitní sluţby vypuštěny.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Druhy a formy jsou stanoveny taxativním výčtem, ţadatel je uvádí v ţádosti a oprávnění obsahuje druhy a fromy, na které se uděluje

zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá zásadní připomínka

upravovanou v návrhu, pokládáme za nutné tuto provázanost vyjádřit (např. ţe oprávnění lze udělit jen na druhy a formy zdravotních sluţeb uvedených v zákoně). Nepovaţujeme za důvodné, aby na rozdíl od současné právní úpravy byly ze Připomínka nepřijata zákona za zdravotnická zařízení povaţovány jen dětské domovy pro děti do 3 Jesle zabezpečují pouze hlídání zdravých dětí. let, a nikoli jesle, a aby jejich provozování bylo pouze ţivností. Připomínky k důvodové zprávě: Návrh zákona sice zavádí zcela novou terminologii, ovšem v důvodové zprávě Zákon o ZS neřeší problematiku pracovně nenajdeme dostatečné, resp. nenajdeme ţádné konkrétní vysvětlení, proč se lékařských sluţeb. předkladatel radikálním způsobem odklonil od zavedeného a ústavně konformního pojmu „zdravotní péče,“ aby přišel s novým termínem „zdravotní sluţby.“ Jde v krátké době dvou let jiţ se čtvrtou a stále toutéţ terminologickou změnou v pracovněprávní oblasti, která bohuţel v pracovním právu vytváří nepřijatelný legislativní zmatek, neboť do 31. 12. 2006 existoval v tehdejší právní úpravě jen pojem „závodní preventivní péče“, poté k datu nabytí účinnosti nového zákoníku práce – tj. k 1. 1. 2007 byl zaveden termín „pracovnělékařská péče“, následně byl po jednom roce tento termín k datu 1. 1. 2008 znovu nahrazen prostřednictvím tzv. technické novely zákoníku práce provedené zákonem č. 362/2007 Sb. původním termínem „závodní preventivní péče.“ A konečně nyní se k datu 1. 1. 2009 jiţ napočtvrté má změnit tato terminologie na mírně upravený termín „pracovnělékařská služba.“ Opětovné zavedení pojmu „pracovnělékařská sluţba“ do našeho právního řádu, je výrazem právního nihilismu, povede k výkladovým problémům - je rovněţ v rozporu s charakteristikou této změny jako „pozitivního prvku směřujícího k jednotnosti a seznatelnosti právního řádu“. Předkladatel by měl respektovat i skutečnost, ţe tyto zbytečné změny dopadající do řady zákonů, s kterými pracuje nejširší veřejnost, negativně ovlivňují i právní vědomí veřejnosti a její vztah k zákonodárci. Není třeba zdůrazňovat, ţe uţ jen tato „hra se slovy“ působí v praxi velmi zmatečně a nejen na straně zaměstnanců a jejich zástupců, ale především na straně zaměstnavatelů, působí velké praktické obtíţe při aplikaci klíčových ustanovení zákoníku práce Vzhledem k mimořádné rozsáhlosti navazujícího návrhu - tzv. „změnového“ zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních sluţbách, a kterým se navrhuje změnit celkem 86 aktuálně účinných právních předpisů, povaţujeme za zcela nedostatečné, aby důvodová zpráva v obecné

67/196

§ 1 odst. 2 zásadní připomínka

V § 2 odst. 2 písm. b) Zásadní připomínky

části pod bodem 2. pouze konstatovala, ţe „obsahem zákona bude zejména nová zdravotní terminologie“, aniţ by současně byly vysvětleny stručně a jasně logické souvislosti, které vedou předkladatele k této principiální změně, která ve svých důsledcích rozhodně není toliko změnou formální spočívající v pouhém „přejmenování“ týchţ vztahů vznikajících při péči o pacienta. Povaţujeme za nezbytné v bodu 2. důvodové zprávy doplnit předkladatelovo konkrétní zdůvodnění k navrhovanému přechodu na termín „zdravotní sluţby.“ Poţadujeme vypustit Toto ustanovení je definicí zdravotních sluţeb ve veřejném zájmu, ale zákon dále uţ nijak se striktním rozlišováním sluţeb ve vymezeném pojetí veřejného versus privátního zájmu nepracuje, proto se tato definice hned v úvodním ustanovení zákona jeví poněkud nepatřičně. Jaké jsou ty ostatní zdravotní sluţby, které nelze subsumovat pod definici v §1 odst. 2? Navíc, z hlediska systematického toto ustanovení nepatří do § 1, ale aţ do § 2, který souhrnně obsahuje definice pouţívané v zákoně, zatímco § 1 se týká (a má týkat) toliko předmětu úpravy. Z toho důvodu poţadujeme jak shora uvedeno. Poţadujeme vypustit Text písm. b) je nadbytečný, jelikoţ nerozšiřuje definici uvedenou v písmenu a) a ve svých důsledcích pro aplikaci zákona zmatečný.

68/196

Připomínka nepřijata veřejná podpora

Připomínka nepřijata Odborná zp můţe být poskytována pouze zdravot. prac., bez pouţití přístrojů.

§ 2 odst. 3 písm.b) zásadní připomínka



na závěr písm. b) poţadujeme doplnit legislativní zkratku „(dále jen „posudková péče“)“. Poţadujeme doplnit do odst. 3 na konec písm. b) v závorce legislativní zkratku, která zavede pojem „posudková péče“ (ev „posudková zdravotní sluţba“ V té souvislosti je třeba doplnit výjimky pro oba typy sluţeb. Zákon 95/2004 Sb. pouţívá termín „posudková péče“, ev. posudková zdravotní sluţba. Důvodem je pouţívání těchto pojmů jak v navrhovaném zákoně, tak i v zákonech o způsobilosti. Tyto pojmy je vhodné z důvodu odstranění budoucích výkladových pochybností sjednotit.


poţadujeme doplnit na konci písmena g) a h) tohoto znění „g) poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních sluţeb registrovaných podle zvláštního zákona o sociálních sluţbách, h) poskytování posudkové sluţby pro účely sociálního zabezpečení poskytované orgány státní správy“. Zákon o sociálních sluţbách upravuje výjimku pro poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytované v zařízeních registrovaných nikoli jako zdravotnická zařízení, ale jako pobytová zařízení sociálních sluţeb. Chybějící uvedení tohoto typu péče mezi výjimkami je v rozporu s tímto zákonem a jde fakticky o nepřímou novelu zákona o sociálních sluţbách. Rovněţ chybí úprava pro posudkovou sluţbu pro účely sociálního zabezpečení – je zdravotní péčí, je však vykonávána zaměstnanci státní správy. Posuzování zdravotního stavu fyzických osob je uvedeno jako činnost, která sice není součástí odborné zdravotní péče, nicméně můţe být poskytována pouze zdravotnickými zařízeními. To je v případě posudkové činnosti vykonávané zaměstnanci orgánů státní správy nevhodné, protoţe by bylo nutné orgány státní správy (včetně Ministerstva práce a sociálních věcí) registrovat jako zařízení zdravotních sluţeb. Vyjmout ze zdravotnických zařízení však nelze veškerou posudkovou činnost (protoţe posudkovou činnost dělají i ostatní lékaři v rámci svých zdravotnických zařízení), pouze posudkovou činnost pro účely sociálního zabezpečení, nejlépe s odkazem na konkrétní právní předpisy. V tomto ohledu doporučujeme spolupracovat s věcně příslušným resortem, tj. MPSV. Ke zváţení dáváme také doplnění příslušné poznámky pod čarou odkazující na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. poţadujeme zohlednit ze zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k


69/196

Nelze pouţít leg. zkratku pro pojem pod níţ je uveden druh ZS a při posudkových ZS se pouţije zdravotní stav.

Bude zváţeno provázání s definici druhu ZS.

obecně připomínka 1 přijata – ale neuváděno mezi ZS. Provázanost se z. 108/06 Sb. bude doplněna do části vydání oprávnění. posudkové sluţby v rezortu MPSV tento zákon neřeší; řeším jen případy, kdy pro potřeby MPSV posudky vydávají „normální“ poskytovalé

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ale i podle ţivnostenské zákona jde o vázané

§ 2 odst. 6e zásadní připomínka § 2 odst. 8 zásadní připomínka


§ 2 odst. 9 zásadní připomínka předkladatel připomínce trvá

výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) následující ustanovení : § 37 odbornou způsobilost k výkonu povolání maséra, § 31 odbornou způsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetického technika, § 14 odbornou způsobilost k výkonu povolání ortotika-protetika, § 42 odbornou způsobilost k výkonu povolání sanitáře, § 40 odbornou způsobilost k výkonu povolání řidiče dopravy nemocných a raněných. V návrhu je třeba vyjádřit, ţe pokud nejde o činnosti podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. podle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům, a jsou prováděny zdravotnickými pracovníky podle jiných právních předpisů, nejde o zdravotní sluţbu. V § 2 odst. 6 písm. e) poţadujeme nahradit slovy „e) výroba a opravy sériově zhotovovaných protéz, trupových ortéz, končetinových ortéz, měkkých bandáţí“. V § 2 odst. 8 větě první poţadujeme nahradit spojku „a“ spojkou „nebo“. Velmi málo osob bude splňovat zároveň způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a zároveň způsobilost k výkonu činností souvisejících. Předpokládáme, ţe to nebylo ani záměrem předkladatele. Z toho důvodu poţadujeme, jak shora uvedeno. Ve větě druhé slova „týkající se odborné, zvláštní odborné a specializované způsobilosti“ poţadujeme nahradit slovy „týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti“. Jde o návrh vhodnější formulace vyplývající z toho, ţe ne u všech zdravotnických povolání bude upravena zvláštní odborná způsobilost poţadujeme vypustit Nepovaţujeme za moţné zvládnout úplný seznam výkonů. Připomínáme, ţe jde na o zpracování všech zdravotních výkonů, tj. nejen těch, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pokud by se podařilo tento unikátní seznam opravdu vytvořit, byl by ještě před svou účinností zastaralý. Kromě toho obdobnou materii upravují i další předpisy, které předkladatel vydal nebo ke kterým má zmocnění – vyhlášky upravující činnosti zdravotnických pracovníků, vyhláška, kterou se stanoví seznam výkonů. Za nejvhodnější proto povaţujeme toto ustanovení vypustit. Pokud nebude této připomínce vyhověno, je nutné, aby tento předpis byl vydán jako neúplný výčet výkonů, aby nebránil

70/196

ţivnosti, které můţe poskytovat pouze zdravotnický pracovník. Má ale oţnout, zda určité činnosti bude poskytovat podle ţivnost. z. nebo podle zákona o ZS za splnění určitých podmínek.

Připomínka přijata Připomínka přijata


Připomínka nepřijata


§ 3 odst. 7 zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá

poskytování i těch výkonů zdravotní péče, které někdo opomenul, či nestihnul zařadit do předpisu, či které v době vydání ještě neexistovaly. poţadujeme přeformulovat Zásadně nelze souhlasit s tím, ţe registrující lékař je pouze poskytovatelem preventivních zdravotních sluţeb a koordinátorem navazujících zdravotních sluţeb. Toto zavádějící ustanovení poţadujeme změnit. Registrující lékař je specialista v oboru praktické lékařství pro dospělé nebo praktické lékařství pro děti a dorost.

poţadujeme zpřesnit definici pojmu „zdravotnické zařízení“ Definice zdravotnického zařízení je v návrhu vázána pouze na „prostory“, aniţ by byl zohledněn fakt, ţe zdravotnické zařízení není pouze prostorem, ale je především souborem hmotných, nehmotných a osobních sloţek a jako takové by mělo být umoţněno, aby zdravotnické zařízení mohlo být i předmětem převodu, nájmu apod. Vymezení definice zdravotnického prostoru pouze ve vztahu k prostoru povaţujeme za neúplné a navrhujeme tuto definici odvodit od definice podniku tak, jak je obsaţena v obchodním zákoníku..

§ 3 odst. 11 poţadujeme slovo „doporučený“ nahradit slovem „takový“. Slovo „doporučený“ poţadujeme zaměnit za slovo „takový“, coţ povaţujeme zásadní připomínka předkladatel na za vhodné vzhledem k regulaci právní odpovědnosti za stanovování standardů a vzhledem ke zvýšení kvality v oblasti zdravotní péče. Standard, který je pouze připomínce trvá doporučený, je de facto zbytečný, neboť není potřeba se jej drţet a pro účely zákona není na místě upravovat standardy pouze jako „učebnicové návody“, jejichţ nedodrţení není sankcionovatelné. Jestliţe by naopak standardy měly mít nějakou právní validitu, pak je naprosto neadekvátní, aby byly zveřejňovány pouze ve Věstníku MZ, ale měly by být publikovány jako právní předpis. § 4 odst. 3e bod2 bod 2 zní „2. zda zdravotní stav je v souladu s předpoklady nebo poţadavky stanovenými pro výkon práce, sluţby nebo jiných činností, nebo pro přiznání zásadní připomínka

71/196

Připomínka přijata Přeformulováno jinak: „Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantních zdravotních sluţeb v oboru všeobecné praktické lékařství, poskytovatel ambulantních zdravotních sluţeb v oboru praktický lékař pro děti a dorost, v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie - porodnictví (dále jen „registrující poskytovatel“), který přijal pacienta do péče zejména za účelem poskytnutí preventivních zdravotních sluţeb a zajištění koordinace a návaznosti poskytovaných zdravotních sluţeb jinými poskytovateli a dále za účelem poskytování diagnostických, léčebných, posudkových a konzultačních zdravotních sluţeb. Pacient můţe mít pouze jednoho registrujícího poskytovatele poskytujícího příslušné zdravotní sluţby.“

Připomínka nepřijata Definice zdravotnického zařízení nebrání tomu, aby zdravotnické zařízení mohlo být předmětem nájmu nebo jiných závazkových vztahů podle obchodního zákoníku.

Připomínka nepřijata Standardy nelze mnohdy dodrţet zcela, záleţí vţdy na zdravotním stavu konkrétního pacienta atd.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno přiznání příspěvku na péči je pouze jedna z činností,

§ 4 odst. 3 písm. g zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá

příspěvku na péči podle zvláštního zákona upravujícího poskytování sociálních sluţeb“. Posudková činnost pro účely sociálního zabezpečení zahrnuje rovněţ posuzování zdravotního stavu za účelem přiznání příspěvku na péči, proto navrhujeme, jak shora uvedeno. Doporučujeme zváţit případné vloţení poznámky pod čarou s odkazem na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. slovo „ošetřovatelské zdravotní sluţby“ nahradit slovy „následné zdravotní sluţby“. Pojem „ošetřovatelské zdravotní sluţby“ ani zdaleka neodpovídá definici druhu zdravotní péče, která je uvedena v tomto ustanovení Pouţívání tohoto pojmu v tomto novém významu velmi matoucí a zavádějící vzhledem k jiţ legislativně pojmu ošetřovatelská péče, který je zcela odlišný – jde o uspokojování potřeb vzniklých či změněných v souvislosti s poruchou zdravotního stavu. Tato definice neodpovídá podstatě ošetřovatelské péče, ţádné české ani mezinárodní definici. Je snad záměrem předkladatele vyloučit sestry z akutní péče? Nebo snad pacienti, u nichţ nebyli vyčerpány léčebné moţnosti, nepotřebují ošetřovatelskou péči? Či snad pacienti v terminálním stadiu onemocnění nepotřebují péči lékařskou? Předpokládáme, ţe toto není úmyslem předkladatele, ţe to jsou pouze o nechtěné následky způsobený nedostatečnou znalostí problematiky ošetřovatelství a paliativní péče. Předpokládáme rovněţ, ţe touto definicí jsou myšlena současná ošetřovatelská lůţka, péče následná a paliativní. Ani na ošetřovatelských a následných lůţkách, ani v domácí ošetřovatelské péči však nejsou pouze pacienti, kde jiţ selhali terapeutické moţnosti. Přestoţe nebylo, doufáme, záměrem zuţovat činnost sester na péči „udrţovací“ či paliativní, můţe přinést komplikace zejména u domácí péče (viz dále). Kromě toho působí dojmem, ţe tito pacienti nepotřebují péče lékaře, ani toto není pravda a je tedy zavádějící. Definice bude vnímána a vykládána jako legální definice ošetřovatelství a bude tak ohroţovat existenci ošetřovatelství jako oboru. Podstatou ošetřovatelské péče není „vedení k smrti“ – to je obsahem paliativní péči. Ošetřovatelství se prolíná všemi typy sluţeb – od super akutní aţ po tu paliativní. Navrţená definice je neodpovídající a likvidační nejen ve vztahu k ošetřovatelské péči, ale rovněţ ve vztahu k oboru paliativní medicína. Paliativní péče není pouze činností ošetřovatelskou, ale zahrnuje rovněţ léčbu bolesti, léčbu ran apod. Jde o zásadní zpochybňování role lékařů v péči o nevyléčitelně nemocné a tedy o diskriminaci této skupiny pacientů. Proto je nezbytné pouţít jiný výraz,

72/196

kdy je poszován zdravotní stav Musel by být taxativní výčet. Ustanovení bylo uparveno tak, aby bylo zřejmé, ţe součástí posuzování zdravotní stavu je posuzování i pro jiné činnosti neţ je práce, sluţba … Připomínka nepřijata Následné ZS jsou uvedeny jako jednat z forem lůţkových ZS. Připomínka nekonkrétní, uvaţuje nad současnou definicií a v souladu s Leg. pavidly není uveden návrh an úpravu ustanovení.

§ 4 odst. 3 písm. j zásadní připomínka

„následné zdravotní sluţby“, akceptovat by bylo moţné i pojem „dlouhodobé zdravotní sluţby“. poţadujeme doplnit nový bod 1. tohoto znění „1. přeprava pacientů a rodiček,“ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno a ostatní body přečíslovat. Text nově upraven: Z navrhovaného ustanovení vyplývá, ţe převozy pacientů a rodiček nebudou dopravní zdravotní sluţby, jejichţ účelem je 1. přeprava pacientů mezi poskytovateli, hrazeny ze zdravotního pojištění – doprava bude hrazená pouze v případě k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního účasti a dohledu zdravotnickým pracovníkem, coţ je nepřijatelné. Prakticky prostřední, je-li to nezbytné k zajištění neřešitelný problém bude např. s klienty domovů důchodců a sociálně slabých. komplexnosti poskytování zdravotních sluţeb, 2. rychlá přeprava zdravotnických pracovníků se Z těch všech důvodů navrhujeme, jak shora uvedeno.

3.

§6 zásadní připomínka

poţadujeme doplnit druhou větu tohoto znění „Za ambulantní zdravotní sluţbu se povaţuje také návštěvní sluţba.“ Povaţujeme za správné psát právní předpisy tak, aby byly právní skutečnosti z nich vyplývající jasné a nepochybné, tedy „uţivatelsky přátelské“ §9 upravit: „V rámci domácích zdravotních sluţeb jsou poskytovány zejména výkony ošetřovatelské péče, specifické ošetřovatelské péče a rehabilitační péče zásadní připomínka předkladatel na x). x) vyhláška. č. 424/2004 Sb.) poskytované ve vlastním sociálním prostředí připomínce trvá pacienta.“ - domácí péči by nešlo poskytovat u jiných pacientů neţ u těch, kde byly vyčerpány léčebné moţnosti! Ve vlastním sociálním prostředí by tedy nebylo jiţ moţné provádět preventivní zdravotní sluţby, tedy vyhledávat faktory, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu a provádět opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů (např. poradit pacientovi a jeho rodině s uspořádáním jeho bytu, úpravu jídelníčku aj.), odebírat např. glykémie u diabetiků (protoţe nelze provádět diagnostické zdravotní sluţby), ptát se pacienta na jeho problémy (součástí diagnostických sluţeb je zjišťování dalších informací potřebných ke

73/196

specializovanou způsobilostí k zabezpečení neodkladných zdravotních sluţeb u poskytovatele, který těmito zdravotnickými pracovníky nedisponuje, doprava související s transplantačním programem, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k pouţití u člověka nebo přeprava léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, krve a jejích derivátů nezbytných pro pokračování v jiţ zahájeném poskytování neodkladných zdravotních sluţeb,

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Návštěvní sluţba není zvláštní formou. Je to součást ambulantních ZS. Toto doplněno do definice návštěvní sluţby (§ 3 odst. 8) Připomínka nepřijata Zákon nedefinuje specifické ošetřovat. ZS.

stanovení léčebného plánu a informací o účinku léčby, nebylo by moţné provádět výkony, jejichţ účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace léčebného plánu (je součást léčebné zdravotní sluţby), tedy např. aplikovat antibiotika při zjištěném zápalu plic nebo inzulín apod. Je zřejmé, ţe definice domácích zdravotních sluţeb nevyhovuje současnému rozsahu domácí péče, natoţ potřebám budoucím. Text by byl akceptovatelný pouze tehdy, pokud bychom ošetřovatelské sluţby vnímali v rozsahu definice uvedené ve vyhlášce č. 424/2004 Sb., coţ přirozeně nelze, pokud návrh zákona obsahuje svou vlastní legální definici pojmu, která je však podstatně uţší a nezahrnuje léčebné a diagnostické výkony. Z tohoto důvodu navrhujeme pouţívat pojmy této vyhlášky. Jde o pokus (zřejmě zapříčiněný pouze nekompetentností, nikoli záměrem) o likvidaci segmentu, který má potenciál k velmi podstatným úsporám v systému zdravotní péče § 10 písm. c poţadujeme vypustit bod 2. a ostatní přečíslovat Univerzitní nemocnice nejsou v ţádném jiném předpise zakotveny, nelze zásadní připomínka odkazovat na předpis, který neexistuje a jehoţ projednávání bylo odloţeno na neurčito. Univerzitní nemocnice tedy neexistují a nadále jde o státní nemocnice, jejichţ reţim není v návrhu upraven. § 10 písm. c) poţadujeme na závěr doplnit nový bod 5. tohoto znění „5. jesle“. V uvedeném ustanovení chybí jesle, přestoţe dětské domovy pro děti do tří let zásadní připomínka předkladatel na uvedeny jsou. Jesle a tyto dětské domovy poskytují péči obdobnou. Odlišná úprava pro péči o děti do tří let v dětských domovech a v jeslích není logická a připomínce trvá přinese mnoho problémů. Kromě toho bude důsledkem této změny, ţe zařízení bude moţné provozovat pouze jako ţivnost. Standard vzdělání osob pečujících o děti je tím sníţen, odpadá moţnost kontroly zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti u zaměstnanců. Nejdůleţitějším důsledkem však bude otázka čerpání veřejných podpor. Pokud nebude výslovně stanoveno, ţe jde o činnost ve veřejném zájmu, půjde o narušení hospodářské soutěţe a podpora obcí jeslím/ţivnostem můţe být podnikateli namítána. (Pro ilustraci – jesle na Praze 8 měly v roce 2004 náklady na jedno dítě kolem 9 – 10 000 Kč, platby se pohybovaly kolem 2 500 Kč, zbytek činil příspěvek zřizovatele). Akceptovatelné by bylo i pokud by tato činnost byl upravena v rámci změnového zákona jako zařízení sociálních sluţeb, popřípadě v rámci školského zákona. V tomto případě e nezbytné věnovat pozornost ustanovením o způsobilosti pracovníků. Rovněţ by však bylo nutné ve stejném reţimu upravit i dětské domovy o děti do tří let. Z těch všech důvodů poţadujeme, jak shora uvedeno. § 11 poţadujeme dopracovat

74/196

Připomínka přijata bod 2 nevypuštěn

Připomínka nepřijata Jesle jsou určeny pouze na hlídání zdravých dětí.

Není řešeno, kdo hradí úhradu zaopatření na dítě, které nemá rodiče, nebo zásadní připomínka předkladatel na opatrovníka – bude hradit kraj, MZ, stát?, nebo se nebude hradit? Z toho důvodu poţadujeme ustanovení zpřesnit a dopracovat. připomínce trvá § 12 odst. 1 a 2 odstavce 1 a 2 vzájemně vylučují, poţadujeme přepracovat Připomínka přijata Ustanovení obsahuje rozpor mezi odstavci 1 a 2, vzájemně se vylučují. Z toho Pokud šlo o omezující podmínky pro fci OZ – tak zásadní připomínka důvodu poţadujeme přepracovat, jak shora uvedeno. jsou vypuštěny. Odstavce se ale vzájemně nevylučovaly. § 12 odst. 2 poţadujeme doplnit odkaz na zákon č. 213/1991 Sb., obchodní zákoník Připomínka nepřijata Poţadujeme doplnit odkaz na zákon č. 513/1991 Sb., kde je upraveno nemusí jít jen o mandátní smlouvu zásadní připomínka postavení statutárního orgánu formou mandátní smlouvy. předkladatel na připomínce trvá § 12 odst. 2 a 3 poţadujeme zpřesnit Obdobným vztahem závislé práce se rozumí např. Vzniká pochybnost, co se rozumí v případě odborného zástupce tzv. vztah podle zákona č. 218/2002 Sb., o sluţbě zásadní připomínka „obdobným vztahem závislé práce k poskytovateli“ (tj. obdobným jako je vztah státních zaměstnanců ve správních úřadech a o předkladatel na pracovněprávní). Z kontextu zákona je zřejmé, ţe předkladatel má na mysli odměňování těchto zaměstnanců a ostatních připomínce trvá odborného zástupce tzv. na „plný pracovní úvazek“, kdyţ funkci odborného zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon), zástupce můţe vykonávat fyzická osoba pouze pro jednoho poskytovatele. Je ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. třeba uvést, ţe podle § 3 stávajícího zákoníku práce můţe být závislá práce 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, a tedy nikoli např. formou bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. mandátní smlouvy apod. Vzhledem k míře právní odpovědnosti odborného zástupce za chod zdravotnického zařízení je naprosto neudrţitelné, aby funkci odborného zástupce kdokoli mohl vykonávat, byť jen dočasně, na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, ať jiţ na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Z toho důvodu poţadujeme, aby § 12 odst. 3 byl upraven v tom smyslu, ţe odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu „stanovené týdenní pracovní doby.“ K uvedeném navrhujeme doplnit informativní poznámku pod čarou odkazující na § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. § 13 odst. 3 poţadujeme dopracovat Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Poţadujeme, aby odborný zástupce byl jmenován nejen za farmacii, OZ plní funkci „zdravotnického ředitele“. zásadní připomínka stomatologii, ale za kaţdý hlavní obor, v němţ je péče poskytovatelem Nenahrazuje odborného garanta pro kaţdý odbor poskytována. odborné zdravotní péče. § 14 poţadujeme dopracovat Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Vymezení bezúhonnosti povaţujeme za zcela nedostačující pro daný účel. Bezúhonnost bude upravena stejně jako zásadní připomínka Provozování zdravotnického zařízení, funkce odborného zástupce atd. by měla v ţivnostenském zákoně. být vyhrazena pouze osobám se zcela čistým trestním rejstříkem a těm, na které se hledí, jako by nebyly odsouzeny. Důvodem je skutečnost, ţe tyto osoby mají

75/196

zásadní vliv na poskytování péče o zdraví a ţivot jako nejvyšší hodnoty chráněné nejen trestním zákonem. Navíc navrhovaným řešením vzniká např. zcela nelogická nerovnost mezi vymezením bezúhonnosti v oblasti sociálních sluţeb a mezi zdravotnictvím, kdyţ bezpochyby mírnější kritéria pro oblast zdravotnictví rozhodně nejsou na místě. Pro ilustrací odkazujeme na § 79 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ze kterého vyplývá, ţe : „Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona povaţuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro a) úmyslný trestný čin, ani b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo ten, jehoţ odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.“ § 15 odst. 1 a zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá § 15 odst. 1a zásadní připomínka § 15 odst. 2b zásadní připomínka

§ 17 písm. c) zásadní připomínka

doplnit na závěr slova „nebo zařízeními zdravotních sluţeb, které zřizuje kraj, či ve kterých má majetkovou účast alespoň 33%.“. Jde o předcházení střetu zájmu, kdy by kraj plnil zároveň své úkoly v přenesené působnosti a zároveň roli poskytovatele, či vlastníka poskytovatele. Nebylo by tak moţné zajistit nezávislou kontrolu kvality zdravotních sluţeb. dopracovat a zpřesnit V odst. 1 písm. a) je třeba pamatovat na státní nemocnice (viz naše připomínka pod bodem 19. stanoviska k § 10) na závěr doplnit středník a následující text „; v tomto případě má krajský úřad povinnost sdělit údaje o této osobě a jí poskytovaných zdravotních sluţbách příslušnému správnímu úřadu poskytovatele, v jehoţ zdravotnickém zařízení hodlá zdravotní sluţby poskytovat.“. Informace o osobách poskytujících zdravotní sluţby bez vlastního zařízení zdravotních sluţeb by měly mít k disposici oba registrující úřady. Z toho důvodu poţadujeme, jak shora uvedeno. poţadujeme dopracovat a zpřesnit Navrhované znění není jednoznačné a odchyluje se od úpravy v obchodním zákoníku a ţivnostenském zákoně, a to neodůvodněně. Poţadujeme netvořit vlastní nejasnou a neúplnou úpravu a převzít vypracovanou úpravu odkazem na ţivnostenský zákon (§ 8). Odkazem je tato problematika řešena i v obchodním zákoníku.

76/196

Připomínka nepřijata KÚ bude vydávat oprávnění všem poskytovatelům, kromě např. Vězeňské sl. Oprávnění nevydává kraj, ale KÚ. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno FN bude vydávat oprávnění téţ KÚ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Krajské úřady budou mít přístup do registru poskytovatelů, kde bude tento údaj uveden.

Připomínka přijata částečně Ustanovení § 17 písm. c) bylo upraveno s přihlédnutím k obdobné úpravě v ţivnostenském zákoně.

§ 20 § 20 zní : 1) Oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb se nevyţaduje u zásadní připomínka fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské předkladatel na a) unie, jestliţe poskytuje zdravotní sluţby jako osoba hostující podle jiných připomínce trvá právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní sluţby, v jejichţ rámci je návštěvní sluţba poskytována, b) právnické osoby, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní sluţby a osoby jejichţ prostřednictvím zdravotní sluţbu poskytuje splňují podmínky stanovené pro hostující osoby podle jiných právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. 2) Ministerstvo oznámí krajskému úřadu příslušnému podle místa poskytování zdravotních sluţeb hostující osobou zahájení činnosti na území České republiky. 3) Na osobu poskytující návštěvní sluţby podle odstavce 1 se vztahují povinnosti uvedené v § 42 odst. 1, v § 43 odst. 1 a § 48 odst. 1. V případě, ţe krajský úřad zjistí závaţné porušení povinností uvedených v tomto zákoně, oznámí tuto skutečnost ministerstvu nebo příslušné komoře.“ Zde jde o hostující osoby podle zákonů o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Tato úprava řadu oblastí řeší odlišně, jde tedy nepochybně o nepřímou novelu zákonů o způsobilosti, a to jejich harmonizačních ustanovení. Zásadně nesouhlasíme s jakýmikoli nepřímými novelami, nemůţeme souhlasit ani s ohroţováním České republiky a jejího rozpočtu zásahy do harmonizačních ustanovení, zvlášť ve věcech, kde jiţ byla řízení vedena, a kde by tedy Evropský soudní dvůr na návrh Komise mohl přistoupit rovnou k udělení pokuty. Problematické je zejména zúţení rozsahu oprávnění hostujících osob vyplývajícího z harmonizačních ustanovení zákonů o způsobilosti a z toho vyplývajícího rozdílného zacházení s hostujícími osobami a občany České republiky v oblasti poskytování zdravotních sluţeb mimo vlastní zdravotnického zařízení. Dále hostující osoby hlásí zahájení činnosti ministerstvu. Je v rozporu s přepisy EU chtít po nich více hlášení. Pokud předkladatel povaţuje za nutné, aby o tom kraje věděly (a s tím se ztotoţňujeme), musí jim to nahlásit ministerstvo. Je velmi nezodpovědné porušovat právo EU právě v oblasti, kde jiţ ČR byla jednou odsouzena. Šlo by o administrativní překáţky volného pohybu osob, kromě rozporu se směrnicí lze dovodit i rozpor se SES. Celý proces hostujících osob je velmi podrobně a

77/196

Připomínka nepřijata Zdravotní sluţby nebudou poskytovány v reţimu volného pohybu sluţeb v rámci státu EU; na zdravotní sluţby se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu.


přesně podle směrnice transponován. Opravdu by nebylo vhodné tuto úplnou transpozici měnit euronekompatibilním a procesně zmatečným způsobem.. Zákony o způsobilosti dále stanovují povinnost ministerstvu hlásit uvedené údaje dalším dotčeným členským státům. Hostující lékaři, zubní lékaři a farmaceuti pak podle zákona č. 95/2004 Sb. podléhají disciplinární pravomoci komor. Za vhodné tedy povaţujeme, aby případná pochybení hlásily kraje ministerstvu nebo komorám. Pro orgány krajské samosprávy bude velmi obtíţné v jednotlivých případech zjišťovat, co komu hlásit (připomínáme, ţe v jednotlivých zemích můţe jít o řadu subjektů, které mají rozděleny pravomoci, coţ je důvodem, proč oznamovací povinnost je svěřena centrálním uznávacím orgánům, tj. v případě zdravotnických povoláních Ministerstvu zdravotnictví). Zákony o způsobilosti dále stanovují povinnost ministerstvu hlásit uvedené údaje dalším dotčeným členským státům. Hostující lékaři, zubní lékaři a farmaceuti pak podle zákona č. 95/2004 Sb. podléhají disciplinární pravomoci komor. Za vhodné tedy povaţujeme, aby případná pochybení hlásily kraje ministerstvu nebo komorám. Pro orgány krajské samosprávy bude velmi obtíţné v jednotlivých případech zjišťovat, co komu hlásit (připomínáme, ţe v jednotlivých zemích můţe jít o řadu subjektů, které mají rozděleny pravomoci, coţ je důvodem, proč oznamovací povinnost je svěřena centrálním uznávacím orgánům, tj. v případě zdravotnických povoláních Ministerstvu zdravotnictví). věta druhá zní : „V případě změn údajů v dokladech uvedených v 18 odst. 2 písm. a) bodě 4 se oznamují pouze změny v počtu, pokud se týkají více neţ 10 % zdravotnických pracovníků téţe odbornosti nebo téţe specializované způsobilosti, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti.“ Důsledkem navrhovaného ustanovení bude obrovská administrativní zátěţ jak poskytovatelů tak registrujících orgánů. Hlásit by bylo nutné veškeré personální změny více neţ poloviny zaměstnanců zdravotnických zařízení, včetně změn ve jméně (sňatky), ve vzdělání (další atestace), přesunů mezi pracovišti. Přitom se registrující úřad nedozví zásadní změny v počtech „nesamostatných“ zdravotnických pracovníků. Z hlediska účelu, jímţ je informace registrujícího orgánu o zásadních personálních změnách, aby mohli případně změnit rozsah oprávnění, je tedy ustanovení nesmyslně podrobné a přitom zároveň nedostatečné. Účelnější by bylo, hlásit pouze změny v počtech pracovníků na pracovištích v jednotlivých odbornostech, a to aţ od určitého procenta. Za optimální povaţujeme hlásit změny přesahující 10 – 20 %

78/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Navrţena jiná úprava – pro kaţdý obor bude stanoven odborný garant, změny budou hlášeny pouze v jeho případě.


§ 25 zásadní připomínka


příslušníků dané odbornosti na pracoviště. (Pro registrující úřad není nezbytné vědět, ţe ARO má místo 20 sester přechodně 19, nicméně úbytek 1 lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru z 5 jiţ podstatný je.). poţadujeme dopracovat a zpřesnit Je třeba doplnit úpravu pro právnické osoby se sídlem v zemích EU, které se zapisují do obchodního rejstříku pouze v těch případech, kdy se musí zapisovat i české právnické osoby. Takto navrţené ustanovení je v rozporu s obchodním zákoníkem a právem EU. poţadujeme dopracovat a zpřesnit Opět návaznost na neexistující zákon o zdravotním pojištění. Pokud nastane pokračování v poskytování zdravotních sluţeb bude povinností pojišťovny uzavřít s novým poskytovatelem smlouvu, bude či nebude nutnost výběrového řízení? Upozorňujeme na neprovázanost jednotlivých právních předpisů. odst. 1 zní : „(1) Zemře-li poskytovatel, nejde-li o osobu uvedenou v § 165 odst. 2, můţe na základě jeho oprávnění pokračovat v poskytování zdravotních sluţeb a) dědic, kterým je fyzická osoba, pokud má odbornou způsobilost, popřípadě i specializovanou či zvláštní odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru, nebo b) dědic, kterým je právnická osoba, pokud doloţí odborného zástupce v příslušném oboru.“. Z práva uţívat majetek nelze odvozovat právo provozovat praxi. Poskytovatel zdravotních sluţeb je podnikem (tj. souborem hmotných, osobních i nehmotných sloţek podnikání, včetně práv a jiných majetkových hodnot) ve smyslu obchodního zákoníku, a to i tehdy, kdyţ půjde o FO. K převodu praxe by mělo dojít pouze tehdy, kdyţ zemřelá FO nepochybně vyjádřila vůli převést podnik jako celek, nikoli tehdy, kdyţ přejde právo k uţívání hmotného majetku. Poskytovatele zdravotních služeb (podnik) nelze zužovat na hmotný majetek. Pro případ smrti však nelze převést prozatím majetek jinak neţ děděním, proto nepřipadá v úvahu jiná osoba neţ dědic. Proto povaţujeme za nutné vypustit jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Pokud jde o manţela, bude většinou dědicem. Nebude jím pouze v případech, kdy zůstavitel nebude chtít, aby se manţel stal dědicem a majetek odkáţe závětí, popřípadě pokud půjde o dědickou nezpůsobilost (§ 469) . V těchto případech by na něj nemělo být ze zákona oprávnění převáděno, protoţe je to v rozporu s vůlí zůstavitele, popřípadě s dobrými mravy.

79/196

Připomínka nepřijata Z poţadavku není jasné, v čem úprava neodpovídá právu EU Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tento zákon neřeší úhrady ZS.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno jde o nepochopení;v daném případě nejde o převod praxe - jde o úpravu moţnosti dočasně pokračovat v poskytování zdravotních sluţeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele oosobou, která má právo uţívat majetek zemřelého, a to bez ohledu na stav dědického řízení (např. na základě nájemní smlouvy s osobou, která je oprávněná nakládat s majetkem, který je předmětem dědického řízení)

Dále je potřeba se zamyslet nad účelem převodu zdravotnických zařízení fyzických osob (tedy obvykle soukromých praxí jednotlivých fyzických osob). Smysl má tehdy, kdyţ dědic má odbornou způsobilost stejnou jako zůstavitel. Pokud ne, dojde postupně k situaci, kdy zdravotnická zařízení budou vlastnit, tedy poskytovateli budou jiné osoby, neţ lékaři (jiní zdravotničtí pracovníci) péči zde poskytující (ti budou odbornými zástupci, či zaměstnanci). Převod na jiné poskytovatele neţ na příslušníky profese jistě lze akceptovat tehdy, kdyţ tak plyne nepochybně z vůle dědice (písm. b – dědění ze závěti právnickou osobou). Nikdo také nebrání zůstaviteli, aby prostřednictvím smlouvy o prodeji podniku převedl svou praxi ještě za svého ţivota. Dědici, kteří nebudou zdravotnickými pracovníky s příslušnou způsobilostí, tímto nejsou narušena práva vlastnit zděděný majetek, budou však muset poţádat o novou registraci s prokázáním odborného zástupce. Nevidíme společenský zájem, narušovat princip nepřevoditelnosti veřejnoprávních oprávnění v případě převodu na nezpůsobilé osoby. § 27 odst. 1 poţadujeme dopracovat a zpřesnit Ustanovení je obecné a „všeříkající“, takţe představuje pro pacienta právně zásadní připomínka předkladatel na neuchopitelné právo na zdravotní péči, kdyţ jeho jedinou „jistotou“ je právo na poskytování zdravotních sluţeb adekvátních jeho zdravotnímu stavu, ale připomínce trvá ţádný minimální – předem seznatelný a legitimně očekávaný - standard pro pacienta najisto postaven není – k němu se pouze „přihlíţí,“ coţ povaţujeme za pokračování současného nevyhovujícího stavu. Návrh zákona tak neplní roli moderního zdravotnického kodexu. § 27 odst. 3 i) za slovo „návštěvy“ vloţit slova „a představitele církví a náboţenských společností za účelem duchovenské činností“ a písm. j) zrušit. zásadní připomínka Není důvodné věcně rozlišovat návštěvy pod písm. i) a pod písm. j), § 28 odst. 2a poţadujeme za slovo sluţbu vloţit slova „poskytovatele, do kterých zdravotnická záchranná sluţba pacienta převáţí“ zásadní připomínka Nepovaţujeme za bezpečné, efektivní, racionální a v některých případech ani za moţné, aby záchranná sluţba musela vyhovět volbě pacienta v případě poskytovatele, ke kterému bude pacient převezen. Tím není narušena moţnost vyhovět pacientově preferenci v rámci moţností. § 37 poţadujeme dopracovat a zpřesnit Poţadujeme ustanovení přepracovat tak, by byl zachován současný standard zásadní připomínka péče o nezletilé osoby a osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům, tedy aby bylo moţné poskytnout zdravotní péči i dítěti (osobě zbavené způsobilosti k právní úkonům), i pokud nejde o péči neodkladnou nebo o týrání či

80/196

Připomínka nepřijata Upraveno „Pacient má právo na poskytování zdravotních sluţeb odpovídajících jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím ke standardům v souladu se standardy poskytování odborné zdravotní péče a s přihlédnutím k současným poznatkům vědy“ Připomínka nepřijata s ohledem na připomínku Min. kultury ponecháno jako samostatný bod Připomínka přijata

Připomínka přijata Ustanovení přeformulováno. Dále doplněno, ţe pokud nebude zák. zástupce souhlasit s poskytnutím odkladných ZS a podle rozhodnutí lékaře bude jejich poskytnutí nutné pro

zneuţívání. Podle navrhované úpravy nebude moţné poskytnout péči dítěti (osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům) s chronickým invalidizujícím onemocněním, či onemocnění, které ohroţuje ţivot, nikoli však bezprostředně (onkologicky nemocní). Kromě případu, kdy zákonný zástupce nebude souhlasit, nebude péče poskytnuta ani v případech, kdy poskytovatel zákonného zástupce neseţene!!! (Výjimka je stanovena pouze, nemůţe-li pacient pro svůj stav souhlas poskytnout, nikoli nemůţe-li souhlas poskytnout pro svůj stav či nedostupnost zákonný zástupce!) Jde o výrazný rozdíl oproti současné úpravě, kdy v případě bezprostředního ohroţení ţivota a zdraví dítěte lze poskytnout péči i bez souhlasu zákonného zástupce (lhostejno či jde o aktivní nesouhlas či pouze o nemoţnost souhlas získat), v ostatních případech je právem a vzhledem k povinnosti poskytovat péči lege artis v podstatě i povinnosti zdravotnického pracovníka dát podnět orgánu ochrany dítěte či přímo soudu k částečnému omezení rodičovských práv a ustanovení opatrovníka. Řešení kolizních situací soudem se nyní předpokládá pouze v případě, ţe je nezletilý či nesvéprávný schopen vzhledem ke své rozumové vyspělosti projevit svůj názor a tento jeho názor je v rozporu s názorem zákonného zástupce (§ 34), coţ je sice v pořádku, nicméně nedostatečné. Jednou z hodnot evropské civilizace je, ţe chrání děti i před zvůlí či nerozumem jejich rodičů. Toto ustanovení v kombinaci se zvyšující se finanční spoluúčastní můţe vést k nesouhlasu s poskytnutím nákladné a dlouhodobé zdravotní péče např. postiţeným dětem i dospělým a ke skryté eutanázii (viz např. případ baby Doe z USA). Je toto záměr neoliberální vlády? Opravdu budeme šetřit na těch nejslabších? § 40 odst. 1 a), b) doplnit na závěr slova „pokud s ním byl pacient řádně seznámen Je nepřiměřené sankcionovat pacienta za nedodrţování jeho povinností ze zásadní připomínka strany poskytovatele pokud s nimi nebyl řádně seznámen. § 42 odst. 2 písm. h) a na závěr poţadujeme doplnit slova „nebo poskytuje-li zdravotní sluţby více v odst. 5 písm. b) poskytovatelů současně“. Vzhledem k tomu, ţe i velmi úzce související sluţby často poskytují různí zásadní připomínka poskytovatelé (např. dialýzy často vlastní jiné subjekty neţ zbytek nemocnice, stejně tak laboratoře, velmi častá je spolupráce mezi ambulantními pracovišti různých odborností), je zcela nezbytné zajistit povinnost předávání informací mezi všemi poskytovateli tak, aby bylo moţné poskytovat skutečně komplexní péči.

81/196

jeho zdravý vývoj, poskytovatel se obrátí na soud.

Připomínka přijata Připomínka přijata Pokud budou ZS indikovány poskytovatelem doplněno, ţe musí předat potřebné info nezbytné k zajištění poskytování ZS

§ 42 odst. 4 písm. a) zásadní připomínka



poţadujeme vypustit písm. a) písm. b) aţ e) označit písmeny a) aţ d). Navrhované znění je de facto nepřímou novelou trestního zákona, kdy se nejen fyzickým, ale i právnickým osobám (neboť termín poskytovatel zahrnuje obojí) ukládá oznamovací povinnost ve vztahu k trestným činům. Ustanovení můţe působit v praxi problémy. poţadujeme dopracovat a zpřesnit V ustanovení je třeba zdůraznit, ţe poskytovatel je povinen uzavřít pojistnou smlouvu „před započetím poskytování zdravotních sluţeb“ (obdobně jako je to v platné legislativě vyjádřeno v § 80 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách) a dále upravit i to, ţe pojistná smlouva musí být zaslána správnímu orgánu, který udělil oprávnění, ještě před započetím poskytování zdravotních sluţeb, aby bylo najisto postaveno, ţe jiţ 1. den poskytování zdravotních sluţeb je poskytovatel řádně pojištěn. poţadujeme slovo „manipulace“ nahradit slovem „manipulaci“

§ 44 odst. 1 písm. a) na závěr doplnit slova „ v takové míře, ţe dojde k ohroţení ţivota či zdraví jiţ přijatých pacientů“. zásadní připomínka předkladatel na Ke sníţení úrovně či kvality jiţ poskytované péče dojde téměř vţdy (ke sníţení kvality dojde i tehdy, kdyţ stávající pacienti budou déle čekat, budou mít méně připomínce trvá komfortu na pokoji apod.), zakládá to tedy moţnost odmítnout pacienta ve všech případech, kdy se to bude hodit. Proto je potřeba doplnit míru ohroţení současných pacientů.. § 44 odst. 1 písm. b) za slova „návštěvní sluţby“ poţadujeme doplnit slova „nebo domácí zdravotní sluţby“. zásadní připomínka Není racionální nutit poskytovatele domácí péče, aby poskytoval svou péči příliš vzdáleným pacientům. § 44 odst. 2 poţadujeme větu první vypustit Navrhované ustanovení je bezprecentním zásahem do ústavních práv občana. zásadní připomínka Z čeho plyne, o co se opírá právo poskytovatele odmítnout pacienta tehdy, bylo-li by poskytnutí zdravotních sluţeb v rozporu s jeho etickým přesvědčením a svědomím? Jedná se zřejmě o zcela nově formulované právo poskytovatelů, jehoţ nekonkrétní vymezení povaţujeme za zneuţitelné a navrhujeme jej v této podobě vypustit. Navíc vzhledem k dikci se právo odmítnout pacienta vztahuje pouze na poskytovatele jako fyzickou osobu, neboť právnická osoba nemá v právním slova smyslu ani etické přesvědčení ani svědomí. Toto samo o sobě zakládá

82/196

Připomínka přijata písm. a) vypuštěno

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno tento poţadavek vyplývá z druhé věty - "Toto pojištění musí trvat po celou dobu poskytování zdravotních sluţeb.".

Připomínka přijata Připomínka nepřijata

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno domácí ZS by se vešly pod písm. a) – tedy překročení únosného prac. zatíţení (nemůţe cestovat přes půlku republiky) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Čím dochází k zásahu do ústav. práv? Poskytovael bude povinen zajistit jiného poskytovatele. Bude upraveno, ţe toto právo se týká pouze fyzické osoby.




§ 47 odst. 1 písm.c) zásadní připomínka

diskriminaci a nerovnost mezi poskytovatelem fyzickou a právnickou osobou, kdyţ právnická osoba odmítnout pacienta nemůţe, toho by mohl odmítnout podle § 47 odst. 1 písm. c) návrhu snad jen konkrétní zdravotnický pracovník zaměstnaný v této „zdravotnické právnické osobě.“ písm. a) zní : „a) poskytovat odbornou zdravotní péči v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti a zdravotnímu stavu pacienta a při jejím poskytování se řídit etickými principy a standardy odborné zdravotní péče, pokud jiný postup není pro pacienta výhodnější nebo nejde o stav krajní nouze“. Přestoţe by standardy neměly být dogma, nepovaţujeme za dostačující, aby se k nim pouze přihlíţelo. Zdravotničtí pracovníci (a obdobně jiní odborní pracovníci) by se jimi měli řídit, pokud jiný postup nebude pro pacienta výhodnější, popřípadě nepůjde o situaci krajní nouze. Uvedení krajní nouze není nezbytné (i bez jejího uvedení by bylo moţné tento institut občanského i trestního práva aplikovat),nicméně je povaţujeme za vhodné. za písm. a) doplnit nové písm. b) tohoto znění „b) písm. a) se vztahuje přiměřeně i na jiné odborné pracovníky, kteří se pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka podílejí na poskytování odborné zdravotní péče,“ a dosavadní písm. b) označit jako písm. c) Jiný odborný pracovník nevykonává pouze činnosti související s poskytováním zdravotní péče, ale podílí se i na poskytování zdravotní péče pod dohledem zdravotnického pracovníka. Je úmyslem předkladatele, aby ji nemusel ji poskytovat odborně, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, řídit se etickými principy a přihlíţet k poţadavkům standardů odborné zdravotní péče. písm. c) zní „c) písm. b) se vztahují i na osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které nevykonávají zdravotnické povolání, a na osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání.“ Navrhovaný text je zmatečný, protoţe osoba, která nevykonává zdravotnické povolání nemůţe pojmově být zdravotnickým pracovníkem, a to ani tehdy, kdyţ má způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Nebo je snad úmyslem předkladatele, aby všechny osoby, které mají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání byly ve všech svých pracovních zařazeních povaţováni za zdravotnické pracovníky? Důsledkem by byl nárok na platové tabulky pro zdravotnické pracovníky i v případě zařazení v jiných pozicích. Předpokládáme, ţe to nebylo záměrem předkladatele. poţadujeme vypustit Nekonkrétní vymezení povaţujeme v daném případě za zneuţitelné a

83/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno připomínka přijata částečně upraveno, ţe odbornou zp poskytuje v souladu se standardy

Připomínka přijata Výkonem povolání jiného odborného pracovníka se rozumí provádění činností, které přímo souvisejí s poskytováním zdravotní péče. Činnosti, které jsou součástí výkonu zdravotní péče, vykonává jiný odborný pracovník pouze pod odborným dohledem nebo přímým vedením v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a jako zaměstnanec zdravotnického zařízení


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněno, ţe poskytovatel bude po oznámení této

§ 48 zásadní připomínka § 48 odst. 3 písm. c) zásadní připomínka § 51 odst. 3 písm. a) zásadní připomínka¨


§ 53

navrhujeme jej v této podobě vypustit nebo upravit tak, aby nebylo zneuţitelné skutečnosti zdravot. prac. postupovat podle § 44. nevhodným chováním zdravotnického pracovníka. Připomínáme v této souvislosti, ţe např. Etický kodex pro zdravotní sestry ukládá, aby setra respektovala víru jednotlivce, jeho ţivotní hodnoty a obyčeje a má poskytovat péči bez ohledu na národnost, rasu, barvu kůţe, politické přesvědčení atd. slovo „zachování“ nahradit slovem „zachovávání“ Připomínka přijata upraveno doplnit na závěr slova „nebo povolání jiného odborného pracovníka“ Připomínka přijata I studenti oborů, které vedou ke způsobilosti jiného odborného pracovníka mohou v rámci praktické výuky být v situaci, kdy se dozví lékařské tajemství. Proto je potřeba vázat i tyto osoby povinnou mlčenlivostí. bod 2 zní „2. podpis zdravotnického pracovníka, popřípadě jiného odborného pracovníka nebo osoby připravující se na zdravotnické povolání, který zápis osoba připravující se na výkon povolání není provedl, a otisk razítka s jmenovkou nebo čitelným přepisem jeho jména, oprávněna vést ZD popřípadě jmen a příjmení; v případě osoby připravujících se na zdravotnické povolání musí být připojeno i jméno zdravotnického pracovníka, který na ni dohlíţí,“. Jiné odborné pracovníky je nezbytné doplnit vzhledem k tomu, ţe i oni v některých případech pod dohledem zdravotnického pracovníka poskytují odbornou zdravotní péči. Nelze tedy vyloučit, ţe budou provádět i takové výkony, které bude nutné jmenovitě zaznamenat do dokumentace. Jmenovitě to povaţujeme za velmi pravděpodobné u psychologů a logopedů (kteří nejsou před získáním specializované způsobilosti zdravotnickým pracovníky), dále u arteterapeutů v psychiatrických léčebnách, ale i u řady jiných odborných pracovníků v laboratorních oborech, kteří běţně provádějí výkony, které je nutné zaznamenávat. Obdobně se na poskytování zdravotní péče pod přímým vedením zdravotnických pracovníků podílejí i osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání. Z hlediska konkrétní odpovědnosti je nutné zaznamenat, kdy výkon prováděl zdravotnický pracovník přímo a kdy jej prováděl spolu s osobou připravující se, popřípadě kdy nad ní měl pouze dohled. Ve větě čtvrté poţaduje část věty za středníkem vypustit Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nejsou věcné důvody pro to, aby ţena, která poţádala o utajený porod, měla Ţena bude moci nahlíţet do ZD týkající se pouze moţnost do 2 měsíců po porodu nahlíţet do zdravotnické dokumentace. její osoby – průběh porodu. Můţe potřebovat např. kopii ZD z důvodu gynekolog. potíţí, dalšího porodu atd. poţadujeme dopracovat Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

84/196



§ 63 odst. 1 písm. b) a d) zásadní připomínka


§ 65 zásadní připomínka § 68 odst. 1 a 3

Poţadujeme zakotvit moţnost dítěte (respektive jeho ošetřujícího lékaře a opatrovníků) dozvědět se anonymizované údaje anamnestického charakteru nezbytné z hlediska poskytování zdravotní péči o dítě a z hlediska budoucích rizik. slova „a další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání“ poţadujeme vypustit. Není vůbec jasné, proč by měli do zdravotnické dokumentace nahlíţet i „další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání.“ Co se tím rozumí? Za dalšího zaměstnance lze totiţ povaţovat kohokoli, kdo má se zaměstnavatelem sjednánu byť i jen např. dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Z toho důvodu navrhujeme, jak shora uvedeno. slova „zdravotničtí pracovníci“ poţadujeme nahradit slovem „zaměstnanci“ a v písm. c) a i) slova „zdravotničtí pracovníci“ nahradit slovy „zaměstnanci, kteří mají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání“. Vzhledem k tomu, ţe v naprosté většině případů nebudou správní orgány poskytovateli, nemohou být jejich zaměstnanci zdravotnickými pracovníky, i kdyţ někteří budou osobami se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Zpochybňujeme však i smysl toho, aby se zdravotnickou dokumentací mohly zacházet pouze osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Aby úřednice mohla pořídit kopie zdravotnické dokumentace, bude muset vystudovat některý zdravotnický obor (alespoň sanitářský kurz). Není to nadbytečné a drahé? Obdobně v případě kontroly můţe být účelné, aby kontrolu (včetně kontroly zdravotnické dokumentace) prováděly osoby s jinou neţ zdravotnickou kvalifikací. Pokud je účelem navrhovaného omezení povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků, je moţné doplnit povinnou mlčenlivost i pro tyto zaměstnance správních. poţadujeme zpřesnit a dopracovat Z návrhu není patrno komu budou osoby uvedené v § 63 odst. 1 písm. b) aţ j) prokazovat svou totoţnost, jakémukoli zaměstnanci poskytovatele nebo jen určeným osobám – např. ošetřujícímu zdravotnickému pracovníkovi? Z toho důvodu poţadujeme ustanovení přepracovat a zpřesnit. poţadujeme zpřesnit a dopracovat Poţadujeme do ustanovení doplnit učitele odborné praxe nebo pedagoga, který zajišťuje v zařízení dohled nad ţáky a který je zdravotnickým pracovníkem. Z toho důvodu poţadujeme ustanovení přepracovat a zpřesnit. poţadujeme zpřesnit a dopracovat

85/196

Zdravotnická dokumentace odděleně od ZD matky.

dítěte

je

vedena

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde např. o informaci (výkazy zdrav.poj), osoby, které budou přezkoumávat lékařský posudek, s jehoţ závěrem nebude pacient souhlasit.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno upraveno na osoby se způsobilostí k výkonu zdrav. pov.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Totoţnost budou prokazovat té osobě, u které budou o nahlédnutí ţádat. Doplněno do důvodové zprávy Po vysvětlení od připomínky ustoupeno není zřejmé, proč se poţaduje toto doplnění do § 65; učitel odborné praxe nebude záko. zástupcům umoţňovat nahlédnutí do ZD Po vysvětlení od připomínky ustoupeno



§ 71 odst. 1 zásadní připomínka § 74, § 75 a § 76 zásadní připomínka

Upozorňujeme na rozdíl v pojmech zdravotnický pracovník a osoba způsobilá k výkonu zdravotnického povolání. Pokud je úmyslem evidovat i jiné osoby, které mají způsobilost, neţ ty které vykonávají zdravotnické povolání, je třeba to výslovně uvést. Obecně k registru zdravotnických pracovníků. Nedostatky v této části jsou tak zásadní, ţe jejich následkem bez akceptace dále navrţených připomínek bude celý registr zcela nerealizovatelný. Zejména chybí určitost stanovených povinností, čímţ je narušena ústavní zásada ukládání povinností pouze zákonem či na základě zákona. Nejsou vyřešeny vztahy mezi stávajícími registry. Podle navrţeného znění jsou v registru evidována nadbytečná data (např. zcela zbytné údaje o průběhu kvalifikačního studia, navíc nespecifikovaná, takţe nelze říci, do jakých podrobností míní překladatel zajít) a nejsou zde evidována nezbytná data, zejména označení odbornosti osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání nebo skutečnost, zda je daná osoba způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání. Nedostatky v pouţívání pojmů svědčí o základní neznalosti či neporozumění základním zásadám zákonů o způsobilosti. Z toho důvodu poţadujeme ustanovení odstavce 1 a 3 přepracovat a zpřesnit. poţadujeme doplnit „Národní registr nemocí z povolání“ a „Národní registr pracovních úrazů“. Podle zákona č. 20/1966 Sb. jiţ existuje národní registr nemocí z povolání a zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců s ním také počítá, takţe není důvodné jej rušit. Pro praxi by bylo velkým přínosem zřízení Národního registru pracovních úrazů. Z toho důvodu poţadujeme ustanovení o tyto dva registry doplnit. poţadujeme zpřesnit a dopracovat Toto ustanovení je duplicitní k § 68 odst. 1, je třeba jej přepracovat. poţadujeme přepracovat Obecně k Registru zdravotnických pracovníků Není zřejmé, zda se úprava vztahuje pouze na ty osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které vykonávají zdravotnické povolání, nebo na všechny osoby, které mají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. První variantě napovídá písm. a) – údaje hlásí poskytovatelé, tedy zaměstnanci jiných subjektů nejsou evidování. Nicméně škola hlásí údaje o zřejmě všech osobách, tedy nejen zdravotnických pracovnících. Z textu není zřejmé, ţe by někdo osoby, které nejsou zdravotnickými pracovníky vyškrtával, tedy je text

86/196

Účelem je vést evidenci všech zdrav. prac., tedy i těch, kteří aktuálně zdrav. pov. nevykonávají. Bude doplněno.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno S registrem nemocí z povolání se počítá. V gesci MZ ale není registr v působnosti z. o úrazovém pojištění.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno není duplicitní, § 71 se týká pouze registrů, § 68 obecně NZIS Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše

vnitřně rozporný – Registr má obsahovat údaje o zdravotnických pracovnících, jsou však evidovány i údaje o dalších osobách, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Předkladatel by si měl vyjasnit, co vlastně chce sledovat. Pro statistické účely je určitě vhodné mít k dispozici oba údaje – kolik osob je získalo způsobilost např. k výkonu povolání všeobecné sestry, i kolik osob tuto profesi aktuálně vykonává. Není však vyřešeno, co správce registru učiní, kdyţ zdravotnický pracovník zemře. Vzhledem k tomu, ţe se z registru v případě smrti nevyškrtne, ztratí registr brzy vypovídající hodnotu. Nejsou sledovány ani osoby, které získaly způsobilost před nabytím účinnosti tohoto zákona – i z tohoto důvodu nebude moţné údaj o osobách způsobilých k výkonu povolání brát jako relevantní. Je tedy zřejmé, ţe ačkoli předkladatel aspiruje na moţnost získávat údaje o způsobilých osobách, nebudou tato data pouţitelná. Pokud tedy předkladatel zvolí druhou variantu a se na evidenci osob, které povolání skutečně vykonávají (tedy zdravotnických pracovníků), bude nutné vypustit ohlašovací povinnost škol a akreditovaných zařízení a ponechat pouze povinnosti poskytovatelů, přirozeně s doplněním osob samostatně výdělečně činných.) V tom případě však zmizí evidence osob s osvědčením podle zákona č. 96/2004 Sb., které aktuálně nevykonávají zdravotnické povolání. Je tedy nutné se rozhodnout, zda půjde o registr zdravotnických pracovníků a (některých či všech) dalších osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání, či pouze zdravotnických pracovníků. Předkladatel dále neakceptuje existenci o registrů vedených komorami podle zákonů 220/1991 Sb. Tyto vztahy by se daly jednoduše vyřešit tak, ţe uvedené registry jsou součástí Registru zdravotnických pracovníků. Celá úprava ukazuje velmi amatérský přístup zejména z hlediska zákonů o způsobilosti, komorového zákona, správního řádu a obecně správního práva. Není rovněţ dořešena vazba mezi zrušovaným Registrem podle zákona o nelékařích a novým registrem. Závaţným nedostatkem, vzhledem k existenci správních deliktů a dost citelných sankcí, je neurčitost předávaných údajů. Z návrhu vyplývá pouze povinnost hlásit údaje o získávání způsobilosti, o průběhu získávání specializované způsobilosti apod. Jde o velmi neurčité pojmy, které předkladatel nemíní zpřesnit ani prováděcími právním předpisem. Nikdo nemůţe dovodit, které přesné údaje má hlásit, a jakou ţe povinnost tedy porušil, pokud je nenahlásil. Vzhledem k této neurčitosti budou sankce neaplikovatelné, respektive v právním státě je musí soud zrušit pro porušení základních zásad právního státu (nulla poena sine lege certa).

87/196

§ 74 odst. 1 písm. a) zásadní připomínka § 74 odst. 1 zásadní připomínka

Všechna ustanovení o Registru zdravotnických pracovníků je tedy třeba zásadně přepracovat poté, co si předkladatel ujasní základní koncepční záležitosti. Na tomto přepracování jsme ochotni spolupracovat. poţadujeme za slova „pracovníka a“ doplnit slovo „akademický“. Není zřejmé, co je míněno pojmem „titul“? Jde o akademický titul? Je nutné specifikovat. Z toho důvodu navrhujeme, jak shora uvedeno. poţadujeme písm. g), h) a i) upravit takto : „g) údaje o získané odborné způsobilosti a označení odborností či odborností, h) údaje o tom, zda má zdravotnický pracovník způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu, i) údaje o průběhu získávání odborné způsobilosti v případě akreditovaných kvalifikačních kurzů“ .

Připomínka přijata Připomínka přijata částečně písm.g) a h) akceptována písm. i) připomínka nepřijata – není třeba vést evidenci o průběhu akreditovaných kvalifikačních kurzů

Je nutné specifikovat, jaké údaje o získávání odborné způsobilosti bez Zmocnění k vydání vyhl. je v § 76 odst. 2 písm. b) odborného dohledu budou evidovány. Podle stávajícího znění není zřejmé, jak by se tyto údaje měly lišit od údajů podle písm. h)? Budou se zaznamenávat údaje jako datum přijetí na školu, známky z vysvědčení/indexu? Či omluvená nebo neomluvená absence? Případně poznámky o chování studenta? To se nikdo z textu nedozví. A předkladatel nemíní tyto podrobnosti upravit ani prováděcím předpisem. Tím se tato ustanovení stávají nerealizovatelnými. Stanovení těchto povinností interním předpisem, který by byl vzhledem k absolutní neurčitosti nezbytný, je však neústavní. Na druhou stranu předkladatel nemíní evidovat údaje o získané odborné způsobilosti a označení odbornosti. Vzhledem k tomu, ţe k jedné odborné způsobilosti či specializované způsobilost lze dospět různými cestami, je pro veřejnost podstatná právě informace o způsobilosti, včetně označení odbornosti, nikoli o cestách k tomu vedoucích. (viz také písm. j). Ze znění nevyplývá, ţe by registr obsahoval údaj o tom, zda zdravotnický pracovník je způsobilý bez odborného dohledu (i kdyţ se zřejmě překladatel domnívá, ţe ano). Pokud je zároveň zrušen Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu, je nezbytné, aby data z tohoto Registru byla převedena do Registru nového a aby nový Registr obsahoval údaj o tom, ţe zdravotnický pracovník je způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. Pokud jde o údaje o průběhu získávání odborné způsobilosti, má to smysl pouze tehdy, pokud jde o vzdělávaní, které je v gesci Ministerstva zdravotnictví, tj. akreditovaných kvalifikačních kurzů. Doporučujeme proto

88/196

§ 74 odst. 1 zásadní připomínka § 74 odst. 1 písm. j) zásadní připomínka

§ 74 odst. 1 písm. l) zásadní připomínka

doplnit v samostatném písmenu. V ostatních případech jsou pouţité dokonavé vidy gramaticky nesmyslné (obdobně to platí i pro většinu ostatních písmen v odst. 1). Vzhledem k systematice není vhodné uvádět podrobnosti v § 74, moţné jsou dvě cesty – buď konkrétní údaje stanovit v samostatném ustanovení zákonem nebo doplnit zmocnění ministerstvu vydat vyhlášku (tato poznámka se vztahuje i na ostatní písm. tohoto ustanovení). Ve všech těchto případech můţe jít také o citlivé osobní údaje, měly by být evidovány tedy pouze tehdy, kdyţ je to z hlediska veřejného zájmu nezbytné. Stát by neměl do soukromí občanů zasahovat nad míru nutnou a rozumnou. Připomínáme i aspekt realizační a ekonomický. Není tedy specifikováno, jaké údaje by měl Registr evidovat, není ani zmocnění na prováděcí předpis. Přitom je dodávání těchto nedovoditelných neurčitých údajů sankcionovatelnou povinností. Povinnosti lze však ukládat pouze na základě zákona. Za uloţenou povinnost lze mít jen takovou povinnost, jejíţ obsah je zřejmý. Z pojmu „údaje o získávání odborné způsobilosti“ není zřejmé nic. Zároveň je nepominutelné, tyto údaje jsou velmi osobní a ministerstvo, pacienti ani další subjekty je k ničemu nepotřebují. Tak jak je registr zdravotnických pracovníků navržen, je tedy v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a zásadami právního státu. písm. i) a k) poţadujeme dopracovat a zpřesnit. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Je nutné specifikovat, jaké údaje o průběhu vzdělávání budou evidovány. podle § 76 odst. 2 b) podrobnosti o rozsahu a Z toho důvodu navrhujeme, jak shora uvedeno. obsahu údajů předávaných do registru stanoví MZ vyhláškou. poţadujeme dopracovat a zpřesnit Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Opět je nezbytné specifikovat jaké konkrétní údaje mají být evidovány. ad 1 – připomínka nepřijata Dále je nutné evidovat označení odbornosti specialisty. podle § 76 odst. 2 b) podrobnosti o rozsahu a obsahu údajů předávaných do registru stanoví MZ vyhláškou. ad 2) – připomínka přijata v § 74 odst. 1 j) doplněno – údaje o průběhu specializačního vzdělávání a získání specializované způsobilosti, včetně označení odbornosti specialisty poţadujeme dopracovat a zpřesnit Připomínka přijata Opět je nezbytné specifikovat jaké konkrétní údaje mají být evidovány. Zde text upraven: Údaje související s výkonem připomínáme i komunitární prvek, protoţe hostujícím osobám nelze ukládat zdravotnického povolání na území ČR u hostujících povinnosti nad rámec příslušné směrnice (pozn. pokud to předkladatel neví, osob. jde o směrnici 36 z roku 2005). Jako vzor úpravy můţe slouţit úprava

89/196

§ 74 odst. 1 písm. m) zásadní připomínka

§ 74 odst. 1 písm. n) zásadní připomínka


1

v zákonech o způsobilosti a v komorovém zákoně, která byla vypracována po konzultacích s Komisí a kterou předkladatel nahrazuje, niţ by ji zcela rušil. Opět jde tak o nepřímou novelu, tentokrát komorového zákona. Dále je nutné upravit text gramaticky. S výkonem zdravotnického povolání souvisejí hostující osoby nebo údaje? Podle gramatického výkladu by to byly hostující osoby, ale pak text nedává smysl. poţadujeme slova „uznávání“ nahradit slovem „uznání“ Není racionální, a ani to ve správním právu nemá obdobu, aby byly v registru zveřejňovány údaje o správním řízení. V registru je potřebné evidovat pouze výsledek tohoto správního řízení, tj. skutečnost, ţe byla osoba uznána a v jakém oboru či oborech. Evidence takových podrobností, které by ze znění mohly vyplývat (jak bylo uvedeno výše, vzhledem k neurčitosti můţeme pouze hádat, co má předkladatel vlastně na mysli), např. datum přijetí ţádost, přerušení řízení a z jakého důvodu, k čemu byl ţadatel vyzván, kdy se má dostavit ke zkoušce apod., není potřebné. Můţe jít také v některých případech o citlivé osobní údaje. I zde je nutné údaje specifikovat, jak je uvedeno výše. poţadujeme zpřesnit Navrţený text je nesrozumitelný. Co jsou osoby „získající“? Neměl předkladatel na mysli t „osoby, které získaly?“ I zde je nutné údaje specifikovat, jak je uvedeno výše. a) zní : „a) veřejně přístupný v rozsahu údajů zpracovávaných podle odstavce 1 písm. a), b), f), g), h) a m) a podle odstavce 1 písm. k), l), n) a o)1 pouze datum získaní či přiznání odborné, specializované či zvláštní odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, v případě osob, které získaly způsobilost v cizině, rovněţ datum uznání způsobilosti, dále název a popřípadě označení odbornosti či odborností“ Stávající znění je nesrozumitelné a není v souladu s pojmy pouţívanými v zákonech o způsobilosti. Proto navrhujeme úpravy, a to v souladu s námi navrţenými úpravami v odst. 1. Slovo „popřípadě“ před označením odbornosti je proto, ţe zvláštní odborná způsobilost nemá označení odbornosti, nebude tedy uváděna ve všech případech. Označení odbornosti i název oboru musí být proto, ţe velmi často se vzhledem ke změnám v oborech tyto dvě označení nekryjí, pro veřejnost, včetně odborné veřejnosti je to někdy matoucí. (Pokud

Písmena jsou uvedena ve změně navrţené výše, tedy od písm. i) posunuta o jedno písmeno nahoru.

90/196


Připomínka přijata Text přeformulován: údaje o ověření znalosti českého jazyka u osob, které získaly odbornou způsobilost ve studijním programu v cizím jazyce na území České republiky. Připomínka přijata částečně písm. a) upraveno“ „veřejně přístupný v rozsahu údajů zpracovaných podle odstavce 1 písm. a), b), f), g), h) a l) a podle odstavce 1písm. j), k), m) a n) pouze datum získání či přiznání odborné způspbilosti k výkonu zdravotnického povolání, v případě osob, které získaly způsobilost v cizině, rovněý datum uznání způsobilosti, dále název a popřípadě označení odbornosti či odborností“

§ 74 odst. 2 písm. b) zásadní připomínka


např. bude mít absolventka oboru SZŠ z roku 1992 uveden obor Dětská sestra, nebude veřejnost obecně vědět, ţe jde o všeobecnou sestru (označení odbornosti odborné způsobilosti), která má specializovanou způsobilost v oboru Ošetřovatelství v pediatrii pod názvem odbornosti „dětská sestra“. Předkladatel dále nepouţívá správně pojmy zákonů o způsobilosti získání, přiznání a uznání způsobilosti. Pro informaci předkladatele uvádíme (doporučujeme však předkladateli prostudovat si tyto zákony celé): získání způsobilosti je získání v daném oboru ex lege (tedy není nutný ţádný správní akt, způsobilost je bez dalších právních skutečnosti po absolvování oboru či oborů uvedených v zákoně, včetně přechodných ustanovení), přiznání způsobilosti je tehdy, kdyţ má osoba způsobilost na základě přiznání způsobilosti správním orgánem (MZ) - § 96 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb. § 44 odst. 8 zákona č. 95/2004 Sb.; o uznání způsobilosti jde tehdy, kdyţ osoba získala způsobilost mimo území České republiky a správní orgán tuto způsobilost uzná. poţadujeme zpřesnit a dopracovat Připomínka přijata Opět upozorňujeme na nesprávné pouţití pojmu „zdravotnický pracovník“. „bude přístupný osobě, která získala odbornou Z toho důvodu poţadujeme ustanovení přepracovat a zpřesnit. způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a to v rozsahu všech údajl zpracovávaných o jeho osobě“ písm. c) zrušit a vloţit nový odst. 3 tohoto znění : Připomínka přijata „(3) Ministerstvo poskytne příslušnému správnímu orgánu na jeho ţádost neveřejné údaje vedené v registru zdravotnických pracovníků, a to pouze v rozsahu nezbytném k výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví a šetření stíţností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících poskytování zdravotních sluţeb.“. Navrhovaná formulace je velmi nejasná. Proč by měli mít všichni úředníci (nejen) krajských úřadů přístup k tak citlivým údajům jako je rodné číslo, bydliště, skutečnostem, ţe zdravotnický pracovník selhal u atestační zkoušky apod. Bylo by vhodnější, kdyby zaměstnanci příslušného správního orgánu tyto údaje po dostávali z registru na základě ţádosti. Technicky totiţ nelze zajistit, aby zaměstnanci měli přístupová oprávnění pouze v rozsahu, který nezbytně potřebují pro stanovené účely. Budou tedy moci získávat cokoli, co je bude z jakýchkoli důvodů zajímat (kterýkoli úředník kterékoli kraje, hygienické stanice, orgánu posudkové sluţby... si zjistí cokoli). Důvěrnost údajů je moţné ochránit pouze při omezeném rozsahu lidí, kteří budou mít do registru v plném

91/196

§ 75 zásadní připomínka § 77 odst. 1 zásadní připomínka § 79 odst. 5 zásadní připomínka § 81 zásadní připomínka



rozsahu přístup. Pokud budou mít přístup v plném rozsahu stovky lidí, bude se velmi těţko zjišťovat, kdo konkrétní únik učinil. V ustanovení odstavce 2 proto poţadujeme specifikovat, jak bude vymezena oprávněnost zaměstnanců příslušného správního orgánu, čím je dána příslušnost správního orgánu. Nelze souhlasit s tím, ţe k citlivým údajům obsaţeným v registru by měli mít přístup bez omezení zaměstnanci všech správních orgánů. V kaţdém případě by mělo být uvedeno, z jaké právní úpravy vyplývá pro tyto zaměstnance povinnost mlčenlivost. (Upozorňujeme na existenci registrů vedených komorami podle zákonů 220/1991 Sb., které by bylo moţné vyuţít po dohodě s komorami a nebudovat duplicitní registr.). poţadujeme zpřesnit a dopracovat Není řešeno, kdo bude poskytovat údaje o osobách samostatně výdělečně činných a o odborných zástupcích, pokud nebudou v pracovním poměru k poskytovateli. Z tho důvodu poţadujeme ustanovení dopracovat. poţadujeme zpřesnit a dopracovat Pokud je zvolen úplný výčet, kde je uvedena i prohlídka těla (tj. „neinvazivní“ úkon), doporučujeme uvést i úpravu těla zemřelého (omytí, převlečení, podvázání brady, apod.). poţadujeme zpřesnit a dopracovat Z návrhu není zřejmé, co se skrývá pod zpoplatněním uloţení části orgánů? Znamená to, ţe např. příjemce části orgánů bude platit za jejich uloţení v případě transplantace? Z toho důvodu poţadujeme, jak shora uvedeno. poţadujeme zpřesnit a dopracovat Jedná se skutečně o evropské číslo tísňového volání 112? Má předkladatel projednáno s poskytovateli tuto sluţbu? Máme za to, ţe rozhodování ve věci evropského čísla tísňového volání 112 není v kompetenci Ministerstva zdravotnictví ČR. Z toho důvodu poţadujeme nejprve celou záleţitost vyjasnit. poţadujeme zpřesnit a dopracovat Do tohoto ustanovení je potřeba doplnit, kdo zajistí odvoz zemřelého mimo pitvu, pokud je úmrtí v terénu – policie, nebo lékař provádějící prohlídku těla zemřelého? Uvedené situace činí v praxi problémy. Z toho důvodu poţadujeme ustanovení zpřesnit a dopracovat. poţadujeme zpřesnit a dopracovat V případě nesouhlasu zákonného zástupce by nemělo stačit, ţe je příčina smrti zřejmá, ale musí být zcela vyloučeny pochyby o zavinění či spoluzavinění druhé osoby. Zákonný zástupce velmi často bude krýt nejen sebe, ale i svého partnera. Z toho důvodu poţadujeme ustanovení zpřesnit a dopracovat.

92/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno je řešeno v § 75 – údaje zaznamenává zdravotnický pracovník – to platí pro všechny, tedy i OSVČ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jiné úkony jsou uvedeny v písm. h) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněno, ţe převoz zajistí lékař provádějící prohlídku. Připomínka přijata


poţadujeme přepracovat a zpřesnit Pokud se bude chtít stěţovatel zúčastnit projednání stíţnosti mělo by mu to být umoţněno, aby vysvětlil důvody stíţnosti. Navrhujeme přepracovat. Proč nepodléhá projednání stíţnosti správnímu řádu?

§ 92 odst. 2 uvozující věta zní: „Krajský úřad má povinnost námitky postoupit ministerstvu“ zásadní připomínka předkladatel na Máme za to, ţe by nemělo být moţností, ale zákonnou povinností krajského úřadu ustanovit k šetření stíţnosti nezávislého odborníka nebo nezávislou připomínce trvá odbornou komisi. Předejde se tak dle našeho názoru dalším opravným prostředkům. Z toho důvodu navrhujeme, jak shora uvedeno. § 101 a násl. poţadujeme přepracovat a zpřesnit Z návrhu vyplývá, ţe certifikace všech poskytovatelů je dobrovolná. Proto nám zásadní připomínka není jasné k čemu ji upravovat ve „střechovém“ zákoně, kdyţ jde dle návrhu de facto o nadstandard. S tím nesouhlasíme, ba naopak poţadujeme hodnocení kvality pro zdravotnická zařízení koncipovat jako povinné a na základě tohoto celou část devátou přepracovat, zpřesnit a zpřísnit. § 102 odst. 2 písm. a) aţ text zní: c) „a) není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou, Zásadní připomínka b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a není ani poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou, c) nejedná jinak ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou (odkaz na § 66b z.č. 513/1991 Sb.) ani jinak nejednají ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu,“.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V § 96 uvedeno, ţe k jednání komise můţe být přizván stěţovatel. Není účelné, aby byl stěţovatel přizván vţdy. Správní řád upravuje postup správních orgánů. Poskytovatel není správní orgán. Zdůvodnění neodpovídá poţadavku.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon upravuje zejména proces, na základě kterého budou vybrány osoby, které budou „akreditace“ provádět. Připomínka přijata

Poţadujeme doplnit další situace, kdy by mohlo dojít k závaţnému střetu zájmů o pojišťovny a o další jednání ve shodě, které je definováno v obchodním zákoníku. poţadujeme přehodnotit Připomínka přijata Částky, které zaplatí poskytovatel jako fyzická, nebo právnická osoba jsou sankce budou přeformulovány téměř totoţné i kdyţ se liší v obsahu správních deliktů? Jsou v případě fyzické osoby reálně vymahatelné? Z toho důvodu poţadujeme výši pokut přehodnotit.

93/196

§ 115 a 116 zásadní připomínka

§ 122 odst. 1 aţ 3 zásadní připomínka

poţadujeme zpřesnit a dopracovat Z návrhu jednak není zřejmé, proč jsou odlišeny fyzické a právnické osoby, kdyţ je úprava pro ně totoţná včetně výše sankcí. Rozpětí sankcí (obzvlášť podle písm. a) je natolik široké, ţe jde o porušení principu určitosti sankce. Připomínáme, ţe podle judikatury Nejvyššího správního soudu byla právě absence určitosti sankcí v současném zákoně o nestátních zdravotnických zařízeních překáţkou aplikovatelnosti správních. Z tohoto hlediska povaţujeme za nezbytné doplnit do zákona kritéria závaţnosti deliktu a rozdělit v závislosti na těchto kritériích více pásem sankcí. Z toho důvodu poţadujeme ustanovení § 115, § 116 a § 117 dopracovat. poţadujeme zásadním způsobem přepracovat Jde o hromadné odebrání všech současných registrací zdravotnických zařízeních, i kdyţ s odkladem 24 měsíců, respektive v případě státních zdravotnických zařízeních 12 měsíců. Toto ustanovení je zásadním porušením zásad právního státu, zejména zásady nabytých práv a legitimního očekávání proto s touto úpravou zásadně nesouhlasíme a žádáme úpravu ústavně konformní. Z toho důvodu poţadujeme, jak shora uvedeno.

Připomínka přijata viz. výše

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V případě státních ZZ nejde o ţádné odebírání registrací – státní ZZ ţádné registrace nemají. Registrace NZZ jsou vydávané nyní v souladu se zákonem 160/92 Sb., který nezná formy a druhy péče, nedostatečně kvalifikuje sluţby, funkci odborného zástupce atd. věcné a personální vybavení ZZ posuzované v minulosti LK a nyní KÚ nemá plnou oporu v legislativě, vyhláška č. 49/1993 Sb., upravuje věcné a technické poţadavky na vybavení ZZ ambulantní péče, lékárenské péče, zdravotnické záchranné sluţby a dopravy raněných, nemocných a rodiček. Poţadavky uvedené v tomto předpisu nezohledňují současné medicínské poznatky, diagnostické a léčebné postupy, technické a věcné poţadavky na vybavení zdravotnických zařízení lůţkové péče, pracovišť zobrazovacích metod a laboratoří, poţadavky na jednodenní péči a domácí péči nejsou dosud upraveny ţádným právním předpisem. Ţádným předpisem nejsou upraveny poţadavky na personální zabezpečení poskytovaných sluţeb, ať ve sféře ambulantní, lůţkové a další. Toto bude upravovat prováděcí předpis. Pokud by zůstaly v platnosti registrace vydané dle zákona 160/92 Sb. a nová zařízení by musela získat registraci podle zákona o ZS, došlo by k nerovnosti v podmínkách provozování státních zdravotnických zařízení - k nerovnosti mezi poskytovateli různých forem sluţeb, zejména mezi poskytovateli ambulantních a lůţkových sluţeb, mezi poskytovateli dosud státních zařízení a jiţ

94/196

existujících nestátních zařízení apod.. Také nelze opominout skutečnost, ţe rozhodnutí o registraci, které byly a jsou v současné době vydávána, jsou vzhledem k obsahu zák. 160/92 Sb. a absenci prováděcího předpisu o poţadavcích na PVT v rámci ČR nejednotná. Bude doplněno, ţe poskytovatelů do 6 měsíců poţádají o nové oprávnění, KÚ prověří součásti spisu a příp. si vyţádá doplnění změn.

§ 122 aţ 124 zásadní připomínka § 124 odst. 2 zásadní připomínka § 124 odst. 3 zásadní připomínka

BIS K § 19 odst. 3 písm. b) zásadní připomínka § 43 odst. 1 zásadní připomínka


poţadujeme dopracovat a zpřesnit V přechodných ustanoveních je rozdílná doba pro registraci poskytovatele, který je nestání zdravotnické zařízení a státní zdravotnické zařízení – doba by měla být sjednocená. do Národního registru“ nahradit slovy „do registru“. V zákoně č. 96/2004 Sb. není uveden registr tohoto názvu.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nejprve musí získat oprávnění poskytovatelé, kteří ţádná dosud nemají. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde o zcela nový registr.

poţadujeme dopracovat a zpřesnit Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ustanovení není jasné zejména z hlediska systematiky umístění do přechodného ustanovení. Uvedené osoby se mohou přihlásit pouze v přechodném období? Pokud ano, je třeba toto období vymezit. Pokud ne, nemá toto ustanovení být zařazeno do přechodných ustanoveních, ale patří do ustanovení upravujících Registr zdravotnických pracovníků. Vzhledem ke skutečnosti, ţe Bezpečnostní informační sluţba byla zřízena zákonem, navrhujeme toto ustanovení doplnit o slova „s výjimkou Bezpečnostní informační sluţby“. Bezpečnostní informační sluţba je organizační sloţkou státu zřízenou zákonem a proto poţadujeme výjimku z povinnosti pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s poskytováním zdravotních sluţeb. Na podporu této připomínky uvádím, ţe obdobný postup vůči Bezpečnostní informační sluţbě byl uplatněn jiţ v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Dosavadní text navrhujeme označit jako odstavec 1 a poţadujeme doplnit odstavec 2, který zní:

95/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nebude vyţadováno uvedení zřizovatele, půjde-li o organizační sloţky zřízné zákonem Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ponechána stávající úpravu; nelze srovnávat s odpovědností podle zákona č. 168/1999 Sb.; není důvod pro jinou úpravu v případě BIS ve srovnání s ostatními organizačními sloţkami


„(2) K šetření námitek proti vyřizování stíţnosti poskytovatelem, kterým je Bezpečnostní informační sluţba, je příslušný ředitel Bezpečnostní informační sluţby. Pro jeho postupy se pouţijí ustanovení § 91 aţ § 99 obdobně.“. § 111 zásadní připomínka

Upozorňujeme na chybně označené pododstavce, které začínají písmenem e) a v dosavadním písmenu h) navrhujeme zrušit legislativní zkratku. Dále poţadujeme po přeznačení pododstavců doplnit nové písmeno e), které zní: „e) Bezpečnostní informační sluţba, jde-li o zdravotní sluţby poskytované v jejím zdravotnickém zařízení (dále jen „kontrolní orgány“).

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Kontrolu podle tohoto zákona budou vykonávat správní úřady, které budou rozhodovat o udělení oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb nebo jejichţ závazná stanoviska budou podkladem pro tato rozhodnutí.

Veškeré uplatněné připomínky vycházejí ze skutečnosti, ţe v návrhu zákona byla Bezpečnostní informační sluţba zahrnuta do subjektů, kterým Ministerstvo zdravotnictví uděluje oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb a v dalších ustanoveních byla tato skutečnost opomenuta. ČSU § 2 odst. 5 zásadní připomínka




S navrhovaným ustanovením § 2 odst. 5 nelze zásadně souhlasit z důvodů věcných i legislativních. Navrhované ustanovení by totiţ vylučovalo poskytnutí první pomoci, kterou výslovně podřazuje pod odbornou zdravotní péči, jinou fyzickou osobou, neţ zdravotnickým pracovníkem s odbornými znalostmi a dovednostmi, a současně umoţňovalo převoz těla zemřelého na zdravotní pitvu nebo ze zdravotní pitvy bez splnění technických a hygienických podmínek. S navrhovaným ustanovením nelze zásadně souhlasit, neboť registrujícího poskytovatele zdravotních sluţeb nelze omezit do role poskytovatele preventivní péče a koordinátora mezi jinými poskytovateli zdravotních sluţeb. Navrhované ustanovení je v tomto směru v rozporu s evropskou koncepcí „domácího lékaře“, který současně zajišťuje primární zdravotní péči praktického lékaře. V § 19 odst. 6 je nutné předposlední větu upravit tak, aby konstitutivní účinky oprávnění nastaly teprve ke dni zápisu do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku, neboť nelze připustit, aby poskytování zdravotních sluţeb bylo prováděno neexistující právnickou osobou v rámci úkonů realizovatelných v rámci činností před vznikem právnické osoby; Zásadně nelze souhlasit s tím, aby krajskému úřadu byla ukládána povinnost hlásit členským státům Evropské unie kaţdé porušení povinností uloţených

96/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Převoz těla zemřelého zajišťuje pohřební sluţba za podmínek stanovených jiným zákonem. laická PP – ta je pro občany povinná

Připomínka přijata text doplněn o poskytování dalších druhů ZS


Navrhovaná podmínka je jiţ upravena ve větě první Po vysvětlení od připomínky ustoupeno KÚ bude hlásit pouze závaţné porušení

§ 22 odst. 3 zásadní připomínka § 70 odst. 4 zásadní připomínka

§ 76 odst. 2 a) zásadní připomínka § 80 odst. 2 zásadní připomínka

návrhem zákona (například oznamování změn, nezveřejnění ordinační doby apod.). Navíc ve většině případů nelze zjistit, který členský stát by byl „příslušný“, pokud se bude jedna výlučně o státního občana České republiky s trvalým pobytem na území České republiky a například také poskytující zdravotní sluţby na území České republiky. Návětí je nutné sjednotit se zásadami stanovenými pro správní řízení zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.; vydané rozhodnutí ve správním řízení nelze odejmout, ale výlučně zrušit (obdobně v odstavcích 4 a 5). Je stanoveno, ţe okruh onemocnění, pro které jsou Národní zdravotní registry vedeny, má stanovit vláda svým nařízením. Domnívám se, ţe shodně s dosavadní právní úpravou (příloha zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů) by návrh zákona měl obsahovat výčtové stanovení konkrétních registrů, které jsou součástí Národního zdravotnického informačního systému, neboť toto určení vyţaduje formu zákona. Údaje z některých registrů jsou v současné době vyuţívány Českých statistickým úřadem. Z návrhu zákona však zřejmé, zda a za jakých podmínek budou tyto údaje poskytovány v budoucnosti (např. registr potratů). V textu je uveden odkaz „… do registrů uvedených v příloze tohoto zákona“, ale ţádná příloha není k návrhu zákona připojena, a tedy ji není moţné posoudit. Je uvedena definice plodu po potratu. V důvodové zprávě k § 80 se uvádí, ţe "V souladu s doporučením WHO pro mezinárodní srovnání byla přijata pro Českou republiku následující definice plodu po potratu: „Plodem po potratu se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jedna ze známek ţivota a jeho porodní hmotnost je niţší neţ 500g, a pokud ji nelze zjistit, jestliţe je těhotenství kratší neţ 22 týdny.". Pokud tato definice "plodu po potratu" znamená přijetí nové definice potratu (předpokládáme, ţe plod po potratu a potrat by neměly být definovány odlišně), je nutno upravit také související dosavadní definice mrtvě i ţivě narozeného dítěte. Tyto definice i definice potratu jsou zatím uvedeny ve vyhlášce č.11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky, která se váţe k zákonu č.20/1966 Sb. V § 4 se zde potrat ovšem definuje takto: „ (1) Potratem se rozumí ukončení těhotenství ţeny, při němţ a) plod neprojevuje ani jednu ze známek ţivota a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000g

97/196

Zahraniční poskytovatel nebude mít na území ČR vlastní ZZ. Půjde pouze o výkon návštěvní sluţby. Do zákona doplněny povinnosti tohoto poskytovatele. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

i v tomto případě jde o rozhodnutí Připomínka přijata Výčet Národních zdravotních registrů bude uveden v příloze zákona.

Připomínka přijata Text upraven Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Vyhláška bude zrušena Není zřejmé, proč je třeba definovat mrtvě a ţivě narozené dítě.


§ 95 odst. 2a) zásadní připomínka

Hospodářská komora § 16 odst. 2 e) zásadní připomínka

a pokud ji nelze zjistit, jestliţe je těhotenství kratší neţ 28 týdnů, b) plod projevuje alespoň jednu ze známek ţivota a má porodní hmotnost niţší neţ 500g, ale nepřeţije 24hodin po porodu, c) z dělohy ţeny bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice. (2) Potratem se rozumí téţ ukončení mimoděloţního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství podle zvláštních předpisů." Vzhledem k tomu, ţe prováděcí právní předpis, který bude řešit problematiku Listu o prohlídce zemřelého, nebyl předloţen ani v tezích a ani v důvodové zprávě k této problematice nejsou uvedeny podrobnější informace o zamýšleném rozsahu a obsahu prováděcího právního předpisu, předkladatel zřejmě předpokládá její pozdější účinnost, neţ je navrhovaná účinnost návrhu zákona. V případě vyhlášky, upravující formu a způsob vyuţití Listu o prohlídce zemřelého poţaduji, aby při její přípravě bylo navázáno na jednání Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví a Českého statistického úřadu v dubnu tohoto roku a aby tyto správní orgány byly jejími spoluzpracovateli. Forma zpracování jednotlivých průpisových částí Listu o prohlídce zemřelého, jejich předávání matričním úřadům a Národním zdravotnickým registrům a následné předávání údajů Českému statistickému úřadu musí být stanoveno jednoznačně, závazně a efektivně, tedy se zajištěním rychlého a přesného předání údajů a bez duplicit prováděných úkonů. z důvodů zachování ústavnosti textu je nutné poţadavek na dosaţení vysokoškolského vzdělání v magisterském studijném oboru právo rozšířit o absolventy vysokoškolského vzdělávání v oboru právo před účinností zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, resp. ve smyslu § 102 tohoto zákona.

Připomínka přijata Vyhláška, která bude upravovat náleţitosti Listu o prohlídce zemřelého, půjde vlastním legislativním procesem. LPZ bude předáván matrice, pohřební sluţbě, pozůstalým, ČSU, poskytovateli, který provede pitvu

Připomínka přijata doplněno

Navrhujeme toto ustanovení přepracovat ve smyslu odůvodnění. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nelze souhlasit s udělováním oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb soukromý můţe být pouze jako výjezdová skupina právnické osobě pouze tehdy, kdy je oprávněna vyuţívat linku národního čísla (§ 1ě odst. 6 zákona o ZZS) tísňového volání 155 s ohledem k soukromým poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby. Tito by měli mít nadále právo získat a vyuţívat oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb.

98/196



Navrhujeme přepracovat tuto část upravující kontrolní činnost a opatření. Není zřejmé, z jakého důvodu jsou z kontrolní činnosti zdravotnických zařízení, v nichţ je poskytována lékařská, stomatologická a lékárenská péče, vyloučeny profesní komory zřízené zákonem. Jde o zcela nezávislé orgány, na rozdíl od krajského úřadu, jehoţ úředníci jsou zaměstnanci kraje a za situace, kdy kraj vlastní většinu zdravotnických zařízení, kontrolují vlastně „sami sebe“, tedy zařízení, jejímiţ jsou vlastníky. Je zde zcela zjevný střet zájmů. Navrhujeme vypuštění tohoto ustanovení. Toto ustanovení upravující ukončení činnosti nestátních zdravotnických zařízení je neústavním zásahem do dříve nabytých práv.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Kontrolní pravomoce komor jsou dána komorovým zákonem. Komory mají vztah ke svým členům, tedy zdravotnickým pracovníkům, ne k poskytovatelům.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nejde o ţádné ukončení jejich činnosti. Všichni poskytovatelé mUsí splňovat podmínky stanovené zákonem. Registrace NZZ jsou vydávané nyní v souladu se zákonem 160/92 Sb., který nezná formy a druhy péče, nedostatečně kvalifikuje sluţby, funkci odborného zástupce atd. věcné a personální vybavení ZZ posuzované v minulosti LK a nyní KÚ nemá plnou oporu v legislativě, vyhláška č. 49/1993 Sb., upravuje věcné a technické poţadavky na vybavení ZZ ambulantní péče, lékárenské péče, zdravotnické záchranné sluţby a dopravy raněných, nemocných a rodiček. Poţadavky uvedené v tomto předpisu nezohledňují současné medicínské poznatky, diagnostické a léčebné postupy, technické a věcné poţadavky na vybavení zdravotnických zařízení lůţkové péče, pracovišť zobrazovacích metod a laboratoří, poţadavky na jednodenní péči a domácí péči nejsou dosud upraveny ţádným právním předpisem. Ţádným předpisem nejsou upraveny poţadavky na personální zabezpečení poskytovaných sluţeb, ať ve sféře ambulantní, lůţkové a další. Toto bude upravovat prováděcí předpis. Pokud by zůstaly v platnosti registrace vydané dle zákona 160/92 Sb. a nová zařízení by musela získat registraci podle zákona o ZS, došlo by k nerovnosti v podmínkách provozování státních zdravotnických zařízení - k nerovnosti mezi poskytovateli různých forem sluţeb, zejména mezi poskytovateli ambulantních a lůţkových sluţeb, mezi poskytovateli dosud státních zařízení a jiţ existujících nestátních zařízení apod.. Také nelze opominout skutečnost, ţe rozhodnutí o

99/196

registraci, které byly a jsou v současné době vydávána, jsou vzhledem k obsahu zák. 160/92 Sb. a absenci prováděcího předpisu o poţadavcích na PVT v rámci ČR nejednotná. Bude doplněno, ţe poskytovatelů do 6 měsíců poţádají o nové oprávnění, KÚ prověří součásti spisu a příp. si vyţádá doplnění změn.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost § 2 odst. 1 zásadní připomínka

doplnit: Součástí zdravotní péče nejsou činnosti zvláště důleţité Připomínka přijata z hlediska radiační ochrany (Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění Pokud však půjde o činnosti, které spadají pod definici odborné zdravotní péče, musí být některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). poskytovány zdravotnickými pracovníky. Vymezení pojmů „zdravotní péče“ a „odborná zdravotní péče“ a jejich vzájemného vztahu v § 2 návrhu zákona o zdravotních sluţbách můţe být interpretováno tak, ţe součástí odborné zdravotní péče jsou i činnosti, které § 18 odst. 2 písm. b) atomového zákona a § 3 odst. 2 vyhlášky č. 146/1997 Sb., kterou se stanoví činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důleţité z hlediska radiační ochrany, poţadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků, řadí mezi tzv. činnosti zvláště důleţité z hlediska radiační ochrany (tj. vykonávání soustavného dohledu nad dodrţováním poţadavků radiační ochrany a hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření; řízení sluţeb v oblasti radiační ochrany), jsou – li vykonávány v souvislosti se zdravotní péčí. Tento způsob interpretace by ovšem nutně vedl k závěru, ţe uvedené činnosti zvláště důleţité z hlediska radiační ochrany mohou být ve zdravotnictví poskytovány pouze osobami, jeţ disponují odbornou způsobilostí ve smyslu zákona č. 95/2004 Sb., resp. zákona č. 96/2004 Sb., tj. pouze zdravotnickými pracovníky. Tato právní konstrukce by fakticky zabránila výkonu činností zvláště důleţitých z hlediska radiační ochrany, které reálně nejsou „poskytováním diagnostických, léčebných a jiných zdravotních výkonů“ a nemají ţádný vztah k péči o zdraví pacienta, jiným osobám, neţli subjektům s výše uvedenou

100/196

způsobilostí, tedy zejména profesím „radiologických technik“, „radiologický asistent“ a „radiologický fyzik“ ve smyslu vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Tím by prakticky, při současném kritickém nedostatku radiologických fyziků a jiných povolání s vyţadovanou odbornou způsobilostí, byl znemoţněn výkon citovaných činností zvláště důleţitých z hlediska radiační ochrany, čímţ by došlo i k dramatickému negativnímu dopadu na úroveň radiační ochrany ve zdravotnictví. Je tedy nezbytné v navrţeném zákoně zdůraznit vyloučení činností zvláště důleţitých z hlediska radiační ochrany z kategorie zdravotní péče či z kategorie odborná zdravotní péče. Tímto vyloučením nebudou jakkoli postiţeny poţadavky na odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků dle zákona č. 95/2004 Sb. a zákona č. 96/2004 Sb., bude však umoţněno provádění činností zvláště důleţitých z hlediska radiační ochrany ve zdravotnictví i jinými subjekty, např. na základě outsourcingu, čímţ se zajistí ţádoucí úroveň radiační ochrany Na závěr podotýkáme, ţe tato problematika byla předmětem řady dřívějších jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, a to bohuţel s nejednoznačným výsledkem. Věcný spor o to, zda uvedené činnosti související s radiační ochranou ve zdravotnických zařízeních mohou poskytovat i nezdravotničtí pracovníci je veden mezi SÚJB a Ministerstvem zdravotnictví od roku 2005, od přípravy novely vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, (č. 499/2005 Sb.). Ministerstvo zdravotnictví vzneslo dvě následující zásadní připomínky týkající se této problematiky: „Na pracovištích provádějících lékařské ozáření, s výjimkou pracovišť se zubními, kabinovými rtg přístroji a kostními denzitometry vykonává funkci dohlíţejí osoby radiologický fyzik.“ Ze strany SÚJB nebylo akceptováno. Přejímací zkoušky u radiologických zařízení mohou provádět pouze osoby, které mají způsobilost podle vyhlášky č. 424/2004, tj. radiologický fyzik, technik a asistent. SÚJB v tomto případě neakceptoval zcela, ale do novely vyhlášky je vloţena věta, ţe „pokud se jedná o poskytování zdravotní péče“ je nutná výše uvedená specializovaná způsobilost v gesci Ministerstva zdravotnictví. Své připomínky Ministerstvo zdravotnictví zdůvodňovalo svým výkladem č. 424/2004 Sb., v níţ jsou uvedeny činnosti jednotlivých zdravotnických profesí, včetně činností zvláště důleţitých z hlediska radiační ochrany. Správně je ve

101/196

§ 16 odst. 1 i) zásadní připomínka

vyhlášce uveden odkaz na atomový zákon a jeho prováděcí předpisy, leč aţ do doby přípravy novely vyhlášky č. 307/2002 Sb. nebyla vyhláška č. 424/2004 Sb. interpretována jinak, neţ ţe tyto profese mají také odbornou způsobilost vykonávat uvedené činnosti zvláště důleţité z hlediska radiační ochrany, za podmínky, ţe si doplní zvláštní odbornou způsobilost, podle citovaných předpisů v radiační ochraně. Příslušná ustanovení nebyla vykládána tak, ţe tyto činnosti nesmí ve zdravotnictví vykonávat jiné osoby (např. smluvně), které taktéţ splňují podmínku odborné i zvláštní odborné způsobilosti, dané předpisy v radiační ochraně. Nový způsob výkladu, vylučující jiné, neţ zdravotnické subjekty, byl zástupci Ministerstva zdravotnictví poprvé uţit aţ v souvislosti s novelizací vyhlášky č. 307/2002 Sb., pro své potenciální negativní důsledky na úroveň radiační ochrany ve zdravotnictví (zejména pro faktickou nemoţnost zajistit dostatek osob, které by disponovaly obojí odbornou způsobilostí) je však nepřijatelný. Takţe podle názoru SÚJB oprávnění provádět činnosti zvláště důleţité z hlediska radiační ochrany nelze přisuzovat pouze profesím „radiologických technik“, „radiologický asistent“, „radiologický fyzik“, ale všem osobám, které splní podmínky odborné a zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 18/1997 Sb. a jeho prováděcích předpisů. S tímto rozporem byla novela vyhlášky č. 307/2002 Sb. předána legislativní radě, která s ní projevila souhlas. Navrhujeme slova „k činnostem vedoucím k lékařskému ozáření a činnostem s Připomínka přijata tím souvisejícím podle jiného právního předpisu“ nahradit slovy „podle jiného právního předpisux)“. Poznámka pod čarou č. x zní „Zákon č. 18/1997 Sb., o mírové vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou by případně měla být přizpůsobena jiţ dříve vloţené poznámce pod čarou dle připomínky č. 1. V návrhu zákona původně uvedená dikce „povolení k činnostem vedoucím k lékařskému ozáření a činnostem s tím souvisejícím“ je zavádějící. SÚJB nevydává povolení takto v atomovém zákoně explicite vyjádřená a obecná formulace v tomto duchu by mohla vzbuzovat v adresátech normy pochybnost o jaká povolení se jedná. Dle atomového zákona vydává SÚJB v oblasti zdravotnictví zejména povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření (§ 9 odst. 1 písm. i) atomového zákona), ovšem tento typ povolení se vztahuje i na činnosti, které nikoli nezbytně musí vést k lékařskému ozáření, jak o tom hovoří návrh zákona o zdravotních sluţbách. Tato skutečnost je moţným zdrojem

102/196

§ 18 odst. 2 a) bod 7 zásadní připomínka

§ 63 odst. 1 b) zásadní připomínka

§ 70 odst. 1 a) bod 4 zásadní připomínka

nejasností ohledně výkladu a aplikace normy. Jeví se tedy vhodnější, ponechat obecné vymezení druhů povolení, doplněné odkazem na atomový zákon. Doporučujeme zrušit slova „k činnostem vedoucím k lékařskému ozáření a činnostem s tím souvisejícím“. Obdobně jako u připomínky č. 2 platí i v tomto případě, ţe takto zvolená dikce je při porovnání s právní úpravou v atomovém zákoně matoucí. Pro účely právní úpravy v zákoně o zdravotních sluţbách bude dostatečné obecné vymezení povolení vydaného SÚJB. Navrhujeme za slova „správních orgánů“ vloţit slova „a inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost“. Inspektoři SÚJB v praxi potřebují k výkonu kontrolní činnosti, např. při kontrole aplikace ionizujícího záření v radioterapii podle Úřadem schváleného programu zabezpečování jakosti, nahlíţet do zdravotnické dokumentace. Dle navrţeného znění příslušného ustanovení je tato pravomoc svěřena pouze „zdravotnickým pracovníkům správních orgánů“, tj. např. lékařům SÚJB, jichţ je však limitovaný počet a výkon dozorových funkcí SÚJB by tak byl výrazně omezen, čímţ by zároveň bylo ohroţeno naplňování směrnice Rady 97/43/Euratom o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom. Doporučujeme zváţit, zda vůbec zřizovat Národní registr dávek z lékařského ozáření. Navrhujeme odloţit účinnost dotčených ustanovení nejméně do roku 2014 (§ 125), vymezit soubor shromaţďovaných údajů tak, aby obsahoval např. přehled místních diagnostických referenčních úrovní či jiné zprůměrňované informace, nikoliv informace o kaţdém pacientovi a inkorporovat do následujících ustanovení pravomoc SÚJB nahlíţet do registru (§ 71 odst. 4). Problematika zavedení Národního registru dávek z lékařského ozáření patří k dlouhodobě diskutovaným tématům na úrovni ústředních orgánů veřejné správy, ale i na odborných fórech. Přestoţe nelze pochybovat o dlouhodobých potenciálních pozitivních důsledcích tohoto kroku, existuje řada argumentů směřujících proti jeho provedení, jeţ dle našeho názoru nelze opomíjet. Problematika zavedení Národního registru dávek z lékařského ozáření patří k dlouhodobě diskutovaným tématům na úrovni ústředních orgánů veřejné správy, ale i na odborných fórech. Přestoţe nelze pochybovat o dlouhodobých potenciálních pozitivních důsledcích tohoto kroku, existuje řada argumentů směřujících proti jeho provedení, jeţ dle našeho názoru nelze opomíjet.

103/196


Po projednání od připomínky ustoupeno Bude doplněno, ţe nahlíţet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta mohou

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání správních orgánů oprávnění k výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání přizvané ke kontrole v rozsahu jejich pověření,

Po projednání od připomínky ustoupeno Přechodné období stanoveno na 2 roky.

V průběhu řady dřívějších jednání k této věci, která se konala mezi Ministerstvem zdravotnictví a SÚJB (např. dne 3. 4. 2007), popř. mezi zástupci příslušných odborných a profesních organizací (např. Radiologické společnosti ČLS JEP), byly proti vytvoření Národního registru dávek z lékařského ozáření vzneseny následující námitky: povinnost zasílat data do registru by kladla neúměrné nároky na menší zdravotnická zařízení, registr by mohl oslabit zodpovědný přístup jednotlivých zdravotnických zařízení k vedení úplné evidence o jimi prováděném lékařském ozáření, včetně postupů pro stanovování dávek pacientů, většina přístrojů není vybavena ukazatelem dávky či dávkového příkonu. Dávky, které obdrţí pacienti, je sice moţno stanovit výpočtem, ale výpočet je moţno provést pouze na základě znalostí řady parametrů a podmínek vyšetření (pacient, geometrické podmínky, projekce, expoziční data, přístrojová data, atd.), kalkulace těchto dávek je v kompetenci radiologických fyziků, ti však zatím na velké většině příslušných pracovišť nejsou, vedení navrhovaného národního registru těchto dávek je nad rámec poţadavků legislativy EU, resp. směrnice Rady 97/43/Euratom o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom, dle údajů UZIS bylo v roce 2003 provedeno v ČR celkem zhruba 10,200.000 radiodiagnostických výkonů s pouţitím rtg záření. Stejný počet poloţek by tedy musel zaznamenat národní registr v jednom roce. Je tedy jasné, ţe zpracovávání registru by si vyţádalo obrovské navýšení administrativy. Bylo by nutné navýšit počty administrativních pracovníků i výpočetní techniky. Finanční náklady projektu by se tedy pohybovaly celostátně v řádu desítek milionů Kč ročně. Lze předpokládat, ţe náklady (nejen přímé finanční) na zavedení tohoto registru by byly ve značné nerovnováze vůči přínosům projektu. Jako účelný by se jevil jednodušší registr, například registr místních diagnostických referenčních úrovní či podobný registr obsahující zprůměrňované informace, nikoliv informace o kaţdém pacientovi. Pro definitivní rozhodnutí je třeba důkladně zváţit všechny klady a zápory zavedení Registru (provést optimalizační studii).

104/196




Obdobný registr také není realizován v jiných státech, a to ani v členských státech EU. Navrhujeme vypustit slova „a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost“. V případě hromadných událostí by měly být postupy pro radioaktivní kontaminaci těl připraveny předem v rámci krizového plánování v integrovaném záchranném systému. Konzultace s SÚJB se jeví jako nadbytečná. Navrţené stanovisko SÚJB nad to nemá v návrhu vymezené formální a obsahové aspekty a není řešen jeho vztah k rozhodnutím jiných orgánů v rámci integrovaného záchranného systému. Stanovisko SÚJB ad hoc by bylo vhodné zachovat pouze v případě, ţe tato oblast nebude v rámci integrovaného záchranného sytému řešena. V takovém případě by bylo nutné detailněji upravit povahu stanoviska a jeho postavení v systému krizového řízení. Navrhujeme vloţit nové písmeno e), které zní: „e) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde – li o poskytovatele poskytující zdravotní sluţby, jejichţ součástí je lékařské ozáření,“. Vzhledem k úzkému věcnému i formálnímu propojení právních úprav lékařského ozáření v atomovém zákoně a zákonech o zdravotních sluţbách a specifických zdravotních sluţbách je k efektivnímu výkonu veřejné správy v této oblasti nutné zavedení dozorových pravomocí SÚJB, jakoţto ústředního orgánu státní správy pro dohled nad zajištěním radiační ochrany. Jen pokud bude SÚJB prostřednictvím svých kontrolních pracovníků způsobilý kontrolovat naplňování některých povinností poskytovatelů, jak jsou vymezeny v navrhované zdravotnické legislativě, dojde k vytvoření komplexního systému veřejné správy v této oblasti a zároveň bude vyhověno poţadavkům směrnice Rady 97/43/Euratom o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom, týkajících se zajištění dozoru členskými státy. Pominutí dozorové pravomoci SÚJB by nutně vedlo k neţádoucí separaci státních dozorových funkcí a negativně by se projevilo na celkové úrovni radiační ochrany v ČR. Pominutí dozorové pravomoci SÚJB by nutně vedlo k neţádoucí separaci státních dozorových funkcí a negativně by se projevilo na celkové úrovni radiační ochrany v ČR. Navrhujeme vloţit nový odstavec 5, který zní: „(5) Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroluje, zda je poskytovatelem prováděn interní a externí klinický audit a zda jsou přijímána opatření na

105/196



Po projednání od připomínky ustoupeno Obecně je kontrolní pravomoc svěřena registrujícímu orgánu.

základě výsledků interního a externího klinického auditu.“.

Kontrolní pravomoce SUJB jsou stanoveny zvláštním zákonem.

Zakotvení předmětu kontrolní činnost SÚJB ve výše uvedených oblastech je nezbytným předpokladem pro efektivní výkon státního dozoru nad radiační ochranou při poskytování zdravotní péče. SÚJB jako nositel primární kompetence v oblasti radiační ochrany takto získá potřebné informace o činnostech poskytovatele, které mají význam pro zajištění radiační ochrany. Místní radiologické standardy a jejich dodrţování jsou podkladem pro soustavu technických a organizačních opatření s cílem omezit ozáření osob, jsou tedy také předpokladem radiační ochrany v širším smyslu. Konkrétní, ale i koncepční, zhodnocení radiační ochrany ve zdravotnictví je tak postaveno mj. na zkoumání místních radiologických standardů a přístupu poskytovatele k nim. Pro činnost SÚJB je dozor nad těmito aspekty zásadní. Jako nástroj dozoru státu nad příslušnými aspekty radiační ochrany při poskytování zdravotních sluţeb je zvolena kontrola provádění příslušných auditů a přijímání opatření na základě jejich výsledků. Zakotvení předmětu kontrolní činnost SÚJB ve výše uvedených oblastech je nezbytným předpokladem pro efektivní výkon státního dozoru nad radiační ochranou při poskytování zdravotní péče. SÚJB jako nositel primární kompetence v oblasti radiační ochrany takto získá potřebné informace o činnostech poskytovatele, které mají význam pro zajištění radiační ochrany. Místní radiologické standardy a jejich dodrţování jsou podkladem pro soustavu technických a organizačních opatření s cílem omezit ozáření osob, jsou tedy také předpokladem radiační ochrany v širším smyslu. Konkrétní, ale i koncepční, zhodnocení radiační ochrany ve zdravotnictví je tak postaveno mj. na zkoumání místních radiologických standardů a přístupu poskytovatele k nim. Pro činnost SÚJB je dozor nad těmito aspekty zásadní. Jako nástroj dozoru státu nad příslušnými aspekty radiační ochrany při poskytování zdravotních sluţeb je zvolena kontrola provádění příslušných auditů a přijímání opatření na základě jejich výsledků. Úřad pro ochranu osobních údajů zásadní připomínka

Návrh je nutno dát do souladu s legislativními pravidly. Zejména je nutné respektovat čl. 39 odst. 2 legislativních pravidel.

106/196


§ 24 odst. 3, § 32 odst. 1 a 4, § 54 odst. 3 písm. c), § 63 odst. 1 písm. d), odstavec 4 písm. a), § 117 odst. 1 písm. f) zásadní připomínka




Název zákona zní: „zákon o zdravotních sluţbách“.¨Název zákona má být stručný a výstiţný. V těchto §§ se slova „kopie nebo“ zrušují. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Kopie je to samé, co opis. Oba pojmy jsou totoţné, protoţe „kopie“ (původně Do důvodové zprávy doplněno, ţe opisem se „copia“) je toliko latinský výraz pro český ekvivalent „opis“. Podle Slovníčku rozumí „ruční opis“, ne kopie. archivní terminologie I, Praha 1954, je „kopista: opisovač, zejména starých písemností“; „opis, kopie, apographum, transsumpt. copia, Abschrit: současně nebo dodatečně zhotovená reprodukce textu originálu. Druhy opisů: prostý, ověřený (legalizovaný, notářem nebo soudem), copia vidimata, vidimus, transsupt (copia imitativa, Nachzeichnung), napodobující i písmo, podpisy a jiné vnější značky originálu, fotokopie (fotografickou nebo jinou mechanickou cestou pořízený opis), opis opisu (copia copiae), opis zhotovený nikoliv z originálu, ale z jiného opisu.“ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Systematické odsunutí práv pacienta, dokonce aţ za správní řízení o Nejprve musí vzniknout ZZ, poskytovatel musí zdravotnickém zařízení, je výrazem přezíravého postoje předkladatele k získat oprávnění a pak teprve mají pacienti mít kde pacientům a jejich redukci z primárního subjektu zdravotních sluţeb na jejich uplatňovat svá práva. pouhý objekt. Připomínka přijata Je to skutečně tak, ţe v evidenci nejsou osobní údaje pacienta a jde jen o v evidenci nebudou uvedeny údaje o pacientovi statistiku? Ustanovení se zrušuje. Pokud jde jen o statistiku, pak je odstavec 19 neúčelný.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Existuje věcný důvod pro zasílá evidence KÚ a zdravotním pojišťovnám. Můţe to ukázat na odmítání pacientů ve zvýšené míře a pak by měl nastoupit kontrolní mechanismus. Ustanovení § 45 zní: „Nelze-li běţným způsobem zjistit bydliště pacienta, osob Po vysvětlení od připomínky ustoupeno jemu blízkých nebo zákonných zástupců, a je-li tento osobní údaj v rámci viz. připomínka MV, kdy navrhují, aby MZ získalo poskytování zdravotních sluţeb nezbytný, obrátí se poskytovatel zdravotních přímý vstup do evidence. sluţeb na policii.“ ÚOOÚ zdůrazňuje a znovu opakuje své vyjádření k návrhu věcného záměru, ţe nelze souhlasit s tím, aby poskytovatelé zdravotních sluţeb byli oprávněni poţádat ministerstvo vnitra o poskytnutí adresy místa trvalého pobytu pacienta, osob jemu blízkých nebo zákonných zástupců, pokud je tento údaj v rámci poskytování zdravotních sluţeb nezbytný a pokud jej nelze zjistit běţným způsobem. Místo toho se musí obrátit na policii, s čímţ počítá i návrh nového zákona o Policii České republiky a ÚOOÚ jej pro případ plnění právních povinností podporuje.

107/196



§ 49 odst. 1





§ 70 a 71 zásadní připomínka

ROZPOR

Ustanovení je nutno dopracovat. Institut mlčenlivosti podle § 48 návrhu by měl korespondovat s moţnostmi nahlíţet do zdravotnické dokumentace podle § 63 návrhu, a to vzhledem k tomu, ţe první z traktovaných institutů se v zásadě překrývá a přesahuje druhý. Tedy např. pokud zdravotnický pracovník můţe podle § 63 v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních sluţeb nahlíţet do dokumentace, nemělo by být totéţ povaţováno za porušení mlčenlivosti, jak lze dovodit z § 48. Ustanovení je nutno dopracovat. Je třeba ujasnit, zda součástí zdravotní dokumentace podle části páté jsou i údaje o zemřelých osobách, resp. údaje o nenarozených dětech. Z definice pacienta podle § 3 odst. 1 návrhu lze např. vyvodit, ţe údaje o zemřelém je nutno z této dokumentace vyčlenit Je třeba výslovně stanovit, jak se nakládá se zdravotní dokumentací pro případ, ţe pacient změní poskytovatele. Ustanovení se zrušuje. Jako alternativu ÚOOÚ navrhuje doplnit slovo „zejména“. Ustanovení je nadbytečné a tím i matoucí – nejde o zpracování pouze ve vyjmenovaných dvou případech I v případě akceptování alternativní nabídky by tato právní norma byla i nadále nadbytečná, ale nemátla by. Ustanovení se zrušuje. Jde o zbytečné, neboť pouze deklaratorní, ustanovení.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pokud pacient změní poskytovatele, předá se novému poskytovateli výpis ze ZD a originál ZD zůstává u původního poskytovatele (kontrola, stíţnost) a skartuje v souladu se lhůtami ve vyhl. o ZD. Doplněno do důvodové zprávy. Připomínka přijata

doplněno slovo „zejména“

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jedná se o povinnost stanovenou poskytovateli a za její porušení bude (v méně závaţných pochybeních můţe být) odejmuto oprávnění. Ustanovení bude definováno srozumitelněji. Ustanovení se zrušuje. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Toto ustanovení, přestoţe si je ÚOOÚ vědom toho, ţe institut „utajených Na ZD se bude uvádět kód, který si vytvoří porodů“ tu není nový, nedává smysl. Například není jasné, jak by ţena poskytovatel a předá jej téţ pacientce. prokázala, ţe je to právě její dokumentace, kdyţ by ţádala o její otevření, kdyţ je dokumentace zapečetěná. V právní normě chybí, jaká ţena můţe o otevření dokumentace ţádat. V § 63 se odstavec 1 označuje jako odstavec 2 a odstavec chybně označený Připomínka přijata jako „4“ (ve skutečnosti 2. odstavec) jako odstavec 1. Oprávnění pacienta nahlíţet do zdravotnické dokumentace je primární. Oprávnění ostatních osob je toliko odvozené. Ustanovení je nutno dořešit. Připomínka přijata částečně Zejména se jedná o jasné stanovení toho, kdo a pro jaké účely můţe vyuţívat Na základě poţadavku UOOU byl výčet národních osobní údaje zde vedené. zdravotních registrů doplněn do přílohy zákona.

108/196

§ 72 odst. 1j zásadní připomínka

slova „údaj o počtu šetřených stíţností a“ se zrušují. Připomínka nepřijata Tento údaj nemá ţádnou informační hodnotu. Rovněţ právní norma: „údaj o pravomocně uloţených sankcích souhrnně za kalendářní rok“ by měla být znovu zváţena, neboť je zásadní rozdíl mezi sankcí uloţenou za drobné porušení právních předpisů a sankcí uloţenou za jejich hrubé porušení


Do § 72 se doplňuje odstavec 3, který zní: „Správcem registru poskytovatelů na území kraje je krajský úřad.“ ÚOOÚ znovu opakuje své vyjádření k návrhu věcného záměru, ţe poţaduje, aby registr poskytovatelů zdravotních sluţeb byl decentralizovaný, tj. krajský, přičemţ ministerstvo zdravotnictví můţe dbát o jednotnou metodiku této databáze. je nutno zrušit rodné číslo. Rodné číslo je pro registr zdravotnických pracovníků nadbytečné. Stejně tak je nadbytečné nechat veřejně přístupné datum narození (vizte odstavec 2 tohoto ustanovení), které nijak nesouvisí s výkonem jejich povolání. písmeno a) zní: „veřejně nepřístupný,“. Ačkoliv ÚOOÚ v rámci projednávání věcného záměru poţadoval registr zdravotnických pracovníků zcela zrušit, tento rozpor byl vypořádán tím, ţe ÚOOÚ souhlasil s existencí tohoto registru pouze za podmínky, ţe bude neveřejný. Předkladatel by měl tento závěr, na němţ se s ÚOOÚ shodl, respektovat. Ustanovení je nutno dopracovat. Stejně tak bude třeba zváţit obsah tohoto informačního systému, okruh poskytovatelů resp. jejich povinností, tyto totiţ evidentně nelze rozšiřovat nad míru stanovenou zákonem, jak zřejmě předpokládá toto ustanovení.


Ustanovení a obdobná ustanovení je nutno přepracovat. Předkladatel musí rozlišovat mezi fyzickými osobami podnikateli a fyzickými osobami nepodnikateli. Obě skupiny mají rozdílný rozsah identifikačních údajů. Nelze směšovat údaje o fyzické osobě jako člověku (adresa trvalého pobytu a datum narození) a FO podnikající (IČO). V opačném případě se bude opakovat problém s identifikačn

Připomínka nepřijata V zákoně nikde nemáme upraveno číslo oprávnění – mohlo by jít pouze o spisovou značku (viz § 17 odst. 1 sprívního řádu)

ROZPOR

§ 74 odst. 1 zásadní připomínka § 74 odst. 2a zásadní připomínka

ROZPOR

§ 76 odst. 2a zásadní připomínka

ROZPOR § 109 odst. 2b) zásadní připomínka

ROZPOR

Konfederace kultury a umění

109/196


Bude se sbírat jen datum narození, které bude neveřejný údaj. Připomínka nepřijata

Jde o srovnatelné identifikační údaje jako např. u ţivností včetně IČO.



§ 2 odst. 1 a pododst. 5c) zásadní připomínka

§ 42 odst. 2 a) zásadní připomínka


KUK podporuje a bezvýhradně se připojuje k zásadním připomínkám Českomoravské konfederace odborových svazů ze dne 18. 7. 2008. Povaţujte jejich zásadní připomínky rovněţ za zásadní připomínky Konfederace umění a kultury. Nad rámec připomínek ČMKOS uplatňuje KUK ještě následující připomínky: V návrhu se opakovaně objevuje nesprávné značení odstavců i písmen, coţ šablona výrazně komplikuje přehlednost a aplikovatelnost zákona, některé odkazy jsou dokonce nedohledatelné. Povaţujeme za nezbytné tato nesprávná označení v textu opravit. Povaţujeme za nezbytné konkrétněji definovat „osoby blízké“. kdo je osobo blízkou uvádí občanský zákoník, do zákona o ZS bude vyspecifikováno Kromě skutečnosti, ţe není zjevné, co je „veřejný zájem“, navíc není posléze nepochopení nikde v textu pouţíván, povaţujeme za závaţný problém, ţe není zřejmé, Všechny ZS hrezené ze zdravot. poj. jsou v jaké míře jsou tyto zdravotní sluţby vázány na platbu z veřejného povaţovány na ZS ve veřejném zájmu. zdravotního pojištění. Rovněţ není jasné, které veřejné rozpočty jsou předkladatelem míněny, k jakým sluţbám či péči se váţí a vysvětlení nelze dohledat dokonce ani v důvodové zprávě. Úvodem předkladatel v textu uvádí, ţe se za zdravotní péči povaţuje vodní záchranářská sluţba je v reţimu ţivnostenské „…udrţení a prodlouţení ţivota…“, zatímco v pododstavci 5., písm. c) je zákona; proto ji vylučujeme z odborné zdravotní vylučována vodní záchranná sluţba, coţ je paradoxní protimluv. Povaţujeme péče; spadá ale do definice zdravotní péče za nezbytné věcně upravit buď úvod nebo text pododstavce. Zároveň klademe otázku, jestliţe máme odbornou zdravotní sluţbu specifikovanou zákonem, to máme i nějakou neodbornou? Je třeba zváţit, zda je vůbec prospěšné pojmenovávat zdravotní péči jako odbornou. Dle navrhovaného textu by měli traumatologický plán zpracovávat všichni Připomínka přijata poskytovatelé včetně fyzických osob, coţ je pochopitelně nerealizovatelné. Povaţujeme za nezbytné specifikovat tyto poskytovatele s vyloučením ambulantních zařízení. Stejně jako k návrhu zákona o zdravotnické záchranné sluţbě v souvislosti s tímto paragrafem klademe otázku – předkladatel počítá s další právní normou ohledně úpravy ohledání zemřelých a vystavování Listu o prohlídce zemřelého? Z předloţeného materiálu není záměr předkladatele zjevný, jsme však toho názoru, ţe úprava náleţitostí předmětné problematiky je zcela nezbytná, a to nejméně souběţně s tímto zákonem.

110/196

Připomínka přijata bude vyhláška – zmocnění v § 90


Královehradecký kraj § 47 odst. 1 písm. b) zásadní připomínka



V návaznosti na skutečnost, ţe ne vţdy je pacient schopen si stěţovat na práci Připomínka nepřijata poskytovatele a ne vţdy má „osoby blízké“, poţadujeme rozšíření Stěţovatel můţe komukoliv napsat plnou moc a oprávněných osob k podání stíţnosti o další dotčené či zastupující osoby. pověřit ho podáním stíţnosti. Tento poţadavek úzce souvisí s kvalitní formulací definice „osoby blízké“ (viz naše připomínka 2) k § 1, odst.1). toto ustanovení je zaloţeno na velmi silné etické vyspělosti poskytovatele zdravotních sluţeb, domníváme se, ţe je velmi křehká hranice pro zneuţití tohoto ustanovení. Jak bude například zajištěna zdravotní péče pro obyvatelstvo v době pandemií (neboť se v tomto případě jedná o situaci, která představuje přímé ohroţení ţivota či zdraví poskytovatele zdravotních sluţeb)? lze pod pojem „nezávislý odborník“ zahrnout soudní znalce, jeţ by krajský úřad případně oslovil. Poţadujeme, aby ministerstvo, jako vrcholný orgán státní správy, vytvořilo registr těchto odborníků, neboť existuje důvodná obava z toho, ţe oslovení odborníci nebudou mít zájem na spolupráci s krajským úřadem. V praxi se stále potýkáme s problémem, ţe odborníci odmítají účast na znaleckých komisích. Poţadujeme, aby byla jasně stanovená povinnost oslovených odborníků spolupracovat s krajskými úřady. Lze povaţovat lékaře oddělení zdravotnictví krajského úřadu za nezávislého odborníka ve smyslu ustanovení § 94?

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Poskytovatel, který odmítne, musí pacientovi zajistit jiného poskytovatele. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno můţe jít téţ o soudní znalce jejich seznam je v gesci MS a je na internetu Ale ani tento seznam nevyloučí moţnost odmítnout vypracovat odborný posudek. Navrhovanou povinnost nelze vynutit.

I tento lékař můţe zpracovat posudek, pokud si na něj vzhledem ke své odbornosti troufne. Nezávislost musí být ve vztahu k poskytovateli. Pro činnost registrujícího orgánu je nezbytně nutné, aby i všechny prováděcí Po vysvětlení od připomínky ustoupeno předpisy vydané k tomuto zákonu měly rovněţ stejnou účinnnost s tímto Se stejnou účinností se počítá. zákonem. Pokud má být přeregistrace NZZ provedena ve lhůtě stanovené tímto Bez PVT vyhlášky by úkoly dané KÚ nebyla zákonem a v souladu s tímto zákonem, je nezbytně nutné, aby se mohlo moţné. postupovat podle těchto vyhlášek, zejména vyhlášky týkajících se poţadavků na personální, věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení. Navrhovanou lhůtu 24 měsíců pro získání oprávnění k provozování NZZ podle Připomínka přijata tohoto zákona za zcela nereálnou. Po účinnosti tohoto zákona bude nezbytně Upraveno na 36 měsíců. nutné řešit na krajském úřadě personální obsazení oddělení zdravotnictví. S počtem pracovníků, kterým oddělení zdravotnictví v současnosti disponuje, je, vzhledem k ostatní prováděné agendě, splnit lhůtu 24 měsíců. Navíc zákon zřejmě počítá s tím, ţe poskytovatelé budou ţádat krajský úřad průběţně, coţ nelze předpokládat. Naopak, se lze důvodně domnívat, ţe poskytovatelé zdravot. sluţeb poţádají o „přeregistraci“ v nejzašším moţném termínu. Pak nebude správní orgán schopen dodrţet lhůty správního řízení. Vzhledem k této

111/196

skutečnosti a s ohledem na to, ţe zákon v § 122 odst. 2 stanoví, ţe pokud poskytovatel nezíská oprávnění do 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, nesmí zdravotní sluţbu poskytovat, hrozí následně kolaps poskytování zdravotní péče obyvatelům kraje. Pokud má krajský úřad jako správní orgán zajistit důsledné plnění všech povinností vyplývajících z tohoto zákona (s ohledem na povinné předávání informací dotčeným subjektům) musí vést registr poskytovatelů zdravot. sluţeb. Předpokládá se, ţe kaţdý kraj si povede svůj registr nebo bude součástí Národního registru poskytovatelů případně jakým jiným způsobem toto bude zajištěno. Pokud bude veden registr krajským úřadem, musí mít k jeho vedení udělen souhlas Úřadem pro ochranu osobních údajů? Poţadujeme, aby rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví byla vydávána orgánem ochrany veřejného zdraví na základě skutečně provedených místních šetření a shlédnutí provozoven. Máme negativní zkušenosti s vydáváním těchto rozhodnutí tzv. „od stolu“, kdy při námi provedeném následném místním šetření shledáváme prostory zcela nevyhovující pro provozování zdravotnického zařízení (údaje uvedené v předkládaném provozním řádu neodpovídají skutečnosti). Krajský úřad Plzeňského kraje § 12 odst. 2 zásadní připomínka

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Správcem bude MZ, registr musí mít jednotnou podobu. Registr poskytovatelů bude stanoven zákonem. bude doplněno do novelizace z. o ochraně veřej. zdraví

Vykonává-li manţel či partner pro druhého manţela či partnera funkci Po vysvětlení od připomínky ustoupeno odborného zástupce, naplňuje tento vztah definici závislé práce dle ust. § 2 nepojmenovaná smlouva soukromého práva - není odst. 4 zákoníku práce. Závislá práce můţe být dle ust. § 3 zákoníku práce nutné blíţe definovat vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, přičemţ základními pracovněprávními vztahy podle zákoníku práce jsou pracovní poměr a právní vztahy zaloţené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tento pracovněprávní vztah však nemůţe být mezi manţeli či partnery. Přestoţe lze chápat snahu, aby funkce odborného zástupce a poskytovatele zdravotních sluţeb mohla existovat mezi manţeli či partnery, vzniká zde pochybnost, jaký typ smlouvy má být vlastně uzavírán a zda bude v souladu se zákoníkem práce. Současně je správní orgán stavěn do situace, kdy není zřejmé, jaký typ smlouvy splňuje poţadavky na smluvní vztah mezi poskytovatelem a odborným zástupcem, jde-li o manţele či partnery.

112/196


§ 16 odst. 2 c) zásadní připomínka § 16 odst. 3 c) zásadní připomínka § 18 odst. 1 písm. a) bod. 5 zásadní připomínka

§ 18 odst. 2 písm. a) bod 4 a 5 zásadní připomínka

§ 19 odst. 1 písm. d) zásadní připomínka § 19 odst. 1 zásadní připomínka

Dále není zřejmé, zda existenci smluvního vztahu mezi poskytovatelem a odborným zástupcem bude ţadatel prokazovat v rámci řízení o ţádosti o udělení oprávnění. Pokud ano, navrhujeme v § 18 odst. 2 písm. a) bod 3 doplnit o „smlouvu prokazující splnění podmínky dle § 12 odst. 2“. Navrhujeme za slovo „lékaře“ doplnit slova „v jednom z těchto oborů“. Zdůvodnění: Předpokládáme, ţe jsou-li poskytovány zdravotní sluţby ve více oborech specializačního vzdělávání, je zapotřebí získání samostatné způsobilosti alespoň v jednom z oborů, v nichţ jsou zdravotní sluţby poskytovány, nikoliv v jakémkoli z oborů. Navrhujeme písmena „g) aţ k)“ nahradit písmeny „g) aţ l)“ Zdůvodnění: Udělení oprávnění poskytovateli, který nemá vlastní zdravotnické zařízení, přestoţe u něj mohou trvat překáţky udělení oprávnění zakládá neodůvodněnou výhodu tomuto poskytovateli oproti ostatním. Navrhujeme písmena „f) aţ j)“ nahradit písmeny „f) aţ k)“ Zdůvodnění: Poskytování lázeňské léčebně rehabilitační zdravotní sluţby právnickou osobou by mělo být, tak jako v případě fyzické osoby, podmíněno vydáním povolení k vyuţívání přírodního léčivého zdroje ministerstvem. Za slova „záchranné sluţby“ navrhujeme doplnit slova „nebo v případě poskytování pouze domácích zdravotních sluţeb místo kontaktního pracoviště“. Zdůvodnění: V ţádosti o udělení oprávnění ţadatel uvádí místo poskytování zdravotních sluţeb, kterým je místo, v němţ budou zdravotní sluţby poskytovány. V případě poskytování pouze domácích zdravotních sluţeb jsou však tyto sluţby poskytovány v domácím prostředí pacienta, přičemţ místem setkání s poskytovatelem je kontaktní pracoviště. Místo kontaktního pracoviště by proto mělo být v ţádosti téţ uvedeno. Předkládání seznamů v navrţeném rozsahu, zejména v podmínkách fakultních nemocnic, extrémně zvýší administrativní zátěţ jak poskytovatelů tak i správních orgánů, a to bez moţnosti důsledných kontrol ze strany správních orgánů. V případě seznamu zdravotnických pracovníků budou navíc podléhat oznamovací povinnosti pouze změny týkající se zdravotnických pracovníků se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, coţ znamená, ţe zbylá část seznamu bude nadále pouze zaloţena u správního orgánu, bez moţnosti jeho dalšího vyuţití. Za slova „zdravotních sluţeb“ navrhujeme doplnit slova „nebo v případě poskytování pouze domácích zdravotních sluţeb místo kontaktního pracoviště“. Za písm. e) navrhujeme doplnit písmeno „f) datum zahájení poskytování zdravotních sluţeb“

113/196





Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ještě nejde o poskytovatele, ale ţadatele, o kterém KÚ nemá informace. Je tudíţ nezbytné, aby doloţil seznam personálu v rozsahu stanoveném vyhláškou.

Připomínka přijata Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Oprávnění poskytovat zdravotní sluţby vznikne

Zdůvodnění: Tento údaj je uváděn téţ v rozhodnutí o registraci NZZ dle zákona č. 160/1992 Sb. Současně jej poskytovatel uvádí v ţádosti o udělení oprávnění, přičemţ můţe mít své opodstatnění v případech, kdy poskytovatel hodlá zahájit poskytování zdravotních sluţeb v době po nabytí právní moci rozhodnutí. § 19 odst. 2 písm. d) a k Navrhujeme písmena „c) aţ e)“ nahradit písmeny „c) aţ f)“ § 19 odst. 3 písm. e) Zdůvodnění: S ohledem na připomínku k § 19 odst. 1 navrhujeme rozšířit náleţitosti rozhodnutí o udělení oprávnění právnické osobě, resp. organizační zásadní připomínka sloţce státu nebo organizační sloţce územního samosprávného celku, o datum zahájení poskytování zdravotních sluţeb. § 20 odst. 4 Nutno upřesnit, kterému orgánu členského státu EU se tato skutečnost oznamuje. zásadní připomínka § 21 odst. 1 Viz připomínka k § 18 odst. 2 písm. a) bod 4 a 5 zásadní připomínka § 21 odst. 2 zásadní připomínka



právní moci rozhodnutí. Je věcí poskytovatele, kdy po právní moci rozhodnutí začne zdravotní sluţby poskytovat. Poskytovatel tento údaj uvede v ţádosti. Připomínka přijata

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno KÚ oznámí MZ a to pak činí dál Po vysvětlení od připomínky ustoupeno oznamovací povinnost se bude týkat pouze odborných garantů, kteří budou stanoveni pro kaţdý obor poskytované odborné zp Povinnost oznámit změny v 10-ti denní lhůtě ode dne, kdy k nim došlo, Připomínka přijata koliduje s ust. § 12 odst. 4 a 5, dle kterého odborný zástupce oznamuje Bude oznamovat do 10 dnů od doby, kdy se o nich poskytovateli změny údajů o jeho osobě do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo, dozvěděl. přičemţ poskytovatel má další 10-ti denní lhůtu na ustanovení nového odborného zástupce. Je tedy moţné uvaţovat o případech, kdy odborný zástupce splní ve lhůtě dané § 12 odst. 4 svoji oznamovací povinnost, poskytovatel ve lhůtě dané § 12 odst. 5 ustanoví nového odborného zástupce, přesto však bude překročena lhůta daná § 21 odst. 2. V případě splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních Po vysvětlení od připomínky ustoupeno sluţeb vydává správní orgán pouze osvědčení o splnění těchto podmínek. platí část čtvrtá správního řádu; Vhledem k tomu, ţe zdravotní sluţby budou nadále poskytovány na základě obsah osvědčení lze dovodit z § 25 odst. 5 návrhu tohoto osvědčení, měly by být stanoveny náleţitosti tohoto osvědčení, popř. zákona uveden odkaz na přiměřené pouţití o náleţitostech rozhodnutí o udělení oprávnění dle § 19. V případě splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních Po vysvětlení od připomínky ustoupeno sluţeb vydává správní orgán pouze osvědčení o splnění těchto podmínek. Vhledem k tomu, ţe zdravotní sluţby budou nadále poskytovány na základě tohoto osvědčení, měly by být stanoveny náleţitosti tohoto osvědčení, popř. uveden odkaz na přiměřené pouţití o náleţitostech rozhodnutí o udělení oprávnění dle § 19. Chybné odkazy na § 19 odst. 4. Správně má být uveden odkaz na § 19 odst. 5 upraveno

114/196

§ 44, odst. 6 aţ 8 zásadní připomínka

§ 56 odst. 2, 3 a § 57 odst. 2 zásadní připomínka § 61 odst. 1 písm. a) zásadní připomínka

§ 61 odst. 1 písm. b) zásadní připomínka

§ 61 odst. 1 písm. c) zásadní připomínka § 61 odst. 4 zásadní připomínka

V odst. 6 v druhé větě navrhujeme vypustit slova „nebo na příslušný správní orgán“. V odst. 7 v druhé větě navrhujeme nahradit slova „příslušnému správnímu orgánu“ slovy „zdravotní pojišťovně, jejímţ pojištěncem pacient je“. Odst. 8 navrhujeme vypustit. Zdůvodnění: Za zajištění zdravotní péče svým pojištěncům jsou odpovědné zdravotní pojišťovny. Současně právě zdravotní pojišťovny mají k dispozici údaje, na základě kterých je moţné posoudit podmínky odmítnutí dle ust. § 44 odst. 1. Evidence odmítnutí by proto měla být zasílána přímo příslušným zdravotním pojišťovnám, které tak mohou, zejména prostřednictvím smluv s jednotlivými poskytovateli, zvyšovat komfort, popř. jinými nástroji modifikovat dostupnost zdravotní péče pro své pojištěnce. Správní orgán by se v této oblasti stal pouhým „skladovatelem“ zaslané evidence, která by měla zajímat především zdravotní pojišťovny. V poslední větě navrhujeme za slova „zdravotnickou dokumentaci“ doplnit slova „a její soupis“. Zdůvodnění: Z důvodu jednoznačné evidence převzaté zdravotnické dokumentace krajským úřadem, navrhujeme stanovit poskytovateli povinnost předat téţ soupis zdravotnické dokumentace. Před slova „§ 56 odst. 2 postupuje obdobně podle § 54 odst. 3 písm. c) a d)“ navrhujeme doplnit slova „§ 55 odst. 2“ Zdůvodnění: K převzetí zdravotnické dokumentace krajskému úřadu můţe dojít téţ za podmínek stanovených v § 55 odst. 2, přičemţ není upraven další postup krajského úřadu po tomto převzetí. V daném případě dochází k převzetí zdravotnické dokumentace za obdobných podmínek jako dle ust. § 56 odst. 2 a následný postup krajského úřadu by tak měl být stejný. Slova „§ 57 odst. 1“ navrhujeme nahradit slovy „§ 57 odst. 2“ Zdůvodnění: Dle ustanovení § 57 odst. 1 nedochází k předání zdravotnické dokumentace krajskému úřadu. K předání zdravotnické dokumentace zanikající právnické osoby, která zajišťovala pracovně lékařské sluţby, dochází za podmínek dle § 57 odst. 2. Slova „podle § 57 odst. 2“ navrhujeme vypustit. Zdůvodnění: S ohledem na připomínku k § 61 odst. 1 písm. b) je tento odkaz duplicitní. Slova „§ 54 odst. 2 písm. c), § 56 odst. 2, § 57 a § 58“ navrhujeme nahradit slovy „§ 54 odst. 2 písm. c), § 55 odst. 2, § 56, § 57 a § 58“. Zdůvodnění: Náleţitosti soupisu zdravotnické dokumentace by se měly

115/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Upraveno, ţe evidenci odmátnutí bude poskytovatel zasílat přímo téţ zdravotním pojišťovnám.



Připomínka přijata upraveno

Připomínka přijata upraveno Připomínka přijata upraveno


§ 72 odst. 2 písm. a) zásadní připomínka § 73 odst. 1 zásadní připomínka

§ 82, odst. 3 zásadní připomínka § 115 odst. 1 písm. f) a g) zásadní připomínka

§ 116 odst. 1 písm. e) a f) zásadní připomínka

vztahovat na všechny případy, kdy dochází k jeho předání krajskému úřadu či jinému poskytovateli. Navrhujeme rozšířit okruh osob oprávněných nahlíţet do zdravotnické dokumentace o nezávislého odborníka a členy nezávislé odborné komise, jejichţ nahlédnutí by se dle ust. § 64 odst. 5 nezaznamenávalo. Zdůvodnění: Bez moţnosti nahlédnutí do zdravotnické dokumentace těmito osobami, bude poměrně nemoţné vyřizovat stíţnosti. Za slova „hlášeného pobytu“ navrhujeme vloţit slova „data narození“. Zdůvodnění: Nedomníváme se, ţe datum narození fyzické nebo odborného zástupce má být veřejně přístupným údajem. V § 73 odst. 1 písm. a) navrhujeme slova „§ 72 odst. 1 příslušný správní orgán“ nahradit slovy „§ 72 odst. 1 písm. a) aţ c) a e) aţ j) příslušný správní orgán“. V § 73 odst. 1 písm. b) navrhujeme slova „§ 72 odst. 1 písm. k) aţ m) poskytovatelé“ nahradit slovy „§ 72 odst. 1 písm. d), k) aţ o) poskytovatelé“. Zdůvodnění: Navrhujeme zpřesnění odpovědnosti za předání údajů do Národního registru poskytovatelů, kdy v navrhovaném znění dochází k duplicitní povinnosti správního orgánu i poskytovatele předávat stanovené údaje. Správní orgán tak dle námi navrţené úpravy bude předávat pouze ty údaje, které jsou mu sděleny na základě ţádosti o udělení oprávnění. Za předání ostatních údajů neuváděných v ţádosti o udělení oprávnění by odpovídal poskytovatel. Opakovaně není dořešeno legislativně přijatelné řešení, které umoţní jednotlivým krajům splnit tyto povinnosti. Věcně příslušným k řešení těchto přestupků, jejichţ objektivní stránka spočívá v nepředání údajů do NIZS, resp. v neumoţnění správci NZIS kontroly sdělování údajů do NIZS, je krajský úřad. Pokud je správce NZIS pověřen shromaţďováním, zpracováváním údajů a kontrolou sdělování těchto údajů, povaţujeme za procesně neefektivní, má-li být věcně příslušným k projednání přestupků orgán odlišný od správce NZIS. Právě správce NZIS má bezprostřední informace o konání či nekonání potencionálního pachatele tohoto přestupku a k udělování sankcí by měl být příslušným orgánem ten, vůči kterému má být splněna povinnost. Viz připomínka k § 115 odst. 1 písm. f) a g). Věcně příslušným k projednání správního deliktu dle § 115 odst. 1 písm. e) je paradoxně krajský úřad, který by měl postihovat jednání krajského úřadu, pokud v rozporu s § 68 odst. 4 písm. c) nepředává údaje v případě Národního registru poskytovatelů.

116/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno stíţnost se nebude šetřit, pokud stěţovatel nevysloví souhlas s nahlíţením Připomínka přijata Připomínka přijata

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ustanovení bude přepracováno.


§ 116 odst. 1 g) zásadní připomínka § 117 odst. 3 a) zásadní připomínka § 117 odst. 3 písm. g) bod 2 zásadní připomínka § 117 odst. 3 písm. p) zásadní připomínka § 117 zásadní připomínka § 125 písm.a) zásadní připomínka

§ 125 písm. b) zásadní připomínka

S ohledem na předchozí připomínku navrhujeme, aby věcně příslušným Po vysvětlení od připomínky ustoupeno k projednání tohoto správního deliktu bylo ministerstvo, které uděluje oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, nikoliv další orgán. Příslušným k projednání správního deliktu, jehoţ objektivní stránkou je Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nesplnění informační povinnosti, by měl být orgán ochrany veřejného zdraví, vůči němuţ měla být povinnost plněna. Slova „příslušnému správnímu orgánu“ navrhujeme nahradit slovy „zdravotní Po vysvětlení od připomínky ustoupeno pojišťovně, jejímţ pojištěncem pacient je“. Viz připomínka k § 115 odst. 1 písm. f) a g)


Navrhujeme rozšířit výčet skutkových podstat správních deliktů téţ o Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nepředání zdravotnické dokumentace či jejího soupisu dle § 56 odst. 2, § 56 odst. 3 a § 57 odst. 2. Odloţení účinnosti ust. § 2 odst. 8 povaţujeme za mimořádně nevhodné. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jednak gramatickým výkladem dojdeme k závěru, ţe teprve od dne 1.1.2010 jde o posun účinnosti odst. 9 – Katalog ZS bude povinné poskytovat zdravotní sluţby prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních sluţeb, avšak do tohoto data tato povinnost nebude? Dále pak, především s ohledem na povinnost poskytovatelů získat oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb, budou poskytovatelé v období od 1.1.2009 do 1.1.2010 plnit podmínky věcného, technického a personálního vybavení dle stávajících předpisů, přičemţ po 1.1.2010 budou povinni opětovně prokazovat splnění podmínek dle nových prováděcích předpisů. V případě dosavadních NZZ, kteří mají povinnost získat oprávnění do 24 měsíců, tedy vznikne situace, kdy ţádosti budou podávány aţ ve druhém roce po účinnosti tohoto zákona, coţ znamená, ţe krajské úřady budou mít lhůtu k vydání nových osvědčení pouhý jeden rok. V případě státních zdravotnických zařízení je situace paradoxnější, neboť mají lhůtu k získání osvědčení 1 rok, přičemţ po vydání prováděcích předpisů dle ust. § 2 odst. 8, bude zcela zjevně docházet k různým změnám, a to ve značném rozsahu. Odloţení vzniku Národního registru poskytovatelů a Národního registru Po vysvětlení od připomínky ustoupeno zdravotnických pracovníků bude opět pouze znamenat nárůst agendy zejména Registry začnou fungovat v co nejkratší době po krajských úřadů, které mají povinnost předávání některých údajů do registru. nabytí účinnosti zákona. Místo modelu, kdy by mohly být údaje předávány průběţně, dle předloţených

117/196

§ 125 písm.c) zásadní připomínka

ţádostí o vydání osvědčení, se budou muset údaje doplňovat následně, coţ povaţujeme za zbytečné administrativní úkony. Není zřejmé o jakou přílohu se jedná. Připomínka přijata Text bude upraven.

Ústecký kraj § 2 odst. 3 písm. d zásadní připomínka

Navrhujeme vypuštění části textu takto: „(3) Poskytováním zdravotních sluţeb se rozumí d) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na zdravotní pitvu a ze zdravotní pitvy“ Odůvodnění:Není zřejmé, jaká odborná zdravotní péče je zemřelému při převozu k pitvě a z pitvy poskytována. Navíc tento bod je v rozporu s jiným ustanovením tohoto zákona - § 2 odst. 8, podle něhoţ zdravotní sluţby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních sluţeb. Oprávnění pohřebních sluţeb k provádění převozu těla zemřelých k zdravotní pitvě vyplývá z jiného právního předpisu. Navrhujeme doplnit odstavec 3 takto: „(3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních sluţeb. Stejná osoba můţe vykonávat funkci odborného zástupce pouze pro jednoho poskytovatele se sídlem v České republice.“ Odůvodnění: V případě registrace v kaţdém kraji není moţné mít jednoho a toho samého odborného zástupce pro kaţdou registraci. V tom případě by nebyly stejné podmínky pro všechny poskytovatele


§ 62 odst. 1

Navrhujeme upravit text odstavce 1 a dále písmene c) takto:



„(1) Krajský úřad nebo poskytovatel, který převzal zdravotnickou můţe jít třeba o řešení náhrady škody způsobené dokumentaci, je povinen umoţnit přístup do zdravotnické dokumentace pacientovi fyzické osobě, která byla poskytovatelem, nebo právnímu nástupci právnické osoby, která byla poskytovatelem, popřípadě dědicům poskytovatele, zdravotnickému pracovníkovi nebo jinému odbornému pracovníkovi, který byl

§ 12 odst. 3


118/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno doplnění je zavádějící; podle návrhu zákona nezáleţí na tom, zda má poskytovatel oprávnění pro území více krajů - stále jde o toho samého poskytovatele a i v tomto případě můţe mít poskytovatel stejného odborného zástupce

v pracovněprávním nebo obdobném zdravotnickou dokumentaci vedl, a to

vztahu

k poskytovateli,

který

c) pro potřeby dědického řízení, jde-li o dědice. Osobám uvedeným ve větě první se umoţní přístup do zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv.“ Dědic poskytovatele, pokud není sám poskytovatel, nemůţe nahlíţet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacientů, jichţ se dokumentace týká, došlo by k rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Dále ustanovení § 63 tohoto zákona dědice poskytovatele neuvádí jako osobu oprávněnou nahlíţet do zdravotnické dokumentace; kdyţ navíc toto ustanovení neumoţňuje nahlíţet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta ani nezávislým odborníkům a členům odborných komisí při řešení stíţností na poskytování zdravotních sluţeb § 63 odst. 1 zásadní připomínka

Ţádáme upravit text ustanovení o nahlíţení do zdravotnické dokumentace – Připomínka přijata písmena b) a c) takto: Upraveno jiným způsobem - zdravotničtí b) zdravotničtí pracovníci správních orgánů úředníci správních orgánů se pracovníci upraveni na osoby se způsobilostí zdravotnickým vzděláním oprávnění k výkonu kontroly podle tohoto zákona k výkonu zdrav. pov. nebo jiných právních předpisů a pověření zdravotničtí pracovníci přizvaní ke písm. c) doplněno „vypracování odborného kontrole v rozsahu jejich pověření, stanoviska k návrhu na přezkoumání lék. pos.“ c) zdravotničtí pracovníci příslušného správního orgánu úředníci správních orgánů se zdravotnickým vzděláním v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle jiného právního předpisu a zdravotničtí pracovníci pověření příslušným správním orgánem k vypracování odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,“ Nelze pouţívat pojem „zdravotnický pracovník správního orgánu“, takový pojem není nikde definován. Doplnění textu písmena c) je potřebné vzhledem ke znění ustanovení § 40 odst. 8 (správně má být označen jako odstavec 3) písm. b) návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách, které uvádí u přezkoumání lékařských posudků pojem „odborné stanovisko“.


Dále navrhujeme doplnit nové písmeno k) následujícího znění a rozšířit tak Po vysvětlení od připomínky ustoupeno okruh osob oprávněných k nahlíţení do zdravotnické dokumentace: pokud pacient nebude souhlasit s nahlíţením do ZD, „k) nezávislí odborníci, členové nezávislých odborných komisí, další osoby se stíţnost se šetřit nebude

119/196

zdravotnickým vzděláním posuzující podklady pro šetření stíţností a osoby se doplněno, ţe lhůty pro vyřízení se počítají téţ od zdravotnickým vzděláním šetřící stíţnosti podle tohoto zákona.“ vyslovení souhlasu s nahlíţením do ZD Bez navrhovaného doplnění dojde k prodlouţení šetření stíţností na postup při poskytování odborné zdravotní péče. Ustanovení § 99 odst. 1 návrhu zákona sice částečně tuto věc ošetřuje, nicméně v případě nezávislých odborníků a nezávislých odborných komisí stíţnost na postup při poskytování odborné zdravotní péče bez nahlíţení do zdravotnické dokumentace řešit nelze. Dojde k nárůstu administrativy, nutnosti vytvoření obecného souhlasu bez uvedení konkrétních jmen, navíc dosud tito odborníci do dokumentace bez souhlasu pacienta nahlíţet mohli. Navrhované doplnění je v zájmu urychlení šetření stíţností. § 64

zásadní připomínka § 95 odst. 1 zásadní připomínka

V souvislosti s doplněním písmene k) v § 63 odst. 1 je třeba upravit také znění Po vysvětlení od připomínky ustoupeno odstavců v § 64 a písm. j) nahradit písm. k)

písm.k) nedoplněno, viz výše

S ohledem na zkušenosti z praxe navrhujeme 2 moţné varianty úpravy Připomínka přijata ustanovení, které podle návrhu zákona zní: pouţita varianta A VARIANTA A a) zástupce úřadu příslušného k vyřízení námitek – úředník se zdravotnickým vzděláním; tato osoba je předsedou nezávislé odborné komise, b) nejméně dva zdravotničtí pracovníci se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru odborné zdravotní péče, z toho jeden z nich je nezávislým odborníkem ustaveným úřadem pro posouzení stížnosti, k písm. a) Zástupce úřadu při jednání odborné komise je důleţitým článkem jednak pro organizační zajištění, jednak aby odborná komise projednala veškeré námitky stěţovatele tak, aby se úřad mohl se stíţností vypořádat v celém rozsahu. k písm. b) Nezávislý odborník bude mít zdravotnickou dokumentaci prostudovanou a bude mít k dispozicii zprávu, coţ povede k urychlení projednání případu VARIANTA B

120/196

.a) zdravotnický pracovník se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru odborné zdravotní péče pověřený úřadem příslušným k vyřízení námitek; tento zdravotnický pracovník - nezávislý odborník ustavený úřadem pro posouzení stížnosti je předsedou nezávislé odborné komise, f) zástupce úřadu příslušného k vyřízení námitek – úředník se zdravotnickým vzděláním. k písm. a) Nezávislý odborník bude mít zdravotnickou dokumentaci prostudovanou a bude mít k dispozici i zprávu, coţ povede k urychlení projednání případu. k písm. f) Zástupce úřadu při jednání odborné komise je důleţitým článkem jednak pro organizační zajištění, jednak aby odborná komise projednala veškeré námitky stěţovatele tak, aby se úřad mohl se stíţností vypořádat v celém rozsahu. § 95 odst. 2 písm. a) zásadní připomínka

Navrhujeme doplnit znění písmena a) odstavce 2 takto: a) se vţdy přizve osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo a má praxi v oblasti zdravotnictví, Právník bez praxe v oblasti zdravotnictví se při jednání znalecké komise neorientuje v příslušných předpisech, nemůţe tedy odborně právně posoudit a spolupracovat při průběhu jednání, z našich zkušeností je právě praxe právníka ve zdravotnictví při jednání odborné komise nenahraditelná.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jak se bude praxe dokazovat, jak dlouho musí praxe trvat ? Bude záleţet na rozhodnutí KÚ, jakého právníka přizve k jednání odborné komise.

§ 95 odst. 5

změnit text:



„(5) Pokud všichni členové nezávislé odborné komise nevysloví souhlas se upraveno jinak - KÚ ustanoví komisi 2x, pak závěrem podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost předseda komise úřadu postoupí MZ. příslušnému k vyřízení námitek. Úřad ustaví novou nezávislou odbornou komisi. Pokud všichni členové nově ustavené komise opět nevysloví souhlas se závěrem, další komise se neustavuje. Úřad příslušný k vyřízení stíţnosti učiní závěr o posouzení případu. Úřad postoupí závěr šetření Policii České republiky. “ Při nutnosti organizačního zajištění většiny mimokrajských odborných komisí a neochotě zdravotnických pracovníků k dobrovolnému členství v těchto komisích je značným problémem ustavení komise jedné. Lze si jen těţko představit ustavení další komise s jinými členy. Pokud by původní text zůstal, bude pravděpodobně nerealizovatelný a navíc vůbec neřeší, jak má úřad

121/196

postupovat, pokud se komise neshodne ani v jiném sloţení při dalším projednání. § 96 odst. 1

vypustit:


a) do 14 dnů ode dne doručení vyjádření nezávislého odborníka, pokud si úřad V případě, ţe zdravotnickou dokumentaci bude příslušný k vyřízení námitek toto vyjádření vyţádal, nejdéle však do 90 dnů posuzovat odborník, lhůty se nebudou počítat. ode dne obdrţení námitek,


b) do 14 dnů ode dne doručení závěrů nezávislé odborné komise, pokud byla ustavena, nejdéle však do 90 dnů ode dne obdrţení námitek; v případě ustavení druhé nezávislé odborné komise do 120 dnů ode dne obdrţení námitek.“ Nesouhlasíme se stanovením zákonného termínu pro úřad tam, kde je závislý na vůli, ochotě a dobrovolnosti odborníků, bez nichţ není schopen stíţnost na postup při poskytování odborné péče vyřídit. Tito odborníci odmítají být časově limitováni, při určení nějakého termínu věc odmítají posoudit vůbec. Z dosavadních zkušeností, kdy úřad je vděčný za vypracování odborného stanoviska specialisty v termínu do 6 měsíců, nebude moţné zákon naplnit. Totéţ se vztahuje na odborné komise. § 96 odst. 4

doplnit:



„(4) Úřad příslušný k vyřízení námitek postoupí závěr šetření stíţnosti Policii České republiky, jestliţe z něho vyplývá, ţe při šetření stíţnosti byla shledána příčinná souvislost mezi nedodrţením náleţitého odborného postupu a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti nebo v případě konstatování nepřezkoumatelnosti případu z důvodu nedostatečného vedení zdravotnické dokumentace.“

Pokud nebude KÚ schopen zdravotnickou dokumentaci z důvodu nečitelnosti, chybějících částí posoudit, šetření stíţnosti ukončí a tuto skutečnost oznámí stěţovateli.

Orgány činné v trestním řízení mají na rozdíl od úřadu moţnost důkazního řízení. I v případě, ţe si komise pozve zdravotnické pracovníky, jejich vyjádření nemá charakter výpovědi před orgány činnými v trestním řízení a tímto vyjádřením nelze nahradit nedostatečně vedenou zdravotnickou dokumentaci. § 120 odst. 5

upravit:


„(5) Činnost nezávislých odborníků a členů nezávislých odborných komisí včetně přizvaného právníka ustavených podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu, při němţ náleţí členům náhrada mzdy odměna.


122/196

Členům, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném vztahu, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu účasti v jimi prokázané výši, nejvýše však ve výši poměrné části průměrné mzdy v národním hospodářství a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely zaměstnanosti30) připadající na počet dnů strávených na jednání komisí podle věty první. Současně členům včetně přizvaného právníka k účasti na jednáních přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů. Náklady spojené s činností nezávislých odborníků a nezávislé odborné komise se hradí z rozpočtu správního orgánu, který tuto komisi ustanovil.“ V případě, ţe bude stanovována náhrada mzdy odborníkům výše uvedeným způsobem, úřad nebude schopen zajistit ani jednoho.

Veřejný ochránce práv zásadní připomínka


Ochránce především upozorňuje na závaţnou skutečnost, ţe návrh zákona se v řadě případů rozchází s úpravou obsaţenou v návrhu nového občanského zákoníku, který má být obecným předpisem pro oblast celého soukromého práva (včetně ochrany práv pacienta a ochrany integrity lidské osobnosti). Přestoţe návrh nového občanského zákoníku výslovně uvádí, ţe uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1), je z pohledu přehlednosti a bezrozpornosti právního řádu nepřijatelné, aby obě úpravy existovaly vedle sebe, neboť při porovnání obou úprav v podstatě ani odborníkům na zdravotnickou problematiku není zřejmé, jaké pravidlo chování se má v konkrétním případě aplikovat. Vzhledem k tomu, ţe oba návrhy jsou současně v připomínkovém řízení, vidí ochránce řešení buď ve vypuštění příslušné úpravy z návrhu občanského zákoníku nebo v „zesouladění“ návrhu zákona o zdravotních sluţbách s pravidly obsaţenými v navrhovaném civilním kodexu. Ochránce upozorňuje na to, ţe návrh zákona neumoţňuje efektivní kontrolu tzv. standardů poskytování odborné zdravotní péče (§ 27 odst. 1). Zákon sice v ustanovení § 3 odst. 11 standardy obecně definuje (včetně stanovení mechanismu jejich publikace), ochránce však spatřuje nedostatky v tom, ţe orgánům veřejné správy není umoţněno sankcionovat za nedodrţování standardů péče poskytovatele

123/196


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Standardy nemohou být u kaţdého pacienta pouţity zcela striktně. Hodnocení kvality a bezpečí je o něčem jiném, neţ o standardech.

zdravotních sluţeb (ve výčtu skutkových podstat u správních deliktů chybí moţnost udělit sankci za nedodrţování standardů). Ochránce má za to, ţe mechanismus soukromoprávního hodnocení standardů (§§ 101 – 110) je nedostačující, a to z toho důvodu, ţe finanční prostředky na poskytování zdravotních sluţeb jdou z veřejného zdravotního pojištění, a proto by stát měl mít moţnost autoritativně posuzovat kvalitu péče a v odůvodněných případech vyvodit sankční odpovědnost.




V souvislosti se standardy péče ochránce upozorňuje rovněţ na to, ţe by měly obsahovat i vymezení úrovně „dalších činností, které souvisejí s poskytováním zdravotních sluţeb“ (§ 1 odst. 1), jako je například stravování. Vzhledem k tomu, ţe úroveň stravování je ve zdravotnických zařízeních velmi rozdílná, je předmětem řady stíţností ze strany pacientů a současně jsou náklady na stravování častým předmětem „úsporných opatření“, povaţoval by ochránce za účelné, aby ministerstvo ve standardech péče blíţe upravilo i poţadavky na stravu ve zdravotnických zařízeních. V tomto směru by však bylo zřejmě nezbytné upravit znění § 3 odst. 11 tak, aby bylo moţné „standardizovat“ i další činnosti, které souvisejí s poskytováním zdravotních sluţeb. Další nesoulad ochránce spatřuje v rozdílech mezi úpravou omezujících prostředků v návrhu zákona o zdravotních sluţbách a v zákoně o sociálních sluţbách (§ 89 zákona o sociálních sluţbách). Rozdíly, které návrh zákona o zdravotních sluţbách (ve srovnání se zákonem o sociálních sluţbách) obsahuje, podle ochránce nevyplývají z materiální stránky zdravotních sluţeb. Z tohoto důvodu je ochránce povaţuje za neodůvodněné. Ochránce současně postrádá v návrhu zákona informační a kontrolní mechanismus pouţívání prostředků omezujících pohyb (§ 38). Na jednu stranu ochránce vítá zavedení evidence těchto prostředků, na stranu druhou by povaţoval ochránce za vhodné, aby byly v pravidelných intervalech (např. jednou měsíčně) podávány informace o pouţívaných omezujících opatřeních krajskému úřadu. Krajský úřad totiţ (§ 111) provádí kontrolní činnost, a můţe tedy provádět příslušná kontrolní šetření v případech, kdy zjistí naduţívání/zneuţívání omezovacích opatření v konkrétních zdravotnických zařízeních. Krom toho ale chybí ochránci v navrhované právní úpravě zavedení efektivní záruky zákonnosti pouţívání omezujících prostředků. Návrh zákona nepřináší nic nového. Soudní přezkum omezení je zúţen pro potřeby zahájení a případného dokončení detenčního řízení. Přitom se lze inspirovat v zahraničí mechanismy kontroly, například nutností potvrzení ordinace lékaře za určitých okolností nadřízeným, moţností pacienta iniciovat přezkum legality omezení etickou komisí apod.

124/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nelze srovnávat sociální a zdravotní sluţby. ZS jsou poskytovány pacientů z důvodu jejich onemocnění.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Dle našeho názoru je úprava dostatečná. KÚ by musel při následné kontrole nahlíţet do ZD, nechávat si zpracovat odborný posudek.




§ 27 odst. 3 e) zásadní připomínka zásadní připomínka


Navrhovaná právní úprava nezohledňuje specifika, která mají omezující opatření v porovnání s jinými zákroky v oblasti péče o zdraví. V neposlední řadě ochránce upozorňuje na to, ţe při nové právní úpravě Po vysvětlení od připomínky ustoupeno zdravotnické problematiky na úrovni zákona nebyla vyuţita příleţitost k provedení Všechna ustanovení Úmluvy jsou převzata. Úmluvy o biomedicíně do českého právního řádu. Sedm let po ratifikaci a vstupu v platnost stále nejsou provedena přímo neaplikovatelná ustanovení Úmluvy (čl. 6, 7), coţ bylo dosud moţné omluvit s odkazem na připravovanou novou právní úpravu. Ochránce doporučuje uvedená ustanovení Úmluvy návrhem zákona provést. Konkrétní připomínky Ochránce navrhuje v písmenu d) vypustit slova „a předběţný insolvenční správce nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas“. Obdobně navrhuje vypustit v písmenu e) slova „a insolvenční správce nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas“. Ochránce nepovaţuje za vhodné, aby v průběhu insolvenčního řízení, kdy majetkové poměry fyzické či právnické osoby ještě nejsou uspořádány, bylo udělováno oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb. Tento krok by mohl ohrozit právní jistotu pacientů, pokud by v důsledku plnění závazků v insolvenčním řízení nemohl poskytovatel řádně zajišťovat zdravotní sluţby. V bodě 1. tohoto ustanovení ochránce navrhuje za slova „rozhodnutí soudu“ doplnit slova „nebo jiného orgánu“. Ochránce má za to, ţe okruh osob, které jsou oprávněny být přítomny při hospitalizaci nezletilé osoby, by měl být rozšířen o osoby, kterým je dítě svěřeno do jiných forem náhradní péče, a to zejména do preadopční a předpěstounské péče. V závěrečné části písmena e) navrhuje ochránce vypustit slova: „a vnitřním řádem“. Nelze totiţ připustit, aby vnitřní řád poskytovatele mohl právo na přítomnost zákonného zástupce či průvodce citelně omezit či zcela vyloučit, neboť mimo jiné dávají souhlas s postupem léčby.


úprava je srovnatelná se ţivnostenským zákonem


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Co bude obsahovat vnitřní řád poskytovatele bude stanoveno vyhláškou (viz. zmocnění v § 43. Práva a povinnosti pacientů, zák. zástupců a poskytovatelů musí být samozřejmě stanovena zákonem. V § 43 upraveno, ţe poskytovatel je povinen vydat vnitřní řád, který obsahuje organizační, hygienické, technické podmínky při poskytování zdravotních sluţeb; vnitřní řád poskytovatel umístí na veřejně přístupném místě zdravotnického zařízení. Ochránce navrhuje vypustit text: „a vnitřním řádem“. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nelze připustit, aby vnitřní řád poskytovatele by mohl právo postiţeného citelně Práva můţe omezovat pouze zákon. omezit či zcela vyloučit. viz. výše

125/196


Ochránce navrhuje text věty druhé nahradit následujícím textem: „U závaţných vyšetřovacích nebo léčebných výkonů s vysokou mírou rizika nebo závaţnou měrou měnící způsob dalšího ţivota pacienta a v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy se vyţaduje písemná forma vyslovení nebo odvolání souhlasu“. Ochránce se domnívá, ţe předkladatelem navrţené vymezení případů, kdy se stanovuje písemná forma souhlasu, ponechává příliš velký prostor pro uváţení poskytovatelů. Bude-li ponecháno na vůli poskytovatele, u kterých vyšetřovacích či léčebných úkonů je třeba písemného souhlasu, bude obtíţné zajistit alespoň rámcově jednotný standard na celém území ČR, coţ ve svém důsledku bude proti zájmům pacienta. --


Ochránce navrhuje ustanovení přeformulovat následujícím způsobem: „K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních sluţeb lze pouţít a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem, b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty, c) umístění pacienta v síťovém lůţku, d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu, e) kombinaci prostředků uvedených v písmenu a) aţ d), f) podání tlumicích léků“. Ochránce má za to, ţe navrhovatelem pouţitý termín „prostředky pouţívané k omezení volného pohybu“ můţe vést k jejich pouţívání bez zákonných záruk (nebo dokonce k jejich zneuţívání). Například pokud by u prostředku způsobilého omezit bylo uvedeno, ţe účelem jeho pouţití není omezení pohybu ale např. ochrana, nešlo by o omezení s navazujícími zárukami zákonnosti. Co se týče vymezení jednotlivých druhů omezovacích prostředků, zde ochránce navrhuje pouţívat stávající odbornou terminologii (např. slovo úchop). Dále

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Co je závaţný výkon, rizikové můţe být i píchnutí injekce? Navrhované znění stejně nezajistí jednotnost postupu, protoţe poskytovatelé budou posuzovat, které výkony splňují vymezenou podmínku. Zákonem stanovena poskytovateli povinnost, aby vydal vnitřním předpisem seznam zdravotních výkonů, u kterých bude vyţadován písemný informovaný souhlas. Dále doplněno právo pacienta vyţádat si písemný informovaný souhlas, i kdyţ pro tento zdravotní výkon nebude poskytovatelem vyţadován. VOP Netrvá na navrhované formulaci, nicméně aby od připomínky mohl ustoupit, Dokumentace musí obsahovat záznam, ţe pacient bylo by nezbytné ze strany MZ zajistit alespoň rámcové sjednocení výkonů, u nichţ byl poučen o povaze úkonu a ţe s tím souhlasí. MZ bude poţadován písemný souhlas – např. metodickým doporučením, apod. Tuto upozorňuje na rizika taxativního výčtu skutečnost by bylo vhodné výslovně zmínit v důvodové zprávě. navrhovaného VOP.VOP přijímá doplnění ve smyslu povinnosti poskytovatele vydat písemný informovaný souhlas na vyţádání pacienta.

126/196

Připomínka částečně přijata Text upraven, ale aplikaci léků nelze povaţovat za omezující prostředky.Podávání léčivých

přípravků se odstraňují symptomy (agresivita, úzkost) a druhotně je pacifikován pacient. Návrh ombudsmana nevyhovuje uţ tím, ţe popis "mimo pravidelnou medikaci" není jasný (první ataka duševní nemoci, pacient nebere ţádnou medikaci, případy, kdy pacient nebyl doposud léčený) se vymykají formulaci.

poţaduje, aby bylo moţné pacienta izolovat pouze v místnosti, která má jisté kvalitativní parametry. Ve vztahu k dalším moţným omezením, ochránce navrhuje doplnit taxativní výčet o (v praxi) často pouţívaný způsob omezení s pomocí léků. --

Upřesnění navrhovaného ustanovení § 38 odst. 1 písm. f): „ f) podání léků za účelem rychlého zklidnění mimo pravidelnou medikaci“ § 38 odst. 2 zásadní připomínka zásadní připomínka



Ochránce navrhuje slova „bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce pacienta“ vypustit. Není jasné, proč by v případě souhlasu pacienta nebo jeho zástupce měly být vypočtené omezovací prostředky legálně pouţity za účelem jiným, neţ je uvedeno dále v tomto ustanovení zákona. Ochránce navrhuje slova „zabránění bezprostředního ohroţení“ nahradit slovy „odvrácení bezprostředního ohroţení“. Jazykově je formulace uţitá v § 38 odst. 2 pochybná, neboť dle této dikce lze omezovat, i kdyţ tu ještě ohroţení není. I v tomto momentu by zdravotnický zákon měl být zesouladěn se zákonem o sociálních sluţbách (§ 89). Ochránce navrhuje za větu první doplnit větu druhou s následujícím zněním: „Poskytovatel sociálních sluţeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve vyuţít moţnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání“. Ačkoli důvodová zpráva o subsidiaritě uţití omezení hovoří, v zákoně její výslovné vyjádření chybí. V ustanovení § 89 zákona o sociálních sluţbách je však uvedena (současně je výslovně poţadována metodickým opatřením ministerstva č. 31829/2004/OZP). Vzhledem k tomu, ţe není zřejmé, zda toto metodické opatření zůstane v platnosti, bylo by vhodné zásadu subsidiarity včlenit do právního předpisu síly zákona Ochránce navrhuje za slova „jiný zdravotnický pracovník“ doplnit slova „způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Dále ochránce navrhuje za slova „informuje lékaře“ doplnit slova „který o dalším trvání nebo ukončení omezení neprodleně rozhodne“. Za tento text ochránce navrhuje doplnit větu „Jiný zdravotnický pracovník však není oprávněn rozhodnout o pouţití opatření dle odst. 1 písm. f)“. De lege lata můţe o pouţití omezení rozhodnout pouze lékař, byť se tak fakticky děje někdy zpětně, tj. jakmile stihne k situaci „doběhnout“. Navrhované ustanovení § 38 odst. 2 umoţňuje rozhodnout o omezovacím prostředku i jinému zdravotníkovi neţ lékaři. Taková situace by však s ohledem na znění příslušných ustanovení v zákoně o

127/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Existují případy, kdy pacient vzhledem ke své Dg pobyt např. v síťovém lůţku vyţaduje, protoţe se v něm cítí nezpečně. Připomínka přijata


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno lékař rozhodne – doplněno léky – ne jako omezující prostř.



§ 39 odst. 1 b) zásadní připomínka

nelékařských zdravotních povoláních (zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) měla být lépe specifikována. Podle navrhovaného znění by o pouţití omezovacího prostředku mohl rozhodnout kaţdý „jiný zdravotnický pracovník“, tedy např. i ošetřovatel (§ 36 zákona o nelékařských zdravotních povoláních), sanitář (§ 42), řidič dopravy nemocných a raněných (§ 40). I nadále ochránce navrhuje, aby o konečném pouţití omezujícího opatření rozhodoval lékař. Z tohoto důvodu by bylo vhodné doplnit část věty, která zakotví povinnost lékaře definitivně rozhodnout o pouţití omezujícího prostředku. Ochránce dále povaţuje za vhodné oprávnění zdravotníka-nelékaře zúţit na uţití „nefarmakologických omezení“, tedy na omezovací prostředky uvedené pod písmeny a) aţ e). Ochránce navrhuje za větu první doplnit větu: „Při uţití omezení musí být dbáno důstojnosti člověka a jeho soukromí.“ Současně ochránce navrhuje vypustit stávající větu druhou. Ustanovení o osobní hygieně v odst. 3 se jeví jako kasuistické a nadbytečné. Na druhou stranu chybí zakotvení zásady, ţe způsob a okolnosti omezení musí šetřit lidskou důstojnost a právo na soukromí. Ochránce navrhuje vypustit slovo „pouze“. Za stávající text potom navrhuje vloţit novou větu: „Ministerstvo prováděcím předpisem stanoví maximální délku pouţití omezovacích prostředků podle způsobů omezení a druhů zdravotnických zařízení. Po uplynutí této lhůty je třeba omezení odstranit anebo znovu rozhodnout o jeho dalším pouţití.“ Navrhovaná právní úprava nepřináší posun z hlediska toho, jak dlouho můţe omezení trvat. Ze zkušeností ze systematických návštěv psychiatrických léčeben se jeví úprava tohoto aspektu jako velmi ţádoucí. Mezi jednotlivými zařízeními jsou velké rozdíly a omezení mají mnohdy trvalý charakter. Ochránce navrhuje vypustit část věty za středníkem. Ustanovení se týká pacientů hospitalizovaných se svým souhlasem, u kterých došlo k omezení ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem. V takovém případě je třeba zahájit detenční řízení, aby právní povahu hospitalizace byla v souladu s faktickou stránkou. Jestliţe k tomu jsou důvody, bude soudem hospitalizace změněna na nedobrovolnou. V tomto případě je lhostejno, jakou povahu mělo omezení a jak dlouho trvalo. Naopak zpřísňování kritérií můţe vést ke svévoli a obcházení zákona ze strany poskytovatelů. V případě, ţe důvod pro omezování pominul a pacientovi by ani nebylo bráněno v opuštění zařízení poskytovatele, řízení bude přirozeně zastaveno. Rovněţ nedobrovolně drţeného pacienta můţe poskytovatel kdykoli dle své úvahy propustit.

128/196

Připomínka přijata obecně je právo na soukromí v ZZ omezeno

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Délka pouţití závisí na dg a konkrétním zdravotním stavu pacienta. Nelze právním předpisem stanovit jednotně pro všechny pacienty max. doby omezení.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno část za středníkem přesunuta jako další písmeno


Ochránce navrhuje blíţe vymezit pojem „jiná osoba“. Z textu zákona není zřejmé, o jakou osobu se jedná. Zřejmě má jít o „jinou osobu, jíţ bylo dítě svěřeno do péče“.


Ochránce navrhuje v písmeni b) formulaci „nelze bez zbytečného odkladu získat“ formulací „hrozí nebezpečí z prodlení a nelze získat“. Ustanovením písm. b) je osobám svěřeno rozsáhlé oprávnění týkající se osobní integrity svěřených dětí. Smysl takového oprávnění není dle ochránce v textu ustanovení dostatečně vyjádřen. Totiţ nenahrazovat souhlas rodičů vţdy, ale jen v případech, kdy to, ţe nelze stanovisko rodičů získat, můţe dítě poškodit. Tento fakt původní formulace „bez zbytečného odkladu“ nevyjadřuje, neboť má rozměr časový, nevypovídá o významu stanoviska rodiče pro situaci dítěte. Ochránce navrhuje v písmeni b) ve větě před středníkem slovo „souhlas“ nahradit za „stanovisko“. Důvodem je především skutečnost, ţe z navrţeného textu byl mohlo být dovozováno, ţe neposkytnutí souhlasu ze strany zákonného zástupce můţe být nahrazeno souhlasem osoby uvedené v § 41. Takový postup by tedy mohl vést k obcházení zákonných zástupců, kteří především mají odpovědnost za ţivot a zdraví příslušného pacienta. Ochránce navrhuje za slova „správ sociálního zabezpečení“ vloţit slova „veřejnému ochránci práv a pověřeným zaměstnancům jeho Kanceláře“. Veřejný ochránce práv disponuje mj. pravomocí, resp. povinností provádět systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči. Toto oprávnění by nemohl ve zdravotnických zařízeních realizovat bez odpovídající povinnosti poskytovatele umoţnit mu vstup do vlastních prostor. Ochránce navrhuje za písmeno b) vloţit nové písmeno c), které zní: „c) vést evidenci stíţností, zjištěných pochybení a přijatých opatřeních k nápravě.“ Dle ochránce je ţádoucí, aby pro vnitřní i vnější účely (např. kontroly registrujících orgánů apod.) měli poskytovatelé jednodenních a lůţkových sluţeb k dispozici přehled o podaných a vyřízených stíţnostech, jakoţ i přijatých opatřeních k nápravě. Ochránce navrhuje zařazení nových písmen: - „lékaři ustavení krajským úřadem nebo ministerstvem jako nezávislí odborníci pro potřeby posouzení stíţností týkajících se poskytování zdravotních sluţeb, a to v rozsahu vyplývajícím ze stíţnosti - členové nezávislé odborné komise ustavené pro potřeby stíţností týkajících se poskytování zdravotních sluţeb, jestliţe nahlíţení do zdravotnické


§ 42 odst. 4 písm. c) zásadní připomínka

§ 42 odst. 6 (nové ustanovení) zásadní připomínka § 63 odst. 1 zásadní připomínka

129/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno máme zavedenu leg. zkratku „pěstoun nebo jiné osoba“ v § 28 Bude upraveno, ţe se to táká i statutárního orgánu např. dětských domovů Připomínka přijata

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno ale pouţito slovo „vyjádření“


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno v § 42 je uvedeno, ţe poskytovatel 1x ročně zasílá KÚ počty stíţností Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněno do § 42, ţe pokud musí VOP nahlíţet do ZD bez souhlasu pacienta, tak musí být údaje vedené v ZD anonymizovány

dokumentace je nezbytné pro zajištění šetření veřejný ochránce práv v souvislosti se šetřením podle zvláštního zákona tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob“ Ochránci nejsou známy důvody, proč by pravomoc nahlíţet do zdravotnické dokumentace ex lege neměla náleţet lékařům, kteří jsou ustanoveni jako tzv. nezávislí odborníci k vyřízení stíţnosti, resp. členům znaleckých komisí. Ochránce má za to, ţe poţadování souhlasu s nahlíţením těchto osob do zdravotnické dokumentace v průběhu vyřizování stíţnosti týkajících se poskytování zdravotních sluţeb bude vést k většímu administrativnímu zatíţení příslušných úřadů, jakoţ i stěţovatelů, a v důsledku dojde k prodlouţení doby vyřizování stíţnosti. Ochránce pak zásadně postrádá oprávnění, aby sám, popřípadě prostřednictvím pověřených zaměstnanců Kanceláře VOP, mohl nahlíţet do zdravotnické dokumentace (toto oprávnění je obsaţeno ve stávajícím ustanovení § 67b) odst. 10 písm. n) zákona č. 20/1966 Sb.) Toto oprávnění je esenciálně nezbytné k plnění jeho úkolů. Nelze přitom spoléhat na to, ţe ochránce bude ve všech případech s to získat souhlas stěţovatele s nahlíţením. S ohledem na to, ţe ochránce provádí mj. systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči, potřebuje k účinné realizaci této působnosti moţnost získat veškeré relevantní informace, včetně informací o zdravotním stavu pacientů. Vyţadování souhlasu kaţdé osoby, jiţ si ochránce při provádění systematické návštěvy sám vybere, můţe být v praxi nejen obtíţně realizovatelné, ale i nemoţné (můţe jít o pacienta, který se jiţ v zařízení nenachází apod.) Ochránce povaţuje za nepřípustné, aby se v důsledku omezení jeho přístupu do zdravotnické dokumentace sniţoval standard systematických návštěv, a tyto návštěvy se staly ryze formálními. Ochránce navrhuje nové uvozující znění tohoto odstavce: „Dále mohou nahlíţet do zdravotnické dokumentace a do jiných zápisů, které se vztahují ke zdravotnímu stavu pacienta, a to v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem...“ Je třeba upravit nejen právo na informace obsaţené ve zdravotnické dokumentaci, ale i v jiných zápisech, které se vztahují ke zdravotnímu stavu pacienta (např. informace o zjištěních a závěrech znalecké komise), včetně moţnosti nahlíţení do písemností týkajících se šetření stíţnosti (posudek odborníka, protokol o jednání komise). Dále je v této souvislosti nezbytné zakotvit i právo na pořizování jejich opisů, výpisů a kopií (viz níţe). Důvodem jsou především poţadavky Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (právo zakotvené v čl. 10 Úmluvy zahrnuje právo na -


130/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno na šetření stíţností se bude částečně vztahovat správní řád. V tom případě můţe pacient nahlíţet do spisu.

§ 63 zásadní připomínka zásadní připomínka zásadní připomínka


§ 93 odst. 2 zásadní připomínka zásadní připomínka

§ 99 odst. 2 zásadní

veškeré informace shromáţděné o zdravotním stavu, a to včetně práva na pořízení kopií takovýchto informací). Ochránce navrhuje za odstavec 2 doplnit nový odstavec, který zní: „Osoby, které mohou nahlíţet do zdravotnické dokumentace, mají téţ právo na pořízení jejich výpisů, opisů nebo kopií v rozsahu nezbytném pro splnění účelu vyplývajícího z tohoto či jiných právních předpisů.“


Za odst. 4 (v současném znění) navrhuje ochránce zařadit nový odstavec: „Stíţnost podaná jinou osobou neţ uvedenou v odstavci 1, která obsahuje závaţné okolnosti, se prošetří a vyřídí takovým způsobem, aby byly chráněny citlivé údaje pacienta.“ Ochránce nepovaţuje za vhodné činit taxativní výčet subjektů, které jsou oprávněny podat stíţnost, neboť samotnému podání stíţnosti jinou osobou nelze zabránit. Navíc ani není účelné vyloučit další situace, kdy by bylo vhodné provést šetření týkající se poskytovaných zdravotních sluţeb. Stíţnost např. podá osoba, která byla hospitalizována na pokoji s osamělým pacientem, jemuţ podání stíţnosti neumoţňuje jeho zdravotní stav, případně ji podá někdo ze zdravotnických pracovníků apod. I stíţnost podanou jinou osobou musí úřad vţdy řádně vyřídit, neboť výsledek šetření stíţnosti můţe vyústit např. v uplatnění odpovědnosti poskytovatele za správní delikt. Ochránce navrhuje za poslední větu doplnit text: „Chybí-li poučení ze strany poskytovatele o lhůtě pro podání námitek, jsou námitky podané po lhůtě povaţovány za námitky podané včas“. Tento poţadavek vyplývá (obdobně jako např. u správního řízení) z předpokladu, ţe absence poučení o opravném prostředku nemůţe jít k tíţi osoby, která stíţnost podává. Ochránce navrhuje slovo „závaţnosti“ nahradit slovem „obsahu“.


Dále navrhuje za stávající text doplnit větu druhou ve znění: „Nebude-li stíţnost zjevně neodůvodněná a týká-li se správnosti postupu při léčbě, případ vţdy posoudí nezávislý odborník.“ Ochránce má za to, ţe postup krajského úřadu při vyřizování stíţností týkajících se poskytování zdravotních sluţeb by měl být co nejvíce předvídatelný a směřuje-li stíţnost proti postupu při léčbě, měl by být postup lékaře vţdy posouzen odborníkem s příslušnou specializací. Ochránce navrhuje vypustit druhou a třetí větu. Situaci jiţ upravuje zákon o ochraně osobních údajů. Dle stanoviska ÚOOÚ má


131/196


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno v písemném vyrozumění o šetření stíţnosti ze strany poskytovatele je uvedeno, ţe musí obsahovat lhůtu, do které lze podat námitky Připomínka přijata

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno UOOU toto nepřipomínkoval.

připomínka

Krajský úřad – Jihočeský kraj zásadní připomínka § 19 odst. 5 zásadní připomínka

§ 42 odst. 2 d) zásadní připomínka

§ 42 odst. 2 j) zásadní

proto osoba, která stíţnost podala, právo na sdělení jména odborníka, který stíţnost posoudil, jakoţ i na sdělení jmen členů odborné komise. Nezávislý odborník posuzující stíţnost se dostává do pozice „zaměstnance veřejné správy“, je proto subjektem, jehoţ osobní údaje mohou být zpracovány bez jeho souhlasu dle ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, neboť zpracování posudku je jeho „veřejnou činností“, a z toho důvodu je i „příjemcem veřejných prostředků“ ve smyslu § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Je třeba zdůraznit, ţe na odborníka nelze nahlíţet jakoţto na soukromou osobu, neboť by jakoţto soukromá osoba nikdy nemohl do zdravotnické dokumentace pacienta nahlédnout. Navíc o nahlédnutí do zdravotnické dokumentace musí být učiněn záznam, včetně uvedení jména osoby, které do ní nahlédla (§ 64 odst. 5). Osoba, která stíţnost podala, se také můţe účastnit jednání odborné komise, můţe být tedy seznámena se členy komise. Lze rovněţ poukázat na to, ţe tato osoba můţe namítat případnou podjatost odborníka či člena komise.

Odkazy v textu zákona na prováděcí právní předpisy, Věstníky MZ apod. ve smyslu, ţe v nich bude stanoven doporučený postup, bliţší specifikace apod. – bylo by ţádoucí, pokud ještě tyto předpisy nejsou vydány, aby byly vydány nejpozději k datu účinnosti zákona o zdravotních sluţbách. povinnost správního orgánu zasílat stejnopisy rozhodnutí dalším subjektům – doporučujeme zrušit vzhledem k povinnosti vést registr poskytovatelů a naopak v zákoně upravit nahlíţení do registru těmto subjektům (uvedeným v odstavci 5 + zdravotním pojišťovnám) ve vztahu k údajům, které tyto subjekty potřebují. Zasílání stejnopisů správním orgánem je neekonomické, časově náročné, nahlédnutím do registru by měl třetí subjekt danou informaci bezprostředně po vydání rozhodnutí. poskytovatel je povinen zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních sluţeb. Z daného není patrno, zda jsou tím míněny všechny ceny nebo jen ty, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jsou-li tím míněny pouze ceny nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, jak to bude v případě, kdy poskytovatel nemá smlouvu buď se ţádnou zdravotní pojišťovnou nebo jen s některou, takţe v konkrétním případě u daného poskytovatele nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je také povinen zveřejnit seznam tím pádem všech úkonů (jinde hrazených ZP). poskytovatel je povinen zpracovat traumatologický plán, vztahuje se to i na ambulantní ZZ, nejen lůţková, protoţe to zde není nikterak specifikováno. Opravit

132/196

K zamezení toho, aby stěţující osoba znala jméno odborníka vedou věcné důvody. Ve vztahu k „utajení“ údajů, které by podle jiných právních předpisů nemusely být utajovány“, je návrh zákona zvláštní právní úpravou. S ohledem na potřeby této zvláštní právní úpravy můţe zákon o zdravotních sluţbách ve vztahu k obecné právní úpravě stanovit jinak. Odborník posuzující zdravotnickou dokumentaci bude nahlíţet se souhlasem pacienta

Připomínka přijata Vyhlášky budou vydány ke stejnému datu jako nabytí účinnosti zákona. Kromě Katalogu ZS. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Národní registr poskytovatelů bude veřejně přístupný. Navrhuje se zasílat pouze okresní

správě sociálního zabezpečení a Českému statistickému úřadu. Připomínka přijata Poskytovatel zpracuje pouze seznam cen nehrazených a částečně hrazených ze zdravot. poj.

Připomínka přijata Traumatol. plán budou

zpracovávat

jen

připomínka § 44 odst. 19 zásadní připomínka § 54 odst. 4 zásadní připomínka

jen na lůţková zařízení a ZZS i ve vtahu k § 43 odst.10 písm.a) bod 7. správní orgán je povinen na ţádost zdravotní pojišťovny poskytnout údaje vedené v evidenci o odmítnutí přijetí pacienta. Zbytečně neekonomické a časově náročné pro správní orgán. Změnit na povinnost poskytovatele, kdyţ tuto evidenci jiţ zasílá správnímu orgánu, tak v kopii jí zaslat přímo zdravotním pojišťovnám. Zemře-li poskytovatel pracovně lékařské sluţby, je krajský úřad povinen oznámit převzetí zdravotnické dokumentace zaměstnavateli. Doporučuje doplnit: „pokud je znám“.

poskytovatelé lůţkových a jednodenních ZS. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Za zbytečné ustanovení nepovaţujeme. Upraveno – evidenci bude poskytovatel současně zasílat KÚ i zdravotním pojišťovnám. Připomínka přijata

§ 58 zásadní připomínky § 63 zásadní připomínky

poskytovatel, kterému zaniklo oprávnění na základě rozhodnutí KÚ je povinen předat ZD a její soupis KÚ. Doporučujeme doplnit lhůtu.

Připomínka přijata Lhůta doplněna.

§ 63 – výčet subjektů, kteří mohou nahlíţet do ZD – doporučujeme doplnit buď v odst. 1 písm.c) ţe i znalci pověření příslušným správním orgánem k přezkoumání lékařského posudku nebo v písm.j) ţe i znalci pro vypracování znaleckého posudku zadaného správním orgánem , protoţe např. u odvolání u nemocí z povolání je často kvůli námitkám proti hygien. podmínkám oslovována KHS nebo zdravotní ústav jako znalci v oboru.


§ 64 odst. 6 a),b) zásadní připomínky

poskytovatel můţe poţadovat úhradu za pořízení výpisů či kopií ZD (viz písm.a) a za odeslání (viz písm.b). Za písmenem b) je čárka, a pokračuje se výčtem těch, kterých se to netýká . Není zde zcela zřejmé, zda se tato výjimka týká pouze b) nebo a) i b). Nutné zpřesnit, aby nedocházelo k výkladovým nepřesnostem. Doporučujeme, aby se to vztahovala jak na a), tak i na b). doporučujeme doplnit : „mimo písm.k) aţ m)“, aby nedocházelo k výkladovým nepřesnostem vzhledem k písm. b)

Připomínka přijata Výjimka se týká obou písmen.

§ 73 odst. 1 a) zásadní připomínky § 82 odst. 3 zásadní připomínky

§ 91 odst. 1 zásadní připomínky

za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo ZZ na svém území odpovídá kraj – můţe nastat situace, ţe nebude chtít nikdo tyto sluţby poskytovat, kraji je zde určena povinnost, jejíţ zabezpečení je vázáno na vůli jiných subjektů. Bylo by ţádoucí, aby tento úkon (ale i doprava na pitvu) byl zdrav.pojišťovnou hrazen v odpovídající ceně, aby shora uvedená situace nenastala. Jinak by se tato záleţitost pro kraj stala finančně náročnou. dle tohoto ustanovení si můţe stěţovat jen pacient a osoba blízká. Doporučujeme doplnit o „jinou osobu“, protoţe pacient, který s ohledem na svůj zdravotní stav nebude schopen si stěţovat a ţádnou osobu blízkou nebude mít, a byly by mu

133/196

Upraveno: „osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání příslušného správního orgánu v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle jiného právního předpisu a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené příslušným správním orgánem k vypracování odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,“

Připomínka přijata výčet písmen upraven

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno pacient můţe napsat plnou moc a určit osobu, která za něj stíţnost podá.

§ 94 zásadní připomínky



§ 96 odst. 2 zásadní připomínky § 115 aţ 117 zásadní připomínky

zdrav.sluţby poskytování v rozporu s tímto zákonem,by neměl moţnost, aby toto bylo přezkoumáno. u stíţností je dána moţnost pouze 1 posudku, a nebude-li jednoznačný závěr, ţe byl dodrţen správný postup, je povinnost mít odbornou komisi. V praxi nastanou problémy s výkladem, co to je jednoznačný závěr. Komise je velice personálně, časově a finančně náročná záleţitost. Velice těţko se shánějí členové komise (lékaři). Vzhledem k tomu, ţe problémové záleţitosti ve většině případů končí u soudu a závěry komisí ve většině případů nebývají jednoznačné a dané výsledky šetření nelze pouţít jako důkazní prostředek v občanskoprávním ani trestněprávním řízení, je takto daný postup velmi neekonomický. Situaci lze dostatečně řešit i více posudky , popř. komisí. Doporučujeme proto změnit na moţnost více posudků, popř. dle zváţení správního orgánu ustanovit komise, ale ne vţdy. Vzhledem ke zkušenostem, ţe v praxi komise dostatečně nepopíše na základě čeho dospěli k závěru, neodpoví na všechny dotazy, které správní orgán vysloví, pouze stručně konstatuje to co jim zákon ukládá, doporučujeme toto více v zákoně či prováděcích předpisech zpřesnit. Domníváme se, ţe konstatování v odst. 7, ţe v záznamu bude jejich vyjádření k závěru je nedostačující. Doporučujeme doplnit o povinnost vyjádřit se i k event.dotazům správního orgánu, který komisi ustanovil. lhůty pro vyřízení jsou krátké. Za předpokladu, ţe musí proběhnout komise, někdy i 2 je zcela nedostačující. Pokud by byl jen odborný posudek, je dostačující, i kdyţ někdy u některé odbornosti se ţádá odborník mimo kraj a ve většině případů bývají tyto kapacity velmi zaneprázdněny. Bude-li muset být ale komise a protoţe velmi často jsou závěry nejednoznačné, budou muset být i dvě, je lhůta 120 dnů absolutně nedostačující. Členové komise jsou mnohdy i mimo kraj (vzhledem k objektivitě posouzení případu, velice těţko několik členů můţe ihned v daný termín (kaţdý je pracovně zaneprázdněný hl.pracovním poměrem), během letních měsíců do toho i čas dovolených, někdy zasedá komise i vícekrát, daná lhůta je proto nereálná. v tomto odstavci se mluví, ţe mj. i o prodlouţení lhůty úřad vyrozumí stěţovatele a poskytovatele. V zákoně se ale o prodlouţení lhůty nikde jinde nemluví. Je tedy zmatečné, zda dané lhůty lze prodlouţit či nikoliv. § 115 aţ 117 – název je správní delikty, i kdyţ v jednotlivých ustanoveních se jedná nejen o správní delikty, ale i přestupky. Doporučujeme název doplnit o „a přestupky“. V daných ustanoveních nejsou postiţeny jako přestupek či správní delikt všechny povinnosti dané v zákoně v případě jejich nedodrţení. Rovněţ v odkazech na jednotl. ustanovení, ve kterém je povinnost dána, jsou chyby.

134/196



Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pokud bude stíţnost posuzovat odborník, tak se lhůty nebudou počítat.

Připomínka přijata Informace o prodlouţení lhůty vypuštěna. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno správním deliktem je i přestupek




Moravskoslezký kraj zásadní připomínka


§ 119 – je dána správnímu orgánu povinnost zaslat opis rozhodnutí o uloţení sankce zdravotním pojišťovnám, s nimiţ má poskytovatel uzavřenou smlouvu. Správní orgán tyto údaje nemá. Doporučujeme doplnit do § 42 odst.4 jako povinnost poskytovatele sdělit krajskému úřadu tyto skutečnosti v určité lhůtě po účinnosti tohoto zákona a poté vţdy při kaţdé změně opět ve lhůtě. Na to doplnit v ustanoveních o sankcích, ţe nesplnění této povinnosti je správní delikt a stanovit výši pokuty. je stanoveno 2- letá lhůta pro poskytovatele zařídit si novou registraci dle tohoto zákona. Doporučujeme doplnit do přechodných ustanoveních dovětek, ţe lhůta k podání ţádosti o novou registraci je pro stávající jiţ zaregistrované poskytovatele nejpozději 2 měsíce před uplynutím předmětné 24 měsíční lhůty. Vzhledem k tomu, ţe to kaţdý bude nechávat na poslední chvíli, mohla by nastat situace, ţe krajský úřad ani při maximálním úsilí nebude schopen fakticky zvládnout vyřídit všechny podané ţádosti ve lhůtě.. Kdyby byl zákon přijat, konec lhůty by byl 31.12.2010 a poslední pracovní den přijde 50 ţádostí a všichni budou mít všechny podklady v pořádku a budou chtít registraci k 1.1.2011. A to nemusí být jen poslední pracovní den, ten nápor ke konci lhůty bude kaţdodenní a nebude to fakticky v silách úřadu. předpokládáme, ţe druhou větou jsou myšleny případy, kdy o registraci bylo před účinností tohoto zákona jiţ rozhodnuto, ale vzhledem k odvolání nebylo pravomocně skončeno, zatímco dle první věty nebylo ještě ani rozhodnuto před účinností tohoto zákona.

Spolu s návrhem zákonem měly být do připomínkového řízení zaslány rovněţ návrhy prováděcích předpisů, vypracované standardy, atd., na které se v zákoně odkazuje, např. v ustanovení § 2 odst. 9, § 3 odst. 11, § 27 odst. 1, § 90, bez kterých není moţno posoudit, zda úprava v nich obsaţená bude dostatečně navazovat na problematiku návrhu zákona. Upozorňujeme rovněţ na skutečnost, ţe v části první návrhu jsou nově zavedeny pojmy, které nejsou vţdy provázané se stávajícími zákony a přinesou aplikační problémy. V tomto ustanovení je uvedeno, ţe „zdravotními sluţbami ve veřejném zájmu jsou ty zdravotní sluţby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jiných veřejných rozpočtů“. Postrádáme avizovaný zákon o veřejném zdravotním pojištění, který stejně jako

135/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Výčet zdravotních pojišťoven bude uveden v registru poskytovatelů.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno navrţena nová úprava - Poskytovatel do 6 měsíců poţádá KÚ o nové oprávnění, KÚ překontroluje náleţitosti ve spise, vyzve poskytovatele k doplnění a do 24 měsíců vydá nové oprávnění.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno vyhlášky jsou jako pracovní materiály zasílána aţ do vlády; následně budou zaslány do vlastního legislativního procesu

Připomínka přijata novela z. 48 půjde do připomínek samostatně

zákon o zdravotních sluţbách je pilířem reformy českého zdravotnictví. Chybí nám rozsah poskytovaných zdravotních sluţeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. § 2 odst. 1 zásadní připomínka

K § 2 odst. 4 Zásadní ustanovení


§ 3 odst. 11 zásadní připomínka § 10 písm. f) bod 2 zásadní připomínka § 11 zásadní připomínka

Navrhujeme doplnit v první větě za slova „jiných zdravotních výkonů“ slova „prováděných podle zvláštních zákonů“, aby nedocházelo k podřazování i jiných zákonem neupravených „podloudných“ metod jako např. tzv. „lidového léčitelství“ pod pojem zdravotní péče. Poslední větu v odstavci 1 navrhujeme vypustit, podle našeho názoru je obsahově jiţ dostatečně obecně (tedy i pro obory odborné zdravotní péče) vymezen pojem „zdravotní péče“ v první větě odstavce, kdyţ je zde popisován jako poskytování i jiných zdravotních výkonů. Navrhujeme ve druhé větě vloţit na závěr slova „pokud zvláštní právní úprava nestanoví jinak“, a to s ohledem na ustanovení § 12 odst. 6 připravovaného zákona o zdravotnických záchranných sluţbách, kdy jeho důvodová zpráva k tomuto ustanovení v předposlední větě hovoří o tom, ţe jinými poskytovateli zdravotních sluţeb se rozumí právnické osoby, které nebyly zřízeny ani zaloţeny krajem podle § 6 zákona, případně fyzické osoby, které nemají oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné sluţby, avšak mají oprávnění k poskytování jiných zdravotních sluţeb podle zákona o zdravotních sluţbách. Toto ustanovení povaţujeme za nadbytečné, neboť jde o pouhé konstatování, ţe je něco moţné; pokud by byla tato „moţnost“ vyuţita, pak se při jejím aplikování ostatní zákonná úprava nepouţije, a pokud aplikována nebude, pak to není postiţitelné. S ohledem na moţné zneuţití ustanovení tohoto odstavce jej doporučujeme vypustit. Část týkající se převozu těla zemřelého na zdravotní pitvu a ze zdravotní pitvy bez povinnosti získání oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb navrhujeme zachovat tak, jak je uvedena. Ve větě první navrhujeme vypustit slovo „doporučený“. Standard, který je pouze doporučený, povaţujeme za nedostatečný zejména z forenzních důvodů.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Druhou větou jsou např. myšleny výkony platiskcé chirurgie.

Za lůţkové zařízení jsou označeny i univerzitní nemocnice podle jiného právního předpisu, přičemţ v současné době takový platný předpis Česká republika nemá a jeho návrh nebyl kraji ani předloţen k připomínkování v paragrafovém znění.

Připomínka přijata Univerzitní nemocnice budou nahrazena FN

S ohledem na základní ustanovení návrhu zákona o zdravotních sluţbách je úprava zaopatření dítěte vsunutá do tohoto zákona ne zcela vhodnou, zaopatření dítěte je otázkou sociálně právní ochrany dětí a je třeba ji podřadit do zákonné úpravy sociální

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno dětské domovy do 3 let jsou ZZ

136/196


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon jasně stanoví, v jakých případech nemusí být získáno oprávnění. V ostatních případech musí být oprávnění uděleno.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Standardy nemohou být striktní a nařízené.

§ 12 odst. 1 a 2 zásadní připomínka

§ 16 odst. 2b) zásadní připomínka

problematiky. Odstavce 1 a 2 si podle našeho názoru odporují. Při vydávání rozhodnutí o oprávnění poskytovat zdravotní sluţby bude správní orgán obtíţně jednoznačně posuzovat, zda je odborný zástupce, tj. statutární orgán nebo jeho člen nebo manţel či partner v řádném smluvním vztahu a zda je tak splněna podmínka uvedená za středníkem v tomto odstavci, kdyţ nepůjde o pracovní poměr nebo obdobný vztah závislé práce k poskytovateli. Poţadujeme přesné uvedení v jakém smluvním vztahu v tomto případě musí být obdobný zástupce k poskytovateli, kdyţ musí být ve smluvním vztahu, tj. přesně vymezit, jaké smluvní typy jsou přípustné - např. mandátní smlouva atp. nebo alespoň vymezit podstatné náleţitosti takové smlouvy (viz problém, jakou smlouvu má předloţit fyzická osoba, u které působí jako odborný zástupce manţel/ka). Dále povaţujeme za nutné zákonem stanovit minimální úvazek a časovou dostupnost odborného zástupce s ohledem na právní jistotu poskytovatele zdravotní sluţby při podávání ţádosti o udělení oprávnění na straně jedné a pravomoc správního orgánu vyţadovat toto po ţadateli jako nepodkročitelné minimum dostupnosti odborného zástupce zejména tam, kde poskytovatel sám není oprávněn poskytovat samostatně zdravotní sluţbu. Fyzická osoba, která bude poskytovat zdravotní sluţby pouze ve zdravotnickém zařízení jiného poskytovatele a je oprávněna uţívat k poskytování zdravotních sluţeb zdravotnické zařízení jiného poskytovatele, které splňuje věcné a technické vybavení, by měla podle našeho názoru mít upravenou zároveň i míru své odpovědnosti za uţívání zdravotnického zařízení jiného poskytovatele a také míru své odpovědnosti za péči o pacienty, aby správní orgán v případě moţných stíţností jak ze strany pacientů, tak ze strany lékařů, mohl věc lépe posoudit. Stejně tak je to nutné z forenzních důvodů.

K § 16 odst. 3 V tomto ustanovení je chybně uvedený rozsah splnění podmínek; nevidíme důvod, písm. c) proč by právnická osoba nemohla provozovat lázně, správně uvedený rozsah podmínek by měl být „v odstavci 1 písm. f) aţ k)“. zásadní připomínka § 18 Ve výčtu dokladů chybí doklad o zdravotní způsobilosti u fyzické osoby, která bude poskytovat zdravotní sluţby vlastním jménem, přičemţ zdravotní způsobilost je zásadní jednou z podmínek způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle zákona připomínka č. 95/2004 Sb. a zákona č.96/2004 Sb. Totéţ platí pro odborného zástupce fyzické nebo právnické osoby.

137/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Část odst. 1 týkající se omezení ve funkci odborného zástupce vypuštěna. např. mandátní smlouva u člena statutárního orgánu,

Výše úvazku musí odpovídat § 12 odst. 3, tj. "Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních sluţeb.". Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Míru odpovědnosti si musí poskytovatelé vyřešit ve smlouvě.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zdravotní způsobilost je stanovena pouze pro zdravotnické pracovníky v souvislosti s výkonem zdravotnického povolání. Poskytovatel ale nemusí být zdravotnický

pracovník. Pokud bude současně poskytovat odbornou zdravotní péči, musí být téţ zdravotně způsobilý v souladu se z. 95 a 96. § 22 odst. 2 d) zásadní připomínka

Je otázkou, co lze povaţovat za „prokazatelné“ poskytování zdravotní sluţby pod Po vysvětlení od připomínky ustoupeno vlivem alkoholu, Prokazatelným je to, o čem nejsou důvodné pochybnosti, ale bude stačit pro potřeby registrujícího správního orgánu za účelem zákonného odejmutí oprávnění např. prohlášení dvou svědků – pacientů? Povaţujeme za potřebné vymezit v zákoně, co je prokazatelným poskytováním zdravotní sluţby pod vlivem alkoholu.

§ 22 odst. 3 písm. h) zásadní připomínka

Pro správní orgán bude problematické zjišťovat a prokázat, ţe sluţby nebyly poskytovány po dobu delší neţ 1 rok. Navrhujeme změnit text takto: „poskytovatel přerušil poskytování zdravotních sluţeb a nezahájil provozování po uplynutí jednoho roku ode dne přerušení provozování“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno stávající úprava zahrnuje i případ, kdy poskytovatel po získání oprávnění vůbec nezahájí poskytování zdr. sluţeb a tedy nemohlo dojít ani k přerušení;

§ 24 dost. 1 zásadní připomínka

Je otázkou, je-li pojem „přerušení“ uvedený v § 24 totoţný s pojmem „dočasné přerušení“ uvedeným v § 42 odst. 2 písm. g). Otázkou je rovněţ vymezení rozdílu mezi pojmem „nepřítomnost“ a „dočasné přerušení“ v § 42 odst. 2 písm. g). Je moţná nepřítomnost po dobu jednoho roku? Bude muset poskytovatel kaţdé přerušení hlásit příslušnému správnímu orgánu? Ze zákona to není zřejmé a z pohledu poskytovatelů zdravotních sluţeb pravděpodobně neúnosné. Měla by být stanovena spodní hranice „dočasného přerušení“, od které bude mít provozovatel povinnost hlásit toto přerušení správnímu orgánu.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno k § 24 doplněno, ţe přerušení je od 1 měsíce do 1 roku dočasné přerušení je kratší neţ 1 měsíc


Poţadujeme za nezbytné toto ustanovení dopracovat a zpřesnit a znovu zváţit reálnost nastavených lhůt. Vzhledem k tomu, ţe nebyl předloţen návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, není zřejmé zda zdravotní pojišťovna bude povinna uzavřít s pokračujícím poskytovatelem zdravotní sluţby smlouvu o úhradě poskytovaných zdravotních sluţeb Znění tohoto ustanovení povaţujeme za velmi zavádějící jak pro pacienta, tak pro poskytovatele. Chybí znění návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Standardy jsou navrhovány jako doporučující a pacient ani poskytovatel v současnosti nemají moţnost zjistit, co je minimální a legitimně očekávaný standard

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno řešeno v rámci novelizace z. 48


138/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Sstandardy vydávané podle tohoto zákona budou odborné, ne úhradové

27 odst. 3 písm. c) zásadní připomínka

z veřejného zdravotního pojištění. Pacient se tedy bude domáhat všeho, co je v doporučených postupech, a poskytovatel se bude obávat poskytnout zdravotní sluţbu nad rámec doporučených standardů z obavy, ţe mu tato sluţba nebude zdravotní pojišťovnou proplacena. Souhlasíme se zakotvením tohoto práva do zákonné úpravy, ale postrádáme Po vysvětlení od připomínky ustoupeno informace o tom, zda konzultační zdravotní sluţby vyţádané pacientem od jiného úhrada konzultačních ZS bude řešena z. 48 poskytovatele budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pokud by tomu tak bylo, doporučujeme rozšířit text tohoto ustanovení o údaj kolikrát bude moci tohoto práva pacient v jednom konkrétním případě vyuţít, s tím, ţe v případě neomezených moţností vyuţití tohoto práva jedenkrát uhradí konzultační zdravotní sluţbu zdravotní pojišťovna.

§ 40 odst. 1 písm. a) a b) zásadní připomínka

Doplnit na závěr těchto ustanovení slova „ pokud s ním byl prokazatelně seznámen“.


Jiným dokladem obsahujícím fotografii můţe být např. i průkazka městské hromadné Po vysvětlení od připomínky ustoupeno dopravy; bude tento doklad dostačující pro účely prokázání totoţnosti? Podle našeho doplněno , ţe jde o „jiný úřední doklad“ názoru nikoliv. Navrhujeme vypustit z textu tohoto ustanovení slova „jiným dokladem obsahujícím fotografii“ a namísto toho specifikovat přesně, které další doklady můţe k ověření totoţnosti předloţit - např. řidičský průkaz. Výčet lze nahradit také tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě, tzn. „dokladem vydaným orgánem státu“.


Při řešení stíţností správní orgán mnohdy řeší problém, který z lékařů měl v případě Po vysvětlení od připomínky ustoupeno péče o pacienta jednat a ke kterému datu. Mnohdy je problematické zjistit, ke kterému okamţiku datovat „prokazatelné“ předání pacienta. Pro účely vyřešení problému je třeba jednoznačně vymezit okamţik předání, tj. specifikovat pravidlo prokazatelného předání: „Prokazatelným předáním je písemné potvrzení (či v elektronické podobě) přejímajícího lékaře adresované předávajícímu lékaři, ve kterém je uvedeno datum, od kterého přejímá nový lékař pacienta do své péče“.


Navrhujeme převést zasílání informace o odmítnutých pacientech zdravotním Po vysvětlení od připomínky ustoupeno pojišťovnám ze správního orgánu na poskytovatele, který by informace zasílal Poskytovatel bude evidenci odmítnutí zasílat KÚ i správnímu orgánu a v kopii zdravotním pojišťovnám. Toto řešení povaţujeme za zdravotním pojišťovnám. ekonomičtější.

139/196



Z návrhu není zřejmý účel tak velkého rozsahu poskytovaných údajů - viz zejména Po vysvětlení od připomínky ustoupeno odstavec 2 písm. d). Poţadujeme zajištění anonymizace údajů, alespoň na úrovni anonymizace řešena u registrů v § 71 úpravy Národního onkologického registru. Bez anonymizace povaţujeme poskytování údajů v takovémto rozsahu za nepřijatelné, a to zejména vzhledem k jejich moţnému zneuţití.

§ 74, 75, 76 zásadní připomínka

Tak, jak je tento registr navrţen, je nepřijatelný, jde nad rámec potřeb správního orgánu, který vydává rozhodnutí o oprávnění poskytovat zdravotní sluţby (bez dokladů vyjmenovaných v zákoně by rozhodnutí nemohl vydat). Stát, resp. Ministerstvo zdravotnictví, které údaje potřebuje pro efektivní vynakládání finančních prostředků na podporu rezidenčních míst, můţe celkové počty získat od Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a akreditovaných zařízení, která vzdělávají studenty a pracovníky v jednotlivých oborech. Je potřeba velmi pečlivě zváţit potřebu registru, rozsah vedených údajů a určení, komu se uloţí povinnost hlásit údaje do registru. Zásadně nesouhlasíme s tím, aby za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení odpovídal kraj. Vzhledem k tomu, ţe prohlídky těl zemřelých jsou pojišťovnou hrazený výkon a vzhledem k tomu, ţe pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče (byť posmrtné) svým pojištěncům, ţádáme o svěření organizace a zajištění prohlídek těl zemřelých v tomto případě do působnosti zdravotních pojišťoven. Poţadujeme zpřesnit a dopracovat znění tohoto ustanovení. V rámci připomínkování chybí návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění. Odvoz zemřelých na pitvu dlouhodobě v praxi činí potíţe. V případě, ţe odvoz bude zajišťovat lékař, který pitvu nařídil, kdo převoz zaplatí? Opakovaně probíhají diskuze, kdo uhradí cestu vozidla bez zemřelého. Nesouhlasíme s tímto ustanovením. V případě úmrtí dětí, resp. ţádosti zákonného zástupce o neprovedení pitvy, je nutné, aby nade vší pochybnost byly vyloučeny pochyby o zavinění nebo spoluzavinění jiné osoby. Lhůta do 24 měsíců od účinnosti zákona pro změny registrace je z pohledu krajského úřadu příliš krátká, není téměř reálné „zaregistrovat“ v této lhůtě všechna zdravotnická zařízení státu a k tomu zároveň uvést do souladu se zákonem všechna ostatní nestátní zdravotnická zařízení. Za ideální povaţujeme lhůtu 36 měsíců ode dne účinnosti zákona.

§ 82 odst.3 zásadní připomínka

§ 84 zásadní připomínka § 87 odst. 3 zásadní připomínka § 122 odst. 2 zásadní připomínka

140/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Registr zdravotnických pracovníků je potřebný i pro státní správu.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Převoz na zdravotní pitvu a z této pitvy bue hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Připomínka přijata Připomínka přijata Lhůta prodlouţena na 36 měsíců.

Jihomoravský kraj §1 a 2 zásadní připomínka

není jednoznačně definován obsah a vztah mezi pojmy zdravotní péče, zdravotní sluţby, zdravotnické zařízení, v dalším textu zákona jsou tyto pojmy pouţívány Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nejednotně


doporučujeme výčet zdravotní péče rozšířit o preventivní


doporučujeme rozšířit o g) preventivní péče


- mezi druhy zdravotnických zařízení doporučujeme doplnit „lékařskou sluţbu první pomoci“, a v zákoně vymezit její definici, odpovědnost za její zajišťování a Po vysvětlení od připomínky ustoupeno financování


Po vysvětlení od připomínky prevetivní ZS jsou jedním z druhů ZS

ustoupeno

LSPP nebude upravována, zřizovány budou ambulance akutního ošetření § 12 zásadní připomínka

je zde stanoveno, ţe odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném…. – měl by být stanoven minimální rozsah i s ohledem na následující ust., které umoţňuje stejné osobě vykonávat funkci OZ pouze pro jednoho Po vysvětlení od připomínky ustoupeno poskytovatele ( v praxi se stává , ţe jeden poskytovatel můţe mát ZZ na více místech provozování v celé ČR – s jedním OZ), doporučujeme zakotvit povinnost pro poskytovatele ustanovit odborného zástupce pro kaţdou odbornost

§ 37

doporučujeme řešit problematiku duševně nemocných zvláštním právním předpisem – zákonem; ve stávajícím návrhu pak doplnit moţnost tzv. preventivní hospitalizace, lze-li důvodně předpokládat, ţe osoba trpí duševní chorobou, ztratila náhled na tento stav a nutnost vyhledat lékaře a můţe ohrozit sebe i své okolí – v tomto případě bude osoba písemně vyzvána k odbornému vyšetření a nedostaví-li se ani po druhé výzvě, je odborný lékař oprávněn provést toto vyšetření v domácím prostředí a v případě indikace zajistit hospitalizaci; dále je ţádoucí přesně vymezit


ROZPOR

141/196

Připomínka nepřijata Není věcný důvod pro samostatnou právní úpravu. Podle bioúmluvy lze pacientovi poskytovat ZS pouze se souhlasem. Nelze umoţnit „preventivní hospitalizaci“.

indikaci pro hospitalizaci na uzavřeném oddělení za účelem vytvoření odborného posudku § 42 odst. 2 b) zásadní připomínka

doporučujeme konkretizovat, ze stávající formulace není jasné, zda bude podmínkou registrace zdravotnického zařízení, zda bude omezeno na vybrané odbornosti atp.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno v případě poskytování všech ZS musí poskytovatel získat oprávnění


není definován územní obvod a stanoven postup při ohledání neznámých zemřelých Po vysvětlení od připomínky ustoupeno neznámé zemřelé bude ohledávat lékař z registru, území obvod, ve kterém bude konkrétní lékař ohledávat bude uveden v registru


doporučujeme do odstavce vloţit povinnost PL spolupracovat s krajem při zajištění této sluţby

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pro praktické povinnost

Hlavní město Praha § 2 odst. 6 písm. g) zásadní připomínka

V návrhu chybí vysvětlení pojmu „sanitní sluţby“.

lékaře

je

stanovena


142/196

zákonem

Připomínka došlé po termínu Min. pro místní rozvoj §2 odst. 6 zásadní připomínka

§ 3 odst. 11 Zásadní připomínka § 79 odst. 2 a) zásadní připomínka

§ 80 odst. 2 zásadní připomínka § 82 zásadní připomínka

Poţadujeme písmeno b) vypustit. Nesouhlasíme s tím, ţe by psychologické poradenství a diagnostika nebyly povaţovány za odbornou zdravotní péči. Důsledkem by bylo, ţe by tyto sluţby nebyly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To by znamenalo sníţení kvality péče a také přesun nákladů na péči do jiných odborností zdravotní péče.


Z hlediska zajištění závaznosti a právní jistoty poţadujeme, aby Standardy poskytování odborné zdravotní péče byly vydávány formou prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu, nikoliv pouze ve Věstníku MZ. Obdobná právní úprava jiţ existuje u sociálních sluţeb, kdy Standardy kvality sociálních sluţeb jsou stanoveny prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních sluţbách. Poţadujeme na konci písmene a) doplnit slova „nebo osoba zajišťující pohřbení“. Přibývá tzv. sociálních pohřbů, tj. přibývá mrtvých lidských těl o jejichţ pohřbení se osoby blízké nepostaraly a musí tak učinit obec nebo jiná osoba.


Jde o činnosti podle ţivnost. zákona. Nejde o klinickou psychologii, která je poskytována zdravotnickými pracovníky a je povaţována za zdravotní sluţby, ale jde např. o psychology dopravní, školské, kteří nejsou zdravotnickými pracovníky. Vzhledem k odlišnosti lidské bytosti nelze standardy, které nemohou být rigidní, stanovit závazným právním předpisem. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Podle § 15 občanského zák. po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manţelu nebo partnerovi a dětem, a neníli jich, jejím rodičům. Ochranu osobnosti vymezuje § 11 OZ. Nelze tedy právo související s ochranou osobnosti přenést ve smyslu zákona o pohřebnictví na neznámí subjekt, kterému ve vztahu k osobnostním právům nepřísluší ţádné kompetence.

V souladu s tímto navrhovaným ustanovením poţadujeme změnit § 4 vyhlášky č. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky je vyhláška bude zrušena plod po potratu definován jinak (porodní hmotnost plodu po potratu je niţší neţ 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliţe je těhotenství kratší neţ 28 týdnů). Poţadujeme za slovo „smrti“ vloţit slova „,zajistit určení identity těla zemřelého, Připomínka přijata provést nezaměnitelné označení těla zemřelého“. V posledních letech dochází k Po dohodě text upraven: V rámci provedení nárůstu počtu záměn neboţtíků, které následně vedou k velké traumatizaci prohlídky těla zemřelého je provedeno označení pozůstalých během truchlení.

143/196


další specifikace MMR: těla zemřelého. Těla zemřelých poţadujeme označit stejným způsobem jako se označují těla novorozeňat v porodnici, tj. zpravidla plastovým náramkem na ruce. Poţadujeme na konci odstavce doplnit větu „Oznamovací povinnost z čísla Připomínka přijata tísňového volání má kaţdý, kdo se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo mrtvého a neví, Jde o nepochopení ustanovení. Z čísla tísňového zda úmrtí jiţ bylo oznámeno.“ Jedná se o povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2 volání se nález zemřelého nebo smrt neoznamuje. vyhlášky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, která má být Dispečer tohoto čísla kontaktuje poskytovatel navrhovanou právní úpravou zrušena. příslušného k ohledání. další specifikace MMR: Poţadujeme na konci odstavce doplnit větu „Oznamovací povinnost má kaţdý, kdo S ohledem na věcný obsah nelze vloţit do § 82, se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo mrtvého a neví, zda úmrtí jiţ bylo oznámeno.“ proto doplněn § 81: Jedná se o povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 19/1988 Sb., o postupu „(2)Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má kaţdý, kdo se při úmrtí a o pohřebnictví, která má být navrhovanou právní úpravou zrušena. o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo mrtvého a neví, zda úmrtí jiţ bylo oznámeno.“



Poţadujeme za slovo „předání“ doplnit slova „jeho kopie provozovateli pohřební sluţby a předání“. Z důvodu ochrany osobních údajů nebývají v současnosti provozovateli pohřební sluţby poskytovány údaje o příčinách úmrtí zemřelých, čímţ můţe docházet k ohroţení veřejného zdraví, především zaměstnanců provozovatele pohřební sluţby.


Poţadujeme na konci odstavce doplnit písmeno h) a uvést jej v tomto znění „h) stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pohřbení v tiskopisu List o prohlídce mrtvého.“. Z důvodu ochrany osobních údajů nebývají v současnosti provozovateli pohřební sluţby poskytovány údaje o příčinách úmrtí zemřelých, čímţ můţe docházet k ohroţení veřejného zdraví, především zaměstnanců provozovatele pohřební sluţby.

Připomínka přijata částečně

Poţadujeme na konci odstavce doplnit písmeno h) a uvést jej v tomto znění „h) stanoví podmínky pro přepravu zemřelého v tiskopisu List o prohlídce mrtvého.“. Zvláštní reţim přepravy mrtvého podle § 84 odst. 2 a 3 návrhu zákona nepřináší zaměstnanci pohřební sluţby manipulující s kontaminovaným mrtvým tělem moţnost preventivní přípravy na tuto činnost. Lidské pozůstatky je třeba z místa nálezu odvést neprodleně a pohřební sluţba nemůţe čekat na vyjádření příslušného

144/196

Předávání Listu o prohlídce zemřelého bude upraveno vyhláškou; jedna z částí Listu o prohlídce zemřelého bude předávat pohřebnímu ústavu. Pokud jde o zemřelého, který z důvodu nemoci nebo situaci, které byl vystaven (např. ozáření), postupuje se podle § 84 odst. 2 a 3. V takových případech je stanoven zláštní reţim pro pohřbení (viz např. § 4 a 10 zákona o pohřebnictví). Lékař provádějící prohlídku těl zemřelých není odborně způsobilý k rozhodnutí o stanovení zvláštního způsobu přepravy (pitvy, pohřbení), proto je v zákoně § 84 odst. 2 a 3. pokud by bylo podezření na úmrtí způsobené infekční nemocí, je zákonem nastolen zvláštní reţim (§ 84) Po dohodě text doplněn: V případě úmrtí pacienta s infekční nemocí nebo s podezřením na ni orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně stanoví podmínky pro přepravu

orgánu ochrany veřejného zdraví nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení.



Poţadujeme na konci odstavce doplnit větu: „Převoz těla zemřelého ke zdravotní pitvě a zpět je zdravotní sluţbou ve veřejném zájmu.“ Podle § 2 odst. 3 písm. d) navrhovaného zákona je převoz těla zemřelého ke zdravotní pitvě a zpět poskytováním zdravotní sluţby, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a jiných veřejných rozpočtů. Trvalé udrţení teploty poţadujeme upravit v souladu s § 7 odst. 1) písm. f) a § 14 odst. 2) písm. d) zákona o pohřebnictví a o změně některých zákonů, tj. v rozmezí 0 C aţ +2 C.


Ve větě první poţadujeme doplnit slova „bez souhlasu státního zástupce.“. Není v silách územně samosprávných celků pohřbívat všechny lidské pozůstatky sebevrahů do hrobů na pohřebišti.



Doplnění je zbytečné. Zdravotní sluţby ve veřejném zájmu jsou ty, které jsou hrazeny ze zdravot. poj. Připomínka přijata

Ustanovení nevymezuje moţnost spalovat těla sebevrahů ve spalovnách poskytovatelů zdravotních sluţeb. § 89 odst. 2 navazuje na odst. 1, v němţ je vymezeno, co lze ve spalovně poskytovatele spálit. Nejde o náhradu pohřebení lidských pozůstatků. Předkladatel připomínky neuvedl, podle jakých „mechanismů“ by státní zástupce rozhodoval.


Poţadujeme doplnit bod 3 a uvést jej v tomto znění: „3. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví.“. Vzhledem k tomu, ţe v části sedmé navrhovaného zákona je nově upraven postup při úmrtí, je nezbytné zrušit stávající právní úpravu postupu při úmrtí obsaţenou v citované vyhlášce.


Z hlediska práva ES/EU lze souhlasit s tím, jak jsou vymezeny činnosti ve veřejném zájmu v oblasti výzkumu a vzdělání. Naopak nelze přijmout definici sluţeb ve veřejném zájmu ve větě první cit. ustanovení, a to s ohledem na judikaturu evropských soudních orgánů týkající se čl. 86 SES. Dle evropských soudů (C-41/90 Höfner & Elser, T-319/99 Fenin) nelze charakter veřejné sluţby odvozovat primárně od způsobu jejich financování, nýbrţ především od výlučně sociálního účelu a výhradní neziskovosti (spojené případy C-159/91 a 160/91 Poucet & Pistre). V souladu s rozhodnutím 2005/842/ES (čl. 4) je třeba výslovné pověření jedním


Vyhláška bude zrušena

Odbor kompatibility UV § 1 odst. 2 Zásadní připomínka

145/196

nebo několika úředními akty, jejichţ forma by měla být upravena právními předpisy členského státu. Takovým předpisem je např. zákon č. 245/2006 Sb. Jak bylo uvedeno, veřejné neziskové zdravotní sluţby mají být garantovány mechanismy podle zák. č. 245/2006 Sb., o němţ však není zřejmé, zda má být zrušen či změněn, jak to předpokládal ještě věcný záměr zákona o zdravotních sluţbách, schválený vládou ČR (zároveň tomu odpovídá změna zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, kdy se z § 6 odst. 1 vypouští písm. g), coţ napovídá, ţe veřejná zdravotnická zařízení by měla podléhat insolvenčnímu řízení, a tedy být postavena na roveň subjektům na trhu v případě úpadku či hrozícího úpadku). Pokud má uvedený zákon být ponechán v platnosti, poţadujeme to uvést výslovně v důvodové zprávě návrhu, a zároveň uvést, v jakém vztahu budou veřejná nezisková zdravotnická zařízení, zařazená do sítě veřejných zdravotnických zařízení, k poskytovatelům zdravotní péče podle předkládaného zákona. Ve vztahu k insolvenčnímu zákonu pak poţadujeme vyjasnit, jak bude zajištěna síť veřejných zdravotnických zařízení, dojde-li k úpadku některého z nich. § 20 odst. 1 a 2 a § Pojetí, kdy se vyţaduje k dočasnému či příleţitostnému poskytování sluţeb 120 odst. 4 oprávnění, se příčí poţadavkům volného poskytování sluţeb (čl. 49 SES), podle nichţ je moţné sluţby přeshraničně poskytovat při splnění podmínek domovského Zásadní členského státu (tedy bez oprávnění vydávaného v ČR), pokud dotčený subjekt připomínka podléhá obdobnému dozoru a zajištění kvality ve svém domovském státě (srov. rozsudek ESD C-496/01 Komise v Francie). Nutnost získat oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb má rovněţ úzkou vazbu na dočasný a přeshraniční výkon zdravotnického povolání podle zákonů č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, ţe relevantní ustanovení obou zmíněných zákonů (§ 27 zák. č. 95/2004 Sb., a § 76 zák. č. 96/2004 Sb.) obsahují moţnost pro hostující osobu vykonávat zdravotnické povolání na základě oznámení, vzniká jejich právo dočasně či příleţitostně poskytovat zdravotní sluţby. Proto je nejasná vazba mezi ustanovením § 20, který poskytování sluţeb hostující osobu omezuje, a § 120 návrhu, podle něhoţ nejsou oba zvláštní zákony dotčeny. Nejsou-li totiţ dotčeny podmínky výkonu zdravotnického povolání, platí jednoznačně uvedené oprávnění ve zvláštních zákonech. Nelze proto omezit okruh takto oprávněných osob na ty fyzické osoby, které poskytují návštěvní sluţbu, nýbrţ umoţnit poskytování sluţeb také všem osobám, které mohou prokázat smluvní zajištění odpovídajícího materiálního vybavení. Hostující osoby tedy nemusí získávat oprávnění, pokud jsou drţiteli oprávnění podle práva svého domovského členského státu, je však u nich moţno kontrolovat dodrţování podmínek poskytování zdravotních sluţeb dle navrhovaného zákona. Přestoţe tedy nelze omezovat přístup k poskytování sluţeb, lze kontrolovat

146/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V případě § 20 není vyţadováno oprávnění. Volnému pohybu zdravotnických pracovníků téţ nic nebrání. Ale zdravotničtí pracovníci poskytují odbornou zp, ne ZS. Zákon nebrání přeshraničnímu pohybu pacientů ani moţnosti poskytovat ZS zahraničním poskytovatelem po splnění zákonem stanovených podmínek . Půjde-li o zahraniční subjekt hodlající na území ČR poskytovat ZS, bude třeba, aby splnil podmínky získání oprávnění k poskytování ZS. Tento postup umoţňuje i dosavadní právní úprava. Přeshraniční poskytování ZS je v současné době řešeno smlouvami mezi kraji a příslušným subjektem sousedního státu. Bude doplněno, ţe v případě převozu pacienta zahraniční dopravní zdravotní sluţbou na území ČR nebude vyţadováno oprávnění.

K části padesáté osmé, bodu 5 a padesáté deváté, bodu 10 Zásadní připomínka

Odbor. svaz zdrav. a soc. péče k důvodové zprávě zásadní připomínka

dodrţování podmínek v průběhu jejich poskytování. Poţadujeme § 20 přeformulovat tak, aby odpovídal úpravě zákonů č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb., která je v souladu s právem ES/EU. Zejména je nutno umoţnit dočasné či příleţitostné poskytování sluţeb obecně (a eventuelně je podmínit zajištěním adekvátního personálního a materiálního vybavení) a ustanovení o oznámení přizpůsobit úpravě v obou zmíněných zákonech, tzn. vztáhnout je pouze na právnické osoby, na které zmíněné zákony nedopadají. Alternativně je moţné pouţít určité výjimky z práva poskytovat sluţby na základě definovaného veřejného zájmu (který ovšem nelze postavit na způsobu financování, viz připomínka k § 1). K návrhu zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, části sedmdesáté sedmé: Posuzování bezúhonnosti podle navrhovaného zákona o zdravotních sluţbách má jiný účel neţ stanovení bezúhonnosti jako kvalifikačního předpokladu podle zákonů č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. (také je v obou případech rozdílně definována). Systematicky proto do § 3 odst. 3 větě třetí obou zákonů nepatří zmínka o orgánu, který vydal oprávnění k poskytování sluţeb, a naopak patří do návrhu zákona o zdravotních sluţbách (kde je obsaţena v § 14 odst. 3). Je proto nutno vypustit slova „,který mu vydal oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb podle zvláštního právního předpisu 4b)“ a před slova správní úřad vloţit slovo „příslušný“. Závěr: Návrhy zákonů jsou s právem ES/EU částečně slučitelné shodné připomínky s ČMKOS – vypořádáno společně Návrh zákona sice zavádí zcela novou terminologii, ovšem v důvodové zprávě nenajdeme dostatečné, resp. nenajdeme ţádné konkrétní vysvětlení, proč se předkladatel radikálním způsobem odklonil od zavedeného a ústavně konformního pojmu „zdravotní péče,“ aby přišel s novým termínem „zdravotní sluţby.“ (Obdobně i v navazujícím návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách se počítá v krátké době dvou let jiţ se čtvrtou a stále toutéţ terminologickou změnou v pracovněprávní oblasti, která bohuţel v pracovním právu můţe působit téměř jako nepovedený legislativní ţert, neboť do 31. 12. 2006 existoval v tehdejší právní úpravě jen pojem „závodní preventivní pékče“, kdyţ k datu nabytí účinnosti nového zákoníku práce – tj. k 1. 1. 2007 se přešlo na termín „pracovnělékařská péče“, aby tento termín byl po jednom roce k datu 1. 1. 2008 znovu nahrazen prostřednictvím tzv. technické novely zákoníku práce provedené zákonem č. 362/2007 Sb. původním termínem „závodní preventivní péče.“ Nyní, k datu 1. 1. 2009 se jiţ napočtvrté má

147/196

bude upraveno

vypořádání viz. výše připomínka nekonkétní

změnit tato terminologie s tím, ţe pro tentokrát se navrhuje přejít znovu od termínu „závodní preventivní péče“ k mírně upravenému termínu „pracovnělékařská sluţba.“ Není třeba zdůrazňovat, ţe uţ jen tato „hra se slovy“ působí v praxi velmi zmatečně a nejen na straně zaměstnanců a jejich zástupců, ale především na straně zaměstnavatelů, působí velké praktické obtíţe při aplikaci klíčových ustanovení zákoníku práce. Vzhledem k mimořádné rozsáhlosti navazujícího návrhu - tzv. „změnového“ zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních sluţbách, a kterým se navrhuje změnit celkem 86 aktuálně účinných právních předpisů, povaţujeme za zcela nedostatečné, aby důvodová zpráva v obecné části pod bodem 2. pouze konstatovala, ţe „obsahem zákona bude zejména nová zdravotní terminologie“, aniţ by současně byly vysvětleny stručně a jasně logické souvislosti, které vedou předkladatele k této principiální změně, která ve svých důsledcích rozhodně není toliko změnou formální spočívající v pouhém „přejmenování“ týchţ vztahů vznikajících při péči o pacienta. Povaţujeme za nezbytné v bodu 2. důvodové zprávy doplnit předkladatelovo konkrétní zdůvodnění k navrhovanému přechodu na termín „zdravotní sluţby.“ Připomínky obecné povahy zásadní připomínka


Předkladatel se bohuţel uchýlil k rozhodnutí předloţit v paragrafovaném znění do připomínkového řízení izolovaně pouze tři návrhy zákonů [máme zde na mysli 1) zákon o zdravotních sluţbách, 2) zákon o specifických zdravotních sluţbách a 3) zákon o zdravotnické záchranné sluţbě bez zohlednění tzv. změnových zákonů, které počet návrhů jen formálně navyšují] ze sedmi vzájemně propojených norem. Přitom paradoxně věcné záměry všech vzájemně související návrhů zákonů byly Ministerstvem zdravotnictví v nedávné době předloţeny jako jeden celek. I nyní ve fázi připomínkového řízení ke třem předloţeným návrhům zákonů je zjevné, ţe tyto návrhy nejsou koncipovány jako jednotlivé, na dalších zákonech relativně nezávislé právní normy, kdyţ navrţená paragrafová znění změnových zákonů počítající se změnami v desítkách jiných zákonů. Z těchto důvodu vznášíme klíčovou námitku, ţe jednotlivě nelze zákony a jejich dopady objektivně posoudit, neboť našemu připomínkovému místu není z paragrafovaného znění předloţeného návrhu známa celková koncepce proklamované reformy zdravotnictví. Z dikce návrhu zákona nepřímo vyplývá, ţe předkladatel rezignoval na samostatný zákon o zdravotnických zařízeních, kdyţ v tomto zákoně nejen vymezuje klíčový pojem zdravotnické zařízení, ale formuluje i celou problematiku udělování oprávnění poskytovatelům zdravotní péče. Máme za to, ţe tento zákon by měl upravovat jako zákon střechový pouze zdravotní péči a provozování zdravotnických zařízení ponechat samostatné právní úpravě prostřednictvím stručného „ţivnostenského

148/196

připomínka nekonkrétní

připomínka nekonkétní





zákona“ pro poskytovatele zdravotní péče. Jestliţe však předkladatel trvá na tom, aby zákon upravoval nejen zdravotní sluţby, ale téţ vydávání oprávnění k jejich poskytování a otázky s tím související, pak máme za to, ţe jiţ vzhledem k obsahu návrhu (jehoţ podstatnou a rozsáhlou část představuje právě problematika udělování oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb) by názvu zákona mnohem více odpovídal název: „Zákon o zdravotní péči (sluţbách) a o udělování oprávnění k poskytování zdravotní(ch) péče (sluţeb).“ Z hlediska systematického členění zákona se návrh prioritně zabývá druhy a formami zdravotních sluţeb, zatímco postavení pacienta se věnuje aţ část třetí počínaje § 27, a postavení poskytovatele a právům a povinnostem zdravotnických pracovníků je věnována aţ část čtvrtá od § 42, coţ nepovaţujeme za šťastné. Naopak se domníváme, ţe na úvodní ustanovení zákona by logicky měla navazovat ustanovení o postavení jednotlivých subjektů zúčastněných na systému poskytování zdravotní péče, a to počínaje od pacienta přes poskytovatele a zdravotnické pracovníky. Druhy a formy zdravotní péče jsou tak nedůvodně předřazeny. Zákon dále zavádí nové pojmy – odborná zdravotní péče a zdravotní sluţby, přičemţ pojem odborná zdravotní péče vyjadřuje tu zdravotní péči, k níţ jsou nezbytné znalosti zdravotnických pracovníků a je součástí pojmu zdravotní sluţby, který je širší. Přesto však i zdravotní sluţby musí poskytovatel zajišťovat výhradně zdravotnickými pracovníky – tedy i tyto další zdravotní sluţby jsou činnostmi, k nimţ jsou nezbytné znalosti zdravotnických pracovníků. Vzhledem k tomu, ţe tyto další zdravotní sluţby odpovídají i obecné definici zdravotní péče, lze je zahrnout i do pojmu „odborná zdravotní péče“. Tento pojmový zmatek má pak důsledky v pojmové neujasněnosti a nejednoznačnosti v celém návrhu zákona, včetně pojmů v průvodním změnovém zákoně, kde jsou oba pojmy pouţívány promiscue bez logického opodstatnění rozdílů. (Coţ je logický důsledek toho, ţe oba pojmy jsou v podstatě definovány kruhem). Zásadním nedostatkem však je, ţe (přestoţe si předkladatel dal nesmírnou legislativní práci s náhradou pojmu zdravotní péče ve všech právních předpisech v míře aţ v neobvyklé), nenahradil pojem zdravotní péče v jednom ze základních právních předpisů České republiky, jímţ je zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Čl. 31 uvádí ţe „Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Jedním ze zákonů, který tyto podmínky stanovuje, je i zákon upravující podmínky poskytování zdravotní péče, tedy nyní zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a de lege ferenda Zákon o zdravotních sluţbách. Nicméně návrh zákona o

149/196

Připomínka nepřijata Nejprve musí ZZ vzniknout, poskytovatel musí získat oprávnění, a teprve následně můţe pacient uplatňovat svoje práva.

zdravotních sluţbách pojem zdravotní péče pouţívá v jiném slova smyslu neţ má na mysli Listina a odchyluje se tak od základních koncepčních kamenů všech dosavadních návrhů zákonů o zdravotní péči. Stručně vyjádřeno, jde dle našeho názoru o nedůvodné odchýlení se od konceptu, ţe zdravotní péče je ta péče o zdraví, která vyţaduje odborné znalosti a právní regulaci, ostatní typy péče o zdraví (tj. zejména sebepéče nebo činnosti podle ţivnostenského zákona) byly z tohoto pojmu explicitně, ev. implicitně (na základě zásady lex specialis derogat legi generali) vyloučeny. Nyní předkladatel zvolil poněkud krkolomný koncept, ţe veškerá péče o zdraví je zdravotní péčí, která je regulována pouze tehdy, kdyţ vyţaduje odborné znalosti a dovednosti zdravotnických pracovníků. Toto odchýlení bude mít přinejmenším za následek obtíţnou aplikovatelnost právního řádu v oblasti zdravotní péče a další zmatení pojmu „bezplatná zdravotní péče“. Navrhujeme proto vrátit se k pojmu zdravotní péče jako k jedinému adekvátnímu pojmu. Činnosti v oblasti péče o zdraví, které není nutné nebo vhodné právně regulovat v rámci poskytovatelů zdravotní péče, je moţné vyloučit obdobným způsobem, jakým předkladatel tyto činnosti vylučuje z pojmu „zdravotní sluţby“. Rozdělení pojmů „odborná zdravotní péče“ a „zdravotní sluţby“ je rovněţ nevhodné a je zřejmé, ţe ani předkladatel v rozlišení těchto pojmů nemá jasno.

150/196

Pozn.: Tato připomínka je zásadní a skutečnost, ţe další připomínky s uvedenými pojmy pracují ve smyslu předloţeném předkladatelem nemění nic na této skutečnosti. zásadní připomínka



Dále povaţujeme za vhodné doplnit do úvodních ustanovení návrhu zákona obecné zásady právní úpravy. Formulace obecných zásad je obvyklá u všech zákonů kodexového typu, jímţ bezesporu tento návrh má ambice být. V této souvislosti připomínáme, ţe např. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který je svým způsobem „příbuzný“ s navrhovaným zákonem o zdravotních sluţbách (neboť i oblast sociálních sluţeb, a tedy celý předmět úpravy je příbuzný oblasti zdravotnictví) zahrnuje základní zásady, včetně principu, ţe (sociální) pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb, ţe sociální sluţby musí být poskytovány v zájmu osob atd. Je třeba uvést, ţe v praxi nacházejí základní zásady vymezené v § 2 zákona č. 108/2006 Sb. své konkrétní uplatnění všude tam, kde právní úprava působí aplikační problémy. Obdobně by i zákon o zdravotních sluţbách měl formulovat základní zásady při péči o pacienta, resp. obecné základní zásady poskytování zdravotní péče v ČR. Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem zákona uváděl, ţe obsahem nových právních předpisů bude úprava, co je standard a co nadstandard. Taková definice v nové úpravě zcela chybí. Odkaz na prováděcí předpis je zavádějící, kdyţ prováděcí právní předpis má nízkou právní validitu, neboť nemusí projít standardním připomínkovým řízením, můţe ho vydat jen MZ. Bez úpravy rozsahu poskytovaných sluţeb z veřejného zdravotního pojištění v zákoně či jeho příloze je pro nás nová úprava nepřijatelná. Návrh upravuje druhy a formy zdravotních sluţeb a druhy zdravotnických zařízení. Předpokládáme, ţe toto členění není samoúčelné a ţe má právní dopad. To by mělo být z návrhu patrné. Pokud uvedené členění má význam pro oprávnění k provozování zdravotních sluţeb, popř. pro jinou oblast upravovanou v návrhu, pokládáme za nutné tuto provázanost vyjádřit (např. ţe oprávnění lze udělit jen na druhy a formy zdravotních sluţeb uvedených v zákoně). Nepovaţujeme za důvodné, aby na rozdíl od současné právní úpravy za zdravotnická zařízení byly ze zákona povaţovány jen dětské domovy pro děti do 3 let, a nikoli jesle, a aby jejich provozování bylo pouze ţivností.

151/196

připomínka nekonkrétní


Připomínka nepřijata Jesle poskytují jiný rozsah sluţeb, jsou určeny pouze pro zdravé děti po dobu, co rodiče pracují.

§ 2 odst. 2 písm. Navrhujeme vypustit. b) Odůvodnění: text písm. b) je nadbytečný, jelikoţ nerozšiřuje definici uvedenou v písmenu a) a ve svých důsledcích pro aplikaci zákona zmatečný. zásadní připomínka § 2 odst. 3 zásadní připomínka

§2


Na konce odstavce doplnit: „poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních sluţeb registrovaných podle jiného zákona upravujícího poskytování sociálních sluţeb a poskytování posudkové sluţby pro účely sociálního zabezpečení poskytované orgány státní správy.“ Ke zváţení dáváme také doplnění příslušné poznámky pod čarou odkazující na zákon č. 108/2006 Sb. Odůvodnění: Zákon o sociálních sluţbách upravuje výjimku pro poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytované v zařízeních registrovaných nikoli jako zdravotnická zařízení, ale jako pobytová zařízení sociálních sluţeb. Chybějící uvedení tohoto typu péče mezi výjimkami je v rozporu s tímto zákonem a jde fakticky o nepřímou novelu zákona o sociálních sluţbách. Rovněţ chybí úprava pro posudkovou sluţbu pro účely sociálního zabezpečení – je zdravotní péčí, je však vykonávána zaměstnanci státní správy. Posuzování zdravotního stavu fyzických osob je uvedeno jako činnost, která sice není součástí odborné zdravotní péče, nicméně můţe být poskytována pouze zdravotnickými zařízeními. To je v případě posudkové činnosti vykonávané zaměstnanci orgánů státní správy nevhodné, protoţe by bylo nutné orgány státní správy (včetně Ministerstva práce a sociálních věcí) registrovat jako zařízení zdravotních V této souvislosti dále doporučujeme doplnit do odst. 2 na konec písm. b) text v závorce, popřípadě legislativní zkratku, kde by byl zaveden pojem „posudková péče“ (ev „posudková zdravotní sluţba“ Je proto potřeba doplnit výjimky pro oba typy sluţeb. Zákon 95/2004 Sb. pouţívá termín „posudková péče“, ev. posudková zdravotní sluţba. Důvodem je pouţívání těchto pojmů jak v navrhovaném zákoně, tak i v zákonech o způsobilosti. Tyto pojmy je vhodné z důvodu odstranění budoucích výkladových pochybností sjednotit. Na konce úvodu odstavce (tj. před písm. a) doplnit slovo „zejména“. Odůvodnění: Úplný výčet není přesný, jelikoţ ţivnostenský zákon upravuje i další ţivnosti v oblasti související s péči o zdraví (například Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace, Poskytování sluţeb v oblasti bezpečnost a ochrany zdraví při práci, Pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůţe, Provozování solárií, Péče o dítě do tří let v denním reţimu). Tyto ţivnosti bezpochyby souvisejí s péčí o zdraví, nicméně nejsou uvedeny ve

152/196



§ 2 odst. 6 e) zásadní připomínka § 2 odst. 8

§ 2 odst. 8


výjimkách. Vzniká tak výkladová pochybnost, zda nejde o nepřímou novelu ţivnostenského zákona a tudíţ narušení právní jistoty. Připomínáme, ţe nepřímé novely jsou v právním státě nepřípustné. Druhým řešením by bylo doplnit všechny chybějící ţivnosti do výčtu. Toto řešení však povaţujeme za nevhodné, jelikoţ snaha o úplný výčet nemusí být úspěšná. Ţivnostenský zákon je také poměrně často novelizovaným předpisem. Upozorňujeme na zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to na § 37 odbornou způsobilost k výkonu povolání maséra, § 31 odbornou způsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetického technika, § 14 odbornou způsobilost k výkonu povolání ortotika-protetika, § 42 odbornou způsobilost k výkonu povolání sanitáře, § 40 odbornou způsobilost k výkonu povolání řidiče dopravy nemocných a raněných. V návrhu je třeba vyjádřit, ţe pokud nejde o činnosti podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. podle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům, a jsou prováděny zdravotnickými pracovníky podle jiných právních předpisů, nejde o zdravotní sluţbu. Navrhujeme změnit na: „výroba a opravy sériově zhotovovaných protéz, trupových ortéz, končetinových ortéz, měkkých bandáţí,“.

viz. výše


Doporučujeme ve větě první vyměnit slovo „a“ za slovo „nebo“. Odůvodnění: Velmi málo osob bude splňovat zároveň způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a zároveň způsobilost k výkonu činností souvisejících. Předpokládáme, ţe to nebylo ani záměrem předkladatele. Za slova „ týkající se odborné,“ doplnit slova „specializované, popřípadě“ a vypustit slova „a specializované“. Odůvodnění: Jde o návrh vhodnější formulace vyplývající z toho, ţe ne u všech zdravotnických povolání bude upravena zvláštní odborná způsobilost.


Navrhujeme vypustit toto ustanovení. V případě nevyhovění této připomínce je potřeba katalog zdravotních sluţeb omezit jako neúplný výčet. Odůvodnění: Nepovaţujeme za moţné zvládnout úplný seznam výkonů. Připomínáme, ţe jde o zpracování všech zdravotních výkonů, tj. nejen těch, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pokud by se podařilo tento unikátní seznam opravdu vytvořit, byl by ještě před svou účinností zastaralý. Kromě toho obdobnou materii upravují i další předpisy, které předkladatel vydal nebo ke kterým má zmocnění – vyhlášky upravující činnosti zdravotnických pracovníků, vyhláška,


153/196

kterou se stanoví seznam výkonů. Za nejvhodnější proto povaţujeme toto ustanovení vypustit. Pokud nebude této připomínce vyhověno, je nutné, aby tento předpis byl vydán jako neúplný výčet výkonů, aby nebránil poskytování i těch výkonů zdravotní péče, které někdo opomenul, či nestihnul zařadit do předpisu, či které v době vydání ještě neexistovaly. Pokud by ani tento návrh nebyl akceptován, je potom zcela nezbytné doplnit úpravu, která umoţní poskytovat nové výkony před novelou vyhlášky. Např. uvést, ţe nové výkony lze poskytovat do doby zařazení do prováděcího právního předpisu za podmínky, ţe je schválilo a podmínky stanovilo ministerstvo, odborná společnost nebo příslušná komora. § 3 odst. 6 Zásadně nelze souhlasit s tím, ţe registrující lékař je pouze poskytovatelem preventivních zdravotních sluţeb a koordinátorem navazujících zdravotních sluţeb. zásadní Toto zavádějící ustanovení poţadujeme změnit. Registrující lékař je specialista připomínka v oboru praktické lékařství pro dospělé nebo praktické lékařství pro děti a dorost. § 3 odst. 7 Definice zdravotnického zařízení je v návrhu vázána pouze na „prostory“, aniţ by byl zohledněn fakt, ţe zdravotnické zařízení není pouze prostorem, ale je především zásadní souborem hmotných, nehmotných a osobních sloţek a jako takové by mělo být připomínka umoţněno, aby zdravotnické zařízení mohlo být i předmětem převodu, nájmu apod. Vymezení definice zdravotnického prostoru pouze ve vztahu k prostoru povaţujeme za neúplné a navrhujeme tuto definici odvodit od definice podniku tak, jak je obsaţena v obchodním zákoníku. Současně, ve stávajícím textu pro nadbytečnost vypustit ve 3. větě slovo „vybranými.“ § 3 odst. 11 Slovo „doporučený“ zaměnit za slovo „takový“, coţ povaţujeme za vhodné vzhledem k regulaci právní odpovědnosti za stanovování standardů a vzhledem ke zásadní zvýšení kvality v oblasti zdravotní péče. Standard, který je pouze doporučený, je de připomínka facto zbytečný, neboť není potřeba se jej drţet a pro účely zákona není na místě upravovat standardy pouze jako „učebnicové návody“, jejichţ nedodrţení není sankcionovatelné. Jestliţe by naopak standardy měly mít nějakou právní validitu, pak je naprosto neadekvátní, aby byly zveřejňovány pouze ve Věstníku MZ, ale měly by být publikovány jako právní předpis. § 4 odst. 3 písm. e) Uvedené ustanovení zní takto: „2. zda zdravotní stav pacienta je v souladu bod 2 s předpoklady nebo poţadavky stanovenými pro výkon práce, sluţby nebo jiných činností, nebo pro přiznání příspěvku na péči podle jiného zákona upravujícího zásadní poskytování sociálních sluţeb“. Doporučujeme zváţit případné doplnění poznámky připomínka pod čarou. Odůvodnění: Posudková činnost pro účely sociálního zabezpečení zahrnuje rovněţ posuzování zdravotního stavu za účelem přiznání příspěvku na péči § 4 odst. 3 g) Slova „ošetřovatelské zdravotní sluţby“ změnit na „následné zdravotní sluţby“. Pojem „ošetřovatelské zdravotní sluţby“ ani zdaleka neodpovídá definici druhu zásadní

154/196




připomínka

§ 4 odst. 3 j) zásadní připomínka §9 zásadní připomínka

zdravotní péče, která je uvedena v tomto ustanovení Pouţívání tohoto pojmu v tomto novém významu velmi matoucí a zavádějící vzhledem k jiţ legislativně pojmu ošetřovatelská péče, který je zcela odlišný – jde o uspokojování potřeb vzniklých či změněných v souvislosti s poruchou zdravotního stavu. Tato definice neodpovídá podstatě ošetřovatelské péče, ţádné české ani mezinárodní definici. Je snad záměrem předkladatele vyloučit sestry z akutní péče? Nebo snad pacienti, u nichţ nebyli vyčerpány léčebné moţnosti, nepotřebují ošetřovatelskou péči? Či snad pacienti v terminálním stadiu onemocnění nepotřebují péči lékařskou? Předpokládáme, ţe toto není úmyslem předkladatele, ţe to jsou pouze o nechtěné následky způsobený nedostatečnou znalostí problematiky ošetřovatelství a paliativní péče. Předpokládáme rovněţ, ţe touto definicí jsou myšlena současná ošetřovatelská lůţka, péče následná a paliativní. Ani na ošetřovatelských a následných lůţkách, ani v domácí ošetřovatelské péči však nejsou pouze pacienti, kde jiţ selhali terapeutické moţnosti. Přestoţe nebylo, doufáme, záměrem zuţovat činnost sester na péči „udrţovací“ či paliativní, můţe přinést komplikace zejména u domácí péče (viz dále). Kromě toho působí dojmem, ţe tito pacienti nepotřebují péče lékaře, ani toto není pravda a je tedy zavádějící. Definice bude vnímána a vykládána jako o legální definice ošetřovatelství, a bude tak ohroţovat existenci ošetřovatelství jako oboru. Podstatou ošetřovatelské péče není „vedení k smrti“ – to je obsahem paliativní péči. Ošetřovatelství se prolíná všemi typy sluţeb – od super akutní aţ po tu paliativní. Navrţená definice je neodpovídající a likvidační nejen ve vztahu k ošetřovatelské péči, ale rovněţ ve vztahu k oboru paliativní medicína. Paliativní péče není pouze činností ošetřovatelskou, ale zahrnuje rovněţ léčbu bolesti, léčbu ran apod. Jde o zásadní zpochybňování role lékařů v péči o nevyléčitelně nemocné a tedy o diskriminaci této skupiny pacientů. Proto je nezbytné pouţít jiný výraz, „následné zdravotní sluţby“, akceptovat by bylo moţné i pojem „dlouhodobé zdravotní sluţby“. Z uvedeného ustanovení vyplývá, ţe převozy pacientů a rodiček nebudou hrazeny ze zdravotního pojištění – doprava bude hrazená pouze v případě účasti a dohledu zdravotnickým pracovníkem. Prakticky neřešitelný problém bude např. s klienty domovů důchodců a sociálně slabých. § 9 zní: „V rámci domácích zdravotních sluţeb jsou poskytovány zejména výkony ošetřovatelské péče, specifické ošetřovatelské péče a rehabilitační péče (pozn. pod čarou“ vyhl. č. 424/2004 Sb.) poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta.“ Odůvodnění: Viz připomínka č. 9 - domácí péči by nešlo poskytovat u jiných pacientů neţ u těch, kde byly vyčerpány léčebné moţnosti! Ve vlastním sociálním

155/196

Připomínka nepřijata Doplněny imobilní osoby.

§ 10 písm. c) zásadní připomínka

prostředí by tedy nebylo jiţ moţné provádět preventivní zdravotní sluţby, tedy vyhledávat faktory, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu a provádět opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů (např. poradit pacientovi a jeho rodině s uspořádáním jeho bytu, úpravu jídelníčku aj.), odebírat např. glykémie u diabetiků (protoţe nelze provádět diagnostické zdravotní sluţby), ptát se pacienta na jeho problémy (součástí diagnostických sluţeb je zjišťování dalších informací potřebných ke stanovení léčebného plánu a informací o účinku léčby, nebylo by moţné provádět výkony, jejichţ účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace léčebného plánu (je součást léčebné zdravotní sluţby), tedy např. aplikovat antibiotika při zjištěném zápalu plic nebo inzulín apod. Je zřejmé, ţe definice domácích zdravotních sluţeb nevyhovuje současnému rozsahu domácí péče, natoţ potřebám budoucím. Text by byl akceptovatelný pouze tehdy, pokud bychom ošetřovatelské sluţby vnímali v rozsahu definice vyhl. č. 424/2004 Sb., coţ přirozeně nelze, pokud návrh zákona obsahuje svou vlastní legální definici pojmu, která je však podstatně uţší a nezahrnuje léčebné a diagnostické výkony. Z tohoto důvodu navrhujeme pouţívat pojmy této vyhlášky. Jde o pokus (zřejmě zapříčiněný pouze nekompetentností, nikoli záměrem) o likvidaci segmentu, který má potenciál k velmi podstatným úsporám v systému zdravotní péče. Vypustit bod 2. Odůvodnění: Univerzitní nemocnice nejsou v ţádném jiném předpise zakotveny, nelze odkazovat na předpis, který neexistuje a jehoţ projednávání bylo odloţeno na neurčito. Univerzitní nemocnice tedy neexistují a nadále jde o státní nemocnice, jejichţ reţim není v návrhu upraven.

156/196

Připomínka přijata bod 2 nevypuštěn

§ 10


§ 10 zásadní připomínka § 11 zásadní připomínka § 12 odst. x 2 zásadní připomínka § 12 odst. 2 a 3 zásadní připomínka

Doplnit jesle. Odůvodnění: Chybí zde jesle, přestoţe dětské domovy pro děti do tří let uvedeny jsou. Jesle a tyto dětské domovy poskytují péči obdobnou. Odlišná úprava pro péči o děti do tří let v dětských domovech a v jeslích není logická a přinese mnoho problémů. Kromě toho bude důsledkem této změny, ţe zařízení bude moţné provozovat pouze jako ţivnost. Standard vzdělání osob pečujících o děti je tím sníţen, odpadá moţnost kontroly zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti u zaměstnanců. Nejdůleţitějším důsledkem však bude otázka čerpání veřejných podpor. Pokud nebude výslovně stanoveno, ţe jde o činnost ve veřejném zájmu, půjde o narušení hospodářské soutěţe a podpora obcí jeslím/ţivnostem můţe být podnikateli namítána. (Pro ilustraci – jesle na Praze 8 měly v roce 2004 náklady na jedno dítě kolem 9 – 10 000 Kč, platby se pohybovaly kolem 2 500 Kč, zbytek činil příspěvek zřizovatele). Akceptovatelné by bylo i pokud by tato činnost byl upravena v rámci změnového zákona jako zařízení sociálních sluţeb, popřípadě v rámci školského zákona. V tomto případě e nezbytné věnovat pozornost ustanovením o způsobilosti pracovníků. Rovněţ by však bylo nutné ve stejném reţimu V ustanovení § 10 je odkaz na univerzitní nemocnice, přitom zákon o univerzitních nemocnicích zatím nebyl ani předloţen a nepředpokládá se, ţe nabude účinnosti ve stejném termínu jako zákon o zdravotních sluţbách. Není moţné odkazovat v zákoně na neexistující právní úpravu. Není řešeno, kdo hradí úhradu zaopatření na dítě, které nemá rodiče, nebo opatrovníka – bude hradit kraj, MZ, stát?, nebo se nebude hradit?


Ustanovení obsahuje nelogismus mezi odst. 1 a 2, vzájemně se vylučují.

část odst. 1 vypuštěna, ale s odst. 2 se nevylučovaly

Vzniká pochybnost, co se rozumí v případě odborného zástupce tzv. „obdobným vztahem závislé práce k poskytovateli“ (tj. obdobným jako je vztah pracovněprávní). Z kontextu zákona je zřejmé, ţe předkladatel má na mysli odborného zástupce tzv. na „plný pracovní úvazek“, kdyţ funkci odborného zástupce můţe vykonávat fyzická osoba pouze pro jednoho poskytovatele. Je třeba uvést, ţe podle § 3 stávajícího zákoníku práce můţe být závislá práce vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, a tedy nikoli např. formou mandátní smlouvy apod. Vzhledem k míře právní odpovědnosti odborného zástupce za chod zdravotnického zařízení je naprosto neudrţitelné, aby funkci odborného zástupce kdokoli mohl vykonávat, byť jen dočasně, na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, ať jiţ na dohodu o

Obdobným vztahem závislé práce se rozumí např. vztah podle zákona č. 218/2002 Sb., o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů..

157/196

viz výše

§13 odst. 3 zásadní připomínka § 14 zásadní připomínka

§ 15 odst. 1 zásadní připomínka § 15 zásadní připomínka § 20 zásadní připomínka

pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Poţadujeme, aby § 12 odst. 3 byl upraven v tom smyslu, ţe odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu „stanovené týdenní pracovní doby.“ K uvedeném navrhujeme doplnit informativní poznámku pod čarou odkazující na § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Poţadujeme, aby odborný zástupce byl jmenován nejen za farmacii, stomatologii, ale za kaţdý hlavní obor, v němţ je péče poskytovatelem poskytována.

Připomínka nepřijata OZ nemá fci odborného garanta pro kaţdý obor

Vymezení bezúhonnosti povaţujeme za zcela nedostačující pro daný účel. Provozování zdravotnického zařízení, funkce odborného zástupce atd. by měla být vyhrazena pouze osobám se zcela čistým trestním rejstříkem a těm, na které se hledí, jako by nebyly odsouzeny. Důvodem je skutečnost, ţe tyto osoby mají zásadní vliv na poskytování péče o zdraví a ţivot jako nejvyšší hodnoty chráněné nejen trestním zákonem. Navíc navrhovaným řešením vzniká např. zcela nelogická nerovnost mezi vymezením bezúhonnosti v oblasti sociálních sluţeb a mezi zdravotnictvím, kdyţ bezpochyby mírnější kritéria pro oblast zdravotnictví rozhodně nejsou na místě. Pro ilustrací odkazujeme na § 79 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ze kterého vyplývá, ţe : „Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona povaţuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro a) úmyslný trestný čin, ani b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo ten, jehoţ odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.“ Doplnit na konec písm. a) slova „ nebo zařízeními zdravotních sluţeb, které zřizuje kraj či ve kterých má majetkovou účast alespoň 33 %,“. Odůvodnění: Jde o předcházení střetu zájmu, kdy by kraj plnil zároveň své úkoly v přenesené působnosti a zároveň roli poskytovatele, či vlastníka poskytovatele. Nebylo by tak moţné zajistit nezávislou kontrolu kvality zdravotních sluţeb. V odst. 1 písm. a) je třeba pamatovat na státní nemocnice (viz naše připomínka k § 10).


§ 20 zní:


dáno do souladu se ţivnostenským zákonem

Připomínka nepřijata Oprávnění vydává KÚ, ne kraj.

Připomínka nepřijata Všem poskytovatelům, tedy i státním bude vydávat oprávnění KÚ. Zdravotní sluţby nebudou poskytovány v reţimu volného pohybu sluţeb v rámci státu EU; na

158/196

zdravotní sluţby se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu. (3) Oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb se nevyţaduje u a) fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliţe poskytuje zdravotní sluţby jako osoba hostující podle jiných právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní sluţby, v jejichţ rámci je návštěvní sluţba poskytována, b) právnické osoby, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní sluţby a osoby jejichţ prostřednictvím zdravotní sluţbu poskytuje splňují podmínky stanovené pro hostující osoby podle jiných právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. (4) Ministerstvo oznámí krajskému úřadu příslušnému podle místa poskytování zdravotních sluţeb hostující osobou zahájení činnosti na území České republiky. (5) Na osobu poskytující návštěvní sluţby podle odstavce 1 se vztahují povinnosti uvedené v Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.§ 42 odst. 1, v § 43 odst. 1 a § 48 odst. 1. V případě, ţe krajský úřad zjistí závaţné porušení povinností uvedených v tomto zákoně, oznámí tuto skutečnost ministerstvu nebo příslušné komoře.“ Odůvodnění: Zde jde o hostující osoby podle zákonů o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Tato úprava řadu oblastí řeší odlišně, jde tedy nepochybně o nepřímou novelu zákonů o způsobilosti, a to jejich harmonizačních ustanovení. Zásadně nesouhlasíme s jakýmikoli nepřímými novelami, nemůţeme souhlasit ani s ohroţováním České republiky a jejího rozpočtu zásahy do harmonizačních ustanovení, zvlášť ve věcech, kde jiţ byla řízení vedena, a kde by tedy Evropský soudní dvůr na návrh Komise mohl přistoupit rovnou k udělení pokuty. Problematické je zejména zúţení rozsahu oprávnění hostujících osob vyplývajícího z harmonizačních ustanovení zákonů o způsobilosti a z toho vyplývajícího rozdílného zacházení s hostujícími osobami a občany České republiky v oblasti poskytování zdravotních sluţeb mimo vlastní zdravotnického zařízení. Dále hostující osoby hlásí zahájení činnosti ministerstvu. Je v rozporu s přepisy EU chtít po nich více hlášení. Pokud předkladatel povaţuje za nutné, aby o tom kraje věděly (a s tím se ztotoţňujeme), musí jim to nahlásit ministerstvo. Je velmi nezodpovědné porušovat právo EU právě v oblasti, kde jiţ ČR byla jednou odsouzena. Šlo by o administrativní překáţky volného pohybu osob, kromě rozporu se směrnicí lze

159/196


§ 22 odst. 1 zásadní připomínka § 25 zásadní připomínka

dovodit i rozpor se SES. Celý proces hostujících osob je velmi podrobně a přesně podle směrnice transponován. Opravdu by nebylo vhodné tuto úplnou transpozici měnit euronekompatibilním a procesně zmatečným způsobem. Zákony o způsobilosti dále stanovují povinnost ministerstvu hlásit uvedené údaje dalším dotčeným členským státům. Hostující lékaři, zubní lékaři a farmaceuti pak podle zákona č. 95/2004 Sb. podléhají disciplinární pravomoci komor. Za vhodné tedy povaţujeme, aby případná pochybení hlásily kraje ministerstvu nebo komorám. Pro orgány krajské samosprávy bude velmi obtíţné v jednotlivých případech zjišťovat, co komu hlásit (připomínáme, ţe v jednotlivých zemích můţe jít o řadu subjektů, které mají rozděleny pravomoci, coţ je důvodem, proč oznamovací povinnost je svěřena centrálním uznávacím orgánům, tj. v případě zdravotnických povoláních Ministerstvu zdravotnictví). Věta druhá zní: „V případě změn údajů v dokladech uvedených v 18 odst. 2 písm. a) upraveno jinak bodě 4 se oznamují pouze změny v počtu, pokud se týkají více neţ 10 % Změny se hlásí pouze u odboených garantů zdravotnických pracovníků téţe odbornosti nebo téţe specializované způsobilosti, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti.“ Odůvodnění: Důsledkem navrhovaného ustanovení bude obrovská administrativní zátěţ jak poskytovatelů tak registrujících orgánů. Hlásit by bylo nutné veškeré personální změny více neţ poloviny zaměstnanců zdravotnických zařízení, včetně změn ve jméně (sňatky), ve vzdělání (další atestace), přesunů mezi pracovišti. Přitom se registrující úřad nedozví zásadní změny v počtech „nesamostatných“ zdravotnických pracovníků. Z hlediska účelu, jímţ je informace registrujícího orgánu o zásadních personálních změnách, aby mohli případně změnit rozsah oprávnění, je tedy ustanovení nesmyslně podrobné a přitom zároveň nedostatečné. Účelnější by bylo, hlásit pouze změny v počtech pracovníků na pracovištích v jednotlivých odbornostech, a to aţ od určitého procenta. Za optimální povaţujeme hlásit změny přesahující 10 – 20 % příslušníků dané odbornosti na pracoviště. (Pro registrující úřad není nezbytné vědět, ţe ARO má místo 20 sester přechodně 19, nicméně úbytek 1 lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru z 5 jiţ podstatný je.) Je třeba doplnit úpravu pro právnické osoby se sídlem v zemích EU, které se zapisují Připomínka nepřijata do obchodního rejstříku pouze v těch případech, kdy se musí zapisovat i české Z poţadavku není jasné, v čem úprava neodpovídá právnické osoby. právu EU Odůvodnění: Ustanovení je v rozporu s obchodním zákoníkem a právem EU. Opět návaznost na neexistující zákon o zdravotním pojištění. Pokud nastane pokračování v poskytování zdravotních sluţeb bude povinností pojišťovny uzavřít s novým poskytovatelem smlouvu, bude či nebude nutnost výběrového řízení? Upozorňujeme na neprovázanost jednotlivých právních předpisů.

160/196


§ 27 odst. 1

§ 25 odst. 1 zní: Připomínka nepřijata „(1) Zemře-li poskytovatel, nejde-li o osobu uvedenou v § 165 odst. 2, můţe na Cílem stávajícího návrhu § 25 není upravovat základě jeho oprávnění pokračovat v poskytování zdravotních sluţeb podmínky převodu vlastnictví zdravotnického a) dědic, kterým je fyzická osoba, pokud má odbornou způsobilost, zařízení. Ke vzniku práva pokračovat v poskytování popřípadě i specializovanou či zvláštní odbornou způsobilost k výkonu zdravotních sluţeb není nezbytné, aby osoba, která hodlá pokračovat v poskytování zdravotních sluţeb, zdravotnického povolání v příslušném oboru, nebo b) dědic, kterým je právnická osoba, pokud doloţí odborného zástupce byla vlastníkem zdravotnického zařízení – stačí, jeli oprávněna tento majetek uţívat (např. na základě v příslušném oboru.“ smlouvy s dědicem) . Odůvodnění: Z práva uţívat majetek nelze odvozovat právo provozovat praxi. Poskytovatel zdravotních sluţeb je podnikem (tj. souborem hmotných, osobních i nehmotných sloţek podnikání, včetně práv a jiných majetkových hodnot) ve smyslu obchodního zákoníku, a to i tehdy, kdyţ půjde o FO. K převodu praxe by mělo dojít pouze tehdy, kdyţ zemřelá FO nepochybně vyjádřila vůli převést podnik jako celek, nikoli tehdy, kdyţ přejde právo k uţívání hmotného majetku. Poskytovatele zdravotních služeb (podnik) nelze zužovat na hmotný majetek. Pro případ smrti však nelze převést prozatím majetek jinak neţ děděním, proto nepřipadá v úvahu jiná osoba neţ dědic. Proto povaţujeme za nutné vypustit jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Pokud jde o manţela, bude většinou dědicem. Nebude jím pouze v případech, kdy zůstavitel nebude chtít, aby se manţel stal dědicem a majetek odkáţe závětí, popřípadě pokud půjde o dědickou nezpůsobilost (§ 469) . V těchto případech by na něj nemělo být ze zákona oprávnění převáděno, protoţe je to v rozporu s vůlí zůstavitele, popřípadě s dobrými mravy. Dále je potřeba se zamyslet nad účelem převodu zdravotnických zařízení fyzických osob (tedy obvykle soukromých praxí jednotlivých fyzických osob). Smysl má tehdy, kdyţ dědic má odbornou způsobilost stejnou jako zůstavitel. Pokud ne, dojde postupně k situaci, kdy zdravotnická zařízení budou vlastnit, tedy poskytovateli budou jiné osoby, neţ lékaři (jiní zdravotničtí pracovníci) péči zde poskytující (ti budou odbornými zástupci, či zaměstnanci). Převod na jiné poskytovatele neţ na příslušníky profese jistě lze akceptovat tehdy, kdyţ tak plyne nepochybně z vůle dědice (písm. b – dědění ze závěti právnickou osobou). Nikdo také nebrání zůstaviteli, aby prostřednictvím smlouvy o prodeji podniku převedl svou praxi ještě za svého ţivota. Dědici, kteří nebudou zdravotnickými pracovníky s příslušnou způsobilostí, tímto nejsou narušena práva vlastnit zděděný majetek, budou však muset poţádat o novou registraci s prokázáním odborného zástupce. Nevidíme společenský zájem, narušovat princip nepřevoditelnosti veřejnoprávních oprávnění v případě převodu na nezpůsobilé osoby. Ustanovení je poněkud „všeříkající“ a zároveň představuje pro pacienta právně

161/196



§ 37 odst. 2 d) § 37 zásadní připomínka

neuchopitelné právo na zdravotní péči, kdyţ jeho jedinou „jistotou“ je právo na poskytování zdravotních sluţeb adekvátních jeho zdravotnímu stavu, ale ţádný minimální – předem seznatelný a legitimně očekávaný - standard pro pacienta najisto postaven není – k němu se pouze „přihlíţí,“ coţ povaţujeme za pokračování současného nevyhovujícího stavu. Návrh zákona tak neplní roli moderního zdravotnického kodexu. (viz téţ naše připomínka k § 3 odst. 11). Na konce písm. a) doporučujeme doplnit slova „ poskytovatele, do kterých zdravotnická záchranná sluţba pacienta převáţí“ Odůvodnění: Nepovaţujeme za bezpečné, efektivní, racionální a v některých případech ani za moţné, aby záchranná sluţba musela vyhovět volbě pacienta v případě poskytovatele, ke kterému bude pacient převezen. Tím není narušena moţnost vyhovět pacientově preferenci v rámci moţností. Doporučujeme nahradit slovo „pacientova“ slovem „pacienta“. Poţadujeme ustanovení přepracovat tak, by byl zachován současný standard péče o nezletilé osoby a osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům, tedy aby bylo moţné poskytnout zdravotní péči i dítěti (osobě zbavené způsobilosti k právní úkonům), i pokud nejde o péči neodkladnou nebo o týrání či zneuţívání. Odůvodnění: Podle navrhované úpravy nebude moţné poskytnout péči dítěti (osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům) s chronickým invalidizujícím onemocněním, či onemocnění, které ohroţuje ţivot, nikoli však bezprostředně (onkologicky nemocní). Kromě případu, kdy zákonný zástupce nebude souhlasit, nebude péče poskytnuta ani v případech, kdy poskytovatel zákonného zástupce neseţene!!! (Výjimka je stanovena pouze, nemůţe-li pacient pro svůj stav souhlas poskytnout, nikoli nemůţe-li souhlas poskytnout pro svůj stav či nedostupnost zákonný zástupce!) Jde o výrazný rozdíl oproti současné úpravě, kdy v případě bezprostředního ohroţení ţivota a zdraví dítěte lze poskytnout péči i bez souhlasu zákonného zástupce (lhostejno či jde o aktivní nesouhlas či pouze o nemoţnost souhlas získat), v ostatních případech je právem a vzhledem k povinnosti poskytovat péči lege artis v podstatě i povinnosti zdravotnického pracovníka dát podnět orgánu ochrany dítěte či přímo soudu k částečnému omezení rodičovských práv a ustanovení opatrovníka. Řešení kolizních situací soudem se nyní předpokládá pouze v případě, ţe je nezletilý či nesvéprávný schopen vzhledem ke své rozumové vyspělosti projevit svůj názor a tento jeho názor je v rozporu s názorem zákonného zástupce (§ 34), coţ je sice v pořádku, nicméně nedostatečné. Jednou z hodnot evropské civilizace je, ţe chrání děti i před zvůlí či nerozumem jejich rodičů. Toto ustanovení v kombinaci se zvyšující se finanční spoluúčastní můţe vést k nesouhlasu s poskytnutím nákladné a dlouhodobé zdravotní péče např. postiţeným dětem i dospělým a ke skryté eutanázii

162/196


§ 40 zásadní připomínka § 42 odst. 2 zásadní připomínka

§ 44 odst. 1 a zásadní připomínka

§ 44 odst. 1 b) zásadní připomínka § 44 odst. 2 zásadní připomínka


(viz např. případ baby Doe z USA). Je toto záměr neoliberální vlády? Opravdu budeme šetřit na těch nejslabších? Doplnit v písm. a) a b), ţe se jedná o dodrţování plánu, resp. vnitřního řádu jen, jestliţe s nimi byl pacient řádně seznámen – tj. oproti podpisu. Jinak je nepřiměřené sankcionovat pacienta za nedodrţování jeho povinností ze strany poskytovatele. Na konec písm. h) a v odst. 5 písm. b) doplnit slova: „nebo poskytuje-li zdravotní sluţby více poskytovatelů současně“. Odůvodnění: Vzhledem k tomu, ţe i velmi úzce související sluţby často poskytují různí poskytovatelé (např. dialýzy často vlastní jiné subjekty neţ zbytek nemocnice, stejně tak laboratoře, velmi častá je spolupráce mezi ambulantními pracovišti různých odborností), je zcela nezbytné zajistit povinnost předávání informací mezi všemi poskytovateli tak, aby bylo moţné poskytovat skutečně komplexní péči. Doplnit na konec slova „v takové míře, ţe dojde k ohroţení ţivota či zdraví jiţ přijatých pacientů,“ Odůvodnění: Ke sníţení úrovně či kvality jiţ poskytované péče dojde téměř vţdy (ke sníţení kvality dojde i tehdy, kdyţ stávající pacienti budou déle čekat, budou mít méně komfortu na pokoji apod.), zakládá to tedy moţnost odmítnout pacienta ve všech případech, kdy se to bude hodit. Proto je potřeba doplnit míru ohroţení současných pacientů. Za slova „návštěvní sluţby“ doplnit slova „ nebo domácí zdravotní sluţby“. Odůvodnění: Není racionální nutit poskytovatele domácí péče, aby poskytoval svou péči příliš vzdáleným pacientům. Z čeho plyne, o co se opírá právo poskytovatele odmítnout pacienta tehdy, bylo-li by poskytnutí zdravotních sluţeb v rozporu s jeho etickým přesvědčením a svědomím? Jedná se zřejmě o zcela nově formulované právo poskytovatelů, jehoţ nekonkrétní vymezení povaţujeme za zneuţitelné a navrhujeme jej v této podobě vypustit. Navíc vzhledem k dikci se právo odmítnout pacienta vztahuje pouze na poskytovatele jako fyzickou osobu, neboť právnická osoba nemá v právním slova smyslu ani etické přesvědčení ani svědomí. Toto samo o sobě zakládá diskriminaci a nerovnost mezi poskytovatelem fyzickou a právnickou osobou, kdyţ právnická osoba odmítnout pacienta nemůţe, toho by mohl odmítnout podle § 47 odst. 1 písm. c) návrhu snad jen konkrétní zdravotnický pracovník zaměstnaný v této „zdravotnické právnické osobě.“ § 46 odst. 1 písm. a) zní: „a) poskytovat odbornou zdravotní péči v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti a zdravotnímu stavu pacienta a při jejím poskytování se řídit etickými principy a standardy odborné zdravotní péče, pokud jiný postup není pro pacienta výhodnější nebo nejde o stav krajní nouze“.

163/196

Připomínka přijata Připomínka nepřijata

Odůvodnění: Přestoţe by standardy neměly být dogma, nepovaţujeme za dostačující, aby se k nim pouze přihlíţelo. Zdravotničtí pracovníci (a obdobně jiní odborní pracovníci) by se jimi měli řídit, pokud jiný postup nebude pro pacienta výhodnější, popřípadě nepůjde o situaci krajní nouze. Uvedení krajní nouze není nezbytné (i bez jejího uvedení by bylo moţné tento institut občanského i trestního práva aplikovat),nicméně je povaţujeme za vhodné. § 46 odst. 2 Doplnit nové písm. b), které zní: „ b) písm. a) se vztahuje přiměřeně i na jiné odborné pracovníky, kteří se pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka zásadní podílejí na poskytování odborné zdravotní péče,“ a dosavadní písm. b) označit jako připomínka písm. c) Odůvodnění: Jiný odborný pracovník nevykonává pouze činnosti související s poskytováním zdravotní péče, ale podílí se i na poskytování zdravotní péče pod dohledem zdravotnického pracovníka. Je úmyslem předkladatele, aby ji nemusel ji poskytovat odborně, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, řídit se etickými principy a přihlíţet k poţadavkům standardů odborné zdravotní péče nebo předkladatel o této skutečnosti neví? § 46 odst. 2 c) Ustanovení zní takto: „písm. b) se vztahují i na osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které nevykonávají zdravotnické povolání, a na osoby zásadní připravující se na výkon zdravotnického povolání.“ připomínka Odůvodnění: Navrhovaný text je zmatečný, protoţe osoba, která nevykonává zdravotnické povolání nemůţe pojmově být zdravotnickým pracovníkem, a to ani tehdy, kdyţ má způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Nebo je snad úmyslem předkladatele, aby všechny osoby, které mají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání byly ve všech svých pracovních zařazeních povaţováni za zdravotnické pracovníky? Důsledkem by byl nárok na platové tabulky pro zdravotnické pracovníky i v případě zařazení v jiných pozicích. Předpokládáme, ţe to nebylo záměrem předkladatele. § 47 odst. 1 c) Nekonkrétní vymezení povaţujeme v daném případě za zneuţitelné a navrhujeme jej v této podobě vypustit nebo upravit tak, aby nebylo zneuţitelné nevhodným zásadní chováním zdravotnického pracovníka. Připomínáme v této souvislosti, ţe např. připomínka Etický kodex pro zdravotní sestry ukládá, aby setra respektovala víru jednotlivce, jeho ţivotní hodnoty a obyčeje a má poskytovat péči bez ohledu na národnost, rasu, barvu kůţe, politické přesvědčení atd. § 51 odst. 3 a) bod Uvedené ustanovení zní: „2. podpis zdravotnického pracovníka, popřípadě jiného 2 odborného pracovníka nebo osoby připravující se na zdravotnické povolání, který zápis provedl, a otisk razítka s jmenovkou nebo čitelným přepisem jeho jména, zásadní popřípadě jmen a příjmení; v případě osoby připravujících se na zdravotnické připomínka

164/196



§ 63 odst. 1 a) zásadní připomínka § 63 odst. 1 zásadní připomínka


povolání musí být připojeno i jméno zdravotnického pracovníka, který na ni dohlíţí,“ Odůvodnění: Jiné odborné pracovníky je nezbytné doplnit vzhledem k tomu, ţe i oni v některých případech pod dohledem zdravotnického pracovníka poskytují odbornou zdravotní péči. Nelze tedy vyloučit, ţe budou provádět i takové výkony, které bude nutné jmenovitě zaznamenat do dokumentace. Jmenovitě to povaţujeme za velmi pravděpodobné u psychologů a logopedů (kteří nejsou před získáním specializované způsobilosti zdravotnickým pracovníky), dále u arteterapeutů v psychiatrických léčebnách, ale i u řady jiných odborných pracovníků v laboratorních oborech, kteří běţně provádějí výkony, které je nutné zaznamenávat. Obdobně se na poskytování zdravotní péče pod přímým vedením zdravotnických pracovníků podílejí i osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání. Z hlediska konkrétní odpovědnosti je nutné zaznamenat, kdy výkon prováděl zdravotnický pracovník přímo a kdy jej prováděl spolu s osobou připravující se, popřípadě kdy nad ní měl pouze dohled. Není vůbec jasné, proč by měli do zdravotnické dokumentace nahlíţet i „další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání.“ Co se tím rozumí? Za dalšího zaměstnance lze totiţ povaţovat kohokoli, kdo má se zaměstnavatelem sjednánu byť i jen např. dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. V písm. b) a d) a změnit slova „zdravotničtí pracovníci“ na „zaměstnanci“ a v písm.c) a i) na „zaměstnanci, kteří mají způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.“ Odůvodnění: Vzhledem k tomu, ţe v naprosté většině případů nebudou správní orgány poskytovateli, nemohou být jejich zaměstnanci zdravotnickými pracovníky, i kdyţ někteří budou osobami se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Zpochybňujeme však i smysl toho, aby se zdravotnickou dokumentací mohly zacházet pouze osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Aby úřednice mohla pořídit kopie zdravotnické dokumentace, bude muset vystudovat některý zdravotnický obor (alespoň sanitářský kurz). Není to nadbytečné a drahé? Obdobně v případě kontroly můţe být účelné, aby kontrolu (včetně kontroly zdravotnické dokumentace) prováděly osoby s jinou neţ zdravotnickou kvalifikací. Pokud je účelem navrhovaného omezení povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků, je moţné doplnit povinnou mlčenlivost i pro tyto zaměstnance správních. Komu budou osoby uvedené v § 63 odst. 1 písm. b) aţ j) prokazovat svou totoţnost, jakémukoli zaměstnanci poskytovatele nebo jen určeným osobám – např. ošetřujícímu zdravotnickému pracovníkovi?

165/196

Připomínka přijata všude upraveno na „osoby se způspbilostí k výkonu zdrav. pov.“

§ 65 zásadní připomínka § 68 odst. 1 a 3 zásadní připomínka

Navrhujeme do ustanovení doplnit učitele odborné praxe nebo pedagoga, který zajišťuje v zařízení dohled nad ţáky a který je zdravotnickým pracovníkem.

Opět upozorňujeme na rozdíl v pojmech zdravotnický pracovník a osoba způsobilá k výkonu zdravotnického povolání. Pokud je úmyslem evidovat i jiné osoby, které mají způsobilost, neţ ty které vykonávají zdravotnické povolání, je třeba to výslovně uvést. Obecně k registru zdravotnických pracovníků. Nedostatky v této části jsou tak zásadní, ţe jejich následkem bez akceptace dále navrţených připomínek bude celý registr zcela nerealizovatelný. Zejména chybí určitost stanovených povinností, čímţ je narušena ústavní zásada ukládání povinností pouze zákonem či na základě zákona. Nejsou vyřešeny vztahy mezi stávajícími registry. Podle navrţeného znění jsou v registru evidována nadbytečná data (např. zcela zbytné údaje o průběhu kvalifikačního studia, navíc nespecifikovaná, takţe nelze říci, do jakých podrobností míní překladatel zajít) a nejsou zde evidována nezbytná data, zejména označení odbornosti osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání nebo skutečnost, zda je daná osoba způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání. Nedostatky v pouţívání pojmů svědčí o základní neznalosti či neporozumění základním zásadám zákonů o způsobilosti. § 74 odst. 1 písm. Uvedená ustanovení znějí: g) , h) a i) zásadní připomínka „g) údaje o získané odborné způsobilosti a označení odborností či odborností, h) údaje o tom, zda má zdravotnický pracovník způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu, i) údaje o průběhu získávání odborné způsobilosti v případě akreditovaných kvalifikačních kurzů“ Odůvodnění: Je nutné specifikovat, jaké údaje o získávání odborné způsobilosti bez odborného dohledu budou evidovány. Podle stávajícího znění není zřejmé, jak by se tyto údaje měly lišit od údajů podle písm. h)? Budou se zaznamenávat údaje jako datum přijetí na školu, známky z vysvědčení/indexu? Či omluvená nebo neomluvená absence? Případně poznámky o chování studenta? To se nikdo z textu nedozví. A předkladatel nemíní tyto podrobnosti upravit ani prováděcím předpisem. Tím se tato ustanovení stávají nerealizovatelnými. Stanovení těchto povinností interním předpisem, který by byl vzhledem k absolutní neurčitosti nezbytný, je však neústavní. Na druhou stranu předkladatel nemíní evidovat údaje o získané odborné způsobilosti a označení odbornosti. Vzhledem k tomu, ţe k jedné odborné

166/196

způsobilosti či specializované způsobilost lze dospět různými cestami, je pro veřejnost podstatná právě informace o způsobilosti, včetně označení odbornosti, nikoli o cestách k tomu vedoucích. (viz také písm. j). Ze znění nevyplývá, ţe by registr obsahoval údaj o tom, zda zdravotnický pracovník je způsobilý bez odborného dohledu (i kdyţ se zřejmě překladatel domnívá, ţe ano). Pokud je zároveň zrušen Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu, je nezbytné, aby data z tohoto Registru byla převedena do Registru nového a aby nový Registr obsahoval údaj o tom, ţe zdravotnický pracovník je způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. Pokud jde o údaje o průběhu získávání odborné způsobilosti, má to smysl pouze tehdy, pokud jde o vzdělávaní, které je v gesci Ministerstva zdravotnictví, tj. akreditovaných kvalifikačních kurzů. Doporučujeme proto doplnit v samostatném písmenu. V ostatních případech jsou pouţité dokonavé vidy gramaticky nesmyslné (obdobně to platí i pro většinu ostatních písmen v odst. 1). Vzhledem k systematice není vhodné uvádět podrobnosti v § 74, moţné jsou dvě cesty – buď konkrétní údaje stanovit v samostatném ustanovení zákonem nebo doplnit zmocnění ministerstvu vydat vyhlášku (tato poznámka se vztahuje i na ostatní písm. tohoto ustanovení). Ve všech těchto případech můţe jít také o citlivé osobní údaje, měly by být evidovány tedy pouze tehdy, kdyţ je to z hlediska veřejného zájmu nezbytné. Stát by neměl do soukromí občanů zasahovat nad míru nutnou a rozumnou. Připomínáme i aspekt realizační a ekonomický. Není tedy specifikováno, jaké údaje by měl Registr evidovat, není ani zmocnění na prováděcí předpis. Přitom je dodávání těchto nedovoditelných neurčitých údajů sankcionovatelnou povinností. Povinnosti lze však ukládat pouze na základě zákona. Za uloţenou povinnost lze mít jen takovou povinnost, jejíţ obsah je zřejmý. Z pojmu „údaje o získávání odborné způsobilosti“ není zřejmé nic. Zároveň je nepominutelné, tyto údaje jsou velmi osobní a ministerstvo, pacienti ani další subjekty je k ničemu nepotřebují. Tak jak je registr zdravotnických pracovníků navrţen, je tedy v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a zásadami právního státu. § 74 odst. 1 písm. Je nutné specifikovat, jaké údaje o průběhu vzdělávání budou evidovány. i) a k) zásadní připomínka § 74 odst. 1 j) Opět je nezbytné specifikovat jaké konkrétní údaje mají být evidovány. Dále je nutné evidovat označení odbornosti specialisty. zásadní připomínka § 74 odst. 1 l) Opět je nezbytné specifikovat jaké konkrétní údaje mají být evidovány. Zde

167/196


§ 74 odst. 1 m) zásadní připomínka

§ 74 odst. 1 n) zásadní připomínka § 74 odst. 2 a) zásadní připomínka

2

připomínáme i komunitární prvek, protoţe hostujícím osobám nelze ukládat povinnosti nad rámec příslušné směrnice (pozn. pokud to předkladatel neví, jde o směrnici 36 z roku 2005). Jako vzor úpravy můţe slouţit úprava v zákonech o způsobilosti a v komorovém zákoně, která byla vypracována po konzultacích s Komisí a kterou předkladatel nahrazuje, niţ by ji zcela rušil. Opět jde tak o nepřímou novelu, tentokrát komorového zákona. Dále je nutné upravit text gramaticky. S výkonem zdravotnického povolání souvisejí hostující osoby nebo údaje? Podle gramatického výkladu by to byly hostující osoby, ale pak text nedává smysl. Slovo „uznávání“ změnit na „uznání“. Odůvodnění: Není racionální, a ani to ve správním právu nemá obdobu, aby byly v registru zveřejňovány údaje o správním řízení. V registru je potřebné evidovat pouze výsledek tohoto správního řízení, tj. skutečnost, ţe byla osoba uznána a v jakém oboru či oborech. Evidence takových podrobností, které by ze znění mohly vyplývat (jak bylo uvedeno výše, vzhledem k neurčitosti můţeme pouze hádat, co má předkladatel vlastně na mysli), např. datum přijetí ţádost, přerušení řízení a z jakého důvodu, k čemu byl ţadatel vyzván, kdy se má dostavit ke zkoušce apod., není potřebné. Můţe jít také v některých případech o citlivé osobní údaje. Nesrozumitelný text. Co jsou osoby „získající“? Neměl předkladatel na mysli t „osoby, které získaly?“ I zde je nutné údaje specifikovat, jak je uvedeno výše. Ustanovení zní: „a) veřejně přístupný v rozsahu údajů zpracovávaných podle odstavce 1 písm. a), b), f), g), h) a m) a podle odstavce 1 písm. k), l), n) a o)2 pouze datum získaní či přiznání odborné, specializované či zvláštní odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, v případě osob, které získaly způsobilost v cizině, rovněţ datum uznání způsobilosti, dále název a popřípadě označení odbornosti či odborností“ Odůvodnění: Stávající znění je nesrozumitelné a není v souladu s pojmy pouţívanými v zákonech o způsobilosti. Proto navrhujeme úpravy, a to v souladu s námi navrţenými úpravami v odst. 1. Slovo „popřípadě“ před označením odbornosti je proto, ţe zvláštní odborná způsobilost nemá označení odbornosti, nebude tedy uváděna ve všech případech. Označení odbornosti i název oboru musí být proto, ţe velmi často se vzhledem ke změnám v oborech tyto dvě označení

Písmena jsou uvedena ve změně navrţené výše, tedy od písm. i) posunuta o jedno písmeno nahoru.

168/196

§ 74 odst. 2 c) zásadní připomínka

nekryjí, pro veřejnost, včetně odborné veřejnosti je to někdy matoucí. (Pokud např. bude mít absolventka oboru SZŠ z roku 1992 uveden obor Dětská sestra, nebude veřejnost obecně vědět, ţe jde o všeobecnou sestru (označení odbornosti odborné způsobilosti), která má specializovanou způsobilost v oboru Ošetřovatelství v pediatrii pod názvem odbornosti „dětská sestra“. Předkladatel dále nepouţívá správně pojmy zákonů o způsobilosti získání, přiznání a uznání způsobilosti. Pro informaci předkladatele uvádíme (doporučujeme však předkladateli prostudovat si tyto zákony celé): získání způsobilosti je získání v daném oboru ex lege (tedy není nutný ţádný správní akt, způsobilost je bez dalších právních skutečnosti po absolvování oboru či oborů uvedených v zákoně, včetně přechodných ustanovení), přiznání způsobilosti je tehdy, kdyţ má osoba způsobilost na základě přiznání způsobilosti správním orgánem (MZ) - § 96 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb. § 44 odst. 8 zákona č. 95/2004 Sb.; o uznání způsobilosti jde tehdy, kdyţ osoba získala způsobilost mimo území České republiky a správní orgán tuto způsobilost uzná. Vypustit a nahradit novým odst. 3, který zní:

„(3) Ministerstvo poskytne příslušnému správnímu orgánu na jeho ţádost neveřejné údaje vedené v registru zdravotnických pracovníků, a to pouze v rozsahu nezbytném k výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví a šetření stíţností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících poskytování zdravotních sluţeb.“ Odůvodnění: Formulace je velmi nejasná. Proč by měli mít všichni úředníci (nejen) krajských úřadů přístup k tak citlivým údajům jako je rodné číslo, bydliště, skutečnostem, ţe zdravotnický pracovník selhal u atestační zkoušky apod. Bylo by vhodnější, kdyby zaměstnanci příslušného správního orgánu tyto údaje po dostávali z registru na základě ţádosti. Technicky totiţ nelze zajistit, aby zaměstnanci měli přístupová oprávnění pouze v rozsahu, který nezbytně potřebují pro stanovené účely. Budou tedy moci získávat cokoli, co je bude z jakýchkoli důvodů zajímat (kterýkoli úředník kterékoli kraje, hygienické stanice, orgánu posudkové sluţby... si zjistí cokoli). Důvěrnost údajů je moţné ochránit pouze při omezeném rozsahu lidí, kteří budou mít do registru v plném rozsahu přístup. Pokud budou mít přístup v plném rozsahu stovky lidí, bude se velmi těţko zjišťovat, kdo konkrétní únik učinil. V ustanovení odstavce 2 proto poţadujeme specifikovat, jak bude vymezena oprávněnost zaměstnanců příslušného správního orgánu, čím je dána příslušnost správního orgánu. Nelze souhlasit s tím, ţe k citlivým údajům obsaţeným v registru by měli mít přístup bez omezení zaměstnanci všech správních orgánů. V kaţdém

169/196


případě by mělo být uvedeno, z jaké právní úpravy vyplývá pro tyto zaměstnance povinnost mlčenlivost. (Upozorňujeme na existenci registrů vedených komorami podle zákonů 220/1991 Sb., které by bylo moţné vyuţít po dohodě s komorami a nebudovat duplicitní registr.) Není řešeno, kdo bude poskytovat údaje o osobách samostatně výdělečně činných a o odborných zástupcích, pokud nebudou v pracovním poměru k poskytovateli. Obecně k Registru zdravotnických pracovníků


Není zřejmé, zda se úprava vztahuje pouze na ty osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které vykonávají zdravotnické povolání, nebo na všechny osoby, které mají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. První variantě napovídá písm. a) – údaje hlásí poskytovatelé, tedy zaměstnanci jiných subjektů nejsou evidování. Nicméně škola hlásí údaje o zřejmě všech osobách, tedy nejen zdravotnických pracovnících. Z textu není zřejmé, ţe by někdo osoby, které nejsou zdravotnickými pracovníky vyškrtával, tedy je text vnitřně rozporný – Registr má obsahovat údaje o zdravotnických pracovnících, jsou však evidovány i údaje o dalších osobách, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Předkladatel by si měl vyjasnit, co vlastně chce sledovat. Pro statistické účely je určitě vhodné mít k dispozici oba údaje – kolik osob je získalo způsobilost např. k výkonu povolání všeobecné sestry, i kolik osob tuto profesi aktuálně vykonává. Není však vyřešeno, co správce registru učiní, kdyţ zdravotnický pracovník zemře. Vzhledem k tomu, ţe se z registru v případě smrti nevyškrtne, ztratí registr brzy vypovídající hodnotu. Nejsou sledovány ani osoby, které získaly způsobilost před nabytím účinnosti tohoto zákona – i z tohoto důvodu nebude moţné údaj o osobách způsobilých k výkonu povolání brát jako relevantní. Je tedy zřejmé, ţe ačkoli předkladatel aspiruje na moţnost získávat údaje o způsobilých osobách, nebudou tato data pouţitelná. Pokud tedy předkladatel zvolí druhou variantu a se na evidenci osob, které povolání skutečně vykonávají (tedy zdravotnických pracovníků), bude nutné vypustit ohlašovací povinnost škol a akreditovaných zařízení a ponechat pouze povinnosti poskytovatelů, přirozeně s doplněním osob samostatně výdělečně činných.) V tom případě však zmizí evidence osob s osvědčením podle zákona č. 96/2004 Sb., které aktuálně nevykonávají zdravotnické povolání. Je tedy nutné se rozhodnout, zda půjde o registr zdravotnických pracovníků a (některých či všech) dalších osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání, či pouze zdravotnických pracovníků. Předkladatel dále neakceptuje existenci o registrů vedených komorami podle zákonů 220/1991 Sb. Tyto vztahy by se daly jednoduše vyřešit tak, ţe uvedené registry jsou součástí Registru zdravotnických pracovníků.

170/196

§ 79 odst. 5 zásadní připomínka § 81 zásadní připomínka § 84 zásadní připomínka § 87 odst. 2 zásadní připomínka § 92 zásadní připomínka § 93 odst. 2 zásadní připomínka část devátá § 101 zásadní připomínka § 102 odst. 2 písm. a) aţ c)

Celá úprava ukazuje velmi amatérský přístup zejména z hlediska zákonů o způsobilosti, komorového zákona, správního řádu a obecně správního práva. Není rovněţ dořešena vazba mezi zrušovaným Registrem podle zákona o nelékařích a novým registrem. Závaţným nedostatkem, vzhledem k existenci správních deliktů a dost citelných sankcí, je neurčitost předávaných údajů. Z návrhu vyplývá pouze povinnost hlásit údaje o získávání způsobilosti, o průběhu získávání specializované způsobilosti apod. Jde o velmi neurčité pojmy, které předkladatel nemíní zpřesnit ani prováděcími právním předpisem. Nikdo nemůţe dovodit, které přesné údaje má hlásit, a jakou ţe povinnost tedy porušil, pokud je nenahlásil. Vzhledem k této neurčitosti budou sankce neaplikovatelné, respektive v právním státě je musí soud zrušit pro porušení základních zásad právního státu (nulla poena sine lege certa). Všechna ustanovení o Registru zdravotnických pracovníků je tedy třeba zásadně přepracovat poté, co si předkladatel ujasní základní koncepční záležitosti. Na tomto přepracování jsme ochotni spolupracovat. Co se skrývá pod zpoplatněním uloţení části orgánů? Znamená to, ţe např. příjemce části orgánů bude platit za jejich uloţení v případě transplantace? Jedná se skutečně o evropské číslo tísňového volání 112? Má předkladatel projednáno s poskytovateli tuto sluţbu? Máme za to, ţe rozhodování ve věci evropského čísla tísňového volání 112 není v kompetenci MZ. Do tohoto ustanovení je potřeba doplnit, kdo zajistí odvoz zemřelého mimo pitvu, pokud je úmrtí v terénu – policie, nebo lékař provádějící prohlídku těla zemřelého? Uvedené situace činí v praxi problémy. V případě nesouhlasu zákonného zástupce by nemělo stačit, ţe je příčina smrti zřejmá, ale musí být zcela vyloučeny pochyby o zavinění či spoluzavinění druhé osoby. Zákonný zástupce velmi často bude krýt nejen sebe, ale i svého partnera. Pokud se bude chtít stěţovatel zúčastnit projednání stíţnosti mělo by mu to být umoţněno, aby vysvětlil důvody stíţnosti. Navrhujeme přepracovat. Proč nepodléhá projednání stíţnosti správnímu řádu? Máme za to, ţe by nemělo být moţností, ale zákonnou povinností krajského úřadu ustanovit k šetření stíţnosti nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi. Předejde se tak dle našeho názoru dalším opravným prostředkům. Pokud je certifikace všech poskytovatelů dobrovolná, k čemu ji upravovat ve „střechovém“ zákoně, kdyţ jde dle návrhu de facto o nadstandard, naopak doporučujeme hodnocení kvality pro zdravotnická zařízení koncipovat jako povinné. Uvedená ustanovení znějí: „a) není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je

171/196



§ 115 zásadní připomínka § 116, 117 zásadní připomínka

§ 122 odst. 1 aţ 3 zásadní připomínka § 122 zásadní připomínka § 124 odst. 2 § 124 odst. 3 zásadní připomínka

poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou, b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a není ani poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou, c) nejedná jinak ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou (odkaz na § 66b z.č. 513/1991 Sb.) ani jinak nejednají ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu,“. Odůvodnění: Doplňují se další situace, kdy by mohlo dojít k závaţnému střetu zájmů o pojišťovny a o další jednání ve shodě, které je definováno v obchodním zákoníku. Částky , které zaplatí poskytovatel jako fyzická, nebo právnická osoba jsou téměř totoţné i kdyţ se liší v obsahu správních deliktů? Jsou v případě fyzické osoby reálně vymahatelné? Není zřejmé, proč jsou odlišeny fyzické a právnické osoby, kdyţ je úprava pro ně totoţná včetně výše sankcí. Rozpětí sankcí (obzvlášť podle písm. a) je natolik široké, ţe jde o porušení principu určitosti sankce. Připomínáme, ţe podle judikatury Nejvyššího správního soudu byla právě absence určitosti sankcí v současném zákoně o nestátních zdravotnických zařízeních překáţkou aplikovatelnosti správních. Z tohoto hlediska povaţujeme za nezbytné doplnit do zákona kritéria závaţnosti deliktu a rozdělit v závislosti na těchto kritériích více pásem sankcí. Jde o hromadné odebrání všech současných registrací zdravotnických zařízeních, i kdyţ s odkladem 24 měsíců, respektive v případě státních zdravotnických zařízeních 12 měsíců. Toto ustanovení je zásadním porušením zásad právního státu, zejména zásady nabytých práv a legitimního očekávání proto s touto úpravou zásadně nesouhlasíme a ţádáme úpravu ústavně konformní. V přechodných ustanoveních je rozdílná doba pro registraci poskytovatele, který je nestání zdravotnické zařízení a státní zdravotnické zařízení – doba by měla být sjednocená. Vypustit slovo „Národního“ Odůvodnění: V zákoně č. 96/2004 Sb. není uveden registr tohoto názvu. Není jasné zejména z hlediska systematiky umístění ustanovení. Uvedené osoby se mohou přihlásit pouze v přechodném období? Pokud ano, je třeba toto období vymezit. Pokud ne, nemá toto ustanovení být zařazeno do přechodných ustanoveních, ale patří do ustanovení upravujících Registr zdravotnických pracovníků.

172/196

Úřad pro zahraniční styky a informace § 15 odst. 1 písm. Za slova „Bezpečnostní informační sluţby“ navrhujeme doplnit slova „Úřadu pro Připomínka přijata a) zahraniční styky a informace“. § 15 zní: zásadní 1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb připomínka rozhodují a) ministerstvo, jde-li o poskytování zdravotních sluţeb státem ve zdravotnických zařízeních Vězeňské sluţby České republiky (dále jen „Vězeňská sluţba“), Bezpečnostní informační sluţby, Úřadu pro zahraniční styky a informace.

§ 15 zásadní připomínka ROZPOR

navrhujeme doplnit odstavec 4, který včetně příslušné poznámky pod čarou zní: „Při vydávání oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb podle odst. 1 písm. a) se můţe ministerstvo odchýlit od ustanovení tohoto zákona, pokud je to nezbytné vzhledem k zvláštnímu charakteru činnosti zpravodajských sluţeb České republiky. X)

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách České republiky, ve znění pozdějších předpisů“. Domníváme se, ţe je nezbytné, aby při vydávání oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb mohlo ministerstvo zohlednit specifika poskytování zdravotních sluţeb zpravodajskými sluţbami související zejména s ochranou utajovaných informací. Uzavření pojistné smlouvy podle tohoto ustanovení Úřadem pro zahraniční styky a informace není nezbytné (Úřad pro zahraniční styky a informace je organizační sloţkou státu, jeho závazky jsou tedy závazky státu) a není ani vhodné vzhledem k zvláštnímu charakteru jeho činnosti. Proto poţadujeme výjimku z povinnosti uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s poskytováním zdravotních sluţeb. Pro úplnost uvádíme, ţe z obdobných důvodů není Úřad pro zahraniční styky a informace povinen uzavírat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon č. 168/1999 Sb.). X)



Dosavadní text by měl být označen jako odstavec 1; navrhujeme doplnit odstavec 2, který zní:„(2) K šetření námitek proti vyřizování stíţnosti poskytovatelem, kterým je Úřad pro zahraniční styky a informace, je příslušný ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace. Pro jeho postupy se pouţijí ustanovení § 91 aţ § 99 obdobně.“.

173/196

Připomínka nepřijata s tím nelze souhlasit. Všichni poskytovatelé musí splnit stejné podmínky. Pokud některé ustanovení vašim podmínkám nevyhovuje, je to třeba jasně definovat. Požadavek Úřadu je nekonkrétní, nepředložil jednoznačně a konkrétně formulované ustanovení o výčtu výjimek. Teprve takové ustanovení a jeho vložení do zákona lze posoudit.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nelze srovnávat s odpovědností podle zákona č. 168/1999 Sb.; není důvod pro jinou úpravu v případě BIS ve srovnání s ostatními organizačními sloţkami



Pododstavce jsou chybně značeny. Po opravě navrhujeme doplnit nové písmeno e), které zní:„e) Úřad pro zahraniční styky a informace, jde-li o zdravotní sluţby poskytované v jeho zdravotnickém zařízení,“. --

ROZPOR

Reakce Úřadu na „korespondenční“ vypořádání:

Nesouhlasíme, toto doplnění je potřebné. Pokud je v daném ustanovení výslovně uvedena Vězeňská sluţba, pak nezbytné doplnit rovněţ Úřad pro zahraniční styky a informace, který má ve vztahu ke svému zdravotnickému zařízení stejné postavení.

Připomínka nepřijata Kontrolní pravomoc vyplývá z povahy zřizovatelské funkce. Není třeba doplňovat do zákona. Vězeňská sluţba je v jiném postavení. Zajišťování zdravotní péče (sluţeb) je stanovena zákonem o Vězeňské sluţbě. Stát – UZSI bude poskytovatelem, přičmţ je však třeba upozornit, ţe UZSI je „napojeno“ na MV (není ani účetní jednotkou). Upozorňujeme, ţe v případě doplnění UZSI i jiných resortů do § 111 (podle dosavadního znění téţ i Věz. Sluz) máme pochybnost, zda bude mít MZ a SUKL vůbec moţnost kontroly v návaznosti na plnění podmínek pro udělení oprávnění (lékárna – SUKL).

KÚ Středočeského kraje § 12 zásadní připomínka

- není jasné, proč by poskytovatel nemohl být odborným zástupcem – není zcela v souladu s § 304 zákoníku práce, který naopak připouští výkon vedlejší výdělečné činnosti společně s pracovním poměrem, ze stejného principu navrhujeme vypustit v odst. 3 druhou větu - rozdílná definice se zněním § 3 připravované novely zákonů č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb., navrhujeme ponechat širší pojem zdravotních sluţeb, nikoli pouze odborné zdravotní péče



- lhůta 10 dní je příliš krátká, navrhujeme ponechat jiţ zavedených 15 dní

Připomínka částečně přijata

§ 42 odst. 2 d) zásadní

- seznam cen poskytovaných zdravotních sluţeb navrhujeme upřesnit, o jaké sluţby se jedná – nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění?


§ 12 upraven Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Bezúhonnost dána do souladu s ţivnostenským zákonem. upraveno na 10 dnů od doby, kdy se o skutečnosti dozvěděl

174/196


připomínka

doplněny téţ částečně hrazené ZS

§ 42 odst. 5 písm. - nutno uvést, kdo bude hradit konzultační zdravotní sluţby d) zásadní připomínka § 91 odst. 2 - v případě podávání stíţností poskytovateli, k jehoţ poskytnutí zdravotních sluţeb se stíţnost vztahuje, je nutná změna § 11 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o zásadní všeobecném zdravotním pojištění připomínka


KZPS zásadní připomínka

Obecné připomínky k Hlavě I. - § 1 – 3

řešeno novelizací z. 48/97 Sb. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno novelizac z. 48/97 Sb., se připravuje

Po vysvětlení od připomínek ustoupeno

V Hlavě I. je zaváděna terminologie, která je nekonzistentní, zmatečná a přinese obrovské aplikační problémy. Jen namátkou uvádíme: - chybí vzájemné vymezení pojmů zdravotní sluţby a zdravotní péče. -

jsou vymezeny zdravotní sluţby ve veřejném zájmu, jaké jsou ty další?

je vymezena (?) odborná zdravotní péče. A contrario tedy existuje i neodborná! vymezení konstatováním nutnosti znalostí a dovedností, přístrojů, metod a technologií je poněkud vágní. - poskytováním zdravotních sluţeb se rozumí: a) poskytování odborné zdravotní péče. To znamená, ţe písmena b) aţ f) – např. posuzování zdravotního stavu nebo činnost tkáňových zařízení – nejsou odbornou zdravotní péčí. - za odbornou zdravotní péči se nepovaţují činnosti poskytované podle ţivnostenského zákona. Pak ale chybí výdejny zdravotních prostředků, měla by zde být doprava zemřelých a hlavně alternativní medicína. Jde o taxativní výčet, co zde není uvedeno, je odbornou zdravotní péčí! vedle odborné a specializované způsobilosti se objevuje bez vysvětlení zvláštní odborná způsobilost. ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem je i SZP a NZP, ty ale nesestavují léčebný plán. registrující lékař neposkytuje jen preventivní péči a koordinaci návazné péče, je sám i ošetřujícím lékařem! nadále není řešena rozporná terminologie v oblasti kvalifikace. Je pouţíván termín obor nejen pro odlišení všeobecného lékaře, zubaře a hygienika, ale i -

-

175/196

nespadají do definice zdravotní péče, ale jsou ZS, které můţe poskytovat pouze poskytovatel prostřednictvím zdravotnických pracovníků výdejny zdrav. lékárenských ZS

prostř.

doplněny

DZS je zvláštním druhem ZS

připomínka přijata

mezi

ZZ

pro specializovanou způsobilost, pro kterou jiné právní normy pouţívají termín odbornost. Vzhledem k návaznosti na další právní normy, především na zákon o veřejném zdravotním pojištění, kde bude stanoveno, ţe z veřejného zdravotního pojištění se hradí zdravotní sluţby, resp. zdravotní péče podle tohoto zákona, nastanou díky této zmatené terminologii obrovské problémy, vedoucí k řadě protichůdných interpretací a k následným soudním sporům. Terminologii je třeba zjednodušit (rozhodnout se pro jeden pojem – buď sluţby nebo péče, dva pojmy jsou zbytečné, u podrobnější specifikace doplnit další alternativy (1. – odborné, 2. - ???), tam, kde nelze vyjmenovat všechny alternativy, nahradit taxativní výčet demonstrativním! § 1 odst. 2 zásadní připomínka


Není definován pojem zdravotní sluţba. V odst. 3 a násl. je definováno aţ poskytování zdravotních sluţeb. Nejsou odlišeny zdravotní sluţby ve veřejném zájmu od zdravotních sluţeb ostatních. Není definován sám právní institut veřejného zájmu. Jelikoţ naprostá většina péče je dnes hrazena ze zdravotního pojištění, z formulace ustanovení by vyplývalo, ţe téměř veškeré zdravotní sluţby jsou ve veřejném zájmu. Návrh však umoţňuje odvodit i to, ţe pouze zdravotní sluţby ve veřejném zájmu budou hrazeny ze zdravotního pojištění. Ale i obráceně, pokud služby přestanou být hrazeny ze zdravotního pojištění, přestanou být službami ve veřejném zájmu. Znovu upozorňujeme na skutečnost, ţe se nepředpokládá a z návrhů předloţených zákonů nevyplývá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který o ţádných zdravotních sluţbách nehovoří a ani neumoţňuje úhradu zdravotních sluţeb, ale pouze v § 13 a následujících hovoří o hrazení „zdravotní péče“ a jasně definuje, co je zdravotní péčí myšleno. (Povaţujeme za vhodné poukázat také na to, ţe i vlastní Listina základních práv a svobod v čl. 31 hovoří pouze o „zdravotní péči“.) a) vysvětluje pojem zdravotní péče, který neodpovídá dosud platnému zákonu č. 48/1997 Sb.; zdravotní péči se zde nechápou „zdravotní sluţby“. Pojmy zdravotní sluţba a zdravotní péče v navrhovaném znění je nutné dát do souladu s dosud platným zákonem č. 48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění nebo je nutné provést odpovídající novelizaci zákona č. 48/1997 Sb. Nové moţné znění odst.: Zdravotní péčí se rozumí poskytování diagnostických, léčebných a jiných zdravotních výkonů (dále jen "zdravotní výkon"), za účelem udrţení a prodlouţení ţivota fyzických osob, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo stavu (dále jen "nemoc"), udrţení, obnovení nebo zlepšení zdravotního stavu, zmírnění utrpení, pomoc při reprodukci a porodu a jiné zdravotní výkony v oborech odborné zdravotní

176/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno upravena definice v § 2

ad a) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Naopak bude zákon 48 dán do souladu se zákonem o ZS.

péče. b) Do pojmu zdravotní péče patří i její preventivní role, např. tak, ţe do zdravotní péče náleţí také „předcházení vzniku nemoci“. § 2 odst. 6 g)

co jsou sanitní sluţby ? – v odst. 6) vyjmenované činnosti poskytované podle zákona o ţivnostenském podnikání by měly terminologicky odpovídat zákonu č. 455/1991 zásadní Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou mj. i připomínka pohřební sluţby § 2 odstavce 8), 9), odkazy na prováděcí právní předpisy – jejich návrhy by měly být předloţeny dále § 3 odst. 7) a s návrhem zákona a nabýt účinnost od stejného data jako zákon § 4 odst. 4)

zásadní připomínka § 2 odst. 8 a 9 zásadní připomínka § 2 odst. 9 zásadní připomínka § 3 odst. 2 zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá § 3 odst. 3 zásadní připomínka

poţadavky na personální zabezpečení a na věcné a technické vybavení jedním prováděcím předpisem.

ad b) Připomínka přijata preventivní výkony doplněny Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Sanitní sluţby budou vypuštěny. Připomínka přijata částečně Návrhy vyhlášek se předkládají aţ do vlády; nabytí jejich účinnosti se bude stejné s nabytím účinnosti zákona Připomínka přijata půjde o jednu vyhlášku

Navrhované řešení odporuje principu jednoznačnosti a přehlednosti práva a principu právní jistoty. Nesouhlas s opuštěním principu dohodovacího řízení při vydávání seznamu zdravotních výkonů.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno sezam zdravotních výkonů se neruší

Spojku „a“ nahradit spojkou „nebo“. Připomínka nepřijata Ošetřující zdravotnický pracovník musí být definován jako osoba odpovědná za péči. Pacient můţe mít více ošetřujících zdrav. prac. – Teprve taková osoba můţe odpovědně sestavovat a realizovat mimo jiné léčebný praktika, stomatologa, chirurga plán. Pouţitá definice připouští současně více ošetřujících zdravotnických pracovníků, pokud více osob sestavuje, koordinuje a realizuje konkrétní léčebný plán. To je v rozporu s principem odpovědnosti. (opakovaná připomínka jiţ k věcnému záměru) léčebný plán – není definována forma vedení a způsob předání pacientovi. Z návrhu Po vysvětlení od připomínky ustoupeno není zřejmé, zda jde o nahrazení stávající zdravotní dokumentace. Právní úprava tzv. léčebný plán vytváří jiţ dnes všichni neřeší situaci, kdy nedojde ke zlepšení stavu pacienta. zdravotníci. Jde o diferenciálně diagnostikou rozvahu, návrh dalšího léčebného postupu, návrh na další odborná vyšetření atd. Toto vše by jiţ v současné době mělo být zaznamenáváno do zdravotnické dokumentace.

177/196

Do zákona doplněno, ţe se léč. plán zaznamená do ZD a ţe se jedná o dif. dg, návrh léčby a doporučení dalšího postupu. § 3 odst. 4 zásadní připomínka



Věta druhá je zavádějící. Vyplývá z ní, ţe po skončení realizace léčebného plánu končí péče poskytovatele. Pomíjí se moţnost nového léčebného plánu, která by vyţadovala nové přijetí. Nutno formulačně upravit


nedostatečná definice pojmu „hospitalizace“ v návaznosti na jednodenní péči


registrující poskytovatel bude poskytovat jen preventivní zdravotní sluţby ??


upraveno doplnit text o léčebně zdravotní sluţby, nikoliv pouze jako preventivní; text poslední věty je nutno doplnit a upravit tak, aby umoţnila registraci poskytovatele pro kaţdý obor. V poslední větě se hovoří, ţe pacient můţe mít pouze jednoho registrujícího poskytovatele poskytující příslušné zdravotní sluţby (tzn., ţe pokud jich bude mít více a budou mu předepisovány léky, které budou duplicitní pro dané období, a prokazatelně je pacient nemohl spotřebovat, je nutné z toho vyvodit následky, neboť ZP je uhradí. Tato situace můţe být zmapována a zadokumentována. Pacient za určité období nemůţe v ţádném případě takové léky a v takovém mnoţství zkonzumovat, přesto byly ZP uhrazeny a tímto jednáním vznikla škoda a tato škoda, která je zjistitelná by měla být poukázána ZP). Je zde uveden nepřesně obor všeobecné praktické lékařství. Uvedený obor se v Po vysvětlení od připomínky ustoupeno právních předpisech, které se týkají kvalifikace lékařů, nevyskytuje. V zák. č. Příloha zákona č. 95/2004 Sb., která obsahovala vzdělávání byla zrušena; obory 95/2004 Sb., je uveden obor praktické lékařství pro dospělé. Stejný obor je obory specializačního vzdělávání a nové názvy oborů uveden na webu IPVZ - specializace pro lékaře. upravuje vyhl. 233/2008 Sb. odkazy na prováděcí právní předpisy – jejich návrhy by měly být předloţeny s návrhem zákona a nabýt účinnost od stejného data jako zákon


Definice zdravotnického zařízení jako „prostor“ určených pro poskytování zdravotních sluţeb je příliš triviální. Doporučuje se vrátit k definování zdravotnického zařízení jako souboru hmotných, osobních i nehmotných sloţek pro poskytování zdravotní péče. Tuto definici lze pouţít jak pro ambulantní zařízení, tak


178/196

viz výše

§3 zásadní připomínka § 3 odst. 10 zásadní připomínka §4 zásadní připomínka

§ 4 odst. 2 a) zásadní připomínka § 4 odst. 2 b) zásadní připomínka § 4 odst. 2 c)

jedině pro nemocnice, kde definuje předpoklady pro poskytování zdravotní péče jako celek a ucelený systém, s nímţ jako s celkem se dá nakládat. Tato definice je shodná s vymezením podniku v obchodním zákoníku a umoţňuje s nemocnicemi jako s podniky, jimiţ ve skutečnosti jsou, také nakládat a je provozovat ve smyslu obchodním, ekonomickém, právním i zdravotnickém. (opakovaná připomínka jiţ k věcnému záměru) Za odst. 9 vloţit nový odst. 10, který by se týkal domácí péče a stávající odst. 10 a 11 přečíslovat.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno domácí ZS uvedena jako zvláštní forma v § 9

z navrţeného textu vyplývá, ţe ostatní odbornosti nejsou odborná zdravotní péče. Definice není terminologicky správná.


Celé rozdělení a pouţívání názvů u jednotlivých sluţeb opět nekoresponduje se zákonem č. 48/1997 Sb. – viz např. odst. 3 „preventivní zdravotní sluţby“ – kdy § 29 zák. č. 48/1997 Sb. hovoří o preventivní péči, § 6 návrhu „ambulantní zdravotní sluţby“ – kdy § 19 stávajícího zák. č. 48/1997 Sb. hovoří o „ambulantní zdravotní péči“, dále obdobně u § 8 „Lůţkové zdravotní sluţby“, kdy § 23 zákona č. 48/1997 Sb. upravuje „ústavní péči“ atd. nutno precizovat definici pojmu „nesnesitelné utrpení“


Text upraven

zákon č. 48 bude novelizován

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nesnesitelné utrpení vypuštěno

Neodkladné zdravotní sluţby nelze vázat na „nesnesitelné utrpení“ pacienta. Tato formulace připouští odklad poskytnutí zdravotních sluţeb při „utrpení snesitelné“. Doporučujeme do tohoto odstavce přímo dopsat výraz "např . dlouhodobé zdravotní sluţby".

§ 4 odst. 3

Doporučuje se doplnit sluţby „o dlouhodobě nemocné“ a sluţby „doléčovací“.


Výše uvedené druhy péče nelze podřadit pod sluţby léčebné, léčebně rehabilitační, ani ošetřovatelské. Jejich nezařazením by nebylo moţné poskytovat péči větší části dnešních pacientů v LDN. Zařazení této péče odpovídá její typologizaci v zemích EU.

179/196

Připomínka přijata nesnesitelné utrpení vypuštěno Po vysvětlení od připomínky ustoupeno dlouhodobé ZS uvedeny v § 8 odst. 2 Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

§ 4, odst. 3, písm. "převoz pacientů v rámci dialyzačního programu" je formulováno nepřesně. Převoz j), bod 2 pacientů v rámci dialyzačního programu by měl být vázán na podmínku, ţe zdravotní stav to vyţaduje, jako je tomu u všech ostatních pacientů. Formulace "nebo pokud se zásadní jedná o převoz pacientů v rámci dialyzačního programu" předurčuje, ţe připomínka dialýzovaným pacientům se poskytuje doprava bez ohledu na další skutečnosti. §7 doplnit ustanovení, aby nedocházelo k 10-ti minutovým, „papírovým“ propouštěním. Jednodenní zdravotní sluţby jsou zdravotní sluţby, které nelze poskytovat zásadní ambulantně a při nichţ se vyţaduje přijetí do péče a pobyt pacienta na lůţku ve připomínka zdravotnickém zařízení poskytovatele po dobu kratší neţ 24 hodin. Za jednodenní zdravotní sluţby se povaţují i zdravotní sluţby poskytované pacientovi podle věty první poskytované opakovaně v intervalech stanovených v léčebném plánu aniţ by došlo k propuštění pacienta z lůţka jednodenních zdravotních sluţeb. §9 Název „Domácí zdravotní sluţby“ se jeví jako velmi nevhodný. Směšuje péči v přirozeném sociálním prostředí a náhradním sociálním prostředí (termín zásadní prosazovaný MPSV), kterým nejsou jen pobytová zařízení sociálních sluţeb, ale také připomínka předkladatel na věznice, výchovné ústavy, chystané detenční ústavy a podobně. Všechna tato zařízení musí mít vlastní zdravotnický personál a je neţádoucí, aby v nich péči připomínce trvá poskytovala zdravotnická zařízení domácí péče, byť se o to některá snaţí. Šlo by o další úniky prostředků veřejného zdravotního pojištění do jiných resortů. Proto je třeba odlišit jiţ v tomto zákoně přirozené a náhradní sociální prostředí a konstatovat, ţe „Způsob zajištění této péče se liší podle toho, zda jde o přirozené sociální prostředí nebo o jaký typ náhradního sociálního prostředí se jedná“. § 10 Je dobře, ţe zanikla obsoletní a nesourodá kategorie OLÚ. Ze systematiky ale tím zmizela reálně existující zařízení, plnící jak funkci akutních lůţek, tak dlouhodobé zásadní péče, např. psychiatrické léčebny. Bude-li jim konečně přiznán statut nemocnic, je připomínka vše v pořádku. Dětské domovy jsou nade vší pochybnost zařízeními sociálních sluţeb. Přijetí do nich má jednoznačně sociální důvody: rodiče se nemohou, nechtějí nebo nesmějí starat o své děti. MPSV se jiţ od dob působení náměstkyně, dnes senátorky Ing. Millerové, jednoznačně hlásilo k převzetí těchto zařízení. Je nepochopitelné, proč MZ torpidně trvá na zachování těchto sociálních zařízení v rezortu zdravotnictví (týká se i Kojeneckých ústavů). Navrhovaná úprava je nepřesná a jsou přímé rozpory v definování druhů a forem, která vzájemně nekorespondují. § 10 f) nelze souhlasit s definicí nemocnic jako zařízení zejména akutní „lůţkové“ zdravotní sluţby. Jestliţe lze povaţovat za správnou definici lůţkové péče jako druhu zásadní zdravotní péče, pak neodpovídá skutečnosti ani potřebě definování lůţkové péče jako připomínka formy poskytování zdravotní péče. Jestliţe návrh nepřejímá zastaralý termín „ústavní

180/196



Připomínka nepřijata Domácí zdravotní sluţby budou poskytovány pacientům, kteří jsou v domácím prostředí.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zdravotnickým zařízením jiţ nebude přiznáván ţádný statut. V oprávnění bude vţdy uveden výčet zdravotních sluţeb, které poskytují. Připravuje se věcný záměr o dětských centrech.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno i nemocnice můţe získat oprávnění na ambulantní, jednodenní ZS atd.

péče“, zahrnující péči lůţkovou, ambulantní, komplementární, pohotovostní, lékárenskou, dopravní atd., musí jej nahradit adekvátním novým pojmem umoţňujícím poskytování péče formou poskytování jednotlivých druhů sluţeb v komplexu a potřebné návaznosti. Zákon musí definovat pojem „nemocnice“ (popř. dále léčebna) tak, jak je tomu v právním řádu prakticky všech zemí EU, jako zařízení poskytující komplexní péči a sluţby. Definování pouze „lůţkové péče“ a „lůţkových zařízení“ je návrat ke špitálům do 1. poloviny 19. století. Zákon musí definovat jednotlivé druhy nemocnic a jejich odlišnosti. Nepostačuje zmínka o nemocnicích a druhá zmínka o univerzitních nemocnicích, kde se předjímá neexistující jiný právní předpis. (opakovaná připomínka jiţ k věcnému záměru). Přesto, ţe právní řád většiny zemí EU obsahuje samostatné zákony o nemocnicích (v SRN dokonce dva zákony o nemocnicích), v tomto návrhu je nemocnicím věnováno 10 slov. Je to dvacetkrát méně, neţ obsahuje následující paragraf o příspěvku na zaopatření dítěte. § 11

Zde uvedený text nepatří do zákona o zdravotních sluţbách. Navrhujeme vypustit.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Dětské domovy do 3 let věku jsou ZZ.

zásadní připomínka § 12 odst. 1 věta nechť zní: „Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních sluţeb a nese první odpovědnost, aby poskytování zdravotní péče poskytovatelem odpovídalo požadavkům lege artis a právním předpisům.“ zásadní připomínka Odůvodnění: dosavadní pojem „odborně řídí“ je buď všeobsaţný (např. včetně odpovědnosti za odpadové hospodářství zdravotnického zařízení), anebo téměř prázdný. Odpovídá odborný zástupce např. za to, ţe zdr. péče se poskytuje v zařízení, jehoţ technické, věcné a personální vybavení je v souladu s právními předpisy? Anebo odpovídá jen za to, ţe zdravotničtí pracovníci mají náleţitou odbornou způsobilost, neboť jsou to koneckonců oni, kdo jsou povinni poskytovat zdr. péči lege artis a v souladu s právními předpisy? Protoţe je to jiţ poskytovatel, kdo je podle § 2/4, 8 odpovědný za poskytování zdr. sluţeb prostřednictvím odborně způsobilých zdravotníků, byla by tato role odborného zástupce jen formální. Aby přitom odborný zástupce odpovídal za veškerý provoz zdravotnického zařízení v souladu s právními předpisy (např. téţ za dodrţování zákoníku práce, vč. poţadavků bezpečnosti práce), se zdá být role odborného zástupce příliš široká. Je proto třeba definovat, ţe obsahem odborného řízení je odpovědnost za to, aby poskytovaná zdravotní péče, jeţ je obsahem oprávněných zdravotních sluţeb, se děla lege artis a za podmínek stanovených právními předpisy. Pojem lege artis je přitom tradičním a jiţ pouţívaným v právních předpisech, který pro jednotlivé druhy zdravotní péče má

181/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Odpovědnost nese vţdy poskytovatel.

vţdy odpovídající odborný obsah, vědecký výklad, popř. i právní předpis nebo standard. § 12, odst. 1 a 2 zásadní připomínka § 12, odst. 3 zásadní připomínka

odst. 1 a odst. 2 jsou v rozporu. Podle prvého odstavce odborný zástupce nesmí být členem statutárního orgánu, podle druhého se to předpokládá.

stanovit co to je „rozsah nezbytný“ pro řádné odborné řízení odborným zástupcem. jde o naprosto nepouţitelný, nepřesný výraz, který bude zdrojem problémů. Naléhavě ţádáme o jinou formulaci a zpřesnění

§ 12, odst. 3 věta nechť zní: „Stejná osoba můţe vykonávat funkci odborného zástupce pouze pro druhá jednoho poskytovatele a jde–li o poskytování lékárenských služeb pouze pro jednu lékárnu.“ zásadní předpoklad, ţe je to vedoucí lékárník podle § 79 odst. 6 zák.č. 378/2007 Sb. o připomínka léčivech, kdo by byl odpovědný za odborné řízení lékárenské péče v konkrétní lékárně lege artis a v souladu s správními předpisy je nereálná, protoţe podle zákona odpovídá vedoucí lékárník „jen“ za to, ţe „činnost lékárny odpovídá tomuto zákonu (rozuměj zákonu o léčivech) a ţe technologické postupy přípravy zajišťují jakost, účinnost a bezpečnost připravovaných léčivých přípravků“. Vedoucí lékárník tudíţ podle zákona nenese odpovědnost za to, ţe se v lékárně poskytuje lékárenská zdravotní péče lege artis a v souladu s ostatními právními předpisy. Jediný odborný zástupce poskytovatele v řetězci o několika desítkách lékáren po krajích v ČR přitom nemůţe vykonávat svou funkci v rozsahu poţadovaném dle věty první tohoto odstavce. Je proto nutné, aby pokud jde o lékárenské zdravotní sluţby, byl odborný zástupce v kaţdé jednotlivé lékárně. Neměl by to být problém, protoţe odborné poţadavky na obě funkce jsou shodné. Kaţdý odborný zástupce přece můţe být ustanoven a vykonávat funkci vedoucího lékárníka. Ţádný ustanovený vedoucí lékárník však nenese odpovědnost odborného zástupce tak, jak předpokládáme, ţe ji odborný zástupce má mít. Pojem „lékárna“ by zaslouţilo zde uvést jiţ proto, ţe slovní spojení „zdravotnické zařízení lékárenských zdravotních sluţeb“ dle § 10 písm. j) je příliš opisným pojmem pro standardní lékárnu. Překonala by se tím i event. spekulace, ţe by snad řetězcové „zdravotnické zařízení lékárenských zdravotních sluţeb“ mohlo být jediným zdravotnickým zařízením a jednotlivé lékárny jeho provozovnami.

182/196

Připomínka přijata část odst. 1 vypuštěna, ale nebyly v rozporu (v odst. 1 se jednalo o statutární orgán jiného poskytovatele) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V rámci novelizace zákona o léčivech bude provedena úprava funkce vedoucího lékárníka.

§ 16, odst. 3, písm. doplnit text „pro všechny obory zdravotních sluţeb, k nimţ má oprávnění“ b) zásadní připomínka § 19 odst. 5 zásadní připomínka § 25 zásadní připomínka § 27 zásadní připomínka


za slova „okresní správě sociálního zabezpečení“ vloţit slova „zdravotním pojišťovnám“. Stejnopis rozhodnutí by měly dostat téţ zdravotní pojišťovny, působící v daném regionu. V odst. 1 - upravit lhůty dané v odst. 3), odst. 4). Podle dosavadní praxe to je absolutně nereálné. Návrh zákona nedostatečně upravuje vynucení uloţených povinností. Ve všech případech, kdy je ukládána povinnost příslušným subjektům by jednoznačně měla být stanovena sankce, např. § 40, § 42. Analogicky je nutno přistupovat i k řešení práv např. § 27.

nutné přesně definovat o jaké standardy se jedná, jaká je jejich závaznost. Formulace „s přihlédnutím ke standardům“ nezakládá ţádné právo pacienta ani ţádnou záruku pro zdravotnické pracovníky a poskytovatele. Doporučujeme nahradit slova „s přihlédnutím ke standardům“ slovy „na úrovni standardů“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Není věcný důvod proto, aby byl u právnické obory ustanoven OZ pro všechny obory. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pro připomínku není věcný důvod, bude existovat veřejně přístupný registr poskytovatelů Po vysvětlení od připomínky ustoupeno


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno upraveno – pacientovi se poskytují zdravotní sluţby v souladu se standardy

právo pacienta na konzultační zdravotní sluţby od jiného poskytovatele před udělením souhlasu s poskytnutím zdravotnických sluţeb podle § 27 odst. 3 písm. c) je vzhledem k rozsahu zdravotnických sluţeb zakotveno velice široce. Zváţíme-li, ţe vyţádaná konzultace bude spojena s dalšími výkony, bude to u některých pacientů znamenat podstatně zvýšené náklady na zdravotní péči – sluţby. Navrhujeme upravit, respektive přesně specifikovat, případně doplnit sankcí za zneuţití.


§ 27 odst. 3 písm. Slova „jiné právní předpisy“ nahradit slovy „jiný zákon“. Zákonné právo pacienta b) nelze omezit podzákonným předpisem, coţ formulace „jiné právní předpisy“ umoţňuje. zásadní připomínka


183/196

Zákon 48/97 Sb., bude řešit úhrady konzultačních ZS. Pokud bude pacient na základě indikace konzultujícího lékaře vyţadovat nějaký zdravotní výkon, který nebude ošetřujícím lékařem indikován, tak si jej pacient zaplatí sám.

leg. pravidla


Doplnit: O zadrţení je nutné učinit záznam do zdravotnické dokumentace.


Chybí zde právo samotného pacienta nahlíţet do dokumentace, pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie. Od práva pacienta odvodit oprávnění osob jím určených.


měl by být uveden odkaz na právní předpis vymezující „osoby blízké“


§ 35 zásadní připomínka § 40 zásadní připomínka

Není upraven přenos informací od registrujícího lékaře k jinému poskytovateli, např. při hospitalizaci, takţe poskytovateli není tato informace známa; jedná se o institut obtíţně realizovatelný. Povinnosti pacienta nekorespondují s jeho právy, danými Listinou základních práv a svobod a tímto zákonem. Přinejmenším musí mít pacient povinnost aktivně se podílet na poskytované péči a zdrţet se jednání, o němţ ví nebo by měl vědět, ţe vede k poškození zdraví. mělo by být jednoznačně upraveno, které zdravotní sluţby budou nehrazeny z veřejného zdravotního pojištění


doplnit výslovně povinnost „podrobit se preventivním prohlídkám, dodrţovat opatření směřující k odvrácení nemoci a vyvarovat se jednání, jehoţ cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole léčebného procesu“. Toto ustanovení by mělo alespoň nastínit povinnost účastnit se preventivních prohlídek, případně dát nástroj ZP k postoji pojištěnce a k jeho povinnosti péče o vlastní zdraví Doporučuje se formulaci podrobit se vyšetření v případech stanovených právním předpisem. Jde o nadměrný zásah do osobní svobody. Oprávnění vyţadovat prokázání vlivu alkoholu kdykoli dle vlastní úvahy nemá ani policie. Povinnost oznámit orgánům činným v trestním řízení okolnosti, nasvědčující spáchání trestného činu, jde daleko nad rámec ohlašovací povinnosti podle § 168 trestního zákona. Proč má mít lékař rozsáhlejší oznamovací povinnost neţ ostatní


§ 40 odst. 1 c) zásadní připomínka § 40 odst. 1 e) zásadní připomínka


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplnit nelze, pacient má právo nahlíţet do ZD a pak by se dozvěděl údaj, který mu lékař zadrţel. Tím by došlo ke ztrátě důvěry. Informace bude do ZD samozřejmě zaznamenána poté, co ji lékař sdělí pacientovi. právo pacienta nechybí, upraveno v § 63 odst. 2 odkaz uveden jiţ v § 30 odst. 6; do zákona nadefinujeme okruh osob blízkých

184/196

upraveno v § 42 – povinnosti poskytovatele Po vysvětlení od připomínky ustoupeno jde o proklamace, pacientovi nelze uloţit tímto zákonem sankce Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tento zákon neřeší úhrady. všechny zdravotní sluţby je moţno poskytovat pacientovi pouze s jeho souhlasem

Připomínka přijata ustanovení vypuštěno

občané? Povede to ke ztrátě důvěry pacientů vůči zdravotnictví. § 42 mezi povinnosti poskytovatele chybí povinnost řádného a průkazného vedení zdravotnické dokumentace, zásadní dále povinnost hlásit pojišťovnám porušování léčebného reţimu a podezření na připomínka poškození zdraví protiprávním jednáním třetí osoby. § 42, odst. 4 „Oznamovat příslušným zdravotním pojišťovnám úrazy a jiná poškození zdraví doplnit nové osob, kterým poskytla zdravotní sluţbu, pokud má důvodné podezření, ţe úraz nebo písmeno f) jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby“. zásadní připomínka § 43 Podle zák. č. 160/1992 Sb. je poskytovatel povinen uzavřít pojistnou smlouvu před zahájením činnosti. Nyní do 15 dnů od zahájení. Proč ten odklad? zásadní připomínka

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno povinnost vést ZD je upravena v § 51; povinnost hlásit zdravotním poj. je uvedena v z. 48/97 Sb. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tato povinnost je stanovena jiţ z. 48/97; jednalo by se o duplicitu. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Do 15 dnů zašle poskytovatel KÚ kopii pojistné smlouvy. Ustanovení hovoří o tom, ţe pojištění musí trvat po celou dobu poskytování ZS.

§ 43 Povinnosti jsou stanoveny bez provázanosti na přiměřené sankce. zásadní připomínka § 44 „Provozní důvody“ jako důvod pro moţnost odmítnout přijetí pacienta do péče jsou příliš vágní a zjevně zneuţitelné. zásadní připomínka § 45 odst. 1 nové V odst. 1 doplnit písmeno e) tohoto znění „rodné číslo novorozence, nezbytné pro e) vyúčtování zdravotní péče příslušné zdravotní pojišťovně“. zásadní připomínka


§ 45 odst. 2 b) zásadní připomínka § 48 zásadní připomínka

….. musí být opatřen zaručeným elektronickým podpisem a časovým razítkem.


Takto koncipovaná povinná mlčenlivost způsobí nemoţnost předávání výsledků vyšetření. Nutno formulovat tak, aby všechny nové právní normy obsahovaly optimální nastavení mlčenlivosti ve prospěch ochrany osobních údajů i efektivního sdělování nezbytných údajů mezi poskytovateli zdravotní péče, ale i zdravotními pojišťovnami. nové znění první věty: „Zdravotnická dokumentace za podmínek stanovených tímto zákonem je vedena v listinné popř. elektronické formě“ s povinným zálohováním.



185/196

text bude upraven Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněno, co se rozumí provozními důvody. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno řešeno v rámci novelizace z. 48/97 Sb.

doplněno, ţe za porušení mlčenlivosti se nepovaţuje předávání info nezbytných z důvodu poskytování ZS Po vysvětlení od připomínky ustoupeno je řešeno v § 53

§ 53 zásadní připomínka § 68 zásadní připomínka § 68 odst. 3 zásadní připomínka

Za slovo ţena v poslední větě vloţit slova „která dítě porodila“.


Doplnit o návaznost na úkoly zdravotních pojišťoven v souvislosti s jejich společnými činnostmi.


Doporučuje se nové znění: „Správcem národního zdravotnického informačního systému je právnická osoba k tomu zřízená ministerstvem.“ Dosavadní právní úprava stanoví přímo pověřenou organizaci – ÚZIS. Nově navrhovaná ustanovení umoţňují MZ pověřit správou kteroukoliv právnickou osobu a to i obchodní společnost.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Je jasně stanoveno, ţe můţe jít o právnickou osobu zřízenou nebo zaloţenou MZ.

Vzhledem k citlivosti údajů vedených v NZIS je nutné, aby tyto údaje vedl a za jejich ochranu odpovídal výlučně stát. Lze připustit, aby tím pověřil státní organizaci, za tím účelem výlučně zřízenou. § 68, odst. 5 zásadní připomínka

osoby uvedené v odstavci 4 , a) nemají nárok na úhradu nákladů.... Nesouhlasíme s tímto přístupem, protoţe v absolutním dopadu to znamená, ţe veškerá činnost s tímto spojená jde na vrub nákladů poskytovatele a není započitatelná do ţádné základové poloţky. Povaţujeme tento postup za principiálně nesprávný, protoţe zvláště u větších zdravotnických zařízení se činnosti spojené s touto informační sluţbou musí zajišťovat dobře vzdělaným personálem a jsou součástí systému činnosti tohoto zařízení. Jde tedy o náklady, které však nejsou započitatelné a účtovatelné, coţ je principiálně nesmysl. Přinejmenším by zde mělo být uvedeno, ţe jde o činnosti, které jsou nákladově součástí reţijních nákladů činnosti zdravotnického poskytovatele.

§ 75 a)

Je nadbytečným zatíţením zejména největších zdravotnických zařízení, aby předávaly údaje o tisících svých zaměstnanců a kaţdé změně u kaţdého z nich nejen registrujícímu orgánu, ale i NZIS.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno je to současný stav


Tyto údaje budou navíc předávány triplicitně – zdravotnickými zařízeními krajům a NZIS, současně pak jednotlivými zdravotnickými pracovníky rovněţ NZIS. § 99, odst. 6 zásadní připomínka § 99, odst. 7 zásadní

doplnit o povinnost správního orgánu vyrozumět zdravotní pojišťovnu o výsledku šetření stíţnosti.


Odst. 7 je uvedeno, ţe na vyřizování stíţností a námitek podle této části zákona se nepouţije správní řád. Uvedená část ale neobsahuje úpravu některých základních


186/196

připomínka § 101 zásadní připomínka § 101, 111 zásadní připomínka Krajský úřad kraje Vysočina zásadní připomínka




právních institutů, např. doručování, počítání času atd., tedy není jasné, jakým právním předpisem se bude řízení řídit. Doporučujeme doplnit, ţe správní řád se pouţije pro v tomto zákoně neupravené části řízení. Pojem „hodnotící standardy“ je nutno obsahově vymezit, definovat a určit, kterým subjektem budou stanoveny.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno je uvedeno v § 102 odst. 3 – půjde o vyhlášku

chybí zde spolupráce nebo součinnost se zdravotními pojišťovnami v případě hrazené péče


Navrhujeme v návrhu zákona ponechat účast profesních sdruţení a organizací (včetně Asociace českých a moravských nemocnice) na řízení zdravotnictví a zachovat povinnost Ministerstva zdravotnictví s nimi spolupracovat. Úprava ve stávajícím zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, se nám nejeví natolik překonaná, aby nebyla pouţita i v navrhovaném zákoně. Návrh nedostatečně definuje obsah, vznik a pouţívání standardů zdravotní péče. Vzhledem k tomu, ţe od standardů budou odvozena práva pacientů i povinnosti zdravotnických pracovníků a poskytovatelů, nelze povaţovat za dostačující jejich vydání ve Věstníku MZ. Odpovídající je forma právního předpisu v podobě nařízení vlády nebo alespoň vyhlášky MZ. Pouze tato forma můţe zajistit právně podloţený obsah a pouţívání standardů a nezbytně formalizovaný proces jejích změn. Pro objektivní tvorbu standardů je doporučováno uplatnit formu dohodovacího řízení.


Poţadujeme předloţit spolu s návrhem zákona i návrh prováděcích předpisů, kterými budou provedena ustanovení zákona o zdravotních sluţbách. Kraj Vysočina má zásadní problém v tom, ţe předkladatel spolu s návrhem zákona nepředloţil i návrh prováděcích vyhlášek k zákonu o zdravotních sluţbách. V mnoha věcech je potřebné vidět, jak se navrhované změny promítnou do prováděcích právních předpisů. Navrhujeme předloţit spolu s návrhem zákona i návrh souvisejících zákonů, které významným způsobem zasáhnou aplikaci zákona o zdravotních sluţbách. Návrh předpokládá úpravu dalšími zákony (zdravotní pojištění, zdravotními pojišťovnami, univerzitní nemocnice), které však nejsou předkládány a proto je nelze předjímat. Například jde o úpravu sluţeb poskytovaných za úhradu včetně všech


187/196


viz. výše

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno novelizace z. 48/97 Sb., je připravována



ustanovení o cenách zdravotních sluţeb, jejich pouţívání a zveřejňování, nebo o univerzitách a v souvislosti s nimi o sluţbách poskytovaných v nemocnicích, která jsou do vydání výše uvedených zákonů v rozporu s platným právním řádem ČR. Navrhujeme v návrhu zákona upravit obecné úkoly Ministerstva zdravotnictví. Zrušením zákona č. 20/1966 Sb. nebudou právně upraveny obecné úkoly Ministerstva zdravotnictví stanovené § 69 a násl. zákona č. 20/1966 Sb. (koncepce zdravotnictví, hlavní směry jeho rozvoje, rozvoj lékařské vědy, výzkumná činnost, zdravotní příprava obyvatelstva, vydávání odborných stanovisek k rozvoji územních celků, vrcholný odborný dozor atd.) Znění kompetenčního zákona tuto úpravu v plném rozsahu neřeší. Navrhujeme v § 1 návrhu zákona doplnit pojmy „zdravotnické zařízení“ a „návštěvní sluţba ve vztahu k poskytování této sluţby hostující fyzickou nebo právnickou osobou, která je usazena v jiném členském státě EU“.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno definice ZZ i návštěvní sluţby je v zákoně uvedena v§3


přeformulovat tak, aby byly odlišeny zdravotní sluţby ve veřejném zájmu od zdravotních sluţeb ostatních. Nejsou odlišeny zdravotní sluţby ve veřejném zájmu od zdravotních sluţeb ostatních. Není definován sám právní institut veřejného zájmu. Jelikoţ naprostá většina péče je dnes hrazena ze zdravotního pojištění, z formulace ustanovení by vyplývalo, ţe téměř veškeré zdravotní sluţby jsou ve veřejném zájmu. Návrh však umoţňuje odvodit i to, ţe pouze zdravotní sluţby ve veřejném zájmu budou hrazeny ze zdravotního pojištění.



definovat pojem „zdravotní sluţba“.


Není definován pojem zdravotní sluţba. V § 2 odst. 3 a násl. návrhu zákona je definováno aţ poskytování zdravotních sluţeb.

definice upravena

§ 2 odst. 6 zásadní připomínka § 2 odst. 8,9 zásadní připomínka

definovat činnosti zahrnuté do pojmu „sanitní sluţba“.


specifikovat v prováděcím právním předpise poţadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních sluţeb týkající se odborné, zvláštní odborné a specializované způsobilosti. Hovoří se o prováděcím právním předpise, který stanoví poţadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních sluţeb týkající se odborné, zvláštní odborné a

188/196

Připomínka přijata Vyhláška se připravuje.

specializované způsobilosti. Tento prováděcí předpis je třeba schválit s účinnosti shodnou jako zákon o zdravotních sluţbách, neboť se některá ustanovení zákona o něj přímo opírají. V současné době zatím neprošel meziresortním připomínkovým řízením. Navrhujeme stanovit poţadavky na personální zabezpečení a na věcné a technické vybavení jedním prováděcím předpisem (z důvodu jednoznačnosti a přehlednosti práva a principu právní jistoty). § 3 odst. 1 zásadní připomínka

vypustit slova „nebo jejíţ stav poskytnutí zdravotních sluţeb vyţaduje“.


definovat pojem „zdravotnické zařízení“ jako soubor hmotných, osobních i nehmotných sloţek pro poskytování zdravotní péče.

§ 4 odst. 2 a,b zásadní připomínka

sjednotit terminologii s návrhem zákona o zdravotnické záchranné sluţbě (§ 3 písm. a) návrhu zákona o zdravotnické záchranné sluţbě).

§ 10 písm. f) zásadní připomínka

definovat pojem „nemocnice“ jako zdravotnické zařízení lůţkových zdravotních sluţeb. Jestliţe lze povaţovat za správnou definici lůţkové péče jako druhu zdravotní péče, pak neodpovídá skutečnosti ani potřebě definování lůţkové péče jako formy poskytování zdravotní péče. Jestliţe návrh nepřejímá zastaralý termín „ústavní


Jedná se o příliš širokou definici, přičemţ pacienty by se stala většina obyvatel České republiky. Definice musí respektovat právo pacienta přijmout nebo odmítnout zdravotní péči a tudíţ právo pacientem být nebo nebýt. Dále definice musí vycházet ze vztahu osoby, jíţ je zdravotní péče poskytována, a osoby péči poskytující. Jen tak lze vymezit odpovědnost za poskytovanou péči, bez níţ je termín pacient bezobsaţný. (Připomínka jiţ byla uplatněna k věcnému záměru zákona.) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

Tuto definici lze pouţít jak pro ambulantní zařízení, tak pro nemocnice, kde definuje předpoklady pro poskytování zdravotní péče jako celek a ucelený systém, s nímţ se dá jako s celkem nakládat. Definice je shodná s vymezením podniku v obchodním zákoníku a umoţňuje s nemocnicemi jako s podniky, jimiţ ve skutečnosti jsou, také nakládat a je provozovat ve smyslu obchodním, ekonomickém, právním i zdravotnickém. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno „nesnesitelné utrpení“ vypuštěno

Vhodnějším termínem neţ nesnesitelné utrpení je termín uváděný v návrhu zákona o zdravotnické záchranné sluţbě „intenzivní bolest“.

189/196


péče“, zahrnující péči lůţkovou, ambulantní, komplementární, pohotovostní, lékárenskou, dopravní atd., musí jej nahradit adekvátním novým pojmem umoţňujícím poskytování péče formou poskytování jednotlivých druhů sluţeb v komplexu a potřebné návaznosti. Zákon musí definovat pojem „nemocnice“ (popř. dále léčebna) tak, jak je tomu v právním řádu prakticky všech zemí EU, jako zařízení poskytující komplexní péči a sluţby. Definování pouze „lůţkové péče“ a „lůţkových zařízení“ je návrat ke špitálům do 1. poloviny 19. století. Zákon musí definovat jednotlivé druhy nemocnic a jejich odlišnosti. Nepostačuje zmínka o nemocnicích a druhá zmínka o univerzitních nemocnicích, kde se předjímá neexistující jiný právní předpis (opakovaná připomínka jiţ k věcnému záměru)

Přesto, ţe právní řád většiny zemí EU obsahuje samostatné zákony o nemocnicích (v SRN dokonce dva zákony o nemocnicích), v tomto návrhu je nemocnicím věnováno 10 slov. Je to dvacetkrát méně, neţ obsahuje následující paragraf o příspěvku na zaopatření dítěte. § 12 zásadní připomínka

odstranit rozpor mezi odst. 1 a odst. 2. Podle prvého odstavce odborný zástupce nesmí být členem statutárního orgánu, podle druhého se to předpokládá. § 12, odst. 3 věta problémy, které vzniknou při aplikaci tohoto ustanovení. druhá Je zcela jasný důvod tohoto ustanovení, nicméně v současné praxi, zejména v zásadní nemocnicích, bude toto ustanovení činit velké problémy. připomínka § 13, odst. 3 odstranit rozpor mezi tímto ustanovením a zákonem č. 95/2004 Sb. Totéţ platí i u § 13 odst. 3 písm. c) návrhu zákona. zásadní připomínka V oboru zubní lékař a v oborech specializačního vzdělávání zubních lékařů se vyţaduje způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře v jednom z těchto oborů. Zákon č. 95/2004 Sb., v platném znění, říká, ţe po získání odborné způsobilosti absolvování nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním oboru zubní lékařství nebo stomatologie (pokud nebyl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004) - můţe zubní lékař samostatně vykonávat činnosti dle § 7 odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb. Není tedy zřejmé, o jakou způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře se tedy dle návrhu zákona jedná. V oboru farmaceut a v oborech specializačního vzdělávání farmaceutů se vyţaduje

190/196

Připomínka přijata viz. výše Po vysvětlení od připomínky ustoupeno


§ 15 odst. 1a zásadní připomínka

způsobilost k samostatnému výkonu povolání farmaceuta v jednom z těchto oborů. I zde zákon č. 95/2004 Sb., v platném znění, hovoří o tom, ţe po získání odborné způsobilosti můţe farmaceut samostatně vykonávat činnosti dle § 10 odst. 1 zákona č. 95/2004 Sb.. Ani zde není jasno o jakou způsobilost k samostatnému výkonu povolání farmaceuta se tedy dle návrhu zákona jedná. doplnit na konci věty slova „a ve fakultních nemocnicích,“. Dle kraje Vysočina plní fakultní nemocnice úkoly, jeţ mají působnost přesahující rámec jednotlivých krajů.

§ 15 odst. 2b zásadní připomínka


Navrhujeme v důvodové zprávě k § 15 odst. 2 písm. b) návrhu zákona upřesnit, jakým způsobem řešit ne ojedinělé problémy při aplikaci místní příslušnosti krajských úřadů. V praxi to tedy znamená, ţe pokud bude lékař trvale hlášen ve správním obvodu kraje Vysočina, ovšem provozovat svoji praxi bude v pronajatých prostorách zdravotnického zařízení v Jihočeském kraji, bude registraci provádět Krajský úřad kraje Vysočina? Jakým způsobem budou prováděny kontroly registračních podmínek mimo spádové území kraje, jak to bude s oprávněním ke kontrolám, jakým způsobem se dozví krajský úřad, v jehoţ území v pronajatých prostorách lékař ordinuje, o skutečnosti, ţe tento lékař má registraci. Bude existovat centrální registr registrací? § 18 odst. 2 písm. zváţit doplnění mezinárodní tísňové linky 112. c) bodu 4 Z důvodu přehlednosti by bylo vhodné uvádět i druhé tísňové mezinárodní telefonní zásadní číslo 112 připomínka


§ 20 odst. 1 a),b) a odst. 2 zásadní připomínka


zda bude reálné splnit podmínku správního orgánu ověřit, zda osoba má skutečně oprávnění k poskytování zdravotní sluţby ve státu svého usazení ve stanovené lhůtě. Úmysl poskytovat návštěvní sluţbu na území ČR fyzickou nebo právnickou osobou usazenou v jiném členském státě EU, která má dle právních předpisů státu svého usazení oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb, v jehoţ rámci se návštěvní sluţba poskytuje, je povinnost ohlásit nejpozději do 7 dnů před zahájením poskytování. Správní orgán bude mít tedy cca 7 dní na to, aby ověřil, zda tato osoba má skutečně oprávnění k poskytování zdravotní sluţby ve státu svého usazení. Jakým způsobem bude správní orgán zjišťovat příslušné právní předpisy? Budou

191/196

Kontrolu bude KÚ provádět ve spolupráci s jinými KÚ.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Podle návrhu zákona o zdravotnické záchranné sluţbě se vyţaduje pouze oprávnění k vyuţívání čísla tísňového volání 155.


zvýšeny nároky na registrující úřadníky o rozšíření znalostí světových jazyků doplnit, jakým způsobem zajistit, aby poskytování špatné péče bylo okamţitě zastaveno.


V případě zjištění závaţných porušení dle zákona o zdravotních sluţbách není dostačující pouhé oznámení příslušnému členskému státu EU, je třeba zajistit, aby poskytování špatné péče bylo okamţitě zastaveno. Navrhujeme doplnit, jakým způsobem by se toto zastavení poskytování péče mělo provést

§ 22 odst. 2d) zásadní připomínka

doplnit povinnost poskytovatele podrobit se v případě podezření dechové zkoušce nebo odběru krve.


nahradit číslovku „4“ číslovkou „5“.


doplnit řešení situace, kdy pokračovatelem bude fyzická osoba, která je jiného jména a příjmení neţ zemřelý poskytovatel.


nahradit slova „s přihlédnutím ke standardům“ slovy „na úrovni standardů“.


Formulace „s přihlédnutím ke standardům“ nezakládá ţádné právo pacienta ani ţádnou záruku pro zdravotnické pracovníky a poskytovatele. Navrhujeme nahradit

upraveno na „v souladu“

Prokázat poskytování zdravotních sluţeb pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky lze pouze na základě spolupráce s Policií ČR, a to dechovou zkouškou, přesněji odběrem krve. Není jasné, co se stane v případě odmítnutí dechové nebo krevní zkoušky.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů . Připomínka přijata

Jedná se o zjevnou nesprávnost v odkazu na konkrétní ustanovení. doplnit, co znamená „zveřejnit způsobem v místě obvyklým“.


Není patrné, co se rozumí formulaci „zveřejnit způsobem v místě obvyklým“, navrhujeme doplnění alespoň v důvodové zprávě k návrhu zákona.

V návrhu zákona není řešena situace, kdy pokračovatelem bude fyzická osoba, která je jiného jména a příjmení neţ zemřelý poskytovatel. Není zde řešena změna registrace, která by měla být z důvodu jednoznačné identifikace poskytovatele (nebo ţadatele). Tato změna registrace by byla vyhotovována bez povinnosti úhrady správního poplatku.

192/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V daném případě se nejedná o změnu registrace; právo pokračovat v poskytování zdravotních sluţeb vznikne přímo ze zákona.

uvedené slovy „na úrovni standardů“. § 27 odst. 3 zásadní připomínka

doplnit odstavec s právy pacienta, jak jsou uvedena v § 67b odst. 12 písm. a), b), c) zákona č. 20/1966 Sb.

§ 28 odst. 1b zásadní připomínka

nahradit slova „nebo jiné osobě“ slovy „nebo jiné osobě, které je dítě svěřeno do výchovy“.


doplnit ustanovení týkající se práva samotného pacienta nahlíţet do dokumentace, pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie.

§ 46 odst. 1a zásadní připomínka § 47 odst. 1c zásadní připomínka

nahradit slova „s přihlédnutím ke standardům“ slovy „na úrovni standardů“.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno právo pacienta nahlíţet do ZD je upraveno v § 67

Mezi základní práva pacienta patří práva týkající se zdravotnické dokumentace. Jde o tak zásadní problém, ţe povaţujeme za nutné doplnit tato práva k ustanovením týkajícím se práv pacienta. Připomínka přijata

Ustanovení specifikuje, kdo je oprávněně zvolit dítěti poskytovatele. V návrhu zákona je uvedeno, ţe jsou to také jiné osoby. Toto vymezení je však nedostatečné, neboť by to mohla být jakákoliv jiná osoba a ne jen osoba, jíţ je dítě svěřeno do výchovy. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno toto právo nechybí, je v zákoně uvedeno

V navrhované úpravě chybí právo samotného pacienta nahlíţet do dokumentace, pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie. Dále navrhujeme od práva pacienta odvodit oprávnění osob jím určených. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše doplnit na konci věty slova „nebo k váţnému ohroţení jeho zdraví.“. Nelze nadřazovat vyhovění etickému přesvědčení zdravotnického pracovníka nad váţné ohroţení zdraví pacienta. Nelze chránit více zdravotnického pracovníka (písm. b)) neţ pacienta.


změnit řešení situace, kdy je umoţněn přístup ke zdravotnické dokumentaci zástupci právnických osob, jeţ nejsou zdravotnickými pracovníky. Navrhujeme změnit formulaci § 62 návrhu zákona. Navrţené znění umoţňuje přístup ke zdravotnické dokumentaci zástupci právnických osob, jeţ nejsou zdravotnickými pracovníky. I pro soudní řízení je příslušný institut soudního znalce, který jediný má


193/196



přístup k dokumentaci. K té nemá přístup soud ani policie. Je tak rozšiřován okruh osob oprávněných nahlíţet do dokumentace, taxativně stanovený v § 63. doplnit za písm. j) nové písm. k), které zní: „k) lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pověření vyřizováním konkrétních stíţností, návrhů na přezkoumání a podnětů ve správním řízení, a to v rozsahu vyplývajícím ze stíţnosti, návrhu na přezkoumání nebo podnětu ve správním řízení.“ Navrhujeme doplnit ustanovení o obsah § 67b odst. 10 písm. e) zákona č. 20/1966 Sb. Je nutné, aby do okruhu osob oprávněných nahlíţet do zdravotnické dokumentaci byli zahrnuti i lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pro vypočtené případy. V rámci šetření stíţností by totiţ nebylo moţné nahlíţet do zdravotnické dokumentace, neboť tato kategorie není obsaţena v návrhu zákona. doplnit sběr zpracování údajů o ekonomice zdravotnictví za účelem poskytování zdravotní péče a ke státní zdravotní politice. Sběr zpracování údajů o ekonomice zdravotnictví za účelem poskytování zdravotní péče a ke státní zdravotní politice byl v navrhované právní úpravě vypuštěn. Navrhujeme tak jeho doplnění.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno pokud stěţovatel nebude souhlasit s nahlíţením do ZD, stíţnost se nebude šetřit


Národní zdravotní informační systém by měl být souhrnný registr z oblasti zdravotnictví zahrnující nejenom informace o zdravotnických pracovnících, pacientech, poskytovatelích, ale informace ekonomické, které tvoří nedílnou součást zdravotnictví jako takového. § 68 odst. 2 zásadní připomínka

stanovit, v jakých případech, jakým způsobem a po jakou dobu mohou být osobní údaje vedeny společně s údaji o zdravotním stavu obyvatelstva.



Zajištění takto uvedeným způsobem prohlídky zemřelých bude velmi finančně náročné. Vláda by měla v rámci rozšiřování působnosti krajů (rozšiřování jejich povinností) uvolnit i odpovídající objem finančních prostředků na výkon této činnosti.


Doba, po kterou bude údaje anonymizovány bude uvedena v nařízení vlády.

Doporučuje se zváţit navrţené řešení. Jinak bude 14 způsobů řešení prohlídek zemřelých a v kaţdém kraji jiná výše úhrady za tuto činnost (toto je např. nepřijatelné pro zdravotní pojištění). § 91 odst. 1 zásadní

vloţit za slova „zdravotní stav“ slova „a věk“.


Zákonem je třeba vymezit, kdo bude oprávněn podávat stíţnosti v případě, ţe

Za nezletilého obecně činní úkony zákonný

194/196

připomínka

pacientem bude nezletilá osoba. Nelze předpokládat, ţe sám nezletilec podá stíţnost proti postupu při poskytování zdravotních sluţeb nebo činnostem s tím souvisejícím. V případě, ţe by toto neobsahovala zákonná úprava, jednalo by se o omezení práv nezletilých osob.

zástupce.

§ 92 odst. 2a zásadní připomnka

vloţit za slova „ , a“ slova „ , a zároveň“.


Z ustanovení není jasná podstata sdělení.

podmínka v písm. a) i b) musí nastat současně

§ 98 písm. a) zásadní připomínka § 99 odst. 1 zásadní připomínka


§ 122 odst. 2 zásadní

Je třeba přesně stanovit, za jakých podmínek můţe krajský úřad postoupit námitky ministerstvu. Obě podmínky uvedené v návrhu zákona musí být splněny současně, z toho důvodu povaţujeme za potřebné takto upravit spojení. nahradit číslovku „10“ číslovkou „15“.


Navrhovaná lhůta se zdá být nedostatečná, poţadujeme lhůtu delší stanovit povinnost šetřením stíţnosti pověřovat osoby oprávněné nahlíţet do dokumentace, je-li to z povahy stíţnosti zřejmé, popř. doplnit oprávnění osoby pověřené šetřením stíţnosti nahlíţením do zdravotnické dokumentace tak, jak tomu je v dosavadní právní úpravě. Navrhované znění umoţňuje zastavit řízení nebo jej zpozdit vyţádáním souhlasu stěţovatele s nahlédnutím do dokumentace pověřením šetření stíţnosti osobou neoprávněnou nahlíţet do dokumentace. Navrhujeme stanovit povinnost šetřením stíţnosti pověřovat osoby oprávněné nahlíţet do dokumentace, je-li to z povahy stíţnosti zřejmé, popř. doplnit oprávnění osoby pověřené šetřením stíţnosti nahlíţením do zdravotnické dokumentace tak, jak tomu je v dosavadní právní úpravě. Navrţené je v rozporu i s § 94 návrhu zákona. oddělit vyřizování stíţností a námitek od postupu orgánů v trestním řízení, popř. umoţnit pozastavení šetření stíţnosti do rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Výsledek šetření orgánů činných v trestních řízení není znám před jeho ukončením. Zastavovat šetření stíţností a námitek je předčasné i vzhledem k rozdílným skutečnostem, které šetří orgány v trestním řízení a orgány příslušné k vyřizování stíţností. Rozhodnutí, ţe k trestnému činu nedošlo ještě neznamená, ţe nedošlo k nedostatkům či chybám v poskytování zdravotních sluţeb, které je nutné napravit nahradit číslovku „24“ číslovkou „48“.

195/196



Připomínka přijata částečně

připomínka

Navrhujeme lhůtu podstatně delší, aby nebyl způsoben kolaps v poskytovatelích zdravotních sluţeb (nejméně 48 měsíců).

Lhůta prodlouţena na 36 měsíců.

§ 122 odst. 4 věta upřesnit formulaci tohoto ustanovení. druhá Formulace je velice nepřesná. Není jasné, o čem přesně se hovoří ve větě druhé zásadní tohoto odstavce. připomínka Není jednoznačně jasné, co měl zákonodárce na mysli pod termínem „v ostatních případech“. § 123 odst. 1 upřesnit, o jaký typ zařízení v případě jeslí se bude po uplynutí 6 měsíců jednat. zásadní Není moţné vyřadit jesle z této kategorie, pokud nebude přesně stanoveno, jakým připomínka typem zařízení se stanou po uplynutí doby 6 měsíců.


§ 125 písm. c) zásadní připomínka § 125 zásadní připomínka


poskytnout přílohu, která nebyla součástí materiálu.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Mohou pokračovat v reţimu ţivnostenského zákona – péče o děti do 3 let věku. bude se jednat o nařízení vlády

nahradit číslovku „2009“ číslovkou „2010“ a nahradit číslovku „2010“ číslovkou „2011“. Navrhovaná účinnost zákona není reálná a uvedená ustanovení budou s velkými obtíţemi aplikována jiţ od 1. 1. 2009.

196/196

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ustanovení bude s ohledem na legislativní proces upraveno.

Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

Recommend Documents