VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU PASKOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ

ÚZEMNÍHO PLÁNU PASKOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU PASKOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Obsah

str.

A. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Paskov na životní prostředí

1

B. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Paskov na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

1

C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech

2

D. Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech

11

E. Vyhodnocení přínosu Územního plánu Paskov k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje

11

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí Vyhodnocení vlivů územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území a jejich soulad

17

Příloha č. 1 – Územní plán Paskov – Posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Příloha č. 2 – Územní plán Paskov – Naturové posouzení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Seznam použitých zkratek CO ČOV EVL CHKO KPÚ MMR MZE MŽP OOV ORP RD SFŽP SO TPS TS ÚAP ÚPD ÚSES VVN ZPF ZÚR MSK

civilní ochrana čistírna odpadních vod evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast komplexní pozemkové úpravy ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí ostravský oblastní vodovod obec s rozšířenou působností rodinný dům státní fond životního prostředí spádový obvod typ přírodního stanoviště transformační stanice územně analytické podklady územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU PASKOV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivů Územního plánu Paskov na životní prostředí bylo zpracováno v rámci samostatné zakázky Územní plán Paskov – Posouzení dle zák. č. 100/2001 Sb. (Aquatest a.s., Praha, leden 2014) s následujícím závěrem: Územní plán Paskov je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení obecných doporučení uvedených v Posouzení (kap. 8., kap. 11). Úplné znění Posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. je obsahem Přílohy č. 1. B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU PASKOV NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI Vyhodnocení vlivů Územního plánu Paskov na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo zpracováno v rámci samostatné zakázky Územní plán Paskov – Naturové hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (Aquatest a.s., Praha, leden 2014) s následujícím závěrem: Hodnocený návrh Územního plánu Paskov nemá významný negativní vliv na předmět ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000, konkrétně EVL Řeka Ostravice a EVL Paskov. Minimalizační opatření nejsou navrhována. Při realizaci protipovodňové hráze a související cyklistické stezky na levém břehu řeky Ostravice nelze vyloučit zásahy do koryta řeky na území EVL Řeka Ostravice, tzn. zásahy (přímý zábor, disturbance) do (potenciálních) ploch výskytu TPS (typ přírodního stanoviště) 3220 a 3240 a (potencionálního) biotopu druhu vranka obecná (Cottus gobio). Vliv na celistvost EVL Řeka Ostravice na koncepční úrovni je hodnocen jako mírně negativní – nelze vyloučit zásahy při provádění zemních prací do koryta toku a jisté narušení její celistvosti (vzhledem k charakteru toku v dotčeném úseku a jeho štěrkonosnému charakteru lze v krátkodobém/střednědobém horizontu očekávat regeneraci toku). Úplné znění Naturového posouzení je obsahem Přílohy č. 2.

1

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH V rámci Územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek – aktualizace 2012 (dále jen ÚAP) byl zpracován rozbor udržitelného rozvoje území, byly vyhodnoceny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby území SO ORP FrýdekMístek (SWOT analýza) a byly zformulovány problémy k řešení v ÚPD jednotlivých obcí. a) Rozbor udržitelného rozvoje území – souhrnná SWOT analýza V Územně analytických podkladech SO ORP Frýdek-Místek jsou definovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby; z nich ovšem jen některé se týkají území města Paskov. Územní plán Paskov navrhuje využití silných stránek a příležitostí, posílení slabých stránek a eliminaci nebo snížení hrozeb na svém území takto:

 Pilíř environmentální Silné stránky -

existence řady ložisek nerostných surovin, zejména černého uhlí, zemního plynu a cihlářské suroviny – v řešeném území se nacházejí ložiska černého uhlí a zemního plynu, ložiska cihlářské suroviny se zde nevyskytují; v územním plánu jsou ložiska nerostných surovin respektována, na koncepci rozvoje města však nemají vliv

-

probíhající těžba černého uhlí a zemního plynu v lokalitě Důl Paskov, závod Staříč (na území obcí Brušperk, Fryčovice, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Palkovice, Paskov, Staříč, Sviadnov, Žabeň) – územní plán respektuje probíhající hlubinnou těžbu, na koncepci rozvoje města však tato těžba nemá vliv

-

minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým nebo minimálním výskytem sklonité orné půdy – nemá vliv na koncepci řešení územního plánu

-

funkční systém nakládání s odpady – územní plán stávající systém nakládání s odpady zachovává

-

významný podíl půd v 1. a 2. třídě ochrany, zejména v severní části správního obvodu ORP – v územním plánu se předpokládal zábor 46,68 ha zemědělských pozemků, z toho 44,54 ha převážně v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany I a II; vzhledem k tomu, že v celém řešeném území se vyskytují prakticky pouze kvalitní půdy, není možno se jejich záborům vyhnout. Po společném jednání, kdy byla vyřazena část zastavitelných ploch, je celkový zábor zemědělských pozemků 44,09 ha, z toho 42,95 v nejlepší kvalitě.

Slabé stránky -

evidence plošně rozsáhlých poddolovaných území v severní části území (Staříč, Fryčovice, Paskov, Brušperk, Žabeň, Řepiště, Sviadnov) – vlivy poddolování se na území města Paskov neprojevují, jeho značná část leží v plochách A a C2 – území neovlivněném důlní činností a M – území s doznělými vlivy důlní činnosti; plocha C1, která představuje území ovlivněné důlní činností na okrajích poklesové kotliny nebo v hloubkách větších než 500 m pod povrchem, zasahuje pouze na jižní okraj řešeného území, kde se nenavrhují žádné rozvojové plochy

2

-

celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody – na území obce Paskov konstatován obzvláště nepřijatelný stav – v územním plánu se navrhuje vybudování soustavné splaškové kanalizace pro dosud neodkanalizovanou zástavbu a navržené zastavitelné plochy v Paskově, Oprechticích i Mitrovicích (s výjimkou okrajové severní části Mitrovic); tím jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení kvality podzemních i povrchových vod

-

významné ohrožení zastavěného území povodní – pro snížení ohrožení řešeného území povodněmi se v územním plánu navrhuje rekonstrukce a dostavba části levobřežní hráze podél Ostravice

-

vysoká intenzita silniční dopravy v intravilánu města Frýdek-Místek a na významných komunikacích SO ORP (R48, R56, I/48, I/56, ale i II/473) zatěžující obyvatelstvo nadměrnými emisemi a hlukem – řešeným územím prochází silnice R56; v její bezprostřední blízkosti není situována prakticky žádná obytná zástavba a protihluková opatření se proto v řešeném území nenavrhují; v územním plánu nejsou v ochranném pásmu silnice vymezeny žádné zastavitelné plochy

-

vysoká koncentrace průmyslových stacionárních zdrojů emisí v širší oblasti kraje mající za následek plošně zhoršenou kvalitu ovzduší – tento problém nelze vyřešit v rámci Územního plánu Paskova

-

plošné překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace PM10 i v jižních částech SO ORP (rozšíření vyhlášené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví) – řešené území jednoznačně patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší; značný vliv na ovzduší v Paskově však mají zdroje mimo řešené území. V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy, které by umožňovaly umístění nových zdrojů znečištění ovzduší, zdroje mimo řešené území nelze Územním plánem Paskov ovlivnit

-

plochy brownfields (především v obcích Frýdek-Místek, Paskov, Krásná, Řepiště) – jako plochu brownfields lze na území města Paskov chápat především plochu areálu bývalých skleníků Biocelu Paskov, a.s.; tato plocha je postupně revitalizována výstavbou nových podnikatelských a výrobních areálů a v územním plánu je ponechána i nadále jako plocha smíšená výrobní

-

území obce spadá do území ekologicky málo stabilního a nestabilního – jednoznačným vymezením prvků územního systému ekologické stability v územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro zvýšení ekologické stability území

-

významná industrializace a urbanizace v centrální části území SO ORP – jde o stávající stav, který nelze jednoznačně považovat za slabou stránku řešeného území; industrializace řešeného území vytváří předpoklady pro jeho ekonomickou prosperitu

-

ohrožení lesů vlivem Ostravské aglomerace v severní části území – tento problém nelze vyřešit v rámci Územního plánu Paskov; v územním plánu se pro zvýšení podílu lesních pozemků navrhuje zalesnění 34,12 ha pozemků v severní části řešeného území (v rámci rekultivace bývalých kalových jímek a odvalů).

Příležitosti -

zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů, rozvoj těžby může přinést ekonomické výhody – poptávku po nerostných surovinách (v případě Paskova po černém uhlí a zemním plynu) nelze zajistit v rámci řešení územního plánu

3

-

využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně, apod. – v územním plánu je navrženo zalesnění 34,12 ha bývalých kalových jímek a odvalů

-

zlepšení kvality podzemních vod podporou modernizace a rekonstrukcí stávající kanalizační sítě, napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV – v územním plánu se navrhuje rozšíření soustavné splaškové kanalizace pro dosud neodkanalizovanou zástavbu a navržené zastavitelné plochy v Paskově, Oprechticích i v Mitrovicích, s výjimkou okrajové části zástavby na severním okraji Mitrovic

-

realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na jednotlivých tocích – v územním plánu se navrhuje rekonstrukce a dostavba části levobřežní hráze podél Ostravice

-

programy na snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší a postupné snižování emisí významných stacionárních průmyslových a energetických zdrojů v širší oblasti Ostravsko-Karvinska, Frýdecko-Místecka a Třinecka – tyto programy se týkají technologických opatření a nemají vliv na koncepci rozvoje města stanovenou územním plánem

-

výsadby účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku – konkrétní plochy pro výsadbu účelové zeleně se v územním plánu nenavrhují, stávající areály jsou od obytné zástavby dostatečně vzdáleny nebo jsou již nyní obklopeny vzrostlou zelení; výsadba účelové zeleně je možná i bez konkrétního návrhu v územním plánu

-

sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku) – v územním plánu je navržena rekultivace bývalých kalových jímek a odvalů Dolu Paskov; zamezení černých skládek nelze řešit územním plánem

-

kvalitní péče o chráněná území – v řešeném území se nacházejí dvě evropsky významné lokality – Paskov a Řeka Ostravice; v územním plánu jsou obě EVL respektovány, EVL Řeka Ostravice je začleněna do nadregionálního biokoridoru K 101; zajištění kvalitní péče o chráněná území nelze řešit územním plánem

-

možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZE, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES – nelze zajistit v rámci územního plánu

-

využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území – navržená koncepce rozvoje území města Paskov zajišťuje zachování všech hodnot řešeného území – přírodních (ochranou EVL a vymezením ÚSES), civilizačních (především ochranou životního prostředí) a kulturních (ochranou nemovitých kulturních památek a památek místního významu)

-

využití koncepce uspořádání krajiny v ÚPD – koncepce uspořádání krajiny v územním plánu především zachovává lesní porosty a vzrostlou zeleň na nelesní půdě a nejcennější části krajiny začleňuje do územního systému ekologické stability

-

důsledná ochrana nezastavitelného území v ÚPD – pro nezastavěné a nezastavitelné území jsou v územním plánu stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které připouštějí realizaci pouze velmi omezeného rozsahu staveb (v podstatě pouze stavby pro zemědělskou výrobu, stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, omezeně stavby dopravní a technické infrastruktury)

4

-

rekultivace půdy a navrácení do ZPF – v řešeném území nejsou plochy vhodné pro zemědělskou rekultivaci a navrácení do ZPF.

Hrozby -

omezení možnosti těžby z důvodů střetů ložisek surovin s limity využití území (záplavové území, ochrana ZPF, apod.) – vzhledem k tomu, že jde o hlubinnou těžbu, toto nebezpečí nehrozí

-

nevyužití stávajících zdrojů nerostných surovin – tento problém nelze vyřešit územním plánem

-

degradace horninového prostředí v důsledku umisťování staveb v plochách se sníženou únosností (sesuvy, poddolovaná území) – netýká se řešeného území, které je situováno převážně v plochách bez vlivů důlní činnosti nebo s odeznělými vlivy důlní činnosti

-

zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace investic do kanalizací a ČOV – v územním plánu je navrženo rozšíření kanalizace i výstavba ČOV; otázku vlastní realizace územní plán neřeší

-

zhoršení průběhu záplav v důsledku nedostatečné údržby vodních toků – problematiku údržby vodních toků územní plán neřeší

-

potenciální možnost vzniku zvláštních povodní po destrukci hrází vodních nádrží – území města Paskov je ohroženo možností vzniku zvláštní povodně pod vodními díly Šance, Morávka a Olešná; využití území ohroženého průlomovou vlnou neupravuje žádný právní předpis, obecně by zde neměly být skladovány jedovaté a nebezpečné látky, budována energocentra a zařízení CO apod.

-

nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu – v územním plánu se navrhuje rozšíření plynofikace pro navržené zastavitelné plochy a vytvářejí se předpoklady pro využití zemního plynu k vytápění u 90 % bytů; zamezení používání nešetrných technologií a nevhodných paliv nelze řešit územním plánem

-

omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží – v územním plánu je navržena rekultivace starých ekologických zátěží – kalových jímek a odvalů Dolu Paskov, závodu Paskov

-

zastavení trendu postupné revitalizace stávajících a vznik nových brownfields v důsledku utlumeného hospodářského růstu – v řešeném území nevznikají nové brownfields, naopak postupně se revitalizují brownfields stávající (bývalý skleníkový areál Biocelu Paskov, a.s.)

-

urbanizace volné krajiny a fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami – k fragmentaci krajiny může přispět realizace Jižní tangenty; jde o záměr nadřazené ÚPD (ZÚR MSK), který je nutno respektovat

-

extenzivní rozvoj obytné zástavby ve volné krajině a suburbanizace jako důsledek migrace obyvatel větších měst – v územním plánu se nenavrhuje extenzivní rozvoj obytné výstavby do volné krajiny, veškeré navržené zastavitelné plochy, určené pro obytnou výstavbu, jsou vymezeny v prolukách mezi stávající zástavbou nebo na ni bezprostředně navazují

-

omezení nebo zastavení realizace prvků v krajině, navržených v rámci ÚPD, KPÚ apod. (ÚSES, krajinná zeleň, zlepšení prostupnosti krajiny a další krajinotvorná

5

opatření) – postup realizace prvků v krajině nelze řešit územním plánem, ten pouze tyto prvky v území vymezuje -

pokračující zábor zemědělské půdy v důsledku rozšiřování zástavby do volné krajiny – v územním plánu se předpokládá zábor 46,68 ha zemědělské půdy, z toho pro obytnou výstavbu 25,65 ha, zbývající část pak zejména pro výstavbu komunikací, pro rozvoj ekonomického potenciálu a pro vybudování ploch veřejné zeleně; převážná většina navržených zastavitelných ploch je vymezena v prolukách mezi stávající zástavbou, které jsou pro zemědělskou výrobu obtížně využitelné

-

snižování lesnatosti, zejména na severu území a v okolí Frýdku-Místku v důsledku staveb, silnic, apod. – v územním plánu se pro navržené rozvojové záměry předpokládá zábor lesní půdy v rozsahu pouze 0,03 ha, a to pro navržené komunikace; naopak 34,12 ha je navrženo k zalesnění.

Pilíř hospodářský Silné stránky -

poloha v zázemí silného ekonomického centra – Ostravy poloha na silniční trase evropského významu výborná dostupnost spojení veřejnou autobusovou dopravou vysoký stupeň plynofikace území vysoká úroveň zásobování pitnou vodou, napojení na OOV

Všechny tyto klady řešeného území jsou důvodem pro předpokládaný poměrně značný nárůst počtu obyvatel a očekávaný další rozvoj obytné, obslužné i výrobní funkce města. Slabé stránky -

excentrická poloha regionu v rámci území České republiky – nelze změnit

-

špatný technický stav a šířkové uspořádání místních komunikací, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy – špatný technický stav a nedostatečnou údržbu a opravy komunikací nelze řešit územním plánem; obecně je odstranění závad na komunikační síti včetně nedostatečně šířkově vybavených stávajících komunikací v územním plánu navrženo

- chybějící nebo zastaralý systém odvádění a čištění odpadních vod – v územním plánu je navrženo rozšíření soustavné splaškové kanalizace pro dosud neodkanalizovanou zástavbu i pro navržené zastavitelné plochy; je navržena rekonstrukce stávající městské ČOV na odpovídající kapacitu a do doby realizace této rekonstrukce je navrženo vybudování menší ČOV za účelem likvidace odpadních vod ze zástavby v Oprechticích, které by měly být po rekonstrukci a zvýšení kapacity městské ČOV odvedeny na tuto čistírnu -

malý počet kulturně-historických atraktivit snižuje celkový potenciál cestovního ruchu území – významnou kulturně-historickou atraktivitou v řešeném území je areál zámku se zámeckým parkem; obecně však město Paskov nemá předpoklady pro výraznější rozvoj cestovního ruchu

Příležitosti -

dostavba souvislé kanalizační sítě v doposud neřešených lokalitách – v územním plánu je navrženo vybudování kanalizace v dosud neodkanalizovaných částech města 6

-

realizace souvislé sítě cyklistických komunikací pro každodenní dojížďku i pro podporu cestovního ruchu – v územním plánu je navrženo prodloužení dálkové cyklotrasy č. 59 vedené po levém břehu Ostravice severním směrem na Hrabovou a několik nových cyklotras vedených po místních a účelových komunikacích.

Hrozby - nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy - růst intenzity na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod - prodlení při řešení řádného odkanalizování jednotlivých obcí - zastarávání technické infrastruktury bez řádné údržby Veškeré tyto hrozby jsou ovlivněny vnějšími faktory, které územním plánem nelze řešit ani změnit. Pilíř sociodemografický Silné stránky -

populační růst téměř všech obcí Frýdeckomístecka vyvolává vysokou poptávku po nemovitostech migrační aktivita obcí SO ORP způsobená jejich lokalizací v podhůří Beskyd příznivá věková struktura obcí nadprůměrná vzdělanostní struktura obyvatelstva vzhledem ke krajské i republikové úrovni rostoucí obsazenost mateřských škol mladý domovní a bytový fond vzhledem k republikovému průměru dobrá vybavenost školami v obcích SO ORP

Všechny tyto klady řešeného území jsou důvodem pro předpokládaný poměrně značný nárůst počtu obyvatel a očekávaný další rozvoj obytné funkce města. Slabé stránky -

vysoký růst cen nemovitostí může způsobit jejich nedostupnost pro místní obyvatelstvo – nelze územním plánem ovlivnit

-

ukončení přirozeného přírůstku obyvatelstva – město Paskov má vzhledem ke své poloze, dopravní dostupnosti a ekonomickému potenciálu předpoklady k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, a to jak migrací, tak i přirozeným přírůstkem; v územním plánu předpokládáme nárůst počtu obyvatel k r. 2030 o cca 350

-

celkové zvyšování indexu stáří v SO ORP Frýdek-Místek – nelze územním plánem ovlivnit, jde o celorepublikový trend, vyvolaný zvyšováním průměrné délky života

-

slabá naplněnost kapacit základních a středních škol – předpokládané zvýšení počtu obyvatel města Paskov vyvolá i zvýšené nároky na školská zařízení.

Příležitosti -

významné posílení vzdělanostní struktury venkovských obcí může přinést významné rozvojové impulsy – nelze ovlivnit územním plánem

7

-

zvýšení zaplněnosti kapacit základních škol v budoucnosti – předpokládané zvýšení počtu obyvatel města Paskov pravděpodobně vyvolá i zvýšené nároky na školská zařízení

-

migrace z větších měst (Frýdek-Místek, Ostrava) do okolních obcí je impulsem pro rozvoj těchto obcí – tato očekávaná migrace je jedním z předpokladů uvažovaného přírůstku počtu obyvatel Paskova

-

dobrá dostupnost k zařízením vyšší občanské vybavenosti ve Frýdku-Místku – je jedním z předpokladů uvažovaného rozvoje města Paskov a předpokládaného nárůstu počtu obyvatel; významná je také dostupnost zařízení vyšší občanské vybavenosti v Ostravě

Hrozby -

stárnutí populace bude zvyšovat požadavky sociální služby pro seniory (občanskou vybavenost) a zvyšovat nároky na veřejné rozpočty – územní plán tuto skutečnost bere v úvahu, v případě potřeby je výstavba zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury, tedy i zařízení sociální péče, možná v plochách občanského vybavení – veřejné infrastruktury, v plochách bydlení hromadného i v plochách smíšených obytných

-

pokračující pokles počtu obyvatel jak ve Frýdku-Místku, tak v celém ORP FrýdekMístek – v řešeném území předpokládáme naopak nárůst počtu obyvatel

-

další zpomalení výstavby rodinných domů a bytů díky pokračující hospodářské krizi – v územním plánu je vymezen dostatečný rozsah zastavitelných ploch určených pro obytnou výstavbu; postup realizace nelze územním plánem ovlivnit.

b) Problémy k řešení v ÚPD Problémy k řešení uvedené v ÚAP zahrnují jednak jevy, které jsou předmětem nebo součástí závad a střetů v území, jednak záměry, které zasahují do stávající struktury limitů a hodnot území. Ne všechny definované problémy bylo možno územním plánem zcela vyřešit, odstranění nebo zmírnění problémů je v územním plánu řešeno takto: Ohrožení v území -

poddolované území velkého rozsahu – řešené území leží převážně v plochách mimo vlivy důlní činnosti nebo v plochách s doznělými vlivy důlní činnosti, ohrožení z důlní činnosti tedy v řešeném území nehrozí.

Střety záměrů s limity -

zastavitelné plochy vs. poddolované území – zastavitelné plochy jsou navrženy výhradně v plochách mimo vlivy důlní činnosti nebo v plochách s doznělými vlivy důlní činnosti

-

zastavitelné plochy vs. záplavové území Q100 – ve stanovených záplavových územích nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy; okrajově zasahují do záplavového území Lesního potoka plochy P-Z23 a P-Z32, stavby však lze umístit mimo záplavové území

-

prvky ÚSES v návrhu vs. meliorace – žádný prvek ÚSES není navržen na meliorovaných pozemcích

-

zastavitelné plochy vs. ZPF (I. a II. třída ochrany) – v územním plánu se předpokládá zábor 46,68 ha zemědělských pozemků, z toho 44,54 ha převážně v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany I a II; vzhledem k tomu, že v celém řešeném území se vyskytují prakticky pouze kvalitní půdy, není možno se jejich záborům vyhnout 8

-

SZL-2.2 koridor silnic (IR., I. a II. třída) procházející prvkem ZPF (I. a II. třída ochrany) – jde o návrh Jižní tangenty; záměr se přebírá z nadřazené ÚPD (ZÚR MSK) a je nutno jej respektovat

Vzájemné střety záměrů -

SZ-3.2 zastavitelné plochy vs. koridor elektrického vedení – dle vymezení v Problémovém výkrese ÚAP jde o koridor přívodního vedení 2x110 kV pro TS 110/22 kV Ostrava-Hrabová; v tomto koridoru nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy s výjimkou plochy P-Z9 DS, určené pro výstavbu Jižní tangenty; koordinace těchto dvou záměrů musí být vyřešena v podrobnější projektové dokumentaci.

Závady hygienické -

ZH-1.4 průtah komunikace zastavěným územím s velkou hlučností – jde o průtah silnice R56 v blízkosti zástavby Oprechtic; v bezprostřední blízkosti průtahu se nacházejí pouze 4 rodinné domy, ostatní zástavba je vzdálena více než 100 m od komunikace; v územním plánu se nenavrhují žádná protihluková opatření, jejich realizace se ale nevylučuje

-

ZH-2.4 objekty s nebezpečnými látkami – jde o objekty v areálu Biocel Paskov, a.s.; tento problém nelze řešit územním plánem

-

ZH-3.7 skládka Biocelu Paskov – jde o skládku situovanou v lesním komplexu jižně Oprechtic; pro zajištění provozu Biocelu Paskov, a.s. je skládka nezbytná, je obklopena lesními porosty, které ji dostatečně izolují od obytné zástavby

-

ZH-6.1 lokalita zdroje znečištění ovzduší prachem nebo zápachem – jde o kalové jímky uvnitř areálu Biocelu Paskov, a.s.; stejně jako u předchozího bodu jsou pro provoz areálu nezbytné.

Závady urbanistické -

ZU-1.14 Paskov – Ostravská – skleníky – areál bývalých skleníků je postupně revitalizován a vznikají zde nové výrobní provozy; areál již nelze chápat jako urbanistickou závadu

-

ZU-1.16 Paskov – laguny a plocha u křižovatky RPG – v územním plánu je navržena rekultivace těchto ploch na les; tím bude tato urbanistická závada odstraněna

-

ZU-1.7 Paskov – zámek – dle názoru zpracovatele územního plánu není zámek urbanistickou závadou, jde naopak o objekt značné historické a památkové hodnoty; areál zámku se zámeckým parkem je ve struktuře města významným urbanistickým prvkem.

Závady ve využití krajiny -

ZK-1.10, ZK-1.2 nenávaznost prvků ÚSES (Krmelín, Paskov) – ÚSES je v územním plánu vymezen v souladu s metodickými předpisy; síť nadregionálních a regionálních prvků v řešeném území a těsně za jeho hranicemi je natolik hustá, že byly vypuštěny všechny lokální části; prvky ÚSES na území Krmelína bez návaznosti na území Paskova je nutno vypustit z ÚP Krmelína

9

-

ZK-2.4 nedostatečná ekologická stabilita území – územní plán vytváří předpoklady pro zvýšení ekologické stability krajiny jednoznačným vymezením územního systému ekologické stability

-

nefunkční prvky ÚSES – územní plán vymezuje prvky ÚSES a navrhuje opatření pro jejich plnou funkčnost.

Problémy převzaté z ÚAP Moravskoslezského kraje – nové záměry na provedení změn v území, významné střety s limity využití území - Ese6

transformační stanice 110/22 kV Ostrava-Hrabová včetně přívodního nadzemního vedení VVN – 110 kV – v územním plánu je koridor přívodního vedení 2x110 kV pro TS 110/22 kV Ostrava-Hrabová vymezen

- sjednotit vymezení koridoru jižní tangenty (D75, D76, D77, D122, D150, D515) – koridor pro vedení jižní tangenty je v územním plánu jednoznačně vymezen v návaznosti na ÚP města Ostravy.

10

D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH V Územně analytických podkladech pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek – aktualizace 2012 jsou velmi podrobně prověřeny a zhodnoceny všechny jevy řešeného území; žádné jiné skutečnosti nebyly v průzkumech a rozborech pro Územní plán Paskov zjištěny. E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU PASKOV K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovené v Politice územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády ČR č. 929 dne 20. 7. 2009, jsou v Územním plánu Paskov respektovány a naplněny takto: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Územní plán Paskov respektuje přírodní, civilizační i kulturní hodnoty území, stanovuje podmínky přípustného a nepřípustného využití nezastavěného území tak, aby nemohlo dojít k narušení krajinného rázu a podmínky využití zastavěného území a zastavitelných ploch tak, aby nebyla narušena struktura a charakter stávající zástavby. Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Územní plán nevytváří předpoklady pro prostorově sociální segregaci. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Koncepce územního rozvoje města Paskov, stanovená územním plánem, řeší využití území komplexně, s důrazem na posílení všech tří pilířů udržitelného rozvoje území, tj. pilíře soudržnosti obyvatel, pilíře ekonomického a pilíře životního prostředí. Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí. V Územním plánu Paskov je navrženo několik zastavitelných ploch smíšených výrobních, určených pro rozvoj podnikatelských aktivit především z oblasti drobné výroby, skladování, výrobních služeb, apod., čímž jsou vytvořeny podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí. Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Město Paskov je stabilizované sídlo s dostatečnou škálou občanského vybavení a nadprůměrnou nabídkou pracovních příležitostí. Tento stav územní plán zachovává

11

a dále rozvíjí návrhem ploch pro rozvoj obytné výstavby, občanského vybavení a výrobních areálů. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch. Hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. V řešeném území nejsou opuštěné areály ani plochy; jedinou plochou, kterou snad lze takto charakterizovat, je areál bývalých skleníků Biocel Paskov, a.s. V tomto areálu se však postupně rozvíjí lehká průmyslová výroba a výrobní služby a v územním plánu se proto ponechává i nadále k využití jako plochy smíšené výrobní. Zastavěné území města je v podstatě beze zbytku využito a nenabízí mnoho možností dostaveb nebo přestaveb; veškeré proluky, jejichž využití není omezeno limity využití území, jsou navrženy k dostavbě. Ostatní navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území. Stávající plochy veřejné zeleně jsou zachovány, územní plán do těchto ploch neumisťuje žádné záměry, které by stávající veřejnou zeleň narušily. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. Vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. V územním plánu nejsou obsaženy žádné návrhy, které by mohly ovlivnit charakter krajiny, s výjimkou liniové stavby – Jižní tangenty; tento záměr je nadmístního významu a do územního plánu se přebírá ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Územní systém ekologické stability je jednoznačně vymezen a pro jeho plochy jsou stanoveny takové podmínky, které neumožní oslabení jeho ekostabilizační funkce. Podmínky přípustného a nepřípustného využití nezastavěného území jsou stanoveny tak, aby nemohlo dojít k narušení krajinného rázu ani k omezení rozmanitosti venkovské krajiny. S využitím přírodních zdrojů – těžbou černého uhlí a zemního plynu – se v územním plánu dále počítá. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně v rozvojových oblastech a rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy. Veškeré stávající plochy veřejně přístupné zeleně jsou respektovány, plochy pro vytvoření nových ploch veřejně přístupné zeleně jsou navrženy v návaznosti na stávající a navrženou obytnou zástavbu; nejrozsáhlejší souvislá plocha veřejné zeleně je navržena na jižním okraji zástavby Paskova, v prostoru kolem bývalé čerpací stanice pitné vody. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. V územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, nejvýznamnější z nich je prodloužení stávající dálkové cyklotrasy č. 59 vedené po levém břeh Ostravice severním směrem do Hrabové.

12

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. V územním plánu jsou vymezeny plochy pro vybudování nové komunikace – Jižní tangenty, která umožní propojení tří významných dopravních tahů, přivádějících dopravu do Ostravy od jihozápadu, jihu a východu. Dále se navrhuje několik nových místních komunikací a jedna účelová komunikace pro zajištění dopravní dostupnosti navržených zastavitelných ploch; pro vymezené zastavitelné plochy je zároveň navrženo rozšíření sítí technické infrastruktury. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vzhledem k tomu, že řešeným územím prochází rychlostní silnice R56 Ostrava – Frýdek-Místek, je město Paskov velmi dobře dopravně dostupné. Další zlepšení dopravní situace představuje navržená Jižní tangenta. Navržené zastavitelné plochy jsou vesměs přístupné ze stávajících komunikací a až na výjimky (zastavitelné plochy v Oprechticích) nevyvolávají potřebu budování komunikací nových. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. V řešeném území představují potenciální rizika a přírodní katastrofy především ohrožení záplavami z vodních toků Ostravice, Olešná a Lesní potok. Pro všechny tři toky jsou stanovena záplavová území, pro řeku Ostravici je vymezena i aktivní zóna. Záplavová území i aktivní zóna záplavového území Ostravice jsou v územním plánu respektovány a nejsou v nich vymezeny žádné zastavitelné plochy až na výjimky, popsané v následujícím bodě. Sesuvy ani eroze půdy v řešeném území nehrozí. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Ve stanoveném záplavovém území Olešné je vymezena pouze jediná zastavitelná plocha, a to plocha veřejných prostranství – zeleně veřejné P-Z31; jde o proluku v zastavěném území, obklopenou stávající obytnou zástavbou. Plocha je primárně určena pro zeleň, pouze v malém rozsahu se předpokládá výstavba zpevněných ploch. Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Plochy pro novou výstavbu (zejména výstavbu obytnou) jsou navrženy účelně s cílem co nejefektivnějšího využití stávající i navržené veřejné infrastruktury – z velké části jsou vymezeny v prolukách mezi stávající zástavbou, takže využívají již vybudovanou infrastrukturu. Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Navržená koncepce rozvoje města respektuje stávající hodnoty území, vytváří předpoklady pro jejich zachování i pro generace budoucí a zachovává rezervy pro další, dlou-

13

hodobý rozvoj. Veškeré navržené rozvojové záměry jsou řešeny včetně související veřejné infrastruktury. Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. V Paskově je hromadná doprava zajištěna autobusovou a železniční dopravou, přičemž železniční stanice Paskov již leží mimo řešené území, na území obce Řepiště. Otázka jejich vzájemné návaznosti není předmětem řešení územního plánu, je to otázka organizační. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. V řešeném území je již v současnosti zajištěna dodávka kvalitní pitné vody z OOV, pro vymezené zastavitelné plochy se navrhuje rozšíření vodovodní sítě. V Paskově je zajištěna likvidace odpadních vod na stávající ČOV; v Oprechticích a Mitrovicích soustavná splašková kanalizace vybudována není. V územním plánu je pro navržené zastavitelné plochy současně navrhováno i rozšíření vodovodní a kanalizační sítě. Pro Oprechtice a převážnou část Mitrovic je navrženo vybudování kanalizace, napojené v případě Oprechtic na ČOV navrženou v k.ú. Paskov, v blízkosti hranice k.ú. Paskov a Oprechtice ve Slezsku. Po rekonstrukci městské ČOV Paskov a rozšíření její kapacity by bylo možné převést odpadní vody z této malé ČOV na ČOV městskou. V případě Mitrovic je kanalizace navržena k napojení na ÚČOV Ostrava. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Umístění zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se připouští ve vymezených plochách výroby a skladování VS. Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. V řešeném území nejsou znevýhodněné městské části, veškerá obytná zástavba odpovídá požadavkům na kvalitní městskou strukturu. Priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovené v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje, jsou v Územním plánu Paskov splněny takto: Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního a republikového významu – netýká se území města Paskov, kterým již nyní prochází rychlostní silnice R56. Ta je významnou dopravní tepnou urbanizovaného prostoru mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem a navazuje na rychlostní silnici R48 ve FrýdkuMístku, po které je veden mezinárodní tah R 462. Železniční trať řešeným územím neprochází. Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska – netýká se řešeného území.

14

Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska – v územním plánu je vymezen koridor přívodního vedení 2x110 kV pro TS 110/22 kV Ostrava-Hrabová. Předpokládaný přírůstek transformačního výkonu pro navržený rozvoj města dosáhne k r. 2030 cca 1130 kVA, umístění nových trafostanic není územním plánem navrženo, trafostanice budou realizovány dle místní potřeby. Pro vymezené zastavitelné plochy se navrhuje rozšíření středotlakého plynovodu. Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje: v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem – netýká se řešeného území. v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek-Místek a Třinec po Jablunkov – netýká se řešeného území. rozvoje sídelní, výrobní a obslužené funkce spádových sídel v západní části MS kraje (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Vítkov) – netýká se řešeného území. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině – zastavitelné plochy jsou přednostně vymezeny v prolukách uvnitř zastavěného území, jen velmi malý rozsah zastavitelných ploch je vymezen mimo ně, a to na jižním okraji stávající zástavby Paskova a na severním a jižním okraji zástavby Oprechtic. Tyto plochy na zastavěné území přímo navazují a nezakládají předpoklady pro vznik nových suburbánních zón. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod – ochrana a zkvalitňování obytné funkce města je v územním plánu zajištěna především jasně stanovenými podmínkami využití ploch bydlení hromadného BH a ploch smíšených obytných SO, které neumožňují realizaci a provoz staveb a zařízení, které by mohly mít negativní vliv na obytnou zástavbu. Pro rekreační vyžití obyvatel jsou navrženy rozsáhlé nové plochy veřejné zeleně a plochy sportovních a rekreačních zařízení. Pro navržené zastavitelné plochy určené pro obytnou výstavbu je zároveň řešena i technická infrastruktura; je navrženo zásobování pitnou vodou, elektrickou energií a plynem i také způsob likvidace odpadních vod. Zároveň se navrhuje rozšíření soustavné splaškové kanalizace i do dosud neodkanalizovaných částí správního území města – Oprechtic a Mitrovic. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd a Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany – netýká se řešeného území, město Paskov leží mimo atraktivní území cestovního ruchu. Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech – zastavitelné plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace nejsou navrženy. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy – v řešeném území je integrovaná hromadná doprava zavedena, územní plán ji zachovává.

15

Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: ostatní dopravní systémy kraje, systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy – v územním plánu je navrženo prodloužení samostatné cyklostezky, která je součástí dálkové cyklotrasy č. 59 vedené po levém břehu Ostravice, severním směrem na Hrabovou a několik nových cyklotras vedených po místních a účelových komunikacích. Dále se navrhuje trasa hipostezky, vedená západní částí řešeného území jako součást dálkové trasy od Ostravy-Hrabové směrem do Beskyd. Nové pěší turistické trasy se nenavrhují, řešeným územím procházejí dvě značené turistické trasy, které propojují atraktivní lokality města. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území – v řešeném území se v současné době rekultivované ani revitalizované plochy nevyskytují, v územním plánu je navržena rekultivace bývalých kalových jímek a odvalů Dolu Paskov zalesněním; s polyfunkčním využitím těchto ploch se neuvažuje. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů – v blízkosti obytné zástavby nejsou navrženy žádné nové plochy umožňující vznik výrobních provozů s negativními vlivy na okolí, snižování negativních vlivů stávající provozů musí být řešeno v rámci těchto provozů – změnou technologie, investicemi do opatření na snížení emisí apod. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry) – vesměs se netýká řešeného území, které neleží v žádné z chráněných krajinných oblastí a nevyskytují se zde ani žádné významné krajinné horizonty a významné krajinné nebo kulturně-historické dominanty. Zajištění prostupnosti území dotčeného výstavbou Jižní tangenty je nutno zajistit v rámci projektové dokumentace této stavby. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje – v územním plánu je navržena rekonstrukce a dostavba levobřežní hráze podél Ostravice; navržené zastavitelné plochy (s výjimkou jediné plochy určené pro vybudování veřejné zeleně) nejsou situovány do záplavových území, sesuvná území se v řešeném území nevyskytují. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku – v územním plánu jsou tyto zájmy respektovány. Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje – zdroje černého uhlí jsou respektovány, rozvojové záměry územního plánu neohrožují ani vlastní zdroje ani jejich využívání.

16

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZLEPŠOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ A JEJICH SOULAD Vyhodnocení vyváženosti podmínek území je nezbytným východiskem pro stanovení optimální urbanistické koncepce rozvoje území. Dostupné podklady mají z tohoto pohledu jak rozdílnou podrobnost, tak i míru aktuálnosti. Proto je provedeno shrnutí těchto podkladů a jejich doplnění, zejména upřesněné aktuální vyhodnocení na základě doplňujících průzkumů řešeného území. Základním dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území jsou Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje (aktualizace 2011 a 2013). K hodnocení zde byla použita základní sedmistupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek a soudržnosti obyvatel území). Výhodou je zejména porovnatelnost hodnocení za celý kraj a šířka použité stupnice. Hodnocení jednotlivých pilířů, včetně srovnatelného hodnocení vlastního územního plánu, přináší následující tabulka. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území (stupnice hodnocení: 1 – nejlepší, 7 – nejhorší) Pilíř – podmínky Životní prostředí Soudržnost obyvatel území Hospodářské podmínky území

ÚAP MSK Aktualizace r. 2013 (r. 2011) 7 – velmi špatné (7) 2 – dobré (2) 1 – velmi dobré (2)

Výsledné hodnocení vlastního územního plánu 6 – špatné 2 – dobré 4 – průměrné až 5 – podprůměrné

Mírně příznivější hodnocení podmínek životního prostředí se v územním plánu opírá zejména o zhodnocení atraktivity obytného území, městské zeleně (zámecký park) a o vnímání přírodního prostředí v okrajových částech správního území města (Oprechtice ve Slezsku). U hodnocení hospodářského pilíře území je „horší“ výsledné hodnocení územního plánu dáno mimo jiné stále značnou mírou nezaměstnanosti, dlouhodobým poklesem příjmů domácností, ohrožením těžby uhlí na Dole Paskov, závodě Staříč, ukončení těžby v závodě Paskov a také ohrožením hutnické výroby na území Ostravy, ať už ve vazbě potřebu ochrany životního prostředí nebo možnosti těžby uhlí. Tyto závěry potvrzuje i SWOT analýza Strategického plánu rozvoje měst a obcí regionu Slezská brána na léta 2007 – 2015. Při hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území, které jsou hodnoceny shodně jako dobré, je brán v úvahu na straně jedné růst počtu obyvatel a změny věkové struktury obyvatel, na straně druhé pak značný podíl bydlení v bytových domech. Dále je potřebné provést i srovnání v rámci ÚAP SO ORP Frýdek-Místek (aktualizace z r. 2010 a 2012). Toto hodnocení se částečně neshoduje s vlastním hodnocením územního plánu, zejména hodnocení hospodářských podmínek území se v ÚAP SO ORP Frýdek-Místek jeví jako optimistické, na rozdíl od hodnocení územního plánu, který bere v úvahu nejen podmínky vlastního území, ale i situaci v širším regionu.

17

Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj (ÚAP SO ORP Frýdek-Místek, aktualizace r. 2012 a 2010, metodika MMR pro ÚAP)

Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje rok kategorizace

Pilíř – životní prostředí

Pilíř – hospodářské podmínky území

Pilíř – soudržnost společenství obyvatel území

výsledná kategorie

2012 (2010)

2012 (2010)

2012 (2010)

2012 (2010)

(-)

+ (+)

+ (+)

2c (2c)

Řešené území vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území mírné ohrožení hospodářských podmínek území a výrazné ohrožení u podmínek životního prostředí. Zlepšení podmínek životního prostředí je do značné míry vázáno na další modernizaci průmyslových podniků na území města a v jeho bezprostředním okolí, kterou je nutno optimalizovat s negativními dopady na životní prostředí. Řešení těchto problémů se nachází zejména mimo systém územního plánování, je však nutno plně tyto skutečnosti vnímat a i v rámci omezených možností územního plánu zohlednit. S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení (širší vazby – Ostravsko) a přírodní podmínky území je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území zlepšení podmínek životního prostředí a částečně i hospodářských podmínek, současně přednostní rozvoj obytných a obslužných funkcí města, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí. V Územním plánu Paskov jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí zejména návrhem rozšíření soustavné splaškové kanalizace; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch, umožňujících výstavbu rodinných domů, návrhem nových ploch pro rozvoj občanského vybavení a návrhem nových ploch zeleně na plochách veřejných prostranství. Realizací záměrů obsažených v územním plánu Paskov nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení, a to ani pro současné generace ani pro generace budoucí.

18

PŘÍLOHA Č. 1 ÚZEMNÍ PLÁN PASKOV – POSOUZENÍ DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB.

PŘÍLOHA Č. 2 ÚZEMNÍ PLÁN PASKOV – NATUROVÉ POSOUZENÍ DLE § 45i Z. Č. 114/1992 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ