Vyhodnocení ankety: Jak se veřejnost zapojuje do přípravy vládních dokumentů 1. Zaměření ankety Odbor reformy regulace a kvality veřejné správy realizoval na jaře roku 2008 anketu, mapující, jakou zkušenost mají fyzické i právnické osoby s možností zapojení se při tvorbě vládních dokumentů. Tato anketa byla součástí rozsáhlejšího pilotního projektu pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních materiálů. Dotazník byl zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra od března do června 2008 a obsahoval deset zaškrtávacích otázek s možnostmi komentářů. Otázky zodpovědělo 78 respondentů. Anketa zjišťovala základní údaje, týkající se postojů veřejnosti k možnostem vyjádření vlastních názorů při tvorbě legislativy v České republice. První otázka zjišťovala, zda se dotázaný již někdy zúčastnil přípravy některého vládního materiálu. V případě kladné odpovědi pak následovaly dotazy na druh připomínkovaného dokumentu, pohnutky ke zveřejnění svých názorů, spokojenost s podmínkami, za kterými je veřejnosti dán prostor k vyjádření a na způsob, jakým by si respondenti přáli být v budoucnu zapojováni. Na závěr byl dán respondentům prostor pro vyjádření jakýchkoli vlastních námětů či připomínek. Anketa měla sloužit k objasnění, zda a jakou formou chtějí občané a právní subjekty v ČR participovat při přípravě právních regulací a případně co podle nich možnosti spolupráce veřejnosti při tvorbě legislativy brzdí. 2. Kdo se zapojuje do přípravy vládních materiálů Anketní otázky zodpovědělo celkem 78 respondentů, přesně polovina z nich byly fyzické osoby, druhá polovina osoby právnické. Tabulka 1. – Kategorie respondentů Kategorie Fyzická osoba
Právnická osoba
Podnikající Nepodnikající Akademická obec Jiné profesní organizace a jejich asociace oborové svazy nestátní neziskové organizace veřejnoprávní právnická osoba Jiné CELKEM
Počet 5 21 6 7 1 0 30 8 0 78 1
Úvodní otázka zjišťovala, zda se respondent v minulosti zúčastnil některé veřejné diskuse. Odpovědi naznačují, že ve větším měřítku se na přípravě vládních dokumentů podílejí právnické osoby. Téměř dvě třetiny právnických osob, které reagovaly na anketu, říká, že již v minulosti využily možnosti zapojit se. Naopak mezi fyzickými osobami je tento poměr pouze necelá jedna třetina.
Graf 1: Zapojili jste se někdy osobně do přípravy vládního materiálu?
Odlišné postoje právnických a fyzických osob k participaci na přípravě vládních dokumentů jsou pak zjevné i v dalších částech ankety. Tři fyzické a dvě právnické osoby dále odpověděly, že se nikdy do podobné akce nezapojily, avšak rádi by. Za důvod svého nezapojování pak shodně označili, že o těchto možnostech nevěděli. Další otázky již byly položeny pouze subjektům, které se již někdy na přípravě některého vládního materiálu podíleli, případně i těm, kteří se zatím nepodíleli, ale rádi by tak v budoucnu učinili. Ne všichni respondenti zodpověděli vždy každou otázku. Součet hodnot se tak napříč otázkami může drobně lišit. 3. Jak se veřejnost do přípravy vládních materiálů zapojuje Následující část dotazníku zjišťovala, do přípravy kterých právních dokumentů se veřejnost zapojuje. Spektrum vládních materiálů, k jejichž tvorbě veřejnost přispívá, je dle výsledků ankety velmi široké a prochází napříč jednotlivými rezorty. Obecně lze říci, že nejintenzivněji
se
veřejnost
podílí
na
přípravě
materiálů
v oblasti
sociální,
environmentální či v oblastech spadajících pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Jak je zřejmé z tabulky 2, pouze osm respondentů ankety připomínkovalo některý z dokumentů, zveřejněných v rámci pilotního projektu pro ověření funkčnosti metodiky pro zapojování
veřejnosti.
Ostatní
dotázaní
participovali
na
znění
jiných
materiálů,
připravovaných v dřívějších letech. 2
Tabulka 2 – Do přípravy kterého vládního materiálu jste se zapojili? Vládní materiál Zmíněno Rok přípravy materiálu 6 2007 Národní akční plán boje proti terorismu (MV) Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů 2011 (ČSÚ) 2 2008 Věcný záměr zákona o dohledu nad finančním trhem (MF) 0 2008 2007 Zákon o sociálních službách (MPSV) 4 2006 Trestní zákon (MS) 2 2007 Návrh zákona o veřejných zakázkách (MMR) 2 2008 Politika územního rozvoje (MMR) 2 2008 2006 Zákon o dobrovolnické službě (MV) 2 2002 Politika krajiny ČR, návrhy zákonů v oblasti ŽP (MŽP) 2 Návrh novely zákona o obcích (MMR) 1 NAPSI - Národní akční plán sociálního začleňování (MPSV) 1 2008 2006 2002 Střednědobá novela Exekučního řádu (MS) 1 2008 Státní koncepce EVVO (MŽP) 1 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR (MD, MŽP, MMR) 1 2004 Národní strategie udržitelného rozvoje ČR (MŽP, Rada vlády pro udržitelný rozvoj) 1 2007 Stavební zákon (MMR) 1 2006 Zpráva o plnění Úmluvy o právech dítěte (Rada vlády pro 1 lidská práva) Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR (Rada vlády pro lidská práva) 1 2007 Strategie hospodářského růstu ČR a její vliv na životní prostředí 1 Koncepce zdravotnictví - kulatý stůl MZDR. 1 2007 Příprava Národního akčního plánu sociálního začleňování 1 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 2012 (MPSV) 1 2007
Důvody k podílení se na přípravě legislativních materiálů jsou různé. U fyzických osob je to nejčastěji osobní zájem, u právnických osob pak jde ve čtyřech z pěti případů o zájem profesní či odborný. Oba tyto druhy zájmu se také často překrývají a motivací k zapojení se bývá osobní i profesní vztah k tématu současně. Jedna nestátní nezisková organizace pak považuje reakce na možnosti projevení názorů veřejnosti vyloženě za hlavní smysl své činnosti. Graf 2 – Co Vás vedlo k zapojení se do veřejné diskuze?
3
Za důležitou je považována také otázka, jakým způsobem se lidé dozvídají o možnostech přispět svými názory k tvorbě některé právní regulace. Celkově nejfunkčnější cestou k zapojení veřejnosti do přípravy vládních materiálů je jejich přímé oslovení. Tato varianta je nejčastější zejména u právnických osob. Fyzické osoby se pak o možnostech účasti ve veřejné diskusi dozvídají nejčastěji na internetu, v menší míře pak i v médiích, zřídkakdy bývají samy osloveni. Jak ale vyplývá z další otázky, tuto možnost by uvítali.
Graf 3 – Jak jste se o možnosti veřejné diskuse dozvěděli?
V tomto bodě je dlužno dodat, že na nízkou informovanost o možnostech zapojení se do přípravy vládních dokumentů si respondenti stěžují často. Možnosti popsání libovolných připomínek či komentářů na konci ankety využilo celkem 14 respondentů, z toho 8, tedy více než polovina, chtěla touto cestou vyjádřit svou nespokojenost s informovaností veřejnosti o podobných projektech. Padly zde návrhy například na založení registru, do kterého by člověk uvedl, k jakým oblastem by se rád vyjadřoval a včas by pak byl vždy e-mailem vyzván k připomínkování konkrétního materiálu. Další pisatel upozorňuje na server podnety.cz, který již dnes průběžně shromažďuje připomínky lidí k zákonodárství České republiky. K větší spolupráci při zveřejňování možnosti zapojení se do diskuse jsou pak vyzývána také média, jejichž vliv se zdá být v tomto ohledu překvapivě nízký. Naopak způsob, jakým by si občané přáli být zapojováni do přípravy vládních materiálů, zjišťovala další otázka. Jak vyplývá z odpovědí, čtyři pětiny respondentů by uvítaly adresné oslovení dopisem či e-mailem s výzvou k zapojení se do veřejné diskuse. Právnické osoby by dále uvítaly specializované pracovní skupiny, dotazníky a výzkumy veřejného mínění a konzultace. Fyzické osoby preferují po vlastním oslovení zejména internetová diskusní fóra a informační letáky.
4
Graf 4 – Jakou formu svého zapojení do přípravy vládního materiálu preferujete?
4. Hodnocení formální stránky veřejných diskusí Respondenti, kteří již mají zkušenosti s podílením se na přípravě vládních dokumentů, byli dále vyzváni k ohodnocení formální stránky připomínkových akcí, kterých se zúčastnili, a to v ohledech: -
přehlednosti internetových stránek, zveřejňujících připravované vládní materiály pro připomínkování
-
srozumitelnosti daných materiálů
-
dostatečnosti lhůt vymezených pro vyjádření připomínek Pokud jde o přehlednost internetových stránek, a tedy snadnost cesty k vyhledání
materiálů, více než polovina dotázaných odpověděla, že jsou internetové stránky přehledné a nelézt na nich materiály nebyl problém. Menšina respondentů považovala internetové stránky za nepřehledné. Tři dotázaní se pak k této otázce nevyjadřovali, jelikož podklady jim byly přímo zaslány, případně jim byla jasně popsána cesta k nim.
5
Větší problém s vyhledáním potřebných informací pociťují právnické osoby. Zatímco fyzické osoby ve dvou třetinách považují stránky za přehledné, právnické osoby si stěžují na jejich nepřehlednost v polovině případů. Téměř tři čtvrtiny dotázaných považují problematiku, kterou materiály řeší za srozumitelně formulovanou.
S porozuměním předkládaným materiálům mají opět menší problém fyzické osoby, které považují materiály za srozumitelné ve dvanácti z třinácti případů. Dvě třetiny dotázaných považují lhůtu vymezenou k připomínkování za dostatečně dlouhou.
Fyzické a právnické osoby odpovídali na tuto otázku v podobných poměrech. Mezi právnickými osobami však bylo několik připomínek, k této otázce. Příklad krátké lhůty uvedla respondentka, která se setkala s lhůtou dva dny na prostudování 350stránkového 6
dokumentu. I další dotázaný pak udává, že než se o možnosti vyjádření veřejnost dozví, bývá už skoro pozdě. Při pohledu samostatně na osm respondentů, kteří se zapojili do pilotního projektu pro ověření funkčnosti metodiky pro zapojování veřejnosti, vidíme některá specifika. Dané materiály byly v pěti případech považovány za přehledně dohledatelné a v celých sedmi případech byly považovány za srozumitelné, což je oproti průměru u jiných materiálů úspěch. V polovině případů však respondenti negativně hodnotili délku lhůty pro vyjádření.
5. Závěry Anketa „Jak se zapojujete do přípravy vládních dokumentů“ poskytla informace o tom, jak se 78 respondentů staví k možnostem podílení se na tvorbě legislativy v České republice. Z výsledků vyplývá, že veřejnost má zájem účastnit se veřejných diskusí a činí tak v širokém spektru oblastí. Za nejpalčivější problém procesu zapojování se do tvorby vládních dokumentů považují dotázaní nízkou informovanost o možnostech participace. Naopak přehlednost internetových stránek zveřejňujících materiály nebo srozumitelnost překládaných dokumentů hodnotí dotázaní vesměs kladně. Mezi poznatky vyplývající z průzkumu patří také fakt, že právnické a fyzické osoby přistupují k možnostem zapojení se do přípravy vládních dokumentů značně odlišně. Právnické subjekty jsou v tomto ohledu aktivnější a zároveň také náročnější na přehlednost a srozumitelnost materiálů i na lhůty k podání připomínek. Fyzické osoby by si zase přály být o možnostech zapojení se více adresně informovány. Při budoucí snaze o zapojení veřejnosti do tvorby vládních dokumentů bude proto prospěšné přizpůsobit náležitosti veřejné diskuse kategorii subjektu, na kterou bude daná regulace zaměřená.
7
