Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví
Vydávání a používání platebních karet Bakalářská práce
Autor:
Lukáš Strnad Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Marcela Soldánová
březen, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických a vysokoškolských prací. Podpis autora Lukáš Strnad V Praze dne
Poděkování: Děkuji Ing. Marcele Soldánové za odborné vedení vstřícný přístup a za poskytnutí cenných rad při vypracovávání této práce. Děkuji všem respondentům, kteří se ochotně zúčastnili výzkumného šetření a svým sdělením obohatili mé zkušenosti. Pomohli mi k naplnění podmínek bakalářské práce.
Anotace: Bankovnictví nezná hranice státu a ovládá hospodářské trhy globalizovaného světa. Dotýká se kaţdého jednotlivce, ať ţije kdekoli. Zkracováním vzdáleností v důsledku industrializace i pohyb obyvatelstva je v rámci ekonomického světa naprostou samozřejmostí. Pro přehlednější, jednodušší, ale i bezpečnější manipulacemi s finančními prostředky je vznik platebních karet revolučním výsledkem. Práce, kterou předkládám, se po krátkém historickém přehledu zabývá současný stavem na trhu platebních karet. Hlavně se zaměřuji na bezpečnostní prvky platebních karet, které zvyšují po sníţení rizik zneuţití, vyuţití karty v masovém měřítku. Kladu si za cíl prokázat, ţe tento trend je stále přítomný a karty patří do běţného kaţdodenního ţivota.
Klíčová slova: bankovnictví, platební karta, platební styk, bezpečnostní prvky
Annotation: Banking does not know boarders of the state and dominates economic markets of the globalized world. It affects each person, no matter where he or she lives. Due to the shortening of distances in consequence of industrialization, the movement of population is a matter of course within the economic world. The development of payment cards is a revolutionary result for more clearly arranged, easier and safer handling of finance. The thesis which I present, after a short historical survey, deals with the current situation on the payment card market. I focus mainly on security measures of payment cards, which, after lowering the risk of breach, increase the use of card in mass scale. My goal is to prove that this trend is still present and cards belong to ordinary everyday life.
Key words: banking, payment card, payments, security measures
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 Zvolené metody zpracování ....................................................................................................... 3 1.
Platební karta jako elektronický platební prostředek ......................................................... 5 1.1
Platební karta ............................................................................................................... 7
1.2
Historie platebních karet .............................................................................................. 8
1.2.1 1.3
Historie platebních karet v Československu a České republice ........................... 9
Členění platebních karet ............................................................................................ 10
2.
Způsob placení kartou ...................................................................................................... 20
3.
Proces vydávání platební karty ........................................................................................ 24
4.
5.
3.1
Vydání platební karty ................................................................................................ 24
3.2
Nabídka produktů spojených s vydáním platební karty ............................................ 26
3.3
Doručení platební karty ............................................................................................. 29
Bezpečnost ....................................................................................................................... 30 4.1
Zásady bezpečného uţívání platební karty ................................................................ 30
4.2
Technické členění podvodů ....................................................................................... 31
4.3
Druhy rizik ................................................................................................................. 34
Vlastní výzkum ................................................................................................................ 36 5.1
Hlavní otázka a charakteristika výzkumné strategie ................................................. 36
5.2
Popis průběhu sběru dat a jejich zpracování ............................................................. 38
5.2.1
Výběr zkoumaného vzorku ................................................................................ 39
5.2.2
Rizika výzkumu.................................................................................................. 39
5.3
Interpretace získaných poznatků ............................................................................... 40
Závěr......................................................................................................................................... 47 Pouţité zdroje ........................................................................................................................... 48 Příloha ...................................................................................................................................... 52
Úvod Bankovnictví má historii trvající tisíc let. Nejstarší nalezené záznamy pocházejí aţ z babylonské říše za vlády Chammuraphiho, kde bylo bankovnictví rozvinuto a upraveno do tehdejších zákonných norem. Od počátku 90. let do dnešních dnů se stává bankovnictví oblastí s velmi dynamickým vývojem, stáváme se svědky extenzivního vývoje provázející nárůstem počtem bank, počtem poboček i zaměstnanců. V neposlední řadě dochází i k rozšiřování nabídky bankovních produktů a sluţeb. Celý hospodářský a společenský ţivot i oblast bankovnictví se neustále vyvíjí. Dochází k privatizaci bank k legislativním úpravám, technickým inovacím, ale i zásahům zvenčí do bankovního sektoru. V České republice působí mnoho bankovních subjektů. Většina bank je ve vlastnictví zahraničních mateřských bank v rámci EU. Bankovní subjekty se dlouho prezentovaly jako konzervativní instituce. Liberalizace trhu spolu s exponenciálním růstem rozšíření internetu však bankovní subjekty donutilo čelit konkurenčním tlakům, soustředit svoji pozornost na poskytování sluţeb platebního styku s vyuţitím internetu a dalších telekomunikačních technologií. Na přelomu tisíciletí s rozvojem nových technologií nastal rozvoj nových produktů v oblasti bankovnictví. Většina bank nyní nabízí sluţby, které umoţňují komunikaci banky a klienta bez toho, aby musel klient banku navštívit. Na komfort v podobě provádění platebního styku v libovolném okamţiku přivyklo mnoho klientů. Banky reagují na tyto změny zavedením přímého elektronického bankovnictví, kde je moţné provádět operace po celých 24 hodin denně. Banky umoţňují touto formou zakládat termínované vklady, ale i celou řadu dalších operací. Mezi v součanosti vyuţívané sluţby elektronického bankovnictví patří telebanking. GSM banking, WAP banking, internet banking a Homebanking. Tento způsob přímého bankovnictví dosáhl nejvyššího rozvoje. Jeho nespornou výhodou je masovost a především jednoduchá dostupnost. Mít bankovní účet je dnes prakticky pro kaţdého nejen výhodné, ale stále více nutné. Výhodné je nejen placení bezhotovostní formou, ale i bezpečnější neţ vyuţívání hotovosti pro platební styk. Dodatečné sluţby umoţňují zhodnocování volných prostředků, které na účet vloţíme i na krátkou dobu. Vlastnictví bankovního účtu, tak přestává být nákladné, pokud dodrţujeme zásadu vybrat si nabídky sluţeb ty, které potřebujeme a mezi bankami volíme tu, která za poţadované sluţby účtuje nejniţší poplatky.
1
Zvláštním nástrojem jsou platební karty, které v řadě zemí vytlačily šeky. Platební kartu lze vyuţít jak k hotovostním výběrům, tak i k bezhotovostním platbám. Stávají se nedílnou součástí ţivota kaţdého, který vstupuje jakýmkoli způsobem na ekonomický trh. V polovině 90. let zastávaly karty vedoucí postavení při běţných platbách za zboţí. V úvodu své bakalářské práce snaţím přiblíţit historii a vznik platebních karet. Reaguji na vývoj technologií, které se promítly do podoby ochranného zabezpečení platebních karet a krátce se věnuji i spektru sluţeb, které platební karty poskytují uţivateli. Zamýšlím se nad tím, zda současný trend, jenţ je spatřován v poklesu zájmu o platby v hotovosti přetrvává a v jakém rozsahu jsou současné platební karty na trhu uţivateli vyuţívány. Závěrem se snaţím vyhodnotit předpokládaný moţný vývoj v tomto produktu poskytovaných bankami. Svoji výzkumnou otázku opírám o sociologický výzkum provedený mezi uţivateli platebních karet na území České republiky.
2
Zvolené metody zpracování V první kapitole bakalářské práce představím samotný pojem a význam platební karty. Krátce popíši fyzický vzhled karty. Zaměřím se také na historii, kdy se platební karta stala prostředkem platebního styku a co jejímu vzniku předcházelo v kontextu s nejdůleţitějšími legislativními ukotveními. V této kapitole vyuţiji metodu komparace. Druhá kapitola přiblíţí způsob nakládání s platební kartou a moţnosti jejího vyuţití uţivatelem. V této kapitole budu vycházet, jak z odborné komparace tak i osobní zkušenosti, které s vyuţíváním platební karty mám. Čtenář se tak seznámí i pro něj se zcela známými a běţnými platebními transakcemi, které jsou součástí běţného ţivota. Seznámím je i se způsoby transakcí, které nejsou v současné době tak vyuţívané. Kapitolu zakončuji sluţbou, která se dostává do popředí tj. platby přes internet i v této kapitole vyuţiji metodu komparace a osobní zkušenosti. Tématu získání platební karty klientem je věnována třetí kapitola, kde popisuji zcela detailně všechny praktické kroky, které klient na pobočce banky absolvuje. Součástí této kapitoly je i představení sluţeb, které jsou s vydáním platební karty spojené. Ve čtvrté kapitole se podrobně zaměřením na důleţitý aspekt této bakalářské práce tj. na bezpečnost a ochranu uţivatelů platebních karet. Zásady bezpečného uţívání platebních karet blíţe specifikuji nebezpečí uţívání a zneuţití platební karty. Krátce se věnuji i technickému členění podvodů. V této kapitole vyuţiji jak metodu komparace, tak srovnávací deskripci. V páté kapitole budu formulovat hlavní výzkumnou otázku své bakalářské práce a pomocí ukotvení výzkumné strategie budu hledat odpověď na poloţené otázky. Zvolím si metodu kvantitativního výzkumu a vyuţiji dotazníkové šetření. Oproti předchozím kapitolám, které více zaměřím na metodu komparace. Dále zde budu vyuţívat především metodu deskripce, částečná analýza a dedukce. Při řešení zkoumané problematiky bakalářské práce se zaměřím především na přiblíţení problematiky spojené s uţíváním platebních karet a pro jednoduchost si zvolím metodu vycházející z popisu a analýzy veřejně dostupných zahraničních i tuzemských zdrojů a statistik. V závěru této bakalářské práce vyhodnotím získaná data z osobního sběru i z dotazníkového šetření na internetovém portálu. Zaujmu stanovisko k získaným poznatkům a jejich vypovídající hodnotě. Závěrečné stanovisko se bude opírat o můj pohled a mé vnímání 3
získaných interpretovaných dat v kontextu podloţených odborných informací získaných z oficiálních zdrojů. Při své bakalářské práci budu vycházet z odborné literatury, pouţiji i dostupné internetové zdroje a také vlastní znalosti týkající se této problematiky.
4
1. Platební
karta
jako
elektronický
platební
prostředek Elektronický platební prostředek prvně zavedl zákon č. 124/2002 Sb. zákon o platebním styku. Tento zákon pozbyl platnost v roce 2009. Do kategorie elektronických platebních prostředků spadá řada nástrojů, mezi které patři např. platební karty, elektronické peněţenky, telefonní nebo internetové bankovnictví a jiné. Právní úprava Platební karty, jako elektronický platební prostředek upravuje řada legislativních norem, jak ze strany České republiky, tak vlivem globalizace bankovního trhu i ze strany Evropské unie. Nejvýznamnější právní úpravou je zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku, který zapracovává předpisy Evropských společenství. Tento zákon řeší především: -
Práva a povinnosti při poskytování platebních sluţeb a vydávání elektronických peněz.
-
Definuje platební prostředky.
-
Řeší případné delikty platebního systému.
-
Upravuje ztrátu a zneuţití platebních karet.
-
Upravuje ochranu peněţních prostředků určených pro platební transakce a mnoho dalších.1
Zmínku o platebních kartách můţeme nalézt také v zákoně č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších přístupů. V tomto zákonu se řeší případné spory mezi subjekty při uţívání platebních karet tedy mezi jejím uţivatelem a bankovním domem, který kartu vydal. Směrnice Evropského parlamentu 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění původní směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. Tato směrnice definovala legislativní rámec pro platební sluţby ve všech členských státech Evropské unie.2 Směrnice byla k 13. 6. 2014 zrušena směrnicí 201/83/EU.
1
Srov. Zákon č. 284/2009 Sb. [cit.8.3.2013]. Dostupné z URLhttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/UZ__Zakon_o_platebnim_styku.pdf.. 2 Srov. Směrnice 2007/64/ES [cit.8.3.2013]. Dostupné z URLhttp://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:319:0001:01:cs:HTML..
5
Neméně důleţitá byla Směrnice 2000/46/ES Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a obezřetnostním dohledu nad touto činností. Směrnice se zabývala uţíváním a dohledem nad elektronickými penězi, s cílem zvýšit důvěru jejich spotřebitelů. Tato směrnice byla zrušena k 30. 4. 2011 směrnicí 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz. Evropská komise vydala doporučení, 97/489/ES o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky. Jeho cílem je zvýšit důvěru spotřebitelů v elektronické platební prostředky. Toto doporučení nemá povahu závazného aktu. „Stanovuje např. minimální poţadavky na rozsah informací, které by měly být zahrnuty v podmínkách pro operace prováděné elektronickými platebními prostředky, a dále minimální povinností a odpovědností klientů i poskytovatelů platebního styku. Dále definuje jaké osobě je vydavatel elektronických platebních prostředků oprávněn sdělovat identifikační číslo a mnoho jiných informací.“3 V §249b zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se řeší neoprávněné drţení platebních karet. Zákon postihuje osoby, které neoprávněně drţí platební karty.4 Bankovní domy, vydávající platební karty, jsou dále ovlivňovány mezinárodními asociacemi, které také definují různá pravidla. Konkrétní podmínky pro uţívání platebních karet, musí být ve shodě se zákony a směrnicemi vydanými státem a EU a určují je v obchodních podmínkách, se kterými musí být jejich zákazníci řádně seznámeni. Dále existují pravidla mezinárodních karetních asociací. Tyto pravidla mezinárodních asociací řeší práva a povinnosti vydavatele platebních karet, upravuje poskytování licencí vydavatelům platebních karet, řeší vztahy mezi vydavatelem a drţitelem platebních karet. Tyto pravidla stojí také jako základ při vydávání všeobecných obchodních podmínek bankami.
3
Doporučení 97/489/ES [cit.8.3.2013]. Dostupné z URL
6
1.1 Platební karta S pojmem platební karty se setká kaţdý, kdo vyuţívá platebních sluţeb bankovnictví. Široká veřejnost platební karty vnímá, jako prostředek zvyšující pohodlí při procesu placení. Nyní se zaměříme na rozměry a fyzikální vlastnosti plastiku platební karty, které stanoví norma ISO 3554. Plastik je vyroben z třívrstvého PVC, které musí splňovat tyto vlastnosti: odolnost proti mechanickému namáhání, nulový obsah toxických látek, strukturální stálost (odolnost vůči změnám teploty), odolnost vůči chemickým vlivům při běţném pouţívání. Personalizací plastiku platební karty nazýváme fyzické uvedení údajů o drţiteli karty. Personalizace se provádí několika různými způsoby, např. u platebních karet se pouţívá embosing. Personalizace se na plastiku platební karty uvádí v dolní polovině. Norma nám kartu dělí na čtyři řádky. První řádek čísla karty obsahuje číslo platební karty, dle předpisu je stanovena na 16-19 pozic. Další řádek karty a vyznačení BIN5 je uveden v přední části a za ním je uvedená platnost platební karty. Maximální počet stanovených znaků je 19. Následující řádek je určen pro uvedení jména drţitele platební karty, opět maximální počet je 27 znaků. Poslední řádek je určen společnosti pro sluţební údaje platební karty tj. jméno společnosti, která o vydání platební karty vyţádala. Kromě těchto prvků slouţících pro identifikaci karty musí dále obsahovat podkladový design a povinné bezpečnostní prvky. Design platební karty je před realizací výroby vţdy certifikován v sídle asociace, pod jejímţ logem je karta vydána. Jako ochranný prvek proti padělání platební karty slouţí hologram. Pomocí loga lze jednoznačně identifikovat karetní produkt a magnetický prouţek slouţí jako záznamové médium potřebných k provedení karetních transakcí. Na přední straně platební karty je prostor dán normou pro čip. Na zadní straně platební karty je prostor určený pro podpis drţitele tzv. podpisový prouţek, který slouţí k zajištění ochraně proti padělání a je vyroben ze speciálního papíru. V současné době sílí konkurence mezi hlavními karetními asociacemi a snaţí se přicházet s novinkami např. tvar karty, barva, vlastní designu a pomocí těchto prvků se snaţí zvýšit podíl značky na jednotlivých trzích.6
5
Bank identification number je jedinečné číslo udělované karetní asociací příslušné bance. Podle prvních šesti čísel je moţné jednoznačně určit banku, která kartu vydala. 6 SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 106113.
7
Platební karty vydávají tzv. karetní asociace, prostřednictvím bank, které se řídí mezinárodními pravidly. Účastníky bezhotovostního placení platební kartou jsou na jedné straně subjekty, které platební kartu vydávají a na straně druhé subjekty, které transakci zpracovávají. Z tohoto hlediska je mezinárodní síť dělí na banky vydavatelské, které se specializují na vydávání platebních karet a na zpracovatelské, které se zaměřují na zpracování transakcí. Existují i banky, které zároveň vydávají karty a zpracovávají uskutečněné transakce v síti bankomatů a obchodníků. V ČR jsou drţitele licencí karetních asociací VISA a MasterCard.7
1.2 Historie platebních karet Historicky první platební karta byla vydána roku 1914 a to zásluhou společnosti Western Union Telegraph Company. Jednalo se o americkou telefonní a telegrafní společnost, která první platební kartu vydala s cílem umoţnit svým vybraným klientům zasílat telegramy a telefonovat v rámci svých poboček. Podoba této platební katy připomínala tzv. vojenské známky, protoţe pouţitým materiálem při její výrobě byl právě plech. Tato platební karta plnila identifikační funkci klienta a zákazník měl tak moţnost uhradit sluţby poskytované Western Union prostřednictvím faktury na konci měsíce. Avšak hlavním důvodem bylo udrţet si své klienty a navést je k většímu mnoţství uskutečnění obchodů, pomocí bezhotovostního placení. Východiskem byla mnoholetá zkušenost prodejců, kteří při svých obchodech došli k zjištění, ţe pokud klient má moţnost provést platbu později, nebo platit na splátky je ochoten si zakoupit větší mnoţství zboţí, popřípadě zvolit draţší variantu produktu či sluţby. Z tohoto důvodu měli o vydávání karet zájem i ostatní společnosti.8 Úspěšný rozvoj byl postupně podpořen i dalšími obchodními domy a řadou čerpacích stanic. Právě síť společnosti General Petroleum Corporation of California v roce 1924 přišla s nabídkou věrnostní kreditní karty, která měla papírovou podobu. Vyuţití této karty se vztahovalo na nákup paliv, prodej produktů a sluţeb nabízené touto čerpací sítí a umoţňovalo bezhotovostní platbu. Některé firmy vyuţívali moţností plechových karet, na které se vyráţelo identifikační číslo karty a jméno klienta. Pomocí kopírovacího papíru a mechanického pákového snímače došlo při placení k otisku na prodejní doklad. Rozvoj karet 7
Srov. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012, s. 94. 8 Srov. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet., Praha: Grada, 2003, s. 38.
8
byl pozastaven rokem 1929, kdy Amerika procházela velkou hospodářskou krizí a druhou světovou válkou.9 Velkou nevýhodou platebních karet dosud bylo, ţe mohli být pouţité pouze pro obchodníky jedné společnosti. Klient tedy musel vlastnit několik karet, aby s kaţdou kartou mohl platit u jiné firmy. Tento problém se povedl z části odstranit společnosti Diners Club International, kdy v roce 1950 vydali první univerzální platební kartu, kterou bylo moţné platit ve 2 hotelech a 27 vybraných restauracích. O dva roky později byla karta společnosti DC přijímána ve Francii, Kanadě a Kubě, tím se stala první mezinárodní platební kartou. V roce 1953 jiţ bylo moţné tuto kartu pouţít ve více neţ 1000 obchodů a restaurací, 200 půjčoven aut a 5 květinářství. Univerzální karty byly oceňovány především lidmi, kteří ať uţ z pracovních či osobních důvodů více cestovali a obávali se mít s sebou větší finanční hotovost. Klienti Diners Clubu byli kaţdý měsíc obesláni s účtem, který obsahoval kopii účtenek. Jelikoţ se jednalo o zcela nepraktickou vazbu, roku 1958 byly nahrazeny tištěnými výpisy. Po roce 1956 DCI odkoupil vydavatele karet Trip-Charge, Sheraton Central Credit Corporation, Esqure a Gourmet Guest Club a tím výrazně vzrostl počet jejich klientů. V 60. letech se DC snaţil o fúzi s American Express, ale neúspěšně, z tohoto důvodu se rozhodl spolupracovat s bankami, kdy právě roku 1965 britská banka Westminster Bank začala vydávat karty DC.10 Americké banky se začali zajímat o platební karty jiţ ve 40. letech. První bankou, která začala vydávat úvěrové karty, byla roku 1951 The Franklin National Bank v New Yorku. Po ročním zkušebním provozu začala vydávat kartu všem klientům, kteří byli shledáni bankou jako bonitní. Zájem o vydávání karet byl veliký, proto se začali připojovat další a další banky.11
1.2.1 Historie platebních karet v Československu a České republice První karta vydána v Československu byla v roce 1988 Ţivnostenskou bankou. Vlastníci karty byli majitelé tuzexových kont. Karta byla tzv. dispoziční kartou k tuzexovým účtům, slouţila k výběru tehdejších odběrných poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex známé jako „bony“. Později se jimi dalo platit i v obchodech Tuzex. V roce 1989 Česká a Slovenská státní spořitelna začaly zkoušet první bankomaty v Praze a Bratislavě, díky tomu se s kartou
9
Srov. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet., Praha: Grada, 2003, s. 38 – 39. 10 Srov. JUŘÍK, Pavel, Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012, s. 60-61. 11 Srov. JUŘÍK, Pavel, Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012, s. 42-43.
9
mohli setkat uţ běţní občané. Ţivnostenská banka vydala v roce 1990 první mezinárodní platební kartu VISA pro podnikatele a majitele devizových účtů.12 Společnosti, které byly na českém trhu, se snaţily o co největší rozšíření sítě bankomatů. Koncem roku 1990 vybudovala Komerční banka moderní systém platebních karet. KB uvedla do provozu první tři bankomaty dne 19. 2. 1992 za účasti generálního ředitele KB, JUDr. Richarda Salzmanna. Na Slovensku v červenci 1992 uvedla první bankomaty Všeobecná úvěrová banka. Z důvodu rozpadu Československa na dva nezávislé státy roku 1993 došlo k rozdělení instituce na Sdruţení pro bankovní karty, které mělo 23 členů a na Zdruţenie pre bankové karty, které mělo 11 členů ke konci roku 1994. Česká spořitelna zahájila v roce 1994 provoz prvních online bankomatů, které přijímali karty VISA. V březnu 1995 ČSOB začala také vydávat karty VISA a v roce 1996 i KB. V roce 1997 zahájila jako první na světě dobíjení kreditu ve svých bankomatech KB a to pro mobilního operátora Oskar. V roce 1998 zavedla KB placení přes internet pomocí protokolů SET (Secure Electronic Transactions). Tuto technologie nahradila velmi rychle technologie 3D Secure. Přelomový byl rok 2000, kde začal stoupat růst platby platebními kartami oproti výběrům z bankomatů. V roce 2009 přišel zlom, kdy v ČR bylo prováděno více plateb v obchodech neţ plateb z bankomatu. V roce 2011 došlo k úspěšnému otestování technologie bezkontaktních a mobilních plateb.13
1.3 Členění platebních karet Dynamickým vývojem technologií a komunikací došlo k řadě změn ve vývoji platebních karet. Zejména v počátcích se vydavatelé snaţili o určité specifické odchylky. Pomocí odchylek se snaţí odlišit své karty od ostatních. Postupem času se karty stávali univerzálnější. Vydavatele se snaţili odlišovat karty od jiných vydavatelů karet úrovní sluţeb s kartami spojených. K odlišení pouţívali, vlastní designe karty, zejména se snaţili odlišit mnoţstvím a kvalitou doplňkových sluţeb a v neposlední řadě vysokou kvalitou zákaznického servisu.14 Na přelomu nového tisíciletí se vzhledem ke konkurenci mezi karetními asociacemi, pokoušeli VISA a MasterCard o znovuzavedení specifik týkající se samotné funkčnosti karet pod jejich značkou od roku 2002 jsou to zejména formáty karet, netradičním tvarem,
12
Srov. JUŘÍK, Pavel, Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012, s. 179. Srov. JUŘÍK, Pavel, Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012, s. 182-187. 14 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 59. 13
10
materiálem a pouţitými barvami. Tyto změny se v konečném důsledku projevily na designu karty. Platební karty můţeme rozdělit dle několika hledisek.15 -
Způsob zúčtování transakcí
-
Provedení záznamu dat na kartě
-
Funkce – moţnosti pouţití karty
-
Oblasti (teritoria) pouţití
-
Majitel, drţitel
-
Rozsah sluţeb16
Způsob zúčtování transakcí Platební karty se často chybně nazývají kreditními kartami, coţ vyplývá z jejich historicky nejrozšířenějšího způsobu pouţívání v zahraničí, kde jsou to právě kreditní karty (Credit cards). Kreditní karty se začali vydávat v USA a jejich anglický název „kreditky“ se začal pouţívat pro běţné placení kartou. V ČR je nejpouţívanější karta debetní (Debit cards).17 Debetní karta Na přelomu 60. a 70. let se začaly objevovat nové druhy karet a to karty debetní. Pomocí debetní karty jsou hrazeny nákupy zboţí, sluţeb transakce přes internet či výběry z bankomatu. Jakmile se banka o transakci dozví je klientův účet zatíţen ihned. Podstata debetní karty je okamţité zatíţení účtu klienta to prakticky znamená okamţité zaplacení všech transakcí. Okamţik zatíţení účtu drţitele karty se můţe lišit podle technologického zpracování v místě obchodu či sluţeb. Technologické nebo provozní důvody mohou odloţit platbu.18 Kreditní (úvěrové) karty Podstatou kreditních karet je umoţnění klientům vydavatelské banky uskutečnit platbu v delším časovém horizontu. Banka poskytuje klientovi moţnost čerpání úvěru pomocí kreditní úvěrové karty, klient zaplatí pouze určitou část po obdrţení výpisu a zbytek splácí v pravidelných měsíčních splátkách v rámci předem stanoveného období. Úroková sazba je u 15
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 59. 16 SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 59. 17 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 60. 18 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 63.
11
kreditních karet vyšší neţ u klasických spotřebitelských úvěrů. Je to dáno především moţností volby okamţiku čerpání úvěru klienta čímţ roste bance úvěrové riziko. Důleţitým faktorem je skutečnost, ţe u spotřebitelského úvěru existují určité záruky např. ručitel, ručení majetkem apod., coţ v případě kreditních karet neplatí. Před vydáním kreditní karty banka ověřuje bonitu klienta, provádí tzv. credit scoring. Součástí scoringu je řada kritérií např. celkový roční příjem klienta, počet vyţivovaných osob, závazky klienta vůči ostatním subjektům, majetkové poměry klienta, údaje o zaměstnání, bydlišti aj. Banky kromě těchto údajů vyuţívají celostátní registry, kde je moţné ověřit údaje sdělené klientem. V ČR funguje mezibankovní úvěrový registr jiţ 10 let. Tento registr neobsahuje škálu informací v historii platební kázně klienta jako je obvyklé v jiných vyspělých zemí jako je např. Velká Británie a USA. Kreditní karta má stanovené bezúročné období, ve kterém hradí drţitel karty své závazky, tyto lhůty se pohybují v rozmezí 30-54 dnů a v poslední době je časové rozmezí od 40-52 dnů. Pouţívání platebních karet se zvyšuje koupi schopnost poptávky obyvatelstva a napomáhá to k zvyšování maloobchodního obratu. Vyšší úroková sazba je limitujícím faktorem schopnosti splácet závazky drţitelů platebních karet.19 Charge karty Jako nejstarší typ platební karty se uvádí charge karta. Drţitel karty obdrţí souhrnný účet za určité období a provede úhradu plateb podle měsíčního výpisu, který obdrţí na základě sjednaných podmínek s obchodníkem. Drţitel karty je povinen ve stanoveném termínu tj. 30 dnů uhradit svůj závazek. Klient můţe zaplatit své závazky např. bankovním převodem. Banka je oprávněna provést inkaso z účtu klienta. Kartu je moţné pouţít pro soukromé i firemní účely. Karty jsou vydávány jak fyzickým osobám, podnikatelům i velkým společnostem. Klient nemusí mít v okamţiku pouţití karty příslušné prostředky k zaplacení svých závazků ve stanoveném období. Fyzické osoby vyuţívají tyto karty při trávení volného času, protoţe placení těmito kartami je jednoduché a bezpečné. Klient není nucen si v zahraničí obstarávat hotovost v příslušné měně a můţe touto kartou hradit i předem neočekávané výdaje. Na českém trhu jsou klasickým příkladem karty Dinners Club, které vydává ČSOB, Volksbank a další banky působící na českém trhu.20
19
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 61. 20 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 60.
12
Provedení záznamu dat na kartě Platební karty jsou zvláštním nástrojem, který slouţí k hotovostním výběrům, i bezhotovostním platbám. Jsou to plastikové karty, které splňují a musí odpovídat mezinárodním normám, přičemţ obsahují nezbytné náleţitosti. Reliéfní písmo (embossing) První platební karta na světě vyuţívala záznamu dat na kartě pomocí reliéfního písma, které se na plastové platební karty provede vyraţení tzv. embosování identifikačních údajů. Platební karty, které jsou vybavené tímto druhem záznamu, se vyuţívají výhradně u mechanických transakcí. Tyto karty mají značné nevýhody ve zpracování transakcí, protoţe je nutné pro jejich zpracování vyuţít papírový doklad z toho vyplývá obtíţná manipulace s účtenkami a jejich následná archivaci. V současné době jsou embosované karty vybaveny i magnetickým záznamem, protoţe platební karty nemohou být akceptované v mechanických snímačích, jelikoţ se zde pouţívá hladký potisk.21 Magnetický záznam Po roce 1971 se technologie záznamu dat začala pouţívat na magnetickém prouţku. Způsob tohoto zavedení, umoţňoval zavedení elektronické transakcí realizované prostřednictvím platebních karet, coţ znamenalo „zlom v karetním průmyslu“. V této době byl „karetní průmysl“ úzce spojen s technologickým vývojem. Pro pouţití platební karty je důleţitá znalost osobního čísla tzv. PIN. Kapacita magnetického prouţku je omezena na 1288 bitů. Další nevýhodou je moţnost narušení magnetického záznamu při působení silného magnetického pole. Tyto nevýhody byli důleţité pro rozvoj nových technologií pro oblast platebních karet a to zejména pro oblast čipové, o které se zaslouţili především karetní asociace a řada bank.22 Laserový záznam Laserový záznam je zaloţen na principu záznamu digitálních impulsů. Zaznamenaná data není moţné smazat nebo změnit. Informace je moţné číst pomocí laserových paprsků, které jsou převáděné do digitální formy. Kapacita těchto karet je vysoká, ale největší nevýhodou
21
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 64. 22 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 65.
13
těchto karet je poměrně jednoduchá kopírovatelnost dat. Právě kopírovatelnost dat je jedním z důvodů proč se proč se laserová technologie záznamu v bankovnictví pouţívá v omezené míře. Důvodem je nejen omezená funkce tzn. statický záznam dat, ale také vysoká cena nosného média. V současné době se karetní asociace zaměřují na rozvoj čipových karet.23 Záznam dat v čipu – čipová technologie V dnešní době se vyuţívá čipová technologie v oblasti komunikací, zdravotnictví, dopravy, bankovnictví a platebních karet apod. Čipová technologie znamená největší investicí v historii platebních karet. V roce 1972 byl vynalezen první pouţitelný čip. O prudký rozvoj čipové technologie v oblasti platebních karet se zaslouţili francouzské banky.24 Čipová karta má stejné vlastnosti jako běţná karta, na přední straně je umístěn čip. Komunikace mezi čipem a čtečkou v platebním terminálu nebo bankomatu zajišťuje kontaktní plošek. U kontaktních karet jsou kontaktní plošky spojeny ultravodivými vodiči, které jsou výstupními a napájecími kanály integrovaného čipového modulu.25 U bezkontaktních karet komunikaci s čipem zajišťují rádiové snímače. Bezkontaktní karty se vyuţívají díky své delší ţivota schopnosti např. v městské hromadné dopravě, při vstupu do budov a vybraných institucí. Čipové karty můţeme rozdělit do tří kategorií dle způsobu zápisu a čtení zapsaných dat. Paměťové karty se pouţívají v oblastech, kde se poţaduje vysoká bezpečnost, data jsou do systému čipu pevně vypsaná při výrobě karty tj. např. telefonní karty, předplatné televizní karty apod. Výhodou této karty je vysoká paměť a velmi nízké pořizovací náklady. Ještě na vyšší bezpečnostní úrovni je typ čipové karty tzv. logické karty. Tyto karty jsou chráněny proti případným padělkům, coţ je zajištěno poţadavky na identifikaci prostřednictvím tajného kódu např. PIN, USER PSW atd. Pevná data zabezpečení jsou pevně nastaveny výrobcem. Karty s aktivní inteligencí obsahují mikroprocesorovou kartu, která můţe měnit vloţená data, ale pouze pro identifikaci, která je plněna pouze pro identifikaci provedené pouţitím bezpečnostního kódu např. PIN. Inteligentní karty je moţno programovat, nastavovat a nastolovat úroveň zabezpečení. Je moţno při neoprávněném
23
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 65. 24 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 66. 25 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 64.
14
pouţití karty vyuţít funkci automatického vymazání uloţených dat např. několikrát chybně zadaný pin. U paměťových karet jsou vyšší výrobní náklady.26 Funkce – možnosti použití karty Aktuální vývoj v oblasti platebních karet je ovlivněn trendem přizpůsobit je potřebám uţivatelů. Odborníci mají snahu nejen zlepšit zabezpečení těchto karet, ale jejich vlastní pouţívání, tak aby uţivatel byl spokojen. Šeková záruční karta V polovině devadesátých let vznikl v ČR tzv. záruční šekový systém. V roce 1998 byl vznesen poţadavek bank, aby šekové záruční karty byly vybaveny funkcí ATM27. Šekovou záruční kartu nebylo moţno samostatně pouţít k placení za zboţí a sluţby, slouţila pouze jako doklad.28 Bankomatová karta Bankomatová karta slouţí pouze pro výběr z bankomatu, nikoliv k placení za zboţí, sluţby či k platbě přes internet. Není moţné ji ani pouţít k výběru hotovosti na přepáţkách poboček bank či směnárnách. Bankomatové karty nejsou obvykle embosované, v současné době jsou vybaveny na zadní straně magnetickým prouţkem nebo jsou vydávány na bázi čipové technologie.29 V dnešní době se takové karty v ČR uţ vůbec nevydávají. Virtuální karty V roce 2000 byla mezinárodní asociací zavedena virtuální karta. Mezinárodní asociace reagovali na rozšíření poskytovaných sluţeb prostřednictvím internetu. Virtuální karta není klasickou kartou, jde pouze o číslo karty, její platnost, kód, CVV, CVC. Údaje potřebné pro uskutečnění transakce jsou tištěny do speciálních obálek. Virtuální karta oproti klasické
26
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 66-67. 27 Jsou to karty, které mají moţnost výběru z bankomatu a mají podobnou funkci jako elektronické platební karty. (Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 78). 28 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 72. 29 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 73.
15
platební kartě je nastavena na výrazně niţší limit čerpání. Virtuální kartu je moţno pouţít pouze k transakcím v síti internetu.30 Bezkontaktní karty Platební karty bankovních, nebankovních vydavatelů, které označujeme, jako bezkontaktní karty slouţí k placení zboţí a sluţeb na bezkontaktních terminálech. Pro bezkontaktní platby se nejčastěji pouţívá bezkontaktní platební karta, je moţné pouţít i speciálně upravené mobilní telefony nebo další zařízení, které v sobě mají anténu pro komunikaci s bezkontaktním snímačem. Mezi nejznámější karetní společnosti poskytující bezkontaktní transakce jsou produkty s těmito názvy: ExpressPay from American Express®, Discover® Network Zip, MasterCard® PayPass™ a Visa payWawe™. Technologie PayPass a payWawe je bezkontaktní platební metoda, která urychluje proces platby. Pomocí této technologie trvá platební transakce méně neţ pět sekund. Drţitel přiloţí bezkontaktní kartu ke čtečce, která kartu přečte na bezdotykové bázi a to v záměrně omezené vzdálenosti (1 mm aţ 40 mm). Díky tomu je moţné nakoupit bez potřeby zadávání PIN či vkládání karty do čtecího zařízení. Bezkontaktní funkce lze přidat na jakoukoliv kreditní, debetní či předplacenou kartu MasterCard, Visa nebo Maestro. Bezkontaktní karty se vyuţívají zejména k placení niţších částek (zpravidla je hranice stanovena pod 500 Kč), ale maximální limit pro bezkontaktní platby se liší dle místní banky jednotlivých zemí (např. Australie 1 850 Kč, Indie 190 Kč, Velká Británie 430 Kč a Egypt 230 Kč). V České republice není horní hranice nijak stanovena. Pokud transakce převyšuje stanovenou částku je drţitel karty vyzván k autorizaci PIN. Tuto technologii je moţné zabudovat i do jiných nosičů neţli jsou karty např. do klíčenek, hodinek či mobilních telefonů. Jakýkoli nosič lez přiloţit ke čtečce, která obsahu bezkontaktní technologii a není nutné hledat peněţenku. Tuto technologii vyuţívá více neţ 130 000 obchodníků ve 20 zemích světa. Díky této technologii se zvyšuje bezpečnost pouţívání karet. Obchodníkům pomáhá sníţit objem hotovosti v pokladnách, coţ usnadňuje práci spojenou s manipulací a počítání hotovosti, která zároveň sniţuje riziko krádeţe a skimmingu platební karty. Bezkontaktní technologii není moţné deaktivovat, pokud se karta dostane do blízkosti magnetického pole, poškodí se. Proti zneuţití je moţné koupit speciální obal, přes který neprojde signál antény 30
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 132.
16
bezkontaktního nosiče. Mezi další bezpečnostní opatření patří také nastavení počtu transakcí, které je moţné provést na bezkontaktní bázi a po vyčerpání je další transakce zamítnuta.31 Předplatní karty Předplatní karty jsou druhem elektronické peněţenky32 a sebou přinášejí řadu výhod, jak svým drţitelům, tak vydavatelům. Pouţívají ve formách: telefonních karet, veřejného stravování, předprodejních jízdenek, vstupní karty a v neposlední řadě pro mobilní telefony a Pay-TV. Částka pouţívaná na těchto kartách je jednorázová a u některých karet je moţné částku znovu obnovit. V současné době je převáţná část platební karet zaloţena na čipové technologii. Tyto karty se zároveň pouţívají jako zákaznické věrnostní karty, dárkové karty.33 Oblasti (teritoria) použití První platební karty byli pouţitelné pouze lokálně, regionálně coţ bylo způsobeno pomalým rozvojem obchodní sítě, která tyto karty akceptovala. V současné době existují karty s lokálním pouţitím např. věrnostní karty. Dříve jsme se často mohli setkat s kartami pouţitelnými pouze v zemích vydavatele tzv. tuzemské karty. Tyto karty nejsou většinou spojeny s dalšími doplňkovými sluţbami. Cena tuzemské karty je výrazně niţší neţ cena karty mezinárodní. Rozvojem cestovního ruchu a zahraničního obchodu došlo k rozvoji karty s mezinárodní platností, které jsou dnes nejrozšířenější, protoţe jejich teritorium není nijak omezeno. S těmito kartami jsou spojeny doplňkové sluţby např. cestovní pojištění, slevy v hotelech a jiné.34 Druh uživatele Karty můţeme rozdělit dle druhu uţivatele a to na osobní či sluţební. Drţitelem osobní karty jsou pouze fyzické osoby, které je pouţívají pouze pro soukromé účely např. nákupy zboţí, sluţeb a úhrady spojených s uspokojením osobních potřeb. Osobní karty jsou vystaveny na jméno drţitele a jsou nepřenosné. Sluţební karty jsou určeny pro úhrady výdajů spojených s výkonem pracovních úkonů např. sluţební cesty, nákupy letenek, kancelářských potřeb a 31
Srov. Mesec.cz. Bankovní účty: Bezkontaktní platby [online]. 1998-2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/ 32 Platební nástroj, který je zaloţen na čipové technologii, vyuţívá se k běţným platebním transakcím a platby probíhají vţdy v reţimu off-line. (Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 68). 33 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 73. 34 Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 77.
17
jiných nutných výdajů pro efektivní plnění pracovních povinností. Sluţební karty jsou vydávány pro majitele účtu a zmocněné pracovníky. Karty se vydávají k firemnímu účtu a bývají nepřenosné. Výpis z karetních transakcí je zasílán majiteli účtu. Výpisy slouţí jako daňový a účetní doklad.35 Rozsah služeb Klient se při rozhodování pro jaký druh karty se rozhodnout pohlíţí na rozsah sluţeb spojených s danou platební karty. Platební karty rozdělujeme dle několika hledisek a tj. segment trhu, výše limitu a úroveň, rozsah doplňkových sluţeb.36 Marketingové členění vychází ze segmentace trhu podle demografických faktorů tj. věk, příjem, zaměstnání apod.37 Základní karty Mezi nejznámější poskytovatele karet tohoto druhu karet patří: Maestero Card, VISA Classic, které jsou dosaţitelné pro většinu klientů. Zejména jsou to druhy debetních karet, které slouţí jak pro výběry z bankomatu tak k elektronickému placení. Tyto karty není moţno povaţovat za samostatný produkt, ale jsou vydávány k běţnému účtu. Příkladem základní typické platební karty jsou Maestro a VISA Electron. Vyšším typem těchto karet jsou MasterCard Mass Card a VISA Classic Card. Pomocí těchto karet je moţno i placení v obchodech. Platba je uskutečněna pouze v obchodech, které jsou vybaveny elektronickým platebním terminálem pro on-line ověření.38 Prestižní karty Tento typ karty jiţ podle názvu je určen pro velmi solidní zajištěné, důvěryhodné a dobře finančně situované klienty. Oproti standartním druhům karet jsou zde přísnější podmínky pro vydání. Pomocí této karty vzniká i určitá prestiţ drţitelů karet, protoţe klient je významný uţ tím, ţe ho okolí vztahuje k vyuţívání této karty. Často se v rámci firmy můţeme setkat se
35
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 78-79. 36 SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 109 37 Srov. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet., Praha: Grada, 2003, s. 161. 38 Srov. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet., Praha: Grada, 2003, s. 193.
18
situací, kdy jsou drţitelem tzv. „zlaté karty“, majitelé nebo vrcholový manaţeři firmy a niţší a střední management vyuţívá tzv. „stříbrné karty“.39 Výběrové karty Oproti ostatním kartám jsou výběrové karty nabízené pouze úzkému kruhu nejlepších klientů. Není moţno o ně poţádat, banka je klientovi nabízí sama.40
39
Srov. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet., Praha: Grada, 2003, s. 193. 40 Srov. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet., Praha: Grada, 2003, s. 193.
19
2. Způsob placení kartou Vyuţití platební karty je velmi široké. Uţ v předchozí kapitole jsem přiblíţil spektrum druhů platebních karet. Ekonomický trh je rozmanitý, proto i způsoby vyuţití platební karty je různý. Záleţí vţdy na potřebách klienta a jeho výběru, jak platební kartu vyuţije a nastaví. Znalost moţností operací prostřednictvím platební karty je jednou z podmínek, jak platební kartu správně vyuţívat. Následující kapitola přibliţuje způsoby nakládání s platební kartou. Mezi které patří: výběr hotovosti z bankomatu nebo u bankovní přepáţky, především bezhotovostní platby v obchodech nebo za sluţby a v neposlední řadě platby přes internet. Bankomaty V ČR jsou výraznější vyšší výběry z bankomatu neţ oproti počtu transakcí v místě obchodu a sluţeb. Výběr hotovosti z bankomatu probíhá na elektronické bázi bez papírových zpráv a dokladů, jde o hotovostní transakci, která je podmíněna předchozím vytříděním, přepočítáním a nakonec uloţení bankovek do trezorových kazet bankomatu. Pomocí bankomatů se zvyšuje produktivita operace výplaty bankou, která umoţňuje klientům přístup hotovosti bez ohledu na provozní dobu bank. Některé systémy bankomatů umoţňují sluţbu výplaty hotovosti i spolu s další funkcí jako např. tisk zůstatku na účet, převod prostředků z účtu na účet, vklad hotovosti na účet, dobíjení mobilního telefonu apod. Existují i speciální bankomaty, které umoţňují směnu valut či výběr hotovosti v různých měnách. Bankomaty také umoţňují prezentaci reklamních spotů na monitoru. Provozní i pořizovací náklady bankomatů jsou vysoké, proto jsou výběry z bankomatu převáţně zpoplatněny.41 Výběr z bankomatu v zahraničí je zpoplatněn prakticky vţdy. Velký důraz je kladen na vzhled bankomatu a jejich obrazovky. Důleţitá je snadnost a jednoduchost obsluhy.42 Platební terminály V oblasti platebních karet je nejrozšířenější mezi elektronickými zařízeními platební terminály. Platební terminál slouţí k provádění bezhotovostních plateb prostřednictvím platebních karet. V 80. letech se objevily první platební terminály. Platební terminál se skládá ze základní jednotky, která obsahuje display, numerickou klávesnici, čtečku magnetických, čipových karet, procesorovou jednotku apod. Dále z tiskárny, která zajišťuje tisk klientských
41
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 26. 42 Srov. JUŘÍK, Pavel, Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012, s. 159.
20
stvrzenek a v neposlední řadě z komunikačního modulu a napájecího zdroje, který zajišťuje přenos dat mezi platebním terminálem a autorizačním centem.43 Platby u obchodníků Platba kartou přináší obchodníkovi zvýšení utrţené částky, protoţe zákazník, který platí kartou, na základě praktických zkušeností utratí více, neţ kdyby platil v hotovosti. Podnikatelům a obchodníkům se vyplatí akceptovat úhradu za prodej zboţí čí sluţeb platební kartou svých zákazníků. Výhody jsou zvýšení obratu, sníţení pracnosti spojené se zpracováním bezpečnosti, a to díky sníţení mnoţství hotovosti v prodejních místech a získávání nových klientů. Obchodník musí splnit podmínky, které stanový banka např. se můţe jednat o minimální počet transakcí uskutečněné prostřednictvím platebních karet nebo poţadavky na vybavení provozovny. Nejdůleţitější podmínkou pro uzavření platebního terminálu je uzavření smlouvy o akceptaci platebních karet.44 Cash advance Cash advance je doplňková sluţba platebních karet, jejíţ funkcí je výběr hotovosti bez pouţití bankomatu. Tato sluţba lze vyuţít, kdyţ je bankomat mimo provoz, nebo klient potřebuje přesnou částku včetně mincí. Je to moţné vyuţít v pobočkách bank i mimo bankovních směnárnách. Klient musí předloţit platební kartu a průkaz totoţnosti.45 Předautorizace Tato sluţba se vyuţívá ve chvíli, kdy není známá přesná částka k zaplacení. Obchodník můţe částku odhadnout a provést její autorizaci, ověří si, zda je moţno předloţenou částkou kartu zaplatit. Autorizovaná částka je na klientově účtu pro tento účel blokována a případný rozdíl je pak dorovnán.46
43
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: BIVŠ, 2005, s. 127. 44 Srov. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012. s. 96. 45 Srov. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012, s. 96. 46 Srov. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012, s. 97.
21
Credit Voucher Klient, který za zboţí zaplatí platební kartou, při vrácení nebo výměně vadného zboţí dostane peníze na účet.47 Express Check-Out Tato sluţba je nejrozšířenější v oblasti poskytování ubytovacích sluţeb (hotel). Je to způsob ochrany hoteliéra a zároveň dostání splnění závazků klienta. Pomocí této sluţby je moţno okamţitě opustit hotel a přitom řádně uhradit útratu. Při ubytovávání je nutno vyplnit formulář Express Check-out Autorization Form. Hoteliér po odjezdu klienta vyplní prodejní doklad klasickým způsobem a místo podpisu drţitele karty napíše „Expres Check-out“. Kopie dokladu se odešle spolu s hotelovým účtem na adresu klienta.48 Cash Back Na počátku 21. století byl tento způsob nejrozšířenější v Itálii. Je to sluţba, kde je moţné u obchodníka při nákupu zboţí získat zdarma finanční hotovost a tudíţ neplatit za výběr z bankomatu. Cash Back je zaloţen na principu, kdy obchodník vystaví prodejní částku na vyšší částku, neţ je cena zakoupeného zboţí a rozdíl této částky vyplatí v hotovosti zákazníkovi z pokladny.49 Tabulka č. 1 přibliţuje statistický údaj za rok 2012 o četnosti vyuţívání Cash Backu na území ČR, kde je v současné době moţno sluţbu vyuţít i v síti obchodních řetězců jako je např. Albert. Tabulka 1. Cash Back statistické údaje za rok 2012 Počet obchodů
6 523
Počet transakcí v roce 2012
480 482
Objem transakcí v roce 2012
555 876 000 Kč
Průměrná částka výběru na pokladně
1 156 Kč
Zdroj: http://aktuality.cardzone.cz/TZ_SBK_15-02-2013.pdf, vlastní zpracování.
47
Srov. PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví, Praha: Computer Press, 2000, s. 32. Srov. PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví, Praha: Computer Press, 2000, s. 32. 49 Srov. PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví, Praha: Computer Press, 2000, s. 33. 48
22
Late charge Late charge je dodatečné zatíţení drţitele karty coţ znamená, ţe obchodník můţe nárokovat zaplacení zbylé částky pomocí této transakce, kdyţ zjistí, ţe platba kartou nebyla provedena v plné výši.50 Platba kartou přes internet Prostředí internetu můţeme vyuţít pro platbu za zboţí a sluţby. Pro platbu kartou prostřednictvím internetu není nutná fyzická přítomnost karty. K tomuto způsobu platby můţeme vyuţít pouze virtuální e-Card, embosované a elektronické platební karty. Při tomto způsobu platby kartou se neplatí poplatky oproti jiným způsobům. I tento způsob platby je moţno reklamovat. Při platbě kartou se zadávají nejčastěji tyto tři údaje: číslo karty, coţ je 16 místné číslo na přední straně karty, platnost karty tj. datum do kdy je karta platná a v neposlední řadě CVV2/CVC2 kód, je to třímístné číslo uvedené na zadní straně karty vedle podpisového prouţku. Pro bezpečné placení přes internet se celosvětově vyuţívá standardizovaná technologie 3D Secure, kterou podporují karetní společnosti VISA a MasterCard. Bezpečnost přenášených dat se zajišťuje protokolem HTTPS.51 Hypertex Tranfer Protocol Secure je systém, který chrání citlivá data na serveru. Je to brána, která chrání posílání zpráv před odposloucháváním a útokem, které mohou mířit k získání přístupu např. k účtu klienta banky. HTPPS poskytuje úroveň ochrany, která je závislá na správnosti provádění webového prohlíţeče serverového softwaru, pomocí kryptografických algoritmů. Při platbě přes internet se pracuje s citlivými informace, které je moţno zneuţít. Uţivatelé webových stránek si tudíţ musí dávat pozor, zda stránka, kterou navštěvují je zabezpečena.52
50
KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012, s. 97. 51 Srov. KB. Platby kartou na internetu [online]. 2012, s. 3 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/produktove-listy/elektronicka-karta-p.products.12.1/kb-platby-kartou-na-internetu.pdf 52 Srov. Brick Marketing: Create Visibility. Increase Sales. Achieve Successe. What is Hypertext Transfer Protocol Secure (HTTPS)[online]. 2005 - 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.brickmarketing.com/define-hypertext-transfer-protocol-secure.htm.
23
3. Proces vydávání platební karty Počet vydaných platebních karet rok od roku stoupá. Důvodem je zejména moţnost operativnější úhrady za zboţí a sluţby bez nutnosti hotovosti to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Kapitola dále rozvíjí základní kroky, které s vydáním platební karty souvisejí. Pro klienta je jednoduché platební kartu získat a vyuţívat.
3.1 Vydání platební karty Před poţádáním banky o vydání platební karty je vhodné zváţit, k jakému účelu kartu potřebujeme, a podle toho vybrat vhodný druh. Některé platební karty (debetní) jsou vydávány automaticky při zaloţení účtu v bance, některé aţ po uplynutí určité doby, po které má klient veden účet u dané banky. Omezující podmínkou spojenou s vydáním platební karty můţe být také určitý minimální zůstatek na účtu.53 Zaţádat o platební kartu mohou klienti buď na pobočce, nebo vyplněním k tomu určeného formuláře a jeho zasláním na patřičnou adresu, zpravidla centrálu banky. U některých bank lze o vydání zaţádat také přes internetové bankovnictví klienta. Vydání platební karty je spojeno s vedením účtu u daného bankovního ústavu. Ve smlouvě/ţádosti o vydání platební karty se uvádí číslo a měna účtu, ke kterému je vydání karty poţadováno (je-li vydání platební karty vázáno na existenci bankovního účtu), jméno, příjmení, rodné číslo, kontaktní adresa, telefonní číslo/e-mail a číslo občanského průkazu ţadatele, jméno, které má být na platební kartě uvedeno, poţadovaný typ karty, výše limitu (pro výběry z bankomatu, pro platby u obchodníků, pro internetové platby), a další volitelné parametry (např. pojištění k platební kartě apod.).54 Při ţádosti o kreditní kartu poţadují banky obvykle navíc doklad o příjmu, resp. doloţení určité výše měsíční mzdy, jelikoţ tato karta souvisí s čerpáním jejich finančních prostředků formou úvěru (kreditní karta však není propojena s běţným účtem). Na základě dokladu o příjmu tak mají banky větší jistotu, ţe jim jejich peníze budou vráceny zpět.
53
Srov. iDnes.cz. Jak si vybrat platební kartu [online]. 25.10.2000 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW:
. 54 Srov. Fio banka. Smlouva o vydání platební karty [online]. [cit. 2013-01-27]. Dostupné z WWW: <www.fio.cz/docs/cz/S_karta_vydani.pdf>.
24
Pokud klient ţádá o vydání platební karty na pobočce banky, musí předloţit občanský průkaz, případně jiný doklad totoţnosti, ostatní informace jsou získávány ústně v rámci rozhovoru klienta a pracovníka banky. Při vlastní ţádosti zasílané poštou a ţádosti prostřednictvím internetového bankovnictví vyplňuje všechny údaje sám ţadatel, přičemţ potvrzuje, ţe se seznámil s podmínkami souvisejícími s vydáním platební karty a ţe s nimi souhlasí, a zavazuje se, ţe vyplněné osobní údaje jsou pravdivé. Na ţádné ţádosti samozřejmě nesmí chybět podpis ţadatele (u internetového bankovnictví bývá nahrazen heslem klienta, unikátním kódem zaslaným formou SMS, příp. kombinací obojího). Tabulka 2. Vydané karty statistické údaje za rok 2012 Vydané karty
Celkem
Vydané karty
Celkem
Debetní karty
7 636 852
Celkem
10 172 883
Kreditní karty
2 269 397
Z toho mezinárodní
9 852 588
Charge karty
266 631
Z toho tuzemské
320 295
Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2012.pdf, vlastní zpracování Podmínky pro sjednání platební karty u osob mladších 18 let Většina bank nabízí své sluţby i osobám, které ještě nedovršili 18 let. Jedná se o různá dětská, junior či studentská konta, které jsou spojena i s vydáním platební karty. Vydání karty je však závislé na věku, banky je zpravidla poskytují platební (debetní) karty od 8 let věku dítěte. Ţádost o sjednání dětského, junior či studentského konta (do 18 let věku dítěte) podává a podepisuje zákonný zástupce dítěte/mladistvého (případně soudem ustanovený opatrovník nebo poručník), který je také oprávněn s prostředky na účtu nakládat.55 Při ţádosti musí zákonný zástupce, příp. soudem ustanovený opatrovník nebo poručník předloţit svůj průkaz totoţnosti a rodný list dítěte, příp. soudní rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem či poručníkem. 55
Srov. Komerční banka. Podmínky k dětskému kontu [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: .
25
3.2 Nabídka produktů spojených s vydáním platební karty Spolu s vydáním platební karty nabízejí banky obvykle i doplňkové produkty. Ty si klient můţe, ale nemusí objednat, záleţí na jeho rozhodnutí. Případně má moţnost si produkt objednat kdykoliv později. Mezi produkty spojené s vydáním platební karty obvykle patří: - internetové bankovnictví, - pojištění zneuţití (ztráty/krádeţe) platební karty, - cestovní pojištění - výběr designu karty. Internetové bankovnictví Internetové bankovnictví se zpravidla sjednává společně se zaloţením běţného účtu a vydáváním debetní platební karty. Jedná se o kanál elektronického bankovnictví, který umoţňuje klientovi přístup k účtům a dalším ostatním bankovním produktům z pohodlí domova, bez nutnosti navštívení pobočky banky. Stačí mít pouze připojení k internetu. V dnešní moderní době je internetové bankovnictví vyuţíváno opravdu hojně. Prostřednictvím internetového bankovnictví má klient časově neomezený přístup ke svým financím (24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce), sluţba je dostupná z celého světa, obsluha jednoduchá. Pokud jde o platební karty, na základě internetového bankovnictví má klient k dispozici: - přehled smlouvy o vydání platební karty, - přehled sjednaného pojištění včetně moţnosti aktivace dalších typů pojištění, - přehled provedených transakcí platební kartou včetně informací o účetním a disponibilním zůstatku, - detailní přehled parametrů, nastavení a změn (klient si můţe změnit limity pro výběry z bankomatu, platby na internetu, někdy dokonce i PIN k platební kartě apod.), - moţnost blokovat platební kartu (v případě ztráty či odcizení).56
56
Srov. mBank. Internetové bankovnictví [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: .
26
Smartbanking Dnešní doba sebou přináší potřebu zrychlení přenosu dat a díky rozvoji mobilních aplikací se stalo velmi populární bankovnictví obsluhované prostřednictvím mobilního telefonu. Způsob placení prostřednictví mobilního telefonu je moţné pouze s chytrými telefony prostřednictví aplikací. V ČR k zabezpečení smartbankingu vyuţívá kaţdá banka trochu jiná opatření, např. Fio banka zajišťuje bezpečnost loginem, heslem a PIN, které si klient volí v internetbankingu. Pomocí PIN se potvrzují zadané transakce. A unikátní číslo telefonu slouţí jako další bezpečnostní prvek. Při ztrátě telefonu je moţno v internetbankingu aplikaci deaktivovat. UniCredit Bank zabezpečuje aplikaci pomocí časově omezeného kódu, který se autorizuje při hlášení do aplikace a odesílání zadaných transakcí tzv. mtokenu. U Citibank se přistupuje k účtům pomocí sms klíče, který je prostřednictvím SSL protokolu57 doručen na mobilní telefon. ČSOB vyuţívá pro zabezpečení chytrého bankovnictví osobní PIN klienta a SMS klíč, vše je šifrované. Česká spořitelna vyuţívá také šifrovanou komunikaci a kaţdý zadaný poţadavek je autentizovaný58. Nevyuţívá autorizační sms zprávy, ale kaţdý klient má definované denní a měsíční limity. Smartbankingu banky věnují značnou pozornost bezpečnostním opatřením, ale zodpovědnost za bezpečnost je především na klientovi, který musí dbát a dodrţovat veškerá bezpečností opatření.59 Pojištění zneužití platební karty Pojištění zneuţití karty představuje ochranu kreditní či debetní karty klienta před ztrátou či krádeţí. Tento produkt bývá nazýván různě (pojištění zneuţití karty, pojištěním platební karty, pojištění proti ztrátě/krádeţi, pojištění karty a osobních věcí), vţdy ale zahrnuje pojištění platební karty kryjící její ztrátu či krádeţ. Někdy se vztahuje pouze na území ČR, někdy chrání platební karty i proti ztrátě či odcizení v cizině. V rámci pojištění zneuţití platební karty pak některé banky nabízejí širší rozsah pojistného krytí neţ jen pojištění ztráty či krádeţe karty. Nabízejí pojištění týkající se také osobních věcí (peněţenky, dokladů, tašky, klíčů, někdy také fotoaparátu, dioptrických brýlí, průkazu a kuponu MHD apod.), které byly společně s platební kartou odcizeny, nebo pojištění vztahující se na transakce, které byly neoprávněně provedeny odcizenou/ztracenou platební kartou 57
Poskytuje zabezpečení komunikace pomocí šifrování a autentizace komunikujících stran. Je to šifrovaná komunikace mezi serverem a klientem. 58 Ověření identity subjektu, kde po autentizaci obvykle následuje autorizace. 59 Srov. PEŠKOVÁ, Šárka. Bezpečnost na prvním místě. DůmFinancí.cz: Rubriky [online]. 2013 [cit. 2013-0306]. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/clanky/4486-bezpecnost-na-prvnim-miste/.
27
prostřednictvím internetové transakce či s pouţitím PIN, případně všechny uvedené varianty (nabízí např. Komerční banka, Česká spořitelna). Komerční banka dokonce poskytuje pojistné krytí a pojišťuje všechny platební karty na jméno klienta, tedy platební karty vydané klientovi i jinými bankami na území ČR.60 Sjednané pojištění zneuţití platební karty (obecně) je platné po celou dobu platnosti platební karty, příp. do jeho zrušení. Cestovní pojištění Cestovní pojištění nabízí ochranu zdraví včetně zdraví rodiny. Pojištění je obvykle, stejně jako u pojištění zneuţití platební karty, platné po celou dobu platnosti karty, přičemţ počet zahraničních cest není omezen. Omezena však bývá zpravidla maximální délka jednoho pobytu v zahraničí. Např. u cestovního pojištění „Rodinné Gold“, které nabízí banky, nesmí délka jednoho pobytu v zahraničí přesáhnout 60 kalendářních dnů, u cestovního pojištění „Osobní“ a „Rodinné Classic“ 45 kalendářních dnů.61 Mezi pojištěná rizika patří nejčastěji léčebné výlohy v zahraničí a asistenční sluţby, úmrtí nebo trvalá invalidita v důsledku úrazu, odpovědnost za škodu, pojištění zavazadel a věcí osobní potřeby, právní pomoc a kauce pro případ dopraví nehody v zahraničí. Rozsah cestovního pojištění si nastavuje klient sám, poplatky za toto pojištění se odvíjejí dle limitů pojistného plnění. Výběr designu karty Platební karta se stala nedílnou součástí našeho ţivota a i ona začíná podléhat módním trendům. Vydavatelé karet na tento trend zareagovali vydáváním platebních karet, které je moţno vnímat i jako módní doplněk. V ČR je moţno si na image karty dát jakýkoliv obrázek, nejrozšířenější jsou obrázky zvířat, známá města, květiny nebo sportovci. Motiv na platební kartě nesmí porušovat autorská práva, proto bývají zamítány poţadavky na designe se slavnou osobností, hudební skupinou či kreslenou postavičkou. V ţádném případě nesmí karta obsahovat ţádný motiv zobrazující reklamu. V roce 2011 přišla KB a RB s kartou, která má v sobě zabudovaný i ekologický prvek. Za kaţdou vydanou kartu poprvé pouţitou a za kaţdých 10 000 utracených korun měsíčně, vysadí strom. V současné době není moţno vyrábět karty z ekologického materiálu, z důvodu vysokých nákladů na výrobu. Ve světě existují karty vyrobené z biologicky odbouratelných materiálů. 60
Srov. Komerční banka. Pojištění platebních karet Merlin [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: . 61 Srov. mBank. Pojištění platebních karet – Cestovní pojištění [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: .
28
Coţ znamená, ţe je moţné kartu nechat rozloţit v kompostu. Ne všechny součásti karty jsou nahradit ekologickým materiálem, jako je např. čip a magnetický prouţek. Je moţné vytvořit i kartu s vůní. Lidé v ČR jsou konzervativní oproti ostatním zemím. Např. V Turecku si lidé mohou pořídit kartu se zrcátkem, Itálie se můţe pochlubit kartou, kterou navrhl Robert Cavalli, která je pokryta imitací kůţe. Ve Velké Británii je za kaţdou platbu speciální kartou 0,5% z hodnoty transakce putuje na projekty zlepšující ţivotní prostředí.62
3.3 Doručení platební karty Platební kartu si můţe nechat klient doručit na pobočku příslušné banky nebo domů. Stejná moţnost platí pro distribuci PIN kódu k platební kartě. Způsob doručení platební karty a PIN kódu se obvykle vyplňuje spolu s ţádostí o vydání platební karty, některé banky umoţňují vydat kartu okamţitě při zaloţení účtu, případně zaslat kartu do zahraničí. Lhůta pro doručení bývá vymezena na 30 dní. Pokud je platební karta zasílána poštou domů, je určena výhradně do vlastních rukou, coţ zamezuje jejímu zneuţití. V případě karty vydané majiteli účtu mladšímu 15 let, který nevlastní občanský průkaz, je karta zasílána na zasílací adresu jeho zákonného zástupce. Platební karta a PIN kód jsou většinou posílány zvlášť, obvykle v rozestupu jednoho aţ dvou týdnů. Při nevyzvednutí karty či kódu zaslaného poštou do vlastních rukou během vymezené lhůty je zásilka uloţena po určitou dobu na pobočce banky. Pokud ani v této době nedojde k převzetí platební karty, bývá karta zrušena a obálka s PIN kódem znehodnocena.63 V případě, ţe byla platební karta či PIN kód doručeny v poškozené obálce, měl by drţitel tuto skutečnost bance písemně oznámit (některé banky mají pro tuto skutečnost připraveny formuláře), aby nedošlo ke zneuţití třetí stranou. Pokud tak drţitel učiní, banka je povinna danou kartu/obálku s PIN kódem znehodnotit a vydat klientovi novou platební kartu a nový PIN kód. Drţitel je po získání platební karty povinen ji podepsat na podpisovém prouţku a poté do určené lhůty aktivovat. Platná bývá platební karta do data, které je na ní uvedeno, tzn. do posledního dne uvedeného měsíce, včetně tohoto dne. 62
Srov. HRUŠKOVÁ, Monika. Podívejte se: Platební karty se zrcátkem nebo z kůţe. IDnes.cz: Finance:Finanční rádce [online]. 9.5.2011, s. 1 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/podivejtese-platebni-karty-se-zrcatkem-nebo-z-kuze-fxt-/viteze.aspx?c=A110506_114445_viteze_hru. 63 Srov. Československá obchodní banka. Podmínky pro platební karty [online]. [cit. 2013-02-10]. Dostupné z WWW: .
29
4. Bezpečnost V následující kapitole se budu zabývat bezpečností platebních karet, která i v současné době je velmi komplikovaná. Drţitel karty se můţe chránit několika způsoby např. pečlivou úschovou karty a udrţení v tajnosti kódu – pinu. Pouţití karty je vázáno na řadu bezpečnostních podmínek: bezpečnostní kódy nahrané na kartě tzn. pin, kontrola podpisu, je zde celá řada bezpečnostních znaků, které jsou technickým vývojem zdokonalovány. Ochranná opatření musí být neustále zlepšována v důsledku rychlého pokroku a vývoje technologií. V současné době je bezpečnost na velmi dobré úrovni díky čipové technologii, která je velmi obtíţná, časově náročná a nákladná na napodobení.64 Poţadavky vydavatelů platebních karet na bezpečnost je moţno rozdělit do těchto skupin: -
Výběr vhodných klientů
-
Nenapodobitelnost platebních prostředků
-
Ověření totoţnosti drţitele karty (metody pro ověření totoţnosti klienta jsou zaloţeny na třech principech tj. heslo, pro identifikaci čipová karta a fyziologie klienta, jeho biometrické prvky)
-
Ověření oprávněnosti obchodníka místa kartu přijmout65
4.1 Zásady bezpečného užívání platební karty Pro bezpečné uţívání platební karty je nutné dodrţovat určité bezpečnostní zásady, které sníţí rizika plynoucí z nesprávného vyuţívání platební karty. Platební karta je nepřenosná. Pouze drţitel karty je oprávněn provést transakci kartou. Při převzetí karty je nutné kartu podepsat na podpisovém prouţku a pečlivě jí uschovat. Dalším bezpečnostním prvkem je číselný kód PIN. Pro zabránění moţnému zneuţití karty je důleţité PIN nikam nezapisovat neuschovávat jej zároveň s kartou a při zadávání PIN v bankomatech, platebních terminálech je nutné dbát na skrytost PIN, aby jej nemohl nikdo zneuţít. Při výběru z bankomatu je nutné řídit se pouze pokyny na obrazovce, a pokud bankomat kartu nevrátí, je nutné ji ihned zablokovat. Při platbě kartou je nutné zkontrolovat prodejní doklad, zda údaje na dokladu odpovídají skutečnosti. Klient má právo, aby byla transakce provedena pod jeho kontrolou. Obchodník, který přímá platební karty není oprávněn určovat minimální nebo naopak maximální výši transakce. 64
Srov. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky., Praha: BIVŠ, 2005, s. 33. 65 Srov. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet., Praha: Grada, 2003, s. 224.
30
Zadrţení platební karty u obchodníka je moţné pouze na pokyn autorizačního centra a klient musí dbát na to, aby obchodník zadrţenou kartu znehodnotil jejím podélným přetrţením. Maximální obezřetnost je důleţité dodrţovat při poštovní či telefonické objednávce a zejména při platbě přes internet. Pokud si klient není jist důvěryhodností obchodníka je vhodné vyuţít jiný způsob provedení transakce. K platbám přes internet se často vyuţívá tzv. kód CVC2, který zvyšuje bezpečnost platební karty při platbách přes internet. Klient by měl kontrolovat výpisy z účtu a v případě jakýchkoliv nesrovnalostí by se měl obrátit na pracovníka banky a prověřit či reklamovat transakci.66
4.2 Technické členění podvodů Podle informací Sdruţení pro bankovní karty bylo na konci roku 2011 v ČR v oběhu přes 10,6 milionu platební karet. S rostoucím počtem platebních karet se zvyšují obavy jejich drţitelů o jejich zneuţití.67 Pro banky je prioritou bezpečnost klientů, proto se snaţí přicházet s novými bezpečnostními prvky a technologiemi, které sniţují a eliminují moţnost zneuţití karty. Pouţívání platební karet musí být vyuţíváno při dodrţování několika základních pravidel, které mohou případnému zneuţití předejít. Nejčastější moţnosti ohroţení bezpečnosti platebních karet se věnuji v následující kapitole. Skimming Skimming označuje podvodné jednání, při kterém padělatel platebních karet zkopíruje údaje z magnetického prouţku či čipu karty bez vědomí drţitele karty. Tyto údaje padělatel nahraje na novou platební kartu. Nejčastěji ke kopírování platebních karet dochází u bankomatů, kde padělatelé prostřednictvím kopírovacího zařízení zkopírují data. Dále u obchodníků, kde před vrácením karty klientovi zkopíruje obchodník data. Skimmingovací zařízení se skládá z části načítání dat z platební karty vloţené do bankomatu a z části umoţňující získat číselný PIN kód. Prostřednictvím takto získaných údajů je umoţněno nelegální kopírování údajů z platební karty a jejího dalšího vyuţití.68 Prostřednictvím grafu č. 1 ukazuji statistické zpracování z roku 2005 aţ 2012, jak bylo v České republice zmapováno zneuţívané u pachatelů pouţívání skimmingu. 66
Srov. Raiffeisen Bank: Banka inspirovaná klienty. Osobní finance: Bezpečnostní zásady [online]. 2008-2012 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: http://www.rb.cz/osobni-finance/kreditni-karty/doplnkoveinformace/bezpecnostni-zasady-karet/. 67 Srov. JIRKŮVOVÁ, Margita, Rodinné listy: Otázky platebního styku. Praha: JUDr. Karel Havlíček, 2013, 68 Srov. Policie ČR: ÚOOZ SKPV. Útvary policie ČR: SKIMMING [online]. 2010 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx.
31
Graf č. 1. Skimming statistické zpracování od roku 2005 do roku 2012
Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx, vlastní zpracování. Phishing U phishingu dochází ke zneuţití emailové pošty a neznalosti klientů bank. Phishing je zaloţen na manipulaci s lidmi. Podvodníci zasílají hromadné emaily klientům finančních institucí. Emaily i formuláře, které jsou vytvořeny, vypadají na první pohled jako oficiální zprávy a stránky banky. Phishingová zpráva můţe vypadat jako informace o neprovedené platbě, výzva k aktualizaci osobních údajů nebo výzkum klientské spokojenosti. Cílem phishingu je získat klientská čísla a hesla. Ochranou klientů je pouze nereagování na zaslaný potvrzovací email, protoţe banka či karetní asociace nikdy nepoţadují potvrzení bezpečnostních údajů prostřednictvím emailu. První phishingový email se objevil v roce 2006 klientům CitiBank. V roce 2008 byl phishing pouţit u klientů České spořitelny.69 Existuje i forma phishingu, která je provozována přes telefon Vishing a další formou je Pharming jehoţ cílem je přesměrování z oficiálních stránek bank na podvodné webové stránky. Podstata spočívá v tom, ţe klient zadá ve svém internetovém prohlíţeči nějakou adresu, ale k jejímu překladu nedojde. Spojení s bankou je přesměrováno na jiný kanál, jehoţ www stránky jsou podobné oficiálním stránkám klientovi banky. Díky přihlášení klienta ke komunikaci s bankou získají podvodníci citlivé údaje o klientově účtu. Další moţností podvodníka je napadnout jednotlivé počítače. Pharming se ke klientovi do pc můţe dostat jako trojský kůň, můţe být zaslán v příloze emailu nebo být staţen. Nejlepší obranou proti pharmingu je kvalitní software, kvalitní antivirový program a silný firewall apod. Důleţitá je i samotná práce klienta s PC a 69
Srov. Česká spořitelna. Phishing: Stručně o phishingu [online]. 2008 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/faq_ie_10.xml.
32
jeho obezřetnost ve stahování neznámých aplikací či otevírání odkazů v emailech. Další riziko je spoofing, který není v ČR dosud rozšířen. Podstata podvodu spočívá v napadání sítě a vydávání za někoho jiného. Je to tzn. „osahávání“ servu nebo lokální sítě, můţou být za určitých podmínek zjištěna citlivá data a následně zneuţita. Z „moderních“ způsobů podvodu je trashing tzn. vybírání odpadků. Je to zaloţeno na zjišťování citlivých dat (přístupových hesel, zdrojových kódů apod.)70 Trashing Trashing je podvod zaloţený na způsobu zjištění citlivých dat pomocí „vybírání odpadků“, z nichţ je moţné zjistit spoustu informací např. přístupová hesla, zdrojové kódy apod. Obranou proti tomu způsobu podvodu je dbání na řádnou skartaci dokumentů a zabezpečení řádného odvozu a skladování „odpadních informací“ jak ve fyzické, tak i elektronické podobě.71 Libanonská smyčka V dnešní době se Libanonská smyčka vyuţívá pouze ojediněle. Je to způsob, ve kterém se platební karta nedostane do bankomatu a ani zpět. Je to speciální zařízení nainstalováno podvodníkem přímo na bankomat. Podvodník čeká v blízkém okolí, aby postiţenému nabídl pomoct s podmínkou zadání pin. To se však nezdaří a klient odchází bez karty, kterou podvodník následně zneuţije. Dnes jiţ existuje proti tomuto způsobu účinná obrana, kterou banky implementovali na bankomaty v podobě ochranných adaptérů.72 Skrytá kamera Skrytá kamera se vyuţívá často v kombinaci s Libanonskou smyčkou či skimmingem. Pomocí malé kamery podvodník zjišťuje pin. Obranou je pouze skryté zadávání pinu např. zakrytím klávesnice bankomatu rukou. Skrytá kamera můţe být i záznamové zařízení na mobilních telefonech kdy můţe dojít k nahrání čísla karty, doby platnosti, CVCV kódu, podpisu. Osoba,
70
Srov. SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php. 71 Srov. SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php. 72 SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-0206]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php.
33
která stojí poblíţ obchodníka, můţe pomocí mobilního telefonu velice jednoduše tyto informace zaznamenat.73 Dotekové senzory Je to vzácný způsob získávání pinu, spočívá v instalaci senzorů na klávesnici bankomatu. Je moţné ho kombinovat s účelovou krádeţí, přepadením, nebo jiným způsobem jak získat kartu postiţeného. Nejlepší ochranou je správné a obezřetné nakládání s platební kartou.74 Zneužití pomocí internetu V ČR je toto riziko prakticky vyloučeno, protoţe internetové platby se provádějí pomocí 3D Security. Prostřednictvím internetu můţe dojít k přímému i nepřímému zneuţití platební karty, databáze obchodníka, nebo bankovního účtu. Obranou je vyuţívání zabezpečených forem plateb, jako jsou např. kreditní nebo virtuální karty.75 Prostá krádež Je to netriviálnější způsob zneuţití karty. Kdy má zloděj mezi zjištění ztráty a její následnou blokací karty, získat finanční prostředky buď zadání pin, nebo neoprávněnou platbou. Obchodník by měl kontrolovat schodu podpisu na stvrzence a rubu platební karty. Pokud je transakce provede bez identifikace klienta je to neoprávněná transakce. Minimalizovat ztráty lze pojištění proti zneuţití.76
4.3 Druhy rizik Spolu s vývojem platebních karet, především ochranných prvků a moţnosti pouţívání, se rozvíjejí nové způsoby a technologie podvodů. Vydavatele platebních karet, zúčtovací banky musí počítat s těmito riziky, jako jsou: zneuţití karty cizí osobou, zneuţití nedoručené karty, padělky karet.77
73
Srov. SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php. 74 Srov. SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php. 75 Srov. SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php. 76 Srov. SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php. 77 Srov. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006: velká encyklopedie. Praha: Grada, 2006, s. 201.
34
Zneužití karty cizí osobou Odpovědnost za ztráty, které jsou způsobené zneuţitím odcizené karty, nese drţitel. Drţitel musí v případě ztráty informovat svoji banku, která provede tzv. stoplistaci karty. V zemích evropské unie pokud klient nezpůsobil škodu hrubou nedbalostí nebo spoluúčastní na trestném činu je toto riziko omezeno na částku 150 Eur. V roce 2001 zavedla jako první na světě česká eBanka novinku tzv. zamykání karet pomocí sms. Klient pomocí sms můţe zablokovat svou platební kartu a před placením můţe kartu opět odblokovat. V roce 2002 zavedli podobnou ochranu i ostatní banky.78 Zneužití nedoručené karty Většina bank pouţívá k zaslání platební karty poštu, kde v jedné zásilce přijde PIN a v druhé platební karta. Během poštovní přepravy jsou některé z doručovaných karet odcizeny a následně zneuţity. Díky tomu, ţe má platební karta čistý podpisový prouţek, můţe zcizitel vytvořit svůj vlastní vzorový podpis.79 Padělky karet Padělatelství karet je zaloţeno na vysoce specializovaném organizovaném zločinu. Nejvíce je rozšířen mezi kriminálními skupinami zemí jihovýchodní Asie, západní Evropy a bývalé země SSSR. Pro zvýšení bezpečnosti a ztíţení práce padělatelů slouţí ochranné prvky např.: hologram, mikrotext, ceninový tisk a speciální podpisové prouţky citlivé na chemikálie a gumování. Výrazným posunem ve zvyšování ochrany byl vývoj čipových karet s programovatelným mikroprocesorem.80 Platby na dálku Prostřednictvím sluţby Mail/Telephone Order je moţné zaplatit za zboţí, sluţby pomocí telefonu, dopisu, faxu, internetu, mobilního telefonu a vybraných druhů platebních karet. Tyto platby je moţné provést, aniţ by byla nutná fyzická přítomnost karty. Číslo karty a datum expirace jsou sdělovány písemně či ústně, záleţí na formě, kterou je realizována transakce. Jelikoţ je platba na dálku neautorizována tak banka při ztrátě nahrazuje finanční ztrátu od 150 euro.81
78
Srov. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006: velká encyklopedie. Praha: Grada, 2006, s. 201. Srov. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006: velká encyklopedie. Praha: Grada, 2006, s. 201. 80 Srov. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006: velká encyklopedie. Praha: Grada, 2006, s. 201. 81 Srov. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006: velká encyklopedie. Praha: Grada, 2006, s. 202. 79
35
5. Vlastní výzkum Pro svůj výzkum jsem si zvolil kvantitativní výzkumné strategie s vyuţitím dotazníků a to z důvodu rychlé analýzy dat, nezávislosti výsledků a moţnosti většího zobecněním oproti jiným metodám. Pomocí této výzkumné strategie a správného vydefinování otázky, jsem se snaţil naplnit záměr mé bakalářské práce. Správné vydefinování tématu pro výzkumné šetření je vţdy tím nejobtíţnějším. Hledal jsem téma, které by bylo úzce propojeno s mým studijním zaměřením. Chtěl jsem, aby bylo přínosem nejen pro profesionály, ale i pro spotřebitele. I já sám jsem klientem banky a vlastním platební kartu. Co se váţe k platební kartě, jak s ní zacházet, co mi přináší, jsem často ani nepřemýšlel. Přitom po jejím vstupu na trh se velmi rychle stává hlavním prostředkem směny. Výsledkem výzkumu měly být objektivní informace. Prostřednictvím, kterých jsem chtěl zjistit jaké je povědomí o moţnostech vyuţívání platební karty a tím zmapovat základní problematiku spojenou s vyuţíváním platebních karet.
5.1 Hlavní otázka a charakteristika výzkumné strategie Téměř kaţdý dospělý v dnešní době je vlastníkem alespoň jedné platební karty. Zamýšlím se nad tím, zda současný trend, jenţ je spatřován v poklesu zájmu o některé druhy platebních karet přetrvává a v jakém rozsahu jsou současné platební karty na trhu uţivateli vyuţívány. Poloţil jsem si základní otázku, zda lidé v současné době vyuţívají pro platební transakce platební kartu nebo hotovost. Ve svém výzkumu jsem pracoval s deskriptivní82 hypotézou. Teoretická část je zaměřena na obecné informace o platebních kartách, bezpečnostních prvkách, ale i o rizikách vyuţívání platební karty. Teoretická část se stala podkladem pro formulování výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka jsem zvolil následovně: „Vyuţívají lidé v současné době k platbám častěji platební kartu neţ hotovost?“ Odpověď na hlavní výzkumnou otázku jsem se snaţil najít prostřednictvím dílčích výzkumných otázek, které mi samotným rozborem pomohly najít odpověď.
82
Je to popisná hypotéza, která se snaţí popsat daný jev.
36
Zvolil jsem metodu kvantitativního výzkumu, protoţe je z mého pohledu oproti kvalitativnímu výzkumu rychlejší a méně nákladný.83 Kvantitativní výzkum jsem zvolil také pro to, ţe je moţné jej vyjádřit v číselné podobě. Hlavním cílem kvantitativního výzkumu, je na určitém vzorku získat informace o četnosti výskytu určitého jevu, který má reprezentovat cílovou skupinu. Výzkum se provádí metodou dotazování a to např. osobním rozhovorem, dotazníkem, telefonicky či přes internet. Já jsem pro svou práci zvolil metodu dotazování přes internet a osobním oslovením respondentů.84 Dotazník, který jsem ve své práci vyuţil je jednou z metod kvantitativní výzkumné strategie. Dotazník jsem volil i s tím rizikem, ţe jeho návratnost bývá velmi nízká. Spoléhal jsem na sociální sítě a osobní šarm, pomocí nichţ jsem se snaţil oslovit respondenty. Při tvorbě dotazníku jsem si dal za cíl vytvořit ho tak, aby byl pro respondenty zajímavý, ne příliš rozsáhlý a jeho vyplnění nepředstavovala velkou časovou zátěţ. Dotazník jsem strukturoval po stanovení hypotézy. Podkladem pro tvorbu dotazníku mi byla kniha Marketingový výzkum (Miroslav Foret), kde jsem získal poznatky o obecných zásadách pro tvorbu dotazníku. Hlavní zásadu, kterou jsem se snaţil neopomenout co nejjednoznačnější a srozumitelnou formulaci otázek. Při tvorbě dotazníku jsem se zabýval tím, jaké typy otázek zvolit. Převáţně jsem vyuţil zavřené otázky. Uzavřené otázky jsou nejčastějším druhem otázek ve výzkumném šetření, i já jsem je ve svém dotazníkovém šetření vyuţil. V zavřených otázkám jsem respondentovi nabízel odpovědi a on musel zvolit z nabízené škály.85 Otázky respondentům jsem volil tak, aby některé pouze dokreslovaly stěţejní výzkumnou otázku. Základní otázku dotazníku jsem formuloval takto: „Kolik procent ze všech Vámi uskutečněných plateb připadá na platbu kartou?“. Tato otázka byla zaměřena na objektivní zjištění, které je proto to téma aktuální. Statistiky nám uvádí počty platbami kartou a výběry z bankomatů. Nikde se, ale nemůţe dozvědět, jaký počet plateb v hotovosti či kartou připadá na jednoho klienta. Další otázky jsem zaměřil na jednotlivé postoje respondentů, které odráţely jejich osobní zkušenost. Jsou formovány na základě osobnostních předpokladů a zkušeností, které se v průběhu ţivota mohou měnit. Znalosti postoje respondentů (klientů bank) jsem chtěl zjistit
83
Srov. FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003, s. 16. Srov. FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003, s. 32. 85 Srov. FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003, s. 35-37. 84
37
jejich zdroje a motivy, které je vedou k vyuţívání, nebo nevyuţívání platební karty jsem chtěl zjistit pomocí otázek: „Kolik procent ze všech Vámi uskutečněných plateb připadá na platbu kartou?“, „Pokud vlastníte bezkontaktní platební kartu a situace to dovolí, platíte bezkontaktně?“.
5.2 Popis průběhu sběru dat a jejich zpracování Dotazníkové šetření jsem provedl dvěma způsoby. Zvolil jsem metodu náhodného běţného osobního
oslovení
respondentů
v kontrastu
s vyuţitím
současných
IT
technologií
prostřednictvím sociálních sítí. Dotazník jsem zadal na internetový portál www.vyplnto.cz. Tento internetový portál nabízí zprostředkování dotazníkové sluţby pro laickou i odbornou veřejnost. Prostřednictvím přednastaveného formuláře na tomto portálu jsem zadal své dotazníkové otázky s variantami odpovědí. Odkaz jsem sdílel přes sociální sítě. Dotazník byl na uvedeném portálu vyvěšen v rozsahu 14 dnů (od 1. 10. 2012 do 14. 10. 2012). Po sejmutí z vyplňto.cz mi agentura během října 2012 zaslala zpracované výsledky zadaného dotazníku. Všechny podklady zaslané agenturou jsou k dispozici na pevném disku v notebooku (osobním archivu). V listopadu 2012 jsem se osobně věnoval vyplňování dotazníku na ulici. Oslovil jsem náhodně procházející respondenty. Osobní dotazování jsem prováděl v Praze, kde jsem vyuţil obchodního centra Letňany, stanici metra Letňany a Kobylisy, na Václavském náměstí. Výběr respondentů byl zcela náhodný, zpravidla kdo byl ochoten se mnou mluvit. Získaná dat z této formy dotazníkového šetření jsem ručně zpracoval a přenesl do excelové tabulky, která mi pomohla vytvořit grafické znázornění získaných údajů. Ruční zpracování dotazníků s ohledem na počet získaných, nebylo časově náročné. Musel jsem k této formě přistoupit, neboť jsem neměl k dispozici počítačový program. Při zpracování dat jsem si uvědomil, ţe jsem získal i údaje, které svou povahou překračují zaměření mé práce. Vyuţil jsem moţnosti oslovit respondenty a jejich ochotu odpovídat, neboť jiţ nemusím mít příleţitost takový rozsah údajů získat. Pro samotné zpracování bakalářské práce jsem vyuţil pouze část získaných údajů, které přímo směřují k záměrům mé práce. Ostatní údaje mi dobře doplnili a dokreslili situaci na poli platebních karet a budu se jimi moci zabývat v některých dalších pracích. Některé otázky z dotazníkového šetření jsem poloţil především pro zvýšení atraktivity dotazníkového šetření, ale ve své práci jsem se jimi přímo nezabýval. Vyuţil jsem je pouze pro získání určitého sofistikovaného pohledu. 38
Celkem jsem ke zpracování měl 208 dotazníků. Z toho jich bylo 105 z portálu www.vyplňto.cz a 103 osloveno osobním kontaktem. Relevantně vyplněných jich bylo 200. Vyřazeno bylo 8 dotazníků, neboť respondenti nevyuţívali ţádným způsobem platební kartu a nebyli proto zařazeni do vyhodnocení. Pro zpracování získaných údajů jsem vyuţil metodu soustředěných tabulek, které jsem vytvořil v excelovém souboru svého počítače. Výpočtem aritmetického průměru z údajů uspořádaných do tabulky jsem získal údaj o četnosti. Všechny získané údaje z dotazníků jsem zaloţil do svého osobního archivu. Pro zpracování BP jsem pouţil program Microsoft Office Word 2010 a Microsoft Office Exel 2010, kde jsem vyuţil funkce pro tvorbu tabulek a grafů. Dotazníky jsem vyhodnotil a zpracoval v lednu 2013.
5.2.1 Výběr zkoumaného vzorku Zvolil jsem kvantitativní přístup, který je zaloţen na jasně definovaném postupu, jak příslušný soubor sestavit. Výběr zkoumaného vzorku byl jednoznačně ovlivněn umístěním na portálu www.vyplnto.cz, předpokládám, ţe respondenti byli především příslušníky mladší a střední generace, které mají přístup na internet a umějí se na něm více orientovat neţ generace starší. Dotazníkové šetření „v ulici“ bylo ovlivněno mým úsudkem náhodného výběru i klimatickými podmínkami. V úvodu dotazníku jsem vysvětlil účel a záměr dotazníkového šetření. Při výběru respondentů jsem měl snahu získat co nejširší vzorek, snaţil jsem se o náhodný výběr. U části respondentů, které jsem oslovoval osobně jsem se setkal s pochopením, ale ne s moc velkým zájmem o spolupráci. Oproti respondentům oslovených přes sociální sítě, kteří byli sdílnější. Tento způsob byl rychlejší při získávání respondentů.
5.2.2 Rizika výzkumu Vhodná volba metod, technik a závěrečná interpretace je důleţitá z pohledu validity86 výzkumu. Snaţil jsem se, aby validita nebyla ovlivněna, ale rizik jsem si vědom: např. malá variabilita poloţených otázek v dotazníkovém šetření. Určité riziko je i vystavení dotazníku na portálu vyplnto.cz, který je přístupný pouze uţivatelům internetu a těm, kteří mají zájem podílet se na výzkumných šetřeních, coţ můţe být i důvodem ke zkreslení, právě pro ochotu
86
Je to, to co je moţné vyjádřit obsahově či pomocí míry.
39
spolupracovat. Při osobním sběru dat jsem byl ovlivněn i vlastními postoji při komunikaci s náhodně vybranými respondenty. Další riziko spatřuji ve volbě kvantitativní výzkumné strategie, která se soustřeďuje na popis předem definovaných otázek, které mohli respondenti nesprávně uvést v důsledku své nepozornosti či laxního přístupu. Riziko vidím hlavně v oslovených respondentech pomocí sociální sítě, kde nemohla být zpětná kontrola toho, zda respondenti odpovídají dle skutečnosti. U osobní formy dotazování vidím riziko v nesdílnosti respondentů a v časové náročnosti.
5.3 Interpretace získaných poznatků V České republice dochází k obdobnému fenoménu, jako v celé Evropě. Koupě schopnost obyvatel se zvyšuje především ve formě spotřebitelských výdajů a společnost je víceméně vnímána jako konzumní. Paradoxně s expandováním masové spotřeby se mění ţivot lidí a společnosti. Rozšiřují se prostředky mezi osobní komunikace a lidé se izolují. Česká společnost, tak do jisté míry vstoupila do ráje spotřeby. I jí se dotkly formy nových médií a s tím vyuţívání platebních karet. V této kapitole jsem se snaţil zpracovat získané údaje, tak abych získal obraz o vyuţívání platební karty klientem banky. Zajímal jsem se pro dokreslení celé situace rozsahem a formou jejího vyuţívání. Zjišťoval jsem, zda nastupující trend sniţování plateb v hotovosti je i v běţné populaci přítomný. Graf č. 2 ukazuje věkové rozmezí respondentů. Při porovnání struktury věku respondentů z vyplňto.cz a osobního sběru vyplývá, ţe internetový portál vyplnilo více mladých lidí mezi 15 aţ 29 rokem, kdy jejich podíl na informacích byl 67,5% (135). V obou formách šetření byla tato věková hranice nejvíce zastoupena, na internetovém portálu vyplnto.cz 40% (80), v osobním sběru dat to bylo 27,5% (55). Nejméně zastoupené v obou formách byla věkové kategorie respondentů 50 aţ 69let z portálu vyplňoto.cz byla 1% (2), při osobním sběru 5% (10). Podíl respondentů ve středním věku byl v obou případech vyrovnaný. Věk 30 aţ 49let vyplnilo prostřednictvím vyplňto.cz 9% (18) a při osobním sběru 17,5% (35). Lze říci, ţe platební karta je vyuţívána téměř všemi respondenty bez ohledu na věk. A nelze jednoznačně říci, ţe by některá věková kategorie pouţívání platebních karet odmítala.
40
Graf č. 2 Věkové kategorie
Zdroj: vlastní výzkum Na trhu je několik druhů platebních karet, které bankovní ústavy vydávají. V teoretické části jsem je přiblíţil a prostřednictvím dotazníku jsem zjistil, coţ znázorňuje graf č. 3, jaký je počet platebních karet vlastněných respondentem. Z celkového mnoţství 200 respondentů jich 100 (50%) prostřednictvím vyplnto.cz odpovědělo, ţe jednu platební kartu vlastní 32,5%, dvě platební karty 15,5% a tři platební karty 2%. Při osobním sběru bylo o něco vyšší procento, vyuţívání jedné platební karty tu vyuţívalo 37,5%, oproti tomu o polovinu méně respondentů uvedlo, ţe vyuţívá dvě platební karty 7,5%, tři platební karty 4% a čtyři platební karty 1%. Graf č. 3 Počet platebních karet vlastněných respondentem
Zdroj: vlastní výzkum 41
Banky vývojem nových technologií mají snahu zvýšit komfort při vyuţívání platebních karet svým klientům. Dosud není relevantní výzkum na to, zda klient po své bance ţádá bezkontaktní platbu a pokud ji vlastní, zda s ní umí nakládat a vyuţívá ji v plném rozsahu. Bezkontaktní platební karta je zpravidla vyuţívána při platebních operacích do výše 500 Kč. Graf č. 4 znázorňuje kolik respondentů je drţitelem bezkontaktní karty. Z celkového mnoţství 200 respondentů (50%) jich prostřednictvím vyplňto.cz odpovědělo: Ano 8% (16), Ne 35,5% (71) a Nevím 6.5% (13). Při osobním sběru vyuţívalo bezkontaktní platební kartu z 50%, pouze 5% (10), nevyuţívalo 27,5% (55) a překvapivé bylo zjištění, ţe 17,5% (35) nevědělo, zda mají či nemají bezkontaktní platební kartu. Zamyslel jsem se nad rozdílem mezi odpověďmi prostřednictvím vyplňto.cz a osobním sběrem, proč respondenti o vlastnictví platební karty měli tak diametrálně odlišnou znalost. Domnívám se, ţe respondenti vyplňující dotazník na vyplnto.cz si našli potřebné informaci na internetu, nebo se více orientují v nových technologiích. Tato skutečnost by stála za úvahu rozvést v některé z dalších prací. Pokud jsem s respondenty hovořil osobně, sám jsem byl překvapen, jaká je jejich malá informovanost o bezkontaktní platební kartě. Pokud respondenti věděli, ţe vlastní bezkontaktní platební kartu zajímal jsem se, zda ji také vyuţívají. Z celkového počtu respondentů 26 respondentů 50% prostřednictví vyplnto.cz odpovědělo, ţe Ano 34,4% a Ne 15,6. Při osobním sběru všichni dotázaní respondenti, kteří vlastní bezkontaktní platební kartu ji také vyuţívali tj. 50%. Potvrzuje to moji domněnku, ţe při osobním kontaktu respondenti, pokud měli znalost bezkontaktní karty, tak ji v plném rozsahu vyuţívali.
42
Graf č. 4 Bezkontaktní platební karty
Zdroj: vlastní výzkum Vlastnictví platební karty uţivateli umoţňuje provádět spotřební transakce bez vlastnictví hotovosti. V minulosti měli klienti bank peníze na svých účtech a preferovali platbu v hotovosti a vybírali si v bankách. Tento poměr se rozšířením platebních karet změnil. Coţ dokládá další část mého výzkumu, která byla zaměřena na skutečné vyuţívání platební karty oproti hotovosti. Graf č. 5 znázorňuje, z kolika procent uskutečněných plateb respondentem připadá na platbu kartou. Z celkového 200 respondentů při celkovém vyhodnocení vyplývá, ţe respondenti odpovídající prostřednictvím vyplnto.cz do jisté míry vyuţívají platební kartu při platbách rovnoměrněji. Nedá se říci, ţe by převaţovala některá skupina ve vyuţití platební karty. Oproti tomu v osobním sběru mě překvapilo, ţe čtyřicet respondentů vyuţívá platební kartu pouze v rozsahu 11% aţ 30% ze všech uskutečněných plateb. Jinak se dá říci, ţe rozsah vyuţívání platební karty byl v obou formách dotazníkového šetření stejně zastoupen. (Tj. 50% (100) respondentů prostřednictvím vyplnto.cz odpovědělo, ţe 0-10 %: 10% (20), 11-30%: 10,5% (21), 31-50%: 10,5% (21), 51-75%: 11,5% (23) a 76-100%: 7,5% (15). Při osobním sběru dat odpověděli respondenti, ţe vyuţívají platební kartu pro platby: 0–10 %: 5% (10), 11-30%: 20% (40), 31-50%: 10% (20), 51-75%: 10% (20) a 76-100%: 5% (10)).
43
Graf. č. 5 Rozsah využívaní platební karty při platbách
Zdroj: vlastní výzkum Dále mě zajímalo, z praktického hlediska, zda je karta vyuţívána i pro platby do 100 Kč. Ceny sluţeb i zboţí zpravidla přesahují v dnešní době tuto částku. Ale protoţe jsem předpokládal, ţe oslovuji respondenty, mimo podnikatelský sektor usuzoval jsem, ţe kartu vyuţívají pro běţný ţivot tj. i niţší platby. Z celkového mnoţství 200 respondentů 50% (100) jich prostřednictvím vyplňto.cz odpovědělo, ţe rozhodně ano 6% (12) respondentů, spíše ano 9% (18), spíš ne 23,5% (47) a rozhodně ne 11,5% (23). Při osobním sběru byly zjištěny tyto údaje z 50% (100) respondentů odpovědělo, ţe rozhodně ano 10% (20), spíše ano 2,5% (5), spíše ne 17,5% (35) a rozhodně ne 20% (40). Jak je zřejmé z grafického znázornění z grafu č. 6, respondenti preferují platby kartou nad 100 Kč. Otázkou zůstává, zda za současné ekonomické inflace a vysokým cenám spotřebního zboţí a sluţeb jsou vůbec uskutečňovány takto nízké platby.
44
Graf č. 6 Platební transakce do 100 Kč
Zdroj: vlastní výzkum Platební kartu vyuţívá většina respondentů při svých nákupních zvyklostech. Přesto lze pouţít platební kartu i pro platby prostřednictvím internetu tzv. „online“ platby. Zvyšující se prodej zboţí přes internet mě vedl právě k této úvaze, zda je tento způsob vyuţívání plateb kartou respondenty uplatňován nebo, zda volí jinou volbu např. internetové bankovnictví. V grafu č. 7 znázorňuji, jak respondenti přistupují k platbám na internetu a porovnávám jej s vyuţitím internetového bankovnictví. Jednoznačně z porovnání těchto dvou údajů vyplývá, ţe je vyuţíváno internetové bankovnictví respondenty ve vyšší míře neţ platby online. Z celkového mnoţství 200 respondentů (50%) jich prostřednictvím vyplňto.cz odpovědělo, ţe Ano 57 (28,5%) a Ne 43 (21,5). Osobní sběr (50%) odpovědělo, ţe Ano 30 (15%) a Ne 70 (35%). Výsledky vyuţívání internetového bankovnictví odpovědělo z 200 respondentů 50% (100) na vyplňto.cz takto: Ano 46% (92) a ţe Ne 4% (8). Při osobní sběru odpovědělo 50% (100) respondentů, ţe Ano 37,5% (75) a ţe Ne 12,5% (25).
45
Graf č. 7 Využívání internetu k platbám
Zdroj: vlastní výzkum Shrnutí výzkumu Platební karta zajišťuje pohodlný a bezpečný způsob jak zaplatit za zboţí a sluţby, aniţ bychom potřebovali neustále nosit hotovost. Moţnosti jsou široké. Platební karty dnes přijímá většina hotelů, restaurací, dopravců, cestovních kanceláří či internetových obchodů. Platební karty se tak staly nedílnou součástí našeho ţivota. U běţných účtů je jejich přijetí automatické. Ve svém výzkumu jsem si poloţil otázku, zda uţivatel tj. klient bank vyuţívá, to co mu platební karta nabízí. Oslovení respondenti bez ohledu na věk mají povědomý o platebních kartách všichni. Se sniţujícím se věkem respondenta je vyuţívání platební karty širší a pravidelnější. Tyto závěry, nelze paušalizovat. Hotovost je postupně ze způsobů směny zboţí vytlačována. Můj výzkum jednoznačně potvrdil, ţe platební karta je nástrojem, kdy se kaţdý prostřednictvím ní dostane k vlastním nebo půjčeným finančním prostředkům. Vyuţije ji na své kaţdodenní i nečekané nákupy. Bezpečnost platební karty je víceméně standardní a lidé obavy o případné zneuţití mají, ale snaţí se je eliminovat. I přes obavy je platební karta respondenty hojně vyuţívána.
46
Závěr V historii se ukázalo, ţe velké věci vyrůstají z malých začátků. Karty 21. století jsou mnohem vyspělejší, neţ tomu bylo na počátku českého karetního boomu. Ţivot bez plastu v kapse ať uţ debetního, kreditního, charge či úvěrového si umí představit uţ jen málokdo z nás. Na počátku své práce jsem se snaţil o určitý historický exkurz a rozvinul jsem vývojové trendy dnešní doby v oblasti platebních karet. Je dobré znát jednoduché a účinné rady a typy, jak vypadá karta po technické stránce. Jak řeší reklamace banky v souvislosti s pouţíváním platebních karet. Snaţíme se znát a eliminovat rizika spojená s vyuţíváním karet na internetu. V konečném důsledku se snaţíme nezabloudit v plastovém bludišti platebních karet. Kaţdá karta, kterou vlastníme má své výhody i nevýhody a jejich pouţívání se nám můţe prodraţit, ale i vyplatit. Banky vědí, ţe platební karty jsou pro dnešní konzumní spotřební společnost nezbytností a snaţí se své klienty motivovat k jejímu velkému vyuţívání. Stále přetrvává filozofie, která souvisí s prvním pouţitím platební karty, ţe se lidé nemají, při svém utrácení omezovat tím, kolik zrovna mají u sebe v hotovosti, kdyţ si mohou dovolit utratit i to co nemají. Od první vydané dostupné karty v roce 1914 v USA uţ uběhlo mnoho let, ale původní myšlenka je stále ţivá, aktuální a i budoucnost předpokládá víceméně směnu prostřednictvím virtuálního světa. Svět se velmi rychle vyvíjí, na počátku byla směna hrstky obilí za košík jablek. Pak přišly ke slovu drahé kovy, zlato, měď, které postupně, s vynálezem knihtisku, vystřídaly papírové bankovky. I ty postupně ztrácejí ve vývoji civilizace svoji cenu. Dostáváme se pomocí nových technologií více do virtuálního světa. Znalosti a dovednosti, které dnešní člověk musí mít, jsou na vyšším úrovňovém stupni, neţ tomu bylo v minulosti. Bylo velmi jednoduché spočítat si drobné mince v peněţence, nebo v měšci. Dnešní člověk má přehled o svých financích, jen pokud sám ovládá technologie. Domnívám se, ţe vţdy bude určité procento lidí, kteří svoji rozumovou schopností nebudou schopni takto dynamicky rozvíjející se oblast ustát. Je otázka, zda systém bude pamatovat i na ty, kteří se nikdy nemusí naučit vyuţívat platební kartu, nebo systémy plateb, které a to si přiznejme, v budoucnu mohou zcela hotovostní platby nahradit. Věřím, ţe vše co ještě přijde na poli bankovnictví, nebude člověku na překáţku, ale spíše naopak, bude moci lépe, rychleji a efektivněji uspokojovat jeho potřeby, které mu v konečném důsledku zpříjemní ţivot, neboť tento cíl v sobě od počátku mají platební karty.
47
Použité zdroje 1. FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003, 159 s. ISBN 80-247-0385-8. 2. JIRKŮVOVÁ, Margita, Rodinné listy: Otázky platebního styku. Praha: JUDr. Karel Havlíček, 2013, roč. 2, 3/2013. ISSN 1805-0824. 3. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet. Praha: Grada, 2003, 312 s. ISBN 80-247-0685-7. 4. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006: velká encyklopedie. Praha: Grada, 2006, 296 s. ISBN 80-247-1381-0. 5. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012, 204 s. ISBN 978-807-2774-982. 6. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 7. MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. Praha: Grada, 2006, 220 s. ISBN 80-247-1725-5. 8. PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví: rady a tipy: vše o pouţívání karet, banka po telefonu a v počítači, je to opravdu bezpečné, pohledy do zákulisí - jak to dělá banka, co nás čeká zítra?, praktické informace pro všechny případy, Praha: Computer Press, 2000, 166 s. ISBN 80-722-6328-5. 9. SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 276 s. ISBN 80-726-5073-4.
Elektronické zdroje: 10. Brick Marketing: Create Visibility. Increase Sales. Achieve Successe. What is Hypertext Transfer Protocol Secure (HTTPS)[online]. 2005 - 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.brickmarketing.com/define-hypertext-transfer-protocolsecure.htm. 11. Česká spořitelna. Phishing: Stručně o phishingu [online]. 2008 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/faq_ie_10.xml. 48
12. Československá obchodní banka. Podmínky pro platební karty [online]. [cit. 2013-0210]. Dostupné z WWW: . 13. Doporučení 97/489/ES [cit.8.3.2013]. Dostupné z URLhttp://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/SEPA.pdf. 14. Fio banka. Smlouva o vydání platební karty [online]. [cit. 2013-01-27]. Dostupné z WWW: <www.fio.cz/docs/cz/S_karta_vydani.pdf>. 15. HRUŠKOVÁ, Monika. Podívejte se: Platební karty se zrcátkem nebo z kůţe. IDnes.cz: Finance:Finanční rádce [online]. 9.5.2011, s. 1 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/podivejte-se-platebni-karty-se-zrcatkem-nebo-z-kuze-fxt/viteze.aspx?c=A110506_114445_viteze_hru. 16. iDnes.cz. Jak si vybrat platební kartu [online]. 2000 [cit. 2013-01-27]. Dostupné z WWW: . 17. iDnes.cz. Jak si vybrat platební kartu [online]. 25.10.2000 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: . 18. KB. Platby kartou na internetu [online]. 2012, s. 3 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/produktove-listy/elektronicka-karta-p.products.12.1/kbplatby-kartou-na-internetu.pdf. 19. Komerční banka. Podmínky k dětskému kontu [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: . 20. Komerční banka. Pojištění platebních karet Merlin [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: . 21. mBank. Internetové bankovnictví [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: .
49
22. mBank. Pojištění platebních karet – Cestovní pojištění [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z WWW: . 23. Mesec.cz. Bankovní účty: Bezkontaktní platby [online]. 1998-2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktniplatby/pruvodce/. 24. PEŠKOVÁ, Šárka. Bezpečnost na prvním místě. DůmFinancí.cz: Rubriky [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/clanky/4486-bezpecnost-naprvnim-miste/, ISSN: 1802-5153. 25. Platební karty. Platební karty [online]. [cit. 2013-01-27]. Dostupné z WWW: . 26. Policie ČR: ÚOOZ SKPV. Útvary policie ČR: SKIMMING [online]. 2010 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx. 27. Policie ČR: Útvary policie ČR. Skimming [online]. 2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming-2011.aspx. 28. Raiffeisen Bank: Banka inspirovaná klienty. Osobní finance: Bezpečnostní zásady
[online].
2008-2012
[cit.
2013-01-24].
Dostupné
z:
http://www.rb.cz/osobni-finance/kreditni-karty/doplnkove-informace/bezpecnostnizasady-karet/. 29. SČS: podvody v e-bankovnictví. Podvodné praktiky: Technické členění podvodů [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php. 30. Směrnice 2007/64/ES [cit.8.3.2013]. Dostupné z URLhttp://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:319:0001:01:cs:HTML. 31. Tisková zpráva: vývoj v oblasti karet za 2012. SBK [online]. 2013, s. 2 [cit. 2013-0306]. Dostupné z: http://aktuality.cardzone.cz/TZ_SBK_15-02-2013.pdf. 32. Zákon č. 284/2009 Sb. [cit.8.3.2013]. Dostupné z URLhttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/UZ_-_Zakon_o_platebnim_styku.pdf.
50
33. Zákon č. 40/2009 Sb. [cit.8.3.2013]. Dostupné z URLhttp://zakonyonline.cz/?s10&q10=all.
51
Příloha Příloha č. 1 Dotazník
52
Příloha č. 1 Dobrý den, rád bych Vás touto cestou poţádal o vyplnění krátkého anonymního průzkumu na téma pouţívání platebních karet. Výsledky tohoto výzkumu budou pouţity ke statistickému zpravování pro účely mé bakalářské práce. Předem Vám děkuji za Vaši ochotu
1. Vlastníte platební kartu? ANO NE 2. Kolik celkem vlastníte platebních karet? 1 3. U které z následujících bank vyuţíváte nejvíce Vaší platební kartu? (zaznačte pouze jednu odpověď) ČSOB Komerční banka Česká spořitelna UniCredit Bank RaiffeisenBank Ge Money Bank Air Bank Fio Banka J&T Banka mBank EquaBank Jiné – VYPIŠTE 4. Kolik procent ze všech Vámi uskutečněných plateb připadá na platbu kartou? 0 – 10 % 11 – 30 % 31 – 50 % 51 – 75 % 76 – 100 %
5. Pouţíváte platební karty k placení částek do 100 Kč? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 6. Vlastníte bezkontaktní platební kartu? Ano Ne Nevím 7. Pokud vlastníte bezkontaktní platební kartu a situace to dovolí, platíte bezkontaktně? (Odpovídejte pouze tehdy, pokud jste v předchozí otázce uvedli variantu „Ano“) Ano Ne 8. Pouţíváte platební kartu k platbám po internetu tzv. „online“ platbám? Ano Ne 9. Pouţíváte internetové bankovnictví (jedná se o obsluhu účtu prostřednictvím internetu)? Ano Ne 10. Kolik je Vám prosím let? 20
