vydává Společnost dialyzovaných a transplantovaných Stěžeň

vydává Společnost dialyzovaných a transplantovaných

3 2007

Stěžeň

PASTVINY

OBSAH Stěžeň 3/2007 - Vydává SpolDaT M. Černá/ Místo úvodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /2 Informace Společnosti dialyzovaných a transplantovaných . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /2 Běh pro život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /3 K. Dušková/ Vzpomínka na Jitku Melicharovou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /4 NAPSALI JSTE NÁM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /4 M. Hrabětová/ Setkání nemocných léčených peritoneální dialýzou v Chotýšanech . . . . . . . . . . . . . /6 M. Černá/ Rekreace ve Vysokých Tatrách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /7 Webové stránky České transplantační společnosti pro pacienty jejich blízké . . . /9 TÉMA - DEPRESE M. Černá/ Co je to deprese? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /10 M. Znojová/ Dialyzovaní a deprese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /14 M. Kubíčková/ Duševní hygiena. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /17 O. Mengerová/ Pitný režim a hemodialyzovaní nemocní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /18 K. Dušková/ Lázeňská péče o diabetiky I. tipu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /25 J. Seitlová/ Posudkoví lékaři by měli zvážit komplexnější uplatnění kritérií pro dávky sociální péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /28 KULTURA, SPORT, REKREACE L. Kryštůfková/ Prázdniny, dovolená a umění relaxace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /30 M. Černá/ Pozvánka na výstavu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /35 I. Krchovová/ Když zdravotník stůně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /36 J. Pešek/ Procházka krajem Morávkovi divočiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . /39

1

Záštita MUDr. Milan Jirásek pøedseda ÈOV

a

Místo úvodu - Stěžeň 3/2007

Místo úvodu za oknem mi padá déšť a připomíná nadcházející podzim – pro někoho období krásně zbarveného listí, pro jiného předzvěst zimy a období depresí. Právě deprese jsou hlavním tématem tohoto čísla Stěžně. je to nemoc, jako každá jiná a dokáže pořádně potrápit a tak je potřeba o ní mít dost informací a umět se jí bránit. Dobrou ochranou proti všem chmurám je relaxace. Jak relaxují a jak si užívají dovolené transplantovaní si můžete přečíst ve článku Lucie Kryštůfkové. Napište nám, zda i vy jste někdy bojovali s depresí a co Vám pomohlo.

Míša Černá

Milí čtenáři,

BÌH PRO
IVOT

MUDr. Pavel Bém primátor hl. mìsta Prahy

Míša Černá Poøadatel

2

Bohatý program, bohatá tombola, ceny pro nejlepší

Partneøi

Info: www.transplantace.eu/beh

- BÌH - TRA UN N -R

TS FOR LI FE LAN SP

Registrace: osobnì - na místì od 10 do 12 hod on-line - www.transplantace.eu/beh

- TR AN

TIRÁŽ STĚŽEŇ - Ročník 18, 2007/3 / Vydává Společnost dialyzovaných a transplantovaných, Ohradní 1368, 140 00 Praha 4, Michle, tel.: 261 215 616, e-mail: [email protected] / ISSN: 1210-0153 / Odpovědný redaktor: MUDr. Radkin Honzák, CSc. / Redakce: Míša Černá / Redakční rada: Ing. Pavel Exner, Mgr. Klára Jelínková, Lucie Kryštůvková, Jaromír Šretr, Věra Šťastná, Ivanka Krchovová / Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha č.j. NP 343/94 ze dne 16. 2. 1994 / Tisk: KVTISK s.r.o., Závodu míru 66, Karlovy Vary / Na obálce je použit obraz Miloše Kačírka, Můstek u golfu.

Patroni

TACE PRO
I LAN SP

Informace Společnosti dialyzovaných a transplantovaných Členské přihlášky, informace o Společnosti dialyzovaných a transplantovaných, přihlášky a odhlášky Stěžně je možné od září 2007 vyřizovat pouze v dopoledních hodinách (Pondělí až pátek 8-12 hodin) na tel.: 261 216 657. Informace ze sociálně právní oblasti je možné získat u sociální pracovnice Mgr.Míša Černá (po - čt 9-12 hod) na tel. 261 215 616.

Bìet historickým centrem Prahy mùe kadý, lidé s transplantovanými orgány i my všichni ostatní, kteøí jim fandíme!

TVO

PS: V minulém čísle Stěžně jste dostali složenku, ale redakční šotek nám ztratil legendu , jak se složenkou naložit. Omlouváme se a informace, jak si zajistit odběr Stěžně uvádíme, právě zde. Časopis vychází čtyřikrát do roka a je zdarma. Společnost DaT vybírá pouze příspěvek na rozesílání poštou a to jedenkrát do roka formou složenky. Nejnižší požadovanou částkou je 50 Kč. K odběru se můžete přihlásit telefonicky či písemně v úřadovně DaT v Praze 4, Ohradní 1368. Stěžeň bude docházet poštou na Vámi udanou adresu.

START NA STAROMÌSTSKÉM NÁMÌSTÍ V NEDÌLI 30. ZÁØÍ 2007 VE 13:00 HOD.

PRAHA

NAPSALI JSTE NÁM

NAPSALI JSTE NÁM

Vzpomínka na Jitku Melicharovou / Čtenářský koutek - Stěžeň 3/2007

Stěžeň 3/2007 - Čtenářský koutek

Vzpomínka na Jitku Melicharovou tak stali oba trochu symboly: jeden dobrým a soucitným lékařem na svém místě a druhý – vlastně druhá – aktivní, nevzdávající se a vždy s důvěrou hledící dopředu i přes svoji těžkou nemoc – pacientka, která svoji nemoc zvládla. My všichni, kteří jsme Jitku znali, na ni vzpomínáme – a vidíme ji vždycky s úsměvem na tváři.

Třetím rokem jsem pacientem dialyzačního střediska Baťovi nemocnice ve Zlíně, kam docházím 2 x týdně na hemodialýzu. Využil jsem nabídky Společnosti dialyzovaných a transplantovaných a zajistil jsem týdenní pobyt s manželkou v hotelu Club Kežmarok s možností léčby. Léčbu jsem absolvoval v městské nemocnici na nově otevřeném hemodialyzačním středisku Dialcorp s.r.o. Péče o pacienty byla vzorná. Velmi pěkné vzpomínky máme také z minulého roku na pobyt v penzionu Pastviny, kde se nám moc líbilo.

krásné prostředí, v dialyzačním středisku i v penzionu vstřícní a ochotní pracovníci. pokud mi zdravotní stav dovolí, rádi bychom tato místa ještě navštívili. Velmi oceňuji aktivity Společnosti dialyzovaných pro takto postižené pacienty, kteří mají omezené možnosti cestování a tím i něco pěkného prožít. Toho se jim dostává právě vaším přičiněním, za což bych chtěl poděkovat.

Klára Dušková

Napsali jste nám

4

S pozdravem Miroslav Krejčiřík Praha 10. červenec 07

Klára Dušková

Na Jitku Melicharovou je těžké vzpomínat, protože byla vždycky tou, která hleděla jenom dopředu. Plná plánů, energie a mnohdy i rozčílení na ty, kteří se nechtěli dost nadšeně přidat k nadšení jejímu. A neutuchající aktivitě. Byla vzorem plně žijícího člověka přes handicap dialyzační léčby. I když vzpomínat na ty, co odešli je smutně, nemůžu se ubránit úsměvu, když na Jitku vzpomínám. Její zpěvavý ostravský přízvuk, jakoby byl hudbou podkreslující její – většinou k nějaké aktivitě nabádající – slova. Byla dlouholetou pacientkou ostravského dialyzačního střediska a transplantačního centra. Vždycky si velmi vážila všech zdravotníků, kteří jí v její nemoci pomáhali, ale nikdy neopomněla vyzdvihnout MUDr.Balabána. Pro mě se

Vážení, to, co jsem si přečetl ve Stěžni č. 2 z letošního roku, mi nahnalo slzy do očí. Bojím se to znovu napsat na papír, že Roman … Od té doby vzpomínám, jak dlouho to je, co jsem se s ním a také s Luborem Jelínkem, seznámil. Protože to byl den dost významný i pro mne, pamatuji si ho poměrně dobře – bylo to někdy v září 1991, kdy mi paní Dr. Kašlíková na A1 právě říkala, pane Gruntorád, podle výsledků jste mrtvý, ale my to s Vámi ještě zkusíme. Na tom pokoji byli ještě 2 další pánové, Roman a Lubor a ti mi pak v prvních dnech, kdy jsem se smiřoval s vidinou, že sice hned asi neumřu, ale čeká mne dialýza a možná transplantace (a to jsem vůbec netušil, co mne všechno opravdu čeká).

ku optimizmu, že to bude dobré. A to z něj pak o pár dní, když jsme se na té chodbě opět náhodou potkali (já ležel na chirurgii a on asi na nefru) vylezlo, že byl na biopsii jater a ty mu praskly a on málem vykrvácel. A pořád samý smích a optimizmu na rozdávání. Romane, Romane, tak sbohem. Ty bys se určitě smál, kdybys mne viděl, jak tu brečím jako trouba u klávesnice. Tak čest Tvé památce a ať jsou všem, co Tě znali, vzpomínky na Tebe stejnou vzpruhou, jakou jsi byl Ty sám, když jsi tu byl ještě s námi ! V úctě Jan Gruntorád

Nezapomenu na scénku o několik dní později, kdy nás pan doktor Viklický peskoval, už nevím za co, a Roman řekl větu, kterou si pořád často opakuji: ….“my nejsme nemocný, my jsme jen líný“. Pak jsem Romana tak různě potkával, dřív, dokud jsem měl více času při práci ve společnosti dialýzovaných, později, po transplantaci, pak 1x na Pastvinách v tom skvělém penziónu a nakonec.. .. … na chodbě IKEMu, v březnu 2004, Romana vezli z nějakého vyšetření a já právě nastupoval na vyndání havarované ledviny. I ta chvilička stačila na to, aby mi Roman uštědřil slušnou dáv-

5

NAPSALI JSTE NÁM

NAPSALI JSTE NÁM

Setkání nemocných léčených peritoneální dialýzou v Chotyšanech - Stěžeň 3/2007

6

Valachovičová za firmu Baxter. Paní MUDr. Swzonovská nám udělala přednášku o možnosti léčby při selhání ledvin, paní Mgr. Míša Černá nás seznámila se sociálně právní tématikou a novými změnami. Rovněž odpověděla na dotazy přítomných. Odcházeli jsme do svých pokojů až za tmy. V sobotu nás hned po snídani čekal zájezd na hrad Český Štemberk. Je to gotický hrad založený na kopci nad řekou Sázavou r. 1240. Kolem 16.století byl hrad rozšířen a barokně přestaven. Hrad až na určitá období je vlastnictvím Štemberků. Nynější majitel je 84 letý p. Zdeněk Štemberk. Po obědě jsme se zúčastnili cvičení s p. fyzioterapeutkou z nemocnice Na

třenice p. Diana vlastní zámek v Častolovicích, Moravský Štemberk se také vrátil svým majitelům). Součástí zámku Český Štemberk je také pěkná zámecká cukrárna, do které jsme byli pozvání na kávu či čaj, což bylo velmi pěkné zakončení celého pobytu. O bezpečnou jízdu se stále staral p. Milan Matějka. Po návratu do Chotýšan jsme se po obědě rozjeli zpět do svých domovů, obohaceni o další krásy naší vlasti a další zdravotní vědomosti. Za to mi dovolte, abych jménem nás všech pacientů poděkovala všemu zdravotnímu personálu i paní Valachovičové, za velmi pěkný přístup k nám pacientům a za krásné chvilky prožité ve společnosti podobně nemocných pacientů. Magda Hrabětová Přerov

Rekreace ve Vysokých Tatrách Tomáš Wasserbauer

Na samém počátku měsíce června se konalo v půvabném prostředí mezi Benešovem a Vlašimí v Chotýšanech setkání nemocných léčených PD, na kterém jsem se prostřednictvím FN v Olomouci také zúčastnila. Setkání organizovalo interní oddělení VFN Praha –Strahov p.MUDr. Barbora Szonovská a s. Jiřina Heřmánková, za sponzorské spolupráce firmy BAXTER. Tuto firmu zastupovala paní Jana Valachovičová. Vážení přátelé, čtenáři časopisu Stěžeň, dovolte, abych se Vás pokusila seznámit s krásně prožitým víkendem. V pátek odpoledne mne a manžele z Chomutova vyzvedla na nádraží v Praze – Holešovicích pí. Valachovičová, odtud jsme jeli ke Strahovské nemocnici, kde byl sraz všech zúčastněných. Zde jsem nastoupili do mikrobusu. cesta Prahou byla dosti náročná, protože byl pátek. Nedaleko od nás jsme viděli průvod Karla IV na koních, ubírající se na svůj hrad Karlštejn. Projížděli jsme velmi pěknou krajinou. Nedaleko Benešova bylo naše cestování ukončeno za obcí Chotýšany v překrásném hotelu Green Valley Parku, kde jsme byli ubytováni ve dvoulůžkových pokojích vybavených koupelnami s WC a televizí. Po vybalení zavazadel jsme se sešli v restauraci, na večeři, kde se o nás starali správci manželé Sklenářovi. Po večeři nás přivítala paní Jana

Homolce p. Lenkou Zítkovou. naučila nás správnému sezení, stání a různým postojům při denním životě. Dostali jsme míče na dechová cvičení také nám rozdala velmi pěkně zpracované příručky. Také jsme se seznámili s míči OVERBALL, které jsme si dokonce mohli i koupit, protože nám pro ně ochotně zajely do Benešova. Po večeři nás čekaly další přednášky. Tentokrát MUDr.Františka Šváry: Vše o transplantaci a s. Jany Teislové o komplikacích při dialyze. Na dotazy také odpovídaly MUDr. Jana Mertová a sestřičky z dialýzy. V neděli jsme navštívili zámek Jemniště postavený v letech 1720-1725. Je to typické šlechtické sídlo doby vrcholného baroka. Nyní opět v držení původních majitelů Štemberků. Nynější majitel Jiří Štemberk je synovec p. Zdeňka Štemberka (jeho se-

Magda Hrabětová

Setkání nemocných léčených peritoneální dialýzou v Chotýšanech

Stěžeň 3/2007 - Setkání nemocných léčených peritoneální dialýzou v Chotyšanech

Minulý rok jsem si přečetl v časopise Stěžeň, že společnost Dialcorp otevřela na Slovensku svoji pobočku , stejnou jakou mají v Rychnově nad Kněžnou. Tak jsem si článek důkladně přečetl, napsal si pro více informací a dostal jsem kontakt na staniční sestřičku p.Bílou. Tak jsem jí také napsal o co nejvíce informací o dialýze v Kežmaroku a také jak to je s ubytováním, brzy na to jsem měl požadované informace doma a tak jsem po prostudování neváhal a objednal si rekreaci pro mě

a taťku na týden. V Liberci jsem na dialýze požádal o zaslání mých lékařských záznamů na dialýzu v Kežmaroku, kam jsem si naplánoval na půli května rekreaci. Také jsem se byl zeptat v pojišťovně, jak je to s uhrazením nákladů na Slovensku ohledně dialýzy a byl jsem ujištěn, že je dialýza stejně hrazena jako u nás v Čechách, takže stačí mít s sebou Evropský průkaz pojištěnce. A tak jsem se vydal v půli května na cestu, která byla dlouhá přibližně tak 600 km a trvala něco málo přes 8 ho-

7

¢FTL»
USBOTQMBOUBÂOÇ
TQPMFÂOPTU
PUFWÇS»
QSP
QBDJFOUZ
B
KFKJDI
CMÇ[LÃ

NAPSALI JSTE NÁM Rekreace ve Vysokých Tatrách - Stěžeň 3/2007

XXXUSBOTQMBOUBDFFV V

+BL
QSPCÇI»
USBOTQMBOUBDF

kJWPU
QP
USBOTQMBOUBDJ 4MPWOÇL
PECPSO×DI
QPKNÓ

$P
EÆMBU
QÒFE

B
QP
USBOTQMBOUBDJ

din i s přestávkami na odpočinek. Do Kežmaroku jsme dojeli v odpoledních hodinách, hotel jsme objevili velice rychle, ubytovali jsem se a odpočinuli si. V podvečer jsme si prohlédli město a musím podotknout, že je to velmi starobylé, zajímavé místo. Po večeři v hotelu jsme šli spát, abychom nabrali energii na týden zážitků, které nás čekaly pod Tatrami. Jak v blízkém okolí, tak samozřejmě i dál od Kežmaroku je co k vidění. Nádherný pohled byl, když jsme stáli pod vrcholky Vysokých Tater,jsou tak mohutné a krásné, že stojí za to se na ně jet podívat. Počasí nám krásně vyšlo. Viděli jsme zasněžené vrcholky hor. Ale i pod vrcholky je na co se dívat, navštívili jsme fascinující památky – hrady a zámky. Týden nám velmi

8

rychle uběhl a už jsme se připravovali na cestu zpátky. Po všech těch zážitcích jsem se ještě na zpáteční cestě zastavili v Popradu, kde mají krásný Aquapark, tam jsme si odpočinuli a načerpali jsme novou energii na cestu zpět. Rekreaci v Kežmaroku mohu všem jen doporučit, já sám se na Slovensko chystám příští rok znovu. Musím se zmínit ještě o Kežmarocké dialýze, kde jsem byl moc spokojen a rád bych tímto chtěl poděkovat všem sestřičkám, které jsem měl možnost poznat, byly moc ochotné a milé – díky, díky.

-ÃLZ
QP
USBOTQMBOUBDJ

,EZy
TFMI»W»
MFEWJOB
K»USB
TSEDF
QMÇDF
TMJOJWLB

B
UFOLÃ
TUÒFWP

0OMJOF
QPSBEOB
QSP
QBDJFOUZ QÒFE
B
QP
USBOTQMBOUBDJ
PSH»OÓ .BQB
USBOTQMBOUBÂOÇDI
DFOUFS
¢3 BESFTZ
FNBJMZ
UFMFGPOZ

S pozdravem Váš čtenář Tomáš Wasserbauer Liberec

4UBÌUF
TF
PECPSOÇLZ
OB
TWÃ
POFNPDOÆOÇ


DEPRESE

DEPRESE Co je to deprese? - Stěžeň 3/2007

Stěžeň 3/2007 - Co je to deprese?

Co je to deprese?

„To zvládneš, Vykašli se na to, To přejde…“ Věty, které často pronášejí lidi, když proti nim sedí někdo, komu není dobře na duši. Často platí, že TO nakonec musí člověk zvládnou sám. Co je však TO? Smutek , lítost, beznaděj. Emoce, které k lidskému životu patří, se kterými se sice dá pracovat, ale ne každému se to daří. Často k tomu, abychom vše zvládli potřebujeme kamarády, psychologa nebo třeba duchovní podporu. Jsou ale také stavy, které člověk sám nezvládne, které nelze ovlivnit a které nikde nemají příčinu. Jsou to deprese a trpí jimi zhruba deset procent populace. Jsou jako zlomená noha. Zatímco s namoženým svalem ještě můžete chodit, se zlomenou nohou už je to horší a navíc riskujete další poškození.

10

Co je to deprese? Deprese (dříve také nazývána melancholie) je závažná psychická porucha, která postihuje až 10 % obyvatelstva. Je charakteristická opakováním epizod chorobného smutku a sklíčenou náladou, která způsobuje nemocnému nesmírnou duševní trýzeň a bolest. Zcela rozvrátí na přechodnou dobu pacientův život. Deprese je doprovázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pocity méněcennosti domnělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, neschopností se radovat ze zážitků a věcí, které dříve těšily, nezájmem o sebe, svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby a koníčky. Deprese není slabostí charakteru, ale duševní poruchou, která není vůlí ovlivnitelná, naštěstí je však dobře léčitelná. Známe příčinu depresivní poruchy? Depresivní poruchy dělíme podle příčiny na sekundární a primární.

Míša Černá

se smutkem můžete chodit po světě několik let, s depresí po něm chodit tak dlouho asi nebudete. Pro většinu nemocných jsou jedinou nadějí léky. Je potřebná včasná léčba. Proto je tak důležité, aby společnost přestala považovat všechny duševně nemocné za blázny. Prostě mají „něco zlomeného v mozku“ a antidepresiva jsou dlahou , pomůžou stejně jako v případě zlomeniny sádra.

Sekundární deprese je vyvolána známým poškozením či onemocněním mozku, již rozpoznanou tělesnou chorobou, nebo je způsobena některými léky či drogami. Příčina poruchy je tedy známa a deprese je druhotná při základní chorobě. Primární deprese je podle současných znalostí způsobena nedostatkem přenašečů nervových signálů mezi mozkovými buňkami a změnou citlivosti nervových zakončení (receptorů). Mezi tyto přenašeče patří např. serotonin, noradrenalin, dopamin aj. Asi třetina nemocných s primární depresí se vyznačuje výskytem této poruchy v příbuzenstvu, a proto je u nich předpokládána vrozená porucha funkce neurotransmiterů v centrálním nervovém systému. Ovšem ne všichni jedinci s výskytem depresivní poruchy v příbuzenstvu onemocní. Epizodu primární deprese může (ale také nemusí) vyprovokovat psychická zátěž, vůči níž jsou tito pacienti geneticky zvýšeně citliví. Takovou zátěžovou situací může být i porod dítěte. Primární deprese je chorobným stavem, který je vysoce rozdílný od „smutku všedního dne“, především vyšší intenzitou a nepřiměřeně dlouhým trváním depresivních příznaků. I když u obou těchto stavů může předcházet primární zátěž, u primární deprese je jen poslední nespecifickou kapkou, která mechanismus vzniku poruchy spustí. Nemocní s primární depresí a jejich

příbuzní často zbytečně hledají konkrétní životní události, které by tuto poruchu vysvětlily. ve většině případů jde o méně závažné vnější zátěžové situace, které nemocný v životě již mnohokrát úspěšně překonal, nebo o události, které se staly před delším časem a se současnou primární depresí již nesouvisejí. Jak často se vyskytuje primární deprese? Primární depresi prodělá alespoň jedenkrát v životě asi 20 % žen a 10 % mužů. Výskyt depresí v posledních desetiletích vzrůstá, zvláště u narozených po roce 1945. V České republice je každoročně nově diagnostikováno kolem pěti tisíc osob s primární depresivní poruchou. Přitom lze předpokládat, že dalších 50 % depresivních nemocných se vůbec nedostaví k lékaři, anebo jsou chybně označeni za trpící neexistující tělesnou chorobou. Z těchto důvodů u většiny depresivních osob není zahájena včasná léčba, což má za následek vyšší počet nemocných s chronickým trváním deprese, zvýšené riziko spáchání sebevraždy a zvýšení frekvence opakování nových depresivních epizod. Které příznaky tvoří depresivní poruchu? Základním a všepronikajícím příznakem je chorobně smutná (depresivní) nálada, která je většinou neodklonitelná vnějšími událostmi. Často trvá po celý den a téměř každý den, po dobu nejméně 14 dnů. Je intenziv-

11

DEPRESE

DEPRESE Co je to deprese? - Stěžeň 3/2007

nější ráno,zatímco večer se zmírňuje. Dalšími doprovodnými příznaky jsou: - podstatné snížení či vymizení obvyklých zájmů a „koníčků“, zájmu o sexuální život - nechutenství a váhový úbytek¨ - nespavost s předčasným ranním probouzením - zpomalení pohybů nebo naopak pohybový neklid u nemocných s úzkostí¨ - ztrát energie, únava - pocity vlastní méněcennosti a sebeobviňování - neschopnost soustředění, nerozhodnost,zpomalené myšlení - opakované myšlenky na smrt, sebevražedné sklony Je deprese léčitelná a jakými prostředky? Depresivní porucha je dnes dobře léčitelná. Po antidepresivech se podstatně zlepší duševní stav dvou třetin léčených. K zabránění návratu deprese je nutné antidepresiva užívat ještě po dobu minimálně 6 měsíců, i kdy se pacient již cítí zdráv.. Prvé zvolené antidepresivum nemusí být vždy plně účinné a úpravu deprese přinese až druhý antidepresivní lék, většinou z jiné chemické skupiny. Moderní antidepresiva mezi ně patří tzv. antidepresiva 3.generace, která představují léky první volby (u pacientů v péči praktického lékaře) jsou obecně velmi dobře snášena. Někdy

12

Stěžeň 3/2007 - Co je to deprese?

na počátku léčby se mohou u některých pacientů vyskytnout vedlejší účinky, jako jsou nevolnost, bolesti hlavy, mírná nervozita. tyto vedlejší účinky zpravidla po několika dnech vymizí. Jen v malém procentu případů dochází k projevům skutečné nesnášenlivosti. Pozvolný nástup účinku. Je důležité si uvědomit, že antidepresivum nepůsobí okamžitě, respektive během několika desítek minut,jako např. léky proti bolesti nebo úzkosti. Jeho účinek roste pozvolna a plně s projeví až po delší době. Ovšem oproti starším antidepresivum, kdy pacient pozoroval obvykle úlevu až po 3-6 týdnech, v případě moderních antidepresiv se efekt dostavuje zpravidla dříve. Předepsaný lék je třeba užívat pravidelně a přesně podle pokynů lékaře s pozvolně vzestupným dávkováním. Léčba je vždy dlouhodobá. Antidepresivum se nevysazuje hned, jak se začne pacient cítit lépe. Obnova rovnováhy nervového systému trvá obvykle několik měsíců, doporučovaná délka léčby je nejméně 6 měsíců. V závislosti na typu závažnosti onemocnění může léčba v některých případech trvat i několik let. Při předčasném ukončení léčby se pacient vystavuje riziku nového vzplanutí onemocnění. O ukončení léčby rozhoduje ošetřující lékař. Vysazování léku musí být pozvolné.

Podpůrná psychoterapie znamená, že lékař pacientovi naslouchá, podporuje ho, provází ho léčbou, podává informace a vysvětlení. To vše pomáhá pacientovi pochopit, co se s ním v průběhu léčby děje a učí ho zacházet s příznaky i problémy v životě. Tato úzká spolupráce mezi pacientem a lékařem často napomáhá úspěšnému vyléčení. Další vývoj vašeho stavu ukáže, zda je tento postup ve vašem případě postačující, nebo zda bude vhodná ještě specifická psychoterapie. Bezpečnost antidepresiv. Moderní antidepresiva, jak již bylo uvedeno, jsou bezpečná, nenávyková, nevyvolávají změny osobnosti a lze je kombinovat s většinou jiných léků. o kombinaci s jinými léky se ale vždy poraďte se svým lékařem. Kvalita a bezpečnost moderních antidepresiv spolu s novými poznatky o psychických poruchách pomáhají vyvracet různé pověry, které vzbuzovaly u nemocných obavy jak z vyhledání lékařské pomoci, tak z užívání doporučených léků. Psychoterapie. Pro úplnost je třeba dodat, že moderní léčba psychických poruch spočívá v kombinaci farmakoterapie (používání léků) a psychoterapie (léčba psychologickými prostředky). Zatímco specifické druhy psychoterapie ovládají a používají odborníci – psychoterapeuti, psychiatři a psychologové, tzv. podpůrné psychoterapie by se mělo dostat každému pacientovi.

Rady rodině depresivně nemocného. V případě podezření na depresivní poruchu by příbuzní měli nemocnému navrhnout návštěvu lékaře a takové jeho rozhodnutí podporovat. Konzultace s lékařem může být prvním krokem k uzdravení nemocného. Rodina by měla , co nejdříve uvěřit skutečnosti, že u jejich příbuzného jde o onemocnění , které může postihnout každého z nás. Není šťastné apelovat na pacientovu vůli, aby se vzchopil, přemohl, protože duševní poruchy, jako je deprese nelze vůlí překonat (stejně jako zápal plic či zánět slepého střeva). Naopak je důležité přesvědčovat nemocného, že jeho stav je psychickou poruchou za kterou nemůže, a za kterou se nemusí stydět. Rodina a příbuzní depresivně nemocného by měli být v pravidelném kontaktu s ošetřujícím lékařem, zvláště v případě zhoršení pacientova duševního stavu. Blízcí příbuzní či důvěrní přátelé

13

DEPRESE

DEPRESE Co je to deprese? - Stěžeň 3/2007

by se neměli vyhýbat rozhovoru o případných sebevražedných myšlenkách pacienta. Jestliže nemocný sdělí, že již uvažovat o zcela konkrétním způsobu sebevraždy, neměl by být ponechán o samotě a je nutné neprodleně informovat lékaře. Také je možné se poradit na Lince důvěry nebo na krizovém centru při psychiatric-

Stěžeň 3/2007 - Deprese u dialýzovaných pacientů

kých zařízeních., kam je možné přijít kdykoliv. Není pravdou, že kdo mluví o sebevraždě,nikdy ji nespáchá, ve skutečnosti je tomu právě naopak. Pro zdárný průběh léčby depresivního nemocného je důležité, aby jej příbuzní a přátelé opakovaně přesvědčovali a ujišťovali, že deprese je přechodná a léčitelná nemoc.

Deprese u dialýzovaných pacientů

14

pacient prožívá jako utrpení, a které může v krajním případě skončit i smrtí. Depresi je třeba léčit léky působícími proti depresi - antidepresivy nebo kombinací antidepresiv a psychoterapie. Deprese může být projevem některých tělesných onemocnění a poruch, nebo může být vyvolána užíváním některých léků. Často deprese vzniká, když člověk přijde o to, co je pro něho cenné a těžko postradatelné, deprese je pak reakcí na takovou ztrátu. Také může být projevem nemožnosti uskutečnit to, po čem člověk touží, pro co se cítí povolán, co považuje za smysl svého života. Konkrétně u dialýzovaných pacientů můžeme slyšet: “Nikdo si nedovede představit, o co všechno jsem kvůli dialýze přišel, žiji úplně jiný život, než jsem žil dřív a než bych si přál žít .“ Výčet ztrát dialýzovaných nemocných je dlouhý - ztratili nezávislost, svobodné rozhodování, možnost volně cestovat, ale i šanci na neproblematický a bezbolestný život, ztratili dobrou

Dr. Marcela Znojová

V posledních letech často slyšíme o depresi jako vážné nemoci, která potkává lidi tělesně zdravé a úspěšné. Zdá se nám nepochopitelné, proč právě oni trpí depresí, když se jim dobře daří a z běžného pohledu nemají důvod ke smutku. Srozumitelnější nám přijde, že depresi může mít člověk se závažným onemocněním, které mu znesnadňuje běžný život, nebo ten, kdo ztratil někoho blízkého, nebo přišel o zaměstnání. Je užitečné odlišit fyziologický smutek a depresi jako nemoc. Lidé jsou přirozeně smutní, když prožívají zklamání, neúspěch, dlouhodobý stres nebo bolestné události jako je úmrtí, rozvod, nemoc. Přirozený zármutek většinou odezní do 2-3 měsíců, ale někdy může trvat i rok. Člověk většinou zmobilizuje vlastní síly, aby těžký duševní stav překonal a po čase znovu dospěje k psychické pohodě. Jestliže smutek trvá dlouho, prohlubuje se a brání člověku v normálním životě, v práci a v běžné radosti ze života, jde o psychické onemocnění, které

fyzickou kondici, energii, pocit dobře fungujícího a spolehlivého těla. Někteří nemocní ztratili pocit, že jejich život je užitečný pro druhé i pocit úcty k vlastní osobě. Mnohým přinesl život s dialýzou ztráty v ekonomické a společenské oblasti - „úvazek na dialýze“ a nižší výkonnost velmi často nedovolí, aby člověk pokračoval v zaměstnání, to vede k finančnímu a společenskému oslabení. Ztráty provázejí dialýzovaného nemocného i v oblasti vztahů. Část partnerů dialyzovaných nemocných neunese zátěž plynoucí z dlouhodobého stonání, z omezeného života a z nejisté budoucnosti. Stává se, že při velké kumulaci ztrát mohou mít nemocní pocit, že není proč se radovat, že není důvod se o něco snažit, že dialýza je stejně nevyléčí, že jsou druhým na obtíž a že je nic hezkého už nečeká. Je pak jen kousek k tomu, že se nemocný přestane těšit z toho, co měl rád, stane se pasivním, lhostejným ke svému osudu, má pocity méněcennosti i pocity viny, svoji situaci vidí bezútěšně, prožívá beznaděj a bezmoc, vnímá svůj život jako utrpení. Nemůžeme se pak divit, že pod vlivem deprese se vše zdá ještě mnohem horší, nežli skutečně je - tělesná bolest víc bolí, komplikace léčby jsou nad síly nemocného a každodenní starosti se zdají být nepřekonatelnými problémy. K depresi může u nemocného přispět i opuštěnost a nedostatek podpory a porozumění blízkých osob. Na druhé straně deprese k opuštěnosti přispívá, protože depresivní člověk odrazuje druhé lidi, kteří mají přiro-

zenou tendenci se takovým neveselým společníkům vyhnout, což vede k ještě větší sociální izolaci nemocného. Můžeme pak slyšet: „Nikdo o mě nestojí, nemám pro nikoho cenu, tak proč jsem tady.“ Snadněji si umíme představit, že se deprese negativně projevuje v prožívání nemocného, v jeho náladě a pohledu na svět. Hůř rozumíme tomu, že depresivní porucha může vystupovat v podobě tělesných příznaků jako jsou veliká únava, bolest hlavy, žaludku i celého těla, bolest na prsou, ale také jako nechutenství, nespavost nebo nadměrná spavost, ztráta sexuálního zájmu apod. Když pacientovi s takovými stesky řekneme, že má nejspíš depresi, protestuje a říká: „Co je to za nesmysl, já nemám depresi, ale mě bolí to a to a nefunguje to a to.“ Zvláště u dialýzovaných nemocných je obtížné rozpoznat za pacientovými tělesnými stesky projevy deprese, protože výše jmenované příznaky můžou být i projevem chronického selhání ledvin a dialyzační léčby. Současná farmakologie nabízí účinné možnosti, jak depresi léčit. Problém při odhalování i léčení deprese je na straně nemocných i na straně lékařů. Pacient s depresí se za ni často stydí, považuje ji za osobní slabost, selhání nebo charakterovou vadu. Je typické, že když rozumný člověk zjistí, že má cukrovku nebo jinou nemoc, většinou neprotestuje a neodmítá léčbu, ani se za ni nestydí. Ale když se dozví, že má depresi, brání se, že z něho chceme

15

DEPRESE

DEPRESE Deprese u dialýzovaných pacientů - Stěžeň 3/2007

16

příčin deprese, u chronicky nemocných hledání nové orientace v životě s nemocí, hledání nových cílů, aktivit i vztahů, tedy nových důvodů k radosti ze života, který je limitovaný nemocí. Uvádí se, že v běžné populaci onemocní depresí alespoň jednou v životě asi 20% lidí, u dialyzované populace je to 30%, tedy deprese je poměrně běžnou komplikací dialyzační léčby. Život s dialýzou je náročný i bez deprese a s depresí se pro nemocné stává neúnosným břemenem. Přitom je v tomto případě pomoc poměrně snadná, na tuto nemoc léky existují a pacienti je dobře snáší. Efekt léčby ocení nejen sám pacient, ale i jeho blízcí a nově získaná psychická pohoda většinou přispěje i k lepšímu tělesnému zdraví.

Duševní hygiena podle Miluše Kubíčkové Miluše Kubíčková

udělat blázna, že zlehčujeme jeho bolest a jiné příznaky, a že žádné léky brát nebude, protože jich má dost a stal by se z něho „feťák“. Na straně lékařů je ve vztahu k depresi problém ve dvou rovinách. Někteří mylně předpokládají, že když je někdo chronicky nemocný, nemůže být spokojený a veselý, tedy depresivní náladu považují za normální a v podtextu vnímáme otázku „Proč by se měl vážně nemocný radovat?“ Druhým problémem je, že lékaři obtížně odlišují tělesné příznaky deprese od příznaků selhání ledvin. Když pacient přistoupí na to, že je depresivní a že by mu mohla psychofarmaka pomoci, dalece není vyhráno. Potíž je v tom, že pacient pocítí účinek léků na depresi až s odstupem 2-3 týdnů a během této doby se část nemocných rozhodne, že je brát nebude, protože jim nepomáhají. Nevyčkají do té doby, než se efekt může projevit. Druhým problémem je, že léčbu příliš brzy ukončí. Jakmile se jim psychicky uleví, mají pocit, že jsou léky zbytečné a sami si je třeba po 3 měsících vysadí. Jsou pak překvapeni, když se jim deprese vrátí. Při léčení antidepresivy je třeba počítat s tím, že léky „zaberou“ až po čase a léčba by měla trvat 1 rok i déle a ukončena by měla být po domluvě s lékařem. U lehké a středně těžké deprese je vhodné spojit léčbu antidepresivy s psychoterapií, u těžké deprese přichází psychoterapie v úvahu až poté, když se zmírní nejtíživější příznaky. Smyslem psychoterapie je odkrývání

Stěžeň 3/2007 - Duševní hygiena podle Miluše Kubíčkové

Tvořiví myslitelé si vždy uvědomovali význam péče o duševní a duchovní složku člověka. Například Tadeáš Hájek z Hájků, lékař ze dvora Rudolfa II. říká: „ Aby ten mistr a vládce v nás neztupěl a nezlenivěl, máme jej rozhojňovat častým cvičením…“ Duševní činnost nemůže existovat bez svého hmotného nositele, mozku. A zpětně na něj působí, pomáhá ho formovat a vytvářet v něm nové spoje, jak ukazují neurobiologické poznatky posledních let. Přestaneme-li být tvůrčí, radovat se, žasnout nad objevy a všímat si nových podnětů, stává se náš duch jen otrokem hmotného těla. Takovým příznakem zlenivění může být například nervozita provázející stárnutí: těkají nám myšlenky, řeč je nejasná, nedokážeme se rozhodnout, máme roztřesené neurovnané písmo, ledabyle chodíme, bezdůvodně pohybujeme prsty nebo nohama, jsme náladoví a snadno posuzujeme a odsuzujeme nebo máme nutkavou potřebu se někoho druhého dotýkat. Jsme celkově nejistí, napjatí, neklidní. Zmírnit projevy nervozity a získat nad nimi vládu pomáhá pravidelná duševní hygiena a zároveň úsilí o mravní rozvoj. Je třeba neustále dbát o obnovu životních sil, aby se předčasně nevyčerpaly. Hovoříme-li o tom, že duševní cvičení je třeba provádět pravidelně, neznamená uskutečňovat je stereotypně, vždy stejně. Psycholog Kuehlewind kdysi řekl : „Každý pokus vystoupit z navyklé role a při-

jmout roli novou má vždy terapeutický účinek.“ Proto je záhodné cvičení konat s bdělostí a jeho způsoby proměňovat, stále nově tvořit a věnovat mu denně 5-15 minut. Doprovodné pocity jsou zpočátku ne právě příjemné, jen postupně se proměňují v radost, že se něco daří. Několik námětů pro duševní hygienu: Cvičme své písmo. po dobu nejméně pět minut věnujeme všechnu pozornost psaní nějakého textu. Každé písmeno spíš pečlivě kreslíme, než píšeme. takto si dokonce i člověk v pokročilém věku může uchovat písmo úhledné a krásné. Navíc tím posilní i jiné soustředěné činnosti. Přidružená radost z dosaženého zlepšení přináší pozitivní emoce. Učme se správnému mluvení. například pravidelným hlasitým předčítáním nebo recitováním rytmických veršů, které se postupně učíme zpaměti. Jistější ovládnutí jazyka nám může pomoci samostatně o věcech přemýšlet, jasněji se tázat a nespoléhat na hotová prohlášení autorit. Cvičením proti zapomnětlivosti je vědomé odkládání věcí spojené s představou , kam jsme věci položili. Obvyklé místo je vhodné po čase měnit. Vůli cvičíme tím, že se učíme si věci dotahovat, dělat trpělivě i to, co nás nebaví, umět si odřeknou a podobně.

17

Duševní hygiena podle Miluše Kubíčkové - Stěžeň 3/2007 K uvolnění vnitřní křeče, napětí svalů v obličeji, v očích na ramenou a šíji může pomoci představa lehce padajícího listu, plynoucího mraku, zapadajícího slunce a vůbec lehkostí všech dějů v přírodě.

doby je to velmi praktické mentální cvičení i pro příslušníky mladších generací. například při jídle přemáhat hltání, spěch a překotnost při mluvení, při procházce cvičit klidnou chůzi, při mluvení vnímat okolí.

Proti chvílím nutkavé nervozity cvičme pomalost. Do dnešní hektické

(Psychologie dnes, č. 4, duben 2007, otištěno se souhlasem redakce)

Stěžeň 3/2007 - Pitný režim u hemodialyzovaných nemocných Výběr nápojů Je potřebné si uvědomit, že nemůžete vypít tolik nápojů jako zdravý jedinec, proto si vybírejte ty, které Vás nejvíce osvěží a zaženou žízeň. Na připomenutí uvádím některé.

Pitný režim u hemodialyzovaných nemocných Olga Mengerová Teplé nápoje Teplých nápojů je možné konzumovat pravý čaj, případně aromatizovaný. Také ovocné či bylinkové čaje, pokud nejsou stejně tak jako pravý čaj dlouho a opakovaně vyluhované. Náhražky kávy, přestože obsahují určité množství fosfátů, je možné také zařadit do jídelníčku. Pravou kávu lze konzumovat až po konzultaci s lékařem.

Povolené denní množství tekutin Vám stanoví Váš lékař v dialyzačním středisku. To vypočítá tak, že k množství vyloučené moči za 24 hodin přičte 500 ml. Toto množství tekutin by hemodialyzovaný měl dodržovat, protože překročení této hranice je příčinou váhového přírůstku.

18

Je třeba si uvědomit, že voda se vyskytuje ve všech potravinách, nejen nápojích. Nejvíce vody je v zelenině a ovoci. Nejméně v těstovinách, rýži apod. Rýže i těstoviny se však při tepelné úpravě navaří, proto je nutné započítat i množství vody, které se vsákne.

Osvěžující vody Limonády, ledové čaje nebo ovocné nápoje. Je vhodnější je ředit se stolní vodou. Neředěné jsou sladké a tak žízeň nezaženou. Limonády typu Coca Cola obsahují nejen kofein, ale i fosfor. Stolní, přírodní minerální, mineralizované a léčivé vody Je třeba konzumovat takové, které obsahují málo minerálů, což vyčteme

na etiketě. Lépe osvěží jemně perlivá, případně lehce ochucená přírodní chutí a neslazená . Stolní vody jsou směsice různých vod, které jsou vlastně umělou, průmyslově vyrobenou minerální vodou. Přírodní minerální vody jsou vody, která vyvěrají přímo z podzemí. Podléhají expertízám a přísným kontrolám, pak se teprve zavádí jejich výroba, respektive stáčení. Mineralizované vody se na našem trhu nevyskytují dlouho, jsou vyráběny z pitné vody a uměle ochuceny o minerály. Léčivé vody jsou také pravidelně kontrolovány jako přírodní minerální vody. Ty by měly být součástí pitného režimu pouze na doporučení lékaře a po určité období. Zařazení těchto vod je přísně individuální Kojenecké vody používají se na přípravu kojenecké stravy, je možné z nich připravovat teplé nápoje či používat na vaření.

Ovocné džusy Pijte je v omezeném množství. Nej-

19

Pitný režim u hemodialyzovaných nemocných - Stěžeň 3/2007 lépe je použít takzvané džusy 100% a ředit je v poměru 1 díl džusu, 2 díly vody. Obsahují nejen draslík ale i fosfor. Laciné džusy bývají připraveny z málo kvalitního ovoce, proto pozor při jejich výběru.

Energetické nápoje Typu Red Bull, SEMTEX apod.jsou škodlivé i pro zdravé jedince, natož pro hemodialyzované. Obzvlášť nebezpečné jsou tyto nápoje ve spojení s alkoholickými nápoji. Nápoje – potravinové doplňky Na trhu je jich velké množství, lze pít pouze po konzumaci s lékařem. Vhodný pitný režim je třeba určit podle potřeby hemodialyzovaného a jeho laboratorních výsledků. Režim Vám určí lékař, nutriční terapeutka pomůže vybrat ty nejvhodnější nápoje.

Mléko a mléčné nápoje Vzhledem k tomu, že obsahuje poměrně vyšší množství fosforu zařazujte do jídelníčku v malém množství, asi tak do 250 ml za den. Mléko obsahuje vápník, ze sladkého mléka se však vápník špatně vstřebává. Proto je lepší zařadit mléka jogurtová, kefír, acidofilní mléko.. Alkoholické nápoje (pivo, víno, destiláty) Alkohol nepijte bez konzultace s lékařem. 100 ml kvalitního vína nebo 200 ml piva denně je bezpečná dávka pro člověka v případě, že nemá jiné onemocnění jater, které je zásadní kontraindikací pro sebemenší konzumaci alkoholických nápojů.

20

Stěžeň 3/2007 - Pitný režim u hemodialyzovaných nemocných Co dělat, aby jste omezení příjmu tekutin cítili co nejméně? Omezit příjem tekutin je nutné, protože při sníženém množství vyloučené moči vzniká riziko převodnění se všemi jeho poruchami jako je vysoký krevní tlak, obtížné dýchání, otoky nohou a obličeje atd.. Omezit příjem tekutin není jednoduché. Mnoho hemodialyzovaných velmi stěží překonává žízeň. Proto přijímají tekutiny ve vyšším množství než mají povoleno a musejí být hospitalizováni. Jak předejít tomu, aby jste neměli žízeň?

Suchá hmotnost, kterou Vám určí na dialyzačním oddělení je optimální stav mezi dehydratací a nadměrnou hydratací.. Je to vlastně hmotnost, která není ovlivněna příznaky nadměrného zavodnění (otoky, dechové obtíže, vysoký krevní tlak).

Různé druhy bonbónů, žvýkacích bonbónů a žvýkaček bez přidaného cukru také zaženou žízeň. Na trhu je mnoho druhů a příchutí. Zrnko kávy drcené v ústech také zažene žízeň. Pokud dostanete žízeň, pokuste se soustředit na něco jiného, odpoutat pozornost od potřeby se napít. Také vypláchnutí úst vodou pomůže zahnat žízeň, vodu však nespolkněte !

Nadměrné zavodnění Vzniká tehdy, pokud hemodialyzovaný přijme příliš velké množství tekutin. Tekutiny nepřijímáte jen pitím nápojů, ale také v takzvané pevné stravě. Tehdy je vaše tělesná hmotnost vyšší než obvykle. Máte nateklé nohy a obličej. Máte zvýšený krevní tlak, dýchá se Vám obtížně, hlavně pokud ležíte. Jaká opatření přijmout? Kontaktovat dialyzační oddělení, pít méně tekutin, nejíst ovoce a zeleninu s vysokým obsahem vody.

bolesti zubů a krku. Ledové kostky také zaženou žízeň, je však nutné je započítat do pitného režimu. Voda ochucená citrónovou či jinou kyselou šťávou také lépe zažene žízeň, stejně tak jako okurky z nesoleného kyselého nálevu.

Zahnat žízeň můžete také malým množstvích jídla (chléb s nesoleným rostlinným tukem). Žvýkáním dojde k tvorbě slin.

Jemné druhy koření ochutí vaše pokrmy tak, že nemusíte používat sůl. Pozor! Některé směsi koření obsahují až 90% soli. Ostrá koření nepoužívejte, měli by jste po nich žízeň. Nápoje pijte z malých skleniček o známém objemu a po doušcích. Odložte skleničku, projděte se po bytě a pak teprve vypijte další doušek nápoje. Je vhodné si zaznamenat množství vypitých nápojů. Lépe zaženou nápoje velmi studené, pozor však na

Diabetici musejí být zvláště opatrní, protože žízeň bývá spojena také s vysokou hladinou krevního cukru. Proto je nutná kontrola hladiny krevního cukru pacientem. Pevná strava, hlavně zelenina, ovoce, různé pudinky, jogurty obsahují také určité množství vody stejně tak jako uvařená rýže či těstoviny. Taktéž polévky je nutné započítat do pitného režimu. Tyto pokrmy není nutné úplně vyloučit, ale zařadit do jídelníčku v ta-

21

VOLBA DIALYZAČNÍHO STŘEDISKA

VOLBA DIALYZAČNÍHO STŘEDISKA

Pitný režim u hemodialyzovaných nemocných - Stěžeň 3/2007 kovém množství, aby nenarušily pitný režim. Není potřeba svěsit hlavu, ale umět si rozvrhnout příjem potravin a pokrmů s vyšším obsahem vody tak, aby byly vhodně doplněny potravinami

Stěžeň 3/2007 - Pitný režim u hemodialyzovaných nemocných

a pokrmy s nižším obsahem vody. Taktéž nápoje je vhodné střídat, aby nevznikl „abstinenční příznak“ a Vy pak nevypily najednou velké množství určitého nápoje.

Obsah vody v některých potravinách (v mililitrech na 100 g jedlého podílu)

22

Hovězí maso libové

70.2

Vepřové nohy

57.0

Hovězí maso přední

68.5

Maso jehněčí

60.0

Hovězí maso zadní

71.4

Maso koňské

74.0

Hovězí bok

67.7

Maso kozí

73.4

Srdce vepřové

76.8

Salám krakovský

45.3

Hovězí kližka

70.0

Skopová kýta

67.3

Vnitřnosti - průměr

72.4

Salám metský

48.1

Hovězí krk

72.4

Skopové maso ostatní

60.0

Kabanos

64.5

Salám mozajkový

35.4

Hovězí kýta

73.8

Maso mleté na sekanou

57.8

Klobásy moravské

64.8

Salám myslivecký

59.0

Hovězí plec

70.4

Brzlík

73.0

Klobásy slovenské domácí

53.6

Salám pařížský

58.5

Hovězí roštěná

67.1

Drštky

78.5

Mortadela

62.6

Salám polský

38.1

Hovězí svíčková

72.8

Játra hovězí

69.7

Párky debrecínské

63.8

Salám pražský

63.2

Hovězí žebro

64.5

Játra telecí

70.8

Párky diabetické

54.0

Salám skopový

58.1

Hovězí středně tučné

60.0

Játra vepřová

72.3

Párky pražské

64.1

Salám slezský

54.6

Hovězí maso tučné

55.0

Jazyk

68.0

Salám berlínský

44.2

Salám šunkový

67.0

Telecí kýta (na řízky)

73.8

Kořínek

79.1

Salám brněnský

59.6

Špekáčky

58.0

Telecí maso ostatní

71.2

Kosti - průměr

50.0

Salám čajový

52.3

Špekáčky jemné

57.5

Vepřové maso - průměr

57.0

Krev

80.6

Salám česnekový

60.2

Vuřty

68.1

Vepřové - očištěná kýta

71.0

Ledvinky hovězí

74.9

Salám diabetický

61.7

Vuřty diabetické

67.7

Vepřové maso libové

63.6

Ledvinky vepřové

77.1

Salám durinský

46.7

Vuřty koňské

73.5

Vepřové maso prorostlé

55.4

Morek

6.7

Salám gothajský

34.5

Salám drůbeží

67.0

Vepřové maso tučné

45.0

Mozek

78.9

Salám hlavičkový

64.8

Klobása čabajská

24.3

Vepřový bok

34.4

Slezina

76.7

Salám konsumní

66.3

Párky turistické

51.7

Vepřová hlava

47.1

Srdce hovězí

77.6

Salám koňský

70.8

Salám debrecínský

46.8

23

VOLBA DIALYZAČNÍHO STŘEDISKA

VOLBA DIALYZAČNÍHO STŘEDISKA

Pitný režim u hemodialyzovaných nemocných - Stěžeň 3/2007

48.4

Salám sardelový vařený

39.5

Salám lovecký

27.8

Sekaná pečeně domácí

54.0

Salám moskevský

34.9

Sekaná pečeně II.

60.4

Salám suchý

48.9

Šunka dušená bez kosti

41.2

Salám turistický

50.1

Taliány

44.0

Salám uherský

26.0

Tlačenka krevní

58.9

Salám Vysočina

40.0

Tlačenka masová světlá

53.8

Čajovka

52.0

Tlačenka slezská

34.5

Haše pečené

48.7

Tlačenka tmavá lidová

53.1

Jaternice

49.6

Uhlířky (pepřenky)

74.0

Jaternice domácí

50.8

Uzená krkovička

38.2

Játrovky

38.9

Uzený bok

25.5

Játrový sýr - „Paštika“

48.7

Uzený jazyk

52.0

Játrový salám

56.5

Závin bůčkový světlý

37.2

Játrový salám lahůdkový

40.3

Závin bůčkový tmavý

35.8

Jelítka

58.4

Huspenina

68.1

Jelítka žemlová domácí

48.5

Karbanátky syrové

56.4

Moravské uzené

43.6

Klobásy bílé

61.4

Mozajka myslivecká

40.2

Klobásy vinné

55.1

Prejt krevní

64.9

Ovar vepřový - ramínko vařené 51.0 Párky drážďanské

47.8

Prejt jaternicový syrový

54.6

Pečeně cikánská

52.3

Prejt jelítkový syrový

65.3

Pečeně debrecínská

52.1

Prejt salámový syrový

59.3

Pečínkový závin

52.2

Řízky vepřové obalené syrové

55.5

Roláda jazyková hovězí

36.0

Salát z volské hlavy

71.6

Roláda jazyková vepřová

30.4

Zavářka játrová syrová

46.4

Salám cibulový vařený

54.0

Závitky hovězí (Špan. ptáčky)

64.8

Salám drobový vařený

52.5

Hovězí ve vlastní šťávě

71.6

Salám liberecký vařený

37.2

(pokračování tabulky „Obsah vody v některých potravinách“ příště)

24

Lázeňská péče pro diabetiky I. a II. typu Klára Dušková

Salám horalský

Stěžeň 3/2007 - Lázeňská péče pro diabetiky I. a II. typu

Lázeňskou péči v ČR navrhuje ošetřující lékař (OL) a schvaluje revizní lékař (RL) příslušné zdravotní pojišťovny (ZP). Lázeňská péče může z hlediska úhrady ZP nabýt tří základních podob: • komplexní peče (plně hrazená ZP) • příspěvková péče (ZP hradí jen vyšetření a léčení pojištěnce) • nehrazená (vše hradí pacient)

2. 3. 4.

5. Pokud podle vyjádření OL stav pojištěnce neumožňuje dopravu běžným způsobem, hradí ZP dopravu nemocného do zařízení lázeňské péče i dopravu ze zařízení lázeňské péče. V případě, že to zdravotní stav pojištěnce vyžaduje, hradí ZP i dopravu průvodce. V případě diabetiků se jedná spíše o možnost teoretickou, v praxi nevyužívanou. Systém poskytování lázeňské péče je popsán v Zákoně o veřejném zdravotním pojištění (48/1997) a ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997, kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Obecné kontraindikace lázeňské péče: 1. Infekční nemoci přenosné z člověka na člověka a bacilonosičství zejména břišního tyfu a paratyfu. Je-li nněkterá nemoc, indikována pro lázeňskou péči, sdružena s tbc dýchacího ústrojí nebo jinou formou tbc, může být

6. 7. 8.

9.

10.

lázeňská péče navržena a povolena jen po řádném ukončení léčby antituberkulotiky. Všechny nemoci v akutním stádiu. Klinické známky oběhového selhání, maligní arytmie. Stavy po hluboké trombóze do 3 měsíců po odeznění nemoci, stavy po povrchové tromboflebitidě do 6 týdnů po odeznění nemoci. Labilní diabetes mellitus (s výjimkou u dětí a dorostu) a dekompensovaný diabetes mellitus. Často se opakující profuzní krvácení všeho druhu. Kachexie všeho druhu. Zhoubné nádory během léčby a po ní s klinicky zjistitelnými známkami pokračování nemoci. Epilepsie s výjimkou případů, u nichž v posledních 3 letech nedošlo k záchvatu a jejichž EEG záznam nemá epileptické grafoelementy. Přetrvávajíli v EEG záznamu patologické změny, pak může být lázeňská péče navržena jen na základě kladného vyjádření neurologa, který má pacienta v dispenzární péči. Pro indikační skupinu XXVI není epilepsie kontraindikací. Aktivní ataky nebo fáze psychóz a duševní poruchy s asociálními projevy nebo sníženou možností komunikace, transitorní stavy zmatenosti.

25

Lázeňská péče pro diabetiky I. a II. typu - Stěžeň 3/2007 11. Závislost na alkoholu, závislost na návykových látkách. 12. Nemocní, odkázaní na pomoc druhé osoby při sebeobsluze (s výjimkou nevidomých). Přijetí nemocného (zpravidla s průvodcem) je popř. možné po předchozím dojednání s vedoucím lékařem lázeňské léčebny. 13. Inkontinence moče a stolice, enuresis nocturna. Neplatí pro indikační skupinu XXVI, XXVIII a indikaci XXIII/2. 14. Kouření u dorostu a u nemocných s indikacemi skupiny II, V a VI. 15. Těhotenství. 16. Nehojící se kožní defekty jakéhokoliv původu. (Netýká se indikací skupiny X). Lázně a diabetes u dospělých Diabetes mellitus (DM) je jednou z platných indikací pro lázeňskou péči. Podle platné indikační vyhlášky (58/1997) může být dospělému diabetikovi lázeňská péče poskytnuta při splnění níže uvedených kritérií. Celkem tedy může nabýt 4 různých variant: 1. Do 6 měsíců od zjištění onemocnění DM - edukační program. V rámci této indikace (č. IV/1) může být diabetikovi uhrazena komplexní péče po dobu 14 dnů v některém z následujících zařízení lázeňské péče: Karlovy Vary, Luhačovice, Podě-brady, Lipová-Lázně. Délka tohoto pobytu může být zkrácena. Léč-

26

bu doporučuje diabetolog (DM I. i II. typu), internista nebo praktický lékař (DM II.typu). Léčbu je možné opakovat po dvou letech u nemocných, u kterých je předpoklad zlepšení kompenzace opakovaným pobytem. Edukační program je diferencován pro DM I. a DM II. 2. Zpravidla do 12 měsíců od zjištění DM (s výjimkou indikace popsané v bodě 1). V rámci této indikace (č. IV/2) může být diabetikovi uhrazena příspěvková lázeňská péče po dobu 21 dní k úpravě životosprávy, posílení správných návyků, redukci hmotnosti. Léčbu doporučuje ošetřující lékař. Tato péče je poskytována zařízeními lázeňské péče v Karlových Varech, Luhačovicích, Mariánských lázních, Lipové-Lázních, Poděbradech. 3. Počínající komplikace (mikro, makro angiopatie, neuropatie) DM, DM s těžkou a obtížně ovlivnitelnou obezitou. Péče může být buďto příspěvková, trvající 21 dní, nebo komplexní. Komplexní léčbu v trvání 21 dní může doporučit diabetolog a lze ji poskytnout jednou u každé z počínajících komplikací či u jejich záchytu. Teoreticky je tudíž možné ji žádat až třikrát (při záchytu počínajících komplikací očních, nervových a ledvinových). Kontraindikací je pokročilé stadium diabetických komplikací a ote-

Stěžeň 3/2007 - Lázeňská péče pro diabetiky I. a II. typu vřené kožní defekty. Léčbou se zabývají zařízení lázeňské péče v Karlových Varech, Luhačovicích, Poděbradech, Lipové-Lázních. 4. Obezita. Nehrazená péče v trvání 21 i více dní. Lázeňská péče pro děti a dorost (do 18 let věku) obecně: 1. Při přeložení z nemocnice do lázeňské péče nemusí lázeňskou péči schvalovat RL. 2. Dětem a dorostu je vždy poskytována komplexní (tj. plně hrazená) lázeňská péče. 3. Délka léčebného pobytu dětí a dorostu se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař lázeňské léčebny. Základní doba léčení je 28 dnů, u edukačních pobytů 14 dnů. Dorostu lze výjimečně a se souhlasem rodičů poskytnout lázeňskou péči i v léčebnách pro dospělé. 4. Dítě do 6 let věku může do zařízení lázeňské péče doprovázet průvodce (typicky rodič) na dobu zaškolení v ošetřování či pokud to vyžaduje stav dítěte. Se schválením RL může průvodce doprovázet dítě na dobu delší než je uvedená výše, nebo pokud je věk dítěte vyšší než 6 let. Pobyt průvodce v těchto případech hradí ZP dítěte a považuje se za ústavní ošetřování (nárok na nemocenské dávky, neschopenka).

5. Pokud podle vyjádření OL stav pojištěnce neumožňuje dopravu běžným způsobem, hradí ZP dopravu nemocného do zařízení lázeňské péče i dopravu ze zařízení lázeňské péče. V případě, že to zdravotní stav pojištěnce vyžaduje, hradí ZP i dopravu průvodce. V případě dětských diabetiků tato možnost není příliš pravděpodobná. Varianty lázeňské péče pro děti a dorost: 1. Edukační pobyt v délce 14 dní pro děti a mladistvé s čerstvě zjištěným diabetem, zpravidla v doprovodu rodičů. Poskytuje pouze Lázeňská léčebna Mánes v Karlových Varech na doporučení OL po schválení RL. 2. Diabetes mellitus. Komplexní lázeňská péče, zpravidla po dobu 28 dní. Vedoucí lékař zařízení lázeňské péče může rozhodnout o jejím prodloužení o dalších 7 dní. Péči poskytuje od 3 let věku dítěte (resp. od 2 let s doprovodem rodičů) zařízení v Karlových Varech (léčebna Mánes) a s omezením věku rovněž zařízení lázeňské péče v Luhačovicích (jen pro mladistvé starší 10 let. Mladší děti pouze v Karlových Varech). Tuto léčbu lze poskytnout opakovaně (1x ročně). Léčbu schvaluje RL na doporučení OL. V odůvodněných případech RL schválí pobyt i pro průvodce.

27

Lázeňská péče pro diabetiky I. a II. typu - Stěžeň 3/2007 Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory a obezita u spolupracujících pacientů. Poskytují zařízení lázeňské péče v Bludově, Karlových

Varech, Poděbradech a Luhačovicích. Pobyty jsou 4-6týdenní, v režimu komplexní (plně hrazené) péče.

28

zákon o sociálním zabezpečení, zejména pak kritéria posuzování zdravotního stavu posudkovými lékaři. Tato vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí totiž uvádí v příloze č.5 v osmi bodech výčet zdravotních postižení, při kterých jsou přiznány příspěvky na opatření pomůcek potřebných k odstranění , zmírnění nebo překonání následků takového postižení. Posudkoví lékaři při úřadech práce v souladu s touto vyhláškou stanovují, zda je zdravotní postižení žadatele o mimořádné výhody nebo dávku zařaditelné pod některý z osmi bodů uvedených v příloze č. 5 vyhlášky. Jejich posudek je pak pro správní úřad rozhodujícím podkladem. Zástupkyně veřejného ochránce práv upozorňovala již v květnu 2005 na nerovnost posouzení dopadu zdravotních postižení na schopnosti jednotlivce při důsledné aplikaci bodů vyhlášky. Tehdy platná právní úprava s taxativním výčtem zdravotních postižení v přílohách totiž poškozovala některé občany žádající o příspěvek. Od počátku roku 2006 nabyla účinnosti další, současně platná a účinná

RNDr. Jitka Seitlová

Posudkoví lékaři by měli zvážit komplexnější uplatnění kritérií pro dávky sociální péče

Na veřejného ochránce práv se obracejí handicapovaní lidé se stížnostmi v souvislosti s nepřiznáním dávek sociální péče. Nejčastěji jde o příspěvky na úpravu bytu, úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, zakoupení motorového vozidla, jeho celkovou opravu a úpravu. Příčinnou stížností je znění a uplatňování vyhlášky č. 182/1991 Sb. v posledním znění, kterou se provádí

Stěžeň 3/2007 - Posudkoví lékaři by měli zvážit uplatnění kritérií pro dávky sociální péče novela vyhlášky, podle které se však dosažení rovnosti v posouzení zdravotního stavu jeví ještě obtížnější. posudkoví lékaři aplikují přílohu velmi restriktivně, v některých případech například neuznali příspěvek pro postižení stejného dopadu jenom z důvodu, že postižení žadatele nebylo způsobeno např. úrazem či vrozenou poruchou pohybového systému, nýbrž poruchou neurologického charakteru, což neodpovídá kritériím uvedeným ve vyhlášce. Ředitel odboru posudkové služby ministerstva MUDr. Rostislav Čevela zaslal v prosinci 2006 zástupkyni veřejného ochránce práv oficiální stanovisko k uplatnění kritérií přílohy č.5, které osvětluje přístup ke stávajícímu znění jako daleko komplexnější. Dává posudkovým lékařům větší možnosti komplexnějšího přístupu při posuzování žadatele. ve svém stanovisku k aplikaci přílohy č.5 MUDr. Čevela uvádí: „Stávající vymezení ustanovení přílohy č. 5. písm. f) považuji naopak za komplexnější než vymezení předchozí. umožňuje totiž zahrnutí každého postižení, které se projevuje těžkou poruchou pohyblivosti na základě postižení několika funkčních celků. tuto změnu pokládám za promítnutí principu rovnosti dopadu důsledků zdravotního postižení na pohyblivost, jakkoliv se srovnatelnost v předmětném ustanovení přímo neuvádí. není navíc rozhodující, zda jde o postižení vrozené nebo získané, a nerozhoduje ani jeho etiologie. Pod nově formulované

ustanovení tak lze zařadit ,jak přímé postižení kosterní nebo svalové soustavy, nervosvalová onemocnění, tak neurologická postižení, deformity, poruchy vývoje, onkologické nemoci s dopadem na pohybové ústrojí, metabolická onemocnění (např. velmi těžké osteoporózy se zvýšenou lomivostí kostí) a jiné stavy. Nové vymezení tak lze zároveň považovat za vstřícnější k osobám se zdravotním postižením. umožňuje ve větší míře vyhovět potřebám osob s těžkým postižením pohyblivosti, které již proto nemusí žádat ministra práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona. Při posuzování neurologických onemocnění ve vztahu k příloze č.5 je stěžejní prokázání těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí ve smyslu stavů uvedených pod písmeny a) až h) . Rozhodující z hlediska posuzování zdravotního stavu podle citované přílohy je to, že právní úprava za dobu svojí existence neobsahovala konkrétní nemoci, ale posudkově medicínská kritéria byla vždy vázána těžkou vadou nosného a pohybového ústrojí s funkčním vymezením, co se za takový stav považuje. Tento přístup koresponduje s účelem dávek přiznaných na základě výsledku posouzení podle přílohy č. 5. Jejich účelem není odškodňovat existenci vážné nemoci, ale zejména kompenzovat těžce poškozenou či ztracenou mobilitu v důsledku postižení nosného nebo pohybového ústrojí. Proto zde nejsou taxativně uvedeny např. některé neu-

29

Posudkoví lékaři by měli zvážit uplatnění kritérií pro dávky sociální péče - Stěžeň 3/2007 rologické nemoci nebo degenerativní a zánětlivé nemoci kostí, kloubů a svalů (osteoartózy, polyartritidy, Bechtěrevova nemoc, těžká osteoporóza, nanismus, poruchy vývoje či nevývin končetin a jiné). Rozhodující není diagnóza nemoci, ale skutečnost, zda a popř., kdy zdravotní postižení svými důsledky dosáhne stupně odpovídajícího těžké vadě nosného nebo pohybového ústrojí…“ Pokud se tedy žadatele o dávku sociální péče setkají s jiným výkladem posudkového lékaře, omezujícím rovnost posuzování jejich zdravotního po-

Stěžeň 3/2007 - Prázdniny, dovolená a co odpočinek? aneb UMĚNÍ RELAXACE

stižení, doporučuji jim využít možnosti podání žádosti o odvolání z důvodu nesouhlasu s obsahem posudku, a to příslušnému krajskému úřadu, který věc řeší spolu s posudkovou komisí ministerstva ve smyslu § 4 odst.2 zákona č. 582/1991 Sb. Případně je možné využít institutu odstranění tvrdosti zákona podáním žádosti podle § 4 odst. 3 téhož zákona ministerstvu. (RNDr. Jitka Seitlová,zástupkyně veřejného ochránce práv, Skok do reality, č.3/2007, otištěno se souhlasem autorky)

Prázdniny, dovolená a co odpočinek? aneb UMĚNÍ RELAXACE

30

ho šéfa a horu neodkladných úkolů... Osvěžující, důkladný a pravidelný odpočinek patří k nejzákladnějším životním potřebám každého člověka. Dospělý i dítě, malý školák i prezident nadnárodní společnosti, žena i muž, zdravý i nemocný - každý z nás potřebuje určitý způsob a čas k obnově a doplnění psychických i fyzických sil. Dobrá kondice, pohoda a vyladění, to jsou cíle a výsledky účinné relaxace. Opravdu správně a důkladně odpočívat je jistý druh umění a nejeden z nás se mu učí po celý život... Malou barevnou pohlednici letošního léta jsem připravila i já. V kratičké letně laděné anketě jsem se zeptala společně s Vámi několika transplantovaných lidí:

Lucie Kryštůfková

Letošní léto za sebou zavřelo vrátka, prázdniny skončily a dovolená je pro většinu z nás již minulostí. Hezkou vzpomínkou na mořské pláže a koupání, horské túry či výlety za poznáváním pamětihodností. Pěšky, na kole, lodí nebo balónem. Všichni odpočíváme a užíváme svého volného času podle chuti, možností a momentálních potřeb. O dovolené bychom si měli dovolit nejen změnu prostředí, zavedených stereotypů a celoročně uspěchaného tempa, ale hlavně bychom měli dokázat nechat své pracovní starosti a povinnosti všedního dne pečlivě uzamčené v zásuvkách pracovního stolu, v pevných deskách svého diáře. Na krátký čas našich volných dní zapomenout na každodenní dopravní špičku, věčně zvonící telefon, přísné-

1) „Jak a kde jste strávili nebo strávíte letošní dovolenou?“ 2) „Čím a jakou měrou se lišila Vaše dovolená PŘED a PO transplantaci?“ 3) „Jak relaxujete? Kdy si opravdu důkladně odpočinete?“ Jaroslava, 56 let.: „Letošní léto a veškerá naše dovolená patřila turistickým výšlapům v Adršpašsko-Teplických skalách. Mám ráda country hudbu a tak jsem se letos odměnila návštěvou westernového městečka.. Už od mládí jsem milovala turistiku, ale stále se zhoršující a častější zdravotní komplikace mi nejen kazily radost z mého koníčka, ale stále se

stupňující únava mi postupně mou zálibu překazila. Po transplantaci se mi vrátila nejen chuť někam se opět podívat, ale i při pěší turistice jsem daleko méně unavená. Snažím se chodit co nejčastěji a téměř za každého počasí. Nosím s sebou stále patřičnou zásobu minerálky a dobře vybavenou lékárničku. Riziko úrazu a hrozící možnost nejrůznějších komplikací je pro mě velkou motivací k objemnějšímu cestovnímu zavazadlu... Ráda čtu, ale nejlépe se uvolním a odpočinu si na zahradě. Pěkně sama, nikde nikdo, naladím si pěknou hudbu, zalezu si do svých záhonků a zahradničím a zahradničím.“ Jana, 38 let.: „Dva týdny na Slovensku u termálních koupališť v Podhájské byly pro

31

KULTURA, SPORT, REKREACE Prázdniny, dovolená a co odpočinek? aneb UMĚNÍ RELAXACE - Stěžeň 3/2007 mne i celou naší rodinku úžasnou dovolenou. Pod stanem, nádherné slunečné počasí, milí lidé a teplounká slaná voda. Nikomu se nám nechtělo domů... Měla jsem štěstí, byla jsem odtransplantovaná v pravou chvíli, ještě dříve než nastaly velké komplikace s dialýzou apod. Pooperační rány se mi zahojily ohromně brzy a bez potíží a já už za půl roku mohla trávit svou první potransplantační dovolenou u moře v Itálii. Musím to zaklepat, ale nemám žádné větší potíže a tak můžeme s rodinou střídat pravidelně své prázdninové pobyty u moře a na Slovensku. Na všechny cesty kamkoliv s sebou vozím několik balíků balené vody, nechci nic riskovat a kazit dovolenou nějakou střevní infekcí sobě a už vůbec ne svým dcerám a manželovi... Vana plná voňavé vody, to je pro mne báječná relaxace. Půlhodinka v bylinkové koupeli a jsem opět čerstvá. Jako z té reklamy.“ Zbyněk, 54 let.: „Letos jsem si na dovolenou ještě nestačil udělat čas, ale vše napravím v září. Týden na chatě a přidám si ještě nějaký den ve Středomoří. Všechen svůj volný čas včetně dovolených jsem vždy trávil nějakou drobnou aktivitou na chatě a zahradě. Práce je tam stále dost, já zapojím ruce a mohu vypnout hlavu, alespoň částečně... Rozdíl mezi dovolenou před a po transplantaci v mém případě nevidím, snad jen v pravidelném požívání imu-

32

nosupresiv a určité volnosti ve stravování a životním rytmu... Spánek. Pořádný, klidný a dlouhý. Tak si nejlépe odpočinu, ale přiznávám, že na tuto podobu odpočinku si najdu čas jen vyjímečně a okolnosti musí být příznivé. To potom dokážu prolenošit celý den.“ Jaroslava, 44 let.: „Využili jsme nabídky cestovní kanceláře a strávili pár týdnů prázdnin u Černého moře v Bulharsku. Opravdu pěkný pobyt a rekreace pro mne a malou dcerku, ale můj „zdravý“ manžel naší přímořskou dovolenou doslova protrpěl se střevní infekcí. Smekám klobouk před vzornou péčí bulharských lékařů, kteří se věnovali nejen mému muži, ale stejnou měrou i mně a dcerce... Sport byl vždy mým koníčkem a náplní každých prázdnin. V létě voda, v zimě hory a lyže. Postupně se ale přidávala inzulínová pumpa, nečekané a hluboké hypoglykémie, zhoršující se zdravotní komplikace, dialýza a se sportováním byl konec. Po 29 letech mohu opět nejen plánovat, ale i prožívat své volno a prázdniny na místech a s lidmi, kteří jsou mi blízcí a kde je mi příjemně a mile... Mám ráda čas podvečerního klidu. Ukládám dcerku do postýlky a povídáme si. Ty chvilky těsně před spaním, naplněné dětským rozumováním, pohádkami a sny, to je ten pravý balzám pro mou duši.“

KULTURA, SPORT, REKREACE Stěžeň 3/2007 - Prázdniny, dovolená a co odpočinek? aneb UMĚNÍ RELAXACE František, 49 let.: „S celou partou kamarádů jsme doslova prolezli Nízké Tatry a v zimě plánujeme vykonat totéž... Od dětství jsem rád cestoval, měnil jsem jen způsob a prostředky. Na zádech jsem vláčel ještě druhý batoh plný nemocí, zdravotních potíží a léků. Nyní, po transplantaci, se cítím nějakým zvláštním způsobem volnější a svobodnější, ale zároveň i zodpovědnější, méně riskuji a umím daleko lépe odhadnout své síly a možnosti. A nejen při horských túrách, ale i v životě... Odpočívám v lese, sám a rád. Chodím mezi stromy, sedím na pařezu, poslouchám ticho a klid.“ Jak tedy po transplantaci relaxovat? Jak správně a bez rizika odpočívat? Všem transplantovaným, ale nejen jim radí a doporučuje MUDr. Tereza Havrdová: „Transplantace obvykle nepředstavuje zásadní změnu ve způsobu vašeho odpočinku. Dalo by se říct – odpočívejte tak, jak jste byli zvyklí dosud, pěstujte koníčky, které jste měli. Sportujte, věnujte se zahrádce, cestujte… Určitá pravidla by ovšem platit měla. Těsně po transplantaci počkejte, než se jizvy po operaci zcela zahojí. Zátěž při cvičení zvyšujte postupně, cvičte podle vašich možností a trénovanosti. Nepřepínejte své síly zbytečně a nikdy nesportujte, pokud se necítíte dobře, jste nachlazeni, nemocní nebo v rekonvalescenci. Obecně se

po transplantaci doporučují rekreační sportovní aktivity, jako chůze, běhání, turistika, cyklistika nebo plavání. Pokud se budete koupat ve volné přírodě, vybírejte si pouze místa s čistou vodou a použijte vhodnou ochrannou obuv. Pacientům s diabetickou retinopatií se nedoporučují aktivity s použitím svalů břišního lisu. Po transplantaci je vlivem podávaných léků, snižujících imunitu, větší riziko infekčních komplikací, proto je dobré dávat pozor na zranění. Při práci na zahrádce je vhodné používat rukavice. Pozor si taky dávejte, pokud jste v kontaktu s domácími zvířaty. Škrábance nebo styk s jejich sekrety či exkrementy vám může způsobit zdravotní komplikaci. Pokud k poranění dojde, urychleně vyhledejte lékaře. Ránu posoudí a v případě potřeby včas nasadí antibiotickou léčbu. Po transplantaci se v některých případech častěji vyskytuje osteoporóza (řídnutí kostí), snažte se proto předcházet úrazům a zlomeninám. Pokud rádi cestujete, transplantace vám v tom většinou nebrání. Buďte opatrní a rozmyslete si cestu do zemí s horšími hygienickými podmínkami. Vyplatí se předejít infekci z nakažených potravin nebo kontaminované vody, její následky by mohly být vážnější než pouhá pokažená dovolená. V létě se snažte důkladně dodržovat pitný režim, organizmus při vysokých teplotách ztrácí i důležité minerály. O vhodnosti jednotlivých nápojů a jejich množství se poraďte s vaším lékařem. Opalování je oblíbenou

33

KULTURA, SPORT, REKREACE

KULTURA, SPORT, REKREACE

Prázdniny, dovolená a co odpočinek? aneb UMĚNÍ RELAXACE - Stěžeň 3/2007

Cestujme, sportujme, sbírejme houby nebo třeba krásné fotozáběry, ale neriskujme, nepřeceňujme své síly. Relaxace je umění. Uvolnit tělo, vypnout hlavu, ale neztratit zdravý rozum! Jako

34

optimistický bonbonek na konci našeho letně „odpočinkového“ tématu ráda přidávám ještě dvě kratičké odpovědi laskavých respondentů. „Transplantace mi umožňuje užívat si všeho, co mi dovolená dovoluje.“ „Pohyb, to bylo vždy moje. Cestuji už od kočárku, vyměnil jsem pouze pohorky a kolo za auto. Dnes s sebou vozím malou lékárnu, vodárnu, rodinu, psa a hlavně dobrou náladu. A ta se ještě transplantovat nedá.“ Tady můj prázdninami a létem provoněný článeček končí. Já sama vám všem přeji, aby se nikdy dobrá nálada transplantovat nemusela a byl jí dostatek pro všechny a nejen o prázdninách.

Pozvánka na výstavu Míša Černá

letní relaxací, pozor: po transplantaci je organizmus náchylnější ke vzniku kožních nádorů. Je na místě maximální opatrnost! Používejte opalovací krémy s ochranným faktorem, sluneční brýle, pokrývku hlavy, vzdušné oblečení a vhodnou obuv. Pozor na popáleniny! Návštěvy solária se nedoporučují. Pokud objevíte podezřelé znaménko nebo pihu (zvětšující se, měnící barvu apod.), pro jistotu zkontaktujte kožního lékaře. Takže závěrem: také při odpočinku na sebe dávejte pozor! I zde platí, že předcházet problémům je podstatně snadnější, než je pak napravovat!“

Stěžeň 3/2007 - Pozvánka na výstavu

V roce 2004 jste se na obálkách Stěžně mohli setkávat s obrazy Václava Hanuše. Pokud Vás jeho díla oslovila můžete se přijít od září do října přijít podívat na jeho výstavu v muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Vladimír Hanuš je v jednadvacátém století trochu neobvyklý umělec. V době, kdy umělci zaujímají svým tělem místo díla a namísto umění vytvářejí kontext, Vladimír Hanuš se zatvrzelostí zatracených spiritistů, vytváří, co se materiálu týče hmotná díla, obrazy a objekty. Ať dvou či tří rozměrné, všechna jeho díla jsou obrazovými vizemi přírody. Vladimír Hanuš je vše jiné, jen ne měšťan, žije na obtížně dostupném

místě nejen mimo Prahu a střední Čechy, ale až v Orlických horách. A to jak víme jsou ty poslední hory, ve kterých se ještě dnes může člověk ztratit. Ztratit a nalézt, hledat svou duchovní podstatu. Nalézt se v zemi, vzduchu, mechu a vůni, v lese a u rybníka, na louce i cestou do kopce, v tom koutě světa, kde dobrou noc dávají rezaví lišáci. poznat jaro, léto, podzim, zimu, nikoliv jako školní říkanky, ale jako cykly a fáze živého těla přírody. Obrazy i objekty Vladimíra Hanuše mají v sobě něco z prchavého času i z věčného návratu. Barvám chvíli trvá než se na obraze usadí, než si na sebe zvyknou a prozáří svoje sousedství. Malba je ovšem v životě Vladimíra Hanuše zařazena až po létání. Podobu

35

KULTURA, SPORT, REKREACE

KULTURA, SPORT, REKREACE

Pozvánka na výstavu - Stěžeň 3/2007

krajiny viděnou z výšky s neustálým mapováním horizontu přineslo létání na bezmotorových letadlech. Dalo by se říci,že ve snech a v nestřežených okamžicích létá částí své bytosti stále. Ale navíc maluje a vytváří objekty

Stěžeň 3/2007 - Když zdravotník stůně

a kresby. Pokud pojedete do penzionu Pastviny, můžete si prohlédnout a vzít katalog z výstavy, pohled na obrazy a objekty Vladimíra Hanuše určitě potěší a pohladí na duši

Když zdravotník stůně

36

ubývat síly. Levý kyčel se pomalu bortil, sužovaly mě velké bolesti, ale hlavně mě skličovala neskutečná únava a pokles výkonnosti. Zmocnili se mě lékaři praktičtí i odborní, usoudili, že kyčelní kloub by měla nahradit endoprotéza, dokonce mně dali i termín operace. Jenže při předoperačním vyšetření vyšlo najevo, že jsem chudo-

Ivanka Krchovová

Můžete pracovat ve zdravotnictví desítky let a mít díky tomu pocit, že už vás nemůže nic překvapit, že jste schopen se vcítit do pocitů svěřených pacientů. Můžete mít nekonečně zkušeností i dobrou vůli, moudrost a dobré srdce a přece o zážitku nemocného nevíte nic, dokud sám nezkusíte. Nějak mi po sedmdesátce začaly

krevná. I podstoupila jsem řadu velmi nepříjemných vyšetření celého zažívacího traktu, kde se hledal zdroj skrytého krvácení. Teprve když všechny ty kolonoskopie, gastroskopie atd. byly negativní, napadlo paní doktorku zaměřit svou pozornost k ledvinám. Já je podezírala už dávno, měla jsem totiž stále se zvyšující hodnoty kreatininu, jenže to se vždy smetlo se stolu s poznámkou, že málo piji. Trvalo půl roku, než jsem se propracovala k ultrazvuku ledvin a najednou bylo jasno. Levá ledvina je prostoupena nádorem a musím neprodleně na operaci. Ve čtvrtek mi sdělili tuto radostnou zvěst a hned následující den mi volal domů lékař z urologie, že na snímku plic je podezřelý stín, který nevěstí nic dobrého, může jít už o metastázu nádoru. Opravdu jsem se vyděsila, pracovala jsem totiž na onkologii a snadno jsem si spočetla, že při výsevu nádoru do plic mi zbývají v nejlepším případě tak dva roky života. Naštěstí CT plic - na termín jsem čekala měsíc – metastázy v plicích nepotvrdila, takže k operaci jsem už šla s větším optimizmem. Odnětí ledviny rozhodně není procházka libosadem, zákrok v dutině břišní je značně bolestivý a napadá mě v té souvislosti , že i příbuzenští dárci ledviny musí podstoupit bolest, která mě osobně při probuzení z narkózy nutila volat maminku. Máte dojem, že vám do podžebří kdosi zaťal sekyru.. Nicméně bolest a nepohodlí po několika dnech či týdnech zmizí, operační rána se zhojí a když vás ujistí, že i histologický nález je příznivý, nádor

nikam jinam nepronikl, nečeká vás žádná chemoterapie ani ozařování, uklidníte se. To je ten pravý čas zamyslet se nad zdravotní péčí jako její příjemce a nikoli poskytovatel.

Lékařská a ošetřovatelská péče Je na vysoké profesionální úrovni. Na chování a profesionálních výkonech sester jsem neshledala žádnou vadu. Lékaři odvedli vynikající řemeslnou práci, operační rána se hojila dobře, ostatně sedmý den po operaci mě jíž propustili domů. Práce na lůžkovém oddělení byla dobře zorganizovaná, všude dokonalá čistota a vlídný personál. Mnohem horší zážitky jsou z ambulancí. Přeplněné čekárny, kde čekáte hodiny na vyndání zbytku stehů. Ambulance jsou zpravidla v příze-

37

KULTURA, SPORT, REKREACE

KULTURA, SPORT, REKREACE

Když zdravotník stůně - Stěžeň 3/2007

Komunikace Lékaři, kteří se zabývají operacemi, mají vesměs na komunikaci s nemocným málo času. Pacient k nim přijde s již hotovou diagnózou, oni mu přidělí termín operace a pak už s ním ani mluvit nemohou, vždyť je v narkóze. Jediný, kdo mu věnuje trochu pozornosti, je anesteziolog, po operaci pak lékař

38

na pooperačním pokoji.Ale i tam se vlastně nad lůžkem nemocného odehrává dialog lékař-sestra a pacient je pouhým posluchačem, nikdo se ho na nic neptá. Nikdo mu také nic nesdělí. Před operací vám ale naservírují pěkně tvrdé poučení ve stylu dr. House. Dříve než podepíšete informovaný souhlas, vám lékař zadrmolí, že: „ operace není bez rizika, mohou být komplikace, mohou při ní být poškozeny okolní orgány“. Bezpochyby toto poučení ukládá zákon, ale sdělení otřáslo i mnou, zdravotní sestrou. Co na to asi úplní laici? Pokud byste se zeptali kteréhokoli lékaře, zda pozdraví a svým nemocným se představuje, každý bez výjimky odtuší, že samozřejmě, on to přece dělá. Není to pravda, za celou dobu pobytu na urologickém oddělení se mi představil pouze operatér, přišel za mnou ráno před operací, podal mi studenou ruku a řekl:“ Já jsem doktor Jarabák a budu vás operovat.“ Podle přízvuku to však byl zřejmě Slovák a ti jsou lépe vychovaní. A že do zprávy bez uzardění lékař napíše, že tapottement byl

negativní, aniž se vaší bederní oblasti dotkl byť jen pravítkem, dodávám jen pro zasmání. Bariéry Teprve když vám začne selhávat pohybový aparát , všimnete si, kolik obtížně překonatelných překážek na vás všude číhá. Nejsou to jen přístupové cesty do nemocničních pavilonů,

schody nebo už vzpomenuté sedačky v čekárnách. Mučivým zážitkem mohou být i velmi drahá a neinvazivní vyšetření jako je CT nebo scintigrafie. Vydržet se ztuhlými kyčelními nebo ramenními klouby dlouhé minuty bez pohybu v přístroji s úzkým lehátkem chce dost sebezapření. A závěrečnou část dynamické scintigrafie ledvin – vymočení vsedě opřena o kameru už jsem vůbec nedokázala, raději od ní upustili. Jsou to vlastně všechno jen drobnosti, na které si tu stěžuji. Dělají ale zcela zbytečné kazy na kráse našeho ve skutečnosti výborného zdravotnictví. Jako jeho uživatelé bychom neměli mlčet, ale ozývat se. Vždyť zdravotníci nedělají tyhle drobné chybičky ze zlé vůle, možná je to jenom nenapadlo.

Procházka krajem Morávkovy „Divočiny“ Jiří Pešek

mí, dveře pro projíždějící vozíky neustále otevřené a tak je pacient vystaven průvanu. Automaty na nápoje nabízejí buď různé druhy kávy, nebo slazené nápoje typu Cocacola, diabetik nemá šanci zakoupit si neslazený nápoj nebo vodu. Přitom zrovna na urologii po vás chtějí vzorek moči a tak se něčeho napít musíte. Zvláštní kapitolou jsou sedačky v čekárnách. Některé navrhovali možná i drazí architekti (čekárna PET CT na Homolce), jiné jsou vybaveny značně omšelými koženkovými sedačkami bez madel. Všechny do jedné však pro staršího člověka s atrtózou nosných kloubů představují problém, jsou příliš nízké a vstát z nich bez pomoci může být i nemožné. Nikdo se nezamyslel nad tím, že většina návštěvníků čekáren zdravotnických zařízení jsou staří lidé, kteří už nedokáží dřep. Samostatnou kapitolou jsou lůžka na JIPech . Konstruktéra tohoto úzkého a tvrdého Záhořova lože, na které vás na dva dny připoutají hadičkami a kabely monitorů ,bych odsoudila k doživotnímu používání toho drahého monstra ve vlastní ložnici.

Stěžeň 3/2007 - Když zdravotník stůně

Pan spisovatel Jan Morávek (1888 – 1968) se narodil v Kamenném přívoze u Jílového. Ve svých dílech popisuje život lidu v Posázaví. My se vydáme po stopách postav románu „Divočina“ (doporučuji si jej přečíst) Vlakem „Posázavským Pacifikem“ vyrazíme z Prahy - Bráníka (trať č. 210 odjezdy 7.37, 8.15, 8.56 , So a Ne 9.55) do stanice Prosečnice. Je možné také spojení autobusy MHD (linka 332). Ze zastávky vlaku přejdeme koleje a po červené turistické značce půjdeme okolo lomů na požáreckou žulu (granodiorit) do prudkého kopce lesem nad Proseč-

nickou plicní léčebnou. Asi po 1 km prudkého stoupání dojdeme k loveckému zámečku (bývalá fořtovna později majetek Ferdinanda d Este) uprostřed Hornopožáreckých lesů. Toto místo je také křižovatkou turistických cest (doporučuji si s sebou vzít turistickou mapu č. 40 Benešovsko a Dolní Posázaví). Odtud můžeme pokračovat dvěma způsoby. A) Kratší cestou po červené značce (asi 3 km lesem) dojdeme k myslivně (hájence) Lediny. Asi po 200 metrech narazíme na modrou značku. B) Po modré na značce přijdeme

39

KULTURA, SPORT, REKREACE Procházka krajem Morávkovy „Divočiny“ - Stěžeň 3/2007

lesem na vrchol zvaný Grybla. Grybla byla uctívaná hora už ve starší době bronzové (obětiště). Malou odbočkou se dostaneme na panskou skálu odtud se nám otevře výhled na kraje přes Krhanice až k Netvořicím. Vrátíme se zpět na modrou značku a pokračujem po ní až se spojí se značenou cestou červené značky. Upozorňuji, že po modré je to asi o 3 km delší než po červené. Asi po 150 m narazíme na silnici vedoucí z kopce do obce Krhanice. V případě, že se dáme vlevo po silnici dostaneme se k železniční trati, kterou podejdeme a dáme se vlevo po silnici. Na dohled již máme budovy železniční zastávky, donedávna ještě stanice, u které je také zastávka autobusů. Z obou se lze vrátit do Prahy. Pro zdatnější turisty (kteří toho ještě nemají dost) je možno z křižovatky

40

silnice a červené s modrou dále pokračovat po červené až do podhradí Zbořeného Kostelce. Zřícenina hradu je volně přístupná. Z podhradí jezdí autobusy do Prahy nebo do Týnce nad Sázavou odkud je přímé spojení s Prahou (MHD 339) a nebo s přestupem v Čerčanech. Na výlet doporučuji si s sebou vzít občerstvení a hlavně pití, protože těch asi 9 km (delší 12) jdete stále „divočinou a lesy“ jen s málo známkami civilizace. Šťastnou cestu a hodně sil Vám přeje Jiří Píďa Pešek.

PENZION PASTVINY Rekondiční středisko dialyzovaných a transplantovaných

Správným směrem na vlnách zkušeností

Další informace získáte na adrese: Roche s.r.o. Dukelských hrdinů 52 170 00 Praha 7 Tel.: 220 382 111 Fax: 220 382 138 www.roche.cz