Výchova ke zdraví na střední škole

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví

Výchova ke zdraví na střední škole Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph. D. Vypracoval: Pavel Nápravník

Bibliografický záznam NÁPRAVNÍK, Pavel, Výchova ke zdraví na střední škole: bakalářská práce. Brno. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2015. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na postavení předmětu Výchova ke zdraví na základních a hlavně na středních školách. Teoretická část pojednává o pojmu zdraví, popisuje rámcový vzdělávací program (zvlášť pro základní školy a zvlášť pro gymnázia) a konečně vymezuje termín Výchova ke zdraví jako vyučovací předmět. V praktické části se prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťuje podvědomí a názor studentů na tuto problematiku.

Annotation Bachelor thesis is focused on the position of the subject Health Education at primary and especially secondary schools. The theoretical part deals with the concept of health, describes the framework of the educational program (separately for primary and secondary schools) and finally defines the term Health Education as a subject. In the practical part finds through a questionnaire survey student´s subconscious and opinions on this issue.

Klíčová slova Výchova ke zdraví, zdraví, střední škola, rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, rámcový vzdělávací program pro gymnázia, zdravotní gramotnost, zdraví ţivotní styl.

Keywords Health education, health, secondary school, Framework education program for secondary school, Framework education program for grammar, health literacy, health life style.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně, dne …….. 2015

Pavel Nápravník …………………..

Poděkování Na tomto místě chci vyjádřit poděkování vedoucí mé bakalářské práce paní PhDr. Mgr. Jitce Reissmannové, Ph.D. za její odborné a především velmi trpělivé vedení. Dále chci poděkovat mé rodině, mé blízké přítelkyni Anně Kadeřábkové a mým přátelům za psychickou podporu.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 1 I. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 2 1. Zdraví, determinanty zdraví, ţivotní styl ...................................................................... 3 1.1 Definice zdraví ........................................................................................................ 3 1.2 Determinanty zdraví ................................................................................................ 5 1.3 Prevence a podpora zdraví ...................................................................................... 6 1.4 Zdravotní gramotnost ............................................................................................ 10 1.5 Ţivotní styl ............................................................................................................ 12 2. Kurikulární dokumenty ............................................................................................... 13 2.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání........................................ 14 2.1.1 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ........ 15 2.1.2 Očekávané výstupy ţáků ................................................................................ 16 2.2 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ........................................................ 17 2.2.1 Charakteristika vzdělání ................................................................................. 17 2.2.2 Očekávané výstupy ţáků ................................................................................ 18 2.3 Školní vzdělávací program.................................................................................... 19 3. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví dle RVP G ........................................................... 21 3.1 Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a zdraví .............................................. 21 4. Výchova ke zdraví (obecně)........................................................................................ 26 II. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 28 5. Dotazníkové šetření..................................................................................................... 29 5.1 Metodika ............................................................................................................... 29 5.2 Hypotézy ............................................................................................................... 30 5.3 Vyhodnocení dotazníků ........................................................................................ 31 DISKUZE.................................................................................................................... 52 Závěr ............................................................................................................................... 54

Literatura ......................................................................................................................... 55 Přílohy ............................................................................................................................. 60

ÚVOD Bakalářská práce mapuje postavení předmětu Výchova ke zdraví na středních školách. Za cíl si klade zjistit, oblíbenost předmětu a jaké mají studenti znalosti po jeho absolvování na základní škole a následně potom na gymnáziu. Toto téma jsem si zvolil nejenom proto, ţe mne zajímá koncepce vyučování předmětu Výchova ke zdraví, ale jako člověk milující přírodu a vše kolem ní, mám velmi blízko i k odborným oblastem, jeţ pod tento předmět spadají. V budoucnu bych se např. rád věnoval oblasti ţivotního prostředí (i po četné mediální informovanosti existuje pořád dost „nezasvěcených lidí“, bohuţel i z řad studentů a to je třeba změnit).

Práci jsem rozdělil do 5 kapitol. V první kapitole je pojednáváno o tom, co se rozumí pod pojmy zdraví (konkrétně se jedná o determinanty zdraví, prevence a podpora zdraví) dále pojmy s tím související – zdravotní gramotnost a ţivotní styl. Ve druhé kapitole se zabývám kurikulárními dokumenty. Patří sem Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia a Školní vzdělávací program. Třetí kapitola je věnovaná Vzdělávací oblasti Člověk a zdraví dle RVP G. Zde se snaţím o nastínění rozdílnosti mezi Výchovou ke zdraví v rámci kurikulárních dokumentů a Výchovou ke zdraví obecně, to uţ je kapitola čtyři. V páté, závěrečné kapitole, která uţ spadá do praktické části mé bakalářské práce, se věnuji dotazníkovému šetření, na jehoţ podkladech demonstruji hypotetické předpoklady jeho výsledků. V diskuzi dále navrhuji opatření, která mohou pomoci při zlepšování postavení předmětu Výchovy ke zdraví na středních školách i obecně (podvědomí ţáků o jednotlivých oblastech). „Lidé netuší, co času a námahy stojí - naučit se umění číst. Spotřeboval jsem na to bezmála osmdesát let a nemohu říci, ţe bych byl u konce“(J. W. Goethe, 1809) 1

I. TEORETICKÁ ČÁST

2

1. Zdraví, determinanty zdraví, životní styl Jedním z největších a nejvýznamnějších specializovaných zařízení Spojených národů je Světová zdravotnická organizace (dále jen „SZO“), anglicky World Health Organization (dále jen „WHO“). Ústava Světové zdravotnické organizace vstoupila v platnost dne 7. dubna 1948, kdy jí schválilo 26 členských států OSN včetně Československa. Toto datum 7. duben 1948 je uznávané jako den vzniku Světové zdravotnické organizace. Od této doby se tento den na celém světě oslavuje jako Světový den zdraví. SZO napomáhá mezinárodní technickou spoluprácí v oblasti zdravotnictví, uskutečňuje programy na potírání a úplné odstranění některých nemocí a usiluje o celkové zlepšení kvality lidského ţivota. Cílem činnosti organizace je dosaţení co nejlepšího zdraví pro všechny. Mezi hlavní strategické záměry SZO patří: omezit úmrtnost, nemocnost a postiţení zejména u chudých a sociálně slabých skupin populace; podpořit zdravou ţivotosprávu a zmenšit zdravotní rizika, která vyplývají z ekologických, ekonomických a sociálních podmínek; rozvíjet spravedlivější a efektivnější zdravotnické systémy, které se budou shodovat s legitimními potřebami lidí a budou pro ně finančně únosné; podpora odpovídajících zdravotnických strategií a institucionálního zázemí a začlenění zdravotnických aspektů do sociálních, ekonomických, ekologických a rozvojových strategií.(who.int)

1.1 Definice zdraví Je mnoho pojetí o tom, co znamená pojem „zdraví“. Jednak je různorodost definic zdraví patrná z jistého vývoje světové zdravotnické organizace: 1) „Stav nepřítomnosti nemoci nebo tělesných defektů“ (před rokem 1948). (who.int) 2) „Stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody a nejen pouhá nepřítomnost nemoci nebo vady“ (roku 1948). (who.int) 3) „Schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní ţivot“ (roku 1977). (who.int)

3

Dále se pak definice zdraví různí i z hlediska pohledu fundovaných lidí z oboru: Dle Křivohlavého (2001, s. 40) je zdraví: „ celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umoţňuje dosahovat optimální kvality ţivota a není překáţkou obdobnému snaţení druhých lidí.“ Kubíčková uvádí (1996, s. 23): „zdraví je vlastně stavem našeho vlastního bytí, je proţitkem našeho celkově uspokojivého ţivota, dobrým pocitem na těle, duši i duchu, a je také ve vztazích ke světu kolem nás“ Lidé, kteří jsou zdraví a fit, mají větší radost ze ţivota a umějí nejen efektivně pracovat, ale i intenzivněji odpočívat. Jde o ucelený proces aktivní péče o tělo i duši. Zdraví patří opravdu k nejcennějším hodnotám ţivota kaţdého člověka. Ne kaţdý, zejména v mládí a plné síle, si ovšem tento fakt plně uvědomuje a dokáţe podle toho jednat a ţít. Zlom nastává v situaci, kdy nás postihne nemoc, úraz a na to navazující zdravotní potíţe, sociální obtíţe a starosti. Aţ poté si mnoho lidí uvědomí skutečnou hodnotu svého zdraví. Nedostatek pohybu se stává přímo fatálním: Lidé sedí v pracovní době, i do práce a zpět se dopravují autem anebo jiným dopravním prostředkem, tzn., opět sedí. Někteří, kdyţ je k dispozici výtah nebo eskalátor, nechodí pěšky ani v průběhu dne a po práci si jdou opět sednout k počítači nebo televizi. Technika ovšem zasáhla i do prací v domácnostech a i zde zbavila člověka pohybu - ani ten nejmenší mu v podstatě není dopřán. Dříve jsme uklízeli povětšinou pomocí rukou – drhnutí podlahy, čištění koberců na čerstvém vzduchu, apod. Nyní za nás „všechno udělají“ pračky, myčky a dálkové ovladače. Zanedlouho se, díky do prodeje se deroucím 3D tiskárnám na jídlo, nebude muset člověk zvednout ani z gauče, aby si mohl něco dobrého uvařit. K tomu všemu nemají kvůli dnešní urychlené době lidé čas věnovat se pořádně sportu, popř. svým koníčkům a zálibám, natoţ aby si připravili nějaké kvalitní jídlo. O moc lépe na tom není ani mladší generace, které odbývají (i tak málo kvalitní) obědy ve školních jídelnách a poté dělají „nájezdy do fast foodů“, kde se povětšinou přejídají hamburgery s hranolky, které zapijí coca-colou nebo ještě méně zdravými energetickými drinky. Mnoho studentů ze základních a i středních škol se vyhýbá hodinám tělesné výchovy a stejně jako rodiče tráví svůj volný čas u PC (hry, sociální sítě, apod.). Není divu, ţe podle posledních statistik Státního zdravotnického ústavu 4

dosáhla obezita u dětí v ČR nelichotivých 30 %. Navíc agresivní počítačové hry některé jedince velmi negativně ovlivňují a často tyto jevy přenáší i mezi spoluţáky do škol. Zdraví máme jen jedno a musíme si ho chránit. Budeme-li zdraví, budeme mít větší šanci uskutečňovat to, co nás naplňuje a baví. Zdraví člověk nezískává tuto výhodu jen sám pro sebe, ale i pro své blízké a pro společnost. Toho docílíme především: 1. Uvědomělým vedením dětí k zodpovědnosti za zdraví své i ostatních. 2. Naším osobním příkladem a vzděláním dětí ve zdraví-prospěšných podmínkách. Splněním výše uvedených rad můţeme zvýšit šance dětí na kvalitní a zdravý ţivot. „Co se v mládí naučíš, ke stáru jako kdyţ najdeš.“

1.2 Determinanty zdraví Na člověka během ţivota působí mnoho faktorů, ať uţ kladných či záporných. Tyto faktory se nazývají determinanty zdraví. Některé patří do výbavy osobnosti jedince (dědičné či získané výchovou), jiné jsou součástí jeho ţivotního prostředí (přírodního nebo společenského). Determinanty zdraví se dělí na vnitřní a zevní. Determinanty vnitřní jsou dědičné faktory. Dědičnou (genetickou) výbavu získává kaţdý jedinec jiţ na začátku svého ontogenetického vývoje od obou rodičů, a to při splynutí jejich pohlavních buněk. Zevní determinanty, které můţe kaţdý jedinec do jisté míry ovlivnit, se člení do tří základních skupin: ţivotní styl, kvalita ţivotního a pracovní prostředí, a zdravotnické sluţby. Z obrázku číslo 1 vyplývá, ţe nejvíce na naše zdraví působí ţivotní styl (50 %). Kaţdý z nás můţe svůj ţivotní styl ovlivnit a záleţí na kaţdém jedinci, jak k tomu přistoupí a bude se o své zdraví starat. Záleţí na mnoha faktorech, které na nás působí. Jsou to: věk, pohlaví, vzdělání, výchova, vlastní cíle, kulturní a společenské vlivy, ekonomická situace. Další determinanty zdraví jsou: genetický základ (20 %), ţivotní prostředí (20 %) a, na naše zdraví nejméně působící, zdravotnické potřeby (10 %).

5

(Machová, Kubátová, 2009). Na závěr této kapitoly je potřeba říct, ţe kaţdý z nás je jedinečný a vnímá své okolí individuálně. Obrázek č. 1. Vzájemné vztahy mezi zdravím a determinantami zdraví

(převzato Machová, Kubátová, 2009)

1.3 Prevence a podpora zdraví Prevence (z lat. praevenire, předcházet) je snaha o zabránění vzniku nemoci, které mají předcházet nějakému neţádoucímu jevu, např. nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí, ekologickým katastrofám apod. Prevence se provádí u jedince nebo na úrovni celé společnosti. Dělí se podle času a podle tohoto hlediska rozlišujeme prevenci primární, sekundární a terciární. (Holčík, 2009) Hlavním cílem primární prevence je zabránit vzniku nemoci, tzn., ţe se přímo orientuje na určité nemoci a především má posílit zdraví. Spadají sem: základní hygienické návyky, očkování, pouţívání bezpečnostních pásů v automobilu, zavádění nekuřáckých míst, vyvarování se nadměrné konzumaci alkoholu, cigaret a drog. Ve 6

školství jsou na tomto stupni prevence realizovány projekty podpory zdraví. Jsou to např.: „Normální je nekouřit“, „Zdravá Pětka“ (pro 1. Stupeň základních škol), „Víš, co jíš“ (výukový program pro pedagogy na druhém stupni základních škol). V sekundární prevenci jde o včasné vyhledání nemocného a správnou diagnostiku nemoci s navazující, včasnou a účinnou léčbou. Patří sem zubní a gynekologické prohlídky. Terciární prevence se zaměřuje na následky jiţ prodělaných nemocí, vad, dysfunkcí a handicapů. Jejím cílem je co nejvíce mírnit následky nemocí, které mohou ovlivňovat kvalitu ţivota (sociální a pracovní dopad). (Machová, Kubátová, 2009) Většina lidí rozumí důleţitosti prevence to, ţe je lepší nemoci předcházet neţ jí trpět. Nejvíce se na prevenci podílejí základní školy, kde je ţákům vštěpováno, jak se mají správně stravovat a dodrţovat základní hygienické návyky, jaký má dopad na jejich zdraví konzumace velkého mnoţství sladkostí, nedostatek pohybu, apod. S prevencí je spojena i podpora zdraví v překladu Health Promotion (dále jen HP). HP se stala součástí tzv. společenských zdravotnických programů, u nichţ je ţádoucí spolupráce s širokou veřejností. Dne 30. října 2002 byl vládou České republiky projednán dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. Program vychází z modelu celkové péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj. Program zpracovali přední světový odborníci z medicínských oborů, odborníci pro zdravotní politiku a v neposlední řadě i ekonomiku.

Program obsahuje 21 cílů: „1. Solidarita ve zdraví v Evropském regionu Do roku 2020 by se měl současný rozdíl ve zdravotním stavu mezi členskými státy Evropského regionu sníţit alespoň o jednu třetinu. 2. Spravedlnost (ekvita) ve zdraví Do roku 2020 by se měly zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami uvnitř jednotlivých členských zemí sníţit nejméně o jednu čtvrtinu, a to podstatným zlepšením úrovně zdraví deprivovaných populačních skupin.

7

3. Zdraví start do ţivota Do roku 2020 by ve všech členských zemích Evropského regionu měly mít všechny narozené děti a děti předškolního věku lepší zdraví umoţňující jim zdravý start do ţivota. 4. Zdraví mladých lidí Do roku 2020 by měli být mladí lidé Evropského regionu zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti. 5. Zdravé stárnutí Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let moţnost plně vyuţívat svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na ţivotě společnosti. 6. Zlepšení duševního zdraví Do roku 2020 by se měla zlepšit psychosociální pohoda lidí a pro lidi s duševními problémy by měly být plně dostupné komplexní sluţby. 7. Sníţení výskytu přenosných nemocí Do roku 2020 by se měly podstatně sníţit neţádoucí důsledky infekčních nemocí prostřednictvím systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí společensky závaţných infekčních nemocí. 8. Sníţení výskytu neinfekčních nemocí Do roku 2020 by se v Evropském regionu měla na co nejniţší moţnou úroveň sníţit nemocnost, invalidita a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí. 9. Sníţení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Do roku 2020 by v Evropském regionu měly trvale a výrazně klesat počty zranění, invalidit a úmrtí v důsledku nehod a násilí. 10. Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí Do roku 2015 by měli lidé v Evropském regionu ţít v bezpečnějším ţivotním prostředí, v němţ by výskyt zdraví nebezpečných látek neměl přesahovat mezinárodně schválené normy. 11. Zdravější ţivotní styl Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější ţivotní styl. 12. Sníţení škod způsobovaných alkoholem, drogami a tabákem Ve všech členských státech by se do roku 2015 měly výrazně sníţit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy. 13. Zdravé místní ţivotní podmínky 8

Do roku 2015 by obyvatelé Evropského regionu měli mít více příleţitostí ţít ve zdravých sociálních a ekonomických ţivotních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti a v místním společenství. 14. Spoluodpovědnost všech rezortů za zdraví Do roku 2020 by si měly všechny rezorty uvědomit a přijmout svoji odpovědnost za zdraví. 15. Integrovaný zdravotnický sektor Do roku 2010 by lidé Evropského regionu měli mít mnohem lepší přístup k základní zdravotní péči, která je orientována na rodinu i místní společenství a opírá se o flexibilní a vhodně reagující nemocniční systém. 16. Řízení k vyšší kvalitě péče Do roku 2010 by všechny členské státy měly zajistit, aby řízení rezortu zdravotnictví od populačních programů po individuální péči o pacienta na klinické úrovni bylo orientováno na výsledek. 17. Financování zdravotnických sluţeb a přidělování zdrojů Do roku 2010 by členské státy měly mít takový mechanismus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, který by spočíval na zásadách rovného přístupu, hospodárnosti, solidarity a optimální kvality. 18. Příprava zdravotnických pracovníků Do roku 2010 by měly všechny členské státy zajistit, aby pracovníci ve zdravotnictví i zaměstnanci dalších odvětví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji zdraví. 19. Výzkum a znalosti pro zdraví Do roku 2005 by všechny členské státy měly mít takový zdravotní výzkum, informační i komunikační systém, který by umoţnil získávat, vyuţívat a předávat znalosti vedoucí k rozvoji zdraví všech lidí. 20. Získávání partnerů pro zdraví Do roku 2005 by do realizace strategie zdraví pro všechny měli být zapojení jednotlivci, skupiny a organizace jak veřejného, tak soukromého sektoru, občanských společností a sdruţení pro zdraví. 21. Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny Do roku 2010 by měly všechny členské státy přijmout a zavádět opatření směřující ke zdraví pro všechny, a to na celostátní, krajské, i místní úrovni, která by byla 9

podporována vhodnou institucionální infrastrukturou, řízením a novými metodami vedení.“ (Vurm, 2007, s. 41 – 42)

1.4 Zdravotní gramotnost „Zdravotní gramotnost má své kořeny ve výchově. S pojmem gramotnost, který původně znamená schopnost číst, psát a počítat se postupně začaly spojovat další dovednosti. Východiskem se stala tzv. funkční gramotnost (functional literacy), kterou se označovala schopnost lidí podílet se na aktivitách potřebných pro ţivot v současné civilizaci. Je to např. gramotnost literární, dokumentová a numerická, tedy schopnost pochopit sloţitější texty, vyplnit formulář, porozumět tabulkám a grafům. S rozvojem a nástupem výpočetní techniky se objevil termín počítačová gramotnost, coţ znamená zvládnout základní uţivatelské funkce počítače. Další zmiňované např. gramotnost cizích jazyků, občanská, politická apod. Pojmu zdravotní gramotnost není doposud věnována odpovídající pozornost a bohuţel není v potřebné míře vyuţívána. V Evropě, ale i ve světě pomalu narůstá a stává se nepostradatelným nástrojem tzv. zdravé společnosti. Zdravá společnost bývá definována pomocí šesti charakteristik: vysoká střední délka ţivota a stárnutí populace rychle se rozvíjející zdravotnický systém rostoucí podíl soukromého sektoru ve sluţbách a výrobě související se zdravím zdraví a zdravotní péče je důleţitým tématem diskuze veřejnosti i politiků zdraví a zdravotní péče je právem občanů“ (Holčík, 2009, s. 13) První, kdo pouţil termín zdravotní gramotnost, byl v roce 1974 Simonds. Jeho tehdejší definice se značně lišila od té nynější. V dnešní dostupné literatuře lze dohledat hodně definic od kratších, aţ po ty obsáhlejší. Mezi ty kratší lze zařadit: (Holčík, 2009, s. 14) „Zdravotní gramotnost je schopnost číst, rozumět a jednat na základě zdravotních informací.“ „Zdravotní gramotnost je schopnost činit správná zdravotní rozhodnutí v kontextu kaţdodenního ţivota.“ 10

A mezi ty obsáhlejší: (Holčík, 2009, s. 14) „Zdravotní gramotnost znamená více neţ jen přenos informací. Je to rozvíjení dovedností získat a číst zdravotní informace a úspěšně je vyuţít ve své vlastní situaci, ať uţ to znamená rozhodnout se pro návštěvu lékaře, nebo zachovávat léčebný reţim.“ „Pojem zdravotní gramotnosti přesahuje běţné definice, jde rovněţ o sdílenou odpovědnost občana nebo pacienta (kohokoli, kdo se seznamuje se zdravotními informacemi) a lékaře anebo jiného zdravotníka nebo poskytovatele zdravotnické sluţby (nebo toho, kdo je odpovědný za zdravotní komunikaci). K rozvoji a k plnému vyuţití zdravotní gramotnosti dochází vţdy, kdyţ zdravotníci a občane (pacienti) komunikují tak, ţe tomu obě zúčastněné strany rozumějí.“ V materiálech SZO je uvedena definice, kterou můţeme označit za velmi významnou: (Holčík, 2009, s. 15) „Zdravotní gramotnost znamená kognitivní a sociální dovednost, která determinuje motivaci a schopnost jednotlivců získávat přístup ke zdravotním informacím, rozumět jim a vyuţívat je k rozvoji a udrţení dobrého zdraví.“ Výše zmíněná definice se odborníkům moc nezdála, a proto doporučili její rozšíření tak, aby obsahovala všechny oblasti sociálního rozvoje, ale i dovednosti, které se běţně nezařazují do oblasti posilování a rozvoje zdraví, ale mají ke zdraví jistý pozitivní vztah. Tento záměr vyjadřuje tato definice: „Zdravotní gramotnost je schopnost přijímat správná rozhodnutí mající vztah ke zdraví v kontextu kaţdodenního ţivota – doma, ve společnosti, na pracovišti, ve zdravotnických zařízeních, v obchodě, i politice. Je to důleţitá metoda zvyšující vliv lidí na své vlastní zdraví a posilující jejich schopnost získávat a vyuţívat informace i přijímat a nést svůj osobní díl odpovědnosti“ (Holčík, 2009, s. 15)

11

1.5 Životní styl "Budete-li dobře pečovat o své tělo, vydrţí Vám po celý ţivot." (George Coevoet) Dnešní doba na nás klade vysoké nároky. Stále častěji slýcháme o tom, ţe je důleţité dodrţovat zdravou ţivotosprávu, často cvičit, pravidelně relaxovat, doplňovat vitamíny, popř. uţívat vhodné stravovací doplňky. Přitom více neţ polovinu z nás trápí špatné stravovací návyky – obezita, závislosti – kouření a (hlavně o víkendech) pití alkoholu. Na jednu stranu víme, co bychom měli dělat, na druhou stranu to však neumíme v praxi dodrţet, či vůbec (z)realizovat. Jiţ z obrázku číslo 1 je patrné, ţe největší vliv na naše zdraví má způsob ţivota – ţivotní styl, proto je i zde klíčovým determinantem zdraví. Samotný ţivotní styl můţeme definovat takto: „Ţivotní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných ţivotních situacích, které jsou zaloţené na individuálním výběru z různých moţností. Můţeme se rozhodnout pro zdravé alternativy z moţností, které se nabízejí, a odmítnout ty, jeţ zdraví poškozují. Ţivotní styl je tedy charakterizován souhrou dobrovolného chování (výběrem) a ţivotní situace (moţností)“. (Machová, Kubátová, 2009, s. 16) Zdravý ţivotní styl není jen o pohybu a vyváţeném stravování, ale i o správném rozhodování. Z okolí na naše peněţenky útočí marketingové strategie velkých korporací, které nás pomocí všudypřítomných medií dnes a denně masivně ovlivňují. Vliv reklamy na lidi je bezesporu velký. Smutným faktem je, ţe v dnešní době se od reklamy asi izolovat nejde. Je tedy na kaţdém z nás, zda té či oné podlehne a výrobek si koupí, anebo ji naopak prokoukne a lákavě vyhlíţejícímu doplňku stravy, který obsahuje „všechny potřebné ţiviny“, hravě odolá.

12

2. Kurikulární dokumenty V této kapitole se budu zabývat kurikulárními dokumenty, jeţ představují jeho nezbytnou součást. Bez těchto dokumentů by vzdělávání nemohlo být vůbec uskutečňováno. Latinské slovo „curriculum“ původně znamenalo běh, vůz, závodní dráha. Podle významu těchto slov můţeme soudit, ţe vyjadřuje posunutí určitým směrem, za konkrétním cílem. Z velké části definuje pohyb, který je podmíněn jednak z vnějšku (určením cíle, délky trasy, povrchem cesty) a jednak z vnitřku (snahou o kvalitu výkonu, soustředěním, mnoţstvím vydané energie). (Průcha, Walterová, Mareš, 2009) V pedagogické terminologii zní význam kurikula - „pohyb nebo plánovaná trasa vzdělání“. Při jejím absolvování získá dotyčný zkušenosti v závislosti na svých zájmech, dosavadních zkušenostech i schopnostech. „Uţší pojetí kurikula se vztahuje k obsahu školní výuky, jeho výběru a uspořádání v určitém institucionálním rámci (na daném stupni vzdělání nebo v určitém vyučovacím předmětu). V širším významu je kurikulum chápáno jako totální program vzdělávacích institucí. Zahrnuje komplex otázek čemu učit, koho učit a jak učit. V tomto významu se pouţívá u nás také termínů program výuky nebo projekt výuky, tj. celek s definováním cílů, vymezení obsahu, metod a organizace výuky“. (Vališová, Kasíková, 2007) I přesto, ţe je tématem mé bakalářské práce „Výchova ke zdraví na střední škole“ povaţuji za důleţité zmínit se zde i o Rámcově vzdělávacím programu (dále jen RVP) pro základní vzdělávání, jelikoţ je povinností kaţdého člověka v ČR si tímto typem vzdělání projít. Dále zde popíši i RVP pro gymnázia, a to z toho důvodu, ţe většina respondentů pocházejících z 1. ročníku MU, Brno, jeţ se podíleli na mé výzkumné sondě, má gymnaziální vzdělání. Rámcový vzdělávací program představuje ve školství v České republice společně s projektem Národní program vzdělávání (tzv. Bílá kniha z roku 2001) nejvyšší úroveň vzdělávání, který vypracovalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (dále MŠMT) a následně ho schválil Parlament. Tento dokument obsahuje obecné informace o vzdělávání, hlavní vzdělávací oblasti, obsahy a prostředky. Národní program vzdělávání vyznačuje vzdělávání jako celek, kdeţto RVP vytyčují závazné rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání – předškolní, základní a střední a ostatní. Na

13

školní úrovni jsou vytvářeny Školní vzdělávací plány (dále jen ŠVP), které si kaţdá škola přizpůsobí podle svých poţadavků. Všechny tyto 3 dokumenty (NPV, RVP a ŠVP) jsou veřejně přístupné pro širokou veřejnost. Seznam zkratek viz. příloha 2 Obrázek č. 2 Systém kurikulárních dokumentů

Zdroj: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6443

2.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní vzdělání navazuje na předškolní vzdělávání a je jedinou etapou ve vzdělávání, kterou musí projít povinně kaţdý ţák v České republice a vytváří základ pro celoţivotní učení u celé populace. Proto je velmi důleţité, jaké nabízí vzdělávací příleţitosti, jaké vytváří prostředí pro vzdělání, jak motivuje k učení, jak ovlivňuje rozvoj osobnosti kaţdého ţáka, jak ho připravuje na souţití a spolupráci s druhými, a jak ho vybavuje pro osobní ţivot a zaměstnání i pro adaptaci v současném dynamickém světě. Při povinné školní docházce získávají děti ze všech vrstev obyvatelstva ve škole zkušenosti ze sociálních vztahů v přirozeném prostředí svých vrstevníků. Základní vzdělávání je rozděleno na 1. a 2. stupeň. Kaţdý stupeň vzdělání má své určité vzdělávací cíle, různé metody a formy práce. (Bílá kniha, 2001) Základní vzdělání, jímţ se má dosáhnout povinného základního vzdělání, je realizováno v oboru vzdělání základní škola. Na základní vzdělávání má dále navazovat Rámcový vzdělávací program pro střední vzdělávání. 14

Rámcové vzdělávací programy jsou kurikulární dokumenty státní úrovně, které stanovují obecný rámec a jsou nezbytné pro tvorbu školních vzdělávacích plánů. Rámcové vzdělávací programy mají vycházet z nové strategie vzdělávání, která vyzdvihuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatněním získaných dovedností a vědomostí, v praktickém ţivotě. Vycházejí z koncepce celoţivotního učení, formují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání. Mimo jiné mají za úkol podporovat pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. (rvp.cz)

2.1.1 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání RVP pro ZV je otevřený dokument, který se inovuje v určitých časových úsecích podle měnících se potřeb společnosti a zkušeností učitelů se školním vzdělávacím plánem a i podle měnících se potřeb a zájmů ţáků. Vzhledem k tomu, ţe se na niţším stupni víceletých gymnázií realizuje základní vzdělávání, a ţáci, kteří se zde vzdělávají tak plní povinnou školní docházku, řídí se vzdělávání na niţším stupni víceletých gymnázií Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Mezi součinnosti Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (rvp.cz) patří:  navazovat svým pojetím a obsahem na RVP PV a být východiskem pro koncepci rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání;  vymezovat vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání ţáků, včetně vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol;  specifikovat úroveň klíčových kompetencí, kterých ţáci měli dosáhnout na konci základního vzdělávání;  vymezení vzdělávacího obsahu – očekávané výstupy a učivo;  zařazování průřezových témat s výrazně vytvářejícími funkcemi;  stanovení standardů pro základní vzdělávání, jejímţ smyslem je účinné napomáhání při dosahování cílů stanovených v RVP ZV;

15

 podporovat komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně moţnosti jeho vhodného propojování, a předpokládat volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod, forem výuky a vyuţití všech podpůrných opatření ve shodě s individuálními potřebami ţáků;  umoţňovat obměnu vzdělávacího obsahu pro vzdělávání ţáku se speciálními vzdělávacími potřebami. (rvp.cz)

2.1.2 Očekávané výstupy žáků Cílem základního vzdělání je pomoci ţákům utvořit a postupně rozvíjet jejich klíčové kompetence a poskytnout všeobecný základ vzdělání orientovaný na situace ze ţivota a na praktické jednání. V základním vzdělání (rvp.cz) se proto usiluje o uplatnění těchto cílů:  umoţnění ţákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoţivotní učení;  podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů;  vést ţáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci;  rozvíjet u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých;  připravovat ţáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti;  vytvářet u ţáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v proţívání ţivotních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě;  učit ţáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný;  vést ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je ţít společně s ostatními lidmi;  pomáhat ţákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými moţnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní ţivotní a profesní orientaci; (rvp.cz)

16

2.2 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia V této kapitole se budu zabývat RVP pro gymnázia, charakteristikou vzdělávání a očekávanými výstupy ţáků. A to z toho důvodu, protoţe v mé výzkumné sondě vyšlo, ţe nejvíce studentů je právě z gymnázií. „Rámcový vzdělávací program pro gymnázia je zpracován tak, aby umoţnil mnohem více diferencovat kurikulum. Rámcový vzdělávací program zároveň umoţňuje mnohem flexibilnější organizaci výuky tak, aby si ţáci dle svých preferencí sami vytvořili v rámci školy co nejvíce individualizovaný vzdělávací program formou volitelných a nepovinných předmětů, který by odpovídal předpokládané následné vzdělávací dráze nebo moţnostem pracovního uplatnění.“ (Bílá kniha, 2001) Úkolem rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, který představuje východisko pro tvorbu ŠVP na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceletých gymnázií, je:  stanovovat základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií, kterou musí škola respektovat ve svém školním vzdělávacím programu;  specifikovat úroveň klíčových kompetencí, jíţ by měli ţáci na konci vzdělávání na gymnáziu dosáhnout;  vymezovat závazný vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo;  zařazovat jako závaznou součást vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi;  podporovat komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně moţnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, různých metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami ţáků;  umoţňovat modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných. (nuv.cz)

2.2.1 Charakteristika vzdělání Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se vztahuje pouze na vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vzdělávání na vyšším stupni víceletých gymnázií. Vzdělávání na čtyřletém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání. (rvp.cz) 17

2.2.2 Očekávané výstupy žáků Vzděláváním na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií se usiluje o naplnění těchto cílů:  vybavení ţáků klíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokládá RVP G;  vybavení ţáků širokým vzdělanostním základem na úrovni, kterou popisuje RVP G;  připravení ţáků k celoţivotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění. (rvp.cz) Kompetence ke vzdělávání Ve vzdělávání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií se usiluje o další rozvíjení klíčových kompetencí, které ţáci získali v základním vzdělávání. Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií by si ţák měl osvojit: 1. kompetenci k učení, 2. kompetenci k řešení problémů, 3. kompetenci komunikativní, 4. kompetenci sociální a personální, 5. kompetenci občanskou, 6. kompetenci k podnikavosti Např.: Ad. 1: své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, vyuţívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a vyuţívá při svém studiu a praxi Ad. 2: rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení vyuţívá i myšlení tvořivé s pouţitím představivosti a intuice; zvaţuje moţné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků

18

Ad. 3: pouţívá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k moţným pocitům partnerů v komunikaci; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění Ad. 4: posuzuje reálně své fyzické a duševní moţnosti, je schopen sebereflexe; odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje; přispívá k vytváření a udrţování hodnotných mezilidských vztahů zaloţených na vzájemné úctě, toleranci a empatii; projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých; Ad. 5: o chodu společnosti a civilizace uvaţuje z hlediska udrţitelnosti ţivota, rozhoduje se a jedná tak, aby neohroţoval a nepoškozoval přírodu a ţivotní prostředí ani kulturu; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání; chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohroţujících ţivot a zdraví, poskytne ostatním pomoc; posuzuje události a vývoj veřejného ţivota, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí Ad. 6: rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a vyuţívá příleţitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním ţivotě; posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných ţivotních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést (rvp.cz)

2.3 Školní vzdělávací program Podle školních vzdělávacích programů se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Tento vzdělávací program si vytváří kaţdá škola samostatně podle zásad stanovených v příslušném rámcovém vzdělávacím programu a měl by být stavěn přesně na podmínky školy, zkušeností učitelů, skladbu ţáků, jejich zájmy, případně 19

poţadavky rodičů a pomocí volné časové dotace dotvářet zaměření výuky. V praxi to znamená, ţe všichni ţáci musí zvládnout např. pravopis, musí umět vyuţít početní operace v praktických situacích atd. Kaţdá škola k tomu však můţe dojít jiným způsobem. Legislativně je zakotven v zákoně číslo 561/2004 Sb. (školský zákon) a je popsán v §5. ŠVP popisuje profil školy, podobu vzdělávání ve škole, můţe také posilovat mezioborové vzdělávání i klima školy. Tento dokument je přístupný pro všechny. (Doleţalová, 2007) Mezi přednosti tvorby ŠVP patří: vytvoření ŠVP pro svoji školu, pro svůj pedagogický sbor a své ţáky, pro dobře známé prostředí; vyuţití všech vlastních pozitivních zkušeností, ujasnění si co se bude dále rozvíjet; moţnost sjednocení toho, co doposud vyučoval kaţdý vyučující jinak a s rozdílnými úmysly;

posílení týmové práce a mezipředmětové spolupráce učitelů; šance pro tvořivé a kreativní učitele, kteří se chtějí zbavit stereotypů ve své práci; podle vlastního vytvořeného programu ŠVP se učí lépe neţ podle „ předepsaného“ programu ze shora (Doleţalová, 2007)

Nesnáze můţou být v tom, ţe: na počátku není dostatek materiálů, škol, institucí, které můţete kontaktovat ohledně informací; tato nová práce je velmi časově náročná a můţe přinést i další problémy; příprava ŠVP můţe být pouze otázkou ředitele školy a několika dalších spolupracovníků ve škole; na tvorbu ŠVP pedagogy nikdo speciálně nepřipravoval, získávají potřebné dovednosti a zběhlost z podkladů z absolvovaných školení, seminářů a z návštěv z jiných škol (Doleţalová, 2007)

20

3. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví dle RVP G Tato vzdělávací oblast se dělí na dvě části – tělesná výchova a pro nás tolik důleţitá Výchova ke zdraví. Nejprve se podrobně seznámíme se vzdělávací oblastí jako takovou a poté si konečně podrobně probereme její (pro nás klíčovou) část Výchovu ke zdraví.

3.1 Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a zdraví Zařazení oblasti Člověk a zdraví do vzdělávání umoţňuje prohloubit vztah ţáků ke zdraví a posílit rozumové a citové vazby k dané problematice. Dobře připravení a motivovaní absolventi gymnázií mohou později výrazně ovlivňovat ţivotní a pracovní postoje ke zdraví v celé společnosti. Obory této vzdělávací oblasti navazují ve svých výstupech i obsahu (podpora a ochrana zdraví v rámci širší komunity) na stejnojmennou vzdělávací oblast pro základní vzdělávání (preventivní ochrana vlastního zdraví a bezpečí). Realizace této vzdělávací oblasti tak (v porovnání se základním vzděláváním) daleko více staví na samostatnosti ţáků, také na jejich osobních zkušenostech a názorech (viz. Příloha č. 1),(rvp.cz)

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k:  „poznávání tělesných, duševních a sociálních potřeb i důsledků jejich naplňování či neuspokojování;  poznávání ţivotních hodnot a formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy;  přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvalitu ţivotního prostředí; upevňování vazeb: zdraví – tělesná, duševní a sociální pohoda (zdatnost) – péče o zdraví a bezpečnost – odpovědnost – vzájemná pomoc – proţitek – vzhled – vitalita – výkonnost – úspěšnost – sociální stabilita – zdraví;  uplatňování zdravého způsobu ţivota a aktivní podpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z oblasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů; 21

 schopnosti diskutovat o problematice týkající se zdraví, hledat a realizovat řešení v rozsahu společných moţností;  zprostředkování vhledu do ţivota dospělých a rodiny a k uplatňování zákonnosti, tolerance, respektu a pomoci jako předpokladu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného ţivota;  aktivní ochraně zdraví před návykovými látkami a jinými škodlivinami;  osvojení způsobů účelného chování a poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích ohroţení zdraví a bezpečí, včetně mimořádných událostí;  vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, ale i uměleckých, emočních, společenských a jiných proţitků;  poznávání historie i současnosti společenského a sportovního ţivota a k hodnocení konkrétních jevů souvisejících se zdravím.“ (rvp.cz)

Výchova ke zdraví (dle RVP G) Tato kapitola tvoří jednu ze stěţejních částí mé bakalářské práce. Je rozdělena do 5 celků. V kaţdém z nich uvádím konkrétní probírané učivo a poté i to, co by si dle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia měl ţák z vyučování jednotlivých hlavních témat tohoto předmětu (viz. Očekávané výstupy) odnést do ţivota.

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŢIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ Probírané učivo  vliv ţivotních a pracovních podmínek a ţivotního stylu na zdraví v rodině, škole, obci zdravá výţiva  hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství  první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách  psychohygiena

22

Očekávané výstupy Ţák v tomto směru usiluje o pozitivní změny ve svém ţivotě související s vlastním zdravím a zdravím druhých, zařazuje do denního reţimu osvojené způsoby relaxace; podle konkrétní situace zasáhne při závaţných poraněních a ţivot ohroţujících stavech. (rvp.cz)

VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŢITÍ Probírané učivo  vztahy v rodině, mezigenerační souţití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem  partnerské vztahy, manţelství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče  rizika spojená s volbou ţivotního partnera, krizové situace v rodině  rozvoj sociálních dovedností pro ţivot s druhými lidmi  modely sociálního chování v intimních vztazích (rvp.cz) Očekávané výstupy Mezi ţákovy kompetence patří: korektně a citlivě řešit problémy zaloţené na mezilidských vztazích, posoudit hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného ţivota, partnerských vztahů, manţelství a rodičovství, a usilovat ve svém ţivotě o jejich naplnění. Dále by měl např. umět projevovat etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte. (rvp.cz) ZMĚNY V ŢIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Probrané učivo  změny v období adolescence  způsoby sebereflexe a kontroly emocí  péče o reprodukční zdraví

23

 metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty  modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního ţivota

Očekávané výstupy Ţák se orientuje ve své osobnosti, emocích a potřebách, uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě - rozhoduje se s vědomím moţných důsledků. Také se orientuje v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství a zná práva kaţdého jedince v oblasti sexuality a reprodukce. (rvp.cz)

RIZIKA OHROŢUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Probírané učivo  civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy  zátěţové situace, stres a způsoby jeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví  rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví  sexuálně motivovaná kriminalita  skryté formy a stupně individuálního násilí a zneuţívání  autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy  výroba, drţení a zprostředkování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpečnost v dopravě  sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, sloţitých a krizových situacích

24

Očekávané výstupy Ţák by měl být schopen projevit odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému ţivotnímu stylu, uvést důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a drţením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost. V neposlední řadě by měl být také schopen rozhodovat podle osvojených modelů chování a konkrétní situace. (rvp.cz)

OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Probrané učivo  vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události  ţivelní pohromy  únik nebezpečných látek do ţivotního prostředí  jiné mimořádné události  první pomoc  sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí Očekávané výstupy Ţák je rozhodný, ví, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události. Dále umí prokázat osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasaţení obyvatel. (rvp.cz)

25

4. Výchova ke zdraví (obecně) Výchova ke zdraví má ve vzdělávání především praktický a aplikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a společenskovědní vzdělávání a s vyuţitím specifických informací o zdraví směřuje především k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, při ohroţení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví (v běţném ţivotě i při mimořádných událostech). Zdravotní výchova je chápána jako „souhrn výchovně – vzdělávacích aktivit zaměřených na duševní, tělesný i sociální rozvoj lidí se záměrem přispět ke zlepšení zdraví jedinců, skupin i celé společnosti; jedná se o důleţitou metodu posilující zdravotní gramotnost.“ (Holčík, s. 32 in Reissmannová) K rozvoji zdravotní výchovy došlo začátkem 20. století; v první polovině 20. století se zdravotní výchova zaměřila především na vymýcení infekčních chorob, poté se rozvíjela zejména výchova k prevenci chronických nemocí. Účinnost zdravotní výchovy úzce souvisí s obecnou gramotností, je úspěšnější ve vyšších sociálních skupinách, kde je většinou dosahováno vyšší úrovně vzdělání. Sociální determinanty a úroveň vzdělání jsou hlavními determinanty výrazně ovlivňující zdraví jedince. Zdravotní výchova orientovaná na zdraví (výchova ke zdraví) lze v publikaci Holčíka (2009, s. 32– 35) charakterizovat níţe uvedenými rysy: důraz je kladen na pozitivní motivaci komunikace je vícestranná; jedná se o partnerský dialog osob, které společně hledají cestu ke zdraví zdraví je zde pojímáno jako důleţitá ţivotní hodnota, kterou má smysl poznávat a pro kterou stojí za to něco uţitečného udělat; měla by posilovat sebedůvěru a odpovědnost občanů; cílem výchovy ke zdraví je aktivní a odpovědný občan, který si váţí zdraví, dokáţe se zorientovat, vyhledat potřebné poznatky, případně se poradit s vhodnými odborníky.

26

Výchova ke zdraví versus zdravotní výchova Muţíková (2008) uvádí, ţe se v České republice vedle pojmu výchova ke zdraví uţívá i pojem zdravotní výchova; tento termín označuje speciální obor ve zdravotnictví, jehoţ cílem je utvářet vědomosti a rozvíjet jednání zaměřené na zachování zdraví jednotlivců a populačních skupin společnosti (Provazník, Komárek, 2005). My se přikláníme k dělení podle Holčíka, podle kterého je výchova ke zdraví typem zdravotní výchovy. Důleţitost rodiny v rámci VkZ jako sociální skupiny Dále Muţíková (2008, s. 9) uvádí, ţe výchovu ke zdraví lze chápat jak širokospektrálně, tj. v systému výchovy a vzdělávání, tak i víc detailně, tj. jako konkrétně vymezený vzdělávací obor definovaný vzdělávacími dokumenty. „Výchova ke zdraví si klade za úkol změnit chování lidí tak, aby si uvědomili nutnost přechodu z oblasti léčení nemocí do oblasti podpory zdraví a prevence.“ (Kubátová, 2009, s. 15). Kvalifikovaní pedagogové a citlivé výchovné vedení můţe přispět k ţádoucí změně; působení školy však není plně účinné, pokud ji nepodpoří rodina a další sociální okolnosti (Holčík, 2009). Co se týká rodiny, vhodné je působit především na ţeny, které, jak uvádí Kubátová (2009, s. 14), hrají nejdůleţitější roli v podpoře zdraví v rodinném seskupení a záleţí tedy na úrovni jejich zdravotní gramotnosti, jak bude rodina aktivní v jeho podpoře.

27

II. PRAKTICKÁ ČÁST

28

5. Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak oblíbenost jednotlivých vyučovacích oblastí předmětu Výchova ke zdraví, tak především postavení tohoto předmětu na střední škole jako celku z pohledu studentů.

5.1 Metodika Pro praktickou část bakalářské práce jsem zvolil metodu kvantitativně orientovaného výzkumu, jenţ byl realizován pomocí anonymního šetření. Dotazníky v tištěné osobě jsem předloţil osobně 45 respondentům. Respondenti pocházející z Masarykovy univerzity, byli studenti 1. ročníku oboru Výchova ke zdraví. Dotazník (viz. Příloha č. 1) obsahuje celkem 20 otázek. Prvních 9 otázek je uzavřených a po té následují 2 otevřené otázky. Dalších 9 otázek bylo sestaveno z 2 částí, kde se nacházela nejprve jednoduchá dichotomická otázka na ANO/ NE, a pak následovala otevřená otázka za toho předpokladu, ţe se o ní studenti více či méně rozepíší. Kaţdá vyhodnocená otázka obsahuje graf a pod grafem následuje slovní zhodnocení výsledků. Návratnost dotazníků byla 100 %. Jak napovídá níţe uvedený graf, celkem bylo osloveno 45 respondentů z řad studentů Masarykovy univerzity. 82 % tvořily ţeny, jejichţ věkové rozpětí bylo mezi 19 – 26 lety; nejvíce byl zastoupen věk 19 a 20 let a 18% muţi. Jejich věkové rozmezí se pohybovalo mezi 20 – 24 lety, zde byl nejvíc zastoupen věk 22 let.

29

Graf č. 1 Pohlaví respondentů - v procentech

Pohlaví respondentů

MUŽI 18 % ŽENY 82 %

5.2 Hypotézy HYPOTÉZA č. 1 U otázky týkající se šikany, bude velká pravděpodobnost, ţe více jak 50 % respondentů odpoví, „ano“. HYPOTÉZA č. 2 Následující otázka, zda pouţili respondenti v běţném ţivotě první pomoc, bude více jak z 60 % úspěšná. HYPOTÉZA č. 3 Co se týče otázek týkajících se kouření a alkoholu – vzhledem k četnému varování a častému probírání tohoto typu závislosti, by se dala čekat více jak 50 % úspěšnost kladných odpovědí; samozřejmě, ale ovšem také závisí na informovanosti jednotlivých respondentů. HYPOTÉZA č. 4 Problematika, pod níţ spadají drogy, uţ v posledních letech není tolik aktuálním tématem, zde by se dala očekávat 50 % úspěšnost kladných odpovědí. HYPOTÉZA č. 5 U otázky č. 19, která se týká obezity – v dnešní době nejdiskutovanějších téma vůbec, předpokládám úspěšnost kladných odpovědí úplně největší, tzn. alespoň kolem 70 %.

30

5.3 Vyhodnocení dotazníků 3. Ve kterém kraji jste studovali střední školu? Zde jsem zkoumal zastoupení krajů, odkud dotazovaní pocházeli. Graf č. 2 Kraj

KRAJ Jihomoravský 82,4 % Zlínský 8,8 % Vysočina 4,4 % Pardubický 2,2 % Plzeňský 2,2 %

V dotazníku bylo na výběr ze 13 krajů. Některé kraje nebyly zastoupeny vůbec, a proto jsem je do grafu nezahrnul. Z grafu vyplývá, ţe nejvíce studentů pochází z Jihomoravského kraje, coţ odpovídá 82,4 % (37 studentů). Dále následuje Zlínský kraj 8,8 % (4 studenti), Vysočina 4,4 % (2 studenti) a Pardubický a Plzeňský kraj shodně 2,2 % (z kaţdého kraje 1 student).

4. Jakou jste studovali za střední školu? Úkolem této otázky bylo zjistit, z jakých různých středních škol se respondenti hlásí. Zde byl uţit typ zaškrtávací otázky, která měla dvě odpovědi pevně určené. Poslední moţnost jsem nechal volnou – pro doplnění jiné střední školy (neţ bylo uvedeno ve výběru).

31

Graf č. 3 Střední škola

Střední škola, kterou studenti navštěvovali

Gymnázium - 28 Střední zdravotnická škola - 6 Obchodní akademie 2 SŠ Technická - 3 Technické lyceum - 1 SŠ Stavební - 1 Pedagogické lyceum 3 SŠ Textilní - 1

Podle předpokladu bylo nejvíce studentů z gymnázií – šlo o více jak polovinu respondentů. V číslech to lze vyjádřit počtem 28, tj. 62 % resp.. Na druhém místě, tj. 11 studentů, coţ odpovídá 25 %, se umístily všechny ostatní střední školy. Co se týká této doplňovací moţnosti, tak z grafu můţeme sledovat různorodost zaměření (ekonomické, technické, textilní, stavební či odborně technické) středních škol, ze kterých se dotazovaní studenti na Vysokou školu hlásili. Na posledním místě se překvapivě umístila střední zdravotnická škola. Zde studovalo 6 studentů, tj. 13 % respondentů. 5. Měli jste předmět VkZ na SŠ? V této otázce měli studenti nejprve zaškrtnout, zda měli VkZ na střední škole. Ve druhé části otázky měli za úkol zaznačit, v rámci kterého předmětu byla VkZ vyučována. Otázka obsahovala i prostor pro dopsání jiné moţnosti, neţ která byla nabízena. Graf č. 4 Vkz vyučován společně s předmětem …

VkZ vyučován s předmětem...

Samostatný předmět VkZ - 4 Biologie - 5 Tělesná výchova - 1 Občanská výchova - 2 Základy společenských věd - 2

32

Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe pouze 31 %, tj. 14 studentů mělo předmět VkZ na střední škole a zbytek dotazovaných, tj. 69 %, tj. 31 studentů se během středoškolského studia s tímto předmětem vůbec nesetkalo. Ze studentů, kteří předmět VkZ na střední škole měli, byl pak tento předmět nejčastěji spojený s biologií - takto odpovědělo 5 respondentů. 4 respondenti ho absolvovali jako samostatný předmět VkZ, 1 respondent ho měl spojený s tělesnou výchovou a 2 studenti ho studovali v rámci občanské výchovy a v rámci předmětu základy společenských věd. 6. Vzpomeňte si prosím, která témata předmětu VkZ Vás na SŠ nejvíce zaujala? U této otázky mohli studenti zakříţkovat více odpovědí Graf č. 5 Nejvíce zajímavá témata VkZ na SŠ

Nejvíce zajímavá témata předmětu VkZ na SŠ

Počet studentů

12 10

10

10

8 6

7

7

7

6 5

4 2

0 0

Tato otázka měla za cíl zjistit, které oblasti předmětu VkZ byli pro respondenty nejvíce zajímavé. Na výběr bylo celkem z 8 témat. Z grafu můţeme vyčíst, ţe problematika oblasti výţivy a stravovacích návyků společně s oblastí sociálně patologických jevů (závislost na drogách, alkoholu a na tabáku), kterou označilo 10 respondentů, zajímá studenty nejvíc. Na druhém místě se nacházejí oblasti: pohybové aktivity; oblast reprodukčního zdraví a sexuální výchovy; oblast zdraví, rizikové a kladné faktory, 33

civilizační choroby a infekční onemocnění. O něco méně zajímali studenty oblasti: první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí a sociálně patologických jevů (šikana, agrese). Nulový počet zaškrtnutí značí, ţe nejméně zajímavá byla pro studenty oblast ţivotního prostředí. 7. Která témata předmětu VkZ Vás na SŠ naopak nezaujala? (lze zakrouţkovat více moţností) U této otázky mohli studenti zakříţkovat více moţností. Graf č. 6 Nezajímavá témata VkZ na SŠ

Nezajímavá témata předmětu VkZ na SŠ 7

Počet sstudentů

6 6

5 4 3 2 1

2

2

0

2 0

1

1

1

Z grafu lze vyčíst, ţe studenti nemají zájem o ţivotní prostředí – označeno 6 respondenty. Ostatní témata si na tom vzájemně stála vcelku podobně, tzn., jako nezáţivné je hodnotili vţdy 1- 2 studenti.

34

8. Vzpomeňte si prosím, která témata předmětu VkZ jste na SŠ neprobírali? (lze zakrouţkovat více moţností). Graf č. 7 Neprobíraná témata

Neprobíraná témata 7

Počet studentů

6 6

5

6

4 4

3 2

3

4

4 3

1 0

1

6 respondentů označilo 2 oblasti, které na střední škole neprobírali. A jsou to oblast první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí, oblast reprodukčního zdraví a sexuální výchovy. Jako další neprobíraná témata respondenti zaznačili následující oblasti: ţivotního prostředí, sociálně patologických jevů shodně 4 odpovědi. Oblast výţivy a stravovacích návyků a oblast zdraví na střední škole nebyla probírána podle 3 respondentů. S jedním zaznačením se setkala oblast pohybové aktivity.

35

9. Kterým tématům předmětu VkZ na SŠ by mělo být podle Vás věnováno mnohem více času? (zakrouţkujete max. 3 témata) Graf č. 8 Témata, kterým má být věnováno mnohem více času

Počet studentů

Témata, kterým má být věnováno více času 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

16 13

12 10

8

7 5

4

Poslední otázka, která se týkala témat VkZ na SŠ byla z největší části vyplněna. Z grafu č. 8 můţeme vyčíst, ţe rozdíly mezi jednotlivými oblastmi nebyly aţ tak razantní. Mezi 3 zajímavé oblasti, kterým by se mělo věnovat podle studentů mnohem více času patří: Oblast výţivy a stravovacích návyků – 16 odpovědí Oblast sociálně patologických jevů (drogy, alkohol, kouření) – 13 odpovědí Oblast reprodukčního zdraví a sexuální výchovy – 12 odpovědí Oblast první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí – 10 odpovědí Je to moţná dáno tím, ţe znalosti z těchto oblastí jsou pro respondenty důleţité v kaţdodenním ţivotě a v rámci této problematiky představují nepostradatelné minimum, které by měl znát kaţdý člověk. Dále jsou to: Oblast pohybové aktivity – 8 odpovědí Oblast sociálně patologických jevů (šikana, agrese) – 7 odpovědí 36

Oblast zdraví, rizikové faktory, civilizační onemocnění – 5 odpovědí Oblast ţivotního prostředí – 4 odpovědi

10. Proč je podle Vás důleţité vyučovat Výchovu ke zdraví? Tato otázka se zjišťovala pomocí otevřené metody. Studenti tak zde měli prostor vyjádřit svůj názor. Podle očekávání se zde většina z nich velice rozepsala. (Pouze u 3 dotazníků nebyla tato otázka zodpovězena vůbec.) Vyskytlo se zde pár slovních spojení jako např.: „pro upevnění zdravých návyků“ uvedeno 9 krát, „informace do ţivota“ uvedeno 10 krát. Zde jsou uvedeny další odpovědi. Zaznamenané odpovědi muţů: „Zlepšení informovanosti o zdravém ţivotním stylu a zdraví člověka.“ (muţ 21 let) „Vybudování kladného vztahu ke zdravému ţivotnímu stylu.“(muţ 21 let) „Osvěta a prevence“ (muţ 22 let) „VkZ je důleţitá interdisciplinární věda (obor), který zahrnuje učivo biologie, tělesné výchovy, občanské výchovy atd. A je důleţitá k širšímu pochopení zdravého ţivotního stylu a světa kolem nás ve zdravotní tématice.“ (muţ 22 let) „Snaţí se vychovávat ke zdraví (děti a dospívající), které lidem zvýší šanci se vyvarovat zbytečných onemocnění (obezita, anorexie, AIDS, atp. …). Zvýšit šanci na šťastný a zdravější ţivot, tak jako se praví v přísloví „ Ve zdravém těle, zdraví duch.“.“ (muţ 22 let) „Je to důleţité, aby se vyvarovali civilizačním nemocem a celkově se cítili lépe.“ (muţ 24 let)

37

Zaznamenané odpovědi ţen: „Protoţe zahrnuje hodně témat, která byly doposud ve výuce „zanedbávaná“ např. první pomoc. Doufám, ţe se výuka rozšíří.“ (ţena 20 let) „Protoţe ţáci nemají přehled a je to důleţité. Měli by mít alespoň povědomí o sexu, nemocech, výţivě, první pomoci, ţivotním prostředí a dalších. Přece se to týká přímo jich.“ (ţena 22 let) „Děti se zde učí potřebné věci do ţivota. Základem je informovanost“. (ţena 23 let) „Praktičnost do ţivota; Nejde o teorie a definice, ale o věci kolem nás“. (ţena 21 let) „Tento předmět je důleţitý z toho důvodu, ţe v dnešní době se většina dětí špatně stravuje, většina školáků/studentů kouří a pije v nadmíře alkohol. Je důleţité říct jim, ţe je to špatné a vést je k dobrým návykům jiţ od útlého věku“. (ţena 19 let) „Aby byli mladí lidé informováni o správném ţivotním stylu a věděli, čemu se vyhýbat a proč. Případně byli informováni o rizikovosti svého jednání.“ (ţena 22 let) „Všeobecný přehled o člověku, zdraví; kaţdý by měl znát první pomoc a vědět, jak se chovat za mimořádných událostí.“ (ţena 21 let) „Aby se studenti dozvěděli více o důleţitých tématech, jako je pohlavní styk nebo kouření a alkohol.“ (ţena 19 let) „Protoţe v mnoha rodinách je toto téma opomíjeno.“ (ţena 22 let) „Aby se studenti seznámili s důleţitými tématy, jako jsou zdraví, onemocnění člověka, zdravá výţiva, první pomoc.“ (ţena 20 let) „Aby si lidé uvědomili, ţe je důleţité se i hýbat a nejen zdravě jíst, mít přehled o zdravých a méně zdravých potravinách. Uvědomit si, ţe návykové látky škodí zdraví a ţe

38

tělo určitým způsobem poškozují. Předejít civilizačním chorobám a být zdravější.“ (ţena 19 let) „Aby ţáci měli povědomí o člověku a vše co s ním souvisí.“ (ţena 26 let) „Dokáţe rozšířit znalosti o podstatných problémech většinou globálních jako kouření, alkohol, poruchy přijmu potravy a drogy.“ (ţena 20 let) „Aby se dorostenci (i děti) naučili základy první pomoci, aby byli poučení o antikoncepci. Různá témata proti drogám, alkoholu, jak se správně stravovat a pohybovat.“ (ţena 20 let) „Pro zvyšování zdravého ţivotního stavu populace. Sníţení nadváhy a obezity v populaci. Informovanost dětí a mládeţe co se týče první pomoci, sexuální výchovy, prevenci chorob, drogových závislostí, šikany a zdravého ţivotního stylu.“ (ţena 22 let) „Aby děti věděly (včetně našich potomků), jak správně zdravě ţít.“ (ţena 22 let) „Abychom o sobě věděli vše, co se můţe týkat našeho zdraví. Informovanost o následcích kouření, alkoholu nebo drog, druzích antikoncepce a správné výţivě.“ (ţena 19let)

11. Proč jste se rozhodli studovat Výchovu ke zdraví na VŠ? Tato otevřená otázka zkoumala, z jakého důvodu šli studenti na obor VkZ. Opět se dá říct, ţe co otázka, to jedinečná odpověď. Respondenti se snaţili odpovídat ve větách, často se vyskytovalo hodně souvětí, občas pouze dvou slovná spojení („zajímá mě“uvedeno 5 krát, „baví mě“ uvedeno 4krát, „zajímám se zdraví ţivotní styl“ uvedeno 9 krát. Dále zde jsou uvedeny další rozsáhlejší odpovědi respondentů:

39

„Vţdy mě bavila biologie, jiţ na gymnáziu. VkZ je lepší neţ biologie v tom, ţe probírá podrobněji a zajímavějším způsobem některá témata. (např.: reprodukční zdraví, preventivní programy).“ (ţena 22 let) „Protoţe sportuji a chci se něco více dozvědět o svém těle a zdravém ţivotním stylu.“ (muţ 20 let) „Zajímavý obor s vyuţitím do budoucna“. (ţena 21 let) „Protoţe mi tento předmět přijde důleţitý a je škoda, ţe se na mnoha školách nevyučuje.“ (ţena 19 let) „Protoţe mě baví pracovat s dětmi a chci jim umět poradit v této oblasti, myslím si, ţe je to velmi potřeba.“ (ţena 19 let) „Zajímá mě zdravý ţivotní styl a aktivity s ním spojené.“ (muţ 22 let) „Chci pomoci zlepšit ţivotní styl dospívajících, zajímám se o zdraví ţivotní styl.“ (ţena 20 let) „ Baví mě to. Myslím si, ţe je to pro ţivot důleţité.“ (ţena 19 let) „Protoţe mě bavila a toto téma je mi blízké, protoţe jsem studovala Zdravotnické lyceum.“ (ţena 23 let) „Zajímavé téma (předmět), který určitě má ve výuce své místo a měl by se ţákům dostat do podvědomí.“ (ţena 22 let) „Baví mě biologie, zajímám se o sport, miluji pohyb.“ (ţena 22let) „Dobrá kombinace s přírodopisem.“ (ţena 19 let) „Protoţe jsem se nedostala na medicínu. Baví mě a ráda se zajímám o informace, které se týkají zdraví.“ (ţena 19let) 40

„Kdyţ jsem se o něm doslech, zaujal mně.“ (muţ 21 let) „Abych se dozvěděl něco o zdraví a jak funguje lidské tělo.“ (muţ 24 let) „Rozšířit si obzory v tomto předmětu. Baví mě.“ (ţena 22 let) „Předmět VkZ byl součástí vzdělávacího systému. Dnes se jedná o důleţitý samostatný obor, který je potřeba podporovat vzhledem k civilizačním chorobám a dalším dnešním fenoménům.“ (muţ 22 let) „Kvůli somatologii ta mě baví ze všeho nejvíce.“ (ţena 19 let) „Je to důleţité uţ jen kvůli pochopení základních metabolismů působení těla. Můţe to pomoci při starání se o své tělo a své zdraví, prevence různých nemocí.“ (ţena 21 let) „Učí se na ZŠ a najdu tedy uplatnění.“ (muţ 21 let) „Rozumná kombinace s biologií.“ (muţ 21 let) „Praktičnost do ţivota; Nejde o teorie a definice, ale o věci kolem nás“. (ţena 21 let) „Protoţe mě bavila biologie a práce s dětmi.“ (ţena 22 let) „Je důleţité znát alespoň základy první pomoci, informovat o nebezpečí pohlavních chorob, alkoholismu, drogách, poruchách příjmu potravy.“ (ţena 20 let) „Zajímají mě témata VkZ. Jsem sportovec a zdraví ţivotní styl mě provází od malička.“(ţena 20 let) „Zajímá mě to, shledávám VkZ důleţitou pro budoucí ţivot.“(ţena 22 let) „Tato tématika mě vţdy zajímala a chtěl bych předávat potřebné informace dětem, aby se např. vyvarovaly chyb a aby měly přehled.“(ţena 20 let)

41

Následující otázky (12 aţ 20) jsou sloţeny z 2 částí. První část je tvořena dichotomickou otázkou ANO/NE, v té druhé jsem nechal prostor pro odpovědi studentů. V tomto případě jsem zjišťoval, zda se respondenti setkali s uvedenými situacemi v jejich osobním ţivotě a pomocí doprovodných otázek jsem zkoumal, zda si v těchto situacích umí poradit a popřípadě najít pomoc. 12. Setkali jste se vy nebo vaši kamarádi ve škole nebo v běţném ţivotě se šikanou? Graf č. 9 Setkali jste se se šikanou – v procentech

Šikana

ANO 62 % NE 38 %

V tomto případě je zřejmé, ţe víc, jak polovina respondentů, tzn. 62 % se v běţném ţivotě s šikanou setkala. V podstatě se jedná o kaţdého druhého z dotázaných, to je poměrně vysoké číslo. Těţko říct, zda se sem promítá i nebezpečí kyberšikany, jejíţ problematika je v současné době tolik aktuální. Víte, kde v takové situaci hledat pomoc? Graf č. 10 Šikana - řešení, pomoc 40 35

Ví, kde hledat pomoc

34

30 25 20 15

24 21

10

11

5 0 Řešení

Pomoc

42

Neví, kde hledat pomoc

Při řešení šikany si dokáţe poradit 24 respondentů a 21 neví, co si v takové situaci počít. Respondenti nejčastěji uváděli, ţe situaci řešili přímo ve škole, a to buď s výchovným poradcem, třídním učitelem, anebo s rodiči; v několika případech i s policií ČR. Následnou odbornou pomoc si dokáţe na druhou stranu dohledat více jak 70 %, tj. 34 respondentů. Zde se nejčastější objevovaly tyto odpovědi: „linka bezpečí“, „výchovný poradce“, „starší sourozenec“, „metodik školní prevence“ a v několika případech opět Policie ČR. 13. Naskytla se Vám v ţivotě situace ve škole či v soukromí, kdy jste byli nuceni vyuţít znalosti z první pomoci? Graf č. 11 Pouţili jste v běţném ţivotě první pomoc – v procentech

První pomoc

ANO 44 % NE 56 %

Podle grafu č. 11 můţeme vidět, ţe 44 % respondentů se setkalo se situací, kdy oni sami nebo někdo v jejich okolí pouţil první pomoc v praxi. Zbytek 56 % respondentů, se s první pomocí v praxi nesetkalo vůbec. Vím, jak poskytnout první pomoc. Graf č. 12 První pomoc - v procentech

Poskytnutí první pomoci

ANO 40 % NE 60 %

43

60 % respondentů z dotazovaných neví, jak poskytnout první pomoc a jak reagovat. 40 % dotazovaných ví, jak poskytnou první pomoc. Nejčastěji se vyskytovaly v dotazníku tyto odpovědi: „zavolání na linku 155“ a „poskytnutí první pomoci po telefonu.“ 14. Představte si situaci, ţe se na Vás obrátí, někdo s prosbou o radu v oblasti onkologických onemocnění. Graf č. 13 Ţádal Vás někdo v běţném ţivotě o radu ohledně onkologických onemocnění – v procentech

Onkologické onemocnění

ANO 22 % NE 78 %

Z grafu je patrné, ţe více jak 75 % dotazovaných nemá a nebo nezná ze svého okolí člověka, který by ho prosil o radu v oblasti onkologických onemocnění. Víte, kam se můţete obrátit pro odbornou pomoc? Graf č. 14 Onkologická onemocnění odborná pomoc - v procentech

Odborná pomoc onkologická onemocnění ANO 42 % NE 58 %

Zde jsem se opět setkal s převahou záporných odpovědí. Celkem 58 % respondentů neví, kde v takovémto případě hledat odbornou pomoc. 42 % studentů by vědělo, co si počít, jejich nejčastější odpovědi byly např.: „Ţlutý kopec (Brno)“, „MAMMAHELP“, „praktický lékař“. 44

15. Představte si situaci, ţe se na Vás obrátí, někdo s prosbou o radu v oblasti pohlavně přenosných nemocí (AIDS, kapavka, syfilis). Graf č. 15 Prosil Vás někdo o radu, v oblasti pohlavně přenosných nemocí – v procentech

Pohlavně přenosné choroby

ANO 29 % NE 71 %

71 % dotazovaných se nikdy nesetkalo s člověkem, který by měl pohlavně přenosnou nemoc. Pouze 29 % se setkalo s takovou osobou. Víte, kam se můţete obrátit pro odbornou pomoc? Graf č. 16 Pohlavně přenosné choroby odborná pomoc - v procentech

Odborná pomoc - pohlavně přenosné choroby ANO 60 % NE 40 %

U této otázky uţ je evidentní jistá zainteresovanost v dané problematice. Víc jak polovina dotázaných (60 %) totiţ odpověděla kladně.

45

16. Máte ve svém okolí člověka, který chce přestat s kouřením? Graf č. 17 Máte ve své okolí člověka, který chce přestat kouřit - v procentech

Kouření ANO 33 %

NE 56 %

ANO, ALE NEVÍ JAK 11 %

Z dotazovaných má ve svém okolí 33 % člověka, který chce přestat s kouřením. 11 % zná člověka, který chce přestat kouřit, ale neví, jak a 56 % nemá ve svém okolí člověka, který kouří. Představte si situaci, ţe vy nebo váš kamarád bude chtít přestat kouřit. Víte kam se obrátit pro pomoc? Graf č. 18 Odborná pomoc kouření - v procentech

Odborná pomoc - kouření

ANO 38 % NE 62 %

Z grafu č. 18 je patrné, ţe 38 % ví, kam se obrátit pro pomoc, kdyţ by chtěli přestat kouřit, avšak 62 % odpověděla, ţe neví.

46

17. Znáte ze svého okolí člověka, jenţ je závislý na alkoholu? Graf č. 19 Máte ve svém okolí, jeţ je závislý na alkoholu – v procentech

Alkohol

ANO 42 % NE 58 %

V grafu č. 19 můţeme vyčíst, ţe 42 % respondentů má ve svém okolí člověka, který je závislý na alkoholu. Zbytek 58 % takové člověka nezná anebo ve svém okolí nemá. Víte kam se obrátit pro odbornou pomoc? Graf č. 20 Odborná pomoc alkohol - v procentech

Odborná pomoc - alkohol

ANO 49 % NE 51 %

U této otázky je povědomí jisté prevence také docela patrné. Většina dotázaných sice odpověděla záporně, ale bylo to velmi těsné. Kladných odpovědí vyšlo 49 %.

47

18. Máte ve svém okolí člověka, který je závislý na drogách? Graf č. 21 Znáte člověka, který je závislý na drogách – v procentech

Drogy

ANO 18 % NE 82 %

Z grafu č. 21 můţeme vidět, ţe více jak 80 % dotazovaných nemá ve svém okolí člověka, který by byl závislý na drogách. Coţ je velmi pozitivní zjištění. Víte kde hledat odbornou pomoc? Graf č. 22 Odborná pomoc drogy - v procentech

Odborná pomoc - drogy

ANO 44 % NE 56 %

Odbornou pomoc v oblasti pomoci drogově závislých by úspěšně našlo 44 % respondentů 56 % ovšem pozor při osvětě, která probíhala uţ na ZŠ, moc nedávali – jejich odpověď byla záporná. Respondenti nejčastěji odpovídali velmi krátce a to: „Odvykací centra“, „protidrogové léčebny“, „K-Centrum“, „Adiktologická klinika“, „Podané ruce“

48

19. Představte si situaci, ţe znáte člověka, který je obézní. Graf č. 23 Znáte člověka, který trpí obezitou – v procentech

Obezita

ANO 38 % NE 62 %

Z grafu č. 23 vyplynulo, ţe 62 % respondentů nezná člověka, který by byl obézní. Nyní si představte situaci, ţe člověk, který trpí obezitou, Vás ţádá o pomoc. Víte jak mu poradit? Graf č. 24 Odborná pomoc obezita - v procentech

Odborná pomoc - obezita

ANO 71 % NE 29 %

Tato otázka zaznamenala nejvíce kladných odpovědí, a to celých 71 %, zbylých 29 % by poradit neumělo. Zde je vidět, jak se (hlavně ţeny 82 % dotazovaných) zřejmě zajímají o svůj vzhled a proto, ví jak dotyčnému, který trpí obezitou pomoci. Nejčastější odpovědi byly ve znění: „Návštěva výţivového poradce, který sestaví vhodný jídelníček úměrný postavě dotyčného“ (ţena 20 let)

49

„Poslání na obezitologii, kde sestaví jídelníček na míru a určí bazální metabolismus“ (ţena 21 let) „Zvýšit pohybovou aktivitu, upravit jídelníček, navštívit výţivového poradce, pro děti program STOB (STOBÍK – stop obezitě)“ (ţena 22 let) „Změnit stravovací návyk a celkový ţivotní styl“ (ţena 21 let) „Částečně ano, důleţité je však o jaký typ obezity jde a čím je způsobena (strava, genetika, antikoncepce atd…)“ (muţ 22 let) „Prohlídka a konzultace s praktickým lékařem, zařazení do programů, která pořádají nutriční centra; pohyb!!“ (ţena 21 let) „Řekla bych mu, aby šel za nějakým výţivovým poradcem – ten by mu uměl napsat jídelníček na míru. Jinak by měl postupně začít cvičit. Začít jíst zeleninu menší porce a nekouřit.“ (ţena 20 let) „Poradila bych mu navštívit lékaře a nabídla bych mu svoji podporu.“ (ţena 19 let) „Poradila bych mu zajít k odbornému lékaři nebo výţivovému poradci.“ (ţena 21 let) „Obrátit se na specialistu (výţivového poradce, lékaře, sestru. Obvodní lékař můţe předepsat ţádanku na vyšetření.“ (ţena 19 let) „Můţu mu pomoci sestavit individuální jídelníček. Chodit s ním sportovat a tak ho podpořit. Dovést ho k odborníkovi – obezitologovi.“ (ţena 24 let)

50

20. Představte si situaci, ţe znáte člověka, který má jednu z poruch příjmu potravy. Graf č. 25 Znáte člověka, který má jednu z poruch příjmu potravy – v procentech

Poruchy příjmu potravy

ANO 36 % NE 64 %

Nyní si představte situaci, ţe člověk, který má jednu z PPP, Vás ţádá o pomoc. Víte jak mu poradit? Graf č. 26 Odborná pomoc poruchy příjmu potravy - v procentech

Odborná pomoc - poruchy příjmu potravy

ANO 49 % NE 51 %

Stejně jako u otázky č. 17 zde byly výsledky velmi těsné. 51 % dotazovaných neví, kam dotyčného člověka poslat, kdyţ ho bude ţádat o odbornou pomoc. Tato otázka byla pro respondenty méně záţivná, a proto se hodně dotazníků vrátilo prázdných. Nejčastější odpovědi (dvouslovná spojení) byly pak ve znění: „Nejsem si jistá“, „psycholog“, „specializované centrum“, „ANABELL“, „PRO YOUTH“, „nutriční terapeut“.

51

DISKUZE POTVRZENÍ HYPOTÉZ HYPOTÉZA č. 1 U otázky týkající se šikany, kde jsem předpokládal větší neţ 50 % úspěšnost se tato hypotéza se potvrdila - se šikanou se ve škole nebo v běţném ţivotě se setkalo 62 % respondentů. HYPOTÉZA č. 2 Hypotéza, ţe bude u otázky týkající se první pomoci v praxi, úspěšnost kladných odpovědí větší neţ 60% se nepotvrdila. 56 % dotazovaných odpovědělo, ţe první pomoc v běţném ţivotě nepouţili. Můţe to být dáno tím, ţe neměli dostatek informací, jak ji poskytnout. HYPOTÉZA č. 3 Co se týká otázek týkajících se kouření a alkoholu – vzhledem k četnému varování a častému probírání tohoto typu závislosti, by se dala čekat více jak 50% úspěšnost kladných odpovědí, samozřejmě, ale ovšem také závisí na informovanosti jednotlivých respondentů. Tato hypotéza se potvrdila pouze z části. 62 % respondentů neví, kde má hledat pomoc, kdyţ chtějí přestat s kouřením. Na druhou stranu 51 % respondentů odpovědělo, ţe by věděli, kde hledat při potíţích s alkoholem první pomoc. HYPOTÉZA č. 4 Problematika, pod níţ spadají drogy, uţ v posledních letech není tolik probíraným tématem, zde bych očekával úspěšnost kladných odpovědí pod 50%. Tato hypotéza se potvrdila. HYPOTÉZA č. 5 U otázky č. 19, která se týká obezity – v dnešní době nejdiskutovanějších téma vůbec, předpokládám úspěšnost kladných odpovědí úplně největší, tzn. alespoň kolem 70 %. I tato hypotéza se úspěšně potvrdila. Celých 71 % respondentů odpovědělo u této otázky 52

„ano“. O obezitě by se dalo říct, ţe jde skoro aţ o fenomén. Hlavně dívky (tvořící převáţnou část mých respondentů) zajímající se o svůj vzhled, se svými odpověďmi určitě přispěly k tak vysokému číslu.

Nejvíce překvapivý výsledek přinesla otázka č. 7 – Nezajímavé oblasti předmětu Výchova ke zdraví. Je zde vidět, ţe i přes velkou osvětu např. ohledně třídění odpadu, která probíhá jak v TV, tak je moţné spousty postřehů vidět na internetu, je třeba mladé lidi motivovat daleko více, protoţe kdyţ pochopí důvod např. třídění, začne je to i bavit, a pak se tato oblast dostane jistě rázem do popředí. Další zajímavostí, která z průzkumu vyšla je, ţe dle studentů mělo věnovat mnohem více času tématu - Oblast výţivy a stravovacích návyků. Je to pravděpodobně z toho důvodu, ţe v poslední době hodně slyší slova jako je: Bio, ekologické zemědělství, farmářské trhy, vegetariánství apod. a potřebovali by si tyto termíny řádně utřídit.

53

Závěr Ať uţ obecně nebo v rámci kurikulárních dokumentů je Výchova ke zdraví bezesporu zajímavým předmětem, který se (sám osobě, anebo jeho jednotlivé oblasti – např. ţivotní prostředí) začne určitě dostávat daleko více do popředí. Díky znalostem, týkajícím se této problematiky, získají ţáci lepší povědomí o ţivotě. O to pak bude pro ně snazší do něj neochvějně vstoupit, jít příkladem ostatním a udrţet si své zdraví co moţná nejdéle. V teoretické části jsem rozebral pojem zdraví z různých úhlů pohledu, tak jak to uvádí relevantní literatura. Mimo to jsem se snaţil nastínit na tuto problematiku i svůj vlastní názor. Po té jsem vymezil hlavní témata Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělání, rámcově vzdělávacího programu pro gymnázia a v neposlední řadě i školní vzdělávací program. Také jsem se snaţil o vymezení rozdílu předmětu Výchovy ke zdraví dle RVP G a Výchovy ke zdraví obecně. V praktické části jsem se zaměřil především na dotazníkové šetření, jehoţ cílem bylo zjistit, jak oblíbenost jednotlivých vyučovacích oblastí předmětu Výchova ke zdraví, tak především postavení tohoto předmětu na střední škole jako celku z pohledu studentů. Výsledky byly uspokojivé, některé dokonce i překvapivé. Důleţitým přínosem mé práce je určitě vymezení předmětu Výchova ke zdraví v jednotlivých kurikulárních dokumentech a dále můţe slouţit jako malá sonda, která zachytila povědomí studentů o tomto tématu.

54

Literatura Tištěné literární zdroje: 1. DOLEŢALOVÁ, Olga. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů na gymnáziích. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, c2007, 140 s. ISBN 978808-7000-137. 2. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6. 3. HOLČÍK, Jan. Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví: k teoretickým základům cesty ke zdraví. 1. vyd. Brno: MSD, 2009, 149 s. ISBN 978-80-7392-089-0. 4. HOLČÍK, Jan. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 293 s. ISBN 978-807-3921293. 5. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 279 s. ISBN 80-717-8551-2. 6. KUBÍČKOVÁ, Miluše. Vůle ke zdravému životu. Praha: Onyx, 1996, 174 s. ISBN 80852-2837-8.

7. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8. 8. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, 98 s. ISBN 80-211-0372-8. 9. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476.

55

10. REISSMANNOVÁ, Jitka. Problematika první pomoci v kontextu rozvoje zdravotní gramotnosti ve školním prostředí [online]. 2010 [cit. 2015-03-25]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Evţen Řehulka. Dostupné z: . 11. VALIŠOVÁ, Alena a Hana KASÍKOVÁ. Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 402 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4717-340. 12. VURM, Vladimír. Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. Vyd. 1. Praha: Triton, 2007, 125 s. ISBN 978-807-2549-979. Internetové zdroje: 1. Metodický portál Inspirace a zkušenosti učitelů: RVP [online]. 2008 [cit. 2015-0326].

Dostupné

z:http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1932/VYCHOVA-KE-ZDRAVI-V-

UCEBNICH-OSNOVACH-SVP---AKTUALIZOVANA-VERZE.html/ 2. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2010 [cit. 2015-03-30]. Dostupnéz:http://www.mzcr.cz/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-vstoleti_2461_1101_5.html 3. Národní ústav pro vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-vzdelavani-aevaluace/ramcove-vzdelavaci-programy?lang=1 4. Národní ústav pro vzdělávání [online]. 2007. vyd. Výzkumný ústav pedagogický

v

Praze,

2007

[cit.

2015-03-30].

Dostupné

z: http://www.nuv.cz/file/159 5.

Úvod

do

pedagogiky [online].

2009

[cit.

2015-03-30].

z:http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps09/uvod_ped/web/vyzkum.html

56

Dostupné

6. World Health Oraganization: definition of Health [online]. 2003 [cit. 2014-09-14]. Dostupné z: http://www.who.int/about/definition/en/print.html

57

Seznam grafů Graf č. 1 Pohlaví respondentů - v procentech ................................................................. 30 Graf č. 2 Kraj.................................................................................................................. 31 Graf č. 3 Střední škola.................................................................................................... 32 Graf č. 4 Vkz vyučován společně s předmětem … ........................................................ 32 Graf č. 5 Nejvíce zajímavá témata VkZ na SŠ .............................................................. 33 Graf č. 6 Nezajímavá témata VkZ na SŠ ........................................................................ 34 Graf č. 7 Neprobíraná témata .......................................................................................... 35 Graf č. 8 Témata, kterým má být věnováno mnohem více času ..................................... 36 Graf č. 9 Setkali jste se se šikanou – v procentech ........................................................ 42 Graf č. 10 Šikana - řešení, pomoc .................................................................................. 42 Graf č. 11 Pouţili jste v běţném ţivotě první pomoc – v procentech ............................. 43 Graf č. 12 První pomoc - v procentech ........................................................................... 43 Graf č. 13 Ţádal Vás někdo v běţném ţivotě o radu ohledně onkologických onemocnění – v procentech ................................................................................................................. 44 Graf č. 14 Onkologická onemocnění odborná pomoc - v procentech............................. 44 Graf č. 15 Prosil Vás někdo o radu, v oblasti pohlavně přenosných nemocí – v procentech ....................................................................................................................... 45 Graf č. 16 Pohlavně přenosné choroby odborná pomoc - v procentech ......................... 45 Graf č. 17 Máte ve své okolí člověka, který chce přestat kouřit - v procentech ............. 46 Graf č. 18 Odborná pomoc kouření - v procentech ......................................................... 46 Graf č. 19 Máte ve svém okolí, jeţ je závislý na alkoholu – v procentech ..................... 47 Graf č. 20 Odborná pomoc alkohol - v procentech ......................................................... 47 Graf č. 21 Znáte člověka, který je závislý na drogách – v procentech ........................... 48 Graf č. 22 Odborná pomoc drogy - v procentech............................................................ 48 Graf č. 23 Znáte člověka, který trpí obezitou – v procentech ......................................... 49 Graf č. 24 Odborná pomoc obezita - v procentech ......................................................... 49 Graf č. 25 Znáte člověka, který má jednu z poruch příjmu potravy – v procentech ....... 51 Graf č. 26 Odborná pomoc poruchy příjmu potravy - v procentech ............................... 51

58

Seznam obrázků Obrázek č. 1 - Vzájemné vztahy mezi zdravím a determinantami zdraví ........................ 6 Obrázek č 2 - Systém kurikulárních dokumentů ............................................................. 14

59

Přílohy Příloha č. 1 Váţení studenti/ studentky, jmenuji se Pavel Nápravník a studuji na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Ţádávám Vás touto cestou o pomoc při vyplnění dotazníku, který slouţí pouze pro výzkumné účely mé bakalářské práce s názvem „Výchova ke zdraví na SŠ“. Prosím o pravdivé vyplnění dotazníku. Dotazník je zcela anonymní!! Předem Vám velice děkuji za spolupráci!! ---------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Jste a) ţena b) muţ 2. Kolik je Vám let? ………………….. 3. Ve kterém kraji jste studovali střední školu? Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský 4. Jakou jste studovali za střední školu? a) Gymnázium b) Střední zdravotnickou školu c) Jinou střední školu: (uveďte zaměření)…………………………………… 60

5. Měli jste předmět VkZ na SŠ? a) ANO

b) NE

Pokud ano, s jakým předmětem byla vyučována? a) Samostatný předmět VkZ b) Biologie c) Tělesná výchova d) Občanská výchova e) Základy společenských věd f) Jiný: ………………………………………… 6. Vzpomeňte si prosím, která témata předmětu VkZ Vás na SŠ nejvíce zaujala? (lze zakrouţkovat více moţností) a) oblast výţivy a stravovacích návyků b) oblast pohybové aktivity c) oblast sociálně patologických jevů (závislost – drogy, alkohol, kouření, atd.) d) oblast sociálně patologických jevů (šikana, agresivita) e) oblast reprodukčního zdraví a sexuální výchovy f) oblast zdraví a jeho rizikové a kladné faktory, civilizační choroby a infekční onemocnění g) oblast první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí h) oblast ţivotního prostředí a zdraví ch) jiný: ………………………………………… 7. Která témata předmětu VkZ Vás na SŠ naopak nezaujala? (lze zakrouţkovat více moţností) a) oblast výţivy a stravovacích návyků b) oblast pohybové aktivity c) oblast sociálně patologických jevů (závislost – drogy, alkohol, kouření, atd.) d) oblast sociálně patologických jevů (šikana, agresivita) e) oblast reprodukčního zdraví a sexuální výchovy f) oblast zdraví a jeho rizikové a kladné faktory, civilizační choroby a infekční onemocnění g) oblast první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí h) oblast ţivotního prostředí a zdraví ch) jiný: ………………………………………… 61

8. Vzpomeňte si prosím, která témata předmětu VkZ jste na SŠ neprobírali a i přesto je povaţujete za důleţitá? (lze zakrouţkovat více moţností). a) oblast výţivy a stravovacích návyků b) oblast pohybové aktivity c) oblast sociálně patologických jevů (závislost – drogy, alkohol, kouření, atd.) d) oblast sociálně patologických jevů (šikana, agresivita) e) oblast reprodukčního zdraví a sexuální výchovy f) oblast zdraví a jeho rizikové a kladné faktory, civilizační choroby a infekční onemocnění g) oblast první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí h) oblast ţivotního prostředí a zdraví ch) jiný: ………………………………………... 9. Kterým tématům předmětu VkZ na SŠ by mělo být podle Vás věnováno mnohem více času? (zakrouţkujete max. 3 témata) a) oblast výţivy a stravovacích návyků b) oblast pohybové aktivity c) oblast sociálně patologických jevů (závislost – drogy, alkohol, kouření, atd.) d) oblast sociálně patologických jevů (šikana, agresivita) e) oblast reprodukčního zdraví a sexuální výchovy f) oblast zdraví a jeho rizikové a kladné faktory, civilizační choroby a infekční onemocnění g) oblast první pomoci a ochrany člověka za mimořádných událostí h) oblast ţivotního prostředí a zdraví ch) jiný: ………………………………………… 10. Proč je podle Vás důleţité vyučovat Výchovu ke zdraví? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..…………………………………………………

62

11. Proč jste se rozhodli studovat Výchovu ke zdraví na VŠ? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… 12. Setkali jste se vy nebo vaši kamarádi ve škole nebo v běţném ţivotě se šikanou? a) ANO

b) NE

Pokud ano, popište prosím, jste tuto situaci řešili? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… Víte, kde v takové situaci hledat pomoc? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… 13. Naskytla se Vám v ţivotě situace ve škole či v soukromí, kdy jste byli nuceni vyuţít znalosti z první pomoci? a) ANO

b) NE

Pokud ano, popište prosím, jak jste tuto situaci řešili? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..…………………………………………………

63

14. Představte si situaci, ţe se na Vás obrátí, někdo s prosbou o radu v oblasti onkologických onemocnění. a) Dozvěděli jste se informace o tomto onemocnění na SŠ v předmětu VkZ? ANO / NE b) Víte, kam se můţete obrátit pro odbornou pomoc? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… 15. Představte si situaci, ţe se na Vás obrátí, někdo s prosbou o radu v oblasti pohlavně přenosných nemocí (AIDS, kapavka, syfilis). a) Dozvěděli jste se informace o těchto nemocích na SŠ v předmětu VkZ? ANO / NE b)Víte, kam se můţete obrátit pro odbornou pomoc? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… 16. Máte ve svém okolí člověka, který chce přestat s kouřením? a) ANO

b) NE

c) ANO, ALE NEVÍ JAK

Představte si situaci, ţe vy nebo váš kamarád bude chtít přestat kouřit. Víte kam se obrátit pro pomoc? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… 17. Znáte ze svého okolí člověka, jenţ je závislý na alkoholu? a) ANO

b) NE

Víte kam se obrátit pro odbornou pomoc? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… 18. Máte ve svém okolí člověka, který je závislý na drogách? a) ANO

b) NE

64

Víte kde hledat odbornou pomoc? ………………………………………..………………………………………………… ……………………………………..…………………………………………………… 19. Představte si situaci, ţe znáte člověka, který je obézní. a) Vzpomeňte si na SŠ na předmět VkZ, dozvěděli jste se tam informace o obezitě? ANO / NE b) Nyní si představte situaci, ţe člověk, který trpí obezitou, Vás ţádá o pomoc. Víte jak mu poradit? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… 20. Představte si situaci, ţe znáte člověka, který má jednu z PPP. a) Vzpomeňte si na SŠ na předmět VkZ, dozvěděli jste se tam informace o PPP? ANO / NE b) Nyní si představte situaci, ţe člověk, který má jednu z PPP, Vás ţádá o pomoc. Víte jak mu poradit? ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..………………………………………………… ………………………………………..…………………………………………………

65

Příloha č. 2 Seznam zkratek RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha RVP ZV – LMP – příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením; RVP ZŠS – Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální; RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVP GSP – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP SOV – Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání; RVP ZUV – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání; RVP JŠ – Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. MŠMT – Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy NPV – Národní program vzdělání PPP – poruchy přijmu potravy SŠ – střední škola VkZ – Výchova ke zdraví VŠ – vysoká škola

66