Východiska a výsledky dotazníku o potřebnosti Národního rámce kvalifikací ČR

Východiska a výsledky dotazníku o potřebnosti Národního rámce kvalifikací ČR Pracovní a informační text

Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), Koordinační centrum Evropského rámce kvalifikací 2013

1

Úvod – vznik dotazníku Tento informační text shrnuje dosavadní názory odborníků z různých oblastí vzdělávání a trhu práce na vznik národního kvalifikačního rámce pro celoživotní vzdělávání, tedy rámce jednotného/ souhrnného/komplexního (anglicky comprehensive), který by jedinými deskriptory popisoval úrovně pro kvalifikace ze všech oblastí (typů/sektorů) vzdělávání, tj. ze všeobecného, odborného a vysokoškolského vzdělávání, i pro kvalifikace získané uznáváním neformálního a informálního učení. Důležité je si uvědomit, že kvalifikací se v evropském kontextu (a v kontextu EQF) rozumí „formální výsledek hodnocení a validace, který je získán, když příslušný subjekt stanoví, že jedinec dosáhl výsledků učení podle daných standardů“. Jedná se tedy o jakékoli garantované potvrzení (diplom, certifikát, osvědčení, vysvědčení apod.), že jedinec úspěšným složením zkoušky prokázal, že má požadované znalosti a dovednosti. Vznik jednotného rámce by umožnil porovnávat české kvalifikace s kvalifikacemi evropských zemí, protože všechny evropské země své kvalifikační rámce mají nebo je tvoří a protože existuje zastřešující evropský rámec kvalifikací (EQF) plnící roli převodníku mezi nimi. Zároveň by také umožnil komunikaci mezi oblastmi vzdělávání, a to především při definování požadavků na kvalifikace, a zajistil koordinaci kroků při rozvoji vzdělávacího systému a zajišťování jeho kvality. V publikaci uvedené názory vychází z odpovědí v dotazníku, na který odpovědělo třicet odborníků z různých oblastí vzdělávání i trhu práce. Patří jim poděkování za to, že se s námi otevřeně podělili o své názory nejen na vznik kvalifikačního rámce. Dotazník jim byl zaslán v několika vlnách v r. 2012. Mezi respondenty byli zástupci MŠMT, NÚV, členové Poradní skupiny Koordinačního centra EQF, Oborových skupin, vysokoškolských učitelů, zaměstnavatelů, krajů atp. Podobné otázky se také diskutovaly na seminářích na téma „Potřebujeme národní rámec kvalifikací?“, které se konaly v říjnu r. 2012 opět za účasti zástupců rozmanitých zainteresovaných stran. Názory účastníků semináře se v zásadě shodovaly s výpověďmi v dotaznících. NRK by totiž opravdu mohl být potenciálně velmi užitečný a důležitý nástroj pro další vývoj v oblasti vzdělávání, a to především svou důslednou orientací na výsledky učení a na spolupráci mezi různými oblastmi a typy vzdělávání. Může být společným jmenovatelem či katalyzátorem řady snah, směrů a strategií (standardy, zajišťování kvality, revize RVP, gramotnost, CŽU, Národní program vzdělávání aj.), které se v současné době diskutují či uskutečňují. Dotazník byl vytvořen a zpracován v Koordinačním centru EQF při Národním ústavu pro vzdělávání.

2

Obsah Úvod – vznik dotazníku .................................................................................................................. 2 I.

Vysvětlující doprovodný text k dotazníku.......................................................................... 4

II. Otázky o potřebnosti vzniku národního kvalifikačního rámce a zpracování odpovědí ............................................................................................................................................ 6 1. Může jednotný NRK přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému a spolupráci mezi různými typy vzdělávání? ................................................................................................ 6 2. Jaké by měl mít NRK funkce?................................................................................................. 8 3. Měl by být NRK právně ukotven? ....................................................................................... 11 4. Jak je chápán tzv. learning outcomes approach v ČR? ................................................... 14 5. Kdo by se měl účastnit diskuse o vzniku NRK?................................................................ 17 6. Kdo by měl být členem řídícího výboru NRK? ................................................................. 19 7. Jak zajistit vytváření NRK zdola i shora? .......................................................................... 21 8. Kolik úrovní by měl mít NRK? ............................................................................................. 23 9. Která organizace by měla spravovat NRK? ...................................................................... 26 10. Další poznámky, postřehy, připomínky, náměty respondentů ................................. 28 Seznam navržených organizací, které by se měly podílet na diskusi o vzniku NRK, případně by měly být zastoupeny v řídícím výboru (k otázkám 5 a 6) .......................... 29 III.

SWOT analýza ke vzniku NRK (z odpovědí respondentů) ......................................... 31

IV.

Závěr .................................................................................................................................... 33

3

I.

Vysvětlující doprovodný text k dotazníku

Česká republika přiřadila své kvalifikační úrovně (případně přímo kvalifikace) k Evropskému rámci kvalifikací (EQF) způsobem, který je v Evropě ojedinělý. Od členských států se očekávalo, že k EQF přiřadí své národní rámce kvalifikací, přičemž národním rámcem se rozumí takový, který zahrnuje do svého jediného žebříčku s jedinými deskriptory skutečně všechny typy kvalifikací, tj. kvalifikace udělované v odborném, všeobecném a vysokoškolském vzdělávání i kvalifikace udělované uznáváním předchozího učení (neformálního vzdělávání a informálního učení). Vzhledem k tomu, že takový jednotný/komplexní (comprehensive framework či framework for lifelong learning) rámec Česká republika v současné době nemá, přiřadila k EQF svůj existující systém kvalifikací (v podstatě vzdělávací systém) a rámec kvalifikací NSK. Domníváme se, že je to dostatečně transparentní způsob přiřazení, protože je založen na posouzení a srovnání výsledků učení, nicméně členové Poradní skupiny EQF (PS EQF), která sdružuje zástupce členských zemí, Evropské komise (EK), Rady Evropy (RE), Cedefopu a dalších evropských zainteresovaných organizací, ve svém hodnocení zprávy a během obhajoby referenčního procesu v prosinci 2011 zdůraznili důležitost a nutnost existence komplexního národního kvalifikačního rámce (NRK) pro akceptovatelné a srovnatelné přiřazení národních úrovní kvalifikací k EQF. Existence skutečně národního (tedy jednotného či komplexního) rámce totiž mj. signalizuje ostatním evropským státům, že v rámci dané země panuje shoda o základních principech popisu, uznávání a úrovních kvalifikací, že existuje společný minimální systém zajišťování kvality, že proběhl složitý a náročný proces diskusí mezi zainteresovanými stranami a že se tyto dohodly na konsenzu, který je pro všechny akceptovatelný. Všechny evropské země buď již takový rámec mají, nebo na něm pracují. Neexistuje evropská země, která by výslovně oznámila, že jednotný rámec kvalifikací nevytvoří. K vytvoření NRK se zavázali ministři pro odborné vzdělávání včetně České republiky podpisem komuniké z Brugg v prosinci r. 2010. Česká republika zatím o vzniku jednotného rámce oficiálně nerozhodla, nicméně z již provedeného šetření mezi vybranými odborníky vyplynulo, že by to mohl být významný prostředek pro lepší koordinaci a komunikaci mezi jednotlivými sektory vzdělávání a dalšími zainteresovanými stranami. V české přiřazovací zprávě uvádíme, že o vzniku skutečně národního kvalifikačního rámce (NRK) se ještě nerozhodlo, ale že bude předmětem dalších diskusí. Odpovědi v dotazníku mohou být považovány za počátek široké diskuse, která před vznikem NRK je nutná. Jsme si vědomi, že pokud má být NRK užíván a respektován všemi sektory vzdělávání1, je nezbytné, aby do diskuse o jeho podobě byly od samého začátku zapojeny pokud možno všechny zainteresované strany. Domníváme se totiž, že před tím, než se rozhodne, zda NRK vznikne a jakou bude mít případně podobu, je třeba si položit řadu otázek, z nichž některé jsou obsaženy v následujícím dotazníku. Domníváme se také, že řada kroků již byla v ČR vykonána, tj. máme deskriptory NSK a jsou vytvořeny deskriptory pro terciární vzdělávání. Zbývá tedy „jen“ rozhodnout, zda a jak tyto dílčí kroky/rámce zastřešit. V některých evropských státech využívají proces vzniku NRK jako nástroj pro zásadní reformní změny v systému, především pro orientaci na výsledky učení (Polsko), jiné státy s delší 1

Sektory vzdělávání se v tomto kontextu rozumí všeobecné, odborné, vysokoškolské a další vzdělávání.

4

tradicí jejich užívání se rozhodly nijak výrazně neměnit stávající systém a pouze klasifikovat existující kvalifikace a zařadit je do jediného žebříčku (Nizozemsko). Další, zejména menší státy, jako je např. Estonsko, prostě použily k zastřešení svých sektorových podrámců (sub-frameworks) deskriptory EQF.

5

II.

Otázky o potřebnosti vzniku národního kvalifikačního rámce a zpracování odpovědí

Výběr z odpovědí a shrnutí Text psaný kurzívou označuje citace respondentů.

1. Může jednotný NRK přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému a spolupráci mezi různými typy vzdělávání? (Původní znění otázky v dotazníku: Myslíte se, že jednotný/komplexní NRK by mohl přispět k lepší orientaci v našem kvalifikačním systému a větší spolupráci/koordinaci mezi sektory vzdělávání?) Výběr z odpovědí: NRK by mohl a měl přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému, existuje však pochybnost nad tím, zda zlepší spolupráci a koordinace mezi sektory vzdělávání. Tato skepse má původ v dosavadní „nechuti řešit problematiku vyššího odborného vzdělávání ve vazbě na prostupnost směrem k bakalářským studijním programům. Je-li toto způsobeno přehlížením VOŠ ze strany VŠ, pak očekávat v tomto směru spolupráci se jeví jako naivní“. Proto „vytvoření jednotného rámce NRK by mohlo být spíše jedním z kroků vedoucích k užší spolupráci, ale jistě ne jediným nástrojem, který toto zabezpečí“. Zároveň se objevuje názor, že „společná práce na NRK by mohla tyto vztahy (z hlediska spolupráce a koordinace mezi sektory) etablovat tam, kde jsou např. pouze neformální, případně zlepšit tam, kde nefungovaly uspokojivě“. Respondenti zdůraznili skutečnost, že „ v současné době vedle sebe existuje celá řada sektorů vzdělávání, které mezi sebou nekomunikují nebo komunikují sporadicky“, a zejména komunikace mezi počátečním a dalším vzděláváním je vnímána jako problematická, neboť jí chybí předpis či rámec. Chybí také provázanost mezi systémy a subsystémy vzdělávání. Aby se NRK nestal neživým a nefunkčním formalistickým systémem, je třeba ho – po jeho vytvoření státem – budovat zdola nahoru zainteresovanými stranami za vzájemné shody o představě jeho fungování. „Navázání spolupráce by měla být jeho hlavní myšlenka.“ Objevil se i názor, že „řešením je transformace popisů (deskriptorů) soustavy Q-Ram podle principů NSK“ (včetně vzniku kvalifikačních a hodnoticích standardů VŠ kvalifikací).2 Na druhou se objevil i názor, že „spolupráce mezi sektory vzdělávání je dobrá – často funguje neformálně a bez velkých proklamací, a proto se o ní někdy příliš neví“. „Již jasná deklarace úrovně určité kvalifikace – např. zařazení kvalifikací získaných na VOŠ na úrovni 6 EQF apod. může být užitečná.“

2

Pozn. zpracovatelky dotazníku: V názorech se objevuje rozdílné chápání pojmu „kvalifikace“. Zaměstnavatelé mu spíše rozumí dle definice NSK, tj. že jde o způsobilost vykonávat pracovní činnosti, zatímco evropské (a vysokoškolské) pojetí ho chápe jako formální výsledek hodnocení a validace výsledků učení podle daných standardů, tedy jde o určitý titul/certifikát. Ten může být získán i ve všeobecném vzdělávání, včetně základního.

6

Někteří zúčastnění zdůraznili roli evropského vývoje a vlivu a důležitost důvěryhodného a srozumitelného přiřazení našich kvalifikací k EQF tak, aby bylo možné srovnání s jakýmkoli jiným evropským kvalifikačním systémem. Některé odpovědi jsou jasně přesvědčené o možných výhodách „Určitě ano, NRK zjednoduší orientaci mezi jednotlivými kvalifikacemi, umožní lépe vysvětlit postup v úrovních kvalifikací jednotlivcům i dalším uživatelům a usnadní přiřazování kvalifikačních úrovní v systému evropské mobility.“ „Jsem přesvědčen, že komplexní NRK přispěje k dosažení vyšší úrovně kvalifikačního systému a k větší spolupráci vzdělávacích institucí a institucí, ve kterých se absolventi uplatňují.“ Zdůrazněna byla žádoucí koordinace mezi oblastmi vzdělávání, tj. spolupráce mezi typy škol a úloha NRK jako prostředníka v hledání shody v základních principech popisu, uznávání a úrovních kvalifikací i jeho úloha při hledání optimálního a koordinovaného zajišťování kvality. „Ano, ztotožňuji se s tvrzením, že komplexní národní rámec kvalifikací signalizuje ostatním evropským státům, že v rámci dané země byla nalezena shoda a konsenzus“ „Myslím, že by přispět mohl, hlavně stanovením obecných standardů úrovní, které by mělo být dosaženo v jednotlivých stupních a odbornostech vzdělání.“ NRK by mohl pomoci při odstranění roztříštěnosti ve vzdělávání, která se projevuje „především velkými rozdíly ve skutečných znalostech absolventů různých škol s oficiálně stejnou úrovní i zaměřením.“ Kromě podpory myšlenky se objevují i obavy z formalismu v zavádění: „Pokud bude NRK vytvořen, schválen a realizován tak, jak se píše v doprovodných textech, zcela jistě zprůhlední a sjednotí jednotlivé oblasti vzdělávání a přispěje k lepší orientaci v našem kvalifikačním systému a umožní lepší a pružnější reakce na potřeby trhu práce. Bude-li vytvořen formálně a jen z důvodů jisté nevyhnutelnost vzhledem k situaci v ostatních evropských státech, pak svou funkci pravděpodobně nesplní a nepřinese očekávanou přidanou hodnotu.“ Vyslovena byla také obava z dočasnosti zájmu o NRK: „Zcela jistě je vhodné mít jednotný/komplexní NRK, který může přispět k lepší orientaci v našem kvalifikačním systému a větší spolupráci všech vzdělávacích systémů. Ale nelze předpokládat, že NRK bude při současném vývoji vědy, techniky, nových materiálů a technologií někdy zcela hotov. Bude nutné o NRK stále pečovat a doplňovat o nové kvalifikace, jinak během krátké či středně dlouhé doby (podle oborů) zastará.“ Vyjádřena byla i obava z unifikace škol a oborů. NRK musí umožňovat profilaci jednotlivých škol i v rámci jednoho oboru a měl by sloužit i „k lepší dostupnosti a provázanosti mezi jednotlivými sektory daného vzdělávání a lokalit.“ Zřejmě nejobávanější možnou překážkou k dosažení cílů NRK „bude v případě formulování direktivních rozhodnutí bránit lidský faktor“. K tomu, aby výhody NRK nezůstaly u podmiňovacího modu, je nutné splnění některých podmínek: - NRK bude řádně připraven, projednán, nebude rozporný – tedy bude to rámec konsenzuální, který nebude vyvolávat vášně a animozity, pocity vítězství a porážky… - s NRK bude řádně seznámena veřejnost: s jeho cíli, orientace na trhu se vzděláváním, koordinace nabídky vzdělávání a poptávky na trhu práce po kvalifikacích, katalogy dovedností a znalostí absolventů budou pochopitelné a přijatelné 7

„Bude ale takový rámec obsahovat dostatečná vymezení „oborů“, tedy kvalifikací?“ „Jaké finanční rozvahy za plánem jsou? Bude se od začátku vyvíjet rámec ruku v ruce s přidělováním prostředků oborům (podle poptávky)?“ „Podstatné je také národní sjednocení principů a popisů kvalifikací u systémů, které nejsou zatím zcela kompatibilní (NSK x Q-RAM, počáteční x další vzdělávání).“ Shrnutí: 



      

    

Mezi všemi účastníky dotazníkového šetření panuje shoda v tom, že NRK by mohl a měl přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému. Lepší orientace by sloužila jak českým, tak zahraničním uživatelům a zájemcům. Někteří však vyjadřují pochybnost nad tím, zda by mohl zlepšit spolupráci a koordinaci mezi sektory vzdělávání, i když by to mělo být jedním z jeho z hlavních cílů. Tato skepse vychází z dosavadních zkušeností. Lepší koordinace mezi oblastmi vzdělávání, tj. spolupráce mezi typy škol pomůže i při hledání optimálního a koordinovaného zajišťování kvality. NRK by měl hrát roli prostředníka v hledání shody v základních principech popisu a uznávání kvalifikací mezi různými sektory vzdělávání. (NSK v. Q-Ram, počáteční v. další vzdělávání) (O) Zlepšení komunikace mezi sektory je velmi žádoucí a NRK by tomu mohl napomoci, neboť by jí dal (právní) rámec. Komunikace a „sbližování“ by se po zavedení NRK měly zlepšit i mezi vzdělavateli, klienty, zaměstnavateli a státem. Zavedení rámce usnadní prostřednictvím EQF porovnání s jakýmkoli jiným zahraničním rámcem, tedy umožní porovnání kvalifikací popsaných výsledky učení. Zavedení NRK by zvýšilo celkovou úroveň kvalifikačního systému. NRK by pomohl odstranit velké rozdíly ve znalostech a dovednostech absolventů různých škol s oficiálně stejnou úrovní a stejným zaměřením. To neznamená, že by měl vést k unifikaci a nemožnosti profilace. Formalismus a nefunkčnost nového nástroje, tedy jeho vytvoření jen s ohledem k situaci v ostatních evropských státech, je dalším potenciálním nebezpečím. Obavu vzbuzuje možná dočasnost v zájmu o NRK, pokud má plnit svou funkci, musí být neustále doplňovaný a opečovávaný. NRK musí být řádně připraven, projednán, nebude rozporný – tedy bude to rámec konsenzuální, který nebude vyvolávat vášně a animozity. S cíli a principy musí být seznámena veřejnost a popis dovedností a znalostí musí být pochopitelný a přijatelný. Nejasná je otázka financování NRK a jeho kontinuální podpory.

2. Jaké by měl mít NRK funkce? (Původní znění: Měl by NRK mít kromě své komunikační funkce i jiné ambice? Tzn., měl by napomoci reformám, či by měl být přímo jejich hnací silou? Nebo se domníváte, že jeho primární funkcí by měla zůstat možnost spolupráce mezi sektory vzdělávání, společného řešení existujících problémů a odpovídání na otázky, tedy jeho tzv. komunikační funkce?) 8

Výběr z odpovědí: Primární komunikační funkce NRK je podle některých respondentů dostatečná, hnací silou reforem je tak jako tak, právní úprava by neměla být po ČR vyžadována, neboť jednotlivé státy v oblasti vzdělávání by měly být i nadále plně zodpovědné za své vzdělávací politiky. Na druhou stranu jiní poukazují na to, že „jakýkoliv rámec bez jasně definované strategie a cílů na úrovni státu nemůže být hybnou silou změn, zejména pokud má zastřešovat systémy na daném území“. Objevuje se názor: „Otevřeně si však řekněme, a konečně přiznejme, že tři stěžejní zákony v oblasti vzdělávání (školský zákon, vysokoškolský zákon a zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) spolu dostatečně nekomunikují. V tomto ohledu NRK poskytuje příležitost to napravit“. To potvrzuje i názor: „Bohužel u nás si každý sektor vzdělávání řeší své problémy bez ohledu na ostatní. Viz reforma VŠ a Rámcové programy“. Kromě komunikační funkce jsou navrhovány i další role a funkce: tvorba strategií, legislativních aktů, společný postup ve směru k investorům, zaměstnavatelům, vědeckým centrům a dalším partnerům. NRK by mohlo hrát zásadní roli při sjednocení jednotlivých přístupů různých orgánů např. k akreditačnímu řízení vzdělávacích programů (každý resort má nyní zcela odlišné akreditační řízení – procesně i dokumentačně) a certifikaci či akreditaci vzdělávacích institucí. „Propojení jednotlivých systémů vzdělávání a zkoušek na jednotnou společnou bázi (jmenovatele), kterým by mohla být NSK3, jež je k tomu přímo určena“, je viděno jako zásadní. „Primárně by měl NRK plnit komunikační funkce, v prvé řadě mezi jeho tvůrci. V naší situaci rozhodně nemůže být hnací silou nějakých reforem, když není jasné, o jaké reformy by se vůbec mělo jednat… NRK by měl přispět k explicitní, případně přesnější a jasnější formulaci výsledků učení a usnadnit tak jejich hodnocení a srovnávání.“ Pokud se týče role NRK, chápou ji někteří účastníci spíše jako „doplňkovou“, tj. jako jeden z faktorů, které ke změnám přispívají. Jeden příspěvek cíle a principy NRK shrnuje do šesti bodů: I.

nástroj transparentnosti (jasné a přehledné informaci o kvalifikacích, které lze získat, na jaké úrovni, jakými cestami, jaká je (ne)prostupnost, jaké jsou předpoklady ke vstupu, jaké jsou výstupy, dále slouží pro „překlad“ kvalifikací mezi jednotlivými národními systémy či pro překlad kvalifikací mezi vzdělávacím systémem a zaměstnavateli) II. návaznost deskriptorů na systém zabezpečení kvality III. uznávání předchozího vzdělávání, a to i neformálního či informálního IV. zlepšování mobility a spravedlivého uznávání kvalifikací získaných v zahraničí V. zlepšování sociální mobility VI. podpora modernizace/reformy vzdělávání (změny v systému iniciuje, případně kodifikuje, pokud se během let osvědčily; podpora kurikulární reformy a inovace studijních/vzdělávacích programů). To vše jen za podmínky, že existuje podpora ve vzdělávacích institucích. „Vymezení platformy pro spolupráci a nasměrování zájmu k řešení existujících problémů je jistě ambicí NRK. Napomoci reformám by NRK mohl jen za předpokladu, pokud snahy reformátorů 3

V odpovědích respondentů se objevuje směšování významu pojmů NSK a NRK. Zatímco NSK je dle definice zákona č. 179/2006 Sb. rejstřík úplných profesních a profesních kvalifikací, NRK je soubor deskriptorů úrovní umožňující zařazení všech kvalifikací (ve smyslu zkoušek, certifikátů, diplomů a titulů) v dané zemi.

9

budou vycházet např. z jeho srovnání s dalšími NRK jiných států. Tedy spíše než hnací silou reforem by mohl NRK být jednou z motivací reforem (ale jistě ne jedinou).“ „Vedle komunikační funkce by měl dobře zpracovaný komplexní národní rámec kvalifikací iniciovat reformy dle požadavků hospodářské praxe a průběžně reagovat na vědecko-technický pokrok. Dále může plnit i funkci kontrolní (evaluace studijních programů – kontrola studijních osnov, sylabů vyučovaných předmětů - redukce počtu vzdělávacích institucí).“ „NRK by měl mít především komunikační funkci. Považuji za velmi vhodné, aby komunikační funkce byla podpořena (vytvořena) vytvořením platformy, která by řídila (nabízela) komunikaci mezi sektory i škol uvnitř sektorů.“ „V době, kdy ještě nebylo v jednotlivých státech provedeno vyhodnocení dopadů NRK a jsou k dispozici spíše jen údaje o procesech jeho zavádění, je dle mého mínění důležité soustředit se zejména na jeho komunikační funkci, na vytvoření diskusního prostoru mezi jednotlivými sektory vzdělávání. Teprve po vyřešení počátečních problémů, které zcela jistě vyvstanou, a po přijetí jednotné koncepce je možné uvažovat o tom, že by NRK mohl být relevantním podkladem případných opodstatněných a smysluplných reforem.“ „NRK musí mít i jiné ambice, musí napomoci reformám, musí se stát jejich hnací silou, jinak nebude plnit to, co od něj lze očekávat. Samozřejmě, že je nejprve nutno nastolit společnou platformu mezi systémy vzdělávání, NRK musí plnit komunikační funkci, ale souběžně musí být hnací silou reforem.“ „Podle mého názoru by měl NRK ambice jak reformní, tak i inspirační a motivační.“ „Prvotní a nosnou funkcí by měla být platforma pro dosažení provázanosti jednotné a „jednoduché“ komunikace, což by ušetřilo bezesporu spoustu času i financí, zajisté by došlo k samotnému zefektivnění práce v oblasti vzdělávání. Je vhodné již předem stanovit pravidla, postupy komunikace, vč. jednotných formulářů, tiskopisů a on-line systému tak, aby nedocházelo k neefektivním a nežádoucím komunikačním komplikacím. Na druhou stranu, je jistě vhodné po ověření správnosti NRK v praxi plánovat další cíle, které lze z daného systému využít. Bude-li správný základ pro komunikaci, stačí připojit dokonalé propojení s dalšími organizacemi a vnikne zcela jiný prostor zefektivnění celého systému.“ „Bylo by vhodné, aby měl NRK i koordinační funkci. Řada fakult vytváří množství nových studijních programů. Jejich cílem je přilákat nové studenty, aniž by je zajímalo jejich následné uplatnění. … Proto je žádoucí, aby bylo možno v rámci NRK vytvořit pravidla, kterými by šlo ovlivňovat vztah fakulta – student – praxe. Současný systém je zjevně nedostatečný. Na druhou stranu, se stejně jako u prvního bodu obávám, že jakýkoliv organizační nástroj bude nefunkční vzhledem k lidskému faktoru.“ „Comprehensive rámec by mohl mírnit obtíže spojené s náborem a rozvojem pracovní síly a potažmo tak tlumit tlak na trhu práce.“ „Dobrá deskripce výstupů se vždy hodí, bude-li přijata konsenzuálně, nebude-li ji někdo trvale odstřelovat a zpochybňovat.“ „Myslíme si (zaměstnavatelé), že princip NSK by se měl stát sjednocujícím prvkem soustavy kvalifikací a také prosazujeme jeho využití v rámci popisu obsahu vzdělávání (využití kvalifikačních standardů NSK jako popisu odborné složky RVP v rámci jejich revizí) a k propojení se soustavou NSP. Jinými slovy: jakoukoli cestou vzdělávání (RVP, KS a HS NSK) by měl občan možnost získat konkrétní 10

kvalifikaci (NSK), která by jej opravňovala k výkonu konkrétního povolání (NSP). Tak by došlo k provázání všech 3 soustav. K dosažení tohoto záměru je třeba v novele zákona 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání umožnit získat certifikát od autorizované osoby (případně autorizujícího orgánu) nejen na PK, ale i na ÚPK, a to zejména v případě plného pokrytí ÚPK PK. Vidíme tu vazbu i na Živnostenský zákon a posun k vytvoření rovnocenné cesty k dosažení obecně uznávaných kvalifikací cestou DPV vedle cesty počátečního vzdělávání.“ Shrnutí:   





   

Dříve než se rozhodne, zda NRK vytvářet, je nutné si stanovit otázku proč, tzn., musí se jasně stanovit cíle, kterých by měl rámec dosáhnout, a strategie k jejich dosažení. Mezi „přidanou hodnotu“ NRK by mohly patřit: větší transparentnost kvalifikací, sjednocení rozdílných přístupů v oblasti zajišťování kvality, koordinovaný postup při tvorbě legislativy aj. Zavádění rámce, pokud bude prováděno poctivě (ne jen formálně), si reformní změny zákonitě vynutí. Shoda v základních termínech a principech (především orientace na výsledky učení, tj. na to, co jedinec zná, čemu rozumí a co je schopen na konci vzdělávacího procesu vykonávat) si vyžádá úpravu kurikulárních dokumentů a standardů, což bude působit na změny způsobu hodnocení a tím i výuky. Tím dojde ke kýženému dosažení cílů rámce, tj. jedinci budou dosahovat těch výsledků učení, které jsou popsány v rámci. Komunikační funkce je základní funkcí NRK. Rozumí se tím vytvoření jednotné a jednoduché platformy pro komunikaci mezi aktéry. Většina respondentů však zmiňuje i další možné úlohy. Komunikační funkce by mohla být výchozí funkcí, podle toho, jak by se NRK osvědčil, mohly by přibývat i funkce další. NRK by mohl napomoci ke koordinaci strategií a sjednocení přístupu přístupů různých orgánů např. k akreditacím institucí. Koordinace je také žádoucí při vytváření studijních programů. Názory se liší v tom, zda by rámec měl hrát roli zásadního hybatele systému, nebo roli spíše doplňkovou. NRK by měl/mohl mít funkci kontrolní, tj. měl by napojen na hodnocení a zajišťování kvality vzdělávání. Podle některých by NRK mohl pomoci řešit obtíže mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly. Zmíněny byly i funkce inspirační, motivační a reformní. Předpokladem je vůle všech zúčastněných k dosažení konsenzu při deskripci výsledků/výstupů.

3. Měl by být NRK právně ukotven? (Původní znění: Měl by NRK mít i nějakou regulativní funkci? (Většina ze států, které tvoří nové NRK, zdůrazňuje pouze její komunikační funkci, avšak jiné státy tvrdí, že pokud má mít rámec nějakou platnost, význam a smysl, musí být jasně zakotven v (novém) zákoně (např. Rakousko, Finsko). Výběr z odpovědí: „NRK by měl být legislativně zakotven, ne nutně však novým zákonem. Je třeba uspořádat rozsáhlou diskuzi a vtáhnout do ní instituce, které pouze kritizují, ale moc nepomáhají (např. hospodářské komory, bývalé úřady práce, profesní svazy atd.).“ „Ano, pokud nebudou tyto věci legislativně ošetřeny, nikdo je nebude brát vážně (viz ISTP – dobrý nástroj, ale neujal se).“ 11

„Legislativní zakotvení NRK by bylo dobré, ale až po ověření v praxi.“ Ano, pokud by se NRK budoval např. na podkladu NSK, regulace je tím dána. Problémem je v této věci kontrolní činnost, která je dána zákonem o státní kontrole, což ji činí velmi složitou, navíc zaměřenou spíše formalisticky. „Vzhledem k tomu, že MŠMT v současné době tvoří zákon o vzdělávání, který by měl několik zákonů v sobě integrovat, nemělo by být větším problémem integrovaný systém, kterým NRK bezpochyby bude, do zákona implementovat.“ „Uvažovaný NRK je podle mého názoru skrze NSK kodifikován již nyní (zákon 179/2006). Bude-li NSK naplněna i vysokoškolskými kvalifikacemi, může být chápána jako NRK“. „V souvislosti s tvorbou NRK se nabízí možnost udělat jakousi inventuru a následně i lepší pořádek v naší vzdělávací soustavě. V tom by mohla spočívat jeho „regulativní“ funkce. Další regulativní funkci mohou plnit národní deskriptory v procesu zajišťování kvality vzdělávání (a získávání kvalifikací)“. Postačí, když „schvalovací orgán (MŠMT) údaje (deskriptory, typy kvalifikací) zveřejní např. ve Věstníku, stejně jako může zveřejnit i pravidla pro zařazování kvalifikací do NRK a uvádění tohoto zařazení na příslušných dokumentech o vzdělání nebo o nabytí kvalifikace. Jelikož je zákonně zakotvena NSK, lze NRK považovat za její logickou součást a přenést na NRK všechny kompetence MŠMT, které má vůči NSK. Pokud navíc NRK vznikne na základě dohody všech relevantních orgánů a institucí (MŠMT, AK, ČKR, RVŠ, ČŠI, AK pro VOŠ + zaměstnavatelé), může být zveřejněn v jejich společném dokumentu, čímž bude zaručeno jeho všeobecné přijetí a používání ve vzdělávacím systému ČR, včetně využívání deskriptorů v procesu zajišťování kvality vzdělávání a získávání kvalifikací. Bylo by naopak vhodné časem vzájemně sladit terminologii (a do jisté míry i obsah) právních předpisů týkajících se vzdělávání a týkajících se získávání kvalifikací, včetně ustanovení o NRK. Na to by mělo MŠMT pamatovat při případné budoucí novelizaci zmíněných právních předpisů“. „Podle mého názoru by měl dát zákon příslušnému orgánu (např. Ministerstvu školství) zmocnění, aby rámec kvalifikací regulovalo vyhláškou – systém se vyvíjí a do NRK by změny mělo být možné promítnout, aniž by se kvůli nim musel vždy měnit zákon. (vzorem by mohla být vyhláška o akreditacích, ke které má MŠMT zmocnění v zákonu č. 111/1998. Nový zákon o NRK není třeba, změny mohly být zveřejňovány ve Věstníku MŠMT.“ Podle jiných odpovědí „…komunikační funkci NRK považuji za primární. … Ukotvení NRK v právním dokumentu není nutné.“ Ovšem jiní respondenti naopak tvrdí, že „NRK určitě musí mít i regulativní účinek, jinak je zbytečný a v systému vzdělávání bude přetrvávat chaos. Regulativní účinek je v tom, že musí existovat vertikální provázanost mezi vzdělávacími institucemi, pracovními úřady (hospodářkou komorou, profesními svazy) a zaměstnavatelskými institucemi. Naplnění této funkce povede ke snížení počtu vzdělávacích institucí na všech stupních. Zavedený model v Rakousku a Finsku je příkladný. Při naplnění této myšlenky vzniknou školy s vysokou teoretickou a odbornou úrovní poskytující kvalitní vzdělání.“ „NRK by měl mít regulativní funkci. Perspektivně by měl být reflektován zákonem o VŠ a školským zákonem.“

12

„Souhlasím s tvrzením, že pokud má mít komplexní národní rámec kvalifikací význam a plnit kontrolní úlohu s cílem zvyšování kvality výuky a zlepšení prostupnosti vzdělávání směrem k celoživotnímu učení, pak je nutné jeho zásady zakotvit do právního dokumentu.“ „Podstatné by však bylo, aby znalosti, dosažené absolventy školy, byly na úrovni standardu, stanovenému NRK. Odlišnosti mezi znalostmi studentů různých škol být mohou a jsou žádoucí (mohou být i charakteristické pro školy a tvořit jejich výraz), ale musí to být odlišnosti v nástavbových znalostech. Základ tvořící uplatnitelnost absolventa v hlavním oboru pro praxi nebo další vzdělávání musí být shodný. Tím je dána návaznost jednotlivých stupňů.“ „Regulativní funkci považuji za potřebnou. Sdílím názor, že bez právního zakotvení by NRK bylo nebo by se vbrzku stalo pouze existující, ne však respektovanou „směrnicí“. Výsledky jeho práce by byly nízké, vzdělávací organizace by nebyly motivovány ani ke spolupráci, ani k rozvoji vlastnímu nebo sektorovému.“ „Pokud nebude NRK zakotven v právním dokumentu, nedokáže sjednotit a zprůhlednit jednotlivé oblasti vzdělávání. Dle mého názoru by se mělo jít metodou postupných kroků. Nechat proběhnout diskusi, vyhodnotit její výsledky, vytvořit něco jako pracovní verzi dokumentu, nechat opět proběhnout diskusi v co nejširším plénu a posléze zakotvit v závazném dokumentu.“ „Souhlasím s Finskem a Rakouskem: pokud nebude NRK zakotven v novém právním dokumentu, pokud nebude mít právní podporu a ta nezůstane jen proklamativní, omezí se jen na komunikaci mezi odborníky (ta je, samozřejmě, velmi potřebná, ale to nestačí) bez možnosti vkladu do reforem, bez účinné nápomoci modernizaci a sounáležitosti/návaznosti systémů vzdělávání všech úrovní.“ „Legislativní ukotvení by nemělo mít pouze regulativní funkci, ale i funkci podpůrnou a propojující, to znamená navodit komunikační prostředí mezi jednotlivými rezorty a oblastmi podporujícími směřování k určité kompetenci, které je v současné době spíše kontraproduktivní.“ „Domnívám se, že prvotní význam NRK by měl být komunikační a statistická funkce.“ „Souhlasím s nutností legislativního ukotvení. Bez něj nebude mít v podmínkách ČR prakticky žádnou váhu.“ Někteří doporučují „Pilotně vyzkoušet pro počáteční i celoživotní vzdělávání a učení4; pak zapracovat do legislativy.“ „Na druhou stranu tento rámec nutně ovlivní kurikulum, takže připravovat ve středním vzdělávání s vědomím existence RVP, modulových ŠVP a dalších highlightů kurikulární reformy. Co se týče terciéru, pak jsem velmi zvědav na samotné pilotní zavádění do praxe. Se svými skromnými znalostmi tohoto prostředí nevím, jak by to mohlo fungovat v akademickém světě s vysokým stupněm autonomie a volnosti uvnitř i navenek…“ „Vznik, pilotáž a implementace musí obsahovat rovinu finanční (vedle regulace legislativní musí být připraven i plán regulace exekutivní, prostřednictvím normativů).“

4

Celoživotní učení ve své podstatě zahrnuje všechno vzdělávání a učení v průběhu života, tedy i počáteční. Často se však, tak jako i v tomto případě, stává synonymem pro další vzdělávání, což následně způsobuje neporozumění.

13

„Z našeho pohledu (zaměstnavatelé) není třeba zavádět další legislativu, některé prvky jsou již legislativně zakotveny (NSK, RVP). Spíše je nutné využít uvažovaného NRK jako komunikační platformy pro vnitrostátní (a mezinárodní) komparaci kvalifikací.“ Shrnutí: 



   

V odpovědích na tuto otázku nepanuje shoda. Škála odpovědí sahá od příkrého ne po jednoznačné ano. Kladné a spíše kladné odpovědi se objevují v poměru 3:1 s tím, že nemusí jít přímo o zákonné zakotvení, navrhována je např. vyhláška. Před legislativním zakotvením by měl NRK projít pilotním ověřením. Před pilotním ověřením musí proběhnout diskuse, která musí být vyhodnocena, pracovní verze dokumentu musí být rovněž široce připomínkována. Opakovaně se objevuje názor, že pokud nebude NRK legislativně ukotven, nebude v českém prostředí zaveden. Právní ukotvení by nemělo znamenat pouze regulaci, ale mělo by navozovat podporu a spolupráci mezi sektory vzdělávání i rezorty. Zmíněn je i vysoký stupeň autonomie vysokých škol, což může zavedení NRK vážně zpomalovat či zastavit. Spolupráce sektorů při vzniku a zavádění rámce by mohla napomoci koordinovat i tvorbu a novelizace legislativy v budoucnu.

4. Jak je chápán tzv. learning outcomes approach v ČR? (Původní znění: Myslíte si, že tzv. postup založený na výsledcích učení (learning outcomes approach LOA), z něhož vychází EQF a který je základem pro tvorbu rámců kvalifikací i pro popis a udělování kvalifikací, je v ČR dobře a jednotně chápán a přijímán ve všech oblastech vzdělávání? Pokud si myslíte, že existují rozdíly v interpretaci či terminologii, považujete je za překážku v porozumění, nebo nejsou důležité?) Výběr z odpovědí: Většina respondentů se domnívá, že přístup není dobře a jednotně pochopen a uplatňován v různých oblastech vzdělávání/učení. „Existující rozdíly v interpretaci či terminologii považuji za velmi důležitou a podstatnou překážku a hlavně jsem přesvědčena, že veřejnost dosud není s přístupem udělování kvalifikací z hlediska výsledků učení dostatečně seznámena a tento přístup není v širokém povědomí běžné populace.“ „Jsem přesvědčen, že tomu tak není a je nutné vypracovat NRK, který se stane základem pro studijní plány na vzdělávacích institucích. NRK musí být řízen na úrovni MŠMT a to musí důsledně kontrolovat naplňování požadavků na kvalifikace.“ „Nedovedu posoudit to, zda tzv. postup založený na výsledcích učení (learning outcomes approach), z něhož vychází EQF je v ČR dobře a jednotně chápán a přijímán ve všech oblastech vzdělávání. Rozdíly v interpretaci a míře porozumění jistě jsou (tak jako ve všem). Období přípravy NRK je dobou pro vyjasnění nesrovnalostí.“ „Domnívám se, že používaná terminologie je dobře srozumitelná, nicméně je známa pouze úzkému okruhu osob, které se danou problematikou zabývají. Chybí všeobecná informovanost mezi pedagogy, kteří mají největší vliv na výsledky vzdělávání – tj. teoretické znalosti a praktické 14

dovednosti studentů v různých úrovních vzdělávání. Výsledky studentů jednotlivých škol nedávají záruku dostatečných znalostí a dovedností.“ „Myslím, že existují rozdíly v interpretaci, a to nevědomé i úmyslné. Nevědomé jsou dané způsobem chápání nebo zaměření řídícího pracovníka nebo pedagoga - v dobrém slova smyslu. Úmyslné vychází z vědomého využívání mezních tolerancí (např. možný počet pozměněných předmětů vzhledem k akreditaci, minimalistický přístup k výuce, sklon ke spíše administrativně přesnému vykazování aktivit než jejich přesnému provádění apod…. Kvalita výuky (jako obtížně evidovatelná) se často z kritérií ztrácí. Vzájemné nebo centrální prověřování kvality znalostí absolventů není v těchto případech školami vítáno. V mezních případech se takto mohou vyvinout interpretace, bránící v porozumění.“ „Postup založený na výsledcích učení považuji za velmi rozumný a užitečný. Je to krok směrem k narovnání poměru teoretického studia a praktické profesní připravenosti. Ale vzhledem k našim vzdělávacím tradicím se domnívám, že není ještě na všech úrovních plně chápán, z čehož vyplývá, že pravděpodobně budou existovat rozdíly jak v interpretaci, tak i v terminologii. Každá takováto nesrovnalost je zcela jistě značnou překážkou nejen v pouhém porozumění, ale i v následné realizaci společné koncepce, která má v tomto případě sloužit dokonce jako komunikační prostor pro sjednocování hledisek, názorů.“ „Možná právě jednotný výklad tohoto postupu by mohl být počátkem výše uváděné diskuse.“ „Každý stupeň vzdělávání má svá specifika a není možné, aby v tak krátké době, ve které se celý systém tvorby rámců kvalifikací, popis a udělování vytváří, již všichni jednotně chápali a přijímali ve všech oblastech vzdělávání přesně postup založený na výsledcích učení. Rozdíly v interpretaci a terminologii jsou vždy překážkou porozumění, jsou důležité a Národní rámec kvalifikací by měl sjednocovat interpretaci a terminologii – současně posouvat pokrok v systémech vzdělávaní. Aby tomu tak bylo, musí NRK dostat právní rámec a plnou podporu vlády a obou komor. Vytvoření NRK dle shodného přístupu a vazby na EQF je velmi důležité, ale myslím, že ještě mnoha i vedoucími činiteli ne zcela pochopené.“ „Myslím si, že uchopení EQF z hlediska výsledků učení je problematické nejen v ČR, ale i v celosvětovém kontextu. Jeho interpretace může být rozlišná, i když výsledky jsou měřeny jednotně. Zaměření na měřitelné výsledky může způsobit ve svých důsledcích enormní důraz na výstupy měřitelné a odsunutí výstupů hůře měřitelných či neměřitelných např. z oblasti osobnostně sociálního rozvoje, morálních a etických postojů, environmentálních zásad, multikulturní snášenlivosti atd., tedy na oblasti, jejichž řešení je pro současný svět klíčové.“ „Dalším problémem je způsob měření výsledků učení, který v současném pojetí zadává podnět ke mnoha diskuzím – viz. státní maturity, scio testy, srovnávací testy atd. Zde se mohou projevit i rozdíly mezi movitými a spíše chudšími studenty. První kategorie si může dovolit napsat několik sciotestů, zaplatit si zkoušku na nečisto atd., zatímco druhá mí problém se zaplacením jednoho Sciotestu. Myslím si, že není dobře, že byla oblast testování přenechána soukromé firmě v bezkonkurenčním prostředí, i když na druhou stranu snad je tím zajištěna objektivnost a jednotnost.“ „Domnívám se, že postup založený na výsledcích učení (learning outcomes approach) nemůže být v ČR dobře a jednotně chápán a přijímán. Z každodenní praxe je zřejmé, že výsledky učení a 15

potažmo uplatnění absolventů stojí minimálně až na druhém místě za vlastní existencí procesu vzdělávání. A to jak na úrovni národní vzdělanosti (kdy jde v praxi o kvantitu, nikoliv kvalitu absolventů), tak na úrovni vysokých škol (které kvůli systému financování primárně rovněž zajímají počty studentů), tak i na úrovni studentů (kdy je pro ně často zásadní především „studentský život“ a teprve postupně uplatnění). „Nemyslím si, že by postup založený na learning outcomes byl chápán jednotně. Rozdíly v interpretaci nebo terminologii považuji za vážnou překážku.“ „Co se týče learning outcomes, standardizace na výstupu a podobně, rozhodně nejsou chápány jednotně. Je to překážka, nejen co se týče možné tvorby rámce kvalifikací pro více povolání, ale také pro samotnou podporu vzdělávání a růst učitelů a mistrů… Měl by se zavést slovník, jak ale sémantiku resp. přijetí jednotného výkladu vynutit, když jde o rodný jazyk a jsme lidé (se svými integrálními styly, znalostmi a porozuměním – opět zkušenost z implementace kurikulární reformy bez dostatečné komunikační strategie a konsenzuálního postupu se všemi odbornými uživateli/ tvůrci kurikula)? „Vidíme (zaměstnavatelé) základní rozpor ve využití tohoto principu při popisu soustavy NSK a připravované soustavy Q-RAM. Zatím Q-RAM funguje spíše jako popis oborů terciárního vzdělávání (i když s využitím principů „learning outcomes“). Z našeho pohledu by bylo vhodné tyto popisy dopracovat až do popisu kvalifikačních a hodnoticích standardů, stejně jak je tomu v NSK. Tyto rozdíly jsou důležité a bez jejich vyřešení není možné uvažovaný rámec NRK vytvořit. „Existuje tzv. záměrná dezinterpretace, zejména mezi poskytovateli, kteří tvrdí: toto je kvalifikace, kterou poskytujeme; ale přitom obsah neodpovídá, nabízejí v kurikulu jiné předměty, obsahy z jiných oborů apod.“ Shrnutí: 

  







Chápání principu výsledků učení tak, jak definováno v EQF není jednotné a týká se jen úzké skupiny odborníků a zainteresovaných. Proto tvorba a zavádění NRK, pokud se zvládne a bude mít podporu, může situaci zlepšit. Období přípravy NRK by se mělo být využito k jednotnému výkladu pojetí výsledků učení (LOA) a měl by být diskutován a vytvořen glosář. Rozdílné chápání většina respondentů považuje za závažnou překážku ve snaze zlepšit výsledky a kvalitu vzdělávání. Jak přimět uživatele, aby tento výklad byl užíván a akceptován, zůstává otázkou. Různé chápání přitom může ohrozit celou koncepci. Zejména rozhodující činitelé musí chápat princip LOA tak, jak je míněn. Rozdílné výklady mohou být i záměrné (vědomé využívání/zneužívání mezních tolerancí, snaha o maximální atraktivnost názvu oboru, nepojmenovávání jevů jejich pravými jmény, mlžení atd.). upozornění na dezinterpretace dané váhou měřitelných a neměřitelných výstupů ve škole a v celoživotním učení, resp. v životě a v praxi (vzdělavatelé tíhnou k preferování měřitelných výstupů, které jsou ale čím dál tím méně důležité pro život) Diskuse by měla pokračovat v oblasti měření výsledků, a to jak z hlediska vhodných metod a postupů, tak i spravedlivosti (nemělo by být možné si zaplatit více srovnávacích testů u soukromé společnosti v monopolní pozici na trhu). 16

5. Kdo by se měl účastnit diskuse o vzniku NRK? (Původní znění: Kdo by rozhodně neměl chybět v národní diskusi na téma, zda a proč vytvářet NRK? (Týká se jak institucí, tak konkrétních osob.) Výběr z odpovědí: „Instituce státní správy, úřady práce, zaměstnavatelé, sektorové rady.“ „Jedna instituce (např. NÚV) by měla připravit návrh, ten by měl být konzultován se zástupci MŠMT a MPSV a následně v celonárodní diskuzi (školy, asociace vzdělavatelů i zaměstnavatelů, ministerstev) vhodné je zapojení zahraničních účastníků, kteří mají s národními rámci zkušenosti.“ „MŠMT by mělo stanovit strategii, koho oslovit a požádat o spolupráci (kraje, jakožto zřizovatele škol, krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů a výbory pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, Rada asociace krajů pro školství, zástupci jiných zřizovatelů, zaměstnavatelé (profesní svazy?).“ „Zástupci MŠMT, MPSV, NÚV, CSEZHA, krajů, zaměstnavatelů – asi tak vždy po dvou.“ „Poradní skupina KC EQF a Pracovní skupina pro implementaci EQF Národní rady pro kvalifikace, Trexima, Republikové centrum vzdělávání (www.rcv.cz), Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity (www.mendelu.cz), Akreditační komise ČR a Česká školní inspekce.“ „MŠMT, MPSV, HKČR, Treximy, NÚV a CSVŠ.“ „Vzdělavatelé všech stupňů a druhů: ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ a jejich reprezentace (svazy, profesní sdružení, asociace), konkrétně pak např. CZESHA (Ing. Zajíček), Sdružení soukromých škol ČMS (Ing. Jadrný), PedF UK (Dr. David Greger), SKAV – Stálé konference asociací ve vzdělávání (Mgr. Pýchová), NVF – Národní vzdělávací fond (Dr. Kopicová), samozřejmě AIVD ČR (Dr. Palán či Mgr. Langer), dále např. Dr. Robert Gamba.“ „Zaměstnavatelé, resp. jejich reprezentace: SP ČR (Mgr. Rathouský), HK ČR (Dr. Somr), UZS – Unie zaměstnavatelských svazů ČR (Ing. Dušek nebo Ing. Jadrný).“ „Ministerstva a jejich orgány: klíčová jsou samozřejmě MŠMT (skupina 2 a 3), NÚV, NIDV, dále MPSV (sekce zaměstnanosti a trhu práce – zejm. oblast rekvalifikací; Dr. Kaplan, Dr. Síkorová, Ing. Duháň).“ -

„Generální ředitelství Úřadu práce ČR (Mgr. Karmazín).“

-

„Krajské úřady (školské odbory či Asociace krajů ČR).“

„Představitelé klíčových systémových projektů: NSK (Mgr. Jupa, Ing. Strádal), NSP, KONCEPT (Dr. Kofroňová), UNIV (Dr. Bydžovská, Dr. Marinková), Q-RAM a další.“ -

„Představitelé odborů (Mgr. Martinek)“,… „neziskové organizace ve vzdělávání“

„Konsorcium veřejné zakázky NSK (SP ČR – HK – Trexima), zástupci Sektorových rad, zástupci zaměstnavatelů jak z řad velkých, tak i malých a středních podniků (hlavně ředitelé a personalisti), zástupci ČKR, řešitelé projektu Q-Ram, zástupci ministerstev (MPSV, MŠMT, MPO), zástupci krajů, měst a obcí (Asociace hejtmanů, Svaz měst a obcí ČR).“

17

„Diskusi proč zavádět NRK by mělo vést MŠMT, přizvat by mělo Akreditační komisi, Radu vysokých škol a Českou konferenci rektorů, ČŠI, Akreditační komisi pro VOŠ, NÚV, „mluvčí“ zaměstnavatelů (i když není jasné, do jaké míry znají reprezentanti zaměstnavatelských svazů názory faktických zaměstnavatelů na tuto problematiku či zda se jich vůbec na to někdy ptali, zaměstnavatelé jsou důležití pro formulaci deskriptorů), některá další ministerstva.“ „MŠMT (mohou být zapojeny O20, O22, O23, O24, O30 ve spolupráci se zástupci VŠ), NÚV (především samozřejmě Koordinační centrum pro EQF, dále odborníci na NSK) a zástupci MPSV. „MŠMT, MPSV, MZd, MS a další resorty, mezinárodní experti.“ „Reprezentace VŠ, VOŠ, asociace středních škol, studenti (Studentská komora RVŠ), zaměstnavatelé, profesní svazy, Hospodářská komora, obě akreditační komise, ČŠI, orgány odpovědné za uznávání, na vysokoškolské úrovni pak středisko ENIC/NARIC, řešitele některých IPn – jistě Q-Ram, ale i IPn Kvalita nebo IPn Reforma, tvůrci zákona o vysokých školách, který by měl být v příštím roce zpracován do paragrafovaného znění.“ „Struktura NRK musí vycházet z požadavků uživatelských institucí absolventů, resortních ministerstev, vzdělávacích institucí, hospodářské komory a profesních svazů. Pracovní skupiny by měly obsahovat zástupce z těchto institucí.“ „Domnívám se, že komplexní národní rámec kvalifikací by měl být vytvářen odborníky, kteří se danou problematikou zabývají (zástupci MŠMT ČR, kteří se účastnili mezinárodních konferencí k dané problematice a orientují se v současné situaci v rámci ostatních evropských zemí), zástupci vědeckých pracovišť, kteří řeší dlouhodobě danou problematiku – NÚV, zkušení pedagogové různých typů vzdělávání (učební obory, střední odborné školy, gymnasia, VOŠ, vysoké školy), zástupci profesních svazů a organizací. Tito zástupci by měli na svých pracovištích organizovat diskuse k dané problematice a názory přenášet do řídící skupiny – viz následující otázka.“ „Ti, kteří výsledné znalosti absolventů perspektivně využívaní nebo na ně mají navazovat. Tj. odborníci z praxe (např. řídící pracovníci a pracovníci, zodpovědní za přijímání nových pracovníků – obojí jistě znalí skutečného provozu) i řídící pracovníci a odborní učitelé z navazujících vzdělávacích institucí. Diskuse by měla být organizována, případně řízena (ne vedena) organizací jako MŠMT nebo NUV. „Diskuse by měla probíhat mezi institucemi poskytujícími vzdělání a zaměstnavateli, „odběrateli“ vzdělání. Základem k diskusi by měl být rozsáhlý průzkum potřeb typů kvalifikací a potřeb výsledků učení. Na něj by měla navazovat diskuse o možnosti naplnění těchto potřeb. Diskuse by neměla probíhat jenom na úrovni zastřešujících orgánů, jako jsou ministerstva, zaměstnavatelské svazy či jejich unie, ale konkrétní zástupci organizací, firem apod., kteří mohou posoudit, jak jednotlivé kvalifikace splňují či nesplňují konkrétní potřeby praxe.“ „V národní diskuzi na téma zda a proč vytvářet NRK musí být zastoupena vláda, poslanecká sněmovna, senát, vedoucí pracovníci a odborníci ze všech druhů vzdělávání a prostřednictvím médií musí být zapojena a informována široká veřejnost. Je nutná zasvěcená koordinace/řízení, jinak diskuze nebude nikdy ukončena.“ „Předpokládám, že by se široké diskuse měli zúčastnit odborníci z jednotlivých rezortů, pedagogové ze základních škol, univerzitní a středoškolští pedagogové, zástupci profesních organizací i zástupci rodičů a studentů. Diskuze by měla být tříkolová, v prvním kole shrnout názory širší odborné

18

veřejnosti, ve druhém kole by probíhala v pracovní skupině nad tvorbou NRK a ve třetím kole by byli znovu osloveni odborníci z prvého kola k připomínkování materiálů.“ „Myslím si, že by měli být především osloveni vysokoškolští pedagogové, kteří se již danou problematikou zabývají, jsou schopni komparace a současně nepostrádají kritický náhled na problematiku, ale oslovila bych i soukromé firmy typu Scio, které mají dlouholeté praktické zkušenosti v této oblasti.“ „Zastoupení jednotlivých participantů by mělo být především vyvážené a nemělo by odrážet „módnost“ oborů či „neviditelnou ruku trhu“. Samozřejmou součástí jsou zástupci jednotlivých typů škol. Dalšími účastníky by měli být reprezentanti jednotlivých oborů, kde budou absolventi nacházet své uplatnění. Velmi důležité je zastoupení Českého statistického úřadu a Úřadu práce. Zásadní je rovněž reprezentativní vzorek absolventů jednotlivých typů škol. V neposlední řadě je důležitá i přítomnost zástupců zřizovatelů škol. Důležitá je rovněž přítomnost personalistů.“ „Stakeholders NRK: koordinuje NÚV pod supervizí Sk 1 (!) a 2 MŠMT – jde o reformu výstupů školského systému!“ Zástupci středních a vysokých škol (po oborech či klastrech povolání – nevím, zda se tomuto říká „sektory“), zástupci asociace krajů, příslušné asociace pedagogů + SKAV, zástupci korporací zaměstnavatelů, odborových svazů, akreditační komise, rada pro výzkum a inovace, NERV, Úřad práce (a MPSV), MPO, ČŠI (kvůli jednotě interpretace výstupů a následného hodnocení škol v inspekční činnosti), psychologové-personalisti (…) Zástupci zaměstnavatelů (SP ČR, KZPS, HK ČR), zaměstnanců (ČMKOS), sektorových rad, státní správy (MŠMT, MPSV) a krajské samosprávy (AK ČR), odborných pracovišť (NÚV, FDV). Shrnutí: 



 

V návrzích se objevuje velké množství potenciálních účastníků diskuse (více než 50 organizací). Jejich výčet, a to jak organizací, tak i konkrétních osobností, je uveden v následujících kapitolách. Pokud by se měli všichni sejít za účelem diskuse, setkání by připomínalo konferenci. Zřejmě proto by bylo nutné některé účastníky oslovit spíše písemně při připomínkování návrhů. Navržena je i možná organizace diskuse, tj. po shrnutí názorů odborné veřejnosti na vznik by mělo probíhat v pracovních skupinách vytváření návrhu NRK, který by měl být opět široce připomínkován odborníky. Kromě zástupců rozmanitých organizací českých se objevuje i návrh oslovit zahraniční experty ze zemí, které mají s NRK zkušenosti. Diskuse musí probíhat otevřeně.

6. Kdo by měl být členem řídícího výboru NRK? (Původní znění: Kdo by rozhodně neměl chybět v řídící skupině, která by případně rozhodla o budoucí podobě NRK? Týká se jak institucí, tak konkrétních osob.) Výběr z odpovědí: „MŠMT, NÚV, MPSV, důležité je zapojit nejen politickou reprezentaci, ale hlavně odborníky, protože rámec by neměl být krátkodobou záležitostí, zaměstnavatelé - neměly by být zapojeny jen jejich střešní organizace (HK, AK, SPD apod.), ale zejména úspěšní reprezentanti (Bernard, Frolík, Vančura apod.), předseda školského výboru Parlamentu ČR.“ 19

„Svaz průmyslu (Liška), Hospodářská komora (Kužel), zástupce Q-Ram (doc. Kolář), MŠMT (Nantl, Stárek), MPSV (nám. Machotka, ŘO Duháň), MPO (nám. Tlapa), zástupce velkých podniků (např. Auto Škoda, ArcelorMittal…), zástupce MSP, zástupce státní samosprávy (hejtman, primátor Mareš – Chomutov), Úřad práce ČR (GŘ Kubeša). Ne víc, jak 10 osob.“ „Řídící skupina by měla vytvořit návrh komplexního národního kvalifikačního rámce a ten by byl připomínkován širokou veřejností.“ „Zástupci institucí poskytujících vzdělávání po ukončení povinné školní docházky, zástupci úřadů práce, kteří mají praktické zkušenosti s poptávkou po kvalifikacích a s jejich uplatnitelností, zaměstnavatelé, legislativní odborníci, kteří by měli hned zpočátku zajistit jasné, srozumitelné a hlavně jednoznačné formulace a v neposlední řadě instituce, která/které budou vznik a případné zavádění NRK garantovat. Diskuse by měla probíhat otevřeně.“ „V řídící skupině nesmí chybět MŠMT a jím pověřená koordinační/řídící instituce, nejlépe NÚV, vzhledem k dosavadním kompetencím v oblasti formálního a neformálního vzdělávání, NSK a NSP. Ovšem bude důležité, aby byli v řídící skupině ti pracovníci, kteří mají odborné a metodické znalosti z dosavadní činnosti, neboť by měla NRK navazovat na současnou činnost, dosažené výsledky.“ „Měly by být osloveny instituce (např. univerzity) a ty samy vyslaly zástupce, o kterém ví, že je schopen kompetentně zastupovat oslovenou instituci či firmu, případně oslovit i nezávislé odborníky, kteří se zabývají vzděláváním a určitě by v týmu neměl chybět právník (odborník na školskou legislativu) a psycholog (odborník na vývojovou psychologii).“ „Souhlasím, ale nevím jak dosáhnout optimálního výsledku (po zkušenostech s diskusemi kolem zákona o vysokých školách).“ „Řízení: MŠMT, Sk 1 + NÚV.“ „Decision-makeři z MŠMT, MPSV, zástupce zaměstnavatelů, zaměstnanců a zástupce Asociace krajů ČR (ne víc než 5 – 6 osob).“ Myslí se řízením „koordinace, příprava jednání, štábní kultura, garance, že se něco neopomene, vydání (popř. politické prosazení ve vládě a parlamentu) a dohled nad implementací? … Řízení není tvorba obsahu… Pokud bude chápáno v tomto smyslu, řídit by měl první náměstek MŠMT, ředitel NÚV a malý sekretariát k tomuto úkolu. Otázka by se v tomto smyslu měla upravit – resp. strukturovat na úlohu přípravnou, tvorby odborného obsahu a úlohu pojistky, koordinace a úlohu rozhodování ve smyslu, kdo materiál podepisuje a dohlíží na jeho naplňování a odpovídá vládě a veřejnosti za ně.“ Shrnutí:   

Zástupci v řídícím výboru se pochopitelně překrývají se zástupci u předchozí otázky, důraz je kladen na konkrétní osobnosti. V návrzích se objevuje velký počet aktérů, jejich výčet, a to jak organizací, tak i konkrétních osobností, je uveden v následujících kapitolách. Při velkém množství navržených zástupců je důležitá otázka počtu členů skupiny. Padl pouze jeden návrh, a to maximálně 10. To je relativně malý počet vzhledem k počtu zainteresovaných stran.

20





Bude nutné vytvořit skupinu, jejíž členové budou zastupovat určité okruhy aktérů (učitelé, zaměstnavatelé, studenti, zaměstnanci, státní orgány). Každý člen řídící skupiny tak bude reprezentovat názory prodiskutované v příslušné pracovní skupině. Důležitá otázka je, co se míní pojmem „řídící výbor“. Týká se řízení z hlediska organizačního a kontrolního, nebo obsahového? Má to být tedy spíše správce (orgán státní správy), nebo má jít o skupinu, jejíž členové mají spíše poradní funkci? To z otázky nebylo některým respondentům jasné. Pojem řídící skupina zde vychází z anglického originálu steering group, kterou se rozumí skupina (komise) vysoce postavených a respektovaných zástupců zainteresovaných stran, jež je zodpovědná za celkové směřování a vedení (ve smyslu guidance) a která určuje program a harmonogram prací, připravuje témata k diskusi, rozhoduje o rozpočtu, atd. Z tohoto hlediska je nutné rozlišit fázi přípravnou a implementační.

7. Jak zajistit vytváření NRK zdola i shora? (Původní znění: Souhlasíte s názorem, že pro to, aby byl NRK fungující, musí být vytvářen jak zdola nahoru (např. aktivní účast asociací vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů), tak shora dolů (ministerské rozhodnutí a podpora)? Jak toho dosáhnout?) Výběr z odpovědí: „Otázkou je, co je to FUNGUJÍCÍ.“ „Pokud má rámec plnit svou roli, je nejprve nezbytné mít jasně definovanou strategii dalšího rozvoje ČR, která doposud chybí, tj. musí dohodnout představitelé státu, zaměstnavatelů a dalších vlivových stran. Jednotlivé zařazené kvalifikace by měly vycházet z rámce a tento respektovat spíše, než přizpůsobovat rámec jednotlivým kvalifikacím.“ „Doporučuji vést rozsáhlou diskuzi k osnově a tezím NRK a vlastní přípravu a naplňování svěřit výhradně odborníkům.“ „Souhlasím a dosáhneme toho jen tak, že bude zakotveno v legislativě a bude pro všechny povinné.“ „Důležitá je role jakéhosi moderátora nebo koordinátora, který dohlédne na to, aby „shora“ připravené (např. legislativně zakotvené) fungovalo v praxi a bralo v potaz praktické připomínky i názory „zdola“, které napomohou dobrému fungování.“ „Cestou je jistě společná platforma (Pracovní skupina, Rada, Fórum), jehož cílem je shoda na formulaci problému, resp. především na jeho řešení – konsenzus všech klíčových stran.“ „Shora by měly být zastřešeny nějakým grémiem, které bude rozhodovat a schvalovat připravené kvalifikace (viz předchozí otázka).“ „V naší situaci je třeba NRK vytvářet především shora dolů, tj. odstraňovat a napravovat nesoulad, který zde z nejrůznějších důvodů vznikl. Zdola už toho máme navytvářeno až dost (viz též odpověď na otázku 3).“ „Nejdůležitější je vzájemná komunikace oběma směry, otevřená diskuze, vzájemné naslouchání, vytvoření společných pracovních skupin a týmů, vzájemné uznávání a respektování se.“

21

„Ano, systém musí být budován jak zdola nahoru, tak i opačně. Odborný tým by neměl mít více než 15 členů, musí být organizována pravidelná setkávání (nejméně 1x ročně) a upravovat systém vzdělávaní podle požadavků na kvalifikaci, vyplývajících jak z legislativních, tak i odborných opatření.“ „Určitě jsou oba směry žádané. Otázkou je, kterým směrem začít. Jako rychleji vedoucí k požadovanému cíli se jeví postup shora dolů a na základě reflexe „dole“ zpět zdola nahoru. Metodika tvorby NRK by měla být připravena a zainteresovaná odborná veřejnost s ní seznámena. Otázka řízení NRK je velmi důležitá, protože může velmi významně ovlivnit kvalitu výsledku i čas přípravy NRK.“ „Ano – bez spolupráce výše zmíněných skupin nemůže být národní rámec kvalifikací (ani komplexní národní rámec kvalifikací) fungující. Pracovní skupina složená z odborníků vytvoří návrh, který bude připomínkován oslovenými institucemi a odborníky.“ „Souhlasím. Ministerstvo by podle mne mělo zajišťovat organizaci setkávání, rámec a nutnou administrativu, odbornou náplň by však měli tvořit odborníci ze vzdělávacích institucí a praxe. Ministerstvo by mimo to mělo dohlížet nad úplností vytvářené dokumentace, případně v odůvodněných případech zasahovat do diskusí (např. pokud se návrhy vymykají možnostem realizace nebo pokud by hrozilo nebezpečí kolize s jinými dokumenty nebo předpisy).“ „S názorem samozřejmě souhlasím. Základem jakékoliv kvalitní a efektivní komunikace je vždycky a za všech okolností obousměrnost. Zde již záleží na jednotlivých konkrétních osobách a na jejich ochotě k diskusi, naslouchání, respektování třeba i opačného názoru druhé strany, zaměření se na skutečné řešení problému a ne na sebeprosazování, snahu zvítězit a akcentovat osobní či partikulární zájmy. Jednoduše řečeno spolupracovat, vytvářet tvůrčí týmy a ne soupeřit. Je to věc každého z nás, kdo se na jakékoliv úrovni a v jakékoliv době zapojujeme do diskuse. Obávám se však, že tato jednoduchá pravda zůstane v podobě fikce. Kdybych věděla jak toho dosáhnout, tak si budu dělat ambice na Nobelovu cenu.“ „Ano, souhlasím plně s výše uvedeným názorem, že pro to, aby byl NRK fungující, musí být vytvářen zdola nahoru a shora dolu s podporou vlády, obou komor podílejících se na vytvoření právního rámce NRK. Rozhodující a podstatné pro vznik a fungování NRK bude dosažení shody mezi vládou, oběma komorami, vzdělávacími institucemi a jejich pracovníky/zaměstnanci s rozšířením kvalitních informací mezi odborníky, podnikateli i v široké veřejnosti.“ „Ano. Především není možné pracovat v časovém stressu.“ „Souhlasím. Bude to obtížné, ale důležité je hlavně začít. Primárně lze vycházet z metodiky NSK. Připravit strukturu celého procesu (vertikální-řídící i horizontální-diskuzní), pravděpodobně zainteresovat participanty i systémem odměn. Z hlediska vzdělávacích institucí naznačit v případě pasivního přístupu i nemožnost proces ovlivňovat. Bohužel, směr shora-dolů mi přijde zásadnější. Dole totiž z větší části (vyjma špičkových pracovišť) funguje výhradně systém získejme studenta dle obalu („atraktivity“) oboru.“ „S možností navrženou v položce souhlasím, je třeba postupovat konsenzuálně! (co možná nejvíce plně zodpovědět popř. zvážit zapracování podnětů shora i zdola… tedy i mezirezortních; držet roviny obsahovou/ výstupy/ a finanční - regulace, aby to bylo pro všechny srozumitelné, že se jedná o seriózní krok k reformě vzdělávání ke kvalifikaci a ne jen o další byrokratickou formalitu z EK! (identita států se v Evropě napříč často opírá o autonomní vzdělávací systém – toto ale může pomoci k pocitu vysoké autonomie v rámci společenství, musí ale být zapojena veřejnost).“ 22

„Nejdříve budovat zdola nahoru, současně propagovat a získávat podporu všech relevantních partnerů a poté zastřešit centrálním rozhodnutím (legislativní změnou?). Tedy podobně, jak je připravována Nová závěrečná zkouška (NZZ).“ Jde o to, „jak zajistit, aby byl konsenzus podpořen a prosazen (na to se zeptejte pana K. Kužela, R. Špicara, T. Sedláčka apod.) a aby nevznikl … jen další „papír pro Brusel“ bez konkrétní agendy a dopadu.“ Shrnutí: 

  

Z některých odpovědí vyplynulo, že otázka nebyla zřejmě jasně položena. Bylo jí myšleno, jak docílit, aby vytváření NRK mělo jasné zadání a podporu shora, tedy z vedení MŠMT a zároveň vyházelo z potřeb uživatelů, tedy učitelů, učících se, i zaměstnavatelů a zaměstnanců. Někteří respondenti však otázku pochopili jinak. Patrný je důraz, který respondenti kladou na jasné řízení a dodržování pravidel případného rámce. Pro úspěšné zavedení je důležitá vzájemná spolupráce a respekt, což se některým respondentům zdá nedosažitelné. S prací na rámci by se mělo začít co nejdříve. Opět bylo zmíněno nebezpečí formalismu při zavádění.

8. Kolik úrovní by měl mít NRK? (Původní znění: Myslíte si, že osmiúrovňová stupnice je pro ČR vhodná? Tento počet je sice snadno srovnatelný a kompatibilní s EQF, na druhou stranu však ubírá možnost odlišit od sebe některé národní typy kvalifikací. (Např. v ČR cítíme rozdíl mezi kvalifikacemi s výučním listem a s maturitním vysvědčením, a proto jsou nyní umístěny na dvou úrovních 3 a 4. Nicméně v evropských státech, kde přiřazení již provedli, dávají oba tyto typy kvalifikací na úroveň 4 EQF, protože od absolventů všeobecného i odborného vzdělávání se požadují znalosti a dovednosti odpovídající deskriptorům 4. úrovně EQF. Dalším příkladem jsou kvalifikace získávané ve VOV, které odpovídají úrovni 6 EQF, avšak v ČR jsou vnímány jako kvalifikace patřící na nižší úroveň, než jsou bakalářské programy, především protože neumožňují přímou prostupnost do magisterského studia.) Výběr z odpovědí: „Asi ne ideální, ale vhodná ano.“ „Problematické vnímám spíše způsob přiřazení zvolený v ČR. Přiřazení stupňů vzdělání bez zohlednění skutečného rozsahu získané kvalifikace - hloubka, šířka znalostí, dovedností a kompetencí se může mezi jednotlivými obory významně lišit a bylo by proto dobré posuzovat každou kvalifikaci individuálně vzhledem k deskriptorům. Možnost prostupnosti mezi jednotlivými stupni vzdělání by neměla hrát v zařazení kvalifikací na jednotlivé úrovně roli. Nemožnost prostupnosti není ve většině případů dána skutečnou rozdílností úrovní, ale spíše snahou jeden systém izolovat od vnějších zásahů.“ „Naráží spíše na neochotu ho řešit a dořešit, protože zde hrají roli jiné zájmy, jako např. u VOV. Absolvent VOŠ je zcela jistě vzděláván kvalitně a byť není prioritně připravován pro další navazující studium magisterské, tak díky specifické praktické přípravě je krátkozraké ho diskriminovat.“ 23

„Osmistupňový systém je dobrý, ale musíme se naučit lépe s ním pracovat.“ „S úrovněmi 3 + 4 nemám problém. Souhlasím také se zařazením VOV na úroveň 6 (jen tomu neodpovídá navrhované znění nového vysokoškolského zákona). Komplikací (a zároveň příležitostí) je nenaplněná úroveň 5, která by měla podle mého soudu obsahovat další profesní (pomaturitní, kvalifikační) vzdělávání na středních školách, bez získání stupně vzdělání.“ „Kdybychom měli více než 8 úrovní, musíme stejně rozhodnout, že některé úrovni EQF odpovídá více než jedna úroveň NRK. Čili na mezinárodní úrovni naše podúrovně stejně více či méně splynou. Naše jemné nuance nebude nikdo ochoten luštit. Z tohoto důvodu pokládám 8 úrovní NRK za optimální. Úroveň kvalifikace a prostupnost vzdělávací soustavy jsou dvě různé věci.“ „Odpovídají-li evropské úrovni dvě (či více) národních kvalifikací, ta, která je na národní úrovni vnímána níže, by z hlediska evropského rámce kvalifikací neměla být automaticky přiřazena k nižší úrovni EQF.“ „Domnívám se, že každá země má svá specifika a v případě ČR bych osmiúrovňovou stupnici rozšířila o výše uvedené sporné úrovně kvalifikací.“ „Počet stupňů musí být konzistentní se vzdělávací soustavou. Určitě je třeba odlišovat vzdělání s výučním listem a s maturitním vysvědčením. Otázkou je, zda neobnovit učební obory s maturitou. Požadavky praxe na dělnické profese (např. obráběč na počítačově řízených strojích) jsou tak vysoké, že se v těchto funkcích uplatňují absolventi strojírenských oborů s maturitním vysvědčením. K otázce VOV jsem se již vyjádřil, jsem přesvědčen, že pouze rozmělňuje stávající systém vzdělávací osy. Původně mělo toto vzdělání nahradit systém užívaný v Rakousku nebo Německu, tj. odborné vysoké školy (titul Ing.; univerzitní vzdělání – Dipl. Ing.).“ „Bakalářské studijní programy nevzdělávají absolventy na dostatečné odborné (praktické) úrovni, teoretické znalosti jsou na velmi dobré úrovni (odráží jejich vznik, kdy vysoké školy studijní programy rozdělily bez ohledu na praktické dovednosti).“ „Myslím si, že počet vykazovaných úrovní studia odpovídá skutečnosti. Nedomnívám se však, že existující počet úrovní studia je vhodný a vede ke zlepšení nebo že alespoň udržuje úroveň předchozí „méně stupňové“ struktury.“ „Úrovně studia se u nás překrývají a plynule na sebe nenavazují. Příkladem překrývání mohou být části učiva (a tím i požadovaných finálních znalostí) na střední odborné škole, VOV a v Bc. programech. Úroveň Bc. se v odborné části v mnohém blíží SOŠ, absolventi jsou lepší v teoretické části využitelné však převážně pro další studium, ne praxi. Proto jsou v praxi oprávněně považování za středoškoláky (v našem tradičním vnímání) a jsou tak také pracovně zařazováni. Absolventi VOV jsou obvykle na vyšší odborné úrovni než Bc., ale často nemají teoretickou úroveň na přímé pokračování v Mgr. programech. Úroveň Bc. programů se přitom snižuje přímou návazností na SOŠ v obecných předmětech (nižší než gymnázia) a současně návazností na gymnázia v odborných předmětech (nulová). Tím následně trpí i Mgr. programy, které často klesají na úroveň VOV, byť se širším záběrem. Obecně lze tvrdit, že rozdělením VŠ vzdělání na Bc. a Mgr. citelně klesla celková úroveň znalostí VŠ absolventů. V tuzemsku ani v zahraničí (v Evropě) jsem se nesetkal s odlišným názorem (na VŠ), všichni bez výjimky konstatují pokles úrovně vzdělávání. VOV, které neumožňuje postup přímo na magisterskou úroveň VŠ (obvyklé i v zahraničí) mimo to prodlužuje dobu vzdělávání bez zvýšení úrovně. K otázce shodného posuzování úrovně výučního listu a maturity – sdílím názor na rozdílnou úroveň obou vzdělání. Rozumím však názoru, že kvalitní vyučení může být stejně náročné jako 24

maturita včetně objemu získaných znalostí – byť jistě odlišného druhu i výsledného užití těchto znalostí. Úrovně studia považuji za velmi potřebné znovu otevřít, propracovat jasně definovat a stanovit potřebné návaznosti (tj. i zrušit nepotřebné a úroveň snižující návaznosti).“ „Domnívám se, že bychom si měli ponechat naše národní specifika. Třeba bude víceúrovňová stupnice hůře srovnatelná s EQF, ale je třeba jasně stanovit, co má vyšší váhu a prioritu. Jestliže se budeme striktně držet osmiúrovňové stupnice, může dojít ke snížení důvěryhodnosti některých kvalifikací. Pokud budeme mít VOŠ, tak jejich programy nelze dávat do jedné úrovně s bakalářskými studijními programy. Pokud bychom to udělali, tak se naskýtá otázka: „Proč VOŠ?“ „Myslím, že osm úrovní vzdělávání tak, jak ji mají nastavenu např. v Nizozemsku, je pro ČR vhodná a plně vyhovující. Problém chápání nižší úrovně vzdělání VOV (předpokládám, že jde zejména o VOŠ) ve veřejnosti je, samozřejmý, neboť VOŠ nejsou zařazeny mezi vysokoškolské vzdělání. A při dnešní honbě za tituly je opomíjeno, že VOŠ jsou zaměřeny více na praktické vzdělávání pro praxi velmi dobře uplatnitelné. Takže v takovém srovnání zaměstnavatelů často vítězí Dis. nad Bc. Výhodou pro dnešní studenty našeho oboru je pro dobré studenty možnost souběžně studovat studium denní tříleté na VOŠ a dálkové čtyřleté bakalářské na vysoké škole shodného zaměření. Jako problém vnímám spíše nedostatečnost a opomíjení vzdělávání nižších úrovní. V Nizozemsku i dělník, který pracuje pod dozorem, tedy stupeň vzdělání 1, je na tuto činnost systematicky vzděláván a po ukončení i tohoto vzdělání obdrží diplom. Stejně tak každý další stupeň vzdělání je přesně definován a každý člověk ví, co musí udělat pro docílení jakéhokoliv stupně vzdělání. Celospolečensky je velmi důležité, pro výchovu kvalitních pracovníků všech kvalifikačních stupňů, definovat podmínky vzdělávání a zakončení každého stupně vzdělávání od úrovně 1 (tak, jak je to v Nizozemsku) až po 8.“ „Podle mého názoru by měl NRK respektovat národní typy kvalifikací a současně nabízet nástroj na kompatibilní propojení s EQF. Kupříkladu použít osmiúrovňovou stupnici, ale jednotlivé úrovně rozčlenit podle národních typů kvalifikací.“ „Domnívám se, že je praktické mít systém kompatibilní s EQF. V případě, že se domníváme, že je správný náš systém, měli bychom usilovat o jeho implementaci do EQF. V opačném případě je kompatibilita účelná z hlediska uplatnění našich absolventů v zahraničí. Pokud některé kvalifikace do jednotlivých úrovní systému nesedí, je zřejmé, že je třeba je dále upravit a přizpůsobit systému.“ „Myslím, že jasné rozlišení národních kvalifikací je vhodné. V některých případech není 8 stupňová klasifikace dostatečná.“ „K tématu nemám dost relevantních znalostí je posoudit (osmiúrovňová stupnice NRK/ EQF). Podle mého soukromého postřehu ze zdravotnictví se přikláním k sjednocení Bc. A DiS. A to s ohledem na obsah a definované dovednosti a znalosti deklarované schváleným (akreditovaným) studijním programem VOŠ/VŠ.“ „Maturita umožňuje přechod do terciéru, jiné ukončení SV ne, takže toto sjednocovat nemůžeme.“ „S přiřazením EQF v rámci ČR souhlasíme (zaměstnavatelé). Myslíme si, že rozlišení v rámci EQF 3 – 4 je vhodné. Také souhlasíme s přiřazením VOV do EQF 6. Zajímavou výzvou je podle našeho soudu naplnění zatím neobsazené EQF 5. Myslíme si, že tam by měl vzniknout sektor pomaturitního kvalifikačního vzdělávání, resp. firemního vzdělávání k prohloubení a rozšíření kvalifikace.“

25

Shrnutí: 

 





  

 

Na tuto otázku neodpovídají respondenti jednoznačně, většina se však kloní k názoru, že počet osmi úrovní není možná ideální, ale je – vzhledem k EQF a ostatním národním kvalifikačním rámcům – nejlepší možný. Vnímání rozdílnosti některých českých kvalifikací by nemělo bránit jejich umístění na jednu společnou úroveň (viz Bc. a DiS.). Jiní však naopak trvají na umístění v různých úrovních. Objevují se i návrhy na větší počet kvalifikačních úrovní tak, aby tyto vyhovovaly současnému systému a pojetí. Velmi se však liší názory, jak přizpůsobit zavedený systém stupňů vzdělání v ČR právě oněm osmi stupňům EQF. Zjevné je v některých příspěvcích nepochopení, že nelze přizpůsobit deskriptory EQF našim zvyklostem, ale že deskriptory EQF jsou referenčním bodem, ke kterému se musí přiřadit naše popisy úrovní a následně podle potřeby i kvalifikace. Totéž se týká deskriptorů úrovní ostatních evropských zemí. Zajímavou myšlenkou je přiřazování jednotlivých kvalifikací, tedy přiřazení ne podle stupňů vzdělání. Pokud nějaké zařazení kvalifikací „nesedí“, měl by být popis kvalifikace upraven a přizpůsoben. Liší se pohled na otázku prostupnosti (její role, potřebnosti a opodstatněnosti), tj. zda současné podmínky pro vstup do vyššího vzdělávacího stupně jsou oprávněné, nebo spíše vyhovují záměrné snaze o izolaci. Na jedné straně někteří vyjadřují názor, že pro zařazení kvalifikace do určité úrovně je prostupnost nepodstatná, úroveň kvalifikace a prostupnost jsou rozdílné věci, ovšem jiní naopak trvají na konzistentnosti se vzdělávací soustavou a jejími stupni, tedy že pokud kvalifikace neposkytuje postup do vyššího stupně vzdělávání, musí být na nižší úrovni, než ta, která postup poskytuje. Důležitá je otázka, zda současné či vznikající zákony jsou/budou/mohou být v souladu s jednotným rámcem. Postřeh, že úrovně studia na sebe nenavazují, případně se překrývají, by mohl odstranit právě NRK. Objevuje se i nepochopení smyslu jednotného rámce kvalifikací. Ten nemá za úkol „srovnat“ všechny kvalifikace a eliminovat různé typy kvalifikací (viz poznámka „Proč VOŠ?“), naopak má podpořit různé typy kvalifikací s různým zaměřením a poměrem znalostí a (praktických) dovedností a umožnit jejich spravedlivé zařazení do žebříčku. Pokud bychom na každé úrovni měli jen jeden typ kvalifikace, není třeba vytvářet jednotný rámec. Kvalitně popsané kvalifikace, tj. definování toho, co jedinec s daným certifikátem opravdu dokáže, může být velmi užitečné zejména pro nižší kvalifikace (viz nizozemský příklad). Liší se pohled na zařazení kvalifikací s výučním listem a maturitou, přičemž někteří trvají na zachování zařazení do dvou různých úrovní, přičemž jiní argumentují tím, že pokud výsledky učení obou těchto typů našich kvalifikací odpovídají jedné (čtvrté) úrovni EQF, pak nemá smysl trvat na rozlišení/zařazení do různých úrovní.

9. Která organizace by měla spravovat NRK? (Původní znění: Jaká z existujících organizací by byla vhodným správcem/centrem NRK? Nebo si myslíte, že k zajištění zastřešujícího charakteru NRK je třeba vytvořit organizaci novou? Situace se

26

v evropských státech liší, v některých zemích zřídili kvalifikační úřady, v jiných je NRK spravován orgánem pro zajišťování kvality apod.) Výběr z odpovědí: „NÚV mi připadá ideální. Je tam úzká vazba na státní politiku a veškeré aktivity v rámci EU. Zároveň NÚV nese tíhu odpovědnosti za správné přiřazení.“ „Musí se jednat o organizaci, která má dostatečný mandát a která disponuje i dostatečnou odborností. Z tohoto pohledu by se jako optimální jevil úřad vlády. Na druhou stranu by bylo vhodné, aby se jednalo o instituci apolitickou, která bude garantovat kontinuitu vytvořeného rámce bez ohledu na aktuální politickou situaci v zemi.“ „Vytvářet pro tento účel novou organizaci není nutné ani vhodné. Model MŠMT a NÚV je prověřený a životaschopný.“ „Nová organizace není nutná ani reálná, navrhuji nezávislý orgán (nikoliv organizace) po vzoru sektorových rad v NSK, nebo ministerstvo (nejspíše MŠMT, ale s účastí MPSV či dalších), nebo NÚV.“ „Zástupci zaměstnavatelů navrhují pro systém NSK/NSP zastřešující instituci „Agenturu sektorových rad“. Pokud by se podařilo transformovat výstupy z Q-Ram podle principů NSK, měla by všechny kvalifikace zastřešovat právě tato agentura.“ „NÚV, je vyhovující, jako vhodného správce a centrum NRK bych ho viděl, a to i vzhledem ke zkušenostem získaným v rámci procesu přiřazování.“ „Domnívám se, že by to mohl být NÚV při využití existujících struktur, nicméně měl by více pracovat s vysokoškolským sektorem, tam by mělo být jasné (institucionalizované) propojení.“ „Jsem přesvědčen, že by se mělo jednat o samostatnou a nezávislou instituci, která by existovala vedle MŠMT. Musí být složena z nezávislých odborníků, kteří nejsou ve střetu zájmů se vzdělávací institucí. Tak může pracovat na nediskriminačním a objektivním principu.“ „Vhodným centrem pro komplexní národní rámec kvalifikací je Koordinační centrum EQF při NÚV. Domnívám se, že není potřeba vytvářet novou organizaci.“ „Domnívám se, že se jedná o závažný a koncepční krok, zasahující do všech stupňů vzdělávání. Proto doporučuji nechat jeho správu v rukách MŠMT - např. jako jeho orgán. Vytvoření zvláštní nové organizace vidím spíše jako přínos ke zvýšení administrativy.“ „Účelové vytvoření nové završující organizace odmítám. Správcem NRK by se měla stát organizace, která má v této oblasti činnosti již zkušenosti, jejíž zaměstnanci jsou dlouhodobě v kontaktu s touto tématikou a znají vývoj celé problematiky v jejích návaznostech. Tím bude do jisté míry minimalizována možnost opakování některých chyb. Aby bylo vyloučeno riziko toho, že se tato organizace uzavře a dojde k jistému odtržení od praxe, doporučuji doplnit tuto organizaci o poradní či konzultační orgán složený z odborníků z praxe jak vzdělávací tak praxe trhu práce.“ „Myslím si, že by bylo dobré, aby se v zastřešení dále angažovali někteří z tvůrců NRK, protože tím by byla nejlépe zajištěna aplikace NRK do praxe. Dále si myslím, že fungující kvalifikační úřad by mohl odstranit nedostatky třeba právě v oblasti určování studijních předpokladů pro studium na VŠ, převzít péči o maturitní zkoušky atd. a z tohoto důvodu by se mělo jednat o státní organizaci zřízenou k tomuto účelu.“ 27

„Domnívám se, že centrem NRK by měl být Národní ústav pro vzdělávání. Zřizování další instituce nepovažuji za účelné, ani ekonomicky vhodné. Navíc by se celý systém pouze komplikoval. Rovněž nepovažuji za praktické svěřovat centrum či správcovství NRK privátním subjektům, jak je v této zem i zvykem.“ „Kdo má zastřešovat NRK? Z pozice kurikulárního ústavu se domnívám, že NÚV. Vytvářet orgán při MŠMT, MPO, ÚV nebo MPSV by bylo nesystémové – je ale třeba tyto subjekty po jejich zvážení plně zapojit do přípravy a následných procesů implementace, jinak budou tvořit zmatek (…)“. „Agentura, která by současně řídila činnost sektorových rad, a která by jako odborné zázemí využívala např. některé složky NÚV.“ „Podle mne ba to měl ale být „úd státu“ a měl by mít silně zakořeněnou metodu OMC, mandát a komunikační pravomoci; zbytek je na kvalitě rámce a jeho konsenzuálním přijetí.“

Shrnutí:   

Respondenti se vyjadřují zhruba v poměru 2:1 pro NÚV (ve spolupráci s MŠMT), a to zejména z důvodu určité zkušenosti z přiřazovacího procesu. Mezi dalšími návrhy se objevuje i MPSV, úřad vlády, nový kvalifikační úřad nebo „agentura sektorových rad“. Pro funkčnost a akceptovatelnost organizace je důležité, aby umožňovala a podporovala komunikaci.

10. Další poznámky, postřehy, připomínky, náměty respondentů „Rád bych se s názory podělil s ostatními respondenty v neformální diskuzi.“ „Opomíjíme finanční stránku věci. Chápu, že z pohledu úkolu to není důležité. Přesto si dovoluji upozornit, že řada poskytovatelů vzdělání se chová tržně a problémy jsou zde skryté, ale významné. Proto bych rád přivítal diskuzi i ústní.“ „Velmi rád bych se zúčastnil schůzky/jednání s kolegy, kteří vyplnili dotazník, na níž budou prezentovány výstupy a názory.“ „NRK musíme chápat jako nutnost i potřebnost pro orientaci a mobilitu v evropském vzdělávacím prostoru a v celoživotním učení.“ „Doporučuji větší publikaci již dosažených výsledků výzkumné činnosti tak, aby se získala podpora nejširší veřejnosti k připravovaným, změnám, které mohou zvýšit kvalitu vzdělávacího procesu v České republice.“ „Problematika NRK nebo alespoň některé její části by byly vhodným námětem výzkumného projektu např. Grantové agentury ČR nebo projektu financovaného z evropských fondů.“ „Základem NRK musí být hluboký rozbor situace, od nejnižších po nejvyšší úrovně (1-8). Společnost potřebuje, aby žádný ze stupňů nebyl vyvyšován společensky nad ostatní stupně. Neboť ve fungující společnosti je třeba všech – od pracovníka pod dozorem udržujícího čistotu ve městech i na venkově až po vědecké pracovníky. Doporučuji se zaměřit na každou z úrovní vzdělání, na možnosti prostupu v určitých úrovních – viz model Nizozemsko.“

28

„NRK by měl být dobře založen s využitím NSK a NSP a řízen a udržován jako živý systém stále doplňovaný o nově vznikající kvalifikace na všech úrovních s plnou návazností na EQF.“ „Doporučuji vytvořit přibližný model realizace pro NRK v ČR tak, aby bylo zajištěno co nejméně administrativních bariér, tím by byl vytvořen větší prostor pro samotnou realizaci (modely komunikace, propojení, kompetencí, zodpovědnosti)“ „Osobně se domnívám, že zásadní problém je především absence praktické implementace NRK. V optimálním případě by měl NRK vytvářet protiváhu proti komercionalizaci procesu vzdělávání, a zároveň podporovat šanci, že absolventi se svou kvalifikací budou mít odpovídající uplatnění. Proto je zásadní, aby se v něm odrážely i požadavky praxe, avšak ve vyvážené formě.“ „Rovněž mám dojem, že jak o NRK, tak NSK je v praktické sféře malá povědomost. V předchozích dvou letech se v rámci expertní komise Národního lesnického programu II řešila kvalifikace a uplatnění absolventů lesnického sektoru a oborů. Provázanost na NSK byla prakticky nulová. Proto považuji za zásadní užší provázanosti NRK/NSK do oborových politik.“ „Osobně je pro mne klíčové téma kariérní systém pro pedagogické pracovníky. Vaše téma je nesmírně zajímavé, pestré co se týče partnerů a rovin řešení eventuálních problémů, o nichž ještě vůbec nevíme. Přeji konferenci nebo kolokviu úspěch…“ „Přeji Vám též dobrou reprezentaci na evropském fóru k národním rámcům!“ „Děkuji, budu se těšit na případnou další spolupráci.“

Seznam navržených organizací, které by se měly podílet na diskusi o vzniku NRK, případně by měly být zastoupeny v řídícím výboru (k otázkám 5 a 6) AIVD Akreditační komise ČR Akreditační komise VOŠ Asociace krajů Asociace zaměstnavatelů - SP ČR Asociace škol – pro ZŠ, gymnázia, SOŠ, VOŠ, atd. CSVŠ - ENIC/NARIC Česká konference rektorů Česká školní inspekce Českomoravská konfederace odborových svazů Český statistický úřad FDV HKČR Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity IPn Kvalita IPn NSK IPn Q-RAM IPn Reforma IPn UNIV IPn KONCEPT 29

NSP Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Koordinační centrum EQF (včetně poradních skupin) při NÚV Kraje – zřizovatelé škol Krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů a výbory pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Ministerstva – MŠMT (O20, O21, O22, O23, O24, O30, O63, O64) MPO MPSV MS MZd NERV Neziskové organizace ve vzdělávání NIDV NIDM NÚV NVF - Národní vzdělávací fond PedF UK Personalisté Poradní skupina KC EQF Poslanecká sněmovna Pracovní skupina pro implementaci EQF Národní rady pro kvalifikace Profesní svazy Psycholog (vývojový) Rada asociace krajů pro školství Rada vysokých škol Republikové centrum vzdělávání Scio Sdružení soukromých škol ČMS Sektorové rady Senát SKAV - Stálá konference asociací ve vzdělávání Studentská komora RVŠ Svaz měst a obcí ČR Svaz průmyslu a obchodu Školské odbory Trexima Unie zaměstnavatelských svazů ČR Úřad práce Vláda ČR Zahraniční odborníci Zástupce MSP (malé a střední podniky) Zástupci jiných zřizovatelů škol Zástupci rodičů Zástupci studentských organizací

30

III.

SWOT analýza ke vzniku NRK (z odpovědí respondentů)

Přestože dotazník nebyl explicitně připravován s výhledem vypracování SWOT analýzy, odpovědi respondentů k jejímu zpravování přímo vybízejí. Je však třeba vzít v úvahu, že vybraný vzorek respondentů je relativně početně omezený a nezahrnuje všechny zainteresované strany (např. chybí zástupce studentů, rodičů, neziskových organizací atd.) Analýza nevyjasňuje dílčí cíle/úkoly a nestanovuje jejich priority a kritéria splnění. Neklade si tedy za cíl být jakousi strategií k dosažení cíle, pouze shrnuje nastíněné názory. Naprostá většina obav, možných hrozeb a rizik se netýká vlastní myšlenky NRK, spíše možných chyb a nedostatků při jeho zavádění, což je dáno nízkou (žádnou) důvěrou ve schopnosti společnosti zavádět změny tak, aby dosáhly kýženého záměru. Tím se stejné náměty mohou jevit jako hrozba, nebo jako příležitost (např. dopad vlivu NRK na výuku a na ověřování výsledků učení/vzdělávání, či ovlivnění stávajícího systému apod.) S tímto vědomím byly výsledky dotazníku zpracovány s následujícím výsledkem: Hrozby (Threats)    

  



Slabé stránky, rizika (Weaknesses) 

formalismus a nefunkčnost nového nástroje, jeho vytvoření jen s ohledem k situaci v ostatních evropských státech nízká povědomost o principu výsledků učení v evropském pojetí mezi širokou odbornou veřejností nedorozumění vzniklé rozdílným chápáním základních termínů a pojmů mezi odborníky i širokou veřejností vědomé zneužívání tolerancí úrovní a kvalifikací (každá úroveň má určitý rozsah, není to úzká linka, a to proto, aby mohla zahrnovat kvalifikace z různých oblastí vzdělávání, které mají odlišný poměr znalostí, dovedností a obecných kompetencí) nepojmenování jevů jejich pravými jmény (např. nadsazený popis může vést k inflaci kvalifikací) nepochopení, že EQF je daný a nemůže se přizpůsobovat NRK (NKR se přiřazuje k EQF, ne naopak) dezinterpretace snadno a obtížně měřitelných výsledků (obtížně měřitelné výsledky jsou čím dál důležitější pro život, proto i ty by měly v NRK být uvedeny) obavy ze zásahů do zavedeného systému vzdělávání, pokud se ukáže, že důsledné zavádění postupu založeného na výsledcích učení si to bude vyžadovat





       

31

opadnutí zájmu o rozvoj NRK v průběhu náročného období příprav a po zavedení, nekonzistentnost v prioritách nejasná otázka financování a kontinuální podpory NRK, vedení/řízení procesu vzniku a jeho udržování si bude vyžadovat organizační a finanční zázemí dosahování konsenzu je v našich podmínkách tradičně obtížné, přičemž spolupráce a respekt jsou podmínkami zavedení rámce značná autonomie vysokých škol může zavádění zpomalovat či zastavit proces musí probíhat otevřeně, pokud se nepodaří zapojit a přesvědčit relevantní partnery, bude NRK neúspěšný rozpor v požadavku, aby rámec byl zaveden co nejdříve, ale zároveň by zavedení nemělo být uspěcháno nevyjasněná otázka prostupnosti a její konzistentnosti se stávajícími zavedenými postupy ve formálním vzdělávání konzistentnost se stávající i budoucí legislativou únava z reforem pilotní ověření deskriptorů a rámce je nutné, což je organizačně i finančně náročné, ale není zárukou funkčního rámce nepochopení podstaty a smyslu NRK jeho uživateli

Silné stránky (Strengths) 

        

Příležitosti (Opportunities) 

strukturace výsledků učení/vzdělávání do úrovní v souladu s cíli vzdělávání, tj. jejich zohlednění při ověřování a v kurikulárních dokumentech možná lepší orientace v kvalifikačním systému jak pro české, tak zahraniční uživatele lepší koordinace mezi oblastmi vzdělávání posílení komunikace mezi zaměstnavateli a ostatními partnery možnost porovnávání českého rámce kvalifikací s ostatními NRK v Evropě/ve světě (prostřednictvím EQF) srovnatelné výsledky vzdělávání absolventů škol stejného zaměření odstranění překryvů či mezer mezi stupni studia podobný proces probíhal či probíhá i v ostatních členských zemích EU nové informační technologie usnadňují a zlevňují diskusi diskuse o dalším směřování již začala a je o ní zájem

 

        

32

sjednocení rozdílných přístupů v oblasti zajišťování kvality koordinovaný postup při tvorbě legislativy poctivé zavádění rámce vyvolá žádoucí změny ve vzdělávání orientace na výsledky učení si vyžádá úpravy kurikulárních dokumentů, což bude působit na změny ve způsobu hodnocení, a tím i výuky komunikační funkce jako základní a výchozí funkce NRK umožní vznik funkcí dalších pomoc při řešení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly rozvoj metod a postupů v oblasti měření výsledků a diskuse o jejich spravedlnosti jasné řízení a dodržování pravidel rámce oslovení a zapojení zahraničních odborníků může proces činit důvěryhodnějším v zahraničí i v ČR společnost si je vědoma, že změny ve vzdělávání či v přístupu jsou nutné srozumitelnost a porovnatelnost kvalifikací může napomoci mezinárodní mobilitě (studentů i pracovní síly) lepší porozumění, respekt a spolupráce mezi odborným a akademickým vzděláváním větší akceptace výsledků učení získaných v neformálním a informálním učení

IV.

Závěr

Respondenti, kteří odpověděli na otázky dotazníku, se dotkli mnohých problematických míst jak ve vzdělávacím systému ČR, tak i možných úskalí NRK. Jako zásadní problém se jeví nevyjasněná terminologie, která způsobuje opakovaně nedorozumění. Typickými příklady jsou termíny národní (ve smyslu týkající se všech oblastí vzdělávání v dané zemi), rámec (nástroj pro klasifikaci kvalifikací do úrovní podle kritérií s cílem integrovat a koordinovat podsystémy kvalifikací) a kvalifikace (potvrzení - tj. např. diplom, certifikát, vysvědčení, titul - o úspěšném složení zkoušky, jímž je potvrzeno, že jedinec má požadované znalosti a dovednosti). Ne zcela jasný a přijímaný je i pojem výsledky vzdělávání/učení (to, co jedinec zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu), který je základním tvořícím a jednotícím prvkem všech iniciativ týkající se evropské spolupráce ve vzdělávání. Existuje několik užívaných variant (výsledky vzdělávání, výstupy vzdělávání, výstupy z učení) a bylo by dobré se domluvit, zda skutečně znamenají to samé, nebo zda se jejich pojetí liší a případně jak. Nadějné a pozitivní je, že společnost chce problémy ve vzdělávání řešit, protože zdravý vzdělávací systém by pomohl i jejímu ozdravění. Nezávisle na sobě vznikají snahy, které se ve svých základních cílech shodují, a s nimi ve shodě jsou i cíle národního rámce kvalifikací. Řešení problémů nebudou jednoduchá, a je proto dobré, že diskuse o dalším směřování a strategii již začala. Strukturace výsledků vzdělávání do úrovní na základě jejich výstižného popisu úzce souvisí s cíli vzdělávání, tj. školským zákonem předpokládaným Národním programem vzdělávání. Tato publikace by ráda do další diskuse o budoucnosti vzdělávání v České republice přispěla. Za jakékoli připomínky budou její autoři, kteří jsou pracovníci Koordinačního centra pro EQF při Národním ústavu pro vzdělávání (viz http://www.nuv.cz/vzdelavani-a-eu/evropsky-ramec-kvalifikacieqf/kontakty-a-odkazy-1), vděční.

33