Výběrové šetření pracovních sil; reprezentativnost dat pro kraj Vysočina

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

' ^ S A R Y V ^

Výběrové šetření pracovních sil; reprezentativnost dat pro kraj Vysočina BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Petra Palátová

Brno, jaro 2008

Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypraco vala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Vedoucí práce: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Poděkování Děkuji doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za podnětné připomínky a rady udělené v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Obsah 1 Úvod 2 Výběrové šetření pracovních sil ve světě a v ČR - historie 2.1 Výběrové šetření pracovních sil - základní charakteristika a smysl šetření 2.2 Historie VŠPS ve světě a EU 2.3 Historie VŠPS v České republice 2.4 Definice užívané ve VŠPS 2.5 Srovnání měr nezaměstnanosti z VŠPS a z evidence MPSV 3 Zaměstnanost a její struktura: Komparace ČR versus kraj Vysočina 3.1 Úvod do problematiky 3.2 Situace v České republice 3.3 Situace v kraji Vysočina 3.3.1 Specializace kraje Vysočina 3.4 Sektorové srovnání kraje Vysočina a České republiky 4 Nezaměstnanost a její struktura: Komparace ČR versus kraj Vysočina 4.1 Úvod do problematiky 4.2 Vývoj nezaměstnanosti v letech 1993 až 2007 4.3 Specifické míry nezaměstnanosti 5 Výběr informací o situaci na trhu práce neodpovídajících realitě 5.1 Výběrový soubor, vážení a intervaly spolehlivosti 5.2 Výběr informací o situaci na trhu práce neodpovídajících realitě 6 Zobecnění získaných poznatků o reprezentativnosti dat 7 Závěr A Dotazník pro VŠPS - verze 2008 B VŠPS ve světě C Základní charakteristiky VŠPS v zemích EU D Výběr dalších informací neodpovídajících realitě

2 3 3 4 5 7 8 11 11 11 14 16 17 20 20 21 23 27 27 28 35 37 44 54 56 57

1

Kapitola 1

Úvod Každý z nás se denně dostává do styku s velkým množstvím dat a informací. Ať už jsou získávány prostřednictvím vlastní percepce a výzkumu či pouze zprostředkovaně, je nutné dokázat se v záplavě těchto dat dnešní moderní doby orientovat. Poté tato data správně klasifikovat a především mít schopnost kriticky zhodnotit jejich pravdivost a vypovídací schopnost. Jen tak je lze správně a smysluplně využívat k danému účelu. K posouzení jejich správnosti mohou sloužit jejich metadata (informace o příslušných datech, především údaje o jejich vzniku, způsobu a době sběru, účelu). Oblastí, kde je zvlášť nutné vědět o datech co nejvíce, je statistika a její aplikace. A to proto, že tato disciplína velmi často pracuje pouze s výběrovým souborem, tedy částí základního souboru a jeho hodnoty pomocí matematických metod dopočítává a odhaduje. Jakákoliv nevyčerpávající šetření jsou velmi názorným příkladem, kdy je důležité před započetím prací s daty vědět o jejich základních vlastnostech. Jedině tak je možno správně analyzovat a popisovat určité jevy a prezentovat relevantní a kvalitní výsledky. Cílem této práce je posoudit kvalitu dat získaných z velmi důležitého, pro sledování situ ace a vývoje na trhu práce u nás zásadního šetření. Tím je výběrové šetření pracovních sil. Toto šetření má řadu výhod (probíhá kontinuálně již od roku 1992, výsledky jsou publikovány čtvrtletně, je plně harmonizované se standardy EU). Protože se ale pracuje pouze s výbě rem (není tedy zahrnuta celá populace), je zde oprávnění uvažovat o statistických chybách a v některých případech tedy ne o zcela skutečnosti odpovídajících výsledcích. Podle CSU je reprezentativnost vzorku a tedy kvalita výsledků dostačující až na úroveň krajů. Zda tomu tak skutečně je, o tom je možno se přesvědčit v této bakalářské práci. V následující kapitole jsou vysvětleny základní pojmy týkající se tohoto šetření a trhu práce. V kapitolách 3 a 4 je stručný vývoj základních rysů zaměstnanosti a nezaměstnanosti v kraji Vysočina a v České republice během let 1993 až 2007, tedy od prvních publikovaných výsledků až do současnosti. Další kapitoly ověřují kvalitu informací získaných na základě šetření.

2

Kapitola 2

Výběrové šetření pracovních sil ve světě a v CR - historie 2.1

Výběrové šetření pracovních sil - základní charakteristika a smysl šetření

Výběrové šetření pracovních sil (VSPS) je nepřetržité statistické šetření, které je prováděno Českým statistickým úřadem (CSU) na celém území České republiky již od roku 1992. Hlav ním cílem VSPS je pravidelné získávání informací o situaci na trhu práce a jejich analýza z mnoha různých hledisek, zejména ekonomických, sociálních a demografických. To umož ňuje komplexní pohled jednak na současný stav sledovaných charakteristik a jednak na jejich vývojové trendy. Tyto poznatky lze využít například při tvorbě sociální či zaměstnanecké politiky státu a řešení problémů s nimi spojených. Výběrové šetření pracovních sil probíhá na našem území kontinuálně, vyhodnocování výsledků se provádí v kalendářních čtvrtletích. Za jedno čtvrtletí se považuje 13 referenčních týdnů 1 . Výsledky jsou zveřejňovány vždy s dvouměsíčním zpožděním v publikaci „Zaměst nanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí roku 2007"2, která je volně dostupná na internetových stránkách ČSÚ. Ve VSPS je vedle celkové charakteristiky populace ČR zjišťována aktuální struktura za městnanosti podle pohlaví, krajů, oblastí, věku, vzdělání, odvětví činnosti, klasifikace za městnání a dalších aspektů. Zaměstnanost v národní hospodářství (NH), tj. celková zaměst nanost je dělena na civilní sektor (CS) a příslušníky armády. Dále je z mnoha různých po hledů šetřena nezaměstnanost. Jsou šetřeny základní charakteristiky nezaměstnaných jako věk a vzdělání a dále specifické skupiny nezaměstnaných, podmínky hledání zaměstnání, nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost v oblastech a krajích ČR. V neposlední řadě je šetřen například počet odpracovaných hodin, údaje o podzaměstnanosti, souběhu zaměst nání a další informace 3 . Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v domácnostech šetřených bytů, které setrvávají či mají v úmyslu zůstat na území České republiky alespoň jeden rok. Přitom není rozhodující, mají-li v šetřeném bytě trvalý, dlouhodobý, přechodný nebo nehlásený pobyt. U osob mladších než 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Za osoby starší 15 let se zjišťují další otázky, které popisují jejich uplatnění na trhu práce. Setření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z tohoto důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře (cit. [20]). Postihnout všechny domácnosti i jedince by bylo velmi technicky i finančně náročné, 1. Týden začínající pondělím a končící nedělí, na který se tazatelé dotazují, nikoliv ten, ve kterém je prováděno šetření. Z důvodu minimálního zkreslení informací je žádoucí, aby referenční týden bezprostředně předcházel týdnu, ve kterém je prováděno šetření (podle [11]). 2. Podle příslušného čtvrtletí a příslušného roku. 3. Zaměstnanost, nezaměstnanost, podzaměstnanost a další pojmy jsou vysvětleny v kapitole 2.4.

3

2. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VE SVĚTĚ A V Č R - HISTORIE

a proto, jak už je z názvu celého šetření patrné, vždy se pracuje s nějakým výběrem re spondentů, resp. bytů. Ten je prováděn metodou znáhodněného systematického výběru ve sčítacích obvodech (vymezených podle aktualizovaného centrálního registru sčítacích obvodů ze SLDB4 2001) a je dvoustupňový. Podle údajů CSU představoval tento výběrový soubor ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 přesně 25 916 bytů na území celé republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno téměř 62 tis. osob všech věkových skupin. Při tom 53 320 osob bylo ve věku 15 a více let. Podle [20] tento rozsah souboru umožňuje získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady krajských a oblastních hodnot. Pro nižší územní celky však není po užitelný. Odhady vznikají procesem vážení, kdy je každé osobě ve výběru přiřazen počet osob v české populaci, které reprezentuje. Soubor bytů a tím i respondentů vstupujících do VSPS je pravidelně obměňován. Každý byt zůstává v souboru po dobu 5 po sobě jdoucích čtvrtletí. Obměna souboru každé čtvrtletí je tedy 20 %. Při tomto způsobu rotace lze zís kat konzistentní informace nejen za navazující období, ale i porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Podle [ 11 ] jsou ve výběrovém šetření pracovních sil v maximální možné míře uplatňována doporučení Evropského statistického úřadu (Eurostatu), Mezinárodní organizace práce (ILO) a dalších mezinárodních organizací. V historii VSPS došlo a dochází k mnohým změnám jak samotného obsahu dotazníků, tak také metodiky. Cílem těchto změn bylo a je průběžné do držování shodné mezinárodní metodiky a tím i mezinárodní srovnatelnost výsledků, tedy harmonizace šetření s mezinárodními doporučeními. Pro další rozvoj šetření v České repub lice jsou rozhodující metodická doporučení Eurostatu. Základním dokumentem je nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společen ství5. Zásadními změnami prošel dotazník v roce 2002 v souvislosti s plnou harmonizací se standardem Evropské unie. Kromě obsahových změn byl realizován přechod na celoplošné používání elektronického dotazníku (metoda CAPI 6 ). Současnou podobu dotazníku VŠPS (verze 2008) přináší příloha A. 2.2

Historie VŠPS ve světě a EU

Představa získávání informací o situaci na trhu práce není nová, otázky týkající se place ného zaměstnání byly součástí cenzů v některých zemích již ve druhé polovině 19. století. Postupný proces industrializace a z něj plynoucí členění společnosti vyvolalo potřebu se situací na trhu práce více zabývat. Situace se stala zvláště naléhavá s příchodem velké masy nezaměstnaných osob v souvislosti s velkou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století. První výběrové šetření pracovních sil (angl. termínem označované jako „Labour Force Survey - LFS", příp. „Labour Force Sample Survey - LFSS") se uskutečnilo v roce 1940 v USA pod názvem Sample Survey of Unemployment. Tendence zavést toto šetření v Evropě byly poně kud pomalejší. Ačkoliv prakticky všechny západoevropské země měly v té době zavedeny obsáhlé registry nezaměstnanosti, první LFS proběhlo až v roce 1950 ve Francii. Druhou ev ropskou zemí, kde bylo po dlouhých přípravách zahájeno toto šetření bylo Německo v roce 1957. O dva roky později proběhlo také první LFS ve Švédsku, Finsku a v Itálii (zde již 4. Sčítání lidu, domů a bytů. 5. Označení Evropského společenství, tedy Evropské unie. 6. Computer Assisted Personal Interviewing. Tazateli jsou při rozhovoru tímto programem automaticky nabí zeny otázky na základě předchozích odpovědí a je ihned upozorňován na podezřelé či chybné odpovědi. Při opakovaném rozhovoru mu program nabízí informativně obsah rozhovoru předchozího (podle [11]).

4


od počátku se čtvrtletní periodou). V roce 1960 proběhl pokus o uspořádání LFS na úrovni členských států EURATOMu7, ten byl opakován až v roce 1968. Po další roky se LFS šířilo především do nových členských států (1973 Spojené Království; 1983 - Irsko, Portugalsko, Řecko; 1984 - Dánsko; 1987 - Nizozemí). Již od počátku se však zúčastněné země potýkaly s problémy nejednotné metodiky a odlišných definic pojmů, stejně jako s neúčastí některých zemí na všech šetřeních. Tyto nedostatky byly vyřešeny v říjnu 1982 schválením rezoluce na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v Ženevě svolané ILO. V některých státech pro bíhalo LFS již mnoho let před vstupem do EU (Španělsko od roku 1964). Postkomunistické státy střední a východní Evropy (včetně ČR) zahajovaly svá šetření pracovních sil postupně v průběhu 90. let minulého století (upraveno podle [40]). Mimo prostor Spojených států a Evropy proběhlo první LFS v Japonsku (1947), další zemí byl Izrael (1954), možná trochu překvapivě následovaly státy jako Filipíny či Egypt. Od 60. let až do současnosti bylo zaváděno LFS nebo podobné šetření ve většině států světa. Výjimkou jsou nejméně rozvinuté státy světa, kde šetření vůbec neprobíhá nebo o něm nejsou dostupné informace. Data rovněž chybí za 2 komunistické státy - Čínskou lidovou republiku a Korejskou lidově demokratickou republiku. Přehled států světa, ve kterých je v současné době LFS prováděno přináší obrázek v příloze B. Protože jsou členské státy EU, kandidátské země a členové EFTA8 povinné řídit se společ nými standardy a metodikou Eurostatu při provádění LFS, je zaručena úplná srovnatelnost dat v rámci uvedených zemí. Přesto se mezi jednotlivými zeměmi vyskytují velké rozdíly v základních charakteristikách šetření. Tyto rozdíly je možno sledovat v příloze C. Srovna telnost dat ze šetření zemí mimo EU zůstává otázkou, neboť tyto země nejsou vázány tak striktními pravidly jako členské státy. 2.3

Historie VSPS v České republice

Česká statistika práce se do roku 1989 vzhledem k socialistickému režimu vyvíjela plně v návaznosti na systém centralizovaného řízení ekonomiky a jemu odpovídající důsledně centralizovanou organizační strukturu prakticky všech výrobních i nevýrobních institucí ve státě. Tomuto systému plně vyhovovala statistika práce založená především na podni kovém výkaznictví o pracovnících a mzdách, která zabezpečovala úplné a vyčerpávající informace z této oblasti. Podnikové výkaznictví v daných podmínkách vyhovovalo a bylo na vysoké úrovni. Obsahově i metodicky bylo však prioritně orientováno na zabezpečení potřeb vypracování národohospodářských plánů a následné hodnocení jejich plnění. Sys tém podnikového výkaznictví byl přizpůsoben podmínkám dnešní společnosti, přesto není toto šetření příliš dokonalé. Jednak nezahrnuje pracovníky malých podniků a jednak jsou zaměstnanci vedeni pod ústředím společnosti a nikoliv v místě, kde skutečně pracují. To je z hlediska geografických studií a analýz velmi nevyhovující (upraveno podle [4]). Za minulého politického režimu u nás téměř neexistovala nezaměstnanost. To se po revoluci v listopadu 1989 radikálně změnilo, když se na začátku 90. let postupně začaly ocitat bez práce tisíce lidí. Informace o situaci na trhu práce slouží nejen pro hodnocení vývoje a současného stavu, ale jsou východiskem pro formování hospodářské a sociální politiky státu. A právě vytvoření a fungování trhu práce je jednou z klíčových podmínek 7. Evropské společenství pro atomovou energii, založené v roce 1957 v Římě. Zakládajícími zeměmi byly Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko (podle [49]). 8. European Free Trade Association - Evropské sdružení volného obchodu. Současnými členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

5


realizace ekonomické a společenské přestavby založené na přechodu k tržní ekonomice. Tyto skutečnosti byly mimo jiné jedním z hlavních impulzu k projednání a schválení zavedení výběrových soupisů pracovních sil9 kolegiem předsedy FSÚ10 v listopadu 1991. Dalšími faktory tohoto rozhodnutí byl také fakt, že doporučení k zavedení VSPS v ČSFR bylo součástí dokumentace Světové banky a Mezinárodního měnového fondu k členství ČSFR v těchto institucích. Jako nezbytné se jevilo toto šetření také vzhledem k případnému přidružení či vstupu do EU (tehdy ES - Evropské společenství), neboť pro všechny členské státy bylo povinné (upraveno podle [4]). Vlastnímu zavedení výběrových soupisů pracovních sil v České republice předcházelo dlouhé období příprav, konzultací s odborníky jiných zemí, účastí na nejrůznějších konfe rencích, seminářích a školeních. Hned v listopadu 1990 se čeští statistici zúčastnili semináře Statistického úřadu OSN/ILO k výběrovým soupisům pracovních sil a ekonomickým kla sifikacím ve sčítání lidu v Moskvě, další měsíc pak semináře ILO k přestavbě národních klasifikací zaměstnání v Ženevě. Oba tyto semináře byly pořádány v rámci aktivit zmí něných organizací pro pomoc statistice v zemích s tranzitní ekonomikou. Účastnili se jich experti některých vyspělých zemí s tržní ekonomikou (USA, Austrálie, UK, Švédska, Finska, Německa a Švýcarska), kteří představili cíle, organizaci a obsah svých VSPS jako hlavního zdroje informací o situace na trhu práce. Země s tranzitní ekonomikou (včetně České repub liky) vyslovily souhlas se zavedením tohoto typu šetření stejně jako s nutností přecházet na soustavu mezinárodně jednotných definic a klasifikací. Vyslovily rovněž požadavek na pokračující podporu přestavby statistiky v těchto zemích (upraveno podle [1]). Podle [3] bylo zavedení šetření připravováno v přímé spolupráci s experty Ministerstva práce a Úřadu pro sčítání lidu a soupisy Spojeného království v Londýně 11 . V květnu 1991 proběhla podrobná expertiza britských statistiků v Praze a Bratislavě, následoval pobyt českých a slovenských odborníků v Londýně. Ti zde byli seznámeni s britskou praxí při provádění soupisů pracovních sil. Předmětem školení například bylo: Plánování a řízení rotujícího panelu domácností, výběr domácností pro rotující panel, stratifikace souboru, rozložení čtvrtletního šetření do 13 týdenních období, vážení výsledků, přepočet výsledků šetření vybraného souboru na celou populaci, pozorování šetření v britských domácnostech, sledování práce tazatele apod. Mimo jiné čeští statistici od britských kolegů převzali také sezónní pojetí čtvrtletí (tedy posunutí referenčního období o 1 měsíc před příslušné kalendářní čtvrtletí - 1. čtvrtletí tak zahrnuje prosinec až únor, 2. čtvrtletí březen až květen atd.) Toto se zpočátku jevilo jako výhodné vzhledem k pojetí prvního šetření jako „zkušebního" a také k publikaci prvních výsledků již na jaře 1993. Později se však ukázalo, že koncepce kalendářních čtvrtletí je více vyhovující a přistoupilo se na ni počátkem roku 1998 (podle [7]). Zavedení výběrových soupisů pracovních sil i jejich pravidelné provádění je velmi ná ročné. Jednak z hlediska zajištění po stránce obsahové a metodické, jednak z hlediska vy tvoření organizační a personální struktury. Protože toto všechno vyžaduje nemalé finanční prostředky, byly od počátku hledány optimální varianty, které by při minimálních nezbyt ných nákladech a v nejkratším čase vedly k nejefektivnějším výsledkům. Vybíralo se mezi 9. Výběrové soupisy pracovních sil (VSPS) je původní název, na současný název se přešlo v roce 1994. 10. Federální statistický úřad, vedle něj existoval již před rozdělením Československa ještě Český statistický úřad a Slovenský štatistický úřad. Federální statistický úřad zanikl v roce 1993 a jeho funkce a činnosti přebraly dva zmíněné úřady. 11. Další konzultace a pomoc poskytly např. Úřad statistiky práce USA, INSEE - francouzský národní institut pro statistiku a ekonomické studie, EUROSTAT, ILO a další instituce [7].

6


třemi variantami. První z nich byla možnost uskutečnit první VSPS v rámci připravova ného mikrocensu za rok 1992. Druhá navrhovala uskutečňovat VSPS hned od začátku jako samostatné šetření, avšak s roční periodou 12 . Třetí varianta počítala začít přímo s cílovou podobou šetření, tedy se čtvrtletní periodou. Tato varianta se po diskuzích stala vítěznou, a to především z těchto důvodů: Zachycení změn v průběhu roku, vytvoření stálé sítě taza telů - profesionálů, rovnoměrnější rozložení finančních prostředků vynaložených na šetření v průběhu roku, přechod mnohých členských států ES z roční periody na čtvrtletní (upraveno podle [4]). 2.4

Definice užívané ve VSPS

Pro snadnější pochopení problematiky situace na trhu práce v České republice je důle žité vysvětlit některé základní pojmy a definice, se kterými statistika práce pracuje. Podle [12] vychází metodika užívaná ve VŠPS z „Rezoluce o statistice ekonomicky aktivního obyvatel stva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti". Tato rezoluce, přijatá 13. mezinárodní konferencí statistiků práce v říjnu 1982, obsahuje komplexní definice a doporučení ILO pro sledování uvedených jevů. Pro potřeby základního rozdělení populace pro zařazení na trhu práce je dělení podle eko nomického statutu na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. zaměstnané a nezaměstnané, a obyvatelstvo ekonomicky neaktivní. K zaměstnaným jsou řazeny všechny osoby 15-ti lete a starší, které během referenčního týdne příslušely do následujících kategorií: •

placení zaměstnaní, kteří spadají do těchto skupin: -

•

v práci - osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích; v zaměstnání, ale ne v práci - osoby, které již pracovaly ve svém současném zaměstnání, ale během vykazovaného období nebyly dočasně v práci a přitom měly formální vazbu k tomuto zaměstnání.

zaměstnaní ve vlastním podniku, kteří spadají do těchto skupin: -

v práci - osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem, bez ohledu na to, zda byl vyjádřen v penězích nebo naturáliích;

-

v podniku, ale ne v práci - osoby s vlastním podnikem, které nebyly z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci;

Pro účely zjišťování je pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu jedné ho diny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně studenti, osoby v do mácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, kteří však v referenčním období byli navíc v zaměstnání, jsou také považováni za zaměstnané. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou automaticky zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené (podle [12]). 12. Ve většině evropských zemí mělo šetření zpočátku roční, někde i dvouletou periodu, později se však začalo přecházet na čtvrtletní.

7


Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti lete a starší, které ve sledovaném období sou běžně splňovaly tyto tři podmínky: •

nebyly zaměstnané;

•

hledaly aktivně práci 13 ;

•

byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.

Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Jedinou výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu. Tyto osoby jsou podle definice Eurostatu zařazeny rovněž mezi nezaměstnané. Registrovaní nezaměstnaní jsou ti nezaměstnaní, kteří využívají služeb státních organizací zprostředkujících práci - úřadů práce. Všechny osoby 15-ti lete a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané podle výše uvedeného dávají dohromady tzv. pracovní sílu. Vedle zaměstnaných a nezaměstnaných je třeba také zmínit skupinu osob podzaměstnaných. Jsou to osoby v placeném zaměstnání nebo osoby pracující ve vlastním podniku, které nedobrovolně pracovaly kratší dobu, než je normální pracovní doba určená pro danou činnost a které během referenčního období hledaly práci nebo byly připraveny pro další práci. K základním charakteristikám trhu práce patří míra nezaměstnanosti (MN). Nejčastěji je používána ve dvou podobách: •

Obecná míra nezaměstnanosti _ počet

•

nezaměstnaných pracovní síla

Specifická míra nezaměstnanosti 14 počet nezaměstnaných z dané skupiny obyvatelstva pracovní síla z dané skupiny obyvatelstva

2.5

Srovnání měr nezaměstnanosti z VSPS a z evidence MPSV

Výpočet obecné míry nezaměstnanosti používaný u VSPS je odlišný od výpočtu v případě dalšího velmi důležitého zdroje dat o situaci na trhu práce - evidence Správy služeb zaměst nanosti Ministerstva práce a sociálních věcí15 (SSZ MPSV). Podle něj byla nezaměstnanost do konce 2. čtvrtletí 2004 počítána jako podíl přesné evidence registrovaných, neumístěných ucha zečů o zaměstnání (podle ÚP) a součtu zaměstnaných v NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním 13. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků k založení vlastní firmy a další způsoby. 14. Popisuje nezaměstnanost určité sociální, věkové nebo jiné skupiny obyvatelstva. 15. Správa služeb zaměstnanosti zveřejňuje již od počátku své existence (1990) každý měsíc údaje o počtu evi dovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních místech, každé čtvrtletí informace o struktuře uchazečů i volných pracovních míst, a to až do úrovně okresů (podle [14]).

8


(podle VŠPS) a registrovaných neumístěných uchazečů o práci podle evidence ÚP. Od 3. čtvrtletí 2004 došlo ke změně metodiky a nyní je počítána jako podíl dosažitelných neumístěných ucha zečů o zaměstnání16 a součtu zaměstnaných podle VŠPS, počtu pracujících cizinců (podle MPO 17 ) a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (podle MPSV). Vzhledem k odlišnosti metodiky jsou samozřejmě odlišné i výsledky. Srovnání míry nezaměstnanosti podle definice ILO/VŠPS a MPSV podle obou metodik přináší obr. 1. Na něm je patrné, že hodnota MN podle nové metodiky se sice více přiblížila hodnotě získané z VŠPS, ale i přesto zde zůstává rozdíl okolo 1 %, přičemž hodnota VŠPS bývá nižší. Tato odchylka se vyskytuje dlouhodobě a podle ČSÚ lze předpokládat, že se jedná o nevýběrovou chybu 18 .

Obr. 1. Srovnání míry nezaměstnanosti podle VŠPS a MPSV Zdroj: [35, 34, 33, 32, 31, 30, 29, 28, 39] + vlastní výpočty. Kromě odlišnosti metodiky použité ve VŠPS a v případě MPSV je tato diference pravdě podobně způsobena souběhem několika faktorů, mezi něž patří tyto skutečnosti: •

Osoby, které uvedou alespoň 1 hodinu práce v referenčním týdnu, jsou podle ILO klasifikovány jako zaměstnaní. Mohou ale zároveň být registrovanými uchazeči o za městnání na úřadech práce.

•

Osoby, které mají problémy se svým pracovním uplatněním, jsou méně ochotné ko munikovat v rámci výběrového šetření nebo udávají nepravdivé informace; údaje o celkových počtech nezaměstnaných tak mohou být v určité míře podhodnoceny.

•

Výskyt tzv. „non-response"19, u nichž je třeba předpokládat odlišnou sociální skladbu domácností (větší zastoupení nezaměstnaných).

16. Podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 jsou to všichni ti, kteří mohou ihned nebo nejpozději do 14 dnů nastoupit do zaměstnání. 17. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 18. Chyba, která není způsobena statistickou odchylkou mezi charakteristikami výběrového a základního sou boru. 19. „Neodpovědí" - nevyplněné dotazníky v důsledku odmítnutí respondentů účastnit se šetření, příp. v dů sledku výběru neobydlených bytů.

9


Ve výpočtu míry nezaměstnanosti MPSV je počítáno s výsledkem počtu zaměstnaných v NH podle výsledků VSPS. Je to proto, že úřady práce mají k dispozici počet (registrova ných) nezaměstnaných, nikoliv však počet zaměstnaných. A protože tuto hodnotu nelze ve čtvrtletní periodě získat jiným způsobem, počítá se právě s údaji z VSPS. Opačná vazba, tedy využití údajů MPSV ve výběrovém šetření pracovních sil, pochopitelně vzhledem k cha rakteru VSPS neexistuje, všechny údaje VSPS jsou původní a pouze převážené na celou populaci.

10

Kapitola 3

Zaměstnanost a její struktura: Komparace ČR versus kraj Vysočina 3.1

Úvod do problematiky

Od pádu socialismu v roce 1989 u nás po celé období 90. let probíhala složitá přestavba z centrálně řízeného hospodářství na tržní ekonomiku, jejíž dopady můžeme pozorovat dodnes. Velmi výrazně tyto změny zachycuje situace na trhu práce - ať už vývoj zaměstna nosti a nezaměstnanosti, nebo především struktura zaměstnaných podle odvětvové klasifikace ekonomické činnosti (OKEČ). Právě zde je velmi dobře patrné, ve kterých oblastech národního hospodářství nastal velký útlum, které oblasti stagnují, a které na druhé straně prodělá vají rozvoj. Základním typickým rysem české ekonomiky v polistopadové éře je značný úbytek pracovních sil v odvětvích primárním sektoru, těžbě nerostných surovin a těžkém průmyslu. Naopak velmi výrazně posiluje terciemi sektor, tedy služby. Kraj Vysočina se v zásadě shoduje s celkovou charakteristikou struktury zaměstnanosti v České republice, ovšem ponechává si některá svá výrazná specifika (viz kapitola 3.3.1 a 3.4). Pro účely zadaného úkolu je zpracována struktura zaměstnanosti (resp. počet zaměstna ných) podle OKEČ ze třech možných pohledů pro 6 vybraných let (z celkového počtu 15 po sobě jdoucích ročních průměrů) počínaje rokem 1993 (1. publikované výsledky z VSPS) a konče rokem 2007 (zatím poslední dostupná data). Tento výběr slouží lepší přehlednosti a pro daný účel je jeho rozsah dostatečný. Ze všech kategorií OKEČ podle vymezení VSPS (resp. ILO) jsou z výpočtů záměrně vyřazeny kategorie P - činnosti domácností, kategorie Q - exteritoriální organizace a instituce a kategorie nezjištěno. Tyto tři uvedené kategorie OKEČ dohromady představují zanedba telný zlomek procenta z celkové sumy (max. 0,01 - 0,02%). Někdy je u těchto kategorií ve výsledcích VSPS dokonce uváděno, že se údaj ve výběrovém souboru vůbec nevyskytl nebo není k dispozici nebo je nespolehlivý. To se stává zvláště v případě nižších územních jednotek - tedy oblastí NUTS 2 - tzv. regionů soudržnosti a oblastí NUTS 3 - krajů1. 3.2

Situace v České republice

Celkový počet zaměstnaných se mezi lety 1993 až 2007 zvýšil o 50 tis. osob. Tento pozitivní trend je při stárnutí české populace způsoben přílivem pracovních sil ze zahraničí. Dalším důvodem je činnost zprostředkovatelen práce a aktivní politika zaměstnanosti. Dlouhodobě nejvyšší zaměstnanost vykazuje kategorie C - zpracovatelský průmysl, ve kterém v roce 2007 podle výsledků VSPS pracovalo více než 1400 tis. osob, což je téměř 29% podíl na celkové zaměstnanosti (ČR má podle VSPS nejvyšší podíl zaměstnaných ve zpracovatelském prů1. NUTS - Statistické územní jednotky Evropské unie vytvořené pro statistické účely Eurostatu pro porovná vání ekonomických ukazatelů členských zemí. Převzato z francouzského La Nomenclature des Unites Territoriales Statistique či z anglického The Nomenclature of Units for Territorial Statistics (podle [53]).

11

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA

myslu v celé EU - ve 2. čtvrtletí roku 2007 to v ČR bylo 28,6 %, zatímco průměr EU 272 činil pouze 18,3 %). Tento podíl stejně jako počet zaměstnaných v tomto odvětví se v průběhu sle dovaných let příliš neměnil, i když změny v jeho vnitřní struktuře se zřejmě udaly poměrně výrazné (např. úpadek dříve tradičních odvětví jako byl kožedělný průmysl a oděvnictví či sklářství, naopak vzestup potravinářského průmyslu a výroby nápojů, polygrafického průmyslu, výroby plastických hmot, farmaceutického průmyslu apod.). Dalšími tradičně „silnými" odvětvími jsou F - stavebnictví a G - obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Zatímco však ve stavebnictví se zaměstnanost od roku 1993 zvýšila jen minimálně na současných téměř 450 tis., druhý ze jmenovaných oborů si polepšil o více než 20 % na hodnotu 613 tis. zaměstnaných. Naopak odvětví s nejmenším podílem zaměstnanců dnes představuje kategorie A 02,B lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, a to pouze 0,1 % (3 tis. pracujících), dále pak C - těžba nerostných surovin - 1,1 % (54 tis.) a E - výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - 1,5 % (73 tis.). Pozice těchto odvětví v rámci NH byla vždy slabá a počet zaměstnanců a podíl na celkové zaměstnanosti se v nich v průběhu let výrazně snižuje. Obory, ve kterých došlo během sledovaných let k největšímu poklesu zaměstnanosti jsou podle očekávání zemědělské obory a také těžba nerostných surovin. Nejvíce byl struktu rálními změnami postižen obor A 02,B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, kde z původních 53 tis. zaměstnanců v roce 1993 zůstalo do dnešní doby pouze 3 tis. osob, tj. pokles o 94 %, přičemž největší skok nastal mezi roky 2005 a 2007 - pokles o 35 tis. zaměst nanců. V případě odvětví C - těžba nerostných surovin je pokles také výrazný - z původních 126 tis. pracovníků je zde dnes zaměstnáno 54 tisíc (asi 43 % původní hodnoty). Tento pokles je způsoben především útlumem těžby černého a hnědého uhlí na Ostravsku a v severních Čechách. Ačkoliv tento útlum probíhal z největší části v 90. letech, dodnes okresy v těchto re gionech, označované jako „strukturálně postižené" 3 , vykazují největší míru nezaměstnanosti (více než 15 %) a kvalita života zde není příliš vysoká. Posledním odvětvím, které ztratilo velké množství pracovníků, je A 01 - zemědělství, mys livost a související činnosti. Z původních 320 tis. osob v tomto odvětví dnes pracuje pouze 173 tis. (54 % původní hodnoty), což představuje 3,5 % všech zaměstnaných (jedna z nejniž ších hodnot na světě). Toto snížení počtu pracovníků je důsledkem hlavně přílivu levných potravinářských produktů ze zahraničí, dále vysokým stupněm mechanizace a chemizace a v neposlední řadě také společnou zemědělskou politikou Evropské unie. Odvětvími, které si naopak velmi polepšily, jsou hlavně K - nemovitosti a pronájem, podni katelské činnosti a J -finanční zprostředkování. V prvním jmenovaném dnes pracuje 353 tis. osob (161 % ve srovnání s rokem 1993) a financemi se zabývá více než 100 tis. osob (140 % hodnoty z roku 1993). Vzestup zaznamenaly také odvětví H - ubytování a stravování, N - zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti a ostatní služby. Odvětvími, které mírně navýšily počet pra covníků je již výše zmiňované F - stavebnictví a také L - veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení. Možná trochu překvapivě poklesl počet zaměstnanců v oblasti M - vzdělávání a dále v I - doprava, skladování a spoje. Popsanou situaci v České republice znázorňují tabulky 1 až 3 na straně 13.

2. EU 27 je zkratka pro současný počet členských států Evropské unie po jejím posledním rozšíření v roce 2007. 3. Oblasti s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací a poklesem, spojeným s nadprůměrnou nezaměstnaností (cit. [47]). Byly vymezeny v roce 2000 a jedná se o okresy Most, Karviná, Teplice, Chomutov, Děčín, Kladno, Ostrava-město, Přerov, Louny, Frýdek-Místek.

12


Tab. 1. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v České republice Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 321,6 250,4 200,7 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 53,4 54,9 46,6 Těžba nerostných surovin C 125,7 90,1 77,2 Zpracovatelský průmysl D 1444,4 1407,4 1307,8 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 98,9 100,2 83,7 Stavebnictví F 423,9 467,5 443,2 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 510,3 639,6 640,6 Ubytování a stravování H 148,9 155,6 157,4 Doprava, skladování a spoje 1 388,1 388,2 371,0 Finanční zprostředkování 68,1 94,8 98,8 J Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 219,6 256,1 256,5 Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. L 308,4 310,6 336,5 Vzdělávání M 315,0 311,8 286,7 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 282,1 273,0 276,6 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 162,9 166,2 176,1 Celkem 4871,3 4966,3 4759,4

absolutní hodnoty (tis.) 2002 184,2 43,7 61,1 1318,2 83,8 425,2 619,8 170,5 367,6 95,2 269,1 325,7 309,1 304,2 179,4 4756,8

2007 173,2 3,0 54,2 1405,5 72,7 446,8 613,1 181,5 363,8 101,7 353,0 326,4 290,1 338,2 194,3 4917,7

2005 150,7 38,7 49,3 1296,1 76,6 458,5 614,8 181,7 359,7 96,5 288,3 333,2 296,6 328,1 189,8 4758,6

Tab. 2. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v České repub ice - podíly (%). Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 6,6 5,0 4,2 3,9 3,2 3,5 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 1,1 1,1 0,9 0,8 1,0 0,1 Těžba nerostných surovin C 2,6 1,8 1,6 1,3 1,0 1,1 Zpracovatelský průmysl D 29,6 28,3 27,5 27,7 27,2 28,6 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 2,0 2,0 1,8 1,8 1,6 1,5 Stavebnictví F 8,7 9,4 9,3 8,9 9,6 9,1 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 10,5 12,9 13,4 13,0 12,9 12,5 Ubytování a stravování H 3,3 3,6 3,8 3,7 3,1 3,1 Doprava, skladování a spoje 1 8,0 7,8 7,8 7,7 7,5 7,4 Finanční zprostředkování 1,4 2,0 2,0 1,9 2,1 2,1 J Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 4,5 5,2 5,4 5,6 7,2 6,1 Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. L 6,3 6,2 6,8 7,0 6,6 7,1 Vzdělávání M 6,5 6,3 6,0 6,5 6,2 5,9 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 5,8 5,5 5,8 6,4 6,9 6,9 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 3,3 3,3 3,7 3,8 4,0 3,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Tab. 3. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v České republice -bazíchí indexx Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 2007 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 100,0 77,9 62,4 57,3 46,9 53,9 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 100,0 102,8 87,2 81,9 72,5 5,6 Těžba nerostných surovin C 100,0 71,7 61,4 48,6 39,2 43,1 Zpracovatelský průmysl D 100,0 97,4 90,5 91,3 89,7 97,3 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 100,0 101,3 84,6 84,7 77,4 73,5 Stavebnictví F 100,0 110,3 104,5 100,3 108,2 105,4 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 100,0 125,3 125,6 121,5 120,5 120,1 (pokračování na dalšístraně) /

( % ) •

13

3. ZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA (pokračování tab. 3)

OKEC Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti a pronájem, podn. čin. Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. Vzdělávání Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. Ostatní veř., soc. a osobní služby Celkem

3.3

kategorie H I

J K L M N O

1993 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

1996 104,5 100,0 139,2 116,6 100,7 99,0 96,8 102,0 102,0

1999 105,7 95,6 145,0 116,8 109,1 91,0 98,1 108,1 97,8

2002 114,5 94,7 139,7 122,6 105,6 98,1 107,8 110,1 97,8

2005 122,0 92,7 141,6 131,3 108,0 94,2 116,3 116,5 97,8

2007 121,9 93,7 149,3 160,7 105,8 92,1 119,9 119,3 101,0

Situace v kraji Vysočina

Zaměstnanost v národním hospodářství v kraji Vysočina má podobnou strukturu jako za městnanost v České republice, avšak některé odlišnosti tu existují. Na tomto místě je třeba poprvé upozornit, že s publikovanými výsledky na krajských úrovních je nutno pracovat obezřetně. Výběrový soubor bývá poměrně malý a proto nemusejí být výsledné odhady zcela přesné. Spolehlivost výsledků se snižuje s velikostí sledovaného území; za kraj Vyso čina je tedy mnohem nižší než v případě České republiky. Následující text vychází z údajů v tabulkách 4 až 6 na straně 15 a 16. Celková zaměstnanost se v kraji Vysočina během sledovaných let zvýšila z 235 tis. osob o 5 % na 248 tis. osob. Stejně jako v případě ČR, je i zde nejvíce zaměstnaných v odvětví D - zpracovatelský průmysl a to 93 tis. osob. Podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti je však o 9% vyšší než v České republice a od roku 1993 se navíc počet zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o čtvrtinu. Tento nárůst je částečně způsoben příchodem zahraničních investorů, především do oblasti strojírenství. Další odvětví s vysokým počtem zaměstnanců, které však zůstávají na stejné úrovni, jsou odvětví G - obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží - 25 tis. (10%) a F - stavebnictví - 22 tis. (9%). Hned za nimi následuje A 01 - zemědělství, které je pro Vysočinu rovněž typické a čímž se podstatně liší od ČR jako celku. V roce 2007 zde pracovalo v tomto odvětví 20 tis. zaměstnanců. Je to sice o polovinu méně než v roce 1993, ale stále tato hodnota představuje 8 % všech zaměstnaných (v ČR pouze 3,5%). Nejméně zastoupeny opět podobně jako v České republice jsou odvětví A02,B- lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti (ačkoliv toto odvětví zažilo podle výsledků VŠPS ve sledovaných letech dílčí nárůst počtu zaměstnanců - tab. 5), dále C - těžba nerostných surovin - 1 tis. pracovníků (0,5 %), to je menší podíl než v ČR (1,1 %) a / -finanční zprostředkování (3,6 tis. - 1,5 %, zatímco ČR 2,1 % - tento rozdíl je způsoben hlavně přítomností finančních subjektů ve větších městech (především v Praze) a v obecně bohatějších regionech. Odvětvím s nejvyšším úbytkem pracovních sil je kromě odvětví A 02, B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti, za které není v roce 2007 dostupná hodnota, C - těžba nerostných surovin (dnes pouze 31 % počtu zaměstnanců oproti roku 1993) a A 01- zemědělství, myslivost a související činnosti (53 %). Naopak největší příliv zaměstnaných je možno sledovat v odvětvích K - nemovitosti a pro nájem, podnikatelské činnosti (176 % původní hodnoty z roku 1993), H - ubytování a stravování (167%) a O - ostatní veřejné, sociální a osobní služby (151 %). Hodnoty jsou vyšší než v případě ČR, což je pro tato odvětví v případě Vysočiny spíše překvapující. Pravděpodobně je to 14


způsobeno vyšší dojezdností obyvatel Vysočiny za prací v těchto oborech do větších center (Brno, Praha) v kombinaci s vyšším zastoupením živnostníků a drobných podnikatelů. Tab. 4. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v kraji Vysočina - absolutní hodnoty Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 38,3 27,1 25,4 26,1 21,5 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 4,7 5,3 4,0 4,1 3,1 Těžba nerostných surovin C 3,7 2,3 1,7 1,9 1,3 Zpracovatelský průmysl D 74,0 77,8 79,0 83,7 79,3 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 4,9 5,9 4,4 4,2 2,2 Stavebnictví F 17,4 22,5 21,7 20,2 23,7 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. G 21,6 25,8 21,9 25,0 24,7 Ubytování a stravování H 4,2 4,8 5,7 5,8 6,2 Doprava, skladování a spoje I 12,7 17,2 11,9 13,2 13,9 Finanční zprostředkování 2,8 3,2 2,9 3,4 4,1 J Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 4,8 6,2 6,4 8,3 7,7 Veř. správa a obrana, pov. soc. zabezp. L 14,9 12,1 13,7 14,5 15,2 Vzdělávání M 14,6 14,3 13,5 12,8 14,3 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 12,9 12,7 12,4 12,7 13,9 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 4,4 6,6 4,8 4,5 5,8 celkem 235,4 243,1 232,0 239,6 236,3 Tab. 5. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v kraji Vysočina - podíly (%). Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC kategorie 1993 1996 1999 2002 2005 Zemědělství, myslivost a souv. čin. A 01 16,3 11,2 11,0 10,9 9,1 Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. A 02, B 1,7 2,3 1,7 1,9 1,3 Těžba nerostných surovin C 0,9 0,8 0,7 0,5 1,6 Zpracovatelský průmysl D 31,5 32,0 34,1 34,9 33,5 Výroba a rozvod el., plynu a vody E 2,4 1,7 1,9 1,0 2,1 Stavebnictví F 7,4 9,2 9,3 8,4 10,0 Obchod, opr. motor. voz. a spottř. zb. G 9,2 10,6 9,4 10,4 10,4 Ubytování a stravování H 2,0 2,4 2,4 2,6 1,8 Doprava, skladování a spoje I 5,4 5,5 5,9 7,1 5,1 Finanční zprostředkování 1,2 1,2 1,3 1,8 1,5 J Nemovitosti a pronájem, podn. čin. K 2,0 2,5 2,8 3,5 3,3 Veř. správa a obrana, pov. soc. zabezp. L 6,3 5,0 5,9 6,4 6,1 Vzdělávání M 6,2 5,9 5,8 5,4 6,1 Zdrav, a soc. péče, veterin. čin. N 5,5 5,2 5,3 5,3 5,9 Ostatní veř., soc. a osobní služby O 2,7 2,4 1,9 1,9 2,1 celkem 100,0 100,0 100,0 99,9 99,8

(tis.). 2007 20,2 1,2 92,8 4,5 21,8 25,2 7,1 14,4 3,6 8,5 15,8 12,8 13,4 6,6 247,8

2007 8,1 0,5 37,4 1,8 8,8 10,2 2,9 5,8 1,5 3,4 6,4 5,2 5,4 2,7 100,0

15


Tab. 6. Struktura zaměstnaných v NH podle OKEČ v kraji Vysočina - bazické indexy (%). Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. ^__ OKEC Zemědělství, myslivost a souv. čin. Lesn., rybolov, chov ryb a souv. čin. Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti a pronájem, podn. čin. Veř. spr. a obrana, pov. soc. zabezp. Vzdělávání Zdrav, a soci. péče, veterin. čin. Ostatní veř., soc. a osobní služby Celkem

kategorie A 01 A 02, B C D E F G H I

J

K L M N O

1993 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

1996 70,9 113,5 62,1 105,1 119,7 128,9 119,7 114,3 135,1 114,6 128,0 81,3 97,7 98,1 152,1 103,3

1999 66,5 128,2 50,8 106,7 88,9 124,5 101,4 133,6 93,4 150,2 134,0 91,9 92,4 95,7 109,0 98,6

2002 68,2 96,8 47,2 113,1 85,0 116,1 115,8 137,0 103,5 105,6 173,0 97,4 87,7 98,0 102,7 101,9

2005 56,1 75,2 34,4 107,1 46,0 135,9 114,3 147,1 109,5 124,9 160,7 102,2 98,0 107,8 132,1 100,6

2007 52,7 31,6 125,3 91,0 125,3 116,8 167,2 113,1 131,2 176,7 105,7 87,6 103,9 151,0 105,3

3.3.1 Specializace kraje Vysočina Tabulka 7 ukazuje hodnotu indexu specializace (Is) pro kraj Vysočina v porovnání s Českou republikou pro počátek našeho sledovaného období (rok 1993) a pro koncový rok 2007. Tento index je vypočítán jako podíl zaměstnaných v příslušném odvětví v kraji Vysočina dělený podílem zaměstnaných v příslušném odvětví v České republice. Tak můžeme snadno zjistit, ve kterých odvětvích má Vysočina převahu nad Českou republikou (Is větší než 1) a ve kterých naopak zaostává (Is menší než 1). Hodnota vlastně udává, kolikrát je podíl zaměstnanců v daném odvětví v kraji Vysočina vyšší, resp. nižší než v ČR. Tab. 7. Index specializace pro kraj Vysočina. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. OKEC Zemědělství, myslivost a související činnosti Lesnictví, rybolov, chov ryb a souv. činnosti Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opr. motor, vozidel a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterin. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

kategorie A 01 A 02, B C D E F G H I

J K L M N O

1993 2,46 1,59 0,60 1,06 1,02 0,85 0,88 0,59 0,68 0,84 0,45 1,00 0,96 0,95 0,55

2007 2,31 0,42 1,31 1,22 0,97 0,82 0,78 0,78 0,71 0,48 0,96 0,88 0,79 0,67

Nejvyšší hodnotu indexu vykazuje pro oba sledované roky kategorie A 01 - zemědělství, myslivost a související činnosti a to téměř 2,5. Hodnota se však postupně snižuje a mírné snižování lze očekávat i do budoucna. V roce 1993 měl index vysokou hodnotu také pro 16


A 02, B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti - 1,59, pro toto odvětví však pro rok 2007 nejsou spolehlivé údaje (lze však předpokládat hodnotu vyšší než 1). Dalšími odvětvími s převahou Vysočiny je tradiční C - zpracovatelský průmysl - 1,31 (toto odvětví se vyznačuje nejvyšším nárůstem hodnoty indexu během sledovaných 15 let o 0,25); následuje E - výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - 1,22 (nárůst o 0,20). Kromě dvou uvedených odvětví si od roku 1993 mírně polepšilo také několik dalších oborů, v žádném z nich se však již kraj Vysočina zaměstnaností nevyrovná ČR. Nejmenší hodnotu indexu mají odvětví C - těžba nerostných surovin (0,42 - důsledek nerovnoměrného rozložení ložisek nerostných surovin po České republice a výrazný útlum těžby uranu v lokalitě Rožná na Bystřičku), odvětví K - nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti (0,48 - velký monopol Prahy, příp. dalších větších center) a dále O - ostatní veřejné, sociální a osobní služby (0,67 - obecně nižší nabídka těchto služeb). Odvětví, které prodělalo největší pokles počtu pracovníků vzhledem k České republice je N - zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti - pokles o 0,16.

3.4

Sektorové srovnání kraje Vysočina a České republiky

Obrázky 2 až 4 porovnávají podíly zaměstnaných v jednotlivých sektorech hospodářství v kraji Vysočina a v České republice. Jde o sektor primární (kategorie A 01 + A 02, B) označovaný zjednodušeně jako „zemědělství a lesnictví"; sekundární (kategorie C + D + E + F) - „průmysl a stavebnictví"; a o sektor terciární (ostatní kategorie), označovaný jako „služby".

Zaměstnanost v priméru

1

• >/ Y S O Č I N A

16 — 14 — „

12 —

"

10 —

1

8 — 6 -4 -2 —

i i1 AA

^

<#> ^ <#> «#> ^ £ g f

1 HH H H 1 g f g f ^ g g

-1

Obr. 2. Zaměstnanost v priméru - srovnání ČR a kraje Vysočina podle výsledku VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Primér (obr. 2) se vyznačuje poklesem podílu zaměstnaných, u České republiky plynulým, v případě kraje Vysočina s menšími výkyvy. Hodnota pro Českou republiku se snížila asi o polovinu na 3,6 %, hodnota pro Vysočinu klesla o 10 % na současných 8 %. Z toho vyplývá, že se v průběhu let snižují i rozdíly mezi oběma územími - v roce 1993 to bylo 10 %, dnes jen necelých 5 %. Velké procento osob zaměstnaných v priméru v kraji Vysočina je dáno hlavně 17


přírodním potenciálem a tradicí (pěstování brambor, chov skotu, vyšší procento zalesnění, dříve také rybníkářství). Zaměstnanost v sekundáru 50

45

ii

35

30

w

I

• CR

• VYSOČINA

ß j? # jf .# & & / ^
T ^

T-^

Obr. 3. Zaměstnanost v sekundem - srovnání ČR a kraje Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19,20,21,22,23] + vlastní výpočty. Sekundérní sektor (obr. 3) je svědkem odlišného vývoje obou území. V roce 1993 obě vykazovala stejnou hodnotu - 43 % zaměstnaných. Zatímco však Česká republika zažívá postupný pokles až na hodnotu 40 % a postupně se tak přibližuje ostatním vyspělým ekono mikám (mírné navýšení v posledních 3 letech lze zdůvodnit hlavně přílivem zahraničních investic, např. v oblasti automobilového průmyslu), v kraji Vysočina se podíl zaměstnaných v tomto sektoru stále zvyšuje (s menšími či většími výkyvy). V současné době dosahuje podíl sekundéru 49 %, toto číslo je způsobeno jednak tradicí průmyslové výroby na Vysočině a jed nak přítomností velkých zaměstnavatelů především v oblasti strojírenství (např. firmy Bosch Diesel, ZDAS, Motorpal, Automotive Lighting a další), potravinářství (Kostelecké uzeniny), výroby skla (Sklo Bohemia), oděvnictví (Pleas). V případě terciérního sektoru - tedy služeb (obrázek 4, strana 19) je vidět výrazný ná skok České republiky před krajem Vysočina, což ostatně vyplývá i z vyššího zastoupení zaměstnaných v primem a sekundéru v tomto kraji a se zdejším tradičním spíše zemědělskoprůmylovým charakterem. Již v roce 1993 činil rozdíl zaměstnaných v tomto sektoru 10 % ve prospěch ČR, který se do roku 2007 ještě navýšil na 13 % (Česká republika má nyní 56 %, Vysočina 43%). Podle zastoupení zaměstnaných v jednotlivých sektorech ekonomiky se někdy hodnotí vyspělost dané oblasti, přičemž platí, že čím méně v primem a čím více v terciéru, tím lépe. Ačkoliv má Česká republika velmi nízký podíl zaměstnaných v zemědělství, zaměstnanost ve službách stále ještě zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých ekonomik západní Evropy, USA či Japonska. I ve srovnání s průměrem EU 27 má Česká republika o 11 % méně a ve srovnání s EU 154 dokonce o 14 % méně zaměstnaných v terciérním sektoru. Vyšší míra za městnanosti v průmyslu a ve stavebnictví je pozůstatek dřívějšího politického režimu, kdy bylo hospodářství řízeno plány, které často neodpovídaly skutečným podmínkám na našem území (např. preference těžkého strojírenství, pro které ale musela být většina surovin dová4.

Tzv. „evropská patnáctka", 15 členských států EU před největším rozšířením v roce 2004.

18


žena s dalekých destinací apod.). Dále je také dána nově příchozími zahraničními investory v oblasti strojírenství a ostatního průmyslu. Kraj Vysočina je z tohoto hlediska ještě daleko za Českou republikou, avšak i přesto, že si zachovává svoji tradiční tvář, dochází zde postupně ke zlepšování hospodářských podmínek a zvyšování kvality života. Zaměstnanost v terciéru 60

50

40 - -

30

• CR D VYSOČINA

20

i / / i i i i i i i i i i í i Obr. 4. Zaměstnanost v terciéru - srovnání ČR a kraje Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

19

Kapitola 4

Nezaměstnanost a její struktura: Komparace CR versus kraj Vyso čina 4.1

Úvod do problematiky

Nezaměstnanost je přirozený jev vyskytující se v každé společnosti. Má mnoho podob a pří čin a většinou je v současnosti chápán negativně. V našem prostředí byla nezaměstnanost v minulosti potlačována na minimum, proto nepředstavovala větší problém. Ať již v době feudalismu 1 , kdy nevolníci museli pracovat na pánově půdě či za dob socialismu, kdy byla práce poskytnuta každému a to i za cenu přezaměstnanosti 2 , a kdy příživnictví 3 bylo trest ným činem. Za bývalého politického režimu u nás tedy v podstatě nezaměstnanost neexistovala a ne byly zde tudíž ani úřady práce či podobné instituce zabývající se zprostředkováním práce. Po revoluci v roce 1989 se však situace velmi změnila. V důsledku přestavby hospodářství z centrálně plánované na tržní ekonomiku (viz kapitola 3.1) se ve velmi krátkém časovém úseku (řádově měsíce) ocitly bez práce tisíce lidí a situace se stávala horší a horší. Zatímco na počátku roku 1990 bylo na území současné České republiky (tehdy ještě součást Českoslo venské socialistické republiky) podle [37] neumístěných uchazečů o zaměstnání pouze necelých 6 tis., o rok poději to již bylo skoro 60 tis. a ve stejném období roku 1992 dokonce více než 230 tis. osob. Ačkoliv vznikaly instituce zaměřené na řešení těchto problémů (úřady práce, soukromé zprostředkovatelny práce, nejrůznější vzdělávací a školící střediska, poradny,...), po několika letech stagnace přišel opět prudký růst počtu nezaměstnaných, který kulminoval na konci 90. let. Tyto zcela nové problémy rostoucí nezaměstnanosti a další jevy doprovázející proces restrukturalizace hospodářství však byly očekávané a nevyhnutelné. Způsobil je hlavně obrovský propad výroby v souvislosti s rozpadem RVHP4 a tedy ztrátou „bezedných" vý chodních trhů. To způsobilo problémy mnoha gigantickým podnikům, především v oblasti strojírenství, hutnictví a zpracovatelském průmyslu, které tím ztratily svá tradiční odbytiště. Přitom nebyly ještě zcela připravené na spolupráci s vyspělými ekonomikami a konkuren ceschopnost na trzích v západních zemích byla tedy velmi nízká. Toto vše mělo mimo jiné za následek postupné propouštění zaměstnanců a také uzavírání celých závodů. K dalším fakto rům ovlivňující růst nezaměstnanosti patřilo postupné snižování počtu pracovníků v oblasti těžby uhlí v souvislosti s tzv. útlumovým programem a následné uzavírání některých uhel1. Společenský řád, také typ státního zřízení (např. středověké Evropy) založené na půdě a jejím vlastnictví; vlastněna byla šlechtou (feudály) a pracovali na ní poddaní či nevolníci (podle [50]). 2. Situace, kdy je v nějakém subjektu, odvětví či celé společnosti zaměstnáno více osob než je nutné a dostačující. 3. Ve znění tehdy platného zákona 140/1961 Sb, § 203, je příživníkem osoba, která se soustavně vyhýbá poctivé práci a dává se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřuje jiným nekalým způsobem (podle [46]). 4. Rada vzájemné hospodářské pomoci - obchodní organizace sdružující v době studené války socialistické státy, jejichž ekonomiky byly centrálně ovládány Sovětským svazem (podle [51]).

20

4. NEZAMĚSTNANOST A JEJÍ STRUKTURA: KOMPARACE ČR VERSUS KRAJ VYSOČINA

ných dolů 5 . Při uvažování nezaměstnanosti jako takové je přitom důležité zmínit nejen její ekono mické dopady na obyvatele i celou společnost, ale také dopady sociální a psychologické. Dalším důležitým aspektem a charakteristikou nezaměstnanosti je její značná územní di ferenciace v rámci naší republiky. Nejhůře strukturálně postižené regiony (a tedy regiony s vysokou nezaměstnaností) jsou především ty, které měly v minulosti buď výrazně průmys lový charakter (v návaznosti na těžbu nerostných surovin - hlavně uhlí jako zdroje energie) nebo regiony, ve kterých byla tradiční zemědělská výroba. 4.2

Vývoj nezaměstnanosti v letech 1993 až 2007

Počet nezaměstnaných [tis.] 25

500

20

15

10

l ' ' l

/ f / / / ß/ / ##f f / f i Obr. 5. Počet nezamestnaných v České republice a v kraji Vysočina podle VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. Na obrázku 5 je zachycen vývoj počtu nezaměstnaných v České republice a v kraji Vyso čina v letech 1993 až 2007. Oba grafy mají podobný průběh, což značí podobný vývoj obou území, pochopitelně však s odlišnými hodnotami. Již v roce 1993, kdy byly publikovány první výsledky z VSPS, se objevuje do té doby nebývalé vysoký počet nezaměstnaných osob jak v České republice (220 tis.), tak v kraji Vysočina (11 tis.). Poté došlo na čas ke stabilizaci situace a počet nezaměstnaných se až do roku 1996 příliš výrazně meziročně neměnil (resp. mírně klesal). Jednak v důsledku zpomalení procesu transformace a také proto, že část ne zaměstnaných odešla pracovat do zahraničí (především do sousedního Německa, Rakouska a také Velké Británie) a část se uchytila ve vznikajícím soukromém sektoru. Konec 90. let je však ve znamení hospodářské krize a tím i zvyšování počtu nezaměstnaných. Ta kromě pokračující restrukturalizace průmyslu a útlumovým programům v oblasti těžby, nastala jed nak v důsledku nashromáždění dluhů v bankách a následnou řetězovou reakcí krachů bank i jejich věřitelů, jednak díky nedokonalému právnímu rámci 6 a také částečně bojem České 5. Hlavní část programu restrukturalizace uhelného průmyslu byla vyhlášena vládou ČR usnesením č. 691 /92 ze dne 9. prosince 1992, předcházely usnesení č. 827/90 z roku 1990 a usnesení č. 267 ze dne 27. 7. 1991 (podle [48]). 6. Především v souvislosti s rozsáhlými majetkovými přesuny - tunelování, korupce, neoprávněné obohacování

21


národní banky proti inflaci, což způsobilo brždění ekonomiky 7 . Díky zmíněným faktorům dochází také ke zvyšování počtu nezaměstnaných, který vyvrcholil v roce 2000 v České republice (455 tis.) 8 , resp. v roce 1999 v kraji Vysočina (22 tis.). Poté došlo k opětovnému zlepšování situace, počet nezaměstnaných osob klesal (s meziročními nárůsty v letech 2003 a 2004), aby se pro rok 2007 usadil na hodnotě 276 tis. (ČR), resp. 12 tis. osob (Vysočina). Protože absolutní počty nezaměstnaných osob nedávají jasnou představu o situaci na trhu práce, je nutné je doplnit názornějšími relativními ukazateli, kterými jsou především míry nezaměstnanosti. Srovnání míry nezaměstnanosti v České republice a v kraji Vysočina ve sledovaných letech přináší obrázek 6. Až do roku 1999 vykazovaly oba administrativní celky velmi podobnou hodnotu. Ta z absolutního minima v roce 1996 (3,9 % ČR; 3,3 % kraj Vysočina) prudce vystoupala až k maximu v roce 1999 (8,7% Vysočina), resp. v roce 2000 (8,8 % ČR) 9 , což je odrazem vysokého počtu nezaměstnaných popsaného výše.

Obr. 6. Míra nezaměstnanosti v České republice a v kraji Vysočina v letech 1993 až 2007 podle výsledků VŠPS. Zdroj: [19, 20,21, 22, 23] + vlastní výpočty. Do roku 1999 vykazují obě míry téměř shodné hodnoty, od tohoto roku má kraj Vysočina lepší bilanci a udržuje si míru nezaměstnanosti nižší o 1 až 2 % než je v celé republice. To je zapříčiněno tím, že republikové hodnoty jsou ovlivněny regiony s velmi vysokou mírou ne zaměstnanosti (hlavně okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje) v kombinaci s poměrně dobrou situací na trhu práce v kraji Vysočina vzhledem k velkým tuzemským i zahraničním zaměstnavatelům. Přitom je však třeba říci, že v rámci samotného kraje Vysočina existují velmi výrazné rozdíly v míře nezaměstnanosti. Zatímco západní část (Pelhřimovsko) vyka zuje jednu z nejnižších hodnot ve srovnání s republikou vůbec, naopak regiony sousedící s jihomoravským krajem (Moravské Budějovice, Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Bystřice nad Pernštejnem) se přibližují úrovni nejvíce postižených regionů ČR. jedinců apod. To mělo za následek mimo jiné nedůvěru zahraničních investorů a pokles příjmu zahraničního kapitálu. 7. Banka se brání inflaci zvyšováním úroků - podnikatelské subjekty si mohou obtížněji půjčit peníze. 8. Nejvíce registrovaných uchazečů o zaměstnání podle MPSV bylo v prosinci 2002 - více než 514 tis. osob. 9. MPSV udává nejvyšší míru nezaměstnanosti v prosinci roku 2003 pro Českou republiku - 10,3 % a v lednu 2004 pro kraj Vysočina - 9,9 %.

22


Mezi lety 2003 a 2005 je vidět opět výraznější nárůst měr nezaměstnanosti, ten je úměrný počtu nezaměstnaných podle obrázku 5. V posledních dvou až třech letech míry nezaměst nanosti obou sledovaných území poměrně rychle klesají, tento trend se dá očekávat i do budoucna, ačkoliv dojde ke zpomalení tempa tohoto poklesu. V současné době vykazuje ČR jako celek ve srovnání s EU poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. Zatímco ve druhém čtvrtletí roku 2007 hodnota míry nezaměstnanosti pro EU 27 dosahovala 7,1 % a pro EU 15 6,9 %, pro Českou republiku pouze hodnotu 5,3 % (kraj Vysočina 4,9 %).

4.3

Specifické míry nezaměstnanosti

Ačkoliv je tedy míra nezaměstnanosti v České republice obecně nízká, přesto se některé sku piny osob vyznačují vysokou mírou nezaměstnanosti. Aby bylo možné správně analyzovat situaci na trhu práce z hlediska nezaměstnanosti a její struktury, je tato podkapitola věnovaná specifickým mírám nezaměstnanosti zaměřeným na vybrané skupiny obyvatelstva včetně těch, které mívají znevýhodněné postavení na trhu práce. Podle § 33 Zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, je těmto skupinám osob věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměst nání. Důvodem zvýšené péče bývá hlavně nepříznivý zdravotní stav, vyšší věk, nižší úroveň vzdělání, péče o dítě apod.

MN - pohlaví 12 10

n

r~

£ f J? <#> / # <# / / ^ ^ ^ ^> ^ ^ Obr. 7. Míra nezaměstnanosti podle pohlaví v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Nezaměstnanost častěji postihuje ženy než muže, což dokládá obrázek 7 - míra nezaměst nanosti podle pohlaví. Toto platí nejen pro Českou republiku, ale i v rámci celé Evropské unie. Hlavním důvodem vyšší nezaměstnanosti žen je to, že ženy některá zaměstnání vyko návat vůbec nemohou a na mnohá se nehodí kvůli fyzickým předpokladům. Dalšími jsou podle [15] obecně nižší úroveň vzdělání a také skutečnost, že žena v naší společnosti zastává kromě role pracovní i roli matky. Kvůli rodině často pracuje na zkrácený úvazek, přijímá méně náročnou práci neodpovídající kvalifikaci apod. Kromě toho je tu i výrazný faktor diskriminace. Existuje totiž vžitý názor, že ženy nabízejí na trhu práce kromě nižšího vzdě lání také nižší úroveň dovedností a praxe vzhledem k mateřským přestávkám, dále nejsou 23


tolik adaptabilní a flexibilní v důsledku péče o rodinu a domácnost, což vyúsťuje v nižší produktivitu práce. Po celé sledované období od roku 1993 do roku 2007 rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti žen a mužů v kraji Vysočina poměrně významně kolísal (min. v roce 1997 -1,7 %, max. v roce 2004 - 3,5 %). Vždy však byla míra nezaměstnanosti u mužů nižší než u žen. Průběh obou křivek je logicky shodný s průběhem křivky obecné míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina. V případě České republiky jsou rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti u mužů a u žen velmi podobné jako v kraji Vysočina, neboť výše uvedené důvody pro vyšší nezaměstnanost žen mají univerzální platnost. V případě specifických měr nezaměstnanosti podle vzdělání (obrázek 8) sledujeme jako skupinu charakteristickou vysokou mírou nezaměstnanosti skupinu osob bez vzdělání nebo pouze se základním vzděláním. Hodnota míry pro tuto skupinu je velmi rozkolísaná. Ačkoliv se v naší společnosti zvyšuje vzdělanost a osob bez vzdělání či pouze se základním vzděláním je stále méně, míra nezaměstnanosti zmíněné skupiny osob se zvyšuje z důvodů přísnějších požadavků zaměstnavatelů na zaměstnance. Na konci roku 2007 dosahovala hodnoty 17,3 % v kraji Vysočina a hodnoty 24,5 % v České republice. Tento rozdíl je způsoben tím, že trh práce v kraji Vysočina neklade vzhledem k tradičnímu zemědělství a strojírenství v kraji tak vysoké nároky na vzdělanost pracovní síly.

Obr. 8. Míra nezaměstnanosti podle vzdělání v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. Nejméně problémovou skupinou z hlediska uplatnění se na trhu práce jsou vysokoškol sky vzdělané osoby a to jak v kraji Vysočina, tak v České republice. Jejich míra nezaměstna nosti se pohybuje kolem 2 až 3 %, u kraje Vysočina však nejsou pro všechny sledované roky dostupná data (jev se ve výběrovém souboru nevyskytl nebo hodnota jevu není spolehlivá - neúplná spojnice v grafu na obrázku 8). Otázkou je, jak se bude míra nezaměstnanosti této skupiny vyvíjet do budoucna vzhledem k zvyšujícímu se zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob v naší společnosti. V souvislosti se stále rostoucím počtem nových oborů na vysokých školách, počtem přijímaných studentů a následně absolventů je možno někdy pochybovat o jejich kvalitě (především některých soukromých VŠ) a hovořit o částečné degra daci vysokoškolského vzdělávání. Např. bude-li v naší populaci 20 % vysokoškoláků (oproti 24


současným 11 %), budou muset někteří z nich přijímat i zaměstnání, které nebude vyžado vat jejich kvalifikaci a to je samozřejmě nežádoucí. Navíc zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných osob rozhodně neznamená zvyšování inteligence české populace. Specifické míry nezaměstnanosti podle věku je pro kraj Vysočina složité prezentovat z důvodu chybějících dat pro věkové kategorie starší 45 let. Podle § 33 Zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je věnována zvýšená péče jednak mladým lidem do 25 let věku a také osobám starším 50 let. Ačkoliv míra nezaměstnanosti věkových skupin 15 až 19 let a 20 až 24 let je poměrně vysoká - 16,4 % v roce 2006 (oproti 9 % v roce 1993), nepředstavují tito lidé takový problém jako druhá uvedená skupina. Mají totiž možnost studovat či se jiným způsobem připravovat na budoucí povolání (pracovní pobyty v zahraničí, stáže, nejrůznější kurzy). Osoby starší 50-ti let mají zhoršené postavení na trhu práce, přestože disponují pracov ními zkušenostmi a dostatkem praxe. Často se setkávají s nezájmem zaměstnavatelů odů vodněným nižší flexibilitou v souvislosti s vyšším věkem - jejich hlavní nevýhodou přitom často bývá neznalost světového jazyka či horší znalost práce s počítačem. Míru nezaměstna nosti osob starších 50-ti let pro kraj Vysočina nelze na základě výsledků VSPS určit, ale dá se předpokládat, že bude podobná republikovým hodnotám - ve 4. čtvrtletí 2007 dosáhla míra nezaměstnanosti v ČR 4,6 % v kategorii 50 až 54 let, resp. 5 % v kategorii 55 až 59 let (přičemž dochází k pozvolnému snižování v posledních 3 letech). Míra nezaměstnanosti osob starších 60-ti let se v důsledku odchodu do starobního důchodu pohybuje jen okolo hodnoty 2 %. Dvěmi nejhůře postiženými skupinami z hlediska postavení na trhu práce jsou dlouho době nezaměstnaní a také osoby se zdravotním postižením. Vývoj míry nezaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných (osoby nezaměstnané 12 a více měsíců) v České republice a v kraji Vysočina přináší obrázek 9. MN - d l o u h o d o b á

-VYSOČINA ČR

t í i £/ $i i i i i i i i i Obr. 9. Míra dlouhodobé nezamestnanosti v kraji Vysočina a v České republice podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty. Vývoj dlouhodobé MN se velmi podobá vývoji obecné míry nezaměstnanosti (obrázek 6), ovšem s nižšími hodnotami, neboťjde jen o část celkové nezaměstnanosti. Na počátku sledo vaného období se vyznačuje hodnotami pod hranicí 1 %, potom prudce stoupá, kulminuje na konci 90. let a od té doby s výjimkou výrazných zářezů v letech 2002 a 2003 pozvolna klesá na současné hodnoty 2,8% (ČR) a 2,4% (Vysočina, 2006). Uvedené hodnoty by se možná 25


mohly zdát poměrně nízké, avšak je nutné si uvědomit, že v rámci republiky to znamená více než 120 tis. a v kraji Vysočina přes 6 tis. dlouhodobě nezaměstnaných osob. To předsta vuje u obou celků téměř polovinu všech nezaměstnaných. Přitom velká část z dlouhodobě nezaměstnaných je v evidenci i déle než 2 roky - více než 80 tis. osob a téměř 50 tis. osob do konce déle než 4 roky (ČR). Lidé, kteří na tak dlouhou dobu vypadnou z pracovního procesu se jen velmi těžko vracejí zpátky, ztrácejí pracovní návyky, motivaci a optimismus a šance na získání vhodného zaměstnání se s délkou evidence snižuje. Tato forma nezaměstnanosti proto představuje vážný sociálně patologický problém ve společnosti. Vývoj míry nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením (obrázek 10) je uveden za několik posledních čtvrtletí a pouze pro Českou republiku; data pro celé sledované období a také na krajských úrovních nejsou dostupná. Tato míra vykazuje vůbec nejvyšší hodnoty ze všech uvedených specifických měr nezaměstnanosti, ale lze pozorovat její pozvolný pokles (o 4 % na současných 25 %). Ten je způsoben hlavně zvýšenou péčí při zaměstnávaní těchto osob. Podle Zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (část třetí) jsou zaměstnavatelé zaměst návající více než 25 zaměstnanců např. povinni zaměstnat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. Dalšími nástroji jsou např. finanční dotace a zvýhodňování zaměstnavatelů a or ganizací, které vytvářejí chráněné pracovní dílny 10 , chráněná pracovní místa 11 , pomáhají zdravotně postiženým osobám při rekvalifikaci nebo jiným způsobem.

MN - zdravotně postižení 34 -,

24 22 20

-I

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

i i i i i i i i i i i i i i i i

K.*

c\;

oy

^-

t-v-

C\j

oy

^.-

K,"

C\j

oy

^.-

»v.-

c\j

oy

^.-

Obr. 10. Míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením v České republice podle výsledků VŠPS v letech 2003 až 2007. Zdroj: [20, 21, 22, 23, 24,25, 26, 27,28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35] + vlastní výpočty.

10. Pracoviště přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců a které je provozováno po dobu nejméně 2 let (podle [44]). 11. Pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením provozované po dobu nejméně 2 let (podle [44]).

26

Kapitola 5

Výběr informací o situaci na trhu práce neodpovídajících realitě 5.1

Výběrový soubor, vážení a intervaly spolehlivosti

V práci bylo již několikrát poukázáno na data, která nebylo možno z nějakého důvodu použít. Ať už byla označena jako „chybějící" nebo „nespolehlivá", ve VSPS je na ně naráženo především při práci s menšími skupinami osob, např. věkovými či vzdělanostními a na menším území, nejčastěji v určitém kraji. Jak již bylo dříve naznačeno, jsou tyto nedostatky způsobeny rozsahem výběrového souboru, tedy zahrnutím pouze části základního souboru do šetření. Podle [11] je při VSPS aplikován dvoustupňový výběr. Jednotkou výběru prvního stupně je sčítací obvod a tento výběr je prováděn metodou znáhodněného systematického výběru s pravděpodobnostmi zahrnutí přímo úměrnými počtu trvale obydlených bytů ve sčítacích obvodech. Na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů. Oba výběry jsou prováděny centrálně pro celou republiku podle Centrálního registru sčítacích obvodů. Ve 4. čtvrtletí 2007 představoval výběrový soubor v České republice 25 916 domácností (0,601 % z celkového počtu), v nichž bylo šetřeno 53 320 osob; v kraji Vysočina přesně 1463 domácností (0,707 %), v nichž bylo šetřeno 3 095 osob 15-ti letých a starších. Pomocí těchto velmi malých výběrových souborů jsou dopočítávána data pro celý základní soubor (pro všechny osoby v ČR 15-ti letě starší). Děje se tak procesem vážení, kdy je každé osobě ve výběru přiřazen počet osob v české populaci, které reprezentuje. Váha je konstruována jako podíl počtu osob v populaci a počtu osob ve výběru ve stejné věkové skupině, pohlaví a okresu bydliště s výjimkou Prahy, která se pro tento účel na okresy nedělí. Počty osob v ČR jsou projektovány z koncového stavu předchozího roku na střed aktuálního čtvrtletí s promítnutím přirozeného přírůstku a úbytku a salda migrace v předchozím roce (podle [11]). Ačkoliv jsou získané hodnoty všech charakteristik ve VSPS udávány ve výsledcích jako bodové, ve skutečnosti jde o hodnoty intervalové. Publikovaná čísla jsou vlastně středy intervalů, v nichž s určitou pravděpodobností leží konkrétní hodnota. Ve VSPS je používán 95% interval spolehlivosti 1 , tzn., máme 95% pravděpodobnost 2 (tedy velmi vysokou), že stanovený interval zahrnuje skutečnou hodnotu odhadovaného parametru. Šířka intervalu spolehlivosti záleží především na rozsahu výběrového souboru - čím je výběrový soubor větší (relativně), tím je přesnější odhad skutečné hodnoty parametru. (Zmíněné statistické charakteristiky a metody blíže vysvětluje např. R. BRÁZDIL et al (1995) - [16].)

1. (Toleranční) interval pro parametr dané veličiny je interval, v němž se s určitou pravděpodobností tento parametr nachází. 2. Další v praxi běžné jsou pravděpodobnosti 99 % a 99,9 %.

27

5. VÝBĚR INFORMACÍ O SITUACI NA TRHU PRÁCE NEODPOVÍDAJÍCÍCH REALITĚ

5.2

Výběr informací o situaci na trhu práce neodpovídajících realitě

Tato kapitola obsahuje výběr informací o situaci na trhu práce získaných na základě výbě rového šetření pracovních sil, které zcela jistě neodpovídají skutečnosti. Ze všech kategorií a aspektů, jež je možné použít k posouzení, je pozornost záměrně soustředěna na vývoj počtu zaměstnaných ve vybraných odvětvích národního hospodářství v kraji Vysočina dle členění OKEC. Je to proto, že právě tento vývoj, resp. přesuny zaměstnaných mezi primérem, sekunderem a terciérem a vývoj počtu osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech lze nej lépe posuzovat z hlediska jejich validity a vypovídací hodnoty. Navíc je zde dobré srovnání s republikovými trendy, které je možno pro dostatečně rozsáhlý výběrový soubor (většinou) považovat za směrodatné. Na následujících grafech (obrázky 11 až 20) jsou vybraná odvětví OKEC podle počtu zaměstnaných osob v kraji Vysočina (příp. srovnání kraje Vysočina s Českou republikou) v období 1993 až 2007, k nim je vždy připojen výčet nesrovnalostí či stručný komentář. Jako „podezřelé" jsou zmíněny ty změny, kde ve vývoji počtu zaměstnaných mezi jednotlivými roky nastal pokles/nárůst o více než ± 10 % (případně jiný velký rozdíl mezi dvěma či třemi lety). Přitom je důležité, o jaký sektor hospodářství se jedná - na základě toho má kritická hodnota 10 % kladné nebo záporné znaménko. To je ovlivněno podle republikového trendu; vychází se přitom z prostého předpokladu, že pokud např. dlouhodobě celorepublikově klesá zaměstnanost v priméru a stoupá v terciéru, nemůže tomu být v kraji Vysočina obráceně (i když určitá specifika či drobné odlišnosti je možno přpustit - viz kapitoly 3.3.1 a 3.4). V rozboru obrázků 11 až 16 (primér a sekunder) jsou zpochybňovány výraznější nárůsty, v případě obrázků 17 až 20 (terciér) naopak poklesy počtu zaměstnaných.

A 01 -VYSOČINA <0T3W

38

31.7

30 -I

n

2? 6

27,1

'

•

26,1

25.4

23,7

25

22,2

23,3

1

21

ti

'° 2'J

20,2 18,1

20 • T—~—i—~—i—•—•—T—

—T—

—i—-^—i—"•—r

i-,

JI

i i i i i i i i i i i i i i i Obr. 11. Počet zaměstnaných osob v odvětví „A 01 - zemědělství, myslivost a související činnosti' v kraji Vysočina podle VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

V případě odvětví A 01 - zemědělství, myslivost a související činnosti (obr. 11) se dá pochy bovat především o následujícím vývoji: •

1996 až 1998: pokles o 12,5 % (3,4 tis.) a následný nárůst o 16,4 % (3,8 tis.) na hodnotu vyšší než v roce 1996 2001 až 2003: nárůst o 12 % (2,8 tis.) a pokles o 24 % (6 tis.) 28


2005 až 2007: pokles o 15,5 % (3,4 tis.) a nárůst o 11,2 % (2,1 tis.)

A 01-VYSOČINA x ČR [tis.] 350

40

300

J VYSOČINA -ČR

250

200

150

100

Obr. 12. Počet zaměstnaných osob v odvětví „A 01 - zemědělství, myslivost a související činnosti' - srovnání kraje Vysočina a České republiky podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Obrázek 12 - Počet zaměstnaných v tomto odvětví v případě České republiky na rozdíl od kraje Vysočina velmi pozvolně a pravidelně klesá, žádné velké nárůsty zde nevidíme (kromě roku 2002 - nárůst o 6 tis.). Výjimkou je období let 2006 až 2007, kdy se zvýšil podle VSPS počet zaměstnanců v zemědělství o téměř 30 tisíc. Ačkoliv je možné připustit některé menší dílčí nárůsty zaměstnaných v priméru, tak velký meziroční nárůst je možno naprosto vyloučit a můžeme tedy říct, že v tomto případě neodpovídají výsledky skutečnosti ani na republikové úrovni.

A 02, B-VYSOČINA 7 . 59

6-

5, 3 47

5-

41

_

4-

a

3-

37

47

44 -,

•

46 39

41

i .(

r

3e

1

:

1

28

21-

1

i i i i ěi i i i i i ££ i ú

Obr. 13. Počet zaměstnaných osob v odvětví „A 02, B - lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti" v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

29


Na obrázku 13 je možno zpochybnit tyto prudké nárůsty zaměstnanců: •

1994 až 1995: nárůst o 26 % (1 tis.)

•

1998 až 2000: nárůst o 36 % (1,4 tis.) během roku; o 54 % (2 tis.) během dvou let

•

2002 až 2003: nárůst o 15 % (0,6 tis.)

Nárůsty o 1 až 2 tis. zaměstnanců během velmi krátkého časového úseku můžeme zde zcela vyloučit. Jednak se jedná o odvětví s trvale velmi malým zastoupením pracovníků a jednak je zde tendence k postupnému úbytku pracovních sil. Poznámka: Chybějící hodnota pro rok 2007 podle ČSÚ znamená, že bylo toto číslo po dopočtu výběru na celou populaci nižší než 750 a v je tomto případě označováno za nespolehlivé. Podle tohoto tvrzení můžeme soudit, že např. ani hodnoty kolem 2 tis. osob nejsou příliš relevantní.

C-VYSOČINA 4,0

*7-

3,5 3,0

3,1 2.S

2,8 2,3

li

n

2,3

1,9

1 8

1,6 V 1.4

n

'

n

1,5

V 1,3

1,2

D.9

1,0 0,5 0,0

/ / i i i i i

>v

^

••)

v

yj

n

jp*

Obr. 14. Počet zaměstnaných osob v odvětví „C - těžba nerostných surovin" v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Nereálné změny v odvětví C - obrázek 14: •

1996 až 1998: nárůst během 2 let o 38 % (0,8 tis.)

•

2003 až 2004: nárůst o 100 %

•

2005 až 2006: nárůst o 35 %

Kraj Vysočina není příliš významný těžebním průmyslem (kromě 1 tisíce pracovníků v Dolní Rozince tu najdeme pouze několik lokalit těžby kamene) a proto jsou tak velké meziroční nárůsty opět způsobeny nedostatečným rozsahem výběrového souboru. K tomu, aby v kraji Vysočina pracovalo v těžebním průmyslu 900 pracovníků (rok 2003), muselo by být ve výběrovém souboru v každém čtvrtletí tohoto roku průměrně 6 osob. Pokud by se do výběru dostalo např. jen o 3 nebo 4 osoby více (což se může velmi lehce stát a je to více než pravděpodobné), ve výsledku to udělá několik set osob, tedy naprosto jiný výsledek. Výraznější poklesy (např. období 1993 až 1995, 1999 až 2000 a podobně) můžeme označit za poměrně pravděpodobné vzhledem k trendu poklesu pracovníků v těžebním průmyslu a klesající atraktivitě tohoto oboru. 30


D-VYSOČINA 93

95

33

90 55 30

34

33 70

ľJ

79

76

74

79

79

™

n

m

n

• • I

• •

79

78

79

75 70 65 60

I

i i i i i i

I ' '

I

i$#$$#$$$

Obr. 15. Počet zaměstnaných osob v odvětví „D - zpracovatelský průmysl" v kraji Vysočina podle výsledku VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Obrázek 15 - vývoj je možno považovat za pravděpodobný (i přes značné kolísání hod not) až do roku 2003 - náhlý pokles počtu zaměstnaných osob v tomto odvětví po roce 2002 není v kraji Vysočina vzhledem k expanzi velkých zaměstnavatelů a zahraničnímu kapitálu (a také vzhledem k pokročilému stadiu restrukturalizace průmyslu a stabilizované situace většiny velkých podniků) možný

E-VYSOČINA 7 .

ti 9

6 5-

I»

i

•1 9

49

63

r

3

51 i

M

44

J

50 42

39

,S

4,5 p

£ 3 -

22

2 -

1 -

Obr. 16. Počet zaměstnaných osob v odvětví „E - výroba a rozvod elekňny, plynu a vody" v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Nepravděpodobné údaje z obrázku 16: •

1995 až 1997: nárůst o 25 % (1,2 tis.)

•

1999 až 2001: nárůst o 44 % (1,9 tis.)

•

2005 až 2007: nárůst o 100 % (2,3 tis.) 31


Ačkoliv se spotřeba energií neustále zvyšuje, nevyžaduje toto odvětví díky moderním technologiím velké či stále větší množství zaměstnaných osob. Tím spíše v poměrně malém a řídce obydleném kraji, proto jsou velké výkyvy (především nárůsty) v počtu zaměstnanců vysoce nepravděpodobné. Proti spolehlivosti dat zde opět hraje faktor velikosti vzorku - ten je velmi malý a čítá pouze několik jedinců.

G-VYSOČINA 28 26

'£.

24 22

26,3

25,8 n 24,9 22,9 21,6

24,5

23,6 '

n

26,4 ™

27,0 25,2

24,7 23,0

21,9 20,9

20

16

/ i i i i i i i f i i i i £i

Obr. 17. Počet zaměstnaných osob v odvětví „G - obchod, opravy motor, vozidel a spotřebního zboží" v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Obrázek 17: •

1997 až 1998: pokles o 16 % (4 tis. osob)

•

2004 až 2006: pokles o 15 % (4 tis. osob)

V tomto odvětví se dá v kraji Vysočina očekávat obdobný vývoj počtu zaměstnanců (byť třeba s malým zpožděním) jako v případě České republiky. Po výraznějším vzestupu na začátku sledovaného období by nemělo docházet k výraznějšímu kolísání hodnot. Proto jsou náhlé poklesy počtu zaměstnanců v tomto poměrně perspektivním odvětví způsobeny s velkou pravděpodobností statistickou chybou nežli skutečným vývojem.

32


I-VYSOČINA 18

T7X

17 16

15.3

-=• 15 ^

n

14,7

14,3

14,4

13,7 . — 13,2 12,9

14 13 12,7 n 11,9 12

13,6

13 9

:

13,5

11,9

11 10

.i

<ľ s ŕ <ř «ŕ # # #

ß

ftf

fL

t)^

ei-

^V

'V

^v

Obr. 18. Počet zaměstnaných osob v odvětví „I - doprava, skladování a spoje" v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

V odvětví dopravy a spojů (obrázek 18) je nepravděpodobný vývoj během celých 90. let. Podle VŠPS během dvou let počet pracovníků vzrostl o 44% z 11,9 tis. na 17,2 tis., aby se během dalších třech let dostal na výchozí hodnotu (pokles o 30%). Odvětví je na úrovni ČR typické dlouhodobě poměrně stabilními počty zaměstnanců (přesněji zde dochází k po zvolnému poklesu, ačkoliv se jedná o součást sektoru služeb), kraj Vysočina ovšem vykazuje vedle výrazných výkyvů také spíše tendence k vzestupu počtu pracovníků.

F-VYSOČINA x CR [tis.] 120 S

100

4

-• 80

3 -

-60 --4Q

2 ] VYSOČINA 1

•ČR

-•

/

/

$

&

&

&

&

&

&

&

20

&

Obr. 19. Počet zaměstnaných osob v odvětví „F - finanční zprostředkování" - srovnání kraje Vysočina a České republiky podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Obrázek 19 srovnává vývoj počtu zaměstnaných v oblasti financí obou územních celků. Ty mají velmi podobný průběh s postupným vzrůstem hodnot. Hodnota pro kraj Vysočina za rok 1998 je však velmi „nápadná" a je jasné, že tento výkyv (nárůst 52 % oproti roku 33


1997) není způsoben skutečným pohybem zaměstnaných osob, ale výběrovým souborem a následnými statistickými dopočty

0-VYSOČINA 7.0

z!

6.6

G.G

6.6

1

5.8

5,5

4,7 4,4

4.4

4,6

4,8

6,6

5.1

5,3

4,5

Obr. 20. Počet zaměstnaných osob v odvětví „O- ostatní veřejné, sociální a osobní služby" v kraji Vysočina podle výsledků VŠPS v letech 1993 až 2007. Zdroj: ČSÚ, [19, 20, 21, 22, 23] + vlastní výpočty.

Situace na obrázku 20 je velmi podobná té předchozí. Pokud by byly odebrány zcela jistě chybné hodnoty z let 1995 až 1996 a 2000 až 2001, dostali bychom pozvolně zvyšující se hod noty zaměstnaných osob v sektoru ostatních služeb, tedy velmi pravděpodobné a shodující se svým vývojem s Českou republikou. Nárůst o 58% mezi roky 1994 a 1995, resp. o 40% mezi roky 1999 a 2000 je však zcela mimo realitu. Po předložení vybraných informací, které velmi pravděpodobně neodpovídají realitě je nutno poznamenat, že záměrně byly prezentovány roční průměry. Především z důvodů od stranění sezónních výkyvů a také pro jakési zhlazení či „zjemnění" hodnot. Řady čtvrtletních výsledků mívají někdy ještě výraznější výkyvy a rozdíly mezi jednotlivými po sobě jdoucími čtvrtletími. Nereálné hodnoty jsou tak ještě prokazatelnější, protože nemůže-li se např. počet zaměstnanců v některém odvětví změnit během roku o několik tisíc osob, těžko se taková (či ještě výraznější) změna může odehrát během tří měsíců. Některé další výsledky (roční i čtvrtletní průměry) vzbuzující pochybnosti přináší příloha D.

34

Kapitola 6

Zobecnění získaných poznatků o reprezentativnosti dat Počet šetřených osob 15-ti letých a starších byl ve 4. čtvrtletí 2007 v kraji Vysočina přesně 3 095. Podle ČSÚ [38] zde bylo k 31.12.2007 zjištěno přesně 438 323 osob 15-ti letých a starších. Za předpokladu stejného množství osob i v období zjišťování VSPS tedy výběrový soubor představoval přesně 0,7061 %. Jestliže je např. na základě VSPS uveden údaj, že v roce 2007 pracovalo v odvětví C - těžba nerostných surovin v kraji Vysočina 1155 osob, znamená to, že bylo v rámci šetření dotazováno právě 8 pracovníků v tomto odvětví. V případě malých (specifických) skupin osob tedy velmi záleží na zastoupení konkrétní skupiny ve výběrovém souboru. Pokud by do souboru bylo vybráno např. 7 či 9 osob, výsledek by dosahoval výrazně odlišných hodnot - 1010, resp. 1300 osob. I přes veškeré snahy a opatření zaručit co nejreprezentativnější vzorek při šetření, je velmi malá pravděpodobnost, že je vybrán právě přesný počet osob, které po dopočtu dají skutečnosti odpovídající číslo. Pravděpodobnost je ještě snižována faktem, že často žijí v jedné domácnosti či ve vzájemné blízkosti (v rámci sčítacího obvodu) osoby ze stejné sociální skupiny vykonávající stejnou profesi, pracující ve stejném odvětví. Ke znázornění situace opět poslouží příklad z odvětví C - těžba nerostných surovin: Je-li např. skutečný počet pracujících ve zmíněném odvětví v kraji Vysočina 1000 osob, muselo by být do šetření zahrnuto přesně 7 osob. Může se však snadno stát, že se do výběru dostane na základě jednoho sčítacího obvodu několik domácností, v nichž bude dohromady 15 pracovníků v odvětví C. To pak způsobí, že výsledná hodnota bude představovat 2165 zaměstnanců, tedy o více než 50 % více než je skutečný počet a třeba také než hodnota v předchozím roce, kdy byl výběrový soubor náhodou reprezentativní a podařilo se skutečně vyšetřit právě 7 osob z příslušného odvětví. Rozdíly ve výsledku způsobené rozsahem výběru pro ilustraci přináší tabulka 8. Tab. 8. Závislost velikosti výběrového souboru a dopočtené hodnoty ve VŠPS v kraji Vysočina pro 4. čtvrtletí 2007. Zdroj: vlastní výpočty. výběr

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

dopočet výběr

866 1010 1155 1300 1444 1588 1733 1877 2021 2165

16 17 18 19 20 25 30 35 40 45

dopočet výběr 2310 50 2454 60 2599 70 2743 80 2888 90 3609 100 4331 150 5053 200 5775 250 6497 300

dopočet výběr 7219 350 8663 400 10106 450 11550 500 12994 550 14438 600 21656 650 28875 700 36094 750 43313 1000

dopočet 50531 57750 64969 72188 79406 86625 93844 101063 108281 144375

35

6. ZOBECNĚNÍ ZÍSKANÝCH POZNATKŮ O REPREZENTATIVNOSTI DAT

Poznámka: Minimální počet osob ve výběru v určité skupině osob v kraji Vysočina je 6. Při 5-ti osobách je dopočtená hodnota 722 osob. Hodnoty menší než 750 osob ČSÚ nezveřejňuje, neboť jsou označovány jako nespolehlivé. Z tabulky 8 je patrné, jak snadno může dojít k výraznějším výkyvům ve výsledcích mezi jednotlivými roky, zvláště u odvětví s méně zaměstnanci (zhruba do počtu 20 tisíc osob). U odvětví, které mají řádově tisíce zaměstnanců může 5 nebo 10 vybraných osob způsobit velké rozdíly (hlavně relativní). Naopak u odvětví, které zaměstnává několik desítek tisíc osob (v případě kraje Vysočina pouze D - zpracovatelský průmysl), nehraje o 5 nebo 10 osob ve výběru méně či více výraznější roli. Z těchto důvodů jsou časové řady tvořené z výsledků VSPS za kraj Vysočina (či obecně za všechny kraje - úrovně NUTS 3 v ČR) nevhodné pro podrobnější analýzy vývoje situace na trhu práce. Můžeme zachytit určitý trend a společně s poznatky s dalších šetření vyslo vovat přibližné závěry o tendencích vývoje určité demografické, ekonomické nebo sociální skupině obyvatelstva, avšak nemůžeme detailně zkoumat situaci v jednotlivých letech a vý voj mezi následujícími roky. Někdy je těžké rozhodnout, zda je vývoj ještě možný či se již jedná o statistickou chybu. V takových případech je nutné stanovit nějakou kritickou mez vhodně zvolenou pro dané území a konkrétní skupinu obyvatelstva. Zásadním vodítkem při rozhodování je také znalost šetřeného území.

36

Kapitola 7

Závěr V úvodu si práce kladla za cíl prověřit správnost dat z výběrového šetření pracovních sil. Podle Českého statistického úřadu je reprezentativnost dat a správnost vzorku deklarovaná jako dostatečná i na úrovni krajů. Práce však ukazuje, že konkrétně v kraji Vysočina tomu tak v mnohých případech není. V kapitole 5 (příp. v příloze D) jsou ukázány nejvýraznější situace, kdy výsledky na úrovni kraje Vysočina nemůžeme pokládat za pravdivé a odpovídající realitě. Přestože byl vývoj na trhu práce v souvislosti s přestavbou hospodářství mnohdy velmi dynamický, nemohlo v minulosti docházet k naznačeným událostem ve vývoji počtu zaměstnaných. Zvláště současný vývoj, resp. vývoj v posledních několika letech je možno zpochybňovat vzhledem k značné stabilizaci hospodářství a jednotlivých odvětví. Takové výkyvy jsou důsledkem statistické chyby pramenící z nesprávně zvoleného výběrového souboru. Podle kapitoly 6 lze snadno získat představu o tom, jak velmi je výsledek náchylný právě na výběr respondentů. Přitom platí, že čím menší je zájmová skupina, tím více záleží na přesném počtu šetřených osob ve výběrovém souboru a naopak. Vzhledem k uvedenému je možno konstatovat, že výsledky výběrového šetření pracovních sil na úrovni krajů není vhodné používat k podrobným analýzám vývoje situace na trhu práce; na jejich základě je možno pouze zachytit základní vývojovou tendenci. I přesto je však výběrové šetření pracovních sil jedním z nejdůležitějších šetření u nás a pro socioekonomickou geografii má zcela zásadní význam.

37

Literatura Knihy a časopisy [I]

KUX, J.: Dva semináře Statistického úřadu OSN/ILO k problematice statistiky práce. In Statis tika. Federální statistický úřad, Praha, 1991, roč. 28, č. 4, s. 189 - 190.

[2]

KUX, J.: Společné zasedání EHK/ILO k statistice pracovních sil. In Statistika. Federální sta tistický úřad, Praha, 1991, roč. 28, č. 6, s. 284 - 285.

[3]

KUX, J.: S britskými experty na zavedení výběrových soupisů pracovních sil v ČSFR. In Statis tika. Federální statistický úřad, Praha, 1992, roč. 29, č. 3, s. 142 - 143.

[4]

BERKA, J.: Výběrové soupisy pracovních sil v ČSFR. In Statistika. Federální statistický úřad, Praha, 1992, roč. 29, č. 7, s. 289 - 294.

[5]

MATOUŠKOVÁ, M., et al.: Výběrové šetření pracovních sil v České republice. In Statistika. Český statistický úřad, Praha, 1994, roč. 31, č. 5, s. 193 - 203.

[6] MEJSTŘÍK, B.: Výsledky výběrového šetření pracovních sil v České republice. In Statistika. Český statistický úřad, Praha, 1995, roč. 32, č. 8 - 9, s. 368 - 384. [7]

KUX, J.: Harmonizace dat o zaměstnanosti v ČR. In Statistika. Český statistický úřad, Praha, 1999, roč. 36, č. 4, s. 157-171.

[8]

MEJSTŘÍK, B.: Proces harmonizace VŠPS a perspektivy. In Statistika. Český statistický úřad, Praha, 1999, roč. 36, č. 12, s. 449 - 458.

[9]

KUX, J.: Projekt harmonizace dat o pracovních silách. První české experimentální účty práce. In Statistika. Český statistický úřad, Praha, 2000, roč. 37, č. 6, s. 249 - 267.

[10] KUX, J.: Projekt harmonizace dat o pracovních silách. Výsledky řešení projektu v roce 2000. In Statistika. Český statistický úřad, Praha, 2001, roč. 38, č. 4, s. 162 - 177. [II] Český statistický úřad: Pokyny pro tazatele a krajské garanty pro rok 2008 - Výběrové šetření pracovních sil. Praha, ČSÚ, 2007,156 s. IKF 694008. [12] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2000. Český statistický úřad, Praha, 2001. [13] ŘEZNÍČEK, P: Situace na trhu práce v ČR (regionálně geografická analýza s využitím dat z výběrového šetření pracovních sil). Diplomová práce, Olomouc, Přírodovědecká fakulta UP, 2007, 70 s. [14] PALCROVA, Š.: Trh práce v Jihomoravském kraji. Rigorózní práce, Brno, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2007, 97 s. 38

7. ZÁVĚR [15] HALÁSKOVÁ, R.: Trh práce a politika zaměstnanosti. Ostrava, Ostravská univerzita Ost rava, Filozofická fakulta, 2001, 92 s. ISBN 80-7042-595-4. [16] BRÁZDIL, R., KOLÁŘ, M., et a l : Statistické metody v geografii, cvičení. Brno, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 1995,177 s. ISBN 80-210-1260-9. [17] STRÁDALOVÁ, J.: Vybrané kapitoly ze statistiky II. Univerzita Karlova v Praze, Praha, 1999,192 s. ISBN 80-7184-146-3. [18] TOUŠEK, V, SMOLOVÁ, I., et al.: Česká republika - portréty krajů. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2005,136 s. ISBN 80-239-6305-8. Elektronické nosiče a w w w stránky [19] Český statistický úřad: Trh práce v ČR 1993 - 2006. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2007 [cit. 7. 2. - 21. 4. 2008]. Dostupné na WWW: . [20] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2007. [on-line]. Český statis tický úřad, Praha, 2008 [cit. 15. 1. - 8. 4. 2008]. Dostupné na WWW: . [21] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 3. čtvrtletí 2007. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2007 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . [22] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2007. [on-line]. Český statis tický úřad, Praha, 2007 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . [23] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2007. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2007 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . [24] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2006. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2007 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . [25] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 3. čtvrtletí 2006. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2006 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: 39

7. ZÁVĚR .

[26] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2006. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2006 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: .




[30] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2005. [on-line]. Český statis tický úřad, Praha, 2005 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: .



[33] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 3. čtvrtletí 2004. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2004 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . 40

7. ZÁVĚR

[34] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2004 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . [35] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2004. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2004 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . [36] Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2003. [on-line]. Český sta tistický úřad, Praha, 2004 [cit. 2. 3. - 11. 3. 2008]. Dostupné na WWW: . [37] Český statistický úřad: Časové řady základních ukazatelů statistiky práce (1948 - 2006). [on-line]. Český statistický úřad, Praha, 2007 [cit. 10. 4. 2008]. Dostupné na WWW: . [38] Český statistický úřad: Věkové složení obyvatelstva v roce 2007. [on-line]. Český statistický úřad, Praha, 2008 [cit. 1. 5. 2008]. Dostupné na WWW: . [39] Ministerstvo práce a sociálních věcí, Správa služeb zaměstnanosti: Statistiky nezaměst nanosti, [on-line]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 1997 - 2008 [cit. 14. 1. - 25. 1.]. Dostupné na WWW: < h t t p : / / p o r t a l .mpsv. c z / s z / s t a t / n z / m e s > . [40] Eurostat: The European Union labour force survey, Methods and definitions - 2001. [on-line]. Eurostat, Lucemburk, 2003 [cit. 16. 1. 2008]. Dostupné na WWW: < h t t p : / / e p p . e u r o s t a t . ec . e u r o p a . e u / p o r t a l / p a g e ? _ p a g e i d = 1 0 7 3, 4 6 587 2 5 9&_dad=portal&_schema=PORTAL&p_product_code=KS-BF-0 3-0 02>. [41] Eurostat: Labour force survey in the EU, Candidate and EFTA Countries, Main characteristic of the national surveys 2005. [on-line]. Eurostat, Lucemburk, 2007 [cit. 18.1. 2008]. Dostupné na WWW: < h t t p : / / e p p . e u r o s t a t . e c . e u r o p a . eu / p o r t a l / p a g e ?_pa g e i d = 1 0 7 3 , 4 65 8 72 5 9&_dad=portal&_schema=PORTAL&p_product_code=KS-RA -07-018>. [42] International Labour Organization: YEARLY STATISTICS, [databáze on-line]. ILO, Že neva, 2008 [cit. 23.3. 2008]. Dostupné na WWW: < h t t p : / / l a b o r s t a . i l o . o r g / > . [43] International Labour Organization: Labour Force Survey. [on-line]. ILO, Ženeva, 2008 [cit. 5. - 11. 2. 2008]. Dostupné na WWW: . [44] Zákon č. 435/2004 Sk, o zaměstnanosti, [on-line] [cit. 1. 4. 2008]. Dostupný na WWW: < h t t p : / / p o r t a l .mpsv. c z / s z / o b e c n e / p r a v _ p r e d p i s y / a k t _ z n e n i / z _ 4 35_2004>. 41

7. ZÁVĚR [45] Kraj Vysočina: Kraj Vysočina se představuje, [on-line]. Kraj Vysočina, [cit. 13. 4. 2008]. Do stupné na WWW: < h t t p : www. k r - v y s o c i n a . c z v i srno z o b r a z _do k . asp?u=4 50 0 08&id_org=450 008&id_ktg=10 6339&archiv=0>. [46] OHERA, M.: Nedávná historie řemesla žebráckého. Policista [on-line]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2006, č. 1 [cit. 10. 4. 2008]. Dostupné na WWW: . [47] DVH CR, Agentura pro regionální rozvoj: Strategie regionálního rozvoje České republiky, svazek 5 - Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu, [on-line]. Praha, 2000 [cit. 21. 4. 2008]. Dostupné na WWW: < h t t p : //www. d h v . c z / r e g s t r a t / S R R / S v a z e k % 2 0 5 / S v a z e k %2 0 5 . h t m # _ f t n r e f l > . [48] KLÁT, J.: 15 let od začátku likvidace dolů v Ostravé. [on line]. cl3. 3. 2008 [cit. 14. 4. 2008]. Dostupné na WWW: . [49] Wikipedie, otevřená encyklopedie: Evropské společenství vou energii, [on-line]. Wikipedie. [cit. 25.1.2008]. Dostupné .

pro na

atomo WWW:

[50] Wikipedie, Otevřená encyklopedie: Feudalismus, [on-line]. Wikipedie. [cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na WWW: < h t t p : / / e s . w i k i p e d i a . o r g / w i k i / F e u d a l i s m u s > . [51] Wikipedie, Otevřená encyklopedie: Rada vzájemné hospodářské po moci, [on-line]. Wikipedie. [cit. 9. 4. 2008]. Dostupné na WWW: . [52] Wikipedie, Otevřená encyklopedie: Úřední véstník Evropské unie. [on-line]. Wikipedie. [cit. 27. 4. 2008]. Dostupné na WWW: < h t t p : //es.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99edn%C3%AD_v%C4%9Bstn% C3%ADk_Evropsk%C3%A9_unie>. [53] Wikipedie, Otevřená encyklopedie: NUTS, [on-line]. Wikipedie. [cit. 16. 4. 2008]. Do stupné na WWW: < h t t p : / / e s . w i k i p e d i a . org/wiki/NUTS>. [54] BOLDIŠ, P: Bibliografické citace dokumentu podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 6902: Část 2 - Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. Verze 3.0 (2004). c 1999-2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004. Dostupné na WWW: .

42

Seznam příloh Příloha A: Dotazník pro VŠPS - verze 2008 Příloha B: VŠPS ve světě Příloha C: Základní charakteristiky VSPS v zemích EU Příloha D: Výběr dalších informací neodpovídajících realitě

43

Příloha A

Dotazník pro VŠPS - verze 2008 Na následujících stranách je ukázka dotazníku používaného při výběrovém šetření pracov ních sil v České republice, verze platná pro rok 2008. Za normálních okolností se používá elektronický dotazník, tento papírový lze použít pouze v odůvodněných případech (např. možnost krádeže notebooku apod.).

44

Příloha B v

VSPS ve světě Na následující straně je přehledová mapka států světa, kde je v současné době prováděno (výběrové) šetření pracovních sil. Vypracováno na základě údajů podle [42].

VSPS VE SVETE státy, v nichž je prováděno VŠPS

cd < C/3

I—i—i—i—I—i—i—i—I 0 2 000 4 000 8 000 km

< Petra PALÁTOVÁ. Brno 2008

M C/3

On On

<

M< H M<

Příloha C

Základní charakteristiky VSPS v zemích EU Tab. 9. Základní charakteristiky VSPS v členských státech ELl v roce 2005. Zdroj:[41]. zájmová počet še počet še první frekvence účast skupina velikost třených třených rotace šetření výsledků respon vzhledem vzorku domác osob vzorků kEA 15-74 let Stát dentů ností [%] Belgie 1983 čtvrtletní pov. 15+ 0,3 11100 21700 2Bulharsko 1993 čtvrtletní dobr. 15+ 0,6 13700 27800 2-(2)-2 Česká republika 1992 čtvrtletní dobr. 15+ 0,6 25600 49 000 5Dánsko 1984 čtvrtletní dobr. 0,4 10 600 2-(2)-l 15-74 Estonsko 1997 čtvrtletní pov. 0,5 1700 3 600 2-(2)-2 15-74 Finsko 1959 měsíční dobr. 0,9 35900 3-(l)-2 15-74 Francie 1950 čtvrtletní pov. 15+ 0,2 36800 62 200 6Irsko 1983 čtvrtletní dobr. 15+ 3,3 31600 65900 5Itálie 1959 čtvrtletní pov. 15+ 0,3 68 600 133800 2-(2)-2 Kypr 1999 čtvrtletní pov. 15+ 1,5 3400 7300 6Litva 1994 čtvrtletní dobr. 15+ 0,4 3500 9 400 2-(l)-2 Lotyšsko 1995 čtvrtletní dobr. 0,3 2 000 4 400 1-(1)-1-(1)-1 15-74 Lucembursko 1983 roční dobr. 2,8 2100 4 300 215-74 Maďarsko 1992 čtvrtletní dobr. 0,9 30100 61200 615-74 Malta 2000 čtvrtletní pov. 15+ 2,0 1900 4 200 2Německo 1957 čtvrtletní pov. 15+ 0,3 78800 129 200 4 (lx ročně) Nizozemí 1987 čtvrtletní dobr. 15+ 0,7 44000 88 900 5Polsko 1992 čtvrtletní dobr. 15+ 18 600 43400 2-(2)-2 0,1 Portugalsko 1983 čtvrtletní pov. 15+ 0,6 17200 36500 6Rakousko 1995 čtvrtletní pov. 15+ 0,6 20400 38 400 5Rumunsko 1993 čtvrtletní dobr. 15+ 0,4 26400 53900 2-(2)-2 Řecko 1983 čtvrtletní pov. 15+ 0,9 31600 60 400 6Slovensko 1993 čtvrtletní pov. 15+ 0,6 9 800 22 700 5Slovinsko 1993 čtvrtletní dobr. 15+ 1,0 5900 14 600 3-(l)-2 1964 čtvrtletní dobr. 0,4 Španělsko 16+ 54300 117500 6měsíční dobr. Švédsko 1959 41200 815-74 1,0 Velká Británie 1973 čtvrtletní dobr. 16+ 53000 89 200 50,1 Vysvětlivky: -... v příslušném zdroji není údaj uveden, pov.... povinná; dobr.... dobrovolná, rotace vzorků ... číslo bez závorky znamená počet za sebou jdoucích čtvrtletí (příp. jiných časových úseků), kdy je vzorek zařazen do šetření; číslo v závorce pak dobu jeho vyřazení před opětovným zařazením.

56

Příloha D

Výběr dalších informací neodpovídajících realitě Tato příloha přináší další vybrané informace o trhu práce podle výsledků VŠPS, které prav děpodobně neodpovídají realitě. Jejich vývoj, aťuž je prezentován jako řada ročních či čtvrt letních průměrů je velmi rozkolísaný a tyto prudké změny během tak krátké doby je možno označit za nereálné.

Obr. Dl. Počet zaměstnaných v NH podle věku v kraji Vysočina I. - čtvrtletní průměry. Zdroj: [19] až [36].

57

D . VÝBĚR DALŠÍCH INFORMACÍ NEODPOVÍDAJÍCÍCH REALITĚ

-f #* / f Í Í Í Í Í Í Í Í Í i i i i >•

•»."

o>-

V'

•"'

V

V

•»••

'V

"V

V

K"

»>"

v

Obr. D2. Po&r zaměstnaných v NH podle věku v kraji Vysočina II. - čtvrtletní průměry. Zdroj: [19] až [36].

35

30

25

20

40 až 44 let

-45 až 49 let •

• 50 až 54 let • -55 až 59 let

15

v

K/

°5"

v

**•

^v

<*>'

v

K

>" *v

°3'

v

^'

fy

^"

v

Obr. D3. Počet zaměstnaných v NH podle věku v kraji Vysočina III. - čtvrtletní průměry. Zdroj: [19] až [36].

58


Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci -Vědečtí a odborní duševní pracovníci -Techn., zdravot, a pedagog, prac. (vč. příbuz. oborů) •Nižší administrativní pracovníci (úředníci) -Příslušníci armády

ttitititftittt Obr. D4. Počet zaměstnaných v NH podle klasifikace zaměstnání KZAM v kraji VYSOČINA I. v letech 1993 až 2006. Zdroj: [19].

Provozní pracovníci ve službách a obchodě -Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) -Řemeslníci a kvalifik. výrobci zpracovatelé, opraváři -Obsluha strojů a zařízení

-Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

i iiiiiiiiiiii i Obr. D5. Počet zaměstnaných v NH podle klasifikace zaměstnání KZAM v kraji Vysočina II. v letech 1993 až 2006. Zdroj: [19].

59


16

15,1 15

14,6

14 7

'

14,5

14,3 14,3

I

14,8

14,3

14

13,8

n

13,6

13,5

13

12,7

12 8

12,8 12,8

i

12

• • • I

11

# / # # „* # / # # # # # i 4 i_J *b

V

'V

Q>

O

NN.

o,

o-)

\ř

QD

'V

Obr. D6. Počet zaměstnaných v odvětví „M - vzdělávání" v kraji Vysočina v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21,22,23] + vlastní výpočty.

17

15,9

16

14,9

15

14,5 14,7 13,9 13,7

14 — 13 iň

12,9

13,8

13,9

14,2 13,4

12,7

12,1

w

12,4

12,7

12 11 10 9

ßi i $i $i i i i i i i i i Obr. D7. Počet zaměstnaných v odvětví „N - zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti' v kraji Vysočina v letech 1993 až 2007. Zdroj: [19, 20, 21,22,23] + vlastní výpočty.

60

Výběrové šetření pracovních sil; reprezentativnost dat pro kraj Vysočina

Recommend Documents