Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-horní Falcko

Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-Horní Falcko v rámci projektu "Člověk v popředí zájmu"

Zpráva [verze 1.0]

31. července 2014

ÖAR Regionalberatung GmbH

Z pověření: Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.V.

Zadavatel Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.V. Emmeramsplatz 8 DE-93047 Regensburg www.oberpfalz.de

Zhotovitel ÖAR Regionalberatung GmbH Fichtegasse 2/17 A-1010 Wien www.oear.at

Vedení projektu Michael Weber / [email protected] ÖAR Büro Linz Regerstraße 22 A-4020 Linz Spolupráce Ilona Svitakova Maria Primetzhofer Překlad Milada Vlachová

Vídeň – Linec, 31.07.2014

Tato analýza byla spolufinancována v rámci projektu "Člověk v popředí zájmu" Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a Bavorského ministerstva financí, rozvoje země a vlasti.

Pro lepší čitelnost používáme v textu pro označení osob pouze tvar mužského rodu, nicméně tím vždy máme na mysli příslušníky obou pohlaví.

Analýza potenciálů – Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-Horní Falcko zpráva 1.0

Obsah Shrnutí .......................................................................................................................................... 5 1 Úvod ................................................................................................................................... 8 2 Regionální ukazatele – porovnání regionů .................................................................. 10 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 3 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 4 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.3 5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.2 5.2.1 5.2.2 6 6.1 6.2 6.2.1 6.2.2 6.3 6.3.1 6.4

Počet obyvatel ............................................................................................................. 11 Změna počtu obyvatel – celkem ............................................................................ 11 Změna počtu obyvatel – osoby mladší 15 let ........................................................ 11 Změna počtu obyvatel – osoby starší 65 let .......................................................... 12 Věkové složení obyvatelstva ................................................................................. 13 Regionální makroekonomické ukazatele ..................................................................... 14 Hrubá přidaná hodnota .......................................................................................... 14 Hrubý domácí produkt ........................................................................................... 15 Standard kupní síly ................................................................................................ 16 Trh práce ...................................................................................................................... 17 Počet výdělečně činných osob – celkem ............................................................... 17 Počet zaměstnanců v průmyslu (bez stavebnictví) ............................................... 17 Celková míra zaměstnanosti ................................................................................. 18 Podíl zaměstnanců v sektorech ............................................................................. 18 Míra nezaměstnanosti ........................................................................................... 19 Vybrané doplňující ukazatele ........................................................................................ 20 Hospodářská struktura v projektové oblasti – zpracovatelský průmysl ................. 21 Přímé zahraniční investice německých podniků v České republice ...................... 26 Průměrná mzda v České republice ....................................................................... 28 Čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku ........................................... 29 Němčina jako cizí jazyk na školách v České republice / v Plzeňském kraji .......... 31 Demografický vývoj v projektové oblasti Plzeňský kraj-Horní Falcko ..................... 33 Vývoj celkového počtu obyvatel do roku 2030/2032 ................................................... 34 Vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin do roku 2030/2032 ............................... 35 Podíl dětí na celkovém počtu obyvatel .................................................................. 36 Podíl osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel ............................... 38 Podíl starších osob na celkovém počtu obyvatel .................................................. 39 Shrnutí pro region Plzeňský kraj-Horní Falcko ............................................................ 40 Regionální přeshraniční trh práce ................................................................................ 41 EURES ......................................................................................................................... 41 EURES Čechy-Bavorsko ....................................................................................... 41 Vývoj na trhu práce v územních obvodech úřadů práce v příhraničí .................... 42 Čeští zaměstnanci v Bavorsku / Úřad práce Schwandorf ........................................... 45 Míra mobility pracovníků ze střední a východní Evropy ........................................ 47 Němečtí zaměstnanci v České republice .............................................................. 47 Analýzy nedostatku kvalifikovaných pracovních sil .................................................. 48 Analýzy nedostatkových profesí vydané BMWi .......................................................... 48 Analýza nedostatkových profesí vydaná Spolkovým úřadem práce ........................... 49 Aktuální situace v Německu .................................................................................. 49 Aktuální situace v Bavorsku .................................................................................. 51 Monitoring kvalifikovaných pracovních sil – situace v Horním Falcku ......................... 52 Žebříček nedostatkových profesí pro Horní Falcko/Kelheim ................................. 59 Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice / v Plzeňském kraji .......... 63

3


7 7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.2 7.2.1 7.3 8 8.1 8.1.1 8.1.2 8.2 8.3 9 9.1 9.2 9.2.1 9.2.2 9.3 9.4

Regionální analýza kvalifikované pracovní síly .......................................................... 65 Regionální analýza kvalifikované pracovní síly v Horním Falcku ................................ 65 Ukazatele nedostatku: doba neobsazenosti a poměr uchazeči-volná místa ........ 70 Důležitá odvětví a budoucí vývoj zaměstnanosti ................................................... 73 Krátké shrnutí výsledků analýzy pro Horní Falcko ................................................ 74 Regionální analýza kvalifikované pracovní síly v Plzeňském kraji .............................. 76 Krátké shrnutí výsledků analýzy pro Plzeňský kraj ............................................... 77 Závěrečné srovnání Horní Falcko – Plzeňský kraj ...................................................... 78 Iniciativy zabývající se zajištěním kvalifikovaných pracovníků ................................ 80 Iniciativy v Německu/Bavorsku .................................................................................... 80 Iniciativy působící na území Německa .................................................................. 80 Iniciativy působící na území Bavorska .................................................................. 82 Iniciativy v Plzeňském kraji .......................................................................................... 83 Iniciativy v projektovém území Plzeňský kraj-Horní Falcko ......................................... 84 Oblasti možného budoucího rozvoje z pohledu expertů ........................................... 88 Marketing – Komunikace ............................................................................................. 88 Vzdělávání – Kvalifikace .............................................................................................. 89 Škola a hospodářství ............................................................................................. 89 Jazyk ...................................................................................................................... 90 Kontaktní sítě ............................................................................................................... 90 Další aktivity ................................................................................................................. 91

Seznam ....................................................................................................................................... 93 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 94 Seznam obrázků.......................................................................................................................... 95 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................................ 96 Příloha ........................................................................................................................................ 98 Metodika k interpretaci ukazatelů regionální analýzy kvalifikované pracovní síly ...................... 98 Seznam: Dotazovaní experti ..................................................................................................... 100

4


Shrnutí Tato analýza potenciálů vznikla v rámci projektu „Člověk v popředí zájmu – zajištění kvalifikovaných pracovních sil v regionu Plzeňský kraj-Horní Falcko“ (zkratka „ČPZ“) a představuje oblasti možného budoucího rozvoje – zejména z pohledu dotazovaných regionálních expertů. Projekt „ČPZ“ – a tedy i tato analýza potenciálů – kladou důraz na společné přeshraniční přístupy s dlouhodobou perspektivou a endogenní orientací (využití vnitřního rozvojového potenciálu regionu). Pozornost je věnována zejména oblasti hospodářství, malých a středních podniků a zpracovatelského průmyslu. Projektová oblast Plzeňský kraj-Horní Falcko zaznamenala v posledních letech pozitivní vývoj, který se odráží také na hodnotách ukazatelů, jako je růst hrubé přidané hodnoty (zejména v oblasti průmyslu), růst hrubého domácího produktu na obyvatele a zvýšení u standardů kupní síly. Přestože Plzeňský kraj vykazuje vysokou míru růstu, existují zde v porovnání s Horním Falckem – kde tyto ukazatele výrazně převyšují průměr EU – však i nadále značné rozdíly. V průmyslovém sektoru mají oba regiony – na celém svém území, ale i v příhraničí – své specifické, ale i podobné silné stránky v oblasti automobilového průmyslu, kovovýroby, strojírenství a potravinářství. V Horním Falcku je dalším významným odvětvím výroba elektrických zařízení. Mezi zahraničními investory v České republice mají nadprůměrně silné zastoupení podniky z bavorského příhraničí. Ve výrobní oblasti je nejoblíbenější investiční lokalitou německých podniků v ČR právě Plzeňský kraj. Ze srovnání demografického vývoje vyplývá, že v Plzeňském kraji počet obyvatel v posledních letech mírně vzrostl, v Horním Falcku zůstal téměř beze změn. Prognózy do roku 2030 (Plzeňský kraj), respektive do roku 2032 (Horní Falcko) předpokládají, že se celkový počet obyvatel v regionu nijak zásadně nezmění: v Plzeňském kraji zůstane spíše stejný; v Horním Falcku se očekává mírný pokles. Podstatným rozdílem však je, že zatímco v Plzeňském kraji bude rozptyl hodnot pouze nepatrný, v Horním Falcku se v některých zemských okresech očekává výrazný pokles, v procentním vyjádření místy až dvoumístný. Prognóza předpokládá, že se v obou regionech do roku 2030/2032 sníží počet dětí mladších 15, respektive 16 let (v Horním Falcku lze tento vývoj v posledních letech již pozorovat). V Horním Falcku bude tento pokles celkově výraznější než v Plzeňském kraji a opět se bude v jednotlivých dílčích částech regionu více lišit. V některých okresech severního Horního Falcka bude v roce 2032 žít o pětinu méně mladších osob než v roce 2012. Jak v Plzeňském kraji, tak i v Horním Falcku bude v budoucnu žít mnohem více starších obyvatel. Zatímco v Plzeňském kraji se i tentokrát počítá spíše s menšími rozdíly mezi jednotlivými okresy, budou mít hodnoty na území Horního Falcka velký rozptyl. Na regionální trh práce má vliv vývoj počtu výdělečně činných osob, opět především v průmyslovém sektoru. V regionu Plzeňský kraj-Horní Falcko – se podobně jako v mnoha jiných regionech – sice stále více zaměstnanců přesouvá do terciárního sektoru (sektor služeb), ale i přesto zůstává podíl ve výrobním sektoru vysoký. Míra nezaměstnanosti je v obou regionech – zejména oproti národním, ale i mezinárodním hodnotám – velmi nízká. Na území Bavorska nepředstavují čeští pracovníci v porovnání se zaměstnaci z jiných jihovýchodoevropských zemí EU – ani početně, ani procentně – žádnou obzvlášť velkou skupinu. V územních obvodech bavorských úřadů práce, které sousedí s Českou republikou, však čeští pracovníci mezi ostatními zahraničními pracovníky z EU převažují, ale i tady je jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců jen nepatrný. Skupina zaměstnanců z Německa je v Plzeňském kraji velmi malá a skládá se téměr výhradně z – vyslaných – klíčových a vedoucích pracovníků.

5


Momentálně Německo sice nezaznamenává plošný, celkový nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale technické obory a také zdravotnictví se s nedostatkem potýkají, obzvlášť pokud je vyžadována vyšší úroveň kvalifikace. K potížím při náboru pracovníků dochází hlavně v případě odborně kvalifikovaných pracovníků. V průmyslovém sektoru se jedná zejména o profese v oblasti energetiky, elektrotechniky, strojírenství, automobilového průmyslu a kovovýroby, což jsou zároveň hlavní průmyslová odvětví v projektovém regionu. Kromě toho je v Bavorsku v současné době také nedostatek expertů v oblasti pozemního a inženýrského stavitelství a v některých řemeslných oborech. Pro přiblížení budoucího vývoje nabídky a poptávky kvalifikovaných sil (do roku 2030) v Horním Falcku jsme vycházeli z prognostického nástroje obchodní a průmyslové komory „Fachkräftemonitor“. Vývoj v Horním Falcku je celkově – co se týče všech kvalifikovaných pracovních sil – podobný jako v Bavorsku: probíhá ve vlnách v desetiletém rytmu. V současné době v Horním Falcku panuje nedostatek pracovních sil (poptávka převyšuje nabídku), který je o něco nižší než v Bavorsku (Horní Falcko 4,5 %; Bavorsko 5,9 %). Dle prognózy se potřeba v roce 2030 výrazně zvýší (převis poptávky Horní Falcko: 8,4 %; Bavorsko: 10,2 %). Při posouzení jednotlivých skupin se ukazuje, že u osob s vysokoškolskou kvalifikací se současná situace (přibližně 10% nedostatek) o něco zlepší, ale i v roce 2030 bude poptávka i nadále převyšovat nabídku. Také u skupiny osob se střední a vyšší technickou kvalifikací (včetně inženýrů) se počítá až do roku 2030 s obdobným vývojem. Co se týče odborně kvalifikovaných osob v oblasti obchodu, mělo by v Horním Falcku v budoucnu dojít k obratu současného trendu: zatímco nyní nabídka převyšuje poptávku, v roce 2030 má být pracovních sil výrazný nedostatek. Totéž platí – v o něco mírnější podobě – také pro pomocné pracovníky. Z žebříčku nejvíce nedostatkových profesí u odborně kvalifikovaných osob vyplývá, že nedostatek u technických profesí v současné době dosahuje až do výše 20 %. V jednotlivých profesích, např. v případě vysoce kvalifikovaného personálu v oblasti mechatroniky nebo v oblasti výzkumu a vývoje bude v roce 2030 poptávka zhruba o 40 % převyšovat nabídku. U některých profesí však také může dojít k výrazným změnám oproti současnému stavu. Zatímco u elektroinženýrů, kteří se – v kategorii vysokoškoláků – momentálně nacházejí na první místě žebříčku nedostatkových profesí, se aktuální situace výrazně zlepší; u ekonomů počítá prognóza pro rok 2030 s více než 20% převisem poptávky. Pro Plzeňský kraj není žádný srovnatelný monitorovací nástroj k dispozici. Obecně lze říci, že nedostatkové profese v Plzeňském kraji – zejména v technické oblasti – přibližně odpovídají skupinám, které jsou relevantní v Horním Falcku. Pro další posouzení potřeb a potenciálů v projektové oblasti Plzeňský kraj-Horní Falcko jsme využili analýzu německé inovační kanceláře „Fachkräfte für die Region“ (Kvalifikovaní pracovníci pro region), která porovnává vybrané ukazatele v územních obvodech jednotlivých úřadů práce a také v rámci vyšších územních celků (spolková země, stát). V Horním Falcku (zejména v Regensburgu) je oproti jiným regionům obvlášť nízký poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými pracovními místy v technickém, respektive průmyslovém sektoru – tedy právě v sektoru, který je pro projektový region tak významný. Navíc se předpokládá, že v Horním Falcku dojde téměř ve všech významných odvětvích k pozitivnímu vývoji zaměstnanosti, tzn. i vyšší poptávce po pracovních silách. V důsledku tohoto v zásadě příznivého vývoje se však právě v odvětvích, které se již nyní potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, situace nezlepší. Pro vybrané skupiny osob na trhu práce na základě této analýzy nevznikají – v rámci celého regionu, ani v rámci Plzeňského kraje – žádné zvláštní možnosti v souvislosti s nevyužitými potenciály. Určitý rozvojový potenciál existuje v některých příhraničních částech regionu: v územních obvodech úřadů práce Schwandorf a Weiden, kde je poměrně nízká míra zaměstnanosti starších osob a žen. Kromě toho je třeba

6


zmínit, že se z územního obvodu ÚP Weiden stěhuje pryč v porovnání s jinými oblastmi vyšší počet mladých lidí a také se zde o něco liší míra nezaměstnanosti a zaměstnanosti. Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji, který v České republice zaujímá po Praze – co do výše příjmů – druhé místo, dosahuje zhruba třetiny německých, respektive bavorských hodnot. Podobná relace platí i pro hodinové náklady práce. Expertům z regionu mohou analytické poznámky k exemplárně zvoleným bodům poskytnout impulzy pro další diskuze v rámci projektu „ČPZ“. Např. počet studentů z České republiky a také jejich podíl na všech zahraničních studentech na vysokých školách v Horním Falcku není nikterak vysoký. Pozornost si zaslouží také skutečnost, že němčina jako cizí jazyk ztratila na školách v Plzeňském kraji i v celé České republice na významu ve prospěch angličtiny. Že je téma zajištění kvalifikovaných pracovních sil – jak na celostátní, tak i na regionální úrovni – velmi důležité, dokazuje velký počet iniciativ, které se této problematice věnují. Také v projektové oblasti Plzeňský kraj-Horní Falcko působí celá řada nejrůznějších regionálních hospodářských iniciativ, které se – i v přeshraničním kontextu – zabývají relevantními aspekty, jež souvisí s projektem „ČPZ“. Tento projekt se tedy pohybuje v tematicky pestrém a různorodém prostředí. V kontextu výše nastíněných rámcových podmínek a díky podnětům zúčastněných expertů se znalostí této problematiky lze pro přeshraniční projekt „Člověk v popředí zájmu – zajištění kvalifikovaných pracovních sil“ stanovit tři potenciální tematické oblasti budoucího rozvoje: „Marketing a komunikace“, „Vzdělávání a kvalifikace“ a „Kontaktní sítě“. Hlavnímy tématy v oblasti marketingu a komunikace mohou být společný personální marketing pro oba regiony, „kultura vlídného přijetí“ a podpora nejrůznějších regionálních aktérů a jejich aktivit. V oblasti vzdělávání a kvalifikace je možné v přeshraniční spolupráci vyzdvihnout témata „škola a hospodářství“ a „jazyk“; zejména pak zdůraznit význam němčiny jakožto šance na trhu práce, ale i češtiny ve smyslu interkulturního a vyváženého dialogu. V oblasti kontaktních sítí je možné navázat na četné již existující kooperace v regionu. Tuto oblast je možné chápat jako jakési průřezové téma s cílem vytvořit a rozvíjet přeshraniční struktury, které by umožnily lepší vzájemnou provázanost a výměnu zkušeností. Kromě toho sem patří také iniciování, respektive podpora specifických přeshraničních sítí (specialisté na určitá témata, personalisté, mezipodniková spolupráce v oblasti lidských zdrojů apod.) i dalších aktivit souvisejících s projektem „ČPZ“. Projekt „Člověk v popředí zájmu“ se svým přeshraničním přístupem již stávající aktivity v oblasti zajištění kvalifikovaných pracovních sil nenahrazuje, ale tyto individuální snahy v obou regionech podporuje.

7


1 Úvod 1

Tato analýza potenciálů vznikla v rámci projektu „Člověk v popředí zájmu – přeshraniční zajištění kvalifikovaných pracovních sil v regionu Plzeňský kraj-Horní Falcko“. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013 (INTERREG IV A). Jedná se o společný projekt Plzeňského kraje a sdružení Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.V. (Regionální marketing Horního Falcka ve východním Bavorsku). Vypracováním této analýzy Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.V. jakožto vedoucí partner projektu pověřil na jaře 2014 společnost ÖAR-Regionalberatung GmbH. Tato analýza potenciálů je první částí celého projektu. Kromě toho se v rámci projektu uskuteční také několik workshopů, na jejichž základě vznikne koncept, který bude obsahovat také návrhy možných řešení. Analýza potenciálů byla vypracována v červnu a červenci 2014. Většina workshopů proběhne ve 4. čtvrtletí 2014 a koncept bude hotový do konce 1. čtvrtletí 2015. S ohledem na komplexní přístup projektu „ČPZ“ má tato analýza potenciálů přinést impulzy pro další projektové aktivity a procesy. Zároveň je však třeba počítat s tím, že se během realizace projektu objeví nové analytické poznatky, které se následně promítnou do závěrečného konceptu. Za „potenciály“ se v této analýze považují především oblasti související s problematikou zajištění kvalifikované pracovní síly, které je v budoucnu možné na celoregionální, tj. přeshraniční úrovni v celé projektové oblasti Plzeňský kraj-Horní Falcko rozvíjet. Současně potenciály představují i specifické možnosti dalšího zpracování této problematiky v kontextu projektu „Člověk v popředí zajmu“. Obsahově a metodicky vychází tato analýza potenciálů nejen z dat a faktů, ale zohledňuje také názory a podněty expertů. Byla tedy použita smíšená metodologie, tj. kombinace sekundární a primární analýzy: byly prozkoumány a vyhodnoceny relevantní zdroje, dokumenty apod.; včetně rešerše v databázích a na internetu. Kromě toho proběhly rozhovory s představiteli klíčových organizací z Horního Falcka i Plzeňského kraje, jež navrhl zadavatel. Kromě dvou institucí v pozici nositele projektu se do průzkumu zapojilo celkem 10 organizací. Jelikož se některých rozhovorů zúčastnily dvě osoby, bylo možné promluvit si celkem se 17 2 osobami. Rozhovory s regionálními experty a znalci dané problematiky, během nichž se mluvilo o nejrůznějších relevantních aspektech, probíhaly v uvolněné atmosféře a konaly se zpravidla přímo v sídle dané organizace. Během rozhovoru došlo i na společnou reflexi dostupných dat a faktů. Kromě toho experti uvedli zajímavé doplňující aspekty, poukázali na specifické detaily a upozornili na další materiály pro sekundární analýzu. Je tedy možné mluvit o iterativní, synergické výměně mezi oběma úrovněmi této analýzy.

1 2

Pro název projektu se bude v této zprávě používat také zkratka „ČPZ“. Přehled zapojených organizací a osob naleznete v příloze.

8


Zvolený přístup explicitně znázorňuje následující přehled.

data fakta

potenciály oblasti možného budoucího rozvoje

názory podněty

sekundární analýzy rešerše v databázích a na internetu

potenciály oblasti možného budoucího rozvoje

primární analýzy rozhovory stakeholdeři odborníci

Obrázek 1: Základní přístup analýzy potenciálů

Hlavní tematické priority této analýzy potenciálů vyplývají z celkového kontextu projektu „ČPZ“ a lze je shrnout následovně:     

celý region Plzeňský kraj-Horní Falcko, přeshraniční kontext, hospodářství / malé a střední podniky / průmyslové podniky, (také) střednědobá a dlouhodobá perspektiva, endogenní orientace (využití vnitřního rozvojového potenciálu regionu).

Obsahově je analýza strukturována dle již zmiňovaných úvah. Prostřednictvím některých vybraných klíčových statistických ukazatelů je nejprve nastíněna situace v projektové oblasti (s důrazem na tematické priority). Dále se tato zpráva blíže zabývá některými statistickými body, na které poukázali experti. Poté je věnována hlubší pozornost oblastem, jež jsou pro projekt „ČPZ“ stěžejní. Analýzu uzavírá kapitola, která – z pohledu dotazovaných expertů – shrnuje rozvojové potenciály projektu „ČPZ“ v oblasti přeshraničního zajištění kvalifikovaných pracovních sil a navrhuje další kroky.

9


2 Regionální ukazatele – porovnání regionů Pro lepší přehled o hodnotách důležitých ukazatelů v projektovém regionu se budou v této kapitole používat tabulky. 3

Použity byly především statistiky Eurostatu , což má tu výhodu, že statistická data z jednotlivých zemí a dílčích regionů již byla harmonizována, a je tedy možné je srovnávat. Zároveň však z důvodu této harmonizace nejsou vždy pro všechny regiony vykazována nejaktuálnější, respektive nejnovější dostupná data. Kromě toho Eurostat zavedl jednotný systém klasifikace 4 územních statistických jednotek (NUTS) . Podle této klasifikace je Plzeňský kraj územní jednotkou úrovně NUTS 3, zatímco Horní Falcko je zařazeno do úrovně NUTS 2. Oblast na úrovni NUTS 2, jež by byla statisticky srovnatelná s vládním obvodem Horní Falcko, je na české straně oblast Jihozápad, kam však kromě Plzeňského kraje patří také Jihočeský kraj. Pro mnoho regionálních analýz jsou u Eurostatu k dispozici pouze data na úrovni NUTS 2 a jen v omezené míře i na úrovni NUTS 3. V Bavorsku jsou jako územní jednotky na úrovni NUTS 3 definovány okresy (Kreise) a města se statutem okresu (kreisfreie Städte), přičemž na české straně okresy v rámci této klasifikace spadají o úroveň níž (tj. NUTS 4), a tím pádem o nich Eurostat zpravidla neposkytuje žádné údaje. Proto také nebudou v následujících tabulkách explicitně uváděny údaje pro územní jednotky v Horním Falcku na úrovni NUTS 3 (= okresy / města se statutem okresu). Případné zvláštnosti budou okomentovány v textu. Poskytuje-li Eurostat u jednotlivých ukazatelů také číselné údaje pro Evropskou unii (EU 27), respektive pokud jsou tato čísla relevantní, budou také uvedeny v tabulce. Regionální ukazatele Eurostatu doplní informace, na jejichž projektovou a tematickou relevanci zpravidla poukázali dotazovaní experti. Některým dalším bodům, které mají význam pro zajištění kvalifikovaných pracovníků (např. demografické prognózy, přeshraniční trh práce na území EURES apod.) jsou věnovány samostatné podkapitoly.

3

EUROSTAT – statistický úřad Evropské unie, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home 4 NUTS = Nomenclature des unités territoriales statistiques, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/nuts_nomenclature/introduction

10


2.1

Počet obyvatel

Poznámka: Čísla udávají počet obyvatel vždy k 1. lednu daného roku.

2.1.1

Změna počtu obyvatel – celkem

Evropská unie (EU 27) Česká republika Jihozápad Plzeňský kraj Německo Bavorsko Horní Falcko

2006 492.320.886 10.251.079 1.179.294 551.528 82.437.995 12.468.726 1.089.543

2013 502.900.431 10.516.125 1.209.298 572.687 82.020.578 12.669.492 1.084.037

změna 2006–2013 v % 2,1% 2,6% 2,5% 3,8% −0,5% 1,6% −0,5%

Tabulka 1: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel – celkem

V projektovém regionu Plzeňský kraj-Horní Falcko v současné době bydlí celkem 1,65 mil. obyvatel; z toho 2/3 v Horním Falcku a 1/3 v Plzeňském kraji. Počet obyvatel ve sledovaném období 2006–2013 v územních jednotkách na české straně mírně vzrostl, podobně jako v EU 27. Nejvýraznější je tento nárůst v Plzeňském kraji, kde dosahuje téměř 4 %. V Německu a v Horním Falcku byl vývoj stejný: počet obyvatel se skoro nezměnil (mírný pokles ve výši 0,5 %). V Bavorsku naopak počet obyvatel v roce 2013 oproti roku 2006 vzrostl o 1,6 %. V Horním Falcku se změny pohybují v rozmezí mezi +6,7 % (Regensburg) a −5,1 % (okres Tirschenreuth). V Plzeňském kraji počet obyvatel mírně vzrostl, a Plzeňský kraj tak mírně převyšuje průměr pro ČR. V Horním Falcku – podobně jako v Německu – zůstal počet obyvatel téměř beze změn.

2.1.2

Změna počtu obyvatel – osoby mladší 15 let


2006 78.705.192 1.501.331 172.470 79.032 11.649.872 1.886.663 168.058

2013 78.521.147 1.560.296 178.139 83.171 10.736.998 1.704.101 143.416

změna 2006–2013 v % −0,2% 3,9% 3,3% 5,2% −7,8% −9,7% −14,7%

Tabulka 2: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel – osoby mladší 15 let

U osob mladších 15 let panují značné regionální rozdíly. Zatímco v EU se jejich počet takřka nezměnil, v České republice a zejména v Plzeňském kraji (přibližně +5 %) vzrostl. Na německé straně naopak došlo k výraznému poklesu počtu osob mladších 15 let. V Horním Falcku se jedná o přibližně 15% pokles. Všechny okresy v Horním Falcku – s výjimkou města

11


Regensburg (+4 %) – vykazují pokles, v procentním vyjádření až dvoumístný (AmbergSulzbach a Tirschenreuth téměř −20%). Co se týče počtu osob mladších 15 let, došlo v Plzeňském kraji a Horním Falcku k opačnému vývoji: zatímco v Plzeňském kraji se počet obyvatel v této věkové kategorii zvýšil, Horní Falcko zaznamenalo výrazný úbytek.

2.1.3

Změna počtu obyvatel – osoby starší 65 let


2006 82.767.739 1.456.391 169.652 81.330 15.870.074 2.299.017 199.820

2013 změna 2006–2013 v % 91.484.684 10,5% 1.767.618 21,4% 206.690 21,8% 99.179 21,9% 17.002.915 7,1% 2.499.954 8,7% 207.796 4,0%

Tabulka 3: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel – osoby starší 65 let

Zatímco ve věkové kategorii 15–64 let nebyly ve sledovaném období 2006–2013 v žádné dílčí části regionu zaznamenány nijak výrazné změny (Plzeňský kraj: −0,2 %; Horní Falcko: +1,5 %), počet starších osob znatelně vzrostl, zejména v České republice. V Plzeňském kraji se počet osob starších 65 let zvýšil o více než 20 %. Také v územních jednotkách na německé straně jejich počet vzrostl; v Horním Falcku došlo k mírnému nárůstu ve výši 4 %. Nejvyšší nárůst ve skupině osob starších 65 let zaznamenal v Horním Falcku okres Regensburg 5 (+13 %). V okresech Amberg, Neustadt/WN a Tirschenreuth zůstal počet seniorů téměř beze změn: nárůst nepřesáhl hranici 1 %. V genderových statistikách se v této souvislosti nevyskytly žádné zvláštnosti, až na to, že podíl žen ve většině sledovaných územních jednotek roste o něco méně než podíl mužů, respektive o něco více klesá. V Plzeňském kraji – podobně jako na území celé České republiky – došlo k výraznému nárůstu počtu starších osob. Také v Horním Falcku se počet staršího obyvatelstva zvýšil. V procentním vyjádření je však tento nárůst oproti Plzeňskému kraji i oproti Německu nižší.

5

Neustadt/WN = Neustadt an der Waldnaab

12


2.1.4

Věkové složení obyvatelstva 2006


méně než 15 15 až 64 let v % let v % 16,0 % 67,2 % 14,6 % 14,6 % 14,3 % 14,1 % 15,1 % 15,4 %

71,1 % 71,0 % 70,9 % 66,6 % 66,4 % 66,2 %

2013 65 let a více v% 16,8 %

méně než 15 let v % 15,6 %

15 až 64 let v % 66,2 %

65 let a více v% 18,2 %

14,2 % 14,4 % 14,7 % 19,3 % 18,4 % 18,3 %

14,8 % 14,7 % 14,5 % 13,1 % 13,5 % 13,2 %

68,4 % 68,2 % 68,2 % 66,2 % 66,8 % 67,6 %

16,8 % 17,1 % 17,3 % 20,7 % 19,7 % 19,2 %

Tabulka 4: Věkové složení obyvatelstva

Tento přehled věkového složení obyvatelstva odráží vývoj, který zachycovaly již předchozí tabulky. I přes výrazný nárůst absolutního počtu starších osob v územních jednotkách na české straně zůstává jejich podíl stále o něco nižšíbnež v Německu. Rozdíl mezi Plzeňským krajem a Horním Falckem tedy v této věkové kategorii činí zhruba 2 procentní body. I ve skupině mladších osob došlo ke změně struktury a rozdíl mezi oběma regiony nyní činí přibližně 1 procentní bod. Ve srovnání s ostatními kraji patří Plzeňský kraj v České republice k těm o něco „starším“. Horní Falcko je – co se podílu starších osob týče – oproti ostatním německým regionům nepatrně „mladší“. Porovnáme-li situaci v Horním Falcku, pak v roce 2013 patřila města Amberg a Weiden a také okres Tirschenreuth k těm spíše „starším“, neboť zde počet starších osob vzrostl na úkor těch mladších. K těm spíše „mladším“ okresům naopak patří Regensburg a Neumarkt i.d.OPf. Počet osob starších 65 let v Plzeňském kraji sice výrazně vzrostl, přesto je však jejich podíl na celkovém počtu obyvatel o něco nižší než příslušné hodnoty na německé straně. Plzeňský kraj představuje v České republice spíše o něco „starší“ kraj. Vývoj v Horním Falcku a vývoj v Německu jsou téměř totožné.

13


2.2 2.2.1

Regionální makroekonomické ukazatele Hrubá přidaná hodnota

Hrubá přidaná hodnota v základních cenách – celkem

Česká republika Jihozápad Plzeňský kraj Německo Bavorsko Horní Falcko

2001 65.445,9 6.934,0 3.283,4 1.893.350,0 317.494,2 23.580,9

2011 změna 2001–2011 v % 140.075,8 114% 13.978,8 102% 6.836,4 108% 2.317.430,0 22% 407.845,3 28% 32.263,7 37%

Tabulka 5: HPH v základních cenách – celkem v mil. EUR – změna

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v základních cenách se ve sledovaném období ve všech českých územních jednotkách vyvíjela téměř totožně: původně byla na poměrně nízké úrovni a postupně se zdvojnásobila. Horní Falcko s 37% růstem výrazně převyšuje hodnoty na národní úrovni. Nejvyšší růst zaznamenalo město Regensburg (+53 %) a okres Neumarkt (+60 %). S růstem ve výši zhruba 20 % (respektive nižším) se městům Amberg, Weiden a také okresu Schwandorf nedaří držet krok s dynamickým rozvojem ve zbytku regionu. Hrubá přidaná hodnota v základních cenách – průmysl (bez stavebnictví)


2001 20.481,6 2.398,3 1.144,3 471.760,0 81.804,9 6.939,0

2011 změna 2001–2011 v % 42.709,0 109% 4.777,9 99% 2.471,1 116% 607.440,0 29% 120.064,6 47% 11.225,5 62%

Tabulka 6: HPH v základních cenách – průmysl v mil. EUR – změna (bez stavebnictví)

Také v průmyslovém sektoru se hodnota HPH v České republice zdvojnásobila, což znamená, že tento sektor rostl podobně jako celá ekonomika. Bavorsko (+47 %) a zejména pak Horní Falcko (+62 %) v průmyslovém sektoru v letech 2001 až 2011 docílilo výrazně vyšší míry růstu HPH než tomu bylo nejen v případě celé ekonomiky, ale i než na území Německa. Město Regensburg a okres Neumarkt svou HPH v oblasti průmyslu zdvojnásobily (více než 100% růst). Město Weiden se musí jako jediná územní jednotka na německé straně smířit s poklesem HPH v průmyslovém sektoru (−20 %). V Plzeňském kraji se hrubá přidaná hodnota v základních cenách – podobně jako v České republice – zdvojnásobila. Růst v Horním Falcku, zejména v průmyslovém sektoru, výrazně převyšuje srovnávací hodnoty na národní úrovni.

14


2.2.2

Hrubý domácí produkt

HDP na obyvatele v eurech Evropská unie (EU 27) Česká republika Jihozápad Plzeňský kraj Německo Bavorsko Horní Falcko HDP v procentech průměru EU Evropská unie (EU 27) Česká republika Jihozápad Plzeňský kraj Německo Bavorsko Horní Falcko

2001 19.800 7.000 6.500 6.600 25.500 28.700 24.200 100 36 33 33 130 146 123

2011 změna 2001–2011 v % 25.200 27,3% 14.800 111,4% 12.900 98,5% 13.300 101,5% 31.900 25,1% 36.600 27,5% 33.600 38,8% 100 59 51 53 127 146 134

63,9% 54,5% 60,6% −2,3% 0,0% 8,9%

Tabulka 7: HDP na obyvatele v EUR – změna – v procentech průměru EU

Také co se týče hrubého domacího produktu (HDP) na obyvatele, došlo v českých územních jednotkách k podobnému vývoji jako v případě hrubé přidané hodnoty. Hrubý domácí produkt se v Plzeňském kraji oproti roku 2001 zdvojnásobil a v roce 2011 dosahoval výše 13.300 €. Plzeňský kraj s 53 % průměru EU jen mírně zaostává za hodnotou pro ČR (59 %). Hodnota HDP na obyvatele v Horním Falcku (134 %) výrazně převyšuje průměr EU i celorepublikovou hodnotu, je však o něco nižší než hodnota v Bavorsku. Celkově se ve sledovaném období hodnota HDP v Horním Falcku v porovnání s Německem i Bavorskem výrazně zlepšila. Města Amberg a Weiden a také okres Schwandorf vykazují o něco nižší růst HDP než je průměr EU. Nejvyšší růst HDP v eurech zaznamenal okres Neumarkt (+60 %). V porovnání s průměrem EU dosahují všechna tři města se statutem okresu (Weiden, Amberg, Regensburg) hodnot nad 170 %, v čele s Regensburgem (303 %). Okresy Amberg-Sulzbach, Regensburg a Neustadt/WN leží pod průměrem EU. V Plzeňském kraji se růst HDP na obyvatele v posledních deseti letech zdvojnásobil do výše 13.300 €. HDP v Plzeňském kraji – podobně jako v České republice – je tedy oproti průměru EU přibližně poloviční. Horní Falcko vykazuje s 33.600 € 2,5krát vyšší HDP na obyvatele než Plzeňský kraj; převyšuje celorepublikovou hodnotu a zhruba o třetinu průměr EU.

15


2.2.3

Standard kupní síly

6

PPS eurech Evropská unie (EU 27) Česká republika Jihozápad Plzeňský kraj Německo Bavorsko Horní Falcko PPS v procentech průměru EU Evropská unie (EU 27) Česká republika Jihozápad Plzeňský kraj Německo Bavorsko Horní Falcko

2001 19.800 14.400 13.300 13.400 22.900 25.700 21.700 100 73 67 68 116 131 110

2011 změna 2001–2011 v % 25.200 27,3% 20.300 41,0% 17.600 32,3% 18.200 35,8% 30.800 34,5% 35.300 37,4% 32.500 49,8% 100 81 70 73 123 141 130

11,0% 4,5% 7,4% 6,0% 7,6% 18,2%

Tabulka 8: Standard kupní síly na obyvatele v EUR – změna – v procentech průměru EU

Zatímco HDP na obyvatele v České republice prudce vzrostlo, nárůst standardu kupní síly v eurech – s přihlédnutím k rozdílným cenovým hladinám – sice také převyšuje průměr EU, ale tento nárůst je v Plzeňském kraji srovnatelný s vývojem v Německu a Bavorsku (nárůst ve všech třech případech zhruba o třetinu). Se 73 % průměru EU je hodnota v Plzeňském kraji o něco nižší než v České republice a i nadále výrazně zaostává za Horním Falckem (130 %), přičemž Horní Falcko vykazuje nejvyšší růst ze všech posuzovaných územních jednotek. Nejvyšší nárůst PPS zaznamenal okres Neustadt/WN (zhruba +75 %). V porování s průměrem EU dosahují všechna tři města se statutem okresu (tj. Weiden, Amberg, Regensburg) hodnot nad 160 %, v čele s Regensburgem (293 %). Okresy Amberg-Sulzbach, Regensburg a Neustadt/WN za průměrem EU zaostávají. V Plzeňském kraji je nárůst standardu kupní síly o něco nižší než v ČR. Naopak v Horním Falcku je nárůst PPS ve srovnání s Německem o dost vyšší. Poměr mezi Horním Falckem a Plzeňským krajem činí přibližně 2:1 (32.500 € : 18.200 €). Plzeňský kraj dosahuje tří čtvrtin průměru EU, zatímco Horní Falcko průměr EU zhruba o třetinu převyšuje.

6

Standard kupní síly (Purchasing Power Standard – PPS) je uměle vytvořená měnová jednotka, jež stírá rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi. PPS umožňuje pořízení stejného objemu zboží a služeb ve všech zemích.

16


2.3 2.3.1

Trh práce Počet výdělečně činných osob – celkem


2001 4.838,6 561,5 268,8 39.485,0 6.417,3 544,4

2011 změna 2001–2011 v % 5.057,2 4,5% 582,3 3,7% 283,1 5,3% 41.164,0 4,3% 6.834,6 6,5% 578,0 6,2%

Tabulka 9: Počet zaměstnanců (v tis. osob) – celkem

Počet zaměstnanců se v České republice a v Německu vyvíjí velmi podobně (zhruba +4,4 %). V Bavorsku, respektive v Horním Falcku a také v Plzeňském kraji je nárůst v porovnání s hodnotami na celorepublikové úrovni o něco vyšší, přičemž 6,2% nárůst v Horním Falcku je o něco vyšší než v Plzeňském kraji (+5,3 %). Přední příčky mezi zemskými okresy v Horním Falcku zaujímá Cham a Regensburg s přírůstkem v obou případech lehce nad 10 %. V okresech Amberg-Sulzbach a Tirschenreuth se počet zaměstnanců nezvýšil, respektive o něco snížil.

2.3.2

Počet zaměstnanců v průmyslu (bez stavebnictví)


2001 1.456,6 183,9 90,3 8.378,0 1.532,4 145,9

2011 změna 2001–2011 v % 1.368,7 −6,0% 176,1 −4,2% 88,6 −1,9% 7.739,0 −7,6% 1.480,5 −3,4% 152,7 4,7%

Tabulka 10: Počet zaměstnanců (v tis. osob) v průmyslu (bez stavebnictví)

V oblasti průmyslu (bez stavebnictví), která je pro projekt „ČPZ“ obzvlášť významná, oba dva regiony – Plzeňský kraj i Horní Falcko – v celostátním měřítku posílily. Přibližně 2% pokles v Plzeňském kraji je znatelně nižší než v ČR, Horní Falcko – navzdory negativnímu trendu v Bavorsku a především v Německu – posílilo o téměř 5 %. Vysokou míru růstu i tentokrát vykazují kresy Cham (+15 %) a Regensburg (+19 %). Okres Tirschenreuth (−11 %) a město Weiden (téměř −15%) v oblasti průmyslu poměrně velký počet zaměstnanců ztrácejí. Jak v Plzeňském kraji, tak i v Horním Falcku se celkový počet zaměstnanců zvyšuje a růst je zde vyšší než srovnávací hodnoty na celorepublikové úrovni. V průmyslovém sektoru sice v Plzeňském kraji došlo k mírnému poklesu počtu zaměstnanců, tento pokles však není tak velký jako celorepublikový průměr. Navzdory negativnímu trendu na celostátní úrovni v Horním Falcku počet zaměstnanců v oblasti průmyslu roste.

17


2.3.3

Celková míra zaměstnanosti


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

67,7% 69,1% 72,0% 70,6% 76,7% 73,9%

68,3% 68,6% 71,0% 71,4% 77,4% 74,9%

69,4% 69,4% 70,8% 73,0% 78,9% 76,5%

70,4% 70,7% 73,0% 74,1% 79,7% 77,6%

68,8% 68,6% 70,5% 74,6% 80,0% 77,9%

68,2% 67,8% 70,0% 75,4% 80,8% 78,3%

69,0% 69,1% 71,1% 76,3% 81,8% 79,6%

Tabulka 11: Celková míra zaměstnanosti

České územní jednotky vykazovaly ve sledovaném období 2005 až 2011 relativně neměnnou míru zaměstnanosti, jež kolísala v rozmezí maximálně dvou procentních bodů. Plzeňský kraj se svými zhruba 71 % lehce převyšuje celorepublikový průměr. Všem německým územním jednotkám se od roku 2005 – s nepatrnými výkyvy – podařilo zvýšit svou míru zaměstnanosti minimálně o pět procentních bodů. Bavorsko s necelými 82 % i Horní Falcko s téměř 80 % leží nad celostátním průměrem. V roce 2011 se míra zaměstnanosti se v Plzeňském kraji a Horním Falcku lišila o 8,5 procentních bodů. Míra zaměstnanosti je v Plzeňském kraji o něco vyšší než celostátní průměr. Horní Falcko vykazuje ještě vyšší hodnotu, která taktéž převyšuje německý průměr.

2.3.4

Podíl zaměstnanců v sektorech

7

2000

změna 2000–2011 v proc. bodech

2011

primární

sekundární

terciární primární

sekundární

terciární primární

sekundární

terciární

Česká republika

4,9%

39,5%

55,6%

3,0%

38,4%

58,6%

-1,9%

-1,1%

3,0%

Plzeňský kraj

6,6%

41,4%

52,0%

4,9%

42,7%

52,4%

-1,6%

1,2%

0,4%

Bavorsko

3,0%

31,0%

66,0%

2,3%

27,7%

70,0%

-0,8%

-3,3%

4,1%

Horní Falcko

4,2%

35,0%

60,8%

3,1%

33,7%

63,3%

-1,2%

-1,3%

2,5%

Tabulka 12: Podíl zaměstnanců v sektorech – změna

Ve všech posuzovaných územních jednotkách došlo ve sledovaném časovém období 2000 až 2011 v primárním sektoru k výraznému poklesu: i nadále postupně dochází k přesunu zaměstnanců do terciárního sektoru. V obou projektových regionech, v Horním Falcku (+2,5 procentních bodů na 63,3 %) a především v Plzeňském kraji (+0,4 procentních bodů na 52,4 %), je však tento trend terciarizace menší než jinde: sekundární sektor (zpracovatelský průmysl) zde pro zaměstnanost hraje významější roli.

7

Český statistický úřad (ČSÚ) www.czso.cz Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat www.statistik.bayern.de

18


Ze srovnání mezi Plzeňským krajem a Horním Falckem pro rok 2011 vyplývá, že se podíl zaměstnanců v sekundárním a terciárním sektoru v obou regionech liší vždy zhruba o 10 procentních bodů (42,7% : 33,7%; respektive 52,4% : 63,3%). V Plzeňském kraji i v Horním Falcku se snížil počet zaměstnanců v primárním sektoru a dochází k postupné terciarizaci. Pouze v sekundárním sektoru, jenž je pro oba regiony tak významný, je vývoj opačný: v Plzeňském kraji podíl mírně roste, v Horním Falcku mírně klesá.

2.3.5

Míra nezaměstnanosti


89

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,0 5,1 4,9 3,5 3,1 5,2 5,6 5,3 5,3 5,2 4,8 4,5 3,7 3,3 5,6 6,3 5,8 5,1 4,8 11,2 10,3 8,7 7,5 7,7 7,1 5,9 5,5 5,3 7,1 6,5 5,3 4,3 5,1 4,4 3,3 3,2 3,1 6,5 6,8 5,3 4,2 5,0 4,0 3,4 3,2 3,4

Tabulka 13: Míra nezaměstnanosti

Celkově české územní jednotky ve sledovaném období 2005 až 2013 vykazují relativně neměnnou míru nezaměstnanosti: hodnoty se pohybují v rozmezí dvou procentních bodů – s nejnižšími hodnotami v roce 2007 a 2008. Míra nezaměstnanosti je v Plzeňském kraji s 4,8 % výrazně nižší, než je celorepublikový průměr (7 %), ale přesto značně převyšuje míru nezaměstnanosti v Horním Falcku (3,4 %). Na německé straně se míra nezaměstnanosti v tom samém časovém období znatelně – asi o polovinu – snížila. V posledních třech letech hodnoty v Bavorsku i v Horním Falcku nepřesahují 3,5% hranici. Plzeňský kraj vykazuje v porovnání s hodnotou pro ČR mnohem nižší míru nezaměstnanosti. V Horním Falcku je míra nezaměstnanosti výrazně nižší než v Plzeňském kraji i v Německu.

8

Míra nezaměstanosti uváděná Eurostatem z důvodu odlišné metodiky výpočtu zpravidla neodpovídá hodnotám uváděným v různých národních a regionálních statistikách a bývá většinou nižší. 9 Údaje pro Plzeňský kraj byly převzaty z databáze ČSÚ.

19


3 Vybrané doplňující ukazatele Na základě podnětů dotazovaných expertů tato kapitola představí informace k následujícím dílčím aspektům:     

hospodářská struktura v celém projektovém regionu Plzeňský kraj-Horní Falcko ve zpracovatelském průmyslu, přímé zahraniční investice německých podniků v České republice, průměrná měsíční mzda v České republice, čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku, němčina jako cizí jazyk na školách v České republice, respektive v Plzeňském kraji (+ exkurz: ochota učit se cizí jazyk u osob, které uvažují o přestěhování).

20


3.1.1

Hospodářská struktura v projektové oblasti – zpracovatelský průmysl 10

K přiblížení přeshraniční hospodářské lokality s důrazem na hlavní průmyslová odvětví, 11 respektive zpracovatelský průmysl využíváme průmyslovou mapu regionu , kterou zpracovala 12 Obchodní a průmyslová komora Regensburg . Tato mapa poskytuje podrobný a komplexní přehled o nejvýznamnějších průmyslových odvětvích. Navíc je dobrým příkladem toho, jak se již nyní v regionu přemýšlí a pracuje v přeshraničním kontextu.

Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statisik und Datenverarbeitung, Český statistický úřad, vlastní výpočty

Obrázek 2: Průmyslová mapa regionu Plzeňský kraj-Horní Falcko

10

Znázorňěný region zahrnuje Plzeňský kraj, vládní obvod Horní Falcko a také dolnobavorský okres Kelheim. 11 Tato interaktivní mapa je k dispozici také v češtině: www.ihk-regensburg.de/content/191211b 12 Obchodní a průmyslová komora Regensburg pro Horní Falcko / Kelheim (2013): publikace „Der grenzüberschreitende Industriestandort in Zahlen“ (Přeshraniční průmyslová lokalita v číslech).

21


Z této mapy jasně vyplývá, že v jednotlivých oblastech sice existují určitá těžiště, celková paleta odvětví, jež jsou v regionu zastoupeny, je však poměrně široká. V Horním Falcku pracuje zhruba 20 % všech osob zaměstnaných v těchto vykazovaných průmyslových odvětvích v Regensburgu; připočteme-li k tomu i okres Regensburg, tak se jedná o zhruba 30 %. Přímo v Plzni pracuje asi 40 % z celkového počtu zaměstnanců v těchto odvětvích; v oblasti Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever se koncentrují přibližně dvě třetiny zaměstnanců. Následující dvě tabulky informují o průmyslových odvětvích s největším počtem podniků (s více 13 než 20 zaměstnanci) a s největším obratem : Průmyslová odvětví s největším počtem podniků (více než 20 zaměstnanců) počet Horní Falcko-Kelheim Plzeňský kraj podniků výroba potravinářských výrobků výroba kovodělných konstrukcí 1. 111 1. a nápojů a kovodělných výrobků výroba kovodělných konstrukcí 2. 107 2. výroba strojů a zařízení a kovodělných výrobků výroba potravinářských výrobků 3. výroba strojů a zařízení 97 3. a nápojů výroba ostatních nekovových výroba pryžových a plastových 4. 91 4. a minerálních výrobků výrobků

počet podniků 93 64 48 44

Tabulka 14: Průmyslová odvětví s největším počtem podniků

Nejvíce podniků na území celého regionu působí v odvětví „výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků“ (kromě strojů a zařízení) s 200 podniky, následuje „výroba strojů a zařízení“ (celkem 161 podniků) a „výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů“ (celkem 159 podniků). Největší průmyslová odvětví dle obratu (neúplná statistická data) Horní Falcko-Kelheim

obrat

1.

výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů

2.

výroba elektrických zařízení

3.

výroba strojů a zařízení

8,6 mld. euro 6,5 mld. euro 5,3 mld. euro

4.

výroba potravinářských výrobků a nápojů

2,6 mld. euro

Plzeňský kraj 1. 2.

obrat v mil. euro

výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů výroba potravinářských výrobků a nápojů

622,5 524,1

3.


514,3

4.

výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků

513,6

Tabulka 15: Největší průmyslová odvětví dle obratu

Co se týče obratu v jednotlivých odvětvích, je v obou regionech na špici „výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů“. Mezi čtyřmi nejsilnějšími odvětvími se v obou dvou regionech umístila „výroba potravinářských výrobků a nápojů“ (v Plzeňském kraji na 2. místě, v regionu Horní Falcko-Kelheim na 4. místě). V obou žebříčích obsadila „výroba strojů a zařízení“ 3. místo. „Výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků“ (kromě strojů a zařízení) se mezi prvními čtyřmi odvětvími umístila jen v Plzeňském kraji. V regionu Horní Falcko-Kelheim zaujímá 2. místo „výroba elektrických zařízení“, která však v Plzeňském kraji na prvních čtyřech místech nefiguruje.

13

Obchodní a průmyslová komora Regensburg pro Horní Falcko / Kelheim (2013): publikace „Der grenzüberschreitende Industriestandort in Zahlen“ (Přeshraniční průmyslová lokalita v číslech).

22


Údaje o počtu zaměstnanců pracujících v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu v jednotlivých regionech svědčí o tom, že výše uvedených odvětví mají význam i pro přeshraniční trh práce. Počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 na území celého regionu celý region odvětví

počet

výroba elektrických zařízení ostatní odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů výroba strojů a zařízení výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků výroba potravinářských výrobků a nápojů výroba pryžových a plastových výrobků výroba ostatních nekovových a minerálních výrobků výroba počítačů a optických přístrojů Celkem

Horní Falcko/Kelheim

%

pořadí

36.391

17,2 %

1

35.001

16,6 %

31.211

počet

%

pořadí

27.699

20,3 %

1

2

19.955

14,6 %

14,8 %

3

18.458

31.055

14,7 %

4

21.026

10,0 %

18.768

Plzeňský kraj počet

%

pořadí

8.692

11,6 %

5

3

15.046

20,1 %

1

13,5 %

4

12.753

17,1 %

2

22.166

16,3 %

2

8.889

11,9 %

4

5

11.648

8,5 %

6

9.378

12,5 %

3

8,9 %

6

11.821

8,7 %

5

6.947

9,3 %

6

14.351

6,8 %

7

7.481

5,5 %

8

6.870

9,2 %

7

13.630

6,5 %

8

9.941

7,3 %

7

3.689

4,9 %

8

9.676

4,6 %

9

7.207

5,3 %

9

2.469

3,3 %

9

211.109

100,0 %

136.376

100,0 %

74.733

100,0 %

Tabulka 16: Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 – celý region

Ve výše uvedených průmyslových odvětvích pracuje zhruba čtvrtina všech výdělečně činných osob na území celého regionu. Ukazuje se, že tři odvětví  výroba elektrických zařízení  výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů  výroba strojů a zařízení a také skupinu „ostatní odvětví“ je díky jejich podobné velikosti možné zahrnout do jedné – pro trh práce obzvlášť významné – kategorie. Odvětví v této skupině se vyznačují počtem zaměstnanců od 31.000 do 36.000 a jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců na území celého regionu dosahuje výše přibližně od 15 % do 17 %. Také v obou dílčích regionech je podíl těchto odvětví minimálně 10%. Důležité jsou kromě toho také výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků, jakož i potravinářský a nápojový průmysl. Při úvahách nad přeshraničním trhem práce a jeho odvětvích vyvstává otázka, zda jsou v obou sousedních regionech k dispozici pracovní síly se zkušenostmi v dané profesní oblasti. Posuzováno celkově a v rámci celého regionu lze tuto otázku zodpovědět kladně. Pouze v případě výroby elektrických zařízení, která hraje zvlášť velkou roli v Horním Falcku, jsou srovnávací hodnoty v Plzeňském kraji (ať už početně, tak i relativně) výrazně nižší.

23


Při bližším zkoumání příhraniční oblasti (všechny okresy v obou regionech v blízkosti hranic; včetně města Weiden) vypadá situace následovně:

Amberg Weiden

4.762

697

-

1.328

530

327

235

346

celkem

výroba počítačů a optických přístrojů

výroba pryžových a plastových výrobků

výroba ostatních nekovových a minerálních výrobků

výroba potravinářských výrobků a nápojů

výroba kovodělných konstrukcí a kovodělných výrobků


výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů

ostatní odvětví

příhraniční okresy

výroba elektrických zařízení

Počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 v příhraničí

-

8.225

120

611

259

455

216

2.228

1.292

103

45

5.329

6.068

1.900

39

2.211

2.225

1.038

655

934

798

15.868

400

2.567

1.380

2.143

1.600

513

984

553

40

10.180

1.049

2.951

2.031

2.057

2.600

2.135

2.327

1.728

120

16.998

-

1.597

-

1.590

488

1.443

1.509

617

1.200

8.444

12.399

10.323

3.709

9.784

7.659

7.684

7.002

4.281

2.203

65.044

19,1%

15,9%

5,7%

15,0%

11,8%

11,8%

10,8%

6,6%

3,4%

20,3%

14,6%

13,5%

16,3%

8,5%

8,7%

7,3%

5,5%

5,3%

136.376

862

1.090

112

381

1.332

59

300

831

375

5.342

Klatovy

262

3.410

74

359

993

1.835

299

1.762

37

9.031

Tachov

225

918

4.237

862

2.119

471

59

509

187

9.587

1.349

5.418

4.423

1.602

4.444

2.365

658

3.102

599

23.960

5,6%

22,6%

18,5%

6,7%

18,5%

9,9%

2,7%

12,9%

2,5%

11,6%

20,1%

17,1%

11,9%

12,5%

9,3%

4,9%

9,2%

3,3%

74.733

17,2%

16,6%

14,8%

14,7%

10,0%

8,9%

6,5%

6,8%

4,6%

211.109

Cham Neustadt/WN Schwandorf Tirschenreuth příhraničí Horní Falcko rozložení příhraničí Horní Falcko rozložení celkem H. Falcko/Kelh. Domažlice

příhraničí Plzeňský kraj rozložení příhraničí Plzeňský kraj rozložení celkem Plzeňský kraj rozložení celý region

Tabulka 17: Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 – příhraničí

Zatímco v Horním Falcku pracuje v příhraničí zhruba polovina všech zaměstnanců, kteří na území celého regionu pracují v oblasti průmyslu, na české straně se jedná jen zhruba o 30 %. Co se týče „pracovních sil se zkušenostmi v daném odvětví v sousedním regionu“ jsou při srovnání situace oproti celému projektovému území přece jen patrné určité rozdíly. V odvětví „výroba elektrických zařízení“ připadá na 10 zaměstnanců v příhraničním regionu Horní Falcko přibližně jeden zaměstnanec v příhraničním regionu Plzeňský kraj.

24


Výraznější než na celém projektovém území jsou také rozdíly ve „výrobě strojů a zařízení“ a zejména ve „výrobě ostatních nekovových a minerálních výrobků“ (i zde je poměr 10 : 1). Oproti tomu je „výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů“ jediným odvětvím, jenž v příhraničních okresech v Plzeňském kraji vykazuje i v absolutních počtech více zaměstnanců (ca +700) než je tomu v příhraničí v Horním Falcku. Hospodářská struktura na celém projektovém území má společné silné stránky v podobě automobilového průmyslu, kovovýroby, strojírenství a potravinářství. Dalším důležitým odvětvím v Horním Falcku je také výroba elektrických zařízení. V příhraničních okresech má v Horním Falcku silnou pozici i výroba skla a keramiky, pro Plzeňský kraj hraje významnou roli kovovýroba.

25


3.1.2

Přímé zahraniční investice německých podniků v České republice 14

Z přehledu přímých zahraničních investic (Foreign direct investment – FDI) německých podniků v České republice je zřejmé, že nejvíce poboček v oblasti výroby zakládají německé podniky v Plzeňském kraji.

Obrázek 3: Počet přímých zahraničních investic německých podniků v ČR – oblast výroby

S 231 projekty přímých zahraničních investic německých podniků v oblasti výroby se Plzeňský kraj umístil mezi všemi ostatními českými kraji na první příčce. Většina německých firem, jež podnikají v České republice, má svou firemní centrálu v metropolitních regionech Mnichov, Norimberk, Stuttgart, Frankfurt či Düsseldorf. Kromě toho pochází mnoho z nich také z bavorsko-saského příhraničí. Horní Falcko je v této grafice rozděleno do dvou plánovacích regionů: Regensburg a Horní Falcko-sever. Při posouzení přímých zahraničních investic ve všech sektorech zaujímá Plzeňský kraj druhé místo za Prahou (dominuje díky velkému počtu projektů v oblasti služeb) a má velký náskok před ostatními českými kraji. Při posouzení všech projektů se podniky se sídlem v bavorském příhraničí (tzn. včetně Horního Falcka) angažují v České republice (a také v Plzeňském kraji) ve srovnatelné míře jako podniky sídlící v metropolitních regionech.

14

Schäffler, Johannes; Hecht, Veronika; Moritz, Michael; (2014): Regional determinants of German FDI in the Czech Republic – evidence from a gravity model approach. (IAB-Discussion Paper, 03/2014).

26


I tento aspekt vzájemné provázanosti jasně dokazuje význam již existujících přeshraničních hospodářských vztahů v projektové oblasti. Zároveň je však zřejmé, že tyto aktivity mají pro trh práce v projektové oblasti, zejména pak v Plzeňském kraji, příslušné důsledky (např. německé firmy poptávají zaměstnance se znalostí němčiny apod.) Nejvíce přímých zahraničních investic německých podniků v oblasti výroby míří v České republice do Plzeňského kraje. Nadprůměrně aktivní jsou podniky se sídlem v bavorském příhraničí.

27


3.1.3

Průměrná mzda v České republice

Následující tabulka informuje o tom, jak se vyvíjela výše průměrné hrubé měsíční mzdy 15 zaměstnanců v Plzeňském kraji a v České republice . Průměrná hrubá měsíční mzda

rok 2006 2012 2013 (1.–3. čtvrtl.) 2014 (1. čtvrtl.)

Plzeňský kraj (v CZK) 18.686 23.793 23.354 23.439

Plzeňský kraj (v EUR) 659,3 946,3 928,8 932,2

ČR celkem (v CZK) 19.546 25.067 24.571 24.806

Plzeňský kraj ve srovnání s celostátním průměrem v % 95,6% 94,9% 95,0% 94,5%

Tabulka 18: Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji / v České republice

Průměrná hrubá měsíční mzda v časovém období 2006 až 1. čtvrtletí 2014 v České republice vzrostla ze zhruba 19.500 Kč na 24.800 Kč. V Plzeňském kraji byla hrubá měsíční mzda ve sledovaném období o něco nižší (18.686 Kč v roce 2006; 23.439 Kč v roce 2014) a ustálila se na relativní hodnotě ve výši zhruba 95 % celostátního průměru. V mezikrajském srovnání zaujímá Plzeňský kraj druhé místo (se značným odstupem za Prahou). Oproti tomu byla v Německu v roce 2013 průměrná hrubá měsíční mzda 3.449 € a v Bavorsku 16 3.598 €. Čistě nominálně se tedy jedná o poměr zhruba 3,5 ku 1, což je značný rozdíl. Z porovnání hodinových nákladů práce v roce 2013 vychází podobný poměr: Celá ekonomika: Německo 31,3 € / Česká republika 10,3 € Pouze průmysl: Německo 36,5 € / Česká republika 10,2 €

17

Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji v minulých letech vzrostla a je v porovnání s ostatními českými kraji (s výjimkou Prahy) poměrně vysoká. Rozdíl oproti německé/bavorské úrovni však i nadále zůstává značný: nominální mzda je na české straně zhruba třetinová.

15

Český statistický úřad (ČSÚ) www.czso.cz / CZSO cross-boarder friendship database (Přeshraniční přátelská databáze CBFD) http://cbfd.czso.cz/cbfd 16 Statistický portál – Spolkový statistický úřad a statistické úřady spolkových zemí www.statistikportal.de 17 EUROSTAT http://epp.eurostat.ec.europa.eu

28


3.1.4

Čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku

18

Stručný přehled o možných potenciálech pro trh práce v podobě českých vysokoškolských studentů v Horním Falcku přináší dvě následující tabulky:

vysoké školy Univerzita Regensburg OTH Regensburg ostatní vysoké školy 19 (v Bavorsku) bavorské vysoké školy celkem

ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 84 76 68 66 57 64 69 65 69 28

24

21

15

13

9

19

18

18

53

56

48

38

33

35

38

44

36

625

604

526

481

440

407

406

405

431

Tabulka 19: Čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku / Bavorsku

vysoké školy 20 ZS 12/13

Univerzita Regensburg OTH Regensburg

celkový počet studentů

celkový počet cizinců

podíl cizinců v%

počet českých studentů

podíl českých studentů na celkovém počtu

podíl českých studentů na počtu cizinců

19.554

1.342

6,9%

69

0,35%

5,1%

8.715

610

7,0%

18

0,21%

3,0%

Tabulka 20: Podíl cizinců na vysokých školách v Regensburgu

Při bližším pohledu na počet českých studentů na vysokých školách v Horním Falcku – a pro srovnání také na jejich počet na ostatních bavorských VŠ – je zřejmé, že se jedná o poměrně malou skupinu, která v posledních letech zůstává spíše konstantní. Na celkovém počtu cizinců na Univerzitě Regensburg (6,9 %, respektive 1.342 osob) se studenti z České republiky podílí pouze zhruba 5 %; na OTH Regensburg, kterou navštěvuje 610 zahraničních studentů, představuje podíl studentů z ČR pouze necelá 3 % (18 osob). Jelikož se nezjišťovalo, z jakého kraje v ČR studenti pochází, není možné blíže specifikovat, jak vysoký je podíl studentů z Plzeňského kraje.

18

Převzato z: Dotaz poslance Georga Rosenthala (SPD) k plenárnímu zasedání Bavorského zemského sněmu dne 08.04.2014; zodpovězeno Bavorským státním ministerstvem školství http://georg-rosenthal.de/workspace/media/static/tschechische-studierende-5373600c635fa.pdf 19 Vysoké školy s nižšími počty studentů byly zahrnuty do kategorie „ostatní vysoké školy“. Patří sem OTH Amberg-Weiden a Vysoká škola pro katolickou chrámovou hudbu a hudební pedagogiku v Regensburgu. 20 Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat www.statistik.bayern.de

29


Dle Bavorského státního ministerstva školství není známo, kolik studentů z Bavorska studuje 21 v České republice. Spolkový statistický úřad každoročně zveřejňuje počty německých studentů v zahraničí. Údaje o tom, kolik z nich pochází z Bavorska, nejsou k dispozici, neboť zahraniční vysoké školy evidují pouze státní příslušnost studentů. Kromě toho jsou dostupné jen celkové počty zahraničních studentů, ne však konkrétní počty na jednotlivých vysokých školách. Počet německých studentů na VŠ v České republice zobrazuje následující tabulka. 2004 studenti z Německa v České republice

179

2005 237

2006

2007

256

286

2008 337

2009 394

2010

2011

394

427

Tabulka 21: Studenti z Německa na VŠ v České republice

Čísla sice svědčí o tom, že se počet studentů z Německa neustále zvyšuje, i nadále však zůstává poměrně nízký. Pro srovnání uvádíme také počty na Západočeské univerzitě v Plzni: v roce 2013 ji 22 navštěvovalo celkem 14.307 studentů; z toho 389 ze zahraničí. Na vysokých školách v Horním Falcku dle posledních dostupných údajů studovalo zhruba 100 Čechů; při celkovém počtu přibližně 30.000 studentů (z toho ca 2.000 cizinců) se jedná o poměrně malé množství. Počet německých studentů na ZČU Plzeň je podobný.

21 22

Spolkový statistický úřad (2013): Němečtí studenti v zahraničí. Statistický přehled 2001–2011. Západočeská univerzita v Plzni www.zcu.cz

30


3.1.5

Němčina jako cizí jazyk na školách v České republice / v Plzeňském kraji

základní školy ČR 2003

počet

689.655

% 2010

počet

652.516

% Plzeňský kraj

2003

počet

35.820

% 2010

počet

34.433

% střední školy ČR 2003

počet

517.241

% 2010

počet

480.523

% Plzeňský kraj

2003

počet

25.686

% 2010

počet

%

24.098

němčina

2003–10

489.103 70,9 628.699 96,4 19.518 54,5 32.129 93,3 374.482 72,4 430.789 89,7 15.643 60,9 19.442 80,7

25,4

38,8

17,3

19,8

rozdíl v proc. bodech 2003–10

216.000 31,3 113.864 17,5 17.007 47,5 8.443 24,5 306.983 59,4 224.404 46,7 18.381 71,6 14.799 61,4

−13,9

−23,0

−12,7

−10,2

7.034 1,0 7.439 1,1 150

2.897 0,4 24.926 3,8 47

759 0,1 2.284 0,4 -

0,4 448 1,3

0,1 902 2,6

31 0,1

33.724 6,5 38.442 8,0 1.346

10.759 2,1 29.168 6,1 722

11.379 2,2 24.651 5,1 208

5,2 1.470 6,1

2,8 1.492 6,2

0,8 976 4,1

španělština

angličtina

rozdíl v proc. bodech

ruština

celkový počet žáků, kteří se učí cizí jazyk(y)

francozština

Výběr němčiny jako cizího jazyka prochází na českých školách jednoznačným vývojem, o čemž 23 svědčí následující tabulka , jež uvádí podíl jednotlivých jazyků vzhledem k celkovému počtu žáků, kteří se učí aspoň jeden cizí jazyk.

Tabulka 22: Cizí jazyky na školách v České republice / v Plzeňském kraji

Během pouhých sedmi let (2003 až 2010) se jak na celorepublikové úrovni, tak i v Plzeňském kraji výrazně snížil počet žáků, kteří se učí němčinu jako cizí jazyk. Zatímco v roce 2003 se na českých základních školách učilo němčinu zhruba 31 % žáků, v roce 2010 to bylo už jen 17,5 %. Celkově se tedy počet žáků, kteří se učí německy, na základních školách snížil téměř na polovinu. Podobně vypadá také situace na středních školách (v Plzeňském kraji došlo k poklesu ze 71 % na 61 %). Podíl žáků, kteří si jako cizí jazyk vyberou němčinu, je však v Plzeňském kraji jak na ZŠ, tak na SŠ vyšší než v celorepublikovém srovnání a němčina i nadále zůstává s velkým náskokem druhým nejoblíbenějším cizím jazykem. Od roku 2003 výrazně posílila ruština a španělština. Obliba angličtina ve sledovaném období na základních i na středních školách vzrostla. Na základních školách se v roce 2010 téměř všichni žáci, kteří se učí cizí jazyk, učili anglicky (93 % Plzeňský kraj; 96 % ČR) a také na středních školách v Plzeňském kraji se výrazně změnil poměr ve prospěch angličtiny. Zatímco v roce 2003 byl poměr němčiny vůči angličině 71% : 61%, v roce 2010 to bylo 61% : 80%.

23

Ústav pro informace ve vzdělávání (2011 / 2004): Krajská ročenka školství 2010 / 2003 www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/krajska-rocenka-skolstvi

31


I když poslední dostupná data pochází z roku 2010, nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend mezitím opět obrátil. Spíš je třeba počítat s tím, že se podíl němčiny bude na českých školách i nadále zmenšovat. Němčina jako cizí jazyk ztratila jak v Plzeňském kraji, tak i na území celé České republiky na významu, zejména ve prospěch angličtiny. 24

Exkurz: ochota učit se cizí jazyky – osoby uvažující o přestěhování Mezi občany EU, kteří uvažují o tom, že by se v budoucnu přestěhovali do zahraničí, uvádějí především Češi, že se již v rámci příprav učí cizí jazyk. Tuto statistiku s téměř 2/3 (63 %) jednoznačně vedou Češi, s velkým předstihem před občany všech ostatních středoevropských a východoevropských států. Průzkum Evropské komise však neudává, jaké jazyky se tito lidé učí, takže není možné přesně určit, kolik z nich se učí němčinu a také není možné vyvodit žádné přímé závěry týkající se tzv. denních pendlerů (osob dojíždějících za prací přes hranice). Ochota učit se cizí jazyky v % země Česká republika Polsko Slovensko Maďarsko Německo Itálie Kypr Lotyšsko Estonsko

podíl v % 63 46 44 42 40 39 38 38 33

Tabulka 23: Ochota učit se cizí jazyky – Evropané, kteří uvažují o přestěhování do zahraničí

Zohledníme-li spíše nízkou pracovní mobilitu Čechů, které se také věnujeme v jiné kapitole, je možné se domnívat, že osoby, které se přece jen rozhodnou pro práci v zahraničí, jsou na tento krok dobře připravené, a potýkají se tedy s menšími jazykovými překážkami než občané z jiných evropských států. Češi, kteří uvažují o tom, že by se přestěhovali do zahraničí, jsou v EU na prvním místě, co se týče ochoty učit se v rámci příprav na tento krok nový cizí jazyk.

24

Institut der deutschen Wirtschaft Köln (2014): iw-dienst, Ausgabe Nr. 11 vom 13. März 2014

32


4 Demografický vývoj v projektové oblasti Plzeňský kraj-Horní Falcko25 Postupující demografické změny budou mít v příštích letech dopad také na trh práce v projektové oblasti. Proto v této kapitole přinášíme vybrané ukazatele pro očekávaný vývoj. Z důvodů nejednotnosti dat existují určité rozdíly v prezentaci obou regionů. Tyto rozdíly se týkají následujích aspektů: Zdroj zkoumající vývoj obyvatelstva v Plzeňském kraji pochází z roku 2009, tudíž se jedná o prognózované hodnoty. Zatímco německá data, jejichž zdrojem je Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat, pochází z roku 2012 a jejich součástí je i prognóza až do roku 2032, jsou pro Plzeňský kraj k dispozici pouze hodnoty do roku 2030. Pro německou projektovou oblast uvádíme kromě hodnot pro Bavorsko také plánovací regiony Horní Falcko-sever a Regensburg. Díky tomuto dalšímu dělení lze lépe přiblížit rozdíly v Horním Falcku. Pro Plzeňský kraj není možné uvést žádné srovnávací údaje pro Českou republiku, jelikož nejaktuálnější dostupná data vychází z prognóz z roku 2004, které obsahují hodnoty, jež se již pro rok 2010 od skutečných hodnot výrazně liší.

25

Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat www.statistik.bayern.de/demografie Plzeňský kraj www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/prognoza-vyvoje-obyvatelstva-plzenskeho-kraje

33


4.1

Vývoj celkového počtu obyvatel do roku 2030/2032

Tabulka 24 informuje o vývoji obyvatelstva do roku 2030/2032 v celém projektovém území. Kromě toho obsahuje i příslušné údaje pro Bavorsko. Na české straně z důvodu zastaralých dat žádnou srovnávací kategorii neuvádíme.

oblasti Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany Tachov Horní Falcko Amberg Regensburg město Weiden i.d.OPf. Amberg-Sulzbach Cham Neumarkt i.d.OPf. Neustadt/WN Regensburg okres Schwandorf Tirschenreuth Horní Falcko-sever region Regensburg Bavorsko

počet obyvatel 2010/2012 2030/2032 abs. abs. 572.045 574.510 54.547 54.204 88.641 88.034 67.888 68.836 184.885 187.030 75.470 75.722 47.207 47.407 53.407 53.277 1.074.700 1.056.700 41.600 39.700 138.300 148.100 41.700 39.300 103.400 95.000 125.600 120.100 127.100 126.700 95.800 88.400 184.300 195.400 142.900 139.600 73.900 64.300 499.300 466.400 689.400 709.500 12.519.600 12.869.100

absolutní změna 2.465 −343 −607 948 2.145 252 200 −130 −18.000 −1.900 9.800 −2.400 −8.400 −5.500 −400 −7.400 11.100 −3.300 −9.600 −32.900 20.100 349.500

relativní změna 0,4% −0,6% −0,7% 1,4% 1,2% 0,3% 0,4% −0,2% −1,7% −4,6% 7,1% −5,8% −8,1% −4,4% −0,3% −7,7% 6,0% −2,3% −13,0% −6,6% 2,9% 2,8%

Tabulka 24: Vývoj obyvatelstva v projektové oblasti do roku 2030/2032

Z této tabulky vyplývá, že počet obyvatel v Horním Falcku bude mít do roku 2032 klesající tendenci (−1,7 %), zatímco v Plzeňském kraji se očekává do roku 2030 mírný nárůst počtu obyvatel (+0,4%). Bavorsko s očekávaným nárůstem ve výši zhruba 2,8 % výrazně převyšuje výsledek v projektové oblasti. Při bližším zkoumání jsou v Horním Falcku zřejmé poměrně velké rozdíly: až 13 % očekávaný pokles počtu obyvatel v Tirschenreuthu (minus 9.600 osob) oproti 7% nárůstu v Regensburgu (plus 9.800 osob). V Plzeňském kraji se v porovnání s německou částí projektové oblasti očekávají menší změny počtu obyvatelstva (viz např. Klatovy s −0,7 % a Plzeň-jih s +1,4%). V Horním Falcku se v budoucnu očekává mírný pokles počtu obyvatel se značnými rozdíly v jednotlivých dílčích regionech. V Plzeňském kraji zůstane počet obyvatel – celkově i ve všech jednotlivých okresech – téměř stejný.

34


4.2

Vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin do roku 2030/2032

Jak se demografické změny v budoucnu projeví v jednotlivých věkových skupinách, znázorňují následující tabulky. Při jejich vypracování byla shrnuta data ze dvou různých zdrojů, které se 26 27 nevztahují ke stejnému roku (viz str. 34) a kromě toho uvádí různé věkové kategorie . Následující kapitola se bude věnovat třem dílčím skupinám:   

děti, tj. osoby v předproduktivním věku, osoby v produktivním věku, starší osoby, tj. osoby v poproduktivním věku.

26

2010/2030 pro českou oblast, 2012/2032 pro německou oblast Na základě dostupných dat nejsou věkové skupiny zcela identické: 0–14 let v České republice; 0–15 let v Bavorsku 15–64 let v České republice; 16–59 let v Bavorsku 65+ v České republice a 60+ v Bavorsku 27

35


4.2.1

Podíl dětí na celkovém počtu obyvatel

Předpokládaný vývoj podílu dětí na celkovém počtu obyvatel do roku 2030/2032 přibližuje níže uvedená tabulka 25. Je třeba mít na paměti, že se nejedná o zcela identické věkové skupiny, neboť na bavorské straně do této kategorie spadají osoby ve věku 0 až 15 let, zatímco v České republice se patnáctiletí počítají již do další vyšší věkové kategorie. Změny jsou tudíž srovnatelné jen částečně.

oblast

děti počet – podíl na celkovém počtu obyvatel 2010/2012 2010/2012 2030/2032 2030/2032 abs. v% abs. v%

absolutní změna

relativní změna v %

Plzeňský kraj

80.836

14,1%

75.555

13,2%

−5.281

−6,5%

Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany

8.099 12.513 9.947 24.126 11.616 6.507 8.028

14,9% 14,1% 14,7% 13,1% 15,4% 13,8% 15,0%

7.553 11.771 9.375 22.297 10.910 6.055 7.594

13,9% 13,4% 13,6% 11,9% 14,4% 12,8% 14,3%

−546 −742 −572 −1.829 −706 −452 −434

−6,7% −5,9% −5,8% −7,6% −6,1% −6,9% −5,4%

155.500 5.500

14,4% 13,2%

135.100 4.700

12,8% 11,8%

−20.400 −800

−13,1% −14,5%

17.600

12,7%

19.300

13,0%

1.700

9,7%

5.500

13,2%

4.700

12,0%

−800

−14,5%

15.200

14,7%

11.900

12,5%

−3.300

−21,7%

Cham Neumarkt i.d.OPf.

18.100

14,4%

14.700

12,2%

−3.400

−18,8%

19.800

15,6%

16.500

13,0%

−3.300

−16,7%

Neustadt/WN Regensburg okres

14.300

14,9%

11.100

12,6%

−3.200

−22,4%

28.600

15,5%

26.900

13,8%

−1.700

−5,9%

Schwandorf Tirschenreuth Horní Falckosever region Regensburg Bavorsko

20.600

14,4%

17.400

12,5%

−3.200

−15,5%

10.300

13,9%

7.900

12,3%

−2.400

−23,3%

71.200

14,3%

57.700

12,4%

−13.500

−19,0%

102.200

14,8%

94.400

13,3%

−7.800

−7,6%

1.827.000

14,6%

1.738.700

13,5%

−88.300

−4,8%

Tachov Horní Falcko Amberg Regensburg město Weiden i.d.OPf. AmbergSulzbach

Tabulka 25: Děti do roku 2030/2032

Podíl dětí na celkovém počtu obyvatel se v prognózovaném období v celé projektové oblasti sníží, přičemž se tento trend projeví výrazněji na německé straně (Horní Falcko celkem −13,1 %) než v Plzeňském kraji (−6,5 %). Také v Bavorsku bude počet dětí vě věku 0–15 let klesat (−4,8 %).

36


Podobně jako v případě celkového vývoje obyvatelstva se Horní Falcko i v případě mladšího obyvatelstva vyznačuje velkými regionálními rozdíly. Pouze v jediném hornofalckém regionu se tak očekává nárůst počtu mladého obyvatelstva: ve městě Regensburg a to ve výši téměř 10 %. V ostatních částech regionu se počítá s 20% nebo dokonce vyšším (Amberg-Sulzbach, Neustadt/WN, Tirschenreuth) poklesem. V Plzeňském kraji se pokles počtu dětí do 15 let v jednotlivých okresech liší a pohybuje se v rozmezí od −5,4 % (Tachov) do −7,6 % (Plzeň-město). V celé české projektové oblasti se tudíž očekává celkem podobný vývoj. Podíl dětí se bude jak v Horním Falcku, tak i v Plzeňském kraji snižovat, přičemž v Horním Falcku bude tento pokles výraznější. Zatímco v jednotlivých okresech Plzeňského kraje se očekává poměrně podobný vývoj, v jednotlivých oblastech Horního Falcka se od sebe budou hodnoty velmi lišit.

37


4.2.2

Podíl osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel

Tabulka 26 znázorňuje podíl osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel v prognózovaném období. I v této kategorii – podobně jak již bylo uvedeno v kapitole 4.2.1 – se liší sledované věkové skupiny v obou zemích (15–64 let v České republice; 16–59 let v Bavorsku). Srovnání dat je tedy možné jen částečně.

oblast Plzeňský kraj

osoby v produktivním věku počet – podíl na celkovém počtu obyvatel 2010/2012 2010/2012 2030/2032 2030/2032 abs. v% abs. v% 399.505 69,8% 367.801 64,0%

absolutní změna


−31.704

−7,9%

Domažlice

38.406

70,4%

34.829

64,3%

−3.577

−9,3%

Klatovy

61.526

69,4%

55.854

63,5%

−5.672

−9,2%

Plzeň-jih

47.258

69,6%

43.866

63,7%

−3.392

−7,2%

Plzeň-město

127.972

69,2%

119.315

63,8%

−8.657

−6,8%

Plzeň-sever

52.825

70,0%

48.402

63,9%

−4.423

−8,4%

Rokycany

32.832

69,6%

30.230

63,8%

−2.602

−7,9%

Tachov

38.686

72,4%

35.305

66,3%

−3.381

−8,7%

649.300

60,4%

543.700

51,4%

−105.600

−16,3%

Amberg

24.200

58,2%

20.400

51,4%

−3.800

−15,7%

Regensburg město

89.000

64,4%

86.700

58,5%

−2.300

−2,6%

Weiden i.d.OPf.

24.300

58,3%

19.900

50,6%

−4.400

−18,1%

Amberg-Sulzbach

61.600

59,6%

46.200

48,6%

−15.400

−25,0%

Cham

74.900

59,6%

59.900

49,9%

−15.000

−20,0%

Neumarkt i.d.OPf.

77.300

60,8%

64.400

50,8%

−12.900

−16,7%

Horní Falcko

57.300

59,8%

44.100

49,9%

−13.200

−23,0%

111.800

60,7%

100.200

51,3%

−11.600

−10,4%

Schwandorf

85.800

60,0%

71.400

51,2%

−14.400

−16,8%

Tirschenreuth

43.100

58,3%

30.500

47,4%

−12.600

−29,2%

Horní Falcko-sever

296.400

59,4%

232.400

49,8%

−64.000

−21,6%

region Regensburg

422.100

61,2%

372.900

52,6%

−49.200

−11,7%

7.489.100

59,8%

6.798.600

52,8%

−690.500

−9,2%

Neustadt/WN Regensburg okres

Bavorsko

Tabulka 26: Osoby v produktivním věku do roku 2030/2032

Také u podílu osob v produktivním věku lze ve všech jednotlivých oblastech do roku 2020/2032 očekávat negativní vývoj. V Horním Falcku se podíl osob v produktivním věku sníží ze 60 % na zhruba 51 %, v Plzeňském kraji z necelých 70 % na 64 %. Přitom je třeba mít na paměti, že v České republice tato věková skupina zahrnuje osoby mladší 65 let, zatímco v Německu sem spadají jen osoby do 59 let, což je jedním z hlavních důvodů vyššího podílu na celkovém počtu obyvatel v ČR. V Plzeňském kraji má vývoj obyvatel v produktivním věku do roku 2030 poměrně malý rozptyl. Pokles se pohybuje mezi −6,8 % až −9,3 %.

38


Na území Horního Falcka je patrný velký rozptyl hodnot. K poklesu dojde zejména v severní části regionu (Horní Falcko-sever −21,6 %), především v Tirschenreuthu (−29 %) a AmberguSulzbachu (−25 %). V plánovacím regionu Regensburg se úbytek obyvatel v této věkové skupině téměř shoduje s vývojem na území celého Bavorska (−11,7 % oproti −9,2 %). Co se týče podílu osob v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel, předpokládá se v Horním Falcku v budoucnu výraznější pokles než v Plzeňském kraji. V jednotlivých oblastech Horního Falcka budou panovat značné rozdíly, zatímco v Plzeňském kraji se v jednotlivých okresech očekává spíše podobný vývoj.

4.2.3

Podíl starších osob na celkovém počtu obyvatel

Jelikož starší osoby – tj. osoby, které již ukončily svůj pracovní život nebo se nacházejí v jeho závěrečné fázi – na základě dostupných dat spadají do různých věkových skupin (v České republice 65+ a v Bavorsku 60+), jsou i tentokrát příslušné změny ve vývoji obyvatelstva srovnatelné jen částečně.


starší osoby počet – podíl na celkovém počtu obyvatel 2010/2012 2010/2012 2030/2032 2030/2032 abs. v% abs. v%

absolutní změna


91.704

16,0%

131.154

22,8%

39.450

43,0%

8.042

14,7%

11.822

21,8%

3.780

47,0%

Klatovy

14.602

16,5%

20.409

23,2%

5.807

39,8%

Plzeň-jih

10.683

15,7%

15.595

22,7%

4.912

46,0%

Plzeň-město

32.787

17,7%

45.418

24,3%

12.631

38,5%

Plzeň-sever

11.029

14,6%

16.410

21,7%

5.381

48,8%

7.868

16,7%

11.122

23,5%

3.254

41,4%

Domažlice

Rokycany

6.693

12,5%

10.378

19,5%

3.685

55,1%

Horní Falcko

270.300

25,1%

387.000

35,8%

116.700

43,2%

Amberg Regensburg město

11.900

28,6%

14.600

36,8%

2.700

22,7%

31.800

23,0%

42.100

28,4%

10.300

32,4%

Weiden i.d.OPf.

11.900

28,5%

14.700

37,4%

2.800

23,5%

Amberg-Sulzbach

26.600

25,7%

36.900

38,8%

10.300

38,7%

Cham

32.600

26,0%

45.600

38,0%

13.000

39,9%

Neumarkt i.d.OPf.

30.200

23,8%

54.800

36,1%

24.600

81,5%

Neustadt/WN

24.200

25,3%

33.300

37,7%

9.100

37,6%

Regensburg okres

43.900

23,8%

68.300

35,0%

24.400

55,6%

Schwandorf

36.600

25,6%

50.700

36,3%

14.100

38,5%

Tirschenreuth Horní Falckosever region Regensburg

20.600

27,9%

26.000

40,4%

5.400

26,2%

131.700

26,4%

176.300

37,8%

44.600

33,9%

165.300

24,0%

242.200

34,1%

76.900

46,5%

25,6% 4.331.600

33,7%

1.128.200

35,2%

Tachov

Bavorsko

3.203.400

Tabulka 27: Starší osoby do roku 2030/2032

39


Na obou stranách hranice se očekává nárůst počtu osob v této věkové skupině. Zatímco v roce 2010 představoval podíl starších osob na celkovém počtu obyvatel například v Plzeňském kraji 16 %, do roku 2030 pravděpodobně vzroste zhruba na 23 %. V Horním Falcku se očekává nárůst z 25 % na zhruba 36 %. Podobně by se měla vyvíjet i situace v Bavorsku: zde se do roku 2032 očekává podíl starších osob na celkovém počtu obyvatelstva ve výši zhruba 34 %. I v případě staršího obyvatelstva se od sebe budou jednotlivé části regionu lišit. Stárnutí populace se v Horním Falcku projeví zejména v okrese Neumarkt – zde vzroste počet starších obyvatel z 30.200 na zhruba 54.800, což představuje více než 80% přírůstek. Ale i ve všech ostatních oblastech se bude počet starších osob výrazně zvyšovat. Podobná situace se očekává také v Plzeňském kraji, kde se bude přírůstek pohybovat mezi 38 % a 55 %. Jak v Plzeňském kraji, tak i v Horním Falcku se v budoucnu očekává výrazný nárůst počtu starších obyvatel. Zatímco v Plzeňském kraji se předpokládají spíše menší rozdíly mezi jednotlivými oblastmi, mají hodnoty v Horním Falcku velmi široký rozptyl.

4.3

Shrnutí pro region Plzeňský kraj-Horní Falcko

V následujících letech se – zejména na německé straně – počítá s poklesem počtu obyvatel, což s sebou přinese celou řadou výzev pro trh práce. Zatímco podíl mladých lidí na celkovém počtu obyvatel se zde – s výjimkou města Regensburg – zmenší a stejně tak i podíl osob v produktivním věku, počet obyvatel ve věkové kategorii 60+ výrazně vzroste. V Plzeňském kraji se sice také sníží počet mladých lidí a osob v produktivním věku, ale pokles nebude tak výrazný jako v Horním Falcku. Nárůst počtu starších osob však i zde bude značný. Celkově je třeba počítat s tím, že zatímco v Plzeňském kraji počet obyvatel mírně vzroste, v Horním Falcku spíše mírně poklesne a v jednotlivých oblastech se bude velmi lišit. V Bavorsku by se měl do roku 2032 počet obyvatel zvýšit, vývoj v jednotlivých věkových skupinách nebude tak výrazný, celkově ale podobný jako v projektové oblasti. V Horním Falcku se do budoucna očekává spíše klesající – v jednotlivých částech regionu velmi rozdílný – vývoj obyvatelstva. V Plzeňském kraji se celkový počet obyvatel téměř nezmění. Pokles se bude týkat především mladých osob a osob v produktivním věku, přičemž tento pokles bude v Plzeňském kraji pravděpodobně nižší a nebude mít tak velký rozptyl v jednotlivých okresech. Počet a podíl starších osob vzroste v obou regionech.

40


5 Regionální přeshraniční trh práce Tato kapitola popisuje situaci na trhu práce v česko-bavorském příhraničí. Kromě představení kooperační sítě EURES, která slouží k podpoře mobility jak na straně zaměstnanců, tak i na straně zaměstnavatelů, bude věnována pozornost také zvláštní situaci českých zaměstnanců v Bavorsku, respektive v územních obvodech úřadů práce v příhraničí.

5.1

EURES28

Cílem kooperační sítě EURES (zkratka pro “EURopean Employment Services”) je podpora mobility pracovních sil v evropském hospodářském prostoru. Kromě úřadů práce jsou partnerskými organizacemi také odborové svazy či sdružení zaměstnavatelů. Zvláštní význam má EURES v příhraničních regionech. Na EURES se mohou obrátit lidé, kteří žijí v jednom členském státě EU a pracují nebo chtějí pracovat v jiném členském státě. EURES jim pomůže překonat právní, administrativní nebo daňové překážky mobility. Kromě poradenství pro zaměstnance podporuje síť EURES také zaměstnavatele při náboru pracovních sil z jiných zemí. 5.1.1

EURES Čechy-Bavorsko

Obrázek 4: Regiony EURES Čechy-Bavorsko

Partnerství EURES Čechy-Bavorsko, které bylo založeno v říjnu 2005, představuje první příklad partnerství mezi novým a starým členským státem EU. Toto partnerství zahrnuje na německé straně územní obvody pracovních úřadů Hof, Weiden, Schwandorf, Deggendorf a Passau a na české straně Plzeňský a Karlovarský kraj a také Úřad práce Prachatice. Na tomto území (25.000 km²) žije přibližně 2,4 milionů obyvatel, z nichž je 1,2 milionů výdělečně činných. Podle údajů z roku 2012 dojíždělo denně do zaměstnání přes hranice 6.710 pendlerů. Celkem 6.301 českých občanů směrem do Bavorska a naopak 409 německých občanů do Čech (Plzeňský a Karlovarský kraj a ÚP Prachatice).

Cílem tohoto partnerství je zvýšit mobilitu pracovní síly v příhraniční oblasti, odbourat stávající překážky a poskytovat důležité informace o životních a pracovních podmínkách. Touto cestou by mělo dojít k odstranění těch nevýhod pro obyvatele a ekonomiku, které jsou podmíněny existencí státních hranic.

28

EURES Čechy-Bavorsko: www.eures-by-cz.de. Tato internetová stránka je zpravidla také zdrojem uvedených obrázků a dat.

41


Aktivity partnerů se vztahují na následující oblasti: poradenství a podporu zaměstnavatelů a zaměstnanců v regionu, shromažďování srovnatelných statistických údajů o pracovním trhu a výdělečně činném obyvatelstvu na obou stranách hranice, odstranění strukturálních překážek, zavedení dialogu mezi zaměstnavateli a potenciálními zaměstnanci z nejrůznějších oborů, rozšíření přístupu ke službám EURES, poskytování informací o pracovním trhu na obou stranách hranic zaměstnavatelům, uchazečům o zaměstnání a studentům, výměna informací o volných pracovních místech a poskytování podpory při hledání práce za hranicemi, pomoc zaměstnavatelům při náboru zaměstnanců na druhé straně hranice, poskytování informací a poradenství zájemcům na straně zaměstnanců o volných pracovních pozicích a rovněž o životních a pracovních podmínkách v příslušném přeshraničním regionu.

        

5.1.2

Vývoj na trhu práce v územních obvodech úřadů práce v příhraničí Kromě přímého poradenství a zprostředkování nabízí EURES na svém internetovém portálu informace o trhu práce a vývoji obyvatelstva v územních obvodech jednotlivých úřadů práce. Následující tabulky byly vypracovány na základě dat 29 EURESu a poskytují přehled o vývoji počtu uchazečů o zaměstnání, jakož i o počtu evidovaných volných pracovních míst v územních obvodech úřadů práce v projektové oblasti, tj. ÚP Weiden, ÚP Schwandorf a úřadů práce v Plzeňském kraji.

Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti na území EURES ČechyBavorsko – květen 2014

29

Tabulky obsahují data z 06/2013, 01/2014 a 05/2014. Dostupné z portálu EURES. [červenec 2014]

42


06/2013 v% 5,9

míra nezaměstanosti 01/2014 v% 6,9

05/2014 v% 5,6

Domažlice

6,0

7,1

5,6

Klatovy

5,9

8,0

5,6

Plzeň-město

5,9

6,6

5,7

Plzeň-jih

4,8

5,8

4,8

Plzeň-sever

5,5

6,6

5,3

Rokycany

4,9

5,8

4,7

Tachov

8,1

8,9

7,2

30

3,2

4,8

3,2

4,3

5,6

4,5


ÚP

Schwandorf

ÚP Weiden

Tabulka 28: Míra nezaměstnanosti na území EURES Plzeňský kraj-Horní Falcko 2013/14

Tabulka 28 znázorňuje vývoj míry nezaměstnanosti v územních obvodech příslušných úřadů práce v letech 2013 až 2014. S 3,2 % a 4,5 % v květnu 2014 vykazují ÚP Schwandorf a ÚP Weiden o jeden až dva procentní body nižší míru nezaměstnanosti než v Plzeňském kraji (5,6 %). Jak vyplývá z míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech, existují v Plzeňském kraji určité regionální rozdíly (srovnání 2014: Rokycany 4,7 % – Tachov 7,2 %).

oblast

počet uchazečů o zaměstnání 06/2013 01/2014 05/2014 abs. abs. abs.

změna 06/2013– 05/2014 v%

Plzeňský kraj

23.580

27.624

22.400

−5%

Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov 31 Horní Falcko ÚP Schwandorf ÚP Weiden EURES Plzeňský krajHorní Falcko

2.579 3.539 7.689 2.100 2.896 1.698 3.079 12.362 7.387 4.975

2.991 4.730 8.558 2.529 3.479 1.986 3.351 17.561 11.044 6.517

2.342 3.357 7.498 2.097 2.799 1.600 2.707 12.618 7.350 5.268

−9% −5% −2% 0% −3% −6% −12% 2% −1% 6%

35.942

45.185

35.018

−3%

Tabulka 29: Počet uchazečů o zaměstnání na území EURES Plzeňský kraj-Horní Falcko – změna 2013/14

Plzeňský kraj eviduje téměř dvakrát tolik uchazečů o zaměstnání než územní obvody úřadů práce v hornofalckém příhraničí. Celkově se počet uchazečů o zaměstnání skoro ve všech jednotlivých oblastech projektového území snížil (celkem: −3 %). Výjimkou je Weiden, kde počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 6 % a míra nezaměstnanosti o +0,2 procentních bodů.

30 31

ÚP = územní obvod úřadu práce územní obvody úřadů práce v příhraničí (tj. ÚP Schwandorf a ÚP Weiden)

43


volná pracovní místa 06/2013 abs. Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Horní Falcko ÚP Schwandorf ÚP Weiden EURES Plzeňský krajHorní Falcko

01/2014 abs.

05/2014 abs.

změna 06/2013–05/2014 v%

2.914 372 414 1.091 258 419 127 233 3.464 2.416 1.048

2.645 295 440 990 182 298 155 285 3.015 2.023 992

3.889 563 673 1.301 232 383 251 486 3.537 2.435 1.102

33% 51% 63% 19% −10% −9% 98% 109% 2% 1% 5%

6.378

5.660

7.426

16%

Tabulka 30: Evidovaná volná pracovní místa na území EURES Plzeňský kraj-Horní Falcko – změna 2013/14

V Plzeňském kraji i Horním Falcku je evidován podobný počet volných pracovních míst. Počet volných pracovních míst se v Plzeňském kraji výrazně zvyšuje (+33 %): okresy Plzeň-sever a Plzeň-jih sice zaznamenávají pokles, v ostatních okresech však počet volných míst znatelně roste; např. v Rokycanech a v Tachově se jejich počet zdvojnásobil. V Horním Falcku počet evidovaných volných míst v územních obvodech úřadů práce v příhraničí mírně vzrostl (+2 %). Zatímco v Horním Falcku bylo evidováno přibližně 3.500 volných pracovních míst a zhruba 12.600 uchazečů o zaměstnání, připadá v Plzeňském kraji na srovnatelný počet volných míst téměř dvakrát tolik uchazečů o zaměstnání. Rozdíly v jednotlivých oblastech na německé straně jsou méně výrazné než regionální rozdíly v Plzeňském kraji. Míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji je vyšší než v územních obvodech úřadů práce v hornofalckém příhraničí. Ve srovnání s celorepublikovou úrovní však mají oba projektové regiony relativně nízkou míru nezaměstnanosti. Celkově dochází na celém území k poklesu míry nezaměstnanosti. V porovnání s Horním Falckem připadá v Plzeňském kraji na přibližně stejný počet volných míst téměř dvakrát tolik uchazečů o zaměstnání, přičemž počet volných míst v Plzeňském kraji výrazně vzrostl.

44


5.2

Čeští zaměstnanci v Bavorsku / Úřad práce Schwandorf

Zvláštní průzkum Statistického servisu jihozápad, jenž spadá pod Spolkový úřad práce, zjišťoval 32 z jakých jihovýchodoevropských členských států EU pocházejí zaměstnanci s povinností přispívat do sociálního pojištění; byl tedy vyhodnocován i počet českých zaměstnanců jednak v Bavorsku, a jednak v územním obvodu ÚP Schwandorf. V Bavorsku vypadala situace v červnu 2013 následovně:

země původu Polsko Itálie Rumunsko Řecko Maďarsko Česká republika

v % ze všech jihovýchodoevropských zaměstnanců 18,8% 17,9% 14,4% 12,3% 10,2% 8,1%

Tabulka 31: Země, z nichž pochází jihovýchodoevropští zaměstnanci – Bavorsko 2013

Zatímco v Bavorsku zaujímali první místa žebříčku Poláci, Italové, Rumuni a také Řekové a Maďaři, byl podíl zaměstnanců z České republiky s 8 % (počet 15.681) spíše nízký. I přes celkový – nemalý – počet 193.787 osob Obrázek 6: Země původu zaměstnanců však zaměstnanci pocházející ze zemí z jihovýchodoevropských států EU – Bavorsko uvedených v grafice představují jen přibližně 4 % všech zaměstnanců, kteří jsou v Bavorsku povinni přispívat do sociálního pojištění (~ 4,9 mil.).

32

Bundesagentur für Arbeit – Statistik-Service Südost (2014): Sonderauswertung tschechische Arbeitskräfte in Bayern / Arbeitsagenturbezirk Schwandorf.

45


V oblastech, v nichž přeshraniční pracovníci (tzv. pendleři) pravidelně dojíždí za prací přes hranice, je situace odlišná. V územním obvodu ÚP Schwandorf vypadá následovně:

země původu Česká republika Polsko Rumunsko Itálie Slovensko

v % ze všech jihovýchodoevropských zaměstnanců 59,9% 14,8% 7,4% 4,9% 4,9%

Tabulka 32: Země, z nichž pochází jihovýchodoevropští zaměstnanci – ÚP Schwandorf 2013

Ve srovnání s Českou republikou, tj. sousední země, je význam všech ostatních států mnohem menší. S téměř 60 % tvoří čeští zaměstnanci – mezi zaměstnanci z jiných jihovýchodoevropských států EU – v územním obvodu ÚP Schwandorf většinu. Tento rozdíl oproti situaci v Bavorsku je důkazem toho, Obrázek 7: Země původu zaměstnanců že je nutné příhraniční regiony posuzovat z jihovýchodoevropských států EU – ÚP Schwandorf individuálně. Kromě toho je třeba si uvědomit, že i v příhraničních regionech je podíl pracovníků z jihovýchodoevropských států EU na celkovém počtu zaměstnanců, kteří jsou povinni přispívat do sociálního pojištění, se zhruba 3 % jen nízký. Například v okrese Cham, kde pracuje přibližně 2.000 Čechů, je tento podíl 4,4 %. okresy v blízkosti hranic Cham Tirschenreuth Neustadt/WN Schwandorf Weiden i.d.OPf. Regensburg Amberg Stadt Amberg-Sulzbach Regensburg město Horní Falcko Bavorsko Německo

33

počet zaměstnanců celkem 47.211 22.760 27.782 51.108 26.605 40.333 24.995 26.536

z toho Česká republika

podíl v %

2.053 883 555 808 372 148 83 83

4,3 3,9 2,0 1,6 1,4 0,4 0,3 0,3

108.355

280

0,3

375.685

5.265

1,4

5.008.906 29.809.864

16.929 28.611

0,3 0,1

Tabulka 33: Počet všech zaměstnanců, respektive zaměstnanců s českou státní příslušností

33

Za okresy v blízkosti hranici jsou v použitém zvláštním vyhodnocení Spolkového úřadu práce považovány všechny zemské okresy v Horním Falcku s výjimkou okresu Neumarkt i.d.OPf.

46


Kvalifikovaní pracovníci z České republiky, kteří jsou zaměstnáni v územním obvodu ÚP Schwandorf, pracují zejména ve zpracovatelském průmyslu (28 %), v pohostinství (zhruba 15 %) nebo v oblasti poskytování dalších služeb (16 %). Zatímco v Bavorsku je podíl Čechů na celkovém počtu zaměstnanců z jihovýchodní Evropy jen malý, v příhraničí tvoří Češi jasnou většinu. Podíl českých zaměstnanců na počtu všech zaměstnanců s povinností přispívat do sociálního pojištění je nejen celkově, ale i v příhraničí spíše malý.

5.2.1

Míra mobility pracovníků ze střední a východní Evropy

34

Do jaké míry jsou čeští zaměstnanci mobilní, vyplývá z výsledků Eurobarometru 72.5 (2010). V rámci tohoto průzkumu veřejného mínění byly dotazovány výdělečně činné osoby z východní Evropy, zda plánují v budoucnu pracovat v zahraničí. S pouhými 11 % kladných odpovědí vykazují respondenti z České republiky v porovnání s ostatními zeměmi nejnižší pracovní mobilitu. Díky značnému rozdílu v porovnání s názorem dotazovaných osob jiné národnosti je možné se domnívat, že výdělečně činní Češi mají obzvlášť úzkou vazbu ke své rodné zemi a neradi se stěhují. Jelikož se tento průzkum zabýval spíše obecnou pracovní mobilitou, nejsou k dispozici žádné bližší informace týkající se dojíždení za prací v příhraničních regionech. Máte v úmyslu pracovat někdy v budoucnu v zahraničí? země podíl v % Estonsko 38 Lotyšsko 36 Litva 35 Slovinsko 30 Maďarsko 29 Polsko 23 Slovensko 23 Bulharsko 16 Rumunsko 16 Česká republika 11 Tabulka 34: Míra mobility pracovníků ze střední a východní Evropy

V porovnání s jinými středoevropskými a východoevropskými zeměmi je v České republice přeshraniční pracovní mobilita jen velmi nízká. 5.2.2

Němečtí zaměstnanci v České republice

Situaci německých zaměstnanců, respektive německých přeshraničních pracovníků (pendlerů) v České republice tato analýza blíže nezkoumá, jelikož se v porovnání s českými zaměstnanci v německém příhraničí jedná o poměrně malou skupinu a kromě toho by detailní výhodnocení na základě dostupných dat bylo možné jen v omezené míře.

34

Institut der deutschen Wirtschaft Köln (2011): Migrations- und Arbeitsmarktauswirkungen der Arbeitnehmerfreizügigkeit. Evropská komise (2010): Eurobarometer 72.5 Geographical and labour market mobility.

47


6 Analýzy nedostatku kvalifikovaných pracovních sil Pro plánování a hladký průběh obchodní činnosti podniků je nezbytné, aby měly k dispozici dostatek pracovních sil. Obzvlášť důležitá je dostupnost kvalifikovaných pracovních sil (= osoby s ukončeným odborným vzděláním nebo odpovídající vyšší odbornou kvalifikací). Právě tyto kvalifikované pracovní síly byly v Německu v roce 2011 základem hospodářství: na počtu všech 35 výdělečně činných osob se podílely přibližně 83 % . Nedostatek kvalifikované pracovní síly je možné blíže popsat pomocí následujících dokumentů a nástrojů:   

celostátní analýzy nedostatkových profesí vydané Spolkovým ministerstvem hospodářství 36 a energetiky (Bundesministerium für Wirtschaft und Energie – BMWi) , 37 analýza nedostatkových profesí vydaná Spolkovým úřadem práce , „Fachkräftemonitoring“ – monitoring kvalifikovaných pracovních sil provozovaný bavorskými 38 obchodními a průmyslovými komorami .

Zatímco se dokumenty Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky zabývají především situací na území celého Německa, zkoumá analýza Spolkového úřadu práce také nedostatkové profese v jednotlivých spolkových zemích. „Fachkräftemonitoring“ se zaměřuje zejména na nedostatek pracovních sil v různých kvalifikačních úrovních ve spádových oblastech jednotlivých obchodních a průmyslových komor (v tomto případě v oblasti Horní Falcko/Kelheim) a rozlišuje jednotlivá odvětví. Kromě analýzy aktuální situace tento monitorovací nástroj přináší také prognózu budoucích potřeb do roku 2030.

6.1

Analýzy nedostatkových profesí vydané BMWi

Pro mnoho podniků v Německu je obtížné obsadit volná pracovní místa vhodnými kandidáty. S tímto problémem se potýká také mnoho menších a středních podniků: v letech 2012/2013 uvedlo 32 % až 66 % z nich, že mají s náborem kvalifikovaných pracovníků střední či velké problémy. Jelikož většinu podniků v Německu tvoří právě menší a střední firmy, jedná se i z kvantitativního hlediska o velké množství. V roce 2013 byl v Německu ve 114 podskupinách zaměstnání (z celkového počtu 611) zaznamenán nedostatek kvalifikované pracovní síly. Jedná se hlavně o povolání, které vyžadují ukončené odborné vzdělání. U přibližně 25 % nedostatkových profesí je předpokladem osvědčení o dalším vzdělávání a u přibližně 19 % vysokoškolská kvalifikace. V případě mnoha evidovaných volných míst se hledají právě zaměstnanci v nedostatkových profesích. Při bližším zkoumání kvalifikační úrovně se ukazuje, že podíl nedostatkových profesí na všech evidovaných volných místech byl nejvyšší u odborně kvalifikovaných osob (41 %), zatímco u vysokoškoláků byl s 34 % o něco nižší. Podíl uchazečů, jež mají kvalifikaci v některé z nedostatkových profesí, na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je s 11 % poměrně nízký.

35

Bundesministerium für Wirtschaft und Energie (2013): Engpassanalyse 2013. Bundesministerium für Wirtschaft und Energie (2014): Studie Fachkräfteengpässe in Unternehmen in Deutschland. 37 Bundesagentur für Arbeit (2014): Der Arbeitsmarkt in Deutschland – Fachkräfteengpassanalyse – červen 2014. 38 obchodní a průmyslové komory v Bavorsku www.ihk-fachkraeftemonitor-bayern.de 36

48


Co se jednotlivých odvětví týče, největší nedostatek kvalifikovaných pracovníků (>50 % podskupin zaměstnání) byl v roce 2013 dle údajů BMWi v těchto oborech: energetika a elektrotechnika, strojírenství, automobilová technika a také kovovýroba. Tyto obory se potýkají s neustálým nedostatkem (tzv. Sockelengpassberufe). Jen nepatrný nedostatek kvalifikované pracovní síly byl oproti tomu například v oblasti administrativy, prodeje nebo turismu. K potížím při náboru pracovníků dochází hlavně v případě odborně kvalifikovaných pracovníků. Jedná se zejména o profese v oblasti energetiky, elektrotechniky, strojírenství, automobilové techniky a kovovýroby, jež zároveň představují hlavní průmyslová odvětví v projektovém regionu.

6.2

Analýza nedostatkových profesí vydaná Spolkovým úřadem práce

Analýza Spolkového úřadu práce vychází ze statistických dat (evidovaná volná pracovní místa a počet uchazečů o zaměstnání) a zkoumá nedostatkové profese na celostátní úrovni. Kromě toho zjišťuje situaci v jednotlivých spolkových zemích a zohledňuje tak regionální rozdíly. Tato analýza objektivně popisuje momentální stav na trhu práce, ale neprognostikuje budoucí vývoj.

6.2.1

Aktuální situace v Německu

V současné době sice v Německu žádný plošný, celkový nedostatek kvalifikovaných pracovníků nepanuje, ale technické obory a také zdravotnictví se s nedostatkem potýkají. Kromě vysokoškoláků je také stále větší nedostatek osob bez vysokoškolské kvalifikace. V technických odvětvích chybí kvalifikované pracovní síly zejména ve strojírenství, kovovýrobě a elektrotechnice. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je také v oblasti zásobování a likvidace odpadu; sanitární techniky, vytápění a klimatizace; v oblasti informatiky a vývoje softwaru a také v technických profesích v železniční dopravě. Tabulka 35 přináší podrobný přehled nedostatkových profesí (včetně úrovně požadavků) na území celého Německa.

49


profesní skupina

úroveň požadavků

mechatronika a automatizace

4 – experti 3 – specialisté 2 – odborníci 4 – experti 4 – experti 4 – experti 4 – experti 4 – experti 4 – experti 4 – experti 4 – experti 4 – experti 3 – specialisté 2 – odborníci 3 – specialisté 2 – odborníci 3 – specialisté 2 – odborníci 3 – specialisté 3 – specialisté

kovovýroba a technologie svařování strojírenství a provozní technika automobilová, letecká a lodní technika elektrotechnika technické kreslení, konstruování a modelování zásobování a likvidace odpadu informatika vývoj softwaru a programování lékařství (bez stomatologie) klempířství, sanitární technika, vytápění, klimatizace zdravotní a ošetřovatelská péče, záchranná služba, porodnictví (tj. zdravotní sestry a ošetřovatelé) geriatrická péče (tj. geriatrická sestra) technický provoz železniční, letecké a lodní dopravy zdravotnická, ortopedická a rehabilitační technika (tj. mistrovské zkoušky) energetika kontrola a údržba dopravní infrastruktury kontrola a řízení dopravního provozu strojvedoucí

2 – odborníci 2 – odborníci 2 – odborníci 2 – odborníci

Tabulka 35: Nedostatkové profese v Německu

V některých skupinách schází především vysoce kvalifikovaný personál (experti), ale je také nedostatek odborníků a specialistů. Mechatronika je přitom jediným oborem, v níž jsou dlouhodobě postiženy všechny tři úrovně požadavků. Pomocných pracovníků je ve všech uvedených profesních skupinách v současné době dostatek. Jednotlivé úrovně požadavků a s nimi související délku vzdělání shrnuje následující tabulka. Předpokladem pro pracovní pozici na úrovni experta je tudíž minimálně čtyřleté vysokoškolské vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace. úroveň 1

2 3

4

označení činnosti pomocného charakteru odborně zaměřená činnost komplexní specializované činnosti

zkrácené označení pomocný pracovník

vysoce komplexní činnosti

expert

odborník specialista

předpoklady žádné ukončené formální odborné vzdělání, respektive roční odborné vzdělání ukončené minimálně dvouleté odborné vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace mistrovské nebo technické zkoušky, střední odborné nebo vysokoškolské (bakalářské) vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace minimálně čtyřleté vysokoškolské studium nebo srovnatelná kvalifikace

Tabulka 36: Úrovně požadavků a kvalifikací pracovních činností

50


Momentálně v Německu sice plošný, celkový nedostatek kvalifikovaných pracovníků nepanuje, ale technické obory a také zdravotnictví se s nedostatkem potýkají, obzvlášť je-li vyžadována vyšší kvalifikace.

6.2.2

Aktuální situace v Bavorsku

Bavorsko se – kromě již výše zmíněných nedostatkových profesí – na regionální úrovni potýká také s nedostatkem v těchto oblastech, respektive na těchto úrovních. profesní skupina

úroveň požadavků

pozemní stavitelství inženýrské stavitelství automobilová, letecká a lodní technika elektrotechnika technické kreslení, konstruování a modelování podlahářské práce

4 – expert 4 – expert 3 – specialista 3 – specialista 3 – specialista 2 – odborník

Tabulka 37: Hlavní nedostatkové profese v Bavorsku

Chybí například odborníci v oblasti pokládání podlahových krytin. Doba neobsazenosti volného pracovního místa (= doba od požadovaného termínu nástupu do zaměstnání až do odhlášení pozice z evidence úřadu práce) činí v této profesní skupině 120 dní (48 % nad průměrem). Také poměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem volných pracovních míst je nepříznivý; na 100 evidovaných míst připadá 121 uchazečů o zaměstnání. Nedostatek specialistů je v oblasti automobilové, letecké a lodní techniky (doba neobsazenosti: 117 dní; 44 % nad celostátním průměrem). Na 100 evidovaných míst zde připadá pouze 94 uchazečů o zaměstnání. S nedostatkem specialistů se potýká také oblast elektrotechniky (doba neobsazenosti: 106 dní; 31 % nad průměrem). Na 100 evidovaných míst zde připadá pouze 85 uchazečů. Kromě toho chybí specialisté v oblasti technického kreslení, konstruování a modelování (doba neobsazenosti: 108 dní; 33 % nad průměrem). Také poměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem volných pracovních míst je nepříznivý (100 evidovaných míst na 141 uchazečů o zaměstnání). Nedostatek expertů je také v pozemním a inženýrském stavitelství (100 pracovních míst na 69 uchazečů o zaměstnání). Soudě podle počtu nově evidovaných volných pracovních míst existuje značná poptávka. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání je v některých územních obvodech úřadů práce téměř nulový. Kromě nedostatkových profesí na celostátní úrovni chybí v Bavorsku navíc také specialisté (automobilová technika, elektrotechnika, konstruování), experti (pozemní a inženýrské stavitelství) a odborníci v oblasti pokládání podlahových krytin.

51


6.3

Monitoring kvalifikovaných pracovních sil – situace v Horním Falcku39

„Fachkräftemonitoring“ – monitoring kvalifikovaných pracovních sil provozovaný bavorskými obchodními a průmyslovými komorami, slouží jako prognostický nástroj zabývající se vývojem nabídky a poptávky kvalifikovaných pracovních sil v různých odvětvích v Bavorsku a jeho dílčích regionech. Tento monitorovací nástroj předpovídá potřebu, respektive nedostatek (tj. poptávka minus nabídka) do roku 2030. Kromě situace v jednotlivých regionech a odvětvích, je také možné zkoumat vývoj pro jednotlivé profesní skupiny a různé kvalifikační úrovně.

požadované dosažené vzdělání

Následující grafy vývoje potřeby kvalifikovaných pracovních síl v bavorském regionu Horní Falcko/Kelheim zachycují aktuální i prognózovaný (do roku 2030) nedostatek kvalifikované pracovní síly v závislosti na požadované kvalifikaci a na konkrétním odvětví. Žebříček hlavních nedostatkových profesí (zaměřený na technické obory) v závěru kapitoly umožňuje získat lepší představu o současné i budoucí situaci. vysokoškolská kvalifikace

odborná kvalifikace – vyšší kvalifikace

odborná kvalifikace – střední kvalifikace

pomocní pracovníci

vysoce komplexní činnosti

speciální znalosti a dovednosti

fundované odborné znalosti a dovednosti

jednoduché, málo komplexní (rutinní) činnosti

ukončené vysokoškolské vzdělání (Diplom, Magister, Master apod.)

ukončené duální odborné vzdělání plus ukončené tříleté duální další odborný výcvik odborné vzdělání nebo (mistr, ekonom, srovnatelná kvalifikace technik apod.) kvalifikované pracovní síly

ukončené roční či kratší odborné vzdělání, popř. zaškolení

Tabulka 38: Kvalifikační úrovně – „Fachkräftemonitoring“

Při zařazení profesí do čtyř kvalifikačních úrovní (viz tabulka 38) vychází „Fachkräftemonitoring“ z klasifikace zaměstnání Spolkového úřadu práce (viz tabulka 36).

39

obchodní a průmyslové komory v Bavorsku www.ihk-fachkraeftemonitor-bayern.de

52


Z obou grafů znázorňujících obecný vývoj poptávky kvalifikovaných pracovních sil v Bavorsku, vyplývá, že po krátkém přiblížení nabídky a poptávky, kterou zapříčinila hospodářská krize v roce 2010, v roce 2014 opět panuje nedostatek kvalifikované pracovní síly – napříč odvětvími a kvalifikacemi – ve výši necelých 6 %, což představuje 265.000 osob. V následujících letech lze očekávat mírné, ale pouze dočasné zlepšení situace. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude potřeba kolísat a k největšímu nedostatku dojde přibližně každých deset let (2020, 2030). Předpokládá se, že v důsledku postupujících demografických změn, bude v Bavorsku v roce 2030 nedostatek dosahovat výše 10,2 %, tj. zhruba 422.000 osob. V této chvíli se Bavorsko potýká s relevantním nedostatkem kvalifikované pracovní síly. V budoucnu bude potřeba probíhat ve vlnách: k největšímu nedostatku dojde přibližně každých deset let, přičemž prognózovaný nedostatek bude převyšovat současné hodnoty.

53


V Horním Falcku je situace podobná jako v Bavorsku: před hospodářskou krizí v roce 2010 poptávka kvalifikovaných sil výrazně převyšovala nabídku. Po krátkodobém přebytku nabídky v některých odvětvích chybí v současné době v regionu 18.000 kvalifikovaných sil (4,5 %). Bereme-li v potaz všechna odvětví, pak opětovný nárůst potenciálu kvalifikovaných pracovních sil v příštích letech povede krátkodobě víceméně k vyrovnání nabídky a poptávky. To však, jak vyplývá z dalších grafů, neplatí pro všechna odvětví. Potřeba v Horním Falcku bude pravděpodobně – podobně jako v Bavorsku – probíhat ve vlnách: k největšímu nedostatku dojde přibližně každých deset let a bude mít stoupající tendenci. Pro rok 2030 se počítá s nedostatkem kvalifikovaných sil ve výši přibližně 8,4 %. V Horním Falcku se bude situace vyvíjet podobně jako v Bavorsku: bude probíhat ve vlnách v desetiletém rytmu. Aktuální nedostatek je o něco nižší než hodnoty na úrovni Bavorska, očekává se výrazný nárůst potřeby.

54


S ohledem na zaměření projektu „ČPZ“ následující grafy podrobněji informují o nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v regionu Horní Falcko/Kelheim. Analýza se dělí na:    

osoby s vysokoškolskou kvalifikací ve všech odvětvích, inženýry a osoby s vyšší a střední odbornou kvalifikací v technické oblasti, odborně kvalifikované osoby v oblasti obchodu, pomocné pracovníky v oblasti techniky a obchodu.

Z grafu potřeby kvalifikovaných pracovních sil s vysokoškolskou kvalifikací vyplývá, že se Horní Falcko v současné době potýká s nedostatkem ve výši 9,4 % (1.800 osob). Do roku 2030 potenciál nabídky pravděpodobně vzroste tak, že bude v dlouhodobém horizontu nutné počítat s poklesem potřeby vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků na 700 osob (3,8 %). Ve střednědobém horizontu se kromě toho očekává, že v určitých fázích dojde v některých profesních skupinách i k přebytku nabídky (viz dále). Z bližšího zkoumání vyplývá, že se u osob s vysokoškolskou kvalifikací v budoucnu očekává zmenšení stávajícího nedostatku a že v meziobdobí dokonce dojde k celkovému přebytku nabídky. I tentokrát probíhá vývoj potřeby ve vlnách, ale v kratších časových intervalech.

55


V technické oblasti by mělo dojít ke snížení nedostatku ve všech úrovních kvalifikace až do výše 4 % v roce 2030. Zatímco v roce 2014 chybí přibližně 19.000 osob s technickou kvalifikací, v roce 2030 by tento nedostatek mohl dosahovat výše pouhých 7.000 osob. Aby však bylo možné budoucí vývoj lépe odhadnout, je třeba věnovat pozornost jednotlivým kvalifikačním úrovním. Jak znázorňuje obrázek č. 14, momentálně je v porovnání s poptávkou nízká nabídka osob se střední technickou kvalifikací: chybí tedy přibližně 13.000 pracovních sil (9,8 %). Nedostatek osob s vyšší kvalifikací (4.900) nebo inženýrů (1.600) je v porovnání s tím nízký, přičemž relativní nedostatek ve výši 11,1 % a 11,9 % je v obou případech téměř totožný. Na základě trendu v příštích letech je možné se domívat, že nedostatek ve všech kvalifikačních úrovních sice bude do určité míry kolísat, ale pravděpodobně se bude i v budoucnu dotýkat zejména pracovníků se střední kvalifikací. V této skupině se v roce 2025 očekává dokonce krátkodobý přebytek potenciálu nabídky. Tento vývoj by se však měl již do roku 2030 opět relativovat a prognózy počítají s nedostatkem ve výši 0,8 % (1.000 osob). Zatímco u inženýrů se do roku 2030 počítá s klesající tendencí potřeby (nedostatek přibližně 2,3 %), bude se potřeba osob s vyšší technickou kvalifikací dlouhodobě zvyšovat. V roce 2030 se bude region potýkat s nedostatkem pravděpodobně ve výši 14,1 %, což představuje 5.700 osob. V technické oblasti počítají prognózy s tím, že potřeba bude ve všech kvalifikačních úrovních probíhat ve vlnách. Nejvýraznější bude toto kolísání pravděpodobně u osob se střední kvalifikací, kde se očekává dokonce dočasný lehký přebytek. V budoucnu bude stále větší nedostatek osob s vyšší kvalifikací, u inženýrů bude trend mírně klesající.

56


Osob s odbornou kvalifikací v oblasti obchodu by měl být v nejbližších letech dostatek. V souvislosti s demografickými změnami a s nimi související změnou nabídky se však od roku 2019/20 počítá s jasným obratem stávajícího trendu. V roce 2014 je pracovních sil nadbytek (přibližně 1.000 osob, tj. 0,5 %) a očekává se, že se tento přebytek bude v příštích dvou třech letech i nadále zvětšovat. Pro rok 2030 se však počítá s nedostatkem ve výši 12,6 % (24.000 osob). Očekává se, že u odborně kvalifikovaných osob v oblasti obchodu dojde v Horním Falcku v budoucnu ke změně trendu: od současného přebytku nabídky směrem k výraznému nedostatku.

57


Podobný trend jako v oblasti obchodu nastane také v případě pomocných pracovníků. V roce 2005 jich byl velký přebytek ve výši 30 %. Do roku 2014 sice došlo k výraznému poklesu, ale i tak přebytek stále ještě činí 9 000 osob (přibližně 19 %). Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se však trend obrátí a změní se v nedostatek. Potřeba pomocných pracovníků v oblasti techniky je podobná jako v případě odborně kvalifikovaných osob. Momentálně spíše mírný nedostatek ve výši zhruba 5 % se bude v následujících letech díky rostoucímu potenciálu nabídky dočasně zmenšovat. Ale i v této skupině se nedostatek bude z dlouhodobého hlediska – i přes výkyvy – zvyšovat. V roce 2030 bude nepokrytá potřeba v technické oblasti dosahovat pravděpodobně až do výše zhruba 12 % (ca 4 900 osob). Zatímco u pomocných pracovníků v oblasti obchodu je v budoucnu potřeba počítat s postupným vývojem směrem od přebytku k nedostatku, bude se potřeba pomocných pracovníků v oblasti techniky vyvíjet ve vlnách. Očekává se, že se aktuální převis nabídky přemění v neustále se zvětšující nedostatek.

58


6.3.1

Žebříček nedostatkových profesí pro Horní Falcko/Kelheim

Následující grafy znázorňují, jaké profese momentálně a také do budoucna v letech 2020 a 2030 patří, respektive budou patřit mezi ty nejvíce nedostatkové. S ohledem na zaměření projektu se analýza zabývá především technickými profesemi a osobami s odbornou kvalifikací. Jelikož v budoucnu dojde k významnému vývoji také u osob s vysokoškolskou kvalifikací, bude v závěru věnována pozornost i této skupině. Tento žebříček vychází z procentního podílu očekávaného nedostatku v rámci jednotlivých profesních skupin na základě prognózovaného poměru nabídky a poptávky v daném roce. V závorkách za procentními údaji je vždy uveden také příslušný počet. Žebříček zachycuje přední místa z celkem 105 zaznamenaných nedostatkových profesí. Je třeba zmínit, že i nižší kvóty mohou při vysokém absolutním počtu představovat na regionální úrovni relevantní nedostatek. Hlavní nedostatkové profese "odborně kvalifikované osoby" 2014

59


2020

2030

Obrázek 20: Žebříček nedostatkových profesí "odborně kvalifikované osoby" – Horní Falcko/Kelheim

Na prvním místě žebříčku nedostatkových profesí v případě odborně kvalifikovaných osob se v oblasti Horní Falcko/Kelheim v současné době nachází techničtí pracovníci v oblasti výzkumu, vývoje, konstruování a řízení výroby, jako například CAD konstruktéři nebo manažeři procesů s nedostatkem ve výši 18,4% (820 osob). Procentuálně těsně za nimi leží v kategorii vysoce kvalifikovaných osob profese v oblasti „strojírenství a provozní techniky“ (17,6 %, respektive 410 osob), následuje „těžba a úprava surovin, výroba a zpracování skla a keramiky“ se střední a vyšší kvalifikací s 17,2 %, respektive 16,5% (1.320, respektive 180 osob). Zatímco zmiňované profese se budou nacházet mezi prvními pěti nedostatkovými profesemi i v roce 2020 a 2030,

60


bude výhledově dostatek pracovních sil se střední kvalifikací v oblasti automobilové, letecké a lodní techniky (v současné době nedostatek 17,2 %, respektive 1.180). Z ostatních uvedených nejvýznamnějších nedostatkových profesí v roce 2014 zůstávají v prognózovaných žebříčcích pro rok 2020 a 2030 pouze vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti elektrotechniky. Potřeba zde vzroste z 15,9 % v roce 2014 na 21 % v roce 2030. Vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti energetiky od roku 2020 z žebříčku zmizí, stejně jako pracovníci se střední a vyšší kvalifikací z oblasti kovovýroby a technologie svařování. Vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti mechatroniky a automatizace v roce 2014 sice v žebříčku ještě nefigurují, ale od roku 2020 budou patřit mezi pět nejvíce nedostatkových profesí a v roce 2030 tato skupina s nedostatkem ve výši 41 % pravděpodobně zaujme první příčku. S 15,5% nedostatkem se budou od roku 2020 pravděpodobně potýkat profese v oblasti matematiky, chemie, fyziky, geologie, geografie a ochrany životního prostředí. V žebříčku se objeví také specialisté v oblasti výroby a zpracování kovů (14,2 % v roce 2020, respektive 21,9% v roce 2030) a také středně kvalifikovaní pracovníci v oblasti projektování staveb, architektury a zeměměřičství. Kromě potřeby vysoce kvalifikovaných technických pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje, která zůstane konstantně vysoká, budou od roku 2020 k nedostatkovým profesím patřit také pracovníci se střední kvalifikací. Ve všech profesních skupinách je možné během celého prognózovaného časového období pozorovat znatelný nárůst nedostatku, což dokazují například vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti těžby a úprava surovin (16,5 % v roce 2014, respektive 38,4 % v roce 2030). V případě odborně kvalifikovaných osob se některé ze současných hlavních nedostatkových profesí budou na předních příčkách žebříčku objevovat i nadále. Mechatronika se v žebříčku umístí teprve v budoucnosti, pak se však bude potýkat s velkým nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Ve všech hlavních nedostatkových profesích se navíc během celého prognózovaného období očekává další zvyšování tohoto nedostatku.

61


Hlavní nedostatkové profese „osoby s vysokoškolskou kvalifikací“ 2014

2020

2030

Obrázek 21: Žebříček nedostatkových profesí „vysokoškolská kvalifikace“ – Horní Falcko/Kelheim

Zatímco v žebříčku odborně kvalifikovaných osob se profese v oblasti elektrotechniky umístily spíše na nižších pozicích, u osob s vysokoškolskou kvalifikací je potřeba elektroinženýrů jak v roce 2014, tak i v roce 2020 velmi vysoká. Do roku 2030 se však situace pravděpodobně zásadním způsobem změní. Kvalifikované osoby z této profesní skupiny se pak s 9,7% přebytek zařadí za absolventy humanitních oborů, kteří již v roce 2014 a 2020 zaujímali přední místa v žebříčku profesí s největším nadbytkem pracovních sil (22,2 %). Kromě architektů, stavebních inženýrů, zeměměřičských inženýrů a ostatních inženýrů, kteří se během celého sledovaného období drží mezi prvními třemi nedostatkovými profesemi, bude od roku 2020 procentuálně největší nedostatek kvalifikované pracovní síly v oblasti ekonomiky a řízení podniku. U osob s vysokoškolskou kvalifikací se aktuální nedostatek v budoucnosti výrazně zlepší v případě elektroinženýrů; mezi nedostatkové profese se naopak zařadí ekonomové. Architekti, stavební inženýři atd. budou k nedostatkovým profesím patřit i nadále.

62


6.4

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v České republice / v Plzeňském kraji

Pro Plzeňský kraj není k dispozici žádný srovnatelný monitorovací nástroj, který by umožňoval přiblížit aktuální i budoucí situaci. 40

Na základě prognózy plzeňského úřadu práce se pro rok 2014 – a také do budoucna – očekává nedostatek kvalifikovaných sil v těchto profesích:        

strojírenští technici, seřizovači a obsluha strojů, průmysloví technici, programátoři, stavební dělníci / zedníci, prodavači, obchodní zástupci, kuchaři.

Na seznamu se tedy ocitly také profese, které patří – zejména v technické oblasti – mezi nedostatkové i v Bavorsku, respektive v Horním Falcku. 41

Z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) , který se zabýval potřebou kvalifikovaných pracovníků a zaměřil se zejména na mladé kvalifikované pracovníky a jejich vzdělání, vyplývá následovné: Nachází Vaše firma v současné době na českém pracovním trhu dostatek mladých kvalifikovaných odborníků s následující dosaženou úrovní vzdělání?

úroveň vzdělání vysokoškolské vzdělání střední odborné vzdělání s maturitou střední odborné vzdělání s výučním listem

ANO 58 % 58 %

NE 42 % 42 %

31 %

69 %

Tabulka 39: Dostatek kvalifikovaných odborníků s různou dosaženou úrovní vzdělávání – ČR 2012

Z pohledu německých podniků je na českém trhu práce ve všech kvalifikačních úrovních nedostatek kvalifikovaných odborníků. Největší nedostatek je dle údajů dotazovaných v případě pracovníků se středním odborným vzděláním s výučním listem (69 %). Ale také v případě osob s vysokoškolským vzděláním, respektive s maturitou více než 40 % uvedlo, že mladých kvalifikovaných odborníků není dostatek. Následující tabulka informuje o rozdílech v dostupnosti a kvalitě absolventů. Najít mladé absolventy škol, zejména jedná-li se o technické profese, je obtížné nejen v České republice, ale i v Německu. Navíc jsou dotazované podniky toho názoru, že je nutné zvýšit kvalitu absolventů. Zde se na čtvrtém místě (první tři místa i tentokrát obsadily technické obory) objevuje také ekonomický obor „účetní“.

40

Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Plzni (2013): Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014, Plzeňsky kraj. 41 Česko-německá obchodní a průmyslová komora – ČNOPK (2012): Průzkum na téma Vzdělávání a dostupnost kvalifikovaných pracovníků v České republice.

63


Top 5 profesí, u kterých se firmy potýkají s nedostatkem mladých kvalifikovaných pracovníků: konstruktér technik operátor CNC strojů svářeč IT specialista

Top 5 profesí, u kterých se firmy potýkají s kvalitou absolventů: technik elektrotechnik mechatronik účetní seřizovač

Tabulka 40: Dostupnost a kvalita absolventů – ČR 2012

Celkově lze říci, že situace v České republice, respektive v Plzeňském kraji je v některých – zejména technických – oborech srovnatelná se situací v Bavorsku, respektive v Horním Falcku. Hlavní nedostatkové profese se v Plzeňském kraji shodují – zejména v technické oblasti – s profesemi, které hrají významnou roli i v Horním Falcku. Podniky v České republice si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve všech kvalifikačních úrovních, přičemž chybí zejména mladí kvalifikovaní odborníci.

64


7 Regionální analýza kvalifikované pracovní síly Analýza kvalifikované pracovní síly v této kapitole je strukturovaná podle osvědčeného nástroje německé inovační kanceláře „Fachkräfte für die Region“ 42 (Kvalifikovaní pracovníci pro region) . Sledují se různé ukazatele, které jsou relevantní pro trh práce a informují o – nevyužitých – potenciálech v regionu.

7.1

Regionální analýza kvalifikované pracovní síly v Horním Falcku

Na doporučení inovační kanceláře „Fachkräfte für die Region“ jsou vybrané ukazatele 44 srovnávány s hodnotami pro Německo a Bavorsko . ukazatele potřeba pracovních sil

43

na úrovni územních obvodů úřadů práce v Horním Falcku

hodnoty

regionální interpretace

územní obvody úřadů práce Regensburg

Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

26,5%

28,2%

28,6%

27,2%

29,7%

podíl starších zaměstnanců

Podíly starších zaměstnanců mají ve všech třech územních obvodech jen malý rozptyl; hodnoty jsou srovnatelné s Bavorskem; podíl starších zaměstnanců v regionu je o něco nižší než příslušný podíl v Německu;  budoucí potřeba náhrady odcházejícího personálu se v regionu zdá v porovnání s Bavorskem průměrná; oproti Německu spíše podprůměrná

42

Innovationsbüro Fachkräfte für die Region (2013): Fachkräfteanalysen in regionalen Netzwerken. Pro pomoc s interpretací viz strana 98. 44 Arbeitsmarktmonitor der Bundesagentur für Arbeit https://arbeitsmarktmonitor.arbeitsagentur.de – hodnoty z roku 2012/13 43

65


ukazatele ukazatel nedostatku: poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy ukazatel nedostatku: doba neobsazenosti důležitá odvětví v regionu a budoucí vývoj zaměstnanosti v důležitých odvětvích v regionu potenciál pracovních sil

hodnoty


viz kapitola 7.1.1 a 7.1.2

územní obvody úřadů práce

míra nezaměstnanosti

Regensburg

Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

3,1%

3,7%

4,9%

3,8%

6,9%

míra nezaměstnanosti se v jednotlivých územních obvodech liší: ve Weidenu je vyšší než v ostatních dvou; ve srovnání s Bavorskem je míra nezaměstnanosti ve Weidenu vyšší, v Regensburgu nižší a ve Schwandorfu téměř stejná; míra nezaměstnanosti v regionu je nižší než míra nezaměstnanosti v Německu;  celkově v Horním Falcku podobné využití potenciálů jako v Bavorsku s nepatrnými nevyužitými potenciály v územním obvodu ÚP Weiden; spíše menší nevyužité potenciály v regionu v porovnání s Německem

66


ukazatele

hodnoty územní obvody úřadů práce Regensburg

Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

6,2%

7,1%

7,3%

5,8%

5,6%

míra osob v učňovském poměru


míra zaměstnanosti

Regensburg

Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

57,1%

56,5%

55,4%

56,9%

53,4%

regionální interpretace míra osob v učňovském poměru v Regensburgu o něco nižší než v ostatních územních obvodech; míra osob v učňovském poměru v regionu vyšší než v Bavorsku a v Německu;  v porovnání s Bavorskem i s Německem spíše méně nevyužitých potenciálů na trhu práce v případě odborného vzdělávání v regionu míra zaměstnanosti se ve všech třech územních obvodech liší jen nepatrně, nejnižší je ve Weidenu; míra zaměstnanosti ve Schwandorfu je téměř stejná jako v Bavorsku – ve Weidenu oproti Bavorsku o něco nižší, v Regensburgu o něco vyšší; míra zaměstnanosti v regionu je vyšší než míra zaměstnanosti v Německu;  celkově v Horním Falcku podobné využití potenciálů jako v Bavorsku s nepatrnými nevyužitými potenciály v územním obvodu ÚP Weiden; potenciál z nezaměstnaných osob je v Horním Falcku o něco menší než v Německu

67


ukazatele


Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

49,8%

48,8%

48,3%

50,7%

49,7%

míra zaměstnanosti starších osob


míra zaměstnanosti žen

Regensburg

Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

52,0%

51,2%

51,2%

53,1%

50,1%

regionální interpretace míra zaměstnanosti starších osob v územním obvodu ÚP Regensburg je o něco vyšší než v ostatních dvou obvodech; míra v Bavorsku je ještě o něco vyšší; míra zaměstnanosti starších osob v Regensburgu je téměř stejná jako v Německu, ve Schwandorfu a Weidenu o něco nižší;  v porovnání s Bavorskem nepatrné nevyužité potenciály v regionu; v porovnání s Německem málo nevyužitých potenciálů v Regensburgu a určitý nevyužitý potenciál ve Schwandorfu a ve Weidenu míra zaměstnanosti žen ve všech třech územních obvodech téměř stejná – v Regensburgu o něco vyšší; v porovnání s Bavorskem je míra zaměstnanosti žen v územních obvodech o něco nižší; je však vyšší než na celorepublikové úrovni;  v porovnání s Bavorskem nepatrné nevyužité potenciály na trhu práce; v porovnání s Německem jen malé nevyužité potenciály v regionu

68


ukazatele


Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

25,7%

24,9%

24,9%

24,9%

24,0%

obyvatelstvo mladší 25 let


relativní migrační saldo mladších osob

Regensburg

Schwandorf

Weiden

Bavorsko

Německo

3,5%

−0,5%

−1,6%

2,2%

1,6%

regionální interpretace podíl obyvatelstva mladšího 25 let je v Regensburgu o něco vyšší než v ostatních územních obvodech; v regionu celkově srovnatelný podíl jako v Bavorsku, jen v Regensburu o něco vyšší; podíl obyvatelstva mladšího 25 let v regionu o něco vyšší než v Německu;  srovnatelný potenciál mladšího obyvatelstva na pracovním trhu jako v Bavorsku, trochu větší v Regensburgu; ve srovnání s Německem potenciál v regionu o něco větší relativní migrační saldo mladších osob se v regionu liší: ze tří územních obvodů vykazuje pouze Regensburg pozitivní migrační saldo, ve Weidenu a Schwandorfu je migrační saldo negativní; Bavorsko a Německo vykazují pozitivní relativní migrační saldo  zatímco v Regensburgu mladí lidé přibývají, z Weidenu a Schwandorfu spíše odchází. Střední nevyužité potenciály pro pracovní trh ve Weidenu a Schwandorfu; spíše málo nevyužitých potenciálů v Regensburgu.

69


7.1.1

Ukazatele nedostatku: doba neobsazenosti a poměr uchazeči-volná místa

Oblasti Výroba (všechny úrovně požadavků) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy Výroba (odborníci) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy Výroba (specialisté) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy Výroba (experti) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy Mechatronika, energetika, elektrotechnika (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy Strojírenství, automobilová technika (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy Výroba a zpracování kovů (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy Podniková organizace, účetnictví, právo & správa (všechny úrovně) odchylka doby neobsaz. od celostát. Ø všech povol. (dny) změna doby neobsazenosti oproti SROV (dny) poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy

Plánovací regiony Horní Regensburg Falckosever

DE

Bavorsko

7,7 12,1 2,3

8,2 16,1 1,5

−8,9 13,9 1,4

1,8 14,4 1,0

5,8 12,5 2,3

5,2 15,6 1,4

−11,1 13,9 1,5

0,7 14,7 1,0

12,3 10,7 2,7

14,9 16,0 1,7

3,0 13,9 1,2

2,3 12,3 1,2

29,3 10,1 2,6

34,6 19,5 1,8

10,7 10,1 -

13,8 12,1 0,9

24,6 16,3 0,9

21,6 19,5 0,6

8,8 22,1 0,4

8,5 13,0 0,4

3,1 9,3 2,7

5,3 13,4 1,8

−15,6 9,2 1,9

2,1 17,1 1,5

10,3 8,9 1,8

6,7 12,4 1,0

−13,1 13,3 1,0

−1,5 8,6 0,6

−29,1 3,5 8,1

−28,2 5,2 5,6

−34,1 8,4 6,1

−28,4 6,8 4,4

Známka zvláštního nedostatku Známka žádného zvláštního nedostatku vždy v poměru k Bavorsku, respektive Německu celostát. Ø všech povol. (dny) = odchylka doby neobsazenosti od celostátního průměru všech povolání (ve dnech) oproti SROV (dny) = změna doby neobsazenosti oproti srovnávacímu období (ve dnech) Tabulka 41: Doba neobsazenosti a poměr mezi uchazeči a volnými místy v důležitých oblastech – 2014

70


Základem pro představení obou významných ukazatelů nedostatku, tedy „doby 45 neobsazenosti“ (odchylka od celostátního průměru všech povolání a změna oproti předešlému 46 roku) a „poměru mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy“ byly údaje převzaté 47 z monitorovacího nástroje „Fachkräfteradar“ Spolkového úřadu práce z jara 2014. Byly posouzeny oblasti významné pro projekt „ČPZ“: oblast výroby (včetně těžby a úpravy 48 surovin) a to ve všech úrovních požadavků (tj. všechny kvalifikované pracovní síly, odborníci, specialisté, experti), jakož i – bez dalšího rozlišování úrovně požadavků – mechatronika, energetika, elektrotechnika; strojírenství, automobilová technika; výroba a zpracování kovů. Kromě toho byla za účelem srovnání zařazena také oblast „podniková organizace, účetnictví, právo & správa“. Hodnoty pro Horní Falcko, které je v tomto monitorovacím nástroji rozděleno do dvou 49 plánovacích regionů Horní Falcko-sever a Regensburg, se porovnávají s bavorskými a celorepublikovými hodnotami. Hlavní poznatky lze shrnout následovně: V obou dvou plánovacích regionech je odchylka doby neobsazenosti v téměř všech vybraných případech menší než v Bavorsku a v Německu. U některých profesí je odchylka doby neobsazenosti v regionu Horní Falcko-sever dokonce pod celorepublikovým průměrem všech povolání, což pro uvedená povolání ani jednou neplatí u srovnávacích regionů Bavorsko a Německo a pouze jednou v případě Regensburgu. Zcela obecně to znamená, že tento ukazatel v Horním Falcku neindikuje žádný zvláštní nedostatek; volná pracovní místa tedy mohou být – posuzováno relativně – obsazeny rychleji než v Bavorsku či v Německu.

45

Definice: doba neobsazenosti je čas mezi požadovaným nástupem do zaměstnání a odhlášením pozice z evidence úřadu práce (ÚP), tedy období, po kterou nemohlo být pracovní místo obsazeno. Čím je hledání vhodného uchazeče složitější, tím déle zůstává pozice volná a v evidenci ÚP. Doba neobsazenosti je tedy hlavním ukazatelem pro analýzy nedostatku kvalifikované pracovní síly. Byl použit 12měsíční průměr květen 2013–duben 2014. 46

Definice: poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy je poměr mezi počtem nezaměstnaných a evidovanými pracovními místy. Uchazeči o zaměstnání jsou osoby, které se momentálně nenacházejí v zaměstnaneckém poměru, hledají zaměstnání, jsou k dispozici zprostředkovatelským snahám úřadu práce a jsou na úřadě práce vedeni jako nezaměstnání. Osoby, jež se účastní opatření aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce apod.), nejsou považovány za nezaměstnané. Zohledněni nejsou ani uchazeči o zaměstnání, kteří hledají místo jako pomocná síla. Místa jsou definována stejně jako v případě doby neobsazenosti. Byl použit 12měsíční průměr květen 2013–duben 2014. 47

Fachkräfteradar der Bundesagentur für Arbeit https://arbeitsmarktmonitor.arbeitsagentur.de/fkr2010

48

Úroveň požadavků: odborníci = ukončené minimálně dvouleté odborné vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace specialisti = mistrovské nebo technické zkoušky, střední odborné nebo vysokoškolské (bakalářské) vzdělání nebo srovnatelná kvalifikace experti = minimálně čtyřleté vysokoškolské studium nebo srovnatelná kvalifikace 49

Plánovací regiony Jednotlivé spolkové země se v monitorovacím nástroji „Fachkräfteradar“ dělí na plánovací regiony. Jedná se o jednotky v rámci spolkového územního plánování. V současné době v Německu existuje celkem 96 plánovacích regionů, které se z větší části shodují s hranicemi spolkových zemí. Základními územními jednotkami těchto regionů jsou zemské okresy a města se statutem okresu, tak aby byla zajištěna porovnatelnost s příslušnými regionálními statistikami. Tento model byl zvolen proto, že tyto plánovací regiony jsou mnohem menší než spolkové země, zohledňují také přeshraniční pracovníky a zároveň jsou dostatečně velké na to, aby měly statistickou výpovědní hodnotu. Přehledná mapa a seznam plánovacích regionů i příslušných okresů a měst se statutem okresu a je k dispozici na: https://arbeitsmarktmonitor.arbeitsagentur.de/downloads/46 71


Obecně pro posuzované plánovací regiony platí, že se doba neobsazenosti v porovnání s předešlým rokem značně prodloužila. Prodloužení doby neobsazenosti je tedy i v Horním Falcku ukazatelem nedostatku, což podobně platí i pro Bavorsko a Německo. Významný rozdíl však vyplývá z poměru mezi uchazeči o zaměstnání a volnými pracovními místy. V případě všech sledovaných technických profesí je poměr v Regensburgu výrazně nižší než německé, respektive bavorské hodnoty, které jsou – oproti hodnotám u ekonomických profesí – beztak velmi nízké. Například v oblasti „výroby a zpracování kovů“ na 10 volných míst připadají jen čtyři uchazeči o zaměstnání. V o něco mírnější podobě platí tento rozdíl i pro některé profese v regionu Horní Falcko-sever. Poměry mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy ve vybraných výrobních, technických profesích sice indikují nedostatek i v Německu a v Bavorsku, ale v Horním Falcku je tento nedostatek obzvlášť citelný. Že v Horním Falcku panuje zvláštní situace jak v oblasti výroby, tak v technických profesích (tj. v oblastech, které jsou pro Horní Falcko důležité) dokazuje srovnání s ekonomicky orientovanou oblastí „podniková organizace, účetnictví, právo & správa“.

72


7.1.2

Důležitá odvětví a budoucí vývoj zaměstnanosti

50

Tabulka 42: Hodnocení odvětví Horní Falcko – jaro 2014 50

Arbeitsmarktmonitor der Bundesagentur für Arbeit https://arbeitsmarktmonitor.arbeitsagentur.de/brancheneinschaetzungen

Poznámky: „Pořadí“: odvětví v Horním Falcku, respektive v územních oblastech jednotlivých úřadů práce jsou seřazeny podle počtu zaměstnanců. Odvětví (1. sloupec) jsou seřazeny podle umístění v Horním Falcku. „Třída (validovaná)“: úřad práce odvětví zařazuje do tříd (krátký popis naleznete na https://arbeitsmarktmonitor.arbeitsagentur.de/downloads/67) s různými šancemi a riziky (−3 až +3): −3 (vysoké riziko úbytku pracovních míst) a +3 (velké šance pro růst zaměstnanosti); k zařazení dochází na úrovní územních obvodů ÚP „Index“: podíly jednoho odvětví v Horním Falcku v poměru k Bavorsku, respektive Německu. Při hodnotě vyšší než 100 je podíl odvětví v Horním Falcku vyšší než v Bavorsku, respektive Německu. 73


Pomocí tabulky 42 lze přiblížit budoucí vývoj ve významných odvětvích v regionu. Zohledněna při tom byla pouze odvětví, jejichž podíl zaměstnanců v Horním Falcku dosahuje minimálně jednoho procenta. Stručně řečeno zde platí: V nejvýznamnějších odvětvích v Horním Falcku, tj. v odvětvích s nějvyšším počtem zaměstnanců, se očekává pozitivní, respektive přinejmenším konstantní vývoj zaměstnanosti. Pouze v ojedinělých případech a i tehdy ne ve všech územních obvodech jednotlivých úřadů práce bylo zjistěno rizko úbytku pracovních míst. V odvětvích, která jsou pro projekt „ČPZ“ obzvlášť významná, se jedná pouze o výrobu a zpracování kovů v územním obvodu ÚP Regensburg (−2: střední riziko) a výrobu motorových vozidel, přívěsů a návěsů v územním obvodu ÚP Weiden (−1: mírné riziko). Šance pro růst zaměstnanosti lze očekávat především ve stavebnictví (ve všech třech územních obvodech úřadů práce hodnota +3) a ve výrobě pryžových a plastových výrobků (ve všech třech územních obvodech úřadů práce hodnota +2). S tímto hodnocením jde pochopitelně ruku v ruce odpovídající poptávka po kvalifikované pracovních síle, kterou bude třeba pokrýt. V klíčových průmyslových odvětvích v Horním Falcku jako je „elektro“, „automobilový průmysl“, „strojírenství“ a „kovovýroba“, se počítá se spíše neměnnou zaměstnaností, což znamená, že nedojde k žádnému zostření, ale zároveň ani k uvolnění stávající situace.

7.1.3

Krátké shrnutí výsledků analýzy pro Horní Falcko

Ukazatele potřeby kvalifikované pracovní síly v Horním Falcku lze shrnout následovně: Potřeba náhrady pracovních sil v regionu na základě podílu starších zaměstnanců je v regionu spíše průměrná (v porovnání s Bavorskem) až podprůměrná (v porovnání s Německem). Doba neobsazenosti pro vybrané, pro projekt „ČPZ“ významné profesní skupiny, nevykazuje v regionu v porovnání s Bavorskem a Německem žádný zvláštní nedostatek. Přitom je však třeba věnovat pozornost také změně doby neobsazenosti v průběhu určitého časového období. V porovnání s předchozím rokem se doba neobsazenosti v Bavorsku i v Německu prodloužila, a i v Horním Falcku je tudíž relevantním ukazatelem nedostatku. Významný rozdíl však vyplývá z poměrů mezi uchazeči o zaměstnání a volnými pracovními místy. Vybrané výrobní, technické profese se sice potýkají s nedostatkem i v Německu a v Bavorsku, ale v Horním Falcku je tento nedostatek obzvlášť citelný, zejména v oblasti Regensburgu. V odvětvích, jež hrají v Horním Falcku (co do podílu zaměstnanců) nejvýznamnější roli, se očekává pozitivní, respektive přinejmenším konstantní vývoj zaměstnanosti. Co se týče dostupného, respektive nevyužitého potenciálu kvalifikované pracovní síly je situace následovná: Aktuální potenciál pro pracovní trh vyplývající z nezaměstnaných osob (měřený na základě míry nezaměstnanosti) je v Horním Falcku podobný jako v Bavorsku, přičemž se lze domnívat, že v územním obvodu ÚP Weiden je nepatrný nevyužitý potenciál. Ve srovnání s Německem jsou v Horním Falcku spíše menší nevyužité potenciály. Vyšší míra osob v učňovském poměru než v ostatních srovnávaných regionech svědčí o tom, že se v této oblasti skrývá spíše méně nevyužitých potenciálů. 74


Z porovnání míry zaměstnanosti vyplývá, že jsou v regionu využity potenciály podobně jako v Bavorsku, přičemž v územním obvodu ÚP Weiden existuje nepatrný nevyužitý potenciál. V porovnání s Německem lze usuzovat, že potenciál vyplývající z nezaměstnaných osob je spíše malý. Z míry zaměstnanosti starších osob lze vyvozovat, že v porovnání s Bavorskem a Německem jsou v regionu lehce nevyužité potenciály (s výjimkou Regensburgu, kde je v porovnání s Německem spíše málo nevyužitého potenciálu). Co se týče míry zaměstnanosti žen, indikuje určitý nevyužitý potenciál pouze ve srovnání s Bavorskem. Podíl mladšího osob na celkovém počtu obyvatel je v územních obvodech všech úřadů práce srovnatelný s Bavorskem; v Regensburgu o něco vyšší. Hodnoty v Horním Falcku o něco převyšují hodnoty v Německu. Také negativní relativní migrační saldo svědčí v této věkové kategorii – zejména v okresech Weiden a Schwandorf – o existenci středně velkého nevyužitého potenciálu.

75


7.2

Regionální analýza kvalifikované pracovní síly v Plzeňském kraji 51

Přinášíme také srovnání Plzeňského kraje s Českou republikou . Zvoleny byly pouze ukazatele, pro něž existují aspoň částečně srovnatelná data na německé straně.

ukazatele potřeba pracovních sil

podíl starších zaměstnanců (2011)

hodnoty


Plzeňský kraj

ČR

26,5%

25,8%

podíl starších zaměstnanců v regionu je o něco vyšší než podíl starších zaměstnanců v České republice  budoucí potřeba náhrady odcházejícího personálu se v porovnání s ČR jeví lehce zvýšená

potenciál pracovních sil míra nezaměstnanosti (2013)

míra zaměstnanosti (2011)

míra zaměstnanosti starších osob (2011)

míra zaměstnanosti žen (2011)

51

Plzeňský kraj

ČR

6,4%

7,7%

Plzeňský kraj

ČR

56,3%

54,4%

Plzeňský kraj

ČR

61,5%

58,9%

Plzeňský kraj

ČR

47,1%

45,6%

níra nezaměstnanosti v regionu je nižší než míra nezaměstnanosti v České republice;  ve srovnání s ČR spíše menší nevyužité potenciály v regionu míra zaměstnanosti v regionu vyšší než míra zaměstnanosti v České republice;  potenciál z nezaměstnaných osob, je o něco nižší než v České republice míra zaměstnanosti starších osob v Plzeňském kraji vyšší v České republice  ve srovnání s ČR málo nevyužitých potenciálů v regionu míra zaměstnanosti žen v regionu vyšší než míra zaměstnanosti žen v České republice;  spíše menší nevyužité potenciály v regionu ve srovnání s ČR

Český statistický úřad (ČSÚ) www.czso.cz 76


ukazatele

obyvatelstvo mladší 25 let (2011)

relativní migrační saldo mladších osob (2012)

7.2.1

hodnoty


Plzeňský kraj

ČR

25,6%

26,2%

Plzeňský kraj

ČR

−2,7%

−2,8%

podíl obyvatelstva mladší 25 let v regionu nižší než v České republice  potenciál mladších osob v regionu ve srovnání s ČR o něco nižší relativní migrační saldo – stejně jako v České republice – negativní  úbytek mladších osob v České republice i v Plzeňském kraji, tj. střední nevyužité potenciály pro pracovní trh

Krátké shrnutí výsledků analýzy pro Plzeňský kraj

Situaci v Plzeňském kraji lze shrnout následovně: Budoucí potřeba náhrady personálu v souvislosti s podílem starších zaměstnanců je v porovnání s Českou republikou lehce zvýšená. Nižší míra nezaměstanosti, jakož i – v porovnání s Českou republikou – o něco vyšší míra zaměstnanosti jsou znakem o něco menších nevyužitých potenciálů v Plzeňském kraji. Podobně vypadá situace také, co se týče míry zaměstnanosti starších osob a žen: oba ukazatele indikují mírný nevyužitý potenciál. Potenciál obyvatelstva mladšího 25 let pro trh práce je v Plzeňském kraji v porovnání s Českou republikou o něco nižší, neboť podíl této věkové skupiny na celkovém počtu obyvatelstva je zde menší. Úbytek mladšího obyvatelstva (negativní migrační saldo) však indikuje, že v tomto ohledu v regionu existuje nevyužitý potenciál.

77


7.3

Závěrečné srovnání Horní Falcko – Plzeňský kraj

Z porovnání Horního Falcka a Plzeňského kraje vyplývá, že potřeba náhrady personálu v souvislosti s podílem starších osob na celkovém počtu obyvatelstva je v Plzeňském kraji ve srovnání s Českou republikou lehce zvýšená, zatímco v německé části regionu je tato potřeba oproti Bavorsku a Německu spíše průměrná, respektive nižší. Přesto v příštích 15 letech v regionu více než každý čtvrtý zaměstnanec ukončí svou pracovní činnost a celkově panuje vyšší potřeba náhrady. V Plzeňském kraji jsou jak obecná míra zaměstnanosti, tak i míra zaměstnanosti starších osob a žen znakem menších nevyužitých potenciálů oproti České republice. To se odráží i v míře nezaměstanosti, která je v Plzeňském kraji oproti ostatním krajům nižší. V celorepublikovém srovnání je v Horním Falcku z důvodu nižší míry nezaměstnanosti spíše málo nevyužitého potenciálu. Ve srovnání s Bavorskem však přinejmenším okres Weiden vykazuje nepatrný nevyužitý potenciál. Podobná situace je i co se týče obecné míry zaměstanosti. V čem se však německé územní obvody úřadů práce od Plzeňského kraje liší, jsou potenciály spojené se staršími osobami a ženami v souvislosti s jejich mírou zaměstnanosti. V porovnání s Bavorskem a Německem vykazují územní obvody úřadů práce lehce nevyužité potenciály v oblasti starších osob; výjimkou je Regensburg s menším nevyužitým potenciálem. U žen lze tuto tendenci zjistit pouze při srovnání s Bavorskem. Při posouzení potenciálu pro pracovní trh v souvislosti s podílem obyvatelstva mladšího 25 let na celkovém počtu obyvatel jsou hodnoty v Plzeňském kraji a v územním obvodu úřadu práce Regensburg velmi podobné; podíl mladšího obyvatelstva je v obou případech 25,6 %. Zatímco Plzeňský kraj tak v porovnání s Českou republikou vykazuje o něco nižší potenciál, vypadá srovnání na německé straně jinak: v Horním Falcku existuje potenciál o něco vyšší. Jak v české, tak i v německé části regionu se snižuje počet mladšího obyvatelstva, což svědčí o nevyužitých potenciálech. Výjimkou s pozitivním migračním saldem je územní obvod úřadu práce Regensburg. Následující tabulka tyto body ještě jednou přehledně shrnuje.

78


Ukazatele Potřeba pracovních sil Podíl starších zaměstnanců Poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými 52 místy

Doba neobsazenosti Vývoj odvětví

Územní obvody úřadů práce (srovnání s Bavorskem, respektive Německem) Regensburg Schwandorf Weiden

Kraj (srovnání s ČR) Plzeň

Poměrně málo zaměstnanců brzo skončí.

podíl o něco vyšší než hodnota pro ČR

ž. z.

podíl vyšší než v ostatních obvodech a v Bavorsku

většinou velmi málo uchazečů o zaměstnání na jedno volné místo v důležitých odvětvích v odvětvích významných pro projekt „ČPZ“ žádné zvláštní odchylky u doby neobsazenosti Ve významných odvětvích dochází k pozitivnímu vývoji zaměstnanosti. Rostoucí poptávka po personálu však zároveň posiluje nedostatek.

x

x x

žádná zvláštní potřeba podle hodnot ukazatele částečná potřeba podle hodnot ukazatele ž. z.

specifická potřeba podle hodnot ukazatele žádné zvláštnosti při srovnání

x

neevidováno

Potenciál pracovních sil Míra nezaměstnanosti

míra velmi nízká

Míra osob v učňovském poměru

ž. z.

Míra zaměstnanosti

ž. z.

Míra zaměstnanosti starších osob

ž. z.

Míra zaměstnanosti žen

ž. z.

Obyvatelstvo mladší 25 let

Relativní migrační saldo mladších osob

ž. z.

ž. z.

míra v zásadě také nízká, ale vyšší než v ostatních obvodech a v Bavorsku míra poměrně vysoká míra nižší než v ostatních obvodech a v Bavorsku míra nižší než srovnávací regionální/národní hodnoty míra nižší než v ostatních obvodech a v Bavorsku

míra nižší než hodnota pro ČR

x míra o něco vyšší než hodnota pro ČR míra o něco vyšší než hodnota pro ČR míra o něco vyšší než hodnota pro ČR

žádné zvláštnosti při srovnání migrační růst

mírný migrační úbytek

negativní saldo: stěhují se pryč

ž. z.

nevyužité potenciály podle hodnot ukazatele zčásti nevyužité potenciály podle hodnot ukazatele (téměř) žádné nevyužité potenciály podle hodnot ukazatele Tabulka 43: Souhrnný přehled regionální analýzy kvalifikované pracovní síly

52

statistické jednotky: plánovací regiony „Regensburg“ a „Horní Falcko-sever“

79


8 Iniciativy zabývající se zajištěním kvalifikovaných pracovníků Projekt „ČPZ“ se zabývá tématem, kterému se věnuje i celá řada jiných aktérů, ať už na celostátní nebo na regionální úrovni. Některé z nich blíže představí následující podkapitoly.

8.1

Iniciativy v Německu/Bavorsku

Při výběru iniciativ byl kladen důraz na komplexní, respektive nadregionální, mezinárodní přístup. 8.1.1

Iniciativy působící na území Německa 53

V Německu jsou na celorepublikové úrovni aktivní mimo jiné následující iniciativy : většina z nich při své práci zohledňuje nebo se přímo zaměřuje také na aspekty přeshraničního zajištění kvalifikovaných pracovních sil. Die Fachkräfte-Offensive. Gemeinsam Deutschlands Zukunft sichern. (Ofenzíva k zajištění kvalifikovaných pracovních sil. Společně zajistit budoucnost Německa.) Německá spolková vláda si zajištění dostatku kvalifikovaných pracovních sil stanovila jako jeden ze svých hlavních politických cílů a v červnu 2011 na toto téma předložila příslušnou koncepci. Za účelem lepšího propojení všech odpovědných aktérů a nalezení konkrétních přístupů k této problematice Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí (BMAS), Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWi) a Spolkový úřad práce (BA) zahájily společnou ofenzívu k zajištění kvalifikovaných pracovních sil. Tato ofenzíva v podobě rozsáhlé informační a mobilizační kampaně doplňuje vládní koncepci. Sdružuje aktivity jednotlivých partnerů a usiluje o senzibilizaci podniků i zaměstnanců. Ofenzíva chce vyvíjet strategie k zajištění kvalifikovaných pracovních sil a informovat o stávajících poradenských a podpůrných nabídkách. www.fachkraefte-offensive.de Make it in Germany. Internetový portál určený kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí. Portál "Make it in Germany" informuje o tom, jak se mohou kvalifikovaní pracovníci ze zahraničí úspěšně vydat do Německa a proč se zde vyplatí žít a pracovat. K dispozici tu jsou veškeré důležité informace týkající se kariéry a života v Německu. Je možné se zde informovat o tom, v jakých odvětvích se hledají kvalifikovaní pracovníci a za jakých předpokladů mohou zájemci v Německu začít pracovat. Zřizovatelem internetového portálu „Make it in Germany“ je výše zmiňovaná ofenzíva (Fachkräfte-Offensive). www.make-it-in-germany.com

53

Převzato z: www.kompetenzzentrum-fachkraeftesicherung.de/service/initiativen; popis částečně doplněn a adaptován prostřednictvím informací z příslušných internetových stránek.

80


bq-Portal – informační portál věnovaný zahraničním odborným kvalifikacím Tento portál díky obsáhlým informacím o zahraničních vzdělávacích systémech a kurzech dalšího vzdělávání pomáhá při posouzení zahraničních odborných kvalifikací a představuje jak pro podniky, tak i pro žadatele užitečný zdroj informací. Podniky zde mohou získat lepší představu o odborných kvalifikacích potencionálních zahraničních uchazečů. Uchazeči se tu zároveň dozví, jak probíhá uznávání rovnocennosti zahraničního vzdělávání a na koho se v této záležitosti mohou obrátit. Za tutu iniciativu zodpovídá Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWi). www.bq-portal.de Fachkräfte für die Region (Kvalifikovaní pracovníci pro region) V mnoha regionech v posledních letech vznikly projekty, iniciativy a kontaktní sítě, jež se zabývají zajištěním kvalifikovaných pracovních sil. Inovační kancelář „Fachkräfte für die Region“, která vznikla z pověření Spolkového ministerstva práce a sociálních věcí, tyto regionální iniciativy podporuje a poskytuje jim poradenství. Kromě toho umožňuje vzájemnou výměnu zkušeností a organizuje nejrůznější workshopy. Po celém Německu pořádá akce, jejichž cílem je senzibilizovat veřejnost, podporovat prosíťování nad rámec regionu a přicházet s novými impulzy a nápady. Kromě toho vznikly speciální internetové stránky jakožto centrální platforma, jež poskytuje velké množství informací o regionálním zajištění kvalifikovaných pracovníků a networkingu. www.fachkraeftebuero.de Triple Win – zajištění kvalifikovaných pracovníků – projekty GIZ Německá společnost pro mezinárodní spolupráci (Die Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit – GIZ) podporuje podniky při náboru kvalifikované pracovní síly v zahraničí. Vývoj a testování trvale udržitelných modelů má umožnit lepší využití šancí pracovní migrace a vést ke snížení rizik. Cílem je, aby z tohoto procesu profitovali všichni zúčastnění, tj. podniky, kvalifikovaní pracovníci i země, z nichž pochází. www.kompetenzzentrumfachkraeftesicherung.de/fileadmin/media/Themenportale5/KoFa/Publikationen/Sonstige/Das_Leistungsangebot_der_GIZ.pdf www.giz.de/de/mit_der_giz_arbeiten/11666.html

81


8.1.2

Iniciativy působící na území Bavorska

Na území Bavorska je třeba uvést následující iniciativu: Work in Bavaria – excellence at all levels Cílem iniciativy, která zahájila svou činnost v říjnu 2012, je získávat pro Bavorsko vysoce kvalifikované odborníky. Iniciativa se zaměřuje jak na kvalifikované pracovníky z ostatních spolkových zemí, tak i na vysoce kvalifikované odborníky z celého světa. „Work in Bavaria“ se skládá z celé řady dílčích iniciativ a projektů. Iniciativa „Return to Bavaria“ usiluje o to, aby se bavorští, respektive němečtí kvalifikovaní pracovníci, jež odešli do zahraničí, v budoucnu vrátili (zpět) do Bavorska. Projekt „Study and stay in Bavaria“ má podpořit mezinárodní studenty na bavorských univerzitách a vysokých školách, aby zůstali po ukončení studia v Bavorsku. Internetový portál „Work in Bavaria“ slouží jako centrální informační platforma pro mezinárodní kvalifikované pracovníky a přináší souhrnné informace o jednotlivých iniciativách. „Work in Bavaria“ provozuje Bavorské ministerstvo hospodářství. www.work-in-bavaria.de Kromě toho v Bavorsku aktivně působí celá řada dalších (hospodářských) organizací, jako jsou např. Obchodní a průmyslové komory (Industrie- und Handelskammer – IHK) a Řemeslnické komory (Handwerkskammer – HWK) a také nejrůznější profesní sdružení a orgány zastupující zaměstnance. Některé z těchto aktivit a iniciativ (m.j. EURES) jsou v této analýze uvedeny na jiném místě.

82


8.2

Iniciativy v Plzeňském kraji

Z aktérů v Plzeňském kraji uvádíme následující iniciativy: Rada kraje pro rozvoj lidských zdrojů Plzeňského kraje Toto grémium má v Plzeňském kraji poradenskou a podpůrnou funkci, co se týče regionálních témat souvisejících s personálními/lidskými zdroji s dlouhodobou strategickou relevancí. Rada byla zřízena v dubnu 2013. Má 16 členů: jedná se o zástupce významných organizací v kraji. www.plzensky-kraj.cz/cs/kategorie/rada-kraje-pro-rozvoj-lidskych-zdroju-pk Komise pro technické vzdělávání v Plzeňském kraji Cílem této komise, respektive pracovní skupiny je podpořit zájem o technické obory, a přispět tak ke zvýšení počtu a kvality odborně erudovaných pracovníků v regionu. Kromě toho kraj založil Nadační fond na podporu technického vzdělávání. www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/vznik-komise-a-nadacniho-fondu-podpori-technicke-vzdelavani Technologická iniciativa Plzeň Hlavním cílem tohoto sdružení podniků a hospodářsky orientovaných aktérů je spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, vzájemné sdílení zdrojů, optimalizace výrobních, ekonomických a obchodních podmínek členů a podpora podnikání. Jelikož tato iniciativa jako jeden ze zdrojů výslovně uvádí také personální zdroje, je toto sdružení, které má poměrně široky tematický záběr a orientuje se na výzkum, pro projekt „ČPZ“ také relevantní. Na téma lidských zdrojů pořádá Technologická iniciativa nejrůznější akce, např. setkávání personalistů z Plzeňského kraje věnované metodám výběru personálu. www.tipilsen.cz Iniciativa „Pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje“ je díky svému přeshraničnímu přesahu zařazena do následující kapitoly.

83


8.3

Iniciativy v projektovém území Plzeňský kraj-Horní Falcko

Na regionální úrovni je možné – díky odkazům a poznámkám expertů – uvést následující výběr projektů a iniciativ s (přinejmenším potenciálním) přeshraničním přesahem.

Regionální kooperace Plzeňský kraj-Horní Falcko Cílem této regionální kooperace je prohloubení přeshraniční spolupráce mezi Plzeňským krajem a Horním Falckem v otázkách, které jsou relevantní na obou stranách hranice. V rámci této kooperace fungují odborné pracovní (gesční) skupiny a kromě toho se každý rok koná konference, které se účastní významní zástupci z regionu. Gesční skupina „Hospodářství“ se mimo jiné zabývá také trhem práce. www.regierung.oberpfalz.bayern.de/wfs/rkopf

Evropský region Dunaj-Vltava (ERDV) – znalostní platforma „Kvalifikované pracovní síly a pracovní trh“ Bavorské vládní obvody Horní Falcko a Dolní Bavorsko, spolková země Horní Rakousko a na české straně Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina, jakož i část Dolního Rakouska tvoří společný Evropský region Dunaj-Vltava. Jednotlivé znalostní platformy pracují na obzvlášť relevantních tématech. Kromě dalších šesti znalostních platforem byla založena také platforma „Kvalifikované pracovní síly a pracovní trh.“ V této platformě působí mnoho významných aktérů z projektové oblasti. Tématům souvisejícím s pracovním trhem a zajištěním kvalifikované pracovní síly se věnují také znalostní platformy „Kooperace podniků“ a „Kooperace vysokých škol“. www.evropskyregion.cz www.evropskyregion.cz/cs/temata/trh-prace.html Koncepce rozvoje česko-bavorského příhraničí V současné době probíhají přípravy na vytvoření společné koncepce rozvoje česko-bavorského příhraničí. Prohlášení o záměru, který má posílit spolupráci regionů na obou stranách českobavorské hranice, v červnu 2014 podepsala ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová a bavorský státní ministr financí, rozvoje země a vlasti Markus Söder. Lze předpokládat, že součástí této koncepce, jež vznikne během trvání projektu „ČPZ“, bude také téma – přeshraničního – pracovního trhu. www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/ministri-se-v-plzni-zavazali-k-rozvijeni-cesko-bavorskehoprihranici EURES Čechy-Bavorsko Tato přeshraniční spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti, jejímž cílem je koordinace politiky zaměstnanosti v česko-bavorském příhraničí, již byla blíže představena (kapitola 5.1.1). www.eures-by-cz.eu

84


Teritoriální pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje ve spolupráci s Regionální radou odborových svazů ČMKOS Plzeňského kraje a Úřadem práce – Krajskou pobočkou v Plzni připravila Teritoriální pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje. Cílem tohoto strategického partnerství je koordinace dílčích projektů a aktivit zaměřených na podporu zaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů a růst konkurenceschopnosti Plzeňského kraje. Partnerská spolupráce má zvýšit účinnost vynaložených finančních prostředků, zlepšit podporu určitých cílových skupin, zajistit pracovní místa a vytvořit nová, zajistit pro region granty, 54 a v dlouhodobém horizontu přispět k tomu, aby se v region dobře žilo. Zajištění kvalifikované pracovní síly a také přeshraniční aspekty jsou pro tyto pakty zpravidla velmi důležité. Právě během zahajovací fáze proběhne v Plzeňském kraji celá řada aktivit (analýzy, kontaktních setkání apod.) www.rhkpk.cz/aktuality/regionalni-hospodarska-komora-plzenskeho-kraje-pripravila-paktzamestnanosti.aspx Zukunftscoaches („kouči pro budoucnost“) Takzvaní „kouči pro budoucnost“ jsou osoby, které v bavorských regionech podporují politiku zaměstnanosti zaměřenou na budoucnost, iniciují vzájemnou harmonizaci a spolupráci lokálních aktérů a dohlížejí na realizaci celé řady opatření nutných ke zvládnutí demografického vývoje. Občanům tak přibližují perspektivy regionálního trhu práce a předcházejí nedostatku odborných pracovních sil ve zdejších podnicích. „Kouči budoucnosti“ působí převážně v severním a východním Bavorsku, a tudíž i v bavorských (příhraničních) regionech na území projektu „ČPZ“ (např. Tirschenreuth, Weiden, Cham). www.sozialministerium.bayern.de/esf/zeitraum/archiv.php Mariánskolázeňské dialogy Tato akce se každoročně koná v Mariánských Lázních (v roce 2013 již po šesté). Organizuje ji Řemeslnická komora Dolního Bavorska a Horního Falcka. Jedná se o přeshraniční platformu, které se v roce 2013 zúčastnilo 240 zástupců institucí, podniků a úřadů z východního Bavorska, České republiky, Rakouska i dalších zemí. Jeden z pracovních kruhů již tradičně řeší otázku vzdělávání a přeshraničního trhu práce. www.hwkno.de/artikel/marienbader-gespraeche-76,2925,5775.html

54

Obecné informace o paktech zaměstnanosti najdete mimo jiné na: www.pakte.at

85


Karrierenetzwerk Ostbayern (Karierní síť ve východním Bavorsku) „Karrierenetzwerk Ostbayern“ sdružuje celkem jedenáct podniků s jasným společným cílem: vytvoření jednotné platformy pro nabídky zaměstnání v Horním Falcku. Prostřednictvím různých komunikačních akcí – zejména na internetových stránkách také v češtině – je tato síť aktivní i za hranicemi východního Bavorska, a tudíž na celé území projektu „ČPZ“. www.karrierenetzwerk-ostbayern.de/home.0.html Veletrh pracovních příležitostí při Západočeské univerzitě v Plzni Veletrh pracovních příležitostí při ZČU v Plzni je shodně považován za jednu z nejvýznamnějších akcí, pokud jde o nábor mladých vysokoškolsky vzdělaných pracovníků na území projektu. V roce 2014 se veletrh pracovních příležitostí konal již po 19. Hlavními organizátory veletrhu je Stavovská unie studentů Západočeské univerzity v Plzni a plzeňská pobočka organizace IAESTE. Veletrhu se účastní mnoho německých organizací a podniků (i z Horního Falcka). Čeští studenti, kteří tento veletrh navštěvují (v roce 2014 zhruba 4000), mají velký zájem o to, pracovat v budoucnu na území projektu „ČPZ“, a představují tedy velký potenciál. www.absolvent.zcu.cz

86


Následující přehled zachycuje některé vybrané iniciativy a jejich pozici v celkovém systému:

Obrázek 22: Přehled tematicky a regionálně relevantních iniciativ v projektové oblasti

Tento přehled má – právě díky tomu, že uvádí pouze některé příklady – ukázat, že v projektovém regionu existuje celá řada různých tematicky relevantních záměrů, jež se vyznačují následujícími charakteristikami:      

zpracování celé řady tematických aspektů a specifických otázek, celoregionální a subregionální přístupy s přeshraniční perspektivou, plánované a již uskutečněné iniciativy, koncepce, plány a realizační projekty, platformy a akce, jež jsou součástí celkového konceptu a nejsou pouze jednorázové, spolupráce státní správy a kooperace podniků.

Jedním z úkolů projektu „ČPZ“ je tedy zaujmout mezi stávajícími iniciativami svou vlastní pozici. Další znalosti expertů týkající se tohoto regionálního – samozřejmě ještě mnohem širšího – tematického portfolia se promítly také do následující kapitoly věnované oblastem možného budoucího rozvoje.

87


9

Oblasti možného budoucího rozvoje z pohledu expertů

Vybraní experti, s nimiž jsme hovořili, díky své znalosti regionu a vlastním zkušenostem s tímto tématem uvedli oblasti, v nichž se podle jejich názoru skrývá potenciál pro projekt „Člověk v popředí zájmu“, a které je tedy možné rozvíjet. Jednotlivé podněty expertů lze shrnout do následujících třech hlavních tematických oblastí, které však od sebe nejsou jasně ohraničené; podstatné jsou spíše vzájemné synergie a styčné body. Tato témata, tj.   

Marketing – Komunikace, Vzdělávání – Kvalifikace, Kontaktní sítě.

považují experti za součást celkového kontextu projektu, pro který jsou stěžejní dvě myšlenky: „společná přeshraniční působnost“ a „personál – kvalifikované pracovní síly – lidé v popředí zájmu“. Právě díky tomuto zaměření a díky kombinaci obou dvou přístupů dochází z pohledu expertů prostřednictvím projektu „ČPZ“ k sociální inovaci: projekt „ČPZ“ vytváří pro region přidanou hodnotu a zaujímá jedinečné postavení na trhu.

9.1

Marketing – Komunikace

Potenciál v této oblasti spočívá v regionálním marketingu se zaměřením na personál (kvalifikované pracovní síly), který synergicky a smysluplně doplňuje dílčí regionální marketingové strategie (např. investiční pobídky) a zároveň zaujímá své vlastní pozice a věnuje se specifickým aktivitám. Proto také doporučujeme držet se důsledně názvu projektu „Člověk v popředí zájmu“, respektive tento směr ješte více propracovat. Experti jsou přesvědčeni, že v marketingu nejde pouze o reklamu, respektive o využití komunikačních nástrojů, ale že se jedná o mnohem širší oblast. Současně však shodně zdůrazňují význam komunikace v rámci i nad rámec regionu. Díky širokému pojetí marketingu do této oblasti spadá také „kultura vlídného přijetí“. V této souvislosti považují experti za důležité, aby se k této otázce přistupovalo v souladu s cílem projektu: aby se tedy projekt neobracel pouze na „high potentials“ v mezinárodním, „globálním“ měřítku, ale zvolil takový přístup, který zohledňuje i probíhající změny na menším geografickém území a bere v potaz i potřeby přeshraničních pracovníků jako např.: „Co tito lidé – „v popředí zájmu“ – potřebují pro to, aby se na novém pracovišti za hranicemi cítili dobře?“ Kromě toho může být projekt „ČPZ“ zdrojem impulzů a může podporovat personální marketing podniků. Jako příklad byla zmiňována spolupráce podniků s regionálními aktéry (obce apod.) při koncepci a realizaci personálně-marketingových aktivit. Aktivity by měly probíhat především v těchto dvou hlavních oblastech: regionální marketing, jehož cílem je získávání kvalifikované pracovní síly pro celý region Plzeňský kraj-Horní Falcko; lokální přístup zaměřený na malé dílčí oblasti, jenž bude obce a jednotlivé regiony podporovat v jejich personálně-marketingových snahách. Navzdory (v dílčích otázkách stále ještě existující) konkurenci mezi jednotlivými lokalitami spatřují experti v této oblasti možný potenciál, zejména pak podaří-li se zapojit doposud nepříliš aktivní regionální aktéry, hlavně na české straně. Dle

88


názoru expertů by byly žádoucí aktivity, které by umožňovaly přeshraniční transfer know-how; např. koučink zainteresovaných organizací prostřednictvím zkušených úspěšných aktérů. Použijí-li se vhodné nástroje pro přeshraniční regionální marketing se zaměřením na personál, pak je dle expertů možné realizovat i nové inovativní aktivity. Projekt „ČPZ“ by měl sladit své aktivity s těmi již stávajícími (např. veletrhy) a také by si měl trvale najít své místo v regionu. Na základě svých dosavadních zkušeností spatřují někteří experti hlavní výzvu v oblasti sociálních sítí (social media), především pak v případě přeshraničních online-portálů a platforem zaměřených na personál. Připomínky se netýkaly ani tak kreativně-technické koncepce a realizace těchto portálů, spíše experti zdůrazňovali, že by tyto portály měly obsahovat opravdu užitečné informace a měly by mít snadno ovladatelnou informační logistiku („Jak se dostane „informace“ na platformu?“). Kromě toho si experti přejí, aby podnikové koncepty fungovaly i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Všichni experti shodně požadují (podobně jako již v případě výše zmiňované komunikace), aby tyto aktivity v marketingovém portfoliu představovaly doplňkové, informační akce. Zároveň by se měly zvážit náklady a přínosy projektu a očekávání by neměla být přiliš vysoká.

9.2

Vzdělávání – Kvalifikace

Dotazovaní experti nepochybují o tom, že vzdělání a kvalifikace hrají nejen obecně, ale i pro zajištění kvalifikovaných pracovníků velmi důležitou roli. S ohledem na možnosti budoucího rozvoje v rámci projektu „ČPZ“ a vědomě zvolené užší zaměření v tomto jinak velmi širokém poli se pro experty dvě přeshraniční témata jeví jako stěžejní. Pro obě dvě témata platí, že se projekt „ČPZ“ nevydává na zcela neprobádaný terén, ale právě naopak: jak v jednotlivých regionech, tak i v přeshraničním kontextu již v této oblasti existuje či v minulosti existovala celá řada iniciativ a projektů. Za určitou výzvu proto experti považují otázku, jakým způsobem se projektu „ČPZ“ podaří vybudovat si svůj vlastní profil. Zároveň je však možné na některé již stávající aktivity navázat.

9.2.1

Škola a hospodářství

Dle názoru expertů by neměl být předem příliš úzce určován způsob zpracování tohoto tematického komplexu v rámci projektu „ČPZ“. Někteří experti si myslí, že by se v první fázi měly prozkoumat možnosti celého školského systému (od mateřské školy až k vysoké škole). Představy expertů se zde nachází ještě spíše na metaúrovni, ale zároveň již uvádí velmi konkrétní projekty. Někteří experti doporučují zaměřit se hlavně na věkovou skupinu od 10/12 do 18 let, neboť v tomto věku dochází k důležitým rozhodnutím ohledně studia a budoucí profese. Projekt „ČPZ“ se podle expertů od některých ostatních iniciativ liší a doplňuje je tím, že se zaměřuje na přeshraniční, profesní a hospodářské aspekty. Vysoké školy sice experti považují za velmi důležité aktéry při zajišťování vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Čtyři vzdělávací instituce (Plzeň, 2x Regensburg, AmbergWeiden), které se v regionu nachází, by však dle názoru expertů – aspoň prozatím – neměly být cílovou skupinou tohoto projektu, ale měly by se do aktivit a projektů k přeshraničnímu zajištění kvalifikovaných pracovních sil zapojit jakožto partneři. Celá řada rozvojových potenciálů se zde skrývá v oblasti marketingu, jazykových nabídek a networkingu.

89


9.2.2

Jazyk

Jazyková bariéra je i nadále, možná dokonce ještě víc než dřív, považována za hlavní překážku v oblasti přeshraničního zajištění kvalifikovaných pracovních sil. Pro většina expertů tedy toto téma v rámci projektu „ČPZ“ – přinejmenším částečně – souvisí také s profesními aspekty a šancemi rozvoje regionu. To tedy pro většinu expertů – také s ohledem na aktuální a střednědobý vývoj na trhu práce – znamená, že by projekt „ČPZ“ měl věnovat pozornost výuce němčiny jako cizího jazyka v ČR. Zároveň mají pro interkulturní a vyvážený dialog pochopitelně význam také znalosti češtiny. Z pohledu expertů jsou v oblasti jazyka v rámci projektu „ČPZ“ relevantní tyto body:   

podpora nejrůznějších aktivit na různých – i politických – úrovních s cílem podpořit v České republice, respektive v Plzeňském kraji výuku němčiny jako cizích jazyka („lobby“), spolupráce se stávajícími poskytovateli, respektive pobídka k rozšíření nabídky zaměřené na hospodářství/zaměstnání, případně vlastní nabídka v dílčích oblastech, které nepokryjí ostatní poskytovatelé.

V určité, ale – jak již bylo uvedeno výše – přece jen trošku jiné podobě, by měly body uvedené pro němčinu platit naopak i pro češtinu jako cizí jazyk. Také v oblasti vzdělání a kvalifikací doporučují experti zaměřit se na hospodářské aspekty, odlišit se tak od jiných iniciativ a vhodnou formou je doplnit.

9.3

Kontaktní sítě

Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, považují experti vznik kontaktních sítí, jejichž cílem by bylo zajištění kvalifikovaných pracovních sil, za jakési průřezové téma napříč ostatními oblastmi. Příklady možné spolupráce již byly uvedeny v kapitole věnované marketingu (kapitola 9.1). Experti shodně poukazují na to, že v projektové oblasti již existuje celá řada fungujících přeshraničních kooperací, které mohou být dobrým základem při posílení aktivit k zajištění kvalifikovaných pracovních sil. Výzvu představuje otázka, jak zapojit nově vzniklé iniciativy do tohoto již poměrně sehraného regionálního systému aktérů, aniž by se u významných stakeholderů přetěžovaly jejich již nyní poměrně omezené (časové) zdroje, a také aby se docílilo inovace (nové tematické inputy, popř. zapojení nových aktérů a vytvoření nových konstelací). Jako oblasti možného budoucího rozvoje experti uvádějí: 





vytvoření a rozvíjení příslušných struktur sloužících k výměně zkušeností a vznik kontaktních sítí se specifickým zaměřením na přeshraniční zajištění kvalifikovaných pracovních sil, jež by zohledňovaly výše zmiňované body, tj. efektivitu zdrojů, zamezení duplicit a jasné přispění ke zvýšení regionální a sociální inovace; vzájemné „prosíťování aktérů“; tj. vnést téma přeshraničního zajištění kvalifikovaných sil do již stávajících kontaktních sítí, respektive organizací (např. klastrů, podnikatelských sítí apod.), respektive vytvořit odpovídající podpůrné nabídky pro tuto skupinu („Co potřebují organizace, aby se mohly této problematice ve své práci – ještě více – věnovat?“); iniciování, respektive podpora vzniku specifických kontaktních sítí zaměřených na přeshraniční zajištění kvalifikovaných pracovních sil jako např.  prosíťování odborníků v oblasti demografie,

90






přeshraniční kontaktní síť pro personalisty s cílem dalšího zakotvení této otázky v malých a středních podnicích a realizace personálně-marketingových aktivit již zmiňovaných v příslušné podkapitole, mezipodniková spolupráce (např. společná přeshraniční databáze kvalifikovaných pracovníků) za účelem zpřístupnění nových zdrojů kvalifikovaných pracovníků v sousední zemi apod.

Následující grafika výše zmiňované aktivity přehledně shrnuje:

Obrázek 23: Oblasti možného budoucího rozvoje v rámci projektu „Člověk v popředí zájmu“

9.4

Další aktivity

V otázce, jakým způsobem mohou a mají být přeneseny „klasické“, běžné přístupy k zajištění kvalifikované pracovní síly, které se často zaměřují na různé potenciální skupiny (ženy, nezaměstnaní, senioři, mládež, migranti, lidé s postižením apod.) z úrovně jednotlivých regionů na přeshraniční úroveň, nemají experti jednoznačný názor. Někteří z expertů uvádí sice možné, ale zatím ne zcela konkrétní kroky: např. zaměřit se na mládež při školních projektech. Většina expertů si však spíše myslí, že by měl každý region prozatím, respektive v první řadě jednat

91


sám za sebe. Projekt „ČPZ“ může nabízet nejrůznější doprovodné aktivity, respektive aktivity zaměřené na výměnu zkušeností mezi jednotlivými subjekty a vytvoření přeshraničních kontaktních sítí. Kromě toho je možné v rámci ostatních stěžejních témat ještě přesněji specifikovat cílové skupiny (např. žáci). Zcela obecně je třeba říci, že projekt „ČPZ“ se svým přeshraničním přístupem již stávající aktivity v oblasti zajištění kvalifikovaných pracovních sil nenahrazuje, ale tyto individuální snahy v obou regionech podporuje.

92


Seznam 

seznam tabulek



seznam obrázků



seznam použitých zdrojů

93


Seznam tabulek Tabulka 1: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel – celkem ..................................... 11 Tabulka 2: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel – osoby mladší 15 let .................. 11 Tabulka 3: Absolutní počet a relativní změna počtu obyvatel – osoby starší 65 let ................... 12 Tabulka 4: Věkové složení obyvatelstva ..................................................................................... 13 Tabulka 5: HPH v základních cenách – celkem v mil. EUR – změna ......................................... 14 Tabulka 6: HPH v základních cenách – průmysl v mil. EUR – změna (bez stavebnictví) .......... 14 Tabulka 7: HDP na obyvatele v EUR – změna – v procentech průměru EU .............................. 15 Tabulka 8: Standard kupní síly na obyvatele v EUR – změna – v procentech průměru EU....... 16 Tabulka 9: Počet zaměstnanců (v tis. osob) – celkem ................................................................ 17 Tabulka 10: Počet zaměstnanců (v tis. osob) v průmyslu (bez stavebnictví) ............................. 17 Tabulka 11: Celková míra zaměstnanosti ................................................................................... 18 Tabulka 12: Podíl zaměstnanců v sektorech – změna ............................................................... 18 Tabulka 13: Míra nezaměstnanosti ............................................................................................. 19 Tabulka 14: Průmyslová odvětví s největším počtem podniků ................................................... 22 Tabulka 15: Největší průmyslová odvětví dle obratu .................................................................. 22 Tabulka 16: Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 – celý region .................. 23 Tabulka 17: Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 – příhraničí .................... 24 Tabulka 18: Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji / v České republice .................. 28 Tabulka 19: Čeští studenti na vysokých školách v Horním Falcku / Bavorsku ........................... 29 Tabulka 20: Podíl cizinců na vysokých školách v Regensburgu ................................................. 29 Tabulka 21: Studenti z Německa na VŠ v České republice ........................................................ 30 Tabulka 22: Cizí jazyky na školách v České republice / v Plzeňském kraji ................................ 31 Tabulka 23: Ochota učit se cizí jazyky – Evropané, kteří uvažují o přestěhování do zahraničí . 32 Tabulka 24: Vývoj obyvatelstva v projektové oblasti do roku 2030/2032.................................... 34 Tabulka 25: Děti do roku 2030/2032 ........................................................................................... 36 Tabulka 26: Osoby v produktivním věku do roku 2030/2032 ...................................................... 38 Tabulka 27: Starší osoby do roku 2030/2032 ............................................................................. 39 Tabulka 28: Míra nezaměstnanosti na území EURES Plzeňský kraj-Horní Falcko 2013/14...... 43 Tabulka 29: Počet uchazečů o zaměstnání na území EURES Plzeňský kraj-Horní Falcko – změna 2013/14 ............................................................................................................................ 43 Tabulka 30: Evidovaná volná pracovní místa na území EURES Plzeňský kraj-Horní Falcko – změna 2013/14 ............................................................................................................................ 44 Tabulka 31: Země, z nichž pochází jihovýchodoevropští zaměstnanci –Bavorsko 2013 ........... 45 Tabulka 32: Země, z nichž pochází jihovýchodoevropští zaměstnanci – ÚP Schwandorf 2013 46 Tabulka 33: Počet všech zaměstnanců, respektive zaměstnanců s českou státní příslušností . 46 Tabulka 34: Míra mobility pracovníků ze střední a východní Evropy .......................................... 47 Tabulka 35: Nedostatkové profese v Německu .......................................................................... 50 Tabulka 36: Úrovně požadavků a kvalifikací pracovních činností ............................................... 50 Tabulka 37: Hlavní nedostatkové profese v Bavorsku ................................................................ 51 Tabulka 38: Kvalifikační úrovně – „Fachkräftemonitoring“ .......................................................... 52 Tabulka 39: Dostatek kvalifikovaných odborníků s různou dosaženou úrovní vzdělávání – ČR 2012 ............................................................................................................................................. 63 Tabulka 40: Dostupnost a kvalita absolventů – ČR 2012 ........................................................... 64 Tabulka 41: Doba neobsazenosti a poměr mezi uchazeči a volnými místy v důležitých oblastech – 2014 .......................................................................................................................................... 70 Tabulka 42: Hodnocení odvětví Horní Falcko – jaro 2014 .......................................................... 73 Tabulka 43: Souhrnný přehled regionální analýzy kvalifikované pracovní síly ........................... 79

94


Seznam obrázků Obrázek 1: Základní přístup analýzy potenciálů……………………………………………………....9 Obrázek 2: Průmyslová mapa regionu Plzeňský kraj-Horní Falcko……………………………….21 Obrázek 3: Počet přímých zahraničních investic německých podniků v ČR – oblast výroby…..26 Obrázek 4: Regiony EURES Čechy-Bavorsko………………………………………………………41 Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti na území EURES Čechy-Bavorsko – květen 2014……...….42 Obrázek 6: Země původu zaměstnanců z jihovýchodoevrop. států EU – Bavorsko…………….45 Obrázek 7: Země původu zaměstnanců z jihovýchodoevrop. států EU – ÚP Schwandorf……..46 Obrázek 8: Nabídka a poptávka "všechny kvalifikované pracovní síly" – Bavorsko…………….53 Obrázek 9: Potřeba "všechny kvalifikované pracovní síly" – Bavorsko…………………………...53 Obrázek 10: Nabídka a poptávka "všechny kvalifikované pracovní síly" – region Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………………………..54 Obrázek 11: Potřeba "všechny kvalifikované pracovní síly" – region Horní Falcko/Kelheim…...54 Obrázek 12: Nabídka a poptávka „osoby s vysokoškolskou kvalifikací“ – region Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………………………..55 Obrázek 13: Potřeba „osoby s vysokoškolskou kvalifikací“ – region Horní Falcko/Kelheim……55 Obrázek 14: Nabídka a poptávka „inženýři“ a „osoby s vyšší a střední (technickou kvalifikací)“ – region Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………..56 Obrázek 15: Potřeba „inženýři“ a „osoby s vyšší a střední (technickou kvalifikací)“ – region Horní Falcko/Kelheim……………………………………………………………………………………..……56 Obrázek 16: Nabídka a poptávka „odborně kvalifikované osoby (obchod)“ – region Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………………………..57 Obrázek 17: Potřeba „odborně kvalifikované osoby (obchod)“ – region Horní Falcko/Kelheim..57 Obrázek 18: Nabídka a poptávka „pomocní pracovníci (technika a obchod)“ – region Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………………………..58 Obrázek 19: Potřeba „pomocní pracovníci (technika a obchod)“ – region Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………………………..58 Obrázek 20: Žebříček nedostatkových profesí "odborně kvalifikované osoby" – Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………………………..60 Obrázek 21: Žebříček nedostatkových profesí „vysokoškolská kvalifikace“ – Horní Falcko/Kelheim…………………………………………………………………………………………..62 Obrázek 22: Přehled tematicky a regionálně relevantních iniciativ v projektové oblasti………..87 Obrázek 23: Oblasti možného budoucího rozvoje v rámci projektu „Člověk v popředí zájmu“...91

95


Seznam použitých zdrojů Dokumenty Bayerisches Staatsministerium für Bildung und Kultus, Wissenschaft und Kunst (2014): Beantwortung einer Anfrage des Abgeordneten Georg Rosenthal, SPD, zum Plenum des Bayerischen Landtages [zu tschechischen Studierenden in Bayern] – 08.04.2014. [Deutsche] Bundesagentur für Arbeit (2014): Der Arbeitsmarkt in Deutschland – Fachkräfteengpassanalyse – 06/2014. [Deutsche] Bundesagentur für Arbeit – Statistik-Service Südost (2014): Sonderauswertung tschechische Arbeitskräfte in Bayern / Arbeitsagenturbezirk Schwandorf. [Deutsches] Bundesministerium für Wirtschaft und Energie (2014): Studie Fachkräfteengpässe in Unternehmen in Deutschland. [Deutsches] Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie (2013): Engpassanalyse 2013. Česko-německá obchodní a průmyslová komora – ČNOPK (2012): Průzkum na téma Vzdělávání a dostupnost kvalifikovaných pracovníků v České republice. Europäische Kommission (2010): Geographical and labor market mobility, Special Eurobarometer 337, Wave 72.5 Industrie und Handelskammer (IHK) Regensburg für Oberpfalz / Kelheim (2013): Der grenzüberschreitende Industriestandort in Zahlen. Innovationsbüro Fachkräfte für die Region (2013): Fachkräfteanalyse in regionalen Netzwerken. Leitfadenreihe Netzwerkmanagement. Institut der Deutschen Wirtschaft Köln (2014): iw-dienst Nr. 11. 13.03.2014 Institut der Deutschen Wirtschaft Köln (2011): Migrations- und Arbeitsmarktwirkungen der Arbeitnehmerfreizügigkeit. Schäffler, Johannes; Hecht, Veronika; Moritz, Michael; (2014): Regional determinants of German FDI in the Czech Republic - evidence from a gravity model approach. (IAB-Discussion Paper, 03/2014). [Deutsches] Statistisches Bundesamt (2013): Deutsche Studierende im Ausland. Statistischer Überblick 2001–2011. Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Plzni (2013): Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014; Plzeňský kraj. Ústav pro informace ve vzdělávání (2011 / 2004): Krajská ročenka školství 2010 / 2003.

96


Internetové odkazy Monitor pracovního trhu Spolkového úřadu práce: https://arbeitsmarktmonitor.arbeitsagentur.de Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat: www.statistik.bayern.de Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje: www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/prognozavyvoje-obyvatelstva-plzenskeho-kraje Spolkový úřad práce: www.arbeitsagentur.de Český statistický úřad (ČSÚ): www.czso.cz Český statistický úřad (ČSÚ) – Přeshraniční přátelská databáze CBFD: http://cbfd.czso.cz/cbfd Demografické statistiky Bavorsko: www.statistik.bayern.de/demografie EURES Bavorsko-Čechy: www.eures-by-cz.de EUROSTAT – statistický úřad Evropské unie: http://epp.eurostat.ec.europa.eu EUROSTAT – statistický úřad Evropské unie – regionální ukazatele: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/region_cities/introduction Monitorovací nástroj „Fachkräfteradar“ Spolkového úřadu práce: https://arbeitsmarktmonitor.arbeitsagentur.de/fkr2010 Prognostický nástroj obchodních a průmyslových komor v Bavorsku „Fachkräftemonitor“: www.ihk-fachkraeftemonitor-bayern.de Průmyslová mapa regionu: www.ihk-regensburg.de/content/191211b Kompetenční centrum „Fachkräftesicherung“: www.kompetenzzentrum-fachkraeftesicherung.de Statistický portál – Spolkový statistický úřad a statistické úřady spolkových zemí: www.statistikportal.de Západočeská univerzita v Plzni: www.zcu.cz

97


Příloha Metodika k interpretaci ukazatelů regionální analýzy kvalifikované pracovní síly55 Následující tabulka slouží k lepšímu pochopení a interpretaci ukazatelů z regionální analýzy kvalifikované pracovní síly (viz kapitola 7). ukazatele potřeba pracovních sil podíl starších zaměstnaců

ukazatel nedostatku: poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými místy ukazatel nedostatku: doba neobsazenosti

důležitá odvětví v regionu a budoucí vývoj zaměstnanosti v těchto důležitých odvětvích potenciál pracovních sil míra nezaměstnanosti

míra osob v učňovském poměru

míra zaměstnanosti

výpovědní hodnota Podíl starších zaměstnanců je definován jako podíl osob ve věku 50 až 64 let na celkovém počtu zaměstnanců ve věku mezi 15 a 64 lety. Tento ukazatel informuje o věkové struktuře zaměstnanců, kteří jsou povinni platit sociálního pojištění, a tím pádem i o případné budoucí potřebě náhrady personálu, až starší osoby dosáhnou důchodového věku a ukončí svou pracovní činnost. Nedostatek zaměstnanců v určité oblasti nastává tehdy, je-li poměr mezi uchazeči o zaměstnání a volnými pracovními místy menší nebo se rovná dvěma (dle údajů úřadu práce). Doba neobsazenosti je doba od požadovaného termínu nástupu do práce až do odhlášení pozice z evidence úřadu práce, tedy období, po kterou nemohlo být pracovní místo obsazeno. Čím je nalezení vhodného uchazeče složitější, tím déle trvá, než se podaří volné pracovní místo obsadit. Důležitá odvětví se identifikují podle počtu zaměstnanců s povinností přispívat do sociálního pojištění. Kromě absolutních počtů se může vycházet i z podílu důležitých odvětví na všech odvětvích (také podle počtu zaměstnanců). Míra nezaměstnanosti uvádí podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Je tedy ukazatelem existujícího potenciálu trhu práce v podobě momentálně nezaměstnaných osob, které jsou trhu práce ihned k dispozici. Míra osob v učňovském poměru uvádí počet učnů v podnikovém vzdělávání v poměru k celkovému počtu všech zaměstnanců s povinností příspívat do sociálního pojištění. Vypovídá o míře angažovanosti regionálních firem v oblasti podnikového vzdělávání. Tato angažovanost má velký význam pro budoucí potenciál odborně kvalifikovaných pracovních sil v regionu. Míra zaměstnanosti udává podíl zaměstnaných osob ve skupině 15-64letých na celkovém počtu obyvatelstva v tomto věku. Informuje o tom, jaký podíl obyvatelstva v produktivním věku má zaměstnání a – naopak – jaký podíl ne.

55

Převzato, respektive odvozeno z: inovační kancelář „Fachkräfte für die Region“: www.fachkraeftebuero.de/fileadmin/user_upload/Daten_und_Fakten/Fachkraefteanalyse_in_regionalen_N etzwerken-Leitfadenreihe_Netzwerkmanagement.pdf

98


ukazatele míra zaměstnanosti starších osob

míra zaměstnanosti žen

obyvatelstvo mladší 25 let

relativní migrační saldo mladších osob

výpovědní hodnota Míra zaměstnanosti starších osob udává podíl zaměstnaných ve věku 50 až 64 let na celkovém počtu obyvatelstva v této věkové skupině. Stejně jako v případě celkové míry zaměstnanosti zároveň vypovídá o tom, jak velký by mohl být potenciál v podobě nezaměstnaných starších pracovníků. Míra zaměstnanosti žen udává podíl zaměstnaných žen ve věku 15 až 64 let na celkovém počtu žen v tomto věku. Stejně jako v případě celkové míry zaměstnanosti zároveň vypovídá o tom, jak velký by asi mohl být potenciál v podobě nezaměstnaných žen. Obyvatelstvo mladší 25 let definuje podíl osob mladších 25 let na celkovém počtu obyvatel. Tento podíl vypovídá o potenciálu mladšího obyvatelstva pro trh práce a informuje o věkové struktuře regionu. Tento ukazatel popisuje dlouhodobý potenciál obyvatelstva mladšího 25 let, jelikož se jedná o skupinu, která na trh práce vstoupí teprve v nadcházejících letech či desetiletích. Relativní migrační saldo mladších osob (označováno někdy jako „čistá migrace“) je dáno rozdílem mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve věku 18 až 24 let ve zkoumaném územním celku v poměru k celkovému počtu osob této věkové kategorie. Migrační saldo tedy umožňuje určit, jaký podíl mladšího obyvatelstva se do regionu přistěhoval nebo se – v případě negativního salda – odsud odstěhoval. Tento ukazatel tudíž vypovídá o atraktivitě regionu, ať už jako místo pro práci nebo pro vzdělávání.

99


Seznam: Dotazovaní experti Organizace

Kontaktní osoba

WWW

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s.

Filip Uhlík / Pavel Beneš

www.rra-pk.cz

Gerresheimer Horšovský Týn spol. s.r.o.

Helmut Schweiger / Václava Váchalová

www.gerresheimer.com/unterne hmen/standorte/gerresheimerhorsovsky-tyn.html

Bundesagentur für Arbeit Agentur für Arbeit Schwandorf (Spolkový úřad práce, ÚP Schwandorf)

Joachim Ossmann / Johann Braun

www.arbeitsagentur.de/web/cont ent/DE/dienststellen/rdby/schwa ndorf/Agentur/index.htm

Okresní hospodářská komora Plzeňsko (INEL - Holding, a.s.)

Miloslav Zeman

www.ohkplzensko.cz (www.inel.cz)

IHK Regensburg für Oberpfalz/Kelheim (Obchodní a průmyslová komora Regensburg pro Horní Falcko / Kelheim)

Richard Brunner

www.ihk-regensburg.de

Handwerkskammer NiederbayernOberpfalz (Řemeslnická komora Dolního Bavorska a Horního Falcka)

Ludwig Rechenmacher

www.hwkno.de

Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje

Radka Trylčová

www.rhkpk.cz

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Plzni konplan s.r.o.

Zdeněk Novotný

https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk

Johannes Hafner

www.konplan.cz

Společná regionální kancelář ČNOPK a IHK Regensburg pro Horní Falcko/Kelheim v Plzni

Karla Zajíčková

www.ahk-plzen.cz/cz/

Experti

Zástupci zadavatele Regionalmarketing Oberpfalz in Ostbayern e.V. (Regionální marketing Horního Falcka ve východním Bavorsku) Plzeňský kraj – Krajský úřad, odbor fondů a programů EU

Christoph Aschenbrenner / www.oberpfalz.de Lucie Valentová

Jan Přibáň / Lukáš Kaňka

www.plzensky-kraj.cz

100

Analýza potenciálů Zajištění kvalifikovaných pracovních sil Plzeňský kraj-horní Falcko

Recommend Documents