Vybrané obecní knihovny Teplicka srovnání, současnost, budoucnost

Vybrané obecní knihovny Teplicka – srovnání, současnost, budoucnost Závěrečná práce rekvalifikačního knihovnického kurzu Národní technická knihovna

Ing. Monika Kalábová Knauerová

2013

1

Obsah: Úvod 1. Obecná charakteristika vybraných obcí a jejich knihoven 2. Kvantitativní srovnání vybraných ukazatelů – benchmarking, Standardy VKIS 2.1 Obecná charakteristika benchmarkingu 2.2 „Benchmarking knihoven“ - projekt Národní knihovny ČR 2.3 Benchmarking knihoven Novosedlic a Proboštova 2.3.1 Podíl registrovaných uživatelů - % z obsluhované populace 2.3.2 Meziroční srovnání vybraných ukazatelů – fond, uživatelé, výpůjčky 2.3.3 Meziknihovní srovnání vybraných ukazatelů – fond, uživatelé, výpůjčky 2.3.4 Podíl registrovaných uživatelů do 15 let 2.3.5 Podíl dětských výpůjček 2.3.6 Podíl naučné literatury na výpůjčkách 2.4 Standardy VKIS obecně 2.5 Vybrané knihovny a Standardy VKIS 3. Kvalitativní průzkum v místě knihoven 3.1 Místní knihovna Proboštov 3.2 Obecní knihovna Novosedlice 4. Kvalitativní průzkum uživatelské spokojenosti vybrané skupiny uživatelů 4.1 Měření uživatelské spokojenosti obecně 4.2 Východiska průzkumu spokojenosti vybrané skupiny uživatelů z Novosedlic a Proboštova 4.3 Výsledky výzkumu spokojenosti uživatelů mladších 15 let 4.3.1 Návštěvnost místní knihovny 4.3.2 Návštěvnost jiné knihovny 4.3.3 Důvod pro návštěvu knihovny 4.3.4 Spokojenost s otevírací dobou 4.3.5 Trávení volného času 4.3.6 Četnost čtení 4.3.7 Oblíbená četba 4.3.8 Motivace k návštěvě knihovny 4.3.9 Hodnocení knihovny 5. Budoucnost obecních knihoven 5.1 Aktivní vs. pasivní knihovna 5.2 Knihovna vs. komunitní centrum Závěr Seznam příloh Přílohy Seznam bibliografických referencí a použité literatury Poděkování

2

Úvod Cílem práce „Vybrané obecní knihovny Teplicka – srovnání, současnost, budoucnost“ je změření výkonnosti a prozkoumání kvality knihovnických služeb nabízených vybranými obecními knihovnami. Vybrány byly dvě - do velikosti srovnatelné - knihovny, a sice Obecní knihovna Novosedlice a Místní knihovna Proboštov. Výběr nebyl náhodný. Vycházela jsem z vlastní zkušenosti s oběma knihovnami. Jako obyvatelka Novosedlic jsem registrována v novosedlické knihovně. Některými novosedlickými občany mi ale byla rovněž doporučena knihovna v nedalekém Proboštově, kde jsem se taktéž registrovala. Na první pohled je mezi oběma knihovnami rozdíl – prostor, uspořádání, aktivita. Je knihovna v Proboštově jen jiná nebo je lepší? Čím je to způsobeno? Může se můj subjektivní dojem opřít o nějaká objektivní data? Dá se zjistit, která knihovna je objektivně lepší? Je to měřitelné? Jaké nástroje lze použít? Je možné tyto nástroje aplikovat i na malé místní knihovny? A především – je možné daný stav změnit? Může knihovník ovlivnit, kolik „jeho“ knihovnu navštěvuje čtenářů? Na tyto a další otázky se pokusím nalézd odpověď na následujících stránkách.

1. Obecná charakteristika vybraných obcí a jejich knihoven Obce Novosedlice a Proboštov, o jejichž knihovnách tato práce pojednává, se nacházejí v Ústeckém kraji, v okrese Teplice (obr. 1). Obě obce na město Teplice bezprostředně navazují. Dopravně jsou obě zmiňované obce na Teplice napojeny městskou hromadnou dopravou. Spoje jezdí několikrát za hodinu. Město Teplice je rovněž dosažitelné jak z Proboštova, tak z Novosedlic pěšky. Docházková doba činí odhadem 20-30 minut. Obce Novosedlice a Proboštov jsou obcemi sousedícími, vzdálenost mezi nimi je cca 2 km, chůzí odhadem 10 minut. Dopravní spojení mezi nimi je dobré prostřednictvím městské hromadné dopravy několikrát za hodinu. Z výše uvedeného vyplývá, že dosažitelnost okresního města Teplice a s tím spojená dosažitelnost kulturního a jiného vyžití je pro obyvatele Novosedlic i Proboštova velmi dobrá. Rovněž mezi obcemi Novosedlice a Proboštov není žádná výrazná bariéra, která by obyvatelům znesnadňovala užití služeb poskytovaných v sousední obci. Obr. 1:

(Mapy.cz, 2013)

3

Počtem obyvatel jsou Novosedlice a Proboštov srovnatelné. V obci Novosedlice žilo k 31.12.2012 2206 obyvatel, průměrný věk činil 40,0 let. Obec Proboštov měla ke stejnému datu 2679 obyvatel, průměrný věk činil 40,7 let (Statnisprava.cz, 2013). Rovněž občanská vybavenost daných obcí je na stejné úrovni. V obou obcích se nachází mateřská škola, základní devítiletá škola, praktický lékař, restaurace, obchody. Základní škola Novosedlice má ve školním roce 2012/13 169 žáků (Zsnovosedlice.cz, 2013). Základní školu v Proboštově navštěvuje ve stejném školním roce 180 žáků (Zsprobostov.cz, 2013). Knihovny Novosedlic i Proboštova se nacházejí v centru obce. Obecní knihovnu Novosedlice najdeme na adrese: Kostelní 85/1, Novosedlice. Proboštovskou knihovnu pak na adrese: Náměstí Svobody 700, Proboštov. Plochou pro uživatele i velikostí obsluhované populace jsou knihovny srovnatelné – viz. dále. Významnou skutečností je změna knihovnice v proboštovské knihovně na jaře roku 2010. Od této doby je knihovnicí zdejší knihovny paní Zdena Hlaváčková.

2. Kvantitativní srovnání vybraných ukazatelů – benchmarking, Standardy VKIS 2.1 Obecná charakteristika benchmarkingu Obecně benchmarking představuje nástroj pro srovnání, a to srovnání především kvantitativních, měřitelných ukazatelů. Nelze však přehlížet skutečnost, že kvantitativní ukazatelé jsou jen odrazem kvalitativní stránky věci. Avšak zjednodušeně lze říci, že v této části práce se zabýváme porovnáním měřitelných, číselných a tudíž více méně objektivních hodnot. Pro oblast knihovnictví lze pojem benchmarking definovat jako „metodu vzájemného srovnávání výkonu a činnosti knihovny“ a „metodu zjišťování nejlepších výsledků a jejich uplatnění ve vlastní činnosti knihovny“ (Richter, 2009). Jinak řečeno též „srovnávání vlastní výkonnosti s nejlepší praxí a učení se od druhých“ (Semrádová, 2007). Cílem je, aby knihovna dokázala lépe vyhodnotit a interpretovat své výsledky, k čemuž jí pomůže srovnání s jinou obdobnou knihovnou. Prioritou tedy je relativní porovnávání daných ukazatelů, nežli dosahování předem stanovených ideálních hodnot. Z tohoto srovnání si knihovna může lépe udělat obrázek o své pozici na poli knihoven, identifikovat své slabé a silné stránky.

2.2 „Benchmarking knihoven“ - projekt Národní knihovny ČR V České republice byl v roce 2005 zahájen projekt „Benchmarking knihoven“ (Richter, 2009). Garantem projektu je Národní knihovna ČR a může se do něj zapojit jakákoli knihovna zřizovaná obcí nebo krajem bez ohledu na velikost. Nutnou podmínkou je schopnost dodat všechny sledované statistické údaje, mimo jiné i ekonomické. Avšak vzhledem k tomu, že naprostá většina požadovaných údajů je součástí běžných 4

statistických výkazů, nemělo by zapojení knihovny do projektu znamenat výrazně zvýšenou zátěž pro pracovníky dané knihovny. Předmětem porovnávání je 29 indikátorů rozdělených do 3 základních skupin: 1) podmínky pro činnost knihovny (např. podíl financování knihovny na rozpočtu obce, objem knihovního fondu na 1000 obyvatel, počet zaměstnanců na 1000 obyvatel...) 2) uživatelé, služby (např. registrovaní čtenáři - % z obsluhované populace, počet návštěv na jednoho obyvatele, internetové služby...) 3) financování, výdaje, efektivita (např. celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele, % osobních nákladů z celkových provozních nákladů...) (Richter, 2013) Velkou výhodou tohoto projektu je, že zúčastněné knihovny tak získají přístup do elektronické databáze, kde mohou své výsledky sledovat a porovnávat s jinými knihovnami dle své potřeby. Nejedná se tedy o nějakou jednorázovou akci, ale o průběžný a kdykoli přístupný nástroj na monitorování výkonů.

2.3 Benchmarking knihoven Novosedlic a Proboštova Ani knihovna v Novosedlicích, ani knihovna v Proboštově nejsou v současné době do oficiálního projektu „Bechmarking knihoven“ zapojeny. Proto pro potřeby této práce a pro benchmarking knihoven v Novosedlicích a Proboštově budeme vycházet ze statistických údajů ze standardních Ročních výkazů o knihovně „Kult (MK) 12-01“. Údaje jsou zpracovány za poslední ucelené 3 roky, tedy za roky 2010, 2011, 2012. Základní údaje, ze kterých budeme dále vycházet jsou uvedeny v následující tabulce č.1: Tabulka č. 1: ABSOLUTNÍ HODNOTY

Novosedlice

Proboštov

2010

2011

2012

2010

2011

2012

Velikost obsluhované populace

2294

2327

2204

2599

2707

2635

Stav knihovního fondu

3702

3376

3821

4185

2702

2950

0

0

0

1

9

11

Počet exemplářů titulů docházejících periodik Počet souborů zapůjčených z výměnného fondu

3

1

2

14

25

30

Počet svazků zapůjčených z výměnného fondu

323

151

202

419

975

946

Registrovaní uživatelé ve sledovaném období CELKEM

92

105

72

47

121

177

Registrovaní uživatelé do 15 let

28

47

25

10

45

76

Návštěvníci knihovny (fyzické návštěvy)

877

864

759

449

1070

3119

On-line návštěvníci

28

15

42

0

133

292

Výpůjčky dospělým

2587

2005

2154

1028

2772

3350

Výpůjčky dětem

350

357

221

236

1101

1838

Výpůjčky periodik

48

0

0

0

74

218

2985

2362

2375

1264

3947

5407

Kulturní akce pro veřejnost

4

4

0

5

6

11

Počet studijních míst

3

3

3

1

1

2

Počet počítačů napojených na internet

3

3

3

1

1

2

Plocha knihovny pro uživatele v m2

83

83

83

80

80

80

Počet hodin pro veřejnost týdně

4

4

4

2

6

6

Výpůjčky CELKEM

5

Tabulka č. 1 (pokračování): ABSOLUTNÍ HODNOTY

Novosedlice

Proboštov

2010

2011

2012

2010

2011

2012

Webová stránka knihovny

ne

ne

ne

ne

ano

ano

Mailová adresa knihovny

ano

ano

ne

ne

ano

ano

Elektronický katalog knihovny na internetu

ano

ano

ano

ne

ano

ano

Bezbariérový přistup Spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb - v Kč (bez nákladů na pořízení KF)

ne

ne

ano

ano

6 282

0

9 571

19 344

Osobní náklady (mzdy a ost. osobní náklady) - v Kč

19 855

15 394

10 000

10 001

7 098

5 934

Náklady na pořízení knihovního fondu - v Kč

10 000

9 999

9 994

5 000

Náklady CELKEM - v Kč

10 000

36 136

25 388

5 000

26 669 35 279 Zdroj: Kult (MK) 12-01

Co vyplývá z výše uvedených údajů? Nyní nastává prostor na analýzu vybraných ukazatelů z tabulky č. 1, a to jak z hlediska časového vývoje v dané knihovně, tak také z hlediska meziknihovního srovnání. 2.3.1 Podíl registrovaných uživatelů - % z obsluhované populace Tabulka č. 2: Podíl registrovaných uživatelů - % z obsluhované populace Velikost obsluhované populace Registrovaní uživatelé ve sledovaném období CELKEM % z obluhované populace

Novosedlice

Proboštov

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2294

2327

2204

2599

2707

2635

92

105

72

47

121

177

4%

5%

3%

2%

4%

7%

Z údajů v tabulce č. 2 vyplývá, že podíl registrovaných čtenářů v novosedlické knihovně v roce 2012 poklesl na pouhá 3%. Naproti tomu proboštovská knihovna zaznamenává od roku 2011 nárůst registrovaných čtenářů, až na 7% v roce 2012. Průměrný údaj z roku 2006 přitom udává procento registrovaných čtenárů u vesnických knihoven 10% (Semrádová, 2007). Přesné příčiny a důsledky tohoto stavu nám pomůže přiblížit analýza dalších ukazatelů a skutečností dále v této práci. 2.3.2 Meziroční srovnání vybraných ukazatelů – fond, uživatelé, výpůjčky Tabulka č. 3 uvádí srovnání vybraných ukazatelů mezi roky 2011 a 2010, jakož i mezi roky 2012 a 2011. Za povšimnutí stojí redukce knihovního fondu v Proboštově v roce 2011 o 35%, kdy nově příchozí knihovnice, paní Hlaváčková, přistoupila k organizaci a třídění fondu, vyřadila hodně darovaných knih, které byly dříve přijímány bez koncepce. V konečném 6

důsledku tak má knihovna v Proboštově v roce 2012 téměř o 1000 knih méně než knihovna v Novosedlicích (viz. tabulka č. 1). Tabulka č. 3: Meziroční srovnání vybraných ukazatelů

Novosedlice 2011 / 2010 2012 / 2011

Proboštov 2011 / 2010

2012 / 2011


-9%

13%

-35%

9%


14%

-31%

157%

46%


68%

-47%

350%

69%


-1%

-12%

138%

291%


-22%

7%

170%

21%

2%

-38%

367%

67%

-21%

1%

212%

37%

Výpůjčky dětem Výpůjčky CELKEM

V roce 2012 došlo k velkému poklesu registrovaných uživatelů v Novosedlicích, celkem o 31%, u registrovaných uživatelů do 15 let dokonce o 47 %. Vzhledem k tomu, jak je důležité právě u malých čtenářů „nastartovat“ jejich zájem o čtení a knihy, není tento trend příznivý. Naopak v Proboštově s nástupem nové knihovnice došlo k velkému nárůstu registrovaných uživatelů o 157% v roce 2011 a o 46% v roce 2012. U dětských návštěvníků dokonce došlo k nárůstu o 350% v roce 2011, a rostoucí trend pokračoval i v roce 2012 nárůstem o 69%. Zajímavý je také údaj týkající se fyzických návštěv knihovny. Za povšimnutí stojí skutečnost, že v roce 2011 vzrostl počet fyzických návštěvníků proboštovské knihovny o 138% a v roce 2012 dokonce o 291%. Což při nárůstu registrovaných uživatelů v roce 2012 o 69% znamená, že registrovaní uživatelé navštěvují knihovnu častěji než dříve. Vývoj výpůjček dospělým i dětem kopíruje vývoj registrovaných uživatelů, opět s něpříznivým trendem v novosedlické knihovně, kdy došlo v roce 2012 k poklesu dětských výpůjček o 38%! 2.3.3 Meziknihovní srovnání vybraných ukazatelů – fond, uživatelé, výpůjčky Následující tabulka č. 4 porovnává vybrané ukazatele z pohledu knihovny Proboštov vůči knihovně Novosedlice. Z porovnání ukazatelů stavu knihovního fondu a výpůjček vyplývá, že přestože fond knihovny Proboštov byl v roce 2012 o 23% menší než novosedlický fond, počet výpůjček v Proboštově výrazně převyšuje počet výpůjček v Novosedlicích. U výpůjček dětem tento rozdíl činí dokonce 732%! Již v tomto místě můžeme konstatovat, že není přímá úměra mezi velikostí fondu a počtem výpůjček. Významným faktorem zde je především kvalita fondu, kdy fond proboštovské knihovny byl do značné míry „rekonstruován“ v roce 2011.

7

Tabulka č. 4: Meziknihovní srovnání vybraných ukazatelů

Proboštov / Novosedlice 2010

2011

2012


13%

-20%

-23%


-49%

15%

146%


-64%

-4%

204%


-49%

24%

311%


-60%

38%

56%

Výpůjčky dětem

-33%

208%

732%

Výpůjčky CELKEM

-58%

67%

128%

Náklady na pořízení knihovního fondu - v Kč

-50%

-29%

-41%

Rovněž z následující tabulky č. 5 vyplývá, že proboštovská knihovna věnuje mnohem více pozornosti doplňování své nabídky formou výměnných fondů z Regionální knihovny v Teplicích. Zatímco v roce 2012 využila novosedlická knihovna pouze 2 soubory zapůjčené z výměnného fondu, proboštovská knihovna využila těchto souborů 30. Proboštovská knihovna pracuje s výměnnými soubory operativněji. Svůj fond z výměnného fondu doplňuje častěji s průměrným menším počtem svazků v jednom zapůjčeném souboru. Významný je v tabulce č. 5 také fakt, že na rozdíl od novosedlické knihovny nabízející nulový počet periodik nabízela proboštovská knihovna v roce 2012 11 titulů periodik. Dle informací od paní Hlaváčkové se jedná především o periodika zakoupená z remitendy, tj. z neprodaných periodik, které prodejce vrátil distributorovi nebo vydavateli. Ten potom tato periodika nabízí knihovnám za třetinu původní ceny. Takto získává knihovna v Proboštově tituly jako: Marie Clarie, Pěkné bydlení, AutomotoSport, Moje země, Sluníčko, ABC. Tabulka č. 5: Absolutní hodnoty

Novosedlice

Proboštov

2010

2011

2012

2010

2011

2012

Počet exemplářů titulů docházejících periodik

0

0

0

1

9

11

Počet souborů zapůjčených z výměnného fondu

3

1

2

14

25

30

Počet svazků zapůjčených z výměnného fondu

323

151

202

419

975

946

2.3.4 Podíl registrovaných uživatelů do 15 let Tabulka č. 6: Podíl registrovaných uživatelů do 15 let

Novosedlice

Proboštov

2010

2011

2012

2010

2011

2012


92

105

72

47

121

177


28

47

25

10

45

76

30%

45%

35%

21%

37%

43%

Procentní podíl registrovaných uživatelů do 15 let

8

Rozdíl v podílu registrovaných uživatelů do 15 let není mezi srovnávanými knihovnami tak výrazný, v roce 2012 to bylo v knihovně Novosedlice 35% a v knihovně Proboštov 43%. Důležité je ale vnímat i trend, kdy v novosedlické knihovně došlo k poklesu daného podílu, zatímco v proboštovské knihovně lze od roku 2010 sledovat plynulý nárůst. S podílem registrovaných uživatelů do 15 let souvisí i následující ukazatel, a sice podíl dětských výpůjček na celkových výpůjčkách knihovny. 2.3.5 Podíl dětských výpůjček Tabulka č. 7: Podíl dětských výpůjček v %

Novosedlice 2010

Výpůjčky CELKEM

2011

Proboštov 2012

2010

2011

2012

100%

100%

100%

100%

100%

100%


88%

85%

91%

81%

72%

65%

Výpůjčky dětem

12%

15%

9%

19%

28%

35%

I u tohoto ukazatele je od roku 2011 v proboštovské knihovně patrná tendence k navyšování podílu dětských výpůjček, a to až na 35% v roce 2012. Bohužel na straně druhé došlo k poklesu podílu dětských výpůjček v novosedlické knihovně a tento podíl tak dosahuje pouhých 9% v roce 2012! Zajímavé je srovnání podílu dětských výpůjček a podílu registrovaných uživatelů do 15 let. Zatímco knihovna Novosedlice registruje 35% čtenářů mladších 15 let, na výpůjčkách se tato skupina podílela pouze z 9 %. V Proboštově není rozdíl mezi těmito dvěmi ukazateli tak výrazný - 43% registrovaných uživatelů mladších 15 let se na výpůjčkách v roce 2012 podílelo 35%. 2.3.6 Podíl naučné literatury na výpůjčkách Tabulka č. 8: Podíl naučné literatury na výpůjčkách v %

Novosedlice 2010


2011

Proboštov 2012

2010

2011

2012

100%

100%

100%

100%

100%

100%

- z toho krásná literatura

94%

92%

94%

88%

83%

83%

- z toho naučná literatura

6%

8%

6%

12%

17%

17%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

- z toho krásná literatura

73%

76%

86%

81%

69%

68%

- z toho naučná literatura

27%

24%

14%

19%

31%

32%

Výpůjčky dětem

Tento ukazatel je zajímavý z toho pohledu, že u dětských čtenářů je podíl naučné literatury přibližně 2x tak větší než u dospělých čtenářů. Např. v Proboštově činil v roce 2012 podíl dětské naučné literatury na výpůjčkách 32%, zatímco u dospělých čtenářů pouze 17%. 9

Zajímavé je také sledovat trend ve srovnávaných knihovnách, v Proboštově došlo k nárůstů daného ukazatele, zatímco v Novosedlicích k poklesu. Přestože krásná literatura činí jak u dospělých, tak u dětských čtenárů hlavní podíl na výpůjčkách, z výše zmíněného vyplývá, že zejména dětské naučné literatuře je dobré se věnovat se zvýšenou pozorností.

2.4 Standardy VKIS obecně Standardy VKIS (VKIS = veřejné knihovnické a informační služby) jsou upraveny metodickým pokynem Ministerstva kultury (Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky, 2011) – dále jen Standardy VKIS. Již od roku 2005, kdy byl vydán předchozí metodický pokyn ke standardům (Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky, 2005) mohou tak knihovny používat tento jednoduchý nástroj k náhledu na svou činnost. Standardy VKIS kombinují kvantitativní i kvalitativní ukazatele. Pro knihovnu mohou být základem, jak poměřovat svou činnost a kvalitu nabízených služeb. Slouží především jako vodítko a doporučení pro knihovny různých velikostí. Zároveň se mohou stát jedním z nástrojů pro jednání se zřizovatelem při snaze zlepšit a zkvalitnit poskytované služby. Standardy VKIS v současnosti obsahují 10 kategorií s 12 indikátory (viz. tabulka č. 9). U jednotlivých indikátorů jsou uvedeny jak doporučené hodnoty, tak hodnoty celostátního průměru z roku 2009. Vedle těchto indikátorů najdeme ve Standardech VKIS také základní teze o poslání knihovny a jejích klíčových činnostech. „Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání...“ (Standardy VKIS, 2011).

2.5 Vybrané knihovny a Standardy VKIS Následující tabulka č. 9 obsahuje indikátory Standardů VKIS s doporučenými a průměrnými celostatními hodnotami pro obce s počtem obyvatel od 1001 do 3000, a dále výpočty těchto indikátorů pro knihovny v Novosedlicích a v Proboštově. Tabulka č. 9: Indikátor Standardů VKIS (počet obyvatel obce 1001 – 3000)

Hodnota Doporučeindikátoru ná hodnota Celostátní Novosedlidle standarů půměr 2009 ce 2012 *

Hodnota indikátoru Proboštov 2012 *

Počet provozních hodin pro veřejnost týdně

15 až 23

11

4

6

Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů (částka v Kč/1 obyvatele)

30 až 45

26

4,53

2,25

10% roční obnova knihovního fondu ve volném výběru

10%

14%

16%

10

Tabulka č. 9 (pokračování):

Indikátor Standardů VKIS (počet obyvatel obce 1001 – 3000)

Hodnota Doporučeindikátoru ná hodnota Celostátní Novosedlidle standarů půměr 2009 ce 2012 *

v centru, v centru, v samostatně, budově OÚ, 1.patro, 1.patro, bezbariérový bezbariérový přistup NE přístup ANO

Umístění knihovny v obci Plocha knihovny pro uživatele v m2/1000 obyvatel

Hodnota indikátoru Proboštov 2012 *

60

37,66

30,36

Počet studijních míst

9 až 10

9

3

2

Počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu

2 až 3

2

3

2

ne

ano

ano

ano

0

0

ne

ne

Webová prezentace knihovny Elektronický katalog knihovny na internetu Odborné vzdělávání – počet hodin/pracovníka

8 každých 5 let, 90% Měření spokojenosti uživatelů starších 15 let (škála: hodnocení velmi dobré, dobré, přiměření, špatné, velmi dobré nebo špatné) velmi dobré

každých 5 let, 75% Měření spokojenosti uživatelů mladších 15 let hodnocení (škála: dobré, přiměřené, špatné) dobré ne ne * vlastní výpočet na základě údajů z Ročních výkazů o knihovně Kult (MK) 12-01

Z tohoto jednoduchého srovnání je patrné, že knihovny v Novosedlicích a Proboštově jsou poddimenzované v provozní době, v částce určené na tvorbu knihovního fondu a informačních zdrojů. Rovněž plocha knihovny určená uživatelům je podprůměrná, s čímž souvisí i nedostatek studijních míst. Příznivě se jeví splnění podmínky 10% obnovy knihovního fondu, zde je však nutné ohlídat i kvalitu takové obměny. Obnova formou darovaných svazků nemusí zaručit kvalitní a koncepční doplňování fondu. Umístění obou knihoven v centru obce je velmi vhodné. Novosedlická knihovna má však nevýhodu, že nemá bezbariérový přístup, což může být výrazně limitující pro seniory a maminky s kočárky. Standardy VKIS také doporučují umístit knihovnu do budovy, kde jsou dostupné i další služby, což proboštovská knihovna splňuje, neboť je umístěna v budově, kde sídlí obecní úřad, nalézá se zde i pošta a ordinace lékaře. Takové začlenění knihovny se jeví jako velmi vhodné. Indikátory, které splňují obě knihovny jsou elektronický katalog knihovny na internetu a počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu. Avšak knihovna (resp. zřizovatel) by měla také podle Standardů VKIS zajistit dostatek přípojek pro přenosné počítače a připojení pomocí WI-FI. Po 5 letech je také doporučena obnova počítačů a informačních technologií! Uživatelé jsou v tomto ohledu velmi nároční a vyžadují kvalitní internetové připojení. Toto je jistě náročný úkol jak pro proboštovskou, tak novosedlickou 11

knihovnu. Knihovna Proboštov na rozdíl od knihovny Novosedlice nabízí svým uživatelům (i neuživatelům) webovou prezentaci – více v následující kapitole. Nedostatečně se v porovnání se Standardy VKIS jeví počet hodin věnovaných vzdělávání. Důležité může být, jestli knihovník obecní knihovny má knihovnické vzdělání. Na příkladě proboštovské knihovny, kdy paní Hlaváčková je profesionální knihovnicí, je vidět, že knihovnické vzdělání a vzdělávání se může výrazně ovlivnit přístup k nabízeným službám. Důležité doporučení, které nové Standardy VKIS předkládají knihovnám, je měření spokojenosti uživatelů knihovny, které se doporučuje provádět každých 5 let. Dopručené je měření prostřednictvím standardizovaného dotazníku, který však není ve Standardech VKIS přesně určen. Každopádně prozkoumání a zamyšlení se nad tímto přístupem je pro poskytování nabízených služeb velmi důležité i v případě malých obecních knihoven. Takové zjišťování může knihovně poskytnout vodítko, jaké služby si její uživatelé i neuživatelé přejí a zároveň zpětně hodnotit své působení.

3. Kvalitativní průzkum v místě knihoven 3.1 Místní knihovna Proboštov Jak bylo uvedeno výše, Místní knihovna Proboštov se nachází v centru obce, v budově Obecního úřadu Proboštova (obr. 2). Obecní úřad Proboštov je zároveň zřizovatelem knihovny. Knihovna je pro své čtenáře otevřena v pondělí a ve středu od 14 do 17 hodin. Obr. 2: Obecní úřad Proboštov a knihovna

12

Umístění v centru obce, navíc v budově obecního úřadu je velmi vhodné, neboť knihovna se tak nachází v centru dění obce. Knihovna láká své čtenáře i ve vstupní hale obecního úřadu, kde je umístěn poutač se základními informacemi o knihovně (obr. 3). Obr. 3: Poutač ve vstupní hale obecního úřadu Proboštov

Samotná knihovna je umístěna v 1. patře, kam lze použít výtah. Knihovna o rozloze 80m2 se skládá ze 3 místností: 1. vstupní místnost s naučnou literaturou, časopisy a zázemím knihovnice (obr. 4a, 4b), 2. místnost s beletrií, literaturou pro děti a miničítárnou (obr. 5), 3.místnost, která se nachází přes chodbu, poskytuje prostor pro počítače (obr. 6). Obr. 4a:

Obr. 4b:

Knihovna v Proboštově působí velmi útulně, upraveně a čistě, s dostatkem přirozeného světla. Stěny jsou ozdobeny obrazy, atmosféru dotvářejí květiny. Knihovna nabízí příjemný prostor pro klidné posezení a listování knihami. Police s dětskými knihami jsou snadno přístupné, tento prostor je vybavený kobercem, prozkoumávat knížky mohou i nejmenší děti. 13

Místnost s počítači je od volného výběru oddělena chodbou, což je praktické, když se u počítačů sejde více dětí a povídají si, neruší tolik ostatní návštěvníky knihovny. Návštěvníci mohou ke své práci využít tiskárny. Jelikož děti si často dělají na počítači i úkoly a různé projekty do školy, začala do knihovny zkušebně docházet dobrovolnice (paní Eva Mžourková), která jim při přípravě bude nápomocna (obr. 6). Obr. 5:

Obr. 6:

Pro návštěvníky je připravena voda a kelímky, dětští čtenáři jistě oceňují i misku s bonbony. Paní knihovnice většinu svých pravidelných čtenářů zná jménem. Každému se věnuje individuálně, poskytne radu a doporučí knihy. V knihovně bývá paní knihovnice většinou ještě před oficiální otevírací dobou a vpustí nedočkavé čtenáře dovnitř. Knihovna Proboštov má svou webovou prezentaci na stránkách www.knihovnaprobostov.webk.cz. Stránky jsou zpracovány přehledně a aktuálně. Vedle přístupu do katalogu knihovny i katalogu regionální knihovny v Teplicích nabízí především informace o chystaných i proběhlých akcí, včetně fotogalerie. Prostor pro své vyjádření tu najdou i čtenáři a návštěvníci. Velmi zajímavá je sekce „Napsaly děti“, kde jsou krátké příspěvky dětí k úspěšné akci, kterou spolu s knihovnou absolvovaly. Jednalo se o soutěž „Nejsympatičtější strom roku“. Tato akce patřila v roce 2012 mezi nejúspěšnějších akce knihovny. Proboštovský památný dub se v této celostání soutěži umístil na 7. místě (knihovnaprobostov.webk.cz, 2013). Mnohem důležitější ale je, že děti se prostřednictvím této soutěže seznámily jak s památným stromem, tak s minulostí obce Proboštov a historií obecně, i s místní současnou knihovnou. Knihovna v Proboštově se ve spolupráci s obcí aktivně zapojuje do veřejného života, pořádá různé akce nejen pro děti, ale i pro dospělé. Podle slov paní knihovnice by se právě na dospělé čtenáře ráda více zaměřila. Akce pro dospělé je však, dle jejích slov, třeba důkladně vážit a připravit, neboť konkurence blízkých Teplic je veliká. Mezi úspěšné akce z minulého roku určitě patří setkání s paní Jiřinou Šiklovou. Na červen 2013 je na základě přání čtenářů naplánováno setkání se spisovatelem a publicistou Vlastimilem Vondruškou. O dění v knihovně a proběhlých i plánovaných akcí informuje paní knihovnice pravidelně v místním informačním občasníku Proboštovský zpravodaj.

14

Knihovna Proboštov od roku 2010 prodělala řadu změn, upravila svůj fond i prostory, aktivně se zapojuje do kulturního dění v obci, pořádá či spolupořádá akce pro dospělé i pro děti. Knihovna v Proboštově působí velmi aktivně.

3.2 Obecní knihovna Novosedlice Obecní knihovna Novosedlice se rovněž nachází v centru obce. Avšak její umístění a označení není úplně ideální (obr. 7 a obr. 8). Obr. 7: Obecní knihovna Novosedlice

Obr. 8:

Vchod do knihovny je trochu „utopený“ mezi obchody. Na vstupních dveřích není nikde údaj o otevírací době, natož aby knihovna lákala čtenáře nějakým poutačem či plakátem. Není výjimkou, že knihovna je zavřena i v pravidelné otevírací době bez jakéhokoli označení. 15

Při vstupu do knihovny nás vítá čistá, ale ne příliš vlídná chodba (obr. 9). Obr. 9:

Vlastní knihovna se nachází v 1. patře, bohužel bez výtahu. Plocha knihovny o výměře 83m2 je rozdělena do dvou místností. V první místnosti, která je průchozí, se nachází knihy pro děti (obr. 10). V druhé místnosti je ostatní volný výběr a zázemí knihovnice (obr. 11) a také dva stoly s počítači s veřejným přístupem na internet (obr. 12). Obr. 10:

Obr. 11:

16

Obr. 12:

Z fotografií je patrné, že interiér je značně zastaralý a neútulný. Místnost určená dětem je zcela nevhodně umístěna v první průchozí místnosti, kde není zaručena dostatečná čistota, klid ani přirozené světlo. Navíc je pravidlem, že regály jsou špatně přístupné přes různé krabice položené a nakupené na zemi (obr. 10). V knihovně není žádné klidné místo na četbu a prohlížení vybraných knih, prostor kolem stolů s počítači je také značně stísněný. Knihovna nemá vlastní webové stránky. Odkaz na on-line katalog je uveden jen na strankách obce Novosedlice, a to ještě ne v interaktivní formě, ale je nutné jej přepsat do vyhledávače (http://www.novosedlice.cz/obecni-knihovna-novosedlice/ms-11211/p1=8174, 2013). Emailová adresa není funkční. Knihovna sama o sobě není nositelem žádných kulturních akcí v obci Novosedlice. I když je nutno poznamenat, že paní knihovnice vykonává mnoho organizační práce pro kulturní akce v rámci školy. Avšak domnívám se, že tímto jsou novosedličtí občané ochuzeni o jeden ze styčných bodů s kulturním děním v obci a o místo možného setkávání a poznávání. Knihovna Novosedlice bohužel několik posledních let (či desetiletí) zachovává status quo, bez nějakého výrazného rozvoje či vývoje. Je velmi pasivní knihovnou.

4. Kvalitativní průzkum uživatelské spokojenosti vybrané skupiny uživatelů 4.1 Měření uživatelské spokojenosti obecně Významnou částí zkoumání kvality a výkonu knihoven jsou průzkumy uživatelské spokojenosti. Tyto průzkumy mohou knihovně napovědět, jak byli uživatelé spokojeni se službami knihovny v minulosti a zároveň poskytnout možná ještě důležitějsí informaci, a sice jaké služby by si uživatelé i potencionální uživatelé od knihovny přáli do budoucnosti.

17

Standardy VKIS (Standardy VKIS, 2011) uvádějí, že knihovna by měla k měření uživatelské spokojenosti přistupovat každých 5 let. K tomuto měření mohou knihovny využít standardizovaný dotazník z Městské knihovny v Ústí nad Orlicí, přístupný z http://www.knihovna-uo.cz/dotaznik/default/index.php/dotaznik (Šedá, 2011).

4.2 Východiska průzkumu spokojenosti vybrané skupiny uživatelů z Novosedlic a Proboštova Vzhledem k rozsahu této práce jsem se rozhodla vybrat pouze určitou skupinu uživatelů a provést průzkum jejich spokojenosti. Zvolila jsem skupinu uživatelů mladších 15 let. Cílem průzkumu bylo nejen zjistit spokojenost uživatelů daných knihoven, ale zároveň oslovit i neuživatele a zjistit, proč služeb dané knihovny nevyužívají. Zároveň jsem si kladla za cíl prozkoumat čtenářské a volnočasové návyky dnešních dětských čtenářů. Za tímto účelem jsem vytvořila vlastní dotazník, který jsem se snažila sestavit tak, aby byl pro dětské čtenáře srozumitelný. Dotazníky (Příloha č. 1 a 2) obsahovaly 9 jednoduchých otázek. A sice jak často děti navštěvují místní knihovnu; zda-li navštěvují jinou knihovnu; důvod, proč do knihovny chodí; spokojenost s otevírací dobou; způsob trávení volného času; jak často a jaké knihy děti čtou; co by si přály, aby daná knihovna nabízela; a v neposlední řadě co se jim v knihovně líbí či nelíbí. O spolupráci jsem požádala základní školy v Novosedlicích i Proboštově, jejichž paní ředitelky mi vyšly vstříc. Dotazníky vyplnily děti 3., 5. a 7. tříd. Celkem vyplnilo dotazník 56 dětí z novosedlické základní školy a 50 dětí ze základní školy v Proboštově.

4.3 Výsledky výzkumu spokojenosti uživatelů mladších 15 let 4.3.1 Návštěvnost místní knihovny Tabulka č. 10: Novosedlice Do místní knihovny chodím...

Proboštov

3. třída (18)* 5. třída (23)* 7. třída (15)* Celkem (56)* 3. třída (17)* 5. třída (26)* 7. třída (7)* Celkem (50)*

- pravidelně každý týden

4%

2%

12%

38%

- pravidelně každý měsíc

13%

5%

6%

26%

43%

30% 16%

- nepravidelně několikrát ročně

22%

17%

33%

23%

18%

8%

43%

16%

- nechodím vůbec

67%

61%

53%

61%

65%

27%

14%

38%

- nevím, kde je v obci knihovna

11%

4%

13%

9%

0%

*číslo v závorce uvádí počet dětí, které dotazník vyplnily

Až 70% novosedlických dětí do knihovny vůbec nechodí nebo neví, kde v obci knihovna je! Pouze 7% dětí chodí do knihovny v Novosedlicích pravidelně každý týden, či měsíc.

18

Naproti tomu do knihovny v Proboštově chodí pravidelně 46% dětí, z toho dokonce 30% každý týden. Knihovnu vůbec nenavštěvuje 38% dětí, žádné dítě neuvedlo, že by nevědělo, kde v Proboštově knihovna je.

4.3.2 Návštěvnost jiné knihovny Tabulka č. 11: Novosedlice Chodím do jiné knihovny

Proboštov

3. třída (18) 5. třída (23) 7. třída (15) Celkem (56) 3. třída (17) 5. třída (26) 7. třída (7) Celkem (50)

- ano

17%

22%

27%

21% (12 dětí)

29%

4%

14%

14% (7 dětí)

- ne

83%

78%

73%

79%

88%

96%

86%

86%

12 novosedlických dětí (21%) navštěvuje jinou knihovnu. Z nich 4 děti navštěvují knihovnu v Proboštově. 9 z těchto novosedlických dětí do knihovny v Novosedlicích vůbec nechodí, to znamená, že si zvolily raději jinou knihovnu. Naopak do jiné knihovny chodí pouze 14% proboštovských dětí, v absolutním vyjádření je to 7 dětí. Všechny chodí do regionální knihovny v Teplicích. Z nich 4 navštěvují zároveň knihovnu v Proboštově. A pouze 3 děti si zvolily jinou knihovnu než tu v Proboštově.

4.3.3 Důvod pro návštěvu knihovny Tabulka č. 12: Novosedlice Do knihovny chodím...

3. třída

- půjčovat si knížky

78%

- na internet

22%

- z jiného důvodu

Proboštov

5. třída 7. třída Celkem 3. třída 92% 8%

100%

89%

100%

5. třída 7. třída Celkem 54%

44%

61%

7%

29%

56%

28%

4%

17%

11%

Naprostá většina novosedlických dětí si chodí do knihovny pro knížky. Naproti tomu v Proboštově více dětí vyhledává i internet a jiné aktivity. 6 z proboštovských dětí uvedlo jako jeden z důvodů návštěvy knihovny setkání s kamarády, objevilo se dokonce tvrzení, že rodiče pustí své dítě za kamarády pouze do knihovny. Knihovna je tak mezi rodiči chápána jako jistý garant kvalitně tráveného času.

4.3.4 Spokojenost s otevírací dobou Otevírací doba knihovny v Novosedlicích je každé pondělí a středu od 16 do 18 hodin. Proboštovská knihovna je otevřena rovněž každé pondělí a středu od 14 do 17 hodin. S otevírací dobou v Novosedlicích je spokojeno 71% dětí, zatímco v Proboštově pouze 52% dětí. 19

Tabulka č. 13: Otevírací doba místní knihovny mi vyhovuje... 3. třída

Novosedlice

Proboštov

5. třída 7. třída Celkem 3. třída

5. třída 7. třída Celkem

- ano

50%

75%

80%

71%

67%

53%

33%

52%

- ne

50%

25%

20%

29%

33%

47%

67%

48%

Je to zdánlivě paradoxní situace, kdy čtenáři více navštěvované knihovny jsou méně spokojeni s otevírací dobou. Vysvětlení můžeme hledat v tom, že děti zvyklé knihovnu navštěvovat často a trávit tam aktivně delší dobu, volají po otevření knihovny každý den nebo více dní v týdnu. Naopak u knihovny, kam si více méně chodí čtenáři pouze vyzvedávat a vracet knížky jim otevírací doba spíše vyhovuje, je jim to v podstatě jedno. Obecně se domnívám, že knihovna vycházející vstříc potřebám dětem školou povinným, by měla mít otevírací dobu, která navazuje na konec vyučování. To lépe splňuje proboštovská knihovna, kde navíc paní knihovnice většinou otevírá knihovnu ještě před 14. hodinou a školáci to vítají. 4.3.5 Trávení volného času Tabulka č. 14: Volný čas po vyučování trávím většinou...

3. třída

5. třída

7. třída

Celkem

- doma s rodiči

38%

30%

26%

32%

- doma sám/sama

19%

13%

11%

15%

- s kamarády

19%

34%

46%

30%

- na kroužcích

23%

21%

11%

20%

- jinak

1%

2%

6%

3%

Daný ukazatel, týkající se dětí obecně, je již hodnocen bez dělení na Novosedlice a Proboštov. Z tabulky č. 14 vyplývá, že děti ze 3. tříd tráví více času s rodiči a s přibývajícím věkem roste podíl času tráveného s kamarády. Knihovny mohou nabízet vhodný prostor pro setkávání kamarádů. Zajímavý je také s přibývajícím věkem klesající podíl času tráveného na kroužcích. 4.3.6 Četnost čtení Tabulka č. 15: Knihy čtu...

3. třída

5. třída

7. třída

Celkem

- často, pravidelně (téměř každý den)

46%

- občas (několikrát měsíčně)

29%

45%

5%

37%

43%

36%

- výjimečně

37%

23%

10%

50%

23%

- nečtu vůbec

3%

2%

9%

4%

20

Téměř polovina dětí ze 3. a 5. třídy čte často a pravidelně, téměř každý den. Naopak děti ze 7. třídy čtou z poloviny již jen výjimečně. Zajímavé je porovnat četnost čtení s návštěvností knihovny. Celkem 74% dětí čte často nebo občas, avšak do knihovny jich pravidelně chodí jen 46% (viz. tabulka č. 10). 4.3.7 Oblíbená četba Tabulka č. 16: Nejraději čtu...

3. třída

5. třída

7. třída

Celkem

- pohádky

16

6

3

25

- různá vyprávění a příběhy, romány

9

22

8

39

- komiksy

21

16

4

41

- zajímavosti z vědy, techniky, přírody, historie atd.14

12

4

30

ABC 12

ABC 6, Časostroj 3, Bravo,Girl 4

Bravo, Girl 4, ABC, Časostroj, Simpsonovi

recepty

horory 7, fantasy 6, detektivky 3

horory, válečné

- časopisy

- jiné

Celkově jsou mezi dětmi velmi oblíbené komiksy. Starší děti vedle komiksů již také rády čtou různá vyprávění a příběhy, velmi oblíbené jsou horory, fantasy a také detektivky. Z časopisů vede u mladších dětí Čtyřlístek a také ABC. Některé děti uvádějí i velmi zajímavý časopis o historii pro děti - Časostroj. 4.3.8 Motivace k návštěvě knihovny V následujících tabulkách č. 17 a 18 jsou uvedeny odpovědi dětí na otevřené otázky: Co bych si přál/přála, aby knihovna v Novosedlicích nabízela? Co by mě do knihovny nalákalo? Tabulka č. 17: Motivace k návštěvě knihovny Novosedlice 3. třída 5. třída

7. třída

zfilmované pohádky zfilmované knížky o vesmíru Sherlock Holmes

novější knížky více počítačů nic, nezajímá mě to

větší výběr knih rychlejší internet, WIFI nové knížky čítárna internet, hry horory, komiksy učivo

21

Co bych si přál/přála, aby knihovna v Proboštově nabízela? Co by mě do knihovny nalákalo? Tabulka č. 18: Motivace k návštěvě knihovny Proboštov 3. třída 5. třída akční knížky knihy o výtvarných činnostech encyklopedie knihy o vesmíru, pravěku, přírodě, hradech...

větší prostor více počítačů čítárna CD, filmy knihy ke koupi horory časopisy

7. třída více počítačů rychlejší internet občerstvení

4.3.9 Hodnocení knihovny Další otevřená otázka v dotazníku směřovala na hodnocení dané knihovny. Odpovědi jsou uvedeny v tabulkách č. 19 a 20. Co se mi na knihovně v Novosedlicích líbí a nebo nelíbí? Tabulka č. 19: Hodnocení knihovny Novosedlice Líbí se mi: Nelíbí se mi: internet zdarma, počítače příjemná knihovnice knihy

málo počítačů pomalý internet, WIFI velikost a úprava knihovny starobylý interier staré knihy

Co se mi na knihovně v Proboštově líbí a nebo nelíbí? Tabulka č. 20: Hodnocení knihovny Proboštov Líbí se mi: Nelíbí se mi: hodná knihovnice přehledná knihovna počítače tiskárna knihy akce kamarádi odpočinek bonbony

malý prostor chybí samostatná čítárna málo počítačů

22

5. Budoucnost obecních knihoven 5.1 Aktivní vs. pasivní knihovna Z předešlých kapitol jasně vyplývá, jak může rozdílný přístup knihoven ovlivnit kvalitu a kvantitu nabízených a na druhé straně i využívaných služeb. Z porovnání srovnatelných knihoven Proboštova a Novosedlic (srovnatelné z hlediska velikosti obsluhované populace, rozpočtu i velikosti) je patrné, že přístup a strategie knihovny může mnohé ovlivnit. Získali jsme obrázek o tom, jak odlišných výsledků (kvantitativních i kvalitativních) může dosahovat aktivní knihovna oproti knihovně pasivní. Pasivní (běžná) knihovna, tedy ta, která nevyvíjí žádné (nebo téměř žádné) aktivity, se stává pouhou půjčovnou knih. Domnívám se, že pro budoucí fungování knihovny, ať je jakkoli velká, toto rozhodně nestačí. A nejen, že to nestačí, ale je i obrovská škoda, že knihovna nedokáže dostatečně využít svůj potenciál k rozvoji celé obce a komunity. Aktivní (komunitní) knihovna na straně druhé může být pro celou obec a komunitu velkým přínosem. Měla by být cennou součástí obecní kultury a měla by se stát pro obec prioritou. Komunitní knihovna se může stát tahounem rozvoje obce. Pro obec by se měla stát silným partnerem. „Běžná knihovna pečuje o potřeby svých uživatelů a je víceméně smířená s tím, že značné procento obyvatel místa jejích služeb nevyužívá. Tu alarmující skutečnost, že ji nevyužívá cca 80% obyvatel místa (které ji přesto financují ze svých daní) (v případě zde zkoumaných knihoven dokonce přes 90% - pozn. autora) obhajuje tím, že potencionálně je zde i pro tyto zatím ji nepoužívající obyvatele. Naproti tomu komunitní knihovna sama sebe vnímá jako službu pro všechny, kteří žijí v okruhu její působnosti.“ (Ježková, 2004) Důležitým rysem aktivní knihovny je, že přestože je z podstaty neziskovou organizací, vnímá prostředí svých uživatelů i neuživatelů jako prostředí tržní a tomu přizpůsobuje své nástroje jako jsou marketing a propagace, ale i hodnocení svých výsledků a úspěšnosti.

5.2 Knihovna vs. komunitní centrum Je to tedy aktivní (komunitní) knihovna, která může, dle mého názoru, mít v budoucnu šanci na úspěch. Vedle termínu komunitní knihovna je ale také často zmiňován termín širší a sice komunitní centrum. Komunitní centra můžeme definovat jako: „otevřená centra, která plní roli organizátora společenského života v komunitě. Cílem komunitních center bývá zlepšení kvality života lidí v komunitě, jejich aktivizace a propojování zdrojů jednotlivců i celých skupin. Komunitní centra se snaží o vybudování neformálního a povzbudivého prostředí, ve kterém by 23

docházelo k přirozeným kontaktům lidí a k začleňování jedinců do širší vztahové struktury“ (Ježková, 2004). Komunitní knihovna by se při zachování kvalitních knihovnických služeb mohla přávě takovým centrem stát. Neznamená to nutně, že knihovna, respektive knihovník, musí být organizátorem všeho dění. Ale může být institucí, která poskytuje pro toto dění inspiraci, podporu a zázemí. Nebo, podíváme-li se na to z hlediska obce a jejích zastupitelů, knihovna by se pro ně mohla stát takovým základem a odrazovým můstkem pro vybudování komunitního centra. Myslím si, že takové centrum by mělo být pro každou obec prioritou a základní službou nabízenou občanům. Ne jako něco navíc, ale jako základní součást obecních služeb. Vždyť v minulosti plnily úlohu takových center kostely. Toto místo zůstalo dnes většinou neobsazeno. Takovou alternativou k setkávání v kostelech, ale i alternativou k „setkávání“ na sociálních internetových sítích by se mohlo stát právě komunitní centrum s dobře fungující knihovnou. Domnívám se, že právě menší obce mají k vybudování takových center vhodné podmínky, neboť přesně znají okruh svých potencionálních uživatelů, mohou dobře zjistit jejich potřeby a cíleně je oslovit. Myslím, že minimálně několik sociálních skupin by takové komunitní centrum velmi přivítalo. Jmenovitě se jedná o maminky na rodičovské dovolené, mladší školáky, seniory. A možná bychom k nim mohli připojit i ženy v produktivním věku, kterým již děti odešly z domova nebo odrostly. To jsou skupiny, které jsou víceméně odkázány na služby v místě svého bydliště a/nebo se mohou v určitých životních situacích cítit sociálně vyloučeni. V případě školáků by takové místo mohlo sloužit jako součást drogové prevence, což speciálně v Ústeckém kraji je vážné téma a problém. Téma komunitního centra je z hlediska finanční, prostorové i personální náročnosti jistě téma velmi složité. Nicméně, domnívám se, že moderní fungující obec, která myslí na svou budoucnost, by se tímto tématem měla zabývat. V dobře fungující komunitní knihovně by obec jistě našla silného partnera.

24

Závěr V práci „Vybrané obecní knihovny Teplicka – srovnání, současnost, budoucnost“ byly využity různé nástroje pro srovnání dvou knihoven, a sice Obecní knihovny v Novosedlicích a Místní knihovny v Proboštově. Výkon a kvalita knihovnických a informačních služeb těchto knihoven byly prozkoumány formou benchmarkingu, Standardů VKIS, kvalitativního průzkumu v místě knihoven a také pomocí průzkumu uživatelské spokojenosti vybrané skupiny uživatelů (uživatelů mladších 15 let). Výsledky všech zde použitých nástrojů měření výkonnosti a zkoumání kvality jednoznačně potvrdily úspěšnost přístupu proboštovské knihovny. Proboštovská knihovna nastoupila cestu aktivní knihovny, která se zapojuje do kulturního dění v obci, aktivně oslovuje své uživatele i neuživatele, snaží se působit jako knihovna komunitní. A tento přístup během posledních 2 let se výrazně a příznivě projevil na výsledcích knihovny. Naproti tomu knihovna v Novosedlicích působí velmi pasivně a i tento přístup se výrazně, avšak negativně, promítl do jejích výsledků. Pokud se podíváme na daný problém z pohledu budoucího vývoje, domnívám se, že právě komunitní knihovna má své nezastupitelné místo v moderní obci, ideálně jako součást a pevný základ komuniního centra.

25

Seznam příloh: Příloha č. 1: Dotazník průzkumu uživatelské spokojenosti žáků ze ZŠ Novosedlice Příloha č. 2: Dotazník průzkumu uživatelské spokojenosti žáků ze ZŠ Proboštov

26

Příloha č. 1: Dotazník průzkumu uživatelské spokojenosti žáků ze ZŠ Novosedlice ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVOSEDLICE třída: …....................................... □ dívka □ chlapec 1. Do knihovny v Novosedlicich chodím: □ pravidelně každý týden □ pravidelně každý měsíc □ nepravidelně několikrát (nebo jednou) ročně □ nechodím vůbec □ nevím, kde v Novosedlicích je knihovna 2. Chodím do jiné knihovny: □ ano ( a to do knihovny v ….................................... ) □ ne 3. Do knihovny chodím: □ půjčovat si knížky □ na internet □ z jiného důvodu, a to …............................................... □ nechodím do knihovny 4. Otevírací doba knihovny v Novosedlicích (pondělí a středa 16-18 hod) mi vyhovuje: □ ano □ ne (otevírací doba by měla být …......................................) 5. Volný čas po vyučování trávím většinou: □ doma s rodiči □ doma sám / sama □ s kamarády □ na kroužcích □ jinak, a to............................................................................. 6. Knihy čtu: □ často, pravidelně (téměř každý den) □ občas (několikrát měsíčně) □ výjimečně □ nečtu vůbec 7. Nejraději čtu: □ pohádky □ různá vyprávění a příběhy, romány □ komiksy □ zajímavosti z vědy, techniky, přírody, historie atd. □ časopisy ( název: ….............................................................) □ jiné: ….................................................................. 8. Co bych si přál / přála, aby knihovna v Novosedlicích

nabízela? Co by mě do knihovny nalákalo?

…....................................................................................................... 9. Co se mi v knihovně v Novosedlicích líbí a nebo nelíbí? ..........................................................................................................

27

Příloha č. 2: Dotazník průzkumu uživatelské spokojenosti žáků ze ZŠ Proboštov ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROBOŠTOV třída: …....................................... □ dívka □ chlapec 1. Do knihovny v Proboštově chodím: □ pravidelně každý týden □ pravidelně každý měsíc □ nepravidelně několikrát (nebo jednou) ročně □ nechodím vůbec □ nevím, kde v Proboštově je knihovna 2. Chodím do jiné knihovny: □ ano ( a to do knihovny v ….................................... ) □ ne 3. Do knihovny chodím: □ půjčovat si knížky □ na internet □ z jiného důvodu, a to …............................................... □ nechodím do knihovny 4. Otevírací doba knihovny v Proboštově (pondělí a středa 14-17 hod) mi vyhovuje: □ ano □ ne (otevírací doba by měla být …......................................) 5. Volný čas po vyučování trávím většinou: □ doma s rodiči □ doma sám / sama □ s kamarády □ na kroužcích □ jinak, a to............................................................................. 6. Knihy čtu: □ často, pravidelně (téměř každý den) □ občas (několikrát měsíčně) □ výjimečně □ nečtu vůbec 7. Nejraději čtu: □ pohádky □ různá vyprávění a příběhy, romány □ komiksy □ zajímavosti z vědy, techniky, přírody, historie atd. □ časopisy ( název: ….............................................................) □ jiné: ….................................................................. 8. Co bych si přál / přála, aby knihovna v Proboštově

nabízela? Co by mě do knihovny nalákalo?

…....................................................................................................... 9. Co se mi v knihovně v Proboštově líbí a nebo nelíbí? ..........................................................................................................

28

Seznam bibliografických referencí a použité literatury: ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 2005. ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 2011. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=445. FOBEROVÁ, Libuše a Drahomíra BLÁHOVÁ. Mapa možných budoucností veřejných knihoven. Konference Kniha ve 21. století: téma "Budoucnost knihoven - trendy a směry", 15. - 16. února 2012. Opava: Slezská univerzita, 2012, s. 20-30. ISBN 978-80-7365-335-4. Dostupné také z: http://k21.fpf.slu.cz/wpcontent/uploads/2012/09/Sborník-K21-2012.pdf. JEŽKOVÁ, Zuzana. Komunitní role knihoven. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2004, 4(2) [cit. 2013-05-08]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=344&idr=2&idci=7. JEŽKOVÁ, Zuzana. Komunitní knihovna - veřejná knihovna pro celou komunitu. Čtenář. 2005, 57(4), 110-112. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/files/pdf_2005/c0405.pdf. Knihovnaprobostov.webk.cz [online]. Naposledy aktualizováno: 02.05.2013 18:49:48 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://knihovnaprobostov.webk.cz/. Mapy.cz [online]. Různá měřítka. Praha: Mapy.cz, 2013- [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/. Novosedlice.cz [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.novosedlice.cz/ ODUTOVÁ, Blanka. Benchmarkingový průzkum knihoven. Inflow: information journal [online]. 2011, 4(1) [cit. 2013-05-08]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/benchmarkingovy-pruzkum-knihoven. RICHTER, Vít. Benchmarking knihoven. Čtenář. 2009, 61(2), 43-48. ISSN 0011-2321. Dostupný také z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/02-2009/tema-benchmarkingknihoven-55-329.htm.

29

RICHTER, Vít. Projekt „Benchmarking knihoven“ [online]. 13.3.2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/Benchmarking.htm. SEMRÁDOVÁ, Eva. Pátrání po nejlepších knihovnách (s pomocí statistiky). U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2007, 17(2), 16-18. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/814.pdf. Statnisprava.cz [online]. © 2000 – 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0426. ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven: zabýváte-li se kvalitou a výkonností, pak jdete správným směrem. Ikaros [online], 2011, 15(1) [cit. 2013-05-08]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zprava-ze-seminare-mereni-vykonuknihoven. Zsnovosedlice.cz [online]. © 2007 – 2009 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.zsnovosedlice.cz/. Zsprobostov.cz [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.zsprobostov.cz/.

30

Poděkování patří: −paní

Heleně Spěváčkové z Regionální knihovny v Teplicích za spolupráci a konzultace

−paní

Zdeně Hlaváčkové z Místní knihovny Proboštov za pomoc a vstřícný přístup

−ředitelkám

ZŠ Novosedlice a ZŠ Proboštov paní Mgr. Iloně Svobodové a paní Mgr. Pavlíně Langerové a učitelům tamtéž za pomoc a ochotu při vyplňování dotazníků

31

Vybrané obecní knihovny Teplicka srovnání, současnost, budoucnost

Recommend Documents