VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_09 Úvodní část – seznámení s cílem hodiny (seznámení s pohádkou jako literárním žánrem) Hlavní část – čtení textu s porozuměním, seznámení se s tématem - pohádka, určování názvu pohádky Závěrečná část – zpětná vazba probrané látky Shrnutí Autor: Mgr. Jitka Bílková 8. 2. 2013 5. ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Pohádka Téma: žák se seznamuje s textem (úryvky pohádky), rozumí textu, klíčovými slovy v textu je schopen rozpoznat název pohádky, společně kontroluje správnost názvů a povídá o pohádce Číslo klíčové aktivity: I/2
Pohádka
-
patří k nejstarším literárním žánrům
-
příběh pohádky je fantastický, neodehrává se v našem čase ani prostoru
-
v pohádkách jsou magická čísla 3, 7, 9, ( tři přání, sedmero hor, devatero řek…)
-
pohádkové prostředí: začarovaná krajina, palác, chaloupka na můřích nožkách, začarovaný les…
-
pohádkové postavy: drak, ježibaba, princezna, král, královna, mluvící zvířata, vodník, skřítek…
-
hrdinové pohádek se proměňují, mohou se stát neviditelnými, zemřít a znovu ožít
-
nejznámější sběratelé pohádek: K. J. Erben, B. Němcová
-
v pohádce se často setkáváme se slovními ustáleními ( Byl jednou jeden král…., Za
devatero horami……, Žili, byli…..Zazvonil zvonec a pohádky je konec……..A tak žili, a jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes…)
Princezna
Strašidlo
Král
Skřítek
Žabí princ
Červená Karkulka Sněhurka
Drak
Kouzelná víla
Pracovní list Jméno:________________________ Datum:____________________ 1. Přečti si pozorně úryvky pohádek a pokus se napsat, o jakou pohádku jde.. A. „Dobrý den, princi.“ „Takové strašidlo jsem v životě neviděl – kdo tě sem poslal?_“ lekl se princ. „Ale ten hlas- sundej ten šátek, kuchtičko!“ natáhl ruku, aby jí šátek sundal z hlavy sám. „Ukaž, otřu ti trochu obličej - ano, ty jsi moje Lada. __________________________________________________________________
B. V chaloupce na kraji lesa žili dědeček s babičkou. Byli chudí, ale spokojení i s tím málem, co měli. Jednou na jaře, když už se na nebi rozsvěcovaly první hvězdy, usedli spolu na lavičku před chaloupku. Dědeček pokuřoval fajfku, babička se na něj chvilku dívala a pak povídá: „ Dědečku, měl bys jít ráno do lesa na dříví, už nemáme čím topit a jakpak bych uvařila? A když už tak povídáme, vždyť já už nemám ani z čeho vařit, měli bychom si něco vypěstovat na zahrádce – třeba kapustu nebo tak něco…“ ___________________________________________________________________ C. Kdysi dávno žila vdova, která měla sedm synů a jednu dcerušku. Zatímco děvčátko bylo milé a poslušné a působilo mamince samou radost, chlapci byli bujní a divocí. Ani přísný dědeček s nimi nic nesvedl! “Kdepak zase ti kluci vězí?“ hubovala maminka jednoho večera, když dávala na stůl mísu kouřící polévky. Viděla je z okna, jak si venku hrají, a volala na ně, aby už šli k večeři. Ale chlapce právě teď hra bavila nejvíc a vůbec se jim nechtělo maminku poslechnout. __________________________________________________________________________ D. Děti tak chodily lesem sem a tam celé tři dny a tři noci, až už je nožky tolik bolely a hlad je tak trápil, že opravdu nedokázaly pokračovat v cestě. Konečně před sebou uviděly pěkný domeček.
E. Kdysi dávno žili, byli jeden král a jedna královna, kteří se velmi trápili, že nemají
žádné děti. Čekali dlouho předlouho, až se přece čáp, co nosívá malé dětičky, smiloval, a zrovna, když seděli u svačiny, přinesl jim malou dcerušku. Královna mu hned samou radostí dala nejchutnější kousek pečiva a s nadšením vzala holčičku do náruče. A což teprve král! Ten měl takovou radost, že si usmyslel udělat velkou oslavu a pozvat i tři….__________________________________________________
F. Ráno přišel do komnaty král a velice se podivil, když uviděl princeznu sedět u kralevice. Nebylo mu to milé, ale co naplat, musel mlčet a Matyáše a jeho přátele pohostit. A to nebyla snadná věc. Široký snědl na jedno posezení dva voly, vypil čtyři sudy vína, a ještě měl hlad a žízeň a musel trochu kamení spolykat, aby se zasytil._________________________________________________ G. Byl jeden král a ten měl tři dcery, které choval jako oko v hlavě. Když mu začínala hlava sněhem zapadat a viděl přicházet stáří, začal přemýšlet, která z dcer by se měla po jeho smrti stát královnou. Dělalo mu to nemalé starosti, protože měl všechny tři stejně rád. Konečně připadl na to, aby tu dceru za královnu ustanovil, která ho nejvíce miluje. I zavolal k sobě své tři sestry a promluvil k nim:“ Dcery moje! Jsem již starý a nevím, jak dlouho mezi vámi budu. Ale než umřu, chci ustanovit, která z vás bude po mé smrti královnou. Dříve však bych chtěl vědět, jak mne máte rádi. Řekni dcero nejstarší, řekni ty nejdříve – jak miluješ svého otce?“_____________________________________________________________ Použité zdroje: HURYCHOVÁ, A., NĚMCOVÁ, H. Pokladnice pohádek, Práh, Praha 2004, ISBN 807252-097-0 NĚMCOVÁ, B., Mahulena, krásná panna, Albatros, Praha 1982. http://office.microsoft.com – obrázky text: vlastní tvorba autora
Ukázka vypracovaného pracovního listu Pracovní list Jméno:________________________ Datum:____________________ 2. Přečti si pozorně úryvky pohádek a pokus se napsat, o jakou pohádku jde.. A. „Dobrý den, princi.“ „Takové strašidlo jsem v životě neviděl – kdo tě sem poslal?“ lekl se princ. „Ale ten hlas- sundej ten šátek, kuchtičko!“ natáhl ruku, aby jí šátek sundal z hlavy sám. „Ukaž, otřu ti trochu obličej - ano, ty jsi moje Lada. Princezna se zlatou hvězdou na čele B. V chaloupce na kraji lesa žili dědeček s babičkou. Byli chudí, ale spokojení i s tím málem, co měli. Jednou na jaře, když už se na nebi rozsvěcovaly první hvězdy, usedli spolu na lavičku před chaloupku. Dědeček pokuřoval fajfku, babička se na něj chvilku dívala a pak povídá: „ Dědečku, měl bys jít ráno do lesa na dříví, už nemáme čím topit a jakpak bych uvařila? A když už tak povídáme, vždyť já už nemám ani z čeho vařit, měli bychom si něco vypěstovat na zahrádce – třeba kapustu nebo tak něco…“O veliké řepě C. Kdysi dávno žila vdova, která měla sedm synů a jednu dcerušku. Zatímco děvčátko bylo milé a poslušné a působilo mamince samou radost, chlapci byli bujní a divocí. Ani přísný dědeček s nimi nic nesvedl! “Kdepak zase ti kluci vězí?“ hubovala maminka jednoho večera, když dávala na stůl mísu kouřící polévky. Viděla je z okna, jak si venku hrají, a volala na ně, aby už šli k večeři. Ale chlapce právě teď hra bavila nejvíc a vůbec se jim nechtělo maminku poslechnout. Sedmero krkavců
D. Děti tak chodily lesem sem a tam celé tři dny a tři noci, až už je nožky tolik bolely a hlad je tak trápil, že opravdu nedokázaly pokračovat v cestě. Konečně před sebou uviděly pěkný domeček. O Perníkové chaloupce
E. Kdysi dávno žili, byli jeden král a jedna královna, kteří se velmi trápili, že nemají
žádné děti. Čekali dlouho předlouho, až se přece čáp, co nosívá malé dětičky, smiloval, a zrovna, když seděli u svačiny, přinesl jim malou dcerušku. Královna mu hned samou radostí dala nejchutnější kousek pečiva a s nadšením vzala holčičku do náruče. A což teprve král! Ten měl takovou radost, že si usmyslel udělat velkou oslavu a pozvat i tři… Šípková Růženka
F. Ráno přišel do komnaty král a velice se podivil, když uviděl princeznu sedět u kralevice. Nebylo mu to milé, ale co naplat, musel mlčet a Matyáše a jeho přátele pohostit. A to nebyla snadná věc. Široký snědl na jedno posezení dva voly, vypil čtyři sudy vína, a ještě měl hlad a žízeň a musel trochu kamení spolykat, aby se zasytil. Dlouhý, Široký a Bystrozraký G.
Byl jeden král a ten měl tři dcery, které choval jako oko v hlavě. Když mu začínala hlava sněhem zapadat a viděl přicházet stáří, začal přemýšlet, která z dcer by se měla po jeho smrti stát královnou. Dělalo mu to nemalé starosti, protože měl všechny tři stejně rád. Konečně připadl na to, aby tu dceru za královnu ustanovil, která ho nejvíce miluje. I zavolal k sobě své tři sestry a promluvil k nim:“ Dcery moje! Jsem již starý a nevím, jak dlouho mezi vámi budu. Ale než umřu, chci ustanovit, která z vás bude po mé smrti královnou. Dříve však bych chtěl vědět, jak mne máte rádi. Řekni dcero nejstarší, řekni ty nejdříve – jak miluješ svého otce. Sůl nad zlato.
