V#VOJ OBYTNÉHO INTERIÉRU UR$ENÉHO PRO SPOLE$ENSK# STYK A JEHO VLIV NA NÁBYTEK

MENDELOVA UNIVERZITA VBRN! LESNICKÁ A D"EVA"SKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení

V#VOJ OBYTNÉHO INTERIÉRU UR$ENÉHO PRO SPOLE$ENSK# STYK A JEHO VLIV NA NÁBYTEK Bakalá%ská práce

2009/2010

Tereza &ancová

!estné prohlá"ení Prohla'uji, (e jsem bakalá%skou práci na téma: V)voj obytného interiéru ur*eného pro spole*ensk) styk a jeho vliv na nábytek zpracovala sama a uvedla jsem v'echny pou(ité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zve%ejn+na v souladu s § 47b Zákona *. 111/1998 Sb., o vysok)ch 'kolách a ulo(ena v knihovn+ Mendelovy univerzity v Brn+, zp%ístupn+na ke studijním ú*el,m ve shod+ s Vyhlá'kou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby záv+re*n)ch prací. Dále se zavazuji, (e p%ed sepsáním licen*ní smlouvy o vyu(ití autorsk)ch práv díla s jinou osobou (subjektem) si vy(ádám písemné stanovisko univerzity o tom, (e p%edm+tná licen*ní smlouva není v rozporu s oprávn+n)mi zájmy univerzity a zavazuji se uhradit p%ípadn) p%ísp+vek na úhradu náklad, spojen)ch se vznikem díla dle %ádné kalkulace. V Brn+, dne: 15. 6. 2010

Tereza &ancová

Pod#kování Ráda bych pod+kovala panu Doc. Dr. Ing. Bruneckému za jeho ochotu a rady p%i psaní bakalá%ské práce.

Abstrakt Název práce: V)voj obytného interiéru ur*eného pro spole*ensk) styk a jeho vliv na nábytek Autor: Tereza &ancová Tato práce se zab)vá v)vojem obytn)ch místností ur*en)ch pro spole*ensk) styk, jejich v)znamem a d,le(itostí od gotiky po 20. století. Pro jednotlivá slohová období popisuje práce stru*n+ spole*enské pozadí, styl a úrove- bydlení ni('ích i vy''ích t%íd, vnit%ní vybavení spole*enského prostoru a jeho vliv na nábytek, faktory ovliv-ující v)voj a nabízí porovnání jednotliv)ch sloh,. Klí*ová slova: spole*ensk) prostor, historick) v)voj, spole*nost, st%edov+k, novov+k, dvacáté století

Abstract Name of the thesis: Development of residential interior design intended for social intercourse Author: Tereza &ancová This thesis describes the developement of residential interiors intended for social intercourse, their meaning and importance dated from gothic till twentieth century. For each of styles the thesis describes concise social background, style and level of low and upper social group, interior equipment and its influence on furniture developement, factors affecting developement and offer comparison of styles. Key words: social space, historical developement, society, middle ages, modern era, twentieth century

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 1

2

Cíl a metodika práce ................................................................................................. 3

3

Gotika ....................................................................................................................... 4

3.1

Stru*n) hstorick) p%ehled ......................................................................................... 4

3.2

Popis v)voje obytného interiéru ur*eného pro spole*ensk) styk ............................. 4

3.3

Vliv v)voje interiéru na utvá%ení nábytku, prom+ny typologie aj. .......................... 6

4

Renesance ................................................................................................................. 8

4.1

Stru*n) hstorick) p%ehled ......................................................................................... 8

4.2

Popis v)voje obytného interiéru ur*eného pro spole*ensk) styk ............................ 11

5

Baroko ..................................................................................................................... 13

5.1

Stru*n) hstorick) p%ehled ....................................................................................... 13

5.2

Popis v)voje obytného interiéru ur*eného pro spole*ensk) styk ........................... 13

5.3

Vliv v)voje interiéru na utvá%ení nábytku, prom+ny typologie aj. ......................... 15

6

Rokoko .................................................................................................................... 18

6. Stru*n) hstorick) p%ehled ............................................................................................. 18 6.2


6.3


7

Klasicismus ............................................................................................................. 22

7.1


7.2


7.3


8

Empír ...................................................................................................................... 25

8.1


8.2


8.3


9

Biedermeier ............................................................................................................ 27

9.1


9.2


9.3


10

Romantismus .......................................................................................................... 30

10.1


10.2


10.3


11

Secese ...................................................................................................................... 31

11.1


11.2


11.3

Vliv v)voje interiéru na utvá%ení nábytku, prom+ny typologie aj. ........................ 32

12

Po 1. sv+tové válce ................................................................................................. 33

12.1

Stru*n) hstorick) p%ehled ...................................................................................... 33

12.2

Popis v)voje obyt. interiéru ur*eného pro spol. styk a jeho nábytek .................... 34

13

Po 2. sv+tové válce ................................................................................................. 35

13.1

Stru*n) historick) p%ehled ...................................................................................... 35

13.2

Popis v)voje obyt. interiéru ur*eného pro spol. styk a jeho nábytek ..................... 36

14

Shrnutí v)voje - diskuse ......................................................................................... 39

15

Záv+r ....................................................................................................................... 44

16

Summary ................................................................................................................. 45

17

P%ehled pou(ité literatury a zdroj, .......................................................................... 46

1 Úvod V byt! cítíme pot"ebu rodinné pospolitosti, ale zárove# také pocit dostate$ného soukromí. Ka%d& z nás hledá doma spole$nost práv! tak jako samotu a klid. Proto v byt! pot"ebujeme místo, kde se lidé shroma%'ují, debatují, hrají a stolují. V dne(ní moderní dob! domácí spole$ensk& prostor nehraje tak d)le%itou funkci jako kdysi. Mnoho lidí u% ani ob&vací pokoj nemá, nato% salón, kde by se po"ádali ve$e"e, kde by se debatovalo, a hrály hry. Reprezentativnost se dnes dokazuje nov&m modelem auta, designov&m telefonem. Kdy% chce n!kdo pozvat p"átele na oslavu sv&ch narozenin, uspo"ádá ji v restauraci. V minulosti to byl nábytek a jeho zdobení, proto u n!kter&ch styl) jako je renesance a baroko, kdy reprezentativnost nabírala na obrátkách, zdobné techniky popisuji. Jednodu(e je dnes v(e jinak. Je to v&sledek historického v&voje, kter&m jsme pro(li. V pr)b!hu statisíce let se m!nili lidé, m!nila se spole$nost a s ní pot"eby i zvyky. Interiér a nábytek byly jak&msi seismografem spole$ensk&ch prom!n. Úrove# bydlení m)%eme rozli(it nejen mezi jednotliv&mi historick&mi slohy, ale hlavn! v jednotliv&ch etapách, kdy jin& zp)sob %ivota preferoval m!(*an, jin& aristokrat a odli(n! se %ilo na vesnici. Zna$n& vliv m!la politická situace, zda se vál$ilo nebo %ilo v klidu, majetnost obyvatel, zvyky, otopn& systém nebo nábo%enství. Rozdíly bychom na(li mezi sv!tadíly, ale i zem!mi ba dokonce jednotliv&mi regiony. V práci popisuji spole$ensk& %ivot vesni$ana, m!(*ana a n!co málo ze %ivota (lechty -jejich domácí vybavení a vliv interiéru na nábytek. Ov(em v!t(ina obyvatel %ila a% do gotiky na vesnici. Gotikou po$íná v&stavba m!st a s ní odli(n& zp)sob %ití. +lechta byla sv!tem sama pro sebe. nap"íklad Ludvík XIV. a jeho Versailles, ani Marie Antoinetta nem!nili pon!tí o %ivot! „tam venku“. Kone$n! d)kazem je v!ta Marie Antoinetty: „Kdy% nemají na chleba, a* jedí kolá$e“. Proto%e historie je studnicí nápad) pro sou$asnou tvorbu, p"ikládám ke ka%dému ze sloh) obrázek spole$enského interiéru inspirovan& n!kter&mi prvky onoho ur$itého období. Z"ejm! si dnes u% nevybavíme spole$ensk& prostor p"esn! podle gotiky, ani si tam nedáme originální gotickou %idli, ale ur$it&m vodítkem b&t m)%e. Po náro$ném dni se pot"ebujeme uvolnit, popovídat si, post!%ovat si a to nejlépe doma, a* u% je pro nás domovem cokoli. Studenti bydlí na koleji nebo v podnájmu, kde se kultura bydlení t!%ko prosazuje. Vybavení je zastaralé a spole$enská místnost je místem bez atmosféry. Problém útulnosti "e(í i panelákové byty. Nízké stropy, malé místnosti, nezajímavé $len!ní a okolní prost"edí nedodávají ten správn& pocit útulnosti. P"itom byty, které ob&váme 1

nám mají poskytnout úto!i"t#, zlep"it náladu a cítit se, jak se $íká „jako doma“. Osobní zku"enost se v"emi obytn%mi a zárove& spole!ensk%mi prostory mi je d'kazem, (e pozornost jim v#nována není na po(adované úrovni. Ve velice málo bytech, které jsem nav"tívila, bych cht#la (ít (samoz$ejm# zále(í na vlastním vkusu, ka(dí má rád jin% styl a jin% prostor ve kterém chce trávit !as). Proto jsem se rozhodla v#novat práv# tomuto tématu. Práci jsem postavila na poznání minulosti nebo) pat$í do p$ítomnosti i budoucnosti. Minulost nás inspiruje, pou!uje z chyb minul%ch, ukazuje nám nové základy a mo(nosti, které m'(eme roz"í$it. V této práci se budu zab%vat historick%m v%vojem nábytku a interiér' ur!en%ch pro spole!ensk% styk v obytném prost$edí.

2

2 Cíl a metodika práce Za cíl práce jsem si ur!ila popsání historického v"voje obytn"ch interiéru ur!en"ch pro spole!ensk" styk a jejich vliv na nábytek. Práce se zab"vá faktory ovliv#ující tento v"voj a popis spole!enského $ivota jednotliv"ch t%íd od Gotiky po dvacáté století. Bylo pracováno s informace získan"mi z odborné literatury a sít& internet (viz. P%ehled pou$ité literatury a zdroj' ní$e). Práce je !len&na do jednotliv"ch historick"ch styl', ve kter"ch je popsáno následující: -

stru!n" historick" p%ehled

-

popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk – (lechta, m&sto a vesnice

-

vliv v"voje interiéru na utvá%ení nábytku, prom&ny typologie aj.

3

3 Gotika (12. -15. století) Vyjad!ovala touhu k!es"anstva sm#!ovat vzh$ru, k nebes$m, k Bohu. Gotika navazuje na románsk% sloh, rozvíjí ji& známé konstrukce, na rozdíl od p!edcházejícího slohu se za'íná prosazovat i sv#tská architektura.

3.1 Stru!n" historick" p#ehled !

k!í&ové v%pravy, 1095 první k!í&ová v%prava proti muslim$m, evrop(tí k!es"ané cht#li osvobodit Svatou zemi a (í!it k!es"anskou víru, 1099 zmocn#ní Jeruzaléma, Evropané si p!ivezli spoustu znalostí a dovedností

!

dálkov% obchod, centrem italské p!ístavy Janov a Benátky

!

vesnická a m#stská kolonizace, lidé se st#hovali z vesnic do m#st, díky rozvoji !emesel se za'ali více starat o své p!íbytky

!

12.-13.století soupe!ení o anglické dr&avy na území Francie, roku 1337 po'átek „Stoleté války“, nejprve úsp#chy Angli'an$, pozd#ji jejich vyhnání z kontinentu, ob# zem# vy'erpány nákladn%mi válkami, od roku 1348 'erná smrt, vzpoury obyvatel

3.2 Popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk Vzne(ení páni a dámy, hodující v hradních hodovních síních, nevolníci obd#lávající p$du, duchovní, past%!i a rytí!i. Mu&i 'asto mimo domov kv$li vojensk%m ta&ením. Venkovské &eny pracovaly tvrd# cel% &ivot, ale ani paní z vy((ích vrstev nevedly zahál'iv% &ivot, spravovaly rodinné statky. $lechta Velmi d$le&it%mi stavbami byly hrady a tvrze. Hrad byl sv#t sám pro sebe. Krom# majitele a jeho rodiny, slu&ebnictva a voják$ bydleli na hrad# i !emeslníci, kte!í udr&ovali v po!ádku jak stavbu, tak její za!ízení. V dobách míru se rytí!i udr&ovali v kondici p!i turnajích a vále'n%ch hrách, bavili se sokolnictvím, lovem a hodokvasy. Gotick% 'lov#k v sob# probudil touhu po luxusu a nádhe!e. St!edov#k p!ipisoval zlatu zcela v%jime'né schopnosti. Zlat% kov byl p!idáván i do potravin. P!i hostinách se d#ly neb%valé v#ci, nap!. kucha!i d#lali ohromné pa(tiky, z nich& vyskakovaly d#ti, ba i ozbrojení mu&i a tane'nice, n#které kuliná!ské v%tvory skr%vali hudebníky.

4

Nádhera chrám! i kapitulních sál! poskytovala inspiraci p"i utvá"ení p"íbytk! a jejich mobiliá"e. Nábytek se za#al stávat d!le$it%m #initelem pro spole#enskou hierarchii. Interiér gotick%ch staveb je na rozdíl od temné románské stísn&nosti prosv&tlován v&t'ími okny. M!"#ané V období gotiky se lidé na rozdíl od románského období, za#ali seskupovat do m&stsk%ch celk!. M&sta byly d!le$it%mi st"edisky obchodu, vznikla nová vrstva obyvatel"emeslníci. B%t obyvatelem m&sta, nebo venkova bylo jedno z d&lítek st"edov&ké spole#nosti. Panská sídla nebyla jedin%m p"ípadem sv&tského stavitelství, rozvíjí se v%stavba kamenn%ch m&'(ansk%ch dom! a náhrada d"ev&n%ch dom! za kamenné kv!li vále#n%m st"et!m a po$ár!m. Obydlí bylo zpo#átku velmi skromné. Králové ud&lovali sv%m vazal!m pozemky, za to pro n& 'lechticové bojovali a rozd&lovali ji ni$'ím 'lechtic!m, kte"í zase slou$ili jim. Feudální doba se sv%m hrub%m zp!sobem $ivota p"ipou't&la jen primitivní vybavení, které se dalo jednodu'e p"ená'et. Pé#e o p"íbytky byla malá. V prvním pat"e byla sí) – horní mazhauz, která slou$ila jako shroma$*ovací místnost pro rodinu. P"i odstran&ní d%mného prostoru získává na reprezentativní funkci a tak byla vybavena nejlep'ím nábytkem, zdobena d"ev&n%mi obklady, pozd&ji látkovou tapetou. Jako jediná místnost byla vytáp&na kamny, proto zde byl také soust"e*ován rodinn% $ivot. Podlaha byla dla$dicová, u zámo$n%ch ob#an! d"ev&ná s asijsk%mi koberci. U zdí se nacházely lavice, truhly #i t"ínohé $idle, k"esla a st!l. Ve v%klencích byly ukládány nádoby na vodu a umyvadlo, pou$ívané po jídle. U kozového stolu se shroma$*ovala rodina k motlitb& a jídlu. Zámo$n&j'í rodiny umis(ovaly na st!l ubrus. Pokud náv't&va ubrus roz"ízla no$em, urazila tím hostitele a v podstat& mu vyhlásila nep"átelství. Vysokou spole#enskou roli má lo$nice, kde se lidé scházejí u porodu, 'estined&lkám p"iná'ejí dary, p"i odchodu #lov&ka se rodina shroma$*uje u smrtelného lo$e. P"irozen%mi centry zábavy ve m&stech i vesnicích byly kr#my. Lidé zde trávili #as p"i jídle, pití vína, piva nebo pálenky, hráli kostky, karty nebo vrhcáby. Venkov a otopn$ systém Ve vesnickém dom& p"ib%vá jedna místnost, z dvoukomorového se stává t"íkomorov%. Na vesnici nebylo v interiéru nábytku mnoho. Okolo zdí stály lavice, truhly, t"ínohé $idle, st!l. Do v%klenku byla umíst&na mosazná nádoba na vodu a umyvadlo. Topn%m systémem je u Slovan! hlin&ná pec, u Germán! otev"ené ohni't& ve st"ední #ásti domu. V tuh%ch mrazech 5

toto ohni!t" sdíleli s lidmi i domácí zví#ata. Spojením obou t"chto typ$ vzniká tzv. pec v síni, v m"stském dom" pozd"ji „%erná kuchyn"“. Pomocí d&mníku je kou#, nejprve prout"nou kostrou, pozd"ji kamennou, odvád"n do podkrovního prostoru. Kamenn& kou#ovod je pak základem krbu a kachlov&ch kamen. Obytná sv"tnice s kachlov&mi kamny, obkládání st"n látkou nebo d#evem byly prost#edkem proti chladu a pr$vanu.

3.3 Vliv v!voje interiéru na utvá"ení nábytku, prom#ny typologie aj. 'kála u(ívaného nábytku se ve srovnání s p#edchozí etapou velice roz!í#ila. Nap#. hostiny, p#i nich( dvo#ané pou(ívali vícemén" prsty, si vynutily um&vací sk#í). V sálech, ve kter&ch se hodovalo, byl pot#eba rozkládací st$l, kter& pak p#i slo(ení uvolnil místo pro turnaje. Ve!kerou práci se d#evem obstarávali tesa#i, kte#í pou(ívali dávno ov"#ené konstrukce a jednoduché tvary. Teprve po stabilizování nov" zalo(en&ch m"st a #emesel, mohlo dojít i k náro%n"j!ímu zpracování nábytku a jeho u(ití k reprezentaci. Pozd"ji (od 14., 15. století) p#estávalo b&t zhotovování nábytku tesa#inou, pevnost kostry nábytku byla zaru%ena rámem. D#evo spojováno ozubem, odpadnutí (elezn&ch pás$ a spojek. M"kké, mén" hodnotné d#evo bylo obkládáno d&hami. Nesetkáme se s pevn&m %aloun"ním, na rovné plochy se kladou volné pol!tá#e. Základním typem sedacího nábytku byla lavice, jen v&jime%n" existující k#esla byla ur%ena panovnické dvojici, zatímco dvorská spole%nost se spokojovala s lavicemi a truhlami. Typologie !

truhla (stala se základním nábytkem, slou(ila nejen jako úlo(n& prostor, ale i jako cestovní zavadlo, sedací nábytek nebo %asto jako l$(ko, byla jí v"nována jako jednomu z mála p#edm"t$ v"t!í #emeslná práce, povrch zdoben d#evo#ezbou, omalován pestr&mi barvami, své uplatn"ní za%ala nacházet intarzie. Motivem v&pl)ov&ch rámov&ch konstrukcí bylo tzv. #asení, truhla chloubou domácnosti)

!

sedací nábytek (k#eslo je ur%eno v&znamn&m osobnostem)

!

postel (st#edem shroma(*ování rodiny, slou(ila nejen pro spaní rodiny, ale i pro p#íle(itostné spaní náv!t"v, kdy v!ichni spali dohromady, místo zrození a smrti, které

6

je ve!ejn" p!ístupné, je p!edm"tem ukazující majetnost rodiny, zdobená gotickou !ezbou, nad n"kter#mi se ty$il baldach#n) Základní znaky: -

geometrická pravidelnost

-

kru%by, ornamenty p!ejaté ze stavební ornamentiky- lomené oblouky, rozety, %lábkování, pozd"ji ornament geometrick# a rostlinn#

-

!asení (v#pl& rámov#ch konstrukcí, sestavování plochy s obl#ch profil' a d!ev se %lábkem)

-

arkády, lomené oblouky (p!ipomínající k motlitb" sepjaté ruce), r'%ice

-

inspirací dekoru se stal také arabsk# sv"t, objevovan# p!i k!i%áck#ch v#pravách do Palestiny, kter# byl mnohem pokro$ilej(í, tedy i v úrovni bydlení

-

hlavní konstruk$ní materiál je spárovka, hlavní zdobnou technikou je !ezba

-

velk# podíl textilií v interiéru pro pocit tepla a bezpe$í

Inspirace v gotice dnes

http://www.beinteriordecorator.com/search/black+white+living+room+decor, 1.6.2010

7

4 Renesance Kolébkou renesance se stala Itálie. Inspirací byla antická kultura, která zde ji! nepot"ebovala nové zrození, p"eb#vala tu celé tisíciletí. Díky zem$pisn#m objev%m a nov#m poznatk%m se rozpadala jistota církve a st"edem pozornosti se stal renesan&ní &lov$k, kter# nacházel smysl v radostech !ivota. Sv$tov# názor se promítl nejen v um$ní a literatu"e, ale i politice, filozofie a bydlení. Spole&nost zvy'ovala pot"ebu po 'percích, honosn#ch 'atech, p"epychov#ch p"edm$tech a reprezentativním nábytku. Nábytek se stal um$leck#m v#tvorem, na rozdíl od p"ede'l#ch období, kdy byl konstruován více ú&elov$.

4.1 Stru!n" historick" p#ehled -

boj o vládu nad Itálií mezi francouzsk#m rodem Valois a Habsburky

-

Karel V. jmenován n$meck#m císa"em, Habsburkové tak získávají moc a ovládají v$t'inu Evropy

-

my'lenky reformace, vznik Tovary'stva Je!í'ova jako nástroj protireformace a nábo!enské války

-

ve Francii probíhají Hugenotské války (válka katolíci vs. protestanti)

-

po&átek t"icetileté války v Evrop$

4.2 Popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk Rozvíjí se v#roba a obchod ( p"evládne finan&ní nad v#m$nn#m), roz'i"uje se nabídka p"edm$t% nejen pro úzkou 'lechtickou vrstvu, ale i pro kupce, "emeslníky a m$'(any. S hospodá"sk#m rozvojem vzr%stají nároky a na osobní pohodlí a komfort. Kultura bydlení v'ak z%stává zále!itostí spole&ensk#ch elit. Nemajetn#m vesni&an%m nále!í jednoduch# skromn# nábytek, p"edávan# z generace na generaci, slou!ící a! do úplného opot"ebení. Jednotlivé typy dom% a jejich skladba se li'ily podle místa, kde se nacházely a to nejen zda 'lo o m$sto &i venkov, kde !ila v$t'ina obyvatel. D%le!it#m faktorem byla zem$pisná poloha. Jin# zp%sob bydlení najdeme na severu a jin# na jihu, kde podstatnou úlohu hraje klima. Na jihu se t$'í kamenné dla!b$, zatímco na severu je charakteristické d"evo a zateplující látky. V%d&í úlohu hraje jih, kter# byl nositelem pokroku. Zvlá'tním p"ípadem rodinného kruhu a jeho vnit"ního !ivota jsou d$ti. Odborné hypotézy se rozcházejí v otázce, zda ran$ novov$ká spole&nost je spjata se st"edov$k#m nedostatkem emocionality vztah% uvnit" rodiny. (Petrá), 1995) D$ti ve v'ech spole&ensk#ch vrstvách, s v#jimkou nositel% erb%, se "adili do tzv. „'edé zóny“, kdy do p$ti let nebyly brány 8

jako rovnocenné bytosti. Chyb!la láska mezi man"ely a k d!tem jako je tomu dnes (asi individuální zále"itost). Spole#ensky preferovaná byla mu"ská #ást. Ve vy$$ích vrstvách bylo p%ijetí chlapce do spole#nosti rodinnou slavností, kdy mlad& chlapec dostal model kalhotového st%ihu, dívkám z'stávalo stejné oble#ení. !lechta Zpo#átku ob&vá hrady a tvrze st%edov!kého p'vodu, posléze je opou$tí a odebírá se do pohodlí zámk' a m!st, kde buduje $lechtické reprezentativní paláce s prvními plesy a náv$t!vami. (lechtic trávil #as v kostele #i hradní kapli, slavil svátky a církevní hody, bavil se zábavami, oslavami svateb a k%tin, sou#ástí byly poh%by a vále#ná ta"ení. Interiér byl funk#n! rozli$en na pokoje #len' rodiny, místnosti k ubytování host' (zvlá$t! velké rezidence, kde se po#ítalo s #ast!j$ími náv$t!vami), pak zde byly spole#enské místnosti p%ijímací a stolovací. V prvním poschodí míval pokoj pán domu, byly zde reprezenta#ní spole#enské místnosti, jídelny a ubytování pro vzne$ené hosty, v druhém pat%e byla #ást privátní. P%epychov!j$í ob&vací pokoj se jmenoval pansk&, kde byl st'l a sedací nábytek, prostor kolem tvo%ila knihovna, místnost pro alchymii #i pro r'zné sbírky. Spole#nou shroma")ovací místností b&vala tzv. velká sv!tnice, je" se pou"ívala jako jídelna, dokazovala se zde pohostinnost, hrály hazardní hry, ale také se tu vystavoval zem%el& pán. Velké rezidence m!ly sv!tnice dv!, jednu v!t$í pro velké hostiny a zábavy, druhou men$í pro shroma")ování rodiny. *len!ní na #ást soukromou a spole#enskou bylo znakem civiliza#ního v&voje urozen&ch Aristokraté se nespokojili s jedním sídlem, ale tvo%ili celé soustavy. Aristokratické rezidence ob&vali #lenové rodiny, ú%edníci, slu"ebnictvo, dvorská dru"ina, ale i mladá pá"ata a n!kolik svobodn&ch mlad&ch $lechti#en tzv. dvorní dámy. Velkou spole#enskou událostí byla svatba trvající n!kolik dní. K zábav! neodmysliteln! pat%ila hostina, tanec, sportovní hry, lov a ve#erní oh+ostroje. K reprezentaci pat%ilo nadm!rné mno"ství jídla a jeho r'znorodá skladba. P%i stolování se aristokraté nechali bavit $a$ky, hudebníky a tane#níky. Hodnota man"elství se v této dob! m!%ila schopností plodit d!ti, "enám pak bylo pokládáno za vinu neschopnost zplodit dít!, a tak zajistit pokra#ování rodu. Spole#enskou událostí byly k%tiny, kdy novorozen! bylo p%edstavováno nejen rodin! ale i vybranému okruhu host'. (lechtick& potomek byl sv!%ován ch'vám, s rodi#i se dít! vídalo jen p%i ka"dodenním ceremoniálu.

9

Spole!enská setkání se odehrávají v lo"nici. L#"ko s baldach$nem, jen" slou"í k udr"ení tepla, je pevn% zakomponované do stavební konstrukce. M!"#ané Dynamika spole!enského "ivota, v jeho" rámcích se vyvíjela rodinná domácnost, byla v m%&'anském prost(edí mnohem v%t&í ne" ve vesnickém a p(ebírala více kulturních vzor# s vy&&ích vrstev. M%&'anské domy si ponechávají úzk$ gotick$ p#dorys, zv$&ení po!tu místností se dosahovalo dostavbou dal&ích pater. Vedle jednodu&&ích pavla!ov$ch dom# se stav%ly i náro!n%j&í a v$stavn%j&í domy arkádové. U zámo"n%j&ích m%&'an# vedly rostoucí nároky na bytovou kulturu k odd%lení ob$vacích místností a lo"nic. Jednotlivé místnosti dostávají konkrétní funkci a nab$vají v%t&ích rozm%r#. To p(edpokládalo i vybavení místnosti kachlov$mi kamny, n%kdy krby, které byly vizitkou interiéru a byly tvo(eny barevn$mi kachlemi, které místnost o"ivovaly. Krb se pou"íval k p(íle"itostnému va(ení !i p(ipravení nápoje. Tento interiér byl pod(ízen estetice a upraven pro reprezentaci. Dolní sí) tzv. mázhauz byla nejd#le"it%j&ím reprezenta!ním prostorem p(ízemí, kde se majitel domu ((emeslník, obchodník) st$kal se zákazníky. Prvkem povy&ující tento pokoj byla klenba. Pokud reprezenta!ní stropy byly ploché, byly !asto vy(ezávané a malované. Rodina a p(átele se setkávali v horní sí)i, také tzv. mázhauz. V bohat&ích rodinách najdeme odd%lené pokoje mu"e a "eny. Nepostradatelnou pozici v pokoji dam zaujímá l#"ko, na kterém v luxusních &atech p(ijímají náv&t%vy. V místnosti byla také truhla, je v&ak mén% pohodln%j&í, proto dámy volily rad%ji postel. Módou se stalo vlastnit !ínskou vázu !i konvici z Japonska. Co v&ak v interiéru p(íli& !asto nepotkáme je knihovna a v$tvarná díla, zastoupeno je u"ité um%ní, nap(. nádobí vyrobené z cínu. Zámo"n$ m%&'an kladl d#raz na stolování a práv% p(edvád%ní stolního nádobí bylo pro n%j um%ním.. Oproti gotice si m%&'an oblíbil interiér barevn$, p(eva"ující byla zelená, modrá a "lutá. Pohodlí dokreslují koberce a ko"e&inové p(edlo"ky, pta!í klece, zrcadla z le&t%né kovové fólie (cín, olovo, st(íbro, zlato), málo se objevují p(edm%ty nábo"enské tématiky. Pozornost je v%nována hlavn% jídlu. M%&'ané po(ádají hostiny, které jsou sou!asn% zábavou. Na stole bychom krom% nádobí objevili i pí&'alky, zvonce a r#zné hlavolamy pro stolující, kte(í jim museli p(ijít na kloub, pokud se necht%li z d#myslného za(ízení t(eba polít. Poprvé se objevuje vidli!ka, kterou si host nosí v ko"eném pytlíku v"dy u sebe. Usazení hosta a ostatních !len# rodiny není náhodné. Nejvíce vá"ené osoby sedí u stolu na lavici podél zdí, mén% vá"en$m pat(í místo na "idli !i stoli!ce v místnosti. St#l u"ívan$ ve st(edov%ku (tzv. 10

„kozové“) je nahrazován stolem s pevnou deskou ve tvaru obdélníku !i kruhu. Host byl uvítán p"ípitkem ze st"íbrného poháru zvaného „kredenc“. Tento kredenc m#l spole!n# s pozlacenou konvi!kou a slánkou, st"íbrnou mísou a l$i!kami místo v p"íborníku (také zvan% kredenc) D&le$it%m faktorem v renesanci ovliv'ující bydlení je volba vyznání. V protestantsk%ch zemích najdeme okna dom& bez drapérii, !ím$ deklarují po!estnost, nic neskr%vají, a také obrazy sv#tc&, které nemají funkci reprezentativní ale demonstrativní funkci zbo$nosti. Venkov Odli(n% pr&b#h rodinného cyklusu ve m#st# a na venkov# podmínila ji$ st"edov#ká kolonizace. Velikost a po!et !len& zem#d#lské rodiny byl závisl% na objemu produkce. Tehdy m#l pojem rodina trochu jin% v%znam. Hlavní slo$ku tvo"il hospodá" s man$elkou a d#tmi, ostatní !lenové $ijící na statku byly rodinní p"íslu(níci, ale i !lenové bez rodinného pouta, uznávající hospodá"e za hlavu této spole!enské komunity a pod"izovaly se jeho autorit#. V západní Evrop# se uprost"ed venkovského domu nachází centrální dv&r, kter% je zast"e(en, d"íve byl ur!en pro vojenské jednotky jako prostor odpo!inku a zábavy. V renesanci slou$í rodinnému $ivotu. Rodina se v hale schází a stoluje. Jádro domácnosti tvo"ili ti, kte"í pravideln# jedli u stolu, v !ele m#l místo vyhrazené hospodá". D&le$it%m vybavením se stává krb, jídelní st&l s kvalitními $idlemi a u(áky. Otopn! systém Proti chladu je na zdi zav#(ována látka. Bohat(í m#()ané m#li kuchyni s krbem. V zim# se (et"ilo d"evem, a proto se pou$ívala pouze jedna kuchy', kde se spalo, va"ilo a peklo. Kachlová kamna byla v%sadou panského stavu. Nájemné byty m#ly pokojová kamna, která se vytáp#la z centrálního krbu, a kuchy' m#la zpravidla zásobník na teplou vodu.Ve *pan#lsku se objevuje klimatizace (vítr prochází p"es zvlh!ovací za"ízení, které jej ochlazuje a proudí do místností, odkud je odvád#n otvorem ve stropu).

4.3 Vliv v!voje interiéru na utvá"ení nábytku, prom#ny typologie aj. Snaha o manufakturní v%robu. Tak se stávají r&zné typy nábytku dostupné (ir(ím vrstvám obyvatelstva nap". vzd#lané elit#, m#()an&m a podnikatel&m. V m#()anské domácnosti p"evládá nábytek malovan%, do bohat(ích stylov%ch interiéru proniká mobiliá" s vykládan%mi deskami. 11

Základní znaky -

symetrie, smysl pro !ád

-

jednoduchost

-

sedací nábytek nem"l pevné #aloun"ní, na tvrdou plochu se pokládaly volné pol$tá!e

Typick! nábytek: -

%idle (pevné #aloun"ní-#erven& ply$, zdobné, ale nepohodlné pravoúhlé op"radlo, mosazné h!eby)

-

postel (spole#enská a reprezentativní funkce, je centrem rodinného %ivota, slou%í k vítání a usedání náv$t"vy)

-

st'l (pevná konstrukce, plasticky zdobené podno%í, které je spojeno konzolou, objevují se i kamenné desky)

Techniky zdobení: -

intarzie

-

„benátská mozaika“ (jemná práce s perletí)

-

v prvním údobí renesance vyniká plastická !ezba, druhém období plo$ná zdobnost intarzií¨

-

malba je provád"ny olejov&mi barvami

-

zlacení

Inspirace v renesanci dnes

http://farm3.static.flickr.com/2747/4443127197_d23bd70af9_o.jpg,15.6.2010 12

5 Baroko (asi od 1600 do 1650) Barokní ve skute!nosti znamená absurdní nebo groteskní, proto"e nedodr"ovalo klasické tvary, tak jak to bylo v renesanci. Barok se vyvinul z renesance v Itálii, sna"il se p#sobit na smysly !lov$ka, tak aby církvi bylo naklon$no co nejvíce lidí a zárove%, aby zd#raznil postavení absolutistického vlada&e. Baroko m$lo o!ividn$ p#sobit na city v$&ícího, nabídnout mu vykoupení z t$"kého pozemského "ivota a nahnat h&í'níkovi hr#zu z pekelného zatracení. Charakteristick( barokní monumentalismus tak ovlivnil a pozm$nil tvarosloví nábytkov(ch p&edm$t#.


baroko je poznamenáno vít$zstvím absolutistické moci a nastupujícím katolicismem 17. a 18. století, co" se projevilo v jeho bojovném a netolerantním charakteru, rozhodující spole!enské t&ídy, feudálové a bur"oazie byli tém$& v rovnováze a nad nimi stojí absolutistick( panovník.

-

t&icetiletá válka zni!ila rozkv$t zemí, dala vzniku odli'n(m politick(m a um$leck(m p&ístup#m, Evropu rozd$lilo nábo"enství

-

v(chod Evropy ohro"ují Turci

-

Anglie se stává republikou poté, co je popraven Karel I., parlament v !ele s Oliverem Cromwellem, v !ele republiky puritáni

-

ve )pan$lsku vládne inkvizice, úpadek zem$

-

krize cechovní &emeslné v(roby, rozvoj manufaktur

-

investice do pr#myslu jsou krom$ Anglie nepatrné, Habsburkové a )pan$lsko se opírá o zem$d$lství a práci nevolník#

5.2 Popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk V(znamná sociální diferenciace obyvatelstva. Za hradbami bydlí levná pracovní sílachudina, kontrastem se stává pen$"n$ náro!n( dvorsk( "ivot. Bydlení i nábytek m#"eme v dob$ baroka rozd$lit do dvou základních skupin: -exkluzivní bydlení vládnoucí 'lechty (dv#r Ludvíka XIV.) -nábytek m$'*ansk( Slavnost se stala nedílnou sou!ástí církevního "ivota. Církev se sna"ila p#sobit na smysly hudbou a v(tvarn(mi prvky. Pouti, dramatická p&edstavení a jiné slavnosti m$ly demonstrovat vít$zství katolicismu. Ve v'ední den zábava zahrnovala posezení s p&áteli !i 13

rodinou u vína, zp!v, v men"ích skupinách byly provozovány stolní spole#enské hry – vrhcáby a karty. Obojí m!lo hazardní charakter, aristokraté hráli o nemalé sumy. V kr#mách pak byly poddan$m zakazovány. V aristokratick$ch rezidencích se ujala kule#níková hrabiliár. Na venkov! se po%ádaly ma"karní pr&vody, leckteré magické oby#eje se také stal zábavou, nap%. stínání kohouta pro dobrou úrodu nebo pálení #arod!jnic. Slavnosti, kde se tancovalo, pilo, nav"t!vovali p%íbuzní, byly Vánoce, Velikonoce, na podzim hody. P%i aristokratick$ch oslavách- k%tiny, poh%by, narozeniny, byly lidem shromá'd!n$m p%ed rezidencí vyvaleny sudy piva a tak se mohli s pány radovat. Rituály holdovacích slavností k uvítání host& byly p%ivedeny k dokonalosti. Stav!ly se slavobrány, p%ipravovaly vítací %e#i a pr&vody nábo'ensk$ch bratrstev. Jednou za #tvrt roku se mist%i scházeli v kr#m!. Museli b$t slu"n! oble#eni, p%ijít v#as (#as byl m!%en podle svíce, pokud doho%ela museli platit pokutu) a st%ízliv$. Vysloven! zábavn$mi byla „pijácká bratrstva“ parodicky napodobující cechovní #i radní setkání. Panovník a !lechta Barokní sloh opl$vající zlatou nádherou, touhou po monumentalit! a ohromujícím bohatství tvar& pak této dob! poskytl i odpovídající dekorum. Základním posláním p%estaveb a staveb zámk& a "lechtick$ch sídel byla reprezentativnost. Snahou panovník& bylo, aby jejich moc byla vid!t i navenek. Zlaté byly talí%e krále slunce Ludvíka XIV., zlatem se honosila k%esla, v nich' sed!l, l&'ka, v nich' odpo#íval. (Ravik, 1957) Zámecké stavby vznikají zejména ve volné krajin!, centrem spole#ensk$ sál Piano mobile, na n!j' navazuje park. Neodmyslitelnou sou#ástí barokního zámku se stává v$stavn$ vestibul a také reprezenta#ní sál v prvním pat%e. Zatímco se p%ízemí a druhé patro musí spokojit s pom!rn! mal$mi okny, reprezenta#ní prostory zámku jsou vybaveny vysok$mi okny. Honosné sály nez%ídka p%esahují i v$"ku dvou pater. Se zahradou je spojen pompézním schodi"t!m s dekorativní plastikou. Barokní sál byl blí'e obytn$m místnostem a 'ivot na zámku plynul voln! z jedné místnosti do druhé. Nejdále ze v"ech panovnick$ch dvor& do"la Francie, hlavn! Ludvík XIV. K r&stu panovnické moci se p%idala i církev, která v siln! monarchistické vlád! spat%ovala d&le'itou zá"titu. A tak se nebála ztoto'nit krále, vládnoucího z bo'í milosti, se sam$m Bohem. Tomu se p%izp&soboval i dvorsk$ ceremoniál. Nejvy""ím "lechtic&m zem! nep%ipadalo zat!'ko starat se o královské "atníky, nebylo jim proti mysli obsluhování vstávajícího, hodujícího #i koupajícího se krále, a dokonce nepohrdli dozorem nad královskou stolici, kterou vyná"eli #lenové francouzského dvora s kordem po boku . (Ravik, 1957) 14

Denní cyklus na aristokratickém sídle m!l sv"j #ád od ranního vstávání, p#es $as pobo%nosti, hudebních a divadelních p#edstavení, her a $asu spát. Vzorem bylo jednozna$n! Ludvíkovo Versailles. M!"#ané M!&'anské bydlení ur$ováno obchodnick(mi rodinami Holandska a severon!meck(mi hanzovními m!sty. M!&'ansk( d"m napodobuje &lechtick( palác. M!ní se podoba skladba nábytku, ale i jeho uspo#ádání. Jídelní st"l bohat(ch opou&t!l své místo v kout! obytn(ch místností, v chud&ích a st#edních #emeslnick(ch vrstvách z"stává. V salónech se uplatnily nejr"zn!j&í typy pohodlného sedacího nábytku. Skupiny cechovního m!&'anstva ji% tolik interiér nerozvíjely. Prostorná hala byla tvo#ená dv!ma patry, kde v p#ední $ásti byly p#ijímáni obchodníci, vzadu místnost pro náv&t!vy. V horní $ásti haly byla do ulice umíst!na spole$enská místnost. V místnostech, kde se topilo, byla kachlová kamna s p#eva%ující modrou malbou. St!ny byly bílé, velké rastrované okna postrádaly záclony, jednak kv"li osv!tlení a také kv"li nábo%ensk(m d"vod"m. Spole$enská místnost obkládána d#evem, bohat&í m!&'ané volili ko%enou tapetu. Z"stávají koberce na st!nách (gobelíny) i podlaze. U st!n pak zaujímaly místo r"zné typy stolk", nap#. hrací. Dopl)kem jsou &pan!lské paravány. Objevují se ji% portrétní $i krajinná obrazová díla, která jsou znakem, movitosti. Pozd!ji se tento velk( prostor rozd!luje a specifikuje pro odli&né $innosti.

5.3 Vliv v$voje interiéru na utvá%ení nábytku, prom!ny typologie aj. Základní znaky: -

v(raz barokní je odvozen od v(razu „baroque“, zna$ícího zk#iven(, vlnit(

-

p#ísná osová soum!rnost

-

tordovan! stá$ené nohy

-

zlacení

-

monumentální m!#ítka, stoly jsou robustní, sk#ín! nadmíru vysoké a %idle mají p#ev(&ená op!radla

-

bronzová plastika lemovala rohy nábytku namísto tradi$ní #ezby, jednou dostal bronz podobu masek, jindy tvar %enského poprsí, tento zlatit( kov nehrál jen estetickou roli, m!l zárove) chránit pracnou marketerii 15

-

podno!í tvo"eno koulí- obsah v#cí v nábytku tak chrán#n proti hlodavc$m

Oproti p"ísn%m proporcím renesance zproh%bal barok jednotlivé &ásti nábytku. Vzhledem k d"evním vlákn$m nebylo mo!né &ásti nábytku prohnout, plochy proto byly skládané z velkého po&tu sklí!en%ch kus$ masivního d"eva V Itálii a 'pan#lsku byl nábytek vykládán vzácn%mi d"evy, mramorem a polodrahokamy. Naproti tomu v protestantské Anglii, Holandsku a severním N#mecku byl brán jako produkt m#()anské ú&elnosti. Ve dvorním nábytku eben nahradil o"ech. Ornamenty se tak odrá!ely od d$stojnosti &erné plochy. *erná tedy ovládala prostor. Dodávala mu d$stojnost, prop$j&ovala mu vzne(en% tón. Kolem pak h%"ily pestr%mi barvami koberce, k"esla a !idle pota!ené nej&ast#ji &ervenou látkou. V m#()ansk%ch obydlích má nábytek jednodu((í formu, d$raz na prakti&nost, mén# zdoben. Zdobné Techniky: -

marketerie (Boulleho technika), bronzová plastika (slepení t"í materiál$- !elvovina,cín a mosaz, klihem, po té se pomocí kovové strunky vy"ízl ornament, desti&ky se odlepily a zkombinovaly do slo!it%ch ornament$, nakonec se provedlo jemné gravírování- rytí a marketerie se vlo!ila na d%hov% pás, trvanlivost marketerií v(ak nebyla velká, dnes jsou velmi cenné)

-

"ezba (druhou technikou se stala "ezba, v#t(inou zlacená tenk%mi fóliemi kovu, ukázkou této práce jsou bohat# "ezané stoly, prohnuté nohy, tradi&ní akanty, pracn# "ezané voluty, p"ed tímto v(ím se nám funkce stolu jako jednoho z nejú&eln#j(ích produkt$ lidské práce doslova vytrácí p"ed o&ima)

-

d"ev#ná intarzie (av(ak z nábytku nevymizela d"ev#ná intarzie, Florencie pak p"edala evropské tvorb# kamennou mozaiku,

-

malba (zachovává se i malování d"eva, které vesm#s napodobuje mramor, roste obliba v%chodoasijsk%ch motiv$, co! vedlo k dovozu &ínského nábytku a k napodobování &ínsk%ch vzor$, vyroben%ch z vrstveného laku, u!ití olejov%ch barev) 16

-

d!hování (typické pro nábytek "lechtick!ch salon# se stalo d!hování, které zakrylo konstruk$ní spoje, d!hování zvln%n!ch ploch v"ak bylo obtí&né, nalepovány byly kousky d!h $i d!hové mozaiky ve velikosti dlan%, v%t"í listy d!hy nebylo mo&né bez poru"ení nalepit)

-

tau"írování (vykládání d'eva st'íbrn!m,ploch!m drátkem)

-

zlacení (nejvíce u&ívaná zdobná technika)

Typologie nábytku: -

postel (stále v!razn!m prvkem v interiéru, zbavena intimity, u dvora Ludvíka XIV. tém%' jevi"t%m, Ludvík XIV. zde p'ijímal dv#r a $inil státnická rozhodnutí, z#stává uzav'en!m kubick!m tvarem, jej& dotvá'í látkov! baldach!n s drah!mi textilními záv%sy, upev(ovan!mi na d'ev%ném trámu, neseném balustrovan!mi nebo tordovan!mi sloupky, vn%j"í záv%sy tmav"í, bohat% vy"ívané, vnit'ní jsou sv%tlé, pohyblivé a lehké

-

sedací nábytek (monumentalita, pevné $aloun%ní a robustní d'ev%ná konstrukce, p'ev!"ené op%radlo je obloukovit% ukon$eno, na dvo'e Ludvíka XIV. byl $aloun%n! nábytek symbolem hierarchie, sedací nábytek salon# tvo'il zejména fauteil ("iroké odpo$ivné k'eslo), nízká k'esla, pohovka, &idle a taburety)

¨ -

stoly (plát zdoben! intarziemi, luby zdobila, nohy prohnuté do tvaru voluty nebo tvaru S, prohnuté nohy byly ve spodní $ásti spojovány konzolov!mi úhlop'í$n!mi trno&emi, oblíbené byly stoly op'ené jednou stranou o st%nu, kdy plát spo$íval jen na dvou prohnut!ch nohách, nad stolem bylo umíst%no zrcadlo a plát slou&il k vystavování vzácn!ch p'edm%t#, $ínsk!ch váz, japonsk!ch konvic, konzolové stoly jsou i v sálech mezi zrcadly, $asto kamenné s mramorem jako v!stupek ze zdi)

17

Inspirace barokem dnes

http://decoration.luxury-ideas.com/dining-room-interior-design/, 15.6.2010

6 Rokoko (asi od 1715 do 1750) Rokoko je stylem interiér! a zahrnuje období pozdního baroka, vztahuje se ke spole"nosti Ludvíka XV., která hledá filozofickou protiváhu anglickému bur#oaznímu racionalismu. P$íroda je napodobována ve v%em a v%ude


soupe$ení o nadvládu v koloniích, více navrch má Anglie( ovládá mo$e), ve Francii stávky a hladové bou$e

-

Francie (Ludvík XV, z po"átku za n&j vládn& rozhazova"n' Filip Orleánsk', %patné hospodá$ství- státní bankrot, ale rozvíjení my%lenek osvícenství, ekonomické nástroje v rukou „druho$adé“ bur#oazie (m&%(anstvo), francouzsk' dv!r opou%tí definitivn& Pa$í# a odjí#dí do Versailles)

-

Anglie (Ji$í I.- Georgiánské období, boj o nadvládu na mo$i a v koloniích, válka o rakouské d&dictví na stran& Rakouska proti Francii – neúsp&ch, sedmiletá válka proti Rakousku a Francii ve spojenectví s Pruskem- úsp&%ná, postupn& zvy%uje hospodá$sk' útisk Ameriky – 1773 boj o nezávislost)

-

Rakousko (nástupem Marie Terezie na tr!n se rozpoutává válka o rakouské d&dictví, hlavním odp!rcem je prusk' panovník Fridrich II., tí#ivá ekonomická situace po válce

18

s Tureckem, v !echách vrcholí národnostní útisk, náb"h k dualismu Rakouska a Uherska, rozvoj manufaktur a pr#myslu, probíhá centralizace)

6.2 Popis v!voje obytného interiéru ur"eného pro spole"ensk! styk Francouzské rokoko ovlivnilo cel$ kontinent, ale bylo jen p%ejímáno a nebylo dále rozvíjeno, je stylem interiér#, politiku i dvorsk$ vkus ur&uje Francie. Kv"tina se stane symbolem feudálního odporu proti bur'oaznímu racionalismu. Styl rokoka se neprojevuje ve velké architektu%e ani v b"'ném stavitelství n"jakou novou stavební koncepcí, ale jen ve vn"j(ích dekoracích staveb a (tukami v interiéru. Stavby z#stávají barokní, ale p%em"na &len"ní interiér#, individualizace jednotlivce, individuální vstup do pokoj#- zv$(ení intimity, zlep(ení tepelného komfortu.

Dvorsk! #ivot Feudální spole&nost slevuje ze své nad%azenosti a otevírá dve%e do dvorského 'ivota. Ceremoniál francouzského dvora nepozbyl svou vá'nost, ale zm"nil se velkolep$ zp#sob 'ivota. V salonech a budoárech se setkává nesourodá spole&nost (myslitelé, finan&níci, banké%i, u&enci,…) a debatuje o smyslu, poslání a podstat" 'ivota, holduje hrám. Touha po poznání vyvádí i urozené dámy ze zámeckého sv"ta ven do p%írody na venkov. Spole&nost ovládána 'enami nepohlí'í na realitu a spole&enské problémy. Dovolen$ kontakt mu'e a 'eny i p%i b"'ném styku, zájem o filozofii p%írody se postupn" vytrácí a z#stávají jen motivy flory a krajiny, na my(lení není kv#li ples#m &as. Panské bydlení Základem je op"t dvouposcho)ová hala, ale ka'd$ pokoj má vlastní vstup do chodby. Za vestibulem a p%edsíní je hala jako spole&enská místnost, vedle haly je p%ijímací pokoj, kabinet, pracovna a lo'nice. Ve druhém pat%e se nachází osobní pokoje, pokoje host# a slu'ebnictva a man'elská lo'nice. Interiér je prosv"tlován, velká okna bez záclon, st"ny bílé se zlat$m zdobením (tuk st"n i stropu. Pokoj je chápán jako celek, nábytek poprvé vytvá%í komplety. Pokoje p%epln"ny p%edm"ty, p%edm"ty p%epln"ny ozdobami.

19

Bydlení m!"#anstva Oproti dvorsk!m vztah"m je zde typická upjatost. Charakteristick! je velk! odstup d#tí a rodi$" a ceremoniál náv%t#v. Paní p&ijímá náv%t#vy ve v!klenku s postelí nebo u toaletního stolku. Jídelna nahrazuje oficiální p&ijímací salon, d"raz kladen na st&íbrníkp&íborník obsahujícím porcelánové a st&íbrné nádobí. Nábytek je prost%í bez záplav ozdob, vyniká ladnost k&ivek, interiér je mil! a praktick!.Chudina se st#huje do m#st za prací (nájemné byty $asto sdílí více rodin)

6.3 Vliv v$voje interiéru na utvá%ení nábytku, prom!ny typologie aj. M#%'ansk! nábytek je prost%í, mén# zdobn!, vyniká ladnost k&ivek. Objevuje se koloniální nábytek Severní Ameriky, kter! svojí jednoduchostí a vlivem mí%ení národností p&iná%í nov! pohled na nábytek. Základní znaky: !

návrat k p&írod# (kv#tiny, mot!li, brou$ci, ovoce, mu%le, p%trosí pera, zlato a stuhy

!

asymetrie p&írodních motiv"), úst&ední motiv nesoum#rná zvln#ná mu%le rocaillemu%le je pou(ívána od renesance po klasicismu, tady v%ak nesoum#rná

!

u p&edm#t" stírána tektonika, p&íroda je spojitá a tak i napojení konstruk$ních díl" je spojité bez p&iznání konstruk$ního spojení

!

inspirace v orientálním um#ní

!

u sedacího nábytku je $asto pou(ito bílého laku se zlacením podobn# jako na st#nách

!

t#(ká podno(í vyst&ídaly esovit# prohnuté „kozí no(ky“, nábytek se p&izp"sobuje mód# %irok!ch sukní s kovov!mi obru$emi s ustupujícími loketním (o jednu t&etinu krat%í) zapu%t#n!ch do sedadlového rámu.

Zdobné techniky rokoka: !

gesso (nábytková %tuka (k&ída rozmíchaná klihem) je na povrch nábytku naná%ena %t#tcem a po zatuhnutí se hmota krájela a opracovávala jako imitace &ezby, pou(ívána pro úponkovit! zlacen! ornament)

!

marketerie (oblíbené jsou kv#tinové intarzie)

!

lak (nábytek dokon$ován vysoce leskl!m lakem z p&írodních prysky&ic v mnoha vrstvách) 20

!

malba (olejov!mi barvami a prysky"i#n! lak, motivy jsou ptáci, krajina, je$ jsou malovány „orientální technikou“)

!

%tuka (nejroz%í"en&j%ím zdobn!m prvkem, zdobí st&ny, podno$í, tvo"ena sádrou rozmíchanou s klihem)

!

zlacení

Typologie rokokového nábytku S nástupem protestantské vlády královny Anny rozvoj jednoduchého a praktického nábytku, stírá stavovské rozdíly. Chippendale (p"echod z rokoka do klasicismu), mahagonov! nábytek spojuje prvky anglického baroka, francouzského rokoka a #ínské motivy v ploché tvary nábytku, pou$ívá i prvky klasické gotiky, charakter $idlí není ur#en ozdobou ale svojí linií tvaru Nejrozmanit&j%í je skupina odpo#ivného a spole#enského nábytku. !

sedací nábytek (slou$il ke spole#enskému $ivotu salon', vyvinuta "ada pohovek, leno%ek a k"esel. Typické prohnutí k"ivek a ploch, m&kké pol%tá"ování, kv&tinov! a mu%lov! ornament, lub ta$en sm&rem dol', op&radlo prohnuto, p"izp'sobeno sedícímu, potahové látky tvo"il samet ve sv&tl!ch odstínech, satén, hedvábn! kv&tovan! dama%ek, velmi #asté je dvojí pol%tá"ování, kdy na základ je pokládán m&kk! pé"ov! pol%tá", objevují se oto#ná kole#ka ze slonoviny, je$ umo$(ovaly jednoduché p"esunutí nábytku, charakteristická je chaise longue- dlouhá pohovka)

!

sk"í(ov! nábytek (pro m&%)anstvo typick! st"íbrník pro prezentaci nádobí, nejoblíben&j%ím kusem nábytku je komoda s orientálními motivy, malbami pták' #i kv&tin)

!

stolov! nábytek (jídelní st'l v$dy pokryt ubrusem, je dopl(ován "adou mal!ch stolk' k p"íprav& jídel, oblíbené jsou karetní #i %achové stolky)

!

postel (ztrácí svoji reprezentativní funkci a stává se intimním místem, #asto ve v!klencích uzav"en!ch záv&sem)

21

Inspirace rokokem

http://www.coolhunting.com/design/assets/images/purplebench1.jpg, 10.6.2010

7 Klasicismus (poslední t!etina 18. století) Obrací se k antickému um!ní. Ekonomicky ji" vládne bur"oazie, podnikatelé, obchodníci, banké#i.

7.1 Stru"n# historick# p!ehled !

Francie (na po$átku vládne ve Francii Ludvík XVI. a Marie Antoinetta se stane hlavní propagátorkou antického stylu a tak nev!domky podpo#í revoluci) antika=republika, ob$an, demokracie)

!

tématem doby o spor bur"oazie vs. m!%&anstvo, pa#í"sk' lid dobíjí Bastillu, vtrhne do Versailles a vy"ene královskou rodinu, m!%&anstvo získává rozhodující vliv, nastolena vláda v'boru ve#ejného blaha- Marat, Danton a Robespierre, pod gilotinou kon$í %lechta, m!%&ané a nakonec i d!ti revoluce, je ustanovena vláda direktoria, která proti vít!zícím royalist(m posílá Napoleona Bonaparte, ten po návratu z Egypta provede státní p#evrat a stane se prvním konzulem Francouzské republiky, pozd!ji císa#em)

22

!

Anglie (Ji!í II. prohrává v Americe válku v boji o nezávislost americk"ch osad, 1776 vznik spojen"ch stát# americk"ch, v $ele vojsk George Washington, spojenci Ameriky Francie a %pan&lsko.)

!

Rakousko (vláda Josefa II. - osvícenství, toleran$ní patent (nábo'enská svoboda), zru(ení nevolnictví)

7.2 Popis v!voje obytného interiéru ur"eného pro spole"ensk! styk Bydlení má racionální podobu, není p!ehlceno dekorem, d#le'itá je ú$elnost. Ka'dá místnost má svoji funkci. M#$%anstvo a $lechta Toto období je typické podobn&j(ím zp#sobem 'ivota m&()anstva a (lechty. P!íliv obyvatel do m&st díky rozvoji !emeslné v"roby, bydlení v nájemn"ch bytech, kde je prostor jednoduch", moderní, prosv&tlen" a vzdu(n". Samoz!ejm& zále'í na majetnosti obyvatel. Chudí m&()ané se setkávají a spole$ensky 'ijí v kuchyni. Bohat(í $ást vlastní d#m a zahradní sál, dochází k odd&lení lo'nice od obytné $ásti. Obytná spole$enská $ást slou'í zárove* i jako jídelna, kde je umíst&n p!ekláp&cí jídelní st#l anglického typu. Novinkou je také p!ijmutí d&tí k jídelnímu aktu ke spole$nému stolu, dokonce se objevují zv"(ené d&tské 'idle. Na st&nách jsou papírové tapety s kv&tinov"m vzorem st!ídající se s prou'kem. B&hem bur'oazní revoluce p!ejímá zvyky vy((í spole$nosti. Lidé se setkávají v m&stsk"ch lázních a plovárnách, objevují se divadla. Vytáp#ní Pokoje jsou vytáp&ny ji' prvními kovov"mi kamny vévodí v(ak porcelánová kamna

7.3 Vliv v!voje interiéru na utvá&ení nábytku, prom#ny typologie aj. Nábytek je postupn& ponecháván !emeslné v"rob&, jeho funkce jako um&leckého díla zaniká. Vliv na kvalitu nábytku má také odstran&ní nutnosti nábytek zna$it. Nábytek se tak stává mén& kvalitní a jednodu(í. Základní znaky: !

aplikace antick"ch motiv#, op&t se objevují vav!ínové v&nce, vlající stuhy s ma(lí, ornament na zp#sob !eckého meandru a kanelování antick"ch sloup# na nohách 23

!

!ád, geometrická soum"rnost

!

sv"tlé nev#razné barvy, lad"ní barev tón v tónu

!

sezení p!ím"j$í a mén" pohodlné, dekor potah% postupn" ovládne prou&ek

!

v místech spojení odd"len#ch 'ástí girlandami (plastické ozd%bky- v"ncoví)

!

ze d!evin je nejoblíben"j$í mahagon, v oblib" je také nábytek dokon'en# bíl#mi nebo pastelov" zbarven#mi laky

Typologie !

sedací nábytek (vznikají první komplety- sofa, st%l, &idle, v 'aloun"ní se objevují kovové pru&ící elementy, 'aloun"ní dekorováno drobn#mi kv"tinami a prou&ky)

Inspirace klasicismem dnes

http://1.bp.blogspot.com/_UDtDq3WN1V0/SD1VGThcJTI/AAAAAAAAA6U/7Y2BCFDqn 9k/s400/angela%2Bfree.jpg, 10.6.2010

24

8 Empír (po!átek 19. století) Reminiscence na um!né starého Egypta, "ecka a "íma se staly charakteristick#mi znaky nového slohu. Oproti p$edcházejícímu slohu byl empír spí%e t!&kopádného charakteru.


1804 se Napoleon Bonaparte stává císa$em, vále'ná ta&ení Francie vs. Anglie, vít!zné ta&ení Napoleona do Egypta, Napoleon vyhrává v%echny bitvy proti monarchistické Evrop!, d(vodem napadení Francie Anglií je sout!&ení o moc v koloniích a o kontrolu námo$ních cest

!

rozhodující silou spole'nosti se stávají m!%)ané, hlavn! díky vojensk#m zakázkám, o které není nouze

!

v Anglii vláda George III., industriální rozvoj

!

v Rakousku vládne Franti%ek II., po boku mu stojí kanclé$ Metternich

!

v Rusku car Alexandr

8.2 Popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk Pragmatické u&ívání v%ech místností bytu, jejich za$ízení je st$ízlivé. Zapo'ata v#stavba d!lnick#ch kolonií a vznik levn#ch pavla'ov#ch dom( kv(li nové vln! obyvatel st!hujících se do m!st za prací. Pompézní empír ovládl hlavn! charakter interiér(. Nábytek v interiéru byl odpoután od st!n, místnost tak není charakteristická nedíln#m celkem uspo$ádání jako v baroku a rokoku, jednotlivé kusy nábytku se stávají solitérem. V první polovin! 19.století se za'ne vyu&ívat teplé vodní páry jako prost$edek pro vytáp!ní místností.

8.3 Vliv v"voje interiéru na utvá#ení nábytku, prom$ny typologie aj. 25

Napoleon pochopil sílu um!ní jako mocenského prost"edku, nábytek tak symbolizoval velikost v!#nost. Základní znaky: !

interiér kopíruje "eck$ chrám, tvary nábytku po vzoru antiky, stejn! tak nást!nné malby

!

egyptské motivy, podpory v podob! labutí, chimér #i sfing

!

zv!t%ení proporcí nábytku, nábytek redukován do jednoduch$ch, pravideln$ch, kubick$ch forem

!

%iroké lesklé plochy p&sobí monumentáln!

Typologie: !

sedací nábytek (pohodln$, nep"íli% m!kk$, sezení ve vzp"ímené poloze, prosazuje se volné #aloun!ní,zadní nohy hranaté, vych$lené tak, aby zaru#ovaly stabilitu)

!

postel (op!t se stává kusem nábytku, kde probíhají ceremonie, má stejnou funkci jako za vlády absolutistického panovníka)

Inspirace empírem dnes

http://theempirefurniture.com/archives/roman-greek-empire-style

26

9 Biedermeier (asi od 1815 do 1848) Biedermeier je m!"#anská obdoba empíru, styl charakteristick$ pro st%ední Evropu, stal se posledním slohem pln! odpovídající své dob!. Sjednotil nábytkové p%edm!ty, módu a celé za%izování m!"#ansk$ch domácností. Prvním slohem, kter$ se obe"el bez náro&n$ch %ezbá%sk$ch prací, bohat! vykládan$ch ploch a zlat$ch dekorací. Sílící m!"#anstvo rozhodoval o otázce um!lecké tvorby daleko více ne' p%ed kdy p%edtím. Um!ní a zp(sob 'ivota tvo%il nerozlu&nou jednotu


revolu&ní rok 1848

!

Anglie (George IV., zru"ení otroctví v koloniích, nástup královny Viktorie na tr(n)

!

Francie (vláda Bourbon(, socialistická hnutí, únorová revoluce 1848)

!

zakládání manufaktur

!

metternichovsk$ absolutismus

!

národní emancipa&ní hnutí, období národního obrození

!

rozvoj pr(myslového podnikání

9.2 Popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk $lechta Biedermeier posléze p%ijímán i vy""í spole&ností. Jednoduch$ a funk&ní nábytek tak i zde vyst%ídal nábytek honosn$, nesen$ v duchu empíru. )lechta dávala p%ednost „dostatku vzduchu“ p%ed prachem náro&n$ch dekorací a záv!s(. M%&'ané 27

M!"#ané se v!t"inou inspirovali $ivotním stylem aristokrat%, v období biedermeieru tomu bylo naopak. Lidé p&icházeli do m!st do nájemn'ch dom% za prací, paláce a m!"#anské domy kv%li nedostatku místa ustoupily do pozadí. (ije se v bytech s jednou )i dv!ma místnostmi. V domech se $ije skromn! a p&itom domácky. Ve spole)nosti vládne familiární atmosféra. Typ domu a vybavení místností závisí na majetnosti obyvatel. M!sto ob'vá zna)n! diferenciovaná spole)nost. Nejbohat"í vrstvy $ijí v historick'ch domech, nejpo)etn!j"í st&ední vrstva bydlí v nájemn'ch domech a nakonec chudina soust&e*ující se do kolonií d!lnick'ch domk%, Dochází v"ak k postupnému stírání rozdíl% mezi "lechtou a m!"#anstvem. St&edem rodinného $ivota se stává sv!tnice. Tato místnost je novinkou, sv!tnice je vlastn! základem dne"ního ob'vacího pokoje. Tatam byly pompézní zámecké salony. Pokoj, se slab! tónovan'mi st!nami, je vybavován jednoduch'm, zato pohodln'm, poctiv! vyráb!n'm mobiliá&em. Hlavním kusem nábytku je st%l, stal se st&edem rodinného $ivota ka$dé domácnosti. Na odiv náv"t!vám jsou vystavovány drobné p&edm!ty z porcelánu a skla do vitrín. V sekretá&i s tajn'mi zásuvkami, byly ulo$eny milostné dopisy z mládí. Na st!nách, a zejména nad pohovkou, visely upomínkové p&edm!ty a portréty v ráme)cích, co$ pomohlo navodit velice p&íjemnou atmosféru. Novinkou je tzv. „u"ák“, k&eslo stvo&ené pro d!de)ka a vypráv!ní p&íb!h%. Dopl+kem jsou sloupové hodiny, pta)í klece, nádr$e pro zlaté rybi)ky a nepochybn! voln! stojící zrcadlo. Módou je mít doma piano, které vytvá&elo kulisu p&i spole)ensk'ch setkáních a umo$nilo d!tem p&edvést sv%j um a pot!"it )i nepot!"it náv"t!vu. Lidé vyznávali víru v Boha, ale obdivovali i um!ní, nepomíjeli rozumové poznání, pou)eni ze stra"ného )asu revoluce, si vá$ili rodinn'ch hodnot. Po)estn! vykonávali své zam!stnání, po návratu dom% se t!"ili z mal'ch radostí $ivota, )etli, skládali humoresky, po&ádali vlastenecké rozmluvy, v p&átelském kruhu popili víno nebo pivo. Odsuzovali opilství a neuspo&ádan' zp%sob $ivota. Ve )ty&icát'ch letech se idyla biedermeieru za)ala hroutit. Ve m!stech a vesnicích kou&ili tovární komíny, mezi sady jezdili lokomotivy, pod povrchem spokojeného $ivota p&icházela revoluce roku 1848. Od dob národního obrození nab'vá postava spo&ádaného m!"#ana komick'ch rys%.V následujících desetiletích se tato doba do)kala negativních ohlas%. Tomu ostatn! odpovídá i její pojmenování: slovo Biedermann p%vodn! ozna)ovala bodrého "osáka, malom!"#áka bez vy""ích $ivotních ideál% a neslo si sebou negativní konotace (Reflex ). 24, 2008:) Otopn! systém Pou$ívání kovov'ch kamen.

9. 3 Vliv v!voje interiéru na utvá"ení nábytku, prom#ny typologie aj. 28

Po skon!ení napoleonsk"ch válek se v domácnostech m#$%an& objevil jednoduch" prost" nábytek. Základní znaky: !

zaoblené tvary, jednoduché linie, nábytkové kusy jsou symetrické

!

spole!né tvarosloví s klasicismem

!

reminiscence barokních k'ivek, vliv lidové tvorby

!

srdcovitá zádová op#radla inspirovaná selsk"m nábytkem

!

dekor kv#tiny- rudé r&(e, syt# zelené listí a prou(ku, motivy kruh& a !tverc&

!

sv#tlá d"ha, sv#tlá ko'enice, hladkost $irok"ch ploch

Typologie: !

st&l (nejoblíben#j$í je kulatá stolová deska, nesena na $tíhl"ch nohách nebo stála na masivním nosném sloupci, stoly jsou roztahovací nebo s odkláp#cí horní deskou, servírovací stolky slou(ili k malému poho$t#ní)

!

sedací nábytek (v(ila se tzv.garnitura, název pro dne$ní sedací soupravu, sestava k'esel, pohovky a stolu)

!

vitríny, prohnuté skleníky ve tvaru lyry nebo vázy (zadní st#na skleníku vybavena zrcadlem, po!et skleni!ek a servis& se tak znásobil)

Inspirace biedermeierem a empírem dnes

29

http://www.antiquesandfineart.com/articles/media/images/0090101000/00924/fig11lg.jpg,10.6.2010

10 Romantismus (2.polovina 19.století) Architekti se p!i svém dílu inspirovali stavbami jin"ch historick"ch epoch nebo jin"ch kultur. Romantická architektura jako svébytn" styl prakticky neexistuje.


revolu#ní rok 1848 revoluce ve v$t%in$ m$st Evropy

!

období pr&myslové revoluce

10.2 Popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk M$%&anstvo M$%'anstvo se stává hlavní hybnou silou spole#nosti, sna(í se vyrovnat b"valé vládnoucí elit$. Zvy%uje se kvalita byt& a dom&. Bydlí se v #in(ovních domech, v d$lnick"ch koloniích, vzniká nov" typ bydlení- rodinn" d&m se zahradou tzv. vila. Interiér nacházel

30

inspiraci v rokoku (druhé rokoko) nebo také v gotice ( neogotika). Centrem bytu se stal pokoj se sedacím koutem.

10.3 Vliv v!voje interiéru na utvá"ení nábytku, prom#ny typologie aj. Nábytek sériové v!roby se sna"il imitovat drahé, pracn# vyráb#né kusy minulého století, v!robky se staly pon#kud k!$ovitou zále"itostí. Nová móda v%ak nebyla drahá a mohl si ji dovolit tém#& ka"d!. M#%'ané se tak sna"ili dostat na úrove( vy%%ích vrstev. Proti tomuto v%ude p&evládajícímu nevkusu se zvedla vlna odporu, v kolébce pr)myslové revoluceAnglii, jménem hnutí Arts and crafts. Hlavní znaky: !

barvy d&ev tmavé, nap&. mahagon

!

zaoblené tvary nábytku, které získaly na mohutnosti

!

potahové látky s kv#tinov!mi vzory, tapety, koberce v tmav!ch odstínech,

!

vy&ezávané ornamenty, intarzie, soustru"ené detaily

!

bohaté pol%tá&ování

!

zmatek ve stylech

Inspirace romantismem dnes

http://www.canonuleague.com/wp-content/uploads/2010/03/modern-loft-apartment-newyork-photos.jpg

31

11 Secese (asi od 1890 do 1914) Krátká doba secese p!inesla nové v"tvarné #iny, nové objevy a nov" ornament. Um$lci se obrátili k nep!eberné studnici inspirace- p!írod$. Ze své kolébky v Belgii tento styl ovlivnil celou Evropu. Na rozdíl od v%ech p!edcházejících styl& se stala nejednotnou. M$la tolik tvá!í, kolika národnostními prost!edími a tv&r#ími individualitami pro%la. Secesní v"tvarníci v$!ili, 'e um$ní se má harmonicky podílet na vzniku “totálního um$leckého díla” v budovách, nábytku, textiliích, oble#ení a klenotech, p!i#em' v%e se m$lo pod!izovat zásadám secese a um$ní m$lo usilovat o místo v ka'dodenním 'ivot$.


st!ediskem d$ní je Balkán, kde se st!etávají zájmy Rakouska a Ruska

!

Francie (na pokraji ob#anské války)

!

Anglie (smrt královny Viktorie, ve vlád$ Winston Churchill)

!

Rusko (hospodá!sk" rozvrat)

!

1914 po#átek 1. sv$tové války

11.2 Popis v"voje obytného interiéru ur!eného pro spole!ensk" styk Sv"m spole#ensk"m zalo'ením byla um$ním bur'oazie, vznikla na vrcholu kapitalistické éry. V jejím prost!edí si cht$li konzumenti plnit svoje p!edstavy, na které m$li peníze, proto tento necírkevní a nearistokratick" styl nem$l dlouhého trvání. M$sta se stávají p!etechnizovaná, zelen$ ub"vá, lidé se sna'í více cestovat prost!ednictvím 'eleznice. Architekti se sna'ili uplatnit my%lenku ú#elného a zdravého bydlení, snaha o vytvo!ení jednotného interiéru. Domy byly navrhovány i vybavovány jedním tv&rcem. Majitelé dom&, obt$'kané pseudohistorick"mi interiéry, objevily krásu a jednoduchost japonsk"ch interiér&. Pod vlivem pozdního impresionismu byly u'ívány jasné a sv$tlé barvy, rozjasn$ní prostor& bylo podpo!eno prudk"m rozvojem elektrického osv$tlení. Byty jsou velké a vysoké. Objevuje se úst!ední vytáp$ní. Novinkou je vynález teplovodního vytáp$ní. Ve spole#enské místnosti se jedlo, scházelo a ve#er #etlo nebo se hrály hry. Oblíben" je nábytek Michaela Thoneta, kter" d!íve pat!il pouze do kaváren. Velice populární je houpací 32

k!eslo. Kdo cht"l jít s dobou, po!ídil si nap!íklad lampu od Tiffaniho.Byty byly dopln"ny akvárii, klecí s kanárem, podobn" jako v biedermeieru. Konaly se tzv. salóny, kde se p!i diskuzích scházely osobnosti spole#enského $ivota, aby probíraly otázky vzd"lanosti, %í!ení tiskovin a knih. A tak na jedné stran" probíhaly vá$né diskuse a !e%ily se politicko– spole#enské otázky, na stran" druhé se ob#anstvo bavilo a dovád"lo. Poprvé v historii se toti$ otevíraly hostince s programem, kabarety a %antány.

11.3 Vliv v!voje interiéru na utvá"ení nábytku, prom#ny typologie aj. Dva základní sm"ry utvá!ení nábytku: 1. Charakteristick& vedením rozevlát&ch linií, inspirace ve francouzském um"ní, kv"tinov& vzor 2. Skupina tvo!ena N"meckem #i Anglií, nábytek konstruktivního charakteru, mén" zdoben&, geometrické vzory Zv&%ení kvality nábytku, podporována !emeslná v&roba, nábytek se op"t prolíná s um"ním, vliv m"lo také zavedení podpis' um"lce na sv'j v&tvor. Hlavní znaky: !

formálním prvkem je k!ivka, motiv $eny s dlouh&mi vlnit&mi vlasy, florální motivy, abstraktní vzory, folkloristické ornamenty

!

barvy- sv"tle zelená, r'$ová a fialová

!

aplikace nov&ch materiál' (mramoru, roho$í, keramiky)

!

obliba mramorov&ch desek a zdobení skel

Inspirace secesí dnes

33

http://www.zivotnistyl.cz/admin/articlefiles/168-5.jpg, 10.6.2010

12 Období po 1. sv!tové válce Mezivále!ná doba byla v pr"myslov#ch státech plná spole!ensk#ch zm$n a zvrat", technika otev%ela nové cesty pro um$ní. Dvacátá a t%icátá léta byla dobou plnou protiklad".

12.1 Stru"n# historick# p$ehled !

1914-1918 první sv$tová válka

!

1929 po!átek sv$tové hospodá%ské krize

!

1933 Adolf Hitler se stává n$meck#m kanclé%em

!

úsilí o vybudování nové bezt%ídní spole!nosti, levicov$ orientovaná kultura

!

období moderny

12.2 Popis v#voje obytného interiéru ur"eného pro spole"ensk# styk a jeho nábytku Konec první sv$tové války se projevil v nedostatku byt", p%iná&í v&ak také !as oddychu, kdy se spole!nost sna'í uvolnit, debatuje, chodí do divadla a na koncerty !i do kina. Dostate!né vybou%ení vedlo k jakémusi revivalu Biedermeieru, hlavn$ tedy jeho mentality. V po!átcích se staví byty malé, pouze s jednou místností. Toto provizorní bydlení se pozd$ji projeví jako nedosta!ující a vznikají kolonie se zelení, jím' byl vzorem anglick# a 34

seversk! zp"sob v!stavby. Architektura a styl bydlení prosazuje jednoduchost. Interiéry jsou prosv#tlené a vzdu$né. Zp"sob bydlení v$ak není modernou p%íli$ ovlivn#n kv"li jejímu krátkému trvání. M#ní se tvary a velikost nábytku, kter! se musí p%izp"sobit povále&né krizi, uspo%ádání z"stává stejné. Prostor pro reprezentaci si uchovává jídelna a salon. Secese byla posledním jednotn!m stylem, v pr"b#hu dvacátého století se vyst%ídalo a prolínalo styl" n#kolik. Teoretickou základnu funkcionalismu vytvo%il Bauhaus. Zasáhl do navrhování textilu, osv#tlovacích t#les, barevnosti prost%edí a do architektonické tvorby. Jeho tvorba byla zam#%ená na pot%eby mas. Pozornost architekt" byla orientována na sociální problémy bydlení, snaha o levn!, p%itom krásn! nábytek pro lidovou spot%ebu. Nábytek v interiéru byl vázán na pravoúhlou sí', v!voj stavebnicového – skladebného nábytku. V (eskoslovenské republice se úrove) bydlení sna*ily zlep$it U. P. závody, tak prodávající levn! nábytek pro $irokou vrstvu obyvatelstva. Velkou módou se stal nábytek z kovov!ch trubek, zrcadlové sklo, bezespáré podlahy bez koberc", linoleum a guma. Avantgarda architekt" se v$ak orientovala i na %e$ení náro&n!ch rodinn!ch vil. V Holandsku tvo%ila skupina „De Stijl“, vycházející z geometrické abstrakce. Potomkem dekorativních styl" bylo Art deco. Inspirovalo se secesí, Ludvíkem XVI., staroegyptského um#ní, p%ebíralo japonské a &ínské prvky. Art deco podporovalo a vyu*ívalo strojní v!robu, ale nábytek si nemohl dovolit, jen tak ka*d!. Byl to styl snob". Slo*itá situace nastala na p%elomu dvacát!ch a t%icát!ch let, kdy nastala hospodá%ská krize. V N#mecku se vyráb#l nábytek na oslavu t%etí %í$e, Hitler cht#l yvtvo%it sloh, kter! by ji reprezentoval, Bauhaus byl zakázán. Pro masové vrstvy byl vyráb#n velice levn! nábytek. V USA byla situace odli$ná, zatímco v Evrop# ji* historizujícím styl"m odzvonilo, v Americe p%etrvával sloh královny Anny, Chippendale, viktoriánsk! styl. Ve dvacát!ch letech se za&íná prosazovat moderna. Po hospodá%ské krizi se sna*í odbyt zajistit stylov!m nábytkem a p%edm#ty aerodynamick!ch tvar". Na sv#t p%i$lo plexisklo, nábytek byl vyráb#n z nov!ch plastov!ch hmot. B#hem druhé sv#tové války byly zdroje vyu*ívány k v!rob# vále&n!ch materiál", rozvoj civilních odv#tví stagnoval. Nacisté se inspirovali n#meck!m rytí%sk!m stylem tzv. „nacistick! romantismus“. Americk! pr"mysl je zam#%en na strojní v!robu, hledal nové technologie a materiály. Hlavní znaky: !

pravoúhlé jednoduché tvary, ú&elnost, bez dekoru a ozdob

35

!

nejvíce pou!ívané materiály jsou kov, sklo, k"!e

! Inspirace první republikou

http://media.novinky.cz/591/205918-original1-mvpun.jpg, 10.6.2010

13 Období po 2. sv!tové válce 13.1 Stru"n# historick# p$ehled: !

1939-1945 druhá sv#tová válka

!

1948 komunistick$ p%evrat tzv: Vít#zn$ únor.

!

1949 Rozd#lení N#mecka na Spolkovou republiku N#mecko (západní okupa&ní zóny) a N#meckou demokratickou republiku (sov#tská zóna).

!

1968 Var'avská smlouva podniká invazi do (eskoslovenska s cílem, zastavit reformní proces zvan$ Pra!ské jaro.

!

1973ropná krize

!

1989 za&ala v (eskoslovensku Sametová revoluce.

!

1990 rozpad SSSR

13.2 Popis v#voje obytného interiéru ur"eného pro spole"ensk# styk a jeho vliv na nábytek 36

Konec druhé sv!tové války se projevil nedostatkem místa a pen!z na bydlení, prohloubila p"edvále#nou bytovou krizi. Tato skute#nost platila pro cel$ sv!t. Nová v$stavba razila heslo jednoduchosti a st"ídmosti, byty jsou napln!ny zna#n! neosobní atmosférou. Situace v domácnostech i firmách se pozd!ji za#íná zlep%ovat. Rodiny nakupují levn$ sektorov$ nábytek, architekti se vrací k zásadám funkcionalismu. Spot"ebiteli je v%ak tento nábytek p"ijímán kriticky. Pro dostatek vhodného bydlení pro v%echny se staví sídli%t!, která jsou propojena dopravní sítí s místem práce. Typick$ &ivot na sídli%ti tu z'stal dodnes. Lidé se vrátí z práce, unavení a znud!ní, sednou si s rodinou k televizi, u které pojídají ve#e"i. N!kolik minul$ch staletí ur#ovala módu a tvorbu Francie a Anglie, centra nov$ch my%lenek se ve dvacátém století p"esunují do Skandinávie a na jih do Itálie. Jednoduché rozd!lování na spodní, st"ední a horní vrstvu spole#nosti je ji& nedosta#ující, aby mohla b$t pochopena stále slo&it!j%í sociologická struktura moderní pr'myslové spole#nosti. (Hauffe 2004) Jako první, uv!domující si nedostatky &ivota na sídli%ti, jsou skandinávské zem!, neposti&ené druhou sv!tovou válkou. Jejich nábytek p"ejímá v %edesát$ch a sedmdesát$ch letech v'd#í roli. V této dob! zde vzniká obchodní centrum Ikea, které nabízí dostupn$ a stylov$ nábytek. K nám se v%ak dostává a& v devadesát$ch letech, a to kv'li komunistické epo%e, její& následky trvají dodnes. Charakter typického skandinávského nábytku je dán jejich vztahem k p"írod!, mají vyt"íben$ vkus pro p"irozené v tvary i barvy. Obydlí, domov a rodina má v &ivot! Skandinávc' velk$ v$znam. Interiér je charakteristick$ ú#eln$m bydlením, ale i emocionálním cít!ním k vybavení. Skandinávsk$ nábytek domácnostem slou&il, na rozdíl od Bauhausu, kde se &idle a k"esla staly muzejními exponáty. Seve"ané dokázali, &e "emeslnická v$roba je%t! neupadla v zapomn!ní, naopak velkosériová v$roba se inspirovala "emeslníky. Náro#n!j%í v$tvory pot"ebovali nové technologie. Nároky spot"ebitel' byly hledány pomocí studií, a tak k tvorb! nep"ispívali jen praktici, ale i teoretici. Na v$voj zde pozitivn! p'sobila roz%i"ující se rovnoprávnost &en a jejich postavení, jak v rodin!, tak ve spole#nosti. Architektura i nábytek se staly sou#ástí &ivotního stylu a odrazem národní identity V Itálii za#ala zlatá doba návrhá"' v padesát$ch letech. Bylo zde velké mno&ství mal$ch nábytká"sk$ch firem, které elegantní nábytek vyráb!li. Tradice rodinného podniku z'stala zachována dodnes. V (eskoslovensku nastoupila éra komunismu a spolupráce s návrhá"i byla velmi %patná. Mottem doby se stala typizace. Ta v%ak vycházela ze starého #len!ní a velikosti bytu. Znárodn!né nábytká"ské spole#nosti produkovaly komplety, které svou stavbou i velikostí do 37

bytu nezapadaly. Spot!ebitelé si nemohli za!ídit byt podle sv"ch pot!eb, nato# stylu. Oproti komplet$m byl jist"m pokrokem sektorov" systém – sestava mal"ch sk!ín%k, obestav%n"ch kolem st%n. &edesátá léta jsou typická sv"m uvoln%ním, pro minimalizované bytové jednotky je navrhován odleh'en" nábytek – t%#ké sokly nahrazeny subtilními no#i'kami, man#elské „katafalky“ uvolnili místo válendám, na povrchy stol$ pou#íván umakart. V Itálii se odklonili od pravoúhlosti a dogmati'nosti funkcionalismu, díky plastu vym"(leli zcela nové tvary a barvy. Vliv m%l také americk" pop-art, je# vznikl jako reakce na p!ehnan" sv%t konzumu, vrostla odvaha experimentovat. Mladá generace se vzbou!ila proti zastaralému modelu m%()anského bydlení nahrazením alternativními zp$soby sou#ití. Vymizela v(ednodennost, v bytech se uplatnil k"', inspirací se staly sci-fi filmy. Prostor se stal více otev!en"m, nábytek byl „um%lohmotn"“. V sedmdesát"ch letech vzniklo mezi spot!ebiteli mnoho rozli(n"ch styl$ a vkus$.O slovo se hlásí postmoderna s heslem „less is bore“ – mén% je nuda. Krom% funkcionalismu modernisté neopovrhovali ni'ím v historii – ornamentem, fantasii, kontrastem materiál$, a tak vznikají 'asto i k"'ovité v"robky, av(ak po letech jednoduchého nábytku bez ornamentu to bylo pochopitelné. V Evrop% a hlavn% v Americe vládne konzumní spole'nost, vyu#ívající p!írodní zdroje, které nejsou nevy'erpatelné. Roste tedy uv%domování si pot!eby recyklace a tak se otevírá alternativní cesta navrhování nábytku. Tiska!ské desky se staly svítidly lampy, bedny od 'aje sk!ín%mi, pneumatiky pohovkou. Tyto projekty nezp$sobily zm%nu v pr$myslové v"rob%, ovlivnily ale n%které u#ivatele a vlna „ud%lej si sám“ byla jedním z následk$.

13.3 Dne!ní interiér

38

http://media.novinky.cz/368/163680-top_foto1-wz4qj.jpg

14 Shrnutí v!voje - diskuse 39

Bydlení a spole!enská kultura je jednou z nejd"le#it$j%ícch slo#ek lidského #ivota. V#dy& co bychom d$lali bez spole!ennsk'ch setkání a p(íjemného domova. Moderní doba je dobou usp$chanou, kde na prvním míst$ je práce, ka#d' chce mít dost pen$z a pohodlí. Ale ve!er kdy# se vrátíme dom", chceme povo(it s rodinou, odpo!nout si, a& u# p(i sledování televize nebo !tení knihy. Byt musí vykompenzovat ur!ité vyp$tí z pracovního vytí#ení. Pro n$které je domácnost i pracovi%t$m, d$ti odjí#dí studovat do jin'ch m$st, úto!i%t$ zde nacházejí nemocné babi!ky, rodi!e se rozvádí a st$hují, pot(eby !len" se jednodu%e m$ní. Dobré prostorové a provozní uspo(ádání usnadní #ivot v%em obyvatel"m. Nábytek by m$l sv'm rozm$rem odpovídat velikosti bytového prostoru. )lov$k, kter' si za(izuje byt, by m$l mít mo#nost si vybrat z nábytkové produkce takové p(edm$ty, které budou vyhovovat jeho pot(ebám. Pro p(íjemnou atmosféru v byt$ jsou podle m$ nezbytné dopl*ky jako obrazy !i knihy. Nap(íklad v renesanci bychom v'tvarná díla b$#n$ na st$nách nepotkali, jejich um$leck'm projevem bylo u#ité um$ní- nádobí apod. V baroku se obrazy ji# objevují a stávají se znakem movitosti. Biedermeier je veli p(íjemn'm prost(edím s rodinn'mi portréty na st$nách, akvárii, pianem !i pta!í klecí. Nábytek je jednoduch', za to v%ak vkusn'. Historick' mobiliá( zachoval své stopy dodnes. Otá!ecí #idli, jejím# potomkem jsou dnes na%e #idli!ky k pianu a kancelá(ské otá!ecí #idle. Biedermeier a anglick' klasicismus slou#il jako p(edloha pro ná% nábytek mezivále!ného období 20.století. sv$t staro#itností nás v dne%ní usp$chné dob$, zajímá !ím dál víc. Mo#ná práv$ kouskem historického mobiliá(e se vrátíme zp$t do dávn'ch let. Ti, kdo nemají na prav' nábytek si po(ídí napodobeninu nebo nábytek lehce inspirovan' z n$kter'ch styl". Romantismus a jeho zájem o tajemn' st(edov$k hledal inspiraci práv$ v minulosti. Tento historismus byl v%ak brzy zavrhnut. V'roba a tvorba se vyvíjela podle politické situace, v'voje spole!nosti, majetnosti obyvatel, módy, otopného systému, nov'ch poznatk" získan'ch z cest !i p(i vále!n'ch ta#eních, záviselo na povaze m$sta, jeho struktu(e a rozp$tí ve stratifikaci sociálních vrstev. Dynamika v'voje venkova a m$st se st(ídala podle hospodá(ského rozvoje, proto#e na n$m závisela #ivotní úrove* obyvatel. M$nil se zp"sob #ivota a sním se m$nila spole!nost. Lidé v#dy nem$li ob'vací pokoj, kde by se ve!er potkaly s rodinou. +ilo se na hradech a zámcích s velk'mi sály, kde se hodovalo, které byly posléze nahrazeny salony a budoáry, kde se debatovalo. Stylem #ivota v t$chto salónech byl dán i rozvoj odpo!ivného a spole!enského nábytku, v'sledkem je jeho nevídaná rozmanitost. Asi jako dnes se slavilo, nicmén$ k(tinám, porodu !i poh(bu se p(ikládala v$t%í d"le#itost. Oorod byl velkou spole!enskou událostí, dnes by bylo divné pozvat celou rodinu k 40

porodu. Stejn! dnes není "ádnou slávou p#ijetí mladého mu"e do spole$nosti. D#íve kdy" byl mu"sk% potomek preferován, zejména kv&li pokra$ování rodu, bylo ttoo setkání na ur$ité spole$enské úrovni.. D!ti d#íve v&bec nebyly posazovány ke stolu, jako by nebyly právoplatn%mi $leny rodiny. Ke stolu spolu s rodi$i si mohou p#isednout a" v dob! klasicismu. Na zámku bylo dít! vychováváno ch&vami a s rodi$i se skoro nevid!lo¨. V baroku m!la nejv!t'í moc, krom! panovníka, církev, která po#ádala r&zné spole$enské slavnosti, na d&kaz velkoleposti. Ve v'ední den se lidé bavili podobn! jako dnes- posed!li s p#áteli $i rodinou u vína, zpívali, v men'ích skupinách byly provozovány r&zné stolní spole$enské hry (nap#. vrhcáby a karty). (len!ní a za#ízení obytného prostoru nábytkem ovliv)ovalo mnoho faktor&. V%znamn%m faktorem byla zem!pisná poloha, kde klima hraje d&le"itou roli. Pro sever byl typick% obytn% interiér vybavován hlavn! d#evem a zateplujícími látkami, navozující pocit tepla a útulnosti. Na jihu, kde je teplo, preferovali kamennou dla"bu. Od renesance a" do 20. století byl nositelem pokroku spí'e jih a západ, zatímco v minulém století, tuto úlohu p#ebírá sever a to díky neú$asti ve válce, tamní kultu#e, jednoduchému, le$ p#íjemn! útulnému d#ev!nému nábytku, kter% vyhovoval povále$né Evrop! bez nedosta$ujících financí. D&le"it%m ukazatelem je uvoln!ní spole$ensk%ch vztah& a svoboda #e$i. V dobách Baroka, kdy symbol moci nále"el absolutistickému vládci, nemohli lidé zcela svobodn! hovo#it na ve#ejnosti, a mohli b%t trestáni. Proto up#ednost)ovali „teplo domova“. Za to v renesanci, kde se voln! debatovalo o nov%ch vynálezech, zámo#sk%ch objevech a smyslu "ivota, si spole$nost svobody pln! u"ívala. Princip tvorby venkovského obydlí byl dán zp&sobem ob"ivy, to zejména pastevectví a zem!d!lství. Vybavení m!'*anské domácnosti nábytkem záviselo na zp&sobu podnikání velikosti bytu a samoz#ejm! bylo ovlivn!no i vkusem vlastníka. Nábytek se teritoriáln! m!nil jednak volbou materiálu a jednak zdobením. Dv! základní centra – severní (Francie, Holandsko, Skandinávie, Anglie, severní N!mecko) a ji"ní (Itálie, Rakousko, +v%carsko, +pan!lsko a ji"ní N!mecko). Nábytek severní oblasti se vyvíjí pomaleji a je jednodu'eji zdoben. Nap#. vrcholná gotika Skandinávie vrcholí, kdy" v Itálii ji" vládne renesance. Vliv na v%voj bydlení má také zp&sob v%roby nábytku. V renesanci je p#evládá snaha o manufakturní v%robu. V 19. století za pr&myslové revoluce se za$íná vyráb!t velké mno"ství mobiliá#e, kter% si m&"e dovolit tak#ka ka"d%. S tím roste kultura bydlení stoupá v ni"'ích vrstvách, ale kvalita nábytku je nízká.

41

U spole!ensk"ch setkání hrálo d#le$itou roli spole!enské postavení. Usazení hosta a ostatních !len# rodiny nebylo náhodné. Nejvíce vá$ené osoby sedí u stolu na lavici podél zdí, mén% vá$en"m pat&í místo na $idli !i stoli!ce v místnosti. St#l byl privátní doménou v kultu&e, znakem soudr$nosti spole!enství. Zámo$n" m%'(an kladl d#raz na stolování a práv% p&edvád%ní stolního nádobí bylo demonstrací úsp%chu. V baroku od 17. století se stává centrem shroma$)ování rodiny a opou'tí místo v rohu místnosti. V gotice ve Francii dokonce existoval dvorní p&edpis, kter" ur!oval kolik poli!ek v p&íborníku si m#$e dovolit rytí& a kolik kní$e. Podle na&ízení dvora sm%la vévodkyn% zbudovat !ty&i police, hrab%nka t&i, baronka dv% a $ena rytí&e jednu . (Ravik, 1972) v chodu dne si 'lechtic musel zvyknout na ka$dodenní rituál. Bylo p&esn% dáno, kdy se snídá, kdy se jde na bohoslu$bu a kdy se p&ijímají hosté. A$ po klasicismus bychom na'li velké rozdíly mezi bydlením vy''ích vrstev a m%'(anstva, které se v$dy vy''í spole!ností inspirovalo a napodobovalo její rituály. Na konci 18.století se tyto rozdíly pomalu stírají, v biedermeieru se role vym%*jí. V"voj otopného systému v"znamn% ur!oval rozd%lení místností, rozvoj topidel je d#le$it"m prvkem pro v"voj bytové kultury. Od otev&eného ohni't%, p&es krb, v 13. století kachlová kamna, jejich$ sláva kon!í v 18. století, kdy jsou nahrazena kovov"mi, po 19. století, kdy je vynalezeno vytáp%ní pomocí vodní páry. V dob% secese se rozvíjí teplovodní vytáp%ní. D#le$it"m faktorem ovliv*ující bydlení je volba nábo$enského vyznání. V renesanci bychom u protestant# na'li okna bez záclon a obrazy sv%tc#, jimi$ deklarují po!estnost. Tento zvyk p&etrvává v protestantsk"ch zemích dodnes. V Gotice se lidé za!ínají seskupovat do m%st, av'ak tato doba s hrub"m zp#sobem $ivota p&ipou'tí jen primitivní vybavení kv#li !ast"m po$ár#m a válkám. P&íslu'níci mu$ského rodu jsou !asto mimo domov a neú!astní se tolik rodinného $ivota. Teprve 14. a 15. století p&iná'í zm%ny v m%'(anském obydlí, co$ je dáno rozvojem tvorby nábytku, kter" se díky lep'ím konstruk!ním &e'ením a &emeslník#m, kter" jej vyrábí, stává dostupn%j'ím a nab"vá reprezentativní funkce. +lechta $ije na hradech, pozd%ji zámcích, které jsou sv%ty sami pro sebe. I v dne'ní vysoká spole!nost si staví vily podobné hrad#m a palác#m, ov'em s tím rozdílem, $e cel" dv#r s nimi jejich sv%t nesdílí. V 16. století stoupá hospodá&sk" rozvoj a s ním i nároky na pohodlí a komfort. Vesni!an#m v'ak z#stává jednoduch", prost" nábytek s jednoduch"m zdobením, d%d%n"m z generace na generaci. D%d%ní nábytku není ni!ím zvlá'tním. I my bychom doma ur!it% na'li st#l po babi!ce. Dnes je to naopak v"hoda, mít doma mezi nov"mi kusy trochu historie, i kdy$ nedávné. 42

Znakem pozd!j"ího v#voje je $len!ní domácnosti na $ást spole$enskou a privátní, v po$átku ov"em jen ve vy""ích kruzích. V dne"ní dob! pozorujeme naopak tendence slu$ovat místnosti s rozdílnou funkcí. Dnes je normální mít spojenou kuchyni a ob#vací $ást. V sedmdesát#ch letech odborníci soudili, %e rozdíl mezi t!mito místnostmi zanikne nap&íklad díky polotovar'm, které se nemusí va&it, a tudí% se není pro$ bát zápachu, nicmén! na"t!stí se naplnila jen první $ást. V 60. letech se mladá generace vzbou&ila proti jednotvárnému zp'sobu m!stského %ití a za$ala uplat(ovat alternativní zp'sob %ivota, kde v jedné místnosti bez funk$ního uspo&ádání %ilo více lidí. Byl to z&ejm! pokus, v dob! konzumní spole$nosti, o návrat do minulosti. Jídlu byla v%dy p&isuzována zvlá"tní pozornost. M!")ané v renesanci po&ádají hostiny, které jsou sou$asn! zábavou, na stole jsou oproti dne"nímu dni r'zné hlavolamy, které stolující &e"í. V rokoku se st&ediskem d!ní stávají salóny, kde se debatuje, hrají spole$enské hry a hoduje. V dne"ní dob! tuto funkci p&ebírají kavárny, kde um!lci, studenti a jiné skupiny debatují o smyslu %ivota, kter# dnes v!t"inou napl(uje prázdn# konzum. Jídlo a hry jsou vym!n!ny za alkohol a cigarety, bez kter#ch by tyto debaty snad ani nebyly myslitelné. V klasicismu jsou hojn! nav"t!vovan#m místem lázn! a divadla, chudí m!")ané se setkávají v kuchyni. Biedermeier preferuje domácí %ivot, posezení s p&áteli, st&edem rodinného kruhu je ob#vací pokoj. Secese byla stylem bur%oazie. Lidé vedli na jedné stran! edbaty vá%né, &e"ili politickospole$enské otázky, na stran! druhé se bavili v kabaretech a kavárnách. Ve$er se rodina scházela ve spole$enské místnosti, kde se debatovalo a hrály r'zné hry. Byla posledním jednotn#m slohem, kter# zasáhl jak kulturu bydlení, tak odívání $i um!ní. V následujících letech 20. století se styly a pohledy na sv!t rychle, bylo to dáno z&ejm! i politickou situací. Dv! sv!tové války na jedné stran!, hospodá&sk# úpadek, krize v t&icát#ch letech na Newyorské burze, v sedmdesát#ch letech krize ropné a na druhé stran! neuv!&iteln# technick# boom, i díky vále$nému v#zkumu. Ve dvacátém století prob!hlo mnoho událostí a st&et', které se jednodu"e promítli do nábytku a tvorby v'bec. Vliv m!lo také stírání spole$ensk#ch rozdílu, nábytek není jen v#sadou elity. Dnes je nutno vzít v úvahu ekologickou stránku. Vy$erpali jsme p&íli" mnoho p&írodních zdroj' a nastává $as, kdy musíme za$ít "et&it a vyu%ívat alternativní zdroje a materiál. V duchu 20. století se nese i po$átek 21. Století. Technick# pokrok a nové materiály jsou hlavními nositeli prom!n nábytkov#ch p&edm!t' a bytového uspo&ádání. Díky technick#m a mediálním inovacím a nedostatku $asu kv'li práci se u% nemusíme tolik setkávat, jednodu"e se spojíme p&es sí). Doba b!%í rychle a sní i v#voj a tvorba nábytku. 43

15 Záv!r 44

Obytn! interiér pro"el dlouhou v!vojovou #adou od p$vodního obydlí, které bylo prakticky jedním velk!m prostorem, slou%ící jak pro práci tak bydlení, vlivem d&lby práce se prostor odd&luje. V tomto prostoru se odehrávalo v"e od práce i odpo'inku, p#ípravy jídel, dal"ích prací v domácnosti a% po spánek. B&hem doby se funkce za'ali rozli"ovat, vznikaly jednotlivé místnosti, ur'ené ke stanovenému ú'elu. Hlavním determinantem spole'ensk!ch prom&n je byt a jeho kultura. V!voj byl ovlivn&n mnoha faktory, a proto neprobíhal v"ude stejn!m zp$sobem. Zna'n! vliv m&la d&lba práce a zp$sob ob%ivy. Jiné pot#eby m&l zem&d&lec, jiné #emeslník, podle zm&ny t&chto pot#eb se obydlí vyvíjelo. Prom&ny obydlí lze zaznamenat p#i zm&n& politické situace. V dob& válek je v!roba p#izp$sobena vojensk!m ú'el$m. Po válce je nedostatek, ale hospodá#sk! rozvoj se zvedá a s ním i kultura bydlení. Rostou pot#eby, trh nám nabízí velké mno%ství p#edm&t$. Prom&na politické situace a nábo%enství zp$sobí i zm&nu slohu. V dne"ní dob& se 'asto mluví o technickém pokroku, a o tom jak velk! má vliv. Dnes úrove( techniky stoupá velice rychl!m tempem. I v minulosti, i kdy% pomaleji, byla velk!m nositelem pokroku. Teplo domova by nebylo zaji"t&no bez v!voje topidel, komfort bydlení je dán objevem elekt#iny a jejím zavedením a u%íváním v interiéru. Díky mo%nosti p#esunu na velké vzdálenosti, objevujeme nové v&ci, nejsme odkázáni jen na m&sto, kde %ijeme. Díky mo%nosti zmen"ování n&kter!ch p#edm&t$, jako je televize 'i po'íta', se m&ní i velikost nábytku, je zaji"t&na v&t"í mobilita. V!znamn!m faktorem je emancipace %en a d&tí ve spole'nosti. Mo%nost vzd&lání i práce pro ka%dého. Rozmanitost nábytkov!ch p#edm&t$, tak není jen pro vy""í spole'nost, m$%e si ho po#ídit ka%d!. V této dob&, není na v!b&r málo. S rozvojem techniky rostou na"e pot#eby, jsme po#ád více náro'ní. )ast&ji se st&hujeme, 'ast&ji si vybavujeme byt. Po'átek tohoto nového století p#iná"í mnoho mo%ností a zatím dostatek svobody. V"ichni do jednoho si m$%eme vybrat zp$sob %ivota, jak! chceme %ít, vybrat si lidi, s kter!mi se budeme st!kat a také nábytek na kterém budeme sed&t. Inspirací nám mohou b!t historické postavy a jejich zp$soby, jejich odívání, i kdy% Versailles si asi nepostavíme. Musíme najít st#ed, ve kterém uspokojíme na"e pot#eby. Fantazii se v"ak meze nekladou, tak pro' nepopustit její uzdu a nevytvo#it si tro"ku zajímavé bydlení, ve kterém se budeme setkávat s p#áteli, odpo'ívat a pracovat.

45

Summary Residential interior has undergone a long evolutionary parts from the original living, where was practically one large room, used both for work and housing, due to division of labor space got seperated. In this space, were people working and relaxing, preparing meal, doing additional homeworks and sleeping. Over time the function started to differentiate, formed individual rooms, designed for its intended purpose. The main determinant of social changes is flat and its culture. The development was influenced by many factors and therefore did not go the same way everywhere. Considerable influence had division of labor and livelihood. Other needs of the farmer, other craftsmen. Housing developed under changes to these needs. Changes of dwellings can be seen in changing political situation. In time of war production adapted to military purposes. After the war there is lack of everything, but economic development is rising and with it the culture of living. Needs grow, the market offers us a large number of objects. The transformation of the political situation and the religion were changing historical styles. Nowadays, often talking about technological progress, and about how much influence it has. Today, the level of technology is growing very fast . Even in the past, althought slowly, technology was the bearer of great progress. Warmth would not be ensured without the development of a radiator, living comfort is given by the discovery of electricity and its use in interior. With the ability to move large distances, discovering new things, you are not limited only to the city where we live. Some subjects are getting smaller these days such as television or computers, as well as the size of the furniture, which provides greater mobility. An important factor is the emancipation of women and children in society. Opportunity for education and work for everyone. Diversity of furniture iems is not just for high society. Nowadays there is high diversity of objects provided.. With the development of techniques are also our needs rising, we are still demanding more. Frequently migrate,more often we furnish an apartment. The beginning of this new century offers many opportunities and still we have enough freedom. everybody can choose the way of life to live, to choose people with whom we interact and furniture on which we sit. An inspiration to us may be historical figures and their ways, their clothing, although we won! build the Versailles again. We need to find the center, which will satisfy our needs. Imagination has no limits so we can create a bit of interesting housing, in which we meet with friends, relax and work.

46

16 P!ehled Pou"ité literatury a zdroj#: 1. Adams, Barret, Clarková a dal!í, 1992. Historie lidstva, nakladatelství Slovart, 165 s. 2. Barto!ek, M., 2008. Reflex, ". 24, 74-77 s. 3. Bohrmannová, A., 1974. Dne!ní byt. Praha, nakladatelství ROH, 223 s. 4. Bruneck#, P., 2009. D"jiny a bydlení. Brno, Mendelova zem$d$lská a lesnická univerzita, 264 s. 5. Hauffe, T., 2004. Design. Brno, Computer press, 192 s. 6. Honzík, K., 1976. Tvorba #ivotního stylu, 352 s. 7. Meier - Oberist, E., 1956. Kulturgeschichte des Wohnens im Abendländischen Raum, Hamburg 8. Mráz, B., 1971. Secese, Praha, 71 s. 9. Petrá%, J., 1995. D"jiny hmotné kultury II., "ást 1, 468 s. 10. Petrá%, J., 1995. D"jiny hmotné kultury II., "ást 2, 1002 s. 11. Philp, P., 1978. Furniture of the World, Cathay books, 128 s. 12. Ravik, S., 1972. Sv"t staro#itností, Brno, Mladá fronta, 220 s. 13. Togner, M., 1993. Historick$ nábytek. Brno, nakladatelství Datel, 14. http://cs.wikipedia.org/wiki/20._stolet%C3%AD 15. http://www.svet-bydleni.cz/bydleni-1/zajimavosti/historie-bydleni-barokni-italsky-afrancouzsky-nabytek.aspx 16. renaissancefurniture.net/ 17. http://www.gjbspgs.cz/stranky/projekt_architektura/gotika.htmhttp://en.wikipedia.org/ wiki/Biedermeier 18. http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/SpolecenskePomery.htm 19. http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/praha_historicka/secese/index.h tml 20. http://en.wikipedia.org/wiki/Baroque 21. http://www.baroquelife.org/ 22. http://en.wikipedia.org/wiki/Classicism 23. http://en.wikipedia.org/wiki/Art_Nouveau 24. http://en.wikipedia.org/wiki/Gothic_art

47

48

V#VOJ OBYTNÉHO INTERIÉRU UR$ENÉHO PRO SPOLE$ENSK# STYK A JEHO VLIV NA NÁBYTEK

Recommend Documents