V
'V
'V
'V
/
ZEMEMERICSKY
VĚSTN ÍK čs.
••••••••
1 t 938
ČASOPIS SPOLKU ZEMĚMĚŘiČŮ _XXVI. ROČNIK - V PRAZE 5. ledna 1938
Desetileté jubileum katastrálního zákona. Deset let je krátká doba v životě lidském a měla by býti ještě kratší l' životě dobrého zákona, který má regulovati určitý úsek veřejné správy na dlouhá desetiletí, ba i staletí. Snad se ani nehodí označovati tak krátkou dobu jubileem. Přece však bude dobře, když se v tom ruchu denního života trochu pozastavíme, uvědomíme si, že uplynulo již deset let od vydání katastrálního zákona (č. 177/1927, Sb. z. a n.) a uvážíme, co nám tento zákon přinesl dobrého, jsme-li s ním spokojeni, co ještě můžeme od něho očekávati a event. oč bychom měli usilovati, aby užitek z něho byl větší. Při tom slovy "my", "nám" a pod. míníme v prvé řadě naši československ0u veřejnost v nejširším slova smyslu a 11 druhé řadě také náš zeměměřičský stav. Ano, deset let již uplynulo. Náš zákon byl podepsán 16. prosince 1927, vyhlášen 30. prosince 1927 a nabyl účinnosti 1. ledna 1928. Mnoho nadějí bylo do něho vloženo a mnoho od něho očeká1Jáno. Po jeho vydání jsme čítali v denní"h i odbornJích listech (i v tomto našem Věstníku}, jak sjednotil dosud velmi nejednotné československé katastrální právo a ,jaký prospěch z něho vzejde republice a ,jeho občanstvu a také zeměměřičskému stavu. Nezklamalo nás to 1"~ecko? Československý stát patří svou rozlohou třebas ne mezi malé, přece jen mezi menší státy; ,jeho obyvatelstvo po stránce vývo,jové v jednotlivJích jeho zemích se podstatně od sebe neliší; i jeho poměry hospodářské, sociální, kulturní a mravní jsou v podstatě stejné. Je tedy plni'f odůvodněna snaha po co nei'v?itší jednotnosti v právní úlJrav(~ všeho soukromého i veřejného ži170ta. K této jednotě se postupně spě.ie a katastrální zákon byl jednou takovou unifikační stavbou při přeorganisování veřejné administrativy a to stavbou jednou z pn'ních. Již to bylo velké plus, na kterém ani dalších deset let neubralo působivosti. Je pra'vdou, že zákon sám jednotu nezpůsobí, umožňuje však, aby jí bylo dosaženo. Ani katastrální zákon neprovedl sám o sobě tuto jednotu a proto ještě dnes vidíme v pozemkovém katastru a katastrální službě mnoho ne.iednotnosti; přes to však nejen zas17ěcení, nýbrž i širší veřejnost již cítí výsledky jeho unifikační účinnosti. Ponenáhlu mizí dřívější pestrost katastrálních elaborátů po stránce formální i věcné a katastrální operáty jsou již sjednoceny na celém území republiky tak dalece, že jsou úplně srozumitelny a tím užitečny všemu jejímu obyvatelstvu; služba katastrální se koná jednotně. Není to ovšem ideální československý pozemkový katastr, jak jsme jej vidpli v duchu před deseti lety. Schází ještě mnohé k tomu, abychom mohli býti spokojeni. Vždyť na konci prvého desetiletí katastrálního zákona teprve dospíváme ke stanovení vědeckého podkladu našeho příMího, skutečně československéhc katastru, t. j. obecné kuželové konformní zobrazovací metody, ke stanovení československé jednotné sítě trigonometrických bodů, jednotné zobrazovací roviny a jednotné zobrazovací souřadnicové soustavy. Teprve od
1938/1
této doby bude lze mluviti o skutečném budováni pozemkového katastru, jak si jej představoval zákonodárce při stylisaci prvého odstavce druhého paragrafu. zákona. Nemáme však dosud vydány definitivní měřické instrukce, které ma.jí řešiti otázky kladu a rozměru mapových listil a musíme proto i všecky práce, které až dosud u nás byly zdánlivě pro zákonem zamýšlené katastrální dílo, zejména všecky práce pro založení katastru 'li zemi Slovenské a na Hlučínsku, jakož i pro obno'oení katastru novým katastrálním řízením v celé republice, považovati jen za práce prozatímní, neboť nevíme, bude-li lze a do jaké míry je převzíti pro zmíněné dílo definitivní. Tato skutečnost nás nemilže těšiti, neboť jsme nečekali takového oddalování a počítali jsme, že za 10 let m'l1žemc míti značný kus definitivního díla hotový. Neuvážili jsme, že se mohou krásné myšlence v cestu postaviti tak zavažné překážky, jako jsou nutná dohodování zúčastněných resortil státní správy o mnohých vyvstalých otázkách, 'I.'elký rozsah prací, nedostatky peněz a potíže personální. Výsledkem nutných dohodování jsou zatím tedy jen katastrální prováděcí nař.ízení, dále stanovená - avšak dosud jen neúplně vybudovaná - československá jednotná trigonometrická síť, zobrazovací rovina a zobrazovací souřadnicová soustava. Sjednává se pak ještě zp'l1sob vybudování řečené trigonometrické sítě a definitivní vydání měřických instrukcí, které mají býti závazné nejen pro službZl katastrální, nýbrž i pro všecky práce, konané z veřejných prostředkil, pokZld jsou podobné pracím katastrálním. Rozsah prací pro pořízení zákonem zamýšleného pozemkového katastru Je tak veliký, že jen prvé nadšení odvrátilo naše myšlenky od střízlivého ocenění okolností, které mají rušivý vliv na postZlp pracovní. Neuvážili jsme, že veřejné prostředky jsou vždy jen omezené a že na nové dílo mohou býti vyrzakládány jen částky úměrné s jinými stejně d'l1ležitými státními potřebami. Nebyl ani dostatek odborně vzdělaného a vycvičeného personálu pro katastrální práce z té jednoduché příčiny, že studující generace po převratu se vyhýbala (J, dosud se vyhýbá studiu zeměměřičství pro jeho obtížnost a pro neúměrně nízké honorování zeměměřické práce v praxi. Přes to však věříme, že piljdeme ve budování vZ.astního československého katastru přece jen vpřed. V III. hlavě jedná náš zákon o vedení pozemkového katastru. Poněvadž však, jak jsme se výše zmínili, dosud jsme vlastně ani nezačali s budováním vlastního katastru, vedeme stále ještě jen zbytky katastril, převzatých z dřívějších režim'l1 a katastrální operáty, vyhotovené sice již za republiky, o kterých však nemilžeme zatím prohlásiti, že budou jednou částí našeho zamýšleného díla. Jsme proto i při vedení pozemkového katastru stále ještě v době přechodné a jsme si již nyní také vědomi, že tato přechodná doba bude ještě velmi dlouhou.I. hlava katastrálního zákona organisuje katastrální měřickou službu. Povznáší katastrálního měřičského úředníka na správního inženýra, jejž při polních pracích staví v čelo aZltonomní katastrální komise, zřízené pro konání úředních' šetření mimo katastrální úřad. Kromě toho zákon osamostatnil výkonnou katastrální službu, zřídiv pro ni samostatné úřady, oddělené od jiných úřad'l1 finanční nebo jiné správy. V čelo těchto úřad'l1 postavil měřičské úředníky. Uvážíme-li pak, že na počátku účinnosti zákona měla katastrální služba 772 zaměstnanc'l1 (z toho 415 měřičských úředníkil), kdežto dnes, po deseti létech, jich má 1838 (830), musíme uznati, že za 10 let nastal veliký pokrok v budování této služby. Podstatný pokrok lze cítiti i při. srovnání rozlohy (podlahové plochy) kancelářských místností katastrálních uřad'l1 před 10 lety (12.517 m2) a dnes (22.775 m2). Organisace katastrální služby není ani dnes ještě dobudována pro překážky rázu věcného (nedostatek peněz) i osobního (nedostatek personálu); přesto 1'šak m'l1žeme býti s dosavadními úspěchy, pokud plynoZl
1938/2
z katastrálního zákona, uspokojení. Máme také plnou naději, že v druhém desetiletí se dočkáme po této stránce plného uskutečnění svých tužeb. Z k u š e n o s t i spr o vád ě ním k a t a str á l n í h o z á k o n a v jeho prvém desetiletí pro k á z a ly, ž e d o s a vad n í zem ě měř i č s k é s t u d i u m pro zem ě měř i č s k é h o i n žen Ý ran e d o s t a č u j e a že je třeba je náležitě prohloubiti a po případě i rozšířiti o další discipliny, pro zeměměřičskou praxi velmi důležité. To ovšem musí míti za následek rozšíření studia na čtyři léta. Bylo by si přáti, aby k reformě zeměměřičského studia došlo co nejdříve, aby při zahájení přednášek na nově zřízené košické technice v letošním roce bylo zřízeno již zeměměřičské studium čtyřleté. Pak také jistě odpadnou stále se vyskytující stesky na trvalý nedostatek odborně vzdělaných uchazečů pro katastrální službu. Jdeme tedy do druhého desetiletí katastrálního zákona s naUějemi, že se v něm podaří dospěti dále v budování československého pozemkového katastru. Samozřejmou podmínkou pro zdárný postup prací však je především uspokojení zeměměřičského personálu, neboť jen spokojený úředník bude s láskou a nadšením pracovati - a to i za ljoměrů těžkých po stránce duševní i fysické, jak jsou v této službě obecně známy - na krásném díle, jež může býti ku prospěchu veškeré naší veřejnosti, ale i ke chloubě naší republiky. Těm t o vy hl í d k á m na poč á t k u d r u h é hod e cen n i a pře j e m e p l n é h o z dar u. -a. RÉBUMPJ. D i a; a n s d e Za Zo i cad a str a Ze. Le 1er janvier 1928 a été proeZamée Za Zoi cadastraZe tchéc08Zovaque. Par cette Zoi ont été unifiées Zes différentes prescriptions juridiques vaZables en Autriche et en Hongrie anciennes. On a beaucoup fait pour Za cadastre foncíer en TchécosZovaquie au cours des dia; ans pa8sés, mais U reste encore un travaiZ considérable li effectuer par les ingénieurs-géometres pour qu'une bonne oeuvre soit accompZie.
o
vyznačování ploch různého vzdělávání uvnitř jedné držby. Ing. Jan P e tří k.
Při vyzna,čování ploch uvnitř téže držby pamatuje katastrální zákon na to, aby nevznikalo množství no,vých parcel samostatným vyznačením všech ploch různého vzdělávání a tím netrpěla hospodárnost katastrální práce. StanoVÍ v § 4, odst. 3., že "plochy uvnitř jedllé a téže držby, pokud nejsou památkově cenné a nepřesahují u zahrad: a vinic 100 m2 u ostatních pozemků 1000 m2, nečiní samostatných parcel, nýbrž připojí se k některé parcele sousední téhož držitele, se kterou svým katastrálním výtěžkem nejlépe se srovnávají". Aby pak v důsledk.u toho nedocházelo k značnějším odchylkám ve výpočtu katastrálního výtěžku a tím v předpisu pozemkové daně, stanoVÍ kat. zákon dále: "Jestliže by však nastalo tfunto připojením zvětšení nebo zmenšení celkového katastrálního výtěžku o více než 10 %, vyznačí se i plochy menší jako samostatné parcely." *) Aby se vyho'V"ělotéto poslední podmínce, musí se provésti v každém jednotlivém případě několik početních úkonů; při rozsáhlých pracích pak, kdy počet případů bývá veliký, vyžadovalo by dodržování této podmínky velmi mnoho času. Z toho důvodu nebývá vždy tohoto ustanovení dusledně dbáno, ač nedodržení v každém případě znamená poškození buď finančního eráru nebo držitele pozemku. Odpomoc je možná užitím takového postupu, který by práci zmechanisova! a čas k tomu potřebný omezil na nejmenší míru. Jeden takový způsob chceme v následujícím podati. *) Pravý smysl této věty lépe vymkne srovnáním s obdobným ustanovením v § 23, odst.3. kat. zák.: "Jednotlivé jakostní třídy téže parcely, nepřesahující výměry pfJl hektaru, lze sloučiti v jednu jakostní třídu, nebude-li tím zvýšen anebo snížen o více než 10% onen katastrální výtěžek, jaký by byl pro celou parcelu s rozlišenými třídami jakostními" (v našem případě: s rozlišenými zptlsoby vzdělávání).
1938/3
Vycházíme při tom ze skutečnosti, že nechceme vědět kolikaprocentní zvýšení či snížení kat. výtěžku v konkretním případě nastane, nýbrž pro k t erou nastane právě ono kritické 10%ní snížení či zvýšenÍ. Označíme-li písmenem p výměru (panujícího) vzdělávání Ú' sazbě m (srov. Návod IX.), y výměru plochy o sazbě n, o jejíž připojení či samostatné vyznačení se jedná a písmenem x onu plochu o sazbě n, jejímž připojením se zvýší neb sníží katastrální výtěžek o 10%, pak z vět š e ní katastr. výtěžku (sazba n < m) vyjádříme rovnicí pm+xn (pm xn) - (p x) m = - -W-~;
+
+
xpm . -1Om-lln' Z m e n š e ní kat. výtěžku (sazba n > m) (pm+xn)-(p+x)m= x=
+ pm+xn 10
'
pm 9n-10m"
(2)
Je-li vymera y, o JeJIz připojení se jedná, menší než x vypočtené rov. (1) neb {2), pak vždy je zvýšení, resp. zmenšení katastrálního výtěžku menší než ona .mez 10%. Je-li v rov. (1) 10 m -11 n O, neb v rov. (2) 9 n -10 m O, pak jest x = 00 a vždy y < x; v tom případě nemůže tudíž nikdy nastati ono větší než 10%ní zvýšení či snížení. V těchto případech přichází v úvahu jen výměra větší 100 m2, resp. 1000 m2• Rovnice 1. a 2. možno pro praktické upatřebení sestaviti v tabulkách důležitých dvojic způsobů vzdělávání pro hodnoty p = 1 (na př. 1 ha) s libovolnou přesností. Zpravidla však postačí, a pro polní upotřebení je i výhodnější, vyjádřiti tyto rovnice vhodným nomogramem, který již není vázán na hodnotu p 1. Podáváme návrh takového nomogramu. (Srov. přílohu.) Bylo použito typu no" 'h") 4 v,. k (l0 m - 11 n mogramu spoJmcove o '" pro promenne, totIž p, x, m, --I 9 n - 10 m .
=
=
=
Pro výpočet hodnot k použijeme tabulky, jež je zde uvedena pro dvojici "role - pastvina" vceňovacího okrsku Dolní Kubín II. (viz str. 5). Modul zobrazení pro x a m volme desetinásobný modulu zobrazení pro p a k. Stupnice pro x je zde jen do 1000 m\ neboť plochy větší než 1000 m2 se musí zvláště oceniti. Na nomogramu je pro m udáno osm kotovaných bodlI (sazba role různých tříd) a označeno písmeny r1, r2 až rB, dále je zobrazena pro k 10 m -11 n neb k = 9 n -10 m binární stupnice a to jen pro ty sazby dvojic role - pastvina, které jsou uvažovány v instrukci. Nomogram se vyhotovuje pro celý vceňovací okrsek a každou dvojici jen jednou, takže ho možno použít pak ve všech kat. územích vceňovacího okrsku. Je zřejmé, že jednak možno některé málo nebo prakticky vůbec nepřicházející dvojice (na př. zahrady a lesy, lesy a zahrady, vinice a lesy a naopak, atd.: podle místních poměrů) vynechati, jednak ještě možno vyloučiti i další nepravděpodobné kombinace, jako je na př. rele 1 - les 6, role 1 - pastvina 8 atd. Tímto vyloučením nepřicházejících dvojic a kombinací možno upotřebiti jen nakolik málo nomogramů pro celý oceňovací okrsek. Pro úplnost se zmiňme o zvláštním případu, kdy se jedná o více různých
=
1938/4
I~
Tři ••
~
•••••
~ W
ě1•.
i~
Kč
. ~
__ 1
~
61_
2
56
-------~--
~
18'246
182'46
86'88
13'902
139'02
43'44
3'128
6 - -~9-
-;.~;-
-;;-1
4692
8
------
------10
0695
1
__ ~2 5911~5.6~-1
62'56 -
77'85
106'53
169'081175'57 125'64 1132'13
----~---------_.-
----------
24
----
121'29 1149'97
-----------
18'77 27046
I
3441
6'95
71'25
I
43'10
9 n
78'201
I
50'049
-
I
26'586 \10'944
I
5'634
vzdělá.vání v jedné držbě spolu sousedících, nebo dva způsoby vzdělávání spolu se několikrát střídající. Pak se vyznačí samostatně ta plocha nebo soubor ploch, který vyhovuje podmínkám uvedeným v § 4, odst. 3. a zanechává zbytkem zase jen soubor podmínkám vyhovující. Tento případ, méně se vyskytující, vyžaduje ovšem, pokud jde o více než dva způsoby vzděláNání, také řešení početného. Résumé. S u r I a d é t e r min a t i o n des s u r f a c es des di f f é r e n t e s c u 1tu r e s ďu n e m e m e pro p r i é t é, Un article de la loi cadastrale dit que pour déterminer séparément une surface ďune propriété entiěre il faut que cette surface mesure au moina 100 m2 (pour les jardins et les vignes) ou 1000 m2 (pour les autres terres) , Mais- ce meme article dit que meme les surfaces rooina grandes peuvent etre déterminer comme des parcelles indépendantes si, en les ajoutant a la superficie entiěre, le revenu
1938/5
cadastral de celle-ci augmente équations.
de plus de 10%. Cette condition est exprimée par les
m. x = P 10 m. _ 11 n '
x =P 9 n -
Pour l'application pratique on peut avec avantage est joint a l'article.
m. 10 m. .
employer l'abaque dont un exemple
Poznámky k inkatastrovaniu ciest na Slovensku. Ing. J. Mikuša.
Počas uskutočňovania katastrálneho zákona - teda už za dobu 10 rokov - prišlo sa k poznatku, že katastrálna služba - menovite na Slovensku - by potrebovala na;teraz vačší počet stykových bodov s doteraz. platným právnym poriadlwm, lepšie rečeno s normami recipovaného uhorského práva, než vyplýva z doslovného znenia katastrálneho zákona a k jeho uskutočneniu vydaných nariadení. Unifikuje sa v róznych oboroch. Naša národohospodárska a politická verejnosť je toho času hodne zamestnaná t. zv. problémOOIllsilničným. Priali by sme si, aby sa uvažovalo na miesto problému silničného o širšej, cestnej ot.ázke a aby sa venovala pozornosť aj otázke správneho inkatastrovania ciest. Zákon o priamych daniach rozoznáva niekofké druhy ciest ale iba s hradiska berného, pretože v § 96, v spojitosti s inými druhmi pozemkov sa hovorí, že pozemkovej dani nie sú podrobené okrem iných pozemkov... "silnice a stálé vozové, polní nebo lesní cesty, pěšiny, potahové stezky, jsou-li zapsány v pozemkové knize jako --1ffiřejl1lý statek ... " Katastrá1ne predpisy sa pridržiava,jú tohoto rozdelenia a rozlišenia ciest.Ale nes k ó r s a u k á z a 10, ž e d os lov n Ý v Ý k I a.d cit. par a g r a f u nám v p r a k s i n e d o s ta č u j e a že bliž š i emu, p r e sne j š i emu o z nač e n i u ci e s t s a ne m o ž n o v yh n ú ť. Z charakteru cesty vyplýva celý rad dóležitých verejnoprávnych i súkromI!0právnych skutočnos~í, ktoré nemožno si nevšímať pri katastrálnom pokračovanÍ. Spomeme len povinnosť záujemníkov, udržiavať cesty v používatefnom stave, ohraničovať a pod. Zá k I a d n Ý m c e s t n Ý m - z ák o Ir o m, p I a t n Ý m d o t e r a z n a S loven s k u jez á k o n n Ý čI á n o k I. z r o k Ui 1 89 O o verejných cestách a mÝJach.~ozo,znáva v § 1 druhy ciest, podla ich charakteru, takto: 1. Š tát n e silnice, hradské (államutak), 2. mu nic i p á lne silnice, župné cesty (torvényhatósági utak), 3. Jl r í j a z d n é cesty, spojujúce železničné stanice s najbližšími štátnymi, ni.unicipálnymi alebo obecnými cestami alebo obcami (vasuti állomásokhoz vezetO utak), 4. obecné dopravné, v i c i n á lne cesty (kozségi kozlekedési, vicinális utak), 5. čisto obecné, ve r e j n é p o I n é c e sty (tisztán kozségi kozdiilo utak), 6. ve r e j n é c e sty, k to r é p r e v e r e j n ú do p r a v Ui S r i a ď u j ú s úk r o m n í c i, spoločnosti alebo spoločenstvá (egyesek, társa.ságok vagy szovetkezetek által kozforga.lom czéljaira létesitett kozutak). OkreUlitoho zákonný článok XII. z r. 1894 O' polnom hospo
1938/6
treby stanoviť priliehavú terminologiu pre cesty na Slovensku - na tieto dielčie složky: a) Zaradenie cesty podfa jej charaktem a pomenovanie. b) Stanovenie viditefných hraníc cesty. c) Ohraničenie, omedzníkovanie cesty. d) Zistenie hraníc, zameranie, geometrické zobrazenie, zápis do operátov. Katastrálne pokračovanie pre nápravu poz. kat. - konané Ipod:Ya§§ 100 :a 101 k. z. - býva obyčajne započaté výzvou, aby podfa § 12 k. z. držitelia pozemlmv nesporné hranice svojich pozemkov omedzníkovali p r e d i c h z i st ov a ním. " atď. Tomuto vyzvaniu býva málokedy vyhovené a to preto, lebo interesenti mu vy h o v e ť buď n e v e d i a ale bon ech c ú. Najvačšou prekážkou uskutočňovania § 12 k. z. je práve chaos, panujúci okolo povinnosti medzníkovania ciest takmer všetkých typov. Zriedkavou výnimkou sú verejné cesty štátne, prípadne niektoré krajinské (bývalé municipiálne), pre ktoré sú po mke kmenové knihy a odborníci, ktorí na náklad štátu alebo krajiny ohraničenie uskutočnia pomerne hlatdko. lnak je tomu u ciest ostatných typov, menovite ak ide O' cesty, kde verejnosť alebo neverejný charakter je neistý. PodIa doterajšieho úzu, hranice ciest a iných pozemkov, neobmedzníkované do doby príchodu polnej skupiny, poverenej prevedením ka,tastrálneho pokračovania, zisťujú mernícki úradníci ako predsedovia kat. komisií spolu 8 členmi katastrálnej komisie, sostavenej podfa § 9 k. z. Usta,novení od:st. 2. § 12 k. z. používajú iba v takom prípade, kedy hranice cesty a iných pozemkov nie sú omedzníkované v dobe p o i c h z i s ten í kat. komisiou, a,l e p r e d č a s o m, stanoveným k výkonu i c h pod: r O' lY n éJho z a nT e r :an i a. Balastom katastrálneho pokračovania sú úkony, označené vyššie pod a)-c), nakofko do kompetencie a úlohy katastrálnej komisie, poťažne polnej skupiny, prináležia iba úkony, uvedené vyššie pod d), predovšetkým teda zistenie a zameranie hranic, p r e d o muž o med zní k o van Ý c h. Všeobecná povinnosť držitefov' pozemkov, omedzníkovať hranice pozemkov, uzákonená bola v Uhorsku zák. čL XII/1894 o polnom hosp. a pol. polícii. Ustanovenia o označení hraníc držby vložené boly do §§ 32--35. Platnosť týchto bola však zrušená čI. II. k,at. zákona. Nastúpila platnosť § 12 a nasL k. z. lnak zákonný článok XIl!1894 nebol k. zákonom dotknutý. To znamená, že hlava V. zák. čI. XII(1894, čiže §§ 36-42, pojednávajúce o spolo'čných polných honových cestách a k nim vydané neskoršie podrobné na,riadenia sú až doteraz v platnosti. Že je tomu tak, nasvedč'lije judikatúra najvyššieho správneho sudu - hoci politické úrad!'yI. st. často nezachovávajú tie normy akiste preto, lebo ich z prakse pravdepodobne neznajú. S inkatastrovaním ciest a, s ohraničovaním pozemkov mali mnoho starostí už uhorskí katastralist1. Preto uh. minister zemedelstva k uhfahčeniu a urychleniu katastrálnych prác, poťažne prác pre zakladanie vložiek nových pozem~ kových kníh, vydal celý rad podrobných nariadení. Zo serie platných nariadení býv. uh. ministra zemedelst;va - pre nedostatok miesta - uvedieme iba hlavnejšie, i tie zvačša len podTa čísla: č. 48.000(1894, vydané k uskuto,čneniu zák. čI. XIl/1894, Č. 69.909[1896, č. 42.150[1897, kde sa hovorí medzi iným, že v tých obcia,ch, "kde sa koná katastrálne vymeriavanie, predchádza.júce vložkárske pokmčovanie ... správny smer a primeranosť šírky polných ciest treba preskúmať z úradnej moci tak, aby spoločné polné honové cesty boly dokonale upravené sposobom, právnemu stavu zodpoveda.júcim už pred katastrálnym vymeriavaním, najneskor však počas tohto, aby boly vytýčené a vziate do skutočného úžitku a aby v dlobe zakladania vložiek, pri ktorom treba vždy prihliadať ku skutočnému stavu, aby tento stav bol už úplne jasný". Presnejšie pokyny boly uložené neskor do nariadení t. i. ministra, vydaných pod Č. 36.162[1905, hlavne však č. 320400/1908 O' úpra-
1938/7
ve pokračovania, stanoveného pre znovuzriadenie poIných honových ciest. O sjednanie nápravy maly sa starať politické úrady. OhIadne .inkatastrovania všetkých typov hradských je postarané. Tiež normy ohIadne vicinálnych ciest vydané, vcelku uspokojujú. Avšak u osta.tných typ ov ciest je potrebná radikálna náprava. Katastrálne pokračovanie je jedinečnou príležitosťou, kedy možno celú cestnú sieť tej-ktorej obce dať do poriadku a kedy každý držiteI pozemku može si vymocť primeraný prístup ku svojim pozemkom. Preto okresné úrady sú povinné započať zavčasu, v kaž dej obci, kde bude konaná náprava poz. katastru podIa §. 100, ale i § 101 kat. zákona, pokračovanie, uložené im zák. čI. XlI/1894, poťažne k nemu vydaných nariadení, postarať sa: 1. Aby bola zrevidovaná celá sieť ciest, nachodiacich sa v obci, pritom aby bol stanovený druh každej cesty a jej pomenovanie, menovite však verejný alebo neverejný charakter cesty. NakoIko okrem zák. čI. 1/1890, nar. uh. min. zemedelstva č. 32.400/1908 musí byť pritom pokračované presne podIa ustanovení vI. nar. č. 8/1928 Sb. z. a n. o administratívnom pokračovaní, spolučinnosť a zásah okresných úradov je tu nevyhnuteIne potrebný. 2. Vytýčenie a ohraničenie ciest musí byť uskutočnené v smysle horejších predpisov a podIa ustanoveni a § 12 kat. zákona p r e d zisťovaním hraníc držby katastrálnou komisiou. NakoIko vytyčovacie a ohraničovacie práce musia byť vykonané za. súčinnosti odborníka zememer. inženiera, bud e pot r e b n é, aby p o I i t i c k é Úl' a d y ti e top r ú c e ako aj iné práce, spojené s evidenciou verejného majetku cestného a vodného a evidenciu správnych hraníc, s vel' i I y od b o rní k o v i, op r á v n e n é m u pod I a § 5 1 k. z. D o t Ý c h č i a s, p o k i ar nebude možno takéto miesta systemizovať u politických (okresných) úradov, nech sú práce tohto druhu zadávané priamo okresnými úradmi oprávneným odborníkom z rad o v c i v i I n Ý c h in žen i e r o v zem e m e rač s k Ý c h. Pri unifikácii cestných zákonov treba rozptýlené normy posbierať a jednotne, naráz, riešiť problém ciest všetkých typ ov. Zápis ciest do písomnej časti poz. katastru bude možno potom rahko upra.viť. Do tých čias však nezbývá, než siahnúť po tom, čo je nám pri ruke a žia.dať, aby sa přikročilo k exekvovanřu právnych noriem, nateraz nesporne platných a závazných.
Zprávy odborné. Zavedení setinného dělení čtvrtkruhu v Německu. K německému zákonu ze dne 3. července 1934, jednajícímu o novém jednotném vedení zeměměřických prací v Německu, vyšlo dne 18. října 1937 nařízení *), jímž se zavádí jako jednotka míry úhlové g rad (setina úhlu pravého). Tento setinný stupeň se dělí dále podle desetinného systému na desetiny, setiny, tisíciny atd. Setina gradu se nazývá min u t a, (0'01 g = 1 '), setina minuty se jmenuje v t e ř i n a (0'0001 g = 0'01 e = 1 ee). Nařízením byl stanoven též jednotný způsob psaní úhlových údajů, tak na př. úhel 74g 97" 03ee se píše: 74,9703g• Podle nařízení musí býti od nynějška ve všech úředních německých měřických protokolech, formulářích a tiskopisech vyjadřovány údaje úhlové a směrové jenom v setinné míře úhlové. Staré dělení sexagesimálné se podržuje toliko v geografii pro údaje zeměpisných souřadnic a lze ho po'Uiívat i v německé jednotné trigonometrické síti I. řádu, ale jen potud, pokud toho vyžaduje astronomické určování zeměpisných souřadnic. Poněvadž velké množství používaných strojů má dělení staré, sexagesimálné, byla stanovena přechodná doba, v níž možno ještě užívati starých strojů, výsledky měření se však musí přepočítávati do dělení setinného a jeho jednot-
1938/8
kami také všude vyjadřovati. Pro úřední práce budou od nynějška zakupovány výhradně stroje dělené centisimálně, dosavadní stroje, pokud postupem doby; nebudou vyřazeny, se musí předěliti. Po 1. dubnu 1945 se v Německu již nesmí používati v úředních měřických pracích strojů dělených sexagesimálně. úřední zavedeni centisimální míry úhlové odůvodňuje nařízení takto: "N o v é děl e n í sed o por u č u jez a v é s t vše o b e c n ě pro t o, ž e ú hly se v něm měří jednodušeji a výsledek měření lze mnohem pohodlněji zpracovati." Sexagesimálné dělení úhlové je v dnešní době, ovládané soustavou desetinnou, anachronismem a zavedení centisimálního dělení do měřických prací znamená odstranění tohoto anachronismu. Bylo by jistě vhodné, kdyby i naše odborné kruhy této otázce věnovaly pozornost a podnítily rozhodující kruhy úřední ke změně dosavadního stanoviska. Bvlo by na čase, aby setinné dělení, jehož velké výhody by se sotva kdo dnes odvážil popírati, se zavedlo, i u nás. Jest litovati, že zůstaly bez povšimnutí hlasy vysokoškolských profesorů, kteří již před drahnými lety se přimlouvali o zavedení setinného dělení do prací katastrálních a topometrických (srov. T. O. roč. 1911: Dr. A. Sem e rád, Pro zavedení setinného dělení úhlového v novém katastrá1. vyměřování, a T. O. roč. 1912: Dr. J. R Yš a v ý, Decimálné děleni čtvrtkruhu a práce topometrické). Ing. Dr. techn. Josef Klobouček.
Literární novosti. Posudky. Ing. Lad. Ke y z I ar: Praktická geometrie zemědělská. (Učebnice pro zemědělské školy. Sv. 38.) Praha 1937. Nákladem čsl. akademie zemědělské. stran 112. Cena Kč 14'-.
Zajiroavá učebnice geometrie pro zemědělské školy, ve které autor se snaží geometrické pojmy znázorňovati úkony geodetickými, aby usnadnil pochopení posluchačfun a ukázal dfiležitost geometrie v životě. Obnovuje se v ní duch XVI. a XVII. století. Jestli přijmeme toto hledisko, pak se snáze přesuneme přes mnohé populární a primitivní názory v knize hlásané. Dá se však jistě mnoho při ústním Výkladu vylepšiti a zdokonaliti a jistě tak autor učiní při novém vydání podle získaných zkušeností. Pro vertikální směr užívá olovnice, pro vodorovný směr krokvice a libely, které popisuje. Při mírách praví, že metrová míra je odvozena z rozměrfi zeměkoule. Naznačuje měření délek pásmem a latí, provádí zápisník délek a udává dopustné odchylky délkové. Při přímce udává směr ve dvojím smyslu. Nato přechází k úhlům, probírá dvojiny úhlové a jednoduché přístroje pro pravý úhel. Pak probírá kružnici, trojúhelník a některé úkoly vytyčovací, dále pravoúhelník, lichoběžník a mnohoúhelníky. Při měření ploch určuje plochu čtverce, obdélníka, trojúhelníka, uvádí racíonální pravoúWé trojúhelníky, nazývaje je Pythagorovými. - Nato přikročuje k sítuačnímu měření pozemků, ale nezmiňuje se o tom, jak se dostanou z nepravidelného - horizontálně i vertikálně tvaru pozemku geometrické obrazce rovinné. Neměří se přece pozemek, nýbrž pomyslný průmět pozemku v rovině horizontální, pro tento prfimět vyšetřují se určovaCÍ prvky a teprve pro tento prfimět vypočítává se plošný obsah čili výměra. V příkladech naznačuje, jak se zaměří pozemek, přístupný pouze z obvodu. Nato prechází k obvodu a ploše kruhu, mezikruží a elipsy, probírá úměrnost úseček, podobnost obrazcfi a řešení geodetických úloh podobnými obrazcí. V dalším odstavci probírá stereometrii, vypočítává povrch i obsah hranolu, jehlance, válce, kužele a koule. Neměl jsem příležitosti nahlédnouti do učebné osnovy pro zemědělské školy, jaká látka je předepsána, avšak dlužno uznati, Ěe autor se snaží vyučovati geometrii názorně, praktickým zpfisobem, aby usnadnil, jak si má žák vytvořiti představy pro gieometrické pojmy. Nelze všude souhlasiti se zpfisobem, jakým upravuje svoje definice na př. bod -, leč mohlo by se říci, že účel světí prostředky. Je jistě. zásluhou autorovou, že ke každé stati přídává řadu úloh, aby žák mohl si opakovati látku a přemýšletí o jejím využití. Má-li autor příměřený dvti.r, aby na něm se žáky mohl aspoň hlavní úlohy prakticky procvičiti, může míti upokojení, že ukázal, jaký význam má geometrie pro každého vzdělaného člověka. Drobné nedostatky opraví si jistě autor při druhém vydání. Petřík. P. W i jde nes: Five place tables. Logarithms of integers logarithms and natural values of trigonometric functions in the decímal system for each grade· from O to
1938/9
100 grades with interpolation tables. Published by P. Noordhoff-Groningen (Holland). ft. 2'50.
V tabulkách jest užito setinného dělení pravého úhlu, jehož se s výhodou používá pro číselné řešení úloh, kde byly úhly měřeny strojem s centesimálním dělením. Tabulky jsou rozděleny na pět částí. I. tabulka obsahuje logaritmy čísel od 1 do 10.009 na pět, od 10.000 do 11.009 na šest desetinných míst, pak logaritmy výrazti (1 i) a (1 - d), pro malé i, d, měnící se s intervalem 0'0025, na sedm desetinných míst. V II. tabulce jsou převodné tabulky mezi úhly, vyjádřenými v gradech, stupnich a obloucích. Jsou velmi účelně uspořádány a ke každému převodu jest uveden číselný příklad. III. tabulka obsahuje logaritmy trigonometrických funkcí. V intervalu O až 1'20 a od 98'80 až k 100 gradtim postupuje úhel po miligradech, jinde pak po centigradech. Pro úhly od O do 15 centigradti provádí se interpolace pomocí funkcí B, T, rovnajících se v tomto případě jedinému číslu. Diference nejsou uvedeny mezi bezprostředně následujícimi logaritmy, nýbrž jsou tabelovány s příslušnýmí úměrnými částmi stranou. Toto uspořádání má tu výhodu, že zmenší rozsah tabulek, ale jeho nevýhoda je v tom, že je někdy nutno hledati diferenci (dle poukazu) na jiné stránce. Rozsah jednoho gradu (od 1'20 do 100 gr.) je uveden na jedné stránce. Tabulka IV. obsahuje hodnoty trigonometrických funkcí. Intervalem argumentu je jeden centigrad. V tabulce V. jsou uvedeny plochy úseče kruhové. V knize je dtisledně zavedena desetinná čárka místo desetinné tečky. Záporná charakteristika je označena čárkou nad číslicí. Tisk je přehledný a tučně vytištěné číslice usnadňují čtení. Ke knize je připojena tabulka, obsahující vzorce z trigonometrie a planimetrie, upravené pro nové dělení. Ing. J. Kašpar. Sebastian Fi:nsterwalder zum 75. Geburtstage. Die Deutsche Gesellschaft ftir Photogrammetrie. Nákladem H. Wichmanna, Berlín. 1937. stran 208. Dne 4. října 1937 dožil se profesor, tajný rada pro rer. nat., Dr. techn., PhDr. h. C. Sebastian Fin s t e r w a 1der, jeden z německých prtikopníkti fotogrametrie, 75 let. K poctě jubilantově vydala německá fotogrametrická společnost publikaci, v niž j.e výběr spisti z oboru fotogrametrie a geodesie, jež jubilant během svého života uveřejnil. Předmluvu k publikaci napsal O. v. G r u ber, který po stručném podání životopisu Finsterwalderově postupně probírá veliký počet fotogrametr. a příbuzných prací, kdy a kde byly uveřejněny. Téměř na 8 stránkách normalisovaného formátu jest drobným tiskem podán přehled jubilantových prací, počínaje od roku 1888. Po předmluvě následuje výběr některých spisti Finsterwaldových, jež v překladu jsou nadepsány: 1. Geometrické základy fotogrametrie (1899). 2. O vyhotovení vrstevnicových map ze snímkti, pořízených s balonu (1900). 3. Základní úloha fotogrametrie a její použití pro snímky, pořízené s balonu (1903). 4. Prostorové protínání zpět (1903). 5. Nové řešení základni úlohy letecké fotogrametrie (1915). 6. O vyrovnání příští bavorské základní trigonometrické sítě (1915). 7. Staré a nové pomticky zemského vyměřování (1916). 8. Zobrazení přibližně rovinného území z leteckých snímkti se skrovným počtem vlicovacích bodti (1921). 9. Uzlové body, gnomonické projekce a reciprokálni projekce ve fotogrametrii (1923). 10. Vyhodnocení širokoúhlých leteckých snimkti (1930). 11. O nejúčelnějším využití určené zeměpisné polohy místa při letecké nadirové triangulaci (1931). 12. Hlavní úloha fotogrametrie (1932). 13. Zákony chyb stejně rozložených trojúhelníkových řetězcti (1933). Z tohoto výběru vědeckých spisti jest zřejmo, jak byl prof. Fin s t e r w a 1der činný. a jak se zasloužil o rozvoj a zdokonaleni fotogrametrie a geodesie. Německá fotogrametrická společnost jest si vědoma velikých zásluh jubilantových a proto jest kniha opatřena nejen fotografii jubilantovou, ale i reprodukcí blahopřání shora uvedené společnosti k 75. narozeninám Finsterwalderovým jako starému mistru německé fotogrametrie. Potužák. Kalender ftir Landmessungswesen und Kulturtechnik. Vydal s redakčním sborem prof. C. Miiller. Nákladem K. Wittwera ve Stuttgartu. (36 112 134 44 46 stran formátu 11 X 17 cm.) Kalendář německých zeměměřičti vychází letos po jedenašedesáté. Tato odborná příručka uvádí se obvyklým kalendářním obsahem, doplněným četnými astronomickýmí, zeměpisnými a statistickými daty. Následuje část tabulková, obsahující vYčísleny matematické vztahy, nejčastěji v zeměměřičské praxi přicházející, jako: Přirozené hodnoty goniometrických funkcí, opravy pro délky měřené ve sklonu, kvadráty a odmocniny čísel, tabulky pro výpočet obvodu a plochy kruhu, logaritmy čísel i goniometr. funkcí; tabulky pro přeměnu 360° dělení na 400°, pro vytyčování obloukti, tachymetrické tabulky a pod. Zvláště na zeleném papíru jsou vytištěny tabulky pro opravy délek měřených ve sk1onu, logaritmy goniometr. funkcí a tachymetrické tabulky pro hodnoty úhlti v soustavě centesimální. Pak přicházejí matematické vzorce, fysikální a technické konstanty, jakož i vzorce a údaje z hydrotechniky. Část tabulková a matematická končí přehledem starých měl'
+
+
1938/10
+
+
+
a vah v německých zemích užívaných a přehledem dopustných odchylek, jak je stanoví předpisy jednotlivých německých .zemí, předpisy rakouské a švýcarské. Velmi zajímavá je konečná stať, nadepsaná "Neues auf dem Gebiete des Landesmessungsw~sens und seinen Grenzgebieten", jejíž první část obsahuje soupis geodetické literatury knižní a článkové. až do konce r. 1936, zpracovaný prof. C. MUllerem. Druhá část zasahuje časově do poloviny srpna 1937. Vše, co je nového v zeměměřičství, je tu sestaveno nejprve podle druhu zeměměřičské činnosti, potom jSl()Uabecedně seřazeila jména zeměměřičských pracovníků. a připojeny názvy jich pojednání v časopisech. MMe se říci, že je tu z velké části shrnuta zeměměřičská činnost celého světa. S uspokojenim shledáváme, že jména pracovníků. čsl. ve spojení s označením "Zememericsky vestnik" se tu velmi často vyskytují. Kalendář je zakončen přehledem měřícké služby v Německu a soupisem úředních výnosů. ku podpoře zeměměřičství za národně-socialistického vedení německé tíše. K-----a. "Logaritmické pravítko." Profesor státní prťJ.myslovéškoly v Kladně Fr. Pešek vydal pod tímto titulem vkusně vypravenou příručku - popis a návod k jeho použití. V knížce učí autor velmi zajímavým a srozumitelným způ.sobempočítání s logaritmickým pravítkem a co zvláště dů.ležité: při všech početních výkonech určuje desetinnou tečku výsledku (to je vždycky věc nejtěžší, pti níž se v počítání na pravítku nejvíce chybuje) zcela mechanicky - bez jakéhokoliv rozvažování a přemýšlení. . Příručka stává se tak nezbytnou pomů.ckou všem, kdož na pravítku počítají nebo se tomu chtějí naučit, ať je to student nebo inženýr, konstruktér a vů.bec každý, kdo je odkázán na počtářské pomů.cky, kterými se vyčíslování usnadňuje a zkracuje. Ing.
Jelínek
Ed.
Grafické vytyčovaci tabulky pro vytyčování kruhových obloukti pti komunikačních stavbách a j. (bez použití úhloměrného stroje). Příručka pro účely rychlého trasování, hlavně silničních staveb. Napsal, kreslil a upravil Ing. Theodor Anikin. Praha 1937 - 1. vydání. Nákladem vlastním. Tiskem československé akciové tiskárny v Praze. Formát 298 X 210 mm. Expedice příručky: Praha- Vinohrady, Chodská ul. č. 8. Cena 25 Kč; členů.m Spolku čs. zeměměřičů. 30% slevy. O b s a h: 'úvod. Vysvětlení použitých označení a několik slov o ocenění přesnosti grafické interpolace. Způ.sob praktickél,1o použití grafikonů.. Ptiklady stanovení úhlu tečnového a vytyčení kruhového oblouku. Tabulky k vytyčování oblouků. kruhových pravoúhlými souřadnicemi od tečny pro poloměry od 10 m do 3000 m. Grafikony I až V. Doporučujeme tuto praktickou příručku do všech techn. knihoven soukromých a veřejných. Kniha vyšla též kapesního formátu 14'5 X 21 cm stejného obsahu o názvu: Ing. Theodor Anikin: "Kapesní grafické vytyčovací tabulky." Nové knihy. A. O. IOpKeRll'I: TpaBepcbl B xIIApOTeXHIIQeCKlIllX'1I3blclcaHllx. Doc. Ing. A. S. Jurkěvič: Traversy v hidrotěchničeskich izyskanijach; Moskva - Leningrad 1937, stran 82, rozměr 17 X 25 cm. Vydalo v 1000 výtiscích Obědiněnnoe naučno-těchničeskoe izdatělstvo NKTP, cena brož. 4'75 r. Obsahuje studijní práci o použití traversy vedené podél Volhy v oblasti Seližarova a p~pisuje užití přístrojů a pracovní metodu v poli i ve vyčíslení. Stv. Odborná pojednání
v časopisech.
Věstnik pro vodni hospodářstvi: Čís. 10-12. Ing. Jaroslav Volenec: Ostravský průmysl žádá průplavy. Ing. Ant. Patočka: Průplav odersko-dunajský. Ing. J. Poláček: Zemědělsko-technická a vodohospodářská stavební činnost v zemi moravskoslezské v roce 1936. Časopis čs. inženýrů. Čís. 20. Ing. Fr. S I a v í k: K vývoji agrárních (scelovacích) úřadů na Moravě. Zem. Čís. 22. Ing. arch. Š. Fajta: Predpoklady výstavby dedín. Čsl. Zemědělec. Čís. 50. Ing. Bob. Pour: Nová úprava scelovacího řízení v Německu. Journal des Géometres~Experts. Čís. 11. René Dauger: Le Cadastre italien. Général Perrier: Photogrammétrie, Barot: Théodolite Universel Wild. Geometarski i Geodetski G1asnik č. 5/1937: S o p o c k o : Fotogrametrie a zeměměřičské povolání; Ber k o v:i é: HIl-ldání podzemního centra trig. bodu se ztracenou povrchovou značkou; Z i van č e v i é: Zeměměřičova práce na státní hranici; U k rop i na: Rozvoj zeměměřičského studia v ČSR.; Hodžié: Nesoulad katastru a pozemkové knihy se skutečným stavem v BosněHercegovině;Ninkovié: Měřický bod na nepřímo určené polyg. straně; Waldmann: Hlavní přednosti Wildova autografu A - 5. Schweizerische Zeitschrift fík Vermessungswesen und Kulturtechnik: Čis.12. Pier~e Wiser: Détermination de la pesanteur au moyen du pendule de Stermck. Etude du boitement. C. F. Baeschlin: General Dufour als Ingenieur.
1938/11
Tijdschrift VOllrKadaster en Landmeetkunde. Čís. 2. Prof. J. M. Ti e n str a: Grafické vyrovnání v triangulaci nižších řádů. J. W. Gonggrijp' Využití půdy v Holandské Indii. Čís.3. A J. H. Meertens: Určení astronomického azimutu Čís 4.8. Eisenga: Vektorové vyrovnání. J. H. J o n a s: Nový zákon o sCtllování. F. Ha r k i n k: 'ýpočet plochy trojúhelníka daného tremi stranami počítacím strojem. Čís. f>. C. D. Wo It eur s a p. F e r ing a: Pripojení německé trig. sítě na triangulaci holandskou Nový systém německý,·h souradnic. F. Hark i nk: "Lodis", "Kipplodis" a "8teilsichtaufsatz". .T. H.. d e Wal: Reprodukce polních náčrtů. W. Nikkels: Řešení kvadratické rovnice počítacím strojem. Cís. 6. C. A. Fet eri s: Katastrální zeměměřič a jeho činnost pro ve•.ejnost. M. A. Glerum: Katastrální reambulace. Ir. Th. A. F. Funnekotter: Topometrie s hlediska potřeb městských. Osterreichi <;che Zeitschrift fiir Vermes"ung<;wesen. Čís 5. K. Ha u J3m a n II : Geodatische Forschungen in Bodenseegebiet Dr. F. Au bel: Die Verwendung eines Drehkeilpaares zum Waagrechbtellen von Ebenlln oder Lotrechtstellen von GerHden. Dr. V. 8 c h a r i t z: Ein Nornogramm fůr die Ermittlung der zulassigen Abschlu6fehler in Polygonziigen bei Neuvermessungen Ing. H. Am e r s t o r f e r : Beitrag ZUl' Einpassung von Aufnahmen in die Forstfiihrungsmappen Fotogrammetrie. Čís. 2. T. D K i e r s: Výsledky pokusů pro sestrojení nových katastrál-. ních map močálové oblasti Loosdrecht pomocí letecké fotogrametrie. J P o Im a n: Letecká fotogrametrie a kata str. J. H. Br a m I ag e : Klad listů holandské fot.ogrametrickémapy 1: 25 OOtla 1: 511.UtJO. Zemes ericiba. Čís.9-10. J. Balodis: Pantografy. Ing. A. Jansons: Práce katastrálního měření. P. Holvigs: Všeobecné pojednání o vývoji prací geodetických a kartografických. Ing. Daugul is: Zákony a pozemkové zřízení v cizích zemích. Lemetvarka ir melioracija. Čís. 5. J Deksnys: Přípravy k vydání regulačního zákona. V. Bal či unas: Několik statistických dat o vytváření nových katastrá1. obcí. P. Gaid a ma vi či us: Jezero Biržlllis. Koluparla: Prohlídka melioračních prací.
Postup prípravných prác pri usporiadaní výstavy. S radosťou móžeme oznamovať, že prípravné práce výstavy v poslednom čase značne pokročily. Naším žíadisťom o uvolnenie výstavného materiálu doteraz vyhovely ministerstvá financii, železníc a zemedelstva a vrchný súd v Bratislave. - Ministerstvo zemedelstva sa zúčastní na výstave vlastnou expozíciou pozemkovej reformy v krajine Slovenskej. - Podarilo sa nám získať aj spoluprácu štefánikovej astronomickej spoločnosti, ktorá bude mať na výstave tiež svoju expozíciu. Na vyzvanie prípravného výboru príhlásily svoju účasť na výstave štyrí firmy geodetických strojov. Stálym hromadením výstavného materiálu rozmery výstavy tak vzrástly, že doterajší tri miestnosti Zemedelského múzea sa ukázaly nedostatočnými a preto najatá bola štvrtá miestnosť o ploche asi 200 m2• Je to pekný reprezentacný sál, zvaný "mramorový sál", ktorý polohou a ozdobami iste prispeje k zvýšeniu lesku výstavy. DYa informácií u tunajšieho riaditeYstva štátných železníc pravdepodobne bude povolená návštevníkom výstavy 50% sYava. Uskutočnenie tohoto sYubu sdelíme kolegom na tomto míeste. Ing. Blezák, jednatel. Zpráva o schiJ.zi ústředního výstavního výboru. Dne 4. XII. 1937 konal ústřední Výstavní výbor schfizi za předsednictví vládního rady Ing. M u s i I a. Za finanční komisi podali zprávy kol. Ing. Zem á n e k a K a d e ř á b e k, kteří sdělili, že Inženýrská komora věnovala na uspořádání výstavy dar 5000 Kč a Jednota civ. geometrťl k témuž účelu 1000 Kč. Toto sdělení bylo přijato s radostí na vědomí. SchŮze se usnesla pokračovatí v subskripční akci, protože výstava si vyžádá značných nákladiJ. a prostředky, které jsou k disposici, jsou skrovné. O stavu přednáškové akce, která bude uspořádána v rámci výstavy, podal zprávu Ing. Klusáček. Bylo usneseno uspofá~ dati celkem asi 14 přednášek v sedmi večerech a bylo pojednáno o tom, které osoby mají býti požádány o proslovení přednášek. - Za komisi propagační podal zprávu Ing. R Y k r. V souvislosti s tím bylo jednáno o vydání propagační brožury, která by v několika článcích pojednala o Věcech, které je třeba z katastrálních předpisŮ znáti oné širší veřejnosti, která příchází do styku s katastrální a civilně technickou službou. Brožura bude vydána a kolegové civilní měřičtí inženýři jí použijí také pro informaci svých zákazníků. Byla zvolena komise pro posouzení očekávaných návrhŮ na výstavní plakát (Ing. Musil, Nosek, Rykr, Kadeřábek a Lhota). Zmenšené kresby plakátu bude případně použito k vydání dopisních nálepek. - K jednání s redakcí Zeměměříčského Věstníku o vydání zvláštního výstavního čísla byl ustanoven kol. Ing. Far k a. -- Ten také podal zprávu za pořadatelskou komisi. - Konečně bylo jednáno o tom, kdo bude požádán, aby převzal protektorát výstavy, a o čestném výboru. Debaty ke všem bodům se zúčastnili kromě kolegů výše již uvedených ještě kol. Ing. Matuška, Chůra, Lhota, Mikuša, Pejchota, štěpánek a j. R. Propagační komiSe konala schŮzí dne 6. XII. 1937. Pověřila redakcí propagační brožury Ing. L h otu. V redakční komisi jsou kol. Batisz, Farka, Klusáček, Mikuša, štěpp.nek, Trančík a Tvarťlžek. Brožura bude vydána do konce ledna 1938. - Jednalo
1938/12
ae o zprávách pro časopisy, o plakátování výstavy a přednášek. - Kol. Ing. Trančík se zasadí o to, aby mohl co nejdříve prosloviti rozhlasem svoji přednášku, jednající o účelu a uspořádání výstavy. R. Zpráva pokladní. Pro účely výstavy bylo od začátku do 15. XII. 1937 přijato Kč 10.548'60, vydáno Kč 1770'20, hotovost je tedy Kč 8778'20. Bez příspěvku inženýrské komory' Kč 5000'byla by tedy zcela nepatrná, ale i nyní ani zdaleka nepostačí. Má-li býti výstava tak uspořádaná, aby mohla dfistojně representovati náš stav a upozorniti na dfiležitost našich prací, bude zapotřebí asi 40.000 až 50.000 Kč. Výstavu musime uspořádati hlavně svépomoci. žádáme proto opětovně, aby všichni kolegové, kteři doposud nepřispěli, aC jsou ve službách státních nebo civilních, učinili tak pokud možno nejdřive. Z e j m é n a o d vol á vám e sen a s t a v o v s k Ý s mys I a s o I i d ar i t u u k o leg fi v h i s t o r i c k Ý c h zem í c h, kteří, až na poměrně málo čestných výjimek, doposud nepřispěli. Upozorňujeme, že v Ý s t a v a, i když se pořádá pro Slovensko a v Bratislavě, má přece jen celostátní význam. Je to první pokus výstavou upozorniti na dfiležitost našeho stavu pro stát a na naše práce. Doufáme, že všichni opravdoví kolegové, bez zřetele v které zemi pfisobí, pomohou nám ve vlastním zájmu podle sv)'ch sil ke zdaru I. odborné výstavy. Ing.
Kadeřábek,
pokladník.
Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané dne 14,. prosince 1987. Předseda Ing. Krčmář zahajuje schfizi a dává čísti zápis o posledni výborové schfizi ze dne ::l9. řijna t. r.; zápis byl schválen. Předseda sděluje, že zaslal žádosti o dotaci na vydávání Věstníku ministerstvfim: školství a nár. osvěty, financí a nár. obrany. Na návrh Ing. Pud r a usneseno požádati o dotování časopisu též ministerstvo zahraničních věcí. Na návrh kol. Ing. P o u r a usneseno tisknouti hlavni články nového ročníku Z. Věstniku garmondem místo dosud hojně užívaného petitu. Aby se obsahový rozsah udržel, budou tisknuta čísla strldavě o 16 a 20 stránkách. Prvé číslo vydáno bude ve 1250 exemplářích. Kol. P o u r podává rovněž návrh na novou úpravu obálky Věstniku; usneseno ponechati úpravu dosavadní. Kol. pokladník podává zprávu pokladní, která byla vzata výborem na vědomí. Za nové členy se hlásí a jednomyslně přijati byli: Ing. Jan K a š par a Ing. Stanislav Ko lařík. Kol. P o u r sděluje, že předsednictvo výstavního výboru v Bratislavě žádá otisknouti v dubnovém rozšířeném čisle Věstníku cyklus odborných přednášek, jež budou pořádány během bratislavské výstavy. Dále usneseno zapfijčiti pro výstavu všechny ročniky Z. V. (v jednotné vazbě), po jednom ročniku cizích odborných časopisfi a odborné knihy ze spolkové knihovny podle výběru kol. redaktora P o u r a a knihovnika Dr. F i ker a. Ing. Pro k fi P e k sděluje, že Jednota úř. aut. civ. geometru povolila na výstavu v Bratislavě 1000 Kč a Inženýrská komom 5000 Kč. ' Návrh Dr. Hru b a n a, Jejž tlumočil kol. redaktor, aby větší ,odborné práce byly tisknuty jako samostatná příloha Zeměměř. Věstniku -- byl odložen jako z finančnich dtlvodtl neuskutečnitelný. Na popud kol. z Plzně usneseno zaslati Vysokoškolskému svazu f..ádost, aby podporoval naši snahu za prohloubení studia. Po projednáni těchto záležitosti skončil předseda schfizi. Zpráva o výborové schůzi čsl. fotogrametrické spoleěnosti, konané dne 17. prosince 1937. Schůzi zahájil předseda prof. Pe tři k za hojné účasti členfi výboru. Po dodatečném doplněni výbor schválil zápis o poslední schfizi ze dne 29. října 1937. Ing. S r b a sděluje, že oznámil prof. Dr. T i c h é m u usneseni výborové schfize, jež jej jmenovala referentem v 6. komisi. Usneseno pisemně nabídnouti prof. Dr. Ti c h é m u, aby si zvolil mezi prvou a druhou komisi, ve které by chtěl vypracovati zprávu, případně prosloviti svoji přednášku a nabídnouti mu zastupováni Společnosti na jub. shromážděni lotyšské fotogrametrtcké společnosti v Rize ve dnech 17. až 19. února 1938. Usneseno doporučiti Předsednictvu výstavního výboru v Bratislavě, aby se obrátilo ještě na ústav prof, Dr. Ti c h é h o a ústavy ostatních vysokých škol. Prof. Dr. Sem e rád sděluje, že žádal ministerstvo národní obrany o urychlení censurního řízeni zpráv. Usneseno požádati o dotaci na naši výstavu v Řimě ještě ministerstvo zemědělstvi a ministerstvo železnic. ' Referenti jednotlivých komisi podaly zprávu o stavu svých referátfi. Usneseno upraviti tyto referáty v přiští schfizi pro Raport national. Jelikož tím program schfize byl vyčerpán, skončil předseda schfizi. Zpráva o výborové schůzi Zájmové skupiny zeměměřičských inženýrů pti SIA.. odbor Praha, konané dne 14. prosince 1937. Výbor schválil zápis o poslední výborové l!ICh'Ó.2;i ze dne 29. září 1937.
1938/13
Odpověď k dopisu Odboru Praha ohledně návrhu Ing. Pičmana, odpověděti p~náškami na knihu J. Bati: "Budujeme stát pro 40 milionů.," odložena do přiští schfize, do kdy bude podána zpráva o knize Baťově. Výbor vzal na vědomí pozvání na schů.zi ústřední národohospodářské komise SIA 18. prosince t. r. Usneseno urgovati pozvánky na schfizi delegátů. 18. prosince a sděliti rozhodnuti dnešní schů.ze, že bude za předsedu Ing. K a val í r a delegován Ing. K u r a I a za Zájmovou skupinu prof. P e tři k. Výbor se usnesl požádati Představenstvo SIA o odpověď na naše podání proti rozhodnuti Představenstva ze 7. srpna 1937 a žádati opis protokolu o řízeni komise. Vzat byl na vědomí dopis a odpověď Zájmové skupiny zeměměřičských inženýrů. a odboru SIA v Brně ze dne 20. října, který byl zaslán Ústředí SIA jako odpověď ke zprávě Představenstva ze dne 7. srpna 1937. Vzato na vědomí, že Jednota úř. aut. civ. geometrů. konala 7. listopadu v Bratislavě mimořádnou valnou hromadu, na které se usnesla na resoluci o prohloubeni zeměměřičského studia na 4-leté a která zaslána byla ministru školství a národní osvěty Dr. Fr a n ke m u a ministerskému předsedovi Dr. Hod ž o v i. Zájmová skupina dopsala Jednotě a upozornila ji na vládni návrh zákona o civilních inženýrech a zvláště na to, aby oprávněni zeměměřiči na Slovensku a Podkarpatské Rusi byli přijati do kategorie zeměmětičských inženýrů., a doporučila, aby do § 28 vložena byla sankční ustanovení a vynechán § 34. Prof. P e tří k sděluje, že 3. XII. předložena a přečtena byla naše resoluce za prohloubeni studia ve výboru pražského odboru SIA; na výbol'Ové schů.zi dne 11. XII. většina naši re,soluci zamítla. Poněvadž jiných volných návrhů. nebylo, skončil předseda schů.zi. Z Jednoty úřed. aut. civ. geometrů. Schů.ze pracovního výboru konala se dne 4. prosince 1937 za přítomnosti 11 členů. a kol. Ing. T v arů. žk a jako hosta. ůtyři členové výboru se omluvili. Po zahájení schů.ze kol. předsedou Ing. F li r s tem byly projednány záležitosti celostavovské. Kolegové Ing. K u r a 1, Ing. F a I t u s a Ing. T v ar ů.ž e k referovali o nynějšim stavu návrhu zámona o civ. inženýrech. Bylo usneseno, aby přednáška našeho čestného člena, profesora Dr. Ing. J. Pe tří k a, přednesená na mimořádné valné schů.zi v Bratislavě dne 7. listopadu t. r., uveřejněna byla ve Věstniku inženýrské komory. O nároku na srážku 20% z výdělkové daně bude intervenováno na příslušných místech. Upozorňujeme koledy, že obšírnější zpráva o mimořádné valné schů.ziv Bratislavě a o schů.zi pracovního výboru, konané dne 13. listopadu t. r., byla uveřejněna ve Věstníku inženýrské komory. Za členy Jednoty přijati byli kolegové: Ing. Grigorjev Boris, Galanta, Ing. Josef Cvach, Horažd'ovice, Ing. Jan Mazura, Plzeň, Ing. Vari Ferdiš, Bratislava, a Ing. Rippel Josef, Malacky. . Na schů.zi pracovního výboru. konané dne 13. listopadu 1937, bylo jednohlasně usneseno věnovati přípravnému výboru I. výstavy čsl. zeměmětičských inženýrů. v Bratislavě obnos 1000 Kč. Po projednání místních záležitostí byla schů.ze skončena. Ret. Ing. Vlk. Ze Spolku čsl. inženýrů státní měř. služby, odbočky v Brně. Odbočka je ve stálém styku se všemi zeměměřičskými spolky i s odborovými organisacemi na Moravě. člen odbočky kol. Ing. Alfons Haubtmann vzbudil zájem o stavovské otázky zeměměřičů. u "Gewerkschaft der deutschen Finanzbeamten mit Hochschulbildung" jako dů.věrník tohoto svazu pro zemi Moravskoslezskou. Jmenovaný svaz, jenž se horlivě zúč,astňuje prací pro zlepšení našeho stavu, vyslal na příklad 20. října 1937 znovu na naléhání jmenovaného kolegy deputaci na příslušná místa, hlavně pak do ministerstva financí. Účastníci deputace zdfiraznili nepříznivé postupové poměry měř. úředníků. a poukázali na nepříznivou systemisaci ve službě zeměměřičů. všeobecně a zvláště měřických úředníků. ve službě pozemkového kat astru v zemi Moravskoslezské. žádali, aby tato složka státního úřednictva s vysokoškolským vzděláním, jež je využívána a přetěžována fysicky i duševně do nejkrajnějších mezi, byla konečně postavena na úroveň akademiků.. Požadovali pro měřícké úředníky mimo jiné zejména zvýšení počtu mist v 3. a 4. platové stupníci. Deputaci bylo sděleno, že stížnosti a požadavky několikráte již přednesené jsou vedeny v patrnosti, že se v dohledné době uskutečni zlepšeni systemisačních poměrů. měříckých úředníků. a že si pan ministr financí sám již přeje, aby eIaborát resystemisace byl dokončen do konce tohoto roku. - Je zajímavé, že v jmenovaném německém svazu je asi 80% právníků. a je tudíž prokázaný zájem o požadavky techniků. pozoruhodný a nutno jej hodnotiti jako vzácný zjev. Poukazujeme dále též na článek "O stavu mětických úředníků. ve finanční službě na Slovensku", uveřejněný v Č. 1. z února 1936 v "Mitteilungen der deutschen Staatsbeamten mit Hochschulbildung in der č. S. R.••. Odbočka spolku inženýrů. státní měřické služby si velmi cení obětavé, opravdově kolegiálni práce Sdružení německých kolegů. vysokoškoláků.. Odbočka k návrhu kol. F e j I k a doporučuje kolegťlm země Moravskoslezské, aby si přípomenuli ustanovení odst. 5. § 80 nař. min. ze dne 30. listopadu 1911,č,13, mor. zem. zák. Předpis ten v upraveném překladu zni: "Katastrální měřícké úřady
1938/14
nechť oznamují místnímu komisaři veškeré změny držebnostní v obvodu scelování jim ohlášené nebo úředně projednané." Obdobné nařízení z 28. února 1915, č. 23, sl. zem. zák., mající stejný smysl, zní však takto: "Katastrální měřické úřady jsou povinny oznámiti místnímu komisaři všechny změny držby ve scelovacím obvodu, které jim byly během scelovacího řízení podány, dříve než je v pozemkovém katastru provedou." Nechť kolegové toto ustanovení lask. dodržují, zejména o zjištěných změnách v katastrálních územích, ve kterých provádí agrární operace úpravu pozemkové držby, na př. dělením společenstevních pozemkfi, z dfivodfi, aby se v elaborátu příslušného místního komisaře nevyskytla stejná parcelní čísla v pozemkovém katastru, mezitím během provádění těchto úprav vyznačená. F ilk. Ze Spolku posluchačfi zeměměřičského inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Na řádné valné schfizi Spolku posluchačfi zeměměřičského inženýrstvi, konané dne 1. prosince 1937, jednomyslně byla přijata tato resoluce: 1. Dosavadní tříletý studijní program zeměměřičského inženýrstvi jest tak přeplněn počtem přednáškových i cvičebnich hodin, že v zájmu řádného, hospodárného studia jest tento stav dnes již naprosto neudržitelný. 2. Z dosavadního studijního programu není možno ničeho vynechati, naopak jeví se dfirazná potřeba prohloubení studia. 3. i<ádáme znovu - stejně jako resoluce Kulturního Výboru poslanecké sněmovny ze dne 8. června 1937 -, aby vláda předložila v nejbližší době návrh zákona o osmisemestrovém studiu zeměměřičském na vysokých školách technických. Přijatá resoluce rozeslána byla ihned všem činítelfim vládním i zákonodárným.
Zákon o civílnich inženýrech. Počátkem prosince 1937 podala vláda senátu Národ. shromáždění k projednání osnovu zá~ona o civilních inženýrech. Osnova přidělena byla výboru technicko-dopravnimu, který však o ní dosud nejednal. K ústavnímu projednání osnovy dojde počátkem roku 1938. Zeměměřiči v historii Podkarpatské Busi, U příležitosti stodvacátého Výroči narození podkarpatského vlastence a buditele Adolfa Ivanoviče D Q b I' j a n s k é h o vzpomíná užhorodský dopisovatel Lidových novin J. šidák v L. N. z 19. prosince 1937 spolupráce českých úředníkfi na národním obrození podkarpatoruského lidu. Po roce 1856 vysílá vláda na území dnešní Podkarp. Rusi četné české zeměměřiče, aby založili pozemkový katastr. V tomto údobí pfivodniho katastrálního vyměřování měla každá podkarpatoruská obec právo žádat texty map a jiných pomficek v rodné řeči. Je nejvýš příznačné, že v duchu tehdejší doby zvolila většina rusinských obcí ruštinu; některé obce o ruské texty požádaly dokonce žádostmi sepsanými maďarsky. Lví podíl na této věru nesnadné práci mají čeští zeměměřiči. Katastr obce Hluboké sestavil adjunkt Vincenc Voe á s e k, měření provedl geometr Josef V o žen í I e k. Pozemky dědiny Orechovice vyměříl geometr III. stupně Adolf Liš k a. Operát daňového provisoria obce Zaosiny sestavil Jan K o k e š. Podobných dokumentů jsou stovky a všechny jsou svědky záměru postavit pod Karpatami hráz maďarské rozpínavosti. Všechny ty listiny a mapy mají napřed nápisy ruské a pak teprve německé nebo maďarské. Podkarpatské Rusi se rozbřesklo až po světové válce a osud tomu chtěl, že po pfil století do osvobozené země vkročili zase čeští úředníci a inženýři. Uznáni čs. jemné mechanice. Na světové Výstavě v Paříži 1937 byla právě udělena Grand Prix a čestný diplom firmě J. & J. Frič z Prahy XII. za její konstrukci a provedeni cirkumzenitálu Nušl-Fričova. S tímto strojem docílil čsl. vojenský zeměpísný ústav nejlepších výsledkfi v měření zeměpisných souřadnic, neboť v soutěži s velkýmí pasážními stroji německými, polskými a americkými byl na prvním místě, jak je také konstatováno ve zprávách konference mezinárodní unie geodetické a geofysikální v Edinburgu 1936. Poradni sbor zeměměřičský ve Francii. Podle rozhodnutí franc. mín. nár. výchovy ze dne 23. srpna 1937 se ustavil poradní sbor zeměměříčský, obnovený dekretem z 15. března 1936 takto: Ředitel Conservatoire des Arts et Métíers, president; René Dan gel', krajský inspektor ľEnseignement technique, vicepresident; Jarre Ph il í P pe, vicepresident a zástupce francouzské ľUnion des Géometres-Experts; P o i I' é e, vrchní inženýr Génie Rural; T o u I' e n c q, katastrální inspektor, a Louis C o u t u I' e a u, géometreexpert. členfim takto ustanoveným vyprší lhfita jejích pfisobnosti 1. května 1940. Německá společnost fotogrametrická v Berlíně konala výroční svou schfizi ve dnech 22. a 23. října m. r. ve Stuttgartu a v Karlsruhe. Ve Stuttgartu zahájeno 22. října o 9. hodině jednání v budově techniky proslovy a pozdravy. Nato přednášel taj. rada Dr. Se b a st. Fin st e I' W a Id e I' o orientování většího počtu snímkfi, pak prof. Dr. R ic h a I' d Fin st e I' W a I der o pozemní fotogrametríi zvláště v horách, načež Dr. G I' uber mluvíl o letecké fotogrametrii v horách a o strojích, k tomu užívaných. Nato následovala prohlídka geodetického ústavu techniky za vedení prof. Dr. F I' i t z e, jakož i
1938/15
prací ústavu. Ba prohlídce odjeli účastníci vlakem do Karlsruhe, kde byla společná večeře s uvítáním a proslovy. V sobotu 23. října zahájeny přednášky o 9. hodině v místnostech techniky přednáškou prof. Dr. Me r kel a, nato následovala přednáška Dr. Ing. :Ft a a b a a výklad Dr. W alt her a o výstavce fotogrametrických praci pozemních i leteckých -, provedených oddělením pro topografii v Badensku. Po společném obědě byla vycházka autobusy do údolí říčky Murg a k nádraži na Schwarzenbachu, kde bylo mapováno fotogrametricky pozemně. Odtud odjezd do Baden - Badenu, kde navštíveny lázně, prohlédnuty vykopávky starých římských lázní, večeřeno a návrat do Karlsruhe. V neděli ranním vlakem do Heidelbergu, po prohlídce hradu společný oběd a rozchod. -k.
Pozemkové knihy z r. 1715 z okr. hanšpašského do Prahy. Do zemského archivu v Praze byly tohoto času v několika bednách odeslány pozemkové knihy z roku 1715 z okresu hanšpašského. Starodávný mramorový mezník v orllnici. Na pozemcích statkáře Ing. Hořejšího v Hostovlicích na čáslavsku byl vyorán mramorový bílý kámen, upravený na mezník. Dřívějšímu panství před 400 lety býval mezníkem. Znalec čáslavského musejního spolku "Včela", prof. Dr. Skrdle, po odborném šetření dal mezník převézti do musea v Čáslaví. Ing. Jelínek E.
ln memoriam pplk. zů. Ing. O. Assmanna. V uplynulém roce 1937 ztratíl Voj. zeměpisný ústav dva význačné členy. Po veliteli ústavu brig. generálovi PhDr. A. Baslovi odešel po těžké nemoci přednosta topografického odboru podplukovník Ing. O. Assmann. t Ing. O. Assmann narodil se r. 18&1v Lomnici nad Lužnicí, vystudoval v letech 1906-1908 vysokou školu technickou v Praze a byl pak zaměstnán u civil. geometra v českém Krumlově. V červnu 1918 vstoupil do čs. armády v Rusku a stal se vedoucím topografického oddělení štábu čs. vojsk. Po návratu legU absolvoval v r. 1920 topografický kurs Voj. zeměpisného ústavu a byl v letech 1922 až 1926 vedoucím úseku při rozhraničovacích pracích na hranici československo-polské. V r. 1928 stal se velitelem topografického kursu a v r. 1936 přednostou topografického odboru. pplk. Ing. Assmann byl vzorem pilného, svědomitého a skromného dtistojníka, který jednal vždy upřímně a otevřeně. Odešel v nejlepším věku, 511etý, právě v okamžiku, kdy mohl uplatnit bohaté zkušenosti zeměměřičského inženýra na tak význačném místě ve Voj. zeměpisném ústavu. čest jeho památce! Ing. Dr. F. Bogu,szak. Min. rada Ing. Jaroslav Fanta padesátníkem. Do řad padesátníkti vstoupí dne 14. ledna t. r. příslušník našeho stavu, přednosta přídělové skupiny IX. odboru min. zemědělství Ing. Jaroslav Fanta. Ing. Fanta narodil se 14. ledna 1888 v Plzni. Po absolvování reálky vstoupil v r. 1907 na zeměměřický běh při České vysoké škole technické v Praze. Po složení odborné státní zkoušky (12. III. 1910) nastoupil jednoroční službu vojenskou, kterou konal u železničního pluku v Korneuburgu. Po jejím skonl'ení odhodlal se získati co nejvíce odborných zkušeností a přijal proto místo nejdříve v kanceltiři civ. geometra Ing. Nastiée v Zemuni. odkud přešel do služeb města Bělehradu. Počátkem r. 1914 byl přijat do služeb zemské vlády chorvatsko-slavonské, kde ho zll.stihla světová v,slka. Zúčastnil se celé války a demobilisoval teprve v únoru 1920 v hodnosti nadp0ručfka. Dne 18. února 1920 nastoupil službu u býv. Stá.tnlho pozemkového úřad'l. Nový úř"d se zajímavou činností poskvtuie mu ihned s počátku příležitost, aby uk:izal nabvté zk'lšenosti i vrozené schOPTlnstik řízení prti.ce. Brzy je p()volii.nk ne;zorlnnv/ldnějšfm úkoltim v úřad'ě a v roce 1926 stává sl' v hodnosti min. rady přednostou přidělového odboru. V té době prováděníl pozemkové reformy dostupnje vrcholu a jen muži tvou In~. Fanty mohly se podařitI úkoly. jež si velké dílo pozemkové reformy po stránce přídělové vyžádalo. V intensivní práci nalezl však Ing. Fanta ještě čas k tomu, aby v roce 1931 složil II. státní zkoušku ze zeměměřičského inženýrství. I k literární činnosti našel Ing. Fanta dosti času a též náš Zeměměřičský Věstník ptinesl některá pojednání z jeho pera. Jsme přesvědčeni, že min. rada Ing. Fanta ještě zdaleka nedosáhl vrcholné mety své životní dráhy a přejeme mu do dalších let hodně úspěchti i životního štěstí. M n o g a j a 1jet a. Dr. Ing. Josef Vrba mrtev. Při redakčni uzávěrce se dovídáme, že dne 3. ledna. 1938 o 6. hod. ranní zemřel v Praze vrch. odborový rada min. školství a nár. osvěty a hon. docent Vysoké školy speciálních nauk Dr. techn. Ing. Josef Vrb a. S Drem Vrbou, jenž od začátku prosince m. r. ležel vážně nemocen ve všeobecné nemocnici v Praze, odešel pilný a inteligentní příslušnik technického stavu, který na dúležitém místě v ministerstvu školství hájil účinně školské i jiné zájmy vysokoškolských inženýru. Byl činný publicisticky a pracoval v mnoha technických časopisech. Čes t j e h o pam á t c e !
1938/16
v
v
v
V
/
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ••••••••••
2 1938
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ XXVI. ROČNíK - V PRAZE 5. února 1938
Zdeněk Hor á k, Praha.
Stanovení táry mikroskopů na komparátoru provádí se proměřením centimetrového intervalu, děleného na milimetry, pří čemž jsou známy korekce všech milí metrových dílků měřítka. Měření spočívá v tom, že se zjistí, kolik otoček šroubu okulárového mikrometru připadá na jednotlivé vzdálenosti dvou sousedních rysek, kt,eré jsou - až na známé korekce - rovny 1 mm. Výška závitu šroubu je volena tak, že jedné otočce odpovídá v rovině měřitka velmi přibližně 0'1 mm; hlavice šroubu je dělena na setiny a tisíciny se odhadují. Měříme tedy na 0'1 {t. Celá stupnice okulárověho mi kro metru, obsahující 10 dílků, odpovídá 1 mm; musíme tedy po změření každého intervalu posunouti pravítko podélně asi o 1 mm, abychom dostali sousední interval na stupnici. Pro každý interval obdržíme tak dvě polohy vlákna mi kro metru a příslušná čtení na hlavici šroubu zaznamenáme. Rozdíl těchto čtení v dílcích stupnice udává počet dílků (přibližně 10), připadající na každý interval (přibližně rovný 1 mm). , Stanoviti t á rum i k r o s k o P u znamená vyjádřiti v mikronech interval, který v rovině pravítka odpovídá posunutí vlákna mikrometru při otočení šroubu o plný úhel. Tára se tedy rovná přibližně stu a jde o to, jak její hodnotu odvoditi z vykonaných měření. V Bureau international des Poids et Mesures v Sevres počítá se tára tím způsobem, že se sečte všech deset hodnot; příslušných jednotlivým milimetrov)'m intervalům, čímž se získá počet otoček šroubu, připadající na celkový interval mezi nultou a desátou ryskou měřítka, přibližně rovný 10 mm. Položil jsem si otázku, jak dalece je tento postup oprávněn s hlediska vyrovnávacího počtu a jakým způsobem by bylo možno vzíti v úvahu všechny měřeně intervaly. Ře6ení této úlohy metodou nejmenších čtverců je velmi jednoduché. Nejpravděpodobnější hodnota táry jest ovšem dána vzorcem poněkud složitějším než vzorec, odpovídající právě zmíněnému postupu. Oba vzorce však vedou prakticky k témuž výsledku, jestliže korekce jednotlivých milimetrových intervalů jsou dosti malé a jsou-li ovšem ~tení na mikrometru dostatečně přesná. Pak také jednoduchý výpočet, užívaný v Bureau international des Poids et Mesures, dává v mezích požadované přesnosti nejpravděpodobnější hodnotu táry. Tak tomu skutečně je v případě měření, které příkladem uvádím v tomto článku. Abychom mohli řešiti obecně danou úlohu, označme dk (k = 1, 2, '" 10) počet dílců stupnice mikrometru, připadající podle vykonanýl:lh měření na k-tý interval délky nk desetin milimetru. Pak je tára mikroskopu, vyjádřená v mikronech, dána kteroukoliv z deseti rovnic
),= 100
nk
d
k
++
J!k Ok
{t,
k == 1, 2, ...
10,
kde 1!k značí skutečnou chybu v určení délky k-tého intervalu a Ok skutečnou chybu ve čtení na mikrometru. Hodnoty těchto skutečných chyb ovšem neznáme, ale je jisto, že chyby 1!k hodnot nk (opravených připojením známých korekcí měřítka) jsou
1938/17
zanedbatelné proti chybám Ok čtení na mikrometru. Podle hOřejšího vztahu. můžeme tárupokládati za, konstantu úměrnosti v lineární závislosti dvou proměnných n a d~ ).,
=
n
100 d.
(1)
Snáze však úlohu řešíme, když místo (1) uvažujeme závislost d na n, vyrovnáme-li tedy měření jako lineární závislost 100 d=-).,-n. (2) Pak totiž můžeme hodnoty nk argumentu n pokládati za přesné (bezvadné) a vyrovnání měření můžeme provésti jakožto sblížené určení pozorované přímkové závislosti, podle známých pravidel metody nejmenších čtverců. Měřenim získané hodnoty nk a dk splňují rovnice 100
dk
-
-).,-
nk
= Vk,
v nichž musíme voliti· hodnotu ).,tak, aby součet čtverců odchylek to jest aby to ( 100)2 ., 1 dk -).,- nk = mlUlmum.
Vk
byl nejmenší,
k:
Parciální derivací podle )., obdržíme: k~l
{ nk
(
dk
1~0
-
nk)}
=O
a, označíme-li součty hranatými závorkami, jak je zvykem ve vyrovnávacím počtu, máme pro nejpravděpodobnější hodnotu táry vzorec )"=100Inn] [n
dJ
ft,
kdežto postupem, užívaným v Bureau international des Poids et Mesures, vychází patrně pro táru mikroskopu hodnota stanovená vzorcem
).,' = 100
r.~J
(4)
ft·
Oba vzorce liší se podstatně svým tvarem, je však patrno, že oba výrazy splynou, jestliže všechna nk jsou stejná. Je ostatně samozřejmo, že by vzorec (4) udával nejpravděpodobnější hodnotu táry, kdybychom místo různých intervalů nk měřili , desetkráte po sobě týž interval. Není-li tato podmínka splněna přesně, je možno vzorec (4) pokládati za přibližný vzorec, nahrazující přesný vzorec (3). V dalším ukáži, že hodnoty ).,a ).,' neliší se mnoho, liší-li se málo mezi sebou jak délky nk jednotlivých intervalů, tak i rozdíly dk čtení na mikrometru. Předpokládáme-li, že je tomu tak, a položime-li
nk=n(I+8k),
kde
8k
a
Xk
dk=d(l+xk)'
jsou malá čísla. Pak jest
+ 8)2J = n [l + 28 + 88J = n (10 + 2 [8] + [88J), = ~~[1 + 8)2 = ~~(10 + f8]Y = n (10 + 2[8] + I;b}
[n n] = [nZ
nrn]
(]
2
2
2
1938/18
[ndJ == nd (10 n[dJ = nd(lO
+ [e
T
l'J T
[exD,
(7)
+ [e + xl + [ef6xJ).
(8)
Z rovnic (5) až (8) vidíme, že [nnJ se liší od n[nJ jen o veličiny řádu [eeJ a [ndJ od n [dJ jen o veličiny řádu [e xJ. Jsou-li tedy ek a Xk tak malé, že mUžeme [e e1 a [e xJ zanedbati proti deseti a [e]2, [e][ xJ proti stu, je rozdíl mezi výrazy (3) a (4) rovněž zanedbatelný a hodnoty)." ).,'jsou až na zanedbané veličiny sobě rovny. Předešlé úvahy objasním na příkladu, vzatém z měření, která jsem konal v Bureau international des Poids et Mesures na velkém transversálním komparátoru, užívaném k stanovení tepelné roztažnosti etalonů. Táru levého mikroskopu určoval jsem proměřením centimetrového oboru mezi 990. a 1000. milimetrem pravítka č. 48. Zápis o měření je sestaven v tabulku 1_ V jejím prvním sloupci jsou
Teplota lázně před měřením 19° 87 po ~~ření 20° 18
Č, JH,
Střed 20° 02.
I
Interval
-
Čtení vpravo
I
10-046 10'049 10'043 10'060 10"001 10075 10'061 10'114 10'029 10-017
1000 mm -7- 999 mm 99i:í 999 998 997 997 996 99G 995 995 994 994 993 9!12 993 992 991 991 990
vlevo 0'059 0'052 O'OM) 0'065 ()-()14 0'082 0'071 0'123 0'037 0'024
I
Rozdíl 9'987 9'997 9'994 9'995 9'987 9'993 9-990 9'991 9-992 9-993
vyznačeny měřené milimetrové intervaly, ve druhém a třetím sloupci čtení na hlavici mikrometru pro pravou a pro levou rysku jednotliv,}7ch intervalů a v posledním sloupci rozdíl obou předcházejících čtení, vyjádřený v dílcích stupnice mikrometru_ Správné' hodnoty přibližně milimetrových intervalů obdržíme z korekční tabulky, která byla získána podrobným proměřením pravítka_ Pro nás přichází v úvahu jen posledních jedenáct rysek, jichž korekce uvádím v tabulce 2. Tyto korekce byly odvozeny za předpokladu, že celková délka etalonu činí přesně
Milimetr 99G 991 992 993 994 99f> 996 997 998 999 1000
I
Korekce - 1'88 P. - 1'89 - 1'70 -1'i:í0 -1'75 - 1'72 -1'50 -1-04 - 0'72 -0'07 -- 0'00
1938/19
1000 mm, proto je nutno ke každé z nich připojiti ještě příslušnou část celkové korekce pravítka, která v našem případě je rovna - 0·83!-t. Konečně je třeba vzíti v úvahu i teplotní roztažnost pravítk~, jehož koeficient roztažnosti je dán rovnicí: a = (8'177 - 0'00153 B) 10-6, takže pro B = 20'02° jest a = 8'146.10-6• Ke každému milimetrovému intervalu musíme tedy přičísti - kromě korekcí uvedených v tabulce :!. - ještě hodnotu 0'163!-t, o kterou je každý milimetr pravítka delší než při teplotě 0° O. Opravené hodnoty nk jednotlivých intervalů jsou uvedeny ve druhém sloupci tabulky 3., v jejímž prvním sloupci jsou pořadová čísla intervalů. Ve třetím sloupci téže tabulky uvádím hodnoty dk, vzaté z tabulky 1., a v dalších dvou sloupcích součiny nk nk, nk dk• V poslední řádce jsou uvedeny součty všech hodnot, obsažených v příslušném sloupci. Poměr prvních dvou součtů dává hodnotu A', plynoucí ze vzorce (4), a poměr druhJ~ch dvou součtů je rOVen hodnotě A, určené vzorcem (3). Výpočet poskytuje hodnoty
lil
nk
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
10'0023 10'0081 10'004ti 10'0062 10'0038 10'0019 10'0021 10'0006 10'0035 10'0015
.:E
I
I
100'0348
A'
I
dk
nk
I
~J9'919
0348 = 100 100' !cHj'919
I :c=
1000'696
100'116
1000'696 A= 100 9m.h138 = 10(}l16
nk
dk
mN.,93 100'051 99'9Sti 100'012 99'908 99'949 99'921 99'916 9~H155 ~J9'~J45
100'04(:: 100'162 100'096 100'124 H){)'076 100'038 HJO'042 1\:0'0]2 1UO070 HlO'OBO
9'987 ~)'997 9'994 9'995 9'9ti7 9993 9·990 9'991 9'992 9·993
I
nk
I
999'538
f1, f1,
které se v uvedeném počtu míst úplně shodují. V tomto případě' tedy jednoduch)· vzorec (4) poskytuje s dostatečnou přesností přímo nejpravděpodobnější hodnotu táry mikroskopu, takže není třeba užívati přesného vzorce (3). Lze se domnívati, že je tomu tak ve většině případů, které se vyskytují při měření tárYi ostatně není nesnadno přesvědčiti se, stačí-Ii přibližný vzorec (4). V tomto vzorci potřebujeme výrazy [n] a [dJ. Dělíme-li tyto součty deseti, obdržíme průměrné hodnoty ti a II. Jestliže největší z odchylek veličin nk a dk od průměru li a d je menší než 0'02, je tára stanovena vzorcem (4) přesně až na stotisícinu své hodnoty, jak se snadnou úvahou přesvědčíme. V našem případě' je největší odchylka 0'005 a proto oba vzorce souhlasí. Résumé.. Com pen s a t i o n des m e s U r e s r e I a t i ves a I a d é t e r min at i o n d e 1a ta r e de s m i c r o s cop e s ďu n c 'O m par a t eur. L'auteur envisage le probleme de trouver la valeur la plus probable de la tare des microscopes ďun comparateur. Pour déterminer la, tare, on pointe successivement les traits ďune échelle divisée en millimetres et l'on note les positions du tambour micrométrique. Au Bureau international des Poids et Mesures a Sevres, on prend comme tare résultante du microscope l'expression simple
1938/20
oil les ni, 11.2, ••• 11.10 sont les valeurs vraies des intervalles mesurés exprimées en dixiěmes de millimětre, et les dl> d2, .,. d10 signifient les nombres de tours complets du tambour micrométrique correspondant a chacun d'eux. Par la méthode des moindres carrés, l'auteur obtient pour la valeur la plus probable de la tare l'expression 100 _
nI"
r/1dl
.,+
+
2+
11.2
n'2d2
•••
2
nIC)
+ ... nlod
lO
p. •
On démontre qu'en général les valeurs dies deux expressions ci-dessus ne diffěrent pas beaucoup et que les deux formules se confondent pratiquement, lorsque les intervalles mesurés ne diffěrent que trěs peu entre eux les lectures des divisions du tambour micrométrique étant, bien entendu, d'une pré~ision suffisante. L'auteur applique, a titre d'exemple, les deux formules a une mesure effectuée au Bureau international des Poids et Mesures, qui remplit les dites condition~, de sorte que les deux formules fournissent pour la tare du microscope la meme valeur.
Ing. Dr. techn. Jaroslav Hru b a n. (Předneseno na IV. mezinárodnim sjezdě pro dějiny věd reálných a technických, v sekci pro vědy exaktní, konaném ve dnech 22. až 27. září 1937 v Praze na pamět 150. výročí norození Jana Ev. Purkyně.)
Od nepamětných dob se lidstvo snaží usnadniti si a zracionalisovati práci, kterou věnuje výrobě svých statků.. V nejnovějši době vzniklo vědecké studium této racionalisace nebo začalo se aspoň prakticky používati dosavadních poznatků. a to pod rfiznýmí jmény, jako ••vědecké řízení práce", ••racíonalísace", ••normalísace", "typísace" a tak dále. Geodesie mů.že se snad pochlubítí, že b,yla první nebo z prvních oborů., v níchž se tato otázka vědecky a na podkladě čistě matematickém začala řešiti a zčásti už i vyřešila. V roce 1822 vydal Friedr. M. Schwerd, tehdy profesor matematiky a fysiky na král. lyceu ve špýru, spis: ••D í e kle i neS pe y e r erB a s i s oder Beweís, dal3 man mit einem geringen Aufwand an Zeít, Miihe und Kosten durch eine kleine, genau gemessene Liníe die Grundlage eíner grol3en Triangulatíon bestimmen kann." V tomto spise podává zprávu o tom, kterak v roce 1819 oficíelnimí úřady měřenou rýnskobavorskou základnu u špýru, dlouhou 19.795 m a tvoříci základ příslušné triangulace, nahradil v roce 1820 měřením základny dlouhé jen 860 m, od té doby zvané malou špýrskou základnou, kterou spojil s onou velkou základnou sítí trojúhelníků po způ.sobu Snellíově. V této síti měřil potřebné úhly a z malé základny odvodil velkou počtářsky. S měřením úhlů. spojenou práci už účelně rOzvrhl na jednotlívé úhly, základnu svou a úhly změřil se svýmí lyceisty a dostal tak odvozenou základnu, jak už z nadpisu jeho spisu je patrno, s úsporou času, práce a nákladů., po případě ještě přesněji, než byla přímÝm.měřením získána. Príncip základnové sítě k tomu použitý, který mu umožnil takový pokus °a dů.kaz, pochází ovšem už od Snellía (1615), otce triangulace a zvláště základnových sítí, který už tehdy změřil zá kladnu dlouhou 87'05 rýnských prutů., t. j. 327'85 m, z ní počtářsky odvodil základnu dlouhou 326'43 rýnských prutů., t. j. asi 1229'41 m tu však kontroloval přímým měřením a stan ovil na 326'90 rýnských prutů., t. j. así na 1231'18 m. Tato Schwerdem nadhozená otázka vzbudila zájem odborníků. a v r. 1868 se podobnými hledisky a úvahamí zabýval Helmert v "Studien liber rationelle Vermessungen im Gebíete der hoheren Geodasie". Věnoval svů.j zřetel hlavně ekonomíckému t val' u základnové sítě. Několik obecných vztahů. a příkladů. uvedl C. S. Peirce r. 1879 v ••Note on the theory of the economy of research". Rešení úkolu ekonomického rozdělení práce na podkladě přísně matematickém, t. j. odpověď na otázku, jak jest pozoravání v síti rozvrhnouti, abychom obďrželi odvozenou základnu co nejpřesnějí, po předběžném oznámení Jordanově z r. 1880 v článku "Díe Basísmessung der Preul3íschen Landesaufnahme beí Gottingen ím August 1880" podal v r. 1882 generál Schreiber, který se tím velmí zasloužil, v pojednání ••Die Anordnung der Wínkelbeobachtungen ím Gottínger Basísnetz". Byla to prvá zcela přesná odpověď na tuto otázku, byť se týkala jen řešení určítého, poměrně jednoduchého úkolu. Schreíber totiž předpokládal pouze chyby nahodilé, jen jednu funkcí, podmínečnou formu vyrovnávací a požadavek učiníti převratnou váhu této funkce mínimem pří konstantní prácí a vahách dolů. omezených jen nulou; jiné podmínky mezí vahami nezavedl. Dospěl ke konečnému požadavku ~ I F I = min., který doporučoval řešiti "dovedným zkoušením", ale neuvedl neklamnou metodu pro řešení tohoto požadavku, který právě pů.sobí, zejména při několika podmínkách sítě, jisté obtíže.
1938/21
Tento požadavek, ovšem jako princip vyrovnávací, dříve ještě než byla objevena metoda nejmenších čtverců, byl už dříve znám, ale rovněž nebyl zplna zodpověděn a uspokojivě rozřešen. Byl po prvé r. 1755 stanoven Bošskovičem pro vyrovnání chyb měřických (pozorovacích). Laplace použil téhož principu vyrovnávaciho ve své Traité de mécanique céleste, Paris 1799,tome II, livre III, str. 126 a násl., a podal elegantní řešení, ale pouze pro jednu neznámou. C. F. Gauss poznal v Theoria motus corporum coelestium, Art. 186 (Werke VII, str. 253; Abhandl. z. M. d. kl. Qu., str. 112), že obecně tolik F musí se rovnati nule, kolik je pod:minek sítě. Řešení, které se na tom mohlo vybudovati (SI'ov. namáhavou metodu BrylllSOVU 1882, § 1), bylo by podle okolnosti bývalo velmi obtižné a pro početní praxi sotva upotřebitelné. Objevením a zavedením metody nejmenších čtverců přestala býti otázka jednoduchého řešení požadavku ~ fFf min. aktuální a tak zůstal tento úkol, resp. požadavek, celkem nerozřešen. Teprve když Schreiber ve shora uvedeném pojednání našel pozoruhodný výsledek, že právě metoda nejmenších čtverců, aby byl v sítích rozřešen úkol nejvýhodnějšího rozdělení vah u POZOI'ování podmínečných, vede ke starému vyrovnávacímu principu nejmenšího součtu absolutnich hodnot, zájem o tento úkol opět oživil. Nutno však říci, že Schreiberovo pojednání jen s počátku a v menší míře vzbudilo zájem pro tuto starou vyrovnávací zásadu, ale hlavně, a zejména v novější době, pro ekonomii pozorováni, t. j. pro nejlepší rooděleni vah, neboť to umožňuje dosíci buď velkých úspor práce nebo značně lepších, přesnějších výsledků. Proto také požadavek r fFf = min. ponenáhlu ztrácel význam a vznikaly postupně jiné, komplikovanější úkoly, než který uvedl Schreiber, neboť bylo dbáti stále stupňovaných a jinak vyslovených (formulovaných) požadavků a je splňovati. Vždy však se jednalo o to, najíti nejvhodnější metody k řešení příslušných úkolů, týkajících se nejlepšího rozdělení vah. Shora uvedené pojednání Schreiberovo vzbudilo velkou pozornost, souhlas i námitky, a úloha ta byla zkoumána s rt'lzných hledisek. Velmi mnoho se tehdy psalo o té otázce, i později se jí učenci zabývali, každý ji zkoumal se svého hlediska, a to se odráží také v rt'lzných metodách a předpokladech jejich, ale úplně dořešen není tento úkol ani dnes. Bruns řešil Schreiberův konečný požadavek v r. 1882 v pojednání ,;tJ"ber eine Minimumsaufgabe" a udal dvě metody, v § 1 první, pracnou, v § 2 až 7 druhou, přímo určující ~ fFf = min., která však také úplně neuspokojuje, protože autor odkazuje na "nápadné znaky" a pod. pomficky a řešení jeho není vždy bezpečné, jak Jung, str. 17 demonstruje na příkladě. Bruns dále v r. 1886 ve svém neobyčejně vědeckém pojednání ,;Ober eine Aufgabe der Ausgleichungsrechnung" dokázal, že není relativních minim, nýbrž existuje jen je dno minimum a pro ně jen je dno nebo v určitých mezích též nekonečně mnoho nejlepších rozdělení vah. Jordan vysIovil r. 1888 v článku "Die gUnstigste Gewichtsverteilung" jisté námitky proti důkazu Schreiberovu, jenž mu V r. 1889 v článku ,;Ober giinstigste Gewichtsverteilung" odpověděl a jeho námitky vyvrátil. Jordan sám tehdy navrhl jinou metodu, poukazuje na nesnadné řešení úkolu ~ fFf min. Ale jeho metoda velmi málo konverguje a je též nespolehlivou, pokud se spoléhá na to, že lze uhodnouti ona F, jež mají zmizeti; při prozatímních (zvolených nebo přibližováním získaných) vahách rovných nebo skoro rovných nule selhává vt'lbec. Simon (1889) se zabýval v "Gewichtsbestimmungen fUr SeitenverhaJtnisse in schematischen Dreiecksnetzen" teoretickými úvahami o šíi'ení (přenášeni, hromadění) chyb v schematických triangulačních síUch. Runge podal r. 1890 v pojednání "Der Schreibersche Satz" přesný důkaz této věty, který vyloučil každou další pochybnost o její správnosti. Dlužno se jen ještě zmíniti o Helmertově "Ausgleichungsrechnung nach der Methode der kleinsten Quadrate, 2. Auflage, 1907", kde na str. 563 a násl. se uvádí metoda pro několik funkcí, t. j. pro Q••= Qxx Qvv = min., která se jinak celkem neliší od Jordanovy pro jednu funkci, a má tudíž i stejné nevýhody. Tím jsou vyčerpány hlavni práce a metody, které dosud nebyly podstatně, hodnotně a hojně rozmnoženy. Mimo to napsal Eggert 1903 ,;Ober die gUnstigsten Punktlagen beim Einschneiden". Pak Klingatsch 1908 ,;Ober die giinstigste Anordnung der Winkelmessungen in einem Dreieck" . a 1910 "Die giinstigste Lage ,der durch geometrische orter bestimmten Punkte eines Dreieckes bei der Triangulierung". Pak Hellebrand 1909 "Die gUnstigste Gewichtsverteilung bei Dreíeckswinkelmessungen mit RUcksicht auf den mittleren Punktfehler", 1912 ,;Ober die gUnstigste Gewichtsverteilung bei trigonometrischen Punktbestimmungen", 1923 "Zur Winkelmessung im Dreieck" a 1925 ,;uber die Gewichtsverteilung beim RUckwiirtseinschneiden". Z nich zejména Hellebrand, jak už ostatně učinil Jordan 1888 jakoby mimochodem, řeší daný úkol algebraicky a přímo, a při tom úkoly dosti obtižné, jako střední chybu bodu Q••= Qxx Qyy= min. učiniti co nejmenši bez dalši podmínky nebo dokonce ještě s podmínkou, aby elipsa chyby přešla v kružnici chyby. Hruban 1919 v článku "Příspěvek k řešení ekonomie práce v geodesii" (česky) rozšiřil Jordanovu metodu a aplikoval ji i na nejsložitější úkoly, i takové s daným větším počtem a libovolným tvarem podmínek mezi vahami; konvergence
=
=
+
+
1938/22
však zt'1stává tak pomalou jako u Jordana, a při prozatímních vahách nulových nebo skoro nulových také selhává. KrUger 1920 v publikaci ,;Ober die Bestimmung der Winkelgewichte in Basisnel$en" podal zjednodušení, ale v celku nic nového. Metodě Schreiberově, resp. jeho předpokladu chyb pouze nahodilých se vytýká, že odpadají všechny nebo téměř všechny podmínky sítě a tím i cenná kontrola a možnost poznati a vyšetřovati chyby skryté v síti. Proto K. Wold a H. Jelstrup 1924 v článku "Note au sujet de la méthode de Schreiber pour la répartition des observations angulaires dans le réseau de rattachement ďune base" kladou na definítivní pozorovací plán určité požadavky, odchylné od dosud obvyklých. Rovněž Jung 1924, jenž práci předešlých autort'1 vytýká určité nedostatky, chce ve spise ,;Ober die gUnstigste Gewichtsverteilung in Basísnetzen" uvedenou vadu odstraniti. Jeho metody jsou však velmi obtížné, spoléhá se také na "dovedné zkoušení", domněnky a pod., nedovede řešiti všechny případy, a zvláště postrádá jeho vzorec p' = 3 + ~p jakéhokoliv vědeckého podkladu, nadto zhoršuje, bylo-li ho užito, vždy a zbytečně výsledky, kterých lze dosíci metodou Hrubanovou z roku 1919 a podmínkami Pí ~ 3. Podle sdělení prof. Dr. V. V. Danilova z Moskvy p. měř. radovi Ing. štvánovi v Opavě pokračoval v Jungově badání prof. N. A. Urmajev, náčelník vojensko-inženýrské katedry v díle: ,,0 razpredělenii věsov v bazisnych sjetjach. Trudy GIGiK (Gosudarstvennyj institut geodezii i kartografii, Státní ústav pro g. i. k.), Moskva 1931, vypusk 1." Uvedenou vadu nevědeckosti Jungova vzorce vytýká Burrau 1930 v článku ,;Ober {\ie Verteilung der Beobachtungen in Basisnetzen" a snaží se zabrániti tomu, aby podmínky sítě odpadly tím, že vedle chyb nahodilých zavádí ještě chyby stálé, lépe řečeno vedle chyb staničních ještě chyby mezistaniční (tedy síťové), pramenící jen ze sítě. Avšak tato, na pohled účelná metoda je ve skutečnosti 'Obtížná a často neproveditelná proto, že při staničním vyrovnáni se vyskytují jen chyby prvého druhu, "nahodilé", staniční, a toto vyrovnání je nutno proto napřed provésti a zcela ukončiti, kdežto při vyrovnání sítě se vyskytují ještě chyby druhého druhu, "stálé", pocházející ze sítě. Tím snad stojí ještě za metodou Jungovou, pokud se týče její praktické upotřebitelnosti. V roce 1937 napsal Friedrich "Allgemeine fUr die Rechenpraxis geeignete Losung fUr die Aufgaben der 'kleinsten Absolutsummen und der gUnstigsten Gewichtsverteilung", kde řeší úlohu ~ fF/ = min., ovšem s vahami p i ~ O. Ale metoda jím udaná se též ještě nezdá býti dosti jednoduchou, ani že by platila s uplnou jistotou pro všechny výjimky a o nich pojednávala. Nejvíce však přichází v úvahu ta okolnost, že jeho metoda už proto má pi'íměřeně menší význam, protože se dnes už musí řešiti dalekosáhlejší a složitější úkoly než ~ fF/=min. (s pi~ O) a podle tohoto požadavku Hrubanova, Woldova a Jelstrupova, Jungova a Burrauova se již začaly řešiti. Tak Schwerdovo měření a publikace se staly základem zcela samostatného a velmi dt'lležitého odvětví vyrovnávacího počtu, jež zdaleka ještě není dořešeno a po zásluze doceněno. Lzeť při ekonomickém rozdělení práce dosíci úspory práce, resp. nákladt'1 při téže přesnosti až přes 60%, nebo váhy výsledku při stejné práci, resp. nákladech až přes 2%krát větší. Není proto přehnáno tvrzení, že ekonomie po~orování kromě dnešního svého užití při měření základnových sítí nabude teprve v budoucnu velkého významu, zvláště při triangulacích, polygonisaci atd. a že brzo nebude ani sebe jednoduššího geodetického měření, pro něž by nebyl s výhodou předem stanoven plán po~orovací a pracovní. Jest k tomu potřebí jen najíti jednu nebo několik metod pro stanovení nejlepšího roroělení pozorování, vždy pro určitý případ vhodných, r y c hl e k 'O n v e r g uj í c í c h a s p 01 e hli v Ý c h, jež se tedy musí hoditi k řešení všelikých a nejrt'1znějších případt'1,neboť tyto metody jsou nejen pře d p o k 1 a dem ekonomie pozorování. nýbrž i podstatnou součástí ekonomie práce, t. j. práce p'Očet n í, potřebné k vyhledání nejlepšího rozdělení vah. těchto úkolech jsem letos (1937) napsal ještě s tímto článkem stejnojmenný přehled, totiž "Ekonomie pozorování v geodesii" (česky). V něm jsem už vyjmenoval několik jednoduchých, rychlých a bezpečných metod, které jsem již našel, ale dosud neuveřejnil. Připojuji ještě přání, aby zásady a snahy, uvedenými spisy sledované a v cizině i prakticky už hojně užívané, nalezly též při novém zaměřování našeho státu zaslouženou pozornost. :('
°
Résumé. Led é vel o p p e m e n t d e l' é c o n o m i e des o b s e r vat i o n s d a n s 1a g é o d é s i e. Nos lecteurs de l'étranger trouveront une traducti'On allemande de cet article jointe comme supplément a ce numéro.
Zákony,
nařízení
a měřické
normy.
Stanovení jednotného zobrazovacího způsobu pro vyhotovení katastrálních map. Ministerstvo financí vydalo dne 16. prosince 1937· výnos Č.
j. 126.197/37-IIIj6 b adresovaný všem ministerstvům, finančním úřadům II. sto-
1938/23
lice a Čs. geodetickému a geo(ysikálnímu komitétu (předseda prof. Dr. Ing. Jar. Pantoflíček) tohoto znění: "Na základě ustanovení § 1, odst. 1. vlád. nař. ze dne 23. května 1930, č. 64/1930 Sb. z. a n. a s ohledem~ na ustanoveni § 3 katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, Č. 177/1927 Sb. z. a n., stanoví ministerstvo financí po slyšení Gs. komitétu geodetického a geofysikálniho a v dohodě s ministerstvy zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty toto: Pokud bude třeba podle ustanovení §§ 28, 64 nebo 100 kat. zák. č. 177/1927 Sb. z. a n. vyhotoviti původní nebo nový měřický operát, buďtež pozemky dotčených katastrálních území zobrazeny na jediné, do roviny rozvinuté kuželové ploše obecného kontormního zobrazení kuželového, na které se zobrazuje dosavadní jednotná trigonometrická síť katastrálni. (l Označování vlastnických hranic mezníky. Nejvyšší soud v Brně rozhodl: I kolíky, zasazené geometrem při rozměření hranice k jejímu vyznačení, jsou "mezníky" ve smyslu § 199 e) tr. z. (rozh. Č. 5838sb. n. s. tr. ze dne 6. března 1937. Č. Zm I 69/37). Nejvyšší soud příspěl v cit. rozhodnutí k bližšímu určeni výrazu "mezník" ("Markung"), který je pojmovým znakem skutkové podstaty § 199 e) tr. z. z r. 1852, platného dosud v zemích české a Moravskoslezské, zamítnuv zmateční stížnost obžalovaného, pokud v ní bylo tvrzeno, že ve vytržení k o I í k tl, zasazených úř. aut. civ. geometrem při rozměření sporné hranice dvou pozemktl k je jímu určení, nelze spatřovatí odstranění mezníktl. V odtlvodnění tohoto rozhodnutí vytýk á nejvyšší soud pojem "mezník" ještě šíře, uváděje, že dlužno jím rozuměti z nač k y vše hod r u h u, sloužící k tomu, aby vyznačovaly hraníce dvou pozemktl. Tato interpretace pojmu "mezník" týká se ovšem jen ustanoveni § 199 e) tr. z., který praví, že za podmínek § 197 tr. z. (UVedení v omyl za účelem škodným) je vinen zločinem podvodu ten, kdo mezníky k určení hraníc vsazené odstraní nebo přesadí. Takovýmí mezníky mohou býti jen zn aky, jež byly určeny k označení mezí a pozemktl aktem strany vížícím (zasazení za účastí soudu) aneb jimi jako takové výslovně nebo mlčky byly uznány (bez účasti soudu, zejména po vzájemné dohodě stran). Tak judikoval býv. kasační soud ve Vídní (rozh. 2156, 4201 víd. sb.) a nalézá tak i nejvyšší soud v Brně (rozh. Č. 2626 sb. n. s. tr.). Dr. Kánský.
Zrušení přídavku při slu,žebních cestách na Slovensko a Podkar, patskou Rus. Vláda republiky Ceskoslovenské usnesla se ve schůzi konané dne 21. prosince 1937, podle zmocnění daného ustanovením § 25 zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n. takto: "Ve~kerá ustanovení, jimiž se přiznávají zaměstnancům při služebních cestách ze země Ceské a Moravskoslezské na území země Slovenské nebo Podkarpatoruské výhody k normální náhradě služebních výloh, se zrušují dnem 31. prosince 1937."
Literární novosti. Posudky.
"Návod, jak vykonávati katastrální měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením." Instrukce A pro katastrální měřické práce. Dodatek I. 50 stran, 28 příloh, 5 tabulek. Vydalo mínisterstvo financí jako výnos ze dne 14. května 1937, Č. 80.000j36-IIIj6a. Cena v obvyklé úpravě nálepkové činí 15 Kč za 1 výtisk. K dostání v ústředním archivu pozemkového katastru v Praze III., Josefská 4. Obdobným zptlsobem jako k instrukci B vydává ministerstvo financí tiskem doplňky, úpravy a opravy k Instrukci A, která. byla vydána jako návrh v roku 1932. Ani po vydání dodatku není Instrukce A definítivní, ztlstávajíc nadále návrhem, v němž lze tedy očekávat další změny. Změny a doplňky jsou potěšitelnou ukázkou vývoje zeměměřičské služby ve finanční spráyě k stále větší dokonalosti; opětné jich vydání jako návrhu dává tušiti, že jsou v přípravě jistě značné úpravy další, které nedovolují svým rozsahem již nyní vydání definitivního návodu. Jako nejhlavnější zásad;1Í úpravy lze uvésti podrobnější předpisy pro všechny práce, spojené s obnovováním pozemkového katastru jen na části katastrálniho území, změnu v hustotě bodtl podrobné trigonometrické sítě katastrální zavedením prtlměrné jejích vzdálenosti dvoukilometrové místo dOsavadní prtlměrné vzdálenosti jednokilometrové, připuštění centesímálního dělení čtvrtkruhu, zavedení nové číselné měřické me-
1938/24
tody protínání vpřed, zavedení dvojitých počítacích strojfi, vyhotovování jen jednobarevných map černým tiskem a jíné menší změny. Mnoho místa a práce zabraly slovní úpravy, opravy stylistické, které však smysl nemění. Snad mohly býti odloženy až do definitivního vydání, čímž by se dodatky podstatně zmenšily a staly se i přehlednějšími. Nejvíce takových podružných úprav se vyskytuje v statích o triangulacích. Z dalších podružnějších úprav uvádíme: zavedení polovičních mapových listfi dělením celého listu v obou směrech, je-li pokreslena jen menší jeho část; vyhotovování nových map toliko na papíru napnutém na hliníkových deskách (nalepený papír tedy vyloučen); naprotí tomu vyhotovování přiložených map jen na papíru volném, nenalepeném; přejímání bodfi dřívějších triangulací do nově budované sítě; zavedení dvou podzemních skleněných značek pro normální stabilisací trigonometrických bodfi; vyloučení tyčových signálfi, komínfi a hromosvodfi ze signalisace trigonometrických bodfi; nová úprava místopisu trigonometrických bodfi (velmi podrobná); dfisledky nově zavedené metody protínání vpřed i v polygonisaci, kde je možno určovatí zvláštní body, tvořící přechod mezi trigonometrickou sítí a sítí polygonovou, jejíž body lze určovati také proHnáním vpřed; zavádění redukce délek v polygonové síti na hladinu mořskou u dlouhých pořadfi a při větší jejich nadmořské výšce; úprava vyznačování mezníkfi příliš hustě zasazených na parcelách nepatrné šířky (zajisté poměry slovenské); doplnění ustanovení o stavbách na cizích pozem cích a ustanovení o oddělených domech); pokyny pro účelné využití zeměměřičských prací podobných katastrálním a sbírání výškopisných příložek, aby i o výškových měřeních byl získán přehled snadno přístupný technické veřejnosti, která je ve velmi úzkém styku s katastrálními měřickými úřady; doplnění pokynfi pro měření metodou polární (pravděpodobně zkušenostmi z praxe); zjednodušení styku s triangulační kanceláří při hodnocení podrobných triangulací tím, že místo dosavadních opisfi a snímkfi lze předkládati k přezkoušení originály a jiné úpravy. Ke konci je také připojena nová hlava VI, popisující postup při přejímání starých komasačních nebo jiných, pozemkovou držbu upravujících, méně přesných map, za mapy katastrální, jako opatření nouzové. Překvapuje zrušení celých §§, jež se nijak neodfivodňuje, na př. celé partie z triangulačních výpočtfi. Dá se předpokládati, že tyto stati budou převedeny a podrobněji propracovány ve zvláštní instrukci triangulační, do níž by pak patřily všechny triangulační práce. Nemělo-li by však k jejímu vydání v brzké době dojíti, nutno tohoto počinu litovati, poněvadž právě statě triangulační, týkající se jednotné sítě katastrální, měly určitou zajímavost pro technickou veřejnost: šlo-li o zmenšení objemu instrukce, mohly býti spíše vynechány podrobné stati o jednoduchých výpočtech trigonometrických a polygonových, jež jsou všeobecně známy a obsaženy v každé učebnici geodesie. V přílohách, v nichž bylo dříve dosti nesrovnalostí s textem, byla vykonána řada úprav, souvisejících již s vyjmenovanými novými nebo změněnými zásadami a odstraňujících dřívější nesouhlasy. Některé přílohy byly zrušeny, jinde zavedeny přílohy nové. Tabulky byly doplněny hlavně údaji v centesimální soustavě pro úhly. Byly také změněny některé dosud užívané náZvy, jako: podrobná triangulace místo podrobná trigonometrická síť, závěr místo uzávěr, směrník místo jižník, technický popis místo technická zpráva. Dodatky jsou cennou příručkou pro státní měřické úředníky i pro soukromé inženýry, kteří mají příležitost upotřebiti Instrukci A pro katastrální měřické práce. Je však škoda, že nechaly na sebe tak dlouho čekatí; mohly aspoň vyjíti na dvakrát, vždy po třech letech po vydání pfivodního návrhu. Doufejme, že příštích dodatkfi, a tím snad i vydání Instrukce A v definitivním znění, se dočkáme co nejdříve. Obsah dodatkfi k návrhu Instruce A pro katastrální měřické práce jsme uvedli poněkud podrobněji než bývá zvykem, a to pro jeho dfiležitost pro téměř všechny zeměměřičské práce. - Re Technický Obzor Slovenský, nová odborná revue vydávaná v Turč. Sv. Martině Klubem inženýrfi Slovákfi s pomocí Matíce Slovenské, právě dokončila dvojčíslem 4-5 svfij prvý ročník. Přehlédneme-li bohatý obsah všech čísel a uváživše počátečné obtíže každého nově zakládaného odborného časopisu, nemfižeme než s uznáním přivítati nového druha do řad našich technických listfi. Rozsáhlé úkoly, očekávající ve východních zemích republiky techniky všech směrfi, přinášejí množství problémfi obecně í místně tak zajímavých, že usnadněná jejich publikace bude jen na prospěch další technické činnosti. Také nově vznikající ohnisko technických věd na Slovensku štefánikova vysoká škola technická v Košicích, zajisté najde v Techn. Obzoru Slov. vhodný prostředek k instruktivnímu styku s výkonnou technikou. Klub 'Patrně dobře uvážil všechny tyto okolností a odhodlal se k významnému kroku, nelekaje se těžkých počátkfi. Mfižeme s potěšením konstatovati, že redakce poskytuje přiměřené místo statím z oboru zeměměříčského. V ukončeném ročníku vyšly články ;Ing. Jána Mikuši: O potrebe urýchlenia úpravy pozemkovej držby na Slovensku, a Ing. Karla Svobody: Fotogrammetrie v katastrálnom vymeriavaní. Jak vidíme z názvfi, pojednávají autoři o řešení dvou, pro Slovensko velmi dfiležitých zeměmětičs kých otázek. Bylo by si přáti, aby nová revue došla náležitého porozumění nejen mezi inže-
1938/25
nýry Slováky, ale u všech technikfi pfisobícich na Slovensku, nebo jsoucích s ním v odborném styku. Geometarski Godišnjak 1938. Nákladem knihovny "Geometar" v Beogradě, Ul. Adm. Geprata 68, stran 270, cena neuvedena; podle předešlé ročenky bude ani 30 dinaru. Velmi úhledný kalendář jihoslovanských zeměměřičfi vyšel z redakce inženýrfi Kostiée, Sopocky, Svečnikova a Živkoviée již po páté. Zapustil tedy dobře kořeny a právem, neboť je potřebnou a lacinou příručkou, která dobře inrormuje a po níž tedy odborník rád sáhne. Letošní vydání obsahuje v k a len d á ř n í č á s t i kromě obvyklých údajfi také výtah z nařízení o soukromých radiových přijimačích, soupis světových vysilacích stanic, železniční tarify a sazby leteckého provozu. Č á s t od bor n á přináší z III. dílu Návodu pro katastrální měření ustanovení o mezníkování hranic a o měření detailu, dále matematickou stať o sdělávání početních tabulek s interpolací a extrapolací, kapitoly z počtu pravděpodobnosti, pěknou úvahu o úhlu a jeho zvláštnostech a článek o spojení kontinentfi triangulací. V s t a v o v s k é č á s t i je otištěn neoficiální pořadník měřických zaměstnancfi katastrální a civilně-technické služby, seznam katastrálních úřadfi a jejich přednostfi, soupis jihoslovanských spolkfi s činností zeměměřičskou, odborných časopisfi domácích í cizích i stav současného zeměměřičského vzděláni v rflzných státech. Podle pořadníku vykonává nyní katastrální službu finanční správy na území Jugoslávie celkem 1184 inženýru, geodetfl, agronomfl a geometru zařazených do platových stupnic 4-9. Náčelníkem služby je Dr. Zv'onimir Kralj v stupnici třetí. Civilní službu obstarává 294 autorisovaných inženýrfl, geodetfi, geometru a měřičfi. Katastrálních měřických úřadfi, zvaných "katastarske uprave" je ve všech 9 banovinách celkem 154; tento počet bude asi rczmnožován, jak budou dočasné polní sekce, konající základní měření, končiti svoji činnost. Jmenované úřady podléhají finančním ředitelstvím v sídlech hlavních měst banovin a přímý doz'or na ně vykonávají zeměměřiči se služebním označením (vrchní) finanční radové a (vrchní) katastrální inspektoři. Služební označení výkonných zeměměřičft je: (vrchní) katastrální inspektor, (vrchní) katastrální geometr a katastrální pomocný geometr. Ročenky se těší v Jugoslávii velké oblibě; slyšíme, že letošní vydání bude brzo rozebráno. štván. Odborná
pojednání
v
časopisech.
Zprávy vereJne služby technické. čís. 1. Dr. M i I a n Hod ž a: Spolupráce státu a Prahy při budování hlavního města. Do XX. ročníku. Ing. V. st e j s k a I: Stavba dopravního letiště u Ruzyně. Ing. Dr. Frant. Ma šek: Deset let katastrálního zákona. JUDr. J. Č i s tec k ý: Osnova zákona o odstraňování stavebních a komunikačních závad v obcích. - ČíŠ. 2. Ing. B. V o n dr á č e k: První velké kanalisační stavby pro novou ústřední čisticí stanici kanalisační v Praze. - čís. 3. Ing. Dr. J. Hor á k: Vodohospodářské meliorace r. 1936. Pozemková reforma. čís. 5--6/37. Ing. A. P a vel: Zemědělské problémy v díle T. G. Masaryka. Dr. C. Dub o v s k ý: Úvěrový systém pozemkové reformy. Dr. A. Z atlo u k a I: Financování zemědělského osidlování v Německu. (Pokrač.) čís. 7. F. N o v á k: Dnešní stav a další úkoly pozemkové reformy. Ing. Boh. P'Ů U r: Vnitřní zemědělské osidlování. Dr. C. Dub o v s k ý: Úvěrový systém pozemkové reformy (pokrač.). Dr. Ant. Z a t I o u k a I: Financování zeměď. osidlování v Německu (pokrač.). Věstnik Inž. komory. čís. 1. Přednáška prof. Dr. Pe tří k::., přednesená dne 7. listopadu 1937 na mimoř. valné schflzi Jednoty úř. aut. civ. geometrfl v Bratislavě. - čís. 2. Zpráva o schfizi představenstva Pracovní sekce I. K. v Brně. (Referát obsahuje m. j. zajímavý návrh, aby Inž. komora se obírala obtížemi, vzniklými nevhodným rozdělením studia inž. stav. na směr konstruktivní a vodohospodářský, kde absolventi těchto oboru jsou často nucení doplňovati studium předměty druhého oboru.) Lesnická práce. Redakce tohoto časopisu odmítla další výměnu časopisu za Z. V. Nemflžeme proto napříště referovati o odbor. pojednáních v Lesnické práci. Zem. čís. 23-24. Ing. Dr. L. Ma c k o: Lesnictvo na Slovensku. Ing. J. M i k uš a: Unifikácia zákonov o cestách. Ing. K o k e š a Ing. P i n c: Lesy nášho rudu. Geodezist. čís. 7-8. K ň a z e v-B a š I a v i na: O některých nových zpflsobech vyhotovení tónových tiskových forem; St e p pe: Zobrazení reliefu na topografických mapách malého měřítka; B. P a v lov: Příprava triangulačního materiálu k zpracování (redukce na centrum stanice a do roviny Gauss-Krligerova zobrazení); T o I m ač ev: Zařízení na úpravu výšky o1bvnice; N. P a v lov: Zakládání práce při přesné nivelaci; B ě g u n o v: Optika geodetických přístrojfl závodu "Aerogeopribor"; P op o v: Horopis sajanské oblasti (střední Sibiř); Evě n č i k -M a j a n c: O volbě trigonometrických center v zastavěných tratích; Děr b e n ě v: Jak je to s triangulací 5. f'ádu; G r j a z n o v: Kontrola teodolitového nivelačniho pořadu; L a z are v: O nových mapách Australie; Ně k r a s o v: Malá tachymetrická busola Zeissova; V i n 0g rad o v: K evidencí změn v mapách; Ně k r a s o v: Kontrola výpočtu přírustkfi pravoúhlých souřadnic tabulkami podle Gausse, Orlova a j. čís. 9. G I o t o v: Krátký
1938/26
přehled topografického měření při stavbě kanálu Moskva-Volha; Ad r i a n o v é: Standardisace map; N i k i for o v: Grafické určení chyb funkcí vyrovnaných hodnot souřadnic; Č e bot are v: O elipse chyb; Z věr ev: 5" universální stroj závodu "Aerogeopribor" při astronomické práci; G i I ev: Sensitometrie negativního materiálu pro letecké snímky; S i rot k in: O metodice výčtu norem pro topograficko - geodetické práce; Z i m o v n o v: K metodice přednášek geodesie na geodetických učilištích; Š e j t I i s: Praktika pří použití zavěšených měřických souprav (invarových drátfi). čís. 10. I z o t o v: K teorii postupného řešení soustav podmínkových rovnic; Z i m o vn o v: Vyrovnávání trigonometrických sítí zpfisobem tří skupin; Z věr ev: Zkoušení drobnoměrných šroubů; č e bot are v: Vliv větru na výsledky měření zavěšenými měřickými soupravami; Murašov: Některé poznámky k instrukcim z r. 1935-36; Klim o v: Vyhotovení mapy měř. 1: 50.000 z leteckých snímkfi; P a v lov - K i j a n: O geodetických strojích v stavebním prftmyslu; I van o v: Kroucení triangulačních znakfi postavených ze syrového dřeva; V i n o g rad o v: Významnější zeměpisné atlasy světa; š i š k in: Novinky v stavbě geod. znakfi; Dr o b y š e 'Ir: Dvojzrcadlový stereoskop. čis. 11. (jubilejní): Dvacet let velkého října a naše úloha; K r i n č i k: Sovětská geodesie k 20. výročí říjnové revoluce; F i I i P o v: Výsledky prací vědecko-výzkumného ústavu pro geodesii, fotogrametrii a kartografii od r. 1929; M a z m i š v i I i: Geodetické vzdělání v SSSR. ..;a 20 let; K r a s o v s k i j: Význam prací k odvození sovětského elipsoidu; S a I i š č ev: První svazek velkého sovětského atlasu světa; F e f ilov: Úkoly geodetické stavby strojfi; R u s i n o v: Rozvoj fotogrametrické optiky v SSSR.; J u c e v i č: vývoj letecko-měřických prací; G i I ev: Výsledky prací a úkoly. v oblasti technologie fotografických procesfi v leteckém měření; M a z m i š v i 1 i: Zavedení odborného vyučo·,rání pro nižší zaměstnance pří moskevském ústavu inženýrťJ. geodesie, fotogrametrie a kartpgrafie; S tep pe: O redakci topografických map. čís. 12/1937. St e p pe: O mapových originálech; Š i lov: Náplň topografických map; D u I e b o v: O adjustaci topografických map; S i rot k in: Topograficko - geodetické práce na vodním uzlu u Kujbyševa; V i n o g rad o v: Přehled kartografických prací ve světě v r. 1937; Týž: Soupis hotových map I. svazku Velkého sovětského atlasu světa (dokončení z čís. 6). štv. Allgemeine Vermessungs-Nachrichten. čís. 33. Ber r oth: Aufgaben des MeJ3ingenieurs bei der Lagerstattenforschung (pokrač. z čís. 32 a čis. 34). čís. 34. S I a w i k : Zur neuen Ausbildungsordnung im h5heren Vermessungsdienst. Čís. 35. G a st: LaplaceBedingungen im alten bayrischen Netz. S c hm i t t: Zur Motorisierung im Vermessungswesen. S p oh r: Die verschiedenen GrundstUckswerte. čís. 36. H a u se: Altes und neues Bodenrecht in den Kolonien. Don der e r: Gebirgsvermessung am Fockenstein und Sonnersbach in der Gemeinde Gaissach. - Obsah roč. 49 -1937. F. B Zeitschri'ft fUr Vermessungswesen. čís. 22. B e c k e n b ach: Aufgaben und Gliederung eines stadtischen Vermessungs_ und Liegenschaftsamtes. S u to r: Vektoranalytische Ableitung der FehlereinflUsse der Theodolitachsenfehler. Ber t r a m: Ein binokularer Distanzmesser zur Messung langseitiger PolygonzUge. čís. 23. D u m ke: Zur Ausgleichung von Zentralsystemen. H 5 P c ke: uber die Ableitung der mittleren Fehlerellipse aus dem Fehlergesetz der Ebene. Fen n e I: Die neueren Formen des Tachymeters Hammer-Fennel und deren Verwendungsbereich. Fin s t e r w a I d f' r: Kartographie und ihre heutigen Aufgaben. čís. 24. Rad t ke: KatasterbUcher in Karteiform. F is c her: Ein neuartiges HilfsmiUel zur Vermarkung. Ha r ber t: ubersicht U. d. Verm. u. Kult. Literatur 1937 mit Nachtragen vom J. 1936. - Obsah roč. LXVI -1937. F. B. Bildmessung und Luftbildwesen. čís. 4. G r u ber: Luftbild u. Gebirgsvermessung und die hierzu dienenden Aufnahme- u. Auswertegerate. K i e r s: Herstellung neuer Katasterkarten in Holland mittels Luftbildmessung. 5. Intern. Photogrammeterkongrel3, Rom 1938 (říjen 1938), všeobecné a rozvrh práce. F. B.
Výstava prací čs. měřičských
inženýrů v Bratislavě.
Protektorát výstavy. Protektorát vý~tavy prací čs. měřických inženýrfi v Bratislavě příjal ochotně na požádání výstavního výboru p r e s i den t zem ě S loven s k é pan J o s e fOr s z a g h. - Výstavní výtJor radostně přijal na vědomí toto rozhodnuti, které pokládá za velmi cenný úspěch svého snažení a za čest, které se celému zeměměřičskému stavu dostalo s tak významné strany. Osoba protektora bude jistě vzpruhou všem, kteří se pnčiňují o úspěch výstavy, aby napjali co nejvíce svoje síly, aby pan protektor mohl býti nakonec s JE jich prací plně spokojen. R. Situační zpráva ze začátku měsíce ledna. Finanční komise pokračuje ve shledávání finančních prostředkfi na zajištění výdaj'ů. čini tak v kruzích kolegfi, u peněžních ústavft a korporaci, u nichž se dá očekávati, že jim pfisobení zeměměřicských inženýrft není neznámé. Přičiněním některých kolegfi mimo Bratislavu bylo tu docíleno pěkných výsledkfi. Tak na př. z iniciativy kol. Ing. Lup ač e věn o val o k r e s n i v Ý bor
1938/27
v R i m. S o bot ě n a u s p o řád á n í v Ý s t a v y č á s t k u 3 OO K Č. Pořadatelská komise řeší otázku využitkování výstavních místností a jejich architektonickou úpravu. K tomu si zajistila spolupráci profesora Učňovských škol v Bratislavě, architekta M aI é h o. Jinak jednotlivé skupiny pracují na předmětech, jež mají býti vystaveny. Propagační komise rozeslala první zprávy o uspořádání výstavy dennímu tisku, který v některých význačných denících bratislavských zprávy otisk1. Byla zhruba vyřešena otázka uměleckého výstavního plakátu. Byly učiněny přípravy k volbě čestného výstavního výboru, do něhož mají býti požádány o účast jednak osoby, jež svým postavením nebo funkcí mohou míti vliv na veřejné mínění a které přijetím čestné fun~ce ve výstavním výboru doloží vážnost připravovaného podniku a jednak osoby z kruhfi odborných a vědeckých, které spolupracují se zeměměřičskými inženýry. R. Výstavní plakát. Na výzvu, uveřejněnou v Zem. Věstníku, sešlo se osm návrhfi na výstavní plakát. K'Omise,ustanovená ústředním vý·borem za předsednictví vI. r. Ing. M u s i I a, posoudila vhodnost návrhů. ve schů.zi, konané dne 10. I. 1938. Z návrhů. byly uznány tři za nejvhodnější. Po delší de batě, v níž zápasily o vítězství dva zvlášť vhodné návrhy, bylo ustanoveno pořadí vybraných tří návrhů., jejichž autory, jak se ukázalo po otevření obálek se jmény sou těžících, jsou tito kolegové: I. Ing. Bohuslav Ne dvě d, měř. komisař od Inspektorátu katastr. vyměřování v Trenčíně. II. Ing. Pavel G á 1, měř. koncípistaod oddělení ncvého měření katastr. měř. úřadu v Bratíslavě. III. Ing. Vikt. K a r p u š k i n, měř. koncipista Zemského úřadu v Bmě. Návrh uvedený pod I. bude po dohodě s autorem reprodukován a použit ku propagaci výstavy . .Jednání o výběru návrhů se zúčastnili kolegové Ing. Batisz, Farka, Kadeřábek, Kluzáček, Krištofík, Lhota, Musil, Nosek, Pejchota, Rykr, Slezák a Zemánek. Výstavní výbor byl velmi mile překvapen obětavosti kolegů, kteří, ať soutřž nebyla honorována, zúčastnili se jí v tak hojném počtu svými návrhy. I mezi ostatnlmi do terna nezařaděnými návrhy byly některé velmi pěkné, nemohly však přijíti při volbě v úvahu pro náklad, kterého by si vyžádala jejich reprodukce. - V soutěží na výstavní plakát bylo bodáno celkem 9 návrhů.. Jejich autory jsou: Ing. Boh. Ne dvě d, měř. komisař v Trenčíně (heslo: "b. n."), Ing. P. G á 1, měř. koncip. v Bratislavě (heslo: "Limbus I" a "Limbus II"), Ing. V. Karpuškin, měř. koncip. v Bmě (heslo: "Nina"), Ing. J. Nos e k v Bratislavě (heslo: ,,20 let práce" a ..Povznesení zeměměřičského stavu"), nezná m Ý autor (heslo: "Nový Jičín"), Ing. H. K 1u s á č e k, v. m. komisař v Bratislavě (heslo: "Polár") a J. H o z a, kancel. pomocnik v Bardejově (heslo: "Odvaha"). R. Zpráva o schf1zi ústředního výstavního výboru, konané dne 18. xn. 1987. Schů.zi předsedal za velmi četné účasti kolegů vI. rada Ing. M u s i 1. Do schů.ze se dostavili za Osvětový svaz pro Slovensko jeho předseda, pan vrchní rada v. v. Jel í n e k a osvětový referent pan V r á t n ý, kteří byli přivětivě uvítáni. Zúčastnili se porad o včlenění výstavy a s ní souvisejících podniků do rámce oslav, které organisuje Osvětový svaz v r. 1938 k oslavě výročí založení čsl. republiky. - Schů.zi byl také přítomen profesor UČIíovských škol v Bratislavě ar c hit e k tMa 1Ý s p. D a d á k e m, s nimiž bylo jednáno o architektonické úpravě výstavnich místnosti v Zemědělském museu a O'umístění jednotlivých skupin. K tomu podávali svoje zprávy kol. Ing. Krištofík, Farka, Pejchota, Batisz, a jednání se zúčat>tnili kol. Ing. Hrstka, Humhal, Mrkvica, Slezák a Kokeš. Při 'om bylo konstatováno, že výstavy se zúčastní město Bratislava vlastní exposicí. - Debaty o tom, jak řešiti otázku čestných funkcionářů. výstavy, dále O'vydání propagační brožury a pod. se zúčastnili vedle předsedajícího Ing. Musila také kol. Ing. Lhota, Hrstka, Farka, Nosek, Krištofík, Rykr, Mikuša a j. Jednání o finanční situaci se kromě jmenovaných zúčastnili referenti finančního výboru kol. Ing. Zemánek a Kadeřábek.
R. Zpráva o schů.zi ústředního výstavního výboru, konané dne 12. 1. 1988. Schů.zi, které se zúčastnilo asi 20 kolegů., předsedal vI. rada Ing. M u s í I. Za účasti autora plakátu, označeného plakátovou komisí za nejvhodnější, kol. Ing. N e dvě d a, bylo jednáno o případné úpravě výstavního plakátu a o jeho reprodukci. Jedinání se zúčastnili vedle autora také předsedající, dále Ing. Nosek, Klusáček, Lhota, Farka, Rykr a j. Bylo usneseno vyžádati si rozpočty několika grafických ústavů.. Obsáhle bylo jednáno o rozpočtu, předloženém na instalaci exposic architektem Malým. Rozpočty budou detaíIně probrány a podle výsledku bude rozhodnuto o zadání instalace. Podle rozpočtu činil by náklad na instalaci výstavy (práce truhlářské, čalounické, natěračské atp.) asi 16.000 Kč. - K zjednání finančních prostředků. navrhl kol. Ing. Zem á ne k, aby kolegové přednostové katastrálních měřických úřadO. na slovenském venkově byli požádáni, aby se snažili ve svém obvodu zajistiti k výstavním účelo.m od korporací, které by přišly v úvahu, částku po 300-400 Kč. Tím by byl odhadnutý náklad na výstavu zhruba kryt. Akci zařídí výstavní kancelář. - Ústřední výstavní výbor se usnesl poděkovati páno.m, kteří se nezištně zúčastnili soutěže na výstavní plakát za jejich laskavou obětavost. Došlé návrhy budou vystaveny mezi exposicemi. R. Propagační komise konala scho.zi 29. 12. 1937 za účasti osmi členo. (Ing. Rykr, Farka, Pejchota, Klusáček, Lhota, Frančík, Slezák a Nosek). Probrala podrobně otázku vydání propagační brožury, uspořádání přednášek, plakátování výstavy, vydání výstavního čísla "Zeměměřičského Věstníku", vydání výstavního katalogu, a spočítala pravdě-
1938/28
'Podobné náklady s tim spojené. Došla tak [k výdajové číslici asi 7500 Kč. Výsledkem rokování bylo doporučiti ústřednímu výstavnímu výboru některé návrhy, z nichž hlav" ním byl, aby bylo upuštěno v předvýstavním čase od uspořádání takových přednášek, které by si vyžádaly značných nákladti. na cestovném a za ubytování pro přednášející. Dále komise doporučila, aby v brzké době byl všemi komisemi vypracován podrobný příbližný rozpočet nákladti., s nimíž bude třeba počítati, aby se takovým zpti.sobem co nejdříve zjistila pravděpodobná celková částka vydání. R. Výzva kolegti.m, kteří se zúěastnlli rozhraničovacích prací na Slovensku. P. T. kolegovia, ktorí sa zúčastnili rozhraníčovacích prác na Slovensku, sa žiadajú o láskavé zapožičanie fotografíckých snímkov z údobia ích spoluúčinkovanía na rozhraničovacích prácach. - Kopíe snímkov nech sú už zaslané teraz na výstavnú kanceláríu: Brati" slava, Rašínova cesta čís. 2 (Finančné úrady), aby mohol byť materiál zavčas vhodne roztríedený z ohradu na r6zne úseky štátnej hraníce.
Ze Spolku čs. inženýrti. státní měřické služby. Zpráva o spolkové činnosti v období říjen-prosinec 1937. . š e stá s c h ti.z e předsednictva byla konána dne 22. října. Po zahájení předsedou kol. Ing. č e r mák e m bylo vzpomenuto zemřelého presidenta Osvoboditele T. G. M. projevem, jejž předsednictvo vyslechlo stojíc. - V dalším prti.běhu byly projednány ná" měty, vzešlé ze schfizky západočeského okrsku, konané dne 10. října v Plzni. Na návrh kol. Hor y schváleno, aby námět, vypracovaný lml. Hej lem a týkající se podání za přiznání zvláštních polních měřických přídavkfi, byl po vyjádření odbočky v Brně a Bratislavě předložen vládě a všem ministerstvfim. Schváleno, aby kolegové K lep á č e k a M i k u Ia blíže se zabývali návrhem (západočeského okrsku) organisačního řádu okrskfi a z něho event. vyplývající změny stanov. Pojednáno zevrubně o možnosti studia a složení doplňovacích zkoušek těm kolegfim, kteří jedině touto cestou mohou dosáhnouti i5tavovského titulu Ing. Po referátu kol. Dr. Ma š k a a Dr. Pot u žák a schváleno, aby kolega jednatel vÝsledek šetření oznámil dotazujícímu se kolegovi. S povděkem zaznamenán byl dar kol. vrch. rady Ing. Pro k o p a u příležitosti jeho jmenování 200 Kč na podpfirný fond. Pojednáno o rozsáhlém a zajímavém referátě kol. A u g s t a ze schfize Vysokoškolského svazu, konané dne 10. října m. r. N a sed m é s c h ti.z í předsednictva schválen návrh kol. K lep á č k a, aby kolegové, jmenovaní do 5. a vyšší stupnice, byli vyzýváni přispěti sebe menší částkou do podpfimého fondu tak, aby tento co nejdříve dosáhl výše 10.000 Kč, která je nutnou podmínkou pro poskytování podpor. Předmětem debaty bylo sdělení, že ve Vojenském zeměpisném ústavě jen velmi malé procento dti.stojníkti. tohoto ústavu jest obsazováno zeměměřičskými inženýry. Schváleno, aby byly získány přesné informace a pak event. prostředníctvím Svazu spolkfi čs. zeměměř. inženýrti. v této záležitosti intervenovati. Na návrh kol. K lep á č k a schváleno vyzvati nové koncípisty, aby se stalí členy spolku. Přečteny připomínky obou odboček k návrhu žádosti polních přídavkfi, návrh projednán po stránce meritorní a jeho konečnou úpravou pověřeni kol. M i k u I a a š i I h á n e k. Schváleno kol. M i k u I o u vypracované podáni na ministerstvo veř. prací ve věci práva užívati stav. titulu Ing. a týkající se speciálně jednoho kolegy ze 7.ápadních čech! P r v á s c h fi z e v Ý bor o v á konána 7. prosince 1937, za účasti téměř všech kolegfi z Prahy a okolí, kol. M i k u š i ze Slovenska a kol. Hej I a ze západočeského okrsku. Kol. F e ji e k z brněnské odbočky se omluvil. Kolegou předsedou č e r mák e m poděkováno kol. Pat e r o v i za úspěšnou propagaci aktuálních stavovských otázek, Konstatováno, že kol. Š i I h á n e k pi"edložil podání ve věci služebních polních měřických přídavkti. vládě a všem ministerstvfim. Kol. šilhánek přednesl jednatelskou zprávu, v níž vyzdvihl a zdfiraznil všechny zákroky spolku, jež se týkaly zlepšení situace státních měř. inženýrti. po stránce hmotné a všech zeměměř. inženýrti. po stránce stavovské, ukončil přáním, aby alespoň nepatrná část požadavkfi byla splněna. Projednány: a) na základě referátu kol. Mikuši otázka rozšíření .studia, spojená s otevřením nové techniky 'v Košicích a schváleno podniknouti v této věci dti.razný zákrok prostřednictvím parlamentních činitelfi. b) Stejným zpti.sobem bude zakročeno i při projednávání návrhu zákona o civilních inženýrech, kterýž, jak byl zákonodárným sborti.m podán, nemfiže zeměměřičským inženýrti.m vyhovovati. c) Po referátu kol. M i k u š i o chystané výstavě zeměměřičských prací v Bratislavě, usneseno výstavní výbor v jeho práci podporovati. Kol. P o u r z usnesení výboru byl pověřen při zájezdu do Bratislavy vyjednati uspořádání celostátního slavnostního sjezdu čs. zeměměřičských inženýrti.. Na kOIl,civýborové schti.ze konstatováno přeloožení jednatele kol. š i I h á n k a v dfisledku ustanovení tohoto přednostou k. m. Ú. v Nové Pace. Schváleno, aby veškeré práce jednatelské prováděl kolega V I k (Z. f. ř. v Praze,
1938/29
odid.XXII, Praha II., Revoluční 12), na něhož budiž řízena veškerá lmrespondence. Kol: i I h á n k o v í udělena až do konání valné schfize dispens. Ing. Frant. čermák v. r., předseda. Ing. Frant. šilhánek v. r., 1. jednatel. Z Jednoty úř. autor. civilIúch geometrfi v Praze. Scht'lze pracovního výboru konala se dne 8. ledna 1938 v Praze za přítomností 12 členfi. čtyří kolegové se omluvili. Po zahájení schfize projednány byly celostavovské věci. Kolega předseda podal zprávu o dlužných komorních příspěvcích a o výsledku zakročení protí neplatícím členfim. K obhájení nároku na přiznání 20% snížení všeobecné výdělkové daně podala Inž. komora k popudu kol. předsedy petici na mínísterstvo financí. Dfivody vpetící obsažené byly v podstatě uveřejněny jíž v odborném článku Věstníku Iuž. komory ze dne 21. listopadu 1937. Mimo to bylo usneseno ínte,rveIl!ovatideputací s přibráním ještě jiných kategorií. Kolegové pře d sed a, Ing. F a I t u s a Ing. Pro k e š podali zprávu o stavu unífikačního zákona o civilních ínženýrech a o jednání k prohloubení a rozšíření našeho studia. Kol. jednatel dle pořadu schfize podal zprávu o běžných záležitostech, mezi nímíž převládají nyní stížnosti proti kolegt'lm, kteří při vytyčování hranic, jež byly již jiným kolegou vytyčeny, nedbají přípustných odchylek. Proto u p o z o r ň u j e m e op ě t n ě vše c h n y k o leg y, aby při v Ytyč o v á n í hra nic n e v y k a z o val i a n i n a map ě a n i v pří rod ě o d c h YI k Y v d o P u st n Ý c h mez í c h. Tarif navržený pražským sdružením a formální opravy stanov Jednoty, jež požaduje ministerstvo vnitra, projednají komise k těmto účelfim zvolené. Po stanovení příští schfize na den 5. února 1938 schfize skončena. Ret. Ing. Vlk. Zpráva o činnosti Spolku čs. inženýrfi státní měřické služby, Moravská odbočka v Brně. V období posledních dvou měsícfi byly konány dvě výborové schfize. Lednová výborová schfize konána byla pod dojmem zprávy, že s platností od 1. ledna 1938 bylo zřízeno při zemském finančním ředitelství v Brně správní oddělení III pro službu pozemkového katastru, jehož pře dno s t o u byl jme n o v á n v r c h ním ě ř i č s k Ý rad a Ing. A I o i s Š i m e k. Je to potěšující výsledek několikaletého úsilí výboru odbočky. Odbočka pilně sleduje otázku rozšíření studia. Výbor vyslal deputaci k profesoru Hroncovi a spolupracuje úzce v této věci se zájmovou skupinou SIA. Výbor odbočky uznává za naléhavé, aby byla uspořádána manifestační schfize u příležitosti výstavy v Bratislavě. Na valnou schfizi odbočky bude pozván redaktor Z. V. kol. Ing. Boh. P o u r, aby podal referát o některých stavovských 'Otázkách. Byly projednávány aktuální otázky resystemisační, požadavek polních přídavkfi v souvislosti se zamýšlenou úpravou náhrad cestovních a komisionelních výloh. Výbor apeluje na členy odbočky, aby podpořili finanční akci ve prospěch výstavy v Bratislavě a nevraceli zaslané jim tiskopisy, aniž nějakou částkou přispěli. Brněnští členové již svoji stavovskou povinnost vykonali. Na valnou schfizi slovenské odbočky byl jako delegát vyslán kolega Ing. Ma rtínek. Usneseno, aby valná schfize moravskoslezské odbočky byla dne 12. února 1938, k jejíž naléhavé účasti budou členové ještě zvlášť pozváni. M. Další hlas pro studijní reformu zeměměřičského inženýrství. Z pracovní komise zeměměřičských inženýrů. Klubu inženýrů. a hospodářských akademikfi při republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu v Praze se nám sděluje, že Klub inženýrů.. a hospodářských akademikfi usnesl se jednomyslně ve výborové schfizi, konané dne 27. ledna 1938, háj i t a pod por o vat po ž a d a v k y své pracovní komise zeměměřičských inženýrfi za b r z k é r e a I i s o v á n í č t Yř let é h o zem ě měř i č s k é h o s t u dia. Š
-
--_.
Zákon o civilních inženýrech. Projednávání vládního návrhu bylo, bohužel, tech- . nicko-dopravním výborem senátu N. S. ve schfizi 21. ledna 1938 na návrh některých koaličních sen. klubfi odloženo na pozdější dobu. Dfivodem neočekávaného, několikatýdenního odkladu je velké množství připomínek, došlých v posledním čase členfim N. S. Zejména obchodní korporace a stavební živnosti se stavějí k osnově v dnešním znění zamítavě. Přes to lze doufati, že na schtlzi pronesené přímluvy ministra Ing. Dostálka, předsedy výboru sen. Ing. Wintra a zpravodaje sen. Ing. Marušáka, doporučujíci urychlené projednání vládního návrhu, nevyznějí naprázdno a že osnova snad bude ještě v nynějším zasedání N. S. uzákoněna. Zřízení správního oddělení pro slUžbu pozemkového katastru (katastrální měřickou službu) v zemi Moravskoslezské. Výbor odbočky Spolku inženýrů. státní měřické služby v zemi Moravskoslezské byl veden Zásadou, aby právníci zemského finančního ředitelství byli zbaveni zatěžujících prací, které s jejich povoláním přímo nesouvisejí a zasazoval se proto o osamostatnění měřické služby, organisované u zemského finančního ředitelství v Brně. Osamostatnění toto stalo se skutkem zřízením spr á v n í h o o d-
1938/30
děl e n í III - katastr daně pozemkové (technická kancelář) -, od 1. ledna 1938 zatim bez přenesení personálních věcí katastrálních měřických úředníků., zaměstnanců. pomocné služby technické, kancelářských úředníků. a kancelářského pomocného personálu katastrálních měřických úřadů. a archivu map katastrálních. Jeví se tedy v organisaci měřické služby u Z. F. Ř. v Brně rozdíl proti měřickým oddělením, zřízeným u zemských finančních správ v ostatních zemích republiky, neboť tam osobní správa personálu inspektorátů. katastrálního vyměřování, archivů. map katastrálních a katastrálních měřických úřadů. přísluší správním oddělenIm měřickým. Ihned po zřízení správního oddělení XV. při generálním finančním ředitelství v Bratislavě, o něž se zasloužil vrchní měřický rada Ing. Vladimír Haj n ý, který prakticky prosadil potřebu zjednodušení administrativy pro speciální katastrální službu, zřídilo zemské finanční ředitelství v Brně v rámci oddělení pro přímé daně tec hni ck o u k a n cel á ř, kterou vedl nejstarší dohlédací úředník, jímž byl Ing. Haj n Ý sám a jemuž budiž připsán pro jeho stavovsky organisační schopnosti úspěch v prů.lomu pro osamostatnění katastrální služby ve východních zemích. Tato technická kancelář trvala až do r. 1937 a měla svou mimořádnou výhodu při vyřizováni agendy ráZu odborného. I nástupce Ing. Hajného, vrchní měřický rada Ing. Alois Kr e j car zdárně representoval tuto technickou kancelář, která se víc a více vyhraňovala jako nutná instituce pro odbornou měřickou službu. Bylo často poukazováno na okolnost, že v té době jedině u zemského finančního ředitelství v Praze není odborná měřická služba vedena úředníkem měřickým. Když však v roce 1935 zřízeno bylo v Praze s účinností od 2. ledna 1936 správní oddělení XXII. za vedení vrchního měřického rady Ing. Josefa Nováka, jemuž kromě odborné agendy pozemkového katastru přísluší i osobní správa, zů.stalo v Brně nadále jen při technické kanceláři. Deputace odbočky spolku (kol. Bárta, Fejlek, Lysý) navštívila dne 1. února 1936 presidenta zemského finančního ředitelství v Brně, prokázala mu naléhavost zřízení samostatného oddělení poukazem na mimořádnou agendu, kterou nemaji jiné zemské finanční správy, totiž agendu spojenou s přezkoum,áváním (revisí) zeměměřičských prací a přijímáním pomů.cek vyhotovených zemědělskými (agrárními) operacemi pro účely obnovení katastrálního operátu po všeobecné úpravě pozemkové držby potřebné. Tím se dostala otáZka zřízení měřického oddělení při zemské finanční správě v Brně do pohybu, až konečně 1. ledna 1938 bylo přání měř. úředníků. fínanční správy země Moravskoslezské splněno. Přednostou nového oddělení byl jmenován vrchni měř. rada Inp,".A. š i m e k., Fjlk. Komise pro návrhy na jmenováni profesorů košické techniky. Minísterstvo školství a nár. osvěty ustanovilo v lednu t. r. zvláštní komisi, která má podati návrhy na jmenování profesorů. pro štefánikovu techniku v Košicích. členy komise jsou: 1. profesoři české vysoké školy technické Dra E. Beneše v Brně: Dr. J. Hro n e c, Dr. B. K 1 a d i v o, Dr. J. Z a vad i 1, Ing. J. S Yř i š tě; 2. profesoři čes. vys. učení technického v Praze: Ing. J. Záhorský, Dr. E. Thoma, Dr. F. Kadeřávek, Dr. F. Na c h t i k a 1, Dr. R. Ke t tne r; 3. význační představitelé technických oborů. na Slovensku: Ing. Š. Jan š á k, zemský přednosta technické služby na Slovensku v Bratislavě, Ing. J. Sty k, generální ředitel Východoslovenských elektráren v Košicích, Ing. I. V i e s t, president ředitelství státních drah v Bratislavě, Ing. J. Sl á v i k, ředitel státních drah v Košicích, Ing. Dr. M. Ž uff a, továrník v Liptovském Sv. Mikuláši, Ing. Dr. L. M a c k o, přednosta lesního odboru zemského úřadu v Bratislavě, a D. J u r k o v i č, architekt v Bratislavě. - Vyslovujeme své podivení nad tím, že MšANO nejmenovalo do komise nikoho z řad zeměměřičských inženýrů. v praxi. Jedním ze tří oborů., které mají býti nejdříve na košické technice otevřeny, je odbor zeměměřičského inženýrství, jenž má vychovávati dorost pro velké měřické práce na Slovensku a Podk. Rusi, především pro službu katastrální a pro scelování pozemků.. Potřeba a význam těchto prací pro obě východní země státu byly mnohokráte zdů.razněny; m. j. též v dů.vodovézprávě k zákonu o košické technice. Výchova zeměměřičského dorostu na slovenské technice měla by býti svěřena - vzhledem k speciálním poměrů.m technickým, právním a zemědělským, s nimiž je a bude zeměměřičů.m na Slovensku pracovati odborníků.m, jež jsou dokonale obeznámeni se všemi otáZkami zeměměřičské praxe úřední i civilní, a je zcela pochopitelným, že při návrzích na jmenování profesorů. pro odbor zeměměř. inženýrství (zejména pokud jde o obsazení stolic praktických nauk) mohl by potřebné informace nejlépe podati zástupce zeměměřičské praxe. - Považujeme za správné, že mezi členy komise-neprofesory je na př. zástupce lesnictví na Slovensku - ač nová technika odbor lesního inženýrství zatím zřízen nemá -, nemŮ.žemevšak z r y z e v ě cn Ý c h d ti vod ti přehlédnouti skutečnost, že v komisi pro návrhy na jmenování profesorů. není zeměměřičství zastoupeno, třebaže jde o odbor, který má býti vybudován jako jeden z prvních na nové technice a o velmi významný obor technické činnosti na Slovensku a Podk. Rusi, zaměstnávající několik set inženýrů.. Tyto věcné dů.vody by zajisté měly pohnouti ministerstvo školství a nár. osvěty k tomu, aby ustavenou komisi ve směru nahoře naznačeném doplnilo. VI. mezinárodní kongres zeměměřiěský. Mezinárodní federace zeměměřičská svolává letos v říjnu kongres do Říma. Bližší zprávy o pořadu a datu budou uveřejněny později. Upozorňujeme na termín sjezdu kolegy, aby mohli si připra\.'iti dovolené včas.
1938/31
Počet posluchačů zeměměřičského inženýrství na vysokých školách technických v republice podle výsledků. zápisti. na zimni semestr st. r. 1937/38 a počet vykonaných I. a II. státnich zkoušek během obě. roku 1937 je tento:
Vysoká škola technická
v Praze v Erně (česká) v Erně (německá) Celkem.
Počet zapsaných posluchačů v roč. ----
~-'~----
I.
"---'~----""
I
'-'~-'~~-
I
H4 29(+1) 12
36 32 (+ 1) 10 78(+1)
II.
I
75(+1)
I
- -
Počet složených stát. zkoušek v r. 1937 "------
III.
I.
151 50(+ 1) 29
32 18 15
230(+ 1)
65
I
II. 78 42 17
II
137
Soutěž na obsazení mist zeměměř. inženýrů ve V. Z. Ú. Ministerstvo národni obrany obsadi ve Vojenském zeměpisném ústavě několik mist dti.stojnikti.z povolání pro službu zeměměřickou ve služebni kategorii dti.stojnikti. geometru. Bližší podminky uveřejněny jsou ve Věcném věstníkti. MNO. č. 3 ze 22. ledna 1938. Prodej úředních instrukci minísterstva financi. Dodatkem k výnosu ze dne 14. května 1937, č. 80.000/36, a výnosu ze dne 26. června 1937, č. 70.000/37,stanoví ministerstvo financí cenu doplňkti., úprava oprav (Dodatek I.) k Instrukci A pro katastrální měřické práce na 15 (patnáct) Kč a cenu za Návod, jak vykonávati práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením (Instrukce I., Instrukce pro obnovení pozemkového katastru) na 40 (čtyřicet) Kč. Prodejem obou výtiskti. byl pověřen ústřední archiv pozemkového katastru v Praze III., Josefská 4.
Katastrální měřická služba. A. Zem ě čes k á: 1. Do t r val é v Ý s I u ž by přeloženi měř. radové: Ing. Karel K i II ing e r v Praze (k. m. ú.), Rudolf S c h u s t e r v Praze (archiv map), František S k o t á k v Táboře a Ing. Waldemar C z e r m a c k "Ir české Lípě. 2. J:n e n o v á n m. radou v. m. k. Ing. Václav L a m s e r v Mladé Boleslavi. 3. Pře I o žen i: v. m. k. Ing. František š t e f e k do Prahy, m. k. Ing. Josef š t o k do Nového Bydžova, m. k. Ing. Jindřich Ps c hor n do Pardubic, m. konc. Ing. Josef Str nad do českého Krumlova, m. konc. Ing. Vladislav P r c h a I do Domažlic, v. m. k. Karel Mli hl b a u e r do Plané, m. k. Ing. Vladimír Krá t k Ý do Vrchlabí, m. k. Ing. Záboj Č e r v i n k a do Hradce Králové, m. k. Ing. Prokop H o I Ý do Prahy, v. m. k. Ing. Václav Han u š do České Lípy, m. k. Ing. František š i I h á ne k do Nové Paky, m. k. Ing. Václav Ř e hák do Pelhřimova a v. m. k. Ing. Antonín Z o u I a do Benešova. B. Zem ě Mor a v s k o s I e z s k á: 1. Jme n o v á n: Ing. Antonín Ne d o m a do 3. pl. st. a ustanoven přednostou k. m. Ú. v Brně. 2. Pře I o žen i: m. r. Ing. František Pec h r k Z. F. Ř. Brno, m. r. Ing. Jan Br y c h t a k Z. F. Ř. Brno, m. r. Ing. Cyprián Ci h I á ř do Boskovic, m. konc. Ing. Hor k Ý do Frývaldova, m. konc. Ing. Miroslav O káč do Frýdku, m. konc. Ing. Jaromír B o u d n Ý do Brna (nové měř.), m. konc. Ing. František H I a v á č do Mor. Krumlova. C. Země Slovenská: 1. Jmenováni byli: a) m. komisaři: Ing. Rudolf C e e h, Ing. Bohumil Her šál e k a Ing. Vladislav S ach u n s k ý; b) m. koncipisty: Ing. Jaroslav Hru š k a, Ing. Josef K u b í n, Ing. František Ves e I ý, Ing. Grígorij P alevič, Ing. Nikolaj Teresčenko, Ing. Eugen Kotljarevský, Ing. Vladimír Zag o rod n o v, Ing. Oleg J u r k e v i Č, Ing. Julian K oty k, Ing. Theodor Km e t a, Ing. Michal I van č e n k o, Ing. štefan Di d o v, Ing. Vladimír P o I j a k o v, Ing. Petr K a rgalský, Ing. Eugen Imšeněcký, Ing. Sergěj Kostyrko a Ing. Pavel Jeruš; c) smluV. m. úředníky: Ing. Karel B e n e š, Ing. Oldřich Kře I i n a, Ing.otto Ves e I ý, Ing. Jaroslav Li n dne r, Ing. Deziderius š t r a uch, Ing. Bohumír Mat o u š, Ing. Ferdinand O I š á k, Ing. František š p on e r, Ing. Theodor Han á k, Ing. Ludevít MIi nic h a Ing. Karel K o pec k ý. - 2. Ze služby v ys t o u P i I i: a) m. konc. Ing. Rudolf I r ml e r a Ing. František Ji r á t, a b) smluv. m. úřed. Ing. Jaroslav T r i b u I a. - 3. Z emřel: měř. rada Eduard Ženíšek. - 4.Přeloženi byli: m. konc. Ing. Ladislav K ř í ž od insp. kat. vyměř. v Turč. Sv. Martině ke k. m. úř. v Bardějově, m. konc. Ing. Tibor K u b i n e c ke k. m. úř. ve Zvolenu, m. konc. Ing. Tibor K r a már ke k. m. úř. v Nitře a smluv. m. úřed. Ing Jaroslav Li n dne r ke k. m. úř. ve Velkých Kapušanech a m. konc. Ing. Alois B u r š í k od k. m. úř. v Bardějově k insp. kat. vyměř. v Turč Sv. Martině. D. Země Podkarpatoruská: m. konc. Ing. Josef Pokorný jmenován m. komisařem.
1938/32
v
"""
/
ZEMEMERICSKY
VĚSTNíK •••••••••
3 1938
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ XXVI. ROČNfK - V PRAZE 5. března 1938
Není pochybnosti o tom, že vypracování říšského zákona ze dne 7. zan 1848 o zrušení roboty a vyvazení břemen zemědělských v českých zemích spolu s návrhy prováděcího programu bylo výsledkem dobrých snah, urychlených tlakem březnové revoluce ve Vídni. Tímto zákonem bylo zrušeno poddanství selského lidu, čímž sedláci nahyli občanské rovnosti se svými bývalými vrchnostmi, jimž odňata také soudní pravomoc, kterou měly jejich úřady (patrimoniáJní) v některých věcech nad poddanými. Zároveň se sedláci stali úplnými vlastníky své půdy, ale z dosavadních povinností k vrchnosti a duchovenstvu se musili vykoupiti pomocí tak zvaných zemských fondů vyvazovacích, při čemž země převzaly třetinu stanovené náhrady. Vyvazovací akce osV'obodHa zemědělce z právního, hospodářského a sociálního jařma. Vyvazení břemen zemědělců bylo velmi složité, protože poddaný byl zavázán vrchnosti pracemi a platy, byl spoután patrimoniálním soudnictvím, neupraveným poměrem k obci, zavázán povinnostmi ke kostelu, faře, škole a těžce poško~O'ván nesprávným tříděním půdy a jinými služebnostmi. Místy byl sice oprávněn k některým požitkům z cizího (panského) lesa nebo pozemku, ale to nemělo valné ceny. Zato byl stav ten příčinou stálých sporů. K tomu přistupovalo až do nejnepatrnějších zlomků jdoucí spoluvlastnictví mnoha osob k jedné nedělitelné nemovitosti. A tak byl poddaný opředen hustým pletivem vázaností a povinností a. osobně zcela nesvoboden. Ke všemu tomu musely přihlížeti vyvazovací úřady, korporace a komise, které byly místní, okresní i zemské. Nejvíce byla tu zaměstnána okresní hejtmanství, která pracovala nejúčelněji. Byly utvořeny kombinované fondy, zejména veliký fond vyvazovací, pomocí něhož byly prováděny finanční obraty, vznikající výkupem, přeměnou, přepo·čítáváním a upravováním břemen. A protože ka.ždá země měla svůj druh zavazení, musilo se i při vyvazování postuporvati podle zemí a pomocí zemských fondů vyvazovacích. A pí:ece se to vše zpracova.lo v době nepoměrně krátké s výsledkem všeobecně příznivým, takže roku 1859 byly práce skončeny. Státní úřednictvo, jež provádělo vyvazení, bylo ovšem již jiného smýšlení než úřednictvo z doby tereziánské a josefínské. Kdežto v těchto dobách bylo v IČechách vyšší státní úřednictvo národnosti německé a samý šlechtic, byli v letech padesátých již i na vyšších místech správy městští a selští synkové, kteří cítili se svým selsk}TJIl lidem a pracovali pro něho s láskou a oddaností. Naproti tomu v Uhrách, kde byl účinek šlechty v politice a ve státní správě ještě v letech padesátých větší než v Čechách, byly vrchnosti více šetřeny a zákon vyvazovací byl tam vydán o 4 léta později než v Čechách. Zá.kony obsahovaly tu především jen zásady, jejichž provedení bylo úlohou zákonů, na jejich základě povstávajících. Pro bouřlivé poměry v roce 1848 k těmto provedením nedošlo. Teprve 2. března 1853 vyšly dva zákony pro úpravu těchto poměni, z nichž jeden obírá se úpravou náhrady za poddanské závazky (zákon vyvazovací) a druhý jedná hlavně o způsobu vývazby (zákon urhářský). Na dnešním území Slovenska a Podkarpatské Rusi bylo provedeno vy-
1938/33
vazení půdy jen potud, pokud šlo o individuální. dJržbu podd.aných, Kdežto spo~ lečný majetek, zejména lesy a pastviny, zůstal až do dnešních. dob většinqu nerozdělen. Pojem individuální držby byl tam velmi málo vyvinut,' ptotoževeškerá půdá, i poddanská, byla až do roku 1848 majetkem šlechty, která poddanské závazky určovala velmi jednostranně. Vedle poddaných se vyvíjel stav zemanský a magnátský, které měly zákonodárnou moc a vládly nad poddanými. Rodinné užívání panské půdy a individuální držba se vyvinuly teprve později. V 17. století byl zemědělec povinen kromě roboty odváděti šlechtě čtvrtinu svých výtěžků z půdy, platiti dianě a vojenské kontribuce, sloužiti ve vojsku a odváděti desátek úrody kněžím. Poměr poddaných k půdě byl chápán jako vinnost. Za těchto poměrů nezáleželo zemědělci na tom, urodí-li se na polích čili nic. Následek toho byl, že hodnota podďanské práce upadla a usedJlosti se staly neschopnými placení. Aby závazky poddaných neb~ly ještě více utužovány, byl k vyřešení poddanské otázky vydán státní S[>rávout. zv. "Urbář tereziánský neboli zemský" ("Urbéres birtok"). Urbář obsahoval soupis všech urbářských obcí, a to velikost jednotlivých usedlostí, jména urhárníkd, podstatu jejich držby, a všechny závazky, jako pracovní povinnosti, výši odváděných dávek a nároků poddaných na odměnu za práce. Urbář zaváděl osobní svobodu a rušil soudní pravomoc pánů. Koncem 18. a začátkem 19. století byly provedeny první dobrovolné výkupy z poddanstvi. Zrušení poddanství bylo provedeno v roce 1848. Likvidace poddanských poměrů se skládala z vývazby z poddanství a z úpravy urbářských poměrů. Pozemky dostávali poddaní do majetku sice zdarma, ale platili za ně dávky, které byli povinni odváděti vrchnosti, kromě práce na polích. Výplatu založil stát a býv. poddaný ji vracel s daněmi. Vrchnosti obdržely od státu náhradu, t. zv. vývazné (5% obligace) a bývalé poddanské (urbářské) obce byly osamostatněny zák. čI. LlII/1871. Poddaní obdrželi do s o u k r orné h o vlastnictví z dar m a usedlost, kterou obdělávali. Pro společné užívání obdrželi urbárníci lesy a pastviny" v nichž měli v době poddanství právo pásti. Tento majetek byl dán do společného užívání bývalých urbárníků s nedělitelným vlastnickým podHem, zapsaným v pozemkové knize. Účelem úpravy držby, kterou prováděly sedrie (nynější krajské soudy), bylo odděliti majetek vrchnostenský od poddanského a přiděliti poddaným lesy a pastviny za služebnosti, čímž nabyli společných pastvin a lesů, které tvořily příslušnost souboru urbářských u.sedlostí. Botomci bývalých urbárníků neměli a nemají ani dnes ještě práva volně nakládati se svými společnými pozemky a nesmějí je bez schválení ministerstva zemědělství ani zciziti ani rozděliti mezi sebou. Dalším úkolem urbářské úpravy bylo sjednocení poddanské usedlosti a její do'plnění na výměru, stanovenou urbářem. Úprava ta se skládala z vyšetření držby starého stavu, určení náhrad v novém stavu, z ověření a provedení úpravy v pozemkové knize. Tyto práce prováděl soudce se zeměměřičem. Stanovení držby starého stavu se provádělo srovnáváním tereziánského urbáře se skutečným stavem v přírodě, určením skutečného majitele a doplněním výměr jednotlivých usedlostí na stanovenou plochu. Výměra usedlo'stí se řídila bonitou pozemků. Často se stávalo, že se obec od obce lišila nejen různou výměrou usedlostí, nýbrž i v tratích jedné obce byla jednotka jitra stanovena jiným počtem sáhů (1100, 1200, 1300 a 1600 D°). Měřické práce se vztahovaly na sestavení původního sta,vu držby s kombinací nového stavu (kombinatoria), pak na parcelní protokol (knihu polohy) a držebnostní (majetkové) archy. V kombinatoriu byla na jedné straně uvedena velikost dosavadního majetku a doplňky na stanovenou výměru, na druhé straně byl určen nový majetek. Příděl nových pozemků dál se cestou dohody nebo losem. Podle tohoto operátu byla založelllli pozemková kniha, čímž se končila úpra vaurbářských poměrů.
po-
1938/34
Dnes rozumíme "urbářskou ob0í" společné vlastnictví nástupců bývalých poddaných, jejichž nedílné soukromé společenství půdy povstalo· odstraněním roboty. Základem těchto organisací je společnÝ3.nedílný majeteK, spravovaný podle zák. čI. XIX/1898, na jehož podkladě vznikla v roce 1904 nová organisace společenstva bývalých urbárníků, podléhající státnímu dozoru; pr~vní charakter urbárníků je rázu soukromóptávního. Bývaié urbářské obce se shodovaly původně ~ obvody politickýcH obcí. Osamostatňováním nových politických obcí, osad:, jakM i pozdějšími změnam~ hranic politických obcí byla tato shodnost porušena. Dalším osídlením, prodejem půdy a přistěhováním se cizích příslušníků příbývalo v obcích dalších vlastníků půdy, kteří neměli práva na společný majetek (pastviny a lesy) bývalýeh urbárníků. Tak vznikly velmi složité a dodnes trvající spory a to proto, že pozemky urbárníků mnohdy splynuly: s majetkem politické obce. Pokud jde o konečnou úpravu "urbářských poměrů" a "komposesorátů (obdobný společný majetek bývalých zemanů) v Podkarpatské Husi, t. j. o individuální rozdělení společného majetku, zůstala tato otázka až na vzácné případy dosud nerozřešena. Jen tím lze si vysvětliti, že v zemi Podkarpatoruské ve 486 katastrálních územích je dnes ještě 314 společenstev hývalýchurbárníků se schváleným statutem a 72 nemajících vlastního statutu, ale řídících se jeho zásadami, a kromě toho 22, komposesoráty. O velikém významu těchto společenstev pro národní hospodářství svědčí to, že úhrnná výměra společných pozemků urbářských je 104.801ha a komposesorátů 28.457 ha. Intensivnějším způsobem hospodaření se přeměnily částečně společné lesy a pastviny na role a louky. Při zakládání pozemkových knih nesdružily se bývalé urbářské obce v politickou obec, naproti tomu úředníci, provádějící vyvazení, resp. úpravu urbářských poměrů, nečinili rozdílů mezi obcí urbářskou a politickou, takže mnohdy připsali tento majetek na politickou obec. Proto se nyní vooou spory následníků bývalých urbárníků proti politickým obcím, na př. obec Veliká Dobroň (o. Užhorod) byla v roce 1909 žalována společností bývalých urbárníků o vrácení majetku, který si při zakládání pozemkových knih přivlastnila. Rozsudek vyzněl sice ve prospěch společenstva, ale převod majetku nebyl v pozemkové knize proveden. Nyní teprve po 27 letech se pokračuje ve sporu u krajského soudu v Berehově, kam spor byl přidělen, protože pořízení překladů soudních spisů do státního jazyka by vyžooovalo velikého peněžního nákladu. Rovněž tak byl obnoven v roce 1931 obdobný proces v obci Nové Selo (o. Berehovo), kde byl společný majetek urbárníků neprávem v roce 1867 zaknihován na politickou obec; rozsudkem krajského soudu v Berehově byly př,iřknuty pozemky společenstvu bývalých 'lL'rbárníků.Rovněž tak v obci Berehy byl právě skončen spor býval}Tchurbarníků proti politické obci. Od státního převratu byla na Podkarpatské Rusi provedena úprava držby komposesorátů jen v obcích Bílky a llnice (o. Iršava) a pracuje se v obcích Dubové, Krásná a Kričovo (o. Ťačovo). Problém spravedlivého rozdělení, resp. likvidace společného majetku nástupců bývalých urbárníků novým zákonem je stále naléhavý. V této věci byl učiněn v poslední době návrh zákonné úpravy na rozřešení hospodářských poměrů na pozemcích bývalých urbárníků a komposesorátů v tom smyslu, že by se urbariáty zrušily a jejich majetek převzal do svého vlastnictví stát zároveň se všemi povinnostmi a právy, vyplývajícími z titulu vlastnického práva. Proti tomuto návrhu se činí různé námitky. Bylo by dosti povážlivo vydati zákon o vyvlastnění všech společn}Tchpastvin a jiného majetku, poněvadž by se tím zasahovalo do soukromého vlastnictví a to proti m a I ým zem ě d ě 1e ům, což není nikde zvykem a sotva by prošlo v zákonodárném sborlL Pozemková reforma je sice též takovým zásahem do vlastnického práva, ale provedeným za souhlasu většiny národa a mravně oprávněným, poněvadž se jím napravují staré křivdy. Značnou překážkou bylo by tu pořizování soupisu
1938/35
dosavadních spoluvlastníků (podílníků) pastvin a zvláštního soupisu všech oprávněných podílníků, kteří mají na těchto past.vinách zajištěna věcná práva (právo užívání, hypotéky, výměnky a podobná břemena). Kromě toho zápis těchto pozemků v pozemkové knize není jednotný. Někde (na př. v obci Kajdanovo) jsou společné pastviny v pozemkové knize z3Jpsány na urbářskou obec, aniž mají jednotlivci své právo zaznamenáno podle vlastnických jednotek, t. zv. klíčů, jinde zase (obec Zapsoň) je tento majetek v pozemkové knize zapsán ve značném počtu vložek (1239), znějících na jednotlivé podHníky lesního a pastevního práva s různou velikostí podílu podle počtu jednotek či klíčů, vyjádřených zlomky, na př. 5/2860, a jinde pak (obec Bílky) nikdo neví, kdo je urbárníkem a kdo nikoliv. Tyto podíly (počet klíčů) jsou různě velké; někde nečiní plošně ani jeden metr, a připisují se zpravidla k soukromému majetku podílníkovu (do~ mu, poli, louce apod.), čímž se stává tato ideální část předmětem směnitelným (prodejným). Proto doporučují veřejní notáři, aby se otázka urbarií rozdělila na dvě skupiny: a) na řádné hospodaření na pastvinách a na urbářském majetku vůbec, b) na jejich pozvolné rozdělení (po částech). V případech, kde si vlastníci společných pastvin nepřejí rozdělení a kde jest zachování pastvin nutné z d:ůvodů hospodářských a existenčních, by stačilo, aby podílníci byli zákonem zavázáni k tomu, aby sprá.vu jejich společného majetku vedli pouze lidé k tomu kvalifikovaní, neboť dnes spravuje někde člověk nepatrného, nedostatečného vzdělání majetek v hodnotě několika milionů korun československých. Tam pak, kde si podílníci neb aspoň jejich většina přejí rozděliti společnou pastvinu do svého soukromého vlastnictví, měl by jim to zákon umožniti. Z kruhů hospodářských se namítá, že by zrušení urbarií vůbec a. převzetí jejich majetku do vlastnictví státu bylo velmi riskantním závazkem pro stát, poněvadž by měl převzíti majetek, jehož podstata není ani řádně zjištěna a u něhožsoukromoprá.vní poměry jsou tak spletité, že by tento zásah do soukromého vlastnictví vzbudil u lidí velikou nelibost. Aby se mohla provésti výplata v penězích podílníkům podle majetku jim původně náležejícího, bylo by nutno napřed: zjistiti poměry nynější držby, poněvadž zatím některé pozemky přešly vydržením nebo jiným způsobem do soukromého vlastnictví jiných osob, jinak by stát platil také cenu pozemků, které původním vlastníkům již nenáležejí. Přeměniti nabyté pozemky v ornou pftdu bylo by násilným zásahem do dosavadního způsobu hospod.aření a změnou způsobu života, a při extensivním obhospodařování zbývajících pastvin by nastal záhy nedostatek pastvy, což by pro nedostatek píce nutně vedlo ke zmenšení dosavadního stavu dobytka. PoRtupné rušení společných pastvin a jejich přeměna na ornou půdu je otázkou čistě hospodářskou a je věcí vývinu doposud užívaného "extensivního" způsobu hospodaření z "extensivního" na "intensivní". V praksi jsou ještě dnes časté případy, že držitelé soukromých pozemkťl, často i s ornou půdou, dobrovolně odstupují pozemky a přeměňují je na· společné pastviny (obec Eseň), pokud není v obci obecní pastviny nebo pokud tito držitelé nejsou podílníky urbárních nebo komposesorátních pozemků. Převzetí lesů urbářsk)Tch státem je již oprávněnější, neboť byl by lepší dozor nad celým hospodářstvím lesním, jež by správa lesní vedla odborně. Snazší než převzetí urbářského majetku státem bylo by rozdělení s p 0leč n Ý c h P o zem k ft j e dno tli v Ý m ma j i tel ft m podílů, kteří by půdu jako své soukromé vlastnictví lépe obdělávali, než při dosavadním držení společném, a přebytečnou půdu by odprodali potřebným lidem. Základem celé otázky urbářské je tudíž p r á v n í ú p r a va p o zem k o v é drž by, t o tiž r o z d ě1e n í s p o leč n é h o m a jet k u pod í 1n í k ů m d o s o II k r orné h o v 1a s tnictví. Vnucuje se myšlenka, nebylo-li by záhodno, aby stát učinil sám opatření, kterým by byl společný majetek nástupců bývalých urbárníků buďto celý roz-
1938/36
dělen mezi podílníky, nebo aby jen pastviny byly jim rozděleny, kdežto lesy by přešly do majetku politických obcí. Lesy jako obecní majetek znamenaly by pro obyvatelstvo mnoho, protože za řádného hospodářského dozoru staly by se v doWedné době výnosnými. Toto opatření bylo by snad jediným východiskem z neutěšené hospodářské situace obcí na Podkarpatské Rusi, které doposud nemohou nésti břemena a uložené jim povinnosti. Résumé. Led é vel o p p e ID, e n tet l' é t a t a c t u e I des pro p r i é t é s c o mm u nes e n R u s s i e S u b car pat h i q u e. Aprěs l'abolition de la corvée en 1848 on n'a libéré que la propriété .individuelle des sujets, tandis que la propriété commune, en général, n'a pas été partagée jusqu'a nos jours. En Slovaquie et en Russie Subcarpathique on cherche a présent les meilleures méthodes pour diviser ces propriétés communes - c'est a dire de partager les pa.turages entre les participants, et ďattribuer les forets aux communes pour contribuer ainsi a l'amélioration de leurs conditions économiques. 11 est évident que cela ne peut se réaliser qu'a l'aide d'une nouvelle loi.
Metoda měřického stolu při současném katastrálním měření. Redakci Z. V. byly sděleny 2 protichůdné názory o použití metody měřického stolu při dnešních měřických pracích většího rozsahu. Redakce otiskuje oba tyto názor!! a oéekává, že se stanou předmětem odborné diskuse. A. Měření metodou měřického stolu v zemi Podkarpatoruské. Ačkoliv věda zeměměřičská byla v posledni době obohacena novými metodami měřickými, a přesto, že dosavadní metody byly zdokonaleny zavedením nově vynalezených strojů a přístrojů, používáme v praksi stále ještě s výhodou nejstarší metody měřického stolu, která, ač po sto let nebyla zdokonalována, ba spíše mnohými teoretiky zavrhována, stále ještě vítězně soutěží ve vhodném terénu s nejmodernějšími metodami. Po zaměření bývalého Rakousko- Uherska pro účely pozemkového katastru upadla stolová metoda skoro v zapomenutí, neboť nebylo vždy tak rozsáhlých změn, aby pro jejich zaměření se musilo sáhnouti k "těžkopádnému" měřickému stolu. Nové měření se provádělo zejména ve větších městech, kde měřický stůl se nemohl dobře uplatniti. Tak odešli všichni ti staří zeměměřiči-stolaři, kteří v poměrně krátké době zaměřili území celé bývalé monarchie, aniž tu zanechali svých vyučenců, jimž by byli sdělili své těžce nabyté praktické zkušenosti. Zkoumáme-li dnes při reambulaci, iak byla původní katastrální mapa vyhotovena, musíme obdivovati zručnost tehdejších geometrů v stolovém měření, kteří dovedli prostě zaměřiti vše i co se nám zdá býti dnes nemožné; zejména postrádáme zkušenosti k stolovému zaměření místní trati. Mnozí zeměměřičští inženýři dnes již této metodě nepřejí, hlavně ti, kteří pn svých pracích v zemích historických neměli dosud možnosti nejen snad s ní se seznámiti, ale nabýti v ní i zkušeností. A tak tito inženýři zpravidla zavrhují grafickou metodu a "těžkopádný" měřický stůl jako přežitek z minulého století a posílají jej do musea. Zdá se to samozřejmým, máme-Ii dnes tak dokonalé číselné metody! Názor na měřický stůl by se však u nich rázem změnil, kdyby byli vytrženi ze svého technického podnikání v kulturn!m prostředí a zasazeni do romantické a divoké přírody země Podkarpatoruské. Cím krásnější příroda, tím hůře se měří! Snad by bylo měření stolem již zaniklo, kdyby se nevyskytl problém, jak zaměřiti levně východní část republiky. Metoda polygonová se vyznačuje dobrou vlastností, že se jí dá zaměřiti všechno a proto samozřejmě i Podkarpatská Rus by se dala polygonově zaměřiti, kdyby tu ovšem nebylo podmínky "hospodárně a levně". Nevhodnou volbou měřické metody pro hornaté a nepřehledné území s půdou méněcennou a nedostatečně využitou by se určitě dostavil ten nežádouci výsledek, že by peněžní náklad na zaměření byl větší než je hodnota zaměřené půdy. Takový luxus si ovšem nemůže
1938/37
dovoliti civilní inženýr, ani stát v dnešní době a proto při volbě metody musíme býti velmi prozíravi. . ' ..' '. !, Předem musíme s lítostí odmítnouti levné metody fotogrametrické pro naprostou nemožnost signalisování lomů hranic v zarostlém a nepřehledném terénu. Použití metody polární ve volném terénu je sice možné a vitané, ale v zarostlém terénu dokonce s vodorovnou latí, bylo by k tolp,u,třeba naj1pouti celý oddíl ~řevorubců; který by prosvětloval záměry k nevelké radosti majitelů lesů. Ostatně polární metoda není tak levná, jak se nezasvěcenci zdá, neboť zatím co při měření jinými metodami stačí podle katastrálních předpisů jedna kontrola, je při polární .metodě podle týchž předpisů předepsána kontrola trojnásobná. . Po odmítnutí této metody zbyde nám již jen metoda stolová! Že jsme volili dobře, seznáme z dalšího líčeni. Body na příkrých stráních, které by se při polygonové 'metodě daly zaměřiti jen obtížným la~ováním, se zaměřují pravě s vysokopoložených stanovisek,' umístěných na protilehlé stráni, odkud máme dokonalý přehled zaměřovaného území. Velké vzdálenosti nejsou překážkou, neboť nejsme vázáni dosahovou schopností stroje jako u metody polární; rovněž terén zarostlý hustým lesem není vždy překážkou, protože nepoužíváme krátkých výtyček, nýbrž žerdl 9 i více metrů vysoké, červeně a bilenabarvené 's praporkem u opatřené olovnicovým závěsem, zaručujícím svislé držení .žerdě. Takto dlouhé žerdě musejí ovšem obsluhovati nejméně dva figuranti. Postup stolového měření v hornatém terénu je IJtejný jako v terénu pahorkovitém nebo rovinném, jen je v horách zapotřebí použíti většího počtu stanovisek. Pokud' jde o přesnost map vyhotovených grafickou metodou, domnívají se mnozí zeměměřiči, mající zkušenosti v provádění zákresu změn do map vyhotovených stolovou metodou za bývalé monarchie, že stolem vyhotovené mapy nemají té přesnosti, jako mapy vyhotovené metodami číselnými. ,Tento poznatek byl získán při zákresu rozsáhlých změn sahajících z jedné trati do druhé, nebo i do více sekčních listů. Uvedená závada, vyskytující se v mapách dříve stolem vyhotovených, měla svůj původ v grafické triangulaci, která měla nepříznivý vliv na přesnost orientace měřického stolu. Tehdejší zeměměřiči se snažili vadu plynoucí z nedokonalé triangulace odstraňovati tím, že konali měření v menších skupinách, používajíce kratších rayonů. Že tato snaha se jim částečně dařila, pozorujeme dnes při zákresu změn probíhajících v takové bývalé skupině, kde se závady nevyskytují tou měrou, jako při zákresu větší změny, probíhající ve více bývalých rayonovacích skupinách. Tato vada povstalá z nedokonalé orientace stolu náleží ovšem již minulosti, neboť dnešní. stolové měření jí již nemá a to proto, že podkladem je mu měřicky a početně dokonale vybudovaná trigonometrická síť. Také kresba se dnes zdokonalila. Zatím, co dříve se rýsovalo na papíru napnutém na dřevěných deskách, které se roztahovaly, bortily a praskaly, rýsuje se dnes na aluminiových deskách, napnutých kreslicím papírem pevně lnoucím k desce, takže vlhkost a teplota vzduchu nemá na rýsovku již tolik vlivu. Nespornou výhodou stolového měření je, že s provedeným měřením území obdržíme zároveň jeho zobrazení v mapě. Tato úspora se projeví v zimních pracích tím, že není nedodělků kancelářských prací, neboť v zimě se vždy věc zpracuje, co bylo v létě zaměřeno. Podle zběžně načrtnutých výhod, které poskytuje stolové měření, možno očekávati, že tato metoda, kterou mnozí nazývají zastaralou a těžkopádnou, se udrží ještě dlouho v praksi, a že - bohužel - nebude tak brzy vynalezena jiná metoda, která by předčila stolovou nejen přesností, ale i levnosti. Jak jsem již shora podotkl, bylo stolové měření značně zdokonaleno nynější triangulací a zavedením aluminiových desek. Marně však čekáme na vynálezce, který by zdokonalil konstrukci měřického stolu! Zatím, co všechny stroje a přístroje používané v zeměměřičství byly zdllkonaleny, zůstává měřický stůl konstrukcí stále, jak byl před sto lety, ba spíše nové jeho výrobky nynějších firem jsou horší než byly staré stoly firmy Kraft. Přesto však doufam, že se najde konstruktér - a za pokus to stojí - který měřický stůl zdokonalí, neboť stolová metoda bude ještě dlouho žíti, než bude vytlačena jinou levnější a vhodnější metodou. Ing. František Vacek.
1938/38
B. Použiti měřického stolu při původnim měřeni Hlt(.éinska. (Výňatek
z dopi8u redakci.)
V dosud měřených obcich Hlučinska pracováno bylo všude metodou ortogonální až na 4 stolové sekce; tyto opět potvrdily méněcennost grafického způsobu. Stolové měřeni m~lo být nž dávno vyloučeno z katastrálnich praci tam, kde se pozemky řádně meznikují. Neboť neni úsporné pořizovati s malou časovou výhodou při celkovém velkém peněžnim nákladu státu a obci povrchní měřický elabo~ I'át, který uvede konservátora při první příležitosti do rozpaků; logičtějšíje v podniku, z něhož má vzejíti něco pořádného a trvalého, raději investici nepatrně zvýšiti. Tyto věci byly v zemich dobré měřické kultury už dávno pochopeny, u nás zatím ještě nejsou ani předmětem rozprav. Neváhejme odvrhnouti metodu, která snad byla postačujicí v klidné a romantické době kolíků a měřeni bez komisi "jak to leži a běží", do níž dobře zapadal koncert hlásné trubky, vysilaný k obveselováni okolí z geometrova stanoviště. Dnes jsme jinde, tak i onak. Je tu sebevědomější a vzdělanější inženýr, jsou tu jiné poměry, občané sleduji smysl měřičovy práce. Zařizujme se proto všude, pokud to jen trochu půjde, na přesné metody čiselné, hleďme z měřeni ziskat dvakrát tolik souřadnic dob ř e stabilisovaných bodů, o jichž užitečnosti neni snad třeba se šiřit. Bude to vedle mapy náš dalši přispěvek k obraně státu, který nás celkem nebude mnoho stát. -Po celé republice máme-vybudo-vánideáIfiCtrigonometrický;áklad. Doplňujme ho účelně při všech podrobných měřeních tvořením polygonových sítí pokud možno pti m o z triangulace, tedy bez měření délek; tentQ způsob je přesnějši a rychlejši, tedy levnější. Bezvadně trigonometricky určený polygon mŮže zastati funkci dřívějšího stanoviska měřického stolu při trigonometrickém určování bodů detailu způsobem, který je dosud málo propracován, pokud jde o zjištěni převahy počitaciho stroje (dvojitého) nad transportérem či polárním koordinatografem. (O věci psal už v r. 1922 Ing. Šimek v tomto časopise a r. 1925 Ing. Morpurgo v rakousk~m Z. f. V.) Ing. Ant. Stván. Ré8umé. L a m é t hod e d e 1 a p 1 a n c h e t t e e mp 1 o y é e p o url e s m e ns u r a t i o n s cad a str ale s a c t u e 11 e s. L'article contient différents points de vue sur l'emploie de la méthode de la planchette des levées pour les grands travaux cadastraux en Tchécoslovaquie. Cette méthode, souvent appliquée auparavant, présente eertains avantages et on pourrait s'en servir surtout pour les mesurages dans les régions montagneuses ou la terre vaut moins. Les méthodes modernes des calculs numériques par contre se montrent plus exactes et permettent de faire plusieurs plans originaux. La rédaction ouvre une discusion sur ce theme.
Dr. h. c. Charles Lallemand t. Pan Dr. h. c. Ch. L a 11 e ma n d narodil se 7. března 1857 v st. Aubin-sur Aire (Meuse), zemřel!. února 1938 v Bussy u Joinville. V 17. roce vstoupil na :mcole Polytechnique, již absolvoval s vyznamenáním a přijat byl do ústavu Corps des Mines. Jako mladý technik na studijní cestě navštívil Prahu, kde v okolí studoval silur. Oblibil si město i národ a zilstal nám vždy přiznivcem. Veliký ministr technik Ch. de Fr e y ci n e t předložil tehdy velkolepý stavební program, pro který si přál míti vypracovány vědecky doložené základy. Ustavil velikou meziministerskou komisi, jež měla též vypracovati organisaci přesných nivelaci. Mladý inženýr Ch. L a 11 e m a n d byl jejím tajemníkem. Jemu patři zásluha o vytvoření v r. 1884 "Service du Nivellement général de la France", jež byla přičleněna ministerstvu veřejných prací a navazovala na znamenité práce Ing. B o u r dalo u ě, který v r.1847 při nivelaci Suezu prokázal převahu přesnosti nivelace geometrické nad trigonometrickou a vytvořil pak geometrickou nivelací souvislou výškovou síť ve Francii. L a 11 e ma n d propracoval vědecky měřické pomťJ.cky,sestrojil přesný nivelační stroj (Barthélémy) s otočným dalekohledem a přesazovací libelou, odečítanou od okuláru, dále přesnou lať s bimetalickým komparátorem, pro něž vykonal obsáhlá studia 1). Práce nivelační výtečně zorganisoval instruktivně, administrativně i publikačně, 1) C. M. G o u 1i e r - C h. L a 11e m a n d. :mtudes sur les méthodes et les instruments des Nivellements de précision. Paris 1898.
1938/39
takže se staly vzornými pro cizinu 2). Naše organisace nivelačních prací použila jich za základ. . Metoda nivelační byla L a 11e ma n dem propracována do vysoké přesnosti k umožnění studia rozboru přesnosti a povahy chyb nahodilých i systematických. Teoreticky propracoval L a 11e ma n d i vyjádření nivelace na hladině 'sféroidické a na vlivu změny tíže, jakož i refrakce a pomtLCkypočtářské. V tomto směru jsou stěžejními jeho znamenité spisy 3). • Lallemand propracoval metody nivelační v řádech I. zcela ukončené, v řádu II., v řádu III. dále prováděné a nivelace místní se všemi prováděcími předpisy, vÝpoČty a jich publikaci 4). Pro nivelace horských bystřin, prováděné za podklad pro získání vodních sil elektráren, vypracoval L a 11e m a n d metodu tachymetrické svahoměrné nivelace s použitím jím upravených přistrojfl. 5). Pro získání výšky střední hladiny mořské jednodušším zpfl.sobem nežli na indikačních vodočtech vymyslel L a 11e m a n d medimaremetr s redukovanými (tlumenými) diagramy 6). Služba francouzské nivelace zdárně rozkvétala. Jen ve Francii do 1928 jest nivelováno v síti prvního řádu 1~.700km a v síti druhého a třetího řádu asi 50.000 km; v místní síti čtvrtého řádu jest provedeno asi 77.000 km. Celková síť pro dokončení je rozpočtena na 800.000 km. Stabilisováno jest do konce 1928 asi 200.000 značek. Výdaje na tyto provedené práce obnáší asi 30 milionfl. frankfl.. L a 11e m a n d se dočkal korunování svého díla zařízením Institutu pro Nivellement général, otevřeného slavnostně při 501etém jubileu za jeho přítomnosti v Paříži, rue Gay Lussac 7). L a 11e m a n d se zúčastnil velmi živě prací v organisaci mezinárodních nívelací. Již ve starém sdružení pro mezinárodní měření země, k· němuž byl dán podnět generálem Ba y e r e m r. 1864, byl prvním generálním zpravodajem pro přesné nivelace. Vypracoval obsáhlé generelní zprávy, jež Zvládly látku z celého světa a byly vzorem pro jiné analogické zprávy. Jsou opatřeny vědeckými rozbory, obrazy a přehlednými mapami i statistickými údaji a literaturou, takže podávají výbornou studijní pomfl.cku. V r. 1912 na mezinárodním kongresu v Hamburku definoval Lallemand ve své zprávě (str. 238-248, II. díl, Comptes rendu etc.) nivelace vysoké přesnosti. Tyto vzorce byly obměněny teprve r. 1936 na mezinárodním kongresu v Edinburku. L a 11e m a n d byl pro svoje hluboké znalosti a organisátorské schopnosti ustanoven r. 1898 členem meziministerské komise katastru, jež za spolupráce s Ústřední komisí pro geografické práce měla podati předpisy a uvésti v život nové katastrální vyměřování s plány 1 : 1000 (2000) a nové topografické mapy 1: 50.000. Podrobná jednání jsou uveřejněna v 9 obsažených svazcích 8a). L a 11e m a n d provedl pokusná měření, sestrojil. nebo zdokonalil měřícké stroje, metody až k vypracování plánfl. na hliníkových deskách 8) . Bohužel pro "skutečnou administrativní sabotáž" práce uvázly v přípravě a dnes se lká, co mohlo býti vykonáno pro francouzský katastr a pro topografickou mapu 1 : 50.000, kdyby se houževnatě pokračovalo v intencích neúmorného L a II e m a n d a. L a 11e m a n d byl vědecky činným v geodésii i přilehlých vědách řadou pojed2) Instructions préparés par le Comité du nivellement pour les opérations sur le terrain. Paris 1889. C h. L a 11e m a n d - E. P révo t. L
1938/40
náni. Zasahoval organisátorsky a iniciativně při úpravě časomíry, světové mapy 1 : 1,000.000 a j. 9). za své zásluhy byl r. 1910 zvolen za člena "Institut Fran~is pro křeslo geografie a navigace po B o u q u e t d e 1a G r a y a r. 1926 presidentem Académie des Sciences. Bureau des Longitudes ho jmenovalo r. 1917 čestným členem (pro geografii). Po světové válce se zúčastnil organisace vědeckých institucí mezinárodních. Byla. utvořena Mezinárodní rada badatelská na kongresu v Bruxelles 1919, do které dle nové úpravy statutťl jsou včleněny Unie a též Unie geodeticko-geofysikální, jejímž byl C h. L a II e m a n d předsedou od počátku až do r. 1933. Vedl s velikým. taktem a úspěchem zasedání Unie geodeticko-geofysikální v Římě, Madridě, Praze, Stockholm.'u a v Coimbře. Podařilo se mu Unii nejen udržeti vzdor různým. nepřízním, ale i statutárně vybudovati ve veliké vědecké těleso. Jeho přičiněním se stalo, že Praha r. 1927 hostila též Unii geodeticko-geofysikální. Za jeho zásluhy o vědu udělila mu téhož roku česká vysoká škola technická v Bmě hodnost čestného doktora. Dr. h. c. C h. L a II e m a n d byl nejen znamenitým vědcem, ale i mužem velikých zkušeností a světových znalostí. Procestoval svět, v čemž mu napomáhaly jeho veliké schopnosti jazykové. Plyně mluvil z cizích řečí italsky, anglicky, španělsky a německy, studoval klasické jazyky a dovedl se vyjadřovati v češtině a jiných jazycích, jak bylo přijato s údivem na mezinárodních kongresech. Byl velikým vlastencem a neúnavným pracovníkem. Francie mu udělila velikou vázanku Commandéra čestné Legie. Nám byl vždy obětavým. pomocníkem a spolupracovníkem a nejen náš vědecký svět, i celý československý národ mu zachová uctivou památku. Dr. A. f{emerád.
Zprávy odborné. Nalepování starých originálních map na rýsovku měřického stolu. Otázka nalepování papíru na rýsovku měřického stolu nečiní při práci s úplně novým. listem budoucí katastrální mapy obtíží; při pracích se starou mapou, namnoze až 70letou, stává se však skoro problémem. Použití výrazu "problém" není přehnaným, uvážíme-li, že nesprávné nalepení listu mapy na rýsovku měřického stolu může míti za následek nejen více méně trvalou deformaci jednotlivých listů kat. mapy, nýbrž i dokonce jejich prasknutí, které mŮže nastati následkem pracování dřeva rýsovky. Prasknuti mapy pak často vede k jejímu znehodnocení. Poněvadž jsem měl příležitost přesvědčiti se, že některým kolegům nalepení listu mapy doposud činí určité obtíže, a maje také na zřeteli nemilé následky, které nesprávné nalepení listu má, rozhodl jsem se uveřejniti některé své zkušenosti v této věci. Způsoby nalepení listu kat. mapy můžeme rozděliti na: 1. Nalepení celého listu mapy ::m rýsovku. 2. Nalepení okrajů listu úzkými proužky papíru natřeného bílkem, anebo nalepení páskovou lepenkou. 3. Nalepení listu mapy na hliníkovou desku. Poněvadž tento poslední způsob v praxi doposud se užívá málo, zůstane zatím jenom při této zmínce o něm. Z p ů s o b 1. N ale pen í cel é hol i s t u map y n a r Ý s o v k u měř i ck é h o s to 1u. Při tomto způsobu se natře stejnoměrně buď list mapy. anebo rýsovka ušlehaným. bílkem. Na rýsovku se pak položí příslušný list mapy a čistým. ručníkem se přitlačí na ni tak, aby přiléhal k rýsovce celou plochou. Je také dobře hned po nalepení zatížiti rýsovku s nalepenou na ní mapou měkkou hmotou (nejlépe peřinou), aby se mapa přilepila k rýsovce celou plochou. Tento zpťlsob nalepení lze doporučiti jen v případě, že máme dobrou rýsovku, t. j. dřevo, které poměrně málo pracuje. V opačném případě, nemáme-li jistoty, že dřevo rýsovky je odolné proti vlivu počasí, je lepší upustiti od tohoto způsobu, neboť může snadno dojíti k nemilým zjevům, z nichž hlavními jsou:" a) deformace (bortění), po případě prasknutí listu mapy, b) "kroucení" mapy. Předně několik slov ode for m a c i a p r a s k n u tím a p y. Prakticky vzato, 9) C h. L a 11e m a n d. Les marées de l'écorse et l'élasticité du Globe terrestre. Paris 1910. Les déformations et l'assemblage des feuilles de la Carte du monde au milliěme. Roma 1914. C h. L a 11e m a n d. La Revue scientifique. 1912. Contre l'Avance de I'heure légale. 1916. Projet ďOrganisation ďun Service international de I'Heure. Institut de France. Comptes rendus: Navigation. A propos de l'extension a la mer, du régime des fuseaux heraires. L'Heur a bord des navires. 1.917. Substitution du temps civil au temps astronomique. 1918. 1!:conomie.Une mission économique franc;aise en Espagne. 1917. Etc.
1938/41
dřevo rýsovky. Poněvadž při polních pracích v kancelářských místnostech je obyčejně každé dřevo "pracuje", jedno více, druhé méně. Není výjímkou z tohoto pravidla ani vzduch vlhčí než venku, je dřevo rýsovky nasáklé vlhkostí, často dosti značně. Když potom rýsovku s nalepenou na ní mapou vyneseme ven, začíná dřevo rýsovky vlivem teplého vzduchu pracovati (zpravidla se sráží), kteréžto změny samozřejmě prodělává mapa, nalepená na rýsovce. V kancelářských místnostech však nebývá vždy vzduch stejně vlhký. Nalepovala-li se mapa v době, kdy vzduch byl hodně vlhký, dřevo nabobtná a roztáhne se. Přijde-li pak delší období sucha, dřevo vyschne, srazí se a zO.stane v tomto stavu delší čas, následkem čehož na místech styktJ. jednotlivých prkének, ze kterých je rýsovka zhotovena, se mapa zdeformuje (bortí se) a vytvoří se na ní rýhy, které často velmi těžko se dají odstraniti. Tímto sražením dřeva mohou nastati na jiných částech rýsovky dosti značné spáry. Na místě spar pak mapový list mtJ.že velice snadno prasknouti. Je sice pravda, že současně s pracováním dřeva mapový list se buď sráží anebo roztahuje, ale jak ukázala praxe, ne tou měrou, aby se zabránilo nemílým· následktJ.m, o kterých se zde mluví. "K r o u cen í" map y. Tento zjev nastává, když jednotlivé plochy rýsovky se srážejí anebo roztahují nestejnoměrně. Je snadno pochopitelné, že v tomto případě bývá často porušena souvislost mezi jednotlivými částmi sekce. Následkem toho pak lze těžko orientovati měřický sttJ.I, a krom toho dostáváme při měření nesprávné výsledky, zvláště při dlouhých rayonech. V praxi se tomu odpomáhá buď tím, že se sttJ.I orientuje podle několika ne velmi vzdálených pevných bodo., nebo že zaměřujeme detail rovněž nepříliš vzdálený. Kroucení při zpo.sobu nalepování celého listu mapy nastává též proto, že papír na staré originální mapě je vlivem času velmi opotřebovaný, při čemž opotřebování není na celé ploše listu stejnoměrné. Proto jednotlivé části listu nasáknou nestejnoměrně bílkem. Je samozřejmé, že i při srážení listu mapy části opotřebované podléhají srážení více a naopak. Následek je zase kroucení mapy. Nestejnoměrné pracování jednotlivých částí rýsovky, a nestejnoměrné srážení listu mapy, dává výslednici, která často přímo znemožňuje dosažení správných výsledko. měření. Existuje sice náZor, že krátká doba, která uplyne od okamžiku, kdy začneme natírati list mapy bílkem, do okamžiku, kdy list nalepíme, nedovolí, aby se mapa nasákla. Ale není tomu tak. Nesmíme zapomenouti, že se papír vlivem času stal do značné miry hydroskopickým, takže i malé množství bílku, které vnikne do papíru, často stačí, aby podporovalo "kroucení". Bylo by snad lépe místo listu mapy natírati bílkem rýsovku a pak teprve nalepiti na ni mapu. Ale i v tomto případě musíme míti na zřeteli, že jakmile přiložíme list mapy na rýsovku, bílek začíná schnoutí pomalu, následkem čeho i v tomto případě je dosti času, aby papír absorboval určité množství vlhkosti. Stupeň "kroucení" závisí pak od toho, jak se zachoval respektive jak je časem opotřebován papír, s kterým pracujeme. A je zřejmé, že dobře zachovalý papír reaguje méně a naopak. Z p o.s o b 2. N a lep e n í o k r a j o. li s tu map y. Tento zpo.sob pozo.stává v tom, že list mapy, který chceme napnouti na rýsovku, se prostě na ni položí a pak úzkými proužky papíru, navlhčenými nešlehaným bílkem, anebo lepenkovým papírem •se přilepí po okraji k rýsovce. Nalepování páskovou lepenkou je snad méně výhodné, poněvadž lepenka se dá těžko odstraniti s rýsovky, a hlavně s mapy. Při tomto zpo.sobu nalepování mapa leží úplně volně na rýsovce. Proužek papíru anebo lepenky je přilepen k rýsovce jednou polovinou a druhou k mapě. Následkem toho při pracování dřeva zo.stává mapa tím nedotčena a je úplně vyloučena deformace (bortění) a prasknutí mapy. Nanejvýše mapa se mírně zvlní, aby potom při příznivém počasí se dokonale narovnala. Také kroucení při tomto zpo.sobu nemá zdaleka ÚČínko.,neboť mapový list zase jen se zvlní, později se však narovná. Výhodou tohoto zpo.sobu je, že zbytečně nevlhčíme mapový list a je opět o jednu příčinu méně, aby se mapa tím anebo oním zpo.sobem deformovala. Za několik let, co pracuji s měřickým stolem, tento zpo.sob nalepování se velice osvědčil a proto jej mohu doporučiti, zvlášť tehdy, je-li nevyhovující rýsovka. Oba zpo.soby nalepování se dají použíti v případě, kdy mapový papír je dosti zachovalý. V opačném případě, je-li obava, že při nalepení se papír mtJ.že poškoditi, nezbyde jiného, než sáhnouti k zpo.sobu nalepení na hliníkovou desku. Nakonec několik poznámek o t. zv. p r e par o v á n í I i s t u map y. Někteří kolegové, vedeni snahou po docílení co nejlepšího napnutí (natažení) listu mapy, nechají naň před nalepením ptJ.sobiti vlhkost v té či oné formě. Někdy rýsovka s volně položenou na ní mapou se zabalí do balicího papíru, který se navlhčí, následkem čehož se pod papírem utvoří jakýsi druh vlhké komory. V této komoře se mapa určitou dobu ponechá a pak se nalepí jedním výše uvedeným zpo.sobem. Jindy se list mapy nechá před nalepením určitou dobu ve vlhké místnosti (sklepě). Takové preparování listu mapy je třeba kategoricky zamitnouti, poněvadž neblahé zjevy, o kterých byla řeč v tomto článku, se pak projevují v dvojnásobném měřítku. Ing. Vladimír Poljakov.
1938/42
a des
s i n d e 1a p 1a n c h e t t e. L'auteur s'occuppe de plusieures méthodes de coller le plan sur la tablette de la planchette pourqu'il ne soit pas exposé aux déformations.
Literární novosti. Posudky.
Návod, jak vykonávati práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řizením. Instrukce pro obnoveni pozemkového katastru, 81 stran, 29 příloh. Vydalo ministerstvo financí jako výnos ze dne 26. června 1937, č. 70.000j37-IIIj6 a. Cena v plátně vázaného výtisku je 40 Kč, k dostáni v ústřednim archivu pozemkového katastru v Praze III., Josefská 4. Nový návod je vlastně doplňkem Instrukce A, která upravovala toliko konání měříckých prací pro obnovováni a nezmiňovala se o pracích přípravných ani o zptJ.sobu šetřeni, vyhotovení písemného operátu a jeho náležitostech. Obsah návodu, pro nějž budeme užívati zkráceného označení "Instrukce I", je rozdělen do 6 hlav. Hla val. a II. pojednává o předpokladech pro obnovováni pozemkového katastru a rfizných přípravných pracích organisačních. Je zajimavo, že podnět k obnoveni mtlže dáti n e jen p t í s 1u š n Ý ú řad, n Ýb r žij in Ý z á j e m c e. Dalo by se tedy usuzovati, že to mtlže býti i osoba, oprávněná podle ustanovení § 51 katastrálního zákona vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány, jejichž podkladem jest operát katastrální a je tu tedy dán zájem na dokonalém stavu tohoto operátu. Jen mimochodem nás napadá, jak záslužným by tu byl podnět některéh,o civilního geometra, pracujícího v Praze, k obnovení pozemk o v é h o k a t a str u n a k a t a str á I nic h úze m í c h Vel k é P r a h y, jejichž mapy jsou ještě z dob, kdy nynější nejmodernější městské čtvrti byly bezvýznamnými, nepatrnýmí vesničkami. Zastaralé jejIch katastrální mapy jistě splňují podmínky, stanovené pro obnoveni měřického operátu zmíněnou instrukcí! H I a v a m. popisuje s mimořádnou podrobnosti místní šetření, opakujíc i věci známé z katastrálního zákona nebo vládního nařízeni k němu, a všímá si zejména popisu hranic katastrálního území. Návod pro vyhotovení popisu i vzor v příloze se snaži vystihnouti prfiběh hraniční čáry obšírnÝm jejim popsánim od bodu k bodu, ačkoli by jej zajistil jednodušeji a bezpečněji spolehlivý polní náčrt, vyhotovený na podkladě polygonového zaměření podle předpisfJ. Instrukce A. Neznajíce dfJ.vodu k zavedení tak dfJ.kladných popisfJ.,které u velkých katastrálnich území s několika sty lomových bodfJ.na hranicích budou tvořiti celé knihy a vyžadaji si značné práce, tedy zdraženi řízeni, domníváme se, že ten t o z P fJ.s o b z a j i š ť o v á n í n e n í v s o u h I a s u s tec'hnickými zásadami hospodárnosti a při dfikladných opatřeních Instrukce A pro bezpečné zajištěni hranice ka tastrálního území číselnými údaji zdá se být i i nad byt e č n Ým. Potřebný záznam o zjištění hranic by bylo lze učiniti ve velmi stručném protokolu, doplněném nákresem. Doufejme, že prakse naše obavy rozptýlí nebo přívede na nejúčelnější řešení. Hla v a IV. je věnována kancelářským pracim pro vyhotovení nového písemného operátu, který je tu opět zvlášť dfikladně popsán a pro všechny jeho části uvedeny kromě toho vzory tiskopisfi i příklady zápisfi. I když UVážíme,že tato stať jest určena převážně pro poučení pomocného personálu kancelářského bez zvláštního odborného vzdělání, přece se zdá tak podrobné vypisování všech úkonfi, někde dokonce podle rubrik, nadbytečným, poněvadž téměř vše lze rychleji a jasněji seznati z příkladfJ. v přílohách. Bylo-li by zapotřebí někde vysvětlení nebo upozornění, bylo by snad vhodnějším poznamenati je na rubu příslušné přílohy obdobným zpfisobem, jak je tomu u příloh Č. 1, 14 a 27. Zvláštností proti dosavadním zvyklostem je zavedení zkratek pro druhy pozemkfi v parcelním protokolu místo dosavadního vypisování celých slov (z místo zahrada a pod.). Poněvadž se připouští i tištěná písmena latinské abecedy (tedy razítka, vyžadující pro natisknutí písmeny stejně času jako pro natisknutí celého slova), nevidíme v tomto opatření ani úspory ani výhody a sdílime obavu před zmatky a nejistotami, nepřímo vyslovenou i ve stati o parcelním protokolu, obsahující pokyny pro zápis zkratek. V h I a v ě V. jsou poznámky objasňující odchylné poměry v zemích bývalého Uherska a opatřeni pro ně. Pozoruhodné je řeše ní z á p i s u v 1 a s tni c k Ýc h P o m ě r fJ. k e k o ryt fi m vod n í c h t o k fi podle uherského zák. čI. XXIII/1885. Vlastnické hranice pozemkfJ.přilehlých k vodnímu toku se v korytu nevyšetřují, avšak vyšetřuje a zaměřuje se rozhraní mezi pozemkem a korytem toku. Koryta tokfi se pak vyznačují jako celé parcely, obdobně jako u veřejného statku a zapisují se také do jediného pozemnostního archu s nápisem "Vodní toky, jichž břehy a koryta vlastní podle § 4 zák. Cl. XXIII/1885 držitelé pobřežních pozemkfJ.••. Je tu zřejmě porušena zásada 'O vyhotovování zvláštníhopozemnostního archu vždy jen pro par cel y, ma j í cín ap r o s t o s hod n Ý d r u h drž b y. Bude-li v katastrálnim území více vodních tokfi, bude pro každ,ý tok jiná držba (jini vlastnici s jinými nároky podle přilehlých pozemkfi) a přece tyto rfizné držby přijdou do jediného archu. Nesouhlasu by šlo snadno odpomoci zavedením zvláštního archu pro každý tok, jichž nebude v katastrálním území mnoho. Horší jest to s vyznačením držby jednotlivých pobřežních
1938/43
držitelll ke korytu. To není řešeno udáním výměry pro každého pobřežního držitele ani to nelze řešiti sp<>luvIastnictvím,poněvadž vlastnické právo držitelll pobřežních pozemkll k části koryta nemá charakteru spoludržby. Otázku zápisu vlastnictví koryt v zemích Slovenské a Podkarpatoruské v pozemkovém ka,tastru nelze tím považovati za vyřešenu do podrobnosti, jimž jsme zvyklí v zemích západních. Jde tu vlastně jen o zamezení mylného zapisování koryt vodních tokll do veřejného statku v územích, kde dosud platí uh. zák. čI. XXIII/1885. Poněvadž ani návrh nového unifikovaného zákona vodního nemění ničeho na dosavadním vlastnictví ke korytllm vodních tokll, bude nutno S nynějším stavem. ještě dlouho počítati, a opět budOUCízkušenosti z prakse přinesou nejvhodnější řešení podle skutečné potřeby. Zmínky o staré pozemkové knize, opravené staré pozemkové knize, zvláštní opatřeni pro rozlišování spoludržitelll (příjmení žen za svobodna), obnovování misto reambulace dávají tušiti i nezasvěcenému, zvláštní obtíže v pramch měřického inženýra v zemích bývalého Uherska, pro jejichž zdolávání snad získá vydatného pomocníka v nové slovenské technice V Košicích. P o s led n í h I a v a obsahuje podrobné pokyny pro vyhotovování výkazll prací a výdajll a pro revisi prací. V textu je časté odvolávání na Instrukci III, která podle našich informací nebyla dosud vydána. Jest proto i Instrukce I kusou, a bylo by bývalo účelnějším vydati Instrukci III, která podle vysvětlení použitých zkratek pojednává o vedení pozemkového katastru, před Instrukcí I nebo aspoň zároveň s ní. V přílohách jsou uvedeny vzory oznámení, vyhlášek, protokolll, administrativních výkazll a V7Joryjednotlivých části písemného operátu s příklady. Vydaná Instrukce jest podle obsahu určena v prvé řadě pro výkonnou katastrální službu, avšak m1lže i jiným zájemcllm poskytnouti cenné informace o organisaci katastrální služby při obnovování pozemkového katastru a seznámiti s podrobnostmi nového písemného katastrálního operátu. Jejím vydáním se opět přiblížil pozemkový katastr k vytčenému cíli, vybaviti své úřady podrobnými návody pro všechny úseky prací, k jehož dosažení nemllže již mnoho scházeti. - Re Vyšlé knihy. Ing. Dr. techn. Frant. Mašek: Deset let katastrálního
zákona. Zvláštní otisk z časopisu "Zprávy veřejné služby technické", čís. 1, roč. XX. Praha 1938. Nákladem vlastním. Vogl-Hajda-Král: Praktická optika. V komisi nakladatelství Melantrich, PrahaSmíchov, Husova ul. Praha 1937. JUDr. Rudolf B'ril;ka: Problém reagrarizácie. Bratislava 1937. Nakladem Rolníckej osvety v Bratislave, Zemedelské muzeum. Cena 35 Kč. Odborná pojednání
v časopisech.
Zprávy veřejné služby technické. čís. 4. Slavnostní číslo k šedesátým narozenmam předsedy vlády Dra M. Hodži s četnými články. m. j. Ing. V. Pí c ha: Ražení tunelu Dra M. Hodži, Ing. V. Ne v r I ý: Lanovka na Lomnický štít. Technický obzor. čís. 22. Ing. A. Han i s c h: železniční trati (pokr. v čís. 23. 24). - čís. 23. Ing. Dr. H. Š v a r c: Novodobé trasování silnic (pokr. v čís. 24). čís. 1/38. Ing. J. S o u č e k: Rychlost silniční dopravy a roztřídění silniční sítě (pokr. v čís. 2). M. Men š í k: Transformace snímku šikmého na snímek svislý. Vojenské technické zprávy. Gen. Dr. Ing. J. S I á d e č e k: Vojenský význam komunikací. Ing. V. Hru ba: Rektifikace převodu zaměřovače. O míře a váze. Dr. Ing. A. P o k o r n ý: Spirálový mikrometr. Dr. J. N u s s b e rg e r: Metronomie (pokr.).
Výstava prací čs. měřičských
inženýrů
V
Bratislavě.
Kolegové! Již za měsíc (10. dubna t. r.) otevřena bude výstava zeměměřičských prací v Bratislavě. Připravujte se k její návštěvě! Nechť není ani jednoho příslušníka našeho stavu, který by ji nenavštívil a neshlédl výsledek 20 leté činnosti našeho stavu v zemi Slovenské ve všech oborech veřejné správy í soukromého podnikáni! Program výstavy. Na výstavě prací čs. zeměměřičských inženýru budou shrnuty do dvaceti skupin ukázky činnosti příslušníkll tohoto stavu. Shromážděný materiál ukáže význam jejich práce pro veřejnost, ale současně vystavi ji kritice, jež bude vykonanou práci vážiti, oceňovati a souditi. Tak z podniku zdánlivě místního se stane podnik celostavovský. Jsouc si vědomi z toho plynoucí odpovědnosti, považujeme za svoji povinnost předem seznámiti především čs. veřejnost zeměměřičskou s programem výstavy: Podle výstavních místností, jež jsou pro výstavu k disposici, rozdělili jsme ukázky činnosti čs. zeměměř. inženýru do čtyř skupin. Rozdělení je sice náhodné, ale přes to však souvislost prací jednotlivých oborll je patrna. Ve v s tup ním í s t n o s t i bude návštěvník výstavy upozorněn na práce zeměměřičských inženýrll při označování a zajišťování státních hranic. Bc.ldou vystaveny
1938/44
ukáZky hraničních protokolft a popísft státní hraníce, modely značek užitých k označení trojmezí čSR.-Rak.-Maď., čSR.-Rum.-Maď., čSR.-Pol.-Rum., statistická data, fotografíe. Mímo to bude vyloženo zobrazení prtlběhu částí státní hranice v toku řeky Dunaje, a to v jejím nejromantíčtějším pmběhu, v úseku od vyústění státní hranice do Dunaje až po Béš. Středem výstavy v tomto oddělení bude mapa Slovenska, na níž bude znázorněn prtlběh státní hranice jako podélný profil. Se vstupní místnosti sousedí nalevo místnost pozemkové držby, napravo místnost pozemkového katastru. V mís t n o s tip o zem k o v é drž b y bude znáZorněn zpftsob pftvodního osídlení a dokumenty, týkající se pftvodní držby, zajišťování vlastnických a držebnostních hranic, staré urbáře a jiné právní listiny. Na tuto exposicí bude navazovati ex p o s i c e ú p r a v drž b y, a to ukáZkou úpravy držby urbářské z r. 1830 a komaaace z r. 1936. Mimo to bude vhodnými ukáZkami znáZorněn vývin vyhotovení map nového stavu, zpftsob přídělu náhradních pozemkft, komasace místní trati, dělení společných pastvin, diagramy a statistická data. Ukončením této exposice bude znáZornění pftdy býv. poddaných a znázornění kolik z ní bylo sceleno a kolik by mělo býti sceleno. Na úpravy držby naváže svou exposicí v Ý s t a v a min i s t e r s t vaz é m ěděl s tVí znáZorněním, kolik pftdy na Slovensku patřilo velkostatkftm a kolik z ní bylo přiděleno pozemkovou reformou. Bude ukáZána činnost zeměměřiče při provádění pozemkové reformy a její význam pro posílení zemědělství na Slovensku. Bude připomenuta kolonisace (zakládání nových obcí) v pozemkové reformě. Po vyčerpání této rozmanité práce přejde návštěvník k ex p o s i ci P o zem k o v Ý c h k n i h, znázorňujících vývin zpftsobu zajištění vlastnického práva. V mís t n o s tip o zem k o v é h o k a t a str u bude materíál uspořádán tak, aby ukazoval co bylo, co se buduje a jakými prostředky. Od ukázek starých projekcí a znázornění jejich přesnosti zobrazení až k nynější šikmé kuželové projekci, dále přes b0haté ukáZky prací triangulačních k ukáZkám podrobného měření a mapování, oceňování pozemkft a vedení pozemkového katastru. UkáZky prací reprodukčního ústavu ministerstva fínancí osvětlí, jak vzniká otisk katastrální mapy a jak rozmanitým zpftsobem třeba při tom postupovati. Doplněním exposice budou u k á z k Y P r a c í voj e n s k é h o zem ě p i s n é h o úst a v u. Výstava bude oživena plastickými modely, diagramy, fotografíemi a zakončí ji grafický přehled vykonaných prací katastrálních a prací ze zakládání pozemnoknižnich vložek. Tvořily-li exposice v popsaných místnostech uzavřené celky, v mís t n o s t i čtv r t é, největší, budou tvořiti pestrou směs. Budou tu ukáZky abakft a nomogramft i jiných počtářských pomftcek, měřické stroje a pomftcky a pod. Kromě toho budou tu ukáZky z nivelace, tachymetrie, fotogrametrie, měření podzemních prostor, ukáZky zeměměřičských prací státních úřadft a podnikft, regulace měst, ukáZky zeměměřičských prací při archeologických vykopávkách a zaměřování architektonických památek. Ve zvláštní skupině budou vystaveny i n str u k c e, c i z í zem ě měř i č s k é č a s o p i s y a jiná literatura. Výstava by nebyla úplnou, kdyby neukáZala, jak jsou při P r a v o v o v á n i pro p r a x i p o s I uch a čit o h o t o i n žen Ý r s k é h o o bor u a jakým směrem by bylo třeba jejich vzdělání prohloubiti a doplniti. Kromě uvedených bude uspořádána samostatná v Ý s t a v a A str o n o m i c k é s P o leč n o s tiš t e f á n i k o v y na Slovensku, kde budou vystaveny: velký dalekohled společnosti, menší amatérský dalekohled, sluneční hodiny, diapositivy, znázornění hvězdné oblohy a jiné. Astronomická výstava bude též ve čtvrté místnosti. S a m 0statnou exposici prací zeměměřiče, od nejstarší doby až dodnes, uspořádá m ě s t oBr a t i s I a v a ve zvláštní přilehlé mistnosti. Vpředu uvedené je sice jen stručným náznakem toho, co a jak bude uspořádáno, ale přesto se domníváme, že čtenář si utvoří úplný obraz o cíli, který je výstavou sledován. Shledal-li by někdo z čtenárn mezery ve vyjmenovaných oborech činnosti příslušníkft stavu zeměměřičských iDŽenýrtl, nebo shledal-li by neúčelné seskupení obom, nechť nám laskavě sdělí svftj náZor už nyní, aby byla předem zaručena úplnost a účelnost výstavy. Výbor výstavy. Zpráva o schódzach výstavného výboru. Konané boly schódze ústredného výstavněho výboru vo dňoch 17., 24., 31. januára a 17. februára t. r. Schódzam predsedal p. kol. predseda Ing. M u s i I okrem schódze dňa 7. februára t. r., kde predsedal p. kol. I. miestopredseda Ing. N o sek. Schódze dňa 17. januáru zúčastnil sa p. magistrátny radca Ing. arch. E. B á r t a a schódze dňa 7. februára p. vrchný mern. radca min. fin. Ing. V. H I a v s a. účasť na všetkých schódzach bola hojná. Na schódzach podávali svoje referáty predsedovia komisií, finančnej, propagačnej a poriadateYskej a správcovia výstavných miestností o postupu prípravných prác. Doležitejšie rozhodnutia schódzí boly tieto: Mesto Bratislava prihlásilo svoju účasť na výstave a prisYúbilo zriadit: samostatnú expozích.1 vo vlastnej miestnosti, priYahlej k ~tvrtej výstavnej miestnosti. Tým vzrástol rozsah výstavy, takže bude zaujímať teraz pať miestností. - Aranžováním výstavy poverený bol prof. arch. 1..... M a I ý. Odhlasované bolo paušálne za-
1938/45
danie celej inštalácie. K sostaveniu zadávacej listiny zvolená bola desaťčlenná komisia pod vedením kol. predsedu Ing. M u sila. - Vyskytla sa otázka krytia prípadného manka. Rozhodnuté bolo vydanie záručnej listiny, podfa ktorej každý člen výboru svojímpodpisom ručí za hradenie schodku ÚDlerne svojmu základnému platu. - Plakát výstavy po doplneni textácie bol zadaný tlačiarni Melantrich k reprodukcii, ako oferentovi najvhodnejllích podmienok. Prevedený bude v umeleckom offsetu. 8l. Zpráva pokladni. Od počátku akce do konce února t. r. bylo pro I. výstavu přijato na dobrovolných přispěvcích a stavovské dani celkem 15.497 Kč, vydáno 3177 Kč, na hotovosti je 12.320 Kč. Porovnáme-li úkoly I. výstavy s dosavadními příjmy, vidíme, že hotovost zdaleka nepostačuje. Podle předběžného rozpočtu, mírně počítáno, bude zapotřebí k úhradě výdajO 38.900 Kč. Dnemí hotovost 12.320 Kč a očekávaný příjem 10.180 Kč tvoří pravděpodobný celkový příjem 22.500 Kč. Nekrytá potřeba je tedy 16.400 Kč. Do zahájení I. výstavy zbývá již jen 1% měsíce. Má-li výstava splnit své úkoly a dOstojně ukázati llirllí veřejnosti práci nalleho stavu, ne 1 z e s nad jej í m o mez ením a z hor li e n o u ú p r a vou sní žit i pot ř e bul 6 . 4 OO K č. úspěch I. výstavy je přece úspěchem celého nMeho stavu. 2 á dám e pro t o z n o v a v li ech n y k o 1 e g y dobré vOle v celém státě, aby pam a t o val i stá 1 e n a n a š i I. v Ý s t av u, aby v okruhu své pfisobnosti (u svých známých, u peněžních ústavO a pod.) použili každé příležitosti, která mtiže I. výstavě přinésti finanční pomoc. Potřebné tiskopisy a vplatní lístky bUdou na požádání zaslány jednatelem výstavy kolegou Ing. Slezákem v Bratislavě, Ra!iínova 2, Kat. mernicky úrad. MOže býti také s výhodou použito "bianko" vplatního lístku, který se koupí v každém polltovním úřadě, a který nutno vyplniti takto: "Mestská sporitelňa v Bratislave. Zem e m e rač s k á výstava, čís. účtu 245, čís. 3 2 . 5 7 3 P r aha. Také dobré návrhy, jak získati prostředky, jsou vítány. S radostí mtiže být sděleno, že někteří kolegové vyvinují velkou činnost a docilují slullných výsledkfi. Bude-li takové porozumění u všech kolegO, docílí I. výstava a s ní i náll stav vllestranného úspěchu. - Vllem kolegOm, kteří pracují pro zdar výstavy, srdečně děkujeme. Ing. Kadeřábek,
pokladnik.
Zprávy spolkové. Zpráva. o valnom shromaždeni spolku čs. lnženierov štátnej mernickej služby odbočky v Bratislave - konanej dňa 9. januára 1938 v Bratislave. Valné shromaždenie, za pritomnosti 67 členova 3 hostí, zahájil predseda Ing. J. N o sek. V svojom zahajovacom prejave spomenul vrelými slovy úmrtia prezidenta Osloboditefa T. G. M a s ar y k a - pri čom povstaním vzdaná bola česť jeho nesmrtefnej pamiatke - a pohnute spomenul i zosnulého kolegu mer. radcu E. 2 e n í li k a, ktorého pamiatku uctili pritomní taktiež povstanim. V zprávach funkcionárov zdórazňuje jednatef kol. Ing. M i k u lia, že spolok sa snažil vyllŽiť vlletky prHežitosti, ktoré maly alebo v blízkej budúcnosti budú mať priamy, alebo nepriamy vplyv na nalle stavovské postavenie. Referuje o vlletkých intervenciach osobných i písomných, ktorými sme žiadali splnenie nallích stavovských požiadavkov, špeciálne: o reforme lltúdia, vládnom návrhu zákona o civ. inž., kollickej vysokej llkole technickej Dr. M. R. štefánika a otázkach s ňou súvisiacich a nás sa dotýkajúcich, resystemizácii v službe katastrálnej na Slovensku, a konečne o priznaní platenej dovolenej v dobe letných prác k návšteve rodiny. Zmienil sa, že bolo rozhodnuté usporiadať v jubilejnom roku 1938 I. výstavu prác čsl. zememeračských inženiérov. Výstavný výbor bol utvorený síce mimo rámec odbočky, ale zviičša z naších členovoNa konci svojho referátu oznamuje stav členstva k 3k XII. 1937: riadných 247, z ktorých 25 behom minulého roku . pristúpilo. Vystúpilo 5 členovo V zpráve pokladníka bol oznámený prebytok za uplynulý rok v obnose Kč 148'40. Na návrh revizorov účtov bolů pokladníkovi kol. Ing. VIt a v s k é m u udelené absolutorium. V ďaIšom priebehu bola val. shromaždením jednomysefne prijatá nová kandidátka navrhnutá výborom. Predsedou zvolen bol Ing. Jan N o s e k, jednatefom Ing. J. M ikuša. Po zahájení rozpravy zmienil sa kol. Ing. Farka o prípravných prácach r. výstavy prác zememer. inž. v Bratislave a zdórazni] že táto myšlienka vznikla ako odozva proti plánovitému postupovaniu v zkracovaní práv zememer. inženierov. Na návrh kol. jednatefa boly prijaté 2 rezolúcie, týkajúce sa reformy štúdia a obsadzovania miest na košickej technike i s požiadavkom, aby ich vlletci prítomní podpísali. Jedna z nich je určená p. min. predsedovi a druhá p. min. školstva. Na návrh kol. Ing. R o z i ň á k a jednomyselne bolo prijaté, aby spolok pri prípadnom deficitu výstavy garantoval čiastkou 10 Kč za každého člena. Z pripomienok k služobnému poriadku, ktoré došly od kol. z celého Slovenska, sostavil výbor spolku návrh na zmenu niektorých §§ služ. poriadku. Vo .vofných návrhc;>chzmieňuje sa kol. Ing. Roziňák o rozdelovaní remunerácií; žiada, aby výbor včas zakročil, aby boly tieto rozdelované spravedlive a i vysokoškolskému úradníkovi dóstojným obnosom.
1938/46
Záverom kol. predseda Ing. N () s e k ďakuje všetkým prítomným za účasť a ape-· luje špecialne na kolegov mladých, aby vstupovali do naších šíkov a tak sa zúčastnili aktivne spolkového života, uvedomiac si, že v sdruženi je sila a mohutnosť. Z Jednoty čs. ti. autor. civilnich geometrfl v Praze. Schflze pracovního výboru konána byla dne 5. února 1938 v Praze za přítomnosti 10 členfl. 5 členfl se omluvilo. Kolega předseda Ing. F li r s t podal zprávu o výsledku intervence v ministerstvu financí o našem nároku na 20% slevu z výdělkové daně dle § 57. Ve věci této upozorňujeme kolegy na článek p. Dra Krause, uveřejněný 've Věstníku Inž. komory ze dne 21. listopadu 1937, dle něhož nutno v přiznání, resp. v odvolání dokázati, že kapitál při vykonávání oprávnění nespolupflsobí pod s ta t n ě. Po debatě o celostavovských otázkách usneseno intervenovati u příslušných úřadfl. V říjnu t. r. bude konán v Římě VI. mezinárodní zeměměřičský kongres. Za Jednotu slibili zúčastnit se kolegové Ing. Pro k fl P e k, Ing. F a I t u s a Ing. P r e i s. Za členy Jednoty byli přijati kolegové: Ing. Josef panzer a Ing. Georg Peterschik z Plzně. Místní věci byly projednány dle pořadu jednatele a zprávy kol. Ing. Faltuse. Po přednesené zprávě pokladní kol. Ing. Kuralem byla schflze skončena. Ref. Ing. Vlk. Sjezd zeměměřiěských inženýrfl na Podkarpatské Rusi. Dne 6. února 1938 uspořádali zeměměřiči státní měřické služby sjezd v Berehově za účelem projednání stavovských otázek. Z 50 kolegfl od pozemkového katastru zúčastnilo se sjezdu 35 kolegfl, dále zástupce měřiěských úředníkfl Státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu a zástupce civilních geometrfl. Schflzi zahájil dosavadní zástupce kolegfl z Podkarpatské Rusi u odbočky Slovenské kolega Ing. Š arm. Navrhl založení samostatné odbočky spolku čsl. inženýrfl státni měřické služby pro Podkarpatskou Rus, ježto počet členfl v této zemi daleko převyšuje počet určený stanovami. Jeho návrh byl jednomyslně přijat a zvolen přípravný výbor, který ustavení odbočky spolku provede a připraví první valnou hromadu. Na sjezdu bylo usneseno podporovati všemožně snahy ke zřízení čtytletého studia k lepší úpravě platových a existenčních podmínek měřičských úředníkfl, k zlepšeni pracovních poměrfl a k spravedlivému oceněni naší odborné práce. Jako jeden z prostředkfl k dosažení těchto úkolfl bylo navrženo informovati veřejnost prostřednictvím denního tisku a přinášeti příspěvky do tisku odborného. Požadavky speciální, týkající se zvláštního postavení zeměměřičfl na Podkarpatské Rusi, budou stanove:p.y na první valné hromadě odbočky Ing. F. čálek. Ze Spolku čs. inženýrfl stát. měř. služby v Praze. K o leg o v é! Poněvadž ve vrcholné organisaci čs. technikfl, t. j. ve Spolku čs. inženýrfl (SIA) je mezi členstvem zastoupena jen nepatrná část našeho jistě početného stavu, nejsou naše požadavky a zájmy stavovské, studijní atd. hájeny a podporovány vždy tak, jak by bylo třeba. Doporučujeme proto, abyste pokud možno vstupovali do SIA a účastnili se intensivně prací v Zájmových skupinách jednotlivých odborfl i v ústředí. Předsednictvo
spolku
čs. inženýrii
státní
měřické
služby.
Z es. fotogrametrické spolecnosti. Valná schflze čs. fotogrametrické společnosti bude se konati dne 20. března t. r. v 9 hod. v hlavní budově české techniky v Praze II, Karlovo nám. 14. Přednášku prosloví p. Dr. Ing. Josef K I o b o u č e k na téma: "Příspěvek ke zkoušení zpfisobilosti stereo-fotogrametrického měřeni." Krom toho jest projektován referát některého zahraničního odborníka (p. Dra. Aschenbrennera z Mnichova nebo některého vědeckého spolupracovníka fy Zeissovy v Jeně). - Doporučuje se četnější účast na valné schflzi vzhledem k návštěvě zahraničního hosta.
Různé.1 Vys. škola technická v Košicích vypisuje konkurs na obsazení těchto stolic: matematiky, fysiky, deskriptivní geometrie, mechaniky, geodesie, pozemního stavitelství, geologie atd. žádosti uchazečfl s připojeným vylíčením běhu života a přehledem prací - bez osobních dokladfl - buďtež předlOŽeny do 5. března 1938 ministerstvu školství a nár. osvěty v Praze. Pozemkový katastr očima státního rozpočtu na r. 1988. Z finančního zákona na r. 1938 ze dne 17. prosince 1937, č. 243 Sb. z. a n., vyjímáme několik dat, týkajících se pozemkového katastru. O s o b n í řád n é v Ý d a j e úst ř e dní spr á v y pozemkového katastru, s reprodukčním ústavem, ústřednm archivem pozemkového katastru a s triangulační kanceláří (na geodetické Základy polohopisné) jsou preliminovány částkou 3,259.400 Kč. Věc n é v Ý d a j e této správy jsou předpokládány v rozpočtu řádném na 2,250.900 Kč, v rozpočtu mimořádném, na 665.800 Kč. fTh r n e m vyžádá si tedy úst ř. spr á v a p o zem k o v é h o k a t a str u částku 6,176.100 Kč. Pro pod ř í z e n é ú řad y pozemkového katastru preliminovány jsou osobní řádné výdaje částkou 31,294.800 Kč, mimořádné 200.000 Kč. Řádné výdaje věcné 13,357.300 Kč, mimořádné 549.000 Kč. Naproti tomu očekávané příjmy v r. 1938 jsou u ústřední správy pozemkového katastru včetně triangulační kanceláře 31.500 Kč (v r. 1937 25.500 Kč); u pod ř í ze n Ý c h ú t a d fl pozemkového katastru 11,702.000 Kč (v r. 1937 8,677.000 Kč). - P o zem k o vád a ň má v r. 1938 vynésti 126,450.000 Kč, z čehož však státní správa odvede fondflm a zemím částku 38,950.000Kč, takže vlastní státní příjem z pozemkové daně má být 87,500.000 Kč (v r. 1937 67,500.000 Kč). -ou-.
1938/47
Nové předpisy ze dne 8. listopadu 1987 pro výchovu a zkoušky ve vyšši správni 'Službězeměměřlčské v Nemecku. Němečtí kolegové dosáhli uzákoněním uvedených zkoušek a řádu o výchově pro vyšší správní službu zeměměřičskou zcela rovného postavení s právníky. Obdobně jako u nich povolává se i absolvent výsoké školy technické, odboru zeměměřičského inženýrství, po dosaženi akademické hodnosti Dipl. Ing.· k přípravné službě, která se končí t. zv. "velkou státní zkouškou". Službu konají u rlizných úřadfi zeměměřičské agendy; příprava trvá 33 měsíce, a to: 6 měsícfi u katastrálního úřadu, 3 měs. u nového měření, 1 měs. u poz. knihy, 6 měs. u místního kom. pro agr. operace, 3 měs. u nadřízeného úřadu pro agr. operace, 3 měs. u zemského měř. úřadu, 1 měs. u Reichsamtu fUr Landesaufnahme, 1 měs. u letecké měř. služby, 4 měs. u vyšší správ. služby, dohlédající na zeměměř. agendu. Dále se počítá 2 měs. pro zkušební práci a zbylé 3 měs. ztráví "referendář" u měřického úřadu buď státní, zemské neb obecní správy, dle jeho vlastní žádosti a záliby. Touto přípravnou službou má býti mladý zeměměřič - Dipl. Ing. - vybaven dfikladnými geodetickými vědomostmi a pottebnými znalostmi správními, aby vykonal svfij úkol nejen dle požadavkfi okamžité potřeby, nýbrž i pomýšlel na zvelebení celostátního zeměměřičského a mapovacího díla. Po splnění podmínek (t. j. po dohotovení zkušební práce během přípravné doby) nastupuje referendář k "velké státní zkoušce", kde vykoná další 4 samostatné práce menšího rozsahu, a pak skládá ústní zkoušku z předmětfi: 1. Geodesie a fotogrametrie s praktickým použitím. 2. Kartografie všech druhfi map, jich rozmnožování a tisk. 3. Katastry. 4. Agrární operace a technické plánováni. 5. Zeměměřičství ve veřejné správě. Po úspěšně složené "velké" státnici stává se referendář "měřickým assesorem". Nařízení o výchově a zkoušce jest obšírné, jsou uvedeny rlizné podmínky a předpoklady, jež nutno splniti a dodržeti. Ohlas v německém odborném tisku nebyl zvláště živý; redakce Allg. Verm. Nachr. postrádá jen prfipravu kandidátfi také v soukromé službě u civilních technikfi. Jinak se vyslovuje naděje, že nyní po zrušení dosavadního chaosu v praktické výchově zeměměřičfi dle předpisfi jednotlivých spolkových zemi, nové nařízení přispěje k podstatnému rozvoji zeměměřičského díla a stavu. - F. 8.Mezinárodní kongres pro technické vyučování koná se ve dnech 25., 26., 27., 28., 29. července 1938 v Berlíně. Přihlášky do 15. června 1938. Sécrétariat du Bureau international de l'Enseignement technique Paris, Place de la Bourse 2e. Vklad 5 ř. marek nebo 50 fr. franc. pro účastníky, předplatné pro Comptes rendlj.s 10 ř. marek neb 100 fr. franc. Dr. Ing. Pavel Potužák jmenován mimořádným profesorem. Rozhodnutím presidenta republiky z druhé poloviny února t. r. byl jmenován soukr. docent a vrch. měřicský komisař min. financí Dr. Ing. P a vel Pot u žák mimořádným profesorem praktické geometrie a nauky o katastru na Vysoké škole spec. nauk při českém vysokém učení technickém v Praze. Prof. Dr. Potužák je prvním československým zeměměřičským inženýrem, jenž se stává vysokoškolským učitelem. Narodil se roku 1893 v Břetěticích u Sušice, absolvoval vyšší reálnou školu v Sušici a v r. 1915 byl imatrikulován na učebném běhu pro vzdělání zeměměřičfi na české vysoké škole technické v Praze. V roce 1916 byl odveden. Službu vojenskou konal na italské frontě až do převratu v r. 1918, načež pokračoval ve studiích. V roce 1919 složil odbornou státní zkoušku zeměměřičskou a nastoupil jako asistent při ústavu matematiky, deskriptivní geometrie a vyrovnávacího počtu v ústavu profesora Dra Čuřika na vysoké škole bánské v Příbrami. Zde dostalo se mu příležitosti doplniti své vzdělání dfilním měřičstvím a přibuznými disciplinami. Od 1. září 1921 stal se asistentem ústavu praktické geometrie, nauky o katastru a agrárních operací na Vysoké škole speciálnich nauk při Čes. vys. učení techn. v Praze. V roce 1923 obdržel stipendium pro studium letecké fotogrametrie a scelování pozemkfi ve Francii. Studoval v Paříži a praktických prací při scelování pozemkfi zúčastnil se ve válkou zpustošeném území v COIIqliegne.Své poznatky z této doby uveřejnil v Zeměměř. Věstníku, v Archivu zemědělském, v Triumfu techniky a v Journal des Géometres Experts fran!
1938/48
ZEMĚMĚŘIČSKÝ VĚSTNÍK
4 1938
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXVI. ROČNÍK - V PRAZE 5. dubna 1938
Dvacet let činnosti zeměměřičských inženýrů na Slovensku. Jubilea v životě jednotlivců i celků jsou mezníky, u nichž jsou skládány účty a budovány programy. Dvacet let budování samostatného státu Československého je pro celý národ vhodnou příležitostí, aby ukázal, co bylo vykonáno ve všech úsecích kulturního, politického, hospodářského a sociálního života od politického převratu v roce 1918 a aby vytyčil směrnice pro další budování státu. Vážné doby, jimiž se druhé desítiletí naší státní samostatnosti vrcholí, jsou příkazem, aby vykonaná práce byla kriticky hodnocena a programy byly tvořeny s nejpevnější vůlí po jejich splnění. Také my, zeměměřičští inženýři, přicházíme klásti účty ze své práce a snažení na budování vlastního státu. Za pomocí úřadů, škol a kulturních institucí chceme ukázati na I. výstavě prací zeměměřičských inženýrů na Slovensku, jež bude otevřena ve dnech 10. až 24. dubna 1938 v Bratislavě, co bylo vykonáno v onom úseku technicko-hospodářské činnosti ve státě, který je svěřen nám. Výstava je věnována zeměměřičské činnosti v zemi Slovenské, v níž se práce zeměměřičských inženýrů projevily nejvýrazněji a dosáhly pozoruhodných výsledků rozsahem i obsahem. Předvedeme naší zájmové technické a hospodářské veřejnosti vše, co bylo vykonáno v oboru pozemkového katastru, jenž je registrem miliardových hodnot všeho národního nemovitého majetku, v oboru úprav pozemkových, jimiž jsou zlepšovány právní a hospodářské podmínky zemědělského hospodaření (pozemková reforma a scelování pozemků), v oboru technických prací a děl, při nichž byla práce -zeměměřičského inženýra nutnou. Ukážeme výsledky vojenských prací geodetických a mapovacích, které jsou podkladem účinné obrany státu. Pochopitelně neopominuli jsme pedagogickou a vědeckou činnost našich vysokých škol, jimž je svěřena výchova zeměměřičského dorostu a nezapomněli jsme na publikační a literární činnost příslušníků našeho stavu a na vědeckou a všeobecně propagační činnost institucí, majících blízko k naší činnosti. Snažíme se, aby výstava obsáhla všechny úkoly, které zeměměřičský inženýr v československé republice koná a jež na podkladě své studijní vysokoškolské přípravy konati může a soudíme, že návštěvníkům naší výstavy v Bratislavě podáme souborný obraz o výsledcích, stavu a rozsahu všech zeměměřičských prací na Slovensku od státního převratu. Opírajíce se o vystavené výsledky své práce v zemi Slovenské chceme v rámci výstavy důstojným způsobem manifestovati za své požadavky, jejichž splnění je hlavním předpokladem, aby úkoly nám svěřené byly úspěšně a dokonale zdolány. Svaz spolků zeměměřičských inženýrů svolává proto na dny 16. až 18. dubna 1938 do Bratislavy celostátní a celostavovský sjezd zeměměřičských inženýrů československých. Za přítomnosti pozvaných zástupců parlamentních kruhů, ministerstev, vysokých škol, hospodářských a technických instituci atd. budeme se dožadovati, aby konečně byl splněn náš tolikráte opětovaný požadavek, aby studium zeměměřičského inženýrství na vysokých školách technických bylo prohloubeno prodloužením studijní doby ze 6 na 8 semestrů, jak
1938/49
toho rozvoj technických věd a hospodářské potřeby našeho státu vyžadují. Chceme, aby tato jednotná manifestace všech zeměměřičských inženýrů pohnula konečně rozhodující místa k tomu, aby studijní reforma byla provedena ještě před zahájením přednášek na Štefánikově technice v Košicích. Předkládajíce naší čtenářské obci toto číslo Zeměměřičského věstníku, věnované výstavě prací zeměměřičských inženýrů v Bratislavě, apelujeme na všechny příslušníky našeho stavu, aby v co největším počtu navštívili výstavu a zúčastnili se celostátního sjezdu, abychom manifestační účastí dokázali zájem o výsledky prací, dosažené na Slovensku a podpořili splnění základního požadavku našeho stavu.
Vzpomínky na počátky budování pozemkového katastru v Československé republice Ing. František M a n d y s, ministerský rada a přednosta ústřední správy pozemkového katastru Jen několika zasvěceným jedincům je známo, jak těžké počátky měl československý pozemkový katastr. Tyto těžkosti působila — vedle nedostatků převzatého býv. uherského pozemkového katastru — zejména otázka, nemá-li pozemkový katastr pro svůj technický význam a zvláště jeho map, býti převeden do působnosti ministerstva veřejných prací. Poněvadž vrchní správa tohoto odvětví, která v býv. Rakousku byla soustředěna v Generálním ředitelství katastru daně pozemkové ve Vídni a v býv. Uhrách v odb. XVIII. ministerstva financí v Budapešti, zůstala po převratu, i se svými celostátními ústavy triangulační kanceláří, litografickým ústavem a ústředním archivem mimo území Československé republiky, bylo třeba tuto největší složku státní zeměměřické služby nově organisovati. Do věci zasáhlo hned po státním převratu ministerstvo veřejných prací tím, že navrhlo, aby v oboru jeho působnosti byl zřízen „Ústřední úřad pro veřejné vyměřování", ve kterém měla býti soustředěna správa veškeré zeměměřické agendy, tedy i pozemkového katastru. Jako důvod pro tento návrh bylo zejména uváděno, že se tím zamezí opakování stejných zeměměřičských prací různými resorty, a že ministerstvo veřejných prací bude míti více zájmu na správnosti pozemkového katastru, jmenovitě jeho map, než finanční správa. Tento návrh byl v jedné z prvých schůzí ministerské rady již přijat, avšak při dalším projednávání nebyl uzákoněn, a to vzhledem k námitkám pana ministra financí, že zřízení takového úřadu bylo by nepoměrně nákladné a že by ztrátou pozemkového katastru vznikly finanční správě velké obtíže při vyměřování daní a dávek. Nato přikročilo ministerstvo financí samo k organisování služby pozemkového katastru. Pro ústřední správu pozemkového katastru, jejíž agendu prozatím obstarávala v ministerstvu financí oddělení pro daň pozemkovou, domovní a z majetku, bylo zřízeno koncem roku 1919 zvláštní oddělení pod vedením evidenčního ředitele Ing. Josefa Leiperta (pozdější ministerský rada, zemřel z přepracování v r. 1925). Tomuto oddělení byly přičleněny i nově zřízené ústavy: triangulační kancelář, reprodukční ústav a ústřední archiv pozemkového katastru. Prvý byl aktivován v r. 1919, druhý v r. 1920 a třetí pro nedostatek místností teprve v r. 1930.
1938/50
Převzatý pozemkový katastr na Slovensku a Podkarpatské Rusi a v okrese hlučínském vykazoval co do organisace, založení i jeho evidence značné místní rozdíly. Pozemkový katastr na Slovensku a Podkarpatské Rusi byl založen zhusta bez podrobných katastrálních map a o jeho udržování v souhlase se skutečností a s pozemkovými knihami bylo postaráno velmi nedostatečně. Měl tedy křiklavé nedostatky. V okrese hlučínském převzali jsme od pruské vlády pozemkový katastr sice celkem v řádném stavu, ale s mapami nevalné technicko-zeměměřické ceny. Mimořádná doba popřevratová kladla na pozemkový katastr nebývalé požadavky, čímž rychle vycházely najevo všechny jeho nedostatky. Stížnosti na ubohý stav pozemkového katastru na Slovensku a Podkarpatské Rusi se množily a ministerstvo financí bylo důrazně žádáno o zjednání nápravy. Náprava nebyla žádána jen držiteli pozemků a autonomními svazky, nýbrž domáhaly se jí i peněžní ústavy, většina ústředních úřadů a i členové zákonodárných sborů. Těmito poslednějšími bylo poukazováno vesměs na to, že od vyhotovení správného pozemkového katastru a založení pozemkových knih je odvislý veškeren hospodářský kulturní rozvoj venkova v zemích Slovenské a Podkarpatoruské. Tak na př. ministerstvo sociální péče naléhalo na uspořádání pozemkového katastru v uvedených zemích k podnětu komise pro vystěhovalectví a kolonisaci, která se usnesla na tomto doporučení: „Poněvadž dnešní stav veřejné evidence nemovitého majetku na Slovensku a Podkarpatské Rusi podporuje roztříštění pozemkové držby, zdražuje hypotekární úvěr, zdržuje zaknihování přídělů z pozemkové reformy, ochromuje i stavební ruch, spoluzaviňuje proletarisaci tamního zemědělství a tím vystěhovalectví se všemi nepříznivými sociálními a národohospodářskými důsledky těchto všech zjevů, uznává meziministerská komise pro vystěhovalectví a kolonisaci za státní nezbytnost, aby veřejná evidence nemovitého majetku v těchto zemích byla v době co nejkratší uvedena do stavu v západní části státu, a žádá ministerstvo financí, aby veškerá opatření za tím účelem nutná, rázu zákonodárného, organisačního i personálního byla realisována soustavně a metodicky v nejbližších letech. Poněvadž každý odklad znamená velkou ztrátu a škodu pro slovenské zemědělství a pro celé národní hospodářství, doporučuje komise povoliti mimořádné prostředky, aby katastrální práce na Slovensku a Podkarpatské Rusi mohly býti skončeny co nejdříve." Z mnoha dotazů vznesených pak v poslanecké sněmovně ve věci potřeby nápravy pozemkového katastru, byl jeden, a to poslance Dra Pavla Blaho, výstižně odůvodněn slovy: „Kdo dá Slovensku nový pozemkový katastr, kdo zreformuje středověké majetkové poměry, kdo skomasuje pozemky, připoutá k sobě Slovensko a získá si nesmrtelného jména a upevní základy naší republiky." K těmto potřebám jiných odvětví družila se ovšem i potřeba finanční správy, neboť neupraveností pozemkového katastru a na něm závislých veřejných (pozemkových) knih na Slovensku a Podkarpatské Rusi vznikaly nejen značné potíže při předepisování daní (pozemkové, obratové, důchodové) a dávek (převodních, dědických) souvisejících s držbou pozemků, ale též veliké škody státu tím, že držba nemovitostí není právně zabezpečena. Finanční správa měla však i zvláštní zájem na tom, aby nejen co nejdříve byly sjednoceny předpisy o pozemkovém katastru a že ze tří různých operátů katastrálních, t. j. býv. rakouského, uherského a pruského byl vybudován operát jednolitý, který by umožňoval jednotnou techniku daňovou, ale též, aby z důvodů úspornosti práce pro zakládání, reambulaci a evidenci katastru pozemkového, vykonávané v jednotlivých oblastech odchylně podle dosud tam platných norem, byly co nejdříve konány jednotně a tím vyloučeny práce, které se ukáží později nepotřebnými a tak byly zamezeny náklady na doplnění a vedení mnohých býv. maďarských nebo pruských operátů, u nichž bylo jisto, že pro jejich méněcennost v brzku budou nahrazeny operáty novými. Nemenší zájem měla finanční správa také na tom, aby co nejdříve byla odstraněna příčina stesků na nestejnoměrné ocenění půdy v pozemkovém katastru. Tyto všechny okolnosti, vedle zkušeností získaných v době před i ve světové válce, vedly přirozeně k tomu, že již brzy v počátcích Československé republiky dospěly vedoucí kruhy v ministerstvu financí k přesvědčení, že je nutno odstraniti nejednotnost
1938/51
katastrálních operátů a nestejnolitost katastrálních hodnot, stejně jako napraviti desolátní pozemkový katastr na Slovensku a Podkarpatské Rusi. K provedení takové nápravy bylo však napřed třeba sjednotiti ustanovení býv. rakouských, uherských a pruských zákonů o pozemkovém katastru, což samozřejmě nešlo rázem. Byla proto zvolena cesta postupného sjednocování. První krok k sjednocení byl učiněn u podřízených úřadů v organisaci katastrální měřické služby v okrese hlučínském, kde zákonem č. 321, Sb. z. a n. z r. 1920 byla zavedena evidence pozemkového katastru po způsobu v českých zemích. Zákonem č. 254 Sb. z. a n. z r. 1921, byla učiněna opatření směřující k ochraně hraničních znaků (mezníků) státu, zemí nebo obcí a trigonometrických značek. Když pak zákonem č. 43 Sb. z. a n. z r. 1922 a k němu vydaným vl. nař. č. 131 Sb. z. a n. z r. 1922, byla oddělena státní finanční správa od obecní a municipální správy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, byly v těchto zemích úplně znova organisovány katastrální úřady a to obdobně jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Při tom bylo již uplatňováno soustředění celé agendy pozemkového katastru u jednoho orgánu, neboť v býv. Zalitavsku zavedené rozvržení jednotlivých úkonů různým úřadům podle odborných odvětí (měřické, vceňovací, finanční a kancelářské) se neosvědčilo. Pro personální a bytové potíže dělo se toto soustřeďování postupně, nejprve převedením agendy pozemkového katastru od obecních (obvodních) notářů ke katastrálním úřadům, a dočasně v některých okresích též k úřadům berním. Aby byla zvýšena technicko-zeměměřická úroveň pozemkového katastru na Slovensku a Podkarpatské Rusi aspoň na úroveň v zemích českých, bylo stanoveno vládním nařízením č. 148 Sb. z. a n. z r. 1922, že plány, které mají sloužiti za podklad pro zápis v pozemkové knize a pozemkovém katastru, smí vyhotovovati jen k tomu kvalifikované a oprávněné osoby. Nato zákonem č. 386 Sb. z. a n. z r. 1922 bylo v zemích Slovenské a Podkarpatoruské zastaveno používání zastaralé sáhové míry a nařízeno používati v pozemkovém katastru míry metrické, stejně jako v ostatních zemích Československé republiky. Vládním nařízením č. 83 Sb. z. a n. z r. 1925, byla přenesena od finančních ředitelství agenda týkající se pozemkového katastru na katastrální úřady, jejichž názvy, obvody a sídla byly zároveň nově upraveny. Pro účelnou dělbu práce byla u katastrálních úřadů, jejichž působnost se vztahuje na více než jeden měřický okres zřízena oddělení pro speciální druhy odborných prací, jako jest vedení pozemkového katastru, vceňování, nové měření nebo autentifikace výsledků měřických prací jiných orgánů, mají-li tyto výsledky býti převzaty přímo do pozemkového katastru. Kromě toho byla celá řada věcí, pokud to bylo přípustno s hlediska legislativního, sjednocena normativními výnosy. Ačkoli vedoucí činitelé v ministerstvu financí byly již řešením těchto nejnaléhavějších otázek přes míru zaměstnáni, neboť třeba uvážiti, že každá otázka vyžadovala projednání a dohodu s jinými na věci interesovanými odvětvími státní správy, což je zhusta jednání velmi svízelné, přece nepustili se zřetele myšlenku, že nezbytným předpokladem vybudování jednotného, požadavkem nové doby vyhovujícího pozemkového katastru je sjednocení veškerých jej se týkajících předpisů. Souběžně s osnovou ratifikovaného zákona o přímých daních byla připravována i osnova unifikovaného zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení. Tato osnova byla v ministerstvu financí hotova již v r. 1924, avšak její meziministerské projednávání se několik let táhlo, hlavně následkem stále se vynořující otázky resortní příslušnosti k pozemkovému katastru. Ministerstvo veřejných prací předložilo totiž v r. 1920 další osnovu zákona o organisaci zeměměřických prací, podle jejíhož konečného znění mělo býti v ministerstvu veřejných prací soustředěno vedení veškerých zeměměřických prací, tedy i pozemkového katastru. Kromě toho bylo s jiné strany navrhováno, aby pozemkový katastr byl pro svou právní důležitost spojen s pozemkovou knihou v jedinou knihu veřejnou. O pozemkový katastr jevilo zájem i ministerstvo zemědělství. Tato sporná otázka rozvířila, živena jsouc všeobecnými tehdy tužbami po novotách zeměměřičskou veřejnost do té míry,
1938/52
že z toho vyplývající nejistota otřásala katastrální zeměměřickou službou přímo v základech. Kritický byl zejména r. 1926, kdy návrh stíhal návrh a šlo se při tom tak daleko, že bylo navrhováno i zrušení osvědčené organisace katastrálních měřických úřadů a přidělení jejich agendy i s personálem okresním úřadům. Bohudík zvítězil i zde názor, že lepší než překotné a drahé revoluční novoty o nedohledných účincích, je zkušenostmi opřená evoluce, kterou lze dosáhnouti nápravy bez nebezpečí otřesů. Třeba pro budoucnost zaznamenati, že k vytříbení názorů o této sporné otázce podstatně přispěly neupravené poměry držebnostní na Slovensku a Podkarpatské Rusi a s tím související neuspořádaný stav pozemkového katastru a pozemkových knih v těchto zemích. Zde si teprve finanční správa ujasnila, čím je pro ni dílo pozemkového katastru. Bez vlivu nezůstalo také dobrozdání Československého komitétu geodetického a geofysikálního z června 1926, který k sporné otázce se vyjádřil takto: „Soustřediti všecky technické práce zeměměřické v jednom úřadě není ani účelno ani možno; tím by vznikl ohromný úřad, jenž by se snad organisačně nedal ani ovládnout. Skoro každé ministerstvo potřebuje pro své práce měření, jež musí býti upraveno dle interních a speciálních požadavků." Potíže v meziministerském projednávání osnovy katastrálního zákona působila sice také odchylná ustanovení platná v jednotlivých zemích o právu občanském, o obecném zřízení, o veřejných (pozemkových) knihách a j., jichž unifikace logicky měla předcházeti, avšak zde si nezbytná nutnost prosadila, že s vydáním unifikovaného zákona o pozemkovém katastru nečekalo se na rozuzlení v tom směru vedených více nebo méně teoretických polemik a katastrální zákon byl vydán pod č. 177 Sb. z. a n. z r. 1927 v takovém pružném znění, aby jeho ustanovení v naznačeném směru vyhovovala normám dosud platným, a aby nebyla odvislá také ani od příští jejich zákonné úpravy. Při sjednocování norem byly přejímány jen osvědčené zásady pozemkového katastru, hlavně býv. rakouského, které stoletou zkušeností se ukázaly nejlepšími a to novelisované s československého hlediska vzhledem k poznatkům z prakse tak, aby úprava přejímaných dosavadních operátů s podrobnou mapou byla pokud možno nejmenší, ježto každá i sebemenší jejich úprava je velmi nákladná. Při tom byla věnována zvláštní pozornost těm oblastem, které nemají buď vůbec anebo správných katastrálních map a kde nejsou založeny také nové pozemkové knihy. Na podkladě takto sjednocených a novelisovaných základních ustanovení jsou vydávány prováděcí nařízení, vyhlášky a návody. Dosud byly vydány: Vládní nařízení č. 205 Sb. z. a n. z r. 1928, jímž se provádí hlava I. katastrálního zákona, č. 64 Sb. z. a n. z r. 1930, kterým se provádí hlava II, III a IV katastrálního zákona, dále vyhlášky č. 145/1928 a 109/1932 Sb. z. a n., o tom, kdy katastrální úřady mohou vykonati měření na žádost a náklad stran a jaké jest vybrati za toto měření poplatky, vyhláška č. 179/1928 a 189/1933 Sb. z. a n., o náhradách za úřední jednání katastrálních úřadů, vyhlášky č. 206/1928, č. 164/1929 a č. 40/1931 Sb. z. a n., o příslušnosti katastrálních měřických úřadů, vyhlášky č. 75/1929 a č. 63/1931 Sb. z, a n., o sazbách poplatků za kopie pozemkového katastru, vyhláška č. 131/1929 Sb. a. a n., kterou byly vyhlášeny platné sazby jakostních tříd, — pak Návod, jak vypočítávati katastrální výtěžek (1929), Návod! pro katastrální vceňování (1930), Návod pro obnovení katastrálních map reprodukcí (1931), Návod A pro katastrální měřické práce (1932), Návod B pro katastrální měřické práce (1933), Návod pro využití starých komasačních map na Slovensku a Podkarpatské Rusi (1933), Návod pro práce v archivech map katastrálních (1934), Návod pro nápravu pozemkového katastru v zemích Slovenské; a Podkarpatoruské (1936), Návod pro vedení nesjednoceného operátu v zemích Slovenské a Podkarpatoruské (1936), Služební řád pro úřady pozemkového katastru (1936), Návod pro obnovení pozemkového katastru novým řízením (1937), Návod pro projednávání žádosti o měření na náklad stran (1938) a Návod pro vedení pozemkového katastru (1938).
1938/53
Sepsání a projednání těchto předpisů — jak je samozřejmé, — vyžadovalo velké iniciativy, značného studia a mimořádného napětí sil všech zúčastněných činitelů; jsou to díla jedinečná, která si vyžádala od nás více evropských států a namnoze jim slouží za vzor. Podle nich vykonávají postupně výkonné katastrální úřady za spolupráce ostatních resortů státní správy a civilních zeměměřičských inženýrů vlastní sjednocení pozemkového katastru, čili je budován pozemkový katastr československý podle příkazů vědy a potřeby a požadavků doby, t. j. tak, aby dílo to vyhovovalo svému mnohostrannému, katastrálním zákonem stanovenému účelu. Jde o obrovskou práci, rozvrženou pokud jde o nápravu desolátního pozemkového katastru na Slovensku a Podkarpatské Rusi na 20 let a pokud jde o sjednocení převzatých operátů s podrobnou mapou na 12 let, která bude-li mět býti úspěšně skončena ve stanovené lhůtě do r. 1950, vyžádá si, kromě odstranění některých ještě rychlejšímu postupu v cestu se stavících překážek, krajní obětavosti veškerého zúčastněného personálu a zejména zeměměřičských inženýrů, neboť ti budou nuceni při polních pracích bojovati nejen s neporozuměním obyvatelstva, nevyhovujícím ubytováním a stravováním, ale i nepřízní přírody. Věřím, že českoslovenští zeměměřičští inženýři zhostí se čestně — za vydatného přispění pomocně-technického a kancelářského personálu — tohoto jim historií uloženého úkolu, neboť katastrální a pozemnoknižní zařízení jsou naším národním výtvorem.
Geodetické základy polohopisné a jednotný zobrazovací způsob Československé republiky Ing. Josef Křovák, ministerský rada a přednosta odd. III/6 b min. financí. Obnovenému československému státu zůstává ze staré monarchie nejednotný mapový materiál, pořízený na podkladě trigonometrických sítí různého původu a různé přesnosti. Pro národohospodářské, technické a ostatní státně nezbytné účely je nutno se postarati o nové, podle moderních metod vyhotovené, podrobné mapy na jednotných geodetických základech. Pro vybudování jednotných geodetických základů pro Československo bylo hlavní úlohou nalézti nejvhodnější zobrazovací způsob. Kromě předních geodetů a kartografů československých zabývala se touto otázkou také triangulační kancelář ministerstva financí, zřízená v r. 1919. Pro vyhotovení nových katastrálních map byla ministerstvem financí přijata zásada, aby nový zobrazovací způsob měl tyto vlastnosti: 1. Má býti jednotný, t. j. pro celé území státu jediný a společný pro zeměměřičské práce kteréhokoliv resortu (§ 10, kat. zákona); 2. má býti národní, t. j. má se přimykati poloze a podélnému tvaru Československé republiky; 3. má býti konformní; 4. deformace úhlová při trojúhelnících o stranách menších 5 km nesmí příliš překročiti 1"; 5. hodnota délkového zkreslení nechť je asi 1 :10.000; větší je přípustné jen tehdy, když z toho plynou praktické výhody; 6. celé území Československé republiky má býti zobrazeno v pravoúhlé soustavě (§ 50 kat. zákona) a v jediném kvadrantu; 7. výpočet směrových oprav má býti co nejjednodušší; 8. pro zobrazení má býti použita Gaussova koule k usnadnění výpočtů, zejména sferoidických.
1938/54
Volbou zobrazovacího způsobu Československé republiky se zabývalo více autorů, jejichž práce jsou otiskovány od r. 1920 v domácích i zahraničních odborných časopisech. Z navrhovaných zobrazení Československé republiky přišly v úvahu tyto návrhy: a) obecné kuželové zobrazení (Ing. Křováka), b) normální kuželové zobrazení (plk. VZÚ Dr. L. Beneše), c) obecné válcové zobrazení (prof. Dr. Fr. Fialy). Ministerstvo financí podporovalo můj návrh, poněvadž splňuje všech 8 výše uvedených předpokladů. Triangulační kancelář ministerstva financí připravila pro obecné konformní kuželové zobrazení potřebné zobrazovací tabulky a diagramy. Těmito pomůckami bylo umožněno zjednodušiti všechny výpočty ve zvoleném zobrazení. Finanční správa v tomto zobrazení zhotovovala nové katastrální mapy oněch katastrálních území, v nichž se podle ustanovení §§ 28, 64 a 100 katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. vyhotovoval původní nebo nový měřický operát. V tomto zobrazení se dále vyhotovovaly katastrální mapy i po vyjití vládního nařízení č. 64/1930 Sb. z. a n. podle ustanovení § 1 odst. 2. Aby mohla býti stanovena jednotná zobrazovací soustava ministerstvem financí podle ustanovení vládního nařízení č. 64/1930 Sb. z. a n., byl požádán Československý komitét geodetický a geofysikální, zřízený při Národní radě badatelské, aby vykonal vědeckou přípravu pro volbu zobrazení, a se zúčastněnými ministerstvy bylo o něm jednáno na svolaných meziministerských poradách. Po úspěšném ukončení všech jednání vydalo ministerstvo financí výnos ze dne 16. prosince, 1937, č. j. 126.197/37-III/6b, jímž se stanoví podle ustanovení § 1, odst. 1, vlád. nař. ze dne 23. května 1930, č. 64, Sb. z. a n., po slyšení Čs. komitétu geodetického a geofysikálního a v dohodě s ministerstvy zemědělství, veřejných prací, národní obrany, školství a národní osvěty, aby při vyhotovení původního nebo nového měřického operátu byly pozemky zobrazeny na jediné do roviny rozvinuté kuželové ploše obecného konformního zobrazení kuželového. Přesně za 10 let po vyjití katastrálního zákona skončil se tak jeden velmi důležitý úkol pro položení definitivních geodetických základů polohopisných nutných pro mapování v Československé republice. Zároveň s pracemi pro stanovení jednotné zobrazovací soustavy vykonala triangulační kancelář ministerstva financí se vším úsilím přípravy pro vybudování jednotné trigonometrické sítě, jejímž druhým účelem bylo unifikovati různé dřívější trigonometrické sítě katastrální, na nichž jsou vyhotoveny převzaté katastrální mapy. Bylo nutno vybudovati nejprve základní trigonometrickou síť katastrální. Pro tuto síť byla provedena nová triangulace na území Moravy, Slezska, Hlučínska a Slovenska. Pro Čechy a Podkarpatskou Rus bylo použito výsledků t. zv. vojenské triangulace z let 1860 až 1898, vykonané pro vojenskou síť I. řádu, vztaženou na základní referenční triangulační bod „Herrmannskogel" u Vídně a zpracovanou na Besselově elipsoidu. Použití těchto výsledků se stalo teprve po porovnání vojenského a nového měření směrů, jímž byla prokázána dobrá shoda. Nová triangulace, vykonaná triangulační kanceláří ministerstva financí v letech 1920—1926, se vztahovala na 204 trigonometrické body, které uzavíraly 352 trojúhelníky o délkách stran průměrně 23 km proti průměrné délce stran přes 40 km v trojúhelnících vojenské sítě I. řádu v Čechách a na Podkarpatské Rusi. Již za rok po ukončení polních prací v základní trigonometrické síti katastrální byla tato síť také vyrovnána a stanovena. Byla vyrovnána směrově v zobrazovací rovině obecného kuželového zobrazení konformního metodou nejmenších čtverců. Vyrovnání bylo provedeno ve dvou částech. Hlavní část (země Česká, Moravskoslezská, Slovenská bez jihozápadní části a Podkarpatoruská) nezávisle a druhá malá část (jihozápadní Slovensko) závisle na hlavní části. Nezávislé vyrovnání směrů hlavní části základní trigonometrické sítě katastrální najednou obsahuje 237 trigonometrických bodů, 1266 směrů, 397 trojúhelníků, 162 stranových rovnic, a pozoruhodný počet 559 normálních rovnic. Normální rovnice byly
1938/55
řešeny postupným sbližováním. Dobrou představu o velikosti úkolu při řešeni normálních rovnic poskytuje schéma, řešení normálních rovnic, které je 2 m vysoké a 3 m dlouhé a kde čísla jsou znázorněna čárkami. Závisle vyrovnaná trigonometrická síť jihozápadní části Slovenska obsahovala 11 připojovacích trigonometrických bodů a 31 nových trigonometrických bodů, 180 oboustranně měřených směrů, 59 trojúhelníků. Při vyrovnání vzniklo 87 normálních rovnic, z nichž je 59 trojúhelníkových a 28 stranových. Na rozdíl od předchozího byly normální rovnice řešeny spojováním. Oba tyto způsoby byly mnou propracovány a také svého času uveřejněny ve Veřejných zprávách služby technické. Rozměr, směr a poloha základní trigonometrické sítě katastrální na Besselově elipsoidu byly stanoveny na podkladě geodetických údajů 42 totožných trigonometrických bodů vojenské triangulace I. řádu v Čechách. Vyrovnáním celé základní trigonometrické sítě katastrální najednou byl bezpečně získán podklad pro pozdější jednotnou trigonometrickou síť katastrální I. řádu. Základní trigonometrická síť katastrální obsahuje celkem 268 trigonometrických bodů, které jsou udány pravoúhlými rovinnými souřadnicemi, které mají kladné znaménko, neboť území Československé republiky leží v prvém kvadrantu souřadnicové soustavy. Na tuto základní trigonometrickou síť katastrální byla navázána jednotná trigonometrická síť katastrální, která podle ustanovení § 10, odst. 1. a 2. vlád. nařízení č. 64/1930 Sb. z. a n. je budována s ohledem na budoucí československou základní trigonometrickou síť triangulační kanceláří ministerstva financí za součinnosti příslušných úřadů nebo ústavů ministerstva zemědělství, veřejných prací a národní obrany podle zásad vydaných výnosem ministerstva financí ze dne 19. října 1934, č. j. 102.313/34-III/6, po slyšení Čs. komitétu geodetického a geofysikálního a v dohodě s ministerstvem zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty. Jednotná trigonometrická síť katastrální vyšších řádů je dnes dobudována toliko v síti I. řádu, kde základní trigonometrická síť katastrální z roku 1927 byla doplněna dalšími 100 body, zejména v zemi České a Podkarpatoruské, takže po celém území Československé republiky se rozprostírá stejnorodá síť I. řádu, jak je dobře patrno z nákresu této sítě, umístěného na bratislavské výstavě. Trigonometrické sítě II., III. a IV. řádu jsou dosud ve vývinu. Také z těchto trigonometrických sítí jest každá budována tak, aby sama pro sebe byla vytvořena pokud lze z rovnostrannýcb trojúhelníků a byla stejnorodá. Síť II. řádu má strany trojúhelníků průměrně 12 km dlouhé, síť III. řádu průměrně 7 km a síť IV. řádu průměrně delší než 4 km. Konfigurace těchto tří sítí je patrná ze vzoru základního triangulačního listu rovněž v Bratislavě vystavovaného. Do jednotné trigonometrické sítě katastrální vyšších řádů se včleňuje podrobná trigonometrická síť se stranami dlouhými průměrně 2 km. Tato podrobná trigonometrická síť, pro jejíž vybudování se konají podrobné a místní triangulace, je východiskem pro podrobná měření a podkladem pro vyhotovení všech map. Předpisy pro vybudování této sítě jsou mírnější a tvar a hustota její je patrná z vystavovaného vzoru triangulačního listu. Jednotná trigonometrická síť katastrální vyšších řádů včetně podrobné trigonometrické sítě je budována postupně v oblastech, kde je toho právě třeba. Triangulace konané pro budování jednotné trigonometrické sítě katastrální jsou prováděny podle pevně stanoveného programu smluveného se všemi zúčastněnými ministerstvy. Při triangulaci pro jednotnou trigonometrickou síť katastrální jsou pojímány do jednotné sítě veškeré trigonometrické body dřívějších triangulací jakéhokoliv druhu pokud tyto body nebyly ztraceny a pokud jejich poloha vyhovuje nové jednotné trigonometrické síti. Převzetím totožných trigonometrických bodů je rázem postaráno o podchycení všech dřívějších trigonometrických sítí, vybudovaných pro kterýkoliv účel. Tím je také získán podklad pro bezpečné posouzení hodnoty a přesnosti dřívějších sítí a posouzení kvality map, zhotovených na jejich podkladě. Konečně je tím umožněno bezpečně zjistiti potřebu a postup mapování Československé republiky.
1938/56
Při triangulaci jsou trigonometrické body signalisovány převážně dřevěnými triangulačními signály tvaru jak je zobrazen na pláncích a snímcích, vystavovaných na bratislavské výstavě. Měření vodorovných a výškových úhlů se koná v poslední době převážně švýcarskými přesnými teodolity pro I. a II. řád, vyrobenými firmou Wild v Heerbruggu,. které mají sexagesimální dělení. Fotografické snímky těchto teodolitů jsou také v exposici triangulační kanceláře ministerstva financí. Úhly jsou pravidlem měřeny ve skupinách a řadách. Zavedením švýcarských teodolitů bylo umožněno zhospodárniti měření úhlů, kromě toho dosažené výsledky jsou velmi hodnotné, jak je patrno na příklad z údajů, uvedených v Rapport de la commission géodesique et géophysique Tchécoslovaque 1936. Souřadnice trigonometrických bodů jsou počítány v obecném konformním kuželovém zobrazení souřadnicovým vyrovnáním metodou nejmenších čtverců zpravidla dvou nebo více bodů najednou, a to zejména v trigonometrických sítích II, a III. řádu, kdežto v síti IV. řádu a podrobné trigonometrické síti zpravidla vyrovnáním souřadnicovým jednotlivých bodů. Obsáhlost výpočtů triangulačních údajů je patrná z vystavované strany zápisníku o směrech, do něhož jsou výsledky jednotlivých výpočtů zapisovány. Základní trigonometrická síť katastrální nezávisle směrově vyrovnaná v roce 1926 a 1927 vykazuje průměrnou chybu v měřeném směru m = ± 0,8105", závisle vyrovnaná část má m ± = 0,8785". Na základní trigonometrickou síť katastrální připojená trigonometrická sít I. řádu dosahuje průměrnou chybu v měřeném směru 0,5" až 0,6". Tato průměrná chyba dokazuje, že trigonometrické body základní sítě jsou správně určeny. V síti II. řádu je průměrná chyba v měřeném směru v mezích do 0,8" a průměrné chyby v pravoúhlých souřadnicích nepřesahují 5 cm. V sítí III. řádu je průměrná chyba v měřeném směru maximálně 1", průměrné chyby v souřadnicích nepřekračují 3 cm. V síti IV. řádu je průměrná chyba v měřeném směru maximálně l,4" a průměrné chyby v souřadnicích jsou kolem 1 cm. V podrobné trigonometrické síti, jejíž měřický operát polní není již tak sourodý a nelze proto uvésti dost spolehlivě průměrnou chybu v měřeném směru, jsou průměrné chyby v souřadnicích maximálně 1 cm. Vybudováním základní trigonometrické sítě katastrální a na jejím podkladě budované jednotné trigonometrické sítě katastrální je náš stát velmi dobře dotován správně určenými pevnými body, které plně vyhovují pro všechny technické účely. Toto tvrzení podporuje zejména ta okolnost, že všechny 3 základny, které svého času byly změřeny na území našeho státu bývalým vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni, sloužily za kontrolu pro rozměr sítě. Základnové triangulace byly znovu vyrovnány po definitivním stanovení základní trigonometrické sítě katastrální. Z výpočtu je patrno, že rozměr sítě je správný a že rozdíl v délce je 2 mm až 10 mm/km. Tak na př. ověřuje nová základna u Feledinců, měřená v r. 1936, stranu jednotné trigonometrické sítě I. řádu Vösdobor - Tubahegy. Strana ze sítě proti straně odvozené základnovou triangulací ze základny se rozchází o 4.8 mm/km. Lze to přičítati tomu, že základní trigonometrická síť katastrální byla vyrovnávána najednou. Ostatně i každá nová triangulace, provedená v jednotné síti, potvrzuje správnost rozměru sítě a také tu okolnost, že jednotnou trigonometrickou sítí katastrální bylo prakticky postaráno o velmi dobré geodetické základy pro mapování našeho státu. Jednotná trigonometrická siť katastrální je budována také s ohledem na budoucí základní trigonometrickou síť, jejíž účelem bude: 1. ověřiti práce vykonané v jednotné trigonometrické síti katastrální, 2. vybudovati geodetické základy také pro vědecké účely a pro každou potřebu, která by se v příští době vyskytla, 3. vytvořiti dílo, které svou přesností poslouží i v budoucnosti pro vědecké práce mezinárodní, 4. umožniti výzkumy, studie, badání a jiné vědecké práce, související s měřením a zjišťováním tvaru zemského povrchu.
1938/57
Základní trigonometrická síť je budována triangulační kanceláří ministerstva financí za součinnosti úřadů a ústavů ministerstev národní obrany a veřejných prací a vědeckých ústavů vysokých škol. S přípravnými pracemi pro budování této sítě bylo započato v r. 1931. Nejprve byly ministerstvem financí sjednány dohody se sousedními státy o spojení základních trigonometrických sítí Československa, Rakouska, Polska, Německa (tato je jen rámcová) a Rumunska. Zbývá ještě sjednati dohodu jedině s Maďarskem. Projekt československé základní trigonometrické sítě je již z převážné části ustálen a jeho nákres je také v exposici triangulační kanceláře ministerstva financí na výstavě v Bratislavě. Základní trigonometrické body jsou již většinou stabilisovány, zejména však body poledníkového řetězce mezinárodní Unie geodetické v Podkarpatské Rusi. Vědeckou přípravou pro tuto síť se zabývá Čs. komitét geodetický a geofysikální. Pro práce v síti, které jsou velmi pracné, byly vydány výnosem ministerstva financí ze dne 27. května 1936, č. j. 45.488/36-111/6 b za souhlasu ministerstva zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty administrativní zásady, které obsahují celkem 12 bodů. Podle 11. bodu zásad bylo zřízeno celkem 9 subkomisí, jejímiž členy jsou jednak členové Čs. komitétu geodetického a geofysikálního a jednak osoby, pověřené prováděním prací v základní trigonometrické síti. Byly zřízeny tyto subkomise: Pro srovnávací základnu, pro základnové triangulace a měření základen, pro ustálení projektu sítě, signalisaci a stabilisaci trigonometrických bodů, pro měřeni vodorovných úhlů a zenitových vzdáleností, pro měření astronomicko-geodetická, pro měření intensity tíže, pro vyrovnání a výpočty sítě, pro projekci a pro publikační činnost, bibliografii a názvosloví. Tyto subkomise navrhují v oboru své působnosti, prostřednictvím ministerstva financí pracovní postupy, podávají návrhy na změny předpisů a jiné iniciativní návrhy. Návrhy se zpracovávají na meziministerských poradách. Tak je postaráno o administrativní stránku prací v základní trigonometrické síti. Věci by bylo prospěšno, kdyby do souboru měření byla pojata také nivelace vysoké přesnosti. Dělbou technických prací je sledován účel, aby každá jejich složka byla prováděna nejvhodnějšími způsoby, které zaručují požadovanou přesnost výsledků měření. Kromě ustálení projektu sítě a stabilisace asi třetiny trigonometrických bodů železobetonovými pilíři byly v roce 1936 a 1937 postaveny také měřické rozhledny zděné na pěti bodech v zemi České, byla zaměřena základna u Feledinců, byla měřena intensita tíže v několika místech na Moravě a dále byly provedeny studie a zkoušky teodolitů a měřických metod pro měření vodorovných úhlů. Podle mezistátní dohody byly změřeny vodorovné úhly ve styčném řetězci základních trigonometrických sítí Československa a Rakouska na 9 československých a na 9 rakouských trigonometrických bodech, konečně byla zaměřena I. etapa základnové triangulace u Feledinců, jíž se ověřuje strana jednotné trigonometrické sítě katastrální I. řádu Vösdobor - Tubahegy. Exposice triangulační kanceláře ministerstva financí na bratislavské výstavě obsahuje také některé fotografické snímky zděných věží a přístrojů, používaných v základní trigonometrické síti. Některé doklady byly zařazeny do exposice triangulační kanceláře ministerstva financí ve snaze, aby veřejnost byla poučena o tomto novém rozsáhlém díle československé základní trigonometrické sítě, s jejímž budováním bylo započato a o níž do veřejnosti proniklo dosud málo zpráv. Z uvedeného je patrno, že dosud zbývá ještě velmi značný úkol. Práce v jednotné trigonometrické síti katastrální jsou již ve všech složkách plně zavedeny a pokračují svým tempem podle programu. Práce v základní trigonometrické síti, s nimiž se teprve počíná, budou v plném proudu ve všech složkách nejpozději v příštím roce a podle předpokladu budou ukončeny ve 14 letech.
1938/58
První kroky čs. zeměměřiče po osvobozeném Slovensku Ing. Vladimír Ročák, úř. autor. civilní geometr v Trenčíně 28. říjen 1918 zastihl mne v Praze právě po dovolené a byl jsem ušetřen útrap cesty z fronty domů. Proto jsem se ihned věnoval práci organisační při budování našeho vojska. Po prvním týdnu naší svobody, kdy jsem se zúčastnil sestavení dvou praporů I. pluku stráže Svobody, které odjely na Slovensko, navázal jsem své staré styky s bývalými známými Slováky z vysokoškolského studia a dostal se do Národního výboru (odbor slovenský), odkud mne poslali p. Dr. Vavro Šrobár a pan Kornel Stodola dne 15. listopadu s přípisy, abych se hlásil u předsedy Národnej Rady pre Slovensko, pana Matúša Ďuly v Turč. Sv. Martine ke službám vojensko-organisačním. Cíle cesty své nemohl jsem dosáhnouti, protože v té době byla železniční trať nad Púchovem přerušena a zůstal jsem dva dny v Trenčíně. Ze zájmu čistě odborného a chtěje vyhověti upozornění profesora české techniky v Praze pana Ing. Petříka, zašel jsem se informovat k inspektorátu katastrálného měření v Trenčíně. V uniformě nadporučíka, ozbrojený mohutnou armádní pistolí (ráže 9 mm), navštívil jsem přednostu inspektorátu katastrálního měření pana Rudolfa Herra. Tento, po prvním leknutí, brzy se uklidnil, a během dvou dnů nastínil mně stručně povšechný stav měřických a katastrálních operátů na území slovenských žup, hlavně v obvodu jeho inspektorátu, který byl teprve v roku 1913 zřízen. Pro pana profesora Petříka vyhledal mně instrukce s chorvatským textem {věděl jsem totiž, že pan profesor působil kdysi v Lublani, že srbochorvatsky umí, ale maďarsky ne), diagramy a mapy, znázorňující území s katastr. mapami a bez nich. Celou hromádku knih a map přivezl jsem panu profesorovi do Prahy. Dne 25. listopadu předložil jsem Klubu slovenských poslanců referát, který mně pan profesor pomohl sestavit, v němž bylo dáno k úvaze následující: 1. Pro udržení kontinuity operátů daně pozemkové a kontinuity právní, pokud je na nich založena, bylo by nutno zabezpečiti všecky původní operáty katastrální a nové práce. 2. Pro zabezpečení všech součástí nového vyměřování katastrálního, aby pokud možno nejdříve mohlo se v přerušených pracích pokračovati, třeba, aby signály a výtky v území zaměřovaném rozložené a osazené, nebyly odstraňovány a ničeny. 3. Nezbytně nutno převzíti manuály, zápisy, skizzy, nedokončené plány a hotové sekční listy se všemi písemnými doklady od dosavadních úředníků katastrálného inspektorátu trenčanského informovaným odborníkem. 4. Z toho důvodu bude třeba dáti úředníkům maďarským ujištění, že zůstanou prozatímně na svých místech, dokud nebude všechen materiál operátový, všecky přístroje měřické a přehlídka prací venku — převzaty delegáty vládou československého státu k tomu určenými. 5. Třeba ihned jmenovati a zmocniti aspoň jednoho zástupce, který by ihned předběžně zjišťoval přípravné práce a mohl s úředníky inspektorátů podle instrukcí vládních nevyhnutelná jednání prováděti a podle vládních instrukcí příští práce připravovati. Na podkladě rozhodnutí Klubu slovenských poslanců dostal jsem již 27. listopadu od ministra veřejných prací zmocnění, abych ihned předběžně zajistil přípravné práce, potřebné k udržení zeměměřičské služby na Slovensku, jakož i materiál této služby se týkající. K tomu opatřil jsem si vojenský průkaz od ministerstva národní obrany, jakož i ověření, že zůstávám nadále ve službě vojenské. V době od 1. prosince 1918 do 14. února 1919 navštívil jsem postupně inspektoráty katastrálního měření v Trenčíně, Nitře, Bratislavě, Košicích a archivy katastrálních map v Bratislavě a v Košicích. Od maďarských úředníků byl za přítomnosti zástupce městského úřadu přijat slib věrnosti k čs. republice, event. prohlášení, že vystupují ze služby,
1938/59
přednostové úřadů byli požádáni, aby setrvali na svých místech až do převzetí úřadů čsl. úředníky a byli zavázáni k zodpovědnosti za inventář. V území, kde bylo měření v proudu, bylo obecním úřadům nařízeno, aby signály nebyly poškozovány nebo odstraňovány. Mnozí z bývalých úředníků přijali ochotně příležitost, že mohli zůstati ve službách nově se rodící republiky čsl., někteří zpupně odmítli složení předběžného slibu. Koncem měsíce prosince byl jmenován pan Ing. Vlad. Hajný v Brně, aby vypracoval elaborát pro reorganisaci služby zeměměřičské na Slovensku. Po kratším pobytu v Trenčíně a po přestěhování vlády slovenské (Šrobárovy) ze Žiliny do Bratislavy, přestěhoval se též pan Ing. Hajný do Bratislavy. Tam odevzdal jsem mu dne 21. února 1919 svoji korespondenci s ministerstvem veřejných prací se všemi doklady o dosavadní činnosti za přítomnosti pana Ing. Fr. Mandyse. Dne 1. března 1919 byl jsem ministerstvem veřejných prací zproštěn další činnosti a po propuštění ze svazku vojenského usadil jsem se jako civilní geometr v Trenčíně, kde mám svou kancelář dosud. Že jsem neuposlechl přátelské výzvy pana Ing. Mandyse, abych vstoupil do služeb katastru na Slovensku, lituji ještě dnes.
Organisace služby zeměměřičské na Slovensku Ing. Vladimír H a j n ý, vrchní měř. rada v. v. v Brně. Výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 31. prosince 1918, č. j. 401, byl jsem pověřen, abych vypracoval návrh na organisaci služby pro tehdejší evidence katastru daně pozemkové (nynější katastrální měřické úřady) na Slovensku. V ministerstvu veřejných prací měli totiž býti soustředěny veškeré technické úřady, tudíž i úřady evidence katastru. Jelikož však po dohodě ministerstev financí a veřejných prací zůstaly nadále tyto úřady při finanční správě, byl dekret můj dnem 30. ledna 1919 dodatečně schválen ministerstvem financí a tak zproštěn služby dnem 11. února 1919 u zemského fin. ředitelství v Brně, nastoupil jsem ihned cestu do Bratislavy, kde jsem se u tehdejšího generálního finančního ředitele Kvěcha do služby přihlásil. Tam zastihl jsem vrchního geometra Ing. Mandyse, nynějšího ministerského radu a přednostu zeměměřičské služby v ministerstvu financí, který tam mezi dobou schválení mého dekretu byl vyslán a který mne informoval o svém šetření, jež v krátké době, co u slovenské vlády působil, mohl zjistiti. Po jeho odchodu bylo mou první starostí, abych převzal do naši správy veškeré maďarské úřady, spadající do oboru zeměměřičského. V Maďarsku nebyl totiž v platnosti zákon z r. 1883 a nebylo tam tudíž žádných katastrálních úřadů evidence katastru. Zato tam byly v činnosti silné inspektoráty nového katastrálního vyměřování a to z té příčiny, že při původním vyměřování v bývalém Rakousku bylo k měření Maďarska přikročeno naposledy a velká část Maďarska i Slovenska byla a jest ještě dnes bez map katastrálních. Z těchto inspektorátů nám zůstalo na Slovensku pět. Dva v Bratislavě (pátý a šestý) a po jednom v Nitře (sedmý), Košicích (první) a Trenčíne (čtyřiadvacátý podle maďarského označení). Převzetí těchto úřadů dálo se vždy u přítomnosti zástupce ministerstva s plnou mocí pro Slovensko a sice dle inventárních účtů. Zajištěny měřické stroje, kancelářsky nábytek a zařízení, mapy s operáty a tiskopisy.
1938/60
O ceně tohoto inventáře lze si udělati úsudek, že se jednalo o inventář pro asi 120 úředníků zeměměřičských. Podle šetření navrhnuty: šestý inspektorát bratislavský a inspektorát nitranský, aby byly zrušeny, ostatní pak uzavřeny, jelikož úředníci nechtěli složiti slib poslušnosti Českosl. republice. Vykazovali se maďarským tištěným prohlášením z Budapešti, že hranice československo-maďarská není ještě stanovena. (Hranice byla pevně určena teprve článkem 27. odst. 4. mírové smlouvy Trianonské ze dne 4. června 1920.) V důsledku toho byli všichni, jež neměli slovenské příslušnosti, z republiky vykázáni. Dále byly převzaty dva inspektoráty vceňovací, z nichž košický zrušen, bratislavský pak navrhnut, aby byl ponechán. Současně v měsíci březnu převzal jsem do vlastnictví naší republiky i archivy map katastrálních v Bratislavě a Košicích. V bratislavském jsem zjistil, že jsou v něm uskladněny mapy z 18ti žup bývalého Maďarska, a to: Trenčín, Orava, Liptov, Turec, Zvolen, Nitra, Těkov, Novohrad, Bratislava, Mošoň, Ráb, Šoproň, Vás, Vesprim, Zala, Tolna, Somogy a Barana, tudíž od severní hranice Slovenska až na hranice chorvatskoslavonské a z nichž také sám jsem pak předával mapy obcí, připadlých Jugoslávii. Jelikož dosavadní maď. správce úřadu Gánoczy odepřel rovněž složiti slib Čsl. republice, byl ze služby propuštěn a správou pověřen vrch. geometr Janský, jehož pak vystřídal vrchní geometr Eberle, načež 17. prosince 1919 pověřen správou do služeb českoslov. republiky se přihlásivší Gánoczy. Vrchního radu Gánoczyho zde výslovně uvádím z toho důvodu, že mu vděčím za jeho překladatelskou činnost maďarských instrukcí a nařízení, bez které by se mi bylo na organisaci velmi těžko pracovalo. V košickém, ideálně umístěném archivu uskladněny opět mapy 12 žup: Šáryš, Spiš, Gemer, Abauj-Torna, Ung, Bereg, Marmaroš, Satmar, Sabolč, Hajdů a Bihar. Správu tohoto úřadu převzal po maď. archiváři zprvu zmíněný již vrch. geometr Eberle, jehož pak vystřídal vrch. měř. komisař Ing. Sedlecký. — Pro zajímavost nutno uvésti, že archiv tento při vpádu bolševiků na Slovensko zachránil bolševický komisař z Košic, který jako inženýr zachoval archiv pro Košice. V archivech se nalézající mapy originální, jich litografické otisky a původní katastrální operáty representovaly pro nás jednak cenu několika milionů, jednak i značný materiál pro kompensace vůči Maďarsku. Jelikož dále sibíňský archiv padl do rukou rumunských, zůstal Maďarům jediný archiv map katastrálních v Budapešti a to z pouhých 10 ti žup středního Maďarska, v nichž se však nacházely mapy nám připadlých žup ostřihomské a komárenské. Zde nutno podotknouti, že veškeré mnou převzaté úřady zajišťovány byly hned při okupaci Slovenska naším vojskem civ. geometrem a tehdejším nadporučíkem Vladimírem Ročákem, jehož protokoly jsem v oněch úřadech nalézal. Když jsem byl v polovici dubna 1919 s tímto, mnohdy rozčilujícím, přejímáním hotov, chystal jsem se ke hlavnímu svému poslání — k návrhu organisace služby zeměměřičské na Slovensku. Prvou mou prací byla studie maď. zákonů a nařízení, jakož i instrukcí platných pro službu zeměměřičskou. Dále jsem zjišťoval co je na Slovensku již zaměřeno a jaká práce nás zde vlastně čeká. Již když jsem přejímával inspektoráty novoměřičské, vždy jako bývalý triangulátor a novoměřič jsem takřka zpovídával přednosty úřadů o postupu jich prací, informoval se o jich instrukcích, organisaci služby a jich činnosti. Doma v kanceláři pak mi velmi platné služby konali při překladech bývalý přednosta pátého inspektorátu bratislavského Andrássy a archivář Gánoczy. Práce tyto byly však přerušeny bolševickým náporem na Slovensko. Bratislava byla bez vojska, vyhlášeno stanné právo a na místo pera nastoupil revolver; každý se ozbrojil tím co měl. Několikráte v té době jsme museli i okamžitě opustiti kanceláře ve vládní budově u mostu. Do Bratislavy se sjížděli uprchlíci všech úřadů z východního Slovenska, s nimi i náš správce archivu košického Eberle. Rozčilení tehdy bylo všeobecné, vždyť bolševický nápor
1938/61
od Nových Zámků postupoval na Bratislavu. Konečně francouzské velení zabránilo dalšímu náporu a zakročením velmocí nastalo pak uklidnění. Nastala opět doba práce, a to práce intensivní. Svůj návrh na organisaci se mi podařilo, třeba po delším čase, přivésti ke konci; byl předložen ministerstvu financí, které ho pak uveřejnilo ve „Zprávách služby technické" z r. 1919 (viz sešity 6, 7, 8). Co se úřadů týče, zněl návrh: 1. Obnoviti inspektoráty novoměřické, a sice: původní pátý v Bratislavě, Trenčíně a Košicích, jakož i úřad vceňovací v Bratislavě. 2. Zříditi 19 nových evidencí katastru daně pozemkové (nynější katastrální měřické úřady) se sídly: Banská Bystrica, Dolní Kubín, Hlohovec, Kežmarok, Levoča, Lipt. Sv. Mikuláš, Lučenec, Nitra, Prešov, Rim. Sobota, Senica, Spišská Nová Ves, Sobrance, Trnava, Vel. Revúca, Vel. Topolčany, Vranov, Zlaté Moravce a Zvolen. Pro Bratislavu, Trenčín a Košice zněl návrh, aby při tamních inspektorátech nového měření bylo vždy zřízeno oddělení evidenční. Návrhy byly schváleny, ale nám na Slovensku se jednalo hlavně o úřednictvo, které velmi spoře na Slovensko přicházelo. Z Čech a Moravy, až na ojedinělé výjimky, byly nám určovány síly mladé a hlavní naše naděje byla v geometrech v Bosně a v alpských zemích působících. Tito, jak se většinou přihlašovali u ministerstva, byli nám poukazováni. Výjimka byla u geometrů v Jugoslávii zůstavších, kteří, ač se přihlásili jako českoslovenští příslušníci a žádosti o svoje převzetí do služeb ČSR ministerstvu do Prahy zaslali, vyřízení svých žádostí se nedočkali. Byli u nás v Bratislavě pak převzati bez vědomosti ministerstva. Tak jak se nám úředníci přihlašovali, tak byly postupně obsazovány i jednotlivé úřady. Primát přihlášení patří jménům Guldán, Wankát a Sojka. V roce 1919 jsme měli obsazeny tři katastrální měř. úřady a během roku 1920 pak obsazeny všechny i s inspektoráty nového měření a vceňovacím úřadem bratislavským. K doplnění této organisace nutno též uvésti, že v listopadu 1919 byl na můj návrh zřízen tehdejším generálním fin. ředitelem Kvěchem pro službu katastrální samostatný odbor XV., jehož prvým přednostou jsem byl jmenován. Se mnou v tomto odboru pracovali vrch. inspektor Baše, který ihned po svém příchodu na Slovensko byl přidělen službou generálnímu finančnímu ředitelství; dále to byli vrchní geometři Cingroš a Hrstka. Hned počátkem letní periody 1920 uvedeny byly v činnost inspektoráty nového katastrálního vyměřování, do nichž zařazeni byly všichni bývalí maďarští zeměměřiči na Slovensko příslušní, když před tím složili slib poslušnosti Československé republice (počtem 28). Bratislavský inspektorát, v němž bylo 12 bývalých maď. zeměměřičů a 4 Čechoslováci, pracoval z části na pracech kancelářských, z části pak na novém měření dosud nezaměřených obcí župy nitranské a konečně zaujat byl šetřením nesouhlasu katastrálních map se skutečností. Podobně pracovalo se při inspektorátě košickém, kde bylo celkem 14 maď. úředníků s přednostou naším. Konečně v trenčínském s 9-ti Čechoslováky a 2 bývalými maď. úředníky pracovalo se na novém měření Turčanského Sv. Martina a na Maďary rozdělaných obcích Podvysoká a Staškov. Co se týče konečně prací geometrů evidenčních úřadů, bylo jim zjistiti v přírodě veškeré nesrovnalosti mezi mapou katastrální a skutečností, aby byl takto docílen přehled, co nás vlastně za práci na Slovensku čeká. Výsledek byl překvapující; v samotném okrese bratislavském bylo zjištěno přes 3000 nesrovnalostí. Bylo to výsledkem dřívější maďarské — nedostatečně a neodborně vedené — evidence katastru, kde plány rozdělovací nebo situační vyhotovovali, často pouze od ruky, většinou obecní notáři a kde u finančních úřadů hlavní úlohu hrála plocha, nikdy však správná situace. Tím, jak jsem se zde snažil vylíčiti, bylo vyplněno moje poslání na Slovensku. Jelikož jsem. nemínil z různých důvodů na Slovensku zůstati, nepřijal jsem svůj jmenovací dekret ze dne 28. X. 1919, jímž jsem byl jmenován ředitelem katastru daně
1938/62
pozemkové pro Slovensko v VI. tehdejší třídě hodnostní a byv ustanoven vedoucím technikem měřičských prací při delimitační komisi pro hranici československo-maďarskou — byl jsem dnem 1. dubna 1921 zproštěn své služby u generálního finančního ředitelství v Bratislavě. Ještě než bylo definitivně rozhodnuto o mém odchodu z úřadu, byl jsem tehdejším přednostou právě jmenovaného ředitelství Kvěchem přímo dotázán, koho bych mu odporučil za svého nástupce. Odpověď pro mne byla snadná:„jediný, koho bych doporučoval, jest dosavadní můj spolupracovník, vrchní inspektor Baše."
Začátky zeměměřičské služby na Slovensku. Ing. Jan Baše, vládní rada v. v. Do vypuknutí světové války vedl uherský pozemkový katastr svůj normální život: vedla jej finanční ředitelství za součinnosti obvodních a obecních notářů. Zhruba řečeno: finanční ředitelství shromažďovala všechen materiál, obsahující údaje o změnách a rozdělovala jej na dvě skupiny s hlediska, vyžaduje-li si změna doplnění, nějakého vcenění, čili nic. První skupinu vyřídil evidenční komisař u finančního ředitelství a druhou skupinu provedli obecní a obvodní notáři přímo v písemných operátech, — mapy tu zůstávaly stranou. Ježto se však s časem nahromadilo tolik a takových změn, že se nesnáze vedení pozemkového katastru bez map stále zvětšovaly, zřídila uherská finanční správa po předchozí revisi a doplnění sítě trigonometrické t. zv. inspektoráty katastrálního vyměřování, uloživši jim, aby území, v nichž se další vedení pozemkového katastru bez map stalo nemožným, nově zaměřily nebo zreambulovaly a sdělaly společně s vceňovacími inspektoráty i nový písemný operát. Těmto vceňovacím inspektorátům příslušelo totiž vykonati po každém novém nebo základním měření nové vcenění tak, aby se co nejtěsněji přimykalo ke vcenění původnímu. Kromě toho vceňoval tento úřad nanovo pozemky i při každé rozsáhlejší změně, jako po komasacích nebo melioracích, kteréžto případy již do působnosti evidenčního komisaře u finančního ředitelství nepatřily. Vedení písemného operátu i v těchto případech se dělilo mezi finanční ředitelství a notáře — jen změny, které bylo nutno zaměřiti, vyšetřoval již inspektorát katastrálního vyměřování, odevzdávaje výsledky svého šetření přes finanční ředitelství zase notářům k písemnému provedení. Přihlížíme-li k nestálosti slovenské pozemkové držby a k okolnosti, že stará pozemková kniha neměla s pozemkovým katastrem téměř žádné souvislosti, musíme uznati, že uherský pozemkový katastr při své velké jednoduchosti plnil svou úlohu zcela slušně. Že by se byl musil zrychlenému poválečnému tempu také velmi pronikavě přizpůsobiti je ovšem jisto — leč k tomu se již nedostal — to bylo již úlohou zeměměřičské služby československé. Bylo jisto, že se tempem, na které stačily inspektoráty, pracovati nemůže a bylo proto z nařízení ministerstva financí, vedle tehdejších 4 inspektorátů zřízeno ještě 32 měřických úřadů, a aby kompetence vzájemně nekolidovaly, byla z působnosti inspektorátů vyjmuta reambulace a přidělena měřickým úřadům, jež znamenaly v uherském, tehdy stále ještě platném pozemkovém katastru novinku. Druhou novinkou bylo rozhodnutí, aby operáty, inspektoráty, vceňovacími a měřickými
1938/63
úřady nově sestavené, nevedla již finanční ředitelství s notáři, nýbrž úřady měřické. V těchto zákrocích se vsak nesmějí spatřovati jen novinky, nýbrž již i celý program, který byl hotov již před tím, než jsem správu slovenského pozemkového katastru převzal. Až na tyto změny se mělo jinak v oboru pozemkového katastru úřadovati po starém uherském způsobu, a to dotud, dokud nebudou uherská zákonná ustanovení nahrazena zákony československými. Šlo tedy v prvé řadě o to, seznámiti se s těmito předpisy dopodrobna {povšechný přehled všech předpisů opatřil již můj předchůdce) a tu vyvstala první obtíž: Předpisy byly ovsem psány maďarsky, nikdo z nás však u XV. oddělení maďarsky neuměl a z bývalých a námi převzatých uherských katastrálních úředníků zase nikdo neovládal slovenštinu nebo češtinu do té míry, aby se mohl odvážiti na bezvadný překlad z maďarštiny do slovenštiny nebo češtiny, ale poněvadž uměli dostatečně německy, opatřili jsme si překlady do češtiny oklikou přes němčinu. Tento, s jazykového stanoviska odvážný kousek, měl ovšem v zápětí některé nesprávnosti, na něž se časem přišlo a jež pak byly postupně opravovány. Celkem se však tato práce velmi zdařila a byli jsme aspoň my u XV. oddělení o věci dokonale informováni. K vydání překladů tiskem pro podřízené úřady pro velký finanční náklad nedošlo a proto byly nejdůležitější věci vyhlašovaný od případu k případu výnosy. Ač tedy měl uherský katastr i v Československu fungovati bezvadně, ukázaly se brzy velké nedostatky, tkvící ponejvíce v malém počtu personálu na katastrálních pracích zúčastněného a pak i v následcích porušení bývalé uherské struktury vůbec. Veliká část obecních a obvodních notářů, s katastrálními pracemi obeznámených, se na svá místa nevrátila a podobně tomu bylo i s evidenčními komisaři a personálem inspektorátů i vceňovacích úřadů. V katastrálním stroji péro sice bylo, ale chyběla kolečka. Dávali jsme postupně sice nová, ale ta nemohla býti hned všemi obsáhlými předpisy namazána, zvláště, když se uherská katastrální správa nikdy nepostarala o souborné spracování svých předpisů, které jsme musili shledávati někdy až krkolomným způsobem. Nejhůře se to pociťovalo u práce notářské a poněvadž i tam, kde by byla stránka osobní nevadila, nebylo možno finanční správě přímo a tedy účinně zakročovati (notáři jí nepodléhali), nebylo podle tehdejšího názoru jiného léku, než převésti katastr do správy vlastních orgánů, jimiž po delších poradách byly ustanoveny úřady berní. Tento obrat věci je ještě starším kolegům v živé paměti a nebudu se tedy o něm šířiti. Naděje, jež v něj byly skládány, ovšem nesplnil a tak musila býti kompetence finančních ředitelství a berních úřadů přenesena konečně na měřické úřady. Do té doby měřické úřady pilně reambulovaly, snažíce se nový operát také novými změnami doplňovati, pravím: snažíce se, neboť to při staré pozemkové knize nebylo věcí snadnou. Znovu tu vyvstala pro XV. oddělení úloha studovati indentifikaci stavu pozemnoknižního s katastrálním a obou se skutečným a bylo štěstím, že se s těmi studiemi začalo dosti záhy. Když totiž, ani berní úřady nemohly z katastrálního operátu učiniti pomůcku pro předpisování pozemkové daně schopnou a když se na druhé straně postřehla poměrná snadnost, s jakou se pozemková daň dala předpisovati z operátu nového, vyšlého z reambulace, původního nebo nového měření, počalo se volati po rychlejším tempu těchto prací. Ale jak, když stále a stále nebylo možno sehnati potřebné zeměměřičské síly! Vždyť ani do mého odchodu na odpočinek nebyl systemisovaný stav obsazen! Musilo se tedy obrátiti jinou cestou: úřady vybaviti dokonalejšími přístroji, zjednodušiti metody (sem patří i známá „náprava katastru") a zavedením pomocné služby technické odbřemeniti zeměměřičské inženýry a tím paralysovati stálý jich nedostatek.
1938/64
I tím jsme učinili zase skok kupředu, ač se proti té ohromné úloze a zvláště proti její naléhavosti zdálo vše stále ještě málo. Ale i když jsme počali mnohem rychleji postupovati ve zhotovování nového operátu, přece jsme tím silněji pociťovali nesnáze se starou pozemkovou knihou při jeho vedení a zase bylo zdolávati, tentokráte se správou justiční, otázku, jak uspíšiti zakládání nové knihy pozemkové. Konečně i tu bylo docíleno rozmnožení zakládacích komisí. Při všech našich snahách jsme však stále jasněji pociťovali, že ne všechny reformy a doplňky se dají naroubovati na staré, stále ještě platné předpisy uherské a proto jsme již od samého začátku nevynechali žádné příležitosti, abychom se nedomáhali unifikace všech předpisů. I tu byla úloha nesmírně ztížena tím, že tehdy ještě neexistoval společný československý občanský zákonník, jenž měl vlastně býti podkladem každé zákonité úpravy pozemkové držby i jejího zajišťování. Po několika nábězích se však přece ministerstvu financí za součinnosti podřízených úřadů podařilo sestaviti takový návrh unifikovaného katastrálního zákona, který mohl býti pak zákonodárnými sbory projednán. Je samozřejmo, že uvedení tohoto nového zákona v život si zase vyžádalo leckterou přístavbu v organisaci dříve již pracně zavedené. V jednom směru však byla situace jasná: že máme dobu plavby mezi samými skalisky starých a nových předpisů již za sebou. Nepřímým následkem katastrálního zákona bylo i vybudování jednotné trigonometrické sítě pro území celého státu. Nyní již si nikdo nedovede ani představiti, jak pracně jsme svého času opatřovali souřadnice trig. bodů, abychom zaměstnali inspektoráty! Mnohdy k tomu byla potřebná celá dobrodružství! Něco podobného se odehrávalo po každé kdykoliv šlo i o jiné části operátu, které byly uloženy v Maďarsku. Teprve po spisové rozluce mezi námi a Maďarskem tyto obtíže přestaly. Připočteme-li ke všemu tomu ještě i práce, vyvolané delimitací a pozemkovou reformou, nehledě ani k ohromné úloze vedení nesjednoceného operátu, musíme se skutečně podiviti, že naše úřady a v nich zaměstnaní kolegové a ostatní zaměstnanci neklesali na mysli, kdykoliv těmto úlohám pohleděli zpříma do očí! Jistě je očekává ještě ohromná úloha, a zvláště na jejich morální síly budou ještě dlouho kladeny vysoké nároky, aby nejen podle všech postupně vydaných předpisů přesně pracovali, ale i ono dřívější jim přizpůsobili. Jen jedna obtíž je ještě nezdolána: slovenská rozdrobenost držby, na níž se dosud i přes práce podle unifikačního návodu rozbíjejí všechny dobré úmysly katastrálních a pozemnoknižních předpisů. Ale již jsem slyšel, že má být nový unifikovaný zákon o scelování pozemků konečně předložen zákonodárnému projednání, a aby se tak brzy stalo a aby z toho vzešel nejen užitek slovenským zemědělcům, ale i ulehčení katastrálním úřadům a všem kolegům i zaměstnancům, to je mým upřímným přáním do budoucnosti.
Činnost oddělení XV. generálního finančního ředitelství pro Slovensko za první dvacetiletí trvání Československé republiky Ing. Alois Musil, vládní rada a přednosta odd. XV. Gen. fin. ředitelství v Bratislavě. Státním převratem pozbyla finanční správa na Slovensku svého ústředí, kterým bylo podle platných zákonů v zemích uherských ministerstvo financí v Budapešti. Tomuto nedostatku odpomohlo nařízení ministra Dra Vavro Šrobára, plnomocníka vlády Československé republiky pro správu Slovenska ze dne 30. prosince 1918, č. 97,
1938/65
které bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 12/1919, jímž bylo zřízeno ,,Generální finanční ředitelství pro Slovensko", s dočasným sídlem v Žilině a které od té doby funguje jako finanční úřad II. stolice. V tomto zemském ústředním úřadě pro věci finanční byla od počátku organisována i služba pozemkového katastru. Z počátku agenda pozemkového katastru bylá soustředěna v odboru IV., jako podstatná složka přímých daní, brzy se však poznalo, že řešení speciálních otázek pozemkového katastru se dobře nehodí do rámce odboru IV. a proto již výnosem presidia generálního finančního ředitelství pro Slovensko ze dne 21. února 1919, č. 57/pp. byl utvořen zvláštní odbor XV., do jehož kompetence náležel „katastr daně pozemkové, nové měření a evidence, osobní věci úředníků měřičských, reálie úřadů katastrálních". Osobní věci kancelářských zaměstnanců pozemkového katastru byly ponechány presidiu. Tento stav kompetence potrval až do roku 1931, kdy došlo k rozdělení společného statusu kancelářského pomocného personálu. Osobní věci pomocného kancelářského personálu tak zvané vlastní služby, zůstaly i nadále v presidiu, kdežto osobní věci pomocného kancelářského personálu pozemkového katastru byly přiděleny oddělení XV. Tím nastalo soustředění všech záležitostí pozemkového katastru se týkajících,, osobní i věcné, v tomto oddělení. Přejmenování odborů na oddělení stalo se v roku 1927. Kompetenční stav oddělení XV.. zůstal řadu let nezměněn, teprve od 17. ledna 1938, výnosem presidia generálního finančního ředitelství ze dne 17. ledna 1938, č. 1164/prez:. 1938 byly personálie všeho zaměstnanectva pozemkového katastru vyloučeny z působnosti oddělení XV. a přiděleny presidiu generálního finančního ředitelství — katastr. Prvními správcem odboru XV. byl ustanoven exponovaný úředník, vrchní evidenční inspektor zemského finančního ředitelství v Brně Ing. Vladimír Hajný. Úlohou tohoto úředníka bylo zjistiti pravý stav pozemkového katastru na Slovensku, převzíti všecky katastrální úřady zbylé na území Slovenska do správy republiky, zajistiti republice všechen materiál v těch úřadech uložený, přijati od úředníků a zaměstnanců bývalého uherského státu slib věrnosti, ovšem pokud se uvolí vstoupiti do služby nástupnického státu a podati ministerstvu financí podrobnou zprávu o shledaném stavu i s návrhem na novou organisaci služby pozemkového katastru. Ing. Vladimír Hajný svěřenému úkolu záhy dostál, neboť všecky katastrální úřady, zbylé na. území Slovenska, převzal do správy Č. S. R. v měsíci únoru až dubnu 1919, při čemž současně studoval jejich organisaci a shromažďoval poznatky o zákonných ustanoveních a předpisech, podle kterých byla katastrální služba řízena. Shromážděný materiál zpracoval ve zprávě, kterou předložil ministerstvu financí již. 17. července 1919, pod číslem 25.575/1V-1919. V první části své zprávy popsal podrobně dosavadní organisaci pozemkového katastru v Uhrách, jak ji sám shledal a v druhé části popsal úkoly, které čekají československého zeměměřiče, aby mohl býti pozemkový katastr na Slovensku dobudován a učiněn rovnocenným již řádně vedenému pozemkovému katastru v ostatních zemích Československé republiky. Z této zprávy se po prvé dovídáme o přibližné velikosti úlohy i počtu slib složivšího býv. uherského měřického úřednictva. Pro zajímavost uvádím ta čísla. Podle odhadu byla v roce 1919 přibližná rozloha Slovenska…... 9,780.168 jiter, z toho bylo pro pozemkový katastr podrobně zaměřeno celkem …. 7,796.682 jiter, nezaměřeno zůstalo asi 750 obcí o výměře ………………….-……1,983.486 jiter, čili asi 20.3 % celého území Slovenska. Poměr zeměměřičského úřednictva, pracujícího na území Slovenska před státním převratem, k počtu úřednictva přestoupivšího do služeb nástupnického státu je nejlépe patrný z připojené tabulky:
1938/66
Počet zaměstnanců před státním převratem
Inspektorát vceňovací
Archiv map
Inspekt. katastr, vyměřování
Název úřadu
Počet zaměstn. vstoupivších do služby ČSR
Insp.
Měř. úřed.
Kancel.
č. 1. Košice
1
20
—
1
1
23
1
č. 5. Bratislava
1
26
1
2
1
31
1
č. 6. Bratislava
1
21
—
1
1
24
č. 7. Nitra
1
15
—
1
1
č.24.Trenčín
1
27
—
1
1
v Bratislavě
1
—
1
—
1
3
v Košicích
1
—
1
—
1
3
v Bratislavě
1
5
—
1
—
7
v Košicích
1
6
—
9
—
9
120
3
16
7
Celkem
Manip. Sluh Celkem Insp. Měř. úřed.
Kanc.
Manip.
Sluh.
Celkem
13
—
1
1
16
4
1
2
1
9
—
—
—
—
—
—
18
—
—
—
—
—
—
30
—
—
—
—
—
—
1
—
—
—
—
1
—
—
1
—
1
2
—
2
—
1
—
3
16
1
4
—
9
—
14
155
4
23
2
13
4
46
Počet měř. úředníků se později zvýšil o vrátivší se úředníky z vojny na 30. Tím byla studijní práce zhruba ukončena a nastala ještě svízelnější práce, opatřování potřebného personálu, aby služba pozemkového katastru mohla býti zase uvedena v chod. Úkoly pozemkového katastru na Slovensku možno zhruba shrnouti do dvou hlavních skupin. 1.skupina..… dobudování pozemkového katastru (triangulace, původní měření a vceňování), 2.skupina.... vedení již řádně založeného pozemkového katastru, podle kterého byla již založena nová pozemková kniha a reambulace starých katastrálních map, uložených v archivu map. K těmto pracím musily býti přizpůsobeny nové katastrální úřady. Proto pro práce první skupiny byly ponechány dosavadní inspektoráty katastrálního vyměřování a vceňování jako nejvhodnější pro tak rozsáhlé práce a pro práce vedení pozemkového katastru a pro reambulaci starých katastrálních map bylo navrženo zříditi 9 měřických okresů. A tak výnosem ministerstva financí z 12. dubna 1919, č. 14.843/19 byly ponechány v činnosti inspektoráty katastrálního vyměřování v Trenčíně a Košicích a pro vceňování inspektoráty v Bratislavě a v Košicích a ostatní inspektoráty, dva v Bratislavě a jeden v Nitře, byly zrušeny. Teprve později i v Bratislavě byl jeden inspektorát uveden v činnost. Tímtéž výnosem ministerstvo financí schválilo zříditi měřické okresy s těmito sídly úřadů: Bratislava I—město, Bratislava II—okolí, Dunajská Streda, Trnava, Senica, Hlohovec, Nitra, Velké Topolčany a Košice, které měly býti uvedeny v činnost co nejdříve, neboť téměř pro celé území těchto okresů byly již založeny nové pozemkové knihy (knihovní vložky) a měř. okresy Levice, Zlaté Moravce, Krupina, Zvolen, Lučenec, Banská Bystrica, Dolní Kubín, Tvrdošín, Lipt. Sv. Mikuláš, Velká Revúca, Rim. Sobota, Spišská Nová Ves, Kežmarok, Levoča, Prešov, Bardejov, Vranov, Humenné a Užhorod, které nových pozemkových knih ještě neměly.
1938/67
V těchto posledně jmenovaných se měli měřičští úředníci zabývati především reambulací starých katastrálních map, aby byl získán řádný podklad nejen pro předpisování pozemkové daně ale i pro zakládání nových pozemkových knih (knihovních vložek). Současně s akcí o zřízení měřických úřadů na Slovensku se jednalo o přidělení potřebného počtu měřičských úředníků, aby bylo možno uvésti službu katastrální v chod aspoň v nejnutnější míře. Proto ministerstvo financí výnosem z 12. dubna 1919, č. 14.843/19 systemisovalo na Slovensku 25 nových služebních míst, z nichž 1 místo ředitele katastru v VI. hodu. třídě, 2 místa inspektorů v VII. hodn. třídě, 2 místa archivářů v VIII. hodn. třídě a 20 míst geometrů v X. a XI. hodn. třídě. Tento počet měř. úředníků byl ještě rozmnožen exponovanými úředníky, především z Moravy, úředníky přišlými z ostatních zemí byv. Předlitavska a z Bosny i Hercegoviny a měřičskými úředníky býv. uherské vlády, kteří se přece přihlásili do služby Československého státu. A tak vidíme, že původní počet 49 měř. úředníků, kteří konali koncem r. 1919 službu na Slovensku, se do konce r. 1920 zvýšil na 76. Z těch se 25 měř. úředníků přihlásilo trvale do služby na Slovensku, 14 měř. úředníků bylo exponováno na dobu nejnutnější potřeby, 7 měř. úředníků bylo převzato z Bosny a Hercegoviny a k těm přibylo ještě 30 měř. úředníků býv. finanční správy. S polními katastrálními pracemi bylo započato z jara r. 1920. Generální fin. ředitelství pro Slovensko výnosem z 23. března 1920, čís. 42.460/XV pověřilo měř. úředníky již zřízených katastr. úřadů šetřením o stavu katastrálních operátů všech obcí Slovenska, o jejich uložení a o tom, do jaké asi míry souhlasí se skutečnou držbou a stavem předmětů měření. Inspektoráty kat. vyměřování zatím pokračovaly v měření těch obcí, v nichž nebyly zahájené práce před státním převratem, ještě dokončeny. Šetřením, katastrálních úřadů byl shromážděn cenný materiál, který již podrobně ukazoval, kde je práce nejvíce. Až do polovice r. 1920 konal vše, čeho bylo třeba pro uvedení katastrální služby v činnost vrch. evid. inspektor Ing. Vladimír Hajný. Teprve ustanovením dvou měř. úředníků dohlédacími úředníky a pověřením dalších dvou úředníků prozatímním dohledem na službu, se vedoucímu úředníku ulehčilo a mohlo býti započato i s dohledem na konané práce. V té době byly hranice Československé republiky mírovými smlouvami tak stanoveny, že se mohlo přikročiti k jich vyznačení v přírodě a k zaměření. K vedení těchto prací byl vyhlédnut jako nejvhodnější a nejzkušenější měř. úředník vrch. m. r. Ing. Vl. Hajný, který pracoval již v býv. Rakousku na vytýčení státní hranice mezi Rakouskem a Ruskem. A tak dne 31. března 1921 opouští vedoucí místo pozemkového katastru na Slovensku, ve kterém vykonal veliký kus práce a to té nejobtížnější, aby se ujal neméně odpovědné práce u delegace pro ustálení a zaměření státní hranice československo-maďarské. Odchodem vrch. měř. rady Ing. Vladimíra Hajného končí provisorní obsazení vedoucího místa u pozemkového katastru na Slovensku a po něm jest ustanoven definitivním přednostou oddělení XV. generálního fin. ředitelství tehdejší vrch. měř. rada Ing. Jan Baše, který v čele tohoto oddělení setrval od 1. dubna 1921 do 30. června 1936, kdy odešel na trvalý odpočinek. P r a c o v n í m e t o d y. Podrobným šetřením úřadů bylo zjištěno, že jest na Slovensku a) vůbec nezaměřených 912 obcí o výměře 2,100.069 katastr. jiter, b) s katastrálními mapami, jež nutno reambulovati 1818 obcí o výměře 1,392.718 katastr. jiter, c) katastrálních operátů schopných vedení 861 obcí o výměře 67.633 katastr.jiter.
1938/68
Na zdoláni tak ohromné úlohy bylo třeba především měřičských úředníků a pomocných kancelářských sil. Proto generální finanční ředitelství od počátku se snažilo získati potřebný počet personálu. A tak ministerstvo financí výnosem z 29. července 1927, č. 78.122/27-VII/22 rozmnožuje systemisovaná místa měřičských úředníků na 160 a místa pomocných kancelářských sil na 90 a postupným dalším rozšiřováním systemisace bylo konečně systemisováno 339 míst měř. úředníků a 312 míst pomocných kancelářských sil. Rozšířením systemisovaných míst nedocílilo se však skutečného rozmnožení personálu na systemisovaný stav, neboť kvalifikovaných uchazečů byl v té době citelný nedostatek. Aby tomu nedostatku bylo čeleno, povolilo ministerstvo financí přijati na dobu nutné potřeby: 1. 90 smluvních měřických úředníků z řad ruských emigrantů, vystudovavších zeměměřičské inženýrství na vysokých školách technických v Československu a nemajících dosud československého státního občanství; 2. zřídilo 40 stipendií a vyplácelo studijní náhrady těm kvalifikovaným žadatelům, kteří se zavázali k šestileté službě u pozemkového katastru na Slovensku; 3. zřídilo novou kategorii úřednickou, tak zvané síly pomocné technické služby a systemisovalo 80 služebních míst a 4. postupně zavádělo nové pracovní metody a nové měřické i počítací stroje, čímž bylo dosaženo značného urychlení prací. Všemi, právě vyjmenovanými opatřeními se výkon značně zvýšil, ale ne na tolik, aby se mohlo věřiti, že katastrální operáty všech území Slovenska budou v dohledné době uvedeny do stavu, schopného při nejmenším k předpisování pozemkové daně. Proto generální finanční ředitelství hledalo i jiné cesty, po kterých by bylo možno dojíti vytouženého cíle. Toho se mělo dosíci tak zvanou unifikací katastrálních operátů těch území, pro které byly již založeny nové pozemkové knihy (pozemkové vložky) a rychlým napravením těch katastrálních operátů, pro které byly pouze nereambulované nebo žádné katastrální mapy a staré pozemkové knihy (pozemnoknižní protokoly). Na obě řízení vydalo ministerstvo financí zvláštní návody, vypracované podle podrobných návrhů generálního finančního ředitelství, a to na první druh prací „Návod unifikační", vydaný výnosem min. financí ze dne 4. listopadu 1925, č. 109.614/ 25-III/6b a pro druhou práci „Návod pro nápravu katastru", vydaný rovněž výnosem ministerstva financí z 19. ledna 1926, č. 158.476/25-]H/6b. Základní myšlenkou unifikačního návodu bylo, uvésti stav katastrálních operátů v souhlas se zápisy nových pozemkových knih a se skutečnou držbou a to tak, že přímým porovnáním stavu katastrálních operátů se zápisy pozemkových knih zjištěné nesrovnalosti se odstraní porovnáním s právními listinami a pokud to nestačí — místním šetřením. Úspěšnému dokončení unifikačních prací bránily a dosud brání platná zákonná ustanovení uherského knihovního řádu, která postrádají ustanovení o povinnosti majitelů pozemků udržovati vlastnický zápis v pozemkové knize v souhlasu se skutečnou držbou a postrádají i ustanovení o donucovacích prostředcích k povinnému zavedení knihovního pořádku. Nemalou závadou úspěšné unifikace jsou i některé zvláštnosti držebnostní, zaviněné jednak platným dědickým právem a dosud uspokojivě nevyřešenými otázkami o zaknihování v přírodě rozdělených pozemků bývalých komposesorátů, urbarialistů a želiarů. Návod o nápravě pozemkového katastru obíral se především identifikací parcel katastrálních s místopisnými čísly starých pozemkových knih a využíval pro rychlé napravení katastrálních operátů na Slovensku všude vžitého poměrného dělení nemovitostí. Tento způsob nápravy byl rozšířen i na reambulace, neboť úplné reambulace postupovaly pro přílišné množství změn, které bylo nutno zaměřiti, velmi pomalu. Při takto zjednodušené reambulaci byly podrobně zaměřovány místní tratě a takové změny předmětů měření, které nebylo lze vyjádřiti poměrným dělením (silnice, železnice, velké parcelace pozemků a p.), zbývající změny byly vyjadřovány poměrným rozdělením parcel.
1938/69
Poměrným dělením zjištěné majetkové hranice byly do map zakreslovány čarou tečkovanou a k jejich podrobnému zaměření mělo býti přikročeno ihned, jakmile v dotčeném měř. okrese budou reambulace ukončeny. Pro katastrální operáty, pro které nebylo katastrálních map, měly býti pořízeny tak zvané katastrální náčrty okopírováním, podle skutečného stavu držby doplněných starých komasačních map, uložených v archivech krajských soudů (byv sedrií). Na využití starých komasačních map pro potřebu pozemkového katastru vydalo ministerstvo financí výnosem z 21. dubna 1933, č. 29.368/33-III/6 návod, jehož návrh byl vypracován v oddělení XV. generálního finančního ředitelství. Popsaných úsporných opatření měřických nebylo dlouho užíváno. Nad prvotní snahou uvésti katastrální operát co nejrychleji do takového stavu, aby jej bylo možno bezpečně užívati k předpisování pozemkové daně, zvítězil názor, že každá práce má býti konána pouze jednou. Zjednodušená reambulace, jak se jí začalo říkati, byla prohlášena za neúspornou a to proto, že některé úkony bylo nutno opakovati. A tak se počalo opět podrobně reambulovati. Jakéhos zlepšení bylo však přec docíleno, neboť se již nereambuluje tak rozptýleně po celém Slovensku, jako dříve, nýbrž práce reambulační se soustřeďují do určitých obvodů, čímž se dociluje rychlejší pořizování nových katastrálních operátů pro celé berní a měřické okresy a zjednodušuje se i práce vložkářským komisím. V tomto posledním údobí reambulačních prací proniká intensivně názor, že podrobná reambulace jest téměř tak drahá jako nové měření a proto se již často nahrazuje reambulace obnovením operátu. Takovým názorovým změnám nepodléhalo původní měření. Zde se uplatňovaly pouze nové, měřické metody (polární, protínání vpřed), a nové, značně zdokonalené měřické i počítací stroje. K docílení jednotnosti konaných prací vydalo ministerstvo financí návody A a I. Ještě pestřejšímu vývoji bylo podrobeno tak zvané vedení pozemkového katastru. Do státního převratu a ještě po něm až do vydání zákona z 27. ledna 1922, č. 43 Sb. z. a n. a vládního nařízení z 21. dubna 1922, č. 131 Sb. z a n. o oddělení státní finanční správy od správy obecní a municipální, zabývaly se vedením katastrálních písemních operátů finanční ředitelství s notáry. Od účinnosti vzpomenutého zákona (15. února 1922) přešla tato povinnost na berní úřady. Katastrální měřické úřady vedly jen nové operáty, vyhotovené po původním, novém nebo reambulačním řízení a z převzatých operátů jen ty, podle kterých byly vyhotoveny nové knihy pozemkové (sjednocené operáty). Tento stav potrval až do vydání katastrálního zákona. Berní úřady nemajíce pro ty práce vyškoleného personálu ani dosti času, ponechaly katastrální operáty nedoplňované, a tak se dostal katastrálním měřickým úřadům operát, nedostatečně udržovaný již za bývalé vlády, ve stavu naprosto neudržitelném. Ztížnosti do nesprávného předpisování pozemkové daně rostly den ze dne. Nezbylo, než porovnati stav písemných operátů se skutečnou držbou na místě. Těmito pracemi byly a ještě jsou pověřovány pomocné kancelářské síly, v těch pracích dobře vycvičené. Takové katastrální práce konají se podle návodu pro vedení nesjednocených operátů, který vydalo ministerstvo financí výnosem z 3. ledna 1936, č. 136.328/35-III/6&, podle návrhu vypracovaného v oddělení XV. generálního finančního ředitelství. A tak i v tomto oboru katastrální činnosti nastalo uklidnění. Z nejhoršího jest již pozemkový katastr na Slovensku venku. K šťastnému dobudování celého díla jest však třeba dosti personálu a klidu k práci.
Práce vojenského zeměpisného ústavu a využití katastrálních map a operátů. Plukovník Dr. Jiří Čermák, velitel Vojenského zeměpisného ústavu Celostátní ustanovení o meřických pracích předpisuje ve svých zásadách provádění těchto nákladných prací takovým způsobem, aby bylo co nejhospodárnější a řídilo se společnými normami. Již z toho důvodu velké dvě práce, měření vojenská i katastrální,
1938/70
stejně jako i měření jiných oborů státní a veřejné správy nebo jiných odborných institucí, navzájem se doplňující, tvoří pak jednotné dílo, jehož všechny části jsou spolu pevně skloubeny. Tento vztah vzájemného doplňování a využití v duchu těchto předpisů byl zejména racionálně vybudován mezi řečenými dvěma velkými měřickými pracemi našeho státu, měřením vojenským a měřením katastrálním, a to nejen mezi geodetickými a měřickými základy těchto prací, ale i mezi výslednými elaboráty, mapou katastrální a vojenskými mapami. Základem obou měřických prací, pokud jde o nová mapování, je jednotná trigonometrická síť katastrální, zobrazená do roviny obecnou konformní kuželovou projekcí. Rovněž soustava pravoúhlých rovinných souřadnic je jednotná a umožňuje rychlé a hospodárné vzájemné využití triangulačních prací při měření vojenském i katastrálním. Východiskem pro měření vojenská byla a jsou dosud provedená měření základní, provedená triangulační kanceláří ministerstva financí, stejně jako zase na druhé straně podrobná triangulační i jiná měření vojenská, prováděná na souvislých a rozsahově značně rozpjatých plochách, jsou velkým přínosem do základů prací katastrálních. Poměrně hustá síť trigonometrických bodů ve vzdálenostech průměrně dvoukilometrových, doplněná řadou bodů, získaných z části měřením polygonálním, připojeným na trigonometry, o výškách určených odvozením z bodů přesné nivelace, představuje tu podstatnou část díla, které v jedné generaci se rozšíří na celé území naší republiky. Souřadnice těchto bodů, vyměřených vojenskými pracovníky, jsou dávány k disposici katastrálnímu měření právě tak jako souřadnice bodů podrobné sítě, pokud zaměření jich předchází detailnímu měření katastrálnímu, slouží zároveň jako přesný základ pro nové vojenské mapování. Uvedený vztah obou měřických prací není však jedinou složkou spolupráce těchto dvou velkých institucí. Neméně značný význam mají mapy katastrální i jako pramen pro zjištění pravoúhlých rovinných souřadnic původních nebo transformovaných i jako důležitý situační podklad pro podrobné vojenské práce mapovací. Katastrální mapy sloužily již v bývalém Rakousko-Uhersku vyčerpávajícím způsobem jako podklad základních vojenských mapovacích prací. Situační kresby katastrálních map bylo využito také našimi vojenskými pracovníky při reambulaci topografické mapy v měř. 1 : 25.000 tím, že do topografických sekcí byla vkonstruována síť listů katastrálních a do této sítě pak byla redukována situace katastrálních map. Podobně velký význam připadá katastrální mapě i při novém měření 1 : 20.000. Topograf přichází tu do terénu nejen s přesně vynesenými trigonometrickými a jinými přesně zaměřenými body, jimiž síť trigonometrických bodů byla patřičně zhuštěna, a s naznačenou sítí kilometrovou, nýbrž i s redukovanou katastrální situací, pantografem zmenšenou a přesně zanesenou do zmíněného bodového podkladu. Takto převzatý obsah katastrální mapy urychluje měření situační, které se pak omezí hlavně na přezkoušení polohové správnosti a doplnění podle vojenských požadavků, a usnadňuje do jisté míry i měření výšková, zejména tím, že ponechává více času ke konstrukci forem terénních, znázorněných vrstevnicemi, a k dokonalému vypracování celého mapového elaborátu se všemi jeho přílohami. V novém vojenském mapování znamená tedy využití katastrálních map jako pramenného díla velký přínos v úspoře na čase při zaměřování situace. Význam těchto map pro vojenské nové mapování ještě značně vzroste, jakmile k polohopisnému měření připojí se i měření výšková, případně i naznačení konfigurace terénu vrstevnicemi. Svého času podobný pokus již byl učiněn při původním katastrálním měření v projekci stereografické v území mezi Bratislavou a Komárnem, kde na význačnějších místech situace i terénu byly zaměřeny a zakresleny i výškové údaje. Oba nové měřické operáty — nové měření katastrální a nové vojenské mapování — sblíženy a sjednoceny byly v poslední době jak již výše zmíněno tím, že mají nyní jednotný a společný způsob zobrazovací, který odstraňuje mnohé stížnosti, zaviněné dřívějšími několika systémy.
1938/71
Doufejme, že obě tato velká měřická díla budou nejen dokladem hodnotné a přesné práce československých techniků, ale i vzorem úsporné a hospodárné spolupráce, a že budou dobře sloužiti ještě po dlouhých letech budoucím generacím našeho státu.
Činnost měřičských inženýrů při zaměření nové státní hranice československo—maďarské Ing. Vladimír Hajný, vrchní měř. rada v.v. v Brně. Při „Výstave prác čsl. zememeračských inžinierov na Slovensku v Bratislave" bude zajisté na místě poukázati na jich odbornou a zdatnou činnost při zaměření nové státní hranice československo-maďarské. Jako vedoucí technik tehdejších prací měřických, dovolím si tuto činnost vypsati pouze aspoň ve stručných rysech. Délka celé hranice obnáší 832.3 km. Podkladem pro zaměření byla síť trigonometrická, která byla připojena na maďarskou katastrální triangulaci stereografické projekce od počátečního bodu Gellérthegy v Budapešti. Jelikož z úsporných důvodů bylo upuštěno od triangulace toku Dunaje, pro kteroužto část se reambulovaly přesné mapy maďarské různých měřítek, obnášela délka celé potřebné triangulace od vtoku Ipoly do Dunaje až na rumunské hranice 674 km. K triangulaci bylo přikročeno v r. 1922, kdy při ní působili z naší strany: kapitáni voj. zem. ústavu Ing. Dvořák a Rotkovský, vrchní měřičtí komisaři Ing. Mužík, Mezník a Bobek, jimž přiděleni byli měř. adjunkti Slezák a Brabec. V roce 1923 pak kapitán Rotkovský a vr. měř. komisaři Ing. Mužík a Bobek. Stejný počet byl i triangulátorů maďarských. Při této triangulaci bylo použito 113 bodů původních, mezi nimiž bylo 8 bodů I. řádu. Nově vytýčeno bylo celkem 748 bodů, mezi nimi 142 věží a komínů. Výpočet sám týkal se 635 bodů a prováděl se v zimních měsících nejprve v Rábu a pak Budapešti z naší strany s pěti úředníky pod vedením Ing. Mužíka za současného stejného počtu triangulátorů maďarských. Vrchní dohled jak nad pracemi polními tak i početními jsme měli oba vedoucí technikové delegací (z maď. strany minist. rada Szilagyi). Celá síť pak znázorněna v měřítku 1 :75.000 a obsahuje 8 listů a 1 list přehledný. Pro vytýčení a detailní zaměření byla hranice rozdělena na 19 pracovních úseků a v každém úseku pracoval vždy 1 českosl. zeměměřič a 1 maďarský společně. Nejprve byla hranice podle jednotlivých usnesení komise delimitační vykolíkována a po schválení této piketáže vymezníkována, načež přikročeno k polygonálnímu detailnímu zaměření. Práce té se zúčastnili: Z Čech: měř. komisař Ženíšek, adjunkti Novotný a Kowalski a asistenti Rys a Štumpf. Z Moravy: měř. komisaři Bobek, Hanák, adjunkt Zubík a asistenti Moravek a Vilímec. Ze Slovenska: vr. měř. komisař Žižka, komisař Truksa a měř. adjunkti Farka, Roziňák, Lhota, Hrabovský, Wankát, Bašný a Klusáček. Z Podk. Rusi: vr. měř. komisař Ždímal a komisaři Kadlec a Koloc. O dohled nad těmito pracemi se dělili vr. měř. komisaři Ing. Nedoma a Lacina. V prvém roce i částečně vr. komisař agr. operací Ing. Krčmář. Měření se počalo v r. 1922 a skončilo se v r. 1924. Bylo při něm vyhotoveno celkem 978 polních náčrtků a 110 náčrtků reambulace Dunaje, tudíž 1088 náčrtků. Hranice sama mimo dunajskou část jest znázorněna na 278 listech měřítka 1 : 2880, při čemž pro každý hraniční úsek, v mírové smlouvě trianonské vyznačený, vyhotoven byl i zvláštní list titulní, na němž mimo legendu byl znázorněn i klad listů.
1938/72
Dunajská mapa: měřítka 1 :2880: čítá 115 listů, „ 1 :5000 pak 46 listů s tit. listy. Konečně vyhotovena též i topografická mapa pásu hraničního v měř. 1 :25.000, která je prací štáb. kapitána Šatka a kapitána Kopeckého. Čítá 68 listů a list přehledný. Z maďarské strany pracoval na ní Ing. Makay. Celá státní hranice českosl.-maďarská jest vyznačena následujícím počtem hranečníků: 2 sloupy trojstátními (na začátku a na konci) 2 27 hranečníky 746 „
základními hlavními
3737
„
mezilehlými
2792
„
doplňovacími
celkem 7304
markantními značkami,
v kterémžto počtu zahrnuto jest 48 dubových pilotů, hraniční. Konečně vyhotoveny:
7 značek na skalách a 2 stromy
a) podrobný popis hranice, který je vyhotoven opět podle jednotlivých úseků v mírové smlouvě vyznačených a obsahuje 27 sešitů s 1538 dvojitými stranami; b) generální popis hranice, v němž popsána jest hranice jen v hlavních rysech. Obsahuje 16 archových dvojitých stran. Když pak byly ukončeny technické práce pro konečnou dokumentaci, bylo přikročeno k zakreslení nové státní hranice do map katastrálních. Tato práce, týkající se ca 812 km dlouhého pásu hraničního, byla provedena v době od 15. V. 1925 až do 31. III. 1926. Zúčastnili se jí po celou dobu měř. rada Ing. Valcha, měř. komisaři Ženíšek a Roziňák, měř. adj. Wolf a částečně i měř. komisaři Kadlec, Vilímec a Hrabovský, jakož i vr. měř. komisař Ing. Lev, který po celou dobu trvání delegace byl pověřen dohledem nad pomocným personálem technické kanceláře, vedením veškerého inventáře a konečně po odchodu sekretáře komise kapitána Makovičky i agendou sekretariátu.
Reprodukční ústav ministerstva financí Ing. Jan Kavalír, vrchní měř. rada a přednosta Reprodukčního ústavu min. financi K četným otázkám, které bylo po převratu řešiti pozemkovému katastru, náleželo i rozmnožování katastrálních map. Prudký rozmach veškerého technického — zvláště stavebního — podnikání po skončení světové války a blížící se energické zahájení pozemkové reformy s její zvýšenou potřebou otisků katastrálních map přiměly finanční správu, aby zařadila zařízení vlastního speciálního grafického ústavu k rozmnožování katastrálních map na jedno z prvních míst v rámci organisace ústřední správy pozemkového katastru. Četné byly obtíže, které bylo překonati. Bylo jasno, že zprvu musí i nový ústav počítati s reprodukční metodou, užívanou dosud předchůdcem, t. j. vídeňským litografickým ústavem pozemkového katastru, ale pro tento v soukromém grafickém průmyslu neužívaný způsob nebylo zkušeného personálu a rovněž potřebné strojní zařízení bylo třeba opatřiti a částečně i samostatně konstruktivně řešiti bez tradice. Nemenší starost působilo opatření vhodných místností, otázka, která sice byla provisorně řešena již v r. 1920 zakoupením obytného domu na Král. Vinohradech, ale došla konečného řešení až v r. 1935. Založení „litografického ústavu ministerstva financí", který byl později přezván vhodněji na „reprodukční ústav ministerstva financí", spadá do začátku r. 1921, kdy byl stanoven jeho správce z řad zeměměřičských inženýrů pozemkového katastru a pověřen
1938/73
jeho organisováním. Současně mu bylo uloženo provedení spisové rozluky pozemkového katastru s nástupnickými státy, k níž patřilo též převzetí 6115 reprodukčních desek, obsahujících rytiny katastrálních map a 54.855 listů povinných exemplářů map v litografickém ústavu vídeňském. Během toho roku bylo provedeno inventarisování a uskladnění všech převzatých reprodukčních desek a map, opatřeny 2 stroje brousicí, 3 soupravy kopírovacích lamp, 3 kopírovací rámy s příslušenstvím, tiskací typy s knihtiskovým strojem příklopovým a 3 průtahové lisy tiskací s elektrickými motory. Toto strojové zařízení s nábytkem pro kanceláře a rytecké oddělení bylo směstnáno do 10 místností o celkové ploše 205 m2 a s 15 okny. Personál obnášel ke konci tohoto roku: 1 měřičského, 5 grafických, 2 kancelářské úředníky a 1 zřízence, tudíž celkem 9 osob. S rostoucí úlohou zvětšován byl postupně počet zaměstnanců, strojové i nábytkové zařízení, a v důsledku toho byl i rozmnožován počet pracovních místností a skladišť, až vykazoval ústav koncem r. 1937 následující stav: 1. Personálu: 10 měřičských, 1 účetní, 2 pomocně technické, 52 grafické, 3 kancelářské, 2 zřízenecké a 17 dělnických sil, celkem 87 zaměstnanců. Postupný vzrůst personálu reprodukčního ústavu v jednotlivých letech jest přehledně sestaven v přiložené tabulce; 2. Strojového zařízení: 2 ramenové brusy, 2 vibrační brusy, 4 soupravy kopírovacích lamp obloukových, 7 kopírovacích rámů, 2 odstředivky, 1 přístroj planografický, 1 příklopový stroj knihtiskařský, tiskací typy pro všechny jazyky a druhy písma užívané na území republiky, 9 průtahových a 2 offsetové stroje tiskací a 1 řezačku papíru. Strojové zařízení, nehledě k ventilátorům, jest poháněno celkem 17 elektrickými motory; 3. Místností: 59 místností o celkové ploše 2384 m2 se 113 okenními osami. První výtisk byl zhotoven dne 27. ledna 1922, tudíž po necelých 8 měsících od zahájení vlastních organisačních prací. Až do konce r. 1937 bylo reprodukováno 25.225 listů katastrálních map s 9,243.814 body (ha + parcely), vztahujících se ke 3698 katastr. územím. Celkem bylo zhotoveno 336.781 výtisků těchto map, 41.900 výtisků map pohraničních a vedle kopií různých katastrálních operátů i 7066 kopií polních náčrtů. Stanovení každoroční úlohy bylo na začátku činnosti velmi nesnadné, neboť nedostatkem tradice nemohla v prvních letech správa ústavu udati správná data o výkonnosti. Potřeba nových otisků byla velká, neboť za světové války byla činnost vídeňského ústavu značně omezena a k výše uvedenému poválečnému zvýšení potřeby map bylo nutno ještě počítati s nárokem Slovenska a Podkarpatské Rusi na reprodukci map vzešlých z původního a reambulačního katastrálního řízení, jíž musí býti dána přednost vzhledem k současnému zakládání pozemkových knih. Přesto bylo v r. 1925 ústavu možno zhotoviti pro ministerstvo veř. prací 41.900 výtisků pohraničních map československorakouských, maďarských a rumunských. Činnost katastrálních měř. úřadů a inspektorátů katastrálního vyměřování na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vzrůstala rok od roku a tím se úměrně zvětšovala úloha reprodukčního ústavu, jemuž bylo počítati i se zvýšenou potřebou ostatních zemí a poněvadž hospodářské poměry nedovolovaly rozmnožení personálu v poměru s rostoucí úlohou, snažil se ústav zjednodušením výroby a zvláště zavedením nových hospodárnějších metod dosíci rovnováhy mezi požadavky a výrobní kapacitou. Zjednodušením výroby nesmí býti míněno zvýšení provozu na úkor geometrické přesnosti nebo grafické dokonalosti, naopak nové metody, k nímž se správa ústavu uchýlila, přinesly jak zvýšení přesnosti výrobků tak i zdokonalení po stránce grafické. Omezení manuelní práce na nejnutnější míru bylo vždy snahou rozmnožovacích ústavů hlavně z toho důvodu, že každá taková práce jest závislá od pracujícího a nemůže býti proto bez vad. Vídeňský ústav odstranil tisk na mokré cestě a přenášení kresby pantografem, nebyl však s to, odstraniti velmi obtížné rytí kresby map. Nepřesnosti nahromaděné opakující se reprodukcí map, snaží se reprodukční ústav vyloučiti aspoň tam, kde katastrální mapa neobsahuje mnoho změn proti stavu mapy původní a proto možno tuto vzíti za podklad nové reprodukce.
1938/74
U map vzešlých z původního nebo nového a scelovacího katastrálního řízení, včetně řízení autentifikačního, tudíž u map bez dodatečných změn, podařilo se odstraniti z reprodukce úplně rytí zavedením reflexního způsobu reprodukčního v roce 1930. Tento způsob byl v posledních letech v reprodukčním ústavu zdokonalen tak, zvláště pokud se citlivosti preparace týče, že ho lze užíti i k zhotovování negativů běžných katastrálních map a map reambulovaných, vyžadujících rytí lineamentu. Výhoda tohoto nejnovějšího způsobu, který jest právě v reprodukčním ústavu ministerstva financí všeobecně zaváděn, spočívá hlavně v tom, že kopie, které jsou zhotovovány na skle a při nichž se jeví dokonale průsvitná čára na neprůhledné půdě, obsahují téměř celou kresbu do nejmenších podrobností. Obraz je proti umělému světlu mnohem patrnější, než tomu je u negativů získaných prosvětlením na desku hliníkovou a tím jest dána možnost přesnějšího rytí. Vyjmenování všech předností tohoto nového způsobu reprodukčního není zde pro nedostatek místa možné, budiž jen ještě zdůrazněno, že se jím odstraňuje úplně dosavadní tisk z hloubky a nahrazuje se daleko hospodárnějším a dokonalejším tiskem s povrchu. V tomto stadiu vývoje nalézá se reprodukční ústav ministerstva financí v přítomné době a správa ústavu jest přesvědčena, že udržela dosud krok se stále zdokonalovanou grafickou technikou, pokud se však výkonnosti týče, jest tato — jak již uvedeno — závislá od výkonů katastrálních měř. úřadů a od stavu katastr. map v jednotlivých zemích a ministerstvo financí umožňuje ústavu přidělováním příslušného personálu vyhověti potřebě státu i po této stránce.
Tabulka o pohybu personálu reprodukčního ústavu ministerstva financí v letech 1921—1937.
1938/75
Z archivních pracovních denníků Ing. Jaroslav H u m h a 1, měř. rada a přednosta archivu map katastrálních v Bratislavě. Na Slovensku převzala finanční správa Československé republiky archivy map katastrálních v Bratislavě a v Košicích, jichž působnost se vztahovala asi na polovinu území bývalých Uher. Archiv bratislavský zasahoval od hranic Haliče přes celé západní Uhry ke Štýrsku a po Drávu až k jejímu ústí do Dunaje, na jehož pravém břehu vykazoval 2530 obcí z 9 žup na 36.360,27 km2. Celkem byly v něm uloženy operáty 4739 obcí z 19 žup o 68.813,79 km2, v archivu košickém 3214 obcí z 13 žup o 65.310,09 km2. Postupně se tento bohatý sklad stále zmenšoval podle toho, jak se hlásily nástupnické státy o svůj popřevratový příděl. První z nich bylo království SHS, jehož splnomocněný zástupce, „katasterski nadzornik" p. Dušan Ivoševič z Bělehradu, již v roce 1921 zde převzal. operáty obcí, ležících za demarkační čarou. Brzy následovala republika Polská s první částí spisové rozluky; další díl byl tu odevzdán v roce 1930 vicekonsulovi p. Dr. Eugenu Barvinskimu z Krakova. V roce 1924 převzal tu operáty obcí z Burgenlandu pro Rakousko dvorní rada p. Ing. Hubert Profeld. Nejdéle trvalo jednání o zásadách pro provádění ustanovení anexu IV. úmluvy ze dne 3. VI. 1927 s Maďarskem, ukončené protokolem ze dne 27. IV. 1928 v Bratislavě tak, že mohlo se přikročiti k obsáhlému vydávání katastrálních operátů, které zde osobně přejímali pp. Ing. Szovátay György a Dr. Balassa Lóránt od XIII. odboru maďarského královského ministerstva financí. Snad nebude bez zajímavosti, že na podkladě již dříve zde připravených 23 podrobných seznamů bylo tu vydáno písemných operátů od 2100 obcí z 33.000 km?, s 31.000 listy původních map a 67.000 listy litografických otisků o celkové váze 24.100 kilogramů a ve třech vagónech odvezeno do Budapešti. Krátce nato obdrželi maďarští delegáti v archivu košickém ještě další písemné operáty 603 obcí s 11.100 listy původních map a 22.246 listy otisků. Českoslovenští zástupci přivezli z Budapešti některé triangulační operáty, písemné daňové operáty 523 obcí, 2754 listů původních map z 121 obcí a 2868 listů mapových otisků z 72 obcí. Tyto poslednější listy byly z částí bývalých žup Komárno a Ostřihom, které do roku 1928 spravoval „M. királlamifôldmérési térképtár". Až na nepatrné výjimky byla tím spisová rozluka s Maďarskem uzavřena. Archiv map katastrálních v Košicích uskutečnil již v r. 1923 částečnou výměnu katastrálních operátů mezi Podkarpatskou Rusí a Rumunskem, jemuž připadající operáty převzali pp. Alexius Munteanu a Joan Barbul od „Ministerul Agriculturii si Domeniilor Directia Cadastrulii Inspectoratul General pentru Transylviania in Cluj". Zbytky spisů, patřících do Polska, obdržel v r. 1930 v Košicích „komisarz lokálny Rzeczypospolitej Polskiej" p. Ing. Jan Styka, správce katastrálního úřadu v Krakově. Další část svého inventáře postoupil archiv košický v roce 1924 do Užhorodu pro nový samostatný archiv map katastrálních, který úřaduje od 1. IV. 1924, zabíraje 486 obcí s 12.631,70 km2. Vyhláškou ministerstva financí ze dne 21. VIII. 1929 byl košický archiv přidělen jako expositura k archivu map katastrálních v Bratislavě, s kterým pak, obsahuje asi 1/3 Slovenska, byl úplně sloučen a skončil své úřadování dne 9. VII. 1932. Byl převezen do Bratislavy ve 4 vagónech, obsahujících přesně odevzdaný inventář písemných operátů 1074 obcí, 10.488 listů původních map z 972 kat. území a 39.491 listů mapových otisků z 655 kat. území s ostatním zařízením. Tím nabyl archiv map katastrálních v Bratislavě dnešního svého rozsahu 3566 kat. území na rozloze 49.021,10 km2. Ovšem že se při tom pro změnu důkladně pocvičil též i v oboru stěhovacím, neboť už v květnu 1932 sám také přesídlil z Michalské ulice č. 1 do nové budovy finančních úřadů na
1938/76
Rašínově cestě č. 2, se všemi svými archiváliemi a s celým svým příslušenstvím. Budiž mu za to odměnou aspoň to vědomí, že podařilo se mu těmito poctivě a bohudík i šťastně, bez úrazu a větších nehod, skončenými mimořádnými výkony otřásti důvěrou v pravdivost známého rčení o dvojím stěhování! — Nové kancelářské místnosti jsou v I. poschodí, 7 pokojů s 19 okny a plochou 233 m2. Skladiště jsou v přízemí a v suterénu, vždy po 4, s celkovou ložnou plochou 288 m2. Kromě železných točitých schodů spojuje všechny místnosti ještě zvláštní elektrický výtah. Místnosti až snad na suterén, archivní potřebě vyhovují, budou však brzy přeplněné tak, že nebude v nich místa pro uložení nových otisků, vyřazených starých map katastrálních, příručních a pod. Věru škoda, že z úsporných důvodů byl zamítnut v roce 1933 zdejší podrobný návrh, na vybavení skladišť ohnivzdornými ocelovými skříněmi a policemi od firmy „Tresoria" v Praze. Hospodářská správa generálního finančního ředitelství může se podobným moderním zařízením ve skladišti tiskopisů opravdu vždy pochlubiti. Kdežto zde bylo nutno do nových místností starý dřevěný nábytek opět opatrně rozestavěti, byl by nový způsob uskladnění umožnil aspoň o 30% jistější využití každého prostoru i pro továrně nové měřické stroje a pomůcky, kterých zde bylo od roku 1928 od jednotlivých dodávajících firem převzato, uloženo a rozesláno za 2,268.620 Kč. Za uplynulých 10 roků bylo zde mimo jiné běžné práce převzato od reprodukčního ústavu ministerstva financí 97.594 listů nových otisků, a částečně hned rozesláno příslušným kat. měř. úřadům, dále pro potřeby pozemkové knihy okresním soudům, povinné exempláře obcím atd. Bylo prodáno otisků za 650.221 Kč, snímků, opisů, návodů, tabulek a jiných za 900.011 Kč. Bylo vyhotoveno na kreslicím papíře pro okresní soudy 249 listů nových pozemnoknižních map z katastrálních náčrtů 30 kat. území s 73.302 parcelami a 31.508 hektary. Pravděpodobně nejsou tyto mapy jen tak nějak nakreslené, popsané a číslované, mohlo-li se státi známému civilnímu inženýru a dokonce i opět jinému, dnes ještě aktivnímu státnímu úředníkovi, že je u soudu svatě považoval za nové otisky od reprodukčního ústavu ministerstva financí. Prosím pěkně, to není anekdota! Bylo pořízeno 174 překladů původních popisů hranic z německého a maďarského do státního jazyka. Bylo nakašírováno 13.617 čtvrtek snímků pozemnoknižních neb komasačních map 556 kat. území atd. Provádění nových prací, vzniklých vydáním návodu VI z roku 1934, služebního řádu z roku 1937 a j., setkává se zde s nemalými potížemi. Nové uspořádání archivu je zde prozatím ještě hudbou budoucnosti. Bude přicházeti v úvahu teprve po dokončení projektované sousední novostavby přístavních úřadů, ve které má archiv dostati 8 normálních místností po 25 m2 podlahové plochy. Na inventarisaci starších katastrů, jako operátů daňového provisoria, dle článku VII z roku 1875, dle článku V z roku 1909 a j., uschovaných dosud u jednotlivých venkovských úřadů, není pro nedostatek místa teď ani pomyšlení. Zajisté bude v zájmu služby a dobré pověsti archivu záhodno současně rozmnožiti počet přidělených zaměstnanců, aby mohli s ještě větším úspěchem zdolati jak vlastní, tak i přenesené úkoly, jichž nával v důsledku ostrého tempa zeměměřičských prací na Slovensku každým rokem utěšeně vzrůstá.
Čsl. zeměměřičský inženýr o pozemkové reformě, se zvláštním zřetelem ke Slovensku Ing. Ferdinand Bauer, měřičský rada státní obvodové úřadovny pro pozem. reformu v Bratislavě Do oslav 20-letého trvání čsl. republiky spadá i doba 20-letého provádění pozemkové reformy v naší republice, na kterémž díle má i čsl. zeměměřič vynikající podíl.
1938/77
Již krátce po převratu, dne 9. listopadu 1918, vydává čsl. vláda prvý zákon o pozemkové reformě — zákon o obstavení velkostatků. Pro Slovensko vydán pak 10. prosince 1918 druhý zákon — o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku, kterým zatím agendu příštího Pozemkového úřadu má vykonávati ministr pro správu Slovenska s užšími župními výbory. Prvým zákonem, který řeší držbu velkého majetku pozemkového, je zákon záborový ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n. Dva měsíce nato zřizuje se již zákonem čás. 330 z 11. června 1919 Pozemkový úřad jako ústřední orgán, pověřený, prováděními zákonů o pozemkové reformě v republice. Ve své konečné organisaci — během doby vlivem rostoucí agendy se tato stále mění — měl státní pozemkový úřad. vedle presidiálního odboru 6 dalších speciálních odborů. Služba měřická přidělena byla odboru V. — technickému s 5 odděleními, z nichž 3 byla měřická — dle zemí pro Čechy, Moravu se Slezskem a Slovensko s Podkarpatskou Rusí. Tomuto centrálnímu úřadu podléhalo celkem 11 obvodových úřadoven a řada přídělových komisariátů, jichž maximální počet byl 80 a ustálil se později na 50. Všem těmto úřadům přiděleni byli vedle úředníků jiných kategorií i úředníci měřičští, v celkovém systemisovaném stavu 68 — 17 v ústředí a 51 u obv. úřadoven a komisariátů. V roce 1935, kdy již největší činnost pozemkového úřadu — řízení přejímací, přídělové na půdě zemědělské a z části též i zaknihování — byla z větší části skončena, zrušen byl vládním nařízením z 25. ledna 1935, čís. 22 Sb. z. a n. státní pozemkový úřad a jeho agenda přidělena ministerstvu zemědělství, kde byla soustředěná v nově zřízeném odboru IX. — pozemková reforma, pod vedením odb. přednosty F. Nováka. Dnešní rozdělení agendy tohoto odboru odpovídá asi rozdělení dřívějšímu. Služba měřická přidělena skupině IV. — technické, v oddělení 18. — pro Čechy, Moravu a Slezsko a v oddělení 19. — pro Slovensko a Podk. Rus. Stav a počet obvodových úřadoven se nezměnil, počet státních přídělových komisařů byl však značně snížen. Měřické práce v tomto odboru provádí dnes celkem 48 měřických úředníků, z nichž je 17 v ústředí a 31 na obvodových úřadovnách a přídělových komisariátech. Pokud se týče Slovenska, zřízeny jsou zde 3 státní obvodové úřadovny se sídlem v Bratislavě, Košicích a Zvoleni, kterým služebně podléhá 7 státních přídělových komisařů ve větších okresních městech. Prvá obvodová úřadovna zřízena byla v roce 1921 původně v Trenčanských Teplicích — později v Bratislavě. Kromě toho funguje od 1. ledna 1925 v Bratislavě jako samostatný orgán, podřízený přímo ministerstvu zemědělství, kolonisační referát, který obstarává záležitosti kolonisační pro obvod celého Slovenska. Všem těmto orgánům přiděleni jsou trvale měřičští úředníci, kteří provádějí veškeré měřické práce, vyskytující se v jich pracovním obvodu. Jak rozsáhlý je pracovní úkol těchto zeměměřičů patrno je z této statistiky: Dle soupisu velkého majetku pozemkového podléhá v celé republice záboru půda o výměře 4,021.617 ha, v čemž je půdy zemědělské 1,283.286 ha. Na Slovensko z toho připadá 1,396.135 ha půdy vůbec, inkl. 498.693 ha půdy zemědělské. Z celkového počtu 1913 vlastníků půdy zabrané v celé republice je jich na Slovensku 981. K 1. lednu 1935 provedena byla pozemková reforma takto: V celé republice čsl. dostalo se půdy novým nabyvatelům v celkové výměře 1,758.153 ha, v čemž je 849.141 ha půdy zemědělské. Slovensko na této výměře participuje částí 686.038 ha, v čemž je půdy zemědělské 316.842 ha. Pokud jde o jednotlivé způsoby provedení pozemkové reformy dostálo se z výměry 686.038 ha půdy na Slovensku novým nabyvatelům: a) výkupem dlouhodobých pachtů ……………………….. 7.497 ha, b) řádným přídělem ……………………………………. 264.357 ha, c) odprodejem dle (§ 7 z. z.) ………………………….... . 252.389 ha, d) přídělem půdy stavební ………………………………… 2.922 ha, e) postátněním ……………………………………… ….158.873 ha.
1938/78
Pokud se pak jedná o skupinové rozvrstvení půdy nabyté v pozemkové reformě a počtu nabyvatelů na Slovensku je stav k 1. lednu 1935 následující: počet nabyvatelů ……………………………………… 200.583 nabytá půda …………………………………………… 686.038 ha, z toho; v drobném přídělu — nabyvatelů……………….198.786 výměra………. . ………………………………………...328.081 ha, zbytkových statků……………………………………………572 nabyvatelů. ………………………………………………… 525 výměra………………………………………………… 72,908 ha, jiných větších objektů nad 30 ha ………….…………… 1.338 nabyvatelů……………………………….………………... 1.272 výměra …………………………………………….. … 285.049 ha. V údajích o jiných větších objektech zahrnuta je i půda postátněná o celkové ploše 158.473 ha, z čehož je půdy zemědělské 37.006 ha. Z toho převzalo ministerstvo zemědělství do správy státních lesů a statků 119.870 ha a ministerstvo národní obrany pak 38.023 ha. Jedná se převážné o půdu lesní. Stav provádění pozemkové reformy speciálně na půdě lesní je k.l. lednu 1935 následující: Veškerá zabraná půda nezemědělská činí 2,738.331 ha, z čehož připadá na Slovensko 897.442 ha. Na Slovensku na této ploše proveden k svrchu uvedenému datu již příděl na ploše 226.770 ha následujícími nabyvatelům: a) státu……………………………………………………125.700 ha b) svazkům samosprávným……………………………… 24.871 ha c) lesním družstvům……………………………………… 18.547 ha d) jiným právním osobám………………………………… 32.059 ha e) osobám fysickým …………………………………… 25.593 ha Zbývá tedy na Slovensku ještě rozděliti 245.023 ha půdy. Veškerá v předu uvedená data vztahují se k 1. lednu 1935. Pozdější data po ruce nemám, ale na půdě zemědělské nebude již žádný větší rozdíl, ježto pozemková reforma na půdě zemědělské je již téměř skončena. Pokud se lesní půdy týče, provádělo se řízení přídělové v poslední době rychlejším tempem a plocha pro příděl určená se již značně snížila. Z těchto statistických dat je jasně patrno, jak velká a rozsáhlá je činnost zeměměřičského inženýra jako spolupracovníka při provádění pozemkové reformy. Pracemi spojenými s výkupem dlouhodobých pachtů dle zákona z 27. května 1919, čís. 318 byla činnost zeměměřičského inženýra v pozemkové reformě zahájena. Práce ty prováděl okresní soud s civilním zeměměřičem, který opatřil zákonem předepsané dělicí plány. V druhé etapě provedeny byly ve smyslu § 63 přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 80 Sb. z. a n. vnucené pachty. Na Slovensku byla tímto přechodným opatřením zabezpečena 65.034 drobným malozemědělcům do pachtu půda o výměře 33.780 ha. Měřické práce tím spojené, t. j. zhotovení grafických náčrtů, vytyčení přídělů a zhotovení dělicích plánů pro pachtovní smlouvy, prováděli civilní zeměměřiči za spolupráce orgánů státního pozemkového úřadu. Současně s těmito pracemi provedena byla i akce „S", jíž bylo na Slovensku v pozemkové reformě utvořeno ca 14.500 nových stavebních míst o celkové výměře asi 5900 ha. I tuto akci prováděli, dle příkazů orgánů státního pozemkového úřadu, civilní zeměměřiči. Vlastní práce přídělové začaly v r. 1922 a vyvrcholily, zejména na Slovensku, v létech 1925—1928. Práce měřické prováděl úřad nejprve sám ve vlastní režii, svými měřičskými úředníky. Civilním zeměměřičům zadával pouze vyhotovení dělicích plánů, k zaknihování přídělů potřebných. Pracemi měřickými rozumí se tu v prvé řadě
1938/79
šetření v operátech katastrálních, knihovních vložkách u okresních soudů za účelem opatření podkladů pro prvé úkony právní — poznámku záboru, převzetí, výpověď, řešení žádosti o propuštění půdy ze záboru, sestavení soupisů parcel pro převzetí a ocenění. Dále opatření kopií map katastrálních, na Slovensku i soudních, uvedení těchto ve vzájemný soulad i v soulad se skutečným stavem, dle potřeby i provedením příslušných měření. Tyto doplňovací práce byly zejména nutné na Slovensku, kde stav mapového materiálu byl v prvých letech provádění pozemkové reformy velmi špatný, kde dodnes ve velkém počtu obcí nejsou mapy katastrální, ani řádné mapy soudní a kde teprve provádění zákona o pozemkovém katastru z r. 1927 přineslo do dosavadního chaosu přesné směrnice. Na podkladě takto připravených pomůcek mohl teprve měřický orgán vypracovati pro přídělové řízení potřebný grafický plán, a po jeho projednání a schválení provésti vytyčení přídělů a konečně definitivní jich zaměření. Práce tyto nestačil však úřad, v době náhlého stoupnutí agendy a nátlaku interesovaných zemědělských kruhů o urychlené provádění přídělového řízení, včas zpracovati vlastními silami a začal proto v r. 1925 zadávati civilním zeměměřičům vedle ryze měřických — technických — prací i celé řízení administrativní, s prováděním přídělového řízení spojené. V tomto období nejvypjatější pracovní energie pokud se týče prací technických, pracovalo pro státní pozemkový úřad na pracech administrativně-technických na 350 civilních zeměměřičských firem, vedle další řady civ. zeměměřičů, kterým byly zadány jen práce ryze měřické, sloužící k vyhotovení dělících plánů potřebných pro zaknihování přídělů. O jak velký rozsah prací zeměměřičských se tu jednalo, je patrno z toho, že na honorářích vyplaceno bylo těmto firmám až dosud téměř 75 milionů Kč, z čehož na Slovensko připadá více jak 29 mil. Kč. Celková spotřeba mezníků do 1. ledna 1935 činila 1,675.000 kusů a zaplaceno bylo za ně, včetně dopravy na místo 8,267.000 Kč. V rámci drobného přídělu provádí se na Slovensku a Podk. Rusi současně i vnitřní kolonisace, t. j. zakládání nových zemědělských usedlostí. Zde zúčastňuje se zeměměřičský inženýr spolupráce zejména vypracováním návrhů grafického umístění kolonisačních přídělů, návrhů na zastavovací plány nových osad, event. upravovacích plánů stávajících komplexů budov a dále i při osamostatňování takto utvořených nových, větších osad. Do 1. července 1937 zřízeno bylo tak v rámci pozemkové reformy nových 3069 usedlostí na ploše 38.502 ha, z čehož je na Slovensku 2000 usedlostí na ploše 24.763 ha. Založeno tak bylo celkem 243 skupin osidlovacích, z nichž až dosud bylo osamoceno 13 jako samostatné osady, (11 na Slovensku). Při akci postátňovací provádí zeměměřičský inženýr nejen dělbu pozemků pro knihovní převedení nemovitostí na nového majitele, ale současně i z pověření úřadu potřebné rozsáhlé ohraničení těchto majetků, přeď předáním do držby státních lesů a statků, ježto hranice jsou v četných případech, zejména na Slovensku, nejasné. Práce .tyto po většině jsou zadávány civ. zeměměřičům. Ježto od doby odevzdání půdy do užívání novému majiteli až do dne skutečného provedení změny držby v pozemkové knize uplynula ve většině případu značná doba, sestavuje zeměměřič ještě zvláštní „Výkaz prozatímních změn", aby berní úřady, v dohodě s katastrálními úřady, mohly v době co nejkratší předepsati novým držitelům příslušnou daň pozemkovou a aby se zabránilo hromadění daňových nedoplatků do té doby, než by byl definitivní měřický elaborát se žádostí o zaknihování soudu předložen. Tím dává se finanční správě možnost včasného a řádného vedení katastrálních a daňových záznamů. Těmito úkony však ještě není činnost zeměměřiče v pozemkové reformě skončena. Předložením operátů civilních zeměměřičů úřadu nastává další práce měřického úředníka. Operáty nutno zrevidovati, zda ve všech bodech odpovídají platným předpisům katastrálním, knihovním a všem předpisům a zákonům o pozemkové reformě. Práci tu vykonávají zvláště k tomu vybraní měřičští úředníci. Je to práce velmi obsáhlá, když se uváží, že se jedná o více jak 8100 kat. území z nichž připadá na Slovensko a Podk. Rus více jak 2400 území, na nichž bylo prováděno přídělové řízení normální. Operáty pro půdy získanou koupí podle § 7 z. z. se zde nerevidují. Pokud jde o Slovensko,. byly spočátku v tomto směru značné nesnáze. Platily tu staré předpisy uherské, pak předpisy unifikační z r.
1938/80
1922, předpisy rakouské a teprve zákon o pozemkovém katastru ze 16. prosince 1927, čís. 177 Sb. z. a n. zavedl v té věci jasno a pořádek. Tímto zběžným výpočtem prací zeměměřičského inženýra, jak státního, tak i civilního, není však ještě jeho činnost v pozemkové reformě plně vyčerpána. I katastrální měřický úředník zúčastňuje se značnou měrou práce na díle pozemkové reformy. Jemu přísluší, aby výsledky práce obou svých kolegů zanesl do mapy. katastrální a příslušných katastrálních operátů, zhodnotil je a vedl dále v patrnosti. Na velkém revolučním díle, jakým naše pozemková reforma vskutku je, zúčastnil se tedy jako závažný spolupracovník i čsl. zeměměřičský inženýr. Po katastru je právě pozemková reforma tím největším odborem technické práce, v němž mohl zeměměřič svou činnost tak široce rozvinouti.
Služba zememeračská u krajinského úradu v Bratislave Ing. František Štěpánek, mer. radca krajinského úradu v Bratislave. V bývalom Rakúsko-Uhorsku nebola služba zememeračská pri štátnej stavebnej službe zavedená. Zememeračské úkoly, ktoré dnes prináležia tejto službe, boly obstarávané alebo štátnymi alebo súkromnými inženiermi. Pokiaľ boli zememerači v Čechách u býv. c. k. miestodržiteľstva, išlo tu o pridelenie geometrov finančnej správy (evidenčných) jednak pre službu zememeračskú pri poríečnej správe, jednak pre túto službu pri zemskej komisii pre úpravu riek. Ani v zemskej službe v Čechách neboly systemizované miesta pre meračskú službu, ktorú pre agendu regulácií riek viedol tiež pridelený evidenčný geometer. Len zem Moravská mala od r. 1902 a nasl. systemizované služobné miesta pre geometrov. Táto nejednotnosť meračskej služby a jej nezbytnosť pri technickej agende štátnej stavebnej služby (jednotlivých zemí) bola dôvodom, že ministerstvo verejnýeh prác sa postaralo po prevrate, aby vo všetkých zemiach bola služba zememeračská v štátnej službe stavebnej obstarávaná vlastnými meračskými úradníkmi. A tak v júli 1919 boli ustanovení u vládneho referátu verejných prác pri ministerstve s plnou mocou pre správu Slovenska v Bratislave dvaja meračskí úradníci k výkonu zememeračských prác pre štátnu službu stavebnú, kde boli zadelení k odboru vodohospodárskemu. Služba zememeračská neobsahovala však len úkoly pre tento odbor, ale pre celú štátnu stavebnú službu, čím sa objavila jej rozmanitosť. Po zrušení župného zriadenia a po zavedení krajinskej správy pribudly k úkolom pre štátnu správu aj všetky tie úkoly pre krajinskú samosprávu slovenskú. Je preto samozrejmé, že úkoly meračských úradníkov rástly úmerne s prevádzanými štátnymi a krajinskými stavbami na Slovensku, lebo pre všetky tieto stavby bolo potrebné zadovážiť nielen nemovitosti a previesť pozemnoknižné usporiadanie prevodu majetkov, ale v mnohých prípadoch bolo nutné zadovážiť situačné a výškové zameranie pre projektovanie. A tak do konca r. 1937 boly v obore stavieb pozemných prevedené tieto práce pre 101 ľudových a meštianskych škôl, pre 134 celníc, finančných a četníckych kasární a pre 169 štátnych obytných budov, ako aj pre 22 nemocníc. V obore stavieb vodných boly prevádzané tachymetrické merania pre rieku Váh a Dunaj v rozlohe 2520 ha, založené polygónové siete pozdĺž rieky Moravy a Latorice v dĺžke 75 km, doplnené tieto siete na Dunaji a Váhu v dĺžke 425 km, prevedené vyvlastňovacie a výkupné operáty pre prístavy v Bratislave, Komárne, Kližskej Nemej, Beši a Parkáni v rozlohe 659,5 ha a pre iné vodné stavby v dĺžke 38 hm. Výkupné operáty pre regulácie riek boly prevedené pre dĺžku 83 km a zadané civilným geometrom pre 170,6 km. Z poverenia ministerstva verejných prác prevedená bola presná nivelácia podlž Dunaja v dĺžke 50 km, usporiadanie majetkových pomerov pre štátne železiarne v Podbrezovej na ploche 514 ha, včetne prevedenia detailného zamerania.
1938/81
Pre rezort ministerstva zdravotníctva bolo prevedené situatívne. zameranie kúpeľov Sliača a Dol. Smokovca. Okrem týchto prác prevedený bol celý rad rôznych meračských prác, na pr. zameriavanie kameňolomov, identifikačné operáty, spolupráca pri vyhotovovaní regulačných plánov obcí a je vedená evidencia štátneho majetku v cene 247 mil. Kč. V obore komunikácií prevedené boly do r. 1926 výkupné operáty pre 78,2 km silnic. Od 2. novembra 1925 bola služba zememeračská rozdelená tak, že dvaja meračskí úradníci boli pridelení do odboru komunikácií, kde bola vedená od tej doby agenda pre ohraničenie silnic a mostov a pre vyvlastnenie a výkup pozemkov samostatne. Od r. 1926 bolo pre stavby silnic a mostov úradom prevedených výkupných operátov pre 189,9 km silnic a operátov vyvlastňovacích pre 139,4 km silnic. Civilným geometrom bolo v tej istej dobe zadané vypracovanie výkupných operátov a kmeňových kníh silničných pre 371,4 km silnic a vyvlastňovacích operátov pre 185, km silnic. Po výpočtu prác bude zaujímavé tiež uviesť počet úradníkov, ktorí boli prácami zamestnaní. Stav meračských úradníkov bol v r. 1923 systemizovaný na 6. Hoci bolo zrejmé, že tento počet nestačí pre obstarávanie tak rozsiahlej agendy, nebolo možné dosiahnuť rozšírenia miest až do r. 1930, kedy systemizácia priznala rozšírenie len o jedno miesto, ačkolvek pre agendu silničnú samotnú žiadané a potrebné bolo 7 miest. Tento nedostatok meračských úradníkov mal za následok nutnosť zadávať vo väčšom rozsahu civilným geometrom vypracovanie výkupných operátov a kmeňových kníh silničných, ako aj vyvlastňovacích operátov. Ale ani toto opatrenie neodpomohlo zvyšovanému vzrastu agendy. Meračský úradník má v prvom rade povinnosť zadovážiť pred každou stavbou predbežný vyvlastňovací operát,. aby jednanie o postúpenie pozemkov bolo prevedené pred tým, než stavba je zadaná podnikateľovi a tak nenastalo zdržanie v stavbe a prípadné vymáhanie odškodného podnikateľom za toto zdržanie. Splnenie tejto podmienky má však za následok prípadné odsunutie predloženia a prejednania konečných operátov, čo však nesie so sebou hneď urgencie od stránok o výplatu kúpnych cien. A tak ocitá sa tu meračský úradník pri najsvedomitejšom plnení svojich úradných povinností občas v postavení málo závidenia hodnom. Čo je tu platné dovolávať sa, že takmer každý operát sú vlastne dva operáty, ktoré musia byť alebo vyhotovené alebo kontrolované nielen čo do správnosti jedon každý zvlášť, ale musí sa skúmať aj ich vzájomná súvislosť a vzťah pozemkového katastru a pozemkovej knihy. Keďže sa uváži, že meračský úradník má vyhotoviť tiež výpočet kúpnych cien za pozemky a má aj kontrolovať a doplňovať knihovne žiadosti, vyhotovené právnym oddelením, je zrejmé, že je agenda meračského úradníka u krajinského úradu nielen rozmanitá, ale aj tak obsiahla, že presahuje rámec normálnej praxe zememerača. To bolo uznané konečne štátnou správou tým, že doterajší stav meračských úradníkov bol rozšírený v r. 1936 zo 7 na 17, takže dnes javí sa systemizovaný stav takto: 1 miesto v 4. plat. stupnici, 3 miesta v 5. plat. stupnici, 13 miest v 6. plat. stupnici. Ináč služba zememeračská je včlenená do štátnej služby stavebnej tak, že nemá ani to postavenie, aké majú úradníci účtovní, prípadne kancelárski. Pri tom všetkom, že jej význam podľa katastrálneho zákona je jedinečne mimoriadny a úradníci majú po 5- ročnej praxi pod vedením odborníka možnosť dosiahnuť podľa § 51. zákona 177/27 Sb. z. a n. oprávnenie na podpisovanie geometrických plánov pre úradne účele, nie je služba táto tak docenená, že by bolo uznané, aby bola vedená úradníkom — zememeračom. Preto je snahou kompetentných odborných činiteľov, aby služba zememeračská u zemských úradov, vzhľadom na svoju rozsiahlosť a význam, bola obstarávaná v samostatnom zememeračskom oddelení s príslušnými referátmi.
1938/82
Služba zeměměřičských inženýrů u čsl. stát. drah Ing. Josef Zemánek, vrchní měř. rada a přednosta skupiny III/3 ředitelství ČSD v Bratislavě Podle nejnovější organisace služby u ředitelstev stát. drah, zavedené výnosem ministerstva železnic ze dne 16. ledna 1934, č. j. 40.815/33, jsou zeměměřičští inženýři u čsl. stát. drah, — kteří jsou přiděleni skupinám II1/3 a kteří tyto skupiny i vedou —, pověřeni těmito úkoly: „Výkup pozemků, odprodej a směna železničních pozemků; práce měřické; pronájem ploch železničních, spolupůsobení při pronájmu složišť ve stanicích; požáry v sousedství dráhy; evidence železničního majetku pozemkového; kniha práv a služebností; spolupůsobení s odd. II. (právním) při převodech disposičních parcel do železniční knihy; spolupráce při regulačních a parcelačních plánech v sousedství dráhy se skupinou III/5; pozemková reforma; sbírka plánů a pomůcek." Mimo skupin III/3 u stavebních oddělení při ředitelství stát. drah jsou ještě zeměměřičští inženýři u ČSD přiděleni u stavebních správ ČSD — podřízených přímo ministerstvu železnic —, a u t.zv. železničních stavebních správ, zřizovaných od případu k případu při některých ředitelstvích stát. drah pro zvláštní stavební a investiční účely. U těchto služeben jest hlavním úkolem zeměměřičských inženýrů výkup pozemků, zaměření a omezníkování jich, vypracování originálních situačních plánů a spolupráce při provádění knihovního pořádku a při zakládání vložky železniční knihy. V ústředí ministerstva železnic se začíná teprve ode dvou let budovati samostatný referát pro věci zeměměřičské a dosud jest tam jen jeden kolega pověřen úkoly usměrňování veškeré mnohotvárné agendy zeměměřičské u všech příslušných služeben ČSD a určováním zásad pro jednotné vyřizování a zpracovávání věcí měřických podle porad s jinými příslušnými resorty státní správy. — Tento kolega a ještě aspoň jeden, který mu bude muset být velmi brzy přidělen ke zdolání rozsáhlého, dosud neorganisovaného a nijak nezpracovaného úkolu, budou snad později též určovat počet zeměměřičských inženýrů, jichž bude potřeba u jednotlivých skupin III/3 a jiných služeben pro vybavení měřických prací z nějakého důvodu zvlášť se nahromadivších. Zeměměřičští inženýři u ČSD nepokládají však dosavadní organisaci své práce u ČSD za ukončenou a domáhají se toho, aby skupin III/3 bylo soustředěno veškeré drážní měření, tedy jak situační, tak i výškové. Z předchozích řádků je patrno, že zeměměřičská agenda u ČSD. je značně mnohostranná, ale nezasvěcenec nepozná ze stručného výpočtu úkolů hned zřetelně a jasně v čem všem spočívá mnohý úkol jednotlivý. Zmíním se proto blíže o t. zv. „výkupu pozemků." V tomto úkolu jsou obsaženy následující práce zeměměřičského inženýra: Odhad vykupovaných pozemků, jednání se stranami o ceně pozemků a o náhradách, povstalých v souvislosti s prodejem, po příp. rozdělením pozemků, neb přeložením veřejných a jiných komunikací, vytyčení nových železničních hranic, omezníkování jich, zaměření původního a nového stavu, vypracování geometrických (polohopisných) plánů pro smlouvy a pro provedení knihovního pořádku při menších stavbách a úpravách, — po příp. t. zv. originálních plánů v měř. 1:1000 při stavbách větších, nebo stavbách celých nových tratí. Pro vypracování těchto originálních plánů byl dne 23. února 1938 výnosem ministerstva železnic čís. 3558-IV/1-1938 vydán jednotný předpis, kterým se s okamžitou platností zavádí pro veškeré zeměměřičské práce u ČSD výhradně způsob polygonového měření, s jedinou výjimkou pro nepřístupné terény, kde se má použíti protínání vpřed se dvou stanovisek, po příp. způsobu polárních souřadnic. Co se týče podrobností odvolává se předpis na katastrální instrukce „B" a „A" a bere se zřetel na to, že pozemky drážní tvoří v
1938/83
jednotlivých katastrálních územích poměrně úzké pásy, takže polygonální drážní pořady budou mnohdy muset být založeny poněkud jinak než při zaměřování celých rozsáhlých území. K agendě „požáry v sousedství dráhy" poznamenávám na vysvětlenou, že zeměměřičští inženýři jsou pověřeni pouze zjišťováním náhrad za polní plodiny a lesní porosty. V suchých a. horkých letech bývá tato agenda dosti rozsáhlá. Odškodnění jiných druhů požárů na drahách neb v jejich sousedství vyřizují služebny jiné než skupiny III/3. Velké práce a značného času vyžaduje též vedení knihy práv a služebností, do níž se zapisují podle jednotlivých odborů pro udržování tratí kromě práv a služebností, zapsaných v pozemkových a železničních knihách, různá práva a služebnosti vzniklé z různých smluvních poměrů neb zvláštních jednání se stranami. Nakonec se zmiňuji o evidenci železničního majetku pozemkového. Pro správné vedení této evidence by měly býti u skupin III/3 uloženy veškeré plány, mapy, pozemnostní archy a sbírka listin. Dosud však tomu tak plně není, ježto velmi mnoho geometrických plánů a map je uloženo v hlavním archivu ředitelství a většina listin u oddělení právního. Zeměměřičští inženýři u ČSD. cítí stále, že organisace jejich služby není dosud tak vybudována, jak by si přáli a jak by bylo v zájmu podniku státních drah. Mnohé se již od převratu změnilo k lepšímu, takže doufají, že nejmladším kolegům se podaří prosaditi organisaci v každém směru vyhovující a zeměměřičským pracím a úkolům zjednati na všech místech tu vážnost a ocenění, která jim po právu přísluší. O mnohých a mnohých těžkostech a obtížích, které mají kolegové na. Slovensku z důvodů neurovnané a do nemožnosti rozdrobené držby pozemkové, napíši jindy.
Civilní inženýr zeměměřičský na Slovensku Rudolf Tvarůžek, úředně autorisovaný civilní geometr v Bratislavě. (Náčrtek jeho činnosti dosavadní a úkolů v budoucnosti) Na území tak macešsky odbývaném, opomíjeném a zanedbávaném, jak bylo Slovensko před 28. říjnem 1918, bylo nutno po utvoření československého státu zmobilisovat všechny síly, osoby a finanční prostředky, které byly k disposici, aby tato křivda vládou minulou spáchaná, to zpoždění technického vývoje Slovenska, bylo napraveno. Nedostatečná síť železniční, nedostatečná a neudržovaná síť silniční, opomíjená regulace řek, meliorace pozemků, celé oblasti, postrádající map katastrálních a s tím související právní nejistota majetkové držby, obrovské latifundie několika velkostatkářů, na straně jedné a veliká spousta na těchto několika pozemkových magnátech existenčně závislých., bídně živořících bezzemků na straně druhé, to všechno a mnoho dalších bolestí bylo dědictvím naším po bývalém režimu, dědictvím neradostným. Mobilisovaná armáda zapracovaných odborníků všech technických oborů ze zemí historických společně se všemi techniky na Slovensku přiložila ruku k dílu a dnes po dvaceti letech činnosti můžeme říci, že zvýšeným pracovním tempem mnohé nedostatky byly odstraněny úplně, mnohé jiné pak spějí k svému dokončení tak, že rozdíly mezi Slovenskem a zeměmi historickými, tak nápadné v prvých letech popřevratových, mizí a Slovensko ztrácí nátěr zanedbanosti a stává se zemí pokroku. Jako u všech druhů prací technických, tak také v oboru prací zeměměřičských úkoly byly veliké a k jich zdolání zdaleka nemohl postačit počet úřednictva jsoucího k disposici. Je samozřejmé, že značnou část těchto úkolů převzali na sebe k splnění úředně oprávnění civilní inženýři zeměměřičští. Když sledujeme provedené práce zeměměřičské na Slovensku za poslední dvě desítiletí, setkáváme se s intensivní činností civilních inženýrů zeměměřičských ve všech druzích těchto .prací.
1938/84
Zaměřením neprovedených změn majetkových, ať menšího neb většího rozsahu, zaměřením celých komplexů pozemků pro účely projekční při regulaci měst, při stavebních parcelacích, provedením nového měření počínaje triangulací, polygonisací atd., podstatně přispěl civilní inženýr zeměměřičský při budování pozemkového katastru na Slovensku. Ačkoliv zde bylo mnoho vykonáno, jistě zde bude budoucnost požadovat od civ. inženýra zeměměřičského, hlavně při provádění nového měření, další zintensivnění jeho činnosti v oboru pozemkového katastru. Při realisování zákonů záběrového a přídělového, jejichž účelem bylo zrušit velký majetek pozemkový (nacházející se před tím v rukou několika privilegovaných jednotlivců) a dát půdu těm desítkám tisíců lidí drobných, dychtících po vlastnictví půdy, aby tito dříve utlačování a přehlížení měli možnost stát se nezávislými, volnými a soběstačnými občany nového státu, objevuje se civilní inženýr zeměměřičský jako ten, který bere největší podíl na plnění těchto úkolů. Nahlédneme-li do výkazů a statistik bývalého Státního pozemkového úřadu a uvidíme tam ty statisíce hektarů půdy přidělené, a uvědomíme-li si, že z větší části tato ohromná transakce majetku pozemkového a lesního, ta veliká změna v rozdělení půdy mezi obyvateli tohoto státu, byla uskutečněná právě prací civ. inženýrů zeměměřičských, zajisté je třeba uznat, že na tomto poli vykonali tito vše, co bylo od nich žádáno a co bylo v jejich silách. Práce komasační, přerušené v letech 1914—1918, byly dalším úkolem, jehož splnění se podujali civ. inženýři zeměměřičtí v letech popřevratových. Práce ty, znamenající v prvé řadě odstranění přílišné roztříštěnosti pozemkového majetku, zhospodárnění v obdělávání pozemků a tím dalekosáhlé zlepšení výnosnosti hospodářských celků, jsou dalším oborem, ve kterém činnost civ. inženýra zeměměřičského svými dosavadními výsledky došla plného uplatnění. Ačkoliv na tomto poli se vykonalo již mnoho práce, čeká zde na civ. inženýry zeměměřičské v budoucnosti ještě veliký úkol, poněvadž nutno počítat s tím, že podobných hromadných úprav pozemkové držby bude v nejbližší době potřebné provést daleko více, než dosud bylo možné a bylo uskutečněné. Připojíme-li k tomu všemu zde uvedenému ještě další práce, jako spojené výškové a polohové měření pro práce projekční při regulaci řek a potoků, při stavbě silnic, při pracích stavebně-parcelačních, při plánovité výstavbě měst, dále hromadné výkupy pozemků pro komunikace všeho druhu a tak dále, kde také se strany civ. inženýrů zeměměřičských bylo již mnoho vykonáno, ale kde také ještě mnoho práce čeká na uskutečnění, vidíme, že civilní inženýři zeměměřičtí mohou se klidně ohlédnout na uplynulá dvě desítiletí a na práci v nich vykonanou s vědomím, že splnili všechny úkoly na ně vznesené, pokud jich počet na to stačil, a stejně klidně se mohou dívat vpřed na to, co od nich bude požadováno v třetím desítiletí státní samostatnosti.
Úlohy zememeračského inženiera v mestskej samospráve Ing. Jozef Mrkwička. Zememeračský inženier je dnes nepostrádateľným faktorom väčších obecných sväzkov. Prezrime si organizácie mestských samospráv; nájdeme ho v meričskom úrade, v oddeleniach stav. úradov (v regulačnom, komunikačnom, kanalizačnom), v hospodárskom úrade a tiež v mestskom vodárenskom, elektrárenskom a plynárenskom podniku. Tempo dnešnej doby a dopravných prostriedkov, dnešný stav technického podnikania s potrebou presných podkladných plánov a bohužiaľ hlbšie a hlbšie prenikajúci vplyv právnych osôb do technických úkonov, a s týmto súvisiace odchylovanie sa od praktickej potreby, vytvorily zememeračskému inženierovi široké pole pôsobnosti. On so svojimi plánmi a operátmi zachycuje stav v prírode, donáša ho na zelený stôl, kde nahradzuje miestne prehliadky, a je pamäťou samosprávy.
1938/85
Kedysi bolo všetko o mnoho jednoduchšie. Stavebný ruch a vývin obce sa prevádzal s najväčšími ohľadom na jestvujúce majetkové pomery. Vtedy, keď bolo potrebné odstúpit časť pozemku, stačilo ústne prehlásenie odstupujúceho pred starostom a svedkami. Prevedenie takýchto zmien v pozemkovej knihe bolo ponechané náhode alebo príležitosti. Plánový materiál nebol takmer vôbec potrebný a nanajvýš si pomohli činitelia k orientácii mapou pozemkového (daňového) katastru, ak im niečo nebolo známe od videnia. Za to bolo aj vo väčších samosprávnych sväzkoch zamestnávanie geometra záležitosťou rentability presne rátajúceho rozpočtu — starostlivého mestského otca. Ale dnes? Úlohy moderného plánovania mesta a modernej architektúry, špecializácia a diferenciácia techniky, potrebná hospodárnosť a zvýšená zodpovednosť, zasiahly i do oboru zememer. inženiera — vyžiadaly a vyžadujú si aj naďalej rozšírenie jeho všeobecných techn. znalostí, ako predpoklad splnenia jeho poslania v mestskej službe, prináležajúcej mu podľa odborného vzdelania a podľa vlastností, nadobudnutých štúdiom a povolaním. Sú to jeho presnosť, pozornosť, prehľad nad možnými zdrojmi nedostatkov a možných chýb, znalosť územia jemu svereného a skutočnej praktickej potreby v užívaní a spravovaní pozemkov.. Tieto vlastnosti ho kvalifikujú mnohokrát prostredkovať medzi záujmom jednotlivých odd. a úradov a srovnávať ich potrebu na prevediteľnú mieru. A jeho úlohy v stavebnej službe a hospodárstve s ohľadom na potrebu mestskej samosprávy? V prvom rade získať plánovy materiál! Základom racionálneho plánovania mest je správny a presný situačný a výškový plán. Bez toho nie je možná ani regulácia, ani posúdenie žiadostí o deľbu pozemkov na stav. miesta, alebo stavebných povolení. Spôsob, akým sa kedysi postupovalo pri získaní plánu v merítku väčšom ako katastrálna mapa, t. j. jednoduchým zväčšením tejto pantografom, je nevyhovujúci, lebo zväčší len chyby pôvodného zobrazenia o chyby manipulačné a nepresnosti aparátu zväčšovacieho. Základom správneho situačného plánu bude vždy zameraná situácia na trig.-polygonálnu sieť, čím sa umožní riešenie všetkých ďalších potrebných úloh. O týchto prácach nemá tu byť rečené, na koľko tu ide o čisté odborné práce, ktoré nám prevedie vo väčšine prípadov štát so svojimi úradníkmi, poťažmo civilní geometri. Týmto nemá byť povedané, že fin. správou dnes vyhotovené mapy stačia pre modernú dnešnú stavebnú službu. Chýba mnoho potrebných zákresov v mapách, získaných kat. pokračovaním, a bude to vecou mestskej samosprávy smluvou si zabezpečiť také prevedenie, aké potrebuje mestská služba a ako je možné podľa § 3. kat. zákona aj žiadať. Ide tu hlavne o otázky zobrazenia stavebnej čiary, rizalitov, rôzneho výškového zastavenia a zastavovacích výšok. Katastrálne mapy nie sú všetko, čo mesto potrebuje. Vyhotovenie špeciálnych plánov je u polygonálnou metódou zameranej obce otázkou času a čiste odbornou prácou, ktoré možno vyhotoviť na základe merníckých dát a výsledkov pôvodného merania. V huste zastavenej časti sú potrebné detailné plány v merítkach 1:500 a 1:200 (plány ulíc) spôsobilé k zákresu všetkých podrobností lineamentu a zariadení na uličnom priestore. Tieto sa vyhotovujú na základe merníckých dát (poľných nákresov) a výsledkov katastrálneho pokračovania. Územie stavebného záujmu mesta a prípadne jeho širšieho okolia treba zobraziť ako prehľady v merítkach 1:5000, 1:10.000 a 1:25.000, vyhotovených zmenšením mechanickým alebo optickým (fotografiou). Všetky tieto plány slúžia úradom verejnej a samosprávnej služby jak technickej, tak aj iným, ako pomôcka pre ich účele a k všetkým informáciam (stránkam — netechnikom). Povinnosťou dodávať ich pre úrady nastane úloha rozmnožovania týchto. Jednofarebnou reprodukciou boly by plány neprehľadné. Dodatočné zákresy, ako projekty, regulácia, výškové kóty, vrstevnice, na plánoch v rôznych farbách, popis, podzemné vedenia, treba v reprodukovanej kópii previesť pomocou osobitných matríc, vyhotovených na základe doplňkov, do originálu správne prekreslených. Nedokonalá reprodukcia pôvodných máp, srážka matricového plátna a papieru v rôznych smeroch jak pri vyhotovovaní matríc, tak pri tlači a nedbalosť tlačiarských firiem, sú hojným prameňom každodenných nepríjemností, najmä vo styku s neodborníkmi.
1938/86
Ťažkosti robí uloženie celého operátu. Uvedomujeme si, že na príklad obec velikosti asi 5000 ha, zobrazená v merítku 1:1000 má cca 170 mapových listov, to je vtedy pri 3 farebnej tlači 510 exemplárov matríc. Zachovanie týchto v dobrom stave pri dennej manipulácii — pri sdelovaní regulačných predpisov stránkam úradom vyhotoveným snímkom dotyčnej partie z regulačného plánu, sa matrice veľmi poškodzujú — voľba vhodného spôsobu rozmnožovania (zinkotisk, ozalid atd.) a náhrada denného svetla pri svetlotlači je ďalším problémom a otázkou uloženia a účelnej organizácie služby. Zememeračský inženier ďalej spolupôsobí pri budovaní, výstavbe a správe mesta. On je prevádzajúcim orgánom, keď ide o situovanie projektovaných stavieb v prírode. Nájdeme ho vtedy pri vytýčení stavebných čiar. Pri modernom spôsobe stavania hladkých stien a fasád, kde sebemenšie odchýlky od rovnej čiary uličného priečelia rušive pôsobia, pri dnešnom radikálnom regulovaní mest, kde prerazenie nových ulíc je spojené s výkupom a komassaciou pozemkov, a pri citlivom merítku 1 :1000, kde malé rozdiely v zakreslenej majetkovej hranici a vystavaného domu môžu viesť k nepríjemným sporom, vyžaduje si stavebná čiara už pri sledovaní delby pozemkov k rozšíreniu úzkych ciest, najväčšej pozornosti. Keď sa má stavba založiť medzi stavajúce domy na súkromných parcelách dosial ešte neotvorenej, na rozdelenie veľkého, husté zastavaného bloku projektovanej ulice, môže sa vytýčenie stavby v niektorých prípadoch blížiť aj k meraniu podzemných priestorov. Ak tu uvádzame pre ukončenie výpočtu úkonov pri stavebnej mestskej službe spoluprácu so silničným a kanalizačným oddelením, kde vytýčenie projektovaných ciest, ich výškové zameranie a evidencia podzemných vedení obmedzuje prácu zememeračského inženiera, zbýva nám zmieniť sa ešte o regulácii mesta. Je nesporné, že moderné plánovanie obce hlboko zasahuje do majetkových pomerov a preto si vyžaduje dokonalú úpravu držebnostných práv majiteľa pozemkov. Je to vlastný obor zememerača, taktiež ako veľká presnosť, potrebná a žiadaná od podkladných situačných a výškových plánov pri dnešnom projektovaní optima dosažiteľného efektu. A v ostatnom hospodárení mesta? Je to podávanie návrhov a spolupôsobenie vo veciach kolonizácie, komassácie, assanácie a parcelácie mestských pozemkov spolu s evidenciou prenajatých plôch (pachty) a vyhotovenie potrebných geometrických polohopisných plánov. Ďalej, súpis knihovného majetku a vedenie mestských pozemkových kníh, dobrozdanie a odhady pozemkov, poplatky za zabraný verejný majetok (výstupky, arkýre, balkóny, výkladné skrine atď.) zdanenie mestských pozemkov, udržovanie a označovanie hraníc, je hrubým výpočtom odbornej práce pri technickej správe pozemkov. Súpis domov, pridelovanie domových čisiel, tak u riadnych, ako aj u núdzových a provizórnych stavieb, zistenie rozsahu elementárných škôd pre daňové úľavy, evidencia hraníc a užívacích práv (priechody, podlubia, predzáhradky), zameranie historických pamiatok, účasť pri pomenovaní ulíc, je ďalším množstvom drobných prác, ktoré mu môže uložiť ostatná mestská služba. Nezabúdajúc na udržovacie práce celého operátu, vylíčili sme v hrubých rysoch činnosť zememerača u mesta. Každé plánovanie a prevádzanie vývinu mesta začína a končí činnosťou zememeračského inženiera. Najužšia jeho spolupráca s inými a prehĺbené pochopenie pre potreby technických odborov je ideálnym riešením úspešnej mestskej samosprávy, ak má byť odborný výkon takej kvality, ako to jeho poslanie a stavovské zaújmy vyžadujú. V tomto smere by bolo treba vychovávať aj absolventov vysokých škôl.
1938/87
Pozemkový kataster a pozemková kniha Jozef K r a j č í k, vrchný súdny kontrolór u vrchného súdu v Bratislave Nesporný je veľký význam pozemkového katastru a pozemkovej knihy v živote národohospodárskom, obchodnom a štátnom. Pozemková kniha je najbezpečnejším základom právnej istoty a pozemok je najistejším základom úveru. Nabývanie movitých vecí deje sa odovzdaním a tak prevzatím do držby. Nabývanie nemovitostí deje sa zapísaním do pozemkovej knihy, a tak za vlastníka nemovitosti môžeme považovať len toho, kto je ako taký zapísaný v pozemkovej knihe. Osobný úver zakladá sa výlučne na dôvere, ktorá sa snadno mení, kolíše a je neistá. Veriteľ je ďaleko spokojnejší, keď jeho dlžník, v ktorého ináč plne dôveruje, má aj pozemok, na ktorý môže svoju pohľadávku zabezpečiť (reálny úver); nemusí sa báť nepredvídaností. Ale aj dlžník je o mnoho spokojnejší pri pozemku, lebo jeho úver je pevnejší, trvanlivejší, nemusí sa stále obávať, že stratí dôveru veriteľa následkom zlomyselne rozširovanej nepravdivej zprávy, alebo, že ju môže zvyklať nejaká bezvýznamná okolnosť — veď má zabezpečenú svoju pohľadávku na jeho pozemku! D nes je zbytočné hovoriť o dobrodeniach pozemkovej knihy. Vieme a skúšame krok za krokom jej dobrý vliv, neoceniteľný úžitok. Snáď už nikto o tom nepochybuje. Lebo v každom štáte, kde bol zavedený pozemkový kataster a pozemková kniha, zreteľne bolo badať ich užitočný vliv na zveladenie národného majetku, rozšírenie priemyslu a obchodu, zlepšenie poľnohospodárstva, na priaznivejší vývin financií a vôbec na pokrok a vzdelanie. Tedy dobrá pozemková kniha zvyšuje jak úver jednotlivcov tak aj úver štátu a prispieva k ich obohateniu. Pozemková kniha je ako zrkadlo, ktoré presne a verne ukazuje skutočnosť. Na Slovensku a Podkarpatskej Rusi máme pozemkové knihy: a) ktoré sa skladajú z pozemnoknižných protokolov, založených na základe pôvodnej lokalizácii v rokoch 1855—1870, b) ktoré sa skladajú z pozemmoknižných vložiek, založených na základe zák. čl. XXIX/1886, XXXVIII/1889 a XVI/189l. Stav a obsah pozemkových kníh, skladajúcich sa zo starých pozemnoknižných protokolov, je veľmi úbohý, lebo vôbec nezodpovedá skutočnému .stavu, a preto na tých katastrálnych územiach, ktoré majú také pozemkové knihy, postupne prevádza sa zakladanie pozemnoknižných vložiek. Takýchto katastrálnych území je len v obvode vrchného súdu v Bratislave ešte 1047. Zakladanie pozemnoknižných vložiek mohlo byť a môže byť ovšem konané len v tých obciach, v ktorých stále katastrálne potrebné meranie bolo v posledných rokoch skončené, alebo v ktorých predchádzajúce zameranie opravené bolo zodpovedave skutočnému stavu, tak zv. reambulácia (§ 24 zák. čl. XXIX/1886). Pozemkový kataster má tedy zvlášť pre pozemkovú knihu a pre súdnictvo neoceniteľný význam, poneváč podľa § 3 katastrálneho zákona č. 177/27 Sb. z. a n. slúži nielen k tomu aby bol získaný podklad pri vymenovaní verejných daní a dávok s držbou pozemkov spojených, ale je bezpodmienečne a nezbytne potrebným podkladom pre zakladanie, obnovovanie alebo doplňovanie verejných kníh a ich máp, pre zaistenie držby, pre prevod nemovitostí, pre reálny úver, pre prevádzanie zmien alebo rozluky katastrálnych území v pozemkových knihách a pri sporoch o držbu. . Knihovné prevedenie zmien katastrálnych území (§31 K. Z.) je závislé na predchádzajúcom prevedení príslušných zmien v katastrálnych operátoch. Výkonný katastrálny úrad, ktorý previedol zmeny katastrálnych území v katastrálnych operátoch, uvedomí o prevedení zmien knihovný súd a dodá mu pomôcky potrebné pre prevedenie zmien vo verejných knihách (výnos min. sprav. čís. 17 z roku 1929, Vestník z roku 1929, strana 154). Spolupráca pozemkového katastra a knihovných súdov je okrem toho nutná aj pri udržovaní stáleho vzájomného súladu medzi pozemkovým katastrom a pozemkovou
1938/88
knihou, poneváč v smysle § 42 K. Z. pozemkový kataster s jednej strany a dosky zemské, knihy pozemkové, knihy železničné, banské a oficiálny súpis pamiatok s druhej strany treba udržovať v stálom vzájomnom súlade. Podľa odst. 2 § 3 katastrálneho zákona čís. 177/27 Sb. z. a n. pozemkový kataster z úsporných dôvodov zakladaný a vedený je tak, aby zároveň bol pomôckou pre práce kartografické, výškopisné, pre technické podnikanie, pre účely štatistické, hospodárske, pre vedecké badanie, pre ochranu pamiatok, alebo pre iné účely štátnej správy a občianskeho života. V rámci tohoto pojednania obmedzené bolo len na stručný nástin a poukázanie na veľký význam pozemkového katastru a pozemkovej knihy jak pre jednotlivcov, tak aj pre širokú verejnosť a štát. Predpokladom splnenia žiadaných úkolov oboch ustanovizní, ktoré v celkovej organisácii štátnej správy sú od seba oddelené a jedna proti druhej samostatné, je v prvom rade ich vzájomná a nepretržitá spolupráca.
1938/89
1938/90
1938/91
Úkoly zememeračských inženierov na Slovensku Ing. Ján Mikuša Rok 1938 je niekoľkonásobným jubilejným rokom. Tešíme sa z dvacaťročného trvania nášho štátu, sme hrdí na výsledky nami vykonanej práce v prospech rozkvetu a jeho konsolidácie. Vzpomíname 10. výročie vydania katastrálneho zákona ale nezabúdame ani na náhodnú okolnosť, že je tomu 150 rokov, čo na území dnešného Slovenska bol učinený prvý pokus o podrobné zameranie plochy hospodárskych pozemkov pre účely jozefínskeho katastra. Vítame novú vysokú školu technickú, prvú na Slovensku a zriadenie oddelenia zememeračského inženierstva pri nej. Vo chvíľach radostných však nemôžeme sa úplne vzdať aj vedomia, že práve v roku jubilejnom máme byť postihnutí sériou zásahov do našich existenčných záujmov. Nepáči sa nám doterajší spôsob a výsledky vyjednávania o reformu štúdia zememeračského inženierstva, ešte menej sa nám pozdáva to, čo sa deje okolo návrhu zákona o civilných inženieroch a ako sa pripravuje cesta novému, unifikačnému zákonu o úpravách pozemkovej držby. Zdá sa, že o všetkých troch osnovách a tým o osude budúcich generácií inženierov zememeračských bude rozhodnuté v jubilejnom roku 1938. Bratislavskou výstavou prác zememeračských inženierov akiste dostatočne bude dokumentovaná dvacaťročná činnosť tejto kategórie na Slovensku, bude naznačená cesta k štúdiu vývoja zememeračstva na Slovensku v minulosti, lež vlastný jej účel musí spočívať v hľadaní ciest, ako ďalej do budúcnosti. Tým bude determinované aj poslanie kategórie zememeračských inženierov pre budúce roky. Vo svetle pripravovaných osnov toto poslanie vyzerá asi takto: Podľa dôvodovej zprávy vládneho návrhu zákona o zriadení vysokej školy technickej v Košiciach (tisk č. 898/1937, posl. snem.)... „Neméně důležité úkoly na Slovensku a Podkarpatské Rusi očekávají.... zeměměřičské inženýry. Jest známo, jak tíživé jsou nedostatky v řádné evidenci katastru daně pozemkové a jak špatný stav a nedostatky panují
1938/92
v katastrálních mapách, což způsobuje jinde neznáme obtíže v pozemkovém úvěru. Kromě toho si vyžádá ještě velmi mnoho práce provedení důsledků pozemkové reformy ve vztahu k evidenci nového majetkového vlastnictví a konečně i připravovaný zákon o scelování pozemků pro všechna území státu projeví se ve zvýšené potřebě zeměměřičských inženýrů.. Katastrální zákon č. 177/1927, Sb. z. a n. zavedl mnohé dříve neznáme novoty, jichž provádění vyžaduje značné odborné pohotovosti a bude zajisté také míti vliv na vyšší poměrnou potřebu sil, než tomu bylo dosud... Také v oboru scelování pozemků očekávají zeměměřičské inženýry, jichž jest při tom potřebí ve stejné míře, jako inženýrů vodohospodářských a kulturních, veliké úkoly“. O velikých úkoloch dozvedáme sa bližšie z § 6 vl. návrhu zákona o civilných inženieroch (tisk č. 565/1937, senátu N.S.), kde sa hovorí: „Civilní inženýři zeměměřičtí jsou oprávnění sdělávati a. prováděti veškeré zeměměřičské práce spojené s úpravou pozemkové držby, veškeré práce při scelování pozemků, které jim podle platných předpisů příslušejí, všeliké projektovaní a vyměřování ve vodorovném a svislém směru ve vyměřovacím oboru, zejména: plány polohy a svahorněrné, plány na rozdělení a ohraničení pozemků, plány segregační, proporciační a arondační s výjimkou plánu bonitačních, vytýčení, upravení a omezníkování hranic, měření výšek a všechny kartografické a fotogrametrické práce a plány." To všetko však nevystihuje úplne rozsah oprávnenia kategórie inženierov zememeračských (oprávnených zememeračov a autorizovaných civilných geometrov) a okrem toho počas prejednávania osnovy došlo k zmene textu § 6 v neprospech tam uvedenej kategórie (inž. zememer.) a tým, že do oprávnenia civilných zememeračov zasahuje osnova (§ 35) čiastočným zrušením odd. I a II, vl. nariadenia č. 65/1930, Sb. z. a n. a § 4 zák. či. XXXIX/1908. Čo sa tu dozvedáme medzi riadkami, naplno bolo už povedané inde, v publikáciách polooficiálnych. Naše citáty môžeme doplniť ďalšími. V osnove zákona o scelovaní pozemkov a lesov a iných úpravách pozemkovej držby, pripravenej ešte v r. 1927 sa hovorí: „Okresní úřady vykonávají v I. stolici pravomoc ve věcech tímto zákonem upravených, pokud není přikázaná jiným v §... uvedeným úřadům a komisím, a obstarávají technicko-hospodáŕskou agendu při úpravách pozemkové držby podle tohoto zákona", čo je podopreté v dôvodovej zpráve takto: „Technicko-hospodářskou agendu při úpravách pozemkové držby mají obstarávati okresní úřady odborným personálem, jakožto součást statní služby zemědělsko-technické." Mohli by sme dokázať, že sa navrhuje do tejto služby personál iný než so vzdelaním zememeračským a to pre všetky geodetické práce, počínajúc od podrobnej triangulácie až po. zasadenie posledného medzníka. Nemusíme snáď dokazovať, že tu neide o „unifikáciu" doterajších platných právnych noriem ale o ich výslovné porušenie na úkor kategórie inženierov zememeračských. Okrem súvislosti citovaných opatrení je dokázateľné junktim tiež medzi nimi a osnovou štúdia zememeračského, ktorého reforma je úmyselne zdržiavaná. Nemôžeme nechať bez povšimnutia, že pokiaľ sa týka dĺžky študijnej doby, dôvodová zpráva k vl. návrhu zákona o zriadení košickej techniky uvádza výnos min. školstva a nár. osvety zo dňa 4. 7. 1928, č. 54.971/28-IV, t. j. šesť semestrov. Kultúrny výbor poslaneckej snemovne však prijal rezolúciu (tisk. 932/1937, p. s.) dňa 3. júna 1937 v tomto znení: „Kultúrní výbor žádá, aby vláda předložila v době nejbližší návrh zákona o 8 semestrovém studiu zeměměřičském na vysokých školách technických. Žádame, aby tato úprava byla prevedená včas, by na nově zřízené vysoké škole technické Dr. M. R. Štefánika mohlo býti již upraveno vyučovaní podlé nového zákona." Je to dávne želanie všetkých výkonných zememeračov a ich stavovských organizácií. Od reformy z r. 1927, kedy bolo zriadené terajšie štúdium v rozsahu šesť semestrov, uplynulo desať rokov, je dostatok skúseností. Sme rozhodne proti ponechaniu doterajšej osnovy štúdia zememeračského inženierstva v rámci šiestich semestrov a ohradzujeme sa čo najrozhodnejšie proti tomu, aby na košickú techniku bolo zavedené terajšie nevyhovujúce torzo.
1938/93
Konštatujeme znova i na tomto mieste, že z predpokladov dôvodovej zprávy, ktorou bolo doporučované svojho času prijatie návrhu zákona o reforme štúdia zememeračského inženierstva (terajší zákon č. 115/1927, Sb. z. a n.), nesplnil sa ani jediný. Mala sa 1. zabezpečiť náležitá frekvencia štúdia poslucháčmi. Stalo se tak iba na prechodnú dobu. Dnes počet poslucháčov tohto štúdia klesá. 2. Poslucháči sa mali čo najskôr dostať do praktického života. To neobstojí, pretože skutočná priemerná študijná doba je nie 6 ale 9 semestrov, nedostatok síl najmä v katastrálnej službe na Slovensku ešte trvá. 3. Starosť o poslucháčov z vrstiev nemajetných je veľmi problematická a v praksi vyzerá takto: Predpokladajme, že absolvent ukončí štúdiá po 6. semestroch — čo pravdaže nie je možné — čiže „ušetrí" proti, povedzme právnikovi 1 ročné študijné výdavky, teda asi 5000 Kč a vstúpi do štátnej služby ako zamestnanec, zaradený do služebnej triedy Ic. Z porovnania príjmov vysvitá, že zamestnanec sl. tr. I c v skupine miest C za 3 roky čakateľskej doby má hrubý príjem podľa platového zákona č. 103/26 dovedna 36.432 Kč, kdežto úradník sl. tr. Ib za ten istý čas 45.540 Kč. Za ďalšie tri roky zarobí dovedna brutto 42.480 Kč, kým za ten istý čas úradník sl. tr. Ib už 53.928 Kč.. Teda za prvých šesť rokov, ztrávených v štátnej službe brutto príjem úradníka sl. tr. Ic je o 20.556 Kč menší než úradníka zaradeného do sl. tr. Ib. O ďalších dôsledkoch pokiaľ sa tyká postupe v službe, nebudeme sa šíriť. Mohlo by sa predpokladať že už tieto dôkazy presvedčia každého objektívneho človeka o oprávnenosti požiadavky zememeračských inženierov za rozšírenie študijnej doby a že prví tomu porozumejú príslušníci iných kategórií inženierov a vysoké školy technické ako také. Nie je tomu tak. Na pr. vo Vestníku SIA spolku čs. inženierov čítame: „Odbor SIA v Olomouci žádá ústředí SIA, aby podporovalo na kompetentních místech brzké vyřízení reformy studia zeměměřičského inženýrství a jeho rozšíření na plných 8 semestrů. V debatě doporučuje ... (X. Y.) ...., aby tyto snahy byly doporučeny, jde-li pouze o otázku zařadění do příslušné úřednické kategorie I.B, do níž se zeměměřiči s menším rozsahem studia nemohou dostati. Pokud se týká oprávnění, ovšem by nedoporučoval, aby se měnilo. ...: (Y. Z.) ..., nedoporučuje rozšíření studia, protože je to jediný inženýrský obor na technice kde i sociálně slabší mohou studovati, protože studijní doba je kratší než jinde. Jelikož však otázka rozšíření studia zeměměřičského není dosud ve Spolku náležité vyjasněná, usneseno, aby se jí zabývala komise pro veřejnou správu a navrhla představenstvu postup, jak by se v této věci mě1a zachovati." O reformu štúdia zememeračského sa vyjednáva už celé desaťročia a SIA ešte dnes nevie, na ktorú nohu sa postaviť. To je čudná pohotovosť od vrcholnej organizácie inženierov. Smutné je, že o samozrejmej požiadavke jednej kategórie, organizovanej i v rámci SIA, pripúšťa sa naširoko rozložená debata v niekoľkých komisiách, ačkolvek reforma je v tohoročnom legislatívnom programe ministerstva školstva a n. osv. a má sa o nej už nie debatovať ale rozhodovať. Pointou dôvodovej zprávy k. návrhu zákona o reorganizácii zememer. štúdia v r. 1927 bol však pasus, kde sa dokazovala oprávnenosť voľby rakúskej osnovy štúdia zememeračského inženierstva takto: „...riešenie reorganizácie tohto štúdia, u nás prejednávané a v Rakúsku už uskutočnené, vedie k obdobným výsledkom. Je to celkom prirodzené lebo treba uvážiť, že viedol k tomu jednak rovnaký základ vývoja, jednak tie isté zásady a konečne i sledovanie tých istých požiadaviek." Nuž toto platí pre západné zeme nášho štátu iba zčasti avšak vôbec sa nehodí pre posúdenie pomerov a úkolov na Slovensku. Preto zavedenie zememeračského štúdia na košickej technike podľa týchto zásad osnovovaného nedoporučujeme ba otvorene odmietame. Absolventom šesťsemestrového štúdia zememeračského inženierstva podľa terajšej osnovy nedostáva sa takej odbornej prípravy, aká sa v praksi čo už hneď aj od začiatočníkov vyžaduje. Že na šesťsemestrovej osnove určité kruhy sotrvávajú, to logicky vyplýva už aj z chybného názoru povolaných miest na stav a vývin hospodárskych a držbových pomerov na Slovensku a tým skreslený názor na poslanie zememeračského inženiera na Slovensku v službe obyvateľstvu Slovenska i štátu.
1938/94
Činnosť inženiera zememeračského podľa vyššie citovaných noriem by sa mala vlastne obmedzovať v budúcnosti na tieto na tieto obory a úkony: 1. Zakladanie a udržiavanie pozemkového katastra a dokončenie inkatastrovania výsledkov pozemkovej reformy. 2. V iných rezortoch štátnej správy a v samospráve vykonávanie zememeračskej práce, redukovanej iba na najelementárnejšie situačné vymeriavanie, najmä pri výkupe pozemkov pre rôzne projekty a objekty. 3. Praks civilných inženierov zememeračských má byť obmedzená na parcelácie a vyhotovovanie geometrických plánov ako príloh k žiadosťam a podaniam do pozemkových kníh, prípadne pre účely pozemkového katastra (katastrálne zmeny). „Spolupôsobenie" zememeračov pri úpravách pozemkovej držby, zvlášť scelovaní, bolo by postupne redukované na papieri na minimum, avšak v praksi by sa rovnalo nule. Ale s osnovou šesťsemestrového štúdia by sa nevystačilo ani vtedy, keby sme sa uspokojili s vyššie uvedeným soznamom úkonov a prác. Činnosť zememerača ako komasátora má byť likvidovaná menom „pokroku" a preto, lebo vraj scelovanie je melioráciou a ako také patrí do pôsobnosti inej kategórie inženierov a musí vraj byť prevádzané v spojitosti s úpravami zemedelsko-technickými. Náš krajan, Slovák, Ing. Štefan Bella, profesor technickej fakulty univerzity v Záhrebe, je toho názoru, že zvýšenie produktivity pozemku zásahom inženiera, čiže meliorácia, môže byť dosiahnuté v podstate trojakým spôsobom: melioráciou geodetickou (úpravou tvaru alebo hraníc pozemku), melioráciou fyzikálnou (úpravou vodných pomerov pôdy) a melioráciou chemickou (úprava chemicko-biologická). Musíme konštatovať, že v dôsledku existujúcich prirodzených výrobných podmienok, veľkých bonitných, relatívnych rozdielov v kvalite pozemkov na Slovensku, členitosti terénu a iných fyzikálne-geografických pomerov, v dôsledku rôznosti výrobnej techniky, zvláštnych majetkoprávnych pomerov, po stránke finančnej omedzenej únosnosti a kapacity vlastníkov pozemkov, z hľadiska rentability a hospodárnosti atď. atď., a v dôsledku platného právneho poriadku (zákon o melioračnom fonde a pod.) všetky vyššie uvedené tri druhy meliorácie pozemkov nebývajú, ba ani nemôžu byť vždy uskutočňované pri jedinom technicko-administratívnom pokračovaní a tým menej odborníkom jedinej kategórie. Ostatne, kde je naliehavá potreba komasácie, nemusí byť a v obrovskej väčšine prípadov ani nie je akutná potreba meliorácie vodohospodárskej. Tu je treba individuálneho zásahu viacerých úradov a odborníkov viacerých kategórií, zpravidla po veľkom časovom odstupe, pravdaže za predpokladu úzkej spolupráce za spoločným cieľom. Tak tomu bolo v smysle platných právnych noriem v minulosti, tak je to dnes a bude museť ostať i v budúcnosti. Pre rozpínavé chúťky jednej kategórie bude načim hľadať súce pole inde. Úprava hraníc a tvaru pozemkov (s ohľadom na hospodárske požadavky) za využitia praktickej geometrie a iných disciplín aplikovanej geodézie v spojitosti s úpravou právneho pomeru držiteľov k pozemkom, čiže quasi meliorácia geodetická (komasácia) odjakživa patrila kategórii zememeračskej, ktorá kategória svojich dávno nadobudnutých práv sa nevzdá ani v budúcnosti. Zemedelsko-technická úprava vodných pomerov pozemkov (odvodnenie a zavodnenie) a zriadenie ich spoločných zariadení, patrí do pôsobnosti kategórie inženierov vodohospodárskych a kultúrnych. Inými slovami quasi fyzikálna meliorácia pozemkov, lepšie rečeno kompleksov pozemkov, daná fyzikálnymi pomermi pôdy a terénom a nie vlastníckymi hranicami a právnym pomerom držiteľa k pozemku, bola doteraz doménou kultúrnej techniky. Naše komasačné predpisy kultúrnym technikom nie len, že priznávajú právo spoluúčasti pri úpravách držby čo viac, ony ukladajú výslovnú povinnosť, aby
1938/95
stavebne technické a kultúrne technické problémy, pokiaľ sa pri úpravách držby vyskytujú, aby ich príslušné úrady riešily ex offo a dodaly bezplatne potrebné plány. Na Slovensku orgány stavebnej a kultúrne-technickej služby z komasačného pokračovania nikdy a nikde neboly úmyselne vytlačované zememeračmi-komasátormi, tieto orgány svojou prípadnou neúčasťou sa samé vyradily zo spolupráce a nemajú práva stavať sa do pózy opomíjaných alebo dokonca poškodzovaných a zabúdajú, že z fumigovania komasačných prepisov nevzniká hmotná škoda ani tak im osobne ako skôr komasačným interesentom a štátu. Chemická úprava pôdy, quasi meliorácia chemicko-bioľogická, je vyhradená kategórii inženierov zemedelských, zememerači ju považujú za problém agronomický a nikdy, nikde si ju neprivlastňovali, z komasacných predpisov, platných na Slovensku, to ani nevychodí. Teda: nie je meliorácia ako meliorácia, a generalizovať znamená mútiť hladinu inak úplne jasnej vody. Mladá generácia inženierov zememeračských tendenciu, smerujúcu k tomu, aby scelovanie pozemkov pod heslom „meliorácie", „pokroku" a pod. dostalo sa fakticky (lebo na papieri tomu tak nie je) výlučne do záujmovej sféry kategórie jedinej, t. j. inženierov vodohospodárskych a kultúrnych: považuje za nekultúrny, netechnický, nestavovský a spiatočnícky zásah do svojho oprávnenia, a protestuje, aby sa tak pokračovalo aj v r. 1938, ku ktorému nás viažu vzpomienky celkom iného druhu a formátu. Vzpierame sa myšlienke a nechce sa nám veriť, že by proti nám bol vedený organizovaný boj, ba chceme veriť, že s našimi existenčnými otázkami je ľahkomyselne narábané skôr z neznalosti veci než z neporozumenia alebo dokonca zo zlého úmyslu. Podľa citovaných už noriem, skôr však polooficiálnych publikácií, prejavov istých osobností, ankét a pod. vychodí, že povolané kruhy vlastne nie sú si dobre vedomé vlastného poslania kategórie inženierov zememeračských na Slovensku. To je síce nie v poriadku, ale zato pochopiteľné. Úlohou zememerača na Slovensku bolo a je v zásade: technická činnosť na úprave a právnom zabezpečení držby pozemkového majetku. Je málo ľudí. u nás, ktorí už boli správne pochopili význam týchto niekoľkých slov. Zememerač na Slovensku vo všetkých odvetviach služby vykonáva činnosť, pre ktorú potrebuje určité znalosti z oboru vied technických, hospodárskych, právnych a iných, hlavne však týchto troch. Nikto, kto má zdravý rozum v hlave, kto chce byť objektívny a pozná skutočný stav veci, nebude tvrdiť, že vývin a terajší stav pozemkovej držby na Slovensku je v detailu analogický pomerom v bývalom Rakúsku, poťažne v bývalých rakúskych zemiach. Na Slovensku sú a aj v minulosti boly odlišné pomery v držbe po stránke formálnej i štrukturálnej. Zvládnutie problémov v úprave a právnom zaistení pozemkovej držby na Slovensku v dôsledku toho bude logicky vyžadovať primeraných prostriedkov, a je jasné, že s prostriedkami, „osvedčenými v Rakúsku", sotva u nás vystačíme. Tvrdohlaví ľudia by sa dali skôr kapacitovať, keby sme o Slovensku mali spracované a po jazykovej stránke zprístupnené pramene a literatúru : A. všeobecného a náukového rázu, ako všeobecné hospodárske dejiny Slovenska, diela o "vývoji pozemkovej politiky na Slovensku, dejiny agrárneho zriadenia, dejiny poddanstva, dejiny veľkého a drobného pozemkového majetku, staršie hospodárske štatistiky, monografie o sociálnych pomeroch, o populačnej politike, historicko-právne štúdie a monografie z oblasti práva urbárskeho a príslušných problémov právnych. Nemáme takrečeno ani riadka z dejín vied technických na Slovensku, z dejín a vývoja technického štúdia atď.; B: pokiaľ sa týka zememeračstva, nemáme spracované dejiny a vývin zememeračstva, nemáme diela analogického Pekařovým českým katastrom, nemáme publikácií o vývoji úprav pozemkovej držby po stránke technickej a právnej, niet dejín inštitúcie pozemkových kníh v prístupnom jazyku atď. atď. To sa týka minulosti. Nemáme však doteraz vedeckého materiálu, ani pokiaľ sa týka tých najelementárnejších disciplín a štatistiky dneška, nemáme monografie o terajšom slovenskom poľnom
1938/96
hospodárstve — s úhrnnými údajmi SÚŠ. nevystačujeme —, nie sú publikované v prístupnom jazyku mnohé dôležité platné zákony a iné právne normy, nemáme doteraz ani legislatívny ani hospodársky archív, kde by také diela mohly byť pripravované. Chýba teda u nás veľká časť číselného a náukového materiálu z rôznych oborov a mnohých disciplín, úzko súvisiacich s problémami držby. Naše knihovne, naše archívy skrývajú obrovský materiál, pre všeobecnú a technickú kultúru dosiaľ neobjavený tak, ako nebola doteraz náležite osvetlená činnosť zememerača na Slovensku, ako hospodárskeho faktora a jedného z najstarších nositeľov technickej kultúry a pokroku. Nečudujeme sa tomu, veď aj terajšiu činnosť a význam zememerača treba teprv „objavovať". Zememerač v každom odvetví služby na Slovensku takmer každodenne pracuje na riešení technických a právnetechnických problémov. My nežiadame, aby stavební inženieri z dôvodov úspornosti a „racionalizácie" sa vrátili k pracovným metódam z doby egyptských faraónov, ale nám známi šíritelia „technického pokroku" by nedbali, aby zememeračskí inženieri dnes, po stodvaciatich rokoch, uspokojovali sa z dôvodov „úsporných", pomôckami a sociálnym postavením budovateľov — inak úctyhodného a vzorného — rakúskeho stabilného katastra, aby sa čo najvýdatnejšie používalo povestnej „retiazky" niekdajších urbariálnych zememeračov na Slovensku a s ňou sa aj vystačilo. Vážime si prácu a dielo, vykonané našimi predchodcami, využívame ich bohatých skúseností, avšak nemienime zostať a nezostaneme na tom stupni technických schopností, kde boli naši predchodcovia pred viac než sto rokmi. Kategória inženierov zememeračských je vo svete technickom a hospodárskom činiteľom, ktorý v každom civilizovanom štáte budí zaslúžený rešpekt. Všade je vývin i keď každý krôčik treba vykúpiť obeťou, všade sú ťažkosti. My však na Slovensku obdivujeme prácu našich kolegov v iných štátoch, tešíme se ich mnohostrannej činnosti a úspechu. Pripomíname si nedávny kongres medzinárodnej federácie zememeračov, ktorý sa konal v r. 1934 pod protektorátom anglického kráľa v Londýne, bol veľkou spoločenskou udalosťou, skončil sa veľkým vedeckým a morálnym úspechom. Dúfame, že tomu tak bude i v tomto roku, že VI. kongres v Ríme, proponovaný na október 1938, prinesie ďalšie úspechy. Podľa sjazdovej publikácie londýnskeho kongresu a predbežného programu kongresu rímskeho súdime, že rozvoju zememeračstva u nás sa neposkytuje podobných možností ako inde. Bratislavská výstava našich prác je prvým našim podnikom a krokom do verejnosti, ale dúfame, že nájdeme možnosti, aby sme výsledky našej práce na Slovensku predostreli, až príde čas, širšej odbornej verejnosti na fóre medzinárodnom. Naši samozvaní kurátori, nútiaci nás do pokuľhávania za večným a stereotypným rakúskym vzorom nám musia odpustiť prehlásenie, že sme odhodlaní i pokiaľ sa týka organizovania štúdia zememeračského inženierstva, držať krok s obecným pokrokom i keby nám bolo prekročiť rámec, daný rakúskou predlohou. Naša činnosť a tým aj smer výchovy budúcich absolventov a poslucháčov košickej techniky, musí vychádzať z pomerov, daných dnešným stavom štruktúry pozemkovej držby, hospodárskych pomerov a platného práva na Slovensku. Preto ku zvládnutiu týchto sa budeme dožadovať voľby primeraných prostriedkov právnych i technických. Vrátime sa k tomu, čo bolo načaté vpredu. Zememeračskí inženieri na Slovensku majú inkatastrovať a zabezpečiť v operátoch pozemkový majetok, budovy a pod., nachodiace sa na Slovensku. Podľa odhadu odborníkov národný majetok Slovenska reprezentuje hodnotu 66 miliárd Kč, z toho je hodnota pôdy 35 miliárd a hodnota budov 12 miliárd. Tu vidno, jak ohromný je petrifikačný význam poz. katastra a pozemkových kníh. Slovenské zemedelstvo je kapitálovo veľmi chudobné a preto by potrebovalo lacný pozemkový úver. Takým by mal byť úver hypotekárny, dnes málo užívaný v dôsledku nedobrého stavu pozemkových kníh a pozemkového katastra. Kapitálová chudoba slovenského zemedelstva je ilustrovaná v tabuľke, sostavenej v štúdii Ing. Dr. Vladimíra Klonova (Sborník MAP., roč. X., č. 6), podľa výsledkov dotazníkovej akcie:
1938/97
Krajina: Počet vyšetrených závodov Aktivný kapitál zemedelský v Kč na 1 ha zemedelskej pôdy z toho: Kapitál meliorácií na 1 ha z. p. v Kč Živý inventár na 1 ha z. pôdy v Kč Mrtvý inventár na 1 ha z. pôdy v Kč Produktivita pôdy na 1 ha z. p. v Kč Produktivita z výroby rastl. v Kč Produktivita z výroby zvieracej v Kč Počet prac. dní, venovaných ročne zemedelstvu na 1 ha zem pôdy Priemer. produktiv. v Kč na 1 prac. deň Peňažné príjmy zemedelské v Kč na 1 ha zemedelskej pôdy
Česká Mor.Slez. Slovenská Podk.-ruská 1215 788 877 174 24.419
25.506
13.778
8.765
357 2110
232 1873
25 1071
16 897
1417 3982 1685 2278
1427 3845 1583 2242
541 2453 1172 1208
257 1848 608 1223
120 33,18
126 30,52
103 23,82
95 19,45
2930
2631
1530
795
Úžasná chudoba východných krajín nášho štátu je drasticky dokumentovaná tým, že vklady u peňažných ústavov v zemiach západných desaťnásobne prevyšujú výšku vkladov u peňažných ústavov v krajinách východných a že priemerné, ročné dôchody majú sa k sebe v pomere 3000 :7000 Kč v neprospech Slovenska. O tom, však ešte bude reč. Náprava pozemkového katastra na Slovensku, katastrálne vymeriavanie podľa unifikačného katastrálneho zákona (č. 177/1927 Sb. z. a n.) je v plnom prúde. Objavujú sa však a množia sa hlasy netrpezlivých ľudí, čo sa nemôžu dočkať výsledku a nariekajú nad neporiadkami vo vyrubovaní a vyberaní pozemkovej dane a prirážok. Varujeme pred zavádzaním nových opatrení, čo by dávaly pozemkovému katastru na Slovensku opäť charakter provizória, lebo takých už bolo dosť. Daňový kataster bez máp, teda provizórium, bol založený na území Slovenska už viackrát, ale ani jedno provizórium nemalo dlhého trvania. Pokus o založenie jozefínskeho katastra na základe podrobného vymerania plochy pozemkov stroskotal, stabilný kataster uvedený v dobe absolutizmu v Uhrách v r. pädesiatich minulého storočia nebol dobudovaný, za to ale provizórium bez máp bolo založené a sa aj užívalo. Úprava katastra podľa zák. či. VII/1875 bola dokončená a písomný operát pre účely daňové vypracovaný, avšak iba preto, lebo vo väčšine obcí sa upustilo od podrobného vymeriavania. Revízia katastra podľa zák. či. V/1909 sa musela opäť zaobísť bez máp a preto operátu vzišlému z tejto revízie bolo súdené to isté, čo operátom predošlých provizórií, to je, vyradenie z používania po 2—3 desäťročiach. Tento operát prevzala čsl. štátna správa po prevrate, má ho dobudovať, kde treba prerobiť podľa katastr. zákona — čo sa aj robí. Daňový kataster, provizórium, dalo by sa stvoriť aj v našich časoch, pomerne snadno. Preto musíme si položiť otázku: Chceme vybudovať na Slovensku pozemkovy kataster, čo by vyhovoval požiadavkám, obsaženým v § 3 katastrálneho zákona, — alebo sa uspokojíme novým provizóriom k účelom výlučne daňovým? Bolo mnoho príčin voliť alternatívu prvú, my sme ju volili a sotrváme pri tom, aby katastrálny zákon bol aj na Slovensku uskutočnený. Naša bratislavská výstava je dôkazom, že ustanovenia, uložené zákonom, plníme, že sme dokázali svoju schopnosť pozemkový kataster na Slovensku budovať a že sme na ceste ho aj dobudovať. Tu voláme iba, po náležitom uplatnení technickému pokroku zodpovedajúcich metód, po lepšom vybavení právneho podkladu k sblíženiu pozemkových kníh a katastra, po lepšej odbornej príprave dorastu už na vysokých školách a po zrovnoprávnení zememeračských inženierov s ostatnými kategóriami inženierov.
1938/98
Musíme dodať, že mnohé z uvedeného, platí na Slovensku pre vykonávanie katastrálnych prác iba v obciach, kde pozemková držba je aspoň zčasti upravená a usporiadaná. Lenže vo väčšine obcí na Slovensku štrukturálny, majetkoprávny stav pozemkovej držby vylučuje možnosť dodržiavať do dôsledku ustanovenia katastrálneho zákona. Zápasíme s problémom, ktorý prakticky nezvládla uhorská štátna správa, ačkoľvek si bola vedomá jeho dôsledkov a nechala pripraviť zčasti legislatívny podklad k jeho vyriešeniu. To bolo príčinou toho, že podrobné vymeriavanie na Slovensku nie je dokončené ani dodnes, ale čo malo tiež rozhodujúci vplyv na vývin a terajší stav hospodárskych pomerov na Slovensku. My dokážeme založiť pozemkový kataster i v takých územiach, ba všade, zostáva však otázkou, či bude hospodárne, ba vôbec technicky možné, udržiavať vyhotovené mapy a operáty v súhlase so skutočným stavom držby v prírode. Pripomíname slová prvého šéfa slovenského katastra po prevrate, Ing. Bašeho, že „stabilní katastr lze budovati jen ve stabilních poměrech". Na vysvetlenie toľkoto: Nevedno, ako by sa boly vyvinuly hospodárske pomery v Uhorsku, nebyť zásahu viedenského dvora jednak v dobe zavedenia Tereziánskeho urbáru a jednak absolutistickým zásahom do politického a hospodárskeho života v Uhorsku po r. 1849. Kto chce porozumeť terajšiemu stavu pozemkovej držby na Slovensku, musí si dať prácu a pri štúdiu pomerov vrátiť sa do minulosti. Tereziánsky urbár koncom 18. storočia bol iba zdrapom papieru. Bol založený takmer v každej poddanskej obci, ale nebol rešpektovaný zemepánmi. Avšak neskôr, v rokoch 1836, 1840, 1848 a nasl., 1871 atď. urbárske zákony sa ho dovolávajú ako jediného prameňa vlastníckeho práva bývalých poddaných. Dodajme, že je prameňom hospodárskej poroby drobných slovenských roľníkov, bývalých poddaných, pretože vystavil „čínsky múr" medzi pôdou panskou a pôdou poddaných, pokiaľ sa týka celkovej výmery, a to podľa stavu koncom 18. storočia, kedy poddaní sedeli na usadlostiach s nedostatočnou výmerou intravilánu i hospodárskych pozemkov, kedy okyptenosť poddanskej pôdy, uzurpovanej zemanmi v predošlých desaťročiach, dosiahla maxima. Tereziánsky urbár predom vylúčil právny nárok poddaných na prípadné vrátenie uzurpovanej pôdy. Statuts quo pozemkovej držby týchto čias sa zachovalo až do prevratu, nakoľko uhorská vláda vôbec nepripustila možnosť zásahu do štruktúry uhorského zemedelstva po tejto stránke. Pomery sa čiastočne zmenily až prevedením pozemkovej reformy po prevrate. Rozloha poddanskej pôdy, ustálená tereziánskym urbárom, bola teda prevzatá za podklad nárokov poddaných v urbárskych zákonoch z r. 1836, ale stala sa podkladom aj výväzby poddaných po r. 1848. Jedna tereziánska sesia výmerou sa rovnala asi polovine až dvom tretinám dnešného roľníckeho n e d i e 1 a, vydeleného pri pozemkovej reforme, zpravidla ale v pôde kvalitnejšej. Lenže na jednej sesii nehospodárila iba jedna rodina. Z dát maďarského historika Fényesa vychodí, že na území dnešného Slovenska okolo roku 1840 na jednej sesii žily priemerne 3 rodiny urbarialistov a 4 rodiny želiarske. Podľa Dra Bodrogközyho na 255.000 sesií pripadalo v Uhorsku 620.000 poddaných a zároveň 900.000 želiarov bolo bez pôdy. Spoľahlivej štatistiky niet, ale je isté, že poddanská pôda bola už vtedy preľudnená. Zavedením rakúskeho občianskeho zákoníka začala sa nová éra v Uhorsku. Pokračované bolo v zavádzaní ďalších rakúskych ustanovení: pozemkových kníh a daňového katastra, ale vo výväzbe poddaných bolo nedôsledne pokračované na podklade uhorského práva, hlavne zákonov z r. 1836, predbežne pod firmou cisárskych patentov. V zemiach bývalého Rakúska bolo však inak. Štrukturálny rozdiel pozemkovej držby u nás ukazuje sa v tom, že pokiaľ v zemiach západných po zrušení poddanstva poddanými držané pozemky bez akejkoľvek ďalšej dišputy bolo možno previesť do individuálneho súkromného vlastníctva a ďalšiemu jeho právnemu zaisteniu nič už neprekážalo (vzhľadom k starej a známej inštitúcii urbáru i katastra), zatiaľ v krajinách východných poddaní, oslobodení v r. 1848 a nasl., dostali sa takrečeno z dažďa pod odkvap, lebo podobných predpokladov tu nebolo. Okrem toho sedliak v zemiach západných sedel na usadlosti, ktorá
1938/99
preňho bola sebestačná, nepreľudnená (odliv prirodzeného populačného prírastku bol umožnený do vzrastajúcich vtedy miest a do výroby priemyslovej), mal možnosť neskôr získať lacný úver a nič mu neprekážalo, aby aj kultúrne napredoval. Na Slovensku pôda, na ktorej žil poddaný a ktorú fakticky mal v držbe, — tvoriacej podklad daňového katastra ! — stala sa predmetom urbárskeho procesu. Skúmaná bola nie jej bonita, ale právna kvalita, teda to, či ten-oný pozemok je panský, urbársky, želiarsky, intravilán, extravilán, remanencia, desiatková vinica, uzurpovaný alebo opustený a pod., či okrem jeho substancie patria k nemu dajaké pertinencie v pasienkach, horách, holinách, trsteniskách atď. Nikoho nenapadlo však uvážiť, či oslobodený na usadlosti vyžije alebo hladom umre. Pozoruhodné je, že súpis pozemkov, podliehajúcich výkupnému, vykonaný bol dôsledne a krátkou cestou, pretože daňové provizórium bolo pomerne rýchle založené. Operáty daňového katastra boly tam, kde nebolo urbáru, použité pre založenie pozemnoknižných protokolov. V mnohých obciach však do pozemnoknižných protokolov dostalo sa ideálne urbárske vlastníctvo, neodpovedajúce skutočnej držbe. Pozemnoknižné protokoly boly postupne prerábané podľa výsledkov úprav držby. Výväzba poddaných pokračovala veľmi pomaly. Musíme konštatovať, že vtedajší. zememerači konali svoju povinnosť a vykonali prácu, ktorá ešte nebola ocenená. Je obžalobou pomerov, že tak, ako založenie jozefínskeho katastra bolo znemožnené, podobne i práca zememeračov, konaná podľa zákonov z r. 1836, cisárskych patentov z doby absolutizmu a neskôr zák. 81. LIII/1871, bola očividne marená rôznymi elementmi. Príde čas, že zememerači tejto pohnutej doby budú rehabilitovaní. Inak už vtedy bol značný nedostatok zememeračov domáceho pôvodu. O ich odbornú výchovu uhorské školstvo sa veľmi málo staralo. Lví podiel na zameraní a vyhotovení operátov katastra ale i podiel na úpravách držby majú zememerači pôvodom z Čiech. Musíme sa pozastaviť nad tým, že bývalí zemepáni prišli si na svoje, pretože za podávania bývalých poddaných boli odškodnení štátnymi obligáciami, štát prišiel na svoje, lebo našiel vždy spôsob, ako a na kom vybrať pozemkovú daň a výkupné, len bývalí poddaní v mnohých obciach ani dodnes neprišli na svoje a ťažko doplatili ma „oslobodenie z poddanstva". Bývalí poddaní zaplatili totiž na výkupnom stomiliónové čiastky za pôdu, ktorú vlastne držali väčším právom než ich zemepáni (o tom inokedy), ale to, za čo platili, nedostali v mnohých obciach ani dodnes: individuálne vlastníctvo súkromné k pôde, na ktorej žili po storočia, to, na čo majú nárok z titulu urbárskeho práva. Uvážme, že tu boly platné zákony, ktoré, keby boly dôsledne bývaly uskutočnené — hoci na útraty bývalých poddaných — mohly postaviť slovenského roľníka, na celkom inú výrobnú postať, než na akej žije dnes. Výrobné straty za uplynulé desaťročia, zavinené neschopnosťou nie roľníkov, ale uhorskej vlády a administratívy, reprezentujú miliardové obnosy, sú jednou z príčin chudoby Slovenska a zostanú večnou obžalobou bývalého režimu. Svalovať vinu na vtedajší „primitivizmus" ba neschopnosť zememeračov pri úpravách držby môžu iba indolenti, neznajúci skutočný stav veci. Zememeračom hádzali pod nohy polená zprava, zľava. Bolo však ťažko lámať tradíciu duchovných vied a predsudkov v kráľovstve magnátov, advokátov a kňazov. Pre prácu zememeračov nebolo ani porozumenia ani prostriedkov. Malo sa pracovať rýchle, lacno — ale od vyhotovených operátov očakávaly sa — ba aj dnes sa očakávajú — hotové zázraky. Recepciou rakúskeho práva — čo i len čiastočnou —, zavedením inštitúcie pozemkových kníh a daňového katastra, hospodársky život v Uhorsku nenadobudol podoby hospodárskej štruktúry pozemkovej držby Rakúska, veď zákonodarstvo a právny poriadok iba po stránke formálnej, opakujem: iba po stránke formálnej bolo prispôsobované rakúskemu vzoru. V tomto sbližovaní prevzatého práva rakúskeho a recipovaného práva uhorského vidí sa — ačkoľvek neprávom, — unifikovanie práva i dnes. Pokiaľ sa však týka opatrení, týkajúcich sa pozemkovej držby, zostalo sa a sotrváva sa iba na povrchu, do štruktúry sa nik neodvažuje. Po tom, čo tu bolo povedané, snáď lepšie pochopíme číselné údaje, uvedené vyššie v tabuľke Ing. Dr. Klonova, pochopíme, prečo priemerný dôchod na Slovensku sa pohybuje okolo Kč 3000 kým v zemiach západných dosahuje výšky Kč 7000, teda viac než dvojnásobnej.
1938/100
Niektorí naši ľahkoverní národohospodárski politikovia tento nepomer pripísali kultúrnej zaostalosti východného roľníka oproti vyspelej kultúre roľníka západných zemí a — dedickému právu uhorskému. Takéto východisko je veľmi pohodlné, ale nemá obecnej platnosti. O tom však inokedy. Po prevrate štátna správa čsl. musela konštatovať, že v zemiach východných, na území časti bývalého Uhorska, sú oproti stavu v zemiach západných určité anomálie v držbe a zaistení držby pozemkového majetku. Držitelia neuznávali - na mnohých miestach, v mnohých obciach — pravda nie všade— terajší majetkoprávny stav za uspokojivý, vzpierali sa a vzpierajú sa tomu, aby bola petrifikovaná neupravená pozemková držba, ktorej pripisujú iba charakter provizória a čakajú na Mesiáša, čo by im vydelil to, čo si nárokujú podľa urbárskeho práva. Zememerači, čo prišli po prevrate na Slovensko a mali za úkol zameriavať pozemky podľa držby tak, ako sa to robí pri katastrálnych prácach v zemiach bývalého Rakúska, boli konšternovaní, že „držitelia" nevedia ukázať hranice svojich pozemkov, inde však zase nechcú uznať hranice držby za definitívne a nie sú ochotní hranice terajšej držby „omedzníkovať". Slovenský roľník považuje za samozrejmé, že keď „štátny ínženier" sa mu objaví na poli a vymeriava, koná to, čo štát mal nechať už dávno vykonať za štátne peniaze, že dáva roľníkovi to, „čo mu patrí", čaká, že mu „merník" vykomasované hranice ukáže a označí. Na „vykomasovanú" hranicu už by ochotne zasadil medzník. Žiaľ, nie je nateraz v našej moci, túžbu roľníctva v tejto forme realizovať a nie my sme toho príčinou. Príčinou terajšej neupravenosti pozemkovej držby v značnom počte území na Slovensku je teda — individuálne podľa určitých prípadov — v zásade toto: 1. Nebol všade založený tereziánsky urbár. 2. Nebol umožnený fakultatívny výkup a úprava držby podľa zákonov z r. 1836. 3. Nebola všade zavčasu vykonaná segregácia. 4. Neboly všade prevedené, kde bolo treba úpravy držby podľa nariadení z doby absolutizmu, po r. 1849 a nasl. 5. Nebol uvedený do života zavčas a všade zák. čl. LIII/1871 o urbárskej úprave. 6. Neboly uskutočnené upomerňovacie pokračovania na majetkoch bývalých komposesorov, urbarialistov, želiarov, kontraktualistov atď. a nebol všade exekvovaný ani zák. čl. XIX/1898 o štátnom spravovaní obecných a niektorých iných hôr, pričom má byť obnovovaný t. zv. urbársky kľúč, dôležitý s hľadiska daňového i súkromnoprávneho. 7. Pokiaľ sa tyká spoločných nerozdelených pasienkov, nebol po tejto stránke uskutočnený zák. čl. XII/1894, neboly urbariáty a iné podobné útvary premenené na spoločenstvá podľa zák. čl. X/1913 všade. Doteraz bolo ustavených iba 307 pasienkových spoločenstiev na Slovensku (vznikly zväčša pri prevádzaní pozemkovej reformy) ačkoľvek by ich malo byť aspoň 4000. 8. Neboly upravené pomery na rozdelených spoločných majetkoch mnohých obcí (urbarialistov a pod.) ani dodnes ač je pre riešenie takýchto prípadov po ruke podrobná inštrukcia (nar. uh. min. sprav. č. 20.326/1890 s neskoršími doplnkami). Nás však najviac bolí, že nie je dostatok porozumenia, pre uskutočňovanie zákonného článku XXXIX/1908 o urbárnom oddeľovaní, upomerňovaní a komasácii. Dôkazom neporozumenia povolaných kruhov je výška dotácie povoľovaná k tomu účelu v štátnom rozpočte (záloha Kč 500.000.a príspevok Kč 160.000 pre celé Slovensko!!). Neprestaneme volať k zodpovednosti činiteľov, čo hatia komasačný ruch na Slovensku, nechávajú unikať značnú časť národného dôchodu Slovenska a tým Slovensko naďalej udržiavajú v chudobe. Na Slovensku je viac než milión ha pôdy, určenej k „meliorácii" rýdzo geodetickej: t.j. ku komasácii, kde vodohospodárske práce neprichodia vôbec v úvahu, kde je zákonitý podklad k úprave — vôľa a súhlas interesentov — ale chýba porozumenie istej časti byrokracie. Na túto okolnosť neprestaneme vždy a všade poukazovať. Tu je ťažište činnosti budúcich absolventov košickej techniky!! jej oddelenia, zememeračského inženierstva. Na Slovensku nebol po prevrate obnovený ani len štátny fond pre úpravy držby, z ktorého by bolo možno poskytovať preddavky na útraty úprav pozemkovej držby! Nebolo umožnené, aby si roľníci úpravy držby dokončili za pomoci štát -
1938/101
ného preddavku aíle na vl:alStné trovy iJba s nepatrným pcr-íspevkom zo štátnych peňa,zí - ačk,oIvek štát m:a~tak učiniť na svod účet už sám, predi IDl10hýnů rokmi. Kvalifikovaný z,ememeračský iJnženier vyššie uvedené predipisy by maJ nie len dolwnale poznať ale musí '8a vyznať i v opEJrátoeh technický,eh (geometrických) i pí-· somných, vzišlých z dednotliv)'ch úprav držby. To p~edpisujú: zák. čI. XXXIX/190S, X/1913, XIX/1898 a nar. čís. 20.326/1890 1. M. a je ich treba k zaknihovaniiI a inkatastrovaniu nimi up1f:alvovaného pozemkového majetku. Znaloslť primeranýclh metod po stráillke techniclmj, š'Peciálne potrebllých, je slalffiozrejm.á. Okrem toho, kto p()sohí na Slo'vensku v štátnej. alebo civilnej službe, musí dokonale ovládať znalolsť mapového ma,tedálu všetkých štyrooh ,wbraz.ovadch spÓsobov, v ktorých klatastrálne mapy bol)' vyhotoven!) (v projekcii nedefinovanej, stereografickej, váloovej a ČJsI.jednot,nej katastrálnej) a ich častí doplňovacích a to ni e p o str á n k e k u I t ú r ne - h i s t o r i c k e j lež p r a k t i c k e j, ve (Y ten to mat eriál je na Slovensku neustále používaný! . Ůalej sa predpokladá dokonalá znalosť nie len teoretickej čas ti práva súkromného a pozemnoknižného, ich vývoja, ale d(jkladná praktickáznalosť poz,emnoknižného poriadku, uživania operátov pozemÍloknižných po stránke manipulačne-technickej, najma pozemnoknižných protokolov a vložíek vo všetkých ča-stiach, znalosť pozemnoknlžných máp, ich povodu a technickej hodnoty, predpisov o zakladaní vloži.ek, oprerábaní pozemnóknižných protokolov, špeciálnych zápisov a pod. Zdrcujúca vačšina v praxi zamestnaných zememeračských inženierov sa nemOže zaobísť bez znalostI ďalších odvetvi platného práva na Slovensku, tak zákonov daňových, exekučných, obč. súdneho poriadku, administatívneho pokračovania, organizácie verejnej správy a súdnictva, zákonov vyvlastňovacích, lesných, vodných a ustanovení o vodných družstvách, o vodohospodárskych melíoráciach, o polnom hospodárstve a príbuzných, o obecnom zriadení, zákonov cestných a mnoho iných zákonov a ich doplnkov. Dalo by sa pokračovať vo vyratovaní disciplín technických, hospodárskych a právnych. Absolventi terajšieho štúdia z.ememeračského inženierstva, ktorí vstupujú do prakse na Slovensku, mOžu sa preukázať velmi slušnými vedomosťami odborn)"mi a teoretickými, zíslutnými na našich vysokých školách technických. Preca však v praxi podlhé roky zápasia s úžasnými ťažkosťami a musia noci nadsadzovať ak si chců doplniť svoje odborné vedomosti, denne potrebné pri výkonu ich povolania a pritom chcú svedomit.e konať svoje povinnosti. Škola im podáva v mnohom iba zlomky toho, v čom by malí byť "úplne doma". Náš dorast preca vstupuje do života po štúdiu a abslutóriu na vysokej škole a je nemyslitelné, aby sa i naďalej ťažisko odbornej jeho prípravy presunovalo na cestu výchovy empirickej! Zememeračskí inž<mieri, pósobiaci na Slovensku dokázali, že cesta, ktorú nastúpili je správna. Ale dozadujú sa porozumenia pre snahy o prehíbenie a rozšírenie odborných vedomostí dorastu už na vysokých školách a pozastavujú sa .nad tým, prečo práve ich volaniu po zlepšení a pokroku nechce byť rozumené? Sme presvedčení, že pravý úkol zememeračských inzenierov na Slovensku vpredu citované legislatívne opatrenia nevystihly dokonale. Dúfame, že je dosť času k náprave. Rok 1938 je rokom bilancie ale i rokom nádejí. Zememeračskí inženieri vykazujú, čo už od prevratu vykonali a národu dali a prihlasujú sa dobrovolne k splácaniu povinností, čím sú SloVoensku a štátu ešte podlžní. Prosíme znovu o porozumenie, dobrú v()Iu, výsledok sa padla toho akiste zavčasu ukáže.
Exposition des travaux faits par des ingénieurs..géometres au cours des vingt dernieres annees en Slovaquie. A l'occasion de la 20ěme année de l'existence de la république Tchécoslovaque sera organisé du 10 au· 24 avril 1938 dans la capita1e de la Slovaquie - a Bratislava - une exposition des travaux des ingénieurs géomětres. Cette exposition qui est la premiěre de ce genre en Tchécoslovaquie depuis la guerre mondiale, formera un tableau complet des travaux des ingénieurs-géomětres experts et fonctionnaires d'Etat, e.ffectués pendant les 20 ans de notre indépendance nationale. En vue d'informer nos lecteurs étrangers nous présentons ici en rac'Ourci le contenu de cette exposition.
1938/102
Les visiteurs voient avant tout les tra vaux des ingénieurs-géometres p o u r f i x e r 1e s fr o n t i ě r e s d'E t a t. ns trouvent des exemplaires des procěs-verbaux, des descriptions de la frontiěre et.c. Dans 1a s a II e r é s e r v é e a I a pro p r i é t é f on 10 i ě r e est exposé l'état ancien de la propriété fonciěre et les documents s'y raportant, la détermination des limites de la propriété, les vieux livres fonciers et d'autres documents juridiques. A cette partie de l'exposition est jointe l'e x p o s i t i o n des a m é 1i o r a t i o n s fo n c i ě r es r u r a les. On y trouve des plans de,s com munes avant et aprěs le remembrement. A l'exposition de la propriété fonciěr e se joint l'e x p o s i t i o n d e 1a r é for m e f o n c i ě r e qui montre, combien de terres en Slovaquie appartenaient aux grands domaines et quelle part en a été répartie par la réforme fonciěre. On y montre le travail du géomětre au cours de l'exécution de la réforme fonciěre. Aprěs l'exposition de ces différents travaux le visiteur passe a l'e x p o s i t i o n des I i v r e s f on c i e r s qui représente le développement de la méthode ďassurer le droit de propriété. Dans 1a s a II e diu cad a str e on montre ce qui était, ce que l'on est en train de faire et par quels moyens. Le visiteur passe des anciennes projections avec la représentation de leur précision de reproduction a la projection générale du cone d'aujourd'hui, des riches exemples des travaux de la triangulation aux exemples de la mensuration détaillée et aux cartes, a l'evaluat ion des terres et a la tenue du cadastre. Les exemples des travaux de 1'1 n s t i t u t p o u r I are pro d u cti on des car t e s cad a str a I es du Ministěre des finance s montrent par quelles méthodes on procěde pour obtenir une copie de la carte cadastrale. Les exemples. des travaux de 1'1 n s t i tu t g é o g r a p h i q u e m i I i t a i r e complěte cette exposition qui se termine par des moděles plastiques, des graphiques, des photographies et par une vue d'ensemble des travaux cadastraux et des travaux concernants la constitution des feuilles intercalaires du livre foncier. Plus loin sont exposés I e s n o m o g r a m m e set I e s a b a q u e s, I e s a p p ar e i I s et les i n str u m e n t s dont se sert le géomětre. On trouve ici des exemples dun i v e II e m e n t, de la t ach é o m é t r i e, de la p h o t o g r a m m é t r i e, de la mensuration des e s p a c e s d u s o u t e r r a i n, d e l'u r b a n i s m e, des exemples des travaux des géometres d a n s I e s f o u i II e s a r c h é o log i q u e s et a la mensuration des monuments d'ancienne architecture. Séparément sont exposés les i n str u ctions, les journaux des géometres étrangers et la littérature. La rédaction du Journal des Géomětres tchécoslovaques publie a cette occasion un numéro spécial qui fOrme une revue des travaux accomplis et qui fixe les devoirs de l'avenir. Les articles de ce numéro ont été fournis par ces auteurs: Ing. František M a n d y s: Les souvenirs des commencements de I'établissement du cadastre en Tchécoslovaquie. Ing. Josef K ř o v á k: Les base s géodésiques et l'uniformité de la cartographie tchécoslovaque. Ing. Vladimir Roč á k: Les premiers pas du géomětre tchécoslovaque en Slovaquie indépendante. Ing. Vladimir Haj n ý: L'organisation du service cadastral en Slovaquie. Ing. Jan Ba š e: Les commencements du service cadastral en Slovaquie. Ing. Alois M u s i I: L'activité de 18. section cadastrale de la direction générale des finances pour la Slovaquie au cours des 20 derniěres années. Dr. J. Č e r mák: Les travaux de I'Institut militaire géographique et l'emploie des cartes cadastrales. Ing. Vladimir Haj n ý: La fonction des ingénieurs-géomětres au cours de la delimitation de la frontiěre hongro-tchécoslovaque. Ing. Jan K a val i r: L'Institut pour Ia reproduction des cartes cadastrales du Ministěre des finances. Ing. Jaroslav H u m b a I: Des archive s des quotidiens du travail. Ing. Ferdinand B a u e r: La fonction de l'ingénieur-géomětre dans Ia réforme fonciěre. Ing. František Š t ě pán e k: Le service de Ia mensuration au bureau départemental. Ing. Josef Zem á ne k: Les ingénieurs-géomětres aux chemins de fer tchécoslovaques. Rudolf T v a r o. ž e k: Le géometre expert en Slovaquie. Ing. J ozef M r k w i č k a: Les fonctions de l'ingénieur-géometre a l'administration communale. Jozef Krajčík: Le cadastre et le livre foncil!r. Ing. Václav Far k a: La liste des communes en Slovaquie dans lesquelles a été fait ou est en cours le· remembrement. Ing. J. M i k u š a: Les devoirs des ingénieurs-géomětres en Slovaquie.
1938/103
ZEISS-ův
topografický dálkoměr II
Te I eto D"
s busolou, svislým kruhem a nosičem k upotřebení na stativu. • Pro topograficko-tachymetrické měření, rychlé a pohodlné situační a výškové měření k účelům geografického, geologického a lesního zaměřování. • Vyměnitelné Měřící lať v záměrném bodě měřicí klíny pro rozsahy od 2-20 m, 12-200 m, odpadá. Proto rychlé zaměřování i nepřístupných míst. 25-400 m. Tiskopisy a další informace bezplatně od
Carl Zelss,
.Iena.
AICHAADFISCHEA,
-
Generálnl zástupce: Praha II., u Půjčovny 8.
ZNATE JIŽ TENTO STROJ?
BRUNSVIGA POČET
MÍST
DOPPEL 13 Z (ID + 10) x 8 x (13
13)
Dva stroje účelně spojeny v jediném modelu, hodi se zejména pro výpočty měřické, pro současné výpočty souřadnic X a Y, dále s novou methodou lze neobyčejně rychle a s úsporou papíru počítati protínání vpřed a protínání vzad. Dle potřeby stejné, nebo opačné obrátky pro oba stroje. Též je možné vypnouti levý stroj. Dle přání možno dodati s dvěma počiiadly obrátek a dvěma klikami pro každý ze strojů, případně s osmnácti místy v obou výsledníkových počiiadlech.
Bližší sdělí a stroj bezzávazně předvede gen. zási. pro ČSR:
B. JAROLÍMEK, PRAHA I., Perštýn 15. Telefony:
1938/104
208-98,224-74,307-50
,
"""
"
5
ZEMEMERICSKY
VĚSTNÍK
1938
ČASOPIS· SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ XXVI. ROČNfK - V PRAZE 5. května 1938
•••••••••
Poznámka k výpočtu plošné srážky papíru. Prof. Ing. Dr. Tichý,
Brno.
Známý vzorec pro plošnou srážku na 1 ha plochy sekčního obdélníku, je-li " lineární srážka v délce D, p lineární srážka v~výšce V se~čního obdélníku, zní:
= 10.000
LlPua
(~+ ~- ~'.~)...1.)
V měřických návodech se vyjadřuje třetí v závorce za předpokladu, že ď
1-+--------4-
.
P
15= V'
o.g;.
, (ď)2
1f-:Y = bud' D
neboli takže pak možno položiti také
. (p)2 V
nebo =
'
~'.~ .-}(~r + ~(; r.
Po dosazení do rovnice 1. a po jednoduché úpravě vychází konečně oficiální vzorec, předepsaný návody: LlP1,.a
= 10.000 ~
(1- ~~)+ 10.000 ~
(1-
2PV) ... 2.)
Každý člen na pravé straně tohoto vzorce je vypočítán v tabulku za předpokladu, že ď nebo p leží v mezích od O do 25 m (viz 1.) nebo od O do 20 m (viz ~2.). Tato úprava béře tedy v úvahu přímo lineární srážky. Ale, jak známo, vyjadřuji se v praxi lineární srážky vždy v %, t. j. podle vzorcú
P
0/ O-D_100. ď
q
o/ 0-_
v délce a
100 V
.p
I
... 3.}
ve výšce sekčníbo obdélníku. Bylo by tedy jen logické užívati procentuálního vyjádření i v plošné srážce. A tento předpoklad přivádí vyčíslováni vzorce 1. na frapantní jednoduchost, takže není vůbec třeba používati tabulek. Po vynásobeni ve vzorci 1. totiž vychází: Ap _ 100 100 ď 100 100 P _ 100 ď 100 P LJ
lha
-
•
DI'
I
V
D'
Dosadí se z rovnice 3., takže prostý výsledek zni: LlP1ha 100 (pOJo qOfo)--pOfo·q%···4.).:
+
1938/105
V'
Podle tohoto vzorce možno počitati hektarovou srážku zpaměti: Pro malé
p a q lze druhý člen pravé strany zanedbati. Přiklad: V sekčním obdélníku katastrálního plánu 1: 2880 byla zjištěna srážka v délce p % = 1 a ve výšce q % = 1'2, neboli ď = 18'96 ~ 19'0 m a p = 18'20 m. a) Podle vzorce 2., tab. B, [1] str. 262: Pro ď = 19 m je 1. část srážky . . . . · 99'69 m2, · 119·24 m2, pro p = 18'2 m " 2." " .... · 118'93' m. b) Podle vzorce 4.: .220 m2 100 (1 1'2) . _1'2 m2 -1 X 1'2 .. . 118'8 m2 Celá srážka na 1 ha .
+
Literatura: [1] Instruktion fUr MeBtischaufnahmen, Videň 1907; [2] Návod prováděti
nová měřeni katastrální,
A jak
Praha., 1932.
Ré8umé. Not e s url e cal cul d e 1 a d é for mat i on d u pap i e r. On détermine la déformation du papier ďune section du plan, reduite a. 1 ha, ďaprěs la formule l.'lo 2 en se serva-nt des tables spéciaux. Dans cette formule signifie la déformation linéaire du papier dans la longueur et 'P dans la hauteur du quadrilataire de la section. Mais en exprimant 8 et 'P en pour cents p, q, on pet transformer la formule No 1 en formule No 4, trěs simple et comoďe a. calculer par coeur.
Tabulky pro setinné dělení čtvrtkruhu. Ing. Dr. techn. Josef K 1 o b o u č e k.
Dodatkem ke zprávě o zavedení setinného děleni čtvrtkruhu v Německu (Zeměměř. Věstnik 1938. str. 8-9) a jako odpověďna některé dotazy a námitky, že "neni dostatek pro praksi potřebných tabulek", uvádime stručně, jen v přehledu některé z dosud vydaných tabulek pro nové děleni; uvedené tabulky již postači pro řešení téměř všech úloh, které v technické praksi se mohou vyskytnouti.
A. Logaritmicko-trigonometrické
tabulky pro nové dělení étvrtkruku:
é t yř
m i st n é: Dr. F. G. G a us s, Vierstellige logarithmisch-trigonometrische Handtafel fůr DezimaIteilung des Quadranten. -- NákL K. Wittwer. Stuttgart. (Starši vydáni něm. tabulek: H. Gravelius, VierstelIige logarithmisch-trigonometrische Tafeln fUr Dezimalteilung des Quadranten. (Interval O,lgr.) Berlin 1892. Pětimistné: Dr. F. G. Gauss, FUnfstellige logarithmisch-trigonometrische Tafeln fUr Dezimalteilung des Quadranten. (Interval 0,01 gr.) K. Wittwer. Stuttgart 1926. (Starši něm. pětimistné tabulky jsou Graveliusovy. Berlin 1886.) Francouzské tabulky: J. L. Sanguet (Paris 1889,3. vyd.), Chollet (Paris 1912), Service géographique de l'armée (1914), Bouvart-Ratinet (paris 1920). . Prof. Dr. A. Semerád-Dr. M. Valouch, Pětimístné tabulky logaritmickotrigonometrické pro šedesátinné a setinné dělení kvadrantu a polygonálné tabulky pro setinné děleni kvadrantu. - NákI. Jednoty čs. matematiků a fysiH. Praha 1923. S es t i mís t n é: W. J or d a n -O. E g g e r t, Logarithmisch-trigonometrische Tafeln fur neue (zentesimale) Teilung mit sechs Dezimalstellen. (Interval od Ogr-20gr po 0,OO1gr; od 20gr-80gr po O,Olgr.) 4. vyd. K. Wittwer. Stuttgart 1931. _
1938/106
°
Sedmimístné: J. Delambre, 'l'ables trigonométriques décimales calculées par Oh. Borda. (Interval od gr-3grpo 0,001 gr; od 3gr-97 gr po 0,01 gr.) Paris ]80l. F. Oallet, 'l'ables portatives de logarithmes. (Interval po 0,01 gr.) Paris. Osmimístné: Service géographique de l'armée, 'l'ables des logarithmes a huit décimales des nombres entiers de 1 a 120.000 et des sinus et tangentes de dix secondes en dix secondes d'arc dans le systeme de la division centésimale du quadrant, publiées par ordre du ministre de la guelTe.Imprimerie nationale. Paris 1891. Log.-trig. tabulek sedmimístných pro nové dělení nebylo vydáno mnoho. Zde citované sedmimístné tabulky se vyskytují dnes už jen v knihovnách a antikvariátech, Jest však poznamenati, že pro výpočty katastrální jich téměř není zapotřebí: pro PO" lygonální výpočty se vystačí s tabulkami pětimístnými, pro předběžné výpočty souřadnicové jsou nejvýhodnější tabulky šestimistné; pro vyrovnání trigonometrických síti sedmimístné tabulky nestačí a je nutno používat osmimístných.
B. Tabulky přil'ozených hodnot tl'igonometl'ických funkcí pl'O nové délení étvl'tkruhu: Oty ř m i st n é: Čtyřmistné tabulky přirozených hodnot trig. funkcí jsou obsaženy v pětimistných log.-trig. tabulkách G a u s s o v Ý c h. (Interval O,lgr.) . Pět i mí st né: G. S te in b re n ner, Funfstellige trigonometrische 'l'afeln neuer 'l'eilung (Dezimalteilung des Quadranten) zum Maschinenrechnen. (Interval O,Olgr.) Vydala továrna na počitací stroje GRIMME, NA'l'ALIS. Braunschweig 1914. F. Bal zer-H. D ettwiler, Funfstellige naturliche Werte der Sinus- und 'l'angentenfunktionen neuer 'l'eilung fur lVIaschinenrechnen. (Interval 0,01 gr.) K. Wittwer. Stuttgart 1919. P. W ijde nes, Five place tables. - Holandské tabulky vyd. P. Noordhoff, Groningen (Holland) - (viz recensi v Zeměměř. Věstníku 1938, sfr. 9-10). J. E n ber g, Funfstel1ige Sinustafeln fur Maschinenrechnen nach Dezimalteilung des Quadranten. Stockholm 1910. Šestimístné: J. Enberg-E. Liingstrom, SextalUga tabeller over trigonometriska funktionernas talvarden for centesimal delning. (Šestimístné tabulky přiroz. hodnot trig. funkcí pro nové dělení. 'I'abulky obsahuji i hodnoty sec a cosec. Pro Ogr_3gr interval O,OOlgr; od 3gr-97gr interval O,Olgr.) Vydal: Kung!. lantmateristyrelsen. Stockholm 1925. Prof. Dr. J. Peters, Sechsstellige trigonometrische 'l'afeln fur neue 'l'eilung. (Interval 0,01 gr). 2. vyd. NákI. Gebr. Wichmann. Berlin 1930. Osmimístné: Section de géodésie de l'union géodésique et géophys i q u e in tel' n a t i on a I e, 'l'ables a 8 décimales des valeurs naturel1es des sinus, cosinus et tangentes dans le systeme décimal, de centigrade en centigrade de a 100 grades (Oalculées sous la direction de M. Roussilhe par M. Brandicourt). - Vydáni z r. 1925. - Secretariat de la Section, 78 rue d'Anjou, Paris 8 e.
°
šestim,ístné tabulky přirozených hodnot trig. funkcí sinft a cosinft pro nové dělení čtvrtkruhu má připraveny do tisku p. Ing. J. K ř o v á k, přednosta triangulační kanceláře min. financí. Tabulky jsou originálně a velmi účelně sestaveny (interval 0,01 gr a propočítané diference po 0,0002 gr). Tabulky vyjdou během letošního roku. Připravuje se také vydání podobných tabulek pro tangenty a cotangenty. Podle zprávy, otištěné v Zeitschr. f. Vermess. 1937, str. 717, připravuje také prof. Dr. J. Pe tel' s vydání osmimístných tabulek pro nové dělení; budou obsahovati i hodnoty pro sec a CQsec.
O. Různé tabulky pro nové délení čtvl'tkruhu (tabulky souřadnicové, tacheometrické, vytyéovací, převodné aj.) F. M. O10 ut h, 'l'afel ZUl'Berechnung goniometrischer Koordinaten. 5. vyd. K. Wittwer. Stuttgart 1906.
1938/107
F. M. Clo ut h, Tafeln ZUl'Berechnung goniometrischer Koordinaten (neue Teilung). 4. vyd. HaBe 19] 9. A. Salmoiraghi, NouveBes tables des coordonnées rectangulaires a cinq et quatre décimales calculées suivant la division centésimale du quadrant et tables auxiliaires pour les calculs de la tachéométrie. 2. vydání MCMXXI. (V hlavních knihkupectvích nebo přímo u autora A. S a 1m oi r a g h i, Ingénieur constructeur d'instruments de précision pour la géodésie et la topographie a Milan). J. L. Sanguet, Tables trigonométriques centésimales (pětimístné tabulky uvedené už v oddílu A.) obsahují též: "un grand nombre de tables relatives a la transformation des coordonnées topographiques en coordonnées géographiques; aux nivellements trigonométriques et barométriques; au calcul de l'azimut du soleil et de ľétoi1e polaire; du temps et de la latitude; au tracé des courbes avec le tachéometre etc."). J. O rI a n di, Manuale e tavole di celerimensura (obsahují 1000 stran rťJ.zných tabulek pro nové dělení). Milano 1889. J. O rI a n d i, Nuove tavole tacheometriche. Roma. (Francouzské vydání: Nouvelles tables tachéométriques centésimales et sexagesimales pour calculer les distances réduites a I'horizon, les différences de niveau, les coordonnées triangulaires et les courbes. - Ch. Béranger. Paris.) L. Po n s, Tables tachéométriques, donnant aussi rapidement que la regle logarithmique tous les calculs nécessaires a I'emploi du tacheometre. Librairie polyechnique Ch. Béranger. Paris 1912. - Novější vydání je z r. 1931. L. No m i ~o s, Tables tachéométriques. Athény 1928. (viz poznámku v Zeměměř. Věstníku 1934, s. 146). N. Jadanza, Tavole tacheométriche centisimali. 2. vyd. Torino 1904. (Ně. mecké vydání: J a d a n z a - Ha m mel', Tachymetertafeln fur zentesimale Winkelteilung. - K. Wittwer. Stuttgart 1909). Ing. A. P I' o ke š, Tachymetrické tabulky pro nové dělení. Příloha k Zeměměř. Věstníku 1935, č. 3. - Zvláštní otisky těchto tabulek přímo u autora (Brno, Masarykova 37/39). J. B o uch a I' d, Tables centésimales pour le tracé des courbes (chemins de fer, routes, canaux, etc.) - Vydal Gauthiel' - Villars. Paris 1922. P r e u s s. Fin a n Zmin i s tel' i u m (K a t a s t I' W .), Tafeln ZUl' Umrechnung von aIter Winkelteilung (Sexagesimalteilung) in neue Winkelteilung (Zentesimalteilung) und umgekehrt. Berlin 1937. O. Sust. Tafeln fur die Umwandlung von Winkeln aus alter (sexagesimaler) in neue (zentesimale) Teilung und aus neuer in alte Teilung. K. Wittwer. Stuttgart 1938. "Tabulka pro převod stupňf1 šedesátinných na setinné a naopak" je též V pětimistných tabulkách Sem e rád - Val o uch o v Ý c h na str. 102; praktické převodné tabulky jsou uvedeny i ve jmenovaných tabulkách S a n g u e t o v Ý c h. Podobné tabulky jsou uvedeny ke konci knihy :J o r d a n - E g g e r t, Handbuch der Vermessungskunde, sv. n./1., 1931.
Zajímavá je též otázka, jak označovati úhlové jednotky setim~é.Jejím řešením se právě zabývá Čsl. nár. komitét geodetický a geofysikální a Csl. normalisační společnost. V této věci není dosud jednotnosti; v různých státech a v různých knihách se používá namnoze velmi odchylných značek. Ve Francii byly zavedeny oficiální značky: gr (grad), dgr (decigrad = 0'1 gr), cgr (centigrad = 0'01 gr), mgr (miligrad = 0'001 gr), dmgr (decimi1igrad = 0'0001 gr). Návrh Instrukce A pro katastrální měřické práce, který připouští používat strojů dělených centisimálně, užívá rovněž oficiálních značek francouzských (srovn.: Dodatky 1. z r. 1937, §§ 69, 70, 98 a 203). Toto označení nejlépe a jedině odpovídá duchu decimetrické soustavy a označení ostatních jejich jednotek (měl' a vah) a ruší jakoukoli spojitost s pojmenováním a označením jednotek starého dělení (minut a vteřin), která zbytečná a již dlužno zavrhnouti, protože může vésti k nejasnostem a záměnám.
Je
1938/108
Ré8umé.
Tab I e s cen t é s i m a I es: A. Tables trlgonométriques centésimales. des valeurs natureUes et C. Tables tachéométriques centésimales, tables des coordonnées, tables centésimales pour le tracé des courbes etc. B. Tables centésimales
Jubilejní slavnosti čs. zeměměřičských
inženýrů v Bratislavě.
Slavnostní dny čsl. zeměměřičských inženýrů, jež vzbudily radostný ohlas a účast v duších všech zeměměřičů v celém státě, jež však nalezly i pozoruhodný oWas v širší, zejména technické a národohospodářské veřejnosti československé, jsou skončeny. Zavřely se výstavní síně, v nichž byla instalována I. výstava prací zeměměřičských inženýrů na Slovensku, účastníci celostátního sjezdu a návštěvnici výstavy rozjeli se do svých bližších i vzdálenějších domovů a v srdci nás všech zůstává jen hřejivá vzpomínka a radost nad tím, jak pozoruhodným způsobem dovedli jsme oslaviti 20leté výročí Československé republiky a upozorniti na sebe a na svou práci. Všem těm, kteří jakýmkoliv způsobem se přičinili o zdar výstavy a sjezdu, všem, kteří po dlouhé měsíce před izahájením výstavy obětovali každou volnou chvíli práci na tom, aby výstava ukázala, co jsme, co jsme udělali a co nás v našem pracovním úseku čeká, patří srdečný, vděčný dík celého z€měměřičského stavu. Bylo to dobře vykonáno. a věříme, že ne nadarmo! -- K informaci těch, kteří se nemohli bratislavských slavností zúčastniti a na trvalou paměť všeho radostného ruchu, v němž zeměměřičská Bratislava v těchto dnech žila a jenž se přeléval dál do srdcí zeměměřičů ve všech zemích naŠ€ho státu, podáváme zde referát o slavnostním zahájení výstavy a o celostátním sjezdu. I. Slavnostní otevřeni výstavy dne 10. dubna 1938. Po horečném chvatu, v němž vrcholily všechny přípravné práce na výstavě, došlo konečně dne 10. dubna 1938 k slavnostnímu otevření výstavy. K slavnosti byly pozvány ministerstva, vysoké školy, četné úřady, korporace, instituce a jednotlivci, kteří mají jakýkoliv vztah k práci zeměměřičského inženýra. K radosti pořadatelfi výstavy převážná část pozvaných k zahajovací slanosti vyslala své oficiální zástupce, nebo se dostavila přímo. Sluší se jmenovati alespoň tyto: Za ministerstva: financí vrch. měř. rada Ing. Boh. B e d n á ř, zemědělství min. rada Ing. Karel Leg e r, veř. prací měř. rada Ing. O. K r č m á ř, železnic vrchní st. rada Ing. Jel í n e k, školství a nár. osvěty a školský referát v Bratislavě Dr. Val á šek, nár. obrany gen. Ing. U n t e r m ti II e r, spravedlnosti vicepresident vrch. soudu N eš v e r a, za Cs. vYsoké učení technické v Praze prof. Dr. Ing. P. Pot u žák, za Ceskou vysokou školu technickou v Brně prof. Dr. Ing. A. Sem e rád (spolu za Národní radu badatelskou), za CsI. st. teologickou fakultu v Bratislavě Dr. B a k o š, za zemský úřad v Bratislavě vI. rada Ing. Bud i n k a a Dr. Ing. r..ud. Ma c k o, za Gener. finančni ředitelství v Bratislavě president Arnošt S k á cel í k a fin. rada Jan š u b a, za město Bratislavu starosta města Dr. Vlad. Kr n o a přednosta technické skupiny Ing. J. R u pp e I d t, za Vojenský zeměpisný ústav major Ing. K. J u rač k a, zemský vojenský velitel arm. gen. Josef V o t r u b a, Dr. Boh. N o v á k o v á za státní hvězdárnu ve Staré Ďale, vrch. rada Karel Jel í n e k za Osvět ový sVaz pro Slovensko, vrch. měř. rada Ing. AI. Š i m e k za Zemské finanční ředitelství v Brně, Dr. Josef Pap á n e k za štefánikovu astronomickou společnost, sen. Kornel S t o d o I a, měř. rada Ing. Fr. K e p k a za ředitelství CSD. v Hradci Králové, Ing. B. ~ e na t Ý za tov. Dr. A. Baťu, měř. rada Ing. Ct vrt I í k za město Brno, Ing. Pro vaz ní k za Inženýrskou komoru čs., Ing. ~ d ím a I za Cs. silniční společnost, Ing. K. 'r o m s a za vojenské lesni podniky, Ing. B a lán za pracovní sdružení architektťJ., prof. Dr. J. Pe tří k, zástupci rfizných zeměměřičských organisací Ing. J. F e j I e k z Brna, Ing. E. F a I t u s z Brna, Ing. K. Hru šk a ze Slaného a četní j. - Výstavnímu výboru došly před otevřením výstavy též četné projevY písemné, z nichž nutno uvésti alespoň pozdrav rady města Užhorodu.
Slavnost otevření výstavy byla zahájena sborem, j€jž zazpíval s nevšední ochotou "Spevokol Zora" pod vedením p. Dr. Haluzického. Po přivítání hostí předsedou výstavního výboru vl. radou Ing. Aloisem M u s i lem, ujal se slova p. přednosta zemské technické služby na Slovensku Ing. štefan Jan š á k v zastoupeni p. protektora výstavy zemského presid€nta Josefa O r s z á g h a.
1938/109
Ing. št. Janšák ve své duchaplné a filosoficky založené řeci, svědčici 'O historických znalostech a hlubokém promyšleni fu nkce techniky v životě lidstva, ocenil práci zeměměřiče v minulosti i v přitomnosti. V řeIe vzpomenul zeměměřičů., kterým bylo uloženo založiti pozemkový katastr v Uhrá ch za cisaře Josefa II., a těch kolegfl., kteří pracovali na Slovensku a v Uhrách v době zakládání pozemkového katastru po roku 1850. Přednášku otiskneme v příštím čísle Z. V. Krom toho vydá ji výstavní výbor jako seperát, takže kolegové budou miti m OŽDostji poznati. Podotýkáme, že přednáška je tak poutavá, že by neměla chyběti na stole žádného z kolegfl..
Po skončení přednášky prohlásil Ing. Št. Janšák jménem protektora výstavu za zahájenu. Jménem úřadů a institucí pozdravil pak výstavu Dr. Pap á n e k za astronomickou společnost Štefánikovu, Ing'. Boed n á ř za min. financí, Ing. Kr č m á ř za min. veř. prací. Za České vysoké učení technické promluvil prof. Ing. Dr. Pot už á k, za Českou vysokou školu technickou Dra E. Beneše v Brně prof. Ing. Dr. S em e rád, který doporučil, aby výstava dala podnět k vybudování technického musea pro Slovensko. Za Inženýrskou komoru promluvil Ing. Ž dím a 1. Za moravskou odbočku Spolku čsl. zeměměřičských inženýrů státních a státních podniků její předseda Ing. F e j 1 e k. Ze slavnostního aktu byly odeslány telegramy pan u p r e s iden t u r e p u b 1 i k Y a pan u pře d sed o v i v 1 á d y. Státní hymnou byla slavnost zakončena. Velmi četně shromáždění hosté (asi 150 osob) se věnovali potom prohlídce výstavy, u jejichž jednotlivých oddělení je očekávali skupináři exposic a podávali odborný výklad. Význam výstavy spočívá v souborném předvedení prací zeměměřičskýeh všech odvětvi tohoto technického oboru a posloužil odborníkovi jako východisko studii o stavu a potřebě technických prací zejména na Slovensku. Širší veřejnost obeznámila s postupem inženýrských prací a předvedla snahu státní a ostatní veřejné správy o povznesení Slovenska technickými pracemi. Po této stránce zejména výstava vykonala kus státotvorné práce na Slovensku a jevila se tedy nejen jako podnik ryze odborný, nýbrž i jako významný čin lidovýchovný. Podrobný popis výstavy přinese příští číslo Z. V. II. Celostátní sjezd zeměměřiěských inženýrů ve dnech 16.-18. Celostátní sjezd zeměměřičských inženýrů spolků čs. zeměměřičských inžen~rrů na oslavu Bratislavy jako sjezd manifestační i pracovní. botu 16. dubna s p o 1 e č e n s kým ve č e r em
dubna 1938.
československých byl svolán Svazem 20letí Československé republiky do Sjezdový program zahájen byl v sov Zimní zahradě Zemědělského musea.
V prostorném sále sešlo se vice než 150 účastniků. sjezdu, mnozi z nich se svými dámami, a v přátelské a srdečné zábavě setrvali pozdě do večera. Společenský večer s večeři a hudbou poskytl mnohým přileži tost k navázáni nových osobnich styků. a umožnil kolegfl.m, kteři se dlouhá léta (namnoze od studijnich dob) nesešli. aby si znovu přátelsky pohovořili. Nebyl proto pro večer stanoven žádný program. Pouze po stručném zahájeni předsedou sjezdu prof. Dr. J. Pe tři k e m a předsedou výstavního výboru vI. radou Ing. A. M u s i lem, před nesl vrch. měř. rada Ing. Karel R y k r rozmarný feuiIIeton o tom, jak ."zeměměřičský lid" ze všech části býValého RakouskoUherska vracel se do osvobozené vlasti, aby dal k disposici svoje sily, vědomosti a zkušenosti hlavně Slovensku, kde po odchodu maďarských měřických úřednikfi musela se úplně organisovat katastrálni měřická služba. , fi
S Ia v n o s t ní s.i e z d o v é s hro m á ž d ě n í konáno bylo v neděli 17. dubna 1938 opět v Zimní zahradě Zemědělského mUSea. Zúčastnilo se jej kromě pozvaných hostí asi 250 zeměměřičských inženýrů ze všech částí republiky. Přišli kolegové z Prahy a hlavních měst zemských, z Plzně, Opavy, Olomouce, Košic i z menších a malých měst všech čtyř zemí státu. Na pozvání předsednictva Svazu spolků přišli i oficiální zástupci a hosté, z nichž uvádíme: Za zákonodárné sbory: senátor strany nár. soc. Ing. K. Ma ruš á k, senátor str. republikánského a maIoroI. lidu Dr. Ing. J án Bot t o, senátor strany soc. dem. J. N e n t w i c h a posI. strany nár. sjednoceni Ing. Lad. Pro tuš. Za min. veř. prací měř. rada Ing. O. Krčmář, za min. národní obrany a Voj. zeměpisný ústav plk. Ing. K u d I i č k a, za zemský úřad v Bratislavě (spolu za čs. silniční společnost a odbor SIA. v Bratislavě) vI. rada JUDr. a Ing. K ř i van e c, za České vysoké učení tech-
1938/110
nické v Praze prof. Dr. Ing. Josef R y š a vý, za Vysokou školu zemědělskou v Bmě prof. Dr. Ing. AI. Ti c h ý, za vrchni soud v Bratislavě vrch. s. rada Dr. Josef V á ci a vek, za starostu města Bratislavy a m ěsts~ou radu Ing. Igor R u p pel d t, za městský stavebni úřad v Brně vrch. měř. rada Ing. Josef Peň á z, za Osvětový svaz v Bratislavě vrch. rada Karel Jel i n e k, za Inž. komoru Ing. Pro vaz n i k, za silnični společnost československou Ing. P i i š k o v á, za zemskou komisi pro agrárni operace v Bmě zem. rada Ing. Jaroslav P a u I i š t a, za zemědělské museUJll v Bratislavě Ing. M. J u r k o v i č, za Vysokoškolský svaz v Bratislavě Dr. J. Ur s i n y a prof. A. D 011 ne k, za Spolek čs. zeměměřičti Ing. V. K u r a 1, za Jednotu úř. aut. civ. geometrti Ing. B. F ti r s t, za Spolek čs. inže ným státni měř. služby sedmičlenná delegace, za Klub inž. min. zem. IDg. L. Pat e r a, za Spolek posluchačti zeměměř. inž. v Praze IngC. L. Tóth a mn. j. - Krom oficiálních osobnosti viděli jsme mezi účastniky sjezdu ěetné výZna.čné osobnosti z našich řad, na př. pp. prof. Dr. Fialu z Prahy, prof. Ing. Filkuku a Dr. Ing. J. Rflžičku z Brna a j.
Jednání zahájil o 10. hod. dopoledne předseda Svazu spolků zeměměř. inženýrů v čSR. prof. Dr. h. c. Ing. Josef Pe tří k, jenž po uvitáni hostí mimo jiné pravil: Děkuji dále výstavnímu komitétu a jeho předsedovi vI. rad. Ing. M u s i lov i a všem ostatnim, kteří se jakýmkoliv zptisobem zasloužili o zdar sjezdu a výstavy. Vzpomínám i všech našich pracovnik 0., kteři, rozptýleni po území republiky, pracuji pro zdar a rozkvět Svazu. Konečně vzdávám úctu všem naším předchtidctim a mohu prohlásiti, že máme nejlepši wli a snahu pokračovati v jejich dile a práci na <JChranu společného ideálu všech zeměměřič 0.. Děkuji srdečně p. senátoru Ing. Ma r u.šá k o v i za blahovfili, se kterou se ujal v technicko-dopravnim výboru senátnim nejen zeměměřičo., nýbrž i resoluce, aby vláda předložila osnovu zákona o 4-letém studiu zeměměřičském vzhledem na otevřeni vys. školy technické Dr. M. R. štefánika v Košicich. Při zahájeni našeho sjezdu na oslavu 20 letého trváni republiky mohu prohlásiti, že čsl. zeměměřiči mají pocit soudržnosti a svornosti nejen vzájemně mezi jednotlivými složkami zeměměřičskými, ale i se všemi ostatJJ.imi složkami technického života. P ř ej e m e s i, aby ten top o cit nás o ž i v o val ves p o leč n Ý c h i d e á c h, v duševním bratrstvi ku zdokonaleni naši národ ni technické práce v naši drahé vlasti, k p ok r o k u n a š e ho p o vol á n í v ž d Y c k Y pa c i f i s t i c k é h o -, v ž d Y P r a c ujiciho pro pokrok v miru, pro zabezpečeni držby pozemkové - neb o ť v i m e, žen á rod, k t e r Ý drž i p o.d u, n e z a h y n e.
Prof. Pe tří k dále oznámil, že sjezdu došly některé pozdravné teleg'ramy, projev p. ministra spravedlnosti Dr. Ivana D é r e r a a ministerstva školství a nár. osvěty, telegram presidenta vrch. soudu v Bratislavě Dra Mi č u r y, posl. K. Ryb a r i k a z Košic, Klubu měř. inž. hlav. města Prahy a předal slovo zástupci zemského úřadu v Bratislavě JUDr. a Ing. K ř i van c o v i. v; nichž uvádí telegrafický
Dr. Ing. K ř i van e c pozdravil sjezd jménem země Slovenské. Vzpomněl historických praci zeměměřičských na Slovensku, zejména slovenského zeměměřiče-básníka Jána Botto, a četných zeměměřičti čechti, kteři po.sobili na Slovensku před uherskorakouským vyrovnánim v r. 1867. Tradice čechti-zeměměřičti obnovila se na Slovensku po politickém převratě v r. 1918, kdy jim byly světeny rozsáhlé a významné úkoly (poz. katastr, poz. reforma, práce delimitačni a j.) Pryč jsou doby, kdy k zeměIÍlěřičstvi stačila kvalifikace poddtistojníka. Je třeba, aby se zlepšilo i dosavadni vzděláni zeměměřičti. Vhodnou příležitosti je k tomu otevření slovenské techniky v Košicích, jež musí ve výchově dorostu vycházet z potřeb východu republiky, kde poměry jsou značně odlišné od poměm v zemích západnich. Sjezdovému je dnáni přeje zdar jménem presidenta země Slovenské J. O r s z a g h a i jménem svým.
Se souhlasem autorovým přečetl pak Ing. Trančík přednášku k a, přednesenou při zahájeni výstavy dne 10. dubna t. r. Přednáška
Ing. št. Jan
š á-
bude otištěna v Zeměměřičském Věstniku.
Za starostu města Bratislavy a za městskou radu v Bratislavě pozdravil sjezd Ing. Igor R u pp e I d t. Z jeho delší řeči (jež bude rovněž se svolenim autora uve~ejněna v Z. V.) uvádíme alespoň toto: Dovolte mi, abych použil tejto prileži tosti na niekoYko spomienok z doby pre
1938/111
obce takového, ktorý dostal na vorbe len ne patrnú menšinu hlasov oproti osobe toho inženiera, ku ktorému prejavila verká vačšina majiterov pozemkov svoju dOveru. Nie div, že pri takomto pokračovanl n emóh 01 sa žiade n rodu Ve rný Slovák~inženier odhodlať pre samostatné prevádzanie ko·mas a č n Ý c h p r á c a tým pre pomáhanie i ta k ubiedenému slov. rudu na tomto poli.
Po těchto zahajovacích projevech přečetl vI. rada Ing. Mu s i I text cích telegramů panu presidentovi Dr. Edv. B e n e Š o v i :
holdova-
Česk08lovenskí zememeračskí inžinieri shromáždení v Bratislava na celoštátnom sjazdu svazu československých spolkov zememeračských inžinierov konanom v rámm !Oročných osláv trvanie republiky, dovolujú si vyslovit' Vám svoj hold, vzpomínajúo Vašich velkých zásluh, zásluh pana presidenta Oslobodiťela a generála Milána- Rastislava Stefánika. Ujišt'ujú Vás o svojej vernosti k republike a sl'ubujú vykonat' všetko, pokiar im síly stačia, aby napomohli rozkvet a obranu milému im štátu.
a panu ministerskému
předsedovi
Dr. Milanu Hod ž o v i :
Z dnešného celoštátneho sjazdu Svazu spolkov československých zememeraČ8kých inžinÍ6rov konaného v Bratislave v rámci osláv 20 ročného trvania republiky, dovolujú si česk08lovens1cí zememeračskí inžinieri vyslovit' Vám svoju vd'ačnost' za podporu soojich snáh k uskutečneniu slovenskej techniky v Koši<:iach a uistit' Vá.~ o svojej vernosti a oddanosti k vláde. Sjazdový výbor.
Slova ujal se hlavní slavnostní řečník přednosta katastrálního měřického úřadu v Moravské Ostravě, měřičský rada Ing. František F a I ta. Uchvacující formou rutinovaného řečníka přednesl svou řeč, v níž stručně, avšak plasticky předvedl přitomn$Tmposluchačům obraz toho, co bylo zeměměřičskými inženýry za 20 let republiky vykonáno a v jakém směru je třeba v budoucnosti síly a snažení napnouti. Tem· peramentní řeč byla přednesena zpaměti; podáváme z ní výtah podle poznámek, jež jsme od Ing. F a I t Y obdrželi: "Kdo položil ruce na pluh - neohlíží se zpět." Tato Masarykova slova mi napadají, mám-li mluviti o dvacetileté činnosti čs. zeměměř. inženýrfi. Neboť: s retrospektivnimi pohledy na prošlá dvě decenía práce, sahajícimi až ke kolébce našeho státu, rodi se spíše potřeba podívati se kolem sebe - na to, co je nyní - a uvědomiti si, jaké výhledy otvírají se nám do budoucna - jaké jsou pers.pektivy zítřka. Ceskoslovenští geometři přihlásili se do práce hned při vzniku státu a účastnili se jeho budováni. Nabídlí státu svoji službu. Tomu slovu rozuměli jak v jeho obsahu ná- • rodohospodářském, tak etickém. Jejich úkoly a funkce se řadily do kategorii tak, jak žádaly potřeby státu. Zatim co diplomaté na historických zámcích v okoIi Paříže: ve VersailIích, v SaintGermain, Trianonu a později zástupci konference velvyslanců. v Paříži, črtali na mapě Evropy hranice nových států., nastupovaly čety československých zeměměř. inženýrů. novou službu: službu d e 1i m i t a čni. Ve velkých hospodářských revolucích po světové válce reklamoval zemědělský člověk právo na pů.du, jíž obdělává. Od optimálních úspěchů. reformy pozemkového vlastnictví odvisely další kroky pokroku civilisace a pokoj na zemi. A zatím co nedaleko za hranicemi státu svítily na cestu agrárniho převratu za· pálené stohy a požáry us.edlosti, ve státě Masarykově formuje se štáb geometrů., aby plánovitě a s vědeckou záměrností konal v klidu další službu Republice, s I u ž b u pozem k o v é r e for m y. Pracovitý národ přechází rychle z hospodářského a pracovního chaosu válečné metelice do poměrů. normálního hospodářství. Volá po stabilisaci právní, po jistotě držby, svěřuje geometrů.m službu Thermidovu. Vysilá je na čestnou stráž ku vlastnictví pů.dy, organisovanou v k a t a str á 1n í s 1u ž b ě měř i c k é. Rodí se nový československý ruralismus. Rodí se potřeba přinutiti i matku zemi, aby z téže katastrální výměry vydala vyšší čistý výtěžek. Nastává potřeba hospodařiti s pů.dou, jež se stává cenným statkem. Venkova vesnice chce se státi základnou státu nejsolidnější a tu svěřují se zeměměřičů.m Úlohy meliorace plošné, t. j. v rámci a g r á rních o perací práce komasačni. Ale ani město neslevuje na požadavcích kladených na náš stav. Nový u r ba n i sm u s si vytváří své orgány, jímž svěřuje pr áci a spolupráci na úpravě měst. Potřeba zobraziti onu část zemského povrchu, na níž se rozprostírá nOv}Tstát, nutila záhy státni správu, aby přikročila k vybudování a zpracování nové t r i g o n om e t r i c k é sítě C s 1. r e p u b 1i k y, jejíž představu vtělil autor plakátu výstavy slovenských kolegů. do svého návrhu. Logickým doplňkem této triangulačni práce jest pře sn é výš k o v é měř e n J č e sk o sl oven ské. A jak se blahodárně rozvijel živý život nového státu, přibývalo práce a funkci našemu stavu, přibývalo zeměměř. inženýrfi ve službě veřejných svazků. (veřejná správa,
1938/112
svazky územní samosprávy) a rostl počet pracovníkfi v řadách c i v i 1n í c h zeměměř. inženýrfi. Jen krátký čas trvala víra, že se náš stát obejde bez bajonetfi. Vpád na Sloven,sko a pokus o restauraci Habsburkfi poučily záhy o opaku. Plán na vybudování zdatné armády obsahuje program spolupráce země měřiče n a měř e n í voj e n s k é m. Zeměměřičská rodina početně vzrustá, organisuje se ve svých spolcích, brání své stavovské zájmy a reklamuje také pro sebe v novém státě místo na slunci. Zeměměřiči diskutují a representují se v stavovském a odborném tisku a v tichu studoven a laboratoří spřádají naši nadaní kolegové předivo svých prací vědeckých a výzkumnických. Přehlédněme jen letmo s perspektivy ptačí dvacetiletou práci zeměměř. inženýru na sektorech služby, které jsem vypočítal, bez nárokfi na úplnost, odbornost, pouze s dobrým úmyslem člověka a kolegy, jehož pozorovatelna stojí hodně a hodně vzdálena od řídícího centra, z něhož se šíří iniciativa a organisace. Posuďme alespoň podle metody kvantitativní práce dvou, tří z odborfi, jež jsem vypočítal. V XII. ročníku Zpráv veřejné služby technické seznámil nás kolega Kr č m á ř s detaily služby geometrického zajištění státních hranic. Z jeho prací bych velmi rád uvedl několik cifer, které ilustrují alespoň úlohu po stránce kvanťa. Podrobně určené hranice jsou úhrnem 4123 km dlouhé. Podél nich zasadili naši geometři 62.733 hraničních znakfi. Bylo zří zeno 2325 bodfi trigonometrických, postaveno 227 vysokých lešení, 1640 pyramid. Bylo vyhotoveno 936 listfi hraničních map 1 : 2500, 1042 listfi 1: 2880, 57 listfi 1 : 5000 a podrobný popis hranic je vykreslen na 3539 listech. Obřadnost stabilisace státních mezníkfi provázeli naši geometři tichou přísahou, že t y t o k a m e n y m fi ž e z e zem ě v y v r á t i t i jen vál e č n á 1i t i c e. V oboru p o zem k o v é r e for my: Kolega Bauer reprodukuje n.ám v Z. V. statistiku o záboru pfidy, který se v našem státě vztahoval na 4 mili.onyha s 1,283.286 ha pfidy zemědělské, a uvádí, jak velká a rozsáhlá je činnost zeměměřičského inženýra jako spolupracovníka při provádění pozemkové reformy. O jaké hospodářské hodnoty běželo, vidí se také z toho, že v období nejvypjatější technické energie stát. poz. úřadu pracovalo pro S. P. Ú. 350 zeměměř. firem a že bylo na honorářích těmto firmám vyplaceno téměř 75 mílionfi. Pouze za mezníky vynaloženo bylo 8,270.000 Kč. K a t a str p o zem k o v ý. Měřické práce na tomto poli jsou rozčleněny na 1. určení geodetických základfi ČSR. s ohledem na mezinárodní měření, 2. budování trigonometrických sítí, 3. zakládání, obnovování, nápravu a unifikaci pozemkového katastru, 4. vedení pozemkového katastru, 5. vceňování a vtříďování pozemkfi, 6. repro{j,ukování map, 7. službu archivní. Těmito pracemi je zaměstnáno 800 měřic. úředníkfi stát. fin. správy, na nich spolupracuje 400 civilních geometru a měřic. úředníkfi jiných odvětví státní správy (zemědělství, železnice, veřejné práce atd.). Vzpomínáme úžasné energie a plodné iniciativní práce organisátoru této práce, kterou dali a dávají našemu státu. Jsme všichni zajedno, abychom poděkovali min. radovi Ing. Josefu K ř o v áK o v i. Radíme jeho jméno k jménti.m slavných geodetti. z mínula. Naši novoměřiči jsou přesvědčeni, že nebýti Ing. K ř o v á k a, pracovali bychom ještě dnes v nemožné rak.uherské síti trigonometrické, chabé již při svém zrození, neřku-li dnes, kdy dosáhla stoletého jubilea. Vzpomínáme na těžkou, úmornou práci jednoho z prvních organisátoru ústřední správy pozemkového katastru min. radu Ing. F. Ma n d y s e. Stejná chvála patří vrch. měř. radovi Ing. K a val í r o v i, který s hrstlwu spolupracovníkti. z ničeho vybudoval a ze země vydupal reprodukční ústav, jenž se stává dostaveníčkem odborných kruhti. dom.ácích i cizích. Zem ě m ~ ř i č a zem ě děl s tví. Kolega M i k u š a rozebírá ve svém článku trojí zpti.sob meliorace pozemkti.: melioraci geodetickou (komassaci), fysikální a chemickou a reklamuje pro zeměměřič. inženýry ohromnou práci meliorace geodetické na pti.dě víc než milion hektaru výměry pouze na Slovensku. V u r b a n i s m u však nezti.stává doménou zeměměřičského inženýra pouze venkov. Úkoly moderního plánování města, moderní architektury, specialisace a diferenciace techniky - jak to napsal v Z. V. kolega Mrkvička - potřebná hospodárnost a zvýšená odpovědnost zasáhla i do oboru zeměměřičského inženýra. Naši kolegové P eň á z, B e n e Š a jiní šíří dobré jméno zeměměř. inženýru-urbanistti.. Obr a n a stá t u. Letecká fotogrammetrie je v nové době nejdti.ležitějším prostředkem válečného zpravodajství. Poukazuji na cenný přínos, který dodal italský korpus civilních fotogrammetru během tažení v Africe, kterýžto sbor je v míru ve službách zakládáni italského katastru a má v svém oboru význam avantgardní.
1938/113
Věd e c k á a b a dat e I s k á P r á c e. Geodetické problémy mezinárodniho významu zaměstnávají sekci geodetickou a geofysikální při mezinárodní radě badatelské. Sekce vypracovala a posoudila rťizné návrhy na jednotnou projekci celého státu, studuje základní síť trigonometrickou, připravuje rozvrh základen a zpfisob práce v základní síti, aby práce vyhovovaly mezinárodním požadavkfim přesnosti. Studuje doplnění nivelační sítě ČSR. vzhledem na předpisy mezinárodní a na spolupráci se sousedními státy. Koná studie pro měření kyvadlová pro zjištění odchylky tížnice, astronomická určování zeměpisných souřadnic. Po převratu založena byla společnost fotogrammetrická, která ve styku se zahraničními společnostmi zprostředkuje v tomto oboru technické práce. Byly provedeny pokusy, sestrojiti katastrální mapy také u nás metodou aerofotogrammetrickou. Z tohoto neúplného a téměř namátkového přehledu vyniká dominující tendence, jak v dfiležitých oborech veřejné i soukromé správy našich věci vyniká potřeba zeměměřičské inženýrské služby. Jak roste nutnost organisovati a řiditi službu zeměměřičskou odborníkem nového typu. Typu správního technika moderniho geometra, který se liší ve své povaze podstatně od bývalého rakouského "Parzellen-Klamra". Typ, který chápe pojem organisace práce jako vědecké úsilí o harmonii a který chápe pojem racionalisace, jak v překladu slova "l'organisation scientifique", tak v překladu slova "Verwirtschaftlichung". Pracovníka, jenž má aversi k nádeničině a k bezduchému kvantitativnímu měření výkonu, k byrokratickému "práci pro práci" - k dřině, o níž se Masaryk vyjadřoval posměšně, že ďábel také stále pracuje a přece to není ona práce ve smyslu laboretil{y. K výkonu omezeného mravence, o němž rýmuje autor dobrého vojáka švejka, že "furt a furt jen pracuje a nikoho nešanuje". Vyrfistá sebevědomý stav zeměměř. technikfi, osvobozených od Minderwertigkeitskomplexu z minula. Lidská společnost a její instituce si na ně začínají zvykati. Postupující organisace služby katastrální vytvořila ve svém ústředí již druhé oddělení, řízené zeměměřič. inženýrem. Ve všech zemích u fin. úřadfi II. stolice, kde dříve býval pi'ednostou právník, spravuje pozemkový katastr zeměměř. inženýr. Měřickým úředníkfim výkonných katastrálních úřadfi svěřil katastrální zákon funkci předsedfi katastrál. komisí a učinil je samostatně jednajícími rozhodujícími správními úředníky. U min. zemědělství, železnic, veřej. prací, u zemských úřadfi, li ředitelství pro vodní cesty zabrali zeměměř. inženýři nové posice státní administrativy. Ve svém pamětním spise z loňského roku řekl spolek čsl. inženýrfi státní měřické služby, co naši lrolegové v těchto posicích znamenají a co chtěji. Na nové cesty nutno se vypraviti s novou výzbroji. Na nové plavby ._- nový kompas. K úlohám, o nichž mluvíme, musí býti zeměměřičský inženýr připraven už ve Mluvím o otázce reformy studia. Diskuse O tomto tematu bude míti pomalu historickou patinu. Iniciátorfim myšlenky reformy zeměměřič. studia už dávno zbělely vlasy. Obzvlášť zde přítomnému pionýru nejstaršímu a úcty nejhodnějšímu: našemu učiteli Ing. Dru P e tří k o v i. Měl jsem čest přednésti věc na mezinárodním foru na mezinárodním kongresu v Paříži v roce 1926. Mluvili jsme na místech opravdu historických. Od řečnických pulpitfi v Palais Royal dívali jsme se do zahrad, v nichž se procházel kdysi a velké plány kul Veliký Kardinál. Ale i mladším borcfim za reformu, i mladším poutníkfim za osmisemestrovým studiem se vráští pomalu tváře. O č běž í při r e for měn a š e h o s t u d i a? Dovolte, ať trochu obšírněji pojednám o tQmto tématě: Studium zeměměřičské bylo u nás organisováno v roce 1896,.ač již v roce 1863 žádal profesorský sbor vídeňské techniky o zřízení a vybudování samostatného čtyřletého studia zeměměřičského a také sbor profesorský českého zemského polytechnického ústavu v Praze vznesl podobnou žádost. Dvouleté studium geometrovské bylo zavedeno na rakouských technikách r. 1896, aby vychovalo a rychle opatřilo laciné sily pro evidenci katastru daně pozemkové a nové katastrální vyměí'ováni. Avšak během doby výsledky práce zeměměřičské nejen u nás, ale ve většině moderních států nabývají významu všetechníckého, stávají se vítanou základnou pro vojenské potřeby a slouží k účelfim kartografickým, vědeckým a mnohým jiným v rozmanitých oborech lidské práce. Tim také rostou požadavky na vědění a odborné vzdělání geometra a všeobecně se pociťuje mezi řadami geodetických pracovníkfi, že dvouletý zeměměřičský běh na vysokých školách nemfiže podati ani nejzákladnější principy disciplin, na nichž geodetická praxe buduje. Když pak po světové válce nastal rozmach v četných Jborech geodesie a tvořila se nová odvětví její, pochopily rfizné státy význam zeměměřičské práce a vybudovaly studium rovnocenné s jinými kategoriemi inženýrskými. Také u nás hned po převratu pracováno korporacemi zeměměřičskými za vedení prof. Ing. Petříka k uskutečnění čtyřletého studia zeměměřičského na československých technikách, avšak p? velkých
1938/114
bojích a po překonání četných překážek dosaženo jenom částečného uspokojení. Osnova studijní byla zákonem ze dne 14. července 1927 vtěsnána do třech let a z provisoria dvouletého se stalo provisorium třileté. Že zákonodárné sbory již v roce 1,927 si byly vědomy nedostatečnosti takového řešení, svědčí přijatá resoluce kulturního a rozpočtového výboru poslanecké sněmovny, jež "vyzývá vládu, aby učinila přípravy po nabytí patřičných zkušeností k vybudování čtyřletého zeměměřičského studia v každém případu v době nejbližší". Již zákon z r. 1927 zavinil značné přetížení osnovy učební, neboť látlm, projektovaná pů.vodně na studijní dobu čtytletou, byla vměstnána do tří let. Tím se také stalo, že mnohé discipliny musily býti redukovány na menší počet hodin, takže nemohou podávati vědomosti v potřebné míře, jiné nutné přednášky nemohly vů.bec býti zavedeny jako řádné, poněvadž přeplněný rozvrh studijní nesnese většího zatížení, nemá je prostě kam umístiti. Je prů.měrně v každém semestru týdenní zatížení 401{6 hodiny, což se nedá již zvětšovati. Nynější studijní osnova má jednu základní metodickou a pedagogickou vadu, jež spočívá v tom, že přípravné teoretické předměty, matem,atika, deskriptivní geometrie a fysika, jež jsou stěžejním základem geodetických disciplin a bez jejichž dů.kladného ovládnutí a úplného proniknutí nelze s úspěchem sledovati vyšší partie geodesie a jejích aplikací, se musí přednášeti současně s nižší geodesií, chceme-li, aby ve dvou dalších letech metodicky správně na ni navázaly přednášky z vyšší geodesie a astronomie a na ně zase pak aplikace vyšší geodesie a astronomie. Tato anomalie není na žádném jiném technickém odboru, aby předměty, tak dů.ležité pro inženýra a také značně obtížné, jako je matematika, deskriptivní geometrie a fysika, se musely poslouchati současně s velkým praktickým předmětem hned v prvním roce. V tom vězí také příčina, že jen velice mizivá část značně nadaných a neomezeně pilných posluchačů. složí první státní zkoušku po dvou letech, kdežto veliká většina až teprve po třetím a dalších letech. Již tato skutečnost volá v dnešní době racionalisace po čtyřech letech studia, kde by první ročník byl věnován úplně teoretickým vědám matematickým vedle menŠích předmětů. přípravných a všeobecně vzdělávacích, druhý rok nižší geodesii, třetí vyšší geodesii a čtvrtý aplikacím vyšši geodesie. Také doba jednoho roku mezi prvllí a druhou státní zkouškou je velmi krátká, aby se v ní mohlo řádně poslouchati a absolvovati 19 státnicových předmětů. o 41 hodinovém týdennim zatížení a složiti 28 prospěchových zkoušek, předepsaných pro II. stát. zkoušku. Jestliže volaly odborné kruhy zeměměřičské jíž v předválečné době o zvýšené vzdělání v studijnÍItl. rozsahu čtyř let, n e m ů.ž e dne s v s a mot n é m stá t ě čes k o s I oven s k é m' s t a čit i tří let é s tu d i u m, když přibyla řada nových geodetických otázek a řešení povahy vědecké a mezináro dní. Vybudování základní sítě trigonometrické pro stát československý a její navázání na sousední státy, určení tvaru tělesa zemského v oblasti státu, stálý styk s dobř e školenými odborníky sousedních států. vyžaduje značně zVýšených vědomostí a všestranného rozhledu ve vědeckých otázkách geodesie, astronomie a geofysiky. Také veřejná správa jak státní tak i samosprávní žádá doplnění v předmětech právně technických, aby zeměměřičský inženýr, který funguje jako přednosta úřadu a předseda komisí již v prvních letech své služby byl řádně k této funkci vyzbrojen. Dnešní branná výchova techniků. zavazuje vysokou školu, aby ukázala posluchači zeměměřičského inženýrství těsn)" vztah jeho studijních disciplin k válečným potřebám, a aby přihlížela i k novým metodám měřickým a početním, jimiž lze v době války rychle vyhodnocovati měřický materiál pro účely dělostřelecké a jiné potřeby bojující armády. Tyto všechny dů.vody vedly v y s o k o u š k o I u s pec i á 1Dí c h n a u k k pod ání návrhu na reorganisaci studia zeměměřičského se studijní dob o u čt Yř let o u, kdež by se mohly po stránce pedagogické splniti všechny požadavky odborných kruhů. zeměměřičských, vojenských i vědeckých. V návrhu jest vzato za základ dnešní studium na české technice v Praze, které se má rozšířití o předměty: úvod do zeměměříčského inženýrství, numerické metody početní, vektorovou geodesii, základy geofysiky, soudní řízení, organisaci správní služby, dávku z přírů.stku hodnoty nemovitosti, instituce civilních techniků., inženýrské komory a stavební živnosti, odhad a výkup pozemků.. Na vysoké škole speciálních nauk jsou všechny tyto přednášky již zavedeny nyní jako doporučené. Mimo to návrh předkládá některá rozšíření v teoretických předmětech a praktických cvičeních jíž dříve zavedených předmětů., jak se toho jeví dnes vědecká potřeba a jak také žádaly příslušné kruhy odborné. Návrh byl padáD ministerstvu školství v dubnu r. 1936 a ministerstvo školství jej rozeslalo koncem roku 1936 interesovaným školám k vyjádření. Z technik, na nichž je nyní zavedeno odděleni zeměměřičského inženýrstVí, vyjádřila se doposud německá vysoká škola t.echnická v Brně. Profesor geodesie Dr. Loschner podal separátní vyjádření podporující velice příznivě návrh vysoké školy speciálních nauk na čtyřleté studium, doplniv jej ještě některými dalšími detaily, kdežto profesoři stavebního inženýrství s profesorem Drem Bastlem zaujali stanovisko nepříznivé k jmenovanému návrhu. česká vys'oká škola technická Dra. Edvarda Beneše v Erně se doposud o věci ještě neusnesla. Když jí minister-
1938/115
stvo školství poslalo návrh vys. skoly speciálních nauk, zvolila ze sboru profesorského k jeh'O projednání komisi, jež ve své schfizi rozhodla opatřiti si dostatek prfikazního materiálu, aby mohla objektivně rozhodnouti, je-li potřebno prodloužiti studium zeměměřičské na 4 roky. Za tím účelem dotázala se také prostřednictvim ministerstva školství, jaké stanovisko zaujímají jednotlivé resorty - zaměstnávající zeměměřičské inženýry - k rozšíření studia zeměměřičského, jeví-li se toho potřeba v jejich službě, neb vyhovuje-li jim dosavadní vzdělání zeměměřičské. Poněvadž ještě se ministerstva nevyjádřila, nejedná také komise na technice v Brně a otázka je na mrtvém bodě. Ministerstvo školství nezařídí patrně další kroky, dokud neobdrží posudky všech interesovaný'ch vysokých škol. Tímto zptl.sobem se značně zdržuje projednávání tak naléhavé reformy našeho studia, po níž volají již po třicet let intensi vně odborné kruhy zeměměřičské a již si také uložil spolek českých zeměměřičtl. při svém ustavení v roce 1912 za svou hlavní povinnost. Mnohé jiné inženýrské odbory za tu dobu vznikly neb byly úplně ukojeny ve svých požadavcích po plném odborném vzdělání, jen zeměměřičskému inženýru se stále kladou překážky a brání se mu, aby se mohl náležitě odborně a vědecky připraviti na vysoké škole pro svou práci, tak dtl.ležitou i pro jiné obory technického podnikání a pro konsolidaci hospodářských a právních poměrfi ve státě, jakož i pro rozvoj československé vědy geodetické. Také s ohledem na rozvoj zeměměřičského studia v jiných státech nutno reformu řešiti co nejrychleji, nemáme-li ztl.stati ve vývoji pozadu. Ctyřleté stud;um zeměměřičské mají zavedeny mnohé techniky v Německu, dále ve Varšavě, v Rize, v Helsinkách, Záhřebě a v sovětském Rusku je zřizena docela samostatná vysoká škola zeměměřičská, jež se rozděluje na pět odborfi zeměměřičského inženýrství vesměs se studiem devítisemestrovým.' , Třeba zde zdtl.razniti, že nová osnova učební nezavádí žádných předměttl., jež by mohly zeměměřičského inženýra opravňovati k nároktl.m při dělbě technické práce, prohlubuje a doplňuje jen jeho odborné vzdělání, aby mohl s úspěchem a zdárně pracovati na těch úsecích, které jsou mu dnešními zákony a tradicí vykázány. Doufáme, že í příslušníci jiných kategorií ínženýrských podpoří plně naše úsilí, abychom s nimi ~ jsouce vyzbrojeni náleži tým vzděláním - mohli zdárně a svorně spolupracovati na ř'ešení technických problémtl. našeho státu a s nimi společně dobývati práci inženýra plného uznání a ocenění v republice Ceskoslovenské. Nezapomináme, že dnešní premi ér vlády našeho státu Dr. Milán Hod ž a, jako ministr školství předložil parlamentu osnovu zákona na třileté studium, že jako předseda vlády podporoval zákon o zřízení techniky Milana štefánika v Košicích, a jsme přesvědčeni, že bude podporovati úsilí o úplnou reformu našeho studia, Pan ministr školství a národní osvěty Dr. Franke se staví k rozšíření studia s plným pochopením a přiznivě, což nutno s díky zde konstantovati a prosíme jej, by laskavě uplatnil veškerý svtl.j vilv ve prospěch brzkého uzákonění reformy, k níž zaujaly positivní stanovisko i zákonodárné sbory při projednávání zákona o zřízení techniky v Košicích a zákona o civílních inženýrech. Ko~čím svtl.j referát. Ceskoslovenští zeměměřiči obracejí své zraky zpět a přehližejí svou dvacetiletou činnost ve vlastním státě. Ve státě, který musel býti obnoven, a by bylo splněno dějinné přání jeho obyvatel, aby se naplnilo poslání malého národa. Ná rada, jenž vzešel z idealistických myšlenek nacionalismu prvních decenií minulého stol etí. Z nacionalismu prosvětIeného ideálem humanity - úcty člověka k člověku - národa k národu. Nacionalismu idealistického, který mtl.že býti sice ohrožován, ale nebude nikdy pokořen nacionalismem materialistickým. N e bud e p'Ok oře n, p o s t a vím e - I i pro t i m n o ž s tví j a k o s t, pro t i kvantitě - kvalitu, proti organísaci špatné - organísací dobrou, pro tip r á c i P o v r c h n í P r á c i pře s n o u a h l u b o c e z a l o žen o u. To slibujeme! Csl. republice a čsl. zeměměřičství zdar!
Přednáška, živě aplaudovaná zejména při zmince o tom, že jen válečná litice může vyvrátiti mezníky, které zeměměřiči zasadili na hranice našeho státu a pn poznámce o prof. Petříkovi, jenž řadu desítiletí neúnavně prosazuje reformu zeměměřického studia, byla odměněna spontánnim potleskem. Dalším bodem programu byla přednáška soudního rady štefana H o s c h k a: Přednášející v ní porovnal osnovu nového komasačního zákona s předpisy proúpravu držby na Slovensku. Z velmi podrobné a cenné, předmět vyčerpávající přednášky, která by zasloužila pozornosti našich zákonodárců, vynikly všechny nedostatky osnovy komasačniho zákona, který, má-li být unifikačním, nemtl.že přehlížet zvláštní majetkové poměry, zákonné předpisy a zvykové právo na Slovensku. Osnova mezi jiným mylně před-
1938/116
pokládá, že na Slovensku se nemusí před komasací zaměřovat starý zemkfi. Přednáška bude uveřejněna v Zeměměřičském Věstníku.
stav
držby
po-
Po hlavních sjezdových referátech následovaly projevy zástupců úřadú, škol a organisací. Ze všech projevů vinul se jako červená niť požadavek, aby dosavadní provisorní úprava zeměměřičského studia byla nahražena definitivným studiem zeměměřičského inženýrství o o s m i sem es t rec h. Vyžadují toho potřeby státu a lidu, vědy a techniky! Pro omezený rozsah místa není nám možno citovati doslovný text všech projevů. Omezíme se proto toliko na stručné charakteristiky projevů, jež postupně učinili: Zástupce ministerstva veřejných prací Ing. O. Kr č m á ř. Min. veř. prací neodmítne své pomoci a podpory snahám za prohloubení zeměměřičského studia na 8 semestrtl a přeje těmto snahám plný zdar.
Zástupce min. národní obrany a Vojenského zeměpisného ústavu plukovník Ing. Kudlička: Zdfiraznil mirovou činnost Vojenského zeměpisného ústavu a :významu jeho činnosti s civilní měřickou službou státní a se všemi zeměměř. odborníky.
Senátor strany nár. socialistické
Ing.
:M: a ruš á k.
Technikové si stěžují na své postaveni. Příčina mimo jiné je i v nich samých. Přiliš se věnují hmotě a zbývá jim málo času na kontakt s lidmi. Je třeba propagace techniky a technikfi. Po té stránce je zeměměřičská výstava v Bratislavě pozoruhodným pokrokem. Technikové mají četné nesplněné požadavky. Jedním z nich je zákon o civilních technicich, o němž je právě jednáno v senátě. V dopravně-technickém výboru byly požadavky civ. zeměměřičfi uspokojeny. Další otázkou je školení zeměměřičfi. Věc dotýká se silně Slovenska, neboť se očekává, že na nové košické technice bude největší p0čet posluchačfi právě na zeměměřičstvi. Projevuje ochotu zavésti deputaci posluchačtl i .zástupcfi zeměměř. organisaci k p. ministrovi Frankemu, jenž je reformě studia nakloněn, aby p. ministra požádali o podání osnovy zákona o reformě studia i přes to, že z některých míst dosud vyjádření nedošlo. Ti, kteří se staví proti reformě, nedělají tak z veřejného zájmu, nýbrž veskrze z dfivodfi osobních.
Senátor
strany
soc.-demokratické
J. N e n t w i c h.
Sjezd i výstava ukazují mety, k nimž práce zeměměřiče směřuje. V dnešních dobách je třeba, abychom byli všude dobře připraveni. Především v technice. Pokud jde o zeměměřiče, jsou však činěny potíže. Obává se, že studenti budou na nové technice v Košicich ze zeměměřičství odcházet, pro to, že zeměměřiči nejsou v praxi materiálně i mravně uspokojeni. Je nemyslitelno, aby z 1000 měř. úřednikfi státních s třiletým vysokoškolským studiem byly pouze 4 místa ve 2. platové stupnici a jen velmi málo mist ve 3. stupnici. Námitky, které se proti reformě studia uvádějí (i finančního rázu) nemohou být příčinou, aby naléhavá reforma nebyla provedena ;eště do otevření košické techniky.
Senátor
strany
republikánské
Dr. Ing. Ján Bot to:
Republikánská strana má velmi úzký vztah k práci zeměměřičfi. Zdraví sjezd jejim jménem a děkuje i jménem své rodiny za pečlivou výstavu prací Jana Botta, zeměměřiče-básníka, který neměřil pouze zem, nýbrž í míru utrpení slovenského národa v minulosti.
Poslanec nár. sjednocení Ing. Lad. Pro tuš: Slibuje jménem své strany podporu v šem snahám zeměměřičského stavu v plné míře.
Prof. Dr. Ing. Jos. R y š a v Ý za Čei:l.vysoké učení technické v Praze. Vysoká škola pražská odedávna podporovala všechno úsili zeměměř. kruhfi z praxe a bude tak činiti i nadále. Vděčně kvituje pomoc parlamentnich kruhfi při hájení zájmfi technických.
IngC. Lad. T ó t h za Spolek posluchačů zeměměř. inženýrství
v Praze.
Přetížení posluchači vyžadují reformy studia, aby mohli klidně studovati a nebyli přemáháni přemírou práce, jež pak není an i náležitě v praxi ceněna a odměněna.
Ing. Jar. P a v I i š t a za zemskou komisi pro agr. operace v Brně. Zdfirazňuje činnost zeměměřiče při úpravách vensku.
Ing. J. Peň
pozemkové držby zejména na Slo-
á z za měř. službu města Brna a odbor SIA v Brně.
Podává výčet prací, jež zeměměřičfim svou povahou přisluši. Má-li je zeměměřič řádně vykonat, musí být náležitě připraven vysokou školou.
1938/117
Ing. P
I' o
vaz n í k, president
pracovní sekce Inženýrské komory v Bratislavě.
výstava je jedním z dokladfi, jak za 20 let byl změněn charakter země Slovenské pfisobením ínženýra. Inženýrská komora oceňuje výstavu jako skutek, přesahující svým významem rozsah jedné ínženýrské kategoríe.
Ing. Bedřich F ti I' S t, předseda
Jednoty
úř. aut. civ. geometrů.
Zdfirazňuje požadavek reformy studía. Cívílní ínženýr zeměměřičský má značný význam, pro rozvoj zemědělského stavu a je třeba, aby na svou funkcí byl připraven.
Ing. Vojtěch
K u I' a 1, místopředseda
Spolku čs. zeměměřičů.
Děkuje výstavnímu výboru za uskutečněni výstavy. Přeje, aby dlouholetý požadavek zeměměř. inženýrfi v CSR. za plné vysokoškolské vzděláni byl již konečně uskutečněn.
Ing. Dr. Jan C í s a ř za Spolek čs. inženýrů státní měř. služby. Poukazuje na práci zeměměř. ínženýrfi v rfizných oborech státní služby na Slovensku. Je to práce namáhavá, jež neni dostatečně oceněna. Zeměměřič setkává se na Slovensku s tolika novými věcmi, o nichž se na technice nic nedozvěděl, že je absolutně nutno zavésti studíum čtyřleté, aby absolvent stačíl na všechny úkoly.
Ing. J. Zem á n e k, vrch. měř. rada ČSD. Cte dopis presidenta ředitelství CSD. v Bratislavě veno přáni úspěchu pro sjezd.
Ing. Lad. Pat
Ing. Víesta, v němž je vyslo-
e I' a za Klub inženýrů min. zemědělství.
Uvádí úkoly, které čekají zeměměř. ínženýra v oboru min. zemědělstvi na Slovensku. Maji-li být tyto úkoly v zájmu slovenského zemědělce vykonány brzy a řádně, je třeba, aby technický odbornik pro ně zeměměř. ínženýr studoval 4 roky na techníce, aby byl řádně pro svou práci přípraven.
JUDr. Ing. K ř i van
e c za odbor SIA v Bratislavě a Čs. silniční společnost.
Uvádí, že inženýři ostatnich oborfi použivají výsledkfi prací zeměměřičfi, dovedou je proto ocenit a přeji, aby požadavky zeměměříčfi byly splněny.
Po skončených projevech hostí a zá~tupců organisací nechává předsedající prof. Pe tří k čísti 3 resoluce a žádá o jejich ~chválení účastníky manifestačního sjezdu. I. I' e s o 1u c e adresovaná p. ministerskému předsedovi Dr. Milanu Hodžovi a p. ministru školství a nár. osvěty Dr. Emilu Frankemu o p I' o d 1o u žen í s tu d i a zem ě měř i č s k é h o i n žen Ý I' S tví na vysokých školách technických zní: Svaz spolkov československých zememeračských inženierov, shromáždených na celoštátnom sjazde na oslavu dvacaťročného trvania Ceskoslovenskej republiky, konanom dňa 17. aprila 1938 v Bratislave usníesol sa jednomyselne na nasledujúcej rezolúcii: Sjazd jednomyseYne uznáva vybudovanie vysokej šlwly technickej Dra M. R. štefánika v Košiciach za dóležitý moment, ktorý má na budúcnosť určovať pokrok a technickú kultúru na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. NakoYko má byť na nej zriadený počinajúc študijným rokom 1938/39 tiež odbor zememeračského ínženierstva, dovoYuje si sjazd vysloviť žiadosť, aby na t e j t o v Y s o k e j š k o I e b o I o z a v e den é už p r e h Y b e n é o sem sem e str o v é š t ú d i u m zem e m e r a čs k,é h o i n že n i e r s t va. Doterajšie šesťsemestrové štúdium vykazuje nedostatky, nakoYko študijná doba je rozdelená na dve nerovnaké obdobia: 4 semestrové obdobie pre prvú štátnu skúšku a druhé 2 semestrové obdobie pre druhú štátnu skúšku. Za tieto ostatné dva semestry má kandidát nie len odposlúchať výklady a vykonať praktické cvičenia a rysovanie z predmetov, celkom 11 predpisaných pre druhú štátnu skúšku, ale tiež vykonať skúšky zo 17 predmetov prípravných. Celkom má za tieto 2 semestry složiť 28 skúšok. Pretože takýto výkon je vo vačšine prípadov v predpisanom čase dvoch semestrov nemožný, sú núteni kandidáti predYžiť svoje štúdium o jeden až dva semestry, kým je im možno složiť druhú predpisanú štátnu skúšku. So zákonom o brannej výchove pribudly a ešte príbudnú ďalšie prednášky nie len čisto vojenské, ale tiež prednášky geodézie, aplikovanej na vojenské účely a je treba, aby sa im mohli budúci zememerači úplne venovať. Mimo to je tiež treba pamii.tať na to, že rychlý rozvoj geodézie vyžaduje a bude vyžadovať zaraďovanie novýCh disciplin do študijného programu aj počas budúcich rokov. žiadame Vás, pán ministerský predseda (pán mínister), aby ste ráčili podporovať našu žiadosť, aby reforma štúdia zememeračského inženierstva bola uskutočnená čo najskór tak, aby na vysokej škole technickej v Košiciach odbor zeme-
1938/118
I
mera.čského inženierstva počiatkom študijného roku 1938-1939 mohol byť zriadený ihneď v rozsahu 8 semestrov tak, aby bolo učinené zadosť aj rezolúciam výborov Národného shroma.ždenia, usneseným a schváleným pri prejednávani vládneho návrhu zákona o zriadeni vysokej školy technickej v Košiciach a zákona o civilných inlženieroch. V Bratislave díla 17. aprila 1938.
I 1. r e
S
o Iu c e o u n i f i k a c i k n jhy
I
p o zem k o v é.
Svaz spolkov čsl. zememeračských inženierov shromaždených na celoštátnom sjazde, konanom v rámci osláv dvacaťročného trvania čsl. republiky, vyslovuje želanie, aby bola uvedená v život unifikovaná kniha pozemková, v ktorej by bol zapisaný aj verejný majetok. Dfa doterajšieho stavu pozemková kniha v historických zemiach obsahuje: knihu pozemkovú a soznam verejného majetku, kým na Slovensku a Podkarpatskej Rusi pozemkovú knihu a kmeňovú knihu silničnú. Unifikáciu doporučuje previeť obdobne, ako bola unifikovaná kniha železničná. V Bratislave díla 17. aprila 1938.
I I 1. R e s o I u c e
O
z a v e den í des e t i n n é hod
ě len í k r u h u.
Svaz spolktl zeměměřičských inženýrfi, shromážděných na celostátnim sjezdu na oslavu dvacetiletého trváni čsl. republiky, vyslovuje přáni na zavedeni desetinného děleni pravého úhlu do praci zeměměřičských. Hospodářské výhody a praktická účelnost desetinného děleni pravého úhlu jsou prokázány v cizině, a proto je toto děleni již fakultativně zavedeno ve většině státtl evropských. Sjezd doporučuje, aby zavedena byla přiměřená přechodná doba pro všeobecné zaváděni, vzhledem na nutnou školskou připravu. Bratislava dne 17. dubna 1938.
Přednesené resoluce byly přijaty jednomyslně a předsednictvo Svazu spolků je pošle na příslušná místa. Přijetím uvedených resolucí byl program slavnostního zasedání vyčerpán. Doslovem předsedy Svazu prof. Ing. Dr. J. P e tří k a, jenž tlumočil dík všem přítomným za pozornou účast na sjezdovém jednání, byl manifestační sjezd ukončen. Odpoledne prohlédli si účastníci sjezdu výstavuzeměměřičských prací. Výklad k jednotlivým exposicím podali pořadatelé výstavy. V pondělí 18. dubna dopoledne byla prohlídka památností města Bratislavy za laskavého doprovodu p. profesora P Ii c k y z Bratislavy a odpoledne výlet parníkem na Děvín. Ré8umé. L e C o n g r e s des ing é n i e ~ r s - g é o m e t r e s t c h é c o s I o VI aques a Bratislava du 16 au 18 avril 1938. A l'occasion de l'exposition des travaux des ingénieurs-géometres, qui a au lieu du 10 au 24 avril 1938 a été organisé le Congres des ingénieurs-géometres a Bratislava. Au Congres ont pris part les représentants des ministeres, des hautes écoles (Haute 1!:cole Polytechnlque), des organisations scientifiques et professionnelles. Apres le brillant compte-rendu de M. F a I t a a été prise une résolution, par laquelle fut demandé le Gouvernement de réformer le plus vite possible les études des ingénieurs-géometres en· les prolongeant des 6 semestres actuels en 8 semestres. Dans la seconde partie du Congres fut analysé le texte de la loi du remembrement des propriétés rurales et présenté le polnt de vue dont jugent les ingénieurs-géometres cette loi. Le Congres se terminait par un grand succes moral.
Zákony, nařízeni a měřické normy. Vládní nařízení ze dne 25. března 1938 Č. 61 Sb. z. a n. o zřízení měfické služby v ministerstvu vnitra. V částce 19. Sbírky zákonů a nařízení ze dne 1. dubna 1938 bylo pod čís. 61 uveřejněno nařízení vlády republiky Československé, jímž se dnem vyhlášení zřizuje v oboru ministerstva vnitra kategorie úředníků služby měřické (služ. tf. I C) pro ministerstvo vnitra, zemské a okresní úřady. Titulový přídomek úředníků je nměfičský". Pro ustanovení čekatelem v této kategorii vyžaduje se vedle absolvování střední školy a zeměměřických studii na vysoké škole technické též nejméně jednoroční praxe. Pro ustanovení úředníkem vyžaduje se výkon ustanovovaci zkoušky.
1938/119
Jde o ztízeni služby, jíž bude svěřena trvalá evidence státních hranic a kterou do 1. ledna 1938 obstarávalo v rámci své kompetence ministerstvo veřejných prací. Systemisace pro měřickou službu v ministerstvu vnitra dosud vyhlášena nebyla. Zřízením této služby v mínisterstvu vnitra dosahuje počet resortfi, jež mají zeměměřiče ve svých službách počtu 6 (min. financí, zemědělství, veř. prací, národní obrany, železnic a vnitra). Zeměměřičí budou také prvnímí techniky, kteří budou mít systemisovaná místa v min. vnítra, jež má ve svých službách z vysokoškolákfi pouze právníky.
Vyhláška ministerstva financí ze dne 5. dubna 1938 o přísluš .. nosti katastrálních měřických úřadů, pokud jde o obnovování po.. zemkového katastru v zemi Slovenské. Ve Sbírce zákonů a nařízení vyšla pod čís. 73/1938 vyhláška ministra financí tohoto znění: Podl'a § 1, odst. 3 zákona zo di'la 16. decembra 1927, č. 177 Sb. z. a n., o pozemkovom katastre a jeho vedení (katastrálneho zákona), sa vyhlašuje: Pokial' ide o obnovovanie pozemkového katastru (§ 28, odst. 2 katastrálneho zákona) novým katastrálnym riadením, rozširuje sa pósobnosť katastrálneho merníckeho úradu v Banskej Bystrici na obvody katastrálnych merníckych úradov v Banskej Bystrici, Dolnom Kubíne, Krupine, Liptovskom Svlltom Mikuláši, Lučenci, Rimavskej Sobote, Tornale a Zvolene, pósobnosť katastrálneho merníckeho úradu v Košiciach na obvody katastrálnych merníckych úradov v Bardejove, Humennom, 'Kežmarku, Košiciach, Michalovciach, Prešove, Sečovciach, Spišskej Novej Vsi a Vel'kých Kapušanoch a pósobnosť katastrálneho mernickeho úradu v Bratislave na obvody ostatných katastrálnych mernickych úradov v krajine Slovenskej. Pósobnosť, stanovenú v predchádzajúcom odseku tejto vyhlášky, vykonávajú katastrálne mernicke úrady v Banskej Bystrici a v Košiciach svojimi oddeleniami pre nové meranie.
Metronomie délek. Napsal Dr. Jaroslav Nussberger. Vyšlo nákladem české matíce technické v Praze 1937. 60 stran a 14 obrazfi. Krámská cena 24 Kč, členská 16 Kč. Dnešní zeměměříčský inženýr, který provádí jemné práce měřícké, neobejde se bez základních znalostí metronomických metod, jimíž určuje se přesnost měřítek a stupnic v měření poUŽítých. Zmíněný spís, napsaný přednostou fysikálního odděleni Ústředního úřadu pro míry a váhy, má právě za účel seznámíti s príncipem těchto metod. Na začátku své práce popisuje měřítka čárková a podává data vztahující se k československému prototypu. V částí o k omparátorech seznamuje čtenáře s jejich zařízením a vykládá podrobně ínstrukce pro měření metronomícká na nich. Oko pozorující zvětšenou stupnicí v míkroskopu lze nahraditi fotočlánkem, čímž obdržíme fotoelektrícký komparátor, jehož upotřebení a zpracování výsledkfi jest ve spise popsáno. Zvláštní velice zajímavou studii věnuje dfiležité látce pro geodesíi, ínvaru, jeho složení a zvláště fysikálním vlastnostem jeho ve funkcí času. Další odstavec je zasvěcen laboratorní základně k proměření ínvarových drátfi 24 m dlouhých v Ústředním úřadě pro míry a váhy v Praze. Vykládá postup měření drátfi a poukazuje na rfizné vlivy škodlivé pro stabilitu délky drátfi. Následuje pak stať o měřítkách koncových a jejích měření na komparátorech. Zvláštní pO:líornost věnuje v posledních kapitolách ínterferenci světla upotřebené pro měření délek a metodě, v níž užil Vliís1Hiipo prvé interference bílého světla pro určení geodetická. Spisek informuje přístupnou formou čtenáře o nejdfiležitějších metodách dnešní metronomie a jest kladným přínosem pro naši geodetickou literaturu. Odporučujeme ji interesentflm z řae zeměměříčských inženýrfi. F.
Zprávy spolkové. Zpráva o valné schiIzi Spolku čsl. inž. st. měř. služby odbočky pro zemi Moravskoslezskou. Moravská odbočka Spolku čsl. ínženýrfi státní měřícké služby konala dne 12. února 1938 valnou schfizi. Za účasti 63 členfi a 7 hostfi zahájil předseda Ing. F e j I e k schfizi uvítáním přítomných a zvláště zástupcfi jednotlivých odborných složek. V zahajovací řeči doložil vzrfistající agendu techníckou a administrativní u poz. katastru v zemi Moravskoslezské od r. 1918. V některém z příštích čísel uveřejníme tabulku, z níž bude patrný powruhodný výkon pozemkového katastru v zemi Moravskoslezské za 20 let. Pak předal slovo Ing. Boh. P o u r o v í, redaktoru Zeměměřičského Věstníku, který jako hlavní řečník podal ve 2hod. řeči vyčerpávající přehled snah zeměměřič-
1938/120
ských inženýrtl o prohloubeni studia zeměměřičského z dosavadních šesti semestrtl na osm, a dnešní stav této otázky. Zdtlraznil, že tyto snahy o prohloubení jsou požadovány z ryze věcných dtlvodtl. Prohloubení našeho studia vynucuje si rozvoj hospodářského života, technický pokrok a konečně i zájmy obrany státu. Nechtěli jsme a nechceme rozšiřovati nějakým zptlsobem své oprávnění; žádáme jen, aby zeměměřičské práce mohl konati pouze zeměměřičský inženýr a hájíme svá práva, jež nám odedávna podle zákona přísluší. Všechny dtlvody pro prohloubení našeho studia, o které náš stav mající v naší republice 1700 prakticky činných příslušníktl - musí bojovati, byly uznány i parlamentnimi zástupci. Po tomto referátě učinili projev zástupci měříckých organisací země Moravskoslezské a slovenské odbočky z Bratislavy. Po projevech byla přečtena a jednomyslně schválena resoluce pro předsednictvo ministerské rady o nutnosti prohloubení studia. Zároveň byly valnou schfizí přijaty telegramy p. ministru školstVí a p. ministru financí. Jednatel Ing. V i I í m e c ve své zprávě uvedl, že úsilí odbočky o zřízení měříckého oddělení u Zemského finančního řed. v Brně bylo korunováno zdarem. V otázce rozšíření studia pracovala odbočka společně s ostatními zájmovými skupinami vypracováním memoranda t. zv. moravského na profesorské sbory obou vysokých škol technických v Brně a deputacemi u jejich profesorfi a jiných' vlivných činitelů.. I zde věříme v konečný zdar naší věci. Podporovali jsme ústředí spolku při hájení stavo'\'ského zájmu v jednání o unifikačním zákoně o civilních technicích a spolupracovali jsme s ním na zlepšení našeho postaveni ve veřejných službách. Odbočka konala 10 schů.zí výboru. Dostali jsme 32 dopisy, odeslali 70. členů. má odbočka 141, nově se přihlásili 3. Další zprávu podal pokladník kol. Po c h YI ý. Celkový příjem za rok 1937 byl Kč 9924'45, vydání Kč 7461'55. Je tudíž přebytek Kč 2462·90. Nedoplatky členských příspěvko. činí za r. 1936 a 1937 Kč 2140'-. Jet ř e ba, aby k o leg o v é P I a t i li při s P ě v k Y pře dem, neboť odbočka své platby musí konat rovněž předem, aniž by měla k tomu potřebnou hotovost. Jako další podán referát tiskového referenta kol. Ing. Ma r ti n k a a matrikái'e kol. P a v li k a. Po zprávě revisorů. účtů. kol. Ing. F u k s y a kol. Ing. 2 a I i o bylo pokladníkovi zvlášť a odstupujícímu výboru uděleno jednomyslně absolutorium. Při provedených V'Olbáchzvolen jednomyslně předsedou kol. Ing. F e j I e k, rovněž navržený výbor zvolen jednomyslně. Volné návrhy do stanovené lhů.ty nedošly. Odstupující ~bor připravil návrhy, jež se týkají požadavků. a potřeb našeho stavu. Bylo to jednak stanovisko k připomínkám, které mají měříčti úředníci podávati na změny rfizných předpisů. a které zbytečně zatěžují všechny úředníky a přicházejí v nevhodnou dobu polnich prací. Dále jde o otázku předpisováni náhrad podle § 94 k. z.; o zřizení zeměměřičského oddělení, vedeného měřickým úředníkem ve 3. platové stupnici při zemské komisi pro agrární operace na Moravě, a požadavek, aby pro vyhotovení odborného elaborátu pro účely pozemkového katastnt byly přibírány u tohoto úřadu sily Výhradně se zeměměřičským vzděláním a praxí. Všechny tyto návrhy přikázány k projednání novému Výboru. M. Zpráva o činnosti Zájmové skupiny měfkké při 8IA, odbor Brno, za rok 1987. V uplynulém roce soustředila Zájmová skupina měřická p02lOrnostna dvě dů.ležité otázky: Na o t á z k u r o z š í ř e n í zem ě měř i č s k é h o s t u d i a na 8 semestrfi a na projedná vání u n i f i k a ční h o z á k o n a o c i v i I n í c h i n žen Ý rec h. Pokud jde o studium, bylo za přispěni druhých zeměměřičských spolků. v Brně vypracováno memorandum, které bylo v březnu m. r. rozesláno všem korporacím a osobám, které by mohly mít na úpravě zeměměřičského studia zájem. Mimo to byly vykonány návštěvy u J. M. rektora české vysoké školy technické a u členů. profesorského sboru jak na české, tak na německé vysoké škole tech nické v Brně. Současně starala se Zájmová skupina měřická, aby v chystaném unifikačním zákoně o eivilnich inženýrech byl zachován d o s a vad n í o bor p ů.s o b n o s t i zeměměřičů. a aby otázka rozsahu oprávněni civilnich inženýrfi byla projednána na pů.dě SIA ukázněně, zejména aby informace jednotliVých kategorii příslušným úřadů.m byly podávány jen s vědomím předsednictva spolku. Od bor n ě v z děl á v a c í činnost skupiny projevila se prohlídkou terénních mo_ delů. u regulačního odděleni městského sta vebniho úřadu V Brně, pořádanou 28. ledna 1938 a spojenou s výkladem kol. Ing. Peň á z e, a debatním večerem, pořádaným společně se Zájmovou skupinou inženýrfi stave bních, vodohospodářských a architektů. za předsednictvi kol. čtvrtlíka, na němž promluvil Ing. Peňáz o vlivu asanačniho zákona na řešení brněnských dopravních problémů.. Po stránce vnější projevila se činnost 7 výborovými a 2 členskými schů.zemi. Na valné schflzi dne 14. února 1938 byl zvolen pro rok 1938 Výbor V čele s Ing. J. Peňázem jako předsedou a Ing. Dr. A. Fikrem jako jednatelem. Jednatelská zpráva Zájmové skupiny zeměměřičských inženýrfI při 8IA, odbor Praha, za rok 1937. Ze stavovských otázek, které byly projednány na valné hromadě,
1938/121
na 3 výborových schfizích a na schfizÍch předsednictva, nutno v prvé řadě uvésti spor, vyvolaný ústředím zájmových skupin inženýirfi kulturních a vodohospodářských. Zeměměřičti inžen:}"'řibyli přinuceni energicky hájiti svá zákonná práva na provádění měřic~ kých prací a agrárních operací podáním k představenstvu SIA. . Pokračováno bylo i v činnosti za účelem unifikace pozemkové knihy v histor. zemiéh a na Slovensku a P. Rusi i s ohledem na veřejný statek, rozeslány byly re~ soluce ministerstvflm a intervenováno v jednotliVých poslaneckých a senátorských klu~ bech. Poslanec Ing. Protuša podal interpelaci (tisk 91l-XVI), na kterou odpověděl min. předseda Dr. Hodža. Výbor zabýval se též malou živnostenskou novelou a vypracoval návrh, obsahující požadavky zeměměř. inženýrfl na oprávnění živnost. v příbuzných oborech, a podal jej komisi pro otázky živnostenského oprávnění při SIA. Výbor sledoval bedlivě osnovu unifikačního zákona o civ. inženýrech, vypracoval návrhy a podal je Jednotě úř. autor. civ. geometrfl k dalšímu řízení. V otázce prohloubeni zeměIriěřičského studia postupovala Zájmová skupina spolu s ostatními spolky zeměměřičskými. Skupina jako zájmové ú.středí zeměměř. inženýrfl účastnila se ve dnech 17. až 20. června 1937 Sjezdu čsl. inženýrfi v Plzni, kde 18. června konali zeměměřičtí inženýři v Měšťanské Besedě ~voji schfizi. Z přihláAených 3 přednášek přednesena pro nedostatek času j.en přednáška měř. rady Ing. Hauka: ,,0 vlivu pozemkové reformy na katastrální mapu." Na návrh Ing. Doležala vypracovala Zájmová skupína návrh, aby podzímní sbor delegátfi schválil resoluci na prohloubení zeměměř. studia. Dne 7. listopadu zastupoval zájmové ústředí prof. Petřík na mimořádné valné hromadě Jednoty úř. aut. civ. geometrfl v Bratislavě, dne 8. listopadu pak plenámi schfize ústředního výstavního Výboru v Bratislavě. Výbor zúčastňoval se pilně svými zástupci všech zasedání ve sborech delegátfi i v Pražském odboru SIA. V r. 1937 došlo Zájmové skupině 41 dopisfi, odesláno 52. Valná schfize Jednoty čs. úf. autor. civilních geometrfi v Praze. Dne 3. dubna 1938 konala se v zasedací sini Inženýrské komory v Praze j u b i I e j n í 3 O. ř li d n á val nás c h fi z e za četné účasti členfi a pozvaných hostí. Kol. předseda Ing. Bedřich F li r s t uvítal členy a hosty a omluvil našeho čestného člena Dra Ing. Josefa Pe t ř í~ k a, Ing. Cerného z Lysé nad Labem a Ing. Bukače nemocí. Z pozvaných hostí omluvU se min. rada doc. Ing. František Mandys; Ing. Antonína Beneše, ústředního radu hlavního města Prahy omluvil přítomný předseda Klubu inženýrfl měř. hl. města Prahy Ing. Pudr. Předseda vzpomněl všech členfi, kteří opustili naše řady úmrtím. Přítomní povstáním vzdali čest jejich památce. Ve svém slavnostním projevu uvedl kol. předseda příčiny založení Jednoty a její činnost od.vzniku až do dnešní doby. Kol. Ing. Vlk přednesl zprávu jednatelskou o činnosti Jednoty za posledni desetiletí, kterou doplnil Ing. Frant. Prokópek zprávou o činnosti Jednoty za prvé dvacetiletí. Slavnostní projev předsedfiv, jakož i zpráva jednatele budou uveřejněny v příštím čísle Z. V. . Za zemi Moravskoslezskou podal zprávu kol. Ing. Faltus, který pravil: "Zájem kolegfi v zemi Moravskoslezské soustřeďoval se přirozeně na dva základní naše požadavky, a to na unifikační zákon o civilních inženýrech a konečnou reformu vysokoškolského studia. Při návrhu unifikačního zákona je příznačné, že právě tu unifikaci (sjednoceni) v oboru pfisobnosti civ. geometrfl musíme brániti ze všech sil. Nemáme věru co rozdávat nebo dokonce doplácet na mocnější kategoríe inženýrské. Nemfižeme se státi jen orgány. konstatujícími (zjišťujícími) a žárlivě musíme střežit naši činnost projekční (tvfirčí) jako ostatní inženýři. DokáZali jsme naši smiřlivost! Z jakých dfivodfi je brzděna konečná reforma našeho studia, jest dostatečně známo a chci jen uvésti, že česká technika v Brně dosud čeká na vyjádření ministerstev a otálí s rozhodnutím. V boji o zmíněné požadavky stojí nám věrně po boku kolegiální zeměměřičské i jiné organisace. Nemohu pominouti ani naší Významné činnosti v odboroVých organisacícti politických stran. S ostatními kategoriemi inženýrskými řešíme svorně naše stavovské záležitosti V Pracovní sekci Inženýrské komory v Brně, která jest naší první záštitou. Potřeba vyvolala v život Sdružení úř. aut. civilních geometrfi se sídlem v Brně. kde již třetí rok se snažíme, aby naše práce prováděny byly odborně a svědomitě, za při~ měřenou odměnu. Vydaná pravidla a tabulky těší se oblibě. Chceme vyvolat kolegiální soudružnost v celé zemi Moravskoslezské a přičiniti se o založeni dalších odboček naší Jednoty. Ná sledovaly projevy kol. T v a r fi ž k a z Bratislavy, Ing. Dr. B I a ž k a, Ing. K r č m á ř e, Ing. Pud r a a j. Zdařilá schfize byla pak kol. předsedou ukončena. Ref. Ing. Vlk.
1938/122
Projednávání zákona o civiInich tecluůcich. Během prvních měsícťJ.t. r. odstraněny byly námitky, jež se vyskytly proti osnově zákona o civilních inženýrech a osnova byla dána. na program jednáni teehnicko-dopravniho výboru senátu dne 12. dubna 1938. Po obsažné zprávě referenta sen. Ing. Ma ruš á k a byl vládní návrh schválen s tě~ mito změnami a doplňky: V § 6 přiznáno bylo i n žen Ý r ťJ.m z c mě měř i č s kým o pr á vn ění pro vádě t i s c el ov ání a k o ma s a cep ťJ.d y, kteréžto právo budou míti společně s i n žen Ý r y vod o h o s pod á ř s kým i a k u 1t u r ním i. V § 7 se přiznává inženýrťJ.m zemědělským zhotovování bonitačnich plánťJ.a hospodářské zvelebování pťJ.dy, kteréžto oprávnění pťJ.vodněměli míti inženýři vodohospodáfšti a kulturní. Podle změny, provedené v § 21, jsou civilní inženýři povinni označíti svoji úřední místnost štítkem s malým státním znakem a svým jménem a titulem, a to napřed v jazyce státním. Změna, provedená v § 28, stanoví, že trestný jest nejen ten, kdo se dá krýti oprávněným civilním inženýrem, ale také ten, kdo provádí práce do oprávnění civilniho inženýra spadající, nemaje k tomu oprávnění. Podle změny v § 31, c i v i 1ní g e o m e tři a kulturní technikové, kteří vykonávají oprávnění podle tohoto zákona, se budou napříště nazývati c í v i 1n í i n ž en Ý ř i zem ě měř i č š t í pokud se tyče kulturní. Stejné ustanovení platí pro zeměměřiče, kterým byloudělenooprávnění podle uherského zákona z roku 1909 ne bo vládními nařízeními z r. 1922 a 1930. Paragrafy 33 a 34 vládního návrhu byly vypuštěny, ježto se staly zbytečnýmí v dťJ.sledku změn, provedenýCh v § 31. Výbor mimp to přijal sed m resolucí, v nichž vybízí vládu: 1. aby ve smyslu osnovy co nejdříve zavedla kategorii civilních inženýru pro obory horní, hutní, komerční a pojistné; 2. aby urychleně ustavila zkušební komise pro autorisace p0jistných technikťJ. (inženýru) ; 3. aby vh odně a urychleně provedla soupis všech inženýru v republice a učinila opatření o stálé a přesné evídenci všech inženýru, pťJ.sobících nebo žijících na území státu; 4. aby s největším urychlením vydala nový patentní zákon; 5. aby u:t y c h len ě při P r a v i I a n á vrh z á k o n a n a z a v e den í setinné soustavy dělení kruhu ve veřejných měřických službách (400 stupňťJ. místo dosavadních 360 stupňťJ.), jak je používána vojenským zeměpisným ústavem; 6. aby učinila potřebná opatření, aby věnování, učiněná veřejným ústavťJ.m studijním nebo výzkumným byla osvobozena od státních poplatkťJ. a aby věnované částky byly odpočitatelnýmí položkami od daňové základny dárcťJ.; 7. aby vyhověla obšírnější resoluci obou sněmoven na rozš í ř e n í zem ě měř i č s k é h o s t u d i a n a o s m sem e str ťJ.j e š t ě pře d z a h Ajen í m v y u Č o v á n í n a tec hni c e v K o š i c í c h. Pří této příležitosti d ě k u j e m e s r d e č n ě p. sen. Ing. M a ruš á k o v i za trvalý zájem a účinnou pomOc při hájení našich spravedlivých požadavkťJ.existenčních a kulturních. Sjezd delegátfi spolku SIA. Dne 30. dubna t. r. dopoledne zasedal sbor delegátťJ. SIA z celého území republiky v Praze. Po projednání správních oddilťJ.schválena byla pilnost návrhů pražského odboru na prohlouben'í iS t u d i a zem ě měř i č s k é h o a rozšíření studia pojistně technického. Dr. Zelený přednesl zprávu komise pro veřejnou správu, jíž byl přidělen představenstvem návrh odboru užhor0d8kého (viz Věstník SIA 1938 č. 3., str. 53). Referát formálně sice podporoval prohloubení zeměměřičského studia, ale,uvedl k tomu tolik ruzných podmínek, tolikráte již se strany zeměměřičťJ.vyvracovaných, které však měly znovu přesvědčiti sbor delegátfi o nebezpečí, hrozícím všem inženýrťJ.m,bude-li studium zeměměřičské prohloubeno. Debata o návrhu přenesena až k pilným návrhfim. Návrh naprohloubení studia zeměměřičského schválený odborem Praha, jakož i resoluci s odťJ.voo.něním přednesl prof. Petřík. Zástupci odboru Plzeň a Brno přimlouvali se za návrh. Proti návrhu mluvili profesoři čes. vys. učení technického v Praze Dr. Krch a Dr. Jirák. Zvláště Dr. Krch vyčítal zeměměřičó.m, že mají mezi svými přednáškami docela i účetnictví. Předseda sociální komise SIA. Dr. Vlček dokazoval podle své statistiky, jak velký bude finanční náklad na zeměměřiče, přejdou-li do kategorie lb.; poukazoval dále, že je nutno zachovati tříleté studium pro posluchače sociálně slabé. Tento nesociální dfivod byl již tolikrát vyvrácen, ale přece se opět objevuje. Vrcholné námitky přednesl místopředseda Dr. Stocký, který odmital podporu zeměměřičského přání tím, že se neúčastnili budování SIA., že tam hromadně nevstoupili, že vedou svó.j časopis; musel býti p0učen, že nikdo nezval zeměměřiče k budování SIA., poněvadž se omezoval na absolventy se dvěma státními zkouškami a že teprve na sjezdu plzeňském předseda Dr. K 1í r vyzval zeměměřiče, aby přistupovali do spolku, že budou přijímáni. Pan Dr. S t'O C k Ý' ovšem neuvedl, že byla ve spolku skupina správních inženýru státnich, ale ta že se rozpadla a bylo utvořeno samostatné Ostředí správních inženýrů US!., které vydává svťJ.jsamostatný časopis "Správa a technika". Debata tímto zpfisobem vedená rozvlékla se přes poledne, takže mnoho delegátfi odcházelo. Prof. Petřík zasáhl po dvakráte, aby vyvracel námitky. Při prořídlých lavicích přikročeno k hlasování, při němž návrh pražského odboru, jakož i návrh komise byly většinou zamítnuty. Návrhem bude se ještě zabývati zvláštní komise zvolená představenstvem a za předsednictví člena představenstva. Mezi-
1938/123
tím seřidly řady delegátů. tak, že se stala sch ů.ze neschopnou jednání i po přičtení plných moci. V dů.sledku toho nebylo možno o návrhu na rozšíření pojistně inženýrského studia hlasovati. Opět se ukázalo, jaké přízni se tě ší oba tyto směry inženýrské v SIA. Kulturní výbor senátu Národ. shromáždění RČS. rozhodl se ve své schů.zi dne 3. května t. r. za předsednictví sen. J. Ne nt w i c h a požádati ministra školství a nár. osvěty Dr. Fr a n k e h o, aby ještě před zahájením přednášek na košické technice podal výboru výklad o zřízení 8misemestrového studía zeměměřičského inženýrství. K v i t ujeme s povděkem opětovaný záj em kultluTniho výboru senátu o reformu zeměměřičského studia a vře led ě k u j e m e p. sen. N e n t w i c h o v i z a háj e n í spr a v e d I i v é h o k u I t u r n í h o P o ž a d a v k u.
ln memoriam kol. Ing. J. černého. V pátek 18. března t. r. zemřel v Opavě po těžkém utrpení přednosta katastrálního měřického úřadu, měř. rada Ing. Josef č e r n ý, ve věku necelých 56 let; byl to člověk velmi skromný, úředník nejpoctivějšího zrna, neobyčejně pracovitý a pečlivý. Byl pohřben žehem v ostravském krematoriu v úterý 22. března za hojné účasti kolegů. ze Slezska, zástupců. mnohých úřadů. i četných osobních známých. Po tklivém pohřebním obřadě rozloučili se se zesnulým kol. Ing. štván proslovem za opavský úřad i za moravskoslezskou odbočku Spolku státních měř. inženýrů. a kol. Falta za civilní geometry z Ostravska. Čest jeho památce! Ing. Karel Malý t. Dne 12. dubna 1938 o lh4 hod. ranní dotlouklo navždy vzácné srdce milého přítele a kolegy měřického rady Ing. K a r I a M a I é h o, přednosty katastrálního měřického úřadu v Poděbra.dech. Tato krutá zpráva byla tím bolestnější, že smrt ho vyrvala z našich řad neočekávaně, uprostřed nejpilnější práce, které se vždy věnoval s porozuměním a láskou. S Ing. Malým odešel nám nejen příkladně svědomitý a neúmorně pilný úředník, ale i vzorný instruktor mladých kolegů., kterým byl za každých okolností dobrým přítelem a trpělivým rádcem. Ing. Karel Malý narodil se dne 20. září 1883 v Pardubicích. Na reálce studoval rovněž v Pardubicích a na vysoké škole technické v Praze. Po skončených studiích vysokoškolských vstoupil do soukromých služeb a získal v roce 1912 oprávnění úředně autoris. civ. geometra. Do služby u pozemkového katastru vstoupil v roce 1914. Pro svoje hluboké technické znalosti a vzácné schopnosti byl postupně pověřován vedením katastrálních měřických úřadů. v Chotěboři, ve Slaném, v Praze-Smíchově, v Hořovicích, v Jablonci n./N. a od 23. února 1937 v Poděbradech. Poslední poctu zesnulému vzdali dne 15. dubna 1938 v domě smutku v Poděbradech kromě členů. rodiny, příbuzných a přátel, úředníci zemského finančního ředitelství, úředníci všech státních a samosprávných úřadů. v Poděbradech, úředníci katastrálního měřického úřadu v Poděbradech, v Praze a jiných katastrálních měřických úřadů.. Jménem Spolku čs. inženýrů. státní měřické služby rozloučil se se zesnulým vřele procítěnou řečí kolega Ing. Jaroslav V á v r a. Po tomto projevu byla rakev s pozů.statky zesnulého Ing. Karla Malého převezena do Pardubic a tam uložena do rodinné hrobky k věčnému odpočinku. Čest jeho světlé památce! Ing. Franti.§ek Vlk. Doktorem věd technických byl promován dne 2. dubna 1938 na české vysoké škole technické v Brně kolega Ing. Karel S vo bod a, dřívější asistent ústavu nižší a vyMí geodesie (prof. Dra A. Semeráda ~ prof. Dra A. Tichého). Akademickou hodnost získal na podkladě disertační práce nazvané "Poznámky k racionalisaci katastrálního měření. Kolega S\"Obodaje p r v n í zeměměřičský inženýr, který získal doktorát věd technických na čes k é vysoké škole technické v Brn ě. Gratulujeme! Studijni cesta. Ing. Dr. Josef K I o b o u č e k, asistent Ústavu geodesie nižší a vyšší (prof. Dr. J. R Yš a v Ý), účastnil se v měsíci březnu a dubnu t. r. speciálního fotogrametrického kursu v Zeissových závodech v Jeně a navštívil některé úřady a ústavy fotogrametrické v Berlíně. Z redakce. Upozorňujeme pány čtenáře, že mezinárodní zeměměřičský kongres koná se ve dnech 1.-8. října t. r. v Římě. Program kongresového jednání přínese pří!ltí číslo Z. V. Doporučujeme co největší účast z řad čs. zeměměřičských inženýrů.! Pro nával látky musili jsme odložiti uveřejnění některých článků. a zpráv. Prosíme pp. autory o prominutí. Hledáme kolegu znajícího rumunsky, jenž by chtěl pravidelně recensovati ru" munský zeměměř. časopis "Cadastrul tarii", který redakce vyměňuje za Z. V. Za redakci
odpovídá
Ing.
Bohumil Pou,.. - Tiskem Akciové moravské knlhtískárny Nakladatel: Spolek československých zeměměříčl\ v Praze.
1938/124
Polygrafle
v Brně.
v
v
v
V
/
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK
6 t 938
ČASOPIS SPOLI\U ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ XXVI. ROČNÍK - V PRAZE 5. června 1938
••••••••••
Poznámky a porovnanie osnovy unifikacného a komasacného zákona so zákonodarstvom upravujúcim výkon úprav držby na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Súdny radca štefan Predrtáška z celoštátneho Nslave dňa 17. aprila 1938.
H o s c h e k.
sjazdu Svazu spolkov zememeračských
inženierov
v Bra-
Nesporne nútna je snaha ministerstva zemedeYstva o sjednotenie zákonov a nariadení upravujúcich výkon úprav držby (komasácie) v zemiach nášho štátu. Avšak verejná potreba úpravy týchto pomerov vyžaduje, aby sjednotené zákonodarstvo vyhovovalo záujmom a potrebám občanov dotknutých úpravami majetkovej držby. Nemože byť pochybnosti o snahe ministerstva zemedeYstva vyhoveť potrebám občanov návrhom nového komasačného zákona. Avšak je otázkou, či sa podarilo vypracovať osnovu zák'ona tak, aby vyhovela potrebám a požiadavkám všetkých území štátu a najma potrebám Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Pri skúmaní nadhodenej otázky treba brať zreteY nie len na sposob riešenia hospodárskych otázok, ale najma treba si všimnúť m a jet k o v e- a ď l' Ž e b n o s t n ep l' á v n y c h P o mel' o v v t e j k t o l' e j o b 1a s tiš tát u. Veď je zrejmé, že k 0masácia može byť spravedlive a správne prevedená len vtedy, keď je správne zistený vlastnícky nárok účastníkov jednania. A v tom práve sú veYké a podstatné rozdiely v pomeroch na Morave a na Slovensku. Na Morave už pri zahájení jednania na scelenie pozemkov bez pričinenia príslušných orgánov sú takmer v úplnom súhlase skutočné pomery držebnostné so zápismi v pozemkovej knihe a okrem toho je vždy k použitiu katastrálna mapa a operát pozemkového katastru, ktorý súhlasí ako so skutočnou držbou, tak so zápismi pozemkovej knihy. Avšak také pomery sú na Slovensku len celkom výnimečné. Tu zpravidla skutočná držba nesúhlasí takmer na 8.O- 90% so zápismi v pozemkovej knihe a v pozemkovom katastre, nehovoriac o tom, že takmer v 8 0% prípadov scelovania pozemkov nejestvuje, katastrálna mapa. Už z toho je zrejmé, že postup a zabezpečenie právnych nárokov účastníkov jednania musia byť iné na Slovensku a Podkarpatskej Rusí a iné na Morave a v čechách. Pre tieto značné rozdiely v pomockach, nehovoriac o odlišných držebnostných pomeroch slovenských a podkarpatoruských, je treba postupovať s mimoríadnou pozornosťou prí vydaní jednotného zákona na úpra.vy majetkovej držby. Avšak pri tom nesmia byť pominuté ani potreby štátnej správy v tej ktorej zemí. Na Slovensku sú to potreby pozemkovej knihy a s ňou neroz!učne spojeného pozemkového katastru, ktorý už dávno prestal mať význam len pre úzky obor vymerania pozemkovej dane. Riešenie týchto otázok bolo cieYom,dosiaY na Slovensku a Podkarpat. Rusí platného uhorskéhozákonodarstva o majetkových úpravách držby. Toto zákonodarstvo vzniklo z bohatých skúseností, získaných pri úpravách držby, konaných vo veYkom merítku na území Uhorska už od roku 1836. Náležité rozpoznaníe miestnych potríeb jednotlivých zemí býv. Uhorska, prímalo zákonodarstvo, aby prt zachovaní generá1nych všeužitočných zásad, vytvorHo í zvláštn.é, odchylné opatrenia zákona pre zvláštné odchylné .potreby jednotlivých zemí. Takto sa vytvorilo zákonodarstvo o majetkových úpravách a to zvlášť pre 1. územíe patríace pod účinnosť zák. čI. XXXIX{1908,t. j. pre štátne územie bývalého Uhorska, vyjmúc časť S~dmohra
1938/125
Ako spoločne platné ustanovenia boly vynesené prevádzajúce nariadenia č. 39.000/1906, 44.651j1906, 15.500/1908, 18.200/1908, 72.100/1914 a 22.000/1915 1. M. a tieto doteraz platia pre Slovensko a Podkarpatskú Rus. . V rámci týchto uborských zákonov a prevádzajúcich nariadení sa uplatňujú a sú prevádzané tiež zákonné články VI/1836, X/1836, XII/1836, VII/1840, LIII{1871 a XXXIX1 1908, ktoré určujú majetkové a dTžebnostné práva býv. zemepánov a býv. urbarialistov (poddaných), t. j. práva z urbárskych (poddanských) pomerov. Tieto zákony sú najma vel'mi dóležité pre zvláštné právné pomery Slovenska a Podkarpatskej Rusi, lebo je tu ešte vždy celý rad neriešených majetkových záležitostí a právnych pomerov s povahou urbárskeho práva, ktorých riešenie sa prevádza v celkovom rámci majetkových úprava to pri segregácii, proporciácii a k'omasácii. Pri oceňovaní osnovy nového komasačného zákona treba predovšetkým poukázať na prejavenú snahu vylúčiť na Slovensku a Podk. Rusi prevádzanie majetkových úprav z kompetencie súdov a prideliť ho správnym úradom. Tu je nutné čo najdóraznejšie poukázať na tento nedostatok. Osnova vóbec neberie ohrad na zvláštné hospodárske a právné potreby Slovenska a Podkarpatskej Rusi, vytvorené tu odlišnými pomermi vyplývajúcimi z platného dedického práva, nevšima si spomenutých nesúhlasov skutočnéh'O a pozemnoknižného stavu a nedbá ani zvlášť složitých právnych pomerov vlastníctva a držby. V tom práve javi sa nedostatok osnovy, na ktorý treba poukázať, lebo tieto zvláštné potreby vyžadujú jednotné súdné pokračovanie pri prevádzaní majetkových úprav na Slovensku a Podk. Rusi. Preto pri úprave majetkových a držebnostných pomerov je neoddeliterné riešenie hospodárskych otázok od riešenia otázok majetkove- a držebnostne-právnych. Pre tieto zvláštné pomery n emožno si predstaviť účelné a správné vyriešenie majetkOlvej ú p r a v y p o str á n k e drž b y h o s:pod á r s k e j, bez s ú č a s n é hor ieš en ia a ú p r a v y o t á Z'Ok a pot r i e b ma jet k o v e - p r á v n y c h. Tak osnova zákona nechává stranou skutočnosť, že i sama majetková úprava je tiež riešením celého radu právnych pomerov, takže má v prvom rade povahu právnu. Pre verkú doležitosť majetkových a právnych otázok vyplývajúcich z urbárskych pomerov na Slovensku, uborské zákonodarstvo zvlášť pamii.talo na ich vyriešenie a preto poverilo len niektoré zo sborových súdov 1. stolice (bývalých sedrií) vybavovaním a riešením záležitostí a otázok vyplývajúcich z urbárskych pomerov (t. zv. urbárske súdy). , Tieto zvlášte spletité pomery a z nich plynúce ťažko riešiteTné otázky právnické v historických zemiach nejestvujú a len tým móže byť vysvetlené, že do osnovy zákona pre celé štátne územie je jednoducho prevzatý, s malými odchylkami, spósob administratívneho pokračovania, prevádzaného na Morava i v Sliezsku. Osnova zákona od spósobu pokračovania majetkovej úpravy držby doteraz prevádzaného na Morave a Sliezsku sa odchyruje hlavne v tom, že miesto doterajšieho gremia právnikov, chce sveriť výkon pravomoci miešanému gremiu odborníkov stavu právnického, technického a hospodárskeho. Táto zmena, vzhradom na dóležité úkoly právnych pomerov pri majetkových úpravách, znamená aj na Morave a v Sliezsku zoslabenie doterajšieho, v prvom rade právneho významu tam prevádzaných majetkových úprav. Treba pripomenúť, že dO roku 1872 na terajšom Slovensku justičná a administrativna služba bola sústredená, takže aj agenda úprav držby podliehala tejto sústredenej službe, avšak v r. 1871 boly obe agendy odlúčené a zriadené boly samostatné úrady správné a justičné a na krajské súdy hola prenesená agenda z majetkových úprav držby, a to zákon. čI. LIII/1871. Stalo sa tak pre zvláštné a mimoriadne dóležité právné úkony, ktoré sú neodlučiterne spojené s hospodárskym účelom majetkových úprav držby. Len správné rozpoznanie dóležitosti právnych úkonov pri úpravách majetkovej držby viedlo bývalé uborské zákonodarstvo k tejto zmene, pri ktorej nebolo zabudnuté ani na hospodársky účel majetkových úprav držby. Preto bolo snahou zákonodárcov vybudovať takú organizáciu majetkových úprav držby, ktorá by plne zaručovala ich zdarný výsledok ako po stránke právnej, tak aj hospodárskej a technickej. Táto snaha po viacročnej príprave a využití skúseností nadobudnutých pri majetkových úpravách držby, konaných na území Uhorska od roku 1836, skončila úspešne vydalúm zákonného čI. XXXIX/1908 a prevádzajúcich nariadeni uborského ministerstva spravedlnosti, ktorých čísla už boly vpredu podrobne uvedené. Ustanovením tohoto zákonodarstva sa rozderuje pokračovanie o úprave majetkovej držby na: 1. pokračovanie správné (nar. čís. 20/1909 1. M.), 2. P o k rač o van i e s ú d n é. Spr á v n é p o k rač o van i e predchádza súdnemu pokračovaniu a jeho úkolom je zistiť hospodárske predpoklady žiadanej majetkovej úpravy držby (komasácie) a rozhodnúť o jej účelnosti a potrebe. Pri tomto pokračovani sa ustáli tiež plocha podliehajúca majetkovej úprave držby a rozhodne sa tiež o potrebe rozdelenia alebo rozšírenia spoločných pasienkov. O výsledkoch šetrenia vydané rozhodnutie ministerstva zemederstva je závazné pre ďalšie súdné pokračovanie, ktorým je žiadaná majetková úprava držby nariadená a vykonaná. .
1938/126
Pri spomenut'om správnom pokračovaní sa
1938/127
V tom smere trpí osnova zákona nedostatkom, lebo n í e len žen e u p r a v u j e s p ó s o b p r e vád z a n i a z a m e r i a v a c í c h p r á c (merníckych prác, viď ustanovenie § 39 osn. zák.), ale ani nevyhradzuje upravenie tejto otázky dcdatočnej úprave p r e vád z a j ú c i m na r i a den í m. PodYa boho sa zdá, že osnova zákona predpokladá, že na S10vensku sú všade riadné katastrálne mapy a že vóbec nie je potrebné zameriavať starý stav, aby bol ziskaný spoYahlivý podklad komasačného jednania. Pri zameriavacích prácach, prevádzaných podYa uhorského zákonodarstva, zistené nporné otázky ohYadomhraníc pozemkov, prejednáva vyslaný (komasačný) sudca podYa § 100 nar. č. 30/1909 1. M. a taktiež prejednáva všetky spory o držbu, vzniklé za dobu prevádzania majetkovej úpravy držby, ako aj spory už zahájené u sborových súdov (§§ 73 a 74 cit. nar.). PodYa osnovy nového zákona prejedná vanie všetkých týchto sporov má byť vykonané pred riadnymi súdmi. Ustanovenia uhorského zákonodarstva predpisujú, aby overeniu operátov obsahujúcich vyšetrenie starého stavu, predichádzalo preskúmanie týchto prác po stránke technickej správnosti a súdné zfstenie a vyšetrenie odchyliek tam zapísaného skuločného stavu držby od zápisov v pozemkovej knihe (§ § 130, 131 nar. č. 30/1909 1. M., t. zv. vyšetrenie majetkových zmien). Pri miestnom overovaoom jednaní zameriavacích prác sú účastníci oprávnení namietať správnosť zameriavacích prác a správnosť zápisu ich vlastníckych a držebnostných práv, a to pred vyslaným sudcom. Prednesené námietky sú preskúmané a zistené závady opravené. O námietkach merníckej povahy rozhodne vyslaný sudca podYa posudku autentifikujúceho úradníka kat. mer. úradu. Po overení operátov starého stavu umožňuje ustanovenie § 138 nar. č. 30/1909 1. M. nespokojným účastníkom komásacie použiť opravných prostriedkov vo dvoch súdnych inštanciach. Opravných prostriedkov je možné užiť proti všetkým ujmám vzniklým po čas prevádzania prác pri zisťoVaní starého stavu. Okrem toho v pripadoch, označených V § 138, lit a}, b}, prislúcha účastníkom jednania právo použiť týchto opravných prostriedkov aj v dob e výkonu predbežných prác. K prejednaniu umiestenia nových dielov držby a spoločných zariadení (meriborné pojednávanie) je možné prikročiť len vtedy, keď boly pravoplatne riešené námietky, prednesené podYa už spomenutého § 138 cit. nar. Osnova zákona odchyfuje sa od týchto ustanovení nar. č. 30/1909 1. M. v tom, že vóbec nerieši potrebu zisťovania majetkových zmien a tak chýba riešenie dóležitej otázky nesúladu medzi skutočným a pozemnoknižným stavom. Táto neúplnosť osnovy zákona povstala tým, že osnova vóbec neupravuje spósob vyšetrenia majetkových pomerov v starom stave a výkon zameriavacích prác, ako je už vyše uvedené. Je d n Ý m z na j ú s p e š n e j š í c h o pat r e n i na r i a den i a č. 30/1909 1. M. jev s u n u t i e s celo v a c í c h tec hni c k Ý c h p r á c d orá m c a k a t. v y m e r i avan i a a k o n t r o I a m e r n í c k Y c h p r á c k a t. m e r. ú rad o m. Tým sa zaisťuje nielen správnosť a presnosť prác, ale tiež sa zosilňuje verejná dóvera v správnosť pokračovania majetkovej úpravy držby. V §§ 57, 95 a 137 osnovy stanovená revizia finančnej správy netvori bezpodmienečný článok pokračovania a nie je nevyhnuteYnou podmienkou ďalšieho postupu, lebo neurčuje ani žiadnych sankcií pre prípad, že mernicke práce budú shladané vadnými. Okrem toho nechráni po merníckej stránke držebnostné práva účastníkovo Osnova zákona teda takmer úplne vylučuje kont r o I n ú a z n a I e c k ú ú č a s ť k a t. m e r. ú rad U. V tomto zjavuje sa tiež jeden z najvačších nedostatkov osnovy, lebo nijako nezaručuje účastnikom riadenia nes t r a nn é p r e s k ú m a ni e ich sťažnosti a je obava, že v osnove zákona stanovený spósob kontroly technických prác nie je postačujúci, lebo zemská agrárna komisia 1e n pri prejednávani odvolaní a námietok podaných proti scelovaciemu plánu prejednáva a skúma 1e n sťažované pripady a V osnove zákona niet n i kde ustanovenía o určeni povinnosti z úradnej moci prevádzať revízie a preskúmanie celých technických prác vykonaných pre úpravu držby, najma pre zistenie držebnostného stavu. Tieto nedostatky tiež pochádzajú z mylného predpokladu, že, na Sl'ovensku netreba starý stav zameriavať. Úkol meritorného poje,dnávania a výkonu, stanovený v §§ 141-180 nar. č. 30/1909 I. M. zvačša sa shoduje s hlavným pokračovanim osnovy zákona, určeným v §§ 48 až 62 osnovy. Značnejši rozdiel sa zjavuje pri prejednávaní a určovani spoločných zariadení a pri umiestovani náhradných pozemkov. Ustanovenie § 141, odst. 3 lit. a}--e} nar. č. 30/1909 I. M. totiž určuje povinnost: dopodrobna vyriešiť otázky projektu spoločných zariadeni a umiestenia náhradných pozemkov a to buď v dohode s účastnikmi (§ 144, odst. 2. a 3. cit. nar.) , alebo riešením sporných otázok znaleckou hospodárskou obhliadkou a meritorným rozsudk'om (§§ 145, 157-162 cit. nar.). Vypracovanie konečného rozdeYovaciehoplánu a komasačného ope.rátu je dovolené len, keď bola o všetkých otázkach docielená dohoda, lebo keď už 08dobudol pravoplatnosti rozsudok senátu, ktorým boly riešené sporné otázky, ktoré sa vyskytly pri tomto jednaní (opravné prostriedky sú pripustné až k najvyššiemu súdu). Proti tomu osnova zákona určuje pred vypracovanim scelovacieho plánu (komasačného
1938/128
operátu) len potrebu výsluchu prianí scelovacieho výboru a účastníkov jednania. Námietky proti spoločným zariadeniam a proti prídelu náhradných pozemkov sú dovolené až po vyhotovení scelovacieho plánu. Tento postup osnovy zdá sa byť nevhodným, najma pri vačšom počtu účastníkov jednania, lebo odóvodnené námietky pri vačšom rozsahu namietaných nedostatkov scelovacieho plánu móžu vyvo~ať potrebu úplného prepracovanía značným nákladom vyhotoveného komasačného operátu, včetne póvodnej scelovacej mapy. Pri menších nedostatkoch treba napraviť chyby v prídelu peňažitým vyrovnaním (§ 26, odst. 3 a § 48, odst. 2 lit. o). Avšak tým móže byť vyvolaná nespokojnosť účastníkova móže byť zoslabená ich dóvera do presností technických prác, lebo spoliehanie na mOŽllosť vyrovnať rozdiely hodnót prídelov peniazmi móže primať technicko-hospodárske orgány ku sníženiu presnosti výkonu pri úpravách držby. Preto treba uznat za účelnejší postup nariadenia Č. 30/1909 1. M., ktoré pripúšťa vyrovnanie v peniazoch len v prípade dohody a vypracovanie lmnečných rozdefovacíc.h operátov pripúšťa len po pravoplatnosti meritorného rozsudku. Aké ťažkosti a prieťahy jednania vzniknú, keď nie je umiesťovací plán podrobne vypracovaný a pravoplatne schválený, bolo zistené už na Slovensku pri komasáciach konaný'ch po štátnom prevrate do roku 1935. Do vtedy bolo dobromysefne postupované tak, že v hrubých rysoch boly stanovené pri meritornom jednaní len smernice pre spoločné zariadenia a prídel náhradných pozemlmv. Následok toho bola všeobecná nespokojnosť účastníkov s prídelom náhradných pozemkov a potreba ObťaŽllých a nákladných opráv operátov. Keďže pri terajších komasáciach sa postupuje na Slovensku (aspoň v obvode krajského súdu v Trenčíne) presne podfa smerníc §§ 141 a ďalších nariadenia č. 30/1909 I. M., sťažnosti sú snížené na možné minimum a celý postup prác je nepomerne rychlejší. Na základe opísaných skúsenosti sa opovažujem poznačiť v predu uvedené smernice osnovy zálmna pre vypracovanie umiestovacieho plánu a prídelu náhradných pozemkov za nevyhovujúce a pre Slovensko nevhodné. Podstatný rozdiel sa jeví tiež medzi ustanovením § 55 osnovy zákona a medzi ustanovením § 172 nar. č. 30;1909 1. M. Podfa osnovy zákona móžu totiž účastnící . komasácie prevziať náhradné pozemky do dočasného užívania hneď po ich vytýčení podfa scelova.ciehoplánu ešte pred jeho vyložením, s výhradou opravných prostriedkov pr'oti nemu. Dočasné užívanie náhradných pozemkov móže byť zemskou agrárnou komisiou aj nariadené proti vóli účastníkovo Naproti tomu ustanovenie § 172 nar. č. 30/1909 I. M. P r i a m o z a k a z u j e účastníkom prevziať náhradné pozemky do dočasného užitku. Toto stanovisko, diametrá1ne odporujúce osnove zákona, je odóvodnené tým, že dočasným užitkom (pred vyriešením sťažností) zmení sa hodnota pozemku a zaniknú staré majetkové hranice, takže nie je možné spravedlive riešiť podané námietky a zistiť, čí účastník jeďnania je prídelom náhradných pozemkov ukrivdený. Záverečné ustanovenia osnovy zákona zv1i.čšanevykazujú podstatných odchyliek od ustanovení §§ 179, 183-203 nar. č. 30/1909 1. M., nar. č. 22.000/1915 a 60/1909 1. M. Významnejšie odchylky od ustanovenia nar. č. 60/1909 javia sa v spósobe rozdelenia a vymáhania komasačných nákladov a vo výške štátneho príspevku. Osnova zákona totiž určuje povinnosť účastníkov komásacie hradiť útraty komasačného pokračovania vo výške 40-60% nákladov, naproti tomu účastníci komasácie podfa ustanovení nar. C. 30 a 60/1909 1. M. okrem 10% resp. 20% št. príspevku hradeného finančnou správou, sú povinní sami si znášať všetky komasačné náklady. Pri tom používajú len tej výhody, že predbežné vyplácanie komasačných nákladov sa prevádza zo štát. komasačného fondu. Účastníci sú povinní nahradiť poskytnuté zálohy v 8 rovnakých ročných a bezúročných splátkach, ktoré vymáhajú pre komasačný fond berné úrady. Vo vymáhaní komasačných nákladov, poťažne pri ich rozvrhnuti na jednotlivých priamych účastníkov komasácie, osnova zákona vykazuje tú vítanú novotu, že rozvrh prevádza podfa pomerov odhadnej ceny náhradných pozemkov, so zretefom k výhodám pri komasácii získaným a preto soskupuje priamych účastníkov do 6 tried podfa rozsahu získaných výhod. Spósob soskupovania priamých účastníkov do týchto skupin bolo by treba určiť prevádzajúcim nariadením, ktorým by sa určil podrobný bodový systém komasáciou získaných výhod. V § 60 lit. c), d) a v §§ 70 a 71 osnovy zákona uvedené opatrenia pre udržovanie spo1očných zariadení sa shodujú s opatrením uvedeným v § 180 nar. Č. 30/1909 I. M. v tom, že i toto nariadenie ponecháva udržovanie spoločných zariadení pod dozorom okresného úradu. . Predpisy osnovy zákona o delení spoločných pozemkov (§§ 104-144 osnovy zákona) sa nijako podstatne nelišia od ustanovení uhor. zák. čI. XXXIX/1908, poťažne nar. Č. 20.326;1890 I. M.' Rozdelenie spoločných pozemkov (pastvín) móže sa stať v rámci prác konaných podfa nariadenia č. 30/1909 1. M. a lebo celkom samostatne podfa predpisov nar. č. 20.326/1909 I. M. Pod štvrtým záhlavím osnovy zákona určené hlavné zásady úpravy a správy spoločne užívaných pozemkov. nelišia sa podstatne od ustanovenia zák. čI. X/1913. Rozdiel je v tom, že osnova zákona vyhractzuje podrobnosti zahájenia pokračovania o úprave
1938/129
dodatočnému vládnemu nariadeniu, kdežto zák. čI. X/1913 ohl'adom spoločných pastvín a zák. čI. XIX/1898 ohl'adom spoločných lesov obsahujú už i tíeto podrobné ustanovenia, ktoré úplne vyhovujú nie len miestnym hospodárskym a právnym pomerom Slovenska a Podkarp. Rusi, ale aj pokročilým hospodárskym požiadavkám terajšej doby. Príznakom širokého rozhl'adu zákonodárcu je, že zákonný článok X/1913 a zák. čI. XIX/1898 plne vystihujú čisto hospodársky účel tejto majetkovej úpravy a určenie úpravy užívania a správy spoločne užívaných pozemkov ponechávajú adminístratívnemu pokračovaniu a dozorčej kontrole ministerstva zemedel'stva, zaistujúc vliv tohoto ministerstva na hospodársku účelnosť úpravy užívania a správy spoločne užívaných pozemkov. Dl'a skúseností súdov ne p r e vád z a j ú s a však hore uvedené a ciel'u primerané ustanovenia zák. čI. XIXi1898 a zák. čI. X/1913 a v tomto tkvie príčina, že spoločne užívané majetky sú často predmetom sporov. Piate záhlavie osnovy zákona o očisťovaní lesov od cudzích pozemkov (enkláv) a o vyrovnaní hraníc (§§ 168-169 osnovy zákona) obsahujú podobné ustanovenía ako pos!. odst. § 1 zák. článku XXXIX/1908. Toto pokračovanie je zahájené administratívnym jednaním podl'a nar. Č. 20/1909 r. M., ktoré predchádza súdnemu jednaniu, ktoré je vlastne výkonom rozhodnutia min. zemedel'stva. Výsledkom porovnania výkonu majetkových úprav držby podl'a pokračovania určeného osnovou zákona, s výkonom týchto úprav komasačných podl'a doteraz platného zákonodarstva na Slovensku je, že o s n o vou z á k o n a n a vrh n u t á u n i f ik á c í a z á k o n o dar s t v a v pod s t a t n Ý c h o t á z k ach n e v y h o v u j e p 0t r e b á map o m e r o m S loven s k a a Pod k a r p. R u s i. Osnovou zákona navrhnuté vylúčenie pokračovania majetkových úprav držby z oboru súdnej agendy a prenesenie jej na správne úrady je nedostatkom osnovy, ktorá sporné majetko-právne otázky poukazuje na porad oddeleného súdneho pokračovania. Dalšim nedostatkom osnovy je, že ponecháva okresným úradom k riešeniu určeníe náhrady škody spósobenej technickými a merníckymi prácamí (§ 13,odst. 2 csn.), určenie peňažnej výšky nároku na náhradu za nevyrovnané rozdiely starých a náhradných pozemkov (§ 26, odst. 3 osn.), určenie výšky náhrady za služobnosť (§ 30, odst. 5 osn.) určenie zvýšenia alebo snížení a pachtovného a výpoveď pachtovnej smluvy (§ 31, odst. 2, 4 a 5 osn.), peňažité vyrovnanie predmetov a skutočností pri odhadu pozemkov neodhadnutých (§ 44, odst. 2, bod 1 a 2 a § 45, odst. 1 osn.), ustálenie peňažítej ná- . hrady za plochu odstúpenú ku spoločným zariadeniam (§ 50, odst. 4 osn.), ustálenie a vyrovnanie peňaŽllej náhrady za zmenšenú hodnotu náhradného pozemku, za poškodenie z taxačnej chyby a za poškodenie neplnením úradného opatrenia (§ 59, odst. 1-4 osn.). Adminístratívnemu riešeniu sú ponechané aj sporné otázky povahy súkromomajetkoprávnej pri stanovení pozemkov ležiacich na komasovanom území avšak nepodliehajúcich výmene, pri určení projektu spoločných zariadení a umiestenia náhradných pozerríkov, ako aj pri určení predmetov majúcich nárok na zvláštné vyrovnanie a. odškodné, ktoré otázky podl'a ustanov. § 141, odst. 3 lit. a)-e) a §§ 145, 157-159 nar. Č. 30/1909 1. M., ako výslovne sporné sú dnes ponechané zvláštnemu riešeniu znaleckou obhliadkou a meritorným rozsudkom vyneseným senátom krajského súdu (teda nie ani rozsudkom komasačného sudcu), proti ktorému sa možno odvolať až na najvyšší súd. Hlavným nedostatkom osnovy zákona je úplné pominutie riešenia tak vážnej otázky, ako je odstránenie nesúhlasu medzi pozemnoknižným a skutočným stavom pri majetkových úpravách, ktoré je doposial' podrobne určené ustanoveniami §§ 130-1132 nar. Č. 30j1909 1. M. . Tieto nedostatky osnovy zákona sú nie len škodlivé, ale aj neod6vodnené, lebo i terajší spósob prevádzania majetkových úprav držby na Morave a Sliezsku, vzdor tamojším usporiadanejším pozemnoknižným a majetko-právnym pomerom, koná sa za kontroly gremia právnikov, avšak osnova zákona, vynechajúc toto gremium právnikov, sveruje výkon pravomoci majetkových úprav gremiu odborníkov stavu technického, hospodárskeho a právnického, ktorých pósobnosť sa prejaví len pri preskúmaní odvolaní a námietok. Tieto nedostatky osnovy zákona by sa prejavily katastrofálnym účinkom hlavne v praxi na Slovensku a Podkarp. Rusi, kde najma. pokial' ide o docielenie súladu medzi pozemnoknižným a skutočným stavom, maly by ďalekosiahle a nenapravitel'né následky súkromoprávné. Tiež neúplnosť ustanovenia osnovy zákona, ohl'adom prevedenia meritorného pojednávania aspoň podobným spósobom" ako je určený v nar. Č. 30/1909 I. M., ktorý bol už vyše opísaný a nevhodné ustanovenie § 55 osn. zákona o odovzdaní náhradných pozemkov do dočasného užívania ešte pred vyložením a prejednaním scelovacieho plánu mohlo by spósobiť zma.tok celého komasačného pokračovania a zapríčiniť nenahraditel'nú hmotnú škodu. Veď pre upravované územie na Slovensku zpravidla nejestvujú kat. ma.py a nevyhovuje pozemková kniha, takže neúplné prevedenie zameriavacích prác a odstránenie autentifikačného pokračovania starého stavu znemožnily by úspešné vyšetrenie námietok proti náhradným prídelom, lebo neboly by vóbec po ruke pre úradnú potrebu vyhovujúce pomócky, ktoré by mohly byť podkladom zistenia a porovnania nároku a náhrady namietajúcich účastníkov komasácie.
1938/130
V ustanovení § 38 osn. zákona vyslovený zákaz delitefnosti náhradných pozemkov s výmerou do 1 ha bol by úéelný, avšak táto úprava mala by sa previesť v rámci majetko-právnych zákonov, lebo prevedenie v rámci zákona o majetkových úpravách držby v z bud i 1o b y n a S loven s k u a Pod k a r p. R u s i - P ret upI atné dedické právo a konzervatívné ~vyky rofníckeho stavu - odpor pro t i z á k o n u o m a jet k o v Ý c h ú p r a v ác h drž b y. Návrh osnovy zákona, ktorým sa uréujú príspevky účastníkov na hradenie komasačných nákladov vo výške 60%, poťažne v hospodársky slabých krajoch snížením príspevku až na 40%, možno len vítať, lebo len tak by sa poskytla účinná pomoc rofníckemu stavu, ktorý prejavuje čím ďalej tým vMší záujem o komasácie. Finančné zaťaženie štátu bolo by len zdánlivé, lebo štát v prevádzaných majetkových úpravách držby získavá vefmi cennú náhradu a to nie len v prevzatí komasačnej mapy ku katastrálnym a pozemnoknižným účelom, ale hlavne zjednodušením vlastníckych a držebnostných pomerov, ktoré nastalo úpravou držby, čím klesne počet sporov o vlastnictvo, držbu, sumárnu repozíciu atď. a čím sa vo vefkej miere zmenšia výdaje na evidenciu verejných kníh. Bez povšimnutia nemóže byť ponechané nesprávne konstatovanie dovodovej zprávy k osnove zákona, že ťažkopádnosť súdneno pokračovania zapncmuje prieťah komasačných prác prevádzaných na Slovensku, lebo sa prevádza, dfa tvrdenia osnovy, na základe nevyhovujúceho zákonodarstva. Príčina dlhšieho prevádzania niektorých komasačných prác je iná, je to nedostatok peňažných prostriedkov. Prieťah komasačných prác nastal preto, že jednak komasačný fond nebol obnovený a ministerstvom zemedefstva poskytovaná záloha na komasačné náklady je nedostatočná napriek všetkým dókazom a žiadostiam krajských súdov o jej zvýšenie. Odpoveďou min. zemedefstva na urgencie súdu o rozšírenie záloh na komasačné náklady bol výnos č. j. 45.4847j32 zo dňa 20. mája 1932, ktorým min. zemedefstva nariadilo prerušenie komasačných prác z dóvodu nedostatočnej výšky štátneho komasačného úveru. Napriek tomu, že učinené opatrenie neodpovedá smerniciam dosiaf platných právnych noriem, predsa sa min. zemedefstva podnes nepostaralo o nápravu tohoto nedostatku, ba ani sa mu nepodarilo dosiahnuť nápravy pomerov obnovením štátneho komasačného fondu podfa predpisov nar. č. 60j1909 1. M., hoci na Morave vedelo dosiahnuť bez akéhokofvek zákonného podkladu mimoriadny štátny príspevok 230.000 Kč (viď kap. 11, tito 3, § 2, položka 15 štátneho rozpočtu na r. 1938). V z d o r tým t o, riadnemu priebehu prác do cesty sa stavajúcím finančným ťažkostiam, jev Ý s 1e d o k P 'ok rač o v an i a m a jet k o v Ý c h ú p r a v p r e v á dz a n Ý c h n a S loven s k u v e f mi pot e š u j Ú c í, keďže za posledné 4 roky len v obvode krajského súdu v Trenéine došlo k ukončeniu 14 komasácií a to tak, že účastníci komasácie sami si hradili náklady spojené s komasáciou. Aj cez jestvujúce prekážky je doba trvania komasačného pokračovania, pri komasáciach v posledných rokoch prevádzaných, uspokojivá a vyhovujúca, keďže celé jednanie od začiatku zahájenia zamerania starého stavu až do ukončenia jednania trvá 3-6 rokov. K výkazu dóvodovej zprávy osnovy zákona ohfadom rozsahu prevádzaných komasácii v h i s t o r i c k Ý c h zem i ach a n a S loven s k u t r.e b a p o z n a m e n ať: Podfa dóvodovej zprávy osnovy až do roku 1927 boly scelené na Morave a v Sliezsku pozemky v 207 obciach s výmerou 108.738 ha a na S10vensku asi 12.000 ha; posledný údaj je však patrne sostavený na podklade nesprávnych údaj ov. Podfa úradne zistený1ch dát na Slovensku v o b vod e v r c h n é h o s ú d u v Bratislave po roku 1918 boly scelené pozemky v 45 obciach s výmerou 27.403 ha a scelovacie práce sú v behu v 71 obciach s v Ý m e r o u 67. 6 1 3 ha, nezapočítajúc do týchto výmer doplňujúce práce, ktoré po roku 1918 previedly sa na ploche s výmerou 31.843 ha a prevádzajú sa ešte teraz na ploche s výmerou 86.530 ha. Okrem toho, podfa úradných dát na Slovensku v obvode vrchného súdu v Bratislave, p r e d r o k o m 1918 P r e v i e d los a s cel e n i e p o zem k o v vo v Ý m e r e __
o
946.358
ha.
Pre komasácie konané pred rokom 1918 v obvode vrchného súdu v Košiciach, ako aj pre komasácie po roku 1918 tam prevádzané, niet po ruke úradných dát. Dfa hore uvedených dát je zrejmé, že dáta výkazu dóvodovej zprávy neodpovedajú skutočnosti a že na Slovensku prevádzané majetkové úpravy sú v značne vačšom rozsahu, než na Morave a ve Sliezsku. Preto pti sjednotení zákonodarstva treba akceptovať zvláštné podstatné záujmy a potreby Slovenska a Podkarpatskej Rusi, vyvolané odlisnými pomermi, čo do majetkove a držebnostne právnych otázok. Resumé: Not e 5 s url e pro jet d e 1a 1o i u n i f i c a t r i c e d li r e m e m b r em e n ten T c h é c o s lov a q u i e. L'auteur -- juriste -~ analyse le projet de la loi sm le remembrement et démontre la nécessité ďexécuter les travaux ďarpentage au cours du remembrement d'une maniere qui permettrait leur emploi pour la cadastre.
1938/131
Jednotnost
československého
pozemkového
(Další úvahy k desetiletému jubileu katastrálního
katastru.
zákona.)
Redakce u'l;eřejr~uje tento pozoruhodný námět jednoho ze svých čtenářu pro jeho zajímavost, netajíc se ovšem obavami, že mnohé obtížné úlohy, které jsou v něm skryty, nedovolí jeho provádění ihned a v takovém rozsahu, aby zobrazování změn v mctpách staré soustavy bylo možno nahraditi zobrazováním jen v nové jednotné soustavě. ~ Hlavní překážkou bude zajisté nemožnost vybudovati v dohledné době podrobnou, trigonometrickou síť na území celého státu a nepoužitelnost transtO'rmovaných souřadnic bodu určených v dřívějších soustavách pro trvalý základ budoucího jednotného adetinitivního pozemkového katastr'u. Jistě by však bylo možno nalézti zpusob zaměřování změn, který by zaručoval plné i pozdější využití měření také pro zobrazO'vání v nové soustavě, jakmile bude dobudována podrobná trigo?wmetrická síť. Opatření podobného druhu bylo již učiněno pro vyhotovo'l;ání geometrIckých polohopisný'ch plán1t tam, kde není dosud katastrálnIch map.
Jubilejní úvahy v 1. čísle našeho Z. V. z r. 1938 přiměly mnohé z nás výkonných měřičských úředníků, aby pohlédli zpět na dílo, před účinností katastrálního zákona a již pod jeho aegidou vykonané a zamysleli se nad tím, zda·li a v jakém rozsahu je dosud v.ykonaná práce prozatímní a je-li i našemu dalšímu katastrálnímu měření po dobu ještě velmi dlouhou přisouzen osud provisoria, které bude nakonec prohlášeno za nedostatečné a nevyhovující. Tak veliké dílo, jaké si klade za úkol katastrální zákon, nebude dlouho do budoucna definitivně ukončeno z důvodů technických a finančních. Všímriěme si proto více jeho jednotnosti po stránce odborně měřické, pokud z ní plyne všestranná pohotovost a upotřebitelnost podle paragrafu třetího katastrálního zákona. Jednotnost československého pozemkového katastru, pokud se týče jeho měřických operátů, katastrálních map, je za;bezpečena ideou budoucí jednotné zobrazovací soustavy, která, pojímajíc celou Ceskoslovenskou republiku do prvního kvadrantu hlavní jednotné souřadnicové soustavy, slučuje všechny dosavadní soustavy původních katastrů v jediný organický celek. Jak projevuje se tato sjednocující myšlenka v naší dosavadní praxi a jak může býti konkretně vyjádřena v praxi budoucí? Od okamžiku, kdy byla československájednotná souřadnicová soustava definitivně stanovena, staly se dosavadní partikulární souřadnicové soustavy soustavami vedlejš í m i a vzniká pro výkonnou katastrální měřickou službu problém, jak naložiti s veškerým dosud vybudovaným detailem, s velikým množstvím měřických bodů a s veškerou podrobnou kresbou katastrálních map nového měření: mají-li se buď ponechati v dosavadních, nyní vedlejších souřadnicových soustavách, neb budou-li přemístěny pomocí transformace souřadnic do československé jednotné souřadnicové soustavy. V prvém případě stačí, aby byl transformován dosavadní klad listů jednotlivých partikulárních soustav a nové souřadnice sekčních rohů oznámeny a vyznačeny v dosavadních sekčních listech. Tím by nebylo ničeho měněno na definit i v ním ráz u již v y k o n a n é h o g e o m e t r i c k é hod íl a. Při druhém způsobu řešení vznikl by vedle běžných katastrálních prací, které jsou vykonávány pro založení a obnovení pozemkového katastru a jejichž kontinuita nemůže býti přerušena, další nový a rozsáhlý úkol, úkol transformace rovjnných souřadnic. Musely by býti transformovány souřadnice všech dosavadních měřických bodů a bylo by nutno, sestrojiti znovu nejen všechny přeměněné souřadnice, ale i veškerou podrobnou kresbu v sekčních listech československé jednotné souřadnicové soustavy. Tomu však zabraňuje nedostatek personálu a peněz. Tentýž problém vyskytuje se dále u všech katastrálních map původního s tab i 1ního katastru, vzešlých z měření stolového, jejichž velký počet představuje pro náš stát miliardové hodnoty.
1938/132
I zde by stačilo, aby byly udány souřadnice rohů sekčních listů v nové československé jednotné soustavě, neboť i zde by faktické převedení veškerého jejich detailu do nových sekčních listů novým stolovým měřením znamenalo velké a mimořádné finanční náklady, pro něž není z veřejných prostředků úhrady. Budou-li však udány souřadnice kladu listů původních partikulárních soustav v hlavní československé jednotné soustavě, nebude závažných překážek, aby bylo započato co nejdříve s budováním jednotného a definitivního katastrálního měřického operátu. Nové katastrální mapy budou se ihned zakládati v československé jednotné souřadnicové soustavě a mohly by býti budovány obecně u všech katastrálních měřických úřadů. Bylo by ale zapotřebí, aby dosavadní zaměřování a zobrazování katastrálních změn bylo reformováno podle jednotných geometrických zásad, vyhovujících náležitostem vše c h způsobů katastrálního měření. Při takto reformovaném zaměřování katastrálních změn mohly by býti zaměřené změny ihned přenášeny do nových sekčních listů československé jednotné souřadnicové soustavy pomocí transformace rovinných souřadnic. To by ovšem vyžadovalo také, aby byla vydána místo dosavadních dvou provisorních měřických instrukcí A a B instrukce jedna, j e dno t n á a d e f i nit i v n í měřická instrukce, platná pro všechny druhy katastrálního měření a zobrazování. Vydáním jednotné definitivní měřické instrukce zkrátilo by se údobí provisoria ve kterém se vlastně katastrální měřická služba pro vedení pozemkového katastru nalézá. Jejímu výkonnému měřičskému úřednictvu byla by poskytnuta příležitost, aby v jednotném geometrickém díle uplatnilo všestranně svoji odbornou technickou průpravu. Nechť najde tedy sjednocující idea katastrálního zákona v naší katastrální měřické praxi konkretního v)'razu v jednotné a definitivní měřické instrukci a v jednotné, ve velkém celku i v malém detailu definitivně ucelené geometrické práci, která by přímo spěla k velkému technickému dílu, k jednotnému a d e f i ni t i vn í muč e s k os loven s k é m u p ozem k o v é muka t a str u . Této obecně sjednocující idei katastrálního zákona přejeme do dalších desetiletí plného zdaru! "K." Resumé: L'unité du cadastre tchěcoslovaque. L'unité du cadastre tchěcoslovaque est. garantie par l'idée de la loi cadastrale, d'unir tous les anciens systěmes des coordonneés en un seul systéme. eeUe idée se manifesterait par la restitution des instructions unitaires, afin que tous les travaux d'arpentage soient faits d'une meme maniěre.
Posudky.
PrťIvodce světem techniky. Encyklopedie technické práce. Vydavatel:· Národni informační a tisková služba technická. Hlavní zodpovědný redaktor Ing. B. Mansfeld. Nákladem Promothea v Praze VIII. Praha 1937. Sešit 1 a 2. O technicích je všeobecně známo, že nedovedou na svá díla náležitě upozorňovati. A přece hospodářský, kulturní a sociální život za posledních 100 let vděčí za svfij rozmach tisícfim. neznámých technikfi, kteří úmornou prokfipnickou prací pracovali pro lepší osud lidstva. A jaký byl osud všech těchto neznámých? Jako neznámí lidé pracovali a neznámými zfistali i po své smrti. Svět techniky, jeho prfikopnické osobnosti a mohutné výtvory, jimiž dostává naše století teprve svou vlastní tvářnost, nenacházejí ve veřejnosti buďto vfibec osobního ohlasu nebo se nám často jevi ve zmenšujicí karíkatuře. Skutečný význam techniků' a jejich výkonů' je v nápadném nepoměru s jejich ohlasem ve veřejnosti. Je tomu tak všude - je tomu tak i v našem státě. Potvrdil to sám president republiky Dr. E. B e n e š při svém prohlášení čestným doktorem věd technických na české vysoké škole technické v Brně dne 16. března 1937, když připomněl, že mu jsou známy stížnosti inženýrů' na to, že jejich místo v naší společnosti státní a národní neodpovídá významu jejich práce.
1938/133
Tyto poznatky - pro techniky tak trpké - vedly k tomu, že někteří z vedoucich a publicisticky činných našich inženýrfi rozhodli se informovati čs. veřejnost velkou technickou encyklopedií o tom, co technika všech oborfi znamená pro dnešní život. Počali v r. 1937 vydávati dílo rozvržené na 2000-3000 stran, nazvané Prfiv,odce světem techniky (The World Engeneering Directory) jež má obsahovati informativní články s per nejpovolanějších odborníkfi našeho života technického a hospodářského o všech oborech teoretické i praktické činnosti inženýrské. Dílo doporučili zvláštním provoláním rektoři všech vysokých škol (českých i německých) technického směru v čSR. V čestném výboru vydavatelském zastoupen je výkvět čs. techniky a hospodářství a mezi spolupracovníky nacházíme nejznámější jména vědeckých i praktických pracovníkfi. V díle má býti zastoupena i geodesie a doufáme, že v něm budou zastoupena i ona technicko-hospodářská díla, jež vytvořili čs. zeměměřičští inženýři (na př. pozemkový katastr), nebo na nichž významně spolupracovali (na př. státní hranice, pozemková reforma a pod.) Zatím v 1. a 2. sešitě, jež redakce našeho Věstníku dostala a jež jsou věnovány úvodním statím ideologického rázu, setkáváme se v článku Ing. Berty Ženatého: "Podíl čs. technikfi na technickém pokroku ciziny" s četnými jmény našich geodetfi, kteří se u;latnili v cizině, zejména v zemich býv. Rakousko-Uherska a na Balkáně. Dílo má býti doplněno samostatnou přHohou, obsahující životopisy předních čs. teclmikfi. Je vydáváno v sešitech, jež mohou být později svázány v knihy. Obáváme se jen, aby později, až vzroste do předpokládaných ro=ěrfi, nestalo se soudě podle dnešní úpravy - nepřehledným. Přesto je však doporučujeme čtenářfim našeho časopisu jako dílo, jež by nemělo chyběti v knihovně žádného čs. inženýra. P-r H. R o u s s i 1 h e, Quatrieme Congres International de Photogrammétrie. Procesverbaux des séances des Commissions. Vydala: Section Laus.sedat de le Société fran~aise de Photographie et de Cinématographie. Tiskem: Imprimerie du Service Géographique de ľ Armée Frangaise. Paris 1936. Brož. kniha rozm. 18 X 25 cm, IV a 396 stran. Cena 50 frs. čtvrtý mezinárodní fotogrametrický kongres v Paříži r. 1934 obohatil značně odbornou literaturu fotogrametrickou. Z dosud vyšlých publikací sluší jmenovati aspoň dvě hlavní: lnternationales Archiv fur Photogrammetrie 1934, sv. VIIIjl (233 stran), a Bulletin de Photogrammétrie 1934, Nos 1, 2 (celkem 108 stran). Kromě toho, téměř ve všech cizích fotogrametrických časopisech, byla uveřejněna řada referátfi; také v našich odborných časopisech byly otištěny obSažné referáty o IV. mezinárodním fotogrametrickém kongrese a o výstavě, která byla současně pořádána (Technický Obzor 1935, str. 93-95 a 109-111, Zeměměř. Věstník 1935, str. R2-85 a 99-104). Jako třetí hlavní publikace, týkající se fotogrametrického kongresu v Paříži, je Proc6s-verbaux des séances des CommisSions, zpracovaný péčí prof. fotogrametrie Ing. H. R o u s s i 1 h e a. Kniha, opatřená jednOS.tránkovoupředmluvou gen. G. Per r i e r a, je rozdělena na šest. hlavních oddílfi, podle šesti komisí, do nichž bylo jednání na kongresu rozvrženo: Komise 1: Fotogrametrie pozemní (celkem 33 stran), 2: Leteckié fotografování (83 stran), 3: Letecká fotogrametrie (109 stran), 4: Užití fotogrametrie aj v architektuře, bJ v medicině a kriminalistice (celkem 98 stran), 5: Technické vyučování (19 stran) a 6: Bibliografie, fotogrametrický slovník a jednotné označováni (24 strany). - Zprávy o jednáních v komisi 2 jsou ještě rozšířeny o 18 stran referátfi, které byly zaslány už po skončení kongresu; cenný je zvláště referát: R. M a r t i n - A. Car 1 i e r, O fotogrametrických letech ve velkých výškách. Na několika místech knihy jsou zminky o československu. Na str. 8, 143 a 144 jsou citovány proslovy a námitky majora Dra J. Pe t e rky. Jména čs. účastníkfi na kongrese jsou uvedena ve většině presenčních listin připojených vždy ke konci každého jednání komise. Na str. 360--361 je v přehledné tabulce zmínka o vyučování fotogrametrie v československu; jest litovati, že tato velmí neúplná zpráva byla v tak stručném znění otištěna v mezinárodní publikaci (zpráva je přetištěna i s tiskovou chybou Berne míst: Brno, z polského časopisu Przeglqd Fotogrametryczny 1934, sešit 3, str. 64). Přes pečlivou výpravu knihy jsou tu malé chyby tiskové, které si čtenář snadno opraví (na str. 132, 4. ř. zdola a na str. 392 ve 2. ř. zdola má býti správně: 200 millimětres místo: 20). Jinak je tato opravdu cenná kniha velmi pěkně typograficky upravena, tištěna na dobrém papíře a rovněž obrázky, kterých je v textu přes 100, jsou velmi zřetelné. Doporučujeme ji každému, kdo podrobně sleduje vývoj fotogrametrických přístrojfi a metod v kterémkoliv oboru. Kniha podává přesný obraz o jednáních na IV. mezinárodním fotogrametrickém kongrese v Paříži a objektivně referuje o pokrocích, které fotogrametrie do r. 1934 učinila. Klobouček. Odborná
pojednání
v časopisech.
Journal des Géometres Experts fram;ais. čís. 1. R. Dan g e r: Chronique professionelle. Ray. M a r t in: Photogrammétrie. G ran t h o m m e: Utilisation des terres humides. Geometarski i Geodetski Glasnik. čís. 6j1938. K o s t i é - S v e čni k o v: Autoredukční tachymetry s Hammerovým diagramem. P r i s t o v: Stanovení odchylky mezi
1938/134
starými a novými podrobnými body z tachymetrického měřeni. Dr a ž i é: Zobrazovaní detailu u sekčních čar mapového listu. Ber k o v i é: Výpočet souřadnicových rozdílů ve vzoru č. 19. Pro c h a z k a: O dělení kruhu. Dr a ž i é : Výdaje za mezníkování se zvláštním zřetelem na měření v banovinách Dunavské a Savské. Nin k o v: O jednom scelení v Banátě. V u k o voj a c: Porovnání nesouhlasu katastru v zastaralých operátech se skutečným stavem. K a é a n s k i: Hledání podzemní značky ztraceného trig. bodu. V u k o voj a c: Něco o předpisování pozemkové daně. Zeitschrift fiir Vermessungswesen. Č. 5. Mo h 1 e: Die Gleichung von Clairaut fiir geodatische Linien auf Umdrehungsfliichen. W i e d o w: Die Vermarkung der Polygonund Linienpunktel in liindlichen Gegenden. Nit t ing e r: Zur Proportialverteilung der Polygonzugswiďersprliche nach den Strecken. S e u w e n : Lineare Umformung querachsiger ebener Koordinaten. - Č. 6. D oh r m a n n: Zur Berufsordnung der offentlich bestellten Vermessungsingenieure. Ber rot h : Geodiitische Entfernungsmessungen mit dem Berroth-Fennelschen Keilmikrometer. P o st: Der MeEstabschuh. - Č. 7. Str i n z: Koordinatenumformung (a č. 8). - Č. 8. Mli 11 e r: tJber die vorbereitenden Berechnungen zur Herstellung der Katasterplankarte in Schleswig-Holstein (a Č. 9). - Č. 9. Gel b ke: Die Sammlung und Verwendlmg der Nivellementsergebnisse durch die staatlichen Messungsiimter. Her r m a n n: Fliichenrechnung aus rechtwinkligen Koordinaten mit der Doppelrechenmaschine. F. S.
Zprávy spolkové. Ze spolku čs. inženýrů státní měřické služby. Výročni valná schůze - v pořadí XIX. - byla konána dne 13. března 1938 v domě SIA. Zahájena byla v 9'20 hod. dop. kol. předsedou Ing. Fr. Č e r mák e m za přitomn'lsti čestného člena spolku profesora Ing. Dr. h. c. J. Pe tří k a, 92 kolegů z čech, 2 kol. z Moravy, 2 ze Slovenska a 1 z Podkarpatské Rusí. Valné schůzi byli přítomni též 4 hosté, z nichž zejména nutno uvésti Ing. Pe t r 1 í k a, místopř. Vysokoškolského svazu, a Ing. Kr č m á ř e, předsedu Spolku čs. zeměměřičů.. Po přivítání přítomných učinil kol. předseda čermák s m u teč n í pro jev za zemřelého presidenta Osvoboditele T. G. M. a věnoval posmrtnou vzpomínku v uplynulém roce zemřelým kolegům Ing. Ant. M a r k o v i z Olomouce a E. Ž ení š k o v i z Košic. Schůze pak byla pozdravena zástupcem Vysokoškolského svazu kol. Ing. Petrlíkem a předsedou Spolku čs. zeměměřičů kol. O. Krčmářem. Po velmi zajímavé přednášce kol. Ing. Dr. Fr. Maška na téma "Deset let katastrálního zákona" přikročeno bylo k projednávání běžných záležitosti. Kol. Ing. šilhánek přednesl obsáhlou jednatelskou zprávu o činnosti spolkové v uplynulém správním roku, kterou ve zkráceném výtahu zde podáváme: "Značnou činnost vyvinul spolek pro uskutečněni našich požadavků stavovských i státně zaměstnaneckých, shrnutých v pamětním spise, vydaném spolkem před rokem a zaslaném všem významným činitelům vládním i politickým. Jde hlavně o prohloubení zeměměřického studia, o organisaci měřické služby v jednotlivých oborech státní správy a o platové a postupové poměry státních měřičských úředniků. Pro splnění těchto požadavků vykonal spolek řadu intervencí u příslušných ministerstev. Spolková činnost spočívala dále v čil ém písemném styku s oběma odbočkami a se západočeským okrskem v Plzni, jehož činnost možno dáti ostatním okrskům za vzor. Výbor spolku konal 2 schůze výborové a 9 předsednických schůzí, jež zastávají do značné míry s.chůze výborové. Pokud jde o spolupráci s ostatními stavovskými organisacemi, byli jsme ve stálém styku zejména s Vysokoškolským svazem a s Ústředím správních inženýrů (USI), jehož místopředsedou jest kol. Dr. C í s a ř, se spolkem čs. zeměměřičtl, Jednotou civ. geometru, Zájmovou skupinou SIA i s Gewerkschaft der deutschen Staatsbeamten mit Hochschulbildung v Litoměřicích. Po schválení zprávy jednatelské podána zpráva pokladní kol. P r a ž a ne m. Podle ní činily v r. 11937: příjem Kč 24.142'25, vydání Kč 17.436'65, takže stav jmění jest Kč 6705'60. Dlužné přispěvky činí Kč 5969'-. Na návrh kol. pokladníka bylo schváleno ponechati členský příspěvek na rok 1938 v nezměněné výši ročně 50 Kč. Po zprávě revisorů účttl bylo pokladníkovi i výboru uděleno absolutorium. Řízení schtlze za náhle ochuravělého kol. předsedu ujímá se místopředseda kol. Ing. F e j 1 e k. Týž podává zprávu o činnosti odbočky moravskoslezské. Za slovenskou odbočku referuje kol. Ing. M i k u š a, který ke konci srdečně zve všechny přítomné na výsta.vu zeměměřických prací do Bratislavy. Za nově se tvořící odbočku na Podkarpatské Rusi podává zprávu kol. Ing. Š arm. O schů.zích členů západočeského okrsku přednesl zprávu kol. Ing. Hej 1. Ve volbách byli zvoleni aklamací tito kolegové: Předsedou Fr. Č e r mák, místopředsedy B. Pour, Jar. Fejlek a J. Nosek, 1. jednatelem Fr. Vlk, II. jednat. Jar. Vítek, pokladníkem Miloš Leš, zapisovatelem V. Harll, členy výboru Petrlík, čálek (P. Rus), Vilímec, Pochylý, Mikuša, Vltavský, náhradníky Patera a Augst, revisory účttl Pražall a Hlaváček, matrikářem Klepáček, referentem pro věci Slovenské Dr. Císař, pro otázky
1938/135
stavovské a studia Mikula, tiskovým O. Lodr, společenským Pschorn a Pichlík; do smírčího soudu J. Novák, škoda, Dejmek, Pejchota a šarm; za delegáty do Vysokoškolského svazu Augst, Hora, Vítek, do USI. Dr. Císař, Dr. Mašek, Skopec, Klepáček, Pour a čelechovský, do Exekutivy Augst, Pour, Patera, Vítek a Pschorn, do Svazu spolkfi zeměměřičfi čermák, Hlaváček, Kavalír, Mikula, Dr. Potužák, Pour a Vlk, do redakční komise Z. V. Dr. Císař a Dr. Pokorný, za dfivěrníky pro čechy východní šilhánek, západní Hejl, severní Jar. Novotný, jižní čemus. Projednávány byly volné návrhy, z nichž jest uvésti zejména schválení resoluce o prohloubení zeměměřického studia a schválení resoluce o obsazování profesorských míst na technice v Košicích. Návrh kol. Ing. Synáče, aby výstava z Bratislavy byla po ukončení přenesena do Prahy, byl svěřen k projednání výboru. Po projednání volných návrhfi byla výroční valná schfize skončena. L-r. Zpráva o ustavující valné hromadě Podkarpatoruské odbočky Spolku čs. inženýriJ státní měřické služby, konané v Sevluši dne 3. dubna 1938 za účasti 27 kolegfi. - Valná hromada byla zahájena předsedou přípravného výboru kol. Václavem š arm e m, který vítá zástupce Ústředí spolku a odbočky Slovenské kol. Ing. P. T ran čí k a. Vzpomíná úmrtí p r e s i den t a O s v o bod i tel e a vybízí přítomné k uctění památky zesnulého povstáním a 1 min. tichem. - Na to udílí slovo zástupcí Ústředí a odbočky Slovenské kol. Ing. P. TrančíkovÍ. Kol. Ing. P. T ran čí k vítá utvoření nové odbočky Podkarpatoruské a sděluje, že ústředí hodlá jako dar udělit nové odbočce pro začátek obnos 1000 Kč. V závěru svého projevu zdfirazňuje nutnost spolupráce nové odbočky s Ústředím a přeje nové odbočce v činnosti mnoho zdaru. Po tomto projevu referovali jednotliví funkcionáři o jednáních přípravného výboru zvoleného na valném sjezdu zeměměř. inž. státní ml3ř. služby dne 6. února 1938 v Berehově. ' Předseda kol. Václ. Š arm referovalo výsledcích osobního jednání na výborové schfizi ústředí a na valné hromadě Ústředí v Praze. Potvrzuje také zprávu zástupce Ústředí o daru ústředí nové odbočce. - Informoval členy hlavně o organisaci Ústředí a o poměru nové odbočky k ústředí. Jednatel kol. Ing. Frant. č á I e k informoval členy o tom, jak přípravný výbor postupoval při utvoření nové odbočky, hlavně pokud šlo o informování veřejnosti tiskem a styk s Ústředím. Uvedl program ustavující schfize, jehož prvním bodem bylo stanovení příspěvkfi a jejich vybírání. - Jednomyslně odhlasováno, že příspěvek za člena bude činit ročně 60 Kč. Podrobně uvádí, kolik z toho připadne časopisu "Zeměměřičský věstník", Vysokoškolskému svazu, Exekutivě a j. - Většinou 15 hlasfi bylo odhlasováno vybírat příspěvky ve dvou ročních splátkách během měsícfi dubna a října proti návrhu vybírat každý měsíc 5 Kč. Jako dalším bodem pořadu bylo schválení stanov. Kol. Václav šarm čte návrh stanov nové odbočky. Předeslal, že jsou to upravené stanovy odbočky slovenské. Návrh stanov byl schválen s tím, aby jako jednací jazyk odbočky uveden byl jazyk státní. Pokladník Ing. O. C h a ber a podává přehled dosavadních příjmfi a výdajfi odbočky a sděluje, že hotovost činí k 3. dubnu 1938 205 Kč. Ve volbách nového výboru zvoleni: předsedou š arm, místopředsedou J u r a jda, jednatelem č á I e k, pokladníkem C h a ber a, zapisovatelem On d r fi šek; členy výboru: Hendrich, Gluchov, Pokrovskij; náhradníky: Thám, Havlíček, Masopust; revisory účtfi: Koloc, čermák. Ve volných návrzích rozvinula se debata o členství smluvních státních úředníkfi v odbočce. Rozhodnuto učiniti v tom směru dotaz u ústředí. - Ve věci požadavku jednotného statusu u pozemkového katastru bylo po debatě usneseno zaujmouti zatím vyčkávací stanovisko. Dále rozhodnuto, aby příští valná schfize konána byla v Berehově. Ze schfize byly odeslány pozdravné telegramy guvernérovi Hrabarovi, viceguvernérovi Mezníkovi a presidentu hlav. fin. ředitelství v Užhorodě Dr. Postřihačovi. Na konec schllze referoval kol. T ran č í k o chystané výstavě a sjezdu v Bratislavě. Zapsal Ing. OndrfJ,šek. Z Jednoty čs. úř. autor. civilních geometm. Uveřejňujeme proslov přednesený předsedou Ing. Bedřichem F ti r s tem k 30letému jubileu založení Jednoty na valné schfizi dne 3. dubna 1938. Vážení pánové! Přehlédneme-li řadu těch 54 členfi, kteří se v roce 1908 sdružili kolem tehdy právě založené "Jednoty českých, úředně autorisovaných civilních· geometro zemí koruny české" a stali se jejími prvními členy, vidíme, jak dlouhá, ač zdánlivě krátká, je pro věk lidský taková doba 30 let. Jako dnes vidím ten hlouček asi 8 lidí, jenž zasedal v ·květnu r. 1908 v zadn-ím traktu hotelu u "černého koně" v Praze na Příkopech jako přípravný výbor a radil se o počátcích prvního sdružení stavu civilních geometro a o svolání ustavující schfize. Vyskytly se sice již v letech devadesátých minulého století hlasy po jakési svépomoci, ale scházela soudružnost a řádná organisace. Také zesnulý kolega Thomka uchopil se sice v těch letech založením centrálního spolku civilních
1938/136
geometrů. ve Vídni podobné snahy a vydával dokonce i časopis v jazyku německém, než aparát ten, jenž sdružiti měl kolegy z celého bývalého Rakouska, stal se poněkud těžkopádným pro rfiznost poměrů. v jednotlivých územních oblastech. A tak došlo k založení naší Jednoty pro bývalé země koruny české se sídlem v Praze, jejíž pfisobnost se po převratu rozšířila na celou oblast našeho státu. Přesto, že instituce civilních geometrfi založena byla nařízením bývalého c. k. státního ministerstva již v prosínci r. 1860, nebylo od té doby nikde organísovaného prostředí, až na dobrovolný spolek nazvaný ••Inženýrská komora pro království české", jehož sídlem byla Praha v ulici Karoliny Světlé. V dobách založení naší Jednoty byl dlouholetým presídentem této komory zesnulý Ing. Karel Kress, civilní inženýr pro všecky stavební odbory, jenž vítal novou naši organisaci, jelikož otázkám geometrů. tehdejší Inženýrská komora pro svůj nedostatečný kancelářský aparát, jenž úřadoval jenom odpoledne, nemohla věnovati tolik času, kolik ho tento, k činnosti se teprve vlastně probouz.ející stav poU·eboval.V těch letech zastupoval civilní geometry v tehdejší Inženýrské komoře zesnulý kolega Hořeň.ovský a já. Jistě, že dfiležitou pohnutkou a morální podporou pro toto hnutí bylo zavedení dvouletého odborného studia výhradně pro zeměměřiče, ukončeného státní zkouškou, jež se stalo v roce 1896-1897. Práce, která tehdy na první činovníky Jednoty čekala, byla opravdu zdánlivě skoro nezmožitelná. Nevědělo se tehdy, za které kolo uchopit tu káru nesnází, jež léty zabředávala čím dále tim hlouběji, zda za kolo existenční, či morální. Ale záhy se dospělo k zdravému názoru, že oba momenty vlastně spolu těsně souvisí a od sebe odvisí a proto se začalo budovat existenčně i morálně současně. Zápas civilního geometra o samostatnou existenci v prvních letech po utvoření této instituce (1860) nebyl opravdu hodným závidění, neboť tehdejšího civilního geometra nemohlo povolání jeho, rfiznými pokoutníky zeslabované a znehodnocované, uživit. Proto se spojovalo toto oprávnění s oprávněním jiných kategorií anebo i s jiným životním povoláním. Jednota záhy po svém založení dospěla k názoru, že k řešení tak obsáhlého programu se svými schfizemi výborovými naprosto nestačí a proto zřídila již v r. 1909 t. zv. pracovní výbory, jež zasedaly až do světové války každou sobotu v Praze a jež byly hojně navštěvovány nejen příslušníky z řad civilních geometrů., nýbrž i kolegy geometry jinému zpfisobu povolání náležejícímí, tedy hlavně úředníky. Jeden z prvních našich spolupracovníkfi a rádcfi byl tehdy prof. Dr. Petřík. Úkol svfij jsme se rozdělili na dvě složky: Jedna složka práce směřovala spolu s ostatními kategoriemi civilních inženýrů. k dosažení zřízení autoritativních Inženýrských komor a k ochraně a vyhranění kompetence našich často neurčitých a sporných práva složka druhá k prohloubení a k rozšíření našeho studia. Po stránce prvé dospěli jsme dříve k cíli, a sice vydáním zákona o zřÍZení Inženýrské komory r. 1913. Ale vzplanutím světové války v červenci r. 1914 podvázána byla záhy činnost komorní a ochromeno slibné rozpětí sil k dalšímu rozvoji jak v Komoře, tak i v Jednotě. Jednota i v této těžké době neskládala ruce v klín a pořádala své měsíční schfize, ale teprve zase až po převratu, a to hlavně od zřízení Inženýrské komory pro čSR. v r. 1920 nastalo nové zintensivnění činnosti všech kategorií civilních inženýrfi. Dnes zase ovšem novým a naléhavým přáním nás všech jest, aby se připravený vládní návrh zákona unifikačního o civilních inženýrech, zavádějícího jednotnou úpravu oprávnění pro celou československou republiku stal v zájmu veřejném i našem co nejdříve skutkem, a to tím spíše, jelikož je zde jistá souvislost se založením Vysoké školy technické v Košicích. Po stránce druhé, t. j. rozšíření studia, byl poněkud delší boj. Pamatuji se velmi dobře, když jsme se v roce 1910 na radu prof. Dra Petříka odebrali deputa'tivně se zesnulým kolegou Zuklinem do Vídně do budovy generálního ředitelství rakouského katastru a po dlouhém bloudění nalezli jsme konečně v nedfistojných místnostech podzemních této budovy referenta geometra, jak neúspěšné naděje nám dával, když jsme mu projevili svfij úmysl, že jdeme tehdy úřadujícího mísboředitele Dra Fuchse požádat za morální podporu, aby se za rozšíření studia geometrů. na příslušných místech přimluvil. A neúspěšné naděje, jenž nám dával referent kolega geometr, se také doslova splnily! Než přece spojenými silamí dosáhlo se po převratu rozšíření našeho studia rokem 1927/1928 ve tříletý odbor zeměměřického inženýrství s dvěma státními zkouškami a s právem promočním. Tím byli čs. zeměměřiči postaveni na odbornou úroveň zeměměřičfi v jiných státech evropských, kde zeměměřické studium 6- až 8-semestrové bylo již delší dobu zavedeno. Rozšíření na 8 semestrů. jest ovšem dále naším naléhavým programem a máme pro to dfivody věcné, související s pokrokem úloh na geodeta vznášených, jakož i dfivody prestižní. Dfiležitým mezníkem v praktickém provádění povolání zeměměřiče je zákon katastrální ze dne 16. prosince 1927 a vládní nařÍZení ze dne 23. května 1930. Má sice jako každé dílo lidské své mezery, ale celkem myslím, že mfižeme opakovati slova, jež pronesl r. 1891 Josef Unger v bývalé rakouské panské sněmovně o zákoníku občanském: ••Děkujeme bohu, že takový zákon máme." My, civilní geometři, kteří si Zákona toho velmí vážíme, projevujeme přáni, abychom při jeho provádění s kolegy státními, s nimiž jsme vždycky na zvelebení stavu pracovali a pracovati chceme a jejichž
1938/137
rukama práce naše procházejí, vycházeli a vycházeti mohli ve shodě co nejdokonalejší jako skuteční kolegové a dělníci na tomtéž odpovědném díle. Zbývá pro nás stále ještě velmi žádoucí vyřešení a upravení otázky existenční, o níž jsem se při každé vážnější příležitosti neopominul zmíniti. Jelikož povolání civilniho geometra je velmi podobné funkci notáře, spatřuji jako nejbližší aspoň částečné zajištění existence samostatně výdělečně činného geometra v rayonování jeho sídel dle téže analogie jako u notářfi. Návrh této úpravy, ač byl již častějí motivován i ventilován, nedospěl dosud bohužel, k realisaci, ač by prospěl nejen nám, ale jistě i veřejnému zájmu. Při všech otázkách stavovských, jež Jednota od počátku svého založení- řešila, byla v trvalém a kladném styku s příslušnými úřady a s příbuznými korporacemi. Zejména tu sluší vyzvednouti Inženýrskou komoru, jejíž složku civilní geometři tvoři a svou mateřskou instituci činností a prací podporují a ona je. Také kooperace Mezínároodni federace zeměměřické s naší Jednotou a jejich kongresfi budiž zde s vděčností vzpomenuto. Při této jubilejní oslavě 30letého trvání naší Jednoty a při takto stručně nastíněné přehlídce jejího vývoje a činnosti nezapomínáme poděkovati všem úřadfim, institucím a příbuzným stavovským spolkfim za jejich ochotu, ochranu a spolupráci. Rovněž vzpomínáme při této příležitosti s vděčností zásluh a práce všech našich kolegfi, zesnulých í žijících, kteří se o zvelebení našeho stavu zasloužili. A hlavně mladým, kolegflm tu připomínáme, aby v intencích organisace, kterou jsme z malých začátkfi a přispěním několika stavovských nadšencfi před 30 lety založili, dále zdárně budovali a neztráceli zájem o práci altruistickou, jež má prospívati nejen generaci přítomné, nýbrž i budoucí. Schfize pracovního výboru konala se dne 7. května 1938 v Praze za přítomnosti 11 členfi. 3 kolegové se omluvili. Kol. předseda Ing. F li r s t po zahájení schfize referoval o celostátním sjezdu zeměměř. inženýrfi a o I. výstavě prací zeměměř. inženýrfi na Slovensku v Bratislavě. Jak výstava, tak i sjezd přispěly k uznání našich oprávněných požadavkfi a posílily nás k další stavovské práci. Obšírný referát o sjezdu od kol. Ing. Tvarfižka bude uveřejněn ve Věstníku Inženýrské komory. - Po debatě o návrhu zákona o civ. inženýrech a o rozšíření studia na 8 semestrfi pověřeni byli kolegové, kteří v těchto věcech s velmi dobrým výsledkem zakročovali, aby i nadále vedli tyto věci v evidenci a vše potřebné ve prospěch našeho odboru zařídili. Komise na doplnění stanov Jednoty bude s prací svou do příští schfize hotova a tím bude žádosti odbočky v Bratislavě, aby měla zákonný podklad, vyhověno. Za Moravu referoval kol. Ing. Faltus a za Slovensko kol. Ing. Tvarfižek. - Místní záležitostí a došlé věci projednávány byly dle pořadu jednatele. Upozorňujeme všechny kolegy, že nedoporučujeme nabízení prací insercí v denních nebo periodických časopisech. Není dfistojné našeho stavu a mfiže býti posuzováno jako porušení vážnosti stavu. Příští schfize prac. výboru koná se dne 3. června 1938 v čes. Budějovicích. Po schfizi výboru stanovena je schfizka s kolegy jihočeskými. Po zprávě účetní, přednesené kol. Kuralem, kol. předseda schfizi ukončil. Ret. Ing. Vlk.
VI. mezinárodni kongres zeměměřický. Mezinárodní zeměměřická federace se sídlem t. č. v Londýně, sdružující 13 národních zeměměřických svazfi (československým representantem je Svaz spolku zeměměřičských inženýrfi), svolává na 5. až 10. října t. r. VI. mezinárodní kongres zeměměřický do Řím a. Kongres bude následovati bezprostředně po kongresu fotogrametrickém, svolaném Mezinárodní společností fotogrametrickou do Říma, aby zájemcům byla umožněna účast na obou jednáních. Práce zeměměřického kongresu jest rozložena do těchto 5 komisí: 1. K o III, i s e k a t a str á I n í, jež b.ude jednati o zásadách zřizování pozemkového katastru a o unifikaci smluvených značek v mapách katastrálních (předseda: Jugoslavie, zpravodaj: Francie). 2. K o m i s e pro měř i c k é pří str o j e a m e t o d y a f o t o g r a m e t r i i pojedná o 3 tématech: o užití moderních měř. strojfi v nížší geodesii, o činnosti zeměměřiče při pracech fotogrametrických a o školské výchově ve fotogrametrii (předseda: švýcary, zpravodaj: Holandsko). 3. K o m i s e pro u rb a n i s m u s a k r a j in n é p lán o v á n í bude řešiti otázku podrobných plánfi jako podkladu pro regulační plány obcí a celých oblastí, otázku regulačních plánů vzhledem k účelnému zřizováni komunikací a otázku plánování měst se zřetelem k pozemkovému vlastnictví (předseda: Dánsko, zpravodaj: Anglie). 4. K o m i s e pro o t á z k Y s t a v o v s k é pojedná o otázce, ke kterým pracem je zeměměřič kvalifikován, dále o všeobecné výchově zeměměřiče, o programu
1938/138
jeho výchovy na školách a o organisaci zeměměřictvi v jednotlivých zemich (předseda: Polsko, zpravodaj: Belgie). 5. K o m i sem 1 a d Ý c h zem ě měř i č ů. bude se zabývati problémy mladých studium, praxe, zkouška pro oprávněni, úloha mladých v zeměměřictvi (předseda: Anglie, zpravodaj: Belg-ie). Zprávy pro jednotlivé komise (jejichž podáni mělo být sekretariátu sjezdu v :Řimě oznámeno do 15. února t. r.) maji být předloženy nejpozději do 15. června 1938 prostřednictvim národního svazu. Pop lat k y pro ú č a s tni k y kongresu jsou tyto: 1:. 3 O O i t. li r pro člena kongresu s právem účasti na všech podnicích sjezdu a včetně všech sjezdových publikací; 2. 2 5 O 1 i r pro člena mladšiho 33 let; 3. 2 O O li r pro dámy úča3tniků. kongresu s právem účasti na všech kongresových podnicich. Italské železnice poskytnou účastniků.m sjezdu 70% slevy od hranic do :Říma a zpět a 50% pro další 4 jízdy po Italii. Jménem Svazu spolků. zeměměřičských inženýrů. v RČS. zveme srdečně všechny pány kolegy k hojné účasti na sjezdu, aby byl na mezinárodním foru dokumentován zájem československa o rozvoj zeměměřictví. Bližši informace zájemců.m podá Svaz spolků. zeměměřičských inženýrů. (předseda prof. Dr. Ing. J. Petřik). Činnost měřičských inženýriI při zaměřováni státní hranice československo-maďarské. V čísle 4 "Zeměměřičského Věstníku" opominul jsem ve svém článku "činnost měřičských inženýrů. při zaměřeni nové státni hranice českoslov~nsko-maďarské" uvésti ještě další spolupracovníky ze Slovenska, a sice tehdejši měř. adjunkty Ing. K něž í n k a a Ing. Eclvarda Jel i n k a, což timto doplňuji. Ing. Hajný. Nová úprava poměrů. úř. aut. civ. geometrů v Německu. V sousednim Německu bylo vydáno dne 20. ledna 1938 nařizeni o veřejně oprávněnýCh zeměměřičských inženýrech, kteři jsou obdobou našich úředně autorisovaných civ. geometrů.. Nařizeni bylo vydáno podle zákona o nové úpravě a uspořádáni zeměměřičských prací v Německu z 3. července 1934. Některá ustanoveni nového nařízeni se od našich liší a proto seznamujeme naše čtenáře s obsahem nařízení. Celé nařízeni, obsahujici 29 paragrafů., je rozděleno na pět hlav, jednajících: l. o zásadách udělováni oprávněni, 2. o právech a povinnostech oprávněných, 3. o dohledu, 4. o odnětí oprávněni a 5. o přechodných ustanoveních. Veřejně oprávněni měřičti inženýři užívaji tohoto titulu a zapisuji se do listiny, kterou vede ministr vnitra. Po ziskaném oprávnění skládaji němečtí měřičtí inženýři přisahu tohoto znění: "Přisahám, že budu Vů.dci Německé říše, a německému lidu věren a že budu svědomitě plniti úkoly německého veřejně oprávněného měřického inženýra; k tomu mi dopomáhej bů.h." Nadřízenému úřadu musi se hlásiti sidlo, odkud se praxe provádí. Zřizování pobočných závodů. nebo kanceláři je zakázáno. Nařizeni klade velkou váhu na úctu a dů.věru tohoto povoláni. Práce je nutno prováděti co nejjednodušeji a s největší pečlivostí a svědomitosti tak, aby byly dodrženy všechny měřické předpisy. Veřejně oprávněný měřický1 inženýr podrobuje se dohledu ministra vnitra (jeho orgánu), musí proto dáti o svém poV'olání dohledacímu úředniku všechny potřebné informace, musí povoliti po předchozim ohlášeni vstup do své kanceláře za účelem přezkoušeni technického zpfisobu praci, vedení kanceláře, zařizení a správnosti měřických pomů.cek.Dů.ležitým předpokladem úspěšného vykonávání povolání je vzájemná dů.věra vů.či dohledacímu úředniku. Nařízeni dále stanoví tresty za nesprávné prováděni povoláni (pokutu až do 1000 RM.), a nakonec uvádi přechodná ustanoveni. Nařizení vešlo v platnost 1. dubna 1938.
Nařizení o veřejně oprávněných měřických inženýrech vycházi v Německu téměř současně s projednáváním podobného nařízení o všech technických povoláních u nás. Ukazuje se tak dostatečně, že je třeba upraviti nařízení o úředně autorisovaných měřických inženýrech i u nás, a to co nejdřive. Rádné vybudováni měřické služby v našem státě po takové úpravě volá a nebylo by neúčelné, kdyby ustanovení o dohledu byla pojata i do nařizeni našich. zh.
Osobní. Prof. Dr. B. Kladivo padesátníkem. Dne 24. června t. r. doživá se prof. Dr. B. K 1 a d i v o abrahamovin uprostřed hojné své činnosti učitelské i vědecké. Pochází ze Křtin u Brna z učitelské rodiny, kte,rémuž stavu zů.stal věren a jenž ho těší. Absolvoval gymnasium v Bruě (1907) a konal studia (matematiky a fysiky) na Karlově universitě v Praze, kde složil (1912) státní zkoušky z těchto předmětů. a r. 1912 byl promován na doktora filosofie. Přijal místo asistenta při geodetickém ústavě (přednosta prof. Dr. A. Semerád) české technikyy Bruě, na níž Zů.stal nadále činným. S doporučením a na radu prof. Semeráda pracovalo prázdninách 1912 ve voj. zeměpisném ústavě ve Vidni a ve školním roce 1913/14 konal studijní cestu v cizině, pracoval na observatoři v Pulkově, v pruském geodetickém ústavu v Postupimi, v Observatoir national v Paříži a Bureau des Poids et Mesures v Sevresu. .1)
1938/139
Roku 19 2 O s e h a bil i t o val na české technice v Brně pro obor v y š š í g e od e s i e a s f é r i c k é a str o n o m i e; v r. 1921 byl pověřen' honorovanou docenturou základfi geodesie. Téhož roku byl jmenován mimořádným profesorem a r. 1927 řádným profesorem a přednostou II. stolice nižší a .vyšší geodesie téže vysoké školy. V letním. semestru r. 1922 byl pověřen přednáškami a cvičeními z astronomie na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v r. 1924 se stal zatímním správcem astronomického ústavu tamtéž, který od počátku buduje. Jest od r.1924 členem Československého komitétu geodetícko-geofysikálního při Národní radě badatelské. Ihned zúčastnil se intensivně vědeckých prací při komitétu a později (1930) též zřízené Sekce geodetické, kde jest od roku 1934 jednatelem. Vstoupil i do Sekce geofysikální v r. 1935 ustavené. V Sekci geodetické spolupracuje na rfiznýtch problémech v základní síti triangulační. Vyhotovil řadu referátfi a prací vedle jednatelské agendy, kterou plní s obětavostí a při níž pracoval na rfizných statutech, instrukcích, jež dokumentují dfiležité vědecké práce této významné vědecké korporace. V ústavu II. stolice nižší a ·vyŠŠí geodesie vedle jiných povinností a prací se zálibou pěstuje gravimetrii, která byla vždy prof. Helmertem pracovníkfim v geodetickém ústavu doporučována. Myšlenku zříditi gravimetrickou stanici přijal a se zdarem cílevědomě vypěstoval. K stávajícím jediným přesným astronomickým hodinám zakoupil aparaturu gravimetrickou, hodiny kyvadlové i chronometry a vše potřebné k vybudování stanice i moderní časové služby. Provedl připojení této, pro Československo nyni základní stanice, na Vídeň a Postupim visuelní koincidenční metodou a práce uveřejnil. Nově zakoupil fotograficko-registrační přístroj koincidenční ke zvýšení výkonnosti i přesnosti. Po této přípravě zahájil v r. 1936 gravimetrická měření polní. Výsledky svých prací vložil do následujících publikací: Rozpravy čes. Akademie: 1916. O hledání hvězdných páro atd. 1916. Charakter kmitfi ve dvou spřažených kruz,ich. 1919. O přesnosti funkčních hodnot (hodnot argumentu atd.). 1922. O výpočtu tížnicových odchylek se zřetelem k isostasií. Relativní určení intensity tíže v Brně vzhledem k Postupími. 1930. Relativní určeni intensity tíže v Brně vzhledem k Vídni. Bulletin interno de l'Académie des Sci8nces de Boheme: 1924. Calcul des déviations de la verticale par rapport a l'isostasie. 1930. Détermination de l'intensité de la pesanteur a Brno par rapport a Potsdam. Détermination de l'intensité de la pesanteur a Brno relativement a Vienne. Sborník České vysoké školy technické v Brně: 1935. Některé pomficky pro redukci doby kyvu kyvadel. Jubilejní vědecký sborník vys. školy technické v Brně: 1925. Konstanty invárových kyvadel geodetického ústavu české techniky v Brně. Státní ústav pro geofysiku: 1927. Détermination relative de l'intensité de la pesanteur a Brno. časopis pro pěstování matematiky a fysiky: 1917. Přibližný výraz pro 1 -- x' atd. 1928. K výpočtu střední chyby pro jedničku váhy. Zeměměřičský Věstnik: 1915. O přesnosti ustředění stroje atd. 1917. Drobností z nižší geodesie. 1922. Drobnosti z nižší geodesie. O kontrolních výpočtech. 1927. Vyrovnání úhlfi měřených ve všech kombinacích. 1928. Dva abaky. 1931. IV. obecné shromáždění mezinárodní geodetické a geofysikální unie ve Stokholmu. 1936. Poznámka k vyrovnání trojúhelníkových sítí. Prof. Dr. B. K 1a d i v o konal řadu přednášek v Komenského vyšší škole lidové a ve vysokoškolských extensích. Zúčastnil se mezinárodních kongresfi Unie geodetickogeofysikální v Praze (1927) a ve Stokholmu (1930). Vedle vědecké práce. nalézá radostné osvěžení v Sokole. Od r. 1925 je starostou Sokolské župy Jana Máchala v Bmě a v r. 1933~1937 byl členem předsednictva čOS. Těší se plnému zdraví a přejeme mu mnoho sil do další padesátky. Semerád. Promoce. Dne 29. dubna t. r. byl v zasedací síni Českého vys. učení technického v Praze promován na doktora věd technických kol. Ing. Michali Ven e d i k o v ze Slívenu v Bulharsku. Dr. Venedikov studoval zeměměřické inženýrství v Praze a je prvním zeměměřičským inženýrem - Bulharem, který dosáhl akademické hodnosti doktora na pražské technice. Pracuje již několik let na státní universitě v Sofii jako aSistent na zemědělsko-lesnické fakultě. Jeho disertačni práce se obírala volbou nejvhodnějšího zobrazení pro katastrální mapy Bulharska. Promoce kol. Dr. Ing. M. Venedikova měla slavnostní ráz přítomností nového pražského vyslance království Bulharského J. E. Dr. Bal a b an o v a, úředníkfi vyslanectví a četných osobních přátel doktoranda. - Srdečně blahopřejeme kol. Ven e d i k o v i a těšíme sena spolupráci bulharsko-československou v oboru geodesie. - Doktorem věd technických byl v květnu t. r. promován na čes. vys. učení technickém v Praze vrch. kom. katastrálního měř. úřadu v Košicích Ing. V. E 1s nic. Předložil disertační práci na téma: Geodetická fonometrie. Gratulujeme!
+~
Za redakci
cdpovldá
Ing.
Bohumil Nakladatel.
Pou~. - TI.kem Akciové mor •.•.•ké knlhU.kárny Spolek čcokoalnen.kých zeměmUlčl't v Praze.
1938/140
Polygralte
., Brně.
y
y
y
y
,
ZEMEM-ERICSKY VĚSTNÍK ••••••••••
7 1938
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚM,ĚŘIČŮ XXVI. ROČN1K V PRAZE 5. září 1938
Šedesát let profesora Ing. Dr. techn. Augustina Semeráda. B. Kladi
vo.
Letos 27. srpna dožil se prof. Dr. Semerád šedesáti let. Je jeden z těch, s jejichž jmény bude spojován pokrok geodésie u nás za poslednich třicet let. Chtěl bych užíti příležítosti při jeho šedesátinách, abych se pokusil zvláště o zachycení nejdtlležitějších vý'sledkfi jeho práce. Nejprve několik dat z let příprav. Rodák z Kutné Hory v čechách, studoval tam nižší reálné gymnasíum a pak vyšší reálku, kterou absolvoval v r. 1896 s vyznamenáním. Pak studoval na české vysoké škole technické v Praze tehdejší odbor zemědělsko-technícký. K hlubšímu zájmu o geodésií byl přiveden už jalw posluchač techniky. Líbila se mu přesnost geodesie, jež - vedle astronomie tolik přispěla a přispívá k zvyšování požadavkfi kladených na přesnost měřických strojfi, metod í pozorovatelfi. Studía na technice ukonČil ve třech letech a obě státní zkoušky složil s vyznamenáním. Počátkem r. 1900 vstoupil do praxe, v níž setrval až do října 1906, kdy byl jmenován adjunktem pří geodetickém ústavě české techniky v Brně. V letech praxe se seznámil především s vnitřní službou katastrální a se zařízenim knih pozemkových (ve Slaném), s trígonometrickopolygonometrickým vyměřováním (Ml. Boleslav) a s kombinovaným vyměřováním graficko-polygonometrickým (Hadersdorf a Weidling u Vídně). V dubnu 1901 byl povolán do triangulační a početní kanceláře ministerstva financí do Vídně. Téhož roku se účastnil při polygonálním a podrobném měření Krakova, poznal zevrubně trigonometrickou tríangulaci, výpočty sítí trigonometrických i sítí podrobných a konstrukcí plánfi. Ve školním roce 1901-1902 poslouchal vyšší geodésií a sféríckou astronomií na vysoké škole technícké a na universítě ve Vídni. Tam měl na něho hlavní vlív prof. Dr. V. Tinter. Dále se věnoval pracem rakouského měření stupňového. Zde naň pfisobil hlavně tehdejší přednosta astronomicko-geodetického oddělení v c. a k. vojenském zeměpísném ústavě vídeňském pluk. Dr. Robert Daudlebský ze Sterneckfi. účastnil se triangulačních prací ústavu, jež byly tehdy prováděny na Moravě, a nivelace vysoké přesnosti na trati Mostar-Rama. V triangulační kanceláři pfisobil naň hlavně dvor. rada A. Broch. Zde se účastnil na velmi rozsáhlých geodetických výpočtec h, týkajících se připojení rakouské katastrální triangulace na triangulaci stupňového měření, právě ukončenou. Výsledky těchto výpočtfi jsou uveřejněny v t. zv. červené instrukci z r. 1904. Mimo to provedl tři trígonometricko-polygonometrické tríangulace: Wordern, Mor. Ostrava a u Mořského Oka ve Vys. Tatrách. Při posledně jmenované poznal jednak triangulaci ve vysokých horách, jednak vzor v díle českých geodetfi Františka Horského a Jana Marka (trigonom. síť uherská). V listopadu r. 1904 dosáhl hodnosti doktora věd technických. Jeho disertační práce byla: Transformace katastrálné triangulace království českého na souřadnicový systém "Pražská hvězdárna" s' připojením ku pracem rakouského měření stupňového. V této prácí jsou geodetická (elipsoidícká) šířka a délka "Pražské hvězdárny" odvozeny ze zeměpisných souřadnic základního bodu Hermannskogel u Vídně a z výsledkfi triangulace. Tato práce byla cenným příspěvkem k řešení sporu o souřadnice pražské hvězdárny. Rok 1904-1905 znamená dovršení geodetických příprav prof. Semeráda. Poslouchal na Berlínské uníversítě přednášky prof. Helmerta a H. Struveho a na technice
1938/141
v Charlóttenburgu přednášky prof. A. Galleho. Současně pracoval v pruském geodetickém ústavě (Potsdam) a to u prof. Borsche na výpočtech tížnicových odklont'J.a na staničnich vyrovnáních u prof. Haasemanna poznal relativní měření tíže, s prof. Borrassem se účastnil měření' tamni zkušební základny a přislušných 'výpočtt'J.. 'Takto připraven podnikl pak studijní cestu Berlín, Drážďany, Lipsko, ElberfeldBarmen, Paříž, Sěvres, Curych, Mnichov - studoval jednak zařízení geodetických ústavfJ.na technikách i podobných ústavt'J. odborných, dále geodetické práce rt'J.zných vyměřovacích úřadt'J. a organisaci pozemkového katastru v rfJ.zných zemích, zařízení rfJ.zných firem mechanicko-optických, technická musea a výstavy, zvláště se zřetelem k pomt'J.ckám .geodetickým a astronomickým. Pro jeho další práci bylo dt'J.ležitéto, že se seznámil S tehdejším ředitelem francouzské nivelační služby Ch. Lallemandem a ředitelem mezinárodního ústavu pro míry a váhy v Sěvres R. Benoitem. Při odchodu do Brna dostalo se 28-letému Dr. Semerádovi uznání vídeňského ministerstva financí za velmi pilnou a záslužnou práci. Zdržel-li ~jsem se trochu déle u let příprav prof. Semeráda, je to proto, že jeho připrava mt'J.že býti příkladem pro naše mladé adepty geodesie. Na české technice v Brně se v r. 1908 habilitoval pro "měření země". Jako habilitačni spis předložil "Návrh nových soustav katastrálnich souřadnic, založených na pracech měření stupňového, pro království a země na radě říšské zastoupené", která vyšla v Techn. Obzoru r. 1907. Podrobněji vyšlo v ůsterreichische Zeitschrift fUr Vermessungswesen r. 1908 (zkratka Ů. Z. f. V.) s názvem Entwurf neuer Katastral-Koordinatensysteme. V tomto návrhu doporučuje autor nahraditi dosavadní zobrazení Cassini-Soldnerovo konformním válcovým zobrazenim meridiánových pruht'J.. Ze zeměpisných souřadnic odvozených z triangulace se vypočtou pravoúhlé souřadnice sféroidické a tyto se převedou do roviny konformním zobrazením válcovým, při čemž se nemění pravoúhlá souřadnice ležící v poledníku. Základní myšlenka práce byla přijata pro úřední návrh nové zobrazovací metody rakouské. Po smrti svého předcht'J.dceprof. Ing. Jos. Líčky byl soukr. docent dr. Semerád pověřen suplovánim přednášek a 15. řijna 1910 byl jmenován mimořádným profesorem nižší a vyšší geodesie. Řádným profesorem se stal 24. května 1913. Vědecká činnost profesora Semeráda je shrnuta v četných pojednánich, jejichž seznam nemohl býti připojen pro nedostatek mista. Uvedu jen jeho práce nejvýznačnější. Měření invarovými dráty a pásmy sleduje jíž od počátku své vědecké činnosti. V roce 1905 uve'ře,jnil v Ů. Z. f. V. v článku "Geodiitische Liingenmessung mit Invardriihten" některé výISledky měření invarovými dráty, konaných v Postupimí za vedeni prof. Borrassa, a připojuje rozbor přesnosti. Téhož předmětu se týkají pojednán1 "Podrobná měření délková dráty a pásmy invarovými" (T. O. 1916) a "Srovnávací délková měřeni dráty a pásmy invarovými" (Rozpr. č. A. II, č. 25, 1916), v nichž autor přímo srovnává a srovnáním prokazuje rovnocennost měřeni dráty a pásmy. V obou těchto pracích je zvláště cenný rozbor přesnosti docilených měřických výsledkt'J.. Rovněž od počátku své vědecké činnosti sleduje prof. Semerád otázky týkající se základních triangulací, jejích přesnosti a volby geodetíckých základit. V práci "Rozbor přesnosti výsledkt'J. trigonometrické triangulace stupňového měření v království českém" (Rozpr. č. A. II., Č. 27, 1911) vypočetl střední chyby vyrovnaných směrt'J. uvedené triangulace a to jednak z vyrovnáni na stanicích, jednak z vyrovnáni sítí. Velká tato práce je dt'J.ležitým doplňkem přislušných publikací vojenského zeměpisného ústavu vídeňského. Práce "Přepracování triangulaée rakouského stupňového měřeni pro účely zeměměřičské" (Z. V. 1915) je pokusem, jak uplatniti při výpočtu triangulací i výsledky měření kontrolnich základen. - V práci "Ocenění katastrá1né trigonometrické triangulace západní Moravy VZhledem k výsledkfJ.m novodobé vojenské triangulace" (Z. V. 1918) jsou srovnány pro čtyři body společné oběma triangulacim jednak délky stran, jednak pravoúhlé souřadnice těchto bodá Od převratu nepřestává prof. Semerád zdt'J.razňovati potřebu, aby bylo co nejrychleji rozhodnuto o elipsoidu, na němž se budou všechny budoucí geodetické výpočty prováděti a o základnim bodě. Nerozhoduje se sice pro určitý elipsoid, ale většina dt'J.vodt'J., jež uvádí, mluví pro podržení elipaoidu Besselova. (Viz na př. "Geodetické základy a uspořádání zobrazení území československa", Zprávy veř. sl. techn. 1926). Jako základní bod doporučuje Ďáblice. Volbě zobrazovacího zpitsobu je věnováno nejvíce prací prof. Semeráda. O pracích předválečných byla již zmínka. Po převratu studoval prof. Semerád otázku zobrazeni čSR velmi podrobně. Kdežto jiní českoslovenští autoři se v publikacích o tomto předmětu omezili většinou na podání a hájení určitého návrhu souřadnicových soustav, je cena úvah prof. Semeráda v tom, že srovnává rfJ.zné možné soustavy s rfJ.zných hledisek. Srovnává hodnotu i výpočet skreslení délkového a úhlového, převod zeměpisných souřadnic v pravoúhlé a naopak" meridiánovou konvergenci a tvar polednikt'J.a rovnoběžek na mapě. Svými studiemi došel k názoru, že pro náš stát nejvíce výhod poskytUje normální jednoduché konformní zobrazeni kuželové. Od r. 1911 propaguj.e prof. Semerád zavedení setinného dělení kvadrantu (T. O. 1911 "Pro zavedení setinného dělení úhlového", Ů. Z. f. V. "Zur EinfUhrung der zenťesl-
1938/142
malen Winkelteilung"). Propaguje je prakticky, vydal r. 1923 s Dr. Mil. Valouchem "Pětimistné tabulky logaritmicko-trigonometrické pro šedesátinné a setinné dělení kvadrantu a polygonálné tabulky pro setinné dělení kVadrantu". Jestliže snad nyní již v brzku dojde i u nás k zavedení setinného dělení, bude to 27 rokťl po prvním návrhu prof. Semeráda. Už za pobytu ve Vídni viděl prof. Semerád, jak těžkou konkurenci mají české měfické stroje fy Jos. & Jan Frič se stroji firem Vídeňskýtchi říšskoněmeckých. Věděl, že nové stroje vznikají a dosavadní typy se zdokonalují jen za spolupráce geodetťl s t0várnami měřických strojťl. Od doby, kdy se stal přednostou I. stolice geodésie na české technice v Brně spolupracuje cílevědomě s našimi domácími firmami a zvl. s firmou Jos. & Jan Frič. V tomto směru vydal prof. Semerád několik prací o strojích jmenované firmy. Nejsou to jen popisy strojťl, nýbrž i ocenění jejich přesnosti a výkonnosti. Od roku 1910 sleduje prof. Semerád rozvoj fotogrametrie. Tato moderní a rychlá měřická metoda vyžaduje sice nákladných strojfi, ale je dťlležitým doplňkem dosavadních metod vyměřovacich, a v terénu těžko přístupném je jedině hospodárná. Ve stísněných poměrech, jež jsou údělem našich vysokých škol, mohl prof. Semerád teprve v r. 1930 publikovat první praktické výsledky na tomto poli. Jde mu jednak o vyzkoušení fotogrametrie v mzných aplikacích: polohové vrstevnicové plány (Kníničky, Pavlovské vrchy, Zelená Hora, Obřany, Vranov n. D., Orava), letecké plány (Brno), profilové řezy podobizny (p. presidenta Osvoboditele), jednak o vyzkoušení strojfi cizího pfivodu a konečně o sestrojení a vyzkoušení strojfi našich. Z jeho prací týkajicích se oboru nižší geodesie bych zvláště uvedl "Měření deformací údolní přehrady ve Vranově nad Dyjí" (Z. v. sl. t. 1936 a 1938). Jde o sledováni deformací hlavy přehradní zdi a užití geodesie na měření vodorovných i výškových posunfi na přehradě. Konečný rozbor výsledkfi měření, jež nutno pravidelně opakovati, hodlá prof. Semerád podati později. A dále nutno se zmíniti o účasti prof. Semeráda, na rozhraničovacích pracích. V r. 1920 byl jmenován zástupcem komisaře pro stanovení hranice československo-rakouské, převzal řízení, technických prací a vypracoval příslušné instrukce. Jeho články "Rozhraničovací práce", Z. V.1922 a "Rozhraničovací práce státní hranice československo-rakouské" T. O. r. 1923 poučují čtenáře dobře o celé organisaci dťlležité geodetické práce. V r. 1923 byl prof. Semerád jmenován odborným poradcem v mezinárodních komisích pro stanovení hranic československé republiky pro řešení otázek vědecko-technických. Účast prof. Semeráda na rozhraničovacích pracích je jednou z ukázek jeho organisačního talentu. Takových ukázek je Více. Už v r. 1908 upozornil v T. O. na p0třebu organisovat vyměřování polohová a výšková tak, aby se prováděla hospodárně bez zbytečilého opakování a aby hověla pokud možno požadavkfim na ně kladeným. Po převratu doporučoval, aby vyměřovací služba byla soustředěn,.av ministerstvu veřejných prací. Z oddělení pro výškovou službu, jež bylo v ministerstvu veřejných prací zřízeno, vyšly pod jeho vedením publikace: "Soupis výškových značek v nivelační síti I. řádu republiky československé". Publ. č. 1. R. 1920. "Instrukce pro přesné nivelace". Díl I. Polní práce. Publ. č. 2. R. 1921. Pro ministerstvo veřejných prací vypracoval řadu odborných posudkfi, týkajících se soustředění základních prací zeměměříckých, dále nívelace, základní triangulace, topografických map, fotogrametrie a j. Z článku o I. stolici nižší a vyšší geodesie v Památníku české vysoké školy technické v Brně (r. 1925) je patrno, jak dobře je organisován jeho ústav. Je to Vídět i z účasti jeho ústavu na výstavách, zvláště pokud jde o fotogrametrii. Jeho prací byla pří geod. ústavě zřízena a vybavena dílna pro jemnou mechaniku. Prof. Semerád je jedním ze zakladatelfi spolku českých geometm (r. 1912). Byl prvnim redaktorem časopisu Zeměměřičský Věstnik, a to od r. 1913 po deset rokfi. Z jeho POpudu se sešla první schfize přípravného výboru pro zřízení československé fotogrametrické společnosti. Je členem, výboru této společnosti od jej,iho založení. Od r. 1927 do r. 1932 vedl zeměměřickou a fotogrametrickou hlídku ve Zprávách veřejné služby technické. Zvláště v letech 1927 až 1929, kdy v nich publikoval prof. Semerád přes padesát zpráv, byly jeho hlídky a referáty o knihách oknem do geodetického světa. Znalost jazykťl a to, že pečlivě sleduje ,naši i cizí literaturu geodetickou, vedly československý národní komitét geodeticko-geofysikální k tomu, že pověřil prof. Semaráda, zpravodajstVím pro československou geodetickou bibliografii. Prací ve vědeckých geodetických sborech a komisích se účastní od července 1920, kdy byl ,ministerstvem školství a národní osvěty jmenován členem poradniho sboru matematicko-přírodlověd~kého pro komisi geodetickou. V říjnu 1924 jmenovala jej Akademie věd a umění členem československé národní rady badatelské do odboru geodatick()-geofYsikálniho. Po zřízení komitétu geodeticko-geofysikálniho byl zvolen prof. Semerád jeho místopředsedou. PředSedou geodetické sekce 'je od r. 1934. V odborných poradách těchto sbom podal četné referáty,' hlavně z oboru nivelací, triangulací, měření základen, zobrazeni a bibliografie. Vydáním prvního ročníku Geodetickéqo věstníku (za r. 1936 vYšel r; 1937) bylo splněno jeho přáni, aby práci československého národního komitétu geodetického a geofysikálního mohl sledovati náš i zahraniční geodetický svět.
1938/143
Prof. Semerád se účastnil mnoha vědeckých kongresfi. Uvádím kongresy mezmarodní Unie geodetické a geofysikální v Praze (1927), ve Stockholmě (1930) - po něm studoval geodetická a zeměměřická zařízení ve švédsku, Norsku, Finsku a Dánsku, v roce 1936 v Edinburgu. Po každém kongresu, jehož se prof. Semerád účastnil, uveřejnil přehledný referát o jednání na kongresu a přijatých usneseních. Na sjezdu v Edinburgu byl přijat jeho návrh, aby všechny evropské nivelace vysoké přesnosti byly vyrovnány v jetlnom celku. - Sjezdfi slovanských geograffi a etnograffi se účastnil všech, na všech měl referáty: v Praze (1924) o službě výškových měření v čsl. republice, v Polsku (1927) o geodetických základech československa, v Jugoslavii (1930) o geodetických pracích a fotogrametrii v ČSR. - Rovněž sjezdfi čsl. zeměpiscfi se účastnil prof. Semerád aktivně a to v Brně, v Bratislavě, v Plzni a v Olomouci. V Olomouci přednášel o historii zeměměřictví v zemi Moravsko-slezské a o stavu geodetických prací a fotogrametrii v ČSR. za r. 1935 a 1936. Prof. Semerád provedl od roku 1911 do dneška řadu odborných měřických prací a to z těchto oboro: trigonometrická triangulace a polygonisace měst, geometrická nivelace měst, měření základen invarovými dráty, provádění pozemkové reformy, rozné práce fotogrametrické (proposice pro letecké zaměření, rekognoskace území pro fotogrametrické zaměření, fotogrametrické zam ěření rozných zajímavých míst a. objektfi), zkoušení rozných geodetických strojfi, disposice pro měření deformací údolní přehrady. V učební povinnosti prof. Semeráda byly od jmenování profesorem v r. 1909 do r. 1921 všechny geodetické discipliny a cvičení na všech odborech české vysoké školy technické v Brně, i sférická a praktická astronomie. Nyní jsou v jeho učebné povinnosti: přednášky a cvičení z nižší geodesie a rýsování situačního a terénního pro inženýrské stavitelství a zeměměřické inženýrství, geodetické počtářství I a II pro zeměměřické inženýrství, mimo to koná přednáš ky a vede cvičení z topografie. Aby usnadnil posluchačfim studium, vydal prof. Semerád tabulky a učebnice (tři tiskem, tři litografované). Chtěl bych se zmíniti jen o jeho největší knize, o příručce praktické geometrie, psané za světové války a vydané v r. 1921. Recensenti uznali kvality této knihy, stručnost, přehlednost a úplnost látky, hojnost ob,ráZkfi, pečlivě volené a dopodrobna propracované cenné příklady, zavedení setinného dělení, citování příslušné literatury atd. Jako profesor i jako předseda komise pro státní zkoušku zeměmětickou a později pro II. (odbornou) státní zkoušku v oddělení zeměměřického inženýrství měl pronikavý vliv na úroveň absolventfi (hlavně zeměměřičfi) vycházejících z naší vysoké školy. Měl zvláště veliký vliv na své asistenty, kteří v jeho ústavě mohli získat nejen zkušenosti z roznýlch oboro geodesie, ale i vidět zblízka příklad jeho píle a jeho organisačního talentu. Práce prof. Semeráda byla uznána a oceněna členstvím v Národní radě baaatelské (od r. 1924), v Mor. přírodovědecké společnosti (od r. 1925), volbou za znalce Masarykovy akademie práce (od r. 1933), dále vyznamenáními vlády francouzské (r. 1920 byla mu udělena hodnost Officier de l'lnstruction publique a r. 1928 Croix du Chevalier de la Légion ďhonneur) a vyznamenáním vlády jugoslávské (Řád sv. Sávy III. tř.). Na české vysoké škole technické v Brně byl děkanem odboru stavebního inženýrství ve školním roce 1915-1916 a děkanem kulturního inženýrství v roce 1918 až 1919. Jest po řadu let členem zkušebních komisí pro autorisaci civilních geometru . v Bratislavě a v Brně. Blahopřejeme prof. Semerádovi k výsledkfim jeho dosavadní činnosti a přejeme mu do dalších let zdraví a zdaru v práci. Resumé: Soixante ans du prof,esseur Ing. Dr. techn. A. Semerád. Né en 1878 a Kutná Hora en Bohěme, il étudia la Haute lilcole Polytechnique a Prague. Apres un stage au bureau de la triangulation a Vienne il deVient professeur de géodesie a la Haute lilcole Polytechnique a Brno. Les plus importantes de ses oeuvres s'occupent de ces problemes: La mesure des bases géodJésiques a l'aide des fils et des rubans invar. La précision des triangulations fondamentales et le choix des fondements géodésiques. Le choix du systeme cartographique pour la République Tchécoslovaque. L'application de la division centésimale en géodesie. Les études sur la qualité des appareils du géometre. Photogrammetrie. Les travaux de délímitation. L'organisation du Service de nivellement en ČSR. Prof. Semerád est un des fondateurs de l'Union des géometres tchécoslovaques et il était le premier rédacteur de notre journal "Zeměmětičský Věstník" pendant dix ans; il prenait part a la fondation de la Société photogrammétrique tchécoslovaque. TI rédigeait, pendant cinq ans, les pages de la Photogrammétrie et de la Géodesie dans le Journal du SerVice technique officiel. TI est membre du Conseil National des Recherches, de la Société moravienne des sciences naturelles et expert de l'Académie du travail Masaryk. Son travail est apprécié par des distinctions honoraires des gouvernements fran!;ais et yougoslave.
1938/144
Ing. Alois K r e j car,
hon. docent.
S jubilantem prof. Dr. techn. Aug. Sem e rád e m seznámil jsem se na vysoko~ školských studiích r. 1896 v Praze. Nastoupili jsme studium na všeobecném oddělení věd technických, k nimž patřilo tehdy třileté studium kulturně technické s prá vem pr~ močnim (nyní inženýrské stavitelství směru vodohospodářského a kulturního), dvouletý "běh" pro vzdělání zeměměřičtJ. a snad pojistných matematiktJ.. Prof. Dr. Semerád, abiturient kutnohorské vyšší reálné školy, zvolil si studium kulturně technické, v prvém ročníku svého trvání slabě navštěvované. Bylo zapsáno pouze pět posluchačtJ. (pp. Semerád, Horák, Drahorád, Kvasnička a Volf), zajisté jen z toho dtJ.vodu,že byly pochybnosti, kterak se v praxi uplatniti a hmotné postaveni v budoucnu si zajistiti. Vzpomínám, že jsem vždy viděl rád svého přítele, jednoduchého, avšak vždy, úpravného zevnějšku, poněkud odměřenéhO chováni a rozhOdného vystupování. Nebylo nám neznámo, že dnešní jubilant, jako tak mnohý český student, nebyl obdařen pozemskými statky se strany rodičtJ.. Již na vysokoškolských studiích bylo a ztJ.stalo láskou jubilanta studium nižší a vyšší geodesie, jakož i věd matematických. Rozhodnut prodělati praxi u pozemkového katastru, která by otevírala další dráhu, vstoupil r. 1900 jako elév k bývalé evidenci daně pozemkové v Kolině, jejíž přednostou byl tehdy vrchní ev. geometr Jan Augusta. Avšak již po krátkém ptJ.sobenív Kolině byl přidělen zemským finančnim ředitelstvim v Praze r. 1900 dočasně k novému měření města Mladé Boleslavi za vedení vrchního geometra Vlad. Hajného z triangulační a početní kanceláře bývalého rak. ministerstva financí ve Vídni. V tomto přidělení shledáváme se opět, neboť i já jsem byl v r. 1900 přidělen řečenému odděleni. V září téhož roku odcházíme, oba češti elévové, k novému vyměřování Hadérsdorf-Weidlingu u Vídně, abychom "vytrhli trn z nohy" vrchnimu .geometru Rupertu Hartigovi z triangulační a početní kanceláře a vypomohli na pracech 'podrobného vyměřování, jichž včasné ukončení ještě téhož roku bylo vážně ohroženo. Zamýšlené, definitivní přidělení nás obou do řečené triangulační kanceláře k návrhu a za podpory vtchního ev. inspektora Josefa Bašeho, upřimného čecha, vzbudi10 nevtJ.li v ministerstvu financí; byloť v aktu spatřováno počešťování zminěné kanceláře a tak po kratičké diobě loučime se s Vídní. Pan prof. Semerád odchází opět do Korma, já pak do Nového Bydžova k evidenci katastru daně pozemkové. Snad proto, že poznal v nás ředitel triangulační kanceláře Abraham B r o c h schopné pracovníky, přidělilo nás přesto lIŮnistetstvo financí na jaře 1901 definitivně do řečené kanceláře. Pod osvědčeným vedením ředitele A. Brocha vyvíjí jubilant praktickou činnost. Je záhy po jmenování ev. geometrem pověřován vybudováním trigonometrických sítí, pro podrobná měření v Krakově, st. Andrae-WOrdern v Dolních Rakousích, v Tatrách ("Mořská oka"), v Mor. Ostravě. Po několikaletém ptJ.sobení v triangulační kanceláři, v kteréžto době zúčastní se jmenovitě přípravných prací pro nové vydání polygonálni instrukce, připojení parcielních síti katastrálních soustav na jednotnou síť rakouského stupňového měření vojenského zeměpisného ústavu videňského, odchází jubilant na studia do Berlína (měření geodetických základen invarovými dráty v Postupimi a j.), do Sarajeva (přesná nivelace), aby brzy po dosažení doktorské hodnosti věd technických na vysoké škole technické v Pr'aze přešel jako adjunkt na českou vysokou školu technickou v Brně na stolici geodésie prof. Líčky, kde se v r. 1905 habilitoval. Kromě krátké návštěvy ve Slatiňanech u Chrudimě v létě r. 1909 a to náhodně v den úmrti tchána p. prof. Semeráda, váženého ředitele středních škol pražských, prof. Mikuláše Hofmanna (bývál mým třídním profesorem na vyšší reálné škole v Hradci Králové v letech 1891-1894), shledal jsem se s jubilantem po 15 letech opět v Brně v r. 1919, kamž jsem byl přidělen po státním převratu z Vídně jako dohlédací úředník k zemskému finančnímu ředitelství. Prof. Dr. Semerádovi vděčím, že na jeho návrh byl jsem. jmenován honorovaným docentem nauky o pozemkovém katastru na vysoké škole: technické v Brně. Poznal jsem zde znovu učitelské a orgamsačni schopnosti, nezlomnou vytrvalost a pili jubilanta a jeho vzácné přátelství k studující' vysokoškolské mládeži. Není pochyby, že jeho otcovsky míněná slova jaJm předsedy kom.ise pro státní zkoušku, pronesená k absolventtJ.m vždy při složení prlllktické, resp. II. státní zkoušky, padla vesměs na pftdu úrodnou. S prof. Semerádem pracovali jsme ještě společně v mezinárodní rozhraničovacl komisi pro stanovení státních hranic v českých Budějovicích r. 1919 a 1920. Prof. Dr. Semerád, jako technique adjoint zplnomocněného čsl. komisaře, tehdy odborového rady v min. veř. prací Ing. Václava Roubíka, získal si úctu a vážnost všech funkcionářft cizích státft i zaměstnancft čsl. delegace delimitační komise. Při zkouškách úředně oprávněných civilních geometrft jako zkušební komisař a člen komise je naprosto spravedlivým posuzovatelem vědomosti a znalosti kandidáttJ.,
1938/145
nabádaje při. těchto pfiležitostech k svědomité práci v povolání a k povznesení stavu i veřejného blaha. Končím tyto vzpomínky a přeji ze srdce jubilantu prof. Dr. techn. Aug. Sem erád o v i do další desítky, k učitelské a vědecké činnosti hojně zdraví, plného zdaru a úspěchu.
I. výstava
prací čs. zeměměřičských v Bratislavě.
inženýrů na Slovensku
Když před rokem rozeslal přípravný výbor pro uspořádání 1. výstavy prací čs. zeměměřičských inženýrů na Slovensku první dopisy, v nichž zval úřady, školy, instituce a jednotlivce k účasti a spolupráci na výstavě, byly leckde pronášeny pochybnosti, zda výsledky praktické i vědecké činnosti zeměměřické jsou -- vzhledem k své povaze - toho druhu, aby bylo možno uspořádati výstavu, jež by byla schopna přilákati alespoň tolik návštěvníků, aby návštěva byla úměrná námaze a nákladům s organisací takového podniku spojeným. Iniciátoři a organisátoři výstavy byli si však vědomi, že každou práci lidskou, - tedy i tu, která se projevuje nekonečnými sloupci suchých číslic a jemnou spletí čar, jejichž význam je neodborníkovi záhadou - je možno vhodnou úpravou učiniti pojmově přístupnou a zajímavou i širší neinteresované veřejnosti. Z obdivuhodného nadšení, bohaté vynalézavosti a především z pilné práce vyrůstal od podzima minulého roku podnik, který svou organisací, bohatostí a celkovým řešením budil zaslouženou chválu návštěvníků z různých vrstev občanstva. Výstava prací zeměměřičských inženýrů, uspořádaná ve dnech 10.-24. dubna 1938 ve výstavních síních Zemědělského musea v Bratislavě, byla odbornou výstavou technických prací, byla však též lidovýchovným podnikem, jenž dovedl svým uspořádáním a obsahem přilákati během 14 dnů více než 3000 účastníků z řad nezeměměřičských, aby jim poskytl přehled o stavu a potřebách zeměměřických prací a zejména o tom, jak vzniká mapa. Zvláště je třeba zdůrazniti mimořádný zájem škol o výstavu. Hromadným jich návštěvám, které byly velmi četné, byl vždy podán přiměřený odborný výklad. Pro odborníka výstava pak znamenala bohatý zdroj k studiu všeho, co bylo během 20 let v různých oborech zeměměřické činnosti vědecké a praktické vykonáno a jaké směrnice a cíle jsou vytyčeny pro budoucno. Uspořádáním výstavy si vyžádalo nákladu asi 40.000 Kč. První potřebné výdaje byly kryty z dobrovolných příspěvků zeměměřičských inženýrů samotných zejména ze Slovenska a dalši prostředky byly obstarány z darů veřejných a soukromých korporací a jednotlivců. Poněvadž převážnou většinu prací vykonali ochotně dobrovolníci jmenovitě z bratislavských příslušníků našeho stavu, postačily sebrané příspěvky na krytí výdajů. ' Pro obsáhlost a bohatý obsah výstavy nelze podati podrobný popis jednotlivých výstavních exponátů a vystavovaných předmětů; pro informaci těch, kteří výstavu v Bratislavě nemohli navštíviti podáváme alespoň stručný popis výstavy a jednotlivých výstavních skupin, těšíce se, že výstavní výbor, věren svému slibu, vydá podrobný popis výstavy tiskem. Výstava zaujala 5 výstavních sálů v budově Zemědělského musea v Bratislavě. Architektonickým uspořádáním byl pověřen profesor učňovských pokračovacích škol v Bratislavě Malý, jenž se svého úkolu zhostil s náležitým zdarem. Vstupní sál, jemuž dominovala busta presidenta republiky Dr. Edvarda B e n e šev popředí zřasené státní vlajky, byl věnován zaměření státní hranice. Byly vystaveny ukázky spoluúčasti zeměměřičských inženýrťl v rozhraničovacícb komisích na Slovensku. Návštěvníku byly předvedeny mapy hraničních pruhťJ. v měř. 1: 2880 a 1: 25.000, podrobné popisy hranic, polní náčrty a technické zprávy, nákresy a modely hraničních znakťJ. z hranic československo-rakouské, československo-maďarské a československo-polské. Materiál vystavovalo ministerstvo vnitra. Pti uspořádání exposice nebylo možno nevzpomenouti činnosti býv. ministra Fedora H o u d k a, který se ZÚčastnil jako vládní delegát mírovýlch jednání o rozhraničovacích pracích ayÝsledek svých zkušenosti a poznatkťJ.v tomto směru vložil do knihy: "Vznik hranic Slovenska", jež byla
1938/146
rovněž vystavena. Byl vystaven relief československé republiky v měřítku 1: 1,000.000 (převýšení 4 násobné), který je dilem výzkumného a zkušebniho ústavu slevárenského české vysoké školy technické Dr. E. Beneše v Brně. Ve zvláštní místnosti instalována byla plastická mapa Slovenska a Pod. Rusi v měřítku 1 : 75.000 (převýšení rovněž 4 násobné) s vyznačením příslušných údajti. mírových smluv se statistickýmí daty (majetek Zemědělského musea v Bratislavě). Jako motto k tomuto reliefu byla zvolena prorocká slova Jana Amose Komenského z Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské: "Věřím i já Bohu, že po přejiti vichříce hněvu, hříchy našimí na hlavy naše uvedeného, vláda věci tvých k tobě se zase vráti, o lide český." Vojenské
měření
předvedl
ve
své
exposici Vojenský
zeměpisný
ústav.
Předložil vše o b e c n é u k á z k y a pří P r a v y na ukázkových listech s vyneseným geodetickým podkladem, kilometrovou síti s rohy katastrál. listti., dále fotokopii pantografovaného katastru jednoho vyměřovaciho listu, originál polní práce v tužce. Ukázky n o v é h o měř e n í 1: 20.000, r e am b u I a c e are v i s e s pec i á 1ním a p y byly názorně vystiženy příklady těchto prací srovnáním listti. map před jmenovanými pracemí a po nich. Exposice byla doplněna fotografiemi topografa v terénu. Kartografie byla předvedena modelem globu. se znázorněním obecné kuželové projekce v měřítku 1: 10,000.000. Model o prti.měru 1'35 m vyhotoven byl oddělenim pro nové měření kat. měř. úřadu v Bratislavě z drátu a projekčni kužel byl vtipně znázorněn kuželem z celofánu. Kromě toho vystavil Ing. Dr. Frant. M a šek 10 exponátti., představujícich rti.zné projekční soustavy, jejich užiti, výhody a nevýhody. Plošné skreslení jednotlivých soustav bylo vyznačeno graficky i číselně pro plochu 125 ha. Triangulačni práce byly zastoupeny pracemi triangulační kanceláře min. financí a pracemi oddělení pro nové měřeni v Bratislavě. Triangulační kancelář vystavovala 2 přehledy trigonometrických siti celého státu, 1 základný trig. list a 1 triang. list. Tři velké přehledy znázorňovaly schematické řešení 559 87 normál. rovnic. Poučně pti.sobil model podrobné triangulace vyhotovený na plastické mapě. Skupinu triangulace doplňovala řada fotografii ze života triangulátorti., trigonom. staveb a měř. strojti.. Zajimavá byla zvláště fotografie teodolitu (varlometru) Křovák-FriČ', kterým se měří proměnlivost měřeného úhlu vlivem refrakce.
+
Původní a nové měřeni bylo vystaveno katastrálním měř. úřadem v Bratislavě. Byla vystavena stará katastrálni ma pa obce Petržalky u Bratislavy z r. 1904 a nová mapa z r. 1933. Na plastické mapě okolí Bratislavy byl provedeh rozvrh polygonálni sítě a znázorněno zaměřeni jednotlivých předmětti. měřeni. Vyloženo bylo několik polních náčrtti. z Levice. Stav vykonaných prací pti.V'odníhoa nového měření v zemi Slovenské byl znázorněn v přehledu rti.znými geometrickými obrazci a figuramí. V ceňování pozemků znázorněno bylo v exposici vceňovaciho odděleni kat. měř. úřadu v Bratislavě. Percentuelně bylo ukázáno rozvrstven i pti.dy podle jednotlivých zpti.sobti.obhospodařováni. Pro západní Slovensko byly graficky porovnány hektarové katastrální výtěžky podle jednotlivých zpti.sobti.obhospodařováni a podle jednotlivých oceňovacich okrskti.. Vedeni pozemkového katastru (exposice kat. měf. úřailu v Bratislavě). Předvedeny ukáz~y vývoje katastrálního operátu na Slovensku a sice: a) daňového provisoria, b) maďarského katastrál. operátu podle zák. čI. VII/1875 a novely zák. čI. V/1909, c) čsl. sjednoceného katastrálniho operátu. Ve všech připadech byly vyloženy ukázky operátu pisemného i mapového. Ve sjednoceném katastr. operátu československém ukázán názorným zpti.sobem postup zápisu zjištěné držebnostni změny ve všech částech písemného i mapového operátu. Reprodukce katastrálních map byla předvedena v exposici reprodukčního ústavu ministerstva financí. Bohatá kolekce otiskti. map slovenských katastr. územia reprodukčních desek ukázala rti.zné zpti.soby reprodukce map (prosvětlenim na hlinikovou desku s rytím lineamentu, odrazem světla na skleněnou desku s vyrytím lineamentu a odrazem světla bez ryti). Postup katastrálních prací v zemi Slovenské. Archiv map katastrálnich v Bratislavě vyznačil na přehledné mapě všech katastr. území v zemí Slovenské v měřítku 1 : 144.000 postup prací katastrálnich úřadti. směřuji()Ích k vybudováni jednotného pozemlmvého katastru čsl. a postup vložkařských komisi pří zakládáni pozemkových knih. Vystaven byl též prosvětlovací stti.l.
1938/147
Pozemková reforma zastoupena byla. v rozsáhlé exp~sici ministerstva zemědělství (odb. IX. - pro pozemkovou reformu). Podány ukázky spolupráce zeměměřičských inženýrll pti řešení tohoto velkého národohospodářského a sociálního díla. Kromě všeobecných výsledkťt poz. reformy y zemí Slovenské uveden přehled prací spojených se zakníhováním přídělťt, podána ukázka rozvrhu přídělťt, t. j. vyhotovení vytyčovacího (grafického) plánu jako dťtkaz tvfirčí inženýrské práce zeměmětičského inženýra, předvedena spolupráce zeměměřičfi při zakládání nových obcí v pozemkové reformě (vnitřní kolonisace) atd. Na zvláštním grafikonu znázorněn současný stav zakníhování přidělené pfidy, počet použitých mezníkťt, účast civilních .zeměmětických firem na pozemkové reformě atd. Exposice byla doplněna souborem úředních předpisfi, odborné literatury a pomťtcek.
Měření podzemích prostor bylo zastoupeno ukázkami prací Ing. čel ech o v s k é h o z Mladečských krápníkových jeskyní; katastrálního měř. úřadu v Tornara ukázkou zaměření ledové jeskyně v Dobšiné a kat. měř. úřadu v Bratislavě zaměřením viničných sklepfi v Bratislavě. Technické výsledky těchto měření byly doprovozeny četnými fotografickými snímky postupu práce. použitých strojfi a pomficek a pod.
Zaměřování architektonických památek. Měřický úřad hlavního města Prahy vystavoval ukázky zaměření sklepfi a přízemí stamměstské radnice v Praze 1., kostela sv. Jana v Praze III. a archeologických vykopávek před Czerninským palácem na Loretánském náměstí v Praze IV. V tomto posledním případě byly zaměřeny nejen zbytky sta;rých staveb, nýbrž i nalezené kostry. K těmto pracím ptipojily se ukázky měřických prací na nalezišti ve, Starém Hradísku. jež provedl Ing. Dr. Adolf F i ker. Plán naleziště ve Starém Hradisku byl doprovozen dvěma fotografiemi o postupu zaměření (polohového a profilového) výkopových jam.
Fotogrametrická měření. Tento úsek zeměmětické činnosti zastoupen byl bohatými ukázkami prací I. stolice geodesie (prof. Dr. A. Sem e rád) na vysoké škole technické Dr. E. Beneše v Brně a vojenského zeměpisného ústavu v Praze a to ukázkami ze stereofotogrametrie i měření leteckého. Na stereofotogrametrickém snímku hlavy presidenta Osvoboditele bylo demonstrováno použítí futogrametrie i mimo měření povrchu zemského. Exposice doplněna byla několika stereoskopy a stereokomparátorem.
Nomografie, jejíž praktický význam pro zjednodUšení trvale se opakujících početních úkonťt v zeměměřictví neustále vzrfistá, byla vystavena četnými ukázkami nomogramfi od jednoduchých po nejsložitější. Vystavené nomogramy byly vypracovány v ústavě prof. Dr. Fr. Fialy v Praze a Drem Mrkosem v Brně.
Scelování pozemku. činnost zeměměřičských inženýrfi v tomto oboru technického úsilí o zvýšení národní zemědělské produkce byla representována řadou elaborátfi o scelování hospodářských i stavebních- pozemkfi. Elaboráty byly vystaveny jednak autentifikačním oddělením kat. měř. úřadu v Bratislavě, jednak některými zeměměřickými civilními firmami ze Slovenska (Ing. B. Kolomínský, L. Bittsánsky, Ing. J. Javorský) i ze zemí západních (Ing. J. Parchomenko). Ze scelovací činnosti v zemi Slovenské budiž poznamenáno, že dosud bylo sceleno 27.403 ha v 45 kat. územích a na ploše 95.016 ha v 71 kat. území je scelování v letošním roce v.proudu. Scelení ještě vyžaduje plocha. cca 1,163.000 ha. PozoruhOdným pro technického 'odborníka i národohospodáře bylo porovnání mezi výsledky měření neodborníkem (fušerem) a odbornou, vědeckým studiem podloženou prací zeměměřičského inženýra. .
Exposice zajištěni a vývoje pozemkové držby obsahovala ukázky starého urbáře a jiných listin, které byly součásti spisfi vyhotovených při zakládání tereziánského urbáře na území dnešního Slovenska. Byly vystaveny mapové ukázky poměrného dělení pfidy podle zák. článkfi -z r. 1836. Mezi starými slu-' žebními předpisy zvláště poooruhodnou byl9. instrukce pro založení pozemkového katastru z doby Josefa II. Z vyložených pozemnoknižních protokolů. byla patrna rozttištěDost pozemkové držby již před 60~70 lety.
Měřické práce státních úřadu a podniku oprávněných podle § 51 kat. zák. V této výstavní skupině byl zastoupen zemský úřad v Bratislavě ukázkami výkupních plánfi, silničních kmenových kníh, polních náčrtů. a pod. Předvedeny byly ukázky tachymetrického měření v lázních Píšťanec h za účelem zjištění pohybu koryta řeky Váhu za posledních 80 let. Geometrické plány pro výkup pozemků. a zabezpečení pozemkového vlastnictví vystavovalo i ředitelství státních drah v Bratislavě.
1938/148
Spolupráce zeměměřičských inženýrů v urbanismu. Tento bohatý a dosud málo oceněný úsek činnosti zeměměřiče byl zastoupen jednak exposicí regulačního oddělení města Brna (přednosta vrch. měř. rada Ing. J. Peň á z) jednak exposicí měřického oddělení města Bratislavy. Město Brno zastoupeno bylo regulačním plánem města, plastickým jeho modelem, ukázkami podrobné úpravy vnitřního města s profilem ulic a určením zastavovacích výšek. V exposici města Bratislavy podány ukázky z nového měření města, z nivelace, regulačních plántl v kopcovitém terénu, parcelačních a komasačních plántl k účellim stavebním atd.
Nivelační měření byla zastoupena ukázkou sítě přesné nivelace města Nitry, již vystavovalo ministerstvo' veřejnýtch prací. Doplňkem této exposice byly typy užívaných nivelačních značek.
Astronomický oddil výstavy byl organisován péčí Stefánikovy astronomické společnosti v Bratislavě. Byly vystaveny četné fotografie vesmíru, ukázky přístrojtl sloužících k pozorování hvězd a modeltl, znázorňujících sluneční soustavu. Exponáty pro tuto výstavní skupinu s mimořádnou ochotou zaptljčili: Bund der Sternfreunde v Berlině, Státní hvězdárna ve Staré Ďale, Dr. Bečvář, státní klimatolog na štrbském Plese a lidová hvězdárna v čes. Budějovicích.
Vynálezy čsl. zeměměřičských inženýrů. Exposice dala výraz snaze měřičských inženýrfi po techníckém zdokonalení rfizných pomtlcek, jimiž mtlže býti práce zlepšena po stránce kvality i kvantity. Slušise uvésti alespoň vynálezy Ing. V. J a vor s k é h o: skizzovací stolek, polní vynášecí přístroj, universální pikýrku, ocelové rydlo, skleněné vynášecí trojúhelníky, optický přístroj na měření krátkých kolmic a universální vynášecí a počítací stroj.
Práce posluchačů zeměměřičského inženýrství. Výstava byla by neúplná, kdyby nepředvedla jakým zptlsobem jsou vychováváni posluchači zeměměř. inženýrství na vysokých školách technických. Byly vystaveny grafické á.. početní práce z ústavtl rtlzných profesorfi na pražské i brněnské technice, výsledky písemných II. státních zkoušek atd. Na tento oddíl navazovala skupina
odborné literatury domácí i zahraniční, soubor vysokoškolských přednášek, měřické instrukce rtlzných ú:fadtl atd. V exposici Zem ě měř i č s k é h o V ě s t n í k u bylo vyloženo všech 25 ročniktl časopisu a ukázková čísla všech odborných časopistl záhraničních, jež jsou za Z. V. yyměň-ovány. Jako zvláštnost bylo v této části výstavy vyloženo čtyřsvazkové I. vydání díla Matěje Bély "Notitia Hungariae" historicko-zeměpisná kniha s mapami z XVIII. století.
Bottův kout byl pietním zátiším výstavy, v němž bylo vzpomenuto slovenského zeměměřiče-básníka, autora Janošíkovy smrti Jána Bottu. Vedle děl literárních byly vystaveny výsledky jeho prací technických jako urbářského zeměměřiče, jejichž přesnost dovoluje, aby i dnes byly používány v pozenikovém katastru.
Odborná část výstavy byla doplněna výstavou firem, vyrábějících měřické stroje a pomůcky. Byly zastoupeny 2 firmy československé (J. J. Frič a Srb a firma švýcarská (Wild - gen. representant Ing. Jeřábek 'a spol. rozmanitých konstrukcí měřických stFojtl a pomtlcek. Návštěvnici známiti se s divy moderní optiky a jemné mechaniky, jež podmiňují přesnost současných zeměměřických prací. Firma Frič vystavovala čtlv cirkumzenitál.
štys z Práhy) a 1 v Praze) ukázkami měli příležitost sestěží překonatelnou mimo jiné Nušl-Fri.
Popis jednotlivých skupin výstavy mohl zahrnouti toliko rámcovou charakteristiku různých úseků činnosti čs. zeměměřičského inženýra. Výstava byla jubile· ním podnikem a přinesla proto v jednotlivých usecích množství statického materiálu o tom, co bylo zeměměřičskými inženýry během 20 let pro zvýšení hospodářské úrovně lidu na Slovensku i v celém státě vykonáno, že ještě dlouho a dlouho budeme se moci k těmto datům a k celé výstavě vraceti. Zakončujíce náš referát o výstavě, chtěli bychom znovu vyzvednouti význam, jež výstava měla pro poznání a oceněni naši práce v široké véřejnosti technické a hospodářské. I sebe vyznamnějši dHo k oceněni vyžaduje, aby naň bylo upozorňováno! Bratislavská výstava upozornila na naši práci předevšim slovenskou veřejnost. Byli bychom rádi, kdy-
1938/149
bychom mohli na. naši práci a na sebe brzy upozorniti stejně dokonalým podnikem opět někde jinde. B. Pour.
-----
Ré8umé. E x p o s i t i o n des t r a v a u x des g é o m ě t r e s e x é c ut é s pe nd a n t 20 a n sen S lov a q u i e. Cette exposition, organisée a Bratislava du 10 au 14 avril 1938 a l'occasion de la 20 eme année ďe l'existence de la république Tchécoslovaque a montré des beaux résultats du travail des ingénieurs-géomětres tchécoslovaques en Slovaquie. On y trůuva exposés les travaux du cadastre, de l'établissement des livres fonciers, d'arpentage pour des buts militaires, du· nivellement, de la photogrammétrie, de la réforme fonciěre, du remembrement, de l'urbanisme, de la reproduction des cartes etc. La science était représentée par des travaux de l'astronomie, de la cartographie des réseaux trigonométriques etc. Les résultats des mensurations des espaces souterrains, des fouilles archéologiques y étaiént également exposés. Cette exposition a attiré beaucoup de monde et finissait par un grand succes moral,
Ministerský rada Ing. František Mandys odchází ~ činné služby. Koncem června t. r. rozloučil se mini ste:rský rada Ing. František M a n d y s se službou pozemkového katastru, s katastráln!mi mapami, se spisy, s úřadem a se vším tfm, čemu věnoval po 40 let bezvýhradně veškerá svá intelektuální snažení, a odchází na odpočinek. I' Narozen dne 28. prosince 1878 v Koštěnicíeh, okres Pardubice, po maturitě na reálce v Pardubicích studoval na oddělení zeměměřickém české vyeoké školy technické v Praze, kde roku 1899 složil odbornou státní zkoWlku. Hned po absolvování zeměměřických studii vstoupil do státní služby k pozemkovému katastru a pfisobil ve výkonné službě u tehdejší evidence katastru daně pozemkové v Jičině, Litomyšli a českém Brodě. Při výborné kvalifikaci dosáhl po necelých 13. služebních letech tehdejší VIII. hod. třídu. V roce 1913 byl povolán k dohlédací službě u zemského finančniho ředitelstvi v Praze. Po dobu světové války konal vojenskou službu jako záložní dftstojník a s čáslavským plukem prodělal v letech 1914 a 1915 vice bojft na ruské frontě; po superarbitraci v roce 1916 byl přidělen vojenskému zeměpisnému ústavu ve Vídni k válečnému mapování, kdež ke konci světové války vedl autogrammetrické odděleni. Tam získal ještě také zkušenosti o vojenské kartografii, z kterých bohatě těžil při pozdějším jednotném organisování zeměměřické služby v našem osvobozeném státě. Hned po státním převratu byl povolán ke službě do ministerstva veře,jných prací, což se však neuskutečnilo pro kompetenční spor o pozemkový katastr s ministerstvem financí. Když bylo vládou rozhodnuto, že pozemkový katastr zftstane v resortu ministerstva financí, byl v prosinci 1918 vyslán na Slovensko, aby tam zorganisoval službu pozemkového katastru. Koncem roku 1919 byl povolán do ministerstva financí, kde v roce 1923 byl jmenován ministerským radou a v roce 1925 ustanoven šéfem ústřední správy pozemkového katastru. Vedle toho byl místopředsedou zkušební komise pro II. státní zkoušku zeměměříckého inženýrství, honorovaným docentem českého vysokého učení technického, členem 'ústavu pro stavbu měst Masarykovy akademie práce, členem poradního sboru pro přiznání oprávnění k používání názvu Ing., členem Stálé komise pro stanovení úředních názvft míst v čsl. republice, členem komise pro úpravu zeměměřic1I:éhostudía a j. V r. 1936 ochuravěl v úřadě závažnou srdeční chorobou, pro jejíž následky odešel na svou žádost do výslužby. Za výtečné služby byly mu vysloveny díky a uznání panem ministrem financí a vládou republiky československé. Nebyly to poměry vábné, do nichž Ing. Ma n d y s vstupoval před 40 lety jako evidenční elév v JiČíně. Evidenční zákon ra kouský sice ustanoV'OvaJ, že na evidenční geometry se vztahují všechna ustanovení o státních úřednících, ale celá instituce "evidence katastru pozemkové daně" byla tak v plénkách, že na tuto službu i na osoby ji vykonávající se široká veřejnost i sama finanční správa dívala velmi s patra. Vždyť evidenční geometr byl jen trpěným hostem u berního úřadu nebo u soudu, jinak pracoval po obecních úřadech a ve svém soukromém bytě u svého soukromého stolu. Namnoze .k tomu přistoupilo i neblahé dědictví ve společenském nazírání na celý stav zeměměřický vzhledem k závadám předchftdcft z doby reambulace. Porovnáme-li tento stav s dnešním společenským a služebním postavenfm státních i autonomních měřičských úředníkft i úředně oprávněných civilních geometrft, jsou zřejmě dosažené již dnes výsledky snah po zlepšení prukopnikft nových směru jak u pozemkového katastru tak i ve službách ostatních. Ing. Ma n d y s náležel mezi první. z těchto prukopníkft již svým pořadovým číslem 1 na vysokoškolském vysvě
1938/150
niti. Odborným kruhftm je známo, že v šlépějích svého předcho.dce ministerského rady Ing. Lei per t a pokračoval zde na unifikačních pracích pozemkového katastru. Pod jeho referentskou odpovědností jako přednosty oddělení byl ústavně projednán zákon ze dne 16. prosince 1927, Č. 177 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), vládní nařízení Č. 205/1928 Sb. z. a n. a Č. 6411930 Sb. z. a n., jímiž se provádí zmíněný katastrální zákon; tím byl dán právní podklad pro unifikaci pozemkového katastru v celé republice. Na jejich podkladě byla pak vydána celá řada podobných předpiso. pro provádění prací katastrálních. Jsou to zejména: Návod A, jak vykonávati katastrální měřické práce pro založení pozemkového katastru po.vodním katastrálním řízením nebo pro jeho obnovení novým katastrálním řízením (1932). Návod B, jak vykonávati katastrální měřícké práce pro védení poZemkového katastru (1933). Návod, jak vykonávati katastrální vceňování (1930). Návod, jak vykonávati práce v archivech map katastrálních (1934). Návod, jak vykonávati práce pro obnovení katastrálních map reprodukcí a pro opatřování otisko. katastrálních map a jiných map nebo vyhotovení podle pozemkového katastru (1931). Návod, jak vYPočítávati katastrální výtěžek (1929). Návod, jak prováděti na Slovensku a Podkarpatské Rusi unifikaci katastrálních operáto., ve kterých jsou založeny vložky nové pozemkové knihy (1925). Návod pro využití starých komasačních map (1933). Návod pro vedení nesjednoceného operátu (1936). Návod pro nápravu pozemkového katastru (1936). Některé z nich jsou velmi obsáhlá díla, oceňovaná i cizinou. Obzvláštní pozornost věnoval Ing. Ma n d y s během celé své služební doby projednávání změn hranic katastrálních území, odstraňování chyb v katastrální výměře, pramenících z vadnýchreprodukcí katastrálních map. Svým svérázným a temperamentním zpo.sobemusměrňoval nápravu pozemkového katastru v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, zasahoval dovšech otázek, které se dotýkaly pozemkového katastru, zejména pokud jde o prohloubení zeměměřického studia, o kompetenci k vykonávání zeměměříckých prací, o resortní ptislušnost k pozemkovému katastru, o součinnost při budování trigonometrických sítí, o jednotící vedení zeměměřických prací a j. Při tom neopomíjel ani sVých povinností stavovských. Po celou svou činnou službu byl členem spolku inženýrfi státní mětické služby a zúčastnil se téměř všech VÝl'OČních scho.zí; byl členem spŮ'lku čs. inženýru, kde v letech 1926 až 1935 byl předsedou zájmové skupiny zeměměřičských inženýrfi při pražském odboru; byl také členem a jedním z ideových twrco. spolku správnícli inženýro.. Nejbližší spolupracovníci rozloučili se s Ing. M a n d y sem dne 23. června 1938, pti čemž jeho dosavadní zástupce Ing. B e d n á ř zakončil svo.j proslov slovy: "Děkujeme vám my zde přítomní i celá obec zeměměřická a všichni zaměstnanci pozemkového katastru za vše, co jste vykonal pro službu, pro zeměměřický stav a prŮ' všechny zaměstnance pozemkového katastru. Odcházíte na odpočinek do svého kraje rGdného, do míst, kde jste ztrávil mládí a studentská léta a jež jste po celý život rád stále navštěvoval. Jdete domo. a do svého. Přejeme vám, abyste v tomto vyvoleném svém zátiší s odolností vám vrozenou překŮ'nával tíhu stáří i chorob u vědŮ'mí,že jste vykonal víc, než bylo vaším úkolem, a abyste s úspěchem dokončil i poslední svou úlohu, úlohu Ů'tcovskŮ'u,zdárnou Výchovou svého synka. My vás i vaši rodinu budeme v tom v myšlen~ch doprovázet." Všichni českoslovenští zeměměřiči se k tomuto projevu připojuji. Ing. Bednář.
Recense. Kreuzer Jan, JUDr.: "mavni zásady osnov nového stavebniho řádu" Praha 1938, nákladem MAP., 72 str. formo A 5. Autor, který jako úředník se v posledních letech účastnil dotyčných jednání, prozrazuje. zde naší veřejnosti, jaký osud potkal známý návrh nového stavebniho řádu, vydaný ministerstvem veřej. prací v roce 1929 pod čís. 256-20/11/7295. Veliký zájem rflzných úřadO. a odborných korporací o nový stavební řád se projevil tím, že k návrhu došlo po jeho uveřejnění asi 5000 připomínek a námitek. Na podkladě tohoto materiálu byl po.vodní návrh od základu přepracován, při čemž se přihliželo k nejnŮ'vějším obdobným zákono.m, uzákoněným mezitím pro Polsko v roce 1928, bývalé RakŮ'usko v r. 1930 a Jugoslavii v r. 1931. Podle nově přepracované osnovy mají býti v čSR. vydány s t a ve b n í řád Y dva: Jeden pro větší obce a města přes 10.000 obyvatel, druhý prŮ' ostatn í ob c e. Prvá Ů'SDovabyla v min. veř. prací dokončena v roce 1935, druhá pro menší obce dokončena byla teprve letošního roku. Obě osnovy musí ještě předem projednati min. vnitra a unifikací a teprve po dohodě těchto dvou ministerstev s min. veřej. prací,
1938/151
bude možno zahájiti meziministerské řízení a další kroky k uzákoněni nového stavebního řádu ÚBtavním projednáváním v Národ. shromáždění. K tomu v nejpříznivějším. případě dojde teprve koncem roku 1939 - spíše však až v roce 1940. stať o regulaci v zásadě byla přejata z pfivodního návrhu místo plánu obce zavádí se p 1 á n pop i sn Ý (evidenční). Tento plán mají si obce opatřiti nejpozději do tří let od účinnosti nového stavebního řádu. P 1 á n y u p r a v o v a c í děli se na p ř ehl e d n é (v dřívějším návrhu z á k 1 a dni), udávající celkový program budoucího zastavění obce pro delší dobu (asi 50 let) a plány pod rob n é, jimiž se upravují detaily zastavění pro ony úseky území obecního, jež se mají v blízké době již zastavovati. Nová osnova podržuje však parcelační řízení, které návrh z roku 1929 zamítal. Přehledné plány upravovací mají se zhotovovati v měřítkách popisných plánfi: 1: 2880, 1: 2000, u větších měst a v zájmových územích nejméně pak v měřítku 1: 10.000. Podrobný upravovací plán má zásadně býti zhotoven v měř. 1: 1000. Rozdělení upravovacích plánfi na dříve zmíněné dva druhy platí jen pro větší obce; pro menší obce spokojuje se osnova jednotným upravovacím plánem. Mímo toho obce soustavně zastavěné až do 1000 obyvatel a obce s rozptýleným typem zastavění bez omezení počtu obyvatel, mohou býti zproštěny rozhodnutím okresního úřadu povinnosti opatřiti si upravovací plán, pokud mají slabý stavebni ruch a pokud se v nich neprovádí větší technické projekty anebo komasace pozemkfi. Velký
Zprávy spolkové. Zpráva o XXV. řádné valné hromadě Spolku ČS. zeměměřičO, konané dne 6. března 1988. SchOzi zahájil předseda Ing. Kr č má ř uvítáním hostí a členfi. Přítomní uctili povstáním památku v minulém roce zemřelých členfi pplk. Ing. A s s m a n n a a Ing. iflafránka. Předseda. uděluje pak slovo mj. Dr. Ing. B o g u s z á k o v i, aby přednesl svfij výklad ,,0 válečném vyměřování". Výklad byl velmi zajímavý a odměněn byl potleskem. Předseda sděluje, že tato XXV. valná schOze je jubilejní. Výbor usnesl se proto zá· sadně oslaviti toto 25. jubileum spolkové a 20leté trvání republiky, dosud však pro fi-
1938/152
nanční obtíže nerozhodl, jakou formou se to stane. V úvahu přichází svolání slavnostní členské schtlze, nebo vydáni slavnostního čísla Z. V., nebo konečně vydání zeměměřického kalendáře. V předsednické zprávě apeluje dále předseda na přítomné členy spolku, aby v novém správním roce platili pravidelně své členské příspěvky. Počá.tkem roku ocitl se Spolek v tak svízelné finanční situaci, že bylo ohroženo pravidelné vydávání spolkového časopisu. Spolek proto požádal min. financí, min. školstVí a nár. osvěty a MNO. o poskytnuti finanční podpory na vydáváni Z. V. Jmenovaná ministerstva z rozpočtových přebytkfi tak učinila a předseda Ing. Krčmář jejich rozhodnuti v tomto směru s povděkem kvituje. Současně projevuje dik kol. Jednotě úř. aut. civ. geometrfi za finanční výpomoc úvěrem. Mj. Dr. Bo g u s z a k přednáší jednatelskou zprávu, z níž uvádíme: "V uplynulém roce se výbor Spolku čs. zeměměřičfi zabýval jednak běžnými spolkovými záležitostmi, které projednal v pěti výborových schfizich a ve třech schfizích předsednictva, jednak otázkami staV'Ovskýmia odbornými. Ze stavovských otázek byl v popředí především spor, vyvolaný Memorandem Ústředí zájmových skupin inženýrfi vodohospodářských a kulturních. Svazem spolkfi zeměměřičských inženýrfi byly vypracovány odpovědi a odeslány interesovaným ministerstvtlm a korporacím. V otázce prohloubeni zeměměřického studia postupoval náš spolek s ostatními zeměměřickými spolky a všemožně se snažil, aby tato oprávněná úprava se brzo uskutečnila. Zástupci našeho spolku podporovali na mimořádné valné schfizl. Jednoty civilních geometrfi v Bratislavě resoluci o prohloubení zeměměřického studia, která byla zaslána min. předsedovi Dr. M. Hodžovi a ministru školství Dr. Frankemu. Rovněž naše odbočka Spolek posluchačfi zeměměřického inženýrství zaslala mínisterstvu školství a nár. osvěty resoluci, usIÍesenou na řádné valné hromadě a žáda.jící, aby osnova zákona o osmiseme,strovém studiu zeměměřickém byla v nejbližší době vláďou předložena. Nová akce bude podniknuta v nejbližší době, neboť počináje zimním semestrem má býti otevřena Vysoká škola technická Dr. M. štefánika v Košicích a novou resoluci bude žádáno, aby zeměměřické studium na této vysoké škole bylo ihned čtYřleté. Pokud jde o unifikaci pozemkové knihy v histor. zemich, na Slovensku iI. Podkarpatské Rusi,. vypracovali zástupci spolku návrhy, které byly předloženy ministerstvtlm a jednotlivým poslaneckým a senátorským klubtlm. Interpelaci podal za klub Národního sjednocení slovenský poslanec Ing. Protuša (tisk 917-XVI.), na kterou odpověděl min. předseda Dr. Milan Hodža. Zástupci spolku dále vypracovali doplňky k osnově unifikačního zákona o civil~ ních inženýrech a podali je prostřednictvím Jednoty úř. aut. civ. geometrfi. Bohužel projednávání tohoto zákona se v parlamentě zdrželo. Konečně zabývali se zástupci našeho spolku malou živnostenskou novelou a vypracovali návrhy, obsahující požadavky zeměměřičských inženýrfi na živnostenská oprávnění v přibuzných oborech. Výborem Spolku byly zaslány ministerstvtlm financí, zemědělství, železnic a veř. prací dopisy se žádosti, aby se zabývala spisem "Návrh na organisaci a zhospodárnění měřické služby", vypracovaným Spolkem inženýrů. státní měřické slUŽby. . Mezinárodní zeměměřický kongres bude v říjnu 1938 v ttimě a je dfiležité, aby se kongresu účastnilo co nejvíce kolegfi z C,eskoslovenska, aby se navázaly nové mezinárodní styky a aby se naše zeměměřictvi v přihlášených referátech významně uplatnilo. Ke konci jednatelské zprávy je naší povinností uvésti další úspěchy zeměměřičských inženýrů.. Vláda republiky francouzské udělila prof. Dr. R y š a v é m u na návrh ministerstva národní výchovy řád dfistojníka Akademie. Další úspěch zeměměřičských inženýrů. je jmenováni doc. Ing. Dr. techn. P. Pot u žák a mimořádným profesorem nižší geodesie a nauky o katastru na pražské vysoké škole technické. Stav členstva koncem r. 1937 j.e 309." Ing. Pa y e r podává zprávu pokladní, dle níž jednotlivé položky přijmfi a vydání Spolkových v uplynulém roce byly tyto: A. Příjem: Zfistatek z roku 1936 Clenské příspěvky a zápisné Předplatné odběr. Z. V. . Za inserci v Z. V.. .. Rfizné drobné přijmy Celkem
Kč 3.962,95 Kč 13.083·Kč 22.501'45 Kč 3.155'50 Kč 1.787·40 Kč 43.479,80
B. Vydání: Za tisk Z. V. . . . . Autorské honoráře. . . Odměny . . . . . . Adminístr. a jiné výdaje Celkem ..
Kč 29.192,95 Kč 3.425,90 Kč 3.284,70 Kč 3.353'85 Kč 39.257,40
Nato přednesen rozpočet na rok. 1938. Ke zprávě pokladní sděluje pplk. Ing. S o c ho r, že spolu s Ing. Rumlem jako revisoři prohlédli všechny účty a shledali vše v nejlepším pořádku. Děkují Ing. Pa y e r 0v i za vzorné vedení spolkového jmění a navrhují, aby pokladníkovi a výboru uděleno bylo absolutorium. Zpráva revisorfi, zpráva pokladní a rozpočet na r. 1938 byly schváleny a výboru uděleno absolutorium.
1938/153
Ing. P o u r podává zprávu redaktorskou, v níž zdfirazníl 25 let vydávání spolkového časopísu (vyšlo celkem 212 sešítfi). Vedení časopísu sjednalo s tiskárnou Polygrafii novou, výhodnější smlouvu a snaží se, aby mohlo i přes nepříznivé okolnosti časopís rozšU'ítí. Uzávěrem své zprávy poděkoval všem redakčním spolupracovníkfim, zejména všem členfim redakční rady. Zpráva schválena a předseda poděkoval oběma redaktomm. Ze zprávy administrační, kterou podal rovněž Ing. P o u r, vysvítá, že v uplynulém roce vyšlo 10 čísel Z. V. po 1150 kusech. Dále schváleny: zpráva adminístrátora a zpráva knihovníka. Předseda děkuje Dr. Rfižíčkovi za knižní dar, který' věnoval spolk. knihovně. Volby provedeny byly aklamací. Dle § 9 stanov vystupují z výboru: Dr. Ryšavý, Ing. Kural, Ing. Pudr, Ing. Prokupek a Ing. Souček. Zvoleni: Dr. Ryšavý, Ing. Kural, Ing. Pudr, Ing. Prokftpek, Ing. Bolehovský a Ing. Lukáš. Redakční rada rozšířena o Dr. Císaře, redaktorem a administrátorem zvolen Ing. Pour, spoluredaktorem prof. Dr. Fiala, knihovníkem Dr. Fiker, revisory účtft Ing. Sochor a Ing. Ruml. Do smírčího soudu prof. Petřík, Dr. Rftžička, Ing. Beneš a Ing. Souček. Za delegáty do Svazu zvoleni prof. Petřík, Dr. Rftžiěka a Dr. Kolomazník. Konečně přikročeno k volbě předsedy a na. návrh výboru zvolen Ing. Kr č m á ř. Zástupce Spolku posluchačft koL Tlustý podává návrh na změnu názvu spolku na Spolek čsl. zeměměřičských inženým, poukazuje při tom, že i Spolek inženýrft stát. měř. služby má ve svém názvu označení inženýr. Po debatě, již se zúčastnili prof. Petřík a Dr. Fiker, usneseno přikázati výboru, aby návrh projednal. Kol. npor .. Ing. Tichý podává návrh, aby se vyřešíl zpfisob, jak označovati jednotně v podpisech stavovské označení Ing. Po debatě, jíž se zúčastnili pánové prof. Petřík, Dr. Boguszak a Dr. Fiker, Pour a Dr. Klobouček, usneseno, aby výbor tuto otázku sledoval a v příští valné schfizi aby o tom byla podána zpráva. Na návrh Dr. Fikera usneseno doporučiti v časopise kolegftm, aby se podepisovali a užívali stavovského označeni dle platných předpisfi, t. j. "Ing." Ke konci schftze tlumočil Ing. V I k dík Jednoty čsl. úř. oprávněných civ. geometm za veškerou podporu, kterou Spolek věnuje snahám Jednoty o to, aby v unifikačnim zákoně o civ. inženýrech zfistala nezměněna dosavadní oprá"l<"1lění civ. geometrfi a přeje Spolku jménem Jednoty mnoho zdaru ve společných snahách. Zápis o společném shromáždění Zájmových skupin zeměměřičských Inženým odborft Praha, Brno a Bratislava pti· SIA, odbýVaném dne 3. června t. r. v rámci sjezdu Spolku československých inženýrft pořádaném ve dnech 2. až 7. června 1938 v Čes. Budějovicích. Shromáždění zahájeno bylo o 15. hodině kolegou Ing. Janem čem u sem, přednostou katastrálniho měřického úřadu v čes. Budějovicích. Předsedající po uvítání přítomných kolegft z Prahy, Brna i Bratislavy v počtu 26, po přečtení a schválení zápisu o společném shromáždění odbýVaném v Plzni loňského roku při sjezdu SIA, požádal kolegu Ing. Jana K a val í r a, přednostu reprodukčního ústavu min. fin. v Praze o proslovení přednášky o novém zpftsobu reprodukce katastrálních map. Po krátkém úvodu o zdokonalování reprodukce od jejích prvých počátkft až do dnešní doby, přistoupil kol. K a val í r k popísu nově vynalezeného zpfisobu reprodukce katastrálních map, kterýžto zpftsob tvoří přímo převrat v tomto oboru. Svfij výklad provázel přednášející ukázkami otiskftvyhotovených novým zpfisobem. Po debatě, která následovala této přednášce, poděkoval předsedající vřele kol. Ing. K a val í r o v i za· zajímavý a poutavý výklad. Přednáška bude uveřejněna. Kolega F a I t u s z Brna přednesl návrh, aby dle § 47 stanov SIA prohlášena byla Zájmová skupina zeměměřičských inženýrft při SIA v Praze za ústředí všech stávajících Zájmových skupin zeměměřičských in žen Ý r fi při SIA. K návrhu připomíná prof. Pe tří k, že ač ústředí zájmových skupin existuje řadu let, ač zasílá své výroční zprávy představenstvu, ač byly tyto zprávy otiskovány v T. O. v předešlých letech, přes to předseda prof. Dr. K r a u z prohlásil na jarní schftzi delegátft, že mu není nic známo o tom. Proto se přimlouvá za návrh, ježto jsou tu přítomní zástupci všech skupin Prahy, Btna i Bratislavy. Návrh byl jednomyslně přijat a pražská zájmová skupina byla pověřena, aby představenstvu SIA a výboru Odboru Praha zřízení ústředí 'Oznámila. Dále pověřilo shromáždění bratislavskou zájmovou skupinu zeměměřičských in.ženýrft péčí o zřízení zájmové skupiny v Košicích. . Po vyčerpá.n.i programu poděkoval prof. P e tří k j~énem shromáždění předsedajícímu za 0$0tu se· kterou· se ujal obstarání místnosti pro pořádání toh'Oto shromáždění. Po krátkém doslovu ukončil kol. čemus o 17. hodině zasedání. Zapsal Ing. Kural, v. r. Z Jednoty ěs. úř. autor. civlIních geometrftv Praze. Dne 3. června 1938 konala se v Č. Budějovicích u příležitosti sjezdu Spolku čs. inženýrft schftze pracovního výboru za přítomnosti 9 členfi a 2 hostft, m. r. Ing. Jana. čemuse, přednOsty kat. měř. úřadu v Č. BUdějovicích a jeho náměstka Ing. Ed. Kadečky. Kol. předseda Ing. FUrst po zahájení schftzesrdečně uvítal hosty i členy výboru. a referoVal ó výsledku jednání na předsednické schftzi Inženýrské komory v záležitosti· unifikačního zákoIiao civ. inženýrech, jehož znění schválené senátem nutno považovati za závazné. '
1938/154
V záležitosti rozšíření studia na 8 semestrfi podali zprávu kolegové: předseda Ing. FUrst, Ing. Kural, Ing. Faltus, Ing. Prokeš a Ing. Tvarfižek. Kol. Ing. Faltus za moravskoslezsko navrhl, aby bylo zasláno pozvání k účasti na mezinárodním kongresu v Římě též městfim Brnu, Olomouci a Moravské Ostravě. O nutné spolupráci se státními kolegy referoval kol. předseda. Kol. Tvarfižek podal potěšující zprávu o této spolupráci na bratislavsku. Po projednání místních záležitostí prohlásil kol. předseda schfizi pracovního výboru za skončenu a zahájil schfizku kolegfi jihočeských, k níž z 26 pozvaných dostavili se kolegové: Ing. Cvach, Ing. Keil, prof. Ing. Sekyrka, Ing. Kupfer a Ing. čurda. Kol. Ing. štěch přátelsky vysvětlil účel schfizky, jednotu všech kolegfi a schfizky kolegfi v jednotlivých okrscích, při nichž nutno řešiti přátelsky jak stavovské tak i hospodářské poměry. Funkci dfivěrníka pro tento okrsek převzal kol. prof. Ing. Sekyrka. Přejeme všem kolegfim jihočeským k práci za ozdravěni stavovských i hospodářských poměru mnoho zdaru. Po skončení schfizky zúčastnili se kolegové přátelského večírku spolku čs. inženýru. Dne 6. srpna t. r. konala se v Praze další schfize pracovního výboru za přítomnosti 8 členfi. 6 kolegfi se omluvilo. Schfizi zahájil kol. předseda Ing. FUrst; přivítal zvlášť srdečně kol. Ing. Bukače, který pro nemoc nemohl se zúčastniti několika schfizí, přál mu mnoho zdraví s dfivěrou, že i nadále bude podporovat činnost Jednoty svou obětavou prací. Kol. Bukač poděkoval za srdečné uvítáni, jakož i za pozdravné vzpomínky, jež mu byly v době jeho nemoci zaslány. Nato kol. předseda přešel ke své zprávě, v niž referoval o dfiležitých stavovských záležitostech. Dle pořadu jednatele projednány celostavovské záležitosti, zákon o civilních inženýrech, parcelačni plány, prohloubení studia a jiné a usneseno vésti je dále v patrnosti. Zprávu za Moravskoslezsko podal kol. Ing. Faltus, ve které zvláště upozornil na článek uveřejněný ve Věstniku SIA o zeměměřičských inženýrech. Po debatě usneseno i tuto záležitost vésti v evidenci. Po projednání místních záležitostí schfize skončena. Ret. Ing. Vlk.
Mezinárodni zeměměHcký kongres v Římě. Organisační kom.ité v Římě rozeslalo během července jednotlivým národním společnostem přesný program kongresového jednáni ve dnech 5.-a.O. října t. r., přihláškové formuláře pro účastníky atd. Zájemcfim z československa zašle na požádání potřebné infonr.ace Svaz spolkfi zeměměřičských inženýru v Praze II., Karlovo llám. 14 (předseda prof. Dr. J. Petřik). Z n o v u u p oz o r ň u j e m e vše c h n y pp. k o leg y n a ten t o k on g r e s, jen ž je. k o n á n jednou za 4 leta střídavě v rfizných zemích a vřele doporučujem e co ne j vět š í ú č a s t na něm. Jsou poskytnuty ruzné slevy (dopravní a j.) a proto náklady, spojené se zájezdem do Říma budou značně nízké. Projevy proti zeměměHčťtm. N á rod n í .p o I i t i k a ze dne 12. srpna 1938 na str. 9. přinesla zprávu ,,1n žen Ý r s k á k o mor a pro t i n á vrh u z á k o n a o c iv i 1n í c h in žen Ý rec h". Stejnou zprávu otiskl Moravský P o led n í L i s t avšak s titulem "Inženýři pro svobodu svých práv". Rovněž "Věstník pro vodní hospodářství" v č. 7.-8. 1938 přináší zprávu z výborové schťtze "Z á j m o v é h o úst ř e d í in žen Ý r fi vod o h o s p. a k u I t. při SIA v Praze", konané dne 1. června t. r., kde druhým bodem je sestavení "Memoranda" k návrhu unifikačního zákona o civ. inženýrech. Zajímavé je, že zápis o schťtzi končí stejnou větou jako oba novinářské projevy: "ž ád áme p rot o, a by před k on eč n ým r ozh odn utím výboru poslanecké sněmovny o této osnově byl vyslechnut zástupce min. zemědělství, do jehož pťtsobnosti agenda agrární c h op e r a c í pat ř í"a je tedy jasno kdo byl otcem obou novinářských článkfi, bijících do osnovy zákona, odhlasovaného již jednou komorou Nár. shromážděni. články i zápis o-Bchů.ziopakují znovu dávno jižvyvrácená tvrzení, že komasace jsou součástí technických-meliorací a že tedy mohou být vykonávány pouze vodohospodářskými inženýry. Korunou všech těchto tendenčně šířených nepravd je však tvrzení, že "pro účelné a hospodárné prováděni těchto (rozuměj scelovacích) prací je inženýr vodohospodářský a kulturní na vysoké škole teoreticky připravován.Zeměměřické vzdělání tuto potřebnou prupravu však nedává". - Zde nutno skutečně již mluviti ó vědomém klamání celé veřejnosti. Agrární oper ace, t. j. nauka o scelování pozemkťt a jiných -úpravách pozemkové držby jsou pos!uchačťtm zem ě měř i č s k é h o i n žen Ý rs tví přednášeny jako samostatný vědni obor, jenž je předmětem druhé státni zkoušky. Nejsou. ~dY pozemkové úpravy včetně scelování přednášeny na. oddělení zeměměřič~ ského inženýrství encyklopedicky jak je tomu na inženýrském atavitels tví l:l m ě r u vod o h o s pod á ř s k é h o a k u I t u r n í h o, nýbrž systematicky s přihlélÍJ1uttm ke všem vedlejším - hlavní problém doplňujícím ,otázkám, jak toho
1938/155
agrární operace jako významná součást agrární techniky zasluhuji. Podle prograIIl:u studia zeměměřického inženýrstvi na čes. vysokém učení technickém v Praze, které Je vwrným a největším technickým učením ve státě a jako takové v otáZkách studijnich do určité míry směrodatné, jsou a g r á r n í o per a c e j a k o pře d m ě t II. stá t n í zkoušky pře d náš e n y tři hod i n ys e m e str á 1 n í a mají čtyři hodiny rýsování.a cvičení. Naproti tomu na inženýrském stavitelství s m ě r u vod o h o s pod á ř s k é h o a k u 1t u r n í h o, jehož program je zcela mOderní (pochází z r. 1920) j s o u a g r á r n í op e r a cep ř e d náš e n y to 1i k o dvě h od i n y z a sem es t r (b e z c v i č e n í a r Ý s ov á n í) sp o zná m k ou . ves tu d i jním programu, že jde o povinný předmět pouze pro ty posluchače, k t e ř í sec h t ě j í věn o vat i s 1u ž b ěp ř i a g r á r n í c h op e r a c í c h. Studijní řád zeměměřičského inženýrství, v němž jsou agrární operace zařazeny jako předmět II. státní zkoušky byl vypracován ministerstvem školství (referentem t Dr. Vrbou, jehož zajisté nelze pOdezírati z nadržování zeměměřičtJ.m) a vyhlášen ve státní sbírce zákonfi a nařizení. Podle něj jsou agrární operace věd ním a z k u š e b ním o bor e m zem ě měř i c k é h o in žen Ý r s tví, zatím co pro vOdohospOdáře, jsou toliko fakultativním předmětem, svým rozsahem rovným na př. přednáškám ze Základfi nauky o katastru pro vodohospodáře nebo encyklopedie lesnictví pro vOdohospodáře. Tato fakta mohou býti kdykoliv doložena studijními řády obou studijních směm a proto se ptáme: kdo je více· teoreticky na vysokých školácll technických vzdělán v agrárních operacích -zeměměřič nebo vodohospodář? Zeměměřičští inženýři v celém státě měli by vskutku nyní po všech těch útocích nejen na svou existenci, n Ý b r ž i n a s v é v Ys o k o š k o 1 S k é v z děl á n í a n a s vou o d bor n o u a s t avovskou čest, použíti každé příležitosti a slovem i perem poukazovati na to, jak vědomě a proti jasnému znění zkušebních řádfi jest ~arlamentní i veškerá hospodářská veřejnost v otázce teoretické pří P r a v yk provádění agrárních operací klamána.
Prof •. dr .. Josef Kounovský šedesátníkem. Koncem srpna letošního roku dožil se šedesáti let profesor dr. Josef Kounovský, v. ř. profesor deskriptivní geometrie a stereotomie na českém vysokém učení technickém v Praze. Prof. Kounovský, sám podle studia zeměměřič, přednáší na zeměměřickém inženýrství deskriptivní geometrii a je znám našim čtenářfim jako autor četných vědeckých pojednání, jež se zejména obírají problémy teoretické fotogrametrie. Zeměměřičský Věstník přinese v přištím čísle jubilantfiv životopis a ocenění jeho vědecké a učitelské činnosti. Dnešní přiležitosti používáme pak k tomu, abychom mu sr d e Č n ě b 1a h o p ř á 1i k d o s až e n é š e des á tce i do příštích let. Jmenování profesoru na vysoké škole technické Dr. M. R. !1ltefánika v Košicich. Koncem července t. r. jmenoval presid611t republiky na vysokou školu technickou do Košic, na níž mají býti počátkem října t. r. zahájeny přednášky, tyto profesory: bez· platného mimořádného prof. Masarykovy university R. N. Dr. Josefa S ahá n k a mimořádným profesorem technické fysiky, bezplatného mimořádného profesora Masarykovy university PhDr. Josefa K a u c k é h omimoi'ádným profesorem matematiky, bezplatného mimořádného profesora vysoké školy technické Dr. E. Beneše v Brně R. N. Dr. Jiř. ~ 1a p k u mimořádným profesorem deskriptívní geometrie a stereotomie, řádného profesora vysoké školy zemědělské v Brně Dr. Ing. Aloise Ti c h é h o bezplatným řádným profesorem nižší a vyšší geodesie, řádného profesora na tech. fakultě university v Záhřebě Ing. štefana B e 11u řádným profesorem stavitelství ~, hospod2lřství vodního, vládního radu a přednostu komunikační skupiny zemského úřadu v Bratislavě Ing. JUDr. Karla K ř i van c e řádným profesorem dopravnictvi, přednostu městského technického odděleni v Košicích Ing. arch. Miloslava K o při v u řádným profesorem pozemního stavitelství, soukromého docenta university Karlovv R. N. Dr. Dimitrie And r u s o v a mimořádným profesorem geologie a úředně auto risovaného civilního inženýra konstruktivního a dopravního v Ružomberku Ing. Dr. techn. Antona B u g a n a mimořádným profesorem mechaniky. Nově jmenovaný profesorský sbor sešel se dne 3. srpna k první své schtlzí, již předsedal stařešina sboru prof. Dr. Ing. Aloís Ti c h ý. Rektorem zvolen byl prof. Dr. Juraj Hro n e c, jenž .byl pro košickou .techniku jmenován profesorem již dříve. - Podle našich informací vyvíji se zápis posluchačfi na novou školu uspokojivě. Do konce (jervna bylo závazně příhlášeno téměř 40 posluchačtl. ZeměměHčský inženýr členem ústfednihozastupitelstva hl. In. Prahy. Při volbách do ústředního zastupitelstva hlav. města Prahy, konaných dne 22. května t. r. byl zvolen na kandidátce národního sjednoceni za člena zastupitelstva kol. Ing. Jaroslav Pud r, měřičský rada hl. města Prahy a čelný funkcionář zeměměHckých spolkfi. - Blahopřejeme mu srdečně k této zodpovědné a čestné veřejné funkci a těšíine se, že v ní mnoho učiní pro technický a hospodářský rozvoj našeho hlavního města. . Za redakci
odpovídá
IDg. Bohu mll Pour. -- Tlokem Ak.cloYé moraYlké knlhtllkárny Nakladetel: 8polek čelkolloysnlkých zeměmětičd Y PraZB.
1938/156
Polygrafie
Y Brn'
y
y
y
y
/
ZEMEMERICSKYS·9 VĚSTNÍK •••••••••
1938
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XXVI. ROČNíK - V PRAZE 5. listopadu 1938
Určení citlivosti
Iibely.
Ing. RNDr. Ánt. Pokorný.
V praxi se věnuje málo pozornosti libele. To není správné. Je třeba znáti úhlovou hodnotu dilku libely, abychom věděli, s jakou péčí je třeba teodolit urovnati, případně abychom mohli zavésti opravy z nakloněné osy teodolitu. Oprava tato je pro horizontální úhel definována rovnicí 0= J.cotg z, kde J je odchylka libely a z = zenitové vzdálenosti cíle. Uvažme' třeba, že jde o libelu citlivosti 10" a o cílení pod výškovým úhlem 5°. Pak při odchylce libely o 0'5 dílku, což jest v praxi možné, vznikne chyba 0-5". Ulibel méně citlivých je třeba větší a větší pozornosti, a zejména tam, kde jde o strmé visury, jako tomu bývá při některých přesných technických pracích. Pak zájem na sta~lOvenícitli· vosti libely prudce stoupá. Ale není vždy po ruce speciální přístroj pro určení citlivosti libely, nehledě k tomu, že někdy také libelu pevně spojenou salidádo)l nelze dobře od teodolitu odpojiti. Konečně podle posledních poznatků je správné zkoušeti libeh! a' určovati citlivost libely za takového stavu, za jakého se jí používá. .' Z těchto důvodů stanovíme přesnost libely podle způsobu námi zavedeného. Tento způsob spočívá v tom, že určíme, jaký výškový úsek vzdálený od libely o známou hodnotu odpovídá určité odchylce bubliny libely. Nejobtížnější určení citlivosti nastává u Iibely připevněné na alidádě ve směru rovnoběžném s točnou osou dalekohledu. To je zároveň také případ v praxi velice častý. Prakticky úlohu provedeme takto: V určité vzdáLenosti od středu přístroje, kterou změříme, postavíme do svislé polohy přesně dělené měřítko. Teodolit je natočen tak, že jeden ze stavěcích šroubů je zařízen do směru na měřítko. Tímto stavěcím šroubem můžeme teodolit poněkud nakloniti. Dalekohledem můžeme stanoviti, jaký úsek na měřítku odpovídá tomuto naklonění teodolitu. Jestliže jsme odečetli pak: libelu před a po naklonění teodolitu, můžeme, znajíce v~dálenosti teodolitu od měřítka, vypočítati citlivost. Popsané úkony provedeme takto : Vzdálenost D mezi teodolitem a svislým měřítkem byla stanovena. Měřítko je ve výši teodolitu (dalekohledu). Zaměříme při vodorovném dalekohledu na měřítko a odečteme čtení 01• Pak otočíme alidádou 0,100 gr, až libela bude ve směru na měřítko a provedeme odečtení libely ll' Poté stavěcím šroubem, nalézajícím se ve směru měřítka, vychýlíme libelu a odečteme na ní druhé čtení l2' Po odečtení otočíme alidádou, vrátíme dalekohled do původního směru a odečteme na měřítku hodnotu O2, Jestliže O2 - 01= O, l2 - II = l,
1938/157
r=~~
W
kde l" je úhel odpovídající dilkům libely a kde f/' je převodní koeficient. Pro Btanovení přeBnoBti,B jakou máme provéBti jednotlivé měřické úkony, platí z rovnice (1) vyvozený vztah ol ol dl= 00 . dO o'D dD, (2)
+
ol.
f/'
oO = D
ol
a Do ,,= -
Of/' Dj .
Chtějme určiti dílek líbely na 0'05" přeBně! Snažíme Bepřirozeně určiti hodnotu z úBeku libely co možná největšího. V našem případě můžeme tak učiniti B výhodou z úBeku 10 dilků libely a položíme tedy dl = 0'6"-0'5". JeBtliže tedy délka D = 10m a úhel l= 70", dO = 0'025 mm, dD= 70 mm. Vidime, že pOBtačívzdálenost D určiti pouze jedenkráte a to jen zběžně. Zato rozdilu O věnujeme největší péči a mUBímeprovésti dostatečný počet observad. Jestliže můžeme stanoviti rozilil O s přesností asi 0'075 mm, pak je třeba provésti n ohservací, kde . 0'0752 n =0'025" = 9 obBervaci. K vůli bezpečnému zajištění vÝBledku provedeme zpravidla obBervací 10. Abychom v praxi přesnost určení rozdílu O vystupňovali co nejvíce, budeme při měření postupovati takto: Můžeme přesněji zaříditi nitkový kříž na rysku měřítka, nežli odhadovati jeho polohu mezi dvěma ryskami. Proto nařídíme stavěcím šroubem nitkový kříž na určitou rysku a poté odečteme ltbelu při bublině na je dno m k o n c i libely. Stavěcim šroubem přesuneme nitkový kříž na rysku měřítka, odpovídající poloze bubliny na druhém konci libely. Dále, pamatujíce na to, .žerYBkyměřítka jsou zatíženy chybami z dělení, provedeme každé jednotlivé určení rozdílu O z jiných za sebou jsoucích dilků měřítka, čehož dosahujeme posouváním měřítka o konBtantní hodnotu rovnou rozdílu O mezi každým určením. Máme pak záruku, že aritmetický průměr z del'íti měření je zatižen toliko jednou desetinou z chyby v dělení první a poslední rysky. Chyby ostatních rysek jsou eliminovány. Tímto způsobem se podati značně zvýšiti přesnost v určení rozdílu O a pOBtačiltedy pro určeni dílku libely menši počet observaci. Observace však není tak obtížná v poměru k přípravným prat'im, které je tak jako tak nutno provésti, a proto zachováváme lOnásobné její opakováni. Zvýšíme tim přesnoBt v určeni. Příklad }ednoho měření určení citlivosti libely teodolitu W ild čís. 5305: Bylo užito invardvého měřítka Bamberg, 1 m dlouhého, čtvercového průřezu s jemným milimetrovým dělením. Pravítko bylo kryto v dřevěném pouzdře. Rovnice měřítka je definována vztahem lt= 1m
+ 0'015 mm + 0'002 (t-18)
mm.
V měřítku je zapuštěn teploměr, který byl během měřeni kontrolován. Teodolit, byl postaven na mohutném žulovém iBolovanémpiliři. Vzdálenost Btroje od měř. = 9·700 mm.
1938/158
I
Libela
I
p
1'2 9'6
9'2 0'9
I
iN
8'3
I
0'9 9'0
9'9 1"7
8'1
8'2
0'9 9'1
9-7 1'4
8'2
8'3
0'9 9'1
10'0 1"6
tí'2
tí'4
1'8 9'9
9'3 0'9
8'1
8'4
1"6 9'7
9'4 1'1
8'1
8'3
1'0 9'1 8-l
9'9 1'7
2'6 10'9
27'60
8'3
8,1 0'0 8'1
1-8 98
9'3 1'1
27'80
8'0
8'2
0'9 9'(l
9'9 1'6
8-l
měMI
Rozdíl čt. v mm
Čtení na horní dolní
I
Citlivost
II
I invar. Teplota měř.
2620 5"09
19°40
2'0
5"25
19°50
26'40
2'0
5"16
190W
26'60
2'0
5"12
20°(0
26·tíO
2'0
5"16
20°10
27'00
2'0
5"19
20°20
2'1'00
2'()
5"25
20°10
27'40
2'0
5"19
20°30
2~'60
2'0
5"25
2004()
2'0
5"16
26'00
2'0
26·20
II II
26"40
26'60
26'80
27'00
27'20
27'20
8'2
28'00
tí-3
Průměr = 5"182;
2780
m
II
=+
I
0"055;
20°40
M=±
0"017.
Teplota po dobu celého měření podstatně nekolísala a nebylo proto třeba tepelnou opravu zavésti, Obdobným způsobem jsme klad jsme obdrželi: teodolit Wild číslo: 5313
ó322
5288
7'030" ± 0'034"
5'630" ± 0'030"
6-779" ± 0'031"
5305 5'182"
± 0'017"
5316 7'891" ±O'024"
Z tabulky vidíme, že citlivost u všech přístrojů není stejná a že je důležité ji určiti. Jako výkonné inženýry nás zajímá nejen průměrná chyba výsledku, nýbrž
1938/159
i skutečná cena našeho způsobu určeni. Provedli jsme tedy v daném případě určení citlivosti za jiných podmínek vobdobich časově odlehlý'ch, mezi nimiž byl jeden a týž přístroj používán v poli a dlouho transportován. Výsledky byly tyto: Wild čís. 5313 určení citlivosti květen 1937 7'03"
± 0'03"
I
I
hrezen 1938 7'04"
± 0'04"
Z předchozího je viděti,-.že veliká přesnost v určení citlivosti je naprostou skutečnosti a dále, že je to hodnota konstantní. V praxi, kde není po ruce měřítko jemně dělené, můžeme použíti latě, kterou ovšem postavíme do patřičné větší vzdálenosti. I tímto způsobem dojdeme k pěkným výsledkům! .
Redakce uveřejňuje další 3 příspěvky k diskusí, zahájené Vacka a Ing. Ant. štvána v čísle 2. le~ošního ročníku Z. V.
články
Ing.
Fr.
Vážená redakce, na Vaše vyzvání k účasti na diskusi v nadepsané otázce dovoluji si Vám zaslati. své zkušenosti a v dtisledku jich své názory na používáni měřického stolu v praksi měřické. Používal jsem měřického stolu v ko m b i n a c i str i g o n o m e t r i c k o - P 01Yg o n o m e t r i c k o u m e t o d o u při detailním zaměřováni polohopisného plánu města Přerova, tedy v územi s cennou ptidou, ale ovšem jen mimo vnitřni město, takto: Topografická kostra (cesty, silnice, dráhy, vody) a tím ovšem i přilehlá hranice na ouvratích pozemkti, byly zaměřeny na polygonální sít: kolmicemi a pak v nit ř n í lom y bráZd pozemkových uvnitř tratí stOlem. Sttil pocházel od firmy Starke-Kammerer ve Vídni (velký model, tehdy ještě dosti těžký, ale velmi stabilní). Na prkno byl napiat nejlepší kladívkový papír sněhem z bílkti, aby přilnul v celé ploše neprodyšně k rýsovacímu prknu. Okraje papíru byly po obvodu přehnuty až pod rýsovku a přilepeny dextrinem na bocích i na rubu rýsovky. Takto nalepený papír byl dokonale ~tálý za každého počasí. Na napnutý papír prkna byl vynesen sekčni rámec a veškeren číselně zaměřený detail. Zmíněné lomy brázd uvnitř tratí byly zaměřeny protínáním vpřed se vhodně položených polygonálních bodti trati. Metoda tato byla d o s t a teč n ě přesná, jak prokázaly kontroly z třetich stanovisek; byla účelnější nežli obvyklá zaměřování lomti brázd pomoci mětických přimek a pří~ek (travers), neboť bylo možno zaměřit p 0ho d 1ně i rychle všecky lom y brázd ták, aby prti.běh hranic pozemkových byl zcela při r o z e n ý. • Dnes, po 33 letech od té doby ( !), jsou však poměry daleko při z n i věj š i. .Sttil je výhodně zdokonalen a mnoho už neni třeba zlepšovati. Papír je nyni napiat na aluminiových plotnách, jež lze velmi snadno upevňovati na rýsovku stolu. Dostřeďováiú stolu je urychleno i usnadněno S c h e s ing e r o v Ý m ú h e 1n í k e m, takže jakákoliv těžkopádnost v použiváni je odstraněna. Máme velmi přesná zám.ěrná pravitka i jiné pomocné přístroje.' _ Po svých přiznivých zkušenoste~ bych se nemohl postáviti s dobrým svědomím proti stolu. Rozhodně námět pana Ing. Va c k a. je dobrý proto, že vyplynul patrně z rozsáhlých praktických zkušenosti. Je nutno volit vhodné metody měřické podle cen ptidnich, podle porostlosti ,povrchu a podle útvarti terénních. Upotřeoovati číselné me~ tody, které jsou arciť nejlepší, všude, nebylo by racionálni. Máme dosti území s malou cenou ptidy, v nichž stolové~měřeni, opřené o výbornou a podrobnou trigonometrickou triangulaci, je zcela místné a dá rozhodně dob r é výsledky při r y c hlo s t i, kterou nelze. podceňovati při ohromné rozsáhlosti státnich měřeni. A nelze za· dnešních poměrti dokonce namítati, že by měřický sttil z n e h o dnot il moderní mapu katastrálnou. Vždyť jde pouze a jen ode t a i I, a nikoliv o z áklady!
1938/160
Ostatně úřední návod A předpisuje metodu stolovou a také, jak má býti prováděna, aby vyhověla přesnosti moderním katastrálním mapám. A přesnost stolu pak závisí z největší části na dokonalé praktické zručnosti měřiče a na jeho organisačním smyslu. Pomocné přístroje jsou stejně přesné jako jiné. Vyhovi-li stolové měření předpisťim, vyhoví i katastrální mapa stolem sdělaná všem ostatním potřebám, jimž má dnes také sloužiti. Zejména topografickým potřebám vyhoví tím spíše, protože ptijde vždy o její redukci na velmi malé měřítko. A když technické potřebě stačí obyčejný tachymetricky sdělaný plán, postačí mu i stolem sdělaná mapa. Nedtivěru k měřickému stolu možno si vysvětliti jen tím, že jiné, nové metody sttil úplně vytlačily z moderních měřeni. Ale právě teď, kdy se věnuje po staletých zkušenostech veliké úsilí na zbudování přesných geodetických základů., a zajištění hranic omezníkováním, měli bychom se vrátiti také i ke stolu a zase jej vyzkoušeti v nových poměrech; jsem přesvědčen, že bychom jej vrátili jeho dřívější upotřebitelnosti a v určitých připadech i nenahraditelnosti. Dívejme se tedy na dnešní stolová měření r e á I n ě, bez posměšků. a předsudkti, založených na dávno ne p I a t í c í c h předpokladech. Prof. Ing. Dr. Al. Tichý, Brno.
V čísle 2. letošního ročníku Z. V. byl z nepochopitelného dtivodu uveřejněn článek, v němž se stolová metoda ještě dnes (!) vřele doporučuje pro ptivodní katastrální měření. To opravdu zaráží 1 Máme-li se vysloviti o vhodnosti této metody, musíme napřed říci, co chceme od měření a od nové katastrální mapy. Pozemkový katastr sloužil ptivodně k tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování veřejných daní a dávek z držby pozemkti, aby mohly býti založeny, obnovovány a doplňovány veřejné knihy a jejich mapy, k zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reální úvěr. Máme-li na mysli jen tyto úkoly, pak nebude snad sporu o tom, že stolová metoda pro daňové a knihovní záležitosti plně postačuje, ba možno řici, že při nevýznamné celkem pozemkové dani je ještě příliš hodnotná a že vedení pozemkového katastru je vlastně nehospodárné. Na ptivodní mapu a na nové katastrální měření nutno se však dnes dívati docela jinak. Katastrální zákon v § 3, odst. 2. uVádí, že pozemkový katastr má býti zakládán a veden tak, aby byl zároveň pomtickou pro práce kartografické, výškopisné, pro technická podnikání, pro Účely statistické, hospodářské, pro ochranu památek, nebo pro jiné účely státni správy i občanského života. Práce zeměměřičovy mají tvořiti podklad pro veškerá ostatní technická podnikání a proto musí býti prvotřidní. Jakost mapy má býti taková, aby v každém ohledu byla spolehlivým základem pro další práce i v budoucnosti. Nutno uvážiti, že požadavky na mapu budou se stále stupňovati. A tu je již třeba o s t o lov é m e t o d ě ř i c i, že n a pro s t o n e p o s t a č í. Cena pfidy sama nemtiže rozhodovati o volbě měřické metody. Při triangulaci horských krajti také se nebéře v úvahu malá hodnota -ptidy a měření se nekoná nějakou "hospodárnou a levnou" metodou. Pro chudé horské kraje také se staví cesty a dráhy, ačkoliv jsou často nerentabilní. Ostatně dnes chudá obec s nehodnotnou ptidou mfiže býti v několika letech z prarfizných přičin bohatou. Zvýšený náklad na pořízeni nových map se v budoucnu mnohonásobně ušetří. Vždyť mapa se nepořizuje na krátkou dobu, nýbrž na sto, ba třeba i na více rokti a proto se má hleděti na to, aby svou přesnosti stačila stále vzrtistajícím technickým požadavktim. Stát proto nesmí pohlížeti jen na okamžité vydání a rychlé pořízení mapy, ale v prvé řadě na to, aby práce byla účelná a kvalitní. Honba za kvantitou ve výrobě je vždy na úkor jakosti. Oč se stolovou metodou 'llvíce a levněji zaměří, o to je měřeni zase horší. Při posuzování výsledkfi práce mlUll se hleděti v prvé řadě na to, jaké zeměměřič docílil omezníkováni pozemkti, jak zajistil síť pevných bodti nutných pro další technické práce, jakou hodnotu má jeho měřeni a jak přesně je zobrazil, a nikoliv na to, kolik parcel zaměřil denně a jllll<.lacino, To jsou pochybná kriteria. Grafická metoda l:'tolová, třebas je dnes poměrne lepší než byla před sto lety,přec jen zfistává tou starou známou ••Stimmt nicht, Wird sfllmníend gemacht". S tim dnes už nevystačíme. Je čas hledět také k tomu, aby mapa dala nejenom přesný obraz situace, ale aby byla doplněna řádným měřením výškovým aspoň-" v městech a pmmyslových krajích, neboť dobrý situačni plán teprve s přesným měřE.!nílll; výškovým má trvalou technickou cenu a teprve pak je zptisobilý pro všechÍ1ajiná technická podnikání a teprve pak má dokonalý význam pro účely národní obrany .. '" Proto také v jiných státech z vyměřovacích metod nabyla všude vrchu metoda číselná. švýcarsko, které je tak typicky hornatá země, zná jen číselnou metodu; tam však každému měření předchází úprava hranic, případně scelování. úplně horské kraje, které nemají významu, se raději nechávají nezaměřeny. Odkud' se u nás vzalo to "hospodárně a levně"? Byl to asi v první řadě tlak hospodářských organisací na Slovensku, které si stěžovaly na pomalé měřeni a zakního-
1938/161
Vání, k vů.li zajištění hypotekárniho úvěru a to je asi hlavní příčinou, proč se při měřeni dává stále přednost rychlosti před kvalitou. ·Té pomalosti lze zabrániti přibráním nových pracovníků.. Před překotným spěchem měli bychom však varovati, neboť sami nejlépe víme, kam zavedl naše mapy spěch při reambulaci. Hodnotné, ale při tom levnější práce dalo by se docíliti dobrou organisací a hlavně soustředěním veš ker é měřické služby _u měřických úřadů.; každé měření měla by předcháZeti úprava držby a případné scelování. Pro t o b Y bylo v z á jmu stá t u s poj i t i měř i c k é a s celo v a c í ú řad y do hro m a d y. Je pozoruhodné, žEl.právě zeměměřičů.m, kteři pro jiná technická podnikání mají připravit přesný a dokonalý podklad, brání se z čistě sobeckých dů.vodů.v budování správných, moderních technických operátů.. přednostech číselné metody není třeba se zmiňovati. Z nedostatků. stolové metody bych uvedl: 1. Zobrazení je jenom v jednom měřítku; 2. nevýhoda v místní trati a v lese; 3. málo přesná orientace a tím i málo přesné zobrazení, jež je patmo z trojúhelníků. chyb; 4. přikládá-li se záměrné pravítko k hraně busoly postavené nad zobrazený trigonometrický bod, je stálé nebezpečí, že se hrana vychýlí; 5. vysoké signalisační tyče nedají se přesně svisle postaviti; 6. jsou-li řezy šikmé, jsou zobrazené body zcela nespolehlivé; 7. výpočty ploch jsou možné jen planimetrem; 8. rekonstrukce hranic dá se vykonati pouze odsunutím z plánu a je proto nepřesná. Z uvedených důvodů. bych řekl, že by se stolová metoda měla úplně vyřaditi z prací v západních zemích státu a na východě republiky měla by býti ponechána jen výminečně v hornatých, ale přehledných krajích, kde nějaká technická podnikání nebudou v dohledné době následovati. Všude jinde doporučuji jen metodu číselnou; je o něco dražší a pomalejší, ale zato plně hodnotná.
°
Uveřejnění dvou tak protichů.dných názorů. o metodě měříckého stolu jistě vyvolá ohlas mezí výkonnými zeměměřičskýmí inženýry i teoretiky, zejména v zemi SlovenSké, kde. je dnes těžíště velikých prací zaměřovacích v rfizném terénu, i takovém, proti němuž jsou terény pisatelů. obou úvah jistě příznivější..r'!J{mile byla vytyčena směrnice pro vyhotovování nových map československého pozemkového katastru - totíž kontrola každého určeného bodu, přesnost všude stejnoměrná a velká odpovědnost za vykonané dílo i v budoucnosti, - neprojevila se výhoda metody"-:í:i}enčkého stolu. při vyhotovování nových map tak, jak bylo očekáváno. Je proto nejvýše žádoucí, aby došlo k diskusi o této metodě na základě získaných zkušeností, jak si přeje druhý pa,n pisatel, a možno jen litovati, že k ní nedošlo ihned po vydání návrhu Instrukce A. Bylo by se tím umožnilo zejména mladšímu, dosud nezkušenému dorostu inženýi'skému seznati mzné náZory a uplatniti pak své teoretické znalosti, spojené s praktickým jejich ověřením, mnohem lépe, než se mohlo státi toliko pod vlivem okolí. Mají-li býti metody měřické posuzovány spravedlivě, je nezbytně nutno, aby všem bylo měřeno stejnou D1ěrou a pro všechny stanoveny stejné přísnosti i pracovní podmínky. Zaměření části bývalé monarchie v krátkém čase bylo draze zaplaceno. Bylo možno viděti hned po převratě zbytky. této organísace u maďarských "stolařů.·~,z nichž ~ mnozí denně vysedávali při petrolejové lampě dlouho do noci, aby zpracovali na mapě, co zaměřili venku. A při tom obcháZeli předpis o vyhotovoVání polniho náčrtu před měřením, vyhotovujíce jej toliko jako nutné ~lo pantograiovánim mapy. - se všemi chybami ve spojích, jež se vloudily do mapy., Na osudném hesle rakouského katastru "Od slunce' východu do slunce západu" má také měřický stoo lví podíl. Dnes o takové "romantice" se mluví jen jalw o pohádce a jen rozsáhlost "území a těžký terén nutí někde konati' polní práci nad 8 hodin. Doba se tedy změnila 'a nové metody nezažily a již ne~~ zažijí, aby jim zeměměřič obětoval denně tolik času. ' . Tu jsou příčiny, proč staří stolaři nemohli zanechati při svém ústupu stejných vyučenců., proč sami své dřívější zpfisoby opustili, a pokUd zů.stali ve službě, nedosahují úspěchfi, na něž byli zvyklí. Měřický stfil vyžaduje jako každá metoda také kontroly v určení bodfi předmětfi měření již při vyhotovení mapy a nikdo nebude tvrditi, že by pro některou metodu bylo zapotřebí tří kontrol a jen pró stfil by stačila jedna .• Q kontrolách rozhO
1938/162
bodu tak, jak to vyžaduje svědomitost a odpovědnost pro budoucnost, není možno' dělati zázraky pří nynějších pracovních poměrech ani měříckým stolem. Jsou proto příléhavými slova druhého článku o vhodnosti a úspěchu stolu pro měření, "jak to leží a běží", jen pro získání obrázku, pro odbytí svěřeného úkolu, bez starosti o budoucnost. Zaměřování všeho, i nemožného, měřickým stolem příneslo také pěkné dtisledky. Díky Bohu, že zkušenosti k stolovému zaměření místní trati musíme postrádati. Zatím nám stači jen následky tohoto zaměřování, a to jest nutnost obnoveni téměř všech mistních trati starých katastrálních map. I u dovedných stolařti byly v posledIg době tyto zkušenosti odsuzovány, poněvadž hlavní pomtickou při nich byla vysoká tyč, něco podobného, co je v prvém pojednáni líčeno jako vrchol dokonalosti. Heslo "hospodárně a levně" je velmi líbivé, ale nesmi býti provedeno "za každou cenu", poněvadž potom "levně" mtiže býti "velmi draze". Tedy pozor na hravé určováni velmi vzdálených bodti, pozor na "majáky" nad 9 mJ slabým a často hříšným rukám figurantti svěřené, pozor na zatracované na,d.byteČDékontroly! Na Slovensku, kde přešel dosti velký -Počet maďarských úředníkti do služeb našeho státu,- a kde první úředníci inspektorátu bylí jimi vychováni v' měření metodou stolovou, bylo vykonáno mnoho, zkoušek této metody, avšak s malým úspěchem. Byla zde úspěšně vyzkoušena i metoda protínání vpřed na podkladě zkušenosti Ing. šimka, vhodně doplněná využitím počítacích dvojitých strojti, na Slovensku s úspěchem užívaných. Jak dodatky k Instrukci. A. dokazují, byla tato metoda zavedena oficiálně jako dalši metoda pro katastrálni měření a tak je přání pana pisatele dru- . hého článku také splněno. . Se ~tesky obou autorti na malou vynalézavost našich konstruktérti nutno s p.olitováním souhlasiti. Pří tom však je marným čekati zdokonalení měřického stolu, jež jeho jednoduchý princip ani nepřipouští: . Dá se snad počítati se solídnějším nebo praktičtějším provedením některých součástí: U ostatních měřických pomticek, mnohem složitějších, však přináši lmždý rok téměř revoluční vývoj, bohužel zatim jen v cizině. Doufejme, že dobře míněné výtky probudí, i naše firmy k větší vynalézavosti a hlavn~ odvaze investovati nějaký groš do podniku, třeba bez záruky, že se hned třikrát obráti. Považujme obě pojednání za k I' a j ním e z e, při čemž jedno sleduje jen rychlost a láci, druhé nejvyšší dokonalost, na niž nejsou ještě všude poměry zralé. Budeme 'snad pró začátek spokojeni, dosáhneme-li i zde zlatou střední cestu, k níž ,vede účelná kombinace všech metod. Vystříhejme se však chyb, které již jiní před námi' lJ.dělali a dbejme budoucnosti nánlT"Vyliótovovaných map. Tak krásná příležitost vykonati obrovské měřické dílo ptijde kolem našeho měřičského inženýra jen jednou. Teprve budoucc nost posoudí, jak se zhostil úlohy mu svěřené; naši mladi inženýři mohou ještě za-své služby zaslechnouti tento soud. Na nich je, aby se nemuseli zastyděti před budoucí mladou generací zeměměřičských iDŽenýrti, ale mohli se s hrdosti ohlédnouti na stopu, jatou svou odbornou prací za sebou zanechali. Proto hlavně mladí ruce k dílu, nenechávejte ležeti ladem, co vám dalo rozšířené studium! - sRésumé. L'e m p 1o i d e 1a mé t hod e d e 1a p I a n c h e t t e d a n s 1 e s m e ns u I' a t i o n s cad a s t I' ale s. La rédaction poursuit la discusion commencée dana le 2 eme numéro de cette année. - L'auteur de la premiěre partie de cet article décrit ses expériences sur la méthode de la planchette et exprime son opinion, bien fondée, que la planchette peut etre employée sans crainte de meme pour les mensurations cadastrales notament dans les territoires convenables, ďautant plus que la méthode de la planchette peut maintenarit s'appuyer sur une triangulation trig'onométrique de haute précision et de grande densité. Les auteurs de la deuxiěme et la troisiěme partie de l'article tiennent la méthode de la planchette pour passée. IIs citent les inconvenients de cette méthode et recommanY dent ďemployer pour les cartes cadastrales seulement les méthodes numériques. La carte est un euvre pour dizaines ďannées; il est donc nécessaire de choisir les derniěres méthodes pour sa construction meme au priE!de plus hautes dépenses.
I( r O n,i k a ~ Měřičkové v Jindřichově Hradci a na Telči. Ing.
Jaroslav Fejlek.
Jeden druh zvláštního měření ve středověku ukázal se nutným před prováděnim umělých staveb, jako nádrží vod, jimiž byla "hráď" anebo tam, kde tok potoku byl zastaven "stavem" *). Práce takové vyžadovaly zvláštní odborné zdatnosti, znalosti ptidy, , *) stav je starožitné pojmenování pro rybník, německy Wasserhalter, Halter, od toho zčeštěné haltýř, haltéř, čili sádek pro ryby. Na Jindřichohradecku hráz v dialektu. slUje Wehrl,' Wiihrl.
1938/163
zacházení se stroji a také žádoucích znalosti poměrfJ.na řekách a potocích v celé oblasti povOOí.Předcházelo jim nesporně vyměřování nejen polohopisné, nýbrž i výškopisné. Náčelníkem s t a va Í' ů. byl hejtman, který nejen že konal vyměřování, ale vedl také stavbu. Bylo to ~ěstnání výnosné, odborná zdatnost doplňovala se žádoucí trpělivosti, vždyť s občasnými pří P I ach y vody, které práci rušily, musili býti stavitelé hrádí hrází - dobře obeznámeni a tak náčelníci vynikli prfJ.běhemprací a věku v umění zeměměřickém, v oboru to v tehdejší době zvláštně čestném. V 15. stol., jež tu máme na zřeteli, měli podle kronikářů., archivářů., písařfi 'tito - v umění zeměměřickém vyniknuvši - náčelníci staveb obecné jméno měř i ě k o v é, latinsky jim říkali m e s s o r e s, m e ns o r e s, f i nit o r e s, g e o m e t r a e, německy Lan dme s s e r, T e i c h m e s s e r nebo Ma r c h-, Ma r c k s c h e i der (der die Marke scheidet). Třebaže přípravné práce byly prováděny pomocí odborných přístrojů., které byly velmi jednoduché, přispívala ke zdárnému výsledku optika přesného oka, jehož čočka byla tu významným činitelem. Pro měření polohopisné byly používány měřické řetězce. . Měřičkové vyhotovovali vzorně rýsované rybniční mapy jednotlivých panství. Jsou o tom doklady v archivech, jako mapu Novobystřícka, Jindříchohz:..adecka,.panství chlumeckého, telečského a j. Na takových mapách, ku př. na rybniční mapě Novobystřicka z r. 1582, najdeme. situační zobrazení rybníkfi, počínajíc jejich vznikem, t. j. prudkými prameny, vyrážejícími ze země a ústicími do rybníka oblého, nepravidelného tvaru. Spoje rybníků. zobrazeny jsou tu dvojitou čarou, znázorňující zřejmě koryto přítoku a odtoku vody z rybníku výše položeného do rybníku spodního. Je-li rybniční povodí a okolí rybníka zarostlé lesními stromy, ukazuje mapa značky stromů., křoví, trávy, které se nepravidelně střídají. Cesty zakre,sleny jsou tu podle významu, ale čarou jednoduchou, potok však souběžnými čarami dvěma. Boží muka obdobnou značkou nyní používanou, avšak u vrchu zakončenou křížkem a při patě značkou pro klekátko. Hrad, zámek jest zobrazen se zdmi opevnění a v přesném pů.dorysu, v němž je situačně příčnými úsečkami zakreslen každý objekt, kaple s příslušným tvarem a vkresleným křížkem, domy rybných ku podivu v nárysu, terenní zářezy nebo močály jemnými a zesilovanými šrafami. Každý rybník je označen běžným číslem a v ploše jeho obrazu jsou číslice, udávající počet násady ryb v kopách. Kolem zámku tekoucí potok je na této mapě pojmenován názvem "kamenitý potok". Pomistní názvy jsou všude psány ručně a vepsány ku př. u situace zámku název Neu-Fistritz, část u studánky Kaltenbrunn, názvy kaplí, soch, ku př. S. Johann, při hlavní cestě v lese, pfed zámkem je nárys budovy zobrazen s pojmenováním "Hospoda". I jiné podrobnosti jako mosty, lávky doplňují přehlednost a čitelnost mapy. _ Je zajímavé, že v dobách rozkvětu staveb rybníků. v jižních čechách a v okolí Telče vyKonávali potřebné práce stavební i zeměměřické měříčkové, jimiž byli jmenovaní stavařšti náčelníci, hejtmani, písaři, členové nižšího i vyššího stavu, jako purkrabí, zemani, vladykové, ba i členové šlechty vyšší. Z archivů. panstVí jindřichohradeckého, telečského a j. lze se dopátrati některých jmen měřičků.. Tak jest tu zapsán jeden mezi první,mi, purkrabí K á dal i c e, strýc M a lov c fi v, stavitel rybníka Kadalovce v oboře (ve ~věřinci), Markvard Vojislavský, purkrabí na Hradci (1412-1434), jeho-syn Petr Vojislavský (1457-1463), Jan Pušpán (po němž nazván rybník u žirovnice), Hro c h z O seč a n, df1chodní písař rodu vladyckého, Kryštof Za j é ČI e k .z P o c en o v ic. Na Telči vyměřoval neobyčejně způ.sobilý měřička rybníků. Florián P r a vět i c k Ý z Rad van o v a, vyučenec, Baltazarašertingara ze Šertingfi. Jeden z nejznamenitějších měřičkti - jak o něm zápis praví '.:- na panství pánti z Hradce a na Telči je nezapomenutelnÝ š ť a s t in. ý P U; š pe r IS\ 'k Ý z P 1e š í, jemuž ve vyměř'ování pomáhal Sádlo z Třeboně - podle zápisu byl vlastně pozván ku přezkoumání předběžných prací vymětovacích. Pušperský vykonal mnoho měření spádu terénu pro zakládané vodovody, pro náhony na vodní mlýny a odpady vod rybníkti a pod. Jsou také známy jednotlivé. úseky jeho činnosti, popsané v životopisu a popis jeho díla. Obdobně je tomu u jeho nástupce, jímž byl Me j t o I a r z Me j t a 1u; vyměřoval ovčiny, staré plochy věnované pastevnictví a j. Na Hradecku vyměřoval pů.du Hon s (H o n z a), lovčí z Telče, jemuž byl přidělen zeměměřič neznámého jmena z Prahy. Pro Adama z Hradce a na Telči (zde od r. 1589) "rejsoval" zemský měřička Matouš O r n i s z Li n t per k'u, dále pfisobil na tomto panstVí Jan Zel e n dat" z Prš o v t c, jeho. zeť Jakub Kr č-ín.z .I e 1č a n a Sed 1č a n. Na Hradec.ku a na Hluboké pracoval v zeměměřickA!filoboru mistr Jan T ě tři c h ů.v z .I á c h y m o v a (jenž se psal také německy Johann Dietrichs, Markscheider aus Joachymsthal), konal měření hor - rozuměj lesů. - měřil nejen doly, ale i jednotlivé pozemky, které zobrazoval. O jeho kreslířské dovednosti mluví ,ry15ničnt mapa na Jindřichohradecku z r. 1582, nepochybně mapa zpředu popsaná. Zde na panství byl sepsán text měřické smlouvy, sjednané s ním a s panem Adamem z Hradce a na Telči 24. srpna 1587, podle níž "zdělány sou tyto cedule s Janem D. Marchscheidrem z Joachymsthalu pro budoucí toho paměť. Nejprve týž Jan Dětřich na témž panství Hlubockým lesy všechny, háje, porostliny, mýtiny, rybniky, vodoteče, grunty a což k témuž panstvi náležitéhO.jest, to pilně, bedlivě a dobře má změřiti, aby v tom žádnýho nedo-
1938/164
statku a omylu nebylo a se nenacházelo. A potom to vyrejsovati a srozumitelně a pravdivě vymalovati na tabuli, se všemi příležitostmi téhož panství, vesnicemi i městečky a to poznamenati a pořádně sepsati všechno, kde které položení čeho jest, aby se tomu všemu dobře porozuměti mohlou• Podle smlouvy měl Tětřich obdržeti 4 pomocníky, z nichž jsou tu jmenováni Daniel Peregrin (rybný písař), Lexa, lovčí z Krystína, Jakub, pojezdný, Jan Rohozenský a Havlíček oba písaři z Hluboké, ukazovatele hra nic, "kteTej by jemu příležitost všech hranic a položení vykázati dáti mohl a při práci jeho oustavičně s ním byl, aby ta věc, tím snáze fedrována a v ničem obmeškána nebyla, tak aby .zaseJMti pánu v těch všech věcech dostatečnou a pravdivou zprávu dáti mohla". Ještě zde stt'!jž podmínka platební: "Když šňt'!rou a kompastem měřiti bude, kterej den celej bude v lesích anebo v rovinách, pojedný kopě dvaceti groších míš., proti tomu zase, aby to dobře, rozšafně bedlivě říditi mohl, se jemu pasírují tři dni toho k rejsování, malování á zprávy o tom spisování." . Pomocníci později tu pt'!sobíciho měřičky Honsy, lovčího z Telče, dostávali střevíce. Měřička Hons poměřoval a svou práci vyrejsoval: Za: to vzal prachatrnou odměnu "od měření jiter záplaty 40 gr. a boty". Poněvadž Hons reptal, z poručení hejtmana při
Drobet z historie ~měměřické
služby.
Ing. Václav IIZavsu.
Po vydání patentu z 23. prosince 1817 o zavedení nového systému pozemkové daně (č. 162/1817 Sb. z. pol.) potřebovala rakouská finanční správa personál ku provedení rozsáhlých vyměřovacích prací pro vyhotovení katastrálních map stabilného katastru. Proto dvorní komise pro úpravu pozemkové daně ve Vídni dekretem z 18. dubna 1818 (č. 34/1818 Sb. z. pol.) vypsala konkurs, jehož znění pro historickou zajímavost -otiskujeme: "Se zřetelem na nejvyšší patent ze dne 23. prosince m. r., v němž byly vyhlášeny zásady pro pořízení všeobecného katastru pozemkové daně v německých a italských zemích, v dtlsledku čehož bylo nařízeno vyměření a mapování všech pozemkových ploch, vyhlašují se podmínky, za jakých mohou býti přijaty osoby civilního stavu, které se <:htějí věnovati měřické službě. . 1. Každý, kdo chce býti přijat ke katastrální měřícké službě, musí o přijetí žá
1938/165
9. Adjunkti, kteři jsou po čas použiváni s dobrým výsledkem v této funkci a poskytuji záruky, že mohou samostatně praoovati, postoupi do třidy geometrn s platem l.lrčeným v bodu 8. 10. Geometři, kteři se vyznamenaji ve službě dobrým chovánim, přesnosti a hbitosti v.práci, obdrž! vyšši plat druhé třidy denně 3 zl. konv. měny a prvni třidy 3 zl. 30 kro konv. měny. Také tyto platy v zemich, v nichž obihají papírové peníze, budou vYPláceny podle poměrO. uvedených v bodech 7 a 8. 11. Civilní geometři, kteři sloužili s vyznamenáním u katastru aspoň. tři léta, mají nárok, aby byli povýšeni do kategorie inspektorn, a obdrží pak denně 5 zl. konv. měny. V zeinich, v nichž obihají papirové peníze pak 5 zl. víd. měny a 2 zl. 30 kro konv. měny. 12. Inspektoři, kteři se ve své službě zvláště vyznamenaji, obdrží vyšši požitky denně 6 zl. konv. měny nebo 6 zl. víd. měny a 3 zl. konv. měny a tim hodnost inspektora první třidy. . Osoby" které ve svých žádostech prokáží požadované náležitosti, avšak nemaji jich, budou, jakmile to vyjde najevo, zproštěny služby a neobdrží žádné odškodněni. 13. Poněvadž toho času se má započíti s prováděním vyměřováni pro všeobecný katastr jen v království illirském, arcivévodství dolnorakouském a v Bukovině, přijímají se jen žádosti o ustanovení v těchto zemich a mají ti, kteří řídí svou žádost jen. na určitou zemi, prokázati znalost jazyka v ni obvyklého; ti pak, kteři žádaji všeobecně, maji prokázati znalost jazykfi obvyklých v uvedených zemich.
Zákony,
nařízení
a měřické
normy.
Souhlas mezi veřejnými knihami, pozemkovým katastrem a skuteč .. nou držbou v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Ve Sbírce zák. a nařízení (částka 33) byl pod čís. 99 uveřejněn zákon ze dne 10. května 1938 o některých opatřenich k sjednání vzájemného souhlasu mezi veřejnými knihami, pozemkovým katastrem a skutečnou držbou v zemi Slovenské a Podkarpátoruské. Zákon má celkem 5 částí, .jejichž úkolem je provésti další unifikaci. knihovnich a katastrálnich předpisfi, platných v obou částech republiky. Jednotlivé části jednají: C'á s.f I. o povinnosti držitelfi pozemkfi provésti knihovni pořádek o změnách zjištěných katastr. měř. úředníkem. C á s t II. o zápise vlastnického práva skutečného držitele do pozemkových knih (novela uh. zák. čI. XXIX/1892). C á s t m. Q knihovním zápise nabytých nemovitostí nepatrné hodnoty (nepatrnou hodnotou mysli se hodnota nepřevyšujici 1000Kč. Jde o analogické ustanovení zák. čis. 114/1923, jež dosud platilo pouze pro západni země státu). Cá s t IV. o změně a doplnění kat. zák. (zrušuje se odstavec 2 § 99 kat. Z. a misto něj zařazují se 2 nové odstavce). C á st V. obsahuje ustanoveni závěrečná .
.Nové sazby za úřední jednání výkonných katastrálních úřadů. Ve Sbírce zák. a nařízení (částka 36) byla pod čís. 108 uveřejněna vyhláška minister· stva financí ze dne 13. května 1938, .kterou se zrušuje vyhláška min.fin. ze dne 2. října 1933 Č. 189 Sb. z. a n. a nově stanoví náhrady za úřední jednáni výkonných katastrálních úřadů za příčinou provedení nastalých změn v katastrálních operátech. Náhrady za šetřeni a úkony katastrálních úřadfi ve věci zápisu zjištěnýchzměn do pozemkového katastru jsou rozvrženy do 6 sazeb. S a z baL stanoví výši náhrad za úředni jednáni o změnách, k nimž bylo tře ba provésti m i s tni š.e tře n i i měř e ni; s a z b a II. stanovi výši náhrad za úředni jednáni o změnách, k nimž bylo třeba provésti m i st n i š e tře n i, n i k o I i v š a k měř e n i a s a z bam. stanoví náhrady za jednáni o změnách, k nímž n e bylo tře b a provésti ani m i s tni š e tře n i a nim ěř e n i. S a z b a IV. obsahuje přirážky za zvýšené práce úřadfi .(nově zřizované pozemnostni archy, vyznačeni stavby na cizích pozemcich atd.); s a z baV. při~ky se zřetelem na velikost obci a na měřitko katastrálni mapy a konečně s a z b a VI. obsahuje slevy z náhrad v připadě, že držitel nastalo:.! změnu sám včas ohlásil, nebo zakreslil-li změnu do kat. mapy úřad nebo podnik.oprávněný podle § 51 kat. zák., či n~byla-li vyšetřená změna provedena proto, že provedení pozbylo významu pro nastalé dalši-změny. II(
Literární novosti.. Posudky.
Geodesie vyšší. Cást prvá. Podle přednášek prof. Dra J. Ry š a v é h o (2. vytláni)~ Praha 1938. Vydáno nákladem. ústředni vydavatelské komise při Ceském vysokém učeni technickém v Praze, podporované ministerstvem školství a národní osvěty. Cena. 55 Kč pro posluch~če.
1938/166
Prof. Ryšavý vydal po prvé litograficky své přednášky z vyšší geodesíe před patnáctí lety. Poněvadž jíž několík let byly rozebrány, odhodlal se ulehčíti posluchačům studíe opatřením nového vydání, které rozvrhuje do dvou dílfi. V prvním díle, který se objevil v prodejí před prázdnínamí letošního roku, zařadil výklady o triangulací a matematícké geodesíí, ve druhé, přípravované části, jež vyjde později, hodlá zpracovatí - jak vysvítá z úvodní stati - t. zv. dynamickou geodesíí. Vydání z roku 1923 má 279 stran obsahového tekstu, letošní nové vydání, jež vyčerpává jen así tří čtvrtíny veškeré přednášené látky, zaujímá 336 stran téhož formátu, ale hustějí psané. Jíž tato skutečnost svědčí o značně rozšířeném obsahu nového vydání oproti prvnímu a čteme-li list za listem, srovnávajíce obsah s prvním vydáním, mfižeme všude konstatovatí dfikladné prohloubení jednotlivých otázek geodetických a značné doplnění učebné látky novými poznatky jak v oboru moderních strojfi a metod geodetických, tak také v matematícké geodesíi, jakož í pozorujeme snahu autorovu, aby každé tvrzení bylo čtenáři pokud možno dokázáno. U většiny metod a výpočtfi je příhlédáno k dosažitelné přesnosti a jsou kriticky hodnoceny a případně mezí sebou srovnávány. Při jednotlivých statích je poukazováno ihned na příslušnou literaturu, čímž se umožňuje čtenáři obeznámiti se s probíranou otázkou dfikladněji, eventuálně získati si na ni kritičtější názor. Také uvedení cizojazyčné terminologie pro dfi· ležité geodetické pojmy je kladem knihy. Obsah vydaných litografovaných přednášek je v krátkém přehledu následující: Po úvodní části, kde autor precisuje základní pojmy a naznačuje krátce hístorií geodesie, obírá se nejprve triangulací. V ní pojednává o tvarech trigonometrických sítí, stabilisaci a signalisaci bodfi v rfiZných státech a za rfizných poměrfi, o měřítkách délkových a komparátorech; o měření geodetických základen a pomfickách k tomu použitých a zvláště pak přihlédá podrobně k měření dráty invarovýmí, dnes skoro vše'obecně užívanými, popisuje měřickou J,illetodua všímá sí všech korekcí jakož i dosažených případných požadovaných přesností. Obírá se pak teodolity pro základní triangulace, naznačuje krátce jejich vývoj s kritickým odfivodněním a přichází až k nejnovějším konstrukcím, které v novodobých triangulacích se snaží eliminovati většinu strojových chyb. Zvláštní odstavce - značně rozšířené proti dřívějšímu vydání - jSO:l věnovány rozboru osových chyb teodolitu, chybám drobnoměrného šroubu" jakož i ostatním příčinám, majícím vliv na přesnost úhlfi měřených teodolitem. Látka zde podaná vyčerpává téměř plně zdroje všech chyb a jejích případné odstranění; bylo by jen vítáno zmíniti se ještě trochu šířeji o chybách v dělení limbu a zpfisobech, jimiž se dají zjistit. Na tento rozbor chybový se váže bezprostředně stať, která jedná o metodách, jichž se dnes používá v triangulacích I. řádu k měření vodorovných úhlfi; autor vykládá podrobně príncip jednotlivých metod, jejich teoretické i praktické zdfivodnění, přednosti i nedostatky jejich, takže čtenář si mfiže UČinitijasný obraz o tomto tak dfiležitém a základním prvku přesné triangulace. Stať o triangulacích je doplněna ještě měřením úhlfi svislých. I Další oddíl knihy se zabývá početním zpracováním měřených prvkfi. Je to jednak vyrovnání trigonometrických sítí, jednak řešení hlavních geodetických úloh na nějaké referenční ploše. Při vyrovnání sítí vychází nejprve od sítě rovinné, ukazuje a vyvozuje pro ni geometrické podmínky, jsou-li v ní měřické prvky v nadbytečném počtu, a vyrovnává je dle pozorování závislých. Na příkladech jednodušších a složitějších metodu ilustruje. Vyrovnání sítí zakončuje přechodem na sítě sférické, eventuálně elipsoidícké a uvádí též rfiZná .kriteria přesnosti, užívaná v novodobé geodesií. Ve zvláštní stati jsou zpracovány sítě základnové, jejich rfizné tvary, přesnost odvozené trigonometrické strany a studíe o účelném rozvržení přímo měřených geodetických základen v sítí. Po sítích následují výklady o řešení trojúhelníkfi a hlavní geodetické úlohy na kouli i elipsoidu. Při referenční ploše kulové vykládá metodu Legendreovu a adítamentovou, ukazuje na výhodné souřadnicové řešení úloh a transformace rfizných kulových souřadnic, načež přechází k elipsoidu. Zde odvozuje základní pn'ky v geodesii se stále vyskytující, jako je křivost a poloměry křivosti v hlavních normálních řezech, rektifikaci meridíánu pro dlouhé i kratší oblouky, rektifikaci rovnoběžky, pak seznamuje s pojmem normálních řezfi a vztahu jejich ke geodetické křivce. Nato se obírá řešením hlavních dvou úloh geodetických - z polárních souřadnic odvoditi zeměpisné a ze zeměpisných polární - na referenční ploše elipsoídické, k nimž předesílá přehledně typická řešení rfizných autoru a seznam literatury, načež se věnuje řešení proprac(;)Vanémuněmeckým geodetem Schreiberem, v němž všechny geodetické úlohy podrobně odvozuje. První dil Vyšší geodesie je zakončen výkladem o stanovení tvaru tělesa zemského z měření jednotlivých obloukfi jeho. ~ Celá látka nově vydané knihy je zpracována metodicky a' vhodně. Výklady jsou psány přístupně a autor se snaží čtenáře seznámiti se stavemJanešní geodesie v úsecích knihou probíraných buď podrobným propracováním neb 'přímým odkazem na literaturu., Kniha také přihlédá hojně k pracím prováděným na území naší republiky) Výklady jsou podporovány četnými obrazci (197 obrazců. a jedna tabulka), jakož i vho~ými číselnými příklady. Typografická úprava knihy, psané strojem, mnoho získala proti prvnímu vydání. Knihu kolegům v praxi vřele odporučujeme. F. Fiala.
1938/167
Stanislaw Klužniak - Urbanismus - Varšava 1937, nákladem autora. 427 str. se 414 obrázky a tabulkami, formát 175/225 mm. . V této obsáhlé knize snesl autor velmi bohatý a všestranný materiál z oboru stavby měst i vesnic, jak po stránce technické, tak i právní, majetkové, sociální a estetické. Největší přednosti této knihy jest moderní pojeti celé látky, podané v přehledné a jasné formě a oživené přiléhavými reprodukcemi i tabulkami. Látka jest rozdělena na samostatných 20 statí, seskupených dop6 velkých oddilů. s hesly: Základni poznatky, Analysa městských prvků., Konstrukce měst, Zastavovací plány, Projektováni a regulace a konečně Plánování zemědělských sidlišť. I. Z á k 1 a dní p o z n a t k y: Po přiléhavé definici urbanismu a zdfiraznění veliké dfiležitosti úkolfi, jež zde třeba řešiti, podává autor podrobně historii stavby měst od nejstarších dob v Egyptě, Řecku, Řimě přes středověk až po šachovnicová města americká, jakož i velká města západoasijská. Podrobně zabývá se kniha zvláště poměry vesnic i měst v zemích polských, pří čemž najdů.ležitější typy založení vesnic jeou doloženy charakteristickými leteckými snímky. Poněvadž zámek a panské sídlo hrály a hrají dosud v Polsku význačnou roli, jest i po této stránce pamatováno na četné charakteristické letecké snímky typických zámků.. . V dalším dotýká se autor krátce plánování měst, kde zdfirazňuje výhody plánů. fotogrametric~ých a snímkfi leteckých k účeltun urbanistickým. Velmi podrobně analysovány jsou vlivy klimatické, hygiena i estetika měst, kterážto poslední· stať jest opět doložena přiléhavými obrázky z měst mzných zemí světa. Na konci prvého oddílu jest konečně stať o "obraně měst proti leteckým útoků.m", s ukázkami ničivých vlivů.letecké války v Madridu. II. A n a 1 y s a mě s t s k Ý c h p r v k ů.. Jedná o domě, stavebních parcelách i blocích. Popisuje vývoj měšťanského domu od nejstarších dob a podávt úvahy o projektování obytných domů. i jejich vzájemném řadění v zastavovacích systémech. V dalším projednává komunikační tahy pod zorným úhlem potřeb rychlé dopravy, krátce se zmiňuje i o autostradách a drahách vodních i leteckých. Stať o ulicích a náměstich vyznačuje s'e zvláště moderním pojetim - odlišným od většiny dosud vyšlých knih tohoto oboru -; zdfirazňuje na prvém místě nezbytnost přizpů.sobeni automobilové dopravě, jejímuž rozvoji se přikládá veliká dů.ležitost. Text je doplněn četnými schematy příčných profilů. uličních a řešeni náměstí i křižovatek. Poslední stať jedná o plochách volných (nezastavitelných), věnovaných k účelů.m sportovním, sadovým, hřbitovním apod. III. K o n str u k c e mě s t. Zde se řeší vztah polohy měst k dálkové dopravě, popisují se typy, velikost i včlenění městských organismů. do terenniho útvaru. Zvláště se zdů.razňuje velký sociální a zdravotní úkol "míst obrody" zahradních kolonii a dbbře řešených čtvrtí obytných. Další část tohoto oddílu jedná o síti uliční, klasifikuje mzné druhy ulic a charakterisuje schemata mzných typů. uličních síti. IV. Z a s t a v o v a cíp 1 á n y. Tato stať vychází z nejmodernějších regionálních zásad, jež v Polsku se vážně řeší a jež zde nabyly také konkretních forem vytčenim samostatných 11. regionů.. Dále se popisuje program i zásady základních plánů. zastavovacích a potřebných k tomu plánových pomů.cek. Ze základních plánfi se přechází k plántun podrobným a praktickým dfisledktun. V. Pro j e k to v á ní are g u 1 a c e. Autor se zde podrobně zabývá detailním zastavovánim terénu, tvořením bloků. a jejích dělenim na jednotlivá místa stavebni. Pro kolegy civilní geometry, kteří provádějí praxi v tomto oboru, jest v tomto oddilu velmi mnoho zajímavých příkladů. i tabulek s vyznačením modernícll. způ.sobf1zastavovacích s ohledem na majetkové poměry. Podrobně se projednává scelování a přednosti jeho, což jest i teoreticky propracováno. Poslední VI. oddíl: P~ánování zemědělských sídlišť obsahuje četné letecké snímky charakteristických polských vesnic, z nichž jsou zřejmy nejen typy zastavění vlastního, nýbrž i stav majetkového rozdělení pů.dy v nejbližší blízkosti místních trati. Z většiny příkladů. jest zřejmo, že rozdrobenost majetková je zde taková, že vyžaduje nutně scelování jako u nás na Moravě. V dalším se dotýká autor tvoření satelitů. a přestavby vesnic, jejich vztahu ke komunikacím a pod. Celkově možno předmětnou knihu považovati za jakýsi naučný slovník o výstavbě měst i obCí venkovských, vypracovaný pod zorným úhlem nejnovějších poznatků.. Z výpočtů. pramenů. použité literatury jest zřejmo, že autor v prvé řadě vycházel z děl polských a francouzských, a že jen v nepatrné míře používal látky autom německých. Kolegům polským možno pouze záviděti, že mohou se vzdělávati v urbanismu z této knihy, jež co do obsažnosti, úplnosti jakož i uspořádání celého materiálu jest opravdu jedínečným zjevem v oboru výstavby měst. Urbanísmus pana Ing. Stanislawa Klužniaka jest jednou z nejlepších knih z tohoto oboru vů.bec. Pzo Vo g 1- Haj d a - Krá 1, Praktická optika. Praha 1937. Str. 374 s obrazci v textu. Vedle Geometrické optiky prof. Dra Kučery vycháZí česká "Praktická optika", která má v čele portrét Petzvalů.v jako vyníkajícího pracovníka v optice a je věnována továrníků.m Srbovi a ~tysovi. Kniha obsahuje zajímavě seřaděné stati z optiky se stručným odů.vodněním,po němž následují rozmanítá užítí konstruktívní. Začíná odrazem a
1938/168
lomem optických skel, připojuje k tomu rovná zrcadla a jich rozmanité vztahy, dále hranoly a kliny, pravoúhlý hranol, pentagonálni a dalši druhy hranolů. Probirá zrcadla vydutá i vypuklá, načež následuji úvahy o čočkách a jejich vady. Nato přistupuje k fotografické optice a probírá nutné pojmy, popisuje rozmanité druhy objektivů, které ilustruje řezy, zmiňuje se o teleobjektivech a jiných podrobnostech fotografických strojů. K tomu se připojuje stať o promítacích strojích a o jejich konstrukcích. Nato přistupuje k dalekohledu, probírá objektiv i okular, dalekohledy hranolové, periskopy, stereoskopické dálkoměry a telemetry, k čemuž je připojena stať o kolimatorech a autokolimatorech. Další stať obirá se lupou a mikroskopem, okuláry mikrdskopů, kondensory; následuji binokulární mikroskopy a mikrofotografie. Pokračuje pak v úvahách o oku, o posuzování oka a přistupuje k brýlím a ophtalmometrii. Následují g e ode t i c k é pří str o j e a jejich pomůcky, jako libela trubková i krabicová, pomůcky pro vytyčování pravých úhlů, hlavice, zrcátka, hranoly. Dále popisuje theodolity, jejich dálekohledy, ložiska os, horizontálný kruh a jeho dělení, verniery (nonie), osvětlování stupnice pro čtení, mikroskopy, konstrukce os a ustanovky. Následují rektifikace strojů, busoly a busolový theodolit, přesné tacheometry, zařízení autoredukční u Boshardt-Zeissova stroje a stroje nivelační. Této části je věnována asi čtvrtina knihy. Nato následuje seznam literatury, rejstřík a obsah. Kniha splňuje jistě plně účel, pro který byla psána, jak autoři v předmluvě uvádějí, a je jistě jejich zásluhou, že zpracovali látku způsobem zajímavým. Některé tiskové chyby jsou již v knize opraveny, další menší l::udou opraveny při dalším vydání. Kniha je zajímavá pro každého zeměměřiče, poněvadž mu poskytuje výhled do postupu práce výrobcovy. -k. Ing. Ondřej Kr č m a. ř: La ricomposlzione deUa proprieta fondiaria nella repubblica Cecoslovacca. Zvláštní otisk z "Rivista del Catasto e dei Servízi Tecnici Erariali". Roma 1938. Stran 10. • Ing. O. Krčmář, měřičský rada v ministerstvu veřejných prací v Praze, publikoval v 5. čísle ročniku IV. Revue italského katastru pojednání o scelování pozemků v Československu. Pojednání bylo redakci vydáno jako zvláštní otisk. Ve svém díle vysvětluje funkci plošných meliorací v našem státě a vypočítává hospodářské a právní výhody držby pozemků plánovitě scelených. Uvádí krátký přehled historického vývoje agrárních operací a seznamuje čtenáře se zákonitými normami, jimiž se tyto práce řídí v jednotlivých zemích našeho státu. Popisuje kompetenci úřadfl, jež provádějí a bdí nad tímto úsekem hospodářské obnovy země a vysvětluje velmi poučně postup a rozvrh prací komasačních. S~ vývody autor ilustruje čtyřmi obrazci velmi instruktivním způsobem. Studie končí přehledem, v němž číslicemi je charakterisován dosavadní výkon a způsob finanční jeho úhrady. Práce kolegy Krčmáře je pro italské poměry tím zajímavější, že v !talii se dosud scelování neprovádělo a že zde není příslušných zákonných norem. Problém komasací se v !talii teprv studuje. Revui italského katastru (Rivista del Catasto e dei servizi tecnici erariali) vydává ministerstvo financí v Rímě. Její redakce je svěřena generálnímu ředitelství katastru a v redakční radě zasedají nejprominentnější přislušníci italské měřické vědy a hierarchie. Jako protiúsluhu za článek kol. Krčmáře nabízí Revue studii svého spolupracovníka Dr. Ing. Francesca Simonattiho o vedení katastru v !talii, jejíž překlad bude v Z. V. uveřejněn. Ing. Frant. Falta. Dr. U. Pesonen: Messung der Basis Balašov in RuBland. Vydala Baltická geodetická komise jako zvláštní výtisk č. 7, stran 16, Helsinki 1938. . členové geodetického ústavu finského,. Dr. U. Pesonen a Dr. V. R. Olander, byli r. 1934 pověřeni výborem baltické komise pro základnová měření, ·aby v r. 1935 vykonali finskými přístroji pro účely komise měření základny vých. od Balašova, v záp. části saratovské· gubernie. Autor spisku stručně podává postup práce, kterou vykonali osmi 24 m dl. ínvarovými dráty Carpentierovy výroby za účasti 8 ruských geodetů. Základna měřená v nadmořské výšce přibl. 200 m má délku 10.277'4543 m a neobyčejně příznivou průměrnou chybu ± 0'0013 m. Za zmínku stojí údaj publikace, že nová. srovnávací základna u Nummely ve Finsku byla zřízena na pískovcovém návrší v území s relativně hlubokou spodní vodou. Základna zde probíhá hustým borovým lesem v prfiseku 4 m širokém, jsouc chráněna před větrem a dobře zastíněna. Její délka 36 drátů je uprostřed rozdělena značkou, která má kontrolovati změny krajních bodů základny. Opakovaná měřeni v posledních 4 letech prokázala, že patrné relativní změny nenastávají ani v jednotlivých polovinách, ani v celé délce. Důkladné pojetí, jež vyznačuje všechna dosud vyšlá dila Baltické geodetické komise, je patrno i z nového svazku. Za ně' děkuje komise především neúnavné činnosti svého generálního tajemníka, prof. TImari Bonsdorffa, a ovšem i četných jeho spolupracovníků z geodetického ústavu v Helsinkách. štván.
1938/169
Vyšlé knihy. Dr. Frant. F i a 1 a, Geodetické počtářstvi 3. běhu. Litograiované přednášky, vydané nákladem Ústřední vydavat. komise při čes. vys. učení tech. v Praze, podporované ministerstvem školství a národní osvěty. Praha 1938. Cena 40 Kč. Rt'e i C' h s k r i e g s min i s t e r i u m, Truppenvermessungsdienst. BerIin. Bernard & Graefe. 1936. L O' e s c h e br a n d - Hor n, Kartenlesen. Bernard & Graefe. 1934. Gerhard R e u s c h e, Die, Schiitzung bebauter Grundsmcke. Hamburg. Bonson & Maasch. 1937. A Magyar Fotogrammétriai tártaság evkonyve 1936-37 évre. Budapest 1937. Dr. J. Bal ten s per g e r, 25 Jahre Schweizerischer Grundbuchvermessung, Eidg. Vermessungsdirektion, Bern. Frs 2'50. Norton de Mat o s, Fotogrammetria. Coimbra 1937. Tip. Bizarro R. da Moeda. Eberhard F i s c her, Lesen des Luftbildes, Berlin 1938. Edit. Bernard & Graefe. J. R i e c k e - V. M an t e u f e I, Der Iandliche Grundstiickverkehr Bertin, Reich&niíhrstand- Verlag. Odborná
pojednání
v časopisech.
Zprávy veřejné služby technické. čís. 8. Prof. Dr. A. Sem e rád: Měřeni deformací údolni přehrady ve Vranově n. D. či s. 9. M. Men š i k : Výpočet polohy stanoviska a vnitřni orientace aparátu z jednoho svislého fotografického snímku. či s. 10 V rfizných zprávách: Dr. h. c. Charles Lallemand (prof. dr. Semerád). čis. 15 v roz. zprávách: Zeměměřická výstava v Bratislavě (Ing. K r č m á ř). či s. 16. M. Krá s a: Vládni osnova zákona o civilních inženýrech. čís. 17 v roz. zprávách: činnost čsl. fotogrametrické společnosti v letech 1935--1937 (Ing. Sr b a) a Nová úprava zeměměřického studia a zeměměřické služby v Německu (prof. dr. A. Semerád!). čís. 18: Dr. Ing. A. P o k o r n ý: Theodolit Chasselon se čtyřmi mikroskopy. časopis čs. inženýrťJ. Technický obzor. čís. 4. Ing. V. Fárka: Scelovaci zákon uherský. Věstník pro vodni hospodářstvi. čís. 1--3. Dr. V. H 10 c h: Za d~entem Ing. dr. Josefem Vrbou. Věstnik inženýrské komory. čís. 13. Unifikačni zákon o civ. inženýrech naléhavou potřebou státní. Pozemková reforma. čís. 1. Dr.'J)Zadina: Stav čs. pozemkové reformy v r. 1937-1938. Ing. Boh. Pour: Osamostatňování a prozatímní správa osad, vytvořených pozemkovou reformou. Dr. A. Z a t I o u k a I: Financováni zemědělskéhQ osidlováni v Německu (pokr.). - čís. 2: K šedesátinám předsedy vlády Dr. M. Hodži. Ing. Jaroslav Raj t r: Zeměměřické práce v pozemkové reformě. či s. 3. Ing. A. P a vel: Pozemková reforma československá. Dr. A. Pro ke š: Přípravy k mezinárodním konferencím zemědělským a otázka pfldy. Ing. J. Rajtr: Zeměměřické práce ... (dokonč.). čís. 4: Dr. A. Z a d i na: Pozemková reforma v oblasti Horácka. Ing. Boh. P o u r: Výsledky pozemkovej reformy v krajine Slovenskej za 20 rokov štátnej samostatnosti. Dr. Z atloukal: Financování ... (pokr.). Vojenské technické zprávy. Č í s.4. Ing. V. P o k o r n ý: Zaměřovače po'lnich děl. Zemědělský pokrok. č i s. 3. Ing. Dr. K. J fIva: K dalšimu Vývoji pozemkové komasace v čSR. Zem. čís. 9. K. P.: Starostlivosť o pašienky. Journal des géometres fran9ais. či s. 2. G. Per r i e r: Equipement topographique colonial. R a y. Dan g e r: Evaluation ďun Cabinet. R a y. M a r t in: Photogrammétrie. č i s. 3. P o u s s a n o ff: Ruban ďacier et température. R a y. Dan g e r: Photogrammétrie. Van R e e p in g h e n: Crainquebille chez les experts. či s. 4. Hra b yna: Colonisation en Subcarpathie. Bar on: Responsabilité du géometre. čís. 5. R en é Dan g e r: Plans ďaménagement. H e g g: Cadastre suisse. Ray. Martin: Photogrammétrie. č i s. 6. R a y. Dan g e r: Approbation des lotissements. S u r m a c k i : Cadastre et régíme foncier en Pologne. č ech u r a: Oompensation des observations.
Zprávy spolkové. Z Jednoty úř. autor. civilních geometrů v Praze. Schflze pracovního výboru konala se dne 3. záři 1938 v Praze za přitomnosti 10 členfl a čestného člena Dr. Ing. Josefa P e tři k a. šest členfl se omluvilo. Kol. předseda Ing. F li r s t po zahájeni schflze referoval o věcech projednaných v Inž. komoře, zvláště o nutné účasti delegátfl na VI. mezinárodni kongres v Řimě a o nynějším stavu unifikačního zákona o civilních inženýrech. Při projednáváni místních věci projednána též stižnost některých kolegfl, že některé katastrálni úřady posuzují geometrické (polohopisné) plány civilnich geometrfl příliš stroze a někdy i pro menší závady vracejí plány prostřednictvím soudu k doplněni, ač tyto závady nemaji vlivu na provedení zápisu změn ve veř. knihách a p,oz.
1938/170
katastru po stránce věcné. Pokud se týče opožděného vynášeni měřických elaborátů. z pozemkové reformy do map, je nutno posuzovatí plány s hledíska prakse, jaká vládla před více než 10 lety i u katastrálních měřických úřadů. a nikoliv s daleko přísnějšího hledíska dnešního. Hájíme stanovisko, aby práce naše byla stejně dů.kladná a odborná jako práce kolegii státní měřické služby a zavrhujeme nedbalost anebo povrchnost v řadách našich., poukazujeme však při tom na výnos ministerstva financí ze dne 29. července 1930, č. j. 68.655/30-m/6, dle něhož se doporučuje co nejširší blahovů.le vů.či vyhotoviteltun geometrických plánů., pokud snad závady se neopakují soustavně, nebo lze-li soudíti, že nejsou úmyslné, a žádáme zdvořile kolegy státní měřické služby v zájmu kolegiality a vážnosti stavu, aby na dílo naše nebyly kladeny požadavky zvýšené anebo neúměrné. Za Slovensko a Podkarpatskou Rus podal zprávu o projednávaných věcích kol. Ing. T va r ů.ž e k z Bratíslavy. Po přednesené zprávě pokladní kol. Ing. K u r a lem poděkoval kol. předseda Dr. Ing. Pe tří k o v i za jeho zprávu V' záležitostech stavovských a schů.zi ukončil. Ret. Ing. Vlk.
R ů
Z
n é.
K situaci.
Osudové události, které v měsíci září letošního roku tak tragickým zpfisobem postihly náš národ a stát a hluboce rozrušily naše srdce a mysle, vyvolaly a v budoucnu ještě vyvolají četné změny v životě veřejném i soukromém. S územím, které jsme musili pod tlakem okolností odstoupiti říši Německé a republice Polské, bylo nutno především zrušiti četné úřady, jejichž pravomoc se vztahovala k oblasti odstoupené. Pokud jde o službu zeměměřickou, nebo zeměměřiči obstarávap.ou, došlo zatím k těmto změnám: Katastrální služba měřická v zem i Oe s k é: V obsazeném území zfistala sídla 32 katastrálních měřických úřadfi a to: v Broumově, České Lípě, Českém Krumlově, Děčíně, Dubé, Duchcově, Falknově n. Ohří, Frýdlantě, Horšovském Týně, Ohebu, Ohomutově, Jablonci n. N., Kadani, Kaplici, Karlových Varech, Lanškrouně, Liberci, Litoměřicích, v Městě Teplé, ~ostě, Nejdku, Plané, Prachaticích, Rumburku, Stříbře, Trutnově, Ústí n. L., Tep1icíchSanově (expositura) Vrchlabí, Žatci, Podbořanech (expositura) a Žlutici. O připojení zbytkfi neobsazených měřických okresů, jichž 'Správu obstarávaly jmenované úřady, k úřadům, které zůstaly ve vnitrozemí státu, nebylo zatím rozhodnuto. Katastrální služba měřická v zemi Mo ra vsko slez sk é: V obsazenémúzemí zeměMoravskoslezs~é zůstala sídla 20 katastrálních měřických úřadů a to: v Bilovci, Bruntále, Břeclavi, Oes. Těšíně, Fryštátě, Frývaldově, Hlučíně, :ijustopečích,J(rnově, Mikulově, Mor. Krumlově,·Mor. Třebové, Novém Jičíně, Opavě, Sternberku, Sumperku s expositurou v Rýmařově, Vítkově, Zábřehu a Znojmě. Zbytky neobsazených měřických okresů, jichž správu obstarávaly vyjmenované úřady, byly zatímně přičleněny k těmto katastr. měřickým úřadům: Zbytek soudního okresu Svitavy, Mor. Třebová, Je,víčko ke kat. měř. úřadu v Bo sko vi cí ch, zbytek soudního okresu Břeclav, Hustopeče ke kat. měř. úřadu v Hod o n í n ě, zbytek soudního okresu Mohelnice ke kat.. měř. úřadu v Litovli, zbytek soudniho okresu Znojmo a Vranov ke kat. měř. úřadu v Mor. Budějovicích, zbytek soudního okresu Pt~bor, Klimkovice ke kat. měř. úřadu v Mor. Ostravě, zbytek soudního okresu Šternberk a Uničov ke kat. měř. úřadu v Olomouci, zbytek soudního okresu Mor. Kruwlov a soudní okres Hrotovice ke kat. měř. úřadu v Třebíči, zbytek soudního okresu Nový Jičín ke kat. měř. úřadu ve Val. Meziříčí a celý soudní okres Klobouky ke kat. měř. úřadu v Zidlochovicích. - Z úřadů pro pozemkovou reformu zůstalavobsazeném území pracovní oblast státního přídělového komisaře vOpavě (vr. měř. kom. Ing. Dostalik), jehož agendu nadále vyřizuje stát. obvodová úřadovna v Olomouci a státní přídělový komisař ve Znojmě (vrch. měř. kom.' Ing. Purš), který přestěhoval své sídlo do Mor. Budějovic. V obsazeném území zůstal též IV. místní komisař pro agrární operace v Opavě. K těmto ztrátám státních úřadů musíme připočísti také ztráty existenčních možností mnoha úředně aut. civ. geometrů, zejména z odstoupených oblastí se značnou menšinou nebo i většinou českou. Dnešní, dosud nevyjasněný stav nedává nám možnost, abychom v tomto směru uvedli alespoň celkový počet našich postižených kolegů civilních. - S rozsahem a hloubkou ztrát, jimž jsme byli vystaveni, vzrůstá v nás energické odhodlání vybudovati si v nových, podstatně zmenšených poměrech takové podmínky,
1938/171
které by nám zaručovaly nejen udržení dosavadnich životních podmínek, nýbrž které by přispěly i k dalšímu rozvoji hospodářských, sociálních a kulturních možnosti všeho obyvatelstva. Podkladem pro tento rozvoj je r y c hl é a pro myš len é technicko-hospodářské .vybudování nového státu. Vláda republiky má v tomto směru připraven bohatý pracovní program, k jehož realisaci bude třeba kromě finančního základu též technicky vzdělaných, cílevědomých osob. Zem ěměřičtí inženýři jsou připraveni, aby v rámci svých možností při10 ž i I i r u k u k díl u! Čeká je především práce s provedením delimitace a zaměřením státních hranic. Budou spolupracovníky při budování velkých komunikačníeh spojů železničních, silničních, vodocestných. V oboru pozemkového vlastnictví bude nutno vybudovati s jejich spolupůsobením a za pomoci podrobné evidence majetkové, kterou zeměměřičti inženýři katastrální služby v katastrálních operátech zřídili a vedou, takový s y sté m zem ě děl s k é h o z ti z e n í, jen ž u m o žní ob živu co největšího počtu lidí na půdě (provádění vnitřní kolonisace se zvláštním zřetelem na umístění našich krajanů, kteří jsou usazeni v území okupovaném) a který poskytne předpoklady k racionálnímu využiti veškeré půdy, schopné zemědělského podnikání (scelování pozemků a .1.). Dají k disposici své vědomosti pro krajinné plánování, pro stavební ruch. Budou prostě všude, kam je historická úloha budování druhé republiky povolá! Kvantitativní stránka výchovy zeměměfičských inženýrll v čSR. Předseda ústřední sociálni komise při SIA Ing. Dr. K. V I č e k provedl analysu zápisových stavil na jednotlivých studijnich inženýrských oborech v československu a podle výsledktl tohoto šetření usuzuje na sociální postavení a vyhlidky jednotlivých inženýrských kategorií. Svá pozorování a závěry uveřejňuje postupně ve Věstníku SIA. V čís. 7, roč. VI. z 20. července 1938 dospěl k analyse k van t i t a v n í str á n k y v Ý c h o v Y zem ě měř i č s k Ý c h in žen Ý r tl v Československu. Naše čtenář a budou zajisté zjištěná fakta i odvozené závěry zajímati a proto podáváme zde stručný obsah práce Dr. V I č k a, odkazujíce v podrobnostech přímo na článek. A b s o I u t n í z á P i s o v é s t a v y _na všech 3 technikách (česká v Praze, česká a německá v Bmě), na nichž je organisováno studium zeměměříckého inženýrství, jeví v pozorovaném období od st. r. 1925/26 do st. r. 1937/38 téměř stejnou tendenci. Minimum zapsaných posluchačtl (231) bylo v r: 1925/26, maxima (861) bylo dosaženo ve st. r. 1932/33. Od té doby počet zapsaných posluchačtl pravidelně a dosti značně klesá až na 333 ve st. r. 1937/38. R e I a t i v n í čís I a z á p i s o v á jsou dána poměrem posluchačtl zeměměř. inženýrství k populačnímu reservoiru mužů. ve věku 18-20 let a jsou měřítkem zájmu absolventtl středních škol o zeměměřické studium. Maximum tohoto zájmu bylo dosaženo v st. roce 1935/36, kdy na všech 3 tech:ílikách z 10.000 mužů. 18-20letých studovalo zeměměříctví 23'9 jedinců.. Od tohoto roku zájem (zejména na pražské technice) rychle poklesá na 13'2 posluchačtl v r. 1937/38: Příčinu tohoto rychlého poklesu shledává Dr. Vlček jednak ve ztrátě konjunktury, jež pro zeměměřiče byla v dřívějších letech, jednak ve zvýšeném zájmu posluchačů. o inženýrské odbory technologické a konečně v zastavení hojných státních podpor pro posluchače, kteří se zavazovali ke katastrální službě na Slovensku. Minima a b s o I ven t tl zem ě ritě ř i č s tví bylo dosaženo ve st. r. 1926/27 (celkem 31); maxima v r. 1934/35 (celkem-162). Podle jednotlivých škol převládá pražská technika., z níž vychází dvojnásobný počet zeměměř. inžený'rll než z české techniky brněnské. Pokud se národnostní stránky týče, je výchova rozdělena mezi školy české a německé téměř přesně podle národnostního klíče ve státě. Celkový roční prfuněr výchovy je vysoký a činí za posledních 12 let 95 zeměm. inžený'rll. Celkový počet absolventtl za tuto dobu činí 1141 československých státních příslušníktl (21'7% Němctl); cízí státní příslušníci (ani ruští emigranti) v tom nejsou započítáni. "Výchovný koeficient", t. j. zlomek v jehož čitateli je p'rllměmý počet absolventtl za rok a ve jmenovateli prllměmý počet zápisový, je měřítkem nesnadnosti studia. Pro české školy zeměměřické je tento koeficient nizký (0'45) (asi jako na odborech inženýrského stavitelství) a ukazuje, že studium zeměměřické není snadné a že je dosti z nač n Ý poč e tne d o s t u ď o v a vší c h. Sociální postavení zeměměříčských inženýrů. v našem státě není skvělé, jak se autor přesvědčil z četných anonymních dotazníktl, zeměměřiči vyplněných. Pláno-. vitá regulace počtu posluchačtl a řešení sociálního postavení mladých zeměměřičtl je naléhavou nutností, pro niž autor - jako primémí předpoklad -:- doporučuje jednotnou inženýrskou organisaci. Věří, že k této jednotné organisaci se brzy dospěje. Vývody Dr. V I č k a jsou zajímavé a v celku objektivní - podložené čísly. Rádi podtrhujeme, že zdtlraznil nesnadnost studia zeměměřickéhoinženýrství, kde jen 40%
1938/172
zapsaných posluchačft dostuduje a dodávám} k tomu, že pmměrná (faktická) studijni doba u tohoto š es t i sem e str o v é h o s t u d i a jev í cen e ž 9 sem e str ft, t. j. o 50% delší než studijní doba předpokládaná (srov. naše zjištění podle výsledkft pražské techniky v čis. 6/1937 Z. V.). Litujeme jen, že p. autor - jehož známe z četných jeho vystoupení v rámci SIA proti nutnosti reformy zeměměřického studia - nepovažuje tyto skutečnosti s hlediska své spolkové funkce za dostatečné, aby své odmítavé stanovísko změnil. Neboť, aniž bychom považovali hledísko socíální v otázce definitivni úpravy zeměměřického studia za hlavní a rozhodující, přece jen myslíme, že je málo socíální, musí-li prfiměrný posluchač pro špatně udělaný studijní program zftstati na vysoké .škole místo 3 téměř 5 let. Pouhý letmý pohled na studijní program (16 zkoušek za první 2 roky, 28 zkoušek za třetí a poslední rok) přesvědčí každého, kdo je objektivním dftkazftm přístupný, že rozvrh '3tudíjní materie do obou oddilft. studia je pochybený; tuto pochybenost (mírně řečeno), pak odnášejí posluchači (hospodářsky, sociálně, kulturně)! - Tragická změna státních poměm na podzim t. r. vyvolá pravděpodobně v dohledné době nutnost všeobecných reforem technického studia na vysokých školách v tom smyslu, aby inženýrské studium ve 'své školské organisaci odpovídalo zmenšeným našim možnostem. Bude starosti zeměměřičských inženýrft, aby na odpovědných místech státu předložili své návrhy na věc n o u reformu studia zeměměřičského inženýrství, jež by odpovídalo dnešním potřebám a poměrftm hospodářského života. --dk-. Zkušební komise pro n. státní zkoušku zeměměřického inženýrství na vysoké škole speciálních nauk při českém vysokém učení technickém v Praze na další pětiletí 1938/39 až 1942/43 je složena takto: Pře d i3 e d a: Ing. Dr. Josef R y š a v ý, v. ř. pro· fesor českého vys. učení technického v Praze, I. mís top ř e d sed a: Ing. František M a n d y s, ministerský rada ministerstva fi nancí, II. mís top ř e d sed a: Dr. techn. František F i a 1 a, v. ř. profesor českého vy 3. učení technického v Praze. či e n o v é ko m i se: Ing. Antonín B e n e š, ústřední r3.da hl. m. Prahy, JUDr. Václav J o ach i m, mimoř. profesor českého vys. učení technického v Praze, Ing. Ondřej Kr č m á ř, měřičský rada min. veřejných prací, Ing. Vojtěch K u r a 1, úředně autor. civil. geometr v Praze, Ing. Josef N o v á k, vrch. měřičský rada při zemském finančním ředitelství v Praze, Ing. Dr. Pavel Pot už á k, mimoř. prof; českého vys. učení technického v Praze, Ing. František Pro k ft p e k, úředně autor. civil. geometr v Nymburce, PhDr. Jindřich S v o bod a, V. ř. profesor českého vys. učení technického v Praze a JUDr. František V á ž n ý, vrch. odborový rada min. pošt a telegrafft, soukromý docent českého vys. učení technického v Praze. Změna v hon. docentuře nauky o kat astru na vys. škole technické Dr. E. Bene!ie v Brně. Počátkem stud. roku 1938/39 odcháZí z učitelské činnosti na čes. vys. škole tech" nické Dr. E. Beneše vrch. měř. rada Ing. Alois Kr e j car, jenž od r. 1921 přednášel jako honorovaný docent nauku o katastru včetně měřických předpisft o vedeni pozem. katastru. Ing. K r e j car přispěl za dobu 17 let svou docentskou činnosti bohatou měrou k výchově středni a mladší generace moravských zeměměřičft, což ocenil profesorský sbor i předsednictvo komise pro II. státní zkoušku zeměměř. inženýrství zvláštními děkovnýmí dopisy, v nichž je činnost odcházejícího zaSlouženě oceněna. Také my vzpomináme při této přiležitosti znovu vší činnosti p. vrch. rady Ing. A. K r<e j car a a přejeme mu klidný a dlouhý zasloužený odpočinek. Konáním přednášek z nauky o katastru počínaje stud. r. 1938/39 byl usnesením profesorského sboru pověřen jako hon. doc3nt vrch. měř. rada Ing. Alois Š i m e k, přednosta správního oddělení III. zem. fin. řed. v Brně. Jeho ustanovení v této nové funkci provázejí vřelá přání všeho zdaru a úspěchu zeměměřické veřejnosti. Druhé státní zkoušky zeměmětického iDŽenýrství na čes. vysokém učeni technickém v Praze. Ve studijním roce 193 7j3 8 složilo na oddělení zeměměřického inženýrstvi vysoké školy speciálních nauk pri českém vysokém učení technickém v Praze cel ke m 5 8 muž ft a 1 žen a II. státní zkoušku zeměměřického inženýrstvi; z c e 1k o v é h o poč tu 5 9 k a n d i dát ft bylo 6 c i z i n c ft. Prospěch byl tent·o: 1 k a n d idát složil II. stát. zkoušku s vyznamenáním ze všech předmětť1, 8 kand i dát ft složilo II. stát. zkoušku l'! v Yz n a m e n á ním z n ~ k t e r Ý ch pře d m ě t ft, 3 3 k a n d i dát ft bylo uznáno j e dno mys 1n ě vel m i z p ft s o bil Ý m i, 1 5 k a n d idát ft bylo uznáno je dno mys 1 ně z p ft s o bil Ý m i a 2 k a n d i dát i uznáni z p fts obil Ý m i vět š i n o uhl a s ů. Kartografie samostatná věda. Ke konci r. 1937 založena byla v říši Německé k a r t o g r a f i c k á s P o 1e č n o s t s úkolem studovati všechny problémy, týkajici se map všeho druhu. OtáZky kartografie jsou v poslední době často diskutovány v odborných časopisech technických i jiných. Jedním z pojednání na toto téma uveřejněných byl článek Dr. H. Ma.yera v Allg. Vermessungs - Nachrichten. Autor probírá obtíže, kterými je znesnadňováno studium výsledkft kartografických praci (map), základft k jejich konstrukci a i literatury. Evropské státy téměř všechny omezily anebo vftbec za.káZaly z vojenských dftvodft prodej map větších měřítek (na pt. v Německu je prodej mapy 1 : 5000 zakáZán), Mnohá dila, zejména soupisy souřadníc, i když byla
1938/173
publikována, jsou z dů.vodů.ochrany státu v mnoha zemích z prodeje vyloučena. Velkou překážkou studia je rozptýlenost a rů.znojazyčnost literatury. Kartografické úvahy jsou v časopisech zeměměřických, geografických, vojenských i technických. Obsahy v řeči francouzské a anglické skoro vymizely vlivem vzestupu národniho sebevědomí v evropských zemích. Chybí i učebnice, která by kartografickou látku uspořádala ve vědecký systém. • Aby se přes všechny tyto obtíže mohla kartografie v říši zdárně rozvíjeti, založili Němci 7. listopadu 1937 kartografickou společnost v Lipsku v počtu 365 členfi z kruhů. vysokoškolských, technických i unversitních, úředních i privátních, zabývajících se kartografií. Programem společnosti jest uznání kartografie samostatnou vědou, vybudování k a r t o g r a f. v Ý z k u m n é h o úst a v u a zřízení stolic pro kartografii na vysokých školách universitních a technických. Německé vojenské kruhy, které zejména žádají zřízení kartografického institutu, ukládají ústavu zvláště úkol prozkoumání všech kartografických a reprodukčních metod, jež urychlují vyhotovení map a studium fotogrametrických metod pro vyhotovení a opravu map použitelných. Dr. Meyer označuje význam. mapy pro stát s hlediska hospodářského a vojenského jako mimořádný a praví, že zřízení výzkumného ústavu pro kartografii je nezbytností. Klika. Prodej úředních· instrukci ministerstva financi· pro službu měřickou. K žádosti ministerstva financí sdělujeme ceny některých úředních instrukcí pro službu měřickou, které byly vydány v poslední době. D o dat e k I. k i n str u k c i A pro katastrální měřické práce (doplňky, úpravy a opravy) se prodává za 15 Kč. Cena za N á vod, j a k vykonávati práce pro obnoveni pozemkového k:atastru novým k a t a str á I nim ř í ze ním (Instrukce I.; Instrukce pro obnovení pozemkového katastru) je 40 Kč. Cena Návodu, jak vykonávati práce pro vedení pozemkového katastru v územích se sjednocenými k(atas:trálním i op e r á t Y (Instrukce III. pro vedení pozemkového katastru) za úplný brožovaný výtisk (1 svazek textu a 1 svazek přilho) je 45 Kč. Samotné svazky textu nebo přiloh se neprodávají. - Všechny tyto instrukce je možno obdržeti v úst ř e dní m ar c h i v u P o zem k o v é h o k a t a str u v Praze III., Josefská ul. 4. Redakčni. V březnu t. r. zaslal p. Ing. Dr. J. K I o b o u č e k, asistent ústavu geode.sie, redakci Z. V. k uveřejnění několik věcných poznámek ke článku p. Ing. K. S v ob od y: Přesnost snímkových úhlů. (Z. V. 1937, č. 9 a 10). Poněvadž dodnes z technických dů.vodů.nebylo redakci možno tyto poznámky otisknouti, a ježto se týkají. toliko menšího počtu našich zeměměřičů, kteří pracují ve fotogrametrii, zasílá jim p. Dr. Klobouček - s vědomím redakce Z. V. - tyto poznámky přimo.
Prof. Ing. Dr. techn. Josef Kounovský šedesátnikem. Dne 25. srpna 1938 slavil v úzkém kruhu rodinném své šedesátiny řádný profesor deskriptivní geometrie na českém vysokém učení technickém v Praze Ing. Dr. techn. Josef K o u n o v s k ý. Profesor Kounovský je rodákem z Chřášťan v okresu rakovnickém, kde prožil své mládi a kamž se s láskou k rodnému kraji každoročně vrací na prázdninový pobyt. Vyšší reálku· absolvoval v Rakovníku a vykonal tam též r. 1896 maturitní zkoušku. Vysokoškolská studia konal v letech 1896 až 1900 na české vysoké škole technické v Praze. Podrobil se první státní zkoušce ze stavebního inženýrstvi a po absolutoriu učebného běhu pro vzdělání zeměměřičů. složil též od bor n u stá t n í z k o u š k u ze m ě měř i c k o u. Záliba vedla ho však k povolání učitelskému. Po předepsaných sludiích na filosofické fakultě Karlovy university dosáhl dne 15. prosince 1902 aprobace z matematiky a deskriptivní geometrie. pro vyšší středni školy. Předtím si odbyl v roce 1900/01 jednoroční vojenskou službu a po jejím skončení stal se asistentem reálky v Praze na Starém městě. Ve šk. roce 1902;03 přijal asistentské místo u profesora Karla Pel z e na pražské technice a vykonal současně zkušební rok na státní reálce v Praze II. V roce 1903 opouští vysokou školu technickou a přijímá místo profesora na reálce v Hradci Králové, kdež se také připravuje' pro doktorát technických )\ěd, jehož dosáhl v červnu r. 1907. V školním roce 1908/09 obdržel státní stipendium pro studíum deskriptivní geometrie v cizině, jehož použil k pobytu na polytechnice v Curychu. 1. září 1909 vrací se do Prahy, a jest ustanoven profesorem při státní reálce v Ječné ulici. Tam působil až do svého jmeno.vání řádným profesorem na technice. Stud. roku 1912/13 stává se profesor Kounovský členem učitelského sboru české techniky pražské, na níž se r. 1912 habilitoval ze syntetické a deskriptivní geometrie na základě habilitačního spisu "Prostorová křivka stupně třetího" a přednáši na technice dodnes nepřetržitě pouze s přerušením v době světové války, kdy v roce 1915 konal aktivní službu vojenskou jako domobral1ecký nadporučík. V říjnu 1923 byl Dr. Kounovský pověřén mimo llvé přednášky docentské též suplováním despriktivní geometrie na
o
1938/174
vysoké škole speciálních nauk, zemědělského a lesního inžený,rství a později, po odchodu profesora Procházky, také na vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství. Profesorem řádným na českém vysokém učení technickém byl jmenován 17. prosince 1926. Vědecká činnost profesora KounOlVského se zabývá specielními problémy deskriptivní geometrie, jejichž řešení podal v časopise pro pěstování matematiky a fysiky, ve výročních zprávách reálky v Hradci Králové a Masarykovy Státní reálky v Praze II., v Technickém Obzoru, v Rozhledech matematicko-přírodovědeckých. Jeho zeměměřícké studium na technice přivedlo ho k řešení rfizných vědeckých otázek, jež mají zvláštní v:}'znampro zeměměřičského inženýra a jimiž ze zvláště rád 'Obírá. V Zem ě měř i ck é m V ě s t n í k u mfižeme sledovati zálibu Kounovského v problémech fotogrametrických. Již v roce 1914 napsal článek nazvaný "Rekonstrukce ze snímkfi se známou vnitřní orientací", v němž provádí rekonstrukci stanovisek i předmětu z ruzných daných veličin, je-li znám hlavní bod a distance. V roce 1925 otiskuje pojednání "Jednoduchá konstrukce stanoviska" opírající se o známou vlastnost sdružených uzlových bodťL na dvou snímcích nějakého území. úlohu řeší dvěma pomocnými kuželosečkami. R. 1928 uveřejňuje článek "Geometrický 7áklad metody Roussilheovy", v němž se zabývá projektivními vlastnostmi dvou rovinných polí - nějakého rovného území a jeho snímku. V Petříkově jubilejním čísle r. 1936 řeší v práci "Příspěvek ke grafickému řešení problému zpětného protinání v prostoru" deskriptivně geometrickou cestou dťLležitouúlohu letecké fotogrametrie, určiti stanovisko leteckého snímku ze tří daných bodlfiterénu. Jako pomťLckyke studiu jak pro posluchače tak pro inženýry a středoškolské pro_ fesory napsal prof. Kounovský současně s profesory Kadeřávkem a Klímou vzornou učebnici deskriptivní geometrie, obsahující dva dily, v níž zeměměříčské inženýry nejvíce zajímá (mímo jiné dťLležitéstati) kapitola o konstruktivní fotogrametrii, podávající jasný geometrický výklad a řešení dfiležitých úkolfi pozemní a letecké fotogrametrie., Profesor Dr. Kounovský je výtečným pedagogem, jehož skvělých výkladťLvděčně vzpominají jeho bývalí žáci ze střední školy i inženýři, vyšlí z vysoké školy, na níž Kounovský přednáší. Jeho přednášky na oddělení zeměměřického inženýrství jsou pro stav zeměměřický zvláště cenné tím, že profesor Kounovský, sám absolvovav studium zeměměřické, je dobře obeznámen s jeho potřebami a dovede své přednášky upraviti tak, aby se těsně přímykaly požadavkfim geodetické prakse a prosvětlily geometrický princip látky, s kterou zeměměříčský inženýr ve svém povolání pracuje. Profesor Kounovský je člověkem vzácného srdce, milé povahy, pří svém nadání a pracovitosti skromný a nenáročný, poskytující ochotně žádanou radu i pomoc. Tyto osobní vlastnosti mu získávají úctu a lásku všech, kteří s ním přišli do styku. Přejeme jménem zeměměřičských inženýru profesorovi Kounovskému trvalého zdraví a mnoho dobra do dalších jeho let. Fiala. Ing. Josef Skřivan zemřel. V zármutku vzpomináme zesnulého pracovníka ze starší generace v katastrální službě. Odešel tiše ze svého posledního pfisobiště v archivu map katastrálních, aby ztrávil na odpočinku poslední léta svého života. Byl tak šťasten, že uviděl svou vlast osvobozenou, viděl rozvijející se republiku, ale byl osudem ochráněn viděti republiku opuštěnou a dělenou. Jako většina technikfi vyšel z malých poměru venkovské rodíny. Narodil se 16. září 1862 v Osově u Hořovic, kdež otec jeho byl bednářem. Absolvoval čes. vyšší reálnou školu v Praze a v r. 1881 maturoval, načež vstoupil na čes. vys. školu techníckou, kdež absolvoval odbor inženýrského stavitelství. Po vykonané vojenské službě věnoval se pozemnímu stavitelství u souIng. Josef Skřivan. kromých firem. V dubnu 1891 jmenován byl elévem pří evidenci katastru na Mělníce. Sloužil pak v Ledči, ve Frýdlantě, a jako geometr I. třídy nastoupil v r. 1896 do Sedlčan, pak do Poděbrad a jako vrchní geometr T. třídy dostal se r. 1910 do katastrálního mapového archivu v Praze, kdež postoupil na měříčského radu, v r. 1921 povýšen byl na vrchního měříčského radu a jako přednosta archivu byl v červenci 1928 pensionován. Láska k odbornému povolání a příjemné vystupování získaly mu přízeň všech. kteří měli řízení a dotazy v archivu mapovním. Byl též dfivěrou sboru profesorského povOlán do komise pro odbornou státní zkoušku na učebnéni. běhu pro vzdělání zeměměřičů. pří pražské čes. vys. škole technické. Churavějící odejel z jara letošního roku na letní pobyt do Strašína, leč choroba se zhoršila tak, že se musel uchýliti do sanatoria v Podolí, kdež 17. září letošniho roku skonal a v krematoriu pražském pohřben byl žehem.
1938/175
Třeba že služba výkonná nepřinášela mnoho nových odborných podnětů, přes to zabýval se rozmanitými problémy, mezi než patří i zdokonalená konstrukce nitkového planimetru, kterou si dal též v modelu sestrojiti. Loučíme se s ním, nechť popel jeho odpočívá v české půdě, kterou tak vřele miloval. J. Petřik. Ing. Josef Souček odchází na odpočinek. Dne 1. července pensíonován kol. Ing. Josef S'Ouček,vrch. měř. rada ve stav. úřadě odb. 11 (vodárenský) Wav. města Prahy . .- Rodák polabský (nar. 13. května 1878 v Plotišti n.JL.), vystudoval reálku v Hradci Králové a techniku v Praze, načež jako jeden z prvých absolventů zeměměřičstvi nastoupil v r. 1902 do služeb pražské obce. Technický zájem a osobni zdatnost vedly jej do vodárenského úřadu, kde již v r. 1904 účastnil se pilně všech jednáni týkajících se výkupů pozemkŮ; pracoval na trac;;e výtlačného potrubí káranského vodovodu atd. Věren pak tomuto oboru až do svého pensionování, uplatnil plně své odborné znalosti a praktické zkušenosti při všech projektech zásobování vodou hlav. města Prahy. Vděčně vzpomínáme při této přiležitosti kol. Ing. S o u č k a, který zasloužil se o splnění mnohých požadavkŮ stavovských. Je spoluzakladatelem spolku českých geometrů. StaV'Ovsky pracoval velmi energicky i na pražské radnici zejména v letech :mladších, a získal si značných zásluh· o rozvoj stavu a zlepšeni služebních poměrů. V jednání vždy konciliantní a mezi kolegy oblíbený, odchází kol. Ing. S o uč e k s upřímným přáním všech, aby zaslouženého odpočinku ve zdravi a· spokojenosti užil. Ing. Bolehovský. Volb~' v Masarykově akademii práce. Presidentem MAP na další období zvolen byl prof. Dr. Ing. Vlad. Br dlí k, gen. sekretářem prof. Dr. techn. h. c. Ing. Josef Petřík. Personální změna v ministerstvu financí. Na podzim t. r. došlo k další personální změně ve III. odboru min. financí (pro přímé daně), v němž je organisována služba pozemkového katastru. Dosavadní šéf odboru odb.přednosta Frant. B 1a ž e k odešel koncem září na vlastní žádost na trvalý odpočinek a na jeho místo byl jmenován min. rada JUDr. Bohumil N o v o t n ý, dosavadní přednosta odd. 9 a min.fin. (vybírání a zajišťování daní). t Charles Edouard Guil1aume. Dne 13, června t. r. zemtel p. Ch. E. G u i 11a u m e v Sevres u Pařiže ve stáří 78 let. Byl neúnavným spolupracovníkem p. Benoita,zakladatele mezinárodniho ústavu pro míry a váhy. Narodil se ve Fleurier ve švýcarech, studoval polytechniku v Curychu a ve 22 r. vstoupil do ústavu Breteuilského. . Věnoval se studiu metronomickému při určováni národních prototypů metrů a kilogramů. K ověřeni teploty rtuťovými teploměry podnikl obsáWé zkoušky a napsal "Traité de Thermométrie". Jeho stěžejni prací bylo studium inváru, slitiny oceli a niklu v jeho charakteristickém složení pro docílení nejmenšího součinitele roztažitelnosti teplem a její povahy změn i zpracování pro geodetické účely ve tvaru drátů.. Po p. Benoitovi stal se r. 1915 ředitelem mezinárodního ústavu pro míry a váhy, který! přivedl ku dalšímu rozkvětu; zdařile rozšířil metrickou soustavu v mezinárodním světě nejen svými pracemi ale i konsiliantním jednáním. Napsal řadu vědeckých pojednánI o těchto studiích. Pro geodetické, praktické měření základen sestrojil s p. Benoitem přístroj základnový dle myšlenky švédského geodeta J a der i n a a přivedl ho k takové dokonalosti, že dnes tato metoda vytlačila s velikým úspěchem ve vědeckých měřeních základen přístroje s tuhou tyči. Zde patři Guillaumovi veliká zásluha nejen v metronomii ale í v industrii a geodetické praksi. Jeho práce byly vysoce ceněny. R. 1920 obdržel N obelovu cenu za fysíku, byl jmenován korespondujícím členem pařížské akademie poctěn čestným doktorátem Pařižské university a v r. 1937 byl vyznamenán řádem Grand offíceír čestné legíe. S laskavosti příjímal mladé československé vědátory a byl jím přátelským rádcem, začež mu zachováme čestnou vzpominkU. Dr. A. Bemerdd.
a.
Z redakce. Toto číslo Z. V. je dvojčísl~m 8--9, ježto ěis. 8 nebylo možno počátkem října t. r. z dů.vodfi redakčních í technických vydati. Existenční možnost pro civ. geometra. V okresním městě čech je k předáni zařízená kancelář pro cív. geometra. Adresu zájemců.m, zejména těm, kteří opustili zabrané území, sděli redakce Z. V. Z admlnístrace. - Prosíme, aby administraci byly oznamovány nové. adresy odběratelů. včas, aby bylo možno Z. V. správně adresovati, zejména nyní, kdy došlo v dů.sledku odstoupení některých územnich oblastí státu k četným změnám adres. ' Administrace prosí pp. odběratele, kteří maji přebytečná tato čisla Z,. V.: čís. 3, 4 z r. 1913, čís. 1 z r. 1919, čis. 1, 4, 5 z r. 1921, čis. 1, 2 z r. 1924, čis. 2 z r. 1925, čís. 1 z r. 1926, čís. 1 z r. 1935, aby je věnovalí připadně odprodali redakci časopisu k doplněni neúplných ročníků..
1938/176
v
v
v
V
/
10
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ••••••••••
1938
ČASOPIS SPOL~U ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ XXVI. ROČNíK - V PRAZE 5. prosince 1938
Srovnávání astronomických hodin na chronografu a určení chyb kolečkového kontaktu hodin. (Věnováno prof. dru Aug. Semerádovi k šedesátinám.) J"eden způsob zjišťovaní opravy astronomických hodin jest pomocí_mezinárodních časových rytmických signálů, vysílaných bezdrátově. Jsou-li na observatoři několikery hodiny, určuje se přímo srovnáním s časovým signálem oprava hodin Hl' Opravy. ostatních hodin určí se pak srovnáním s těmito hodinami Hl' Rozdíly v minutách a sekundách určíme snadno přímým porovnáním, k určení poddiIu sekund užijeme chronografu: hodinový stroj obstarává rovnoměrný pohyb papírové pásky, na níž píší dvě pera, která se vychylují ze své polohy působením elektromagnetů, v jejichž vinutích zprostředkují sekundové kontakty hodin zapínání pr01!ldu na př. každou sudou sekundu. Při tom jedno pero zapisuje sekundy hodin Hh ·druhé sekundy hodin srovnávaných Ha. Na chronografické pásce vznikne tak záznam, naznačený na obr. 1. Proměřením (na př. na Oppolzerově přístroji) určíme pak, o jaký časový interval jsou posunuty konce sudých sekund hodin Ha proti koncům .sudých sekund hodin B1• Aby kontakty v hodinách se proudem neporušovaly, může jimi procházet pouze slabý proud asi =:~===::;::t::=~====J:::=-::;::::==::t::=~~= 10MA. ,!'ento proud by však nestačil k přitažení ~_i_--, -. -,-. kotvy per chronografu a proto se vkládá mezi hoObr. l. diny a chronograf elektromagnetické relais, jehož kotva zapojuje druhý proudový okruh 8 proudem asi 30-50 MA. V relais vzniká ovšem určité zpoždění mezi okamžikem zapnutí (přerušení) kontaktu v hodinách .a přiskočením (odskočením) kotvičky relais. Mezi tímto okamžikem, v němž se zapne (přeruší) druhý proudový okruh relais a přiskočením (odskočením) kotvy pera k elektromagnetu chronografu, vznikne pak dalši zpoždění. - K. Schtitte zjistil, že okamžiky ukončení kontaktů jsou spolehlivější *). Budeme tedy dále uvažovati okamžiky ukončení kontaktů v hodinách a jim na pásce odpovídající konce zubů, vyznačujících sudé sekundy. - Další chyba v zápisu na chronog-rafické pásce nastává, nepíšhli obě pera přesně v téže rovině, kolmé ke směru pohybu pásky; mlu· :víme pak o paralaxe per. Označíme: tI čas konce kontaktu v hodinách Hl' ta čas konce nejblíže následujícího kontaktu v hodinách Ha, Zl zpoždění mezi ukončením kontaktu v hodinách Hl a vytvořením konce zubu perem Pl na chronografické pásce, Za zpoždění mezi ukončením kontaktu v hodinách Ha vytvořením konce zubu perem Pa, p chyba zaviněná paralaxou pera Pa vůči peru Pt•
a
1938/177
}lak bude čas vytvořeni konce zubu perem Pl, na něž jsou prostřednictvim relais Rl zapojeny hodiny Hl, tl Zl a konec zubu vytvořeného perem Ps, na něž jsou prostřednictvim relais Rs zapojeny hodiny Hs, bude odpovidat času ts Z2 p. Proměřenim pa Oppo12erově přistroj i obdržíme ts - tl Zs- Zl p. Zapojime-li hodiny Hl přes relais Rs na pero Ps a hodiny H přes relais Rl na pero Pl a uplynulo-li od okamžiků t1 a tj n sekund, vytvoří se perem Pl konec zubu v čase ts n Zl a konec zubu vytvořeného perem P2 bude odpovidat času tl n Z2 p. ProměřeBim obdržíme ts - tl - Zs Zl -po Aritmetický střed z obou proměření dává tj - tH čimž jsme z výsledku odstranili zpožděni Zb Z2 i paralaxu p' za předpokladu, že se během záznamu na chronografu hodnoty Zl' Z2 a p nezměnily. Věnujme nyni pozornost kontaktům v hodinách. Jsou nejčastěji dvojiho druhu: kyvadlové a kolečkové. U kontaktu k y vad lov é h o je kyvadlo opatřeno raménky, které vychyluji kontaktové páčky, jež tak střídavě zapojuji a přerušuji proudový okruh. (Obr. 2.) Stálé zapojení okruhu přes velký odpor O (procházejici slabonnký proud nestači k přitaženi kotvy relais) zamezuje jiskřeni v kontaktu. - K oleč k o v é kontakty způsobuj& ozubené kolečko, nasazené na ~hřídeli stoupaciho kolečka. Svými zuby nadzvedává raménko kontaktové páčky, která svým druhým raménkem zapojuje a přerušuje pr?udový okruh. (Obr. 3.) Je-h obvod kontaktového kolečka stejnoměrně rozdělen třiceti zuby, bude proud na př. každou sudou sekundu zapojen. Zub odpovidajíci šedesáté sekundě bývá vynechán pro snadnou identifikaci sekund na chronografické pás~e. Jakákoliv nestejnost zubů kolečkového kontaktu nebo nasazeni kolečka n& zcela přesně centrické, dále nestejnoměrnost pohybu, zaviněná chybami stoupaciho kolečka, má ovšem za následek nestejnost sekundových intervalů. Je tedy třeba určit opravy příslušející jednotlivým zubům, resp. sekundám, abychom chyby vzniklé z nepřesnosti zubů odstranili. Poněvadž kontakty kyvadlové nemaji těchto systematických chyb, můžeme jich užiti k určeni chyb kolečkového kontaktu. Na chronografu dáme zapisovat jednak hodinám s kyvadlovým, jednak hodinám s kolečkovým kontaktem průběžně tak, aby byly zaznamenány všechny kontakty kolečka. Zpožděni per netřeba zde brát v úvahu, poněvadž chyby kontaktu s& projevi při konstantním zpožděni per stejně. Na chronografické pásce (obr. 4.) je nahoře záznam hodin s kontaktem kyvadlovým (K), dole záznam hodin s kontaktem kolečkovým (R). Čas ukončení nulového kontaktu na hodiObr. 4. nách R označime tR, čas ukončeni I\ejblíže předcházející sudé sekundy na hodinách K označime tx. Sekundy hodin R očislujeme 2, 4, 6 atd. (souhlasně s údajem na vteřinovém ciferníku hodin). Proměřenim na Oppolzerově přistroji určujeme pak časové intervaly mezi jednotlivými sudými sekundami hodin R a jim nejblíže předcházejicími sudými sekundami hodin K, vždy jako poddil dvousekundového intervalu hodin K. Jsou-li chx a chR vteřinové chody příslušných hodin, 02' 0"', 06'" • 058 opravy sekund hodin R vzhledem k chybám kolečkovéh() kontaktu, a ČS, Č"', é6,. • • é58 čteni příslušná proměřovaným intervalům, můžem& psát:
+
+
+ +
+
j
+ + +
+ +
+
éj= tRČ'" = tR
02
-tK,
+ 2 + 2 ch 8
R -
04 -
(tK
1938/178
+ 2 + 2 ch 8
K ),
+ +
+ +
658 =tR 56 56chR - 058 - (tK 56 56chK). Největší vliv chodu hodin jest 56 (chR - chK) a poněvadž přesnost čtení na Oppol~erově přistroj i má stř. chybu asi + 1'6. 10 - 3 sek (určení viz dále), můžeme vliv chodu jistě zanedbati, je-li 56 (chR - chK) < 1 . 10 - 8 sek, a přejdeme-li k dennímu chodu 8
I OhRI OhR -
OhK
8
I< I <é
60.:~.24 10-3 sek,
OhK 1'5 sek. Je-li rozdíl chodu pod touto mezí, pišeme·li tR - tK = D a provedeme-li nastaveni a čteni pro každou proměřovanou sekundu na Oppolzerově přistroj i s-krát, bude:
D-o
- [6s2] --tn:l ,
2
-
D-04
=
[6,J =m4,
D-
06
=
[66] s
= m6'
D-
058
=
[658]
=
m58'
m4
+
Sečtenim těchto rovnic plyne: D _ 02 --t- 04 06' • • . ~
+
+
058 _
s
s
m~
+
mG'
29
•
.
•
.
+
m58
=M
2~
a dále postupným odečtením rovnic předcházejících:
°2-
02
+ + 04
06'
02
+ +
06'
°58-
04
•
29
.
29
•
•
•
+
°58
+
058
-
-
M
-m2'
M -m58'
Tyto rovnice nejsou na sobě nezávislé, neboť součet jejich levých i pravých stran dává nulu. Můžeme tedy jednu z oprav zvolit libovolně. Zvolíme-li 02
+ + 04
°
06'
.
29
•
•
•
+
058
-O,
budou opravy zubů kolečkového kontaktu určeny rovnicemi: 02 =M-~, 04
=M-m" 1938/179
m58'
058=M-
K určení oprav kolečkového kontaktu hodin Rieflerových č. 459 astronomického ústavu Masarykovy university v Brně bylo užito trojích hodin s kyvadlovým kontaktem: Richter 1. č. 65, Richter II. č. 106, Strasser a Rhode č. 951. S každými těmito hodinami byly na chronografu srovnány hodiny Rieflerovy po několik minut. Při proměřování na Oppolzerově přístroji bylo každé nastavení a čtení provedeno čtyřikrát a proměřeny vždy tři minuty po sobě následujíci. Proměření prvé minuty srovnání hodin RII - Rf je uvedeno v tabulce I. Tabulka Srovnání
20
22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44
46 48 50 52 54 56 58
Rf, první minuta.
Čtení
sekun-I da
2 4 6 8 10 12 14 16 18
R II -
1.
I
2.
1'584 73 57 I 71 73 82 94 90 73 75 85 89 79 78 76 65 79 82 92 92 86 85 88 85 90 88 70 59 72
1'585 76 58 '70 79 82 92 89 77 76 84 90 82 79 77 69 78 81 91 90 87 85 88 88 86 88 71 58 70
1.
3.
I
mi
I
4. 1'583 78 59 72
1'581 76 59 71 75 83 93 92 75 78 84 88 82 79 75 68 79 82 91 93 82 87 90 86 90 90 69 54 72
77
82 92 89 74 75 85 87 84 78 75 68 78 81 92 90 82 87 85 87 88 84 70 55 70
~
I
o=M~mi v 1(}-3sek 1
1'583 76 58 71 76 82 93 90 75 76 84 88 82 78 76 68 78 82 92 91 84 86 88 86 88 88 70 1\6 71
- 3 + 4 +22 + 9 + 4 - 2 -13 -10
+ 5 + 4
-
4 8
2 + 2 + 4 +12 + 2 - 2 -12 -11 - 4 - 6 -
8
-
6
Čtverce rozdílů v = m - jednotl. čtem
1 9 1
I
M=1'580
1 1 4
-
-
1 4 1
-
-
1 4
4 4 -
-
1 4 1 1:vv
-V
1
1
-
-
1 1 1 1 1 1 4
4
-
-
1 1
-
1
-
-
1
1 1 1 9 1
-
-
-
4 1 1 1
9 1
4 1 1
4
-
-
-
1
-
-
9 1
9
1 9
4 1 1 1 9
+24
+
1
-
-
+
-
9 1
4 .-
-
8 8 10
-
4 -
-
-
1
1 4 4 1 4
-
4 4 1 4 1
-
1 4 1 9 1
-
16
-
1 1
= 222.10-
p'č -
0
222 87' 10-3--
± 1'60.10-3sek Má-li jedno
čtení střední
jící ze čtyř nastavení
chybu v nastavení
a ve čtení !-tč, má střed m, pocháze-
a čtení, chybu !-tmč= ~č.
čtení od středu m, platí: !-tmč=
V~.~=';{,
Jsou-li
v odchylky
jednotlivých
čili střední chyba (průměrná
1938/180
kvadra-
tická), plynoucí ze všech měření 29 kontaktů, !Lč= oi=M-mi=
l+'
6+'
V~~~~. ...
. -28m 29
m m2+ 4+m
,
Č
'2
nastavem a tem !Loč
= !Lmč
2
28
Poněvadž oprava
+ 28 '
+m58
. ", t d' Je JeJl s re Dl
2
29"
V
!Lčlf28
tedy !Loč = 2
V 29'
(Pokračováni.)
Ochrana zeměměřických
značek v česko ..slovenském
Dr. Jaroslav K á n s k ý, vrch. min. komisař ministerstva
právu.
spravedlnosti.
Po pohromě, kterou nám připravila tak zvaná mnichovská dohoda ze dne 29. záři 1938, bude nutno zabývati se zejména diplomatfun, právníkům a v nemalé míře i zeměměřičfun celou řadou otázek, vyvolaných teritoriálnimi změnami v našem státě. Zeměměřičfun, kterým bude splniti v nových poměrech řadu úkolů, bude třeba, aby si ujasnili i právní podklad a důsledky své činnosti, která neni prvotni, nýbrž odvozená od právního či faktického stavu, který nastal. Budeme se proto zabývati nyní více než kdy jindy důležitou složkou česko-slovenského právního řádu, totiž o c hra n o u zeměměřických značek. československá vláda jednomyslně přijala mnichovský diktát. Podle platných předpisů nemá však toto vládni usnesení povahu obecně závazné normy a slušelo by je proto s právního hlediska posuzovati jen jako pouhé míněni členů vlády. O odstoupení některých části úzerni našeho státu mohlo by se usnésti jen Národní shromáždění ústavním zákonem, k němuž je třeba třipětinové většiny všech členů v každé sněmovně (§§ 3, 33 ústavní listiny). Vývoj věci šel však tak rychle, že Národní shromáždění k takovému odiosnímu rozhodnuti nebylo vůbec svoláno a podminky diktátu byly prostě plněny. Okupací některých části úzerni našeho státu německým vojskem se pak stalo, že jsme ztra· tili svrchovanost jak nad územím okupovaným, tak i nad lidem v něm se nacházejícim. Via facti nastal pak stav, který nyní nutno uznati za závazný i po stránce právní. Pokud jde o úzerni odstoupené Polsku, šlo jednak o plněni polského požadavku doprovázeného hrozbou použití "všech prostředkfi" (ultimatum) a jednak o odstup v důsledku vzájemné dohody československo-polské, k llíž opět došlo bez šetření ústavních předpisO. Ve prospěch Maďarska vzdala se části Slovenska a Podkarpatské Rusi československá ústřední vláda se souhlasem zemských vlád slovenské a podkarpatoruské - tedy opět nikoli jedině příslušné Národní shromáždění kvalifikovanou většinou ~ na základě ar· bitrážniho výroku italsko-německého z 2. listopadu 1938. Ochrana dřívějších česko-slovenských zeměměřických značek v okupovaném území řídí se již právem států okupujících. Poněvadž však nebylo juristickotechnicky možno, aby v okupovaném úzerni platily naráz všechny předpisy států okupujicích, byly proza· tím ponechány v platnosti předpisy česko-slovenské, které však v těchto územích plati jakožto předpisy německé, polské či maďarské. Na česko-slovenském úzerni cizí okupaci nepostiženém platí ovšem dosavadni česko-slovenské předpisy a mnichovská dohoda ani ujednání s Polskem a vídeňský arbitrážní výrok, jakož i pozdější dohody se jich nedotkly. Ani státoprávní změna vzniklá federalic saci státu, rozdělivšího se na tři autonomní celky, nepřinesla změn v závaznosti dosavadních předpisů platných dosud na celém česko-slovenském úzerni či v některých jeho částech. Všeobecná unifikace právních předpisů, k níž československé zákonodárství spělo, nebude však již patrně pokračovat. V budoucnu vzniknou naopak právni předpisy, kterÉ budou platiti jen v některém ze tří dilfi republiky. Nová česko-slovenská ústava teprve přesně vymezí, které zákony a nařízení v budoucnu vydané, budou platit na celém úzerni státu. Lze očekávati, že pro ochranu státních hranic budou platiti předpisy společné. Náš právní řád chrání všechna geometrická vyznačení nacházející se na území, na němž je vykonávána česko-slovenská moc. C h rá n ě nyj so u jak znač ky p ov ah y ve ř e j n o p r á v n í (veškerá označení státních, zemských a obecních hranic, značky trigonometrické, nivelační a vodočty), tak i značky povahy soukromoprávní (mezníky držebnostních hranic, důlních měr, vodní cejchy). účelem jejich ochrany je zabezpečit jejich neporušenost a tak zachovati výsledky měření k účelům veřejným či k zajištění soukromých zájmů majitelO pozemků či jiných práv. Kromě některých předpisfi platných na celém státním úzerni platí odchylné předpisy jednak v zemi české a Moravskoslezské (právo dříve rakouské, resp. práva zemská) a jednak v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (právo dříve uherské). Ochrana jednotlivých geometřických značek je upravena v platném právu takto: I. Vyznačení hranic státnich, zemských a obecnic,h a trigonometrické značky. Jejich ochrana je upravena zákonem ze dne 30. června 1921 o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek (č. 254/1921 Sb. z. a n.).
1938/181
Tento zákon, platný na celém státním území, rozlišuje mezi ochranou 1. vyznačeni státních hranic, 2. hraničnich znakfi zemských, municipálních (se zřetelem na Slovensko a Podkarpatskou Rus; nyní již bezpředmětné, ježto municipia zřízená podle zákona čI. XXII 1886 již nee&stují) a obecních (katastrálnich), 3. triangulačnich výtek nebo zajištěných triangulačnich kamenfi a značek. Ad 1. Neoprávněné přemístění, odstraněni, zničeni nebo učiněni neznatelným vyznačení státních hranic, nejde-li o čin přísněji trestný, j.e přečinem trestným tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku, stalo-li se tak úmyslně (§ 1) nebo přestupkem trestným vězením od tří dnfi do tří měsícfi, stalo-li se tak z nedbalosti (§ 2). Přestupkem, trestným vězenim od jednoho týdne do šesti měsícfi je úmyslné a neoprávněné poškozeni nebo jinaké porušení vyznačení státnich hranic, nedotkla-li se činnost pachatelova patrnosti hranic (§ 3). Stalo-li se tak jen z nedbalosti, stíhá pachatele jen peněžitý trest od 100 Kč do 10.000 Kč (§ 4). Podle rozh. č'. 5202 sb. n. s. tr. není přečinem podle § 1 cit. zák., jestliže pachatel přikryl pří orání mezníky státních hranic částečně hlinou tak, že nebyla viděti jejich označení; dopouští se tím však přestupku § 3 cit. zák., jednal-li úmyslně, a přestupku § 4 cit. zák., j.ednal-li jen z nedbalosti. Ad 2. Neoprávněné přemístění, odstraněni, zničeni nebo učiněni neznatelným hraničního znaku zemského nebo obecního (katastrálního), stalo-li se úmyslně, je přestupkem trestným vězením od jednoho týdne do čtyř měsícfi (§ 5, č. 1, lit. a) cit. zák.) , a nebyla-li tím patrnost hranic dotčena, přestupkem trestným vězením od tří dnfi do tří měsícfi (§ 5, č. 2, lit. a). Byl-li tento čin spáchán jen z nedbalosti, je trestný peněžitým trestem od 50 Kč do 5000 Kč (§ 6). Ad 3. Triangulační výtky a zajištěné triangulační kameny a značky jsou stejně chráněny jako znaky ad 2. I tu závisí jednak na míře zavinění pachatele a jednak na výsledku činu (§ 5, č. 1, lit. b), č. 2, lit. b), § 6). Pachatel bude potrestán podle citovaných ustanovení zákona č. 254;1921, nejde-li o čin přísněji trestný. V konkretních případech mfiže nastati nesnáz při posouzeni, který zákonný předpis byl porušen a podle kterého zákonného ustanovení má tedy býti uznána vina a vyměřen trest, ježto skutkové podstaty zákona č. 254/1921 se od jiných trestních ustanovení, jež mohou přícházeti v fivahu (srov. II. doleji), dosti zřetelně neodlišují. Spadají-li hranice soukromého majetku v jedno s hranici státní (zemskou, obecní) a vinník odstrani nebo přesadí hraniční mezník státní (zemské, obecní) hranice s úmyslem uvedení v omylo správné hranici vlastnické, je čin zločinem podle § 199 e) tr. z. Č. 117/1852 ř. z., resp. přečinem podle § 407 slov. tr. z. zák. čI. V11878 (srov. doleji II.) 1). NeoWášení porušení nebo ohrožení zřejmosti státních hranic je upraveno v §§ 9 a 11 zákona ze dne 30. června 1921 o státních hranicích (č. 245/1921 Sb. z. a n.). Ustanoveni § 9 tohoto zákona ukládá tomu, kdo drží nebo spravuje pozemky ležicí podél státních hranic po příp. podél břehfi vod, j.ež tvoří státní hranici, povinnost hlásiti starostovi obce ihned, jakmile o tom ZVí, každé porušení, zničeni, odstranění neb přenesení hraničních mezníkfi, jakož i jiných značkových kamenfi a zařízení sloužících ke stanoveni státní hranice, po příp. i jiné skutečnosti, jímiž by zřejmost hranic bYla porušena. neb ohrožena. Sankci na nesplnění této povinnosti určuje § 11 cit. zák. Podle tohoto ustanovení trestá se pachatel,. pokud nejde o trestný p'in přísněji stíhaný, úřady administratiVními (nejde tedy o delikt stíhaný soudem). Trestem je peněžitá pokuta od 100 Kč do 10.000 Kč nebo vězeni do tři měsícfi; při nedobytnosti pokuty nastupuje místo ní vězení nejvýše tří měsíce trvajíci. II.
Vyznačení hranic vlastnických.
Ochrana jejich je rfizně upravena jednak v oblasti zemí české a Moravskoslezské a jednak v oblasti zemí Slovenské a Podkarpatoruské. Jediným celostátnim předpisem sem spad3{jícímje odst. 4 a 5 § 20 zák. ze dne 27. Května 1919 o zajištění pfidy dl'obným pachtýřfim (č. 318/1919, Sb. z. a n.), jež prozatímním hraničním značkám, postaveným obecním úřadem k vyznačeni hranic pachtovaných pozemkfi při prováděni pozemkové reformy, poskytuje ochranu proti jejich úmyslnému odstranění nebo posunutí. Tento předpis je však nyní již nepraktický. V zemích české a Moravskoslezské je základem ochrany hraníc vlastnických předpis § 199 e) tr. z. Č. 117/1852 ř. z. Bodle tohoto ustanoveni dopusti se zločinu ten, kdo mezníky vsazené k určeni :nranic odstraní nebo přesadí. Trestem je žalář od šesti měsícfi do jednoho roku a za okolností přitěžujících od jednoho roku do pěti rokfi a byl-li čin spáchán s obzvláštní smělosti a lsti nebo ze zvyku, těžký žalář od pěti do deseti rokfi. Předmětem ochrany jsou "mezníky" (Markungen) jako dfikazni prostředek a mocí jim poskytnuté ochrany jen prostředečně samo určení hranic (rozh. Č. 2894 víd. sb.).
1938/182
Pojem "mezníky" vykládá nauka i prakse jako značky všeho druhu sloužici k tomu, aby podle srovnalé vO.lestran nebo na základě aktu strany- vižícího (na pf. zasazení značek za účasti soudu) vyznačoValyhranice dvou sousedních pozemků (rozh. č. 5838 sb. n. s. tr.). Jsou jimi ovšem i pouhé kolíky 2). Pachatel musí jednati úmyslně (§ 1 tr. z.). Zlý úmysl musí směřovat aspoň k tomu, aby majiteli pozemku byl odňat prt'1kaz jeho hranice a tím k poškození na majetku nebo na jiných právech (rozh. č. 4111 sb. n. s. tr.). činnost pachatelova spočívá v odstranění nebo přesazeni vsazených mezníků. Odstranění mezníku spadá sem však jen tehdy, stalo-li se za účelem uvedení v omyl o správné hranici. Zlomyslné zničení nebo poškození mezníku spáchané bez úmyslu odníti prt'1kaz o správné hranici není zločinem podle § 199 e) tr. z., nýbrž přestupkem zlomyslného poškození cizího majetku trestným vězením od jednoho dne do tří měsíců (§ 468 tr. z.). Převyšuje-li však škoda způsobená nebo pachatelem obmýšlená 2000 Kč, jde o zločin zlomyslného poškození cizího majetku trestný těžkým žalářem od šesti měsíců do jednoho roku (§§ 85, 86 tr. z.). Nejedinal-li pachatel zlomyslně, šlo by po případě o čin trestný jen podle ustanovení zemských zákonů o ochraně polního majetku (zák. z 12. října 1875, Č. 76 čes. z. z., zák. z 13. ledna 1875, Č. 12 mor. z. z. ve znění zák. z 22. dlubna 1894, Č. 51 mor. z. z. a zák. z 30. června 1875, Č. 21 slez. z. z.). Zločin § 199 e) tr. z. (přečin § 407 slov. tr. z.) je u osob podléhajících vojenské soudní pra\'omoci zločinem podvodu podle § 504 e) voj. tr. z. Č. 19/1855 ř. z., platného na celém státním území, zločin zlomyslného poškození cizího majetku podle § 85 tr. z. je zločinem § 362 voj. tr. z. a přestupek zlomyslného poškození cizího majetku podle § 468 tr. z. je přečinem § 741 voj. tr. z. V zemi Slovenské a Podkarpatoruské je podle § 407 slov. tr. z. (zák. čI. V/1878) přečinem porušení mezníku, trestným vězením do tří roků, zničení, odnesení nebo přemístění hraničního kamene nebo znaku určeného k označení hranic nebo jiného předmětu, jednal-li pachatel v úmyslu způsobiti škodu. Toto ustanoveni se celkem kryje s § 199 e) tr. zák. platného v zemích české a Moravskoslezské. Také na Slovensku a Podkarpatské Rusi požívají ochrany podle § 407 slov. tr. z. jen takové mezníky určené k označení hranic vlastnictví pozemků, které byly zřízeny buďto na základě společné dohody zúčastněných stran aneb na základě opatřeni k tomu povolané vrchnosti (rozh. Č. 6150 sb. n. s. tr.). Kdo soukromé mezniky neoprávněně a úmyslně zničí, jinam přenese, poškodí nebo vykope, dopouští se toliko administrativního přestupku § 93 b) zákona o polním hospodářství a polní policii (zák. čI. XII/1894), trestného peněžitým trestem do 200 Kč. Tímto předpisem jsou chráněny mezníky, označující hranici pozemků jen z jednostranné vt'1lejedné strany (cit. rozh. Č. 6150 sb. n. s. tr.). Podle okolností bude úmyslné poškození mezníků, pře,sahuje-li způsobená škoda 100 Kč, posouzeno jako soukromožalobný (§ 4l slov. tr. ř.) přečin ne,správného zmocnění se a poškození nemovité věci podle § 421 slov. tr. z., trestný vězením do tří měsíců a peněžitým trestem do 2000 Kč, a nedosahuje-li škoda 100 Kč', jako soudní přestupek podle § 127, odst. 2. přest. zákona (zák. čI. XL/1879). III.
Mezníky
d1ilních měr.
V obecném horním zákoně (cís. patent z 23. května 1854, Č. 146 ř. z.), platném též na Slovensku a Podkarpatské Rusi jako zvykové právo, není stanovena zvláštní ochrana mezníktim důlních měr, zřízeným na základě § 64 o. h. z. (vymezníkování dolových měr) a § 51 prov. předpisu k o. h. z. z 25. září 1854 (výnos min. financí z 5. října 1.854, Č. 634, Věst. min. fin. Č. 76, výnos min. spravedlnosti z 13. pros. 1854, Č. 20.256), § 67 o. h. z. (obnovení hraníc dolových polí, jež se staly neznatelnými), § 68 o. h. z. (určení hranic v dole), § 82 o. h. z. (vymezníkování povrchových měr) a na základě § 185 o. h. z. ve znění zákona ze dne 23. listopadu 1927, Č. 169 o povinnosti k zřízení důlních map. Podle § 2 o. h. z. nutno proto vinníka stíhati, když není zvláštních ustanovení obecného horního zákona, podle obecného zákona trestního. Mezníky důlních měr požívají tedy téže ochrany jako vyznačení jiných hranic vlastnických (srov. II. shora). IV.
Nive'lačm značky.
Vládní nařízení ze dne 20. ledna 1920 (č. 43/1920 Sb. z. a n.), změněné vládním nařízením ze dne 24. února 1920 (č. 112/1920 Sb. z. a n.) o jednotné organisaci přesných výškových měření stanovilo zcela všeobecně, že výškové značky chrání se jako veřejný majetek a že jejich poškození se stíhá "dle platných ustanovení" (§ 7, odst. 1.). Dohled nad jejich neporušeným stavem náleží politickým úřadt'1m 1. instance a bezpečnostním orgánt'1m, pří stavbách železničních pak správě železnic (§ 7, odst. 2.). Tyto
1938/183
orgány mají povinnost hlásítí každé vídítelné poškození níve,lačních značek mínísterstvu veřejných prací za účelem revise a příslušných opatření dalších (§ 7, odst. 3.). Zvlášních ustanovení vydaných na ochranu nivelačních značek není. Nutno protojejich poškození stíhati jako zlomyslné poškození cizího majetku (§§ 468, 85 tr. z., § 421 slov. tr. z., § 127, odst. 2. slov. přesto zák., §§ 741, 362 voj. tr. z.). Tato kvalifikace vystihuje však vinu zcela nedostatečně, ježto postihuje poškození nivelační značky jen jakožto hmotné věci a nikoliv jako ztělesnění výsledků. měření. V. Vodotechnické
značky.
Sem spadají jednak výškové značky (vodní cejchy) a jednak t. zv. vodočty. V zem í c h čes k é a Mor a v s k o s I e z s k é trestá se podle zemských vodních zákonů. jakékoliv poškozování a porušování vodních zařízení, nejde-li o čin trestný podle obecného trest. zákona (zlomyslné poškození cizího majetku podle §§85, 468tr. z., §§ 362, 741 voj. tr. z.), jako polní pych podle předpisů. vydaných na ochranu polního majetku (§70 zák. z 28. srpna 1870, č. 71 vod. z. z. čes., § 69 zák. z 28. srpna 1870, Č. 65 vod. z. Z. mor., § 69 zák. z 28. srpna 1870, Č. 51 vod. z. Z. slez.). V tomto rozsahu požívají ochrany vodočty a výškové značky pak tehdy, nejde-li zároveň o svémocnou změnu, jež byla předsevzata za tím účelem, aby byla měněna oprávnění vytýčená v koncesní listině pokud jde o stanovení vodní míry podle § 19 a násl. vod. zák. čes. a § 18 vod. zák. mor. i slez. Uvedené svémocné změny vodních cejchů., jež tvoří t. zv. vlastní přestupek vodniho zákona, trestají, pokud se na ně nevztahuje jiný trestní zákon, politické úřady peněžitou pokutou od 5 zl. do 150 zl. (10-300 Kč) a v případě nedobytnosti vězením, při čemž každých 5 zl. má se počítati za jeden den vězení (§ 71 vod. zák. čes., § § 70, 71 vod. zák. mor. i slez.). Podle běžné prakse je čin polním pychem, nepřevyšuje-li způ.sobená škoda částku 30 Kč. Jinak by šlo o čin soudně trestný. N a S loven s k u a Pod k a r pat s k éRu s i rozlišuje zák. čI. XXIII/1885 o vodním právu, doplněný a změněný zák. čI. XVIII/1913, mezi ochranou vodočtů. a výškových měr. Kdo přestoupí zákaz poškozování vodočtu stanovený v § 143, č. 5. cit. zákona, trestá se peněžitým trestem až do 300 zl. (600 Kč) a v případě opakování, když od odpykání posledního trestu neuplynuly ještě dva roky, má býti uznáno na vazbu až do jednoho měsíce (§ 184). Stejně se trestá majitel vodního díla, který nezachová výškové míry v povolovací listině určené (§ 184, č. 5 cit. zák. a § 13 nař. ministra zemědělství, prti.myslu a obchodu z 31. prosince 1885, č. 66.655). Kdo kromě uvedeného případu poruší výškové míry proti zákazu vytčenému v § 142 cit. zák., trestá se podle § 185, Č. 7 cit. zák. peněžitým trestem až do 100 zl. (200 Kč). Ke stihání uvedených přestupků. jsou příslušny administrativní úřady (§ 188). Při tom platí, že všeobecná ustanovení trestního zákona o přestupcích (zák. čI.XL!1879) jsou platná i pro činy, které se mají trestati podle cit. vodního zákona (§ 187, odst. 1.). Mů.že tedy nastati souběh přestupků. vodního zákona s delikty obecnými, trestnými p0dle přestupkového (zák. čI. XL/1879) a ovšem i trestního zákona o zločinech a přečinech (zák. čI. V/1878).
Podle osnovy československého trestniho zákona., jejíž osud jest ovšem nyní za změněných státoprávních poměrů. pochybný a která se snad stane jen zákonem platným pro země českou a Moravskoslezskou, má býti zrušen jak zákon o ochraně hraníčních mezníků. a trigonometrických značek č. 254/1921, tak ovšem i všechna. ustanovení trestního zákona č. 117/1852 ř. Z. a zák. čI. V/1878 a přestupkového zákona zák. čI. XL!1879. Podle předpisů. této osnovy (§§ 271, 272 a 274 poslední redakce) bude předmět ochrany geometrických značek širší a ochrana bude se vztahovat na všechny úřední zeměměřické značky (vyznačení hranic státu, země, okresu, obce nebo katastrálního území, triangulační výtky nebo jiné úřední zeměměřické značky, úřední značky vyznačující vodní stav a mezníky nebo jiné značky nebo zařízeni určené k stanovení hranic pozemku). Porušení hranic pozemku ( § 274) bude podle osnovy toliko přečinem, trestným proti platnému právu mírněji. Kdo se dopustí některým čínem uvedeným v cit. ustanoveních osnovy činu trestného také podle jiných ustanovení, bude potrestán jen podle těchto jiných ustanovení, jsou-li přísnější. Jinak bude potrestán jen podle uvedených speciálních ustanovení a bude použito toliko eventuelních dalších ustanovení o vedlejších trestech, které na čin stanoví předpisy jiné (§ 275). Tímto ustanovením budou odstraněny dosavadní obtíže, vznikající při posuzování konkretních případů..
1938/184
Nová úprava .zeměměřického studia v Německu. Ing. Zdeněk Hej 1. V Německu byl vydán letošniho roku, dne 5. května 1938, noVý studijní řád pro zeměměřické inženýrstvi, zajímaVý některými ustanoveními a hodný proto i naší pozor~ nosti. Studium je rozvrženo na sedm semestrO. a· čtyřměsíční praktickou činnost. Po skončení třetího semestru nutno absolvovati, nejpozději o prázdninách, praxi a pak možno skládati pře d běž n o u z k o u š k u (naše I. státní). Po absolvování sedmého semestru skládá se h I a v n í z k o u š k a (naše II. státní), po jejímž úspěšném výlkonu získává se titul diplomovaného inženýra pro obor zeměměřický. (Dipl.-Ing.) Studovati možno na rO.zných vysokých školách technických a na universitě v Bonnu, a to první část studia; druhá část studia, a to alespoň poslední semestr, musí býti absolvována na vysokých školách, na kterých se skládá hlavní zkouška (naše II. státní). Těmito školami, na kterých studium končí, jsou vysoké školy technické v Berlíně, Drážďanech, Hannoveru. Karlsruhe, Mnichově a universita v Bonnu. Učební látka je účelně rozvržena, učební řád umožňuje slučování nebo rozdělování přednášek, pokud toho řádnost studia vyžaduje. Vedle před'nášek povinných zařazují se i discipliny, které studium doplňují anebo prohlubujI. Avšak řád stanoví, že nejvyšší počet hodin přednášek a cvičení nesmí býti větší jak 30 hodin týdně. S tu di j n í p lán, po nové úpravě, obsahuje tyto discipliny (uveden jest počet týdenních hodin u přednášek a cvičení): počet hodin I. semestr (zimní): přednášek cvičení Trigonometrie (přednášky s Deskriptivní geometrie . Vyšší matematika (s analyt. Fysika Geologie Technická mechanika Kreslení plánů.
2 2 4
3 2 2
2 4 11
II. semestr (letní): Deskriptivní geometrie Vyšší matematika Fysika . Geologické exkurse Pedologie . Kulturnětechnická botanika Veřejné právo Kreslení plánů. Topografické kreslení
= celkem 26 hod.
2 2
13 III. semestr (zimní):
= celkem 26 hod.
Vyšší matematika Diferenciální geometrie . Základy geodesie a nauky o strojích Soukromé právo s právem kníhovním Topografické kreslení . . . Kreslení (skizzování) geodetických přístrojů.. Základy národního hospodářství IV. semestr (letní): Geodesie (s topografií) Nauka o mapách Reprodukční technika Vyrovnávací počet Inženýrské stavitelství Geodetické počtářství
3 2 16
Ve čvrtém semestru zařazeno velké praktické cvičení (topografické zaměření krajiny) Měření státu (Landesvermessung) Sférická astronomie (určování astron. souřadnic) Kartografické projekce Základy fotogrametrie
1938/185
= celkem
28 hod.
nočet hodin přednAšek cvičení
V. semestr (zimní):
2
Stavby silnic (dopravních čar) Zpracování výsledkfi cvičení Geodetické p<JČtářství Vojenské měření .
3
3 4
VI. semestr (letní): Měření země, geofysika . Fotogrametrie Cvičení ze sférické astronomie Nauka o katastru Kulturní technika Zemědělství (nauka o zemědělském provozu) Oceňování pozemkfi Vodní hospodářství (vodní stavby) Geodetické p<JČtářstvi
8 17
= celkem 30
hod.
V šestém semestru zařazeno velké praktické cvičení z katastrálního měření VII. semestr (zimní): Scelování hospodářských pozemkfi stavba měst a osidlování Dějiny zeměměřictvi . Geodetický seminář Zpracování výsledkfi cvičení Geodetické počtářstVí Fotogrametrie
4 4 2
9 16 = celkem 25 hod. Vyjmenování zaslouží i některé z doporučených disciplin: Analytická mechanika a potencionální teorie, použitá matematika, na př. nomografie, teoretická a technická <>ptika,astronomie praktická, fotografování, meteorologie a klinematologie, letecká technika a navigace, zemědělské plánování a osidlování, úprava samosprávného měření, finanční věda, dopravní technika a j. Nový studijní řád znamená krok v reorganisaci technického studia, neboť v Německu, ve státě tak vyspělé technické kultury a organisace, věnuje se studiu technickému velká pozornost. Tradice vyspělé německé techniky a její dokonalá účelnost ukazuje se i v tomto učebním řádu, a to v počtu praktických cvičení. Nejen dvě velká cvičení, ale i počet poslouchaných cvičení a předepsaná praktická činnost ukazují, kudy se reorganisace německého technického studia ubírá. Převaha praktického školení vysvitne, porovnáme-li náš studijní program šestisemestrového studia s programem německým. U nás připadá na š e s t i sem e str ovou studijní dobu 147 hodin přednášek a 94 hodin cvičení, reorganisované německé studium vykazuje na sed m i sem e str o v é studium sice jenom 88 hodin povinných přednášek, zato však 102 hodiny cvičení. Převaha praktické činnosti je patrna na první pohled a - uvážíme-li povinnou praxi a dvě velká cvičeni - vidime, jak podstatně dfikladněji mt'tže německé studium připraviti posluchače pro praktickou činnost. Nová reorganisace zeměměřického studia v Německu je prováděna již pod zorným úhlem celkové úpravy technického studia vflbec. Je dílem všech zúčastněných odborných složek, splňuje dávné požadavky německých kolegfi za jednotné a hodnotné vysokoškolské vzdělání a odstraňuje rfiznorodost vzdělání a zkušebních předpisfi, která byla téměř v každé zemi Německa jiná. Mizí stav, že v rfizných zemích Německé řiše platily v tomto směru rfizné předpisy a že zeměměřič mohl prováděti úřední měření jenom v té zemi, ve které skládal zkoušky. Německý zeměměřičský inženýr je nyní dokonale vzdělán a zařazuje se tak do rámce vý>stavbytřetí říše s plným právem a úspěchem ve všech oborech, pokud se dotýkají pozemkfi. Také u nás musí nastati doba, kdy zeměmětičský inženýr dobude si v. plánování a výstavbě druhého československa svoje. čestné místo. Jsme přesvědčeni, že, bude-li nám dovoleno, bez mocenských pře,kážek, dáti do služeb národa a státu celé své vzdělání a vědění, budeme zde stát na svém místě. Vždyť naše zkušenosti se mohou vřaditi do budovatelské činnosti velmí hladce. Nový stát bude hledati hospodářské podmínky ~ivota pro všechny obyvatele státu a zde mt'tže zeměměřičský inženýr, který se uplatňuje dosud převážně jen při evidenci pozemkového majetku, řešiti úkoly plánovitého osidlování, sce10vání pozemkfi atd. Nový studijní řád pro zeměměi1cké inženýrstvi v Německu ukazuje, jak se zeměměřické prfipravě věnuje velká péče i ve státě tak technicky vysoko stojícím, jako
1938/186
je náš soused; množství in.serátů, kterými jsou tam v odborných zeměměřických časopisech hledáni zeměměříčti inženýři, dává tušiti ono široké pole ptlsobnosti, ve kterém se naši němečtí kolegové uplatňují. Nemyslime, že u nás nám osudové události státní oddálíly naděje na splnění reformy studia. Hospodárnost státní správy druhého československa, jejímž příkazem bude: využiti dokonale a cele schopností a vzdělání každého stavu bude požadovati, aby v nové organisaci státního života bylo použito plně odborného vysokoškolského vzdělání zeměměřičů. a aby jim byly svěřeny všechny úkoly, týkající se pozemkové držby a jejich úprav a s tim spojené hospodářské výstavby našeho domova ve sféře pozemkového vlastnictví.
Literární novosti. Posudky.
Geodetické počtářství lli. běh. Litografované přednášky profesora dr. Františka F i a I y. V Praze 1938. Vydáno nákladem ústřední vydavatelské komise při českém vysokém učení technickém v Praze, podporova;I1éministerstvem školstvi a národní osvěty. Cena 40 Kč. Po druhém, přepracovaném vydání přednášek "Kartografické zobrazování" v roce 1935, vydal prof. dr. Fr. F i a I a další přednášky z geodetického počtářstVí III. běh, které na předešlé navazují a jak sám autor v úvodu praví, obsahují partie doplňující sférickou a sféroidickou geodesii se stanoviska počtářského. Přednášky z oboru vyšší geodesie a kartografie hleděl autor prohloubit řešením tady úloh po stránce počtářské a usnadniti čtenáři a studujícím pochopení matematické geodesie, která pro nedostatek odborné české literatury byla studována v cizojazyčných knihách a pojednáních. Kniha obsahuje 223 stran a na konci jest uveden seznam literatury naší i cizí. Obsah jest rozdělen v následující oddíly: 1. konformní zobrazení užitá v geodesii, 2. transformace souřadnic z jedné soustavy do druhé, 3. normální řez na elipooidu a geodetická křivka, 4. vyrovnání geodetických sítí, 5. určení referenčního elipsoidu. V 1. oddílu řeší konformní zobrazení elipsoidu na ~ouli s vyvozenim vzorců pro souřadnice a skreslení délkové, korekci azimuttl geodetické křivky, vztah mezi její délkou na elipsoidu a hlavní kružnicí na koulí. Dále uvádí postup výpočtu pří zobrazování elípsoidu na kouli, tabulování některých vztahů a řešení geodetické hlavní úlohy konformním 7lobrazením s elipsoidu na koulí. Pro konformní zobrazení kuželové s koule odvozuje nejdříve vztahy mezi souřadnicemi v normálním kuželovém zobrazení, provádí výpočet skreslení délkového, přechází ke korekci směrové, dále ke změně trigonometrické strany a k prtlběhu jejího obrazu. Na to uvádí kuželové zobrazení použité v československém katastru i ve vojenském vyměřování. Pro konformní zobrazení válcové odvozuje vztah mezi souřadnicemi, řeší skreslení dél~ové pří referenční ploše kulové, korekci směrníků trigonometrické strany, rozdíl mezi obloukem hlavní kružnice a přímou spojnicí dvou budtl na mapě, aby pak přešel k zobrazení v meridiálních kruzích, užitému po světové válce v Německu. Dále řeší obdobné úlohy v projekci stereografické. V 2. oddílu podává 5 zptlsobtl metody transformační. V 3. oddílu uvádí nejprve definici normálního řezu, potom výpočet vzdáleností (prtlsečníků normál s malou osou elipsoidu), výpočet azímutu normálního řezu, rozdíl azímutů. normálních řezů. a přechází ke geodetické křivce na ploše rotačního elipsoidu, ke vztahu mezi zeměpisnou a redukovanou šířkou a dospívá k výpočtu geodetické křivky pro účely geodetické podle rtlzných metod.. Ve 4. oddílu zabývá se vahovými koeficienty a vahami funkcí vyrovnaných veličin, pak přistupuje k rozdělení sítí, k předpístím pro přesnost v měření a k referenční ploše, na níž se síť vyrovnává, redukcí měřických prvktl na tuto plochu, ke změně referenční plochy při úlohovém vyrovnání sítě. Následuje výklad o vyrovnání sítí podle pozorování závislých a uvádí metody usnadňující toto vyrovnání: rozložení oprav ve dvě části, metodu Gauss-KrUgerovu, Boltzovu, Křová~ovu, diferenciální metodu Tobeyovu a Choleskyho. V následujicí části řeší polygonové rovnice v řetězci a jeho vyrovnání, pře-chází k výkladtlm o vyrovnání podle p071orování zprostředkujících (vyrovnání souřadnícové v rovině, na elipsoidu) a vyrovnání sítí podle zeměpisných souřadnic na kouli. Rozvinuje pak úvahu o vhodnosti a volbě některé z uvedených metod. V 5. oddílu uvádi pro určeni referenčního elipsoidu metodu obloukovou s měřením podél meridiánu, rovnoběžky nebo v libovolném azimutu a podává vyrovnání z většího počtu měřených poledníkových oblouků. Uvádí dále dva případy plošné metody. Celá látka kníhy jest podána metodicky a jasně. V každém oddílu jsou odvozeny potřebné rovnice, nebo jest odkázáno na případy z kartografického zobrazení, pro něž jest podán další výklad. Dílo jest doprovázeno četnými obrazci, čímž se stává snadno srozumitelným každému, kdo zná základy vyšší geodesie. Knihu vřele doporučujeme všem, nejen posluchačtlm technických škol, ale také všem kandidáttlm doktorátu z oboru vyšší geodesie. V publikaci najdou kromě námětů i návod, jak látku zpracovati Potužák.
1938/187
Fiinfstellige naturliche Werte der Sinus- und Tangentenfunktionen nener Teilung fur Maschinenrechnen. F. Bal ze run d H. D e t t w i I e r: Zweite verbesserte Auflage. Verlag VOD Konrad Wittwer, Stuttgart 1938. Tabulky obsahují hodnoty sinu, kosinu, tangent a kotangent V setinném děleni, postupujícim po 0'01 gr., a to na pět desetinn~nchmíst. Hodnoty tangent a kotangent jsou na mistech, kde dostupují velkých hodnot, udány s menším počtem desetinných míst, a to takovým, aby z vypočteného úhlu určované hodnoty pro sinus a kosinus (při polygonálních tazích) měly chyby ze zaokrouhlování menší než 0'5 jedničky pátého mista, což odpovídá při straně dlouhé 200 m chybě 1 mm. Požadavku tomuto nevyhovuje interval od 97"00 do 97"90 gr. (pro tangens), kde chyba v této straně muže dosáhnoutí 2 mm. Mezi dvěma bezprostředně následujícími hodnotami funkčními jsou uvedeny diference, jen u tangent a kotangent rychle rostoucích jsou vypuštěny. Na okraji každé strany jsou interpolačni tabulky pro interval 10 dmgr. V knize je ponecháno starŠí označeni centigradfi převrácenou čárkou" a deci miligradfi dvěma těmito čárkami ". Aby nevznikly nejasnosti při používání tabulek na méně než pět míst, jsou označeny pětky na posledním místě zaokrouhlené z nižších hodnot vodorovnou čárkou nad číslicí (5), kdežto pětky zaokrouhlené z nižších hodnot tečkou (f'j). Desetinná čárka je zavedena pouze u úhlfi, u hodnot funkcí je desetinná tečka umístěna dole. Tabulky jsou přehledné a svým malým rozsahem vyhovují požadavkfim praxe. Ing. J. Kašpar. Odborná
pojednání
v
časopisech.
Allgemeine Vermessungs-Nachrichten. č. 1. Me y e r: Die Kartographie eine eigene Wissenschaft. P i n k w a r t: Die Umiormung ungleichartiger Koordinaten in der Praxis (a č. 2). S c h e i t: Beitrag zur Bestimmung des Liingenfehlers L und des Querfehlers W Uber fs und die Richtungswinkeldifferenz. č. 2. B ran d: Kataster, Grundbuch und Agrareform in Jugoslawien. č. 3. S c h e II e r: Erfahrungen mit dem Reduktionstachymeter Boahardt-Zeiss. Her r m a n n: SolI die Logarithmenrechnung in der Vermessungspraxis und im Vermessungsunterricht beibehalten werden? (námět k diskusi). Č. 4. F i e dle r: Die Schallmessung gegen taktische Ziele (a pokrač.). K e t t e r : Die Bewertung von Bauland nach der tragbaren Miete. č. 5. Berufsordnung der offentlich bestellten Vermessungsingenieure. č. 6. Die Schallmessung gegen taktische Ziele (č. 4-6). Č. 7. Jun g: Die Einbeziehung von Streckenmessungen in eine Punktausgleichung durch fingierle Richtungsbeobachtungen. S a mel: Der gegenw1i.rtige Stand der Landesvermessungen in Europa (s přehledem). Č. 8. Jun g: Die VerknUpfung selbst1i.ndiger Dreiecksnetze nach der Methode der k1einsten Quadrate. č. 9. R e e k : Einzelpunkt- oder Punktgruppeneinschaltung? (a č. 10). S t Um per: Die Einmessung der Geb1i.ude. č. 11. P i n k w ar t: Die Eingliederung selbst1i.ndiger Dreiecksnetze in das Reichsfestpunktfeld (a č. 12). č. 12. S c hro e der: Graphische Zentrierung bei k1einen Exzentrizit1i.ten. Č. 13. Ber rot h: Anwendung der maschenweisen Abbildung st1i.ttenforschung (viz A. V. N. 1937, str. 375, 537, 553, 569) a pokrač. v č. 14 a další. F.8.
Cadastru1 1arii. (Rumunský katastrálni časopis.) či S. 3. GH. St e f a nes c u G u n li: Kataster v Starom Rumunsku a Basarabie. Ing. D. J. C i u r i I'e a nu: Katastrálne práce v Rumunsku. Ing. GH. Pe t r o v i ci: Zákon o katastri a pozemkových knihách. Ing. JUDr. O. J. C o s los c h i: Kataster a pozemkové knihy. Ing. me J o ac h i m e s c u : Vtelenie komasačných prác Dobrodže Novej do katastrálneho zákona a pozemkových knih. Ing. GH. lil t e f a nes c u G u n li : Geodezia Municipia Bucure~ti. Ing. J. Pe t r u I i a n: Vtelenie sedmohradského katastra do budúceho všeobecného katastra Rumunska. Ing. Octavian Alex. Ma r t i n i a n : NiekoYko úvah o vlastnení a vyvlastneni pozemkov. Ing. L. G o rod e t z k ý: Nová metoda centrovania vizúr. či S. 4. Ing. GH. ~ t e f a nes c u G u n li: Vývoj topometrických prác v Rumunsku. S. A. B r li d ea nu: D61ežitosť zavedenia pozemkových kníh pre konsolidovanie tried rurálnych. Ing. GH. Pe t r o v i ci: úvahy na vedomie všetkým, vzhYadom na kataster a pozemkovú knihu. M. Fo t e s c u: Nedelitelné spoluvlastnictvo na Juhu Basarábie. Ing. GH. A g ap i e: Finančný problém katastrálnych prac. C. M. A g a p i e: O p6vode geodetických súradných 6s v Rumunsku. F. Kuska. Przegllld mierniczy, Hs. 8 (157), srpen 1937 a čis. 9 (158) září 1937. ln ž. Wa c I a w N 0w a k pojednává "O problému sltč cest při vypracovávání návrhu na scelování pozemkú". Pojednání rozvrhl do následujlcích kapitol: I. úvod. II. O síti cest, III. Studie sltě cest, IV. Rozvržení cest podle druhů, V. Pracovnl program návrhu sítě cest, VI. Hlavní zásady návrhu cest, VII. Zásady vypracování návrhu sítě cest při scelování, VIII. Provedení návrhu sítě cest na podkladě scelováni. - V dalším pojednáni Dr. Inž. S t a n i s I a w J ach i m o w s k i podrobně probírá téOrii "Stanovení vah stran a úhlů v polygonových pořadech" s podmlnkou rpro] = min. V následujlcím člsle 9 (září 1937) uvádí číselný příklad. - I n Ž. J ó z e f P len k i e w i c z plše "V poznámkách k stavebnímu řádu" o nedostatcích ústa,'odárné techniky, pokud se týče stavebního řádu v Polsku přes to. že stavební řád je z roku 1928 a byl novelisován v roce 1936. Inž. Stanislaw Her b s t v článku: "O revisi názoru na racíonální vypracování návrhu na scelovánl pozemků" pojednává ni',které důležité okolnosti uspořádání scelování pozemků a probírá hospodářské zásady tohoto techníckého podnikání. - V přehledu cizozemských časopisů uvádi
1938/188
se stručný O?sah "Zeměměřičského věstniku", čís. 4 z roku 1937, kde se připomíná odchod redaktora p. mž. Dr. M. J. Růžičky, o němž se praví, že má veliké zásluhy o časopis který se vyrovná nejlepším zeměměřickým časopisům evropským. (Recensent lnž. St. Kluznlak.) lnž. F.e I i k s c Z ~ w i I' S k i "Wiežyca, trig?nome!ric.ký bod 1. řádu v Pomoří". Stanovení zeměpisnych souřadmc. W. K I' Z Y S z k o w s k 1 PopIsuJe 1. polský kongres inženýrii ve Lwowě konaný ve dnech 12. až 14. záři 1937. ' eis. 16 (159), říjen 1937. Dr. lnž. Ednard L o I' e n z pojednává v úvodním článku Přesně vyrovnání jednoduchých polygonových pořadů připojených na stálé body". Pojednání d~provází dvěma číselnými příklady. - Následuje referát ••O mezinárodní měřické konferenci v Paříži 1937". Dále článek lnž. J o z e f a P len k i e w i c ze" úvahy o budoucnosti povolání". Stanislaw G a. I i ň s k i pojednává ,,0 klasifikaci podle hektarové sítě". Navrhuje rozděliti v přírodě území hektarovou sití, a vykonati klasifikaci v průsecich této sítě (případně ji zhušťuje siti '4 hektarovou). Uvádí také zajímavé údaje o honorování těchto prac!. Zeměměřič vykoná denně asi 15 ha komise ohodnoti asi 40 ha denně. Plati se 11 zl. za 1 ha, z čehož připadne odměna zeměměřiČi ve výši 3%. Po různých srážkách vyplývá denní mzda pro zeměměřiče 3 zl. 75 gr.V přehledu literatury uvádí lnž. St. Kluzniak obsah Zeměměřičského věstníku, čís. 6 a 7 z roku 1937. eis. 12 (161) prosinec 1937. V úvodním článku pojednává profesor Leo n S o p o c k o z B ěI e hra d u ,,0 organisaci zeměměři~kých prací, vykonávaných civilními zeměměřiči v Jugoslavii". Píše o celkové organisaci, o studiu, o přípravě, o zkouškách, o předpisech, o příslušných úřednich nařízenich, o inženýrských komorách, o získání oprávnění a o snahách zeměměřičů uvésti v život zeměměřické komory. - V druhém článku uveřejňuje Dr. lnž. Edmund W i I c z k i e w i c z "Použiti fotogrametrie při inženýrských pracích". Praví, že pozemní fotogrametrie může býti dobře využita v horském a pahorkovitém území a to tam, kde je použiti jiných měřických metod obtížné a kde lze vyhotoviti stereodvojke. Je o něco levnějši nežli jiné metody. Stupňováním požadavků přesnosti stoupají i náklady měření. letecké fotogrametrií pravi. že lze restituční metody využíti nejlépe v měřítku 1: 5000, při čemž přesnost bodu bude asi ± 1 mm (± 5 metrů). Metoda stereofotogrametrícká, t. zv. fotomapy, vyhodnocené autografy, dávají přesnost v poloze bodů ± 0'3 mm. Připomíná těžkosti při použiti metod v zalesněném územÍ. Uvádí, že tyto metody nemohou ještě nahraditi ostatní měřické metody, že je však lze dobře využíti při Inženýrském projektování i tam, kde se jedná o obranu státu, o rychlost a láci. V přehledu literatury se uvádí obsah čís. 10. Z. V. z r. 1937. Ing. Dr. Kolomazník.
°
Zprávy spolkové. Ze Spolku ČS. inženýrů státni měřické služby. Po národní katastrofě, která nás nemilosrdně postillla diktátem mnichovským a vídeňským je zřejmo, že za změněných podmínek územních, mezinárodních i vnittních je třeba přebudovat náš stát ve všech směrech a že vybudováni II. republiky je úk'olem převážně technickým - inženýrským. Proto je nutno, aby vedoucím - rozhodujícím činitelem v ryze technických úkolech byl technik-inženýr a ne jako dosud právník. K tomu účelu je třeba, aby inženýři byli seskupeni v jediné naprosto jednotné a silné stavovské organisaci, která jako taková by se illned mohla uplatniti v eventuelnim stavovském zastoupení při vedení státu. Sloučením všech inženýrských složek pod jeden prapor je možno vyřešiti všechny případné nesrovnalosti mezi jednotlivými složkami ve vlastním prostředí a vlastnimi lidmi a nebude nutno přenechávati rozhodnutí jiným - neinženýrským činitelům.. Výše uvedená změněná situace národní, jakož i všeobecná snaha po zjednodušení v životě politickém, veřejném a spolkovém přiměla organisační komisi našeho spolku k tomu, aby byl za nových poměIŮ zkoumán poměr našeho spolku k jiným stavovským spolkilm a aby byly event. hledány cesty, jež by měřičským inženýIŮm státní služby umožnily co nejúčinnější formu ochrany jejich zájmil zaměstnaneckých a inženýrských, aniž by jakkoliv byly ohroženy speciální zájmy zeměměřické. Organisačni komise spolku vypracovala návrhy v tomto směru a předložila je výborové schfizi" jež se konala v sobotu dne 19. listopadu 1938. Při jednání o podrobně vypracovaném a řádně odilvodněném návrhu uznali všichni schilz,i přítomní členové výboru jednomyslně potřebu sjednocení všech inženýIŮ, aby tak byl rázem učiněn konec dosavadní roztříštěnosti, na jejíž dilsledky zejména zeměměřičští inženýři při uplatňováni svých jistě oprávněných požadavkil naráželi a velmi často i dopláceli. Výborové schilzi nebyli tentokráte přítomní kolegové z Moravy a Slovenska. Nebylo proto o organisačnich změnách ve Spolku čs. inženýIŮ definitivně rozhodnuto a stane se tak cestou písemného hlasováni všech členil výboru spolku z území republiky. Návrhy výboru budou vhodnou cestou členilm spolku sděleny. Ing. Fr. Vlk, I. jednatel.
Z Jednoty čs. úř. aut. civil. geometrii v Praze. Dne 22. října t. r. konala se v Praze schfize pracovnillo výboru za přítomnosti 9 členil. Tři kolegové byli omluveni. Kolegové ze Slovenska nebyli tentokráte pozváni, poněvadž vzhledem k mímořádným poměIŮm čs. drah nebylo by jím ani možno dostaviti se včas. Schilzi zahájil kol. předseda Ing. Fiirst. Bylo jednáno o stavovských otázkách vzhledem k posledním událostem.. Poukázáno bylo na vládní nařízeni z 9. října t. r. Č. Sb. z. a n. 218 a 219, jež týkají se í našeho stavu. Po referátu kol. Ing. Faltuse za Moravu, byla schilze skončena. Ret. Ing. Petrák.
1938/189
VI. mezinárodní kongres zeměměfický v Římě 1988. Mezinárodní federace zeměměřícká (F. I. G.) uspofádala svůj letošní kongres v Římě. Předtím konal se kongres v Paříži r. 1878, v Bruselu r. 1910, v Pat1ži r. 1926, v Curychu r. 1930, V Londýně r. 1934. Přípravné práce pro kongres v Římě začaly 4. října 1938 schů.zí stálého výboru; nato 5. října konala se schůze slovníkové, katastrální komise a stálého výboru. Vlastní kongresová jednání zahájena byla 7. října schůzí na Capitolu projevem místodržitele římského a projevy oficiálních zástupců; odpoledne provedeny byly volby refe,rentů. Ve dnech 8. a 9. října konány schůze v komisích a navštěva mezinárodní výstavy fotogrametrické, závěrečné zasedání kongresu, schválení resolucí a závěrečné projevy. Jednání kongresová budou vydána tiskem. I. komise katastrální, předs. Kralj, zpravodaj René Danger, měla ohlášeno 6 referátů, z nichž jeden Dr. F. Ma š k a: československý katastr. Projednávala návrh zřízení katastru a sjednocení značek konventionelních. II. komise pro metody a stroje, předseda Baeschlin, zpravodaj Hannelberg, měla ohlášeno 5 referátů. Po projednání metod nepřímých měření usneseno projednat fotogra.metrická měření společně s komisí I. III. komise pro stavbu měst a řešení krajinná, předseda Hendriksen, zpravodaj Gott, měla 8 referátů, z toho 4 italské. Zabývala se zastavovacími plány a významem obecní zprávy při provádění plánů., o trasách cest a ulic. IV. komise': Odborná výchova, předseda Surmacki, zpravodaj Deschrijver, měla 9 referátů, mezi ními jeden Ing. Boh. P o u r a: Organisace zeměměříčství v československu. Pro kongres připraven byl tento návrh: "Je žádoucí, aby zeměměřič měl vzdělání dosti obsáhlé, to je maturitu (bacchalaureat) a odborné studium aspoň tříleté, ukončené diplomem a p a k d o s t a teč n é p I" a k ti c k é a o d b o I" n é v z d ě.l á n í, z a k o n č e n é dal š í z k o u š k o u. Budiž přihlíženo k tomu, aby v každé zemi byla pouze jediná kategorie zeměměřičťl, pokud jde o vzdělání." Probrány otázky čínnosti zeměměřiče v jednotlivých zemích, odborné vyučování, odborná organisace a ochrana povolání. V. komise: Mladí zeměměřiči, předseda Eve, zpravodaj Steininger, měla 4 referáty. Probírala otázky zeměměřiče ve škole a v životě, organisaci výchovy mladých a problém mladých. Usnesla se doporučiti, aby v každé zemi byla utvořena komise "mladých" . Jako obvykle byly uspořá.dliny po skončeném kongresu zájezdy, a to z :Ríma do Neapole s vycházkou na Vesuv, Capri a zpět, další z Říma-Perugia-Assisi-Florencie --Bologna---,Milán s ukončením na jezeře Como a poslední zájezd z Řím.ar---Neapol-Palermo-Messina-Taormina-Catania s vycházkou na Etnu a končí v Taormině. Jakmile dojdou podrobné zprávy, neopomeneme naše čtenáře informovati. -k. Konečná hranice mezi československou republikou a Říší německou byla stanovena na podkladě mnichovské dohody hraničním protolwlem mezinárodní deliroitační komise v Berlině dne 20. listopadu 1930. V zasedání československé a německé delegace podepsal hraniční protokol s čsl. strany čsl. delegát vyslanec pan Arnošt H e i d I" i c h, se strany německé vyslanec von R i c h t h o fen. Přílohu k protokolu tvoÍ'f německá generální mapa v měřítku 1 : 300.000, na níž je modročervenou čarou zakreslena státní hranice. Pro místa, kde se červená čára odchyluje od modré, platí pravidlo, že tato červená čára je státní hr:anicí. K usnadnění prací, spojených se zajištěním státních hranic, byla přenesena hraniční čára do mapy 1 : 75.000, která spolu s mapou generální je podstatnou součástí hraničního protokollL Protokol určuje dále, aby československá a německá vláda zřidila československoněmeckou hraníční komísi a co nejdříve započala práce, potřebné k zajištění s.tátních hranic na mistě samém a přípravila materiál k hraniční smlouvě. Vedle toho byla ujednána následující dohoda: Čes k o s loven s k 0- něm e c k á k o m i s e pro místní stanovení a zajištění hranic j e s top I" á vně n a při svých pracech bráti zřetel na místní dopravní, hospodářské a kulturní pomě,ry; k tomu patří také hospodářské potřeby majitelů usedlosti, dotčených vedením hraniční čáry. čsl. komisařem čsl.-něm. komise pro místní stanovení a zajištění hranic bude odborový přednosta ministerstva vnitra Dr. Richard Holi, jeho zástupcem vrch. měříčský rada Ing. Stanislav Ve ve rka. Prozatímní vytyčení hranic s Německem bude zahájeno 2. prosince 1938 na celých hranicích najednou čtyřmí dozorčími a 34 pracovnímí skupinami. Z min i s t e 1"s t va f i n a n c í budou 4 měř. úředníci jako vedoucí dozorčích skupin a 32 měř. úředníci povedou pracovní skupiny. Druhého prosince bude konána společná porada s říšskoněmeckými dozorčími úředníky v Praze. Ministerstvo financí poskytne potřebné příruční mapy, popisy obecních hranic a přidělí svým úředlníkům potřebnou měřickou výzbroj.
1938/190
Přehled počtu zapsaných posluchačfi na českých vysokých školách technických na rok 1938/39 ukazuje následující t:abuIka: Česká vysoká škola technická
Odbor
v Praze
Zeměměř. inž.
148 (221) 1)
Inž. stavit. konstr. a doprav.
186 (281)
Inž. stavit. vodohosp. a kult. Architektura
44
a poz. stavit.
I
(86)
3202) (433)
v Brně 98 (116) 260 (217) 47
(53)
73
(90)
Strojní inženýrství
611 (555)
379 (270)
Elektrotechn. inženýrství
247 (255)
131 (132)
Chemie
490 (384)
287 (176)
Zemědělské inženýrství
220 (266)
1973) (195)3)
Lesní inženýrství
144 (205)
1073) (146)3)
Do prvního ročníku na oddělení zeměměřického inženýrství bylo zapsáno na rok 1938/39 v Praze 30 (37), v Brně 20 (33) posluchaétl. Vysoká škola technická Dr. M. R. ětefánika byla přeložena rozhodnutím slovenské vlády - v dfisledku odstoupení Košic Maďarsku - z ~ošic do Prešova. Poněvadž však město Prešov, do něhož evakuovala většina úřadfi z Košic, nemohlo opatřit dostatečný počet místností pro vysokou školu, pomýšli se na to, aby přednášky v letošním roce konány byly v Turč. Sv. Martině. Trvalým sídlem školy má však zfistati Prešov, který se zavázal vhodné budovy v nejkratší době postaviti. Změny sidel úřadfi pozemkové reformy. V souvislosti s pohraničními změnami došlo k evakuaci státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu v Košicích a státních přídělových komisařfi v NoVýlchZámcích, Lučenci, Rožnavě a orgánft pozemkové reformy v Podkarpatské Rusi. V dfisledku toho nastalo přemístění: 1. státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu v K o š i c í c h - d OJMa 1'k u š o v c fi, okres Spišská Nová Ves, p. Markušovce, 2. státního přidělového komisaře v N o v Ý c h Z á m c í c h ke státnímu přidělovému komisaři v Nit te, 3. státního přídělového komisaře v Luč e n c i ke státní obvodové úřadovně pro pozemkovou reformu ve Z vol e n u, 4. státního přídělového komisaře v R o ž n a v ě ke státní obvodové úřadovně pro pozemkovou reformu veZ vol e nu, 5. státního přídělového komisaře v Ber e h o v ě - do C h u s t u (budova krajského sOJUdu). Přemistění shora uvedených orgánfi pozemkové reformy je prozatímni. O definitivních sídlech těchto úřadfi bude dodatečně rozhodnuto příslušnými činiteli. . S účinností ode dne 14. listopadu 1938 slučuje se agenda býv. státního přídělového komisaře ve Znojmě, který v dfisledku obsazení svého sídla přesídlil zatím do Mor. Budějovic, s agendou státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu v Brně. Nová úprava měřických okresfi na Podkarpatské Rusí. Vláda Podkarpatské Rusi připravuje novou organisaci úřadfi finanční správy. Hlavní finanční ředitelstvi bude v Chustu. Katastrální měřické úřady budou v těchto mistech: Velký Berezný, Svalava, Iršava (nový úřad), Seredné (nový úřad), Volové, Sevluš, Chust, Ťačovo a Rachovo. Bude tedy na Podkarpatské Rusi o jeden katastrální měřický úřad méně než před provedením územních změn. Archiv map katastrálních má býti v Chustu. Zaměřováni města Olomouce. V Olomouci je prováděno zaměřováni města zvláštním městským měřickým úřadem, který pracuje nepřetržitě již 10 let. Pro tento účel přijalo město 4 zeměměřičské inženýry a několik pomocných úředniků. Až dosud bylo zaměřeno 13 katastrálních území, přivtělených do Olomouce; letos sepracuje ve Chval1)
čísla v závorce udávají počet posluchačfi v r. 1937/38.
2) Z toho 130 kandidátfi kreslení. 3) Na vys. škole zemědělské v Brně.
1938/191
kovicích. Tato práce, vzhledem k mimořádným poměrfim, bude asi skončena v příštím roce. Pak bude provedeno zaměření ve vnitřnim městě. Město Olomouc každý rok věnuje na práce, spojené se zaměřováním města, 70.000 Kč, takže dosavadní náklad činí 700.000 Kč. Počítá se, že, ještě na zaměřování města bude se pracovati tři roky. Ing. Jelínek Ed.
Prováděcí nařízení k novým předpisům o výchově a zkouškách ve vyšší správní službě zeměměřické v Německu. Jak jsme již v čísle 3/1938 na str. 48 našeho Věstniku referovali, bylo v Německu uzákoněno zrovnoprávnění zeměměřičských inženýrfi ve vef'ejné správě s právníky. Nyní vyšly prováděcí předpisy k této osnově. Uvádíme některá ustanovení, charakterisující nový duch ve veřejné správě v Německu. žádost o připuštění k přípravné službě nutno doložiti mimo jiným také údaji o sportovní činnosti docilené sportovní odznaky nutno uvésti; žadatel musí ovládati těsnopis předepsaného systému pro úřadování. Připravnou službu možno konati také u městských měřických úřadů., pokud jim jest svěřeno vedení státního pozemkového katastru. Předpísy obsahují pak přechodná ustanovení pro uchazeče k připravné službě podle dosavadních zemských předpisů. a jsou doplněny vzory formulářů.: pro deník kandidáta; žádostí o připuštění k "velké státní zkoušce", osobního výkazu referendáře (kandidáta) s přehledem osobních dat, školské prfipravy a vykonané služby přípravné v uvedených služebních odvětvích veřejné správy a konečně vysvědčení o vykonané státní zkoušce, opravňující k označení "měřičský assesor". F. 8.
Abrahamoviny kol. Ing. R. Janče. Ing. Rudolf Jan č, ur. aut. civilní geometr v Brně, dožil se dne, 29. listopadu t. r. padesátky. - Rodák ze Všetul u Holešova, studoval českou reálku v Kroměříži a v Brně. kde maturoval. Po ukončení zeměměřických studií na české technice v Brně vstoupil do praxe a otevřel si v roce 1914 v Brně zeměměřickou kancelář, která nabyla velmi dobré odborné pověsti a tyto dny dosahuje 25letého trvání. Nejen odborná činnost civilně zeměměřická učinila kancelář a jméno kolegy Janče známým, ale i jeho orientační plány Velkého Brna, vyšlé již v sedmém vydání, a zvláště přesné nivelační práce, konané v poddolovaném území Oslavan a při základech brněnské teplárny. Své bohaté zkušenosti nivelační popsal ve studii "Pozorování výškových změn poddolovaného území, betonových a pilotových základů. přesnou nivelací", kterou otiskly Zprávy veřejné služby technické v čísle 5-6 z roku 1936 a kterou recensoval s doplňky Zeměměřičský Věstník v Č. 7 z roku 1936. Po celou dobu své praxe věnoval se Ing. Janč obětavě hájení stavovských zájmů a to s důkladnosti obdobnou jeho odborným úkonům, a to jak v Jednotě úř. aut. civilních geometrfi, kde vedle řady jiných akcí spolupracoval na textaci nového zákona katastrálního a příslušného prováděcího nařízení, tak i v Inženýrské komoře pro ČSR, kde po čtyři po sobě jdoucí tříleti zastupuje stav zeměměřický. Je členem komise pro zkoušky úř. aut. civil. geometrfi při Zemském úřadě v Brně a členem komise pro druhou státní zkoušku pro zeměměřické inženýrství na české technice v Brně. Naše celá veřejnost přeje Ing. Jan č o v i tělesné i duševní svěžesti, aby v dIalších desetiletích mohl dále úspěšně pracovati ve svém oboru a zájmy stavu obhajovati zvlášť v době nejbližší, která bude vyžadovati zvýšené činnosti v zájmu státu, národa i stavu od nás všech. J. A. R. Druhou státní zkoušku zeměměřického inženýrstvi na české vysoké škole technícké v Brně složili dne 2 9. z á ř í 1 9 3 8 pp.: Pecold Oldřich z Města žďáru, šír Vilém z Bystřice n./Pernšt., Myška Emerich z Varpaloty, Klecker Alois z Německých Knínic, Klecker Jaromír z Německých Knínic, Kadlec Jan z Brna, Sigmund Bedř. z Brna, Brychta Jan z Bma, Slezáček Ferdinand z Bma, Steiger Jaroslav z Města :liďáru a Urbánek Walter z Vídně; dne 3. 1 i s top a d u 1938: Paclík Jaroslav ze Skrýšova, Pohanka Vilém z Brna, Sádlík Karel z Brna, Petřek Jaroslav z Olomouce, Vilimec Miroslav z Topolan, Laštovička Miloslav z Javorku (s vyznamenáním). Z katastrální měřické služby. Osobní změny od 1. července do 30. září 1938. A. Čech y: Jme n o v á n i: Měřičskými rady: Ing. Bedřich ev r k v Kolině, Ing. Antonín žel e z n Ý v Pardubicích, Josef P r a ž a n V Praze, Ing. Bohuslav Vrt a 1 v ministerstvu financí; vrchními měříčskými komisary: Ing. Jaroslav R e s 1 v Kadani, Ing. (Pokračování
na S straně obálky.)
Zařízenou zeměměřickou kancelář se stroji a pomůckami předá za výhodných podmínek vdova po civil. geometrovi. Ad r e s a: pí. Maríe Ma, 1 e c o v á, České Budějovice, žižkova tř. 32. Za redakol
odpovídá
Ing.
Bohu mil Nakladatel:
POUl'. - Tiskem Akoiové moravské knlhtlskárny Spolek československý oh zeměměřičd Y Praze.
1938/192
Polygrafie
v Brně
