Vrchní státní zastupitelství v Olomouci tř. 17. listopadu Olomouc. Praha, 11. června 2015 DOPLNĚNÍ TRESTNÍHO OZNÁMENÍ Z PROSINCE 2009

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci tř. 17. listopadu 44 770 00 Olomouc

Praha, 11. června 2015

VĚC:

DOPLNĚNÍ TRESTNÍHO OZNÁMENÍ Z PROSINCE 2009

Oznamovatel:

RNDr. Jana Ryšlinková, CSc.

a PRAŽSKÉ FÓRUM Bořivojova 694/108 130 00 Praha 3 IČO: 22890734

Přílohy:

1.

1. Trestní oznámení z prosince 2009 2. Zpráva parlamentní vyšetřovací komise z listopadu 2014 3. Rozsudek Vrchního soudu v Praze z prosince 2014

ÚVOD

V prosinci roku 2009 podala dr. Jana Ryšlinková u Městského státního zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámé pachatele v souvislosti s projektem Opencard (viz přílohu č. 1). Na základě jejího oznámení byli po pěti letech pravomocně odsouzeni pouze někdejší ředitel odboru informatiky MHMP Ing. Ivan Seyček a jeho podřízený vedoucí oddělení realizace Ing. Jiří Chytil. Oba byli Vrchním soudem v Praze shledáni vinnými za porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (viz přílohu č. 3).1

1

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 5 To 41/2014.

Str. 1 z 10

Doplnění trestního oznámení ve věci Opencard z prosince 2009

Toto doplnění trestního oznámení podáváme proto, že nepovažujeme za správné, aby byli sankcionováni pouze uvedení úředníci. Je zjevné, že na trestné činnosti úředníků se podílely další osoby. Je rovněž evidentní, že existuje skupina osob, která z trestné činnosti úředníků těžila nebo dodnes těží. Při práci na tomto doplnění jsme vycházeli zejména ze závěrů Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard (viz přílohu č. 2) a z dalších podkladů, které jsme ve věci Opencard shromáždili z veřejně dostupných zdrojů.

2.

PŘÍSLUŠNOST VRCHNÍHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ V OLOMOUCI

Podle trestního řádu (§ 25) může být věc příslušnému soudu z důležitých důvodů odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Toto ustanovení je analogicky aplikovatelné i na soustavu státních zastupitelství. Máme za to, že existují důležité důvody pro to, aby vyšetřování zbylé části kauzy Opencard převzalo jiné státní zastupitelství než Městské státní zastupitelství v Praze. Na městskou státní zástupkyni Máchovou bylo parlamentní vyšetřovací komisí (dále také „PVK Opencard“) v souvislosti s kauzou Opencard podáno trestní oznámení. Je nutné vycházet z toho, že státní zástupkyně Máchová i její nadřízená městská státní zástupkyně Hercegová mají zájem na tom, aby v jejich dosavadním postupu nebyly shledány žádné nedostatky. Nelze předpokládat, že by Městské státní zastupitelství bylo schopné po téměř šesti letech od podání trestního oznámení dovodit trestní odpovědnost a obžalovat ještě někoho dalšího, než odsouzené úředníky města. Je přitom nabíledni, že z trestné činnosti odsouzených úředníků neměli největší prospěch tito úředníci, ale firma Haguess a další soukromé osoby, právnické i fyzické. Protože parlamentní vyšetřovací komise podala trestní oznámení na dozorovou státní zástupkyni kauzy Opencard pro její problematický postup v přípravném řízení, a protože její nadřízená městská státní zástupkyně Hercegová i Vrchní státní zastupitelství v Praze mají zájem na tom, aby obhajoba státní zástupkyně Máchové byla úspěšná, podáváme toto doplnění trestního oznámení na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Žádáme, aby zbývající část vyšetřování kauzy Opencard dozorovalo přímo Vaše státní zastupitelství, nebo jiné, Vám podřízené státní zastupitelství.

3.

ZÁVĚRY PARLAMENTNÍ VYŠETŘOVACÍ KOMISE

Ve vztahu k trestnímu oznámení dr. Jany Ryšlinkové považujeme za nejdůležitější níže uvedené závěry PVK Opencard. Str. 2 z 10


Stěžejním úkolem a bodem plánu vyšetřování PVK Opencard byly výslechy osob, které v předmětné kauze vystupovaly jako úřední osoby, či o kauze něco věděly a kauzu vyšetřovaly. Samotné výslechy byly vedeny velmi podrobně, celkem jich bylo provedeno sedmnáct. Jednalo se o úředníky, policisty a politiky, a to na různých řídících funkcích a v různých postaveních ve firmách, úřadech a institucích. Po celkovém vyhodnocení zajištěných důkazů, provedených výslechů, záznamů o prověření spisů vedených u GIBS, auditních zpráv a také trestního oznámení dr. Jany Ryšlinkové, PVK dospěla k názoru, že orgány činné v trestním řízení v rámci svého odborného a profesního nasazení ve vyšetřování předmětné kauzy pochybily. Vyšetřování kauzy se poměrně rychle odklonilo od uvedeného trestního oznámení, a to především v klíčovém bodu III. trestního oznámení (dlouho plánovaný podvod). Chybí zkoumání, vyšetřování, zda nebyl celý záměr navržen, konstruován a schválen skupinou osob v tehdejším vedení MHMP, respektive v Radě, s intencí podvodu a neoprávněného zisku.2 K tomuto závěru přispívá i informace, která na PVK Opencard zazněla, že existovala přinejmenším 2 konta ve švýcarských bankách, k nimž měli přístup pracovníci MHPM a na nichž byly uloženy stamilionové částky. K těmto závěrům PVK Opencard doplňujeme, že v pozadí kauzy Opencard z povahy věci nemohly stát pouze osoby ve vedení MHMP, resp. členové rady města, ale rovněž osoby zvnějšku, spojené přímo či nepřímo se společností Haguess. Rozparcelování případu Opencard na jednotlivé méně závažné trestné činy eliminovalo celkovou možnou trestní odpovědnost za přípravu a realizaci záměru jako komplexního finančního podvodu organizované a koordinované skupiny osob. V hledáčku prověřování a vyšetřování případu zůstali pouze aktéři základní úrovně. Na subjektivní stránku trestného činu (úmysl), lze přitom usuzovat z provázanosti kroků jednotlivých aktérů a všech okolností daného případu, které svědčí a potvrzují záměr vyvést z poškozených subjektů finanční prostředky a obohatit se tak na jejich úkor. PVK Opencard shledala jako vážný problém předvídatelnosti výkonu práva a rovnosti před zákonem záměrné opuštění logiky trestního oznámení, následné rozdělování jednoho trestního skutku na dílčí a méně závažná obvinění, zřetelnou nekonzistenci v postupu státního zastupitelství téže státní zástupkyně ve vyšetřování jakož i v trestně právní kvalifikaci téhož projektu v různých obdobích. Souhrnně vzato, PVK Opencard považuje za chybné nerespektování logiky a důkazů trestního oznámení, nerespektování příslušné judikatury, rozdělení skutku na dílčí a následné překvalifikování trestných činů. Stejně tak PVK Opencard považuje za chybnou rozdílnou právní kvalifikaci dvou prakticky velmi podobných kauz týkajících se rozhodnutí Rady MHMP v případu Opencard ve dvou různých volebních obdobích.3

2

Závěrečná zpráva PVK Opencard, s. 4.

3

Tamtéž, s. 5.

Str. 3 z 10


Projekt Opencard podle JUDr. Dagmar Máchové ve sledovaném období vyčerpal částku 533.447.402 Kč, a nikoli podstatně vyšší částky, které před PVK Opencard uváděli jiní svědci a na které byla státní zástupkyně členy vyšetřovací komise dotazována. Podle poznatků vyšetřovací komise je reálný objem vynaložených prostředků násobně vyšší a zahrnuje přinejmenším například výdaje Dopravního podniku hlavního města Prahy, který v době forenzního auditu firmou Nexia odmítl předat auditorům účetní doklady, třebaže byly zjištěny neevidované vysoké pohledávky firmy Haguess právě vůči DPP. Již trestní oznámení dr. Jany Ryšlinkové adresované přímo státnímu zastupitelství na některé závažné skutečnosti poukazuje jako na samostatný trestný čin.4 Mnohaletá stabilita v osobě dozorující státní zástupkyně Dr. Máchové i její nadřízené JUDr. Jany Hercegové se mohla projevit v rozpadu hlavní linie vyšetřování trestního oznámení do dílčích a méně závažných a vzájemně neprovázaných trestných skutků druhořadých spolupachatelů, zatímco hlavní původci možného podvodného plánu zůstali mimo pozornost vyšetřovatelů a státních zástupkyň. Na tuto okolnost veřejně upozornil soud na konci projednávání případu skupiny pracovníků Odboru informatiky MHMP. 5 Další důkazy, jež PVK zajistila, pravděpodobně ukazují na práci úředníků MHMP. Zda se jedná o neodbornost, nedbalost či dokonce úmysl, to měly již v minulosti posoudit orgány činné v trestním řízení. Dále pak je nutné posoudit, do jaké míry, kdy a za jakým účelem úředník rozhodoval, či konal, a zda jej někdo ovlivňoval, či nikoli. 6 Podle poznatků vyšetřovací komise trestní oznámení dr. Jany Ryšlinkové nebylo posouzeno profesionálně a odborně, policejní orgán se vůbec nezabýval smyslem trestního oznámení, jeho obsahem a uvedeným popsaným podezřením a jevy, zejména ve výše naznačeném podezření na organizované trestné činy skupiny osob. PVK Opencard proto navrhla obnovení šetření těchto jednání a podezření v plném rozsahu a podle trestního oznámení dr. Jany Ryšlinkové, neboť se jedná o vysoce společensky nebezpečné jednání. PVK Opencard současně zdůraznila, že by realizace vnitřního dohledu měla být provedena jinak a jinými aktéry, než tomu bylo v průběhu celého vyšetřování od roku 2009. Tento názor podporují i odpovědi JUDr. Jany Hercegové na dotazy PVK ohledně činnosti JUDr. Dagmar Máchové. Neboť jak PVK Opencard, tak soud ve věci obžalovaný Seyček a spol. shodně upozorňují, že vyšetřování a obvinění vznesené JUDr. Dagmar Máchovou zřejmě neodhalilo a nepostihlo skutečné původce a viníky projektu Opencard jakožto potenciálně připravovaného a organizovaného podvodu skupiny osob uvnitř právnické osoby („Obžalovaní rozhodně nebyli hlavními aktéry událostí, ani jejich hlavními hybateli“ – ze závěrečné řeči soudce Alexandera Sotoláře z Městského soudu v Praze). A je třeba se zamyslet i nad tím, zda obvinění Rady MHMP zvolené v roce 2010, zpracované rovněž JUDr. Dagmar Máchovou, není přímým důsledkem toho, že se nepodařilo vyšetřit původce 4

Závěrečná zpráva PVK Opencard, s. 6.

5

Tamtéž, s. 8.

6

Tamtéž, s. 9.

Str. 4 z 10


podvodného jednání před rokem 2010. Důsledkem tohoto jednání je, že MHMP neměl po roce 2010 ve vlastnictví, a tudíž ani pod kontrolou, autorská práva a licence k projektu Opencard a že Rada MHMP zvolená v roce 2010 byla při rozhodování o pokračování projektu Opencard, na kterém stojí celé předplatné hromadné dopravy v hlavním městě Praze, prakticky rukojmím firem spojených nebo následnických po firmě Haguess. Jinými slovy, zda obvinění vznesené proti Radě MHMP zvolené v roce 2010 vlastně není důsledkem chybného směru vyšetřování případu před rokem 2010, a to ve výše popsaném nerespektování trestního oznámení dr. Jany Ryšlinkové.7 Při výslechu bývalého ředitele odboru informatiky Ing. Václava Krause bylo vyšetřovací komisi jasně sděleno, že předplatné formou karty Opencard bylo realizováno záměrným zrušením všech dalších forem dlouhodobého předplatného tak, aby Pražané neměli jinou alternativu a kartu Opencard kupovat a používat museli. Praha se tudíž do závislosti na firmě Haguess dostala vlastním rozhodnutím, rozhodnutím politické reprezentace z období před rokem 2010. A je otázkou, zda tuto odpovědnost žaloba radních po roce 2010, formulovaná JUDr. Dagmar Máchovou, vůbec řeší. Takovýchto příkladů kauzálního zřetězení nevyšetřené a zřejmě trestné činnosti před rokem 2010 s přesahem do období po tomto roce by bylo možné nalézt více. Zřetězení trestné činnosti v důsledku nedostatečného vyšetření a potrestání počátečních a iniciačních skutků proměňuje výkon zastupitelského mandátu v těžko předvídatelný a nebezpečný hazardní krok, kterému se mohou v budoucnu odpovědní občané vědomě vyhýbat. Nedostatečný výkon ve vyšetřování a stíhání trestné činnosti tímto způsobem zjevně deformuje celý demokratický systém a otevřenost volební soutěže z hlediska ochoty občanů kandidovat do zastupitelských orgánů. Nedostatečný výkon spravedlnosti deformuje kvalitu demokracie a veřejné správy země. 8 Působení státních zástupců Městského státního zastupitelství v Praze vyvolává nemalé pochybnosti o důslednosti ve vyšetřování trestního oznámení dr. Jany Ryšlinkové ve snaze potvrdit nebo vyvrátit v něm uvedené skutečnosti a případně v důsledné snaze odhalit a stíhat odpovědné osoby uvnitř právnické osoby MHMP a v úrovni zastupitelstva a Rady.9 Zde opět pouze doplňujeme, že stíhány by měly být rovněž i ty osoby, které dodnes těží z původních smluv uzavřených trestnou činností.

7

Tamtéž, s. 10.

8

Závěrečná zpráva PVK Opencard, s. 10-11.

9

Tamtéž, s. 12.

Str. 5 z 10


4.

TRESTNÁ ČINNOST ŘEDITELE ODBORU INFORMATIKY

Pokud jde o rozsudek Vrchního soudu v Praze ve věci Seyček a spol. (viz přílohu č. 3), pro účely tohoto doplnění trestního oznámení považujeme za důležité zejména následující skutečnosti. Ing. Seyček byl odvolacím soudem shledán vinným, že v pozici ředitele odboru informatiky MHMP, odpovědného za řádná zadávací řízení k veřejným zakázkám v projektu Opencard, s cílem opatřit neoprávněné výhody a majetkový prospěch společnosti Haguess s.r.o., porušil závažným způsobem pravidla zadávacího řízení stanovená zákonem. Ve srozumění se způsobením škody svému zaměstnavateli (MHMP), jehož majetek byl povinen opatrovat, řádně s ním hospodařit a náležitě ho spravovat, jednal v rozporu s těmito povinnostmi, když konkrétně:  při zadávacím řízení k nadlimitní veřejné zakázce pod názvem „Realizace servisního kartového centra“, které bylo zahájeno dne 28. 6. 2006 zadavatelem hl. m. Prahou, v rozporu s požadavky na transparentnost a rovnost zadávání veřejných zakázek zásadně omezil v zadávací dokumentaci přístup zájemců o danou zakázku k ní stanovením velice krátké doby na předložení a realizaci požadovaného řešení a velmi podrobným vymezením požadavků na jeho parametry, fakticky umožňujícím ucházet se o danou zakázku jen tomu zájemci, který měl požadované řešení již hotové, a jímž byla v podmínkách České republiky společnost Haguess s.r.o., a následně nezrušil toto zadávací řízení a nechal ho vědomě probíhat v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a v rozporu se smluvně převzatou povinností řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem  předpokládanou cenu zakázky neurčil na základě skutečných cen obdobného zboží a služeb, které byly dosaženy na trhu, přičemž byl srozuměn s tím, že umožní budoucím uchazečům (resp. jedinému uchazeči, společnosti Haguess s.r.o.) značně nadhodnotit jejich jednotkovou cenu práce;  nestanovil požadavek na vyčíslení provozních nákladů na zajištění provozu Servisního kartového centra (SKC), když dodavatel měl podle zadávací dokumentace zajišťovat jen podporu a údržbu dodaného SKC; takto se zachoval přesto, že výše provozních nákladů byla přímo ovlivněna navrženým řešením a zahrnovala zejména požadavky na prostory, pracovníky, jejich kvalifikaci, role a odpovědnosti, energetické nároky požadovaného řešení, včetně klimatizace a záložních zdrojů, zabezpečovací a protipožární techniky, záložních médií, spotřebního materiálu a licenčních poplatků, přičemž bez vyčíslení předpokládaných provozních nákladů nebylo možné objektivně a odpovědně posoudit ekonomickou efektivitu nabízeného řešení a případně ani porovnat efektivitu jednotlivých potencionálních nabídek; Str. 6 z 10


 nepamatoval na požadavek zajištění bezpečnosti provozu SKC a nestanovil požadavky na specifikaci způsobu řízení tohoto centra, což s sebou neslo riziko úniku citlivých osobních údajů, stejně jako riziko nedostatečné koordinace a nevhodného načasování kroků činěných při uvádění SKC do chodu a při rozvoji celého projektu Pražského Centra Kartových Služeb (PCKS) jako takového a v důsledku toho i riziko ekonomické nehospodárnosti takových kroků. Shrnuto, podle názoru Vrchního soudu v Praze jde o závažné nedostatky v zadávací dokumentaci, snižující možnost řádného posouzení ekonomické výhodnosti učiněných nabídek. Soud Ing. Seyčkovi vytknul, že i přes tyto vady dokumentace v zadávacím řízení pokračoval, když:  dne 24. 7. 2006 jmenoval v pozici zadavatele hodnotící komisi, přičemž členem komise jmenoval i sám sebe  dne 28. 8. 2006 jako člen hodnotící komise pro otevírání obálek při kontrole úplnosti podané nabídky společnosti Haguess s.r.o. tuto nabídku nevyloučil, ačkoliv podrobně znal zadávací podmínky a věděl, že nabídka nesplňuje požadavky na závaznou strukturu ceny (rozdělení na dodávky a služby)  dne 5. 9. 2006 na druhém jednání hodnotící komise jako její člen nevyřadil nabídku společnosti Haguess s.r.o., která nesplňovala zadávací podmínky 10  doporučil radě Hl. m. Prahy uzavřít s uchazečem Haguess s.r.o. smlouvu o dílo a své doporučení podložil důvodovou a doporučující zprávou hodnotící komise ze dne 5. 9. 2006, na základě které rada hl. m. Prahy dne 26. 9. 2006 svým usnesením č. 1488 rozhodla o přidělení uvedené nadlimitní veřejné zakázky jedinému uchazeči o ní, tj. společnosti Haguess, s.r.o.  s odkazem na rozhodnutí rady hl. m. Prahy o přidělení zakázky uzavřel jménem hl. m. Prahy se společností Haguess s.r.o. dne 27. 10. 2006 smlouvu o dílo č. DIL/40/05/001120/2006, znějící na celkovou cenu díla 98.104.088 Kč vč. DPH, a dne 6. 11. 2006 licenční smlouvu č. LIC/40/05/001128/2006, když v této smlouvě sjednal pro hl. m. Prahu nevýhodné peněžní parametry jednotkové ceny za licenční modul vedoucí k následnému ekonomicky neopodstatněnému nárůstu plateb za licenční položky Ing. Seyček porušil pravidla daná zákonem o veřejných zakázkách i tím, že nezrušil dané otevřené výběrové řízení, ačkoliv věděl, že nabídka uchazeče Haguess s.r.o. neodpovídá zadávacím podmínkám a pro Hl. m. Prahu je ekonomicky nevýhodná. Ing. Seyček tak přispěl k tomu, že společnost Haguess s.r.o. v uskutečněné veřejné soutěži dosáhla přidělení dané nadlimitní veřejné zakázky o objemu 98.104.088 Kč, ačkoliv se tak daným způsobem nemělo stát. Podle odvolacího soudu Ing. Seyček předražením veřejné zakázky „Realizace Servisního kartového centra“ způsobil hl. m. Praze škodu ve výši nejméně 18.245.900 Kč. 10

Podrobněji viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 5 To 41/2014, s. 4-5.

Str. 7 z 10


V odůvodnění rozsudku byl rozebrán motiv jednání Ing. Seyčka, který „prostupuje celým inkriminovaným skutkem, je pro posouzení jeho viny zásadní okolností a vyplývá z [provedených] důkazů. Konkrétně se jedná o jeho snahu umožnit realizaci zmíněných veřejných zakázek jednomu dopředu danému subjektu (společnosti Haguess) a nikoli vítězi vzešlému z transparentního a nediskriminujícího výběrového řízení jakožto záruky hospodárného, efektivního a účelného nakládání s veřejnými prostředky.“11 A Vrchní soud v Praze pokračuje: „V této souvislosti je třeba zmínit výpověď svědkyně Jaroslavy Kebrdlové, někdejší referentky odboru informatiky [MHMP] o tom, že převzala zadávací dokumentaci k veřejné zakázce „Realizace Servisního kartového centra“ v elektronické podobě e-mailem od Ing. Petra Stránského (který byl dle jeho výpovědi na přelomu let 2006 a 2007 členem koncepční skupiny pilotní fáze projektu Univerzální karty Pražana, následně od r. 2007 manažerem a posléze výkonným ředitelem společnosti Haguess), a svědka Ing. Davida Dvorského, potvrzující zpracování studie k městské kartě na základě objednávky hl. m. Prahy společností Iquap, která si za tím účelem najala dne 20. 3. 2006 zmíněného svědka Ing. Petra Stránského …, kdy navíc inkriminovanou objednávku na tuto studii převzal na MHMP dne 14. 3. 2006 Ing. Jaroslav Turek, jinak též zakladatel společnosti Haguess …“ Ing. Seyček se ve své výpovědi zmínil o tzv. malém kartovém centru, které vzniklo na základě smlouvy o dílo č. DIL/40/05/000946/2005 ze dne 6. 12. 2005 a bylo jakýmsi vzorkem, ověřujícím v praxi systém a funkcionalitu velkého servisního kartového centra, na nějž již existovalo politické zadání. Ohledně projektu „Realizace [velkého] Servisního kartového centra“ Ing. Seyček zmínil, že krátké termíny na jeho uvedení do praxe vyplývající z politického zadání neumožňovaly jeho vývoj od nuly … a bylo možné se pouze poohlédnout po již funkčním řešení, které by po modifikaci mohlo sloužit požadovanému účelu; současně kategoricky odmítl, že by zadávací dokumentace byla „šita na míru“ společnosti Haguess. Vrchní soud v Praze „neuvěřil tvrzení [Ing. Seyčka] o tom, že nezamýšlel dopředu poskytnout veškeré zakázky spojené s Univerzální kartou Pražana výlučně společnosti Haguess, která byla minimálně od roku 2005 (viz realizace tzv. malého kartového centra) nadstandardně propojena s Magistrátem hlavního města Prahy prostřednictvím osoby obžalovaného Ing. Ivana Seyčka, takže měla k dispozici informace a celkově nesrovnatelně výhodnější podmínky pro realizaci předmětných zakázek než kterýkoli jiný obchodní subjekt obecně.“12 Pokud jde o škodu způsobenou licenčními poplatky má Vrchní soud v Praze shodně jako městský soud za to, že původní licenční smlouva ze dne 6. 11. 2006 č. LIC/40/05/001128/2006 přímo navazuje a úzce souvisí s licenční smlouvou ze dne 14. 7. 2008 č. LIC 40/01/001613/2008 včetně jejích dvou dodatků. Pouze s ohledem na 11

Tamtéž, s. 19.

12

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 5 To 41/2014, s. 21.

Str. 8 z 10


odvolací námitku obžalovaného Ing. Ivana Seyčka, že tzv. „nová licenční smlouva“ nebyla uzavřena z důvodu nevýhodnosti té původní ze dne 6. 11. 2006 Vrchní soud v Praze poznamenává, že z obsahu dodatku č. 1 k tzv. nové licenční smlouvě vyplývá geneze smluvních vztahů mezi Magistrátem hlavního města Prahy a společností Haguess ohledně licenčních ujednání, které byly motivovány úsporami při dalším rozvoji. Z toho plyne jasný důvod nahrazování původní smlouvy další smlouvu vč. dodatků, kterým bylo ekonomické hledisko. Pokud se jedná o zavinění obžalovaných ve vztahu k základní skutkové podstatě trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 tr. zák., dospěl Vrchní soud v Praze na základě výsledků provedeného dokazování k závěru, že byli vedeni přímým úmyslem, neboť z charakteru jejich jednání vyplývá, že chtěli postupovat ve výroku rozsudku uvedeným způsobem vůči majetkovým právům poškozené. Způsobenou škodu prokázaného rozsahu, tj. způsobení těžšího následku pak pokrývá zavinění nejméně z vědomé nedbalosti, neboť oba obžalovaní věděli, že svým jednáním mohou způsobit naznačenou škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhali, že se tak nestane, neboť od protiprávního jednání neustoupili. U obžalovaného Ing. Ivana Seyčka bylo bez pochyb prokázáno dlouhodobé navázání na společnost Haguess, jeho autorství inkriminované zadávací dokumentace (resp. „spoluautorství“, neboť se na jejím vzniku podílela společnost Haguess), což mu vše ve svém souhrnu poskytovalo nesrovnatelně větší objem informací a v daleko větším časovém předstihu, než měli k dispozici zbývající obžalovaní. 13 Podle Vrchního soudu v Praze byl Ing. Ivan Seyček „osobně zainteresován na tom, aby nabídka Haguess byla přijata.“14

5.

DALŠÍ INFORMACE

Státní zástupkyně Máchová před PVK Opencard uvedla, že žádné důkazy, které by státní zastupitelství potřebovalo, nezmizely. Pokud je to tak, pak nerozumíme tomu, proč byli obžalováni a odsouzeni pouze úředníci magistrátu.

13

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 5 To 41/2014, s. 29.

14

Tamtéž, s. 30.

Str. 9 z 10


Jestliže odsouzení úředníci zvýhodnili společnost Haguess, proč není a nebyl stíhán nikdo z této společnosti, případně přímo tato společnost či její právní nástupkyně eMoneyServices s.r.o.? Jestliže původní smlouva byla uzavřena trestným činem, jak je možné, že za tento nebo související trestný čin nejsou stíháni ti, kteří z něj především (resp. možná jako jediní) profitují? Domnívali jsme se, že to mohlo být pro nedostatek důkazů, to ale státní zástupkyně popřela. Máme za to, že Vaše státní zastupitelství může jako jediné nezávisle vyšetřit, jaké jsou skutečné důvody stíhání a odsouzení pouze jedné strany transakcí v kauze Opencard, a to ještě té, která měla z trestné činnosti menší prospěch, pokud vůbec nějaký. Bývalý ředitel magistrátu Martin Trnka před PVK Opencard odpověděl na otázku poslance Ivana Gabala: Gabal: Je podle Vás standardní řešení, že pan Stránský a pan Turek připravovali finanční a business plán, následně vstoupili do firmy Haguess a připravovali smlouvy? Trnka: Určitě by to bylo úplně špatně. Tato výpověď ředitele Trnky potvrzuje, že v rámci dosavadního vyšetřování kauzy Opencard dosud nebyla věnována dostatečná pozornost nejen roli někdejšího politického vedení města, ale ani roli majitelů a manažerů firmy Haguess, tedy firmy, která z trestné činnosti úředníků získala největší prospěch. 6.

ZÁVĚR

V návaznosti na trestní oznámení dr. Ryšlinkové z roku 2009 žádáme o řádné prošetření úlohy členů rady Hl. m. Prahy v letech 2006-2010 v kauze Opencard a dále o prošetření úlohy všech právnických i fyzických osob, které měly nebo mají ze smluv projektu Opencard hospodářský prospěch, včetně právních nástupců společnosti Haguess i o prošetření role Městského státního zastupitelství v Praze v dané kauze.

Str. 10 z 10


Vrchní státní zastupitelství v Olomouci tř. 17. listopadu Olomouc. Praha, 11. června 2015 DOPLNĚNÍ TRESTNÍHO OZNÁMENÍ Z PROSINCE 2009

Recommend Documents