Poutník
Vrbenský měsíčník Církve adventistů sedmého dne
říjen 2013
Jak jelen dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože. Žalm 42,2
„Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní.“ Iz 49, 15-16
Milí bratři, milé sestry, vítám Vás u říjnového čísla našeho sborového časopisu a z celého srdce vám přeji, abyste krásně a radostně prožili další podzimní měsíc. Toto úvodní slovo má být o Boží lásce k jeho postiženým dětem. A nemám tím teď na mysli pouze tělesně postižené děti, bez rukou, bez nohou, bez očí, ale také nás, kteří jsme dnes tady. Jsme Boží děti a ať už si to uvědomujeme nebo ne, každý z nás je postižený, handicapovaný. Možná si říkáte: Já nejsem postižený. Jsem zdravý, jsem v nejlepším pořádku. Ježíš věděl, že podobně budou lidé, a to i věřící, krátce před jeho návratem mluvit. Předpověděl to ve Zjevení 3,17: Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. Ale naše postižení je způsobeno hříchem a tím je zasažený každý z nás. Nejde ani tak o postižení našeho těla, ale spíše o naši mysl, o náš duchovní a morální stav. Lidé jsou postižení hříchem a tohoto postižení nejsou zcela uchráněni ani křesťané. Především jde o naši neschopnost milovat Boha z celého našeho srdce, z celé naší mysli a z celé naší síly. Jde o naši neschopnost projevovat lásku lidem kolem nás, nezištně jim sloužit. Jde o naše sobectví, o naši zahleděnost do sebe. Jde o náš pokřivený žebříček hodnot. Samozřejmě nevím, jak rozsáhlé je postižení vás, jako jednotlivců. Nedokážu jasně vidět ani rozsah svého vlastního postižení. Jisté ale je, že jsme hříchem zasažení všichni. Bez výjimky. Skutečnou míru našeho postižení však zná pouze Velký Lékař, protože on o nás ví naprosto všechno. Jednoho krásného dne v rajské zahradě Eva přestala důvěřovat Bohu. Vlastně ho začala považovat za lháře, protože více než jeho slovům věřila hadovým sladkým řečem. Ani Adam se příliš nevyznamenal. On nebyl hadem oklamán (1Tim 2,14), ale dal přednost své ženě před svým Stvořitelem. Odsunul Boha na druhé místo. Jaká byla Boží odpověď na to, že mu jeho děti přestaly důvěřovat a odsunuly ho na druhé místo? Láska. Láska, která se projevila v připraveném plánu spasení, láska, která vzpurnému člověku dává přední místo v Božím srdci. Celý Starý zákon je prodchnut příběhy, které nám ukazují, jak Boží lid opakovaně zapomínal na jediného pravého Boha, jak se vzpíral jeho vedení, jak přestupoval jeho smlouvu, jak mu nedůvěřoval a opakovaně ho podváděl s falešnými bohy, s modlami ze zlata, stříbra, dřeva i kamene. Ani tehdy nepřestal Ježíš své děti milovat. Nesestoupil z kříže, ale dokonal plán spasení, aby nám vydobyl možnost záchrany. Krátce před tím, než zemřel, prosil za ty, kteří se mu posmívali, za ty, kteří mu plivali do tváře, i za ty, kteří mu hřeby probili ruce i nohy. Prosil, aby jim Otec odpustil, protože nevědí, co činí (Luk 23,34). Bůh nás miluje i přes naše postižení hříchem. Vždyť jsme jeho děti. Učí nás chodit po cestě spravedlnosti. Učí nás rozeznávat dobré od zlého a žít tak, abychom kvůli svým špatným rozhodnutím nemuseli zbytečně trpět. Učí nás poslušnosti. Trpělivě nám projevuje svou lásku a doufá, že mu ji budeme opětovat.
To však není všechno. Je pravda, že jsme zasaženi kletbou hříchu a že někteří jsou dokonce „mrtvi pro své viny a hříchy“ (Ef 2,1). I z tohoto zdánlivě beznadějného stavu však existuje východisko. Bůh nám nabízí nové narození, úplné uzdravení z našeho postižení a věčný život v jeho blízkosti. Ježíš přišel uzdravit nemocné. Přišel, aby očistil hříšníky (Mar. 2,17). Za naše uzdravení byl ochoten zaplatit neuvěřitelně vysokou cenu. Ježíš nám nabízí úplné uzdravení, odstranění našeho postižení hříchem, obnovení vztahu s Bohem. Přijmete tuto jeho nabídku? Pokud ano, budou i pro vás platit slova z 2. kapitoly listu Efezským: I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu. I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy a tím jsme nutně propadli Božímu soudu tak jako ostatní. Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni! Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši. Milostí tedy jste spaseni skrze víru. (Ef 2,1-8) Bůh nás miluje. V jeho očích máme obrovskou hodnotu. V jeho očích jsme zázrak. Proto nás přivedl na tento svět, i když jsme postižení, i když si tím zkomplikoval život. I když to pro něj znamenalo spoustu bolesti. Mohli jsme se narodit, i když hrozí reálné nebezpečí, že náš život bude postrádat potřebnou kvalitu, i když nás na tomto světě vedle radosti čeká také trápení. Dobrá zpráva je, že Bůh nás může a chce uzdravit. Chce nás mít ve své náruči a prožívat s námi celou věčnost. Záleží na nás, jestli mu to dovolíme. V Izaiáši 49,15-16 Bůh říká: Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní.
Kačka Švancarová
Radost N aše radosti v životě jsou vždy sm íšeny s kapkou hořkosti a bolesti. Poznávám ale, že to velice pom áhá k osvobození ode všeho co není trvalé a k pozvedání zraku vzhůru, k pram eni trvalé radosti... (Podle Terezie z Lisieux)
TOUHA PO RADOSTI Touha po životě v radosti, kterou v sobě každý nosíme, se hlásí o slovo v nejrůznějších životních situacích: v přírodě, v setkání s druhými lidmi, v úžasu nad malým dítětem, v práci, ale i v nedostatku a trápení ... Denní tisk před několika lety přinesl zprávu o radosti z hokejového vítězství: "Strhujícím, nezapomenutelným vítězstvím na turnaji století završili hokejoví reprezentanti zimní olympijské hry v japonském Naganu, kde získali první olympijské zlato pro český hokej. Na ledě, stejně jako doma u obrazovek a posléze v ulicích propukla nepopsatelná radost. Robert Reichel, duchovní vůdce týmu, s medailí na krku říká: ´Kéž by tohle trvalo věčně´." (MF Dnes 23. 2. 1998). Okamžiky radosti jsou projevem naší bytostné touhy po nekončící radosti, kterou do našich srdcí vložil Bůh. Tato touha může být naplněna jen ve společenství s ním.
Bůh lidem dal do srdce touhu po věčnosti... (Kaz 3,11)
DŮVOD K RADOSTI Každý vědomě či podvědomě touží po nekončícím štěstí a radosti. Všichni žijí s otázkou, jak ale k radosti dospět uprostřed života, který je plný starostí a zármutku. Mnohé pokusy o radostný život často totiž končí vnějškovou veselostí, která vede do ještě většího smutku, zklamání a prázdnoty. Aby se člověk mohl skutečně radovat, musí mít pro radost oprávněné důvody. Co jsou ale ty pravé důvody pro radost? Odpovědí může být text biskupa Atanáše, který se před šestnácti stoletími touto otázkou také zabýval: "Máme opět ten čas, který nám nabízí nový začátek: Velikonoce, při nichž byl Kristus obětován a vstal z mrtvých. Milost tohoto svátku se neomezuje na jediný den a jeho jasný paprsek nezapadá, ale vždycky je připraven osvítit každého, kdo po něm touží... Tento svátek nás provází těžkostmi, na něž ve světě narážíme; a Bůh nám denně nabízí radost ze spasení, která z tohoto svátku vyzařuje..." Spasení, o němž mluví Atanáš, je čin Ježíše Krista, kterým nám otevírá přístup zpět k Bohu. K Bohu, jenž sám je původcem a "zdrojem jásavé radosti" (Žl 43,4). Právě Bůh nás stvořil ke svému obrazu - k životu v radosti. Bůh "nám svými skutky působí radost". (srov. Žl 92,5) Spása je tedy stálým Božím působením, skrze které nás doprovází těžkostmi našeho života k naplněnému životu, k životu v radosti. CESTA K RADOSTI Slož naději v Boha, drž se jeho cesty, povýší tě a obdržíš zemi... (Žl 37,34) "Zemi", kterou můžeme obdržet je "nová země a nové nebe, příbytek Boží mezi lidmi, kde Bůh setře každou slzu z očí, kde nebude ani žalu, ani nářku ani bolesti..." (srov. Zj 21). K tomuto našemu cíli dospějeme, přijmeme-li Boha do svého života a necháme-li se vést Božím Duchem, neboť, jak praví Bible: "dát se vést Duchem je život a pokoj" (Řím 8, 6). Každý, kdo Boha přijímá do svého života a nechává se jím vést, může již v tomto životě zakoušet radost, "kterou tento svět nemůže dát, ani vzít"... Ježíš praví: "Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná." (Jan 16,20-24) Bůh naděje ať vás naplní veškrou radostí a pokojem! Radujte se z naděje, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Radujte se v Pánu Bible ( Řím 12,12.15; 15,13; Flp 3,1)
Šťastný budu, až budu velký Vzpomínám si, jak jsem záviděl staršímu bratrovi, který dosáhl na kliku. Říkal jsem si : „Až se mi to jednou podaří, to bude štěstí! “ Jednoho dne se mi to konečně podařilo i bez malé stoličky a já byl skutečně šťastný… Jenže starší bratr už v té době jezdil na kole, což jsem zatím nezvládal. A tak jsem se znovu těšil na okamžik, kdy zvládnu jízdu na kole a budu konečně šťastný. Když se mi to konečně podařilo, uviděl jsem bratra, který … Možná to znáte také. Pocit, že štěstí je tam, někde přede mnou a když si pospíším, tak ho jednou určitě dohoním a pak ze mne bude konečně šťastný člověk. Setkávám se s lidmi, kteří toho mají daleko víc než já a přece nejsou šťastní. Znám slavné lidi, kteří každý rok dostávají prestižní ocenění, patří mezi VIP, a přesto místo štěstí prožívají deprese. Mnoho lidí se spolu s ruským spisovatelem F. M. Dostojevským domnívá, že štěstí nespočívá ve štěstí, ale v jeho „dosahování“. Jako by to podle nich byl motýl, který vždy, když po něm saháme, přeletí na další květ. Je to už pár let, co jsem se jednou zastavil a pochopil, že moje štěstí není v budoucnosti, ale vlastně ho mám na dosah ruky. Nemusím jen stále vyhlížet, ale mohu se radovat už teď. Jsem zdravý, mám hodnou ženu, šikovné syny, milující rodiče a spoustu přátel. Mám kde bydlet a můj neustálý boj s nadváhou dokazuje, že mi vlastně nic nechybí. André Maurois, francouzský spisovatel, který s oblibou psal životopisné romány slavných lidí, vyjádřil svůj pohled na štěstí v krátké větě: „Stěstí je mozaika složená z nepatrných malých radostí.“ A anglický humanista A. Huxley dodává: „Štěstí vzniká jen coby vedlejší produkt – stejně jako koks.“ Mám rád Jana Wericha. Když jednou dostal otázku, jak se člověk může stát šťastný, odpověděl: „Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Mám před sebou další den. Mohu se zabývat žehráním na nepřízeň osudu. Mohu se sžírat závistí vůči všem, kdo podle mne mají víc než já. Mohu celý den promarnit vyhlížením zítřejšího štěstí. Raději se chci radovat z toho, co mám už dnes. Vzpomínat na všechno krásné, co jsem měl třeba včera a přitom se těšit, že i zítra budu mít něco, z čeho budu mít radost. A možná se mi podaří trochu radosti přenést i na lidi kolem.
Turistické okénko Jak se dostanete k hornímu jezeru přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Stačí vybrat krásný slunečný den a vyrazit do obce Kouty nad Desnou. Na samém začátku obce vlevo (ve směru od Jeseníku) nemůžete minout velký ski-areál, kde zaparkujete. Z parkoviště se vydáte směrem k restauraci a zastavíte se u budovy s pokladnami, kde si zakoupíte jízdenky na lanovku. (U lanovky jízdenky zakoupit nelze.) Zpáteční jízdenky pro děti pořídíte za 105,- nebo 150,- Kč podle věku, senioři platí 150,-, ostatní 175,-Kč. Mezi pokladnami a restaurací projdete uličkou na most přes řeku Desnou a za mostem odbočíte vlevo do kopce, ke stanici lanovky (500 m). Lanovka je šestisedačková, jezdí v každou celou hodinu a její provozní doba je PO-Ne 9,00 – 17,00 hod. Jízda trvá přibližně 12 minut. Horní stanice se nachází pod vrcholem Medvědí hory, kde na turisty čeká mikrobus, který pojme dostatečně velký počet osob a stále se točí. Jednotné jízdné mikrobusu je 40,-Kč, platí i pro cestu zpět. Mikrobus jede přibližně 7 minut. Můžete se samozřejmě vydat i pěšky, značená turistická trasa lesním chodníkem je od horní stanice lanovky k jezeru dlouhá 3 km, po cestě 4,5 km. Jízda mikrobusem končí pod horní nádrží, kde se nachází stánek rychlého občerstvení a mobilní WC.
K nádrži odtud vede dlážděný chodník přecházející ve schodiště. Obvod nádrže měří 1750 m a vzhledem ke krásným výhledům je vhodné celou nádrž obejít. Kolem nádrže jsou umístěny tabule s panoramatickými fotografiemi, takže snadno poznáte nejrůznější místa, na kterých spočine Váš zrak. Samozřejmě, že nechybí výhled na Praděd. Lanovka dolů odjíždí vždy v půl a zhruba 10 minut před jejím odjezdem odjíždí od horní nádrže mikrobus. Ti, které zajímá technické zázemí elektrárny, se musí dopředu objednat v info centru v Koutech nad Desnou. Telefonické objednávky k technické exkurzi se nepřijímají, možnost objednání je pouze elektronickou formou vyplněním rezervačního formuláře. Tři dny předem musí být zaplaceno vstupné a to elektronickým bankovnictvím nebo bankovním převodem z účtu. Úhrada na místě není možná. Autobus odváží objednané účastníky exkurze od infocentra v Koutech přímo k elektrárně. Osobními auty, podobně jako tomu bylo kdysi, již jízda k elektrárně a následně až k horní nádrži možná není. Součástí exkurze je také prohlídka Dolní nádrže a v případě zájmu i výjezd k horní nádrži. Nevýhodou je potřeba objednání s dostatečným předstihem a tím pádem nejisté počasí bez záruky výjezdu Helena Rusková k jezeru.
Příběh nejen pro děti
Pláč na obrubníku Lenka byla vždycky veselá a šťastná, když mohla dělat to, co se jí líbilo. Horší to s ní ale bylo, když ji někdo požádal, aby udělala něco, co se jí nechtělo. Tehdy se začala tak zlobit, že by se na ní kapka vody asi vypařila jako na rozžhavených kamnech. Někdy, když Lenka měla takovou zlostnou náladu, mručela si pod nos: ,,Já uteču z domu, já tady bydlet nebudu!" Zřejmě si myslela, že tak maminku postraší a nebude muset dělat to, o co ji maminka požádala. Kdyby jen věděla, jak se brzy sama potrestá! Jednoho dne se Lenka velice rozzlobila. Nevím ani, co ji tolik rozhněvalo. Vím jen, že ji maminka zase o něco požádala a Lenka to nechtěla udělat. A tentokrát Lenka opravdu vybuchla. Rozpálená hněvem vyhrkla: „Jdu si sbalit věci a jdu pryč!" „Tak ty bys chtěla od nás odejít?" řekla klidným hlasem maminka. „Dobrá, pomohu ti. Nejdřív potřebuješ kufr, aby sis do něho mohla uložit věci." Maminka odešla do komory, přenesla jeden kufr a položila ho na Lenčinu postel. „Budeš potřebovat nějaké šaty. Šla a vzala dvoje ze skříně. Také prádlo na spaní." Položila do kufru pyžamo a plášť. „A nezapomeň jí dát ponožky a svetr," volal tatínek, který přicházel do ložnice, aby pomohl mamince balit. Lenčin hněv teď nabral jinou podobu. „To jsou ale protivní a strašní lidé," říkala si. „Tak jenom proto, že jsem řekla, že se mi tady nelíbí, mi sbalí kufr a vyhodí mne na ulici. Ale dobrá, když chtějí, abych šla, tak půjdu, at' vidí, že mi to nevadí." To už byl kufr sbalený a tatínek ho nesl ke dveřím. „Na shledanou, Lenko," řekl, když Lenka procházela verandou. „Doufám, že se budeš mít dobře, když už s námi nebudeš bydlet." Maminka řekla jen: „na shledanou" a zavřela dveře. Lenka stále ještě rozzlobená, sešla po schodech na ulici. Jenže noc byla chladná a to brzy zchladilo její hněv. Začala přemýšlet: „Kde budu dnes v noci spát? A co budu zítra jíst?" Nedošla ani na konec ulice, když se jí zmocnil smutek. Zatoužila vrátit se domů. Ale neodvážila se. Byla si jistá, že ji rodiče už nikdy zpět nepřijmou. Vždyť byla tak zlá a řekla jim tolik ošklivých věcí. Sedla si na obrubník a plakala. Proč jen byla tak hloupá? Jak to teď všechno napraví? Najednou zaslechla známý hlas. Zatajila dech a napjatě poslouchala. Byl to tatínek! Tatínek ji hledal a volal její jméno! Lenka se rozběhla tatínkovi naproti a skočila mu kolem krku. „Tatínku, tatínku, odpusť mi to, že jsem byla tak zlá," vzlykala. „Prosím tě vezmi mě domů." Tatínek ji také objal. „Samozřejmě, můžeš se vrátit domů, proto jsem tě šel hledat," řekl a vzal Lenčin kufr. Drželi se za ruce a šli společně domů.
Jan 15:8 Tím bude oslaven m ůjj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete m ým i u čedníky. edníky.
Z právy ze včelnice v elnice
Co je to včelstvo • včelstvo tvoří jedna včelí matka zvaná také královna, několik desítek tisíc dělnic (až 50 000 i více) a v létě několik stovek až tisíců trubců (až 2 000). Včelstvo „bydlí“ ve včelím úle nebo v přírodě v dutině stromu, nebo také i v nějaké jiné dutině např. mezi krovy nebo mezi podlahou
Bude zima, závěje, kdo tě, včelko, zahřeje?
Jsi taková malinká, nemáš v úle kamínka,
• bez včel bychom na zahradě neměli ovoce, zemědělci by neměli dostatečnou úrodu, vyhynuly by spousty vzácných planě rostoucích rostlin, krajina by radikálně změnila svůj ráz. Vědci odhadují, že po vymření včel na Zemi si nebudeme moci dopřát čtyři sousta z desíti • díky své schopnosti opylovat užitkové plodiny je včela medonosná v Evropě třetím nejužitečnějším zvířetem, které člověk chová
neschováš se pod dečku ve vyhřátém domečku.
Já to všechno dobře vím, a přesto se nebojím!
•
včelí královna se vyvine z oplozeného vajíčka jako každá jiná včela, ale díky výjimečné stravě (mateří kašičce) a díky daleko většímu prostoru buňky, ve které se vyvíjí, se u ní vyvinou takové orgány, které jsou potřeba pro její oplození, kladení vajíček a také například tvorbu zvláštního feromonu (mateří látky), který na ostatní včely v úle působí jako blahodárná droga
•
trubec nemá žihadlo, zato oči má přes celou hlavu
•
včely mají pět očí (dvě velké složené a tři malé) a šest nohou. Tělíčko se skládá z hlavy, hrudi a zadečku
Moje svaly létací, ty jsou zvyklé na práci, budou teplo vyrábět, než mě k letu zláká květ.
•
včely dýchají tzv. vzdušnicemi, které mají v zadečku. Vlastně dýchají zadečkem :-)
•
na třetím páru nohou mají včely dělnice tzv. košíček pro sběr pylu
•
včely se dorozumívají doteky tykadel, včelím tanečkem, pomocí vůně několika typů feromonů a také zvuky. Neslyší, ale zaznamenají chvění vzduchu zvukem. Například matky při líhnutí „týtají“ a „kvákají“
•
při rojení odlétá stará matka z úlu z částí včel – vytváří roj a tak přenechává právě narozené matce své původní obydlí
•
včely při rojení většinou nejsou útočné a to ani v případě, že jste uprostřed rojení (ale raději to nezkoušejte)
•
každá včela má v úle svou úlohu, vykonává po určitou dobu jednu a tutéž činnost. Buď uklízí nebo krmí nebo nosí vodu, pyl nebo med či propolis, také brání česno nebo staví plásty z šupinek vosku, který jí vypadává z tělíčka (respektive z voskotvorných žláz)
•
včely k vidění potřebují přímé sluneční světlo. Za sklem, kde se sluneční paprsky lámou, je včela v podstatě slepá, přesněji řečeno dezorientovaná Pokud vletí do místnosti, nejlépe když otevřete velké okno, ať na ní dopadne přímé světlo (ne přes sklo), včelka se zorientuje a odletí pryč
•
včelí královna (matka) se páří jednou za život a to hned s několika trubci. Poté klade vajíčka čtyři až pět let
•
trubec se páří také jednou za život, avšak poté umírá a padá mrtvý na zem
•
v zimě není v úle žádný trubec. Včely je v srpnu doslova „vyženou z baráku“
•
v létě žije včela kolem jednoho a půl měsíce. V zimě až kolem šesti měsíců
•
včely jsou na podzim na přežití celé zimy včelařem zakrmeny cukerným roztokem, což jim nahrazuje med, který jim předtím včelař vzal
•
včely také trpí nemocemi. Některé z nich se nám daří každoročním léčením držet na snesitelné úrovni (varroóza). Některé z nich jsou však natolik závažné, že je potřeba včely i s úly a pomůckami spálit (mor včelího plodu, hniloba včelího plodu). Varoóza je v podstatě ve všech včelstvech celé Evropy. Příště : O včelí matce - královně Petr Grycz
úl dříve
…… a nyní
Pravé ořechové – pokračování z předchozího čísla Mandle Není sporu o tom, že mandle jsou velmi oblíbenou a lahodnou pochutinou a ingrediencí už po několik tisíciletí. Jsou ale také lékem, bohatým přírodním zdrojem látek, nezbytných jak pro krásu, tak pro zdraví..
Mandle jsou plody mandloně obecné, stromu, který dorůstá úctyhodné výšky až 5-7 metrů. U nás lze mandloň úspěšně pěstovat jen v nejteplejších oblastech, mandle se k nám proto dovážejí. Mandle jako taková je jádro semena tohoto stromu, obdařené velice tvrdou skořápkou. Jádro samo je pak ještě pokryté slupkou, která je nejprve světle okrová a později tmavne do odstínů hnědé. Běžně u nás koupíme mandle loupané i neloupané, hlavně v období před vánocemi také ve skořápce. Jsou chutné v mnoha úpravách a navíc velice zdravé. Mandle jsou úžasným zdrojem mnoha důležitých látek Především jsou bohaté na minerály, mají vysoký obsah hořčíku (až kolem 300mg na 100g), vápníku (cca 250mg na 100g), draslíku, železa, a zinku. Také v nich najdeme řadu nezbytných vitaminů, např. vitamin E a vitaminy skupiny B (riboflavin, thiamin, kyselina listová). Obsahují nezanedbatelné množství tuků, ovšem při jejich rozumné konzumaci se nemusíme obávat, že bychom po nich přibírali na váze, jejich nenasycené mastné kyseliny jsou naopak zdraví velice přínosné. Dále v nich najdeme pro zažívací trakt prospěšnou vlákninu, cenné bílkoviny a menší množství cukrů. Mandle jako potravina pro zdravou pleť, vlasy, nehty, kosti a zuby Vysoký obsah hořčíku v mandlích je to pravé, co potřebujeme pro pružné a lesklé vlasy, pevné nehty a zdravě vyhlížející pleť. Místo syntetických preparátů pro doplnění hořčíku si můžeme jednoduše dát několik mandlí jako každodenní přesnídávku a už po 1-2 měsících pozorovat zlepšení. Účinek je navíc posílen vitaminy skupiny B a zinkem. Nedostatek hořčíku se projevuje mnoha směry, právě například špatnou kvalitou vlasů a nehtů, ale i závažněji, jako např. křečemi v lýtkách, tikem v oku, nervozitou, dokonce i psychickými poruchami. U dětí v období vývinu má nedostatek hořčíku až nenapravitelné následky, zejména v oblasti nedostatečného mentálního vývoje a slabé imunity. Další výhodou mandlí je, že jejich bohatost na vápník se výborně doplňuje se zastoupeným hořčíkem, protože právě hořčík napomáhá k efektivnímu využití vápníku naším tělem. Důležitost vápníku pro naše kosti, zuby, srdce a funkční imunitu není třeba nijak příliš
vysvětlovat. Mandle jsou, jak je vidno, jednou z velice přínosných potravin pro krásu a zdraví, jak pro dospělé, tak pro děti. Pro krvetvorbu a zdraví srdce a cév Těmto semenům se také přisuzuje příznivý účinek na srdce a celý krevní oběh. Obsahované látky dokáží snižovat hladinu cholesterolu v krvi a upravovat krevní tlak. Účinek antioxidantů navíc chrání naše cévy a srdce před degenerací a předčasným stárnutím. Vysoký obsah železa v mandlích je tím pravým pro podporu krvetvorby, tedy i lidé trpící chudokrevností by měli mandle pravidelně zařadit do svého jídelníčku. Mandle jako antioxidant a prevence proti rakovině Mandle obsahují řadu antioxidantů, které naše tělo chrání před volnými radikály a čistí jej. Jsou proto mimo jiné považovány za přírodní prevenci rakovinného bujení. Bylinář Pavel Váňa ve své knize uvádí, že už denní dávka 3-4 sladkých mandlí je účinnou prevencí nádorových onemocnění. Odborné výzkumy prokázaly i pozitivní působení u lidí trpících diabetes a preventivní účinky v případě Alzheimerovy choroby. Ke konzumaci mandlí je potřeba uvést jedno důležité upozornění: jíme vždy jen mandle sladké, nikdy nekonzumujeme mandle hořké, které obsahují jedovaté látky a mohou způsobit i silnou otravu s vážnými následky. Pokud podáváme mandle dětem, vždy je nejprve pro jistotu ochutnáme. Stejně tak nikdy nejíme zkažené - tzv. žluklé mandle. Léčivý mandlový olej Mandle jsou bohaté na olej, který se z nich také lisuje a používá k mnoha léčebným účelům, jak vnitřně, tak pro vnější použití. Vnitřně se mandlový olej doporučuje hlavně na potíže zažívacího traktu, při vnější aplikaci je ideálním obzvlášť pro ošetření suché a citlivé pleti, najdeme ho proto v mnoha kosmetických přípravcích. Vysušenou, stárnoucí a namáhanou pokožku rychle vyživuje a regeneruje. Rozemleté mandle nebo olej můžeme také přidat například do výživné pleťové masky, s přidáním medu dokáže zázraky. Jak je máte nejraději? Mandle jsou vedle své prospěšnosti navíc přinejmenším chutné, a to jak samotné, loupané či neloupané, tak i upravené mnoha způsoby. Běžně je koupíme například pražené, naložené v medu, solené či jinak kořeněné, obalené cukrem, karamelem, nebo čokoládou.. nebo si je můžeme stejnými způsoby jednoduše a podle chuti upravit sami. Mnohé cukrovinky, pečivo a koláče by bez mandlí nebyly tím, čím jsou, co teprve marcipán. Ale mandle se hodí i například do některých salátů, zeleninových i ovocných, ke gurmánským úpravám masa, ryb, sýrů a nádivek nebo jako součást zdravé snídaně. Recept: Mandlové pusinky: 4 bílky, 200g mletých mandlí,150g cukru moučka, 4 kapky mandlového aroma Postup: Mandle smícháme s polovinou cukru a aroma. Z bílků ušleháme velmi tuhý sníh, vmícháme zbytek cukru. Směs z mandlí přidáváme po lžících do sněhu. Hladce promícháme. Na pečící papír stříkáme malé pusinky, sušíme v troubě při 125 C cca 30 min.
Centrum ŽIVOT a ZDRAVÍ pro Vás v Říjnu 2013 připravuje:
ZLEPŠOVÁNÍ EMOČNÍ INTELIGENCE KDY: KDO:
ČTVRTEK 17. října 2013 Marta Královičová
Emoční inteligence je pro úspěch v osobním i pracovním životě důležitější, než známé IQ. Seminář vás seznámí se způsoby, jak EQ zlepšovat a dosáhnout životní spokojenosti. Co se na přednášce dozvíte? • • • •
Co je emoční inteligence Současné možnosti terapie pro řízení procesů myšlení Jak zachovat klid a stabilitu emocí při silné stresové zátěži Rozvíjení vlastností posilujících emoční inteligenci
Účastnící semináře si mohou nechat zaslat na e-mail zápis poznámek z přednášky, nebo si je nechat vytisknout. Těšíme se na vaši účast. Na závěr přednášky bude jako obvykle připravena ochutnávka zdravých pokrmů spolu s recepty na jejich přípravu. Uvedená přednáška o. s. CENTRUM ŽIVOT a ZDRAVÍ se koná ve Středisku chytrých aktivit STŘECHA, Vrbno pod Pradědem. Začátek přednášky je v 18 hod. Vstup volný.
PŘEHLED ZÁPADŮ SLUNCE VE DNECH PÁTEK, SOBOTA V MĚSÍCI ŘÍJNU 2013 : 04.10.2013 – 18:19hod. – 05.10.2013 – 18:17 hod. 11.10.2013 – 18:04 hod. – 12.10.2013 – 18:02 hod. 18.10.2013 – 17:50 hod. – 19.10.2013 - 17:48 hod. 25.10.2013 – 17:37 hod. – 26.10.2013 – 17:35 hod. 31.09.2013 – 16:26 hod. – 01.11.2013 – 16:24 hod.
NAROZENINY ČLENŮ SBORU V ŘÍJNU 2013: 11.10. – Bukurová Jolanka 11.10. – Hoško Ondřej 17.10. – Grycz Radek 26.10. – Drobná Amálie
ROZPIS SOBOTNÍCH BOHOSLUŽEB NA MĚSÍC ŘÍJEN 2013 :
příběh pro děti
třída přátel
třída klasická
05.10.2013 - Sedlák Tomáš
Bukur Mirek
Gryczová Olinka
12.10.2013 - Bukurová Jolanka
Keilingová Andrejka
Svobodová Renatka
19.10.2013 - Gruntová Vlaďenka
Wagenknecht Olda
Galle Petr
26.10.2013 - Keilingová Andrejka
Stavárková Dája
Gryczová Olinka
02.11.2013 - Sedlák Tomáš
Stavárková Dája
Svobodová Renatka
ROZPIS KÁZÁNÍ NA MĚSÍC ŘÍJEN 2013
28.09. – 04.10. 2013 - Svobodová Renata
05.10. – Sedlák Tomáš
05.10. – 11.10. 2013 - Škodák Jiří
12.10. – Do Radek 19.10. – Wagenknecht Oldřich 26.10. – Polášek 02.11. – Sedlák Tomáš
PŘEHLED MODLITEB ZA ČLENY/RODINY SBORU
12.10. – 18.10. 2013 - Švancarová Kateřina 19.10. – 25.10. 2013 - Tománek Michal 26.10. – 01.11. 2013 - Wagenknecht Oldřich + Eva
ROZPIS UČITELŮ SOBOTNÍ ŠKOLKY A ŠKOLY PRO MLÁDEŽ : Školáci – 05.10, 12.10, 19.10, 26.10, 02.11 - Dle dohody : Gruntovi nebo Ivetka Krausová Předškoláci - 05.10, 12.10, 19.10, 26.10, 02.11 – Dle dohody : Jolanka Bukurová nebo Andrejka Keilingová Mládež - 05.10, 19.10, 26.10, 02.11 – Dle dohody nebo Mireček Bukur Kontakty pro12.10, zasílání příspěvků : Kačka Švancarová :
[email protected] Mimiškolka - 5.10, 12.10, 19.10, 26.10, 02.11 – Galleovi - Lenka a Petr
Olga Gryczová :
[email protected]
