1 Mittheilungen der Section für Naturkunde des Österreichischen Touristen-Club. VII.Jahrgang, Nummer 8, Seite 57-60. Wien, Ende August 1895
Mittheilungen der Section für Naturkunde des Österreichischen Touristen-Club. [Sdělení Přírodovědecké sekce Rakouského klubu turistů]. VII.ročník, číslo 8, strana 57 – 60. Vídeň, konec srpna 1895
E.Filek von Wittinghausen
E.Filek von Wittinghausen
in Wien
Vídeň
Die Frainer Eisleiten
Vranovská Ledová stráň
Dr.Konrad Jarz hat in einem in Einzelnen sehr lehrreichen Aufsatze im Jahrgange 1882 von „Petermann´s Mittheilungen“ die Erscheinungen der sogenannten Frainer Eisleite des Näheren auseinandergesetzt. Seine Arbeit zeichnet sich durch klare und anschauliche Schilderung der Verhältnisse und durch durch eine sehr durchsichtige Darstellung der physikalischen Gründe des Phänomens der Eisbildung in den Spalten der Eisleite aus. Im Folgenden soll versucht werden, die ganze Sache teilweise von einem etwas verschiedenen Gesichtspunkte zu betrachten, und es wird sich so manches ergeben, das als Ergänzug zu der zitierten Abhandlung nicht ganz ohne Wert sein und vielleicht eine noch bessere Anschauung vermitteln dürfte, die der Sache selbst nur zum Vorteile gereichen kann.
Dr. Konrad Karz podrobněji vyložil v jednom článku v ročníku 1882 v „Petermann´s Mittheilungen“, v jednotlivostech velmi poučném, jevy tak zvané vranovské Ledové stráně. Jeho práce se vyznačuje jasným a názorným vylíčením poměrů a velmi průzračným vylíčením fyzikálních základů fenoménu tvorby ledu ve štěrbinách Ledové stráně. V následujícím se chci pokusit posoudit celou práci zčásti z poněkud rozdílného hlediska, a tak vyplyne mnohé, co nebude zcela bez ceny jako doplněk citovaného pojednání a snad by to mohlo zprostředkovat ještě lepší představu, která může jenom přispět ku prospěchu věci.
Zunächste die Frage : Was ist die Eisleite ? Unter einer Leiten (Leite) versteht das Volk Niederösterreichs den Abfall oder die Abfallseite eines Berges oder Hügels. Eine andere Bedeutung ist ausgeschlossen. Frain liegt zwar schon im Mährischen, allein die Gegend herum ist durchaus deutsch, wie schon die deutschen Namen der Umgebung beweisen (Frauenhof, Stierwiesberg, Schuhbacherberg u.dgl.). Also stammt die Bezeichnung keinesfalls aus dem Tschechischen. Die Benennug E i s leiten dagegen stammt vom Auftreten des Eises an jenem Bergabhange –
Nejdříve otázka : Co je Ledová stráň? Pod pojmem stráň rozumí dolnorakouský lid svah nebo svahovou stranu hory nebo kopce. Jiný význam je vyloučen. Vranov leží sice již na Moravě, samotná krajina okolo je veskrze německá, jak dokazují německá jména v okolí (Frauenhof, Stierwiesberg, Schuhbacherberg apod.) Tedy označení nepochází v žádném případě z češtiny. Naproti tomu pojmenování L e d o v á stráň pochází od výskytu ledu na onom úbočí – jinak řečeno není tedy „Ledová
2 umschrieben ist also die „Eisleiten“ weiter nichts als ein „Abhang,wo sich Eis findet“.
stráň“ nic jiného než nějaký „svah, na němž se nachází led“.
Die Betrachtung ist nicht überflüßig. Sie zeigt, daß der Volksmund von eigentlichen Höhlen im gewöhnlichen Sinne des Wortes auf der Eisleite nichts weiß. Wenn nun Jarz seine Abhandlung mit „Die Eishöhlen bei Frain in Mähren“ betitelt, so dürfte gegen das erste Hauptwort insofern Einsprache zu erheben sein, als man mit dem Begriff einer Eishöhle doch etwas anderes zu verbinden pflegt, als die Erscheinungen bei Frain uns zeigen.
Tato úvaha není zbytečná. Ukazuje, že lidová mluva neví nic o vlastních jeskyních v obvyklém slova smyslu na Ledové stráni. Teď, když Jarz nazval své pojednání „Ledové jeskyně u Vranova na Moravě“ tak by mohla být proti tomu prvnímu podstatnému jménu vznesena námitka potud, že obvykle se s pojmem nějaké ledové jeskyně spojuje přece něco jiného, než co nám ukazují jevy u Vranova.
Nimmt man, wie Verfasser dieser Zeilen es tat, das schöne Croquis zur Hand, das uns Jarz a.a.O. mitgeteilt hat, und wandert den steilen Weg zur Eisleite hinauf, so wird man zunächst genau achten müssen, wenn man die Eisleite zum erstenmal besucht, wo denn eigentlich die Höhlen und – wo das Eis ist. Schreiber dieses bestieg die Eisleite zum erstenmal im Sommer des Jahres 1891, als er von der Arbeit Jarz´ noch keine Kunde hatte. Es bot sich ihm zwar der imposante Anblick des ungeheuren Trümmerfeldes, der übereinandergeschobenen Gneisplatten von allen Größen und Formen, und endlich von der Obeliskenwand der schöne und schwermütig stimmende Ausblick in das herrliche Waldtal ; aber von Höhlen, wie man sich dieselbe gewöhnlich vorstellt, konnte er absolut nichts finden, zumal da er den Hauptweg nicht verließ. Es dünkt fast ungaublich, daß auf einem solchen Gehänge Höhlen sich finden könnten. Wandert man dagegen mit dem Croquis in der Hand, so sieht man, daß jene Löcher und Spalten, die nur in uneigentlichem Sinne Höhlen genannt werden können, abseits inmitten des Trümmerwerkes aufgesucht werden müssen. Wer von der auf dem Croquis mit I oder III bezeichneten Spalte steht, wird gewiß erstaunt sein, daß diese Kluft die Höhle ist. Noch etwas anderes ist von Belang. Betrachtet man die noch intakten
Vezmeme-li si, jako to udělal autor těchto řádků, k ruce pěkný náčrtek, který nám sdělil Jarz na uvedeném místě, a jdeme-li příkrou cestou na Ledovou stráň, tak si musíme nejdříve přesně všímat, když Ledovou stráň navštěvujeme poprvé, kde vlastně ony jeskyně a – kde ten led je. Pisatel tohoto vystoupil na Ledovou stráň poprvé v létě roku 1891, kdy ještě neměl o Jarzově práci žádnou zprávu. Naskytl se mu sice impozantní pohled na příšernou hromadu trosek, rulových desek všech velikostí a tvarů přeházených jedna přes druhou, a konečně z Obeliskové stěny pěkný a zádumčivě laděný výhled do nádherného lesního údolí ; ale z jeskyní, jak si je obvykle představujeme, nemohl absolutně nic najít, poněvadž neopustil hlavní cestu. Zdá se to téměř neuvěřitelné, že by se na takovém úbočí mohly nacházet jeskyně. Putujeme-li naproti tomu s náčrtkem v ruce, vidíme, že ony díry a rozsedliny, které mohou být nazývány jeskyněmi jen v přeneseném smyslu, musíme hledat mimo cestu uprostřed hromady trosek. Kdo stojí před rozsedlinou označenou na náčrtu I nebo III, bude jistě překvapen, že tato puklina je jeskyní. Ještě něco jiného je důležité. Pozorujeme-li ještě intaktní vrstvy ruly, např. u díry II, ležící nejhlouběji, ukazuje se, že se táhnou horizontálně, ale přece ne odchylně od směru rulových vrstev celého okolí. Jenom tam, kde se otevírá díra, jsou desky
3 Gneisschichten, z.B. bei dem Loche II, dem tiefst gelegenen, so zeigt sich, daß dieselben horizontal, oder doch nicht abweichend von der Richtung der Gneisschichten der ganzen Umgebung streichen. Nur dort, wo sich das Loch öffnet, dort sind die Platten wild übereinandergeschoben und in allen möglichen Neigungswinkeln gelagert. Dieselbe Erscheinung aber zeigt sich bei allen Löchern ; es sind überall die Hauptpartien des Gesteins, dort wo sie die eigentliche Masse des Berges ausmachen, ungestört gelagert, und es ist nur eine verhältnismäßig schmale Zone, wo Plattendie Hohlräume bilden. Man muß also nicht annehmen, daß dieselben „tief ins Innere des Berges“ gehen, wie Jarz sagt.1)
neladně naházeny jedna přes druhou a uloženy ve všech možných úhlech sklonu. Tentýž jev se ale ukazuje u všech děr ; všude jsou hlavní partie horniny, tam, kde obnažují vlastní masu hory, uloženy neporušené, a je to jenom poměrně úzká zóna, kde desky vytvářejí duté prostory. Nemusíme tedy předpokládat, že tyto jdou „hluboko do nitra hory“, jak říká Jarz. *)
Es entsteht nun die Frage, wie denn die Entstehung dieser Spalten vor sich gegangen sein mag. Denn daß das keine Höhlen im gewöhnlichen Sinne des Wortes sind, muß Jeder zugeben, der das Phänomen betrachtet hat. Auch wäre die Bildung derselben auf die Art, wie sonst Höhlen entstehen, absolut nicht zu erklären. Höhlen im Kalkstein z.B. entstehen dadurch, daß das Wasser, stets etwas säurehältig, den Kalk an Stellen, wo er weniger dicht ist, zersetzt und auslaugt ; auf diese Weise bilden sich dann Hohlräume von größerer oder geringerer Dimension. Aber wie sollte etwas Ähnliches im Gneis entstehen, einem Gesteine, das vorwiegend aus Quarz und Glimmer besteht und bei dem eine chemische Höhlenbildung ausgeschlossen erscheint ? In der Tat wird man auch nur an eine mechanische Bildung dieser Höhlräume denken dürfen.
Nyní vzniká otázka, jak asi mohl probíhat vývoj těchto puklin. Že to nejsou žádné jeskyně v obvyklém slova smyslu, musí dodat každý, kdo tento fenomén pozoroval. Také by se jejich vytvoření tím způsobem, jakým jinak jeskyně vznikají, absolutně nevysvětlilo. Jeskyně ve vápenci vznikají např. tím, že voda, která stále obsahuje něco kyseliny, rozkládá a vyluhuje vápenec na místech, kde je méně hustý ; tímto způsobem vznikají potom duté prostory větších nebo menších rozměrů. Ale jak by mohlo něco podobného vzniknout v rule, v hornině, která se skládá převážně z křemene a slídy, a v níž je chemická tvorba jeskyní vyloučena ? Skutečně také lze pomýšlet jedině na mechanickou tvorbu těchto dutých prostor.
Betrachten wir das Croquis, so finden wir die 400 m – Isohypse, mit der eine große Gneiswand parallel streicht, sehr nahe an den Fuß herantretten. Sieht man von der Stelle der „Eisgrube“ bei Jarz
Pozorujeme-li náčrtek, najdeme vrstevnici 400 m, s níž se paralelně táhne jedna velká rulová stěna, přistupující velice blízko k řece. Díváme-li se od místa „Ledové jámy“ označené u Jarze V, do *
1
) Jarz a.a. O. S. 176, Z. 18 v.u.
) Jarz na uvedeném místě, strana 176, řádek 18 odspodu.
4 mit V bezeichnet, in die Tiefe, so hört man den Fluß fast unter seinen Füßen rauschen und blickt beinahe senkrecht hinab. Gerade an dieser Stelle nun sind die größten „Höhlen“, nämlich I und III, V und VI. Und wie zeigen sich diese ? Sie erscheinen auch nicht anders denn als Felsspalten, die von Platten und Trümmern überschoben sind. Die Spalten II oder die Grube VIII, die vom Fluße weiter entfernt sind, erscheinen auch bei weitem nicht so groß wie jene.
hloubky, tak slyšíme téměř pod nohama šumět řeku a shlížíme téměř kolmo dolů. Právě na tomto místě jsou nyní největší „jeskyně“, totiž I a III, V a VI. A jak se tyto jeví ? Nejeví se jinak, než jako skalní pukliny, které jsou překryty deskami a troskami. Pukliny II nebo jáma VIII, které jsou od řeky více vzdáleny, se také zdaleka nejeví tak velké jako ony.
Die beiden größten Löcher zeigen sich, wie bemerkt, als ungefähr senkrechte, tiefe Spalten zwischen den Schichten. Man geht einige Schritte in dieser Spalte fort und findet, daß sie sich verengt und in den Berg hineingeht. Oberhalb bilden vorgeschobene Trümmer eine Decke. Sucht man tiefer einzudringen, so hemmen kreuz und quer vorgelagerte Platten, zwischen denen die Tiefe gähnt, den Schritt, und im Hintergrunde sieht man wieder Gneistrümmer chaotisch durcheinander starren. Aus der Tiefe erklingt in langen Pausen das eintönige Fallen des Tropfwassers. Ein feiner Nebel zieht in den Spalten umher und deutet durch eine auswärts gerichtete Bewegung das Vorhandensein eines derartigen Luftstromes an. Das Gestein ist in größerer Tiefe feucht. Von der Decke hängen in drohenden Stellungen Gesteinstrümmer über.
Obě největší díry se jeví, jak bylo řečeno, jako přibližně kolmé, hluboké pukliny mezi vrstvami. Popojdeme v puklině několik kroků dopředu a zjistíme, že se zužuje a že vchází do hory. Nahoře vytvářejí předsunuté trosky strop. Pokoušíme-li se proniknout hlouběji, brzdí náš krok křížem krážem naskládané desky, mezi nimž se rozevírá hlubina, a v pozadí vidíme opět jednu přes druhou chaoticky čnějící rulové trosky. Z hlubiny zaznívá v dlouhých přestávkách jednotvárné padání skapové vody. V puklinách se kolem dokola táhne jemná mlha a pohybem směřujícím vzhůru ven naznačuje přítomnost vzdušného proudění tohoto druhu. Hornina je ve větší hloubce vlhká. Ze stropu přečnívají trosky horniny v hrozících polohách.
Wie ist nun aber die Entstehung dieser Spalten zu erklären ?
Jak se ale nyní vysvětluje vznik těchto puklin ?
Die einfachste Erklärung scheint folgende :
Nejjednodušší se zdá být následující vysvětlení :
Wenn man auf dem Wege, der von Hammer aus gegen die Eisleite hinführt, wandert, so sieht mand deutlich, daß die Straße auf einer Terrasse des Flusses angelegt ist. Verfolgt man letztere weiter, so ergibt sich, daß sie bis unmittelbar an den Hang der Eisleite reicht. Schon dies erweckt den Gedanken an einen
Jdeme-li po cestě, která vede od Hamrů směrem k Ledové stráni, zřetelně vidíme, že silnice je zbudována na říční terase. Sledujeme-li tuto terasu dále, vyplyne z toho, že sahá bezprostředně až ke svahu Ledové stráně. Už toto vzbuzuje myšlenku na souvislost mezi řekou a tvorbou tohoto svahu trosek. Myšlenka
5 Zusammenhang zwischen dem Fluße und der Bildung dieses Trümmerhanges. Bestärkt wird derselbe noch durch die eben genannte Wahrnehmung, daß die größten Spalten sich an der Stelle finden, wo der Fluß ganz nahe an den Steilabfall tritt. Darin besteht der große Unterschied zwischen dem Ost- und Westufer des Flusses ; bei diesem tritt die 400 m – Isohypse weit vom Ufer zurück. Es kann also die Bildung der Spalten und Klüfte auf den Fluß zurückgeführt werden.
je ještě posílena právě uvedeným vjemem, že největší pukliny se nacházejí na místě, kde se řeka úplně přibližuje do blízkosti příkrého svahu. V tom spočívá velký rozdíl mezi východním a západním břehem řeky ; u tohoto odstupuje vrstevnice 400 m daleko od břehu. Lze tedy tvorbu puklin a rozsedlin odvozovat od řeky.
Da mögen drei Stadien der Bildung zu unterscheiden sein. Anfänglich floß die Thaya bedeutend höher als heute und hatte erst begonnen, ihr Bett einzuschneiden. Im zweiten Stadium sind die Gneisplatten schon vielfach unterwaschen und die zwischen ihnen befindlichen weichen Schichten herausgeschwemmt. Das Flußbett liegt nunmehr viel tiefer ; die Gneisschichten hängen fast horizontal über und harren nur noch des Einflusses der Atmosphärilien um abzubrechen und teils in den Fluß zu stürzen, teils auf dem Gehänge liegen zu bleiben. Endlich nach einem weiteren Zeitraume hat sich dieses Abbrechen vollzogen, die riesige Trümmerhalde ist gebildet und die Klüfte, teilweise mit Vegetation bedeckt, wirken als eine Art Keller, so daß der Luftstrom, von unten kommend, an den Mündungen nach auswärts zieht.
Zde lze rozlišovat tři stadia tvorby. Zpočátku tekla Dyje značně výše než dnes a své koryto začala teprve zařezávat. V druhém stádiu jsou rulové desky již mnohonásobně podemlety a měkké vrstvy nacházející se mezi nimi vyplaveny. Koryto řeky leží nyní o mnoho hlouběji ; rulové vrstvy přečnívají téměř horizontálně a čekají ještě jenom na vliv srážek, aby se odlomily a zčásti zřítily do řeky, zčásti zůstaly ležet na úbočí. Konečně po dalším časovém údobí se toto odlomení dokonalo, je vytvořena obrovská hromada trosek a rozsedliny, zčásti pokryté vegetací, působí jako nějaký druh sklepa, takže proud vzduchu, přicházející zespodu, táhne ústím vzhůru ven.
Dabei wirkte allerdings noch ein zweiter Faktor mit, ohne welchen die Erscheinung niemals hätte so auffällig werden können, nämlich das Gestein selbst. Es lagern dort zwischen den Gneisplatten Schichten von dunklem Glimmer, die einerseits sehr leicht zerstörbar sind, anderseits eine glatte Rutschfläche repräsentieren, auf welcher die Gneisplatten hinabglitten. Somit scheint die Eisleite einer durch den Fluß bewirkten Unterwaschung des Gehänges und späterem Zusammenfallen der stehengebliebenen Schichten ihre Entstehung zu verdanken.
Přitom ještě spolupůsobil druhý faktor, bez kterého tento jev nemohl být nikdy tak nápadný, a sice hornina sama. Mezi rulovými deskami jsou tam uloženy vrstvy tmavé slídy, které jsou na jedné straně snadno rozrušitelné, na druhé straně představují hladkou sesuvnou plochu, po níž sklouzly rulové desky dolů. Tím, jak se zdá, vděčí Ledová stráň za svůj vznik podemílání svahu způsobeném řekou a pozdějším zřícením vrstev, které zůstaly stát.
6 Will man dies einen Bergsturz nennen ?
Chceme
toto
nazývat
sesuvem
hory?
Unter dieser Bezeichnung stellen wir uns doch ein mehr oder weniger plötzliches Eregnis, z.B. eine Rutschung eines Abhanges vor ; ein Bergsturz hat auch meist andere Ursachen als Flußunterwaschung und spielt sich seltener am Steilufer eines Flusses ab. Allein hier braucht man durchaus nicht an das plötzliche Eintretten des Zusammenbruchs zu denken. In den höheren Partien des Ufers mögen die Schichtköpfe schon abgebrochen sein, als der Fluß, der unterdessen eingesägt hatte, etwa zehn Meter tiefer erst das Gehänge unterwusch. Langsam und allmählich hat sich der Trümmerabhang gebildet ; nicht ein einzelnes elementares Ereignis (etwa ein „heftiges Gewitter mit Platzregen“ *) braucht man als Ursache hinzustellen.
Pod tímto označením si přece představujeme více či méně náhlou příhodu, např. sesouvání svahu ; sesuv hory má většinou jiné příčiny než podemílání řekou, a řidčeji k němu dochází na příkrém břehu řeky. Avšak zde vůbec nepotřebujeme myslet na náhlý nástup sesuvu. Ve vyšších partiích břehu se snad už mohly výchozy vrstev odlomit, když řeka, která se mezitím zařízla asi o deset metrů hlouběji, teprve podemílala svah. Pomalu a pozvolna se vytvořila hromada trosek ; za příčinu není třeba prohlašovat ani jedinou elementární příhodu (jako nějaká „prudká bouře s místním deštěm“ *)
Es muß betont werden, daß derartige Trümmergehänge im Thayatal nicht vereinzelt sind. In unmittelbarer Nähe der Eisleite sieht man, wenn man bereits im Angesichte des Obelisken sich befindet, zur rechten Hand, am jenseitigen Ufer des Flusses, zwei kleine Trümmerhalden nebeneinander. Dort hat sich genau derselbe Prozeß vollzogen, der sich bei der Eisleite im Großen abspielte. Langsam wurde das Gehänge angenagt, die Schichtköpfe brachen ab, später senkte sich der Spiegel des Flusses und nun liegt der steile Abhang, die „Leite“, mit den Trümmern bedeckt vor uns. Es repräsentiert dieses Phänomen ein Stadium der Uferbildung des Flusses. Wissenschaftlich aber dürfte die Frage nicht ohne Bedeutung sein, wohin man Hohlräume, die auf solche Weise gebildet wurden, einreihen soll denn für „Spalten“ oder „Löcher“ sind die großen Hohlräume V, VI und andere unterhalb der Obeliskenwand entschieden zu groß,
Musí být zdůrazněno, že hromady trosek tohoto druhu nejsou v údolí Dyje ojedinělé. V bezprostřední blízkosti Ledové stráně vidíme, už při pohledu na obelisk, po pravé straně, že na protějším břehu řeky se nalézají vedle sebe dvě malé hromady trosek. Tam proběhl právě tentýž proces, který se ve velkém odehrál na Ledové stráni. Pomalu byl svah nahlodán, výchozy vrstev se odlomily, později poklesla hladina řeky a nyní leží před námi příkré úbočí, „stráň“, pokrytá troskami. Tento fenomén představuje jedno stadium tvorby břehu řeky. Vědecky by ale neměla být bezvýznamnou otázka, kam máme zařadit duté prostory, které vznikly tímto způsobem – neboť pro „rozsedliny“ nebo „díry“ jsou tyto velké duté prostory V, VI a jiné pod obeliskem rozhodně příliš velké, ale jeskyněmi ve vlastním smyslu jsou sotva.
*
) Dr. K. Karz in der „Oester.Tour.-Ztg.“, 1884, S.258.
*
) Dr. Konrád Jarz v „Oesterreichische TouristenZeitung“, 1884, IV. svazek, strana 258
7 Höhlen im eigentlichen Sinne aber sind sie kaum. Es sei mir noch gestattet, einige neuere Daten mitzuteilen, die ich in den zwei letzten Jahren gesammelt. Soviel mir bekannt, wurde die Eisleite in der letzten Zeit wenig besucht, und daher dürften einige, wenn auch leider nur sporadische Temperatur-Angaben nicht gänzlich ohne Interesse sein. So betrug am 26.Juli 1893 um 8 Uhr Abds. die Lufttemperatur auf dem Abhang der Eisleite 23°C, in dem Loche II +3°C ; 27.Juli 1893 um 8 Uhr Früh Luft 17°C, in dem Loche II + 2,5°C ; 27.Juli 1893 um 8 Uhr 15 Min. Früh Luft 17°C, Eisgrube V + 1,5°C ; 27.Juli 1893 um 8 Uhr 15 Min. Früh Luft 17°C, Alberstsruhe + 6,5°C ; 27.Juli 1893 um 7 Uhr 15 Min. Früh Luft 17°C, Quellbrunnen + 13,5°C ; 10.August 1894 um 7 Uhr Früh Luft 19°C, Loch II + 5°C.
Budiž mně ještě dovoleno sdělit některé novější údaje, které jsem během těch posledních dvou let nasbíral. Pokud je mi známo, byla Ledová stráň v poslední době málo navštěvována, a proto by mohly být některé, bohužel jenom sporadické, údaje o teplotě, ne zcela nezajímavé. Tak obnášela 26.července 1893 v 8 hodin večer teplota vzduchu na svahu Ledové stráně 23°C, v díře II +3°C ; 27.července 1893 v 8 hodin ráno vzduch 17°C, v díře II + 2,5°C ; 27.července 1893 v 8 hodin 15 min. ráno vzduch 17°C, ledová jáma V + 1,5°C; 27.července 1893 v 8 hodin 15 min. ráno vzduch 17°C, Albertovo odpočívadlo + 6,5°C ; 27.července 1893 v 7 hodin 15 min. ráno vzduch 17°C, studánka Quellbrunen + 13,5°C ; 10.srpna 1894 v 7 hodin ráno vzduch 19°C, díra II + 5°C.
Zu bemerken ist ferner, daß die Luft unmittelbar am Fuße der Eisleite bereits etwas kühler ist, als im freien Felde der Ortschaft Hammer. Es betrug die Temperatur der Luft am 26.Juli 1893, ¼ 9 Uhr Abends im frein Feld 23°C, am Fuße der Eisleite 21°C ; am 27.Juli 1893, 7 Uhr Früh im freien Feld 16°C, am Fuße der Eisleite 15°C.
Dále je nutno poznamenat, že bezprostředně na úpatí Ledové stráně je vzduch o něco chladnější, než na volném poli obce Hamry. Teplota vzduchu obnášela 26.července 1893, ¼ 9 hodin večer na volném poli23°C, na úpatí Ledové stráně 21°C ; 27.července 1893, 7 hodin ráno na volném poli 16°C, na úpatí ledové stráně 15°C.
Die Luft ist also schon etwas abgekühlt, bevor sie durch die Spalten zieht. Die Ursache dieser Abkühlung ist jedenfalls der Fluß, dessen Wasser bei der Verdunstung immerhin Wärme genug bindet.
Vzduch je tedy už poněkud ochlazen, předtím, než protahuje puklinami. Příčinou tohoto ochlazení je každopádně řeka, jejíž voda při odpařování váže přece jen dosti tepla.
Was der Luftzug betrifft, so scheint er bei den kleineren Löcher intensiver. Indessen hängt er gar sehr von der Außentemperatur ab. So war am
Co se týče průvanu, zdá se, že je u menších děr intenzivnější. Avšak vůbec velmi závisí na venkovní teplotě. Tak byl dne 23.srpna 1893, v 8 hodin večer, průvan
8 26.August 1893, 8 Uhr Abends, der Luftstrom aus dem Loche II ganz außerordentlich stark. Die überhängenden Gräser befanden sich in zitternder Bewegung und die Kälte war noch in mehreren Metern Entfernung fühlbar. Der ganze Tag war sehr heiß gewesen und noch um 8 Uhr betrug die Lufttemperatur 23°C. Dagegen war am 10.August 1894 um 7 Uhr Früh der Luftzug nur schwach, die Lufttemperatur betrug 19°C. Es scheint also ein Abhängigkeitsverhältnis zwischen dem Luftzuge und der Außentemperatur zu bestehen.
z díry II mimořádně silný. Převislé traviny se nalézaly v chvějivém pohybu a chlad byl citelný ještě v několikametrové vzdálenosti. Celý den bylo velmi horko a ještě v 8 hodin večer obnášela teplota vzduchu 23°C. Naproti tomu dne 10.srpna 1894 v 7 hodin ráno byl průvan jenom slabý, teplota vzduchu obnášela 19°C. Zdá se tedy, že existuje vztah závislosti mezi průvanem a venkovní teplotou.
Interessant ist die Konstruktion einer Temperaturkurve von der Eisleiten und ein Vergleich derselben mit der einer echten Eishöhle. Zieht man aus den bei Jarz mitgeteilten Temperaturen die Monatsmittel und trägt dieselben als Abscissen ein, als Ordinaten die Monate oder umgekehrt, so zeigt die Kurve z.B. in der Spalte II folgenden Verlauf. Sie steigt im Jänner, Februar, März, April, Mai langsam an, hält sich dann horizontal, sinkt in den heißesten Monaten oft sogar bis Null, steigt zum August und sinkt bis zum Dezember.
Zajímavá je konstrukce teplotní křivky Ledové stráně a její srovnání s některou pravou ledovou jeskyní. Vytáhneme-li z teplot sdělených u Jarze střed měsíce a zaneseme-li jej jako úsečky, jako pořadnice měsíce nebo obráceně, tak ukazuje křivka např. v rozsedlině II následující průběh. Pomalu stoupá v lednu, únoru, březnu, dubnu, květnu, pak se udržuje horizontálně, v nejteplejších měsících klesá často dokonce až k nule, stoupá k srpnu a klesá až do prosince.
Ganz anders die Kurve der Dobschauer Eishöhle. *) Sie ist im Jänner sehr tief, steigt dann bis August, nachdem sie im April oder Mai Null erreicht hat, und sinkt vom August an wieder allmählich bis zum Dezember.
Zcela jiná je křivka Dobšinské ledové jeskyně. *) V lednu je velmi hluboko, potom stoupá až do srpna, poté co v dubnu nebo v květnu dosáhla nuly, a potom od srpna opět pozvolna klesá až do prosince.
Zum Schluße möchte ich mir bezüglich der Eisbildung noch einige Bemerkungen erlauben. Paßt schon die Bezeichnung „Höhle“ nicht gut auf die Erscheinungen der Eisleite, so gilt dies in noch höherem Masse von der Benennung „E i s höhle“. Denn die Quantitäten, in denen das Eis auftritt, sind so minimal, und dasselbe ist in den Spalten derart versteckt, dass es mitunter große Mühe kostet, desselben habhaft zu werden. Nichts wäre
Na závěr bych si chtěl dovolit ještě několik poznámek ohledně tvorby ledu. Jestliže se už dobře nehodí označení „jeskyně“ na jevy na Ledové stráni, pak to platí v ještě větší míře o pojmenování „l e -d o v á jeskyně“. Neboť ta množství, v nichž se led objevuje, jsou tak minimální a ten je ukryt v trhlinách toho druhu, že to někdy stojí dosti námahy, abychom se ho zmocnili. Nebylo by nic chybnějšího, nežli chtít si představovat na Ledové stráni
*
*
) Mitgetheilt bei Schwalbe „Ueber Eishöhlen und Eislöcher“, Berlin 1886.
) Sdělena u Schwalbeho „O ledových jeskyních a ledových děrách“, Berlín 1886.
9 gefehlter, als wenn man sich unter der Eisleite Höhlen mit großen Eisstalaktiten, voll Eistrümmer und dicker Inkrustierungen der Wände vorstellen wollte. Relativ das meiste Eis findet sich in der sogenannten „alten Eisgrube“, wenigstens war es im Sommer 1893 und 1894 der Fall ; dort erscheint es in knolligen Formen am Grunde der flachen Grube. Beim Zerschlagen zeigt es nicht die Struktur des echten Höhleneises, welches oft in 5 cm große, sechsseitige Prismen zerfällt, die an Bienenwaben erinnern. *)
jeskyně s velkými ledovými stalaktity, plné ledové tříště a silnějších povlaků na stěnách. Relativně se většina ledu nachází v tak zvané „staré ledové jámě“, minimálně tomu tak bylo v létě 1893 a 1894 ; tam se objevuje v hlíznatých formách na dně ploché jámy. Při rozbití se neukáže struktura pravého jeskynního ledu, který se často rozpadá do 5 cm velkých šestistranných hranolů, které upomínají na včelí plástve. *)
Was die Ursache der Eisbildung betrifft, so scheint keine von all´ den Theorien, welche Schwalbe anführt, auf die Eisleite zu passen. Die Eisbildung hat eben mehrere Ursachen ; das Phänomen entsteht nicht als notwendige Folge irgend einer eisbildenden Kraft, sondern ist das Resultat mehrerer zusammenwirkenden Faktoren. Die wichtigsten hebt Jarz in Petermann´s Mittheilungen a.a.O. treffend hervor. Ich möchte nur noch ergänzend bemerken, daß der Fluß selbst eine Hauptquelle des Niederschlages ist. Je heißer der Sommer, je niederschlagsreicher das Jahr im Allgemeinen, desto stärker ist die Eisbildung. Nun ist zu bedenken, daß auch die Verdunstung des Flußwassers desto intensiver sein muß, je heißer der Tag im Mittel ist. Die aufsteigenden Wasserdämpfe kondensieren sich auf dem Bergabhange, da sich das Land rascher erwärmt, aber auch schneller abkühlt als das Wasser. So wird der atmosphärische Niederschlag noch beträchtlich verstärkt. Diese Tatsache erklärt wohl zur Genüge die große Feuchtigkeit, welche die Wände der Klüfte zeigen ; es ist eben ein großes und nie versiegendes Reservoir von Feuchtigkeit vorhanden. Dieser Umstand kündigt sich schon äußerlich durch die dichten Nebel an, welche die Eisleite umhüllen und namentlich am Abend heißer Tage besonders intensiv aus den Wassern
Co se týče příčiny tvorby ledu, zdá se, že žádná ze všech teorií, které Schwalbe uvádí, se nehodí pro Ledovou stráň. Tvorba ledu má právě více příčin ; tento fenomén nevzniká jako nutný důsledek nějaké ledotvorné síly, nýbrž jako výsledek vícero faktorů působících společně. Ty nejdůležitější výstižně zdůraznil Jarz v Petermann´s Mittheilungen na uvedeném místě. Chtěl bych ještě jenom na doplnění poznamenat, že řeka sama je hlavním zdrojem srážek. Čím teplejší je léto, tím je všeobecně bohatější rok na srážky, tím silnější je tvorba ledu. Nyní si lze pomyslet, že také odpařování vody z řeky musí být tím intenzivnější, čím je průměrně den teplejší. Vystupující vodní páry se srážejí na svahu hory, protože země se rychleji ohřívá, ale také rychleji ochlazuje než voda. Tím se atmosférické srážky ještě značně zesílí. Tato skutečnost snad dostatečně vysvětluje vysokou vlhkost, kterou vykazují stěny rozsedlin ; je to právě velká a nikdy nevysychající zásobárna vlhkosti. Tato okolnost se ohlašuje už zevně hustými mlhami, které halí Ledovou stráň, a zejména večer horkého dne obzvláště intenzivně vystupují z vody, čímž jistě napomohly k rozštěpení úbočí.
*
*
) B. Schwalbe a.a.O.
__________________
) B. Schwalbe na uvedeném místě.
10 aufsteigen, was wohl mit der Zerklüftung des Gehänges beigetragen hat. __________________
Z němčiny přeložil : MUDr. Jiří U r b a n , Brno
