Volný čas vysokoškolských studentů a faktory, které je ovlivňují

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Volný čas vysokoškolských studentů a faktory, které je ovlivňují Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Turčínková

Bc. Magdaléna Katolická

Brno 2007

2

Ráda bych zde poděkovala paní inženýrce Jane Turčínkové za ochotu, přátelský přístup a odborné rady, systémovým integrátorům jednotlivých škol, kteří umožnili navázaní kontaktu s respondenty, a samotným studentům, jež se zapojili do výzkumu a poskytli tak podklady pro vypracování diplomové práce. Dále děkuji Ing. Lukáši Kypusovi za pomoc při tvorbě elektronického dotazníku, za tvorbu skriptů a následnou úpravu dat. Děkuji také rodině a přátelům za porozumění a podporu.

4

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Volný čas vysokoškolských studentů a vybrané faktory, které je ovlivňují jsem vypracovala samostatně na základě dosažených poznatků, pokynů vedoucího diplomové práce a uvedené odborné literatury. V Brně, dne 15. května 2007

……………………………

6

7

Abstrakt Katolická, M. Volný čas vysokoškolských studentů a faktory, které je ovlivňují. Diplomová práce. Brno, 2007 Diplomová práce se zabývá zmapováním časového fondu vysokoškolských studentů a jejich chováním v oblasti volného času, jakožto jednoho z nejdůležitějších spotřebitelských segmentů v této oblasti. Data, získaná v rámci marketingového výzkumu dotazníkovým šetřením a zpracovaná programem Microsoft Excel a statistickým programem Unistat, umožnila specifikovat tuto problematiku jak po stránce kvantitativní, tak po stránce kvalitativní, pochopit chování respondentů, seznámit se s nabídkou volnočasových aktivit, poukázat na případné nedostatky a navrhnout jejich možná řešení. Klíčová slova: -

spotřebitel, spotřebitelské chování, referenční skupina, volný čas, aktivity volného času, student vysoké školy, marketingový výzkum.

Abstract Katolická, M. Free time of the university students and some factors which they are influenced by. Brno, 2007 The Diploma thesis deals with plotting of the university students` time fond and their behaviour in the free time as the one of the most important segment in these issues. The data was obtained in the marketing research by the questionnaire search and worked up by Microsoft Excel Program and by the statistic program Unistat; it allowed to specify this problem both in the quantification and in the qualitative expression. Then it also helped to understand the informants` behaviour, to find what activities the students can do in their free time, show the possible deficiencies and gives the solutions of these problems. Key words: -

consumer, consumer behaviour, free time, free time activity, using of the free time, university student, marketing research.

8

9 OBSAH 1 2

ÚVOD ....................................................................................................... 11 CÍL ............................................................................................................ 12 2.1 CÍL PRÁCE........................................................................................ 12 2.2 DÍLČÍ CÍLE......................................................................................... 12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................. 14 3.1 SPOTŘEBITEL A JEHO OSOBNOST ............................................... 14 3.1.1 Osobnost spotřebitele................................................................. 14 3.1.2 Typologie spotřebitele................................................................. 15 3.2 SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ..................................................................... 17 3.2.1 Faktory ovlivňující chování spotřebitele ...................................... 17 3.2.2 Spotřebitel – člen společnosti ..................................................... 21 3.2.3 Životní cyklus rodiny ................................................................... 22 3.2.4 Jak spotřebitel nakupuje ............................................................. 23 3.3 ŽIVOTNÍ STYL SPOTŘEBITELŮ....................................................... 25 3.3.1 Volný čas .................................................................................... 26 3.3.2 Historický vývoj v oblasti volného času....................................... 27 3.3.3 Způsoby využití volného času..................................................... 28 4 METODIKA ............................................................................................... 32 4.1 DEFINOVÁNÍ PROBLÉMU A CÍLE VÝZKUMU ................................. 32 4.1.1 Definování problému................................................................... 32 4.1.2 Cíle výzkumu .............................................................................. 32 4.2 SESTAVENÍ PLÁNU VÝZKUMU ....................................................... 33 4.2.1 Co lze výzkumem dosáhnout...................................................... 33 4.2.2 Potřeba informací, jejich struktury a zdrojů................................. 33 4.2.3 Navržení výběrového souboru .................................................... 34 4.2.4 Výběrový soubor......................................................................... 34 4.2.5 Technika výzkumu a způsob kontaktování respondentů ............ 36 4.2.6 Sestavování dotazníku ............................................................... 36 4.2.7 Sestavení časového plánu.......................................................... 37 4.2.8 Předvýzkum ................................................................................ 38 4.2.9 Výzkum....................................................................................... 38 4.3 SHROMÁŽDĚNÍ INFORMACÍ ........................................................... 38 4.4 ANALÝZA INFORMACÍ ..................................................................... 39 4.5 PREZENENTACE VÝSLEDKŮ.......................................................... 42 5 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................... 43 5.1 MNOŽSTVÍ VOLNÉHO ČASU V TÝDNU I VE VŠEDNÍ DNY............ 43 5.2 VOLNÝ ČAS BĚHEM DNE ................................................................ 46 5.3 STUDENT VYSOKÉ ŠKOLY BĚHEM DNE ....................................... 48 5.4 SCHOPNOST EFEKTIVNÍHO VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU ............... 50 5.5 ZPŮSOB TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU .............................................. 52 5.5.1 Činnosti mezi výukou.................................................................. 52 5.5.2 Aktivity volného času .................................................................. 55 5.5.3 Aktivní a pasivní trávení volného času........................................ 61 5.6 S KÝM TRÁVIT VOLNÝ ČAS ............................................................ 62 5.6.1 S kým tráví respondenti volný čas .............................................. 62 5.6.2 S kým by respondenti rádi trávili více času................................. 64 5.7 NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ........................................... 65 5.8 VÝBĚR VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT............................................... 68

10 5.8.1 Vliv blízkých osob na výběr volnočasových aktivit ...................... 68 5.8.2 Vliv vybraných faktorů na výběr volnočasových aktivit ............... 69 5.9 MOŽNOST VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI ................................................ 72 5.10 MOŽNOSTI ORGANIZACE VOLNÉHO ČASU.................................. 73 5.11 STUDIUM FORMUJE TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU .......................... 74 5.12 TESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ ....................................... 76 6 ZÁVĚR...................................................................................................... 79 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................... 83 PŘÍLOHY ......................................................................................................... 84

Volný čas vysokoškolských studentů a faktory, které je ovlivňují

11

1 ÚVOD Doba, ve které může člověk vykonávat cokoliv a jakkoliv, bez pravidel, bez omezení a beze strachu, jen jak on sám chce a nechce, je volný čas. V něm přestáváme být manažery, dělníky, matkami rodin či studenty, právníky a ekonomy, přestáváme přemýšlet o tom, zda jsme zaplatili účet, nakoupili pečivo a odeslali e-mail, přestáváme spěchat, chvátat a lopotit se. Volný čas je důležitou součástí dne, týdne každého jedince. Díky němu je lidská bytost schopna regenerovat tělo i ducha, tvořit vzpomínky a kdykoliv evokovat příjemné pocity s nimi spojené. Jedním z důležitých segmentů v oblasti volného času jsou zcela jistě studenti vysokých škol. Jsou to již dospělí, samostatně se rozhodující jedinci, kteří nepovinná cvičení a přednášky navštěvují mnohdy zřídka a studiu se věnují především ve zkouškovém období. Stávají se tak segmentem s velmi rozsáhlým fondem volného času. Jak rozsáhlý je však ve skutečnosti tento fond a které části dne se převážně týká? Kam vedou kroky studenta z poslucháren a přednáškových hal? Jde do práce, za zábavou, nebo zahálí a kulturně chátrá? A ovlivňuje vůbec studium na vysoké škole kvalitu jeho volného času? S kým jej tráví? Sám či ve společnosti? Kdo jej ovlivňuje při výběru volnočasových aktivit? A je nabídka těchto aktivit atraktivní, uspokojující a dostatečná pro tento spotřebitelský segment, nebo jí něco chybí? Všechny tyto otázky jsou společensky důležité, neboť chybné využívání volného času může vést ke vzniku negativních jevů v podobě kriminality, prostituce, sprejerství, workoholismu a mnoha dalších. Tyto jevy pak prostupují celou společností, snižují její blahobyt, zvyšují náklady na zabezpečení a opravy, a mohou vést až k jejímu morálnímu úpadku.


12

2 CÍL Před započetím řešení diplomové práce byl stanoven její cíl a metodika. Vymezení metodických postupů umožnilo přesnější rozvržení jednotlivých činností, a tak dosažení stanoveného cíle efektivně a v požadovaném čase.

2.1 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je zmapování časového fondu vysokoškolských studentů, a to zejména v oblasti volného času. Vysokoškolští studenti jsou jedním z významných spotřebitelských segmentů. Důležité je tedy specifikovat jejich volný čas nejen po stránce kvantitativní, ale i po stránce kvalitativní, případně poukázat na nedostatky v nabídce volnočasových aktivit a jejich možná řešení. Získaná data by měla posloužit jako základ pro další vědeckou činnost v této oblasti, dále firmám, pohybujícím se na trhu volnočasových aktivit, či firmám, operujícím na trzích s jinými komoditami a službami, jejichž konzumenty jsou studenti vysokých škol.

2.2 DÍLČÍ CÍLE

Zjistit množství volného času vysokoškolských studentů ve všedních dnech. Zjistit množství volného času vysokoškolských studentů o víkendu. V případě, že studenti nemají dlouhodobě (uvažujeme dobu delší jak 6 měsíců) volný čas, charakterizovat důvod této skutečnosti. Zjistit alokaci volného času u vysokoškolských studentů v rámci dne. Zjistit, jakým aktivitám se studenti věnují ve svém volném čase. Získat informace o spokojenosti segmentu s dostupnou nabídkou volnočasových aktivit. Získat informace o tom, zda studenti věnují, nebo by byli ochotni věnovat část svého volného času výdělečné činnosti. Zjistit, zda studium na vysoké škole ovlivňuje způsob trávení volného času. Získat informace o tom, zda jsou studenti na vysoké škole členy některých organizací pro volný čas, zda se sdružují v zájmových oddílech a kroužcích. Zjistit, zda studenti vyšších ročníků disponují stejným množstvím volného času jako studenti nižších ročníků. Získat informace o tom, zda dávají studenti přednost aktivnímu trávení volného času před pasivním trávením volného času. Zjistit, zda studenti tráví volný čas sami či ve společnosti. Zjistit, jestli se studenti věnují výdělečné činnosti a jaké jsou rozdíly s ohledem na studovaný ročník. Zjistit, jak moc sledují respondenti televizi. Získat informace o nabídce volnočasových aktivit, a o tom, zda jsou studenti s touto nabídkou spokojeni jak po stránce atraktivnosti, tak přehlednosti. Zjistit, zda studium na vysoké škole formuje respondenty v oblasti trávení volného času například tím, že s rostoucím ročníkem studenti více navštěvují kulturní akce a více se ve svém volném čase vzdělávají.


13

Hypotézy

Studenti mají od pondělí do neděle stejné množství volné času jako studentky. Studenti mají v úterý stejné množství volné času jako studentky. Studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají od pondělí do neděle stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. 60 % studentů se nesdružuje v žádné organizaci pro volný čas. 50 % studentů disponuje v týdnu volným časem ve večerních hodinách. 50 % studentů disponuje o víkendu volným časem v odpoledních hodinách. 60 % studentů tráví volný čas v týdnu neaktivně. 60 % studentů tráví volný čas o víkendu aktivně. 80 % studentů spí v týdnu 6 – 8 hodin. 40 % studentů spí o víkendu 9 – 11 hodin. 70 % studentů se domnívá, že umí efektivně využít svůj volný čas. 45 % studentů by bylo ochotno vykonávat výdělečnou činnosti, ale nevykonává. 60 % studentů není při výběru volnočasových aktivit ovlivněno reklamou. 60 % studentů není při výběru volnočasových aktivit ovlivněno módností. 60 % respondentů není spokojeno s nabídkou volnočasových aktivit. 60 % studentů se v nabídce volnočasových aktivit těžko orientuje. 60 % studentů považuje nabídku volnočasových aktivit ze neatraktivní.


14

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Před započetím řešení problematiky volného času vysokoškolských studentů bylo zapotřebí získat teoretické poznatky o dané oblasti. Věnovat pozornost definicím spotřebitele, jeho chování, životního stylu a vývoje ve způsobu trávení volného času.

3.1 SPOTŘEBITEL A JEHO OSOBNOST Definic osobnosti je mnoho. Odrážejí rozdílné přístupy jednotlivých autorů a odlišný pohled na zkoumané téma. V encyklopedickém slovníku z roku 1972 (Kolektiv autorů, 1972, s. 828) je osobnost definována jakožto „soustava poměrně trvalých vlastností lidského jedince, především vlastností čili rysů duševních.“ V encyklopedickém slovníku z roku 2000 (Kolektiv autorů, 2000, s. 491) pak jako „dynamický souhrn, celek, jednota duševních vlastností a duševních procesů člověka, propůjčujících mu neopakovatelnou jedinečnost.“ Definice dle Slovníku marketingu (Clement, 2004, s. 378) je poněkud rozsáhlejší, uvádí: „Osobnost – personality, kombinace psychologických rysů jednotlivce, které vedou ke konzistentním reakcím na stimuly prostředí. Osobnost popisuje vlastnosti, které hrají roli v rozdílech mezi lidmi a jež vedou k předvídatelným odpovědím na určité opakující se situace. Taková konzistence odpovědí umožňuje klasifikaci lidí do typů osobností (například „dominantní“, „sebevědomí“, „autonomní“, „sociabilní“, „defenzivní“). Marketingoví pracovníci se snaží ovlivňovat chování nakupujícího identifikací vztahu mezi typy osobnosti a určitými výrobky. Například „autonomní“ typ osobnosti je spíše spotřebitelem výrobků udělej-si-sám, které koupí v obchodech pro domácnost, kutily a se stavebními potřebami.“

3.1.1 Osobnost spotřebitele Na otázku: Kdo je spotřebitelem? existuje též mnoho odpovědí. Z právního hlediska je spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmi výrobky nebo službami. (ZOS § 2). Z hlediska marketingu pak spotřebitelem ten, kdo spotřebovává, tedy vlastně každý z nás. V tomto případě je zároveň nutno rozlišovat pojem spotřebitel a pojem zákazník. Zákazník může být plátce (jsou jimi například rodiče, kteří platí svým dětem stravování ve školní jídelně) či kupujícím (děti rodičům koupí vánoční dárky). Spotřebitel je pojem obecnější. Spotřebitelem je konečný konzument, konečný uživatel, bez ohledu na to, zda je plátcem, kupujícím či jím není. Spotřebitelem je dítě, konzumující oběd ve školní jídelně, spotřebitelem je rodič, čtoucí knihu nalezenou pod vánočním stromkem, ale i návštěvník kina, který koupil Coca-colu a teď ji, se zraky upřenými na promítací plátno, popíjí v přítmí sálu. [4, s. 44] Spotřebitele je člověk, uspokojující své potřeby. Tyto jsou základním zdrojem motivace člověka.


15

Obrázek č. 1 Maslowova hierarchie potřeb Zdroj: Vysekalová (2004, s. 18)

Základnu Maslowovy pyramidy tvoří nezbytné potřeby. Bez jejich uspokojení by lidské tělo nebylo schopno dlouhodobě fungovat. Jejich uspokojení tedy umožní člověku, zaměřit se na potřeby další – zbytné. Úroveň nezbytná k uspokojení dané potřeby je u každého jedince odlišná, také posun v hierarchii potřeb nemusí být nezbytně postupný, tedy od fyziologických potřeb po potřeby seberealizace. Příkladem může být umělec, který, zabrán v tvořivou činnost, nejí, nespí, sám, schovaný před světem. Uspokojení či neuspokojení potřeb může vyvolat příjemné a nepříjemné pocity, emoce. Emoce jsou dalším motivačním zdrojem. Mají však význam i samy o sobě, bez ohledu na případnou potřebu. Člověk vyhledává požitky i pro ně samotné. Dalšími motivačními zdroji jsou návyky, hodnoty, ideály a zájmové orientace člověka. Lidé jsou motivováni, věří-li v hodnotu cíle a mohou se přesvědčit, zda lze dané hodnoty dosáhnout. [1, s. 10]

3.1.2 Typologie spotřebitele Podobně jako v obecných typologiích (kapitola 3.1.1) je možno provádět na základě různých faktorů typologii spotřebitele. Podle odlišných přístupů k vytváření typologie lze hovořit například o typologii konstituční, typologii zaměřené na stupně stability, na vlastnosti osobnosti, dimenzi přátelskosti a vůdcovství, na analýzu životního stylu, spotřebním a nákupním chování nebo o typologii „kombinované“, vycházející z životního stylu, nákupního chování a některých osobnostních charakteristik. [15, s. 216] V případě typologie spotřebitele dle nákupního chování je zapotřebí brát v úvahu mimo samotnou osobnost spotřebitele také charakter kupovaného


16

výrobku. Jak uvádí Vysekalová (2004, s. 220), jedná se o tzv. bio zákazníky – posedlé vším, co je přírodní a ekologické, ve snaze respektovat přírodu; o zákazníky vizionářské – toužící stále po nových a nových věcech a vymanění se ze zaběhnutých kolejí; zákazníky hedonistické – hledající radost a prožitky a šťastnější zítřky; a zákazníky s představivostí, takové, jež chtějí produkt vyprávějící vlastní příběh a nabízející něco ze života. Agentura STEM/MARK Praha segmentovala spotřebitele dle jejich životního stylu. Definovala tak šest základních skupin spotřebitelů: a) zralí – vyspělí, vyrovnaní, vzdělaní, spokojení, odpovědní a s vyššími příjmy; b) věřící – něčemu věří, jsou přátelští a spolehliví, mají omezené příjmy a smysl pro rodinu, nakupují kvalitní vyzkoušené domácí výrobky; c) úspěšní – orientují se na kariéru, mají dostatek zdrojů a zakládají si na prestiži a známé značce; d) dříči – práci věnují velké množství energie, musejí ze značně omezených příjmů zabezpečit rodinu, preferují levné imitace luxusního zboží, e) hledající – aktivní lidé milující změnu a zdraví risk, projevují zájem o nové věci, hledají optimální formulaci životních hodnot; f) praktici – nelpí na hmotných statcích, zaměřují se na výchovu dětí a práci na zahradě, kupují výrobky s jasným funkčním účelem; g) realizátoři – ti, jež mají dostatek ba přímo přebytek zdrojů; h) bojující – ti, jež mají nedostatek a jsou nuceni neustále bojovat o své místo v konzumní společnosti. [15] Jednotlivé typy spotřebitelů mohou být také popsány následovně (Vysekalová, 2004, s. 230): •

•

•

•

•

Velkorysý spotřebitel se vyznačuje vysokou aktivitou, radikalismem, otevřeností, vyšším postavením, je velmi dobře situovaný, má vysokou kupní sílu. V přístupu k trhu se však chová velmi rezervovaně: nesleduje příliš cenovou úroveň zboží a služeb, obchod či firmu si vybírá podle jiných hledisek než je cena, ke zlevněnému zboží nemá důvěru, méně zkoumá konkurenční nabídky výrobku, který chce koupit, preferuje značkové zboží. Hospodárný spotřebitel patří podle aktivity, postavení a kupní síly do téže skupiny osob, ale výrazně se odlišuje v přístupu k trhu. Racionálně využívá jeho možnosti: sleduje cenovou úroveň zboží a nakupuje tam, kde je to cenově nejvýhodnější, využívá slev a výprodejů, častěji se rozhoduje o koupi až v obchodu. Marnivý spotřebitel reprezentuje velmi zajímavou skupinu spíše mladších osob s otevřeným postojem k trhu, při nižší kupní síle preferují značkové zboží, s výraznou touhou po moderních věcech. Signifikantní je i zvýšená péče o vlastní vzhled a využití peněz tak, aby si co nejvíce zpříjemnili život. Šetrný spotřebitel zastupuje skupinu, která se vyznačuje mírně podprůměrnými příjmy a racionálním chováním při jejich vydávání. Snaží se žít střídmě, nakupuje tam, kde je to cenově nejvýhodnější a jen nutné věci. Vyznačuje se vysokou mírou rozhodování až místě nákupu. Shánějící spotřebitel je typ s nejnižší kupní silou, vyznačuje se snahou po střídmosti, negativním vztahem ke změnám, umírněnosti. K jeho výrazným vlastnostem patří nakupování v cenově nejpříznivějších


•

17

obchodech, využití slev a výprodejů a předem stanoveným zbožím, které má v úmyslu koupit. Lhostejný spotřebitel má podprůměrnou kupní sílu, je pasivní, uzavřený, bez energie. Rozhodujícím kritériem pro výběr obchodu není cenová úroveň, ale spíše vzdálenost a vyhovující sortiment. Kupuje spíše levnější zboží, značka pro něj není tak podstatná. Z živočišných postojů je signifikantní nízká cílevědomost (za žádným cílem se nehoním) a lhostejnost k názorům ostatních lidí na něj (je mu jedno, co si o něm lidé myslí). Mezi tyto spotřebitele patří převážně méně vzdělaní lidé.

Obrázek č. 2 Spotřební typy Zdroj: Vypracováno autorkou [15, s. 231]

3.2 SPOTŘEBNÍ CHOVÁNÍ Chování spotřebitelů je součástí efektivního marketingového plánování. Potřeby lidí, jejich motivace a procesy, které ovlivňují výběr jednotlivých produktů, upřednostňování jednoho výrobku před druhým, to vše je předmětem zkoumání marketingových specialistů. Ti jsou, na základě výše uvedeného, schopni uspokojovat potřeby poptávajících. Jsou tedy schopni vytvářet „správné“ produkty ve „správném“ množství a nabízet je ve „správný“ čas na „správném“ místě. Marketingoví specialisté zkoumají spotřebitelské chování v psychologických a sociologických rovinách, utvářejících vzorce pro nákupní chování jednotlivců.

3.2.1 Faktory ovlivňující chování spotřebitele Chování spotřebitele je ovlivněno velkým množstvím faktorů. Jednotliví autoři uvádějí rozdílné faktory, i rozdílný počet těchto faktorů. Jednou z možností je rozdělení těchto faktorů na psychologické a sociologické. Psychologické faktory jsou u každého individua jedinečné. Lze je dále dělit na demografické (věk, profese, místo bydliště apod.) a psychografické (motivace v souvislosti s potřebami a jejich uspokojováním, učení, postoje, osobnost spotřebitele, životní styl, vnímání podnětů z vnější).


18

Při analýze chování spotřebitele je však také velmi důležité zhodnotit působení společenských faktorů – faktorů sociologických. Interakcí jedince se společností dochází ke značnému ovlivnění psychologických faktorů. Mezi sociologické faktory patří kultura, subkultura, společenská třída a referenční skupina. [1, s. 8, 91] a) Kultura Není snadné určit její hranice. Lze ji definovat jako celkový souhrn nabytých poznatků, zásad, zvyků, rituálů a názorů, které usměrňují nákupní chování členů určité společnosti. Jedná se o systém přesvědčení, základních hodnot a myšlenek, vytvořených společností, jejichž kombinace se předává z generace na generaci. Kulturním jevem je například čistění zubů dvakrát denně, pokud si uvědomíme, že jinde si zuby čistí pouze jednou denně či vůbec. Kulturním jevem je nedělní oběd, u kterého usedne celá rodina, pokud víme, že jinde je takovým jídlem večere. Kulturním jevem je nosit boty, když jinde je nenosí. Každý z nás tak vidí svět přes své vlastní kulturní brýle. Kultura nám poskytuje osvědčený návod pro řešení problémů, uspokojování potřeb. Říká nám, co si obléknout (do divadla, do školy, do kina, do kostela), co jíst ráno a co večer, co podávat hostům, co na svatbě, říká nám, co je nezbytné a musíme to tedy mít (mobilní telefon, mikrovlnná trouba, pračka, myčka, žehlička), co je zbytečnost a co luxus (letadlo, jaguár, kaviár), radí nám zda koupit, zda nekoupit. Kulturu bychom mohli označit za sjednocující prvek společnosti, uměle vytvořené životní prostředí, osobnost společnosti. Proces jejího osvojování se nazývá ekulturace a může probíhat vědomě i nevědomě. (Šindelářová, 1999, s. 35) Pokud bychom se zaměřili na jednotlivé aspekty kultury, mohli bychom je rozdělit na prvky hmotné a nehmotné: Hmotnými prvky kultury (tzv. kulturní artefakty) jsou veškeré spotřební produkty. Bártová, Bárta, Koudelková (2005, s. 18) uvádějí, že kulturními artefakty jsou i odpady z těchto spotřebních produktů, a to ve smyslu vazby na tlaky okolí, ve smyslu recyklace a ve smyslu sledování odpadů, jež může poskytnout užitečné informace pro marketingové rozhodování. Celkové motto: „naše odpadky nás usvědčují“. Hmotné prvky však mají bez vazby na chování pramalý význam. Z tohoto důvodu se jako důležitější jeví prvky kultury nehmotné. Nehmotných prvků kultury je nespočetné množství. Může se jednat o neverbální komunikaci, spotřební zvyky či jiné zvyky, ovlivňující přímo či nepřímo spotřební chování jednotlivců, o jazyk, symboly, hodnoty, vnímání času a prostoru, pracovní ideje, mýty, tabu, náboženství, umění. Při zaměření se na některé zmiňované body dojdeme k následujícímu: •

Neverbální komunikace – Odlišnost jednotlivých kultur lze pozorovat již při pozdravu. Eskymáci se zdraví třením nosu, Francouzové se líbají na tvář, češi si podávají ruce, Japonci se uklánějí. Jinými projevy neverbální komunikace je mimika (zvedání obočí, apod.), gesta (překřížené ruce, zvedání rukou, rozhazování rukou aj.).


• •

• •

19

Spotřební zvyky – Jedním z nejvýraznějších spotřebních zvyků je zvyk stravovací. Jeho projevem je existence nespočetného množství „národních kuchyní“. Jazyk – Dorozumívacím prostředkem mezi jednotlivými členy společnosti je jazyk, jehož prostřednictvím jsou lidé schopni vyjádřit, sdělit své myšlenky, přání a potřeby jiným osobám. Jazyk se vyvíjí, nachází nová slova, nová spojení, je ovlivňován vývojem kultury a zároveň kulturu ovlivňuje. Tabu – Tabu jsou zapovězené způsoby chování; témata, o kterých se nemluví; činnosti, které se neprovádějí a jejichž konaní vede k opovrhování, zapovězení společností či přímo k trestání (zločiny). Pracovní ideje – Pracovními idejemi se myslí pracovní postupy i samotný výkon jednotlivých činností (sekání dřeva, pečení koláče). [1]

b) Hodnoty Každá společnost má jistý ucelený žebříček hodnot (společenské, skupinové hodnoty, superhodnoty). Ten velkou měrou působí na žebříček hodnot každého účastníka této společnosti (osobní hodnoty). Hodnoty pomáhají člověku odlišit, co je pro něj důležité a co nikoliv, co je ochoten obětovat. Dané vyhodnocování probíhá zpravidla rychle a nemusí být slovně komentované. Hodnotou může být pro člověka nebo skupinu cokoliv (může se jednat o myšlenku, instituci, věc), podmínkou však musí být touha získat, dosáhnout, udržet, neztratit. Na hodnoty a jejich specifikaci lze pohlížet například z hlediska časového (krátkodobé, dlouhodobé hodnoty) a z hlediska materiální či nemateriální podstaty. U stmelených společenských skupin, jako je rodina, přátele, je podobnost preferencí jistou podmínkou stmelenosti této skupiny. Starší generace se tak snaží předat generaci mladší pořadí toho, co považují za důležité. Rodiče tak vědomě i nevědomě působí na děti, nabádají je a inspirují k zaměření se na určité hodnoty. Ne vždy jsou však navenek prezentované hodnoty těmi skutečně uznávanými. Často jsou jedinci nuceni předstírat, pokud jejich preference nejsou v souladu s hodnotovým systémem společnosti, v níž žijí, mohou být dokonce v přímém rozporu s ním. Jedná se o tzv. hodnoty manifestované, které chrání skutečné hodnotové cítění jedince. (Šindelářová, 1999, s. 31) c) Subkultura Subkultura je samostatná součást kultury. Jedná se o segment se společnými rysy, zájmy, hodnotami, vírou apod., kterými se liší od ostatních členů stejné společnosti. Schiffman, Kanuk (2004) uvádějí: „Jasně odlišitelná kulturní skupina, která je identifikovatelným segmentem větší a komplexnější společnosti. Příslušníci subkultur obvykle mívají stejné preference v oblastech, jako je umění (surrealismus, modernismus, baroko, gotika), hudba (milovníci klasické hudby, jazzu, popu aj.), potrava (vegetariáni, vegani), politika („pravičáci“, „levičáci“), náboženství (křesťané, židé, buddhisté) či trávení volného času (studium, čtení, psaní, pletení, sledování televize).“


20

d) Společenská třída Rozdělení členů společnosti do systémů tříd rozdílného postavení tak, aby členové každé třídy měli relativně stejné postavení a členové všech ostatních tříd mají větší, nebo menší postavení. Jedná se o kategorie založené především na finančních příjmech lidí, ale nejen na nich. Jinými rozhodujícími faktory mohou být úroveň vzdělání, místo bydliště. Příslušníci jednotlivých společenských tříd mají vyhraněné preference ohledně značek aut, jídla, způsobu oblékání, způsobů trávení volného času. Příklad: Příslušníci vyšších společenských vrstev budou spíše trávit dovolenou na jachtě, budou jíst kaviár a pít šampaňské. Příslušníci nižších společenských vrstev pojedou pod stan, budou pít pivo a jíst lunchmeat. Při odhadu společenské třídy se používají tři faktory, ty umožňují relativní třídění. Jsou jimi například relativní bohatství (tedy množství majetku), moc (vliv na druhé, vlastní volnost) a prestiž (stupeň uznání). Jedinci mají tendenci srovnávat se navzájem v těchto oblastech, a tím určovat své relativní místo ve společnosti. V marketingovém světě je postavení spojováno s kupní silou zákazníka. Zákazníci s větší kupní silou tak mají vyšší postavení. Zákazníci s menšími možnostmi postavení nižší. Společenské třídy jsou hierarchickou a přirozenou formou segmentace. Řadí se většinou od nižšího k vyššímu postavení. Společenské třídy tak jedincům naznačují, že jiné osoby jsou buď na stejné úrovni (stejná společenská třída), nadřazeni (vyšší společenská vrstva), či podřazeni (nižší společenská vrstva). Některé složky sociálního statusu: příjem, vlastnictví, vzdělání, povolání, veřejná funkce, autorita, moc, životní styl, předci, konexe, spotřební vzorce. Struktura společnosti z hlediska sociálních tříd se postupně mění. Dochází tak k vyčleňování většího počtu společenských tříd, než tomu bylo dříve (patricijové, plebejové; královská rodina, šlechta a prostý lid apod.). (Šindelářová, 1999) e) Referenční skupina Jedná se o skupiny, do kterých jedinec náleží, nebo by chtěl náležet, a které ho přímo či nepřímo ovlivňují. Referenční skupiny, které ovlivňují všeobecné a obecné postoje a hodnoty, se nazývají normativní referenční skupiny. Příkladem takové skupiny je rodina, jež formuje základní nákupní zvyklosti a chování dítěte. Ukazuje mu kde, co a jak nakupovat, seznamuje ho s pojmy „dobrá“ koupě apod. Jinou referenční skupinou je tzv. komparativní referenční skupina. Může jí být například sousední rodina, jejíž životní styl se nám líbí, připadá nám správný, lepší než ten náš a stojí tedy za napodobení (nákupu stejného ošacení, auta, okenic a televizoru). Oba typy referenčních skupin jsou velice důležité. [14, s. 15]


21

Obrázek č. 3 Hlavní spotřebitelské referenční skupiny Zdroj: Vypracováno autorkou [1, s. 43]

Referenční skupiny mají schopnost působit na spotřebitele a ovlivňovat jeho spotřební chování. Vliv se projevuje ve dvou směrech. První směr je od jedince k výrobku, kdy se referenční skupina stává jakýmsi prostředníkem při rozhodování, zdrojem informací a rad. Cílem jedince je nákup výrobku či služby. Druhý směr je od jedince k referenční skupině, kdy se výrobek stává prostředkem pro přijetí, vyjádření příslušnosti k dané referenční skupině. Míra vlivu referenčních skupin na rozhodování jednotlivce je odlišná, záleží na velkém množství aspektů, jako jsou: míra vlastních znalostí a zkušeností, výše ceny daného výrobku, služby, výše vzácnosti, dostupnosti, vyšší důvěryhodností a silou referenční skupiny. [1, s. 44]

3.2.2 Spotřebitel – člen společnosti Člověk je po celý svůj život členem určitých společenských skupin. Některé na něj mají významný vliv, některé méně významný a některé z těchto skupin jej neovlivní vůbec. Členit skupiny lze podle typu vazby, podle způsobu identifikace člena se skupinou, délky trvání (krátkodobé, dlouhodobé), možnosti vlastního výběru skupiny (vnucené, dobrovolné), existence bariér vstupu do daného společenství (otevřené, uzavřené), bariér výstupu z dané společnosti (zrušitelné, nezrušitelné členství). Nejvíce docházelo k soustředění se na skupiny malé, primární. [14] Primární (prvotní) skupiny jsou skupiny malé, s neformální vztahy. Dochází tedy k osobnímu kontaktu mezi jednotlivými členy a navazování blízkých vztahů. Primární skupina je prvním učitelem a průvodcem i zázemím. Mluvíme zde o rodině a blízkých přátelích. Základní znaky prvotních skupin vymezil Američan Charles H. Cooley (Šindelářová, 1999, s. 14), jsou to: -

bezprostřední kontakt mezi členy skupiny,


-

22

nespecializovaný, neinstrumentální charakter skupiny (skupina neplní pouze jeden z účelů ale celou řadu), malý počet členů, intimní vztahy mezi členy.

Primární skupina – rodina Člověk se stává většinou členem dvou rodin. Té, do níž se narodí, a té, kterou zakládá. V rámci rodiny lze definovat dvě fáze (Bártová, Bárta, Koudelková, 2005, s. 34): 1. fáze: orientující = člověk je „orientován“. Rodiče na děti přenášejí hodnotový systém, postoje, vzory chování, poznatky, estetickým cítěním. Trend obnovy starých značek. 2. fáze: tvarující = člověk se „se tvaruje“, zakládá rodinu, vytváří nový domov, působí na své děti ale i zpětně ovlivňuje svoje chování. Vznikají tak nové vzorce spotřebního chování. Primární skupina – přátelé Rodina, jakožto primární skupina, má vliv především na základní a hodnotové zvyky jedince. Přátelé a blízké okolí působí však na expresní postoje a chování, tedy na styl, módu, koníčky. Druhotné skupiny jsou charakterizované jako velké a formální, s vyšším počtem členů. Formalita a neformalita jednotlivých vztahů však nemusí být tak striktně vymezena, přechody jsou možné. [14, s. 14]

3.2.3 Životní cyklus rodiny Cyklem rodiny rozumíme střídání etap, jimiž rodina během své existence prochází. V současné době dochází k netradičnímu pojetí životního cyklu rodiny. Do vymezených etap přibývá rozvodovost rodičů, podíl nesezdaných, podíl bezdětných manželství, počet rodin jen s jedním rodičem a rostoucí věk matky, to vše má výrazný vliv na spotřební chování jedinců. Životní cyklus rodiny má šest fází, v jednotlivých fázích dochází ke změnám spotřebních projevů. Jednotlivé fáze a spotřební projevy jsou uvedeny v tabulce číslo 1. Tabulka č. 1 Fáze životního cyklu rodiny

FÁZE ŽIVOTNÍHO CYKLU 1. Mladí lidé 2. Plné hnízdo I. 3. Plné hnízdo II. 4. Plné hnízdo III. 5. Prázdné hnízdo I. 6. Prázdní hnízdo II.

SPOTŘEBNÍ PROJEVY Zábava Pojištění, dětský nábytek, léky, nezbytnosti Sportovní vybavení, hudební lekce Auto, stereo, zájezdy Koníčky, cestování Léky, stěhování do menších bytů

Zdroj: Přednášky z předmětu marketingový výzkum

V období mládí si osoby začínají uvědomovat sami sebe a svoji roli ve společnosti. Jeden druhého berou jako rovnocenného partnera, snaží se osamostatnit, nalézt druha a založit rodinu. Odpovědnost však zatím není příliš velká.


23

V průběhu dalších fází se odpovědnost zúčastěných zvyšuje, což je dáno příchodem dětí a jejich následným růstem. Rodinu je zapotřebí zabezpečit, zajistit jí jistou životní úroveň. Potomci jsou středem veškerého dění v rodině. Teprve po osamostatnění dětí (5. fáze životního cyklu rodiny) získávají rodiče opět čas na sebe a své koníčky.

3.2.4 Jak spotřebitel nakupuje Při sestrojování jednotlivých modelů se ve většině případů vychází z racionálního rozhodování spotřebitelů. Rozhodování o koupi produktu lze tedy přirovnat k řešení jistého problému. Nejdříve dochází k jeho definici, zjišťování potřebných informací a následnému hodnocení jednotlivých variant a jejich selekci.

Obrázek č. 4 Model spotřebního chování Zdroj: Vypracování autorkou [9]

Proces nakupování se započíná již samotným vstupem do prodejny, končí pak odchodem z ní. Obrázek č. 4 nám ukazuje, jak vidí proces nákupního chování Komárková, Rymeš a Vysekalová. (1994) Nákupní chování spotřebitelů však nemusí mít vždy racionální charakter. Vysekalová (2004, s. 52) uvádí následné čtyři typy nákupu: Extenzivní nákup: Jde o nákup, kdy kupující není předem rozhodnut o nákupu, aktivně vyhledává informace a věnuje pozornost různým informačním zdrojům včetně reklamy, které mu pomáhají při rozhodování. Většinou jde o nákup dražších předmětů jako např. nákup automobilu nebo stereo zařízení. Impulzivní nákup: Jde o reaktivní jednání, kde argumenty nehrají podstatnou roli. Většinou jde o drobné nákupy jako např. zmrzlina v horkém dni nebo limonáda v kině. Při impulzivních nákupech jde o produkty, které se z pohledu spotřebitele příliš neliší a „nestojí za to“ se podrobně zabývat jejich vlastnostmi. Limitovaný nákup:Pro limitovaný nákup je charakteristické, že produkt nebo značku, kterou kupujeme, neznáme, ale vycházíme z obecných zkušeností při nákupu. Může jít např. o nákup baterie, jejíž značku neznáme, ale u tohoto


24

produktu vycházíme z toho, že „čím dražší, tím lepší“. Dalším kritériem při rozhodování u podobných produktů může být šetrnost k životnímu prostředí, kde pak rozhodují ekologické či „morální“ aspekty zprostředkované většinou reklamou. Zvyklostní nákup: V tomto případě kupujeme to, co obvykle. Typickými produkty pro tento typ nákupu jsou potraviny nebo tabákové produkty. V některých případech může jít o nákup výrobků od oblíbené značky, kde hraje roli pocit loajality. Podobně jako u impulzivních nákupů, nedochází k rozhodování, ale jde o návykové chování. Většinou ale máme pocit, že pro toto chování máme odpovídající důvody.“ Typy rozhodování Dvojí typ rozhodování spotřebitele dle Katona: •

Pravé rozhodování, které probíhá zpravidla u zboží investičního charakteru, je doprovázeno: -

•

vědomým a systematickým získáváním informací o produktu a opakovaným porovnáváním s konkurenčními produkty, aktivitou v přípravném chování – spoření, nebo volba rozpočtových možností prožíváním spotřeby.

jiných

Návykové rozhodování, probíhá obvykle podle zjednodušeného schématu, při čemž subjekt využívá – vědomě či nevědomě – předchozí zkušenosti. Tím celý rozhodovací proces zjednodušuje, zpravidla vůbec nepředchází systematická příprava nákupu. Např.: -

návštěva určité prodejny nebo určitých prodejen, relativně krátký rozhodovací proces ovlivněný aktuální nabídkovou situací.

Tyto dva typy rozhodovacího procesu jsou krajní konstrukty. Konkrétní rozhodování má blíže k jednomu, nebo druhému typu. Samotný rozhodovací proces je ovlivněn celou řadou faktorů. Významným činitelem je také IQ jedince, kdy osoby s nižším IQ uzavírají kupní proces dříve než osoby s IQ vyšším. Ti jsou naopak schopni až do poslední chvíle přijímat nové a nové informace, průběžně je zpracovávat a měnit konečné rozhodnutí. Nákupní rozhodovací proces probíhá v několika po sobě jdoucích etapách. Nejprve dochází k rozpoznání potřeby, rozpoznání problému, následuje fáze vyhledávání informací, definování jednotlivých variant a jejich hodnocení, nákup a chování po nákupu. [1, s. 67] Rozpoznání potřeby Rozpoznání potřeby je spojeno se zjištěním rozdílu mezi požadovaným a skutečným stavem. Ten může být horší, případně lepší. Někdy však rozdíl není dostatečně motivující a nákupní proces se dále nerozvíjí. Hledání informací Spotřebitel hledá informace jak ve své paměti, zkušenostech a znalostech (vnitřní hledání), tak v externích zdrojích (referenční skupiny, internet, knihy, nezávislé komunikační zdroje, odborníci apod.). Účelem vyhledávání informací je především


25

odbourání rizik spojených s prodejem, předcházení nežádoucích situací a stavů. Dochází tak k zaměření se na rizika finanční (spojená s výdejem příliš vysoké, neodpovídající peněžní částky), funkční (pořízený výrobek neplní požadovaným způsobem požadovanou funkci), fyzická (výrobek způsobí spotřebiteli zranění, případně poškození majetku), sociální (obava z negativního postoje okolí a referenčních skupin) a psychická (možnost obav, výčitek z nákupu). Hodnocení alternativ Spotřebitel se rozhoduje na základě určitého rozhodovacího algoritmu, který je mu blízký. Dochází například k identifikaci nejvýznamnějších faktorů u poptávaného produktu (vlastností, vzhledu, ceny, dostupnosti, ovladatelnosti apod.), přiřazení vah podle důležitosti a následné ocenění těchto kritických faktorů u testovaných produktů. Zvrátit výsledek však mohou emoce, tedy emocionálně zabarvené sdělení. Jedná se o kognitivní způsob rozhodování. Konjunktivní přístup je založen na porovnávání určitého počtu znaků. Pokud produkt některou s kritických vlastností nesplňuje, dochází k jeho vyřazení. Spotřebitel se nakonec přikloní k produktu, který ve všech definovaných oblastech dosahuje určité kritické hodnoty. Jiným často používaným způsobem rozhodování je tzv. lexikografický princip, kdy dochází k rozhodování na základě jednoho dominantního znaku (například cena). V případě, že daný znak splňuje větší počet produktů, je vygenerován další dominantní znak (méně důležitý než znak prvý) a tak stále dokola, dokud nezůstane pouze jedna z výchozích variant. Nákupní rozhodnutí Na základě zhodnocení jednotlivých alternativ dochází k samotnému nákupnímu rozhodnutí a nákupu vybraného produktu. Konečný nákup spotřebitele je však dále ovlivňován dalšími bezprostředními okolnostmi (atmosférou obchodu, způsobem vystavení zboží, osobností prodavače, pokladní, dalších zákazníků, počasí či události v rodině). Spotřebitel tak výrobek koupit může, ale také může nákup daného výrobku odložit či zcela odmítnout. Ponákupní chování Chování spotřebitele po nákupu závisí na tom, zda daný výrobek uspokojil požadovanou potřebu, splnil úkol, kvůli němuž byl pořízen. Spokojenost nebo případná nespokojenost se také odvíjí od případné poruchovosti, ochoty či neochoty při vyřizování reklamací a dalších aspektů. (Bártová, Bárta, Koudelková, 2005, s. 67)

3.3 ŽIVOTNÍ STYL SPOTŘEBITELŮ Životním stylem spotřebitele máme na mysli chování člověka, jeho myšlení a hodnocení okolního světa, které vychází z jeho osobnosti, sociálních rolí, zkušeností a vlivů referenčních skupin. Jednou z důležitých oblastí životního stylu spotřebitele je bezesporu volný čas, způsob, jakým je tento volný čas využíván, jeho množství a načasování. Vysekalová (2004)


26

3.3.1 Volný čas Volný čas (anglicky leisure time, francouzsky le loisir) zahrnuje činnosti, jež člověk vykonává s očekáváním, dobrovolně, na základě svého svobodného rozhodnutí, nikoliv pod tlakem povinností, vyplývajících z jeho sociálních rolí a statusů. Jedná se o tzv. zbytkový čas, který zůstává po splnění pracovních i mimopracovních povinností. [6, s. 13] Definice volného času: časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního „svobodného“ rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti. [16, 7 slide] Funkce volného času jsou především tři, a to regenerační (odpočinek a načerpání sil k výkonu dalších pracovních činností), zábava (regenerace duševních sil) a rozvoj osobnosti (účast na vytváření kultury). Pohledy na funkce volného času se však liší. „Roger Sue, soudobý francouzský sociolog volného času, jako funkce volného času uvádí: -

psychosociologickou (uvolnění, zábava, rozvoj); sociální (socializace, symbolická příslušnost k některé sociální skupině); terapeutickou; ekonomickou (pozitivní vliv na uplatnění člověka v profesní činnosti, výdaje účastníků vynakládané na aktivity volného času, pojetí volného času jako prožívání, anebo pouhé spotřeby vedoucí k odcizení)“ (Hofbauer, 2004, s. 14).

V případě širšího pohledu lze do funkcí volného času zahrnout také funkci kompenzační (odstranění zklamání), hledání smyslu života, komunikační (rozvoj schopnosti komunikovat s okolím a rozvíjet kontakty), výchovnou a vzdělávací a mnohé jiné. Z důvodu zvyšujícího se významu volného času došlo v minulosti ke vzniku a rozvoji oblasti pedagogiky volného času, pedagogiky zážitků, muzeopedagogiky a jiných příbuzných oborů. Jednotlivé oblasti se pak zabývají tzv. neformální výchovou jedince, kde neformální výchovou jsou myšleny cílené a strukturované aktivity mimo formální výchovný systém (zájmové kroužky, fotbalové družstvo, pěvecký sbor apod.). Ukončení těchto aktivit není zpravidla doloženo žádným osvědčením (jako vysvědčením ve škole, diplomem na vysoké škole atd.). Neformální výchova dítěte nevychází ze sociálního postavení jedince ve společnosti (jako v případě tzv. informální výchovy), ale přímo ze zájmů a dobrovolných činností, má tedy nejblíže k výchově ve volném čase a volnému času samotnému. Činnosti provozované ve volném čase mají buď charakter činnosti spontánní, tedy takové, která je uskutečňována jedincem či ve skupině dle aktuálního zájmu, bez přesně stanoveného začátku či konce. Nebo charakter příležitostné zájmové činnosti (jednorázové organizované aktivity jako jsou koncerty, cyklistické závody, turnaje apod.) či zájmové činnosti pravidelné, takové, jež je uskutečňována celoročně či sezóně, jednou dvakrát či vícekrát do týdně.


27

Aktivity volného času jsou podmíněné velkým množstvím faktorů, některými jsou například věk jedince, jeho pohlaví, demografické a přírodní prostředí (město, vesnice), časová dimenze (pracovní den, víkend, státní svátek, dovolená), sociálně ekonomické podmínky (žena v domácnosti, živnostník, nezaměstnaný) či kulturní zvyklosti. [6, s. 19]

3.3.2 Historický vývoj v oblasti volného času Volný čas a systém jeho aktivit byl a je součásti života každého jedince. K masovému rozvoji volného času došlo v 19. a 20. století (především vlivem vědecko-technické revoluce, kdy byla většina manuální práce nahrazena stroji), v životě a proměně člověka a společnosti se však uplatňuje zvláště od druhé poloviny 20. století. Rozsah volného času se v té době významně zvýšil a zaujal významnou roli v životě společnosti a ve výchově dětí a mládeže. Zkracování pracovní doby K růstu volného času dochází v důsledku zkracování pracovní doby, osvobození dětí od námezdní práce, urbanizace, prodlužování let školní docházky a profesní přípravy, prodlužování průměrné délky života. Hofbauer (2004, s. 28) uvádí: „Rozsah pracovní doby činil v první polovině 19. století 12 – 14 hodin, a v důsledku vědecko-technického rozvoje a úsilí organizací pracujících se trvale snižoval. V současnosti se však někteří lidé snaží svoji pracovní dobu rozšiřovat (práce přesčas nebo v druhém zaměstnání, odmítaní dovolených, nevyužití rodičovské dovolené). Podobná tendence se týká i celých zemí – v důsledku potřeby zvyšovat efektivnost ekonomiky dochází ke krokům směřujícím k opětovnému prodloužení práce z 35 na 40 hodin (případně i na 42) hodin týdně. Obdobným směrem působí úvahy o opětovném zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu (v současnosti např. Itálie z 57 na 60 let).“ Zvyšování počtu seniorů a imigrace Přesto, že dochází ke snižování natality, počty zájemců o aktivity volného času se zvyšují. Především rychlým nárůstem počtu seniorů či imigrací z jiných zemí a kontinentů. Migrace Migrace je přemisťování a stěhování obyvatelstva za účelem získání pracovního místa a zvýšení blahobytu. Celosvětově se počty migrantů pohybují kolem 150 miliónů osob, v rámci Evropy pak cca 13 miliónů osob. Urbanizace Život ve městech a metropolích má společné rysy. Dochází zde ke kumulaci velkého počtu lidí, a tedy i volného času. Vzniká tak specifické prostředí, jež rozšiřuje možnosti jednotlivých účastníků a zároveň vyžaduje neustálé hledání vhodných řešeních. Dětem a mladým lidem (ale nejenom jim) tak na jednu stranu umožňuje efektivní neformální individuální i skupinové strávení volného času, zároveň však vytváří hrozbu v podobě nevhodného trávení tohoto času, růstu kriminality, drogových závislostí apod. Nemalá část aktivit je také přesouvána na vesnice, kam rodiny z měst odjíždějí na víkend, prázdniny, dovolenou (chataření, chalupaření, trávení volného času v přírodě). (Hofbauer, 2004, s. 29)


28

3.3.3 Způsoby využití volného času Někteří lidé volný čas využívat nemohou. Jedná se o lidi, kteří jsou sociálně slabí, musejí tedy hodně pracovat. Někteří mají i dvě zaměstnání, případně pracují a studují zároveň. Jedná se o lidi, kteří si volný čas nemohou dovolit. Pro tuto část obyvatelstva je ztráta zaměstnání nežádoucí rozšíření volného času, je jim zamezen přístup k finančním prostředkům a možnosti profesního vývoje. Jinými důvody znemožňujícími využívání volného času jsou netolerance, rasismus či xenofobie (strach z cizinců). Jsou však i jedinci, jež volný čas odmítají záměrně na základě vlastního rozhodnutí a zároveň pod vlivem ekonomického a společenského postavení, profesních a kariérních ambicí. Odmítají dovolené, pracují přesčasy. Důsledkem je workoholismus. Negativní dopad to má i na děti a mládež, ti jsou svými rodiči ponechání sami sobě, není na ně čas. Někdo volný čas využít neumí. Není schopen se zorientovat v nabídce existujících možností, neví si rady, jak si s tím počít. Nežádoucími projevy jsou potom různé podoby kriminality. Proto dochází ke vzniku soustav aktivit a zařízení volného času pro děti i mládež. (Hofbauer, 2004) Nabídka práce „Protože je naším záměrem charakterizovat tržní nabídku práce, je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času: práci, která je pronajímána za mzdu, a volný čas.“ Obecným cílem každého spotřebitele je maximalizace užitku, a to v rámci denního časového omezení 24 hodin. Spotřebitel se rozhoduje, jak rozdělit daný časový fond mezi práci a volný čas, aby byl užitek maximalizován. Samotná práce ve firmě však nebývá pro zaměstnance dostatečnou motivací, motivací jsou komodity a služby, které lze za vydělané peníze koupit. Volný čas je příjemný a čím ho máme, tím vyšší je užitek. (Macáková, 1998, s. 174) „Podmínka rovnováhy je v tomto případě analogická jako podmínka rovnováhy spotřebitele na trhu zboží. Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.“ (Macáková, 1998, s. 175) Obrázek č. 5 nám ukazuje křivku nabídky práce, která je, vlivem substitučního a důchodového efektu, zpětně zakřivená.


29

Obrázek č. 5 Zpětně zakřivená individuální křivka nabídky práce Zdroj: Vypracování autorkou [11, s. 176]

Při relativně nízké mzdě umožní každá hodina práce navíc nákup většího množství zboží a služeb a přinese tak větší užitek než hodina volného času. Volný čas je proto substituován prací, nabídka práce roste (substituční efekt). Od určitého okamžiku je však mzda již tak vysoká, že při neměnných cenách zboží a služeb, „poskytuje pracovníkovi stále více prostředků nejen na nezbytné, ale i na luxusní statky a umožňuje mu snižovat práci (důchodový efekt) a věnovat čas jiným činnostem v rámci volného času. „ [11, s. 176] Zpětně zakřivená je však pouze individuální křivka nabídky práce, neboť u každého jedince je velikost substitučního a důchodového efektu odlišná. Výskyt volného času ve výchově a) Rodina Ve vývoji dochází k velkému množství změn, předně ke změně struktury rodin, počtu dětí, věku rodiček i množství generací, žijících pohromadě, snižuje se množství sňatků a zvyšují se počty rozvodů a dětí ohrožovaných sociálně patologickými jevy. Prohlubují se také sociální rozdíly (příjmy rodin). To vše ovlivňuje množství a kvalitu volného času. Ne vždy pozitivně. Rodina umožňuje dětem vytvářet si postoje, které budou ochotny a schopny v budoucnu uplatňovat i po založení své rodiny: • • •

napodobováním a reprodukováním: což by ztrácelo smysl, pokud by životním stylem rodičů bylo nicnedělání a nuda; uskutečňováním individuálních, ale i pravidelných, společných, zájmových činností dětí v rodině; citlivým sledováním a cílevědomým reagováním na potřeby, zájmy a nadání dítěte.

Dětem je především třeba se věnovat, nejedná se však o množství s dětmi stráveného času, ale zejména o jeho kvalitu. Děti by se taktéž měly aktivně podílet na rozhodování o životě rodiny.


30

b) Škola Škola se snaží působit na výchovu dětí prostřednictvím učebního plánu (na znalosti dítěte, mladého člověka) a souběžnými volnočasovými aktivitami (zakládání školních studoven, knihoven a čítáren, školní časopisy, organizování školy v přírodě a kurzy pro děti), a dále pak: • • • •

provozováním jednorázových aktivit (plesy, zábavy, návštěvy muzeí a divadel, lyžařské výcvikové zájezdy apod.), soutěží (vyžadují dlouhodobější zapojení); pravidelnou zájmovou činností (zájmové kroužky, sportovní družstva apod.); úlohou žákovské samosprávy, povinností podílet se na udržování pořádku a kázně ve škole, podporováním spoluúčasti žáků na životě školy a využíváním volného času; volnočasovými zařízeními školy: školní družiny a školní kluby a školská střediska zájmové činnosti, které zajišťují příležitostnou činnost, pravidelnou zájmovou činnost apod.

Mimo uvedené typy aktivit má na vývoj studentů vliv i celkové klima školy, tedy samotná atmosféra panující ve školních prostorách. [6] c) Mimo školu Pojem výchova mimo vyučování je možno charakterizovat jako čas strávený mimo povinnou školní docházku, mimo bezprostřední vliv rodiny, uskutečňovaný ve volném čase v institucionalizovaných zařízeních. Pávková, Hájek, Hofbauer, Hrdličková a Pavlíková (1999, s. 39) uvádějí následné: „Pedagogické ovlivňování volného času, zejména výchova dětí a mládeže v době mimo vyučování, je významnou oblastí výchovného působení. Poskytuje příležitost vést jedince k racionálnímu využití volného času, formovat hodnotné zájmy, uspokojovat a kultivovat významné lidské potřeby, rozvíjet specifické schopnosti a upevňovat žádoucí morální vlastnosti. Obsah i způsob využívání volného času mají značný význam z hlediska duševní hygieny. Způsob odpočinku, rekreace a zábavy se odráží i ve studijních a pracovních výkonech člověka. Hodnotné a trvalé celoživotní zájmy kladně ovlivňují i partnerské vztahy a výchovu dětí v rodině.“ A dále pak doplňují [12, s. 41]: „Oblast výchovy mimo vyučování prochází v současné době mnoha změnami. Klade se důraz na: -

využití odbornosti a zájmů pedagogů při organizaci zájmové činnosti, respektování práv dítěte, zejména při využívání volného času, propojení zájmových činností s vyučováním, využití jejich výsledků pro zkvalitnění výuky, zachování principu dobrovolnosti, individualizace výchovného působení, práci s malými sociálními skupinami, zapojování rodičů a ostatních dospělých do činnosti dětí a mládeže, i vytváření nabídky pro společné aktivity, využití zájmových činností pro přípravu na budoucí povolání a uplatnění na trhu práce,


-

31

vytváření podmínky pro rozvoj spontaneity, aktivity a tvořivosti dětí a mládeže.“


32

4 METODIKA Samotné sestavování diplomové práce vychází z výše stanovených cílů. Teoretická část byla zpracována na základě informací a dat z odborné literatury, zabývající se danou problematikou. Při řešení diplomové práce bylo vycházeno z následujících pěti kroků: -

definování problému a cíle výzkumu, sestavení plánu výzkumu, shromáždění informací, analýza informací, prezentace výsledků.

4.1 DEFINOVÁNÍ PROBLÉMU A CÍLE VÝZKUMU Definování problému a cílů výzkumu je nejdůležitějším krokem celého marketingového výzkumu. Podrobnou definicí bude zabráněno případnému odchýlení se od zkoumaného tématu, jež by mohlo vést ke zmaření veškerého úsilí, času i finančních prostředků, tedy k nedosažení stanoveného cíle.

4.1.1 Definování problému Studenti vysokých škol jsou v oblasti volného času jedním z nejdůležitějších spotřebitelských segmentů. Nepovinné přednášky a některá cvičení, ne příliš vysoké nároky na studenty v průběhu výukové části semestru a samotný laxní přístup studentů k výuce poskytují posluchačům vysokých škol téměř neomezené množství volného času. Studenti vysokých škol tak mají oproti jiným studentům volno nejenom o víkendu, ale i jeden či více dnů v týdnu. Studenti vysokých škol se tímto stávají zdrojem levné a kvalifikovaní pracovní síly a významným spotřebitelem v oblasti volnočasových aktivit. Otázkou však zůstává, zda jsou schopni daný čas využít efektivně k získávání znalostí a dovedností mimo školní prostory, v zaměstnání, četbou odborné literatury či stážemi. Využít jej k získávání zážitků, navazování a utužování vztahů. Neboť rozsáhlé množství volného času se může stát také zdrojem vážného ohrožení. Při špatné organizaci volného času dochází ke vzniku závažných jevů jako jsou úrazy, ubližování sobě i okolí, šikana, nárůst kriminality, krádeže, požívání a distribuce drog a omamných látek, alkoholismus. Oblast volného času dětí a mládeže, nabídka volnočasových aktivit a životní styl mládeže v oblasti volného času se tak stávají závažnými tématy, jimž by současná společnost měla věnovat pozornost.

4.1.2 Cíle výzkumu Cílem výzkumu je zmapování časového fondu vysokoškolských studentů, a to zejména v oblasti volného času. Následně pak specifikovat volný čas tohoto spotřebitelského segmentu po stránce kvalitativní i kvantitativní. Jednotlivé dílčí cíle jsou blíže definovány v kapitole 2. Dalším cílem je potvrzení, či případné vyvrácení předem stanovených předpokladů o zkoumaném souboru.


33

4.2 SESTAVENÍ PLÁNU VÝZKUMU Sestavení plánu výzkumu znamenalo efektivní naplánování jednotlivých činností z časového a věcného hlediska. Jeho tvorba vycházela z definovaných cílů práce.

4.2.1 Co lze výzkumem dosáhnout Výzkumem lze získat informace o způsobu využívání volného času vysokoškolských studentů, jakožto jednoho z nejdůležitějších spotřebitelských segmentů v této oblasti. Tato data se stanou platformou pro další vědeckou činnost, mohou vést ke zlepšení nabídky volnočasových aktivit, prací a brigád pro studenty a zamezit tak vzniku negativních dopadů volného času. Firmy, nabízející aktivity volného času, mohou na základě výsledků tohoto marketingového výzkumu rozšířit, zúžit či specializovat svoje činnosti, a získat tak větší podíl na trhu či větší tržby, zisky. Obdobně mohou daná data posloužit firmám hledajícím kvalifikovanou pracovní sílu, časově flexibilní a finančně nenáročnou. Výzkumem bude zjištěno, v jaké části dne mají studenti volný čas, kolik dní v týdnu a které. Dále čemu se ve svém volném čase věnují, či by se věnovat chtěli, a zda jsou ochotni obětovat část svého volného času k výkonu výdělečné činnosti, ať již z důvodů získání znalostí a dovedností, či z důvodů finanční odměny. Samotným studentům pak výzkum umožní zamyslet se nad svým volným časem, nad tím, co v něm dělají, co by v něm dělat chtěli a co v něm dělat mohou. Umožní jim zhodnotit současný způsob trávení volného času a najít lepší a efektivnější využití.

4.2.2 Potřeba informací, jejich struktury a zdrojů Na základě stanoveného problému a cílů výzkumu bylo nutno získat informace o množství volného času zkoumaného segmentu v jednotlivé dny v týdnu, o denní době, ve kterou respondenti volný čas mají, a s kým a jakým způsobem jej respondenti nejčastěji tráví, čemu se věnují a v jaké míře. Následně bude zjišťována spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit, vliv některých referenčních skupin a okolních faktorů, jako jsou reklama, módnost či místní a finanční dostupnost dané aktivity na výběr volnočasových aktivit. Získaná data by taktéž měla sloužit ke zjištění, zda jsou studenti vysokých škol vybíravější v oblasti volnočasových aktivit, zda je studium na vysoké škole formovalo ke kulturnějšímu trávení volného času a výběru intelektuálně náročnějších aktivit. Údaje by měly odhalit případné odlišnosti ve způsobu trávení volného času mezi muži a ženami, mezi studenty nižších a vyšších ročníků, osob, bydlících v místě studia a osob dojíždějících do místa studia, či odlišnosti mezi studenty různých oborů a zaměření. Z důvodu porovnávání bylo nutno zajistit také některé identifikační údaje o věku, stavu, způsobu studia a kraji studia jednotlivých respondentů.


34

Struktura získaných informací a užitých zdrojů pak musí vést k co nejefektivnějšímu dosažení vytyčených cílů a navržení řešení dané situace v oblasti volného času vysokoškolských studentů.

4.2.3 Navržení výběrového souboru Jako zkoumaný soubor byli vybráni studenti vysokých škol České republiky, neboť jsou jedním ze segmentů s největším množstvím volného času vůbec. Způsob, jakým tento volný čas využívají, ovlivňuje nejen kvalitu života jich samotných, ale i kvalitu života celé společnosti. Do výzkumu byli zařazeni studenti vysokých škol bez ohledu na pohlaví, věk, obor studia či místo bydliště. Studenti středních škol, vyšších odborných škol a studenti jiných vzdělávacích ústavů nebyli testování podrobeni, neboť jejich fond volného času je o něco menší než v případě studentů vysokých škol. Taktéž se jedná o osoby mladší, osoby pod větším vlivem rodičů a lektorů, jejichž možnosti a představy v oblasti volného času, zaměstnání a brigád v průběhu studia jsou do značné míry omezeny. Studenty vysokých škol lze považovat za dospělé jedince, kteří si zvolili studium na vysoké škole z jistých osobních důvodů, fyzických a duševních dispozic, a stejným způsobem se budou rozhodovat v oblasti volného času a volnočasových aktivit. Vliv referenčních skupin je v tomto případě samozřejmě patrný, dochází však k jisté restrukturalizaci. Studenti již často žijí sami, s přáteli či s partnerem, do jisté míry mohou být již zcela samostatnými jedinci, navazujícími vztahy a zakládajícími vlastní rodiny. Proto se od ostatních studentů odlišují. Základní jednotkou marketingového výzkumu se tedy stal vysokoškolský student, základním souborem pak studenti všech vysokých škol v České republice. V rámci výzkumu byly osloveny všechny vysoké školy, většina jich však nebyla ochotna spolupracovat. Důvodem jejich odmítnutí byl způsob kontaktování respondentů a technika výzkumu, a také to, že daný výzkum nebyl zaštítěn žádnou významnou marketingovou institucí.

4.2.4 Výběrový soubor Do výzkumu se zapojilo 1 222 respondentů; z toho 306 mužů, 889 žen a 27 respondentů bez uvedení pohlaví. 23,4 % dotazovaných bylo ve věku od 18 do 20 let, 56,46 % respondentů ve věku od 21 do 23 let, 15,47 % mezi 24 a 26 roky a 2,7 % starších 27 let. 1,96 % respondentů na otázku stáří neodpovědělo. Přehledné věkové rozložení respondentů přibližuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Věkové rozložení respondentů Neuvedeno Muž Žena Neodpovědělo 24 0 0 18-20 0 65 221 21-23 2 162 526 24-26 1 67 121 27 a více 0 12 21 Celkový součet 27 306 889 Zdroj: Vypracováno autorkou

Absolutní četnost 24 286 690 189 33 1222

Relativní četnost 1,96 % 23,40 % 56,46 % 15,47 % 2,70 % 100,00 %


35

četnost dle ročníků

Účastníci výzkumu byli studenti 1 – 6 ročníku, studenti prezenční bakalářské či magisterské formy studia (1 134, tj. 92,8 %), distanční formy studia (40, tj. 3,27 %) nebo studenti doktorského studia (20, tj. 1,64 %). 6. ročník 5. ročník 4. ročník 3. ročník 2. ročník 1. ročník neuvedeno

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% neuvedeno

prezenční bakalářs ké/ m agis ters ké

prezenční doktors ké

dis tanční

forma studia

Graf č. 1: Počty respondentů dle ročníků a formy studia Zdroj: Vypracováno autorkou

Graf č. 1 ilustruje počty studentů v jednotlivých ročnících studia dle formy studia. Studenti, jež neuvedli formu studia, jsou studenty 1., 2. a 3. ročníku. Počet respondentů v rámci jednotlivých ročníků byl poměrně vyrovnaný, pohyboval se kolem 20 %, pouze ze 6. ročníku bylo studentů méně – necelá 2 % a v případě 5. ročníku 12,15 %. Na podrobné rozložení respondentů v rámci jednotlivých forem a ročníků studia je možno nahlédnout v příloze č. 3. Dotazovaní studují ze 45 % v Jihomoravském kraji, z 20 % v Královéhradeckém kraji a 13 % pak v Praze a jejím okolí. V Olomouckém kraji studuje 10 % dotazovaných. Tabulka č. 2: Respondenti dle studovaného oboru Neodpovědělo Muž Neodpovědělo 22 81 % 5 2% Ekonomické 1 4% 48 16 % Technické 0 0% 98 32 % Humanitní 1 4% 26 8% Umělecké 0 0% 2 1% Přírodovědecké 2 7% 66 22 % Filozofické 0 0% 2 1% Pedagogické 1 4% 6 2% Lingvistické 0 0% 3 1% Umělecko-technické 0 0% 18 6% Jiné 0 0% 32 10 % Celkový součet 27 100 % 306 100 % Zdroj: Vypracováno autorkou

27 177 47 120 10 257 21 92 37 26 75 889

Žena 3% 20 % 5% 13 % 1% 29 % 2% 10 % 4% 3% 8% 100 %

Muži byli studenty převážně technických oborů, ženy přírodovědeckých. Nejméně respondentů bylo studenty oborů uměleckých, filozofických, uměleckotechnických a lingvistických. Jednalo se převážně o svobodné osoby, vdaných bylo pouze 23 žen a ženatých 6 mužů. Dále jeden rozvedený, 3 rozvedené a jeden vdovec. Počet vdaných žen se zvyšoval s věkem, viz příloha č. 4.


36

4.2.5 Technika výzkumu a způsob kontaktování respondentů Technikou výzkumu bylo zvoleno přímé písemné dotazování, jako nástroj elektronický dotazník. Výhody této techniky spočívají především v tom, že respondent zůstává v anonymitě, má dostatečné množství času k seznámení se s dotazníkem a nalezení vhodných odpovědí na položené otázky. Písemné dotazování prostřednictvím dotazníku poskytuje dostatečný prostor k vyplnění formuláře, ať již celého najednou nebo po částech. Přispívá k eliminování negativního (bohužel i případného pozitivního) vlivu tazatele na dotazovaného, získaná data jsou tak ze strany respondenta zpravidla upřímnější. Pro tazatele se jedná o časově i finančně nenáročnou metodu, jejímž prostřednictvím mohou oslovit velký počet respondentů, získat velké množství dat a tato data snadno porovnat. Nízká návratnost dotazníků, pohybující se například u dotazníků rozesílaných poštou mezi 5 a 20 %, byla eliminována převedením dotazovacího formuláře do html podoby a umožnění jeho vyplnění prostřednictvím internetu. „On-line“ podoba dotazníku skýtala také jisté možnosti v graficky atraktivnější úpravě formuláře, zamezení označení více odpovědí, pokud byla požadována pouze jediná, a snadné odeslání dat jediným tlačítkem na server. 1 Respondenti měli být kontaktování e-mailem, jež by jim byl hromadně rozeslán systémovými integrátory daných škol (znění oslovovacího e-mailu je uvedeno v příloze číslo 2). Při navazování kontaktu se systémovými integrátory se však v několika případech vyskytly potíže s rozesláním hromadného e-mailu studentům. Potíže se týkaly především nezabezpečení dotazníku a dále spamového charakteru hromadného e-mailu. Někteří z respondentů tedy byli nakonec kontaktování hromadným e-mailem od systémových integrátorů daných škol, jiní prostřednictvím hromadného e-mailu některého ze studentů dané školy, který byl o rozeslání hromadného e-mailu požádán. Vysoké školy, jež se do výzkumu zapojily jsou: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Masarykova univerzita, České vysoké učení technické, Univerzita Palackého, Technická univerzita v Liberci. Systémový integrátoři těchto škol buď přímo rozeslali hromadný e-mail studentům, či umístili odkaz s krátkou prosbou na webových stránkách univerzity. Zbývající respondenti byli o tomto marketingovém výzkumu zpraveni pomocí studentských on-line časopisů a studentských stránek, jako jsou Instruktoři Brno, Hemžení, Nuda, případně jim byl zaslán hromadný e-mail od některého ze studentů dané vysoké školy, který měl práva k provedení této akce a byl o provádění výzkumu informován.

4.2.6 Sestavování dotazníku Jako první byl vytvořen dotazník, který měl za úkol zmapovat celkový časový fond vysokoškolských studentů. Dotazník byl rozdělen na tři části: pracovní týden, víkend a identifikační faktory. V rámci částí pracovní dny a víkend byly zjišťovány

1

Grafická podoba elektronického dotazníku vycházela z ccs stylu webového Dotazníku hospodářské komory ČR.


37

informace z oblasti fyziologických potřeb, pracovní činnosti a volného času.2 [16] Formulář však byl příliš složitý, nebylo možno jím získat informace z jednotlivých oblastí v takovém rozsahu, aby byl výzkum přínosný. Došlo proto ke zúžení předmětu zkoumání pouze na časový fond se zaměřením na volný čas. Otázky byly formulované na základě předem stanovených hlavních a vedlejších cílů a s ohledem na vyřčené hypotézy, jednalo se o otázky uzavřené (23), polootevřené (6) a otevřené (2). Celkový počet otázek byl 31, od 23 (včetně) dále se jednalo o otázky identifikační. Pro zjednodušení byla tedy většina otázek uzavřených polytomických výběrových, pouze jedna uzavřená otázka byla polytomická výčtová. Výčtových polytomických bylo taktéž 5 polootevřených otázek. Otevřené otázky byly použity pouze dvakrát, k jejich zodpovězení však došlou jen v případě, že daný respondent neměl dlouhodobě (6 a více měsíců) žádný volný čas. V osmi otázkách bylo použito škálování. Hodnotící škála byla zúžena z běžného lichého počtu stupňů na sudý počet, byla odstraněna 0 varianta. Jednalo se o krok, na jehož základě respondenti museli přiklonit se k pozitivnímu či negativnímu hodnocení dané problematiky. Respondenti se tak stali aktivními (namísto pasivních, neutrálních) kritiky dané situace. Menší potíže se vyskytly při určování časových intervalů v otázkách 1, 7, 9 a 14. Aby nedošlo k duplicitě jednotlivých počtů hodin, a tím ke zmatení respondenta, bylo nutno stanovit intervaly 3 – 5, 6 – 8, 9 – 11 a 12 a více hodin. Respondent se tak musel přiklonit k jedné z vhodnějších variant, pokud se nacházel mezi 5 – 6, 8 – 9 či 11 – 12 hodinami.3

4.2.7 Sestavení časového plánu Pro efektivnější výkon jednotlivých činností byl před začátkem výzkumu sestaven časový harmonogram. Ten umožnil plynulý přesun od jedné činnosti ke druhé, zamezil vzniku případných zmatků a chyb. Díky tomuto plánu nebyly žádné body marketingového výzkumu opomenuty. Tabulka č. 3: Časový harmonogram výzkumu

Měsíce roku 2006/2007 Činnost

6

7

8

9

10 11 12 1

2

3

4

5

Definice problému Plán výzkumu Výběr vhodné techniky Výběr vhodného nástroje Sestavování dotazníku Převod dotazníku do elektronické podoby Zveřejnění dotazníku na internetu Kontaktování systémových integrátorů Sběr údajů Zpracování údajů Analýza údajů Prezentace výsledků Zdroj: Vytvořeno autorkou 2

Struktura formuláře vycházela z dotazníku, publikovaného na stránkách American Time Use, jehož prostřednictvím byly získány informace o kvalitě života amerických občanů. 3 Ukázky dotazníku jsou k nahlédnutí v příloze č. 3.


38

Definici problému a sestavení plánu výzkumu byl věnován měsíc červen roku 2006, v následujícím měsíci byla na základě definovaného problému a zkoumaného základního souboru vybrána vhodná technika a nástroj výzkumu a započalo se se sestavováním dotazníku. Otázky v dotazníku byly vytvořeny na základě stanovených cílů a hypotéz. Dotazník byl průběžně upravován a převáděn do elektronické podoby. Finální podoba elektronického dotazníku byla dokončena v koncem měsíce září a zveřejněna na adrese http://dotaznik-volnycas.unas.cz/dotaznik.html začátkem měsíce října. Během měsíce září a října probíhal pokus navázat kontakt se systémovými integrátory jednotlivých škol a zajistit tak rozeslání hromadného e-mailu jejich studentům. Ke sběru dat došlo v měsících říjen, listopad, prosinec 2006 a leden, únor 2007. Získaná data byla zpracovávána a analyzována již během měsíce února a následujících dvou měsíců.

4.2.8 Předvýzkum V průběhu tvorby dotazníku probíhal předvýzkum. Předvýzkum byl prováděn na přátelích a rodinných příslušnících, měl zjistit správnost formulace jednotlivých otázek, jejich logičnost a návaznost, dále vhodnost možných odpovědí u uzavřených a polozavřených otázkách a dobu potřebnou k vyplnění dotazníku. Předvýzkum byl proveden v měsíci srpnu a září 2006 na vzorku čtrnácti respondentů, vedl ke kompletní obměně jednotlivých otázek a rozdělení dotazníku do čtyř stěžejních částí: víkend, pracovní týden, volný čas a identifikační údaje. Konečné znění dotazníku je uvedeno v příloze číslo 4.

4.2.9 Výzkum Samotný výzkum byl zahájen začátkem měsíce října 2006, kdy byl dotazník umístěn na internetové stránky na adrese http://dotaznik-volnycas.unas.cz/dotaznik.html. Následně byli o existenci dotazníku prostřednictvím hromadného e-mailu či jiným z výše uvedených způsobů informování respondenti. Výzkum probíhal od začátku měsíce října roku 2006 do konce měsíce ledna 2007. Po uplynutí této doby, byla na internetovou stránku dne 18. února 2007 umístěna informace o ukončení sběru dat a o jejich zpracovávání.

4.3 SHROMÁŽDĚNÍ INFORMACÍ Data byla shromažďována na dvou e-mailových adresách (pro případ nedostupnosti jedné z nich), kam byla v požadované podobě zasílám prostřednictvím služby MAIL FORM. Data byla upravena pomocí bash skriptu (přílohy č. 37, 38) tak, aby v každém řádku byly informace od jednoho respondenta a v každém sloupci pak odpovědi od všech respondentů na vybranou otázku, nerelevantní data byla odfiltrována. V případě, kdy respondent neodpověděl na některou z otázek, byla tato skriptem vložena do souboru s nulovou odpovědí ve správném pořadí.


39

Textová data byla importována do aplikace Microsoft Excel a pomocí filtrů upravena k následnému zpracování. Bylo tak dosaženo uspořádání: co řádek, to respondent, co sloupec, to otázka, případně podotázka.

4.4 ANALÝZA INFORMACÍ Zpracování dat předcházelo získáním informací o výskytu jednotlivých číselných a slovních znaků v daných souborech – absolutní četnosti. Ve většině případů však byla přínosnější informace o relativním výskytu znaků – podíl četnosti na celkovém počtu. Následně byly zjišťovány variability souborů pomocí rozptylů, směrodatných odchylek a variačních koeficientů, pouze však v těch případech, ve kterých bylo možné tyto charakteristiky vypočítat (u číselných znaků). Pro zjištění závislosti slovních znaků bylo zapotřebí vypočítat tzv. teoretické četnosti. Pomocí skutečných a teoretických četností byla vypočítána čtvercová kontingence, a následně i hodnoty Pearsonova a Crammerova koeficientu kontingence. (Foret, 2003, s. 83) Vzorec užitý pro výpočet absolutní četnosti: k

∑n = n i

,

i =1

kde i = 1,2,…,k, k je počet řádků v tabulce, n je rozsah souboru, nj vyjadřuje absolutní četnost ve skupině. Vzorec užitý pro výpočet relativní četnosti:

pi =

k

ni n

∑ p =1 i

,

i =1

kde pj je relativní četnost ve skupině, nj odpovídá absolutní četnosti ve skupině, i = 1,2,…k, k je počet řádků v tabulce a n je rozsah souboru. Vzorec užitý pro výpočet rozptylu pro tříděná data:

∑ (x

2

i

− x ) ∗ ni ∑ ni

= s x2 ,

kde x je aritmetický průměr, xi jsou hodnoty proměnné z výběrového souboru, ni je absolutní četnost ve skupině. Vzorec užitý pro výpočet směrodatné odchylky:

sx = + sx kde

sx

2

,

je směrodatná odchylka.


40

Vzorec užitý pro výpočet variačního koeficientu:

vx = vx

sx x

,

je variační koeficient.

Vzorec užitý pro výpočet teoretické četnosti: Eij =

(n

i

∗nj )

,

n

kde Eij je teoretická četnost, i je řádkový index i = 1…k a j je sloupcový index j = 1…l. Vzorec užitý pro výpočet čtvercové kontingence: k

l

χ = ∑∑ 2

(n

i =1 j =1

− Eij )

2

ij

Eij

, kde nij představuje skutečnou četnost.

Vzorec pro výpočet Pearsonova koeficientu: P=

χ2 χ2 +n

, kde n je rozsah souboru.

Vzorec pro výpočet Crammerova koeficientu: P=

χ2 n ⋅ min( k − 1; l − 1)

.

Hodnoty Pearsonova a Crammerova koeficientu se pohybují mezi 0 a 1. Čím více se získaná hodnota blíží hodnotě 1, tím větší je intenzita závislosti. Závislosti mezi proměnnými dle hodnot koeficientů kontingence: 0 < P < 0,29 0,3 < P < 0,49 0,5 < P

velmi slabý vztah slabý vztah Silný vztah

V neposlední řadě došlo k otestování stanovených hypotéz a zobecnění získaných výsledků. Statistickou hypotézou rozumíme předpoklad, vyslovený nezávisle na zkoumaném souboru. Nejprve je stanovena hypotézu (tzv. nulová), která je určena nezávisle na informacích, získaných o zkoumaném souboru až po vyslovení hypotézy. Testováním zjistíme, zda lze stanovenou hypotézu potvrdit či zamítnout.


41

Užité vzorce: Test o dvou středních hodnotách: U =

x1 − x2 s 21 s 2 2 + n1 n2

,

kde x1 a x2 jsou průměry, a s 21 a s 2 2 rozptyly souborů, n1 a n2 jsou rozsahy jednotlivých skupin, Test relativní četnosti: p−c

~ N (0,1) , c ∗ (1 − c ) n kde p je relativní četnost ve výběru o rozsahu n a c je určité číslo. U=

První polovina dat byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel, v tomto případě bylo zapotřebí vypočítat četnosti pro jednotlivé obměny znaků vzorci, stejně jako případné rozptyly, čtvercové kontingence, Crammerovy a Pearsonovy koeficienty. Tato část byla velmi pracná, umožnila však nahlédnout do problematiky marketingového výzkumu a porozumět jednotlivým statistickým postupům. Druhá část dat byla již zpracována statistickým programem Unistat, jež veškeré výše uvedené výpočty provádí na základě předdefinovaných vzorců, stačí jen označit data a najít požadovanou veličinu v nabídce. Tento statistický program umožnil zpracování velkého množství dat ve velmi krátkém čase. Bylo tak možné zabývat se větším množstvím závislostí a vztahů mezi zkoumanými veličinami, přestože ne všemi. Do vlastní práce pak byly vybrány pouze některé z těchto závislostí, dle jejich velikosti a významnosti s ohledem na zkoumané otázky. Některé ze získaných výsledků byly pomocí odhadů následně zobecněny na celý základní soubor, tedy na všechny studenty vysokých škol, a to dle následujících vzorců: Odhad charakteristik základního souboru pro kvantitativní znaky: y −u⋅

S n −1 S ≤ Y ≤ y + u ⋅ n −1 , n n

kde S n−1 je rozptyl pro odhad charakteristik základního souboru, počítaný ze všech hodnot výběrového souboru s četností n-1, u je hodnota kvantilu pro normální S u ⋅ n −1 n pak přípustná chyba výběru. normované rozdělení a výraz Odhad charakteristik základního souboru pro kvalitativní znaky:

p −u⋅

p ⋅ (1 − p ) ≤ P ≤ p+u⋅ n −1

p ⋅ (1 − p ) , n −1


kde u ⋅

42

p ⋅ (1 − p ) je odhad přípustná chyba výběru, p je relativní četnost.znaku. n −1

(Foret, 2003, s. 87)

4.5 PREZENENTACE VÝSLEDKŮ Diplomová práce byla napsána v programu Microsoft Office Word a následně převedena do formátu PDF. Výsledky práce byly vypracovány do prezentaci v programu Microsoft Office PowerPoint. Soubor PDF i PPT jsou k dispozici k nahlédnutí na přiloženém CD.


43

5 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část je rozdělena na 13 tématických částí. Jednotlivé kapitoly se zabývají konkrétními tématickými okruhy s ohledem na stanovené hlavní a dílčí cíle diplomové práce.

5.1 MNOŽSTVÍ VOLNÉHO ČASU V TÝDNU I VE VŠEDNÍ DNY

četnost

Vývoj množství volného času v průběhu týdne ilustruje graf č. 2. pondělí

40%

úterý středa

35%

čtvrtek pátek

30%

sobota neděle

25%

20%

15%

10%

5%

0% neodpovědělo

0

1

2

3 až 5

6 až 8

9 až 11

12 a více

množství VČ v hodinách

Graf č. 2: Vývoj volného času v týdnu Zdroj: Vypracováno autorkou

Z grafu je patrné, že během pondělí, úterý, středy a čtvrtku disponují studenti převážně 3 až 5 hodinami volného času. Tato skutečnost se týká přibližně 37 % respondentů. Od 0 do 3 až 5 hodin volného času je tedy viditelný nárůst, od 3 až 5 hodin následně pokles počtu respondent, přiklánějících se k daným možnostem. Situace se začíná měnit v pátek, zvyšuje se počet respondentů přiklánějících se k možnostem 3 – 5 (22 %), 6 – 8 (23 %) a 12 a více (25 %) hodin volného času. Mění se tedy celkové rozložení volného času, dochází tím k prudkému nárůstu průměrného množství volného času z 4,5 hodiny na 7,5 hodiny. V sobotu a neděli je množství volného času vysokoškolských studentů velmi podobné, studenti se přiklánějí především k 6 až 8 hodinám volného času, odpovědí 9 – 11 a 12 a více je po 21,5 % a 25 %. Průměrné množství volného času je v obou dnech 8 hodin a 25 minut. Pokud pohlížíme na množství volného čas dle pohlaví respondentů, zjistíme, že od pondělí do pátku mají průměrně více volného času muži; rozdíl oproti ženám je nejvýraznější v úterý – 0,65 hodiny. O víkendu jsou na tom naopak o 0,15 a 0,03 hodiny lépe ženy. Data, získaná od mužské části respondentů, vykazují v průběhu celého týdne větší proměnlivost než data získaná od žen. Proměnlivost u obou pohlaví je však vysoká, pohybující se kolem 70 % a snižující se od pondělí do neděle.


Tabulka č. 4: Průměrná množství volného času dle ročníků 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Pondělí 4,47 4,52 4,74 4,68 Úterý 4,10 3,90 4,38 4,28 Středa 4,79 3,86 4,77 4,25 Čtvrtek 4,29 4,68 4,65 4,60 Pátek 7,84 7,62 7,30 7,97 Sobota 8,78 8,39 8,12 8,65 Neděle 8,24 8,40 8,35 8,56 Zdroj: Vypracováno autorkou

5. ročník 4,29 4,16 3,91 4,60 6,38 8,19 8,45

44

6. ročník 3,78 4,09 4,61 5,04 5,87 7,26 8,18

V tabulce číslo 4 jsou uvedena průměrná množství volného času dle jednotlivých ročníků. Mezi množstvím volného času a ročníkem studia nebyla zjištěna žádná závislost. Stejně jako v případě pohlaví dochází ke zvýšení průměrného množství volného času v pátek, sobotu a neděli. V tyto dny mají studenti 6. ročníků volného času o něco méně než studenti ostatních ročníků, tato skutečnost však může být způsobena také tím, že respondentů ze 6. ročníků bylo pouze 23 z celkového počtu 1 222 odpověděvších. Závislost nebyla taktéž zjištěna mezi množstvím volného času a místem bydliště. Množství volného času není tedy ovlivněno tím, zda daný respondent bydlí v místě studia, v blízkém okolí místa studia (do 20 km), ve vzdáleném okolí místa studia (od 20 km) či mimo místo studia, avšak v místě studia bydlí přechodně na kolejích, privátu apod. Zjištěna závislost se pohybovala 0,16 u Pearsonova koeficientu a 0,093 u Crammerova koeficientu, což tedy odpovídá jen velmi slabému vztahu. Tabulka č. 5: Průměrné množství volného času dle formy studia Prezenční Prezenční bakalářské/ Distanční doktorské magisterské Pondělí 4,63 Úterý 4,23 Středa 4,41 Čtvrtek 4,65 Pátek 7,65 Sobota 8,51 Neděla 8,43 Zdroj: Vypracováno autorkou.

3,65 4,00 3,90 4,20 5,80 8,50 9,53

2,35 2,19 2,47 2,22 2,89 5,59 6,51

V tabulce č. 5 je možno si povšimnout, že studenti distanční formy studia mají výrazněji méně času než studenti prezenční formy. Tato skutečnost je patrná u všech dní v týdnu. Závislost mezi proměnnými však nebyla zjištěna. Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Při zobecňování bylo pracováno s 95 % pravděpodobností, a tedy s normovanou hodnotou 1,96. Tabulka č. 6: Množství volného času studentů vysokých škol Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Dolní interval 4,5292 4,1683 4,3512 4,5737 7,4593 Horní interval 4,5391 4,1777 4,3605 4,5836 7,4724 Zdroj: Vypracováno autorkou.

Sobota 8,4129 8,4242

Neděle 8,3880 8,3992


45

S rizikem 0,05 budou průměrná množství volného času u studentů (bez ohledu na pohlaví) vysokých škol dosahovat minimálně hodnoty dolního intervalu a maximálně hodnoty horního intervalu. Tabulka č. 7: Množství volného času studentů a studentek vysokých škol Dolní interval Horní interval muž 4,6067 4,6482 Pondělí žena 4,5097 4,5232 muž 4,6226 4,6645 Úterý žena 3,9870 3,9991 muž 4,7141 4,7561 Středa žena 4,2023 4,2143 muž 4,7183 4,7602 Čtvrtek žena 4,5170 4,5304 muž 7,6789 7,7337 Pátek žena 7,3750 7,3928 muž 8,2779 8,3254 Sobota žena 8,4424 8,4576 muž 8,3508 8,3976 Neděle žena 8,3947 8,4099 Zdroj: Vypracováno autorkou.

S rizikem 0,05 budou studenty a studentky vysokých škol dosahovat průměrně minimální množství času v hodnotě dolního intervalu a maximální množství volného času v hodnotě horního intervalu. Odhady pro množství volného času vysokoškolských studentů s ohledem na místo bydliště, ročník a formu studia naleznete v přílohách číslo 5, 6 a 7.


46

5.2 VOLNÝ ČAS BĚHEM DNE

četnost

V týdnu mají studenti nejvíce volného času ve večerních hodinách. K této možnosti se přiklonilo celých 47 % respondentů. Ze zbývajících 53 % se jich 394 ztotožnilo s odpovědí odpoledne, 104 s dopoledne a 87 s možností v noci. Zbývajících 6 % se rovnoměrně – vždy po 2 % rozdělilo mezi studenty s volným časem ráno a v poledne a studenty, jež se nepřiklonili k žádné s uvedených možností. Graf č. 3 nám přibližuje tuto situaci dle pohlaví respondentů. v noci

100%

večer

90%

odpovledne 80%

v poledne

70%

dopoledne ráno

60%

neuvedeno

50% 40% 30% 20% 10% 0% neuvedeno

muž

žena

pohlaví

Graf č. 3: Volný čas během dne v týdnu. Zdroj: Vypracováno autorkou.

Rozdíl mezi denní dobou mužů a žen je nepatrný, za povšimnutí stojí pouze skutečnost, že 12 % mužů oproti 6 % žen má volný čas během pracovních dnů převážně v nočních hodinách.

četnost

Závislost mezi denní dobou, ve kterou mají studenti volný čas, a studovaným ročníkem byla zjištěna pouze velmi malá, pohybující se kolem 0,13 u Pearsonova koeficientu a pouhých 0,06 u Crammerova koeficientu. v noci

100%

večer 90%

odpoledne

80%

v poledne

70%

dopoledne ráno

60%

neuvedeno

50% 40% 30% 20% 10% 0% neuvedeno

muž

Graf č. 4: Volný čas během dne o víkendu Zdroj: Vypracováno autorkou

žena

pohlaví


47

Situace je poněkud odlišná o víkendu. Studenti mají jak v sobotu, tak v neděli nejvíce času v odpoledních hodinách. K této možnosti se přiklonilo celých 47 % mužů a 56 % žen, a nad 50 % studentů prvního až pátého ročníku. Množství volného času je v tomto případě vysoké také ve večerních a dopoledních hodinách, oproti pracovním dnům však klesá počet respondentů, kteří disponují volným časem hlavně v nočních hodinách. Jedná se pouze o 8 mužů a 11 žen. Studenti 6. ročníku mají ze 17 % volný čas o víkendu nejčastěji v poledne, ze 30 % odpoledne a z 39 % večer. I v tomto případě byla zjištěna pouze velmi malá závislost studovaným ročníkem a denní dobou, ve které mají respondenti nejčastěji svůj volný čas. Tento velmi slabý vztah je ohodnocen Pearsonovým koeficientem o velikosti 0,21 a Crammerovým koeficientem o velikosti 0,096.

četnost

Závislost nebyla v tomto případě zjištěna ani s ohledem na stav respondentů, nelze tedy říci, že by svobodní respondenti disponovali volným časem v jiných denních hodinách, než respondenti se závazky (ženatí/vdané), či rozvedení a ovdovělí respondenti. 60%

týden víkend

50%

40%

30%

20%

10%

0% neodpovědělo

ráno

dopoledne

v poledne

odpoledne

večer

v noci

denní doba

Graf č. 5: Volný čas během dne v týdnu a o víkendu Zdroj: Vypracováno autorkou

Konfrontaci mezi víkendem a týdnem nám ilustruje graf č. 5. Z grafu jsou patrné rozdíly, především v počtu respondentů, jež se v jednotlivých částech týdnu přiklonili k možnosti odpoledne a večer. Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Zobecňování získaných dat bylo prováděno s 95 % pravděpodobností. S touto pravděpodobností tedy lze říci, že ať vybereme kterýkoliv výběrový soubor ze souboru základního, bude mít minimálně 38,49 % a maximálně 49,67 % mužů v týdnu čas ve večerních hodinách, o víkendu pak minimálně 20,52 % a maximálně 30,5 %.


48

Tabulka č. 8: Intervaly množství volného času během dne dle pohlaví studentů Týden Víkend Muž dolní interval 0,83 % horní interval 4,43 % dolní interval 5,95 % Dopoledne horní interval 12,47 % dolní interval 0,03 % V poledne horní interval 2,60 % dolní interval 25,72 % Odpoledne horní interval 36,13 % dolní interval 38,49 % Večer horní interval 49,67 % dolní interval 8,20 % V noci horní interval 15,48 % Zdroj: Vypracováno autorkou. Ráno

Žena

Muž

Žena

0,76 % 2,42 % 6,58 % 10,26 % 0,94 % 2,70 % 30,44 % 36,68 % 45,73 % 52,34 % 4,06 % 7,09 %

1,33 % 5,48 % 9,38 % 17,15 % 3,65 % 9,28 % 42,92 % 54,36 % 20,52 % 30,50 % 0,86 % 4,58 %

1,42 % 3,51 % 14,62 % 19,69 % 1,06 % 2,94 % 54,85 % 61,48 % 16,29 % 21,55 % 0,53 % 2,05 %

Intervaly pro množství volného času během dne pro všechny respondenty bez ohledu na pohlaví, a pro respondenty s ohledem na studovaný ročník naleznete v příloze č. 8 a v příloze č. 9.

5.3 STUDENT VYSOKÉ ŠKOLY BĚHEM DNE Dle získaných dat by průměrný pracovní den vysokoškolského studenta vypadal následovně: 7 hodin spánku, 2 hodiny na ostatní fyziologické potřeby, jako je jídlo, hygiena apod., 6,2 hodiny ve školních lavicích, 4 hodiny práce, 1 hodina domácí práce a 2 hodiny doprava. Mezi průměrným dnem žen a mužů existují menší rozdíly, dle kterých tráví ženy o 40 minut více času ve školních prostorách, o 10 minut více v práci, o 15 minut více domácími pracemi a o 20 minut déle se ženy věnují fyziologickým potřebám. Nejčastěji uváděnými hodnotami u jednotlivých činností byly hodnoty následující: • • • • • •

modální hodnota proměnné „spánek“ – 6 – 8 hodin, modální hodnota proměnné „fyziologické potřeby“ – 2 hodiny, modální hodnota proměnné „škola“ – 6 – 8 hodin, modální hodnota proměnné „práce“ – 0 hodin, modální hodnota proměnné „domácí práce“ – 0,5 hodiny, modální hodnota proměnné „doprava“ – 3, 4 hodiny.

Výraznější odchylky se objevily mezi studenty prezenčního bakalářského/magisterského a doktorského studia a studenty studia distančního u proměnné škola a práce. Studenti distančního studia tráví ve školních prostorách průměrně o 5 hodin méně než studenti prezenčního bakalářského a magisterského studia a o 4,9 hodiny méně než studenti prezenčního doktorského studia. Naopak tráví o 5,3 hodiny více než studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia a o 3,7 hodiny více než studenti prezenčního doktorského studia v pracovním procesu. Tuto skutečnost potvrzuje také Pearsonův koeficient, jehož hodnota činní 0,32 v případě množství času stráveného ve školních prostorách a 0,376 v případě množství času stráveného


49

v pracovním procesu. V případě dalších proměnných (spánek, fyziologické potřeby, domácí práce) nebyla závislost zjištěna. Mírná závislost v hodnotě 0,31 Pearsonova koeficientu však existuje mezi místem bydliště a dobou strávenou dopravou. Studenti, jež bydlí v místě studia trvale či přechodně (na kolejích, privátu apod.), stráví dopravou méně času než studenti dojíždějící do místa studia, ať již z blízkého či vzdáleného okolí.

24 hodin

V sobotu je situace opačná, studenti prezenčního bakalářského/magisterského a doktorského studia více pracují a méně studují než studenti distanční formy studia. V neděli jsou jednotlivé činnosti u jednotlivých forem studia vyrovnané: práce – cca 1 hodina denně, škola – cca 2 až 2,8 hodiny denně. O víkendu se také respondenti více věnují domácím pracím, v sobotu však více než v neděli. 100%

volná čas dorpava domácí práce práce škola ostatní fyziologické potřeby spánek

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% pondělí - pátek

sobota

neděle

části týdne

Graf č. 6: Činnosti během dnů v týdnu Zdroj: Vypracováno autorkou

Z grafu je patrné, že v týdnu studenti tráví průměrně více hodin ve školních prostorách a více v pracovním procesu, že o víkendu déle spí a více se věnují ostatním fyziologickým potřebám a domácím pracím. V pátek a v neděli respondenti více cestují, což si lze vysvětlit tak, že se studenti bydlící ve vzdálenějším okolí místa studia cestují z kolejí, privátů apod. domů a potom zpět do místa studia. Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Zobecnění některých výběrových charakteristik je možno nalézt v přílohách č. 10 a 11. Příloha číslo 11 přibližuje intervaly časů strávených jednotlivými činnostmi v týdnu a o víkendu muži a ženami. Příloha č. 11 pak situaci rozložení časového fondu mezi školu a výdělečnou činnost u studentů jednotlivých forem studia.


50

5.4 SCHOPNOST EFEKTIVNÍHO VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU

četnost

Respondenti mužského pohlaví se s tvrzením: Umím využít svůj volný čas, ztotožnili z celých 70 %; přičemž 25,5 % z nich umí volný čas efektivně využít zcela jistě, 44,5 % pak spíše ano. Respondenti ženského pohlaví jsou o svojí schopnosti efektivního využití volného času přesvědčeni ze 75 %; 19 % z nich umí volný čas efektivně využít, dalších 56 % jej umí spíše využít. Ostatních 30 % mužů a 25 % žen se přiklonilo k negaci tohoto tvrzení, ať již zcela nebo jen z části (spíše neumím). 100% ne, neumím 90%

spíše neumím spíše umím

80%

ano, umím

70% 60% 50% 40% 30% 20%

jiné

uměleckotechnické

lingvistické

pedagogické

filozofické

umělecké

humanitní

technické

ekonomické

neuvedeno

0%

přírodovědné

10%

studované obory

Graf č. 7: Schopnost využít volný čas dle studovaných oborů Zdroj: Vypracováno autorkou

Graf č. 7 nám ukazuje, jaká je schopnost efektivního využití volného času mezi studenty dle studovaného oboru. Ve většině případů je situace 70:30, pouze u studentů uměleckých oborů dochází k poklesu poměru na 50:50. Závislost mezi studovaným oborem a schopností efektivně využívat volný čas nebyla zjištěna; Pearsonův koeficient vykazoval hodnotu 0,15, Crammerův 0,098.

č etnos t

100% ne, neumím 90%

spíše neumím spíše umím

80%

ano, umím 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% neodpovědělo

prezenční bakalářské/magisterské

prezenční doktorské

Graf č. 8: Schopnost využít volný čas dle formy studia Zdroj: Vypracováno autorkou

distanční

forma studia


51

Situaci mezi studenti jednotlivých forem studia – prezenčního bakalářského/magisterského, prezenčního doktorského a distančního, nám ilustruje graf č. 8. Zde jsou patrné menší rozdíly, závislost mezi proměnnými forma studia a schopnost využití volného času však nebyla zjištěna. Nejvíce jsou o této schopnosti přesvědčeni respondenti prezenčního doktorského studia, méně pak studenti distančního studia (o 10 % méně) a studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia (o 20 % méně). Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Tabulka č. 9 nám ilustruje horní a dolní intervaly pro zobecnění schopnosti efektivního využití volného času. Tabulka č. 9: Intervaly zobecnění pro schopnost využití volného času Ano, umím Spíše umím Spíše neumím Ne, neumím Muž Žena

Dolní interval

22,99 %

41,60 %

22,36 %

3,95 %

Horní interval

27,99 %

47,29 %

27,31 %

6,50 %

Dolní interval

17,66 %

54,38 %

20,64 %

2,37 %

20,30 %

57,71 %

23,43 %

3,51 %

Horní interval Zdroj: Vypracováno autorkou.

Lze proto říci, že ať vybereme jakýkoliv vzorek respondentů ze základního souboru bude s 95% pravděpodobností minimálně 22,99 % a maximálně 27,99 % mužů zcela přesvědčeno o tom, že jsou schopni efektivně využít svůj volný čas, minimálně 41,6 % a maximálně 47,29 % o tom, že volný čas umí spíše využít, minimálně 22,36 % a maximálně 27,31 % o tom, že spíše neumí volný čas využít a minimálně 3,95 % a maximálně 6,5 % pak bude přesvědčena o své neschopnosti efektivního využití volného času. V přílohách č. 12, 13 a 14 je možno nalézt intervaly pro zobecnění schopnosti využití volného času s ohledem na studované ročníky, formy studia a věk respondentů.


52

5.5 ZPŮSOB TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Způsob trávení volného času se může lišit dle toho, o jak velké množství volného času se jedná, a také dle toho, kde se jedinec v daný okamžik nachází. Na základě těchto rozdílů je kapitola 5.6 rozdělena na tři podkapitoly, které se zabývají způsobem trávení volného času mezi výukou, způsobem trávení volného času mimo školní budovy a tím, zda jsou studenti v rámci volného času aktivní či naopak pasivní.

5.5.1 Činnosti mezi výukou Mezi cvičeními a přednáškami vznikají často studentům menší časové mezery, které se studenti snaží efektivně, či méně efektivně využít, někteří poslouchají hudbu, jiní surfují na internetu, čtou knihy, skripta nebo poznámky, další pracují, baví se nebo nakupují. Činností je nepřeberné množství, ve výzkumu však došlo k zaměření se pouze na 7 základních aktivit, jako je výdělečná činnost, školní povinnosti, čtení, surfování na internetu, nakupování, konzumaci potravin a povídání si s přáteli. Poslední možností bylo uvedení jiné, nezmíněné aktivity, které se daný respondent věnuje mezi výukou. K tomuto záměrnému zúžení aktivit došlo proto, aby byl odlišen čas trávený ve školních prostorách z důvodu výuky a konzultací od volného času v pravém slova smyslu, kdy člověk není limitován ve výkonu volnočasové aktivity cvičením, jež nemůže zmeškat, zápočtovým testem nebo odevzdáním seminární práce ve 12:00.

četnost

Ze získaných dat vyplývá, že v časech mezi jednotlivými přednáškami a cvičeními se studenti věnují především školním povinnostem, jako jsou seminární práce a protokoly (24,1 %), dále pak konzumaci potravin (17,9 %), povídání si s přáteli (17,6 %) a surfování na internetu (14,5 %). Výdělečná činnost, nakupování a četba jsou v tomto případě poněkud méně provozované aktivity. 100%

jiné

90%

strava

80%

povídání sis přáteli

70%

surfování na internetu

60%

čtení

50%

školní povinnosti

40%

výdělečná činnost

30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

ročník

Graf č. 9: Výkon vybraných činností dle studovaného ročníku Zdroj: Vypracováno autorkou.

Provozování jednotlivých činností dle studovaného ročníku nám ilustruje graf č. 9. Je z něj patrné, že výkon jednotlivých činností není ovlivněn ročníkem,


53

ve kterém se respondent nachází. Ve většině případů zůstává taktéž stejné pořadí dle četnosti odpovědí, pouze u druhého ročníku dochází k záměně „stravy“ a „povídání si s přáteli“ a studenti 6. ročníků se raději nají, než by se věnovali školním povinnostem.

četnost

Při zaměření se na jednotlivé činnosti bylo zjištěno například následující: • V čase mezi výukou se výdělečné činnosti věnuje pouhých 22,4 % respondentů. • Nejméně se výdělečné činnosti mezi vyučováním věnují svobodní respondenti (21,8 %), respondenti vdaní/ženatí a rozvedení se výdělečné činnosti mezi výukou věnují podstatně častěji, jedná se o 41,4 % a 75 %. Jeden respondent muž – vdovec se výdělečné činnosti věnuje taktéž. Zjištěná závislost mezi stavem a výkonem výdělečné činnosti byla zjištěna velmi malá až zanedbatelná. • Mezi výukou pracuje 30,4 % studentů 6. ročníku, studenti ostatních ročníků se mezi výukou věnují výdělečné činnosti o něco méně, nejméně však studenti 1. ročníku – pouhých 17,3 %. • Muži a ženy pracují přibližně stejně, poměr pracujících ku nepracujícím je cca 25:75. • Studenti technicko-uměleckých směrů se výdělečné činnosti věnují ve 40,9 %, studenti technických oborů v 29,7 % a studenti ekonomických směrů pak v 27,4 %. Zjištěná závislost mezi studovaným oborem a výdělečnou činností je velmi malá v hodnotě 0,163 Crammerova koeficientu. • Přestože závislost mezi formou studia a výdělečnou činností vykazuje pouze hodnotu 0,124 Crammerova koeficientu, lze si povšimnou rostoucí četnosti mezi studenty prezenčního bakalářského/magisterského (21,3 %), prezenčního doktorského (40 %) a distančního studia (47,5 %). 100% pracují 90%

nepracují

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% sám/sama

přáteli

přítelem/kyní

manželem/kou

sourozenci/em

bydlí s

rodiči/em

0%

Graf č. 10: Výdělečná činnost dle spolubydlících respondentů Zdroj: Vypracováno autorkou

Graf č. 10 nám ukazuje jaká je situace mezi výukou, co se výdělečné činnosti týká. Výdělečná činnost je hodnocena z pohledu toho, zda daný respondent bydlí u rodičů, se sourozenci, manželem/manželkou, přítelem/přítelkou, přáteli nebo


54

sám. Je patrné, že nejvíce se výdělečné činnosti mezi výukou věnují ženatí/vdaní respondenti (40 %), následováni těmi, jež bydlí s přítelem/přítelkyní (27,2 %) a se sourozenci (25,3 %). Mezi výukou se věnují výdělečné činnosti nejméně respondenti, jež bydlí u rodičů – 17,9 % a s přáteli – 18,9 %. Závislosti mezi proměnnými však nebyly zjištěny. Školním povinnostem se mezi výukou věnují převážně studenti denního bakalářského či magisterského studia (celých 63,4% z nich), ze studentů studia doktorského 40 % a ze studia distančního pouhých 30 %. Závislost mezi jednotlivými proměnnými je ohodnocena 0,19 Crammerova koeficientu. Při posuzování proměnných „četba“ a „pohlaví“ nebyla zjištěna žádná závislost, při posuzování proměnných „četba“ a „studovaný obor“ však byla zjištěna závislost o hodnotě 0,278 Crammerova koeficient. Tato hodnota definuje středně silnou závislost, která je taktéž patrná z jednotlivých relativních četností. Nejvíce se četbě mezi výukou věnují studenti humanitních, filozofických a lingvistických oborů, jedná se o 43,5 až 47,8 % respondentů, studujících tyto obory. S četbou mezi výukou jsou na tom nejhůře studenti technicko-uměleckých a ekonomických oborů, k četbě mezi výukou se přiklonilo pouhých 11,4 % a 12,4 %. Na internetu surfuje ve volném čase 48,7 % mužů a 32,8 % žen, závislost mezi těmito proměnnými odpovídá 0,15 Crammerova koeficientu. Obor při výkonu této aktivity nehraje nijak výraznou roli, na internetu surfují jak studenti filozofických oborů, tak studenti oborů technických, někteří méně, někteří více. Nejméně se na internetu pohybují studenti uměleckých oborů (25 %), studenti ostatních oborů se této činnosti oddávají v 30 až 44 %. Nakupování mezi výukou neprovádějí příliš ani muži, ani ženy, procento žen je sice o 11,3 % vyšší, i přesto se jedná o zanedbatelné hodnoty. Lze tedy říci, že mezi výukou studenti nenakupují. Hodnota Crammerova koeficientu vykazuje velmi nízkou závislost – 0,15. Stav, ve kterém se respondenti nacházejí, nemá na četnost nákupů taktéž žádný vliv, svobodní studenti se nákupům věnují o 5,5 % více než studenti vdaní/ženatí, všichni rozvedení a ovdovělí respondenti uvedli, že se nakupováním mezi vyučováním nevěnují. Dle očekávání si více povídají ženy, celých 46 % se jich mezi výukou věnuje této činnosti, mužů se to týká z 39 %. Stravě se respondenti oddávají v hojném počtu – 44 % mužů a 46 % žen. Stravě se tedy oddávají více ženy než muži, což je zcela jistě zajímavé. Jiným činnostem se věnuje pouhých 10 % respondentů, jedná se nejčastěji o sport, čas strávený s partnerkou/partnerem, spánek, kafe nebo pivo. 4 respondenti uvádějí, že v tomto čase jdou vyvenčit psa, 5 jich sleduje televizi, 3 vykonávají domácí práce, 5 se jde projít do přírody nebo do města, 3 relaxují a meditují, jednoduše odpočívají. Pouze 4 studenti se v tomto čase vzdělávají a 3 se věnují kultuře. Pokud bychom za kulturu považovali také poslech hudby, počet respondentů věnujících se mezi výukou kultuře by se zvýšil na 8.


55

Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Intervaly zobecnění nám uvádí příloha č. 15, ilustruje nám, jakým činnostem se budou věnovat respondenti bez ohledu na to, do kterého výběru budou zařazeni. Intervaly jsou určovány s 95% pravděpodobností. Ostatní data z této kapitoly nebyla v rámci diplomové práce zobecněna.

5.5.2 Aktivity volného času Aktivit volného času je nespočetné množství, do výzkumu bylo vybráno pouze 18 z nich, a to takové, které jsou běžně více či méně provozovány. Graf č. 11 nám přibližuje celkovou situaci v oblasti volnočasových aktivit. č etnos t

90%

vůbec

80%

velmi málo

70%

málo často

60%

velmi často

50% 40% 30% 20% 10% Dis k utov ání, pov ídání s i

V z tahy , lás k a, s ex

Lenoš ení

TV a film y

V ěda a v ý z k um

Hry

Dům a z ahrada

Dom ác í hobby

B ar, dis k oték a

P říroda

K ultura, tv orba

Náv š těv a k ulturníc h ak c í

Zdrav í a k rás a

A uto-m oto

P C a internet

V z děláv ání

Ces tov ání

S port

0% aktivity

Graf č. 11: Aktivity volného času během pracovních dnů Zdroj: Vypracováno autorkou.

Z grafu je patrné, že nejméně provozovanou aktivitou je auto-moto, přes 80 % respondentů se mu během pracovních dní nevěnuje vůbec. Dalšími ne příliš provozovanými volnočasovými aktivitami během týdne jsou například dům a zahrada (58 % respondentů se přiklonilo k možnosti vůbec), domácí hobby (46 % se přiklonilo k možnosti vůbec), věda a výzkum (59,5 % se přiklonilo k možnosti vůbec), či aktivní tvorba kultury (47 % se přiklonilo možnosti vůbec), jako je například ochotnické divadlo, psaní poezie, komponování a další. Na základě získaných informací lze říci, že se respondenti během týdne nejvíce věnují vzdělávání (98,2 % respondentů se této aktivitě více či méně věnují), diskutují a povídají si (92 %), upevňují vztahy a sociální zázemí (86 %) a sportují (85,3 %). Velmi často (k těmto, ale i zcela jiným činnostem) užívají PC a internet (93,9 %), což jim umožňuje komunikovat i s lidmi na opačném konci světa a získávat nejaktuálnější informace.


56

č e tn o s t

80% vůbec 70%

velmi málo málo

60%

často velmi často

50% 40% 30% 20% 10%

D is k u to v á n í, p o v íd á n í s i

V z ta h y , lá s k a , s ex

Lenoš ení

T V a film y

V ěda a vý zkum

H ry

D ům a z a h ra d a

Dom ác í hobby

B a r, d is k o té k a

P říro d a

K u ltu ra , tv o rb a

N á v š tě v a k u ltu rn íc h a k c í

Z d ra v í a k rá s a

A u to -m o to

P C a in te rn e t

V z d ě lá v á n í

C e s to v á n í

S p o rt

0% aktivity

Graf č. 12:Aktivity volného času o víkendu Zdroj: Vypracováno autorkou.

Situace ohledně nejméně provozovaných aktivit se příliš nemění ani v sobotu a neděli, 81 % respondentů se stále vůbec nevěnuje volnočasové aktivitě auto-moto, 75 % vědě a výzkumu a cca 52 % aktivní tvorbě kultury. Dochází však k poklesu studentů, jež se věnují vzdělávání (na 91,5 %), u ostatních aktivit dochází k nárůstu; respondenti se tedy více věnují cestování (nárůst o 13 %), vycházkám do přírody a okolí (nárůst o 6 %), návštěvě barů, hospod a diskoték (o 4,5 %). Zvyšuje se také procento těch, kteří pracují na zahradě, opravují a zvelebují své bydlení; těch, co lenoší a sledují filmy. Nejprovozovanější aktivitou se zcela jistě stávají vztahy, láska a sex, kterým se o víkendu nevěnuje vůbec pouze 12,8 % respondentů (během pracovních se jednalo o 14 %), došlo také k celkovému přeskupení četností odpovědí u jednotlivých možností ze symetrického modálního na pravostranné. Sport Sportu se věnují jak muži, tak ženy, jak v týdnu, tak o víkendu. V týdnu je situace taková, že celých 21 % mužů nesportuje vůbec oproti 12,5 % žen, 50 % jich sportuje velmi málo či málo a 29 % pak často až velmi často. Ze získaných výsledků vyplývá, že ženy ve svém volném čase sportují více než muži. O víkendu je situace obdobná, muži se sportovním aktivitám věnují ve stejné míře jako v týdnu, ženy pak o jedno procento méně než v týdnu. I přesto se ženy ve svém volném čase stále věnují sportu častěji než respondenti mužského pohlaví. Zjištěná závislost však byla velmi malá (0,11 Crammerova a 0,11 Pearsonova koeficientu). Sportu se stejně věnují respondenti všech stavů, ročníků, oborů i typů studia. V těchto případech nebyly zjištěny ani žádné důležité rozdíly, ani závislosti. Cestování Cestování není v týdnu příliš provozovanou aktivitou, je to dáno časovou náročností této aktivity (42,5 % mužů a 34,1 % žen necestuje vůbec). O víkendu se počet cestovatelů zvyšuje, nejedná se však o nijak velký nárůst (vůbec necestuje 31,4 % mužů a 20,8 % žen). Je tedy možno říci, že respondenti cestují ve svém volném čase pouze občas a věnují se spíše jiným aktivitám.


57

Práce na PC Počítač a internet jsou v dnešní době v různé míře součástí života každého studenta. To, jak moc potřebují studenti ke studiu počítač a internet, je ovlivněno oborem, který studují. Ve volném čase tomu však tak být nemusí.

četnost

Ze získaných dat je patrné, že ve volném čase se PC a internetu věnují jak studenti technických, ekonomických, tak studenti oborů lingvistických, uměleckých a humanitních. Jak se studenti ve volném čase věnují PC a internetu nám ilustrují grafy č.13 a 14. 100%

velmi často

90%

často

80%

málo

70%

velmi málo vůbec

60% 50% 40% 30% 20%

jiné

technické

umělecko-

lingvistické

pedagogické

filozofické

umělecké

humanitní

technické

ekonomické

0%

přírodovědecké

10% studovaný obor

Graf č. 13: PC a internet dle studovaného oboru v týdnu Zdroj: Vypracováno autorkou

četnost

V průběhu týdne tráví respondenti svůj volný čas jiným způsobem než na PC a internetu. Nejvíce se tato skutečnosti týká studentů pedagogických, lingvistických oborů a jiných oborů. Více než polovina respondentů ze všech vybraných oborů se PC a internetu věnuje ve svém volném čase v týdnu pouze málo, velmi málo či dokonce vůbec. 100% velmi často 90%

často málo

80%

velmi málo 70%

vůbec

60% 50% 40% 30% 20% 10% studovaný obor jiný

uměleckotechnický

lingvistický

pedagogický

filozofický

přírodovědecký

umělecký

humanitní

technický

ekonomický

0%

Graf č 14: PC a internet dle studovaného oboru o víkendu Zdroj: Vypracováno autorkou

Z grafu č. 14 je patrné, že respondenti studující umělecké obory tráví na PC a internetu podstatně více volného času než studenti jiných oborů. Jedná se o celých 64 % respondentů. Nejméně času pak PC a internetu věnují studenti


58

umělecko-technických oborů. V případě studentů historických oborů 24 % se PC a internetu ve svém volném čase nevěnují vůbec, u respondentů ostatních studovaných oborů bylo toto procento vždy menší. Počítači a internetu se během týdne věnují více muži, o víkendu je tomu také tak, rozdíl mezi muži a ženami se však snižuje. Mezi pohlavím a množstvím času tráveného na PC a internetu byla zjištěna slabá závislost: 0,23 Pearsonova koeficientu a 0,23 Crammerova koeficientu. Auto-moto Auto-moto je zcela jistě převážně mužská záliba, potvrzují to také výsledky výzkumu, kdy se muži této činnosti věnují jak v týdnu, tak o víkendu v cca 35 % (ať již méně či více), ženy pak v 13 % v týdnu a ve 14 % o víkendu. Čím starší pak muži jsou, tím více se této aktivitě oddávají. Zjištěná závislost je však velmi malá: 0,17 Pearsonův a Crammerův koeficient; nárůst není nijak výrazný. Zdraví a krása Péče o sebe a o své tělo je převážně ženská záležitost, výsledky výzkumu to potvrzují; přestože zjištěná závislost mezi pohlavím a zdravím a krásou byla pouze malá: 0,24 Pearsonova koeficientu a 0,25 Crammerova koeficientu, uvedlo 60 % mužů, že se této aktivitě ve svém volném čase v týdnu nevěnuje vůbec, o víkendu jejich počet stoupl o 5 %. U žen se jednalo pouze o 30 % v týdnu a 35 % o víkendu, jinak se této činnosti ve svém volném čase věnují více či méně všechny bez ohledu na věk. Například o víkendu se zdraví a kráse nevěnuje 60 % respondentek ve věku 27 let a více, respondenty ve věku 18 – 20 se této činnosti nevěnují ze 43 %. Příroda Výlety do přírody nejsou příliš provozovanou volnočasovou aktivitou. Přibližně stejně se jí věnují respondenti bez ohledu na pohlaví, věk či studovaný obor. Studenti přírodovědeckých oborů chodí ve svém volném čase stejně málo do přírody jako studenti ekonomických, technických či humanitních oborů. O víkendu se sice počet návštěvníků mírně zvýší, přesto lze říci, že respondenti se ve svém volném čase věnují převážně jiným aktivitám. četnost

Ženy

Muži

45%

vůbec

40%

velmi málo

35%

málo často

30%

velmi často 25% 20% 15% 10% 5% 0% ženy/týden

ženy/víkend

Graf č. 15: Příroda a pohlaví respondentů Zdroj: Vypracováno autorkou

muži/týden

muži/víkend

pohlaví a časové určení


59

Jak se mění situace mezi respondenty s ohledem na časové rozlišení pracovních dnů a víkendu nám ukazuje graf č. 15. Je z něj patrné jisté přeskupení u žen i u mužů, přesto se však stále více než polovina z respondentů přiklonila k možnostem vůbec, velmi málo a málo. Bar, diskotéka Do barů a hospod chodí jak ženy, tak muži, přestože lze ze získaných dat vypozorovat o něco málo větší návštěvnost u mužů než u žen, závislost mezi proměnnými nebyla zjištěna. Ani věk zdá se nehraje při provozování této aktivity příliš významnou roli, pohled na návštěvnost barů, hospod a podobných podniků v týdnu a o víkendu nám ilustruje graf 16.

četnost

týden

víkend

50% vůbec 45%

velmi málo

40%

málo často

35%

velmi často 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 18 až 20

21 až 23

24 až 26

27 a více

18 až 20

21 až 23

24 až 26

27 a více

věk

Graf č. 16: Návštěvnost barů v týdnu a o víkendu dle věku respondentů Zdroj: Vypracováno autorkou.

Graf je rozdělen do dvou částí – pracovní dny a víkend, pro snazší porovnání. Je možno si tedy povšimnout, že osoby ve věku 27 a více let navštěvují bary a hospody v týdnu nejméně ze všech, o víkendu jich pak cca 45 % nenavštěvuje tyto podniky vůbec. Vliv na návštěvnost zmiňovaných podniků má stav, kdy v případě svobodných jedinců se v týdnu pohybuje počet těch, jež se nevěnují této aktivitě vůbec na 14,5 %, o víkendu na 18,8 %; v případě respondentů ženatých se jedná již o 32 % v týdnu a 46 % o víkendu a v případě respondentů rozvedených o 75 % v týdnu a 50 % o víkendu. Dle Crammerova a Pearsonova koeficientu je však mezi jednotlivými proměnnými jen velmi slabá závislost. Středně silná závislost pak byla zjištěna mezi návštěvností uváděných podniků a studovaným oborem respondentů. Lze tedy říci, že studenti některých oborů se ve svém volném čase věnují této činnosti častěji než studenti jiných oborů, s jistotou se však nedá určit, o které obory se jedná. Dům, zahrada a domácí hobby Stejně jako v případě ostatních aktivit se respondenti domu a zahradě věnují více o víkendu než v pracovní dny. Je také možno pozorovat vyšší zájem žen (v týdnu o 5 %, o víkendu o 8 %) než mužů; závislost mezi pohlavím a aktivitou – dům a zahrada však nebyla zjištěna. Domu a zahradě se stejně málo věnují také studenti všech uvedených oborů.


60

Domácí koníčky provozují více ženy, více o víkendu a více ty vdané než ty svobodné. Závislost však byla potvrzena pouze v případě stavu, a to jen velmi slabá: 0,22 Pearsonova a 0,23 Crammerova koeficientu. Hry Luštění a hrám se více věnují muži, procento těch, kteří se ve volném čase věnují právě této aktivitě, je však celkově velmi malé a s rostoucím věkem se ještě snižují; závislost je 0,17 Crammerova a Pearsonova koeficientu. TV a film Muži sledují televizi a filmy stejně v týdnu i o víkendu, u žen dochází o víkendu k nárůstu divaček o 9 %. Mezi pohlavím a počtem diváků byla pak zjištěna velmi silná závislost: 0,87 Crammerova a 0,65 Pearsonova koeficientu. Středně silná závislost byla zjištěna sledováním TV a oborem studia (0,265 Pearsonova koeficientu a 0,275 Crammerova koeficientu), kde se této činnosti vůbec nevěnuje v týdnu 36,5 % studentů uměleckých oborů, 34 % studentů umělecko-technických oborů a 30,5 % studentů filozofických oborů. U ostatních oborů se tato procenta pohybují mezi 6,5 a 20,5. Lenošení Jelikož je 70 % mužů a 75 % žen přesvědčeno o své schopnosti efektivně využít volný čas, nepatří lenošení mezi příliš provozované aktivity. V týdnu lenoší o 4 % méně muži, o víkendu pak o 9 % méně ženy, s rostoucím věkem se počet lenošících snižuje. Vztahy, láska, sex Vztahy, láska a sex jsou, jak už bylo uvedeno na začátku této kapitoly, nejprovozovanější aktivitou vůbec. Věnují se jí stejně rádi muži i ženy v každém věku a ročníku studia. Respondenti ve věku 27 a více projevují sice jistou menší sexuální a sociální aktivnost, a to především v týdnu, přesto se nedá říci, že by byly rozdíly oproti ostatním studentům byly výrazné.4

četnost

týden

víkend

60%

vůbec

50%

velmi málo málo

40%

často

30%

velmi často

20%

rozvedený/á

ženatý/vdaná

svobodný/á

rozvedený/á

ženatý/vdaná

0%

svobodný/á

10%

stav

Graf č. 17: Vztahy, láska, sex s ohledem na stav respondentů Zdroj: Vypracováno autorkou. 4

Potvrzují ty to také hodnoty Crammerova a Pearsonova koeficientu: 0,13 a 0,13.


61

Přestože nebyla zjištěna závislost mezi stavem a zmiňovanou aktivitou, je možno si v grafu č. 17 povšimnout jistého rozdílu mezi svobodnými, ženatými/vdanými a rozvedenými respondenti. Diskutování Oproti jiným aktivitám studenti diskutují a povídají si více v týdnu než o víkendu. Tuto skutečnost si lze vysvětlit tak, že během týdne se respondenti nacházejí v pestřejším prostředí, co se osob týká, pohybují se mezi svými spolužáky, pracovními kolegy i rodinou, svými partnery a blízkými přáteli, v sobotu a v neděli jsou pak převážně pouze s rodinou, svými partnery a blízkými přáteli. S nimi vykonávají aktivity volného času, relaxují, nabírají síly do dalšího týdne a neřeší školní ani pracovní povinnosti.5 Zobecnění vybraných výběrových charakteristik V tabulce číslo 10 jsou uvedeny intervaly pro zobecnění aktivity „zdraví a krása“ dle pohlaví respondentů.

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Velmi často

Dolní interval

Horní interval

18,4% 34,7% 17,3% 35,3%

Dolní interval

Dolní interval

Muž 54,7% 65,9% Žena 29,4% 35,6% Muž 59,7% 70,8% Víkend Žena 31,5% 37,9% Zdroj: Vypracováno autorkou. Týden

Horní interval

Horní interval

Dolní interval

Tabulka č. 10: Intervaly zobecnění pro aktivitu „Zdraví a krása“ dle pohlaví Vůbec Velmi málo Málo Často

28,1% 7,7% 14,9% 1,8% 41,2% 17,2% 22,6% 5,1% 26,9% 6,1% 12,9% 0,7% 41,9% 16,5% 21,8% 4,2%

6,4% 8,5% 4,3% 7,4%

-0,1% 1,7% -0,3% 0,9%

2,2% 3,9% 1,7% 2,7%

Při výběru jakéhokoliv vzorku studentů se tedy nebude s pravděpodobností 95% minimálně 54,7 % a maximálně 65,9 % mužů věnovat v týdnu této aktivitě vůbec; počet žen pak bude o něco nižší, a to minimálně 29,4 % z nich a maximálně 35,6 % z nich. O víkendu se počet osob, jež se nevěnují této činnosti zvýší, viz tabulka č. 10. Ostatní intervaly k zobecnění vybraných aktivit na základní soubor jsou k nahlédnutí v přílohách 16 a 17. Ostatní data z této kapitoly nebyla v rámci diplomové práce zobecněna.

5.5.3 Aktivní a pasivní trávení volného času Dle získaných informací lze říci, že respondenti tráví volný čas spíše aktivně, ať již v týdnu, nebo o víkendu. K této alternativě se v týdnu přiklonilo celých 58 % mužů a 56 % žen, o víkendu pak počet zastánců vzrostl na 74 % mužů a 73,5 % žen. K odpovědi „pasivně“ se nejvíce přiklonili studenti ve věku 27 a více, jednalo se však i přesto o pouhých 16,7 % respondentů. Závislosti mezi jednotlivými proměnnými nebyly zjištěny.

5

To se týká jak studentů prezenčních forem studia, tak studentů distančních forem.


62

Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Krajní hodnoty zobecněných charakteristik jsou k nahlédnutí v přílohách pod čísly 18 a 19.

5.6 S KÝM TRÁVIT VOLNÝ ČAS Volný čas můžeme trávit sami, nebo v přítomnosti někoho, tato skutečnost se mění od respondenta k respondenti a odvíjí se jak od jeho charakteru, povahových vlastností, tak od času a místa, v němž se daná osoba nachází. Následující podkapitoly nám umožní blíže nahlédnou do volného času vysokoškolských studentů a zjistit, zda jsou tito lidé společenští, či samotáři, s kým tráví svůj volný čas a s kým by ho chtěli trávit více.

5.6.1 S kým tráví respondenti volný čas

četnost

Graf č. 18 nám přibližuje s kým studenti tráví svůj volný čas v týdnu a o víkendu. Na první pohled jsou viditelné jisté rozdíly. 100%

s někým jiným sám/sama

90%

dítětem/dětmi přáteli

80%

kamarádem/kou 70%

přítelem/kyní manželem/kou

60%

sourozenci/em rodiči/em

50% 40% 30% 20% 10% 0% týden

víkend

s kým

Graf. č 18: S kým respondenti tráví volný čas Zdroj: Vypracováno autorkou

V týdnu tráví studenti nejvíce času s přáteli, jedná se přibližně 27 % respondentů, 22 % s přítelem/přítelkyní, 17 % s kamarádem/kamarádkou a 7,7 % s rodiči. Situace se mění o víkendu, kdy nejvíce času tráví respondenti se svými rodiči (25 %), partnery (22 %) a následně kamarádi (21 %). Respondenti netráví příliš mnoho času sami, o víkendu je to méně než v týdnu, kdy je ve svém volném čase samo 22 % respondentů (o víkendu pouze 9,7 %). S rostoucím věkem byl zaznamenám lehký pokles, co se množství času stráveného v týdnu s rodiči týče. Jedná se o pokles ze 17 % na 6 % respondentů, závislost mezi proměnnými však nebyla zjištěna (0,06 Crammerova koeficientu). Markantnější pokles je patrný o víkendu, kdy studenti ve věku 18 – 20 tráví s rodiči většinu volného času z 65 %, oproti tomu studenti ve věku 27 a více let pouze z 21 %. Závislost byla zjištěna slabá o hodnotě 0,2 Crammerova koeficientu.


63

Pokud studenti bydlí se svými sourozenci, množství volného času stráveného s nimi se logicky zvyšuje, nejedná se však o nijak rapidní nárůst. Respondenti žijící se svými sourozenci s nimi tráví většinu svého volného času pouze v 15 % v týdnu, ale již celých 45 % o víkendu. Mezi proměnnou „volný čas o víkendu nejčastěji se sourozenci/sourozencem“ a „bydlím se sourozenci/sourozencem“ byla zjištěna závislost o velikosti 0,23 Crammerova koeficientu. Středně silná závislost byla zjištěna mezi množstvím volného času stráveného s přítelem/přítelkyní a tím, zda respondenti s přítelem/přítelkyní bydlí. Závislost je vyjádřena hodnotou 0,42 Crammerova koeficientu. Lze tedy říci, že pokud respondenti se svým partnerem bydlí, tráví s ním mnohem více ze svého volného času (34 % ku 88 %). Tento vztah „pokud bydlí s někým“ pak „tráví více času s někým“ je více či méně patrná i mezi ostatními možnosti (bydlí s přáteli, bydlí s kamarádem/kamarádkou, s manželem/manželkou). Závislost mezi věkem a tím, zda respondenti bydlí sami, či nikoliv nebyla zjištěna, nelze tedy říci, že čím starší respondenti jsou, tím více jich bydlí samostatně, bez rodičů. Sami bydlí jak studenti 1. tak 5. ročníků, žádné výrazné rozdíly nejsou, vždy se jedná o cca 40 %. Roli v tomto případě nehraje také pohlaví. Jinak je tomu v případě formy studia, kdy studenti prezenčních bakalářských/magisterských programů bydlí s rodiči v celých 60 %, avšak studenti prezenčních doktorských a distančních programů pouze ve 30 %. Možným vysvětlením je například skutečnost, že studenti distanční formy studia a prezenčního doktorského studia jsou již zaměstnaní samostatní jedinci, studenti 1. až 6. ročníku jsou „studenti na plný úvazek“ s prací jen na několik hodiny týdně, či ani to ne.6 Zobecnění vybraných výběrových charakteristik

horní

27 a více Intervaly dolní

horní

24 až 26 Intervaly dolní

horní

dolní

horní

dolní

Tabulka č. 11: Volný čas sami s ohledem na věk 18 až 20 21 až 23 Intervaly Intervaly

ne 48% 59% 52% 59% 49% 63% 54% 86% ano 41% 52% 41% 48% 37% 51% 14% 46% Zdroj:Vypracováno autorkou. Sám/sama

Dle tabulky č. 11 je patrné, že při výběru libovolného vzorku studentů vysokých škol ze základního souboru (všech studentů vysokých škol) se bude počet těch, kteří tráví čas sami, pohybovat mezi 41 % a 52 % u respondentů ve věku 18 až 20 let, v intervalu 41 % až 48 % u respondentů 21 až 23 let, v intervalu 37 % až 51% u respondentů ve věku 24 až 26 let a mezi 14 % a 46 % u respondentů ve stáří 27 a více let. To vše s rizikem 5 %. Intervaly pro to, zda studenti tráví volný čas s rodiči/rodičem (dle věku respondentů), přítelem/ přítelkyní (dle toho, zda s přítelem/přítelkyní bydlí, či nikoliv), jsou umístěny v přílohách číslo 20 a 21.7 6 7

Zjištěná závislost mezi tím byla velmi slabá: 0,18 Crammerova koeficientu. Ostatní data z této kapitoly nebyla v rámci diplomové práce zobecněna.


64

5.6.2 S kým by respondenti rádi trávili více času Respondenti by rádi s osobami jim blízkým trávili více volného času, tedy více času se svými partnery (ať již manželem/manželkou či přítelem/přítelkyní), se svými přáteli, rodiči a kamarády. 6,6 % z nich by si rádo našlo více času na sebe. Nejvíce času by chtěli studenti bez rozdílu věku, pohlaví a místa bydliště trávit se svými partnery, pouze respondenti ve věku 27 a více let by svým protějškům věnovali více času pouze ve 33,3 %. jen já

děti

rodiče

přátelé

sourozenci

manžel/ka

přítel/kyně

kamarád/ka

Graf č. 19: S kým chtějí respondenti trávit více volného času Zdroj: Vypracováno autorkou

Situaci nám ilustruje graf č. 19, z něhož je patrné, komu chtějí respondenti věnovat více svého času. Zobecnění vybraných výběrových charakteristik

Dolní

Horní

ne 80% ano 12% Zdroj: Vypracováno autorkou. Sám/sama

Horní

Dolní

Tabulka č. 12: Více času pro sebe – intervaly zobecnění Pohlaví Muž Žena

88% 20%

84% 11%

89% 16%

Respondenti by dle získaných informací rádi trávili více času sami, tato skutečnost se týká minimálně 12 % a maximálně 20 % studentů a minimálně 11 % , maximálně 16 % studentek, a to bez ohledu na to, jaký výběrový soubor ze souboru základního testování podrobíme. Uvažované riziko je 5 %. Tabulka č. 13: Více času s přítelem/přítelkyní dle pohlaví respondentů Pohlaví Muž Žena Dolní Horní Dolní Horní S přítelkyní/ přítelem

Ne

Ano Zdroj: Vypracováno autorkou.

34 %

45 %

39 %

45 %

55 %

66 %

55 %

61 %


65

Také se svými partnery by studenti rádi trávili více času, intervaly pro tuto skutečnost s ohledem na věk respondentů uvádí tabulka č. 13. V příloha č. 22 jsou umístěny intervaly zobecnění pro trávení většího množství času s rodiči/rodičem.

5.7 NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT

čenost

V oblasti nabídky volnočasových aktiv jsou studenti vysokých škol spokojeni bez rozdílu pohlaví, studovaného ročníku či oboru, bez ohledu na formu studia i místo bydliště. Respondenti jsou spokojeni jak s atraktivitou této – jim dostupné nabídky, tak s orientací v ní. Dle získaných výsledků se v nabídce volnočasových aktivit vyznají o 3 % lépe ženy. V případě obou pohlaví je však orientace v nabídce hodnocena jako snadná, poměru cca 80:20. 100%

souhlasím

90%

spíše souhlasím

80%

spíše nesouhlasím

70%

nesouhlasím

60% 50% 40% 30% 20% 10% Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Jihomoravský

Jihočeský

Praha

0% kraj

Graf č. 20: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit dle krajů Zdroj: Vypracováno autorkou

Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit převládá ve všech krajích České republiky. Respondenti ze Středočeského kraje byly z touto nabídkou spokojeni všichni, nikdo z nich u otázky: „Mně dostupná nabídka volnočasových aktivit je spokojující“ nepřiklonil k možnostem spíše nesouhlasím, nesouhlasím. Z grafu č. 20 je patrné, že respondenti vybírali varianty se slovem spíše, než by nabídku volnočasových aktivit označili přímo za zcela uspokojující, za zcela neuspokojující.

četnost


66

100%

souhlasím

90%

spíše souhlasím

80%


70%

nesouhlasím

60% 50% 40% 30% 20% 10%

Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Jihomoravský

Jihočeský

Praha

0% kraj

Graf č. 21: Spokojenost s atraktivností nabídky volnočasových aktivit dle krajů Zdroj: Vypracováno autorkou

četnost

S atraktivností nabídky volnočasových aktivit nejsou příliš spokojeni studenti z Ústeckého, Karlovarského a Zlínského kraje, respondentům z ostatních krajů se jeví jim dostupná nabídka volnočasových aktivit jako atraktivní. Spokojenost s pestrostí nabídky se pohybuje mezi 66 až 100 %. Závislost mezi proměnnými atraktivnost nabídky a kraj studia nebyla zjištěna. 100%

souhlasím

90%

spíše souhlasím

80%


70%

nesouhlasím

60% 50% 40% 30% 20% 10% Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Jihomoravský

Jihočeský

Praha

0% kraj

Graf č. 22: Spokojenost s orientací v nabídce volnočasových aktivit dle krajů Zdroj: Vypracováno autorkou

Ze získaných dat je patrné, že orientace v nabídce volnočasových aktivit nečinní respondentům potíže. V případě Jihočeského kraje, Ústeckého kraje a kraje Vysočina se všichni dotazovaní přiklonili k negující části hodnotící škály v poměrech 71:29, 50:50 a 50:50. Nejčastěji zvolenou možností byla varianta „nesouhlasím“, nejméně častou pak varianta „souhlasím“. Závislost mezi orientací v nabídce a krajem studia nebyla zjištěna, stejně jako závislost mezi orientací v nabídce volnočasových aktivit a pohlavím, studovaným ročníkem či typem studia. Schopnost orientace v nabídce tedy není lepší u mužů než u žen, u studentů vyšších ročníků oproti studentům ročníků nižších, či u studentů technických oborů oproti studentům humanitně zaměřeným.


67

Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Po zobecnění s pravděpodobností 95% bude při výběru jakékoliv vzorku ze základního souboru minimálně 31,94 % a maximálně 42,82 % mužů ztotožněno s tvrzením, že nabídka volnočasových aktivit je uspokojující; u žen to bude minimálně 28,09 % a maximálně 34,26 % respondentek. Všechny intervaly pro jednotlivá pohlaví nám ilustruje tabulka č. 14. Tabulka č. 14: Intervaly pro zobecnění spokojenosti s nabídkou pro α = 0,05 Spíše Spíše Nesouhlasím Souhlasím nesouhlasím souhlasím Dolní interval 2,24 % 11,64 % 36,74 % 31,94 % Muž Horní interval 6,94 % 19,83 % 47,85 % 42,82 % Dolní interval 2,44 % 16,65 % 42,52 % 28,09 % Žena Horní interval 4,95 % 21,91 % 49,16 % 34,26 % Zdroj: Vypracováno autorkou

Na intervaly pro spokojenost s nabídkou s ohledem na kraj studia je možno nahlédnout v příloze č. 23. Tabulka č. 15: Intervaly pro zobecnění spokojenosti s atraktivností nabídky Nesouhlasím Spíše nesouhlasím Spíše souhlasím

Souhlasím

Dolní interval

2,27 %

20,33 %

39,22 %

20,33 %

Horní interval

7,03 %

30,17 %

50,48 %

30,17 %

Dolní interval

1,68 %

23,20 %

46,61 %

18,43 %

Horní interval 3,87 % Zdroj: Vypracováno autorkou

29,06 %

53,28 %

23,88 %

Muž Žena

Tabulka č. 15 nám následně přibližuje intervaly pro spokojenost s atraktivností nabídky, která je respondentům dostupná, s ohledem na jejich pohlaví, a to pro α = 0,05. Intervaly pro zobecnění spokojenosti s atraktivností nabídky volnočasových aktivit s ohledem na studovaný ročník se nachází v příloze č. 24. V případě zobecnění názoru na obtížnost orientace v nabídce volnočasových aktivit je patrné, že respondenti se v nabídce orientují bez větších potíží; nabídku shledávají jako přehlednou. Tabulka č. 16: Intervaly pro zobecnění spokojenosti s orientací v nabídce Nesouhlasím Spíše nesouhlasím Spíše souhlasím Souhlasím Muž Žena

Dolní interval

44,16 %

24,89 %

12,49 %

1,30 %

Horní interval

55,51 %

35,31 %

20,96 %

5,39 %

Dolní interval

44,38 %

32,04 %

11,35 %

2,17 %

51,07 %

38,44 %

15,95 %

4,60 %

Horní interval Zdroj: Vypracováno autorkou

Podrobněji danou problematiku přibližuje graf č. 22. Další tabulka, ilustrující tuto problematiku z pohledu jednotlivých ročníků studia, se nachází v příloze č. 25.


68

5.8 VÝBĚR VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Při výběru volnočasových aktivit (stejně jako při jiných činnostech) je člověk ovlivňován blízkými osobami (referenčními skupinami) a podmínkami, které určují jeho stávající životní situaci. Vlivem těchto ukazatelů se zabývají následující podkapitoly.

5.8.1 Vliv blízkých osob na výběr volnočasových aktivit Výběr volnočasových aktivit byl posuzován dle vlivu blízkých či jiných osob a faktorů, jež by tuto skutečnost mohly ovlivnit. Tabulka č. 17: Vliv rodinných příslušníků a blízkých osob na výběr aktivit

Prarodiče Rodiče Sourozenci Kamarádi Přítelkyně Manželka Děti

Vůbec

Málo

Středně

Silně

Neodpovědělo

821

267

68

15

51

70,11%

22,80%

5,81%

1,28%

0%

207

443

411

124

37

17,47%

37,38%

34,68%

10,46%

0%

535

354

236

52

45

45,5%

30,1%

20,1%

4,4%

0%

111

247

585

244

35

9,35%

20,81%

49,28%

20,56%

0%

286

166

364

351

55

24,51%

14,22%

31,19%

30,08%

0%

975

7

14

20

206

95,96%

0,69%

1,38%

1,97%

0%

989

8

6

17

202

0,78%

0,59%

1,67%

0%

96,96% Zdroj: Vypracováno autorkou

Tabulka č. 17 nám přibližuje absolutní a relativní četnosti jednotlivých odpovědí. (Relativní četnost byla počítána pouze pro odpověděvší respondenty.) Je z nich patrné, že nejméně jsou respondenti ovlivněni manželkou/manželem a dětmi, což je dáno tím, že 1193 respondentů je svobodných a pravděpodobně nemají děti.8 Ženatí/vdaní respondenti uvádějí, že jsou z 56 % svým druhem ovlivněni velmi silně, v 37 % středně a pouze v 7 % slabě. Závislost mezi stavem a vlivem manžela/manželky nám také dokazují hodnoty Crammerova a Pearsonova koeficientu, které jsou velmi vysoké: 0,54 (Crammerův koeficient) a 0,68 (Pearsonův koeficient); jedná se tedy o velmi silný vztah. Žádný z těchto respondentů se nepřiklonil k možnosti nulového vlivu svého manžela/manželky. Středně silná závislost byla taktéž zjištěna mezi stavem a vlivem dětí na výběr volnočasových aktivit: 0,31 (Crammerův koeficient), 0,47 (Pearsonův koeficient). Malý vliv byl zaznamenám v případě prarodičů, kdy celých 70,11 % studentů jimi nebylo a není ovlivněni vůbec a to bez ohledu na věk a pohlaví,

8

Tato skutečnost je pouze dedukcí, počet dětí nebyl ve výzkumu zjišťován.


69

v případě sourozenců, kdy se celých 45,5 % respondentů přiklonilo k nulovému vlivu a celých 30,1 % k velmi malému vlivu.9 Vliv rodičů na výběr aktivit volného času je dle respondentů malý až střední. Velikost toho vlivu se výrazně nemění ani s věkem respondentů, ani v případě, kdy studenti s rodiči bydlí. Pouze studenti starší 27 let se cítí být rodiči ovlivněni méně než studenti ostatních věkových skupin, dokazuje je četnost 43,3 % u možnosti – žádný vliv. Žádná závislost mezi proměnnými nebyla zjištěna. Z celých 49 % jsou respondenti při výběru volnočasových aktivit středně silně ovlivněni kamarády. Tento vliv je stejný bez ohledu na pohlaví respondentů či místa jejich bydliště. Pokud tedy respondenti bydlí přechodně na kolejích, privátu apod., nejsou svými přáteli ovlivněni více než respondenti bydlící jinde. Může to být způsobeno například tím, že přestože studenti bydlí na kolejích či privátě s jinými studenty a mladými lidmi, nemusí se přímo jednat o jejich bližší přátele. Závislost mezi bydlištěm a vlivem kamarádů na výběr volnočasových aktivit nebyla zjištěna. Avšak ani v případě, že respondenti bydlí přímo se svými přáteli, se jejich vliv na výběr volnočasových aktivit respondentů příliš nezvyšuje; středně silný vliv je jak u respondentů bydlících s přáteli, tak u respondentů bydlících bez nich 49 %, u studentů bydlících s přáteli se však četnost odpovědi – silný vliv zvýšila z 19,5 % na 26,8 %. Závislost však nebyla zjištěna. Stejně jako manželka/manžel u vdaných/ženatých respondentů je přítelkyně/přítel u svobodných respondentů osoba s velmi silnými vlivy v oblasti volnočasových aktivit. Více ovlivněny se cítí respondenti ženského pohlaví 33,6 % ku 20,1 %, co se silného vlivu týká. Podstatně vyšší vliv také pociťují osoby, žijící se svým protějškem v jedné domácnosti; až 50 % jich považuje vliv jeho partnera za velmi silný. Závislost však byla prostřednictvím Pearsonova a Crammerova koeficientu zjištěna velmi malá až žádná (0,176; 0,103). Studenti starší 27 let se v oblasti volnočasových aktivit nenechají tolik ovlivnit jako studenti mladší 27 let; celých 51,6 % těchto respondentů není ovlivněno vůbec, s ohledem na počet respondentů starších nad 27 let (31) se však může jednat o nezadané jedince. Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Na intervaly zobecnění pro α = 0,05 je možno nahlédnout v přílohách č. 26, 27 a 28.

5.8.2 Vliv vybraných faktorů na výběr volnočasových aktivit Při výběr volnočasových aktivit mohou být respondenti výrazným způsobem ovlivněni faktory, jako je studovaný obor, místo konání dané aktivity, její cenou, módností (tedy tím, zda je v současnosti provozování této aktivity „in“), reklamou (nejen reklamou přímo na tuto aktivitu, ale i reklamou, v níž se tato aktivita objevuje jako vedlejší prvek – snowboard a Kinder Bueno) a samozřejmě zdravotním stavem. Zcela jistě existuje mnoho dalších významných faktorů, které mají vliv na respondenti v této oblasti, ty však nebyly uvažovány.

9

Jsou zde zahrnuty také odpovědi respondentů, kteří prarodiče a sourozence neměli a nemají, a nemohli tak být jimi ovlivněni.


70

Stručný přehled relativních a absolutních četností nám ukazuje tabulka č. 18, je z ní patrné, že jsou studenti velmi silně ovlivňování především financemi, místem konání dané aktivity a zdravotním stavem. Tabulka č. 18: Vliv vybraných faktorů na výběr volnočasových aktivit

Studovaný obor Místo konání Finance Módnost Reklama Zdravotní stav

Vůbec

Málo

Středně

Silně

Neodpovědělo

202

270

381

339

30

16,95%

22,65%

31,96%

28,44%

0%

93

241

555

295

38

7,85%

20,35%

46,88%

24,92%

0%

70

174

501

441

36

5,90%

14,67%

42,24%

37,18%

0%

702

332

134

16

38

59,29%

28,04%

11,32%

1,35%

0%

669

432

79

6

36

56,41%

36,42%

6,66%

0,51%

0%

264

261

405

257

35

21,99%

34,12%

21,65%

0%

22,24% Zdroj: Vypracováno autorkou

Prvním sledovaným faktorem byl studovaný obor. Ten ovlivňuje pouze o něco málo více ženy než muže, tento rozdíl se pohybuje kolem 8 % a o něco méně studenty ve věku 27 a více let. K možnosti vůbec a málo se přiklonilo vždy po 32,3 %. Závislosti v těchto případech nebyly zjištěny. Místo konání má na výběr aktivit volného času výrazný vliv, ovlivňuje stejně jak muže, tak ženy, a to bez ohledu na to, zda bydlí v místě studia, v jeho blízkém či vzdáleném okolí, nebo místě studia přechodně na kolejích, privátu apod. Tuto skutečnost si lze vysvětlit tak, že studenti se nemusejí volnočasovými aktivitám v místě svého pobytu, nebo naopak mimo místo tohoto pobytu. Hodnoty Pearsonova a Crammerova koeficientu jsou nízké, nevykazují žádnou zásadní závislost. Ve výzkumu nebyl zjišťován měsíční příjem respondentů, jakožto poněkud choulostivých dat, faktor „finance“ tak byl posuzován z hlediska toho, zda se studenti věnují výdělečné činnosti, chtěli by se věnovat, či nevěnují a nebudou věnovat. Porovnáním těchto veličin nebyla zjištěna žádná závislost, lze tedy říci, že bez ohledu na to, zda studenti při studiu pracují, či nikoliv, je pro ně cena volnočasové aktivity důležitým rozhodovacím faktorem. Otázka peněz je důležitá pro jednotlivé respondenty taktéž bez ohledu na to, zda studují prezenční formu studia či distanční formou studia. Je sice patrné, že dálkoví studenti se finanční otázkou zabývají o něco méně než studenti prezenční, případná závislost však byla vyvrácena nízkými hodnotami Pearsonova a Crammerova koeficientu (0,153 a 0,110). Vliv financí na výběr volnočasových aktivit s přihlédnutím k formě studia nám ilustruje graf číslo 23. V grafu si můžeme povšimnout, že všichni respondenti z doktorského studia pociťují jistý finanční vliv při výběru aktivit.

četnost


71

100%

silně středně

90%

málo vůbec

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

forma studia

0% prezenční bakalářské/magisterské


distanční

Graf. č 23: Vliv ceny na výběr volnočasových aktivit dle formy studia Zdroj: Vypracováno autorkou

Módnost vybrané aktivity není pro respondenty jinak důležitá, silného vlivu si je vědomo 1,3 % mužů a stejné procento žen, středního vlivu 10,3 a 11,7 %. Studenti si tedy volnočasové aktivity nevybírají podle toho, zda jsou v daném okamžiku „in“ nebo „out“; jsou zde zjevně jiné vlivy. Vliv reklamy respondenti nepřipouštějí, nebo si jej nejsou vědomi. Odpovědi jsou v tomto případě jednoznačnější než u módnosti aktivit: • • • •

63,9 % mužů a 54 % žen není ovlivněno reklamou vůbec, 31,5 % mužů a 37,9 % žen je reklamou ovlivněno jen málo, 4,6 % mužů a 7,4 % žen je reklamou ovlivněno středně, 0,7 % žen je reklamou ovlivněno silně.

Posledním posuzovaným faktorem, jež by na výběr aktivit volného času mohl mít vliv, je zdravotní stav respondentů. Zdravotní stav by mohl být překážkou při výkonu ne všech, ale zcela jistě u některých volnočasových aktivit. Přesto však většina respondentů pociťuje pouze střední vliv toho faktoru na výběr aktivit volného času, studenti ve věku 27 a více dokonce nepociťují převážně žádný vliv tohoto faktoru (43,3 %). Vztah mezi výběrem volnočasové aktivity a zdravotním vztahem dle věku respondentů nám přibližuje graf č. 24.10

10

Závislost mezi proměnnými nebyla zjištěna.

četnost


72

100% silně 90%

středně málo

80%

vůbec 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 18 až 20

21 až 23

24 až 26

věk respondentů

27 a více

Graf č. 24: Vztah mezi výběre a zdravotním stahem dle věku respondentů Zdroj: Vypracováno autorkou

Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Intervaly zobecnění pro 5% riziko jsou umístěny jako přílohy číslo 29, 30 a 31.

5.9 MOŽNOST VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI Výdělečné činnosti se věnuje celých 43 % respondentů, dalších 43 % respondentů by bylo ochotno věnovat část svého volného času na výdělečnou činnost, ale z nějakého důvodu jim to není umožněno. Tito studenti disponují volným časem převážně odpoledne (58,7 %). Pracovní činnosti se věnují stejně muži i ženy, pouze 12 % mužů a 10 % žen není ochotno věnovat část svého volného času pracovní činnosti.

četnost

Čím starší jsou respondenti, tím více se věnují pracovní činnosti; zjištěná závislost je však velmi mírná: 0,18 Pearsonova koeficientu a 0,105 Crammerova koeficientu. Ochotu věnovat část volného času na výdělečnou činnost dle věku respondentů nám ilustruje graf č. 25. 100%

ne

90%

ano,jsem ochotna/en

80%

ano, věnuji

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

Graf č. 25: Ochota vykonávat výdělečnou činnost dle věku respondentů Zdroj: Vypracováno autorkou

ročník


73

Nejvíce by byli ochotni věnovat se výdělečné činnosti studenti prvního ročníku (54,7 %), ale nevěnují se. Během studia se množství pracujících zvyšuje: 36,6 %, 37,5 %, 45,6 %, 51,3 %, 52,8 % (43,5 % studenti 6. ročníku). Ze studentů, jež se výdělečné činnosti věnují, se jich věnuje této aktivitě nejvíce v 5. ročníku (52,8 %). Tato skutečnost může být způsobena skutečností, že 5. ročník je na většině vysokých škol ročníkem posledním a studenti se snaží získat zkušenosti s praxe, které by jim usnadnili hledání zaměstnání. Zjištěná závislost mezi proměnnými však je velmi nízká: 0,16 Pearsonův koeficient, 0,12 Crammerův koeficient. Zobecnění vybraných výběrových charakteristik S 95% pravděpodobností se bude v jakémkoliv výběrovém souboru ze souboru základního pohybovat počet pracujících v intervalu od 40,91 % do 52,16 % u mužů a od 40,404 % do 46,58 % u žen. Tabulka č. 19: Intervaly zobecnění pro výkon výdělečné činnosti dle pohlaví Ano, věnuji

Ano, byl/a bych ochoten/ochotna

Ne

Dolní interval

40,91 %

36,03 %

8,23%

Horní interval

52,16 %

47,14 %

15,53 %

Dolní interval

40,04 %

43,42 %

8,00 %

Horní interval 46,58 % Zdroj: Vypracováno autorkou.

50,01 %

11,96 %

Muž Žena

Jednotlivé intervaly jsou uvedeny v tabulce č. 19. K zobecnění v této oblasti došlo také v případě věku respondentů a studovaných ročníků, a to také s pravděpodobností 95 %. Jednotlivé intervaly jsou uvedeny v tabulkách pod čísly příloh 32 a 33.

5.10 MOŽNOSTI ORGANIZACE VOLNÉHO ČASU Pokud není volný čas organizován, může vést ve svém důsledku ke vzniku negativních jevů v podobě růstu kriminality, prostituce, sprejerství či workoholismus v pozdějších letech, tedy neschopnosti využít volný čas. Organizování volného času je důležité především u dětí a mládeže, u dospělých jedinců by ke vzniku výše uvedeného nemělo, může však napomáhat k efektivnější regeneraci těla i ducha. Vysokoškolští studenti, jež se zúčastnili výzkumu, se sdružují v organizacích pro volný čas pouze v 23,5 %. Zbývajících 76, 5% se v žádné organizaci nesdružují. Zmiňovaná procenta jsou rovnoměrně rozdělena mezi mužskou a ženskou část respondentů, nelze tedy říci, že by se v těchto organizacích více sdružovaly ženy či muži. Také v jednotlivých věkových skupinách je situace vyrovnána: • • • •

studenti ve věku 18 – 20 se sdružují v 29,5 %, studenti ve věku 21 – 23 se sdružují v 21,8 %, studenti ve věku 24 – 26 se sdružují v 21,8 %, studenti ve věku 27 a více se sdružují v 18,8 %.

Závislost nebyla zjištěna, členství v organizaci pro volný čas věk neovlivňuje.


74

Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Intervaly zobecnění pro to, zda jsou či nejsou členem některé organizace pro volný čas nám uvádějí tabulky č. 20 a 21. Tabulka č. 20: Interval zobecnění pro členství v organizaci dle pohlaví Ano, jsem Ne, nejsem Dolní interval

19,82 %

70,47 %

Horní interval

29,53 %

80,18 %

20,34 % Horní interval 25,91 % Zdroj: Vypracováno autorkou.

74,09 %

Muž Žena

Dolní interval

79,66 %

V tabulce č. 20 jsou uvedeny intervaly zobecnění při α = 0,05, lze proto předpokládat, že při výběru jakékoliv vzorku respondentů ze základního souboru, nebude většina těchto respondentů členem žádné organizace pro volný čas. Tabulka č. 21 nám stejně jako předchozí tabulka ukazuje případné členství v organizaci pro volný čas, v tomto případě však dle věku studentů. Tabulka č. 21: Interval zobecnění pro členství v organizaci dle věku ano, jsem ne, nejsem Dolní interval 24,17 % 65,22 % 18-20 Horní interval 34,78 % 75,83 % Dolní interval 18,69 % 75,12 % 21-23 Horní interval 24,88 % 81,31 % Dolní interval 15,89 % 72,27 % 24-26 Horní interval 27,73 % 84,11 % Dolní interval 5,01 % 67,51 % 27 a více Horní interval 32,49 % 94,99 % Zdroj: Vypracováno autorkou.

5.11 STUDIUM FORMUJE TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Vzdělávání a věda a výzkum Mezi vzděláváním a ročníkem studia byla zjištěna pouze malá závislost (0,176 Pearsonova a 0,178 Crammerova koeficientu), stejně jako mezi vědou a výzkumem a ročníkem studia (0,175 Pearsonova a 0,177 Crammerova koeficientu), dalo by se tedy říci, že studium na vysoké škole neovlivňuje studenty, co se vzdělávání ve volném čase týká. Naopak se může při prvním pohledu zdát, že studenti nižších ročníků se ve svém volném čase (v týdnu) vzdělávají více než studenti vyšších ročníků, kdy studenti 6. ročníku se ve volném čase této aktivitě nevěnují vůbec v 9,1 % a studenti prvních ročníků pouze v 0,4 %. O víkendu se celkově počet studentů snižuje. Nebyla také zjištěna závislost mezi vzděláváním a formou studia, respondenti se tedy ve svém volném čase věnují vzdělávání sama sebe bez ohledu na to, zda studují vysokou školu prezenčně či distančně, v pracovní dny více, o víkendu méně. Věda a výzkum jsou opravdu jen velmi málo provozované volnočasové aktivity, vůbec se jim nevěnuje 59,5 % respondentů v týdnu a 75 % respondentů


75

četnost

o víkendu, a to bez ohledu na ročník studia, pohlaví a věk respondenta či obor studia. 70%

vůbec velmi málo

60%

málo často

50%

velmi často 40% 30% 20% 10% 0% prezenční Bc/Mgr


distanční

forma studia

Graf č. 26: Věda a výzkum v týdnu dle formy studia Zdroj: Vypracováno autorkou.

Oproti 60,2 % studentů prezenčních bakalářských a magisterských forem studia a 58,8 % studentů prezenčních forem studia, jež zmiňované aktivity ve svém volném čase nevykonávají, se však výkonem těchto aktivit zabývá celých 75 % studentů doktorské formy studia. Tento rozdíl je však patrný pouze během pracovních dnů, o víkendu se rozdíly mezi studenty daných forem stírají, respondenti se věnují jiným volnočasovými aktivitám. Zmiňované rozdíly jsou patrné z grafu číslo 26. Pasivní a aktivní účast na kultuře V oblasti pasivní účasti na kultuře v podobě návštěv divadel, kin a koncertů byla zjištěna středně silná závislost s proměnnou obor studia (0,296 Pearsonův koeficient a 0,31 Crammerův koeficient) a slabá závislost s proměnnou pohlaví (0,20 Pearsonův koeficient a 0,21 Crammerův koeficient). Naopak nebyl zjištěn žádný vztah mezi pasivní účastní na kultuře a ročníkem studia. Je tedy možno říci, že návštěvnost kulturních akcí nesouvisí se studovaným ročníkem, ale se zaměřením studia, kdy studenti uměleckých a technicko-uměleckých škol navštěvují kulturní akce více než studenti ostatních oborů. Na aktivní tvorbu kultury v podobě ochotnických divadelních, pěveckých a jiných spolků má stejně jako v případě pasivní účasti na kultuře vliv pouze studovaný obor, vliv je malý v hodnotě 0,219 Pearsonova koeficientu a 0,225 Crammerova koeficientu. Zobecnění vybraných výběrových charakteristik Intervaly jsou uvedeny v přílohách číslo 34, 35 a 36 s pravděpodobností 95 %.


76

5.12 TESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ Z důvodu testování především kvalitativních znaků a neznalosti základního souboru a jeho charakteristik (průměr, směrodatná odchylka) došlo k odhadu veličin základního souboru pomocí výběrových charakteristik. Neboť byl proveden výběr o rozsahu n > 3, bylo možno při testu o dvou středních hodnotách nahradit neznámý parametr sigma výběrovým rozptylem Sn-1. Výsledné hodnoty statistických hypotéz byly porovnávány s kritickými obory pro: -

α = 0,05; (− ∞; − 1,96 ∪ 1,96; ∞ )

-

α = 0,01; (− ∞; − 2,576 ∪ 2,576; ∞ )

1)

H0 = studenti mají v pondělí stejné množství volné času jako studentky. Na základě hodnoty 0,5228 se hypotéza s 95% a 99% pravděpodobností nezamítá, není tedy rozdíl mezi množstvím volného času studentů a studentek.

2)

H0 = studenti mají v úterý stejné množství volné času jako studentky. Hypotéza se zamítá s 95% i 99% pravděpodobností, existuje tedy velmi výrazný rozdíl mezi množstvím volného času studentů a studentek. Testovaná hodnota je 3,107.

3)

H0 = studenti mají ve středu stejné množství volné času jako studentky. S 99% pravděpodobností se hypotéza na základě hodnoty 2,518 nezamítá.

4)

H0 = studenti mají ve čtvrtek stejné množství volné času jako studentky. Hypotéza se s 95% a 99% pravděpodobností nezamítá, hodnota testovaného kritéria je 1,008.

5)

H0 = studenti mají v pátek stejné množství volné času jako studentky. Hypotéza se s 95% a 99% pravděpodobností nezamítá, hodnota testovaného kritéria je 1,147.

6)

H0 = studenti mají v sobotu stejné množství volného času jako studentky. Na základě hodnoty -0,6095 se vyřčený předpoklad nezamítá s 95% i s 99% pravděpodobností, v sobotu tedy neexistuje rozdíl mezi množstvím volného času studentů a studentek.

7)

H0 = studenti mají v neděli stejné množství volného času jako studentky. Hodnota -0,1167 vede k potvrzení stanovené hypotézy s 95% a 99% pravděpodobností, není tedy rozdíl mezi množstvím volného času v neděli mezi studenty a studentky.

8)

H0 = studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají v pondělí stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. Hodnota 8,144 vede při porovnání s kritickými obory k zamítnutí vyřčeného předpokladu, existuje tedy velmi výrazný rozdíl mezi množstvím volného času v pondělí u studentů prezenční formy studia a studentů distanční formy studia.


77

9)

H0 = studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají v úterý stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. Hypotéza se s pravděpodobností 95 % a 99 % zamítá (testovaná hodnota 7,735), existuje výrazný rozdíl mezi množstvím volného času studentů prezenční formy studia a distanční formy studia v úterý.

10)

H0 = studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají ve středu stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. Studenti prezenční formy studia nemají ve středu stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia, potvrzuje to hodnota 7,427 s 95% a 99% pravděpodobností.

11)

H0 = studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají ve čtvrtek stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. Hypotéza se zamítá, existuje velmi významný rozdíl. (Hodnota 8,944.)

12)

H0 = studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají v pátek stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. Také v pátek se množství volného času u prezenční a distanční formy studia liší, potvrzuje to porovnání hodnoty 12,844 s kritickými obory pro α = 0,05; α = 0,01 , které vede k zamítnutí nulové hypotézy.

13)

H0 = studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají v sobotu stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. Množství volného času studentů prezenční formy studia se výrazně liší od množství volného času studentů distanční formy studia (Testovaná hodnota je 4,837.), hypotéze se s pravděpodobností 95 % a 99 % zamítá.

14)

H0 = studenti prezenčního bakalářského/magisterského studia mají v neděli stejné množství volného času jako studenti distanční formy studia. Hypotéza se s 95% a 99% pravděpodobností zamítá, existuje výrazný rozdíl mezi množstvím volného času a prezenční a distanční formou studia.

15)

60 % studentů se nesdružuje v žádné organizaci pro volný čas. Tato hypotéze byla na základě výsledné hodnoty 11,774 zamítnuta jak s 95% tak 99% pravděpodobností, existuje tedy velmi významný rozdíl.

16)

50 % studentů disponuje v týdnu volným časem ve večerních hodinách. Na základě hodnoty -2,097 se hypotéza s 99% pravděpodobností nezamítá. Lze tedy říci, že očekávání ohledně volného času ve večerních hodinách bylo správné.

17)

50 % studentů disponuje o víkendu volným časem v odpoledních hodinách. Hypotéza je přijata jak s 95% tak 99% pravděpodobností, testová hodnota 1,8178 nám dokazuje, že respondenti opravdu disponují z 50 % volným časem o víkendu v odpoledních hodinách.

18)

60 % studentů tráví volný čas v týdnu neaktivně. Hypotéza se zamítá s 95% i 99% pravděpodobností, existuje tedy velmi významný rozdíl mezi předpokladem a skutečností. (Hodnota testovaného kritéria je -10,7034.)

19)

60 % studentů tráví volný čas o víkendu aktivně. Hodnota testového kritéria 5,7085 vede k zamítnutí hypotézy s 95% a 99% pravděpodobností, potvrzuje existenci významného rozdílu.


78

20)

80 % studentů spí v týdnu 6-8 hodin. Předpoklad byl v tomto případě správný, hypotézu nezamítáme ani s 95%, ani s 99% pravděpodobností. Testovaná hodnota činní 1,5294.

21)

40 % studentů spí o víkendu 9-11 hodin. O víkendu spí 40 % respondentů 911 hodin s 99% pravděpodobností, hypotéza je potvrzena dle hodnoty 2,2334.

22)

70 % studentů se domnívá, že umí efektivně využít svůj volný čas. Hypotézu nezamítáme s 95% i s 99% pravděpodobností dle testového kritéria 1,663.

23)

45 % studentů by bylo ochotno vykonávat výdělečnou činnosti, ale nevykonává. Hodnota -0,492 vede k potvrzení hypotézy s 95% i 99% pravděpodobností.

24)

60 % studentů není při výběru volnočasových aktivit ovlivněno reklamou. Předpoklad s 95% pravděpodobností nezamítáme (testovaná hodnota je 2,569), 60 % respondentů tedy není s 95% pravděpodobností ovlivněno reklamou.

25)

60 % studentů není při výběru volnočasových aktivit ovlivněno módností. Hodnota -0,4995 vede k nezamítnutí předpokladu s 95% i s 99% pravděpodobností, 60 % studentů tedy není při výběru volnočasových aktivit ovlivněno módností dané aktivity.

26)

60 % respondentů není spokojeno s nabídkou volnočasových aktivit. Hypotéza se zamítá s 95% i s 99% pravděpodobností, existuje tedy velmi významný rozdíl mezi předpokladem a skutečností (testovaná hodnota je 26,951).

27)

60 % studentů se v nabídce volnočasových aktivit těžko orientuje. Hodnota 30,119 vede k zamítnutí vyřčeného předpokladu s 95% i s 99% pravděpodobností, existuje tedy velmi významný rozdíl.

28)

60 % studentů považuje nabídku volnočasových aktivit ze neatraktivní. S 95% a 99% pravděpodobností dochází k zamítnutí uvedené hypotézy, existuje významný rozdíl mezi předpokladem a skutečností. (Testovaná hodnota je -22,0632.) 29) H0 = neexistuje závislost mezi pohlavím a členstvím v organizaci pro volný čas. Výsledná hodnota 0,2987 je menší než tabulková hodnota (vyp < tab), H0 se nezamítá; není závislost mezi pohlavím a členstvím v organizaci pro volný čas.


79

6 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo zmapování časového fondu studentů vysokých škol, zejména pak v oblasti volného času. Volný čas byl specifikován jak po stránce kvantitativní, tak po stránce kvalitativní; získaná data tak poskytla poměrně rozsáhlý základ pro další vědeckou činnost v této oblasti. Z výsledků výzkumu vyplývá, že studenti disponují od pondělí do čtvrtka převážně 3 až 5 hodinami volného času, to se týká cca 37 % z nich bez ohledu na konkrétní den. Počet respondentů, přiklánějících se k jednotlivým možnostem, se zvyšuje od hodnot žádné množství volného času po 3 až 5 hodin volného času, od této hodnoty se počet přiklonivších snižuje. Průměrné množství volného času v těchto dnech je 4,5 hodiny. Situace se mění v pátek. Dochází k nárůstu průměrného množství volného času na 7,5 hodiny. Jedna pětina studentů pak disponuje 3 až 5 hodinami volného času, jedna pětina 6 až 8 hodinami volného času a 25 % studentů 12 a více hodinami volného času. Nejvíce volného času však mají studenti v sobotu a v neděli, kdy se v obou dnech jedná průměrně o 8 hodin a 25 minut. Volného času mají všichni respondenti přibližně stejně bez ohledu na pohlaví, věk či ročník studia, nelze tedy říci, že studenti vyšších ročníků by měli více volného času než studenti nižších ročníků. Žádný z respondentů se nepřiklonil k možnosti: dlouhodobě nemám volný čas, tedy 6 a více měsíců nemám volný čas. V pracovní dny má 32 % studentů volný čas v odpoledních hodinách a 47 % respondentů ve večerních hodinách. O víkendu se zvyšuje počet studentů, disponujících volným časem v odpoledních hodinách, na celých 56,2 %. Množství volného času je v sobotu a v neděli poměrně vysoké také ve večerních (19,5 %) a dopoledních hodinách (15,2 %), počet studentů s volným časem převážně v nočních hodinách však klesá ze 7 % na 2 %. Na základě výzkumu lze říci, že průměrný den vysokoškolského studenta by byl následující: 7 hodin spánku, 2 hodiny na ostatní fyziologické potřeby, jako je jídlo, hygiena apod., 6,2 hodiny ve školních lavicích, 4 hodiny práce, 1 hodina domácí práce a 2 hodiny doprava. Zbývajících 1,8 hodiny by tedy připadlo na volný čas. Mezi průměrným dnem mužů a žen existují menší rozdíly, dle nichž tráví ženy o 40 minut déle ve školních prostorách, o 10 minut déle prací, o 15 minut déle domácími pracemi a o 20 minut déle fyziologickými potřebami. O to méně pak mohou mít volného času. Studenti se obecně domnívají, že jsou schopni svůj volný čas více či méně efektivně využít; tato domněnka se týká 70 % mužů a 75 % žen. Zbývajících 30 % mužů a 25 % žen se přiklonilo k negaci tvrzení: Umím využít svůj volný čas. Studenti jsou o této schopnosti tedy přesvědčeni bez ohledu na pohlaví, jsou o ní však také přesvědčeni bez ohledu na studovaný obor a formu studia. Studenti dávají přenosnost aktivnímu trávení tohoto času v týdnu i o víkendu. K odpovědi „pasivně“ se nejvíce přiklonili studenti ve věku 27 a více, jednalo se však pouze o 16,7 % respondentů. Ze získaných dat vyplývá, že v čase mezi výukou se studenti věnují především školním povinnostem, jako jsou seminární práce a protokoly (24,1 %), dále pak konzumaci potravin (17,9 %), povídání si s přáteli (17,6 %) a surfování


80

na internetu (14,5 %). Výdělečná činnost, nakupování a četba jsou poněkud méně provozované aktivity. Někteří respondenti uvádějí, že v tomto čase jezdí domů venčit psa. Výkon činností není ovlivněn studovaným ročníkem. Pokud bychom uvažovali volný čas mimo školní prostory, pak z výzkumu vyplývá, že se v týdnu respondenti nejvíce věnují vzdělávání (98,2 % respondentů se této aktivitě více či méně věnují), diskutování a povídání si (92 %), upevňování vztahů a sociálního zázemí (86 %) a sportu (85,3 %). Velmi často (k některým ze zmiňovaných, ale i ke zcela jiným aktivitám) užívají PC a internet, to jim umožňuje komunikovat s lidmi, bez ohledu na to, kde se zrovna nacházejí, a získávat aktuální informace z domova i ze světa. Nejméně provozovanými aktivitami jsou auto-moto (80 % respondentů se přiklonilo k možnosti: Této aktivitě se nevěnuji vůbec), domácí hobby (46 %), věda a výzkum (59,5 %) a aktivní tvorba kultury (47 %), jako je ochotnické divadlo, psaní poezie, prózy či komponování. Situace ohledně nejméně provozovaných aktivit se příliš nemění ani o víkendu, 81 % respondentů se stále nevěnuje vůbec volnočasové aktivitě automoto, 75 % vědě a výzkumu a cca 52 % aktivní tvorbě kultury; dochází však poklesu studentů, jež se věnují vzdělávání (na 91,5 %). U ostatních aktivit byl zaznamenán nárůst, respondenti se tedy více věnují cestování (nárůst o 13 %), vycházkám do přírody a okolí ( nárůst o 6 %), návštěvě barů, hospod a diskoték (o 4,5 %). Zvyšuje se také procento těch, kteří pracují na zahradě, opravují a zvelebují své bydlení; těch co lenoší a sledují televizi. Sledování televize není příliš často provozovanou aktivitou, studenti se jí věnují převážně velmi málo (35 %) či málo (29 %). Mezi sledováním televize a oborem studia byla zjištěna středně silná závislost, této činnosti se studenti uměleckých oborů nevěnují v týdnu v 36,5 %, studenti umělecko-technických oborů v 34 %, a studenti filozofických oborů v 30,5 %. V případě ostatních oborů se počet nesledovatelů televizního přijímače pohybuje mezi 6,5 % a 20,5 %. Volný čas tráví studenti v týdnu převážně s přáteli (27 %), s přítelem/přítelkyní (22 %) a kamarádem/kamarádkou (17 %). Pouze 7,7 % respondentů tráví volný čas především s rodiči. Situace se změní o víkendu, kdy s rodiči tráví nejvíce volného času celých 25 % respondentů, s partnery pak 22 % (tedy stejně jako v týdnu) a teprve následně s kamarády (21 %). O samotě tráví respondenti volný čas v týdnu ve 22 %, o víkendu jej tráví spíše ve společnosti, počet respondentů, trávících volný čas převážně o samotě klesá na 9,7 %. V organizacích pro volný čas se studenti vysokých škol sdružují pouze v 23,5 %, toto procento je rovnoměrně rozděleno mezi muže a ženy a nelze tedy říci, že by se v těchto organizacích více sdružovaly ženy než muži. Výdělečné činnosti se věnuje celých 43 % respondentů (muži stejně jako ženy), dalších 43 % respondentů by bylo ochotno věnovat část svého volného času na výdělečnou činnost, ale z nějakého důvodu jim to není umožněno. Tito studenti disponují volným časem převážně v odpoledních hodinách (58,7 %). 12 % mužů a 10 % žen není ochotno věnovat část svého volného času na výdělečnou činnost. Platí také, že čím starší respondenti jsou, tím více se jich věnuje výdělečné činnosti, a že během studia se počet pracujících zvyšuje (36,6 % v prvním ročníku, 37,5 % v druhém ročníku, 45,6 % ve třetím ročníku, 51,3 % ve čtvrtém ročníku, 52,8 %v pátém ročníku. Studenti 6. ročníku se výdělečné činnosti věnují


81

ve 43,5 %, tento pokles oproti studentům 5. ročníku je možno vysvětlit tím, že respondentů ze 6. ročníku bylo jen velmi malé množství. Při výběru volnočasových aktivit jsou studenti nejvíce ovlivněni finanční náročností dané aktivity, místem konání dané aktivity, oborem studia a svým zdravotním stavem. Ve výzkumu nebyl zjišťován měsíční příjem respondentů, faktor „finance“ tak byl posuzován z hlediska toho, zda daný respondent pracuje, chtěl by pracovat či naopak nepracuje a nechce pracovat. Porovnáním těchto veličin však nebyla zjištěna žádná závislost. Lze tedy říci, že bez ohledu na to, zda daný respondent pracuje či nikoliv, je pro něj cena volnočasové aktivity významným rozhodovacím faktorem. Mezi vzděláváním a ročníkem studia nebyla zjištěna žádná závislost, stejně jako mezi vědou a výzkumem a ročníkem studia. Studium na vysoké škole tedy neovlivňuje studenti, co se vzdělávání a vědy a výzkumu týká. Nebyla také zjištěna žádná závislost mezi vzděláváním a formou studia, respondenti se tedy vzdělávání ve svém volném čase věnují bez ohledu na to, zda vysokou školu studují prezenčně či distančně, v pracovní dny více, o víkendu méně. V oblasti pasivní účasti na kultuře v podobě návštěv divadel, koncertů a kin byla zjištěna středně silná závislost s proměnnou obor studia, avšak žádná závislost s proměnou ročník studia. Návštěvnost kulturních akcí nesouvisí se studovaným ročníkem, ale se zaměřením studia, kdy studenti uměleckých a umělecko-technických škol navštěvují kulturní akce více než studenti ostatních oborů. Na případnou aktivní tvorbu kultury v podobě ochotnických divadelních, pěveckých a jiných spolků má stejně jako v případě pasivní účasti na kultuře vliv studovaný obor, nikoliv studovaný ročník. Studium na vysoké škole tedy neformuje studenty, co se oblasti trávení volného času týká. S nabídkou volnočasových aktivit jsou studenti spokojeni, a to jak po stránce její atraktivnosti, tak po stránce orientace v ní. V nabídce se bez problémů orientuje 80 % respondentů. Studenti jsou spokojeni bez ohledu na pohlaví, studovaný ročník, obor a formu studia. S atraktivností nabídky jsou trochu méně spokojeni studenti z Ústeckého (cca 68 %) , Karlovarského (cca 60 %) a Zlínského kraje (cca 58 %). Respondenti z ostatních krajů považují nabídku volnočasových aktivit za atraktivní, jejich spokojenost se pohybuje mezi 66 a 100 %. Dále bylo zjištěno, že studenti a studentky mají v pondělí, středu, čtvrtek, pátek, sobotu a neděli přibližně stejné množství volného času, pouze v úterý tomu tak není; v neděli existuje velmi výrazný rozdíl mezi množstvím volného času studentů a studentek. Rozdíl mezi množstvím volného času existuje také mezi studenti prezenční bakalářské/magisterské formy a distanční formy studia, a to ve všechny dny v týdnu. A 60 % respondentů není při výběru volnočasových aktivit ovlivněno reklamou a módností dané aktivity. Na základě výsledků výzkumu je možno doporučit zatraktivnění nabídky volnočasových aktivit v Ústeckém, Karlovarském a Zlínském kraji, aby bylo uspokojeno větší množství studentů v těchto oblastech. V ostatních oblastech je nabídka dostatečně atraktivní, studenti jsou schopni se v ní snadno orientovat a zcela uspokojit své potřeby. S ohledem na nejčastěji provozované aktivity vysokoškolských studentů je také možno říci, že jsou opravdu schopni efektivně a účelně využít svůj volný čas, a to i přes to, že se ve většině případů nesdružují v žádné organizaci pro volný čas. Další doporučení by se proto mohlo týkat


82

organizací pro volný čas. Ty by mohly využít schopností studentů a s jejich pomocí učit efektivnímu využívání volného času ostatní jedince. Studenti vysokých škol by se tak mohli zapojit do chodů organizací pro volný čas v podobě lektorů a vychovatelů, a mohli by předávat své znalosti a zkušenosti, a tím se aktivně podílet na utváření budoucí podoby společnosti. Dále s ohledem na poměrně velké množství volného času vysokoškolských studentů v týdnu v odpoledních a večerních hodinách (průměrně 4,5 hodiny) a o víkendu v odpoledních hodinách (7,5 hodiny) by bylo možno navrhnout firmám, hledajícím levnou pracovní sílu, případně firmám, hledajícím levnou a poměrně kvalifikovanou pracovní sílu, obrátit se na studenty vysokých škol. Přestože se zaměstnáváním studentů vysokých škol, stejně jako jiných studentů, pojí jistá rizika, jako jsou rizika, týkající se nedostupnosti studenta v době zkoušek a zápočtů, měnící se časová disponibilita studenta s ohledem na počet předmětů a podobu rozvrhu, počet seminárních prací a protokolů či ročník studia (Studenti prvních ročníků mohou být vytíženi více, než studenti druhých ročníků, neboť se teprve seznamují s chodem na vysoké škole; studenti třetích a pátých ročníků pak věnují velké množství svého času psaní bakalářských a diplomových prací a přípravě na státní zkoušky.), lze považovat studenty vysokých škol za pracovní sílu s velkým duševním potenciálem, za pracovní sílu ochotnou a schopnou učit se a poznávat nové věci.


83

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BARTOVÁ, H., BÁRTA, V., KOUDELKA, J. Chování spotřebitele a výzkum trhu. 1. dotisk 2. vydání, Praha: Oeconomica, 2005, ISBN 80-245-0778-1, 243 stran 2. BERKOWITZ. E. N., KERIN R. A., HARTLEY S. W., RUDELINS W. Marketing, II. series, 6th edition. Irwin McGrow-Hill: 2000, ISBN 0-07-365645-3, 736 pages 3. CLEMENTE, M. N. Slovník marketingu, 1. vydání, Brno: Computer Press, 2004, ISBN 80-251-0228-9, 378 stran 4. FORET, M. Jak komunikovat se zákazníkem, 1. vydání, Praha: Computer Press, 2000, ISBN 80-7226-292-9 5. FORET, M. Marketingová komunikace – získání pozornosti zákazníků a naplnění jejich očekávání. 1. vydání, Brno: Computer Press, 2003, ISBN 80-7226-811-2, 278 str. 6. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 1. vydání. Praha: Portál, 2004, ISBN 80-7178-927-5, 176 stran 7. KOLEKTIV AUTORŮ, Malý encyklopedický slovník A – Ž, 1. vydání, Praha: ACADEMIA, 1972, ISBN 21-082-0095-72 , 1 456 stran 8. KOLEKTIV AUTORŮ, Všeobecná encyklopedie. 1. vydání. Praha: DIDEROT, 1999, ISBN80-902555-7-4 (5. svazek) 9. KOMÁRKOVÁ, R., RYMEŠ, M., VYSEKALOVÁ, J. Psychologie trhu, Praha: Grada Publishing, 1994 10. KOTLER, P. Marketing Management – Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. vydání, Praha: Grada, 1998, ISBN 80-7169-600-5, 712 str. 11. MACÁKOVÁ, L. Mikroekonomie (základní kurs). 4. vydání. Praha: Melandrium, 1998, ISBN 80-901801-2-4 12. PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času. 2. vydání, Praha: Portál, 2001, ISBN 80-7178569-5, 229 stran 13. SCHIFFMAN, L. G., KANUK, L. L. Nákupní chování, 1. vydání, Brno: Computer Press, 2004, ISBN 80-251-0094-4, 633 stran 14. ŠINDLÁŘOVÁ, J. Základy sociologie. dotisk, MZLU v Brně, 1999, ISBN 80-7157-122-9, 68 stran 15. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spotřebitele – Jak zákazníci nakupují. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2004, ISBN 80-247-0393-9, 284 stran 16. Internetové stránky Univerzity Karlovy, katedra tělesné výchovy a sportu, www.ftvs.cuni.cz/Katedry/KIN/students/volnycas.ppt [16. 8. 2006] 17. Internetové stránky American Time Use, http://www.bls.gov/tus/ [15. 7. 2005]


PŘÍLOHY

84


85

Příloha č. 1: E-mail k oslovení respondentů Vážení kolegové, na níže uvedeném adrese naleznete dotazník, zabývající se volným časem vysokoškolských studentů. Prostřednictvím tohoto dotazníku se snažím získat dostatečné množství dat ke zpracování diplomové práce. Chtěla bych Vás proto poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, jedná se o cca 10 minut. Dotazník je anonymní, získaná data nebudou žádným způsobem zneužita. Vyplňování jsem se snažila co nejvíce usnadnit, nemusíte nikam nic ukládat ani odesílat mailem, stačí jen vyplnit a zmáčknout tlačítko „Odeslat“. Děkuji velice za ochotu a čas, který mé prosbě věnujete, v případě dotazů či připomínek se na mě kdykoliv obraťte na [email protected], ráda odpovím. ADRESA DOTAZNÍKU: http://dotaznik-volny-cas.unas.cz/dotaznik.html Přeji hezký zbytek dne Magdaléna Katolická Výsledky výzkumu budou zveřejněny v průběhu srpna. Příloha č. 2: E-mail k oslovení univerzit Dobrý den, jmenuji se Magdaléna Katolická a jsem studentkou 5. ročníku Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ve své diplomové práci se zaměřuji na volný čas vysokoškolských studentů. Data od jednotlivých studentů sbírám prostřednictvím dotazníku, umístěném na webových stránkách. V souvislosti s tím oslovuji správce sítí jednotlivých škol a prosím je o zaslání hromadného e-mailu všem studentům dané vysoké školy. V e-mailu by se nacházel mnou napsaný průvodní text a odkaz na internetovou stránku s dotazníkem. Prostřednictvím jednoho z Vašich studentů jsem získala kontakt na Vás, jakožto na pověřenou osobu. Chtěla bych Vás tedy poprosit o pomoc v této věci. Bylo by možné, abyste zaslala hromadný e-mail studentům Univerzity Palackého, případně můj e-mail předala osobě, která by tak mohla učinit? Znění průvodního textu včetně odkazu na internetové stránky s dotazníkem bych zaslala obratem. Předem Vám velice děkuji za odpověď a za čas, který mé žádosti věnujete. Hezký den Vám přeje Bc. Magdaléna Katolická Telefon: E-mail:

+420 723 944 174 +420 549 420 075 [email protected]


Příloha č. 3: Ukázky elektronického dotazníku

86


87


88


Zdroj: Vypracováno autorkou

89


90

Příloha č. 3: Přehled rozložení počtu respondentů dle ročníku a formy studia. Neodpovědělo

Neodpovědělo 23 82,14 % 1. ročník 2 7,14 % 2. ročník 2 7,14 % 3. ročník 1 3,57 % 4. ročník 0 0% 5. ročník 0 0% 6. ročník 0 0% Celkový součet 28 100 % Zdroj: Vypracováno autorkou

Prezenční bakalářské/ magisterské

Prezenční doktorské

Distanční

1 224 251 266 219 155 18 1134

0 2 6 3 4 1 4 20

3 15 10 1 5 5 1 40

0,09 % 19,75 % 22,13 % 23,46 % 19,31 % 13,67 % 1,59 % 100 %

0% 10 % 30 % 15 % 20 % 5% 20 % 100 %

Celkový součet

7,50 % 37,50 % 25 % 2,50 % 12,50 % 12,50 % 2,50 % 100 %

27 243 269 271 228 161 23 1222

Příloha. č. 4: Přehled rozložení respondentů dle pohlaví a stavu. Neodpovědělo

Muž

Žena

Absolutní četnost

Relativní četnost

23 4 0 0 0 27

0 298 6 1 1 306

0 863 23 3 0 889

23 1165 29 4 1 1222

1,9 % 95,3 % 2,4 % 0,3 % 0,1 % 100 %

Neodpovědělo Svobodný/svobodná Ženatý/vdaná Rozvedený/rozvedená Vdova/vdovec Celkový součet Zdroj: Vypracováno autorkou.

Tab. č. 5: Odhady množství volného času studentů dle ročníku studia 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Dolní interval 4,4419 4,4959 4,7224 4,6547 Pondělí Horní interval 4,4908 4,5414 4,7665 4,7050 Dolní interval 4,0800 3,8807 4,3550 4,2530 Úterý Horní interval 4,1260 3,9223 4,3969 4,2981 Dolní interval 4,7661 3,8408 4,7518 4,2286 Středa Horní interval 4,8133 3,8789 4,7971 4,2781 Dolní interval 4,2657 4,6561 4,6250 4,5727 Čtvrtek Horní interval 4,3119 4,7027 4,6682 4,6273 Dolní interval 7,8048 7,5910 7,2713 7,9343 Pátek Horní interval 7,8704 7,6515 7,3302 8,0037 Dolní interval 8,7507 8,3619 8,0909 8,6194 Sobota Horní interval 8,8076 8,4142 8,1396 8,6815 Dolní interval 8,2167 8,3703 8,3222 8,5227 Neděle Horní interval 8,2664 8,4205 8,3718 8,5884 Zdroj: Vypracováno autorkou.

5. ročník 4,2475 4,3275 4,1172 4,1972 3,8749 3,9364 4,5590 4,6360 6,3358 6,4315 8,1527 8,2373 8,4080 8,4907

6. ročník 3,4560 4,1092 3,7722 4,4017 4,2991 4,9182 4,6859 5,4011 5,5238 6,2153 6,9601 7,5616 7,8633 8,5003


91

Příloha. č. 6: Odhady množství volného času studentů Dle místa bydliště V místě studia Dolní interval 4,1435 Horní interval 4,1913 Dolní interval 4,3444 Úterý Horní interval 4,3960 Dolní interval 4,4252 Středa Horní interval 4,4731 Dolní interval 4,5326 Čtvrtek Horní interval 4,5823 Dolní interval 7,1513 Pátek Horní interval 7,2147 Dolní interval 8,5168 Sobota Horní interval 8,5756 Dolní interval 8,3421 Neděle Horní interval 8,4005 Zdroj: Vypracováno autorkou. Pondělí

V blízkém okolí 4,5667 4,6933 3,8143 3,9257 4,0921 4,2079 3,2244 3,3956 3,5346 3,8254 5,6345 5,8855 8,3192 8,4485

Ve Na kolejích, vzdálenějším privátě okolí 4,3480 4,4489 3,5447 3,6220 3,9606 4,0545 4,1150 4,2056 6,0830 6,2006 7,7819 7,8898 8,3735 8,4750

Příloha. č. 7: Odhady množství volného času studentů dle formy studia Prezenční bakalářské/ magisterské Dolní interval 4,6205 Horní interval 4,6313 Dolní interval 4,2261 Úterý Horní interval 4,2362 Dolní interval 4,4077 Středa Horní interval 4,4178 Dolní interval 4,6448 Čtvrtek Horní interval 4,6555 Dolní interval 7,6411 Pátek 7,6551 Horní interval Dolní interval 8,5055 Sobota Horní interval 8,5176 Dolní interval 8,4240 Neděle Horní interval 8,4360 Zdroj: Vypracováno autorkou. Pondělí

Prezenční doktorské

Distanční

3,5037 3,7963 3,7482 4,2518 3,6947 4,1053 3,9568 4,4432 5,3733 6,2267 8,1713 8,8287 9,1923 9,8603

2,2731 2,4296 2,1207 2,2682 2,3996 2,5448 2,1464 2,2981 2,7844 2,9933 5,4187 5,7705 6,3300 6,6971

4,6803 4,6968 4,2337 4,2492 4,4035 4,4187 4,6840 4,7007 7,8540 7,8761 8,5256 8,5444 8,3748 8,3940


92

Příloha. č. 8: Odhady množství volného času během dne

Dolní interval Horní interval Dolní interval Dopoledne Horní interval Dolní interval V poledne Horní interval Dolní interval Odpoledne Horní interval Dolní interval Večer Horní interval Dolní interval V noci Horní interval Zdroj: Vypracováno autorkou. Ráno

Týden

Víkend

1,07 % 2,59 % 7,07 % 10,26 % 0,94 % 2,39 % 30,18 % 35,49 % 44,92 % 50,58 % 5,78 % 8,72 %

1,70 % 3,54 % 13,15 % 17,29 % 1,97 % 3,92 % 49,74 % 55,50 % 17,27 % 21,84 % 0,97 % 2,47 %

Příloha. č. 9: Odhady množství volného času studentů dle formy studia 1. ročník 2. ročník 3. ročník Dolní interval 1,96% 1,42% 2,49% Ráno Horní interval 2,19% 1,61% 2,72% Dolní interval 7,25% 7,38% 10,19% Dopoledne Horní interval 7,68% 7,77% 10,63% Dolní interval 0,76% 1,79% 2,12% V poledne Horní interval 0,90% 2,00% 2,34% Týden Dolní interval 34,47% 32,98% 30,52% Odpoledne Horní interval 35,24% 33,68% 31,19% Dolní interval 48,14% 47,36% 48,33% Večer Horní interval 48,96% 48,10% 49,06% Dolní interval 6,03% 7,75% 5,04% V noci Horní interval 6,42% 8,16% 5,37% Dolní interval 1,59% 1,09% 4,89% Ráno Horní interval 1,80% 1,25% 5,23% Dolní interval 14,53% 20,00% 16,45% Dopoledne Horní interval 15,13% 20,62% 17,02% Dolní interval 2,82% 1,85% 1,46% V poledne Horní interval 3,11% 2,06% 1,65% Víkend Dolní interval 57,21% 51,96% 55,65% Odpoledne Horní interval 58,04% 52,73% 56,41% Dolní interval 21,69% 21,56% 18,38% Večer Horní interval 22,38% 22,19% 18,98% Dolní interval 0,77% 2,23% 1,84% V noci Horní interval 0,92% 2,46% 2,05% Zdroj: Vypracováno autorkou.

4. ročník 5. ročník 6. ročník 1,65% 1,12% 0,00% 1,88% 1,40% 0,00% 8,13% 10,31% 2,53% 8,61% 11,08% 6,16% 2,50% 0,53% 0,00% 2,78% 0,73% 0,00% 32,63% 33,37% 14,01% 33,45% 34,55% 20,77% 45,82% 45,92% 52,11% 46,69% 47,16% 60,94% 7,70% 6,60% 18,06% 8,16% 7,23% 25,41% 3,42% 1,79% 0,00% 3,75% 2,15% 0,00% 14,04% 15,32% 0,00% 14,66% 16,26% 0,00% 4,74% 3,06% 15,20% 5,12% 3,52% 22,90% 55,62% 58,57% 28,71% 56,49% 59,85% 37,95% 18,93% 18,57% 38,01% 19,63% 19,59% 47,71% 1,68% 0,55% 2,67% 1,91% 0,76% 6,85%


93

Příloha. č. 10: Odhady časů k výkonu jednotlivých činností v týdne dle pohlaví Týden Sobota

Dolní interval Horní interval Dolní interval Ostatní fyziologické potřeby Horní interval Dolní interval Škola Horní interval Dolní interval Práce Horní interval Dolní interval Domácí práce Horní interval Dolní interval Doprava Horní interval Zdroj: Vypracováno autorkou. Spánek

Neděle

Muž

žena

Muž

žena

Muž

žena

7,0496 7,0688 1,6402 1,6512 5,6824 5,7189 1,9719 2,0114 0,8679 0,8821 1,5579 1,5741

7,0848 7,0901 1,9909 1,9953 6,3718 6,3839 2,1425 2,1551 1,1261 1,1314 1,7597 1,7662

8,0603 8,3259 1,6993 1,8371 2,0316 2,3650 1,8812 2,3251 1,7341 2,0631 0,5618 0,7030

8,3910 8,3913 2,2854 2,2894 2,8696 2,8728 1,5081 1,5108 2,1179 2,1206 0,6778 0,6879

5,1236 5,3953 1,6843 1,8313 2,2571 2,5941 1,0619 1,4206 1,1581 1,4133 1,3249 1,5671

8,3910 8,3913 2,2854 2,2894 2,8696 2,8728 1,5081 1,5108 2,1179 2,1206 0,6778 0,6879

Příloha. č. 11: Odhady časů k výkonu jednotlivých činností v týdne dLe pohlaví Týden Prezenční Prezenční doktorské bakalářské/magisterské Škola Práce

Dolní interval Horní interval Dolní interval Horní interval

6,3123 6,3217 1,9454 1,9548

5,8397 6,4603 3,2166 3,8887 Sobota

Prezenční Prezenční doktorské bakalářské/magisterské Škola Práce

Dolní interval Horní interval Dolní interval Horní interval

2,5213 2,8487 1,4517 1,8520

1,6664 1,6669 2,0877 2,0887 Neděle

Prezenční Prezenční doktorské bakalářské/magisterské Dolní interval Horní interval Dolní interval Práce Horní interval Zdroj: Vypracováno autorkou. Škola

2,6232 2,9409 0,9198 1,2482

2,0831 2,0835 0,7936 0,7946

Distanční 2,6829 2,9347 7,1305 7,4409

Distanční 3,6773 3,8227 1,6008 1,6492

Distanční 2,2484 2,3398 2,9639 4,6815


94

Příloha. č. 12: Intervaly zobecnění schopnosti využití volného času dle ročníku Ano, umím Spíše umím Spíše neumím Ne, neumím Dolní interval 17,98% 49,05% 21,52% 1,81% 1. ročník 23,17% 55,47% 27,04% 3,96% Horní interval Dolní interval 19,84% 49,18% 19,84% 1,94% 2. ročník 24,94% 55,30% 24,94% 4,03% Horní interval Dolní interval 13,05% 51,98% 21,19% 4,50% 3. ročník 17,44% 58,06% 26,39% 7,39% Horní interval Dolní interval 20,86% 51,72% 20,97% 4,38% 4. ročník 26,51% 55,51% 24,22% 3,69% Horní interval Dolní interval 16,24% 50,42% 19,19% 2,24% 5. ročník Horní interval 22,51% 58,33% 25,81% 5,26% Dolní interval 32,91% 28,73% 9,31% 0,00% 6. ročník Horní interval 54,05% 49,54% 25,47% 0,00% Zdroj: Vypracováno autorkou. Příloha. č. 13: Intervaly zobecnění schopnosti využití volného času dle věku Ano, umím Spíše umím Spíše neumím

Ne, neumím

Dolní interval

17,90 %

50,54 %

21,25 %

1,53 %

Horní interval

22,66 %

56,45 %

26,30%

3,36 %

Dolní interval

17,31 %

52,76 %

21,14 %

3,06 %

Horní interval

20,30 %

56,57 %

24,34 %

4,52 %

Dolní interval

21,72 %

44,50 %

18,69 %

3,66 %

Horní interval

28,02%

51,79 %

24,70 %

6,92 %

Dolní interval

30,76 %

30,76 %

13,99 %

0,00 %


48,03 %

48,03 %

28,44 %

0,00 %

18-20 21-23 24-26 27 a více

Příloha. č. 14: Intervaly zobecnění schopnosti využití volného času dle ročníku Ano, Spíše Spíše Ne, umím umím neumím neumím Dolní interval 18,81 % 51,61 % 22,02 % 3,07 % Prezenční Bc./Mgr. Horní interval 21,19 % 54,58 % 24,53 % 4,18 % Dolní interval

15,07 %

54,06 %

3,12 %

0,00 %

Horní interval

34,93 %

75,94 %

16,88 %

0,00 %

Dolní interval

27,36 %

37,03 %

9,28 %

1,51 %


42,64 %

52,97 %

20,72 %

8,49 %

Prezenční doktorské Distanční


95

Příloha. č. 15: Intervaly zobecnění pro aktivity mezi výukou dle ročníku Práce

Školní Povídání Čtení Internet Nákupy povinnosti si

Jídlo

Jiné

Dolní interval

4,8%

21,0%

7,4%

13,1%

3,5%

12,6%

15,8%

2,0%

Horní interval

8,7%

27,7%

12,1%

18,9%

7,0%

18,2%

22,0%

4,8%

Dolní interval

5,8%

20,5%

5,1%

12,0%

3,3%

15,1%

17,2%

2,2%

Horní interval

9,8%

26,8%

8,9%

17,3%

6,5%

20,8%

23,1%

5,0%

Dolní interval

7,5%

20,8%

8,9%

11,2%

2,3%

16,4%

12,0%

1,8%

Horní interval

11,9%

27,2%

13,6%

16,3%

5,2%

22,3%

17,3%

4,3%

Dolní interval

6,7%

21,3%

3,9%

11,2%

3,2%

14,2%

15,0%

3,3%

Horní interval

11,4%

28,3%

7,7%

16,9%

6,7%

20,4%

21,3%

6,9%

Dolní interval

7,9%

21,1%

4,0%

9,7%

2,8%

13,0%

13,0%

3,2%

Horní interval

14,0%

29,5%

8,7%

16,1%

6,9%

20,1%

20,1%

7,5%

Dolní interval

3,5%

7,2%

-1,6%

6,0%

1,3%

4,7%

8,5%

-0,5%

Horní interval 19,8% Zdroj: Vypracováno autorkou.

26,1%

4,9%

24,0%

15,3%

21,9%

28,1% 10,5%

1.ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5.ročník 6. ročník

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Vůbec 13% Velmi málo 34% Týden Málo 16% Často 10% Velmi často 4% Vůbec 14% Velmi málo 24% Víkend Málo 21% Často 14% Velmi často 4% Zdroj: Vypracováno autorkou.

Horní

Dolní

Příloha. č. 16: Intervaly zobecnění pro aktivitu „lenošení“ dle věku respondentů 18 až 20 21 až 23 24 až 26 27 a více Intervaly Intervaly Intervaly Intervaly

22% 46% 26% 19% 10% 23% 35% 31% 23% 10%

19% 35% 20% 9% 2% 14% 27% 21% 11% 4%

26% 43% 26% 14% 5% 22% 36% 30% 18% 10%

23% 31% 14% 4% 1% 19% 22% 21% 6% 3%

37% 45% 25% 12% 7% 32% 35% 35% 15% 10%

18% 12% 4% -1% -4% 15% 29% 1% -4% 0%

56% 47% 33% 23% 11% 51% 67% 28% 11% 0%


96

Dolní

Horní

Vůbec 12% Velmi málo 17% Týden Málo 28% Často 10% Velmi často 11% Vůbec 12% Velmi málo 20% Víkend Málo 20% Často 12% Velmi často 13% Zdroj: Vypracováno autorkou.

Horní

Dolní

Příloha. č. 17: Intervaly zobecnění pro aktivitu „vztahy, láska, sex“ dle pohlaví Muž Žena Intervaly Intervaly

21% 27% 38% 17% 19% 21% 30% 30% 20% 22%

11% 20% 24% 19% 13% 9% 15% 19% 21% 23%

15% 26% 30% 24% 18% 14% 20% 24% 27% 29%

Příloha. č. 18: Intervaly zobecnění pro způsob trávení volného času dle pohlaví Muž Žena Všichni Dolní interval 0,109606 0,429498 0,390968 0,019721 0,156013 0,527819 0,257211 0,009963

Horní interval 0,131852 0,463441 0,424522 0,030393 0,181589 0,561821 0,287609 0,017977

Dolní interval 0,123828 0,417590 0,379358 0,035206 0,179042 0,510431 0,252247 0,015705

Horní interval 0,143507 0,446236 0,40761 0,046665 0,201747 0,539311 0,27777 0,023746

Horní interval

Dolní interval

0,13

Horní interval

Dolní interval

0,12

Dolní interval

Horní interval

Aktivně 0,084 Spíše 0,379 aktivně Týden Spíše 0,428 pasivně Pasivně 0,021 Aktivně 0,16 Spíše 0,457 aktivně Víkend Spíše 0,287 pasivně Pasivně 0,007 Zdroj: Vypracováno autorkou.

Horní interval

Dolní interval

Příloha. č. 19: Intervaly zobecnění pro způsob trávení volného času dle věku 18-20 21-23 24-26 27 a více

Všichni Horní interval

Horní interval 0,193607 0,434581 0,364194 0,102143 0,048338 0,279632 0,513893 0,248034

Dolní interval

Dolní interval Aktivně 0,149627 Spíše aktivně 0,377301 Týden Spíše pasivně 0,309073 Pasivně 0,069474 Aktivně 0,026238 Spíše aktivně 0,228842 Víkend Spíše pasivně 0,455599 Pasivně 0,199424 Zdroj: Vypracováno autorkou.

0,157 0,109 0,159 0,126 0,274 0,124 0,143

0,438 0,423 0,461 0,429 0,502 0,246 0,421 0,421 0,449 0,487 0,358 0,395 0,318 0,388 0,215 0,385 0,376 0,404 0,042 0,031 0,045 0,032 0,064 0,097 0,236 0,036 0,047 0,207 0,185 0,216 0,12 0,172 0,215 0,385 0,179 0,202 0,517 0,526 0,565

0,52

0,593 0,246 0,421 0,513 0,543

0,343 0,226 0,259 0,212 0,275 0,246 0,421 0,249 0,275 0,022 0,008 0,016 0,037 0,071

0

0,067 0,016 0,024


97

87% 18%

81% 9%

Horní

Dolní

82% 13%

Dolní

Horní

87% 22%

Horní

Dolní

Ne 78% S rodiči/ rodičem Ano 13% Zdroj: Vypracováno autorkou.

Horní

Dolní

Příloha. č. 20: Intervaly pro volný čas strávený s rodiči/rodičem dle věku 18 až 20 21 až 23 24 až 26 27 a více Intervaly Intervaly Intervaly Intervaly

91% 86% 102% 19% -2% 14%

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Příloha. č. 21: Intervaly pro volný čas strávený s přítelem/přítelkyní Bydlíte s přítelkyní? Ne Ano

Ne 63 % 69 % 8 % 16 % Ano 31 % 37 % 84 % 92 % Zdroj: Vypracováno autorkou. S přítelkyní/ přítelem

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Ne 59% S rodiči/ rodičem Ano 29% Zdroj: Vypracováno autorkou.

27 a více intervaly

Horní

Dolní

Příloha. č. 22: Více času s rodiči/rodičem – intervaly zobecnění 18 až 20 21 až 23 24 až 26 intervaly intervaly intervaly

71% 41%

63% 30%

70% 37%

65% 22%

78% 35%

50% 17%

83% 50%

Volný čas vysokoškolských studentů a faktory, které je ovlivňují Příloha. č. 23: Intervaly zobecnění pro aktivity mezi výukou dle ročníku Spíše Spíše Nesouhlasím nesouhlasím souhlasím Dolní interval -0,24% 6,60% 31,86% Praha Horní interval 4,14% 16,78% 47,36%

98

Souhlasím 38,85% 54,66%

Dolní interval

0,00%

-7,08%

12,96%

-7,08%

Horní interval

0,00%

57,08%

87,04%

57,08%

Dolní interval

1,55%

13,50%

42,58%

29,51%

Horní interval

4,44%

19,83%

51,05%

37,53%

Dolní interval

0,00%

-16,00%

6,17%

-7,99%

Horní interval

0,00%

49,33%

93,83%

74,65%

Dolní interval

1,95%

15,44%

39,46%

23,21%

Horní interval

7,29%

25,74%

52,14%

34,77%

Dolní interval

0,00%

-7,99%

6,17%

-16,00%

Horní interval

0,00%

74,65%

93,83%

49,33%

Dolní interval

-1,04%

11,90%

4,80%

11,90%

Horní interval

28,31%

51,74%

40,65%

51,74%

Dolní interval

1,62%

17,22%

36,06%

16,47%

Horní interval

10,04%

32,78%

53,94%

31,86%

Dolní interval

-2,82%

6,79%

30,03%

13,87%

Horní interval

8,71%

34,38%

64,09%

44,96%

Dolní interval

-3,20%

-3,20%

28,61%

11,90%

Horní interval

21,39%

21,39%

71,39%

51,74%

Dolní interval

0,00%

0,00%

6,17%

6,17%

Horní interval

0,00%

0,00%

93,83%

93,83%

Dolní interval

-16,00%

6,17%

-16,00%

-16,00%

Horní interval

49,33%

93,83%

49,33%

49,33%

Dolní interval

0,00%

-48,00%

-48,00%

0,00%

Horní interval

0,00%

148,00%

148,00%

0,00%

Dolní interval

-13,71%

-7,58%

17,54%

0,00%


42,29%

64,72%

96,74%

0,00%

Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský


99

Příloha. č. 24: Intervaly zobecnění pro spokojenost s atraktivností nabídky Spíše Spíše Nesouhlasím Souhlasím nesouhlasím souhlasím Dolní interval 2,15% 23,00% 39,63% 14,49% 1. ročník Horní interval 7,93% 34,99% 52,81% 25,01% 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník

Dolní interval

1,62%

19,64%

45,35%

13,24%

Horní interval

6,98%

31,14%

58,56%

23,48%

Dolní interval

1,47%

23,13%

41,73%

15,12%

Horní interval

6,05%

34,01%

53,76%

24,73%

Dolní interval

-0,34%

17,51%

38,19%

25,35%

Horní interval

2,11%

28,51%

51,19%

37,48%

Dolní interval

-0,49%

17,02%

46,00%

14,72%

Horní interval

3,05%

30,41%

61,69%

27,58%

Dolní interval

-4,17%

-1,03%

31,30%

11,21%

12,87%

27,12%

73,05%

53,49%


Příloha. č. 25: Intervaly zobecnění pro spokojenost s orientací v nabídce Nesouhlasím Spíše nesouhlasím Spíše souhlasím

Souhlasím

Dolní interval

2,15%

23,00%

39,63%

14,49%

Horní interval

7,93%

34,99%

52,81%

25,01%

Dolní interval

1,62%

19,64%

45,35%

13,24%

Horní interval

6,98%

31,14%

58,56%

23,48%

Dolní interval

1,47%

23,13%

41,73%

15,12%

Horní interval

6,05%

34,01%

53,76%

24,73%

Dolní interval

-0,34%

17,51%

38,19%

25,35%

Horní interval

2,11%

28,51%

51,19%

37,48%

Dolní interval

-0,49%

17,02%

46,00%

14,72%

Horní interval

3,05%

30,41%

61,69%

27,58%

Dolní interval

-4,17%

-1,03%

31,30%

11,21%


12,87%

27,12%

73,05%

47,10%

1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Příloha. č. 26: Vliv rodičů na výběr aktivit – intervaly zobecnění 18 až 20 21 až 23 24 až 26 27 a více Intervaly Intervaly Intervaly Intervaly

Vůbec

11%

19%

13%

18%

18%

30%

25%

61%

Málo

32%

43%

35%

42%

27%

41%

16%

50%

Středně

32%

44%

32%

39%

22%

35%

3%

30%

Silně 6% 13% Zdroj: Vypracováno autorkou.

8%

13%

8%

18%

-2%

16%

Rodiče/ rodič


100

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Příloha. č. 27: Vliv partnera na výběr aktivit – intervaly zobecnění Muž Žena Intervaly Intervaly

Vůbec

22%

32%

21%

27%

Málo

16%

25%

10%

14%

Středně

28%

38%

27%

33%


30%

37%

Přítel/ přítelkyně

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Příloha. č. 28: Vliv přátel na výběr aktivit – intervaly zobecnění Muž Žena Intervaly Intervaly

Vůbec

7%

14%

7%

11%

Málo

19%

28%

17%

22%

Středně

40%

51%

47%

54%


18%

23%

Kamarád/ kamarádi

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Příloha. č. 29: Vliv módnosti na výběr aktivit – intervaly zobecnění Muž Žena Intervaly Intervaly

Vůbec

57%

68%

55%

62%

Málo

21%

31%

25%

31%

Středně

7%

14%

10%

14%


1%

2%

Módnost

Příloha. č. 30: Vliv místa konání aktivity na výběr aktivit – intervaly zobecnění

Horní

Dolní

Horní

Intervaly Dolní

Intervaly Horní

Intervaly

Přechodně v místě studia Intervaly

Dolní

Ve vzdálenějším okolí

Horní

V blízkém okolí

Dolní Místo konání aktivity

V místě studia

Vůbec

5%

12%

6%

19%

6%

16%

4%

8%

Málo

19%

30%

13%

29%

12%

25%

16%

22%

Středně

41%

54%

28%

47%

42%

59%

44%

51%

24%

20%

38%

13%

27%

24%

30%

Silně 14% Zdroj: Vypracováno autorkou.


101

Příloha. č. 31: Vliv studovaného oboru na výběr aktivit – intervaly zobecnění 18 až 20 21 až 23 24 až 26 27 a více

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Intervaly

Dolní

Intervaly

Horní

Intervaly

Dolní

Intervaly

Vůbec

15%

24%

12%

17%

14%

25%

16%

49%

Málo

18%

28%

19%

25%

15%

27%

16%

49%

Středně

26%

37%

28%

35%

30%

44%

1%

25%


28%

35%

17%

29%

8%

38%

Obor

Příloha. č. 32: Intervaly zobecnění pro výkon výdělečné činnosti dle věku Ano, byl/a bych Ano, věnuji Ne ochoten/ochotna 18-20 21-23 24-26 27 a více

Dolní interval

27,08%

52,31%

6,05%

Horní interval

37,96%

63,77%

12,84%

Dolní interval

43,78%

39,15%

7,41%

Horní interval

51,26%

46,56%

11,83%

Dolní interval

40,29%

33,31%

7,30%

Horní interval

54,80%

47,57%

16,75%

Dolní interval

37,29%

4,82%

11,84%

71,80%

31,55%

42,70%


Příloha. č. 33: Intervaly zobecnění pro výkon výdělečné činnosti ročníku Ano, Ano, byl/a bych Ne věnuji ochoten/ochotna Dolní interval

30,56%

48,46%

5,10%

Horní interval

42,70%

61,00%

12,18%

Dolní interval

31,65%

44,34%

8,18%

Horní interval

43,35%

56,42%

16,07%

Dolní interval

39,60%

39,97%

5,18%

Horní interval

51,51%

51,88%

11,85%

Dolní interval

44,80%

33,00%

5,50%

Horní interval

57,86%

45,76%

13,09%

Dolní interval

45,05%

25,98%

8,45%

Horní interval

60,61%

40,68%

19,22%

Dolní interval

22,76%

14,88%

4,50%


64,19%

54,69%

38,98%

1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník


Dolní

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Horní

Dolní

Horní

37% 24% 10% 4% 4% 46% 16% 9% 3% 4%

49% 35% 19% 10% 10% 58% 27% 17% 9% 10%

41% 23% 9% 5% 1% 43% 23% 10% 3% 1%

53% 34% 17% 11% 5% 55% 34% 18% 9% 5%

44% 25% 8% 2% 0% 54% 17% 7% 1% 0%

57% 37% 17% 8% 2% 67% 27% 16% 7% 4%

42% 18% 8% 4% 1% 43% 22% 5% 4% 0%

58% 32% 18% 12% 7% 59% 37% 14% 13% 4%

26% 13% -5% -3% -5% 38% 2% -3% -5% -5%

70% 54% 14% 22% 14% 82% 38% 23% 15% 15%

Horní interval

13% 22% 10% 18% 14% 24% 12% 24%

6. ročník Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Příloha. č. 35: Intervaly zobecnění pro pasivní účast na kultuře dle ročníků 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník

Vůbec 13% 23% Velmi 36% 48% málo Týden Málo 22% 33% Často 5% 11% Velmi 2% 7% často Vůbec 17% 28% Velmi 27% 39% málo Víkend Málo 22% 34% Často 7% 15% Velmi 3% 9% často Zdroj: Vypracováno autorkou.

6. ročník Intervaly

Horní

Vůbec 40% 52% Velmi málo 18% 29% Týden Málo 12% 22% Často 4% 10% Velmi často 3% 9% Vůbec 41% 54% Velmi málo 18% 29% Víkend Málo 9% 17% Často 7% 15% Velmi často 2% 8% Zdroj: Vypracováno autorkou.

5. ročník Intervaly

Dolní

Horní

Dolní

Příloha. č. 34: Intervaly zobecnění pro aktivní tvorbu kultury dle ročníku 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Intervaly Intervaly Intervaly Intervaly

102

2%

35%

33% 44% 34% 45% 39% 52% 30% 45% 12% 52% 25% 36% 26% 37% 18% 29% 27% 42% 5% 41% 5% 11% 8% 16% 6% 14% 3% 10% -1% 28% 3%

8%

1%

5%

0%

4%

1%

7%

-1% 28%

14% 24% 10% 18% 17% 29% 12% 25% -1% 31% 27% 39% 28% 40% 32% 45% 33% 49% 14% 56% 24% 35% 25% 36% 17% 29% 15% 28% -1% 31% 8% 15% 11% 20% 7% 15% 8% 19% 2% 38% 4%

10%

3%

8%

1%

7%

2%

9%

-1% 31%


103

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Vůbec 0% 1% 0% Velmi 13% 23% 11% málo Týden Málo 23% 34% 22% Často 23% 35% 21% Velmi 19% 30% 24% často Vůbec 5% 12% 4% Velmi 28% 41% 19% málo Víkend Málo 24% 36% 28% Často 12% 21% 13% Velmi 6% 14% 13% často Zdroj: Vypracováno autorkou.

6. ročník

Horní interval

Dolní interval

Horní interval

Dolní interval

Příloha. č. 36: Intervaly zobecnění pro vzdělávání dle ročníku studia 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník

3%

0%

4%

0%

2%

0%

4%

-3% 21%

19%

9%

18% 12% 22%

8%

19%

2%

35%

33% 32% 43% 30% 43% 28% 43% 5% 41% 32% 21% 31% 17% 28% 23% 38% -3% 21% 35% 16% 26% 17% 28% 12% 24% 20% 62% 10%

6%

14%

6%

14%

3%

10% -3% 23%

30% 22% 33% 19% 31% 26% 41%

9%

51%

40% 27% 38% 32% 45% 25% 39% 22% 15% 25% 11% 20% 11% 22%

2% 9%

38% 51%

22%

7%

14%

7%

16%

7%

17% -3% 23%

Příloha. č. 37:

Cyklus procházející všechny e-maily v daném adresáři, který vybere pouze řádky začínající požadovaným řetězcem např. 1, 2 …,Vy. Výstupem je setříděný soubor file.ready. #!/bin/bash for file in *; do echo "sortuju zaznamy v souboru $file..." cat $file | sort -n >> $file.sort cat $file.sort | grep –E \ '^1|^2|^3|^4|^5|^6|^7|^8|^9|^Vy' >> $file.ready done


104

Příloha. č. 38:

Skript ošetřuje nezodpovězené otázky, a přidá číslo otázky a nulovou hodnotu v případě, že respondent na danou otázku neodpověděl. Pro ukázku je vložena pouze část z celého skriptu. #!/bin/bash for file in *; do if [ !`grep ^1_1 $file` ]; then echo "1_1 0" >> $file else echo "uz tam je" fi if [ !`grep ^1_2 $file` ]; then echo "1_2 0" >> $file else echo "uz tam je" fi if [ !`grep ^1_3 $file` ]; then echo "1_3 0" >> $file else echo "uz tam je" fi if [ !`grep ^1_4 $file` ]; then echo "1_4 0" >> $file else echo "uz tam je" fi if [ !`grep ^1_5 $file` ]; then echo "1_5 0" >> $file else echo "uz tam je" fi . . . if [ !`grep ^Vyber $file` ]; then echo "Vyber 0" >> $file else echo "uz tam je" fi if [ !`grep ^77 $file` ]; then echo "77 0" >> $file else echo "uz tam je" fi if [ !`grep '^4_9_text[a-z^A-Z^0-9]' $file` ]; then echo \ "4_9_text 0" >> $file else echo "uz tam je" fi . . . cat $file | sort -n >> $file.sort done

Volný čas vysokoškolských studentů a faktory, které je ovlivňují

Recommend Documents