Volnočasové aktivity seniorů

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDŘA OŠETŘOVATELSTVÍ

Volnočasové aktivity seniorů DIPLOMOVÁ PRÁCE

Bc. Veronika Formanová

VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Olga Janíková

Diplomová práce 2011 / 2012

Motto:

Stárnout začínáme, když rezignujeme na mládí. Winston Churchill

Dbejme, aby nám stáří neudělalo vrásky také na duši, když je dělá na tváři. Michel de Montaigne

Děkuji Mgr. Olze Janíkové za odborné vedení diplomové práce, ochotu, pomoc, připomínky, cenné rady a doporučení při psaní mé diplomové práce. Dále chci poděkovat Ing. Petru Fiedorovi za poskytnutí cenných rad a pomoc při práci na empirické části diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jsem pouze uvedené zdroje. V Brně

…….……………………

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 I

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8

1

STÁŘÍ A STÁRNUTÍ ................................................................................................ 9

1.1 DEFINICE STÁŘÍ ...................................................................................................... 9 1.1.1 Dělení stáří ..................................................................................................... 9 1.2 ZMĚNY SOUVISEJÍCÍ SE STÁŘÍM ............................................................................ 10 1.2.1 Fyzické změny provázející stárnutí.............................................................. 10 1.2.2 Psychické změny provázející stárnutí .......................................................... 12 1.2.2.1 Změny osobnosti ve stáří ..................................................................... 12 1.2.2.2 Změny poznávacích procesů ve stáří ................................................... 12 1.2.2.3 Změny regulačních procesů ve stáří .................................................... 13 1.2.3 Nejčastější onemocnění ve stáří dle jednotlivých orgánových systémů ...... 13 1.2.4 Pozitivní účinky pravidelné sportovní aktivity na organismus seniora ....... 14 2 PÉČE O SENIORY V HISTORICKÉM KONTEXTU ........................................ 15 3

4

PÉČE O SENIORY V DNEŠNÍ DOBĚ .................................................................. 17 3.1.1 Pobytové služby ........................................................................................... 17 3.1.2 Ambulantní služby ....................................................................................... 18 3.1.3 Terénní služby .............................................................................................. 19 SPOLEČENSKÉ MÝTY A SENIOŘI ................................................................... 20

5

VNÍMÁNÍ SENIORŮ SOUČASNOU SPOLEČNOSTÍ ....................................... 22

6

SENIOR ..................................................................................................................... 23 6.1

7

STAROBNÍ DŮCHOD .............................................................................................. 23

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ A MOŽNOSTI JEJICH VZDĚLÁVÁNÍ. ........................................................................................................ 26

7.1 VOLNÝ ČAS A JEHO DEFINICE ............................................................................... 26 7.1.1 Funkce volného času .................................................................................... 26 7.1.2 Determinanty volného času .......................................................................... 27 7.2 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ ...................................................................... 27 7.2.1 Pohybová aktivita u seniorů ......................................................................... 27 7.2.1.1 Doporučená pohybová aktivita u seniorů ............................................ 28 7.2.1.2 Nevhodná pohybová aktivity u seniorů (štilec) ................................... 29 7.2.2 Univerzity třetího věku ................................................................................ 29 7.2.2.1 Univerzity zajišťující U3V .................................................................. 30 7.2.2.2 Historie univerzit třetího věku ............................................................. 30 7.2.2.3 Možnost studia univerzity třetího věku ve Zlínském kraji .................. 31 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 33 8

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ ............................................................ 34 8.1 PŘÍPRAVNÁ FÁZE VÝZKUMU ................................................................................. 34 8.1.1 Stanovení cílů a hypotéz .............................................................................. 34 8.1.2 Plán výzkumu ............................................................................................... 35

8.2

REALIZAČNÍ FÁZE VÝZKUMU ................................................................................ 36

8.3 ANALÝZA ZKOUMANÝCH DAT .............................................................................. 39 8.3.1 Vyhodnocení jednotlivých položek v dotazníku .......................................... 39 8.3.2 Vyhodnocení hypotéz................................................................................... 76 8.3.2.1 Vyhodnocení první hypotézy ............................................................... 77 8.3.2.2 Vyhodnocení druhé hypotézy .............................................................. 78 8.3.2.3 Vyhodnocení třetí hypotézy ................................................................. 79 8.3.2.4 Vyhodnocení čtvrté hypotézy .............................................................. 80 8.3.2.5 Vyhodnocení páté hypotézy................................................................. 81 8.3.2.6 Vyhodnocení šesté hypotézy ............................................................... 82 8.3.2.7 Přehled závislostí vzniklých nezávisle na stanovených hypotézách ... 83 DISKUZE ........................................................................................................................... 84 ZÁVĚR................................................................................................................................ 88 ANOTACE DIPLOMOVÉ PRÁCE................................................................................. 89 ANNOTATION OF MASTERS THESIS........................................................................ 90 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 91 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 94 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 96 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 98

Masarykova universita, Lékařská fakulta, Ošetřovatelství v gerontologii

7

ÚVOD Ve své diplomové práci se chci zabývat volnočasovými aktivitami seniorů. Společnost stárne a neustále se mluví jen o tom, že senioři nemají co dělat, mají množství času, které neumí využít. Málo koho ovšem zajímá, jaký je pohled seniorů, jak oni sami vnímají své období v důchodovém věku. Cílem mé výzkumné části diplomové práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit, co senioři

považují za volný čas, jaké jsou determinanty v jejich životě ovlivňující způsob trávení volného času, zda jsou spokojeni se svým životem či nikoli. Vzhledem k tomu, že budeme dotazník rozdávat seniorům bydlícím ve svém vlastním domově a seniorům bydlícím v domovech pro seniory či v domovech pokojného stáří, chceme porovnat, zda existuje závislost na spokojenosti s trávením svého volného času mezi těmito dvěma skupinami. Dále ověříme předem stanovené hypotézy pomocí statistických metod. V teoretické části se zaměříme na popsání periodizace stáří, procesu stárnutí, na jednotlivé determinanty dnešního světa ovlivňující volnočasové aktivity seniorů. Uvedeme jednotlivé změny psychického a fyziologického stárnutí, popíšeme pohled na stáří v historii a v dnešní době.


I. TEORETICKÁ ČÁST

8


1

9

STÁŘÍ A STÁRNUTÍ

1.1 Definice stáří Existuje nespočet definic, které vystihují pojem stáří. Všechny se ovšem shodují na tom, že jedná o pozdní fáze ontogeneze, přirozeného průběhu života. Jde o jednotlivé projevy involučních změn. Dochází k proměnám funkčním a morfologickým, které probíhají druhově specifickou rychlostí. Tyto změny jsou výrazně variabilní a interindividuální. Tyto změny vytvářejí typický obraz, který se nazývá stařecký fenotyp. [25, 10, 6 ] 1.1.1

Dělení stáří

Člověk je po celý svůj život ovlivňován mnoha faktory. Jde především o vlivy prostředí, životní styl, zdravotní stav, vlivy sociální a ekonomické a vlastní vnímání sama sebe v průběhu celého života. Vzájemná propojenost, podmíněnost a zároveň i rozport těchto faktorů vede k obtížnému členění a vymezení jednotlivých etap stáří. [ 10 ] Obvykle se stáří dělí na stáří kalendářní, sociální a biologické. •

Stáří kalendářní – je jednoznačně vymezitelné. Jednotlivé hranice se však neustále posouvají, neboť se s rozvíjející se společností prodlužuje očekávaná délka dožití, zlepšuje se zdravotní a funkční stav nových generací přicházejících do seniorských let. Proto dnes platí rozdělení dle World Health Organization (dále jen WHO): − 45 – 59 let – střední věk − 60 – 74 let - rané stáří − 75 – 89 let - vlastní stáří − 90 a více let – dlouhověkost

•

Stáří sociální – jde o změnu sociálních rolí a potřeb, životního stylu a ekonomické situace. Dochází ke změnám společných zájmu ve společnosti. Za počátek sociálního staří se považuje okamžik, kdy vzniká nárok na přiznání starobního důchodu či okamžik penzionování. Sociální stáří zahrnuje i rizika seniorské populace, jde například o změnu denního režimu, omezení a změna životní prestiže, změna denního programu, pocity osamělosti, riziko ztráty soběstačnosti, diskriminace, negativné reakce na penzionování. Sociální periodizace užívá následujícího dělení života:


10

− První věk – jde o období předproduktivní, období dětství a mládí. Fáze učení, profesní přípravy. − Druhý věk – jde o období produktivní, fáze dospělosti, produktivita biologická a socioekonomická. − Třetí věk – jde o období postproduktivní. − Čtvrtý věk – jde o období závislosti. •

Stáří biologické – jde o označení konkrétní míry involučních změn daného jedince. Jeho exaktní vymezení se však dosud nestanovilo a neexistuje tak ani shoda, která by vyjadřovala jednotlivá období. [ 6, 10, 15 ]

1.2 Změny související se stářím Proces stárnutí přináší zhoršení tělesného i duševního stavu. Tento proces je u každého jedince individuální a variabilní. A to z hlediska času, rozsahu tak i z hlediska závažnosti jednotlivých projevů. Samotný proces stárnutí je zcela závislý na vzájemné interakci genetických dispozic a všech důsledků vlivů prostředí, které se u stárnoucího člověka nahromadily po celý jeho dosavadní život. [ 25 ] 1.2.1

Fyzické změny provázející stárnutí

Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, tak v procesu stárnutí dochází k tělesným i duševním změnám. Tělesné změny vychází z individuálních genetických dispozic. Rychlost stárnutí ovlivňují i vnější faktory, na kterých závisí, do jaké míry člověk prožije své stáří v nejlepší fyzické kondici. Stáří je pozdním obdobím života, a proto není divu, že se v něm projevuje i způsob, jakým žil jedinec v minulých fázích života. Úpadek tělesných funkcí nezačíná až ve stáří, ale již v rané dospělosti. Většina orgánových soustav vykazuje po třicátém roce života každoročně úbytek funkce přibližně 0,8 až 1 %. Tato degenerace je velmi pozvolna a člověk téměř nezaznamená až do šesté dekády žádnou změnu. [ 5] Proces biologického stárnutí je ovlivňován genetickými předpoklady a životním stylem. Probíhá zcela individuálně u každého člověka. Biologické stárnutí souvisí s termínem biologický věk, který slouží k označení celkového stavu lidského organismu v daném věko-


11

vém období člověka. V užším slova smyslu se tímto termínem označují všechny involuční změny v organismu člověka probíhající na organické úrovni. Nejdříve dochází ke změnám struktury a poté ke změně funkcí. Rozlišujeme tři typy funkčních změn. Nejdříve dochází k úbytku funkcí na hladině molekulární, tkáňové, orgánové a systémové. Poté dochází k vyčerpání buněčných rezerv, což se projevuje při reakci organismu na určitou zátěž a v konečném stádiu dochází ke zpomalení většiny funkcí lidského organismu. Tělesné změny způsobeny procesem stárnutí jsou nejvíce znatelné. Dochází ke změně vzhledu člověka, dochází ke snížení výšky, hmotnosti a svalové hmoty. Ve starším věku se snižuje mobilita člověka, mění se držení těla a zhoršuje se celková koordinace pohybu. Kosti staršího jednice jsou křehčí, hrozí osteoporóza a větší výskyt zlomenin. Kůže ztrácí elasticitu, ztenčuje se a tvoří se vrásky. U vlasů ubývá pigmentu, šediví a ztenčují se v důsledku ubývání vlasových folikul. Zvyšuje se počet vlasů, které denně vypadnou. Ochlupení řídne, a nehty rostou mnohem pomaleji než v mladém věku. [25, 10,15, 16 ] V nervovém systému dochází ke zpomalení nervového vedení, probíhá pozvolná atrofie mozku. V důsledku atrofie mozku dochází ke snížení schopnosti vštípit si nové informace a vybavení si informací z paměti. Snižuje se průtok krve všemi orgánovými soustavami, často jsou poškozeny tepny a dochází k ateroskleróze či hypertenzi. V oblasti kardiálního aparátu dochází ke snížení maximální spotřeby kyslíku, ke zmenšení srdečního výdeje a maximální tepové frekvence, je zvýšená cévní rezistence a zpomaluje se návrat tepové frekvence k výchozím hodnotám. Bývá poškozeno termoregulační centrum, vyskytují se tedy problémy s regulací tělesné teploty, zhoršuje se schopnost adaptovat se na klimatické změny. U starších lidí hrozí zvýšené riziko podchlazení či naopak přehřátí. Funkce dýchacího aparátu a vitalita plic se výrazně snižuje. V případě gastrointestinálního traktu dochází ke snížení motility zažívacího traktu. Je zhoršená schopnost ledvin, snižuje se funkce močového měchýře. U mužů se vyskytuje stále častěji onemocnění prostaty. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na involuční změny postihující smyslové vnímání. Sluch méně reaguje na vyšší zvukové frekvence, objevuje se nedoslýchavost. Zraková ostrost se snižuje, je zhoršeno vnímání barev a snížená schopnost akomodace čočky. Je snížená schopnost rozeznávat jednotlivé pachy, zároveň starší člověk má menší množství chuťových pohárků. [ 10, 25, 32 ]


1.2.2

12

Psychické změny provázející stárnutí

Ve stáří se mění mnohé psychické funkce. Některé tyto změny jsou podmíněny biologickými nebo psychosociálními vlivy. V případě biologicky podmíněných změn se jedná o změny, jež jsou pouhým projevem stárnutí, nebo jde o změny vyvolané nějakým chorobným procesem. 1.2.2.1

Změny osobnosti ve stáří

Nejčastější změnou osobnosti ve stáří je zvýraznění některých vlastností. Změny osobnosti, které ve stáří probíhají, jsou obecně považovány za ne příliš pozitivní. Dochází například k rozvoji puntičkářství, úzkosti, prohloubení introverze, egocentrismu etc. [25 ] 1.2.2.2

Změny poznávacích procesů ve stáří

Ve stáří dochází k nerovnoměrným změnám jednotlivých schopností. Změny, jež jsou dané

procesem

stárnutí,

se

projevují

především

v oblastech

sloužících

k zaznamenávání, ukládání a využívání daných informací. S přibývajícím věkem se je jednotlivé funkce celkově zpomalují, prodlužuje se reakční čas, zpracování informací a rozhodování vyžaduje delší dobu než v mládí. Zvýšená pomalost je podmíněná jednak biologickými změnami, tak psychogenní zátěží. Dále dochází ke zhoršení zrakové a sluchové ostrosti. Tyto změny mohou velmi ovlivňovat další poznávací procesy. Další zcela běžnou změnou poznávacích procesů spojených se stářím je porucha paměti. Zhoršuje se zpracování a uchovávání nově získaných informací. Nejčastěji je postižena epizodická část paměti, sémantická paměť bývá trvalejší. Pokles paměťových funkcí je přísně individuální závisející na genetických předpokladech, zdraví a zkušenostech. Změny intelektových funkcí jsou individuální a závisí na mnoha faktorech. Jedná se o dědičné dispozice, výši dosaženého vzdělání, zdraví a sociální začlenění jednice. Ve stáří člověk na základě všech psychických změn hůře chápe nové situace, obtížněji se učí novým věcem a všemu novému se hůře přizpůsobuje. [ 6, 13, 25]


1.2.2.3

13

Změny regulačních procesů ve stáří

V oblasti regulačním procesů dochází ke zpomalení a oslabení většiny regulačních funkcí. V důsledku těchto změn dochází ke snížení adaptability seniora a k narušení odolnosti vůči stresové situaci. Staří lidé jsou emočně labilnější a hůře ovládají své projevy. Mívají sklon k úzkosti a k depresím, bývají sugestivní a lehce ovlivnitelní. Emoční výkyvy zhoršují kvalitu pozornosti a paměťových funkcí, dále snižují možnost využít rozumových schopnosti a jsou omezujícím faktorem k výkonu jakékoli aktivity. [ 16, 17, 25] 1.2.3 •

Nejčastější onemocnění ve stáří dle jednotlivých orgánových systémů Onemocnění kardiovaskulárního systému – endokarditidy, myokarditidy, chlopenní vady, srdeční amyloidóza, hypertenze, ischemická choroba srdeční, chronické srdeční selhání, arterioskleróza, trombembolická nemoc.

•

Onemocnění respiračního systému – chronická obstrukční plicní nemoc, chronická bronchitida, astma bronchiale, bronchogenní karcinom, pneumonie, chřipka.

•

Onemocnění gastrointestinálního systému – duodenální vřed, dysfagie, hiátová hernie, žaludeční vředy, divertikly tenkého střeva, obstipace, karcinom tlustého střeva, ischemická kolitida.

•

Onemocnění metabolického systému a endokrinního systému – hyperlipoproteinémie, dyslipoproteinémie a diabetes mellitus.

•

Onemocnění vylučovacího systém – selhání ledvin, pyelonefritidy, infekce močových cest.

•

Onemocnění pohybového systému – osteoporóza, osteoartróza, revmatoidní artritida, dna.

•

Neuropsychiatrická onemocněni – delirium, deprese, Alzheimerova demence, Parkinsonova choroba, poruchy spánku.

•

Další zdravotní problémy – propriocepce, poruchy sluchy a zraku, karcinom prostaty, purpura senilis. [ 24 ]


1.2.4

14

Pozitivní účinky pravidelné sportovní aktivity na organismus seniora

• Zlepšení fyzické kondice – zvětšení dechového objemu, úprava krevního tlaku, hladiny tuku v krvi, snížení rizika ischemické choroby srdeční a rizika srdečního selhání • Zlepšení kontroly hladiny cukru v krvi – dochází ke zlepšení citlivosti receptorů na inzulíny, možnost snížení denní dávky inzulínu • Snížení úbytku kostní hmoty u žen po menopauze • Zlepšení pohyblivosti a funkčnosti kloubů, snížení jejich bolestivosti • Zlepšení kvality spánku, paměti a schopnosti uchovávat si nové informace • Zlepšení metabolismu, udržování optimální hmotnosti, antidepresivní účinek • Snížení rizika pádů a zlomenin • Zlepšení potíží s vyprazdňováním [ 24 ] Hlavním cílem pohybové aktivity seniorů nejsou vrcholové výkony, ale osobní, fyzická a psychická zdatnost seniora. Nejdůležitějším cílem je, aby byla seniorova schopnost zachovat si pohybové schopnosti pro uchování soběstačnosti, jistoty a kvality života seniora.


2

15

PÉČE O SENIORY V HISTORICKÉM KONTEXTU

O tom jak se o seniory pečovalo v historii, máme velmi málo informací. Představu o tom, jak péče probíhala, máme zprostředkovány pouze v historických dílech, ze zápisků filosofů, vědců a lékařů. Předpokládá se ale, že nejprve byla péče praktikována především v rámci rodiny. V případě, že senior neměl rodinu, zůstával na okraji společnosti, musel žebrat a žít na ulici. Pohled na staré bezmocné lidi již od nepaměti budil pocit lítosti, ale zároveň i pocit odporu. Proto začaly vznikat první spolky charitativního rázu. Tuto péče nejdříve poskytovali kněží nebo lidé z vyšších společenských vrstev. Péče o staré a nemocné se vždy odvíjela od politické a ekonomické situace dané společnosti a její kvalita byla ovlivňována rozvojem lékařství a ošetřovatelství. Charitativní péče ovšem nebyla trvalým řešením dané problematiky, proto začali již ve 14. století v Evropě vznikat domovy pro staré osoby. Ovšem až v 16. století vyšel v Anglii první zákon, o kterém se datuje písemná zmínka, pokoušející se řešit sociální problémy starých lidí. Postupně se ve světě rozvíjí péče a staré občany. V roce 1909 byla stanovaná pravidelná penze pro nemajetné seniory. V Čechách a na Moravě byla péče o seniory stejná jako jinde v Evropě. Také lze již od středověku nacházet zmínky o charitativní činnosti církevních příslušníků či občanů z vyšších společenských vrstev. V knize Fenomén stáří od paní profesorky Heleny Haškovcové se můžeme dočíst, že někdejší předseda České gerontologické společnosti Karel Dohnal doložil, že v Čechách existovali tři typy základní ústavní péče. V období středověku převažovala péče charitativního charakteru. Šlo o středověké špitály, klášterní nemocnice a nemocnice pro malomocné. Problémy s péčí a bydlením starých a starých nemocných lidí neustále přibývalo, proto byly postupně zakládány další a další špitály, poté začali vznikat farní chudinské instituce. Největší rozvoj bylo v období vlády Marie Terezie, která za své vlády zajistila ucelený systém státní zdravotní správy a zdravotnických zákonů. V této započaté práci ve stejném duchu pokračoval i její syn Josef II., který za své vlády přikázal zřizování všeobecných nemocnic jako ústavů léčebných zaopatřujících chudé a opuštěné nemocné, kteří trpí léčitelným onemocněním. Chorobince mají sloužit k ošetřování lidí s nemocemi nevyléčitelnými a pro lidi práce neschopné jsou určeny chudobince. Nastal rychlý vznik nových nemocnic, ve kterých se postupem času začalo spíše jen léčit a staří lidé byli překládáni do starobinců nebo chudobinců. Ošetřování tehdy bylo


16

prováděno na nízké laické úrovni. Postupně až s vývojem ošetřovatelství se začala kvalita péče o tyto osoby zvyšovat.

Největší změny v péči o seniory nastal v roce 1919 se vznikem samostatného československého státu, kdy byla ustanovena Správa pro otázky sociální péče. [ 21, 6 ]


3

17

PÉČE O SENIORY V DNEŠNÍ DOBĚ

V dnešní době je péče o seniory na mnohem vyšší úrovni. A to nejen zvyšování úrovně lékařské a ošetřovatelské péče, ale také rozvojem služeb sociálních. Dnes můžeme péči o seniory rozdělit na zařízení poskytující péči zdravotní a sociální. Další dělení je na zařízení poskytující služby pobytové, ambulantní, terénní a služby zajišťující pomoc v domácnosti. [6 ]

3.1.1 •

Pobytové služby Dlouhodobé pobytové služby -

Domov pro seniory – jedná se o celoroční sociální a zdravotní péči o seniory se sníženou soběstačností, které vyžadují pravidelnou pomoc druhé osoby. Bydlení je v jedno – dvou a tří – lůžkových pokojích dle zařízení domova a požadavků klienta. Domovy poskytují krom základní péče, také množství volnočasových aktivit.

-

Domov se zvláštním režimem – jde o zařízení s celoročním provozem poskytující péči klientům, kteří vyžadují speciální péči z důvodu svého specifického onemocnění. Nejčastěji jde o klienty s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence.

-

Bydlení pro seniory – jde o moderní typ bydlení uzpůsobený potřebám starších občanů, kdy si senioři mohou koupit či pronajmout byt v určitém komplexu budov. Je zde poskytována sociální péče.

•

Krátkodobé pobytové služby -

Odlehčovací – respitní péče – jde o krátkodobou pobytovou službu umožňující odlehčení rodině či opatrovníkovi, který trvale pečuje o tělesně či duševně nemocného jedince.

-

Týdenní stacionář - poskytují služby seniorům se sníženou soběstačností, kteří se nacházejí v situaci vyžadující pravidelnou pomoc jiné osoby. Tyto stacionáře nabízejí možnost pobytu seniorů od pondělí do pátku. Na víkendy jezdí senioři do domácnosti blízké osoby. Stacionáře nabízejí ubytování, stravu a obvykle i různé aktivity umožňující seniorům


18

udržení pohybových a kognitivních funkcí (např. vaření, keramika, četba knih, tvorba drobných předmětů, cvičení paměti, jóga). -

Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) – v těchto zařízeních se pečuje o dlouhodobě nemocné klienty. Jde o nemocné, u kterých je již ukončen diagnostický a akutní terapeutický proces. Zdravotní stav klienta vyžaduje dlouhodobou sesterskou, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Velký důraz je kladen na pohybovou aktivitu a na psychickou aktivitu nemocných (např. léčba prací). V modernějších typech LDN se zdůrazňuje individuální přístup k hospitalizovaným.

•

Hospicová péče – jde o specializované zařízení poskytující tzv. paliativní péči (péči zaměřenou na úlevu od bolesti, zmírnění příznaků prožívané choroby). Hospic je určen pro terminálně nemocné. Neslibuje vyléčení, ale umožňuje důstojné strávení posledních chvil života. Nemocný musí být před umístěním do hospice informován o svém zdravotním stavu.

3.1.2 Ambulantní služby •

Denní stacionář - někdy je označován jako domovinka, poskytují od pondělí do pátku služby seniorům se sníženou soběstačností, kteří jsou v situaci, kdy vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby. Denní stacionáře nezajišťují ubytování přes noc. Jde o službu, kdy senior ráno přijde sám nebo s doprovodem, den stráví různými aktivitami a v odpoledních hodinách zase odchází domů. Denní stacionáře senior navštěvuje pravidelně, tím se odlišuje od center denních služeb.

•

Denní centra – v těchto centrech jsou poskytovány ambulantní služby seniorům, kteří mají sníženou soběstačnost. A to z důvodu věku, chronického onemocnění nebo fyzického postižení a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Denní centra poskytují pomoc při osobní hygieně, zajišťují stravu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Dále zajišťují sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv a obstarávání osobních záležitostí.

•

Ordinace praktických lékařů

•

Lékárny


3.1.3 •

19

Terénní služby Sociální služby -

Pečovatelské služby – jde o terénní službu seniorům v jejich domácím prostředí a je poskytována v určitém provozním čase. Pomáhá seniorům se sníženou soběstačností zvládnout péči o sebe sama a domácnost. Zaměstnanci pečovatelské služby dochází do domácnosti seniorů. Do nabídky pečovatelské služby většinou patří nákupy, pomoc s vykoupáním, úklid domácnosti, donáška oběda etc.

-

Osobní asistence - je terénní služba, která je seniorům poskytována v jejich domácím prostředí. V předem dohodnutém čase osobní asistent pomáhá seniorovi při těch činnostech, na kterých se domluví a to na základě toho klientových potřeb. Osobní asistence není časově limitována, je určena na základě domluvy mezi klientem a daným asistentem.

•

Zdravotní služby -

Domácí ošetřovatelská péče – Home care - Ošetřovatelská péče je poskytována klientům v jejich domácím prostředí na základě ordinace lékaře. Domácí péči může naordinovat praktický lékař pro dospělé, ošetřující lékař v nemocnici před propuštěním klienta do domácí ošetřování. Služba je poskytována nepřetržitě 7 dnů v týdnu. Péči poskytují všeobecné sestry domácí péče. Indikovaná péče je hrazena ze zdravotního pojištění.

-

Domácí hospic - pomáhá nevyléčitelně nemocným lidem prožít důstojným způsobem poslední období života v kruhu rodiny. Lékaři a sestry provádějí péči o klienta v jeho domácím prostředí. Předpokladem je ovšem aktivní zapojení rodiny do celkové péče o nemocného.

•

Péče o domácnost

•

Dovoz stravy domů

•

Úklid domácnosti a drobné řemeslné práce [ 6, 29, 30]


4

20

SPOLEČENSKÉ MÝTY A SENIOŘI

Tak jako se vším se v lidské společnosti traduje spousta lží, polopravd a předsudků, tak i v oblasti seniorského věku existuje mnoho mýtů. V 80. letech dvacátého století formulovali angličtí autoři celou řadu tzv. typických mýtů, které se v následujícím odstavci pokusím přiblížit. Jedná se o mýty, které ilustrují, jak dnešní moderní, ambiciózní společnost přistupuje ke starší generaci. Mýty, které se pevně ukotvily ve vnímání dnešního společenského světa. • Mýtus falešných představ – představa společnosti, že senior si nárokuje pouze ekonomické a materiální zajištění svého života. Podle tohoto mýtu by měla existovat přímá úměra mezi spokojeností a ekonomickou situací. • Mýtus zjednodušené demografie – odchodem do důchodu se člověk stává starý, všichni staří lidé jsou důchodci a odchodem do penze již zcela skončil život. Zcela se ignoruje rozdíl mezi mladým a starým seniorem. Je zcela ignorován fakt, že i senior může vést plnohodnotný život. • Mýtus homogenity – jde o pocit, že vše ve stáří je „stejné“ tedy „homogenní“. Všichni senioři mají své potřeby stejné a nic se u nich již nemění. Odborníci, ale naopak hovoří o výrazné heterogenitě seniorových potřeb. • Mýtus neužitečného času – senioři mají příliš volného času, neustálé otázky typu „copak s tím časem dělají“. Na jednu stranu jim společnost přeje zasloužený odpočinek, na stranu druhou je pak obviňují, že nic nedělají. • Mýtus ignorace – senior je již na „vedlejší koleji“, jeho názory nebereme v úvahu, pouze si je vyslechneme, ale většinou je mladý člověk nebere vážně. Na seniora se společnost dívá ze svého uspěchaného pohledu a nepovažuje jej jako svou konkurenci, a proto s ním nepočítá. • Mýtus schematismu a automatismu – v mladší generaci již neplatí předávání zkušeností z otce na syna a z děda na vnuka. Dnešní společnost nemá potřebu přebírat zkušenosti od svých prarodičů, protože nemyslí na letité osobní zkušenosti života, ale pouze jen na zaměstnání a moderní život. • Mýtus o úbytku sexu a asexuálního stáří – mýtus o tom, že od určitého věku je sex na překážku vede pouze k tabulaci sexu v seniorské populaci


21

• Mýtus o lékařích – spoléhání se na lékaře, nikoli samy na sebe. Lékař vše napraví a pomůže. Senioři neberou na mysli, že by měli poupravit svůj životní styl a jídelníček. • Mýtus o arterioskleróze - jde o zcela mylnou představu, že arterioskleróza postihuje pouze staré občany. • Mýtus o chudobě seniorů - důvodem tohoto mýtu v naší společnosti jsou nejen relativně nízké starobní důchody, ale neustále prezentované důvody, proč je třeba radikálních změn v důchodovém systému zabezpečení. Senioři se bojí, že jejich důchody budou stagnovat a mladí mají obavy, že už žádná penze nebude. [ 6, 22]


5

22

VNÍMÁNÍ SENIORŮ SOUČASNOU SPOLEČNOSTÍ

Vnímání seniorů dnešní společností je především dán tím, jak jsou senioři prezentování v médiích. Na webových stránkách české vlády najdeme vyjádření zmocněnce Michala Kocába z roku 2010, který na adresu seniorů v mediích říká: „Vyšší věk jednajících je bohužel často tím, co činí v médiích událost zajímavější, kurióznější, vhodnější pro zveřejnění – a to je ageismus. Nevhodně zpracované téma ale může přispívat k diskriminaci a sociální exkluzi seniorů. Je potřeba vnímat jako pozitivní, že senioři jsou ve většině případů aktivní lidé, což přispívá k dlouhověkosti naší společnosti.“ Dále v doporučení vlády jsou navrhnuty doporučení pro pracovníky medií, jak se mají o seniorech vyjadřovat a jak by měla vypadat vhodná reportáž, tak aby nebyla v seniorské populaci diskriminující. Přestože je pozornost seniorům v mediích věnována poměrně malá, zhruba 2% z celkové doby denních zpráv, upozorňuje na seniory, jako na skupinu odlišnou, vyčnívající ze společnosti. Události, které jsou ve zprávách prezentovány, jsou většinou bizardní situace, které mají větší možnost upoutat pozornost mediíí. Většinou je společnost informována o ztracených, zatoulaných či oloupených seniorech, kteří sou příliš důvěřiví, a proto se lehce stanou obětí zlodějů. Proto je výsledný mediální obraz seniorů z pohledu mladší společnosti ne příliš příznivý. Vzniká představa, že staří je obdobím, které nepřináší již nic nového ani pozitivního. Dochází pouze k úbytku fyzických i mentálních sil, přátel, zážitků. [ 3, 4 ]


6

23

SENIOR

Existuje obecně zakořeněné tvrzení, že seniorem se člověk stává odchodem do starobního důchodu, tedy člověk, který dosáhl penzijního věku. [ 6 ] Pojem senior prošel mnohým vývojem a již v dnešní době není zcela jasné, zda se bude používat. Staří občané byli označováni od babiček a dědečků, přes kategorie 50plus, 60 plus, 70 plus, geronty, přestárlé občany, dříve narozené občany až po dnešní termín senior. Evropskou komisí je v dnešní době navrhováno mnoho dalších termínů, mezi nimiž je i termín „zkušenější“ nebo „věkově pokročilý občan“. [ 6, 12, 17]

6.1 Starobní důchod Nárok na starobní důchod může získat občan, který dosáhl důchodového věku a splnil potřebnou dobu pojištění. Nárok na starobní důchod má občan, který splní podmínky dané zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon o starobním důchodu prošla řadou novelizací. Poslední novelizace byla schválena v září roku 2011 a vešla v platnost 1. 1. 2012. Poslední změny v systému důchodového pojištění jsou dány nařízením vlády č. 286/2011 Sb. [ 27 ] Odchod do důchodu je vždy záležitostí oprávněné osoby a záleží jen na jejím rozhodnutí, zda a kdy podá žádost o přiznání starobního důchodu. Nikdo nemůže jednice přinutit k odchodu do důchodu. Zaměstnavatel nemůže za zaměstnance podat žádost o přiznání starobního důchodu a ani penzijní věk, nemůže být důvodem rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Důchodový věk není v České republice stanoven jednotně, ale je diferencován dle několika hledisek. Předně je rozdělován dle pohlaví, u žen je pak dále dělen dle počtu vychovaných dětí. V letošním roce může o starobní důchod zažádat občan, který dosáhl důchodového věku a má minimální potřebnou dobu 28 let pojištění. V případě, kdy se občan rozhodne, že o starobní důchod požádá, musí čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání starobního důchodu odevzdat osobně žádost o důchod, a to na okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého pobytu občana. [ 27 ]


24

Pro znázornění zde uvádím tabulku výpočtu odchodu do penzijního věku od roku narození 1936.


Tabulka č. 1 Důchodový věk pojištěnců

25


7

26

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ A MOŽNOSTI JEJICH VZDĚLÁVÁNÍ.

7.1 Volný čas a jeho definice Pojem volný čas si každý člověk ve svém životě vykládá jinak. Záleží na vlastním vnímání smyslu a cíli svého života. Jde o čas, který pro každého znamená něco jiného a každý jej prožívá svým způsobem. Jde o oblast, ve které dochází k formování osobnosti. První vymezení volného času známe již z období starověkého Řecka a to od filozofa Aristotela, který říká, že volný čas je čas na rozumování, čtení veršů, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby. Nejde o nic, co by mělo být společné s lenošením a nicneděláním. Ve středověku byl volný čas vnímán jako časový úsek, ve které se lidé věnují rozjímání a modlitbám, ale také různým zábavám, hrám a tancům. [ 8, 4, 14] Francouzský sociolog volného času Joffre Dumazedier definoval volný čas jako „ určitou část mimopracovní doby, do které dále patří osobní potřeby a povinnosti – biologické potřeby (strava, hygiena, spánek) a povinnosti rodinné (vaření, úklid, nákup, péče o děti)“. M. Pásková a J. Zelenka naopak považují za volný čas ten, „ kde lidé nevykonávají činnosti pod tlakem pracovních závazků či rodinného systému“. Obecně je tedy volný čas definován jako „čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému“. [ 14 ] Blanka Filipcová definuje volný čas takto: „Volný čas bývá sociology chápán jako doba, která zbude člověku po odečtení pracovní doby včetně přesčasů, tj. času pracovního, a dále času využitého na dopravení se z a do zaměstnání, času věnovaného domácnosti a rodině a času potřebného pro obstarání vlastních fyziologických potřeb, tj. času vázaného.“ 7.1.1

Funkce volného času

Funkce volného času můžeme rozdělit do tří kategorií. Všechny tyto kategorie se vzájemně propojují a doplňují. Člověk by se měl vyhnout jednotvárnosti. Jde o následující kategorie: • Odpočinek - délassement – zotavení a relaxování fyzických i psychických sil po výkonu pracovním


27

• Rozptýlení - divertissement – odreagování se od běžného pracovního dne • Rozvoj osobnosti – développement – jde o činnost fyzické, kulturní a sociální Činnost ve volném čase třídíme do několika skupin. Jedná se o činnost manuální, fyzická, estetická, intelektuální, sociální a činnost spotřební. [ 8, 15] 7.1.2

Determinanty volného času

Tak jako v každé oblasti lidského života existují určitá omezení, tak i v oblasti trávení volného času jsou různé vlivy, které člověka determinují. Jde například o prostředí, z kterého člověk pochází, na stupni společenského života a charakteristice daného jedince. Záleží na pohlaví, věku, zdravotním stavu člověka, tj. sociální status. Dále záleží na takzvaném socioekonomickém statusu, pod což spadá místo bydliště, míra vzdělání, profese. A v neposlední řadě trávení volného času ovlivňuje osobnostní charakter jedince (psychika, temperament). [ 4, 8,]

7.2 Volnočasové aktivity seniorů Aktivity, které senioři vykonávají, se od mladého člověka nijak výrazně neliší, jen si je senior přizpůsobuje svému věku. Představa o tom, že jakmile člověk dosáhne penzijního věku, usedne do křesla, popadne fajku či pletací jehlice, se v současné době naštěstí již vytrácí. S modernizací doby, se mění i prožívání volného času, a to nejen v mladší generaci, ale i u seniorů. Někteří senioři ještě stále pracují, jiní začínají studovat stále populárnější univerzity třetího věku (dále U3V), jiní sportují, hrají divadlo, cestují. V posledních letech se rozvíjí aktivity určené pro seniory. Vznikají senior fitcentra, cestovní kanceláře zaměřené na seniory, umělecké kroužky. Senioři dnes mají možnost aktivního stáří a neustálého rozvoje své osobnosti. Mají možnost využívat volného času, kterého v době svého zaměstnání mnoho neměli. To jak svůj volný čas stráví a co za něj vůbec považují, záleží vždy na osobnosti jedince a na jeho zájmech. 7.2.1

Pohybová aktivita u seniorů

S vyšším věkem klesá díky fyziologickým změnám schopnost kvalitního pohybu u každého člověka. Tento aspekt procesu stárnutí má výrazný vliv na celkovou kvalitu života, pro-


28

to je důležité dbát na správnou fyzickou aktivitu, prevenci úbytku pohybové aktivity a kvalitní trénink u každého jedince. Poruchy mobility spojené s pomalou či obtížnou chůzí postihuje 15 - 20 % osob starších věku 65 let. Profesor Květoslav Šipr ve své studii prokázal, že onemocnění pohybového ústrojí patří mezi druhé nejčastější onemocnění seniorského věku. Pro uchování nezávislosti starých lidí je proto doporučována vhodná a přiměřená pohybová aktivity co nejdéle. [ 20,32] Vliv pohybové aktivity na proces stárnutí u nás dosud nejpodrobněji zkoumal profesor Eseilt se svou vědeckou skupinou v letech 1960 – 1966. Zkoumali vliv výkonnosti ve stáří a tělesné aktivity a vliv tělesné výchovy na prodloužení stáří. Autoři zjistili, že výkonnost seniorů, kteří provozují nějakou pravidelnou sportovní činnost, je podstatně větší než u seniorů ve stejném věku, kteří nesportují. U aktivních seniorů byl výrazně snížen biologický věk v 7. a 8. deceniu. V 9. deceniu se tento rozdíl již nijak výrazně neprojevoval. V7sledkem šetření bylo řečeno, že fyzickou aktivitou je možno prodloužit aktivní stáří a snížit biologický věk. Základní pokyny pro pohybovou aktivitu seniorů můžeme najít v dokumentu z roku 2006 „Pohybová aktivita a zdraví v Evropě: důkazy pro činnost“. Na základě tohoto dokumentu vznikají v evropských městech tzv. „herní parky pro seniory“. Jde v podstatě o prostor, kde jsou postaveny různé cvičící pomůcky pro udržení fyzické aktivity seniora. Většinou jsou tyto herní parky umisťovány do městských parků. [ 27] Obecně by se dalo shrnout, že by senioři měli především trénovat svalovou sílu, rovnováhu, flexibilitu, vytrvalost.

7.2.1.1 Doporučená pohybová aktivita u seniorů Pohybová aktivity seniorů se vždy musí řídit jejich dlouhodobých zdravotním stavem, a tak jak u každého člověka i zdravotním stavem aktuálním. Proto jsou činnosti, které jsou pro seniory doporučovány a některé nikoli. Mezi nejdoporučovanější aktivity patří činnosti aerobní. Mezi aktivity aerobní se řadí například chůze, jízda na kole, činnosti ve vodě, plavání a aqua aerobic a jiné cvičení využívající fyzikálních vlastností vody. Mezi další aktivity patří posilování, cvičení s míči, gumičkami, čínská cvičení, jóga a od ní odvozené skupiny cvičení. Jak již bylo řečeno, každé cvičení musí být vždy přizpůsobeno aktuálnímu zdravotnímu stavu.


29

7.2.1.2 Nevhodná pohybová aktivity u seniorů Tak jako jsou aktivity, které jsou u seniorů doporučované, tak jsou aktivity, které jsou vzhledem k jejich věku a celkovým změnám v organismu nedoporučované. Jde o následující: •

Prudké nebo náhlé změny polohy – hrozí riziko závratě spojené s pády na zem

•

Příliš velké tempo

•

Skoky a dopady na tvrdou zem - velké namáhání kloubů

•

Příliš dlouhé záklony hlavy – při tomto cviku dochází k nedokrvení mozku a hrozí riziko omdlení

•

Náročná koordinace a sestavy – u seniorů se snižuje schopnost koordinace, proto hrozí riziko neschopnosti provádět cvik a navození pocitu méněcennosti

•

Izometrická cvičení se zadrženým dechem – při tomto cvičení je velmi zatěžován oběhový systém

• 7.2.2

Cvičení na nářadí - hrazda, bradla, kruhy [ 20]

Univerzity třetího věku „ Bez ohledu svůj věk se máme stále co učit.“

Univerzity třetího věku slouží pro jednice postproduktivního věku, seniory ve starobním důchodu. Společnou podmínkou pro přijetí je podaná přihláška a zaplacení registračního poplatku. U3V poskytují seniorům vzdělání na nejvyšší možné úrovni. Lidé navštěvující univerzity třetího věku mají statut posluchače univerzity, ale nejsou studenty ve smyslu zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách. Vyučujícími na univerzitě jsou přednášející učitelé, profesoři a další interní a externí odborníci. Studium přináší seniorovi pouze osobní rozvoj, neslouží jako profesní příprava. Kurzy na univerzitě jsou tříleté, dělené do semestrů, kterých je šest. Počet přednášek a jejich frekvenci si určuje konkrétní univerzita sama. Úspěšným absolventům daného programu je vydáno potvrzení o absolvování univerzity třetího věku. Jedním z podstatných faktorů, které ovlivňují rozvoj univerzit třetího je především touha seniorů doplnit si své vědomosti, které z nejrůznějších důvodů neměli možnost ve svém mládí získat. Jde o pocit


30

seberealizace, dodání pocitu potřebnosti. Pro mnohé návštěvníky je studium univerzity společenskou událostí. [ 1, 23,9,34] 7.2.2.1 Univerzity zajišťující U3V − České vysoké učení technické v Praze − Univerzita Karlova v Praze − Česká zemědělská univerzita v Praze − Masarykova univerzita Brno − Univerzita Jana Evangelisty Purkyně − Univerzita Palackého Olomouc − Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně − Technická univerzita v Liberci − Vysoká škola polytechnická Jihlava − Univerzita Hradec Králové 46 − Univerzita Pardubice − Západočeská univerzita v Plzni [ 30] 7.2.2.2 Historie univerzit třetího věku První univerzita třetího věku vznikla ve Francii roku 1973. Jejím zakladatelem byl profesor na Fakultě práv a ekonomie Univerzity sociálních věd Pierre Vellas. Nabídl seniorům sérii přednášek upravených jejich věku. Záhy se vzdělávací aktivity na univerzitách pro seniory rozšířily i na další školy v Evropě, USA, v zemích Jižní Ameriky a v Asii. Profesor Vellas proto založil mezinárodní Asociaci univerzit středního věku. Asociace slouží k předávání zkušeností, pořádání konferencí a jiným aktivitám. Jednotným cílem všech univerzit je zlepšení kvality života seniorů a jejich vzdělávání. Vznik českých univerzit třetího věku můžeme datovat již od roku 1986. Prvními univerzitami byly Karlova univerzita, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích či Univerzita Palackého v Olomouci, které začaly organizovat první kurzy pro seniory. Rozkvět seniorského vzdělávání je hlavně po roce 1992, kdy nastaly možnosti navázat kontakty s podobnými organizacemi v zahraničí. V roce 2000 otevírají kurzy pro vzdělávání seniorů i univerzity technicky zaměřen. S rychlým rozvojem moderní technické doby je nutné i technické vzdělávání seniorů v této oblasti, aby bylo možné zajistit plnohodnotný život


31

seniorů a jejich spojení se současnou společností. Vzdělávání na univerzitách třetího věku není jen o rozšiřování vědomostí, znalostí a dovedností, ale o celkovém zlepšení kvality života seniorů. [1, 3 ]

7.2.2.3 Možnost studia univerzity třetího věku ve Zlínském kraji První ročník univerzity třetího věku byl ve Zlínském kraji otevřen v roce 2002 / 2003 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. První semestr U3V byl zahájen v říjnu 2002 a to otevřením dvou přednáškových cyklů. Jeden byl zaměřen na technicko-ekonomická témata a druhý na společensko-vědní témata. Do těchto dvou cyklů nastoupila hned 85 seniorů. Pro velký zájem přiblížení vzdělávání starším občanům i ze vzdálenějších regionů byla zahájena výuka U3V i na detašovaném pracovišti na Střední průmyslové škole ve Vsetíně. Roku 2005 se začalo vyučovat U3V i v Kroměříži za spolupráce s místní knihovnou, která umožnila výuku ve svých prostorech. Dalších městem, kde probíhá výuka je Uherské Hradiště. V roce 2006 přijala rada U3V Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně rozhodnutí, dle kterého začala univerzita nabízet zájemcům o studium rozšířený výběr studijních programů. Tyto programy jsou označeny velkými písmeny abecedy a opakují se ve dvouletých cyklech. Pro zájemce je k dispozici široký výběr přednášek. Mohou si vybrat studium jazyků, techniky, přednášky z oblasti práv, estetiky, historie, astronomie, psychologie, kultury, sociologie etc. V následujícím odstavci uvádím alespoň ukázku studijních programů, do kterých se mohou senioři aktuálně přihlásit. Cykly přednášek probíhají v jednoletých a dvouletých studijních programech. [ 32] • Cyklus Z – „To nejlepší z UTB“ – • Cyklus E – „Media a komunikace“ – • Cyklus J- „Zdravá planeta„ • Cyklus R – „Region Zlín“ • Cyklus Q – „Německo v rozhovorech“ • Cyklus Ca – „Výtvarná umění – ateliérová praktika“ • Cyklus D – Počítače v praxi • Cyklus L – Internet a informační média


• Cyklus F – Digitální fotografie • U3V Uherské Hradiště – „Angličtina v každém věku“ [ 32]

32


II.

PRAKTICKÁ ČÁST

33


8

34

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ

8.1 Přípravná fáze výzkumu Cílem mé diplomové práce je prozkoumat oblast volnočasových aktivit seniorů. Proces výzkumu má dvě fáze, fázi přípravnou a fázi realizační. 8.1.1

Stanovení cílů a hypotéz

Na základě předen zjištěných dat jsem si stanovila cíle a hypotézy, které se budu snažit objasnit. Stanovila jsem si 5 cílů a 6 hypotéz. Cílem výzkumné části je: 1) Zjistit způsob trávení volného času seniorů. 2) Porovnat způsob trávení volného času u seniorů bydlících doma a v domovech pro seniory. 3) Zjistit, zda senioři používají ve svém každodenním životě počítač a internet. 4) Analyzovat faktory, kterými jsou senioři omezování ve svých volnočasových aktivitách. 5) Zhodnotit, kolik seniorů chodí pravidelně do zaměstnání a zjistit nejčastější faktory, proč pracují.

Stanovené hypotézy: 1. H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu v závislosti na pohlaví respondenta HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu v závislosti na pohlaví respondenta. 2. H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu v závislosti na věku respondenta. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu v závislosti na věku respondenta.


35

3. H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu v závislosti na tom, zdali respondenti aktivně využívají počítač. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu v závislosti na tom, zdali respondenti aktivně využívají počítač. 4. H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti respondentů se svým zdravotním stavem v závislosti na tom, zdali žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti respondentů se svým zdravotním stavem v závislosti na tom, zdali žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. 5. H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti respondentů s trávením volného času v závislosti na tom, zdali žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti respondentů s trávením volného času v závislosti na tom, zdali žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. 6. H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v důchodovém věku a již prožitou délkou života v důchodovém věku. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v důchodovém věku a již prožitou délkou života v důchodovém věku.

8.1.2

Plán výzkumu

Zdroje a typy dat Součástí výzkumu je jednak zpracovávání dat získaných pomocí dotazníkového šetření, tj. informace primární, a informace sekundární získané z odborné literatury, tematických internetových zdrojů apod.


36

Způsob sběru dat Pro sběr informací jsme zvolili kvantitativní metodu výzkumu. Vytvořili jsme anonymní dotazník určený pro seniory (viz příloha P1). Dotazník patří velmi frekventovanou metodu, která slouží k rozsáhlejšímu sběru informací za relativně krátkou dobu. Výhodou dotazníku je jeho anonymita, proto se respondenti mohou více otevřít a odpovídají pravdivěji. Nevýhodou dotazníku je fakt, že respondent nemusí zcela správně pochopit otázku, a proto následně odpovídá zkresleně. Z tohoto důvodu jsme před distribucí provedla pilotní studii mezi seniory. Distribuováno bylo 10 dotazníků. Studie ukázala, že je potřeba lépe zformulovat některé otázky, či přidat možnosti odpovědí. Dále bylo zjištěno, že průměrná časová délka pro vyplnění dotazníku je 15 minut.

Tvorba dotazníku Dotazník je zaměřen na seniory, kteří vedou aktivní život a nejsou zcela odkázáni na pomoc jiné osoby. Dotazník obsahuje 36 otázek, kdy posledních 6 otázek je určených pro seniory žijící v domovech pro seniory, v domovech pokojného stáří, případně v domovech chráněného bydlení. Byly použity otázky uzavřené, otevřené, polouzavřené, hodnotící a filtrační. Z toho jde o: − 15 uzavřených otázek (otázka č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 11, 13, 19, 22, 23, 30, 31, 32) − 3 otevřené otázky (otázka č. 15, 28, 36) − 11 polozavřených otázek (otázka č. 7, 8, 10, 12, 16, 18, 21, 24, 26, 33, 34) − 7 filtračních otázek (otázka č. 14, 17, 20, 22, 25, 27, 35) − 1 hodnotící otázku (otázka č. 12)

8.2 Realizační fáze výzkumu V realizační fázi výzkumu dochází k vlastnímu sbírání dat pomocí dotazníkového šetření.


37

V dotazníkovém šetření jsme rozdali 120 dotazníků s návratností 100%, přesto při vyhodnocování došlo k vyřazení několika dotazníků z důvodu špatného či neúplného vyplnění. Respondenty tvořili senioři ve Zlínském kraji. A to senioři žijící doma a senioři žijící v domovech pro seniory, či v domovech pokojného stáří. Celkový počet respondentů pro výzkum je 100, z toho 55 žen a 45 můžu. Věkové rozmezí respondentů je období od 60 roku života.

Metody analýzy dat Získaná data z primárního výzkumu jsou analyzována v MS Excel. MS Excel je jedním z nejrozšířenějších a nejdostupnějších programů pro zpracovávání dat. Jde o základní program určený pro analýzu dat a jejich následné zpracování do grafů. U jednotlivých otázek jsme zpracovaly absolutní a relativní četnosti, na základě kterých jsme vytvořily sloupcové či výsečové grafy. Ke statistickému zpracování dat jsme použili statistický program SPSS. Chí – kvadrát neboli test shody, slouží k určení závislostí. Autorka Bártlová se ve své literatuře Výzkum v ošetřovatelství vyjadřuje o Chí – kvadrátu jako o ověření nulové hypotézy v podobě tvrzení, že vědecká tvrzení jsou v souladu s předpoklady o pravděpodobném rozdělení určitého znaku. Test porovnává získané (empirické, napozorované) simultánní četnosti fij s teoretickými četnostmi, které bychom očekávali v případě nezávislosti znaků. Tyto teoretické četnosti označíme

f ij′

. Platí pro ně: f ij′ =

g i .h j N

Prvním krokem je stanovení alternativní a nulové hypotézy. Abychom mohli potvrdit nulovou hypotézu, vypočítáme testové kritérium x2 (chí – kva-

( P − O) x =∑ , kdy P jsou požadované četnosti, 0 očekávané 0 2

drát) podle vztahu

2

četnosti.

χ 2 - test nezávislosti v kontingenční tabulce


38

x20,05(1)=3,841 – kritická hodnota pro zvolenou hladinu významnosti a počet stupňů vol-

nosti H0: znaky x a y jsou nezávislé H1: znaky x a y nejsou nezávislé (f ij − f ij′ ) 2 χ = ∑∑ f ij′ i =1 j =1 m

n

2

Chí – kvadrát

~

2 Testovací kritérium - χ ((m − 1)(n − 1)) m- počet řádků v kontingenční tabulce

n- počet sloupců Je-li

2 χ exp > χ 2p ((m − 1)(n − 1))

, H0 zamítáme na hladině významnosti p.

Tento postup je zde rozpracován pouze teoreticky. Pro naši práci byl využit program SPSS, který již tento postup dělá za nás.


39

8.3 Analýza zkoumaných dat 8.3.1

Vyhodnocení jednotlivých položek v dotazníku

Otázka č. 1 Pohlaví respondentů

Žena Muž Celkem

Otázka č. 1 Pohlaví respondentů abs. čet. ( n ) 55 45 100

rel. čet. ( % ) 55,00 45,00 100,00

Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů

Otázka č. 1 Pohlaví respondentů 60

55 45

50 40

Žena

30

Muž

20 10 0

Žena

Muž Graf č. 1 Pohlaví respondentů

Komentář:

V dotazníkovém šetření je 100 respondentů. Z toho jde o 55 žen a 45 mužů. Nestejný počet respondentů je způsoben především tím, že ženy byly ochotnější vyplňovat dotazník než – li muži.


40

Otázka č. 2 Věk respondentů

60-65 let 66-70 let 71 - 75 let 76- 80 let 81 - 85 let 86 let a více Celkem

Otázka č. 2 Věk respondentů abs. čet. ( n ) 14 25 23 18 12 8 100

rel. čet ( % ) 14,00 25,00 23,00 18,00 12,00 8,00 100,00

Tabulka č. 3 Věk respondentů Graf č. 2 Věk respondentů Komentář:

Nejčetnější věkovou skupinu respondentů tvoří kategorie 66 – 70 let a kategorie 71 – 75 let. Vyváženosti kategorií nešlo dosáhnout z důvodu náhodného výběru respondentů.


41

Otázka č. 3

Méně než 1 rok 1 rok 2 roky 3 roky 4 - 5 let 6 - 8 let 9- 10 let 10 a více let Celkem

Otázka č. 3 Počet let v důchodu abs. čet ( n ) 4 3 2 9 5 10 14 53 100

rel. čet ( % ) 4,00 3,00 2,00 9,00 5,00 10,00 14,00 53,00 100,00

Tabulka č. 4 Počet let v důchodu

Graf č. 3 Počet let v důchodu Komentář:

Nejpočetnější kategorií odpovídajících respondentů patří senioři, kteří jsou v důchodu 10 a více let a to 53% z dotazovaných. Další zastoupenou kategorií jsou senioři, kteří jsou v důchodu 9 – 10 let (14 %) a 6 – 8 let (6- 8 % ).


42

Otázka č. 4 Otázka č. 4 Rodinný stav abs. čet ( n ) 53 Vdaná / ženatý 27 Vdova / vdovec 7 Druh / družka 7 Svobodna / svobodný 6 Rozvedená / rozvedený 100 Celkem

rel. čet ( % ) 53,00 27,00 7,00 7,00 6,00 100,00

Tabulka č. 5 Rodinný stav

Graf č. 4 Rodinný stav Komentář:

53% respondentů je ve svazku manželském, 27% respondentů je ve stavu vdovském. Dalších 7 respondentů je svobodných a 7 žije ve vztahu s druhem / družkou. Nejmenší zastoupení měli senioři, kteří jsou rozvedení a to 6%.


43

Otázka č. 5

Město Vesnice Celkem

Otázka č. 5 Místo bydliště abs. čet ( n ) 81 19 100

rel. čet ( n ) 81,00 19,00 100,00

Tabulka č. 6 Místo bydliště

Graf č. 5 Místo bydliště Komentář:

Dotazníkové šetření probíhalo ve Zlínském kraji náhodných rozdáním. 81 respondentů má místo bydliště ve městě a 19 udává jako místo svého bydliště vesnici. Nízký vzorek respondentů bydlících na vesnici je z důvodu náhodného rozdání dotazníku ve městě.


44

Otázka č. 6 Otázka č. 6 Způsob bydlení abs. čet ( n ) 46 Byt 24 Rodinný dům 30 Domov pro seniory, DPS 100 Celkem

rel. čet ( % ) 46,00 24,00 30,00 100,00

Tabulka č. 7 Způsob bydlení

Graf č. 6 Způsob bydlení Komentář:

Z celkového počtu respondentů bydlí 46 % v bytě, 24 % v rodinném domě a to buď ve městě, nebo na vesnici. 30 % respondentů využívá služeb domova pro seniory či domova pokojného stáří.


45

Otázka č. 7 Otázka č. 7 Volný čas abs. čet ( n ) 38 Všechen čas 50 Čas po návštěvě lékaře, nákupu 10 Nemám volný čas 2 Jiné 100 Celkem

rel. čet ( % ) 38,00 50,00 10,00 2,00 100,00

Tabulka č. 8 Volný čas

Graf č. 7 Volný čas Komentář:

Na otázku „ Co pro Vás znamená volný čas?„ respondenti nejčastěji odpovídali, že je to čas po návštěvě lékaře, vykonání nákupu, domácích prácí a to celá polovina respondentů. Dále 38% respondentů považuje za volný čas všechen čas, co mají. Zbývajících 10respondentů nemá žádný volný čas a 2 respondenti považují za volný čas dobu po návratu ze svého zaměstnání.


46

Otázka č. 8 Otázka č. 8 Nejčastější aktivity ve volném čase abs. čet ( n ) 36 Kultura 63 Četba 33 Hudba 42 Procházky 19 Nakupování 36 Rodina 39 Zahrádkaření 23 Sport 12 Fotografování 45 Křížovky 18 Šití, pletení.. 2 Korálkování 7 Rybaření 29 Cestování 26 Různá setkání 27 Posezení s přáteli 24 Návštěva lékaře 8 Televize 6 Jiné

rel. čet (% ) 7,27 12,73 6,67 8,48 3,84 7,27 7,88 4,65 2,42 9,09 3,64 0,40 1,41 5,86 5,25 5,45 4,85 1,62 1,21

Tabulka č. 9 Nejčastější aktivity ve volném čase Graf č. 8 Nejčastější aktivity ve volném čase


47

Komentář:

Otázka zjišťující nejčastější aktivity ve volném čase byla otázkou, kdy měli respondenti možnost více odpovědí. Nejčastějšími volenými variantami byla četba, procházky, křížovky a kultura. Naopak varianta televize, kterou jsme předpokládali jako odpověď nejčastější, zvolilo jen 8 respondentů.

Otázka č. 9

Snadný Obtížný Velmi obtížný Nepřijatelný Celkem

Otázka č. 9 Nástup do důchodu abs. čet. ( n ) 67 28 3 2 100

Tabulka č. 10 Nástup do důchodu

rel. čet ( % ) 67,00 28,00 3,00 2,00 100,00


48

Graf č. 9 Nástup do důchodu Komentář:

Jak je vidět v grafu č. 9 odchod do důchodu byl pro 67% respondentů snadnou záležitostí. Předpokládáme, že toto hodnocení je dáno tím, že se senioři do důchodu těšili a berou jej jako svůj zasloužený odpočinek po celém životě stráveném v práci . 28% seniorů tuto situaci považovalo za obtížnou a zbývajících 5% jako obtížnou či velmi obtížnou.

Otázka č. 10 Otázka č. 10 Obtížné faktory nástupu do důchodu abs. čet ( n ) 29 Změna denního režimu 39 Menší finanční příjem 4 Příliš volného času 2 Absence koníčků 24 Psychické smíření se s důchodovým věkem 54 Nástup do důchodu nebyl obtížný 3 Jiné

Tabulka č. 11 Obtížné faktory nástupu do důchodu

rel. čet ( % ) 18,71 25,16 2,58 1,29 15,48 34,84 1,94


49

Graf č. 10 Obtížné faktory nástupu do důchodu

Komentář:

Nejobtížnějším faktorem ovlivňující penzijní věk je pro seniory změna denního režimu a menší finanční příjem. 24 respondentů mělo problém se psychicky smířit s odchodem do důchodu a se změnou sociálních rolí, které toto období přináší. U respondentů, kteří uváděli možnost jiné, je uveden jako obtížný faktor špatný zdravotní stav či upoutání na invalidní vozík. Otázka č. 11 Otázka č. 11 Spokojenost v důchodovém věku abs. čet ( n ) 35 Velmi spokojen/a 55 Spíše spokojen/a 10 Spíše nespokojen/a 0 Velmi nespokojen/a

Tabulka č. 12 Spokojenost v důchodovém věku

rel. čet ( % ) 35,00 55,00 10,00 0,00


50

Graf č. 11 Spokojenost v důchodovém věku Komentář:

Přes veškeré mediální ohlasy, jak jsou senioři v důchodu nespokojeni, odpovídalo 35% velmi spokojen a 55% respondentů variantu spíše spokojen. 10% zvolilo variantu spíše nespokojen a možnost velmi nespokojen se mezi odpověď neobjevila vůbec.

Otázka č. 12 Otázka č. 12 Spokojenost v důchodu s následujícími faktory 1 2

3

abs. čet. ( n )

rel. čet. ( % )

abs. čet. ( n )

rel. čet. ( % )

abs. čet. ( n )

Finance

21

0,00

18

18,00

31

31,00

Zdravotní stav

13

13,00

29

29,00

35

35,00

Zdravotní stav partnera

12

12,00

20

20,00

17

17,00

Travení volného času

34

34,00

44

44,00

19

19,00

Kontakt s rodinou

52

52,00

37

37,00

8

8,00

Jiné…

0

0,00

0

0,00

0

0,00

4

5

rel. čet. ( % )


abs. čet. ( n )

rel. čet. ( % )

abs. čet. ( n )

rel. čet. ( % )

16

16,00

14

14,00

Finance Zdravotní stav

15

15,00

8

8,00

Zdravotní stav partnera

10

10,00

4

4,00

Travení volného času

3

3,00

0

0,00

Kontakt s rodinou

1

1,00

2

2,00

Jiné…

0

0,00

0

0,00

51

Tabulka č. 13 Spokojenost v důchodu s následujícími faktory Komentář:

Pro otázku č. 12 jsme pro lepší přehlednost zvolili pouze grafické znázornění odpovědí v tabulce. Jde o otázku, kdy měli respondenti ohodnotit jednotlivé faktory ve svém důchodovém životě známkami 1 – 5 jako ve škole. Nejvíce spokojeni jsou senioři s kontaktem s rodinou. U většiny faktorů většinou převládali známky v rozmezí 1 – 3.

Otázka č. 13

Auto MHD, autobus Vlak Pěšky Kolo

Otázka č. 13 Využívaný způsob dopravy abs. čet ( n ) 26 62 7 55 8

Tabulka č. 14 Využívaný způsob dopravy Graf č. 12 Využívaný způsob dopravy

rel. čet ( % ) 16,46 39,24 4,43 34,81 5,06


52

Komentář:

Otázkou č. 13 jsme se seniorů ptali, jak se dopravují na nákupy, k lékaři a na své pochůzky. Šlo o otázku, ve které měli respondenti možnost více odpovědí. Nejvíce senioři využívají možnosti MHD, autobusu a to 62 respondentů a 55 seniorů chodí pěšky.

Otázka č. 14

Ano Ne

Otázka č. 14 Studium U3V abs. čet ( n ) 10 90

Tabulka č. 15 Studium U3V

rel. čet ( % ) 10,00 90,00


53

Graf č. 13 Studium U3V Komentář:

Z celkového počtu respondentů navštěvuje 10% seniorů univerzitu třetího věku, což je 10 respondentů. Jak je zmíněno v teoretické části, studium je jedním z programů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, které vyučuje seniory ne jen na fakultách ve Zlíně, ale i na svých partnerských místech ve Vsetíně, Uherském Hradišti a v Kroměříži.

Otázka č. 15

Psychologie Geografie Baťa - Zlín PC Francouzština

Otázka č. 15 Studijní obor abs. čet ( n ) 1 2 2 2 1

rel. čet. ( % ) 12,50 25,00 2,00 25,00 12,5


54

Tabulka č. 16 Studijní obor

Graf č. 14 Studijní obor Komentář:

Graf č. 15 nám graficky znázorňuje obory, které respondenti na U3V studují. Zastoupení zde mají studijní programy oboru Geografie ( 2 respondenti ), PC ( 2 respondenti ), oboru Baťa – Zlín ( 2 respondenti ) a dále obor francouzština a psychologie ( 1 respondent ).

Otázka č. 16 Otázka č. 16 Důvod studia abs. čet ( n ) 10 Rozšíření vědomostí 7 Kontakt s lidmi 4 Baví mě studium 2 Procvičování paměti 1 Jiné

Tabulka č. 17 Důvod studia

rel. čet ( % ) 41,67 29,17 16,67 8,33 4,17


55

Graf č. 15 Důvod studia Komentář:

Jednou z otázek, která nás při studiu U3V u seniorů zajímala, byl důvod, proč se rozhodli dále studovat. Nejčastější odpovědí bylo rozšíření si vědomostí ( 10 respondentů ) a kontakt s lidmi ( 7 respondentů ). Při odpovědi jiné, respondent uváděl, že při studiu zapomíná na svou neúprosnou chronickou bolest. Pro seniory je možnost studovat na univerzitě jednou z variant, jak si vynahradit studijní doby, které ve svých mladých letech nemohly uskutečnit ať už z důvodu neumožnění studia či nedostatku financí.

Otázka č. 17

Ano Ne

Otázka č. 17 Sport abs. čet (n ) 49 51

Tabulka č. 18 Sport

rel. čet ( % ) 49,00 51,00


56

Graf č. 16 Sport Komentář:

Rozloženost sportujících a nesportujících seniorů je téměř vyrovnaná. Přesto převládá skupina seniorů, kteří uvedli, že aktivně sportují a to 51% respondentů. Předpokládáme, že vyrovnanost je dána i díky nízkého věku respondentů.

Otázka č. 18 Otázka č. 18 Nejčastěji provozované sporty abs. čet ( n ) 40 Turistika 20 Cyklistika

rel. čet ( % ) 27,03 13,51


Lyžování Běžky Northing walking In-line bruslení Aerobic Pilates Jóga Kalanetika Posilovna Plavání Jiné

17 14 18 0 0 2 6 3 6 19 3

57

11,49 9,46 12,16 0,00 0,00 1,35 4,05 2,03 4,05 12,84 2,03

Tabulka č. 19 Nejčastěji provozované sporty

Graf č. 17 Nejčastěji provozované sporty Komentář:

Mezi nejčastější sportovní aktivitu provozovanou seniory patří turistika, do této kategorie spadají i procházky, které senioři specifikovali časovým rozmezím. Většinou nám do dotazníku k odpovědi turistika dopisovali doplňující informace o průměrné délce procházky. Dále senioři rádi provozují cyklistiku, plavání, sjezdové a běžkové lyžování. 18 seniorů zvolilo i variantu v dnešní době moderního chození s holemi, tzv. Northing walking. Ve zlínském kraji mají senioři pro tyto aktivity velmi vhodné podmínky. Je zde vybudováno velké množství cyklostezek, stezek pro pěší. Těmto sportovním aktivitám napomáhá i poloha města samotného, které leží v krásné přírodní oblasti a dobrá dostupnost městské hromadné dopravy.


58

Otázka č. 19 Otázka č. 19 Frekvence sportování abs. čet ( n ) 7 Velmi zřídka 19 Průměrně 1x týdně 18 Průměrně 2 - 3x týdně 0 Průměrně 4 - 5x týdně 5 Téměř denně

rel. čet ( % ) 14,29 38,78 36,73 0,00 10,20

Tabulka č. 20 Frekvence sportování

Graf č. 18 Frekvence sportování Komentář:

Další otázkou, která nás v oblasti sportování u seniorů zajímala, byla otázka frekvence sportování. Po vyhodnocení dotazníku nás překvapila sportovní aktivita seniorů. 37% respondentů uvedlo, že sportuje průměrně 2 – 3x týdně, 39 % respondentů se věnuje sportu průměrně 1x týdně a 10% respondentů sportuje dokonce téměř denně. Otázka č. 20

Ano Ne

Otázka č. 20 Omezení ve volnočasových aktivitách abs. čet ( n ) rel. čet ( % ) 28 28,00 72 72,00


59

Tabulka č. 21 Omezení ve volnočasových aktivitách

Graf č. 19 Omezení ve volnočasových aktivitách Komentář:

Všeobecně nejčastějším důvodem, proč v dnešní době někdo nevykonává určité aktivity je to, že je svém životě něčím omezován. Proto se i tato otázka objevila v našem dotazníku a byli jsme překvapeni, že pouze 28 respondentů je něčím omezováno. Zbývajících 72 respondentů se cítí být ničím neomezování ve vykonávání svých volnočasových aktivit.

Otázka č. 21 Otázka č. 21 Faktory omezující volnočasové aktivity abs. čet ( n ) rel. čet ( % )


Finance Špatný zdravotní stav Samota Nedostatek motivace, odhodlání Jiný důvod

60

10 17 3

29,41 50,00 8,82

2

5,88

2

5,88

Tabulka č. 22 Faktory omezující volnočasové aktivity

Graf č. 20 Faktory omezující volnočasové aktivity Komentář:

Nejčastějším faktorem omezujícím ve vykonávání aktivit je pro respondenty jejich špatný zdravotní stav a to pro celých 50%, dalším omezením jsou finance a to 29%. Dále to je samota, nedostatek odhodlání a mezi jiné zařazovali čas a chod domova pro seniory.

Otázka č. 22 Otázka č. 22 PC


Ano Ne

abs. čet ( n ) 39 61

rel. čet ( % ) 39,00 61,00

Tabulka č. 23 PC

Graf č. 21 PC Komentář:

Počítač v domácnosti, který je seniory aktivně používán, má 39% respondentů.

Otázka č. 23 Otázka č. 23 Práce s PC

61


Samouk Pomoc rodiny Pomoc přátel PC kurzy V práci

abs. čet ( n ) 10 10 4 13 2

62

rel. čet ( % ) 25,64 25,64 10,26 33,33 5,13

Tabulka č. 24 Práce s PC

Graf č. 22 Práce s PC Komentář:

Způsob, kterým se senioři naučili na počítači, bylo za pomoci počítačových kurzů (13 respondentů), poté za pomoci rodiny (10 respondentů) a jako samouk (10 respondentů). 4 senioři se na počítači naučili za pomoci svých přátel a 2 senioři využívali počítač v práci, kde se na něm také naučili.

Otázka č. 24


Otázka č. 24 Nejčastější aktivity na PC abs. čet ( n ) 9 Hraní her 20 Prohlížení, úprava fotek 11 Práce 5 Sledování filmů, hudba, knížky 6 Psaní a úprava textů 29 Internet, skype, e-mail 7 Učení, novinky z oboru 1 Jiné

63

rel. čet ( % ) 10,23 22,73 12,50 5,68 6,82 32,95 7,95 1,14

Tabulka č. 25 Nejčastější aktivity na PC

Graf č. 23 Nejčastější aktivity na PC Komentář:

Otázka č. 24 byla otázkou, která měla za úkol zmapovat, na co senioři nejvíce používají doma počítač. Šlo o otázku polozavřenou s možností více odpovědí. Nejčastějšími aktivitami na pc je používání internetu, skype, e- mail (29 respondentů), další nejčastější odpovědí byla úprava a prohlížení fotek.

Otázka č. 25


Ano Ne

Otázka č. 25 Využívání internetu abs. čet ( n ) 34 5

64

rel. čet ( % ) 87,18 12,82

Tabulka č. 26 Využívání internetu

Graf č. 24 Využívání internetu Komentář:

Z celkového počtu 39 seniorů využívajících doma počítač, jen 5 seniorů nevyužívá služeb internetu.

Otázka č. 26 Otázka č. 26 Nejčastější aktivity na internetu


Zprávy Sportovní informace Informace z bulvárního tisku Vyhledávání receptů Různé rady a doporučení Hry Nákupy Slevové portály Elektronikcá komunikace Sociální sítě Jiné

abs. čet ( n ) 26 10 4 8 10 3 2 2 28 6 0

65

rel. čet ( % ) 26,26 10,10 4,04 8,08 10,10 3,03 2,02 2,02 28,28 6,06 0,00

Tabulka č. 27 Nejčastější aktivity na internetu

Graf č. 25 Nejčastější aktivity na internetu Komentář:

Senioři internet nejčastěji používají na získání informací, komunikaci pomocí e- mailu a skypu s rodinou či přáteli.

Otázka č. 27 Otázka č. 27 Chodíte pravidelně do zaměstnání


Ano Ne

abs. čet ( n ) 8 92

66

rel. čet ( % ) 8,00 92,00

Tabulka č. 28 Chodíte pravidelně do zaměstnání

Graf č. 26 Chodíte pravidelně do zaměstnání Komentář: Další otázkou, která nás zajímala, bylo zaměstnání seniorů. Z celkového počtu odpovídajících seniorů 92% odpovědělo, že již nepracuje a pouhých 8% stále chodí pravidelně do zaměstnání.

Otázka č. 28


Otázka č. 28 Druh zaměstnání abs. čet ( n ) 1 Technik 1 Průvodce Ck 1 Úklid 1 Učitel 1 Projektant 1 Prodavačka 1 Doučování ruského a německého jazyka 1 Na obci

67

rel. čet ( % ) 12,50 12,50 12,50 12,50 12,50 12,50 12,50 12,50

Tabulka č. 29 Druh zaměstnání

Komentář:

Pracující senioři jsou zaměstnáni jako technik, průvodce cestovní kanceláře, učitel, projektant a v úklidové firmě.

Otázka č. 29 Otázka č. 29 Důvod pravidelného zaměstnání


Finance Kolektiv v zaměstnání Samota Chci ještě pracovat Mám příliš volného času Jiné

abs. čet ( n ) 4 2 0 5 1 0

68

rel. čet ( % ) 33,33 16,67 0,00 41,67 8,33 0,00

Tabulka č. 30 Důvod pravidelného zaměstnání

Graf č. 27 Důvod pravidelného zaměstnání Komentář:

Předpokládali jsme, že nejčastější odpovědí na otázku „Proč ještě pracujete? „ bude odpověď finance. Ty ovšem byly až na druhé příčce a nejvíce zastoupenou odpovědí byl důvod, že ještě chtějí pracovat. Dále se vyskytovali odpovědi finance, vyhledávání kolektivu v zaměstnání, nebo že mají příliš volného času.

Otázka č. 30 Otázka č. 30 Kontakt s rodinou


Velmi často Občas Téměř vůbec Vůbec

abs. čet ( n ) 74 24 1 1

69

rel. čet ( % ) 74,00 24,00 1,00 1,00

Tabulka č. 31 Kontakt s rodinou

Graf č. 28 Kontakt s rodinou Komentář:

Kontakt s rodinou je důležitý nejen pro seniory, ale pro každého člověka v životě ať už za rodinu považuje kohokoli. Proto jsme se seniorů ptali, jak často jsou v kontaktu se svojí rodinou. 74% dotazovaných odpovědělo, že se svojí rodinou jsou velmi často, 24% občas a zbývající 2% mají zastoupení v kategorii téměř vůbec a vůbec.

Otázka č. 31 Otázka č. 31 Spolubydlící v domově pro seniory


S manželem / manželkou Sám / sama S druhem / s družkou Byl mi určen spolubydlící Do domova pro seniory jsem nastoupil se známým / známou

abs. čet (n) 7 10 3 10 0

70

rel. čet (%) 23,33 33,33 10,00 33,33 0,00

Tabulka č. 32 Spolubydlící v domově pro seniory

Graf č. 29 Spolubydlící v domově pro seniory Komentář:

Na tuto otázku již odpovídali pouze senioři bydlící v domovech pro seniory nebo v domovech pokojného stáří. 10%seniorů bydlí v domově pro seniory v jednolůžkovém pokoji, 10% byl určen spolubydlící. 7% seniorů nastoupilo do domova s manželem / manželkou a 3% s druhem / družkou.

Otázka č. 32


Otázka č. 32 Délka pobytu v domově pro seniory abs. čet ( n ) 3 Méně než 1 rok 13 2 - 3 roky 9 4 - 6 let 5 7 - 8 let 0 9 - 10 let 0 11 a více let

71

rel. čet ( % ) 10,00 43,33 30,00 16,67 0,00 0,00

Tabulka č. 33 Délka pobytu v domově pro seniory

Graf č. 30 Délka pobytu v domově pro seniory Komentář:

Nejčastěji nám na dotazník odpovídali senioři žijící v domově 2 – 3 roky (13 respondentů) a 4 – 6 let (9 respondentů).

Otázka č. 33 Otázka č. 33 Důvod pobytu v domově pro seniory


Zdravotní stav neumožňující být doma Kontakt s ostatními lidmi Rodinné důvody Finance "Odlehčení rodině" Jiné

abs. čet ( n ) 13 10 4 3 16 0

72

rel. čet ( % ) 28,26 21,74 8,70 6,52 34,78 0,00

Tabulka č. 34 Důvod pobytu v domově pro seniory

Graf č. 31 Důvod pobytu v domově pro seniory Komentář:

Otázka, kdy jsme zjišťovali důvod, proč senioři bydlí v domově pro seniory, byla jedna z těch, u kterých jsme si pokládali samy otázku, jak ji položit, aby neurazila, neranila. Přesto jsme zvolili jako jednu z variant odpověď „odlehčení rodině“. Použitím uvozovek, jsme se snažili o odlehčení nemilé skutečnosti, že v dnešní době není jednoduché se o své vlastní rodiče postarat, a proto je domov pro seniory jedním z řešení nelehké situace. Proto nás nepřekvapilo, když 16 z 30 odpovídajících zvolilo tuto možnost. Dalším důvodem je lehčí možnost kontaktu s ostatními lidmi 13 seniorům neumožňuje zdravotní stav, aby byli sami doma.

Otázka č. 34


Otázka č. 34 Způsob změny života abs. čet ( n ) 17 Jiný řád dne 3 Méně osobního volna 4 Více času 0 Nemám možnost provozovat své koníčky 1 Cítím se více osamocen / a 8 Nezměnil se 0 Jiné

73

rel. čet ( % ) 51,52 9,09 12,12 0,00 3,03 24,24 0,00

Tabulka č. 35 Způsob změny života

Graf č. 32 Způsob změny života Komentář:

Stejně jako s odchodem do důchodu, tak i změna bydliště přináší jisté změny. Pro seniory bydlící v domově pro seniory nejvýraznější změnou je jiný řád dne (17 respondentů). Pro 8 respondentů se v životě po nastěhování se do domova nic nezměnilo.

Otázka č. 35


Ano Ne

Otázka č. 35 Možnost provozovat koníčky abs. čet ( n ) rel. čet ( % ) 27 3

74

90 10

Tabulka č. 36 Možnost provozovat koníčky

Graf č. 33 Možnost provozovat koníčky Komentář:

Z 30 respondentů, kteří bydlí v domově pro seniory či v domovech pokojeného stáří, má 27 možnost provozovat veškeré své koníčky. 3 respondenti jsou omezeni ve vykonávání svých zálib.

Otázka č. 36


75

Otázka č. 36 Aktivity, které nemůžete v domově pro seniory provozovat abs. čet ( n ) rel. čet ( % ) 1 33,33 zahrada 1 33,33 vaření 1 33,33 turistika

Tabulka č. 37 Aktivity, které nemůžete v domově pro seniory provozovat Komentář:

V otázce „zda mohou senioři v domově pro seniory vykonávat své veškeré volnočasové aktivity“ odpověděli 3 odpovídající variantu „NE“. Jde o omezení v turistice, kdy domov neumožňuje odchody z domova bez doprovodu rodiny na celý den. Dále si seniorka nemůže sama uvařit a poslední odpovídající nemůže rozvíjet své záliby v zahrádkaření, protože domov pro seniory nemá zahradu a on sám si svou již nemůže dovolit.


8.3.2

76

Vyhodnocení hypotéz

Vysvětlivky použitých zkratek a symbolů používaných při posouzení platnosti testovaných hypotéz: H0 – hypotéza nulová HA – hypotéza alternativní

Na vyhodnocení jednotlivých hypotéz jsme použili statistický program SPSS verzi 15.0, který nám umožnil vlastní analýzu dat. SPSS je statistický program umožňující zpracování kvantitativních dat. Pro vlastní zpracování jsme si v první fázi vytvořili datovou matici. Datová matice obsahuje identifikaci zkoumaných jednotek a hodnoty jednotlivých proměnných zvlášť u každé jednotky, kdy hodnoty proměnných tvoří obsah datové matice. Do matice jsou data zaznamenávány číslovkami, a proto mohou být podrobeny statistickým procedurám. Po vyhodnocení nám vzniknou tabulky ukazující závislosti. Pro naše grafické zpracování je v tabulce chí – kvadrát test důležitá hodnota Asymp. sygnature 2- sided. Výsledná hodnota je označena zeleně – nulovou hypotézu přijímáme, červeně - hypotézu nulovou zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní.


77

8.3.2.1 Vyhodnocení první hypotézy H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu

v závislosti na pohlaví respondenta. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti

v důchodu v závislosti na pohlaví respondenta.

Spokojenost Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíš nespokojen/a Velmi nespokojen/a

Kontingenční tabulka Pohlaví Žena Muž abs. čet ( n ) rel. čet (% ) abs. čet ( n ) rel. čet (% ) 18 18,00 17 17,00 30 30,00 25 25,00 7 7,00 3 3,00 0 0,00 0 0,00

Tabulka č. 38 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 1 a č. 11

Chi-Square Tests Value

df

Asymp. Sig. (2-sided)

Pearson Chi-Square

1,094

2

,579

Likelihood Ratio

1,128

2

,569

Linear-by-Linear Association

,781

1

,377

N of Valid Cases

100

Tabulka č. 39 Chí – kvadrát tabulka Na základě zjištěných výsledků statistického textu přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme hypotézu nulovou. Spokojenost seniorů tedy není závislá na jejich pohlaví. Zajímalo nás, zda existuje rozdíl mezi vnímáním spokojenosti mužů a žen v důchodu. Pohlaví jako určující znak se nám nepotvrdil. Na základě tohoto výsledku tedy usuzujeme, že neexistuje žádný významný faktor, který by např. diskriminoval jednu skupinu oproti druhé, nebo byla jedna skupina jakkoliv zvýhodněna oproti druhé, a tak by pociťovali významně rozdílnou míru spokojenosti v důchodu.


78

8.3.2.2 Vyhodnocení druhé hypotézy H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu

v závislosti na věku respondenta. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti

v důchodu v závislosti na věku respondenta. Kontingenční tabulka Věk respondenta 60 - 65 let 66 - 70 let Spokojenost v důchodu

abs. čet (n)

Velmi spokojen

7

Spíše spokojen

7 0 0

Spíše nespokojen Velmi nespokojen

rel. čet (%) 7,00 7,00 0,00 0,00

abs. čet (n) 10 15 0 0

71 - 75 let

rel. čet (%) 10,00 15,00 0,00 0,00

abs. čet (n) 9 14 0 0

rel. čet (%) 9,00 14,00 0,00 0,00

Věk respondenta 76 - 80 let

81 - 85 let

86 a více let

Spokojenost v důchodu

abs. čet (n)

rel. čet (%)

abs. čet (n)

rel. čet (%)

abs. čet (n)

rel. čet (%)

Velmi spokojen Spíše nespokojen

2 11 5

2,00 11,00 5,00

5 5 2

5,00 5,00 2,00

2 3 3

2,00 3,00 3,00

Velmi nespokojen

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Spíše spokojen



df


Pearson Chi-Square

24,256

10

,007

Likelihood Ratio

27,029

10

,003


8,730

1

,003

N of Valid Cases

100

Tabulka č. 41 Chí- kvadrát tabulka Na základě zjištěných výsledků statistického textu přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme hypotézu alternativní. Spokojenost seniorů je závislá na jejich věku. Vzhledem k zjištěným datům v průběhu výzkumu můžeme říci, že senioři ve věkových kategoriích nad 76 let jsou v důchodu méně spokojeni než senioři mladší.


79

8.3.2.3 Vyhodnocení třetí hypotézy H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu

v závislosti na tom, zda-li respondenti aktivně využívají počítač. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti

v důchodu v závislosti na tom, zda-li respondenti aktivně využívají počítač. Kontingenční tabulka Aktivní používání PC ANO Spokojenost v důchodu Velmi spokojen Spíše spokojen Spíše nespokojen Velmi nespokojen

NE

abs. čet ( n )

rel. čet ( % )

abs. čet ( n )

rel. čet ( % )

19 19 1 0

19,00 19,00 1,00 0,00

16 36 9 0

16,00 36,00 9,00 0,00



df


Pearson Chi-Square

7,431

2

,024

Likelihood Ratio

8,081

2

,018


7,309

1

,007

N of Valid Cases

100

Tabulka č. 43 Chí – kvadrát tabulka Na základě zjištěných výsledků statistického textu přijímáme hypotézu nulou a zároveň zamítáme hypotézu alternativní. Spokojenost seniorů je závislá na tom, zda senioři aktivně používají počítač ve svém běžném životě. Senioři využívající počítač ve svém každodenním životě uvádějí, že jsou díky internetu více v kontaktu s rodinou a s přáteli.


80

8.3.2.4 Vyhodnocení čtvrté hypotézy H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti responden-

tů se svým zdravotním stavem v závislosti na tom, zda-li žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti respon-

dentů se svým zdravotním stavem v závislosti na tom, zda-li žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. Kontingenční tabulka Místo bydliště Vlastní domov Domov pro seniory Spokojenost se zdravotním stavem

abs. čet ( n )

rel. čet ( % )

abs. čet ( n )

rel. čet ( % )

1 2 3 4 5

8 24 25 8 5

8,00 24,00 25,00 8,00 5,00

5 5 10 7 3

5,00 5,00 10,00 7,00 3,00

Tabulka č. 44 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 6 a č. 12b


df


Pearson Chi-Square

8,532

8

,383

Likelihood Ratio

9,303

8

,317


,925

1

,336

N of Valid Cases

100

Tabulka č. 45 Chí- kvadrát tabulka

Na základě zjištěných výsledků statistického textu přijímáme alternativní hypotézu a zároveň zamítáme hypotézu nulovou. Spokojenost respondentů se svým zdravotním stavem není závislá na místě bydliště, tedy zda bydlí samostatně nebo v domově pro seniory.


81

8.3.2.5 Vyhodnocení páté hypotézy H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti responden-

tů s trávením volného času v závislosti na tom, zda-li žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost ve spokojenosti respon-

dentů s trávením volného času v závislosti na tom, zda-li žijí v domově pro seniory, nebo ve vlastním domově. Kontingenční tabulka Místo bydliště Vlastní domov Domov pro seniory Spokojenost s trávením volného času

abs. čet ( n )

rel. čet ( % )

abs. čet ( n )

rel. čet ( % )

1 2 3 4 5

30 25 13 2 0

30,00 25,00 13,00 2,00 0,00

4 19 6 1 0

4 19,00 6,00 1,00 0,00

Tabulka č. 46 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 6 a 12d


df


Pearson Chi-Square

12,586

6

,050

Likelihood Ratio

14,073

6

,029


3,313

1

,069

N of Valid Cases

100

Tabulka č. 47 Chí- kvadrát tabulka Na základě zjištěných výsledků statistického textu přijímáme nulovou hypotézu a zároveň zamítáme hypotézu alternativní. Spokojenost respondentů s trávením svého volného času je závislá na místě bydliště. Tedy zda žijí senioři v domově pro seniory nebo ve vlastním domově. Domníváme se, že je to způsobeno především tím, že senioři musejí změnit způsob svého života a jsou i limitování svým zdravotním stavem.


82

8.3.2.6 Vyhodnocení šesté hypotézy H0: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v důcho-

dovém věku a již prožitou délkou života v důchodovém věku. HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v dů-

chodovém věku a již prožitou délkou života v důchodovém věku. Kontingenční tabulka Již prožitá délka života v důchodovém věku méně než 1 rok Spokojenost v důchodovém věku

abs. čet (n)

Velmi spokojen

2

1 rok

rel. čet (%)

abs. čet (n)

2,00

1

2 roky

rel. čet (%)

abs. čet (n)

1,00

2

3 roky

rel. čet (%)

abs. čet (n)

rel. čet (%)

2,00

3

3,00

Spíše spokojen

2

2,00

2

2,00

0

0,00

6

6,00

Spíše nespokojen

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Velmi nespokojen

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Spokojenost v důchodovém věku

abs. čet (n)

Velmi spokojen Spíše spokojen Spíše nespokojen Velmi nespokojen

4 - 5 let

6 - 8 let

9 - 10 let abs. čet (n)

10 a více let

rel. čet (%)

abs. čet (n)

rel. čet (%)

3

3,00

4

4,00

2

2,00

18

18,00

2

2,00

6

6,00

10

10,00

27

27,00

0

0,00

0

0,00

2

2,00

8

8,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

rel. čet (%)

abs. čet (n)

rel. čet (%)


Chi-Square Test Value

df


Pearson Chi-Square

12,821

14

,540

Likelihood Ratio

16,441

14

,287


3,619

1

,057

N of Valid Cases

100

Tabulka č. 49 Chí – kvadrát test tabulka

Na základě zjištěných výsledků statistického textu přijímáme alternativní hypotézu a zároveň zamítáme hypotézu nulovou. Neexistuje závislost mezi spokojeností v důchodu a délkou života, kterou již senioři v důchodovém věku prožili. Předpokládali jsme, že senioři kteří jsou v důchodovém věku kratší dobu narážejí na změny denního režimu, více volného


83

času a menší finanční příjem a tudíž je i negativně ovlivňována jejich spokojenost. Tohle tvrzení nám bylo vyvráceno a z výzkumu vyplývá, že senioři všech kategorií jsou v důchodu spíše spokojeni.

8.3.2.7

Přehled závislostí vzniklých nezávisle na stanovených hypotézách ot.č. 9

ot.č.1 1

ot.12 a

ot.12 b

ot.12 c

ot.12 d

ot.12 e

ot.č.1 7

ot.č.2 2

ot.č.2 7

ot.č.3 0

Pohlaví

Věk

Bydliště (město, vesnice)

Roky v důchodu

/

/

/

rodinný stav

/

/

/

Bydliště (byt, dům, domov p.s.)

/

/

/

Co znamená volný čas

/

/

/

/

Studuje univerzitu 3.věku?

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

/

Sportuje aktivně? Omezení ve volnočas.aktivitách? Mají doma PC a využívají jej? Využívají internet? Chodí do zaměstnání?

Tabulka č. 50 Přehled vzniklých závislostí nezávisle na stanovených hypotézách Výzkumná část byla zpracována za pomoci programu SPSS, který nám vyhodnotí závislostí, které nám daný vzorek nabízí. Pro ukázku dalších závislostí, krom těch, které jsme si stanovili a vyhodnotili, uvádím tabulku č. 50. Pro lepší přehlednost je vhodné použít dotazník, který je umístěn v přílohách. Daná tabulka je pouze ilustrativní, proto nebudu jednotlivé závislosti dále rozebírat.


84

DISKUZE Tato část je jednou z nejdůležitějších v celé diplomové práci. Jde o shrnutí celé práce a výsledků vyplývajících z výzkumného šetření. V teoretické části jsme se zaměřili na popsání procesu stárnutí, jednotlivých změn jak v oblasti psychického vývoje ve stáří, tak i fyzických změn na lidském těle. Definovali jsme pojem volný čas, determinanty působící na jeho prožívání a vnímání. Jedna z kapitol se zabývá doporučenými fyzickými aktivitami pro seniory. Obecně platí, že žádný pohyb není zakázán. Jen existují aktivity, které nejsou seniorům doporučovány. Ale tak jako u mladých lidí, vždy záleží na fyzickém a zdravotním stavu jedince. Během psaní diplomové práce jsme měli možnost si uvědomit, že v dnešní době konečně dochází k tomu, že se naše společnost nezajímá jen o volnočasové aktivity dětí a dospívající mládeže, ale začínáme si uvědomovat, že lidská populace stárne a že i stáří lze prožít aktivně a krásně. Mění se nejen pohled na starší generaci, ale mění se i starší generace. Troufáme si tvrdit, že naše děti již nezažijí babičky a dědečky, tak jak je ještě známe my nebo naši rodičové. Pomalu už mizí obraz babiček a dědečků, kteří sedí doma na zápraží, pečují o zahrádku a pomáhají rodině. Již dnešní mladí senioři o sebe pečují, sportují, učí se novým věcem, studují. A jak jednou řekla jedna pacienta „Sestřičko, je moderní doba, tak i já se musím snažit být moderní.“ Tehdy šlo o 76- ti letou paní, která navštěvovala internetovou kavárnu, vnuk ji učil fotografovat a ona sama si ve svých 75- ti letech našla přítele přes internetovou seznamku. Proto s touto změnou musí přijít i možnosti pro seniory, aby mohli po celý svůj důchodový věk aktivně žít. A to nejen pro seniory zcela nezávislé na pomoci jiné osoby, ale i pro ty, kteří jsou již nějakým způsobem odkázáni na své blízké. Jedna z kapitol se věnuje pohledu na seniory v historickém kontextu a v dnešní době. Je popisován systém sociální péče a jednotlivé možnosti pomoci, kde mohou senioři být v případě, že nemohou zůstat po celý den sami bez pomoci blízkých. Jedna z kapitol se věnuje studiu na Univerzitách třetího věku, rozepisujeme v ní jejich podstatu a možnosti, které nabízí. Podrobněji je popsáno studium na univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, z města ze kterého pocházím, a tudíž mám o studiu na U3V i bližší informace ze svého okolí. V praktické části jsme provedli kvantitativní výzkum zaměřený na volnočasové aktivity seniorů bydlících ve svém vlastním domově a u seniorů odkázaných na pomoc sociálních


85

služeb. Výzkumné šetření probíhalo pomocí dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval celkově 36 otázek. Na 30 otázek odpovídali všichni senioři, následujících 6 otázek již jen senioři z domova pro seniory či domova pokojného stáří. Na začátku šetření byla provedena pilotní studie, na jejímž základě došlo k upravení některých položek v dotazníku. Použity byly uzavřené, polozavřené, otevřené, hodnotící a filtrační typy otázek. Rozdělení je uvedeno v metodice práce. Prvních šest otázek v dotazníku je demografických zjišťujících pohlaví, věk, rodinný stav, místo bydliště a počet let v důchodu respondenta. Následující otázky jsou zaměřeny na volný čas, aktivity ve volném čase. Otázky zjišťují, jaká byla adaptabilita seniorů na penzijní věk, zda jsou v penzi spokojeni či nikoli. Dále jsme do dotazníku zařadili otázky, ve kterých senioři museli oznámkovat jednotlivé faktory spokojenosti známkami 1 – 5. Zajímalo nás, zda jsou senioři ve svých volnočasových aktivitách nějak omezování a případně, co je omezuje. Mezi další otázky patřili otázky zjišťující, zda senioři využívají počítač a internet ve svém běžném životě, zda studují univerzitu třetího věku a jak často jsou v kontaktu s rodinou. Posledních 6 otázek určených pro seniory bydlící v domově pro seniory či v domově pokojného stáří zjišťují důvod, proč zde respondenti jsou, s kým bydlí, jak dlouho již v domově žijí. Dále jsme se v dotazníku ptali, zda se po nástupu do domova nějakým způsobem změnil jejich život, trávení volného času.

Přehled dat zjištěných ve výzkumné fázi:

V dotazníkovém šetření odpovědělo celkem 100 respondentů, z toho 55 žen a 45 mužů. Dotazník se rozdával náhodně mezi seniory bydlícími doma (70 respondentů) a seniory využívajících služeb domovů pro seniory nebo domovů pokojného stáří (30 respondentů). Vyváženosti výzkumného vzorku nešlo dosáhnout, protože v domovech pro seniory jsou v dnešní době zatím stále převážně senioři, kteří již nejsou schopni samostatného života a jsou částečně nebo plně odkázání na pomoc druhé osoby. Přesto se nám podařilo získat alespoň 30 respondentů, kteří jsou stále ještě aktivní, co se týče svého volného času, a byli ochotni nám vyplnit dotazník. Nejpočetnější věkovou kategorií jsou senioři ve věku 66 – 75 let, proto nám v následující otázce vyšlo, že odpovídá nejvíce seniorů, kteří jsou v důchodu 9 a více let. 81% z dotazovaných uvedlo jako místo svého bydliště město a 19% vesnici. Nízký počet respondentů z vesnice je způsoben náhodných rozdáním dotazníků.


86

Na dotaz „Co pro Vás znamená volný čas?“ nejčastěji respondenti odpovídali, že jde o dobu, která jim zbude po návštěvě lékaře, vykonání domácích prací, nákupu apod. Ve svém volném čase se senioři nejvíce věnují četbě, procházkám, luštěním křížovek, absolvují různá setkání, posezení v klubech či cestují. Touto otázkou se zabývala položka č. 8. Téměř polovina respondentů ve svém volném čase sportuje. Nejčastěji se věnují turistice, cyklistice, lyžování, běžkám a Northing walking. Překvapilo nás, že bylo poměrně malé zastoupení seniorů, kteří se věnují plavání, které je pro seniorský věk jedním z doporučovaných. Sportu se respondenti věnují překvapivě poměrně hodně a to 2- 3 krát týdně a to 37% všech odpovídajících. Nejvíce jsou senioři ve svých aktivitách ovlivňováni financemi a vlastním nedostatkem vůle a odhodlání. Jedním z faktů, která nás zajímala, byla spokojenost seniorů v důchodovém věku a taky, jak prožívali změnu role, když dospěli do důchodového věku. Zaujalo nás, že pro 67% respondentů byl nástup do důchodu snadný a jen pro 28% obtížný. Nejvíce pro seniory byla zatěžující změna denního režimu a menší finanční příjem. Počítač denně používá 39% všech odpovídajících a 34% z nich využívá služby internetu. Nejčastěji si na počítači prohlížejí fotky, komunikují s rodinou a přáteli pomocí emailů a jiných komunikačních možností. Jak nám i vyšlo z testování jednotlivých hypotéz, senioři využívající ve svém každodenním životě internet jsou v důchodu spokojenější. Pro výzkumné šetření jsme si stanovili 6 hypotéz. Analýzu dat jsme provedli pomocí statistického programu SPSS, který je popsán v metodice práce. V první hypotéze jsme předpokládali, že existuje statisticky významná závislost ve spokojenosti v důchodu v závislosti na pohlaví respondenta. Toto tvrzení jsme na základě výsledků zamítli. Spokojenost seniorů v důchodu není závislá na pohlaví respondenta. Neexistuje tedy žádný významný faktor, který by nějak výrazně ovlivňoval spokojenost v důchodu či znevýhodnění oproti opačnému pohlaví. Druhá hypotéza se také zabývá spokojenosti v důchodu, ale tentokrát v závislosti na věku. V tomto případě jsme přijali nulovou hypotézu a můžeme tedy říci, že spokojenost seniorů v důchodu je závislá na věku respondenta. Z výsledku dotazníkového šetření vyplynulo, že nejvíce spokojeni jsou senioři ve věkové kategorii nad 76 let. Třetí hypotézu jsme si stanovili na základě otázky, zda senioři používají ve svém každodenním životě počítač. Mladší generace se bez něj většinou neobejde nejenom v práci, ale i doma. Proto nás zajímalo kolik respondentů má doma počítač a zda to ovlivňuje jejich spokojenost v důchodovém věku. 39% respondentů využívá počítač. Na základě výsledků


87

statistického textu jsme přijali hypotézu nulovou a můžeme tedy říci, že spokojenost seniorů v důchodovém věku je závislá na tom, zda senioři používají počítač ve svém běžném životě. Domníváme se, že je jedním z důvodů větší spokojenosti je fakt, že respondenti v dotazníkovém šetření uváděli, že jsou díky internetu více v kontaktu s rodinou a se svými přáteli. Díky internetu mohou pozorovat, jak rostou jejich vnoučata, jak se mají jejich děti i přesto, že nebydlí ve stejném městě či dokonce zemi. Ve čtvrté hypotéze jsme se zaměřili na porovnání spokojenosti se svým zdravotním stavem v závislosti na tom, zda senioři bydlí ve svém vlastním domově nebo v domově pro seniory či v domově pokojného stáří. Předpokládali jsme, že do domova pro seniory, tak jak jsou v dnešní době u nás stále ještě koncipovány, jsou převážně senioři odkázání na pomoc druhé osoby se zhoršeným zdravotním stavem. Přesto jsme na základě zjištěných dat zamítli nulovou hypotézu a přijali hypotézu alternativní. Můžeme tedy říci, že spokojenost se svým zdravotním stavem není závislá na místě bydliště seniora. Domníváme se, že tento výsledek je zřejmě způsoben pohledem seniorů na stáří a na to, že zhoršený tělesný stav patří k procesu stárnutí. Pátá hypotéza rovněž porovnává skupinu seniorů žijících ve svém vlastním domově a v domově pro seniory či v domově pokojného stáří, tentokrát v závislosti se spokojeností trávení volného času. V případě této hypotézy jsme na základě statistických výpočtů přijali hypotézu nulovou, tedy že existuje závislost mezi spokojeností s trávením volného času a místem bydliště seniora. Předpokládáme, že je to dáno tím, že senioři v domovech museli určitým způsobem své aktivity omezit. V poslední stanovené hypotéze jsme předpokládali, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v důchodovém věku a již prožitou délkou životě v důchodovém věku. Na základě výzkumného šetření jsme ale nulou hypotézu zamítli a přijali jsme hypotézu alternativní. Tedy že neexistuje závislost mezi těmito dvěma položkami. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že senioři všech kategorií jsou v důchodovém věku spíše spokojeni.


88

ZÁVĚR Trávení volného času má pro každého člověka v jeho životě veliký význam. Vhodně zvolenými aktivitami ve volném čase se člověk nejen odreagovává od zátěže denního pracovního života, ale rozvíjí své tělesné i psychické funkce. Toto téma jsem si pro svou diplomovou práci zvolila z několika důvodů. Nejenom že lidská společnost stárne a přibývá seniorů a proto je třeba neustále rozšiřování a zajištění kvalitní péče. Ale především z toho důvodu, že mě samotnou zajímalo, jaká je aktuální nabídka péče o seniory, jak senioři tráví svůj volný čas a jak jsou se svým důchodovým věkem spokojeni. Na začátku své práce jsme si stanovili cíle, které jsme v průběhu splnili. Na základě cílů jsme stanovili hypotézy, které jsou popsány v praktické části a v diskuzi. Výzkumnou část diplomové práce jsme v diskuzi neporovnávali s žádnými jinými pracemi, protože stejným tématem se nikde nezabývali. Našli jsme sice práce podobné, ale převážně zaměřené na volnočasové aktivity v domovech pro seniory a na to, jaké služby jsou seniorům poskytovány v rámci zařízení. Další práce co byli dříve zpracovány, se spíše zabývají pohybovou aktivitou a její prospěšností pro zdraví seniora.


89

ANOTACE DIPLOMOVÉ PRÁCE Příjmení a jméno autora: Veronika Formanová

Instituce: Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce: Volnočasové aktivity seniorů

Vedoucí práce: Mgr. Olga Janíková

Počet stran: 86

Počet příloh: 1

Rok obhajoby: 2012

Klíčová slova: senior, volný čas, univerzita třetího věku, aktivity, sport, psychické změny,

fyzické změny, stáří, stárnutí, společenské mýty

Anotace:

Tématem diplomové práce jsou volnočasové aktivity seniorů a to jak u seniorů bydlících doma, tak u seniorů, kteří využívají služeb domova pro seniory, domů pokojného stáří. V teoretické části jsou definovány jednotlivé změny procesu stárnutí, pojem volný čas, determinanty volnočasových aktivit či možnost studia na univerzitě třetího věku. V praktické části jsou vyhodnoceny data získaná pomocí dotazníkového šetření. Výsledky informují o trávení volného času seniorů.


90

ANNOTATION OF MASTERS THESIS Author Name and Surname: Veronika Formanová

Institution: Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Name of the work: Leisuretime for the elderly

Supervisor: Mgr. Olga Janíková

Number of pages: 86

Number of appendixes: 1

Year of defense: 2012 Keywords: senior, leisure time, University of the Third Age, activities, sports, psychical

changes, physical changes, old age, aging, social myths Abstact:

The theme of the thesis is leisure time activities of seniors who live at home and in the elderly who use the services of retirement homes, house peaceful old age, too. In the theoretical part are defined changes of the aging process, the concept of leisure time activities, determinants of the leisure time activities or opportunity of study at the University of the third age. In the practical part there are dates data, collected via questionnaires, assessment. The results inform about that how seniors sped their leisure time.


91

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

ADAMEC, P.,A KOLEKTIV, Univerzita třetího věku 1990 – 2010, 20 let seniorského vzdělávání na MU, 1. vydání Masarykova universita, 2010, ISBN 978- 80210-5156-0

[2]

BÁRTLOVÁ, S., Výzkum a ošetřovatelství. 2. vydání. Brno: NCO NZO, 2008. 185 stran. ISBN 978-7013-467-2

[3]

ETTINGER, W. H., WRIGHT, B. S., BLAIR, S. N., Fit po 5O – aktivním životem k dobré kondici a zdraví, 1. vydání, Grada, 2007, 248 str. ISBN 978–80–247–22030

[4]

FILIPCOVÁ, B., Člověk, práce, volný čas Sociologická knižnice, 1. vydání, Svoboda, 1967, ISBN 2501967

[5]

HAMILTON, S., Psychologie stárnutí, 2. vydání, Portál, 1999, 318 str., ISBN 8071782-74-2

[6]

HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, 2. vydání, Havlíček Brain Team, 2010, 365 str, ISBN 978-80-87109-19-9

[7]

HAYFLICK, L., Jak a proč stárneme, 1. vydání, Columbus, 1997, 432str, ISBN 8085928-97-3

[8]

HODAŇ, B., DOHNAL, Rekreologie, 2, vydání, Masarykova univerzita, 2008, ISBN 9788024421971

[9]

JESENSKÝ, J., Andargogika a gerontopedagogiky handicapovaných, 1. vydání, Karolinum, 2000, ISBN 80-7184-823-9

[10]

KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÍK, R. et, Geriatrie a gerontologie, 2. vydání, Grada, 2004

[11]

ŠTILEC, M., Karolinum, 2003. 94 s. ISBN 80-246-0788-3

[12]

LANGMEIER, J., KREJČIŘÍKOVÁ, D., Vývojová psychologie, 2. vydání, Grada, 2006, ISBN 80–247–1284–9

[13]

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie s úvodem do vývojové neurofyziologie, 1. vydání. Praha: H&H, 1998, 132 stran, ISBN 80-86022-37-4


[14]

92

LINHART, J., VODÁKOVÁ, A., a kolektiv, Velký sociologický slovník, 1. vydání, Karolinum, 1996, ISBN 8071843113

[15]

NAKONEČNÝ, M., Encyklopedie obecné psychologie, 2. vydání, Academia, 1997, 437 str., ISBN 80-200-0625-7

[16]

PACOVSKÝ, V., O stárnutí a stáří, Avicenum, 1990

[17]

PACOVSKÝ, V., Proti věku není léku, Karolinum, 1997

[18]

PŘIB, J., Kdy do důchodu a za kolik, 12. vydání, Grada, 2011, ISBN 978-80-2473616-7

[19]

ŠTILEC, M. Pohybově - relaxační programy pro starší občany. 1.vydání, 94 stran ISBN 80-246-0788-3

[20]

ŠTILEC, M., Program aktivního životního stylu pro seniory, 1. vydání, Portál, 2004, 135 str., ISBN 80-7178-920-8

[21]

ŠVANCARA, J., Psychologie stárnutí a stáří, SNP, 1983

[22]

TOŠNEROVÁ, T., Ageizmus: průvodce stereotypy a mýty o stáří, Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 2001

[23]

TOŠNEROVÁ, T., Jak si vychutnat seniorská léta, 1. vydání, Computer press, 2009, ISBN978-80-251-7

[24]

UHLÍŘ, P., Pohybová cvičení seniorů, 1. vydání, Univerzita Palackého Olomouc, 2008, ISBN 978-80-244-1902-2

[25]

VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II: dospělost a stáří. 1. vydání, Karolinum, 2007, 461 stran, ISBN 978-80-246-1318-5

[26]

VOŘÍŠEK, V., Pomýšlíte na důchod?, 2. vydání Aspi, 2007, ISBN 978-80-7357251-8


93

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [27]

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Starobní důchody. [online]. 2012 [cit. 2012-01-03]. Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/620

[28]

VE MĚSTĚ, Doporučené pohybové aktivity pro seniory, [online], 2011, [cit. 201201-03],

Dostupné

na

WWW:

http://www.vemeste.cz/2011/10/doporuceni-

pohybove-aktivity-pro-seniory/ [29]

http://www.diakonie.cz/nase-sluzby/seniori/

[30]

http://www.helpnet.cz/seniori

[31]

http://tretivek.unas.cz/metody.htm

[32]

http://web.uni.utb.cz


94

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Důchodový věk pojištěnců.............................................................................. 25 Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů ....................................................................................... 39 Tabulka č. 3 Věk respondentů .............................................................................................. 40 Tabulka č. 4 Počet let v důchodu ......................................................................................... 41 Tabulka č. 5 Rodinný stav .................................................................................................... 42 Tabulka č. 6 Místo bydliště .................................................................................................. 43 Tabulka č. 7 Způsob bydlení ................................................................................................ 44 Tabulka č. 8 Volný čas ......................................................................................................... 45 Tabulka č. 9 Nejčastější aktivity ve volném čase ................................................................. 46 Tabulka č. 10 Nástup do důchodu ....................................................................................... 47 Tabulka č. 11 Obtížné faktory nástupu do důchodu ............................................................ 48 Tabulka č. 12 Spokojenost v důchodovém věku ................................................................... 49 Tabulka č. 13 Spokojenost v důchodu s následujícími faktory ............................................ 51 Tabulka č. 14 Využívaný způsob dopravy ............................................................................ 51 Tabulka č. 15 Studium U3V ................................................................................................. 52 Tabulka č. 16 Studijní obor ................................................................................................. 54 Tabulka č. 17 Důvod studia ................................................................................................. 54 Tabulka č. 18 Sport .............................................................................................................. 55 Tabulka č. 19 Nejčastěji provozované sporty ...................................................................... 57 Tabulka č. 20 Frekvence sportování .................................................................................... 58 Tabulka č. 21 Omezení ve volnočasových aktivitách........................................................... 59 Tabulka č. 22 Faktory omezující volnočasové aktivity ........................................................ 60 Tabulka č. 23 PC ................................................................................................................. 61 Tabulka č. 24 Práce s PC .................................................................................................... 62 Tabulka č. 25 Nejčastější aktivity na PC ............................................................................. 63 Tabulka č. 26 Využívání internetu ....................................................................................... 64 Tabulka č. 27 Nejčastější aktivity na internetu.................................................................... 65 Tabulka č. 28 Chodíte pravidelně do zaměstnání ................................................................ 66 Tabulka č. 29 Druh zaměstnání ........................................................................................... 67 Tabulka č. 30 Důvod pravidelného zaměstnání ................................................................... 68 Tabulka č. 31 Kontakt s rodinou.......................................................................................... 69


95

Tabulka č. 32 Spolubydlící v domově pro seniory ............................................................... 70 Tabulka č. 33 Délka pobytu v domově pro seniory ............................................................. 71 Tabulka č. 34 Důvod pobytu v domově pro seniory ............................................................ 72 Tabulka č. 35 Způsob změny života ..................................................................................... 73 Tabulka č. 36 Možnost provozovat koníčky ......................................................................... 74 Tabulka č. 37 Aktivity, které nemůžete v domově pro seniory provozovat .......................... 75 Tabulka č. 38 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 1 a č. 11 ...................................... 77 Tabulka č. 39 Chí – kvadrát tabulka ................................................................................... 77 Tabulka č. 40 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 2 a č. 11 ...................................... 78 Tabulka č. 41 Chí- kvadrát tabulka ..................................................................................... 78 Tabulka č. 42 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 20 a č. 11 .................................... 79 Tabulka č. 43 Chí – kvadrát tabulka ................................................................................... 79 Tabulka č. 44 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 6 a č. 12b .................................... 80 Tabulka č. 45 Chí- kvadrát tabulka ..................................................................................... 80 Tabulka č. 46 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 6 a 12d ........................................ 81 Tabulka č. 47 Chí- kvadrát tabulka ..................................................................................... 81 Tabulka č. 48 Kontingenční tabulka závislosti otázky č. 3 a č. 11 ...................................... 82 Tabulka č. 49 Chí – kvadrát test tabulka ............................................................................. 82 Tabulka č. 50 Přehled vzniklých závislostí nezávisle na stanovených hypotézách ............. 83


96

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Pohlaví respondentů ............................................................................................. 39 Graf č. 2 Věk respondentů.................................................................................................... 40 Graf č. 3 Počet let v důchodu............................................................................................... 41 Graf č. 4 Rodinný stav.......................................................................................................... 42 Graf č. 5 Místo bydliště ........................................................................................................ 43 Graf č. 6 Způsob bydlení ...................................................................................................... 44 Graf č. 7 Volný čas ............................................................................................................... 45 Graf č. 8 Nejčastější aktivity ve volném čase ....................................................................... 46 Graf č. 9 Nástup do důchodu ............................................................................................... 48 Graf č. 10 Obtížné faktory nástupu do důchodu .................................................................. 49 Graf č. 11 Spokojenost v důchodovém věku......................................................................... 50 Graf č. 12 Využívaný způsob dopravy .................................................................................. 51 Graf č. 13 Studium U3V ....................................................................................................... 53 Graf č. 14 Studijní obor ....................................................................................................... 54 Graf č. 15 Důvod studia ....................................................................................................... 55 Graf č. 16 Sport .................................................................................................................... 56 Graf č. 17 Nejčastěji provozované sporty ............................................................................ 57 Graf č. 18 Frekvence sportování.......................................................................................... 58 Graf č. 19 Omezení ve volnočasových aktivitách ................................................................ 59 Graf č. 20 Faktory omezující volnočasové aktivity .............................................................. 60 Graf č. 21 PC ....................................................................................................................... 61 Graf č. 22 Práce s PC .......................................................................................................... 62 Graf č. 23 Nejčastější aktivity na PC ................................................................................... 63 Graf č. 24 Využívání internetu ............................................................................................. 64 Graf č. 25 Nejčastější aktivity na internetu ......................................................................... 65 Graf č. 26 Chodíte pravidelně do zaměstnání ..................................................................... 66 Graf č. 27 Důvod pravidelného zaměstnání......................................................................... 68 Graf č. 28 Kontakt s rodinou ............................................................................................... 69 Graf č. 29 Spolubydlící v domově pro seniory ..................................................................... 70 Graf č. 30 Délka pobytu v domově pro seniory ................................................................... 71 Graf č. 31 Důvod pobytu v domově pro seniory .................................................................. 72


97

Graf č. 32 Způsob změny života ........................................................................................... 73 Graf č. 33 Možnost provozovat koníčky ............................................................................... 74


SEZNAM PŘÍLOH Příloha PI. - Dotazník

98


99

PŘÍLOHY PI. DOTAZNÍK Dotazník Dobrý den, jmenuji se Veronika Formanová a jsem studentkou posledního ročního magisterského oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku, jehož výsledky budou sloužit k vypracování mé diplomové práce na téma Volnočasové aktivity seniorů. Dotazník je anonymní a výsledky budou použity pouze pro tuto práci. Předem Vám děkuji za spolupráci a čas, který jste strávili při vyplňování tohoto dotazníku. Přeji pěkný den Veronika Formanová Jaké je Vaše pohlaví? a) žena b) muž

Jaký je Váš věk? a) 60 - 65 let b) 66 - 70 let c) 71 - 75 let d) 76 – 80 let e) 81 – 85 let f) 86 a více let

Kolik let jste již v důchodu? a) méně než 1 rok b) 1 rok c) 2 roky d) 3 roky e) 4 - 5 let f) 6 – 8 let g) 9 – 10 let h) 10 a více let

Váš rodinný stav je? a) Vdaná / ženatý b) Vdova / vdovec c) Druh / družka d) Svobodná / svobodný

Bydlíte… a) ve městě b) na vesnici


Bydlíte… a) Byt b) Rodinný dům c) Domov pro seniory

Co pro Vás znamená volný čas? a) všechen čas co mám b) všechen čas, který mi zbude po návštěvě lékaře, vykonání domácích prací, nákupu… c) nemám žádný volný čas d) jiné, napište, prosím, jaké

Co děláte nejčastěji ve svém volném čase? (možnost více odpovědí) a) kultura = divadlo, kino, koncerty, výstavy… b) četba c) hudba d) procházky e) nakupování f) rodina g) zahrádkaření h) sport, aktivní, pasivní i) fotografování j) luštění křížovek, sudoku k) šití, pletení, háčkování l) korálkování m) rybaření n) cestování o) různá setkání (kluby seniorů, švadlen, učitelů…) p) posezení s přáteli (cukrárna, káva, sklenka vína…) q) návštěva lékař r) televize s) jiné, napište prosím jaké….

Nástup do důchodu pro mne byl a) snadný b) obtížný c) velmi obtížný d) nepřijatelný ( nechtěl/ a jsem do důchodu)

100


101

Co pro vás bylo obtížné po nástupu do důchodu? (možnost více odpovědí) a) změna denního režimu (absence práce) b) menší finanční příjem c) příliš mnoho volného času d) absence koníčku e) psychické smíření se s důchodovým věkem f) nástup do důchodu pro mne nebyl nijak obtížný g) jiné, uveďte, prosím, jaké…. V důchodu jsem: a) Velmi spokojen/a b) Spíše spokojen/a c) Spíše nespokojen/a d) Velmi nespokojen/a

Jak jste spokojen/a s následujícími faktory v důchodu? (ohodnoťte známkami od 1 do 5 jako ve škole) a) finance b) Váš zdravotní stav c) zdravotní stav Vašeho partnera d) trávení volného času e) kontakt s rodinou f) jiné………………

Jak se dopravujete na nákupy, k lékaři a na další pochůzky? a) autem b) trolejbusem, autobusem, MHD c) vlakem d) pěšky e) kolo

Studujete Univerzitu třetího věku? a) ano b) Ne (pokračujte otázkou č. 17)

Jaký obor studujete? (volná odpověď) ………………………………………………………….

Proč Universitu třetího věku studujete? a) rozšíření si vědomostí b) kontakt s lidmi c) baví mě studovat d) neustále procvičování paměti e) jiné uveďte ….……


Sportujete aktivně? a) ano b) ne (pokračujte otázkou č. 18)

Jaké sporty provozujete? (možnost více odpovědí) a) turistika b) cyklistika c) lyžování d) běžky e) pěší chůze s holemi ( northing walking) f) In-line bruslení g) aerobic h) pilates i) jóga j) kalanetika k) posilovna l) plavání m) jiné…..

Jak často sportujete? a) velmi zřídka (jednou za měsíc) b) průměrně 1x týdně c) průměrně 2 – 3 týdně d) průměrně 4 - 5x týdně e) téměř denně

Jste ve svých volnočasových aktivitách nějakým způsobem výrazně omezování? a) ano b) ne (pokračujte otázkou č. 20)

Čím jste ve svých volnočasových aktivitách nejvíce omezováni? a) finance b) špatný zdravotní stav c) samota d) nedostatek motivace, odhodlání e) jiný důvod, vypište prosím jaký …

Máte doma počítač, který aktivně používáte? a) ano b) Ne (pokračujte otázkou č. 25)

102


103

Jak jste se na počítači naučili? a) jsem samouk b) rodina mi pomohla c) přátelé mi pomohli d) díky počítačovým kurzům e) v práci

Co na počítači nejčastěji děláte? a) hraní her ( sudoku, křížovky, šachy…) b) prohlížení fotek, případně jejich úprava c) používám jej k práci d) sledování filmů, hudba, knížky e) psaní a úprava textu či tabulek f) jsem na internetu (čtení článků, e-mailů, skype….) g) učení se, novinky mého oboru h) jiné, vypište prosím jaké……….. Využíváte internet? a) ano b) ne (pokračujte otázkou č. 25)

Na co internet využíváte nejvíce? a) zprávy b) sportovní informace c) informace z bulvárního tisku d) vyhledávání receptů e) různé rady a doporučení f) hry g) nákupy h) slevové portály i) elektronická komunikace s přáteli, rodinou( e-mail, Skype, ICQ…) j) sociální sítě ( Facebook, Tweeter, Google+…) k) jiné……..

Chodíte ještě pravidelně do zaměstnání? a) ano b) ne (pokračujte otázkou č. 28)

Jakou profesi ve svém zaměstnání zastáváte? (volná odpověď) ………………………………………………………………………………………..

Z jakého důvodu ještě pracujete?


a) b) c) d) e) f)

104

finance společnost v zaměstnání, kolektiv (změna oproti rodině) samota chci ještě pracovat mám příliš volného času jiné, prosím,vypište …….

Jak často jste v kontaktu s rodinou? a) Velmi často b) Občas c) Téměř vůbec d) Vůbec

Tuto skupiny otázek již vyplňují pouze senioři bydlící v domově pro seniory. Pokud V domově pro seniory nebydlíte, tak jste právě úspěšně dokončili vyplnění dotazníku. Velmi Vám děkuji za Váš čas a ochotu. Pokud bydlíte v domově pro seniory, tak Vás poprosím ještě o pár minut Vašeho času k vyplnění následujících otázek. V domově pro seniory bydlíte a) s manželem / manželkou b) sám / sama c) s druhem / družkou d) byl mi určen spolubydlící e) do domova jsem nastoupil/a se známým/ známou

Jak dlouho již jste v domově pro seniory? a) méně než 1 rok b) 2 –3 roky c) 4 - 6 let d) 7 – 8 let e) 9 – 10 let f) 11 a více let

Proč bydlíte v domově pro seniory? a) zdravotní stav mě / nám již nedovoluje žít doma b) kontakt s ostatními lidmi c) rodinné důvody d) finance e) „odlehčení rodině“, není nikdo, kdo by se o mě staral f) jiný důvod, uveďte jaký………………

Jaký způsobem se Váš život změnil?


a) b) c) d) e) f) g)

105

jiný řád dne méně osobního volna více času (nemusím vařit, nakupovat…) nemám možnost provozovat své koníčky cítím se více osamocen /a nezměnil se jiné….

Máte možnost v domově provozovat veškeré své zájmy? a) ano b) ne (pokračujte otázkou č. 34)

Jestliže nemůžete v domově provozovat veškeré své zájmy, prosím, vypište které a proč.

Volnočasové aktivity seniorů

Recommend Documents