Volnočasové aktivity seniorů žijících v domácím prostředí

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

Volnočasové aktivity seniorů žijících v domácím prostředí Bakalářská diplomová práce

Libuše Jelínková

Vedoucí práce: Mgr. Andrea Brožová Doubková Mladá Boleslav 2012

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.

V Mladé Boleslavi dne 5. 3. 2012

OBSAH: ÚVOD ....................................................................................................................... 4 1 Teoretické vymezení problematiky........................................................................ 6 1.1 Senior .............................................................................................................. 6 1.2 Stáří a stárnutí ................................................................................................. 8 1.2.1 Kalendářní stáří ...................................................................................... 11 1.2.2 Biologické stáří ...................................................................................... 12 1.2.3 Sociální stáří .......................................................................................... 13 2 Příprava na stárnutí .............................................................................................. 17 2.1 Institucionální zabezpečení přípravy na stárnutí ........................................... 20 2.1.1 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 ....... 24 2.1.2 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 ....... 26 2.2 Projekt Zdravé stárnutí.................................................................................. 27 3 Volnočasové aktivity ........................................................................................... 30 3.1 Přínos volnočasových aktivit pro seniory ..................................................... 30 3.2 Druhy volnočasových aktivit ........................................................................ 33 3.2.1 Pohybové aktivity .................................................................................. 34 3.2.2 Psychické neboli duševní aktivity .......................................................... 36 3.2.3 Sociální aktivity ..................................................................................... 38 4 Postup mapování .................................................................................................. 40 4. 1 Vymezení oblasti sběru dat .......................................................................... 41 4.1.1 Město Mladá Boleslav ........................................................................... 42 4.1.2 Město Frýdek - Místek ........................................................................... 43 4.2 Vytipování organizací ................................................................................... 44 4.3 Hypotézy ....................................................................................................... 47 5 Analýza získaných údajů ..................................................................................... 48 5. 1 Průběh dotazníkového šetření ...................................................................... 48 5. 2 Dotazníkové šetření ..................................................................................... 48 5.3 Ověřování hypotéz ........................................................................................ 62 ZÁVĚR ................................................................................................................... 63 ANOTACE ............................................................................................................. 65 ANNOTATION ...................................................................................................... 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ................................................................... 67 Příloha: .................................................................................................................... 70

3

ÚVOD Dostali jsme se do situace, kdy stáří zaskočilo nejen nepřipravené jedince, ale celou společnost, bohužel nepřipravenou společnost. Už nejde jen o prosté prodloužení věku jedince, ale o to, aby tyto získané roky byly prožité kvalitně, ve zdraví fyzickém i psychickém. Zdá se, že to je základ řešení daného problému. Domy seniorů, domy s pečovatelskou službou a další podobná zařízení už kapacitně nestačí, roste potřeba udržet seniory co nejdéle v dobré kondici v domácím prostředí. Většina literatury zabývající se problematikou seniorů se však zaměřuje na seniory více či méně závislé na cizí pomoci. Zdá se, že jen malá pozornost je věnována aktuální potřebě využívání volného času seniorů žijících v domácím prostředí, kteří jsou již v důchodu. Pozornost se nevěnuje ani přípravě na období odchodu do důchodu seniorů budoucích. Zájem společnosti se soustřeďuje především na seniory v péči sociálních zařízení, jak tráví svůj život nezávislí senioři v domácím prostředí, je dosud stále na okraji její pozornosti. „Každý člověk, tedy i stárnoucí, má být aktivní a programově pečovat o osobní aktivitu. Je to nejlepší prevence, a zároveň náplň stáří. Je žádoucí udělat vše pro to, aby stárnoucí a starý člověk mohl co nejdéle a aktivně žít ve svém domově. Redukovat problém zabezpečení starých lidí na resort zdravotních a sociálních služeb je nesprávné. Tyto resorty mají svá specifická poslání.“1 Tento citát do jisté míry vystihuje hlavní myšlenku práce. Práce se zabývá zmapováním nabídky volnočasových aktivit pro nezávislé seniory žijící v domácím prostředí. Široká a finančně dostupná nabídka volnočasových aktivit pro tyto seniory jim umožní smysluplně vyplnit volný čas, který jim vzniká po odchodu do důchodu. Aktivity napomáhají udržení jejich fyzické a psychické kondice a umožňují tak posouvat jejich potřebu cizí pomoci směrem k vyššímu věku. 1

Haškovcová 1990, s. 125

4

Znalost nabídky volnočasových aktivit je pro seniory stejně důležitá jako jejich rozsah, kvalita a cena. Zmapování a vyhodnocení stavu nabídky volnočasových aktivit pro seniory ve dvou městech s rozdílným přístupem k jejich organizování může být přínosem pro organizace, které se zabývají, nebo chtějí zabývat organizováním těchto aktivit. V teoretické části jsou definovány základní pojmy vztahující se k tématu práce (stáří, zdravé stárnutí, volnočasové aktivity atd.). Je zde vymezen také teoretický rámec dané problematiky a popsána opatření, která již byla v rámci Evropy a České republiky učiněna. Praktická část BP se zabývá nabídkou volnočasových aktivit pro seniory ve dvou městech. Ta je zjišťována formou dotazníku, který byl rozeslán organizacím v těchto městech, nabízejícím volnočasové aktivity pro seniory. Současně je předmětem zkoumání i způsob organizování těchto aktivit. Rostoucí počet seniorů vyvolává situaci, která v historii Evropy ani České republiky nemá obdoby. Současná společnost nemá od koho převzít zkušenosti s řešením, musíme si pomoci sami. Řešení hledá celá Evropa. „Lidí, kteří se v současné době dožili poměrně vysokého věku, je dnes skutečně tolik, jako v minulosti ještě nikdy, a to absolutně i relativně.“2 Proto je nutné, aby se do řešení této problematiky zapojila celá společnost. Cílem této práce je tedy ukázat alespoň na malém vzorku naší společnosti, kudy vede cesta ke zkvalitnění života seniorů a kde a v čem jsou určité překážky a nedostatky.

2

Wolf 1982, s. 21

5

1 Teoretické vymezení problematiky Stárnutí obyvatelstva je v dnešní době často diskutované téma. Patří k němu rovněž kvalita života seniorů. Touto situací se začíná zabývat nejen odborná, ale i laická veřejnost. Ke kvalitnímu životu seniorů patří jeho aktivní prožívání. Už nestačí pečovat pouze o zdraví seniorů, pozornost se obrací také k možnostem aktivního prožívání života a smysluplného využití volného času v důchodu. Tomu by měla napomoci nabídka volnočasových aktivit, ze které by si senioři mohli vybrat a která by je zaujala. V poslední době se nabídkou volnočasových aktivit začínají zabývat nejen města a obce v rámci svého komunitního plánování, ale i další organizace. Chceme-li se tématem volnočasových aktivit pro seniory zabývat, je potřeba si přiblížit pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny.

1.1 Senior „Obsahové vymezení pojmu "senior" je v zásadě dvojího druhu. Užívá se v návaznosti na národní důchodové systémy k označení osob, které jsou ve věku stanovené věkové hranice odchodu do starobního důchodu a starší, nebo podle definice OSN, která uznává ve svých materiálech věkovou hranici 65 let jako hranici stáří.“3 „Další varianta rozděluje lidi starší 65 let na kategorie třetího věku a čtvrtého věku. „Třetí věk“ označuje aktivní a nezávislý život ve stáří, zatímco „čtvrtý věk“ znamená období, kdy je člověk při zajišťování základních potřeb odkázán na druhé.“4 Většina veřejnosti, internet a média používají pojem senior pro ty, kterým vzhledem ke kalendářnímu věku vznikl nárok na starobní důchod. Pro účely této práce budeme vycházet z významu slova senior – jedinec, který je ve starobním důchodu a je aktivní a nezávislý, tedy senior třetího věku. Společnost tyto jedince považuje za staré, přitom člověk odcházející

3 4

Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV. Hamilton 1999, s. 20

6

do důchodu se ještě cítí plný sil. „Společnost očekává, že lidé po šedesátce, se budou chovat v zásadě klidně a usedle. Není proto překvapením, že odchod do důchodu se považuje za znak počátku stáří.“5 Historicky bylo pravidlem, že když se člověk dočkal důchodu, už byl starý. Jenže doba se změnila, prodloužila se střední délka života, lidé se dožívají vyššího věku a dá se říct, že většina seniorů se dožívá důchodu ve zdraví. „Staří lidé jsou funkčně stále schopnější – tělesně i duševně. Tato plasticita se historicky projevuje nejen stále se prodlužující průměrnou délkou života, ale i tím, že dnešní mladší staří jsou na tom celkově mnohem lépe než stejně staří lidé v minulé generaci. Dnešní sedmdesátníci jsou například tělesně a duševně stejně zdatní jako pětašedesátníci, nebo dokonce jako šedesátníci před 30 lety.“6 Společnost se zaměřila na to jak prodloužit život, ale pozapomněla na to, jak tyto získané roky smysluplně naplnit. Při adaptaci na nový způsob života v důchodu hraje významnou roli vztah seniorů k druhým lidem, k partnerovi, k vlastním dětem, vnoučatům a jejich rodinám, k přátelům, vrstevníkům. Tyto vztahy odchodem do důchodu mění svoji kvalitu, ale nezanikají, naopak nabývají na významu. Pro seniora je důležité, když se má s kým podělit o své problémy. „Základní strategií seniorů je „být aktivní jako dříve“, „dělat to co normálně“, to znamená starat se o domácnost, rozvíjet kontakty a vztahy se svými blízkými, angažovat se v životě dětí, být užiteční druhým, věnovat se zájmům a koníčkům, sledovat dění ve společnosti, eventuálně chodit do práce či se vzdělávat.“7 Cítí-li senioři, že se na ně okolí nedívá s úctou, ale spíše s odporem a pohrdáním, vidí-li, že s nimi společnost nepočítá, nic od nich neočekává, ztrácí pro ně život smysl. Jestliže senioři přestanou mít pro co a pro koho 5

Hamilton 1999, s. 19 Gruss 2009, s. 12 7 Sýkorová 2007, s. 213 6

7

žít, ztrácejí i motivaci a propadají depresím. Nevidí žádnou budoucnost, uzavírají se do sebe a tráví prodloužený čas života pasivně na pohovce nebo v křesle koukáním do stropu a „čekáním na smrt“. Takto pak rychle „zestárnou“ a ze zdravých a aktivních seniorů se stávají nemocní, na cizí pomoci závislí lidé. „Naprostá většina seniorů je schopna se sama o sebe postarat. S rostoucím věkem přibývá fyzických i duševních omezení z důvodů fyziologického stárnutí, ale i vlivem společenských stereotypů. To se odráží na pasivitě starých a stárnoucích lidí, kteří se bojí učení nových dovedností i zapojování do nových aktivit. Například fyzická aktivita snižuje pravděpodobnost úrazů. Trénink paměti a další duševní aktivity dokážou zabránit rozvoji demence nebo ho zpomalit. Sociální kontakty a pocit potřebnosti a užitečnosti snižují výskyt deprese a psychiatrických onemocnění.“8 Pojem senior je tedy velmi úzce spjat s pojmem stáří je tedy důležité vysvětlit též význam tohoto pojmu.

1.2 Stáří a stárnutí „Stáří není nemoc ani zásluha, stáří je logický a zákonitý stav, stejně jako mládí. Není ničím jiným než kusem života. Má snad jedinou vlastnost, že se v něm koncentrují dobré životní zkušenosti, ale i chyby, které se jakoby zhmotní, vydestilují. Zdravotní stav a fyzická kondice se snižují, takže i psychická složka se tvaruje jiným způsobem. Je to stadium, kdy je člověk relativně už oslabený, protože ne všechny životní zkušenosti jsou těmi, které ho posilují.“9 „Protože většina lidí ve vyspělých společnostech dnes vystupuje ze zaměstnanecké role v šedesátém až šedesátém pátém roce svého chronologického věku, je nejčastější hranice odchodu do důchodu, tj. chronologický věk šedesát pět, obecně přijímána za dolní hranici stáří. (Jako první stanovil věk šedesát pět let jako hranici odchodu do důchodu 8 9

Zdravé stárnutí. SZÚ Motejl, Stáří není nemoc ani zásluha

8

Bismarck v roce 1822.) Je přijímána za tuto hranici bez ohledu na to, že někteří šedesátipětiletí a starší plní i nadále své zaměstnanecké role, že se žení a pečují o své závislé děti. Je přijímána, přestože se mnozí příslušníci této sociální kategorie starými vůbec necítí a jako staří se také nechovají. Věk šedesát až šedesát pět let je chápán jako hranice stáří nikoli individuálního, ale stáří jako jevu sociálního.“10 Člověk v produktivním věku na stáří moc nemyslí. Nemá na to čas, nemá potřebu na stáří myslet a dá se říci, že se dokonce myšlence na stáří vyhýbá. Je to dáno taky tím, že současná společnost má spíše negativní postoj ke stáří. A člověk označovaný společností jako starý se s tímto musí vyrovnat. Na tom, jak to udělá, závisí jeho další budoucnost. „Všechno živé stárne, avšak jenom člověk si svoje stárnutí uvědomuje. Průběh lidského stárnutí závisí do značné míry na tom, s jakými pocity je člověk očekává, jak reaguje na nastalé změny a jak se s nimi dovede vnitřně vyrovnat. Jsou doklady o tom, že strach ze stárnutí nebo nepřiměřená subjektivní reakce na změny, které jsou normální a nevyhnutelné, může způsobit větší škody na duševní i tělesné kondici než vlastní proces stárnutí.“11 O stárnutí lze tedy hovořit jako o postupně nastupujících nezvratných změnách, které nastávají v živém organismu, postupně jej omezují a oslabují jeho funkce. Tento proces je dán geneticky a je ovlivňován životním prostředím jedince a jeho životní cestou. Proto také lidé nestárnou stejně, život každého jedince probíhal jinak a v jiných podmínkách. Dá se tedy říci, že každý má i svůj odlišný program stárnutí. Nástup stáří je tedy individuální záležitostí. „Stárnutí přináší zhoršení tělesného i duševního stavu. Tento proces bývá individuálně variabilní z hlediska času, rozsahu i závažnosti projevů. Proces stárnutí závisí na interakci dědičných předpokladů a důsledků různých vlivů

10 11

Wolf 1982, s. 210 Wolf 1982, s. 163

9

prostředí,

které

se

v organismu

stárnoucího

člověka

postupně

nahromadily.“12 Nástup stáří není pro jedince lehkou záležitostí a není jednoduché vyrovnat se s myšlenkou, že je člověk starý. Smířit se s tím, že se člověk stává pro společnost nepotřebnou zátěží, přijmout tento, ve společnosti často převažující názor, je pro jedince zvlášť obtížné. Záporný pohled společnosti na stáří a stárnutí se jen těžko překonává a mění. Zlepšit nástup a průběh stárnutí by mělo v poslední době prosazované doporučení, začínat s přípravou na stáří dlouho před tím, než se přihlásí jeho první příznaky. „Stárnutí a stáří je jevem celospolečenským i individuálním. Stáří je nejen kategorií biologickou a medicínskou, ale především kategorií politickoekonomickou a společenskou. Je třeba uznat a respektovat stárnutí a stáří, a to nikoliv jako nežádoucí a mnohdy obávaný fenomén, ale jako normální součást života a jako období, kdy stále pokračuje rozvoj lidské osobnosti. Zajištění stárnutí a stáří představuje celý komplex opatření k zajištění adekvátní úrovně potřeb stárnoucí populace, počínaje zdravotní péčí, podporou rodiny, sociálním zajištěním, bytovou politikou, školstvím, kulturou, společenským životem aj. Ta se odvíjejí zejména v těchto rovinách: státní, veřejnoprávní, obecní, soukromé a individuální. Tyto roviny zabezpečení stárnutí a stáří musí být vhodně kombinovány tak, aby působily ve vzájemných souvislostech. Dosavadní poznatky o problematice stárnutí a stáří a přípravy na ně umožňují formulovat některé principy pojetí přípravy na stáří. Proto je potřebné přijmout a rozvinout ucelený program přípravy na stáří, orientovat celospolečenský zájem na problematiku stárnutí a věnovat zvýšenou pozornost

státních

orgánů,

společenských

organizací,

sdělovacích

prostředků, obcí, komunit i jednotlivců otázkám stárnutí, problémům a potřebám seniorů a vytváření podmínek pro aktivní stárnutí.“13 12

13

Vágnerová 2000, s. 448 Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV.

10

K tomu, abychom mohli hovořit o potřebě aktivit seniorů, tedy stárnoucích jedinců, si potřebujeme stanovit kritéria, na jejichž základě budeme jedince považovat za starého, a co je pro kvalitní stárnutí důležité. Jednou ze základních charakteristik člověka je kalendářní věk, který se všeobecně považuje za jeden z ukazatelů stárnutí. Kalendářní věk jednotlivce ale nekoresponduje se skutečnými počátky stárnutí jednotlivce. Ty lze lépe stanovit věkem biologickým a sociálním stářím. 1.2.1 Kalendářní stáří Kalendářní,

neboli

chronologické

stáří

je

dáno

datem

narození.

Z kalendářního věku vycházejí společenské konvence, opírají se o něj právní normy, podle kalendářního věku začínáme školní docházku, nastupujeme do zaměstnání, odcházíme do důchodu. Výhodou kalendářního vymezení stáří je jednoduchost a možnost srovnávání a statistického vyhodnocování. Snaha o využití kalendářního věku k dělení délky života člověka podle jednotlivých fází je stará desítky let. „Starověká věda rozdělila lidský věk na čtyři období: podle Galena to bylo jaro- dětství, léto- mládí, podzim- plodný život, a zima- stáří. Ve středověku a na počátku novověku byla v oblibě zejména čísla a pro lidský život se užívalo nejčastěji magického čísla sedm. Jako ukázku si uveďme Komenského dělení lidského živobytí podle sedmiletých období: nemluvně (0), dítě (7), pachole-děvčátko (14), mládenec-děvče (21), jinoch-panna (28), muž-žena (35) atd. Nakonec je stařec-stařena (70). Z antropologického hlediska se jeví jako nejoptimálnější dělení života jedince na dětství a mládí, dospělost a stáří. Probíhají totiž podle biologických zákonitostí, jsou více nebo méně měřitelné a lze je objektivně stanovit v jejich souhrnu a působení. Pouze stáří nemá přesnější hranice, a to zejména proto,

11

že prochází v současném období velkými proměnami, způsobenými prodlužováním lidského věku a růstem dlouhověkosti.“14 Existuje několik známých a používaných způsobů jak lze dělit lidský život podle kalendářního věku. Na jeho základě dělíme lidský život například na období dětství, dospívání, dospělost a stáří. Stáří pak dále dělíme na: 

Období raného stáří: 60-75 let (fáze postvývojová)



Období pravého stáří: 75 a více let



Dovršením 80 let dosáhne senior tzv. čtvrtého věku15

„Konkrétní okamžik, ve kterém člověk zestárne, nelze určit a chronologický (kalendářní) věk je ve všech případech pouze arbitrární a nepříliš přesnou mírou. Nicméně v jistém okamžiku tohoto „plovoucího prahu“ mezi šedesáti a šedesáti pěti lety začne vykazovat příznaky stárnutí.“16 1.2.2 Biologické stáří „Pro počátky skutečného stárnutí je rozhodující biologický věk člověka, označovaný také jako somatický věk, který odpovídá celkovému stavu růstu a vývoje jedince. Různí se i podle pohlaví.“17 Biologické stáří člověka na rozdíl od stáří chronologického, nenastupuje u všech lidí stejně. Je tudíž problematické stanovit biologický věk člověka. Organismus člověka, jeho funkce a systémy stárnou nerovnoměrně taky podle toho, jak byly využívány a zatěžovány. Stárnutí postupně zasahuje všechny orgány, ovlivňuje celé tělo a projevuje se v rychlosti a způsobu pohybu, v držení těla, chůzi, vzhledu člověka a jeho postavě. Svalstvo ochabuje, ztrácí se síla, je postižen zrak i sluch. Právě biologické projevy stárnutí často určují, že člověka začne jeho okolí považovat za starého. Biologický věk „poukazuje na objektivní stav fyzického vývoje či

14

Wolf 1982, s. 107

Vágnerová 2007 Hamilton 1999, s. 20 17 Wolf 1982, s. 98 15

16

12

degenerace. Obecně je tento pojem užíván poměrně volně k vyjádření celkového stavu lidského organismu.18 „Různé biologické změny provázející stárnutí vedou mimo jiné k tomu, že organismus má k dispozici stále menší množství energie potřebné k vyvíjení jakékoli činnosti.“19 „Pro stárnutí je charakteristický úbytek řady duševních funkcí, podmíněný přirozenými změnami na úrovni biologické. Úbytek nastává pozvolna, v některých složkách už ve středním věku dospělosti. Je důsledkem změn v ústřední

nervové

soustavě,

ale

také

ve

smyslových

orgánech,

v pohybovém ústrojí, v činnosti žláz a v látkové přeměně.“20 „Psychologické aspekty stáří se stávají předmětem odborného zájmu prakticky až ve 20. století. Přestože mezi fyzickými změnami a psychikou existuje vztah vzájemného ovlivňování, mnoho autorů upozorňuje na relativní autonomii psychických funkcí. Psychologické aspekty stárnutí jsou metodicky obtížně přístupné. Důvody jsou mnohé: stárnutí organismu, tedy i „duše“, začíná pozvolna a je otázkou, kdy vlastně přichází ten kvalitativní zvrat.“21 1.2.3 Sociální stáří Sociální stáří vyjadřuje kvalitu sociálního života a je ovlivněno nejenom sociálním stavem, ale také ekonomickou situací člověka a dalšími faktory. Je to sociální role, kterou stárnoucí člověk převezme v závislosti na pohledu společnosti na staré lidi. Sociální věk se „vztahuje ke společenskému očekávání chování přiměřeného určitému biologickému věku.“22 Odchod do důchodu je významným sociálním mezníkem uzavírajícím jeden dlouhý úsek lidského života. Skupinu starších lidí v důchodu lze považovat za určitou „sociální minoritu“, která je v majoritní společnosti chápána jako 18

Hamilton 1999, s. 22 Wolf 1982, s. 157 20 Wolf 1982, s. 133 21 Haškovcová 1990, s. 94 22 Hamilton 1999, s. 19 19

13

nevýznamná, neproduktivní a méně užitečná. Je definována ekonomickou závislostí na společnosti a omezenou možností do jejího dění nějak zasahovat. Člověk v důchodu symbolicky odchází ze společnosti, zůstávají mu jen soukromé role. V závislosti na změně role dochází rovněž ke změně hodnot a postojů. Období důchodu může být chápáno jako doba, která nemá jasně vymezený obsah a obecně platný smysl. Senior má právo rozhodovat o svém životě podle svého přání. Tato svoboda se může stát zátěží, protože ji lidé neumějí využít. Dosud byl jejich život organizován nutností chodit do práce. Problém pocitu prázdnoty života v důchodu často spočívá v tom, že si lidé zvykli akceptovat nějaký program a řídit se jím. Na dobu důchodu však společnost žádný závazný program neurčuje. Člověk si jej musí vytvořit sám, a to mnozí lidé nedovedou.23 K sociálnímu vyloučení může docházet rovněž v důsledku zmenšujících se komunikačních schopností seniorů. Zhoršující se sluch, zrak, slovní zásoba a pomalejší reakce seniorů, mohou vést k vyřazení ze společnosti, nebo se jedinec za svá omezení stydí a z toho důvodu se sám ze společnosti vyřadí. Průběh stárnutí a stáří je ovlivňován nejenom biologickými faktory, ale také vztahem mezi jedincem a společností. Především v době, kdy jedinec odchází do důchodu, se závislost na společnosti projevuje zvlášť silně. Odchází z pracovního kolektivu, ztrácí většinu svých sociálních kontaktů a má potřebu navazovat kontakty nové, které by mu pomohly překonat vzniklé vakuum a poskytly pocit, že není v této situaci sám, bez pomoci. V tomto období výrazně klesá jeho sebevědomí, zvlášť u mužů, a hrozí, že se stárnoucí člověk izoluje, ztratí zájem o to, co se kolem něj děje, a propadne lhostejnosti. Výhodou je, když má senior možnost pobývat v rodinném prostředí. Necítí se tak izolovaný, má pocit, že někam patří, že je potřebný, což přispívá k jeho spokojenosti a kvalitě života. „U většiny mužů se náhle a výrazně mění životní situace odchodem ze zaměstnání se všemi jeho důsledky (pokles sociální prestiže, změna životního stereotypu, ztráta významného zdroje uspokojení, náhlý úbytek 23

Vágnerová 2007, s. 356-357

14

sociálních kontaktů apod.). Nároky na přizpůsobení (readaptaci) jsou obvykle značné. Naproti tomu u žen nastávají změny v sociálních rolích a v celkové životní situaci pozvolna, je tedy více času na přizpůsobení.“24 „Strach ze stárnutí může vyvolat více potíží, než vlastní proces stárnutí. Mnoho záleží na tom, jaký postoj ke starým lidem zaujímá společnost, jaké klima pro ně vytváří, jak respektuje jejich právo na spokojený život, třebaže už nejsou produktivní, a jaká konkrétní opatření v tomto směru činí.“25 Negativní postoj společnosti se projevuje na psychice stárnoucího člověka a má vliv na jeho postoj k vlastnímu životu. Ten se uzavírá do sebe a tím může dojít ke vzniku různých psychických poruch. Skutečnost, že více lidí má šanci se dožít vyššího věku, nevnímá naše společnost zcela pozitivně. K všeobecně negativnímu pohledu na stáří se připojuje obava společnosti, že více důchodců bude potřebovat na důchody více peněz, které pak budou ve státní pokladně chybět. V poslední době diskutovaná otázka penzijní reformy oblibě seniorů ve společnosti nenapomáhá. To vše ovlivňuje negativně psychiku seniora, který přejímá všeobecně platný názor ve společnosti a svým chováním se mu podřizuje. „Postoj současné společnosti ke stáří a starým lidem je spíše negativní. Stáří je chápáno jako období, kdy může člověk pouze chátrat, v nejlepším případě si zachovávat část toho, co získal dříve. Jeho zkušenosti i kompetence ztrácejí svůj význam, pro společnost není takový člověk ničím přínosný. Hodnotový systém této společnosti, který zdůrazňuje zachování všech především biologicky podmíněných kompetencí mládí (mladistvého vzhledu, výkonu atd.), staré lidi silně znevýhodňuje. Tuto tendenci podporují i média, která různým způsobem potvrzují značný význam vnějšího vzhledu a proklamované svěžesti jako současnou normu. To

24 25

Wolf 1982, s. 157 Wolf 1982, s. 134

15

zároveň znamená, že cokoliv, co takové není, je považováno za podřadné.“26 Společnost by měla podporovat vytváření vzdělávacích, informačních a aktivizačních programů pro seniory ve sdělovacích prostředcích, které by jim pomohly lépe se orientovat v roli seniora a eliminovaly tak častý pocit vyloučení ze společnosti. Současná konzumní společnost oslavuje mládí s jeho fyzickou krásou, zdatností a výkonnosti. Nehovoří se a nepíše o přednostech stáří, jeho vyrovnanosti, zkušenostech a moudrosti, jak to dříve bylo běžné.

26

Vágnerová 2000, s. 443

16

2 Příprava na stárnutí Aktivizace seniorů je součástí programů v rámci přípravy a řešení problematiky stárnutí populace. Aktivity a programy v ČR vycházejí z doporučení a programů EU a OSN v rámci řešení této problematiky v evropském a celosvětovém měřítku. Historie přípravy na stárnutí v České republice je nedílnou součástí historie přípravy na stárnutí v Evropě a koresponduje s celosvětovými projekty. Na začátku byly výsledky statistických údajů ve vyspělých zemích, které vyvolaly potřebu řešit situaci, kterou prognózovaly. Statistické údaje dál slouží k upřesňování zvolených postupů a řešení a staly se nedílnou součástí přípravy na stárnutí. „Sociální rozvoj, lepší životní a pracovní podmínky, pokroky v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Získané roky života jsou hodnotou samy o sobě. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti, a starší lidé tak tvoří významnější část populace než kdykoliv v minulosti. Stáří se stává přímou zkušeností většího počtu lidí. Současně máme méně dětí než v minulosti.“27 „Česká republika drží evropský primát spolu s Finskem – má nejpočetnější skupinu lidí ve věku 50–64 let. Znamená to, že za deset let tato skupina bude patřit k seniorům a bude pravděpodobně do značné míry ekonomicky neaktivní a zároveň bude nejvíce čerpat zdravotní a sociální služby.“28 Nástup těchto silných ročníků do důchodu již v příštích letech značně zvýší míru závažnosti problematiky rostoucího počtu seniorů ČR. Totéž potvrzují i statistické prognózy.

27 28

Příprava na stárnutí v ČR. MPSV Janatová, Zdravé stárnutí - výzva pro Evropu s. 7

17

Podíly osob v % ve věku 60 a více let (muži, ženy a celkem) v ČR, 19502030 Rok

Populace

60+ (z mužů)

60+ (z žen)

Celkem 60+

1950*

8 896 133

11,1

13,7

12,5

1961*

9 571 531

12,6

16,9

14,9

1970*

9 807 697

15,6

20,8

18,4

1980*

10 291 927

13,9

19,4

16,9

1991*

10 302 215

14,6

20,8

17,8

1995#

10 321 344

14,8

21,0

18,0

2000

10 267 668

15,3

21,4

18,4

2005

10 246 699

17,2

23,2

20,3

2010

10 243 530

20,4

26,4

23,4

2015

10 200 431

23,2

29,1

26,2

2020

10 098 028

24,7

30,6

27,7

2025

9 927 102

26,3

32,0

29,2

2030

9 691 185

27,7

33,3

30,6

* data ze sčítání lidu;

# z bilancí k 31. 12.29

Výsledky z posledního sčítání lidu z 26. 3. 2011, jak uvádí Český statistický úřad, ukazují přesněji současnou strukturu obyvatelstva.

29

Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV

18

Struktura obyvatelstva ČR k 26. 3. 2011 v %

ČR, (struktura v %)

Obyva65 a více let

telstvo 0-14 let 15-64 let celkem celkem

celkem

celkem

muži ženy

Celkem kraje

100,0

14,5

69,7

15,9

6,4

9,4

Hlavní město Praha

100,0

12,7

70,6

16,7

6,8

9,9

Středočeský kraj

100,0

15,6

69,5

14,9

6,2

8,8

Jihočeský kraj

100,0

14,6

69,5

15,8

6,5

9,3

Plzeňský kraj

100,0

14,2

69,6

16,3

6,8

9,5

Karlovarský kraj

100,0

14,4

70,2

15,4

6,3

9,1

Ústecký kraj

100,0

15,3

70,2

14,5

5,9

8,6

Liberecký kraj

100,0

15,1

69,9

15,0

6,1

8,9

Královéhradecký kraj 100,0

14,6

68,6

16,8

6,9

9,9

Pardubický kraj

100,0

14,7

69,2

16,1

6,6

9,5

Kraj Vysočina

100,0

14,6

69,1

16,3

6,7

9,6

Jihomoravský kraj

100,0

14,2

69,5

16,4

6,6

9,8

Olomoucký kraj

100,0

14,5

69,5

16,1

6,5

9,6

Zlínský kraj

100,0

14,2

69,4

16,5

6,5

10,0

Moravskoslezský kraj 100,0

14,5

70,0

15,5

6,2

9,3 30

Situace je vážná nejen v České republice, ale ve všech vyspělých státech světa. Vlády si závažnost situace uvědomují a již řadu let se snaží na základě získaných prognóz připravit se na tuto situaci a hledat cestu k jejímu řešení. Stejně tak přistupuje k řešení problému i Česká republika. Fakt, že se senioři dožívají vyššího věku, než tomu bylo v minulosti, si vyžaduje řešení. Prodlužující se délka života seniorů po odchodu do 30

Tab. 2.2 Obyvatelstvo podle věku podle krajů. ČSÚ

19

důchodu klade důraz na to, aby se kvalitou těchto „získaných“ let začala společnost vážně zabývat. Je důležité změnit pohled společnosti na seniory a na způsob jejich života. Ve většině případů to už nejsou stařenky a stařečkové, o které se společnost stará v domovech důchodců a podobných zařízeních. O rostoucí počet seniorů by se ani postarat nedokázala. U stávajících důchodců je proto důležité zavést takové preventivní programy, které by seniory udržely co nejdéle zdravé, funkční a samostatné. Na budoucí seniory je pak potřeba osvětou působit tak, aby se na svůj život v důchodu předem připravovali, především budováním si zájmů a koníčků, které by v důchodu mohli pěstovat a rozvíjet. Pro současné seniory platí potřeba aktivního využití volného času s využitím nabídky volnočasových aktivit, které by jim měla společnost být schopná v dostatečné míře nabídnout. Potřebami seniorů a řešením otázky jejich rostoucího počtu se již zabývá vláda České republiky a řada dalších organizací.

2.1 Institucionální zabezpečení přípravy na stárnutí Historie a počátky řešení problematiky stárnutí populace u nás i na mezinárodní úrovni sahají do minulého století. Nejlépe situaci ozřejmí přehled nejdůležitějších aktivit a citace některých významných dokumentů týkajících se dané problematiky. V roce 1982 přijalo Světové shromáždění pro problematiku stárnutí ve Vídni Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí. Byl to první mezinárodní

dokument

v této

oblasti.

V roce1991

přijalo

Valné

shromáždění OSN Zásady OSN pro seniory. Celkem 18 zásad je seskupeno do 5 oblastí zaměřených na postavení seniorů: nezávislost, zapojení do společnosti, péče, seberealizace, důstojnost. V září 1999 se konala v Montrealu IV. Světová konference Mezinárodní federace stárnutí, kde bylo konstatováno, že zásady a doporučení zakotvené v těchto dvou dokumentech nejsou všeobecně uznávány ani dodržovány. Dále bylo OSN doporučeno navrhnout všem členským státům přijetí národních plánů přípravy na stáří a spolupracovat s národními vládami, nevládními organizacemi, družstevním, soukromým a dobrovolným sektorem při řešení

20

kvality života seniorů. Rok 1999 vyhlásil OSN za Mezinárodní rok seniorů. ČR jako členský stát OSN přijala řadu opatření s cílem pozitivně ovlivňovat a podnítit občanskou iniciativu při organizaci a realizaci akcí na mezinárodní, národní, regionální a místní úrovni. Dále byla ustavena Národní koordinační rada. Na základě jejího návrhu byl vytvořen v červenci 2000 poradní sbor k problematice stárnutí jako stálý poradní orgán ministra práce a sociálních věcí. Jeho hlavním úkolem bylo vypracování Národního programu přípravy na stárnutí populace v ČR v duchu výzvy IV. Světové konference o stárnutí.31 V dubnu 2002 se konalo v Madridu 2. světové shromáždění o stárnutí, na kterém byl schválen Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, nazvaný Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. „Zúčastnilo se ho přibližně 1500 delegátů z více než 160 zemí světa a dále na 600 zástupců národních i mezinárodních nevládních organizací a expertů na problematiku stárnutí. 2. světové shromáždění o stárnutí mělo zhodnotit novou demografickou situaci ve světě, stanovit priority v oblasti globálního stárnutí populace a přijmout nový programový dokument, nový mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, který by odrážel novou realitu i budoucí očekávané problémy, jimž budou muset čelit vyspělé, rozvojové i transformující se ekonomiky.“32 Madridský plán „vyzývá ke změnám v přístupu, v politikách a v praxi na všech úrovních a ve všech odvětvích, aby bylo možno naplnit obrovský potenciál stárnutí populace ve 21. století. Mnoho starších osob stárne v bezpečí a s dostatkem důstojnosti a navíc se mnozí staří lidé dokáží aktivně účastnit života svých rodin a obcí. Cílem tohoto Madridského plánu je zajistit, aby lidé na celém světě mohli stárnout v bezpečí a důstojně a aby se i nadále mohli účastnit života ve své společnosti jako plnoprávní občané. Tento Madridský plán vychází z předpokladu, že základ zdravého a bohatého života ve stáří je položen během dřívějších fází života; cílem 31 32

Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV 2. světové shromáždění o stárnutí. MPSV

21

tohoto plánu je sloužit jako praktický průvodce pro tvůrce politik při řešení problémů stárnutí jednotlivců i celé populace. V tomto plánu jsou popsány obecně platné charakteristiky stárnutí a problémy, které jsou s ním spojeny. Dále jsou zde navržena konkrétní doporučení, která bude třeba v jednotlivých zemích adaptovat na místní podmínky. Tento plán zohledňuje různé fáze rozvoje a transformace jednotlivých zemí i nezávislost všech zemí v dnešním globalizujícím se světě.“33 Madridský plán klade mimo jiné důraz na aktivní účast seniorů na společenském dění a uznání přínosu seniorů na něm. „Jedním z cílů společnosti pro každý věk je poskytnout starším osobám možnost i nadále přispívat do života společnosti. Při snaze o naplnění tohoto cíle je nutné, aby byly odstraněny všechny překážky, které v takové účasti seniorům brání, nebo které jsou vůči nim dokonce diskriminační. Společenský a ekonomický přínos starších osob nelze vnímat jen v rozsahu jejich ekonomických aktivit.“34 V roce 2002 přijala vláda ČR Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007. V září 2002 se konala v Berlíně porada ministrů členských zemí OSN, Ekonomické komise pro Evropu (United Nations Economic Commission for Europe), která se zabývala problematikou stáří. Na ní byla přijata Berlínská ministerská deklarace. „Tato konference přijala Regionální implementační strategii (RIS) pro Madridský mezinárodní akční plán pro stárnutí a stáří a zavázala členské země regionu tuto strategii naplňovat. Cílem RIS je zajistit, aby se problematika stárnutí a stáří stala nedílnou součástí veřejné politiky.“35 V březnu 2006 zřídila vláda České republiky v návaznosti na první zprávu o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 Radu vlády pro seniory a stárnutí populace jako svůj poradní a Madridský plán a jiné strategické dokumenty, s. 11 Madridský plán a jiné strategické dokumenty, s. 14 35 Madridský plán a jiné strategické dokumenty, s. 55 33 34

22

iniciativní orgán. „Ve své činnosti usiluje o vytvoření podmínek pro zdravé, aktivní a důstojné stárnutí a stáří v České republice a aktivní zapojení starších osob do ekonomického a sociálního rozvoje společnosti v kontextu demografického vývoje.“36 V listopadu 2007 se ve španělském městě León konala Ministerská konference Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí. Vznikla zde také ministerská deklarace, která popisuje společné problémy, základní priority a opatření vztahující se k demografickému vývoji a situaci seniorů. Bylo zde konstatováno, že ministerstva zainteresovaná do Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 v ČR nesplnila svoje úlohy, které z tohoto programu vyplývají. Pokud byly úlohy plněny, pak se to dělo často velmi formálně.37 V roce 2008 přijala vláda ČR Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života). Rok 2012 je vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, s důrazem na zvyšování povědomí o příležitostech, které s sebou stárnutí obyvatelstva přináší.38 V České republice se v rámci problematiky seniorů uskutečňuje řada projektů. Jsou zaměřeny především na zmapování potřeb seniorů a vydávání informačních materiálů, které se snaží změnit přístup společnosti a seniorů ke stáří. Hledají a ukazují seniorům a celé společnosti cestu jak zdravě a aktivně stárnout. Do projektů se zapojují i jednotlivá města. V rámci projektu Globální města přátelská seniorům vznikla publikace Průvodce přeložená do češtiny. Věnuje se výsledkům výzkumu ve 33 městech světa. Rovněž v rámci mezinárodního projektu Zdravé město se připravují postupy jak dlouhodobě pracovat se seniory.

Rada vlády pro seniory a stárnutí populace. MPSV Český helsinský výbor, Práva seniorů. 38 Společné setkání subjektů za účelem spolupráce při implementaci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012. MPSV 36 37

23

Vývoj opatření, aktivit a programů zabývajících se rostoucím počtem seniorů je chronologicky seřazen tak, jak postupně vznikal. České aktivity úzce souvisejí s aktivitami mezinárodními nebo Evropskými, a jsou proto uváděny v návaznosti na ně tak, jak spolu souvisejí a v souladu s tím, jak z nich vycházejí.

Vzhledem k rozsahu práce nebylo možné uvádět

podrobněji obsah jednotlivých dokumentů souvisejících s historií přípravy a řešení problematiky stárnutí populace. Citované části se snaží přiblížit obsah, který souvisí blíže s tématem práce. Podrobnější informace lze nalézt v citovaných materiálech. Národním programům přípravy na stárnutí a projektu Zdravé stárnutí se podrobněji věnují další kapitoly. 2.1.1 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 V listopadu 2001 byl vládou ČR schválen Návrh základních principů Národního programu přípravy na stárnutí populace v ČR – podklad pro vypracování závazného celonárodního programu pro období 2003-2012. Jeho součástí je i Předkládací zpráva, ve které se mimo jiné uvádí, že: „Stárnutí je jev celospolečenský i individuální, který vyžaduje přijmout ucelený a dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jednotlivců o tuto problematiku. Takovým programem by se měl stát Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR. Je v něm vytyčeno 10 základních principů a s nimi souvisejících práv, zaměřených na oblast etického přístupu ke stáří, přirozeného sociálního prostředí, pracovních aktivit, hmotného zabezpečení, zdravého životního stylu a kvality života, zdravotní péče, komplexních sociálních služeb, společenských aktivit, vzdělávání a bydlení. Zvolených 10 základních principů postihuje potřeby českých seniorů i společnosti a směřuje zejména k zajištění rovného práva pro seniory, důstojnosti, nezávislosti, plnohodnotné účasti seniorů na sociálním, kulturním, hospodářském a politickém životě, kvality péče a podpory, vyrovnání příležitostí, k uvědomění si osobní odpovědnosti za přípravu na stáří a posílení role přirozeného sociálního prostředí. Navrhuje se, aby na základě usnesení vlády rozpracovaly jednotlivé rezorty uvedené principy a doporučení do oblasti své působnosti a vypracovaly rezortní programy k jejich realizaci ve smyslu postupné přípravy s výhledem na

24

deset let 2003 - 2012. Z rezortních programů bude vytvořen Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR.“39 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 popisuje konkrétní cíle a opatření, které je třeba učinit v 10 základních principech zvolených v Předkládací zprávě. Dále se v něm uvádí: „Je třeba překonat a změnit dosavadní stereotypní pohledy na stárnutí a stáří, překonat předsudky o životě, postavení a významu seniorů ve společnosti. Změna postojů jednotlivců i společnosti ke stárnutí a seniorům se musí stát základem pro přístup k naplňování celospolečenského programu přípravy na stárnutí. Nezastupitelnou roli v úspěšném prosazování programu přípravy na stárnutí a přijetí myšlenky "vytvoření společnosti pro všechny generace" musí sehrát i soustavná a dlouhodobá medializace, publicita a propagace programu a jeho cílů, stejně jako veřejná kontrola jeho naplňování. Ke změně společenského klimatu a přijetí starší generace jako plnoprávné složky společnosti je třeba především aktivního přístupu samotných seniorů ke stárnutí a stáří. Svými aktivitami a postoji by měli také senioři přispívat ke změně vnímání stárnutí a stáří ve společnosti. Přitom je potřebné poskytnout seniorům dostatečný prostor a podmínky k aktivní účasti na životě společnosti a jejím rozvoji. Zároveň se však senioři musí sami naučit využívat všech možností, které jim společnost nabízí k posílení vlastního postavení, k dosažení bezpečného stárnutí a k plnému a rovnoprávnému zapojení.“40 V listopadu 2005 a 2007 byly vládě předloženy Předkládací zprávy k Informaci o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007. „Součástí předkládaných materiálů je i příloha obsahující informace o plnění priorit a opatření Programu na regionální a místní úrovni. Příloha byla zpracována na základě informací, které obdržel místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí v odpovědi na svůj dopis adresovaný hejtmanům, primátorovi hl. m. Prahy a primátorům měst

39 40

Usnesení vlády ČR, část I. Předkládací zpráva. MPSV Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007. MPSV

25

Brna, Ostravy a Plzně, které vláda ve výše uvedeném usnesení požádala o spolupráci a o vypracování regionálních a místních programů přípravy na stárnutí. Jedná se o přehled aktivit a opatření na úrovni krajů a měst a zmapování zapracování priorit a cílů Programu a seniorské problematiky obecně do regionální a místní politiky. Informace je členěna do deseti částí, které odpovídají jednotlivým kapitolám Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007. Aktivity realizované k plnění jednotlivých cílů Programu za uplynulé období jsou v Informaci uvedeny odděleně, a to podle jednotlivých resortů.“41 2.1.2 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 „Tento strategický dokument stanovil cíle a opatření, která je třeba přijmout v konkrétních oblastech v kontextu demografického stárnutí a sociálních změn. Cílem je zajistit, aby dílčí politiky adekvátně reagovaly na tyto změny a na potřeby a problémy starších lidí. Program vychází z předpokladu, že ke zvýšení kvality života ve stáří a k úspěšnému řešení výzev spojených s demografickým stárnutím je nezbytné zaměřit se na následující prioritní témata: aktivní stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů, podpora participace na životě společnosti a ochrana lidských práv. Program navazuje na Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007.“42 V rámci navrhovaných opatření se mimo jiné doporučuje „Prosazovat uplatňování uvedených principů v jednotlivých oblastech a úrovních veřejné správy a posuzovat politiky a opatření z hlediska jejich dopadu na starší osoby. Klást důraz na zabránění diskriminaci na základě věku a ochranu lidských práv. Podporovat pozitivní pohled veřejnosti na stáří, stárnutí a starší osoby a usilovat o zlepšení mediální kultury ve vztahu k seniorům.

Usnesení vlády ČR, část I. Předkládací zpráva. MPSV Příprava na stárnutí v ČR. MPSV

41 42

26

Podporovat vytváření informačních, vzdělávacích a aktivizačních programů pro seniory ve sdělovacích prostředcích.“43 Tento navazující „Program“ vychází ze zkušeností s realizací předchozího „Programu“. „Organizace prosazující zájmy starších osob jsou aktivními partnery v tvorbě politiky. Neziskové organizace, které často působí na místní úrovni a zavádějí nové služby, disponují cennými zkušenostmi a znalostmi a přispívají ke zvyšování kvality života starších osob. Jejich potenciál je žádoucí využít při zlepšení situace starších osob v různých oblastech života. Neziskové organizace a zájmy, které prosazují, jsou různorodé stejně jako starší populace. Pro zlepšení situace starších osob na trhu práce a v dalších oblastech je důležité zapojení všech sociálních partnerů. V souladu s participativním přístupem je žádoucí usilovat o zapojení a účast samotných starších osob na řešení otázek, které se jich dotýkají, a na rozvoji společnosti. Spolupráce s občanským sektorem a sociálními partnery se rozvíjí mimo jiné v Radě vlády pro seniory a stárnutí populace.“44 V červnu 2010 byla na zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace předložená Zpráva o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Zpráva je rozdělená na jednotlivé části podle prioritních témat „Programu“. Celé znění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 20032007 a období let 2008-2012 a další dokumenty týkající se přípravy na stárnutí jsou uvedeny na stránkách MPSV.45

2.2 Projekt Zdravé stárnutí V roce 2010 startuje projekt Zdravé stárnutí II, který navazuje na projekt Zdravé stárnutí z r. 2008. „Posílení mezioborové spolupráce (zejména zdravotní a sociální), vládních a nevládních organizací a regionálních Kvalita života ve stáří, s. 17-18. MPSV Kvalita života ve stáří, s. 15. MPSV 45 Národní program přípravy na stárnutí. MPSV 43 44

27

a místních samospráv k zvýšené motivaci k vytváření projektů a programů vedoucí k posílení aktivity seniorů je současnou hlavní cestou k podpoře zdraví stárnoucí populace a zvýšení její kvality života, což má a bude mít pozitivní dopad na celou společnost.“46 Projekt definuje zdravé stárnutí jako „proces maximálního využití všech možností k fyzickému, sociálnímu a duševnímu zdraví, který umožní starším lidem aktivně a bez diskriminace účastnit se společenského dění a mít nezávislý a kvalitní život.“47 Partnerem evropského projektu Zdravé stárnutí byl za Českou republiku Státní zdravotní ústav, projekt byl spolufinancován Evropskou komisí. Zdravé stárnutí je podmínkou toho, že senioři nastupující do důchodu budou aktivní, samostatní a nebudou co nejdéle potřebovat cizí pomoc, která je pro společnost nákladnější, než jejich nezávislý život v přirozeném domácím prostředí. Projekt si klade za cíl povzbudit seniory k účasti ve společenském životě (vzdělávací a sociální aktivity pro seniory) a tak předcházet osamocenosti a izolovanosti. Senioři potřebují mít možnost účastnit se smysluplné činnosti a chtějí přispívat svým dílem do společnosti. Často však narážejí na překážky ze strany veřejnosti.48 Negativní dopad na duševní zdraví seniorů má sociální izolace a v neposlední řadě i věková diskriminace, která je nejčastějším druhem předsudků, se kterým se starší lidé setkávají. „Duševní zdraví je stav pohody, v němž jednotlivec uplatňuje své vlastní schopnosti, může se vyrovnat s normálním každodenním stresem, může produktivně a úspěšně pracovat a je schopen přispět svým dílem společnosti.“49 Projekt zdravé stárnutí by měl napomoci zajištění rovnováhy mezi možnostmi a schopnostmi jednotlivce a jeho cíli a tím napomoci adaptaci na životní změny, kterým jsou senioři vystaveni. Funkční nezávislosti starších Zdravé stárnutí-aktivizace seniorů v regionech. SZÚ Zdravé stárnutí výzva Evropě, s. 6. SZU 48 Zdravé stárnutí výzva Evropě. SZÚ 49 Zdravé stárnutí výzva Evropě, s. 15. SZÚ 46 47

28

lidí by mělo napomoci odstranění omezení, jež si společnost, rodina a senioři

sami

kladou,

například

neinformováním

seniorů o jejich

možnostech. Projekt se proto zaměřuje i na vydávání brožur a bulletinů s cílem informovat veřejnost a seniory. Důležité je, aby byly programy na podporu zdraví seniorů, plánovány a realizovány společně se seniory, a ne experty a úřady. Zájem je pracovat společně se seniory a povzbuzovat je k vyjadřování svého vlastního mínění o hodnotách, cílích a metodách podpory zdraví, formou spolupráce nevládních organizací zabývajícími se otázkami stárnutí a seniorských organizací. Podpora zdraví tak bude posílena touto aktivní účastí starších osob tím, že se na ní budou podílet sami senioři.50 V rámci projektu byly natočeny audiovizuální dokumenty o projektech k aktivizaci seniorů v regionech.51 Další mezinárodní programy, na kterých se podílí SZÚ ČR, jsou např. „Zdraví 21“ a „Aktivní stárnutí“, jsou zaměřeny na celoživotní proces podpory zdraví seniorů.52 Problematikou stárnutí populace se zabývá nejen celá Evropa. Na základě mezinárodních doporučení a programů zabývajícími se přípravou na stárnutí, byly tyto zapracovány i do naší státní politiky. Touto problematikou se dnes zabývají všechny resorty v ČR. Snaží se medializací oslovením radnic a soukromých sektorů o zapojení široké veřejnosti do řešení nově vzniklé situace. Z národních programů přípravy na stárnutí vyplývá zvýšený zájem o aktivní život seniorů a tudíž i větší nabídka volnočasových aktivit pro seniory.

Zdravé stárnutí výzva Evropě. SZÚ Zdravé stárnutí-aktivizace seniorů v regionech. SZÚ 52 Zdravé stárnutí výzva Evropě, s. 28. SZÚ 50 51

29

3 Volnočasové aktivity „Nikdy v historii neměl člověk tak dlouhé stáří, nikdy předtím neměl tolik času v době, kdy má ještě relativně mnoho sil. Ještě nikdy nestál člověk tváří v tvář situaci, kdy je zřejmé, že si neví rady se získanou čtvrtinou svého životního času. Kdysi měl člověk i pro dobu stáří uznávaný a jasný životní program, věděl, co ho ve stáří čeká a nemine, znal roli starého člověka. Snad proto se tolik nebál. Co však dělat teď, kdy je program stáří nejasný a kdy je zřejmé, že pouhé získání životního času „navrch“ štěstí nepřináší? Co dělat ve čtyřech stěnách pokoje a v kamenných ulicích?“53 Na rozdíl od mládeže mají senioři již jasno v tom, co je zajímá a co je baví. V závislosti na tom, jak prožili svůj život, je jejich představa o tom, co by chtěli dělat a co by je zajímalo, konkrétnější. Nabídka aktivit pro veřejnost v produktivním věku se rovněž liší od nabídky pro seniory. Pracující jedinec si vyhledává aktivity především za účelem odpočinku, odreagování se od každodenních starostí, senior potřebuje vyplnit zajímavou a smysluplnou činností volný čas.

3.1 Přínos volnočasových aktivit pro seniory Stárnutí nelze zastavit, čas běží a působí na člověka, na jeho tělesnou schránku a psychiku. Vhodná duševní a tělesná aktivita může zpomalit nástup a průběh funkčních změn neboli biologického stáří jedince a prodloužit tak dobu, po kterou bude žít samostatný plnohodnotný život. Lidé i v pokročilém věku jsou schopni jezdit na kole, hrát bridž, naučit se práci na PC, nebo studovat. Jde o to připravit jim dostatečně širokou nabídku aktivit a motivovat je k jejich využívání. Senioři rádi dělají něco, co je prospěšné nejen pro ně, ale i pro druhé. Dává jim to pocit, že nejsou „zbyteční“. Odchod do důchodu a s ním související úbytek sociálních kontaktů znamená omezení aktivity a sníženou možnost komunikace.

53

Haškovcová 1990, s. 83

30

Když senior nekomunikuje, ztrácí slovní zásobu, zmenšuje se jeho schopnost vyjadřování, zmenšuje se jeho schopnost reagovat na mluvené slovo, celkově se snižují jeho komunikační schopnosti. Snáze se stane obětí trestného činu, lehce ho někdo zneužije. Pokud se senior nepohybuje, neopakuje si pohyby, které byly celý život jeho přirozeností, ztrácí pohybové schopnosti, jeho svaly ochabují, jeho klouby ztrácejí pružnost. Snáze si přivodí úraz nebo se stane zcela nepohyblivým, závislým na cizí pomoci. Když se senior uzavře do sebe, nikam nechodí, s nikým se nestýká, ztrácí návyky společenského soužití, ztrácí své sociální schopnosti. Pokud se senior už nic neučí, myslí si, že už se učit nic nepotřebuje. Ztrácí schopnost se učit, pamatovat si a zapamatovat si nové věci. Ztrácí schopnost reagovat na neustálé změny v dnešní rychle se rozvíjející společnosti. Pokud si senior neopakuje luštěním křížovek, kvízů a jinými způsoby své mentální dovednosti, neopakuje si své během života nabyté vědomosti, ztrácí tyto vědomosti, ztrácí schopnost si vybavovat to, co celý život používal a znal. Opakování a procvičování dovedností, které senior v životě používal, je jedním z významů volnočasových aktivit. Nic není zadarmo, ani aktivní zdravé stáří. O vše se musí člověk nějak zasloužit. Senior tím, že ve stáří nesloží ruce do klína, ale dál se začleňuje do společnosti a aktivně tráví svůj volný čas podle svých schopností a možností. Společnost by mu měla napomoci v tom, že mu tuto aktivitu umožní. Popřípadě mu vysvětlí vliv aktivit na jeho život v seniorském věku a zahrne seniory do svých řad jako plnohodnotné členy společnosti a nebude se na ně a jejich činnost dívat s despektem jako na něco bezcenného, co přežívá na okraji společnosti. Nabízené aktivity by měly svým rozsahem pokrýt všechny oblasti lidského života. „Duševní svěžest si déle uchovávají lidé, kteří jsou i v pozdějším věku, aktivní, tvořiví, setrvávají v činnosti i bez vnějších popudů, mají v zásobě nějakého „koníčka“ atd.“54

54

Wolf 1982, s. 149

31

Podle teorie nepoužívání lze zhoršení schopností přičíst jejich zanedbávání a nepoužívání. Není ovšem jisté, zda se daná funkce zhoršuje, protože není používána, nebo je nepoužívána, protože se zhoršuje zdatnost člověka a klesá jeho motivace. Zdá se tedy, že cvičení nedokáže důsledky stárnutí zcela eliminovat, ale že trénink nemá vliv na základní schopnosti, u nichž dochází ke zhoršení, nýbrž nabízí nové strategie, pomocí kterých se lze se situací vyrovnat. Starší lidé sice mohou být pomalejší ve svých základních dovednostech, ale dokážou to kompenzovat zkušenostmi získanými opakováním, lepší znalostí strategie apod.55 Z výše uvedeného se dá usuzovat, že fyzickou a duševní kondici lze cvičením a procvičováním udržovat na přiměřené úrovni, ne-li dokonce zlepšovat. Aktivní senior tak má větší pravděpodobnost, že se dožije vysokého stáří bez toho, že by byl závislý na cizí pomoci a nebyl schopný samostatně žít ve svém domácím prostředí. Je tak potvrzen kladný přínos aktivit seniorů na jejich zdatnost, fyzickou a psychickou kondici a samostatnost. Například proces vzdělávání má pro starší populaci hned několik významů. Nejen, že rozšiřuje vědomostní obzory jedince, ale zároveň přispívá k pocitu důstojnosti a životního uspokojení. Člověk se začleňuje do společnosti, udržuje své fyzické i duševní zdraví, posiluje nezávislost, zvyšuje své dovednosti a znalosti. Vzdělávání také napomáhá komunikaci s mladší generací, která je zaměřená jinak než stárnoucí populace. Kladné změny zjištěné sebehodnocením seniorů prokázal i dlouhodobý pohybově-relaxační program. Společné cvičení je důležité nejen po stránce pohybové, ale zejména společenské a motivační. Senioři zde mohou navazovat nová přátelství věkově a často i názorově blízkých lidí. Vědci ve Frankfurtu nad Mohanem prokázali také pozitivní účinky zpěvu. Při aktivním zpěvu se zvyšuje hladina imunoglobulinů v krvi. Zpěv, hraní na

55

Hamilton 1999, s. 61-63

32

hudební nástroje a pohyb při hudbě pozitivně ovlivňují náladu i psychické procesy v autonomním nervovém systému.56 V důsledku nečinnosti klesá výkonnost, svalová síla i odolnost k zátěži. Tato dekondice pak vede k postupnému omezování aktivit, které přestávají být pro seniora radostí. Obdobná situace nastává i v psychické oblasti.57 Haškovcová hovoří o tzv. druhém životním programu, který má pomoci ve smysluplném využití volného času po odchodu do důchodu. Je dost těch, kteří žádný program nemají, nevědí, co dělat a bez pomoci společnosti si nový program nevytvoří. Společnost může a měla by pomáhat člověku v hledání netradičních, chceme-li druhých aktivit, vytvořením prostoru a nabídek možností, realizace je však závislá od chtění každého jednotlivce.58 Význam volnočasových aktivit na kvalitu života seniorů, na to, aby zůstali co nejdéle fyzicky i psychicky v dobré kondici, je nesporný. Pro seniory je důležité, aby měli dostatek příležitostí jak trávit plnohodnotně svůj volný čas podle svých představ a možností. Je potřeba nejen vytvářet příležitosti k aktivitám pro seniory, ale též správně osobu seniora medializovat. Je žádoucí oslovit širokou veřejnost a seniory samotné a přesvědčit je, že je správné a potřebné věnovat pozornost kvalitě života seniorů a potřebě jejich aktivního trávení volného času. Člověk v důchodu by neměl být chápán jen jako „důchodce“ – nepotřebná přítěž, nýbrž jako plnohodnotná součást naší společnosti.

3.2 Druhy volnočasových aktivit Každý senior je jedinečný svými prožitky a schopnostmi, ale i koníčky, zájmy a dovednostmi. Z toho vyplývá i fakt, že pro každého seniora bude představa aktivního stárnutí jiná. Tato různost názorů by se měla projevit i v různosti nabídky aktivit. Spektrum možností různorodých aktivit v období stáří by mělo být široké a pestré. Štilec 2004, s. 55-124 Kalvach, Úspěšné stárnutí a aktivní stáří 58 Haškovcová 1990 56 57

33

Názory na otázku trávení volného času jsou různé. Mění se s věkem a také jsou jiné u žen než u mužů. Na představy o trávení volného času má vliv i úroveň vzdělání a společenské postavení. Ovlivňuje je i životní dalo by se říct „historie“ jedince.59 Nezbytný je ovšem i zájem seniorů o tyto aktivity, informovanost o jejich nabídce, publicita v různých typech médií, na úřadech či přímo v čekárnách lékařů. U seniorů je potřeba brát také v potaz mnohdy omezené finanční možnosti. Všechny tyto skutečnosti a mnohé další je nutno brát v úvahu při přípravě a nabídce volnočasových aktivit pro seniory. Jelikož možností aktivit pro naplnění volného času je nepřeberné množství, není možné zde vyjmenovat všechny. Koncepty úspěšného stárnutí doporučují věnovat vyváženou pozornost jak tělesnému zdraví a tělesné zdatnosti, tak i psychické a sociální aktivitě. Pro přehlednost je tedy možné zvolit jejich rozdělení do tří skupin podle toho, jestli v nich převládá především pohyb, trénink mozku nebo společenský charakter. Z pohledu vlivu na stárnutí jedince jsou to tedy aktivity pohybové a psychické neboli duševní, které ovlivňují biologické stárnutí jedince. Na sociální stáří pak mají vliv především aktivity sociální. 3.2.1 Pohybové aktivity Pohybové neboli fyzické aktivity lze podle Andrewa Weila dále dělit na aerobní cvičení – které vede ke zvýšení srdeční frekvence. Takové cvičení posiluje srdce, zlepšuje pružnost artérií, pomáhá bojovat proti zvyšování tlaku způsobenému stárnutím. Zlepšuje imunitní a kognitivní funkci a má významný vliv na náladu. Zvyšování produkce endorfinů zabraňuje depresi. Mezi tyto aktivity patří chůze, která je pro seniory lepší než běh, u něhož může dojít k poškození kloubů. Nejlepší je energická chůze, tam, kde je to možné, doporučuje se používat i schody. Plavání harmonicky zatěžuje celé tělo, odlehčuje páteř a klouby a nutí k vědomému dýchání. Pro seniory je též vhodné „aquacvičení“- cvičení ve vodě. Dále cyklistika poskytuje mimo

59

Wolf 1982, s. 41-48

34

trénink srdce a plic také cvičení pro svaly na nohou. V zimě se dá kolo vyměnit za běžky, navíc pohyb venku v přírodě je také spojen se zvýšeným přísunem kyslíku a psychickou pohodou. Pro méně zdatné seniory jsou vhodné různé cvičební stroje. Ke zvyšování srdeční činnosti stačí i běžné domácí činnosti a nákupy prováděné v rychlejším tempu nebo práce na zahradě. Též tanec se dá využít jako vhodná a mnohými seniory oblíbená fyzická aktivita. Další složkou fyzické činnosti je posilovací trénink – jeho cílem je stavět a udržovat kosti a svalovou hmotu. Každý senior provádí nějaké posilovací cvičení v rámci běžných denních aktivit, např. něco zvedá, nosí. Jednou z forem posilovacích cvičení je metoda Pilates. Poslední složkou je cvičení pružnosti a rovnováhy – jeho cílem je omezit různé tělesné nepříjemnosti, které trápí staré lidi, a také chránit staré lidi před pády. Nejznámější ucelený a propracovaný systém protahování je jóga. Další možností je cvičení na míči. Bezpečné a účinné cvičení rovnováhy je tai-či.60 Tělesné cvičení může mít blahodárný účinek i na intelekt. Zdravé tělo bývá výkonnější, lépe využívá nervového systému, a tedy i psychika bude fungovat lépe. Starší člověk, který se cítí zdráv a v dobré formě, bude mít pravděpodobně větší sebedůvěru, a proto i vyšší motivaci k dobrému výkonu v psychických činnostech.61 Pohybové aktivity mají příznivé účinky na lidský organismus nejen v podobě zvýšené fyzické zdatnosti a lepší kondice, ale zlepšují výrazně i psychický stav a zvládání stresu. Pohybová cvičení mohou u seniorů významně napomáhat ke změně postoje k sobě samým. Mají tedy vliv na fyzický i psychický stav člověka a ovlivňují nástup a průběh biologického stáří jedince. Kladný vztah a důvěra k pohybu se podporují souběžným působením na city a na myšlení (tichá hudba, povzbudivý slovní doprovod) s vysvětlením

60

Weil 2007, s. 205-216

61

Hamilton 1999, s. 61

35

o významu cvičení. Zvláště starším lidem je třeba pomoci zbavit se strachu, posílit důvěru v sebe sama a probudit pocit povinnosti starat se o svoje zdraví. Tento klid a sebedůvěra se pak snadno a s účinností přenášejí do jiné lidské činnosti.62 3.2.2 Psychické neboli duševní aktivity Když staří lidé studují, a mají tedy jeden z jasných společensky garantovaných programů, méně si všímají existujících obtíží stáří, lépe je překonávají a méně stůňou. Jasný program jim nedovolí zahálet a myslet na obtíže těla.63 Univerzita třetího věku byla založená v roce 1973. Vůdčí myšlenkou iniciátorů bylo vytvořit druhý životní program pro ty staré lidi, kteří se chtějí dále vzdělávat. Populace starých lidí je velmi heterogenní, ne každý stárnoucí člověk je „studijní typ“. Univerzita třetího věku nemůže vyhovět všem

seniorům,

ale

může

být

vítanou

nabídkou

pro

určitou,

nezanedbatelnou část. Zároveň je i místem společného setkávání, a jako akademická půda vysoce společensky hodnocena.64 Myšlenka celoživotního vzdělávání vyplynula z naléhavé potřeby dalšího vzdělávání a výchovy dospělých. Později i v období důchodového věku. Vývoj souvisel se změnou představy pasivního stáří v přesvědčení, že i důchodce může a musí zůstat uživatelem výchovných a vzdělávacích služeb společnosti.65 U nás již mají univerzity třetího věku tradici a jsou nedílnou složkou aktivit seniorů. Mezi vzdělávací aktivity je nutno zařadit i vzdělávací programy zaměřené na zvládání informačních a komunikačních technologií. Patří mezi ně i kurzy ovládání mobilních telefonů, digitálních fotoaparátů, kamer apod. Zvláštní důraz se klade na počítačovou gramotnost seniorů, která je důležitá kromě jiného pro zvýšení informovanosti, komunikace a začlenění se Štilec, Pohyb jako prostředek duševní pohody Haškovcová 1990, s. 148 64 Haškovcová 1990, s. 145 65 Wolf 1982, s. 289-290 62 63

36

do společnosti. Předpokládá se, že s vyšším vzděláním seniorů poroste i poptávka po dalším vzdělávání. „Dějiny lidstva jsou nepřetržitým bojem světla proti tmě. Proto je nesmyslné přemýšlet o otázce, jaký užitek máme z vědění. Člověk chce znát, a jestliže toto přání ztratí, přestává být člověkem.“66 Vzdělávací a zájmové volnočasové aktivity jsou významným zdrojem aktivního života. Být fit po zdravotní stránce nestačí, je potřeba trénovat i svůj mozek. Ten ochabuje stejně jako nepoužívané svaly. Proto je třeba udržovat svůj mozek v pohotovosti a navykat ho na neustálou aktivitu. Psychická nečinnost zhoršuje výbavnost i vštípivost paměti, ochuzuje slovník, zpomaluje a zhoršuje řešení úkolů. Zhoršuje rovněž obavu z neúspěchu a oslabuje sebevědomí. V extrémních případech může pasivita vést u neúspěšného stárnutí až k projevům chorobného nedostatku smyslových a komunikačních podnětů, označovaného jako deprivace. U osob, které se nezajímají o nové dění, může dojít během stárnutí a zvláště po odchodu ze zaměstnání k rychlému zastarávání znalostí a zkušeností.67 Základem psychické aktivity je komunikace, patří sem všechny výše zmíněné formy vzdělávání, výuka cizích jazyků, čtení a další aktivity spojené s rozvíjením slovníku, zachováním a rozšířením slovní zásoby a vyjadřováním. Tyto aktivity pomáhají ke stimulaci mozku a stejně jako pohybové aktivity zpomalují nástup biologického stáří. Psychické či duševní aktivity upevňují a posilují fyzické a duševní zdraví, zvyšují přizpůsobivost a přispívají ke zvládání sociálních a společenských změn, včetně zavádění moderních komunikačních a informačních technologií. Umožňují orientaci na nové perspektivy a hodnoty, stimulují občanské aktivity, mají pozitivní vliv na celkové

66 67

zdraví

seniorů

a

zabraňují

jejich

sociálnímu

vyloučení.

Wolf 1982, s. 57 Kalvach, Úspěšné stárnutí a aktivní stáří

37

Vzděláváním získávají senioři nejen nové vědomosti v oborech, které je zajímají, ale současně se psychicky aktivizují, trénují mysl a cvičí paměť. Stimulaci mozku slouží i různé přednášky a exkurze, šachy, bridž či luštění křížovek, vědomostní soutěže, řešení hlavolamů a hry, při kterých se musí myslet, jako např. sudoku, scrabble a další. Každá aktivita by měla být podmíněna tím, aby člověk chtěl, uměl a mohl činnost provádět. Každá psychická aktivita má vycházet z přání a možností jedince. 3.2.3 Sociální aktivity Soubor sociálních aktivit je záměrně na posledním místě, ne kvůli důležitosti, ale proto, že do jisté míry je součástí většiny předchozích aktivit. V podstatě všechny volnočasové aktivity mají více či méně společenský charakter. Senioři se na nich setkávají, komunikují spolu a získávají tak pocit sounáležitosti. Všechny tyto aktivity zároveň posilují identitu seniorů, důstojnost a sebeúctu, umění prožitku úspěchu. Dávají pocit, že senior není sám. V nabídce volnočasových aktivit se zaměřením na sociální složku by neměly chybět kulturní a společenské akce, návštěvy divadla, koncertů a výstav. Pořádání besed, přednášek a soutěží. Různá posezení v přírodě při táboráku, společné rekreační pobyty pro seniory, společenské, seznamovací a taneční večery nebo jen tak společná posezení při čaji spojená například s poslechem hudby, která seniorům připomíná jejich mládí a při které si rádi zavzpomínají na dobu pro ně minulou. Společenské aktivity pomáhají zamezit sociálnímu vyloučení a samotě. Pokud jsou organizovány pro širokou veřejnost, mohou být i příležitostí pro posílení mezigeneračních kontaktů a sounáležitosti. Je potřeba věnovat pozornost kulturním a duchovním potřebám starší generace, zejména osamělých a sociálním vyloučením ohrožených starších lidí. Do jisté míry se dají do této kategorie zařadit také tvořivé aktivity seniorů, jako jsou keramické dílny, malování, paličkování, patchwork, pletení košíků

38

z pedigu a další zájmové aktivity, např. fotografování, natáčení filmů atd. Tyto aktivity mají sice vliv i na jemnou motoriku a zapojení představivosti, ale účastníci se často scházejí více z potřeby se setkávat a pochválit se svými výrobky než něco vyrábět či tvořit. Převládá u nich spíše společenský charakter nad vlivem na pohybové a mentální schopnosti jedince. Takto společně strávené chvíle s těmi, kdo mají podobné zájmy, dávají jistotu, že lidé nejsou osamoceni, že mají s kým probrat své problémy a že je někdo, komu budou chybět, když nebudou na akci přítomni.

39

4 Postup mapování Při přípravě práce bylo nutné se rozhodnout, kde bude sběr dat probíhat. Vybrat organizace, které budou osloveny a stanovit postup mapování. Aby bylo možné oslovit ty správné organizace, bylo třeba nejdříve definovat skupinu seniorů, na kterou je tato práce zaměřená. Dále byly vyhledány organizace, které mají tuto skupinu jako cílovou. Tyto organizace byly osloveny formou dotazníku. Dotazník je společně s jeho vyhodnocováním součásti kapitoly 5. Nebyly osloveny organizace zabývající se osobami se zdravotním postižením ani kluby důchodců při různých zařízeních pro seniory. Senioři, kteří žijí ve svých původních domovech, rozptýleni mezi ostatními generacemi se cítí po odchodu do důchodu osamoceni, ztrácí sociální kontakty, mění se jejich sociální postavení a také sociální role. Člověk se musí adaptovat na jiný režim, musí nějak naložit s časem, kterého má najednou dostatek. Mají-li poblíž svou rodinu, mohou pomáhat s péčí o vnoučata. V dnešní době ovšem vzrostl počet rodin, které se stěhují za prací do jiných regionů nebo i států a tak zůstává více seniorů osamocených, odkázaných jen na telefonáty, internet či krátké návštěvy jednou za čas. Někteří senioři mají možnost využití volného času na zahrádce, nebo mají alespoň psa, se kterým mohou aktivně trávit svůj volný čas v přírodě. Stejně však zůstává mnoho těch, kteří toto štěstí nemají, nebo mají jiné představy o trávení volného času. Většina společnosti je přesvědčena, že k aktivnímu životu stačí pohyb, protože sociální kontakty, mozkovou činnost a trénink paměti jim zajišťuje, aniž si to uvědomují, zaměstnání a rodina. Po odchodu do důchodu o toto jedinec přichází. Senioři v důchodu, žijící v domácím prostředí často pociťují nedostatek příležitostí ke kontaktu se svým okolím. Pro ně pak znamenají volnočasové aktivity zároveň možnost nalézt si společnost, ve které se cítí dobře, společnost, která má stejné zájmy a stejné problémy, společnost, která jim alespoň částečně nahradí, co odchodem do důchodu ztrácejí.

40

4. 1 Vymezení oblasti sběru dat Cílem této práce je zmapování nabídky volnočasových aktivit pro seniory v důchodu, kteří žijí v domácím prostředí. Rozsah této práce, nedovoluje zmapovat větší území, ale omezit mapování pouze na jedno město by nedalo dostatečný přehled o stavu nabídky. V každém městě funguje nabídka volnočasových aktivit pro seniory jinak. Některá města se zapojují do celostátních programů např. Zdravé město, v rámci kterých zařazují projekty i pro seniory. V jiných se na tyto aktivity zaměřují různé místní organizace, nebo si je organizují sami senioři. Většina měst se zabývá volnočasovými aktivitami v rámci svého komunitního plánování. Proto byla pro tuto práci vybrána dvě podobná města, která se liší ve svém organizování volnočasových aktivit. V Mladé Boleslavi nabídku pro seniory vymýšlejí pracovníci organizací s větší či menší spolupráci seniorů. Nebo zvolení zástupci klubů, kteří jsou omezeni dotacemi města či podniku, který zastupují. Senioři v Mladé Boleslavi si vyberou z nabízených aktivit ty, které je zaujmou a navštěvují je, nemají možnost do této nabídky zasahovat. Oproti tomu ve Svaz důchodců ve městě Frýdek-Místek má každý člen možnost vymyslet, zorganizovat a nabídnout ostatním pro něj zajímavou aktivitu. Frýdek-Místek má nejpočetnější skupinu seniorů ze všech Svazů seniorů v České republice. Zájem o aktivity je zjišťován na pravidelných schůzích. V tomto seskupení je možná dobrá spolupráce méně aktivních členů s těmi aktivnějšími. O konečné nabídce aktivit rozhoduje výbor svazu složený ze seniorů, členů Svazu. Členové výboru, nebo aktivní členové Svazu si pak organizují aktivity sami na základě vlastních nápadů a vlastními silami. Místnosti, eventuelně lektory si zajišťují podle potřeby aktivity, kterou chtějí spustit a zájmů seniorů o ni. Jejich nabídka aktivit, především jejich pestrost a různorodost, převyšuje nabídku aktivit v jiných městech. V rámci projektu Zdravé stárnutí - aktivizace seniorů byl ve městě natočen rovněž zajímavý videodokument o činnostech tamějších seniorů, zmiňovaný v kapitole 2.2, kde je rovněž uvedena jeho internetová adresa. Aktuální nabídka volnočasových aktivit pro seniory tak bude tímto výběrem

41

ucelenější. Zároveň bude možné odpovědi a nabídku aktivit mezi oběma městy porovnat, zjistit jak různě je možno k organizování aktivit přistupovat. 4.1.1 Město Mladá Boleslav Mladá Boleslav leží ve Středočeském kraji, je to město s bohatou historií a široce rozvinutým průmyslem. Nejstarší historie města sahá asi do poloviny 10. století, kdy zde za vlády Boleslava II. vzniklo přemyslovské hradiště Nový Boleslav, které přetrvalo až do roku 1262. Velký význam pro další rozvoj města měly v 19. století stavby železnice, silnice a výstavba továrny Laurin & Klement, která vyráběla nejdříve jízdní kola a motocykly a v roce 1905 vyrobila i svůj první automobil. V roce 1925 se stala součástí Škodových závodů a dnes je významnou částí koncernu Volkswagen. Právě historie i současnost automobilky významně přispěly k proslulosti města i za hranicemi České republiky. Tato prosperující firma se dotacemi podílí na mnoha akcích ve městě, také má svou zdravotní pojišťovnu, která podporuje akce v rámci projektu Zdravé město. V rámci tohoto projektu byla v roce 2010 pro seniory postavena venkovní tělocvična Senior Fitpark se sedmi cvičebními stroji. Statutární okresní město Středočeského kraje Mladá Boleslav má podle posledního sčítání lidu k 26. 3. 2011, 43 939 obyvatel, z toho ve věku 65 a více je 6442 obyvatel,68 tedy 14,66 % seniorů. V Mladé Boleslavi se nachází Penzion pro důchodce s kapacitou 63 klientů. Dále Dům seniorů s kapacitou 82 klientů a tři Domy s pečovatelskou službou s celkovou kapacitou 150 klientů. To znamená, že z celkového počtu seniorů v Mladé Boleslavi bydlí 4,6 % v některém ze zařízení pro seniory. Zbylých 95,4 % bydlí v domácím prostředí. Celkem čtyři Kluby seniorů při domech s pečovatelskou službou jsou organizovány a

Věkové složení obyvatel podle věkových skupin a pohlaví v roce 2010 – obce. ČSÚ 68

42

financovány odborem sociálních věcí Magistrátu města a jsou přístupny hlavně ubytovaným seniorům. V r. 2006 zde byl založen Městský klub seniorů, v r. 2011 byla v návaznosti na projekt Zdravé město založena obecně prospěšná společnost For senior MB, mimo organizování volnočasových aktivit pro seniory vydává také seniorský občasník pod názvem Senior Revue. Klub důchodců Škoda auto, odbor Klubu českých turistů, Tělovýchovná jednota Sokol a oddíly Skautů mají ve městě dlouholetou tradici. V r 2002 zde zahájila svou činnost univerzita třetího věku. V rámci plavání pro veřejnost je v rozvrhu bazénu vyhrazeno každý týden plavání pro seniory. 4.1.2 Město Frýdek - Místek Toto statutární okresní město v Moravskoslezském kraji vzniklo v r. 1943 spojením slezského města Frýdku a moravského města Místku. Přirozenou hranici mezi městy tvoří řeka Ostravice, která je zároveň částí historické zemské hranice mezi Moravou a Slezskem. Na vývoj města měl vliv ocelářský podnik Válcovny plechu a. s., který je nyní součástí podniku Arcelor Mittal a textilka Slezan a. s., která je v současnosti v insolventním řízení. Město Frýdek-Místek dnes zažívá růst díky významné investici automobilky Hyundai v 7 km vzdálených Nošovicích. Podle posledního sčítání lidu k 26. 3. 2011, má město 58 200 obyvatel, z toho ve věku 65 a více je 8091 obyvatel,69 tedy 13,90 % seniorů. Ve městě se nachází Domov pro seniory s celkovou kapacitou 196 lůžek, Penzion pro seniory, který umožňuje bydlení ve 156ti samostatných bytových jednotkách, Dům pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké s kapacitou 85 míst. To znamená, že z celkového počtu seniorů ve FrýdkuMístku bydlí 5,4 % v některém ze zařízení pro seniory. Zbylých 94,6 % bydlí v domácím prostředí. Ve městě jsou tři Domy zvláštního určení Bilance počtu obyvatel a věkové složení v obcích Moravskoslezského kraje v roce 2010. ČSÚ 69

43

(DZU), ve kterých jsou některé bytové jednotky vyčleněny pro postižené občany. Činnost městských klubů důchodců spadá pod koordinátorku aktivizačních programů pro seniory pod odborem sociálních služeb Magistrátu města. Pouze dva tyto kluby jsou přístupné i seniorům z domácího prostředí, kteří pouze doplňují jejich kapacitu. Mimoto funguje ve městě Klub seniorů podniku Válcoven Plechu dnešního Arcelor Mittal FM a.s., aktivní jsou i dva Kluby českých turistů, jeden při TJ Válcovny plechu a druhý při TJ Slezan. Možnost studia v Seniorgymnáziu nabízí Muzeum Beskyd. Na toto čtyřleté studium navazuje Klub Seniorgymnázia. Dále ve městě pracuje městská organizace Svazu důchodců ČR. V současné době to je nejpočetnější a nejaktivnější městská organizace v rámci celorepublikového Svazu důchodců. Spolupracuje s Radou seniorů, což je poradní orgán primátora města složený ze zástupců organizací seniorů, zástupců městské a republikové policie a lékaře v seniorském věku. Svaz informuje o své činnosti v měsíčníku Zpravodaj. Při Svazu důchodců je pro seniory k dispozici 1x za měsíc právní poradna. Město Frýdek-Místek obsadilo pátou příčku v celorepublikovém hodnocení statutárních měst a jejich vstřícnosti ke stáří.

4.2 Vytipování organizací V obou městech existují periodika, která inzerují akce pro seniory. Seznam organizací, které jsou předmětem mapování, byl sestaven na základě informací z těchto periodik, informací z komunitních center a dotazováním v organizacích ve vybraných městech. Bakalářská práce je primárně zaměřena na seniory, kteří vedou aktivní a nezávislý život bez pracovního poměru a žijí ve svém domácím prostředí.

44

S ohledem na téma i rozsah bakalářské práce se nebude tato věnovat seniorům, kteří jsou při zajišťování základních potřeb odkázáni na druhé. Tato kategorie již v dnešní době žije většinou v domovech pro seniory, nebo je v péči pečovatelských služeb apod. V těchto zařízeních se seniorům věnují k tomu určení pracovníci, kteří se zabývají jejich aktivizací. Tito senioři již nežijí nezávisle a samostatně v domácím prostředí. Z dostupné nabídky organizací zabývajících se volnočasovými aktivitami pro seniory a s přihlédnutím k cílové skupině organizace byly vytipovány a osloveny tyto organizace. Některé z nich se nezaměřují primárně na seniory, ale mají ve své nabídce i aktivity pro ně. Jelikož senioři navštěvují i akce pro širokou veřejnost bylo nutno zvolit kritérium, které aktivity zařadit do mapování a které ne. Pro potřeby této práce bylo tedy určeno, kolik z účastníků aktivity musí být senioři. Tato hranice byla stanovena na 80 %. Ostatní aktivity nebudou v odpovědích na otázky zohledněny. Mladá Boleslav 1. Městský klub seniorů (MěKS) má 80 členů, počet členů je závislý na velikosti pronajímaných prostor, ve kterých klub pořádá část svých aktivit. Ostatní aktivity jsou i pro širokou seniorskou veřejnost. 2. Klub důchodců ZO OS kovo Škoda auto a. s. (KD Škoda). Je klub určený výhradně pro bývalé zaměstnance podniku Škoda auto, kteří platí odborové příspěvky (jsou v odborech) a jejich rodinné příslušníky. Klub má 13ti členný výbor, který se schází každý týden a organizuje a nabízí volnočasové aktivity. Klub má 3500 členů z celého okresu. 3. Tělovýchovná jednota Sokol Mladá Boleslav (TJ Sokol). Nezabývá se primárně seniorskou skupinou, má však některé aktivity určené pro seniory. Například nabízí fotoklub, šachový klub, břišní tance, pilates atd. Tyto aktivity jsou však z více využívány jinými věkovými skupinami. 4. Univerzita třetího věku (U3V), kterou navštěvuje ve dvou studijních oborech (Dějiny, dějiny regionu a dějiny umění, Enviromentální osvěta

45

občanů seniorského věku) 37 seniorů v 1. ročníku a 33 seniorů ve 2. ročníku. Postgraduální kurzy na téma Významné dokumenty a objevy historie, osobnosti významných období české historie a Evropské dějinné události a historické osobnosti ve vztahu k české historii, navštěvuje 33 seniorů. Součástí studia jsou exkurze, návštěvy muzeí apod. 5. Klub U3V navazuje U3V. Jeho členové pokračují formou exkurzí a výletů po Mladé Boleslavi a okolí v získávání vědomostí nabytých studiem na U3V. 6. For Senior MB, o.p.s. (obecně prospěšná společnost), úzce spolupracuje s městem a s ostatními kluby ve městě. Všechny její aktivity jsou pro širokou seniorskou veřejnost. Kromě organizování volnočasových aktivit pro seniory také vydává seniorský občasník. 7. Odbor Klubu Českých turistů Mladá Boleslav (KČT), má 396 členů z toho 79% seniorů. Kromě lyžařských výletů a zájezdů navštěvují aktivity z více než 80 % senioři. Ve městě Mladá Boleslav (MB) bylo vytipováno pro dotazníkové šetření 7 organizací. Frýdek - Místek 1. Klub seniorů Válcoven Plechu (klub VP) organizuje zájezdy pouze pro členy, bývalé zaměstnance Válcoven Plechu. Ostatní akce jsou též pro širokou seniorskou veřejnost. 2. SVČ Klíč (středisko volného času), se primárně zabývá dětskou populací. V dětmi nevyužívaných hodinách nabízí některé aktivity i seniorům. 3. Klub Českých turistů při TJ VP (KČT VP), má ve svých řadách převážně seniory, jejich přesný počet však nezná. V dotazníku tedy bude vyplňovat pouze ty aktivity, kterých se účastní hlavně senioři, podle výše stanoveného kritéria.

46

4. Klub Českých turistů při TJ Slezan (KČT Slezan), zde je stejná situace jako u předchozího KČT 5. Seniorgymnázium, ve čtyřech ročnících zde studuje 160 seniorů. 6. Senior klub je volným pokračováním vzdělávání, především formou zájezdů a vybraných přednášek. Součástí jsou také poznávací procházky po zajímavých místech v okolí města. 7. Střední zdravotnická škola Frýdek-Místek (SŠZ) pořádá pro seniory v rámci státní dotace cyklus zdravotních přednášek. 8. Svaz důchodců České republiky (Svaz) poskytuje širokou nabídku aktivit uskutečňovaných v pronajatých prostorách podle potřeby akce. Pravidelně jednou za měsíc vydává časopis Informátor, ve kterém mimo jiné seznamuje seniory s připravovanými a již běžícími aktivitami. V Informátoru jsou rovněž další informace, o aktivitách klubu. Jednou za měsíc se koná členská schůze, na které se mohou členové přihlásit na jimi vybrané volnočasových aktivit. Ve městě Frýdek-Místek (F-M) bylo vytipováno 8 organizací. Výše uvedené organizace byly požádány, aby vyplnily dotazník podle výše uvedených kritérií.

4.3 Hypotézy 1. Lze předpokládat, že nabídku volnočasových aktivit pro seniory tvoří z více než 50% pohybové aktivity (cvičení, vycházky, plavání). 2. Lze předpokládat, že více než 80% nákladů spojených s volnočasovými aktivitami si musí hradit sami senioři.

47

5 Analýza získaných údajů V následující části jsou odpovědi získané z dotazníků od organizací ve dvou vybraných městech. Dotazník má dvě části, první je určena otázkám týkajícím se organizace a druhá část je zaměřena konkrétně na aktivitu. Tento způsob byl zvolen pro otázky, jejichž odpověď může být u každé aktivity jiná. Jelikož má každá organizace více různých aktivit, nebylo by možné jednotně odpovědět. U jednotlivých otázek je popsáno, jak respondenti odpovídali a co bylo zjištěno. Popisováno je každé město zvlášť a na konci otázky je porovnání odpovědí mezi oběma městy. Cílem práce je zmapovat nabídku volnočasových aktivit, proto plní některé otázky pouze tento záměr.

5. 1 Průběh dotazníkového šetření V průběhu prosince 2011 byly telefonicky osloveny organizace v obou městech. 9. - 11. ledna 2012 byli po telefonické domluvě navštíveni zástupci uvedených organizací ve F-M a rozdány dotazníky. V týdnu od 16. – 20. ledna byly stejným způsobem rozdány dotazníky v MB. Ve třech organizacích byly dotazníky vyplněny rovnou na místě. Ostatní zástupci organizací si ponechali týdenní lhůtu na vyplnění. V týdnu od 23. – 27. ledna byly vráceny dotazníky z F-M a vyzvednuty zbývající dotazníky v MB. Dotazník vyplnili zástupci všech 15 oslovených organizací. Některé otázky nebyly zodpovězeny, jak bude popsáno dále u konkrétních otázek.

5. 2 Dotazníkové šetření Nejdříve budou popsány odpovědi jednotlivých organizací v obou městech, poté budou postupně vyhodnoceny všechny otázky a porovnány odpovědi mezi jednotlivými městy. V poslední kapitole budou vyhodnoceny hypotézy a závěrečné shrnutí mapování. Mladá Boleslav: 1. Městský klub seniorů se schází jednou za 14 dní, v rámci těchto schůzek probíhají i gratulace k výročím členů klubu. 4x za rok probíhají mimořádná

48

setkání na určité téma (např. Velikonoce, Barborková), také 4x ročně výstavy prací seniorů – účast nelze určit výstavy jsou v prostorách chodby veřejně přístupné. Besedy se známými osobnostmi, nebo na téma zdraví či zájmová činnost pořádají 1x za měsíc. Tyto akce jsou pořádány v místnosti pronajaté od města za symbolický poplatek, proto je jejich kapacita omezena na 80 lidí. V rámci klubu funguje divadelní společnost HEČ (20 členů), která už nastudovala tři hry napsané vedoucí klubu přímo pro seniory, a kapela (10 členů). Oba soubory se scházejí 2x za měsíc k nácviku repertoárů pro svá vystoupení. Vedoucí klubu vyhlašuje již pátým rokem literární soutěž na dané téma, zúčastňuje se ho v průměru 20 seniorů. Členové se každoročně účastní soutěže Šikovné ruce v Lysé nad Labem. Dvakrát ročně pořádají vernisáž v Domě Kultury MB. Výlety po okolí pořádají nepravidelně 6x za rok i pro širokou seniorskou veřejnost. V roce 2011 pořádali poprvé seniorskou pouť se stánky, střelbou míčkem na cíl atd. v prostorách zahrady Domu seniorů. V roce 2011 také přibylo, oproti minulému roku, výletů a besed. Dotace od města na činnost klubu je menší. Pro rok 2012 připravuje vedoucí klubu nově turnaj v deskových hrách a soutěž v jízdě na rotopedu. Na pravidelných schůzkách si volí jednou za rok výbor klubu a dělají anketu o spokojenosti členů s aktivitami klubu. Členové také pomáhají s přípravami aktivit, např. příprava občerstvení, atrakcí na pouti apod. Na besedy, tematická setkání a vernisáž platí účastníci symbolický poplatek cca 20 Kč. Klub dostává na svou činnost dotace od města (jsou menší), na Literární soutěž dostali příspěvek od sponzora Škoda auto a.s. Akce konané v klubové místnosti jsou plně využity klubem, nejsou tudíž inzerovány. Akce pro širokou seniorskou veřejnost jsou uváděny v městských periodikách a v Senior Revue. Všichni členové klubu jsou z domácího prostředí. Na veřejných akcích není zjišťováno, kolik seniorů je z domácího prostředí. 2. Klub důchodců ZO OS kovo Škoda auto a. s. pořádá pro své členy 16x za rok poznávací zájezdy, členové si hradí pouze případné vstupy na zámky či do muzeí, jejich rodinní příslušníci připlácejí i na dopravu. 4x za rok pořádají ve velkém sále Domu Kultury MB Setkání s programem a tancem.

49

Dále nabízejí svým členům abonentky do místního divadla za třetinovou cenu. 4x ročně mají kulturní představení nebo besedy se známými osobnostmi v malém sále DK. Odborový svaz Škoda auto nabízí svým členům letní rekreace se slevou, jeden turnus je vyhrazen pro klub důchodců, kromě této aktivity jsou všechny ostatní naplněny. Aktivity jsou každoročně stejné. Členové platí roční příspěvky a všechny aktivity, není-li uvedeno jinak, mají zdarma, jejich rodinní příslušníci musí platit vstupné. Klub dostává dotace od Škoda auto a.s., členové se na přípravě aktivit nijak nepodílejí. Klub má nově své internetové stránky, nabídky akcí inzeruje na nástěnce ve svých klubových prostorách, v 6 vývěskách ve městě a v podnikovém měsíčníku. 3. Tělovýchovná jednota Sokol - dané kritéria splňují pouze dvě aktivity, tradiční sokolská hodina (2x týdně, 20-30 seniorek) a jóga (1x týdně 20-30 seniorů). Tyto aktivity jsou určeny široké seniorské veřejnosti, kapacita není zcela naplněna. Všichni účastníci jsou z domácího prostředí a obměňují se v závislosti na svém zdraví. Cvičení probíhá ve vlastních prostorách Sokolovny. Dotace dostávají od ministerstva školství, dříve také od Sazky. Členové jednoty platí členské příspěvky a cvičení mají zdarma, ostatní si hradí plnou cenu cvičební hodiny. TJ Sokol inzeruje v místním tisku, na svých internetových stránkách ve dvou vývěskách ve městě a pořádají veřejná vystoupení a akademie. Cvičení vedou dobrovolní cvičitelé, ostatní účastníci se na přípravě nijak nepodílejí. 4. U3V- studenti si hradí školné na semestr, mají 4x měsíčně přednášky a 4x ročně exkurze. Zda jsou senioři z domácího prostředí, organizace nezjišťuje. O inzerci se stará organizace Služba škole, pod kterou U3V spadá a jejíchž prostor využívá, U3V dostává dotace. 5. Klub U3V je určen pro absolventy U3V, jeho členové platí příspěvky na semestr, mohou se účastnit exkurzí U3V, mimo to klub pořádá procházky po pamětihodnostech MB a 3x ročně exkurze.

50

6. For Senior – nově vzniklá organizace převzala pořádání každoroční Seniorské 100 a Sportovních her seniorů. Počet účastníků není ničím omezen. 4x za rok pořádá koncerty v různě velkých prostorách, kapacita sálu je vždy naplněna, nelze určit, zda koncerty navštěvují stále stejní senioři. Poznávací zájezdy a exkurze jsou pořádány 8x za rok, autobus je vždy plný, všichni účastníci jsou z domácího prostředí a obměňují se podle zájmu o téma zájezdu či exkurze. Jóga 1x týdně, Čaj o páté (říjen až listopad 2x měsíčně), literárně komponované pořady - Sejdeme se na hodinku nebo Hovory přes rampu 1x měsíčně (v tabulce v kolonce besedy), kapacita sálu je naplněna. 2x za rok výstava prací seniorů (stejné jako u MěKS). Organizace plánuje na rok 2012 přednášky na téma historie města a cestování. Dále pak pro velký zájem zvýšit počet zájezdů a besed. Všechny aktivity jsou pro širokou seniorskou veřejnost, senioři pomáhají při akcích např. příprava občerstvení, služba v šatně apod. Organizace žádá město o granty, ne vždy je jim vyhověno a shání si sponzory, podíl ceny akcí pro seniory je minimální jako u MěKS. Využívá stejné prostory jako MěKS, větší prostory si pronajímá. Inzeruje ve čtyřech vývěskách ve městě, v místním rádiu a periodikách a vydává svůj občasník. 7. KČT- počet výletů je různý podle ročního období, v tabulce zařazené níže je uveden celkový počet za rok. 7x za rok pořádají vícedenní turistické zájezdy z toho dva kombinované (i pro cyklisty), zájem je větší než kapacita autobusu. Aktivity jsou každoročně stejné, určeny pro širokou seniorskou veřejnost. Připravuje je 14 dobrovolných vedoucích, jinak se členové do pořádání nezapojují. Členové platí příspěvky, pak mají slevové jízdenky na vlak a 20% slevu na autobusové výlety a zájezdy. Nečlenové platí plnou cenu a na některých výletech startovné. Klub žádá od města na některé větší akce granty, ne vždy je dostane, jsou menší. Jednou ročně mají členskou schůzi, na které si volí výbor a řeší připomínky členů. Vydávají svůj kalendář akcí, vždy na pololetí, mají své internetové stránky, dále inzerují v místním tisku a ve dvou vývěskách ve městě. Členové si předávají informace na akcích, 1x měsíčně je možno se přihlásit a zaplatit zájezdy v kanceláři. Klub si pronajímá kancelář ve sportovní hale a školní jídelnu na

51

schůzi. Účast na výletech je vzhledem k počtu členů malá, nelze určit, kdo je z domácího prostředí a nakolik se účastníci výletů obměňují, na zájezdy jezdí z 90% jen senioři. Frýdek-Místek: 1. Klub seniorů VP pořádá 4x ročně posezení v přírodě (smažení vaječiny, opékání buřtů), 1x měsíčně výlet, 1x měsíčně kulturní akce (posezení s kulturním programem) a 4x ročně turistický zájezd. Aktivity jsou stále stejné, jsou určeny bývalým zaměstnancům podniku VP, členové se na organizaci nepodílejí. Klub má vlastní místnost. Členové platí členské příspěvky a mají 40-50 % slevu na zájezdy, dopravu na výlet si hradí sami, na kulturní akce platí symbolické vstupné (cca 40 Kč). Klub dostává dotaci od podniku VP, ta je stále menší. Nabídka akcí vychází v městském zpravodaji. 2. SVČ Klíč nabízí seniorům keramiku a paličkování 1x týdně a pedig 2x týdně, 2x ročně pořádá výstavu prací. V roce 2012 plánují nové aktivity pro seniory – šachy, břišní tance, kurz malování. Aktivity organizuje podle zájmů seniorů, které zjišťuje přímo na akcích a na výstavách, jsou pro širokou seniorskou veřejnost. Účastníci si platí celou cenu aktivity. Inzerce probíhá v městském zpravodaji a na nástěnce ve svých prostorách. U pedigu a paličkování převyšuje poptávka nabídku, ostatní aktivity nejsou zcela naplněny. Organizace nemá přehled o tom kdo je z domácího prostředí, aktivity navštěvují z 90 % stále stejní senioři. 3. KČT TJ VP – seniory využívané akce jsou 4x ročně turistický zájezd, 2x měsíčně výlet a 1x ročně schůze. Aktivity jsou stále stejné, jsou pro širokou seniorskou veřejnost, nevědí kdo je z domácího prostředí, počet účastníků nezjišťují, kromě zájezdu, kde je kapacita autobusu naplněna. Senioři se na přípravě akcí nepodílejí. Členové platí členské příspěvky, mají pak zlevněné jízdné a 30-40 % slevu na zájezdy. Na schůze využívají místnost Klubu seniorů VP. Vydávají svůj kalendář akcí.

52

4. KČT Slezan - seniory využívané akce jsou 8x ročně turistický zájezd, 1x měsíčně výlet a 1x ročně schůze. Ostatní je stejné jako u KČT TJ VP, kromě místnosti na schůze, tu si pronajímají 5. Seniorgymnázium má 4x měsíčně přednášky, účastníci hradí studium z 80 % zbytek je z dotací. Kapacita je naplněna, nemají přehled o tom, kdo je z domácího prostředí. Inzerce probíha na internetových stránkách Muzea Beskyd, pod které seniorgymnázium spadá, využívá též jeho prostor. 6. Senior klub je pro absolventy seniorgymnázia, kteří se 2x měsíčně scházejí na přednáškách v prostorách Muzea Beskyd. Členové platí příspěvky, které pokryjí 80 % ceny aktivit. 7. Střední zdravotnická škola pořádala v roce 2011 cyklus 18ti zdravotních přednášek pro seniory ve svých prostorách. Kapacita prostor byla plně využita. Přednášky probíhaly v rámci projektu Zdravé stárnutí zdarma. 8. Svaz důchodců České republiky, aktivit svazu je mnoho, proto jsou uvedeny pouze v tabulce zařazené níže v textu, pro přehlednost jsou vyznačeny kurzívou. V roce 2011 přibyla aktivita čaj o páté, Carling, kondiční cvičení, kurz práce s internetem, rozšíření nabídky kurzů angličtiny, zájem o zájezdy plně hrazené seniory klesl. Na rok 2012 připravují cyklus přednášek městské policie pro seniory. Svaz dostává dotaci od města na pronájem sálu na měsíční schůze svazu, 50% z příspěvku členů zůstává v místní organizaci a používá se na odměny při soutěžích, ze sponzorských darů přispívá na některé aktivity (např. jóga). 1 x za měsíc vydává vlastní Zpravodaj, kde informuje a nabízí akce své i ostatních klubů. Prostory a eventuálně i lektory si zajišťuje podle zájmu a náplně aktivity. Plně jsou využity následující aktivity - cvičení v tělocvičně a v bazénu, plavání, exkurze, přednášky, kurzy práce na PC, internet a jazykové kurzy. Zcela není využita kapacita akce čaj o páté (rozjíždí se) a plně hrazených zájezdů. U dotovaných zájezdů převyšuje poptávka nabídku. Ve Svazu je 1500 seniorů, z toho je zhruba 90% z domácího prostředí, jejich účast na různých aktivitách není známa.

53

Otázka č. 1. Jaké volnočasové aktivity pro seniory jste nabízeli v roce 2011? (Vyjmenujte je a u každé uveďte její četnost např. 1x týdně, 5x za rok.) Pro přehlednost a pro potřeby vyhodnocení hypotézy č. 1 jsou zjištěné údaje zařazeny do dvou tabulek, podle charakteru daných aktivit. Dále jsou uvedena kritéria pro zařazení některých aktivit do tabulek. Výlet – pěšky po městě a okolí nebo doprava na místo určení a pak pěší túra (pohybová aktivita). Turistický zájezd – vícedenní pobyt s každodenní vycházkou (pohybová aktivita). Poznávací zájezd – doprava na místo určení a dále prohlídka zámku, hradu, muzea či památek daného města (ostatní aktivita). Zájmové aktivity – jsou navštěvovány především za účelem popovídat si s vrstevníky se stejnými zájmy (ostatní aktivita). Tabulka č. 1 Pohybové volnočasové aktivity

Název volnočasové aktivity-druh Tradiční sokolská hodina Seniorská 100 Jóga Sportovní hry seniorů Výlety Turistické zájezdy Kondiční cvičení Zdravotní cvičení Plavání Carling Cvičení na míčích Cvičení v bazénu Celkem

Četnost MB

Četnost za rok MB

Četnost F-M

Četnost za rok F-M

2x týdně

86*

10x ročně 1x týdně, 1x týdně 1x ročně

10 86*

10x ročně 1x týdně

10 30*

1

1x ročně

1

6x ročně, 1-3x týdně 7x ročně

75*

2-3x měsíčně

26*

7

8x ročně, 4x ročně 4x ročně 1x týdně 1x týdně 2x měsíčně 1x měsíčně 2x týdně 1x týdně

16

265

21* 21* 20* 10* 72* 40* 267

54

* Aktivity se nekonají po dobu prázdnin, nebo je jejich četnost v různých obdobích jiná.

Tabulka č. 2 Ostatní volnočasové aktivity

Název volnočasové aktivity-druh Univerzita třetího věku Besedy Poznávací zájezdy Literární soutěž Exkurze Setkání v klubu Divadelní představení Koncert Hraní divadla Čaj o páté Tematické odpoledne Vernisáž Kapela Výstava prací Kulturní představení Rekreační pobyt Schůze Seniorgymnázium Klub Seniorgymnázia Kurz AJ Kurz NJ Práce na PC

Četnost MB

Četnost za rok MB

Četnost F-M

Četnost za rok-F-M

4x měsíčně

28*

1x měsíčně 1x měsíčně 16x ročně

24

3x ročně

3

16

2-3x měsíčně

22*

1x ročně 8x ročně, 7x ročně 4x ročně, 2x měsíčně 6x ročně

1 15

2x měsíčně

16*

28

2x měsíčně,

24

6

1-2x měsíčně

15*

4x ročně 2x měsíčně 14x ročně 4x ročně, 1x ročně 2x ročně 2x měsíčně 4x ročně 2x ročně 4x ročně

4 24 14 5

3x ročně 3x ročně

3 3

2 24 5

2x ročně

2

4

1x měsíčně

10*

1x ročně 1x ročně

1 1

3x ročně 1x měsíčně, 1x ročně, 1x ročně 4x měsíčně 2x měsíčně

3 12*

5x týdně 1x týdně 2x měsíčně

150* 30* 20*

26* 13*

55

Internet Úprava fotografii na PC Digitální techniky Zdravotní přednášky Bridge Keramika Pobytové vícedenní zájezdy Pedig Bowling Bowling turnaje Kino Společenské akce Společná posezení v přírodě paličkování Celkem

202

2x měsíčně 2x měsíčně

20* 20*

6x ročně 2x měsíčně

6 18*

1x týdně 1x týdně 5x ročně

21* 21* 5

2x týdně 1x týdně 3x ročně 1-2x měsíčně 4x ročně 3x ročně 4x ročně

74* 42* 3 15* 4 7

1x týdně

21* 629

* Aktivity se nekonají po dobu prázdnin, nebo je jejich četnost v různých obdobích jiná. Počet druhů pohybových aktivit v roce 2011 byl v MB 6, ve FM 12. Počet druhů ostatních aktivit byl v MB 17 ve FM 30. Ve FM bylo v roce 2011 organizováno více druhů aktivit než v MB, z toho 64,2 % druhů aktivit organizuje Svaz důchodců. Otázka č. 2. Jak hodnotíte volnočasové aktivity pro seniory v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010? V MB přibyla jedna nová aktivita a organizace For Senior. U tří respondentů jsou dotace menší. Ve FM přibyly čtyři nové aktivity a jedna aktivita byla rozšířená (větší četnost). Jeden respondent uvádí, že náklady na pořádání aktivit jsou větší. Tři respondenti uvádějí, že dotace jsou menší. Zájem o zájezdy plně hrazené seniory klesl. V obou městech se nabídka rozšířila a dotace pro organizace jsou menší.

56

3. Plánujete v roce 2012 nějakou změnu v nabídce aktivit pro seniory? Pokud ano, jakou? V MB přibudou nově tři druhy aktivit. Ve FM přibudou nově také tři druhy aktivit. 4. Jsou vaše aktivity určeny všem seniorům, kteří o ně mají zájem? Pokud ne, uveďte, pro koho konkrétně jsou určeny. V MB jsou tři organizace omezené výběrem určité skupiny seniorů (studenti, bývalí studenti a bývalí zaměstnanci), jedna organizace je u některých aktivit omezena místem a dává přednost svým členům, dvě mají zvýhodněné platby pro své členy a jedna je bez omezení. Ve FM jsou tři organizace omezené výběrem určité skupiny seniorů (studenti, bývalí studenti a bývalí zaměstnanci), dvě mají zvýhodněné platby pro své členy, zbylé tři jsou omezeny místem, pouze jedna z nich v některých případech upřednostňuje své členy. V obou městech je situace podobná. 5. Mají senioři připomínky k náplni, ceně, termínu nebo délce trvání volnočasových aktivit? K čemu se nejčastěji vyjadřují. V MB se většinou senioři k aktivitám nevyjadřují. Všichni shodně uvádějí, buď aktivita seniorům vyhovuje a pak přijdou znovu, nebo nevyhovuje a příště nepřijdou. Ve FM často nejsou senioři spokojeni s cenou aktivit, jinak se většinou k aktivitám nevyjadřují. 6. Podílejí se senioři na přípravě volnočasových aktivit? Pokud ano, jak? V MB jsou ve dvou organizacích dobrovolní vedoucí, kteří se na přípravě aktivity podílejí, mají možnost ovlivnit její obsah. Dalším dvěma respondentům pomáhají senioři se zajišťováním aktivity.

57

Ve FM si senioři ve Svazu důchodců nabídku sami vymyslí i zorganizují, Svaz aktivitu schválí a zaštítí její organizování svým jménem. Ve FM mohou být členové Svazu více aktivní v zajišťování si aktivit sami pro sebe, mohou druhy aktivit více ovlivňovat a také toho využívají, což se ukazuje u otázky č. 1. Všechny ostatní organizace pouze přihlížejí na přání svých členů v rámci obsahu konaného druhu aktivity (nemohou ovlivnit druh aktivity, pouze její obsah). 7. Jak financujete aktivity pro seniory? Pro respondenty bylo složité vyjádřit v % kdo a v jaké míře hradí náklady na jejich aktivity, proto byly odpovědi neúplné a vzhledem k velkému počtu možností úhrady aktivit také neporovnatelné. Vše co respondenti v dotazníku uvedli, je již popsáno výše u jednotlivých organizací. Jediné co lze relevantně posoudit je, že senioři v MB platí více než 80 % ceny u méně aktivit než senioři ve FM. 8. Kde a jak aktivity inzerujete – nabízíte? V MB vychází kulturní měsíčník, kde jsou uvedeny všechny akce pořádané v MB. Čtyři respondenti využívají k inzerci vývěsky ve veřejných prostorách. Čtyři respondenti mají své internetové stránky. Jeden respondent předvádí ukázky svých aktivit na veřejných akademiích či cvičeních. Dva respondenti vydávají svůj časopis s přehledem svých akcí. Všichni dotázaní inzerují ještě v minimálně jednom městském periodiku. Ve FM tři respondenti vydávají svůj časopis s přehledem svých akcí. Jeden respondent inzeruje ve vlastních prostorách. Ve městě sice vychází Zpravodaj města ale, neuvádí nabídku aktivit všech organizací. 4 respondenti mají vlastní internetové stránky. V Mladé Boleslavi je větší a ucelenější informovanost seniorů než ve FM. Členové organizací jsou informovaní o aktivitách své organizace všude dostatečně.

58

9. V jakých prostorách aktivity provozujete? V MB má šest organizací nějakou vlastní místnost, tři z nich si na některé aktivity pronajímají ještě i jiné prostory. Jedna organizace vlastní prostory nemá. Ve FM: mají všechny organizace, mimo Svaz důchodců a KČT Slezan vlastní prostory. Svaz si zajišťuje prostory a eventuálně i lektory podle počtu zájemců a náplně aktivity. Druhá část dotazníku byla určena pro vyplnění informací zvlášť pro každou nabízenou volnočasovou aktivitu.

Otázky týkající se jednotlivé aktivity 1. Kolik seniorů se průměrně účastní vaší aktivity? Víte-li, napište, kolik z nich žije v domácím prostředí (v %). Odpovědi jsou opět pro přehlednost uvedeny v tabulce.

Název volnočasové aktivity Tradiční sokolská hodina Jóga Seniorská 100 Sportovní hry seniorů Výlety Turistické zájezdy Kondiční cvičení Zdravotní cvičení Plavání Carling Vycházky za zdravím

Počet seniorů MB 20-30

Z toho v domácím prostředí 100 %

Počet seniorů F-M

Z toho v domácím prostředí

20-30 15-20 80-90 122

100 % 100 % 100 % 95 %

10-15

nezjištěno

nezjištěno nezjištěno

nezjištěno nezjištěno

20-160 20-40 45

nezjištěno nezjištěno nezjištěno

nezjištěno

nezjištěno

nezjištěno 15-20 15-20 20-30 10-15 nezjištěno

nezjištěno nezjištěno nezjištěno nezjištěno nezjištěno nezjištěno

59

Cvičení na míčích Cvičení v bazénu Univerzita třetího věku Besedy Čaj o páté Poznávací zájezdy Literární soutěž Vernisáž Setkání v klubu Divadelní představení Koncert Hraní divadla Tematické odpoledne Exkurze Kapela Výstava prací Kulturní představení Rekreační pobyt Schůze Seniorgymnázium Klub Seniorgymnázia Kurz anglického jazyka Kurz německého jazyka Práce na PC Internet Úprava fotografii na PC Digitální techniky Zdravotní přednášky Bridge Keramika Pobytové vícedenní zájezdy Pedig Bowling + turnaj Kino

6-8 15-20 103

nezjištěno

70-80 nezjištěno 45 20 nezjištěno 400-500 70-80 30

100 % nezjištěno nezjištěno nezjištěno nezjištěno Nezjištěno 100 % nezjištěno

90-160 15-20 70-80

90-100 % 100 % 100 %

45 20-45 6-10 nezjištěno 80-90

100 % nezjištěno 100 % nezjištěno nezjištěno

30-45 150-200

nezjištěno nezjištěno

nezjištěno nezjištěno

40-50 nezjištěno 45

nezjištěno nezjištěno nezjištěno

40-50

nezjištěno

nezjištěno

nezjištěno

15-20

nezjištěno

45

nezjištěno

nezjištěno nezjištěno

nezjištěno nezjištěno

30-45 400-500 nezjištěno 160 20-30

nezjištěno nezjištěno nezjištěno nezjištěno nezjištěno

nezjištěno

nezjištěno

nezjištěno

nezjištěno

nezjištěno nezjištěno nezjištěno

nezjištěno nezjištěno nezjištěno

nezjištěno 15-20

nezjištěno nezjištěno

15-20 8-12 30-45

nezjištěno nezjištěno nezjištěno

5-10 nezjištěno nezjištěno

nezjištěno nezjištěno nezjištěno

60

Společenské akce Společná posezení v přírodě paličkování

nezjištěno nezjištěno

nezjištěno nezjištěno

5-10

nezjištěno

Ani na tuto otázku nebyli schopni respondenti zcela odpovědět. Z odpovědí je patrné pouze to, že organizace v MB mají větší přehled o seniorech z domácího prostředí než organizace ve FM. 2. Je kapacita této aktivity naplněna? V MB nejsou zcela naplněny rekreace a aktivity TJ Sokol, účast na některých výletech KČT vzhledem k počtu jejich členů je minimální. Výlety, Seniorská 100 a sportovní hry seniorů nejsou nijak kapacitně omezeny, zájem o sportovní hry rok od roku stoupá. Ostatní aktivity jsou naplněny, nelze vyhovět všem. Ve FM je situace podobná, zcela není využita pouze kapacita akce Čaj o páté, výlety a zájezdy plně hrazeny seniory. Ostatní aktivity jsou naplněny, nelze vyhovět všem. 3. Senioři, kteří navštěvují vaši aktivitu, jsou stále stejní nebo se střídají? Zde se odpovědi shodují, členové klubů jsou stále stejní a u účastníků nečlenů nelze určit, jak často aktivitu navštěvují. V obou městech jsou zastoupeny všechny tři druhy volnočasových aktivit, jak je uvedeno v kapitole 3. O všechny tyto aktivity je ze strany seniorů zájem, i když nelze přesně určit kolik z nich je z domácího prostředí. Nabídka volnočasových aktivit, které mohou senioři navštěvovat je daleko větší, jsou však pro širokou veřejnost a počet seniorů v nich nepřesahuje 80% (viz. Kap. 4.2) a nebyly tedy zahrnuty do mapování.

61

5.3 Ověřování hypotéz Hypotéza č. 1 Lze předpokládat, že nabídku volnočasových aktivit pro seniory tvoří z více než 50% pohybové aktivity (cvičení, vycházky, plavání). Podklady k hodnocení hypotézy č. 1 byly přehledně zpracovány v tabulkách u otázky č. 1. Hodnocená je četnost nabízené aktivity bez ohledu na délku trvání jednotlivých akcí. Pro možnost procentuálního vyhodnocení aktivit, byl zvolen časový horizont jednoho roku. Četnost aktivit byla tedy přepočtena u všech aktivit na četnost za rok. V Mladé Boleslavi byl za rok 2011 počet pohybových aktivit 265 a počet ostatních aktivit 202. V Mladé Boleslavi se tedy tato hypotéza potvrdila, pohybových aktivit je 57% a ostatních 43%. Ve Frýdku-Místku byl za rok 2011 počet pohybových aktivit 267 a počet ostatních aktivit 629. Ve Frýdku-Místku se tedy tato hypotéza nepotvrdila, pohybových aktivit je pouze 30% a ostatních 70%. Hypotéza č. 2 Lze předpokládat, že více než 80% nákladů spojených s volnočasovými aktivitami si musí hradit sami senioři. Na tuto hypotézu nelze z uvedených údajů odpovědět.

62

ZÁVĚR Cílem práce bylo zmapovat stávající situaci v nabídce aktivit pro samostatné seniory v domácím prostředí, zjistit podmínky jejich poskytování a zájem seniorů o ně. Tento cíl byl splněn a ukázal na zajímavou skutečnost. Ve vybraných městech se poskytováním volnočasových aktivit pro seniory zabývají hlavně kluby seniorů, jejichž činnost více či méně podporují místní radnice, sponzoři nebo firmy v rámci klubů důchodců, svých bývalých pracovníků. O náplň aktivit se v nich starají pověření pracovníci, někdy v rámci svých pracovních povinností. Konání těchto aktivit stojí většinou na jediném člověku, když ten z jakýchkoli důvodů své místo opustí, skončí i pořádání aktivit. Senioři tyto akce navštěvují, ale jejich zájem je dalo by se říci „konzumní“, většinou jen pasivně přijímají, co se jim nabídne. Dalším poskytovatelem volnočasových aktivit jsou různé tělocvičné jednoty a turistické oddíly. Ty mají vedoucího na každou aktivitu, v případě jeho odchodu další aktivity zůstávají a je pravděpodobné, že organizace najde v brzké době nového vedoucího. Zajímavý přístup k přípravě aktivit existuje ve Svazu seniorů ve vybraném městě. Výbor, složený pouze ze seniorů, vymýšlí a organizuje volnočasové aktivity téměř „šité na míru“ seniorům. Ti mají na pravidelných schůzích a akcích možnost kdykoliv vznést námět na aktivitu, která by je zajímala. Výbor námět posoudí, zjistí zájem a v případě dostatečného zájmu pomůže zorganizovat. Takto se mají možnost sejít senioři, kteří mají nápady, s těmi, kteří rádi něco organizují, a Svaz tuto spolupráci podpoří a zaštítí svým jménem. Tento způsob dává možnost aktivním seniorů, aby uplatnili své schopnosti, pro ty méně aktivní se otvírá možnost široké nabídky aktivit, která je zaujme. Nevýhodou je nedostatek peněz na akce. Příspěvky členů a malé dotace města a sponzorů zdaleka nestačí, organizace musí hradit nájem místností a lektory. Senioři si tak stěžují na rostoucí ceny aktivit. Tento model zajišťování volnočasových aktivit pro seniory formou „senioři sobě“ by mohl být řešením do budoucna. Spojení městem dotovaných městských klubů a tohoto způsobu organizování volnočasových aktivit by mohlo,

63

alespoň částečně, zlepšit financování vlastních volnočasových aktivit seniorů a šíři nabídky. Vždyť společnosti jde o to zaujmout seniory nabídkou volnočasových aktivit a vytvořit takové podmínky, aby senioři tyto aktivity mohli využívat, neztráceli o ně zájem a zůstali co nejdéle aktivní ve svém domácím prostředí. Závěr této práce nejlépe vystihuje tento citát: „Ničeho se stáří nemusí vystříhat více než nečinnosti.“ M. T. Cicero

64

ANOTACE Jméno a příjemní autora: Jelínková Libuše Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky FF UP Název bakalářské diplomové práce: Volnočasové aktivity seniorů žijících v domácím prostředí Vedoucí práce: Mgr. Andrea Brožová Doubková Počet znaků: 114 501 Počet příloh: 1 Počet použitých zdrojů: 30 Klíčová slova: aktivní stáří, domácí prostředí, senior, volnočasové aktivity, začlenění, zdravé stárnutí

Tématem předkládané práce je co nejdůstojnější a nejplnější prožívání stáří v domácím prostředí. Úvodní kapitoly se zabývají definováním pojmů stáří, stárnutí a senior a zdůrazňuje důležitost přípravy na stárnutí a stáří ještě v produktivním věku. Věnují se také institucionálnímu zabezpečení přípravy na vysoký věk. Je kladen důraz na využívání volnočasových aktivit a jejich důležitost pro plnohodnotné prožití poslední fáze života. Stěžejní částí práce je průzkum v terénu a jeho vyhodnocení. Ve dvou vybraných městech ČR byly osloveny instituce zabývající se poskytováním volnočasových aktivit seniorům. Jejich pracovníci odpovídali v dotaznících na otázky zkoumající nabídku těchto aktivit, jejich prezentaci a zájem seniorů o ně. Právě vyhodnocení odpovědí se může stát cenným pomocníkem pro profesionály i laiky, kteří se věnují práci se seniory na nejrůznějších úrovních. Může být podnětem při rozšiřování nabídky volnočasových aktivit, nebo při zapojování seniorů do jejich organizace.

65

ANNOTATION Author´s name and surname: Libuše Jelínková Faculty and department´s title: Sociology and adult education faculty FF UP Bachelor thesis title: Leisure activities for seniors living at domestic environment Supervisor: Mgr. Andrea Brožová Doubková Number of characters: 114 501 Number of attachments: 1 Number of resources used: 30 Key words: active aging, domestic environment, senior, leisure activities, social inclusion, healthy aging

The theme of this thesis is as dignified and fullest experience of old age at home environment. The introductory chapters deals with the definition of the terms aging and senior and emphasizes the importance of preparation for aging during their productive age. It also deals with the institutional security preparations for old age. The emphasis is placed on the use of leisure activities and their importance for the full experience of the last phase of life. The main section shows the survey and its evaluation. There were contacted institutions providing recreational activities for seniors in two selected cities of Czech Republic. Their staff answered the questionnaires exploring the range of activities, their presentation and senior´s interest in them. Especially the evaluation can become a valuable tool for professionals and laics engaged in working with seniors at various levels. It can be an incentive to expand leisure activities or involvement of seniors in their organizations.

66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: GRUSS, P. Perspektivy stárnutí. Praha: Portál, 2009 HAMILTON, I. S. Psychologie stárnutí. Praha: Portál, 1999 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1990 SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. Praha: Slon, 2007 ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, 2004 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II: dospělost a stáří. Praha: Karolinum, 2007 WEIL, A. M. D. Zdravé stárnutí. Praha: Pragma, 2007 WOLF, J. a kol. Umění žít a stárnout. Praha: Svoboda, 1982

DALŠÍ POUŽITÉ PRAMENY: Bilance počtu obyvatel a věkové složení v obcích Moravskoslezského kraje v

roce

2010.

ČSÚ

Dostupný

z

http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/bilance_poctu_obyvatel_a_veko ve_slozeni_v_obcich_moravskoslezskeho_kraje [vid. 11. 1. 2012] Český

helsinský

výbor,

Práva

seniorů.

Dostupný

z

http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2008030407 [vid. 11. 1. 2012] JANATOVÁ, H. Zdravé stárnutí - výzva pro Evropu. Dostupný z http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/starnuti/Zdrave_starnuti_vyzva_ pro_Evropu.pdf [vid. 11. 10. 2012] KALVACH,

Z.

Úspěšné

stárnutí

a

aktivní

stáří.

Dostupný

z

http://www.nspz.cz/dokumenty/szu/uspesne_starnuti_a_aktivni_stari.pdf [vid. 11. 10. 2011]

67

života

Kvalita

ve

stáří.

MPSV.

Dostupný

z

[vid.

1.

http://www.mpsv.cz/files/clanky/5045/starnuti_cz_web.pdf

11.

2012] Madridský plán a jiné strategické dokumenty, EV public relations 2007. Dostupný z http://www.geriatrie.cz/dokumenty/madridsky_plan.pdf [vid. 11. 1. 2012] MOTEJL, O. Stáří není nemoc ani zásluha. Žijeme naplno. Dostupný z http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a298-Otakar-Motejl-Stari-neni-nemocani-zasluha.aspx [vid. 11. 10. 2011] Národní

program

přípravy

na

stárnutí.

MPSV.

Dostupný

z

http://www.mpsv.cz/cs/1055 [vid. 11. 10. 2011] Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007, MPSV. Dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/2869 [vid. 11. 1. 2012] Příprava na stárnutí v ČR. MPSV. Dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/2856 [vid. 11. 10. 2011] Rada vlády pro seniory a stárnutí populace. MPSV. Dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/2897 [vid. 11. 1. 2012] Společné setkání subjektů za účelem spolupráce při implementaci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012. MPSV. Dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/11309 [vid. 11. 10. 2011] ŠTILEC, M. Pohyb jako prostředek duševní pohody. Dostupný z http://www.zdn.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/pohyb-jako-prostredekdusevni-pohody-450656 [vid. 11. 10. 2011] Tab. 2.2 Obyvatelstvo podle věku podle krajů. ČSÚ. Dostupný z http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30556&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCux LFGvtCQzR88jsTjDN7G [vid. 11. 1. 2012]

68

Usnesení vlády ČR, část I. Předkládací zpráva. MPSV. Dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/4989 [vid. 11. 1. 2012] Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV. Dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/1072 [vid. 11. 1. 2012] Věkové složení obyvatel podle věkových skupin a pohlaví v roce 2010 – obce.

ČSÚ.

Dostupný

z

http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_stc_kraje [vid. 11. 1. 2012] Zdravé stárnutí. SZÚ. Dostupný z http://www.szu.cz/tema/podporazdravi/zdrave-starnuti [vid. 11. 10. 2011] Zdravé stárnutí – aktivizace seniorů v regionech. SZÚ. Dostupný z http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/zdrave-starnuti-i-ii-aktivizacesenioru-v-regionech) [vid. 11. 1. 2012] Zdravé stárnutí výzva Evropě – stručná verze. Praha 2008. SZÚ. Dostupný z http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/starnuti/zdrave_starnuti_web.pd f [vid. 11. 10. 2011] 2.

světové

shromáždění

o

stárnutí.

MPSV.

Dostupný

z

http://www.mpsv.cz/cs/1215 [vid. 11. 10. 2011]

69

Příloha: DOTAZNÍK

Otázky tykající se organizace, která se zabývá přípravou volnočasových aktivit pro seniory

Název organizace:

(Zakroužkujte všechny varianty, které se vás týkají. Druhou část dotazníku vyplňte prosím zvlášť pro každou aktivitu, kterou pro seniory organizujete.) 1. Jaké volnočasové aktivity pro seniory jste nabízeli v roce 2011? (Vyjmenujte je a u každé uveďte její četnost např. 1x týdně, 5x za rok.)

70

2. Jak hodnotíte volnočasové aktivity pro seniory v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010? a) přibylo jich (uveďte konkrétně)

b) ubylo jich (vysvětlete proč)

c) náklady na ně jsou vyšší d) dotace na ně jsou větší e) dotace na ně jsou menší f) zájem o ně je větší g) zájem o ně je menší h) jinak (napište jak)

3. Plánujete v roce 2012 nějakou změnu v nabídce aktivit pro seniory? Pokud ano, jakou?

4. Jsou vaše aktivity určeny všem seniorům, kteří o ně mají zájem? Pokud ne, uveďte, pro koho konkrétně jsou určeny.

5. Mají senioři připomínky k náplni, termínu nebo délce trvání volnočasových aktivit? K čemu se nejčastěji vyjadřují.

71

6. Podílejí se senioři na přípravě volnočasových aktivit? Pokud ano, jak?

7. Jak financujete aktivity pro seniory? 2011 a) senioři sami …………% b) dotace …………….…% (uveďte všechny poskytovatele dotace)

c) jinak (uveďte jak)

8. Kde a jak aktivity inzerujete – nabízíte? a) tisk b) rozhlas c) vývěsky ve veřejných prostorách (uveďte jejich počet) d) jinak (uveďte jak)

9. V jakých prostorách aktivity provozujete? a) vlastní b) pronájem (uveďte kde)

c) jiné (uveďte jaké)

72

Otázky týkající se jednotlivé aktivity –

Název aktivity:

1. Kolik seniorů se průměrně účastní vaší aktivity? Víte-li, napište, kolik z nich žije v domácím prostředí (v %).

2. Je kapacita této aktivity naplněna? a) plně b) zájemců je více, nelze vyhovět všem c) ne zcela d) jen minimální počet e) jinak (uveďte jak)

3. Senioři, kteří navštěvují vaši aktivitu, jsou stále stejní nebo se střídají? a) jsou stále stejní ……% b) obměňují se ……% c) přijdou jen jednou ……% d) nevím, nemám o tom přehled e) nevedeme žádnou evidenci

73