Volkswagen GOLF 5. generace Na dlouhodobý test se mi povedlo sehnat Golf 5. generace. Hned na začátek se musím přiznat, že ačkoliv VW moc nemusím, tohle se jim opravdu povedlo. Již na první pohled mne zaujmou nové, přepracované světlomety,přední stejně tak jako zadní. Jejich vzhled se oproti předchozí generaci o trochu uhladil a
skryl své pověstné hranaté tvary, to samé se dá říct i o karoserii. Na první pohled asi moc změn vidět není, avšak po bližším prohlédnutí je jasné, že automobil se opticky rozšířil a také klesl k zemi. Tak se podívejme i do interiéru. Zde se už tak moc změn neudálo, největší změnou asi prošla přístrojová deska,
která se přiblížila standardům vyšší střední třídy. Nový tříramenný volant také skvěle padl do rukou. Snad jediný problém, kterého se nová generace nevyvarovala, je ten, že vzadu je opět poskrovnu místa. A to jak v podélném tak i příčném. A zavazadlový prostor je také dost malý. A co motor? Náš testovaný vůz byl vybaven turbodieselem o obsahu 1.9 l a výkonu 77kW a maximální rychlosti 187km/h. A tak se dá říct, že se jedná o klasiku, která nevadí, ale ani moc nepřekvapí. Zato jízdní vlastnosti má skvělé. Projíždět s ním zatáčky je opravdu nádhera. Já sám bych tohle auto označil za klasiku. Je to velice rozšířené auto, které je vhodné jak do města, tak i na kratší vzdálenosti, avšak na delších cestách začne vadit až příliš tvrdé sezení a vyšší boční vedení sedadel by taky neuškodilo. Je to prostě klasika, která se nikdy neokouká.
Jiří Werner
Mikulášská jízda
V sobotu čtvrtého prosince se od 11 hodin pořádal na sokolovském nádraží již 16. ročník
„Mikulášské jízdy“. My, stavaři prvních a druhých ročníků z ISŠTE, jsme se této akce zúčastnili za doprovodu učitelů Ing. Marcely Slavíkové a Ing. Bc. Jiřího Čiháka. Mikulášská jízda stařičkou parní lokomotivou na trase Sokolov Hřebeny, byla zvláštní tím, že každé kupé tohoto vlaku navštívil Mikuláš v doprovodu čertů a andělů a tradiční otázku:,,Děti, byly jste celý rok hodné, nezlobily jste a jestlipak jste si pro mě připravily nějaké překvapení?“ položil všem přítomným dětem .Rolí Mikulášů, čertů a andělů jsme se ujali my, studenti . Většina dětí z nás čertů měla strach, některé děti se dokonce rozbrečely, ale byli tu i andělé spolu s Mikuláši, kteří
přesvědčili i zlobivější jedince, že nejsme tak zlí, jak ve skutečnosti vypadáme, a tak nakonec většinou řekly básničku nebo zazpívaly a dostaly sladkou odměnu. Ve vlaku jsme potkali kameramana regionální televize Vřídlo, který nás natočil a byli jsme i v televizi. Za několik dní jsme si ve škole televizní noviny našli na internetu (www.r1televize.cz) a společně si je pustili. Mohli jsme si tak ještě jednou zopakovat, alespoň ve vzpomínkách, den, kdy jsme se pod rouškou našich kostýmů mohli chovat trochu jinak - tedy odvázaněji než normálně. Akce se nám moc líbila a příštího ročníku se určitě zúčastníme v hojnějším počtu. Přijďte určitě taky, už teď se na vás těšíme.
Za třídu 2PP zapsal jediný hodný čert Jakub Duda.
Jak na počítač 2. Úvodem: Zdravím vás v dalším díle našeho povídání o počítačových miláčcích. Dnes si něco řekneme o paměti počítače. Nebudeme si povídat o všech pamětích, které počítač používá, ale povíme si jen o těch nejzákladnějších (důležitých). Tak začneme: abychom to shrnuli a nečetli veliké romány, máme tři důležité paměti. Jako první si rozebereme paměti typu RAM. Tyto paměti jsou velice závislé na chodu počítače. Jakmile se počítač vypne, jejich paměť se ihned smaže. Ale jak ty paměti vlastně vypadají? Jsou to takové podlouhlé destičky, na kterých je nasázeno přibližně 5-6 paměťových čipů. Nebudeme si
vyprávět, jak funguji registry, to bychom tu pak byli do rána. A tyto, laicky řečeno, destičky se vkládají do určených paměťových slotů, které jsou vybavené cvakajícími držáky (omluvte mou odbornou způsobilost, ale píšu to tak, aby to pochopili i méně zdatní). K čemu vlastně tyto paměti slouží? Do těchto pamětí se ukládají veškerá data, se kterými právě počítač pracuje. To znamená, když například máme otevřený nějaký textový editor, píšeme si do něj a doposud jsme naši práci neuložili, tak se to ukládá právě do těchto RAM pamětí. Další pamětí, s kterou pracujeme nejčastěji, jsou paměťové, tak zvané PEVNÉ DISKY. Tyto disky už nejsou závislé na elektrické energii. Je to několik kotoučů (disků) spojených do sebe. A slouží ke stálému uložení jakéhokoliv souboru dokud ho sami neodstraníme nebo se nějak jinak nepoškodí. Na těchto discích je také ukládán používaný operační systém
(windows, linux, atd). Disků můžeme mít více (rozdělit si jeden pro systém a další pro hry). Nebo lze rozdělit jeden disk na více disků. O pevném disku se budeme bavit později a řekneme si, co znamenají clustery, stopy, fragmenty apod. A v poslední řadě tu máme paměť, kterou můžou upravovat jen ti znalí. Jmenuje se CMOS paměť. Je také nezávislá na elektrickém proudu a je v ní uložen program zvaný BIOS. O tomto programu jsme se bavili už v minulém díle, ale v pozdější době plánuji, že si ho také rozebereme dopodrobna. A já bych to už chtěl zakončit, ano můžeme se bavit např. o konvertní paměti, ale ta je na vysvětlování moc těžká. V budoucnu si o ní možná něco řekneme, ale chtěl bych nejdříve probrat základní styly programování a až potom se vrhnout na další neznámé paměti. Tak já vám děkuji za váš zájem a těším se na další díl s vámi. OZiiK
NJ
KONVERZAČNÍ SOUTĚŽ
NJ
14. - 15. prosince 2010 Výsledková listina 1 2 3 4 5-6 5-6 7 8-9 8-9 10
3 PE 3 PV 3 PM 3 PM 3 PE 3 PM 3 PM 3 PD 3 PV 3 PM
Tran QUANG DUC Radek MOULIS Barbora DUŠKOVÁ Milan HAVEL Jan GODLA Jan TOMUSKO Lukáš POBORSKÝ Martin PALIČKA Lukáš SCHOLZ Petr KOKOŠKA
45.5 40.5 27 26 23,5 23,5 22 21,5 21,5 16,5
celkový počet účastníků 19 maximální počet bodů 50 Blahopřeje komise cizích jazyků
PANÍ UČITELKA ŠPONIAROVÁ A JEJÍ HERECKÁ KARIÉRA Přijďte 28.2. do Divadla bez zákulisí!!! Co byste chtěla dělat za práci kdybyste se nestala učitelkou? Kdyby mě to uživilo, tak hrát v divadle, ale bohužel divadlo je placené hůř než školství, takže bohužel, no : ( Proč jste šla zrovna na ISŠTE , proč ne na jinou školu? No protože, když jsem se rozhodovala mezi jinou školou a ISŠTE, tak ISŠTE mi nabízela lepší podmínky a pak mě taky lákalo to, že vlastně budu pracovat se stejnými nebo relativně se stejně starými lidmi, že se s nimi dá vyjít. Prostě lépe se mi s nimi pracuje a hlavně, když studovat nechtějí nebo dělají problémy, tak je tady ta možnost, že prostě můžou odejít a to studium ukončit. Jako nemusí, tak prudit. Třeba na základkách, když jsou děti zlobivé, tak propadaj, propadaj, ale nemůžou ukončit školu oni si musí odchodit těch 9 let.Takže a ISŠTE jednak lepší podmínky a jednak jsem si myslela, že lepší práce je se studenty. Co vás přivedlo k hraní v divadle a později k založení divadelního kroužku na škole? No ono to spolu souvisí, já jsem v sokolovském divadle, tý jo, už to bude asi 10 let. Začala jsem jako středoškolačka, ...my jsme hráli už na gymplu od 15 let, ale dva roky jsme hráli jenom studentské divadlo (na gymplu), a pak v těch 17, jsme si řekli, že to zkusíme tady v sokolovském, jestli nás vezmou.Byli jsme tři kamarádi, no..a vzali nás, první hry, co jsme dělali, byly takové komparzy, takové štěky jenom, nebo loutkové pohádky, no a potom ten jeden z těch tří kamarádů se dostal na DAMU, vystudoval režii a začal hned v sokolovském divadle pracovat.Udělal s námi hru „Plešatá zpěvačka“, takové absolutní drama. No a vlastně tím, „jakoby“ jsme se zapsali do toho sokolovského souboru, a od té doby hrajeme naplno i větší role.A protože je to asi můj největší koníček, tak je jasný, že jsem chtěla, aby bylo něco i tady na ISŠTE, vím, jak to bavilo mě jako studentku, tak jsem si říkala, že by bylo fajn, kdyby i tady na ISŠTE něco vzniklo.A teď, myslím si,je to docela oblíbený kroužek, teď mám asi 16 herců - studentů,a to jsme začínali ve čtyřech.Takže takhle...:) (Musíme vám prozradit, že se chystá premiéra nové divadelní hry sokolovského ochotnického ,,Divadla bez zákulisí“ a to 28.2. Paní učitelka tam hraje hlavní roli -poznámka redakce) Máte ještě jiné koníčky, kromě divadla? Mám, vystudovala jsem češtinu, tělocvik Konkrétně jaký sport máte nejradši? Spinning, ten mám hodně ráda, s tím souvisí kolo, lyže, plavání, atletika..... Tak asi veškerý sport, asi tak fotbal bych si nezahrála, ale né proto, že bych ho nechtěla hrát, ale proto, že bych ublížila spoluhráčům i protihráčům :D, takže mám ráda všechny druhy sportu. Monika
Děkujeme za rozhovor, tento článek je omluvou paní učitelce Šponiarové za rozhovor v minulém čísle, který nebyl zcela úplný a ani aktuální.
Foto: www.divadlobezzakulisi.cz
STAŇTE SE PŘISPĚVOVATELI VOICU Jestli máte nápad na zajímavé téma, či máte již článek napsaný a myslíte si o něm, že zaujme, nestyďte se a pošlete nám ho na email:
[email protected] a my Váš článek vytiskneme. Jiří Werner – šéfredaktor Voicu
JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT… NA ISŠTE Tentokrát se studenti nechali inspirovat Nezvalovou ,,Abecedou“ a zkusili sepsat své dojmy, které v nich vyvolá určité písmeno abecedy. Většinou vybírali
písmena, ze kterých se skládají jejich iniciály. Poslední báseň vám dokáže, že i tma může být krásná. syn
S S jako had co se po zemi plazí V posteli většinou spinkáme nazí S jako zatáčka kde se auta srazí Při pohledu na to mě docela mrazí. Nikola S. I Samostatně I stojí, strach ze života mu slzy rojí. Od hlavy až k patě rovný je, přesto odvahu má, rád svůj život žije. Mili J. Noc Už minul krásný bílý den. Všichni známí už šli spát, podivní lidé vyšli ven a já mám chuť vstát, ať vím, co je za oknem.
další zloděj ujde trestu. O kus dál zas cosi spadlo, bezdomovci chodí tmou, každý má úlohu svou. A i když mají každý málo, více než my šťastní jsou. Toulat se pod hvězdnou oblohou a svobodu mít, přináší radost obrovskou, stačí jenom chtít. Nesmíme se temné noci bát, vždyť černá tma nás dobře chrání. Já to poznal hodněkrát, stačí se jen podívat, jak zbytečné je v noci spaní. Teď vím, že každá temná noc mě bude přitahovat. Nikdy nebudu mít dost, zítra to budu opakovat. Standa K.
Pár světel osvětluje cestu, na parkovišti něco cvaklo,
A teď vtípky, aneb Pepíček nás baví! Učitelka se ptá ve škole žáků, jak se vyrábí elektřina. Pepíček se hlásí: "Prosím, elektřina se vyrábí v chlívě!" "Jak jsi na to přišel, Pepíčku?" "No, když minule vypnuli elektřinu, tatínek křičel: "Co tam ty s**ně s tou elektřinou zase dělaj?!?" Pepíček sedí ve škole a nic se mu nedaří. Pan učitel mu na konci hodiny řekne: "Běž, Pepíčku, a kup si kilo rozumu!" Pepíček na to: "A mám říct, že je to pro vás?" Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný." "Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám." "Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: Tomáš marný, ten už nevstane." Ptá se Pepíček maminky: ˝Mami, můžou mít malé
holčičky děti?“ ˝Nemůžou!˝ Pepíček vyběhne na zahradu a říká: ˝Je to OK, můžeme hrát znova!˝ "Můžeš mi říct," zlobí se otec, "za co jsi dostal trojku z mravů???" "Kouřil jsem na záchodě," přiznává se Pepíček. "To mi nepovídej, za to jsem já dostal dvojku!" "No jo," brání se Pepíček, "ale tys určitě nepoblil učitelku..." "Pepíčku, řekni dvě zájmena." "Kdo, já?" "Výborně, Pepíčku." Paní k přijímané služce: "Proč vás propustili z posledního místa?" - "Zapomněla jsem vykoupat děti." Pepíček: "Mami, tuhle vezmeme!"
