Voda byla, je a bude. Je souèástí. až v její nepøítomnosti. Nevíme o ní nic. Odkud je? Proè se ptát? Jak

BØEZEN

WWW.VOLNY.CZ/E-METRO

2002

Obsah èísla TÉMA: Voda z vodovodu................

TÉMA: Voda z vodovodu

1

Rozhledna V. Menšíka na Hlínì u Ivanèic..............

2 Pohádka o kopretinì..........3 Bilancování tøíkrálové sbírky..................

4 Fan Daniel................... 4 Dlouhá cesta k Internetu.......5 Prvoligový hokej v Rosicích konèí................

5 Ivanèické rybníky...............6 Akce & Pozvánky.......7-8 Pamìtní kniha obce Zastávka (5. èást).........

9

E-metro. Tištìná verze Internetový mìsíèník obce Zastávka Bøezen 2002 Èíslo pøipravili: Katarina Rusnáková ([email protected]); Martin Horký ([email protected]); Petra Jancková ([email protected]); Monika Kolegarová; Tereza Nováková; Václav Nìmec ([email protected])

www.volny.cz/e-metro Na Vaše pøíspìvky a komentáøe se tìšíme na adrese:

[email protected] [email protected]

Katarina Rusnáková Voda byla, je a bude. Je souèástí našeho každodenního života a její dùležitost si uvìdomíme až v její nepøítomnosti. Nevíme o ní nic. Odkud je? – Proè se ptát? Jak je tvrdá? – To zjistíme, až se budeme volat opraváøe k topnému tìlesu naší porouchané praèky. Jak èasto se kontroluje? – Vadnou vodu nám do kohoutku pøece nepustí. Jak starý je nᚠvodovod? – Zatím funguje. Jaké je vodné a stoèné? – Vysoké, stejnì jako ostatní poplatky. Kam hlásit poruchu? – To najdu v telefonním seznamu, až to budu potøebovat. Nepøipomínají vám tyto odpovìdi nìco? Nic není samozøejmé, ani voda, a tak se pokusím naši nevìdomost alespoò z èásti napravit. Odkud se bere voda? Kolik se jí spotøebuje? Rosice jsou napojeny na tetèický vodojem Na šibenici, kam se dostává voda ze dvou vrtù u nádraží v Tetèicích. Spotøeba mìsta je 1000-1100 kubíkù na den. Zastávka má k dispozici tøi typy vod – vodu z Tetèic, vodu ze studní na ulicích Havíøská a Nová osada a pøi nedostatku vodu z vodojemu Sièka, který se plní ze zdroje v Moravských Bránicích. Spotøeba Zastávky je 450-500 m3/den.

Jaká je kvalita vody? Hlavní složkou kvality vody je její tvrdost. Ta se posuzuje hlavnì podle obsahu iontù vápníku a hoøèíku v milimolech(mmol) na litr. Voda ze studní na Zastávce má kolem 3,6 mmol/l, voda z Moravských Bránic kolem 3 mmol/l. Tetèická voda má 4,5-5 mmol/l. Podle tabulky na tom nejsme zrovna nejlépe. V okolí je Me z e tvrdosti vody Voda

mmol/l

v e l mi mì k k á

< 0 ,5

mì k k á

0 ,7 – 1 ,2 5

s tø e d nì tv r d á

1 ,2 6 – 2 ,5

tv r d á

2 ,5 1 – 3 ,7 5

v e l mi t v r d á

> 3 ,7 6

voda tvrdá, v Tetèicích pak velmi tvrdá. Co se týká èastosti kontroly kvality vody, závisí na poètu obyvatel a dalších okolnostech. Kontroluje se však minimálnì jednou dennì. Obavy, že bychom pili mìsíc závadou vodu, tedy mít nemusíme. Základní testy provádí laboratoø pøímo u poboèky Vodárenské akciové spoleènosti v Rosicích, kompletní testy se dìlají v podnikové laboratoøi v Brnì. Pokraèování na stranì 2 Téma: Voda z vodovodu

téma Voda z vodovodu Jak je to se stáøím vodovodu? V Rosicích mezi nejstarší èásti místního vodovodu patøí rozvody na ulicích Dìlnická, Tyršova, Havíøská a Mrštíkova a navíc na námìstí. Jsou starší 60-ti let a momentálnì se opravují. Z historie Zastávky: první studna byla na Havíøské ulici. Už v roce 1799 se z ní èerpala voda z dolù pomocí žentouru pohánìného konìm. V roce 1885 byla pøistavìna budova – strojovna vybavená èerpadly na parní pohon. O rok pozdìji byla vyvedena první pøípojka, a to stavitelem Franzem Strnadem do stavebního dvoru a rodinného domu è. 55 v Nové osadì (dùm Revírní rady).

Jak je voda drahá? Vodné a stoèné na letošní rok je 42 Kè/m3. Vodné 20,58 Kè/m3, stoèné 21,42 Kè/m3. Tyto ceny platí pro svazek Ivanèicko, do kterého patøí všechny obce mezi Støelicemi, Vysokými Popovicemi a Zbraslaví. Nutno ještì dodat, že výšku vodného a stoèného si stanovuje firma, která provozuje vodovody. Napøíklad v Ostravì je to 32,81 Kè/m3, v Uherském Hradišti 40,95 Kè/m3. Zdroj informací: – p. Procházka (Vodárenská akciová spoleènost a.s., provoz Rosice) – Ing. Arnošt Kejta, èlánek Pitná voda v Zastávce, Zastávecký zpravodaj, èervenec 1998

Dùležité adresy a telefonní èísla Vodárenská akciová spoleènost a.s. provoz Rosice Litostrovská 1062; vodovody a kanalizace – 0502/412 435; poruchy – 0502/411012. Provoz Ivanèice B. M. Kuldy 20; 0502/435922 nebo 435925; hlášení poruch v prac. dobì – 0502/435427; hlášení poruch mimo prac. dobu – 0502/ 435018. Vodárna Zbýšov Masarykova 248; 0502/431222

Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlínì u Ivanèic Ing. A. Moravec, pøedseda odboru KÈT Ivanèice, Mgr. Josef Flíèek, statutární zástupce Tel.: 05/49 24 11 75, 0502/452 788 Ke dni 12.2. byla na úètu rozhledny èástka 127.899,- Kè (è.ú. KB 86 – 150 903 02 07/0100). Nejvyšší èástkou 3000 Kè pøispìla jedna rodina z Moravských Bránic, která si nepøála být jmenována. Paní Burýšková z Brna poukázala èástku 1050,- Kè, odbor Klubu turistù a lyžaøù z Brna pøispìl jedním tisícem korun. Všem dárcùm patøí naše podìkování a ujištìní, že budou uvedeni na èestném místì na rozhlednì. Jak jste si jistì vážení ètenáøi všimli, dárci jsou opìt mimo Ivanèice. Až na jednoho, který poslal tøi bankovky z døívìjší mìny. Jemu bychom chtìli vzkázat, že po smìnì na mìnu

2

souèasnou byla získána èástka 50 Kè, a i ta byla pøevedena na rozhlednu. Tento „dárce“ nás pøivedl na zajímavou myšlenku. Lidé èasto mají doma staré vìci, kterých by se rádi zbavili (napø. hodinky èi jiné zajímavosti). Je možno poukázat na rozhlednu i tyto vìci, prodejem je pøevést na koruny a ty vìnovat rozhlednì. Kdo by takto chtìl podpoøit rozhlednu, nech kontaktuje níže uvedené autory. Koordinaèní skupina, která pracuje na realizaci rozhledny Vladimíra Menšíka, zasedá každý mìsíc. Na posledním jednání, jenž se uskuteènilo 25. ledna na Hlínì, bylo konstatováno, že byl proveden geologický prù-

zkum, je hotova požární zpráva a z vìtší èásti také zpráva statika. Naší snahou je, aby projekt byl hotov do konce mìsíce záøí. V nedìli 27. ledna nás upozornil starosta obce Hlíny pan Sliacky, že je dobrá viditelnost. Rozjeli jsme se na Hlínu a rozhlíželi se. Pálavské a Liské vrchy byly vidìt i bez dalekohledu. Stejnì tak i obce jižní Moravy, okolí Židlochovic. Za pomoci dalekohledu pak bylo možno vidìt Bílé Karpaty, vpravo Alpy v Rakousku (dost velké pohoøí) a zcela vlevo pak Hostýnské vrchy s Hostýnem. Na místì jsme zùstali asi hodipokraèování na stranì 3 Rozhledna Vladimíra...

e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

Pohádka o kopretinì od Petry Janckové

Na louce rostla kopretina Byla to kopretina tak, jak má být – se žlutým støedem, bílými lístky okvìtí a dlouhým zeleným stonkem. Jenže tato kopretina nebyla s nièím spokojená. „Proè mám tak dlouhý stonek? Kdykoliv se ten dareba vítr rozbìhne po louce, celá se rozkymácím a toèí se mi hlava. A proè je mùj klobouèek zrovna bílý? Žádný krásný motýlek ke mnì nepøiletí. A ten hrozný žlutý støed. V jednom kuse mi pyl padá do oèí a šimrá v nosíku. Kdybych mìla klobouèek jako divizna, to by bylo nìco docela jiného.“ A kopretina se mraèila na celou louku. Letìla okolo vèela. „Vèelko, zastav se, jen na malou chvilièku, potøebuji tvou radu,“ volala na ni kopretina. „Copak bys ráda?“ ptala se vèela. „Jsem moc nespokoje-

ná s tím, jak vypadám a nevím, co si s tím poèít. Ty létᚠdaleko. Víš-li, zda je nìkde pùjèovna klobouèkù, kde bych mohla svùj vymìnit za nìjaký jiný?“ „O žádné pùjèovnì nevím,“ odpovìdìla vèela, „ptej se Sluníèka“. Kopretina podìkovala za radu a otoèila svou hlavièku ke Sluníèku. Nic se ptát nemusela, nebo Sluníèko o jejím trápení vìdìlo. Schovalo se na malou chvilku za nejbližší mrak, aby kopretinu svým žárem doèista nespálilo a potom ji poslalo sluneèní psaníèko, ve kterém stálo: Milá kopretino. Každé ráno, když vycházím na oblohu, tìším se, až na mì ze zdola zamává tvùj bílý klobouèek s malým žlutým sluníèkem uprostøed a raduji se, když jej najdu na svém místì. Vím, že je vše, jak má být. Jsi krásná a potøebná kvìtinka. Potøebuje tì zlatohlávek, i slu-

níèko sedmiteèné si rádo hraje na tvých lístcích. Potøebuje tì i èlovìk. Jakpak by poznal jestli ho má nebo nemá ráda jeho milá? Vìø mi, že bez tebe by bylo na louce smutno. Buï hodnì veselá a šastná ve svém bílém klobouèku. Tvoje Sluníèko. Když to kopretina doèetla, celá se rozzáøila. Úplnì zapomnìla na svou nespokojenost. A než se nadála, na lístek jí usedlo sluníèko sedmiteèné, docela malé sedmiteèné miminko, ještì moc nedovedlo létat a už potøebovalo odpoèinout. Kopretina jej trošku pohoupala, ale jen docela malinko. Sedmiteèné miminko zavøelo oèka a døímalo. Kopretina dál opatrnì houpala svými lístky, klobouèkem stínila, aby mu nesvítilo do oèí a docela potichounku, spíš jen pro sebe øekla: „Dìkuji ti, Sluníèko.“

Rozhledna Vladimíra Menšíka pokraèování ze str. 2 nu. Nemohli jsme se pohledù nasytit. Utvrdilo nás to v názoru, že místo na Hlínì je správnì vybráno (i když to nejlepší místo pro rozhlednu je tabu). Dodalo nám to chu pokraèovat ve sbírce a v pøípravách tak, abychom pøíští rok na podzim mohli otevøít rozhlednu pro veøejnost. A ještì dùležitá informace: všichni zainteresovaní aktéøi vykonávají èinnosti spojené s rozhlednou zdarma, nikdo není za tuto èinnost odmìòován. Jsou to už desítky hodin, další desítky hodin ještì èekají. Pomùžete i Vy? e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

Už jste nìkdy vystavovali v galerii?

NE?

Tak to zkuste!

www.volny.cz/e-metro

3

Bilancování tøíkrálové sbírky Za všechny koledníky Ing. Aleš Stanìk, ROSA únor 2002 Dìkujeme vám všem, kteøí jste na svátek Tøí králù pøispìli koledníkùm procházejícími ulicemi Rosic. Jak jistì víte, 70 % prostøedkù vybraných v našem regionu, bude použito pro Dùm léèby bolesti s hospicem v Rajhradì. Napø. na léky tišící bolest, které nehradí zdravotní pojišovna, na vybavení, pomáhající lidem dùstojnì žít i v jejich utrpení apod. Lidé odkázaní na služby tohoto zaøízení jsou skuteènì vdìèni za každou i malou pomoc, kterou jim tímto zpùsobem nabízíte i vy. To potvrzují zkušenosti všech, kteøí rajhradský hospic navštívili. Vìøte, že všechny prostøedky se zde snaží co nejúèelnìji využívat. Zbylých 30 % prostøedkù je urèeno na humanitární pomoc a na režii sbírky. Celkem bylo v Rosicích vykoledováno 10 145,90 Kè. Dìkujeme i vám, kteøí jste do Tøíkrálové sbírky pøispìli jakýmkoliv jiným zpùsobem. Žádný dobrý skutek, žádná pomoc ani projev milosrdenství druhým se nikdy neztratí. Ti, kteøí prokazují nezištnì dobro, mohou právem oèekávat, že se i jim dostane pomoci až ji budou potøebovat. Svými dobrými skutky totiž zušlechujeme komplikované mezilidské vztahy. Až my sami budeme nemohoucí, máme nadìji, že se naším dobrým pøíkladem budou øídit i naše dìti. Vždy když je nikdo svým dobrým pøíkladem nepobízí k dobrému, vidíme, jak snadno podléhají jakési „dravosti života“ v níž není pro „mít se rádi“ èas ani místo.

4

Fan Daniel, 9.2.2002, Babice u Rosic Monika Kolegarová 9.2. se v místním Kulturním zahranièních skupin, stejnì jako domì v Babicích konala zába- vlastní tvorby. Po desáté hodinì publikum va kapely Fan Daniel s pøedskupinou Gong. Pøíjemnì mì ožilo, na pódiu se objevili Fan pøekvapili jak, mnì doposud Daniel. Písnièkami ze starého neznámí, pøedskokani, tak i vý- alba Tùdudydadydau i nového borná atmosféra a milí lidé Nad ránem zvedli náladu vìtšiz širokého okolí. Na skupinu nì lidí v sále a pomohli nám pøíGong, která se návštìvníkùm jemnì strávit sobotní veèer a starala o zábavu zhruba do de- brzké nedìlní ráno. I když z toho seti hodin, se odhodlala tanco- rána ukrojili kvùli nevolnosti jen vat jen malá hrstka nadšencù, i slabou hodinku, nikomu tím jistak ale nic nekazilo dojem tì nepokazili dojem z jedné z pohodové hudby rùznorodého z nejvydaøenìjších zábav, na repertoáru známých èeských i které jsem kdy byla.

Tereza Nováková V soboru 9.2. jsme se moh- niel. Parket se ihned zaplnil a li opìt setkat po mìsíèní pauze skupina nám zpøíjemnila bezse skupinou Fan Daniel. Na mála tøi další hodiny. Poté tuto zábavu jsem se opravdu tì- se publiku omluvila šila, možná i proto, že se zde teprve podruhé pøedstavili v novém složení. Namísto bývalého „leadera“ skupiny Daniela se k elektrické kytaøe postavil bývalý klávesista Mirek a jeho místo zastoupil nováèek Felix. Podle zkušenosti z prosincové zábavy F.D. jsem èekala ani ne z poloviny zaplnìný sál. Ovšem již ve 20 hodin byla ze zdravotních všechna místa obsazena a bì- dùvodù. Ovšem ani hem zábavy se musely pøidá- tyto problémy neovlivnivat stoly. ly skvìlý zážitek ze sobotní Hostovala skupina Gong, noci, protože na Jardovì ani která hraje písnièky trochu Mirkovì hlase nebylo bìhem tvrdšího kalibru oproti F.D. zpìvu skoro nic znát. Celý zážitek z pøedskokanù doTato zábava se Fan Danielùm plnil ještì jeden z mála taneè- opravdu vydaøila a pokud máte níkù, který na parketu pøedvá- rádi pøíjemnou rockovou hudbu dìl opravdu zajímavé kreace. èeských i zahranièních skupin, Okolo 22. hodiny se na pó- sledujte plakáty a zajdìte na nìdium dostala skupina Fan Da- kterou z jejich akcí.

e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

Dlouhá cesta k Internetu Václav Nìmec Èlovìk komunikuje s okolím odjakživa. Stejnì jako se vyvíjel èlovìk a jeho svìt, stejnì se vyvíjela i komunikace. Pokud si prohlédneme vývoj písma a komunikace, nalezneme tøi zásadní mezníky. Na poèátku staèily k dorozumìní posunky nebo primitivní zvuky, ale pozdìji bylo nutné najít nìco, èím by se dalo pojmenovat tøeba obydlí èi zbraò. To nìco bylo slovo, øeè. Èlovìk se uèí pracovat s železem, využívat dobytka a souèasnì s tím se vyvíjí i jeho jazyk. Èlovìk má touhu sdìlovat a zároveò po sobì nìco zanechat. A tak maluje po stìnách. Vždy obrázky byly v té dobì pro svoji názornost nejsnadnìjší podobou „sdìlení“. A pak pøišel první velký tøesk: v Mezopotámii vzniklo písmo. Nejdøíve mìlo ryze úèelový charakter (šlo o hospodáøské záznamy) a mìlo podobu obrázkù – piktogramù. Pozdìji se vyvíjí písmo klínové, v nìmž už se setkáme i s „literaturou“ (napø. Epos o Gilgamešovi). Následují hieroglyfy a koneènì písmo fénické. Fénické písmo pak bylo inspirací pro Øeky a prostøednictvím Etruskù øecká alfabeta dorazila do antického Øíma ovládaného kmenem Latinù. Zní to jednoduše, ale cesta k latince, kterou používáme dnes, byla dlouhá. Knihy se v antice a støedovìku opisovaly ruènì. Zvl᚝ støedovìkým klášterùm tak vdìèíme za zachování mnoha literárních památek. Práce písaøù e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

byla namáhá, a proto lidská vynalézavost hledala schùdnìjší cestu – tou byl knihtisk. Jeho pøíbìh se zaèal odvíjet v Èínì, ale rozhodující kapitola se odehrála až v 15. století na území Nìmecka. Tehdy žil Johann Gutenberg, který pøišel s kovovými literami. Bìhem pùl století se knihtisk rozšíøil po Evropì a komunikace, pøedávání informací se posunulo o znaèný kus dopøedu. Knihy se už neopisovaly ruènì, jejich cena výraznì klesla a produkce se urychlila. Knihy byly dostupnìjší pro širší vrstvy, což mohlo zvýšit všeobecnou vzdìlanost spoleènosti. Tiskové techniky se pak neustále zdokonalovaly, ale Gutenberg byl jen jeden. Svìt se vyvíjel dále, rozvoj vìdy a techniky nabral na rychlosti v 19. století a ani století dvacáté rychlost vývoje v žádném pøípadì nezbrzdilo. Spíše naopak. Èlovìk neustále hledal možnosti, jak si usnadnit práci, a rozvoj techniky mu to umožòoval. Když se zaèaly šíøit poèítaèe, jedním z jejich využití musela být i komunikace – a už šlo o pøípravu tiskových materiálù knih, èasopisù èi novin, nebo tøeba o propojení více poèítaèù v síti. A právì Internet – pøenos informací prostøednictvím sítì, je tøetím milníkem v dìjinách komunikace. Internet je pomìrnì mladé médium, své místo v dnešním svìtì už má ale jisté. Velká vìtšina lidí s Internetem do styku pøišla a nìjakým zpùsobem ho využila. Celosvìtová sí nabízí nepøedstavitelnì širokou škálu možností: èlovìk si mùže pøeèíst noviny, poslat poštu známým, najít si materiály na referát, objednat si obraz nebo se

pobavit. Firmy zde prezentují své služby, obce a mìsta svùj profil. Zkrátka a dobøe: Internet a tím další pokrok v komunikaci je zde.

Prvoligový hokej v Rosicích konèí Radek Pospíšil ROSA únor 2002 Je 15. prosince 2001, sedm hodin veèer. Asi žádného z fanouškù Senátorù, kteøí právì vidìli zápas 1. hokejové ligy s Chomutovem, by nenapadlo, že je to naposled, co na rosickém „zimáku“ sledují prvoligový hokej. Realita je však krutá, a tak už v úterý (18.12.) se objevují první zprávy o stìhování klubu do Žïáru nad Sázavou. O den pozdìji je pak vše potvrzeno a prvoligový hokej v Rosicích definitivnì konèí. Z technických dùvodù je dokonce odloženo i plánované utkání s Opavou, na nìmž by se mohli rosiètí fanoušci alespoò rozlouèit s mužstvem, kterému po ètyøi roky fandili. Dùvody stìhování jsou prosté, hokejový klub eD´system Senators nemá jistý led, a tak odchází jinam. To je však pouze jedna strana mince. Pøedstavitelé klubu tvrdí, že z Rosic museli odejít, protože mìsto Rosice vypovìdìlo smlouvu nájemci zimního stadionu. Mìsto však jakoukoliv vinu popírá a rozhodnutí o pøesunu považuje za samostatné rozhodnutí klubu, které se situací nesouvisí. Pokraèování na stranì 6 Prvoligový hokej...

5

Prvoligový hokej v Rosicích konèí pokraèování ze strany 5 Uvažovat nad tím, která ze stran má pravdu, je zcela zbyteèné a ponechám to na úsudku ètenáøe. Pro rosické fanoušky je však pravda jediná: hokej konèí. Tradice úèasti hokejových Rosic v soutìžích rùzné výkonnostní úrovnì, která sahá až do roku 1939, kdy byl klub založen, je tak definitivnì pøetrhána. Už nebudou k vidìní hokejová derby s Horáckou Slávií Tøebíè, Kometou Brno èi Prostìjovem, ale ani utkání s dalšími prvoligovými soupeøi. Ti z fanouškù, kteøí na Senátory nezanevøeli, mìli možnost zajet se podívat na dva duely v brnìnské hale Rondo, s domácími Kometou a Ytongem Brno, nebo jezdit fandit „svým“ do Žïáru. V Rosicích už ale Senátory neuvidí. Na našem ledì už se pøedstaví jen brnìnský Ytong, který zde sehraje v sobotu 2.2. (17:00) zápas se Šumperkem, ale to je pro namlsané fanoušky asi jen slabá náplast. Závìr je tedy nad míru jasný. Do Rosic na hokej už jen na juniory a dorost nebo možná jednou za èas na brnìnský Ytong, který zde nalezne doèasný azyl. Už však ne na Senátory. Tìm nezbývá než popøát hodnì štìstí v novém pùsobišti a zároveò doufat v lepší èasy rosického hokeje.

Ivanèické rybníky V. K. Ivanèický zpravodaj, únor 2002 Zadáno pro starostu Rada mìsta se usnesla, že souhlasí se zámìrem pronájmu pozemkù na levém bøehu Jihlavy pod Øeznovicemi o výmìøe cca 3,5 ha L. Samlíkovi a Ing. M. Halúzkovi pro vybudování dvou rybníkù k extenzivnímu chovu ryb. (…) Velký rybník vybudovaný v 80. letech se nachází v blízkém sousedství tìch plánovaných a zdá se, že v posledních letech není k chovu ryb využíván. Zøejmì je tomu tak i u rybníkù v Pancíøích. Z toho se dá usoudit, že chov ryb není až tak výnosný, aby se práce vložená do budování rybníkù v nejbližších letech zaplatila. Zaplatit by ji však mohl vytìžený štìrkopísek. Nemùže být zámìr na vybudování nových rybníkù brán spíše zámìrem otevøít pískovnu? Rybníky v Letkovicích a Pancíøích smluvnì pronajala místní organizace Moravského svazu rybáøù soukromému podnikateli panu Jiøímu Èudánovi, a pokud chcete vìdìt zda rybníky, za které musí platit pronájem, využívá, musíte se zeptat jeho. Pokud je mi známo, tak tato smlouva vyprší 30. 4. 2004 a po tomto termínu má zájem pøevzít rybníky do vlastní péèe jejich majitel, tedy místní orga-

nizace Moravského svazu rybáøù. Pokud se týká otázky otevøení pískovny, nebo prodeje vytìženého materiálu, tak nájemní smlouva úèelovì váže pronájem pozemkù pouze k vybudování rybníkù. Zámìr na tìžbu a prodej štìrkopísku nebyl žadateli o pronájem pozemkù vznesen. K otázce se bude možné vyjádøit až po zpracování geologického posudku nájemcem. Pokud by šlo vytìžený materiál, napø. štìrkopísek, prodávat, musela by k tomu být vypracována další smlouva, podle které by mìstu náležel smluvní podíl ze zisku z tohoto prodeje a tìžba by podléhala báòskému zákonu. Mùže se pøihodit, že budovatelé rybníkù budou muset z nìjakých dùvodù èinnost ukonèit. Jaké budou záruky toho, aby na louce nezùstaly nevzhledné jámy? Pokud vše pùjde dobøe a rybníky se zdárnì dokonèí, bude ve smlouvì zakotvena podmínka na jejich údržbu a úpravu jejich okolí? Pøihodit se vždycky nìco mùže, ale v tomto pøípadì nemusíme mít obavy, nebo mìsto by bez problémù mohlo pozemky pronajmout jinému zájemci, který by dílo dokonèil.

KIC IVANÈICE: JOŽKA ÈERNÝ A LIDOVÁ PÍSEÒ Ètvrtek 21. bøezna, 19.00 hod., sál kina Réna, pøedprodej od 18. 2. v KIC Ivanèice, vstupné 170 Kè

6

e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

Tìchto zájemcù by bylo zajisté dost, nebo by již mìli vyøízena veškerá povolení, a získat je na takovou akci bude pro souèasné žadatele nároèná procedura. Údržbu rybníkù a jejich okolí øeší samotný projekt. Mìsto jako úèastník øízení si tyto záležitosti pøed vydáním stavebního povolení prosadí a ohlídá jako podmínku k jejich provozování. Jsou ivanèické rybníky využívány? Na tento dotaz nám ochotnì odpovìdìl jejich souèasný uživatel p. Jiøí Èudán. Øekl nám, že se již 6 let nekonal výlov, a

tak se mùže nezasvìceným zdát, že v rybnících ryby nejsou. Tak tomu však není, nyní se v rybnících pìstuje tak zvaný plùdek, ryby do velikosti 15 cm. Chov velkých ryb mu bohužel znemožnili pytláci, kteøí rybníky stále více navštìvovali. (...) „O malé ryby naštìstí nemají pytláci zájem,“ øekl nám pan Èudán. „Když vyrostou, pøesazuji malé kapøíky a amury do rybníka, které mám v užívání jinde.“ K chovu plùdku pan Èudán využívá 7 ha rybník v Letkovicích (...) a dále ještì rybník oznaèovaný Pancíø I. (…) Další rybník, kterému rybáøi øíkají Pancíø II (…), Jiøí

Èudán k chovu ryb v posledních dvou letech nevyužíval. Jak nám sdìlil, ustoupil veøejnému zájmu vytvoøit zde rekreaèní zónu. Protože se však tento zámìr neuskuteènil, rybník opìt hodlá letos na jaøe zarybnit. Možná se nìkomu mùže zdát, že v rybnících je pøíliš žabího vlasu nebo jiné vodní rostliny – okøehku. Ale jak nám pan Èudán øekl, je to tím, že plùdek, na rozdíl od velkých ryb, které na žabím vlasu hledají pøichycenou potravu, množení øas nenarušuje. Není to však na závadu, rybám to neškodí.

Akce & Pozvánky

e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

7

Akce & Pozvánky Pøednáška: Pískovec kámen zdejšího kraje a jeho význam od pravìku po dnešek Vlastivìdný spolek RosickoOslavanska poøádá v pátek 5. dubna 2002 v 17:30 v malém sále Dìlnického domu v Zastávce u Brna pøednášku RNDr. Luboše Rejla. Kamenné památky mají v oblasti Rosicko-Oslavanska a jeho okolí bohatou historii, sahající až do pravìku. Podílely se na tom pøedevším pískovce, jež se staly v  tomto kraji hlavním stavebním i sochaøským

kamenem románských staveb (kostel v Øeznovicích), v gotice (kláštery Dolní Kounice, Oslavany, Pøedklášteøí), v období renesance (zámky Rosice, Oslavany, Hrubšice, Moravský Krumlov). Hojnì oceòován a používán byl i v dobì baroka (kostely, boží muka, køíže aj.). Prùmyslová revoluce udìlala z pískovcù také jeden z hlavních stavebních prvkù používaný pøi zakládání šachet, výstavbì mostù novì budovaných železnic, jezù øek ap. Jeho kvalita a dostateèné množství pøivedla do tohoto kraje øadu významných kameníkù, kteøí zde

vytvoøili proslavené kamenické hutì, jako v  Moravském Krumlovì, Nové Vsi u Oslavan, v Rosicích, Tišnovì aj. Pískovce Boskovické brázdy se staly vyhledávanou surovinou i pro nìkteré stavby mimo hranice tohoto regionu a dokonce i mimo hranice republiky. RNDr. Luboš Rejl je odborník v oblastech geologie a mineralogie, zabývá se historií tohoto regionu a je èlenem Vlastivìdného spolku Rosicko-Oslavanska. Vstup na pøednášku je volný. Martin Horký

KÈT: První jarní výšlap „VESELICE – ROZHLEDNA PODVRŠÍ“ V MORAVSKÉM KRASU Klub èeských turistù oblast Brnìnsko poøádá v nedìli 24.bøezna 2002 od 10:00 - 12:00 hod. 46. roèník veøejnì pøístupné akce k zahájení jarní turistické sezóny roku 2002. Doprava: vlakem tra 260 Brno-Èeská Tøebová do stanic: ÈD Blansko, ÈD Blansko-mìsto, ÈD Rájec-Jestøebí. Pøíchod po zvolené trase: è1. trasa (pìší, cyklo) – 6,5 km. Po modré tz ÈD Blansko-mìsto-Pálava-Panoráma-Obùrka-Podrvrší, Veselice è2. trasa (pìší, cyklo) – 9 km. Po zelezné tz ÈD Blansko-Tìchov-po silnici Obùrka-modrá tz Podvrší, Veselice è3. trasa (cyklo) – 9 km. Po žluté tz ÈD Rájec Jestøebí-Rájec zámek-Karolín-Petrovice-místní komunikace Veselice-po modré tz rozhledna Podvrší è4. trasa (cyklo) – 14 km. Po silnici ÈD Blansko-ÈKD Starohrabìcí hu-Skalní mlýn-Pustý žleb-Punkevní jeskynì - Sloup - Vavøinec - po modré tz - Veselice - rozhledna Podvrší. Stravování poøadatel nezajišuje, lze využít zaøízení na trase Panoráma-Obùrka-Veselice-Sloup-Skalní mlýn. Program u rozhledny (10:00 - 12:00 hod.) – vždy v celou hodinu: è proslov pøedsedy oblasti KÈT Brnìnsko Mgr. Josefa Flíèka k zahájení jarní turistické sezóny na Brnìnsku è informace o akcích KÈT oblasti Brnìnsko v roce 2002 è pøedání úèastnických listù è prodej odznakù „Jarní kilometry 2002“, oblastního odznaku „Moravský kras“ a pamìtních odznakù k jarnímu výšlapu è razítko do záznamníku IVV

8

e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

5. èást 28. øíjen 28. øíjna 1918 vyhlášena samostatnost èeskoslovenské republiky a na oslavu poøádán prùvod s lampiony po celé obci a nìkolika øeèníky promluveno o významu samostatnosti k lidu. Po prùvodu stržen branný štít, postavený naproti hotelu „Zástavka“ na prostranství ve válce. 26. listopadu pøevzalo revoluèní obecní zastupitelstvo èeské správu obce a postaven v jeho èelo hostinský Jan Jedlièka, který pozdìji jmenován byl politickou správou v Brnì vládním komisaøem v obci.

První obecní zastupitelstvo po pøevratì Èlenové revoluèního obecního zastupitelstva byli tito obèané: pan Jan Jedlièka hostinský, František Šulc kováøský mistr, Cyril Hrouzek øídící uèitel obecné školy, Václav Martínek pekaø, František Pokorný úøedník, Ferdinand Novák, František Toman slevaè, Gustav Válek slevaè, Albín Drstièka zámeèník, František Bendl horník, Jan

e-metro # bøezen 2002 www.volny.cz/e-metro

Krejèí kováø, František Øíha horník, Jan Kadaòka úøedník, Hynek Zima slevaè, Richard Kaplan elektrikáø. Radními zvoleni byli: Gustav Válek, Cyril Hrouzek, Ferdinand Novák, tajemníkem František Pokorný.

Rok 1919

Založení tìlocvièné jednoty „Sokol“ Zøízena tìlocvièná jednota „Sokol“, jehož prvním starostou byl ing. Jan Kulhánek, závodní na dole Juliovì. Utvoøena hospodáøská rada a bytová komise.

Soupis obyvatelù

a zvolen prvním èeským starostou Augustin Válek, slévaè. Postavené a zaøízené kino rosickou báòskou spoleèností v hotelu „Zástavka“ opìt bylo otevøeno. 17. záøí upraveno letní cvièištì „Sokola“ na severním návrší obce za bývalou „Støelnicí“ nyní obytným domem èíslo 100. Vládní komisaø pan Jan Jedlièka úøadoval až do mìsíce srpna t.r. Až do roku 1919 nebyla vedena zvláštní pokladna obecní, nýbrž pøijímala a vyplácela obecní výdaje Rosická báòská spoleènost a úètovala je na zvláštním úètì pro obec. V srpnu t.r. zøízena panem Jedlièkou obecní pokladna a deník obecní nebyl veden úètárnou Rosické báòské spoleènosti.

Proveden soupis obyvatelù a napoèteno 1526 èechù a 68 nìmcù.

První volby do obecního zastupitelstva po pøevratì 13. èervna byly provedeny volby do obecního zastupitelstva

V pøíštím díle: rok 1920: stavby v obci, zrušení nìmecké školy, pokus o komunistický pøevrat; rok 1921: školní rada a stravování dìtí ve škole.

9