Vnitřní pravidla ZŠ a ZUŠ Lipnice nad Sázavou pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ( příloha školního řádu)
1. Podklady pro hodnocení Pozorování – z hlediska přípravy ţáka na výuku, práce při vyučování, snahy, píle, výsledků a sebehodnocení. Dialog – s ţákem ve všech segmentech vyučování. Testování a zkoušky Konzultace s učiteli Konzultace se speciálním pedagogem, PPP, SPC
2. Zásady hodnocení Jednoznačnost Srozumitelnost Všestrannost Srovnatelnost s danými, předem stanovenými kritérii
3. Závazné přístupy k hodnocení -
k hodnocení vzdělávacích činností přistupujeme s vědomím motivační funkce hodnocení
-
při hodnocení bereme na zřetel dosaţení cílů daného stupně vzdělávání
-
rozvíjíme dovednost sebehodnocení a vzájemného hodnocení ţáků
-
hodnotíme objektivně, s přiměřenou náročností a pedagogickým taktem vůči ţákovi
-
hodnocením nevyvoláváme stres, omezujeme individuální zkoušení u tabule, snaţíme se vyuţívat často pochval
-
poskytujeme ţákovi dostatek příleţitostí, aby se mohl v daném předmětu zlepšit
4. Hodnocení a kvalifikace chování -
navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími rozhoduje ředitel po projednání na pedagogické radě
-
třídní učitel vychází z úrovně dodrţování vnitřních pravidel školy, která jsou uvedena ve školním řádu, bere při tom v úvahu motivační funkci hodnocení chování
5. Výchovná opatření pochvaly (diplomy, ocenění) - za úspěšnou práci, reprezentaci školy n veřejnosti, za mimořádný projev lidskosti, za zásluţný nebo statečný čin uděluje třídní učitel po projednání s ředitelem školy - napomenutí a důtky – při porušení pravidel, stanovených vnitřním školním řádem a) napomenutí třídního učitele b) důtka třídního učitele c) důtka ředitele školy – lze ţákovi udělit pouze po projednání v pedagogické radě -
-
ředitel školy informuje neprodleně o udělení vých. opatření zákonné zástupce ţáka třídní učitel zaznamenává údaj o uloţení výchovného opatření do osobního spisu ţáka za určitý přestupek se uděluje ţákovi pouze jedno vých.opatření k posílení kázně
6. Kritéria pro jednotlivé stupně chování Stupeň 1(velmi dobré) – ţák dodrţuje ustanovení školního řádu, chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile, ohleduplně, respektuje ostatní. Stupeň 2(uspokojivé) – ţák se opakovaně dopustí menších přestupků proti školnímu řádu, k výchovným opatřením přistupuje se snahou své jednání napravit a své chování zlepšit. Stupeň 3(neupokojivé) – ţák se dopouští trvale přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování, svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje souţití ve třídě a ve škole, svá pochybení nepřijímá, je vůči nim apatický a obvykle se dopouští dalších přestupků.
7. Stupně celkového hodnocení žáka na vysvědčení prospěl s vyznamenáním -
- prospěl
-
neprospěl
do hodnocení zahrnujeme – kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky dosaţené za kvalifikační období hodnotíme ţáka za všech aspektů vzdělávací činnosti v daném předmětu oznamujeme ţákovi výsledek kaţdého hodnocení a poukazujeme na klady a nedostatky hodnocené činnosti, projevu a výkonu druhy zkoušek a písemných prací rozvrhneme rovnoměrně tak, aby ţák nebyl přetěţován (v tomto smyslu je třeba spolupracovat s třídními učiteli) vedeme povinnou evidenci o hodnocení ţáka
8. Zásady slovního hodnocení žáků Na písemnou ţádost zákonných zástupců, můţe být ţák hodnocen v určitém předmětu slovně. K tomu je však zároveň nezbytné doporučení SPC nebo PPP. Zároveň je také moţná kombinace slovního hodnocení a klasifikace ţáka. Učitel popíše slovním vyjádřením výsledky vzdělávání ţáka stanovené ŠVP, chování ţáka ve škole a na akcích, pořádaných školou tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání ţáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ŠVP. Učitel přihlíţí ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům ţáka.
9. Stupně hodnocení prospěchu a jejich charakteristika 1 (výborný): Ţák ovládá učivo bez problémů, znalosti a dovednosti samostatně uplatňuje, je pohotový, tvořivý, originální, pilný a snaţivý. 2 (chvalitebný): Ţák učivo v podstatě ovládá, je celkem samostatný, tvořivý, vyjadřuje se výstiţně a souvisle, při uplatňování znalostí a dovedností vyţaduje drobnou pomoc. 3 (dobrý): Ţák ovládá učivo mezerami, jeho způsob vyjadřování nebývá přesný, často dělá chyby, je méně samostatný, vyţaduje pomoc. 4 (dostatečný): Ţák ovládá učivo se závaţnými mezerami, vyjadřuje se obtíţně, nesouvisle, často chybuje, je nesamostatný, nechápe nutné souvislosti. 5 (nedostatečný): Ţák učivo neovládá, neumí se vyjádřit ani s pomocí, je nesamostatný a těţkopádný, podněty pro práci jsou neúčinné.
10.
Sebehodnocení žáků
Cílem je podporovat u ţáka důvěru ve vlastní schopnosti, pomoci ţákovi odhalit vlastní chyby a naučit ho, jak s nimi pracovat. Ţáci jsou od počátku vzdělávání vedeni k objektivnímu sebehodnocení. Poţadavky a kriteria jsou stanoveny přiměřeně věku a schopnostem ţáků a jsou všem ţákům objasněna. Součástí sebehodnocení můţe být i diskuse o známce ve třídě, zejména při ústních výstupech ţáků.
11.
Ukazatele jednotlivých stupňů při použití slovního hodnocení
Stupeň hodnocení
Kvalita získaných znalostí a dovedností ovládá učivo
Uplatňování znalostí a dovedností
Kvalita myšlení Kvalita komunikativních dovedností
samostatně uplatňuje znalosti a dovednosti
vyjadřuje se výstiţně, souvisle a adekvátně věku, přesně, správně
2 – chvalitebný
v podstatě ovládá
3 – dobrý
ovládá s mezerami
vyţaduje drobnou pomoc při uplatňování znalostí a dovedností vyţaduje dopomoc, je méně samostatný
samostatný, tvořivý, pohotový, dobře chápe souvislosti, originální celkem samostatný, tvořivý a pohotový
vyjadřuje se ne vţdy přesně, někdy nesouvisle, často dělá chyby
4 – dostatečný
ovládá se závaţnými mezerami
5– nedostatečný
neovládá
méně samostatný, tvořivý, pohotový, vesměs napodobuje ostatní napodobuje ostatní, ovšem často chybně, nesamostatný, nechápe souvislosti nesamostatný, těţkopádný, někdy bezradný
1 – výborný
znalosti a dovednosti i přes pomoc uplatňuje se zásadními chybami neovládá znalosti a dovednosti
vyjadřuje se celkem výstiţně a souvisle
vyjadřuje se se značnými obtíţemi, nesouvisle Ani s pomocí se neumí vyjádřit nebo jen kusým způsobem
Stupeň hodnocení
Píle, snaha, přístup ke vzdělávání
Kvalita práce s informacemi
Kvalita spolupráce
1 – výborný
je pilný, snaţí se
dokáţe pracovat s informacemi
2 – chvalitebný
celkem se snaţí, zpravidla je pilný
dokáţe plnohodnotně spolupracovat při spolupráci vyţaduje drobnou podporu nebo pomoc
3 – dobrý
4 – dostatečný
5nedostatečný
12.
dokáţe pracovat s informacemi, potřebuje drobnou pomoc s jejich tříděním nebo interpretací k práci potřebuje při práci při spolupráci dost často s informacemi vyţaduje podnět, reaguje potřebuje pomoc podporu nebo na něj výběrově pomoc malá píle, snaha při práci při spolupráci a to i přes s informacemi vyţaduje podněty dělá zásadní výraznou chyby podporu nebo pomoc podněty k práci i přes i přes výraznou jsou neúčinné poskytnutou podporu nebo pomoc nedokáţe pomoc nedokáţe vybrat, utřídit spolupracovat nebo s ostatními interpretovat informaci
Osvojení dovednosti samostatně se učit dokáţe se samostatně učit dokáţe se celkem samostatně učit, vyţaduje drobu pomoc se samostatným učením má někdy problémy, vyţaduje pomoc se samostatným učením má značné problémy, vyţaduje pomoc i přes poskytovanou pomoc se nedokáţe samostatně učit
Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Ţáci se SVP mají právo na vzdělávání, jehoţ obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a moţnostem. Mají také právo na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Vzdělávání ţáků se SVP specifikuje vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, ţáků a studentů se SVP a dále o vzdělávání dětí mimořádně nadaných. Při hodnocení ţáků se SVP pouţíváme na ţádost rodičů a s doporučením PPP slovního hodnocení v určitých předmětech. Sdělujeme odpovídajícím způsobem ostatním ţákům ve třídě podstatu individuálního přístupu k hodnocení a klasifikaci ţáka s postiţením nebo znevýhodněním.
13.
Komisionální a opravné zkoušky
Ţáci devátých ročníků a ţáci, kteří na daném stupni školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveného ředitelem školy. Ţák můţe v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Ţák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závaţných důvodů můţe ředitel školy ţákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je ţák zařazen do nejbliţšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech můţe krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkouška a komisionální přezkoušení podle § 52 odst. 4 škol.zákona na jiné základní škole. Zkoušky se na ţádost kr. úřadu účastní školní inspektor. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje příslušný krajský úřad. V případě, ţe ředitel školy je vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi zřizovatel (§ 19 a 20 vyhl.č.48/2005 Sb. o základním vzdělávání…). Komise je tříčlenná a tvoří ji: - předseda (ředitel nebo jím pověřený učitel) - zkoušející učitel (vyučující daného předmětu) - přísedící (vyučující s odbornou kvalifikací pro výuku daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu s RVP a po předchozí konzultaci s učitelem, který daný předmět vyučuje. Ţák můţe v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a vyjádří se buď slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení jiţ nelze napadnout novou ţádostí o přezkoušení. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem ţákovi a zákonnému zástupci ţáka. V případě změny hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí se ţákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
14.
Informační systém v hodnocení
Informujeme ţáky o obsahu zkoušek a činností, které budou předmětem hodnocení. Informujeme ţáky o výsledcích jejich činností, poukazujeme na klady a nedostatky činností, projevů a výkonů. Zadáváme rovnoměrně druhy zkoušek v klasifikačním období tak, aby ţáci nebyli nadměrně zatěţováni. Vedeme evidenci o hodnocení ţáků. Na schůzkách rodičů, případně během dohodnutých konzultací poskytujeme informace zákonným zástupcům dětí. Třídní učitelé informují zákonné zástupce kdykoli na jejich poţádání. Informace poskytuje třídní učitel po předchozí domluvě v budově školy. V případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, informuje třídní učitel rodiče ţáka bezprostředně a prokazatelným způsobem, s vědomím ředitele školy. Přesné informace o vnitřních pravidlech hodnocení ţáků v naší ZŠ poskytují třídní učitelé během SRPDŠ a ředitel školy na schůzkách třídních důvěrníků. Vnitřní pravidla hodnocení ţáků projednává ředitel školy se zástupci Školské rady.
15.
Další ustanovení
Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném roce. Tuto zprávu předá MŠ na konci 2.pololetí škol. roku zákonnému zástupci dítěte a škole. Zpráva se stává součástí dokumentace školy. Zpráva obsahuje: - vyjádření o dosaţené úrovni vzdělávání ve struktuře vymezené RVP - vyjádření spec. vzdělávacích potřeb, schopností, nadání a zájmů dítěte - případné doporučení pro přípravu IVP v 1.ročníku ( konzultace s tř. uč. 1. roč. a se speciálním pedagogem )
16.
Stanovení pravidel při nehodnocení žáka
Nelze-li hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li moţné hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se za 1.pololetí nehodnotí. Nelze-li hodnotit ţáka na konci 2. pololetí, musí být náhradní hodnocení provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje ţák nejbliţší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Ředitel školy můţe ze zdravotních nebo jiných závaţných důvodů uvolnit ţáka na ţádost jeho zákonného zástupce zcela z vyučování některého předmětu. V tom případě není ţák hodnocen.
17.
Výstupní hodnocení žáků základní školy
Povinnost vydávat ţákovi výstupní hodnocení v posledním roce plnění povinné školní docházky a ţáku v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole se od 1.ledna 2012 zrušuje.
18.
Individuální vzdělávání
O povolení individuálního vzdělávání ţáka rozhoduje ředitel školy, kam byl ţák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné ţádosti zákonného zástupce ţáka. Individuální vzdělávání lze povolit pouze ţákovi prvního stupně ZŠ. Náleţitosti, které má ţádost obsahovat jsou uvedeny v § 41 odst. 2 školského zákona. Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud: - jsou dány závaţné důvody pro individuální vzdělávání - jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví ţáka - osoba, která bude ţáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou - jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichţ se má ţák vzdělávat Individuálně vzdělávaný ţák na 1. stupni koná kaţdé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níţ byl přijat k plnění povinné školní docházky.
Nelze-li individuálně vzdělávaného ţáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení daného pololetí. Ředitel školy můţe rozhodnout o zrušení povolení individuálního vzdělávání v případech uvedených v § 41 odst. 7 školského zákona. Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce ţáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb (§ 41 odst. 9).
19.
Stupně hodnocení žáků v zájmových útvarech
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a)
20.
Hodnocení žáků – cizinců
Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání upravuje způsob hodnocení ţáků, kteří jsou dětmi cizinců a plní v ČR povinnou školní docházku. Takový ţák je na vysvědčení hodnocen vţdy, ale při tom se přihlédne k dosaţené úrovni znalosti českého jazyka. Specifický přístup se uplatňuje při hodnocení z Českého jazyka a literatury. Hodnocení ţáka úzce souvisí s IVP, který můţe být pro takovéhoto ţáka vypracován. Není povinností školy doučování ţáka v čes. jazyce.
21.
Závěr
Hodnocení ţáků by měly předcházet následující myšlenky: - i bez hodnocení a klasifikace se dá kvalitně učit - hodnocení je značný zásah do psychiky - snaţíme se vytvářet podmínky pro osvojení učiva - dosaţení úspěchu dodává sebedůvěru - ne všichni ţáci mohou zvládnout vše, co si představujeme - ţáky přesně informujeme o způsobu našeho hodnocení - podporujeme sebehodnocení a vzájemné hodnocení - upřednostňujeme pozitivní hodnocení - u ţáků s omezenými moţnostmi pro dosaţení dobrých výsledků nalézáme jiné moţnosti pro dosaţení úspěchu
V Lipnici nad Sázavou, dne 12.1.2012
Mgr. Marie Opršálová
