VNITŘNÍ PŘEDPIS (Pracovní řád)
společnosti KOITO CZECH s.r.o.,
Na Astře 3001, 438 01 Žatec, IČ: 26438771, zapsána ve veřejném rejstříku-C 18989 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem
Obsah: 1. Působnost předpisu 2. Pracovní poměr (vznik, změny a skončení) 3. Pracovní podmínky, doba, překážky v práci 4. Dovolená 5. Povinnosti zaměstnance 6. Porušení pracovní kázně 7. Náhrada škody 8. Parkování 9. Vyslání zaměstnance na služební cestu 10. Ostatní ustanovení 11. Seznam příloh
1. Působnost předpisu 1.1. Společnost Koito Czech s.r.o., Na Astře 3001, Žatec (dále jako zaměstnavatel) vydává tento vnitřní předpis v souladu s § 306 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce v platném znění (dále jen ZP). 1.2. Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny zaměstnance s výjimkou zaměstnanců zahraničních organizačních jednotek. 1.3. Na osoby, kteří pracují u zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se nevztahují ustanovení vnitřního předpisu upravující Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 1/11
pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci, dovolenou a skončení pracovního poměru. V případě, že je právo na dovolenou a na překážky v práci na straně zaměstnance sjednáno v dohodě o pracovní činnosti (stanoveno vnitřním předpisem), vztahují se na osobu, která vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti, také ustanovení vnitřního předpisu upravující dovolenou a překážky v práci. 1.4. Všichni vedoucí zaměstnanci v rozsahu své řídící působnosti zajišťují rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o pracovní podmínky, odměňování za práci, odbornou přípravu a příležitosti dosáhnout postupu v zaměstnání a v pracovněprávních vztazích nepřipustí jakoukoli diskriminaci.
2. Pracovní poměr (vznik, změny a skončení) 2.1. Pracovní poměr vzniká v souladu s §30 – 39 zákona č. 262/2006 Sb., ZP na základě písemné pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V pracovněprávních vztazích je zaměstnavatel zastoupen statutárním zástupcem společnosti a zplnomocněnými osobami. 2.2. Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel na jeho změně. Dohoda o změně obsahu pracovního poměru musí být provedena písemnou formou, nejde-li o změny, které je podle právních předpisů zaměstnavatel oprávněn nebo povinen provést i bez souhlasu zaměstnance. 2.3. Pracovní poměr může být rozvázán pouze způsoby a za podmínek uvedených v § 48 zákoníku práce. • Jedná-li se o žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnance, doručí zaměstnanec písemnou žádost na divizi HR, kde je dokument označen datem převzetí, podpisem přebírajícího zaměstnance a razítkem společnosti, resp. vyjádřením o výpovědní době a fondu nevyčerpané dovolené. Kopii návrhu obdrží zpět zaměstnanec. • Výpovědní doba dle § 51 je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí vždy 2 měsíce. • Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu stanoveného v § 52 ZP. • V případě výpovědi dané zaměstnavatelem dle § 52 d) a e) je nutné posoudit zdravotní způsobilost zaměstnance mimořádnou pracovně-lékařskou prohlídkou u poskytovatele pracovně-lékařských služeb. • V případě výpovědi dané zaměstnavatelem dle § 52 f) pro nesplňování předpokladů pro výkon práce nebo požadavků pro výkon práce, musí být zaměstnanec na možnost výpovědi upozorněn písemně. Toto upozornění musí obsahovat vymezení důvodu, přiměřenou lhůtu k odstranění a upozornění na možnost výpovědi. Výpověď lze dát pouze za předpokladu, že zaměstnanec byl v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků a ve stanovené lhůtě tak neučinil. • V případě výpovědi dané zaměstnavatelem dle § 52 g) spočívá její důvod v chování zaměstnance. Pokud je důvodem výpovědi soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (porušování povinností), je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců na možnost výpovědi písemně upozorněn.
Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 2/11
• Pracovní poměr může být též zrušen okamžitě. Důvody okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem jsou vymezeny v § 55 ZP. Důvody okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem jsou vymezeny v § 56 ZP. 2.4. Odstupné náleží zaměstnanci vždy v minimální výši, dle § 67 ZP. 2.5. Při skončení pracovního poměru: • Je zaměstnanec povinen pořídit písemný přehled nesplněných pracovních úkolů a seznámit svého nadřízeného se stavem prací a s tím, co je třeba v nejbližší době zařídit. Je zaměstnanec povinen odevzdat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní pomůcky a ostatní předměty (klíče, oblečení, ID karta, počítač, mobil…), které mu zaměstnavatel poskytl k výkonu práce. • U zaměstnanců, kteří mají hmotnou zodpovědnost, se provede inventarizace svěřených hodnot. • Zaměstnanec může dle §13 vyhlášky 79/2013 požádat o výstupní prohlídku u poskytovatele pracovně lékařských služeb. • Zaměstnanec, který se rozhodl ukončit pracovní poměr, je požádán, aby ve spolupráci se zaměstnancem HR vyplnil dotazník při rozvázání pracovního poměru (F Z1-14). Se zjištěními z dotazníku se dále pracuje. 2.6. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci: 1. Potvrzení o zaměstnání 2. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a sražených zálohách na daň z příjmu 3. Evidenční list důchodového pojištění 3. Pracovní podmínky a doba, překážky v práci na straně zaměstnance 3.1. Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. 3.2. Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. 3.3. Rozvrh pracovních směn stanovuje zaměstnavatel s ohledem na své potřeby a vyhrazuje si možnost jej kdykoliv změnit a zaměstnance o této změně informovat s dostatečným předstihem, minimálně 2 týdny předem. Rozpis směn stanovuje zaměstnavatel následovně: • pro dvou a třísměnný pracovní režim na celý kalendářní rok, • pro nepřetržitý pracovní režim na vyrovnávací období 52 týdnů. S rozpisem směn je zaměstnanec seznámen nadřízeným. Aktuální rozvrh směn je též umístěn na intranetu. 3.4. Délka týdenní pracovní doby pro jednotlivé pracovní režimy činí: Režim Hodiny/ týden Jednosměnný 40 Dvousměnný 38,75 Třísměnný 37,5 Nepřetržitý 37,5 K této stanovené pracovní době je třeba připočíst do pracovní doby nezapočítávanou, ale ze zákona poskytovanou, přestávku na jídlo a oddech, v rozsahu minimálně 30 minut nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce. V nepřetržitém pracovním režimu jsou dvě minimálně 30 minutové přestávky na jídlo a oddech. Přestávku na jídlo a oddech může zaměstnanec využít podle své vůle; musí však být zpět na svém pracovním místě přesně dle rozvrhu pracovní doby. Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 3/11
3.5. Vyžaduje-li charakter a povaha práce bezpečnostní přestávky podle zvláštních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen čerpání bezpečnostních přestávek umožnit a zaměstnanec je povinen tyto přestávky dodržovat. 3.6. Evidenci pracovní doby vede v každém oddělení pověřený zaměstnanec. Na konci měsíce vytiskne pověřený zaměstnanec měsíční sestavu, vedoucí zaměstnanec ji zkontroluje a svým podpisem potvrdí její správnost. Tato sestava je předána k archivaci na oddělení HR. Zaměstnancům je povoleno do docházky nahlížet. 3.7. Začátek a konec pracovní doby je pro jednotlivé provozy stanoven takto: • Pro třísměnný a nepřetržitý pracovní režim níže v tabulce. • Pro dvousměnný pracovní režim (takový provoz, ve kterém se pravidelně střídají zaměstnanci ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích), jsou začátky směn stanoveny stejně jako u třísměnného provozu. Délka směny je stanovena v souladu se zákoníkem práce na 7 hodin 45 minut. • Po vzájemné dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem je možné změnit začátek směny. Podmínkou je však zachování stanovené pracovní doby viz 3.4.
3 směnný provoz začátek konec pracovní doba
ranní 6:00 14:00 7 hodin 30 minut
odpolední 14:00 22:00 7 hodin 30 minut
noční 22:00 6:00 7 hodin 30 minut
nepřetržitý provoz začátek konec pracovní doba
denní 6:00 18:00 11 hodin
noční 18:00 6:00 11 hodin
3.8. Na pracovištích s jednosměnným pracovním režimem je možné využívat pružnou pracovní dobu. Zaměstnanec si sám volí začátek a konec pracovní doby za předpokladu zachování zastupitelnosti a respektování potřeb zaměstnavatele. Základní pracovní doba je stanovena od 9:00 do 15:30 hodin včetně přestávky v práci. Vyrovnávací období, za které bude pracovní fond naplněn, je stanoveno na 1 kalendářní měsíc. V provozech výroby je možné stanovit začátek a konec pracovní doby dle provozních potřeb; musí však být dodržena stanovená týdenní pracovní doba. 3.9. Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní zejména při pracovní cestě zaměstnanců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci. V takových případech platí pro zaměstnance takto stanovená pracovní doba: začátek v 8:00 hod a konec v 16:30 hod. 3.10. V případě překážek v práci při pružné pracovní době je propustka platná pouze na pevnou část pracovní doby – základní pracovní dobu, v našem případě od 9:00 do 15.30 hod. 3.11. Statutární zástupce Zaměstnavatele je oprávněn z vážných důvodů povolovat na žádost zaměstnance vhodnou úpravu stanovené pracovní doby nebo kratší pracovní dobu, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. 3.12. Pracovní týden ve dvousměnném pracovním režimu začíná v pondělí ranní směnou a končí v pátek odpolední směnou. Pracovní týden v třísměnném pracovním režimu začíná noční směnou z neděle na pondělí a končí odpolední směnou v pátek. Pracovní týden v nepřetržitém provozu začíná denní směnou v pondělí a končí noční směnou z neděle na pondělí. Dnem pracovního klidu je sobota, neděle a Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 4/11
státní svátky České republiky platí pro všechny směny s výjimkou nepřetržitého provozu. 3.13. V případě neomluvené absence (tj. absence, pro kterou zaměstnanec nemůže doložit důvod), jsou stanoveny následující sankce: • Za každou směnu neomluvené absence se zaměstnanci pokrátí dovolená v rozsahu 2 směn; neomluvená zmeškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. • 3 a více dní neomluvené absence během půl roku bude považováno za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a na tomto základě bude se zaměstnancem ukončen pracovní poměr ve smyslu § 55 ZP. 3.14. Prací přesčas se rozumí pouze výkon práce nad rámec plánované pracovní doby konané na písemný příkaz zaměstnavatele nebo s jeho písemným souhlasem. Pokud nadřízený zaměstnanec nedal k práci nad rámec plánované pracovní doby příkaz nebo nevyslovil souhlas, nelze dobu, kterou zaměstnanec stráví na pracovišti po ukončení plánované pracovní doby, uznat jako přesčas. • Na nařízený přesčas se nahlíží jako na standardní pracovní dobu. • Nastane-li ve společnosti situace, kdy je přesčasová práce nutná, vedoucí zaměstnanec uvědomí zaměstnance o potřebě přesčasové práce s co největším předstihem (ihned, jakmile se o potřebě dozví). • Pravidla práce přesčas upravuje Zákoník práce v § 93 a §114. Práci přesčas lze nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. • O práci přesčas ve dnech pracovního klidu je nutné zaměstnance požádat, na tyto dny nelze přesčas zaměstnanci nařídit. • Nařízená práce přesčas nesmí činit u zaměstnance více než 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. • Nad rámec nařízené práce přesčas je možné konat práci přesčas pouze se souhlasem zaměstnance i v pracovních dnech. Rozsah takto konané práce nesmí přesáhnout 8 hodin týdně v průměru, maximálně 416 hodin v kalendářním roce. • Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. • Výše příplatku za práci přesčas je stanovena mzdovým předpisem. • Nařízení přesčasové práce je v pravomoci příslušného vedoucího zaměstnance. • Práce přesčas je evidována a schvalována v docházkovém systému. 3.15. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši odpovídající podmínkám zakotveným ve Mzdovém předpisu, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Toto ustanovení neplatí u zaměstnanců, kteří mají sjednánu mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Pravidla pro schvalování náhradního volna: ½ dne - 2 dny v měsíci – Group leader 2 dny a více v měsíci – AM nebo M dané divize 3.16. Překážky v práci na straně zaměstnance jsou upraveny Zákoníkem práce, ustanoveními § 191 až § 206. a přílohou nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Je-li překážka v práci (návštěva lékaře, dárcovství krve…) zaměstnanci předem známa, požádá zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna hned, jakmile se o narušení pracovní doby dozví. Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 5/11
3.17. V ostatních případech (nemoc, akutní ošetření u lékaře, jiné nenadálé důvody…) zaměstnanec o překážce a o jejím předpokládaném trvání uvědomí zaměstnavatele bezodkladně. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat co do délky i důvodu. Má-li zaměstnanec nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy, umožní mu zaměstnavatel napracování zameškané doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. 3.18. V případě nemoci je nutné doručit na oddělení HR bez zbytečných odkladů doklad o pracovní neschopnosti vystavený lékařem. Veškeré doklady k pracovní neschopnosti musí být od zaměstnance vyplněny a podepsány. Bez podpisu nemohou být nemocenské dávky propláceny. • V případě nemoci delší jak 8 týdnů je zaměstnanec povinen se před návratem do zaměstnání podrobit mimořádné lékařské prohlídce u lékaře poskytujícího pracovně lékařské služby. • V době dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN) je zaměstnanec povinen zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. • V případě změny místa pobytu (to lze pouze se souhlasem lékaře) a změny rozsahu a doby povolených vycházek je zaměstnanec povinen tuto skutečnost nahlásit neprodleně a prokazatelně zaměstnavateli. • Umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného v době prvních 14 dní nemoci. Zaměstnanec je povinen řádně sdělit zaměstnavateli místo skutečného pobytu, jakož i způsob, jakým je možné na tomto místě zaměstnance kontaktovat, např. označený zvonek nebo jiná identifikace. • Při porušení léčebného režimu není zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy dle F Z1-35 Rozhodnutí o snížení nebo neposkytnutí náhrady. • Za hrubé porušení léčebného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance může být se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr výpovědí dle § 52 h) zákoníku práce. Opakované porušování léčebného režimu je považováno za hrubé porušení léčebného režimu. 3.19. Překážky v práci na straně zaměstnavatele jsou definovány zákoníkem práce § 207 - § 210. Pokud nemůže zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu na strojním zařízení, pro nedodané suroviny, pro chybné pracovní podklady nebo jiné provozní příčiny a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu mzda ve výši nejméně 80% průměrného výdělku. Pokud je přerušení práce způsobeno nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku. 3.20. V souladu s ustanovením § 209 Zákoníku práce stanovuje zaměstnavatel výši náhrady mzdy dle dohody se ZO pro případy, kdy zaměstnavatel nebude moci zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).
4. Dovolená 4.1. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnanci bezprostřední nadřízený v souladu s pracovněprávními předpisy a podle rozvrhu čerpání dovolené odsouhlaseného Základní odborovou organizaci (dle jen ZO). Návrh rozvrhu čerpání dovolených připravují vedoucí zaměstnanci do konce měsíce února běžného kalendářního roku. Rozvrh čerpání dovolených schvaluje asistent manažer dané divize, který může výjimečně, z důležitých provozních důvodů rozhodnout o jiném termínu nástupu dovolené zaměstnance, než stanovuje rozvrh čerpání dovolených. O všech případech výjimečných změn v plánu čerpání dovolených nařízených vedoucím Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 6/11
4.2.
4.3.
4.4.
4.5.
4.6.
zaměstnancem informuje zaměstnavatel ZO. Termín čerpání dovolené musí zaměstnavatel nařídit/schválit nejméně 14 dní před stanoveným termínem dovolené, nedohodne-li se ze zaměstnancem na kratší době. Zaměstnanec použije svůj fond dovolené zejména na vyhlášenou hromadnou dovolenou, která je pro každý rok vyhlášena nejpozději v lednu. Termín hromadné dovolené se stanovuje s přihlédnutím k odstávkám výroby zákazníků. Zaměstnavatel poskytuje každoročně placenou dovolenou v rozsahu 20 dnů za kalendářní rok. Fond dovolené se navyšuje dle pravidel definovaných v motivačním programu. Pokud pracovní poměr zaměstnance trvá méně než 1 rok, řídí se nárok na dovolenou dle Zákoníku práce § 212 a § 214. Zaměstnanci, který nemohl vyčerpat dovolenou do konce kalendářního roku, je tato dovolená převedena do příštího kalendářního roku. V tomto případě je vedoucí zaměstnanec povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má v takovém případě právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Pokud zaměstnanec čerpá naplánovanou dovolenou ve dni, který je jeho obvyklým pracovním dnem a na který připadá svátek je mu dovolená proplacena, ale tento den se neodečítá z celkového zůstatku dovolené. V případě, že zaměstnanec požádá o pracovní volno bez náhrady mzdy, zaměstnavatel s ním sjedná dohodu o úhradě zákonných odvodů. Až 3 dny neplaceného volna schvaluje Group leader, 4 a více dnů schvaluje AM/M dané divize.
5. Povinnosti zaměstnance 5.1. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele vykonávat všechny úkony, odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě. 5.2. Zaměstnanec je povinen ochraňovat dobré jméno a důvěryhodnost společnosti. 5.3. Při jednání se zákazníky a obchodními partnery je zaměstnanec povinen dodržovat zásady slušného chování. 5.4. Zaměstnanec se zavazuje dodržovat bezpodmínečnou mlčenlivost o obchodních tajemstvích a údajích, jejichž zveřejnění může poškodit firmu, které zaměstnavatel prohlásí za důvěrné. 5.5. Zaměstnanec není oprávněn poskytovat jakékoliv „důvěrné“ informace třetím osobám, pokud k tomu nebyl zplnomocněn. Za důvěrné informace jsou považovány obchodní, finanční a organizační záležitosti, know-how, informace o provozu a výrobcích. 5.6. Zaměstnanec nesmí použít jméno a majetek zaměstnavatele pro soukromý prospěch. 5.7. Zaměstnanec nesmí přijímat či si půjčovat peníze od našich dodavatelů a zákazníků. Dary v přiměřené hodnotě (reklamní předměty) může zaměstnanec přijmout od obchodních partnerů i bez povolení zaměstnavatele. 5.8. Zaměstnanec je povinen chránit majetek zaměstnavatele a dodržovat veškerá bezpečnostní opatření. 5.9. Zaměstnanec je povinen šetřit náklady zaměstnavatele. 5.10. Zaměstnanec je povinen dbát na svou bezpečnost a zdržet se nepozorného a nedbalého chování, které by mohlo způsobit zranění jiné osobě. 5.11. Zaměstnanec je povinen zaznamenávat veškeré příchody a odchody na docházkovém terminálu pomocí identifikační karty.
Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 7/11
5.12. Zaměstnanec je povinen využívat pracovní dobu pouze k činnostem vyplývajícím z jeho náplně práce a úkolů nadřízeného ku prospěchu zaměstnavatele. 5.13. Zaměstnanec je povinen zdržet se činností, které by mohly být spojeny se sexuálním či jiným obtěžováním. 5.14. Zaměstnancům je zakázána jakákoliv politická a náboženská činnost na pracovišti, distribuce politických a náboženských tiskovin či informací jakoukoliv formou. 5.15. Zaměstnanec je povinen zúčastnit se školení nařízeného zaměstnavatelem nebo nadřízeným zaměstnancem. 5.16. Zaměstnanec je povinen zúčastnit se všech pracovně lékařských prohlídek (zejména periodické a mimořádné; ve specifických případech i výstupní). Bez platného posudku zdravotní způsobilosti nesmí zaměstnanec vykonávat práci. Náklad s tím spojený mu bude proplacen po předložení příjmového dokladu. Zaměstnanci, kterému je naplánována prohlídka pracovně lékařské péče mimo pracovní dobu, bude proplacen ušlý čas v rozsahu 2 hodin průměrnou hodinovou mzdou. Podkladem pro platbu je doručený protokol o absolvované preventivní prohlídce. Pokud se zaměstnanec pracovně lékařské prohlídky nezúčastní v naplánovaném termínu bez vážného důvodu, nebude mu ušlý čas proplacen. Poskytovatelem pracovně lékařských služeb je MUDr. Veronika Škramlíková a MUDr. Jaroslava Theuerová . 5.17. Zaměstnanec má povinnost (pokud mu to zdravotní stav dovolí) nahlásit pracovní úraz. Za pracovní úraz se považuje jakékoli poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Postižený, pokud je toho schopen, nebo jiný zaměstnanec, který je svědkem pracovního úrazu nebo se o něm dozví, je povinen ihned uvědomit odpovědného zaměstnance společnosti, případně jiného zaměstnance, který je nejblíže nadřízen postiženému. Pracovní úraz musí být bezprostředně po poskytnutí první pomoci zapsán do „Knihy úrazů", která je uložena v technické kanceláři. Postižený se též, pokud je toho schopen, musí podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 5.18. Zaměstnanec je povinen svému nadřízenému nebo specialistovi HSE neprodleně nahlásit i tzv. „skoronehodu“ (Hyiari Hatto), která se mu přihodila, nebo jíž byl svědkem. Pomáhá tím eliminovat rizika, která by mohla způsobit případné pracovní úrazy. 5.19. Prohlídka (exkurze) v sídle zaměstnavatele je možná pouze se svolením zaměstnavatele. Stejně tak cizí osoba může do areálu společnosti vstoupit jen se svolením zaměstnavatele. Do výrobních prostor smí třetí strana (auditor, zákazník, dodavatel…) vstoupit jen za doprovodu pověřeného zaměstnance. 5.20. Zaměstnanec je povinen předložit zaměstnavateli na speciálním formuláři veškeré vynálezy, myšlenky a know-how, výsledky výzkumu, patenty a obchodní známky, které vytvoří při pracovní činnosti. 5.21. Zaměstnavatel má právo v těchto případech vykonávat k takovým výsledkům činnosti zaměstnance majetková práva, pokud mu je zaměstnanec nabídl a zaměstnavatel je neodmítl. 5.22. Zaměstnanec je povinen podrobit se na pokyn vedoucího zaměstnance nebo HR manažera nebo specialisty HSE zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
6. Porušení pracovních povinností
Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 8/11
6.1. Pokud se zaměstnanec dopustí zejména jednoho z následujících přestupků, zaměstnavatel zaměstnance písemně upozorní a po opakovaném napomenutí postupuje podle § 52 ZP. • Předčasný odchod či pozdní příchod na pracoviště neodsouhlasený přímým nadřízeným. • Neomluvená nepřítomnost na pracovišti. • Úmyslné falšování dokumentace nebo zkreslování dat, poskytování dat nebo poškození důvěryhodnosti a dobrého jména společnosti. • Falšování záznamu odpracovaných hodin. • Vstup do místnosti, kam je vstup zakázán, bez povolení odpovědné osoby. • Distribuce dokumentů nebo zveřejnění dokumentů společnosti bez povolení. • Vyvolávání hádek a sporů na pracovišti. • Výroba nebo oprava vlastních věcí v pracovní době nebo mimo pracovní dobu bez povolení nadřízeného. • Použití majetku společnosti pro soukromé účely bez povolení vedoucího, který má právo podepisovat propustky materiálu. • Konzumace alkoholického nápoje popř. návykových látek v areálu společnosti. • Přítomnost na pracovišti pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. • Neuposlechnutí příkazu nadřízeného zaměstnance, neodporuje-li to dobrým mravům, zásadám bezpečnosti práce a způsobilosti zaměstnance. • Kouření mimo místa k tomu vyhražená. • Veškeré jiné porušení předpisů zaměstnavatele, zákoníku práce nebo veškeré provinění vůči výše uvedeným zásadám a porušení povinností zaměstnance podle vnitřního předpisu. 6.2. Za závažné porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních a vnitřních předpisů k jím vykonané práci (dále jen porušení povinnosti) s okamžitým rozvázáním pracovního poměru podle § 55 ZP se považuje zejména: • Neomluvená absence v rozsahu 3 směn a více během půl roku. • Vážné a úmyslné narušení chodu společnosti nebo jejího rozvoje. • Násilné chování, vyhrožování nebo slovní či jiné prokazatelné urážení jiného zaměstnance. • Získání zaměstnání ve společnosti pod nepravdivými údaji či jiným podvodem. • Krádež či pokus o krádež majetku společnosti či majetku nebo jiné osoby. • Úmyslné způsobení či podněcování další osoby ke způsobení zranění jiné osobě. • Úmyslné porušení bezpečnosti práce s rizikem ohrožení zdraví či života. • Úmyslné nebo nedbalostí způsobené zničení, ztráta, poškození majetku společnosti. • Zpronevěra nebo zneužití majetku společnosti. • Jiné hrubé porušení pracovních předpisů či nařízení zaměstnavatele. 6.3. Subjektem disciplinárního řízení může být i osoba nadřízená osobě, která škodu způsobila nebo se prohřešila kázeňsky. Potrestána může být také osoba napomáhající viníkovi. 6.4. Každý zaměstnanec, který zjistí porušení povinnosti, je povinen tuto skutečnost oznámit nadřízenému nebo oddělení HR.
7. Náhrada škody 7.1. Zaměstnavatel zajišťuje zaměstnancům takové podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku společnosti; pokud jsou zjištěny závady, je zaměstnavatel povinen učinit opatření k jejich odstranění. Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 9/11
7.2. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním, nevznikla-li porušením pracovních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 7.3. Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je zaměstnanec povinen na ni upozornit nadřízeného zaměstnance. 7.4. Pokud zaměstnanec způsobí škodu zaměstnavateli, popřípadě způsobí ztrátu nebo poškození svěřených předmětů, může zaměstnavatel vymáhat náhradu škody v souladu se zákoníkem práce §248 - § 264. 7.5. Škoda musí být zaměstnavateli nahlášena bez zbytečného odkladu; nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. 7.6. Pro stanovení výše škody zaměstnavatel stanoví škodní komisi s účastí zástupce odborové organizace. Škodní komise stanoví výši požadované náhrady, projedná výši škody se zaměstnancem a písemně mu ji oznámí do 1 měsíce od zjištění vzniklé škody. 7.7. Výše náhrady škody nesmí u jednotlivého zaměstnance přesáhnout 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku. V případě úmyslné škody nebo škody způsobené v opilosti nebo pod vlivem návykových látek toto omezení neplatí.
8. Parkování 8.1. Pro zaměstnance společnosti je vyhrazeno externí parkoviště. Provoz na parkovišti se řídí Zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (Zákon o silničním provozu). Parkoviště je monitorováno kamerovým systémem. Vjezd na parkoviště bude umožněn zaměstnancům firmy na základě identifikační karty. 8.2. Maximální rychlost jízdy je stanovena na 20 km/h. Parkoviště je určeno pouze k parkování vozidel zaměstnanců v čase výkonu pracovní činnosti. • Všichni zaměstnanci jsou povinni udržovat pořádek. • Na parkovišti platí zákaz kouření. • Za škody způsobené provozem vozidla zodpovídá majitel vozidla. • Za věci odložené v zaparkovaném vozidle zodpovídá majitel vozidla. • Zaměstnavatel nezodpovídá za možné škody na zaparkovaných vozidlech. 9. Vyslání zaměstnance na pracovní cestu 9.1. Vyslání zaměstnance na pracovní cestu se řídí zákoníkem práce. 9.2. Zaměstnancům vyslaným na služební cestu poskytne zaměstnavatel náhradu dle instrukce o poskytování cestovních náhrad I F 1-2 Poskytování cestovních náhrad. 9.3. Používání silničních motorových vozidel při služební cestě se řídí dle formulářů F Z/145 Žádost o služební vůz a F Z/1-50 Předávací protokol - firemní vůz. 10. Ostatní ustanovení 10.1. Při příchodu a odchodu z areálu společnosti je zaměstnanec povinen předložit pracovníku strážní služby ID kartu, která musí být vybavena fotografií zaměstnance. Pracovník strážní služby může provést prohlídku osobních věcí zaměstnance v rozsahu stanoveném směrnicí pro práci strážní služby, za účelem ochrany bezpečnosti a majetku společnosti. Zaměstnanec je povinen vyhovět požadavku strážní služby na prohlídku. Při výjezdu z areálu společnosti je zaměstnanec povinen umožnit strážní službě kontrolu zavazadlového prostoru a ostatních prostorů auta. Odmítnutí prohlídky je považováno za porušení pracovní povinnosti.
Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 10/11
10.2. K ochraně majetku jsou prostory společnosti monitorovány kamerovým systémem. Toto monitorování podléhá zákonu č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. V případě, že zaměstnavatel bude dále zpracovávat, vyhodnocovat a vyvozovat z něho další postupy, týkající se jednotlivých zaměstnanců, nebo bude možné z monitorování identifikovat osobní informace jednotlivých zaměstnanců, vyžádá si k takové činnosti písemný souhlas daného zaměstnance. 10.3. Zaměstnavatel má právo zamezit zaměstnanci vstupu do areálu společnosti, popř. zaměstnance vyzvat k opuštění areálu společnosti či pracoviště pokud: - je zjištěna přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v těle zaměstnance, popř. se zaměstnanec odmítl podrobit zjištění přítomnosti látky - zaměstnanec se chová nepatřičně, násilnicky, obtěžuje jiné zaměstnance - zaměstnanec nemá ochranné pomůcky či pracovní oděv předepsaný pro konkrétní pracoviště 10.4. Zaměstnanci, kteří pracují s počítačem, jsou povinni se prokazatelně seznámit se Všeobecnými zásadami práce s počítačem a dodržovat je. 10.5. Veškeré změny osobních údajů musí zaměstnanec nahlásit mzdové účtárně do posledního dne v měsíci a dále potom vždy po 4. kalendářním dnu následujícího měsíce. Za případné škody způsobené nenahlášením změny osobních údajů včas (např. změny zdravotní pojišťovny) odpovídá zaměstnanec. 10.6. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem 1. 4. 2016.
V Žatci, dne 31. 3. 2016
Za KOITO s.r.o.
_____________________________ Jméno: Shinji Watanabe Funkce: jednatel společnosti
Vnitřní předpis Divize lidských zdrojů
Za ZO OS KOVO KOITO Žatec
______________________________ Jméno: Jiří Holubička Funkce: předseda ZO OS KOVO KOITO
Verze Datum akt. vydání
15 1. 4. 2016
Strana 11/11
