68
Zprávy
Nové poznatky k dílu Wenzela Führicha: zpráva o nálezu obrazu Klanění Tří králů martin mecerod
V
loňském roce se díky spolupráci Biskupství litomě-
řického a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci, protnuly dvě dlouhodobě probíhající akce – inventarizace majetku farností Biskupství litoměřického a pokračující práce na Integrovaném systému ochrany movitého kulturního dědictví a obnově identifikace movitých kulturních památek. Při své práci jsem navázal spolupráci s Ivo Habánem z NPÚ, abychom spojili své síly na tomto úkolu. Poměrně velké a příjemné překvapení nás čekalo zvláště na Hrádecku a Chrastavsku – bylo to znovuobjevení podstatných součástí původní výzdoby a vybavení zničených kostelů v různých depozitářích. O vybavení kostelů před druhou světovou válkou nás informuje především Topografie Karla Kühna.1 Při inventarizaci jsme nalezli několik obrazů ze sakrálních prostorů, které mohou významně obohatit naše znalosti o skupině chrastavských a libereckých malířů z přelomu 18. a 19. století. Jedná se především o Michaela Kandlera, Wenzela Führicha, Augusta Jonase, Augusta Felgenhauera, Jacoba Ginzela, Josefa Quaissera, Gustava Kratzmanna a další. Předmětem této zprávy je překvapivý nález oltářního obrazu Klanění Tří králů Wenzela Führicha (1768–1836) a následný objev dalšího drobného díla spojeného s osobou tohoto – dnes poměrně málo známého – regionálního autora, činného ve městě Chrastava a jeho širším okolí.2 V současné době se osobností Wenzela Führicha, resp. jeho syna Josefa von Führicha zabývá Pavla Machalíková z Ústavu dějin umění. Životopis umělce shrnula ve studii
1_KÜHN, Karl F. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, Brünn – Prag – Leipzig – Wien 1934. 2_Historií města Chrastavy se dlouhodobě zabývá František Vydra, například: VYDRA, František. Chrastava: kapitoly z historie města a jeho okolí, Chrastava 1995. A dále František Vydra napsal stovky článků a studií pro Bulletin Sdružení přátel historie města Chrastavy – dostupný on-line na webových stránkách města Chrastavy (dodnes vydáno 200 čísel), například: VYDRA, František. Z Führichovy rodinné kroniky (pokračování). Bulletin Sdružení přátel historie města Chrastavy. 2006, č. 139 , s. 1. 3_MACHALÍKOVÁ, Pavla. Zázemí řemesla a perspektivy akademických studií. K ranému dílu Josefa Führicha v Čechách. Umění LIX, 2011, s. 20–39. ISSN 0049 5123. 4_VYDRA, František. Z Führichovy rodinné kroniky, cit. v pozn. 2. 5_MACHALÍKOVÁ, Pavla, cit. v pozn. 3.
Zázemí řemesla a perspektivy akademických studií. K ranému dílu Josefa Führicha v Čechách.3 Wenzel Führich
mohl první malířské zkušenosti získat u malíře a štafíře Wenzela Reilicha, jehož dceru Josefu Johannu si vzal v roce 1798 za manželku,4 a také během pobytu v Drážďanech v osmdesátých letech 18. století. Nelze též vyloučit kontakt s rodinou Kandlerů. Když se někdy po roce 1800 vyučil rytectví u Josefa Kummera v Hrádku nad Nisou, stalo se rytectví podstatnou složkou finančního příjmu rodiny. Mezi první dochované práce Wenzela Führicha patří kvašová malba z roku 1787 se sv. Helenou z Oblastní galerie v Liberci (dále jen OGL), kterou uvádí Pavla Machalíková. Již na této malbě vidíme podstatné rysy umělcovy tvorby – styl převzatý z pozdně barokního malířství a určitou zemitost, která je dána jeho zakotvením v lidovém umění.5 XIII 2012 1
Wenzel Führich, Klanění Tří králů, revers, olej na plátně, 220 × 115 cm. Depozitář Biskupství litoměřického Foto I. Habán
69
| Martin Mecerod | Nové poznatky k dílu Wenzela Führicha: zpráva o nálezu obrazu Klanění Tří králů
6_KÜHN, Karl F., cit. v pozn. 1. 7_Karl F. Kühn zmiňuje W. Führicha pouze stručně v úvodu, a to jako malíře a mědirytce a jako otce našeho (sic!) Josefa. 8_Wenzel Führich, Alegorie čtyř světadílů, Asie, kolorovaná kresba na papíře, Oblastní galerie v Liberci, inv. č. G 4838/26. 9_Wenzel Führich, Sv. Josef s Ježíškem, olej na dřevě, 44,5 x 33,2 cm, Oblastní galerie v Liberci, inv. č. O 1128. 10_Nabízí se srovnání s poněkud atletickým sv. Janem Křtitelem, olej na dřevě, 59,5 x 45,5 cm Oblastní galerie v Liberci, inv. č. O 1123. Klanění Tří králů postrádá jasné barvy, nevidíme na něm práci se světlem a stínem na partiích rukou a obličejů tak jako na tomto díle. Myslím si, že za to mohou pozdější opravy či přemalby, ale to by prokázal jedině restaurátorský průzkum. 11_ROYT, Jan. Slovník biblické ikonografie. Praha: Karolinum, 2006, s. 110. ISBN 80-246-0963-0. 12_Tamtéž, s. 112. 13_Epifanie – 6. leden, den poznání Krista jako Mesiáše třem mudrcům z východu. 14_Pro srovnání mohu upozornit například na tyto zachované soubory: Kryštofovo Údolí (Vzkříšení a Narození Páně, depozitář Arciděkanství Liberec), Stráž nad Nisou (Kristus na Kříži, začátek. 20. stol. ?), Nová Ves u Chrastavy (Narození Páně, depozitář Biskupství litoměřického), Liberec (Vzkříšení, začátek 20. st.), cyklus pocházející z Arnoltic (Seslání many, Narození Páně, Vzkříšení a snad i sv. Jan Nepomucký, depozitář Děkanství Frýdlant). 15_Wenzel Führich, návrh dekorace desky pro Tanec smrti, kolem roku 1800, kresba na papíře, Oblastní galerie v Liberci, inv. č. G 4836/7. Foto J. Trojan. 16_ROYT, Jan, cit. v pozn. 11, s. 266.
70
Dílo Wenzela Führicha zatím poznáváme z rodinné pozůstalosti uložené v OGL. Kromě šesti obrazů je to několik set kusů kreseb, návrhů a grafik, které ukazují šíři záběru tohoto mistra, a to od ilustrací přes návrhy příležitostné architektury, dekorace a náhrobky až po dekorace stěn a fresky. Součástí jeho práce byly také obrazy se sakrální tematikou určené do kostelů v okolí. Z těchto děl – na Hrádecku a Chrastavsku – se na místě pravděpodobně žádné nezachovalo. Proto byl velkým překvapením nález oltářního plátna Klanění Tří králů, které je signované a datované. Dílo je dnes v depozitářích Biskupství litoměřického a otázkou zůstává jeho původní umístění. Topografie Karla F. Kühna nám odpověď na ni neposkytuje,6 nezmiňuje totiž žádný oltářní obraz Wenzela Führicha.7 Dalším zdrojem informací by mohly být původní kostelní inventáře, ale vzhledem k velmi častému ikonografickému námětu Klanění Tří králů nám v tomto případě rovněž nepomohou. Provenience Klanění Tří králů od Wenzela Führicha je tedy bohužel neznámá. Stav představovaného obrazu není ideální, pokrývá ho vrstva prachu a nečistot, ale není patrné mechanické poškození. Obraz má výškový obdélný formát nahoře upravený do tvaru segmentového oblouku; plátno spočívá napnuté na blindrámu. Kompozice se soustředí do střední části plátna. Panna Marie sedí v pravé části na schodech pod naznačenou architekturou s dominujícím sloupem. Její postava, zahalená ve splývavý šat, má esovitou formu, která dává výjevu jistou dynamiku. Ježíšek volně spočívá na Mariině klíně a kopíruje její esovitou formu, pravou rukou žehná klanějícím se Třem králům. Ti tvoří uzavřenou skupinu – v popředí klečí stařec ve žlutém šatu a bílém plášti; za ním mladší král s pohanskou korunou, zcela zahalený v rudém plášti, a dále černošský král, kterému vykukuje jen hlava. Oba upřeně a se zájmem sledují moment předání daru malému Ježíši. V pozadí skupinu doplňuje sluha otočený zády a držící za uzdu dva roztomilé velbloudy (viz Izaiáš 60, 6).8 Zajímavým detailem je sv. Josef stojící za Madonou. Má poněkud překvapený výraz, totožný s výrazem sv. Josefa z OGL z roku 1800.9 Obraz Klanění Tří králů je signován na rubu vpravo nahoře: „Wenzel Führich / Mal. In Cratzau /1797 den 5. Januari.“ Datování nalezneme také na přední straně při spodním okraji: „Ad 1797, die 5. Januari.“ Jedná se o bezesporu kvalitní umělecké dílo, jehož detailnější zhodnocení ztěžuje sou-
Zprávy
časný stav. Kompozice námětu je tradiční, autor vytvořil zajímavé prostředí, ale výrazy postav jsou poněkud tupé a tvrdé, prsty příliš silné.10 Kvalitativně obraz nevybočuje ze souboru prací Wenzela Führicha zachovaných v OGL, naopak umělcovo známé dílo vhodně doplňuje. Klanění Tří králů ovšem nepostrádá jisté kouzlo, kouzlo propojení velkého umění a „venkovského malíře“. Ikonografie Klanění Tří králů se opírá o citát z Matoušova evangelia (Matouš 2, 1-12) a o pozdější výklady.11 Ztotožnění mágů - hvězdopravců s králi proběhlo ve středověku, a to v souvislosti s Žalmem 72. Žalm je věnovaný králi Šalamounovi a v křesťanské tradici vztažený na Krista. Počet tři se ustálil podle počtu darů, které byly malému Ježíši přineseny, tedy zlata, kadidla a myrhy. Centrem kultu Tří králů je v Evropě především Kolín nad Rýnem, který uchovává jejich domnělé ostatky ve skvostném relikviáři.12 Samotná scéna je nedílnou součástí umění už od dob raného křesťanství a následně se tématu věnovala nezávisle na epoše celá řada uměleckých osobností. V severních Čechách se obrazy s tématem Klanění Tří králů často používaly pro dekorace – výměnu na hlavní oltáře při příležitosti svátku Zvěstování Páně.13 V menších kostelích byla tato plátna obvykle tři: Narození Páně (Klanění pastýřů či Klanění Tří králů), Ukřižování a Vzkříšení.14 Zjevně největší soubor těchto výměnných obrazů na Liberecku pochází z Vratislavic nad Nisou, kde bylo těchto novozákonních scén zpracováno více (např. Zvěstování Panně Marii, Večeře v Emauzích a další). Objevený obraz byl tedy součástí širšího cyklu. V pozůstalosti Wenzela Führicha uložené v OGL (převážně kresby a návrhy) byl v rámci následného výzkumu objeven kresebný návrh k neurčené dekoraci.15 Tento návrh se podařilo ztotožnit se zachovanou deskou doplňující cyklus „Tance smrti“ z Nové Vsi u Chrastavy. V rámci regionu máme zachované tyto cykly tři – z Kryštofova Údolí, Rochlic a Nové Vsi u Chrastavy. Původně zdobily kaple na hřbitovech či márnice a jejich smyslem bylo poukázat na pomíjivost lidského života.16 Součástí cyklu pocházejícího z Nové Vsi u Chrastavy z roku 1734 (dnes v depozitáři Biskupství litoměřického) je jedna novější deska ze začátku devatenáctého století. Na ní je v oválném medailonu výjev s mužem, který je zachycen u spinetu a otáčí se za jinou mužskou postavou. Tušená místnost je vyzdobena krucifixem a obrazy sv. PetFontes Nissae | Prameny Nisy
Zprávy
Biskupství litoměřické
Wenzel Führich, Klanění Tří králů, olej na plátně, 220 × 115 cm. Depozitář Biskupství litoměřického Foto I. Habán
XIII 2012 1
71
| Martin Mecerod | Nové poznatky k dílu Wenzela Führicha: zpráva o nálezu obrazu Klanění Tří králů
Zprávy
ve smyslu mistr malých forem, mistr zvládající vše od navrhování dekorací přes ilustrace až po malbu velkých náboženských pláten. Je malířem doby přechodu a proměny, přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Svými kořeny spočívá ve zlidovělém baroku, ale jeho vrcholné práce jsou již uvolněné, klasicistní, můžeme říci sentimentální. Objevený obraz Klanění Tří králů je spíše pozdně barokní, ale deska Tance smrti je dekorovaná v klasicistních formách. Jeho školení spočívalo v učení se od starých mistrů a své zkušenosti pak umělec předával dál – jak svému synu Josefovi, tak i Augustu Felgenhauerovi.19 Pro Wenzela bylo malířství, rytectví a navrhování dekorací denním chlebem, způsobem, jak uživit rodinu. Wenzel Führich je tedy zajímavý nejen jako otec známého Josefa Führicha, ale i jako svébytný umělec své doby, dokumentující svým dílem a životem mnohdy nelehký život venkovského malíře přelomového období. Specifická kulturní atmosféra malého severočeského města Chrastavy si také zaslouží zvýšenou pozornost. V silném konkurenčním prostředí zde žily a úspěšně půWenzel Führich, deska z cyklu Tanec smrti z Nové Vsi u Chrastavy, olej na dřesobily kromě rodiny Führichů také rodina Kandlerů a něvě, 40,5 × 44,5 cm. Depozitář Biskupství litoměřického kolik dalších umělců. Jaké podmínky tedy umožnily jejich Foto I. Habán růst a prosperitu? Toto téma čeká na své zpracování. Bude rovněž zajímavé sledovat vzájemné ovlivňování se těchto 17_Volný překlad: „Hudba (Hra ra a Pavla, na zdi visí housle a trubka. Ovál je orámován osobností, prolínání jejich životních příběhů. na housle) mně činí potěšení/až mě vavřínovým festonem s mašlí a s „přivěšeným“ nápisovým smrt zasáhne/tak přece pomysli polem. Nápis tvoří typický mravoučný verš: „Seitenspiel milý příteli! Že skrze smrt/přijdeš k Bohu.“ 18_KŘÍŽOVÁ, Květa. Přírůstek ve sbírkách NPÚ (Kresba Václava Führicha „Pohled na Grabštejn“), In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Liberec 2008, Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2008, s. 6. ISBN 978-80-903934-1-7. Autorka zmiňuje kresbu městského znaku na korouhvi z muzea v Hrádku nad Nisou z roku 1807 a list pamětní knihy města Chrastavy z roku 1836. 19_MACHALÍKOVÁ, Pavla, cit. v pozn. 3. Autorka zmiňuje příručku kresby, kterou W. Führich sepsal roku 1798 právě pro Augustina Felgenhauera.
72
und Musick mich vergnügte / Als der Todt durch Schlagfluß mich besiegte; / Doch danke lieber Freund daß durch den Todt / Ich kom[m] zu Gott.“ Níže je připojeno jméno objednavatele desky (?): „Ambros Habenicht Schulgehülf alhier“.17 Podle jeho jména a povolání může-
me jednoho z mužů identifikovat právě jako pomocného učitele Ambrose. Ztotožněný návrh nezahrnuje střední figurální motiv, ale nákres oválu s festonem a doslovné znění nápisu a rozměry v coulech. Byť není signován, jeho současné uložení a srovnání se stylově obdobnými dekorativními návrhy z pozůstalosti rodiny Wenzela Führicha ho opravňují připsat právě tomuto umělci. V tomto případě jde o další známou zachovanou dekorativní práci tohoto malíře.18 Jestli je autorem i ústředního výjevu, ponechám v tuto chvíli otevřené. Wenzel Führich je jedním z několika chrastavských „malých mistrů“. Sousloví „malý mistr“ používám
Wenzel Führich, návrh dekorace desky z cyklu Tance smrti, kolem roku 1800, kresba na papíře, Oblastní galerie v Liberci, sign. G 4836/7 Foto OGL
Fontes Nissae | Prameny Nisy
