MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Vliv vybraných mechanicko – fyzikálních vlastností potahových textilií na kvalitu čalouněného nábytku. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2008/2009
Lucie Slámová
2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vliv vybraných mechanicko – fyzikálních vlastností potahových textilií na kvalitu čalouněného nábytku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:……………………………………….podpis studenta
3
Poděkování
Chtěla bych především poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Věře Jančové, Ph.D. za odborné vedení a rady při jejím zpracování, bez kterých by tato práce nevznikla. Také bych chtěla poděkovat všem pracovníkům z Ústavu základního zpracování dřeva, kteří se podíleli na výrobě přípravku ke zkoušce tvarovatelnosti. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat přátelům a známým, kteří mi dávali cenné rady a byli mi oporou během studia. Mé díky patří i rodičům za jejich trpělivost a podporu při studiu.
Děkuji
……………………………….
4
ABSTRAKT
Jméno: Slámová Lucie
Název práce: Vliv vybraných mechanicko – fyzikálních vlastností potahových textilií na kvalitu čalouněného nábytku.
Bakalářská práce ze zabývá potahovými textiliemi, jejich rozdělením, strukturou, některými vybranými vlastnostmi, a jak tato struktura textilie může ovlivňovat charakter textilie i charakter čalouněného nábytku. Hlavním cílem práce bylo navrhnout zkušební metodiku tvarovatelnosti potahových textilií, s kterou souvisí i návrh přípravku na zkoušení, způsob vypínání textilie a samotné měření. Pro zkoušku byla vybrána skupina potahových textilií, na kterou se navržená metodika aplikovala a dle výsledků měření bylo navrženo vyhodnocení této vlastnosti.
Klíčová slova: Potahová textilie, mechanické vlastnosti, tvarovatelnost, záševek (záhyb)
5
ABSTRACT
Name: Slámová Lucie
Title of bachelor thesis: Influence of chosen mechanical-physical features of covering textiles over the quality of upholstered furniture.
The bachelor thesis deals with covering textiles, its division, structure, chosen features and how this structure can influence the character of the textile and the quality of upholstered furniture. The main goal of this thesis was to suggest the trial procedure of covering textiles workability which is important for upholstered furniture, especially for the technology. According to the available sources nobody has dealt with this testing yet. The suggestion of a new procedure of testing is related to the preparation suggestion for testing, the method of textile stretching and also measuring. The suggested procedure was applied to randomly chosen group of covering textiles. To evaluate workability was suggested a degree scale. This degree scale was shifted to seethrough sheet which is copying the shape of preparation which makes workability measuring easier.
Key words: Covering textile, physical features, workability, dart
6
Obsah:
1.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY.................................................................... 9
2.
CÍL PRÁCE .............................................................................................. 10
3.
METODIKA PRÁCE ................................................................................ 11
4.
POTAHOVÉ TEXTILIE .......................................................................... 12 4.1
Potahové textilie dle účelu použití................................................................12
4.2
Druhy potahových textilií ............................................................................13
4.2.1 4.2.1.1
Listové tkaniny.............................................................................14
4.2.1.2
Žakárové tkaniny..........................................................................16
4.2.2
Pleteniny..............................................................................................17
4.2.2.1
Zátažná pletenina .........................................................................17
4.2.2.2
Osnovní pletenina.........................................................................18
4.2.3
Netkané textilie ....................................................................................19
4.2.4
Nánosované, kombinované a další druhy potahových textilií.............19
4.2.4.1
Vločkované textilie ......................................................................19
4.2.4.2
Pletenotkané textilie .....................................................................20
4.2.4.3
Vrstvené textilie ...........................................................................20
4.2.4.4
Všívané potahové textilie .............................................................21
4.2.4.5
Proplétané potahové textilie..........................................................21
4.2.5
5.
Tkaniny................................................................................................14
Úpravy textilií......................................................................................22
VYBRANÉ VLASTNOSTI POTAHOVÝCH TEXTILIÍ .......................... 23 5.1
Objektivní vlastnosti potahových textilií ......................................................23
5.1.1
Fyzikální vlastnosti potahových textilií ...............................................23
5.1.1.1
Mechanické vlastnosti potahových textilií ....................................24
5.1.1.2
Transportní vlastnosti ...................................................................25
5.1.1.3
Stálosti a odolnosti potahových textilií .........................................26
5.1.1.4
Odolnost textilií proti hoření – hořlavost ......................................29
5.1.2
Subjektivní vlastnosti potahových textilií .............................................32
5.1.2.1
Omak textilie................................................................................32
5.1.2.2
Barva textilie ................................................................................33
5.1.3
Vliv materiálového složení na vlastnosti potahových textilií.................33
5.1.4
Vliv geometrických vlastností vláken na vlastnosti potahových textilií.34
7
6.
5.1.5
Vliv použitých přízí na vlastnosti potahových textilií ...........................34
5.1.6
Vlastnosti potahových textilií dané druhem textilie ..............................35
NÁVRH ZKUŠEBNÍ METODIKY PRO TVAROVATELNOST.............. 37 6.1
Tvarovatelnost potahových textilií ...............................................................37
6.2
Postup při návrhu metodiky tvarovatelnosti potahových textilií....................38
6.3
Navrhovaná metodika pro tvarovatelnost potahových textilií .......................40
7.
VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH POTAHOVÝCH TEXTILIÍ ................ 44
8.
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ................................................................ 51
9.
DISKUSE.................................................................................................. 55
10.
ZÁVĚR .................................................................................................. 57
11.
SUMMARY ........................................................................................... 58
12.
SEZNAM LITERATURY...................................................................... 59
13.
SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................... 62
14.
SEZNAM TABULEK ............................................................................ 63
15.
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................ 64
16.
SEZNAM PŘÍLOH A ZKRATEK ......................................................... 65
8
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Textilie jsou nedílnou součástí našich životů. Od počátků textilie sloužila k odívání a k výzdobě obydlí a postupem času se dostávala do všech oborů. Stala se neodmyslitelnou součástí stavební průmyslu, zemědělského průmyslu, leteckého průmyslu, dopravního průmyslu, zdravotnického, atd. Na textilie jsou ve všech těchto oborech kladeny různé požadavky. V nábytkářském průmyslu zaujímají textilie také důležité postavení. Největší požadavky jsou pak kladeny na potahové textilie, neboť jsou rozhodující při výběru daného čalouněného nábytku. Rozhoduje především barevnost, vzory a hlavně tvary daného nábytku. Ale při výběru by kupující měl myslet i na účel použití čalounění, který je dán zejména užitnými vlastnostmi. Je důležité vědět zda nábytek bude sloužit spíše jako dekorace nebo bude nepostradatelnou součástí bytu, každý den užívanou. Je důležité brát v potaz i přítomnost dítěte nebo nějakého domácího mazlíčka, protože by se mohlo stát, že čalounění by plnilo svou estetickou funkci jen velmi krátkou dobu. Při výrobě čalouněného nábytku jsou velmi důležité fyzikální vlastnosti potahové textilie a to zejména mechanické. Tyto vlastnosti mohou ovlivňovat do určité míry jak technologii výroby, spotřebu materiálu tak i cenu výrobku aj.. Při užívání čalouněného nábytku pak určují životnost. Právě některými vybranými vlastnostmi, které ovlivňují zpracovatelnost a životnost potahových textilií a tudíž i samotného čalouněného nábytku, se zabývá tato práce.
9
2. CÍL PRÁCE
Cílem této bakalářské práce je základní charakteristika potahových textilií používaných pro čalouněný nábytek a popis některých vlastností, které ovlivňují jeho kvalitu. Cílem je také navrhnout metodiku zkoušení tvarovatelnosti potahových textilií a aplikovat ji na náhodně vybrané skupině vzorků. Dle dostupných zdrojů se touto významnou vlastností pro čalouněný nábytek nikdo nezabýval, proto bylo třeba navrhnout i zkušební přípravek, způsob vypínání potahové textilie na tento přípravek a způsob měření. Na základě kvalitativního měření tuto vlastnost vyhodnotit a navrhnout stupnici tvarovatelnosti v závislosti na druhu a struktuře potahové textilie.
10
3. METODIKA PRÁCE
Pro vytvoření práce bylo třeba nejdříve analyzovat strukturu používaných potahových textilií a pochopit vlastnosti z nich vyplývajících. Touto problematikou se zabývá teoretická část, která byla vypracovaná na základě informací z odborné literatury, internetových zdrojů, znalostí získaných během studia na škole a z praxe. Dále bylo třeba navrhnout metodiku zkoušení vybrané vlastnosti – tvarovatelnosti, jejíž princip je založen na zkoušení tvarovatelnosti potahových textilií v praxi. Před samotným návrhem bylo tedy třeba tento problém prokonzultovat a dohledat, zda tato metodika již nebyla vytvořena. Nejprve bylo třeba navrhnout přípravek oblého tvaru, na který bude vypínána textilie. Dalším krokem byl návrh způsobu vypínání na tento přípravek a samotné měření, s kterým je úzce spjat i způsob hodnocení této vlastnosti. Výsledky měření na vybrané skupině vzorků potahových textilií, byly zaznamenány do tabulek a zpracovány do grafů. Dle výsledků a analýzy struktury potahové textilie byla navržena stupnice tvarovatelnosti. Pro zjednodušení měření pak byla navržena průhledná fólie kopírující tvar přípravku, na níž lze odečíst stupně tvarovatelnosti.
11
4. POTAHOVÉ TEXTILIE
Potahové textilie jsou plošné textilie určené na potahy nábytku pro bytové, společenské nebo pracovní interiéry. Speciální druhy jsou určeny pro potažení ve veřejných dopravních prostředcích. První potahové textilie u sedacího nábytku se velmi podobaly kobercům (hedvábné plyše a gobelíny) a měly spíše zdobící funkci. V dnešních interiérech potahové textilie objevíte v ložnicích na postelích či válendách, v obývacích pokojích na nejrůznějších celočalouněných sedacích soupravách, v kuchyních na čalouněných lavicích a židlích. Potahové textilie vytvářejí všeobecně měkký a příjemný povrch sedacího a odpočinkového nábytku, zdůrazňují tvar a současně tepelně izolují. Podle prostředí a použití se kladou na potahové materiály specifické požadavky. Zejména na jednotlivé druhy použitých surovinových materiálů, nebo jejich kombinaci, na jemnosti přízí, dále vazby, barevnost, vzorování i konečnou úpravu (PAŘILOVÁ, 2002). Potahové textilie lze rozlišovat dle prostředí, ve kterém jsou použity a nebo dle technologie výroby textilie.
4.1 Potahové textilie dle účelu použití Spotřebitele by mělo zajímat zejména zařazení čalouněného nábytku do třídy dle užitných vlastností čalounění, které určují účel použití. Z důvodu jednoduché orientace byly připraveny piktogramy, které by právě rozhodování o vhodnosti měly usnadnit tak, že bude srozumitelné i pro laika (http://www.spotrebitele.info/domacnost_bydleni/clanek.shtml?x=2348690). Piktogramy vztahující se k potahovým textiliím vycházejí z normy ČSN EN 14465 a týkají se potahových textilií používaných v domácnostech i ve veřejném sektoru. Písmena uvnitř piktogramů vyjadřují rozdílné požadavky na odolnost vůči namáhání (http://www.sotex.cz/index.php?docid=42).
12
Potahové textilie se dle vhodnosti použití řadí do pěti skupin namáhání:
Náročné použití ve veřejných sektorech Textilie jsou vhodné pro všechny typy nábytkářského použití, pro veřejné prostory s vysokou intenzitou namáhání (restaurační nábytek, nábytek pro sály, kina, divadla, čekárny atp.). Mohou být použity pro čalounění sedadel dopravních prostředků při splnění dalších požadavků pro tuto oblast (zejména bezpečnostních).
Náročné použití v domácnosti Textilie jsou určené pro náročné použití v domácnosti tj. pro používání po celý den a pro běžné používání ve veřejných prostorech.
Běžné použití v domácnosti Textilie jsou vhodné pro většinu čalounických stylů a pro všeobecné použití v domácnosti.
Nenáročné použití v domácnosti Většinou se jedná o textilie nižší plošné hmotnosti, textilie s flotáží, které jsou vhodné pouze pro nenáročné použití v obývacích pokojích. Nejsou vhodné na trubkové konstrukce.
Příležitostné použití v domácnosti Textilie jsou vhodné pouze pro čalounění, které se používá jen občas. Jsou nevhodné na područky, knoflíky, lemy, na trubkové konstrukce a pro měkké čalounění.
Pro správné užívání výrobku se nesmí také zapomínat na to, zda je potahová textilie snímatelná nebo nesnímatelná, nebo zda má splňovat požadavky výrobku určeného pro děti do 3 let pro které platí samostatné požadavky, dle vyhlášky 84/2001 Sb. Také doporučená údržba čalounění by měla být součástí informací pro správné užívání výrobku (http://www.ahrcr.cz/). 13
4.2 Druhy potahových textilií
Základními technologiemi výroby plošných textilií jsou tkaní a pletení. Speciální oblastí jsou plošné textilie vyrobené netkanou technologií, neboť využívají pouze vlákna zpevněná, nestandardní způsoby výroby za použití různých principů. Nejčastěji se na potahové textilie používají i v současné době tkaniny a dále pak pleteniny. Využití netkaných textilií na potahové textilie je jen minimální a to pouze ve speciálních případech, kdy je zapotřebí vytvořit netradiční vlastnosti výrobku (http://www.ahrcr.cz/ke-stazeni/vzdelavani/pozadavky-evropy-na-bytove-textiliepouzivane-v-ubytovacich-a-stravovacich-sluzbach-./view/).
4.2.1 Tkaniny
Tkanina je plošná textilie vytvořená ze dvou kolmých a vzájemně provázaných soustav nití . Podélná soustava nití se nazývá osnova. Příčná soustava nití útek. Způsob vzájemného provázání osnovních a útkových nití nazýváme vazba tkaniny. Podle vazebního vzorování je možné tkaniny rozdělit na listové a žakárové (http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/index.htm).
4.2.1.1 Listové tkaniny
Listové tkaniny jsou tkané na listovém tkacím stroji. Skupina nitěnek stejně vázajících nití je na společném listě. Zdvih a stah listů provádí listový stroj. Listové stroje jsou vhodné pro složitější vazby vyžadující větší počet listů s návodem až do 30 listů (http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/index.htm). Základní a odvozené vazby tkanin Základní vazby jsou nejjednodušší a nejpoužívanější. Mají čtvercovou střídu, ve které každá osnovní i útková nit provazuje pouze jednou a tudíž i jinak. Do této skupiny patří plátnová vazba, keprová vazba a atlasová vazba.
14
Odvozené vazby se tvoří ze základních vazeb přidáním vazných bodů nebo nějakou vhodnou úpravou. Odvozeninami vazby plátové jsou rypsové vazby a panamové vazby. Odvozeninami vazby keprové jsou kepry zesílené, víceřádkové, hrotové, klikaté, atd. Odvozeninami vazby atlasové jsou atlasy zesílené, přisazované, nepravidelné atlasy, atd.
a)
b)
c)
Obr. 1 Základní vazby (a - plátnová, b - keprová, c - atlasová) (http://eamos.pf.jcu.czamoskat_techexternikat_tech_4337textilni_materialy.pdf) Barevné vzorování listových tkanin
Dle barevného vzorování rozlišujeme jednobarevné a vícebarevné tkaniny. Jednobarevná tkanina má v celé ploše jedinou barvu získanou bělením, barvením nebo s přirozeným odstínem (režná). Vícebarevné tkaniny mohou být pestře snované (různobarevná osnova a jednobarevný útek), pestře házené (jednobarevná osnova a různobarevné útky), pestře tkaná (různobarevná osnova i útek), kombinovaná tkanina (osnova jedné barvy a útek jiné barvy), melé tkanina (ze směsi vláken různých barev), potištěná tkanina.
Obr. 2 Pestře tkaná potahová tkanina (http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/S39840100)
15
Vazební techniky listových tkanin
Použití vazeb základních nebo jejich odvozenin u složitých tkanin s více osnovními nebo útkovými soustavami nebo s více osnovními i útkovými soustavami nití. Do této skupiny patří tkaniny víceútkové, víceosnovní, tkaniny dutinné, vícenásobné spojované tkaniny, stehové tkaniny (tzv. piké), smyčkové, útkové samety (hladký, vzorovaný nebo oboulícní útkový samet a manšestr), osnovní plyše (epinglé, aksamity, frizé), koberce bez vlasu a s vlasem taženým, dvojplyšové, axminsterské a žinylkové koberce.
4.2.1.2 Žakárové tkaniny
Žakárové tkaniny jsou tkané na žakárovém stroji, který ovládá každou osnovní nit nebo skupiny stejně vázajících nití samostatně. Žakárovými stroji můžeme vytvořit tkaniny s velkými figurálními vzory a velmi složité vzory s velkou střídou, například obrazy (http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/index.htm).
Dle vazby nebo vazební techniky lze rozlišovat jednoduché žakarové tkaniny, které mají jednu osnovní a jednu útkovou soustavu nití, víceútkové, které mají jednu osnovní a dvě nebo více útkových soustav nití, které leží nad sebou, víceosnovní mající v celé ploše nebo jen v některých částech tkaniny nejméně dvě osnovní soustavy nití nad sebou. Dále pak dutinné, které mají dvě nebo tři dílčí tkaniny nad sebou, které se vzájemně prostupují v konturách vzoru a používají se především na dekorační tkaniny. Na náročné nábytkové a dekorační tkaniny se používají žakárové osnovní gobelíny (francouzská technika), které mají 2 až 5 vzorových osnov, které jsou shodné jakosti, ale odlišných barev, osnovu vazní, 2 vzorové útky (světlý a tmavý) a útek vazní a žakárové útkové gobelíny, které jsou vícenásobné tkaniny s nejméně dvěma útkovými soustavami nití a jednou osnovou základní a jednou nebo dvěma osnovami vzorovými. Žakárové rypsy mají nejméně dvě osnovy a dva útky a vyznačují se na líci tkaniny příčným vroubkováním.
16
Obr. 3 Napodobenina potahů z hedvábné žakárové tkaniny z roku 1815 (http://cs.wikipedia.org)
4.2.2 Pleteniny
Pleteniny jsou plošné textilie vyrobené z nití vytvářením a vzájemným proplétáním oček uspořádaných do sloupků a řádků. Nitě se při pletení provazují tak, že se provlékají kličky. Jednotlivá očka řádku se tvoří při zátažném pletení postupně, při osnovním pletení současně. Způsob provázání nití – vazba - je charakteristickým znakem každé klasické textilie. Vazba určuje vnitřní strukturu textilie, a tím i její vlastnosti a vzhled. Podle zpracovávané soustavy nití se pleteniny rozdělují na zátažné a osnovní. Vzájemně se od sebe liší svými vlastnostmi i strukturou (ŠTOČKOVÁ, 2006).
4.2.2.1 Zátažná pletenina Zátažná pletenina je vyrobena z příčné soustavy nití. Nit probíhá pleteninou ve směru řádku, celý řádek pleteniny , popř. celá pletenina, může být vyroben z jedné niti. Zátažné pletení se realizuje buď ručně na jehlicích nebo strojově na pletařských strojích zátažných. Vzorování při zátažném pletení je možné provádět mnoho způsoby a to např. vyřazením jehly z činnosti (ažura, plisé, žebra, patent), přerušením činnosti jehly (např. italská a keprová vazba), omezením činnosti jehly (např. chytová vazba), posunem lůžka, atd. (ŠTOČKOVÁ, 2006).
17
4.2.2.2 Osnovní pletenina Pletenina osnovní je vyrobena z podélné soustavy nití – „osnovy“. Nitě osnovy prochází pleteninou ve směru sloupků. Každé očko v řádku pleteniny je vytvořeno ze samostatné nitě. Osnovní pletenina se vyrábí na pletařských strojích osnovních. Vazby osnovních pletenin jsou vazby řetízková, trikotová, atlasová, suknová, saténová, dvouočková, filetová a ananas (ŠTOČKOVÁ, 2006).
a)
b) Obr. 4 Pletenina, a – osnovní, b – zátažná
(http://eamos.pf.jcu.czamoskat_techexternikat_tech_4337textilni_materialy.pdf) Pro čalounické účely jsou vhodné jemné žakárové plyšové pleteniny s vyšší elasticitou, odolné proti oděru a s nízkou hořlavostí, UV odolné. Zátažné obourubní žakárové pleteniny jsou vhodné pro potahy matrací nebo podložky na matrace, mají dobrou absorpci vlhkosti, snadnou údržbu. Vypratelnost pomáhá při prevenci alergií a onemocnění, zapletená vlákna stříbra odvádějí radiaci, napomáhají dobrému spánku, aj. V automobilovém průmyslu na sedadla se také používají žakárové plyšové pleteniny nebo jen žakárové pleteniny. Pro speciální účely lze do nich zaplést měděný drátek tl. 0,1 mm pro sedadla schopné vytápění a odolné proti elektrosmogu. Dále se pro čalounictví a nábytek používají 3D pletené výrobky, jsou to objemné textilie pletené v oboulícní vazbě, u nichž lze dosáhnout tloušťky až 0,8 mm. Tloušťku lze ovlivňovat a zároveň zvyšovat její pevnost (http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/index.htm).
18
Obr. 5 3D pletené výrobky (http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/index.htm)
4.2.3 Netkané textilie
Netkané textilie jsou v podstatě plošné textilie zhotovené z výchozí vlákenné vrstvy (rouno, spleť vláken nebo nití). Popřípadě kombinované s plošnými textilními nebo netextilními materiály a vázané v textilní útvar mechanicky nebo spojené chemicky. Netkané textilie mohou být vpichované, spojované, srážené a proplétané (KAVINA, 1997). Netkané potahové textilie patří k levnějším a podřadnějším potahovým textiliím, neboť jejich odolnosti jsou většinou horší (ŠTOČKOVÁ, 2002).
4.2.4 Nánosované, kombinované a další druhy potahových textilií Při nánosových úpravách se zpracovávaný plošný materiál opatří na jedné nebo obou stranách souvislou nebo nesouvislou vrstvou apretační hmoty, aby se mu dodaly nové vzhledové nebo mechanické vlastnosti. Nánosovanou textilií je vločkovaná textilie. Kombinované textilie jsou vyráběné buď kombinací tkaní a pletení (tzv. pletenotkané textilie), nebo spojováním textilií (tzv. vrstvené textilie).Vrstvením textilií se rozumí slepování dvou textilií navzájem nebo textilie s jiným plošným útvarem (např. s polyuretanovou pěnou), aby se získal výrobek s vlastnostmi obou materiálů nebo z důvodu estetických (LAŠ a ČEŘOVSKÝ, 1986).
4.2.4.1 Vločkované textilie Jsou známé pod názvem mikroplyš, mají velmi jemnou vlasovou strukturu, vytvořenou speciálním netkaným způsobem. Vločka se nanáší v elektrostatickém poli
19
na podkladovou tkaninu s vrstvou pojiva. Podkladová tkanina je nejčastěji bavlněná nebo směsová, jako pojivo se používají různé latexy, disperzní polyakryláty apod. Vločky jsou bavlněné, hedvábné, polyamidové nebo polyesterové
:
(http://www.skolatextilu.cz/abc/index.php?nr=1477). Vločkové textilie jsou jednolícní
s jemným vlasovým povrchem. Vločky se
mohou nanášet buď na celou plochu, nebo na některé její části, čímž vzniká určitý vzor. Povrch textilie se zušlechťuje postřihem (KRESSA, 1991). Jsou velmi citlivé na mechanické opotřebení a při ošetření mokrou cestou je pak i riziko u některých druhů odplavení, oloupání povločkované části (http://www.sotex.cz/index.php?docid=44).
4.2.4.2 Pletenotkané textilie Pletenotkané
textilie
se
vyrábějí
novou
technologií
(pletenotkaním)
na speciálních strojích Metop. Při této výrobě se části klasické tkaniny navzájem spojují vazbou pletařské techniky.Tím vznikají na textilii charakteristické asi 5 cm široké podélné proužky. Užitnými vlastnostmi i účelem použití se pletenotkaniny podobají klasickým tkaninám (KAVINA, 1997).
4.2.4.3 Vrstvené textilie Vrstvené textilie vznikají spojením dvou plošných útvarů, a to buď dvou textilií, nebo textilie s netextilním materiálem. Vrstvená textilie má jiné vlastnosti než původní plošné útvary, má např. zvýšenou tuhost a pevnost, zlepšenou rozměrovou a tvarovou stálost, sníženou tažnost a propustnost. Způsoby spojování jsou např. natavení jednoho spojovaného útvaru, spojování roztokovými lepidly, vkládání pojivé mezivrstvy. Nejpoužívanější je spojování pletenin nebo tkanin s polyuretanovou fólií, jejíž povrch se pomocí přímého plamene plynového hořáku nataví, tzv. laminování. Laminováním získávají textilie vyšší pružnost a dobré tepelně izolační vlastnosti. Při zpracování laminovaných textilií a při rozhodování, jak je použít, se musí vycházet z jejich typických vlastností: vyšší tuhosti, dobré pružnosti, vyšší objemnosti a značné přilnavosti polyuretanové pěny. Protože zpracování těchto textilií je obtížnější (střih, šití, tvarování), nedoporučují se na výrobky složitějších tvarů (KRESSA, 1991).
20
Obr. 6 Vrstvená textilie (http://www.rempometal.sk/sk/tesniace-a-izolacne-materialy/89/impregnovane-apovrstvene-textilie).
4.2.4.4 Všívané potahové textilie Základ textilie tvoří nosná textilie, do níž se na speciálních strojích všívají vlasové osnovní nitě. Nitě tvoří smyčky, které se mohou přeřezávat, čímž vznikne vlasový povrch. Všívané potahové textilie jsou jednobarevné, pruhované nebo potištěné. Rubová strana se ztužuje. Pevnost v tahu v osnově je stejná jako u textilií běžných, v útku je téměř poloviční. Stálost vybarvení a srážlivost jsou vyhovující. Materiálové
složení:
podklad
tvoří
bavlněná
tkanina,
vlasová
příze
je
polyakrylonitrilová nebo polyamidová (KRESSA, 1991).
4.2.4.5 Proplétané potahové textilie Jsou to jednolícní textilie s hladkým nebo se zrnitým povrchem vytvořeným smyčkami vlasové příze. Smyčky se mohou postřihovat na postřihovacím stroji, čímž vzniká vlasový povrch (velurové textilie). Rub textilie se tuží nebo se zpevňuje laminováním. Mají hustotu jako běžné potahové textilie. Pevnost v tahu je asi o třetinu vyšší než u textilií všívaných, je stejná jak ve směru útku, tak ve směru osnovy. Podkladová textilie je z polyamidových nebo bavlněných vláken. Vazné nitě tvoří vlněné příze ve směsi s různými syntetickými vlákny (KRESSA, 1991).
21
4.2.5 Úpravy textilií Potahové textilie se mohou dále povrchově upravovat a to klasickými úpravami jako je postřihování, počesávání, barvení, potiskování, gaufrování a dalšími úpravami pro konkrétní materiály např. protimolovou úpravou u vlněných a antistatickou úpravou u syntetických textilií. Velmi důležitá je úprava nehořlavá a to u veškerého bytového textilu. Speciální úpravou je pak teflonová úprava, která umožňuje setřít nejen samotnou vodu, ale např. i kečup, kávu nebo víno nechtěně vylité na textilní potah (ŠTOČKOVÁ, 2002).
22
5. VYBRANÉ VLASTNOSTI POTAHOVÝCH TEXTILIÍ
Vlastnost je charakteristika materiálu. Některé vlastnosti se dají zjistit přímo (délka, barva, atd.), jiné se projevují jen za určitých podmínek (pevnost, pružnost, hořlavost, atd.). Souhrn vlastností tvoří kvalitu. Rozlišujeme vlastnosti zpracovatelské, které ovlivňují zpracovatelnost a chování při technologických operacích (soudržnost, tření, mechanicko fyzikální vlastnosti) a vlastnosti uživatelské zprostředkovaný projev vlastností v textiliích (omak, tepelné a sorpční projevy, apod.). Popsat úplně všechny vlastnosti potahových textilií je téměř nemožné. U některých pojmů je dokonce obtížné rozlišit, zda se jedná o vlastnosti nebo parametr struktury. Platí to především pro popis geometrie. Mnohdy totéž může být vnímáno jako vlastnost, jindy jako strukturální parametr ( např. tloušťka pleteniny). Kvalita textilie je její schopnost plnit funkci danou účelem použití. Kvalitu hodnotíme prostřednictvím vlastností, které jsou měřitelné nezávisle na přání člověka, tedy objektivně. Subjektivní vlastnosti, jsou takové vlastnosti textilie, které jsou posuzovány smysly člověka (zrakem, hmatem, sluchem, čichem a chutí). Různí posuzovatelé mají rozdílnou citlivost (KAVINA, 1997).
5.1 Objektivní vlastnosti potahových textilií Při objektivních metodách měření jakosti zboží se používají měřící přístroje a normalizované postupy zjišťování. Výsledky se nejčastěji vyjadřují číselnými hodnotami. (KAVINA, 1997) Pro účel použití potahové textilie jsou velmi důležité vlastnosti a to zejména pevnosti v tahu, v dotržení, při protitlaku u pletenin, posuv niti ve švu a dále pak stálobarevnost, a odolnosti v oděru a proti žmolkování, které uvádí Tab.1 .
5.1.1 Fyzikální vlastnosti potahových textilií
Fyzikální vlastnosti jsou definovány fyzikálními vztahy. Lze je také popsat jako odezvy na fyzikální působení. Fyzikálními vlastnostmi jsou vlastnosti geometrické (délka, tloušťka, objemová hmotnost, atd.), mechanické (pevnost, pružnost), sorpční (navlhavost, afinita k barvivům, atd.), termické (tepelná izolační schopnost, tepelná 23
vodivost, teplota tání,atd.), transportní, atd. (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20080228/ZKB_prednaska_1.pdf).
5.1.1.1 Mechanické vlastnosti potahových textilií
Mechanické vlastnosti zahrnují celý komplex vlastností, které patří mezi nejdůležitější vlastnosti textilií a mají význam nejen při zpracování ale také pro spotřebitele. Textilní materiály jsou v praxi často mechanicky namáhány různým způsobem, někdy jednorázově ale především opakovaně. Při namáháni dochází k strukturálním změnám, které se následně projeví i ve vlastnostech. Mechanické vlastnosti popisují schopnost těles změnit tvar a případně i objem (deformovat se) v důsledku působení vnějších mechanických sil. Vnější síla vyvolá v tělese napětí, což vede ke vzniku odpovídající deformace (https://skripta.ft.tul.cz/akreditace/data/2003-04-03/08-52-48.pdf).
Pevnost plošných textilií v tahu
Pevnost v tahu měří sílu vyžadovanou k tomu, aby se zkoumaný předmět tažením natáhnul do meze, kde se přetrhne. Zkoušky pevnosti jsou dány normou. Zkouší se vzorky ve dvou na sobě kolmých směrech, tkanin ve směru osnovy a útku a u pletenin ve směru sloupku a řádku. Podle normy mají být vzorky vystřiženy z odstřihu plošné textilie tak, aby neměly ani jednu společnou nit. Normovaný je rovněž tvar vzorků. U tkanin a pletenin je nutno očekávat rozdílný tvar křivek pevnosti a tažnosti. Tkanina bývá pevnější, má strmější křivku a menší tažnost. Pletenina mívá nižší pevnost, větší tažnost a křivku pozvolněji stoupající (Obr. 7). Pevnost je udávána v absolutních jednotkách F [N]. Jestliže bychom sledovali tahové křivky a ultimativní charakteristiky u plošných textilií, zjistili bychom, že se v obou na sebe kolmých směrech výrazně liší. Tento jev se nazývá anizotropie a je využíván při tvarování plošných textilií. Čím je anizotropie mnohých textilií způsobena? Pochopitelně se jedná především o to, že plošná textilie vzniká z textilií délkových a ty zase z podobných délkových vláken. Je téměř nemožné 24
uspořádat vlákna rovnoměrně do všech směrů, a především klasické textilie(tkaniny, pleteniny) mají výrazně nerovnoměrnou orientaci nití a vláken do různých směrů. Nerovnoměrná charakteristika směrového rozložení nižších struktur ovlivňuje řadu vlastností, které se tak stávají směrově závislými (KOVÁŘ, 2002).
Pevnost v dotržení a dalším trhání
Tyto zkoušky se provádějí tehdy, je-li potřeba znát, jak se bude textilie chovat po nastřižení a následném zašití do šitého díla. Jedná se zejména o technologické nástřihy, které by mohly způsobit poruchy v hotovém výrobku během používání.
Pro nábytkářské potahové textilie jsou prováděny simulační zkoušky cyklického vtlačování kulového vrchlíku. Tato zkouška stanoví úroveň trvalých (plastických) deformací při užívání textilie (KOVÁŘ, 2002).
5.1.1.2 Transportní vlastnosti Jedná se především o propustnost vzduchu, vody a vodních par a tepla. Závisí na vlastnostech a morfologii vláken a z hlediska struktury plošné textilie především na počtu, velikosti a orientaci pórů. Souvisí ze zakrytím a zaplněním textilie, ale ne jednoznačně. Např. plošná textilie může být prodyšná i při stoprocentním zakrytí, kdy sice neexistují póry procházející kolmo celou tloušťkou textilie, šikmé póry ale mohou vzduch a vodu propouštět. Vliv velikosti pórů na prodyšnost a transport ostatních médií není lineární vzhledem k jejich viskozitě (stejná plocha malých pórů propustí vzduchu a vody méně). (KOVÁŘ, 2002)
25
Obr. 7 Vliv textilní vazby na prodyšnost (http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/index.htm) 5.1.1.3 Stálosti a odolnosti potahových textilií
Hodnocením potahových textilií se zabývá norma ČSN EN 14465, jejíž součástí jsou zkoušky stálosti a to stálobarevnosti textilií na umělém světle, v domácím a komerčním praní, v chemickém čištění, ve vodě a v oděru. Stálosti a odolnosti textilií jsou definovány jako odezvy textilií na chemické a fyzikální namáhání. Definičně lze stálosti a odolnosti rozdělit na stálosti tvaru, stálosti vybarvení a odolnosti. Textilie jsou během svého dalšího zpracování a užívání podrobovány různým fyzikálním a chemickým vlivům, které mění jejich vlastnosti, vzhled a mohou způsobit i destrukci textilie. Odezvou textilií na chemické a fyzikální namáhání při dalším zpracování jsou stálosti a odolnosti textilií, které můžeme rozdělit např. na: •
stálost tvaru - sráživost po praní (může být také záporná, tj. roztažnost), tuhost v ohybu, splývavost souvisící s tuhostí v ohybu (může být žádoucí nebo nežádoucí), mačkavost,
•
stálost vybarvení - stálost vybarvení v praní a chemickém čištění, stálost vybarvení v potu, stálost vybarvení v UV záření, stálost vybarvení v otěru (otěr),
•
odolnost - odolnost proti odření (oděr), proti tvorbě žmolků (žmolkovitost) a odolnost proti hoření (hořlavost)
(http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf). 26
Tuhost v ohybu Tuhost v ohybu je fyzikální veličina, popisující odpor textilie proti deformaci (ohýbání) vnějším zatížením. Toto vnější zatížení je vyvozováno buď osamělou silou nebo spojitým obtížením vyvolaným plošnou hmotností. Odpor textilie proti ohýbání úzce souvisí se splývavostí a je určen konstrukcí textilie (tkanina, pletenina, hustota plošné textilie) a její úpravou (např.naškrobením, podlepením nebo kašírováním) (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf).
Splývavost Splývavost textilie je definována jako její schopnost vytvářet esteticky působící záhyby při zavěšení v prostoru. Tyto záhyby jsou výsledkem prostorové deformace. Pro zkoušení splývavosti existuje několik zkušebních metod. Převážná většina těchto metod je založena na stanovení změny tvaru vzorku při zavěšení v prostoru. Jednou takovou metodou je metoda stanovení koeficientu splývavosti na kruhovém vzorku. Tato metoda vychází ze změny plochy kruhového vzorku upnutého v kruhové čelisti. Volné okraje vzorku splývají do prostoru. Splývající vzorek se promítne do roviny kruhové čelisti a plocha tohoto průmětu se porovná s plochou původního vzorku. (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf).
Obr. 8 Zkouška splývavosti – metoda stanovení koeficientu splývavosti na kruhovém vzorku (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf)
Mačkavost Při zjišťování mačkavosti podrobujeme textilii větším silám. Tyto síly vyvozují v textilii plastické (nevratné) deformace – záhyby, zmačkání. Každá deformace je součtem elastických a plastických deformací a popř. jejich zotavení.
27
Textilii, která je pružná a nevykazuje v používání nežádoucí lomy a ohyby, považujeme za textilii nemačkavou. Mačkavost lze měřit různými metodami, např. metodou skládaného proužku textilie. Proužek textilie je složen podle systémů přehybů a po složení je zatížen závažím po předepsanou dobu. Po době zatížení je proužek odlehčen a zavěšen do svorek, kde se vzorek zotavuje. (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf).
Obr. 9 Zkoušení mačkavosti – metoda skládaného proužku (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf)
Otěr Otěrem rozumíme schopnost textilie udržet na svém povrchu barvu, nezapouštět do dalších textilních součástí. Jedná se tedy o stálost vybarvení. Otěr barvy se projeví všude tam, kde se textilie tře o další textilní nebo i netextilní části. Projeví se také při zpracování textilií. Zkouška v otěru je jednou ze zkoušek stálobarevnosti, ke kterým patří ještě •
stálost vybarvení ve vodě,
•
stálost vybarvení v praní,
•
stálost vybarvení v chemickém čištění,
•
stálost vybarvení v potu,
•
stálost vybarvení při vlhkotepelném zpracování (žehlení),
•
stálost vybarvení na světle (v UV záření),
•
a další (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf).
28
Odolnost proti oděru Zkoušky odolností v oděru jsou simulační zkoušky, které napodobují, jak dlouho textilie snese namáhání (odírání) při praktickém používání. Toto namáhání může být realizováno jako odírání textilie o textilii, odírání textilie o hladký pevný povrch, odírání textilie o drsný pevný povrch. Odírání textilie může být v ploše nebo v hraně (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf).
Žmolkovitost Žmolkovitost je definována jako negativní vlastnost, která má tvorbou žmolků za následek poruchu vzhledu povrchu plošné textilie. Je nutno podotknout, že žmolkovitost se projevuje u všech druhů vláken, avšak některá vlákna mají malou odolnost v ohybu a v krutu, takže žmolky brzy upadnou. Proto se zdá, že některé textilie žmolkují méně. Každá textilie obsahuje vyčnívající vlákna, tzv. chlupatost. Tato odstávající vlákna jsou schopna se vlivem odírání textilie o textilii nebo textilie o pevné povrchy stáčet, přibírat k sobě další vlákna z jiné textilie, atp. Tak vzniká smotek vláken, kterému pak říkáme žmolek. Tento žmolek může na povrchu textilie ulpívat dlouho – pak říkáme, že textilie žmolkuje, nebo po kratším čase odpadne – říkáme, že textilie žmolkuje méně. Vliv na udržení žmolku na povrchu textilie má odolnost vláken v ohybu a v krutu. Ta vlákna, která mají odolnost v ohybu a v krutu malou, tvoří žmolky, které odpadnou dříve (jsou to vlákna tzv. křehká, jako bavlna, len). Vlákna, která vykazují vysokou odolnost v ohybu a krutu, vytvářejí žmolky velmi trvanlivé (jsou to vlákna s vysokou tuhostí v ohybu, jako polyester, polyamid) (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf).
5.1.1.4 Odolnost textilií proti hoření – snížená hořlavost Hořlavost je definována jako schopnost textilie hořet po zapálení. Je nutno si uvědomit, že hoření je proces, kdy se z materiálu uvolňují vlivem vysoké teploty plyny, které pak ve směsi se vzdušným kyslíkem hoří. Kromě hořlavosti je definováno ještě:
29
Žhnutí – tj. bezplamenné hoření, doprovázené světelným a tepelným efektem a rychlost hoření, což je rychlost vyjádřená délkou shořelé části vzorku v [mm] za sledovanou dobu v [s] (http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20080228/ZKB_2_dil%20.pdf). Pokud budeme mít veřejný obytný prostor vybaven bytovými textiliemi (položenou celoplošně podlahovou krytinu, záclony, závěsy, čalouněný nábytek apod.) musíme věnovat pozornost důslednému stanovení základních vlastností určujících bezpečnost celého objektu vzhledem k zajištění požární bezpečnosti stavebních výrobků (http://www.ahrcr.cz/ke-stazeni/vzdelavani/pozadavky-evropy-na-bytove-textiliepouzivane-v-ubytovacich-a-stravovacich-sluzbach-./view/). Dle vyhlášky č.23/2008 Sb., která nabývá platnosti od 1. července 2008, jsou stanoveny nové požadavky na zápalnost vnitřního zařízení ve stavbách ubytovacího zařízení, zdravotnického zařízení a sociálního zařízení a dále ve shromažďovacích prostorech, které říkají že v těchto prostorách musí z hlediska zápalnosti vyhovovat čalounické materiály normě ČSN EN 1021-2. Tyto požadavky splňuje např. materiál TREVIRA CS. Snížená hořlavost potahových materiálů se dá dosáhnout použitím přízí z modifikovaných vláken. Z polyesterů je to např. již zmiňovaná Trevira CS, dále Grisut N, Wistel. Snížená hořlavost hotové textilie je permanentní, zůstává i po vyprání nebo impregnací hotové pleteniny nebo tkaniny patřičnými chemikáliemi (např. Flamentin BKE). Tyto úpravy jsou zpravidla jen přechodné a po praní se musí obnovovat. (cs.wikipedia.org/wiki/Záclonovina).
Trevira CS Trvale nehořlavé textilie Trevira CS na rozdíl od látek, které byly impregnovány dodatečně (při praní mohou svou ochrannou funkci ztratit), poskytují dlouhodobou bezpečnost. Tento malý, avšak rozhodující rozdíl je již pevně zakotven do molekulové struktury: díky nehořlavému komonomeru, který je pevně integrován do polymeru vlákna, proto nemůže být nehořlavost nijak ohrožena čištěním, opotřebením ani stárnutím. Dalšími přednostmi textilie Trevira CS jsou jejich mimořádné tvarové stálosti, rychlé čištění, nízké teploty praní, krátká doba sušení a především jsou tyto textilie ekologické. Nehořlavé textilie Trevira CS vykazuji v případě toxicity kouřových plynů zdaleka nejpříznivější hodnoty ve srovnání se všemi podobnými textiliemi (Obr. 10). Kromě malých množství oxidu uhelnatého, který se nevyhnutelně vytváří při každém hoření, 30
Trevira CS nevytváří žádné toxické plyny, jako jsou kyselina chlorovodíková nebo kyanovodík. Na obr. 11 je srovnávací zkouška hořlavosti. Vpravo je místnost vybavená tradičními textilními materiály (bavlna, len). Na levé straně je místnost vybavená materiálem Trevira CS. Požár v obou místnostech je zažhnut současně a po 90 sekundách je rozdíl v hořlavosti zcela zřejmý (Prospektová dokumentace firmy Trevira CS).
Obr. 10 Míra toxicity (%) textilií Trevira CS ve srovnání s jinými textiliemi (Prospektová dokumentace firmy Trevira CS)
Obr. 11 Srovnávací zkouška hořlavosti - vlevo textilie Trevira CS se sníženou hořlavostí, vpravo tradiční textilie bez nehořlavé úpravy (Prospektová dokumentace firmy Trevira CS)
31
Tab.1: Zjišťované vlastnosti potahových textilií dle ČSN EN 14465 (80 4206)
5.1.2 Subjektivní vlastnosti potahových textilií 5.1.2.1 Omak textilie Omak je subjektivně posouditelná vlastnost, vycházející z prvního dojmu, pocitu, který vyvolává styk materiálu s lidskou pokožkou. Již pouhým hmatem lze poznat původ i druh textilního materiálu a to podle jejich vnějších projevů. Slovně popisujeme například hebkost, tuhost, hřejivost, lehkost atd. (http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tech/externi/kat_tech_4337/textilni_materialy.pdf). Na omak textile má vliv především jemnost příze v osnově a útku, poddajnost materiálu, povrchová struktura, u syntetických materiálů profil vláken. Rovná a hladká vlákna způsobují hladší a chladivější omak, zkadeřená vlákna měkký a teplý omak. Vliv má i hustota provázání přízí v textilii. Čím vyšší hustota provázání, tím je textilie tužší a tím má horší omak. Omak ovlivňují i finální úpravy textilií. (http://www.kod.tul.cz/info_predmety/Ste/STE-06KES_omak.pdf).
32
5.1.2.2 Barva textilie
Barva je nejvýznamnější vlastností potahové textilie, která rozhoduje o tom, zda si čalouněný nábytek koupíme. Rozhodujeme se přitom vlastními pocity, kterými v nás barva vyvolává, trendy a vhodností do daného interiéru. Teprve potom se díváme na design, tvar a texturu. Barva je vjem, který vytváří viditelné světlo dopadající na sítnici lidského oka. Barevné vidění lidského oka zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu – citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. Barva objektu záleží na jeho fyzikálních vlastnostech a na vnímání pozorovatele (http://cs.wikipedia.org/wiki/Barva).
5.1.3 Vliv materiálového složení na vlastnosti potahových textilií
Vlastnosti potahových textilií jsou dány především materiálem, ze kterého byly vyrobeny. Vlákna ovlivňují jak základní vlastnosti plošné textilie jako je např. pevnost, pružnost, omak, hřejivost, žmolkovitost, odolnost v oděru, ale také specifické vlastnosti, mezi které můžeme počítat stálobarevnost, navlhavost, elektrostatiku, hořlavost apod. Textilní suroviny ovlivňují zásadně všechny vlastnosti výrobku a je nutno s nimi počítat jak při vlastní konstrukci, tak při výběru výrobku. Pouze některé základní vlastnosti vláken je možno dodatečnou úpravou ovlivnit, většina je přenesena do celkového výrobku. Např. hořlavost je běžnou negativní vlastností rostlinných a nebo celulózových vláken, značná navlhavost (hygroskopičnost) je charakteristickou vlastností vlny nebo bavlny, uvolňování jedovatého plynu kyanovodíku je negativní vlastností akrylových vláken při jejich hoření, naopak uhlíková vlákna jsou vysoce odolná vůči ohni. Také je možno některých těchto vlastností využít v pozitivním směru, např. navlhavost vlněných vláken nám pomáhá při odstranění elektrostatického náboje a nebo polypropylenová vlákna při jednodušším odstraněním skvrn, neboť jsou interní k barvivům
(http://www.ahrcr.cz/ke-stazeni/vzdelavani/pozadavky-evropy-na-bytove-
textilie-pouzivane-v-ubytovacich-a-stravovacich-sluzbach-./view/). Z přírodních vláken vyvolává jeden z nejpříjemnějších omaků bavlna, má však malou odolnost vůči oděru. Vlna při dotyku vyvolává pocit tepla, má vysokou pružnost, 33
ale snadno se odírá, plstí se a může být napadena moly. Pravé hedvábí, které se na potahové textilie používá už od prvopočátku, je pevné, velmi jemné, příjemné na omak, ale patří k dražším surovinám. Chemická vlákna jsou vyráběná v různých kvalitách, nejčastěji se však přizpůsobují svým vzhledem (délkou a jemností) některým přírodním vláknům, s kterými se například i směsují. Z chemických vláken je viskóza nejvíce podobná bavlně, saje lépe než bavlna, je splývavá ale velmi snadno se mačká. Ze syntetických materiálů se nejvíce používá polyester, polyamid a polyakryl. Polyester je vysoce odolný v oděru, ale jeho negativní vlastností je žmolkovitost a tvorba elektrostatického náboje (PAŘILOVÁ, 2002).
5.1.4 Vliv geometrických vlastností vláken na vlastnosti potahových textilií
Vlákna, z kterých je textilie vyrobená se také do jisté míry podílí na charakteru textilie a to především svými geometrickými vlastnostmi. Geometrické vlastnosti vláken popisují rozměry a tvar vlákna. Příčný průřez vlákna v textilii ovlivňuje pevnost, měkkost, splývavost, omak, objemnost, hřejivost, atd. Povrchová struktura vlákna a to zejména přírodního např. vlny má vliv na plstivost textilie. Podélný tvar představující, zda jsou vlákna rovná, zvlněná nebo intenzivně zkadeřená, ovlivňuje v textilii měkkost, objemnost, prodyšnost, atd. Délka vlákna má vliv na chlupatost, pevnost, jemnost spředené nitě a tloušťka (jemnost) vlákna určuje jeho pevnost a tuhost a v plošné textilii ovlivňuje zejména omak, měkkost a splývavost.
5.1.5 Vliv použitých přízí na vlastnosti potahových textilií
Příze, ze které je textilie vyrobená, také do určité míry ovlivňuje samotný charakter textilie. Záleží na druhu příze (mykané, česané, poločesané, vigoňové, bezvřetenové), která vypovídá o tom, jaká jsou na danou přízi použitá vlákna (krátká, dlouhá), jak jsou v přízi uspořádaná či jestli jsou z ní dokonale odstraněny všechny nečistoty a do jaké míry je příze souměrná. Důležitým parametrem je počet a směr zákrutů v přízi. Zákrut ovlivňuje především pevnost, objemnost, měkkost, aj. Zakroucením vláken vzniká jednoduchá nit. Sdružením a zakroucením dvou nebo více
34
jednoduchých nití vznikají nitě skané. Skané nitě mívají obvykle vyšší pevnost a také stejnoměrnost. Dalším důležitým parametrem je samozřejmě i tloušťka (jemnost) nitě. Ve značné míře se pro plošné textilie určené pro výrobu potahových textilií používají skané efektní a jádrové příze, které vytváří estetické efekty výrobku. Mezi nejčastěji používané efektní příze patří zejména příze žinylkové, které jsou vyráběny na speciálních strojích, kde jádro příze tvoří dvě seskané příze, mezi které se do jednotlivých zákrutů vkládají nařezané úseky různě dlouhých nití (od méně než 1 mm až po 40 mm). Tyto příze potom vytváří ve tkanině vlasové efekty v různých plochách (http://www.ahrcr.cz/ke-stazeni/vzdelavani/pozadavky-evropy-na-bytove-textiliepouzivane-v-ubytovacich-a-stravovacich-sluzbach-./view/).
a)
b)
c)
Obr. 12 Vzhled přízí (a-mykaná příze, b-česaná příze, c-rotorová příze) (http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/vyuka/skripta/ztv/ztv06.pdf)
5.1.6 Vlastnosti potahových textilií dané druhem textilie
Vlastnosti pletenin Pleteniny mají řadu vynikajících vlastností. Typickou vlastností klasických pletenin je vysoká tažnost, která je dána tvarem očka. Tato vlastnost spolu s pružností a měkkostí zajišťuje možnost relativně jednoduchého střihového řešení pletených výrobků. Volná vazební struktura a nízký zákrut pletařských nití dodává pletenině měkkost a dobré hygienické vlastnosti – prodyšnost a nasákavost. Poréznost pleteniny zajišťuje při určité tloušťce dobrou hřejivost. Ve srovnání s tkaninami mají pleteniny zpravidla větší prodyšnost a tepelnou izolačnost (ŠTOČKOVÁ, 2006).
35
Vlastnosti tkanin Parametry tkaniny (dostava osnovních a útkových nití, typ použité vazby, setkání nití v tkanině, zaplnění tkaniny atd.) určují její vlastnosti a to plošnou hmotnost, zakrytí, pevnost, tažnost, prodyšnost, propustnost, splývavost, tuhost, omak, atd. Tkaniny s vysokou dostavou mají vyšší plošnou hmotnost, vyšší pevnost, jsou rozměrově stabilnější, ale mají nižší prodyšnost. Čím má tkanina volnější vazbu, tím lze dosáhnout vyšší dostavy. Nejmenší dostavy je možné dosáhnout u plátnové vazby. Použitím hrubších nití ve tkanině dosáhneme vyšší plošné hmotnosti, pevnosti, tloušťky a rozměrové stability, ale tkanina je méně prodyšná a tužší na ohyb (https://skripta.ft.tul.cz/akreditace/data/2008-07-18/11-09-55.pdf).
Vlastnosti netkaných textililí S ohledem na různé výrobní způsoby se vlastnosti u jednotlivých skupin netkaných textilií můžou lišit (http://www.zaverky.estranky.cz) Výhodou je jejich nenáročnost výroby, nevýhodou je malá pružnost, neprodyšnost, tuhost a obtížnější údržba (http://eamos.pf.jcu.czamoskat_techexternikat_tech_4337textilni_materialy.pdf).
36
6. NÁVRH ZKUŠEBNÍ METODIKY PRO TVAROVATELNOST 6.1 Tvarovatelnost potahových textilií Tvarováním se rozumí technologický fyzikálně – chemický nebo fyzikálně – mechanický proces, který napomáhá k vytvoření požadovaného rovinného nebo prostorového útvaru (https://skripta.ft.tul.cz/akreditace/data/2003-04-03/08-52-48.pdf). Tvarovatelnost má velký význam na zpracovatelnost dané textilie. V praxi se zkouší, zda má textilie schopnost se přizpůsobit určitému tvaru a do jaké míry, dle toho se pak hodnotí a stanovuje vhodnost použití dané textilie pro čalounickou výrobu, popř. ji lze doporučit s určitým omezením. Tato vlastnost se významně podílí na estetické stránce čalouněného nábytku, zejména když je potahová textilie vzorovaná. Dle ČSN 91 0015 musí být potahové materiály aplikovány do předepsaného tvaru při zachování návaznosti vzoru a u vlasových materiálů zachování směru vlasu, pokud se z výtvarného hlediska nestanový jinak. Jestliže textilie nemá schopnost se přizpůsobit danému tvaru, musí se přistoupit k jinému většinou složitějšímu střihovému řešení, které nejen zkomplikuje technologii výroby a prodlouží technologický čas výroby potřebný k dosažení přesné návaznosti vzoru, ale projeví se i na zvýšené spotřebě materiálu a tudíž i na ceně výrobku. Různé tvary čalouněného nábytku si žádají i různá střihová řešení a to v závislosti na tvarovatelnosti textilie. Nejčastěji je potřeba tvarovat područky, opěradla, sedáky ale také boky a záda atd. dle návrhu a konstrukčního řešení čalouněného nábytku (Obr. 13).
Obr. 13 Různé tvary čalouněných křesel, různé střihové řešení dle tvarovatelnosti (http://www.designoutlet.cz, http://images.google.cz) 37
6.2 Postup při návrhu metodiky tvarovatelnosti potahových textilií
Pro návrh metodiky bylo třeba navrhnout přípravek na kterém, by se daná zkouška prováděla. Dále bylo potřeba dle rozměrů formy stanovit velikost zkušebních vzorků a způsob napínání zkušebních vzorků na přípravek. Po vypnutí potahové textilie bylo třeba navrhnout samotné měření a posouzení tvarovatelnosti. Rozměr přípravku jsem stanovila na průměr 18 cm dle typického používaného rozměru područky. Dle tohoto rozměru jsem stanovila obvod polokoule a tudíž i možný nejmenší rozměr zkušebního vzorku. Pro vypínání textilie jsem zkoušela různé způsoby (Obr.14). Způsob A (napínání pomocí gumových kroužků a upínacích svorek) se dle výsledků měření ukázal jako vhodnější způsob než způsob B (napínání pomocí čalounické nitě). Vzorek byl vypnut rovnoměrněji a pod vyšším napětím, kterého nebylo možné dosáhnout způsobem B, který byl závislý spíše na šikovnosti a síle osoby provádějící zkoušku (Graf 1, Graf 2). Síla pro vypnutí způsobem A se pohybuje cca 4 N a to v závislosti na druhu textilie. Síla byla měřena na vybraných vzorcích mechanickým siloměrem. Dále bylo třeba určit, jak se daná potahová textilie přizpůsobila tvaru přípravku. Po vypnutí textilie se vytvořilo, v dolní části zkušebních vzorků, 12 záhybů, jejichž šířka byla přibližně stejná, lišila se délka záhybů a tudíž i vzdálenost středu zkušebního vzorku a vrcholu záhybu. Pro vyhodnocení tvarovatelnosti jsem zvolila způsob vzdálenosti vznikajících záševků (záhybu) od středu zkušebního vzorku (Obr. 14). Dle naměřených hodnot se stanovila stupnice tvarovatelnosti potahových textilií a pro usnadnění této zkoušky byla navrhnuta fólie se stupnicí, která se po vypnutí textilie nasadí na přípravek a jednoduše se odečte stupeň tvarovatelnosti potahové textilie.
Obr. 14 Způsob měření před navržením stupnice tvarovatelnosti
38
Vzdálenost středu textilie po vrchol záhybu (cm)
Srovnání způsobu napínání potahové textilie dle způsobu A a B (vz.č.1) 10 9 8
způsob A
7
způsob B
6 5 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pořadí záhybů
Graf 1 Srovnání způsobu A a B napínání potahové textilie (vzorek.č. 1)
Vzdálenost středu textilie po vrchol záhybu (cm)
Srovnání způsobu napínání potahové textilie dle způsobu A a B (vz. č. 14) 12 11 10
Způsob A Způsob B
9 8 7 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pořadí záhybů
Graf 2 Srovnání způsobu A a B napínání potahové textilie (vzorek.č. 14)
39
a)
b)
Obr. 15 Navrhované způsoby vypnutí potahové textilie (a – způsob A, b – způsob B)
6.3 Navrhovaná metodika pro tvarovatelnost potahových textilií Přípravek a činidla potřebné ke zkoušce tvarovatelnosti •
Zkušební přípravek
Přípravek na tvarování je vysoký 300 mm, válcovitého tvaru o průměru 180 mm, zakončený polokoulí o poloměru 90 mm. V dolní části přípravku, 40 mm od spodního kraje, je po obvodu 12 čalounických hřebíků, které slouží k vypnutí potahové textilie. Pro určení středu je na vrcholu přípravku předvrtaný otvor.
40
Obr. 16 Navrhovaný přípravek na zkoušku tvarovatelnosti •
Vypínací gumové kroužky a upínací svorky (žabky)
Pro vypnutí textilie se použijí gumové kroužky, s průměrem 30 mm a tloušťkou 1 mm pro zkušební vzorky o průměru 300 mm. Upínací svorky na přichycení textilie jsou 35 mm dlouhé (včetně očka na provléknutí gumového kroužku), 12 mm široké opatřené zoubky, které zabraňují prokluzování potahové textilie. •
Měřící fólie se stupnicí Průhledná fólie kopírující oblý tvar přípravku, slouží k vyhodnocení
tvarovatelnosti potahových textilií.
Obr. 17 Navrhovaná fólie se stupnicí tvarovatelnosti
41
Klimatické podmínky pro zkoušení Textilie nebyly vystaveny klimatickým podmínkám dle ČSN EN ISO 139, neboť v málokterém podniku lze tyto podmínky udržovat. Potahové textilie byly zkoušeny při teplotě 22°C a relativní vlhkosti vzduchu 42 %.
Odběr vzorků a příprava zkušebních vzorků •
Výběr laboratorního vzorku
Vzorky nesmí být odebrány ze začátku nebo konce výrobní dávky. •
Odběr zkušebních vzorků z laboratorního vzorku
Odeberou se minimálně tři zkušební vzorky a to minimálně 150 mm od okraje, rovnoměrně rozložené po celé ploše laboratorního vzorku. •
Rozměry zkušebních vzorků a pomocných materiálů
Ke zkoušce tvarovatelnosti potahových textilií se připraví zkušební vzorky o průměru 300 mm dle předem připravené střihové šablony. Střihová šablona je zhotovena z papíru, její průměr je 300 mm. Je rozdělena na dvanáct stejných dílů (dle 12 hřebíků), v jejichž místě jsou zhotovené pomocné nástřihy a střed. Střihová šablona se přiloží na potahovou textilii a pomocí obkreslovací metody se přenese vhodným obkreslovacím prostředkem na textilii a dle naznačení vystřihne nůžkami.
Obr. 18 Střihová šablona Ø 300 mm 42
Upnutí zkušebních vzorků, postup zkoušky
Na zkušební vzorky se v místě naznačení přichytí upínací svorky, na kterých jsou zavěšeny gumové kroužky. Potahovou textilii umístíme na přípravek, tak aby střed zkušebního vzorku byl ve středu přípravku a zajistíme polohu. Potahovou textilii vypínáme postupně - gumové kroužky natahujeme na hřebíky, které jsou po obvodu přípravku. Hodnocení tvarovatelnosti se provádí ihned po vypnutí textilie – na přípravek se nasadí měřící fólie a odečte se stupeň tvarovatelnosti. Zkouška se provede na třech vzorcích, výsledky zkoušky se zprůměrňují a potahová textilie se zařadí do odpovídajícího stupně tvarovatelnosti.
Doba použitelnosti pomocných materiálů
Nové gumové kroužky se musí před zkouškou zkontrolovat a po dvaceti měření vyměnit bez ohledu na jejich kvalitu.
Obr. 19 Měření tvarovatelnosti pomocí navrhované fólie se stupnicí
43
7. VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH POTAHOVÝCH TEXTILIÍ
Při návrhu zkušební metodiky tvarovatelnosti bylo pracováno s 1 skupinou zkušebních vzorků potahových textilií, která zahrnovala 45 vybraných potahových textilií (viz. Příloha). Prvním krokem k vyhodnocení této vlastnosti bylo zjištění maximálního a minimálního rozsahu vzdáleností středu vzorku a vrcholu záhybů u této skupiny vzorků (Graf 3) a z toho vyplývající vzdálenost protějších vrcholů záhybů – do jaké míry je textilie přizpůsobivá danému tvaru. Pro prvotní vyhodnocení byly tyto vzdálenosti měřeny krejčovským metrem. Vzdálenosti jsou zaokrouhlovány na 0,5 cm. Výsledky všech tří měření jsou zaznamenány (Tab.2, Tab.3 a Tab.4). V tabulkách je i uvedeno průměrné protažení textilie ihned po vypnutí ve směru kolmém na niťové soustavy a ve směru těchto soustav (osnovy a útku) u tkanin a směru řádků a sloupků u pletené textilie. V tabulce č.5 je zaznamenána průměrná hodnota všech tří měření a zároveň průměrná vzdálenost dvou protějších záhybů.
Průměrné vzdálenosti středu vzorku po vrchol záhybu (cm)
Rozsah vzdáleností (středu vzorku po vrchol záhybu) u všech měřených vzorků
14,0000 12,0000 Průměrné hodnoty všech měření
10,0000 8,0000 6,0000 1
5
9
13
17
21
25
29
33
37
41
45
Vzorky
Graf 3 Průměrný rozsah vzdáleností u všech měřených vzorků
44
Tab. 2 Výsledky 1. měření 1.měření prodloužení po vypnutí [cm]
č.vz.
Vzdálenost středu vzorku po vrchol záhybu [cm] 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Statistické výpočty 11
12
prům.
var.
sm.odch
1 ↔ ↕ 16
8
7
6,5
7
7
8
7
6,5
7
6,5
7
8
7,13
0,30
0,54
2 ↔ ↕ 16
7
8
7
7
7
8
8
8,5
7,5
7,5
7
7
7,46
0,27
0,52
11,5
10,5
11
10
12
12
11,5
10
11
11
10
11,04
0,56
0,75
3
⁄ 17,5 ↔ 15,5
12
4
⁄ 17,5 ↔ 16,5
9,5
10
9
10,5
10
10
9,5
9,5
11
9
10
9
9,75
0,35
0,60
5
⁄ 16,5 ↔ 15
9
9,5
8,5
9
9
9
9
9
9
9,5
9
9,5
9,08
0,08
0,28
6
⁄ 16,5 ↔ 15
9
8,5
8,5
8,5
9
8
8,5
8
8
8,5
8,5
8
8,42
0,12
0,34
7
⁄ 16,5 ↔ 16
8,5
8
8
8,5
7,5
8
8,5
7,5
8
8,5
8
8
8,08
0,12
0,34
8
⁄ 18 ↔ 16,5
12
11
11
11
10,5
12
11
10,5
11
12
11
11
11,17
0,26
0,51
9
⁄ 16 ↔ 15
8
8
7,5
8
8
7,5
7
8
7
8
8
7,5
7,71
0,14
0,38
10
⁄ 18 ↔ 16,5
11
12
12
12
12,5
13
11,5
12
12
12
13
12,5
12,13
0,30
0,54
11
⁄ 16 ↔ 15,5
8
8
8
6
7
9
9
9
6,5
6,5
9
10
8,00
1,46
1,21
12
⁄ 16 ↔ 15
7
7,5
7
7
8
7,5
8
8
7
7,5
7,5
7
7,42
0,16
0,40
13
⁄ 17 ↔ 15,5
10
10
10,5
11,5
10
10,5
11,5
10,5
10
11
10
10,5
10,50
0,29
0,54
14
⁄ 16,5 ↔ 15
8
8
9
10
8,5
8
10
9
9
10
8,5
9
8,92
0,53
0,73
15
⁄ 16,5 ↔ 15
8
9
8
7,5
9
8
9
9
8
7,5
9
8
8,33
0,35
0,59
16
⁄ 16 ↔ 15
9
9,5
9
10
8,5
8
10
9
8
10
9
8
9,00
0,54
0,74
17
⁄ 17 ↔ 15
11,5
11
11
11
10
11,5
12
11
10
12
11
12
11,17
0,43
0,66
18
↔ ↕ 16
7
7,5
7
7
7,5
6,5
8
7
6,5
6
7
8
7,08
0,33
0,57
19
⁄ 16,5 ↔ 15
9
10
9
10,5
9
9
9,5
9,5
10
10,5
10
9
9,58
0,33
0,57
20
⁄ 17 ↔ 15
9
10
9,5
11
9,5
10
11
11
9
11
10
9
10,00
0,63
0,79
21
⁄ 16,5 ↔ 15,5
22
⁄ 17 ↔ 15
23 24
9
9,5
9
11
9
9
10
9
9
11
9
9
9,46
0,56
0,75
8,5
9,5
10
9,5
10
10,5
11
10,5
11
10
9,5
11
10,08
0,53
0,73
⁄ 16,5 ↔ 15,5
10
10,5
10
10
10
10
10
11,5
10
10
10,5
10
10,21
0,19
0,43
⁄ 16,5 ↔ 15,6
8,5
9
8
8,5
9
8
8,5
8,5
9
9
9
9
8,67
0,14
0,37
25
⁄ 18 ↔ 16
12
12
11,5
12
12
11
10,5
12
12
12
11
11,5
11,63
0,26
0,51
26
↕ 18 ↔18,5
11,5
12
12
11,5
12
11,5
11
12
13
12
11,5
12
11,83
0,22
0,47
27
↕ 18 ↔ 19
12,5
12
12
13
11,5
12
12
11,5
12
11,5
12
11,5
11,96
0,19
0,43
28
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9
9,5
9,5
8,5
9
9,5
9
9,5
9
8,5
9
9,5
9,13
0,13
0,36
29
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9,5
10
9
9
9,5
9
10
9,5
9,5
9
8,5
9
9,29
0,19
0,43
30
⁄ 17 ↔ 15,5
10
11
10
10
9,5
10
10
11
9,5
10
10
9,5
10,04
0,23
0,48
31
⁄ 17 ↔ 15,5
11
10,5
10
11
10
10
11
10
10
11
10
11
10,46
0,23
0,48
32
↕ 17 ↔ 19
13
12,5
13
13
13
12,5
13
13,5
13
13,5
13
12,5
12,96
0,10
0,32
33
⁄ 17 ↔ 16
11,5
11
10
11
11
11
11
11,5
11
10,5
10
9,5
10,75
0,35
0,60
34
⁄ 17 ↔ 17
11
10
8,5
10
8,5
10
11
9,5
10
10
9
9,5
9,75
0,60
0,78
35
↔ ↕ 16,5
9,5
9
9,5
8
8
9
9,5
9
9
9
9,5
9
9,00
0,25
0,50
36
⁄ 17 ↔ 15,5
11
10
11
10
10
11
11
11
11
10,5
10,5
11
10,67
0,18
0,42
37
⁄ 18 ↔ 16
12
10
11,5
12
12
11,5
12
12
12
13
12
11
11,75
0,48
0,69
38
↕ 18 ↔ 18,5
12
11
13
12,5
13
13
12
12
14
13
13
13,5
12,67
0,60
0,77
39
⁄ 17 ↔ 15,5
8
8
8
9
8
9
8,5
8
9
10
9
9,5
8,67
0,43
0,66
40
⁄ 16,5 ↔ 15,5
7,5
7
6,5
8
7
7,5
8
8
7
7,5
7
6,5
7,29
0,27
0,52
41
⁄ 16,5 ↔ 15
9,5
8
9
7
8
9
9
9
8
8
7,5
9,5
8,46
0,60
0,78
42
⁄ 18 ↔ 15,5
13
11
12
13
11
10
13
12
12
13
11
10
11,75
1,19
1,09
43
⁄ 16,5 ↔ 16
8
8,5
9
8,5
9
9
8,5
8
9
8
8
8,5
8,50
0,17
0,41
44
⁄ 16,5 ↔ 16
8
9
8
9
9
9
9
9
9
9
8
9
8,75
0,19
0,43
45
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9
9
8,5
9
9
9
9
9,5
8,5
9,5
9,5
8
8,96
0,19
0,43
Vysvětlivky: / - kolmý směr na osnovu a útek, ↔ směr osnovy a útku (u tkaniny), směr řádku (u pletenin), ↕ ve směru sloupků
45
Tab. 3 Výsledky 2. měření 2.měření prodloužení po vypnutí [cm]
č.vz.
Vzdálenost středu vzorku po vrchol záševku [cm] 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Statistické výpočty 11
12
prům.
var
sm.odch.
1 ↔ ↕ 16
7
7
7
7,5
7
8
7,5
7
6,5
7
7,5
8
7,25
0,19
0,43
2 ↔ ↕ 16
7,5
7
8
7
6,5
7
8
8
7,5
7
7
7
7,29
0,23
0,48
3
⁄ 17 ↔ 15,5
11
11,5
10
10,5
10
11
12
11,5
10
11
11
12
10,96
0,48
0,69
4
⁄ 17 ↔ 16,5
10
10
9
11
10
10
9,5
10
11
9,5
10
10
10,00
0,29
0,54
5
⁄ 16,5 ↔ 15
9
10
9
9,5
9
9
9
8,5
9
9,5
9
9,5
9,17
0,14
0,37
6
⁄ 16,5 ↔ 15
9
8,5
8,5
9
9
8
8,5
9
8,5
9
9
8,5
8,71
0,10
0,32
7
⁄ 16,5 ↔ 15
7
8
8
8,5
7,5
8
9
7,5
8,5
9
8
8
8,08
0,33
0,57
8
⁄ 17,5 ↔ 16,5
12,5
12
11
11
11
12
11
11,5
11
12
12
11
11,50
0,29
0,54
9
⁄ 16 ↔ 15
7
7
7,5
8
8
7,5
7
8
8
8
7
8
7,58
0,20
0,45
12,5
13
12,5
13
13
12
12
11,5
12
13
12
12,29
0,39
0,63
10
⁄ 18 ↔ 16,5
11
11
⁄ 16 ↔ 15,5
9,5
10
9
8
7,5
9
9
7
7
7,5
8,5
9
8,42
0,91
0,95
12
⁄ 16 ↔ 15
7
6,5
7
8
8
7,5
8
9,5
8
8
7,5
7
7,67
0,56
0,75
13
⁄ 17 ↔ 15,5
10
10,5
11
11,5
10
11
11,5
10,5
10
11
9,5
10
10,54
0,39
0,63
14
⁄ 16,5 ↔ 15
7,5
8
8
9
8,5
8
8
9
9
10
8,5
8
8,46
0,44
0,66
15
⁄ 16,5 ↔ 15
7
8
8
8
9
8
7,5
8
9
8
9
8
8,13
0,34
0,58
16
⁄ 16 ↔ 15
11
10
9
10
10
9,5
10
9
8
10
10
9,5
9,67
0,51
0,72
17
⁄ 17 ↔ 15
12,5
12
11
11
10 11,5
12
12
10
12
10
12
11,33
0,76
0,87
18
↔ ↕ 16
8
7,5
7
7
7
7,5
7
7
7,5
8
7
7
7,29
0,14
0,38
19
⁄ 16,5 ↔ 15
10
10
9
10
10
10
9,5
9,5
10
10,5
10
9,5
9,83
0,14
0,37
20
⁄ 17 ↔ 15
8,5
9,5
10
10
9,5
10
10
11
10
10
11
9
9,88
0,46
0,68
21
⁄ 16,5 ↔ 15,5
11,5
10
9
9
9
10
10,5
10
9
9
11
11
9,92
0,78
0,89
22
⁄ 17 ↔ 15
10,5
10
10
9
10
10
11,5
10,5
11
10
9,5
11
10,25
0,44
0,66
23
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9,5
10
10
10,5
10
10
9,5
10
10
10
10,5
10
10,00
0,08
0,29
24
⁄ 16,5 ↔ 15,6
8
8
8
9
9
8
8
8
9
9
8
9
8,42
0,24
0,49
25
⁄ 18 ↔ 16
12,5
12
12
11,5
12
11
11
12
12
11
11,5
11,5
11,67
0,22
0,47
26
↕ 18 ↔18,5
12
12,5
12
11,5
12
12
11,5
12
12
12,5
11,5
12
11,96
0,10
0,32
27
↕ 18 ↔ 18,5
13
12,5
12
11,5
11
12
13
12
12
11,5
11
13
12,04
0,48
0,69
28
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9,5
9,5
9,5
9
8
8
9
9,5
9,5
8
8,5
9
8,92
0,37
0,61
29
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9
9
9
10
9
9
9,5
9
9
10
9
9,5
9,25
0,15
0,38
30
⁄ 17 ↔ 15,5
11
10
10
10
9
9,5
10
10,5
10
10
9,5
10
9,96
0,23
0,48
31
⁄ 17 ↔ 15,5
10
10,5
10,5
11
10
10
10,5
10
10
11,5
10
10,5
10,38
0,21
0,46
32
↕ 17 ↔ 19
13
13
13
12,5
13
13
14
13,5
13
12
13
13
13,00
0,21
0,46
33
⁄ 17 ↔ 16
10
10
11
11,5
11 11,5
11
10,5
10
10
11
11
10,71
0,31
0,56
34
⁄ 17 ↔ 17
8
8,5
9
9
10
10
10
10
9,5
9
10
10
9,42
0,45
0,67
35
↔ ↕ 16
8
9
9
9
9,5
9
9
8,5
8
9
9
9
8,83
0,18
0,42
36
⁄ 17 ↔ 15,5
10
11
11
11,5
11
10
11
11
11
10,5
11
11
10,83
0,18
0,42
37
⁄ 18 ↔ 16
12
12
12,5
11
12
12
11
12
12
12
12
11
11,79
0,23
0,48
38
↕ 18 ↔ 18,5
13
13
13,5
12
12 12,5
12
13
13
13,5
13
12,2
12,73
0,29
0,54
39
⁄ 17 ↔ 15,5
8
8
8
8,5
9
8
8
8
7,5
8
8,5
8,5
8,17
0,14
0,37
40
⁄ 16,5 ↔ 16
7
7
7,5
7
8
6,5
7
7
7,5
8
7
6
7,13
0,30
0,54
41
⁄ 16,5 ↔ 15
9
9
8
8,5
9
9
9
9,5
8
8
9
9
8,75
0,23
0,48
42
⁄ 18 ↔ 16
11
10
12
11
11
11
10
13
11
11
12
12
11,25
0,69
0,83
43
⁄ 16,5 ↔ 16
8
8
8
8,5
8
8
9
9
8
8
8
7
8,13
0,26
0,51
44
⁄ 16,5 ↔ 16
9
9
9,5
9
8
8
9
9
8,5
9
9
9
8,83
0,18
0,42
45
⁄ 17 ↔ 15,5
9,5
9
9
9
8,5
8
9
9
8
9
9
8
8,75
0,23
0,48
Vysvětlivky: / - kolmý směr na osnovu a útek, ↔ směr osnovy a útku (u tkaniny), směr řádku (u pletenin), ↕ ve směru sloupků
46
Tab. 4 Výsledky 3. měření 3.měření č.vz.
prodloužení po vypnutí [cm]
1 ↔ 16 ↕ 16,5 2 ↔ 16 ↕ 16
Vzdálenost středu vorku po vrchol záhybu [cm] 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Statistické výpočty
10
11
12
prům.
var
sm.odch
7,5
7
6,5
7
7
7,5
7
7
6,5
7
7
7,5
7,04
0,10
0,32
8
7,5
7
7
6,5
7
7
8
7,5
7,5
7
7
7,25
0,19
0,43
3
⁄ 17,5 ↔ 16
11
11
10,5
11
10
11
11,5
11
10,5
11
10
10
10,71
0,23
0,48
4
⁄ 17,5 ↔ 16,5
10
11
10
10
10
10
10
10,5
10
10
10
9
10,04
0,19
0,43
5
⁄ 16,5 ↔ 15
9,5
9,5
8
8
9
9
9,5
9
9
8
9
9
8,88
0,30
0,54
6
⁄ 16,5 ↔ 15,5
8
8,5
8
8,5
8
8
9
8
8
8,5
8
8
8,21
0,10
0,32
7
⁄ 16,5 ↔ 16
8,5
8
8
8
8
8,5
8
7,5
8
8
8,5
8
8,08
0,08
0,28
8
⁄ 18 ↔ 16,5
12
11,5
11,5
11
10,5
12
12
11,5
10,5
11,5
11
12
11,42
0,28
0,53
9
⁄ 16 ↔ 15
7,5
8
8
8
8
7,5
7
8
8
8
8
7,5
7,79
0,10
0,32
12
12
12
12
13
12
12
12
12
13
12
12,21
0,14
0,38
10
⁄ 18 ↔ 16,5
12,5
11
⁄ 16 ↔ 15,5
6,5
7
7
8
9,5
8
6,5
7,5
7
9
8
7
7,58
0,83
0,91
12
⁄ 16 ↔ 15
8
7,5
7
7
8
7
7
7,5
7
7
8
7
7,33
0,18
0,42
13
⁄ 17 ↔ 15,5
11
10
10
11,5
10
10,5
11
10
10
11
11,5
10,5
10,58
0,33
0,57
14
⁄ 16,5 ↔ 15
10
9
9,5
9
8
9
10
9
9
9
8
9
9,04
0,35
0,59
15
⁄ 16,5 ↔ 15
8
9
8
7,5
9
8
9
9
8
7,5
9
8
8,33
0,35
0,59
16
⁄ 16 ↔ 15
10
9,5
9
9
8,5
8
10
9
9
9,5
8,5
8,5
9,04
0,35
0,59
17
⁄ 17 ↔ 15,5
10
11,5
12
11
11
11,5
10,5
11
12,5
11
11
11
11,17
0,39
0,62
18
↔ 16,5 ↕ 16
7
8
7
7
7
7
7
8
7
7,5
7
7,5
7,25
0,15
0,38
19
⁄ 16,5 ↔ 15
9
9
9
10,5
9
9
9,5
9,5
9
10,5
10
9
9,42
0,33
0,57
20
⁄ 17 ↔ 15
11
10
9,5
11
9,5
10
11
10
9
11,5
9
10
10,13
0,63
0,79
21
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9,5
10
10,5
9
9
11
9
9,5
10
9
9
10,5
9,67
0,47
0,69
22
⁄ 17 ↔ 15
10,5
11
10
9,5
10
10,5
10,5
11
10,5
10
10
10,5
10,33
0,18
0,42
23
⁄ 16,5 ↔ 15,5
11,5
10,5
10
10
11
10
10
11
10
10
11
10
10,42
0,28
0,53
24
⁄ 16,5 ↔ 15,6
9
9,5
9
8
8,5
9
9
10
9
9
8
9
8,92
0,28
0,53
25
⁄ 18 ↔ 16
12
11,5
10,5
12
11,5
11
12
12
11
12
11
12
11,54
0,27
0,52
26
↕ 18 ↔18,5
11
12,5
12
11,5
11
11,5
11
12,5
12
12,5
12
11
11,71
0,35
0,59
27
↕ 18 ↔ 19
13
12
12
13
12
11
12,5
11,5
12
12,5
12
12
12,13
0,30
0,54
28
⁄ 16,5 ↔ 15,5
9
9
9
8,5
8
9,5
9
9,5
9,5
9
8,5
10
9,04
0,27
0,52
29
⁄ 16,5 ↔ 15,5
10
9,5
9
9
8,5
9
10
9,5
9,5
9
9
9
9,25
0,19
0,43
30
⁄ 17 ↔ 15,5
11
10
9,5
10
9,5
11
11,5
10
9
10
10
10,5
10,17
0,47
0,69
31
⁄ 17 ↔ 15,5
9,5
10
10
11
10,5
10
10
10
10
11
11
10
10,25
0,23
0,48
32
↕ 17 ↔ 19
13
13
13
13,5
13
12,5
13
13,5
13
13,5
13
12,5
13,04
0,10
0,32
33
⁄ 17 ↔ 16
10,5
10
9,5
9,5
9
10
10
10,5
10
9
9
11
9,83
0,39
0,62
34
⁄ 17 ↔ 17
10
10
11
10
10
9
9,5
10
10
11
10
9
9,96
0,35
0,59
35
↔ ↕ 16,5
9
9
8,5
8
9
9
9
9
8
9,5
9
9
8,83
0,18
0,42
36
⁄ 17 ↔ 15,5
11,5
12
11
11
11
10
10,5
11
11
10,5
11
11
10,96
0,23
0,48
37
⁄ 18 ↔ 16
11
12
12,5
12
12
13
12
11,5
12
12
13
12
12,08
0,28
0,53
38
↕ 17,5 ↔ 18,5
13,5
14
13
13
13
12,5
13
13
12
13
12,5
12
12,88
0,30
0,54
39
⁄ 16,5 ↔ 15,5
8,5
8,5
8
8
7,5
7
8
8
9
8,5
8
8
8,08
0,24
0,49
40
⁄ 16,5 ↔ 15,5
8
7
7,5
8
8
7
7
6,5
7
7
7,5
7
7,29
0,23
0,48
41
⁄ 16,5 ↔ 15,5
8
8
9
9
9,5
9
7,5
9
9
9
9
9,5
8,79
0,35
0,59
42
⁄ 18 ↔ 15,5
12
12
12,5
11
11
12
11
12
11,5
11
11
12
11,58
0,28
0,53
43
⁄ 16,5 ↔ 16
9
8
8
8
8,5
8
8
8,5
8
8
9
8
8,25
0,15
0,38
44
⁄ 16 ↔ 16,5
9
9
9
8
8
9
8
9
9
9
9
9
8,75
0,19
0,43
45
⁄ 17 ↔ 16
8
8
9
9
8
8
8,5
8
8,5
8,5
9
8,5
8,42
0,16
0,40
Vysvětlivky: / - kolmý směr na osnovu a útek, ↔ směr osnovy a útku (u tkaniny), směr řádku (u pletenin), ↕ ve směru sloupků
47
Tab. 5 Průměrné hodnoty všech měření Průměrné hodnoty měření (cm) číslo vzorku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45
1. měření 7,1250 7,4583 11,0417 9,7500 9,0833 8,4167 8,0833 11,1667 7,7083 12,1250 8,0000 7,4167 10,5000 8,9167 8,3333 9,0000 11,1667 7,0833 9,5833 10,0000 9,4583 10,0833 10,2083 8,6667 11,6250 11,8333 11,9583 9,1250 9,2917 10,0417 10,4583 12,9583 10,7500 9,7500 9,0000 10,6667 11,7500 12,6667 8,6667 7,2917 8,4583 11,7500 8,5000 8,7500 8,9583
2. měření 7,2500 7,2917 10,9583 10,0000 9,1667 8,7083 8,0833 11,5000 7,5833 12,2917 8,4167 7,6667 10,5417 8,4583 8,1250 9,6667 11,3333 7,2917 9,8333 9,8750 9,9167 10,2500 10,0000 8,4167 11,6667 11,9583 12,0417 8,9167 9,2500 9,9583 10,3750 13,0000 10,7083 9,4167 8,8333 10,8333 11,7917 12,7250 8,1667 7,1250 8,7500 11,2500 8,1250 8,8333 8,7500
3. měření 7,0417 7,2500 10,7083 10,0417 8,8750 8,2083 8,0833 11,4167 7,7917 12,2083 7,5833 7,3333 10,5833 9,0417 8,3333 9,0417 11,1667 7,2500 9,4167 10,1250 9,6667 10,3333 10,4167 8,9167 11,5417 11,7083 12,1250 9,0417 9,2500 10,1667 10,2500 13,0417 9,8333 9,9583 8,8333 10,9583 12,0833 12,8750 8,0833 7,2917 8,7917 11,5833 8,2500 8,7500 8,4167
48
Průměr 7,1389 7,3333 10,9028 9,9306 9,0417 8,4444 8,0833 11,3611 7,6944 12,2083 8,0000 7,4722 10,5417 8,8056 8,2639 9,2361 11,2222 7,2083 9,6111 10,0000 9,6806 10,2222 10,2083 8,6667 11,6111 11,8333 12,0417 9,0278 9,2639 10,0556 10,3611 13,0000 10,4306 9,7083 8,8889 10,8194 11,8750 12,7556 8,3056 7,2361 8,6667 11,5278 8,2917 8,7778 8,7083
Průměrná vzdálenost protějších vrcholů záhybů [cm]
14,2778 14,6667 21,8056 19,8611 18,0833 16,8889 16,1667 22,7222 15,3889 24,4167 16,0000 14,9444 21,0833 17,6111 16,5278 18,4722 22,4444 14,4167 19,2222 20,0000 19,3611 20,4444 20,4167 17,3333 23,2222 23,6667 24,0833 18,0556 18,5278 20,1111 20,7222 26,0000 20,8611 19,4167 17,7778 21,6389 23,7500 25,5111 16,6111 14,4722 17,3333 23,0556 16,5833 17,5556 17,4167
Dle výsledků měření byla navrhnuta stupnice tvarovatelnosti (Tab.6)
Tab. 6 Navrhované stupně tvarovatelnosti Stupně tvarovatelnosti
Vzdálenost středu vzorku a vrcholu záhybu (cm)
Vzdálenost protějších vrcholů záhybu [cm]
I.
velmi nízká tvarovatelnost
0-8
0-16
II.
nízká tvarovatelnost
8,05-9,5
16,1−19
III.
střední
9,55-11
19,1−22
IV.
vysoká tvarovatelnost
11,05-12,5
22,1−25
V.
velmi vysoká tvarovatelnost
12,5-14
25,1−28
Z tabulky č.4 a grafu č.3 vyplývá, že nejnižší hodnota vzdáleností středu vzorku a vrcholu záševku se pohybuje okolo 7 cm a nejvyšší okolo 13 cm, přičemž minimální možnou hodnotou je 0 cm a maximální 14 cm. O zkušebních vzorcích, které dosahují nejvyšších hodnot (okolo 13 cm), lze říci, že jsou maximálně přizpůsobivé danému tvaru a není tedy u nich potřeba vytvářet záševky. U zkušebních vzorků, které dosahují hodnot od 0 do 8 cm, je třeba tvořit záševky, aby se daná textilie přizpůsobila tvaru, případně pro vzorovanou textilii zvolit jiné střihové řešení, aby nedocházelo například k přerušení vzoru.
Obr. 20 Navrhované stupně tvarovatelnosti potahových textilií 49
Procentuální zastoupení jednotlivých stupňů tvarovatelnosti v náhodně vybrané řadě potahových textilií
18%
4%
16%
33%
29%
velmi nízká tvarovatelnost 0-8 střední 9,55-11 velmi vysoká tvarovatelnost 12,5-14
nízká tvarovatelnost 8,05-9,5 vysoká tvarovatelnost 11,05-12,5
Graf 4 Procentuální zastoupení stupňů tvarovatelnosti v měřené řadě vzorků Z grafu č. 4 vyplývá, že potahových textilií s velmi vysokou tvarovatelností je jen opravdu málo a to 4% z dané skupiny a tudíž se většinou záševky či záhyby zhotovovat musí, aby se potahová textilie přizpůsobila danému tvaru čalouněného nábytku a nebo volit vhodné střihové řešení.
50
8. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ
Vzdálenosti středu vzorku a vrcholu záhybu (cm)
Srovnání různých druhů potahových textilií 10,5000
10,0000
9,5000
9,0000
8,5000
8,0000 pletenina
tkanina
vrstvená textilie
Druh potahové textilie
Graf 5 Srovnání tvarovatelnosti různých druhů potahových textilií Z grafu č. 5 je zřejmé, že pletená potahová textilie má větší tvarovatelnost než tkanina. Je to dáno strukturou textilie. Očka v pletenině umožňují pohyb nití více než vazné body tkaniny. Vrstvené textilie mají tvarovatelnost nejnižší, což zapříčiňuje opět struktura. Vybrané vrstvené textilie se většinou skládají z dvou tkanin s různou dostavou a přičemž tkanina z vysokou dostavou je z nekonečných vláken bez zákrutu, z lícní strany počesaná.
Vzdálenost středu vzorku po vrchol záhybu (cm)
Kolísání vzdáleností v různém směru tkaniny 13 12 11 vz.č.7 (1.měření)
10
vz.č.8 (1.měření)
9
vz.č.9 (1.měření)
8 7 6 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pořadí záhybů
Graf 6 Odlišná tvarovatelnost v různých směrech tkaniny na volně vybraných vzorcích
51
Tkaniny mají výrazně odlišnou tvarovatelnost ve směru osnovy a útku a kolmo na tyto soustavy nití, což vyplývá z grafu č.6. Vyšších hodnot dosahují v kolmém směru na osnovu a útek.
Vzdálenost středu vzorku po vrchol záhybu (cm)
Kolísání hodnot v různých směrech pleteniny 14 13 12 11
vz.č.26 (1. měření)
10
vz.č.27 (1. měření)
9 8 7 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pořadí záhybu
Graf 7 Odlišná tvarovatelnost v různých směrech pleteniny na volně vybraných vzorcích I pletenina dosahuje ve směru sloupků a směru řádků odlišných hodnot (Graf 7). Je to dáno strukturou pleteniny a větší roztažností oček ve směru řádků.
Vzdálenost středu vzorku a vrcholu záhybu (cm)
Vliv dostavy tkaniny na tvarovatelnost 12,0000 10,0000
8,0000 6,0000 4,0000
2,0000 0,0000 1
2
3
Graf 8 Vliv dostavy tkaniny na tvarovatelnost
52
4
Tab. 7 Dostava a struktura vybraných tkanin ke grafu 8 Sloupec 1 2 3 4 S - nit skaná J - nit jednoduchá
Dostava tkaniny na 10 cm číslo vzorku osnova útek 4 273 S 110 S 9 260 J 136 S 36 54 S x 4 44 S x 4+J x 2 40 295 J 273 J
Dostava - udává počet osnovních a útkových nití na šířku a délku 10 cm tkaniny. Je to hustota tkaniny vyjádřená v osnově a útku (http://www.skolatextilu.cz/abc/index.php?nr=196). Vliv dostavy na tvarovatelnost potahové tkaniny je zcela zřejmý z grafu č. 8. Ze všech zkoušených potahových textilií jsem vybrala čtyři zástupce z různě velkou dostavou. U těchto tkanin jsem spočítala osnovní i útkové nitě na 10 cm s tím, že jsem vzala i v úvahu jejich strukturu. Vzorek č. 40 má nejvyšší dostavu z vybrané skupiny, jež je dána plátnovou vazbou a jednoduchými osnovními i útkovými nitěmi a má ze skupiny nejmenší tvarovatelnost. Je to dáno tím, že nitě jsou dostatečně ukotveny a neposouvají se ve vazných bodech. Naopak u vzorku č. 36 je tvarovatelnost nejvyšší z výběru, což je právě způsobeno možností posuvu nití ve vazných bodech i vzájemně, neboť se jedná o plátnovou vazbu s nízkým zaplněním a osnovní a útkové nitě vícenásobně skané s nízkým zákrutem.
Vzdálenost protějších vrcholů záhybů (cm)
Srovnání tvarovatelnosti osnovní a zátažné pleteniny 30,0000 25,0000 20,0000 15,0000 10,0000 5,0000 0,0000 osnovní pletenina
zátažná pletenina
Graf 9 Odlišná tvarovatelnost pletenin (charakter osnovní a zátažné pleteniny je popsán v kapitole 4.2.2 Pleteniny) 53
Rozdílná tvarovatelnost zátažné a osnovní pleteniny (Graf 9) je dána jejich strukturou. Osnovní pleteniny mají nižší tažnost a vysokou hustotu oček oproti zátažné pletenině.
Vzdálenost středu vzorku po vrchol záhybu (cm)
Vliv žinylkové a skané nitě na tvarovatelnost potahové textilie 14 12 10 8 6 4 2 0 vzorek 10 (žinylková nit)
vzorek 19 (skaná nit)
Graf 10: Vliv různých druhů nití na tvarovatelnost potahové textilie
Při srovnání dvou tkanin s téměř stejnou dostavou, které se odlišují pouze tím, že vzorek č. 19 má v útkové soustavě zatkanou žinylkovou nit, mají odlišnou tvarovatelnost. Tu zapříčiňuje žinylková nit svým plyšovým povrchem, který umožňuje daleko větší volnost pohybu nití ve vazných bodech a měkkost a poddajnost celé textilie. Tkaniny s žinylkovými nitěmi tedy dosahují vyšší tvarovatelnosti než tkaniny se skanými nitěmi.
54
9. DISKUSE Při zkoušce tvarovatelnosti namáháme textilii určitou silou (cca 4N), vzniká deformace struktury materiálu, nitě se napínají a protahují. Jejich mez protažení je závislá na souměrnosti nitě, tkaniny, na vazbě, dostavě, třecích a geometrických vlastnostech nití, vláken apod. Předpokladem pro návrh metodiky zkoušení tvarovatelnosti je znát mezní hodnoty tvarovatelnosti. Z grafu č.3 je zřejmé, že minimální vzdálenost dvou protějších vrcholů záševku se pohybuje okolo 14 cm, ale musí se brát v úvahu, že výběr potahových textilií je tak široký, že se může vyskytnout taková textilie, která dosáhne i daleko menší tvarovatelnosti, proto stupnice začíná již od nuly. Nejvyšší hodnota tvarovatelnosti je stanovená na 28 cm, což je obvod kulového vrchlíku přípravku a tudíž i maximální možná hodnota, kterou potahová textilie může dosáhnout. Tvarovatelnost potahových textilií ovlivňuje mnoho faktorů. Textilie je anizotropní materiál, proto má potahová textilie odlišnou tvarovatelnost v různých směrech. V případě, že mluvíme o tkanině je to způsobeno tím, že osnovní a útkové nitě mají v místě vazných bodů určitou možnost pohybu. Na něj má však značný vliv vazba a s ní související dostava tkaniny. U pleteniny je to způsobené tím, že očko
má větší
schopnost se deformovat ve směru řádku. Značný vliv na tvarovatelnost má však dostava tkaniny nebo hustota pleteniny. Tkaniny s dostavou nižší mají daleko větší tvarovatelnost díky tomu že jednotlivé nitě mají mezi sebou větší prostor, který umožňuje jejich pohyb. Tkaniny s vysokou dostavou mají osnovní a útkové nitě v nejvyšší možné blízkosti u sebe, proto je pohyb nití jen nepatrný. Ale již samotný druh textilie vymezuje vhodnost použití na daný tvar čalounění. Vrstvené textilie mají velmi nízkou tvarovatelnost, proto je pro daný tvar nábytku vhodné volit odpovídající střihové řešení, které bývá u oblých tvarů složitější. Naproti tomu pletené potahové textilie jsou pro čalouněný nábytek složitých tvarů ideální, neboť se danému tvaru přizpůsobí bez problémů (Graf 5). Je však důležité brát ohled i na to, o jakou pleteninu se jedná. Osnovní pletenina má o více jak polovinu menší tvarovatelnost než pletenina zátažná, což je dáno především strukturou (Graf 9). Působením tahové síly mění očko svůj tvar a to především v závislosti na vazbě, na velikosti očka a tloušťce materiálu.
55
Další vlivy na tvarovatelnost lze jen odhadovat, neboť v mé náhodně vybrané skupině vzorků se nenachází takové textilie, které lze mezi sebou srovnávat, protože nemají žádný parametr shodný.
Z výsledků
měření
této
bakalářské
práce
byla
navržena
stupnice
tvarovatelnosti textilií, která má pět stupňů a pro každý její stupeň je charakteristická určitá textilie (Tab.8).
Tab. 8: Potahové textilie charakterizující jednotlivé stupně tvarovatelnosti. Stupeň
Potahové textilie
tvarovatelnosti
I.
II.
III.
IV.
Osnovní pleteniny, tkaniny s vysokou dostavou (plátnová vazba),vlasové tkaniny, atd. Žakárové tkaniny, vrstvené textilie, dutinné tkaniny, smyčkové tkaniny (epinglé), manšestr, atd. Žinylkové tkaniny, žakarové tkaniny, dutinné tkaniny, tkaniny s volnější vazbou, atd. Zátažné pleteniny vzorované (chytová vazba) a hladké s vyšší hustotou, tkaniny s nízkou dostavou, tkaniny oboustranně počesané Zátažné pleteniny hladké
V.
Potahové textilie odpovídající prvnímu stupni tvarovatelnosti, se danému tvaru přizpůsobují velmi těžce, je proto třeba záševky a záhyby zhotovovat vždycky, popřípadě zvolit odpovídající střihové řešení. U druhého a třetího stupně je také třeba tvořit záševky nebo záhyby, ale už menších délek, proto případné narušení vzoru potahové textilie, by nebylo tak výrazné. Potahové textilie zařazené do čtvrtého stupně jsou natolik přizpůsobivé danému tvaru, že vznikající záhyby jsou téměř nepatrné a vhodným střihovým řešením by je nebylo třeba vytvářet. Textilie dosahující nejvyššího stupně se danému tvaru úplně přizpůsobí a tvorby záhybů a záševků není třeba.
56
10. ZÁVĚR Na začátku práce byly řešeny samotné potahové textilie, neboť je pro vyhodnocení jejich vlastností nezbytné pochopit, jak jejich struktura ovlivňuje celkový charakter textilie a následně i charakter čalouněného nábytku. Při volbě potahové textilie si je třeba uvědomit, že se tím určují vlastnosti a životnost čalouněného nábytku, ale také do určité míry jeho technologie výroby, proto by potahová textilie měla odpovídat budoucímu použití nábytku a technologie by neměla být příliš složitá, aby se v konečné fázi negativně neprojevila na ceně. A právě tvarovatelností, kterou se zabývám v druhé části práce, by se technologie výroby do určité míry zjednodušila. Výsledkem bakalářské práce je vznik nové zkušební metodiky, měřící přípravek a stupnice tvarovatelnosti potahových textilií, která by mohl mít velký význam pro tento obor. Studie této vlastnosti a výsledky by mohli být přínosem pro méně zkušené čalouníky, kteří nemají s textiliemi dostatečné zkušenosti a nedokáží odhadnout, která potahová textilie je vhodnější pro daný tvar nábytku a zároveň by mohla být i pomocníkem pro zkušenější čalouníky. Samotná navrhovaná metodika zkoušení není složitá a dostupnost přípravku umožní každé firmě na výrobu čalouněného nábytku tuto zkoušku realizovat. Tvarovatelnost potahových textilií by bylo zajímavé prozkoumat i na jiných tvarech či průměrech zkušebního přípravku, nebo srovnat tuto vlastnost s jinými významnými vlastnostmi pro čalouněný nábytek, jako oděrem či posuvem niti ve švu, které mohou mít na možnost tvarování vliv.
57
11. SUMMARY
At the beginning of my thesis I deal with covering textiles. For the characters evaluation of these textiles, it is necessary to understand how structures of these textiles influence the whole character of the textile and consequently the character of upholstered furniture. The character and lifetime of the upholstered furniture is given by choosing the covering textile. This choice also influences the technology of production. The covering textile should conform to future usage of this furniture and the technology should not be too complicated. This may influence the price in a negative way. The second part of my thesis deals with workability which can make the technology easier. Result baccalaureate work is inception new experimental methodists, gauging preparative and scale workability covering textiles that the would she could have big meaning for this field. Results of measuring and studying of workability can be useful for less experienced upholsterers, who do not have enough experience with textiles and cannot estimate which a covering textile is more suitable for given shape of furniture. It can be also useful for experienced upholsterers. The suggested method of testing is not difficult. Each company dealing with upholstered furniture can this method realise if the preparation is available. Investigation of covering textiles’ workability can be also interesting for other shapes or averages of the practised preparation. This feature can be also compared to other significant features of upholstered furniture such as an abrasion or a movement of a cotton in the mould join mark, which can influence the workability.
58
12. SEZNAM LITERATURY
Použitá literatura:
[1]
PAŘILOVÁ, H.,2002. Textilní zbožíznalství-bytové textilie. Liberec, Technická univerzita v Liberci, 77s. ISBN 80-7083-641-5.
[2]
KAVINA, K., 1997. Zbožíznalství textilního, oděvního a kožedělného zboží. Český Těšín: IQ, 171s.
[3]
KOVÁŘ, R.,2002. Struktura a vlastnosti plošných textilií. Liberec, Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní 142s. ISBN 80-7083-676-8.
[4]
ŠTOČKOVÁ, H., 2006. Textilní zbožíznalství – Pleteniny. Technická univerzita v Liberci, 41s. ISBN 80-7372-114-7.
[5]
LAŠ, L., ČEŘOVSKÝ, K., 1986. Úprava textilií pro 3. ročník středních odborných učilišť. Praha, SNTL - Nakladatelství technické literatury, n.p., 208s.
[6]
KRESSA, F., 1991. Čalounické materiály pro I. až III. ročník SOU učební obor čalouník (čalounice).Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 212s. ISBN 80-04-25490-X
[7]
ČSN EN 14465 Textilie – Potahové textilie – Specifikace a metody zkoušení, 2004.
[8]
ČSN 91 0015 Čalouněný nábytek. Základní ustanovení, 1991.
[9]
Prospektová dokumentace firmy Trevira CS
Internetové stránky:
[10]
Technická univerzita v Liberci: Zkoušení textilií pro bakaláře 2. díl [online]citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web:
.
[11]
Chrpová, E., Technická univerzita v Liberci: Technologie výroby plošných textilií[online]citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
59
[12]
Roučková, E., Technická univerzita v Liberci: Technické materiály [online] citováno 8.března 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[13]
Technická univerzita v Liberci: Vysocefunkční textilie [online]citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[14]
Wikimedia Commons: Barva [online] citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[15]
Citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[16]
Vrábelová, M.: Ta sedačka už je pro ostudu [online]citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web:
[17]
Sotex: Jak dobře vybrat textilní výrovek [online]citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[18]
Sotex: Další informace o tom, jak dobře vybrat textilní výrovek [online]citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[19]
Kovačic V., Militký J.,Technická univerzita v Liberci: Zkoušení textilií pro bakalářské studium [online] citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[20]
Technická univerzita v Liberci: Tvarování textilních materiálů [online]citováno 1.března 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[21]
Technická univerzita v Liberci: Textilní zkušebnictví II [online]citováno 25.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[22]
Wikimedia Commons: Bytový textil – nehořlavá záclonovina [online]citováno 8.března 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
60
[23]
Fléglová, Z.,Technická univerzita v Liberci: Omak plošných textilií [online]citováno 14.února 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[24]
Otázky k závěrečným zkouškám a studijní materiály: Rozdělení tkanin – hedvábnické vícekomponentní. Vlastnosti tkanin, pletenin a netkaných textilií [online] citováno 8.března 2009. Dostupné na World Wilde Web:
[25]
Citováno 4.dubna 2009. Dostupné na World Wilde Web: http://www.skolatextilu.cz/abc/index.php?nr=1477
[26]
Citováno 8.března 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[27]
Jirásková, P.,Technická univerzita v Liberci: Základy textilní a oděvní výroby Předení [online]citováno 1.března 2009. Dostupné na World Wilde Web:
[29]
Citováno 30.května 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
[30]
Citováno 30.května 2009. Dostupné na World Wilde Web: .
61
13. SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1
Základní vazby (a - plátnová, b - keprová, c - atlasová)................................15
Obr. 2
Pestře tkaná potahová tkanina ......................................................................15
Obr. 3
Napodobenina potahů z hedvábné žakárové tkaniny z roku 1815 .................17
Obr. 4
Pletenina, a – osnovní, b – zátažná...............................................................18
Obr. 5
3D pletené výrobky......................................................................................19
Obr. 6
Vrstvená textilie...........................................................................................21
Obr. 7
Vliv vazby na prodyšnost.............................................................................26
Obr. 8
Zkouška splývavosti – metoda stanovení koeficientu splývavosti na kruhovém
vzorku……………......................................................................................................27 Obr. 9
Zkoušení mačkavosti – metoda skládaného proužku ....................................28
Obr. 10
Míra toxicity (%) textilií Trevira CS ve srovnání s jinými textiliemi ........31
Obr. 11
Srovnávací zkouška hořlavosti - vlevo textilie Trevira CS, vpravo tradiční
textilie……………………….. ....................................................................................31 Obr. 12
Vzhled přízí (a-mykaná příze, b-česaná příze, c-rotorová příze) ...............35
Obr. 13
Různé tvary čalouněných křesel – různé střihové řešení dle
tvarovatelnosti………………......................................................................................37 Obr. 14
Způsob měření před navržením stupnice tvarovatelnosti ..........................38
Obr. 15
Navrhované způsoby vypnutí potahové textilie (a – způsob A, b – způsob
B)…………… .................................................................…………………………….40 Obr. 16
Navrhovaný přípravek na zkoušku tvarovatelnosti ..................................41
Obr. 17
Navrhovaná fólie se stupnicí tvarovatelnosti ............................................41
Obr. 18
Střihová šablona Ø 300 mm .....................................................................42
Obr. 19
Měření tvarovatelnosti pomocí navrhované fólie se stupnicí.....................43
Obr. 20
Navrhované stupně tvarovatelnosti potahových textilií.............................49
62
14. SEZNAM TABULEK Tab.1: Zjišťované vlastnosti potahových textilií dle ČSE EN 14465 (80 4206)……….32 Tab. 2: Výsledky 1. měření…………………………………………………………….45 Tab. 3: Výsledky 2. měření ……………………………………………………………46 Tab. 4: Výsledky 3. měření…………………………………………………………….47 Tab. 5: Průměrné hodnoty všech měření……………………………………………….48 Tab. 6: Navrhované stupně tvarovatelnosti…………………………………………….49 Tab. 7: Dostava a struktura vybraných tkanin ke grafu 8………………………………53 Tab. 8: Potahové textilie charakterizující jednotlivé stupně tvarovatelnosti…………...55
63
15. SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Srovnání způsobu A a B napínání potahové textilie (vzorek.č. 1)……………..39 Graf 2: Srovnání způsobu A a B napínání potahové textilie (vzorek.č. 14)……………39 Graf 3: Průměrný rozsah vzdáleností u všech měřených vzorků……………………...44 Graf 4: Procentické zastoupení stupňů tvarovatelnosti v měřené řadě vzorků………...50 Graf 5: Srovnání tvarovatelnosti různých druhů potahových textilií…………………..51 Graf 6: Odlišná tvarovatelnost v různých směrech tkaniny na volně vybraných vzorcích………………………………………………………………………………...51 Graf 7: Odlišná tvarovatelnost v různých směrech pleteniny na volně vybraných vzorcích………………………………………………………………………………...52 Graf 8: Vliv dostavy tkaniny na tvarovatelnost………………………………………..52 Graf 9: Odlišná tvarovatelnost pletenin………………………………………………..53 Graf 10: Vliv různých druhů nití na tvarovatelnost potahové textilie…………………54
64
16. SEZNAM PŘÍLOH A ZKRATEK
Seznam příloh: •
Výkres – přípravek na zkoušku tvarovatelnosti
•
Potahové textilie
Seznam zkratek:
UV
ultrafialové záření
F
síla v tahu (v Newtonech)
ČSN
Česká technická norma
EN
Evropská norma
ISO
lnternational Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro standardizaci)
Sb.
Sbírka
č.
číslo
Vz.č.
vzorek číslo
2 st.
dvoustupňovitě skaná nit
J
jednoduchá nit
S
skaná nit
3D
trojrozměrný (pletený výrobek)
tl.
tloušťka
Prům.
aritmetický průměr
Var.
rozptyl
Sm.odch.
směrodatná odchylka
cca
circa (přibližně)
65
