MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta
VLIV VĚKU A POHLAVÍ NA UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ SKOTU CHOVANÉHO V SYSTÉMU BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Ing. Aleš Pavlík, Ph. D.
Markéta Nováčková Brno 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: VLIV VĚKU A POHLAVÍ NA UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ SKOTU CHOVANÉHO V SYSTÉMU BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne: .......................
Podpis diplomanta: ........................
Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Ing. Aleši Pavlíkovi, Ph. D., za odborné vedení, rady a připomínky, které mi poskytl při vypracování této diplomové práce.
Abstract In conditions of Czech Republic the beef cattle in suckling cows system is breeding on pasture year-round. Even in this system is important to make regular monitoring of the animals by checking parameters of internal environment. This way we can get detailed informations about health and nutrition evaluation of animals. The aim of this study is an analisis and statistical evaluation of obtained data and detection of influence of sex and age on blood indicators. Significant relationship was found between age of animals and concentration of ALT, ALP and urea in blood plasma. We found significant effects of sex on cholesterol and urea concentrations. Key words: blood plasma, metabolic profile, age, sex, heifer, bull
Abstrakt V našich podmínkách je masný skot bez tržní produkce mléka chován celoročně na pastvách. I v tomto systému je důležité zvířata pravidelně kontrolovat a to pomocí sledování parametrů vnitřního prostředí. Tímto získáme podrobné informace o zdravotním a nutričním stavu chovaných zvířat. Cílem diplomové práce je analýza biologického materiálu, statistické vyhodnocení dat a zjištění, zda má věk a pohlaví vliv na parametry krevní plazmy. Byl zaznamenán vysoce průkazný vliv věku zvířat na koncentraci ALT, ALP a močoviny v krevní plazmě. Dále byl zjištěn vliv pohlaví na koncentraci plazmatického cholesterolu a močoviny. Klíčová slova: krevní plazma, metabolický profil, věk, pohlaví, jalovice, býk
1 ÚVOD
6
2 CÍL PRÁCE
7
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3. 1 Význam a složení krve 3. 2 Krevní plazma
8 8 8
3. 2. 1 Bílkoviny
9
3. 2. 2 Glukóza
13
3. 2. 3 Močovina
17
3. 2. 4 Cholesterol a triacylglyceroly
19
3. 2. 5 Aspartátaminotransferáza (AST)
23
3. 2. 6 Alaninaminotrasferáza (ALT)
24
3. 2. 7. Alkalická fosfatáza (ALP)
25
4 MATERIÁL A METODIKA 4. 1 Charakteristika sledovaných zvířat 4.1.1 Plemeno Gasconne
4. 2 Odběr a analýza krevních vzorků 4. 3 Matematicko-statistické vyhodnocení dat
27 27 27
27 28
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5. 1 Celkový obsah bílkovin 5. 2 Obsah albuminu 5. 3 Obsah glukózy 5. 4 Obsah močoviny 5. 5 Obsah cholesterolu 5. 6 Obsah triacyglycerolů 5. 7 Katalytická koncentrace aspartátaminotransferázy (AST) 5. 8 Katalytická koncentrace alaninaminotrasferázy (ALT) 5. 9 Katalytická koncentrace alkalické fosfatázy (ALP)
29 29 31 32 34 36 38 40 41 43
6 ZÁVĚR
45
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
47
PŘÍLOHY
1
ÚVOD V České republice má chov skotu již dlouholetou tradici, avšak neustále dochází
ke snižování stavů. V roce 2010 byl zjištěn pokles produkce mléka o 4,4 % a prodeje jatečného skotu o 3,5 %. Tento trend je způsoben snížujícím se zájmem o mléko i hovězí maso, kdy spotřeba hovězího na obyvatele je přibližne 9,5 kg na rok, což je nejméně ze všech členských států Evropské unie, a také zvýšeným dovozem levnějších potravin ze zahraničí. Abychom byli konkurenceschopní, musíme produkovat co nejkvalitnější materiál, zvyšovat užitkovost zvířat a snažit se co nejvíce snížovat úhyny telat. Chov krav bez tržní produkce mléka je méně náročný na ošetřování. Potřeba živin je za příznivých podmínek hrazena především pastevním porostem, který poskytuje zvířatům kvalitní a levné krmivo, dále pak krmnou dávkou. Abychom vyhověli aktuálním potřebám zvířat, pozitivně ovlivnili jejich zdravotní stav, užitkovost a tím i kvalitu konečných produktů, je vhodné znát co nejvíce ukazatelů vnitřního prostředí. Při dostatečných informacích můžeme včas zaznamenat problém ve výživě, růstu či reprodukci a včas začít situaci řešit.
6
2
CÍL PRÁCE Cílem této diplomová práce, která navazuje na bakalářskou práci s názvem
Metabolický profil krevní plazmy býků a jalovic masných plemen v systému bez tržní produkce mléka, bylo získaní dat, analýza biologického materiálu, stanovení vybraných parametrů vnitřního prostředí u býků a jalovic v systému bez tržní produkce mléka a následné posouzení vlivu věku a pohlaví na tyto parametry.
7
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1
Význam a složení krve Krev je suspenzí krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky) v krev-
ní plazmě. Krevní buňky tvoří přibližně 2/5 a krevní plazma 3/5 celkového objemu krve. Celkový objem krve je ovlivňován věkem zvířete (mladší jedinci mají větší objem krve), celkvý výživným stavem (tučné zvíře má menší objem krve), graviditou, laktací (březí kráva má 80 ml krve na 1 kg živé hmotnosti, nebřezí jen 65 ml krve na 1 kg ž. h.), pracovním výkonem apod. Svým oběhem v cévní soustavě zajišťuje propojení všech orgánů a humorálního řízení jejich funkcí. Přítomnost krevních buněk a složení krevní plazmy umožňují krvi podílet se na dýchání, transportu živin, vitaminů, hormonů, katabolitů, regulaci pH, osmotického tlaku, krevního tlaku a vody, termoregulaci. Funkce krve se mimořádně zatěžují při intenzivní produkci a při mimořádných změnách životních podmínek (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003).
3.2
Krevní plazma Krevní plazma je lehce zakalená nažloutlá tekutina, což je podmíněno hlavně ob-
sahem tukových kapének (VRCHLABSKÝ, 1990) a přítomností bilirubinu a pigmentů – lipochromů, xantofylů a flavinů (SOVA et al., 1990). Zakalení je intenzivnější po požití tučné potravy a při hladovění, kdy se tuk výrazněji uvolňuje z přirozených tělních rezerv a dostává se do krevního oběhu (J. VRCHLABSKÝ, 1990). Plazma skotu je jantarově žlutá (SOVA et al., 1990). Je významným transportním systémem látkové výměny a regulátorem acidobazické a osmotické rovnováhy. Obsahuje 91-92 % vody a 8-9 % sušiny, skládající se především z bílkovin (6-8 %), malého množství organických látek nebílkovinné povahy (glukóza, lipidy) a anorganických látek (MARVAN, 1998). Zajištění stability krevních parametrů spadá do systému homeostatických mechanismů. V rámci fyziologického kolísání krevních parametrů se uplatňují nutriční faktory, fyzická zátěž, pohlaví, plemeno, březost, věk, sezonní vlivy atd. Sledování složek krve je významným kritériem pro posouzení fyziologického stavu organismu (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003) Na úroveň lipémie, glykémie a urémie v krevní plazmě má vliv mnoho faktorů.
8
Mezi ty nejvýznamnější patří například stádium reprodukčního cyklu, intenzita mléčné produkce, zdravotní stav a výživa (MÁCHAL, 2000). Hodnocení nutričního a zdravotního stavu masného skotu chovaného v extenzivních podmínkách systému chovu krav bez tržní produkce mléka je neodmyslitelnou součástí současného moderního zemědělství. Pro možnost precizního posouzení vztahu faktorů výživy a produkčních faktorů je nezbytné získání podrobných informací o změnách vnitřního prostředí v průběhu jednotlivých fází produkčního života zvířat (RUSEL and WRIGHT, 1983; CAVESTANY et al., 2005). Změny koncentrací jednotlivých metabolitů v krvi extenzivně chovaného skotu mohou být způsobeny např. kvalitativní nebo kvantitativní restrikcí krmiva (AGENAS et al., 2006; COOKE et al., 2008; NDLOVU et al., 2009). Důležitou úlohu tedy hraje kvalita pastevního porostu, která se mění, mimo jiné, v závislosti na změnách klimatických podmínek (CHIMONYO et al., 2000; BROWN and ADJEI, 2001). Koncentrace metabolitů v krvi zvířat je významným ukazatelem souvisejícím s tvorbou jednotlivých živočišných produktů (RUEG et al., 1992; CASASUS et al., 2002; BAN-TOKUDA et al., 2007). Stanovení parametrů metabolického profilu v průběhu chovatelské sezóny napomáhá diagnostice metabolických problémů zvířat (VERHEYEN et al. 2007). 3. 2. 1 Bílkoviny Bílkoviny jsou makromolekulární látky, které jsou ve výživě zvířat a látkovém metabolismu nenahraditelné. V živočišném organismu tvoří bílkoviny až 80-90 % organických látek. Jejich hlavní funkcí ve výživě zvířat je přísun aminokyselin pro růst, obnovu a látkový metabolismus. Aminokyseliny mají vliv na příjem krmiva, trávení v bachoru, endokrinní regulaci a lipoproteinový metabolismus v játrech (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Do zásoby se bílkoviny v těle ukládají jen v nepatrném množství. Proto se aminokyseliny, které převyšují homeostatickou úroveň organismu, oxidují nebo využívají k syntéze glykogenu. Při štěpení 100 g bílkovin v těle vzniká asi 58 g glukózy a při oxidaci 1 g bílkovin v těle se uvolňuje 17 kJ tepla. V organismu se bílkoviny neoxidují úplně, ale z 1 g bílkovin odchází asi 7 kJ ve formě močoviny. Hlavní podíl v sušině krevní plazmy tvoří plazmatické bílkoviny a to albumin, α-globulin a β-globulin, vznikající v jaterním parenchymu, a γ-globulin, tvořící se v retikuloendoteliálním systému (VRZGULA et al., 1982). Plazmatické bílkoviny mají řadu významných funkcí v organismu (SOVA et al., 1990). Jsou zdrojem tkáňových bílkovin a za hladovění mohou sloužit jako endogenní energetická rezerva. Uplatňují se při zajiš-
9
ťování stálosti vnitřního prodtředí, při udržování koloidně osmotického tlaku a acidobazické rovnováhy. Uskutečňují výměnu látek v organismu a mají funkci transportní; na albuminy se mohou vázat soli, hormony, vitamíny, mastné kyseliny a bilirubin, na globuliny lipochromy, protrombin atd. Udržují erytrocyty v suspenzi, spolupůsobí při srážení krve (protrombin, fibrinogen), chrání buňky organismu před natrávením různými enzymy (antitrypsinový efekt) a účastní se na imunitních reakcích, především imunoglobuliny. Poměr mezi albuminy a globuliny se označuje jako A/G kvocient a je druhově odlišný. Vzájemný poměr bílkovin se mění v postnatální ontogenezi, mláďata býložravců nemají při narození téměř žádné imunoglobuliny a získávají je po prvním napití mleziva, vzniká tzv. kolostrální imunita. Poměr plazmatických bílkovin se mění i při různých onemocněních (SOVA et al., 1990). V krevní plazmě jatečných zvířat je v průměru asi 7,5 % bílkovin. Se stoupajícím věkem zvířat se snižuje v plazmě podíl albuminů a stoupá hlavně podíl β- globulinů (VRCHLABSKÝ et al. 1990). Při nedostatečném příjmu tekutin a při průjmech celková koncentrace bílkovin v krevní plazmě narůstá. Dlouhodobý nedostatek nepostradatelných aminokyselin a zánětlivé poškození jater je provázeno poklesem albuminů (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Snížení obsahu celkových bílkovin krevní plazmy nastává také při nedostatku stravitelných dusíkatých látek v krmné dávce, při nedostatečné tvorbě bílkovin v předžaludcích, při dysfunkcích bachorového trávení, při narušení jaterního parenchymu. Zvýšená hodnota celkových bílkovin krevní plazmy se vyskytuje při dehydrataci a při některých infekčních chorobách, když se zvyšuje tvorba globulinové frakce VRZGULA et al., 1982). V důsledku nesprávného krmení často vzniká v organismu nedostatek bílkovin. Při dlouhotrvajícím nedostatku bílkovin se sníží obsah bílkovin krevní plazmy a vzniká hypoprotenemie. Sníží se hlavně hladina albuminů a klesá osmotický tlak krve. Při nadměrném přívodu bílkovin organismus uvolněné kyseliny dezaminuje a využije jako zdroj energie. Ze zbytku aminokyselin se tvoří čpavek. Jeho větší část se přemění především v játrech na močovinu. Globuliny jsou součástí ochranného systému organismu, protože poměr mezi albuminy a globuliny je důležitým ukazatelem zdravotního stavu zvířat. Fibrinogen je rozpustná bílkovina, která se účinkem specifických enzymů mění na vláknitý fibrin (KRESAN et al. 1979). Hlavní nutritivní faktory, ovlivňující syntézu krevních bílkovin, jsou vedle kvantity dodávaných minerálních látek a vitamínů, především poměr a kvalita přijímaných aminokyselin. Kvantitativní úbytek bílkovin krevních se označuje jako hypoproteinemie vznikají při nedostatku bílkovin v krmivu, při velké ztrátě bílkovin v organismu, při
10
chorobách jater, kdy je snížena jejich proteosyntetická funkce aj. (PAYNE, 1987). Celkový obsah bílkovin u skotu je 75 g.l-1. Obsah bílkovin v krevní plazmě dosahuje pouze 30-50 g.l-1 (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). VRZGULA et al. (1982) udávají celkové množství bílkovin 65-85 g.l-1. Obsah celkových bílkoviny se v průběhu věku výrazně nemění. Vyšší koncentrace byly zaznamenány v krevní plazmě jalovic ve srovnání s býky (PAVLÍK et al., 2009). Tito autoři uvádějí průměrné hodnoty v rozmezí od u býků 58,38 gl.l-1 (64. den) do 62,88 g.l-1 (253. den) a u jalovic od 63,42 gl.l-1 (64. den), do 69,38 g.l-1 (253. den). Podobné výsledky jsou patrné z práce NDLOVU et al. (2007), kteří u plemene Nguni zaznamenali obsah celkových bílkovin u zvířat ve věku do 1 roku 72,6 g.l-1, do 2 let 71,2 g.l-1 a starších 75,6 g.l-1. Téměř ke shodným výsledkům dospěli DUBREUIL et LAPIERRE (1997) u krav Holštýnského skotu 79,6 g.l-1 a u rostoucích telat v osmém a ve dvacátém týdnu zjistili 72,0 g.l-1 bílkovin. DOORNENBAL et al. (1988) sledovali změny parametrů vnitřního prostředí u telat masného skotu plemene Shorthorn a kříženců plemen Charolais, Limousine, Simentál, Hereford Aberdeen Angus. U býků stanovili průměrnou hodnotu obsahu celkových bílkovin 67,9 g.l-1. Telata po narození měla vyšší koncentraci bílkovin 77,3 g.l-1, v jednom roce se snížila 69,0 g.l-1. Jalovice ve dvou letech 71,2 g.l-1 a hodnota se postupně zvyšovala s věkem, u krav ve čtyřech až pěti letech na 75,4 g.l-1. BABU et al. (2009) se ve své studii zaměřili na telata (křížence Bos indicus x Bos taurus) ustájena individuálně(skupina I) nebo skupinově (skupina označena G) a krmena plnotučným mlékem (skupina F1), další skupina (F2) krmena po čtyřech týdnech mlékem 50% plnotučným + 50% mlékem odtučněným a po šesti týdnech krmena pouze odtučněným mlékem a skupina F3, kde byla zvířata po 4 týdnech krmena pouze odstředěným mlékem. Ve čtyřech týdnech zjistili celkový obsah bílkovin 66,3 g.l-1 (sk. I), 63,9 g.l-1 (sk. G) a ve dvanácti týdnech hodnoty stouply na 72 g.l-1 u obou skupin. Nejvíce proteinů zjistili u skupiny F2, kde stouply ze 65 g.l-1 ve čtyřech týdnech na 76,5 g.l-1 ve dvanácti týdnech. Množství albuminů a globulinů se v jednotlivých skupinách příliš nelišilo. Průměrně se hodnoty pohybovaly od 34,8 g.l-1 (4 týden) do 39 g.l-1 (12 týden) u albuminů a 29,9 g.l-1 do 34,6 g.l-1 u globulinů. Obsah bílkovin krevní plazmy ovlivňuje růstová intenzita (TAKASU et al. 2005). U kontrolní skupiny Japoského černého skotu stanovili hodnotu albuminu 36 g.l-1 a skupiny s nižší intenzitou růstu se snižovala na 31 g.l-1. Vyšší koncentraci albuminu uvádí KIDA (2003), který stanovil u mléčných plemen skotu v Japonsku průměrnou hodnotu 40 g.l-1.
11
Významný vliv na obsah celkových bílkovin má kvantitatnivní restrikce krmiva. SUDA et al. (2003) zaznamenali pokles obsahu celkových bílkovin u Japonského černého skotu ze 147 g.l-1 na 106 g.l-1 při 28 hodinovém hladovění. Naopak OHTSUKA et al. (2005) u telat tohoto plemene nezjistili výrazný rozdíl obsahu celkových bílkovin u skupin, které s restringovanou výživou na začátku testu 54 g.l-1 a ve druhém měsíci 63 g.l-1 celkových bílkovin, oproti skupinám s plnohodnotnou výživou na začátku 52 g.l-1, ve druhém měsíci 62 g.l-1 celkových bílkovin. Přídavkem vápenatého mýdla dojnicím Černého strakatého plemene do krmné dávky se snížil obsah celkových bílkovin z 98,7 g.l-1 v 16 dnech testu na 79,6 g.l-1 v 36 dnech (DEMETEROVÁ et al., 2002). Po přidání proteinu a vápenatého mýdla do krmné dávky zjistili tito autoři pokles obsahu celkových bílkovin v 16 dnech na 86,5 g.l-1 a ve 36 dnech na 76,8 g.l-1. Ke zvýšení obsahu celkových bílkovin dochází u telat (z 56,7 na 59,9 g.l-1), při podání 10 krát větší dávky selenu než povoluje EU ve formě obohacených kvasnic (JUNIPER et al., 2008). Možnost nahrazení sóji v krmné dávce dojnic bobem s různým obsahem antinutričních látek sledovali MELICHAROVÁ et al. (2009). Bylo vybráno 32 krav 3 až 6 týdnů po porodu. Skupina, které byla podávána produkční směs s 20 % podílem bobu s nízkým obsahem antinutričních látek, vykazovala na začátku testu 84,06 g.l-1 celkových bílkovin, na konci testu (ve 12. týdnu) 79,73 g.l-1. U skupiny, která dostávala bob s s vysokým obsahem antinutričních látek, se obsah z původních 84,93 g.l-1 snížil na 76,47 g.l-1. BELLOVÁ et al. 2009 sledovali vliv přídavku plnotučných semen sóji nebo hydrolyzovaného palmového oleje na metabolismus dojnic v poporodním období. Ve skupině S byla zdrojem tuku v krmivu hydrotermicky upravená plnotučná sója a ve skupině C byl jako zdroj tuku využíván palmový olej. V prvním týdnu zjistili 73,08 g.l-1 celkový bílkovin (sk. S) a na konci testu (8. týden) 80,91 g.l-1. U skupiny C byla hodnota na začátku výrazně nižší 63,13 g.l-1 než na konci 80,87 g.l-1. Obsah celkových bílkovin obecně vlivem zvýšení koncentrace imunoglobulinů stoupá při různých onemocněních. Naproti tomu, GÖKCE et al. (2004) stanovili pokles celkových bílkovin u Švýcarského hnědého skotu nakaženého slintavkou a kulhavkou (73,9 g.l-1) ve srovnání s kontrolní skupinou 81 g.l-1. PADILLA-ARELLANES et al. (2007) u krav Holštýnského skotu s jaterní steatózou naměřili zvýšenou hodnotu celkových bílkovin 75,8 g.l-1 vzhledem ke kontrolní sklupině 69,1 g.l-1. GRÜNWALDT et al. (2005) se ve své praci zaměřili se mimo jiné i na vztah ročního období a biochemických parametrů krevní plazmy plemen Aberdeen Angus
12
a Criollo Argentino. V létě byla zjištěna koncentrace albuminu vyšší (47 g.l-1) než na podzim 40 g.l-1. Naproti tomu hodnota globulinů se na podzim výrazně zvýšila z 22 g.l-1 na 40 g.l-1. U plemene Aberdeen Angus zjistili průměrnou koncentraci albuminů 44 g.l-1 a 31 g.l-1 globulinů. Hodnocením vnitřního prostředí u jednotlivých kategorií skotu v průběhu výkrmu, a jejich vztahu k intenzitě růstu a kvalitativním ukazatelům masa se zabývali PAVLÍK et al. (2008). U býků kříženců Českého strakatého plemene, plemene Charolais, Galoway a masný Simentál při průměrné hmotnosti 1153,7 g zjistili 69,46 g.l-1 celkového proteinu, u jalovic při hmotnosti 894,8 g 71,02 g.l-1 proteinu. Koncentrace bílkovin v krevní plazmě vykazovala pozitivní vztah k podílu dusíku, resp. celkového proteinu ve svalovině, k vaznosti vody a ke křehkosti masa. OTTO et al. (2000) zaznamenali vztah stádia reprodukce a bílkovin krevní plazmy. Stanovili u březích krav skotu Angoni průměrnou hodnotu obsahu celkových bílkovin 82,8 g.l-1, ve srovnání s laktujícími kravami (85 g.l-1). TÓTHOVÁ et al. (2008) porovnávali koncentraci akutní fáze proteinů (haptoglobin, serum amyloid) s vybranými proměnnými metobolismu bílkovin u dojnic Slovenského strakatého skotu v různých fázích březosti. Ve 4 týdnu před porodem naměřili 75,15 g.l-1 celkových bílkovin, z toho 40,12 g.l-1 albuminů. Ve 4 týdnu po porodu se množství bílkovin zvýšilo na 84,27 g.l-1, z toho množství albuminů kleslo na 35,02 g.l-1. Rozdíly v obsahu plazmatických bílkovin jsou patrné také ve vztahu k plemenné příslušnosti a užitkovému zaměření. UTLU et al. (2004) uvádějí průměrné hodnoty obsahu celkových bílkovin u plemene Holštýn 73,8 g.l-1 a plemenem Brown Swiss 75,4 g.l-1. U zdravých býků Českého strakatého skotu byla zaznamenána průměrná hodnota celkových bílkovin 70 g.l-1 (JAGOŠ et al., 1985). Nižší (66,7 g.l-1) obsah uvádějí ANUSZ et al. (2007) v krevní plazmě Bizona evropského. 3. 2. 2 Glukóza Monosacharidy mají v organismu zvířat zásadní význam v energetickém metabolismu. V trávicím ústrojí se do krve vstřebávají především ve formě monosacharidů. Vstřebané monosacharidy se dostávají vrátnicovou žílou do jater. V játrech se nejdříve mění všechny vstřebané monosacharidy na glukózu, ze které začíná přeměna sacharidů v těle (SOVA et al., 1990). Glukóza je důležitá pro výživu buněk, pro tvorbu fruktózy a laktózy (VRZGULA et al., 1982). Sacharidy tvoří s bílkovinami a lipidy hlavní živiny
13
krmné dávky zvířat. Jsou zdrojem energie a tělního tuku, složkou enzymů, aminokyselin, bílkovin, nukleových kyselin a podporných struktur. Zvířata přijímají sacharidy především v rostlinné potravě, kde se nacházejí ve formě monosacharidů, disacharidů a polysacharidů (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Ze sacharidů je v krevní plazmě zastoupena hlavně glukóza, u novorozených zvířat je v krvi po několik hodin po narození obsažena i fruktóza a po příjmu mateřského mléka se v krvi vyskytuje přechodně i galaktóza (J.VRCHLABSKÝ et al. 1990). Za normálních okolností, tj. při dostatku glukózy v krevní plazmě, polymerizuje část glukózy na glykogen (živočišný škrob) a tuk, které jsou pohotovostní energetickou rezervou (SOVA et al., 1990). Hladina glukózy v krvi (glykémie) je u dospělých přežvýkavců velmi nízká a pohybuje se od 2,2 do 3,30 mmol.l-1. Nižší hladina glukózy v krvi přežvýkavců souvisí se zvláštním trávením a metabolismem sacharidů. Hypoglykemické stavy, nastávající zpravidla při nedostatku pohotovostní energie, jsou charakterizovány nízkými koncentracemi glukózy v krevní plazmě (VRZGULA et al., 1982). Na hypoglykémii jsou náchylní hlavně přežvýkavci a mladá zvířata. Nárust glukózy se pozoruje při stresu, např. při bolestivé fixaci nebo při psychickém zneklidnění. Hladina glukózy v krvi je udržovaná neurohumorálně (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Při zvýšení hladiny glukózy v krvi nad fyziologickou hranici se zpětnou vazbou zvýší vylučování inzulínu v pankreatu. Na udržování stálé hladiny glukózy v krvi se podílejí i hormony kůry nadledvin, glukokortikoidy (Z. SOVA et al., 1990). Hladina glukózy v žilné krvi je nižší než v tepnách, protože určité množství glukózy se zadržuje v buňkách orgánů, ze kterých žilná krev odtéká. Při vysokém přívodu snadno stravitelných sacharidů potravou do organismu se vstřebaná glukóza nestačí syntetizovat na glykogen a tuk a hladina glukózy v krvi se zvýší. V tom případě hovoříme o hyperglykémii. Při zvýšení hladiny glukózy nad určitou hranici (tzv. ledvinový práh) se glukóza začne vylučovat ledvinami, což se nazývá glykosurie. Snížený obsah glukózy v krvi bývá při nedostatku pohotové energie v krmnné dávce, při úzkém úživné poměru krmné dávky, při nedostatečné tvorbě kyseliny propionové v přežaludcích, při ketóze a při těžkém narušení jaterního parenchymu. Obsah glukózy se zvyšuje při znepokojení zvířat a při všech stresových stavech organismu (VRZGULA et al., 1982). JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádí úroveň glukózy v krvi sajících mláďat 4-5 mmol.l-1, u dospělého skotu 3,5 mmol.l-1, VRCHLABSKÝ et al. (1990) uvádí hodnotu 2,75 mmol.l-1. Koncentrace glukózy v krevní plazmě se s věkem zvířat mění (PAVLÍK et al.,
14
2009). U býků a jalovic plemene Gasconne zaznamenali pokles hladiny glukózy od 99. (7,10 a 7,32 mmol.l-1) a do 253. dne věku (4,53 a 5,74 mmol.l-1). U jalovic byla stanovena vyšší koncentrace plazmatické glukózy než u býků. Také RADOJIČIĆ et al. (2007) uvádějí klesající tendenci koncentrace glukózy v krvi s věkem telat holštýnského skotu. V 15 dnech věku stanovili hladinu glukózy v krevním séru 8,70 mmol.l-1, ve dvou měsících 7,32 mmol.l-1 a ve čtyřech měsících 4,30 mmol.l-1. Podobnou studii prováděli DOORNENBAL et al. (1988) u různých kategorií skotu plemene Shorthorn. U telat po narození stanovili koncentraci glukózy 6,5 mmol.l-1. U jednoletých zvířat zaznamenali pokles na 4,3 mmol.l-1. Dospělí býci vykazovaly průměrnou hodnotu 4,4 mmol.l-1, jalovice ve dvou letech 3,7 mmol.l-1. U starších krav se hladina glukózy s věkem v podstatě neměnila. NDLOVU et al. (2007) stanovili koncentraci glukózy u skotu Nguni v prvním roce 3,8 mmol.l-1, ve druhém roce 3,7 mmol.l-1 a u starších 3,7 mmol.l-1. Dále uvádějí zvýšení průměrných hodnot glukózy na podzim (4,2 mmol.l-1) ve srovnání s letním obdobím 3,1 mmol.l-1. GRÜNWALDT et al. (2005) u krav masného skotu plemene Aberdeen Angus a Criollo Argentino stanovili v letním období koncentraci 3,1 mmol.l-1 a na podzim 4,2 mmol.l-1. BAN-TOKUDA et al. (2007) zjistili, že glukóza se výrazně snižuje v průběhu výkrmu u skotu a buvolů. Uvádějí pokles plazmatické glukózy s věkem zvířat. U telat ustájených individuálně bylo naměřeno 3,56 mmol.l-1 glukózy ve čtyřech týdnech a 3,83 mmol.l-1 ve dvanácti týdnech (BABU et al., 2009). Telatům, která byla krmena plnotučným mlékem, se hodnota glukózy ze 3,56 mmol.l-1 ve čtyřech týdnech zvýšila na 3,94 mmol.l-1 dvanácti týdnech. Při snížení růstové intenzity stoupá koncentrace glukózy v krvi (TAKASU et al., 2005). U skupiny skotu s nižším přírůstkem živé hmotnosti stanovili tito autoři vyšší koncentraci (4,81 mmol.l-1) ve srovnání s kontrolní skupinou (4,71 mmol.l-1). BANGOURA et al. (2007) sledovali vliv infekce Eimeria zuerni, způsobující kokcidiózu, na chemii krve u telat a zjistili, že telata napadená infekcí měla nižší hladinu glukózy 4,95 mmol.l-1 než telata zdravá 6,43 mmol.l-1. Opačné výsledky uvádějí GÖKCE et al. (2004) u Švýcarského hnědého skotu nakaženého slintavkou a kulhavkou (3,76 mmol.l-1) a u kontrolní skupiny (2,41 mmol.l-1). Vliv výživy na hladinu glukózy sledovali OHTSUKA et al. (2005). Při krmení zvířat nedostatečnou krmnou dávku byla průměrná hodnota koncentrace glukózy 4,38 mmol.l-1 na začátku sledování, v prvním měsíci byl zaznamenán nepatrný pokles na hodnotu 4,28 mmol.l-1 a ve druhém měsíci se koncentrace glukózy zvýšila na 4,94 mmol.l-1. PECHOVÁ et al. (2006) pozorovali vliv vysoké koncentrace tuků ve
15
stravě, podávané jako vápenaté soli mastných kyselin z řepky. Stanovili hladinu glukózy u kontrolní skupiny 3,19 mmol.l-1 a u experimentální skupiny 3,24 mmol.l-1. BELLOVÁ et al. (2009) podávali dojnicím v krmivu plnotučná semena sóji. Na začátku testu zaznamenali 2,55 mmol.l-1 glukózy a na konci testu 3,21 mmol.l-1. Pokud v krmivu byl jako zdroj tuku použit hydrolyzovaný palmový olej, dojnice vykazovaly obdobné hodnoty a to 2,60 mmol.l-1 a 3,22 mmol.l-1. KENNERMAN et al. (2006) zjistili, že přídavek monensinu ve formě kapslí, který by měl zlepšit úroveň metabolismu, zvyšuje koncentraci plazmatické glukózy. U Krav Hoštýnského skotu, které dostávali tři týdny před až 8 týdnů po otelení monensin, zaznamenali průměrnou hodnotu krav v pokusné skupině 3,67 mmol.l-1. Koncentrace glukózy byla výrazně nižší u dojnic Černého strakatého skotu v 16ti dnech 0,78 mmol.l-1a ve 36 dnech 2,99 mmol.l-1, jestliže jim bylo do krmné dávky dodáváno denně vápenaté mýdlo. Přidáním proteinu se v 16 dnech glukóza zvýšila na 1,02 mmol.l-1 (DEMETEROVÁ et al., 2002). Přídavek selenu do krmné dávky skotu nemá vliv na změnu koncentrace glukózy v krvi (JUNIPER et al., 2008). U obou skupin masného skotu ve výkrmu stanovili tito autoři průměrnou hodnotu 5,1 mmol.l-1, u telat 5,3 mmol.l-1. KUPCZYŃSKI et al. (2010) přidávali do krmiva pro Holštýnské krávy rybí tuk a sledovali jeho vliv na dojivost a na změny složek krevní plazmy. V prvním týdnu naměřili 2,42 mmol.l-1 glukózy, v osmém týdnu se hodnota zvýšila na 3,06 mmol.l-1. U Japonského černého skotu se plazmatická glukóza snížila při 28 hodinovém hladovění z 3,94 mmol.l-1 na 2,7 mmol.l-1, u Japonského krátkorohého skotu z 4,12 mmol.l-1 na 3,3 mmol.l-1 (SUDA et al., 2003). CABARAUX et al. (2005) u jatečných krav plemene Belgické modré, jejichž krmivo bylo založeno převážně na kukuřičné siláži, naměřili v průměru 4,06 mmol.l-1 glukózy. PAVLÍK et al. (2008) sledovali vnitřní prostředí u skotu ve výkrmu a vliv na kvalitu masa. U býků stanovili koncentraci glukózy 4,80 mmol.l-1, u jalovic 4,86 mmol.l-1. Poslední odběr byl proveden před porážkou zvířat a zastoupení jednotlivých složek krve bylo vztaženo k hodnotám nutričních a technologických ukazatelů masa, kde byly zjištěny statisticky průkazné (p < 0,05 a p < 0,01) závislosti mezi množstvím močoviny a glukózy v krevní plazmě ke křehkosti masa. Vliv glukózy jako zdroje pohotovostní energie na reprodukční schopnosti Českého strakatého skotu sledoval MÁCHAL (2000). U krav zjistil průměrnou hodnotu 3,38 mmol.l-1 až 4,71 mmol.l-1, u býků 3,32 mmol.l-1. DJOKOVIC et al. (2007) uvádějí, že krávy v pozdním stádiu březosti (10 až 4 dny před otelením) vykazují vyšší koncentraci glukózy 2,94 mmol.l-1, v porovnání s kravami těsně po porodu 2,71 mmol.l-1.
16
HUSSEIN a ABDELLAH (2007) u krav jednu hodinu post partum stanovili v krvi koncentraci 4,0 mmol.l-1glukózy. KIDA (2003) udává průměrnou koncentraci glukózy u dojnic 3,44 mmol.l-1. U laktujících krav jsou uváděny průměrné hodnoty 3,22 mmol.l-1 (PADILLA et al., 2007). U zdravých vykrmovaných býků Českého strakatého skotu byla stanovena průměrná hodnota koncentrace glukózy 4,45 mmol.l-1 v krevní plazmě (JAGOŠ et al., 1985). Koncentrace glukózy u plemene Aberdeen Angus dosahuje hodnot 3,6 mmol.l-1 GRÜNWALDT et al. (2005). UTLU et al. (2004) uvádějí u Holštýnského skotu hodnotu glukózy 3,6 mmol.l-1, u plemene Brown Swiss 3,5 mmol.l-1. OTTO et al. (2000) Zaznamenali průměrná hodnota hladiny glukózy u skotu Angoni 3,1 mmol.l-1. OHGI et al. (2005) u krav Holštýnského plemene dva týdny po porodu zjistili vzhledem k hromadění tuku v játrech hodnotu glukózy 3.28 mmol.l-1. 3. 2. 3 Močovina Je nejpodstatnějším konečným produktem metabolismu bílkovin (VRZGULA et al. 1982). Močovina vzniká detoxikací amoniaku na močovinu v játrech, v ornitinovém cyklu. Tento proces se nazývá ureosyntéza. Hlavní část močoviny se vylučuje močí a představuje 80-95 % N z celkového vyloučeného dusíku. Protože močovina lehko difunduje, nacházíme ji i v ostatních tělních tekutinách a tkáních (mléko, žluč, pankreatická šťava). Rozsah tvorby močoviny je druhově specifický a závisí na míře resorpce a potřeby aminokyselin. Například při nadbytečném příjmu bílkovin se zvyšuje tvorba močoviny 4 až 5 násobně oproti vyváženému stavu. Přebytečný příjem dusíkatých látek a nedostatečný příjem energie zatěžuje játra detoxikační činností a může vést k poškození hepatocytů. Močovina v krvi kolísá v závislosti na příjmu dusíkatých látek v krmivu. Nárust močoviny provází i nadměrný rozklad tělních bílkovin při hladovění (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Močovina krevní plazmy je velmi dobrým ukazatelem příjmu a metabolismu dusíku, dává výborný obraz o exkreční schopnosti ledvin a syntetické schopnosti jater. Snížené hodnoty močoviny se pozorují při nedostatku dusíkatých látek v krmivu a při těžkém narušení parenchymu jater. Zvýšené hodnoty jsou při překrmování dusíkem, při velmi intenzivním hubnutí, při zánětlivých onemocněních ledvin, při nedostatečném zásobení ledvin krví a při výrazných dehydratacích (VRZGULA et al. 1982). Fyziologická koncentrace močoviny je 4,5 mmol.l-1 (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). NDLOVU et al. (2007) zjistili, že se koncentrace močoviny zvyšovala s postu-
17
pujícím věkem. U mladého skotu plemene Nguni stanovili hodnotu močovinu v prvním roce 4,1 mmol.l-1, ve druhém roce 4,9 mmol.l-1, u starších zvířat 5,0 mmol.l-1. U březích krav 4,7 mmol.l-1, u laktujících 4,8 mmol.l-1. U krav zaznamenali vliv ročního období na koncentraci močoviny (v létě 6,7 mmol.l-1, na podzim 6,2 mmol.l-1). U býků plemene Shorthorn byla zaznamenána koncentrace močoviny v krvi 2,7 mmol.l-1 (DOORNENBAL et al., 1988). Tito autoři stanovili průměrné hodnoty tohoto parametru u telat při narození 4,3 mmol.l-1, v jednom roce 4,4 mmol.l-1. U jalovic ve dvou letech se tato průměrná hodnota zvyšovala na 4,9 mmol.l-1. U krav ve věku čtyř až deseti let uvádějí koncentraci močoviny 5,0 mmol.l-1. Sledovaná zvířata s nevyrovnanou výživou měla nižší koncentraci močoviny v krevní plazmě 2,81 mmol.l-1 než kontrolní skupina 3,16 mmol.l-1, která dostávala plnohodnotnou výživu. U obou skupin koncentrace močoviny v krevní plazmě postupně klesala s věkem (OHTSUKA et al., 2005). Přídavek proteinu do krmné dávky dojnic zvyšuje koncentraci močoviny z průměrné hodnoty 4,55 na 6,28 mmol.l-1 (DEMETEROVÁ et al., 2002). Podáváním většího množství selenu, ve formě obohacených kvasnic neovlivňuje významně koncentraci močoviny v krvi masného skotu ani telat. Průměrné hodnoty v kontrolní a pokusné skupině se pohybují v rozmezí 5,0 – 5,3 mmol.l-1 a telat 3,63 – 3,66 mmol.l-1 (JUNIPER et al., 2008). Dojnice, dostávající v krmné směsi bob s nízkým obsahem anitinutričních látek, vykazují 5,27 mmol.l-1 močoviny na začátku a 3,96 mmol.l-1 na konci testu. U dojnic, kterým podávali bob s vysokým obsahem antinutričních látek, množství močoviny kleslo z 5,41 mmol.l-1 na 3,31 mmol.l-1 (MELICHAROVÁ et al., 2009). Skupině dojnic, které BELLOVÁ et al. (2009) podávali v krmivu semena sóji, se množství močoviny v krevní plazmě snížilo z původních 3,22 mmol.l-1 na 2,50 mmol.l-1. Pokud jim podávali palmový olej, množství močoviny se naopak zvýšilo z 3,25 mmol.l-1 na 3,73 mmol.l-1. Podáváme-li telatům odtučněné mléko, po čtyřech týdnech se hodnota močoviny zvýší ze 8,8 mmol.l-1 na 11,3 mmol.l-1 (BABU et al., 2009). Experimentální skupina, které byla podána vysoká koncentrace tuků ve formě vápenatých solí mastných kyselin z řepky měla v testu vyšší množství močoviny 5,91 mmol.l-1, než u kontrolní skupiny zvířat 4,66 mmol.l-1 (PECHOVÁ et al., 2006). Krávy plemene Belgické modré s dvojitým osvalením, které byly krmeny kukuřičnou siláží, měli hodnotu močoviny 5,02 mmol.l-1 (CABARAUX et al., 2005). Holštýnské krávy, u nichž bylo sledováno hromadění tuku v játrech, mají
18
3,2 mmol.l-1 močoviny (OHGI et al., 2005). Koncentrace močovinového dusíku u Japonského černého skotu (TAKASU et al., 2005) se výrazně zvýšila u krav s retardací růstu 1,08 mmol.l-1 vzhledem ke kontrolní skupině 0,52 mmol.l-1. BANGOURA et al. (2007) zaznamenali zvyšování koncentrace močoviny v krvi telat Holštýnského skotu následkem infekce Eimeria zuerni. PADILLA-ARELLANES et al. (2007) uvádějí, že nižší koncentrace močoviny v krvi vykazují krávy jaterní steatózou (3,87 mmol.l-1), ve srovnání se zdravými jedinci (4,17 mmol.l-1). GRÜNWALDT et al. (2005) zaznamenali u masného skotu plemene Aberdeen Angus průměrnou hodnotu koncentrace močoviny 6,7 mmol.l-1. PAVLÍK et al. (2008) udávají množství močoviny u býků masných plemen skotu 2,82 mmol.l-1 a u jalovic 3,16 mmol.l-1. U zdravých býků Českého strakatého skotu zjistili JAGOŠ et al. (1985) koncentraci močoviny v krevní plazmě 5,058 mmol.l-1. OTTO et al. (2000) zjistili u skotu Angoni koncentraci močoviny 4.5 mmol.l-1. Plemeno Holštýn má vykazuje 0,63 mmol.l-1 močovinového dusíku, plemeno Švýcarské hnědé 0,66 mmol.l-1 (UTLU et al., 2004). Vyšší průměrnou hodnotu močovinového dusíku 0,79 mmol.l-1 zjistil u krav mléčných plemen KIDA (2003). PAVLÍK et al., 2009) uvádějí rozmezí průměrných hodnot koncentrace močoviny u býků plemene Gasconne od 2,76 do 6,83 mmol.l-1. U jalovic se koncentrace močoviny pohybovala v rozmezí 4,48 až 5,01 mmol.l-1. U dojnic Slovenského strakatého skotu bylo zjištěno 3,81 mmol.l-1 močoviny ve 4 týdnu před porodem a 2 týdny po porodu se močovina zvýšila 4,69 mmol.l-1 (TÓTHOVÁ et al., 2008). 3. 2. 4 Cholesterol a triacylglyceroly Celkové množství lipidů v krevní plazmě se stanovuje jako lipemie. Víc jak 95 % lipidů v krevní plazmě se nachází ve formě lipoproteinů, které představují hlavní transportní prostředek. Lipoproteiny se skládají triacylglycerolu, esterifikovaného a volného cholesterolu, fosfolipidů a bílkovin (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Vzájemný poměr mezi lipidovou a proteinovou složkou určuje denzitu lipoproteinů. Lipoproteiny s nízkým zastoupením triacylglycerolu a s větším podílem esterifikovaného cholesterolu mají poněkud menší denzitu (LDL) a lipoproteiny s nižším podílem triacylglycerolu a vysokým podílem bílkovin se vyznačují vysokou denzitou (HDL). Komplexy s vysokým podílem triaylglycerolů jsou přenášeny jako submikroskopické částice (1-5 mikrometrů) – chylo-
19
mikrony. Ty obsahují také malé množství cholesterolu a fosfolipidů. Chylomikrony kolují v krvi jen krátkou dobu a zhodnocují se v buňkách různých orgánů. Vyšší obsah chylomikronů krevní plazmě způsobuje zákal (VRCHLABSKÝ et al., 1990). Do organismu se tuky dostávají krmivy, především ve formě neutrálního tuku, fosfolipidů, cholesterolu a jeho esterů (SOVA et al., 1990). Celkový obsah lipidů v krevní plazmě je závislý na věku zvířete, složení krmné dávky, pracovní nebo produkční aktivitě (J.VRCHLABSKÝ et al., 1990). K nárustu lipidů dochází při nedostatku energie, mobilizaci zásobního tuku a při překrmování lehce stravitelnými sacharidy (VRZGULA et al., 1982). Na celkovém množství lipidů se podílejí neutrální tuky, fosfolipidy, cholesterol a neesterifikované mastné kyseliny (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Cholesterol má rovněž strukturální význam a kromě toho se podílí i na metabolických procesech, kde se uplatňuje především jako zdroj vitamínu D, a při syntéze steroidních hormonů. Kromě toho se podílí i na inaktivaci některých škodlivých látek a na ukládání tuku v játrech (SOVA et al., 1990). Množství cholesterolu v krevní plazmě závisí od množství přijatého cholesterolu v potravě, příjmu nasycených a nenasycených tuků a přítomnosti metabolických hormonů. Odbourávání cholesterolu z krevní plazmy se uskutečňuje v játrech přeměnou na žlučové kyseliny a tvorbu steroidních hormonů (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Úroveň koncentrace cholesterolu u krav úzce souvisí se syntézou steroidních hormonů, především progesteronu. Trvale zvýšená koncentrace cholesterolu společně s koncentrací triacylglycerolu indikuje o poškození jaterního parenchymu (VRZGULA et al., 1982). JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí koncentrace celkových lipidů 3,3 g.l-1, triacylglycerolů 0,4 g.l-1 a cholesterolu 3,9 mmol.l-1. VRZGULA et al. (1982) udávají fyziologické rozmezí cholesterolu v krevní plazmě skotu 2,60 až 5,20 mmol.l-1. PAVLÍK et al. (2009) zaznamenali postupné zvyšování koncentrace cholesterolu u jalovic plemene Gasconne do 155. dne z 4,53 mmol.l-1 na 5,08 mmol.l-1 a u býků do 190. dne z 3,74 mmol.l-1 na 4,50 mmol.l-1 na konci sledovaného období při odstavu zvířat byl zjištěn výrazný pokles koncentrace cholesterolu u obou skupin na 2,50 mmol.l-1, u jalovic 2,87 mmol.l-1. V osmi týdnech byla u telat Holštýnského skotu zjištěna koncentrace cholesterolu 1,15 mmol.l-1 a 0,267 mmol.l-1 triglyceridů, u laktujících krav v prvním odběru 4,5 mmol.l-1 cholesterolu a 0,218 mmol.l-1 triglyceridů (DUBREUIL et LAPIERRE, 1997). U telat v 15-ti dnech stanovili RADOJIČIĆ et al. (2007) 3,28 g.l-1 lipidů, z toho 2,71 mmol.l-1
20
cholesterolu. Ve dvou měsících 3,60 g.l-1 lipidů a 3,02 mmol.l-1 cholesterolu, ve čtyřech měsících množství lipidů kleslo na 2,99 g.l-1, cholesterol na 2,54 mmol.l-1. Hodnota cholesterolu u zvířat s nedostatečnou výživou byla na začátku testu 4,54 mmol.l-1, v prvním měsíci sledování se zvýšila na 5,44 mmol.l-1 s opětovným poklesem až do konce experimentu. Zvířata bez restrikce krmné dávky vykazovala v prvním měsíci výrazně zvýšenou hladinu cholesterolu 7,46 mmol.l-1, jejíž hodnota se ve druhém měsíci snížila na 7,01 mmol.l-1 (OHTSUKA et al., 2005). PECHOVÁ et al. (2006). zaznamenali zvýšení koncentrace HDL-cholesterolu pokusné skupiny (4,16 mmol.l-1) vlivem vysoké koncentrace tuků ve stravě ve srovnání s kontrolní skupinou (2,77 mmol.l-1). MELICHAROVÁ et al., 2009 sledovali, jaký účinek na zdravotní stav a užitkovost dojnic by mělo nahrazení sóji bobem v krmné dávce. Pokud podávali směs s bobem s nízkým obsahem antinutričních látek, množství cholesterolu bylo na začátku pokusu 4,52 mmol.l-1 a na konci 4,77 mmol.l-1. U skupiny, dostávající bob s vysokým obsahem antinutričních látek, množství cholesterolu výrazně stouplo a to z původních 4,41 mmol.l-1 až na 6,18 mmol.l-1. Hodnota cholesterolu se výrazně zvýšila z 2,20 mmol.l-1 na konečných 6,59 mmol.l-1 pokud krávy dostávaly v krmivu semena sóji (BELLOVÁ et al., 2009). Když dostávali v krmivu palmový olej, množství cholesterolu se taktéž zvýšilo z 2,22 mmol.l-1 na 6,12 mmol.l-1. Množství TAG se téměř nezměnilo a pohybovalo se kolem hodnot 0,16 mmol.l-1. KENNERMAN et al. (2006) zaznamenali pokles koncentrace celkového cholesterolu při podání monensinu ve formě kapslí kravám Holštýnského plemene v období 8 týdnů po porodu. Opačná tendence byla zjištěna pro koncentraci TAG. Tyto výsledky nekorespondují se studií MOHEBBI-FANI et al. (2006), kteří monensin přidávali skupině dojnic do krmiva v sodné soli. Testování prováděli v období 20 dní před otelením do 45 dní po porodu a zaznamenali zvýšení koncentrace cholesterolu i TAG. Uvádějí v krevní plazmě průměrné hodnoty koncentrace cholesterolu 4,66 mmol.l-1, a triacylglyceridů 0,23 mmol.l-1. Perorální přídavek Silymarinu podávaný denně březím dojnicím zvyšuje koncentraci celkového cholesterolu z 3,28 mmol.l-1 na 5,15 mmol.l-1 (TEDESCO et al. 2004). Při 28 hodinovém hladovění byl u Japonského černého skotu zaznamenán pokles koncentrace cholesterolu z 4,18 mmol.l-1 na 3,53 mmol.l-1 (SUDA et al., 2003). Dojnicím, které denně dostávali doplněk vápenatého mýdla do krmné dávky, se
21
zvyšovala koncentrace celkového cholesterolu v krevní plazmě (DEMETEROVÁ et al., 2002). Ve srovnání s kontrolní skupinou (2,96 mmol.l-1) se jeho hodnota zvyšovala 16. den experimentu na 4,26 mmol.l-1 a v 36. dni na 5,98 mmol.l-1. Vlivem výživy na krevní metabolity sledovali také KUPCZYŃSKI et al. (2010). Do krmiva byl přidáván rybí olej. V prvním týdnu naměřili 3,35 mmol.l-1 cholesterolu a 0,19 mmol.l-1 triacylglyceridů, v osmém týdnu 5,98 mmol.l-1 a 0,18 mmol.l-1. Nejvíce cholesterolu zaznamenali v šestém týdnu pokusu a to 6,29 mmol.l-1 cholesterolu. Vyšší koncentraci cholesterolu v krevní plazmě skotu zaznamenali BAN-TOKUDA et al. (2007) podobně jako PAVLÍK et al. (2008) a PAVLÍK et al. (2009) u samic než samců. Navíc plazmatický cholesterol byl dvakrát až čtyřikrát vyšší než u buvolů. Prokázali, že buvolí maso obsahuje o 40% méně cholesterolu než hovězí dobytek. Tyto rozdíly jsou dle autorů dány odlišnou úrovní metabolismu sledovaných zvířat. PADILLA-ARELLANES et al. (2007) uvádějí u zdravých krav 0,12 mmol.l-1 triacylglyceridů a u krav s jaterní lipidázou (steatózou) 0,15 mmol.l-1. Švýcarský hnědý skot nakažený kulhavkou a slintavkou vykazoval nižší koncentraci cholesterolu (3,1 mmol.l-1) ve srovnání se zdravými jedinci (4,9 mmol.l-1) (GÖKCE et al., 2004). U telat napadených infekcí Eimeria zuerni zjistili BANGOURA et al. (2007) nižší koncentraci cholesterolu (2,023 mmol.l-1). TAKASU et al. (2005) podobně jako PAVLÍK et al. (2009) uvádějí snížení hladiny cholesterolu v krvi se snižující se růstovou intenzitou. Uvádějí u kontrolní skupiny Japonského černého skotu množství cholesterolu 2,7 mmol.l-1, u skupiny s retardací růstu 2,3 mmol.l-1. U krav těsně před otelením zaznamenali DJOKOVIC et al. (2007) hodnotu celkového cholesterolu 1,75 mmol.l-1, po porodu 1,86 mmol.l-1. HUSSEIN a ABD ELLAH (2007) zjistili hodinu post partum u krav hladinu cholesterolu 1,9 mmol.l-1 a 0,21 mmol.l-1 triglyceridů. PADILLA et al. (2007) u Holštýnských krav v laktaci naměřili 3,27 mmol.l-1 celkového cholesterolu. Podobné průměrné hodnoty hladiny cholesterolu u Holštýnského a Švýcarského hnědého skotu udávají UTLU et al. (2004) (2,49 mmol.l-1 a 2,5 mmol.l-1). PAVLÍK et al. (2008) stanovili průměrnou hodnotu koncentrace cholesterolu u býků masných plemen 2,05 mmol.l-1 a jalovic 2,59 mmol.l-1. U skotu Angoni zaznamenali OTTO et al. (2000) průměrnou hodnotu 4,8 mmol.l-1. OHGI et al. (2005) zaznamenali po porodu nepatrné zvýšení cholesterolu na 3 mmol.l-1 a snížení triglyceridů na 0,09 mmol.l-1 u krav Holštýnského plemene.
22
3. 2. 5 Aspartátaminotransferáza (AST) Aspartátaminotransferáza zasahuje do metabolismu aminokyselin, katalýzou aminotrasferační reakce. Po tomto typu transaminace je aminoskupina metabolizována v ornitinovém cyklu a inkorporována do močoviny. Klinický význam mají zvýšené aktivity. Při onemocnění jater je nejčastější příčinou vzestupu aktivity virová hepatitida. Význam AST je při posuzování stupně aktivity procesu, případně nekrózy buňky. Při nekróze se do plazmy vyplavuje enzym vázaný na membránu mitochondrií, což má za následek vysoké hodnot\y AST. Ke zvýšené aktivitě AST vede rovněž onemocnění myokardu a poškození příčně pruhovaného svalstva (KOVÁČ et al., 1986). JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí u skotu průměrné hodnoty aktivity AST 0,3-1,3 μkat.l-1. VRZGULA et al. (1982) 0,21-0,5 μkat.l-1. PAVLÍK et al. (2009) stanovili rozmezí průměrných hodnot katalytické koncentrace býků plemene Gasconne v průběhu odchovu v rozmezí 1,08 – 1,60 μkat.l-1. U jalovice stejného plemenec 1,05 – 1,53 μkat.l-1. Po odstavu zaznamenali zvýšení průměrných hodnot u obou kategorií. NDLOVU et al. (2007) zjistili u mladého skotu plemene Nguni v prvním roce aktivitu AST 1,35 μkat.l-1, v druhém roce 2,06 μkat.l-1, ve třetím 2,20 μkat.l-1. U březích krav zaznamenali průměrné hodnoty aktivity 1,37 μkat.l-1, a u laktujících 1,45 μkat.l-1. DOORNENBAL et al. (1988) stanovili katalytickou koncentrace AST u krav po otelení 1,71μkat.l-1 AST. U býčků uvádějí průměrné hodnoty 2,16 μkat.l-1, u jalovic 2,05 μkat.l-1. Se zvyšujícím se věkem krav zaznamenali mírné zvýšení aktivity tohoto enzymu ze 2,03 na 2,21 μkat.l-1 U rostoucích telat ve věku 8 až 20 týdnů uvádějí DUBREUIL et LAPIERRE (1997) průměrné hodnoty 0,90 μkat.l-1. U laktujících krav hodnoty vyšší na úrovni 1,07 μkat.l-1. H.HUSSEIN et ABD ELLAH (2007) zjistili koncentraci AST jednu hodinu post partum 0,59 μkat.l-1. U krav mléčných plemen PADILLA et al. (2007) zaznamenali koncentraci AST 2,21 μkat.l-1a ANUSZ et al. (2007) 1,69 μkat.l-1 AST. Aktivita AST u skupiny krav, které byly podávány tuky jako vápenaté soli mastných kyselin, dosahovala průměrných hodnot 1,66 μkat.l-1 (PECHOVÁ et al., 2006). Vlivem nadbytku selenu v krmné dávce dochází k mírnému zvýšení katalytické koncentrace AST (1,28 μkat.l-1) (JUNIPER et al., 2008). DEMETEROVÁ et al. (2002) zaznamenali rozmezí průměrných hodnot aktivity
23
AST u černostrakatých krav od 0,47 do 0,53 μkat.l-1. GÖKCE et al. (2004) nezaznamenali změnu aktivity AST vlivem onemocnění slintavkou a kulhavkou. U Švýcarského hnědého skotu uvádějí průměrné hodnoty obou skupinách 1,6 μkat.l-1. Jaterní steatóza zvyšuje koncentraci plazmatické AST z 1,31 μkat.l-1 u kontrolní skupiny na 2,46 μkat.l-1 u skupiny experimentální (PADILLAARELLANES et al., 2007). GRÜNWALDT et al. (2005) zaznamenali u skotu plemene Criollo Argentino pokles průměrných hodnot AST na podzim (0,43 μkat.l-1) ve srovnání s letním obdobím 0,81 μkat.l-1. PAVLÍK et al. (2008) stanovili u masných plemen skotu u býků 1,67 μkat.l-1 AST a u jalovic 1,53 μkat.l-1. OTTO et al. (2000) uvádějí u skotu plemene Angoni plazmatickou koncentraci AST 1,40 μkat.l-1. GRÜNWALDT et al. (2005) uvádějí průměrné hodnoty aktivity AST u plemene Aberdeen Angus v průměru 0,69 μkat.l-1. BELLOVÁ et al. (2009) zjistili, že podáváme-li dojnicím v krmivu semena sóji, pak se množství AST postupně snižuje z 2,80 μkat.l-1 na 1,37 μkat.l-1. Snížení také zaznamenali, pokud kravám byl v krmivu přítomen palmový olej. 3. 2. 6 Alaninaminotrasferáza (ALT) Alaninaminotrasferáza katalyzuje přenos aminoskupiny z alaninu na kyselinu alfa-oxoglutarovou za vzniku kyseliny pyrohroznové a kyseliny glutamové. Reakce je součástí metabolismu aminokyselin. Nejvyšší aktivitu ALT vykazují játra a příčně pruhované svalstvo. Klinický význam mají zvýšené hodnoty ALT. Uvažuje se, že zvýšená aktivita ALT v plazmě je indikátorem poškození celistvosti buněčné membrány, tedy I buňky a příslušného orgánu, a indikuje tak jeho poruchu. Zvýšené hodnoty nalézáme u hepatopatií a u svalového poškození. ALT je vhodným screeningovým parametrem k odhalování hepatopatií, hlavně infekční (virové) hepatitidy. Také u jiných poškození jater, ať již chronických nebo toxických, nacházíme zvýšené aktivity ALT. U svalového poškození ať již úrazem, zánětem nebo degeneračním procesem, vedou ke zvýšení hodnot aktivity. Zvýšení může být způsobeno svalovou injekcí, případně poškozením svalu (KOVÁČ et al., 1986). JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) udávají 0,2-1,3 μkat.l-1 ALT. PAVLÍK et al. (2009) u plemene Gasconne stanovili koncentraci ALT u býků 0,190 μkat.l-1 a jalovic 0,243 μkat.l-1 na začátku sledování ve 63. dnu věku telat. Na konci sledovaného období, po odstavu ve 253. dnu věku zvířat zaznamenali výrazné zvýšení na
24
0,525 μkat/l u býků a 0,593 μkat.l-1 u jalovic. DUBREUIL et LAPIERRE (1997) uvádějí průměrné hodnoty aktivity ALT pro rostoucí telata v osmi týdnech 0,1 μkat.l-1, ve dvaceti týdnech 0,19 μkat.l-1 a pro laktující krávy 0,29 μkat.l-1 ALT. GÖKCE et al. (2004) u Švýcarského hnědého skotu s nemocí kulhavka a slintavka nižší průměrné hodnot (0,68 μkat.l-1) ve srovnání se skupinou kontrolní (0,83 μkat.l-1) ALT. U masného skotu ve výkrmu, kterým byla podávána vyšší dávka selenu v obohacených kvasnicích se katalytická koncentrace ALT nelišila od kontrolní skupiny zvířat (0,42 μkat.l-1) (JUNIPER et al., 2008). DEMETEROVÁ et al. (2002) zaznamenali u černostrakatého skotu průměrné hodnoty koncentrace ALT v rozmezí od 0,18 do 0,33μkat.l-1 PAVLÍK et al. (2008) u masných plemen u býků stanovili koncentraci 0,49 μkat.l-1 ALT a u jalovic 0,58 μkat.l-1. GRÜNWALDT et al. (2005) u plemene Aberdeen Angus zjistili 0,15 μkat.l-1 ALT. U plemen AA a Criollo Argentino v letním období 0,11μkat.l-1 ALT, na podzim zaznamenali aktivitu vyšší 0,17 μkat.l-1. OTTO et al. (2000) u skotu Angoni stanovil 0,61 μkat.l-1 ALT. ANUSZ et al. (2007) zjistili u mléčných krav koncentraci 0,5 μkat.l-1 ALT. 3. 2. 7 Alkalická fosfatáza (ALP) Alkalická fosfatáza, název enzymu souvisí se skutečností, že jeho pH optimum je v alkalické oblasti. Enzym katalizuje štěpení organických esterů kyseliny fosforečné a zasahuje do metabolismu makroergických fosfátových vazeb, jeho bližší funkce však není jasná. Zvýšení aktivity může být způsobeno buď poškozením buněk, nebo jejich zvýšenou metabolickou aktivitou. Nejčastějšími příčinami zvýšení aktivity jsou poškození jater a žlučových vývodných cest, kostní procesy, hlavně tam kde jde o přestavbu kostí, nejčastější příčinou je intenzivní růst kosti. Mezi další příčiny zvýšení patří těhotenství a některá střevní onemocnění. U snížení aktivity jde o vrozené snížení (hypofosfatázie), intoxikaci vitamínem D atd. (KOVÁČ et al., 1986). JELÍNEK, KOUDELA (2003) uvádí koncentraci ALP 0,6-3 μkat.l-1. Koncentrace ALP u plemene Gascone byla vysoká na začátku sledovaného období u býků v 64. dni 8,03 μkat.l-1, u jalovic 7,41 μkat.l-1 (PAVLÍK et al., 2009). JUNIPER et al. (2008), kteří podávali zvířatům vyšší dávky selenu v obohacených
25
kvasnicích, stanovili u masného skotu ve výkrmu 6,2 μkat.l-1 ALP a u telat 10,9 μkat.l-1. V 16 dnech testu při podávání vápenatého mýdla byla koncentrace ALP u dojnic 7,0 μkat.l-1, v 36 dnech 6,8 μkat.l-1. Při podávání vápenatého mýdla s proteinem v 16 dnech testu 10,4 μkat.l-1a ve 36 dnech 7,9 μkat.l-1 (DEMETEROVÁ et al., 2002). GRÜNWALDT et al. (2005) u plemene Aberdeen Angus byla hodnota ALP 3,2 μkat.l-1. U plemen AA a Criollo Argentino u laktujících krav 2,9 μkat.l-1, u krav při stání na sucho 2,9 μkat.l-1 u jalovic 5,9 μkat.l-1. V létě 4,4 μkat.l-1 a na podzim 3 μkat.l-1 ALP. PAVLÍK et al. (2008) u masných plemen skotu zjistili u býků 2,81 μkat.l-1 a u jalovice 2,06 μkat.l-1ALP. U skotu Angoni z Angoni Mozambik se ALP pohybuje kolem hodnoty 4,4 μkat.l-1 (OTTO et al., 2000).
26
4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika sledovaných zvířat 4.1.1 Plemeno Gasconne Francouzské plemeno Gasconne (původně využívané k tahu) se v posledních 35 letech intenzivně šlechtí na produkci masa v nepříznivých klimatických a přírodních podmínkách. Vrozená tvrdost a odolnost zvířat umožňuje pastvu i na neúrodných a svažitých pozemcích se “skromnou” vegetací. Krátkosrstá zvířata jsou světle šedá, světle hnědá narozená telata se přebarví v prvních šesti měsících života. Černé sliznice jsou příčinou vysoké tolerance zvířat vůči slunečnímu záření a odolnosti vůči infekčnímu zánětu spojivek. Pro krávy jsou charakteristické výborné mateřské vlastnosti, dobrá plodnost a bezproblémové porody (cca 90% porodů probíhá bez pomoci), které spolu s vysokou vitalitou telat a dobrou mléčností matek umožňují odchov vysokého počtu telat na 100 krav. Z dobré konstituce a odolnosti krav vyplývá i možnost jejich dlouhodobého využívání v chovu. Zvířata vykazují velmi dobrou růstovou schopnost a jakost masa. Býky lze vykrmovat do hmotnosti kolem 600 kg bez nebezpečí většího ukládání tuku, a to při poměrně příznivé spotřebě jadrných krmiv. Kvalita masa odpovídá náročným kulinářským požadavkům. Do ČR bylo prvních 15 jalovic plemene Gasconne dovezeno z Francie v roce 1994, v současné době se počet čistokrevných krav tohoto plemene pohybuje kolem 350 kusů (KVAPILÍK et al., 2006).
4.2 Odběr a analýza krevních vzorků Sledování bylo provedeno v chovu Výzkumném ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze - Uhříněvsi. Do sledování bylo zařazeno 10 telat býčků a 10 telat jalovic masného plemene Gasconne chovaného v systému bez tržní produkce mléka. Zvířata byla vybírána tak, aby věkový rozdíl mezi jedinci byl co nejmenší. V pravidelných intervalech byl odebírán vzorek krve z podocasní žíly pomocí odběrového systému HEMOS. První odběr se uskutečnil v průměrném věku sledovaných zvířat 64 ± 15 dní. Následné odběry byly provedeny ve věku 99, 127, 155, 190, 216 a 253 dní. Krev byla stabilizována heparinem a bezprostředně po odběru uložena do chladícího boxu. Po odběru všech vzorků
27
v daném termínu byla krev odstředěna při 1200 g po dobu 15 minut. Následně byla separována krevní plazma do označených zkumavek Eppendorf a vzorky uloženy při -20 °C až do analýzy. Z krevní plazmy byly stanoveny hladiny následujících parametrů metabolického profilu: celkové bílkoviny, albumin, urea, glukóza, cholesterol, triacylglyceroly, alaninaminotransferáza, aspartátaminotransferáza a alkalická fosfatáza. Parametry vnitřního prostředí byly stanoveny na automatickém analyzátoru XT20i (Fisher Thermo Scientific, Finland), při použití běžně dostupných komerčních kitů (Biovendor-Laboratorní medicína, a.s., ČR). Současně při odběrech vzorků krve byl odebírán vzorek pastevního porostu, startéru a případně sena pro analýzu normovaných živin v krmné dávce.
4.3
Matematicko-statistické vyhodnocení dat Průběžně získávaná data byla zaznamenávána pomocí tabulkového editoru MS
Office Excel a setříděna pro statistické vyhodnocení. Data byla hodnocena za pomocí programu Statistica 8.0. Normalita souboru byla testována pomocí Shapiro-Wilkova testu a na základě jeho výsledku byla vybrána pro hodnocení dvoufaktorová analýza rozptylu (ANOVA) při opakovaném měření, s následným testováním dle Fishera na hladinách významnosti 0,05 a 0,01. Mezi věkem zvířat a jednotlivými parametry vnitřního prostředí bylo provedeno hodnocení vzájemné závislosti pomocí korelačního koeficientu na hladině pravděpodobnosti P < 0.05.
28
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5. 1 Celkový obsah bílkovin Hodnoty celkových bílkovin v krevní plazmě se pohybovali mezi 54,73 ± 7,44 až 69,39 ± 0,84 g.l-1 (Graf 1, Tab. 1). Celkový obsah bílkovin se u býků a jalovic v průběhu sledování výrazně neměnil. U jalovic se průměrné hodnoty celkových bílkovin při prvních dvou odběrech v podstatě neměnili. Ke snížení došlo kolem 127. dne, kdy hodnota klesla z 63,92 ± 0,76 na 58,06 ± 1,50 g.l-1. Později docházelo k mírnému nárustu koncentrace na 62,70 ± 1,38 g.l-1 (190. den). Následoval výrazný pokles až na hodnotu 54,73 ± 7,44 g.l-1 a dále výrazný vzestup na 69,39 ± 0,84 g.l-1 (253. den), která byla zároveň nejvyšší za celé sledované období. Množství proteinů u býků se 99. den mírně zvýšilo na 60 ± 0,78 g.l-1. K poklesu došlo stejně jako u jalovic 127. den, kdy hodnota klesla na 55,34 ± 1,20 g.l-1. Opět následoval mírný vzestup koncentrace až do 216. dne na množství 64,19 ± 1,46 g.l-1. Do 253. dne hodnota klesla na 62,88 ± 8,01 g.l-1. Statisticky průkazný rozdíl na hladině p < 0,05 byl u jalovic ve srovnání s býky zaznamenán v průměrném věku 216 dní (Tab. 1). Byla prokázána slabá korelační závislost mezi věkem zvířat a koncentrací celkových plazmatických bílkovin s korelačním koeficientem r = 0,28 při hladině významnosti p < 0,05. JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí obsah bílkovin v krevní plazmě skotu pouze 30-50 g.l-1, což výrazně nekoresponduje s našimi výsledky. Naproti tomu VRZGULA et al. (1982) udávají celkové množství bílkovin u skotu v rozmezí 65-85 g.l-1. PAVLÍK et al., 2009 a také DOORNENBAL et al. (1988), kteří sledovali vnitřní parametry u masného skotu, dospěli k podobným hodnotám. U jalovic navíc zjistili, že se po druhém roce bílkoviny postupně zvyšují s věkem. Nepatrně vyšší hodnoty (72,6 g.l-1) uvádí NDLOVU et al. (2007) u plemene Nguni. Ve srovnání s dojnicemi Černého strakatého plemene, kterým bylo přidáváno do krmiva vápenaté mýdlo (DEMETEROVÁ et al., 2002) a u nichž se množství bílkovin snížilo z 98,7 g.l-1 v 16 dnech testu na 79,6 g.l-1 v 36 dnech, byly námi zjištěné hodnoty výrazně nižší. U dojnic v poporodním období, kterým MELICHAROVÁ et al. (2009) podávali v krmivu hydrotermicky upravenou plnotučnou sóju nebo palmový olej, se množství bílkovin postupně zvyšovalo.
29
U býků kříženců Českého strakatého plemene, plemene Charolais, Galoway a masný Simentál zjistili PAVLÍK et al. (2008) 69,46 g.l-1 celkových bílkovin a u jalovic 71,02 g.l-1. Tyto hodnoty jsou opět vyšší než námi zjištěné množství bílkovin. TÓTHOVÁ et al. (2008) u dojnic Slovenského strakatého skotu zaznamenali ve 4 týdnu před porodem 75,15 g.l-1 celkových bílkovin a ve 4 týdnu po porodu 84,27 g.l-1. UTLU et al. (2004) uvádějí průměrné hodnoty celkových bílkovin u plemene Holštýn 73,8 g.l-1 a plemene Brown Swiss 75,4 g.l-1. Z těchto výsledků můžeme usoudit, že množství bílkovin v krevní plazmě mléčných plemen skotu je vyšší než u plemen masných.
Celkové bílkoviny 80,0 70,0 60,0
g.l-1
50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 1: Koncentrace celkových bílkovin v průběhu sledovaného období
30
5. 2 Obsah albuminu Koncentrace albuminu se pohybovala mezi 29,82 ± 2,72 až 34,60 ± 0,24 g.l-1 (Graf 2, Tab. 2). Hladina se v průběhu sledování výrazně měnila, hlavně u jalovic vykazovala kolísavou tendenci. U jalovic se množství albuminu zvýšilo 99. den na 33,17 ± 0,28 g.l-1. Při měření 127. den byla zjištěna koncentrace výrazně nižší, a to 29,95 ± 0,47 g.l-1. Množství albuminu do 190. dne stoupalo na hodnotu 31,49 ± 0,44 g.l-1 a 216. den poklesla na 29,82 ± 2,72 g.l-1. Nejvyšší hodnota 34,53 ± 0,28 g.l-1 byla zjištěna 253. den. Obdobné hodnoty byli zjištěny u býků. V 99. den se množství albuminu zvýšilo na 32,81 ± 0,49 g.l-1 a poté hodnota klesla obdobně jako u jalovic,. Tedy 127. den byla stanovena na 30,75 ± 0,37 g.l-1. V dalších měřeních se do 216. dne množství albuminu mírně zvyšovalo a výrazně stouplo 253. den na hodnotu 34,60 ± 0,24 g.l-1. Mezi množstvím albuminu v krevní plazmě a pohlavím zvířat nebyl v průběhu sledovaného období zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Avšak byla zde zaznamenána korelační závislost r = 0,31 mezi věkem zvířat a koncetrací albuminu (p < 0,05). BABU et al. (2009) ve své studii zabývající se telaty (křížence Bos indicus x Bos taurus), která byla různě ustájena nebo krmena odlišnou stravou, zaznamenali u všech skupin hodnoty albuminu pohybující se mezi 34,8 g.l-1 a 39 g.l-1. Toto množství je podobné našim zjištěným hodnotám. Nižší hladinu albuminu stanovili u Japoského černého skotu TAKASU et al. (2005). U kontrolní skupiny to bylo 36 g.l-1 albuminu a u skupiny s nižší intenzitou růstu se hladina snížila na 31 g.l-1. Vyšší koncentraci albuminu, než byla zjištěna u našeho pokusu, uvádí KIDA (2003), který stanovil u mléčných plemen skotu v Japonsku průměrnou hodnotu 40 g.l-1. Také GRÜNWALDT et al. (2005), kteří se ve své praci zaměřili na vztah ročního období a biochemických parametrů krevní plazmy plemen Aberdeen Angus a Criollo Argentino, naměřili vyšší koncentraci albuminu a to 47 g.l-1 v létě a na podzim 40 g.l-1. U plemene Aberdeen Angus zjistili průměrnou koncentraci albuminů 44 g.l-1. TÓTHOVÁ et al. (2008) porovnávající koncentraci akutní fáze s vybranými proměnnými metabolismu bílkovin u dojnic Slovenského strakatého skotu v různých fázích březosti, ve 4. týdnu před porodem zjistili 40,12 g.l-1 albuminů a ve 4. týdnu po porodu 35,02 g.l-1.
31
Albumin 35,0
34,0
g.l-1
33,0
32,0
31,0
30,0
29,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 2: Koncentrace albuminu v průběhu sledovaného období
5. 3 Obsah glukózy Množství glukózy se pohybovalo v rozmezí od 4,53 ± 0,32 mmol.l-1 do 7,32 ± 0,25 mmol.l-1. Hodnoty u jalovic a býků v průběhu sledovaného období se výrazně nelišily (Tab. 3). U obou pohlaví došlo v 99. den k nárustu koncentrace glukózy. U jalovic z původní hodnoty 6,69 ± 0,33 mmol.l-1 na 7,32 ± 0,25 mmol.l-1 a u býků z 6,63 ± 0,16 mmol.l-1 na 7,10 ± 0,41 mmol.l-1. Poté množství do 155. dne klesalo u jalovic na 5,53 ± 0,31 mmol.l-1 a u býků na 5,38 ± 0,21 mmol.l-1. Následně se množství glukózy do 190. dne opět zvýšilo u obou pohlaví a do 216. dne kleslo na obdobnou hodnotu. U následujícího měření (253. den) se koncentrace výrazně lišila. U jalovic glukóza výrazně stoupla na 6,30 ± 0,62 mmol.l-1 a naopak u býků klesla na 4,53 ± 0,32 mmol.l-1(Graf 3). Mezi býky a jalovicemi byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl ve 253. dni na hladině významnosti p < 0,01. S věkem zvířat klesá obsah glukózy v krevní plazmě, což bylo prokázáno negativní korelační závislost (- 0,36). JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádí úroveň glukózy v krvi sajících mláďat 4-5 mmol.l-1, u dospělého skotu 3,5 mmol.l-1. VRCHLABSKÝ et al. (1990) uvádí 32
hodnotu 2,75 mmol.l-1. Námi zjištěné hodnoty byly vyšší, ale je zde vidět podobná sestupná tendence se zvyšujícím se věkem. Obdobně RADOJIČIĆ et al. (2007) uvádějí klesající tendenci koncentrace glukózy v krvi s věkem telat Holštýnského skotu. V 15 dnech věku stanovili hladinu glukózy v krevním séru na 8,70 mmol.l-1, ve dvou měsících 7,32 mmol.l-1 a ve čtyřech měsících 4,30 mmol.l-1. Tyto hodnoty jsou srovnatelné s našimi výsledky. Pokles plazmatické glukózy uvádějí také BAN-TOKUDA et al. (2007), kteří sledovali výkrm u skotu a bůvolů. PAVLÍK et al. (2008), sledující vnitřní prostředí u skotu ve výkrmu, stanovili u býků 4,80 mmol.l-1 glukózy, u jalovic 4,86 mmol.l-1. Tyto hodnoty nekorespondují s našimi výsledky. GRÜNWALDT et al. (2005) zjistili na podzim (4,2 mmol.l-1) vyšší koncentraci glukózy než v létě (3,1 mmol.l-1). Tyto hodnoty nesouhlasí s naším měřením. Vliv na koncentraci glukózy v krvi mají také nemoci. GÖKCE et al. (2004) uvádějí u Švýcarského hnědého skotu nakaženého slintavkou a kulhavkou hodnotu 3,76 mmol.l-1 a u kontrolní skupiny 2,41 mmol.l-1. Hladinu glukózy ovlivňuje i výživa. Její pokles a následné zvýšení zaznamenali OHTSUKA et al. (2005) při krmení zvířat nedostatečnou krmnou dávkou. Zvýšení glukózy v krvi sledovali KUPCZYŃSKI et al. (2010) po přídavku rybího tuku do krmiva. U Holštýnských krav bylo v prvním týdnu naměřeno 2,42 mmol.l-1 glukózy, v osmém týdnu se hodnota zvýšila na 3,06 mmol.l-1. PAVLÍK et al. (2008), sledující vnitřní prostředí u skotu ve výkrmu, stanovili u býků 4,80 mmol.l-1 glukózy, u jalovic 4,86 mmol.l-1. Hodnota u býků je srovnatelná s naším výsledkem ve 253. dni, u jalovic byla námi zjištěná hodnota vyšší.
33
Glukóza 8,0 7,0 6,0
mmol.l-1
5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 3: Koncentrace glukózy v průběhu sledovaného období
5. 4 Obsah močoviny Obsah močoviny se pohyboval mezi průměrnými hodnotami 2,76 ± 0,14 mmol.l-1 a 6,83 ± 0,34 mmol.l-1. Hodnota močoviny se u jalovic na počátku období nepatrně zvýšila. Od 99. do 155. dne měla klesavou tendenci a dosáhla koncentrace 4,08 ± 0,18 mmol.l-1. V následujícím období množství močoviny výrazně stouplo na 5,90 ± 0,15 mmol.l-1 (190. den). Poté močovina začala opět klesat a na konci sledování dosáhla na průměrnou hodnotu 5,01 ± 0,89 mmol.l-1. Koncentrace močoviny u býků měla obdobnou tendenci jako u jalovic. Počáteční hodnota v 64. dni byla 2,76 ± 0,14 mmol.l-1 a do 127. dne měla vzestupnou tendenci. Poté opět klesla na 3,14 ± 0,15 mmol.l-1. Následně se koncentrace močoviny znovu zvyšovala, až ve 253. dni dosáhla na 6,83 ± 0,34 mmol.l-1 (Graf 4). Statisticky průkazný rozdíl mezi jalovicemi a býky byl zjištěn 64. den věku (0,003) a 253. den věku (0,0001). Vyšší korelační závislost byla zaznamenána mezi věkem zvířat a množstvím močoviny při hladině významnosti p < 0,05 (0,61). 34
NDLOVU et al. (2007) zjistili, že se koncentrace močoviny zvyšovala s postupujícím věkem. U mladého skotu plemene Nguni stanovili hodnotu močovinu v prvním roce 4,1 mmol.l-1. Toto množství nesouhlasí s naší hodnotou, které byla naměřena v obdobném věku. Velice nízkou koncentraci močoviny (2,7 mmol.l-1), která je odlišná od námi zaznamenaných hodnot, zjistili u býků plemene Shorthorn DOORNENBAL et al. (1988). Naproti tomu odobnou hodnotu naměřili u telat při narození a to 4,3 mmol.l-1 močoviny. Sestupnou tendenci koncentrace močoviny v krevní plazmě zaznamenali MELICHAROVÁ et al. (2009), když podávali dojnicím bob s nízkým obsahem anitinutričních látek. Na začátku testu zjistili množství 5,27 mmol.l-1 močoviny a na konci testování 3,96 mmol.l-1. Tento výsledek nesouhlasí s námi zjištěným nárustem močoviny se zvyšujícím se věkem. Obdobně BELLOVÁ et al. (2009), pokud podávali v krmivu semena sóji, zjistili snižující se koncentraci močoviny v krevní plazmě z původních 3,22 mmol.l-1 na 2,50 mmol.l-1. Pokud jim však podávali palmový olej, hodnota se naopak zvýšila z 3,25 mmol.l-1 na 3,73 mmol.l-1. CABARAUX et al. (2005) krmili krávy plemene Belgické modré s dvojitým osvalením kukuřičnou siláží a zaznamenali 5,02 mmol.l-1 močoviny. Shodného výsledku jsme dosáhli u jalovic ve 253. dni. GRÜNWALDT et al. (2005) zaznamenali u masného skotu plemene Aberdeen Angus průměrnou hodnotu koncentrace močoviny 6,7 mmol.l-1. Obdobnou koncentraci jsme zjistili u býků ve 253. dni.
35
Močovina 8,0 7,0 6,0
mmol.l-1
5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 4: Koncentrace močoviny v průběhu sledovaného období
5. 5 Obsah cholesterolu Množství cholesterolu se v průběhu sledovaného období pohybovalo v rozmezí od 2,50 ± 0,10 mmol.l-1 do 5,43 ± 0,30 mmol.l-1 (Tab. 5, Graf 5) U skupiny jalovic se koncentrace cholesterolu nejprve v 99. dni nepatrně zvýšila na 4,89 ± 0,27 mmol.l-1 a ve 127. dni se snížila na 4,79 ± 0,29 mmol.l-1. Následoval postupný vzestup až do 216. dne na hodnotu 5,43 ± 0,30 mmol.l-1. Při posledním měření 253. den byla zjištěna výrazně nižší koncentrace cholesterolu 2,87 ± 0,10 mmol.l-1. Množství cholesterolu u býků mělo obdobnou tendenci. Od 64. dne, kdy jsme zjistili koncentraci 3,74 ± 0,30 mmol.l-1, se cholesterol do 127. dne zvyšoval na 4,72 ± 0,18 mmol.l-1. Poté do 216. dne mírně klesal na 4,20 ± 0,26 mmol.l-1, až na konci sledovaného období dosáhl hodnoty 2,50 ± 0,10 mmol.l-1. U cholesterolu byl zaznamenán statisticky vysoce průkazný rozdíl (p< 0,01) mezi skupinou jalovic a býků v 64. a ve 216. dni. Průkazný rozdíl (p< 0,05) byl zaznamenán ve věku 99 dní (0,037). Mezi věkem zvířat a koncentrací cholesterolu byla zjištěna negativní korelační závislost r = - 0,25 (p < 0,05). 36
JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí koncentraci cholesterolu 3,9 mmol.l-1. VRZGULA et al. (1982) udávájí širší fyziologické rozmezí cholesterolu v krevní plazmě skotu 2,60 až 5,20 mmol.l-1. Obě hodnoty souhlasí s našimi výsledky. Stejné zvýšení koncentrace a následné výrazné snížení zaznamenal PAVLÍK et al. (2009). DUBREUIL et LAPIERRE (1997) stanovili u osmi týdeních telat 1,15 mmol.l-1 cholesterolu. Tato hodnota je výrazně nižší než hodnota, kterou jsme stanovili v obdobném věku a to 4,53 ± 0,29 u jalovic a 3,74 ± 0,30 u býků. MELICHAROVÁ et al. (2009) sledovali u skupiny, dostávající bob s vysokým obsahem antinutričních látek, výrazný vzestup koncentrace cholesterolu z původních 4,41 mmol.l-1 až na 6,18 mmol.l-1, což nekoresponduje s našimi výsledky. Podobného výsledku dosáhli BELLOVÁ et al. (2009), pokud do krmiva přidávali palmový olej. Množství cholesterolu se zvýšilo z 2,22 mmol.l-1 až na 6,12 mmol.l-1. Cholesterol se taktéž zvyšoval s perorálním přídavek Silymarinu, který byl denně podávaný březím dojnicím (TEDESCO et al. 2004), kde se z původní koncentrace 3,28 mmol.l-1 dostal až na 5,15 mmol.l-1. Naopak pokles byl patrný při 28 hodinovém hladovění u Japonského černého skotu, kdy se cholesterol snížil z 4,18 mmol.l-1 na 3,53 mmol.l-1 (SUDA et al., 2003). Obdobné koncentrace dosáhli býci na začátku testu. Když KUPCZYŃSKI et al. (2010) přidávali do krmiva rybí olej, zjistili postupné zvyšování cholesterolu z 3,35 mmol.l-1 na 5,98 mmol.l-1 a dále. Také v našem měření jsme zaznamenali nejprve zvyšování cholesterolu ale pouze do 216. dne věku. Ke stejným výsledkům došli BAN-TOKUDA et al. (2007) podobně jako PAVLÍK et al. (2008) a PAVLÍK et al. (2009), když zaznamenali vyšší koncentraci cholesterolu u samic než u samců.
37
Cholesterol 6,0
5,0
mmol.l-1
4,0
3,0
2,0
1,0
0,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 5: Koncentrace cholesterolu v průběhu sledovaného období
5. 6 Obsah triacylglycerolů Hodnoty triacylglycerolů se pohybují mezi 0,179 ± 0,021 mmol.l-1 a 0,353 ± 0,066 mmol.l-1 (Tab.6, Graf 6). Hladina triacylglycerolů měla kolísavou tendenci u obou pohlaví. U jalovic byla 64. den zjištěna koncentrace 0,255 ± 0,029 mmol.l-1, která se 99. den zvýšila na 0,334 ± 0,021 mmol.l-1. Poté hodnota znovu klesla na 0,286 ± 0,030 mmol.l-1 a 190. den se opět zvýšila, tentokrát na 0,346 ± 0,033 mmol.l-1. Následně se 253. den koncentrace snížila až na 0,233 ± 0,026 mmol.l-1. Koncentrace triacylglycerolů měla u býků z počátku klesající tendenci. Z původních 0,353 ± 0,066 mmol.l-1 klesla 127. den na hodnotu 0,228 ± 0,023 mmol.l-1. Od 190. dne, kdy bylo zjištěno množství 0,291 ± 0,033 mmol.l-1, triacylglyceroly snížovaly do 253. dne na 0,179 ± 0,021 mmol.l-1. Rozdíly mezi jalovicemi a býky nebyly v průběhu testu statisticky průkazné. Pouze při prvním měření 64. den byl zjištěn průkazný rozdíl, kdy u jalovic byla zjištěna nižší počáteční hodnota než u býků (p < 0,05). Mezi věkem a množstvím triacylglycerolů byla zaznamenán slabá negativní korelace r = - 0,26 (p < 0,05). 38
JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí koncentraci 0,4 g.l-1 triacylglycerolů. Tak vysoká hodnota nebyla po celou dobu testu zaznamenána. U osmi týdenních telat stanovil DUBREUIL et LAPIERRE (1997) koncentraci 0,267 mmol.l-1 triglyceridů, u laktujících krav 0,218 mmol.l-1. Obdobné množství bylo zaznamenáno i v našem měření. KENNERMAN et al. (2006) zaznamenali zvýšení koncentrace triacylglycerolů při podání monensinu ve formě kapslí kravám Holštýnského plemene v období 8 týdnů po porodu. Tyto výsledky nekorespondují se studií MOHEBBI-FANI et al. (2006), kteří monensin přidávali skupině dojnic do krmiva v sodné soli. V závislosti na věku bylo zjištěno jak snížení tak zvýšení triacylglycerolů v našich výsledcích. KUPCZYŃSKI et al. (2010) přidávali do krmiva rybí olej. V prvním týdnu naměřili 0,19 mmol.l-1 triacylglycerolů a v osmém týdnu 0,18 mmol.l-1. Podobnou hodnotu jsme zaznamenali 253. den u býků a také HUSSEIN a ABD ELLAH (2007) u krav hodinu post partum (0,21 mmol.l-1 triglyceridů).
Triacylglyceroly 0,4 0,35 0,3
mmol.l-1
0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 6: Koncentrace triacylglycerolů v průběhu sledovaného období
39
5. 7 Katalytická koncentrace aspartátaminotransferázy (AST) Katalytická koncentrace aspartátaminotransferázy se pohybovala v rozmezí od 1,05 ± 0,15 μkat.l-1 do 1,60 ± 0,15 μkat.l-1 (Tab.7, Graf 7). Aktivita aspartátaminotransferázy u jalovic v 99. den mírně navýšila na 1,42 ± 0,06 μkat.l-1 a do 155. dne klesalo na 1,15 ± 0,04 μkat.l-1. Potom co se hodnota ve 190. dni opět nepatrně zvýšila, opět klesla až na 1,05 ± 0,15 μkat.l-1 a následně se koncentrace výrazně zvýšila na 1,53 ± 0,06 μkat.l-1. U býků měla katalytická koncentrace aspartátaminotransferázy obdobně střídavou tendenci jako u jalovic. 99. den se množství zvýšilo na 1,38 ± 0,09 μkat.l-1. Do 155. dne se hodnota pohybovala na 1,08 ± 0,04 μkat.l-1. Množství AST bylo na konci sledovaného období 1,60 ± 0,09 μkat.l-1. V průběhu sledovaného období nebyl mezi býky a jalovicemi zjištěn průkazný statistický rozdíl. Zaznamenali jsme slabou korelační závislost mezi věkem a katalytickou koncetrací AST. JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí u skotu průměrné hodnoty aktivity AST 0,3-1,3 μkat.l-1. VRZGULA et al. (1982) udávají hodnotu výrazně nižší 0,21-0,5 μkat.l-1. Tato však nekoresponduje s našimi výsledky, kdy byla průměrná koncentrace AST u jalovic 1,28 μkat.l-1 a u býků 1,30 μkat.l-1. Pro nás neodpovídají koncentraci uvádějí GRÜNWALDT et al. (2005) u plemene Aberdeen Angus v průměru 0,69 μkat.l-1. Podobné hodnoty jako v našem testu stanovili PAVLÍK et al. (2009) u plemene Gasconne. Vyšších hodnot dosáhli PAVLÍK et al. (2008) u masných plemen skotu u býků 1,67 μkat.l-1 a u jalovic 1,53 μkat.l-1. DOORNENBAL et al. (1988) uvádějí u býčků průměrné hodnoty 2,16 μkat.l-1, u jalovic 2,05 μkat.l-1. Se zvyšujícím se věkem krav zaznamenali mírné zvýšení aktivity tohoto enzymu ze 2,03 na 2,21 μkat.l-1, což neodpovídá našemu zjištění. Odlišných výsledků dosáhli H.HUSSEIN a ABD ELLAH (2007) u krav jednu hodinu post partum (0,59 μkat.l-1), u krav mléčných plemen 2,21 μkat.l-1 (PADILLA et al., 2007) a ANUSZ et al. (2007) stanovili 1,69 μkat.l-1 AST. JUNIPER et al. (2008) udávají, že vlivem nadbytku selenu v krmné dávce dochází k mírnému zvýšení katalytické koncentrace AST (1,28 μkat.l-1). Tato koncentrace odpovídá námi zjištěné hodnotě u jalovic v 190. dni a 127. dni u býků. Velice nízké hodnoty AST, které neodpovídali našim měřením, zaznamenali
40
DEMETEROVÁ et al. (2002) v rozmezí u černostrakatých krav od 0,47 do 0,53 μkat.l-1. BELLOVÁ et al. (2009) zjistili, že podáváme-li dojnicím v krmivu semena sóji, pak se množství AST postupně snižuje z 2,80 μkat.l-1 na 1,37 μkat.l-1, tato hodnota odpovídá koncentraci v 99. a 190. dni u býků.
AST 1,8 1,6 1,4
kat.l-1
1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 7: Katalytická koncentrace AST v průběhu sledovaného období
5. 8 Katalytická koncentrace alaninaminotrasferázy (ALT) Průměrné hodnoty katalytické koncentrace alaninaminotrasferázy se pohybovali od 0,19 ± 0,008 μkat.l-1 do 0,593 ± 0,021 μkat.l-1. Hodnoty u obou pohlaví mají vzestupnou tendenci. U jalovic byla na počátku sledování (64. den) zjištěna aktivita 0,243 ± 0,018 μkat.l-1 a postupně vzrůstala do 253. dne na 0,593 243 ± 0,021 μkat.l-1. Ve 127. dni došlo k nepatrnému poklesu na koncentraci 0,292 243 ± 0,021 μkat.l-1. Aktivita ALT u býků byla 64. dni 0,19 243 ± 0,008 μkat.l-1 a do 253. dne postupně stoupla na 0,525 243 ± 0,020 μkat.l-1. Mezi katalytickou koncentrací alaninaminotrasferázy a pohlavím nebyl zjištěn průkazný statistický rozdíl, ale byla zjištěna silná korelační závislost (0,70) mezi aktivitou ALT a věkem zvířat (Tab. 10).
41
JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) udávají koncentraci ALT 0,2-1,3 μkat.l-1. To odpovídá našim výsledkům. Pouze u býků v 64. den byla hodnota nepatrně nižší. U plemene Gasconne stanovili PAVLÍK et al. (2009) koncentraci ALT, která je v souladu s našimi výsledky. Nižší aktivitu udávají DUBREUIL et LAPIERRE (1997 pro rostoucí telata v osmi týdnech 0,1 μkat.l-1, ve dvaceti týdnech 0,19 μkat.l-1. Obdobně GRÜNWALDT et al. (2005) u plemene Aberdeen Angus zjistili nižší katalytickou koncentraci ALT (0,15 μkat.l-1). Také PAVLÍK et al. (2008) u masných plemen u býků stanovili vyšší aktivitu 0,49 μkat.l-1 ALT a u jalovic 0,58 μkat.l-1, která by odpovídala hodnotám naměřeným v poslední den testu. Obdobné hodnoty udává OTTO et al. (2000) u skotu Angoni (0,61 μkat.l-1 ALT) a ANUSZ et al. (2007) u mléčných krav (0,5 μkat.l-1 ALT).
ALT 0,7 0,6
kat.l-1
0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 8: Katalytická koncentrace ALT v průběhu sledovaného období
42
5. 9 Katalytická koncentrace alkalické fosfatázy (ALP) Aktivita katalytické fosfatázy se v průběhu sledované období pohybovala mezi 1,59 ± 0,10 μkat.l-1 a 8,03 ± 0,99 μkat.l-1. Hodnoty měli u obou pohlaví sestupnou tendenci (Graf 9). Množství alkalické fosfatázy u jalovic klesalo z původních 7,41 ± 0,78 μkat.l-1 do 155. dne na 2,21 ± 0,26 μkat.l-1. 190. den mírně stoupla na 2,51 ± 0,19 μkat.l-1 a následně opět došlo k poklesu na konečných 1,59 ± 0,10 μkat.l-1. Z počáteční vyšší katalytické koncentrace alkalické fosfatázy 8,03 ± 0,99 μkat.l-1 u býků došlo k poklesu, kdy 155. den byla naměřena hodnota 2,61 ± 0,30 μkat.l-1. V 190. den stejně jako u jalovic byl patrný mírný nárust a poté se aktivita snižovala na 1,68 ± 0,12 μkat.l-1. Vliv pohlaví na množství alkalické fosfatázy v krevní plazmě nebyl statisticky průkazný. Korelační závislost mezi věkem a koncentrací ALP byla vyhodnocena jako silně negativní (r = -70). JELÍNEK, KOUDELA (2003) uvádí koncentraci ALP 0,6-3 μkat.l-1. Námi naměřené hodnoty od 64. do 127. dne jsou výrazně vyšší. Katalytická koncentrace ALP u plemene Gasconne byla vysoká na začátku sledovaného období (PAVLÍK et al., 2009) a u masných plemen skotu zjistili PAVLÍK et al. (2008) u býků 2,81 μkat.l-1 a u jalovice 2,06 μkat.l-1ALP, což odpovídalo našemu měření. Vyšší hodnoty ALP (6,2 μkat.l-1), než které odpovídají našemu testování, stanovili JUNIPER et al. (2008) u masného skotu ve výkrmu, pokud jim podávali vyšší dávky selenu v obohacených kvasnicích. U telat zjistili 10,9 μkat.l-1. V 16 dnech testu při podávání vápenatého mýdla byla aktivita ALP u dojnic 7,0 μkat.l-1, v 36 dnech 6,8 μkat.l-1. Při podávání vápenatého mýdla s proteinem v 16 dnech testu 10,4 μkat.l-1a ve 36 dnech 7,9 μkat.l-1 (DEMETEROVÁ et al., 2002). GRÜNWALDT et al. (2005) u plemene Aberdeen Angus zaznamenali 3,2 μkat.l-1 ALP. Taktéž naměřili v létě vyšší koncentraci (4,4 μkat.l-1) než na podzim (3 μkat.l-1). Tyto výsledky neodpovídají našim měřením.
43
ALP 9,0 8,0 7,0
kat.l-1
6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 0
50
100
150 Věk Jalovice
200
250
300
Býci
Graf 9: Katalytická koncentrace ALP v průběhu sledovaného období
44
6 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo stanovit jednotlivé parametry krevní plazmy u býků a jalovic a zjistit, zda na tyto parametry má vliv věk nebo pohlaví. Sledování bylo provedeno v chovu Výzkumném ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze - Uhříněvsi. Do testu bylo zařazeno 10 telat býčků a 10 telat jalovic masného plemene Gasconne chovaného v systému bez tržní produkce mléka. Zvířata byla vybírána tak, aby věkový rozdíl mezi jedinci byl co nejmenší. První odběr se uskutečnil v průměrném věku sledovaných zvířat 64 ± 15 dní. Následné odběry byly provedeny ve věku 99, 127, 155, 190, 216 a 253 dní. Vzorky krve byly odebírány z podocasní žíly pomocí odběrového systému HEMOS a následně stabilizovány heparinem a bezprostředně po odběru uloženy do chladícího boxu. Hodnoty celkových bílkovin v krevní plazmě se pohybovali mezi 54,73 ± 7,44 až 69,39 ± 0,84 g.l-1. U jalovic byla zaznamenána nejvyšší hodnota na konci testování ve 253. den a to 69,39 ± 0,84 g.l-1. U býků byla nejvyyší hodnota zjištěna 216. den 64,19 ± 1,46 g.l-1. V tomto věku byla u jalovic zároveň zjištena nejnižší koncentrace. Statisticky průkazný rozdíl byl zaznamenán ve věku 216 dní. Albumin v krevní plazmě se pohyboval v rozmezí mezi 29,82 ± 2,72 až 34,60 ± 0,24 g.l-1. Koncentrace se v průběhu sledování výrazně měnila, hlavně u jalovic vykazovala kolísavou tendenci. Nejnižší hodnoty dosáhly v průměrném věku 216. dní a to 29,82 ± 2,72 g.l-1. U býků byla zjištěna nejnižsší koncentrace 127. den (30,75 ± 0,37 g.l-1). Mezi množstvím albuminu v krevní plazmě a pohlavím zvířat nebyl v průběhu sledovaného období zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Množství glukózy se pohybovalo v rozmezí od 4,53 ± 0,32 mmol.l-1 do 7,32 ± 0,25 mmol.l-1. Hodnoty glukózy u jalovic a býků v průběhu sledovaného období byly téměř shodné. Nejvyšší koncentrace byla u obou pohlaví zjištěna ve věku 99 dní. Nejvýraznější rozdíl mezi pohlavím byl zaznamenán poslední den testu, a to u býků 4,53 ± 0,32 mmol.l-1 a u jalovic 6,30 ± 0,62 mmol.l-1. S věkem zvířat klesá obsah glukózy v krevní plazmě, což bylo prokázáno negativní korelační závislost (- 0,36). Obsah močoviny se pohyboval mezi průměrnými hodnotami 2,76 ± 0,14 mmol.l-1 a 6,83 ± 0,34 mmol.l-1. Nejvyšší množství v krevní plazmě jsme u jalovic zaznamenali 190. den (5,90 ± 0,15 mmol.l-1), u býků byla vysoká hodnota zjištěna na posledním měření. Vyšší korelační závislost byla zaznamenánana ve vztahu mezi množstvím močoviny a věkem při hladině významnosti p < 0,05, kdy r = 0,61. Koncentrace cholesterolu v krevní plazmě se v průběhu sledovaného období po-
45
hybovala v rozmezí od 2,50 ± 0,10 mmol.l-1 do 5,43 ± 0,30 mmol.l-1. 253. den bylo zjištěno u jalovic nejnižší množství cholesterolu 2,87 ± 0,10 mmol.l-1, ve stejném věku klesla hladina cholesterolu také u býků 2,50 ± 0,10 mmol.l-1. V 64. (0,008) a ve 216. dni (0,003) byl zaznamenán statisticky vysoce průkazný rozdíl (p< 0,01) mezi skupinou jalovic a býků. Hodnoty triacylglycerolů se pohybují mezi 0,179 ± 0,021 mmol.l-1 a 0,353 ± 0,066 mmol.l-1. Hladina triacylglycerolů měla kolísavou tendenci u obou pohlaví. Nejvyšší koncentrace byla zjištěna u býků na začátku testu v 64. dni (0,353 ± 0,066 mmol.l-1), naopak u jalovic až 190. den (na 0,346 ± 0,033 mmol.l-1). Mezi věkem a množstvím triacylglycerolů byla zaznamenán slabá negativní korelace r = - 0,26 (p < 0,05). Množství katalytické aspartátaminotransferázy se pohybovalo v rozmezí od 1,05 ± 0,15 μkat.l-1 do 1,60 ± 0,15 μkat.l-1. Nejvyšší koncentrace byla dosažena u obou pohlaví na konci měření. Nejnižší hodnota byla zjištěna u jalovic 216. den (1,05 ± 0,147 μkat.l-1), u býků 155. den (1,08 ± 0,04 μkat.l-1). V průběhu sledovaného období nebyl mezi býky a jalovicemi zjištěn průkazný statistický rozdíl. Průměrné hodnoty katalytické koncentrace alaninaminotrasferázy se pohybovali od 0,19 ± 0,008 μkat.l-1 do 0,593 ± 0,021 μkat.l-1. Hodnoty u obou pohlaví mají vzestupnou tendenci, kdy ve věku 253. dní u jalovic byla zjištěna koncentrace 0,593 243 ± 0,021 μkat.l-1 a u býků 0,525 243 ± 0,020 μkat.l-1 ALT. Byla zde zjištěna silná korelační závislost (r = 0,70) mezi množstvím ALT a věkem zvířat. Koncentrace alkalické fosfatázy se v průběhu sledované období pohybovala mezi 1,59 ± 0,10 μkat.l-1 a 8,03 ± 0,99 μkat.l-1. Množství alkalické fosfatázy u jalovic klesalo z původních 7,41 ± 0,78 μkat.l-1 na 1,59 ± 0,10 μkat.l-1. U býků došlo taktéž k poklesu z 8,03 ± 0,99 μkat.l-1 na 1,68 ± 0,12 μkat.l-1. Korelační závislost mezi věkem a koncentrací ALP byla vyhodnocena jako silně negativní (r = -70). „Pararametry krevní plazmy stanovené v této práci mohou být využity k hodnocení zdravotního a nutričního stavu zvířat a posouzení vlivu chovatelského prostředí u masného skotu bez tržní produkce mléka. Na základě získaných dat bylo zjištěn vliv věku a pohlaví na změny parametrů vnitnřního prostředí.“.
46
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AGENAS S., HEATH M.F., NIXON R.M., WILKINSON J.M., PHILLIPS C.J.C.: Indicators of under nutrition in cattle. Animal Welfare 2006, 15: 149–160 ANUSZ K., KITA J., ZALESKA M., SALWA A., MALICKA E., BIELECKI W., OSIŃSKA B.: Some morphological, biochemical and immunological blood parameters in European bison with or without lesions in the digestive, respiratory, urinary and reproductive tracts, Polish Journal of Veterinary Sciences 2007, 10(3): 137-142 BABU L. K., PANDEY H., PATRA R. C., SAHOO A., Hemato-biochemical changes, disease incidence and live weight gain in individual versus group reared calves fed on different levels of milk and skim milk, Animal Science Journal, 2009, 80, 149-156 BANGOURA B., DAUGSCHIES A., FUERLL M.: Influence of experimental Eimeria zuernii infection on clinical blood chemistry in calves, Veterinary Parasitology, 2007, 150: 46–53 BAN-TOKUDA T. et al.:Effects of species and sex on plasma hormone and metabolite concentrations in crossbred Brahman cattle and crossbred water buffalo, Livestock Science, 2007, 107: 244 – 252 BELLOVÁ V., PECHOVÁ A., DVOŘÁK R., PAVLATA L., Influence of Full-fat Soybean Seeds and Hydrolyzed Palm Oil on the Metabolism of Lactating Dairy Cows, Acta Veterinaria Brno 2009, 78: 431-440 BROWN W.F., ADJEI M.B.: Urea and (or) feather meal supplementation for yearling steers grazing limpograss (Hemarthria altissima var. ‘Floralta’) pasture. Journal of Animal Science 2001, 79: 3170–3176 CABARAUX J.-F., DUFRASNE I., ISTASSE I., HORNICK J.-L., Variation of plasma parameters and nitrogen metabolism in finishing Belgian Blue double-muscled cull females, Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition, 2005, 89, 55-62 CASASUS I., SANZ A., VILLALBA D., FERRER R. AND REVILLA R.: Factors affecting animal performance during the grazing season in a mountain cattle production system. Journal of Animal Science 2002, 80: 1638–1651 CAVESTANY D., BLANC J.E., KULCSAR M., URIARTE G., CHILIBROSTE P., MEIKLE A., FEBEL H., FERRARIS A., KRALL E.: Studies of the transition cow under a pasture-based milk production system: metabolic profiles. Journal of Veteterinary Medicine A Physiology Pathology Clinical Medic, 2005, 52: 1-7
47
COOKE R.F., ARTHINGTON J.D., ARAUJO D.B., LAMB G.C., EALY A.D.: Effects of supplementation frequency on performance, reproductive, and metabolic responses of Brahman-crossbred females. Journal of Anim Science 2008, 86: 2296-2309 DEMETEROVÁ M., VAJDA V., PASTIERIK P., KÖTELES A.: The effect of protected fat and protein supplements on rumen metabolism, on some parameters of intermediary metabolism, and on the quality and production of milk in diary cows, Folia veterinaria, 2002, 46(1): 20-26 DJOKOVIĆ R., ŠAMANC H., JOVANOVIĆ M., NIKOLIĆ Z.: Blood Concentrations of Thyroid Hormones and Lipids and Content of Lipids in the Liver in Dairy Cows in Transitional Period, Acta veterinaria Brno 2007, 76: 525-532 DOORNENBAL H., TONG A. K. W., MURRAY N. L.: Reference Values of Blood Parameters in Beef Cattle of Different Ages and Stages of Lactation, Canadien Journal of Veterinary research 1988, 52: 99–105 DUBREUIL P., LAPIERRE H.: Biochemistry Reference Values for Quebec Lactating Dairy Cows, Nursing Sows, Growing Pigs and Calves, Canadien Journal of Veterinary research, 1997, 61: 235-239 GRÜNWALDT E. G. et al.: Biochemical and Haematological Maesurements in Beef Cattle in Mendoza Plain Rangelands (Argentina), Tropical Animal Health and Productions, 2005, 37: 527-540 GÖKCE G., GÖKCE H. I., GÜNES V., ERDOGAN H. M., ÇITIL M.: Alterations in Some Haematological and Biochemical Parameters in Cattle Suffering from Foot- and -Mouth Disease, Turkish Journal of Veterinary and animal science, 2004, 28: 723-727 HOŘEJŠÍ J. et al.: Bílkoviny krevní plasmy, 1. vyd., Praha, Státní zdravotnické nakladatelství, 1956, 369 s. HUSSEIN H., M.R.ABD ELLAH: Effects of dystocia,fetotomy and caesarian sections on the liver enzymes activities and concentrations of some serum biochemical parameters in dairy cattle, Animal Reproduction Science, 2007, 3466: 8 CHIMONYO M., KUSINA N.T., HAMUDIKUWANDA H., NYONI O.: Reproductive performance and body weight changes in draught cows in a smallholder semi-arid farming area of Zimbabwe. Tropical Animal Health and Prouction, 2000, 32: 405–415 JAGOŠ P., ILLEK J., DOUBEK J., JURAJDOVÁ J.: Metabolic profile in beef bukks under conditions of industrial technologies, Acta veterinaria Brno,1985, 54: 41-51 JELÍNEK P., KOUDELA K. a kolektiv.: Fyziologie hospodářských zvířat, 1. vydání MZLU v Brně, 2003, 414 s., ISBN – 80-7157-644-1
48
JUNIPER D. T., PHIPPS R. H., GIVENS D. I., JONES A. K., GREEN C., BERTIN G.: Tolerance of ruminant animals to high dose in-feed administration of a seleniumenriched yeast, Journal of animal science, 2008, 86:197–204 KENNERMAN E., SENTÜRK S., BIRICIK H.: Effect of monensin controlled release capsules on blood metabolites in periparturient dairy cows, Veterinary Journal, 2006, 84: 282–284 KIDA K.: Relationships of metabolic profiles to milk production and feeding in dairy cows, Clinical Pathology, The Journal of veterinary medical science, 2003, 65(6): 671-677 KOVÁČ G., HEJDA B., LICHNOVSKÁ M.: Klinická biochemie 2, Avicenum, zdravotnické nakladatelství, 1. vydání, 1986, 214 s. KRESAN J. a kolektiv: Morfológia hospodárkych zvierat, 1. vydání, Príroda, vydavatelstvo kníh a časopisov, n. p. Bratislava, 1979 KUPCZYŃSKI R., SZOLTYSIK M., JANECZEK W., CHRZANOWSKA J., KINAL S., KRÓLICZEWSKA B., Effect of dietary fish oil on milk yield, fatty acids content and serum metabolic profile in dairy cows, Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition, NOV 2010 KVAPILÍK J., ZAHRÁDKOVÁ R., PYTLOUN J., MALÁT K.; CHOVATELŮ: Chov krav BTPM, Výzkumný ústav živ. výroby, Praha-Uhříněves, 2006, 99 s., ISBN: 80-7271-177-6 MÁCHAL L.: Dynamika vztahu reprodukční výkonnosti krav a plemenných býků k vybraným biochemickým ukazatelům krevní plazmy, 1. vydání Brno, 2000, Ústav chovu hospodářských zvířat Agronomické fakulty, MZLU v Brně, 48 s., ISBN: 80-7157455-4 MARVAN F. a kolektiv: Morfologie hospodářských zvířat, 2. vydání, Nakladatelství Brázda 1998, Česká zemědělská univerzita v Praze a MZLU v Brně, 304 s., ISBN 80-209-0273-2 MELICHAROVÁ V., PECHOVÁ A., DVOŘÁK R., PAVLATA L., Performance and Metabolism of Dairy Cows Fed Bean Seeds (Vicia faba) with Different Levels of Anti-Nutritional Substances, Acta Veterinaria Brno 2009, 78: 57-66 MOHEBBI-FANI M., NAZIFI S., SHEKARFOROUSH S. S., RAHIMI M.: Effect of monensin on serum lipoproteins, triglycerides, cholesterol and total lipids of periparturient dairy cows, Veterinary Research Communications, 2006, 30: 7-17 NDLOVU T., CHIMONYO M., OKOH A. I., MUCHENJE V., DZAMA K.,
49
RAATS J. G.: Assessing the nutritional status of beef cattle: current practices and future prospects, African Journal of Biotechnology, 2007, ISSN 1684–5315, 6 (24): 2727-2734 NDLOVU T., CHIMONYO M., OKOH A.I., MUCHENJE V., DZAMA K., DUBE S., RAATS J.G.: A comparison of nutritionally-related blood metabolites among Nguni, Bonsmara and Angus steers raised on sweetveld. Veterinary Jorunal 2009, 179: 273–281 OHGI T., KAMIMURA S., MINEZAKI Z., TAKAHASHI M., Relationship between fat accumulation in the liver and energy intake, milk fat yield and blood metabolites in dairy cows, Animal Science Journal, 2005, 76, 549-557 OHTSUKA H. et al.: Effect of nutritional condition on changes in leukocyte populations in Japanese black calves, The journal of veterinary medical science, 2005, 67(2): 183-18567 OTTO F., VILELA F., HARUN M., TAYLOR G., BAGGASSE P., BOGIN E.: Biochemical blood profile of Angoni cattle in Mozambique, The journal of veterinary medical science, 2000, 55:150-159, http://www.isrvma.org/article/55_3_4.html PADILLA-ARELLANES S., CONSTANTINO-CASAS F., NÚŇEZ-OCHOA L., DOUBEK J., VEGA-MURGUIA C., BOUDA J.: Coagulation Tests and Selected Biochemical Analytes in Dairy Cows with Hepatic Lipidosis, Acta veteterinaria Brno 2007, 76: 541-546 PADILLA L., MATSUI T., KEN-ICHI SHIBANO, KATAMOTO H., YANO H.: Relationship between Plasma Vitamin C and Serum Diagnostic Biochemical Markers in Lactating Cows, The journal of veterinary medical science, 2007, 69(9): 909–913 PAVLÍK A., FILIPČÍK R., JELÍNEK P., BJELKA M., HAVLÍČEK Z., ŠUBRT J.: Indicators of the Internal Environment of Beef Cattle during Fattening and their Correlation to the Quality of Beef: Acta veterinaria Brno 2008, 77: 539-546 PAVLÍK A., ZAHRÁDKOVÁ R., BUREŠ D., JELÍNEK P., HAVLÍČEK Z.: Indicators of the Internal Environment of Gasconne Calves during Rearing, Acta veteterinaria Brno 2009, 78: 37-45 PAYNE J. M.: Indicators of protein status. In: PAYNE JM, PAYNE S (Eds.), The Metabolic Profile Test. Oxford University Press, New York, 1987, pp. 27–35 PECHOVA A., DVORAK R., DRASTICH P., LUBOJACKA V., PAVLATA L., POUL L.: Influence of increased lipid content in diet in the formof treated rapeseed meal on the metabolism and milk yield of dairy cows in the first third of lactation, Veterinarni Medicina, 2006, 51: 346–355 RADOJIČIĆ B., ŠAMANC H., PEJIN IVANA: Concentration of cortisol, insu-
50
lin, glucose and lipids in the blood of calves at various ages, Acta Veterinaria (Beograd), 2007, 57(2-3):191-198 RUEGG P. L., GOODER W. J., HOLMBERG C. A., WEAVER L. D., HUFFMAN E. M.: Relation among body condition score, milk production, and serum urea nitrogen and holesterol concentrations in highproduction Holstein dairy cows in early lactation. American Jorurnal of Veterinary Research, 1992, 53: 5–9 RUSSEL A. J. F., WRIGHT I. A.: The use of blood metabolites in the determination of energy status in beef cows, Animal Production 1983, 37: 335–343 SOVA Z. a kolektiv: Fyziologie hospodářských zvířat, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1990, 469 s., ISBN: 80-209-0092-6 SUDA Y. et al.: Changes in concentrations of plasma metabolites and insulin-like growth factor-1 after feeding in Japanese Black and Japanese Shorthorn cattle, Animal Science Journal, 2003, 74: 493–497 TAKASU M. et al.:Results of metabolic profile test in Japanese black cattle with growth retardation, Internal Medicine, The journal of veterinary medical science, 2005, 67(12): 1269-1271 TEDESCO D. et al.: Silymarin, a Possible Hepatoprotector in Dairy Cows: Biochemical and Histological Observations, The journal of veterinary medical science, 2004, 51: 85–89, ISSN 0931–184X TÓTHOVÁ CS., NAGY O., SEIDEL H., KONVIČNÁ J., FARKAŠOVÁ Z., KOVÁČ G., Acute Phase Proteins and Variables of Protein Metabolism in Dairy Cows during the Pre- and Postpartal Period, Acta Veterinaria Brno 2008, 77: 51–57 UTLU N., KAYA N., YÜCEL O.: Biochemical Blood Parameters of Different Breeds of Cattle, Turkish journal of veterinary and animal science, 2004, 28: 139-142 VERHEYEN A. J. M., MAES D. G. D., MATEUSEN B., DEPREZ P., JANSSENS G. P. J., DE LANGE L., COUNOTTE G.: Serum biochemical reference values for gestating and lactating sows. Veterinary Journal, 2007, 174: 92–98 VRCHLABSKÝ J., STEINHAUSER L., DVOŘÁK P., ČERNÝ L.,VESELÁ V.: Technologie krve jatečných zvířat,1. vydání, Brno 1990, 159 s., ISBN 80-900260-0-1 VRZGULA L. et al.: Poruchy látkového metabolizmu hospodárskych zvierat a ich prevencia 1. vydání, Príroda, Bratislava, 1982, 492 s.
51
PŘÍLOHY
Tabulky: Tab. 1:
Koncentrace celkových bílkovin v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 2:
Koncentrace albuminu v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 3:
Koncentrace glukózy v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 4:
Koncentrace močoviny v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 5:
Koncentrace cholesterolu v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 6:
Koncentrace triacylglyceridů v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 7:
Katalytická koncentrace AST v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 8:
Katalytická koncentrace ALT v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 9:
Katalytická koncentrace ALP v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období
Tab. 10:
Korelační tabulka závislosti proměnných na věku zvířat při hladině významnosti p < 0,05
Tabulka 1: Koncentrace celkových bílkovin v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období Celkové bílkoviny (g.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 63,42 63,92 58,06 60,93 62,70 54,73 69,39
sx ± 0,97 ± 0,76 ± 1,50 ± 0,94 ± 1,38 ± 7,44 ± 0,84
Býci x 58,38 60,00 55,34 57,29 59,64 64,19 62,88
P sx ± 1,05 ± 0,78 ± 1,20 ± 0,75 ± 1,00 ± 1,46 ± 8,01
0,224 0,400 0,580 0,457 0,453 0,018 0,757
Tabulka 2: Koncentrace albuminu v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období Albumin (g.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 32,35 33,17 29,95 30,73 31,49 29,82 34,53
sx ± 0,48 ± 0,28 ± 0,47 ± 0,31 ± 0,44 ± 2,72 ± 0,28
Býci x 31,89 32,81 30,75 30,84 31,59 32,00 34,60
sx ± 0,49 ± 0,39 ± 0,37 ± 0,43 ± 0,56 ± 0,40 ± 0,24
P 0,837 0,741 0,610 1,000 0,884 0,130 0,949
Tabulka 3: Koncentrace glukózy v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období Glukóza (mmol.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 6,69 7,32 5,84 5,53 6,14 5,26 6,30
sx ± 0,33 ± 0,25 ± 0,22 ± 0,31 ± 0,28 ± 0,57 ± 0,62
Býci x 6,63 7,10 5,94 5,38 6,09 5,30 4,53
sx ± 0,16 ± 0,41 ± 0,19 ± 0,21 ± 0,12 ± 0,15 ± 0,32
P 0,993 0,745 0,848 0,847 0,925 0,942 0,001
Tabulka 4: Koncentrace močoviny v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období Močovina (mmol.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 4,14 4,58 4,43 4,08 5,90 5,79 5,01
sx ± 0,50 ± 0,25 ± 0,15 ± 0,18 ± 0,15 ± 0,55 ± 0,89
Býci x 2,76 3,92 4,02 3,14 5,26 5,74 6,83
sx ± 0,14 ± 0,26 ± 0,22 ± 0,15 ± 0,23 ± 0,38 ± 0,34
P 0,003 0,094 0,451 0,079 0,255 0,922 0,0001
Tabulka 5: Koncentrace cholesterolu v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období Cholesterol (mmol.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x sx 4,53 ± 0,29 4,89 ± 0,27 4,79 ± 0,29 5,08 ± 0,36 5,28 ± 0,17 5,43 ± 0,30 2,87 ± 0,10
Býci x 3,74 4,29 4,72 4,72 4,50 4,20 2,50
sx ± 0,30 ± 0,22 ± 0,18 ± 0,28 ± 0,20 ± 0,26 ± 0,10
P 0,008 0,037 0,352 0,157 0,052 0,003 0,313
Tabulka 6: Koncentrace triacylglycerolů v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období Triacylglyceroly (mmol.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 0,255 0,334 0,286 0,286 0,346 0,262 0,233
sx ± 0,029 ± 0,021 ± 0,030 ± 0,030 ± 0,033 ± 0,033 ± 0,026
Býci x 0,353 0,334 0,228 0,228 0,291 0,215 0,179
sx ± 0,066 ± 0,028 ± 0,023 ± 0,023 ± 0,033 ± 0,015 ± 0,021
P 0,014 0,911 0,424 0,424 0,119 0,389 0,278
Tabulka 7 Katalytická koncentrace AST v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období AST (μkat.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 1,31 1,42 1,18 1,15 1,29 1,05 1,53
sx ± 0,11 ± 0,06 ± 0,06 ± 0,04 ± 0,05 ± 0,15 ± 0,06
Býci x 1,21 1,38 1,27 1,08 1,36 1,22 1,60
sx ± 0,05 ± 0,09 ± 0,05 ± 0,04 ± 0,07 ± 0,08 ± 0,09
P 0,392 0,852 0,448 0,525 0,727 0,193 0,675
Tabulka 8: Katalytická koncentrace ALT v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období ALT (μkat.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 0,243 0,322 0,292 0,330 0,329 0,360 0,593
sx ± 0,018 ± 0,026 ± 0,021 ± 0,180 ± 0,031 ± 0,036 ± 0,021
Býci x 0,190 0,256 0,268 0,279 0,315 0,311 0,525
sx ± 0,008 ± 0,029 ± 0,016 ± 0,013 ± 0,016 ± 0,012 ± 0,020
P 0,219 0,088 0,482 0,195 0,603 0,244 0,129
Tabulka 9: Katalytická koncentrace ALP v krevní plazmě skotu v průběhu sledovaného období ALP (μkat.l-1) Odběr Věk 1 64 2 99 3 127 4 155 5 190 6 216 7 253
Jalovice x 7,41 4,28 2,92 2,21 2,51 2,38 1,59
sx ± 0,78 ± 0,44 ± 0,35 ± 0,26 ± 0,19 ± 0,24 ± 0,10
Býci x 8,03 4,97 3,31 2,61 2,80 1,92 1,68
sx ± 0,99 ± 0,44 ± 0,32 ± 0,30 ± 0,27 ± 0,21 ± 0,12
P 0,423 0,233 0,570 0,361 0,530 0,530 0,713
Tabulka 10: Korelační tabulka závislosti proměnných na věku zvířat při hladině významnosti p < 0,05 Proměnná Celkové bílkoviny Albumin Glukóza Močovina Cholesterol Triacylglyceroly AST ALT ALP
Věk 0,28 0,31 - 0,36 0,61 - 0,25 - 0,26 0,21 0,70 - 0,70
čísla jsou r (korelační koeficient), červená čísla jsou p < 0,05
