Vliv úzké dispozice na bydlení

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Vliv úzké dispozice na bydlení Bakalářská práce

2010

Barbora Burešová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv úzké dispozice na interiér domu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Zavazuji se, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:.......................... podpis studenta............................................

2

Poděkování Především děkuji vedoucímu své bakalářské práce Ing. arch. Martinovi Kovaříkovi za odborné vedení a cenné rady a připomínky udělené při konzultaci bakalářské práce. V neposlední řadě také mé rodině, která mne podporovala nejen během psaní této bakalářské práce, ale i po celou dobu mého studia.

3

Abstrakt Jméno studenta: Barbora Burešová Název práce: Vliv úzké dispozice na interiér domu

Hlavní náplní této práce je snaha proniknout do řešení malého prostoru, potažmo úzké dispozice domu či bytu. Sleduje historický vývoj a příčiny těchto dispozic ve městech, především pak těch, pro které je tato problematika typická. Zkoumá faktory, které minimální dispozici ovlivňují a srovnává výhody a nevýhody s ní související. Uvádí konkrétní příklady budov s výrazně úzkou dispozicí, jejich popis a vyhodnocení. Cílem práce je vyhodnotit typy interiérů, které jsou vhodné pro tento typ bydlení a prozkoumat jak, a pro jaké lidi má malé a úsporné bydlení v budoucnu uplatnění. Klíčová slova: Prostor, byt, dům, nejužší domy, společnost, úspory, architektura, projekty, trend, ovlivňující faktory

Abstract Name of student: Barbora Burešová Title of the work: Influence of the narrow layout on the house interior

The main goal of this thesis is to explore the area of a small space or a narrow layout of a house or a flat. The thesis explains the historic development and it seeks the reasons for these layouts especially in the cities where it was a typical phenomenon. It explores the factors which influence the small space, it compares its advantages and disadvantages and it shows particular examples of such buildings. The aim of this thesis is to evaluate the different types of interiors which are suitable for this kind of living and to find out for which group of people these buildings will be relevant in the future.

Keywords: Room, apartment, house, the narrowest houses, company, savings, architecture, projects, trends, influencing factors

4

Obsah 1 2 3

Úvod.......................................................................................................................... 6 Cíl práce .................................................................................................................... 7 Malé bydlení ............................................................................................................. 8 3.1 Úvod do problematiky ...................................................................................... 8 3.2 Definice pojmů ............................................................................................... 11 4 Historický vývoj dispozic ve městě s přihlédnutím na danou problematiku .......... 12 4.1 Historický vývoj ve východní Evropě ............................................................ 13 4.1.1 ČR ........................................................................................................... 13 4.2 Historický vývoj v západní Evropě ................................................................ 14 4.2.1 Nizozemské městské domy 16. až 18. století ......................................... 14 4.2.2 Městské domy ve Velké Británii ............................................................ 16 4.2.3 Řadové domy v USA .............................................................................. 16 4.2.4 Mezinárodní spolupráce .......................................................................... 16 5 Minimální dispozice- faktory, které ji ovlivňují .................................................... 17 5.1 Cílové skupiny ................................................................................................ 17 5.2 Filozofie bydlení, zvyky ................................................................................ 21 5.3 Platné zákony a předpisy ................................................................................ 24 5.4 Vliv ekonomiky .............................................................................................. 26 6 Problematika úzkých dispozic v bytovém i veřejném interiéru, srovnání výhod a nevýhod ........................................................................................................................ 27 6.1 Nevýhody malého bydlení .............................................................................. 27 6.1.1 Osvětlení ................................................................................................... 27 6.1.2 Odvětrávání ............................................................................................. 27 6.1.3 Komunikační prostory ............................................................................ 28 6.1.4 Úložné prostory....................................................................................... 28 6.1.5 Narušená intimita .................................................................................... 28 6.2 Výhody malého bydlení .................................................................................. 29 6.2.1 Úspora při pořízení ................................................................................. 29 6.2.2 Úspora nákladů na provoz ...................................................................... 29 6.2.3 Běžná údržba bytu .................................................................................. 29 6.2.4 Výstavy, soutěže a projekty .................................................................... 30 7 Konkrétní příklady budov s výrazně úzkou dispozicí ............................................ 38 7.1 Nejužší domy v ČR ......................................................................................... 38 7.1.1 Zahradní chata u nádrže Másílko, Humpolec, ČR .................................. 41 7.1.2 Hotel Avion, Brno, ČR ........................................................................... 44 7.1.3 Kamenná kolonie, Brno .......................................................................... 47 7.2 Příklady nejužších domů na světě ................................................................... 48 7.2.1 Dům Engawa, Tokio, Japonsko .............................................................. 51 7.2.2 „The little house“, Toronto, KANADA .................................................. 53 8 Vyhodnocení různých typů interiéru vhodných pro domy s úzkou dispozicí ........ 56 9 Diskuze ........................................................................................................... 59 10 Závěr ................................................................................................................... 61 11 Summary ............................................................................................................. 62 12 Použitá literatura ................................................................................................. 64 13 Seznam obrázků .................................................................................................. 66 14 Seznam tabulek ................................................................................................... 70

5

1

Úvod V průběhu dějin vznikaly nesčetné varianty bydlení, které se dále rozvíjely

různými směry. Jejich koncept měl většinou historický podtext, který měl vliv na charakter každého typu stavby. Mezi tyto varianty patří i bydlení malometrážní. Proto mne k napsání této práce motivovala otázka, proč v minulosti vznikaly netradičně malé a úzké domy či byty a proč i v dnešní moderní době je pro některé lidi prestižní obývat tyto adresy. Hledala jsem odpovědi na otázky, jak se v takových prostorách dá bydlet, jak se dá tento prostor upravit pro potřeby svého uživatele, a chtěla jsem zjistit maximální možnosti využití. V neposlední řadě mne zajímal vliv nových trendů na bydlení v malých prostorách. Nejmenší byt se stává ústředním problémem moderní architektonické práce a dokonce heslem dnešní architektonické avantgardy, heslem, které dnes moderní architekti plakátují, protože osvětluje situaci a etapu, k níž dospěla reforma a modernizace bydlení, heslem, které je odpovědí na fakta bytové nouze. Po nejmenších a levných bytech je největší poptávka a statistiky středo- a západoevropských měst ukazují, že počet malobytů vzrůstal v posledním desetiletí nejrychlejším tempem. 1 Teige 1932

1

TEIGE, K., 1932, Nejmenší byt, Praha, Václav Petr, 368 s

6

2

Cíl práce Cílem práce je seznámit čtenáře s historickým vývojem malometrážních domů

jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Dále představit faktory ovlivňující minimální dispozice, porovnat jejich pozitiva i negativa a uvést konkrétní příklady budov, které se touto „problematikou“ vyznačují. A především pak vyhodnotit, jaké má vůbec v současné době a hlavně v budoucnu minimální bydlení uplatnění, co vše přináší svým obyvatelům za přednosti a jaké typy interiérů jsou pro ně vhodné.

7

3

Malé bydlení

3.1

Úvod do problematiky Od počátku bytového stavitelství je otázka malometrážních bytů, stejně jako u

honosných

měšťanských,

spojena

s hlediskem

sociologickým.

Silná

migrace

venkovského obyvatelstva za prací do větších měst vyvolává potřebu ekonomicky nejméně náročného, avšak morálně přípustného „ubytování“ tohoto obyvatelstva. Historické kontexty (zrušení nevolnictví, rozvoj kapitalismu a světová hospodářská krize ve 20. a 30. letech minulého století) dodávaly řešení problému tzv. habitation minimum (minimálního ubytování) aktuální a citelně potřebné rozměry. 2 Je důležité konstatovat, že dnes již nejde o masové ubytování obyvatelstva, jako tomu bylo v minulém století v době poválečné. Tehdy byla totiž otázka minimomaximálního bytu velmi aktuální. Ale i v současnosti však nelze říci, že bytů je dostatek. V posledních letech se díky vzrůstu cen nemovitostí stává totiž prostor luxusem. Bydlení v malém domě či bytě může být ale i výzvou či vyjádřením životního postoje. Základní rozdíl mezi současným trendem při výstavbě malých bytů a požadavky předválečné doby je zřejmý. Jestliže před válkou nastala potřeba masivního ubytování dělnické třídy, dnes se výstavba malých bytů řídí zásadně možnostmi trhu. Kupní síla obyvatelstva předurčuje architektonické návrhy členění bytových komplexů a jejich realizaci. Jednoduše řečeno, za první republiky a před ní by byl velký luxusní byt sousedící se třemi garsonkami nemyslitelný. Takové uspořádání bytového domu by se vymykalo jednak tehdejším úmyslům a potřebám výstavby a jednak by bylo takové dnes zcela obvyklé rozvrstvení bytových domů společensky jen těžko únosné. Společnost nebyla na společné bydlení zámožného obchodníka s dělníkem z továrny úplně připravena. 3

2

SLOBODA, I., 2007, Malý byt, 1. vyd., Brno, ERA, 107 s, ISBN 978-80-7366-093-2

3

SLOBODA, I., 2007, Malý byt, 1. vyd., Brno, ERA, 107 s, ISBN 978-80-7366-093-2

8

V minulosti byla znakem hospodářské prosperity například možnost studenta pořídit si luxusní prostorný pokoj a postupně i rodinný byt. Tento typ nekončícího procesu hmotného vzestupu není dnes již zcela nevyhnutelný. Dnešní hustě osídlená města a nedostatek prostoru svým způsobem nutí obyvatele k tomu, aby slevili ze svých nároků. 4 Malý byt, tedy byt o maximální výměře 40 m2, obývá v tuzemsku asi třetina populace. Skladba obyvatel malého bytu je poměrně pestrá, od „singles“, přes hromadně bydlící studenty, až po rodiny s několika dětmi. Na trhu s nemovitostmi představuje jeden z nejžádanějších artiklů. Důvody pořízení malého bytu mohou být různé, nejčastěji je to stále nedostatek financí, ale dnes tento fakt může být také ovlivněn řadou jiných aspektů. A to například současným trendem společnosti, kdy řada z nás žije samostatně v domácnostech, které tvoří jen jedna osoba, anebo jen celkovým skromným přístupem k životním potřebám.

Dalším ovlivňujícím faktorem je

skutečnost, že čím dál více lidí se přesouvá do velkých měst. Hledají nejen pracovní příležitosti, ale i pohodlnější život a tyto lokality mívají omezené možnosti. S tím také souvisí, že čím dál více času tráví lidé v práci a ve volném čase se věnují různým koníčkům a netráví tak příliš času doma. Byt jim pak slouží spíše jako noclehárna a nepotřebují tím pádem zbytečně velký prostor. Přesto existují stále i tací, kteří v něm však stráví podstatnou část svého života. Často musí funkci různých obytných místností zastat jediný prostor, dochází tak ke splynutí všech jinak účelově vymezených pokojů bytu většího (kuchyně, obývacího pokoje, ložnice či pracovny).

CONRAN, T., 2007, Jak žít v malých prostorách, Přeložila Kateřina Cenkerová, Praha, Slovart, s.r.o., 224 s, ISBN 978-80-7209-925-2 4

9

Statistiky ČSÚ Při sčítání lidu v roce 2001 byly nashromážděné údaje o bytech zařazeny do kategorií podle velikosti jejich podlahových ploch. 5 Tab.č.1 Trvale obydlené byty v ČR (údaje ze sčítání lidu z roku 2001) Počet

Byt s obytnou plochou (m2) 19,9 m2

228 292

20- 24,9 m2

213 501

25- 29,9 m2

211 232

30- 34,9 m2

388 684

35- 39,9 m2

363 161

Celkem

1 404 870

Z výsledků sčítání je tedy zřejmé, že z celkového počtu bytů v České republice, což činí 3 827 678, tvoří malé byty (do 40 m2) téměř 36,7 %. Minimální prostor však může skrývat netušené možnosti. Podstatné je, aby i malý byt nadále kvalitně splňoval základní funkce lidského bydlení Základní funkcí bytu (obydlí) je poskytnutí zázemí, kde člověk nabírá energii ke svému dalšímu bytí prostřednictvím nevyhnutelné regenerace sil spánkem či jiným odpočinkem. Zcela objektivně lze říci, že byt, kde se reálně nedá spát a odpočívat, není bytem – v podstatě se v něm nedá bydlet. Vše ostatní, co se nepříčí tomu, aby mohl člověk dobíjet své biologické baterie a co by se mohlo z dnešního pohledu mnohdy zdát neodmyslitelnou náležitostí bytu (malého, velkého nebo domu), plní jeho funkce podružné. 6

5

HÁLA, B., 2009, Interiér : tvorba obytného prostoru, 1. vyd., Praha, Grada, 149 s, ISBN 978-80-247-3216-9 6

SLOBODA, I., 2007, Malý byt, 1. vyd., Brno, ERA, 107 s, ISBN 978-80-7366-093-2 10

3.2

Definice pojmů Prakticky každý jedinec touží po svém soukromém prostoru, v němž se cítí

příjemně a který jej chrání a navozuje tak pocit bezpečí a pohody. Takový prostor se nazývá obytný a vykonávaným činnostem v něm, které člověk sám považuje za soukromé, říkáme bydlení.

Základní pojmy používané během práce Interiér: Interiér je vnitřní prostor stavebního objektu. Je to vyhrazený prostor pro činnosti lidí, pro které je určen a navržen i stavební objekt, který je obklopuje. Pro potřeby tvorby interiéru si definujme dva základní typy interiéru, a to interiér privátní a interiér veřejný. 7 Interiér privátní: Je určen pro pobyt a činnosti konkrétního člověka nebo jasně definované skupiny osob (např. rodina) a jejich potřeby. Základní potřebou je bydlení a činnosti s ním spjaté, ale může být určen i pro další privátní potřeby jednoho člověka (práce, sport apod.) nebo jasně definované skupiny osob. 8 Veřejný interiér: Je určen pro pobyt, styk a komunikaci mezi osobami a vykonávání činností, pro něž je vytvořen. Je vytvořen v prvé řadě pro potřeby tohoto pobytu a styku. Obvykle se jedná o umožnění kontaktu a vazby různých osob na bázi instituce – měla by tam být mezera klient (obsluha - zákazník, herec-divák, úředník-občan, lékař-pacient apod.) Interiér veřejný může mít i svou privátní část (např. určenou pouze pro majitele a jejich činnosti), ale i tak je řešen celkově jako veřejný. 9

7

HÁLA, B., 2009, Interiér : tvorba obytného prostoru, 1. vyd., Praha, Grada, 149 s, ISBN 978-80-247-3216-9 8 tamtéž 9 tamtéž 11

Bytový prostor: Byt je prostor ve stavebním objektu obývaný společně vymezenou skupinou osob nebo jednou osobou. Skupina osob je z pravidla definována jako rodina, ale není to podmínkou, společný prostor - byt mohou společně obývat i lidé bez jasné vzájemné právní vazby (např. druh-družka). Každý člověk má právo si do svého bytu nastěhovat další osoby, pokud se nedostane do problémů s hygienickými normami a nenarušuje tím sousedské soužití. Byt proto může mít mnoho forem. 10 Malometrážní byt: Je byt, jehož rozloha se pohybuje od 16 m2 do 40 m2. Principy prostorového uspořádání: Každý byt by se měl přizpůsobit svému „obyvateli“. Narozdíl od minulosti, kdy byly místnosti stavěny podle daných modulů a byly důsledně odděleny dílčí prostory bytu, dochází dnes v rámci nejen optického zvetšení a prosvětlení k volnějšímu pojetí a sdružování. Řadový dům: Řada stejných nebo zrcadlově stejných domů, které sdílí boční stěnu.

4 Historický vývoj dispozic ve městě s přihlédnutím na danou problematiku Bytová otázka ve městech se začala řešit spolu s průmyslovým rozvojem, který se soustředil do měst a přitáhl tak na jedno místo obrovské množství obyvatelstva. Tato bytová krize se projevila ve všech vyspělých průmyslových státech. Zprávy z mezinárodních kongresů moderní architektury ukázaly, že bytová nouze se v evropských městech objevila již dávno před rokem 1914 a že tedy není jen fenoménem poválečné doby.

11

10

HÁLA, B., 2009, Interiér : tvorba obytného prostoru, 1. vyd., Praha, Grada, 149 s, ISBN 978-80-247-3216-9 11

TEIGE, K., 1932, Nejmenší byt, Praha, Václav Petr, 368 s

12

4.1

Historický vývoj ve východní Evropě Ve východní Evropě docházelo k masivní výstavbě domů panelových. Toto

bydlení mělo řešit poptávku po bydlení a stalo se synonymem pro socialistickou výstavbu.

4.1.1 ČR Za první republiky (tedy v letech 1918-1939) podporoval stát výstavbu domů s malými byty. To znamená celkový prostor, jehož výměra nepřesáhla 80 m2. Aby lidé nežili v kotcích, ale v malých bytech, musela mít většina bytů v domě s podporovanou výstavbou alespoň pokoj a kuchyň s obytnou plochou nejméně 35 m2. Třetí období státní podpory stavebního ruchu se pak od roku 1930 soustředilo na výstavbu nejmenších bytů pro nezaměstnané občany. Nejmenší byt představoval převážně kuchyň a jednu místnost s podlahovou plochou o celkové výměře nejvýše 40 m2

Historický vývoj domů s malými byty v ČR Československá architektura se začala více zabývat malými byty kolem roku 1930. Byly pořádány různé soutěže, které se soustředily na tuto problematiku a měly tedy zájem zajistit bydlení pro sociálně slabší jedince. Obecné okouzlení tehdy vzbuzoval vědecký funkcionalismus. Karel Teige, nejvlivnější teoretik domácího funkcionalismu, požadoval mezi funkcí a formou stavby strojově automatický vztah. Řekněme tedy, že bytový dům pro sociálně nejslabší vrstvy měl plně zohledňovat jeho maximální funkčnost a stránka estetická či kvalitativní zde nehrála roli. Takové ideologické postoje ovlivňovaly i problematiku výstavby malých bytů. 12 Zájem o minimální byty byl pak opět vzbuzen po 2. světové válce roku 1948. Výsledek této snahy známe všichni: paneláky s plošnými výměrami pokojů na dolní hranici hygienické normy. Kupříkladu obývací pokoje byly většinou průchozí a jejich plocha nepřesáhla 16 či 17 m2. Tyto stavby nás bohužel obklopují dodnes a jen tak snadno se jich nezbavíme.

12

SLOBODA, I., 2007, Malý byt, 1. vyd., Brno, ERA, 107 s, ISBN 978-80-7366-093-2 13

4.2

Historický vývoj v západní Evropě V západní Evropě se v minulosti stal ve městech fenoménem dům řadový, neboli

„Terrace house“. Takový typ domu je typický pro Holandsko a Anglii, kde převládá mimochodem dodnes. Postupně se tento styl dostává i na jiné kontinenty, kupříkladu do Spojených států. V architektuře a urbanismu si pod pojmem řadový dům můžeme představit styl městského bydlení středně zalidněné hustoty, který vznikl v Evropě koncem 17. století. V mnoha městech byly řadové domy upřednostňovány před domy činžovními. Tento typ domu se stal populární kupříkladu ve Francii, kde Places des Vosges (náměstí v Paříži) bylo jedním z prvních příkladů tohoto stylu. Termín byl pojmenován podle zahradních teras anglických architektů z konce Georgiánského období popisující ulice s domy, jejichž stejná fasáda a stejná výška vytvářely jednotný soubor.

4.2.1 Nizozemské městské domy 16. až 18. století Holandský zlatý věk (1584-1702) bylo období v holandské historii, ve kterém se holandský obchod, věda a umění řadili mezi nejuznávanější na světě. Nizozemská architektura v době zlatého věku dosahovala svého vrcholu. Vzhledem k prosperující ekonomice se města čím dál více rozrůstala. Za účelem dopravy a obrany se začaly stavět nové domy podél kanálů, které byly vykopány podél mnoha měst. S narůstajícím obyvatelstvem se samozřejmě čím dál více začala řešit bytová otázka. Holandská prosperita v 17. století přinesla velmi uspokojivé řešení městského domu. Obchodníci byli dychtiví získat domy v omezených prostorách podél kanálů holandských měst. Střední vrstva byla velmi početná (oproti malému počtu šlechticů držících moc a bohatství), proto je typický holandský dům několik pater vysoký, mající úzkou cihlovou fasádu a velkorysé plochy skla, které jsou umožněné díky novému designu oken s výsuvnými křídly. Dům má vysoký štít a na jeho vrcholu se nachází kladka, ta sloužila pro stěhování nábytku do úzkého domu, jelikož v takto úzkých prostorách nebylo možné jiné řešení. Tyto řadové domy se dodnes v Holandsku hojně používají a poskytují kouzlo amsterdamským kanálům a také mnoha dalším nizozemským městům.

14

Jedním z nejvýznamnějších činitelů, který přispíval k výstavbě úzkých domů, byly především vysoké daně z nemovitostí. Výše vyměřené daně se odvíjela v souvislosti s šířkou fasády do ulice, a ne dle celkové plochy zastavěného pozemku, jako je tomu zvykem například u nás. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se lidé snažili stavět domy co nejmenší, potažmo nejužší. V Holandském království se v letech 1870-1890 vyznačovala přítomnost rostoucí dynamikou a stále větší svobodou pohybu lidí. Pomalu ale jistě získávala všechna alespoň trochu významná města v království svou vlastní železniční stanici. Nová železniční síť umožňovala migraci obyvatelstva v nebývalém rozsahu. Lidé už si klidně dokázali představit, že půjdou své štěstí hledat jinam, například do velkých měst jako byl Amsterdam, Rotterdam, Utrecht nebo Haag. Tak se ve skromných nizozemských velkoměstech poprvé od zlatého věku vyskytl nadbytek obyvatelstva. V druhé polovině 19. století se počet obyvatelstva zdvojnásobil na 6 milionů. Podíl městských obyvatel, kteří původně pocházeli odjinud, rychle vzrůstal. Nacházeli ubytování ve vlhkých sklepech původně panských domů, ve kterých nyní všechny místnosti jednu po druhé obývaly celé rodiny. Když se jejich situace nepatrně zlepšila, stěhovali se do maličkých bytů v průchodech a v úzkých uličkách, jimiž spekulanti zastavěli dřívější městské zahrady. Nárůst obyvatelstva si téměř po dvou stech letech vynutil rozrůstání měst. Stavebnictví prožívalo rozkvět. Stavitelé začali s výstavbou dlouhých, úzkých ulic, které tvořily obytné komplexy o výšce tří až čtyř pater. Skládaly se z malých bytů většinou se dvěma až třemi pokoji. Říkalo se tomu „ revoluční zástavba “. 13

KABELA, M., 2002, Holandská skutečnost, 1. vyd., Brno, Barrister a Principál, 199 s, ISBN 80-86598-22-5 13

15

4.2.2 Městské domy ve Velké Británii V roce 1689 se holandský princ William III. stal anglickým králem. Jeho nástup na trůn ovlivnil styl anglické architektury. Anglie se stejně jako Holandsko rychle stává prosperující zemí. Anglická verze nizozemského domu je více střízlivá a klasická, zvláště je-li postaven z kamene, ale má stejnou eleganci vyplývající z opakovaného vertikálního zarovnání a má také velkorysé provedení křídlových oken, které tak poskytují dostatek světla. Tento anglický styl, známý také jako georgiánský, byl přenesen do koloniální Ameriky. Řadový dům tohoto druhu představuje neobyčejně úspěšný model městského života a objevil se poprvé například v Grosvenor Square v Londýně (1727) a Queen Square Bath (1729). To, že řadové domy byly postaveny jen pro lidi s omezenými prostředky, není úplná pravda. Platí to zejména v Londýně, kde někteří z nejbohatších lidí v zemi vlastnili řadové domy v lokalitách jako je Belgrave Square a „Carlton House Terrace“.

4.2.3 Řadové domy v USA První řadové domy ve spojených státech se objevily v Carstairs ve Philadelphii. Byly navrženy stavitelem a architektem Thomasem Casrtairsem v letech 1799 až 1820 pro vývojáře Williama Sansoma, jako část prvních zkoumaných výstaveb v USA. Předtím byly stavby individuální a ne v řadách. Tyto domy byly různé výšky a šířky, s různou fasádou, dveřmi atd. Řadové domy v americkém provedení lze nalézt v New Yorku. Některé novější řadové domy lze najít obzvláště v prominentních čtvrtích, jako je Woodhaven v Queensu a Bensonhurts a Marine park v Brooklynu. Samozřejmě ne všechny řadové domy se vyznačují úzkou dispozicí. Mnoho z nich má relativně velkou obytnou plochu.

4.2.4 Mezinárodní spolupráce Problematiku bytové nouze neřešily jen státy samostatně. V historii bylo svoláno hned

několik

mezinárodních

architektonických

kongresů,

které

se

obracely

k nejaktuálnější architektonické úloze, k problému nejmenšího bytu. Tyto kongresy zahájily svou aktivitu roku 1928 v La Sarraz ve Švýcarsku, zde stanovily zásady práce a byl zde publikován jejich první manifest. Druhý kongres se

16

odehrával roku 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem a projednával problém minimálního bytu. Výsledky tohoto kongresu byly publikovány ve sborníku „ Die Wohnung das Existenzminimum“,

který

obsahoval

sto

reprodukcí

malobytových

půdorysů

z rodinných, nájemných a hotelových domů, byl tedy příručkou a katalogem rozličných kvalitních dispozičních typů. Protože téma minimálního bytu je poměrně obsáhlé, zůstalo jedním z hlavních bodů i roku 1930 při kongresu v Bruselu a rozšířilo se i o otázku zastavovacích plánů obytných čtvrtí s lidovými byty. V souvislosti s bruselským kongresem uspořádala belgická skupina dokonce cyklus přednášek a výstav „ Týden nejmenšího bytu“. Resultáty bruselského kongresu byly publikovány v druhém sborníku „ Rationalle Bebauungsweisen“, v níž bylo obsaženo několik desítek zastavovacích plánů obytných čtvrtí s malými byty (a s půdorysy těchto bytů) v nízkých, středních nebo vysokých domech či ve smíšeném zastavění. 14

Minimální dispozice- faktory, které ji ovlivňují

5

Aby koncepce malých prostor pro bydlení splnila potřeby uživatele s minimálními kompromisy, je třeba při navrhování pečlivě promýšlet a plánovat řešení. Celkový dojem ovlivňuje více faktorů. Jedná se například o správnou volbu osvětlení, barevného řešení, materiálů a podobně. Touto problematikou se zabývá řada odborných publikací a i laik si zde může najít mnohá nápaditá řešení. Téma malých bytů v průběhu let neztratilo na aktuálnosti, spíše naopak. Proto bych se chtěla zamyslet nad otázkami, proč i v dnešní době lidé tyto malé prostory vyhledávají a jakými faktory jsou ovlivňováni.

5.1

Cílové skupiny V současné době existuje hned několik „sociálních skupin“, které bydlí v malých

prostorách. Každá z těchto skupin upřednostňuje jiný interiér a má jiné požadavky na bydlení.

14

TEIGE, K., 1932, Nejmenší byt, Praha, Václav Petr, 368 s 17

Singles Tento fenomén se začal objevovat od šedesátých let 20. století na západě a k nám se dostal zhruba o třicet let později. Singles představují lidé žijící bez stálého partnera. Obvykle se vyznačují velkou pracovní vytížeností a jsou ekonomicky nezávislí. Singles mohou být lidé, kteří buď chtějí žít sami nebo se nechtějí vázat a vedou krátkodobé a nijak neomezující známosti. Patří sem ale i lidé momentálně nezadaní. Podle sčítání lidu v roce 2001 žije 12% obyvatelstva v jednočlenných domácnostech – podstatnou část tvoří samostatně žijící důchodci, do této kategorie nespadají samostatně žijící matky s dětmi. Je potvrzen nárůst kategorie mladých jednotlivců ve věku do 29 let. 15

Bydlení singles Dá se očekávat, že lidé, kteří žijí sami, nebudou potřebovat příliš mnoho prostoru pro bydlení, zvláště pokud tráví většinu času v práci nebo jinými aktivitami. Důvod, proč si tito mladí lidé pořizují právě menší byty, není většinou z ekonomického hlediska, protože jak již bylo řečeno, jsou ve většině případů finančně soběstační. Mnohem podstatnějším důvodem je například nízká náročnost údržby bytu. Trend singles se odráží v designu, výstavbě bytů a zařízení interiérů nejen ve světě, ale už i v ČR. Místnosti malého bytu musí totiž plnit hned několik funkcí. Často také nepotřebují příliš velkou a vybavenou kuchyň, jelikož se spíše stravují mimo domov.

Obr.č.1 Garsonka obsahující kuchyňský kout, obývací část a oddělený prostor pro spaní 15

ŽÁKOVÁ, L., 2009, Sociologie bydlení, (Bakalářská práce), Brno: MZLU

18

Obr.č.

2

Rodina Rodina se v průběhu let vyvíjí a mění se postupně její struktura. Proto je důležité, aby byt dokázal také pružně reagovat na tyto změny. Člověk nejdříve žije s rodiči, pak si pořizuje rodinu vlastní, vychovává děti, které se postupně zase osamostatní, a člověk žije opět sám. Tomu všemu se musí byt umět přizpůsobit. Jsou-li děti malé, měl by splňovat především bezpečnou a nezávadnou domácnost, když se pak dítě ocitne v období puberty, je zas velmi důležité, aby mělo své soukromí.

Obr.č. 3 Jedna místnost a z ní vytvořený dětský pokoj, ložnice a šatna

19

Obr.č. 4 Dětský pokoj

Mladé páry Současný trend mladých lidí s „pořízením“ dětí počítá až v pozdějším věku. Do popředí se dostává kariéra a cestování. Proto si tyto páry pořizují malé startovací byty a počítají s pozdější investicí do vlastního domu nebo alespoň většího bytu. To se samozřejmě odráží v nevelké investici do bytu.

Obr.č. 5 Půdorys obývacího pokoje s kuchyní pro mladý pár

20

Obr.č. 6 Obývací pokoj propojený společně s kuchyní

5.2

Filozofie bydlení, zvyky V různých koutech světa se můžeme setkat s různou úrovní architektury a

způsoby řešení staveb. Porovnáme-li například japonskou a evropskou architekturu, bude na nás ta japonská působit mnohem skromněji a vzdušněji. Zejména bychom se mohli inspirovat jejich uměním využít minimální prostor pro praktické a funkční bydlení.

Japonsko (definice japonských pojmů) Jedním z důvodů, proč se Japonsko tolik odlišuje od „ západních kultur, je jejich filozofie a náboženství. Ovlivnily jejich myšlení a celkový přístup k životu. Je proto na místě snažit se pochopit jeho podstatu. V dějinách Japonska se hovoří nejčastěji o buddhismu, převážně zen-buddhismu. Na otázku, co je to zen, je velmi těžké odpovědět. Pojem zen je příliš fundamentální na to, aby se vůbec dal definovat. Je to stejné, jako kdybychom se zeptali někoho, co je to život. Kdo žije, ten v podstatě „ví“, co to je život. Stejně tak ten, kdo „žije zen“, „ví“ co to je zen. Zen se nedá popsat slovy. Podle staročínské metafory je zen něco „kulatého, co se kutálí, kluzké a hladké“, tj. slovy ho „nechytíme“. Proto je absurdní snažit se vysvětlit, co to je zen. V zen-buddhismu je i ševelení větru v

21

korunách borovic nebo bublání horského potoka recitací buddhistických súter 16. Podobu Buddhy může na sebe vzít pták, květina, hora nebo cokoli jiného. V ikebaně 17 se odstraňuje každý list, květina nebo větev, které nejsou nutné. V haiku 18 se vynechává každé slovo, které není absolutně nutné. V judu se též nepoužívá každý zásah, pokud není úplně nutný. Toto je důležité pochopit, protože tento „minimalismus“ se objevuje i v tradičním japonském interiéru jako jeho hlavní element. Velkou stopu v kulturním dědictví Japonska zanechala ale i jiná filozoficko-náboženská myšlení.

19

Jedním z nich je Šintoismus. Šinto, alias cesta Bohů, nechápe život jako utrpení, ale orientuje se spíše na jeho radostné stránky. Je to souhrn legend, mytologie a animismu, tedy že vše kolem nás je „živé“ a má svou duši. Toto myšlení významně ovlivňuje vztah Japonců k přírodě i v dnešní době, což je velmi důležité si uvědomit pro pochopení tvorby v japonské architektuře. Jejich postoj je hluboce zakořeněn v každodenním životě, je pro ně typický a to se odráží také v jejich stavbách a interiérech. V tradiční japonské architektuře se nevyskytuje přebytek nábytku. Ten, který je v interiéru obsažen, plní v plné míře funkci, ke které byl určen. Například ke spaní používají zvláštní matrace- futony, které jsou vyplněny vatou a leží přímo na podlaze. Přes den, kdy pak nejsou tyto matrace potřebné a zbytečně by zabíraly místo, se srolují a zastrčí do vestavěných skříní. Místnost pak může být mnohem lépe ekonomicky využita. Vzdušnost těmto prostorám dodávají posunovací zdi, které se používají hned z několika důvodů. Z praktického hlediska je zajištěna lepší větratelnost a hlavně snadnější únik při zemětřeseních, která jsou v Japonsku velmi častá. Z hlediska estetického jde především o propojení interiéru se zahradou, kde tráví Japonci většinu svého času. Japonský dům je charakteristický svou variabilitou a praktičností vestavěného nábytku, kde se plně využívá prostoru.

16

Krátké pravidlo Umělecké aranžování rostlin (zejména květin) v nádobách, symbolizují oblohu, člověka a zemi 18 lyrický útvar s přírodní tematikou 17

MIHAILOVIČ, S., 2009, Japonský tradiční interiér a jeho vliv v Evropě (Bakalářská práce), Brno: MZLU

19

22

Tradiční japonské interiéry jsou většinou „prázdné“ a všechny věci včetně různých výzdob a nábytku jsou uloženy ve vestavěných skříňkách a podle potřeby se vyndávají. Krása tradičního japonského domu spočívá v jednoduchém, čistém a dobrém vkusu. 20

Obr.č 7

Obr.č 9

Obr.č. 8

Obr.č. 10

MIHAILOVIČ, S., 2009, Japonský tradiční interiér a jeho vliv v Evropě (Bakalářská práce), Brno: MZLU

20

23

Vliv na Evropu

Variabilnost a ekonomické využití prostoru byly velkou výzvou pro západní tvůrce. Už proto, že se jí nechala inspirovat i řada významných architektů, jako byl Adolf Loos, Ludwig Mies van der Rohe nebo Charles Rennie Macintosh, hovoří o kráse, praktičnosti a jedinečnosti japonské architektury. Pokud bychom se však chtěli přiblížit japonskému bydlení, musíme přehodnotit naše materialistické hodnoty, jelikož působivost japonské architektury a jejich interiérů je dána právě filozofií žít v symbióze s přírodou a ne snahou si ji podmanit.

5.3

Platné zákony a předpisy Veškeré navrhované dispozice bytů a domů musí být v souladu s platnou

legislativou. V ČR platí stavební zákon a předpisy s ním související- prováděcí vyhlášky. Jedná se zejména o vyhlášku č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Tato upravuje požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb, je zde například stanovena povinnost navrhovat místnosti dostatečně osvětlené, odvětrané, s bezpečným zábradlím, dále jsou zde stanoveny požadavky na vlastnosti výplní otvorů a podobně. V souvislosti s problematikou malých bytů zde najdeme minimální plochy obytných místností. V § 3 vyhl. č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby je v základních pojmech definována obytná místnost. Obytnou místností je část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místnosti se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. 21 Výše uvedená vyhláška se odvolává na některé údaje uvedené v českých technických normách, například ČSN 73 4301 (Obytné budovy). Tyto údaje ocitovány ve vyhlášce se stávají závaznými pro projektování a povolování staveb. Ostatní údaje Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů 21

24

ČSN jsou pouze doporučující. Kontrola dodržování veškerých platných předpisů je v pravomoci státní správy- stavebních úřadů, které se opírají o stanoviska jednotlivých dotčených orgánů státní správy, například krajské hygienické stanice. Velikosti a kategorie bytu nejsou dnes v ČR určeny závazně, ale platí principy ČSN 73 4305, které jsou pouze doporučující. 22 Tab.č.2

Základní minimální parametry bytů

Počet bydlících

Byt

pro

Doporučená

Počet obytných

Doporučená základní

plocha

místností

skladba místnosti

jednu 24- 30 m2

1+ KK

osobu

Předsíň, koupelna s WC, obytný prostor s kuchyňským koutem a spaním

Byt pro dvě osoby

30- 55 m2

1+ KK, 2+ KK

Předsíň, koupelna s WC, obytný prostor s kuchyňským koutem, ložnice

Byt pro tři osoby

45- 80 m2

2+ KK, 3+ KK

Předsíň, WC, koupelna, obytný prostor s kuchyňským koutem, 2x ložnice

Byt pro čtyři osoby

55- 100 m2

3+ KK, 4+ KK

Předsíň, WC, koupelna, obytný prostor s kuchyňským koutem, 3x ložnice

Byt pro pět osob

65- 120 m2

4+ KK, 5+ KK

Předsíň, WC, koupelna, obytný prostor s kuchyňským koutem, 4x ložnice

22

HÁLA, B., 2009, Interiér: tvorba obytného prostoru, 1. vyd., Praha, Grada, 149 s, ISBN 978-80-247-3216-9

25

Tab.č. 3

Doporučené parametry sociálního zařízení bytu

Počet

Vybavení

Vybavení

Počet

bydlících

WC

koupelny

obytných

Poznámka

místností Byt pro jednu Klozet

umyvadlo,

osobu

sprchový kout,

(umývátko)

1+ KK

WC a koupelna společná

pračka Byt pro dvě Klozet

umyvadlo,

osoby

sprchový kout,

(umývátko)

1+ KK, 2+ KK

WC a koupelna společná

pračka Byt osoby

pro

tři Klozet (umývátko)

umyvadlo, vana,

2+ KK, 3+ KK

pračka

WC samostatně, koupelna

(sprchový kout) Byt pro čtyři Klozet

2x

osoby

vana,

(umývátko)

umyvadlo, 3+ KK, 4+ KK pračka,

WC samostatně, koupelna

sprchový kout, klozet Byt pro pět Klozet

2x

osob

vana,

(umývátko)

umyvadlo, 4+ KK, 5+ KK pračka,

WC samostatně, 2x koupelna

sprchový kout, klozet

¨

5.4

Vliv ekonomiky Z historie je zřejmé, že velký podíl na kvalitě a charakteru výstavby má stav

světové ekonomiky. Potřeba řešit bydlení pomocí malometrážních bytů stoupá například v období poválečném nebo v období světové krize.

26

6 Problematika úzkých dispozic v bytovém i veřejném interiéru, srovnání výhod a nevýhod Stejně, jako každý jiný typ bydlení, přináší i úzké, respektive malé prostory stránky stinné i pozitivní. Otázkou zůstává, které z těchto vlastností převládají.

6.1

6.1.1

Nevýhody malého bydlení Osvětlení Komplikací při řešení malého prostoru může být zajištění vhodného osvětlení.

Tato problematika je upravena ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby. Zde je uvedeno, že každý byt, obytná místnost i pobytová místnost musí mít zajištěno dostatečné osvětlení.

6.1.2 Odvětrávání Jedním ze základních požadavků k zabezpečení hygienicky vyhovujícího stavu vnitřního prostředí je výměna vzduchu v místnostech určených pro trvalý pobyt lidí. Ze zkušenosti je známo, že v uzavřených a nedostatečně větraných prostorách se vzduch znehodnocuje. Je to způsobené zvyšující se koncentrací CO2, vodními parami jako vedlejším produktem pobytu lidí, ale i kouřem a uvolňováním škodlivin při pracovních a uživatelských procesech. Z uvedených důvodů jsou nejen hygienickými předpisy, ale i normami předepsány požadované minimální výměny vzduchu v závislosti na druhu činnosti v příslušných místnostech. 23

VAVERKA, J., 2000, Výměna vzduchu a interiérová pohoda prostředí, Brno: Fakulta architektury VUT 23

27

6.1.3 Komunikační prostory Komunikační prostory zabírají většinou zbytečně poměrně velkou část interiéru, jedná se o chodby, haly a schodiště. Zejména v úzkých prostorách není někdy jiná možnost, než pokoje navrhnout jako průchozí nebo propojené příliš dlouhou chodbou. Je proto na místě tyto cesty co nejlépe zkrátit, zjednodušit a využít.

6.1.4 Úložné prostory Problém s ukládáním věcí řeší často i majitelé velkých obytných prostor. Jestliže je navíc důležitý každý metr čtvereční, je nutné využít drahocenný prostor s ještě větší rozvahou. Malý prostor má často více funkcí a je rozhodně lepší nezahlcovat ho příliš nábytkem. V tomto případě tedy platí, že méně je více, a proto je nezbytné volit sofistikovanější úložné prostory, které nezabírají příliš místa a přitom jsou dostatečné pro uložení potřebných věcí. Řešení úložných prostor v malých bytech není o ničem jiném, než o kompromisech a kvalitní nábytkářské práci. V prvé řadě je zapotřebí si jasně určit objem věcí, které se mají uschovat. Rozhodně není vhodné si ze svého malého bytu vytvářet skladiště. Důležité je také vzít v úvahu, jestli se jedná kupříkladu o věci sezónní, jejichž frekvence užívání se v průběhu roku mění. Obecně je nábytek na míru nebo vestavěný úložný prostor pro malé byty rozhodně příznivějším řešením, než jen samostatné kusy nábytku.

6.1.5 Narušená intimita Malý byt ve většině případů neumožňuje, aby každý jeho obyvatel měl vlastní pokoj. Je tedy potřeba při navrhování vlastní dispozice a nábytku pamatovat také na možnost alespoň minimálního soukromí pro obyvatele bytu. S ohledem na tento fakt nejsou malé byty vhodné pro vícečlenné rodiny.

28

6.2

Výhody malého bydlení

6.2.1 Úspora při pořízení Ze statistik, které zveřejnil ČSU je zřejmé, že se Češi spokojují se stále menšími byty, jelikož náklady na bydlení se neustále zvyšují. Rozloha podlahové plochy v bytových budovách postavených v roce 2009 klesla oproti roku 2008 o téměř 15 %. Trend je jasný. Češi sice chtějí stavět, ale úsporně. Zájem je teď především o malé domy i byty a objevuje se čím dál více realizovaných netypických staveb, navržených architekty přímo na míru majitelům, kteří měli jedinou podmínku: vejít se do ceny mezi jedním až dvěma miliony. Tyto prostory mají sloužit pouze pro jednu generaci. Doba, kdy se stavěly velké domy zajišťující bydlení pro rodiče a ještě se v nich počítalo s byty pro děti, je dnes dávno pryč. Některé firmy nabízejí takzvané rostoucí domy. Ty si většinou pořizují mladí lidé, kteří prozatím nemají dostatek financí, aby si mohli pořídit dostatečně velkou obytnou plochu pro v budoucnu se rozrůstající rodinu. A proto si mohou pro začátek nechat postavit jen menší a levnější dům, který architekti uzpůsobí tomu, aby se mohl později rozšířit.

6.2.2 Úspora nákladů na provoz Úsporné pořízení bytu je jen prvním krokem. Vlastní bydlení s sebou přináší řadu dalších nezanedbatelných nákladů. A právě i tady může sehrát velmi významnou a pozitivní roli menší prostor. Ten se projeví nižšími náklady na vytápění a pravidelnou údržbu, jako je například malování bytu a nátěry. Menší plocha se projeví také příznivě v objemu pořizovaného nábytku.

6.2.3 Běžná údržba bytu V dnešní hektické době tuto výhodu ocení nejeden z nás. Nejen, že se maximálně snižuje obytná plocha, kterou je nutné neustále udržovat v čistotě, ale malý prostor nás také nutí neshromažďovat zbytečnosti.

29

6.2.4 Výstavy, soutěže a projekty Pokud před většinou lidí vyslovíme termín „ minimální bydlení “, setkáme se spíše s negativními názory. Tato skutečnost je dána především nedostatečnou informovaností o tom, jak lze vytvořit zajímavé možnosti malých výměr a jak obrovské výhody může mít toto bydlení z hlediska ekonomického. Proto se snaží řada architektů různými soutěžemi nebo zajímavými projekty na tyto fakta poukázat.

Joe Colombo- bytová multifunkční jednotka z 60. let Jeho kariéra designéra začala na počátku 60. let tvorbou solitérů, pokračovala objekty stále komplexnějšího modulového nábytku a směřovala až k futuristickým řešením s kontaktním zaměřením na funkčnost a flexibilitu.24 Pokud tedy hned přejdeme od Colombova nábytku k těm komplexnějším návrhům, musíme alespoň okrajově zmínit projekt Viziona 1 (1969). Joe Colombo ho prezentoval na výstavě Interzum a svými nápady doslova šokoval odbornou veřejnost. Tento návrh velkoprostorového bydlení se totiž naprosto vymykal dosavadním interiérům. Stejně tak, jako se snažil vytvořit velkoprostorový multifunkční interiér, snažil se Colombo najít také vhodné řešení pro prostory malé. Na takovéto bázi samostatně fungujících jednotek reagujících na momentální potřeby obyvatele je založena i Colombova Total Furnishing Unit (1971) – totální nábytková jednotka, zahrnující „čtyři bloky“, a to - kuchyni, koupelnu, ložnici a úložné prostory v jednom. Celá buňka zabírala pouhých 28 m2. Bohužel se však ani jeden z obou prototypů nezachoval.

24

KANICKÁ, L., Joe Colombo: Bonviván a futurista, [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.asb-portal.cz/profily/architekt/joe-colombo-bonvivan-afuturista-611.html

30

Obr.č. 11 Ložnice

Obr.č. 12 „Obývací pokoj“

31

Obr.č. 13 Nákres Total Furnishing Unit

Obr.č. 14 Plně vybavená kuchyň

32

Výstava Malý dům

Výstava poukazuje na poetiku malých prostor a byla k vidění v rámci Designbloku 09 v galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Pořadateli byli mladí architekti

z A1architekts. Tato

skupina se věnovala „neomezenému

bydlení

v omezeném prostoru“ a snaží se chápat přívlastek "malý" spíš ve smyslu milý, lidský, útulný, než jako minimální nebo nedostatečný. Výsledkem této bezmála roční práce je třináct hravých modelů v měřítku 1:25 a jeden z nich je dokonce v životní velikosti. Modely jsou navíc více či méně realizovatelné. Hlavním motivem expozice je snaha nejen nalézt, ale také dokázat navrhnout dům, který, ač podle konvenčních měřítek malý, v sobě ukrývá specifickou formu velikosti. 25

Obr.č. 15 Výstava Malý dům

KREJCAROVÁ, L., Malý dům očima mladých architektů [online]. 2009 [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: 25

33

Obr.č. 16 Model 1:1

Obr.č. 17 Další z modulů výstavy Malý dům

34

Obytné kontejnery- Petr Hájek Architekt Petr Hájek si postavil byt, jehož koncept založil na myšlence „postavit rodinný dům na domě bytovém“. Do původního krovu vložil několik „ obytných kontejnerů“ a zrealizoval tak namísto půdní vestavby prakticky nový rodinný dům, v němž jsou obsažené obytné místnosti, i sociální a technické zařízení. Architekt navrhl projekt tak citlivě, že umístěním kontejnerů nedošlo k narušení původního charakteru stavby. Hlavní obytný prostor zaujímá výšku dvou podlaží a nalezneme v něm kuchyň, jídelnu a obývací část. Do původního podkroví jsou zabudovány ložnice se šatnou, dětský pokoj, koupelna i oddělená toaleta. Velmi zajímavým prvkem, který umožňuje variabilnost prostoru, jsou posuvné stěny. S jejich pomocí lze přeměňovat prostorové vlastnosti bytu podle aktuální potřeby, to znamená propojovat místnosti do většího kompaktního celku nebo je naopak oddělit. Důvodů, proč si tato realizace zaslouží takovou pozornost, je hned několik. Díky vysokým cenám pozemků a také jejich nedostatku se markantně přesouvá bydlení na periferii měst. Tento fakt může některým lidem působit značné potíže, například při dojíždění za prací. Je proto nutné hledat další rozvojový potenciál přímo ve středu města. Takový potenciál nabízí právě větší využívání střech. Dalším důvodem je razantní snížení nákladů na provoz. Tomu v tomto případě přispívají obrovská okna orientovaná na jižní a na západní stranu, prostřednictvím kterých přichází do bytu velké množství tepla. V případě nedostatečného vytápění slunečními paprsky je možné přitopit plynovým kotlem. Náklady za energie činí v tomto případě asi 12 až 15 tisíci korun ročně, což je zhruba třetinová spotřeba oproti bydlení v průměrném bytě nebo menším rodinném domku.

35

Obr.č. 18 Perspektivní model

Obr.č. 20 Dětský pokoj

Obr.č. 19 Pohled do dvora

Obr.č. 21

36

Obr.č. 22

Loftcube- mobilní bytová buňka S netradičním řešením přišel německý architekt Werner Aisslinger- vymyslel koncept úsporného bydlení, který se dá umístit na střechu i do otevřené krajiny. Jeho záměrem bylo navrhnout bydlení pro mladou generaci lidí, kteří často cestují. A také vytvořit alternativu, díky které si bude moci i méně zámožná sorta obyvatel pořídit bydlení ve městě, kde je prostor drahý a možnosti jsou omezené. Loftcube je „přenosný“, jeho rozloha činí cca 40 m2 a umožňuje velkou variabilitu jinak homogenního prostoru. Předností tohoto bydlení je dostatek světla a krásné výhledy, také soukromí a ticho. Možnosti takového způsobu bydlení již předvídali vizionáři první poloviny minulého století. Různým využitím plochých střech se zabýval Le Corbusier, buňka je také dle jeho vzoru odsunuta od podloží, což rozšiřuje možnost jejího využití. Lze ji přemístit na jiné místo, může fungovat i jako chatka na břehu moře, v horách...

26

ŽÁKOVÁ, L., 2009, Sociologie bydlení, (Bakalářská práce), Brno: MZLU

37

26

7

Konkrétní příklady budov s výrazně úzkou dispozicí

7.1

Nejužší domy v ČR

Hotel Klementin Old Town Hned několik úzkých domů se samozřejmě nachází v hlavním městě. V jedné z těchto budov v současnosti sídlí romantický hotel Clementin Old Town, který se nachází mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem. Kuriozitou je minimální šířka domu (3,28 m), která z něj činí jeden z nejužších dochovaných domů v Praze.

Historie Dům Čp.176/4 U Panny Marie byl postaven zhruba v druhé polovině 14. století. Je to třípatrový dům a jeho struktura ukazuje na velmi starý původ. Stavební historie domu je nejasná, dispozice městiště však naznačuje, že vznikl dodatečným rozdělením většího sousedního objektu. Dnešní podoba exteriéru i interiéru je výsledkem novodobé úpravy pozdně klasicistní fasády. Nejstarší částí domu je gotický sklep s nezvykle masivní zdí, kde se taktéž zachoval zbytek kamenné, nepochybně středověké klenby. Do roku 1433 byl dům zřejmě součástí sousedního Čp. 175, s nímž pravděpodobně souvisely sklepní prostory. Nelze vyloučit, že až v 16. století došlo k zastavění průčelní části do Seminářské ulice, kde dříve byla zřejmě soutka. Po opětovném spojení s Čp. 175 získal dům roku 1627 shodnou fasádu. Renesanční výstavbě odpovídá také přesah patra nad přízemím. Asi až v 17. nebo na samém počátku 18. století došlo k úplnému osamostatnění a další přestavbě. Tehdy byl zřejmě objekt zvýšen o 3. patro. Vstup do domu rámuje pískovcový barokní stuhový portál s nadsvětlíkem. 27

27

Hotel Klementin, Ubytování v hotelu Clementin Old Town, [online]. 2009 [cit. 201004-15]. Dostupný z WWW: http://www.clementin.cz/cs/ubytovani.html

38

Obr.č. 23 Hotel Clementin

Obr.č. 24 Hotelový pokoj

39

Další pražskou kuriozitou je domek v Anežské ulici číslo 4/1043. Historický snímek této budovy pochází z roku 1940. Jedná se prý o nejužší dům v Praze, široký pouhých 2,25 metrů. Úžina, v níž tento dům stojí, byla dříve druhým vchodem do dvora domu U Křikavů v Řásnovce, až během staletí se průchod proměnil na obytnou místnost. 28

Obr.č.25 Hned dva úzké domky stojí vedle sebe v Olomouci. Ve Ztracené ulici se nachází dům číslo 335 o šířce pouhých 290 cm. Kuriozitou je také to, že vedle něj stojí další úzký dům číslo popisné 336. Domy jsou stavebně zcela odděleny a je zajímavé, že ani po největším městském požáru v roce 1809 nedošlo k jejich spojení. 29

VANIČKOVÁ, B., Sedm nejužších domů v České republice podle čtenářů Novinek, [online]. 2008 [cit. 2010-04-2]. Dostupný z WWW: http://www.sbdpraha.cz/cz/v160/ceny-bytu-v-panelacich-klesly-o-statisice.html%20-7 28

29

tamtéž 40

Obr.č. 26 Úzké domy v Olomouci

7.1.1 Zahradní chata u nádrže Másílko, Humpolec, ČR Rybník Másílko představuje idylické místo pro rekreaci. Zázemí pro pobyt v tomto prostředí zajišťuje majitelům atypická malá sezónní chata. Objekt je koncipovaný jako dřevostavba zhruba pro dvě osoby, má půdorys ve tvaru obdélníka, je dlouhý necelých 12 m a široký 3,5 m. Celá konstrukce působí velmi lehce, čemuž přispěla také netradičně pojatá střecha, kterou tvoří plachta na ocelových obloucích ze speciální „poplastované“ textilie. Prostor je rozčleněn do dvou úrovní a přirozeně tak navazuje na hráz rybníka. V níže položené úrovni, kde je také realizován vstup, je umístěna koupelna, sklad a ložnice se dvěma lůžky. Do centrálního obytného prostoru v zadní části lze vstoupit po schodišti, které spojuje obě výškové úrovně. Majitelé zde mohou využívat vybavenou kuchyň a jídelní stolek s židlemi. Pomocí celoskleněné stěny je tento prostor opticky propojen s terasou, která navíc umožňuje přímý přístup k nádrži. Většina nábytku byla zhotovena na míru a nese se v přírodním duchu. I to přispělo k tomu, aby zahradní chata nenarušila původního „genia loci“, což se architektům rozhodně podařilo.

41

Obr.č. 27 Objekt s originálním zastřešením

Obr.č. 28 Kuchyň v druhém podlaží

42

Obr.č. 29 Koupelna s potřebným vybavením

Obr.č. 30 Prostor pro přespání hostů je mezi ložnicí a obývací částí

43

7.1.2 Hotel Avion, Brno, ČR Historie Avionu

Tento funkcionalistický hotel postavený v letech 1927- 1928 vzbuzuje pozornost právě díky svým rozměrům. Část směrem do ulice je široká pouhých 8,5 metru, v zadní části dokonce jen 7,5 metru a hloubka parcely pak činí 34 metru. S těmito „proporcemi“ se může Avion řadit mezi nejužší hotely v Evropě. Kromě hotelového provozu je část prostoru využívána také jako restaurace a kavárna. I proto bylo těžké vymyslet takové architektonické řešení, které by vyhovovalo všem zařízením hotelu. Tohoto úkolu se zhostil legendární brněnský architekt, představitel funkcionalismu, Bohuslav Fuchs. Navrhl několik nápaditých řešení, díky kterým dosáhl například dobrého prosvětlení, a to tak, že umístil do půdorysu tři šachtové výklenky. Celková podoba hotelu je jednoduchá a čistá, což není zas tak překvapivé, když byla navržena funkcionalistickým architektem. Celá budova tak působí prostorněji. Na počátku svého vzniku měl Avion celkem 41 pokojů, po přestavbě některých z nich na kanceláře hotelu jich má nyní 31. Díky nedostatku prostoru mají bohužel některé pokoje společné sociální zařízení na chodbě. I to je jeden z faktorů, proč se hotel „pyšní“ pouze dvěmi hvězdičkami. Nábytek pro hotel Miroslava Kosteleckého Avion tvořil návrhář Jan Vaněk a spolupracoval při tom i s hlavním architektem Bohuslavem Fuchsem. Většina nábytku musela být již v průběhu provozu bohužel nahrazena novým. V původním vybavení byly thonetovské ohýbané židle a mezi zajímavé kousky nábytku patřila modifikace tzv. morrisovského křesla. Křeslo mělo regulovatelný sklon opěradla a bylo umístěno v hotelové hale.

44

Obr.č. 31 Historický snímek hotelového pokoje

Obr.č. 32 Historický snímek haly

45

Obr.č. 33 Původní kavárna

Současná podoba Avionu Majitel Stanislav Berousek chce Avionu vrátit bývalý lesk a atmosféru třicátých let. V tomto unikátním projektu mu bude pomáhat významná česká a v zahraničí uznávaná architektka Eva Jiřičná. Celá rekonstrukce by měla probíhat současně ve snaze zachovat ducha hotelu. Po rekonstrukci se hotel žádnými hvězdičkami honosit nebude, získá totiž zajímavé označení „Design hotel“. Díky svému jedinečnému charakteru se stane jedním ze sto sedmdesáti světových hotelů, které se mohou touto nálepkou pyšnit. Každý z těchto hotelů má svoji neopakovatelnou podobu.

46

Obr.č. 34 Současná podoba hotelu Avion

7.1.3 Kamenná kolonie, Brno Kamenná kolonie tvoří nejzachovalejší dělnickou kolonii v Brně a nachází se nad svrateckým údolím. Celá osada sestává z malých domečků natěsnaných na sobě, úzkých uliček a maličkých dvorků. Průměrná výměra domů v této oblasti je 40 m2. Takzvaná „ Kamenka“ patří v Brně k známým pozoruhodnostem. Víme však, jak a proč tato kolonie vůbec vznikla? Původními obyvateli kolonie byli chudí dělníci z nedaleké Kohnovy cihelny. Pamětníci malé „vesničky“ vzpomínají, že si původní osadníci stavěli domečky z vyřezaných zmetkových cihel v členitém terénu lomu. A takto pomalu vznikala proletářská čtvrť, která později fungovala jako uzavřená osada se starostou a vlastní samosprávou. 30

30

Kamenná kolonie, Kamenná kolonie pod Červeným kopcem, [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsizajimavosti-kamenna-kolonie.html

47

Postupem času se starousedlíci přesouvali čím dál častěji „ za lepším bydlením“ do paneláků. Naopak do Kamenky se začali stěhovat lidé, kteří byli učarováni jedinečnou

atmosférou

tohoto

místa.

Dělnická

bída

se

tak

velmi

rychle

přetransformovala na ojedinělé romantické místo. Není proto divu, že dnes kolonii obývají především výtvarníci, hudebníci a herci. Kamenná kolonie tak může být příkladem, kdy se původně nouzové řešení může stát vyhledávaným, atraktivním a pro někoho plnohodnotným bydlením.

Obr.č. 35 Kamenná kolonie roku 1939

7.2

Příklady nejužších domů na světě Tyto domy jsou již většinou natolik známé, že se stávají objekty návštěv turistů,

navíc prestižní zároveň zůstává v takových stavbách bydlet.

Salcburk Úzkými domy se pyšní mnoho světových měst a asi nejbližší dům, kde by se ani na šířku podlahy nedalo nenatáhnout, najdeme v rakouském Salcburku. Tato kuriozita byla postavena na „Alter markt“, neboli starém tržišti, v historickém centru města mezi lety 1830-1860 a šířka domu je pouhých 1,42 m.

48

Obr.č. 36 Nejužší dům v Salcburku

Amsterodam-Obytný okrsek Borneo-Sporenburg Ve 20. století se objevovala v urbanismu snaha vyřešit problematiku výstavby soudobých měst. Kámen úrazu však spočívá v tom, že se v chartách urbanismu říká co, ale chybí jak. Významným mezníkem je proto například regenerace amsterdamských doků Borneo a Sporenburg od West 8, v čele s architektem Adriaanem Geuze. Zrealizováno bylo 2500 bytových jednotek při hustotě 100 bytů na hektar. Pro West 8 byly inspirací úzké amsterdamské domy. Rozvinuli tak výtečné řešení zástavby třípodlažních řadových domů. Celý projekt ještě nabírá na originalitě díky tomu, že každý z těchto domů byl navržen jiným architektem. Kterýkoli z nich je tak jedinečný a celá zástavba nepůsobí stroze a nudně.

49

Jeho koncept "high-density low-rise" (vysoká hustota v nízké zástavbě) využívá kompaktní městskou zástavbu protkanou vnitřními dvorky a atrii. Plocha patií (dvorků) se pohybuje mezi 30-50% stavební struktury. 31

Obr.č. 37 Řešení městského bydlení v Holandsku

New York Jeden z nejužších domků v New Yorku je široký pouhých 2,74 m a dlouhý 12,8 m. Tento úzký třípatrový domeček si rozhodně získal přívlastek prestižní adresy, je totiž v současnosti na prodej a jeho cena se pohybuje v přepočtu zhruba kolem 48 milionů korun. Cihlový domek byl postaven roku 1873 v ulici Bedford Street a je zasazený do úzkého prostoru bývalé uličky mezi domy číslo 75 a 77. Dostatečné osvětlení a odvětrávání je zajištěno pomocí velkých oken, které jsou umístěny v přední i zadní části. Celý dům je vybaven kuchyní, jídelnou, dvěma obývacími pokoji a ve vrchním patře se nachází ložnice se sociálním zařízením.

31

KRATOCHVÍL, J., Obytný okrsek Borneo- Sporenburg, [online]. 2004 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=19&action=show&id=251

50

Obr.č. 38 Jeden z nejužších domu v New Yorku

7.2.1 Dům Engawa, Tokio, Japonsko Tato studie pochází z Japonska, které se svými 130 milióny patří mezi nejlidnatější země světa. Podle údajů z roku 2001 se řadí na deváté místo. V Tokiu, kde se novostavba nachází, je hustota zhruba 13 000 obyvatel na kilometr čtvereční. Z čehož jasně vyplývá, že prostor je v Japonsku velkým luxusem a tato lokalita není výjimkou. Navíc řada domů zde nemá venkovní prostor. Jedním s úkolů bylo tedy vytvořit interiér světlý, otevřený, vzdušný a zároveň co nejvíce propojený s exteriérem, jelikož japonská filozofie je úzce propojená s přírodou. Zadáním bylo navrhnout moderní variantu tradiční japonské Engawy. Tvar pozemku určil dlouhý úzký půdorys s obytným prostorem uspořádaným v linii podél celé délky budovy. Jižní stranu domu lemuje zeď, která je vysoká 2,2 m, s dlouhým horizontálním otvorem a střešním nástavcem v nejvyšší úrovni, čímž poskytuje soukromí a zároveň umožňuje výhled na oblohu. Severní neboli vnitřní zeď je naproti tomu zcela otevřena. Devatero celoplošných skleněných dveří stahujících se do stran vytváří cca 16 m dlouhý otvor, který při pěkném počasí účinně přetváří dům do podoby 51

přístřešku. Výsledkem je jednoduchý obdélníkový prostor 16,2 m dlouhý a 4,6 m široký, uzavřený dvěma rámy do „L“. 32 Hlavním stavebním materiálem je dřevo, vybrané zejména kvůli své vizuálně jednotící schopnosti. Rozdíly ve výšce mezi otvory mířícími na sever a těmi k jihu dodávají stavbě neobvyklý vzhled jakési sestavy rozdílných paralelních zábran. Prostor vevnitř je koncipován jako jediný element. Střecha je 3,5 m vysoká, vnitřní partie jsou pouze 2 m široké, což umožňuje přirozené větrání. Pára vycházející z koupelnové kabiny se rozptyluje uvnitř střešního prostoru. Podobně kuchyňské výpary stoupají vzhůru a jsou vypouštěny průmyslovým odsavačem par. V létě stoupá teplý vzduch nahoru pod střechu a je hnán ven z vysoko položených oken.

33

Obr.č. 39 Pohled ze zahrady

CONRAN, T., 2007, Jak žít v malých prostorách, Přeložila Kateřina Cenkerová, Praha, Slovart, s.r.o., 224 s, ISBN 978-80-7209-925-2 32

33

tamtéž 52

Obr.č.40 Vybavení Engawy

7.2.2 „The little house“, Toronto, KANADA Takzvaný „ The little house“ byl postaven roku 1912 podnikatelem Arthurem Weedenem. Za svou dobu existence si dokonce získal takovou popularitu, že mu jeho příznivci vytvořili vlastní webové stránky. Celková výměra domu je 29 m2, 2,1 m široká a 14 m dlouhá, průměrná výška stropu v místnostech je 2,36 metru. Je pozoruhodné, jak se na takto minimální plochu vešly tři místnosti, v koupelně vana běžné velikosti, malá zahrádka a dokonce i sklep. Má plně vybavenou koupelnu, kuchyni a poměrně prostornou ložnici, v níž je dost místa, zvláště když se postel složí.

Obr.č. 41 Půdorys

53

Obr.č. 42 Kuchyňská linka

Obr.č. 43 Obývací pokoj

54

Obr.č. 44 Vstup a úložné prostory

Obr.č. 45

55

8 Vyhodnocení různých typů interiéru vhodných pro domy s úzkou dispozicí Hlavní náplní této práce byla snaha proniknout do řešení malého prostoru, zejména v souvislosti s úzkými dispozicemi. V průběhu zajišťování podkladů a psaní vlastní práce jsem srovnávala výhody a nevýhody bydlení v malých prostorách a překvapilo mne, že pozitiv není málo, ba dokonce převládají. Jak vlastně má vypadat ideální prostor pro plnohodnotné bydlení? Pro zodpovězení této otázky se vraťme do historie. Bydlení člověka se vždy přizpůsobovalo potřebám své doby. Například v době ekonomického růstu vznikaly jistě větší a přepychovější obydlí než v době poválečné. V minulosti bylo postaveno množství hodnotných staveb. Na druhé straně však existují stovky či tisíce honosných sídel, které měly reprezentovat bohatství a moc jejich majitelů. Otázkou zůstává, zde tato rozlehlá a obrovská sídla určená mnohdy pro minimum obyvatel, byla plně využita a poskytla-li těmto lidem „domov“ v pravém slova smyslu. Ideálním řešením se nejeví ani masová výstavba panelových domů za socialismu. Vznikaly šedivé, jednotvárné, nepromyšlené, ergonomicky nevyhovující panelové byty, kterým samozřejmě odpovídal i nepraktický a nepřizpůsobivý interiér. Architektura jde naštěstí stále dopředu, z chyb minulosti se můžeme poučit. Vývoj nových materiálů nám přináší nové možnosti a řešení. Jaký by tedy měl být trend bydlení, který by vyhovoval mentalitě a stylu života soudobého člověka? Žijeme v hektické době a spousta lidí tráví většinu času v práci. Svůj vzácný volný čas se snaží vyplnit aktivně (sport, kultura), většinou mimo domov. Toto tempo přináší psychické a zdravotní potíže, proto se člověk vrací ve volném čase zpět k přírodě. I z těchto důvodů je stále aktuálnějším tématem ekologie a s tím spojený trend ekologického bydlení. Zachování kvalitního životního prostředí je diskutovaným tématem nejen mezi mladými lidmi. Při pořizování nového bydlení mohou sehrát roli různé faktory. V souvislosti se zvyšujícími se cenami energie potřebné k provozu domu a cenami pozemků roste obliba ekologického bydlení. Také proto, že být ekologický není jen módní, ale je to také ekonomické. Pokud vezmeme v úvahu všechny zmíněné faktory, vyjde nám jednoduchá rovnice, jejímž výsledkem nebudou honosné paláce ani „Husákovo 3+1“, ale právě malé moderní bydlení.

56

Jaké interiéry jsou pro domy s malou dispozicí vhodné a mají jejich „myšlenky“ v budoucnu uplatnění? Touto otázkou se zabýval také Joe Colombo v 60. letech, jehož obytnou multifunkční buňku jsem již představila v průběhu práce. Dalším příkladem mohou být japonské interiéry inspirující západní kultury dodnes. Jejich posuvné stěny, funkčnost nábytku a vestavěné úložné prostory neztratily ani v průběhu let na aktuálnosti. Mladí japonští designéři využívají prvky tradiční japonské architektury plnohodnotně i dnes. Jsou jen aplikovány do modernější formy. Navrhují tak například garsoniéry, kde díky posuvným systémům, ve kterých je zabudován prakticky veškerý nábytek, mohou vytvářet variabilní prostor, který tak může i na opravdu malém prostoru tvořit funkce různých místností v plnohodnotném provedení, dle potřeby obyvatele. Je proto na konstruktérech a designérech, aby se zamysleli se nad možnostmi malého prostoru. A to nejen vytvořit opticky větší prostor, ale snažit se vytvářet variabilní interiéry, které se přizpůsobí svému obyvateli, a ne naopak. Je jasné, že se v budoucnu nevyhraní výstavba pouze na domy malé. Stále budou vznikat velkoprostorové domy a byty, protože ne každému vyhovuje prostor pod 40 m2. I když zájem o malometrážní, potažmo nízkoenergetické domy stále roste. Proč a pro koho jsou tedy tyto domy vhodné? O některých skupinách jsem se již ve své práci zmínila. Pomineme-li typické potencionální představitele malých domů, jako jsou singles nebo mladé páry, nabízejí se další skupiny, pro které je tato alternativa výhodnější. Jedním z takových představitelů mohou být manželské páry, jejichž děti si již našly samostatné bydlení. Rodiče pak sami obývají ve dvou nadměrně velký prostor. Z dětských pokojů se stává pracovna, šatna nebo jen prostor pro odkládání zbytečností. Nájemníci pak hradí vysoké nájemné za byt, který vlastně využívají jen z části, anebo v případě domu, platí obrovské částky za energie a údržbu. Zde je na místě vzít si příklad ze zahraničí, kde už je běžné, že se velmi často střední generace přesouvá „do menšího“, což je pro ně ekonomicky výhodnější. Vezmeme-li v úvahu všechny výše zmíněné okolnosti, dá se konstatovat, že v dnešní době je dost velká skupina obyvatel, kterým bydlení v malých prostorách z různých důvodů vyhovuje. V průběhu práce jsem na příkladech ukázala, že i prostory ve velmi úzkých domech se dají řešit kvalitně a mohou v konečné fázi poskytnout ojedinělé a přitom plnohodnotné bydlení. Plusové body tomuto bydlení přidává také malebnost, útulnost a atmosféra malých bytů. Čím dál častěji volíme k bydlení místa něčím atraktivní a to i na úkor velikosti. Příkladem nám může být již zmiňované bydlení 57

v Japonsku. Proč bychom potřebovali nevyužívané velké prostory pro bydlení? Vždyť největším prostorem pro člověka je sama „příroda“.

58

9

Diskuze Bytů, které zaujímají jen minimální výměru, existuje nepřeberné množství.

Tento typ bydlení nalezneme u nás v Evropě i na jiných světadílech. Z historických kontextů je zřejmé, že každou oblast při jejím vývoji ovlivňovaly jiné faktory, a je tak odlišná i jejich forma pojetí. V České republice je výstavba malých a úzkých dispozic spojena především s panelovými prefabrikáty neschopnými plnit zcela ani vlastní funkci. Přesto lze i u nás nalézt příklady pozitivnější, jakým je i dělnická kolonie v Brně, takzvaná „kamenka“. Ta se pro současné obyvatele stala místem s neopakovatelnou atmosférou a malebností. V témže městě se vystavuje na obdiv už desítky let i známý hotel Avion, kterému dodal architekt Bohuslav Fuchs svými nadčasovými nápady nejen funkčně promyšlené řešení, ale i jedinečný charakter, díky kterému se teď bude moci honosit specifickým označením Designhotel. V západní Evropě jsou typickými představiteli zúženého městského bydlení domy řadové. Ty však představují oproti panelovému bydlení příznivější formu. Některé z nich se dokonce díky svým unikátním rozměrům staly atrakcí pro turisty a získaly tak přívlastek prestižní adresy. Tato skutečnost možná přispěla k tomu, proč se lidé v západní Evropě (Holandsko, Velká Británie) naučili v těchto malých bytech či domech žít a v podobném duchu se nese i jejich současná výstavba. V Evropě včetně ČR byly tyto domy stavěny s původní myšlenkou řešení nedostatku prostoru a přelidněnosti. Prakticky zcela jiný podtext má výstavba v Japonsku. To se sice potýká s obrovskou hustotou zalidnění, ale svou roli zde sehrávají i faktory zcela jiné. Japonské bydlení vychází z jejich filozofie a náboženství. Jsou učeni skromnosti, úctě a pokoře k přírodě. Snaží se s ní žít v symbióze a ne si ji podmaňovat. To se pak odráží na jejich interiérech. Prostory jsou skromné, vzdušné, co nejvíce propojené s přírodou a místnosti se velmi rychle dokáží přizpůsobit svému obyvateli. Všechna fakta, která byla během práce zmíněna, dokazují, že malé prostory mohou poskytnout dostačující pohodlí, které přináší i řadu výhod. Záleží jen na formě, jakou je prostor utvářen. Pokud se nám tedy podaří v takových podmínkách získat plnohodnotné bydlení, jaké může svému obyvateli přinést možnosti? Valná většina potencionálních obyvatel této formy bydlení bezpochyby ocení příznivý vliv na ekonomickou i ekologickou stránku věci. Malé domy jsou synonymem nejen pro

59

úsporné pořízení, ale také pro snížené náklady na provoz či snadnější údržbu celé domácnosti. Výše zmíněné faktory mají nesmírný dopad na to, proč se tento artikl stává na trhu velice populárním. A dává tak vzniknout „novému“ trendu, tedy výstavbě malých, nízkoenergetických bytů a domů. Je proto velice pravděpodobné, že se s tímto trendem budeme v budoucnu setkávat čím dál častěji. Je proto důležité stále se zamýšlet nad možnostmi malého prostoru. A snažit se vytvářet variabilní interiéry, které se přizpůsobí svému uživateli a ne naopak.

60

10

Závěr Cílem bakalářské práce bylo proniknout do problematiky úzkých dispozic a

vyhodnotit jejich možnosti a budoucí vývoj. Tato tématika úzce souvisí s historickým vývojem těchto dispozic, a proto bylo nutné se nejdříve obeznámit s dějinami, které výstavbu takovýchto domů a bytů značně ovlivnily. Je důležité konstatovat, že dnes již nejde o masové ubytování obyvatelstva, jako tomu bylo v minulém století. Bydlení v malém domě či bytě může být i výzvou či vyjádřením životního postoje. V průběhu práce jsem zjistila řadu faktorů, které ovlivňují jak vznik malé dispozice, tak i důvody proč ji uživatelé vyhledávají. Za nejpodstatnější považuji mentalitu lidí, prostředí, ve kterém vyrůstali a které formovalo jejich přístup k životu. Zabývala jsem se také otázkou, jaké má toto bydlení přínos pro své obyvatele. Stejně jako každý jiný typ, přináší i úzké respektive malé prostory stránky stinné i pozitivní. Obecně lze konstatovat, že tato dispozice není pro některé typy interiéru zcela vhodná. To se týká především veřejných prostor. Jelikož veřejné prostory navštěvuje větší množství lidí, může být úzká dispozice problematická s ohledem na dostatečné prosvětlení, odvětrání a další požadavky. Z této nevýhodné situace lze ale udělat i přednost, v podobě originality a ojedinělosti úzkých dispozic. Typickým příkladem mohou být úzké hotely, jelikož valná většina z nich láká své návštěvníky právě na svou jedinečnost. Pokud má objekt sloužit pro bydlení, může nabídnout výhodná řešení v podobě úsporného pořízení, nákladů na provoz i snadnější údržby celé domácnosti. Na výhody těchto malých prostor se snaží někteří architekti a designéři poukázat a informovat laickou veřejnost s pomocí různých výstav, soutěží i zajímavých projektů. Jedním z takovýchto projektů může být obytný okrsek Borneo v Amsterdamu. Tato výstavba třípodlažních řadových domů může být do budoucna inspirací pro novou výstavbu měst. V předposlední části práce jsou uvedeny konkrétní příklady budov s výrazně úzkou dispozicí. Tato část obsahuje jejich popis, fotodokumentaci a v některých případech i historické souvislosti. Posledním bodem práce bylo vyhodnocení různých typů interiérů, které jsou pro domy s úzkou dispozicí vhodné. V této části bylo důležité vrátit se zpět do historie a inspirovat se již ověřenými, fungujícími interiéry a poučit se z chyb minulosti. A dále vyhodnotit pro koho jsou takovéto byty výhodné, protože každá sociální skupina má na interiér jiné požadavky.

61

V závěru bych chtěla konstatovat, že se důvody, proč lidé vyhledávali malé prostory, v průběhu vývoje měnily. Bydlení v malých prostorách neztratilo nikdy na aktuálnosti. Ba naopak, pro mnohá místa tyto originální objekty v průběhu let vytvořily jejich genius loci. Je tedy velmi pravděpodobné, že vývoj bydlení v malých prostorách bude aktuální i v budoucnosti.

11

Summary

The aim of this bachelor thesis was to explore the area of narrow layouts and evaluate their opportunities and future development. This topic is connected with the historic development of these layouts – therefore it is necessary to get acquainted with the history which influenced the construction of these houses. Today this phenomenon is not related to the housing of broad population as it used to be in the last century. Living in a small house or a small flat could be a challenge or a lifestyle expression. During the research I found out that one of the most important elements which influences the small layout is people’s mentality and the environment in which they grew up. I also dealt with the positive and negative aspects of this type of housing. In general it is possible to say that this layout is not suitable for some kinds of interiors – especially for public places. Because of the larger concentration of people at the public places the narrow layout could be problematic due to lack of sufficient lighting, ventilation and other requirements. On the other hand a small space could be an advantage too – typical examples of such an advantage are original narrow layout hotels. The objects designed for housing could be advantageous thanks to their low starting costs, operating costs and overall maintenance of the household. The advantages of these small spaces have been highlighted by some architects and designers. They also try to inform the public about this phenomenon through various exhibitions, competitions and interesting projects. One of such projects is the housing district Borneo in Amsterdam which could be an inspiration for the building of new cities. The last but one chapter shows some particular examples of buildings with narrow layout. This chapter contains its description, photos and in some cases the historic connections.

62

In the last part of this thesis I evaluated different types of interiors that are suitable for narrow layout houses. It was necessary to get inspired by well-functioning interiors from the history and also to evaluate for whom such houses could be advantageous because each social group has different interior requirements. The reasons for using small spaces have been changing through the history and it has never lost its topicality. These original objects often created the genius loci of many places. The development of the small space housing will be most possibly topical also in the future.

63

12

Použitá literatura

1. CONRAN, T., 2007, Jak žít v malých prostorách, Přeložila Kateřina Cenkerová, Praha, Slovart, s.r.o., 224 s, ISBN 978-80-7209-925-2 2.

TEIGE, K., 1932, Nejmenší byt, Praha, Václav Petr, 368 s

3. FIELL, P., FIELL, CH., 2006, Design 20. století, Přeložila Jaroslava Burkertová, Praha, Slovart , s.r.o., 192 s 4. BRUNECKÝ, P., 1998, Domiciologie - nauka o obývaném prostředí, 1. vyd. Brno: MZLU, 167 s, ISBN 80-7157-307-8 5. HÁLA, B., 2009, Interiér: tvorba obytného prostoru, 1. vyd., Praha, Grada, 149 s, ISBN 978-80-247-3216-9 6. KABELA, M., 2002, Holandská skutečnost, 1. vyd., Brno, Barrister a Principál, 199 s, ISBN 80-86598-22-5 7. SLOBODA, I., 2007, Malý byt, 1. vyd., Brno, ERA, 107 s, ISBN 978-80-7366093-2 8. MIHAILOVIČ, S., 2009, Japonský tradiční interiér a jeho vliv v Evropě (Bakalářská práce), Brno: MZLU 9. DOLÁKOVÁ, R., 2009, Proměna bydlení za posledních 50 let (Bakalářská práce), Brno: MZLU 10. VAVERKA, J., 2000, Výměna vzduchu a interiérová pohoda prostředí, Brno: Fakulta architektury VUT 11.

ŽÁKOVÁ, L., 2009, Sociologie bydlení, (Bakalářská práce), Brno: MZLU

12.

WILKOVÁ, S., 2009, Malé, levné a krásné domy, Bydlení DNES, č. 2, s 10-14

13. ZADRAŽILOVÁ, L., 2009, Šokující pravdivost paneláků: důvod k obdivu, nebo nenávisti, Era 21, č.1, s 47-52 14.

ŽÁČKOVÁ, M., 2009, Obytné kontejnery, Architekt, č. 7, s 47 -53

15. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů 16. Kolektiv autorů a konzultantů Encyklopedického domu, spol. s r.o., 1998, Slovník cizích slov, Praha, Encyklopedický dům, spol. s r.o, 366 s, ISBN 80-90-1647-817. KOZÁK,P., 2002, Hotel Avion ( Středoškolská odborná činnost) Brno: Gymnázium, Brno-Řečkovice

64

Internetové zdroje 1.

www.novinky.cz

2.

www.living.cz

3.

www.e-architekt.cz

4.

www.bydlení.idnes.cz

5.

www.wikipedia.cz

6.

www.wikipedia.com

7.

www.historyworld.net

8.

www.sbdpraha.cz

9.

www.weburbanist.com/

10.

www.brnensky.denik.cz

11.

www.tzb-info.cz

12.

www.zdrave.cz

13.

www.interierykm.cz

14.

www.boconcept.cz

15.

www.oluce.com

16.

www.asb-portal.cz

17.

www.designboom.com

18.

www.archiweb.cz

19.

www.zivotnistyl.cz

20.

www.tyden.cz

21.

www.mojebrno.wz.cz

65

13

Seznam obrázků

Obr. č. 1 [online]. 2009 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/foto.asp?c=A090507_111659_dum_osobnosti_web&r=dum_oso bnosti&strana=1 Obr. č. 2 [online]. 2009 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/foto.asp?c=A090507_111659_dum_osobnosti_web&r=dum_oso bnosti&strana=1 [online]. 2007 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: Obr. č. 3 http://bydleni.idnes.cz/foto.asp?r=dum_osobnosti&c=A071108_135212_dum_stavime_ web . Obr. č. 4 [online]. 2007 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/foto.asp?r=dum_osobnosti&c=A071108_135212_dum_stavime_ web

Obr. č. 5 [online]. 2008 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/foto.asp?c=A080827_155359_dum_stavime_web&r=dum_osobn osti&strana=1&foto=WEB2562c5_01_02.jpg Obr. č. 6 [online]. 2008 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/foto.asp?c=A080827_155359_dum_stavime_web&r=dum_osobn osti&strana=1&foto=WEB2562c5_01_02.jpg Obr. č. 7 MIHAILOVIČ, S., 2009, Japonský tradiční interiér a jeho vliv v Evropě (Bakalářská práce), Brno: MZLU Obr. č. 8 MIHAILOVIČ, S., 2009, Japonský tradiční interiér a jeho vliv v Evropě (Bakalářská práce), Brno: MZLU Obr. č. 9 MIHAILOVIČ, S., 2009, Japonský tradiční interiér a jeho vliv v Evropě (Bakalářská práce), Brno: MZLU Obr. č. 10 MIHAILOVIČ, S., 2009, Japonský tradiční interiér a jeho vliv v Evropě (Bakalářská práce), Brno: MZLU

Obr. č. 11 [online]. 2009 [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://thingsweveseen.files.wordpress.com/2009/02/total-furnishing-unit.jpg Obr. č. 12 [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.treehugger.com/total-furnishing-unit.jpg 66

Obr. č. 13 [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.treehugger.com/f4.gif Obr. č. 14 [online].2008 [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.designboom.com/history/joecolombo/f2.jpg Obr. č. 15 [online]. 2009 [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: http://media.novinky.cz/756/187563-original1-xme9w.jpg Obr. č. 16 [online]. 2009 [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: http://www.earch.cz/img/article/2009/10/3fb4c_4522_vystava_maly_dum.jpg Obr. č. 17 [online]. 2009 [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: http://www.earch.cz/clanek/4522-maly-dum-nad skalou.aspx?galleryID=7526#fotogalerie [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: Obr. č. 18 http://www.earch.cz/clanek/4350-obytne-kontejnery.aspx

Obr. č. 19 [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: http://www.earch.cz/clanek/4350-obytne-kontejnery.aspx#fotogalerie [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: Obr. č. 20 http://www.earch.cz/clanek/4350-obytne-kontejnery.aspx#fotogalerie

Obr. č. 21 [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: http://www.earch.cz/clanek/4350-obytne-kontejnery.aspx#fotogalerie Obr. č. 22 [online]. 2008 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: http://elitechoice.org/wp-content/uploads/2009/06/prefabricated-mobile-homemodule.jpg Obr. č. 23 [online]. 2009 [cit. 2010-04-8]. Dostupný z WWW: http://www.accommodationservice.net/data/m188/hotel_big/1/38.jpg Obr. č. 24 [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.clementin.cz/images/clementin02.jpg Obr. č. 25 [online]. 2008 [cit. 2010-04-2]. Dostupný z WWW: http://www.sbdpraha.cz/fotky1/183120-original1-floej.jpg Obr. č. 26 [online]. 2008 [cit. 2010-04-2]. Dostupný z WWW: http://www.sbdpraha.cz/fotky1/Olomouc.jpg Obr. č. 27 [online]. 2010 [cit. 2009-04-9]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/z-nadrze-udelali-rybnik-chatu-misto-strechy-kryje-designovaplachta-stavba-jakou-jen-tak-neuvidit-in2-/foto.asp?foto1=REZ324a4b_dsc_1203.jpg

67

Obr. č. 28 [online]. 2010 [cit. 2010-04-9]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/z-nadrze-udelali-rybnik-chatu-misto-strechy-kryje-designovaplachta-stavba-jakou-jen-tak-neuvidit-in2-/foto.asp?foto1=REZ324a3d_dsc_3240.jpg Obr. č. 29 [online]. 2010 [cit. 2010-04-9]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/z-nadrze-udelali-rybnik-chatu-misto-strechy-kryje-designovaplachta-stavba-jakou-jen-tak-neuvidit-in2-/foto.asp?foto1=REZ324a40_dsc_3337.jpg Obr. č. 30 [online]. 2010 [cit. 2010-04-9]. Dostupný z WWW: http://bydleni.idnes.cz/z-nadrze-udelali-rybnik-chatu-misto-strechy-kryje-designovaplachta-stavba-jakou-jen-tak-neuvidit-in2-/foto.asp?foto1=REZ324a46_dsc_1177.jpg Obr. č. 31 KOZÁK,P., 2002, Hotel Avion ( Středoškolská odborná činnost) Brno: Gymnázium, Brno-Řečkovice Obr. č. 32 KOZÁK,P., 2002, Hotel Avion ( Středoškolská odborná činnost) Brno: Gymnázium, Brno-Řečkovice Obr. č. 33 KOZÁK,P., 2002, Hotel Avion ( Středoškolská odborná činnost) Brno: Gymnázium, Brno-Řečkovice Obr. č. 34 [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: http://www.travelguide.cz/Facilities/HG/Full/5155-1.jpg Obr. č. 35 [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-kamenna-kolonie-051939.jpg Obr. č. 36 [online]. 2008 [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: http://www6.worldisround.com/photos/29/373/311_o.jpg Obr. č. 37 [online]. 2004 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.e-architekt.cz/prispevky/amstr2-xl.jpg Obr. č. 38 [online]. 2009 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: http://3.bp.blogspot.com/_p4RelMnB09s/StUl3ldpbI/AAAAAAAAX50/vEOFlXD0doo/s400/DSC_0083.JPG Obr. č. 39 [online]. 2009 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.busyboo.com/wp-content/uploads/japanese-house-engawa.jpg

68

Obr. č. 40 [online]. 2009 [cit. 2010-04-21]. Dostupný z WWW: http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.busyboo.com/wpcontent/uploads/japanese-house-engawa3.jpg&imgrefurl=http://www.busyboo.com/2009/05/13/japanese-houseengawa/&usg=__B6LAX7rhvbU9Sb_3YRNcU1b3R8=&h=300&w=396&sz=32&hl=cs&start=28&um=1&itbs=1&tbnid=Ric VoGU6ly2gkM:&tbnh=94&tbnw=124&prev=/images%3Fq%3DENGAWA%26start% 3D18%26um%3D1%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DN%26ndsp%3D18%26tbs%3D isch:1 Obr. č. 41 [online]. 2007 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.thelittlehouse.ca/ImageGalleryHandler.ashx?id=efbc7699-af96-4124-9a4fc3973a1ea85f&blobId=e9ab56b9-e162-48c4-99856469a5a59013&prefix=Fullscreen&cache=True Obr. č. 42 [online]. 2007 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.thelittlehouse.ca/ImageGalleryHandler.ashx?id=0eb6a911-c383-49bb922f-9b06688adc70&blobId=5fd98398-efb7-4767-ad397d01339c271a&prefix=Fullscreen&cache=True Obr. č. 43 [online]. 2007 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.thelittlehouse.ca/ImageGalleryHandler.ashx?id=a4774e8d-94ef-4454-86faf2b996d38c9e&blobId=90e6615e-c30c-4500-8d1f350e6068ae54&prefix=Fullscreen&cache=True Obr. č. 44 [online]. 2007 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.thelittlehouse.ca/ImageGalleryHandler.ashx?id=65482a58-7f92-40ee-9dc58bfb81450933&blobId=d2a6a6a3-8bea-42f4-9756966518e4af8f&prefix=Fullscreen&cache=True Obr. č. 45 [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: http://blog.foreclosure.com/wp-content/uploads/2008/04/thelittlehouse.jpg

69

14

Seznam tabulek

Tab. č. 1- Trvale obydlené byty v ČR SLOBODA, I., 2007, Malý byt, 1. vyd., Brno, ERA, 107 s, ISBN 978-80-7366-093-2 Tab. č. 2- Základní minimální parametry bytů HÁLA, B., 2009, Interiér : tvorba obytného prostoru, 1. vyd., Praha, Grada, 149 s, ISBN 978-80-247-3216-9 Tab. č. 3- Doporučené parametry sociálního zařízení bytu HÁLA, B., 2009, Interiér : tvorba obytného prostoru, 1. vyd., Praha, Grada, 149 s, ISBN 978-80-247-3216-9

70