Dispozice k alergiím vliv výživy

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd

Dispozice k alergiím – vliv výživy (diplomová práce)

Hradec Králové, 2012

Lucie Karbulová

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a v práci řádně citovány. Práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. ........................................... podpis autora

2

Poděkování Děkuji hlavně svému školiteli PharmDr. Petru Jílkovi CSc. za odbornou pomoc a užitečné rady během vypracování této diplomové práce. Dále děkuji doc. RNDr. Petru Klemerovi CSc. za vytvoření softwaru umožňujícího zpracování dotazníků a vyhodnocení dat.

3

Obsah Zadání diplomové práce ..................................................................................... 6 Abstrakt .............................................................................................................. 7 Abstract .............................................................................................................. 8 1 Úvod .............................................................................................................. 9 2 Teoretická část............................................................................................. 10 2.1 Alergie .................................................................................................... 10 2.2 Výskyt alergických onemocnění ............................................................. 10 2.3 Alergická reakce ..................................................................................... 10 2.3.1 Imunopatologická reakce typu I .................................................... 11 2.3.2 Imunopatologická reakce typu II ................................................... 11 2.3.3 Imunopatologická reakce typu III .................................................. 12 2.3.4 Imunopatologická reakce typu IV.................................................. 12 2.3.5 Imunopatologická reakce typu V................................................... 12 2.4 Atopie ..................................................................................................... 12 2.5 Vliv dědičnosti......................................................................................... 12 2.6 Alergeny ................................................................................................. 13 2.6.1 Pylové alergeny ............................................................................ 13 2.6.2 Roztoči ......................................................................................... 14 2.6.3 Zvířecí alergeny ............................................................................ 14 2.6.4 Plísně ........................................................................................... 15 2.6.5 Potravinové alergeny .................................................................... 15 2.6.6 Hmyzí jedy .................................................................................... 15 2.6.7 Léky .............................................................................................. 15 2.6.8 Kontaktní alergeny........................................................................ 16 2.6.9 Ostatní alergeny ........................................................................... 16 2.7 Alergická onemocnění ............................................................................ 16 2.7.1 Alergická rýma .............................................................................. 16 2.7.2 Asthma bronchiale ........................................................................ 17 2.7.3 Ekzém .......................................................................................... 18 2.7.4 Kopřivka ....................................................................................... 19 2.7.5 Alergický zánět spojivek ............................................................... 19 2.7.6 Anafylaktický šok .......................................................................... 20 3 Experimentální část ..................................................................................... 21 3.1 Metodika ................................................................................................. 21 3.2 Použitý materiál a pomůcky .................................................................... 21 3.3 Pracovní postup ...................................................................................... 21 3.3.1 Struktura dotazníků ...................................................................... 21 3.3.2 Distribuce dotazníků ..................................................................... 22 3.3.3 Návratnost dotazníků .................................................................... 22 3.3.4 Zpracování dotazníků ................................................................... 23

4

4

5

6 7 8

3.3.5 Zpracování získaných údajů ......................................................... 23 3.3.6 Vyhodnocení dat........................................................................... 24 Výsledky ...................................................................................................... 25 4.1 Zastoupení alergiků a nealergiků ............................................................ 25 4.2 BMI ......................................................................................................... 25 4.2.1 BMI matky před otěhotněním ....................................................... 26 4.2.2 BMI dítěte ..................................................................................... 27 4.3 Vliv kojení, náhradní výživy a první stravy .............................................. 28 4.3.1 Kojení ........................................................................................... 29 4.3.2 Náhrada mateřského mléka ......................................................... 30 4.3.3 Příkrm ........................................................................................... 31 4.4 Výživa matky během těhotenství a kojení............................................... 32 4.4.1 Tvaroh .......................................................................................... 32 4.4.2 Jogurty .......................................................................................... 34 4.4.3 Sýry .............................................................................................. 35 4.4.4 Med .............................................................................................. 36 4.4.5 Mléko ............................................................................................ 38 4.5 Výživa dítěte ........................................................................................... 39 4.5.1 Mléko ............................................................................................ 40 4.5.2 Jogurty .......................................................................................... 41 4.5.3 Med .............................................................................................. 41 Diskuse ........................................................................................................ 43 5.1 BMI matky před otěhotněním.................................................................. 43 5.2 BMI dítěte ............................................................................................... 44 5.3 Vliv kojení, náhradní výživy a první stravy .............................................. 44 5.4 Výživa matky během těhotenství a kojení............................................... 46 5.5 Výživa dítěte ........................................................................................... 47 Závěr ............................................................................................................ 49 Seznam použité literatury ............................................................................ 50 Přílohy .......................................................................................................... 53

5

Zadání diplomové práce Jméno a příjmení: Lucie Karbulová Vysoká škola: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní program: Farmacie Studijní obor: Farmacie Katedra: Katedra biologických a lékařských věd Akademický rok: 2010/2011

Děkan fakulty Vám podle zákona č. 111/1998 Sb. určuje tuto diplomovou práci: Název práce: Dispozice k alergiím - vliv výživy Anglický název práce: Allergic diathesis - the effect of nutrition

Zásady pro vypracovávání:

1) Zpracování podrobné rešerše 2) Vypracování dotazníkových formulářů 3) Pořízení dat z formulářů 4) Analýza dat 5) Diskuse 6) Závěr

Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jílek Petr, CSc.

Datum zadání: 18. 3. 2011 Termín odevzdání: 30. 4. 2012

6

Abstrakt VÝCHOZÍ PODMÍNKY: V posledních letech je v populaci patrný nárůst alergických onemocnění. V souvislosti s tím byla popsána řada protektivních a rizikových faktorů, které mají vliv na rozvoj alergií. Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky jsme se rozhodli věnovat tomuto tématu i v naší studii. Zaměřili jsme se na otázky týkající se výživy matky a dítěte. Cílem je porovnání vlivu některých vybraných faktorů mezi dvěma skupinami dětí (alergici a nealergici). METODY: Do českých škol jsme rozeslali celkem 2635 anonymních dotazníků. Zaměřili jsme se na děti ve věku 12 - 13 let (žáci sedmých tříd). Dotazníky vyplňovaly za děti jejich matky. Zpět se nám vrátilo 1672 vyplněných dotazníků. Podle alergických příznaků, návštěv u lékaře a eventuální terapie jsme děti rozdělili na alergiky a nealergiky. Poté jsme zkoumali vliv jednotlivých faktorů na rozvoj alergií u dětí. VÝSLEDKY: Jako rizikový statisticky významný faktor se jevila konzumace medu během těhotenství i kojení 2 - 5 x týdně. Mezi protektivní faktory jsme zařadili výlučné kojení po dobu alespoň 10 - 12 měsíců a občasnou konzumaci tvarohu během těhotenství, tyto faktory byly statisticky významné. Neprokázali jsme však žádný vliv konzumace vybraných potravin v dětství. U některých zkoumaných faktorů byl patrný jistý vliv, ale nejednalo se o statisticky významné údaje. ZÁVĚR: V této studii jsme prokázali vliv některých protektivních i rizikových faktorů na rozvoj alergie. Je tudíž zřejmé, že na vznik alergických onemocnění u dětí má vliv nejen období vlastního života dítěte, ale i doba těhotenství, během níž se může uplatnit také řada faktorů.

7

Abstract BACKGROUND: In recent years we could see an apparent increasing number of allergic diseases in the population. In this context, it has been described a number of protective and risk factors that affect the development of allergy. With regarding to extent of this issue we decided to address the topic of allergies in our study. We focused on issues related to maternal and child nutrition. The aim is to compare the effect of some selected factors between groups of children (allergic and non-allergic children).

METHODS: We sent a total of 2635 anonymous questionnaires to schools. We focused on children aged 12 - 13 years (seven grades students). Mothers filled the questionnaires in for their children. We returned 1672 completed questionnaires back. Children were divided on allergic and non-allergic by allergic symptoms, doctor visits and potential treatment. We investigated the influence of individual factors on the development of allergies among children.

RESULTS: Statistically significant as a risk factor appeared to eat honey during pregnancy and breast-feeding twice or five times a week. Among the protective factors were included exclusive breastfeeding for at least 10 - 12 months and occasional eating of a curd during pregnancy, these factors were statistically significant. However, we did not demonstrate any effect of consumption of selected foods in childhood. Some of the examined factors had a noticeable effect, but there was no statistically significant data.

CONCLUSION: We demonstrated the influence of some protective agents and risk factors for the development of allergy in this study. It is clear that allergic diseases in childhood affect not only the child's life, but also the time of pregnancy, during which can affect number of factors.

8

1 Úvod Alergická onemocnění trápila lidskou populaci již od pradávna. V dnešní době se ovšem výskyt alergií oproti dobám minulým zvyšuje, a to především v rozvinutých zemích. Je mnoho teorií, proč k takovémuto nárůstu dochází. Určitou roli hraje v rozvoji alergií dědičnost. Genetické změny by se však neprojevily v tak krátkém časovém úseku, během nějž došlo v posledních desetiletích k nárůstu alergických onemocnění. Příčiny těchto změn je tedy nejspíš nutné hledat v měnícím se prostředí a podmínkách, v kterých lidé žijí. V dnešní době běžně konzumujeme nejrůzněji chemicky upravené potraviny. Dýcháme vzduch, který je znečištěn zplodinami z továren a automobilové dopravy. Každý den jsme v kontaktu s řadou chemických látek, jako je kosmetika, čisticí přípravky, syntetické textilie, výrobky z umělých hmot a spousta dalších. Dále také styl života dnešních lidí se oproti dřívějším dobám stal více hektickým a stresujícím. V posledních letech se proto mnoho odborníků zabývá nejrůznějšími studiemi, kde se snaží odhalit možné příčiny či rizikové faktory, které dnes přispívají ke zvýšenému výskytu alergických onemocnění. V letech 2002 a 2005 proběhl na naší fakultě výzkum zabývající se právě rizikovými faktory, které by mohly stát za rozvojem alergie. Já chci na tento předchozí výzkum svou prací nyní navázat. Jedná se o dotazníkovou studii týkající se dětí ve věku 12 - 13 let. Ve své práci se zaměřím především na vliv výživy matky během těhotenství a kojení a výživy dítěte na vznik alergických onemocnění. Pokusím se ze získaných dat zjistit, zda některé faktory působí preventivně či rizikově na rozvoj alergie u dítěte, či zda-li na něj nemají vůbec vliv.

9

2 Teoretická část 2.1 Alergie Alergická onemocnění byla známa již u starověkých civilizací. Lidé nejrůznějšího zaměření, od lékařů po filozofy, se od pradávna zabývali všemožnými alergickými projevy, příčinami těchto obtíží a také jejich prevencí a terapií. Poprvé však pojem „alergie“ zavedl do medicínské praxe až na počátku 20. století rakouský pediatr Clemens von Pirquet. Výraz pochází z řeckého „allos ergon“, což znamená změněnou schopnost reagovat (Petrů et al., 1994). Alergie je tedy přehnaná obranná reakce imunitního systému na běžně neškodné látky vnějšího prostředí. Ty u zdravých jedinců nezpůsobují žádné obtíže, kdežto u organismu alergika vyvolávají alergickou odpověď. Tyto látky bývají běžnou součástí každodenního života, např. potrava, rostliny, zvířata atd. Alergická reakce organismu se poté může projevit v nejrůznějších formách, od rýmy či kožních projevů až po život ohrožující anafylaktickou reakci (Bergmann, 1992).

2.2 Výskyt alergických onemocnění Výskyt alergií se liší v jednotlivých zemích světa, především v závislosti na klimatických podmínkách a industriálních faktorech. Procentuální výskyt alergických nemocí kolísá podle statistik Světové zdravotnické organizace mezi 5 - 20 % lidí. V posledních letech dochází k nárůstu alergiků po celém světě. V České republice se alergie nachází přibližně u 20 % obyvatel a v dětské populaci je tato hodnota dokonce vyšší, a to kolem 25 % (Petrů et al., 1994).

2.3 Alergická reakce Jedná se o specifický typ imunitní reakce, která člověka poškozuje, na rozdíl od běžné imunitní odpovědi, která má za účel bránit organismus. Bývají označovány také jako reakce přecitlivělosti. Britští imunologové P. G. H. Gell a R. R. A. Coombs v šedesátých letech klasifikovali patologické imunitní reakce podle mechanismu do pěti skupin (Ferenčík et al., 2005).

10

2.3.1 Imunopatologická reakce typu I Tento typ reakce bývá označován také jako atopická či anafylaktická. Je vyvolána alergenem (např. pylové zrno či složka potravy), který navozuje protilátkovou odpověď, při které jsou tvořeny protilátky třídy IgE. Zvýšená tvorba těchto protilátek zřejmě souvisí s poruchou rovnováhy v hladinách pomocných lymfocytů T, kdy převažují lymfocyty TH2 nad TH1. Ty protilátky IgE, které vznikají při prvním kontaktu s daným alergenem, se poté váží na Fc-receptory žírných buněk. Tomuto procesu se říká senzibilizace, jedinec se tak stává vnímavější ke konkrétnímu alergenu. Dojde-li kdykoli poté k dalšímu kontaktu s týmž alergenem, následuje přemostění molekul IgE navázaných na žírné buňky daným alergenem. A tato vazba je signálem pro okamžité uvolnění histaminu a dalších mediátorů ze žírných buněk. Tento jev je nazýván jako časná fáze, po které následuje ještě fáze pozdní, při níž jsou tvořeny další látky (např. prostaglandiny či leukotrieny), které mají obdobné účinky jako histamin. Druhá fáze se může projevit až po několika hodinách po kontaktu s alergenem. Látky uvolněné z granul žírných buněk způsobí nejrůznější odezvy v celém organismu. Může docházet ke kontrakci hladkých svalů průdušek, místní vazodilataci, zvýšení cévní permeability, zvýšené tvorbě hlenu, poklesu krevního tlaku, svědění, zvýšené střevní motilitě a řadě dalších projevů. Tento mechanismus stojí za vznikem většiny alergických onemocnění a projevů. Reakce se může projevit buď lokalizovaně (např. rýma, zánět spojivek, astma, ekzém) nebo celkově, jako tzv. anafylaktický šok (Ferenčík et al., 2005). K anafylaktické reakci dochází v případě, že se alergen dostane do krevního oběhu, kde způsobí hromadnou degranulaci žírných buněk (Hořejší a Bartůňková, 2005).

2.3.2 Imunopatologická reakce typu II Je označována jako cytotoxická. Při ní vznikají protilátky třídy IgG a IgM, které jsou namířené proti buňkám či tkáním vlastního organismu, které jsou poté následnými procesy destruovány. Tento mechanismus je podstatou některých autoimunitních onemocnění, a tudíž jej zde nebudu podrobněji rozvádět (Jílek, 2002).

11

2.3.3 Imunopatologická reakce typu III Tento typ reakce bývá nazýván také jako imunokomplexová reakce. V organismu vznikají komplexy antigen-protilátka (tzv. imunokomplexy), které jsou za běžných podmínek destruovány. V tomto případě ale k jejich zničení nedochází a místo toho se ukládají v cévách, kde vyvolávají zánět. Tento typ reakce je mechanismem spíše některých autoimunitních nemocí, eventuelně může být podstatou některých lékových alergií (Jílek, 2002).

2.3.4 Imunopatologická reakce typu IV Je způsobena kontaktem senzibilizovaných lymfocytů TH1 s určitým alergenem. Následná produkce cytokinů způsobí zapojení dalších buněčných elementů do imunitní odpovědi. Jedná se o imunitní reakci, která je zprostředkována buňkami a která probíhá bez účasti protilátek. Reakce těchto buněk s alergenem se projeví většinou až za 2 dny, a proto bývá označována jako pozdní přecitlivělost (Jílek, 2002).

2.3.5 Imunopatologická reakce typu V Při této reakci dochází k navázání protilátek na receptory pro hormony, které mohou být vlivem protilátky stimulovány nebo inhibovány. Tento typ reakce bývá nazýván jako antireceptorová reakce a je podstatou některých autoimunitních onemocnění (Bystroň, 1997).

2.4 Atopie Jedná se o vrozenou schopnost organismu reagovat na alergeny zevního prostředí zvýšenou tvorbou specifických protilátek třídy IgE. Týká se to tedy pouze imunitních reakcí I. typu. Tato genetická predispozice se nachází u 30 40 % populace (Bartůňková a Vernerová, 2002).

2.5 Vliv dědičnosti U dětí, jejichž rodiče trpí nějakou formou alergie, je podle statistik vyšší riziko vzniku alergického onemocnění než u dětí nealergických rodičů. Míra zvýšené pravděpodobnosti vzniku alergie závisí na tom, zda alergikem je pouze jeden z rodičů nebo matka i otec. Dále záleží na tom, zda se u alergických rodičů jedná o stejný typ alergického onemocnění.

12

Zde je uvedeno procentuální vyjádření pravděpodobnosti výskytu alergie u potomka v závislosti na rodinném výskytu alergických onemocnění (Bergmann, 1992):  rodiče nealergici

5 - 15 %

 jeden z rodičů je alergik

20 - 40 %

 oba rodiče jsou alergici

40 - 60 %

 oba rodiče trpí stejnou formou alergie

50 - 70 %

 sourozenec je alergik

25 - 35 %

2.6 Alergeny Jsou to jakékoli látky, které vyvolávají u přecitlivělého člověka alergickou odpověď. Většinou se jedná o látky bílkovinné povahy. Alergickou reakci však mohou vyvolat i látky, které nejsou bílkovinného původu. Takovéto alergeny ale nejprve musí být navázány na bílkovinu tělu vlastní, aby vyvolaly imunitní odpověď. Alergeny mohou způsobit nejrůznější projevy podle toho, v jaké tkáni dochází k alergické reakci. Bývají rozdělovány podle různých hledisek - podle charakteru, místa vstupu do organismu atd. (Petrů et al., 1994).

2.6.1 Pylové alergeny Tato skupina alergenů způsobuje obtíže přibližně u 48 % alergiků. Jedná se tedy o nejčastější typ alergenů. Vyvolávají především sezónní alergické projevy, jako je alergická rýma či zánět spojivek (Bergmann, 1992). Pylová zrna obsahují alergizující bílkoviny, které stojí za vznikem alergické reakce na pyl konkrétního rostlinného druhu. Alergenní jsou především tzv. větrosprašné rostliny, jejichž pylová zrna jsou roznášena do okolí větrem. Pyly těchto rostlin bývají běžně obsaženy v ovzduší a jsou-li vdechnuty, mohou vyvolat alergickou odpověď. Druhou skupinu tvoří rostliny hmyzosprašné, které jsou opylovány hmyzem. Pyl těchto druhů rostlin se v ovzduší vyskytují minimálně a alergie vyvolávají jen zřídka (Ferenčík et al., 2005). Pyly jsou ve vzduchu přítomny jen během určitého období v roce, a to v době kvetení daného rostlinného druhu. Dnes jsou lidem k dispozici pylové kalendáře, kde je uvedeno, během kterých měsíců v roce rostlina běžně kvete. U nás je pylová sezóna rozdělována na tři hlavní období. Jarní období, kdy převažují pyly stromů (např. bříza či olše). Poté následuje letní období, kdy domi13

nují pyly trav (např. pýr, lipnice). A nakonec přichází podzimní období s převahou pylů bylin a plevelů (např. pelyněk, ambrózie) (Špičák a Panzner, 2004). Intenzita alergických projevů závisí na koncentraci daných pylových zrn obsažených v ovzduší. Ta je tedy ovlivněna roční dobou, ale také meteorologickými podmínkami. Nejvyšší koncentrace bývají dosaženy za horkého, suchého a větrného počasí. Naopak déšť napomáhá snížit koncentrace pylů (Ferenčík et al., 2005). Průběžné informace o koncentraci jednotlivých pylových zrn ve vzduchu monitoruje pylová informační služba, která má v České republice 12 stanic (Špičák a Panzner, 2004).

2.6.2 Roztoči Jsou to mikroskopičtí členovci, kteří se živí biologickým odpadem, jako jsou odloučené zbytky kůže, zbytky potravy či odumřelý hmyz. Jsou druhým nejčastějším alergenem, vyvolávají alergická onemocnění u přibližně 25 % alergiků (Bergmann, 1992). Jako alergeny působí nejen samotní roztoči, ale i jejich výměšky a zbytky těl. Pro jejich existenci je optimální teplota 25 - 30 °C a vlhkost vzduchu kolem 55 - 75 %. Naopak jim škodí sucho, mráz a větrání. Z velkého množství všech druhů se v českých obydlích nachází nejčastěji druhy Dermatophagoides farinae, Dermatophagoides pteronyssinus a Euroglyphus maynei. Roztoči jsou běžnou součástí prachu. V domácnostech se dále vyskytují v kobercích, čalouněném nábytku, postelích, lůžkovinách či plyšových hračkách. Způsobují především astma, alergickou rýmu a ekzém (Bystroň, 1997).

2.6.3 Zvířecí alergeny Tyto alergeny vyvolávají alergické projevy u přibližně 18 % alergiků (Bergmann, 1992). Jsou obsaženy ve zvířecích slinách, výměšcích či kožních šupinách. Alergenní mohou tedy být i bezsrstá zvířata. Alergeny mají výraznou schopnost ulpívat v okolním prostředí a často tam vydrží i dlouhou dobu poté, co již zvíře není v daném prostoru přítomné. Nejagresivnější jsou alergeny kočičí. Méně častými zvířecími alergeny způsobujícími obtíže jsou psí alergeny. Dále pak mohou být alergenní např. hlodavci, králíci nebo koně. Taková alergie se může projevit jako astma, alergická rýma, zánět spojivek či kopřivka (Špičák a Panzner, 2004). 14

2.6.4 Plísně Alergie vyvolávají především spory plísní, které se šíří vzduchem a poté u daného jedince vyvolají alergické obtíže. Plísně nejlépe rostou na teplých a vlhkých místech. Podle prostředí, v němž se vyskytují, je dělíme na dvě skupiny. Venkovní plísně, které se nacházejí především v hlíně a které vykazují sezónní výskyt. Druhou skupinu tvoří plísně domácí, které se objevují celoročně. V domácnostech je najdeme například na zdech, v kuchyních, květináčích, odpadcích aj. (Špičák a Panzner, 2004).

2.6.5 Potravinové alergeny Jedná se o alergeny nacházející se v nejrůznějších a především naprosto běžných potravinách. Jsou to převážně proteiny či glykoproteiny. Dle původu můžeme potravinové alergeny rozdělit na rostlinné a živočišné. K nejběžnějším potravinám rostlinného původu vyvolávajícím alergické obtíže patří především luštěniny a obiloviny, ořechy, ovoce (například jablka, broskve, citrusy nebo jahody) a zelenina (například rajčata či celer). Z živočišných potravin způsobujících alergická onemocnění se nejčastěji uplatňují alergeny kravského mléka, vajec (respektive vaječného bílku), ryb a masa. Med může taktéž vyvolat alergickou reakci, ale ta je způsobena především pylovým alergeny, které může obsahovat. Potravinové alergeny mohou způsobovat nejrůznější alergické projevy, například zažívací obtíže, astma, otoky či kopřivky (Ferenčík et al., 2005).

2.6.6 Hmyzí jedy Imunitní odpověď vyvolávají složky jedu - nejrůznější aminokyseliny, peptidy, bílkoviny či enzymy. Mezi hmyz, jehož bodnutí může způsobit alergickou reakci, patří především včely, vosy, sršně či čmeláci. Alergizace na hmyzí jed stoupá s počtem žihadel, avšak někdy může dojít k fatálním následkům již po pouhém jednom bodnutí. Hmyzí alergeny mohou způsobit lokální (otok, kopřivka) nebo celkové (anafylaxe) alergické příznaky a také síla jejich projevu se může velice různit (Zavázal, 2000).

2.6.7 Léky V příbalových informacích většiny léků jsou uvedeny mezi nežádoucími účinky i alergické reakce. Ke vzniku alergických projevů může dojít po jakémkoli

15

způsobu podání léčiv (masti, spreje, čípky, tablety, injekce atd.). Mezi nejčastěji alergizující léky patří především penicilin a další betalaktamová antibiotika, sulfonamidy, léčivé přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou a její deriváty, lokální anestetika, rentgenové kontrastní látky, krevní preparáty či očkovací látky. Léková alergie se může projevit v nejrůznějších formách, od kožních vyrážek a otoků, přes astmatické obtíže, až po život ohrožující anafylaktickou reakci (Petrů et al., 1994).

2.6.8 Kontaktní alergeny Jedná se o látky, které při styku s nějakou částí těla, vyvolají v daném místě alergickou reakci. Často se jedná o tzv. pozdní přecitlivělost, která se projeví až po určité době kontaktu s alergenem. Patří sem velké spektrum látek. Jednou skupinou takovýchto alergenů jsou kovy. Nejčastějším případem je alergie na nikl, který může být obsažen například ve špercích, přezkách pásků, knoflících a podobně. Další skupinu tvoří kosmetické přípravky a látky v nich obsažené - parfémy, líčidla, mýdla, barvící přípravky atd. A třetí významnou skupinou jsou chemické látky a umělé hmoty, kam patří například barviva, lepidla, ředidla, prací prostředky, guma a jiné (Bergmann, 1992).

2.6.9 Ostatní alergeny Látek či faktorů vyvolávajících alergické reakce je spousta. Mezi ty, které ještě nejsou jmenovány výše, patří například potravinové přísady. V dnešní době je do naší stravy přidávána spousta nejrůznějších látek za účelem ovlivnění chuti, konzervace nebo vzhledu. I tyto složky potravy mohou stát za vznikem alergických onemocnění (Ferenčík et al., 2005). Další příčinou vyvolávající alergie jsou fyzikální podněty. Někteří jedinci mohou alergicky reagovat na působení chladu (například studená voda nebo vzduch) či slunečního záření. To se projeví nejčastěji kožními projevy (Petrů et al., 1994).

2.7 Alergická onemocnění 2.7.1 Alergická rýma Alergická rýma je zánět nosní sliznice způsobený kontaktem s alergenem. Jedná se o nejčastější alergické onemocnění. Projevuje se několika pří16

znaky. Často nejprve začíná jako svědění nosu a záchvaty kýchání. Poté se dostavuje zvýšená tvorba sekretu v podobě vodnatého výtoku a současně dochází k ucpání nosu. Rozlišujeme dvě formy alergické rýmy - sezónní a celoroční. Sezónní rýma se objevuje po kontaktu daného jedince se sezónními alergeny, kterými bývají nejčastěji pyly, eventuelně spory venkovních plísní. Lidově bývá tento typ alergie nazýván jako senná rýma. K výše uvedeným typickým příznakům rýmy se často přidávají ještě oční alergické projevy, jako je zánět spojivek. Na rozdíl od sezónní rýmy se příznaky celoroční rýmy objevují u postiženého jedince v různé míře během celého roku. Mezi hlavní alergeny vyvolávající tento typ alergie patří hlavně roztoči, domácí plísně a zvířecí alergeny. Dlouhotrvající rýma může vést i k některým komplikacím, kterými jsou ztráta čichu, nosní polypy či zánět vedlejších nosních dutin (Seberová, 2006).

2.7.2 Asthma bronchiale Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Podle původu obtíží se dělí na alergické a nealergické. Alergické astma může být způsobeno nejrůznějšími alergeny. Postihuje především děti a přibližně polovinu dospělých astmatiků. Přecitlivělost na alergeny bývá často geneticky podmíněná. Za vznikem nealergického astmatu stojí například chronické infekce dýchacích cest, fyzická námaha, gastroezofageální reflux či stres. Tento typ astmatu se nachází spíše u dospělých. K rozvoji astmatu mohou pak dále přispívat různé faktory, které zvyšují hyperreaktivitu dýchacích cest a které mohou později zvyšovat riziko vzniku astmatu. K takovým faktorům patří například kouření (pasivní i aktivní), znečištěné ovzduší nebo výpary z některých chemických látek (Ferenčík et al., 2005). Ať alergické či nealergické spouštěče vyvolávají u citlivého jedince astmatický záchvat, během kterého dochází k bronchokonstrikci, která se projeví spazmem svaloviny průdušek a otokem jejich sliznice. Zúžení dýchacích cest však bývá dočasné a reverzibilní. Průdušky se opět rozšíří buď spontánně, nebo po aplikaci patřičných léčiv. Mimo to je na výstelce průdušek patrný zánět, který poškozuje svalové a slizniční buňky dýchacích cest (Petrů et al., 1994).

17

Příznaky astmatu se u jednotlivých nemocných mohou lišit svou frekvencí a intenzitou. U někoho může jít o téměř nerozpoznatelné obtíže a naopak u jiného jedince může nastat až život ohrožující stav. K hlavním projevům průduškového astmatu patří pocit dušnosti a ztíženého dýchání, které je způsobeno zúžením a otokem dýchacích cest. Běžným projevem je také dráždivý, většinou suchý kašel, který se zhoršuje během noci nebo k ránu. Dále se u nemocného mohou objevit pískoty a sípání (Bystroň, 1997). Podle frekvence a závažnosti astmatických projevů můžeme rozlišit několik forem. Intermitentní astma je typické jen občasným výskytem klinických příznaků ve dne či v noci. Oproti tomu u perzistujícího astmatu se projevy dostavují podstatně častěji, denně či téměř denně. Nejtěžší forma se nazývá status asthamaticus, kdy jsou patrné každodenní obtíže, které se vyskytují ve dne i v noci a které omezují fyzickou aktivitu daného člověka (Ferenčík et al., 2005).

2.7.3 Ekzém Ekzém je silně svědivé, zánětlivé onemocnění kůže. Podle mechanismu vzniku rozlišujeme ekzémy na atopické a kontaktní. Atopický ekzém bývá často provázen rodinným výskytem, sklon k tomuto onemocnění bývá tedy většinou dědičný. Tento druh ekzému vzniká po dlouhodobém kontaktu s daným alergenem a organismus na něj reaguje zvýšenou tvorbou protilátek třídy IgE, jedná se tedy o imunopatologickou reakci typu I (Ferenčík et al., 2005). Atopický ekzém často vzniká již během prvních měsíců života. Klinické projevy se však liší v různých věkových obdobích, podle čehož rozlišujeme tři fáze. Kojenecký ekzém se objevuje u dětí od 2 měsíců do 2 let. Kožní změny začínají nejprve na obličeji a šíří se na trup a končetiny. Kůže je v daných místech zarudlá a svědí. Mohou se objevit pupínky či puchýřky, které se po prasknutí mění na stroupky a šupiny. U části dětí dojde časem ke zmírnění a zlepšení příznaků a často dojde k jejich úplnému vymizení. U zbylých dětí kojenecký ekzém přechází do dalšího stádia. Druhou fází je dětský ekzém, který postihuje děti ve věku 2 - 12 let. Kožní projevy se stávají více lokalizovanými, nachází se především v ohbích velkých kloubů končetin, kolem úst a očí. Kůže je v těchto místech velmi suchá a zdrsnělá, často s oděrkami. Problémy se zlepšují během letních měsíců. Větší část dětí trpících ekzémy se jich zbaví do věku přibližně

18

10-ti let. Poslední fází je ekzém dospělých, který nebývá tak běžný. V tomto stádiu bývají nejčastěji postiženy ruce a kožní záhyby, jako loketní a podkolenní jamky či oční víčka. Látky způsobující či zhoršující potíže u lidí trpících ekzémy mohou být různého původu. Často se jako příčina uvádí nejrůznější potraviny, dále pak některé textilní materiály, roztoči domácího prachu či chemické látky obsažené v mnohých kosmetických a čisticích prostředcích. Dalším negativním faktorem je stres. A jak je uvedeno výše, vliv může mít i roční období (Bystroň, 1997). Druhým typem ekzému je kontaktní ekzém, který je vyvolán přímým kontaktem alergenu s povrchem kůže. Podstatou tohoto druhu onemocnění je na rozdíl od atopického ekzému imunopatologická reakce typu IV. Často se tedy projeví až za delší dobu po předešlém kontaktu alergenu s kůží, může být proto někdy obtížné určit látku, která danou alergickou reakci způsobila. Mezi nejčastější příčiny patří některé kovy - hlavně nikl, některá léčiva aplikovaná na kůži, kosmetické přípravky, gumy, mnohé chemikálie nebo například některé součásti květin (Ferenčík et al., 2005).

2.7.4 Kopřivka Název tohoto onemocnění je odvozen podle toho, že jeho projevy připomínají „popálení“ kopřivou. Jedná se o poměrně časté onemocnění, které postihuje lidi všech věkových kategorií. Projevuje se zarudnutím, svěděním a vznikem pupenců na kůži. Kopřivka se může vyskytnout na jakémkoli místě lidského těla. Za jejím vznikem může stát mnoho příčin, alergických i nealergických. Mezi ty alergické patří například léky, hmyzí bodnutí, pyl nebo potraviny. Z nealergických příčin můžeme jmenovat stres či sluneční záření (Ferenčík et al., 2005).

2.7.5 Alergický zánět spojivek Většinou vzniká jako součást jiných alergických onemocnění, například alergické rýmy, ale může se také vyskytnout zcela samostatně v důsledku přímého kontaktu alergenu s okem. Nejčastější alergeny, které mohou vyvolat zánět spojivek, jsou obzvláště pyly a spory plísní. K hlavním příznakům patří především silné svědění očí, hlavně ve vnitřních koutcích, kde dochází k hroma-

19

dění alergenů. Oči přitom zčervenají a slzí. Úporné svědění nutí postiženého mnout si oči, což však stav ještě zhorší (Ferenčík et al., 2005).

2.7.6 Anafylaktický šok Jedná se o nejzávažnější alergickou odpověď, která může v lidském organismu vzniknout. Probíhá na základě imunopatologické reakce typu I. Dostane-li se alergen do systémového krevního řečiště, vyvolá tam hromadnou degranulaci žírných buněk a vyplavení obrovského množství mediátorů. Mezi nejčastější příčiny patří léky, potraviny a hmyzí jedy. Anafylaktická reakce se projevuje řadou příznaků postihující kterékoli orgánové soustavy lidského těla. Jako první projevy může člověk zaznamenat například hučení v uších, poruchy vidění, návaly a pocení, nevolnost, bledost či neklid. Z kožních potíží se může vyskytnout svědění, vyrážka a otoky. Dýchací cesty mohou reagovat konstrikcí průdušek nebo otokem hrtanu a dotyčný pak trpí dušností. Dále může docházet k poklesu krevního tlaku a zvýšení srdeční frekvence. Člověk s anafylaktickým šokem může upadnout i do bezvědomí. V těch nejtěžších případech může dojít dokonce k úmrtí v důsledku srdečního selhání či udušení. Projevy se dostavují již po několika vteřinách či minutách po kontaktu s vyvolávajícím alergenem. Anafylaktický šok vždy vyžaduje zásah zdravotnického personálu (Petrů et al., 1994).

20

3 Experimentální část 3.1 Metodika Potřebná data jsme získali pomocí dotazníkové studie. Podobné studie proběhly na farmaceutické fakultě již v letech 2002 a 2005. My jsme se na ně snažili navázat a eventuelně umožnit další srovnání našich dat a dat z minulých let. Studie probíhala na různých místech České republiky.

3.2 Použitý materiál a pomůcky  dotazníky vytištěné firmou K+K Humburky  dopisy s žádostí o spolupráci  štítky s adresou  obálky  vlastní a fakultní počítače  PC program Microsoft Word  PC program Microsoft Excel  PC program Fine Reader 4  skener  flash disk

3.3 Pracovní postup 3.3.1 Struktura dotazníků K přípravě našich dotazníků jsme využili dotazníky z předchozích studií na naší fakultě. Některé otázky jsme ponechali, jiné upravili či zpřesnili a některé úplně vyloučili a nahradili je novými otázkami. Dotazník byl tvořen úvodní stranou, která obsahovala žádost o spolupráci v naší studii a návod, jak dotazník správně vyplnit. Poté následovalo dalších 9 stran s jednotlivými otázkami, které byly zpracovány do tabulek. U některých z nich byly ještě přítomné popisky pro upřesnění dotazů a patřičných odpovědí. Na každé straně byl uveden jedinečný šestimístný číselný kód, aby při zpracování nedošlo k záměně a následným chybám. Dotazník byl anonymní. Odpovědi se značily pomocí křížků do patřičných okének. U otázek byla možnost výběru z více odpovědí a v případě nejasností i

21

varianta „nevím, nemohu určit“. U pár vybraných otázek se doplňovala i odpověď slovní či číselná. V dotazníku jsme se zaměřili především na tato témata:  alergické obtíže u dítěte a nejbližších příbuzných  těhotenství (léky, psychika, strava, fyzická aktivita, rizikovost)  údaje o porodu a novorozenci  výživa dítěte  způsob očisty dítěte  velikost bydliště, typ obydlí  začlenění dítěte do kolektivu, prospěch  vybraná onemocnění dítěte a užívání některých léků  údaje o rodičích, počet sourozenců  kontakt se zvířaty  zařízení domácnosti, úklid

3.3.2 Distribuce dotazníků Při výběru škol, do kterých jsme poté rozeslali dotazníky, jsme využili seznamu školních zařízení z předešlých studií, aby se poté eventuelně mohly výsledky z různých let lépe srovnávat. Tento seznam jsme ještě rozšířili o pár škol ve stejných městech, abychom navýšili počet rozesílaných dotazníků. Po telefonické konzultaci jsme se s vedením školních zařízení dohodli na vzájemné spolupráci. Do každé z vybraných škol jsme tedy poté poslali patřičný počet dotazníků, odpovídající počtu žáků v sedmých ročnících. Do každé třídy jsme ještě přidali vždy tři dotazníky navíc pro případ ztráty či poškození. Dále byl přiložen dopis s žádostí o spolupráci na naší studii. Ve školách poté doručené dotazníky rozdali v sedmých třídách, jelikož jsme se zaměřili na děti narozené koncem devadesátých let minulého století. Děti poté odnesly dotazníky domů k vyplnění svým matkám, vzhledem k otázkám týkajících se těhotenství, kojení apod. Vyplněné dotazníky nám poté vedoucí škol zaslali zpět.

3.3.3 Návratnost dotazníků Nakonec jsme oslovili dohromady 65 školních zařízení na různých místech České republiky. Celkem jsme do škol zaslali 2635 dotazníků k vyplnění a 22

195 náhradních dotazníků. Nazpět se nám jich vrátilo 1672. Návratnost tedy činí 63,5 %. V některých školách byla situace lepší, jinde horší. Celkově jsme však vzájemnou spolupráci vyhodnotili jako velmi dobrou.

3.3.4 Zpracování dotazníků Nejprve jsme dotazníky rozdělili na jednotlivé strany, které jsme poté postupně naskenovali do počítače. V programu Fine Reader 4 jsme poté pro každou stranu dotazníku vytvořili šablonu, která nám umožnila přečíst vyplněné údaje z dotazníků. Program nám vlastně pomohl převést odpovědi na číselné kódy (0, 1, 2,…). Pokud u některé z otázek nebyla uvedena odpověď, byla jí následně přidělena hodnota -1. Dále jsme museli opravit některé chybné údaje, které byly způsobeny nečitelností po naskenování či opravami v dotaznících při jejich vyplňování. Nakonec jsme ještě doplňovali data, která se do dotazníků vypisovala slovně či jako číselné hodnoty. Všechna data jsme poté převedli do programu Microsoft Excel. Veškeré hodnoty jsme tak měli dostupné ve formě tabulek, kde řádky představovaly čísla jednotlivých dotazníků a sloupce pak konkrétní otázky. Poté jsme ještě provedli drobné úpravy, které spočívaly v seřazení čísel dotazníků a porovnání všech stran dotazníků.

3.3.5 Zpracování získaných údajů Abychom mohli vyhodnocovat získané údaje, museli jsme nejprve vytvořit tři skupiny, do kterých jsme následně rozdělili zkoumané probandy. Vznikly tak kategorie - „alergik“, „nealergik“ a „ostatní“. K tomuto rozdělení jsme vyhodnocovali odpovědi na tato témata:  vybrané zdravotní obtíže u dítěte, které se vyskytly v různých věkových obdobích (rýma celoroční či sezónní, dráždivý kašel, kopřivka, ekzém, astma, alergie na léky)  návštěvy dítěte u lékaře (pediatr, alergolog, imunolog) kvůli alergii  zda dítě bylo či nebylo léčeno pro vybrané zdravotní obtíže Takto jsme tedy poté definovali naše kategorie:  alergik - do této skupiny jsme zařadili všechny děti, u kterých se kdykoli vyskytl alespoň jeden druh vybraných zdravotních obtíží a které zároveň 23

kvůli nim navštívily lékaře. Dále sem patří děti, které sice nenavštěvovaly lékaře kvůli alergickým obtížím, ale vyskytovalo se u nich více zdravotních obtíží či pokud vybrané zdravotní problémy měly dlouhodobý charakter.  nealergik - tato kategorie je tvořena dětmi, u kterých se nevyskytly žádné z vybraných zdravotních obtíží, nikdy nenavštěvovaly kvůli alergiím lékaře a zároveň kvůli nim nebyly nikdy léčeny.  ostatní - tuto skupinu tvoří všichni probandi, kteří nespadají do žádné z předešlých dvou kategorií.

3.3.6 Vyhodnocení dat V této práci jsme porovnávali vliv vybraných faktorů mezi alergiky a nealergiky. U zkoumané otázky jsme vždy nejprve vyřadili otázky s hodnotou -1 a následně jsme určili celkový počet alergiků a nealergiků, u nichž byla uvedena odpověď na dané téma. Poté jsme porovnávali výskyt zkoumaného jevu mezi těmito skupinami alergiků a nealergiků. Pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti dvou kvalitativních znaků jsme ze získaných hodnot určili relativní četnost a hladinu významnosti (Klemera a Klemerová, 1999). Vztah pro výpočet chí-kvadrát testu: χ2 = [(ad - bc) / (nA + nB)] . (1/a0 + 1/b0 + 1/c0 + 1/d0) a = kA b = kB c = nA - kA d = nB - kB

a0 = (kA + kB) . nA / (nA + nB) b0 = a + b - a0 c0 = nA - a0 d0 = nB - b0

K dalšímu zpracování jsme také někdy využívali tzv. nepárový t-test, díky němuž jsme získali hodnoty směrodatných odchylek a průměrů hodnot a díky němuž jsme mohli porovnávat statistickou významnost výskytu sledovaného jevu mezi dvěma skupinami. Pro výše zmíněná statistická vyhodnocování jsme využívali soubory vytvořené panem docentem Klemerou v programu Microsoft Excel. Ze všech výsledných údajů jsme na závěr vytvořili odpovídající grafy a tabulky.

24

4 Výsledky 4.1 Zastoupení alergiků a nealergiků Celkem jsme vyhodnocovali 1672 probandů, které jsme nejprve podle již výše zmíněných kritérií rozdělili do námi vytvořených tří kategorií - „alergik“, „nealergik“ a „ostatní“. Do první skupiny „alergik“ jsme zařadili 626 dětí, což odpovídá 37,4 % z celkového počtu hodnocených. Další kategorie „nealergik“ byla tvořena 740 dětmi, což činí 44,3 %. A poslední skupina „ostatní“ obsahovala 306 dětí, což je 18,3 %. (viz Graf č. 1 a Tabulka č. 1) Graf č. 1: Zastoupení alergiků a nealergiků v námi zkoumané skupině dětí

4.2 BMI BMI (body mass index) neboli index tělesné hmotnosti je hodnota sloužící k porovnávání tělesných proporcí v populaci. Vypočítá se jako poměr hmotnosti člověka (udávané v kilogramech) a druhé mocniny jeho výšky (udávané v metrech). BMI = hmotnost [kg] / výška2 [m]

25

Podle výsledných hodnot lze poté daného člověka zařadit do jedné z následujících běžně známých kategorií:  těžká podvýživa

BMI pod 16,5

 podváha

BMI = 16,5 - 18,49

 optimální váha

BMI = 18,5 - 24,99

 nadváha

BMI = 25,0 - 29,99

 obezita 1. stupně

BMI = 30,0 - 34,99

 obezita 2. stupně

BMI = 35,0 - 39,99

 obezita 3. stupně

BMI nad 40,0

BMI v dnešní době používá ve velké míře především laická veřejnost, které slouží jako jednoduchý nástroj ke zhodnocení vlastních tělesných proporcí. Jedná se však spíše o statistický údaj, protože zanedbává řadu dalších faktorů, jako je tělesná stavba či poměr tělesného tuku a svaloviny a další. Ne vždy tedy tato hodnota odpovídá skutečnému tělesnému stavu. Odborníci proto používají jako měřítko obezity spíše jiná hodnotící kritéria, například měření tloušťky vrstvy podkožního tuku. V této práci je pro nás BMI však vhodným nástrojem k porovnání tělesných proporcí zkoumaných probandů a jejich matek, vzhledem k uváděným údajům v dotaznících, jako je hmotnost a výška.

4.2.1 BMI matky před otěhotněním Vycházeli jsme z přibližných hodnot hmotnosti a výšky před otěhotněním, které nám jednotlivé maminky v dotaznících uváděly. Podle výsledných hodnot jsme je pak rozdělili do jednotlivých kategorií a statisticky je porovnali. Celkem jsme hodnotili 590 maminek alergických dětí a 683 maminek nealergiků, které dané hodnoty v dotaznících vyplnily. Do skupiny „těžká podvýživa“ jsme poté zařadili 1,2% matek alergiků a 0,6 % matek nealergiků. Druhou kategorii „podváha“ tvořilo 7,3% matek alergických dětí a 7,9 % matek nealergiků. Do třetí skupiny „optimální váha“ spadalo 74,6 % maminek alergiků a 72,0 % maminek nealergiků. V kategorii „nadváha“ jsme vybrali 12,7 % matek alergických dětí a 16,5 % matek nealergiků. Do skupiny „obezita 1. stupně“ jsme zařadili 3,7 % matek alergiků a 2,5 % matek nealergiků. Kategorie „obezita 2. stupně“ byla tvořena 0,5 % maminek alergiků a 0,4 % maminek nealergiků. Do skupiny

26

„obezita 3. stupně“ jsme podle výsledných hodnot BMI nezařadili žádnou z maminek. Průměrné BMI matek před otěhotněním bylo u porovnávaných skupin alergiků a nealergiků shodné, a to 22,2. Rozdíly ve všech kategoriích ovšem nebyly statisticky významné. I když v kategorii „nadváha“ bylo mnohem více matek nealergiků než matek alergiků, což se blížilo hranici významnosti (p = 0,0546). (viz Graf č. 2 a Tabulky č. 2 - 8) Graf č. 2: BMI matky před otěhotněním

4.2.2 BMI dítěte Pro porovnávání tělesných proporcí u dětí není hodnota BMI úplně vhodná, vzhledem k měnícímu se množství tělesného tuku s věkem a také v závislosti na pohlaví. Pokud se i přesto BMI u dětí použije, vyhodnocení se poté provádí podle srovnání s hodnotami dětí stejného věku a pohlaví. Lepší je však využít tzv. percentil, který umožňuje lepší zařazení do známých kategorií podle výsledných hodnot BMI. V této práci jsme však parametr BMI zvolili jako nejvhodnější způsob porovnání dětí a jejich fyzických proporcí. Maminky totiž v dotaznících uváděly přibližnou hmotnost a výšku dítěte v dané době, z nichž jsme podle výše uvedeného vzorce vypočítali hodnoty BMI, které jsme následně porovnávali.

27

U alergiků bylo průměrné BMI přibližně 20,2 a u nealergiků 20,0. Podle těchto průměrů jsme následně vytvořili čtyři kategorie, dvě nižší a dvě vyšší než je průměrná hodnota 20,0. Celkem jsme porovnávali 514 alergiků a 603 nealergiků. U dětí s BMI 15 - 20 byla prokázána statistická významnost (p = 0,0483), kdy značně převažoval počet nealergiků nad alergickými dětmi. Ve zbylých třech kategoriích to bylo naopak, alergiků v nich bylo více než nealergiků. Především pak ve skupině dětí s BMI 20 - 25 byla převaha alergiků výraznější. (viz Graf č. 3 a Tabulky č. 9 - 13) Graf č. 3: BMI dítěte

4.3 Vliv kojení, náhradní výživy a první stravy V dotaznících jsme věnovali také část otázek kojení a první výživě dítěte. Maminky vyplňovaly tabulku, kde uváděly, jak bylo dítě krmeno v konkrétním časovém úseku. Byly zde různé možnosti a kombinace těchto způsobů kojenecké výživy: výlučné kojení, náhrada mateřského mléka, příkrm a nemléčná strava. Časové období bylo rozděleno na jednotlivé měsíce v prvním půl roce života dítěte a poté souhrnně pro více měsíců až do 1,5 roku. Poslední období bylo tvořeno kategorií později.

28

4.3.1 Kojení Na otázky ohledně kojení nám odpovědělo 591 maminek alergiků a 666 maminek nealergiků. Zabývali jsme se především dobou, po kterou bylo dítě výlučně kojeno, nanejvýš to mohlo být doplněno čajem. Své dítě výhradně nekojilo po dobu ani jednoho měsíce 19,5 % matek alergiků a 19,8 % matek nealergiků. Tyto maminky své dítě často v prvních měsících krmily buď pomocí náhrad mateřského mléka, či ho s kojením kombinovaly. Průměrná doba výlučného kojení byla u alergiků 4 měsíce a u nealergiků 4,4 měsíce. Tato průměrná délka byla o něco kratší u nealergických dětí, jejichž matky byly samy alergičky. Doba kojení u nich byla v průměru necelé 4 měsíce. Většina maminek ke kojení přidávala postupně buď náhradu mateřského mléka či příkrm. Průměrná doba, po kterou byly děti kojeny a zároveň přijímaly i jinou výživu, je u alergiků 8,4 měsíce a u nealergiků 8,5 měsíce. (viz Graf č. 4 a Tabulky č. 14 a 15) Graf č. 4: Průměrná doba výlučného kojení

Dále jsme vyhodnocovali minimální počet měsíců, během nichž bylo dané dítě pouze kojeno. Ve skupině dětí, které byly kojeny minimálně 1 nebo 2 měsíce, převažovali většinou nepatrně alergici. Kdežto u dětí, které byly kojeny alespoň 3 měsíce, již převažují nealergici nad alergickými dětmi. Dokonce ve

29

skupině dětí kojených minimálně 10 - 12 měsíců bylo dosaženo statistické významnosti (p = 0,0299) a byla zde jasná převaha nealergiků. Větší rozdíly byly zjištěny i u dětí, které byly kojeny alespoň 7 a 19 měsíců, nedosahovaly však statisticky významných hladin. (viz Graf č. 5 a Tabulky č. 16 - 26 ) Graf č. 5: Minimální počet měsíců, během nichž bylo dítě výlučně kojeno

4.3.2 Náhrada mateřského mléka Pokud bylo dítě vyživováno pomocí náhrad mateřského mléka, zkoumali jsme, kdy ji dostalo poprvé. Průměrně děti poprvé ochutnaly náhradu mléka mezi třetím a čtvrtým měsícem života, a to bez rozdílu u alergiků a nealergiků. Nepatrně více alergiků bylo ve skupinách dětí, které byly prvně krmeny náhradou od 3. - 6. měsíce. Naopak nealergici nevýznamně převažovali mezi dětmi vyživovanými náhradou mateřského mléka od 7. - 9. měsíce. V kategorii ostatní jsou zahrnuty děti, u kterých nebylo uvedeno, že byly krmeny náhradou, nebo děti, jejichž matky zaškrtly možnost „nevím, nemohu určit“. V žádném ze zkoumaných období však rozdíly nebyly nijak významné. (viz Graf č. 6 a Tabulky č. 27 - 35)

30

Graf č. 6: Měsíc, ve kterém dítě poprvé dostalo náhradu mateřského mléka

4.3.3 Příkrm Zde jsme se zabývali obdobím, v němž dítě poprvé okusilo normální stravu, ať už během kojení či po něm. Průměrná doba, kdy bylo dítě poprvé krmeno běžnou stravou, byla u alergiků i nealergiků téměř shodná, a to šestý měsíc života. Při vyhodnocování procentuálního zastoupení první stravy během jednotlivých měsíců jsme získali velmi různorodé výsledky, co se týče vlivu na stav alergik či nealergik u daného dítěte. Pouze ve skupině dětí, které dostaly první příkrm během 13. - 18. měsíce, byla prokázána statistická významnost (p = 0,0458). V této kategorii převažovali nealergici nad alergiky. Vyšší výskyt alergiků mezi porovnávanými dětmi byl poté ve skupinách, kdy dítě bylo prvně krmeno normální stravou během 3. - 4. měsíce, 7. - 9. měsíce a po 19. měsíci života dítěte. Do kategorie ostatní jsme zahrnuli děti, u kterých nebyl uveden konkrétní měsíc, a dále ty děti, jejichž matky v dotazníku zaškrtly možnost „nevím, nemohu určit“. (viz Graf č. 7 a Tabulky č. 36 - 44)

31

Graf č. 7: Měsíc, ve kterém bylo dítě prvně krmeno běžnou stravou

4.4 Výživa matky během těhotenství a kojení V této části jsme se zabývali některými druhy potravin a jejich konzumací matkami během těhotenství a kojení. Během těchto dvou období maminky rozlišovaly, s jakou četností konkrétní potravinu konzumovaly. Měly na výběr mezi čtyřmi možnostmi, a to „vůbec ne“, „méně než 1x týdně“, „2 - 5x týdně“ a „denně“. Při vyhodnocování jsme sloučili poslední dvě jmenované kategorie do jedné - „pravidelně“, poněvadž jsme usoudili, že tolik nezáleží na tom, kolikrát týdně matka danou potravinu konzumovala. A maminky, které jedly příslušnou potravinu méně než 1x týdně, jsme zařadili do skupiny „občas“.

4.4.1 Tvaroh Na otázku ohledně konzumace tvarohu v těhotenství nám odpovědělo 509 matek alergiků a 607 matek nealergiků. Ve skupině maminek, které tvaroh v těhotenství nejedly vůbec, byla nepatrná převaha matek alergických dětí (3,9 %) nad matkami nealergiků (3,1 %). V kategorii „občas“ už byl ale rozdíl statisticky významný (p = 0,0408). Zde byla jasná převaha maminek nealergiků, které tvořily 31,3 %, matky alergiků potom zaujímaly 25,7 %. Do poslední skupiny patřily maminky, které konzumovaly tvaroh pravidelně, a to několikrát týdně. Matky alergiků zde tvořily 70,3 % a matky nealergiků 65,6 %. Tento rozdíl byl 32

sice vyšší, ale nedosahoval statisticky významných hladin. (viz Graf č. 8 a Tabulky č. 45 - 48) Graf č. 8: Konzumace tvarohu během těhotenství

Dále jsme porovnávali 435 matek alergických dětí a 519 matek nealergiků, které zodpověděly otázku ohledně konzumace tvarohu během kojení daného dítěte. Zde jsme však nezaznamenali žádné větší rozdíly mezi matkami alergiků a nealergiků. Matky, které tvaroh během kojení vůbec nekonzumovaly, tvořily v obou skupinách shodně 3,7 %. Do skupiny „občas“ jsme zařadili 24,6 % matek alergiků a 26,2 % matek nealergiků. Poslední kategorie byla tvořena maminkami, které pravidelně jedly tvaroh. Z nich mělo poté 71,7 % dítě alergika a 70,1 % dítě nealergika. (viz Graf č. 9 a Tabulky č. 49 - 52)

33

Graf č. 9: Konzumace tvarohu během kojení

4.4.2 Jogurty Ohledně konzumace jogurtů během těhotenství jsme vyhodnocovali odpovědi od 534 maminek alergiků a 623 maminek nealergiků. Rozdíl mezi matkami, které jogurty vůbec nejedly, se blížil statisticky významným hladinám (p = 0,0518). Matky nealergiků (4,8 %) v této skupině převažovaly nad matkami alergických dětí (2,6 %). Ve zbylých dvou kategoriích jsme již nezaznamenali větší rozdíly mezi porovnávanými skupinami. Maminky alergiků, které konzumovaly jogurty občas, tvořily 15,4 % a maminky nealergiků 12,5 %. Do poslední kategorie jsme zařadili matky, které jogurty během těhotenství jedly pravidelně. Matky alergických dětí zaujímaly 82,0 % a matky nealergiků poté 82,7 %. U konzumace jogurtů v době kojení byla situace obdobná. Zde jsme porovnávali 447 matek alergiků a 535 matek nealergiků. Ve skupině matek, které jogurty vůbec nejedly, byla převaha maminek nealergiků (4,5 %) nad maminkami alergiků (2,5 %), která však nedosahovala významných hladin (p = 0,0883). Matky alergiků, konzumující jogurty občas, tvořily 12,5 % a matky nealergiků 13,6 %. Do skupiny matek, které jedly jogurty pravidelně, jsme zařadily 85,0 % maminek alergických dětí a 81,9 % maminek nealergiků. (viz Grafy č. 10 a 11 a Tabulky č. 53 - 60)

34

Graf č. 10: Konzumace jogurtů během těhotenství

.Graf č. 11: Konzumace jogurtů během kojení

4.4.3 Sýry Na otázku ohledně konzumace sýrů během těhotenství nám odpovědělo 523 maminek alergiků a 629 maminek nealergiků. V kategorii matek, které sýry v době těhotenství vůbec nejedly, byla statisticky nevýznamná převaha (p =

35

0,0502) matek alergických dětí (1,3 %) nad matkami nealergiků (0,3 %). Ve zbylých dvou porovnávaných kategoriích jsme nenašli žádné rozdíly mezi matkami alergiků a nealergiků. (viz Graf č. 12 a Tabulky č. 61 - 64) Graf č. 12: Konzumace sýrů během těhotenství

Co se týče konzumace sýrů v době kojení, porovnávali jsme data získaná od 446 maminek alergiků a 540 maminek nealergiků. Zde jsme však nezaznamenali žádný vliv na to, zda dítě poté bude alergikem či nealergikem. (viz Tabulky č. 65 - 68)

4.4.4 Med Ohledně konzumace medu během těhotenství jsme porovnávali odpovědi od 471 matek alergiků a 569 matek nealergiků. Zde jsme ponechali původní čtyři kategorie dle dotazníku. První skupinu tvořily matky, které nejedly med vůbec. Sem jsme zařadili 30,4 % matek alergiků a 32,7 % matek nealergiků. Další kategorii „méně než 1x týdně“ tvořilo 43,7 % maminek alergiků a 45,7 % maminek nealergiků. Ve skupině matek, které konzumovaly med 2 - 5 x týdně, bylo dosaženo statisticky významných hladin (p = 0,0393). Matky alergických dětí (22,5 %) zde jasně převažovaly nad matkami nealergiků (17,4 %). Do poslední

36

kategorie matek, které jedly med denně, jsme zařadili 3,4 % maminek alergiků a 4,2 % maminek nealergiků. (viz Graf č. 13 a Tabulky č. 69 - 73) Graf č. 13: Konzumace medu během těhotenství

Obdobné výsledky jsme získali při porovnávání maminek a jejich konzumace medu během kojení. Zde jsme vyhodnocovali data od 396 matek alergiků a 485 matek nealergiků, které na dané téma odpověděly. Statisticky významný rozdíl (p = 0,0414) byl dosažen ve skupině maminek, které konzumovaly med v průběhu kojení 2 - 5 x týdně. Zde bylo 23,7 % matek alergických dětí, které převažovaly nad 18,1 % matek nealergiků. Ve zbylých vyhodnocovaných kategoriích již výsledky nebyly tak rozdílné. Matky alergiků, které nejedly med vůbec, tvořily 31,3 % a matky nealergiků poté 34,0 %. Skupina „méně než 1 x týdně“ obsahovala 41,9 % maminek alergiků a 43,5 % maminek nealergiků. V kategorii matek, které jedly med denně, byly 3,0 % matek alergických dětí a 4,3 % matek nealergiků. (viz Graf č. 14 a Tabulky č. 74 - 78)

37

Graf č. 14: Konzumace medu během kojení

4.4.5 Mléko Dále jsme se zabývali konzumací mléka během těhotenství. Na toto téma nám odpovědělo celkem 519 maminek alergiků a 609 maminek nealergiků. V žádné ze zkoumaných kategorií jsme nezaznamenali významné rozdíly mezi porovnávanými skupinami. Ve skupině matek, které mléko vůbec nepily, převažovaly matky nealergiků (8,0 %) nad matkami alergických dětí (6,6 %). Maminky, které mléko pily občas nebo pravidelně, naopak měly nepatrně častěji dítě alergika. Co se týče konzumace mléka během kojení, porovnávali jsme odpovědi od 434 matek alergiků a 526 matek nealergiků. Ve skupině maminek, které mléko nepily vůbec, převažovaly matky nealergiků (8,4 %) nad matkami alergických dětí (6,0 %). Do kategorie „občas“ jsme zařadili 12,2 % maminek alergiků a 13,9 % maminek nealergiků. Poslední skupinu tvořily matky, které pily mléko během kojení pravidelně. Zde bylo 81,8 % matek alergiků a 77,8 % matek nealergiků. (viz Grafy č. 15, 16 a Tabulky č. 79 - 86)

38

Graf č. 15: Konzumace mléka během těhotenství

Graf č. 16: Konzumace mléka během kojení

4.5 Výživa dítěte V další části jsme zkoumali vliv výživy dítěte na to, zda dítě bude alergické či nikoliv. V dotaznících jsme se ptali na četnost konzumace některých vybraných druhů potravin v určitých obdobích života dítěte. Maminky měly na vý-

39

běr z více možností, my jsme jejich odpovědi poté rozlišili na tři skupiny, a to „vůbec ne“, „občas“ a „pravidelně“. Ptali jsme se na situaci ve 2 letech, 3 letech, 4. - 5. roce a od 6. roku až dosud. V této práci jsme se zaměřili především na konzumaci některých potravin během 2. a 3. roku života dítěte.

4.5.1 Mléko Na otázku ohledně konzumace mléka ve dvou letech daného dítěte nám odpovědělo 548 matek alergiků a 633 matek nealergiků. Z dětí, které mléko vůbec nepily, bylo 2,6 % alergiků a 1,7 % nealergiků. Ve skupině „občas“ převyšovali nealergici (9,6 %) nad alergickými dětmi (7,3 %). Skupina dětí, které pily mléko ve dvou letech pravidelně, byla tvořena z 90,1 % alergiky a z 88,6 % nealergiky. Při vyhodnocování dat z období třetího roku dítěte byly výsledky obdobné, avšak již s menšími rozdíly. Porovnávali jsme odpovědi od 497 maminek alergiků a 580 maminek nealergiků. Mléko vůbec nepilo 2,6 % alergiků a 2,4 % nealergiků. Ve skupině „občas“ bylo 10,3 % alergiků a 11,6 % nealergiků. Poslední kategorii tvořily děti, které mléko pily pravidelně. Zde bylo 87,1 % alergických dětí a 86,0 % nealergiků. (viz Graf č. 17 a Tabulky č. 87 - 93) Graf č. 17: Konzumace mléka

40

4.5.2 Jogurty Dále jsme porovnávali děti a jejich konzumaci jogurtů během druhého roku jejich života. Rozdíl mezi dětmi, které jogurty ve dvou letech vůbec nejedly, byl vyšší, nedosahoval však statisticky významných hladin (p = 0,0775). Alergici zde tvořili 1,1 % a nealergici poté 2,6 %. Ve skupině dětí, které konzumovaly jogurty jen občas, bylo 6,6 % alergiků a 6,9 % nealergiků. Poslední kategorie byla tvořena dětmi, které jedly jogurty pravidelně. Sem jsme zařadili 92,4 % alergických dětí a 90,5 % nealergiků. Menší rozdíly jsme poté zaznamenali u tříletých dětí. Zde jsme do skupiny „vůbec ne“ přiřadili 0,8 % alergiků a 1,4 % nealergiků. Občas jedlo jogurty ve třech letech 6,5 % alergických dětí a 6,0 % nealergiků. Do skupiny dětí, které jedly jogurty pravidelně, jsme umístili 92,7 % alergiků a 92,6 % nealergiků. (viz Graf č. 18 a Tabulky č. 94 - 100) Graf č. 18: Konzumace jogurtů

4.5.3 Med Při zkoumání konzumace medu ve dvou letech dítěte jsme porovnávali data získaná od 415 maminek alergiků a 523 maminek nealergiků. Med v tomto období vůbec nejedlo 31,1 % alergiků a 27,7 % nealergiků. Do skupiny „občas“

41

jsme zařadili 62,7 % alergických dětí a 65,4 % nealergiků. Poslední kategorii tvoří děti, které konzumovaly med pravidelně. Patří sem 6,3 % alergiků a 6,9 % nealergiků. Druhé zkoumané období byl třetí rok života dítěte. Zde jsme vyhodnocovali odpovědi od 440 matek alergických dětí a 522 matek nealergiků. První skupina byla tvořena dětmi, které med vůbec nejedly. Zařadili jsme sem 23,9 % dětí alergiků a 23,4 % dětí nealergiků. Z dětí, které konzumovaly med občas, bylo 70,5 % alergiků a 70,1 % nealergiků. Ve skupině dětí, konzumujících med ve třech letech pravidelně, bylo 5,7 % alergiků a 6,5 % nealergiků. (viz Graf č. 19 a Tabulky č. 101 - 107) Graf č. 19: Konzumace medu

42

5 Diskuse Dotazníky, které jsme připravili, obsahovaly řadu otázek týkajících se nejrůznějších témat - od těhotenství, přes stravovací návyky či onemocnění a jejich terapii až například po podmínky bydlení. V této práci jsme se poté zaměřili především na vliv výživy na rozvoj alergického onemocnění u dítěte. Řešili jsme otázky ohledně kojení a první stravy dětí. Dále jsme zkoumali vliv konzumace některých vybraných potravin dítětem a matkou během těhotenství a kojení. A vzhledem k tomu, že stravovací návyky souvisí i s tělesnými proporcemi, věnovali jsme se také vztahu mezi BMI a rozvojem alergie.

5.1 BMI matky před otěhotněním Podle námi získaných dat jsme neprokázali žádný významný vztah mezi BMI matky před otěhotněním a rozvojem alergického onemocnění u daného dítěte. Pouze ve skupině matek s nadváhou (BMI = 25 - 29,99) se rozdíl přiblížil statisticky významným hladinám (p = 0,0546). Zde nám převažovaly matky nealergiků nad matkami alergických dětí, což jsou překvapivé výsledky vzhledem k jiným studiím. A oproti tomu maminky s optimálním BMI a matky trpící nadváhou měly nepatrně častěji dítě alergika. Tímto tématem se zabývala i řada studií po celém světě, avšak většinou byly zaměřeny na vztah k astmatu a ne všeobecně k alergickým onemocněním. Příkladem může být studie provedená v Nizozemí. Bylo zde sledováno 3963 dětí - každoročně od narození až do osmi let věku. Bylo zde prokázáno vyšší riziko rozvoje astmatu u dětí, jejichž matky trpěly před otěhotněním nadváhou. Mateřská nadváha může mít vliv na plicní a imunologický vývoj plodu v děloze díky zvýšeným hladinám zánětlivých faktorů spojených s nadváhou a tím zvýšit riziko astmatu v dětství (Scholtens et al., 2010). Tuto souvislost potvrdila i studie provedená na 1191 dětech narozených v Bostonu. Děti obézních matek zde měly vyšší riziko opakovaných pískotů a dušnosti. Došli zde také k závěru, že mateřská obezita nesouvisí s rozvojem ekzémů a potravinových alergií (Kumar et al., 2010).

43

5.2 BMI dítěte Přestože BMI není vhodným měřítkem pro určení obezity u dětí, pro účely našeho výzkumu jsme využili BMI jako nástroj pro orientační srovnání našich probandů, co se týče tělesných proporcí. Průměrné BMI, u námi zkoumaných dětí ve věku 12 - 13 let, bylo přibližně 20, a to u alergiků i nealergiků. Podle této průměrné hodnoty jsme poté vytvořili čtyři kategorie, dvě nižší než průměr a dvě vyšší. U dětí, jejichž BMI bylo mezi 15 a 20, bylo dosaženo statisticky významných hladin (p = 0,0483). Jednoznačně zde převažovali nealergici nad dětmi alergiky. Ve zbylých třech kategoriích byla situace opačná, vždy byla patrná převaha alergiků nad nealergiky, i když zde již rozdíly nebyly tak významné. V Itálii byla provedena průřezová studie, která hodnotila 708 dětí ve věku 10 - 16 let. Na základě dotazníků, kožních testů a spirometrických vyšetření zde posuzovali vliv nadváhy a obezity na výskyt astmatu a alergických onemocnění u dětí. Došli k závěru, že nadváha či obezita je rizikovým faktorem pro astma a alergickou senzibilizaci dětí (Cibella et al., 2011). Velice rozsáhlá studie byla provedena v Japonsku, kde bylo porovnáváno 24 399 dětí ve věku 6 - 15 let. Zde nezaznamenali žádný vliv hodnot BMI na výskyt ekzému a alergické rhinokonjunktivitidy. Byla zde však nalezena souvislost s rozvojem astmatu u dětí, které trpí buď podváhou či nadváhou (Tanaka et al., 2011). Vzhledem k četným výsledkům studií prokazujících spojitost mezi BMI a respiračními alergickými nemocemi, jako je alergická rýma či astma, zaměřili se při výzkumu v italském Janově na vztah mezi BMI a plicními funkcemi. Nalezli jisté souvislosti mezi dětskou nadváhou, bronchiální reverzibilitou a alergickým zánětem dýchacích cest (Ciprandi et al., 2011).

5.3 Vliv kojení, náhradní výživy a první stravy Dále jsme zkoumali souvislosti mezi délkou kojení a výskytem alergických onemocnění u dětí. Průměrná doba výlučného kojení byla u alergiků 4 měsíce a u nealergiků 4,4 měsíce. Když jsme porovnávali minimální počet měsíců, během nichž bylo dítě pouze kojeno, došli jsme k závěru, že děti, které byly kojeny alespoň jeden nebo dva měsíce, byly častěji alergiky. Ale u dětí, které byly kojeny minimálně tři měsíce a déle, už byla patrná převaha nealergi-

44

ků nad alergickými dětmi. U doby výlučného kojení po dobu alespoň 6 měsíců je již rozdíl mezi alergiky a nealergiky značný. A ve skupině dětí kojených minimálně 10 - 12 měsíců bylo dokonce dosaženo statisticky významných hladin (p = 0,0299), jednoznačně zde byl vyšší počet nealergiků. Touto tématikou se zabývala již řada studií, většina z nich dospěla k názoru, že výlučné kojení má jistý ochranný vliv na budoucí rozvoj alergie u dítěte. Příkladem může být švédská studie zkoumající 4089 dětí do dvou let věku. Informace získávali z dotazníků vyplněných rodiči. Z jejich výsledků vyplývá, že děti, krmené výhradně mateřským mlékem po dobu čtyř měsíců, trpěly mnohem méně astmatem, atopickou dermatitidou či alergickou rýmou (Kull et al., 2002). Souvislost mezi kojením a alergickými nemocemi zkoumali také Bener et al. ve své studii na 1500 katarských dětech, kteří dospěli k obdobným výsledkům. U výlučně kojených dětí byl prokázán nižší výskyt astmatu, alergické rýmy a ekzému než u dětí, které byly částečně kojeny či u dětí, které byly krmeny pomocí náhrad mateřského mléka. Riziko vzniku alergických onemocnění bylo nižší u dětí, které byly kojeny po dobu alespoň šest měsíců, než u dětí s kratší dobou kojení (Bener et al., 2007). Rozdílné výsledky jsou nacházeny u studií zabývajících se vztahem mezi kojením a ekzémem, kdy se v řadě z nich ukazuje, že kojení naopak zvyšuje riziko vzniku ekzému u dětí. Například v Japonsku hodnotili 9008 adolescentů ve věku 12 - 15 let. Prevalence atopického ekzému zde byla významně vyšší u výlučně kojených dětí než u těch, které byly krmeny náhradou mateřského mléka (Miyake et al., 2003). Bergmann et al. došli ve své studii k závěru, že s rostoucí délkou kojení se zvyšovalo i riziko rozvoje ekzému u zkoumaných dětí (Bergmann et al., 2002). V belgické studii se zabývali také souvislostí mezi příjmem první pevné stravy a vznikem atopického ekzému. Dospěli k závěru, že zavedení pevných potravin do jídelníčku dítěte během prvních čtyř měsíců jeho života působí jako ochranný faktor před výskytem ekzému do čtyř let věku dítěte. Snížení rizika bylo zřejmé především u dětí, jejichž rodiče byli sami alergici (Sariachvili et al., 2010). Jedním z hlavních důvodů, proč vliv kojení na rozvoj alergických onemocnění je stále zkoumán, je složitost vzájemných vztahů mezi mateřským

45

mlékem, gastrointestinálním prostředím a imunitním systémem. Některé složky mateřského mléka mohou dítě chránit před rozvojem alergie, některé ho naopak mohou učinit citlivým na určité podněty - např. potravinové alergeny zjištěné v mateřském mléce (Schneider et al., 2007).

5.4 Výživa matky během těhotenství a kojení V další části jsme se zabývali vlivem některých potravin konzumovaných matkou během těhotenství a kojení na budoucí rozvoj alergických onemocnění u dítěte. Zaměřili jsme se především na mléčné výrobky (jogurty, sýry, tvaroh, mléko) a med. U konzumace tvarohu bylo dosaženo statisticky významných hladin (p = 0,0408) u matek, které jedly tvaroh během těhotenství jen občas. V této kategorii jasně převažovaly matky nealergiků. Oproti tomu maminky, které jedly tvaroh pravidelně nebo ho naopak nejedly vůbec, měly paradoxně nepatrně častěji dítě alergika. U konzumace tvarohu během kojení již nebylo dosaženo takových rozdílů. Při hodnocení vlivu jogurtů jsme získali hodnoty, které se blížily statistické významnosti. Matky, které se během těhotenství (p = 0,0518) a kojení (p = 0,0883) vyhýbaly konzumaci jogurtů, měly častěji dítě bez alergických obtíží. Další rozdíly, i když statisticky nevýznamné, jsme našli u maminek nekonzumujících sýry během těhotenství, kde převažovaly matky alergiků. Co se týče pití mléka, nezaznamenali jsme žádný vliv na rozvoj alergických onemocnění u dětí. Zajímavé výsledky jsme získali při zkoumání souvislosti konzumace medu a alergie u dítěte. Maminky, které jedly med během těhotenství (p = 0,0393) či kojení (p = 0,0414) 2 - 5 x týdně, měly významně častěji dítě alergika. Ve všech ostatních kategoriích týkajících se konzumace medu jinak převažovali nealergici nad alergickými dětmi. Studií, zabývajících se konzumací mléčných výrobků během těhotenství a kojení, není zatím mnoho. Shodují se ale v závěru, že tento faktor nemá vliv na rozvoj alergického onemocnění u dítěte. Příkladem může být studie provedená v Nizozemí. Ta se zabývala konzumací vybraných potravin (ovoce, zelenina, šťávy, celozrnné pečivo, ryby a mléčné výrobky) během těhotenství a jejich vlivem na výskyt alergických onemocnění u dětí. Prokázali jistý ochranný

46

efekt konzumace jablek a ryb na rozvoj astmatu a alergií. Co se týče ostatních zkoumaných potravin, včetně mléčných výrobků, zde již nezaznamenali žádný vliv (Willers et al., 2007). Žádnou souvislost mezi výskytem alergických onemocnění u dětí a stravou matky během těhotenství nenašli ani v další nizozemské studii. Zde řešili konzumaci zeleniny, ryb, vajec, mléka a mléčných výrobků (Willers et al., 2008). V Japonsku zkoumali vztah mezi příjmem mléčných výrobků, vápníku a vitamínu D během těhotenství a rizikem pískotů a ekzémů u kojenců. Porovnávali data získaná z dotazníků od 763 maminek. Ukázalo se, že vyšší konzumace mléčných výrobků (mimo jogurty) a vápníku v průběhu těhotenství může snížit riziko dětských pískotů. A dále byl nalezen ochranný vliv zvýšeného příjmu vitamínu D proti pískotům a ekzémům u dětí (Miyake et al., 2010).

5.5 Výživa dítěte Při zkoumání konzumace medu, jogurtů a mléka během druhého a třetího roku života dítěte jsme nezaznamenali žádný zásadní vliv těchto potravin na rozvoj alergických onemocnění. Pouze v případě dětí, které v průběhu druhého roku nejedly vůbec jogurty, se rozdíl blížil statisticky významným hladinám (p = 0,0775). V tomto případě převažovali nealergici nad alergickými dětmi. V dotaznících jsme se ptali na konzumaci konkrétní potraviny od druhého roku dítěte až doposud. V této práci jsme se poté věnovali především druhému a třetímu roku. Ale bylo by asi vhodnější zaměřit se spíše na ještě dřívější dobu života dítěte, kdy dochází k prvním kontaktům s určitými potravinami. Obdobné výsledky zaznamenali ve své studii i Willers et al. Zkoumali, zda astma či atopie nějak souvisí s příjmem vybraných potravin (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo, ryby, mléko, máslo, margarín). Studie se zúčastnilo 4146 dětí, které byly sledovány do osmi let věku. Při vyhodnocování se zaměřili na dvě věková období - 2. - 3. rok a 7. - 8. rok života dítěte. Nebyly však nalezeny žádné souvislosti mezi příjmem daných potravin a výskytem astmatu či atopie (Willers et al., 2011). Oproti tomu v turecké studii dospěli k poněkud odlišným výsledkům, týkajících se mléčných výrobků. Posuzovali 109 dětí po dobu 2 - 4 let. Ukázalo se, že zavedení kravského mléka do jídelníčku dítěte v průběhu prvního roku živo-

47

ta, je významným rizikovým faktorem pro vznik atopie. Kdežto pravidelná konzumace jogurtů naopak snižuje riziko rozvoje atopických onemocnění u dětí (Ozmert et al., 2009). V Malajsii proběhla studie, kde se zabývali vlivem vajec a mléka na děti s již diagnostikovaným atopickým onemocněním. U skupiny dětí ze stravy úplně vyloučili na dobu osmi týdnů veškerá vejce a mléko. Tyto děti i po tak krátké době vykazovaly méně atopických symptomů a zlepšení plicních funkcí u astmatiků oproti kontrolní skupině. Je zde tedy patrný jistý vliv potravy i na již probíhající alergická onemocnění (Yusoff et al., 2004). Ačkoli některé údaje naznačují určitý vztah mezi stravou a rozvojem alergických onemocnění, nejsou zde přesvědčivé důkazy, že strava má vliv na výskyt těchto chorob v časném dětství. Pokud skutečně existuje taková souvislost, je pravděpodobné, že bychom se měli zaměřit především na prenatální období a první měsíce života, kdy dochází k vývoji dýchacích cest, gastrointestinálního traktu a imunitního systému. Podle stávajících vědeckých důkazů však zatím nelze doporučit žádné preventivní opatření týkající se ať výživy matky či dítěte (Torres-Borrego et al., 2012).

48

6 Závěr V posledních desetiletích došlo k nárůstu alergických onemocnění po celém světě a zejména pak u dětí. Příčiny jsou nejspíš multifaktoriální, pravděpodobně se uplatňuje vliv životního prostředí, hygieny, životního stylu, sociálních podmínek, stravovacích návyků a řady dalších faktorů. Naším výzkumem jsme se rozhodli přispět do této obsáhlé problematiky. Tato práce je součástí rozsáhlé dotazníkové studie prováděné na naší fakultě, která se zabývá nejrůznějšími predispozičními faktory pro vznik alergie. Porovnávali jsme data získaná od 1672 maminek žáků sedmých tříd po celé České republice. Ve zkoumané skupině jsme rozlišili 37,4 % alergických dětí a 44,3 % nealergiků a mezi nimi jsme porovnávali vliv jednotlivých faktorů. Statisticky významná se jevila konzumace medu během těhotenství i kojení 2 5 x týdně, kdy byla jasná převaha alergiků nad nealergiky. Výraznější výskyt alergických dětí byl poté patrný u matek, které se během těhotenství vyhýbaly konzumaci sýrů. Maminky nealergiků statisticky významně více jedly občas tvaroh v průběhu těhotenství a vůbec nekonzumovaly jogurty během těhotenství a kojení. Děti s hodnotami BMI 15 - 20 byly také výrazně častěji bez alergických obtíží. V otázkách ohledně kojení a první výživy jsme nalezli statisticky významné údaje u dětí výlučně kojených po dobu alespoň 10 měsíců a u skupiny dětí, které byly poprvé krmeny běžnou stravou v průběhu 13. - 18 měsíce života. V obou těchto případech vždy převažovali nealergici nad alergickými dětmi. Jistý ochranný vliv byl pozorován také již u výlučného kojení delšího jak 6 měsíců a také u matek, které před otěhotněním trpěly nadváhou. Neprokázali jsme však žádný výrazný vliv konzumace mléka, jogurtů a medu v průběhu druhého a třetího roku života dítěte. Tato data v souvislosti s výsledky studií prováděných po celém světě nám v budoucnosti mohou posloužit k vytvoření preventivních doporučení pro budoucí maminky, které by vedly ke snížení rizika vzniku alergických onemocnění u jejich potomků.

49

7 Seznam použité literatury BARTŮŇKOVÁ, J., VERNEROVÁ, E.: Imunologie a alergologie. 1. vydání. Praha: TRITON, 2002, s. 66-67. ISBN 80-7254-289-3. BENER, A., EHLAYEL, MS., ALSOWAIDI, S., SABBAH, A.: Role of breast feeding in primary prevention of asthma and allergic diseases in a traditional society. Eur. Ann. Allergy Clin. Immunol., 2007, 39 (10), 337-43. BERGMANN, KCH.: Alergie: populární publikace na pomoc rodičům dětí postižených astmatem a alergiemi. 2. vydání. Hamburg: Technická nemocenská pokladna, 1992, s. 5-19. ISSN 80-901 443-3-0. BERGMANN, RL., DIEPGEN, TL., KUSS, O., BERGMANN, KE., KUJAT, J., DUDENHAUSEN, JW., WAHN, U.: Breastfeeding duration is a risk factor for atopic eczema. Clin. Exp. Allergy, 2002, 32 (2), 205-9. BYSTROŇ, J.: Alergie: průvodce alergickými nemocemi pro lékaře i pacienty. 1. vydání. Ostrava: Mirago, 1997, s. 34-39, 56-62, 108-158. ISBN 80-85922-46-0. CIBELLA, F., CUTTITTA, G., LA GRUTTA, S., MELIS, MR., BUCCHIERI, S., VIEGI, G.: A cross-sectional study assessing the relationship between BMI, asthma, atopy and eNO among schoolchildren. Ann. Allergy Asthma Immunol., 2011, 107 (4), 330-6. CIPRANDI, G., BRAMBILLA, I., TOSCA, MA., ARRIGO, T., SALPIETRO, A., LEONARDI, S., LA ROSA, M., MARSEGLIA, GL.: Body mass index is related with bronchial function and reversibility in children with allergic rhinitis and asthma. Int. J. Immunopathol. Pharmacol., 2011, 24 (4 Suppl.), 21-4. FERENČÍK, M. et al.: Imunitní systém: informace pro každého. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005, s. 139-172. ISBN 80-247-1196-6. HOŘEJŠÍ, V., BARTŮŇKOVÁ, J.: Základy imunologie. 3. vydání. Praha: Triton, 2005, s. 193-201. ISBN 80-7254-686-4. JÍLEK, P.: Základy imunologie. 1. vydání. Praha: Ewopharma, 2002, s. 66-72. ISBN 80238-8594-4. KLEMERA, P., KLEMEROVÁ, V.: Základy aplikované statistiky pro studující farmacie. Praha: Karolinum, 1999, s. 29-36. ISBN 80-7184-888-3. KULL, I., WICKMAN, M., LILJA, G., NORDVALL, SL., PERSHAGEN, G.: Breast feeding and allergic diseases in infants - a prospective birth cohort study. Arch. Dis. Child., 2002, 87 (6), 478-81.

50

KUMAR, R., STORY, RE., PONGRACIC, JA., HONG, X., WANG, G., KUPTSOVACLARKSON, N., PEARSON, C., ORTIZ, K., BONZAGNI, A., APOLLON, S., FU, L., BAUCHNER, H., WANG, X.: Maternal pre-pregnancy obesity and recurrent wheezing in early childhood. Pediatr. Allerg. Immunol. Pulmonol., 2010, 23 (3), 183-190. MIYAKE, Y., SASAKI, S., TANAKA, K., HIROTA, Y.: Dairy food, calcium and vitamin D intake in pregnancy, and wheeze and eczema in infants. Eur. Respir. J., 2010, 35 (6), 1228-34. MIYAKE, Y., YURA, A., IKI, M.: Breastfeeding and the prevalence of symptoms of allergic disorders in Japanese adolescents. Clin. Exp. Allergy, 2003, 33 (3), 312-6. OZMERT, EN., KALE-CEKINMEZ, E., YURDAKÖK, K., SEKEREL, BE.: Determinants of allergic signs and symptoms in 24 - 48-month-old Turkisch children. Turk. J. Pediatr., 2009, 51 (2), 103-9. PETRŮ, V. et al.: Alergie u dětí. 1. vydání. Praha: Grada-Avicenum, 1994, s. 11-23, 9094. ISBN 80-7169-090-2. SARIACHVILI, M., DROSTE, J., DOM, S., WIERINGA, M., HAGENDORENS, M., STEVENS, W., VAN SPRUNDEL, M., DESAGER, K., WEYLER, J.: Early exposure to solid foods and the development of eczema in children up to 4 years of age. Pediatr. Allergy Immunol., 2010, 21 (1 Pt 1), 74-81. SCHNEIDER, AP., STEIN, RT., FRITSCHER, CC.: The role of breastfeeding, diet and nutritional status in the development of asthma and atopy. J. Bras. Pneumol., 2007, 33 (4), 454-62. SCHOLTENS, S., WIJGA, AH., BRUNEKREEF, B., KERKHOF, M., POSTMA, DS., OLDENWENING, M., DE JONGSTE, JC., SMIT, HA.: Maternal overweight before pregnancy and asthma in offspring followed for 8 years. Int. J. Obes., 2010, 34 (4), 606-13. SEBEROVÁ, E.: Alergická rýma: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2006, s. 9-47. ISBN 80-7345-097-6. ŠPIČÁK, V., PANZNER, P.: Alergologie. 1. vydání. Praha: Galén, 2004, s. 58-70. ISBN 80-7262-265-X. TANAKA, K., MIYAKE, Y., ARAKAWA, M., SASAKI, S., OHYA, Y.: U-shaped association between body mass index and the prevalence of wheeze and asthma, but not eczema or rhinoconjunctivitis: the ryukyus child health study. J. Asthma, 2011, 48 (8), 804-10. TORRES-BORREGO, J., MORENO-SOLÍS, G., MOLINA-TERAN, AB.: Diet for the prevention of asthma and allergies in early childhood: Much ado about something? Allergol. Immunopathol. (Madr.), 2012, 15.

51

WILLERS, SM., DEVEREUX, G., CRAIG, LC., McNEILL, G., WIJGA, AH., ABOU ELMAGD, W., TURNER, SW., HELMS, PJ., SEATON, A.: Maternal food consumption during pregnancy and asthma, respiratory and atopic symptoms in 5-year-old children. Thorax, 2007, 62 (9), 773-9. WILLERS, SM., WIJGA, AH., BRUNEKREEF, B., KERKHOF, M., GERRITSEN J., HOEKSTRA, MO., DE JONGSTE, JC., SMIT, HA.: Maternal food consumption during pregnancy and the longitudinal development of childhood asthma. Am. J. Respir. Crit. Care Med., 2008, 178 (2), 124-31. WILLERS, SM., WIJGA, AH., BRUNEKREEF, B., SCHOLTENS, S., POSTMA, DS., KERKHOF, M., DE JONGSTE, JC., SMIT, HA.: Childhood diet and asthma and atopy at 8 years of age: the PIAMA birth cohort study. Eur. Respir. J., 2011, 37 (5), 1060-7. YUSOFF, NA., HAMPTON, SM., DICKERSON, JW., MORGAN, JB.: The effects of exclusion of dietary egg and milk in the management of asthmatic children: a pilot study. J. R. Soc. Promot. Health, 2004, 124 (2), 74-80. ZAVÁZAL, V.: Abeceda pro alergiky a pro třetinu naší populace. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2000, s. 58-59. ISBN 80-7184-7240.

52

8 Přílohy Tabulka č. 1: Zastoupení alergiků a nealergiků počet procenta alergici 626 37,4 nealergici 740 44,3 ostatní 306 18,3

Tabulka č. 5: BMI matky před otěhotněním (BMI = 25-29,99) A NA % vybraných 12,71186441 16,54465593 %nevybraných 87,28813559 83,45534407 celkem 590 683 počet výskytů 75 113 významnost 0,054595419

Tabulka č. 2: BMI matky před otěhotněním (BMI pod 16,5) A NA % vybraných 1,186440678 0,585651537 %nevybraných 98,81355932 99,41434846 celkem 590 683 počet výskytů 7 4 významnost 0,24812912

Tabulka č. 6: BMI matky před otěhotněním (BMI = 30-34,99) A NA % vybraných 3,728813559 2,489019034 %nevybraných 96,27118644 97,51098097 celkem 590 683 počet výskytů 22 17 významnost 0,20054479

Tabulka č. 3: BMI matky před otěhotněním (BMI = 16,5-18,49) A NA % vybraných 7,288135593 7,906295754 %nevybraných 92,71186441 92,09370425 celkem 590 683 počet výskytů 43 54 významnost 0,678481754

Tabulka č. 7: BMI matky před otěhotněním (BMI = 35-39,99) A NA % vybraných 0,508474576 0,439238653 %nevybraných 99,49152542 99,56076135 celkem 590 683 počet výskytů 3 3 významnost 0,857267835

Tabulka č. 4: BMI matky před otěhotněním (BMI = 18,5-24,99) A NA % vybraných 74,57627119 72,03513909 %nevybraných 25,42372881 27,96486091 celkem 590 683 počet výskytů 440 492 významnost 0,307291578

Tabulka č. 8: BMI matky před otěhotněním - procenta těžká optimální BMI podvýživa podváha váha nadváha matky alergiků 1,2 7,3 74,6 12,7 matky nealergiků 0,6 7,9 72 16,5 Tabulka č. 9: BMI dítěte (BMI pod 15) A NA % vybraných 2,723735 1,824212 %nevybraných 97,27626 98,17579 celkem 514 603 počet výskytů 14 11 významnost 0,311073

obezita 1. stupně 3,7 2,5

obezita 2. stupně 0,5 0,4

Tabulka č. 10: BMI dítěte (BMI = 15 - 20) A NA % vybraných 49,80545 55,72139 %nevybraných 50,19455 44,27861 celkem 514 603 počet výskytů 256 336 významnost 0,048328 ×

53

Tabulka č. 11: BMI dítěte (BMI = 20 - 25) A NA % vybraných 39,88327 35,15755 %nevybraných 60,11673 64,84245 celkem 514 603 počet výskytů 205 212 významnost 0,103633

Tabulka č. 13: BMI dítěte - procenta pod 15 15-20 20-25 nad 25 alergici 2,7 49,8 39,9 7,6 nealergici 1,8 55,7 35,2 7,3 Tabulka č. 14: Doba výlučného kojení - 0 měsíců A NA % vybraných 19,45854 19,81982 %nevybraných 80,54146 80,18018 celkem 591 666 počet výskytů 115 132 významnost 0,872181

Tabulka č. 12: BMI dítěte (BMI nad 25) A NA % vybraných 7,587549 7,296849 %nevybraných 92,41245 92,70315 celkem 514 603 počet výskytů 39 44 významnost 0,853516

Tabulka č. 15: Doba výlučného kojení - průměry obecně matky alergičky alergici nealergici alergici nealergici měsíce 4,0 4,4 4,0 3,9

matky nealergičky alergici nealergici 4,0 4,5

Tabulka č. 16: Doba výlučného kojení - min. 1 měsíc A NA % vybraných 80,54146 80,18018 %nevybraných 19,45854 19,81982 celkem 591 666 počet výskytů 476 534 významnost 0,872181

Tabulka č. 19: Doba výlučného kojení - min. 4 měsíce A NA % vybraných 36,71743 38,73874 %nevybraných 63,28257 61,26126 celkem 591 666 počet výskytů 217 258 významnost 0,460695

Tabulka č. 17: Doba výlučného kojení - min. 2 měsíce A NA % vybraných 68,69712 66,66667 %nevybraných 31,30288 33,33333 celkem 591 666 počet výskytů 406 444 významnost 0,442567

Tabulka č. 20: Doba výlučného kojení - min. 5 měsíců A NA % vybraných 27,07276 28,97898 %nevybraných 72,92724 71,02102 celkem 591 666 počet výskytů 160 193 významnost 0,452902

Tabulka č. 18: Doba výlučného kojení - min. 3 měsíce A NA % vybraných 53,29949 53,6036 %nevybraných 46,70051 46,3964 celkem 591 666 počet výskytů 315 357 významnost 0,914085

Tabulka č. 21: Doba výlučného kojení - min. 6 měsíců A NA % vybraných 19,62775 22,97297 %nevybraných 80,37225 77,02703 celkem 591 666 počet výskytů 116 153 významnost 0,148924

54

Tabulka č. 22: Doba výlučného kojení - min. 7 měsíců A NA % vybraných 6,598985 9,309309 %nevybraných 93,40102 90,69069 celkem 591 666 počet výskytů 39 62 významnost 0,077676

Tabulka č. 24: Doba výlučného kojení - min. 13 měsíců A NA % vybraných 1,184433 2,252252 %nevybraných 98,81557 97,74775 celkem 591 666 počet výskytů 7 15 významnost 0,149597

Tabulka č. 23: Doba výlučného kojení - min. 10 měsíců A NA % vybraných 2,707276 5,105105 %nevybraných 97,29272 94,89489 celkem 591 666 počet výskytů 16 34 významnost 0,029924 ×

Tabulka č. 25: Doba výlučného kojení - min. 19 měsíců A NA % vybraných 0,507614 1,501502 %nevybraných 99,49239 98,4985 celkem 591 666 počet výskytů 3 10 významnost 0,082138

Tabulka č. 26: Doba výlučného kojení - procenta 1 2 3 4 5 alergici 80,5 68,7 53,3 36,7 27,1 nealergici 80,2 66,7 53,6 38,7 29,0

6 7 - 9 10 - 12 19,6 6,6 2,7 23,0 9,3 5,1

Tabulka č. 27: První náhrada - 1. - 2. měsíc A NA % vybraných 27,91878 28,97898 %nevybraných 72,08122 71,02102 celkem 591 666 počet výskytů 165 193 významnost 0,677641

Tabulka č. 30: První náhrada - 7. - 9. měsíc A NA % vybraných 3,384095 4,504505 %nevybraných 96,61591 95,4955 celkem 591 666 počet výskytů 20 30 významnost 0,310362

Tabulka č. 28: První náhrada - 3. - 4. měsíc A NA % vybraných 26,05753 24,02402 %nevybraných 73,94247 75,97598 celkem 591 666 počet výskytů 154 160 významnost 0,405842

Tabulka č. 31: První náhrada - 10. - 12. měsíc A NA % vybraných 1,692047 1,651652 %nevybraných 98,30795 98,34835 celkem 591 666 počet výskytů 10 11 významnost 0,955524

Tabulka č. 29: První náhrada - 5. - 6. měsíc A NA % vybraných 8,121827 7,057057 %nevybraných 91,87817 92,94294 celkem 591 666 počet výskytů 48 47 významnost 0,475947

13 - 18 > 19 1,2 0,5 2,3 1,5

Tabulka č. 32: První náhrada - 13. - 18. měsíc A NA % vybraných 1,015228 0,750751 %nevybraných 98,98477 99,24925 celkem 591 666 počet výskytů 6 5 významnost 0,615319

55

Tabulka č. 33: První náhrada - po 19. měsíci A NA % vybraných 0,338409 0,3003 %nevybraných 99,66159 99,6997 celkem 591 666 počet výskytů 2 2 významnost 0,904693

Tabulka č. 34: První náhrada - ostatní A NA % vybraných 31,47208 32,73273 %nevybraných 68,52792 67,26727 celkem 591 666 počet výskytů 186 218 významnost 0,632885

Tabulka č. 35: První náhrada - procenta 1. - 2. 3. - 4. 5. - 6. 7. - 9. 10. - 12. 13. - 18. po 19. ostatní alergici 27,9 26,1 8,1 3,4 1,7 1,0 0,3 31,5 nealergici 29,0 24,0 7,1 4,5 1,7 0,8 0,3 32,7 Tabulka č. 36: První příkrm - 1. - 2. měsíc A NA % vybraných 5,076142 5,405405 %nevybraných 94,92386 94,59459 celkem 591 666 počet výskytů 30 36 významnost 0,793919

Tabulka č. 40: První příkrm - 10. - 12. měsíc A NA % vybraných 5,583756 6,156156 %nevybraných 94,41624 93,84384 celkem 591 666 počet výskytů 33 41 významnost 0,666964

Tabulka č. 37: První příkrm - 3. - 4. měsíc A NA % vybraných 16,75127 14,26426 %nevybraných 83,24873 85,73574 celkem 591 666 počet výskytů 99 95 významnost 0,22316

Tabulka č. 41: První příkrm - 13. - 18. měsíc A NA % vybraných 2,199662 4,204204 %nevybraných 97,80034 95,7958 celkem 591 666 počet výskytů 13 28 významnost 0,045837 ×

Tabulka č. 38: První příkrm - 5. - 6. měsíc A NA % vybraných 33,33333 34,38438 %nevybraných 66,66667 65,61562 celkem 591 666 počet výskytů 197 229 významnost 0,69437

Tabulka č. 42: První příkrm - po 19 měsíci A NA % vybraných 1,353638 0,900901 %nevybraných 98,64636 99,0991 celkem 591 666 počet výskytů 8 6 významnost 0,445232

Tabulka č. 39: První příkrm - 7. - 9. měsíc A NA % vybraných 18,27411 16,96697 %nevybraných 81,72589 83,03303 celkem 591 666 počet výskytů 108 113 významnost 0,543426

Tabulka č. 43: První příkrm - ostatní A NA % vybraných 18,78173 18,61862 %nevybraných 81,21827 81,38138 celkem 591 666 počet výskytů 111 124 významnost 0,940986

Tabulka č. 44: První příkrm - procenta 1. - 2. 3. - 4. 5. - 6. 7. - 9. 10. - 12. 13. - 18. po 19. ostatní alergici 5,1 16,8 33,3 18,3 5,6 2,2 1,4 18,8 nealergici 5,4 14,3 34,4 17,0 6,2 4,2 0,9 18,6

56

Tabulka č. 45: Tvaroh během těhotenství vůbec ne A NA % vybraných 3,929273 3,130148 %nevybraných 96,07073 96,86985 celkem 509 607 počet výskytů 20 19 významnost 0,469044

Tabulka č. 47: Tvaroh během těhotenství pravidelně A NA % vybraných 70,33399 65,56837 %nevybraných 29,66601 34,43163 celkem 509 607 počet výskytů 358 398 významnost 0,089837

Tabulka č. 46: Tvaroh během těhotenství občas A NA % vybraných 25,73674 31,30148 %nevybraných 74,26326 68,69852 celkem 509 607 počet výskytů 131 190 významnost 0,040808 ×

Tabulka č. 48: Tvaroh během těhotenství procenta vůbec ne občas pravidelně matky 3,9 25,7 70,3 alergiků matky 3,1 31,3 65,6 nealergiků

Tabulka č. 49: Tvaroh během kojení - vůbec ne A NA % vybraných 3,678161 3,660886 %nevybraných 96,32184 96,33911 celkem 435 519 počet výskytů 16 19 významnost 0,988722

Tabulka č. 51: Tvaroh během kojení - pravidelně A NA % vybraných 71,72414 70,13487 %nevybraných 28,27586 29,86513 celkem 435 519 počet výskytů 312 364 významnost 0,59056

Tabulka č. 50: Tvaroh během kojení - občas A NA % vybraných 24,5977 26,20424 %nevybraných 75,4023 73,79576 celkem 435 519 počet výskytů 107 136 významnost 0,570561

Tabulka č. 52: Tvaroh během kojení - procenta vůbec ne občas pravidelně matky 3,7 24,6 71,7 alergiků matky 3,7 26,2 70,1 nealergiků

Tabulka č. 53: Jogurty během těhotenství vůbec ne A NA % vybraných 2,621723 4,815409 %nevybraných 97,37828 95,18459 celkem 534 623 počet výskytů 14 30 významnost 0,051795

Tabulka č. 55: Jogurty během těhotenství pravidelně A NA % vybraných 82,02247 82,66453 %nevybraných 17,97753 17,33547 celkem 534 623 počet výskytů 438 515 významnost 0,775117

Tabulka č. 54: Jogurty během těhotenství občas A NA % vybraných 15,35581 12,52006 %nevybraných 84,64419 87,47994 celkem 534 623 počet výskytů 82 78 významnost 0,16363

Tabulka č. 56: Jogurty během těhotenství procenta vůbec ne občas pravidelně matky 2,6 15,4 82,0 alergiků matky 4,8 12,5 82,7 nealergiků

57

Tabulka č. 57: Jogurty během kojení - vůbec ne A NA % vybraných 2,46085 4,485981 %nevybraných 97,53915 95,51402 celkem 447 535 počet výskytů 11 24 významnost 0,088263

Tabulka č. 59: Jogurty během kojení - pravidelně A NA % vybraných 85,01119 81,86916 %nevybraných 14,98881 18,13084 celkem 447 535 počet výskytů 380 438 významnost 0,18864

Tabulka č. 58: Jogurty během kojení - občas A NA % vybraných 12,52796 13,64486 %nevybraných 87,47204 86,35514 celkem 447 535 počet výskytů 56 73 významnost 0,605871

Tabulka č. 60: Jogurty během kojení - procenta vůbec ne občas pravidelně matky 2,5 12,5 85,0 alergiků matky 4,5 13,6 81,9 nealergiků

Tabulka č. 61: Sýry během těhotenství vůbec ne A NA % vybraných 1,338432 0,317965 %nevybraných 98,66157 99,68203 celkem 523 629 počet výskytů 7 2 významnost 0,050154

Tabulka č. 65: Sýry během kojení - vůbec ne A NA % vybraných 0,672646 0,925926 %nevybraných 99,32735 99,07407 celkem 446 540 počet výskytů 3 5 významnost 0,659028

Tabulka č. 62: Sýry během těhotenství občas A NA % vybraných 10,13384 11,12878 %nevybraných 89,86616 88,87122 celkem 523 629 počet výskytů 53 70 významnost 0,586151

Tabulka č. 66: Sýry během kojení - občas A NA % vybraných 10,76233 10,74074 %nevybraných 89,23767 89,25926 celkem 446 540 počet výskytů 48 58 významnost 0,991308

Tabulka č. 63: Sýry během těhotenství pravidelně A NA % vybraných 88,52772 88,55326 %nevybraných 11,47228 11,44674 celkem 523 629 počet výskytů 463 557 významnost 0,989191

Tabulka č. 67: Sýry během kojení - pravidelně A NA % vybraných 88,56502 88,33333 %nevybraných 11,43498 11,66667 celkem 446 540 počet výskytů 395 477 významnost 0,909841

Tabulka č. 64: Sýry během těhotenství procenta vůbec ne občas pravidelně matky 1,3 10,1 88,5 alergiků matky 0,3 11,1 88,6 nealergiků

Tabulka č. 68: Sýry během kojení - procenta vůbec ne občas pravidelně matky 0,7 10,8 88,6 alergiků matky 0,9 10,7 88,3 nealergiků

58

Tabulka č. 69: Konzumace medu v těhotenství - vůbec ne A NA % vybraných 30,36093 32,68893 %nevybraných 69,63907 67,31107 celkem 471 569 počet výskytů 143 186 významnost 0,421636

Tabulka č. 71: Konzumace medu v těhotenství - 2-5x týdně A NA % vybraných 22,50531 17,39895 %nevybraných 77,49469 82,60105 celkem 471 569 počet výskytů 106 99 významnost 0,03935 ×

Tabulka č. 70: Konzumace medu v těhotenství - méně než 1x týdně A NA % vybraných 43,73673 45,6942 %nevybraných 56,26327 54,3058 celkem 471 569 počet výskytů 206 260 významnost 0,52747

Tabulka č. 72: Konzumace medu v těhotenství - denně A NA % vybraných 3,397028 4,217926 %nevybraných 96,60297 95,78207 celkem 471 569 počet výskytů 16 24 významnost 0,493192

Tabulka č. 73: Konzumace medu v těhotenství - procenta vůbec ne méně než 1x týdně matky alergiků 30,4 43,7 matky nealergiků 32,7 45,7

2-5x týdně 22,5 17,4

denně 3,4 4,2

Tabulka č. 74: Konzumace medu během kojení - vůbec ne A NA % vybraných 31,31313 34,02062 %nevybraných 68,68687 65,97938 celkem 396 485 počet výskytů 124 165 významnost 0,394515

Tabulka č. 76: Konzumace medu během kojení - 2-5x týdně A NA % vybraných 23,73737 18,14433 %nevybraných 76,26263 81,85567 celkem 396 485 počet výskytů 94 88 významnost 0,041374 ×

Tabulka č. 75: Konzumace medu během kojení - méně než 1x týdně A NA % vybraných 41,91919 43,50515 %nevybraných 58,08081 56,49485 celkem 396 485 počet výskytů 166 211 významnost 0,636017

Tabulka č. 77: Konzumace medu během kojení - denně A NA % vybraných 3,030303 4,329897 %nevybraných 96,9697 95,6701 celkem 396 485 počet výskytů 12 21 významnost 0,312231

Tabulka č. 78: Konzumace medu během kojení - procenta vůbec ne méně než 1x týdně matky alergiků 31,3 41,9 matky nealergiků 34,0 43,5

59

2-5x týdně 23,7 18,1

denně 3,0 4,3

Tabulka č. 79: Konzumace mléka během těhotenství - vůbec ne A NA % vybraných 6,55106 8,045977 %nevybraných 93,44894 91,95402 celkem 519 609 počet výskytů 34 49 významnost 0,337839

Tabulka č. 83: Konzumace mléka během kojení - vůbec ne A NA % vybraných 5,990783 8,365019 %nevybraných 94,00922 91,63498 celkem 434 526 počet výskytů 26 44 významnost 0,159083

Tabulka č. 80: Konzumace mléka během těhotenství - občas A NA % vybraných 14,45087 14,12151 %nevybraných 85,54913 85,87849 celkem 519 609 počet výskytů 75 86 významnost 0,874763

Tabulka č. 84: Konzumace mléka během kojení - občas A NA % vybraných 12,21198 13,87833 %nevybraných 87,78802 86,12167 celkem 434 526 počet výskytů 53 73 významnost 0,446672

Tabulka č. 81: Konzumace mléka během těhotenství - pravidelně A NA % vybraných 78,99807 77,83251 %nevybraných 21,00193 22,16749 celkem 519 609 počet výskytů 410 474 významnost 0,635591

Tabulka č. 85: Konzumace mléka během kojení - pravidelně A NA % vybraných 81,79724 77,75665 %nevybraných 18,20276 22,24335 celkem 434 526 počet výskytů 355 409 významnost 0,122162

Tabulka č. 82: Konzumace mléka během těhotenství - procenta vůbec ne občas pravidelně matky alergiků 6,6 14,5 79,0 matky nealergiků 8,0 14,1 77,8

Tabulka č. 86: Konzumace mléka během kojení - procenta vůbec ne občas pravidelně matky alergiků 6,0 12,2 81,8 matky nealergiků 8,4 13,9 77,8

Tabulka č. 87: Konzumace mléka ve 2 letech - pravidelně A NA % vybraných 90,14599 88,62559 %nevybraných 9,854015 11,37441 celkem 548 633 počet výskytů 494 561 významnost 0,398649

Tabulka č. 89: Konzumace mléka ve 2 letech - ne A NA % vybraných 2,554745 1,737757 %nevybraných 97,44526 98,26224 celkem 548 633 počet výskytů 14 11 významnost 0,330697

Tabulka č. 88: Konzumace mléka ve 2 letech - občas A NA % vybraných 7,29927 9,636651 %nevybraných 92,70073 90,36335 celkem 548 633 počet výskytů 40 61 významnost 0,15202

Tabulka č. 90: Konzumace mléka ve 3 letech - pravidelně A NA % vybraných 87,12274 86,03448 %nevybraných 12,87726 13,96552 celkem 497 580 počet výskytů 433 499 významnost 0,601948

60

Tabulka č. 91: Konzumace mléka ve 3 letech - občas A NA % vybraných 10,26157 11,55172 %nevybraných 89,73843 88,44828 celkem 497 580 počet výskytů 51 67 významnost 0,499194

Tabulka č. 92: Konzumace mléka ve 3 letech - ne A NA % vybraných 2,615694 2,413793 %nevybraných 97,38431 97,58621 celkem 497 580 počet výskytů 13 14 významnost 0,832667

Tabulka č. 93: Konzumace mléka ve 2 a 3 letech - procenta 2. rok vůbec ne občas pravidelně vůbec ne alergik 2,6 7,3 90,1 2,6 nealergik 1,7 9,6 88,6 2,4

3. rok občas 10,3 11,6

pravidelně 87,1 86,0

Tabulka č. 94: Konzumace jogurtů ve 2 letech - pravidelně A NA % vybraných 92,37288 90,4936 %nevybraných 7,627119 9,506399 celkem 472 547 počet výskytů 436 495 významnost 0,286901

Tabulka č. 97: Konzumace jogurtů ve 3 letech - pravidelně A NA % vybraných 92,74194 92,64448 %nevybraných 7,258065 7,355517 celkem 496 571 počet výskytů 460 529 významnost 0,951364

Tabulka č. 95: Konzumace jogurtů ve 2 letech - občas A NA % vybraných 6,567797 6,946984 %nevybraných 93,4322 93,05302 celkem 472 547 počet výskytů 31 38 významnost 0,810156

Tabulka č. 98: Konzumace jogurtů ve 3 letech - občas A NA % vybraných 6,451613 5,954466 %nevybraných 93,54839 94,04553 celkem 496 571 počet výskytů 32 34 významnost 0,736697

Tabulka č. 96: Konzumace jogurtů ve 2 letech - ne A NA % vybraných 1,059322 2,559415 %nevybraných 98,94068 97,44059 celkem 472 547 počet výskytů 5 14 významnost 0,077531

Tabulka č. 99: Konzumace jogurtů ve 3 letech - ne ne/3 A NA % vybraných 0,806452 1,401051 %nevybraných 99,19355 98,59895 celkem 496 571 počet výskytů 4 8 významnost 0,35828

Tabulka č. 100: Konzumace jogurtů ve 2 a 3 letech - procenta 2. rok vůbec ne občas pravidelně vůbec ne alergik 1,1 6,6 92,4 0,8 nealergik 2,6 6,9 90,5 1,4

61

3. rok občas 6,5 6,0

pravidelně 92,7 92,6

Tabulka č. 101: Konzumace medu ve 2 letech - denně A NA % vybraných 6,26506 6,883365 %nevybraných 93,73494 93,11663 celkem 415 523 počet výskytů 26 36 významnost 0,705017

Tabulka č. 104: Konzumace medu ve 3 letech - denně A NA % vybraných 5,681818 6,51341 %nevybraných 94,31818 93,48659 celkem 440 522 počet výskytů 25 34 významnost 0,592279

Tabulka č. 102: Konzumace medu ve 2 letech - občas A NA % vybraných 62,6506 65,39197 %nevybraných 37,3494 34,60803 celkem 415 523 počet výskytů 260 342 významnost 0,384458

Tabulka č. 105: Konzumace medu ve 3 letech - občas A NA % vybraných 70,45455 70,11494 %nevybraných 29,54545 29,88506 celkem 440 522 počet výskytů 310 366 významnost 0,908599

Tabulka č. 103: Konzumace medu ve 2 letech - ne A NA % vybraných 31,08434 27,72467 %nevybraných 68,91566 72,27533 celkem 415 523 počet výskytů 129 145 významnost 0,261071

Tabulka č. 106: Konzumace medu ve 3 letech - ne A NA % vybraných 23,86364 23,37165 %nevybraných 76,13636 76,62835 celkem 440 522 počet výskytů 105 122 významnost 0,857907

Tabulka č. 107: Konzumace medu ve 2 a 3 letech - procenta 2. rok 3. rok vůbec ne občas pravidelně vůbec ne občas pravidelně alergik 31,1 62,7 6,3 23,9 70,5 5,7 nealergik 27,7 65,4 6,9 23,4 70,1 6,5

62