Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
VLIV TERMÍNU ODLISTĚNÍ ZÓNY HROZNŮ NA KVALITU A ZDRAVOTNÍ STAV HROZNŮ Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Vypracovala Markéta Bílková
Lednice 2013
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv termínu odlistění zóny hroznů na kvalitu a zdravotní stav hroznů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne ............................................................. Podpis diplomanta .......................................................
Poděkování
Ráda bych poděkovala panu doc. Ing. Pavlu Pavlouškovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování mé diplomové práce.
OBSAH 1.
ÚVOD ...................................................................................................................9
2.
CÍL PRÁCE...........................................................................................................9
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED......................................................................................10 3.1
LISTOVÁ PLOCHA....................................................................................10
3.2
CYKLICKÉ PRÁCE VE VINICI.................................................................11
3.3
ODLISTĚNÍ ZÓNY HROZNŮ....................................................................12
3.3.1
TERMÍN ODLISTĚNÍ.........................................................................13
3.3.2
ROZSAH ODLISTĚNÍ ........................................................................21
3.3.3
INTENZITA ODLISTĚNÍ ...................................................................21
3.4
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU HROZNŮ ......................................23
3.4.1
Odrůda .................................................................................................23
3.4.2
Půda .....................................................................................................24
3.4.3
Teplota.................................................................................................24
3.4.4
Sluneční záření.....................................................................................24
3.4.5
Voda ....................................................................................................24
3.4.6
Proudění vzduchu.................................................................................25
3.5
Klimatické změny a jejich vliv na kvalitu hroznů .........................................25
3.6
VÝZNAM SLOŽENÍ BOBULE PRO KVALITU HROZNŮ.......................26
3.6.1
Voda ....................................................................................................26
3.6.2
Cukry v hroznech .................................................................................27
3.6.3
Organické kyseliny v hroznech.............................................................27
3.6.4
Hodnota pH..........................................................................................28
3.6.4
Dusíkaté látky v hroznech ....................................................................28
3.6.6
Minerální látky v hroznech...................................................................29
3.6.7
Fenolické látky v hroznech...................................................................29
3.6.8
Aromatické látky v hroznech................................................................29
3.7
DALŠÍ FAKTORY URČUJÍCÍ KVALITU A ZRALOST HROZNŮ...........31
3.7.1
Cukernatost ..........................................................................................31
3.7.2
Kyseliny...............................................................................................32
3.7.3
Asimilovatelný dusík v hroznech..........................................................32
3.7.4
Aromatická zralost hroznů....................................................................34
3.7.5
Fenolická zralost ..................................................................................34
3.8 4.
NEGATIVNÍ DŮSLEDKY ODLISTĚNÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV............34
MATERIÁL A METODY ...................................................................................35 4.1
MATERIÁL.................................................................................................35
4.1.1
Charakteristika stanoviště a zkušebního materiálu ................................35
4.1.2
Provedené agrotechnické operace v roce 2012......................................36
4.1.3
Klimatické podmínky stanoviště v roce 2012........................................37
4.1.4
Charakteristika odrůdy Sauvignon blanc...............................................38
4.1.5
Charakteristika podnože Kober 5BB (Vitis berlandiery x Vitis riparia).40
4.2
METODY........................................................................................................41
4.2.1
Pokusné varianty......................................................................................41
4.2.2
Termíny odkvětu révy vinné, částečného odlistění a odběru vzorků..........41
4.2.3
Metody hodnocení kvality hroznů ............................................................42
5.
4.2.3.1
Způsob odběru vzorků..........................................................................42
4.2.3.2
Stanovení hmotnosti 100 bobulí ...........................................................42
4.2.3.3
Stanovení cukernatosti moštu refraktometricky ....................................42
4.2.3.4
Stanovení pH moštu .............................................................................43
4.2.3.5
Stanovení veškerých titrovatelných kyselin ..........................................43
4.2.3.6
HPLC stanovení kyselin .......................................................................44
4.2.3.7
Obsah asimilovatelného dusíku v moštu ...............................................44
4.2.3.8
Sledování odolnosti proti plísni šedé (Botrytis cinerea).........................45
4.2.3.9
Stanovení listové plochy keře ...............................................................45
VÝSLEDKY PRÁCE ..........................................................................................46 5.1
Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc..............................................46
5.2
Napadení hroznů plísní šedou (Botrytis cinerea)...........................................53
5.3
Měření listové plochy...................................................................................54
6.
DISKUZE............................................................................................................55
7.
ZÁVĚR ...............................................................................................................58
8.
SOUHRN ............................................................................................................61
9.
RESUMÉ ............................................................................................................62
10.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..............................................................63
11.
PŘÍLOHY........................................................................................................69
Seznam obrázků uvedených v textu Obr. 1 Zobrazení příjmu slunečního záření u vertikálních listových stěn ...................11 Obr. 2 Intenzita odlistění zóny hroznů ........................................................................ 21 Obr. 3 List odrůdy Sauvignon blanc ............................................................................ 38 Obr. 4 Hrozen odrůdy Sauvignon blanc ...................................................................... 39 Obr. 5 pH-metr na měření titrovatelných kyselin ........................................................ 43 Obr. 6 Jednotlivé vzorky pro HPLC analýzu ............................................................... 44 Obr. 7 Přístroj ADC BioScientific Ltd. na měření listové plochy ............................... 54 Obr. 8 Varianta 1 – odlistěna defoliátorem 20 dnů po kvetení .................................... 74 Obr. 9 Varianta 2 – odlistěna defoliátorem 40 dnů po kvetení ................................... 74 Obr. 10 Varianta 3 – kontrolní, odstraněn pouze zálistky v oblasti hroznů ................ 74 Obr. 11 Varianta 4 – ruční odlistění 3 listů v oblasti hroznů 20 dnů po kvetení .......... 74 Obr. 12 Varianta 5 – ruční odlistění 5 listů v oblasti hroznů 20 dnů po kvetení .......... 75 Obr. 13 Varianta 6 – ruční odlistění 3 listů v oblasti hroznů 40 dnů po kvetení .......... 75 Obr. 14 Varianta 7 – ruční odlistění 5 listů v oblasti hroznů 40 dnů po kvetení ......... 75 Obr. 15 Varianta 8 – ruční odlistění 3 listů v oblasti hroznů 60 dnů po kvetení .......... 75 Obr. 16 Varianta 9 – ruční odlistění 5 listů v oblasti hroznů 60 dnů po kvetení .......... 76
Seznam tabulek uvedených v textu Tab. 1 Pozitivní a negativní vlivy odlistění při raném, pozdním, slabém a silném provedení pracovní operace ............................................................................. 20 Tab. 2 Doporučení vhodného termínu odlistění oblasti hroznů podle odrůdy révy ..... 21 Tab. 3 Chemická ochrana vinice Sauvignon blanc v roce 2012 ................................... 36 Tab. 4 Termíny odkvětu révy vinné a částečného odlistění zóny hroznů ..................... 41 Tab. 5 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne 6.9.2012 ............................ 46 Tab. 6 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne 17.9.2012 .......................... 46 Tab. 7 Korelace významných hodnot ........................................................................... 47 Tab. 8 Napadení hroznů odrůdy Sauvignon blanc plísní šedou (%) ............................ 53 Tab. 9 Průměrná hmotnost hroznu odrůdy Sauvignon blanc (g) .................................. 53 Tab. 10 Průměrná hmotnost výnosu na 1 keři odrůdy Sauvignon blanc (g) ................ 53 Tab. 11 Počet letorostů na keři odrůdy Sauvignon blanc ............................................. 54 Tab. 12 Hmotnost listů odrůdy Sauvignon blanc (g) ................................................... 54
Seznam grafů uvedených v textu Graf 1 Globálního záření v roce 2012 ........................................................................... 37 Graf 2 Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce 2012 ..................................... 37 Graf 3 Bodový graf, cukernatost vs. kyselina vinná ..................................................... 48 Graf 4 Bodový graf, kyseliny titračně vs. HPLC kyseliny ........................................... 49 Graf 5 Vliv odlistění zóny hroznů na cukernatost moštu .............................................. 50 Graf 6 Vliv odlistění zóny hroznů na pH moštu ............................................................ 50 Graf 7 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah titrovatelných kyselin v moštu ................. 51 Graf 8 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah kyseliny vinné v moštu ............................ 52 Graf 9 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah kyseliny jablečné v moštu ....................... 52 Graf 10 Obsah listové plochy (m2) u odrůdy Sauvignon blanc ..................................... 54 Graf 11 Hmotnost 100 bobulí (g) ve sledovaných termínech v roce 2012 .................... 68 Graf 12 Cukernatost moštu (°NM) ve sledovaných termínech v roce 2012 .................. 68 Graf 13 Hodnota pH ve sledovaných termínech v roce 2012 ........................................ 70 Graf 14 Obsah veškerých titrovatelných kyselin (g.l-1) ................................................. 70 Graf 15 Celkový obsah kyselin dle HPLC (g.l-1) .......................................................... 70 Graf 16 Obsah kyseliny vinné (g.l-1) ............................................................................ 71 Graf 17 Obsah kyseliny jablečné (g.l-1) ......................................................................... 71 Graf 18 Obsah kyseliny citrónové (g.l-1) ....................................................................... 71 Graf 19 Vliv odlistění zóny hroznů na hmotnost hroznů révy vinné (g) ....................... 72 Graf 20 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah kyseliny citrónové (g.l-1) v moštu .......... 72 Graf 21 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah HPLC kyselin v moštu ........................... 73 Graf 22 Bodový graf, kyseliny titračně vs. kyselina citrónová ..................................... 73 Seznam schémat uvedených v textu Schéma 1 Zpracování dusíkatých látek na aromatické látky ......................................... 33
1.
ÚVOD Odstranění listů ze zóny hroznů, odlistění neboli defoliace. Existuje mnoho
synonym pro tuto pracovní operaci, avšak spousta vinohradníků ji považuje za obyčejnou „ztrátu času“ či dokonce pro některé je to pojem úplně neznámý. Naštěstí lidí znalých a učenlivých se révě vinné porozumět je spousta a s modernizací doby jich neustále přibývá. Odlistění v oblasti hroznů během vegetace je po zimním řezu jeden z nejvýznamnějších faktorů, který se značně kladně podílí na výsledné kvalitě hroznů. Zejména je-li provedeno v příhodném termínu, rozsahu a intenzitě velmi pozitivně působí na zdravotní stav a množství látek, jež obsahují. Provzdušnění prostoru v zóně hroznů má eminentní vliv na ošetření hroznů, rychlejší osychání a tím snížení rizika napadení plísní šedou, padlím, proti sprchávání a nepochybně také podporuje vyzrálost hroznů. Ruční odlistění zóny hroznů je operace především časově náročná, avšak nejkvalitněji provedená. Moderní doba si žádá moderní přístup a tudíž je tento zásah čím dál více nahrazován stroji, neboli defoliátory, jejichž nejmodernější typy provádí odlistění velice kvalitně, bez poškození hroznů. Poškozovala hrozny jen příslušná technologie? Vždyť člověk si ani neuvědomuje, jaká úskalí schovává tato operace a neustále přichází na nové a nové poznatky v oblasti volby správné intenzity, rozsahu, odrůdy a co teprve termínu odlistění? Není vhodné načasování jedno z nejdůležitějších kritérií? Za následky špatně zvolené doby provedení může být považováno zejména poškození houbovými chorobami, kroupami, sluneční úpal či spála. Negativní dopady mohou ovlivnit kvalitativní i kvantitativní parametry hroznů révy vinné. Vinařské regiony ve světě již několik let zkouší odlistění v oblasti hroznů před kvetením révy vinné. Avšak je brzké odlistění opravdu tím vhodným termínem?
8
2.
CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo založení pokusu s devíti různými termíny odlistění
zóny hroznů. Termín začátku pokusu byl stanoven dle fenologického stadia kvetení révy vinné. U jednotlivých variant odlistění byly pravidelně přezkoumávány kvalitativní a kvantitativní parametry spojené s dopadem vhodného načasování na zdravotní stav hroznů. Následující výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Nedílnou součástí práce bylo shromáždění literárních údajů o dané problematice a navržení vhodného termínu provedení odlistění v oblasti hroznů.
9
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1
LISTOVÁ PLOCHA Listová plocha, hlavní zdroj látek, ukládajících se v bobulích, regulovatelná
termínem a intenzitou odlistění, ovlivňující proces zrání a vývoj kvalitativních parametrů hroznů. Všeobecně platí, že listová stěna by měla být 130cm vysoká s 13 – 15 hlavními listy na každém letorostu (PAVLOUŠEK, 2011). Na strukturu a fyziologii listů má významný dopad zastínění listové plochy. Listy ve stínu nemají dostatečný fotosyntetický výkon pro ovlivnění exportu cukrů a růstu révy vinné. Proto klíčovou roli hraje dobře osluněná listová plocha, samozřejmě v první vrstvě a vyvarování se nadměrného objemu listů ve vrstvě druhé a třetí (KRAUS ET AL., 1999).
FOX (2000) pronesl, že patřičnou úpravou listové plochy se zvýší asimilační schopnost, zaručí se lepší osvětlení a vysušení tkáně bobulí, a tím dojde k zesílení kutikuly. PAVLOUŠEK (2011) uvádí, že maximální listová plocha, tzn. plocha všech listů na keři, není prioritní ve vztahu k fotosyntéze, ale významná je co největší osluněná listová plocha uspořádaná u vertikálních systémů po obvodu listové stěny. Právě tyto obvodové listy přijímají co nejvíce slunečního záření a plně asimilují. U vertikálně uspořádaných listových stěn může fotosyntéza aktivně probíhat na všech stranách listové stěny keře (z bočních stran a shora). Spodní část keře přijímá záření difusní. S listovou plochou souvisí i dýchání rostliny, které nejusilovněji probíhá v listech mladých a listech zastíněných. Průběh dýchání
je intenzivnější u keřů
štěpovaných na podnože než u pravokořenných a rovněž má transpirace tendenci stoupat s velikostí keře. Dýcháním dochází k produkci hojného množství kyseliny jablečné, nacházející se ve všech orgánech révy vinné. Snížení množství ne příliš žádané kyseliny lze docílit co nejlépe osluněnou listovou plochou (KRAUS ET AL., 1999).
10
Vzorec pro výpočet celkové listové plochy keře: SA = (2H + CW) x 10 000
kde: SA – listová plocha (m2)
W
W – šířka meziřadí (m) H – průměrná výška listové stěny (m) CW – průměrná šířka listové stěny (m)
Obr. 1 Zobrazení příjmu slunečního záření u vertikálních listových stěn (PAVLOUŠEK, 2011)
Vzhledem k výkonnosti fotosyntézy a fenofázi révy vinné rozdělují PONI a INTRIERI (2001) listovou stěnu na 3 části: o listy ve spodní třetině listové stěny jsou jednou z příčin tvorby asimilátů po celé období vegetace a jejich nejaktivnější stadium lze pozorovat před kvetením révy vinné. Po odkvětu jejich výkonnost pomalu klesá až do opadu listů. o prostřední část listové stěny – kombinace hlavních a zálistkových listů – nejvýkonnější v období mezi kvetením a zaměkáním bobulí. o
Zálistkové listy v horní třetině listové stěny vykreslují před zaměkáním bobulí nevelký podíl na celkové asimilaci, jelikož jsou neustále ve vývoji. Nejdůležitější pro zrání hroznů a tvorbu zásobních látek je tato část listové stěny právě po zaměkání bobulí.
3.2
CYKLICKÉ PRÁCE VE VINICI o Řez révy vinné o Zelené práce ve vinici o čištění kmínků o podlom o zastrkování letorostů do drátěnky o osečkování letorostů
11
o odlistění zóny hroznů o regulace násady hroznů 3.3
ODLISTĚNÍ ZÓNY HROZNŮ Uvolnění prostoru v oblasti hroznů ve stadiu vegetace je po zimním řezu jeden
z klíčových činitelů, podílejících se pozitivně na konečné kvalitě pěstovaného produktu. V první řadě je důležitá šetrná regulace listové plochy, je-li provedena ve vyhovujícím termínu, rozsahu a intenzitě působí pozitivně nejen na zdravotní stav hroznů. Odlistění v oblasti hroznů je již nezbytnou součástí moderní agrotechniky révy vinné (PAVLOUŠEK, 2012). Účelnou regulací listové plochy lze zlepšit odkvétání květenství u odrůd s hustým olistěním (např. Tramín). Je-li odstraněno několik listů v období před zaměkáním bobulí, dochází k provzdušnění a osvětlení keřů v zóně hroznů. U bílých odrůd je vhodné odlamovat listy pouze ze západní strany, jelikož mají jemnou slupku a jsou náchylnější na sluneční úpal. Naopak modré odrůdy jsou na poškození sluncem převážně imunní. Neopomenutelnou kladnou stránkou této operace je snížení výskytu napadení plísní šedou (KRAUS, 2005). Odlistění v okruhu hroznů lze provádět ručně nebo s použitím mechanizace. Při ruční regulaci dochází k šetrnějšímu vykonání zásahu vzhledem k minimálnímu poškození hroznů i celého keře, ale zápornou roli zde hraje poměrně vysoká pracnost (BURG, 2006). PETRIE
ET AL.
(2003) zastávají názor, že významný pokles výkonnosti
fotosyntézy způsobuje odstranění spodní čtvrtiny listové stěny ve 2. fázi růstu bobule. Jejich výrok signalizuje, že v tuto dobu je spodní část listové stěny aktivnější než horní. Účelná regulace listů v zóně hroznů zvyšuje teplotu hroznů a přispívá ke snižování kyseliny jablečné, a tím i celkových a titrovatelných kyselin v hroznech. Brzké termíny odlistění u raných bílých odrůd s nízkým obsahem kyselin proto mohou být velice rizikové. Důsledkem ohřívání bobulí je především vývoj sekundárních metabolitů v hroznech. Teplota vzduchu a bobulí je rozdílná dle expozice hroznu ke slunečnímu záření, jeho intenzitě, velikosti hroznu, hustotě uspořádaní bobulí, barvě a proudění větru. Modré odrůdy podstupují výraznější rozdíl mezi teplotou vzduchu a bobulí, a to 12 – 17 °C při plné expozici ke slunci. U žlutých či zelených bobulí je ohřívání méně výrazné a rozdíl se pohybuje od 7 – 12 °C. Kompaktní, velké hrozny se ohřívají více 12
než menší, volně uspořádané hrozny. Větší bobule se také ohřívají výrazněji než bobule menší (PAVLOUŠEK, 2011). Rovněž tento zásah podporuje tvorbu barviv u odrůd s červenou slupkou bobule (Tramín, Pálava, Rulandské šedé) a tudíž je nutné tuto skutečnost vzít v potaz při technologii zpracování hroznů. Částečné odlistění v oblasti hroznů je důležité z pohledu oslunění hroznů, jelikož stimuluje aktivitu invertázy a ukládání cukrů v bobulích, tudíž je významná především aktivita enzymu invertázy. Tento enzym spolupracuje na rozštěpení sacharózy na glukózu a fruktózu. Transportním cukrem produktů fotosyntézy je sacharóza, ale v hroznech se po rozštěpení ukládá jako glukóza a fruktóza (PAVLOUŠEK, 2012).
3.3.1 TERMÍN ODLISTĚNÍ
Termín odlistění zóny hroznů záleží na odrůdě a vývoji počasí v daném roce. Při volbě termínu je prioritní zohlednit obsah kyselin dané odrůdy, jež je dán geneticky, a nároky pěstitele na aromatickou zralost daného produktu. Správné načasování odlistění zóny hroznů má výrazný dopad na zdravotní stav a kvalitu hroznů. Zásah je potřeba provádět s rozvahou a rozdílností v závislosti na odrůdě, ročníku, stanovišti, průběhu počasí a očekávané kvalitě hroznů (PAVLOUŠEK, 2011). COOMBE (1993) uvedl, že úměrná redukce listové plochy spolu s osluněním umožňuje lepší přístup vzduchu do zóny hroznů, jejich rychlejší osychání a tudíž je sníženo riziko rozvoje houbových chorob. Při brzkém odstranění listů (polovina června) se především omezuje nebezpečí napadení květenství a mladých hroznů peronosporou (Plasmopara viticola) i padlím révovým (Uncinula necator). V pokročilejším období, po uzavření hroznů, pak zejména plísní šedou (Botrytis cinerea). Plánovanou sklizeň lze po této operaci oddálit do pozdějších termínů s možností kvalitativně lepší úrody. Termín a intenzita provedené operace může ovlivňovat proces zrání a vývoj kvalitativních parametrů hroznů. Brzy provedené odlistění nesnižuje cukernatost hroznů díky dostatečné kompenzační schopnosti jiných částí listové stěny (PAVLOUŠEK, 2011). PONI
ET AL.
(2008) prosazují názor, že do 15 dnů při raném odstranění listů
dochází k plné kompenzaci odebrané listové plochy.
13
PAVLOUŠEK (2011) uvádí, že je-li tato operace provedena v době zrání hroznů, kompenzační schopnost je omezována, protože odstraněná plocha se vlivem zpomaleného růstu révy těžce nahrazuje. Odlistění provedené v pokročilém datu může vést ke zřetelnému poklesu cukernatosti hroznů. PALLIOTTI
A
PONI (2011) tvrdí, že odlistění v zóně hroznů v termínu během
kvetení zahajuje řadu dynamických změn v růstu listové plochy, ve stárnutí a fotosyntéze. Keře, které byly ošetřeny touto metodou mají během fenofáze zaměkání bobulí „mladší“ listovou plochu, jelikož vrcholové a střední listy jsou v tuto dobu již zralé a větší míra zálistkových listů může být v listové stěně jako kompenzační reakce na brzké odstranění listů hlavních. PONI
ET AL.
(2008) považuje období před kvetením za nejvhodnější termín pro
odlistění a zároveň k tomu dodává vysvětlení, že jelikož je listová plocha hlavním zdrojem látek, jež se ukládají v bobulích, může mít termín a intenzita defoliace řádný vliv na proces zrání hroznů a vývoj kvalitativních parametrů. Dále uvádí, že díky dobré kompenzační schopnosti ostatních částí listové plochy rané termíny nesnižují cukernatost hroznů, jelikož při brzkém odstranění listů v oblasti hroznů dochází do dvou týdnů k plné kompenzaci odlistěné plochy. FOX, STEINBRENNER (2010) napsali, že možnost odstranění i vícero listů v zóně hroznů (2 – 3 listy) umožňuje termín odlistění po odkvětu révy vinné. Réva vinná má v tomto stadiu možnost velmi dobře kompenzovat ztracenou listovou plochu díky usilovnějšímu vývoji listů na zálistcích. Množství asimilátů, které mají být k dispozici pro hrozny se krátkodobě sníží a tím vzniknou bobule menší, ve volněji uspořádaném hroznu, za to však kvalitativně hodnotnější. SMART (2002) doporučuje neodstraňovat listy v zóně hroznů během značně horkého počasí se silným slunečním zářením, jelikož hrozny jsou velmi senzitivní na sluneční úpal. Ke slunci exponované hrozny přijímají UV záření o vlnové délce < 400 nm, dále fotosynteticky aktivní záření v rozmezí 400 – 700 nm a neopomínaje i infračervené záření s vlnovou délkou > 700 nm. Slunci vystavené listy a bobule jsou ohřívány zejména zářením krátkovlnným. Diferencovaný přístup odlistění je upřednostňován u západních částí listových stěn, při směru řad sever – jih. V tomto případě hrozí nejvyšší riziko slunečního úpalu na hroznech révy vinné. Doporučuje se zde pravidlo – odstranění maximálně 1-2 listů a ponechání listů pod hroznem, sloužících jako ochrana před odrážejícím se zářením od půdy. Jako ochrana před přímým slunečním zářením v poledních a brzkých odpoledních 14
hodinách slouží listy zanechané nad hrozny. Odlistění v oblasti hroznů proto v praxi provádíme ve dvou etapách – brzy po odkvětu révy vinné odstraňujeme listy na východní straně listové stěny, zatímco v okolí termínu zaměkání bobulí přichází na řadu strana západní (PAVLOUŠEK, 2011). PETGEN
ET AL.(2004)
uvádějí, že rané odlistění může mít za následek zpevnění
slupky bobule ve vztahu k UV záření, a tudíž snižování projevu slunečního úpalu. Především v období dělení buněk v bobulích je slupka velice přizpůsobivá ke slunečnímu záření a kutikula, která je většinou silnější, se lépe vyvíjí. Brzké prosvětlení oblasti hroznů, tj. mezi končícím kvetením a hráškovatěním bobulí, patří do zóny se silnějším UV zářením a může nastávat zesilování buněk slupky. Postupem času od hráškovatění bobulí pak buňky slupky ztrácí svou schopnost reagovat na vnější vlivy prostředí a klesá účinek zesílení a otužení slupky (FOX, STEINBRENNER, 2010). Termínem nevhodným pro defoliaci je období, kdy dělení buněk v bobulích končí a začíná se zvětšovat jejich objem (konec června – 1. polovina července). Tato etapa přináší omezení transpirace, bobule mají nižší možnost regulovat svou teplotu, jsou senzitivní na vysoké teploty a tudíž zde hrozí sluneční úpal a poškození kvality. Nejcitlivější jsou asi tři týdny před zaměkáním bobulí (PAVLOUŠEK, 2011). PETGEN ET AL. (2004) uvádí, že předčasné odebrání listové plochy v zóně hroznů těsně před nebo krátce po kvetení může vést ke sprchávání hroznů. Rovněž i PAVLOUŠEK (2011) uvedl, že odlistění vykonané velmi brzy, čili před nebo během kvetení, vede ke sprchávání květenství, což je vhodné u odrůd s velmi hustým hroznem. Je-li současně provedeno i osečkování listové stěny k efektu sprchávání květenství nedochází. KOBLET (1966) IN PAVLOUŠEK (2011) uvedl, že pro vyhovující oplození má důležitou roli zásobování asimiláty. Pokud se sníží listová plocha na letorost pod 200 cm2, zvyšuje se intenzita sprchávání. Defoliaci v termínu brzy po odkvětu lze praktikovat bez výjimek u modrých moštových odrůd révy vinné. Brzké termíny provedení jsou prospěšné vzhledem k odolnosti hroznů nejen proti houbovým chorobám, ale hlavně proti hnilobám (PAVLOUŠEK, 2011). Rané odlistění zóny hroznů je rovněž důležitým nástrojem pro optimalizaci mikroklimatu listové stěny. Odstranění listů před kvetením může ovlivnit nasazování bobulí. Výraznému ovlivnění nasazování bobulí lze při odlistění více listů, což vede 15
k tvorbě volnějších hroznů. Při tomto stylu odlistění dochází k horšímu odkvětu, nižší násadě bobulí a tím k poklesu výnosu (PAVLOUŠEK, 2012). DIAGO ET AL. (2010) A PALLIOTII ET AL. (2011) uvádí, že brzké odstranění listů v zóně hroznů zřetelně zlepšuje složení hroznů a senzorické vlastnosti vína, v porovnání s variantami neodlistěnými. Odstranění listů před květem je rovněž založeno na funkčním poměru mezi dostupností sacharidů a výnosem. Sacharidy potřebné pro kvetení a nasazování bobulí jsou odebírány ze zásobních látek uložených ve starém dřevě a z fotosyntézy v listech. Odstraněním bazálních listů může dojít k vyčerpání dostupných sacharidů (DIAGO
ET
AL., 2012).
Kladných výsledků lze dosáhnout defoliací těsně před kvetením či krátce po nárůstu bobulí do velikosti broku (SCHULTZ ET AL., 2007) . PETGEN ET AL.(2004) zastávají názor, že dřívější regulace listové plochy v oblasti hroznů by měla být upřednostněna před termínem pozdějším. PAVLOUŠEK (2011) uvádí, že pokud je na prvním místě při odlistění zóny hroznů jen ovlivnění aromatické zralosti u bílých moštových odrůd, užívá se obvykle termínu okolo zaměkání bobulí. PAVLOUŠEK (2012) provedl pokus s odlistěním zóny hroznů v termínu před kvetením révy vinné na odrůdě Hibernal. Odstranil zálistky, dva listy v oblasti hroznů a čtyři listy v oblasti hroznů. Při odstranění dvou listů dospěl výsledků uvádějících lepší kvalitu hroznů, zatímco odlistění čtyř listů ve většině termínů ukázalo pokles cukernatosti. Výjimkou se stal termín po kvetení, v němž bylo dosaženo vyšší cukernatosti i při odstranění čtyř listů. Nejvyšší cukernatost vyhodnotil právě při provedení operace před kvetením. PONI
ET AL.
(2008) realizovali pokus s odrůdou Sangiovese na podnoži SO4
v Italských podmínkách. Odlistění uskutečnili před kvetením révy vinné a výsledky znatelně vykazují nižší násadu bobulí spojenou s poklesem hmotnosti hroznu a volnějším uspořádáním bobulí. Avšak vyšších hodnot dosáhla kvalita hroznů. HUNTER
ET AL.
(2004) publikovali pokus, který prováděli v Jižní Africe na
odrůdě Sauvignon blanc s výsledky ukazující, že důležité je správné načasování protrhávání listů. Odlistění zóny hroznů zlepšilo světelné podmínky bez znatelného vlivu na ostatní mikroklimatické parametry. pH zůstalo relativně stabilní, s nárůstem cukernatosti z 19°Bx na 21°Bx a titrační kyseliny měly mírně vyšší hodnoty. Intenzivnější odlistění zvýšilo koncentraci glukózy a fruktózy, ale jejich poměr se 16
nezměnil. Koncentrace kyseliny jablečné se snížila a zvýšilo se ovocné aroma a obsah 2-methoxy-3-isobutylpyrazinů, neboli travnatého/zeleného a pepřového aroma. SABBATINI
A
HOWELL (2011) zkoumali vliv brzkého odlistění na hrozny révy
vinné v oblasti Velkých jezer. Dospěli k výsledku, který prokázal, že časné odstranění listů v zóně hroznů má negativní vliv na úrodu hroznů z jednoho keře, také došlo ke snížení počtu hroznů a zvýšení množství úponků. Negativní vliv na hrozny se ukázal v roce provedení pokusu i v roce následujícím. PONI
ET AL.
(2006) testovali dopady raného odlistění v oblasti hroznů na
fotosyntézu v letorostech, výnosy a složení hroznů. U odlistěné varianty, v porovnání s neodlistěnými keři, byly zaznamenány snížené výnosy, hmotnost hroznů, počet i velikost bobulí, spojené s poklesem hutnosti bobulí. Přítomností většího množství asimilátů bylo zlepšeno složení hroznů. Studie trvala dva roky s výsledným ortelem, že brzké odlisťování hroznů může být použito jako nástroj pro kontrolu výnosů a zlepšení kvality hroznů. PAVLOUŠEK (2012) prováděl pokus na odrůdě Ryzlink rýnský, při kterém odstranil zálistky a dva listy v oblasti hroznů. Z hlediska hodnocení parametrů kvality hroznů se projevila varianta odlistění před kvetením révy vinné jako výhradně nejlepší. KOK (2011) publikoval studii, ve které byly zkoumány termíny částečného odlistění oblasti hroznů, vedoucích ke zvýšení kvalitativních parametrů u odrůdy Sauvignon blanc, ve vegetačním období roku 2008. Varianty byly stanoveny dle vývojových fází bobulí a to čtyři, šest, osm, deset a dvanáct týdnů od kvetení révy vinné. Odhadované snížení pomocí částečného odlistění dosáhlo 37,5% výnosu. Charakteristické složení hroznů FVT (volné těkavé terpeny), PVT (potenciální těkavé terpeny), TSS (celkové rozpustné pevné látky), TA (celkový obsah kyselin), pH, obsah draslíku, sodíku a výnosové složky (velikost a hmotnost bobule) byly rozmanitě ovlivněny částečným odstraněním listů. Ve variantách nebyly zjištěny významné rozdíly, pouze v hodnotách pH moštu. Zlepšení jakosti bylo zpozorováno ve variantě osm týdnů od kvetení. RENNER
ET AL.
(2011) sepsali poznatky z pokusu, který provedli v roce 2009
v Jižním Štýrsku, týkající se odlistění zóny hroznů, pomocí tří variant: kontrolou, částečnou defoliací 2 listů bezprostředně po kvetení révy vinné („polostín“) a silné odlistění více než 2 listů po skončení kvetení. Sklizeň probíhala u každé varianty ve třech různých termínech (brzká: 17 ° KMW, střední: 19 ° KMW, pozdní: 20 ° KMW). Zkoumané parametry zahrnovaly kvalitu hroznů, výnos a aromatické látky v bobulích i 17
v moštu. Výsledky neprokázaly značné rozdíly mezi variantami, pouze zvýšený výskyt hniloby u pozdní sklizně. Kontrolní, čili neošetřená varianta vykázala nejvyšší výnos hroznů. Analýza bobulí z druhé a třetí varianty projevila vyšší hodnoty v zabarvení slupky do žlutého odstínu, ale koncentrace IBMP byla naměřena nižší. Organoleptické hodnocení vyznělo nejlépe pro variantu třetí s datem brzké sklizně, načež varianty s pozdním datem sklizně byly popsány jako intenzivnější, bohatší na aroma a plnost. Pozitiva brzkého a mírného prosvětlení v oblasti hroznů: o zachování funkčních listů (producenti asimilátů) o podpora tvorby aroma isoprenoidy a terpeny o možnost pozdní sklizně o zlepšení mikroklimatu, důkladnější aplikace ochranných přípravků, posílení pletiv rostliny o menší nebezpečí poškození hroznů slunečním úpalem o menší nebezpečí poranění hroznů slabším krupobitím (Fox, 2000)
WALG (2007) upřednostňuje provádět prosvětlení zóny hroznů v termínu od poloviny července do poloviny srpna. Dle FOXE (2005) dochází odlistěním u bílých odrůd ke zvyšování teploty uvnitř bobulí a po radikálnějším zásahu může dojít k nežádoucímu odbourávání kyseliny jablečné, ale i ke změně odrůdového charakteru či aroma. Při pozdním načasování zásahu může dojít k nárůstu, i přes snížení hodnot aminokyselin v moštu, nebezpečí sklonu k netypickému stárnutí vína. Z toho důvodu by u bílých odrůd Müller Thurgau, Muškát Ottonel, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Tramín červený, Sylvánské, Sauvignon blanc a Trolínské mělo být odlistění ranější a méně silné, a to zejména na východní straně keře. Výjimkou uvádí odrůdy Chardonnay, Rulandské bílé a Rulandské šedé, které lze dříve a silněji odlistit a přesto nedochází ke ztrátě odrůdového charakteru. FOX (2000) považuje termín od 3. týdne po odkvětu až do srpna za nejpřijatelnější pro odlisťování zóny hroznů. Prosazuje názor odstranit pouze dva staré spodní listy, ale úplné obnažení hroznů nedoporučuje, jelikož by se následně zvýšilo riziko spálení. KALTZIN (1999) prosazuje názor, že k této pracovní operaci by mělo dojít dvakrát za vegetaci. Poprvé ji provádět krátce po kvetení, tedy koncem června, kdy se odstraní list
18
naproti hroznu na severní či na východní straně řad. V druhé dekádě července se uskuteční druhé odlistění, kdy se odebírá 1- 2 nejstarší listy, popřípadě zastíněné listy na výhonu. PETGEN
A
REBHOLZ (2004) uvádí, že při silném infekčním tlaku navozeným
nadměrným množstvím dešťových srážek v červnu a červenci vykazuje nejlepší výsledky časné odlistění, neboli krátce po kvetení. Hrozny odlistěné dříve jsou odolnější vůči slunečnímu úpalu, jehož příznaky se mohou ukázat při pozdě vykonaném zásahu. Je-li infekční tlak v průběhu vegetace malý, lze přikročit k tzv. dělené defoliaci s finálním termínem v polovině srpna, z důvodu možnosti poslední chemické ochrany. Také BURG (2006) uvádí, že defoliaci zóny hroznů lze rozdělit do dvou stadií, dle infekčního tlaku. Při silném infekčním tlaku způsobeném nadměrným množstvím srážek v letních měsících (červen, červenec) je nejlepší vykonávat odlistění krátce po odkvětu révy vinné. Na druhou stranu, při nízkém infekčním tlaku v průběhu vegetace je možné přikročit k dělené regulaci ukončené v druhé polovině srpna, následující ještě poslední chemické ošetření. Účelná regulace listové plochy se z důvodu eliminace rizika slunečního úpalu a krupobití provádí ve dvou etapách. V první, datované na červenec, se odlisťuje zóna hroznů na méně nebezpečných severních a východních stranách, posléze při nižší intenzitě slunečního záření a po pominutí rizika krupobití, se odlistí zbylé keře (REDL, 1984). PAVLOUŠEK (2012) na základě svých pokusů uvádí, že zelené práce, především vylamování zálistků a odlistění v oblasti hroznů, jsou velice důležitým nástrojem pro optimalizaci mikroklimatu listové plochy. U odrůd se značně hustým hroznem a intenzivním růstem zálistků, jako jsou Frankovka, Sauvignon blanc či Tramín červený jsou zelené práce dvojnásobně významné. Mechanizovaná defoliace by měla být provedena nejpozději ve fenofázi hráškovatění bobulí. V pokročilejších etapách se mohou působením práce defoliátoru výrazněji poškodit bobule, které mohou být posléze napadeny hnilobami (PAVLOUŠEK, 2011).
19
Tab. 1 Pozitivní a negativní vlivy odlistění při raném, pozdním, slabém a silném provedení pracovní operace Odlistění Pozitivní vlivy Negativní vlivy o snížení asimilačního Rané
o možnost provedení ochrany před uzavíráním hroznů – proti Botrytis cinerea o menší nebezpečí slunečního úpalu
výkonu o nebezpečí poškození kroupami o záporný vliv na tvorbu květenství v dalším roce o omezený přístup ochranných přípravků
o delší zachování asimilační plochy o pracovní zásah s poslední Pozdní
k hroznům révy vinné o restrikce účinku
regulací násady po začátku
postřikových látek ve fázi
zralosti
uzavírání hroznů o vysoké riziko slunečního úpalu
o polostín/stín pro hrozny Slabé
o ponechána asimilační plocha o ochrana před kroupami o provzdušnění – mikroklima
Silné
o usnadnění sklizně
o vysoké nebezpečí plísně o převážně malý účinek o vysoká pracnost o náhlé, silné oslunění hroznů
WEISSENBACH, RUFFNER (2002) IN UŘIČÁŘ (2007)
20
Tab. 2 Doporučení vhodného termínu odlistění oblasti hroznů podle odrůdy révy vinné Vhodný termín Odrůda vylamování zálistků v oblasti hroznů, co o všechny odrůdy révy vinné bez rozdílu nejdříve jak se začnou objevovat na (modré i bílé) letorostech o aromatické odrůdy – Pálava, Tramín o modré moštové odrůdy
odlistění 1-3 listů mezi kvetením a hráškovatěním
o odrůdy se značně hustým hroznem a vysokou citlivostí na šedou hnilobu (Rulandské šedé, Neuburské)
odstranění zálistků v oblasti hroznů a maximálně 1-2 listů mezi kvetením a hráškovatěním
odstranění zálistků a 1-3 listů v oblasti hroznů v době po zaměkání bobulí
o bílé moštové odrůdy s nízkým obsahem kyselin (Müller Thurgau, Muškát moravský, Irsai Oliver) – nepřímá ochrana proti houbovým chorobám o odrůdy senzitivní na hnědnutí slupky a vysoký obsah fenolických látek ve slupce (Chardonnay, Ryzlink vlašský)
na základě požadované aromatické
o Sauvignon blanc, Rulandské bílé,
zralosti hroznů se stanoví termín
Hibernal, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené,
odlistění 1-3 listů v oblasti hroznů
Malverina
(PAVLOUŠEK, 2011) 3.3.2 ROZSAH ODLISTĚNÍ BURG (2006) uvádí, že rozsah cílené regulace listové plochy v oblasti hroznů je závislý na podmínkách stanoviště, určující především směr převládajících větrů spolu s rizikem poškození révové stěny a hroznů vlivem krup. Na rozsah odlistění má razantní dopad intenzita zásahu. 3.3.3 INTENZITA ODLISTĚNÍ Počet odstraněných listů na jednom keři neboli intenzita odlistění je hodnocena jako velmi význačný zásah z hlediska kvality
Obr. 2 Intenzita odlistění zóny hroznů (PAVLOUŠEK, 2011)
21
hroznů. Z pohledu révového keře platí, že při odebírání listů se zhoršuje poměr mezi listovou plochou a hmotností hroznů. Je pravděpodobné očekávat špatný dopad na kvalitu a výkon fotosyntézy. Odlistění je doporučováno začínat vždy u zálistků a odstraňovat je pouze v oblasti hroznů, kde příliš zahušťují keř. Nad hrozny se zálistky ponechávají, k jejich zakrácení dochází při osečkování, neboť jsou významným pohonem pro tvorbu cukrů a zásobních látek v druhé dekádě vegetace. Studie dokazují, že jsou-li odstraněny zálistky po celé délce letorostu, dochází ke snížení cukernatosti hroznů. Negativní vliv na tvorbu cukrů v bobulích má odstranění 4 a více listů na hlavním letorostu. Odstranění pouze zálistků je plně dostačující u odrůd s méně hustou listovou plochou (PAVLOUŠEK, 2007). PAVLOUŠEK (2007) doporučuje rozhodnout o množství odstraněných listů na letorostu až ve vinici, jelikož neodmyslitelný vliv má směr řad a expozice ke slunečnímu záření. Realizovat by se mělo na té straně listové stěny, na kterou svítí „ranní slunce“, neboť „odpolední slunce“ je značně intenzivní a mohlo by mít negativní dopad na kvalitu hroznů. V tomto případě je vhodné sloučení defoliace na jedné straně a odstranění pouze zálistků na straně druhé. Pro hrozny má příhodný dopad rozptýlené, nikoliv přímé sluneční záření a značnou úlohu hrají listy nad nebo mezi hrozny, jelikož podporují vytvářet právě to vhodné rozptýlené sluneční záření. Účelnou regulaci listové plochy je potřeba provádět s ohledem na stanoviště, směr řad vinice, průběh počasí, odrůdu, pěstitelský tvar, požadovanou aromatickou zralost a typ vína. V místních podmínkách se odstraňují 1 – 3 listy na letorostu v oblasti hroznů. Prosvětlení zóny hroznů docílíme odstraněním 1 – 3 listů a všech zálistků. Obvykle je první bazální list na keři velmi malý, proto jej zanecháme a odstraňujeme až listy hlavní. Odebrání 5 – 6 hlavních listů už má negativní vliv.U středně výnosných odrůd jako je Ryzlink rýnský je vhodné ponechat na každý hrozen 7 – 8 plně vyvinutých listů. Zatímco u Frankovky a dalších vysoce výnosných odrůd se zanechává až 10 zdravých listů na jeden hrozen. KRAUS
ET AL.
(2000) doporučuje po nasazení bobulí odstranit na každém
letorostu 1 – 2 listy v okolí hroznů. Uvolnění prostorů má kladný vliv na jejich vývin a přístup pro postřikové látky. Regulace počtu listů nesmí překročit velký počet, neboť by mohlo dojít ke snížení produkci cukrů. Spodní listy již během srpna nevytváří takové
22
množství cukrů, tudíž by jejich odstranění nemělo mít tak záporný dopad jako u listů mladých. Dále KRAUS
ET AL.
(2000) uvádí, že u odrůd náchylných ke sprchávání se
probere sem tam některý list v místech, kde jsou květenství příliš zakryta a trpí zde malým prouděním vzduchu v době kvetení. PETGEN ET AL. (2004) uskutečnili v Kalifornii pokus na odrůdě Chardonnay, kde odstranili 3 týdny po odkvětu u všech hroznů 2 – 4 listy. U provzdušněných variant byla zaznamenána vyšší koncentrace chuťového ukazatele glukosyl – glukózy v bobulích oproti variantám bez zásahu. Účelná regulace listové plochy lze provádět na jedné, popř. obou stranách řádku (PAVLOUŠEK, 2007). REDL (1984) doporučuje v klimatických podmínkách Rakouska, jež jsou velmi podobné moravským vinohradnickým oblastem, odstraňovat jen 1 – 2 listy, jelikož odlistění většího počtu listů vede ke snížení cukernatosti. Dále uvádí, že odstranění spodních listů nese velké přednosti z hlediska napadení hroznů plísní šedou. Keře po tomto zásahu poskytují hroznům slunné a vzdušné podmínky, bobule získávají pevnou slupku a rychleji osychají.
3.4
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU HROZNŮ Réva vinná je vytrvalá rostlina rostoucí na jednom místě mnoho let, proto je
velmi závislá na životním prostředí ve kterém roste. Na růst, zrání a kvalitu hroznů má dopad odrůda, úroveň zralosti, klimatické a půdní podmínky (KOBLET, 1996). Působení ekologických faktorů se neustále mění, působí pozitivně či negativně a závislost révy vinné je na nich velmi výrazná a podstatně ovlivňuje kvalitu hroznů. 3.4.1 Odrůda Staré přísloví praví, že odrůdy révy vinné jsou matkou vína, půda a poloha jsou otcem vína a ročník sklizně je jeho osudem (KRAUS A KOPEČEK, 2002). Odrůda spolu s prostředím a způsobem pěstování tvoří celek, který se promítá do kvality hroznů a vína. Samotné odrůdy od sebe liší převážně kvalitativními parametry a každá má své přednosti, ale i nedostatky. Při její volbě je důležité zvážit vhodnost stanoviště, klimatické i ekonomické okolnosti.
23
3.4.2 Půda Koncept „terroir“ označuje stanoviště pro pěstování révy vinné se všemi faktory, které na ni v přírodních podmínkách působí. Půda je nejdůležitější složkou terroir. Všechna území mají ve vztahu k pěstování této liánovité rostliny určitý potenciál, který je závislý na půdních a geologických podmínkách. Půda kvalitu hroznů ovlivňuje nepřímo, zvláště díky hospodaření s vodou, výživovému stavu a teplotním poměrům. V kontextu s kvalitou půdy je půdní struktura, která má být pórovitá a vytvářet vhodné podmínky pro růst kořenového systému spolu s dostupností vody a kyslíku. Révu vinnou lze vypěstovat na různých druzích půd, ale na dílčí typy půd může reagovat svým vzrůstem, kvalitou a množstvím sklizně, ale i jakostí vína. Klíčovým faktorem kvality půdy je její kyprost a dostatek živin (KOVÁČ ET AL., 1990).
Klimatické podmínky: 3.4.3 Teplota Nejdůležitějším činitelem pro růst a vývoj révy vinné je teplota. Ta se ve spojení se slunečním zářením podílí na produkci kvalitativních parametrů hroznů, jelikož i oslunění zvyšuje teplotu hroznů, která je pak vyšší než teplota prostředí v okolí. Pro růst a vývoj považujeme za ideální teploty pohybující se v rozmezí 20-35 °C během vegetace. Teplota má významný dopad na nástup a průběh jednotlivých fenofází révy vinné a popřípadě i vývoj jejích houbových chorob a škůdců. 3.4.4 Sluneční záření „Sluncem slazené, nocí kořeněné“ (SVCR, 2013). Sluneční záření je významné z hlediska životních dějů révy vinné, a to fotosyntézy, iniciace a diferenciace květenství, vyzrávání a kvalitu hroznů. Délka oslunění je velmi podstatná, jelikož rozdíly v počtu hodin slunečního svitu ovlivňují harmonizaci kyselin, akumulaci cukrů a kvalitní vývoj aromatický a fenolických látek. BECKER (1977) vzhledem k naším podmínkám doporučuje pro pěstování například Ryzlinku rýnského jakožto pozdní odrůdy minimálně 1250 hodin slunečního záření za vegetaci. 3.4.5 Voda Voda tvoří největší podíl zelené hmoty a je nezastupitelná pro růst a vývoj každé rostliny. Slouží jako transportní prostředek pro rozvod živin uvnitř rostliny. Do révového keře se voda dostává osmotickým tlakem pomocí transpiračního proudu a jeho 24
rychlost záleží na teplotě, slunečním záření a odparu vody listovou plochou (MAYER, 1994). Keř révy vinné přijímá vodu kořenovým systémem z půdy a zelenými částmi rostliny ze vzduchu. Zásadní je však příjem kořeny a dostupnost vody je závislá především na půdním druhu a vodní jímavosti půdy. Optimální množství vodních srážek pro révu vinnou je 600 – 800 mm za rok, avšak jako minimum pro udržení růstu a nižší plodnosti se udává 300 mm ročně (MAYER, 1994). Nadbytek vody vyvolává silný růst letorostů a listové plochy a zvyšuje riziko napadení houbovými chorobami. Naopak nedostatek vody může mít za následek oslabení růstu, žloutnutí spodních listů či dokonce nekvalitní vývoj hroznů a vznik malých bobulí. 3.4.6 Proudění vzduchu Větrné poměry a proudění vzduchu jsou také podstatným klimatickým faktorem ve vinici. Silné proudění větru může způsobovat mechanické poškození na révovém keři. Proudění vzduchu má dopad i na teplotní poměr. Záporně působí ochlazení prouděním vzduchu na chladných lokalitách a spojení silného větru a nižších teplot může přinést i mrazová poškození v zimním, ale i jarním období. Oproti tomu může proudění vzduchu v záhřevných oblastech snižovat teplotu v zóně hroznů a působit pozitivně na jejich dozrávání a vznik sekundárních metabolitů.
3.5
Klimatické změny a jejich vliv na kvalitu hroznů HAYES (2007) uvedl, že změny klimatu mohou mít za následky ovlivnění kvality
hroznů, výnosu a termínu sklizně, ale i výskyt biotických a abiotických stresových faktorů. Tyto mikroklimatické změny v kontextu s prosvětlením zóny hroznů, můžou zapříčinit přehřívání bobulí. Přesáhne-li bobule teplotu 32 °C, může nastat snižování obsahu antokyaninových barviv, tlumení vyzrávání hroznů, negativní ovlivnění aromatického složení, ale i vadnutí hroznů.
25
Odlistění v oblasti hroznů vzhledem ke klimatickým změnám a technologické zralosti hroznů: o z kvalitativního hlediska je vhodné tento zásah realizovat až při zaměkání bobulí, v závislosti na počasí a jeho další prognóze o prosvětlení zóny hroznů představuje více kvalitativních rizik u bílých než-li u modrých odrůd o odlistěním lze snižovat kyseliny, ale je důležité si uvědomovat, že výrazné odlistění je u bílých odrůd s nízkým obsahem kyselin nebezpečné a tak se doporučuje jen lehké prosvětlení v okruhu hroznů o lze s touto operací upravovat aromatickou i fenolickou zralost hroznů o jeví se jako eventuální nepřímá ochrana proti houbovým chorobám o intenzivní oslunění bobulí může způsobovat tvorbu hořkých látek, například u „muškátových“ odrůd o provzdušnění modrých odrůd doposud naznačuje více výhod a je možné jej provádět u všech odrůd. Konkrétně „kabernetovým“ odrůdám vyhovuje dřívější termín provedení, čímž se dostavuje snížení negativního aromatického charakteru o podstatné je si uvědomit, že nesprávně provedená operace může značně ovlivnit kvalitu hroznů (PAVLOUŠEK, 2007).
3.6
VÝZNAM SLOŽENÍ BOBULE PRO KVALITU HROZNŮ Biochemické procesy zrání je možné vyjádřit jako přeměnu zelené, tvrdé a
kyselé bobule do barevné a měkké, která je významná pestrou škálou obsahových látek. Kvalitu vína ovlivňuje vinice (růst a vývoj) a pěstitel révy vinné. Rostlina vyprodukuje převážnou část látek obsažených ve víně, například cukry a kyseliny se tvoří v listech, aromatické a fenolické látky v bobulích. V průběhu vývoje plodů a dozrávání vznikají i další sloučeniny spojené s aroma a chutí vína. (BLOUIN
A
GUIMBERTEAU, 2001 IN PAVLOUŠEK, 2011). 3.6.1 Voda Obsahově nejpodstatnější součást bobule révy vinné je voda. Réva vinná přijímá kořenových systémem téměř 99% jejího celkového obsahu v moštu.
26
Hromaděním vody v bobulích se zvětšuje objem plodů a regulace růstu plodů tak potřebuje určitý systém mezi transportem vody a roztoků. Jedna z mnoha hypotéz růstu bobule je gradient celkového vodního potenciálu mezi bobulí a zbývajícími částmi rostliny. Je odvozen od transpirace a osmotického gradientu (MAY, 1994). Transpirace bobulí je vázána na odrůdu, vývojové stadium a umístění bobulí v hroznu. Přezrávání způsobuje ztrátu vody z bobulí, a to v důsledku odpařování či napadení hroznů ušlechtilou formou šedé hniloby (Botrytis cinerea). 3.6.2 Cukry v hroznech Základní cukry obsažené v hroznech a víně jsou D-glukóza a D-fruktóza. Během dozrávání hroznů se mění poměr mezi těmito dvěma cukry. Ve stopovém množství se v bobulích vyskytují cukry jako L-arabinóza, D-ribóza, D-xylóza, a Lrhamnóza, avšak jsou prakticky nevýznamné, protože kvasinky je nemetabolizují a senzorické vlastnosti vína také neovlivňují. Cukry se nacházejí převážně ve vakuolách buněk dužniny, menší procento i v buňkách slupky. (PAVLOUŠEK, 2008). V bobulích je po zaměkání více zastoupena glukóza nežli fruktóza, ale jejich obsah se vyrovná v období zralosti a sklizně. Vydatné hromadění glukózy i fruktózy začíná po zaměkání bobulí a jejich ukládání je podmíněno průběhem fotosyntézy a vývojem velikosti bobule. Rovněž se cukernatost zvyšuje díky odpařování vody z bobulí. SCHULTZ (2008) v tomto kontextu uvedl, že přirozeně dostupný obsah cukrů je omezen fyzikálně-chemickými činiteli a genetickými náchylnostmi odrůdy. Proto zdravá bobule může docílit jen obsahu cukrů 200-250 g.l-1 jinak začne praskat. Ukládání cukrů a fotosyntézu ovlivňují i klimatické faktory. Optimální teploty jsou mezi 18 – 20 °C, je-li teplota nižší než 12 °C produkce cukrů v bobulích klesá. 3.6.3 Organické kyseliny v hroznech Obsah kyselin se v hroznech vyvíjí opačným směrem než-li cukernatost. Postupně při dozrávání hroznů množství kyselin klesá a zvyšuje se obsah cukru, barviv, aromatických a minerálních látek. Na složení i obsah kyselin mají největší vliv klimatické podmínky, a to zvláště teplota v době a po zaměkání.
27
Významné organické kyseliny hroznů jsou L (+) – kyselina vinná, L (-) – kyselina jablečná a kyselina citrónová. Přispívají ke složení, stabilitě a organoleptickým vlastnostem vína. Jsou podstatné pro správné stanovení termínu sklizně. RIBÉREAU – GAYON (1968) uvádí, že zelené, nezralé bobule a listy mohou syntetizovat kyselinu vinnou i jablečnou a za akumulaci asi 50% organických kyselin v zelených bobulích zodpovídá právě fotosyntéza. Vyhodnocení kyselin v moštu se obvykle uvádí jako celková kyselost nebo také titrovatelná kyselost (RIBÉREAU – GAYON, 2006 IN PAVLOUŠEK, 2011). Organické kyseliny a pH mají důležitou funkci při tvorbě aromatických a chuťových látek při výrobě vína. Vyšší titrovatelné kyseliny a nižší pH moštu jsou úzce spjaty s květinovým aroma a dalšími aromatickými prekurzory
uvolňovanými ze
slupky při zpracování hroznů (VOLSCHENK ET AL., 2006). 3.6.4 Hodnota pH Hodnota pH se řadí k důležitým parametrům kvality hroznů a vína. Je možné ji formulovat jako záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů v daném roztoku. Vyšší koncentrace volných vodíkových iontů v roztoku znamená nižší hodnotu pH a naopak. AMERINE ET AL. (1980) konstatoval, že v průběhu zrání hroznů se mění hodnota pH v rozmezí 2,80 – 3,50, občas i více ve spojení s odrůdou, průběhem počasí a daným ročníkem. Současně dochází k akumulaci cukrů a ke snižování titrovatelných kyselin. Hodnotu pH významně ovlivňuje poměr mezi kyselinou vinnou a kyselinou jablečnou (RUFFNER, 1982). PAVLOUŠEK (2007) připomíná, že přílišné oslunění hroznů snižuje obsah kyseliny jablečné a tedy i celkové kyseliny v hroznech révy vinné. To má záporný dopad na kvalitu vína, jelikož s úbytkem kyselin souvisí zvýšení hodnoty pH moštu. Ke snižování obsahu kyseliny jablečné dochází jak u bílých, tak u modrých hroznů a někdy mohou mít modré odrůdy nadmíru nízký obsah kyselin (3,5 – 5,0 g.l-1) a pH příliš vysoké (3,6 – 4,0). 3.6.4 Dusíkaté látky v hroznech V základě jde o sloučeniny bílkovin, aminokyselin a sloučenin obsahující dusík v amonné formě. Představují látky značně důležité pro výživu kvasinek. Dusík obsažený v moštu se pohybuje v rozmezí 0,2 – 1,4 g.l-1 (STEIDL, 2002).
28
Zejména důležitou složkou asimilovatelného dusíku jsou primární čili volné aminokyseliny, které v moštu představují zdroj dusíku pro kvasinky, mléčné bakterie pro jablečno-mléčnou fermentaci a také subvenci při tvorbě aromatických látek. V momentě sklizně hroznů tvoří aminokyseliny 51 – 92% celkového asimilovatelného dusíku v hroznech. Nejvíce zastoupené aminokyseliny jsou arginin a prolin, méně častěji pak glutamin (PAVLOUŠEK, 2011). 3.6.6 Minerální látky v hroznech Látky spolu s vodou přijímané převážně kořeny révy vinné a důležité pro výstavbu a výživu rostliny nazýváme minerální látky, neboli popeloviny. Množství těchto látek je ovlivněno odrůdou, vyzrálostí, počasím, půdou a hnojením (STEIDL, 2002). Minerální látky v bobulích působí na kvalitativní parametry (extrakt vína) i organoleptické vlastnosti (vůni, barvu, chuťovou svěžest a celkový dojem) moštů a vín. Transport minerálních látek do bobulí zajišťuje xylém nebo floém. V průběhu vývoje bobulí se v nich hromadí hlavní makroprvky a některé mikroprvky (K, P, Mg, S, B, Fe, Cu), avšak k největší kumulaci dochází až po zaměkání. V dužnině a slupce bobulí se vyskytují hlavně K, B, Cu a Fe, zatímco Ca, Mg, P, S, Zn a Mn v semenech (PAVLOUŠEK, 2011). 3.6.7 Fenolické látky v hroznech Fenolické látky jsou strukturně velmi proměnlivé a rozdělují se na flavonoidy a neflavonoidy. Hlavní fenolické sloučeniny bílých odrůd se nazývají hydroxyskořicové kyseliny, bezbarvé látky, které snadno podléhají oxidaci a posléze žloutnou až hnědnou. Nacházejí se ve vakuolách buněk ve slupce a dužnině jako estery kyseliny vinné. 3.6.8 Aromatické látky v hroznech Aromatické látky lze charakterizovat jako skupinu sekundárních metabolitů v hroznech tvořící aromatický profil hroznů a vína. FISCHER
ET AL.
(2001) definovali aromatické látky jako chemické látky
vyprchávající z vodně-alkoholového roztoku vína a pomocí své plynné fáze se dostávající se do čichového orgánu člověka. Aromatické látky se vypařují jen jako malé molekuly a jejich molekulární hmotnost spadá pod 300 g.mol-1. Termínem „primární aroma“ lze označit aromatické látky, vyskytující se v nepoškozených buňkách bobulí (RAPP A VERSINI, 1991).
29
Zmíněné aroma je závislé na odrůdě, podnebí, půdních podmínkách či agrotechnice ve vinici a přímo se vztahuje k bobulím révy vinné, které mohou obsahovat dva druhy aromatických sloučenin – volné aromatické látky a prekurzory aromatických látek. Jedna z mnoha skupin aromatických látek, zastupující dusíkaté látky, které vznikají jako sekundární produkt při vzniku a přeměně aminokyselin, se nazývá methoxypyraziny. Příznačné aroma hlavního methoxypyrazinu je 2-methoxy-3isobutylpyrazin (IBMP), charakterizuje tóny trávy, zelené papriky a chřestu. Tyto aromatické látky se objevují hlavně u „sauvignonových odrůd“, kam patří Sauvignon blanc, Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia, Merlot a další. Methoxypyraziny jsou obsaženy ve slupce bobulí, dužnině i semenech. Na tvorbu těchto látek v hroznech má vliv odrůda, agrotechnické zásahy ve vinici, stanoviště a klimatické podmínky. Teplota má zásadní dopad na změny methoxypyrazinů a činitelem, jež napomáhá uzpůsobit změny těchto aromatických látek, je odlistění v zóně hroznů (PAVLOUŠEK, 2011). HASHIZUME
A
SAMUTA (1999)
při svém pokusu zjistili, že hrozny více
exponované ke slunci měly zvýšenou koncentraci 2-methoxy-3-isopropyl i 2-methoxy3-isobutylpyrazinů v nezralých bobulích, ale to mělo za následek snižující efekt těchto sloučenin v době zrání hroznů. Vlivem světla se rozkládají látky, tzv. methoxypyraziny, zodpovědné za vznik charakteristického „zeleno-paprikového“ aroma odrůdy Sauvignon blanc. Nižší obsah těchto látek a tím i trávovitá chuť hroznů je ovlivněna dřívějším termínem provedení odlistění zóny hroznů. V období sklizně je v teplejších oblastech těchto aromatických sloučenin daleko méně nežli v oblastech chladnějších (ALLEN, 2001). Odlistění v okruhu hroznů má důsledek na obsah methoxypyrazinů. Provedením zásahu před zaměkáním bobulí se snižuje jejich obsah v hroznech, kdežto odstranění po zaměkání má vliv již menší (ROUJOU DE BOUBEE ET AL., 2002 IN PAVLOUŠEK, 2011). Dle TOMINAGI
ET AL.
(1998) existují další skupiny látek, které mají vliv na
aromatické vlastnosti odrůdy Sauvignon blanc, v nízkých koncentracích jsou to síru obsahující komponenty 4-mercapto-4-methyl-2-pentanone (4MMP) s prahem vonnosti 0,8 mg/l. Na rozdíl od IBMP tyto látky vznikají až při alkoholovém kvašení a jsou bez zápachu.
30
3.7
DALŠÍ FAKTORY URČUJÍCÍ KVALITU A ZRALOST HROZNŮ Zralost hroznů lze definovat jako soubor hlavních ukazatelů kvality, jež
podléhají kritériím definující zralost a termín sklizně. Mezi ně patří cukernatost, obsah titrovatelných kyselin, obsah kyseliny vinné a jablečné, pH hodnota, obsah asimovatelného dusíku v moštu, aromatická a fenolická zralost hroznů. Ve vinohradnictví se rozlišují tři různé typy zralosti: Průmyslová zralost – užívalo se spíše v minulosti. Kvantita byla důležitější před kvalitou. Fyziologická zralost – zaměřena na vizuální parametry, kdy slupka bobule dosahuje typického odrůdového zbarvení, stává se průhlednou a semena postupně hnědnou. Slupka modrých odrůd obsahuje více antokyanových barviv a taniny se ze zelených, hrubých a nevyzrálých tónů mění na jemné a nasládlé. Třapiny dřevnatí a semena lze snadněji oddělit od dužniny. Dominantní začíná být nejen odrůdově typické aroma, ale i kyselina vinná nad jablečnou. Technologická zralost – neboli enologická zralost. Úzce spjata s typem vína, které bude z daného produktu vyrobeno. Zahrnuje soulad všech uvedených parametrů kvality.
3.7.1 Cukernatost Za nejvýznamnější parametr pro zatřídění vín používaný v České republice se stále považuje cukernatost. Rovněž je nejjednodušeji měřitelnou veličinou kvality – refraktometrem ve vinici, či moštoměrem vylisovaný mošt. Růst obsahu cukrů není přímým ukazatelem změn ostatních látek, které se v bobulích nacházejí. Taktéž cukernatost není v přímém vztahu s aromatickou zralostí hroznů. Není dáno, že hrozen s vyšší cukernatostí má i značně dobrou aromatickou zralost. Někdy je tomu právě naopak. Ve vinicích může dojít k rychlému hromadění cukrů a v tom případě nenastává cílený vývoj aromatické zralosti hroznů. Každý hrozen potřebuje pozvolné dozrávání, aby jeho aromatické zralost byla opravdu kvalitní. V podobné situaci by bylo možné provést výraznější odlistění v oblasti hroznů, ale výhradně u odrůd s vyšším obsahem kyselin (PAVLOUŠEK, 2007)
31
3.7.2 Kyseliny Hodnocení zralosti mohou být použity změny v obsahu kyselin, jelikož ukazují metabolickou aktivitu bobulí. Kyselina jablečná slouží jako zdroj energie a ve vztahu s kyselinou jablečnou její vztah klesá. V procesu dozrávání přetrvává poměrně stálý obsah kyseliny vinné (AMERINE ET AL., 1980) PAVLOUŠEK (2011) při určování parametrů zralosti upřednostňuje hlavně odrůdově typický obsah kyselin v moštu. Za záměr považuje dosažení podílu kyselin přiměřeného dané odrůdě a vyhnutí se nízkým (pod 5 g.l-1) a rovněž vysokým hodnotám (nad 12 g.l-1). Výsledky přesahující tyto hranice nezajišťují výrobu kvalitního vína. Titrovatelné kyseliny a hodnota pH se určují s pomocí pH metru, byrety a dané metody. 3.7.3 Asimilovatelný dusík v hroznech Za nejpodstatnější kvalitativní parametr, a nejen u nás, je stále považována cukernatost hroznů, avšak současný vinař by měl využít příležitosti nahlédnout hlouběji do látkového složení hroznů a možnosti jej analyzovat. Korektně provedená analýza kvalitativních parametrů následně umožní stanovení vhodného termínu sklizně a optimalizace technologie výroby vína. Jako odrazový můstek může sloužit pokus realizovaný na odrůdě Ryzlink vlašský s výsledky naznačujícími vynikající aromatickou zralost dle zabarvení bobulí, avšak chuťovými vlastnostmi ukazující jen průměrnou aromatickou vyzrálost. Ovocné tóny se vyskytují minimálně, nahořklé chuťové tóny vyznačující určitý stres vinice, se objevují větší měrou. Na keřích lze tuto stresovou situaci vidět žloutnutím a usycháním listů. Pro kvalitu hroznů je klíčová hodnota asimilovatelného dusíku, který se v bobulích vinné révy nachází v organické a anorganické formě. Klíčovými dusíkatými sloučeninami bývají aminokyseliny, bílkoviny a sloučeniny obsahující dusík v amonné formě. Struktura a obsah dusíkatých látek má vliv přímo na kvalitu vína (působí na činnost kvasinek a produkci aromatických látek ve víně). Množství těchto látek v hroznech ovlivňuje odrůda, ošetřování vinice, podnož, ročník, napadení houbovými chorobami, ošetřování půdy ve vinici a hnojení (PAVLOUŠEK, 2012). PAVLOUŠEK (2013) pronesl, že čím vyšší je počet odstraněných listů při defoliaci, tím nižší je obsah asimilovatelného dusíku v hroznech révy vinné. Větší kompenzační efekt list získává, je-li odlistění provedeno dříve. Evropské výsledky
32
studií se liší, např. ve Švýcarsku zjistili, že nižší listová stěna dává větší asimilovatelnou plochu, ale v Tyrolsku se přesvědčili o pravém opaku. Vliv na obsah asimilovatelného dusíku má i regulace násady hroznů, jelikož příznivěji se jeví menší počet hroznů na keři. Před a po kvetení révy vinné se v hroznech vyskytuje do 200 mg.l-1 asimilovatelného dusíku, načež v červenci hodnoty stoupají nad 200 mg.l-1. BAROŇ (2013) uvedl přirozený výskyt 100 – 500 mg.l-1 asimilovatelného dusíku v hroznech révy vinné s důrazem na odrůdovou rozmanitost (Ryzlink rýnský obsahoval 180 mg.l-1 a Veltlínské zelené 300 mg.l-1 YAN). DUKES (2010) napsal, že pro výrobu bílých vín s výraznějším ovocným a květinovým aroma vyhovuje obsah YAN v rozmezí 250 – 300 mg.l-1. U modrých hroznů nedochází k problémům s výší obsahu asimilovatelného dusíku, jelikož se při maceraci uvolňuje ze všech částí bobule.
Asimilovatelný dusík = YAN (yeast assimilable nitrogen) Zastoupení asimilovatelného dusíku v různých částech bobule (PAVLOUŠEK, 2013): o slupka
19 – 29 % YAN
o dužnina
61 – 66 % YAN
o semena
10 – 15 % YAN
Potřebný obsah asimilovatelného dusíku dle cukernatosti (BISSON, BUTZKE, 2000): o 20,2°NM
200 mg.l-1 YAN
o 22,4°NM
250 mg.l-1 YAN
o 24,7°NM
300 mg.l-1 YAN
Schéma 1 Zpracování dusíkatých látek na aromatické látky (BAROŃ, 2013)
R – CH – COOH = odpad
NH3
AL (kvasinky mění na aromatické látky)
33
3.7.4 Aromatická zralost hroznů Na vůni a chuťových vlastnostech vína se v první řadě podílí aromatické látky, čili hlavní skupina sekundárních metabolitů v bílých vínech. Ve vinici nelze senzoricky posuzovat přítomné aromatické látky ve vázané podobě, ale pouze ve volné. Velký podíl aromatických látek se nachází ve slupce bobule a tudíž s průběhem aromatické vyzrálosti se mění i barevnost bobule. Vzájemnou kombinací odrůdy, vlivů stanoviště a náležitých agrotechnických zásahů lze dosáhnout aromatické zralosti hroznů. Tu lze stanovit senzorickým posouzením aroma a chutí bobulí přímo ve vinici. Nedokonalá aromatická zralost způsobena zelenými či pouze slabě narůžovělými slupkami bobulí propůjčuje vínům „hybridní charakter“. Negativně můžou aromatickou zralost a kvalitu ovlivňovat houbové choroby či padlí révy. 3.7.5 Fenolická zralost Fenolická zralost hroznů je nepodstatnější u modrých odrůd vedoucích k výrobě červených vín. Posuzují se dle antokyanových barviv ve slupce bobule a zralosti taninů ve slupce a semenech. RISTIC
ET AL.
(2002) IN PAVLOUŠEK (2011) předložili, že v průběhu vývoje
semen dochází k patrným změnám barvy semenných obalů, která přechází z ostře zelené na začátku vývoje semen, přes žlutou barvu v období zaměkání bobulí, až po tmavohnědou ve fázi sklizně. Vytvořili 12dílnou barevnou stupnici pro hodnocení semen a lze ji aplikovat jako indikátor zralosti semen a bobulí.
3.8
NEGATIVNÍ DŮSLEDKY ODLISTĚNÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV HROZNŮ RÉVY VINNÉ Réva vinná může být za vegetace napadena řadou hub a plísní, které mají
významný dopad na kvalitu hroznů a ovlivňují chuť následného vína. Při napadení listů dochází ke snižování asimilace, načež při napadení bobulí může dojít k rozpadu jejích tkání. Konkrétní ovlivnění kvality závisí na vývojovém období hroznů, při kterém dojde k infekci. Správným opatřením je aplikace fungicidů (KONIG ET AL., 2009). o Plíseň šedá (Botrytis cinerea) o Padlí révy vinné (Erysiphe necator, syn.. Uncinula necator) o Bílá hniloba révy vinné (Metasphaeria diplodiella)
34
o Sluneční úpal a sluneční spála o Kroupy
Negativním důsledkem částečného odlistění v oblasti hroznů může být i zvýšený obsah prekurzorů těkavých fenolů v bobulích, jejichž následkem dochází při kvašení k tvorbě těkavých fenolů a tím i zápornému ovlivnění aromatického charakteru vína. Odstranění listů v zóně hroznů rovněž způsobuje snížení obsahu organických kyselin, obzvláště kyseliny jablečné. Ta se vlivem slunečního záření prodýchává na cukry. Odlistění proto může mít pozitivní i negativní vlastnosti ve vztahu ke kvalitě hroznů (PAVLOUŠEK, 2007).
4.
MATERIÁL A METODY
4.1
MATERIÁL
4.1.1 Charakteristika stanoviště a zkušebního materiálu Rovněž jako u bakalářské práce pokusné stanoviště zůstává totožné a to vinice v katastru největší vinařské obce České republiky, Velkých Bílovicích, ležících na Jižní Moravě
v podoblasti
Velkopavlovické.
Velkobílovičtí
vinohradníci
a
vinaři
obhospodařují vinice o rozloze 750 ha a bezmála 680 sklepů. Pokusná vinice se nachází ve viniční trati Přední hora, ležící přibližně 220 m n.m., s průměrnou roční teplotou 9,5 °C a úhrnem srážek 550 mm za rok. Experimentální vinice byla vysázena odrůdou Sauvignon blanc, klon 13/67, naštěpovanou na podnož Kober 5BB, na jaře roku 1994. Vinice leží na mírně svažitém pozemku, s řádky orientovanými jihozápadně, šířkou sponu 2,20 x 1 m a zatravněním ob řádek. Rýnsko-hesenské vedení je regulováno řezem na 1 popřípadě 2 tažně s 8 – 10 očky. Opěrnou konstrukci zde tvoří betonové sloupky, pozinkované dráty a dřevěné kolky u převážné části hlaviček.
35
4.1.2 Provedené agrotechnické operace v roce 2012 Řez na 1 – 2 tažně s 8 až 10 očky v průběhu měsíců ledna a února roku 2012.
Chemická ochrana provedena pomocí rosiče UNIGREEN 1000 l s osvědčenými přípravky a dávkováním jako v roce 2010
Tab. 3 Chemická ochrana vinice Sauvignon blanc v roce 2012 Datum Chemický Dávka Datum Chemický
31. 5.
přípravek
(l.ha )
Flowbrix
1,7 l/ha
Aliette Bordeaux 6. 6.
18. 6.
27. 6.
-1
27. 6.
Kumulus
3 kg/ha
Agrovital
přípravek
(l.ha-1)
Falcon
0,4 l/ha
Tanos 50
4 kg/ha
WG 11. 7.
Dávka
0,4 l/ha
IQ Crystal
0,2 l/ha
0,5 l/ha
Kumulus
3 kg/ha
Fantic F
2 kg/ha
Mildicut
3,5 l/ha
Kumulus
3 kg/ha
Falcon
0,4 l/ha
Agrovital
0,5 l/ha
Kumulus
3 kg/ha
Tanos 50 WG
0,4 l/ha
24. 7.
3. 9.
Pyrus 400SC
2 l/ha
Osečkování letorostů (tunelový osečkovač BINDER): 2. 7., 23. 7., 28. 8. 2012 Odstraňování zálistků – kromě sledovaných variant, vykonáno ručně a pouze jednou dne 6. 7. 2012 Mechanizovaná defoliace byla provedena pomocí soupravy utvořené z traktoru New Holland a jednostranného, čelně neseného vrtulového odsavače ERO-LSG.
36
1. 1. 15 201 .1 2 . 29 201 .1 2 . 12 201 .2 2 . 26 201 .2 2 . 11 201 .3 2 . 25 201 .3 2 .2 8. 012 4. 22 201 .4 2 .2 6. 012 5. 20 201 .5 2 .2 3. 012 6. 17 201 .6 2 .2 1. 012 7. 15 201 .7 2 . 29 201 .7 2 . 12 201 .8 2 . 26 201 .8 2 .2 9. 012 9. 23 201 .9 2 . 7. 201 10 2 21 .20 .1 12 0. 4. 201 11 2 18 .20 . 1 12 1. 2. 201 12 2 16 .20 .1 12 2 30 .20 .1 1 2 2. 20 12
srážky (mm), délka ovlhčení listů (hod.)
1.1.2012
30.12.2012
16.12.2012
2.12.2012
18.11.2012
4.11.2012
21.10.2012
7.10.2012
23.9.2012
9.9.2012
26.8.2012
12.8.2012
29.7.2012
15.7.2012
1.7.2012
17.6.2012
3.6.2012
20.5.2012
6.5.2012
22.4.2012
8.4.2012
25.3.2012
11.3.2012
26.2.2012
12.2.2012
29.1.2012
15.1.2012
globální záření [W.m-1]
4.1.3 Klimatické podmínky stanoviště v roce 2012
Graf 1 Globálního záření v roce 2012 (LITSCHMANN, 2013)
Globální záření 2012
400
350
300
250
200
150
100
50
0
datum
Graf 2 Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce 2012 (LITSCHMANN, 2013) Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce 2012
60 srážky ovlhčení
50
40
30
20
10
0
datum
37
4.1.4 Charakteristika odrůdy Sauvignon blanc Zkratka: Sg
Synonyma: Rusky: Sovinjon, Soviňon
Francouzsky: Sauvignon petit, Sauvignon jaune
Německy: Weisser Sauvignon
V Rakousku: Muskat – Sylvaner, Feigentraube
Italsky: Champagne, Sciampagna
(KRAUS, 1980; PAVLOUŠEK, 1999)
Název „Sauvignon“ odkazuje na to, že odrůda byla v období vzniku svého názvu považována za selekci divoké révy, jelikož „sauvage“ z francouzského překladu znamená „divoký“. Přídomek „blanc“ označuje, že hrozny jsou používány k výrobě bílých vín. Sauvignon blanc – světové označení využívané ve většině vinařských zemí světa. Odrůda určená převážně pro tzv. „cool climate viticulture“ neboli vinohradnictví chladného podnebí. Podíl z celkové plochy vinic v ČR:
1999 – 2,3%
2004 – 5%
Na celkové ploše vinic se podíl odrůdy Sauvignon blanc zvyšuje. Odrůda je doporučována pěstovat výhradně ve vinařské oblasti Morava, kde je nejvíce rozšířena na Znojemsku, kde vyniká svými výraznými aromatickými látkami. Původ odrůdy: stará odrůda, pravděpodobně pochází z francouzského vinařského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky poukazují na to, že zřejmě vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Rozšíření odrůdy: Sauvignon se na Moravě vysazuje od 50. let a momentálně se pěstuje na celkové ploše 849,7 ha (KRAUS, 2005; PAVLOUŠEK, 2008). Ampelografie: o keř: bujného růstu, letorosty hustě olistěné s četnými zálistky o vrcholky: zelené, otevřené, středně silně ochlupené o listy: listová čepel je menší, světle zelená, pětilaločná se středně hlubokými výkrojky a poměrně silně zvlněná na okrajích. Povrch listu je puchýřnatý, ze spodu plstnatý.
Obr. 3 List odrůdy Sauvignon blanc (BÍLKOVÁ, 2012)
38
Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. o letorost: střední až silné prýty s krátkými internodii, hustě olistěné se silnější tvorbou fazochů o hrozen: malý až střední, válcovitý, hustě osázený bobulemi, většinou při základu třapiny s křidélkem o bobule: menší, zelenožlutá při přezrávání s
Obr. 4 Hrozen odrůdy Sauvignon
líčkem, kulovitá, uspořádané jsou hustě až
blanc (BÍLKOVÁ, 2012)
velmi hustě, v hustých hroznech je často deformovaná. Slupka s hnědými tečkami je tlustší, s výrazně aromatickou dužninou, na povrchu ojíněná a těžko oddělitelná od dužniny. Vůně po černém rybízu, broskvích či kopřivách (KRAUS, 1980; PAVLOUŠEK, 2008). o jednoleté dřevo: světle hnědé Fenologická charakteristika: Sauvignon blanc raší poměrně brzy, ve 2. – 3. dekádě dubna a ke kvetení dochází v první dekádě června. Zaměkání bobulí obvykle nastává v polovině srpna a odrůda zraje začátkem měsíce října. Významným agrotechnickým faktorem hrají u této odrůdy zelené práce. Důležité je včasné a důsledné provedení podlomu, kterým lze částečně regulovat násadu a zároveň dochází k provzdušnění keře. Odlistěním v oblasti hroznů přímo ovlivňujeme obsah methoxypyrazinů, které tvoří základ pro aromatický charakter následného vína. Požadavkům na charakter vína pak přizpůsobíme termín provedení operace, který může být v intervalu od června po začátek září. Požadavky na stanoviště: odrůda vyžaduje velmi dobré svahové polohy, dobře osluněné, s chladnějšími periodami během dne. Vyšší půdní a vzdušná vlhkost pozitivně ovlivňuje vznik aromatických látek. Požadavky na půdu: sušší a chudší na živiny, propustné, písčité až písčito-hlinité. Na úrodných půdách roste příliš bujně. Odolnost k biotickým a abiotickým faktorům: mrazuvzdornost i odolnost vůči houbovým chorobám jsou obvykle nižší. Sauvignon blanc je citlivý na napadení padlím révy a odolnost vůči plísni révy je střední. Za vlhkého podzimního počasí může být napadána šedou hnilobou a trpívá sprcháváním květenství.
39
Podnože: vzhledem k bujnému růstu odrůdy není žádoucí používat bujně rostoucí podnož Kober 5BB, ale upřednostnit středně bujně rostoucí podnože S04, Teleki 5C případně Kober 125 AA. Sklizeň: od první poloviny října, zrání hroznů je středně pozdní až pozdní. Plodnost odrůdy je dle oslunění letorostů střední až méně pravidelná. Výnos se dle dlouhodobého průměru pohybuje od 6 do 10t.ha-1,obsah cukru okolo 19 °NM a obsah kyselin přibližně 11 g.l-1(KRAUS, 1980; PAVLOUŠEK, 2008).
4.1.5 Charakteristika podnože Kober 5BB (Vitis berlandiery x Vitis riparia) Původ odrůdy: podnož ze série Teleki 5A vyselektoval F. Kober a v roce 1920 byla zavedena do pěstování v Rakousku odkud se rozšířila do ostatních vinohradnických zemí Evropy. Ampelografie: mladý letorost má vrchol jemně ochlupený a lístky narůžovělé. List je velký a trojlaločný, s okrouhlou čepelí, která je síťovitě zvlněná. Květ je oboupohlavní a funkčně samičí. Vlastnosti: má bujný až velmi bujný růst a odrůdy na ni naštěpované rostou rovněž bujně. Má velmi dobrou toleranci k révokazu i odolnost ke kořenovým háďátkům, avšak rezistentní k nim není. K suchu vykazuje střední až dobrou toleranci a je vhodná do méně výživných půd, nejvíce vyhovují vlhké, sprašové a hlinité půdy. Podnož není vhodná pro odrůdy se sklonem ke sprchávání, jako jsou Sauvignon, Neuburské či Ryzlink rýnský (PAVLOUŠEK, 2008).
40
4.2
METODY
4.2.1 Pokusné varianty Varianty experimentu zůstaly totožné s variantami stanovenými na bakalářskou práci.
Varianta 1 – celá řada odlistěna defoliátorem ERO – LSG 20 dnů po kvetení – odstraněny přibližně 3 listy v oblasti hroznů Varianta 2 – celá řada odlistěna defoliátorem ERO – LSG 40 dnů po kvetení – odstraněno přibližně 5 listů v oblasti hroznů Varianta 3 – kontrolní varianta, ručně odlistěny pouze zálistky v oblasti hroznů, ostatní zelené práce během vegetace zde byly běžně prováděny jako u ostatních variant Varianta 4 – ruční odlistění 3 listů a zálistků v oblasti hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 5 – ruční odlistění 5 listů a zálistků v oblasti hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 6 – ruční odlistění 3 listů a zálistků v oblasti hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 7 – ruční odlistění 5 listů a zálistků v oblasti hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 8 – ruční odlistění 3 listů a zálistků v oblasti hroznů 60 dnů po kvetení Varianta 9 – ruční odlistění 5 listů a zálistků v oblasti hroznů 60 dnů po kvetení (u variant 3 – 9 byl stanoven počet 30 keřů)
4.2.2 Termíny odkvětu révy vinné, částečného odlistění a odběru vzorků
Tab. 4
Termíny odkvětu révy vinné a částečného odlistění zóny hroznů Interval Datum Časová náročnost
Odkvět révy vinné
18. 6. 2012
Odstranění zálistků
25. 6. 2012
Odlistění 20 dnů po květu
9. 7. 2012
Odlistění 40 dnů po květu
28. 7. 2012
2 hodiny (2 osoby)
Odlistění 60 dnů po květu
17. 8. 2012
2 hodiny 20 minut (2 osoby)
cca1 hodina ( 1 osoba) 2 hodiny 50 minut (1 osoba)
Termíny odebírání vzorků: 6. 9. 2012, 17. 9. 2012 Termíny odebírání listů na měření listové plochy: 28. 9. 2012, 6. 10. 2012
41
4.2.3 Metody hodnocení kvality hroznů Základem vinařského úspěchu je pravidelné hodnocení kvality hroznů. Disponuje-li vinař přehledem o kvalitativních parametrech svých hroznů, může mnohem lépe řídit proces vinifikace a vyvarovat se možným rizikům od sklizně až do potencionálního ukončení jablečno-mléčné fermentace. 4.2.3.1 Způsob odběru vzorků Zásadně špatnou metodou, pro rozbory kvalitativních parametrů, je odebírat celé hrozny, což vede k velkým nepřesnostem. Vyzkoušené a ideální je odběr pouze bobulí, pro analýzu postačujících 150 – 200 kusů. Bobule se odebírají do mikrotenových sáčků průřezově z celého keře i vinice. Zohledňují se části hroznu: horní, střední, spodní a více či méně osluněné. V případě svahovitého pozemku se provádí odběr bobulí z různých částí svahu. Při tomto způsobu odběru je chyba měření minimální, například 0,5 °NM, 0,5 g.l-1 kyselin. Bobule je vhodné odebírat tehdy, jsou-li dobře oschlé, případná voda může zkreslovat výsledek rozboru. Odebrané vzorky je žádoucí zpracovat do 24 hodin. Po zvážení 100 bobulí se z nich vylisuje mošt, který se používá pro stanovení cukernatosti, obsahu titrovatelných kyselin a pH (PAVLOUŠEK, 2012). 4.2.3.2 Stanovení hmotnosti 100 bobulí Hmotnost bobule je rozdílná dle jednotlivých odrůd, odvozující se od klimatických podmínek v daném roce a použité agrotechnice. V laboratoři bylo napočítáno 100 bobulí (g) z každé varianty, posléze zváženo na digitálních vahách a výsledné hodnoty dle přístupnosti vah zapsány na 1 – 2 desetinná místa. Celkové množství odebraných bobulí, které činilo něco přes 200, bylo ručně rozmačkáno a vylisovaná šťáva (mošt) sloužila k následujícím analytickým stanovením. 4.2.3.3 Stanovení cukernatosti moštu refraktometricky Cukernatost moštu lze měřit pomocí moštoměru či refraktometru. Při měření těmito přístroji je nutné si uvědomit závislosti mezi naměřenou hodnotou, skutečnou cukernatostí a potenciálním obsahem alkoholu (PAVLOUŠEK, 2012). Při rozborech byl obsah cukru v hroznech stanoven digitálním refraktometrem ATAGO - PAL, jehož měřící metoda je založena na průchodu světla vzorkem moštu. Pro měření jsou dostačující tři kapky vzorku a po třech sekundách je zobrazen výsledek. Rozlišení přístroje je 0,1 % Brix, měří s přesností ± 0,2 % Brix a teplota měření se 42
pohybuje v rozmezí 10 – 75°C. Naměřenou hodnotu (% Brix) převedeme na tzv. °NM (stupně normalizovaného moštoměru), udávající obsah cukru v kg/100l moštu. Kalibračním standardem přístroje je voda. 4.2.3.4 Stanovení pH moštu Hodnota pH je formulována jako záporný dekadický logaritmus aktivity vodíkových iontů v moštu či víně. Stanovení probíhá dle měření potenciálu mezi měrnou (skleněnou) elektrodou, jež závisí od aktivity vodíkových kationů, vzhledem k referenční (kalomelové) elektrodě vhodným pH-metrem (milivoltmetrem). Tlumivými roztoky o daném pH je milivoltmetr kalibrován a následně převádí měřené napětí mezi elektrodami přímo na hodnotu pH, která je zobrazována na digitálním displeji. Nejprve byla provedena kalibrace přístroje pomocí tlumivých roztoků při teplotě laboratoře a dle pokynů výrobce. Následně bylo z celkového množství bobulí (přibližně 200) vylisováno 50 – 70 ml hroznové šťávy (moštu) a změřena hodnota pH s přesností na dvě desetinná místa. Hodnota pH se v průběhu zrání pohybuje v rozsahu 2,5 – 3,8 a je závislá na odrůdě, ročníku a průběhu počasí. Za optimální hodnotu pH je považováno rozmezí 3,1 – 3,3, maximálně 3,4. 4.2.3.5 Stanovení veškerých titrovatelných kyselin Titrovatelné kyseliny lze stanovovat neutralizací roztokem hydroxidu sodného o známé normalitě. Tato analýza měří koncentraci všech vodíkových iontů ve vzorku, které jsou přístupné pro reakce s roztokem hydroxidu sodného při titraci. Za titrovatelné kyseliny jsou brány v úvahu všechny typy volných kyselin, organické i anorganické. V České republice se tyto kyseliny vyjadřují jako g/l kyseliny vinné. Veškeré titrovatelné kyseliny, čili veškerou kyselost vína lze vysvětlit jako sumu sloučenin titrovatelných odměrným alkalickým roztokem do pH 7, ovšem s vynecháním kyseliny uhličité (BALÍK, 2006).
Obr. 5 pH-metr na měření titrovatelných kyselin (BÍLKOVÁ, 2012)
pH-metr byl kalibrován při 20 °C na standardní tlumivý roztok o pH 7. Následně bylo pipetou odměřeno 10 ml hroznové šťávy do titrační kádinky, naředěno 10 ml destilované vody a do vzniklé směsi byla ponořena kombinovaná elektroda, která měří
43
pH. Za stálého míchání pomocí magnetické míchačky byl z byrety přidáván 0,1 mol.l-1 roztok NaOH až do hodnoty 7. Obsah titrovatelných kyselin byl vyhodnocen dle vzorce:
x = obsah titrovatelných kyselin vyjádřen jako
x = a x f x 0,75
kyselina vinná (g.l-1) a = spotřeba 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH (ml) f = faktor 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH (BALÍK, 2006)
4.2.3.6 HPLC stanovení kyselin Metoda kapalinové chromatografie umožňuje analyzovat látky o relativních molekulových rychlá,
citlivá
hmotnostech, a
zároveň
automaticky
je data
vyhodnocuje. Vzorky hroznové šťávy (moštu) byly odstředěny a ředěny 10x demineralizovanou (deionizovanou) vodou, následně analyzovány a vyhodnoceny.
Obr. 6 Jednotlivé vzorky pro HPLC analýzu (BÍLKOVÁ, 2012)
4.2.3.7 Obsah asimilovatelného dusíku v moštu Zjišťování pomocí metody formaldehydové titrace, která je jednoduchá a zabere něco okolo 5 minut na jeden vzorek. Současně se stanovuje obsah veškerých titrovatelných kyselin. Provádění měření YAN v provozu, umožňuje vhodné dávkování výživy pro kvasinky a vyvarování se vysokého množství dusíkatých látek. Zápornou stránkou věci jsou chemikálie a dostupné prostory (BAROŇ, 2013). Principem formaldehydové titrace je přídavek formaldehydu k uvolnění protonů a následná titrace do pH 8,00. Metoda měří volné aminokyseliny i amonné ionty.
Obsah asimilovatelného dusíku byl stanoven dle vzorce:
x = a x 0,14 x 100 x f
a = spotřeba 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH (ml) f = faktor 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH
44
4.2.3.8 Sledování odolnosti proti plísni šedé (Botrytis cinerea) V průběhu odběru vzorků bylo monitorováno a zaznamenáváno procentuální napadení hroznů plísní šedou. Po vyhodnocení proběhl na třech volitelných variantách sběr 10 hroznů, zvážení každého z nich a výsledky byly vyhodnoceny průměrem. Následně byl posbírán i jeden celý keř révy vinné na variantu a opět průměrem zhodnocen. Odběry byly vykonány na variantách 2, 3 a 7 (odlistění defoliátorem, kontrola, ruční odlistění).
4.2.3.9 Stanovení listové plochy keře Po částečné regulaci listové plochy následoval odběr listů ze 4 letorostů na variantu, pokaždé 2 letorosty na keři. Na vytyčeném keři byl zapsán celkový počet letorostů. Posléze proběhlo měření listové plochy (odebraných listů) pomocí přístroje ADC BioScientific Ltd. a zvážení náhodně vybraných 30 listů.
45
5.
VÝSLEDKY PRÁCE
5.1
Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc
Tab. 5 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne 6.9.2012 Varianta Hmotnost Cukernatost (g) (°NM)
pH
kyseliny titračně (g.l-1)
HPLC kyselina kyselina Kyselina kyseliny vinná jablečná citrónová (g.l-1) (g.l-1) (g.l-1) (g.l-1)
1.
172,43
21,8
3,13
9,42
12,43
8,66
3,12
0,23
2.
185,64
20,8
3,14
9,27
12,61
8,67
3,19
0,26
3.
195,54
22
3,27
8,78
12,09
8,48
2,87
0,22
4.
179,63
20,5
3,08
9,43
12,84
8,41
3,57
0,28
5.
187,88
19,7
3,06
9,07
12,26
8,21
3,30
0,25
6.
183,12
19,2
3,05
9,25
12,35
7,90
3,67
0,27
7.
166,02
19,6
3,04
8,25
11,27
7,90
2,66
0,23
8.
174,72
20,2
3,08
8,43
11,71
8,05
3,04
0,24
9.
181,75
21
3,05
9,62
13,04
8,61
3,62
0,27
Varianta
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
YAN (g.l-1)
19,25
21,00
24,21
24,51
24,35
23,92
21,73
19,83
26,83
Z tabulky vyplývá, že nejvyšších hodnot cukernatosti, nižšího obsahu kyselin a téměř optimální, i když oproti ostatním variantám zvýšené hodnoty pH dosahuje varianta 3, čili kontrolní, s odstraněním pouze zálistků v zóně hroznů. Tab. 6 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne 17.9.2012 Varianta Hmotnost Cukernatost (g) (°NM)
pH
kyseliny titračně (g.l-1)
HPLC kyselina kyselina kyselina kyseliny vinná jablečná citrónová (g.l-1) (g.l-1) (g.l-1) (g.l-1)
1.
176,92
21,9
2,98
9,21
12,21
8,65
2,98
0,21
2.
188,06
22,1
3,02
8,71
12,59
8,54
2,74
0,24
3.
198,54
22,5
3,03
8,84
11,64
8,47
2,74
0,21
4.
175,32
20,3
2,99
9,15
12,13
8,41
2,95
0,27
5.
191,28
20,4
3,01
9,32
12,45
8,24
2,78
0,23
6.
180,06
20,5
2,96
9,62
12,68
7,90
2,96
0,28
7.
167,38
20,7
2,99
9,81
12,89
7,85
2,41
0,26
8.
175,82
21,8
3,01
9,22
12,41
8,05
2,68
0,24
9.
189,85
21,6
3,02
9,11
12,14
8,61
3,12
0,25
46
Varianta
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
YAN (g.l-1)
19,14
20,7
24,19
24,37
24,33
23,88
21,78
19,52
26,45
V období sklizně dosahovala nejvyšší cukernatosti, ideálního množství kyselin a již srovnané optimální hodnoty pH opět varianta 3, neboli kontrolní, která měla k dispozici největší listovou plochu, tudíž došlo k vytvoření základních předpokladů pro dobrou akumulaci cukrů. Na druhou stranu byly utvořeny horší podmínky pro prodýchávání kyseliny jablečné a tím i snižování celkových kyselin. Hodnoty varianty kontrolní jsou sice posouzeny jako nejoptimálnější, ale z mého pohledu na výsledky není varianty, která by se nadmíru odlišovala a nebyla vhodná pro výrobu kvalitních vín. Deset vinařů – deset různých požadavků na výrobu vína. Nejvyšší cukernatost není vždy nejdůležitějším parametrem kvality. V roce 2012 byly naměřené hodnoty v počátku září srovnatelné s výsledky v roce 2010 v počátku října.
Tab. 7 Korelace významných hodnot Korelace (Tabulka1) Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000 N=36 (Celé případy vynechány u ChD) cukernato st
pH
hmotnost 1,000000
0,344163
0,37140
-0,076652 -0,080101 0,447624
cukernat ost
0,344163
1,000000
0,19982
-0,032317 -0,001690 0,645879 -0,249122 -0,47448
pH
0,371409
0,199826
1,00000
-0,312135 -0,115623 0,381468
0,161544
-0,21548
kyseliny -0,076652 -0,032317 titračně
-0,3121
1,000000
0,939805
0,012286
0,261087
0,624842
hmotnost
kyseliny titračně
HPLC kys.
kys. vinná
kys. kys.citrón jablečná ová 0,136670
-0,19831
HPLC kys.
-0,080101 -0,001690
-0,1156
0,939805
1,000000
0,084859
0,332487
0,644985
kys. vinná
0,447624
0,645879
0,38146
0,012286
0,084859
1,000000
0,256853
-0,25887
0,136670 -0,249122
0,16154
0,261087
0,332487
0,256853
1,000000
0,471266
kys.citrón -0,198316 -0,474481 ová
-0,2154
0,624842
0,644985
-0,25887
0,471266
1,000000
kys. jablečná
Tabulka ukazuje významné hodnoty prokázané při statistické korelaci dat. Hodnoty nad 0,5 jsou významné a tudíž lze z výsledků vyčíst, že průkazně vysoké jsou hodnoty u cukernatosti a kyseliny vinné, což znamená, že s rostoucí cukernatostí se 47
snižuje obsah kyselin. Významné korelace se prokazují i u titračních kyselin a kyselin hodnocených metodou HPLC. Titrační kyseliny a HPLC kyseliny jsou významné i v souladu s kyselinou citrónovou. Dále tabulka poukazuje na proces, při kterém se zvyšováním cukernatosti snižuje obsah kyseliny citrónové.
Graf 3 Bodový graf, cukernatost vs. kyselina vinná Bodový graf: cukernatost vs. kys. vinná (Celé příp. vynech. u ChD) kys. vinná = 3,5696 + ,23209 * cukernatost Korelace : r = ,64588 20
X: cukernatost N = 36 Průměr = 20,297222 Sm.Odch. = 0,829625 Max. = 22,000000 Min. = 19,000000 Y: kys. vinná N = 36 Průměr = 8,280389 Sm.Odch. = 0,298115 Max. = 8,671333 Min. = 7,810000
10 0 9,0 8,8
kys. vinná
8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 18,5
19,0
19,5
20,0
20,5 cukernatost
21,0
21,5
22,0
22,5 0
10 20 0,95 Int.spol.
Výsledný graf významných korelačních koeficientů s vysokou hodnotou korelace (>0,6) ukazuje, že maximální cukernatost během měření dosáhla 22°NM a minimální 19°NM, průměrná hodnota tedy byla 20,29 °NM. Kyseliny vinné bylo nejvyšší naměřené množství 8,67 g.l-1 a nejnižší 7,81 g.l-1, průměr značil 8,28 g.l-1.
48
Graf 4 Bodový graf, kyseliny titračně vs. HPLC kyseliny Bodový graf: kyseliny titračně vs. HPLC kys. (Celé příp. vynech. u ChD) HPLC kys. = 1,9215 + 1,1238 * kyseliny titračně Korelace : r = ,93981 20
X: kyseliny titračně N = 36 Průměr = 9,103611 Sm.Odch. = 0,405633 Max. = 9,810000 Min. = 8,160000 Y: HPLC kys. N = 36 Průměr = 12,151944 Sm.Odch. = 0,485038 Max. = 13,010000 Min. = 11,000000
10 0 13,5
HPLC kys.
13,0 12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 7,6
8,0 7,8
8,4 8,2
8,8 8,6
9,2 9,0
kyseliny titračně
9,6 9,4
10,0 9,8
0
10
20
10,2 0,95 Int.spol.
Z grafu lze vysledovat, že titrovatelné kyseliny se ve stadiu měření pohybovaly v téměř optimálním průměru (9,1 g.l-1), přičemž maximální dosažená hodnota byla 9,81 g.l-1 a minimální 8,16 g.l-1. Kyseliny měřené HPLC analýzou již měly hodnoty vyšší s průměrem 12,15 g.l-1. Nejvyšší naměřená hodnota dosahovala 13,01 g.l-1 a nejnižší 11 g.l-1.
49
Graf 5 Vliv odlistění zóny hroznů na cukernatost moštu Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 22,5 22,0
cukernatost
21,5 21,0 20,5 20,0 19,5 19,0 18,5 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Varianta
Termín T1 Termín T2
Grafické znázornění průběhu změn v hodnotách cukernatosti ukazuje nárůst téměř všech variant v druhém termínu měření oproti termínu prvnímu. Nejvyššího nárůstu cukernatosti dosáhla varianta 8 (odstranění 3 listů a zálistků 60 dnů po kvetení) a minoritního poklesu varianta 4, čili ruční odlistění 3 listů a zálistků 20 dnů po květu.
Graf 6 Vliv odlistění zóny hroznů na pH moštu Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 3,5
3,4
3,3
pH
3,2
3,1
3,0
2,9
2,8 1.
2.
3.
4.
5. Varianta
6.
7.
8.
9.
Termín T1 Termín T2
50
Z grafu vyplývá, že hodnota pH se během zrání pohybovala v optimálních snižujících se hodnotách, neopomínaje varianty 3 (kontrolní) v prvním termínu měření, která dosáhla snížení asi o 8%.
Graf 7 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah titrovatelných kyselin v moštu Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 10,0 9,8 9,6
kyseliny titračně
9,4 9,2 9,0 8,8 8,6 8,4 8,2 8,0 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Varianta
Termín T1 Termín T2
Vývoj titrovatelných kyselin v prvním termínu měření postupem odlisťování poměrně klesal, nejnižší obsah byl naměřen u varianty 7 (odlistění 5 listů 40 dnů po květu). Naopak v druhém termínu měření, neboli těsně před sklizní, bylo u totožné varianty naměřeno nejvyšší množství kyselin (9,81 g.l-1). Téměř nevýznamný pokles titrovatelných kyselin byl zaznamenán u varianty 1 (odstranění 3 listů 20 dnů po květu mechanizovaně). Z celkového pohledu na graf lze usoudit, že hodnoty titrovatelných kyselin se postupem zrání pohybovaly spíše v rostoucích hodnotách.
51
Graf 8 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah kyseliny vinné v moštu Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 8,8 8,7 8,6 8,5
kys. vinná
8,4 8,3 8,2 8,1 8,0 7,9 7,8 7,7 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Varianta
Termín T1 Termín T2
Graf znázorňuje minimální průkazné rozdíly v množství kyseliny vinné během fenofáze zrání hroznů. V období sklizně naměřené hodnoty spíše klesaly (varianty 2, 3, 4, 6, 7), největší pokles oproti prvnímu termínu byl vyhodnocen u varianty 2 (odstranění asi 3 listů 40 dnů po květu mechanizovaně) o téměř 1,5 %.
Graf 9 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah kyseliny jablečné v moštu Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 3,8 3,6
kys. jablečná
3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 1.
2.
3.
4.
5. Varianta
6.
7.
8.
9.
Termín T1 Termín T2
Z grafu lze vysledovat téměř ukázkový pokles množství kyseliny jablečné ve fázi zrání. Nejvýznamnějšího poklesu (17%, 19% a 14%) dosáhly varianty 4, 6 a 9 52
(všechny odlisťovány ručně a to 20, 40 a 60 dnů po kvetení). Nejnižší průkazný rozdíl kyseliny jablečné, necelých 5% byl vyhodnocen u varianty 3, neboli kontroly, kde byly odstraněny pouze zálistky v zóně hroznů.
5.2
Napadení hroznů plísní šedou (Botrytis cinerea)
Tab. 8 Napadení hroznů odrůdy Sauvignon blanc plísní šedou (%)
Tabulka poukazuje na to, že i když rok 2012 byl
Varianta
% napadení
1.
0
z počátku nepřejícný (jarní mrazíky, které naštěstí
2.
0
pokusnou vinici nezasáhly), nepokračoval v tom i nadále
3.
0
a klimatické podmínky spolu s odlistěním vinice přispěli
4.
0
k téměř nulovému procentu napadení vinice plísní
5.
0
šedou. Pouze varianty pozdního odlistění (60 dnů po
6.
0
kvetení) byly minoritně napadeny a to 3% a 5 %.
7.
0
8.
3
9.
5
Tab. 9 Průměrná hmotnost hroznu odrůdy Sauvignon blanc (g) Varianta Hmotnost 1 hroznu (g)
2.
3.
7.
Průměr
199,2
192,2
187,6
193
Tab. 10 Průměrná hmotnost výnosu na 1 keři odrůdy Sauvignon blanc (g) Varianta Hmotnost hroznů/1 keř (g)
2.
3.
7.
Průměr
2360
2290
2410
2353,33
53
5.3
Měření listové plochy
Graf 10 Obsah listové plochy (m2) u odrůdy Sauvignon blanc 2
listová plocha (m ) 1,55
1,52
1,5
m
2
1,45
metr čtvereční
1,45 1,42
1,43
8
9
1,41
1,39
1,4
1,46 1,37
1,33
1,35 1,3 1,25 1,2 1
2
3
4
5
6
7
varianta
Obr. 7 Přístroj ADC BioScientific Ltd. na měření listové plochy (BÍLKOVÁ, 2012)
Tab. 11 Počet letorostů na keři odrůdy Sauvignon blanc Varianta Počet letorostů (ks)
Tab. 12
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Průměr
13
14
12
15
14
11
16
13
10
13,11
18
16
15
10
17
18
12
15
17
15,33
Hmotnost listů odrůdy Sauvignon blanc (g)
Počet listů
10
10
10
Průměr
Hmotnost (g)
33,86
29,67
31,25
31,59
54
6.
DISKUZE PAVLOUŠEK (2012) poukazuje, že častou inspirací pro částečnou regulaci listové
plochy jsou bohužel výrazně odlistěné vinice v Jižním Tyrolsku či Švýcarsku, a že je potřeba si uvědomit, že u nás jsou zcela odlišné klimatické podmínky než v těchto vinařských regionech. Například v loňském roce, kdy v těchto cizích zemích prováděli odlistění již začátkem května, u nás vinice prošly jarními mrazíky a mnoho jich pomrzlo a muselo znovu rašit. S tímto názorem se shoduji, neboť v našich klimatických podmínkách je pěstování révy vinné o něco složitější a vylamování zálistků a odlisťování zóny hroznů se musí dělat s ohledem na každý list. Neboť i ten může rozhodovat při tvorbě asimilátů a jejich ukládání ve dřevě. Jako ponaučení nám může sloužit rok 2012 a jeho nečekaně kruté mrazíky 18. května. HAYES (2007) uvádí, že klimatické změny v daném roce mohou mít vliv na plánované výnosy a termín sklizně. Souhlasím, neboť jsem se s tímto faktem setkala při svém hodnocení parametrů kvality. Rok 2012 byl oproti roku 2010 po stránce dozrávání hroznů mnohem rychlejší a proto i sklizeň proběhla téměř o 3 týdny dříve. ACKERMANN (2011) zaznamenal data z roku 2010 a uvedl, že v daném roce réva vinná rašila opožděně a to od 2. dekády dubna a kvetení započala v polovině června a dokvétala koncem června, počátkem července. Dle svých studií mohu uvést, že v daném roce odrůda Sauvignon blanc ve Velkých Bílovicích odkvetla přibližně 27. 6. a v roce 2012 k této fenofázi došlo o více než týden dříve, a to 18. 6. PAVLOUŠEK (2012) uvedl, že v managementu kyseliny jablečné mají nejvýznamnější postavení zelené práce. Vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů by mělo být součástí odrůdové agrotechniky spolu se vztahem k odrůdě. Je nutné, zvolit jiný přístup k odrůdám s geneticky vysokým a naopak nízkým obsahem kyselin. Názor, o kterým jsem přesvědčena, že by měl brát v potaz každý vinohradník, jelikož nelze u všech odrůd aplikovat jednu a tu samou metodu odlistění. Nestačí si přečíst, že správné je vylamování např. 2 listů týden před kvetením a tuto variantu aplikovat např. na odrůdy Müller Thurgau, Irsai Oliver, Muškát moravský (nízký obsah) a vyšší obsah kyselin jako mají Chardonnay, Rulandské bílé a Ryzlink rýnský. Dle MARAISE (1992) dochází s odstraňováním bazálních listů ke snížení obsahu titrovatelných kyselin, což je v souladu se snížením příjmu draslíku a zvýšenou degradací kyseliny jablečné. Kyselina vinná a citrónová jsou ovlivněny málokdy. Při mém pozorování jsem se o tomto faktu nepřesvědčila, jelikož dle rozborů měly vyšší 55
obsah titrovatelných kyselin spíše varianty odlistěné, kontrolní část pokusu byla oproti odstraňovaným v poklesu, i když v téměř zanedbatelném množství. REDL (1984) již tehdy uvedl, že odlistění provedené v termínu po začátku zaměkání bobulí nepřináší velké zlepšení kvality. Tento názor nemohu potvrdit, ale ani vyvrátit, jelikož jsem pokus prováděla v dřívějších termínech. Avšak si myslím, že operace vykonána v tak relativně pozdní fenofázi už opravdu nemusí mít razantní vliv na kvalitativní parametry hroznů révy vinné. Dále REDL (1984) ve svých studiích doporučoval odstranit pouze 1 – 2 listy na letorost, jelikož větší počet směřuje ke ztrátě cukernatosti. Z výsledků pokusu, v němž bylo odstraňováno 3 a více listů, jsem neshledala výrazný rozdíl v naměřené cukernatosti. Za nejpřijatelnější pro odlisťování je dle FOXE (2000) považován termín od 3. týdne po odkvětu až do srpna. Prosazuje odstranit pouze dva staré spodní listy, ale úplné obnažení hroznů nedoporučuje, jelikož by se následně zvýšilo riziko spálení. Praktickou část pokusu jsem prováděla ve stejném časovém rozmezí a tak mohu dle výsledků rovněž jako i WALG (2007) doporučit prosvětlení zóny hroznů v termínu od poloviny července do poloviny srpna. KOBLET (1969) dle svých pokusů, které uskutečnil usuzuje, že počátkem září již neexistuje žádný export asimilátů ve starších listech odrůdy Müller-Thurgau. Zatímco SCHULTZ (1989) zjistil, že u pozdě zrající odrůdy Ryzlink rýnský v severních vinohradnických oblastech, jsou hlavní listy umístěné naproti hroznů velmi aktivní ještě v polovině září. S tímto tvrzením se neshodují KRAUS
ET AL.
(2000), jelikož tvrdí, že
spodní listy již během srpna nevytváří takové množství cukrů a tak by jejich odebrání nemělo mít tak negativní dopad jak u listů mladých. KRAUS (1980) napsal, že podnož Kober 5BB není vhodná pro odrůdy se sklonem ke sprchávání květenství, jako jsou Sauvignon, Neuburské či Ryzlink rýnský. Tomuto názoru nemohu oponovat, naštěstí však pokusnou vinici sprchávání nepostihlo a měření tak nebylo v žádném směru ovlivněno. PAVLOUŠEK (2012) uvedl myšlenku, zda-li odlistění nemá vliv na snížení násady květenství v následujícím roce po provedení. KRASNOW (2012) na základě několika vykonaných experimentů tvrdí, že se na většině sledovaných stanovišť neprokázal záporný dopad odlistění provedeného v jednom roce na výnos hroznů v roce následujícím. S tímto faktem dle studií nesouhlasí SABBATINI
A
HOWELL (2011), kteří
po brzkém odlistění vinice v oblasti Velkých jezer dospěli k výsledku, že tato operace 56
snižuje počet hroznů a zvyšuje množství úponků v roce provedení pokusu i v roce následujícím. ZEMÁNEK, BURG (2010) doporučují realizovat mechanizované odlistění až ve fázi svěšení hroznů, neboť existuje jisté riziko poškození hroznů révy vinné a následné napadení houbovými chorobami. Načež REDL (2002) prosazuje názor vykonávat mechanizovanou regulaci listové plochy co nejdříve, jak jen je to technicky možné, neboť jakmile jsou první bobule ve fázi měknutí, škody u tohoto druhu odlistění převyšují užitek. Od této fenofáze doporučuje již jen ruční přístup k plánované operaci. MADĚŘIČ (2010) dle vlastních zkušeností s mechanizovaným odlisťováním révy vinné poukazuje na nedostatky dané agrotechniky a účelnou regulaci pomocí defoliátoru již nepoužívá. Zastává názor, že ruční práce je nejkvalitnější a nejšetrnější. Opět plně souhlasím, neboť si myslím, že typ odlisťovače, který pan Maděřič používal není úplně šetrný k révovému keři a manipulace s ním je poměrně složitá. ZEMÁNEK, BURG (2010) uvádějí, že při odlistění vykonaném spolu s probírkou hroznů nedochází k narušení poměru mezi listovou plochou a hrozny ponechanými na keři. Kdežto PONI ET AL. (2008) uplatňují tvrzení, že při raném odlistění dochází již do 15 dnů k plné kompenzaci odebrané listové plochy, tudíž není potřebné provádět regulaci násady hroznů. PAVLOUŠEK (2013) prováděl pokusy s odlisťováním zóny hroznů v roce 2012 na Znojemsku a díky atypickému počasí v daném roce dospěl k výsledkům, že nejoptimálněji hodnocené se prokázaly varianty kontrolní, tedy s odstraněním pouze zálistků. K tomuto tvrzení směřují i mé výsledky, neboť to prokázaly naměřené hodnoty i když ne příliš radikálním rozdílem. RENNER
ET AL.
(2011) z pokusu, který vykonali v roce 2009 sepsali poznatky
týkající se odlistění zóny hroznů, pomocí tří variant: kontrolou, částečnou defoliací 2 listů bezprostředně po kvetení révy vinné („polostín“) a silné odlistění více než 2 listů po skončení kvetení. Výsledky neprokázaly značné rozdíly mezi variantami, pouze zvýšený výskyt hniloby u pozdní sklizně. Totožného verdiktu jsem dospěla i při mém hodnocení, neboť výsledky nevykazovaly značné rozpory v naměřených hodnotách a u pozdního odlistění (3 a 5 listů 60 dnů po kvetení) došlo k slabému výskytu plísni šedé.
57
7.
ZÁVĚR Kvalita a zdravotní stav hroznů, úzce spolu související nejdůležitější parametry
hodnocení vypěstovaného produktu při sklizni. Kolik to ale stojí úsilí dosáhnout hroznů nenapadených chorobami a kvalitních po stránce obsahových látek? Není to jen o dokonalé znalosti fyziologie révového keře, ale i o usilovné práci a času obětovanému této životní partnerce, vinici. Tato práce vznikla ve snaze nalézt vhodný termín odlistění zóny hroznů integrovaný s důsledky načasování této pracovní operace na kvalitu a zdravotní stav hroznů. Na bílé moštové odrůdě Sauvignon blanc byl založen pokus probíhající rovněž jako v bakalářské práci v soukromé vinici ve Velkých Bílovicích, na devíti variantách o různé intenzitě a termínech vykonání. V průběhu sledování byly hodnoceny následující parametry: Hmotnost 100 bobulí, cukernatost moštu, hodnota pH, obsah titrovatelných a organických kyselin, měření listové plochy a senzorické hodnocení napadení hroznů plísní šedou. V pozorování bylo zjištěno, že nejvyšší hmotnosti 100 bobulí dosáhla varianta kontrolní, neboli s odstraněním pouze zálistků v oblasti hroznů, a to 198,54 g. U mechanizovaně odlistěných variant byla hmotnost přibližně o 10% nižší. Varianty s ručním odlistěním 5 listů 20 a 60 dnů po odkvětu byly nižší o necelých 5 %, zatímco varianta s ručním odlistěním 5 listů 40 dnů po kvetení byla nižší o celých 15 % hmotnosti 100 bobulí. Průběh zvyšování cukernatosti je zřejmý z jednotlivých tabulek či grafů. Nejvyšší hodnoty cukernatosti moštu při sklizni (22,5°NM) dosáhla opět varianta kontrolní. Varianty prováděné mechanizovaně měly rovněž vysoké hodnoty, pohybující se kolem 22 °NM (± 0,1 °NM). Vyšších hodnot (21,8 °NM a 21,6°NM) dosáhly i varianty s ručním odlistěním 3 a 5 listů 60 dnů po kvetení révy vinné. Celkový rozdíl v obsahu cukernatosti se pohyboval v rozmezí 2,2°NM. Obsah titrovatelných kyselin se v období sklizně pohyboval spíše v růstových hodnotách, zatímco hodnota pH odpovídala poklesovým hodnotám. Ve srovnání s pozorováním v roce 2010 se titrovatelné kyseliny i pH v roce 2012 přibližovali téměř ideálním hodnotám.
58
Obsah kyseliny vinné a jablečné se pohyboval v odpovídajících snižujících se hodnotách. Nejvyšší rozdíl v naměřených hodnotách, i když téměř irelevantní (1 g.l-1), byl zjištěn u variant 6 a 7, tedy s odstraněním 3 a 5 listů 40 dnů po kvetení. Částečná regulace listové plochy, integrovaná s osečkováním letorostů, má velmi kladný dopad na riziko snížení napadení révy vinné plísní šedou, neboť podmínky pro výskyt a šíření houbových chorob jsou minimalizovány. Z pozorování vyplynulo, že tříprocentní napadení plísní šedou bylo zjištěno u varianty 8 (odstranění 3 listů 60 dnů po kvetení) a pětiprocentní napadení u varianty 9 (odlistění 5 listů rovněž 60 dnů květu). V porovnání se sledováním v roce 2010 lze připomenout, že tyto dvě varianty byly rovněž napadeny houbovými chorobami a to v pěti procentech, a tudíž se potvrdilo tvrzení, že za zvýšený výskyt je zodpovědné pozdní provedení operace a počasí ve sledovaném roce, tudíž bych raději upřednostňovala dřívější verzi operace před pozdními termíny. Souhrnně lze uvést, že vyšších hodnot cukernatosti a nižšího obsahu kyselin sice dosáhla varianta kontrolní, ale z mého pohledu na výsledky není varianty, která by nadmíru vybočovala z řady a nebyla vhodná pro výrobu kvalitních vín. Nejvyšší cukernatost není vždy nejvýznamnějším parametrem kvality. Účelově řízená regulace listové plochy je velmi záludný počin, na který neexistují žádné pravidla ani „tabulky“ a tudíž bych doporučila provádět odlisťování s rozvahou ve vztahu k odrůdovému zastoupení ve vinici, stanovištním podmínkám včetně podmínek půdních, výživy, expozice ke světovým stranám, věku vinice, architektuře a geometrii révových keřů, je prospěšné mít informace o podnoži při roubování (vliv na reakce ke změnám vlhkostních podmínek), to znamená dokonale znát život vinice. Je to zásah, podobně jako nutné osečkování letorostů do fyziologie révového keře. Doporučuji promyšlení důsledků regulace listové plochy nejen na současný ročník, ale i případné důsledky na ročníky následující.
59
Doporučení pro odlisťování zóny hroznů: o pro odrůdy rané či ranější, kde se nebude jednat o vína s přívlastky (predikátní) nebo ročníková, ale o vína pro časné nabídky prakticky postačí odpovědné odstraňování zálistků o u odrůd s delšími články mezi násadami listů rovněž buď pouze vylámání zálistků popřípadě 1, maximálně 2 listy na letorost o u odrůd pro vína bílá, u nichž se očekávají vysoké parametry aromatické a chuťové a tato operace by je měla stabilizovat to bude prospěšné, ale nutno mít na zřeteli nebezpečí šoku slunečního záření. Je vhodné keře odlisťovat za podmračeného počasí. Z celé škály uvedených termínů k defoliaci, volíme termín v první dekádě července a srpna o odrůdy pro vína červené, nejsou tyto požadavky tak striktní, neboť mají větší listovou plochu a odolnější slupku bobule. Platí to však pro vinařské oblasti mírného pásma o v regionech a lokalitách, kdy přicházení letní bouřky s krupobitím, což bývá i z dost pravidelných směrů, řídíme i odlisťování z těchto směrů úsporněji o k účelné regulaci listové plochy je nutno přistupovat individuálně
60
8.
SOUHRN Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má termín odlistění zóny hroznů
především na kvalitu a zdravotní stav hroznů. Praktická část práce probíhala způsobem osvědčeným již u bakalářské práce a rovněž na vinici ve Velkých Bílovicích. Účelná regulace listů v oblasti hroznů se uskutečnila v devíti časově navazujících termínech s odlišnou intenzitou zásahu na bílé moštové odrůdě Sauvignon blanc. Sledované varianty byly stanoveny a prováděny na základě fenologického stadia kvetení révy vinné. Experimentální část byla realizována v roce 2012 na variantách: Varianta 1 – celá řada odlistěna defoliátorem ERO – LSG 20 dnů po kvetení – odstraněny přibližně 3 listy v oblasti hroznů Varianta 2 – celá řada odlistěna defoliátorem ERO – LSG 40 dnů po kvetení – odstraněno přibližně 5 listů v oblasti hroznů Varianta 3 – kontrolní varianta, ručně odlistěny pouze zálistky v oblasti hroznů, ostatní zelené práce během vegetace zde byly běžně prováděny jako u ostatních variant Varianta 4 – ruční odlistění 3 listů a zálistků v oblasti hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 5 – ruční odlistění 5 listů a zálistků v oblasti hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 6 – ruční odlistění 3 listů a zálistků v oblasti hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 7 – ruční odlistění 5 listů a zálistků v oblasti hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 8 – ruční odlistění 3 listů a zálistků v oblasti hroznů 60 dnů po kvetení Varianta 9 – ruční odlistění 5 listů a zálistků v oblasti hroznů 60 dnů po kvetení (u variant 3 – 9 byl stanoven počet 30 keřů) V období od zaměkání do sklizně byly průběžně vyhodnocovány následující parametry – hmotnost bobulí, cukernatost, hodnota pH, obsah titrovatelných a organických kyselin, senzorické hodnocení napadení plísní šedou, hmotnost hroznů a měření listové plochy. Z pohledu na konečné výsledky, v období sklizně dosahovala nejvyšší cukernatosti, nižšího množství kyselin a již srovnané optimální hodnoty pH varianta 3, neboli kontrolní. Hodnoty varianty s odstraněním pouze zálistků v zóně hroznů jsou sice posouzeny jako nejoptimálnější, ale z mého pohledu na výsledky není varianty, která by se nadmíru odlišovala a nebyla vhodná pro výrobu kvalitních vín. Nejvyšší cukernatost není vždy nejdůležitějším parametrem kvality.
61
9.
RESUMÉ This thesis is focused on the effect of partial defoliation in the grape zone and
it´s impact on the quality and health status of the grapes. In the practical part of this study the same method that approved well in bachelor thesis was used and also the same vineyard in Velké Bílovice for defoliation was chosen. Different intensity of leaf regulation of cultivar sauvignon blanc in the grape zone was done in nine following terms. Single variations of defoliation were related to phenologic stages of grape flowering. Observations were carried out in 2012 in following options: Option 1 – defoliation 20 days after flowering by ERO-LSG – set to remove circa three leaves Option 2 – defoliaton 40 days after flowering by ERO-LSG – set to remove circa three leaves Option 3 – control variety, only suckers were removed in grape section Option 4 – handmade defoliation of three leaves and suckers in grape section 20 days after flowering Option 5 – handmade defoliation of five leaves and suckers in grape section 20 days after flowering Option 6 – handmade defoliation of three leaves and suckers in grape section 40 days after flowering Option 7 – handmade defoliation of five leaves and suckers in grape section 40 days after flowering Option 8 – handmade defoliation of three leaves and suckers in grape section 60 days after flowering Option 9 – handmade defoliation of five leaves and suckers in grape section 60 days after flowering (For options 3-9 was determined number of 30 shrubs) Weight of berries, their sugar content, pH value, organic content of titratable acids, sensoric classification of infestation by botrytis cinerea and size of the leaves were evaluated from softening to harvest. Based on results, variation number 3 (control variation) showed the highest sugar content, lower acid amount and optimal pH. Usually, the variation with suckers defoliation in the grape zone only is considered as optimal, in my view there si no variation that differs exceedingly and that would be unappropriate for quality wine making. The highest sugar content isn´t always the most important parameter of quality. 62
10.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ALLEN, M. S., 2001: Viticultural control of grape flavon in Cabernet Sauvignon, Sauvignon blanc and Semillon vines. National Wine and Grape Industry Centre, 2001, [online], poslední aktualizace 5.2011 , [cit. 2011-3-4], dostupné z WWW: http://gwrdc.com.au/downloads/ResearchTopics/UCS%2092-1.pdf AMERINE, M. A., BERG, H. W., KUNKEE, R. E., OUGH, C. S., SINGLETON, V. L., WEBB, A. D., 1980: The Technology of Wine Making, 4th Edition, AVI Publishing Company, 794 s. BALÍK, J., 2006: Vinařství – návody do laboratorního cvičení, MZLU Brno, ISBN 807157-933-5 BAROŇ, M., 2013: Asimilovatelný dusík v hroznech révy vinné – kurz MZLU, 18. 3. 2013, ústní sdělení BECKER, N., 1977 In: PAVLOUŠEK, P., 2011: Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 105 s., ISBN 978-80-247-3314-2 BISSON, L., F., BUTZKE, C., 2000: Diagnosis and rectification of stuck and sluggish fermentations. American Journal of Enology and Viticulture, 51. 168-172 s. BLOUIN, F., GUIMBERTEAU, G., 2000 In: PAVLOUŠEK, P., 2011 : Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 65 s., ISBN 978-80247-3314-2 BURG, P., 2006: Defoliace vinic a využívané mechanizační prostředky: Vinařský obzor, č. 7-8, 352-353 s., ISSN 1212-7884 COOMBE, B. G., DRY, P. R., 1993: Viticulture, 4th Edition, vol. 2. South Australia: Hyde Park Press, Adelaide, 340 s., ISBN 1 875130 01 2 DIAGO, M. P., VILANOVA, M., TARDÁGUILA, J., 2010: Effects of timing of early defoliation (manual and mechanical) on the aroma attributes of Tempranillo wines. American Journal of Enology and Viticulture, č. 6, 382-391 s. DIAGO, M. P., AYESTERÁN, B., GUADALUPE, Z., PONI, S., TARDÁGUILA, J., 2012: In: PAVLOUŠEK, P., 2012: Brzký termín odlistění zóny hroznů, nový pohled na agrotechniku révy vinné. Vinařský obzor č. 12, 608-611 s., ISSN 1212-7884 DUKES, B., 2010: What is yeast assimilable nitrogen (YAN) and how much is needed? In: BUTZKE, C. E., Winemaking problems solid. Woodheam Publishing Limited, 6264 s.
63
FISCHER, B. M., SALAKHUTDINOV, I., AKKURT, M., EINBACH, R., EDWARS, K. J., TOPFER, R., ZYPRIAN, E. M., 2004 In: PAVLOUŠEK, 2012: Brzký termín odlistění zóny hroznů, nový pohled na agrotechniku révy vinné. Vinařský obzor č. 12, 74-75 s., ISSN 1212-7884 FOX, R., 2000: Förderung der Weinqualität durch sachgerechte Auslichtung der Traubenzone, [online], poslední aktualizace 17. 1. 2013, [cit. 2013-1-26], dostupné z WWW: http://www.landwirtschaftmlr.badenwuerttemberg.de/servlet/PB/menu/1039932_l1/inde x.html FOX, R., 2005: Entblätterung der Traubenzone: Ein gestaltendes Element im Sinne der späteren Weinqualität, [online], poslední aktualizace 28. 3. 2013, [cit. 2013-3-14], dostupné
z WWW:http://www.landwirtschaft-
mlr.badenwuerttemberg.de/servlet/PB//menu/1169489_l1/index.html FOX, R., STEINBRENNER, P., 2010: Laubarbeiten. Entblätterung hält gesund. Das Deutsche Weinmagazin, č. 12, 16-20 s. HASHIZUME, K. & SAMUTA, T., 1999: Grape maturity and light exposure affect berry methoxypyrazine concentration. Am. J. Enol. Vitic. 50, 194-198 s. HAYES, P., 2007: Global Climate Changes-implications for viticulture and enology. 8. Internationales Symposium Innovationem der Kellerwirtschaft. 20-23. April 2007, Stuttgart, 231-236 s. HUNTER, J. J., VOLSCHENK, C. G., MARAIS, J., FOUCHÉ, G. W., 2004: Composition of Sauvignon blanc Grapes as Affected by Pre-veraison Canopy Manipulation and Ripeness Level, [online], poslední aktualizace 4. 3. 2013, [cit. 20133-3], dostupné z WWW: http://www.sawislibrary.co.za/dbtextimages/HunterJJ.pdf KALTZIN, W., 1999: Qualitätssteigerung durch Ausdünnen und andere Massnahmen. Der Winzer, č. 7, 22-24 s. KOK, D., 2011: Influence of pre- and post- veraison cluster thinning treatments on grape composition variables and monoterpene levels of Vitis vinifera L. cv. Sauvignon Blanc, [online], poslední aktualizace 14. 3. 2013, [cit. 2013-3-11], dostupné z WWW: http://www.isfae.org/scientficjournal/2011/issue1/pdf/food/2.pdf KOBLET, W., 1966: In PAVLOUŠEK, P., 2011: Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 207 s., ISBN 978-80-247-3314-2 KOBLET, W., 1996: Die Qualität des Weins beginnt im Rebberg. Schweiz Z. ObstWeinbau, roč. 24, 645-647 s. 64
KONIG, H., UNDEN, G., FROHLICH, J., 2009: Biology of microorganism on grapes in must and wine. Verlag Berlin Heidelberg: Springer, 2009. 516 s., ISBN 978354-0854-623 KOVÁČ, J. a kol., 1990: Spracovanie hrozna, Príroda Bratislava, 1. vydání, 404 s. KRAUS, V., 1980: Vinohradnictví: odrůdová agrotechnika, MZLU Brno, 29-30 s. KRAUS, V., KOPEČEK, J., KOTRBA, M., KOUKAL, V., KUČERA, P., SEDLO, J., VRBKA, J., 1999: Réva a víno v Čechách a na Moravě, Radix, spol. s r. o., 110112 s., ISBN 80-86031-23-3 KRAUS, V., HUBÁČEK, V., ACKERMANN, P., 2000: Rukověť vinaře, Praha: Český zahrádkářský svaz, nakladatelství Květ, 109-110 s., ISBN 80-85362-34-1 KRAUS, V., KOPEČEK, J., 2002: Setkání s vínem, Praha: nakladatelství Radix s. r. o., 5 s., ISBN 80-86031-36-5 KRAUS, V., FOFFOVÁ, Z., VURM, B., KRAUSOVÁ, D., 2005: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl: Praga Mystica, 167 s., ISBN 80-86767-00-0 LITSCHMANN, T., 2013: Globální záření v roce 2012, Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce 2012, [online], poslední aktualizace 18. 4. 2013, [cit. 2013-4-17]. Dostupné z WWW: https://email.seznam.cz/#inbox/7253 MAY, P., 1994: Using grapevine rootstocks: the Australian perspective. Winetitles Adelaide, 62 s. MAYER, F. M., 1995: Kulturmassnahmen an Weinkuturen nach einem Hagelschlag, Der Winzer, 51, č. 4, 8-9 s. PAVLOUŠEK, P., 1999: Vinohradnictví – odrůdy révy vinné, MZLU Brno, ISBN 807157-415-5, 8 s. PAVLOUŠEK, P., 2007: Pohled na odlisťování zóny hroznů ve vztahu ke klimatickým změnám: Vinařský obzor, č. 6, 290-291 s., ISSN 1212-7884 PAVLOUŠEK, P., 2007: Sledování kvality hroznů bude v tomto ročníku velmi důležité: Vinařský obzor, č. 7-8, 337 s., ISSN 1212-7884 PAVLOUŠEK, P., 2007: Nové poznatky k odlistění zóny hroznů, [online], poslední aktualizace
6.
5.
2011,
[cit.
2012-11-29].
Dostupné
z WWW:
http://sadyavinice.sk/data/05/cele/cela03.php PAVLOUŠEK, P., 2008: Zralost hroznů: Cukernatost a kyseliny: Vinařský obzor č. 6, 280 s., ISSN 1212-7884 PAVLOUŠEK, P., 2011: Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 64-208 s., ISBN 978-80-247-3314-2 65
PAVLOUŠEK, P., 2012: Brzký termín odlistění zóny hroznů, nový pohled na agrotechniku révy vinné. Vinařský obzor č. 12, 608-611 s., ISSN 1212-7884 PAVLOUŠEK, P., 2012: Cukernatost hroznů a listová plocha keřů, [online], poslední aktualizace
14.
3.
2013,
[cit.
2013-3-14],
dostupné
z WWW:
http://www.vinicavino.sk/en/rocniky/cukernatost-hroznu-a-listova-plocha-keru/ PAVLOUŠEK, P., 2012: Asimilovateĺný dusík, stále nedocenený kvalitatívny parameter hrozna, [online], poslední aktualizace 21. 3. 2013, [cit. 2013-3-17], dostupné z WWW: http://www.sadyavinice.sk/data/06/nosne/nosna03.php PAVLOUŠEK, P., 2013: Asimilovatelný dusík v hroznech révy vinné – kurz MZLU, 18. 3. 2013, ústní sdělení PALLIOTTI, A., GATTI, M., PONI, S., 2011: Early leaf removal to improve vineyard efficiency: Gas exchange, source sink balance and researve storage response. American Journal of Enology and Viticulture, č. 62, 219-228 s. PETRIE, P. R., TROUGH, M. C. T., HOWELL, G., BUCHAN, G. D., 2003: The effect of leaf removal and canopy height on whole-vine gas exchange and fruit development of Vitis vinifera L. Sauvignon blanc. Functional Plant Biology, 711-717 s. PETGEN, M., GÖTZ, G., 2004: Teilentblätterung 2003 – Mehr Nutzen oder Schaden? Der Deutsche Weinbau, č. 2, 28-32 s. PETGEN, M., REBHOLZ, F., 2004: Entblätterung, 1. Auflage, Germany: Neustat, ISBN 3-87524-151-7 PONI, S., CASALINI, L., BERNIZZONI, F., CIVARDI, S., INTRIERI, C., 2006: Effects of Early Defoliation on Shoot Photosynthesis, Yield Components, and Grape Composition, [online], poslední aktualizace 16. 3. 2013, [cit. 2013-3-6], dostupné z WWW: http://ajevonline.org/content/57/4/397.abstract PONI, S., BERNIZZONI, F., CIVARDI, S., 2008: The effect of early leaf removal on whole-canopy gas exchange and vine performance of Vitis vinifera L.“Sangiovese“. Vitis, č. 47, 1-6 s. RAPP, A., VERSINI, G., 1991: Influence of nitrogen compounds in grapes on aroma compounds of wines. Proceedings of the Internationale Symposium on Nitrogen in Grapes and Wine, 18-19 June 1991, Seattle, WA, USA, 156-160 RIBÉREAU-GAYON, P., 1968 In: PAVLOUŠEK, P., 2011: Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 66-67 s., ISBN 978-80-2473314-2
66
RIBÉREAU-GAYON, P., 2006: Handbook of Enology. Volume 1 – The Microbiology of Wine and Vinifications. 512 s., ISBN 978-0-470-01034-1 RISTIC, R., FRANCIS, I. L., GAWEL, R., ILAND, P. G., 2002 In: PAVLOUŠEK, P., 2011: Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 91 s., ISBN 978-80-247-3314-2 REDL,
H.,
1984:
Die
Entblätterung
der
Traubensone
als
vorbeugende
Kulturmassnahme gegen Stiellähme,. Wein-wiss, roč. 39, 75-82 s. REDL, H., 2002: Änderungen in der Bekämpfung der Botrytis erforderlich? Der Winzer, č. 7, Wien, 6-12 s. RENNER, W., LEITNER, E., EDER, R., 2011: Einfluss von Laubwandmanagement und Lesezeitpunkt und Traubengesundheit, wesentliche Traubeninhaltsstoffe und die Stilistik von Sauvignon blanc-Weinen, [online], poslední aktualizace 29. 3. 2013, [cit. 2013-3-9],
dostupné
z WWW:
http://bundesamt.weinobstklosterneuburg.at/upload/downloads/65_2011.pdf ROUJOU DE BOUBEE, VAN LEEUWEN, C., DUBOURDIEU, D., 2002: In: PAVLOUŠEK, P., 2011: Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, a. s., 74-79 s., ISBN 978-80-247-3314-2 RUFFNER, H. P., 1982: Metabolism of tartaric and malic acids in Vitis: A review , Part A, Vitis 21, 247-253 s. SABBATINI, P., HOWEL, G. S., 2011: Early defoliation of Great Lakes wine grapes tested, [online], poslední aktualizace 12. 3. 2013, [cit. 2013-2-22], dostupné z WWW: http://www.sciencedaily.com/releases/2011/12/111212124553.htm SCHULTZ, H. R., SCHWARZ, H. P., 2007: Technik im Weinbau: Nachhaltige Produktion, Reifebestimmung, globaler Klimawandel, 8. Internationales Symposium vom 20. bis 22. April 2007 in Stuttgard, KTBL-Schrift 456, 97-100 s., ISBN 978-3939371-26-7 SCHULTZ, H. R., 2008: Alkoholmanagement im Weinbau. Neiderschrift über die Tagung des Bundesausschusses für Weinforschung, 59-65 s. SMART, R., 2002: Fruit exposure, the final word? Australian and New Zealand Wine Industry Journal, č. 17, 74-75 s. STEIDL, R., 2002: Sklepní hospodářství, Valtice: Národní salon vín, 39 s., ISBN 80903201-0-4
67
SVCR, 2013: Informace ke komunikační kampani – Vína z Moravy, vína z Čech, [online], poslední aktualizace 10. 3. 2013, [cit. 2013-3-9], dostupné z WWW: http://www.svcr.cz/informace-ke-komunikacni-kampani-vina-z-moravy-vina-z-cech VOLSCHENK, H., VAN VUUREN, H. J., VILJOEN-BLOOM, M., 2006: Malic acid in wine: Origin, function and metabolism during vinification. South African Journal for Enology and Viticulture, 27. 123-130 s. WALG, O., 2007: Taschenbuch der Weinbautechnik, 2. Auflage, Kaiserslautern: RohrDruck, 619 s., ISBN 978-3-921156-78-0 WEISSEBACH, P., RUFFNER, H. P., 2002 In: UŘIČÁŘ, J., 2007: Diplomová práce, Hodnocení strojů pro defoliaci (odlistění) vinic. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Patrik Burg.
68
11.
PŘÍLOHY
Graf 11 Hmotnost 100 bobulí (g) ve sledovaných termínech v roce 2012
hmotnost (g) 200
6.9.2012
190
17.9.2012
180 g 170 160 150 140 1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
Graf 12 Cukernatost moštu (°NM) ve sledovaných termínech v roce 2012
cukernatost (°NM)
23
6.9.2012
22
17.9.2012
21 °NM 20
19 18 17 1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
69
Graf 13 Hodnota pH ve sledovaných termínech v roce 2012
hodnota pH
3,3
6.9.2012 17.9.2012
3,2 3,1 3 2,9 2,8 1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
Graf 14 Obsah veškerých titrovatelných kyselin (g.l-1) ve sledovaných termínech -1
Obsah veškerých titrovatelných kyselin (g.l ) 10
6.9.2012
9,5
17.9.2012
9 g.l
-1
8,5 8 7,5 7 1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
Graf 15 Celkový obsah kyselin dle HPLC (g.l-1) ve sledovaných termínech roku 2012
-1
Celkové kyseliny HPLC (g.l )
13,5 13 12,5 12 -1 g.l 11,5 11 10,5 10
6.9.2012 17.9.2012
1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
70
Graf 16 Obsah kyseliny vinné (g.l-1) ve sledovaných termínech v roce 2012 -1
Obsah kyseliny vinné (g.l )
8,8 8,6 8,4 -1 8,2 g.l 8 7,8 7,6 7,4
6.9.2012 17.9.2012
1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
Graf 17 Obsah kyseliny jablečné (g.l-1) ve sledovaných termínech v roce 2012
-1
Obsah kyse liny jablečné (g.l ) 4 3,5 3 2,5 -1 2 g.l 1,5 1 0,5 0
6.9.2012 17.9.2012
1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
Graf 18 Obsah kyseliny citrónové (g.l-1) ve sledovaných termínech v roce 2012 -1
Obsah kyseliny citronové (g.l ) 0,3
6.9.2012
0,25
17.9.2012
0,2
g.l
-1
0,15 0,1 0,05 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
varianta
71
Graf 19 Vliv odlistění zóny hroznů na hmotnost hroznů révy vinné (g) Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 205 200 195
hmotnost
190 185 180 175 170 165 160 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Varianta
Termín T1 Termín T2
Graf 20 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah kyseliny citrónové (g.l-1) v moštu Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 0,30 0,29 0,28 0,27
kys.citronová
0,26 0,25 0,24 0,23 0,22 0,21 0,20 0,19 0,18 1.
2.
3.
4.
5. Varianta
6.
7.
8.
9.
Termín T1 Termín T2
72
Graf 21 Vliv odlistění zóny hroznů na obsah HPLC kyselin v moštu X: kyseliny titračně N = 36 Průměr = 9,103611 Sm.Odch. = 0,405633 Max. = 9,810000 Min. = 8,160000
Bodový graf: kyseliny titračně vs. kys.citronová (Celé příp. vynech. u ChD) kys.citronová = -,0839 + ,03552 * kyseliny titračně Korelace : r = ,62484 20
Y: kys.citronová N = 36 Průměr = 0,239519 Sm.Odch. = 0,023061 Max. = 0,283667 Min. = 0,200000
10 0 0,32 0,30 kys.citronová
0,28 0,26 0,24 0,22 0,20 0,18 7,6
8,0 7,8
8,4 8,2
8,8 8,6
9,2 9,0
9,6 9,4
10,0 9,8
0
10
20
10,2 0,95 Int.spol.
kyseliny titračně
Graf 22 Bodový graf, kyseliny titračně vs. kyselina citrónová Termín*Varianta; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,00000, F(64, 69,938)=32,472, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby 13,2 13,0 12,8 12,6
HPLC kys.
12,4 12,2 12,0 11,8 11,6 11,4 11,2 11,0 10,8 10,6 1.
2.
3.
4.
5. Varianta
6.
7.
8.
9.
Termín T1 Termín T2
73
Obrázky pokusných variant na odrůdě Sauvignon blanc
Obr. 8 Varianta 1 – odlistěna defoliátorem Obr. 9 Varianta 2 – odlistěna defoliátorem 20 dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
40 dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
Obr. 10 Varianta 3 – kontrolní, odstraněny Obr. 11 Varianta 4 – ruční odstranění 3 listů pouze zálistky v oblasti hroznů
a zálistků v oblasti hroznů 20 dnů
(BÍLKOVÁ, 2012)
po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
74
Obr. 12 Varianta 5 – ruční odlistění 5 listů
Obr. 13 Varianta 6 – ruční odlistění 3 listů
a zálistků v oblasti hroznů 20 dnů
a zálistků v oblasti hroznů 40 dnů
po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
Obr. 14 Varianta 7 – ruční odlistění 5 listů Obr. 15 Varianta 8 – ruční odlistění 3 listů a zálistků v oblasti hroznů 40 dnů
a zálistků v oblasti hroznů 60 dnů
po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
75
Obr. 16 Varianta 9 – ruční odlistění 5 listů a zálistků v oblasti hroznů 60 dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2012)
76
