Vliv odrůdy kmínu kořenného na výnos a kvalitu v provozních podmínkách HOD Ruda Jabloňov

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Vliv odrůdy kmínu kořenného na výnos a kvalitu v provozních podmínkách HOD Ruda – Jabloňov Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing.Blanka Kocourková, CSc.

Vypracovala: Bc. Romana Putnová

Brno 2011

Mendelova univerzita v Brně Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Agronomická fakulta 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:

Název tématu:

Bc. Romana Putnová Fytotechnika Fytotechnika

Vliv odrůdy kmínu kořenného na výnos a kvalitu v provozních podmínkách HOD Ruda - Jabloňov.

Rozsah práce:

50-60

Zásady pro vypracování: 1. V HOD Ruda - Jabloňov se pěstuje kmín od roku 2005. Postupně je plocha roršiřována a podle metodik se zkouší různé způsoby pěstování. V roce 2009 byl vyset kmín na dvou pozemcích s odrůdami Kepron a Rekord. 2. Studentka srovná obě odrůdy z hlediska tvorby výnosu a kvality produkce. 3. Hodnocení kvality provede podle platné vyhlášky zákona o potravinách. 4. Bude dále respektovat požadavky pěstitele na hodnocení kvality, aby byly využitelné pro odbyt produkce. 5. Výsledky práce zpracuje statistickými metodami. Seznam odborné literatury:

1. 2. 3. 4. 5.

6.

ČSN ISO 5561 (58 0516) Kmín tmavý a kmín světlý (Carum carvi Linnaeus) celý - Specifikace. Praha: Český normalizační institut, 1996. 7 s. KALÁČKOVÁ, P. Hodnocení jakosti kmínu kořenného (Carum carvi L.). Bakalářská práce. MZLU v Brně, 2006. WINKLER, J. Locika kompasová významný plevel v kmínu kořenném. AGRO - ochrana, výživa, odrůdy. 2001. sv. VI, č. 7, s. 9--10. ISSN 1211-362X. Metodika pěstování kmínu kořenného. VACULÍK, A. -- KOCOURKOVÁ, B. -- ŠMIROUS, P. -ODSTRČILOVÁ, L. -- RŮŽIČKOVÁ, G. -- SEIDENGLANZ, M. 2009. VACULÍK, A. a kol. Metodika pěstování kmínu kořenného. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 29 s. ISBN 978-80-7375-290-3. HAMPEL, D. -- RŮŽIČKOVÁ, G. -- KOCOURKOVÁ, B. Modelování ceny kmínu kořenného v České republice. In ŽUFAN, P. Firma a konkurenční prostředí 2009. 1. vyd. Brno: MSD, spol. s. r. o., 2009, s. 217-225. ISBN 978-80-7392-084-5.

KOCOURKOVÁ, B. -- KRÁLÍK, J. -- OLŠANSKÝ, R. Vliv pěstitelských podmínek na obsah silic kmínu 7. kořenného (carum carvi l.). In MendelNet Agro '05, Proceedings of Ph.D. students conference, MZLU Brno, ISBN 80-7157-905-X. 2005, s. 36. KRÁLÍK, J. -- JŮZL, M. -- KOCOURKOVÁ, B. Vliv prostředí na výnos a obsah silice kmínu kořenného (Carum carvi L.). Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis : Acta of Mendel 8. University of agriculture and forestry Brno = Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. 2007. sv. LV, č. 5, s. 83--94. ISSN 1211-8516.

Datum zadání diplomové práce:

říjen 2009

Termín odevzdání diplomové práce:

duben 2011

Bc. Romana Putnová Autorka práce

Ing. Blanka Kocourková, CSc. Vedoucí práce

prof. Ing. Miroslav Jůzl, CSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv odrůdy kmínu kořenného na výnos a kvalitu v provozních podmínkách HOD Ruda – Jabloňov vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V Brně, dne 27. dubna 2011 Romana Putnová

Poděkování: Děkuji vedoucí mojí diplomové práce paní Ing. Blance Kocourkové, CSc. za odborné rady, vedení, konzultace a podporu při zpracovávání této závěrečné práce. Dále bych chtěla poděkovat HOD Jabloňov-Ruda za ochotu a spolupráci při realizaci polních pokusů.

Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo sledování výnosových charakteristik kmínu kořenného (Carum carvi), který byl pěstován v provozních podmínkách HOD Jabloňov-Ruda. Byly zde založeny porosty s dvěma odrůdami a to odrůdou Rekord a Kepron. HOD Jabloňov-Ruda použilo k pěstování obou odrůd Metodiku pro pěstování kmínu kořenného, kterou vydalo sdružení Český kmín v roce 2009. Na začátku dozrávání byly ve dvou termínech odebrány rostliny ze tří míst porostu obou pěstovaných odrůd. U odebraných vzorků byly následně sledovány a statisticky vyhodnoceny morfologické charakteristiky, hmotnostní charakteristiky, klíčivost nažek a obsah silic. Klíčová slova: kmín kořenný, nažky, výnos, silice, morfologické charakteristiky, hmotnostní charakteristiky, odrůda

Abstract: The aim of this thesis was to study the yield characteristics of caraway (Carum carvi), which was grown in operating conditions of HOD Jabloňov-Ruda. There were planting with two varieties, the variety Kepron and Rekord. HOD Jabloňov-Ruda used for the cultivation of both varieties Methods of cultivation of caraway,

published

by

the

Association

of

Czech

cumin

in

2009.

At the beginning of ripening were taken in two periods plants from three stand points of both the varieties. The samples were then monitored and evaluated statistically by morphological characteristics, mass characteristics, germination and essential oil content of achenes. Key words: caraway, achenes, yield, essential oil, morphological characteristics, mass characteristics, variety

OBSAH 1 Úvod............................................................................................................................... 8 2 Cíl práce:........................................................................................................................ 9 3 Literární přehled .......................................................................................................... 10 3.1 Biologická a botanická charakteristika kmínu kořenného .................................... 10 3.2 Nároky na prostředí .............................................................................................. 14 3.3 Plochy a výnos při pěstování kmínu ..................................................................... 17 3.4 Vývoj cen a obchodu s kmínem............................................................................ 17 3.5 Pěstitelský postup pro kmín.................................................................................. 19 3.5.1 Založení porostu ............................................................................................ 19 3.5.2 Výživa kmínu................................................................................................. 20 3.5.3 Odrůdy a osivo............................................................................................... 21 3.5.4 Sklizeň a posklizňová úprava ........................................................................ 23 3.5.5 Požadavky na kvalitu ..................................................................................... 23 4 Materiál a metody ........................................................................................................ 25 4.1 Charakteristika HOD Jabloňov-Ruda ................................................................... 25 4.2 Kmín v HOD Jabloňov-Ruda v letech 2009-2010................................................ 26 4.3 Odběr rostlin pro stanovení výnosotvorných prvků ............................................. 27 5 Dosažené výsledky ...................................................................................................... 29 6 Závěr ............................................................................................................................ 48 7 Přehled použité literatury............................................................................................. 50 8 Seznam obrázků........................................................................................................... 54 9 Seznam tabulek ............................................................................................................ 55

1 ÚVOD Kmín kořenný (Carum carvi) si drží stále svoje postavení jako významná exportní komodita a speciální plodina českého zemědělství. Za důkaz můžeme považovat získání chráněného označení původu pro produkt „ČESKÝ KMÍN“ dle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Základními parametry pro využití této přidělené známky původu je vymezení oblasti pěstování-Česká republika, použití registrované odrůdy kmínu-dvouleté formy a také kvalita získaných nažek, která je určena obsahem silice překračující hranici minimálně 2,8 %. V České republice má pěstování kmínu svou dlouhodobou tradici. Pozornost je věnována jak jeho šlechtění, tak výzkumu i samotnému pěstování. Zejména tato tradice pěstování přinesla kmínu kořennému jeho specifické postavení mezi ostatními kořeninovými rostlinami i obecně mezi pěstovanými zemědělskými komoditami. Limitujícím faktorem při pěstování kmínu v tuzemském prostředí je vývoj jeho cen (v případě kmínu je pro něj typické cyklické kolísání) – rozsah pěstebních ploch tento vývoj v podstatě zcela kopíruje. V posledních letech se však bohužel přidává také poptávka po levném (tudíž méně kvalitním) produktu. Průměrná roční spotřeba kmínových nažek na jednoho obyvatele se pohybuje v České republice v rozmezí 400 až 500g. Svoje uplatnění nachází ve farmacii, likérnictví, konzervárenství a dalších odvětvích potravinářského průmyslu.

8

2 CÍL PRÁCE: Cílem této diplomové práce je statistické zhodnocení sledovaných morfologických, hmotnostních a kvalitativních charakteristik kmínu kořenného (Carum carvi) v provozních podmínkách HOD Jabloňov-Ruda. Konkrétně se jedná o porovnání dvou pěstovaných odrůd a to odrůdy Rekord a Kepron.

9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Biologická a botanická charakteristika kmínu kořenného Kmín kořenný (Carum carvi L.) patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae). Rostliny z čeledi miříkovitých jsou jednoleté až vytrvalé byliny, které jsou většinou lysé nebo s jednoduchými chlupy mající ve všech vegetativních částech i v oplodí sekreční buňky a kanálky (Tomšovic, 1997). Všechny tyto okoličnaté rostliny jsou aromatické a produkují těkavé silice, s nimi související pryskyřice a to v jejich vyměšovacích kanálcích, v kořenech, stoncích, listech, květenstvích a plodech (Heganuer, 1971 in Hay, 1993). Miříkovité jsou rozšířeny po celém světě. Mohou být jako jednoleté rostliny, dvouleté i trvalky a jejich výška se liší od několika centimetrů až po několik metrů, snadno se však rozeznají podle jejich klasického květenství. Mají tyto následující botanické znaky (Heywood, 1978 in Hay, 1993): Stonky jsou vzpřímené, článkované a uvnitř duté. Listy jsou střídavé bez palistů a normálně rozčleněné. Květy kmínu mají zmenšený kalich, pět okvětních lístků, pět volných tyčinek, spodní semeníky, které mají každý po dvou pestících a obsahují po jednom vajíčku. Květy jsou uspořádané do jednoduchého nebo složeného okolíku, jsou opylovány hmyzem a jsou autogamní. Plodem kmínu kořenného je suchý schizocarp, který nese dva rýhované medycarpy, každý z nich obsahuje jedno semeno mající olejový endosperm a malé embryo. Rod Carum jsou rostliny většinou dvouleté lysé byliny s kůlovým kořenem, lodyhami přímými až obloukovitě vystoupavými a s listy lichozpeřenými s lístky do čárkovitých úkrojků peřenosečnými. Jejich okolíky jsou vždy složené, bohaté a ploché. Obal a obalíčky chybějící. Obvykle bílé květy kmínu jsou oboupohlavné, zřídka pouze jen samčí. Dvounažky jsou elipsoidní až vejcovité, z boku smáčklé s tenkým poltivým karpoforem (spojuje dvě rozpadající se merikarpia). Merikarpia (dílčí plod) jsou půlměsíčitě prohnutá, zašpičatělá a mají pět vystouplých hlavních žeber. Tento rod má asi 30 druhů vyskytujících se ve středním mírném a subtropickém pásu (Tomšovic, 1997). 10

Zambori-Nemeth, E. v roce 2005 v Maďarsku uveřejnila studii týkající se metod taxonomického zařazení kmínu kořenného (Carum carvi). Byly zde použity metody jak chemické, tak metody sledující morfologii rostlin.

V literatuře bývá kmín rozdělen na dvě formy podle délky vegetační doby a to na kmín jednoletý a kmín dvouletý. Kmín kořenný dvouletý Carum carvi L. je bylinou vytvářející v prvním roce bělavý kořen mající vřetenovitý tvar, na povrchu příčně zvrásnělý, slabě se rozvětvující s listovou růžicí tvořenou řapíkatými listy (Kocourková, 1996). Čepel listu je pak v obrysu úzce eliptická, s lístky v osmi až dvanácti oddálených jařmech postavených kolmo k listovému vřetenu vejčitého obrysu. Řapík je přisedající s krátkou rozšířenou pochvou, je o něco málo kratší než čepel (Tomšovic, 1997). V druhém roce vegetace po ukončení jarovizačního procesu se diferencují generativní orgány (Kocourková, 1996) a vyrůstá rýhovaná lodyho dlouhá od 30 do 120 cm, větvená, přímá až obloukovitě vystoupavá. Množení bočních větví je ovlivněno geneticky a celkovou architekturou porostu. Lodyha je zelená, v době květu je zbarvena antokyanem (Špaldon, 1986). Listy jsou na lodyze postaveny střídavě, jsou lichozpeřené, s lístky do čárkovitých úkrojků peřenosečnými. Nejvyšší redukovaný list se štětinatými úkrojky někdy napodobuje obal. Kališní cípy chybějí nebo jsou jen naznačeny. Korunní lístky jsou bílé, někdy i růžové a obvejčité s přehrnutým lalokem (Tomšovic, 1997). Drobné bílé květy jsou oboupohlavné a pestíkové. Jsou uspořádány ve středně velké okolíky, s různě dlouhou květní stopkou. Ve složeném okolíku je 3 až 10 jednoduchých okolíků, které jsou na 3-5cm dlouhých stopkách. Okolíčky mají celkově 14 až 21 kvítků. Zakrnělý kalich má 5 zoubků, které se střídají s pěti volnými korunními plátky. Jsou bílé a většinou mají načervenalé žilky, jsou 1mm dlouhé. Semeník je spodní, dvoupouzdrý, se dvěma čnělkami. Tyčinky jsou uspořádány podle čísla 5 a při otevření květu vystupují nad květní plátky. Dospívají dříve než blizny, takže nastává cizosprašnost. Okolíky jednotlivých stonků rozkvétají od centrálního okolíku směrem dolů. Nejdříve rozkvétají okolíky na stoncích 1. řádu, potom 2. řádu a dalšího řádu. Nakonec kvetou květy v okolících na dolních stoncích, a to zpravidla v řádu 25-30 dní 11

od prvního květu. Podobný postup je i při dozrávání (Špaldoň, 1986). Květy jsou cizosprašné, převážně hmyzosnubné (Tomšovic, 1997). Tyčinky uvolňují pyl během prvních dvou dní, kdy je květ otevřen a třetí den vadnou. Blizna není do šestého až sedmého dne kvetení citlivá na pyl. Hlavní okolík je v úseku samičího kvetení, když vedlejší okolíky jsou v samčí fázi kvetení. Samoopylení v květu a uvnitř okolíku není příliš obvyklé (Van Roon, Bleijangerg, 1964). Plodem kmínu je dvounažka, která má typický elipsoidní až vejčitý tvar, z boku je smáčklá (Tomšovic, 1997). Během dozrávání se mění zelená barva nažek na světlou až tmavě hnědou a klesá vlhkost semene z 60% na 15%. Na styčné ploše plodové stopky s bází dvounažky se nachází u opadavých odrůd kmínu zeslabená přehrádka, která se při dozrávání odděluje a dvounažky se poltí (Špaldoň, 1986). U neopadavých dělicí vrstva zcela chybí. Průměrná HTS se pohybuje od 2,5 do 4g. Hmotnost semen je podmíněna jak geneticky, tak i vlivem prostředí. Kmín kořenný je rostlinou nenáročnou na teplo, je tedy možné tuto rostlinu úspěšně pěstovat i v nejvyšších zemědělsky užívaných plochách. Proto je kmín tradiční plodinou pěstovanou i v bramborářských výrobních oblastech. Kmín je však plodinou velmi náročnou na světlo, které podmiňuje v 1. roce tvorbu vegetativních orgánů a vytvoření základů generativních orgánů. v 2. roce pak světlo ovlivňuje velikost a dobu sklizně (Špaldoň, 1986). Kmín je rostlina dlouhodenní. Nízká úroveň světla tedy výrazně zpožďuje a snižuje výnos nažek. Rostliny kmínu vyžadují vysokou intenzitu světla a vysokou úroveň fotosyntézy, aby vyprodukovaly v nažkách dostatek požadované kvalitní silice. Také krátká fotoperioda přispívá k větší velikosti a počtu plodů. Účinek fotoperiody je v podstatě velmi úzce propojený s teplotou. Dvouletý kmín upřednostňuje bezextrémní teploty, zatímco jednoletý kmín preferuje vyšší teploty pro svůj dobrý růst (Németh, 1998). Kmín je velmi náročný na vodu a to v obou dvou letech jeho vegetace (Písařík, Hyždík, 1955). V prvním roce potřebuje nejvíce vody v srpnu, kdy se vytváří kořenová a listová růžice. Ve druhém roce má největší požadavky na vláhu v období intenzivního růstu, od konce dubna do konce května. Při nedostatečné půdní vlhkosti se prodlužuje proces 12

klíčení a zejména vzcházení. Nárokům kmínu odpovídají oblasti humidnější povahy. Ve fázi kvetení a tvorby plodů je také navíc kmín náročný na vyšší vzdušnou vlhkost. Vývoj začátku vegetace je poměrně pomalý. Kmín klíčí při teplotě okolo 6-8˚C, optimum pro klíčení je rozmezí 12-24˚C. Při půdní teplotě 9˚C a teplotě vzduchu 10 až 14˚C kmín vzchází během časového intervalu 14-24dnů. Tvorba listové růžice trvá zhruba asi jeden měsíc. Dobře vyvinuté rostliny kmínu odolávají i velmi silným mrazům. Podmínkou procesu jarovizace je pokles teploty půdy v hloubce 5-10 cm pod hranici 12˚C (Kocourková, 1996). Na jaře při teplotě okolo 3˚C začíná kmín vegetovat. Vytváří se rýhovaný stonek, který se dále větví. Optimální je pro něj teplota v rozsahu 16-22˚C. Příliš vysoké teploty při dozrávání plodů způsobují větší ztráty silic, nízké teploty naopak zase omezují syntézu silic. Rostlina následně po odkvětu zcela odumírá. Mezi hlavní pěstební oblasti v České republice patří oblast východní části Čech a také střední Moravy, kde tato plodina nemá zatím dlouhou tradici. Pěstitelé ovšem rozšiřují svoje spektrum pěstovaných plodin, proto patří právě tato část k rychle se rozvíjejícím. Kmín se také pěstuje i v dalších oblastech, jako je západní část jižní Moravy, podhůří Bílých Karpat, oblast Oderských hor a také na severní Moravě. V Litvě zveřejněna studie týkající se morfologické a biochemické diverzity kmínu kořenného (Carum carvi) rostoucího buď na loukách či pastvinách v jižní až jihozápadní Litvě (Sliesaravicius, A. Dastikaite, A. Petraityte, N., 2001). Experiment byl prováděn v průběhu let 1996, 1997, a 1999. Byl sledován obsah silic a složení nažek. Kmín dosahoval vyšších výšek na loukách, než na pastvinách, ačkoli počet květenství byl vyšší u kmínu rostoucího na pastvinách. Během let 1996-1997 byl obsah silic kmínu vyšší u rostlin rostoucích na pastvinách než u těch, které rostly na loukách, když v roce 1999 byl u rostlin rostoucích na loukách zaznamenán vyšší obsah silic. Obecně však platí, že sušší a teplejší počasí má za následek vyšší obsah esenciálního oleje. Hlavní složkou zkoumané kmínové silice byl karvon a limonen.

13

3.2 Nároky na prostředí Přirozený výskyt kmínu kořenného bývá na stanovištích s neutrální půdní reakcí, vysokou zásobou draslíku a střední až vyšší zásobou dusíku. Kmín není nikterak výrazně náročný na půdu, ale přímo na půdní reakci. Vyhovují mu půdy s reakcí pH 67,5, tedy nejvhodnější jsou pro něj půdy s neutrální půdní reakcí. Důležité je také, aby byly pozemky dostatečně zásobeny vápnem a humusem. Při případném pěstování na kyselých půdách působí na kmín příznivě vápnění. Roste a dobře se vyvíjí v písčitohlinitých i jílovitohlinitých půdách s dobrým vodním režimem. Zvláště vhodné jsou půdy lehčí, humózní, neslévavé půdy v semiaridních a semihumidních oblastech, v nichž kmín rychle a stejnoměrně vzchází a v letním období může tvořit dostatečně silný porost. Vybírají se pro něj polohy, které jsou chráněné před větrem. Kmín špatně snáší půdy velmi mělké, písčité, vysýchavé, nevhodné jsou půdy těžké, zamokřené a zaplevelené zejména pýrem. Nejvhodnější pěstební oblastí z hlediska produkce kmínu jsou níže položené bramborářské oblasti, kde se nepěstují sadbové brambory a dále i případně okrajové řepařské oblasti. Co se týká oblastí, kmín se doporučuje pěstovat v semiaridních oblastech s půdami lehčími a středními. Jako zcela nevhodné můžeme označit pozemky, které bývají zamokřené a těžké nebo naopak pozemky písčité, vysychavé a velmi mělké. Kmín kořenný roste celkově dobře na půdách s dobrým vodním režimem. Při pěstování kmínu musíme vždy počítat s tím, že produkce bude vždy do značné míry ovlivněna jednotlivým ročníkem. Kmín je stresován především přísušky, které zapříčiňují jeho nižší výnosy. Kmín je tedy velmi náročný v požadavcích na vodu a to v obou dvou letech jeho vegetace. V prvním roce je pro něj dostatek vody nejdůležitější v měsíci srpnu, kdy se zakládá listová růžice a tvoří kořenový systém. Ve druhém roce je nejvíce náročný na vodu v období od konce dubna do konce května, kdy dochází k výraznému prodlužovacímu růstu a zakládání generativních orgánů. Nadbytek vody může způsobit větší podíl rostlin napadených chorobami (Vaculík a kol., 2008). Dle studie autorů Laribi, B. et al. z roku 2009 o efektu nedostatku vody na růst, kvalitu, obsah esenciálních olejů a mastných kyselin kmínu kořenného (Carum carvi), bylo zjištěno, že deficit vody snížil růst rostliny (konkrétně její výšku a hmotnost) a obsah mastných kyselin. Na rozdíl od toho faktu střední deficit vody zapříčinil zvýšení obsahu 14

jeho silic (vyjádřeno jako g/100g na základě hmotnosti sušiny). Pokusy byly realizovány v Tunisku. Celkově kmín není výrazně náročný na teplo, klíčí už při teplotě okolo 6-8 ̊C. Jeho vzcházení trvá zhruba 14 až 24dní, při teplotě vzduchu okolo 10-14 ̊C a teplotě půdy okolo 9 ̊C. Dobře vyvinuté rostliny jsou schopny snášet mráz až dokonce -30 ̊C. Optimum pro růst kmínu je 12-24 ̊C. Kmín na jaře začíná vegetovat už při teplotě pohybující se od 3 ̊C. (Vaculík a kol., 2008). Kmín kořenný nesnáší pozemky se silným zaplevelením. Je to dlouhodenní rostlina, která je velice náročná na světlo, proto vyšší podíl přerůstajích plevelů nebo případně hustý porost způsobují omezení tvorby vegetativních a následně generativních orgánů. Další negativní vliv na výnos kmínu má větší počet oblačných dnů. Kmín je náročná plodina zejména na hnojení dusíkem, kterého je nejvíce zapotřebí při rozvoji listové růžice a v následujícím roce při tvorbě stonků a větví. Draslík je nejvíce odebírán ve fázi metání a při začátku kvetení. Vápník a fosfor jsou nejvíce odebírány v prvním roce na začátku podzimu a dále při tvorbě nažek. Důležitým předpokladem je půda ve staré síle. Kmín kořenný (Carum carvi) trpí řadou chorob, dle poznatků ÚKZÚZ nebyly mezi odrůdami v odolnosti proti chorobám zjištěny žádné výrazné rozdíly. Zdravotní stav kmínu je důsledkem působení více faktorů: výživou porostu, termínem výsevu, správně vybranou předplodinou, kvalitou zpracování půdy, úrovní porostů po přezimování, počasím atd. Choroby jsou přenášeny jak větrem, tak půdou, osivem a hmyzem. Nejčastějším patogenem jsou houbové a bakteriální choroby způsobující choroby krčků, kořenů, květenství a listů (Vaculík a kol, 2008). Nejvíce četné jsou choroby: bakteriální spála vegetačních vrcholů a květenství, hniloby krčků a stonkových bází, padlí miskovitých, fuzariózy (Fusarium sp.), které napadající kořenovou soustavu, rostliny mají pak pomalejší vývoj, snížený počet okolíků, žloutnou a mohou dokonce i zasychat. Zvýšený výskyt je, pokud jsou suchá letní období. Dále antraknóza kmínu, spála okolíků, hnědnutí a zasychání listů způsobené hnědou skvrnitostí kmínu (Cercospora carvi) což je nejčastější choroba, způsobující hnědé

15

skvrny na lodyhách, listech a okolících, konečným důsledkem této choroby je poléhání porostu. Důležitým aspektem se tedy stává užívání certifikovaného osiva, dodržování osevního postupu s odstupem pěstování kmínu 5-6 let po sobě, snížení zaplevelení stav pozemku, snížení přehuštění pozemku, aplikace registrovaných přípravků a další (Vaculík a kol., 2008). Mezi nejznámější škůdce kmínu můžeme zařadit roztoče Vlnovníka (Hálčivce) kmínového (Aceria carvi), způsobujícího listnatění okolíků, kdy se pak netvoří v druhém roce vegetace nažky. Hálčivec kmínový je roztoč, který v roce výsevu napadá porost, přezimuje v blízkosti vegetačního vrcholu a ve druhém roce vegetace se roztoči pomnoží a začnou vytvářet nové útvary- hálky (netvoří se pak nažky a porost předčasně jakoby dozrává). Ochrana proti tomuto škůdci je předmětem výzkumu. Použití akaricidních přípravků se jeví jako pozitivní, ale je stále ve fázi zkoušek (Kocourková, 2006). Dále Plochušku (Makadlovku) kmínovou (Depressaria nervosa). Její vylíhé housenky se zavrtávají do stonků, řapíků a stopek rostlin kmínu. V dřeni následně vyžírají chodbičky a požírají květy. Přezimující samičky kladoucí svá vajíčka na spodní stranu květních stopek. Housenky se pak kuklí uvnitř stonků kmínu. Během července až srpna se líhnou dospělci, kteří přezimují. Chemickou lze ochranu provést před počátkem kvetení v době náletu samiček. Později může dojít k následnému ohrožení opylovačů (Agromanuál.cz). Obaleč polní (Cnephasia virgaureana), který v květnu spřádá okolíky, okusuje květy, květní stonky a semena, jeho samičky kladou od měsíce května vajíčka na rostliny z čeledi miříkovitých. Housenky si chvíli po vylíhnutí vytvářejí zámotek, ve kterém zůstávají až do příštího roku. Brzy na jaře začínají minovat v listech hostitelských rostlin. Po třetím svlékání spřádají a ožírají květenství. Housenky se kuklí po 4 týdnech žíru. Klopušky (Miridae sp.) jejichž nymfy a dospělci sají na nadzemních částech napadených rostlin, nejčastěji však na vzrostných vrcholech, listech a plodech. Posátá pletiva se deformují a následně pak zasychají. Květy a mladé plody postupně začnou opadávat. Na posátých pletivech pak může dojít k trhání pletiv.

16

Mezi další škůdce můžeme zařadit Pěnodějku obecnou (Philaneus spumarius) a Mšice (Aphis sp.).

3.3 Plochy a výnos při pěstování kmínu Tab. 1 Vývoj ploch a výnosu nažek kmínu kořenného (Carum carvi) v ČR za posledních 25 let (Český statistický úřad, 2011)

Rok 1985 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Výnos nažek (t/ha) 0,6 1,07 0,83 0,75 1,1 0,91 0,95 0,5 0,95 1,05 0,8 0,95 0,72 0,71

Sklizňové plochy (ha) 3692 6124 6000 2210 2500 2700 2500 2100 1850 1620 2319 1480 1944 3670

V průběhu sledovaných let zaznamenává pěstování kmínu jak období nárůstu, tak i období poklesu jeho pěstebních ploch. Výnos nažek je také značně kolísavý. Důvodem může být agrotechnický postup, dávky hnojení, ochrana porostu proti chorobám a škůdcům ale také i klimatické podmínky. Údaje jsou výsledky každoročního sledování sdružení Český kmín, které se zabývá odbytem a pěstováním kmínu kořenného v ČR.

3.4 Vývoj cen a obchodu s kmínem V rámci obchodu s kořením představuje kmín majoritní exportní položku s podílem větším než 60%. V roce 2009 činil podíl na exportu koření 64%.

17

Tab. 2 Vývoj vývozu kmínu (Situační a výhledová zpráva-Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2011) 2000 894,0t

2003 2 036,7t

2005 701,5t

2006 913,2t

2007 1 225,6t

2008 1 481,0t

2009 1 238,9t

2010 1226,9t

Vývoz kmínu nezaznamenal žádné velké změny. V roce 2009 nastala změna, kdy bilance zahraničního obchodu dosáhla záporných hodnot. Z ČR v tomto roce bylo vyvezeno 1 239 t kmínu v jeho celkové hodnotě 59 mil. Kč. Nejvíce kmínu vyvážíme do Rakouska (51%), Polska (22%), Slovenska (15%), Německa a částečně i do Ruska.

Tab. 3 Vývoj dovozu kmínu v jednotlivých letech (Situační a výhledová zpráva-Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2011) 2000 188,3t

2003 134,4t

2005 502,7t

2006 395,5t

2007 504,7t

2008 1155,2t

2009 1315,3t

2010 700,5t

Za majoritní dovozce kmínu do ČR můžeme označit země, jako jsou: Egypt, Kanada, Polsko, Finsko, Rakousko a Slovensko. Jako možný problém se může do budoucna jevit situace, kdy by se ČR jako důležitý exportér, dostala do situace, která by znemožnila zásobit tuzemský trh domácí produkcí. Pak by byla produkce zcela jistě ohrožena zahraniční konkurencí.

Tab. 4 Přehled cen zemědělských výrobců kmínu v ČR v jednotlivých letech (Kč/kg) (Situační a výhledová zpráva-Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2011) 2000

2003

2004

2005

2006

18

2007

2008

2009

2010

25– 48

22 – 38

25 – 40

17 - 24

17 - 24

23 – 40

20 – 40

40 – 41

37 - 43

Ceny kmínu v jednotlivých letech cyklicky kolísají, příčinou se stává vliv změn ploch produkce.

Tab. 5 Přehled spotřebitelských cen kmínu (Kč/100g) (Situační a výhledová zprávaLéčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2011) Rok/měsíc

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

2006

25,14

24,95

25,52

26,63

26,83

27,01

27,49

26,11

25,53

26,03

25,89

25,69

2007

25,51

25,45

26,31

27,03

27,93

26,48

26,63

26,91

24,92

24,09

25,78

26,48

2008

26,43

27,01

26,51

26,77

27,96

28,37

29,72

30,32

30,76

31,18

31,36

30,63

2009

31,28

31,16

31,45

31,46

31,19

30,42

31,93

31,44

30,84

31,1

30,66

30,95

2010

31,65

31,79

31,46

31,58

31,48

32,1

32,89

32,54

31,38

29,79

29,84

-

Ceny kmínu pro spotřebitele napříč jednotlivými roky a měsíci prakticky stagnují.

3.5 Pěstitelský postup pro kmín 3.5.1 Založení porostu Setí kmínu kořenného se provádí do hloubky 15-20 mm s řádkováním 12,5 cm. Výsevek se pohybuje v rozmezí od 2,25 do 3,37 mil. klíčivých semen na jeden hektar. Ekvivalentem je 8-12 kg osiva na hektar, je nutné se dále řídit HTS a biologickou hodnotou daného osiva. V teplejších oblastech je zapotřebí výsev uskutečnit co nejdříve, tedy nejlépe do konce dubna. V bramborářské výrobní oblasti musí být výsev ukončen do 15. června, v řepařské oblasti ideálně do 20. června. Při pěstování v krycí plodině je nutné kmín zaset co nejdříve ihned po zasetí krycí plodiny (Vaculík a kol., 2008).

19

V roce 2001 byl v německém Sasku zveřejněn článek autorů Rohricht, C. Manicke, S. Danneberg, H.

Xylander, E. týkající se vyhodnocení pěstování kmínu kořenného

(Carum carvi) právě v této oblasti. Pěstování kmínu bylo zkoumáno během let 19971999 a to ve dvou výzkumných projektech. Jako nejúčinnější se jevil časný zásah proti plevelům. Dále se doporučuje z ekonomického hlediska pěstování kmínu v krycí plodině a, to i pokud by mělo dojít k mírnému snížení výnosu. Odrůdový výběr měl jen malý vliv na kvalitu pěstované plodiny. Ekonomický úspěch závisí jak na vysokém výnosu a kvalitě, tak i na příslušné aktuální situaci na trhu. Dále byl v Německu v roce 2002 autory Rohricht, C. Manicke, S. publikován článek zaměřený na pěstební technologie kmínu kořenného (Carum carvi). Studie se zaměřovala na odrůdy Bleija, Rekord a Arten. Je zde také diskutována technika výsevu, mechanická a chemická likvidace plevelů. Během vegetace je důležitou součástí ochrana porostu proti chorobám, škůdcům a plevelům, dále výživa kmínu a vhodné agrotechnické zásahy. Doporučuje se dodržovaní zásad platné Metodiky pěstování kmínu kořenného (Vaculík a kol., 2008).

3.5.2 Výživa kmínu V roce 1999 byl v Egyptě publikován článek autorů Khattab, M. E. a Omer, E. A., řešící téma vlivu nadměrného hnojení mikroelementy na růst, výnos, esenciální oleje a obsah mikroelementů u některých miříkovitých rostlin. Rostliny byly pěstovány na jílovitohlinité půdě, listy se stříkaly přípravkem Pholaz D (obsahující Fe, Zn a Mn). Pholaz D byl použit v dávkách 0, 100, 200, 300 a 400 ppm. Růst rostlin, výnos a obsah silic byly výrazně zvýšeny po aplikaci 100 ppm mikroelementů. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u 200 ppm aplikace. Další vzestup koncentrace mikroelementů (300 a 400 ppm) snížil všechny parametry. Obsah Zn, Mn, a Fe u suchých nažek se zvyšuje s rostoucími dávkami hnojiva. Složky éterického oleje byly studovány pomocí GLC analýzy. Hlavní složky zkoumaného esenciálního oleje u kmínu, anýzu, koriandru a fenyklu byly karvon, limonen a anethol.

Doporučená dávka aplikovaných živin je 120-180 kg/ha N; 62kg/ha P; 100kg/ha K. Dusík je třeba aplikovat v dělených dávkách a to 2/3dávky v roce výsevu. Při pěstování v čisté kultuře před setím v ledkové formě nebo jako síran amonný. Možná je i před 20

setím aplikace DAM 390. Pokud je kmín pěstován v podsevu, přihnojení se provádí ihned po sklizni krycí plodiny. Ve druhém roce hnojíme ledkovou formou a to pouze velmi řídké porosty, dle rozboru půdy. DAM 390 může způsobit v jarním období popálení rostlin, v případě jsou-li poškozeny mrazem. Pěstujeme-li kmín v krycí plodině, musíme brát v úvahu navýšení dávky hnojiva pro odběr krycí plodinou. Nadbytek dusíkatých hnojiv nezapříčiňuje vyšší výnos ani obsah silice.

3.5.3 Odrůdy a osivo Pro vysoký stupeň čistoty a klíčivosti se doporučuje používat certifikované osivo kmínu. Je vhodné používat i osivo vyšší množitelské kategorie s čistotou nejméně 97%, klíčivostí minimálně 70% a vlhkostí maximálně 13%. Odrůda Kepron je odrůda dvouletého charakteru určená k produkci semene pro potravinářské účely, řadí se mezi odrůdy neopadavé. Co se týká sklizně, můžeme ji zařadit mezi odrůdy středně rané. Výška jednotlivých rostlin je střední, odrůda má polorozložitý vzrůst a je odolná k poléhání. Pokud se zaměříme na obsah silice v nažce, můžeme říct, že je středně vysoký až vysoký. Obsah karvonu v silici je standardní. Odrůdu je možné bez obtíží pěstovat ve všech pěstitelských oblastech kmínu kořenného. Hlavní předností Kepronu je jeho značně vysoký výnos a zároveň nevýznamná pěstitelská rizika. Udržovatelem odrůdy Kepron je společnost Sativa Keřkov, a.s., Havlíčkův Brod, která však v České republice neprodloužila její registraci a proto byla tato odrůda ze Státní odrůdové knihy vyřazena (odrůda byla registrována v roce 1994). Ve společném katalogu Evropské unie však dále zůstává. Odrůda Rekord je odrůda pocházející z obce Česká Bělá. Registrována byla již v roce 1978. Určení této odrůdy je pro účely potravinářského průmyslu a to pro produkci semene. Pěstuje se ve dvouleté, neopadavé formě. Celkový obsah silice v nažce je vysoký, z toho podíl samotného karvonu se dá označit jako standardní. Zmiňovaná odrůda je vhodná k pěstování ve všech pěstitelských oblastech kmínu kořenného. Za hlavní přednost této odrůdy můžeme považovat vysoký obsah silice v semeni. Pěstitelským rizikem se však bohužel může stát její nižší výnos.

21

Udržovatelem odrůdy Rekord je Sativa Keřkov, a.s., Havlíčkův Brod, SEMPRA PRAHA a.s., a OSEVA PRO, s.r.o., Praha Odrůda Prochan je neopadavá polopozdní odrůda střední výšky vzrůstu, dvouletého charakteru, má větší nažky a dozrává později než odrůda výše uvedená odrůda Rekord, je středně odolný proti poléhání. Obsah silice v semeni je střední, podíl karvonu v silici je hodnocen jako standardní. Nažky jsou větší, hmotnost tisíce semen převyšuje hranici 3g. V Litvě byl v roce 1999 zveřejněn článek autorů Venskutonis, R. Kvietkauskaite, D. Bylaite, E. Siuliauskas, A. zabývající se charakteristikou kmínu kořenného (Carum carvi) pěstovaného v této oblasti. U čtyř odrůd: Gintaras, Chmelnickij, Rekord a Prochan, pěstovaných v oblasti Jurbarkas, byl sledován výnos, obsah silic a jejich chemické složení. Celkový obsah éterických olejů se pohyboval od 1,9 až po 4,3 ml/100g. Výnos kmínu pěstovaného na pokusných polích se pohyboval v rozmezí 984 až 2673kg/ha, v závislosti na dávce hnojiv, velikosti pokusné parcely a pěstovaného kultivaru. Procento koncentrace hlavní složky-limonenu a karvonu bylo v rozmezí 38,252,3% a 45,7-59,7%. Tyto sloučeniny představovaly více než 96% z celkového esenciálního oleje ve všech analyzovaných vzorcích.

V roce 2008 byl v České republice publikován článek představující ochrannou známku Český kmín-PDO, která nabyla platnosti nařízením Komise (ES) číslo 433/2008 z 20. května 2008. Jedná se o zapsání názvu do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Toto označení může být použito jen a pouze pro odrůdy Rekord, Kepron a Prochan, které se vyznačují vysokým obsahem esenciálních olejů a specifickým aroma. Článek celkově pojednává o českém kmínu, jeho specifickém označení, současném stavu pěstování a historii pěstování kmínu v České republice. Dále specifickými podmínkami pro pěstování v zemi a charakterizací zahraničního obchodu (Prudel, M., 2008).

V roce 2007 byl v Německu publikován článek týkající se rozdílných výsledků zkoušek u kmínu kořenného (Carum carvi). Odrůdové pokusy s jednoletým kmínem byly prováděny na různých místech Německa a to v letech 2003 a 2004. Byly uvedeny údaje

22

pro výnos, odolnost proti opadu nažek, obsahu silic a složení esenciálních olejů (Trautwein, F., 2007).

V roce 2005 byla v Rumunsku uvedena studie týkající se srovnávání kultur kmínu kořenného (Carum carvi), jejichž původ je v rumunské sníženině Oravita. Srovnávány byly dle následujících kritérií: výnos, hmotnost tisíce semen a kvalita esenciálních olejů (Adela, M. Borcean, I., 2005).

3.5.4 Sklizeň a posklizňová úprava Ke zrání kmínu dochází v nižších polohách v první dekádě července. Ve vyšších a středních polohách kmín dozrává až koncem měsíce července. Porost má červenohnědé zabarvení. Světlehnědé nažky lze tlakem snadno rozdělit a je pro ně typické nestejnoměrné zabarvení a charakteristická kmínová vůně. Předčasná sklizeň není zcela vhodná, z důvodu oddělování jednotlivých nažek. Porosty se sklízí vhodně seřízenými sklízecími mlátičkami. Je třeba brát ohled na vlhkost nažek, aby nedošlo k zapaření. Vhodné je sušení nažek při teplotě do 35 ̊C na vlhkost maximálně 13%. Není přípustný výskyt živočišných škůdců, povolený počet je maximálně 10 roztočů v jednom kilogramu semen. Dalším důležitým aspektem se stává jeho skladování, neboť kmín je schopný ze svého okolí přijímat nejrůznější cizorodé pachy, které pak výrazně zhoršují jeho senzorické vlastnosti (Vaculík a kol., 2008). V roce 2001 byl v Litvě uveden článek týkající se efektu dlouhodobých skladovacích podmínek na klíčivost u léčivých, aromatických a kořeninových rostlin a zeleniny. U kmínu kořenného (Carum carvi) nedošlo v 22% k žádným negativním změnám, zatímco vitalita semen byla snížena o 10-50%. Pro porovnání, zelenina ukázala výrazné rozdíly v její reakci na dlouhodobé skladovací podmínky a to i na mezidruhové úrovni (Budvytyte, A., 2001).

3.5.5 Požadavky na kvalitu Hlavním kritériem kvality kmínu kořenného je obsah silice. 10-15% produkce nažek kmínu se zpracovává farmaceutickým průmyslem, zde se kvalita řídí Českým lékopisem. 23

Pro potravinářské využití se kvalita kmínu hodnotí dle Zákona o potravinách a tabákových výrobcích (316/2004 Sb.). Podle technické normy ČSN ISO 5561 vydané roku 1997 se stanovují fyzikální a chemické vlastnosti kmínu. Kmín tmavý s utvářením plodů v druhém roce je v této normě specifikován jako téměř zralé plody (dvounažky), které se mlácením po usušení rozpadnou na dvě samostatné nažky 4 až 6cm dlouhé, srpovité, s pěti podélnými žebry světle žluté až okrové barvy. Mezi žebry je povrch hnědý. Důležitá je také typická aromatická chuť kmínu, vůně nesmí obsahovat žádné cizí zápachy, zatuchlost ani žádné jiné další pachy. V kmínu celém se nesmí nacházet žádnou plíseň, hmyz, ani jeho části, dále musí být bez znečistění způsobeným hlodavci. Nesmí být napaden houbou Sclerotinia. Požadované vlastnosti kmínu: maximální vlhkost 13%, celkový popel v sušině nejvíce 8%, nerozpustný popel v kyselině nejvýše 1,5%, obsah silic nejméně 2,5ml/100g (nutno měřit ihned po rozemletí), celkový obsah příměsí nesmí být vyšší než 1% (mezi příměsi se řadí všechny ostatní části rostlin kmínu kromě semen a příměsi jakéhokoliv rostlinného, živočišného nebo minerálního původu). Po sklizni musí pěstitel zabezpečit náležitá ošetření, například čistění nažek nebo uložení nažek dle požadavků nakupujícího do obalů, dále skladování v prostředí, kde nehrozí žádná kontaminace. Vzorky pro zkoušení se odebírají v souladu s ČSN ISO 948. Zkoušení vzorku probíhá dle metodiky uvedené v ISO 2825, kdy pomletý zkušební vzorek prochází sítem, které má otvory o průměru 500µm. Na další zpracování mají zpracovatelské podniky své vlastní normy. Nedílnou součástí finálního zpracování produktu je i balení a označování. Kmín celý je nutné balit do čistých, suchých a nikterak nepoškozených obalů, které mají samotný výrobek chránit před zvlhnutím a případnou ztrátou silic. Jak balení, tak i označování se řídí platnou normou ČSN ISO 5561.

24

4 MATERIÁL A METODY Pokusy byly založeny v rámci provozní plochy kmínu u pěstitele hospodářského obchodního družstva Jabloňov-Ruda, dále jako HOD Jabloňov-Ruda.

4.1 Charakteristika HOD Jabloňov-Ruda Katastr HOD Jabloňov-Ruda je lokalizován ve výrobní oblasti bramborářské, v bramborářsko-pšeničném subtypu. Nadmořská výška se zde pohybuje od 450-540m nad mořem. Specifikovaná oblast se nachází u hranic bývalých okresů Žďár nad Sázavou a Třebíč a je charakterizována, jako okrsek mírně teplý, vlhký, se zimou trvající obvykle od poloviny listopadu do konce března. Půdní typ je vyhodnocen jako kambizem, zrnitostně jde o půdu písčito-hlinitou až hlinitou, středně těžkou případně až lehkou. Orná půda se zde vyznačuje obvykle vyšší hladinu spodní vody, a to zvláště při vodních tocích. Převažující je zde kyselá reakce půdy se zásobou fosforu charakterizovanou jako střední, zásobou hořčíku a draslíku jako vyhovující. HOD Jabloňov-Ruda patří ke kraji Vysočina a v současné době obhospodařuje 635ha zemědělské půdy, z čehož je 522ha půdy orné, zbytek jsou pak louky a pastviny. Výhradním oborem podnikání je zemědělská výroba, rostlinná a živočišná. Malý podíl tržeb (do 5%) tvoří doprava a služby Ze speciálních plodin se družstvo v posledním období zaměřilo na pěstování máku, kmínu kořenného a v roce 2008 byla vysázena i máta peprná. Její pěstování se bude nadále rozšiřovat. V živočišné výrobě má podnik 150 kusů dojnic, s jejich průměrnou užitkovostí 6000 kg mléka za laktaci. Chovných prasnic je 70 kusů. Dále je uskutečňován výkrm prasat a skotu.

25

4.2 Kmín v HOD Jabloňov-Ruda v letech 2009-2010 Kmín byl vyset v roce 2009 na základě zkušeností z let 2007 a 2008 na výměře celkem 13,73ha. K výsevu byly použity odrůdy Rekord a Kepron. Každá odrůda byla vyseta v jiném půdním bloku, postup pěstování obou odrůd je uveden v následující tabulce.

Tab. 6 Pěstitelský postup v HOD Jabloňov-Ruda Odrůda Operace

Kepron

Rekord

Krycí plodina

Hrách setý (Pisum sativum),

Bez krycí plodiny

Plocha v ha

7,01

6,72

Předplodina

Ječmen jarní (Hordeum vulgare)

Pšenice ozimá (Triticum aestivum)

Příprava půdy

Orba

Orba, smykování

Termín setí

5. 4. 2009

14. 4. 2009

Hnojení v prvním

150kg/ha LAV 27%

14. 4. 2009 100kg/ha NPK

Ochrana proti

8. 4. 2009 Afalon 400SC

7. 5. 2009 Afalon 45 SC

plevelům

v dávce 4,0l/ha, jako ochrana

v dávce 1,5l/ha jako ochrana

v prvním roce

proti dvouděložným plevelům

proti dvouděložným plevelům

roce vegetace

vegetace

9. 6. 2009 Pantera QT v dávce 2,5 l/ha jako ochrana proti pýru plazivému (Elytrigia repens)

Sklizeň krycí

14. 7. 2009

14. 7. 2009

18. 3. 2010 150kg/ha LAV 27%.

19. 3. 2010 150kg/ha LAV

plodiny Hnojení v druhém

26

roce vegetace

6. 4. 2010 100kg/ha močoviny 46%

27% 6. 4. 2010 150kg/ha močoviny 46%

Ochrana proti

22. 4.2010 postřik Pantera QT

20. 4. 2010 postřik Pantera QT

plevelům

v dávce 2,5l/ha proti pýru

v dávce 2,5l/ha proti pýru

v druhém roce

plazivému (Elytrigia repens)

plazivému (Elytrigia repens)

7. 6. 2010 postřik Decis Mega

7. 6. 2010 Decis Mega v dávce

v dávce 0,1l/ha proti mšicím

0,1l/ha proti mšicím (Aphis sp.)

(Aphis sp.) a Madlovce kmínové

a Makadlovce kmínové

(Depressaria nervosa)

(Depressaria nervosa)

vegetace

4.3 Odběr rostlin pro stanovení výnosotvorných prvků Na začátku dozrávání byly z různých míst porostu obou odrůd odebrány ze třech míst rostliny (vždy z jednoho běžného metru), které byly určeny k dalšímu rozboru. Termíny odběru:
15. července 2010
24. července 2010 U odebraných rostlin byl stanoven jejich počet na jednom metru čtverečném a stanoveny tyto znaky:


výška rostliny v cm×rostlina-1




počet hlavních okolíků v ks×rostlina-1




počet větví prvního řádu v ks×rostlina-1




počet ostatních větví v ks×rostlina-1

27




počet kořenových odnoží v ks×rostlina-1

Při stanovení morfologické charakteristik rostliny byly postupně oddělovány okolíky:


hlavní okolík




okolíky na větvích prvního řádu




okolíky na větvích ostatních řádu

Z takto získaných okolíků byly ručně odděleny nažky a stanovena jejich hmotnost. Hmotnosti nažek byly přepočteny na jeden metr čtverečný. U takto získaných nažek byla stanovena hmotnost tisíce semen v g, tj. byly získány další znaky a to:
Hmotnost tisíce semen z hlavního okolíku v g
Hmotnost tisíce semen z větví prvního řádu v g
Hmotnost tisíce semen z ostatních větví v g

U nažek z jednotlivých částí rostlin byla stanovena klíčivost podle platné metodiky pro zkoušení osiva MZe. Nažky ze všech částí rostliny každé odrůdy byly smíchány a stanoveno procento silice. Získané číselné údaje byly sestaveny do tabulek a vyhodnoceny pomocí dvoufaktorové analýzy rozptylu v programu STATISTICA 8. Jako faktor byl hodnocen termín odběru rostlin a odrůda.

28

5 DOSAŽENÉ VÝSLEDKY

Výsledky získané měřením ve dvou termínech zralosti kmínu u obou odrůd byly sestaveny do tabulek a statisticky vyhodnoceny. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky variance pro faktor odrůda a termín sklizně.

Tab. 7 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro morfologické charakteristiky na rostlině Znak

Stupeň

Součet

Průměrný

volnosti

čtverců

Čtverec

Odrůda

1

41984

41984***

Termín

1

175

175*

Odrůda*termín

1

2

2

Chyba

278

21719

46

Odrůda

1

57,57

57,57***

Termín

1

12,91

12,91**

Odrůda*termín

1

1,08

1,08

Chyba

278

444,54

1,59

Odrůda

1

170,33

170,33***

Termín

1

33,59

33,59

Odrůda*termín

1

3,08

3,08

Chyba

278

3781,22 13,60

Zdroj proměnlivosti

Výška rostlin v cm

Počet větví prvního řádu

Počet ostatní větví na rostlině

29

Počet kořenových odnoží

Odrůda

1

6,27

6,27***

Termín

1

0,35

0,35

Odrůda*termín

1

0,8

0,8

Chyba

278

103,07

0,37

Tab. 8 Průměrné hodnoty morfologických charakteristik Znak

Faktor Termín sklizně 1. Rekord

2. Kepron

Rekord

Kepron

Výška rostlin v cm

110,09b 82,27 a 108,33b 83,84 a

Počet větví prvního řádu

6,57 c

5,79 b

6,27 c

5,23 a

Počet ostatní větví na rostlině 10,28 c

8,50 ab 9,37 b c 8,01 a

Počet kořenových odnoží

0,058 a 0,28 bc

0,46 c

0,095 ab

Poznámka: rozdílná písmena v řádcích znamenají statistický významný rozdíl (P=0,05)

30

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,97133, F(5, 274)=1,6176, p=,15545 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 115 110 105

výška

100 95 90 85 80 75 1

2

Rekord Kepron

termín

Graf č. 1 Vliv termínu odběru a odrůdy na výšku rostlin

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,97133, F(5, 274)=1,6176, p=,15545 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 7,2 7,0 6,8

počet větví 1. řádu

6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6 1

2 termín

Graf č. 2 Vliv termínu odběru a odrůdy na počet větví 1. řádu

31

Rekord Kepron

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,97133, F(5, 274)=1,6176, p=,15545 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 12,0 11,5 11,0 počet dalších větví

10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 1

2

Rekord Kepron

termín

Graf č. 3 Vliv termínu odběru a odrůdy na počet ostatních větví

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,97133, F(5, 274)=1,6176, p=,15545 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 0,7 0,6

počet kořenových odnoží

0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 -0,1 -0,2 1

2

Rekord Kepron

termín

Graf č.4 Vliv termínu odběru a odrůdy na počet kořenových odnoží

32

Morfologické charakteristiky na rostlině, které zahrnují výšku rostlin, počty větví a počty kořenových odnoží při zpracování analýzou variance ukazují, že byly rozdíly mezi hodnocenými odrůdami. Výška rostlin dosáhla vyšších hodnot u odrůdy Rekord a to v průměru o cca 25 cm. Rozdíly byly vysoce průkazné. Průkazné rozdíly byly ve výšce rostlin v termínu hodnocení, i když trendy nejsou jednoznačné. Vysoce průkazné rozdíly mezi odrůdami byly také v počtu větví prvního řádu. Více větví tvořila odrůda Rekord, u odrůdy Kepron byl počet větví nižší a to v obou termínech hodnocení. Velmi vysoce průkazné rozdíly (170,33 ***) byly také v počtu ostatních větví na rostlině. Odrůda Rekord převyšovala počet ostatních větví ve srovnání s odrůdou Kepron. Rozdíl mezi odrůdami v přepočtu na jednu rostlinu téměř dvě větve. V průběhu měření byly odebírány rostliny vyrytím rostlin z běžného metru podle opakování, bylo tedy možné zjistit také, že se u odrůd tvoří kořenové odnože, které se chovají jako samostatné rostliny. Z výsledku je vidět, že mezi odrůdami v počtu kořenových odnoží byly vysoce průkazné rozdíly. Větší počet kořenových odnoží se tvořil u odrůdy Rekord a to v přepočtu na jednu rostlinu se vytvořilo u odrůdy Rekord o 0,3 více kořenových odnoží. Z výsledků morfologických charakteristik rostlin je celkově možno vidět, že ve všech případech byly vysoce průkazné rozdíly mezi odrůdami ve prospěch odrůdy Rekord. Co se týče termínu, rozdíly byly jen ve výšce rostlin a to opět ve prospěch odrůdy Rekord a dále v počtu větví prvního řádu, kdy byl opět vyšší počet u odrůdy Rekord.

33

Tab. 9 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro hmotnostní charakteristiky na rostlině Znak

Zdroj proměnlivosti

Stupeň

Součet

Průměrný

Volnosti čtverců Čtverec

Hmotnost nažek hlavního okolíku

Odrůda

1

0,017

0,017***

v g na rostlinu

Termín

1

0,036

0,036***

Odrůda*termín

1

0,01

0,01

Chyba

8

0,01

0,00079

1

0,12

0,12***

Termín

1

0,90

0,90**

Odrůda*termín

1

0,18

0,18

Chyba

8

0,79

0,09

Hmotnost nažek ostatních okolíků

Odrůda

1

0,52

0,52

v g na rostlinu

Termín

1

0,45

0,45

Odrůda*termín

1

0,47

0,47

Chyba

8

2,08

0,26

Hmotnost nažek celkem na rostlině

Odrůda

1

2,37

2,37

v g na rostlinu

Termín

1

5,69

5,69

Odrůda*termín

1

0,17

0,17

Chyba

8

13,22

1,65

Hmotnost nažek okolíku prvního Odrůda řádu v g na rostlinu

34

HTS nažek hlavního okolíku v g

HTS nažek okolíků 1. řádu v g

HTS nažek ostatních okolíků v g

Odrůda

1

0,003

0,003

Termín

1

0,13

0,13

Odrůda*termín

1

0,03

0,03

Chyba

8

0,25

0,03

Odrůda

1

0,01

0,01

Termín

1

0,0004

0,0004

Odrůda*termín

1

0,01

0,01

Chyba

8

0,32

0,04

Odrůda

1

0,48

0,48

Termín

1

2,09

2,09

Odrůda*termín

1

1,90

1,90

Chyba

8

10,29

1,28

Tab. 10 Průměrné hodnoty hmotnostních charakteristik Znak

Faktor Termín sklizně 1.

2.

Rekord Kepron Rekord Kepron 0,58 c

Hmotnost nažek hlavního okolíku v g na rostlinu 35

0,45 b

0,41 ab 0,39 a

Hmotnost nažek okolíku prvního řádu v g na 2,11 c

1,67 bc 1,07 a

1,12 ab

0,70 a

0,43 a

0,47 a

0,44 a

3,94 a

3,30 a

2,81 a

1,68 a

HTS nažek hlavníko okolíku v g

3,94 a

3,30 a

2,81 a

1,68 a

HTS nažek okolíků 1. řádu v g

3,76 a

3,76 a

3,84 a

3,71 a

HTS nažek ostatních okolíků v g

3,78 a

4,17 a

2,54 a

3,74 a

rostlinu Hmotnost nažek ostatních okolíků v g na rostlinu Hmotnost nažek celkem na rostlině v g na rostlinu

Poznámka: rozdílná písmena v řádcích znamenají statistický významný rozdíl (P=0,05)

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,03276, F(7, 2)=8,4345, p=,11006 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals hmotnost nažek hlavního okolíku na rostlinu

0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 5 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek hlavního okolíku na rostlinu

36

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,03276, F(7, 2)=8,4345, p=,11006 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals

hmotnost nažek okolíků 1. řádu na rostlinu

2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 6 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek okolíků 1. řádu na rostlinu

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,03276, F(7, 2)=8,4345, p=,11006 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals hmotnost nažek ostatních okolíků na rostlinu

1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č.7 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek ostatních okolíků na rostlinu

37

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,03276, F(7, 2)=8,4345, p=,11006 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 7

hmotnost nažek celkem na rostlinu

6 5 4 3 2 1 0 -1 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 8 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek celkem na rostlinu odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,03276, F(7, 2)=8,4345, p=,11006 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 4,0 3,9 3,8 HTS hlavní okolík

3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2 3,1 3,0 1

2 termín

Graf č. 9 Vliv termínu odběru a odrůdy na HTS hlavního okolíku

38

odrůda Rekord odrůda Kepron

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,03276, F(7, 2)=8,4345, p=,11006 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 4,2 4,1 4,0

HTS 1.řád

3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 10 Vliv termínu odběru a odrůdy na HTS okolíků 1. řádu

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,03276, F(7, 2)=8,4345, p=,11006 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 6,5 6,0 5,5 5,0

HTS ostatní

4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 1

2 termín

Graf č. 11 Vliv termínu odběru a odrůdy na HTS ostatních řádů

39

odrůda Rekord odrůda Kepron

Z tabulky č.9, kde jsou shrnuty všechny hmotnostní charakteristiky v přepočtu na jednu rostlinu vyplývá, že velmi vysoce průkazné rozdíly byly mezi termíny sklizně a oběma odrůdami u znaku hmotnost nažek hlavního okolíku na rostlině. Největší hmotnost nažek hlavního okolíku měla odrůda rekord v 1. termínu sklizně. Ve srovnání obou sklizní byla vždy vyšší hmotnost u odrůdy Rekord, i když obě odrůdy měly při druhé sklizni nižší hmotnost nažek hlavního okolíku na rostlinu. Co se týče hmotnosti nažek z okolíků 1. řádu, které jsou podstatné pro tvorbu výnosu, byly tendence podobné jako u hmotnosti nažek z hlavního okolíku, s tím rozdílem že při druhé sklizni byla nepatrně vyšší hmotnost nažek okolíků 1. řádu u odrůdy Kepron. Tímto zjištěním jsme potvrdili tezi, že pro tvorbu výnosu jsou rozhodující nažky z okolíků 1. řádu. U odrůd byla při první sklizni vyšší hmotnost u odrůdy Rekord o 0,40g na rostlinu ve srovnání s odrůdou Kepron, při druhé sklizni však byly hmotnosti téměř vyrovnané. Při hodnocení hmotnosti nažek na ostatních okolících jsme zaznamenali velké rozdíly mezi rostlinami i opakováními, proto nejsou mezi variantami sledování statisticky významné rozdíly. Z průměrných hodnot však vyplývá, že největší hmotnost nažek na okolících ostatních řádů byla u odrůdy Rekord, což odpovídá popisu této odrůdy, kde se uvádí, že se jedná o odrůdu, která je schopna většího větvení. Při součtu hmotností nažek na celou rostlinu jsme zjistili, že opět byla vyšší hmotnost nažek při první sklizni a převyšovala vždy odrůda Rekord v první i druhé sklizni. Rozdíly však nebyly potvrzeny statisticky. Nažky získané z jednotlivých částí rostliny jsme spočítali a stanovili HTS. V průměrných hodnotách, srovnáme-li HTS hlavního okolíku, nažek okolíků prvního řádu a ostatních okolíků, můžeme vidět, že největší HTS měly nažky z prvního řádu okolíku (3,77g). Průměrná hodnota HTS nažek hlavního okolíku byla jen 3,5g a velkou variability vykazovala HTS nažek z okolíků ostatních řádů. Větší HTS byla u první sklizně a to u odrůdy Rekord, u druhé sklizně byla vyšší HTS u odrůdy Kepron.

40

Tab. 11 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro hmotnostní charakteristiky na rostlině Znak

Stupeň

Zdroj proměnlivosti

Součet

Průměrný

Volnosti čtverců

Čtverec

hlavního Odrůda

1

206,34

206,34

Termín

1

2806,63

2806,63*

Odrůda*termín

1

17,47

17,47

Chyba

8

4916,61

614,58

okolíku Odrůda

1

4600,8

4600,8

Termín

1

107830,8 107830,8*

Odrůda*termín

1

249,2

Chyba

8

123469,1 15433,6

ostatních Odrůda

1

7988,1

7988,1

Termín

1

23270,7

23270,7

Odrůda*termín

1

13997,9

13997,9

Chyba

8

88862,6

11107,8

Hmotnost nažek celkem

Odrůda

1

52

52

v g. m-2

Termín

1

285050

285050*

Odrůda*termín

1

19121

19121

Chyba

8

436925

54616

Hmotnost

nažek

okolíku v g. m

-2

Hmotnost

nažek

prvního řádu v g. m-2

Hmotnost

nažek

okolíků

249,2

v g. m-2

41

Tab. 12 Průměrné hodnoty hmotnostních charakteristik Znak

Faktor Termín sklizně 1. Rekord

Hmotnost nažek hlavního okolíku z metru 99,07 a čtverečného v g. m

2. Kepron

Rekord

Kepron

104,95a 66,07 a

76,78 a

-2

Hmotnost nažek okolíku prvního řádu z metru 366,78a 396,86a 168,08a 216,36a čtverečného v g. m-2 Hmotnost nažek ostatních okolíků z metru

224,69a 104,78a 68,31 a

85,02 a

čtverečného v g. m-2 Hmotnost nažek celkem z metru čtverečného

690,56a 606,58a 302,48a 378,16a

v g. m-2

Poznámka: rozdílná písmena v řádcích znamenají statistický významný rozdíl (P=0,05)

42

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,02967, F(6, 3)=16,353, p=,02157 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals

hmotnost nažek z hlavních okolíku na m

2

160 140 120 100 80 60 40 20 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 12 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek z hlavních okolíků na metr čtverečný

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,02967, F(6, 3)=16,353, p=,02157 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals

hmotnost nažek okolíků 1. řádu na m

2

700 600 500 400 300 200 100 0 -100 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 13 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek okolíků 1. řádů na metr čtverečný 43

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,02967, F(6, 3)=16,353, p=,02157 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals

hmotnost nažek ostatních okolíků na m

2

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 14 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek ostatních okolíků na metr čtverečný

odrůda*termín; LS Means Wilks lambda=,02967, F(6, 3)=16,353, p=,02157 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 1200

hmotnost nažek celkem na m

2

1000 800 600 400 200 0 -200 1

2

odrůda Rekord odrůda Kepron

termín

Graf č. 15 Vliv termínu odběru a odrůdy na celkovou hmotnost nažek na metr čtverečný

44

V tabulce č. 11 jsou zaznamenány hmotnosti nažek hlavního okolíku, okolíků prvního řádu a okolíků ostatních řádů v přepočtu na jeden metr čtverečný, to jsou znaky, které bezprostředně ovlivňují výnos z hektaru. Mezi odrůdami v hmotnosti nažek hlavního okolíku z metru čtverečného nebyly statisticky průkazné rozdíly, i když z průměrných hodnot vyplývá, že na metru čtverečném byla vyšší hmotnost nažek hlavního okolíku v obou termínech u odrůdy Kepron. Zajímavé je, že vyšší výnos nažek hlavního okolíku, i když neprůkazný, byl na metru čtverečném v prvním termínu sklizně. Podobný trend je zachován také u výnosu nažek z větví prvního řádu, to je vyšší výnos byl u odrůdy Kepron. Průkazné rozdíly, které se však neprojevily v následném testování, byly zjištěny mezi termíny sklizně, kdy u druhé sklizně byla hmotnost nažek z prvního řádu z jednoho metru čtverečného nižší téměř o 192g. Ostatní okolíky se na hmotnosti nažek z metru čtverečného podílely poněkud rozdílně, než nažky z hlavních okolíků a okolíků prvního řádu. V prvním termínu sklizně byl nejvyšší průměr ostatních okolíků z metru čtverečného zaznamenán u odrůdy Rekord, kdežto u druhé sklizně byla vyšší hmotnost nažek z ostatních okolíků na metr čtverečný u odrůdy Kepron. Rozdíly však nebyly potvrzeny statisticky. Co se týče výnosu na metr čtverečný je z výsledku vidět, že rozdíly jsou především statisticky průkazné v termínu sklizně. Vyšší hmotnost nažek z metru čtverečného byla u obou odrůd v prvním termínu sklizně. V druhém termínu sklizně byl výnos všech nažek na metr čtverečný téměř o polovinu nižší. Z hmotností nažek na metru čtverečném je vidět, že nejsou rozdíly mezi odrůdami avšak hmotnost nažek z prvního okolíku, hmotnost nažek hlavního okolíku, které se zásadním způsobem podílí na celkovém výnosu, byla rozdílná v různých termínech sklizně. Termíny sklizně se lišily pouze o sedm dní, což mohlo způsobit snížení výnosu opadem nažek, vlivem větru a přívalového deště.

45

Tab. 13 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro klíčivost Znak

Zdroj

Stupeň

proměnlivosti

Součet

Průměrný

volnosti čtverců čtverec

Klíčivost Odrůda

1

30,08

30,08*

Termín

1

200,08

200,08***

Odrůda*termín

1

2,08

2,08

Chyba

8

30,67

3,83

Tab. 14 Průměrné hodnoty klíčivosti Znak

Faktor Termín sklizně 1.

2.

Rekord Kepron Rekord Kepron Klíčivost v %

77,67a

75,33a

86,77c

82,67b

Poznámka: rozdílná písmena v řádcích znamenají statistický významný rozdíl (P=0,05)

46

Odrůda*Termín; LS Means Current effect: F(1, 8)=,54348, p=,48205 Effective hypothesis decomposition Vertical bars denote 0,95 confidence intervals 92 90 88 86

Klíčivost

84 82 80 78 76 74 72 70 1

2

Odrůda Rekord Odrůda Kepron

Termín

Graf č. 16 Vliv termínu sklizně a odrůdy na klíčivost

Přestože ve výnosu nažek všech částí rostliny byly ve většině případů vyšší hodnoty u odrůdy Kepron a vyšší výnos byl dosažen při prvním termínu sklizně, opačný trend byl zaznamenán při hodnocení klíčivosti. Z tabulek i grafu vyplývá, že v prvním termínu sklizně se klíčivost pohybovala jen okolo 75%, kdežto nažky z druhé sklizně měly klíčivost vyšší jak 84%. V odrůdách byla vyšší klíčivost u odrůdy Rekord.

V nažkách obou odrůd byl stanoven obsah silice, který u odrůdy Rekord činil 6,73% a u odrůdy Kepron 6,33%.

47

6 ZÁVĚR

Cílem práce bylo sledovat výnosové charakteristiky kmínu kořenného (Carum carvi), který byl pěstován v provozních podmínkách HOD Jabloňov-Ruda. Byly zde založeny porosty s dvěma odrůdami kmínu kořenného a to Rekord a Kepron. HOD Jabloňov-Ruda použilo k pěstování obou odrůd Metodiku pro pěstování kmínu kořenného, kterou vydalo sdružení Český kmín v roce 2009. Na začátku dozrávání byly odebrány rostliny ze tří míst porostu obou odrůd. Odběry byly provedeny 15. července a 24. července 2010. U odebraných odrůd byly sledovány tyto znaky:
výška rostlin v cm×rostlina-1
počet větví prvního řádu v ks× rostlina-1
počet větví ostatních řádů v ks× rostlina-1
počet kořenových odnoží v ks× rostlina-1
hmotnost nažek hlavního okolíku v g× rostlina-1
hmotnost nažek okolíků prvního řádu v g× rostlina-1
hmotnost nažek okolíků ostatních řádů v g× rostlina-1
celková hmotnost nažek v g
hmotnost nažek hlavního okolíku v g×m-2
hmotnost nažek okolíků prvního řádu v g×m-2
hmotnost nažek okolíků ostatních řádů v g×m-2
celková hmotnost nažek v g×m-2
HTS nažek hlavního okolíku
HTS nažek okolíků prvního řádu
HTS nažek ostatních okolíků

48

Ze získaných výsledků lze vyvodit tyto závěry: 1. u morfologických charakteristik, což je výška rostlin, počet větví prvního řádu, počet větví ostatních řádů, počet kořenových odnoží byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly ve prospěch odrůdy Rekord. Co se týče termínu, rozdíly byly jen ve výšce rostlin a počtu větví 1. řádu a to opět ve prospěch odrůdy Rekord. 2. Nažky získané z jednotlivých částí rostlin na jednu rostlinu byly vždy hmotnostně vždy vyšší u odrůdy Rekord. Tyto rozdíly byly vysoce průkazné: a) u nažek z hlavního okolíku v prvním termínu slizně (0,58 a 0,45) a v druhém termínu sklizně (0,41 a 0,39). b) statisticky významné byly také hmotnosti nažek z okolíků prvního řádu, především v prvním termínu sklizně (2,11g u odrůdy Rekord a 1,67 u odrůdy Kepron). c) ostatní hmotnosti nažek na jednu rostlinu byly rovněž vždy vyšší u odrůdy Rekord, ale rozdíly nebyly statisticky průkazné. d) nejvyšší HTS měly nažky z okolíků prvního řádu, HTS okolíků ostatních řádů vykazovala velkou variabilitu. HTS byla u první sklizně vyšší u odrůdy Rekord a v druhé sklizni u odrůdy Kepron.

3. Výnos nažek celkem z jednotlivých částí rostlin na metr čtverečný byl ve většině případů vyšší u odrůdy Rekord a to v první sklizni (690g u odrůdy Rekord a 606g u odrůdy Kepron).

Při druhé sklizni jsme zaznamenali téměř o 50% nižší výnos ve srovnání s prvním termínem sklizně s tím, že vyšší výnos byl u odrůdy Kepron. Tento zvrat ve prospěch odrůdy Kepron a snížení výnosu při porovnání první a druhé sklizně způsobily enormně vysoké srážky (17. července 2010 byl srážkový úhrn 41,8 mm a 23. července 2010 byl 9,2mm).

49

7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Adela, M. Borcean, I., 2005: Comparative cultures with caraway provenance from the Oravita depression, s. 168-171. Buletinul Universitatii de Stiinte Agricole si Medicina Veterinara Cluj-Napoca. Seria Agricultura. 2005. 61: 168-171. 6 ref.

Budvytyte, A., 2001: The effect of long-term storage conditions on seed germination in vegetables and medicinal plants, s. 8-10. The problems of botany and mycology in Lithuania. Proceedings of a conference held in honour of eminent botanists of Vilnius University, Vilnius, Lithuania, 19 June 2001, part 2: Plant physiology. Biologija. 2001. 2, 8-10. 5 ref.

Český lékopis, 2002: 1. Díl, Evropská část I. Grada Publishing, a.s. Praha. ISBN 80247-0464-1. Český lékopis, 2002: 2. Díl, Evropská část II. Grada Publishing, a.s. Praha. ISBN 80247-0464-1. Český lékopis, 2002: 3. Díl, Evropská část III. Grada Publishing, a.s. Praha. ISBN 80247-0464-1. Český lékopis, 2002: Doplněk 2003. Grada Publishing, a.s. Praha. ISBN 80-247-0930-9. ČSN ISO 5561 (58 0516) Kmín tmavý a kmín světlý (Carum carvi Linnaeus) celý Specifikace. Praha: Český normalizační institut, 1996. 7 s.

Dvořák J., Možnosti pěstování kmínu kořenného (Carum carvi L.) v HOD JabloňovRuda. Diplomová práce, MZLU v Brně, Brno, 56 s. http://www.agronavigator.cz/ http://www.czso.cz (Český statistický úřad, Praha) http://www.sativa.cz/ http://www.ukzuz.cz

50

Khattab, M. E. Omer, E. A., 1999: Influence of excessive fertilization with micronutrients on the growth, yield, essential oil and micro-elements of some Apiaceae plants, s. 249-266. Cultivation & Production of Medicinal & Aromatic Plants Dept., National Research Centre, Dokki, Cairo, Egypt. Egyptian Journal of Horticulture. 1999. 26: 3, 249-266. 20 ref.

Kocourková B., 1996: Biologie a agrotechnika kmínu kořenného. Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, Sborník referátů. MZLU, 35: 11-14. Laribi, B. Bettaieb, I. Kouki, K. Sahli, A. Mougou, A. Marzouk, B., 2009: Water deficit effects on caraway (Carum carvi L.) growth, essential oil and fatty acid composition, National Agronomic Institute of Tunisia, 43, Av. Charles Nicolle-1082, Tunis, Tunisia. Industrial Crops and Products. 2009. 30: 3, 372-379. Nařízení Komise (ES) č. 433/2008 Németh, E. 1998: Caraway. The Genus Carum Harwood Academic Publisher, the Netherlands, 195s., ISBN: 90-5702-395-4. Písařík J., Hyždík J., 1955: Pěstování kmínu a jiných siličných rostlin. Procházka F., 1980: Agrotechnika kmínu. Metodiky pro zavádění výsledků výzkumu do praxe, č. 16, Praha ÚVT, 1980. Prudel, M., 2008: Czech Caraway - a caraway with protected label of origin, Potravinarska Revue (No. 3): 23-24, 2008. Ministry of Agriculture, Czech Republic.

Putnová R., 2009: Rozvoj pěstování kmínu kořenného v posledním desetiletí. Bakalářská práce, MZLU v Brně, Brno, 48 s. Rohricht, C. Manicke, S. Danneberg, H. Xylander, E., 2001: Cultivation trials with caraway (Carum carvi L.) in the Federal state of Sachsen, s. 149-153. Zeitschrift fur Arznei- & Gewurzpflanzen. 2001. 6: 3, 149-153. 4 ref. Sachsische Landesanstalt fur Landwirtschaft, August-Bockstiegel-Strasse 1, D-01326 Dresden, Germany.

Rohricht, C. Manicke, S., 2002: Cultivation techniques, yield and quality of caraway (Carum carvi L.), s. 23-24. Sachsische Landesanstalt fur Landwirtschaft, Fachbereich 51

Bodenkultur und Pflanzenbau, Leipzig, Germany. Gemuse (Munchen). 2002. 38: 7, 2324.

Roon E., Van Bleijenberg H. I., 1964: Breeding Caraway for Non-Shattering Seed. Euphytica, 13 : 281-293. Situační a výhledová zpráva LAKR 2011- dosud nepublikována Sliesaravicius, A. Dastikaite, A. Petraityte, N., 2001: Morphobiochemical diversity of common caraway (Carum carvi L.) of South-Southwest Lithuania, s. 143-154. Dep. of Crop Sciences, Lithuanian University of Agriculture, Kaunas - Akademija LT - 4324, Lithuania. Sodininkyste ir Darzininkyste. 2001. 20: 3(2), 143-154. 21 ref.

Šmirous P., ml., 1999: Variabilita morfologických a kvalitativních znaků kmínu kořenného. Diplomová práce, MZLU Brno, 1999. Špaldoň E., A KOL., 1986: Rostlinná výroba. Státní zemědělské nakladatelství Praha,675683. Tomšovic P., 1997: Květena ČR. Academia Praha, díl 5, 560 : 316-318. Trautwein, F., 2007: Results of variety trials with annual caraway (Carum carvi L. var. annuum hort.). Bundessortenamt, Osterfelddamm 80, 30627 Hanover, Germany. Zeitschrift fuer Arznei- & Gewuerzpflanzen. 12, (1): 36-42, 2007.

Vaculík, A. a kol. Metodika pěstování kmínu kořenného. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 29 s. ISBN 978-80-7375-290-3. Venskutonis, R. Kvietkauskaite, D. Bylaite, E. Siuliauskas, A., 1999: Characterization of caraway (Carum carvi L.) cultivated in Lithuania, s. 85-92. Department of Food Technology, Kaunas University of Technology, Radvilenu pl. 19, LT-3028 Kaunas, Lithuania. Sodininkyste ir Darzininkyste. 1999. 18: 3, 85-92. 17 ref. Vyhláška 132/2004 Sb. Vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků.

52

Vyhláška č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění vyhl. č. 419/2000 Sb. Vyhláška č. 419/2000 Sb. Zákon č. 316/2004 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích Zambori-Nemeth, E., 2005: Taxon evaluation methods for caraway (Carum carvi L.) role and significance of the studied plant properties, s. 209-220. Department of Medicinal and Aromatic Plants, Faculty of Horticultural Sciences, Corvinus University of Budapest, Budapest, Hungary. Development of varietal choice in horticulture. Selected scientific papers from the Lippay Janos Lectures of Scientific Session, Budapest, Hungary, 20-21 October 2005.

53

8 SEZNAM OBRÁZKŮ

Graf č. 1 Vliv termínu odběru a odrůdy na výšku rostlin Graf č. 2 Vliv termínu odběru a odrůdy na počet větví 1. řádu Graf č. 3 Vliv termínu odběru a odrůdy na počet ostatních větví Graf č.4 Vliv termínu odběru a odrůdy na počet kořenových odnoží Graf č. 5 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek hlavního okolíku na rostlinu Graf č. 6 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek okolíků 1. řádu na rostlinu Graf č.7 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek ostatních okolíků na rostlinu Graf č. 8 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek celkem na rostlinu Graf č. 9 Vliv termínu odběru a odrůdy na HTS hlavního okolíku Graf č. 10 Vliv termínu odběru a odrůdy na HTS okolíků 1. řádu Graf č. 11 Vliv termínu odběru a odrůdy na HTS ostatních řádů Graf č. 12 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek z hlavních okolíků na metr čtverečný Graf č. 13 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek okolíků 1. řádů na metr čtverečný Graf č. 14 Vliv termínu odběru a odrůdy na hmotnost nažek ostatních okolíků na metr čtverečný Graf č. 15 Vliv termínu odběru a odrůdy na celkovou hmotnost nažek na metr čtverečný Graf č. 16 Vliv termínu sklizně a odrůdy na klíčivost

54

9 SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Vývoj ploch a výnosu nažek kmínu kořenného (Carum carvi) v ČR za posledních 25 let Tab. 2 Vývoj vývozu kmínu Tab. 3 Vývoj dovozu kmínu v jednotlivých letech Tab. 4 Přehled cen zemědělských výrobců kmínu v ČR v jednotlivých letech (Kč/kg) Tab. 5 Přehled spotřebitelských cen kmínu (Kč/100g) Tab. 6 Pěstitelský postup v HOD Jabloňov-Ruda Tab. 7 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro morfologické charakteristiky na rostlině Tab. 8 Průměrné hodnoty morfologických charakteristik Tab. 9 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro hmotnostní charakteristiky na rostlině Tab. 10 Průměrné hodnoty hmotnostních charakteristik Tab. 11 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro hmotnostní charakteristiky na rostlině Tab. 12 Průměrné hodnoty hmotnostních charakteristik Tab. 13 Dvoufaktorová analýza variance (faktor termín sklizně a odrůda) pro klíčivost Tab. 14 Průměrné hodnoty klíčivosti

55