VLIV LIKVIDITY NA FINANČNÍ VÝKONNOST PODNIKU

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management

VLIV LIKVIDITY NA FINANČNÍ VÝKONNOST PODNIKU The effect of liquidity on the financial performance of the firm Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Jindřich POKORA

Anna SKOUPÁ

Brno, 2015

J m éno a pří j m ení aut ora:

Anna Skoupá

Náz ev di pl om ové práce:

Vliv likvidity na finanční výkonnost podniku

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

The effect of liquidity on the financial performance of the firm

Kat edra:

Podnikového hospodářství

Vedoucí bak al ářské práce:

Ing. Jindřich Pokora

R ok obhaj ob y:

2016

Anotace Předmětem bakalářské práce Vliv likvidity na finanční výkonnost podniku je analýza likvidity pomocí různých metod a vyhodnocení finanční výkonnosti u vybrané společnosti podnikající na českém energetickém trhu a její srovnání s konkurencí. V první části se zabývám základními teoretickými východisky pro vysvětlení likvidity a finanční výkonnosti. V části druhé na základě teorie analyzuji na konkrétních případech likviditu a ekonomickou přidanou hodnotu. Na závěr navrhuji opatření pro řešení zjištěných problémů.

Annotation The goal of the submitted thesis The effect of liquidity on the financial performance of the firm is to analyze liquidity using different methods and financial performance on chosen company, which is doing business on the czech energy market, and its comparison with the competitor. The first part is concentrated on basic teoretical basis for the explanation of liquidity and financical performance. In the second part I analyze liquidity and economic value addend on the basis of the theory. In conclusion, I suggest measures for solving of identified problems.

Klíčová slova Likvidita, finanční výkonnost, ukazatel EVA, ekonomická přidaná hodnota, finanční analýza, pohotová likvidita, rychlá likvidita, běžná likvidita, čistý pracovní kapitál, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, finanční tok

Keywords Liquidity, financial performance, EVA indicator, economic value added, financial analysis, cash ratio, quick ratio, current ratio, working capital, balance sheet, profit and loss account, cash flow

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vliv likvidity na finanční výkonnost podniku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jindřicha Pokory a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 30. listopadu 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Jindřichu Pokorovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................15 1

FINANČNÍ ANALÝZA ...................................................................................................17 1.1 1.2

2

LIKVIDITA A FINANČNÍ VÝKONNOST PODNIKU ..............................................24 2.1 2.2 2.3

3

HODNOCENÍ LIKVIDITY POMOCÍ ROZVAHY ...................................................26 HODNOCENÍ LIKVIDITY POMOCÍ VÝKAZU CASH-FLOW ..............................29 EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA ...................................................................30

FINANČNÍ ANALÝZA LIKVIDITY A FINANČNÍ VÝKONNOSTI .......................32 3.1 3.2

4

ZDROJE FINANČNÍ ANALÝZY ..............................................................................17 ZÁKLADNÍ FINANČNÍ UKAZATELÉ ....................................................................21

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI E.ON ENERGIE, A.S. .........................................32 METODIKA ANALÝZY LIKVIDITY A FINANČNÍ VÝKONNOSTI ....................33

ANALÝZA A DOPORUČENÍ ........................................................................................34 4.1 4.2 4.3

ANALÝZA LIKVIDITY.............................................................................................34 ANALÝZA EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY ...............................................42 VYHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ .........................................................................44

ZÁVĚR ....................................................................................................................................47 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................49 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................51 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................52 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................53 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................54

14

ÚVOD Každý podnikatelský subjekt má pro jednotlivé účastníky trhu rozdílnou hodnotu. Zainteresované osoby se při posuzování hodnoty firmy řídí rozličnými kritérii. Pro vlastníky a akcionáře je důležitá finanční hodnota a skutečnost, zda podnik nějakou hodnotu tvoří. Také je potřeba vědět, zda je podnik finančně zdravý natolik, že se vyplatí jej dál udržovat v chodu. Pro investory nebo i dodavatele je důležité, jestli je společnost schopná splatit své závazky. Mezi další zainteresované osoby patří například zákaznici, stát nebo zaměstnanci. Důležitost přesných finančních údajů lze demonstrovat na případu firmy Enron. Tato americká společnost, která byla založena v osmdesátých letech minulého století, podnikala v oblasti elektrické energie a zemního plynu a byla považována za prosperující firmu. Později se však zjistilo, že byly falšovány účetní údaje tak, aby vyhovovaly vlastníkům firmy a akcionářům. Na základě toho se propadly akcie společnosti na akciových trzích, o rok později byly akcie z obchodování vyloučeny a společnost končila v konkurzním řízení. Další vlna účetních skandálů, nejenom ve Spojených státech amerických, ale i v Evropě, na sebe nenechala dlouho čekat. Většina evropských ekonomik prodělala vážné potíže. K hodnocení likvidity a finanční výkonnosti podniku lze využít různé ukazatele finanční analýzy. Většina těchto ukazatelů čerpá informace z účetních výkazů podniku, které jsou snadno dostupné. Při složitějších konstrukcích je vhodné doplnit výpočty o informace z příslušných trhů. Likvidita se vždy snaží vyhodnotit, zda podnik disponuje volnými prostředky, které mohou být užity v situaci, která si vyžaduje náhlý výdej peněz. Likvidita posuzuje také zda je podnik schopen splatit své závazky věřitelům a pokud ano, jak rychle. Tyto ukazatele můžeme různě rozdělit např. dle způsoby výpočtu, kdy se jedná o hodnocení pomocí absolutních či poměrových ukazatelů. Dalším způsobem dělení je na výpočty likvidity pomocí údajů z rozvahy či cash-flow. Cílem mé práce je posoudit řízení likvidity sledovaného podniku, identifikovat případný problém a navrhnout jeho řešení včetně ekonomických přínosů tohoto řešení. K tomuto v práci využiji nástroje finanční analýzy, konkrétně hodnocení likvidity a finanční výkonnosti podniku. Zároveň také zhodnotím finanční výkonnost podniku pomocí ekonomické přidané hodnoty. Hodnoty budu posuzovat v rozmezí pěti let a zároveň

15

je porovnám s konkurenčním podnikem, který se zabývá, stejně jako sledovaná společnost, prodejem zemního plynu a elektrické energie na českém trhu. V první kapitole teoretické části představím zdroje a ukazatele finanční analýzy, jež jsou východiskem pro následné výpočty v praktické části. Následující kapitola o likviditě a finanční výkonnosti podniku vysvětluje oba pojmy. V této kapitole také předkládám různé modely hodnocení likvidity. Představuji rovněž pojem ekonomická přidaná hodnota, která slouží k hodnocení výkonnosti podniku. Je zde také objasněno, proč jsem ve své práci dala přednost právě tomuto modelu hodnocení finanční výkonnosti. Praktická část seznamuje s vybraným podnikem, konkrétně společnost E.ON Energie, a.s. Následuje analýza likvidity a finanční výkonnosti tohoto i konkurenčního podniku prostřednictvím několika metod a výpočtu ekonomické přidané hodnoty. Zde vycházím z finančních výkazů obou podniků. Zjištěná data a získané výsledky jsou porovnávány, a to nejen v rámci časové řady, ale také i s konkurenčním podnikem. Tento rozbor je doplněn o rozhovory s relevantními zaměstnanci společnosti E.ON Energie, a.s.

16

1 FINANČNÍ ANALÝZA Pod pojmem finanční analýza rozumíme ty činnosti, které analyzují podnikové finance a mají za úkol zjistit a vyhodnotit finanční situaci podniku.1 Taková analýza sleduje finanční rovnováhu podniku, a to na základě účetních výkazů. Samotné účetní výkazy totiž nemají dostatečnou vypovídací schopnost. Na druhou stranu ale finanční analýza může zkoumat pohyb peněžních prostředků, díky čemuž nepopisuje stav, nýbrž vývoj finanční situace. Zároveň také zkoumá činitele, které na vývoj finanční situace působí.2 Informace získané z finanční analýzy slouží různým subjektům, a to jak interním, tak externím. Kromě samotnému podniku, jeho manažerům, či zaměstnancům, jsou tyto informace k dispozici i případným investorům, věřitelům, bankám, či obchodním partnerům podniku.3 Takto získané informace pak primárně slouží pro taktické a strategické rozhodování firmy v oblasti investic a financování. Rozhodování v této oblasti vyžaduje znalost finanční situace i finančního vývoje firmy.4 Rozlišujeme dva druhy finanční analýzy, a to interní a externí finanční analýzu. Interní analýza se provádí na základě podnikových interních informací. Vykonává ji a následně využívá podnik jako takový. Externí analýza je založena na účetních výkazech, které podniky zveřejňují. Tato analýza slouží pro externího pozorovatele jako informace o finanční situaci daného podniku.5

1.1 ZDROJE FINANČNÍ ANALÝZY Dostatek informací je předpokladem kvalitní finanční analýzy. Ty se získavají z finančního účetnictví daného podniku. Takto dostupná data informují o stavu a vývoji finanční situace. Aby mohlo být posouzeno např. finanční zdraví podniku, je třeba využít finanční analýzy. Finanční analýza tak rozšiřuje vypovídací schopnost výkazů a díky tomu poskytuje uživatelům analýzy informace důležité pro řízení a rozhodování.6 1

Kislingerová E. Manažerské finance. s. 21 Grünwald, R. Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 19 3 Kislingerová E. Manažerské finance. s. 22 4 Kislingerová E. Manažerské finance. s. 20-21 5 Grünwald, R. Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 13 6 Grünwald, R. Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 33 17 2

Finanční analýza čerpá informace převážně z účetní závěrky, která představuje soubor finančních výkazů podniku. Mezi tyto výkazy patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash-flow. Zpravidla rozlišujeme tři typy účetní závěrky, a to řádnou, mimořádnou a mezitímní. Nejčastějším typem účetní závěrky je závěrka řádná. Ta bývá sestavena k poslednímu dni účetního období.7

Rozvaha Rozvaha podniku představuje stav majetku podniku a zdrojů jeho krytí. Je to přehled aktiv a pasiv k určitému datu. Majetek podniku zachycuje strana aktiv. Tu členíme na:  dlouhodobý majetek, u kterého se předpokládá doba životnost vyšší než jeden rok,  a oběžná aktiva. Dlouhodobý majetek se skládá ze tří částí, a to z  dlouhodobého nehmotného majetku,  dlouhodobého hmotného majetku,  a dlouhodobého finančního majetku. Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje například patenty, software, licence či goodwill, jejichž cena dosahuje šedesát tisíc korun. Do dlouhodobého nehmotného majetku řadíme pozemky, budovy, samostatné movité věci, umělecká díla, atd., jejichž cena je větší než čtyřicet tisíc korun. Dlouhodobý finanční majetek zahrnuje například cenné papíry, které zajišťují významný podíl v jiné společnosti, a dále také cenné papíry se splatností delší než jeden rok. Oběžná aktiva jsou aktiva krátkodobé povahy, jejichž doba užívání nepřekročí jeden rok. Dělíme je na:  zásoby,  pohledávky,  a krátkodobý finanční majetek.

7

Kislingerová E. Manažerské finance. s. 25 18

Zásoby zahrnují materiál, nedokončenou výrobu, polotovary, výrobky, zboží, zvířata a poskytnuté zálohy na zásoby. Zásoby bývají většinou jednorázově spotřebovány. Do pohledávek zahrnujeme pohledávky dlouhodobé (se splatností delší než jeden rok) i krátkodobé (se splatností do jednoho roku). Je však zapotřebí, aby byly dlouhodobé pohledávky odděleny od krátkodobých, jelikož při analýze likvidity by jejich neoddělení mohlo způsobit problémy při výpočtech. Při výpočtech ukazatelů likvidity se vychází z pohledávek krátkodobých.8 Krátkodobý finanční majetek tvoří peníze na bankovních účtech, peníze v hotovosti, ceniny a ostatní krátkodobý finanční majetek (například cenné papíry určené k obchodování nebo cenné papíry se splatností kratší než jeden rok). Zdroje krytí majetku zobrazuje strana pasiv. Rozlišujeme zde dvě základní položky, a to:  vlastní kapitál  a cizí zdroje. Zdroje, které byly do podniku vloženy nebo byly tímto podnikem vytvořeny, nazýváme vlastní kapitál. Ten zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného období. Vklady společníků do společnosti představují základní kapitál. Vklady nad rámec základního kapitálu se řadí do kapitálových fondů. Fondy ze zisku jsou tvořeny rozdělením výsledku hospodaření minulých let. Zisk, který nebyl převeden do fondů, zůstává v položce výsledek hospodaření minulých let. Cizí zdroje rozdělujeme na rezervy, závazky a bankovní úvěry. Rezervy můžeme rozdělovat na rezervy zákonné, které jsou upraveny zákonem o rezervách, a na rezervy ostatní, o kterých rozhoduje sám podnik. Vytváří je na základě principu opatrnosti v případě, že v budoucnu mohou nastat ztráty v určité oblasti. Závazky dělíme na krátkodobé, se splatností do jednoho roku, a závazky dlouhodobé, se splatností delší než jeden rok. Krátkodobé závazky mohou obsahovat například závazky k zaměstnancům, závazky ke státu, závazky z obchodního styku, atd. Dlouhodobé závazky jsou půjčky vyjma půjček bankovních. Řadí se sem například emitované dluhopisy nebo závazky k jiným podnikům. Bankovní úvěry jsou rovněž krátkodobé a dlouhodobé.

8

Grünwald, R. Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 38 19

Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty informuje o ziskovosti podniku za účetní období prostřednictvím výsledku hospodaření. Ukazuje, které náklady a výnosy se na něm podílí. Díky tomu podává informaci o schopnosti podniku zhodnotit vložený kapitál. V České republice se používá stupňovité uspořádání tohoto výkazu, kdy se odděluje část provozní, finanční a mimořádná.9 Do provozní části řadíme výnosy a náklady spojené s prodejem zboží, dále spojené s prodejem výrobků (výkony) a jejich výrobou (výkonová spotřeba), osobní náklady, daně a poplatky, odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotné majetku a také výnosy z jejich prodeje. Jsou zde rovněž zahrnuty změny stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a ostatní provozní náklady a výnosy. Výsledek získaný z těchto údajů se nazývá provozní výsledek hospodaření. Finanční, případně mimořádný výsledek hospodaření je pak výsledkem finančních, respektive mimořádných nákladů a výnosů. Stupňovité rozdělení výkazu zisku a ztráty napomáhá k odstranění problému s tím, které složky zisku či ztráty by do výkazu měly být zahrnovány. Ukazatel výsledku hospodaření za účetní období zahrnuje veškeré zisky (ztráty), a to jak běžné, tak mimořádné. V případě, kdy je potřeba posoudit výdělečnost podniku, je třeba nebrat v úvahu zisky a ztráty, které vznikly mimořádnou činností.10 Výkaz je sestavován na základě akruálního principu, což znamená, že náklady a výnosy jsou zachycovány v účetnictví v tom období, se kterým věcně a časově souvisí. Tudíž výnosy, které do výkazu vstupují, jsou peněžní částky, které byly v daném účetním období podnikem získány, a to i v případě, že nedošlo k jejich úhradě. Na druhé straně pod pojmem náklady rozumíme částky, které byly použity k získání výnosů, a opět bez ohledu na to, zda k jejich zaplacení v daném účetním období došlo.11 Výkaz cash-flow Výkaz cash-flow informuje o uskutečněných peněžních tocích. Je založen na reálných příjmech a výdajích. Vypovídá o platební schopnosti podniku a jeho prostřednictvím se posuzuje likvidita. Podnik může vykazovat zisk, avšak nemusí mít dostatek finančních prostředků. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby se při sledování finanční situace podniku nahlíželo na skutečné příjmy, výdaje a stav peněžních prostředků.

9

Kislingerová E. Manažerské finance. s. 40 Grünwald, R. Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 42 11 Kislingerová E. Manažerské finance. s. 40 20 10

Peněžním tokem rozumíme „pohyb peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.“12 Tzn. krátkodobý finanční majetek, který je likvidní a lze snadno přeměnit na hotové peníze. Rozlišujeme peněžní toky ze tří základních činností, a to z:  provozní oblasti,  investiční oblasti,  finanční oblasti.

1.2 ZÁKLADNÍ FINANČNÍ UKAZATELÉ Absolutní ukazatelé Absolutní ukazatelé jsou údaje z hlavních účetních výkazů, a to v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash-flow. Dále tyto ukazatele dělíme na ukazatele tokové a stavové, a to podle toho, zda vyjadřují informace k určitému okamžiku (stavové), nebo zobrazují nějaký časový interval (tokové). Rozvaha obsahuje informace stavové, jelikož vypovídá o stavu majetku podniku k určitému datu. Jednotlivé veličiny vypovídají o schopnosti podniku opatřovat zdroje krytí, tedy zdroje krátkodobé a dlouhodobé, a o alokaci těchto zdrojů do aktiv podniku. Výkaz zisku a ztráty zahrnuje, na rozdíl od rozvahy, veličiny tokové, jelikož zobrazuje skutečnost za určité účetní období. Proto je při provádění finanční analýzy vždy potřeba vztáhnout dané údaje k údajům z minulých let a porovnat zlepšení či zhoršení sledovaných veličin. Finanční výsledek hospodaření zachycuje náklady a výnosy realizované na finančním trhu.13 Díky tomuto můžeme porovnat zhodnocení vloženého kapitálu. Také je možnost porovnávat různé typy zisků.14 Výkaz cash-flow obsahuje stejně jako výkaz zisku a ztráty tokové veličiny. Zobrazuje, kde peněžní prostředky vznikají a jak je podnik využil. Využívá se především pro posouzení likvidity. Poměrové ukazatele Mezi nejvíce používané poměrové ukazatele patří ukazatele rentability, likvidity, aktivity, produktivity a zadluženosti, případně i ukazatele kapitálového trhu. 12

Kislingerová E. Manažerské finance. s. 47 Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 15 14 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 41-42 13

21

Ukazatele rentability jsou často využívány v případě rozhodování o investicích. Vyjadřují výnosnost, resp. zhodnocení, vloženého kapitálu. Zároveň však musí být tento ukazatel porovnáván spolu s ukazateli finanční stability a platební schopnosti podniku.15 Podnik sice může vykazovat vysokou rentabilitu, ale nemusí mít dostatečné množství peněžních prostředků k tomu, aby dostál svých závazků. K hodnocení platební schopnosti slouží ukazatele likvidity. Často používaným ukazatelem rentability, který se užívá k postihnutí celkové efektivnosti podniku, je rentabilita vložených prostředků (ROA, returns on asstes).16 Představuje, jak je podnik schopen využít finanční zdroje, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zdroje vlastní či cizí. Rentabilit aktiv se vypočítá: ROA = Ukazatel má více modifikací dle toho, jaký zisk je použit při výpočtu. Při výpočtu ROA v čase je vhodnější použít zisk před zdaněním (EBIT, eargnings before interest and taxes), jelikož se během let může měnit sazba daní.17 Dalším užívaným ukazatelem rentability je rentabilita vlastního kapitálu (ROE, returns on equity). Je důležitý pro investory, jelikož udává čistý zisk na korunu investovaného kapitálu.18 Vypočítá se jako: ROE =

Ukazatele likvidity (tedy běžná likvidita, rychlá likvidita a pohotová likvidita) budou přiblíženy v podkapitole 2.1, jelikož se jedná o hodnocení likvidity pomocí údajů získaných z rozvahy. Ukazatele aktivity vypovídají o tom, do jaké míry jsou využívány kapacity v podniku. Udávají obrátkovost, a to buď počet obratů, nebo dobu obratu. Jsou využívány především v případě řízení aktiv.19

15

Grünwald, R. Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 79 Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 18 17 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 73 18 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 73 19 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 82 22 16

Mezi ukazatele produktivity řadíme výpočet ročních tržeb na zaměstnance (případně také zisku na zaměstnance). Oba ukazatelé představují měřítko, dle kterého se dají mezi sebou porovnávat jednotlivé podniky v daném odvětví.20 Ukazatele zadluženosti měří z jak velké části financuje podnik svá aktiva cizími zdroji. Financování pomocí vypůjčeného kapitálu je v porovnání s použitím vlastního kapitálu výhodnější. Je levnější a navíc úroky s ním spojené vstupují do daňově uznatelných nákladů a tím pádem snižují daňovou základnu. Není však možné, aby veškeré aktivity podniku byly financovány cizím kapitálem. Správný poměr cizího a vlastního kapitálu nelze jednoznačně určit. Závisí na více proměnných, jako je například odvětví, ve kterém se podnik pohybuje, výkonnost firmy, nebo na aktuálních úrokových mírách bank.21 Ukazatele kapitálového trhu se využívají u podniků, které mají své akcie kótovány na burze. Slouží především jako informace pro případné akcionáře a investory o očekávané návratnosti investic. Porovnávají současnou situaci se situací budoucí, očekávanou.

20 21

Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 23 Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 24 23

2 LIKVIDITA A FINANČNÍ VÝKONNOST PODNIKU Analýza likvidity a finanční výkonnosti podniku slouží jako nástroj finanční analýzy podniku. Taková finanční analýza je zaměřena na zhodnocení vnějšího a vnitřního ekonomického prostředí, ve kterém podnik funguje. Likviditu lze charakterizovat dvěma způsoby. Zaprvé je to schopnost majetkových složek podniku být přeměněny na finanční hotovost. Některá literatura pracuje s pojmem likvidnost.22 Zadruhé je charakterizována jako schopnost podniku splatit své závazky.23 I když je podnik výdělečný, nemusí mít disponibilní finanční zdroje. Aby byla zajištěna finanční rovnováha podniku, měla by z dlouhodobého hlediska platit rovnice příjmy ≥ výdaje.24 V případech, kdy uvedená rovnice neplatí, by měl podnik provádět finanční plánování za účelem zajištění dostatečné likvidity. Řízení likvidity (neboli také řízení cash flow či řízení hotovosti) znamená soubor činností vykonávaných za účelem udržení likvidity společnosti. Je to snaha o udržení schopnosti vždy hradit své závazky a další potřeby. 25 Podstatný je zde vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Při řízení likvidity je důležité mít k danému datu v odpovídající podobě dostatek peněžních prostředků k úhradě závazků.26 O řízení likvidity vypovídá následující vztah:27 CO = CI + CB, kde

CO jsou výdaje (Cash Outgoings), CI jsou příjmy (Cash Income), a CB jsou zůstatky hotovosti (Cash Balances).

V souvislosti s předchozí rovnicí to znamená, že dlouhodobě by výdaje měly být pokryty příjmy, případně hotovostí podniku. Mezi výdaje patří jednotlivé závazky podniku, např. závazky dodavatelům, zaměstnancům, státu a bankám. Mezi příjmy naopak zahrnujeme inkaso pohledávek (od odběratelů, od kupců prodávaného investičního majetku, státu a finančních institucí).

22

Rejnuš, O. Finanční trhy. s. 275 Wöhe, G. Kislingerová, E. Úvod do podnikového hospodářství. s. 567 24 Wöhe, G. Kislingerová, E. Úvod do podnikového hospodářství. s. 566 25 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 481 26 Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 4 27 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 481 24 23

Snadným způsobem, jak zajistit trvalou likviditu, je držet vysoké zůstatky hotovosti. Takové rozhodnutí ale může ovlivňovat rentabilitu podniku, jelikož s sebou přináší náklady obětované příležitosti. Finanční prostředky uložené na účtech mohou být investovány do projektů, které slibují vysokou rentabilitu (například rozšíření výroby, zavedení nového výrobky, atd.). Podnik by měl být schopen hradit své závazky za nízkých nákladů (skutečných i obětovaných příležitostí). Čím nižší budou tyto náklady, tím ziskovější pak podnik bude. Alternativou k držení hotovostních zůstatků mohou být nečerpané úvěrové linky, které se využívají při náhlém nedostatku hotovosti a většinou bývají sjednávány ve formě kontokorentů. Optimální rezerva likvidních prostředků je závislá:28  na vztahu podnikatele k riziku,  na kapitálových nákladech (náklady obětované příležitosti). Plánování produkce či odbytu ovlivňuje plánovanou výši finančních prostředků. Pokud se plánovaný stav rovná požadovanému stavu finančních prostředků, nazýváme tento stav ideální likvidita. Pokud je plánovaný stav vyšší než požadovaný, potom hovoříme o vysoké likviditě. V opačném případě jde o likviditu nízkou. Požadovaným stavem zde rozumíme situaci, která je pro podnik optimální, a to právě z hlediska alternativních nákladů a vztahu podnikatele k riziku. Klíčovým nástrojem pro řízení likvidity je plán likvidity, který nás informuje o disponibilní hotovosti v budoucnosti.29 Časové horizonty plánu nemohou být ve všech podnicích stejné. Odvíjí se např. od charakteru odvětví, průběžné doby výroby, dostupnosti údajů, sezónnosti prodeje atd. Díky kvalitnímu plánování likvidity lze dosahovat vyšší efektivnosti v řízení finančního majetku. Plánování napomáhá:30  předvídat hotovostní požadavky díky nastavenému systému sběru dat,  rychleji transferovat hotovost,  minimalizovat zpomalování v kritických místech,  vyhnout se nákladným záporným zůstatkům na účtu a efektivně využít náklady denních půjček,  maximalizovat výnos dostupného kapitálu prostřednictvím správných investičních rozhodnutí, 28

Wöhe, G. Kislingerová, E. Úvod do podnikového hospodářství. s. 567 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 484 30 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 490 25 29

 a efektivně rozhodovat o financování, o jeho potřebě, objemu a délce čerpání. Cílem řízení likvidity je dosáhnout celkové efektivity prostřednictvím následujících charakteristik:31  splatné závazky jsou hrazeny včas,  je eliminován souběh půjček a finančního majetku,  všechny zůstatky finančního majetku jsou úročeny,  jsou minimalizovány náklady na krátkodobé financování a maximalizovány výnosy z finančního majetku.

2.1 HODNOCENÍ LIKVIDITY POMOCÍ ROZVAHY Metoda hodnocení likvidity pomocí rozvahy využívá údaje dostupné ve finančních výkazech, které byly představeny v kapitole 1. Její hlavní výhodou je skutečnost, že se dají jednotlivé ukazatele lehce vypočítat, jelikož potřebné informace k tomu určené jsou v podnicích známy. Nevýhodou těchto ukazatelů je jejich úzké zaměření, a to pouze na oběžný majetek a krátkodobé závazky. Čistý pracovní kapitál Prostřednictvím rozvahy lze na likviditu nahlížet z pohledu aktiv i pasiv. Jedná se o výpočet čistého pracovního kapitálu. Tento ukazatel se řadí mezi ukazatele absolutní, stavové, a zároveň rozdílové. Ze strany aktiv se čistý pracovní kapitál vypočítá jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů. Jinými slovy se jedná o přebytek krátkodobých aktiv nad krátkodobými závazky. To znamená, že čistým pracovním kapitálem v tomto případě rozumíme tu část aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji (vlastními i cizími). Tento pohled se také nazývá manažerský přístup. Zájmem manažerů společnosti je udržet čistý pracovní kapitál co nejvyšší, jelikož představuje finanční rezervu.32 Díky tomu, že se od aktiv odečítají krátkodobé finanční povinnosti podniku, vypovídá tento ukazatel o čistém disponibilním provozním kapitálu podniku.33

31

Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 483 Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 16 33 Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 18 32

26

Náhled ze strany pasiv vnímá čistý pracovní kapitál jako vlastní kapitál plus cizí dlouhodobý kapitál mínus stálá aktiva. V tomto případě to je přebytek dlouhodobého kapitálu nad dlouhodobými aktivy. Tento způsob výpočtu je známý jako přístup ze strany vlastníka. Jelikož právě vlastník je ten, co má právo rozhodovat o financování společnosti pomocí dlouhodobých zdrojů.34 Zjišťujeme aktiva financována dlouhodobými zdroji a to tak, že od dlouhodobých zdrojů (vlastních i cizích) odečteme dlouhodobá aktiva. Z pohledu vlastníka je financování dlouhodobými zdroji dražší než financování krátkodobé. Z tohoto důvodu by měl být čistý pracovní kapitál nižší než u přístupu manažerského. Díky čistému pracovníku kapitálu jsou podniky schopny nepřerušovat své aktivity ani v důsledku nepříznivé situace, která si vyžádá vyšší výdej peněz. M. Landa jej nazývá „finančním polštářem.“35 Pro skutečné využití čistého pracovního kapitálu k posouzení likvidity, je zapotřebí, aby byla splněna následující kritéria. Musí být zřejmá data splatnosti jednotlivých majetkových složek. Díky tomu rozlišujeme v rozvaze složky krátkodobé, se splatností do jednoho roku, a dlouhodobé, se splatností delší než jeden rok. Zároveň je třeba, aby byly položky v rozvaze oceněny jejich reálnou hodnotou. Toho se docílí díky principům finančního účetnictví, a to principem „věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví a finanční situace“36 a principem opatrnosti. Zpravidla se většina majetku oceňuje cenami, které byly platné v době jejich pořízení (tj. historická cena), a proto nemusí odpovídat skutečné hodnotě majetku v době, kdy má být provedena analýza likvidity. Posledním požadavkem je, aby v rozvaze byla všechna podstatná aktiva a pasiva, která mohou ovlivnit likviditu. Tento požadavek se odvíjí od současných metod finančního účetnictví např. v případě leasingu. Vzhledem k tomu, že o předmětu leasingu v daném období účtuje jiná firma jako o svém majetku, u sledovaného podniku se v rozvaze nevyskytuje. V tomto případě je potřeba jej zahrnout do výpočtu čistého pracovního kapitálu. 37

34

Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 17 Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 18 36 Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 23 37 Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 23 35

27

Stupně likvidity Rozlišujeme likviditu krátkodobou a dlouhodobou. Plánování dlouhodobé likvidity spadá pod strategické finanční plány podniku. Krátkodobá likvidita je ovlivňována stavem krátkodobého majetku a krátkodobých závazků. Při výpočtu dosazujeme do jmenovatele krátkodobé závazky. Hodnoty dosazované do čitatele se pak odvíjí od stupně likvidity, který počítáme. Díky tomu je možné krátkodobou likviditu řídit pomocí krátkodobého finančního plánování. To může zahrnovat například snahu o co nejkratší vázání peněžních prostředků v zásobách nebo o co nejrychlejší přeměnu pohledávek v peníze. Také je třeba dbát na řízení krátkodobých závazků a úvěrů nebo na řízení peněžní hotovosti, kdy je třeba, aby podnik měl určité hotové peníze k dispozici. Literatura uvádí následující druhy krátkodobé likvidity:  pohotová likvidita (tj. likvidita prvního stupně),  rychlá likvidita (likvidita druhého stupně) a  běžná likvidita (likvidita třetího stupně). Pohotová likvidita (cash ratio) se vypočítá jako podíl krátkodobého finančního majetku a krátkodobých závazků. Do finančního majetku řadíme peníze v pokladně i na bankovních účtech, ceniny a cenné papíry. Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 až 0,8. V čitateli jsou položky oběžného majetku, které se mohou velmi rychle přeměnit na peněžní hotovost. Samozřejmě kromě peněz na účtu a v pokladnách, které v této podobě již jsou. Pokud by se tento ukazatel rovnal hodnotě 1, pak to znamená, že podnik je schopen okamžitě zaplatit své krátkodobé závazky.38 Při výpočtu rychlé likvidity (quick ratio) do čitatele dosadíme kromě finančního majetku i krátkodobé pohledávky. Optimální hodnota této likvidity se uvádí 1. Běžná likvidita (current ratio) v čitateli zahrnuje celkový krátkodobý oběžný majetek. Optimální hodnota v tomto případě se uvádí 2.39 Čím vyšší je tato hodnota, tím méně hrozí nebezpečí platební neschopnost, a naopak. Avšak je zapotřebí tento ukazatel srovnávat 38 39

Rejnuš, O. Finanční trhy. s. 276 Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 27-29 28

s průměrem v daném odvětí, jelikož se jeho hodnoty v rozdílných odvětvích mohou lišit.40 Přehled hodnot jednotlivých ukazatelů krátkodobé likvidity nabízí Tabulka 1. Tabulka 1 Členění krátkodobé likvidity

Druh likvidity Pohotová Rychlá Běžná

Optimální hodnota 0,2 - 0,8 1 2

Zdroj: Landa, M. Finanční plánování a likvidita

Je ale nutné na uvedené hodnoty nahlížet pouze jako na obecné doporučení, jelikož skutečná optimální likvidita se bude odlišovat dle velikosti podniku a odvětví průmyslu. Průměrné likvidity v odvětví počítané Ministerstvem průmyslu a obchodu se během sledovaných let likvidita prvního stupně pohybovala okolo hodnot 0,2 – 0,5 a likvidita třetího stupně se pohybovala v rozmezí 1 - 1,9.41

2.2 HODNOCENÍ LIKVIDITY POMOCÍ VÝKAZU CASH-FLOW Hodnocení likvidity pomocí rozvahy se zaměřuje pouze na oblasti krátkodobých závazků a oběžného majetku. Likvidita podniku nezávisí jen na těchto položkách, a proto je třeba tento model doplnit i o hodnocení pomocí finančních toků. Data z výkazu cash-flow doplňují údaje, které získáme z výpočtu poměrových ukazatelů likvidity (například zhoršení likvidní situace podniku se ve výkazu cash-flow projeví úbytkem stavu peněžních zásob, a naopak). Výpočet likvidity pomocí výkazu peněžních toků se provádí podobně, jako výpočet poměrových ukazatelů pomocí rozvahy. Místo oběžného majetku (a jeho různých modifikací jako krátkodobý finanční majetek, atd.) dosadíme do čitatele provozní cash-flow. Ve jmenovateli zůstávají krátkodobé závazky. Ukazatel likvidity založený na provozním peněžním toku vypovídá o tom, zda je podnik schopen krýt své krátkodobé závazky (včetně krátkodobých úvěrů) pomocí peněžních prostředků získaných z provozní oblasti.42

40

Rejnuš, O. Finanční trhy. s. 275 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238 41

42

Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 60 29

2.3 EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA Ekonomická přidaná hodnota (economic value added, EVA) je komplexním ukazatelem,

kterým

se

měří

finanční

výkonnost

podniku.

Ukazatel

je

založen

na ekonomickém zisku, což je jeho velká výhoda.43 Tento ekonomický zisk, označovaný též jako nadzisk, je vlastně operačním (provozním) výsledkem hospodaření očištěným o náklady z operační (provozní) oblasti a o náklady kapitálu, tedy náklady na vlastní a cizí kapitál. Operační oblast se dá částečně chápat jako oblast provozní, podle pojmů užívaných v českém účetnictví, s tím rozdílem, že námi užívaný pojem provozní je pojat žúženě. Pojem operační zde představuje to, co se podílí na hlavní podnikatelské činnosti (může se stát, že ve výkazu v provozní oblasti bude vykázán výnos, který s touto činností nesouvisí, a tím pádem musí být považován za neoperační).44 Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty se používá následující rovnice:45 EVA = NOPAT – Capital * WACC. NOPAT představuje čistý zisk z operační činnosti podniku (net operating protif after taxes). Capital je chápán jako kapitál vázaný v těch aktivech, která jsou potřebná k hlavnímu provozu podniku (při výpočtech ukazatele EVA bývá tato položka různě upravována a následně se označuje jako čistá operační aktiva (NOA, net operating assets)). 46 Zkratka WACC „představuje průměrné vážené náklady kapitálu (weighted average cost of capital).“47 Pokud ve výsledku vyjde kladné číslo, znamená to, že podnikem byla vytvořena nová hodnota. Tzn., že podnik dosahuje vyššího než normální výnosu, a díky tomu může pokrýt odměny investorům. Záporné číslo znamená úbytek hodnoty. Nelze stanovit normální výnosnost podniku, a tudíž ukazatel EVA lze použít jako doplňující metodu. M. Mařík a P. Maříková tuto hodnotu vnímají spíše jako hodnotu získanou odhadem než za přesný výpočet.48 Komplexní hodnocení podniku lze provádět i pomocí jiných ukazatelů než je EVA. Například ukazatel Market value added (MVA), jež je výsledkem rozdílu tržní a účetní 43

Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 38 Mařík, M. Maříková, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. s. 15 45 Mařík, M. Maříková, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. s. 13 46 Mařík, M. Maříková, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. s. 18 47 Mařík, M. Maříková, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. s. 13 48 Mařík, M. Maříková, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. s. 14 30 44

hodnoty vlastního kapitálu. MVA se zabývá především tím, jak je podnik hodnocen ze strany akcionářů a investorů. Hodnotí se tak vnější výkonnost daného podniku.49 Dalším ukazatelem, který se využívá pro výpočet finanční výkonnosti podniku, je ukazatel CF ROI (cash flow return on investment). Je využíván pro výpočet hodnoty akcií a zjišťuje, proč má akcie danou hodnotu. Hodnotí, jak jsou investice pro podnik výnosné. Na rozdíl od předchozích zmíněných ukazatelů není založen na statistických údajích a zohledňuje čas.50 Na rozdíl od obou dvou výše zmíněných ukazatelů poskytuje ukazatel EVA informaci o vnitřní výkonnosti podniku a slouží jako informace především pro vlastníka. Konstrukce ukazatele EVA pomocí rentability Vzhledem k tomu, že základní vzorec pro výpočet EVA pochází z USA, se bude položka NOPAT lišit od hospodářského výsledku počítaného podle českých účetních standardů. Na úpravu českého hospodářského výsledku tak, aby se co nejvíce podobal hodnotě NOPAT, však existuje více názorů. Užívá se buď rentabilita aktiv, nebo rentabilita vlastního kapitálu, a to dle toho, pro jaký účel (respektive komu) bude výpočet sloužit. Varianta s rentabilitou vlastního kapitálu, která se vypočítá jako: EVA = (ROE – re) * vlastní kapitál, je vhodnější pro vlastníky podniku, a to díky tomu, že pracuje s alternativními náklady (re). Alternativními náklady rozumíme náklady ušlé příležitosti, kdy se počítá s výnosy, kterých lze dosáhnout, pokud se peníze investují do jiné investiční příležitosti. Tento ukazatel se dá odhadnout pomocí různých modelů (např. model CAPM nebo stavebnicový model). 51 Pokud by konečná hodnota ukazatele vyšla záporná, ale hodnota ROE by byla kladná, pak náklady příležitosti jsou vysoké. Druhá varianta konstruuje ekonomickou přidanou hodnotu pomocí rentability aktiv: EVA = (ROA – WACC) * aktiva Stejně jako u základního vzorce se zde vyskytuje položka WACC, která představuje vážené náklady kapitálu. Aktiva pak představují veškerý majetek podniku. Tato varianta je vhodnější spíše pro případné investory či věřitele.52

49

Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 39 Mařík, M. Maříková, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. s. 110 51 Kislingerová, E. Manažerské finance. s. 323 52 Suchánek, P. Finanční management. s. 79 - 81 31 50

3 FINANČNÍ

ANALÝZA

LIKVIDITY

A

FINANČNÍ

VÝKONNOSTI 3.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI E.ON ENERGIE, A.S. Skupina E.ON působící v České republice spadá do celosvětově působícího koncernu E.ON, který patří k největším soukromým energetickým společnostem na světě. Historie působení skupiny E.ON Czech sahá až do roku 1994, kdy byla zakoupena první akcie společnosti Východočeské plynárenské. V roce 2001 byla založena společnost E.ON Czech Holding AG, která o dva roky později převzala majoritní podíly akcií společností Jihomoravská a Jihočeská energetika. Rok 2003 můžeme považovat za faktický zrod společnosti E.ON. Skupina působí především na území Jihomoravského a Jihočeského kraje. V souvislosti s otevřením trhu s energetikou byla do skupiny E.ON v roce 2007 integrována společnost Jihočeská plynárenská. O rok dříve převzala skupina podíly i v Pražské plynárenské. Skupina E.ON je tradičním partnerem české energetiky. Dodává elektřinu 1,2 milionu zákazníkům a zemním plynem zásobuje více než 110 000 zákazníků. Skupina E.ON Czech dnes zahrnuje tyto společnosti:  E.ON Česká republika, s.r.o.,  E.ON Energie, a. s.,  E.ON Distribuce, a.s.,  E.ON Trend s.r.o.,  E.ON Servisní, s.r.o. Společnost E.ON Energie, a. s. má v rámci energetické skupiny E.ON Czech starosti obchodování s elektrickou energií a plynem na českém trhu. Koordinuje a řídí aktivity celé skupiny v těchto oblastech tak, aby získala stabilní vedoucí postavení na českém energetickém trhu.53

53

http://www.eon.cz/o-nas/o-skupine-eon/eon-v-ceske-republice/eon-energie-a-s 32

3.2 METODIKA ANALÝZY LIKVIDITY A FINANČNÍ VÝKONNOSTI V práci je použita standardní metodika finanční analýzy pro hodnocení likvidity a finanční výkonnosti podniku. Pro zkoumání likvidity využívám dvě metody, a to metodu z pohledu rozvahy a z pohledu cash-flow. Pomocí rozvahy podniku analyzuji čistý pracovní kapitál a také tři stupně likvidity. Z výkazu cash-flow využívám pro hodnocení likvidity provozní CF. Pro

svou

práci

jsem

se

rovněž

rozhodla

využít

výpočet

EVA.

Jedním

z důvodů je ten, že ukazatel MVA vychází z ukazatele EVA. V případě, že dochází k nárůstu ekonomické přidané hodnoty, dochází k nárůstu i tržní přidané hodnoty. Dalším důvodem, proč v této práci upřednostním ekonomickou přidanou hodnotu je ten, že model hodnotí podnik nejen z vnějšku, ale i z vnitřního pohledu.54 Zdrojem jsou data z výročních zpráv (viz Přílohy P1 a P2). Výroční zprávy jsou z let 2009 až 2013, a to u obou sledovaných společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o. Pro výpočty ukazatele EVA jsou zapotřebí údaje, které nejsou snadno dostupné. Z tohoto důvod čerpám údaje z anglické webové stránky, která se zabývá odhadem různých ukazatelů, včetně alternativních nákladů a průměrných vážených nákladů kapitálu, které jsou k výpočtům potřeba, dle regionů a jednotlivých odvětví. Tuto stránku vytvořil Aswath Damodaran působící na New Yorské univerzitě na Stern School of Business, který se také zabývá publikováním odborných prací a každoročním shromažďováním ekonomických dat a jejich publikací na této stránce.55 Po provedení finanční analýzy obou zmíněných podniků prostřednictvím výše uvedených metod a sledování vývoje v období let 2009 až 2013 jsem získaná data obou podniků porovnala a následně je konzultovala s pracovníky z finančního oddělení společnosti E.ON Energie, a.s. Rozhovor proběhl v červenci roku 2015. Výzkum byl prováděn v roce 2015.

54

Šulák, M. Vacík, E. Měření výkonnosti firem. s. 50 Damodaran, A. Current data. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datacurrent.html#growth 33 55

4 ANALÝZA A DOPORUČENÍ 4.1 ANALÝZA LIKVIDITY Čistý pracovní kapitál (ČPK) Na ČPK nahlížím jak ze strany aktiv, tak ze strany pasiv. V následujících tabulkách Tabulka 2 a Tabulka 3 je zaznamenán výpočet čistého pracovního kapitálu oběma variantami pro sledované společnosti, a to během pěti let. Konkrétně se jedná o roky 2009 až 2013. Údaje z tabulek jsou následně zobrazeny také v grafech Obrázek 1 a Obrázek 2. V tabulce Tabulka 2 nahlížím na výpočet čistého pracovního kapitálu ze strany aktiv. Sledovaná společnost dosahuje ve všech letech kladného výsledku. Minima dosahuje v roce 2009, naopak nejvyššího ČPK dosahuje v roce 2011. V letech 2009 až 2012 dosahuje vždy vyšších hodnot než společnost RWE. U této společnosti jsou v letech 2009 a 2012 hodnoty záporné, což není příznivý ukazatel. Avšak v roce 2013 dosahuje čistý pracovní kapitál u společnosti RWE trojnásobek hodnoty, kterou vykazuje společnost E.ON. Lépe viz Obrázek 1, který znázorňuje vývoj ČPK v grafu. Tabulka 2 ČPK ze strany aktiv, varianta A

Čistý pracovní kapitál ze strany aktiv V tisících Kč 2009 1 693 200 E.ON RWE

-1 142 279

2010

2011

2012

2013

2 923 422

3 880 094

2 919 840

3 495 655

7 803

209 371

-381 418

11 030 812

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

Následující Tabulka 3 obsahuje výpočty čistého pracovního kapitálu ze strany pasiv. Opět v letech 2009 až 2012 dosahuje společnost E.ON vyšších hodnot než konkurenční společnost. Obrat nastává v roce 2013, kdy ČPK společnosti RWE je přibližně o 7 550 000 tisíc Kč vyšší než u společnosti E.ON. Společnost E.ON však během sledovaných let nezaznamenává takové výkyvy v ČPK, jako konkurenční společnost, která opět v letech 2009 a 2012 dosahuje záporných hodnot. Průběh je opět zaznamenán v grafu Obrázek 2.

34

Tabulka 3 ČPK ze strany pasiv, varianta B

Čistý pracovní kapitál ze strany pasiv V tisících Kč 2009 1 406 766 E.ON RWE

-1 167 120

2010

2011

2012

2013

2 537 980

3 332 177

2 298 387

3 352 046

-267 038

147 969

-444 759

10 908 478

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

Z grafů Obrázek 1 i Obrázek 2 je patrné, že společnost E.ON Energie, a.s. udržuje stabilní hladinu disponibilních finančních prostředků, které mohou v neočekávaných situacích sloužit jako finanční rezerva. Naopak ve společnosti RWE Energie, s.r.o. se v letech 2009 a 2012 vyskytují i záporná čísla, pokud se jedná o přístup ze strany aktiv. V druhém případě se záporná čísla objevují navíc i v roce 2010. Výrazné zlepšení nastalo až v roce 2013, kdy společnost RWE Energie, s.r.o., zaznamenala nárůst v oběžných aktivech (výrazně se zvýšily krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek). Obrázek 1 Čistý pracovní kapitál ze strany aktiv

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

35

Obrázek 2 Čistý pracovní kapitál ze strany pasiv

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

Z hlediska čistého pracovního kapitálu hodnotím společnost E.ON Energie, a.s. pozitivně. Rok 2013 byl pro společnost RWE Energie, s.r.o. výjimečný z toho důvodu, že se zvýšily oběžná aktiva, a to především pohledávky k podnikům ve skupině (z důvodu cashpoolingu).

36

Stupně likvidity Tabulky Tabulka 4 a Tabulka 5 ukazují, že obě společnosti jsou hluboko pod doporučovanými hodnotami pohotové (0,2 – 0,8) a běžné likvidity (1). Tyto výsledky jsou v tabulkách 4 a 5 znázorněny červenou barvou. Nedostačující výsledky v letech 2009 až 2013 jsou důsledkem držení relativně málo volných finančních prostředků v pokladně a na bankovních účtech ve vztahu ke svým krátkodobým závazkům. Tabulka 4 Stupně likvidity společnosti E.ON

Stupně likvidity (E.ON) 2009

2010

2011

2012

2013

Průměr

Pohotová likvidita

0,0026

0,0015

0,0001

0,0012

0,0001

0,011

Rychlá likvidita

1,0770

1,0970

1,1303

1,1096

1,1003

1,1028

Běžná likvidita

1,0773

1,1056

1,1527

1,1309

1,1438

1,1221

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování Tabulka 5 Stupně likvidity společnosti RWE

Stupně likvidity (RWE) 2009

2010

2011

2012

2013

Průměr

Pohotová likvidita

0,0003

0,0002

0,0006

0,0005

0,002

0,007

Rychlá likvidita

0,8894

0,9930

1,0160

0,9448

2,5251

1,2737

Běžná likvidita

0,8894

0,9930

1,0160

0,9448

2,5252

1,2737

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

37

Společnost E.ON ani v jednom ze sledovaných let nedosahuje potřebné hodnoty pohotové likvidity. Likvidita se naopak v letech 2009 až 2011 snižovala. Opětovný nárůst na původní hodnoty nastal v letech 2012 a 2013. Společnost RWE až v posledním roce (2013) značně zlepšila pohotovou likviditu oproti předcházejícím rokům. Vývoj likvidity v čase je znázorněn v následujícím grafu Obrázek 3. Obrázek 3 Pohotová likvidita

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

38

Co se týče likvidity rychlé (viz Obrázek 4), společnost E.ON Energie, a.s. vykazuje hodnoty okolo 1, které také literatura doporučuje. U konkurenční společnosti však hodnoty kolísají a nejsou tak konstantní jako u společnosti E.ON Energie, a.s. Především v roce 2013 se u firmy RWE se tento ukazatel zdvojnásobil. To je způsobeno nárůstem pohledávek v daném roce (jak již bylo zmíněno u čistého pracovního kapitálu, dle výroční zprávy společnosti představují cca 12 000 000 tisíc korun pohledávky k podnikům ve skupině, které vznikly v důsledku cash-poolingu). Obrázek 4 Rychlá likvidita

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

39

Běžná likvidita u obou společností je opět nižší, než doporučované hodnoty. U společnosti RWE Energie, s.r.o. je dokonce první sledované čtyři roky stejná, jako likvidita rychlá. To je důsledkem toho, že společnost během tohoto období nevykazovala žádné zásoby. Rozdíl nastává až v roce posledním, kdy společnost RWE Energie, s.r.o. vlastnila zboží ve výši 1 202 tisíc korun. Společnost E.ON Energie, a.s. sice nedosahuje doporučené hodnoty 2, nicméně hodnoty jsou vyšší než likvidita druhého stupně, a to z důvodu, že společnost vlastní i zásoby. Jedná se o zásoby zemního plynu a elektrické energie. Tyto zásoby během let rostly důvodu nárůstu počtu zákazníků. Průběh běžné likvidity obou společností zachycuje graf Obrázek 5. Obrázek 5 Běžná likvidita

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

To, že sledované společnosti nenabývají u likvidity prvního a třetího stupně doporučených hodnot, je způsobeno především nízkými hodnotami peněžních prostředků v hotovosti a také nízkým stavem zásob. To je způsobeno charakterem odvětví. Obchodují totiž s komoditami, které nejsou skladovatelné. Zároveň mohou dobře předjímat svůj budoucí příjem, který se skládá především ze záloh placených jejich zákazníky. V případě společnosti E.ON Energie, a.s. jsou nízké částky na bankovních účtech důsledkem cash-poolingu, díky kterému se vždy převádí peníze na zahraniční účty, kde je výhodnější úročení. Část peněz se také „skrývá“ v položce rozvahy s názvem Pohledávky – ovládající a řídící osoba. 40

Obě společnosti jsou součástí nadnárodního koncernu, a dá se předpokládat, že mají dostatečnou finanční hotovost na účtech. Účty však nejsou vedeny v České republice, a proto nemohou být zahrnuty ve výpočtech. Výpočet likvidity pomocí cash-flow Likvidita počítaná pomocí cash-flow se vypočítá jako podíl provozního cash-flow a krátkodobých závazků. Tento ukazatel nám ukazuje, zda je společnost schopná (nebo také na kolik je schopná) vyprodukovat čisté finanční prostředky k úhradě krátkodobých závazků.56 Již vypočítané hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách Tabulka 6 a 7. Tabulka 6 Likvidita z cash-flow společnosti E.ON

Likvidita z cash-flow (E.ON) 31.12.2009 Likvidita z CF -0,0056

31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

31.12.2013

0,0773

0,0190

-0,0647

0,0068

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

Tabulka 7 Likvidita z cash-flow společnosti RWE

Likvidita z cash-flow (RWE) 31.12.2009 Likvidita z CF 0,1577

31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

31.12.2013

0,0485

0,0317

0,0941

0,1895

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

Nízké až záporné hodnoty tohoto ukazatele jsou u společnost E.ON Energie, a.s. ovlivněny nízkými, ne-li zápornými, výsledky hospodaření, které do provozního cash-flow vstupují. Během let 2009 až 2013 výrazně kolísá. Naopak konkurenční společnost v důsledku kladných výsledků hospodaření má hodnoty vyšší a kladné.

56

Landa, M. Finanční plánování a likvidita. s. 60 41

4.2 ANALÝZA EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY Pro výpočty ukazatele EVA pomocí rentability, je zapotřebí nejprve zjistit rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) a rentabilitu aktiv (ROA). Zdrojem je výkaz zisku a ztráty z výročních zpráv. Využila jsem zisk před a po zdanění. Jejich hodnoty za jednotlivé roky jsou shrnuty v následujících tabulkách Tabulka 8 a 9. Tabulka 8 Ukazatele rentability společnosti E.ON

Ukazatele rentability společnosti E.ON 31.12.2009

31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

31.12.2013

ROA

-0,0225

0,0596

0,0567

-0,0280

0,0490

ROE

-0,4052

0,5480

0,3710

-0,2890

0,3095

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

Tabulka 9 Ukazatele rentability společnosti RWE

Ukazatele rentability společnosti RWE 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 0,0801 0,1355 0,1324 0,0998 0,1587 0,2416 0,2616 0,1991

ROA ROE

31.12.2013 0,5383 0,8645

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

V následujících tabulkách Tabulka 10 a 11 jsou vypočítány ukazatele EVA s využitím jednotlivých rentabilit. Do vzorců vstupují dvě hodnoty, které není možné zjistit z výkazů společností. Jedná se o průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) a alternativní náklady (r e). Použila jsem hodnoty uváděné v odborných publikacích.57 Pro oblast Evropy a energetického průmyslu bylo vypočítáno, že WACC se rovná 0,0609 a re se rovná 0,0913. Tabulka 10 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty společnosti E.ON

Ukazatel ekonomické přidané hodnoty společnosti E.ON 31.12.2009

31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

31.12.2013

EVA z ROA

-19 785 123

-36 663

-114 892

-2 157 016

-326 877

EVA z ROE

-720 956

1 162 864

947 883

-908 657

754 393

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

57

Damodaran, A. Current data. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datacurrent.html#growth 42

Tabulka 11 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty společnosti RWE

Ukazatel ekonomické přidané hodnoty společnosti RWE 31.12.2009

31.12.2010

31.12.2011

31.12.2012

31.12.2013

EVA z ROA

434 185

1 767 121

1 135 600

597 283

9 009 399

EVA z ROE

760 419

1 881 765

1 307 790

763 060

8 863 594

Zdroj: Účetní závěrky společností E.ON Energie, a.s. a RWE Energie, s.r.o., vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že obě ekonomické přidané hodnoty v rámci společnosti E.ON Energie značně kolísají, a jsou především záporné. V případě, že ukazatel EVA vychází záporně, znamená to, že společnost nevytváří žádnou ekonomickou přidanou hodnotu, ale naopak ji ničí. Ukazatel EVA vypočítaný pomocí rentability aktiv slouží především pro investory. Tyto hodnoty mohou investory spíše odradit, než je přimět do společnosti investovat. Naopak ukazatel počítaný pomocí rentability vlastního kapitálu vyjadřuje hodnotu důležitou spíše pro vlastníky, jelikož zjišťuje ziskovost. Ukazatel také kolísá, ve dvou sledovaných letech vychází záporně, nicméně převážně je kladný, a tudíž by se dalo říci, že společnost vytváří ekonomickou přidanou hodnotu. Konkurenční společnost je na tom o poznání lépe, oba ukazatele vychází kladně během všech sledovaných let. Tento podnik je tedy z hlediska investorů vhodný k investicím a stejně tak z hlediska vlastníka vytváří kladnou hodnotu (společnost je tedy zisková). Data získaná výše uvedenou analýzou byla konzultována s pracovníky z finančního oddělení společnosti E.ON Energie, a.s. V rámci rozhovoru byla identifikována dvě stěžejní fakta mající vliv na záporný výsledek hospodaření v roce 2009 a 2012. V obou letech se jedná o nahodilý jev, který nemohl být dopředu předvídatelný. V roce 2009 se jednalo o navýšení rezerv a prodej finančního majetku. V roce 2012 vznikl negativní výsledek hospodaření díky problému s emisními povolenkami. Navýšení rezerv můžeme vidět v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. V roce 2008 činily ostatní rezervy 6 340 tis. Kč, v roce 2009 došlo k navýšení na 308 071 tis. Kč. Toto navýšení se promítlo do výkazu zisku a ztráty jako Zvýšení rezerv a opravných položek v provozní oblasti. Tato položka v roce 2008 činila 48 952 tis. Kč, v roce 2009 se navýšila na 436 270 tis. Kč.

43

Problém s emisními povolenkami se může odvíjet od změny obchodování emisních povolenek od roku 2013. Do roku 2012 byly povolenky přidělovány bezplatně. V období let 2013 až 2020 má docházet ke zvyšování podílu povolenek, které budou prodávány prostřednictvím dražeb.58

4.3 VYHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ Likvidita První zjišťovanou veličinou, která má vliv na likviditu podniku, byl čistý pracovní kapitál. Ten vycházel u společnosti E.ON Energie, a.s. po celých pět let kladný a relativně stabilní. V tomto ohledu dosahuje společnost optimálních výsledků, a to i ve srovnání s konkurencí, u které čistý pracovní kapitál byl mnohdy i záporný. Následovaly výpočty stupňů likvidity. Likvidita prvního a třetího stupně vychází u obou společností nižší, než jsou literaturou doporučované hodnoty. Je však nutné dodat, že hodnoty doporučované literaturou jsou pouze obecné, a jak již bylo zmíněno kapitole 2.1, je pravděpodobné, že se optimální hodnoty budou lišit u každé společnosti. Dle průměrné likvidity v odvětví počítané Ministerstvem průmyslu a obchodu se během sledovaných let likvidita prvního stupně pohybovala v rozmezí 0,2-0,5 a likvidita třetího stupně v rozmezí 1 – 1,9.59 Z tohoto hlediska má společnost E.ON Energie, a.s. nedostačující výsledky pouze u likvidity pohotové. Ta je způsobena nedostatkem peněžních prostředků na bankovních účtech. Avšak dle mého názoru není nízká likvidita prvního stupně výrazný problém, jelikož se jedná o specifickou společnost. Většina příjmů je totiž tvořena zálohami, které platí zákazníci za odebraný plyn a elektrickou energii. Společnost má tedy dobrý přehled, kolik pohledávek (jedná se o položku Dohadné účty aktivní) se během měsíce změní v peněžní prostředky. Představme si ale modelovou situaci, kdy by během roku bylo nutné náhle splatit krátkodobé závazky za jeden měsíc. Bude na pokrytí stačit měsíční příjem společnosti? Výše krátkodobých závazků v posledním roce činila 23 739 164 tis. Kč. Dvanáctina závazků tedy je 1 978 263 tis. Kč. Příjem společnosti zjistíme z výkazu o peněžních tocích. V případě, že bude měsíční cash flow kladné, společnost má prostředky na zaplacení závazků. Roční cash 58

KURZYCZ. [cit. 2015-11-14] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/tema/detail/vlada-dala-zelenou-navrhuzakona-ktery-upravuje-obchodovani-1021374.html 59 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238 44

flow v roce 2013 činilo 408 062 tis. Kč. Dvanáctina tedy vychází jako kladné číslo, a proto má společnost E.ON Energie, a.s. dostatek prostředků na splacení svých krátkodobých závazků. Měsíční cash flow mohou kolísat, tudíž by to nebyla přesná dvanáctina, ale k bližším údajům nemám přístup. Dalším sledovaným ukazatelem zkoumající likviditu byla likvidita z cash-flow. Ta vychází v letech 2009 a 2012 záporně, a to z důvodu, že do provozního cash-flow, ze kterého se likvidita počítá, vstupuje i zisk či ztráta za sledované období. Společnost E.ON Energie, a.s. byla ve dvou z pěti sledovaných let ve ztrátě (konkrétně v letech 2009 a 2012), a právě v těchto letech vychází provozní cash-flow i likvidita záporně. Oproti tomu konkurenční společnost dosahuje během let 2009 až 2013 kladných výsledků. Aby podnik dosahoval zisků, měl by podle mých výpočtů udržovat poměr výkonové spotřeby a výkonů okolo 96% a méně. V letech, kdy společnost vykazovala ztrátu, je v poměru k výkonům oproti jiným rokům vyšší výkonová spotřeba (tzn. spotřeba materiálu a služeb). Při konzultaci těchto skutečností byly odkryty dva hlavní důvody, kvůli kterým došlo k záporným výsledkům. Jak bylo uvedeno v kapitole 4.2, jedná se o jednorázové nepředvídatelné situace, které dle expertů z E.ON Energie, a.s. není třeba vykládat negativně a vyvozovat z nich závěry. Lze konstatovat, že čím vyšší je likvidita společnosti, tím nižší má riziko platební neschopnosti. Na druhou stranu se snižuje výkonnost. Finanční výkonnost K hodnocení finanční výkonnosti jsem ve své práci využila ukazatel ekonomické přidané hodnoty, který jsem konstruovala na základě rentability aktiv a rentability vlastního kapitálu. Rentabilita aktiv (ROA) u společnosti E.ON Energie, a.s. je oproti konkurenci horší. To je způsobeno tím, že společnost RWE Energie, s.r.o. vykazuje vyšší zisk, který vstupuje do vzorce jako čitatel. Průměrná roční rentabilita aktiv se u sledované společnosti pohybuje v letech 2009 až 2013 okolo 2,4%, zatímco u společnosti RWE Energie, s.r.o. rentabilita činí 19%. Rentability vlastního kapitálu (ROE) dosahuje lepších výsledků. V letech 2010 a 2011 je vyšší, než u konkurenční společnosti. Průměrná hodnota rentability je 10,6%, u společnosti RWE Energie, s.r.o. činí 34%. Vzhledem k tomu, že rentabilita aktiv je u sledované společnosti velmi malá, vychází finanční výkonnost záporně ve všech letech sledovaného období. U konkurenční společnosti 45

tomu tak není. Jak již bylo uvedeno výše, je tomu tak proto, konkurenční společnost vykazuje vyšší zisk, než společnost E.ON Energie, a.s. Finanční výkonnost počítaná pomocí ROE vychází záporně pouze v letech 2009 a 2012, a to díky tomu, že do vzorce rentability vlastního kapitálu vstupuje záporný čistý zisk. Na základě rozhovoru se zaměstnanci společnosti E.ON Energie, a.s. se zde opět promítají výše uvedené skutečnosti, které přispěly k zápornému výsledku hospodaření v letech 2009 a 2012. Dle experta ze společnost E.ON Energie, a.s., v případě posuzování společnosti nezávislým investorem, by od nich bylo abstrahováno. Z mého pohledu nemá společnost E.ON Energie, a.s. problém s finanční výkonností. Usuzuji tak na základě provedených výpočtů a uskutečněných rozhovorů s relevantními zaměstnanci podniku. Do obou výpočtů finanční výkonnosti vstupují odhadnuté parametry, takže vypovídající schopnost ukazatele není stoprocentní. Vzhledem k tomu, že sledovaná společnost nemá problém jak s likviditou, tak s finanční výkonností, nabízí se otázka, kolik finančních prostředků E.ON Energie, a.s. ušetří, když udržuje nižší likviditu, než je obecně doporučovaná hodnota. Pohotová likvidita za rok 2013 činila 0,001. Obecně doporučovaná hodnota je 0,2 a vyšší. Aby společnost dosáhla alespoň hodnoty 0,2, musela by navýšit krátkodobý finanční majetek o 4 744 297 tis. Kč. Pro zjištění úspory je třeba znát úrokovou míru. Tu jsem vypočítala jako podíl nákladových úroků, které jsou pro poslední sledovaný rok 14 tis. Kč, a dlouhodobých cizích zdrojů, které činí 6 002 tis. Kč. Úroková míra pro rok 2013 je 0,233%. Nicméně zjištěná sazba je velmi malá, a tudíž jsem se rozhodla použít úrokovou sazbu pro rok 2013 uvedenou na stránkách České národní banky.60 Ta je 3,4%. Společnost E.ON Energie, a.s. tedy za poslední sledovaný rok ušetřila 161 306 tis. Kč.

60

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. [cit. 2015-11-31] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/menova_stat_publ/2013/ 46

ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na řízení likvidity a především na vliv likvidity na finanční výkonnost podniku. Likvidita, jako schopnost podniku splatit své závazky, je stěžejním nositelem informací o finančním zdraví podniku. Tato informace je důležitá nejenom pro management podniku, ale i pro potenciální investory. Finanční analýza je v odborné literatuře řazena mezi základní činnosti řízení podniku. Jejím úkolem je diagnostikovat aktuální finanční situaci podniku, identifikovat odchylky od požadovaných parametrů, analyzovat příčiny jejich vzniku a navrhnout konkrétní opatření vedoucí k nastolení stavu optimálního dle vytyčených podnikových cílů. Souvislost mezi likviditou a finanční výkonností podniku jsem zkoumala z pohledu vybraných nástrojů finanční analýzy. Představila jsem tři, z mého pohledu relevantní, metody. Konkrétně metodu výpočtu likvidity pomocí rozvahy a casf-flow, a metodu ekonomické přidané hodnoty. Zaměřila jsem se především na vhodnost těchto metod v souvislosti se zkoumaným tématem a na jejich vzájemné srovnání. Na teoretickou část navazuje část praktická, která je uvedena představením energetické společnosti E.ON Energie, a. s., jejíž řízení finanční likvidity je v této práci posuzováno. Praktickému řešení problému předcházelo získání potřebných finančních dat nejenom z posuzované společnosti E.ON Energie, a.s., ale rovněž i od jejího největšího konkurenta, společnosti RWE, a. s. Empirická část je realizována prostřednictvím několika metod finanční analýzy likvidity a výkonnosti podniku. Zaměřila jsem se na modely navazující na rentabilitu podniku, finanční výkonnost hodnotím z pohledu ekonomické přidané hodnoty, jakožto nástrojem k řízení finančních operací. Výsledky jednotlivých metod jsou podrobně porovnány, a to nejen v rámci časové řady pěti let, ale i s konkurenčním podnikem. Data získaná analýzou jsem následně konzultovala s vybranými pracovníky společnosti E.ON Energie, a.s.. Tyto rozhovory přinesly nový náhled na identifikované problémy v oblasti finanční řízení. Cílem mé práce bylo posoudit řízení likvidity a zhodnocení finanční výkonnosti sledovaného podniku, identifikovat případný problém a navrhnout jeho řešení včetně ekonomických přínosů tohoto řešení. V oblasti likvidity dosahuje společnost E.ON Energie prokazatelně lepších výsledků než její konkurence. Při srovnání s obecně doporučovanými hodnotami se zdá být 47

nedostačující pouze likvidita pohotová. Jak ale ukázaly mé výpočty, společnost nemá problém s pokrytím krátkodobých závazků, jelikož její měsíční cash flow je kladné. Finanční výkonnost vypočtená prostřednictvím modelu ekonomické přidané hodnoty se oproti konkurenci projevila jako slabší. V letech 2009 a 2012 jsem identifikovala zápornou rentabilitu aktiv i rentabilitu vlastního kapitálu. To se pak negativně odráží v hodnocení finanční výkonnosti. Konzultace těchto skutečností s pracovníky společnosti E.ON Energie, a.s. překvapivě neohodnotila tyto nedostatky v oblasti finančního řízení jako závažné. Naopak je hodnotí jako nahodilé jevy, od kterých by mělo být abstrahováno. Na základě výpočtů jsem zjistila, že díky nižší likviditě je společnost schopna ušetřit finanční prostředky. V roce 2013 díky tomu vznikla úspora ve výši 161 306 tis. Kč. Práce potvrdila mé stanovisko, že v oblasti finančního řízení, konkrétně v oblasti likvidity a finanční výkonnosti nemá společnost E.ON Energie závažné nedostatky.

48

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knihy [1] GRÜNWALD, Rolf. HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 [2] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9 [3] KISLINGEROVÁ, Eva. WÖHE, Günter. Úvod do podnikového hospodářství. Vyd. 2. Praha: C. H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2 [4] LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6 [5] MAŘÍK, Miloš. MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. Vyd. 2. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0 [6] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Vyd. 4. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. 760 s. ISBN 978-80-247-3671-6 [7] SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 128 s. ISBN 978-80-210-4277-3 [8] ŠULÁK, Milan. VACÍK, Emil. Měření výkonnosti firem. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. v edici EUPRESS, 2005. 90 s. ISBN 80-86754-33-2 Internetové zdroje [9] Česká národní banka. [cit. 2015-04-21] http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=0&p_lang=CS [10] Česká národní banka. [cit. 2015-11-31] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/menova_stat_publ/2013/ [11] Damodaran online. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/home.htm [12] E.ON, a.s. [cit. 2015-08-13]. Dostupné z http://www.eon.cz/o-nas/o-skupine-eon/eon-vceske-republice/eon-energie-a-s 49

[13] KURZYCZ. [cit. 2015-11-14] Dostpné z: http://www.kurzy.cz/tema/detail/vlada-dalazelenou-navrhu-zakona-ktery-upravuje-obchodovani-1021374.html [14] Ministerstvo průmyslu a obchodu. [cit. 2015-04-20] Dostupné z http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238 [15] RWE Energie, s.r.o. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z http://www.rwe.cz/o-rwe/rwe-energie/ [16] Veřejný rejstřík a sbírka listin. [cit. 2015-03 29] Dostupné z https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=14208&typ=PLATNY

50

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Členění krátkodobé likvidity ...................................................................................29 Tabulka 2 ČPK ze strany aktiv, varianta A ..............................................................................34 Tabulka 3 ČPK ze strany pasiv, varianta B ..............................................................................35 Tabulka 4 Stupně likvidity společnosti E.ON ..........................................................................37 Tabulka 5 Stupně likvidity společnosti RWE ...........................................................................37 Tabulka 6 Likvidita z cash-flow společnosti E.ON ..................................................................41 Tabulka 7 Likvidita z cash-flow společnosti RWE ..................................................................41 Tabulka 8 Ukazatele rentability společnosti E.ON ...................................................................42 Tabulka 9 Ukazatele rentability společnosti RWE ...................................................................42 Tabulka 10 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty společnosti E.ON ....................................42 Tabulka 11 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty společnosti RWE.....................................43

51

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Čistý pracovní kapitál ze strany aktiv ..................................................................... 35 Obrázek 2 Čistý pracovní kapitál ze strany pasiv ..................................................................... 36 Obrázek 3 Pohotová likvidita ................................................................................................... 38 Obrázek 4 Rychlá likvidita ....................................................................................................... 39 Obrázek 5 Běžná likvidita ........................................................................................................ 40

52

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CAPM

Capital asset pricing model (model oceňování kapitálových aktiv)

CB

Cash balances (zůstatky hotovosti)

CF

Cash flow (peněžní tok)

CF ROI

Cash flow return on investment (výnosnost investice)

CI

Cash income (příjmy)

CO

Cash outgoings (výdaje )

ČPK

Čistý pracovní kapitál

EBIT

Earnings before interest and taxes (zisk před zdaněním)

EVA

Economic value added (ekonomická přidaná hodnota)

MVA

Market value added (tržní přidaná hodnota)

NOA

Net operating assets (čistá operační aktiva)

NOPAT

Net operating protif after taxes (čistý zisk z operační činnosti podniku)

Re

Opportunity costs (alternativní náklady)

ROA

Returns on asstes (rentabilita aktiv)

ROE

Returns on equity (rentabilita vlastního kapitálu)

WACC

Weighted average cost of capital (průměrné vážené náklady kapitálu)

53

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Rozvahy a výkazy zisku a ztráty společnosti E.ON Energie, a.s. z let 2009 – 2013 Příloha 2 Rozvahy a výkazy zisku a ztráty společnosti RWE Energie, s.r.o. z let 2009 – 2013

54

Příloha 1 – Rozvahy a výkazy zisku a ztráty společnosti E.ON Energie, a.s. z let 2009 – 2013 Obrázek 1.1 – Rozvahy netto (v tisících Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva celkem Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

31.12.2009 23 714 577 61 127 0 45 092 16 035 23 580 871 8 179 220 23 514 802 57 670 72 579

31.12.2010 29 252 613 57 298 0 41 263 16 035 29 184 659 225 106 150 644 28 769 910 38 999 10 656

31.12.2011 27 450 811 65 053 0 37 488 27 565 27 378 763 525 245 292 265 26 557 026 4 227 6 995

23 714 577 29 252 613 27 450 811 PASIVA CELKEM 1 451 992 2 546 009 3 388 461 Vlastní kapitál 1 676 381 1 676 381 1 676 381 Základní kapitál 298 995 0 0 Kapitálové fondy -1 016 -6 141 168 308 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 66 021 -519 546 284 523 Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního -588 389 1 395 315 1 257 249 období 22 262 585 26 706 604 24 064 350 Cizí zdroje 359 013 395 098 556 912 Rezervy 15 901 49 269 8 769 Dlouhodobé závazky 21 887 671 26 261 237 23 498 669 Krátkodobé závazky Časové rozlišení 0 0 0 Zdroj: Výroční zprávy E.ON Energie, a.s. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování

55

Obrázek 1.2 – Rozvahy netto (v tisících Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva celkem Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

31.12.2012 24 253 385 99 178 25 907 45 706 27 565 24 148 043 451 117 141 307 23 530 523 25 096 6 164

31.12.2013 27 355 832 110 663 7 835 102 828 0 27 234 819 1 033 624 81 116 26 116 543 3 536 10 350

24 253 385 27 355 832 PASIVA CELKEM 2 389 311 3 456 707 Vlastní kapitál 1 676 381 1 676 381 Základní kapitál 0 0 Kapitálové fondy 231 194 231 600 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1 172 249 478 736 Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního -690 513 1 069 990 období 21 864 074 23 897 980 Cizí zdroje 627 617 152 814 Rezervy 8 254 6 002 Dlouhodobé závazky 21 228 203 23 739 164 Krátkodobé závazky 0 Časové rozlišení 1 145 Zdroj: Výroční zprávy E.ON Energie, a.s. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování

56

Obrázek 2.1 – Výkazy zisku a ztráty v tisících Kč 2009 2010 2011 42 061 629 47 508 915 38 361 042 Výkony 41 468 001 45 612 091 36 190 874 Výkonová spotřeba 593 628 1 896 824 2 170 168 Přidaná hodnota 138 166 151 930 156 828 Osobní náklady -11 110 -10 492 -13 388 Daně a poplatky 718 266 3 829 3 775 Odpisy DNM a DHM 3 497 297 1 081 939 250 808 Tržby z prodeje DM a materiálu Zůstatková cena prodaného DM a 3 357 712 1 066 583 263 170 materiálu 436 270 44 223 416 531 Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti 81 706 57 513 33 666 Ostatní provozní výnosy 112 473 98 869 85 123 Ostatní provozní náklady -579 146 1 681 334 1 542 603 Provozní výsledek hospodaření 0 0 0 Tržby z prodeje CP a podílů 0 0 0 Prodané CP a podíly 0 6 300 0 Výnosy z DFM 329 0 0 Výnosy z KFM 206 921 120 002 122 503 Výnosy z přecenění CP a derivátů 258 633 47 534 114 018 Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a OP ve finanční -3 224 0 0 oblasti 19 769 10 743 20 098 Výnosové úroky 418 67 68 Nákladové úroky 651 510 92 861 64 654 Ostatní finanční výnosy 577 851 118 818 78 910 Ostatní finanční náklady 44 851 63 487 14 259 Finanční výsledek hospodaření 54 094 349 506 199 613 Daň z příjmů za běžnou činnost -588 389 1 395 315 1 257 249 Výsledek hospodaření za běžnou činnost -588 389 1 395 315 1 257 249 Výsledek hospodaření za účetní období -534 295 1 744 821 1 556 862 Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: Výroční zprávy E.ON Energie, a.s. z let 2009 – 2013, vlastní zpracování

57

Obrázek 2.2 – Výkaz zisku a ztráty v tisících Kč 2012 2013 41 184 138 51 378 250 Výkony 39 451 408 50 700 307 Výkonová spotřeba 1 732 730 677 943 Přidaná hodnota 180 842 175 679 Osobní náklady 1 144 236 752 Daně a poplatky 4 090 6 996 Odpisy DNM a DHM 199 641 17 556 Tržby z prodeje DM a materiálu Zůstatková cena prodaného DM a 202 006 25 511 materiálu 255 487 -413 288 Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti 33 462 53 817 Ostatní provozní výnosy 861 044 191 896 Ostatní provozní náklady -881 872 761 770 Provozní výsledek hospodaření 0 114 100 Tržby z prodeje CP a podílů 0 44 396 Prodané CP a podíly 3 050 3 050 Výnosy z DFM 0 0 Výnosy z KFM 153 957 562 647 Výnosy z přecenění CP a derivátů 162 637 43 220 Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a OP ve finanční 0 -16 831 oblasti 19 155 2 044 Výnosové úroky 54 14 Nákladové úroky 105 901 160 230 Ostatní finanční výnosy 117 485 193 949 Ostatní finanční náklady 1 887 577 323 Finanční výsledek hospodaření 10 528 269 103 Daň z příjmů za běžnou činnost -690 513 1 069 990 Výsledek hospodaření za běžnou činnost -690 513 1 069 990 Výsledek hospodaření za účetní období -679 985 1 339 093 Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: Výroční zprávy E.ON Energie, a.s. z let 2009 – 2013, vlastní zpracování

58

Obrázek 3.1 – Přehled o peněžních tocích v tisících Kč Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok z investiční činnosti Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení/snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

31.12.2009 -121 620 2 036 415 443

31.12.2010 2 030 955 -22 542 37 668

31.12.2011 446 914 79 224 -457 297

1 915 238

2 046 081

68 841

Zdroj: Výroční zprávy E.ON Energie, a.s. z let 2009 – 2013, vlastní zpracování Obrázek 3.2 – Přehled o peněžních tocích v tisících Kč Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok z investiční činnosti Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení/snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

31.12.2012 -1 373 487 7 166 -307 154

31.12.2013 160 633 252 275 -4 846

-1 673 475

408 062

Zdroj: Výroční zprávy E.ON Energie, a.s. z let 2009 – 2013, vlastní zpracování

59

Příloha 2 - Rozvahy a výkazy zisku a ztráty společnosti RWE Energie, s.r.o. z let 2009 – 2013 Obrázek 4.1 – Rozvahy netto (v tisících Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva celkem Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

31.12.2009 22 658 928 12 975 499 1 436 612 281 12 361 782 9 683 208 0 54 675 9 625 326 3 207 221

31.12.2010 23 682 354 12 794 450 764 431 904 12 361 782 10 887 802 0 83 828 10 801 680 2 294 102

31.12.2011 15 880 636 7 537 148 402 374 964 7 161 782 8 343 449 0 79 541 8 259 368 4 540 39

PASIVA CELKEM 22 658 928 23 682 354 15 880 636 11 285 082 12 522 481 7 679 864 Vlastní kapitál Základní kapitál 1 031 131 1 031 131 1 031 131 Kapitálové fondy 2 692 818 2 692 818 2 692 818 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 3 921 213 3 920 587 1 994 046 Výsledek hospodaření minulých let 1 849 173 1 849 877 2 907 Výsledek hospodaření běžného účetního 1 790 747 3 028 068 2 008 962 období Cizí zdroje 11 373 468 11 159 378 8 200 428 Rezervy 36 684 274 448 61 097 11 297 4 931 5 253 Dlouhodobé závazky 10 825 487 10 879 999 8 134 078 Krátkodobé závazky 500 000 0 0 Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení 378 495 344 Zdroj: Výroční zprávy RWE Energie, s.r.o. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování

60

Obrázek 4.2 – Rozvahy netto (v tisících Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva celkem Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

31.12.2012 15 373 931 7 528 145 153 366 201 7 161 782 7 845 771 0 72 603 7 768 900 4 268 15

31.12.2013 18 870 049 554 694 184 546 370 148 0 18 207 146 1 202 85 326 18 104 533 16 085 108 209

PASIVA CELKEM 15 373 931 15 870 049 7 080 658 11 462 942 Vlastní kapitál Základní kapitál 1 031 131 1 031 131 Kapitálové fondy 2 693 133 4 423 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1 943 644 516 226 Výsledek hospodaření minulých let 3 225 1 001 Výsledek hospodaření běžného účetního 1 409 525 9 910 161 období Cizí zdroje 8 293 103 7 407 107 Rezervy 63 186 230 543 2 728 230 Dlouhodobé závazky 8 227 189 7 176 334 Krátkodobé závazky 0 0 Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení 170 0 Zdroj: Výroční zprávy RWE Energie, s.r.o. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování

61

Obrázek 5.1 – Výkazy zisku a ztráty v tisících Kč 2009 2010 2011 21 359 509 20 056 250 14 404 833 Výkony 20 533 016 18 798 273 13 880 863 Výkonová spotřeba 826 493 1 257 977 523 970 Přidaná hodnota 70 414 24 700 32 631 Osobní náklady 8 552 10 057 9 469 Daně a poplatky 50 571 39 564 28 374 Odpisy DNM a DHM 33 146 61 386 52 334 Tržby z prodeje DM a materiálu 6 236 32 988 29 914 Zůstatková cena prodaného DM a materiálu 156 155 199 853 -13 298 Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti 43 869 58 436 61 110 Ostatní provozní výnosy 82 108 63 592 123 753 Ostatní provozní náklady 529 472 1 006 945 426 581 Provozní výsledek hospodaření 0 0 0 Tržby z prodeje CP a podílů 0 0 0 Prodané CP a podíly 1 344 184 2 220 439 1 651 407 Výnosy z DFM 0 0 0 Výnosy z KFM 230 037 82 335 48 685 Výnosy z přecenění CP a derivátů 2 280 5 252 19 031 Náklady z přecenění CP a derivátů 0 0 0 Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti 1 139 403 1 608 Výnosové úroky 86 609 33 615 20 931 Nákladové úroky 55 353 14 491 29 531 Ostatní finanční výnosy 257 182 76 370 15 119 Ostatní finanční náklady 1 284 642 2 202 431 1 676 150 Finanční výsledek hospodaření 23 367 181 308 93 769 Daň z příjmů za běžnou činnost 1 790 747 3 028 068 2 008 962 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 1 790 747 3 028 068 2 008 962 Výsledek hospodaření za účetní období 1 814 114 3 209 376 2 102 731 Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: Výroční zprávy RWE Energie, s.r.o. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování

62

Obrázek 5.2 – Výkazy zisku a ztráty v tisících Kč 2012 2013 15 876 460 14 968 422 Výkony 15 079 554 13 598 900 Výkonová spotřeba 796 906 1 369 522 Přidaná hodnota 24 504 28 757 Osobní náklady 8 916 7 137 Daně a poplatky 20 740 35 217 Odpisy DNM a DHM 22 757 8 315 Tržby z prodeje DM a materiálu 11 146 4 017 Zůstatková cena prodaného DM a materiálu -5 279 -115 434 Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti 71 780 47 956 Ostatní provozní výnosy 118 840 205 570 Ostatní provozní náklady 712 576 126 592 Provozní výsledek hospodaření 0 13 400 590 Tržby z prodeje CP a podílů 0 4 591 726 Prodané CP a podíly 902 052 0 Výnosy z DFM 0 0 Výnosy z KFM 1 488 30 919 Výnosy z přecenění CP a derivátů 77 390 3 073 Náklady z přecenění CP a derivátů 0 0 Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti 388 31 494 Výnosové úroky 21 166 283 Nákladové úroky 57 034 73 315 Ostatní finanční výnosy 41 426 43 180 Ostatní finanční náklady 820 980 88 980 056 Finanční výsledek hospodaření 124 031 248 424 Daň z příjmů za běžnou činnost 1 409 525 9 910 161 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 1 409 525 9 910 161 Výsledek hospodaření za účetní období 1 533 556 10 158 585 Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: Výroční zprávy RWE Energie, s.r.o. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování

63

Obrázek 6.1 – Přehled o peněžních tocích v tisících Kč 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 1 707 225 527 462 257 677 CF z provozní oblasti 1 148 604 1 403 686 7 469 698 CF z investiční oblasti -2 612 299 -1 997 035 -7 703 620 CF z finanční oblasti Čisté zvýšení/snížení peněžních prostředků a peněžních 243 560 -65 887 23 755 ekvivalentů

Zdroj: Výroční zprávy RWE Energie, s.r.o. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování Obrázek 6.2 – Přehled o peněžních tocích v tisících Kč 31.12.2012 31.12.2013 774 462 1 359 738 CF z provozní oblasti 1 668 195 14 108 704 CF z investiční oblasti -2 431 570 -3 493 931 CF z finanční oblasti Čisté zvýšení/snížení peněžních prostředků a peněžních -18 913 11 974 511 ekvivalentů

Zdroj: Výroční zprávy RWE Energie, s.r.o. z let 2009 - 2013, vlastní zpracování

64