Vliv lehké mozkové dysfunkce na kvalitu života postižených

21. 06. 2016 22:02

1/8

Vliv lehké mozkové dysfunkce na kvalitu života postižených

Vliv lehké mozkové dysfunkce na kvalitu života postižených Úvod Tato práce se zabývá vlivem lehké mozkové dysfunkce na kvalitu života postižených. Volba tématu práce nebyla náhodná. Jeden člen týmu se osobně při výkonu práce setkal s osobou takto postiženou a považoval za velice zajímavé se o tomto tématu dozvědět něco více. Teoretická část se zabývá vysvětlením základních pojmů, vztahujících se k této problematice. Je zde vysvětleno co je samotná specifická porucha učení, jaké jsou příčiny této poruchy, a jak se specifické poruchy dělí. V praktické části pak je zaznamenán samotný rozhovor, který byl s dotazovanými veden a díky němuž bylo zjištěno, čím vším si musí osoby s touto poruchou v životě projít.

Cíl práce Jako výzkumná otázka byla stanovena:“ Jak ovlivňuje dysgrafie, dyslexie a dysortografie kvalitu života postižených?“ Hypotéza tedy je, že SPU ovlivňuje postižené v běžném životě a v práci, a to až do té míry, že někdy mohou být odstčeni od společnosti. Cílem práce je potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy, zjištění konkrétních omezení v běžném životě i v práci od jednotlivých respondentů a porovnání jejich výpovědí, v čem jsou stejné nebo v čem se případně liší.

Literární rešerše Na toto téma bylo napsáno velké množství knih a provedeno několik studií. V databázi EBSCO je k dispozici Longitudinální studie hodnocení schopností spojených se školním výkonem u žáků s dyslexií a bez dyslexie jejich učiteli z roku 2014. České školství upřednostňuje integraci žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd před jejich vyčleňováním do tříd speciálních (tzv. segregací). Upouští se tak od preferování zvláštních škol. Klíčovou roli hrají učitelé, kteří jsou zodpovědní za vytváření vhodných vzdělávacích příležitostí a odstraňování bariér. Ne všichni učitelé jsou však v tomto ohledu úspěšní. Žáci s poruchou učení tedy mohou zažívat školní selhání a v budnoucnu může být ovlivněna jejich výkonová aspirace. Dále mohou trpět řadou sociálních a emočních problémů.1) Šauerová ve své knize Sociální pedagogika v praxi zaznamenává celé komplexní pojetí problematiky, která je spojená s péčí o děti se speciální poruchou učení. Autorka díky této knize obohatila trh, neboť Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. vliv_lehke_mozkove_dysfunkce_na_kvalitu_zivota_postizenych http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_lehke_mozkove_dysfunkce_na_kvalitu_zivota_postizenych 2016 10:16

se s touto problematikou zabývá velice do hloubky a zároveň do šířky celého tématu. Je možné se zde dozvědět o historii či základní charakteristice poruchy učení a chování. Dále popisuje postupy ať už diagnostické, terapeutické či nápravné a využití relaxačních a masážních metod. Po přečtení by čtenář měl zvládat volit vhodné výchovně – vzdělávací postupy, které napomůžou zmírnění těchto poruch a zároveň zamezí vzniku dalších obtíží.2) Beníčková ve své knize Muzikoterapie a specifické poruchy čtenáře také jako Šauerová provází celkovým postupem, jak pracovat s lidmi, jež mají specifické poruchy. Jejich rozdílem ale je, že Beníčková se zaměřuje na práci s těmito lidmi především pomocí muzikoterapie. Celá metodika této knihy je opřena o dlouhodobý výzkum, díky němuž lze pomáhat zlepšovat kvalitu života mnoha lidem trpícím touto poruchou. V knize se lze dozvědět metodické postupy, zásobník technik, relaxační cvičení, ukázky využití netradičních hudebních nástrojů, konkrétní příklady či dokonce zpěvník písní.3)

Teorie Specifické poruchy učení (SPU) představují problém, jež negativně ovlivňuje vzdělávací proces a osobnostní rozvoj člověka. Nepříznivě je ovlivněn také rozvoj intelektových a kognitivních funkcí. Tato porucha se vyznačuje obtížemi při získávání dovedností jako je čtení, psaní, učení se pravopisu, přiměřené inteligenci či sociokulturní příležitosti. Osoby, jež jsou SPU zasaženi, se nemusí vyznačovat stejnými problémy. Je to proto, že samotný pojem specifické poruchy učení zahrnuje několik variant, jimiž může člověk trpět. V obecném pojetí lze říci, že u některých jedinců se vyskytují obtíže ve čtení, u jiných ve psaní a někdo má potíže zase pouze v matematice. Můžou se ale i vyskytnout typ lidí, kteří mají několik těchto problémů najednou. 4) Některé dřívější výzkumy zjistily, že u lidí s těmito problémy, je negativně ovlivněna jejich psychika již v útlém věku.Už ve škole se žáci, kteří trpí SPU, vyznačují pomalejším plněním úkolů a někdy dokonce i neúspěšností plnění zadaných úkolů. Díky tomu se dostávají do nevýhodné pozice ve třídě. Ostatní děti se jim často smějí, a tak se mnozí z těchto jedinců cítí osamělí. Do společnosti se často chtějí zapojit tím, že se z nich stávají např. třídní klauni, lidé s agresivním chováním, anebo si pomáhají pomocí uplácení (ať už ve formě dárků, nebo třeba vypracováním domácích úkolů ostatních). 5) Základní příčiny projevů SPU Dle Šauerové (2012) 6)mezi základní příčiny projevů SPU patří: - Encefalopatická příčina – jedná se o nejčastější příčinu, jež se vyskytuje u 50% případů. Je způsobena poškozením mozku v průběhu prenatálního vývoje v době porodu a v průběhu dalšího vývoje. - Biologická příčina – každý jedinec se vyznačuje jinými biologickými faktory (a to hlavně genetickými rozdíly). Biologická příčina může tedy zahrnovat gen, jenž je zodpovědný právě za poruchy učení. Někteří vědci se domnívají, že přenos této poruchy může být zaviněn i geny, jež na sebe vzájemně působí. - Hereditární příčina–tato příčina ukazuje na vzájemnou shodu s rodinnými příslušníky. V anamnéze příslušníků lze najít výčet obtíží, jež trpěli rodiče (či sourozenci) a i přesto, že jim příslušná diagnóza nebyla stanovena, tak může souviset s anamnézou dítěte. http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 21. 06. 2016 22:02

21. 06. 2016 22:02

3/8


- Kombinovaná příčina – tato příčina je kombinací všech výše popsaných příčin. U jedince se může nacházet shoda anamnézy s rodinným příslušníkem a zároveň dalším rizikovým faktorem se může jevit např. problematický průběh těhotenství, neopatrně vedený porod atd. Tato příčina se vyskytuje u 15% všech, jež SPU trpí. - Poslední částí populace, u které se vyskytují SPU,nejsou jasně známé příčiny, které způsobily tuto poruchu, či se jedná o problém neurologického charakteru. Dělení SPU Beníčková 7) ve své knize Muzikoterapie a specifické poruchy učení z roku 2011 popisuje, že mezi jednotlivé specifické poruchy učení patří např.: a) Dyslexie – tapatří mezi nejčastější poruchy v této kategorii. Představuje specifickou poruchu čtení. Druhým významem dyslexie může být samotné označení celého komplexu SPU. Tato porucha se vyznačuje sníženou schopností slučovat psanou a zvukovou formu hlásky, nerozlišováním hlásek, jež si jsou zvukově blízké, nedodržování pořadí písem či slabik či se vyskytují problémy, jež se týkají kvantity samohlásek. Nejen těmito příznaky se vyznačuje, ale také nesprávnou intonací při čtení, či dokonce její absencí, nerozumění obsahu daného textu či problémy se čtením jako např. dvojí čtení, či čtení šeptem a až potom nahlas. b) Dysgrafie – tento pojem představuje specifickou poruchu psaní. Osoba s touto poruchou se vyznačuje nízkou úrovní koncentrace, která způsobuje problém oblasti obsahové a gramatické stránky napsaného textu. Většina z problémů tohoto zaměření je spojena s oblastí jemné motoriky. Tento člověk má písmo, které je neupravené a velmi těžko čitelné. Často zaměňuje psací a tiskací písmo, vynechává slova. Někdy dokonce nedopisuje slova či věty. Text napsaný dysgrafikem je neuspořádaný vůči okrajům a řádkům. Psací potřeby drží nesprávně, při psaní si tiše diktuje daný text a jeho tempo psaní je celkově pomalé. c) Dysortografie – představuje specifickou poruchu pravopisu, která není zaměřena na celou oblast gramatiky, ale pouze jen na specifické dysortografické projevy. Mezi předpoklady lze považovat nedostatečně rozvinutou úroveň sluchové percepce. Jako další projevy této poruchy lze považovat grafické záměny podobně znějících hlásek jako je b a d, s a z či h a ch. Dále problémy v oblasti spojení psané a slyšené podoby hlásek, prohazování tvarově podobných písmen v psaném textu, chyby, které plynou z artikulační neobratnosti, nedodržování pořadí písmen, či slabik ve slově, problémy s rozlišováním hranic slov ve větě a na konecobtíže v kvantitě samohlásek. Mezi další poruchy dle Šauerové (2012) patří: d) Dyskalkulie – je to porucha, jež se týká ovládání základních matematických úkonů, či umem řešit slovní úlohy. U jedince se též nachází nesnáze v oblasti numerických představ. Vyskytuje se několik druhů této poruchy. Mezi první patří praktognostická dyskalkulie, která se vyznačuje narušením matematické manipulace s předměty či nakreslenými symboly.Verbální dyskalkulie představuje problémy jedince u označování kvantity, lexická dyskalkulie představuje nesnáze při čtení číslic, čísel, či operačních symbolů. Jako další je grafická dyskalkulie. Ta znázorňuje poruchu, při které má člověk nesnáze při provádění matematických operací jako je sčítání, odčítání, násobení či dělení. Jako posledním typem dyskalkulie je ideognostická dyskalkulie. Ta se vyznačuje poruchou při porozumění matematických pojmů a vztahů, které spolu mají. e) Dyspraxie– představuje poruchu motorické obratnosti. Vyznačuje se v obtížné koordinaci pohybů, díky čemu je součástí utváření celkové pohybové charakteristiky jedince. f) Dyspinxie– touto poruchou je ovlivněn kresební projev jedince. Díky motorické neobratnosti je kreslení nepřiměřené jeho věku. Častým projevem může být neupravenost kresby a nesnáze s pochopením perspektivy.

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


g) Dysmúzie– poslední poruchou je dysmúzie, která představuje poruchu osvojování hudebních schopností. Jedinec má problém s vnímáním a napodobováním hudby. Je pro něj těžké si zapamatovat melodii, napodobit rytmus a nedokáže rozlišit tóny.

Metodologie Informace, jež byly potřeba pro výzkum této práce, byly získány především od dvou respondentů: Dominika a Petra. S těmi byl veden polostrukturovaný rozhovor. Během rozhovoru byly nenásilnou formou pokládány doplňující a předem připravené otázky a v konečné části tohoto rozhovoru tito dva respondenti vyplnili test, týkající se zjištění dyslexie u dospělých jedinců. Tento test autorky našly v diplomové práci Lucie Synkové a odkaz se nachází na konci práce ve zdrojích. Polostrukturovaný rozhovor byl zvolen proto, aby dotazovaní nebyli svazováni otázkami, ale dostali prostor vyjádřit svůj názor a autorky se dozvěděly věci, na které by je třeba ani nenapadlo se zeptat. Tento rozhovor také umožňuje se více dozvědět o osobě respondenta. Je také třeba mít načtenou odbornou literaturu, aby tazatel věděl, o čem respondent hovoří a dokázal na to adekvátně reagovat. Autorky se snažily o objektivní přístup a předcházení konfliktním situacím ve chvílích, kdy měly jiný názor než dotazovaný.Rozhovor byl dlouhý dvě hodiny a odpovědi byly zaznamenávány v písemné formě. Pro získání dalších informací byly zvoleny odborné internetové zdroje a knižní publikace.

Praktická část Praktická část této práce se skládá ze dvou rozhovorů. Účastníci obou těchto rozhovorů byli lidé se specifickou poruchou učení. Rozhovor se konal v centru Prahy a byl proveden za účelem zjištění bližších a praktických informací o lidech, jež touto poruchou trpí. Základem bylo zjistit jakým způsobem je SPU ovlivňovalo v průběhu života, a to ať už v dětství anebo teď v dospělosti. 1. rozhovor První respondent se jmenoval Dominik. Tomu byla diagnostikována dyslexie a dysortografie v 5 letech. Neví se však, jestli k této poruše došlo během porodu anebo při nešťastné události, kdy se těsně po narození sám zabalil do deky tak, že se přidusil. Dominik měl do páté třídy samé jedničky, byl chytré dítě, ale měl problémy s šikanou jak ze strany spolužáků, tak učitelů. Spolužáci jej šikanovali, a tak musel 4x změnit základní školu. To se však na něm podepsalo a měl dlouho problémy najít si kamarády, nevěděl jak je oslovit. Jak nám řekl, bylo to dáno především izolací a nepochopením, jak fungují mezilidské vztahy. Dominik má o dva roky mladšího bratra, ale ten těmito problémy netrpí. Vždy mu byl oporou a základní školy měnili spolu.Učitelka češtiny mu zase dávala 4 kvůli nevzhlednému rukopisu. Musela zasáhnout maminka, která se do školy vypravila a paní učitelce vysvětlila, že Dominik trpí SPU, léčí se a není v jeho silách to ovlivnit. Velkým problémem byli také diktáty, kdy nejdříve napsal větu a až pak přemýšlel, kde doplní háčky a čárky. Při psaní slohové práce se zase soustředil na správný pravopis, ale unikala mu myšlenka. Maminka se Dominikovi v dětství hodně věnovala, podporovalo ho a chodila s ním na různé terapie. Chodil na hru na klavír, na kreslení houbou, kde poslouchal hudbu a maloval to, co mu hudba evokuje a dále na prstová cvičení. http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 21. 06. 2016 22:02

21. 06. 2016 22:02

5/8


Tyto terapie absolvoval ve věku 9-11 let a všechny mu výrazně pomohly zlepšit motoriku. Nyní pracuje jako zaměstnanec v kuchyni ve společnosti McDonald. V této práci je nejdůležitější rychlost, protože se jedná o fastfoodový řetězec. Kvůli dysortografii má poruchu motoriky. Pokud se na daný úkon bude velmi soustředit, ruce jej udělají dobře. Pokud činnost bude automatická, ruce přestanou spolupracovat a úkony budou nepřesné. Například při velké objednávce hamburgerů i přes velkou snahu nestíhá, protože je limitován svou nemocí. Pokud se dostane za hranici svých možností, dochází k „přetížení“ a je ještě pomalejší, než předtím. Hlava se pak nestíhá soustředit a ruce pracovat tak rychle. Proti tomu bojuje tak, že nahrazuje rychlost chytrostí. Jelikož nezvládne udělat velké množství hamburgerů najednou, vaří jich méně, ale pravidelněji a během volných chvil si připravuje suroviny. Sám od sebe by v práci o svém problému mluvit nezačal, až když si nadřízení všimnou a mají připomínky, vysvětlí jim, že má SPU. Podle jeho slov je to již o hodně lepší než dříve a není to skoro znát. Dominik má také hodně zájmů. Je již 12 let lektorem geocachingu v domově dětí a mládeže a na zodpovědnost má 5-6 dětí. Díky této zálibě si rozvíjí prostorovou orientaci a orientaci na mapě. Jednou by si chtěl založit vlastní jazykovou školu s alternativním způsobem výuky angličtiny. Vlastní certifikát CPE, tedy úroveň C2, rodilý mluvčí. Pro zajímavost jsme část rozhovoru vedly v angličtině a musíme potvrdit, že se umí vyjadřovat velmi dobře anglicky. Dominik byl také tak laskav, že nám vyplnil test na dyslexii pro dospělé. Kladná odpověď byla zaznamenána na otázky č. 1,5,7,8,11,16,17,18,19. Z 20-ti otázek bylo stanoveno 12 signifikantních otázek, které mají nejlepší rozlišovací schopnost mezi dospělými dyslektiky a běžnou populací. Již 6 kladných odpovědí má vyšší význam než větší počet kladných odpovědí v celém testu. Dominik měl přesně 6 kladných odpovědí u signifikantních otázek. Bez terapie a léčby by však odpověděl kladně na 90% všech otázek. Dominik se se svou nemocí naučil žít, a i přes to, že občas snižuje kvalitu jeho života, je sám se sebou spokojený. 2. rozhovor Druhý rozhovor byl uskutečněn s respondentem č. 2, který se jmenoval Petr. Petr nám řekl, že jeho poruchou je dysgrafie. Dříve to však byla také dyslexie a dysortografie. Jeho porucha se projevila díky porodu, který byl nesprávně veden. Díky tomu se mu začalo projevovat mnoho problémů. Již na základní škole měl problémy udržet pozornost 45 minut. Jeho maximální výdrž byla 15 minut. Již v první třídě navštívil psychologa ohledně SPU. Jeho návštěva se zopakovala mezi 3. a 4. třídou, kdy ho poslali k psychologovi vyšetřit, zda není labilní. Tam však naopak zjistili, že má vysoké IQ a rodiče dostali doporučení, aby ho poslali na gymnázium. To však neudělali. Rodiče se s učiteli dohodli, že jeho problémy spojené s SPU nebudou řešit a pokud bude dávat pozor,tak na vysvědčení dostane vždy nejhůře za 3. Největší problémy měl se čtením a psaním. Měl však problémy i se spojováním písmen, přeskakováním písmen a často dokonce i řádků.Když něco psal a četl, tak si nic nepamatoval.Bohužel si někdy nepamatoval ani to, že byl v ten den ve škole. Ve škole se setkával s lehkou šikanou, která se projevovala v odstrčení od třídy. Moc to však nevnímal. Vše mu došlo až tehdy, když odezněly poruchy dyslexie a dysortografie.Do školy se musel učit s maminkou, která se mu naplno věnovala. Přípravě do školy věnovali i několik hodin denně. Neboť v této době měl problémy se čtením a nepamatoval si to, co přečetl, tak mu maminka povoláním učitelka často danou látku předčítala. Petr sám pravil, že nebýt jí, tak nejspíše skončil ve zvláštní škole. Jak již bylo řečeno, Petr si nic nepamatoval. Ať už se jednalo o to, co přečetl, napsal, nebo o to, že vůbec nevěděl, že byl ve škole. V pubertě se stal zlom, kde z ničeho nic se projevy dyslexie a dysortografie přestaly ukazovat a on ze dne na den si začal do jisté míry vše pamatovat. Příčina proč tomu tak bylo, je ale neznámá. Žádný šokový zážitek či něco podobného, co by to mohlo vyvolat, si neuvědomuje.Tento zlom nastal v 8. – 9. třídě.Díky tomu, že přestal mít ostatní poruchy, jež do puberty měl, tak začal žít kvalitnější život a na střední škole se choval vyspěleji než ostatní. Vystudoval kuchařinu, kterou se též živí. Problémy se psaním řeší tak, že pokud může, píše tiskacím písmem, neboť to mu jde mnohem lépe a celkově je jeho písmo díky tomu úhlednější. Pokud musí v rychlosti psát psacím písmem, tak nikdo nepřečte, co napsal. V případě že má na dopis čas, tak jeho písmo může být i úhledné a velmi dobře čitelné, ale dopis tímto způsobem může psát i více jak dvě hodiny. Nyní se s tím už naučil žít. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


Pokud ho nějaký text zaujme, musí si ho přečíst hezky pomalu, aby si vše zapamatoval, a to samé platí v případě, že chce něco krasopisně napsat. (I přesto když píše text, tak si více jak 4 slova dopředu nedokáže zapamatovat). Pokud chce, aby se tyto problémy spojené s SPU zmírnili, tak se musí dostatečně soustředit. V dětství chodil na hodiny klavíru, ale měl zaplacenou pouze půl hodinu, protože více nezvládl.Bylo to spojené s hyperaktivitou, která mu zůstala do teď. I tak mu to pomáhalo k trénování motoriky rukou. K částečnému odstranění tohoto problému mu dopomohl také kurz malování a skládání origami. Když se těmto aktivitám věnuje, tak se mu motorika zlepší, je to však vždy krátkodobý stav. Časté psaní a trénování je podle něho zbytečné. Čím častěji píše, tím se problém zhoršuje, a proto jeho doporučení pro lidi se stejným problémem je, naučit se hlavně pomalu a v klidu psát a vše si kontrolovat. Dále také konstatoval, že existují programy, které slouží k přeučení psaní a díky tomu by se tyto poruchy také mohly zmírnit. Přiznal však, že ani nepřemýšlel nad tím, že by takovýto program vyhledával. I Petrovi byl dán test, který měl ověřit jeho SPU. V testu se nacházelo 20 otázek. Na první tři otázky odpověděl záporně. I přesto, že kdysi měl problém určit kde je napravo a kde nalevo a musel zavřít oči, aby to poznal, nyní už s tím problém nemá. Orientace, až na určení severu je velice dobrá, už kvůli tomu se věnuje též geocachingu a ani čtení nahlas mu nevadí. Odpověď na čtvrtou a pátou otázku byly velice rozporuplné. V dřívější době mu skutečně dělalo problém. Četl pomalu, nemohl se soustředit a neustále hledal kde je. Nyní sice zvládá rychle, ale při rychlém čtení nevnímá obsah a neví o čem text je. Otázky 6, 7 a 8 byly jasně kladné. Tlusté knihy nesnáší, výjimku udělá jen v tom případě, že je to komiks. Pravopis mu dělal celý život problémy a jen díky pomoci maminky a kamarádky, která ho půl roku doučovala přes internet, zvládl písemnou maturitu dokonce za 1. A pokud píše rychle, tak ano má velice nečitelné písmo. Na devátou otázku bylo zodpovězeno záporně a však na otázky 10,11 a 12 byla opět rozporuplná odpověď. Vesměs však záporně. Kdysi mu všechny tyto věci problémy dělaly, ale nyní je to celkem v pořádku. S dlouhými slovy si poradildíky trénování jazykolamů a násobení má problém pouze u dvojciferných číslic. Otázky 13 až 16 byly jasně zamítnuty. 13 bylo odpovězeno, že ne a to hlavně proto, že nyní existují uložené kontakty, takže už to není problém, ale i tak u sms se mu někdy stane, že jí odešle někomu jinému. Otázky 14 a 15 po názorné ukázce byly jasně vyvrácené, neboť krásně a plynule byly vyjmenované měsíce ať už popředu tak pozadu. 16 odpověď byla též záporná. Na schůzky chodí raději včas, s daty mírné problémy má a časy se mu nepletou jen občas ručičkové hodiny. U otázky 17 je však jasné ano. Vyplňování složenek a jiných tiskopisů mu ručně dělá velké problémy. Při vyplňování složenek, musel předělávat dokonce i třeba 4x.. I na 18 otázku bylo odpovězeno ano a to v případě že se jedná o formuláře náročnější, ale i např. jen formuláře v bance jsou pro něj problém. 19 otázka byla ohodnocena jako ne,ale i tak se mu občas pletou třeba čísla 93 a 96. Stejně jako v písmenech se mu plete p-g-q a b – d. Na poslední otázku bylo odpovězeno ne, dokonce ho malá násobilka bavila. Jak lze vidět, Petr na většinu otázek odpověděl ne. I tak se zde vyskytuje několik kladných odpovědí, které jsou v signifikantních otázkách. Tento test prokázal, že nyní však dyslexií již v plné míře netrpí. V minulosti, kdy trpěl silnou dyslexií, by stejně jako Dominik odpověděl kladně na většinu otázek.

Závěr Na základě rozhovorů bylo zjištěno, že lehká mozková dysfunkce ovlivňuje kvalitu života respondentů. Největší obtíže zaznamenali především na základní škole, kdy měli oba velké problémy s psaním a čtením a byly šikanování jak ze strany učitelů, tak spolužáků. Přitom se nejedná o to, že by byli hloupější, oba mají vyšší IQ. Velmi jim pomohl zájem ze strany rodičů, kteří s nimi chodili na různé terapie, které měly za cíl SPU zmírnit nebo zcela odstranit. Mezi nejúspěšnější terapie patří hra na hudební nástroj, kreslení a motorická cvičení. Bohužel tyto terapie nepomáhají v zlepšení kvality a http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 21. 06. 2016 22:02

21. 06. 2016 22:02

7/8


čitelnosti psacího písma. Proto oba, pokud chtějí napsat čitelný psaný text, volí raději písmo tiskací. Další možností je, že musejí psát opravdu velmi pomalu a na psaní se soustředit. Oba respondenti pracují v gastronomickém provozu. První pracuje ve fastfoodovém řetězci a druhý v klasickém restauračním zařízení. Toto postižení je limituje především při snaze pracovat rychle a kvalitně. Musí tedy volit mezi rychlostí vykonané práce nebo její kvalitou a správností. Volí kompromis a během let si již vypracovali pomocný systém triků a typů na zefektivnění jejich práce. V současné době již nejsou jejich obtíže tolik patrné, jako tomu bylo v dětství. To je dáno i tím, že děti ještě nejsou na tak vysoké rozumové úrovni, aby pochopili proč je někdo jiný, než jsou oni sami. U nadřízených se tedy většinou setkávají s pochopením. Společnou zálibu našli v geocachingu, který jim umožňuje procvičovat prostorovu orientaci a také zlepšovat mezilidskou komunikaci, protože jsou v kontaktu s dětmi. Odezněly také komplikace spojené s budováním vztahů s druhými lidmi, a mají tak hodně přátel a dlouhodobé vztahy. Oba působí vyrovnaným a klidným dojmem. Se svým hendikepem jsou smířeni a naučili se s ním žít. Povzbuzením lidí s touto poruchou tedy může být, že i oni se stejně jako Dominik a Petr mohu při jistém úsilí, snaze a tréninku, zařadit do společnosti a vést kvalitní život.

Seznam literatury 1) BENÍČKOVÁ, Marie. Muzikoterapie a specifické poruchy učení. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 155 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4735-207. 2) ŠAUEROVÁ, Markéta, Klára ŠPAČKOVÁ a Eva NECHLEBOVÁ. Speciální pedagogika v praxi: [komplexní péče o děti se SPUCH]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 248 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4743-691. 3) SYNKOVÁ, Lucie. Kvalita života dospělých osob s dyslexií. Is.muni.cz [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/385630/pedf_m/DP_Synkova.pdf 4) Longitudinální studie hodnocení schopností spojených se školním výkonem u žáků s dyslexií a bez dyslexie jejich učiteli. EBSCO [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&sid=dd1b61b5-4b094455-9f08-1696f079664b%40sessionmgr4004&hid=4114

Longitudinální studie hodnocení schopností spojených se školním výkonem u žáků s dyslexií a bez dyslexie jejich učiteli. EBSCO [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&sid=dd1b61b5-4b094455-9f08-1696f079664b%40sessionmgr4004&hid=4114 2) , 5) , 6) ŠAUEROVÁ, Markéta, Klára ŠPAČKOVÁ a Eva NECHLEBOVÁ. Speciální pedagogika v praxi: [komplexní péče o děti se SPUCH]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 248 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4743-691. 1)

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


, 7) BENÍČKOVÁ, Marie. Muzikoterapie a specifické poruchy učení. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 155 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4735-207. 4) ŠAUEROVÁ, Markéta, Klára ŠPAČKOVÁ a Eva NECHLEBOVÁ. Speciální pedagogika v praxi: [komplexní péče o děti se SPUCH]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 248 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4743-691. 3)

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_lehke_mozkove_dysfunkce_na_kvalitu_zivota_postizenych Last update: 06. 06. 2016 10:16

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 21. 06. 2016 22:02

Vliv lehké mozkové dysfunkce na kvalitu života postižených

Recommend Documents