VLIV AEROBNĚ SILOVÉHO TRÉNINKU NA HODNOTY KREVNÍHO TLAKU SLEDOVANÉ 7DENNÍM MONITOROVÁNÍM

Masarykova univerzita Lékařská fakulta

VLIV AEROBNĚ SILOVÉHO TRÉNINKU NA HODNOTY KREVNÍHO TLAKU SLEDOVANÉ 7DENNÍM MONITOROVÁNÍM

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor diplomové práce:

Mgr. Alena Havelková

Bc. Jana Mihulková obor fyzioterapie

Brno, duben 2014

Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Mihulková Název diplomové práce: Vliv aerobně silového tréninku na hodnoty krevního tlaku sledované 7denním monitorováním Title of thesis: Effects of aerobic strength training on blood pressure values 7-day monitoring Pracoviště: Katedra fyzioterapie a rehabilitace LF MU Vedoucí diplomové práce: Mgr. Alena Havelková Rok obhajoby diplomové práce: 2014 Souhrn: Cílem diplomové práce bylo stanovit vliv aerobního silového tréninku na hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku v rámci 7denního monitorování krevního tlaku. Studie se zúčastnilo celkem 20 probandů (15 ţen a 5 muţů). Sledovali jsme rozdíl v průměrných hodnotách systolického a diastolického krevního tlaku ve dvou 24hodinových cyklech následujících bezprostředně po ukončení tréninku a porovnávali jsme je s hodnotami bez fyzické zátěţe. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v průměrných hodnotách systolického ani diastolického tlaku krve mezi dny bez tréninku a 24hodinovými cykly po ukončení fyzické zátěţe. Klíčová slova: Krevní tlak, ambulantní monitorování krevního tlaku, aerobní silový trénink, fitness.

Summary: The aim of this thesis was to determine the effect of aerobic strength training on systolic and diastolic blood pressure within the 7-day blood pressure monitoring. The study surveyed a total of 20 patients (15 women and 5 men). We monitored difference in the mean systolic and diastolic blood pressure in two 24-hour cycles with physical activity, and compared them with the values without physical exertion No statistically significant difference in systolic or diastolic blood pressure was demonstrated between 24 hour profiles in the day with and without exercise.

Key words: Blood pressure, ambulatory blood pressure monitoring, aerobic strength training, fitness.

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

Prohlašuji,

ţe

jsem

diplomovou

práci

vypracovala

samostatně

pod

vedením

Mgr. Aleny Havelkové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje. V Brně dne

...........................................

Srdečně děkuji své vedoucí diplomové práce Mgr. Aleně Havelkové za její trpělivost, čas při odborném vedení, cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce. Děkuji vedení Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FN u sv. Anny v Brně a všem účastníkům výzkumu za jejich ochotu, bez které by tato práce nemohla vzniknout. Poslední poděkování bych ráda věnovala své rodině.

ÚVOD

1

9

1.1 Krevní tlak a definice arteriální hypertenze

1.2

9

1.1.1

Krevní tlak systolický, diastolický a střední

10

1.1.2

Krevní tlak a jeho moţnosti měření

11

1.1.2.1 Ambulantní měření krevního tlaku

13

1.1.2.2 Domácí měření krevního tlaku

13

1.1.2.3 Ambulantní monitorování krevní tlaku

14

1.1.2.4 Sedmidenní monitorování krevního tlaku

15

1.1.2.5 Kontinuální monitorování krevního tlaku

15

Zevní faktory ovlivňující hodnoty krevního

16

1.2.1

Cirkadiánní kolísání krevního tlaku

16

1.2.2

Týdenní kolísání krevního tlaku

16

1.2.3

Roční kolísání krevního tlaku

16

1.2.4

Příjem jídla

17

1.2.5

Alkohol

17

1.2.6

Sexuální aktivita

17

1.2.7

Kouření, kofein

17

1.2.8

Ovlivnění krevního tlaku pohybovou aktivitou

18

1.3 Chronobiologie

18

1.3.1

Cirkadiání rytmicita

18

1.3.2

Lunární rytmicita

19

1.3.3

Sezonní a roční rytmicita

19

1.3.4

Externí rytmicita a ostatní delší než jeden rok

19

1.4 Definice fitness

19

1.5 Historie

20

1.6 Definice síly, druhy síly

21

1.7 Druhy svalové kontrakce

22

1.8 Reakce na fyzickou zátěţ

24

1.8.1 Anaerobní způsob získávání energie

24

1.8.2 Aerobní způsob získávání energie

25

1.8.3 Kyslíkový deficit a kyslíkový dluh

25

1.8.4 Anaerobní práh

26

1.8.5 Adaptace anaerobního systému získáváni energie

27

1.8.6 Adaptace aerobního systému získávání energie

27

1.8.7 Typy svalových vláken 1.9 Metody posilování

2

3

28 29

1.9.1

Metoda izometrická

29

1.9.2

Metoda Izotonická (Dynamická)

29

1.9.3

Metoda Intermediální

29

1.9.4

Metoda Brzdivá

29

1.9.5

Kulturistická Metoda

29

1.9.6

Kruhový trénink

30

PRACOVNÍ HYPOTÉZA A CÍLE

31

2.1 Pracovní hypotéza

31

2.2 Cíle

31

METODIKA

32

3.1 Charakteristika sledovaného souboru

32

3.2 Monitorování krevního tlaku

32

3.3 Aerobní silový trénink

33

4

MATEMATICKO - STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ

34

5

VÝSLEDKY

35

5.1 Vliv aerobního silového tréninku na krevní tlak v souboru normotenzních jedinců

35

5.2 Výsledné hodnoty krevního tlaku pro sedm 24hodinových cyklů

41

5.3 Výsledné hodnoty krevního tlaku pro pět 24hodinových cyklů

45

5.4 Vliv kombinované zátěţe na hodnotu krevního tlaku v navazujícím 24hodinovém cyklu měření

49

5.5 Vliv času absolvování kombinovaného tréninku na pokles hodnot krevního tlaku

56

6

DISKUZE

72

7

ZÁVĚR

81

8

SOUHRN

83

9

LITERATURA

85

10 PŘÍLOHY

95

POUŢITÉ SYMBOLY A ZKRATKY

ACE

Angiotensin konvertující enzym

ABPM

Ambulantní monitorování krevního tlaku (z ang. Ambulatory blood pressure monitoring)

AMTK

Ambulantní monitorování krevního tlaku

BIOCOS

Biosphere and cosmos

BMI

Index tělesné hmotnosti (z ang. Boddy mass index)

ČSTV

Český svaz tělesné výchovy

DTK

Diastolický krevní tlak

FTVS UK

Fakulta tělesné výchovy a sportu

KTLR

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace

MAP

Střední arteriální tlak (z ang. mean arterial pressure)

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

NASA

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (z ang. National Aeronautics and Space Administration)

SD

směrodatná odchylka (z ang. standart deviation)

SF

Srdeční frekvence

SFmax

Maximální srdeční frekvence

STK

Systolický krevní tlak

TK

Krevní tlak

Poznámka: V seznamu nejsou uvedeny symboly a zkratky všeobecně známé nebo používané jen ojediněle s vysvětlením v textu.

1

ÚVOD Hypertenze dnes patří k celosvětově nejčastějším onemocněním kardiovaskulárního

systému, a to navzdory velmi vysoké vyspělosti zdravotnických systémů, které vynakládají značnou část svých rozpočtů na preventivní aktivity. Incidence hypertenze stoupá s věkem. V diagnostice a léčbě se odborná veřejnost řídí doporučeními Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčbu hypertenze (Cífková aj. 2002, 2004). Důvodem zpřísnění kritérií pro diagnostiku arteriální hypertenze byly výsledky celé řady studií, které prokázaly, ţe existuje souvislost mezi rizikem kardiovaskulárních chorob a hodnotou krevního tlaku. Samotná léčba hypertenze poté vede k významnému sníţení výskytu nejen hypertenzních, ale i aterosklerotických komplikací. Tímto se jednoznačně sniţuje i morbidita nemocných (Homolka 2010).

1.1

KREVNÍ TLAK A DEFINICE ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Krevní tlak je důleţitá variabilní veličina, která je závislá na podnětech zevního

a vnitřního prostředí. Odráţí stav homeostázy organismu, a je proto důleţitou součástí medicínského vyšetření. Výrazně v průběhu celého dne kolísá v závislosti na fyzické aktivitě, psychické zátěţi a stavu bdělosti. Krevní tlak měříme nejčastěji v ordinaci lékaře, tehdy hovoříme o tzv. kazuálním nebo příleţitostném tlaku. Kazuální tlak bývá obvykle vyšší neţ hodnoty krevního tlaku naměřené mimo ordinaci lékaře a neodráţí tedy nutně pacientův obvyklý průměrný tlak (Widimský aj. 2008a, Němcová 2011). Tlak v periferních ţilách a arteriích je ovlivněn gravitací i polohou těla. U stojícího člověka je krevní tlak v dolních končetinách závislý i na jeho výšce. Přibliţně 1 mm Hg odpovídá 1 cm vzdálenosti „od paty k srdci“, u vysokých lidí je tedy vyšší (Navrátil aj. 2005). Hodnota krevního tlaku je základem pro řadu diagnostických a terapeutických rozhodnutí v medicíně. Měření musí být

přesné a maximálně reprodukovatelné.

I kdyţ se zdá, ţe auskultační měření krevního tlaku je jednoduché a snadno zvládnutelné, existuje řada moţných chyb a nepřesností. Z tohoto důvodu muselo být měření krevního tlaku standardizováno, aby se získaná data dala srovnávat i u stejného jedince a mohla být tak následně aplikována ve výzkumných epidemiologických studiích (Souček aj. 2002, Widimský aj. 2013). Klasifikaci jednotlivých kategorií krevního tlaku znázorňuje tabulka 1.

9

Tab. 1. Klasifikace jednotlivých kategorií krevního tlaku u dospělých (v mm Hg) (podle: Widimský, J. aj. 2008a) Systolický krevní tlak

Diastolický krevní tlak

Optimální

<120

<80

Normální

120-129

80-84

Vysoký normální

130-139

85-89

Hypertenze 1. stupně

140-159

90-99


160-179

100-109


>179

>109

Izolovaná systolická hypertenze

>139

>89

Kategorie

1.1.1 KREVNÍ TLAK SYSTOLICKÝ, DIASTOLICKÝ A STŘEDNÍ Průměrná rychlost krevního toku se ve vénách směrem k srdci zvětšuje, protoţe se jejich celkový objem sniţuje. Ve velkých ţilách je rychlost krve asi čtvrtinová proti rychlosti v aortě. V tepnách je tlak určen především odporem stěn působícím proti

nárůstu

objemu

krve,

a

proto

jsou

označovány

jako

rezistentní

cévy.

V klidu je minimálně 50 % cirkulující krve v ţilách, 12 % v srdečních dutinách, 18 % v nízkotlaké plicní cirkulaci, 11 % v tepnách a 5 % v kapilárách (Navrátil aj. 2005). Ve velkých tepnách měříme tlak systolický a diastolický. Systolický tlak je maximální tepenný tlak na vrcholu vypuzovací fáze srdeční systoly a jeho hodnota můţe být ovlivněna řadou faktorů. Především však mírou kontraktility myokardu levé komory a objemem vypuzené krve. Nejniţší hodnota arteriálního tlaku je na konci izovolemické fáze, dříve neţ dojde k uzavření aortální chlopně, odpovídá diastolickému tlaku. Jeho hodnotu nejvíce ovlivňuje elasticita stěn velkých tepen. Střední tlak je průměrný tlak během srdečního cyklu (integrál průběhu tlaku v čase). Střední rychlosti proudění a střední tlaky v cévním systému těla člověka jsou zobrazeny v tabulce 2. Protoţe systola je kratší neţ diastola, je střední tlak lehce niţší neţ poloviční hodnota mezi systolickým a diastolickým tlakem (Ganong 2005, Navrátil aj. 2005, Kittnar aj. 2011).

10

Tab. 2. Střední rychlosti proudění a střední tlaky v cévním systému těla člověka (podle: Navrátil, L. aj. 2005)

aorta

průřez (mm)

střední rychlost (cm/s)

střední tlak (mm Hg)

střední tlak (kPa)

20 -25

20

100

13,3

střední artérie malé artérie 0,02-0,06

arterioly

5-10

95

12,7

2

70-80

9,3-10,6

0,2-0,3

35-70

4,7-9,3

30-35

4,0-4,7

20-25

2,7-3,3

15-20

2,0-2,7

0,5-1,0

10-15

1,3-2,0

1-5

10

1,3

kapiláry arteriální konec střed

0,006

0,03

venózní konec velmi malé ţíly malé aţ střední ţíly velké ţíly

5-15

5-10

a menší

a menší

duté ţíly

30-35

10-16

a menší

a menší

Arteriální tlak dosahuje v tepnách při systole přibliţně 120 mm Hg (16 kPa), v diastole 70 mm Hg (9,3 kPa). V zápisech hodnot krevního tlaku se můţeme setkat také s hodnotami převedenými do jednotek SI soustavy - Pascalů. Pro převod je pouţíván vztah: 1 mm Hg = 0,133 kPa (Ganong 2005, Navrátil aj. 2005, Kovářová 2013).

1.1.2 KREVNÍ TLAK A MOŢNOSTI JEHO MĚŘENÍ V roce 1896 italský lékař Scipione Riva Rocci (viz příloha, obr. 1) zavedl metodu nepřímého měření systolického krevního tlaku. Tato metoda je zaloţena na stanovení externího tlaku, který je nutný ke kompresi a. brachialis, aby arteriální pulzace nebyly

dále

přenášeny

tepnou.

Arterie

je

okludována

prostřednictvím

manţety,

která je vyplněna gumovým nafukovacím vakem a spojena s manometrem. Manţeta je pevná, obaluje končetinu a nafouknutí gumového vaku se provádí tak dlouho, dokud tlak v manţetě nepřesáhne tlak v arterii a přenášené pulzové vlny nejsou hmatné ani slyšitelné distálně od okluze. O vhodnosti rozměrů gumového vaku vypovídá tabulka 3. Kdyţ se sníţí tlak v gumovém vaku otevřením chlopně nafukovacího balonku, průtok krve se znovu obnovuje v částečně komprimované arterii a produkuje opakovaně zvuky. Tyto „Korotkovy fenomény“ jsou pojmenovány po ruském lékaři Nikolaji Sergejeviči Korotkovovi (viz příloha, obr. 3), který poprvé popsal auskultační metodu měření systolického a diastolického krevního tlaku 11

v roce 1905. Hodnota krevního tlaku, při níţ se objevil první Korotkovovův fenomén, odpovídá maximálnímu tlaku, který vzniká při kaţdém srdečním cyklu a odpovídá systole. Pět fází, kdy při proudění krve v tepně vznikají tóny různé hlasitosti a kvality jsou charakterizovány následovně: Fáze I: první z jasných, opakovaných zvuků, které svým charakterem připomínají zvuk kapajícího kohoutku, koinciduje přibliţně se znovu objevením hmatného pulzu Fáze II: zvuky jsou tlumenější a delší, mají někdy charakter intermitentního šelestu Fáze III: zvuky se opět stávají ostřejšími a hlasitějšími Fáze IV: zvuky se zeslabují, jsou tlumené, méně jasné a měkké Fáze V: zvuky kompletně mizí technika

Tato

není

vhodná

pro

opakována

měření

u

ambulantních

pacientů

nebo u asymptomatických jedinců ani pro rozsáhlá screeningová vyšetření (Widimský aj. 2008a, Němcová 2011). Tab. 3. Rozměry gumového vaku pro různý obvod paţe v cm, podle American Heart Association (AHA) (podle: Němcová, H. 2011)

Typ manţety

Šířka gumového vaku (cm)

Délka gumového vaku (cm) Obvod paţe (cm)

novorozenecká

3

6

<6

kojenecká

5

15

6-15

dětská

8

21

16-21

malá dospělá

10

24

22-26

dospělá

13

30

27-34

velká dospělá

16

38

35-44

stehenní dospělá

20

42

42-52

12

1.1.2.1

Ambulantní měření krevního tlaku Měření krevního tlaku se provádí u sedícího pacienta po desetiminutovém zklidnění

na obou paţích, při opakovaných měřeních na paţi, kde jsme zaznamenali vyšší hodnotu. Krevní tlak měříme s přesností na 2 mm Hg. (Štejfa 2007, Řiháček 2008a). Přes všechny nevýhody je tato metoda stále povaţována velkou většinou národních kardiologických společností za významnou metodu neinvazivního měření krevního tlaku a za dobu své existence nebyla modifikována (Cífková aj. 2004).

1.1.2.2

Domácí měření krevního tlaku Domácí měření krevního tlaku je u hypertoniků poměrně rozšířené. Pacienti,

kteří si doma měří TK, tak mají větší moţnost se podílet na optimální titraci antihypertenzní medikaci a zlepšit adherenci k vlastní terapii. Mohou včas zjistit náhlé, neočekávané výkyvy TK. Tabulka 4. znázorňuje hodnoty krevního tlaku u kauzálního, domácího měření a AMTK. Domácí měření krevního tlaku je navíc relativně levná metoda, která poskytuje dobře vyuţitelné informace, ale nemůţe plně nahradit 24hodinové monitorování. Domácí měření krevního tlaku je vysoce reprodukovatelné a je spojeno s minimálním nebo ţádným placebovým efektem. Aby doma měřené hodnoty TK měly dobrou výpovědní hodnotu, musí být dodrţena určitá pravidla: -

Důleţité je, aby byl pacient správně poučen o provádění měření. Měřit TK v klidném prostředí. Před měřením by měl pacient zůstat alespoň 5 minut v klidu.

-

Je nutné se domluvit s pacientem, kolikrát denně a v kterou denní dobu je nejvhodnější provádět měření. Naměřené hodnoty si pak pacient zapisuje do deníku.

-

Pacient by měl dále vědět, ţe hodnoty doma bývají zpravidla niţší neţ hodnoty naměřené v ordinaci.

-

Pacient pouţívá jen validizované přístroje, které je nutné pravidelně kalibrovat autorizovaným pracovištěm (Parati aj. 2008, Widimský aj. 2013).

13

Tab. 4. Odpovídající hodnoty krevního tlaku u kauzálního, domácího měření a AMTK (podle: Widimský, J. aj. 2013)

Měření

1.1.2.3

TK (mm Hg)

Kauzální TK

140/90

Domácí TK

135/85

AMTK-průměr 24 hodin

130/80

AMTK-doba bdění

135/85

AMTK-doba spánku

120/70

Ambulantní monitorování krevní tlaku Ambulantní 24hodinové monitorování krevního tlaku bylo umoţněno technickým

vývojem automatického nafukování manţety. AMTK, resp. ABPM je v posledních letech oprávněně povaţováno za nejobjektivnější metodu měření TK v diagnostice a kontrole léčby hypertenze, protoţe umoţňuje získat přehled o absolutních hodnotách i variabilitě krevního tlaku v časově definovaných periodách. První neinvazivní automatické monitorování krevního tlaku provedl Sokolov a jeho spolupracovníci v roce 1961. Technickému vývoji monitorů napomohl významně i vesmírný výzkum NASA. Lze očekávat, ţe 24hodinové monitorování krevního a především monitorování i delších časových intervalů bude v budoucnu hrát v přesné diagnostice patologických stavů krevního tlaku stále významnější roli (Mancia aj. 2000, Placheta 2001, Widimský aj. 2013). K měření

slouţí

plně

automatizovaný přístroj,

který pracuje

na

principu

oscilometrickém, ale i auskultačním, vyuţívajícím klasickou Korotkovovu metodu. První změření krevního tlaku po nasazení přístroje se provádí za současné kontroly rtuťovým tonometrem, rozdíl by neměl být větší neţ 5 mm Hg pro STK i DTK. Manţeta se přikládá na nedominantní paţi. Pacient nosí po celou dobu monitorování měřící zařízení uloţené v pouzdře na trupu a manţetu s měřící sondou nad a. brachialis. Frekvenci měření nastavuje uţivatel. Jednotlivá měření se ukládají do paměti, mohou být přehrána ve vyhodnocovací jednotce nebo zpracována softwarem počítače, který je znázorní digitálně i graficky ve formě histogramů, křivky STK, DTK, MAP i SF, rozboru maximálních, minimálních a průměrných hodnot, křivky hodinových průměrů apod. Pacient si vede deník s časovými údaji o denním reţimu, subjektivních potíţích a léčbě, které jsou srovnávány s tlakovými hodnotami při interpretaci záznamu (Morgan 1998, Řiháček 2008b).

14

Z řad klinických studií vyplynulo, ţe hodnoty krevního tlaku zjištěné 24hodinovou monitorací: 1. korelují s poškozením cílových orgánů těsněji neţ hodnoty zjištěné při měření tlaku v ordinaci lékaře (Verdecchia 1990, Mancia 2000) 2. predikují kardiovaskulární riziko přesněji neţ hodnoty zjišťované v ordinaci (Steassen 1992) 3. umoţňují určit stupeň poklesu krevního tlaku vlivem léčby přesněji neţ hodnoty zjišťované v ordinaci, především v důsledku absence efektu „bílého pláště“ a placebo efektu (Widimský aj. 2013) Sedmidenní monitorování krevního tlaku

1.1.2.4

Sedmidenní monitorování krevního tlaku zpřesňuje rozsah cirkadiánního kolísání krevního tlaku a umoţňuje stanovení jeho patologických hodnot i zhodnocení případných rizik pro pacienta. Přístroj měří po dobu sedmi dnů opakovaně hodnoty krevních tlaků a srdeční frekvencí v reţimu nejčastěji v třicetiminutových intervalech od 6:00 – 22:00 hodin. Poté měří přístroj stejné hodnoty jedenkrát za hodinu do 6:00 hodin ráno. Uloţené hodnoty po ukončení sedmidenního reţimu měření jsou přenesena do počítače a zpracována pomocí počítačových

programů

konvenčními

nebo

chronobiologickými

metodami

(Siegelová aj. 2004, 2010b, Fišer aj. 2010). K chronobiologickému vyhodnocení vyuţíváme parametrickou a neparametrickou metodu (Siegelová aj. 2004). Umoţňuje nejpřesněji ohodnotit setrvalost tlakových změn, vázaných na intermitentní výskyt v některých dnech v týdnu (Widimský aj. 2008b).

1.1.2.5

Kontinuální monitorování krevního tlaku Dlouhodobé sledování krevního tlaku tep po tepu je umoţněno pletyzmograficky

na principu Peňázovy metody. Cenné údaje neinvazivní měření přineslo především pro výzkum regulace krevního oběhu na zemském povrchu i při pobytu v beztíţném stavu. Mezi nejjednodušší stacionární přístroje patří Task Force Monitor 3040i. Tyto jedinečné multifunkční přístroje jsou převáţně vyuţívány klinickými pracovišti pro výzkum (Souček 1997, Němcová 2011).

15

1.2

ZEVNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ HODNOTY KREVNÍHO TLAKU Cirkadiánní kolísání krevního tlaku

1.2.1

Po probuzení a zaujetí vzpřímené pozice a se zahájením denních aktivit dochází k náhlému vzestupu krevního tlaku, který v dopoledních hodinách (nejčastěji kolem 9 hodiny) dosahuje prvního vrcholu, po obědě dochází k postprandiálnímu poklesu, trvajícímu přibliţně 2 hodiny, nejčastěji mezi 16:00 – 19:00 hodinou dosahuje krevní tlak sekundárního peaku. Poté jiţ postupně klesá a dosahuje nejniţších hodnot mezi půlnocí a třetí hodinou ranní. Nízké hodnoty potom ve spánku postupně začínají stoupat, mezi půlnocí a třetí hodinou dochází k probouzecí reakci, kdy v souvislosti s aktivací sympatiku a zvýšené hladině katecholaminů dochází k dalšímu přirozenému zvýšení krevního tlaku v souvislosti s probuzením (Mancia 1995, Weber 1984, Linsell 1985, Smolensky 2007). Týdenní kolísání krevního tlaku

1.2.2

Kromě cirkadiánního kolísání krevního tlaku se určují ještě další významné cykly např. 84hodinové cirkasemiseptánní (3,5 denní) a 168hodinové cirkaseptánní (7denní). V souvislosti s incidencí kardiovaskulárních příhod, byla popsána týdenní variabilita s vrcholem v pondělí (Cornélissen 2007, Halberg aj. 2008). Roční kolísání krevního tlaku

1.2.3 většina

Ročnímu

kolísání

krevního

tlaku

se

z nich

pracuje

s malými

skupinami

věnuje osob

velké nebo

mnoţství pouze

autorů,

s jednotlivci,

kteří jsou monitorování po dobu od 1 roku do 25 let. Pravděpodobně z tohoto důvodů jsou výsledky nejednotné, někdy aţ kontroverzní. Autoři těchto sledování se však shodují, ţe sezonní změny krevního tlaku mají přímý vztah k věku. U mladších osob a osob středního věku naměřili vyšší hodnoty krevního tlaku v zimě neţ v létě (Halberg 1977, Kuniaki 1988, Seguro

1992,

Vendor

1993,

Woodhause

1993).

Toto

zimní

zvýšení

hodnot

TK je vysvětlováno zvýšenou aktivitou sympatického nervového systému v chladných měsících roku. Autorem zajímavého sledování je Watanabe (2003), který hodnotí naměřené výsledky lékaře – kardiologa. Sledovaný si měřil TK po dobu 15 let (s řadou přerušení) přístrojem AMTK denně ráno mezi 6:00 – 7:00 hodinou a večer mezi 18:00 – 19:00 hodinou. Celkem bylo ve studii vyhodnoceno 76 000 měření. Výsledky ukázaly, ţe večerní hodnoty měření

mají

svůj

vrchol

v zimě,

naopak

ranní

hodnoty

STK

jsou

nejvyšší

v létě. Lze tedy hovořit o letní čí zimní hypertenzi pouze podle času, v kolik hodin 16

se krevní tlak změří (Otsuka aj. 1992, Halberg aj. 1996, Portela aj. 1996, Watanabe aj. 2003).

1.2.4

Příjem jídla Po poţití jídla dochází k redistribuci krve ze splanchnické oblasti, která vede k poklesu

systémového krevního tlaku, označovaného jako PPH - postprandiální hypotenze (Kohara 1998). 1.2.5

Alkohol Řada studií potvrdila negativní vliv dlouhodobého abúzu alkoholu na krevní tlak.

Pravidelná konzumace alkoholu nad 30 g denně vede ke zvýšení incidence hypertenze ve většině populací. Epidemiologické studie ukázaly, ţe se u osob, které konzumují 50 – 60 ml etanolu za den, zvyšuje STK o 5 – 6 mm Hg a DTK o 2 – 4 mm Hg ve srovnání s abstinenty. Příjem malých mnoţství alkoholu můţe redukovat rizika kardiovaskulárních komplikací. Akutní poţití alkoholu vyvolá, tzv. bifázickou hemodynamickou reakci, tj. nejdříve pokles TK vlivem vazodilatace, trvající aţ 9 hodin, poté následuje přibliţně stejně dlouhý interval s presorickým efektem alkoholu, a dochází tedy ke zvýšení krevního tlaku. Po dobu 10 hodin po poţití alkoholu je také patrné zvýšení SF (Kawano aj. 1998, Rosito aj. 1999, Dotto aj. 2005).

1.2.6

Sexuální aktivita Mnoho prací se nezabývalo sledováním kardiovaskulárních hodnot během sexuální

aktivity. Práce čínských autorů Xue-Rui a Da Zhong (2008) je zaloţena na ambulantním monitorování TK a SF u 49 normotenzních dobrovolníků. Výsledky ukázaly, ţe sexuální aktivita u normoteniků v domácím prostředí vyvolává jen mírné aţ střední změny v SF a TK. Američtí autoři Palmeri aj. (2007) srovnávali zátěţ během sexuální aktivity se zátěţí na běhátku. Jejich výsledkem výzkumu bylo, ţe intenzitu zátěţe při sexuální aktivitě lze tedy i podle této studie povaţovat za lehkou (Palmeri aj. 2007, Xue-Rui aj. 2008).

1.2.7

Kouření, kofein Bylo zjištěno, ţe po inhalaci cigaretového kouře dochází k přechodnému sekundu

trvajícímu poklesu krevního tlaku i SF. V následujících minutách však dochází k růstu krevního tlaku. Dle studie Saafana (2005) vyplývá, ţe pravidelní kuřáci mají evidentně vyšší krevní tlak neţ nekuřáci.

17

Ovlivnění krevního tlaku pohybovou aktivitou

1.2.8

V 21. století je velká snaha o nemedikamentózní ovlivnění vysokého krevního tlaku. V průběhu

posledních

let

bylo

prezentováno

mnoho

studií,

které

se

zabývaly

a potvrzovaly pozitivní působení fyzické aktivity na průběh léčení hypertenze. Tlak krve po cvičení klesá jak bezprostředně v následujících hodinách, tak při pravidelné pohybové aktivitě i dlouhodobě (Hagberg aj. 2000). Krátkodobým (tj. několik hodin trvajícím) efektem pohybové aktivity na hodnoty krevního tlaku se zabýval poměrně velký počet autorů. Z jejich studií vyplývá, ţe v případě ranního či dopoledního cvičení bude efekt cvičení u hypertoniků zvláště výhodný pro sníţení STK a DTK. V případě večerního cvičení je nutno počítat s nočním pozátěţovým hypotonickým

efektem,

který by mohl

být

v některých

případech

i

neţádoucí

a vyvolat cirkadiánní hyperamplitudu (Brownley 1996, Hagberg aj. 2000, Taylor 2000, West 1998, Rondon 2000). Studie sledující vliv dlouhodobé pohybové aktivity na krevní tlak přinesly důleţité závěry. Z kterých vyplývá, ţe cvičení niţší a střední intenzity je stejně účinné, ba dokonce účinnější, neţ cvičení prováděné s vysokou intenzitou zátěţe, jak se dříve předpokládalo (Hagberg aj. 2000, Placheta 2001, Havelková 2008).

1.3

CHRONOBIOLOGIE Chronobiologie je věda o časově podmíněných biologických změnách. Zákonitosti

jako jeden z prvních popsal americký profesor Franz Halberg, který v roce 1948 poloţil základy vědního oboru chronobiologie (Halberg 2011). BIOCOS je mezinárodní projekt, který vznikl v roce 1997 za účasti výzkumníků z USA, Evropy, Ruska, Číny, Japonska a Indie. V současnosti patří pracoviště Halberg Chronobiology Center na University of

Minnesota

v Minneapolis

na

severoamerickém

kontinentě

v tomto

oboru

k nejvýznamnějším (Halberg 2004, Illnerová 2007, Švorc 2008).

1.3.1.

Cirkadiání rytmicita Jedná se o rytmy 24hodinové, vyplývající z pohybu Země (cca 24 hodin trvá jedno

otočení Země kolem vlastní osy). Cirkadiánní rytmus biologických funkcí je pod vlivem působení jak silných, tak slabých či jemných synchronizátorů v důsledku 24hodinového střídání délky a intenzity světla. Jedná se o ovlivnění dlouhodobé, předávané pomocí genů dalším generacím nebo o působení přímé, na jedince v průběhu jeho ontogeneze (Berger 1995, Halberg aj. 2005, Petrásek 2007, Siegelová aj. 2010a). 18

1.3.2

Lunární rytmicita Gravitační vliv Měsíce na Zemi způsobuje přílivové a odlivové vlny. Slunce

má podobný gravitační vliv, ve srovnání s Měsícem je však tento vliv přibliţně poloviční. Je skutečností, ţe průměrná cca 28denní perioda lidského menstruačního cyklu je v rozmezí trvání synodického měsíce (27,3 – 29,5 dne). Na tuto regulaci pak navazuje celá řada dalších parametrů jako např. hladina pohlavních hormonů, tělesná teplota, krevní cukr, retence vody, pH krve, srdeční tep, sedimentace, psychická aktivita atd. (Jones aj. 2008).

1.3.3

Sezonní a roční rytmicita Sezónní rytmy se uplatňují v působení na organismus prostřednictvím většiny faktorů

prostředí, hlavní úlohu v sezonní a roční rytmicitě hrají změny světla a teploty. Různé sezony roku jsou součástí delší periody, odpovídající jednomu oběhu Slunce vzhledem ke hvězdám tento tzv. hvězdný rok je 365 a 1/4 dne. Sezony jsou závislé nejen na fázi tohoto slunečního pohybu, ale zejména i na postavení Slunce na naší obloze, jsou ovlivněny i změnami gravitace v důsledku působení vnějších sil a také periodickými změnami v otáčení Země kolem své osy (Berger 1995, Halberg 2011).

1.3.4.

Externí rytmicita a ostatní delší neţ jeden rok Sluneční skvrny jsou pouze jedny z řady případů externích rytmicit delších neţ jeden

rok. Dále sem patří rytmicita a změny sklonu zemské osy či měsíční osy. Déletrvajícím rytmickým změnám podléhá i počasí. Čím je sledovaná externí perioda delší, tím s větším rizikem našeho omylu musíme počítat (Berger 1995, Halberg aj. 2005, Illnerová aj. 2007, Petrásek 2007).

1.4

DEFINICE FITNESS Kondiční kulturistiku neboli fitness můţeme definovat jako cvičení ve fitness

centrech, jehoţ náplní je cvičení s volnými činkami a cvičení na trenaţerech, doplněné o aktivity aerobního charakteru na speciálních trenaţerech, dodrţování určitého dietního reţimu včetně pouţití doplňků výţivy a o celkový ţivotní styl, jehoţ cílem je rozvoj zdatnosti, zlepšení drţení těla, zlepšení postavy při současném působení na upevňování zdraví a rozvoj síly (Kolouch, 1990). Fitness je chápáno v širším kontextu, jako tělesná zdatnost, schopnost těla efektivně fungovat s optimální účinností a hospodárností. Má pět sloţek a všechny souvisejí se zdravím: Kardiorespirační vytrvalost, svalová síla, svalová vytrvalost, flexibilita, stavba těla (Blahušová 2005). V dnešní době má nedostatek fyzické aktivity 19

negativní vliv na pohybové a funkční moţnosti lidského organismu a posléze i na zdraví jedince. Dochází ke zhoršení svalové koordinace, drţení těla, sniţuje se kloubní pohyblivost, svalstvo atrofuje a sniţuje se výkonnost kardiovaskulárního a respiračního aparátu. Pravidelné navštěvování fitness centra a provádění správného cvičení pod vedením odborných lektorů nebo fyzioterapeutů je velmi vhodnou pohybovou aktivitou. K jeho výhodám patří mimo jiné moţnost začít z jakékoliv výchozí úrovně nezávisle na věku, pohlaví či různých zdravotních omezeních, moţnost provozovat cvičení celoročně a moţnost individualizace cvičení dle vstupního stavu a cílů cvičení (Stackeová 2008).

1.5

HISTORIE Sportovní činnost vţdy patřila do základních hodnot lidského ţivota a to bez ohledu

na to, v které historické době byla provozována. Jen se kdysi neoznačovala tímto termínem. Člověk si vţdycky rád hrál, měl potřebu se pohybovat, běhat, skákat, házet, vrhat, kopat. Je takřka jisté, ţe fyzická činnost, která má jinou podobu neţ činnost pracovní, se vyskytovala ve

všech

historických

obdobích

lidstva

bez

ohledu

na

jejich

národní

původ

na jazykové odlišnosti, sociální či náboţenské postavení apod. (Sommer 2003). Název „kulturistika“ má za základ latinské „cultura“ pěstění, vzdělávání, zušlechťování. Anglický název body building dobře vystihuje hlavní účel tohoto cvičení, tj. ovlivnění tvaru a rozměrů těla. První systémy takového cvičení se začaly objevovat jiţ na počátku minulého století. Nejznámější z nich je systém Angličana Eugena Sandowa (1867 – 1925), který vypracoval speciální sestavu cviků se zátěţemi, jejímţ cílem byl symetrický rozvoj všech svalových skupin. Výraznější rozvoj zaznamenalo cvičení po 2. Světové válce, kdy v roce 1946 byla zaloţena mezinárodní federace kulturistiky IFBB (International Federation of Body Buidelders). V současné době sdruţuje tato federace více neţ 130 zemí a je šestou největší sportovní federací na světě. Kulturistika má v naší zemi dlouhou tradici. Před rokem 1989 byla organizována v rámci ČSTV a tradičně se dělila na tzv. kondiční kulturistiku,

tzn.

posilovací

cvičení

s nesoutěţními

cíli,

a

soutěţní

kulturistiku.

V naší republice se kulturistika rozvíjí od 60. let. Za okamţik počátku kulturistiky u nás je povaţován rok 1964, kdy byla jako samostatná disciplína přiřazena ke vzpírání. Později se osamostatnila a rozdělila se na tři směry: kondiční kulturistika, sportovní kulturistika a silový trojboj. I ten se později oddělil a v dnešní době existuje soutěţní kulturistika,

v jejímţ

rámci

vznikly

soutěţe

fitness

jako

nová

kategorie,

a kondiční kulturistika ve smyslu výše uvedeného fitness. Po roce 1989 fit centra mohou a nemusí být organizována ve Svazu kulturistiky a fitness ČR. Tím zanikl i jednotný systém 20

školení trenérů, vznikla řada soukromých trenérských škol (nejznámějšími jsou trenérské školy zaloţené bývalými závodníky v kulturistice Petrem Tlapákem a Petrem Stachem) Nyní je k získání ţivnostenského oprávnění pro provozování fitness centra nebo jiného sportovního

zařízení

třeba

vysokoškolské

vzdělání

tělovýchovného

zaměření,

pro trenérskou či instruktorskou práci pak absolvování kurzu u školícího zařízení s akreditací MŠMT ČR. U nás se o prosazení nové koncepce posilovacích cvičení zasadil Petr Tlapák, zakladatel trenérské specializace kulturistika na FTVS Univerzity Karlovy, z jehoţ přístupu vychází i výklad techniky a metodiky cvičení. Zdravotní aspekty posilovacího cvičení podrobně rozpracoval Vladimír Kolouch se svou spolupracovnicí Libuší Boháčkovou, kteří se rovněţ zasadili o popularizaci fitness u nás (Kolouch aj. 1990, Tlapák 1999, Stackeová 2008). K jeho nejnovějším výhodám patří moţnost začít cvičit z jakékoliv úrovně nezávisle na věku, pohlaví či různých zdravotních omezeních, moţnost provozovat cvičení celoročně a moţnost individualizace cvičení dle vstupního stavu a cílů cvičení. Pojem fitness byl v posledních letech nahrazován pojmem wellness, který jeho obsah rozšířil i o psychickou stránku – dobrou psychickou kondici a pocit ţivotní pohody. Původní fitness centra obsahovala pouze posilovací stroje a činky. Později začala být doplňována o tzv. aerobní zóny (Stackeová 2002).

1.6

DEFINICE SÍLY, DRUHY SÍLY Síla je základní pohybová schopnost, bez které není moţný ţádný pohyb.

Je charakterizována stupněm napětí, které vyvíjejí svaly při kontrakci. Svalovou silou rozumíme sílu potřebnou k nataţení svalu kontrahovaného nebo ke kontrakci svalu nataţeného. Vyjadřuje se hmotností břemene, které sval zvedne, důleţitou roli v rozvoji síly tedy hraje gravitace (Stackeová 2008). Statická síla je schopnost vyvinout sílu v izometrické kontrakci, coţ se neprojevuje pohybem (udrţování těla nebo břemene ve statických polohách) (Hamill aj 2009). Dynamická síla se navenek projevuje pohybem. Rozlišujeme sílu výbušnou, která je charakteristická maximálním zrychlením při středních a niţších odporech (vrh koulí, skok z místa). Rychlá síla se uplatňuje při submaximálním zatíţení (běh, cyklistika). Pomalá síla se blíţí síle statické a je charakteristická stálou rychlostí pohybu při hraničních odporech (vzpírání) (Stackeová 2008, Hamill aj. 2009).

21

Svalová síla se mimo jiné zvětšuje hypertrofií, tj. zvětšováním fyziologického průřezu svalu. Růstovou stimulaci ve svalu vyvolává zatíţení větší, neţ na které je sval momentálně adaptován. Z hlediska druhu pohybu rozeznáváme sílu statickou a dynamickou. Z hlediska trvání pohybu rozeznáváme sílu rychlostní a vytrvalostní. Z hlediska oblasti účinku rozeznáváme sílu celkovou a lokální (Stackeová 2008).

1.7

DRUHY SVALOVÉ KONTRAKCE Izometrická kontrakce je svalová činnost, při které se nevykonává pohyb

a vzdálenost začátků od úponů svalu se nemění. Při této činnosti se nemění délka svalu, ale mění se napětí (Janura aj. 2003). Dynamická kontrakce (dříve autory uváděna jako izotonická) je svalová činnost, při které se mění vzdálenost začátků a úponů svalu a napětí ve svalu je přibliţně během celé činnosti stejné nebo se výrazně mění. Podle změny délky svalu rozeznáváme koncentrickou (zkrácení svalu) a excentrickou (nataţení svalu) kontrakci. Koncentrická kontrakce vyvolává zrychlení pohybu (akceleraci), zatímco excentrická zpomalení pohybu (Janura aj. 2003, Hamill aj. 2009). Při koncentrické kontrakci se svaly zkracují. Kosterní svaly se mohou zkrátit o 30 aţ 50 % jejich klidové délky, některé však aţ o 70 %. Průměrná hodnota pro všechny kosterní svaly je 57 %. Síla vyvinutá při koncentrické svalové činnosti je vţdy menší neţ maximální izometrická síla Fmax. vyvinutá při optimální délce svalu. Rychlost zkrácení se zvyšuje, kdyţ svaly pracují proti malému odporu. Jestliţe se zátěţ, proti které sval provádí kontrakci, blíţí k nule, je dosaţeno maximální rychlosti kontrakce Vmax. Rychlost kontrakce Vmax

je

charakteristická

pro

kaţdý

sval

a

závisí

na

typu

svalových

vláken

a na architektonických charakteristikách. Tento vztah mezi silou a rychlostí kontrakce ukazuje následující graf 1. Maximální síla můţe být vyvinuta při koncentrické svalové činnosti při 30 % rychlosti a síly maxima (Brinckmann aj. 2002, Hamill aj. 2009).

22

Graf 1. Vztah mezi silou a rychlostí kontrakce (podle: Brinckmann, P. aj. 2002) Excentrická kontrakce - kosterní sval není schopen se sám od sebe protáhnout. Příčinou protaţení svalu při excentrické kontrakci je vţdy jiný sval (antagonista) nebo nějaká vnější síla. Práce s výkonem je při excentrické kontrakci negativní. To znamená, ţe svaly energii absorbují. Vnější energie, která způsobí protaţení elastických elementů, se ukládá ve svalech ve formě deformační energie. Ta můţe být vyuţita při následném zkrácení svalu. Moţnost vyuţití elastické energie je ovlivněna velikostí a rychlostí prodlouţení svalu (Brinckmann aj. 2002, Hamill aj. 2009). Byly vypočteny různé hodnoty síly, kterou mohou různé svaly vyvinout. Uvádí se, ţe na 1 centimetr čtvereční průřezu svalové hmoty připadá síla přibliţně 25 N (Nigg aj. 2007). To znamená, ţe sval o tloušťce tuţky můţe zvednout zátěţ o hmotnosti přibliţně 800 g. Lýtkový sval s příčným průřezem asi 80 cm2 můţe udrţet sílu o velikosti 4000 N (Chapman 2009). Vztah mezi silou a rychlostí je znázorněn v grafu 2, při excentrické svalové činnosti je opačný neţ u činnosti koncentrické. Excentrická svalová činnost je vyvolána antagonisty, tíhovou silou nebo nějakou jinou vnější silou. V prvních fázích protahování svalu, kdy je zátěţ mírně větší neţ izometrické maximum, rychlost protahování a změny délky v sarkomerách jsou malé. Kdyţ je zátěţ asi o 50 % větší neţ izometrické maximum,

23

sval se prodluţuje velkou rychlostí. Při excentrické svalové činnosti se napětí zvyšuje s rychlostí prodluţování svalu (Hamill aj. 2009).

Graf 2. Vztah mezi silou a rychlostí svalové činnosti (podle: Hamill, J. aj. 2009)

1.8

REAKCE NA FYZICKOU ZÁTĚŢ Štěpením ATP získáváme energii nutnou pro svalovou kontrakci. Energie chemická

se

mění

v energii

mechanickou.

Zásoby

ATP

v organismu

jsou

minimální,

proto se musí neustále obnovovat (dochází k resyntéze). Buňky tvoří ATP několika vzájemně spolu souvisejícími systémy (Havlíčková 2004). 1.8.1 Je

Anaerobní způsob získávání energie charakterizován

moţností

svalových

buněk

vykonávat

mechanickou

práci

při vyuţívání energie uvolněné bez účasti kyslíku. Anaerobní zdroje energie vyuţívá organismus v situacích, kdy není schopen zabezpečit dostatek energie efektivnějším aerobním způsobem. Aktuální potřeba energie přesahuje rychlost mobilizace aerobních procesů (daných především funkcí transportního systému) na začátku zátěţe, při náhlém zvýšení intenzity svalové práce nebo při vysoké intenzitě svalové práce po překročení maximálního mnoţství kyslíku, které je systém schopný vyuţít. Podle převaţujícího zdroje energie 24

se anaerobní systém získávání energie dělí na způsob anaerobní alaktátový – energie je uvolněna z ATP a CP (kreatinfosfát) bez účasti anaerobní glykolýzy a tvorby laktátu (ATP-CP systém) a způsob anaerobně laktátový, kdy je energie získána z anaerobní glykolýzy s tvorbou laktátu (Havlíčková aj. 2004, Meško aj. 2005). Aerobní způsob získávání energie

1.8.2

Tento způsob získávání ATP je dominantní při tělesných aktivitách vytrvalostního charakteru

trvajícího

déle

neţ

2–3

minuty.

Úroveň

aerobních

schopností

je ovlivněna dědičností (80 %). Aerobní schopnosti jsou limitujícím faktorem výkonnosti ve vytrvalostních disciplínách a o její úrovni nás informuje vrcholová spotřeba kyslíku (VO2,peak) – maximální mnoţství kyslíku přijaté organismem při zátěţovém testu se zátěţí do

subjektivně

vnímaného

maxima

spojené

s analýzou

vydechovaných

plynů

při spiroergometrii. Rychlostní zatíţení s dobou trvání výkonu přibliţně 15 s vyuţívá jako hlavní energetický zdroj systém makroergních (na energii bohatých) fosfátů ATP a CP (ATP – CP systém) s nepatrnou tvorbou laktátu. Rychlostně vytrvalostní zatíţení od 15 – 50 s vyuţívá ATP a CP, navíc anaerobní glykolýzu s tvorbou laktátu. Zdrojem energie při vytrvalostním krátkodobém zatíţení do 2 min je anaerobní glykolýza s velmi vysokou tvorbou laktátu (glykolytická fosforylace). Vytrvalostní zatíţení střední 2 – 11 min vyuţívá především glycidy se střední tvorbou laktátu, dlouhé vytrvalostní zatíţení 11 – 60 min vyuţívá glycidy a lipidy, tvorba laktátu je malá. Velmi dlouhá doba zatíţení delší neţ 60 min vyuţívá jako energetický zdroj převáţně lipidy a glycidy, laktát se tvoří v malé míře (Whelton aj. 2002, Havlíčková aj. 2004). 1.8.3

Kyslíkový deficit a kyslíkový dluh Bezprostředně po zahájení práce není schopen transportní systém dodat dostatečné

mnoţství kyslíku pracujícím tkáním. Existuje nepoměr mezi jeho nabídkou a poptávkou, rozvíjí se kyslíkový deficit, který se splácí po ukončení zátěţe formou kyslíkového dluhu. Kyslíkový dluh (pozátěţový kyslík) představuje veškerou nadspotřebu kyslíku nad klidovou hodnotu po ukončení zátěţe a je povaţován za kvantitativní měřítko anaerobního metabolismu. Skládá se ze 3 sloţek. První rychlá alaktátová slouţí k obnově ATP a CP během prvních 2 – 3 minut po ukončení zátěţe. Druhá sloţka je pomalá laktátová a vede k resyntéze glykogenu, třetí pomalá alaktátová obnovuje „dolaďuje“ klidové funkčně metabolické

25

podmínky. Graf 3 znázorňuje rozdílný příjem kyslíku u nemocných, zdravých nesportujících a různých sportů (Robergs aj. 1996, Havlíčková aj. 2004).

Graf 3. Rozdílný příjem kyslíku u nemocných, zdravých nesportujících a různých sportů (podle: Robergs, A. R., 1996)

1.8.4

Anaerobní práh Anaerobní práh je taková intenzita zátěţe (rychlost běhu, výkon na ergometru),

kdy se k převáţně aerobnímu způsobu krytí energetických poţadavků organismu přidává a dále narůstá způsob anaerobní. Důsledkem je zvýšená tvorba a kumulace kyseliny mléčné se zvýšením koncentrace vodíkových iontů. Stálá hladina vodíkových iontů je nezbytnou podmínkou, nutnou k funkci buněk organismu. Proto dochází k aktivaci kompenzačních mechanismů, které udrţují stálost vnitřního prostředí (homeostázu). Nejdůleţitější je nárazníkový bikarbonátový systém. Slabá kyselina uhličitá disociuje na vodíkový iont a hydrouhličitan sodný (bikarbonát), současně je však v dynamické rovnováze s rozpuštěným oxidem uhličitým. Sloţky systému jsou bezprostředně regulovatelné prostřednictvím respiračního systému. Zvýšení hladiny vodíkových iontů vede k jejich vyššímu slučování s bikarbonátem, a tím k jeho poklesu. Zvyšuje se produkce CO2, dochází k podráţdění dýchacího centra, a tím k hyperventilaci, při které je zvýšeně produkovaný oxid uhličitý 26

z organismu eliminován. Stanovení anaerobního prahu lze provést buď neinvazivně (bez

zásahu

do

organismu)

z ventilačně

respiračních

hodnot

získaných

při spiroergometrickém vyšetření jako ventilační práh (ventilatory threshold – VT), nebo invazivně z hodnot laktátu či úbytku bází (bikarbonátů) získaných odběrem krve při zátěţi. Anaerobní práh je určen přechodem k strmějšímu vzrůstu vývoje sledovaných hodnot (Máček 1980, Havlíčková aj. 2004, Meško aj. 2005). Adaptace anaerobního systému získáváni energie

1.8.5

Adaptace anaerobního systému spočívá především ve zvýšení obsahu ATP a CP ve svalové tkáni. Tyto makroergní fosfáty jsou hlavními zdroji energie pro svalovou činnost v prvních zhruba 20 sekundách svalové činnosti. Rychlost spotřeby ATP a CP je větší v rychlých svalových vláknech. Tyto adaptační mechanismy se uplatňují zejména při rozvoji rychlostních pohybových schopností. Po silovém tréninku (rozvoji silových pohybových schopností) je přizpůsobení spojeno s hypertrofií svalových vláken, především rychlého typu. Současně byla pozorována zvýšená aktivita některých enzymů regulujících tvorbu ATP. Trénovaní jedinci mají vyšší hodnoty kyslíkového dluhu a při větší kapacitě anaerobní glykolýzy mohou být u nich pozorovány vyšší koncentrace laktátu při maximální zátěţi (Havlíčková 2004). Adaptace aerobního systému získávání energie

1.8.6

Adaptace anaerobního systému vede k podstatnému zvýšení aerobního výkonu, a to jak na úrovni transportního systému pro kyslík, tak i na úrovni svalových buněk. Ve svalových vláknech dochází ke zvýšení obsahu mitochondrií, zvýšení počtu krevních kapilár. Vytrvalostní trénink vede k výraznému sníţení podílu rychlých glykolytických vláken, lze prokázat zvýšení aktivit enzymů v mitochondriích, zvyšuje se hladina buněčných energetických zásob ve formě svalového glykogenu. U trénovaných osob se urychluje mobilizace tuků z tukové tkáně. Předpoklady pro aerobní činnost jedince jsou zřejmě méně geneticky

podmíněny

neţ

schopnosti

anaerobního

(Meško aj. 2005).

27

způsobu

získávání

energie

Typy svalových vláken

1.8.7

Typ I – SO (slow oxidative) pomalá oxidační „červená“ vlákna s vysokým obsahem



myoglobinu, velkou oxidační kapacitou a pomalou unavitelností se uplatňují především při vytrvalostních zátěţích niţší intenzity. Typ II A – FOG (fast oxidative glycolytic) rychlá oxidační glykolytická se střední



oxidační

kapacitou,

vysokou

glykolytickou

rychlou

kapacitou,

kontrakcí

a středně rychlou unavitelností se uplatňují při zátěţích střední aţ submaximální intenzity, které provází aerobní i anaerobní způsob úhrady energie. Typ II B – FG (fast glykolytic) rychlá glykolytická vlákna s nízkou oxidační



kapacitou,

nejvyšší

kapacitou

glykolytickou,

rychle

se

kontrahující,

ale rychle unavitelná jsou zapojena při silových a rychlostních výkonech maximální intenzity s převahou anaerobního energetického metabolismu (Placheta 2001). Při svalové práci se aktivují jednotlivé typy svalových vláken podle intenzity svalové kontrakce. Při nízkých intenzitách jsou aktivována téměř výlučně pomalá vlákna. Se vzrůstající intenzitou kontrakce se postupně aktivují i rychlá oxidativní vlákna a nakonec i vlákna rychlá glykolytická. V lidské populaci je u různých jedinců homologický sval z hlediska procentuálního zastoupení jednotlivých typů vláken, a tím i funkčních vlastností, velmi ţe

rozdílný.

poměr

Tyto

zastoupení

rozdíly

jsou

rychlých

a

víceméně pomalých

více neţ z 90 % (Placheta 2001, Havlíčková 2004).

28

podmíněny vláken

je

geneticky. geneticky

Uvádí

se,

podmíněn

1.9 1.9.1

METODY POSILOVÁNÍ Metoda izometrická Základem této metody je izometrický svalový stah, při němţ se mění napětí svalu,

ale nemění se jeho délka, síla se tedy neprojevuje pohybem, ale např. tahem nebo tlakem proti pevné překáţce, kterou nelze pohnout. Doba výdrţe je u začátečníků 6 s, u pokročilých 9 s. Obvykle je v tréninku zařazeno 4 – 5 cviků, které opakujeme v 1 – 3 sériích za sebou. Přestávky mezi sériemi jsou 10 – 60 s, mezi cviky 3-5 s. Celková doba této tréninkové jednotky by neměla přesáhnout 30 min. Výhodou této metody je její nenáročnost na vybavení a na prostředí, dá se provádět i v domácím prostředí. Nevýhodou při intenzivní provádění můţe být ztráta elasticity svalů, která se projeví jejich zkrácením, zpomalením reakčních schopností a poklesem jemné koordinační motoriky, zároveň také nedochází k tvarování svalu tak jako při posilování ve větším rozsahu pohybu (Kučera 1999, Stackeová 2008).

1.9.2

Metoda Izotonická (Dynamická) Tato metoda je zaměřena na rozvoj síly ve spojení s maximální rychlostí.

Velikost zatíţení kolísá mezi středním a velkým, cviky se opakují 6 – 8 krát a tempo cvičení je nejvyšší (Kučera 1999, Stackeová 2008).

1.9.3

Metoda Intermediální Vzniká spojením dvou předchozích metod. Provádí se pohyb po určité dráze

a v potřebné poloze následuje výdrţ. Je zaměřena na rozvoj maximální svalové síly. Provádí se s velkou aţ maximální zátěţí s počtem opakování 1 – 5 v jedné sérii. Tempo pohybu je pomalé (Kučera 1999, Stackeová 2008).

1.9.4

Metoda Brzdivá Podstatou brzdivé metody je cvičení s nadmaximálním zatíţením, tj. 120 – 160 %,

které je pomalu spouštěno. Velikost zátěţe vzbuzuje ve tkáni silné růstové podněty, aţ šestkrát větší neţ při koncentrickém svalovém stahu. Tato metoda je vhodná pro pokročilé cvičence (Kučera 1999, Stackeová 2008).

1.9.5

Kulturistická Metoda Kulturistická metoda posilování zahrnuje soustavu cvičení zaměřených na harmonický

a proporcionální rozvoj svalstva a jeho estetický vzhled. Pouţívá cvičení s činkami, 29

na speciálních přístrojích i izometrická cvičení. Při zanedbávání kompenzačních cvičení a doplňkových, hlavně aerobních aktivit, můţe intenzivní kulturistický trénink způsobit zkrácení svalstva a omezení výbušné síly (Kučera 1999, Stackeová 2008).

1.9.6

Kruhový trénink Tento druh tréninku vznikl v roce 1954 v Anglii. Rozvíjí svalovou sílu a současně

i celkovou zdatnost. Několik cvičenců můţe cvičit najednou s individuálním zatíţením, je přesně vymezen čas série i čas pauzy. Cviky se provádějí od posílení dolních končetin přes posílení horních končetin, břišního a na závěr zádového svalstva. Jednotlivá stanoviště jsou označena čísly a cvičenci jsou na ně rozděleni tak, aby na jednom byli vţdy nejvýš tři. Obsah tréninku je sestavován na základě progresivního zvyšování zatíţení a vţdy se vychází z výsledků tzv. maximálních testů, kdy cvičenec provede maximální počet opakování určitého cviku a z něj se pak určuje tréninková zátěţ. Nosným principem kruhového tréninku je zařazování zátěţe stejné svalové skupiny na po sobě jdoucích stanovištích (Stackeová 2008). Kruhový trénink byl u nás aplikován před rokem 1989 v kulturistických oddílech pro kondiční kulturistiku ţen. V posledních letech řada trenérů začala opět vyuţívat tohoto postupu. Je vhodný především pro začátečníky s minimální úrovní zdatnosti, pokud je cílem cvičence tvarování těla či rozvoj svalové síly a objemu, pak se tato metoda nejeví jako efektivní. Vyuţívá se především ve větších fitness centrech, protoţe pro její aplikaci je nutné dostatečné vybavení a prostor v daném zařízení (Kučera 1999, Stackeová 2002, 2008).

30

2

PRACOVNÍ HYPOTÉZA A CÍLE PRACOVNÍ HYPOTÉZA

2.1

Vzhledem k dosavadním poznatkům o kardiovaskulárním systému lze předpokládat, ţe krevní tlak reaguje na fyzickou zátěţ aerobně silového charakteru mírným poklesem průměrných 24hodinových hodnot naměřených po lekci fyzické aktivity v podobě kombinovaného tréninku. CÍLE

2.2 Cílem

diplomové

práce

je

zhodnotit

vliv

aerobně

silového

tréninku

na hodnoty krevního tlaku u smíšené skupiny zdravých normotenzních ţen a muţů bez stálé medikace s vlivem na hodnoty krevního tlaku měřené 7denním ambulantním monitorováním. Dílčí cíle studie: 1. Stanovit variabilitu krevního tlaku ve všech dnech ambulantního monitorování. 2. Stanovit hodnoty krevního tlaku u normotenzních probandů ve dnech bez fyzické zátěţe a ve dnech s fyzickou zátěţí v podobě aerobně silového tréninku. 3. Posoudit vliv fyzické aktivity v podobě dvou lekcí aerobně silového tréninku na hodnoty krevního tlaku v následujících 24 hodinách. 4. Zhodnotit efekt aerobně silového tréninku na hodnoty krevního tlaku pro celý 20členný soubor normotenzních osob a zvlášť pro 15člennou skupinu normotenzních ţen a 5člennou skupinu muţů. 5. Můţe časový faktor fyzické aktivity změnit 24 hodinové průměrné hodnoty krevního tlaku.

31

3

METODIKA

3.1

CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO SOUBORU Studie aerobně silového tréninku obsahovala soubor 20 normotenzních probandů

ve věku od 21 do 48 let, obsahoval skupinu 15 normotenzních ţen a 5 normotenzních muţů. Sledovanou skupinu tvořilo 15 ţen s průměrným věkem 28,8  8,8 let, průměrnou váhou 60,9  6 kg, průměrnou výškou 164,2  5,2 cm a 5 muţů s průměrným věkem 25,4  0,9 let, průměrnou váhou 82,8  27 kg a průměrnou výškou 173,8  7,3 cm. Ve skupině se nacházeli 4 probandi (1 ţena a 3 muţi) jiné etnické skupiny. Všichni členové během studie nebyli farmakologicky léčeni (kromě uţívání hormonální antikoncepce), snaţili se omezit uţívání alkoholu a všichni byli nekuřáci. Základní charakteristiku souboru znázorňuje tabulka 5. Tab. 5. Základní charakteristika souboru

Ţeny

Muţi

Počet

15

5

Věk [roky]

28,8 ± 8,8

25,4 ± 0,9

Váha [kg]

60,9 ± 6

82,8 ± 27

Výška [cm]

164,2 ± 5,2

173,8 ± 7,3

BMI [kg/m2]

22,59 ± 2,1

27 ± 6,5

Všichni účastníci výzkumu podepsali informovaný souhlas se zařazením do studie. Svým podpisem stvrdili, ţe souhlasí s dobrovolnou účastí ve studii a ţe se s jejich daty můţe dále nakládat dle míry uvedené v informačním listu. Jednotlivci byli seznámeni s účelem, postupy a průběhem testování. Během celé studie bylo postupováno v

souladu

s

etickými

zásadami

dle

Helsinské

deklarace

z

roku

1964.

Studie byla také schválena lokální etickou komisí FN u sv. Anny.

3.2

MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU Testovaný soubor absolvoval sedmi denní ambulantní monitorování krevního tlaku

s přístrojem TM – 2421 od japonské firmy A&D. Tento přístroj vyuţívá metody auskultační i oscilometrické. Pro studii byla vyuţita oscilometrická metoda. Všichni dobrovolníci 32

byli poučení odborným zdravotnickým personálem o manipulaci se zapůjčeným přístrojem z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FN u sv. Anny v Brně. Jednotlivci byli vybaveni okluzní manţetou (jejíţ šířka byla zvolena dle obvodu paţe a umístěna na nedominantní paţi), přenosným monitorovacím zařízením s displejem a akumulátorem baterie. Monitorovací zařízení nosili dobrovolníci po dobu 7 dnů. Během této doby zaznamenávali údaje o intervalech spánku a aktivitách prováděných během kaţdého dne monitorování. Monitorování

krevního

tlaku

probíhalo

v předem

nastavených

intervalech.

V průběhu dne přístroje měřily hodnoty po 30 minutách, tedy od 6:00 do 22:00 hodin. V nočních hodinách docházelo k měření hodnot po 60 minutách od 22:00 – 6:00 hodin. Všechny naměřené hodnoty tento přístroj ukládal do paměti. Všechny naměřené hodnoty po ukončení 7denního monitorování krevního tlaku byly převedeny do počítače. V počítači byly hodnoty upraveny pomocí A&D analysis software TM-2430-13 do grafické a tabulkové formy.

3.3

AEROBNÍ SILOVÝ TRÉNINK

Probandi se v průběhu sedmidenního monitorování krevního tlaku zúčastnili dvou lekcí aerobně silového tréninku v délce trvání 60 minut v průběhu jednoho týdne. Obsahem obou tréninků byl aerobně silový trénink v posilovně. SE správným pouţíváním jednotlivých posilovacích přístrojů byli všichni probandi seznámeni. Minimální časový rozestup mezi jednotlivými lekcemi byl stanoven na 24 hodin. Oba aerobní silové tréninky probíhaly v posilovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity na Komenského náměstí v Brně. Pro trénink I a trénink II byly vybrány stejné fitness posilovací trenaţery. Pouţili jsme formu 20 minutového tréninku na bicyklovém ergometru, po kterém následovalo 40 minut na posilovacích trenaţerech. Dobrovolníci si mohli vybrat z velké škály moţností, dle vybavení posilovny – veslovací trenaţer, činky, posilovací věţe, spinningové kolo, protisměrné kladky. Monitorování krevního tlaku probíhalo v době od 6:00 hodin ráno do 22:00 hodin večer v pravidelných 30 minutových intervalech. Ve zbytku noci, tedy od 22:00 hodin do 6:00 hodin, bylo měření pouze jednou za hodinu. Časy absolvovaných lekcí aerobní dynamické zátěţe se pro přehledné zpracování průměrných hodnot systolického a diastolického krevního tlaku byly rozděleny do tří pásem 8:00 – 12:00, 12:00 – 16:00, 16:00

–

20:00.

Pro

snímání

srdeční

frekvence

byl

zvolen

hrudní

pás

Polar RS800 (sd) (Finsko). Tím bylo zajištěno udrţování tréninkové SF u sledovaných osob. 33

Tréninková SF je důleţitá pro kontrolu a sebekontrolu sportovce při cvičení. Obecně se povaţuje za vhodné cvičit na úrovni kolem 60 % maximální hodnoty tolerované sportujícím. Vzhledem k tomu, ţe sledovaný soubor tvořila skupina normotenzních jedinců vyuţívali jsme při monitorování submaximální hodnoty SF (75 – 85 % SFmax), podle vzorce:

SFmax = 200 – věk (roky) Všichni pacienti byli poučeni o hodnotě své tréninkové SF a po dobu tréninku ji udrţovali a kontrolovali Sloţení tréninku: 1. Zahřívací fáze v délce trvání 20 minut (spinningové kolo nebo bicyklový ergometr). 2. Vlastní aerobně silový trénink byl 40 minut (veslovací trenaţer, činky, posilovací věţe, spinningové kolo, protisměrné kladky). 3. Relaxační fáze (strečink s protaţením hlavních svalových skupin).

4

MATEMATICKO - STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ Naměřené hodnoty krevního tlaku jsme zpracovávali ve formě aritmetických průměrů

Průměr hodnot systolického a diastolického krevního tlaku byl vypracován za kaţdou hodinu během celého 7denního monitorování. Dále jsme pracovali s aritmetickými průměry za 7 dní, za 5 dní bez fyzické aktivity a za 24hodinové cykly po ukončení zátěţe. Dalšími prezentovanými údaji jsou maximální a minimální hodnota krevního tlaku vyjadřující variabilitu těchto veličin během sledovaných časových intervalů. Všechny výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů. K vybraným aritmetickým průměrům byly vypočítány také směrodatné odchylky (SD). Pro účel výpočtů a tvorbu tabulek jsme pouţili počítačový program Microsoft Word. Pro statistické zpracování dat jsme pouţili počítačový program Statistika 12.

34

5

VÝSLEDKY

5.1

Monitorované hodnoty krevního tlaku v souboru normotenzních jedinců V tabulce 6 jsou uvedeny průměrné hodnoty systolického krevního tlaku

ve vyšetřovaném souboru 15 normotenzních ţen, u nichţ byl zaznamenán pouze pokles průměrné hodnoty systolického krevního tlaku, získané za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I o 1 mm Hg, ve srovnání s kontrolním obdobím bez fyzické zátěţe. Tento pokles systolického krevního tlaku nebyl vyhodnocen jako statisticky signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Průměrná hodnota systolického krevního tlaku získaná za 24 hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink II vykazovala stejnou hodnotu jako STK v kontrolním období bez fyzické zátěţe. Průměrné hodnoty systolického krevního tlaku ve skupině ţen jsou značně rozdílné. Za celé 7denní monitorování jsme naměřili průměrné hodnoty systolického krevního tlaku v rozmezí od 101 do 134 mm Hg. V kontrolním období bez zátěţe se průměrné hodnoty pohybovaly mezi 101 – 133 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný Trénink I byly v rozmezí 98 – 134 mm Hg. Průměrné hodnoty za

24hodinový

cyklus

navazující

na

kombinovaný

trénink

II

byly v rozmezí 101 – 134 mm Hg. Průměrné hodnoty krevního tlaku za 7 dnů se lišily v STK a DTK od průměrných hodnot za 24 hodin u všech vyšetřených zdravých osob ve všech vyšetřovaných dnech – se cvičením i bez cvičení.

35

Tab. 6. Průměrné hodnoty systolického krevního tlaku získané 7denním ambulantním monitorováním krevního tlaku ve skupině ţen

Systolický krevní tlak u ţen - STK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

1

7 dnů

5 dnů bez zátěţe

± SD

Trénink II. (0-24h)

STK

± SD

Ţ

115

2,7

115

2

113

8,4

116

13,6

4

Ţ

112

3,6

111

3,7

112

18,7

113

18,5

5

Ţ

116

2,7

115

2,4

118

10,9

118

9

6

Ţ

101

3,9

101

4

98

5

101

6,3

7

Ţ

106

3,9

107

2,2

105

6,5

107

14,9

8

Ţ

106

3,7

106

3,7

103

8,1

106

9,2

STK

± SD

Trénink I. (0-24h) STK

± SD

STK

9

Ţ

108

5,7

108

3,8

104

8,8

114

13

10

Ţ

114

3,2

115

3,7

115

12,7

110

9,9

11

Ţ

110

4

111

4,9

105

12,2

104

14,4

12

Ţ

116

2

117

1,9

114

17,8

114

12,4

13

Ţ

108

4,6

108

4,1

112

8

101

10,4

14

Ţ

111

5,4

111

3,8

110

7,9

106

8,6

16

Ţ

134

5,3

133

6,1

134

13,5

134

14,6

17

Ţ

107

3,7

106

3,1

107

9,8

112

10,8

19

Ţ

105

4,5

104

4,3

109

10,5

104

15,5

MEAN

111

111

110

111

SEM

2

2

2,2

2,2

MIN

101

101

98

101

MAX

134

133

134

134

0,275

0,521

T-TEST

t stat

t krit 2,144 2,144 Vysvětlivky: MEAN – váţený průměr; SEM – směrodatná odchylka průměru; MIN – minimální hodnota; MAX – maximální hodnota; SD – směrodatná odchylka.

36

V tabulce 7 jsou uvedeny průměrné hodnoty diastolických krevních tlaků naměřených za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I i kombinovaný trénink II. Poukazují na skutečnost, ţe ve skupině 15 monitorovaných ţen nedošlo k prokázání ţádného rozdílu v hodnotách diastolického krevního tlaku. Všechny váţené hodnoty vykazují shodnou hodnotu diastolického krevního tlaku. Průměrné hodnoty diastolického krevního tlaku ve skupině ţen vykazují individuální variabilitu. Během 7denního monitorování se hodnoty DTK pohybovaly od 64 do 85 mm Hg, za kontrolní období bez fyzické zátěţe jsme naměřili 64 – 85 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný Trénink I byly v rozmezí od 60 do 84 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na trénink II se pohybovaly od 61 – 87 mm Hg.

37

Tab. 7. Průměrné hodnoty diastolického krevního tlaku získané 7denním ambulantním monitorováním krevního tlaku ve skupině ţen

Diastolický krevní tlak u ţen- DTK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

1

7 dnů


Trénink I. (0-24h)


STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

Ţ

71

2,7

71

1,8

68

9

73

9,8

4

Ţ

70

3,8

69

4

71

14,5

71

16,6

5

Ţ

69

2,3

69

2,6

73

9,2

67

9,4

6

Ţ

64

3,3

64

3,3

60

4,7

65

6,3

7

Ţ

64

3,2

65

1,2

63

7

65

11,4

8

Ţ

66

3,2

65

3,2

67

8,7

68

7,7

9

Ţ

72

2,8

73

1,8

70

8,2

72

9,1

10

Ţ

69

2,9

69

2,7

72

11,8

67

9,9

11

Ţ

66

4,1

67

3,8

61

9,6

66

10,3

12

Ţ

78

1,3

78

0,8

77

9,8

76

9,6

13

Ţ

66

4,5

66

3,5

70

6,2

61

8,7

14

Ţ

66

4,1

66

1,3

69

5,7

64

7,2

16

Ţ

85

3,6

85

2,7

84

6,8

87

13,9

17

Ţ

65

4,1

65

4,3

64

6,7

68

5

19

Ţ

66

3,7

65

2,9

71

7,7

67

8,4

MEAN

69

69

69

69

SEM

1,5

1,5

1,6

1,6

MIN

64

64

60

61

MAX

85

85

84

87

0,825

0,958

T-TEST

t stat


V tabulce 8 jsou uvedeny průměrné hodnoty v období bez fyzické zátěţe, kde byl ve skupině 5 normotenzních muţů zaznamenán pokles průměrné hodnoty systolického

krevního

tlaku

naměřené

za

24hodinový

cyklus

navazující

na lekci kombinovaný trénink II o 2 mm Hg. Tento pokles nebyl statisticky vyhodnocen jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Nesourodost průměrných hodnot systolického krevního tlaku pozorujeme také ve skupině muţů. Za celé 7denní monitorování jsme naměřili hodnoty systolického krevního tlaku v rozsahu 113 – 122 mm Hg. Za kontrolní období bez zátěţe se průměrné hodnoty pohybovaly od 114 do 121 mm. Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I byly v rozmezí 111 – 127 mm Hg. Průměrné hodnoty 38

za

24hodinový

cyklus

navazující

na

kombinovaný

trénink

II

byly

v rozmezí

112 – 126 mm Hg. Tab. 8. Průměrné hodnoty systolického krevního tlaku získané 7denním ambulantním monitorováním krevního tlaku ve skupině muţů

Systolický krevní tlak u muţů - STK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

2

7 dnů


Trénink I. (0-24h)


STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

M

115

5,6

115

5,9

117

14,2

114

12,3

3

M

122

5,4

121

3,6

127

12,5

116

16,3

15

M

122

7,7

121

9

122

23,9

126

21,2

18

M

113

2,6

114

2

111

7,6

112

10,9

20

M

118

3,4

120

3,6

116

9,8

114

7,1

118

MEAN

118

118

116

SEM

1,8

1,6

2,7

2,5

MIN

113

114

111

112

MAX

122

121

127

126

0,892

0,401

T-TEST

t stat


V tabulce 9 jsou uvedeny průměrné hodnoty s kontrolním obdobím bez fyzické zátěţe. Ve skupině muţů byl zaznamenán vzrůst průměrných hodnot diastolického krevního tlaku naměřeného v 24hodinových cyklech navazující na kombinovaný trénink I a kombinovaný trénink II o 1 mm Hg. Tento vzrůst nebyl statistickou analýzou dat vyhodnocen jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Průměrná hodnota diastolického krevního tlaku ve skupině 5 normotenzních muţů jsou nesourodé. Hodnoty za celé 7 denní monitorování se pohybovaly v rozmezí 61 – 74 mm. Hg, za kontrolní období bez zátěţe jsme naměřili průměrné hodnoty diastolického krevního od 59 do 74 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný Trénink I byly v rozmezí 59 – 75 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný Trénink II byly v rozmezí od 58 do 70 mm Hg.

39

Tab. 9. Průměrné hodnoty diastolického krevního tlaku získané 7denním ambulantním monitorováním krevního tlaku ve skupině muţů

Diastolický krevní tlak u muţů - DTK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

2

7 dnů


Trénink I. (0-24h)


STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

M

68

1,9

68

2,3

68

5,4

68

8,7

3

M

74

4

74

2,4

75

6,9

68

10,7

15

M

62

5,3

59

4,8

65

11

70

16,2

18

M

61

3,4

60

3,3

63

5,3

64

8,7

20

M

61

2,8

62

3,1

59

13,7

58

9,5

MEAN

65

65

66

66

SEM

2,5

2,8

2,8

2,1

MIN

61

59

59

58

MAX

74

74

75

70

0,463

0,825

T-TEST

t stat


40

5.2

Výsledné hodnoty krevního tlaku rozdělené do sedmi 24hodinových cyklů Tabulky 10 a 11 jsou souhrnem průměrných hodnot systolického a diastolického

krevního tlaku pro kontrolní období sedmi 24hodinových cyklů. Součástí obou tabulek je i souhrnný průměr za celé období 7denního ambulantního monitorování krevního tlaku. Zapsané hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku jsou uváděny jako aritmetické průměry pro 24hodinové cykly jednotlivých probandů a váţené průměry pro celou sledovanou skupinu. Hodnoty 24hodinových profilů STK a DTK krevního tlaku se lišily od průměrných týdenních hodnot. Kolísání hodnot STK a DTK za 24 hodin bylo ve dnech se cvičením i bez cvičení srovnatelné.

41

Tab. 10. Přehled průměrných hodnot systolického krevního tlaku pro sedm 24hodninových cyklů pro ţeny a muţe

Systolický krevní tlak - STK [mm Hg] Probandi

7 dnů

Den

Pohlaví 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

Ţ

112

117

118

114

117

111

114

115

2

M

116

118

115

111

122

117

105

115

3

M

121

130

129

117

118

119

119

122

4

Ţ

114

115

111

104

112

113

113

112

5

Ţ

121

115

116

114

117

113

118

116

6

Ţ

100

97

95

106

103

103

101

101

7

Ţ

108

104

109

99

106

110

107

106

8

Ţ

110

103

110

105

103

101

108

106

9

Ţ

112

102

106

116

100

108

111

108

10

Ţ

118

118

112

112

112

111

117

114

11

Ţ

105

112

109

118

107

109

108

110

12

Ţ

117

115

117

120

115

114

115

116

13

Ţ

110

113

113

108

102

105

103

108

14

Ţ

108

119

106

111

117

110

104

111

15

M

118

122

121

120

121

114

138

122

16

Ţ

138

137

133

141

127

129

129

134

17

Ţ

111

104

105

109

110

108

101

107

18

M

110

116

116

113

114

114

111

113

19

Ţ

113

108

105

105

102

102

99

105

20

M

121

119

116

115

117

117

125

118

SEM

114 1,8

114 2,1

113 1,9

113 2,0

112 1,7

111 1,5

112 2,2

113 1,7

MIN

100

97

95

99

100

101

99

101

MEAN

138 137 133 141 127 129 138 134 MAX Vysvětlivky: MEAN – váţený průměr; SEM – směrodatná odchylka průměru; MIN – minimální hodnota; MAX – maximální hodnota

42

Tab. 11. Přehled průměrných hodnot diastolického krevního tlaku pro sedm 24hodninových cyklů pro ţeny a muţe

Diastolický krevní tlak - DTK [mm Hg] 7 dnů

Den

Pohlaví

Probandi

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

1

Ţ

68

72

74

69

73

67

71

71

2

M

70

70

70

69

67

69

64

68

3

M

74

78

79

67

72

73

72

74

4

Ţ

70

70

70

62

73

73

70

70

5

Ţ

71

72

72

69

67

67

67

69

6

Ţ

61

61

60

68

68

65

64

64

7

Ţ

65

63

68

58

64

66

65

64

8

Ţ

70

67

68

67

62

61

64

66

9

Ţ

77

69

71

73

70

73

73

72

10

Ţ

75

71

66

67

69

70

68

69

11

Ţ

62

69

61

72

68

65

65

66

12

Ţ

76

80

78

79

77

77

77

78

13

Ţ

69

71

71

66

61

64

61

66

14

Ţ

69

74

66

65

65

64

60

66

15

M

61

66

65

63

52

58

66

62

16

Ţ

89

83

82

89

82

83

88

85

17

Ţ

67

64

59

67

68

70

60

65

18

M

63

65

64

63

60

57

58

61

19

Ţ

73

69

63

66

64

66

63

66

20

M

63

62

60

56

60

61

65

61

SEM

70 1,8

70 2,1

68 1,9

68 2,0

67 1,7

67 1,5

67 2,2

68 1,7

MIN

61

61

59

56

52

57

58

61

MEAN


Grafy č. 4 a 5 znázorňují kolísání průměrných 24hodinových hodnot systolického a diastolického krevního tlaku pro celý soubor 20 probandů. Kaţdého vyšetřovaného probanda

v

grafu

charakterizuje

sedm

průměrů

za

a celkový průměr za 7denní ambulantní měření krevního tlaku.

43

kaţdý 24hodninový cyklus

STK - SEDM 24HODINOVÝCH CYKLŮ

STK [mm Hg]

MEAN

24 h interval

145 140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 4. Systolický krevní tlak v sedmi 24hodninových cyklech v souboru vyšetřovaných probandů ţen i muţů

DTK - SEDM 24HODINOVÝCH CYKLŮ

DTK [mm Hg]

MEAN

24 h interval

95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 5. Diastolický krevní tlak v sedmi 24hodninových cyklech v souboru vyšetřovaných probandů ţen i muţů

44

5.3

Výsledné hodnoty krevního tlaku pro pět 24hodinových cyklů bez fyzické aktivity Tabulky 12. a 13. jsou souhrnem průměrných hodnot krevního tlaku pro kontrolní

období bez fyzické zátěţe. Tabulky jsou doplněné aritmetickými průměry tlaku krve z obou 24hodinových cyklů navazujících na kombinovaný trénink I a trénink II. Součástí obou tabulek je i souhrnný průměr za celé období 7denního ambulantního monitorování krevního tlaku. Zapsané hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku jsou uváděny jako aritmetické průměry pro 24hodinové cykly jednotlivých probandů a váţené průměry pro celou sledovanou skupinu. Hodnoty 24hodinových profilů STK a DTK ve dnech se cvičením se nelišily proti hodnotám ve dnech bez cvičení.

45

Tab. 12. Přehled průměrných hodnot systolického krevního tlaku v pěti dnech bez fyzické aktivity


Pohlaví

Den bez kombinované zátěţe

7. dnů

(0-24h)

1.

2.

3.

4.

5.

Trénink I.

Trénink II.

1

Ţ

115

116

117

111

114

113

116

115

2

M

117

112

122

117

105

117

114

115

3

M

123

127

118

119

119

127

116

121

4

Ţ

114

114

104

112

112

112

113

111

5

Ţ

111

118

114

117

116

118

118

115

6

Ţ

98

95

106

103

103

98

101

101

7

Ţ

109

104

106

110

107

105

107

107

8

Ţ

110

109

103

101

108

103

106

106

9

Ţ

110

108

100

108

111

104

114

108

10

Ţ

121

114

112

111

117

115

110

115

11

Ţ

105

116

119

109

108

105

104

111

12

Ţ

119

117

120

115

115

114

114

117

13

Ţ

111

113

108

102

105

112

101

108

14

Ţ

113

106

111

117

110

110

106

111

15

M

119

114

121

114

138

122

126

121

16

Ţ

141

141

127

129

129

134

134

133

17

Ţ

109

105

109

108

101

107

112

106

18

M

115

117

114

114

111

111

112

114

19

Ţ

112

106

102

102

99

109

104

104

20

M

124

117

117

117

125

116

114

120

SEM

115 1,9

113 2,1

112 1,7

112 1,5

113 2,2

112 1,9

112 1,8

113 1,7

MIN

98

95

100

101

99

98

101

101

MEAN


46

Tab. 13. Přehled průměrných hodnot diastolického krevního tlaku v pěti dnech bez fyzické aktivity

Diastolický krevní tlak - DTK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

Den bez kombinované zátěţe

7. dnů

(0-24h)

1.

2.

3.

4.

5.

Trénink I.

Trénink II.

1

Ţ

72

71

73

67

71

68

73

71

2

M

71

70

67

69

64

68

68

68

3

M

76

78

72

73

72

75

68

74

4

Ţ

70

70

62

73

72

71

71

69

5

Ţ

69

73

69

67

66

73

67

69

6

Ţ

61

60

68

68

65

60

65

64

7

Ţ

66

63

64

66

65

63

65

65

8

Ţ

70

67

62

61

64

67

68

65

9

Ţ

76

72

70

73

73

70

72

73

10

Ţ

74

66

69

70

68

72

67

69

11

Ţ

62

69

72

65

65

61

66

67

12

Ţ

79

78

77

77

77

77

76

78

13

Ţ

69

71

66

61

64

70

61

66

14

Ţ

68

66

65

65

64

69

64

66

15

M

62

58

52

58

66

65

70

59

16

Ţ

88

84

82

83

88

84

87

85

17

Ţ

68

59

67

70

60

64

68

65

18

M

65

64

60

57

58

63

64

60

19

Ţ

71

62

64

66

63

71

67

65

20

M

66

58

60

61

65

59

58

62

SEM

70 1,4

68 1,6

67 1,5

67 1,5

68 1,5

69 1,4

68 1,3

68 1,3

MIN

61

58

52

57

58

59

58

59

MEAN


Bodové grafy č 6 a 7 informují o rozloţení průměrných hodnot systolického a diastolického krevního tlaku v pěti dnech bez fyzické zátěţe v celém souboru 20 normotenzních probandů. Kaţdému probandovi náleţí pět průměrných hodnot krevního tlaku za pět 24hodinových cyklů, v průběhu kterých probandi neabsolvovali trénink formou kombinované zátěţe (aerobní a odporová cvičení). Grafy doplňují průměrné hodnoty krevního tlaku získané za celé 7denní ambulantní monitorování krevního tlaku.

47

STK PĚT 24HODINOVÝCH CYKLŮ BEZ FYZICKÉ ZÁTĚŽE

STK [mm Hg]

MEAN

24 h interval

150 145 140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI

Graf 6. Průměrné hodnoty systolického krevního tlaku v pěti 24hodninových cyklech v pěti dnech bez fyzické aktivity

DTK PĚT 24HODINOVÝCH CYKLŮ BEZ FYZICKÉ ZÁTĚŽE

DTK [mm Hg]

MEAN

24 h interval

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 7. Průměrné hodnoty diastolického krevního tlaku v pěti 24hodninových cyklech v pěti dnech bez fyzické aktivity

48

5.4

Vliv fyzické zátěţe formou kombinovaného tréninku na hodnotu krevního tlaku

v navazujícím 24hodinovém cyklu po ukončení pohybové aktivity Tabulka 14 nabízí přehled aritmetických průměrů a směrodatných odchylek systolického a diastolického krevního tlaku v obou 24hodinových cyklech navazujících na trénink I a trénink II. Jedná se o cykly 0-24 hodin od ukončení tréninku. V tabulkách 15 a 16 je soubor rozdělen na skupinu ţen a skupinu muţů. Tabulka 15 je přehledem stejných hodnot pro skupinu 15 ţen a tabulka 16 pro skupinu 5 muţů. Celý soubor 20 osob ţen i muţů měl podobné kolísání jako skupina ţen, kterých bylo15. Soubor 5 muţů byl malý pro komplexní hodnocení.

49

Tab. 14. Srovnání průměrných hodnot systolického a diastolického krevního tlaku pro 24hodinový cyklus navazující na trénink I a trénink II

Hodnoty krevního tlaku u muţů a ţen - STK a DTK [mm Hg] STK ± SD

DTK ± SD

Probandi

Pohlaví

1

Ţ

113

8,4

116

13,6

68

9

73

9,8

2

M

117

14,2

114

12,3

68

5,4

68

8,7

3

M

127

12,5

116

16,3

75

6,9

68

10,7

4

Ţ

112

18,7

113

18,5

71

14,5

71

16,6

5

Ţ

118

10,9

118

9

73

9,2

67

9,4

6

Ţ

98

5

101

6,3

60

4,7

65

6,3

7

Ţ

105

6,5

107

14,9

63

7

65

11,4

8

Ţ

103

8,1

106

9,2

67

8,7

68

7,7

9

Ţ

104

8,8

114

13

70

8,2

72

9,1

10

Ţ

115

12,7

110

9,9

72

11,8

67

9,9

11

Ţ

105

12,2

104

14,4

61

9,6

66

10,3

12

Ţ

114

17,8

114

12,4

77

9,8

76

9,6

13

Ţ

112

8

101

10,4

70

6,2

61

8,7

14

Ţ

110

7,9

106

8,6

69

5,7

64

7,2

15

M

122

23,9

126

21,2

65

11

70

16,2

16

Ţ

134

13,5

134

14,6

84

6,8

87

13,9

17

Ţ

107

9,8

112

10,8

64

6,7

68

5

18

M

111

7,6

112

10,9

63

5,3

64

8,7

19

Ţ

109

10,5

104

15,5

71

7,7

67

8,4

20

M

116

9,8

114

7,1

59

13,7

58

9,5

Trénink I. (0 - 24h) Trénink II. (0 - 24h) Trénink I. (0 - 24h) Trénink II. (0 - 24h)

MEAN

112

112

69

68

SEM

1,9

1,8

1,4

1,3

MIN

98

101

59

58

MAX

134

134

84

87

T-TEST

t stat

0,759

0,76

t krit 2,093 2,093 Vysvětlivky: MEAN – váţený průměr; SEM – směrodatná odchylka průměru; MIN – minimální hodnota; MAX – maximální hodnota

50

Bodové grafy č. 8 a 9 nabízí vizuální srovnání aritmetických průměrů systolického a diastolického krevního tlaku získaných za 24hodinový cyklus navazující na trénink I a trénink II v celém vyšetřovaném souboru normotenzních probandů vůči 7dennímu průměru krevního tlaku.

51

STK 24HODINOVÝ PRŮMĚR PO ZÁTĚŽI

STK [mm Hg]

MEAN

TRÉNINK I

TRÉNINK II

140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 8. Srovnání průměrných hodnot systolického krevního tlaku za 24hodin po tréninku I a tréninku II

DTK 24HODINOVÝ PRŮMĚR PO ZÁTĚŽI

DTK [mm Hg]

MEAN

TRÉNINK I

TRÉNINK II

95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 9. Srovnání průměrných hodnot diastolického krevního tlaku za 24hodin po tréninku I a tréninku II

52

Grafy č. 10 a 11 nabízí srovnání aritmetického průměru systolického a diastolického krevního tlaku získaného za 24hodinový cyklus navazující na trénink I s průměrem získaným za 24hodinový cyklus navazující na trénink II v celém vyšetřovaném souboru normotenzních probandů. Přináší navíc grafické rozlišení průměrných hodnot krevního tlaku ţen a muţů.

STK 24HODINOVÝ PRŮMĚR PO KOMBINOVANÉ ZÁTĚŽI

STK [mm Hg]

MEAN

TRÉNINK I. ŽENY

TRÉNINK II. ŽENY

TRÉNINK I. MUŽI

TRÉNINK II. MUŽI

140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 10. Srovnání průměrných hodnot systolického krevního tlaku za 24hodin po tréninku I a tréninku II

DTK 24 HODINOVÝ PRŮMĚR PO KOMBINOVANÉ ZÁTĚŽI

DTK [mm Hg]

MEAN

TRÉNINK I. ŽENY

TRÉNINK II. ŽENY

TRÉNINK I. MUŽI

TRÉNINK II. MUŽI

95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 11. Srovnání průměrných hodnot diastolického krevního tlaku za 24hodin po tréninku I a tréninku II 53

Tab. 15. Srovnání průměrných hodnot systolického a diastolického krevního tlaku pro 24hodinový cyklus navazující na trénink I a trénink II u skupiny ţen

Hodnoty krevního tlaku u ţen - STK a DTK [mm Hg] Probandi Pohlaví

STK ± SD Trénink I (0 - 24h)

DTK ± SD

Trénink II (0 - 24h)

Trénink I (0 -24h)


1

Ţ

113

8,4

116

13,6

68

9

73

9,8

4

Ţ

112

18,7

113

18,5

71

14,5

71

16,6

5

Ţ

118

10,9

118

9

73

9,2

67

9,4

6

Ţ

98

5

101

6,3

60

4,7

65

6,3

7

Ţ

105

6,5

107

14,9

63

7

65

11,4

8

Ţ

103

8,1

106

9,2

67

8,7

68

7,7

9

Ţ

104

8,8

114

13

70

8,2

72

9,1

10

Ţ

115

12,7

110

9,9

72

11,8

67

9,9

11

Ţ

105

12,2

104

14,4

61

9,6

66

10,3

12

Ţ

114

17,8

114

12,4

77

9,8

76

9,6

13

Ţ

112

8

101

10,4

70

6,2

61

8,7

14

Ţ

110

7,9

106

8,6

69

5,7

64

7,2

16

Ţ

134

13,5

134

14,6

84

6,8

87

13,9

17

Ţ

107

9,8

112

10,8

64

6,7

68

5

19

Ţ

109

10,5

104

15,5

71

7,7

67

8,4

MEAN

110

111

69

69

SEM

2,2

2,2

1,6

1,6

MIN

98

101

60

61

MAX

134

134

84

87

T-TEST

t stat

0,876

0,847

2,144 2,144 Vysvětlivky: MEAN – váţený průměr; SEM – směrodatná odchylka průměru; MIN – minimální hodnota; MAX – maximální hodnota

54

Tab. 16. Srovnání průměrných hodnot systolického a diastolického krevního tlaku pro 24hodinový cyklus navazující na trénink I a trénink II u skupiny muţů

Hodnoty krevního tlaku u muţů - STK a DTK [mm Hg] STK ± SD

DTK ± SD

Probandi

Pohlaví

2

M

117

14,2

114

12,3

68

5,4

68

8,7

3

M

127

12,5

116

16,3

75

6,9

68

10,7

15

M

122

23,9

126

21,2

65

11

70

16,2

18

M

111

7,6

112

10,9

63

5,3

64

8,7

20

M

116

9,8

114

7,1

59

13,7

58

9,5

Trénink I (0 - 24h)




MEAN

118

116

66

66

SEM

2,7

2,5

2,8

2,1

MIN

111

112

59

58

MAX

127

126

75

70

T-TEST

t stat t krit

0,467

0,794

2,776

2,776

Vysvětlivky: MEAN – váţený průměr; SEM – směrodatná odchylka průměru; MIN – minimální hodnota; MAX – maximální hodnota

55

5. 5

Vliv času absolvování kombinovaného tréninku na pokles hodnot krevního tlaku Tabulky 17 a 18 znázorňují hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku

v obou 24hodinových cyklech navazující na kombinovaný trénink I a kombinovaný trénink II v závislosti na čase vykonávání fyzické zátěţe. Všechny uvedené průměrné hodnoty jsou zpracované pro kaţdého jednotlivce individuálně 1 – 20. Pro snadnější orientaci jsme si den rozdělili do tří časových rovin: 8 – 12 hodin, 12 – 16 hodin a 16 – 20 hodin. Pro zařazení času kombinovaného tréninku byla rozhodující hodina zahájení kombinovaného tréninku. Součástí obou tabulek jsou aritmetické průměry a směrodatné odchylky hodnot systolického a diastolického krevního tlaku v kontrolním období bez kombinovaného tréninku pro variantu vzájemného porovnání. Pro nedostatek dat v denních obdobích 12 – 16 jsme nemohli získané průměrné hodnoty statisticky analyzovat. Průměrné hodnoty 24hodinových profilů STK a DTK souborů zdravých osob se cvičením se nelišily v závislosti na denní době tréninku.

56

Tab. 17. Rozdělení průměrných 24hodinových hodnot systolického krevního tlaku podle denní doby absolvování lekce kombinovaného tréninku

Hodnoty krevního tlaku u ţen a muţů - STK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

1




STK

± SD

STK

Čas

STK

Čas

Ţ

115

2,0

113

8 - 12

116

8 - 12

2

M

115

5,9

117

16 - 20

114

16 - 20

3

M

121

3,6

127

16 - 20

116

16 - 20

4

Ţ

111

3,7

112

8 - 12

113

8 - 12

5

Ţ

115

2,4

118

16 - 20

118

16 - 20

6

Ţ

101

4,0

98

8 - 12

101

8 - 12

7

Ţ

107

2,2

105

16 - 20

107

16 - 20

8

Ţ

106

3,7

103

16 - 20

106

16 - 20

9

Ţ

108

3,8

104

8 - 12

114

8 - 12

10

Ţ

115

3,7

115

12 - 16

110

16 - 20

11

Ţ

111

4,9

105

16 - 20

104

16 - 20

12

Ţ

117

1,9

114

8 - 12

114

8 - 12

13

Ţ

108

4,1

112

16 - 20

101

16 - 20

14

Ţ

111

3,8

110

16 - 20

106

16 - 20

15

M

121

9,0

122

16 - 20

126

12 - 16

16

Ţ

133

6,1

134

8 - 12

134

8 - 12

17

Ţ

106

3,1

107

16 - 20

112

16 - 20

18

M

114

2,0

111

16 - 20

112

16 - 20

19

Ţ

104

4,3

109

16 - 20

104

8 - 12

20

M

120

3,6

116

12 - 16

114

12 - 16

MEAN

113

112

112

SEM

1,7

1,9

1,8

MIN

101

98

101

133 134 134 MAX Vysvětlivky: MEAN – váţený průměr; SEM – směrodatná odchylka průměru; MIN – minimální hodnota; MAX – maximální hodnota. Rozdělení hodnot DTK podle času absolvování lekce aerobní zátěţe

57

Tab. 18. Rozdělení průměrných 24hodinových hodnot diastolického krevního tlaku podle denní doby absolvování lekce kombinovaného tréninku Hodnoty krevního tlaku u muţů a ţen - DTK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

1




DTK

± SD

DTK

Čas

DTK

Čas

Ţ

71

1,8

68

8 - 12

73

8 - 12

2

M

68

2,3

68

16 - 20

68

16 - 20

3

M

74

2,4

75

16 - 20

68

16 - 20

4

Ţ

69

4,0

71

8 - 12

71

8 - 12

5

Ţ

69

2,6

73

16 - 20

67

16 - 20

6

Ţ

64

3,3

60

8 - 12

65

8 - 12

7

Ţ

65

1,2

63

16 - 20

65

16 - 20

8

Ţ

65

3,2

67

16- 20

68

16 - 20

9

Ţ

73

1,8

70

8 - 12

72

8 - 12

10

Ţ

69

2,7

72

12 - 16

67

16 - 20

11

Ţ

67

3,8

61

16 - 20

66

16 - 20

12

Ţ

78

0,8

77

8 - 12

76

8 - 12

13

Ţ

66

3,5

70

16 - 20

61

16 - 20

14

Ţ

66

1,3

69

16 - 20

64

16 - 20

15

M

59

4,8

65

16 - 20

70

12 - 16

16

Ţ

85

2,7

84

8 - 12

87

8 - 12

17

Ţ

65

4,3

64

16 - 20

68

16 - 20

18

M

60

3,3

63

16 - 20

64

16 - 20

19

Ţ

65

2,9

71

16 - 20

67

8 - 12

20

M

62

3,1

59

12 - 16

58

12 - 16

MEAN

68

69

68

SEM

1,3

1,4

1,3

MIN

59

59

58

85 84 87 MAX Vysvětlivky: MEAN – váţený průměr; SEM – směrodatná odchylka průměru; MIN – minimální hodnota; MAX – maximální hodnota.

58

Grafy č. 12 a 13 vyjadřují průměrné hodnoty aritmetických průměrů systolického krevního tlaku a diastolického krevního tlaku získané za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I a za 24 hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink II u celé sledované skupiny 20 normotenzních probandů. Grafy jsou barevně rozlišeny do tří časových rovin (8 – 12 hodin, 12 – 16 hodin a 16 – 20 hodin) absolvování kombinovaných

tréninků.

Grafy

jsou

doplněné

o

průměrné

hodnoty

získané

za 7denní ambulantní monitorování krevního tlaku. Počet normotenzních jedinců v jednotlivých časových rovinách je značně nevyváţený. Největší počet kombinovaných tréninků byl realizován mezi 16 – 22 hodinou, celkem 23 lekcí. V čase od 12 do 16 bylo absolvováno 13 lekcí. Minimální počet kombinovaných tréninků byl absolvován od 12 do 16 a to pouze ve 4 případech. Dobu absolvování obou tréninků fyzické zátěţe si vyšetřovaní probandi mohli vybrat podle aktuálních časových moţností. Příčinou tohoto nepoměru jsou pravděpodobně časové moţnosti probandů, mezi nimiţ jsou pracující a studující s maximem volného času v době mezi 16 – 20 hodinou. STK - KOMBINOVANÁ ZÁTĚŽ

STK [mm Hg]

MEAN

Trénink 8:00 - 12:00

Trénink 12:00 - 16:00

Trénink 16:00 - 20:00

140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI

Graf 12. Přehled průměrných 24hodinových hodnot systolického krevního tlaku podle času absolvování kombinované zátěţe

59

DTK - KOMBINOVANÁ ZÁTĚŽ

DTK [mm Hg]

MEAN

Trénink 8:00 - 12:00

Trénink 12:00 - 16:00

Trénink 16:00 - 20:00

95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

PROBANDI Graf 13. Přehled průměrných 24hodinových hodnot diastolického krevního tlaku podle času absolvování kombinované zátěţe

60

Tabulky 19 a 20 znázorňují hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku v obou 24hodinových cyklech navazujících na kombinovaný trénink I a kombinovaný trénink II v závislosti na čase vykonávání fyzické zátěţe. Všechny uvedené průměrné hodnoty jsou zpracované zvlášť pro skupinku ţen. Pro snadnější orientaci jsme si den rozdělili do tří časových rovin: 8 – 12 hodin, 12 –16 hodin a 16 – 20 hodin. Pro zařazení času kombinovaného tréninku byla rozhodující hodina samotného zahájení kombinovaného tréninku. Součástí obou tabulek jsou průměry a směrodatné odchylky hodnot systolického a diastolického krevního tlaku v kontrolním období bez kombinovaného tréninku pro variantu vzájemného porovnání. Tab. 19. Přehled průměrných 24hodinových hodnot systolického krevního tlaku podle času absolvování lekce kombinované zátěţe u ţen Hodnoty krevního tlaku u ţen - STK [mm Hg] Probandi

Pohlaví




STK

± SD

STK

Čas

STK

Čas

1

Ţ

115

2,0

113

8 - 12

116

8 - 12

4

Ţ

111

3,7

112

8 - 12

113

8 - 12

5

Ţ

115

2,4

118

16 - 20

118

16 - 20

6

Ţ

101

4,0

98

8 - 12

101

8 - 12

7

Ţ

107

2,2

105

16 - 20

107

16 - 20

8

Ţ

106

3,7

103

16- 20

106

16 - 20

9

Ţ

108

3,8

104

8 - 12

114

8 - 12

10

Ţ

115

3,7

115

12 - 16

110

16 - 20

11

Ţ

111

4,9

105

16 - 20

104

16 - 20

12

Ţ

117

1,9

114

8 - 12

114

8 - 12

13

Ţ

108

4,1

112

16 - 20

101

16 - 20

14

Ţ

111

3,8

110

16 - 20

106

16 - 20

16

Ţ

133

6,1

134

8 - 12

134

8 - 12

17

Ţ

106

3,1

107

16 - 20

112

16 - 20

19

Ţ

104

4,3

109

16 - 20

104

8 - 12

SEM

111 2,0

110 2,2

111 2,2

MIN

101

98

101

MEAN


61

Tab. 20. Přehled průměrných 24hodinových hodnot diastolického krevního tlaku podle času absolvování lekce kombinované zátěţe u ţen Hodnoty krevního tlaku u ţen - DTK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

1

Ţ

4

Ţ

5




DTK

± SD

DTK

Čas

DTK

Čas

71

1,8

68

8 - 12

73

8 - 12

69

4,0

71

8 - 12

71

8 - 12

Ţ

69

2,6

73

16 - 20

67

16 - 20

6

Ţ

64

3,3

60

8 - 12

65

8 - 12

7

Ţ

65

1,2

63

16 - 20

65

16 - 20

8

Ţ

65

3,2

67

16- 20

68

16 - 20

9

Ţ

73

1,8

70

8 - 12

72

8 - 12

10

Ţ

69

2,7

72

12 - 16

67

16 - 20

11

Ţ

67

3,8

61

16 - 20

66

16 - 20

12

Ţ

78

0,8

77

8 - 12

76

8 - 12

13

Ţ

66

3,5

70

16 - 20

61

16 - 20

14

Ţ

66

1,3

69

16 - 20

64

16 - 20

16

Ţ

85

2,7

84

8 - 12

87

8 - 12

17

Ţ

65

4,3

64

16 - 20

68

16 - 20

19

Ţ

2,9

71

16 - 20

67

8 - 12

MEAN

65 69

SEM MIN

69

69

1,5

1,6

1,6

64

60

61


62

Grafy č. 14 a 15 nabízí navíc průměrné hodnoty aritmetických průměrů systolického krevního tlaku a diastolického krevního tlaku ţen získaných za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I a za 24 hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink II u sledované skupiny 15 normotenzních ţen. Grafy jsou barevně rozlišeny do tří časových rovin (8 – 12 hodin, 12 – 16 hodin a 16 – 20 hodin) absolvování kombinovaných tréninků. Grafy jsou doplněné o průměrné hodnoty získané za 7denní ambulantní monitorování krevního tlaku. STK - KOMBINOVANÁ ZÁTĚŽ

STK [mm Hg]

MEAN

Trénink 8:00 - 12:00

Trénink 12:00 - 16:00

Trénink 16:00 - 20:00

140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90

0

2

4

6

8

10

12

14

16

ŽENY

Graf 14. Přehled hodnot systolického krevního tlaku podle času absolvování kombinované zátěţe u ţen

63

DTK - KOMBINOVANÁ ZÁTĚŽ

DTK [mm Hg]

MEAN

Trénink 8:00 - 12:00

Trénink 12:00 - 16:00

Trénink 16:00 - 20:00

95 90 85 80 75 70 65 60 55 50

0

2

4

6

8

10

12

14

16

ŽENY

Graf 15. Přehled hodnot diastolického krevního tlaku podle času absolvování kombinované zátěţe u ţen

64

Tabulky 21 a 22 znázorňují hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku v obou 24hodinových cyklech navazujících na kombinovaný trénink I a kombinovaný trénink II v závislosti na čase vykonávání fyzické zátěţe. Všechny uvedené průměrné hodnoty jsou

zpracované

zvlášť

pro

skupinku

muţů.

Pro

snadnější

orientaci

jsme si den rozdělili do tří časových rovin: 8 – 12 hodin, 12 –16 hodin a 16 – 20 hodin. Pro zařazení času kombinovaného tréninku byla rozhodující hodina samotného zahájení kombinovaného tréninku. Součástí obou tabulek jsou aritmetické průměry a směrodatné odchylky hodnot systolického a diastolického krevního tlaku v kontrolním období bez kombinovaného tréninku pro variantu vzájemného porovnání.

65

Tab. 21. Přehled průměrných 24hodinových hodnot systolického krevního tlaku podle času absolvování lekce kombinované zátěţe u muţů

Hodnoty krevního tlaku u muţů - STK [mm Hg] Probandi


Pohlaví



STK

± SD

STK

Čas

STK

Čas

2

M

115

5,9

117

16 - 20

114

16 - 20

3

M

121

3,6

127

16 - 20

116

16 - 20

15

M

121

9,0

122

16 - 20

126

12 - 16

18

M

114

2,0

111

16 - 20

112

16 - 20

20

M

120

3,6

116

12 - 16

114

12 - 16

SEM

118 1,6

118 2,7

116 2,5

MIN

114

111

112

MEAN


Tab. 22. Přehled průměrných 24hodinových hodnot diastolického krevního tlaku podle času absolvování lekce aerobní dynamické zátěţ u muţů

Hodnoty krevního tlaku u muţů - DTK [mm Hg] Probandi

Pohlaví




DTK

± SD

DTK

Čas

DTK

Čas

2

M

68

2,3

68

16 - 20

68

16 - 20

3

M

74

2,4

75

16 - 20

68

16 - 20

15

M

59

4,8

65

16 - 20

70

12 - 16

18

M

60

3,3

63

16 - 20

64

16 - 20

20

M

62

3,1

59

12 - 16

58

12 - 16

SEM

65 2,8

66 2,8

66 2,1

MIN

59

59

58

MEAN


66

Grafy č. 16 a 17 nabízí navíc průměrné hodnoty aritmetických průměrů systolického krevního tlaku a diastolického krevního tlaku u skupinky muţů za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný Trénink I a za 24 hodinový cyklus navazující na kombinovaný Trénink II u celé sledované skupiny 5 normotenzních muţů. Grafy jsou barevně rozlišeny do tří časových rovin (8 – 12 hodin, 12 – 16 hodin a 16 – 20 hodin) absolvování kombinovaných tréninků. Grafy jsou doplněné o průměrné hodnoty získané za 7denní ambulantní monitorování krevního tlaku.

STK - KOMBINOVANÁ ZÁTĚŽ MEAN

Trénink 8:00 - 12:00

Trénink 12:00 - 16:00

Trénink 16:00 - 20:00

STK [mm Hg]

130 125 120 115 110 105

0

1

2

3

4

5

6

MUŽI

Graf 16. Přehled hodnot systolického krevního tlaku podle času absolvování kombinované zátěţe u muţů

67

DTK - KOMBINOVANÁ ZÁTĚŽ MEAN

Trénink 8:00 - 12:00

Trénink 12:00 - 16:00

Trénink 16:00 - 20:00

DTK [mm Hg]

80 75 70 65 60 55

0

1

2

3

4

5

6

MUŽI

Graf 17. Přehled hodnot diastolického krevního tlaku podle času absolvování kombinované zátěţe u muţů V tabulce 23 jsou uvedeny průměrné hodnoty systolického krevního tlaku v celém vyšetřovaném souboru normotenzních probandů za 7 monitorovaných dnů. Mezi průměrnými hodnotami systolického krevního tlaku v kontrolním období bez fyzické zátěţe a průměrnými hodnotami systolického krevního tlaku naměřeného během 24hodinového cyklu navazujícího na

lekci

kombinovaného

tréninku

I

pozorujeme

pokles

o

1

mm

Hg.

V případě srovnání systolického krevního tlaku v kontrolním období bez fyzické zátěţe a hodnotami systolického krevního tlaku naměřenými během 24hodinového cyklu navazujícího na lekci kombinovaného tréninku II, pozorujeme pokles systolického krevního tlaku o 1 mm Hg. Tento pokles však nebyl vyhodnocen jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Průměrné hodnoty systolického krevního tlaku vypovídají o velké individuální variabilitě. Za 7denní monitorování jsme zaznamenali kolísání průměrných hodnot STK od 101 do 134 mm Hg. V kontrolním období bez zátěţe se průměrné hodnoty pohybovaly od 101 do 133 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na

lekci

kombinovaného

tréninku

I

byly

v

rozmezí

98

–

134

mm

Hg.

Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na lekci kombinovaného tréninku II byly v rozmezí 101 – 134 mm Hg.

68

Tab. 23. Průměrné hodnoty systolického krevního tlaku získané 7denním ambulantním monitorováním krevního tlaku


Pohlaví

1

7 dnů




STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

Ţ

115

2,7

115

2

113

8,4

116

13,6

2

M

115

5,6

115

5,9

117

14,2

114

12,3

3

M

122

5,4

121

3,6

127

12,5

116

16,3

4

Ţ

112

3,6

111

3,7

112

18,7

113

18,5

5

Ţ

116

2,7

115

2,4

118

10,9

118

9

6

Ţ

101

3,9

101

4

98

5

101

6,3

7

Ţ

106

3,9

107

2,2

105

6,5

107

14,9

8

Ţ

106

3,7

106

3,7

103

8,1

106

9,2

9

Ţ

108

5,7

108

3,8

104

8,8

114

13

10

Ţ

114

3,2

115

3,7

115

12,7

110

9,9

11

Ţ

110

4

111

4,9

105

12,2

104

14,4

12

Ţ

116

2

117

1,9

114

17,8

114

12,4

13

Ţ

108

4,6

108

4,1

112

8

101

10,4

14

Ţ

111

5,4

111

3,8

110

7,9

106

8,6

15

M

122

7,7

121

9

122

23,9

126

21,2

16

Ţ

134

5,3

133

6,1

134

13,5

134

14,6

17

Ţ

107

3,7

106

3,1

107

9,8

112

10,8

18

M

113

2,6

114

2

111

7,6

112

10,9

19

Ţ

105

4,5

104

4,3

109

10,5

104

15,5

20

M

118

3,4

120

3,6

116

9,9

114

7,1

MEAN

113

113

112

112

SEM

1,8

1,8

2

1,9

MIN

101

101

98

101

MAX

134

133

134

134

0,308

0,285

T-TEST

t stat


69

V tabulce 24 jsou uvedeny průměrné hodnoty diastolického krevního tlaku ve

vyšetřovaném

souboru

normotenzních

probandů

za

7

monitorovaných

dnů.

Mezi průměrnými hodnotami diastolického krevního tlaku v kontrolním období bez fyzické zátěţe a průměrnými hodnotami diastolického krevního tlaku naměřeného během 24hodinového cyklu navazujícího na lekci kombinovaného tréninku I pozorujeme navýšení o 1 mm Hg. V případě srovnání diastolického krevního tlaku v kontrolním období bez fyzické zátěţe a hodnotami diastolického krevního tlaku naměřenými během 24hodinového cyklu navazujícího na lekci kombinovaného tréninku II, nepozorujeme změnu diastolického krevního tlaku. Tento pokles však nebyl vyhodnocen jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Průměrné hodnoty diastolického krevního tlaku vypovídají o velké individuální variabilitě. Za celé 7denní monitorování jsme zaznamenali kolísání průměrných hodnot diastolického krevního tlaku v rozsahu 61 – 85 mm Hg. V kontrolním období bez zátěţe se průměrné hodnoty pohybovaly od 59 do 85 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na lekci kombinovaného tréninku I byly v rozmezí 59 – 84 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink II se pohybovaly v rozmezí 58 – 87 mm Hg.

70

Tab. 24. Průměrné hodnoty diastolického krevního tlaku získané 7denním ambulantním monitorováním krevního tlaku

Diastolický krevní tlak - DTK [mm Hg] Probandi

Pohlaví

1

7 dnů




STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

STK

± SD

Ţ

71

2,7

71

1,8

68

9

73

9,8

2

M

68

1,9

68

2,3

68

5,4

68

8,7

3

M

74

4

74

2,4

75

6,9

68

10,7

4

Ţ

70

3,8

69

4

71

14,5

71

16,6

5

Ţ

69

2,3

69

2,6

73

9,2

67

9,4

6

Ţ

64

3,3

64

3,3

60

4,7

65

6,3

7

Ţ

64

3,2

65

1,2

63

7

65

11,4

8

Ţ

66

3,2

65

3,2

67

8,7

68

7,7

9

Ţ

72

2,8

73

1,8

70

8,2

72

9,1

10

Ţ

69

2,9

69

2,7

72

11,8

67

9,9

11

Ţ

66

4,1

67

3,8

61

9,6

66

10,3

12

Ţ

78

1,3

78

0,8

77

9,8

76

9,6

13

Ţ

66

4,5

66

3,5

70

6,2

61

8,7

14

Ţ

66

4,1

66

1,3

69

5,7

64

7,2

15

M

62

5,3

59

4,8

65

11

70

16,2

16

Ţ

85

3,6

85

2,7

84

6,8

87

13,9

17

Ţ

65

4,1

65

4,3

64

6,7

68

5

18

M

61

3,4

60

3,3

63

5,3

64

8,7

19

Ţ

66

3,7

65

2,9

71

7,7

67

8,4

20

M

61

2,8

62

3,1

59

13,7

58

9,5

MEAN

68

68

69

68

SEM

1,4

1,4

1,5

1,5

MIN

61

59

59

58

MAX

85

85

84

87

0,592

0,802

T-TEST

t stat


71

6

DISKUZE Pohybová aktivita hraje významnou úlohu v léčbě KVO (kardiovaskulárních

onemocnění). Zdá se, ţe by pohybová aktivita mohla být prvním krokem nejen při sniţování hmotnosti, ale i k zlepšení kompenzace krevního tlaku. (Matoulek 2010). Dle Cardosa aj (2010) ve své studii uvádí, ţe provádění pravidelného cvičení aerobního typu vede k poklesu hodnot krevního tlaku, a proto je doporučovanou strategií pro prevenci a nefarmakologickou léčbu hypertenze. Navzdory mnohým studiím máme stále málo znalostí o tom, jaké specifické tréninkové parametry jsou vhodné pro maximalizaci tohoto efektu. Zodpovězení těchto otázek komplikuje především individuální

variabilita

jednotlivce

v

odpovědi

kardiovaskulárního

systému

na aerobní trénink. Navíc odlišné účinky fyzické zátěţe na krevní tlak vykazují normotenzní a hypertenzní osoby, protoţe kardiovaskulární hemodynamika je hypertenzí modifikována. Naše studie hodnotí vliv aerobně silového tréninku na hodnoty krevního tlaku měřené sedmidenním

ambulantním

monitorováním.

Zabývá

se

reakcí

krevního

tlaku

u normotenzních probandů na fyzickou zátěţ typu kombinovaného tréninku prováděného dvakrát po dobu 60 minut během monitorovaného týdne. Časový interval mezi tréninkem I a tréninkem II přesahoval vţdy 24 hodin. Srovnání hodnot TK je prováděno ve dnech bez fyzické zátěţe a ve dnech s fyzickou zátěţí. Sledovaný soubor sloţený z 20 normotenzních probandů ve věku od 21 do 48 let obsahoval skupinu 15 normotenzních ţen a 5 normotenzních muţů. Probandi se v průběhu sedmidenního monitorování krevního tlaku zúčastnili dvou lekcí aerobně silového tréninku v délce trvání 60 minut v průběhu jednoho týdne. Obsahem obou tréninků byl aerobní silový trénink v posilovně. Se správným pouţíváním jednotlivých posilovacích přístrojů byli všichni probandi seznámeni. Minimální časový rozestup mezi jednotlivými lekcemi byl stanoven na 24 hodin. Oba aerobně silové tréninky probíhaly v posilovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity na Komenského náměstí v Brně. Pro trénink I a trénink II byly vybrány stejné fitness posilovací trenaţery. Pouţili jsme formu 20 minutového tréninku na bicyklovém ergometru, po kterém následovalo 40 minut na posilovacích trenaţerech. Dobrovolníci si mohli vybrat z velké škály moţností, dle vybavení posilovny – veslovací trenaţer, činky, posilovací věţe, spinningové kolo, protisměrné kladky. Monitorování krevního tlaku probíhalo v době od 6:00 hodin ráno do 22:00 hodin večer v pravidelných 30 minutových intervalech. Ve zbytku noci, tedy od 22:00 hodin do 6:00 hodin, bylo měření pouze jednou 72

za hodinu. Časy absolvovaných lekcí aerobní dynamické zátěţe se pro přehledné zpracování průměrných

hodnot

systolického

a

diastolického

krevního

tlaku

byly rozděleny

do tří pásem 8:00 – 12:00, 12:00 – 16:00, 16:00 – 20:00. Pro snímání srdeční frekvence byl zvolen hrudní pás Polar RS800 (sd) (Finsko). Mezi průměrnými hodnotami STK v kontrolním období bez fyzické zátěţe a hodnotami STK naměřeného za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I jsme pozorovali pokles o 1 mm Hg. Průměrné hodnoty DTK za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I byly o 1 mm Hg vyšší, v porovnání s kontrolním obdobím bez fyzické zátěţe V případě srovnání STK v kontrolním období bez fyzické zátěţe a hodnotami STK naměřeným za 24hodinový cyklus navazující na lekci kombinovaného tréninku II, jsme zaznamenali pokles STK o 1 mm Hg, u hodnot DTK nebyl nalezen ţádný rozdíl. Vliv kombinovaného aerobně odporového tréninku na změny TK v následujících 24 hodinách nebyl vyhodnocen jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Průměrné hodnoty STK a DTK vypovídají o velké individuální variabilitě. Během 7denního monitorování jsme naměřili průměrné hodnoty STK v rozmezí 101 – 134 mm Hg, DTK 61 – 85 mm Hg. Během kontrolního období bez fyzické zátěţe se průměrné hodnoty STK pohybovaly od 101 do 133 mm Hg a DTK od 59 do 85 mm Hg. Průměrné hodnoty STK za 24hodinový cyklus navazující na lekci kombinovaného tréninku I byly v rozmezí 98 – 134 mm Hg a DTK 59 – 84 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na lekci kombinovaného trénink II byly u STK v rozmezí 101 – 134 mm Hg a DTK 58 – 87 mm Hg. Ve skupině 15 normotenzních ţen byl zaznamenán pouze pokles průměrné hodnoty STK, získané za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I o 1 mm Hg, ve srovnání s kontrolním obdobím bez fyzické zátěţe. Tento pokles STK nebyl vyhodnocen jako statisticky signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Průměrná hodnota STK získaná za 24 hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink II vykazovala stejnou hodnotu jako STK v kontrolním období bez fyzické zátěţe. Výsledné hodnoty DTK naměřené za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink

I a kombinovaný trénink

II poukazují na skutečnost, ţe ve skupině

15 monitorovaných ţen nedošlo k prokázání ţádného rozdílu v průměrných hodnotách DTK. Průměrné hodnoty STK a DTK ve skupině ţen

jsou značně rozdílné.

Za celé 7denní monitorování jsme naměřili průměrné hodnoty STK v rozmezí od 101 do 134 mm Hg, DTK od 64 do 85 mm Hg. V kontrolním období bez fyzické zátěţe se průměrné hodnoty STK pohybovaly mezi 101 – 133 mm Hg a DTK 64 – 85 mm Hg. 73

Průměrné

hodnoty

STK

za

24hodinový

cyklus

navazující

na

kombinovaný

trénink I byly v rozmezí 98 – 134 mm Hg, DTK od 60 do 84 mm Hg. Průměrné hodnoty STK za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink II byly v rozmezí 101 – 134 mm Hg a hodnoty DTK se pohybovaly od 61 – 87 mm Hg. Ve

srovnání

s kontrolním

5

normotenzních

muţů

za

24hodinový

cyklus

obdobím

zaznamenán

bez

pokles

navazující

na

fyzické

průměrné lekci

zátěţe,

byl

hodnoty

ve

STK

kombinovaného

skupině naměřené

tréninku

II

o 2 mm Hg. Tento pokles nebyl statisticky vyhodnocen jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Ve srovnání s kontrolním obdobím bez fyzické zátěţe, byl ve skupině muţů zaznamenán vzrůst průměrných hodnot DTK naměřených v 24hodinových cyklech navazujících na kombinovaný trénink I a kombinovaný trénink II o 1 mm Hg. Tento vzrůst nebyl statistickou analýzou dat vyhodnocen jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. Nesourodost také

ve

skupině

průměrných muţů.

Za

hodnot celé

systolického

7denní

krevního

monitorování

jsme

tlaku

pozorujeme

naměřili

hodnoty

STK v intervalu 113 – 122 mm Hg a DTK 61 – 74 mm Hg. V kontrolním období bez zátěţe se průměrné hodnoty STK pohybovaly od 114 do 121 mm Hg, průměrné hodnoty DTK od 59 do 74 mm Hg. Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink I byly v rozmezí 111 – 127 mm Hg pro STK a 59 – 75 mm Hg pro DTK Průměrné hodnoty za 24hodinový cyklus navazující na kombinovaný trénink II byly v rozmezí 112 – 126 mm Hg pro STK, pro DTK od 58 do 70 mm Hg. Vliv fyzické aktivity v podobě kombinovaného tréninku na pokles TK nebyl vyhodnocen jako statisticky signifikantní na hladině významnosti α = 0,05 v případě celého souboru dvaceti normotenzních osob ani v případě samostatného hodnocení ţen a muţů ve sledované skupině. V této studii se nepodařilo prokázat statisticky významný pozitivní

vliv

aerobně

silového

tréninku

na

sníţení

hodnot

krevního

tlaku,

i kdyţ jak STK, tak i DTK vykazují tendenci v poklesu v následujících hodinách po fyzické aktivitě. Několik studií srovnávalo hodnoty TK pacientů s diagnózou hypertenze zaloţenou na jednom měření v ordinaci lékaře s diagnózou vycházející z ambulantního monitorování krevního tlaku po jeden aţ sedm dní. Srovnání ukazuje asi 40 % chybnou diagnózu zaloţenou na jednom měření. Ve studii Australian Therapeutic Trial 48 % osob diagnostikovaných jako hypertonici odpovídalo fyziologickou reakcí krevního tlaku na léčbu placebem. 74

Prodlouţení monitorování z 24 hodin na 48 hodin redukuje nejistotu v odhadu parametrů krevního tlaku asi o 35 %. Dnes je všeobecně přijímáno, ţe prognóza postiţení cílových orgánů zaloţená na ambulantním monitorování vysoce převaţuje nad jednotlivým měřením krevního tlaku v ordinaci. BIOCOS doporučuje monitorování 7 dní s cílem postihnout i biologický týden (Siegelová aj. 2004). Siegelová aj. (2004) poukazuje na fakt, ţe důleţitý je individuální přístup, který je nezbytný vzhledem k charakteru esenciální hypertenze. Jednotlivé záznamy TK získané dlouhodobým monitorováním ukazují častou změnu charakteru 24hodinového cyklu. Můţe docházet ke změnám amplitudy (rozdílu mezi hodnotami ve dne a v noci) i střední hodnoty systolického i diastolického tlaku. Hyperamplituda můţe přetrvávat i několik dní, vrátit se k normálním hodnotám nebo přejít v hypertenzní chorobu. Longitudinální monitorování krevního tlaku má velký diagnostický význam a přitom nemusí být finančně nákladné. Variabilitou poměru nočních hodnot krevního tlaku k hodnotám ve dne sledovanou 7denním monitorováním krevního tlaku se zabývá studie Havelkové aj. (2011). Sledovaný soubor tvořilo 30 osob (18 muţů, 12 ţen) ve věku 21 – 73 let. K 7dennímu monitorování krevního tlaku byl pouţit přístroj Colin Medical Instruments (Komaki, Japan) na principu oscilometrické analýzy s 30minutovými intervaly mezi jednotlivými měřeními. Hodnotili průměrné hodnoty systolického a diastolického tlaku ve dne a v noci. Noc definovali od půlnoci do 6 hodin ráno a den od 10 do 22 hodin, nehodnotili přechodné periody. Průměrný systolický a diastolický krevní tlak ve dne a v noci byl vyhodnocen za kaţdý den. Sedmidenní monitorování krevního tlaku ukázalo na velkou variabilitu krevního tlaku ze dne na den. Studie Kovářové (2013) posuzovala vliv izolované lekce aerobní zátěţe ve formě chůze a severské chůze na pokles hodnot krevního tlaku v následujících 24hodinách u normotenzních mladých dospělých s vyuţitím 7denního ambulantního monitorování krevního tlaku. Hodnoty krevního tlaku za 24hodinové období po lekci aerobní zátěţe porovnávala s hodnotami získanými za 24hodinový interval bez aerobní zátěţe ve stejnou denní dobu, ale jiný den. Významné sníţení hodnot krevního tlaku naměřila za 24hodinové období navazující na lekci severské chůze. Byl prokázán signifikantní (α = 0,05) pokles průměrných hodnot diastolického krevního tlaku o 2 mm Hg

75

v celém vyšetřovaném souboru a pokles průměrných hodnot systolického krevního tlaku o 4 mm Hg ve skupině muţů po lekci severské chůze. Krátkodobý

efekt

aerobní

dynamické

zátěţe

na

hodnoty

STK

a

DTK,

na jeho variabilitu a na hodnotu ambulantního arteriálního indexu poddajnosti při 7denním ambulantním monitorování tlaku krve sledovala studie Vernerové (2012). Hodnocený soubor tvořilo 20 zdravých, normotenzních ţen bez medikace, ve věku 21 – 41 let s průměrem 26,9 ± 5,5 let, s průměrnou výškou 170,3 ± 6,9 cm, průměrnou hmotností 65,0 ± 11,4 kg, průměrným obvodem pasu 76,8 ± 9,9 cm a BMI 22,4 ± 3,7. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi průměrnými hodnotami systolického ani diastolického tlaku krve mezi cykly 0 – 24 hodin a 25 – 48 hodin po ukončení tělesné zátěţe. Taktéţ nebyla prokázána statistická významnost závislosti ambulantního arteriálního indexu poddajnosti na aerobní dynamické zátěţi. Další studie zabývající se vlivem aerobní dynamické zátěţe na hodnoty krevního tlaku u zdravých muţů při 7denním ambulantním monitorování krevního tlaku vypracovala Vallová (2012). Testovaný soubor 21 muţů průměrného věku 29 ± 4,9 let a průměrného BMI 25,4 ± 3,52. Muţi absolvovali během monitorování 2x aerobní dynamický trénink na bicyklovém ergometru s konstantní zátěţí 120 W, v časovém odstupu minimálně 24 hodin mezi jednotlivými tréninky. V prvních 24 hodinách po ukončení tělesné zátěţe nebyl prokázán statisticky významný pokles STK, ale byl prokázán signifikantní pokles DTK. Tento významný pokles DTK byl zaznamenán pouze po prvním aerobním dynamickém tréninku, po druhém tréninku se tento trend jiţ nepotvrdil. Při porovnávání DTK v cyklech 25 – 48 h po dokončení fyzické zátěţe se statisticky prokázal nárůst jeho variability. Statistická významnost závislosti ambulantního arteriálního indexu poddajnosti na aerobní dynamické zátěţi nebyla prokázána. Studie Ortiz aj. (2010) se zabývala působením dynamického aerobního tréninku a silového tréninku na hodnoty krevního tlaku. Provádění tréninku na bázi aerobní dynamické zátěţe vedlo ke sníţení klidového i průměrného denního krevního tlaku. Hodnoty průměrného denního systolického krevního tlaku klesly o 3,3 mm Hg a diastolického krevního tlaku o 3,5 mm Hg (p < 0,01). Klidový systolický krevní tlak se sníţil o 3,0 mm Hg a klidový diastolický krevní tlak o 2,4 mm Hg (p < 0,001). Sníţení klidového krevního tlaku bylo výraznější u hypertenzních osob. Vlivem silového tréninku došlo opět k prokazatelnému 76

sníţení průměrného systolického krevního tlaku o 3,2 mm Hg (p = 0,01) a diastolického krevního tlaku o 3,5 mm Hg (p < 0,01). Aerobním dynamickým tréninkem docílili sníţení hodnoty krevního tlaku na principu poklesu systémové vaskulární rezistence. Dále prokázali pozitivní vliv fyzické aktivity na pruţnost arteriální stěny. Analyzovali vztah pravidelné fyzické aktivity k hodnotám periferního a centrálního krevního tlaku, k rychlosti pulzové vlny a k síle karotické intimy. Vyhodnotili celkem 5451 osob, u nichţ posuzovali výšku, váhu, věk a obvod pasu. Hodnoty periferního krevního tlaku získali ambulantním monitorováním a hodnoty centrálního krevního tlaku zaznamenávali pomocí neinvazivního systému SphymgoCor, měřícího krevní tlak v aortě. Tloušťku karotické intimy zjistili ultrazvukovým přístrojem zn. MicroMax. Ruiz aj. (2011) hodnotili účinky aerobního, silového a kombinovaného aerobněsilového tréninku u normotenzních muţů. Skupina 11 normotenzních muţů s průměrným věkem 26,8 ± 2,9 let, BMI 24,3 ± 1,6 vykonávala pravidelně po dobu šesti měsíců aerobní, silový a kombinovaný aerobně-silový trénink. Hodnoty krevního tlaku byly měřeny v klidu a v 15 minutových intervalech po dobu 1 hodiny od ukončení cvičení. Po absolvování silového a kombinovaného tréninku došlo k signifikantnímu poklesu systolického a středního arteriálního

krevního

tlaku

oproti

naměřeným

klidovým

hodnotám

(p

<0,05).

V době 30 minut od ukončení aerobního a silového tréninku byly vypozorovány významně niţší hodnoty krevního tlaku (p < 0,01), ale nebyl prokázán rozdíl oproti klidovým hodnotám středního arteriálního tlaku. V závěru studie tedy doporučili, aerobní, silový i kombinovaný aerobně-silový

trénink

jako

významný

prvek

v

prevenci

a

léčbě

hypertenze,

coţ umoţňuje větší různorodost cvičení. Další vědecká studie se zabývala účinky ve smyslu sníţení hodnoty TK vlivem aerobní

dynamické

tělesné

aktivity

a

odporového

cvičení

u

hypertoniků.

Monitorování se zúčastnilo 15 dobrovolníků (42,9 ± 1,6 let) léčených antihypertenzivy. Podmínkou

výzkumu

bylo

dokončit

20

minutový

běh

na

běţeckém

páse

(v intenzitě 70 – 80 % SFmax), 20 min trvající silový kruhový trénink (20 opakování cviků při intenzitě 40 % 1RM) a kontrolní sezení bez cvičení. Ve vztahu ke klidovým hodnotám při kontrolním sezení byl naměřen pokles STK po 20 min běhu na páse o 11,1 ± 7,6 mm Hg a po silovém kruhovém tréninku o 12,6 ± 7,3 mm Hg. U DTK byl prokázán pokles o 4,0 ± 6,4 mm Hg po běhu a o 9,0 ± 7,0 mm Hg po absolvování silového kruhového tréninku. Oba dva druhy fyzické zátěţe vyvolaly po ukončení cvičení pokles krevního tlaku 77

a byl potvrzen signifikantní vliv silového kruhového tréninku na sníţení krevního tlaku u hypertenzních pacientů (Mota aj. 2009). Také Sugawara aj. (2012) sledoval působení pravidelné fyzické zátěţe na hodnoty krevního tlaku. Studie se zúčastnilo 30 mladých muţů, z nichţ 10 necvičilo, 10 absolvovalo aerobní dynamické vytrvalostní cvičení a 10 muţů absolvovalo silový trénink. Po ukončení cvičebního programu se sledovala reakce hemodynamických parametrů na test na nakloněné rovině o 60º sklonu. Střední arteriální tlak se zvýšil u skupiny, která cvičila silové cviky o 6,5 ± 1,6 mm Hg (p < 0,05), ale významně se nezměnil u necvičících a vytrvalostně cvičících. Systolický krevní tlak u muţů, kteří prošli aerobním tréninkem klesl o 8,3 ± 2,4 mm Hg (p < 0,05). Tendence k poklesu hodnot systolického krevního tlaku se však nepotvrdila u necvičících a u osob s odporovým cvičením. Pescatello aj. (1991) sledovali efekt fyzické zátěţe na hodnoty krevního tlaku u

skupiny

Shromáţdili

muţů vyšetřovaný

v rámci soubor

24hodinového 6

monitorování

normotenzních

muţů

a

krevního 6

dalších

tlaku. muţů

s mírnou hypertenzí, kteří nebyli nikdy farmakologicky léčeni. Jako formu fyzické zátěţe si zvolili jízdu na kole. U muţů s mírnou hypertenzí došlo po fyzické zátěţi k poklesu diastolického krevního tlaku o 8 ± 1 mm Hg, středního krevního tlaku o 7 ± 1 mm Hg a to po dobu následujících 13 hodin. Systolický krevní tlak poklesl o 5 ± 1 mm Hg po dobu následujících 9 hodin. U skupinky normotenzních muţů nedošlo k signifikantní změně v hodnotách krevního tlaku. Studie Palatiny aj. (2010) se zabývala vlivem pravidelného cvičení na odpověď hemodynamického systému. Pozorovaný soubor tvořilo 75 necvičících a 44 pravidelně cvičících hypertoniků, s hypertenzí I. stupně, diagnostikovanou pomocí 24hodinového monitorování krevního tlaku. Kontrolní vzorek tvořilo 63 normotenzních jedinců. Reakce

krevního

tlaku

posuzovali

neinvazivní

metodou

záznamu

beat-to-beat.

Reakce krevního tlaku při veřejném projevu byla výraznější u necvičících hypertoniků oproti normotonikům (p = 0,009), kdy výkyvy krevního tlaku necvičících dosahovaly hodnot 45,2 ± 11,5 mm Hg (p = 0,001). Zatímco pravidelně cvičící hypertonici dosahovali podobných výsledků jako kontrolní soubor normotenzních jedinců. Ze studie vyplynulo, ţe pravidelná fyzická aktivita tlumí reakce krevního tlaku na psychosociální stres,

78

nicméně tento mechanismus byl jen částečně zodpovědný za dlouhodobý účinek cvičení na hodnoty krevního tlaku. Vinna aj. (2012) pozorovali vliv čtyřměsíčního cvičebního programu na hodnoty BMI, krevního tlaku a odhadované VO2max. Soubor 70 jedinců rozčlenili do 2 skupin. Sledovanou skupinu tvořilo 26 ţen a 9 muţů a kontrolní skupinu 20 ţen a 15 muţů. Cvičební program obsahoval: chůzi v terénu, aerobní dynamické cvičení ve vodě, posilovací cvičení

a

protahovací

cvičení.

Intenzitu

aerobní

dynamické

aktivity

stanovili

na 55 – 65 % z odhadované maximální srdeční frekvence. Současně intenzita zátěţe korespondovala se subjektivním hodnocením zátěţe 12 – 13 bodů na pouţité škále 6 – 20 bodů, kde 6 představovala nejniţší intenzitu. Po absolvování programu dospěli ke statisticky významnému zlepšení VO2max (o 19,26 %, p ≤ 0,001) a hodnoty diastolického krevního tlaku sledovaného souboru byly výrazně niţší neţ v kontrolní skupině (p ≤ 0,001). V závěru 16týdenního cvičebního programu se zlepšila kardiorespirační kapacita zúčastněných jedinců. Dalším krokem studie Vinna aj. (2012) bylo zjistit, zda můţe cirkadiánní variabilita TK záviset na reakci krevního tlaku na tělesnou zátěţ. Dobrovolníci této studie podstoupili lekci na bicyklovém ergometru po 4 hodinách nočního spánku ve 4:00, 6:00, 8:00 a 10:00 h, a

po

4

hodinách

odpoledního

spánku

cvičili

v

16:00,

18:00,

20:00 a 22:00. Střední arteriální tlak byl měřen v době: 5 min před cvičením a v 5., 10., 15. a 20. minutě po cvičení. Střední arteriální tlak naměřený v 15. minutě po tělesné zátěţi započaté ve 4:00 h byl o 8 – 14 mm Hg vyšší neţ v odpovídající době po absolvování ostatních cvičení (p < 0,05). Největší reaktivita krevního tlaku na fyzickou zátěţ byla tedy prokázána v ranních hodinách. Havelková aj. (2007) se zabývali otázkou, zda existuje vztah mezi denní dobou, během které pacienti po IM vykonávali kardiovaskulární rehabilitaci, a průměrnou denní hodnotou systolického a diastolického krevního tlaku, během 7denního ambulantního monitorování krevního tlaku. Pozorovaný soubor tvořilo 10 pacientů po IM průměrného věku 63 ± 6,3 s ejekční frakcí 43 ± 12,3 %. Pacienti absolvovali II. fázi řízeného ambulantního rehabilitačního programu trvajícího 2 aţ 3 měsíce. Frekvence cvičení byla 2x aţ 3x týdně na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. V průběhu rehabilitačního programu absolvovali pacienti 79

7denní ambulantní monitorování krevního tlaku a nepřerušili zavedenou farmakoterapii. Ve studii byla statisticky prokázána rozdílná hodnota průměrného systolického krevního tlaku v

závislosti

tlaku

v

na

denní

24hodinovém

době

tréninku.

cyklu

po

Průměrná

absolvování

hodnota

tréninku,

systolického započatého

v

krevního 9:00

h

a ukončeného v 10:15 h, je prokazatelně vyšší neţ ve dnech bez tréninku (p = 0,01). Průměrná hodnota systolického krevního tlaku ve 24hodinovém cyklu po absolvování tréninku, započatého v 13:30 h a ukončeného v 14:45 h, je prokazatelně niţší neţ ve dnech bez tréninku (p = 0,01). Porovnáváním 24hodinového cyklu bezprostředně po cvičení s hodnotami následujícího dne u pacientů po IM se zabývala Siegelová aj. (2010c). Studie se zúčastnilo 23 pacientů po IM průměrného věku 63 ± 6,3 let s ejekční frakcí 43 ± 12,3 %. V průběhu kardiorehabilitace absolvovali pacienti 60 minut trvající aerobní a silový trénink za přímého 7denního ambulantního monitorování krevního tlaku. Důleţité je, ţe pacienti během výzkumu nepřerušovali předepsanou farmakoterapii obsahující beta-blokátory, ACE inhibitory a statiny. Průměrné hodnoty krevního tlaku se nelišily jak v 24hodinovém intervalu po cvičení, tak v ostatních dnech bez rehabilitace. Statisticky významný rozdíl byl sledován pouze u hodnot systolického krevního tlaku v 1. hodině po fyzické aktivitě (p < 0,01). Ve 2. hodině po fyzické zátěţi byl pokles krevního tlaku opět patrný. Nejevil se však jako statisticky významný. U DTK se tento trend poklesu hodnot neprojevil. Pescatello aj. (2003) zkoumali vliv rasové příslušnosti u bílých a černošských ţen s hypertenzí a bez hypertenze na léčbu tohoto onemocnění. Jednalo se o sledování poklesu krevního tlaku po aerobní zátěţi. U bílých ţen s hypertenzí se průměrné hodnoty denního systolického krevního tlaku sníţil po absolvování fyzické zátěţe o 11 ± 3,3 mm Hg a diastolického krevního tlaku o 8,2 ± 2,8 mm Hg. U černošských ţen s hypertenzí zaznamenali naopak vzrůst hodnot denního krevního tlaku. Systolický krevní tlak se zvýšil po fyzické zátěţi o 12,5 ± 5,2 mm Hg. Hodnoty diastolického krevního tlaku byly před i po fyzické zátěţi téměř srovnatelné. U bílých ţen bez hypertenze se hodnoty krevního tlaku před a po fyzické zátěţi téměř nezměnily. U černošských ţen bez hypertenze hodnoty denního STK vzrostly o 6,3 ± 2,6 mm Hg. Hodnoty DTK se vlivem fyzické zátěţe nezměnily. Jediná lekce aerobní zátěţe způsobila pokles krevního tlaku u bělošek s hypertenzí. Tato studie nepotvrdila stejný trend u hypertenzních ţen černé rasy.

80

7

ZÁVĚR Sledovaný soubor sloţený z 20 normotenzních probandů ve věku od 21 do 48 let,

obsahoval skupinu 15 normotenzních ţen a 5 normotenzních muţů. Probandi se v průběhu sedmidenního monitorování krevního tlaku zúčastnili dvou lekcí aerobně silového tréninku v délce trvání 60 minut v průběhu jednoho týdne. Obsahem obou tréninků byl aerobní silový trénink v posilovně. S pouţívanými přístroji byli všichni probandi seznámeni. Minimální časový rozestup mezi jednotlivými lekcemi byl stanoven na 24 hodin. Oba aerobní silové tréninky probíhaly v posilovně fakulty sportovních studií na Komenského náměstí v Brně. Pro trénink I a trénink II byly vybrány stejné fitness posilovací trenaţery. Pouţili jsme formu 20 minutového tréninku na bicyklovém ergometru, po kterém následovalo 40 minut na posilovacích trenaţerech. Dobrovolníci si mohli vybrat z velké škály moţností, dle vybavení posilovny – veslování na kladce, činky, posilovací věţe, spinningové kolo, protisměrné kladky. Monitorování krevního tlaku probíhalo v době od 6:00 hodin ráno do 22:00 hodin večer v pravidelných 30 minutových intervalech. Ve zbytku noci, tedy od 22:00 hodin do 6:00 hodin, bylo měření pouze jednou za hodinu. Časy absolvovaných lekcí aerobní dynamické zátěţe se pro přehledné zpracování průměrných hodnot systolického a diastolického krevního tlaku rozdělilo do tří časových pásem 8:00 – 12:00, 12:00 – 16:00, 16:00 – 20:00. Pro snímání srdeční frekvence byl zvolen hrudní pás Polar RS800 (sd) (Finsko). Průměrné hodnoty krevního tlaku za 7 dnů se lišily v STK a DTK od průměrných hodnot za 24 hodin u všech vyšetřených zdravých osob ve všech vyšetřovaných dnech – se cvičením i bez cvičení. Hodnoty 24hodinových profilů STK a DTK krevního tlaku se lišily od průměrných týdenních hodnot. Kolísání hodnot STK a DTK za 24 hodin bylo ve dnech se cvičením i bez cvičení srovnatelné. Hodnoty 24hodinových profilů STK a DTK ve dnech se cvičením se nesníţily proti hodnotám ve dnech bez cvičení. Celý soubor 20 osob ţen i muţů měl podobné kolísání jako skupina ţen, kterých bylo 15. Soubor 5 muţů byl malý pro komplexní hodnocení. Průměrné hodnoty 24hodinových profilů STK a DTK souborů zdravých osob se cvičením se nelišily v závislosti na denní době tréninku. Vliv těchto aktivit nebyl vyhodnocen ani v jednom případě jako signifikantní na hladině významnosti α = 0,05. V této studii se nepodařilo prokázat statisticky významný 81

pozitivní vliv aerobně silového tréninku na sníţení hodnot krevního tlaku, i kdyţ jak STK tak i DTK vykazují tendenci v poklesu v následujících hodinách po fyzické aktivitě.

82

8

SOUHRN Sedmidenní monitorování krevního tlaku zpřesňuje rozsah cirkadiánního kolísání

krevního tlaku a umoţňuje stanovení jeho patologických hodnot i zhodnocení případných rizik pro pacienta. Umoţňuje nejpřesněji ohodnotit setrvalost tlakových změn, či pouhý jejich intermitentní výskyt, vázaný na některé dny v týdnu (Cífková aj. 2002, Widimský aj. 2008). Studie aerobně silového tréninku obsahovala soubor 20 normotenzních probandů. Sledovanou skupinu tvořilo 15 ţen s průměrným věkem 28,8  8,8 let, průměrnou váhou 60,9  6 kg, průměrnou výškou 164,2  5,2 cm a 5 muţů s průměrným věkem 25,4  0,9 let, průměrnou váhou 82,8  27 kg a průměrnou výškou 173,8  7,3 cm. Ve skupině se nacházeli 4 probandi (1 ţena a 3 muţi) jiné etnické skupiny. Všichni členové během studie nebyli farmakologicky léčeni (kromě uţívání hormonální antikoncepce), snaţili se omezit uţívání alkoholu a všichni byli nekuřáci. Ve skupině se nacházeli 4 probandi (1 ţena a 3 muţi) jiné etnické skupiny. Všichni členové během studie nebyli farmakologicky léčeni (kromě uţívání hormonální antikoncepce), snaţili se omezit uţívání alkoholu a všichni byli nekuřáci. Všichni účastníci výzkumu podepsali informovaný souhlas se zařazením do studie. Svým podpisem stvrdili, ţe souhlasí s dobrovolnou účastí ve studii a ţe se s jejich daty můţe dále nakládat dle míry uvedené v informačním listu. Jednotlivci byli seznámeni s účelem, postupy a průběhem testování. Během celé studie bylo postupováno v souladu s etickými zásadami dle Helsinské deklarace z roku 1964. Studie byla také schválena lokální etickou komisí FN u sv. Anny. Testovaný soubor absolvoval sedmi denní ambulantní monitorování krevního tlaku s přístrojem TM – 2421 od japonské firmy A&D. Tento přístroj vyuţívá metody auskultační i oscilometrické. Pro studii byla vyuţita oscilometrická metoda. Všichni dobrovolníci byli poučení odborným zdravotnickým personálem o manipulaci se zapůjčeným přístrojem z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FN u sv. Anny v Brně. Jednotlivci byli vybaveni okluzní manţetou (jejíţ šířka byla zvolena dle obvodu paţe a umístěna na nedominantní paţi), přenosným monitorovacím zařízením s displejem a akumulátorem baterie. Monitorovací zařízení nosili dobrovolníci po dobu 7 dnů. Během této doby zaznamenávali údaje o intervalech spánku a aktivitách prováděných během kaţdého dne monitorování. Monitorování

krevního

tlaku

probíhalo

v předem

nastavených

intervalech.

V průběhu dne přístroj měřil hodnoty po 30 minutách, tedy od 6:00 do 22:00 hodin. V nočních hodinách docházelo k měření hodnot po 60 minutách od 22:00 – 6:00 hodin. 83

Všechny naměřené hodnoty tento přístroj ukládal do paměti. Všechny naměřené hodnoty po ukončení 7denního monitorování krevního tlaku byly převedeny do počítače. V počítači byly hodnoty upraveny pomocí A&D analysis software TM-2430-13 do grafické a tabulkové formy. Probandi se v průběhu sedmidenního monitorování krevního tlaku zúčastnili dvou lekcí aerobně silového tréninku v délce trvání 60 minut. Obsahem prvního i druhého tréninku byl aerobně silový trénink v posilovně. SE správným pouţíváním jednotlivých posilovacích přístrojů byli všichni probandi seznámeni. Minimální časový rozestup mezi jednotlivými lekcemi byl stanoven na 24 hodin. Oba aerobní silové tréninky probíhaly v posilovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity na Komenského náměstí v Brně. Pro trénink I a trénink II byly vybrány stejné fitness posilovací trenaţery. Pouţili jsme formu 20 minutového tréninku na bicyklovém ergometru, po kterém následovalo 40 minut na posilovacích trenaţerech. Dobrovolníci si mohli vybrat z velké škály moţností, dle vybavení posilovny – veslovací trenaţer, činky, posilovací věţe, spinningové kolo, protisměrné kladky. Sledovali jsme rozdíl v průměrných hodnotách STK a DTK ve dvou 24hodinových cyklech. Vliv aerobního silového tréninku na krevní tlak v souboru normotenzních jedinců. Hodnoty krevního tlaku pro pět 24hodinových cyklů bez fyzické aktivity. Vliv fyzické zátěţe formou kombinovaného tréninku na hodnotu krevního tlaku v navazujícím 24hodinovém cyklu po ukončení pohybové aktivity a vliv času absolvování kombinovaného tréninku na pokles hodnot krevního tlaku. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl.

84

9

LITERATURA

1. BERGER, J. Biorytmy. Praha: Paseka, 1995. s. 127, ISBN 80-7185-019-5. 2. BLAHUŠOVÁ,

E.

Wellness

,

fitness.

Praha:

Karolinum,

2005,

s. 236,

ISBN 80-246-0891-X

3. BRINCKMANN, P., FROBIN, W., LEIVSETH, G. Musculoskeletal Biomechanics. 3. vyd. Stuttgart: Thieme, 2002. 243 s. ISBN 3-13-130051-5.

4. BROWNLEY, K., WEST, S., HINDERLITER, A. Acute aerobic exercise reduces ambulatory

blood

pressure

in

borderline

hypertensive

men

and

women.

Am. J. Hypertens., 1996, 9, p. 200-206. 5. CARDOSO, JR CG. – GOMIDES, RS. – QUEIROZ ACC. aj. Acute and chronic effects of aerobic and resistance exercise on ambulatory blood pressure. Clinics, 2010, roč. 65, č. 3, s. 317-325. 6. CÍFKOVÁ, R., ŠKODOVÁ, Z. a kol. Dlouhodobý vývoj hodnot krevního tlaku a hypertenze v české populaci. Cor et Vasa, 2002, 6, Supplementum. 7. CÍFKOVÁ,

R.,

HORKÝ,

K.,

WIDIMSKÝ,

J.

SROV.

A

SPOL.

Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2004. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Vnitř. Lék, 2004, 50. S. 709-722. 8. CORNÉLISSEN, G. - HALBERG, F. - BAKKEN, E. aj. Chronobiology of high blood pressure. Scripta Medica (Brno). 2007, roč. 80, č. 4, s. 157-166. ISSN 1211-3395.

9. DOTTO BAU, P., NAUJORKS, A. Early and late effect of alcoholingestion on blood pressure and endothelial function. Alcohol, 2005, 37, p. 53-58.

85

10. FIŠER, B. – SIEGELOVÁ, J. – DUŠEK, J. aj. Night-to-day blood pressure ratio during

seven-day

ambulatory

blood

pressure

monitoring.

In

Proceedings

of Symposium of Noninvasive Methods in Cardiology. 2010, s. 128 – 132, ISBN 978-80-210-5356-4. 11. GANONG, W. F. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005, 890 s. ISBN 80-7262-311-7. 12. HAGBERG, JM. – PARK, JJ. – BROWN, MD. The role of exercise training in the treatment of hypertension: an update. Sports Medicine, 2000, 30, s. 193–206.

13. HALBERG, F., CARANDENTE, F. Glossary of chronobiology. Chronobiologia, 1977, 4, p. 1-189. 14. HALBERG, F., CORNÉLISSEN, G. Clinical relevance of about – yearly changes in blood pressure and the environment. Int. J. Biometeorol., 1996, 39, p. 161-175 15. HALBERG,

F.,

CORNÉLISSEN,

G.,

SIEGELOVÁ,

J.,

HOMOLKA,

P.

Chronoastrobiology: proposal, nine conferences, heliogeomagnetics, transyear, nearweeks,

near-decades,

phylogenetic

and

ontologenetic

memories.

Biomed

& Pharmacother, 2004, 58, p. 150-187. 16. HALBERG, F. – KATINAS, G. – CORNÉLISSEN, G. – SCHWARTZKOPFF, O. Ambulantní monitorování krevního tlaku: potřeba sedmidenního záznamu. Scripta medica, Brno, 2005, roč. 78, č. 2, s. 83–88, ISSN 1211-3395. 17. HALBERG, F. – CORNÉLISSEN, G. Quo vadis chronomics 2008: Measuring variability in us, among us and around us. In: Noninvasive methods in cardiology. Brno: Proceedings, 2008, p. 16-25. 18. HALBERG, F. – CORNÉLISSEN, G. – WILSON, D. aj. Chronobiology and Chronomics: Detecting and Applying The Cycles of Nature. Biologist, 2009, roč.56, č.4, s.209-214.

86

19. HALBERG, F. Chronobiology Scholepredia.org 2011, [cit. 15. 10. 2013], Dostupné na worldwide web: http://www.scholarpedia.org/article/Chronobiology.

20. HAMILL, J. - KNUTZEN, K. M. Biomechanical Basis of Human Movement. 3. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2009. ISBN 978-07-8179-128-1. 21. HAVELKOVÁ, A. – SIEGELOVÁ, J. – FIŠER, B. aj. Circadian Blood Pressure Variability and Exercise Therapy. Scripta medica, 2007, roč. 80, č. 5, s. 191-196. 22. HAVELKOVÁ, A. – SIEGELOVÁ, J. – FIŠER, B. aj. Physical aktivity and 24-hour profile of blood pressure. Scripta medica, Brno, 2008, roč. 81, č. 4, s. 225 - 230 ISSN 1211-3395. 23. HAVELKOVÁ, A., SIEGELOVÁ, J., POCHMONOVÁ, J., KONEČNÝ, L., FIŠER, B., CORNELISSEN, G., HALBERG, F., Sedmidenní monitorování krevního tlaku: Cirkadiánní variabilita. In: Martin Jílek, Pavel Šmíd. Optimální působení tělesné zátěţe. Hradec Králové: Katedra tělesné výchovy a sportu Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2011. s. 86-89, 4 s. ISBN 978-80-7435-152-5. 24. HAVLÍČKOVÁ, L. a kol. Fyziologie tělesné zátěţe I. Obecná část. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 203 s. ISBN 80–7184–875–1. 25. HOMOLKA, P. – KOLLÁR, P. – PINKOVÁ, L. aj. Monitorování krevního tlaku v klinické praxi a biologické rytmy. Praha: Grada, 2010, 208 s. ISBN 978-80-2472896-4.

26. CHAPMAN, A. E. Biomechanical analysis of fundamental human movements. 1. vyd. Champaign: Human kinetics, 2008, 306 s. ISBN 13:978-0-7360-6402-6. 27. ILLNEROVÁ, H., NEVŠÍMALOVÁ, S. Poruchy cirkadiánního rytmu. In: Poruchy spánku a bdění. Praha: Galén, 2007, s. 191-206, ISBN 978-80-7262-500-0. 28. JANURA, M. Úvod do biomechaniky pohybového systému člověka. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, 2003. 84 s. ISBN: 8.

87

29. JONES, H. – GEORGE, K. – EDWARDS, B. – ATKINSON, G. Effects of Time of Day on Post Exercise Blood Pressure: Circadian or Slep Related Influences. Chronobiology International, 2008, roč. 25, č.6, s.987-998. 30. KAWANO, Y., HITOSHI, A. Effects of Alcohol Restriction on 24 – hour Ambulatory Blood Pressure in Japanese Men with Hypertension. The American Journal of Medicine, 1998, 105, p. 307-311.

31. KOHARA, K.,UEMURA,K. Postprandial Hypotension: Evaluation by Ambulatory Blood Pressure Monitoring. Am. J. Hypertens., 1998, 11. 1358-1363. 32. KOLOUCH, V., KOLOUCHOVÁ, L. Kondiční kulturistika. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990. s. 139. ISBN 80Z7033Z041Z4. 33. KOVÁŘOVÁ, L. Porovnání efektu severské a běžné chůze na změny krevního tlaku sledované 7denním monitorováním. Magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita 2013, 119 s. 34. KITTNAR, O., JANDOVÁ, K. – KURIŠČÁK, E. aj. Lékařská fyziologie. Praha: Grada. 2011, 800 s. ISBN 978-80-247- 3068-4. 35. KUČERA, M., DYLEVSKÝ, I. Sportovní medicína. Praha: Grada Publishing, 1999. 280 s. ISBN: 80-7169-725-7.

36. LINSELL, C., LIGHTMAN, S. Cirkadian rhythms of epinehrine and norepinephrine in man. J. Clin. Endocrinol. Betab., 60, 1985, p. 1210-1215. 37. MÁČEK, M., VÁVRA , J. Fysiologie a patofysiologie tělesné zátěţe. Praha: Avicenum, 1980. 196 s.

38. MANCIA, G., SEGA, R. BRAVI, C. Ambulatory blood pressure normality: result from the PAMELA study. J. of Hypertension, 1995, 13, p. 1377-1390.

88

39. MANCIA, G.,PARATI, G. Ambulatory blood pressure monitoring and organ damage. Hypertension, 2000, 36, p. 894 – 900. 40. MATOULEK, M. Jaký je poslední trend vývoje hmotnosti české populace? [online] Obesity News 1/2010 [cit. 3.srpna 2011] Dostupné na World Wide Web: http://www.obesitynews.cz/?id=203.html. 41. MEŠKO, D., KOMANDEL, L. a kol. Telovýchovnolekárske vademekum. Bratislava: Slovenská spoločnosť telovýchovného lekárstva, 2005. 221 s. ISBN 80–969446–4–9.

42. MORGAN, T. 24-hour blood pressure control. England: Adis International Limited, 1998, 52 p., ISBN 1-898970-13-0. 43. MOTA, MR. – PARDONO, E. – LIMA, LCJ. aj. Effects of Treadmill Running and Resistance Exercises on Lowering Blood Pressure During the Daily Work of Hypertensive Subjects. Journal of Strength & Conditioning Research, 2009, roč. 23, č. 8, s. 2331-2338. 44. NAVRÁTIL, L. Medicínská biofyzika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 109-125, 178-187. ISBN 80-247-1152-4. 45. NĚMCOVÁ, H. Měření krevního tlaku. [online]. Praktické lekárnictvo 2011 1(1). [cit.10. 9. 2013]. Dostupné z World Wide Web: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=5045&magazine_id=14.

46. NIGG, B. M., HERZOG, W. Biomechanics of the musculo-skeletal system. 3. vyd. New York: Wiley, 2007. 686 s. ISBN: 978-0-470-01767-8. 47. ORTIZ, LG. – RODRIQUEZ, JR. – CANTERA, CM. aj. Physical Exercise, Fitness and Dietary Pattern and Their Relationship with Circadian Blood Pressure Pattern, Augmentation Index and Endothelial Dysfunction Biological Markers. BMC Public Health, 2010, roč.10, s.233.

89

48. OTSUKA, K., CORNÉLISSEN, G. Reproducibility of circadian patterns in blood pressure and Heart rate of group-synchronized healthy women and circannual effects. In: HALBERG, F., WATANABE, H. Chronobiology and Chronomedicine. Tokyo, 1992, p. 185-201, ISBN 4-89600-029-3. 49. PALATINI, P. – BRATTI, P. – PALOMBA, D. aj. Regular Physical Activity Attenuates the Blood Pressure Response to Public Speaking and Delays the Development of Hypertension. J. Hypertens, 2010, roč. 28, č. 6, s. 1186-1193.

50. PALMERI, S., KOSTIS, J. Heart rate and blood pressure response in adult men and women during exercise and sexual aktivity. Am. J. Cardiol., 2007, 12, p. 1795-1801.

51. PARATI, G., STERGIOU, G. European Society of Hypertension guidelines for blood pressure monitoring at home: a summary report of the Second International Consensus Conference on Home Vlood Pressure Monitoring. J. of Hypertension, 2008, 26, 8, p. 1505-1526. 52. PESCATELLO, LS. – FARGO, AE. – LEACH, CN.JR. aj. Short-term effect of dynamic exercise on arterial blood pressure. Circulation, 1991, č. 83, s. 1557-61. 53. PESCATELLO, LS. – BAIROS, L. – VANHEEST, JL. – MARESH, CM. aj. Postexercise hypotension differs between white and black women. American Heart Journal, 2003, roč. 145, č. 2, s. 364-70. 54. PETRÁSEK, R. Fyziologie a patofyziologie rytmických změn v organismu. Skripta. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2007. 55. PLACHETA, Z. aj. Zátěžové vyšetření a pohybová léčba. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 179 s. ISBN 80-210-2614-6.

56. PORTELA, A., NORTHRUP, G. Changes in human blood pressure with season, age and solar cycles: a 26-year record. Int. J. Biometeorol., 1996, 39, p. 176-181.

90

57. ROBERGS, A. R., ROBERTS, S. O. Exercise Physiology: Exercise, Performance, and Clinical Applications. Mosby, 1996. 840 s.

58. RONDON, M., ALVES, M. Postexercise Blood Pressure Redusction in Elderly Hypertensive Patients. JAAC, 2002, 39, 4, p. 676-682.

59. ROSITO, A., FUCHS, D. Dose-Dependent Biphasic Effect of Ethanol on 24-h Blood Pressure in Normotensive Subjects. American Journal of Hypertension, 1999, 12, p. 236-240. 60. RUIZ, RJ. – SIMÃO, R. – SACCOMANI, MG. aj. Isolated and Combined Effects of Aerobic and Strength Exercise on Post-exercise Blood Pressure and Cardiac Vagal Reactivation in Normotensive Men. Journal of Strength & Conditioning Research, 2011, roč. 25, č.3, s.640-645. 61. ŘIHÁČEK, I. – SOUČEK, M. – FRÁŇA, P. Ambulantní monitorování krevního tlaku. Farmakoterapeutický dvouměsíčník pro lékaře a farmaceuty, 2008a, roč.18, č.2, s.133-136. ISSN 0862-8947. 62. ŘIHÁČEK, I., SOUČEK, M., FRÁŇA, P., Stanovení 24hodinového ambulantního monitorování krevního tlaku odpovídajících kazuálnímu tlaku 130/80 mm Hg. Vnitřní lékařství, 2008, 54, 2, s. 146-149, ISSN 0042-773X.

63. SAAFAN, A. Does smoking affect blood pressure and heart rate? European Journal of Cardiovascular Nursing, 2005, 4, p. 286-289. 64. SIEGELOVÁ, J. – FIŠER, B. – DUŠEK, J. Nové trendy v monitorování krevního tlaku. Postgraduální medicína, 2004, roč. 6, č. 5, s. 474 – 477. 65. SIEGELOVÁ, J. – HAVELKOVÁ, A. – FIŠER, B. aj. Day and night blood pressure variability during seven-day ambulatory blood pressure monitoring. In Proceedings of Symposium of Noninvasive Methods in Cardiology. 2010a, s. 133 – 138, ISBN 97880-210-5356-4.

91

66. SIEGELOVÁ, J. – FIŠER, B. – HAVELKOVÁ, A. aj. Circadian Blood Pressure Variation Analysed from 7-day Ambulatory Blood Pressure Monitoring in Patients with Ischaemic Heart Disease. Scripta Medica, Brno, 2010b, roč. 83, č. 1, s. 41 - 48. 67. SIEGELOVÁ, J. – HAVELKOVÁ, A. – FIŠER, B. aj. 2010a. Twenty Four-Hour Profile of Blood Pressure After 60-Minutes Lasting Cardiac Exercise Training in Patients After Myocardial Infarction. J Hypertens, 2010c, roč.28, s.255.

68. SMOLENSKY, M. HERMIDA, R. Role of sleep-wake cycle on bolld presure circadian rythms and hypertension. Sleep Medicine, 2007, p. 668-680. 69. SOMMER, J. Malé dějiny sportu. 1. Vyd. Praha: Fontána, 2003, s. 173, ISBN 807336-116-7. 70. SOUČEK, M,. Problematika monitorování krevního tlaku u zdravých jedinců. Habilitační práce. Scripta Medica, Brno, 1997. 71. SOUČEK, M. – KÁRA, T. aj. Klinická patofyziologie hypertenze. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 654 s. ISBN 80-247-0227-4. 72. STACKEOVÁ, D. Vliv posilovacích cvičení na psychiku – možnosti cíleného ovlivnění. Disertační práce. Praha: FTVS UK, 2002. 73. STACKEOVÁ, D. Fitness programy teorie a praxe. Metodika cviční ve fitness centrech. 2. vyd. Praha: Galén, 2008, s 209, ISBN 978-80-7262-541-3. 74. STEASSEN, J. – BULPITT, C. The diurnal blood pressure profile. A population study. American Journal of Hypertension, 1992, 5, p. 386-392. 75. SUGAWARA, J. – KOMINE, H. – MIYAZAWA, T. aj. Impact of Chronic Exercise Training on the Blood Pressure Response to Orthostatic Stimulation. J Appl Physiol., 2012, roč. 112, č. 6. 76. ŠTEJFA, M. aj. Kardiologie. 3., přepr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. 722 s. ISBN 978-80-247-1385-4.

92

77. ŠVORC, P. BRAČOKOVÁ, I. ŠVORCOVÁ, E. Chronobiológia a praktická medicína. Československá fyziologie, 2008, 1, s. 4-9, ISSN 1210-6313. 78. TAYLOR-TOLBERT, NS. – DENGEL, DR. – BROWN, MD. aj. Ambulatory blood pressure after acute exercise in older men with essential hypertension. American Journal of Hypertension, 2000, 13, s. 44-51. 79. TLAPÁK, P. Tvarování těla. 1. vyd. Praha: ARSCI, 1999. ISBN 80-86078-00-0. 80. VALLOVÁ, O. Vliv aerobní dynamické zátěže na hodnoty krevního tlaku zdravých mužů sledované 7denním monitorováním. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 125s.

81. VERDECCHIA, P., SCHILLACI et al Circadian blood pressure changes and left ventricular hypertrophy in essential hypertension. Circulation, 1990, 81, p. 582-536. 82. VERNEROVÁ, L. Vliv aerobní dynamické zátěže na hodnoty krevního tlaku zdravých žen sledované 7denním monitorováním. Magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, 2012, 121s. 83. VIANNA, MC. – CADER, SA. – GOMES, ALM. aj. Aerobic Conditioning, Blood Pressure (BP) and Body Mass Index (BMI) of Older Participants of the Brazilian Family Health Program (FHP) After 16 Weeks of Guided Physical Activity. Archives of Gerontology and Geriatrics, 2012, roč. 54, č. 1, s. 210 213. 84. WATABENE, Y. , CORNÉLISSEN, G. Thousands of blood pressure and heart rate measurements at fixed clock hours may mislead. Neuroendocrinology Letters, 2003, 24,5,P. 339-340.

85. WEBER, M., DRAYER, J. The circadian blood pressure pattern in ambulatory normal subject. Amer. J. Cardiol., 54, 1984, p. 115-119.

86. WEST, S., BROWNLEY, K., LIGHT, K. Postexercise vasodilation reduces diastolic blood pressure response to stress. Ann. Behav. Med., 1998, 20, p. 77-83. 93

87. WHELTON, S.P. – CHIN, A. – XIN, X. aj. Effect of Aerobic Exercise on Blood Pressure: A Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Ann Intern Med., 2002, roč.136, č.7, s.493-503 88. WIDIMSKÝ, J., et al. Hypertenze. 3. Praha: Triton, 2008a. 706 s. ISBN 978-80-7387077-5. 89. WIDIMSKÝ, J. jr. – CÍFKOVÁ, R. – ŠPINAR, J. aj. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007. Doporučení České společnosti pro hypertenzi, Cor et Vasa, 2008b, 1, s. 5-22. ISSN 0010-8650. 90. WIDIMSKÝ, J., et al. Arteriální hypertenze, současné klinické trendy XI. Triton 2013. 184 s. ISBN 978-80-7387-675-3.

91. XUE-RUI, T., YING, L. Changes of blood pressure and heart rate during sexual aktivity in healthy adult. Blood Press Monit., 2008, 13, 4, p. 211-217.

94

10

PŘÍLOHA

I.

Italský lékař Scipione Riva Rocci Riva-Rocci Sphygmomanometer

II.

Ruský chirurg Nikolai Sergeyevich Korotkov

III.

Přístroj TM – 2421 od japonské firmy A&D pouţitý k monitorování krevního tlaku

IV.

Aerobní silový trénink v posilovně

95

I.

příloha: obr. 1. Italský lékař Scipione Riva Rocci (7. 8. 1863 – 15. 3. 1937) (Zdroj: http://www.fotosimagenes.org/scipione-riva-rocci)

obr. 2. Riva-Rocci Sphygmomanometer (Zdroj: http://vlp.mpiwg-berlin.mpg.de/technology/search?-max=10&Op_lit.reference=eq&lit.reference=lit19765&-skip=30)

96

II.

příloha: Obr. 3. Ruský chirurg Nikolai Sergeyevich Korotkov (26. 2. 1874 – 14. 3. 1920)

(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Sergejevi%C4%8D_Korotkov)

97

III.

příloha: Přístroj TM – 2421 od japonské firmy A&D pouţitý k monitorování krevního tlaku

Pozn. Zařízení pro monitorování krevního tlaku je majetkem Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace a Katedry fyzioterapie a rehabilitace LF MU.

98

IV.

příloha: Aerobní silový trénink v posilovně

Pozn. Vybavení posilovny je majetkem Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. 99

VLIV AEROBNĚ SILOVÉHO TRÉNINKU NA HODNOTY KREVNÍHO TLAKU SLEDOVANÉ 7DENNÍM MONITOROVÁNÍM

Recommend Documents