Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.11 – koroze a opotřebení
Koroze - postupné chemické nebo fyzikálně-chemické znehodnocování materiálu za působení okolního prostředí Dělení - dle prostředí: a) atmosférická koroze b) půdní koroze c) koroze v chemických sloučeninách d) koroze v horké páře … - podle procesů: - dle vnější formy: 1) chemická A) rovnoměrná 2) elektrochemická B) nerovnoměrná 3) korozní praskání 2
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Chemická koroze kovů - probíhá v elektricky nevodivých prostředích, např. v nevodných kapalinách, suchých plynech (oxidační či redukční chemickou reakcí). Při oxidaci ztrácí kov své valenční elektrony dle rovnice Me → Me n+ + ne − kde Men+ je n-mocný kationt kovu, který se pak slučuje s atomem kyslíku za vzniku oxidu kovu. Náchylnost k oxidaci je dána kompaktností povrchové vrstvy oxidu kovu, která je dána Pilling – Betworthovým číslem V0 rPB = VMe
kde V0 je podíl molekulárního objemu oxidu a VMe atomární objem kovu. 3
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Chemická koroze kovů - oxidace Jestliže je přibližně rPB = 1, na povrchu kovu vzniká souvislá ochranná vrstva oxidu kovu, která zamezuje dalšímu průběhu oxidačního děje. Charakter oxidické vrstvy dle Pilling – Betworthova čísla: rPB = 1 rPB > 1 rPB < 1
slabá přilnavost
x
x
x
dobrá přilnavost
silná vrstva (rozdílná tepl. roztažnost ⇒ praská)
Hodnoty rPB vybraných kovů: kov K Mg 4
oxid V0/VMe
kov
oxid V0/VMe
kov
K2O
0,45
Al
Al2O3 1,28
Cu
MgO 0,81
Pb
PbO 1,31
Mo MoO3 3,3
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
oxid V0/VMe Cu2O 1,64
Chemická koroze kovů - pokračování Je-li rPB ≥ 1, pak tloušťka vrstvy s rostoucím časem vzrůstá. Závislost tloušťky vrstvy x na čase bývá většinou nelineární a lze ji často popsat vztahem xm = k p t kde kp je konstanta a m je exponent (m=1 až 3). V redukčních plynech (nejčastěji obsahují volný nebo vázaný vodík) může být důsledkem interakce změna chemického složení materiálu, oduhličení, vodíkové zkřehnutí nebo vznik dutin a vnitřních trhlin, které mohou negativně ovlivnit únosnost součásti. Koroze v nevodných roztocích (kapalných plynech, bezvodém alkoholu nebo v petroleji) za normálních podmínek často není nebezpečná, podobně jako oxidace či redukce. 5
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Elektrochemická koroze kovů Mechanismus elektrochemické koroze v sobě zahrnuje dvě reakce. První je oxidace (rozpouštění kovu), např.
Fe → Fe 2+ + 2e − druhou je depolarizační katodová reakce, při které dochází k redukci některé oxidační složky roztoku, tj. k vylučování vodíku (koroze s vodíkovou depolarizací) nebo kyslíku (koroze s kyslíkovou depolarizací). Obě reakce se vzájemně podmiňují a musí tedy probíhat současně, pokud kovem neprotéká el. proud. Korozní makročlánek - vzniká spojením dvou různě ušlechtilých kovů v korozním prostředí (rozpouští se ten méně ušlechtilý – anodová reakce) Korozní mikročlánek - vzniká nestejnorodostí kovů a slitin v chemickém složení a struktuře 6
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Elektrochemická koroze kovů - pokračování Hmotnost kovu rozpuštěného na jednotkové ploše je dána Faradayovým zákonem M Me ⋅ i ⋅ t m= n⋅ F kde MMe je molová hmotnost kovu, n je počet vyměněných elektronů v reakci, F=9,65⋅⋅104 C ⋅ mol-1 je Faradayova konstanta, i je hustota korozního proudu [A ⋅ cm-2] a t je čas. Elektromotorické napětí je dáno Nerstnovým vztahem C nk RT U = E0k − E0a + ln kn F Ca a k a kde E0 , E0 - standardní elektrochem. potenciál anody a katody Ck, Ca - koncentrace iontů kovu (kat. a anody) v elektrolytu nk, na - mocenství kovových iontů R - univerzální plynová konstanta T - teplota 7
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Elektrochemická koroze kovů - pokračování Tab. Elektrochemická ušlechtilost a korozní odolnost kovů (T=25°C) Korozní ušlechtilost
Korozní odolnost
Korozní ušlechtilost
Korozní odolnost
E0 [mV]
kov
kov
E0 [mV]
kov
kov
+1,5
Au
Au
-0,403
Cd
Ni
+1,2
Pt
Pt
-0,440
Fe
Pb
+0,987
Pd
Pd
-0,740
Cr
Al
+0,799
Ag
Zr
-0,763
Zn
Sn
+0,337
Cu
Ti
-1,18
Mn
Fe
-0,126
Pb
Ag
-1,53
Zr
Cd
-0,136
Sn
Mo
-1,63
Ti
Zn
-0,20
Mo
Cr
-1,66
Al
Mg
-0,25
Ni
Cu
-2,37
Mg
Mn
8
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Korozní praskání a korozní únava Korozní praskání (koroze pod napětím) - proces koroze bývá intenzivnější, šíření trhliny rychlejší a doba do lomu kratší, než kdyby působily oba vlivy na materiál odděleně (důvodem je opakované porušování pasivační vrstvy na povrchu lomových ploch v blízkosti kořene trhliny) - dle velikosti faktoru intenzity napětí KI: a) interkrystalické korozní praskání – pro nízké hodnoty KI b) transkrystalické šíření trhliny – pro vyšších hodn. KI c) trhlina se šíří tvárně – pro vysoké hodnoty KI Korozní únava - při časově proměnlivém napětí - mechanismus šíření trhliny je stejný jako u korozního praskání 9
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Ochrana proti korozi a) b) c) d) e)
Omezení působení korozního napadení: Volba vhodného konstrukčního materiálu Změna vlastností korozního prostředí (voda PH=0) Úprava konstrukce a izolace (podložky) Využití způsobu elektrochemické ochrany zařízení a staveb Použití ochranného povlaku, nejčastěji: - jiným kovem - anorganické nátěrové hmoty - organické nátěrové hmoty
10
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Tření
a) b)
Při relativním pohybu dvou těles vzniká v oblasti styku povrchů silový odpor Ft [N], který se nazývá třecí silou nebo také třením. Je kolmý na normálovou sílu Fn [N] a vyjadřuje se vztahem: Ft = ν Fn kde ν je součinitel tření, který se dle charakteru pohybu nazývá součinitelem Fn kluzného (smykového) tření valivého tření Fn Ft
G=mg a) 11
N b) Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Opotřebení - nežádoucí změna povrchu nebo rozměrů způsobená vzájemnou interakcí funkčních povrchů nebo funkčního povrchu a média. Dle mechanismu opotřebení rozlišujeme šest základních typů opotřebení: a) Adhezivní b) Abrazivní c) Erozivní d) Kavitační e) Únavové f) Vibrační
12
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Opotřebení
Objemový otěr WV
Opotřebení se hodnotí délkovým Wl [µ µm] objemovým WV [mm3] či hmotnostním otěrem Wh [mg]. Rychlost otěru je pak definována časovou derivací otěru: dWi wi = , i = l ,V , h dt
čas t 13
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Adhezivní opotřebení Příčinou adhezivního opotřebení je nerovnost funkčních povrchů. Ke styku při normálové síle Fn dochází v menší ploše než je kontaktní plocha An, tzv. skutečné ploše Ar : Ar = An Nn kde Nn je normalizovaná tlaková síla definovaná vztahem F Nn = n An H kde H je tvrdost podložky v Pa. Archardův zákon (lineární opotřebení) W Wn = V = k A N n An kde kA je Archardova konstanta adhezivního opotřebení, jenž je bezrozměrná. 14
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Abrazivní opotřebení - oddělování částic z funkčního povrchu účinkem působení tvrdého a drsného povrchu druhého tělesa nebo účinkem tvrdých částic. Objemový otěr se při abrazi projevuje škrábáním a rýhováním funkčního povrchu. Archardův zákon (lineární opotřebení)
Wn = kab N n kde kab je Archardova konstanta abrazivního opotřebení. Objemový otěr závisí kromě působící tlakové síly a relativní rychlosti funkčního povrchu a abraziva také na podílu tvrdosti abraziva Ha a tvrdosti materiálu funkční části H0 :
WV = K ⋅ log
Ha H0
kde K je pro neměnné podmínky abrazivního opotřebení konstanta. 15
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Erozivní a kavitační opotřebení Eroze – vzniká interakcí tuhých částic, unášených kapalným nebo plynným médiem, a funkčního povrchu strojních částí. Erozivní opotřebení se projevuje často nerovnoměrným vymíláním povrchových vrstev a rýhováním způsobeným turbulencí proudícího média. Objemový otěr závisí na kinetické energii částic a úhlu dopadu α na povrch W = konst⋅ mv 2 cos 2 α V
kde m je hmotnost dopadající částice. Kavitace – z důvodu opakovaného vzniku a zanikání bublin v kapalině, která je s funkčním povrchem ve styku. Thomův součinitel p − pp
Th =
0.5 ρv 2
kde p, r, v je tlak, měrná hmotnost, respektive rychlost proudící kapaliny a pp je tlak nasycených par kapaliny při dané teplotě. 16
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Vibrační opotřebení - vzniká na stykových plochách součástí konajících vzájemný tangenciální kmitavý pohyb při působení normálových sil. Minimální amplituda kmitavého pohybu je ∼ 1-10µ µm Vyskytuje se u: - hybných uložení (valivá ložiska, čepy, hřídele,…) - zdánlivě nehybných uložení (lisované spoje, šrouby, nýty,…) U vibračního opotřebení se výrazně uplatňuje také korozní působení okolního prostředí. Vznikající důlky a trhliny výrazně snižují mez únavy! Vliv frekvence a amplitudy kmitavého pohybu na hmotn. otěr (uhlíková ocel, tlak 37MPa) 17
Přednáška č.11 - Koroze a opotřebení
Únavové opotřebení (kontaktní únava) - vzniká u funkčního povrchu součástí, z nichž alespoň jedna koná valivý pohyb, a to v důsledku působení normálových a smykových kontaktních sil. Vyskytuje se na jízdní ploše kolejnic či železničních dvojkolí, u valivých ložisek, ozubených kol, apod. U jednotlivých defektů může být mechanismus kontaktní únavy odlišný (vysokocyklová únava, nízkocyklová únava či cyklické tečení-ratcheting, tepelně indukované trhliny...). Opotřebení se zkoumá na speciálních zkušebních strojích (foto – zkušební stroj na VŠB-TUO) 18
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Únavové opotřebení (kontaktní únava) Při vyšších trakčních koeficientech f či vyšších zátěžných tlacích může dojít k akumulaci plastických deformací, k tzv. ratchettingu. Je-li f>0.3, dochází k největší akumulaci deformace (ratchetingu) na povrchu, při nižších hodnotách je kritické místo pod povrchem. Podobně je tomu s charakterem vad.
19
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Únavové opotřebení (kontaktní únava) K odhadu chování materiálu se používají tzv. mapy přizpůsobení (shakedown maps). BODOVÝ STYK
LINIOVÝ STYK
U bodového kontaktu je faktor zatížení navíc funkcí geometrie kontaktních těles, nikoliv jen maximálního fiktivního elastického tlaku p0 a meze kluzu ve smyku k. Navíc mohou třecí síly působit v příčném i podélném směru (ve směru valení). 20
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Únavové opotřebení (kontaktní únava) Opotřebení mechanismem ratchetingu – postupnou delaminací (odlupování šupinek materiálu) Pitting 500 cyklů
5000 cyklů
60000 cyklů 21
Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení
Další zdroje informací 1)
2)
3)
4) 5)
6)
22
Strnadel, B.: Řešené příklady a technické úlohy z materiálového inženýrství, VŠB – TU Ostrava, 1998, 334 s. Strnadel, B.: Nauka o materiálu, skripta FS VŠB – TU Ostrava, 2004, 187s. University of Cambridge. Dissemination of IT for the Promotion of Materials Science (DoITPoMS). Animace pro podporu výuky Nauky o materiálu (Materials Science), 2010. http://www.doitpoms.ac.uk/index.html http://www.wikipedia.com/ HALAMA, R. Řešení elastoplastické napjatosti v bodovém styku dvou zakřivených těles pomocí MKP : doktorská disertace. Ostrava :VŠB-TU Fakulta strojní, 2005. 130 s., 3 příl. HALAMA, R. Experimentální poznatky a fenomenologické modelování cyklické plasticity kovů. Ostrava : habilitační práce.VŠB-TU Fakulta strojní, 2009. 141 s. Přednáška č. 11 - Koroze a opotřebení