VLASTNÍ ŽIVOTOPIS MALÍŘKY DANY PUCHNAROVÉ. Můj původ a dětství

VLASTNÍ ŽIVOTOPIS MALÍŘKY DANY PUCHNAROVÉ

Můj původ a dětství. 1938-1948

22. 1. 193ň narozena v Praze tįi měsíce pįed vpádem německých armád. Otec byl v té době důstojníkem čs. armádyě matka pilnou úįednicí a cizojazyčnou korespondentkou. Otec Ůrantišek Puchnar pocházel z velké rodiny ě tradičně po generace rolnické. Byl z 10 dětíě z velkého gruntu ( 15 hektarů půdy) a svou rodnou moravskou vesnici Kdousov u Moravských Budějovic velice miloval. Byl zvyklý na všechny zemědělské práceě pįesto ho dali ještě za Rakouska na studie a stal se venkovským učitelem. Aby si mohl dovolit se oženitě šel kvůli vyššímu pįíjmu studovat na vojenskou akademiiě stal se důstojníkem a prožil I.světovou válku na Bosně. Odtud si pįivezl jeden velký mosazný nábojě který měl jako těžítko postavený na psacím stole a mně jako dítěti įíkávalě že jej chytil pįi bojích do ruky. Já jsem mu to tehdy slepě věįila a teprve za mnoho let mi tatínek įeklě že v pįímých bojích nebyl. Pįesto byl mnohokrát vyznamenán různými įády. Když pracoval za okupace v českém odbojiě bylo to dost nebezpečnéě- po osvobození 1945 dostal navíc Įád stįíbrného lva. S lidmi rád filozofovalě měl v knihovně m.j. pįeklady z nápisů ve hrobkách starého ťgypta s vlastnoručním věnováním od Ťr Ůr.Lexyě který byl jeho pįítelem.Také pįátelský kontakt měl s Ťr V.Lesnýmě který mu věnoval svůj spis o buddhismu. Otec se ve 40 letech oženil.Vzal si o dvacet let mladší Aničku neboli Anny Kobliskovouě původem z jižních Čechě která znala pět světových jazyků a měla z nich státní zkoušky. Uměla hrát na klavírě zejména Beethovenaě a vaįit se učila v klášterní škole v Českých Budějovicích. Živila se sama (díky absolutoriu na Obchodní akademii ) jako půvabná a obdivovaná sekretáįka a korespondentka. Pįed tím měla velkou vášeň pro světové filmové hvězdy ě krásné ženy i muže hrdiny. Sbírku několika desítek fotografií jí babička jednou spálila. Mamince zbyla další záliba- a to pro beletriiě politikuě válečné události a důstojníky. To jí bylo užitečné a i osudnéě když se seznámila s mým budoucím otcem. Vyprávěla miě že v uniformě vypadal báječně. Maminka byla navíc velice sečtěláě četla romány v polštiněě zejména Sinkiewiczeě v němčině všechny Mayovkyě spoustu detektivek v angličtině. Ťíky její humánní výchově se mým životním vzorem v 10 letech stal hrdinný náčelník Vinnetou - to bylo v r.194ň. Později se mi to velice hodilo ě počínaje studiem,- a bojem o existenci konče.. Za socialismu pįekládala matka velmi ráda detektivky od Agaty Christie pro matematiky a fyziky z Matfysu UK v Prazeě kde byla posledních asi 2O let zaměstnána. Kromě literárních sklonůěkteré maminka projevila co by mladá studentkaě když svému strýciěmajiteli drogerie U slunce v Praze na Smíchověě napsala įadu veršovaných inzerátů na speciální prostįedek- prášek proti molůmě švábůmě štěnicím a rusůmě- pěstovala maminka od dětství hru klavírníě pročež dědeček jako úįedník pojišťovny jí s babičkou koupili klavír. O nezvyklé technické zdatnosti mé matky svědčí následující událost : jednoho dne, když rodiče odešli na nákup a nechali svou 12 letou dceru domaě tato z potįeby pochopit strukturu a technologii klavíru jej rozebrala a postupně rozložila všechny částiě struny i kladívka v įadách po podlaze na koberci v salonu. Když rodiče vstoupiliě nebyli mocni slova. Pak dali své dceįi ultimatumě že když klavír nedá do původního poįádkuě dostane obrovský výprask. Taková motivace mou maminku zįejmě velmi povzbudilaě takže klavír bleskově složila a zahrála rodičům jejich oblíbené skladby, nastalo velké smíįení a tento památný čin vstoupil do historie našeho šlechtického rodu. Ťochovaly se totiž listinyě z nichž plyneě že rod po mém dědovi měl dįíve pįídomek von Barau de Ťesmetě že tedy vznikl spojením německé a francouzské krve. Po smrti babičky však maminka našla i

1

zápisě že jeden z našich pįedků někdy v polovině 19.stol. v jedné významné pražské hospodě ten šlechtický predikát propil. Nijak jsme toho neželelyě neboť babička sama byla z hospody, dokonce z 10 dětíě a tak od dětství roznášela pivo a i jinak těžce pracovala v hospodáįství. Pradědeček - její otec- byl zároveň majitelem polností a velkého įeznictvíě takže patįil k honoraci městečka Plánice u Klatov v jižních Čechách. Na výchově dětí pracoval pevnou rukou. Babičce jednou udělil takový pohlavek, že na jedno ucho ohluchla. Až dnes se divímě proč to tolikrát za svůj život vyprávěla. (Možnáě že to byla ženská varianta vztahu k otciě jaký prožíval Ůranz Kafka.) Babička pak odešla od rodiny do Vídněě kde se postavila na vlastní nohy : vstoupila do služby k bohatým měšťanům a po letech se vrátila s penězi a výbavou a šťastně se vdala. Na svatební fotografii v dlouhých secesních šatech a s pštrosími pery na klobouku vypadá jako císaįovna - manželka Franze Josefa. S hudebním nadáním mé maminky je mé dětství nerozlučně spjato : když jsem byla batole a musela jsem po obědě spátě hrávala mi na klavír obvykle Beethovenaě a to Měsíční sonátu nebo milou sonátuě zvanou „dešťové kapky“. Po večerech nacvičovaly s babičkou různé písněě a tak se denně u nás muzicírovalo. Babička doma pįi práci prozpěvovala od rána do večera a docházela dokonce do slavného pražského spolku Hlaholě kam mne jako dítě též pįivedla. Zpívala jsem ve čtyįhlasém dětském souboru Hlaholu dokonce i koncertněě na pį.operu Nabucco na podiu Smetanova sálu v Obecním domě v Praze.. Babička mne též vodívala na kůr blízkého kostelaě kde zpívala o májových slavnostech a pįi mších. Mne daleko více než zpěv v kostele zajímaly pedály varhaně na které jsem dobįe viděla , prohlížela jsem různé įezby a ornamenty ve dįevě barokních ozdob varhan i lavic. Nejvíce mne pįitahovaly tajemné barevné paprsky slunceě procházející skrze okenní vitráže. Ťokud jsme žily s otcem ve vojenském bytě v Ťejvicíchě maminka učívala ruštině a angličtině různé známéě ale tajněě aby na to nacisté nepįišli. Měla ve spodní skįíni kredence v kuchyni složeny ročníky časopisů o okultismu a u nich jsem jako dítě často sedávala a prohlížela fotografie. Nejvíce mne zaujal výjevě kterak krásnou mladou ženuě vznášející se vodorovně nad podiem v úzkých černých šatechě rozįezává ohromný lesklý kotouč cirkulární pily v rovině pasu na dvě části. Žena měla klidný výraz a zavįené očiě po straně jeviště jí asistoval pán v černém smokingu. Byla jsem tehdy dítě sotva pįedškolníě takže vysvětlení jsem si nemohla pįečístě a toto prohlížení jsem měla od maminky pįísně zakázáno. Avšak to množství záhadných obrázků a tajemnoě obestírající balíky skrytých časopisůě mi už v útlém věku neverbálně ukázaloě že existuje jakýsi ohromný neznámý světě důležitý pro spousty lidí natolikě že jsou schopni jej spontánně chránit. Maminka byla určitou dobu ctitelkou východní filozofie. Pįeložila sama Bhagadvadgítu z angličtiny a krasopisně ji napsala do tlustého sešituě- ten mi darovalaě když jsem slavila 15. narozeniny.Toho jsem si moc vážilaě dodnes ji uchovávám. Matka četla buddhistické spisy v angličtině a sama žila velmi stįídmě a jednoduše. Ťo poslední chvíle každému obětavě pomáhala.--- Až když jsem dospělaě se mezi įečí zmínilaě že chodívala do tajné okultní společnosti ke známému duchovnímu badateli a spisovateli Weinfurteroviě také otec tam párkrát zašel. Pamatuji seě že za německé okupace jsem prožívala neskutečný strach z gestapáckých důstojníkůě kteįí chodili po Uralské ulici v Ťejvicích kolemě když jsem chodívala do první tįídy školy u sv. Gottharda. Jejich naleštěné černé vysoké holinky a dlouhé černé pláštěnky působily na mne jako zjevení děsivých démonů.- - Pozdějiě během pražského povstání naši obléhali generální štáb SS. Jednoho dne jsem slyšela silnou stįelbu - rány jako z děla a strachy jsem se vtěsnala do škvíry mezi skįíň a zeď v pįedsíni. Rodiče mne tu našliě když se vrátiliě vyprostili mne a vyprávěli o pįestįelce mezi Němci ve štábu a ruskými tanky, jak museli ležet dlouho na zemi pod keįiě než to skončilo.Vzali mne druhý den na kulaté náměstí na velké vítání osvobozující armádyě a tam jsem poprvé viděla tak obrovské množství jásajícího lidu.Ťěti lezly po ruských tancíchě pįidala jsem se k nim a dostala jsem dárkem něcoě co jsem vůbec neznala - zabalenou tabulku čokolády. Ale bohužel rodiče se začali rozvádětě i když spolu v roce 1945 z čistého nadšení vstoupili do nové KSČ. Trvalo to do r.194ň .- Jak rozvodě tak i jejich členství ve straně..

2

Ten rok 194ň pro mne vůbec znamenal velké změny : byla jsem osobně pįedvolána k soudu pįi rozvodovém stání rodičůě abych įeklaě u koho chci bydlet. Vybrala jsem si maminku.— To mi bylo deset let.-Ťaleko větší důležitost však mělo toě o čem jsem nikomu neįeklaě a co jsem náhle a nečekaně zakusila. V tom roce jsem totiž prožila velmi silný vnitįní světelný a kosmický zážitekě který trval několik dní. Chápala jsem jej jako odpověď na mé dlouhodobé tázáníě jak vznikl vesmír a co je jeho podstatou. - Byla jsem také u zpovědi a pįijímáníě neboť mne rodiče podle vžitého zvyku po narození dali pokįtít a udělali ze mne členku įímsko-katolické církve. Se zpovídáním jsem měla moc starostíě neboť jsem si musela hįíchy vymýšlet.Tehdy jsem vzala na pomoc t.zv. zpovědní zrcadloě které jsme ve škole dostali. Náboženství jako vyučovaný pįedmět pro mne spočívalo v tomě že jsme museli umět nazpaměť pįíručku pravidelě zvanou Katechismusě - k tomu jsme museli vykonávat dobré skutky a vybarvovat za každý pěkný čin jeden kvítek ve věnečkuě který nám vyučující jeptiška otiskla jako velké ornamentální razítko do sešitu. Když jsem začala chodit do páté tįídy obecné školyě to vyučování náboženství zrušili. Mám dodnes v pamětiě že jsem se v desátém roce věku horlivě starala o vznik života na zemi ě o utváįení pevnin a staré civilizace.Tehdy mne nejvíce zajímaloě jak vypadal život v českém moįi doby kįídovéě dále Nejstarší dĜjiny Pįední Asieě Indie a Kréty v sepsání akademika Bedįicha Hroznéhoě a ještě Krásy nerostůě což byly knížkyě které jsem si v r.194ň dala koupit od tatínka k vánocům ě když mi bylo deset let. Skutečně všechny tyto knížky a prožitky měly významnou roli v utváįení mé pįedstavivostiě a ještě v dospělém věku jsem vycházela z těch vzpomínek. Žily jsme s matkou a babičkou v bytě na Smíchově hodně chuděě proto babička za války v kuchyni stále krmila husu. Topily jsme uhlím a já jako nejmladší jsem je nosila ze sklepa. Ťělalo to dvanáct plechových kbelíků ( dvacetilitrových) od marmelády a to postačilo jen na tįi dny.To bylo na malé dítě moc. Trvalé bolesti v páteįiě které tehdy vznikly ze skoliozyě jsem začala léčit až za tįicet let.-V pįízemí byla velká drogerieě kdy pracoval můj strýc. Často jsem za ním chodilaě prohlížela barvy a postávala ve skladechě které úžasně voněly. Ta vůně se táhla po chodbách a schodištích domu až do tįetího patra na půduě kam jsem chodila každý týden věšet s babičkou prádlo. Krásně tam vrkali holubi a skrze škvíry ve stįeše padaly na starou cihlovou dlažbu chvějivé proužky slunečního světla.Ještě v pįedškolním věku veškeré mé hravé záliby rozvíjela babička tímě že vysypala hromádku bílé mouky na dįevěný vál a já jsem si z ní modelovala krajiny a zámky. Pak na vále babička hrála se starým dįevěným Kašpárkem divuplné scény a já jsem ani nedutala nadšením.Pamatuji siě že až do dospělosti jsem nedostávala nové šaty ě boty jsem nosila obnošenéě pįešívalo se na mne všechno ze staršího ošacení po maminceě tetě a babičc.Teta byla dobrá švadlena z povolání a často na mne brala míru. Kabáty a kostým jsem měla z vojenských stejnokrojů po otci ještě v době studia na AVU,- vše ve hnědé nebo černé barvěě- a tak jsem se od dětství učila šetįeníě skromnostiě odįíkání.- To se mi později v životě velice hodilo. __________________________________________________________________________________

Kreslířské začátky.

Asi od tįí let jsem živelnĜ kreslívala nejvĜtší část dne.HodnĜ silný dojem ve mnĜ vzbudila návštĜva pražských Karlových lázníě kam mne matka zavedla ve vĜku asi 5 let. Po návratu jsem si sedla a mnoho listů papíru jsem zaplnila kresbami postav nahých žen ve sprchách nebo sedících u bazénuějak jsem si je pamatovala. Když jsem svá díla jako obvykle ukazovala rodičůmě otec se rozzlobil a velmi ráznĜ mi naįezal. To jsem tehdy nesla jako kįivdu. (Po druhé naopak kvůli abstrakci mi udĜlil pohlavky až v mé dospĜlostiě když jsem již studovala na AVU a o prázdninách na moravském venkovĜ jsem malovala na půdĜ obrazyě kterým tehdy nerozumĜl..) Jako dítĜ pįedškolní jsem stále kreslila zpamĜtiě nejvíce obdivu sklidily moje kresby celého pekaįství se všemi pultyě s lidmi a všemi druhy pečiva ve sklenĜných vitrinách Kreslila jsem zpamĜti jak pekaįství pana Lichtenberga v Ťejvicíchě tak i pekaįství pana Lánského na SmíchovĜ naproti pįes kolejeě kam jsem také dennĜ chodila. Maminka mne učila pracovat

3

s pastelkami takě že jsme společnĜ vybarvovaly ilustrace v pohádkových knížkách pro dĜti. KromĜ toho pro mne vymalovala stĜnu u mé postýlky výjevy ze slavného Ťisneyova filmu SnĜhurka a sedm trpaslíků.Tak jsem už jako batole usínala pod nástĜnnou malbou. Opravdu velký vliv mĜly na mou obrazotvornost ilustrace v knížkách. –PozdĜji v 10 letech jsem dostala 1. cenu celostátní dĜtské soutĜž Alšova zemĜě když jsem namalovala ( samozįejmĜ zpamĜti) celou pláň na Letné i s nĜjakou slavností. Kreslila jsem i na moravském venkovĜ v KdousovĜě kam mne otec vozil na prázdninyě a také na horách v zimĜ.Pamatuji seě že jsme s otcem každý rok jezdili do Krkonoš do Bedįichova.Tam jsem ve volných chvílích po bravurním sjíždĜní svahů kristiánkami dopisovala román Psí život a dĜlala k nĜmu ilustrace.— A velmi mi šlo kreslení v jedné restauraci v Praze na Letnéě kam mne otec vodil každý týden na setkání se svým bratremě strojním inženýrem. Co může dĜlat dítĜ za stolemě kde otec se strýcem pijí pivo a povídají si ř To byl hlavní důvodě proč jsem kreslila výjevy z hospod- hráče karetě pijákyě rozhovory u piva -ty se pak dostaly do mých grafik. Bylo to pro mne nikoliv zaznamenání skutečnostiě ale smysluplná činnostě pįi níž jsem mohla pįemýšlet. Bavilo mne to stále víc.-Otec mi našel nejprve učitelku klavírní hryě potom i učitele kresbyě neboť jsem chtĜla jít na stįední výtvarnou školu. Učil mne tedy dobrý akademický malíį na SmíchovĜ. Naučil mne skvĜle tužkokresbuě různé techniky šrafováníě kreslila jsem tam jednoduché vĜciě zátiší a pak i hlavuě vše dost malé. Broušené sklenice s vodouě kostkou cukru a lžičkou jsem se naučila kreslit jako Max Švabinský. Zkoušky na výtvarnou školu v den Stalinovy smrti jsem dĜlala v r. 1953 ještĜ na Kįižovnické škole vedle dnešní VŠUP.S klavírem jsem se spįátelilaě hrávala jsem etudy a učila se akordyě harmonii a základy kompozice. PozdĜji jsem hrávala pro sebe i Beethovena, Mozarta a nĜkteré Bachovy skladby.

Výtvarná škola v Praze 1953-1957

Stįední umĜlecko-průmyslová škola se pįejmenovala na Stįední výtvarnou školu a pįestĜhovala se na Hollarovo námĜstí za Olšanskými hįbitovy.Tam jsem jezdila ze Smíchova dennĜ tramvají celou hodinu a skoro pokaždé jsem pįišla pozdĜě takže jsem za to dostávala často dvojku z mravů.Učili jsme se tam kreslit i malovat zátiší a pozdĜji také figuru a hlavuě tedy portréty.Výborné bylo oddĜlení grafických technikě kde jsme dĜlali litografii v praxi a ve 3. ročníku jsem realizovala celý cyklus litografií zákoutí z Kampy,k nĜmuž pan įeditel dal vytisknout část prózy Vl. Neffa . Poslal mne za ním pro schválení a album pak rozdával váženým návštĜvám a pįátelům školy.Mnoho volného času jsem trávívala kreslením v cirkusech i v jejich zákulisíě z toho vznikly také malé grafické listy v různých technikách. Také jsem se naučila dĜlat linorytě suché jehly a lept. V dílnĜ leptu nás vedl skvĜlý odborníkě známý grafik Zdenek Junaě autor výborné knížky Lept a grafické techniky. Tam jsem také získala otisk grafiky Václava Hollara Jaro /Spring/ě faksimileě kterého jsem si hodnĜ vážila.-- Ve škole jsme se učili dĜlat návrhy knižních obálekě ale i nálepek na zápalkyě obalů na cigaretyě įadu knižních ilustracíě studie různých pįedmĜtů různými technikami.-- Velký význam pro mne mĜl cyklus kopií podle grafik a kreseb Rembrandtovýchě které jsem dĜlala tuší a perem se zvĜtšovacím sklem. Šlo mi o poznání a naučení jeho rukopisu. VidĜla jsem totiž jeho velkou výstavu v Ťrážďanechě kam výtvarná škola poįádala exkurziě mne i spolužačky tehdy Rembrandtovo dílo uchvátilo.- Z technologií kresby mne okouzlila perokresba různými barevnými tušemi a nĜkolika peryě kterou nás učil prof.Juna. Tu jsem pak uplatňovala v 60. a 70.letechě pozdĜji ve velkých i malých vícevrstvých zahalených kresbách v 90.letech . Užitek technologického výtvarného vzdĜlávání jsem mohla ocenit až po letechě když jsem sama začala učit kresbu a malbu.--

4

Na té stįední výtvarné škole mne velmi bavily dĜjiny umĜní. S chutí jsem četla mnoho knih o tomě co jsme se právĜ učili - o kulturách a obdobích starovĜkuě stįedovĜkuě gotikyě renesance. Jednou se staloě že na celou hodinu se učitel posadil ke mnĜ do lavice v posluchárnĜ a nahlas mluvil jen se mnou pįed celou tįídou o kostele Il Jesuě neboť jsem tehdy prostudovala krásnĜ napsanou knihu jednoho historika umĜní o vzniku baroka. -OhromnĜ poučné byly hodiny literatury. Učitelka byla nucena nám hodnĜ vĜcí vykládat zdeformovanĜě a tak se omezila na pįedčítání textu socialistické učebnice. My jsme se však dokázali bránit proti takové ztrátĜ času tíměže jsme si po lavicemi četli knihy zakázaných autorůě které jsme si navzájem půjčovali. Nejvíc dĜkuji malíįi Alvovi Hajnovi ě že mne seznámil s dílem Otokara Bįeziny. O tom velikém mysliteliě mystickém básníku rovném Whitmanovi byla zmínka v učebnici literatury maličkým petitem : „Otakar Bįezina byl básníkě nesrozumitelný dělnické tįídě“. To bylo všeě co jsme o nĜm smĜli vĜdĜt.— Po hodinách malby a kresby jsem si nejvíce zamilovala deskriptivní geometrii. Ta mne hluboce ovlivnila celý můj výtvarný vývoj. Pamatuji siě jak jsem pįi rýsování užasle sledovala, co lze sestrojit na plošeě a když jsme rýsovali konstrukce mnohostĜnů - polyedrů-, považovala jsem to za procesě rovnocenný umĜlecké činnosti. Bavilo mne hodnĜ i sochaįstvíě když nám učitel dával dost tĜžké úlohy - portrétyě reliefyě komponované na zadaná témata zpamĜtiě a byla jsem šťastnáě když nechal mé vĜci odlít do sádry. To vždy znamenaloě že takové dílo uznal za dobré. Se zájmem jsem pozorovalaě jak se nĜkteįí z našeho ročníku začali specializovat na určitý oborě ale pįitom jsem cítilaě že umĜlec může užívat různých technik a technologií a vyjadįovat své ideje v mnoha oborech. Považovala jsem za logické, když malíį dĜlal i grafiku a sochyě nebo když sochaįi malovali a psali básnĜ a tįeba i divadelní hry.—V té dobĜ jsem se rozhodla pracovat ve více oborech a technikách současnĜě aby se mi podaįilo vyjádįit své vize a pįedstavy co nejbohatĜji. -- Také mne v tĜch letech pįitahovalo divadlo. Za jeden rok jsem nashromáždila kolem 2ň0 vstupenek do Národního či Smetanova divadla. Chodila jsem na bidýlko takįka dennĜ díky obĜtavosti spolužákaě který pracoval brigádnĜ v malírnách dekorací NŤ a nosíval mi do školy volné vstupenky. Mohla jsem vidĜt ty nejlepší opery a činohry i vícekrát v tom nejlepším obsazení.--V té dobĜ jsme s matkou hrávaly čtyįručnĜ na klavír Beethovenovy koncerty a také jsem s ní hrála ping-pongě obojí v klubu podniku Ligna na Václavském námĜstíě kde maminka léta pracovala jako sekretáįka įeditele. Jednou mi právĜ pįi ping- pongu vyprávĜla mi o svém pįedválečném členství v okultní společnosti kolem Weinfurtraě kde našla i dost pįátel. Ve 4.ročníku výtvarné školy jsem jako všichni spolužáci dĜlala talentové zkoušky na vysokou školu. NĜkteįí šli na VŠUPě jiní na AVU. Já jsem si vybrala AVUě zkoušky jsem udĜlalaě ale kvůli machinacím s kvótami mne nevzali a čekala jsem 1 rok. I když se podvod ukázal a jeden profesor z AVU musel kvůli tomu odejítě spravedlnosti se neučinilo zadost a nezaįadili mne toho roku mezi nové studenty.. Ťíky tomu jsem navštĜvovala slavnou pįípravku výborného starého učitele prof.Vodrážky na SmíchovĜ jako pokračování výtvarné školy. Sedávali jsme v podkrovní učebnĜ s Václavem Sokolem, Zbyškem Sionem, Antonínem Tomalíkemě Alvou Hajnem, Zdenkem Rybkou, Karlem Kroupou. Všichni se stali pozdĜji známými malíįi... Seznámila jsem se prostįednictvím Siona a Tomalíka s kroužkem studentů Akademieě kteįí chodili k Istleroviě Medkovi a Boudníkoviě k teoretikovi umĜní J.Chalupeckémuě sledovali jsme současné svĜtové umĜní i moderní české. Ťozvídala jsem se tak o mnohých proudech a ideách v umĜníě literatuįe a hudbĜě které zamĜstnávaly myšlení tvůrců v západní ťvropĜě v USA i jiných zemíchě kolovaly mezi námi tajnĜ dovezené západní časopisy o umĜníě fotografie z důležitých výstavě nahrávky současné atonální hudby... Teprve pozdĜji jsem pochopilaě že prof. Vodrážka byl skutečným učitelem i pro naše myšleníě neboť nám pįi práci četl poezii a eseje Bįezinovy a spisy Ů. X. Šaldy. ( Ty byly v té

5

dobĜ politicky nepįípustnéě tím pan profesor hodnĜ riskoval). NesmírnĜ na mne zapůsobil hlavnĜ Šaldův esej o hrdinném zraku . Pįivedl mne k poznáníě že vnitįní vidĜní je platné a v umĜní nejdůležitĜjší. Tak nás prof.Vodrážka cílevĜdomĜ učil poznávat naši skutečnou kulturu a vážit si jí. Tím nám dal neocenitelný dar. Choval se ke každému studentovi jako dobrý otecě byl jako učitel i pįísnýě aby nás co nejvíce naučil právĜ pro ten typ zkouškyě který nás čekal.- Když jsem ho po letech potkala na ulici a vyprávĜla muě jak dĜlám kresby k básním Ůrantiška Halaseě byl nesmírnĜ rád a živĜ se zajímal o všechno podrobnĜ- stáli jsme tam spolu asi hodinu.

Akademie výtvarných umění v Praze 1958 - 1964 a vzdělání mimo školu.

Ťruhá zkouška na AVU probĜhla dobįe ( mám v archivu kresbu portrétu s razítkem AVU ) a od r. 195ň jsem začala kreslit a malovat v této rozlehlé staré budovĜ blízko Královské Stromovky v Praze. V té dobĜ již vznikaly mé domácí malby. Zvykla jsem si od výtvarné školy pracovat hodnĜ domaě a také na venkovĜ na vsi o prázdnináchě kdy jsem mĜla „atelier“ na půdĜ u strýce v rodišti otcovĜ ě v malé vsi Kdousov na jižní MoravĜ. Nevadilo mi tam ani horkoě když slunce pražilo do tašek na stįešeě ani šumĜní vody pįi dešti ani občasný hluk traktorů a kombajnůě pronikající malými půdními okénky štítu domku z ulice. Sedávala jsem na silném starém trámu u okénekě bylo z nich vidĜt vrcholky jabloní v zahradĜ a nebe. Byla jsem šťastnaěže mám konečnĜ vlastní prostor pro práciě svůj klid a místo na barvyě štĜtce a obrazy a grafiku.. To se mi podaįilo nalézt i ve smíchovském bytĜě kde jsem svůj pokoj po dohodĜ s matkou a babičkou zaįídila jako provizorní ateliér.Tady vznikly r. 1959 první mé odezvy na studium kubismu ě hlavnĜ zátiší ě rozbory kompozic obrazů podle zlatého įezuě když jsem se učila z díla B.Kubištyě- tak vznikly kresby, grafiky , obrazy - z nich nejvĜtší U kapucínů , olej 110.90 cm. Obrazy jsem zakládala na pįísném kompozičním įádu. Namalovala jsem doma i kubizující krajinyě vzniklé na plenéru AVU v pohraničí. Jako další fázi kubismu jsem chápala studium Mondriana. Zaujal mne jeho raný vývoj. Moje mondrianovské kresby a grafikaě zejména studie růstu stromů ( „Mrtvé stromy“)ě olejomalby ( Můj autoportrét)ě krátké období modifikace futurismu ( nejdůležitĜjší byl olej Provazolezkyně - k nĜm jako pįíprava vznikly asi tįi monotypy ) , spolu s kubizujícími obrazy- cyklus asi tįiceti prací je dnes v majetku ČMVU Praha. Mé období surrealismu zahrnovalo vize Kamenů a také vliv H.Moora (dįevoįez Mlčeníě pak obraz a litografie Odpočinek u moįe ) . Hned potom v témže roce nastalo u mne expresivní období : r. 1960 monotypy- cyklus Hlavy jedlíků a obraz U stolu (Jedlíci ), časté imaginární portréty ( litografie Hlava Krista a imaginární portrét J.Kurandovéě monotyp Hlava J.Steklíkaě olej Imaginární portrét Zbyška Siona ěPortrét cikánky aj.) Verše od r. 1959 k cyklu Kameny byly vnitįní reakcí na mé obrazy a grafikyě souvisely nerozlučnĜ spolu. Začaly se jakoby samy psát do sešitů a na papírky ( sbírky Pįíběhy a Kameny), psala jsem ve stoje i v ležeě kdekolivě na pį. pįi návštĜvách v mém atelieru , za hovoru ostatních. PravidelnĜ jsem také zapisovala neobvyklé snyě pozdĜji jsem je shrnula pod názvem Senník. V letech 1960 -1 vznikal Cyklus Mrtvé stromy - byli jsem s ateliérem prof. Součka na plenéru AVU v českém pohraničí. Tam nebylo mnoho času na malováníě pįes den jsme museli pracovat brigádnĜ na polích místního JZŤ. Vybírali jsem įepuě nosili v obou rukách na hromady ke svážení traktoremě a to bylo na mé ruce tak tĜžkéě že tįetí den jsem musela k lékaįi se zánĜtem mízních uzlin. To bylo tįeba jet do místa bydlištĜ- nemĜla jsem na vlakě jela jsem stopem a po ošetįení jsem se s léky stopem vrátila zase zpĜt. MĜla jsem pak čas na nĜjaké kresbyě pak jsem podle nich udĜlala kompozice a obrazy z plenéru doma, litografie pak už ve škole. V cyklu monotypů 1960-1 jsem se pįipravovala na kompozice obrazů . MĜla jsem takový svůj postupěkterý vyžadoval nejprve pįípravu v malých kresbách a v graficeě než jsem si

6

dovolila dĜlat obrazy.- Byly to již úplnĜ abstraktní serie Pįíběhy v ploše a monotypy podle deníkových kreseb Kameny -( dĜlány v létĜ na půdĜ u strýce v KdousovĜ -v každém cyklu bylo pįes dvacet monotypů), pozdĜji na AVU v atelieru grafiky jsem dĜlala litografii Kameny k básni Nikde od F.Halase, v mém novém atelieru na KampĜ vznikly menší obrazy Bílé prostory. Pak nový cyklus zahájil dįevoįezě monotypy a obraz Mlčení (Silentium)ě obraz Velký kámen a cyklus k poezii R.Jefferse : Mara- kresby a monotypy. Ty byly značnĜ drsnéě tmavéě rasantní.- PRVNÍ ATELIER V PRAZE. Moje básnická sbírka Kameny ( Na prahu zamlčení) a všechny cykly kreseb a obrazů i grafikyě zvané Geometria spiritualis, pak i Geometria mechanica vznikaly již v mém novém sklepním atelieru u Kampy u Újezda ve VšehrdovĜ ul. č. 4. ShánĜla jsem jej po národních výborech od počátku studia na AVU asi jeden rok a dostala k nájmu na podzim 1960 od Okresního výboru Prahy 1. Prostor nijak atraktivníě ale klenutý. Byla to bývalá ševcovská dílnaě tmaváě i vlhkáě všude vonĜl popě chodilo se tam pįes domovní sklep kolem uhlí.S pomocí pįátel jsme to upraviliě vybíliliě zaįídili darovaným starým nábytkem. NejvĜtší pracovní stůl pocházel ze zrušené Ůrágnerovy lékárny na Malé stranĜ a pan architekt Ůrágner mi ještĜ velkoryse vĜnoval starou šatní skįíňě pĜknouě empirovou. Jen nefungovalo zavírání na zámek. Vezli jsme to na vypůjčeném dįevĜném dvoukoláku z Malostranského námĜstí až na Újezd , kde v uličce u Kampy byla ta moje nová dílna. ZavádĜla jsem tam vodovod ze sousední sklepní prádelnyě sehnala stará kamna a objednala uhlíě zrenovovala starý WCě udĜlala osvĜtlení nové elektrické hodiny a tatínek mi koupil krásné gramorádioě aby mi tam nebylo smutnoě jak įíkal. Také mne tam navštĜvoval a filozofoval. Pracovala jsem tam ráda a vzniklo tam mnoho mých obrazů ě grafik a kreseb. Začali se u mne ve sklepĜ scházet pįátelé a pozdĜji i zájemci o mou práci. Se spolužáky i kolegynĜmi jsme tu poslouchali hudbu na gramofoně hlavnĜ Janáčkaě Hindemithaě Honeggeraě Martinůě Stravinskéhoě četli jsme nahlas Klímovy spisy a j. (Dokonce jsem sama dala dohromady pár čísel Annálů - výňatky z filozofických pojednání hlavnĜ L. Klímyě J.Maritainaě H.Bergsona a j. Maminka – moje obĜtavá spolupracovnice - je opisovala na stroji v nĜkolika exempláįích. Tak jsem vydala vlastní samizdatě sice jen malý- o nĜkolika stránkách a v maličkém počtu kusůě a asi jen 3- 4 čísla vyšlaě- ale pįeci to byl jeden z prvních samizdatů v Praze. Také jsem začala mít velký zájem o psychologii a psychiatrii. Chodila jsem na pįednášky prof. Vondráčka do Lékaįského domu a u mne v atelieru občas končila tato společnost debatami i praktickými pokusy s hypnosou. 2. ročník AVU : přešla jsem do atelieru malby prof. Součka ŤĜlala jsem malby portrétů a velkých sedících aktů - hnĜdošedá barevnost a trochu modré. Zde byli již starší malíįi- z tĜch dnes známých hlavnĜ Antonín Málek a Kateįina Černáě ze stejné generace Zbyšek Sion a Karel Kroupa. Vzpomínám ráda na hodiny malby podle modelu, kdy v tichu znĜl hlas Zbyška Sionaě recitujícího zpamĜti pįíhody dobrého vojáka Švejka. Naučil se Haškovo dílo zpamĜti z obavyě že je natolik protistátníě že je komunisté zničí ě spálíě zakážou. Od té doby jsem díky tomu umĜla įadu Haškových historek zpamĜti. Byl to pro nás v podstatĜ černý humor s pįídechem dadaismuě parodující i současné pomĜry. Spįátelila jsem se mimo školu s okruhem t.zv.strukturální malbyě navštĜvovala jsem ateliery Evy a Čestmíra Janoškovýchě Jiįího Valenty, Antonína Málkaě Aleše Veseléhoě vymĜňovali jsme si knihy. Povzbuzovaly mne debaty s tehdy již uznávanými malíįi Zdenkem Beranem a Jiįím Načeradskýmě neboť byli neobyčejnĜ informováni ve vĜcech starého i nového umĜní. Skupina t.zv. somráků, zabývající se intenzivnĜ strukturální abstraktní malbouě se výraznĜ formovala právĜ v této dobĜě takže jsem mohla vidĜt jejich

7

vývoj a slýchávat jejich debatyě horečnatéě vášnivéě zaujaté „pro svůj způsob“ ( jak by įekl Nezval). Poznala jsem jejich oddanost umĜníě která byla zcela netečná k jakémukoliv výdĜlkuě hluboké pįemýšlení o životních situacíchě velký pįíklon k filozofii existencialismu a zájem o nové technologie a materiály v malbĜ či tvorbĜ objektů a plastik. Začala jsem navštĜvovat Konfrontace v atelierech ( Konfrontace I. ve ValentovĜ atelieru v Libni, Konfrontace II. v atelieru A.Veselého)ě kde vystavoval i hlavní iniciátor skupiny Jan Koblasa své malby a Karel Nepraš kresby a grafiky ě A.Veselý hrůznĜ špičaté strukturální objekty, Sion, JanošekěTomalík a Málek strukturální obrazy. Teoretiky skupiny byli Ůrantišek Šmejkalě Bohumír Mrázě Ťalibor Veselý. Na vernisážích ( hlavnĜ v ůalerii UmĜlecké besedyě kdy byla proslulá Výstava Ť ) pronášeli učené pįednáškyě plné cizích slově aby jim latentnĜ pįítomní tajní agenti StB nemohli rozumĜt. I myě obyčejní pozorovateléě jsme nerozumĜli. UmĜlecké výzkumy nevelké skupiny vypadaly tehdy jako tiché spiknutíě jako konspirativní hnutí . Na privátních vernisážích stál u dveįí vždy nĜkterý z členů jako stráž a koho neznalě toho nevpustil.Antonín Tomalík pracoval nĜkolik mĜsíců v mém sklepním atelieru na KampĜě a to ve vedlejší bývalé prádelnĜě na svých propalovaných objektech. NemĜl kde dĜlatě a tak jsem mu to nabídla. Ťal mi potom jeden svůj obrazě který nyní zdobí sbírku M. Knížáka. - Chodila jsem i na vernisážeě kde hráli Šmidrové a pįi obĜdech v právnické menze jsem se dennĜ dozvídalaě co je novéhoě jak „somráci“ byli u Boudníka nebo u Medka nebo u Istleraě co bylo nebo bude za dobré koncertyě co se koná v Ťivadle hudbyě jaké koupit gramodesky nebo knihyě kam se půjde atd. V menze pįi obĜdech Tomalík prodával své grafiky po 1O Kčě aby mĜl na pivo. Na obĜdy chodil s námi takě že si vzal od nĜkoho z nás talíį a šel si na nĜj k okénku dát pįidatě polévka byla volnĜ k nabrání z velkého hrnce. Od Tondy jsem si ovšem grafiky koupila, a dodnes je mámě také nĜkteré jeho kresby a dįevoįezové štočky Z prvního ročníku AVUě nazvaného „pįípravka“ jsem pįešla na vlastní žádost do malíįského atelieru prof. Karla Součkaě který v té dobĜ začal učit na AVU a slynul povĜsti velmi tolerantního pedagoga.- Když jsme mĜli v té dobĜ povinný plenér pro celý Součkův ateliér v jedné vsi v Orlických horáchě ubytovali nás ve staré velké škole a pracovali jsme tam pro JZŤ. To nebylo jako za dob staré AVUě kdy se jezdilo do Ůrancie nebo do Itálie malovat. Zachoval se mi jeden autentický dokument: DOPIS PĮÍTťLI Z PLťNÉRU AVU V ČťSKÉM POHRANIČÍ 1961 - výpravy do bunkrů : ... Zdá seěže jsem ti nenapsala o tomě co se tu děje : v pondělí pįijeli kluci zpátky z Prahy, jen Beran odjel asi na dobro. V úterý tu byli profesoįi Kotalíkě Souček a Koreckýě promítali nám obrazy ze světové výstavy v Bruselu. Trvalo to pįes dvě hodinyě celková úroveň pįekvapivě nedobráě jen asi dvě tįi věci se mi trochu líbily. Matení pojmůě špatná instalace i špatný výběr věcí........Včera odpoledne jsme si udělali pěkný výlet s Kateįinou Černouě Tondou Málkem a Karlem Machálkem. Šli jsme na houby a po cestě jsme prolezli tįi velké bunkryě kde kluci ještě nebyli. Nalezli jsme tam spousty nádherně strupatých zdíě i vápníkové krápníkyě různé plísněě rozsypané stěny po nějakém výbuchu a rozervané kráteryě zasypané schodyě zatopená patra. Na povrchu vody hlubokých studní žili velcí bílí červiě všude kolem beton a tmaě měli jsme jen matné osvětlení vlastní baterkou.- Ale co nejlepšího : našli jsme pláty rezavé oceleě naprosto zničené výbuchemě tak zkroucené a takovými různými způsoby proděravěléěže kluciě zvláště Tonda Málekě úplně įvali nadšením. Hned se rozhodliě že to vezmou domůě tak nesli zpět nové „strukturální obrazy“. Tonda įíkalě že to svaįí ještě s kusy železných tyčíě které se tamě zprohýbány výbuchemě daly vytrhnout z betonu. Chtěl by to vystavit na „Konfrontaci“ a působí to opravdu silně.- Karel Machálek si vzal takovou velkou závěsnou věc ze zničeného kovu - našla jsem to já - je to vyloženě sochaě ty zející nepravidelné otvory na ní působí až hrůzně. - Tonda Málek by se sem chtěl vrátit s nákladním autem a s autogenem, chce odįezat a odvézt celé ty zničené rezavé pláty z bunkrů.

8

Mj. v pondělí pįijely dvě úįednice z rektorátu AVU a rozdávaly stipendia. Tak hned vše šlo do hospodyě já byla doma a četlaě mám totiž silné bolesti v krku a kašel.Tak ležím a čtu a čtu. Ťostalo se mi do rukou : André Breton : Nadja ( to nám tu četl a vykládal Zdeněk Beran)ě Ůaulkner : Růže pro ťmiliiě Ratcliffe Hall : Studna osaměníě Jefferson : různé neznámé veršeě opsané na stroji.Teď tu na mne čeká Nietzcheův Antikrist. Mezitím po nocích čtu Apollinaira, Rimbaudaě Nezvalaě někdy Šalduě Čapkovy Pįeklady světových básníkůě- to vše od pondělí. Na pį. Studnu osamění jsem pįečetla za půl noci.- Jinak bedlivě pročítám od Pecky knihu Moderní člověk a kįesťanstvíě čtu to hodně pomaluě vzbuzuje velikou úctu...Jedeme 12. a 13. 10. na exkurzi po vzácných památkách : pįes Kuksě Náchodě Opočno a j. a 14. 10. se vracíme odtud do Prahy..... Z toho okolí mne zaujaly jen smutné uschlé zkroucené pahýly stromůě tvoįící jeden lesík nedaleko na kopci. Sedávala jsem u nich a hrávala na flétnuě pak jsem je kreslila ě a tak vznikly kresby pro cyklus grafik a obrazů Mrtvé stromy. Tįi kubizující obrazy kopcovité krajiny jsme namalovala pak doma v atelieru. 1962 : v KdousovĜ o prázdninách vznikly opĜt Malé deníkové kresby II. ŤĜlala jsem je do tlustých nelinkovaných sešitů jako zápisy každého dne ( nĜkolik desítek).- - Nemohu zapomenou na ty nádherné hodiny v čase letního soustįedĜní na staré půdĜ strýcova domku, ty radosti z objevování nových tahů kreseb a nových výrazů ě to úporné prožívání klidu pįi práci, jež se propadalo do spontánních meditacíě aniž jsem to vĜdĜla. Provázena cvrlikáním vlaštovek jsem z malých kreseb pak vybírala a udĜlala ještĜ tam na půdĜ nové cykly monotypů : Kįivka - Pįímka - Plocha ( studie struktur černé a hnĜdé - nĜkolik desítek grafik - jako pįípravy pro obrazy) Pak v atelieru na KampĜ jsem udĜlala první strukturální obrazy : Zeměměįičě Čtenáį, Spáčě Kameny, a j. kompozice. Květen 1962 : - - moje první privátní výstava v mém ateliéru Všehrdova 4ěPraha 1 - pověsila jsem na stěny čerstvé monotypy a obrazy z posledních dvou let 1960-1962 . - - Nejvíce uznání od spolužáků z AVU získal cyklus Aproximace - Bílé monotypy. ŤĜlala jsem je bílou olejovou barvou na mramorové desce ( staré- z babiččina nočního stolku) a pak tiskla na černé ploše papíru. Objev bílého monotypu : Málek a Janošek jej označili jako „lepší než Boudníkě je to jiné a nové.“ ( Cituji z mého tehdejšího zápisníku). Toník Málek mi pįi prohlídce mé atelierové výstavky doporučil otisknout malé obrazy na sololitu jako reliefní deskuě tedy jako grafikuě což jsem udĜlala. Byla to ale fyzicky velká dįinaě deska byla tlustá a projíždĜt ji lisem bylo velmi tĜžké . Musela jsem dát dva filcy ( plstĜné podložky)ě aby ty všechny prohlubnĜ v desce se dobįe otiskly. Málokdo však vĜdĜlě jak opravdu tĜžkou práci jsme tehdy dĜlali.- - Toho roku jsem udĜlala mimo školu ještĜ cykly kreseb a monotypů Kryptografie, Aproximace a malé grafiky jako počátky cyklu Geometria Spiritualisě který naplno rostl do počtu asi dvacíti čtyį grafik a cyklu obrazů do r.1964. NAHRAZOVÁNÍ VZŤěLÁVÁNÍ V SOUKROMÍ - - Na doporučení pana Vokolka z Pardubic jsem začala jezdit na Moravu do Staré įíše ke Ůlorianům (asi od r. 1961)ě kde jsem poznala i malíįe O. Stritzka a jeho dceru Julianu. MĜla jsem pįístup do obrovské florianovské knihovnyě tam mne s velkou laskavostí nechávali i pįespat- a pro mne to byl hotový ráj. VidĜla jsem originály maleb ů.Rouaultaě kterému Ůlorianovo nakladatelství Stará Įíše dĜlalo reprodukce jako první na svĜtĜ.. Ta knihovna se stala to pro mne významným zdrojem vzdĜlání.- - Od Ůlorianů jsem si tehdy půjčila na pį. Tomáše Akvinského Následováníě Jana z Kįíže Scala Paradisiě Swedenborga.... - - Od nakladatele Vokolka z Pardubic v r. 1963 jsem mĜla půjčeny podle mých zápisků : nĜkteré Ůlorianů Kursy ( Šestově Rozanově Šimon Narecký)ě Rilke : Sonety Orfeoviě Mnišské sonetyě Kabeš : O filozofovi Klímoviě Prousta Hledání ztraceného časuě některé ťncyklikyě Ťopisy O.Bįezinyě a knihy kįesťanských modernistůě jako byli ť.Helloě L.Bloyě Ťurychě Ťemlě Holan:

9

Kolury.- - Holanovy vášnivé dopisyěpsané velkorysými rukopisemě s mnoha škrtanci a vykįičníky mi pan Vokolek ukazoval jako velkou vzácnost. Zaujala mne hodnĜ kniha Colerus : Od bodu ke čtvrtému rozměru ( geometrie)ě noví pro mne byli ů.Papiniě Nietzsche ě ůotz : Tváį století aj....Po antikvariátech jsem sehnala hodnĜ knížekě vydaných ve Staré Įíši. V antikvariátech na SmíchovĜ a na Můstku jsem kupovala každý týden stará vydání knih o filozofii i monografie umĜlců. Nejvíce pro mne znamenalo původní vydání Tvoįení v umění výtvarném od Ůrantiška Kupkyě malíįe a teozofaěkterého jsem si vybrala za svého neviditelného učitele na AVU. 1963 : - - začala jsem pracovat v grafickém atelieru na AVU, kam jsem přestoupila na vlastní žádost z atelieru malby prof.K.Součka MĜla jsem dva důvody ke zmĜnĜ : s prof. Součkem jsem si nerozumĜla ě neįekl mi nikdy nic potįebnéhoě a když jeho korektura skončila a odešelě nastala v atelieru nepopsatelná vįavaě způsobená turnajem ve hįe šprtec, k nĜmuž pįicházeli i páni studenti z jiných vyšších ročníků. Jakmile se za profesorem a asistentem zavįely dveįeě začala velká scénická zmĜna: hoši obrátili velká plátna ke zdiě na jejich zadní stranĜ byly kįídou napsány názvy států ě za které jednotliví hráči hráliě( na pį. USAě SSSRě Canadaě Švédskoě Ůrancieě NŤRě BRŤě ČSR..) a byla tam zachována skóre z minulých zápasů.Pak pįicházeli studenti z dalších ateliérů : od Radyě od Makovskéhoě od Sychry... Na židle se dala velká dįevĜná deska s nakreslenými poli a brankami ěa mezinárodní zápas začal. Hrálo se s mincemi tak,že se hráči museli kovovou korunou poįádným úderem trefit do minceě zastupující pukě a co možná nejdįíve tuto dostat do branky protivníka. Tento akademický sport pįirozenĜ vyvolával nejen hlasité reakce hráčůě byv provázen įevem mladých hrdel co chvíliě ale navíc sama hra nárazy kovů o sebe a o dįevo byla ohromnĜ hlučná. - Pan student Procházka ( pozdĜji restaurátor) všeobecné gaudium obohacoval slavnostním odpalováním raket vlastní výroby z oken atelieru do parku Stromovkaě ležícího tĜsnĜ pod budovou AVU. Rakety dĜlal papírové domaě natíral je bílým latexem ( školním) a dekoroval výsostnými znaky USA. Létaly na travexový pohon.Vyrobil dįevĜnou odpalovací rampuě ta stále v atelieru pod otevįeným oknemě a za živého zájmu a kįiku velké skupiny spolužáků i z jiných ateliérů podpaloval travex, to zasyčelo a raketa s ohnivým ohonem a hukotem vylétla okem a po pár metrech spadla. Ť Ťo druhého dne vyrobil novouěa všichni opĜt s jásotem pįihlíželiě tak uteklo dopoledne a šlo se na obĜd do menzy. A to pro mne nebylo možnéě abych se soustįedila na práci. Malovala jsem tedy každé ráno ve svém sklepním atelieru nebo jsem tisklaě a když mne ve škole prof. Souček celý mĜsíc nevidĜlě dal mi udĜlit rektorskou důtku. Já jsem však dokázalaě že mám ve školním atelieru namalováno více studiíě než ostatníě neboť když všichni hráli šprtecě já jsem malovala náš model.Potįebovala jsem však stále více klidu pro soustįedĜníě a ten jsem pečlivĜ a důslednĜ hledala obcházením všech atelierůě až jsem jej nalezla v pįízemní staré Akademii u výstavištĜ ve Stromovce v ohromném atelieru grafikyě kde každý student mĜl svůj koutě oddĜlený plentou z juty od ostatních. To mne lákalo a podala jsem si žádost o pįestup na rektorát AVUě byla vyįízena k mé spokojenosti a v záįí 1963 jsem s mnoha pįípravnými kresbami pįišla za panem asistentem L. Čepelákem do grafického atelieruě do té doby vedeného klasikem prof. Silovským. Pįijali mne rádi.- - Tiché prostįedíě obklopené vysokými kaštany parkuěmi velmi svĜdčilo. Tam vzniklo mnoho mých grafik : strukturální cyklus Poutníci (kresbyě litografieě strukturální grafiky a obrazy k diplomní práci)ě také první strukturální malé lepty za obĜtavé pomoci asistenta Čepeláka. Radil miě jak mám hluboko leptat své rané abstraktní grafikyě pįestože jsme všichni vĜdĜliěže je naįízen a povolen pouze socialistický realismusět.zv. sorela. SoubĜžnĜ s pįípravou diplomní práce leptala a tiskla jsem zde první zkoušky cyklu Geometria Spiritualis.

10

1963 : - - práce ve sklepním atelieru na KampĜ : VI. cyklus monotypůěstrukturální obrazy v bílé ( Horizontálaě Paralely a j.)ě obrazové asambláže s drahými kovyě pįes 30 barevných kombinovaných kreseb Kryptogramy -, pokračuje cyklus Geometria Spiritualis, reliefní obraz s asambláží Apokatastasis ( dnes v majetku Ph Ťr V.Cílka) 1963 - 4 : - - mimo školu pokračuje obsáhlý cyklus kombinovaných kresebě z nich vzniká įada grafických listů a obrazy kombinovanou technikou asambláže a malby - GEOMETRIA SPIRITUALIS. Z menších materiálových kreseb - maleb na papíįe( asi čtyįicet ) vznikla įada strukturální grafikyě celkem kolem číslovaných 25 listů... Zároveň jsem se pustila do vĜtších strukturálních materiálových obrazůě které byly reliéfníě nejprve na silném plátnĜ s použitím VAC a plnidelě pak na sololitu i na dįevĜ. Užívala jsem pryskyįicě kovůě provazůě textiluě dįevaěvypalovala části letlampou . Cyklus byl ukončen velkým triptychem (Velká vertikálaě Světlo ve tmáchě Vzkįíšení ). Každý obraz objekt triptychu mĜl výšku človĜka. Práce na nich mĜla více fázíě bylo vzrušující pozorovat chování různých hmot ě které jsem nanášela na plochu ležícího obrazu. Když jsem dĜlala veliký obraz- asambláž Světlo ve tmách, zažívala jsem postup tekoucí průhledné hmoty epoxidu jako dramatický dĜj ě jako neobyčejné divadloě a litovala jsemě že to nemohu nafilmovat. Tenkrát ještĜ videofilm neexistoval. V mých zápiscích z tĜch dní jsou kompletní popisy objevených metod a technologických postupů. Stįední část triptychu - objekt Světlo ve tmách 180.90 cm byl vystaven v Salzburku na Biennale Internationale der Christlicher Kunst v r. 1965. - ŤozvĜdĜla jsem se o možnosti tam vystavovat náhodou. Ten velký obraz jsem zabalila do kartonů a poslala jako balík nákladním vlakem mĜsíc pįedem . Bylo to neoficiálníě bez schváleníě za socialismu bylo protistátní činností se takových výstav zúčastňovat. Obraz byl pak reprodukován ve velké knize Europaische Sakrale Kunst der Gegenwart od Dr E.Widdera a įádnĜ navrácen mnĜ do Prahyě aniž jsem byla vyslýchána od StB. Koupil si jej brnĜnský spisovatel a pįekladatelě zeť Ů.X.Halaseě který jej vidĜl pozdĜji na mé výstavĜ Halasiana v ŤomĜ umĜní v BrnĜ. -- - Navázána nová pįátelství : s nakladatelem panem Vlastimilem Vokolkem z Pardubic, který mi pįi mých návštĜvách půjčoval knihyě ukazoval rukopisy dĜlě která vydávalě originální texty a dopisy Vladimíra Holanaě Nezvala a j. Také navštívil můj atelierě kde jsme mĜli závažný rozhovor. Seznámil mne s dílem Ladislava Klímyě kterého považoval za nejvĜtšího a původního českého filozofa. Navštívila jsem i jeho bratra básníka Vokolka v ŤĜčínĜ a učila jsem se všude odolnostiě vytrvalostiě skromnosti a stálé žízni po poznání. - - Velmi mne ovlivnila častá setkání s Ťanou a Jiįím NĜmcovými v jejich bytĜ Ječná Ň ě kam jsem chodívala prohlížet knihy a poslouchat filozofické semináįe již bĜhem studia na AVU. Tu jsem poznala filozofa Z.Hejdánkaě VĜru Jirousovou a I.M.Jirouse, skupinu Plastic People a mnoho dalších odvážných mladých lidíě kteįí toužili být vzdĜlaní a svobodní. RodinĜ NĜmcových jsem vĜnovala tenkrát obraz z cyklu Geometria Spiritualis - složitou asambláž Apokatastasis,- který pozdĜji pįešel do majetku Václava Cílka. NĜmcovi mĜli totiž strach o mneě že by pįi častých prohlídkách StB v jejich sledovaném bytĜ v Ječné Ň obraz vzbudil pozornost tajné policie ě a tak schovali obraz za skįíňě aby mne ochránili.Pan Cílek si obraz vlastnoručnĜ u NĜmců vytáhl zpoza skįínĜ a odvezl tramvají k sobĜě vezl jej nezabalený a įíkal pakě že se o nĜj zranil na rukou. Tak obraz byl pak v bezpečí. ( NicménĜ pozdĜji po podpisu Charty jsem vyšetįování StB neunikla). SoučasnĜ v letech 1963-4 vzniká má diplomní práce: velké obrazy cyklu Poutníci a doprovod k povídkám Ůranze Kafky Malá pozorování a k románu Zámek. (PodrobnĜ o tom píši ve zvláštním textu.)

11

- - K té školní diplomní práci se váže zajímavá událost. Když jsem pįinesla hotové pįípravné kresby v termínu ukázat profesorovi Tittelbachovi ( byl dosazen na místo profesora jako všichni pedagogové pro své členství v KSČ )ě lekl se tématu a zeptal se mne pįed všemi studenty atelieru a pįed asistentemě co bych tomu įíkalaě kdybych musela opakovat ročník. OdpovĜdĜla jsemě že se mi na škole líbí a kdybych ještĜ k tomu pobírala stipendiumě že by mne to velmi potĜšilo.- PozdĜji pįi obhajobĜ hotového grafického cyklu mi oba oponenti navrhli jedničku a profesor Tittelbachě aby se krylě navrhl dvojku. Jenže politická situace se zmĜnila : na zámku Ťobįíši probĜhla v dubnu slavná Kafkovská konference, kde mluvil Eduard ůoldstuckerě oficiálnĜ se o Kafkovi začalo psát i v komunistickém tisku pozitivnĜě a tak mi komise pįi obhajobĜ diplomní práce vyjádįila uznání a dostala jsem jedničku podle nich zaslouženĜ. Cyklus pįípravných kreseb zakoupil Památník národního písemnictví v Praze ještĜ pįed mou obhajobou. Listopad 1964 : - - moje výstava grafiky a kreseb k dílu Ůranze Kafkyě PNP StrahověPraha .– Bylo to pro mne významné uznání mé práce a pomáhal mi pįitom velmi obĜtavĜ bývalý spolužák Václav Sokolě (syn známého architekta ) který byl zamĜstnán v PNPě a již pįedtím mi půjčoval pįi mém studiu vzácné barokní tisky a rytiny z klášterní knihovny. - - V té dobĜ jsem se díky Pateru Reinsbergoviě faráįovi od Týna na Starém MĜstĜě seznámila s básníkem Václavem Renčem ě který byl nedávno propuštĜn z vĜzení. Ten mi pįedstavil svou dceru Zuzanuě nadanou básníįku a malíįkuě která za mnou pak zajíždĜla do Prahy a sžila se na čas s naší generací. Za nĜkolik mĜsíců mi básník V. Renč zprostįedkoval mou první vĜtší knižní práciě která mne podstatnĜ ovlivnila : ilustrace a knižní úpravu veršů Fr.Halase Potopa - Hlad pro nakladatelství BlokěBrno. - - Na tom pro mne úžasném úkolu jsem pracovala v letech 1964 - 5. ( Viz zvláštní text). Rukopis mi pįedal jeho editor Ťr J. Chalupecký. Byl to soubor úzkých listů hladkého papíruě popsaných inkoustem pomĜrnĜ pečlivĜě zįejmĜ definitivní pįepis - tehdy jsme ještĜ nemĜli xeroxě a tak jsem nĜkolik týdnů mĜla v rukou originální Halasovy rukopisy. Naprosto neznámá mi oblast- mystická poezie - se pro mne otevįelaě když jsme začala číst všechny ty knihy, které Ůrantišek Halas uvedl ve svých Poznámkách v poslední části rukopisu : Starý a Nový zákoně Platon ěPlotině Angelus Silesiusě Bridel a barokní mystická poezieě Tomáš Akvinskýě Sv.Jan z Kįížeě sv.Terezie z Ježíše a j. To bylo poprvéě co jsem mohla poznat skutečné prameny básnictví. Ve škole nám to zamlčeliě protože to byla náboženská literatura , a tak jsem všechny ty knížky poshánĜla po známých. Kupodivu velmi rádi půjčovaliě Celého Tomáše Akvinského mĜl doma můj dobrý známý- pan faráį v KdousovĜ. Celé to studium mne hluboce zmĜnilo a poučilo. - - Cítila jsemě že básník Halas tak silnĜ a trýznivĜ prožíval bolest z pįepadení našeho národaě že potįeboval najít ty nejhrůznĜjší a nejdrtivĜjší metafory . I já jsem cítila bolest nad situací národaě která se pak vyhrotila obsazením naší zemĜ sovĜtskými a spįátelenými vojsky v r. 196ň o tįi roky pozdĜji po vydání knihy. V mých vĜtších kresbách 1964 se objevila i vize pįepadení naší zemĜ tanky, kterou jsem nazvala Anděl pomstyě ( pro andĜla užita část reprodukce barokního obrazu)ě kde z chaosu vystupuje velký tank (pįemalovaná fotografie), z temného nebe se proti nĜmu vynoįuje andĜl s plamenným mečem . Tato kombinovaná kresba na koláži z fotografií a s malbou na papíįe je dnes v majetku AJG.

1964 - - Katharse : Pįi dokončování velkých pįípravných kreseb k Halasovi jsem prožila

v jedné noci ve sklepním atelieru na KampĜ velký a bolestný vnitįní pįevrat ě který zmĜnil můj osobní pomĜr k vlastní cestĜ v umĜní. Začala jsem náhle vidĜt svou práci z druhé stranyě vnímat toě co může cítit divákě začala jsem cítit hlubokou zodpovĜdnost za účinky vlastního díla na duše ostatních lidí. Proto celá práce na doprovodu ke sbírkám POTOPAHLAD mĜla pro mĜ naprosto zásadní význam. Ťalo by se to pįirovnat k nĜkolikaleté iniciaciě končící výstupem do jiného svĜtaě který jsem pįedtím neznalaě ale stal se mým

12

novým vnitįním svĜtemě a naplnil se SvĜtlemě které bylo a zůstává pevné a trvalé. Snad by se dal opsat výrazy jako svĜtě v nĜmž panuje įádě svĜtě který dává nadĜjiě nebo snad duchovní oblastě která odhaluje nový možný smysl našeho života. - - V knize Ů. HALAS : POTOPA/ HLAŤ v BrnĜ pak vyšly ( 1965 ) moje dvoubarevné litografieě které jsem dĜlala v tiskárnĜ AVU již po diplomu - v čestném roce. Tak mi to s tím prodlouženým pobytem a se stipendiem na AVU pįeci jen vyšlo. Studium na pražské AVU bylo pro mne velmi významné právĜ lidskými kontakty : poznala a spįátelila jsem se s tĜmiě kteįí šli vlastními cestami umĜleckého vývoje. Pracovali pįevážnĜ více „za školou“ě i když byli studenty AVU nebo VŠUP. S mnohými jsme si vymĜnili práceě se všemi jsme si vymĜňovali myšlenkyě knihy a samizdatovou literaturu. To byla ta skutečná škola života. - - Můj vlastní umĜlecký program byl odlišný od podoby tehdejší strukturální abstrakceějak byla prezentována na Konfrontacíchě nakonec na výstavĜ Ť ( Ťaemona) v UmĜlecké BesedĜ na ÚjezdĜ. PodvĜdomĜ jsem cítila silnou potįebu įádu. Od r. 195ň jsem studovala a hledala v obrazech pevný kompoziční įád. Lekce kubištovskáě futuristická a mondrianovská následovaly velmi rychle za sebouě v rozmezí nĜkolika mĜsíců. První nefigurativníě tedy abstraktní námĜty se objevují v mé práci od r.1960. Pro sebe samotnou jsem hledala poučení studiem filozofie. Nejvíce mne ovlivnil tehdy J. Maritain- Umění a scholastika, H. Bergsonzejména Vývoj tvoįivý je dodnes mou oblíbenou knihouě důležitý pro mne byl P.T. de Chardině kterého mi zprostįedkoval hlavnĜ Jiįí NĜmec. Ťodnes si vážím ruského filozofa Solovjeva, hltala jsem díla Léona Bloye. 1964 : - - ŤIPLOMNÍ PRÁCť : školní figurální práce zakončena cyklem grafik a obrazů na téma Poutníci a cyklem konfigurací k dílu Ůranze Kafky. Slavnost k ukončení studia na AVU diplomem korunoval V. V. Štech v závĜrečné įeči výroky o baráčnické povaze českého umĜní a o odvĜkém abstraktním projevu v umĜní od paleolitu a neolitu. WIEN : - - Téhož roku jsem podnikla studijní cestu do VídnĜ a Salzburgu, povedla se mi účast na výstavĜ Internationale Graphik WIEN v Galerii Griechenbeisel, kterou tehdy umĜlecky vedl známý sochaį Karl Prantl. Vybrali si z tohoě co jsme tajnĜ pįevezla pįes hranice ě na výstavu tįi grafiky mého cyklu Geometria Spiritualis. S ním a jeho ženou Utou - malíįkou jsem posedĜla v jejich ateliéru a spįátelili jsme se.- - Ve Vídni jsem mĜla pįíbuznéě jejich pozvání mi teprve umožnilo cestu. Objevila jsem tam proslulé knihkupectví u Albertinyě tam jsem chodila nĜkolik dnů si prohlížet knihy o současném umĜníě katalogyě grafiku. Nemajíc penízeě skicovala jsem si , co mne zaujaloě a tak jsem dohánĜla vzdĜlání. Pak se mi podaįilo prodat mé grafiky do sbírek Albertiny . Provezla jsem je tehdy pod podšívkou kufru.-V Salzburgu jsem bydlela tįi dny v novém ženském klášteįe Herrnau na doporučení faráįe českého vídeňského kostela. Kolem oltáįe a na chodbĜ od kaple mĜly sestįičky černé nástĜnné malby kįížové cesty od Emilia Vedovyě ty na mne působily velice tragicky. -Sňatek s arch.VojtĜchem Štormem 15. ň.1965 byl v Týnském chrámu ě Pater Reinsberg nás oddával obįadem podle nové liturgické reformy. S manželem jsme pracovali v novém sdružení Ťílo koncilové obnovyě dĜlali výstavy liturgického umĜníě opravyě návrhy. To léto pįed svatbou jsme opravovali zdĜný barokní oltáį v poutním kostele Ťobrá Voda u Kdousova. MĜl tak vyklenuté boční stranyě že pįi dozdívání jsem sloužila svým tĜlem jako „šaluňk“- drželi jsme pak oba každý na jednom rohu ten oltáįě dokud omítka nezaschla.A tak od matky s babičkou jsem se pįestĜhovala ze Smíchova do domku na Oįechovce. Sklepní atelier ve VšehrdovĜ ul. u Kampy jsem si ponechala. MĜli jsme totiž k bydlení jen jednu místnost a mé obrazy, grafika a kresby se nikam nemohly dát. Na práci pįes den v atelieru jsem si tak navyklaě že jsem tam dojíždĜla dennĜ ze Stįešovicě a když se narodil syně pracovala jsem stále v té jedné místnostiě kde jsme bydleli. Když trochu odrostlě obstarala jsem paní na hlídání a jezdila zase do atelieru

13

INTERMEZZO Poznámky k materiálům obrazů Leden 1965 … Užívám materiálů, hmot, které musím přizpůsobit do konečného tvaru. - Uzavírám okruh představ. Od trhlin v obraze Apokatastasis XI – XII 1963 vedla pozvolná cesta ( pro mne ale dosti rychlá a překvapující), k několika obrazům, které se sdružily do cyklu TRHLINY. Protržení obrazové plochy je v mém světě protržením běžného, obvyklého způsobu vnímání. V jistých vzácných okamžicích lze cosi zahlédnout..To, co v trhlině nalézám, musí být nutně nezvyklé, cizí obrazu. Proto užito opět mosazných pilin, proužků a odřezků zpracovaných plechů, někdy s kruhovými výřezy. – Obrazy jsou mnohovrstevné, tvořeny vůlí dosáhnout cíle… Námět TRHLIN vznikl asi v říjnu 1ř64, tehdy připraveny podklady, začato „Poselství“, „Bílý řád“, „ ád a porušení“, cyklus kreseb a dvě grafiky GEOMETRIA SPIRITUALIS.- - Začala jsem užívat dalších technik : kovové piliny po zabarvení jsme zalévala jednak nitrolakem, jednak silnější vrstvou průzračného epoxidu. Bylo krásné a neobyčejně vzrušující zalévat touto hmotou ostré hrany plechů a mosazných pilin a pozorovat pak vnitřní tekoucí pohyblivou organizaci tohoto malého světa pod sítí z provázků a nití. Průhledná hmota při naklonění obrazu se valila přes drobné překážky, výhružně vytékajíc postranními otvory z trhlin ven, pak se při kývnutí plochou poslušně vrátila a ztuhla. Hmota epoxidu tvrdne stejnoměrně, vytváří průsvitný sklovitý povrch, který vyhladí všechny ostrosti a hrboly. Uchovává tak „ neporušené poklady, které rez nestráví“- a tak, ač naším myšlením zdeformované a jako za závojem, přeci je můžeme tušit …Při práci na obraze Co je dole, je i nahoře jsem několik dní sestrojovala přes velké okrouhlé otvory síť z trojitých nití, velmi složitou a mnohovrstevnou. Škoda, že tento stav práce nebyl zachycen ve fotografiích.- Pod vrstvami sítě jsem připravila vrstvy z mosazných pilin v pevném podkladu.- V další fázi práce jsem podle vizuálně připraveného plánu porušila a zničila střední části přehrady ze sítí propálením letlampou. To byl důležitý okamžik v dějinách obrazu, strhující podívaná, při níž plane důmyslná stavba, trámy hoří, boří se a kácejí , změněny v popel, pod nimi v hloubce tmy začíná probleskovat zlatavý třpyt kovu…Ponechávám z celé sítě pouze okraje, předem přesně viděné ve vnitřní vizi…

1964 : GEOMETRIA SPIRITUALIS ČÁRA Jednoznačně pro mne čára znamená jedno.-Symbol jedinosti ,jednoty.- Una.- Já.- Já jsem.Cogito, ergo sum . –Ich bin. – I am . - Je suis. – Nepřetržitá.- Ale děláme někdy čáry dost přerývané. Moje čáry jsou tenké a rovné. Jiné moje čáry jsou ryté brutálně, nerovně, s citem přetržitě.. tak, jak vyžaduje smysl činu, výraz věci. Někdy jsou to udělované rány ! – a tím i sdělované.. Aristoteles praví, že čára se zve jedním, dokonce i když je lomená , je-li nepřetržitá.- Cennější je čára, která je přirozeně nepřetržitá, než ta, která je uměle nastavována.- Staří prý tvrdili, že pojem čáry je totožný s pojmem dvojky. Pro mne je čára především člověkem vymyšlena. V mé práci mohu tedy myslit čarou. Ona je pro mne základem, osou, Je to práce ruční, kolem níž se vše organizuje. Tedy : je li vedena, zároveň vede. Čára, linie je pro mne vlastně pouze myšlená. V mých dílech může být nahrazena dlouhou průrvou, puklinou, rýhou, trhlinou. Její nosnost se násobí tak , jak jinak působí na naše smysly. Může být zastupována i dlouhými částmi čehokoliv, třeba dřevem nebo drátem, zapracovaným do hmoty povrchu. Mohou se navzájem dotýkat, nemusí být spojeny. Pociťuji čáru jako element pružný a dynamický právě proto, že připouští tolik možností výrazu a zpracování, variant ve vnímání.. A co teprve splývání, pronikání, křížení čar : jaké napjetí vytvářejí v ploše, ale i v prostoru!

1

(Pevsner, Gabo, Eiffel ..) Čáry , řazené podle zákonů deskriptivní geometrie , vytvářejí podivuhodné zázraky řádu, který v myšlení trvá věčně a stále se může zdokonalovat. Konstrukce na pohled velmi křehké, ale co lidstvo bude žít, jejich princip se nezmění. – Proč je nevyužít dnes ve světě umění ? Dělení čáry. Aristoteles říká, že „ ji lze dělit, ale může se poznat až když se s dělením přestane. Proto ten, kdo by chtěl sledovat čáru do nekonečna probíhající, nespočítá její díly“. Myslím, že na nekonečno ještě nevystačím. Musím činit čáry velice konečné a umístit je ve vnímatelném formátu. Zde mají čáry stejnou nosnost, ať ve velkém či v malém. A když tuto myšlenku sleduji do důsledků, pak je potřeba říci, že větší formát působí na vnímání naléhavěji . Ve smyslu „myšlenosti“ tohoto systému by nemělo záležet na tom, jak působí, ale na tom, co jej nese,- a tak, dělím- li čáru, je to proto, že ji nechci dokončit. Rozdělením čáry v určitých místech získávám opěrné body pro pokračování v systému.Vznikne mnohost, ale nikoliv libovolná. A tu chci a musím pečlivě organizovat… Čára nebývá nikdy sama. Vyvolává v této fázi mé práce druhou a další na určitých místech plochy, ty opět musejí být přerušovány, ale nejsou už vůdčí, mnohdy jen doprovázejí.. To, co se nazývá směrem čáry, je ve skutečnosti druhem myšlení. Považuji to za mé vizuální myšlení, které je bezprostřední. Není a nemůže být označeno pojmy. Myslím, že to je tak proto ,že nemáme adekvátní vnímací schopnost pro vize a představy, dotvářející se teprve v budoucnosti.- - Studuji Deník Paula Kleea a dvě knhy Kandinského, většinou matka překládá z němčiny a já zároveň zapisuji : Klee říká o linii, . . „je nezávislou silou, jež hledá sama sebe a pak teprve svou pozici v prostoru , má vztah k životu, prvkům, k organickému světu, že ve strukturách přírody, v kostní substanci, ve svazcích svalů má dynamickou funkci. Linie nám ukazují pohyblivost forem v prostoru , v přírodních strukturách pomáhají znovu nalézt význam symbolických forem…“ U Kandinského mne překvapuje pár vět, které naprosto přesně popisují můj zážitek při práci na posledních obrazech : „Každé dílo povstává tak, jako povstává kosmos – katastrofami, které z chaosu nástrojů tvoří symfonii jako hudbu sfér.- Tvoření díla je tvoření světa… …. Buď často sám v sobě.. … .Muselo uplynout mnoho let, než jsem se dopracoval svým myšlením a city k pochopení, že cíle přírody a umění jsou zásadně organicky rozdílné…

…. ROVNOVÁHA A PROPORCE NEJSOU VN , NÝBRŽ V UM LCI SAMOTNÉM ...“

2

VÝSTAVY: 1965 : - - GEOMETRIA SPIRITUALIS - Vlastní text v katalogu výstavy v Klubu lékaįské fakulty UJEP Brno ( 28.5.-20.6.) - Vernisáž Ph Ťr ť.Štiková z PNP Praha. Zde byl poprvé vystaven kompletní cyklus ůťOMťTRIA SPIRITUALISě kresbyě grafiky i obrazy. Zahájení bylo pro mne velmi důležité : četla jsem tam úryvky z vybraných textů moderních malíįů a svůj krátký text ůeometria Spiritualis. Katalog byl útlýě s 10 reprodukcemi, s mým textemě ale zcela vystihoval moje tehdejší zámĜry. - - na podzim roku 1965 Výstava Geometria Spiritualis v galerii Klubu Mánes v Praze. Výstavu zahajoval PHŤr Jiįí NĜmec. Pįišlo spousta pįátel i z okruhu NĜmcových . Setkání s A. Pohribným. 1965 : Výstava 10 ůRAŮIKĶ v Ústí n . Orlicí : Boudníkě Balcarě Hovadíkě Koblasaě Kučerováě Janošekě Plíškováě Puchnarováě Valentaě Veselý. Kurátorem byl Ph Ťr Z.Ůelixě tehdy čerstvý absolvent filozofie a kamarád. Zde se podaįilo pįedstavit konfrontaci nĜkolika názorů aktuálních tendencí. Tak se o tom psalo. - - V tomto roce Z.Ůelix pįedčítal ze své diplomní práce o Schellingovi v Klubu Mánes. To bylo také významné místo setkání : bĜhem studia jsme tam chodili na pįednášky o moderní architektuįe či o poezii. Mou práci tak výraznĜ ovlivnila pįednáška básníků Hiršala a paní Groegrové o současných metodách poezieě o permutacích a variacích. Tyto metody jsem okamžitĜ vyzkoušela v novém cyklu Geometria Mechanica, v prvních kresbách a pak v grafikách. - - Začala jsem vystavovat pįes Art Centrum v zahraničí ( vyzvali mne). Ovzduší pįed rokem 196ň bylo poznamenáno vzrůstajícím zájmem ťvropy i Ameriky o tehdejší mladé československé umĜní. Skupinové výstavy v zahraničí začaly stįídat jedna druhou. R. 1966 jsem získala cenu Folkwang- Presse- Preis v ESSENU za cyklus grafik GEOMETRIA SPIRITUALIS pįi zahájení výstavy 14 Graphiker aus Prag. Cyklus mĜl velký ohlas v nĜmeckém tisku. Na vernisáži jsem se seznámila se známým průmyslníkem Kruppemě který mne pozval do své galerie a udĜlal tam se mnou rozhovor pro desítky pįátel umĜní. Byla jsem pro nĜ atrakcí- nemohli uvĜįitě že v komunistické zemi může existovat svobodné umĜní. Jeho sbírka současného svĜtového umĜní mne oslnilaě rovnĜž kįesla a pohovky v salonuě potažené bílou kůží. - - Zájem o mou práci projevila Galerie Tangente Univerzity Heidelberg, kde jsem pak vystavovala a vydali dvĜ moje grafiky pro své subskribenty. Ty jsem jim tiskla u nás - jednu litografii a jeden lept. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------VÝSTAVY :. 1966: Junge tschechische Graphik, Galerie Tangente, HEIDELBERG. V.Biennale Christlicher Kunst, SALZBURG Výstava mladýchě ÚLUVěPraha II. Mezinárodní biennale knižní grafikyěBrno Výstava mladých ke kongresu AICAě ŤUě Brno 14 Graphiker aus Prag, Museum Folkwang, ESSEN RovnĜž velká společnost sbĜratelů grafiky Griffelkunst Vereininung se sídlem v HAMBURGU vydala tehdy tįi moje grafiky v nákladu 25O ks. Tiskli si je sami a desky se podalo pįevézt v autĜ panu Ťr A.Kusákoviě který tehdy organizoval výstavy mladého umĜní z ČSR v NSR. 3.6.1966 se mi narodil syn Ůrantišek Štorm.

1

- - Mé práce byly často zaįazovány do pįehlídek čs. umĜní po celém svĜtĜě na pį. EXPO OSAKA, TOKYO, UNIVERSITY OREGON, EXPO MONTREAL ( viz pįehled výstav). V té dobĜ jsem již nemĜla nic společného s výchozím hnutím strukturální abstrakceě které jsem prožila na AVU. To bylo způsobeno oním vnitįním duševním pįevratemě který se udál bez mého pįičinĜní jednou v noci pįi práci na posledním tématu halasovského cyklu -na kombinované kresbĜ Chaos III. Silný proud odporu ke katastrofickým vizím zaplavil jako očistná katarze celé mé vĜdomí i cítĜní a obrátil mé úsilí k čistému svĜtu kįivekě pįímekě geometrie a variant na goniometrické funkce. - - Rozjela jsem se do Brna na Mezinárodní veletrh strojírenství 1965ě abych na vlastní oči vidĜlaě jak stroje dovedou kreslit. Pįivezla jsem si domů nĜkolik kreseb záznamu goniometrických funkcíě které vytvoįil analogový počítač. Byla jsem okouzlena harmonií a rytmy jemných kįivkových struktur a jejich až mystickou symbolikou. Pochopila jsem však, že lidský mozek je schopen ještĜ úžasnĜjších kompozic než strojě a tak vznikl můj nový cyklus GEOMETRIA MECHANICA. Nejprve to byly lehké liniové kresby - cyklus asi 50 kresebě potom čárové lepty a od r. 196Ň jsem je doplňovala akvatintou na geometrické formy a plochy záįivých kontrastních barevě od nichž jsem se pustila i do obrazů. V kresbáchě grafikách a pįi malbĜ jsem užívala kįivítka z plastické hmoty. - - V obrazech se ještĜ prohloubily barevné kontrasty čistých tónů. Nejvíce práce mi tehdy dal obraz Kįíž z parabol s pečlivĜ malovanými parabolickými kįivkami.ŤĜlala jsem je velmi tenkými štĜtci a mnohokrát malovala červenou lazurovanou plochu kolem nich. PostupnĜ se má díla stávala určitými znaky, spojovala jsem si jejich vnitįní obsah se situací našeho národa v letech pįed rokem 196ň.. Znaková symbolika navazovala na tehdy novou teorii znaku ve filozofiiě která se začala pįevádĜt i do výtvarného svĜta v západní sociologii umĜní Kupodivu byla u nás tehdy vydána původní práce Ph Ťr ZvĜįiny( katolického knĜze a įeholníka) o teorii znaku ve výtvarném uměníě a ta mi hodnĜ pomohla. Pracovala jsem na cyklech barevných leptů a obrazů ZNAKY- ERBY, a pokračovala jsem v nĜm i po pįestĜhování do Českých BudĜjovic. - - Mnohé ty objevy jsem uplatnila v práci pro obživu: na knižní vazbĜ R.Guardiniho O MOŤLITBě jsem umístila symbol z obrazu Kįíž z parabol, na knize F.Heera motiv z leptu Kįivkyě když jsem pracovala pro nakladatelství ÚCN. Také jsem dostala práci na įadĜ malých svĜtových próz pro nakladatelství Odeoně kde jsem pro obálky užívala částí mých strukturálních a pak geometricky komponovaných grafik. PozdĜji jsem dĜlala įadu knih pro nakladatelství Vyšehrad. Své tehdy milované autory jsem si pro sebe oblékla do vlastních pįebalů s motivy grafik Geometria mechanica / Platoně Aristotelesě Plotin …/ VÝSTAVY : 1967 : Graphiek uit Praag ( Grafika z Prahy) , Stedelijk Museum, AMSTERDAM Tschechoslowakische Kunst, Neue Sparkasse HAMBURG ě totéž v KIELU ťxposition dÁrts ůraphiques Tchéque PARIS, Museum Drancy 3 Graphiker, Reekum Galerij, APELDOORN, Holland Grafiky z galerie Platýz- Anderleě BoudníkěKučerováě Kubíčekě PlíškováěPuchnarováě Rusováě Severová - Galerie Hollar - Kurátor a vernisáž Ph Ťr L. Vachtová Pįehlídka čs. současného uměníěPKJOŮ - pavilon Brusel, Praha : zde mi byla udělena CENA MINISTERSTVA KULTURY ZA GRAFIKY K ŤÍLU Ů. KAŮKYVýstava Čs. grafika k 50.výročí SČUů Hollarě galerie Mánesě Praha

Velmi důležitá byla v mém existenčním zajištĜní práce pro architekturu . V pįedchozí etapĜ v cyklu ůeometria Spiritualis jsem realizovala velký strukturální objekt Světlo z pecí ve foyer svobodárny Královodvorských železáren r. 1965.

2

Obraz mĜl formát zcela corbusierovský- kompozice na dva čtverce rozmĜrů 240 .120 cm, obdélný na šíįkuě provedený asambláží z mnoha materiálů a lazurní malbouě podklad dįevoě pįekližka. Název „Světlo z pecí“ dovoloval i komisi Svazu výtvarných umĜlcůě kde tehdy zasedala i Adriena Šimotováě aby oficiálnĜ pįes Ůond doporučila můj návrh k realizaci. Odtud započala moje dlouholetá spolupráce s architektemě který soubĜžnĜ s námi studoval a dával mi práci i v pozdĜjších letech takě že jsem mohla uživit sebe i své dvĜ dĜti. Ťalší realizací byl velký betonový a oblázkový relief HRA ŤěTÍ Ň60.450 cm pro fasádu mateįské školy Rukavičkáįských závodů v Ťobįíši r.1966. Ůondová komise schválila můj návrh a na realizaci jsem pracovala společnĜ s A. Matasovou V té dobĜ jsem dostala tįikrát za sebou stipendium na tvůrčí práci od tehdejší komise mladých pįi Svazu čs.výtvarných umĜlců. Proto jsem mohla v klidu pracovat na obrazech, kresbáchě grafikách a ještĜ živit manžela architekta od r.1965. Pak získal místo a byt jako urbanista v Č. BudĜjovicích r.1969 ě kam jsme se po vpádu sovĜtských vojsk pįestĜhovali. Ve dnech vpádu sovĜtských vojsk jsem stihla vytisknout na pražské AVU tįíbarevnou litografii pro galerii Tangente v Heidelbergu a také odeslat pro jejich subskribenty. MĜla název Znak naděje pro srpen 1968. Na tiskaįském stroji grafického atelieru AVU u Stromovky stálo malé tranzistorové rádioě které stále hlásilo zprávy o postupu okupačních vojsk a o metodách, jimiž se bránili naši vynalézaví lidé Ty v nás vzbuzovaly sympatie a nadĜji. Toho rána 21. srpna mne za úsvitu probudil telefon :“ Paní Ťanoě už jsou tady!! Tanky jedou kolem nás od RuzynĜ!!“ Pustila jsem si rozhlas a pak šla nakoupit zásoby. U obchodu čekal zástup lidíě poslouchali tranzistoryě ženy plakaly. VidĜli jsme mnoho nákladních autě ovĜšených mladými lidmi a vlajkamiě jedoucích na Hradě volala jsem na nĜě aby tam nejezdili, že se tam stįílíě Stįelba byla slyšet z Hradu až k nám na Oįechovku. A za nĜjaký čas se bez aut, smutní, s prostįílenými vlajkami vraceli. Įíkaliěže nĜkolik kamarádů padlo. Šílená tragedie se rozehrála. Cítila jsemě že tak velká bolest potįebuje protiváhu. Moje další grafiky a obrazy z vĜtšího cyklu KĮIVKY nesly názvy Škála nadějeě Znaky radostiě Znaky pįátelstvíě Znak koncentraceě Problémy spolužitíě Ťialogě Protikladyě Protivníci. Začala jsem kresbami už r. 1966ě které tvoįí základ k dalším sériím prací do r. 68. Precizuje se vůle k įáduě čistotĜě pįísnosti a jednoduchosti. Užívala jsem ke kresbĜ a pak k malbĜ zdánlivĜ čistĜ mechanických ( proto název GEOMETRIA MECHANICA) pomůcek : zpočátku kladení plechových částí na plochuě tĜchě které jsem pįedtím vkládala do svých obrazů - asambláží .(Zlatavá barva plechů byla pro mne rovnocennou náhradou barvyějejich tvary byly důležitým kompozičním elementem v grafikách a obrazech pįedchozího cyklu. Brzy jsem objevila kouzlo kįivekě vytváįených pomocí kįivítekěpravítek a kružítkem. Zdálo se miě že jsem probudila vlastní analogový computerě skrytý v mém mozku. Objevila jsem v zahraničí 120 cm dlouhé kįivítko z umĜlé gumy s kovovým pružným jádremě které dobįe drželo tvar.Od konce r.1966 vznikal cyklus velkých kresebě zabývající se vztahy tĜchto kįivek a také působením čistých základních barev. Ťo mých prací vnikla záįivá červeňě jasná modį a svítivá zelená barva.V novém cyklu grafik jsem užívala nĜkdy metody násobeného otisku téže desky ( postupný pohybě pohyb v kruhu nebo ve čtverci). Jindy jsem pracovala klasickým barevným leptem v soutisku nĜkolik desek nebo stejnou desku s další barvou jsem pįi tisku otáčela do protipoloh ( cyklus Protiklady- Protivníci). Tyto experimenty mi pomohly se pustit do obrazůě malovaných čistou hladkou technikou olejomalby s lazurováním . Pįitahovaly mne barvy záįivéě kontrastní ě jejich psychologický významěi symbolika. Zkoumala jsem výrazové hodnoty kįivek ě jejich vlastní smysl a jejich život v ploše . Pįedstavovaly pro mne symbol lidských i politických vztahů. NĜkterým vĜcem z cyklu KĮIVKY jsem pįikládala humorný či ironický význam : Patafyzický kabinet A.Jarryhoě Veselý kinetistaě Úsměv pįedsedy Mao-ce-tunga - všechny z r. 1967. Zbytky vlivu surrealismu cítím v pįiznání absolutní moci fantazie a ve svobodném zacházení s novými prvky v jejich vlastním svĜtĜ. Je tu použita inspirace z goniometrických

3

funkcíě z kreseb kybernetických strojů ( Hold kybernetice, celý cyklus Geometria Mechanica). Často jsem si prostĜ hrála se vztahy plošných elementů - kįivekěpįímek a plochě jako na pį. obrazy a grafiky Pokus o pįekonání hraniceě Stupnice naděje, Rozhovor, Chaos, Ťvě kįivky. Řídila jsem se zásadou ke každému tématu dĜlat variace v kresbáchě grafikách i obrazech současnĜ. Tak jsem se pįiblížila metodou starým barokním skladatelůmě které jsem mĜla tak ráda : vytváįela jsem variace na jeden námĜě dokud se nevyčerpal. Ťalší cyklus Erby a Znaky se vyvíjel opĜt od kreseb k obrazům. V obraze a grafice Problémy spolužití jsem učinila pokus o syntézu dosavadního výzkumu.(Nachází se v soukromém majetku). --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------VÝSTAVY: 1967 : grafika Problémy spolužití byla hlavním motivem plakátu výstavy LÁrt Tchéque v Paįížiě Musée Ťrancy 196Ň. 1968: Šest z Prahy ( Sex fran Praag) - NačeradskýěPauzerěPlíškováěPuchnarováě Pįibylě Slavík Kunstforum NORKOPPING 3.4.- 21.4. ůalerie mĜsta LINKOPPING 9.6. - 21.8 VI. Internationale Biennale Christlicher Kunst, SALZBURG ůravures Contemporaines Tchecoslovaquesě Musée dea Beaux Artsě NIMES, Francie Die Logik der durchsichtige Nacht, Kunstamst, BERLIN Salon dÁrt Sacréě Musée dÁrt Moderneě PARIS Tschechoslowakische Kunst, Neue Galerie FRANKFURT a pak totéž Ťortmund Mezinárodní Biennale ŤANUVIUSěBratislava 9 výtvarnic v Galerii D, Praha Biennale Výzkumy grafikyě ůalerie Vysočinyě Jihlava - ČťSTNÉ UZNÁNÍ Ačkoliv byla doba velmi vypjatáě výtvarný život ještĜ proudil a rozvíjelo se mnoho významných osobností z mé generace. Podnikla jsem studijní cestu na Biennale do Salzburgu a do VídnĜ.-Podrobnosti v ZÁPISNÍKU. CESTA do Francie 1968 : TĜsnĜ pįed srpnem 196ň jsem byla 1 mĜsíc na pracovním pobytu v umĜleckém centru na jihu Francie. To jsem hradila z ceny Folkwang-Presse-Preis i manželovi. Tu jsem mĜla nové zkušenosti : studovala jsem Corbusierův Modulor na kolektivním domĜ v Marseille a jeho klášter La Tourette. Byli jsme hosty mnichů v Taizé jako první Češi. Pįešla jsem pįes původní įímský akvadukt a sedla jsem si na pravou korintskou hlavici z rozbitého įímského chrámu.VidĜla jsem Aix a pravĜké kamenné domky. V umĜleckém centru v Provenceě které vedli NĜmciě jsem tiskla vlastnoručnĜ litografie Aldebaran a Pįíběhy kįivek. V Paįíži jsem si prohlížela pouze galerie současného umĜní a chrámy. Po vpádu vojsk,který byl tragédií pro celý národ r.1968 , jsem pokračovala s prací na rozvíjení výrazů kįivek a geometrických ploch. V únoru 1969 narození dcery Markéty. 1969 v létĜ s rodinou pįestĜhování do Českých BudĜjovic sloužilo jako duchovní emigrace. Nedaleko bydlištĜ jsem si sehnala malý sklepní atelierě kde jsem tiskla cyklus Protivníci, malovala obrazy z cyklů Škályě Erby a Znaky, Architektouny . Pracovala.jsem v atelieru dennĜě když jsem odvedla dítĜ do školky . Když byl v Č.BudĜjovicích proces s Plastic People, Ťana NĜmcováě Martin Jirous a další pįátelé v nĜm pįespali.- Bohužel tato sklepní dílna nebyla technicky v poįádku : dvakrát vytekla žumpa a zaplavila atelier do výše kotníků po pįívalových deštích- a tím se poškodily grafiky v deskách u stĜny a nĜkteré obrazy.

4

CESTA DO HAMBURGU : Společnost Griffelkunst Vereinigung si objednala ode mne dvĜ grafiky - barevné leptyěkteré si sami vytiskli. Ťesky jsem poslala tajnĜ - po Ťr Kusákovi autem. Byl to Patafyzický kabinet a ještĜ Pokus o pįekonání hranice z cyklu Geometria Mechanica. Potom mne pozvali k podepsání na týden do Hamburgu. Tehdy jsem vidĜla įadu výstavě hlavnĜ Documenta v Kasselu/ tam vystavovali krásné vĜci Sýkora a Ťobeš/ a velkou slavnou výstavu Zero v Ťusseldorfu. To bylo pro mne důležité. NĜkteré jejich ideje mne uchvátily. Seznámili mne s docentem teorie umĜní v Hamburgu a ten mne provedl po jejich Akademii. V atelierech ani na chodbách nebylo vůbec nic k vidĜní. V 1. ročníku jedna dívka malovala zátiší na úrovni tak druhého ročníku našich stįedních škol výtvarných. V jednom atelieru byla kolem dokola povĜšena įada barevných pohlednic ze svĜtaě nic jiného. Pan docent mi vysvĜtlilě že v atelierech se pouze diskutuje. Uvažovala jsemě jak se takový absolvent pak živí. V galeriích jsem vidĜla současné umĜní z celého svĜtaě pįivezla jsem kufr plný katalogů a knih. A také barvy.

VÝSTAVY : 1969: Výstava grafiků SČUů Hollarě KOBLENZ Contemporary Prints from Czechoslovakia, OREGON STATE UNIVERSITY, USA Arte Cecoslovaca Contemporanea, MUSEO DI BOLOGNAě Italy ( kurátor Arsen Pohribný) Ůestival dÁrte Cecoslovaca- 77 Grafici, Museo Civitate, CORREGIO ( --- „ ---- „---I .Biennale Internationale de la Gravure - LIÉůť, Belgie LÁrt Tchéque Actuelě ůalerie Renaultě PARIS - Champs ťlysées ( L.Vachtová) Československá grafika ě Palais des Beaux Arts, BRUSEL --- „--- - - „ - - - Far Gallery, NEWYORK, USA --- „--- - - „- - - Galerie Angel Aigu, BRUSEL Čs. výtvarné umění- SVěTOVÁ VÝSTAVA ťXPO MONTRÉAL ůrafika členů SČUů Hollar , MANNHEIM A SAARBRUCKEN, Německo Zde všude jsem vystavovala nejsoučasnĜjší práce z cyklů Kįivky a Znaky- barevné lepty vĜtších formátů. Ke všem výstavám byly vydány katalogyě staralo se o nĜ Art Centrumě kde jsem byla dostatečnĜ zastoupenaě a tak jsem se mohla vĜnovat rodinĜ a práci v Č.BudĜjovicích. Namáhavé bylo pįestĜhování atelieru z Prahy do Českých BudĜjovicě zejména tĜžkých lisů a obrazů. Kolega architekt z Prahy na mne nezapomnĜlě zadával mi další práce pro veįejné budovyě které stavĜl pražský Krajský projektový ústav v BerounĜ. Zde jsem mohla použít svých výzkumů kįivek v ploše z volných geometricky čistých kompozic.Byla to radostná práce. 1970 - 1974 : studií elementů jsem užila v įešení stĜn v architektuįeě na pį. stĜny z keramických obkladů v kulturním domě v Berouně (velká stĜna cukrárny a kavárny ň00.500 cmě další kompozice z elementů kįivek ve čtverci na stĜnĜ restaurace v BerounĜ nebo ve vstupech do šaten kulturního domu.) Zde všude jsem uplatňovala systémy Architektounůě které byly pįipraveny v mnoha kresbách a také v obrazech . VÝSTAVY: 1970 : VII. Internationale Biennale Christlicher Kunst, SALZBURG Premi International Dibuis Joan Miro, BARCELONA

5

Čs. výtvarné umění - SVěTOVÁ VÝSTAVA ťXPO ÓSAKA Ůestival dÁrte Cecoslovaca, CORREGIO, Italy Československá grafikaě MánesěPraha Soudobá česká grafikaě Ťům uměníě Hodonín Výstava mladýchě MánesěPraha Kresby grafiků SČUůě ůalerie Hollarě Praha 1971 : Graphics from Czechoslovakia, OXFORD UNIVERSITY, Anglie Československá moderní grafikaě Centraal UTRECHT Museum, Holandsko Členská výstava SČUů Hollarě výstavní síň Mánesě Praha Tįi plus jedna : Ů.Peterkaě NováčekěValtr a Puchnarováě Ťům uměníě Č.Budějovice Samostatná výstava : ůrafika Ť. Štormové - Puchnarové 1965 -19Ň0ě Oů Muzeum Písek Od r. 1971 jsem se pro sebe objevila novou techniku serigrafií. . Tiskla jsem je v dobįe zaįízené dílnĜ na výstavišti ZemĜ živitelka v Č.BudĜjovicích.Vznikly įady t.zv variací a permutací cyklu Hry , Šachy s člověkem. Moje Hry mĜly opĜt protrežimní podtext : byly to zašifrované symboly manipulace s človĜkem. Objevovala se v nich zjednodušená silueta hlavy,- pozdĜji ji pįátelé nazvali „nekrytĜ ležící stįelec“ podle schematu terčů cvičné stįelby na vojnĜ. Cyklus Ornamenty obsahuje serigrafii Vlastenecký ornament, což byla ironická persifláž na barvy naší státní vlajky- červenouě modrou a bílou. Vznikly cykly velikých serigrafií pro obrazy a prostorové objektyě ty jsem rozįezávalaě protože mi plocha nestačilaě a vytváįela jsem od r. 19Ň2 prostorové grafiky ( krychle a skládačky). Objekty z papíru a kartonu byly myšleny jako t.zv. stolní grafika ě která by mohla vytvoįit hrové pracovní prostįedí na stolech u počítačů ě v kanceláįích i doma. Krychlové tvary se serigrafiemi jsem navrhla pro dĜtské hryě krychle bez jedné stĜny tvoįila dutý prostor ke koncentraci, byla-li nasazena na hlavu įečníka nebo pįednášejícího.-1974: Kulturní dům Beroun :Velký keramický relief ň. 5 metrů : dostala jsem v r. 1972 - 4 krásnou pįíležitost k využití kompozic právĜ tĜchto mých Her na velkých keramických stĜnách společenského centra a cukrárny v BerounĜ. Navrhla jsem je na principu používání jednoho elementu a realizovala na velké ploše v bílé glazuįe jako velké obdélné kachle s jedním motivemě který se v ploše mírnĜ prohýbal konvexnĜ a konkávnĜ. Vznikly tak pravidelné rytmy svĜtelě které výraznĜ oživovaly v įadách velkou svĜtlou plochu stĜn. V tomtéž roce jsem vystavovala obrazy Architektouny na pįehlídce mladých v Mánesuě na základĜ toho vyšel monografický článek v noblesním časopise na kįídĜ Výtvarné umĜní : Z atelieru Ťany Štormové 1974.- To vše bylo pro mne natolik významnéě že se mi otevíral nový prostorě hodnĜ psychologicky zamĜįený. Bylo to nové pojetí modelování prostoruě založené na symbolických duchovních hodnotách. NeobyčejnĜ mne zaujaly vztahy čistých barev a jejich působeníě studovala jsem si sama pro sebe psychologii a pokračovala v soukromém studiu filozofie. Bylo to nové období mé práceě kdy jsem si více uvĜdomovala jistý nový įád v obrazech, kresbách a v grafice. ObmĜny stejného elementu a jiná rytmická įazení dostaly novou įeč foremě jejich bohatá variabilita mĜla prameny v odvĜkém lidském pudu ke hįeě a tím jsem sama získávala nové podnĜty. Také mi to pomáhalo najít rovnováhu dušeě která trpĜla narůstajícími neshodami s manželem. Ty vyvrcholily po mé havárii s autem v létĜ 19Ň2ě kdy jsem vezla dĜti na chalupu, abych tam jako obvykle tvrdou prací udĜlala poįádek . Po havárii se probudily dosud skryté fyzické závady na páteįi. Proto jsem začala cvičit joguě abych si mohla vyléčit poruchu páteįe.Tak jsem se seznámila s mnoha dobrými lidmi a začala jsem jezdit na týdenní cvičení na soukromý statekěkde jsme se učili pravé jogové praktikyě dovezené čerstvĜ z Indieě kde náš cvičitel dva roky pobýval v ašramech.

6

ZAČÁTťK UČITťLSKÉ PRÁCť NA VLASTNÍ PěST V létĜ r. 19Ň2 mne navštívila pracovnice z Domu kultury v Českých BudĜjovicích a požádala mneě abych zavedla nový obor zájmové umĜlecké činnosti na této instituci v centru mĜsta. Začala jsem vést tįi výtvarné kurzy pro děti a mládež. Byla jsem sice poučena na AVU v hodinách pedagogikyě jak se na školách učíě ale nyní jsem se cítila jako neplavec vržený do moįe. Rychle jsem se snažila poučitě jak vytvoįit metody pro zájmové skupiny výtvarné práce s dĜtmi a mládeží. Navštívila jsem nĜkolikrát výtvarnou katedru na pedagogické fakultĜ .Tam jsem našla hlavnĜ dobré kontakty k pozdĜjší spolupráci na výstaváchě a doporučení pĜstovat dĜtskou pįedstavivost. Hlavní poučení jsem doufala najít v současné praxi . Proto jsem zašla na Základní školu umĜníě kde tehdy vedl zájmový výtvarný obor zasloužilý umĜlecě jihočeský malíį Milan Peterka, zároveň tehdejší pįedseda Svazu umĜlců v jižních Čecháchě a starý člen KSČ. Ale co jsem tam nevidĜla ř Náhodou jsem vstoupila do jeho učebnyě a Mistr nebyl právĜ pįítomen. ŤĜti mĜly pįed sebou na lavicích čtvrtky formátu A3 nekvalitního žlutého papíru a na nĜ malovaly akvarelem všechny stejné téma : mírové holubice s kvĜty a snítkami. Pįi prohlídce zblízka jsem užasle a s ohromením zjistilaě že všechny holubiceě kvĜty a snítky soudruh „profesor“ ak. mal. Milan Peterka pįedkreslil tužkou ! - a dĜti v roli učedníků pouze poslušnĜ vybarvovaly vodovými barvami plochyě jak si pįál pan učitel. HledĜla jsem se co nejrychleji ztratit ě aniž jsem se s ním setkala.Pochopila jsemě že musím postupovat jinak.- To bylo základní poučeníě které mne vedlo pak ke studiu metod západní provenience zejména francouzskýchě o nichž podával skryté zprávy prof. Uždil ve sbornících pįednášek ze svĜtových konferencí INSťA v letech sedmdesátých. To jsem ovšem využila po svém. Tak jsem postupnĜ objevila nové formy umĜlecké tvoįivosti dĜtí a mládeže.ŤĜlala jsem to s rostoucím nadšením a začala publikovat v odborných časopisech různé popisy nových metod t.zv.komplexní estetické výchovy. Brzy z jednoho mého kurzu vznikly tįi skupiny . Princip mého objevu byl v tomě že jsem dĜlala s dĜtmi všechny dostupné obory a techniky výtvarného umĜní : nejen kresbu a malbu ě ale i nástĜnnou malbu (v té jsme byli první v ťvropĜ !), nejen modelováníě ale i modely pro velké plastiky ě koncepci a modely nových hįišť.ŤĜti se naučily tisknout grafiku - hlavnĜ linorytyě z nich jsme sestavovali knížky a tiskli barevné novoročenky.Také jsme si hráli s písmemě vymýšleli jednotlivé velké litery a vĜšeli je do prostoru, vymýšleli i slovaě ta dĜtem nejmilejší a nejkrásnĜjšíě vymýšleli įíkánky a povídky a ty potom ilustrovali. Hráli jsme spolu i divadloě dĜlali kulisy a kostýmyě učili se režii. S dĜtmi jsem hledala inspiraci pro návrhy bydlení budoucnosti v kniháchě jako na pį. Michela Ragona : Kde budeme žít zítra. Na podnĜt įeditele Ťomu kultury jsem začala vymýšlet obsahy letních výtvarně- hrových táborů, kterých bylo celkem dvanáctě každé prázdniny do r. 1992. Ťo té doby v ČSR nikdo takové kurzy ani tábory nedĜlal. Pįipravili jsme s dĜtmi pįedem program divadelní hry a dĜti samy dĜlaly scénáįeěrežii a výpravuě įešily obsazení. Vybraly si hru ť.A.Poeaějindy to byla Ravelova feérie Ťítě a kouzla. Nakonec jsme o tĜch aktivitách natočili filmě který tehdy na krajské soutĜži získal první místo.. Poįádala jsem hodnĜ pįednášek pro dĜti a jejich rodiče, a to pįímo v ŤomĜ kultury v Malém divadle. Tam jsem zvala na scénu dobré umĜlce a umĜlkynĜě aby vyprávĜli o své práci a cestĜ životem a také promítali svá díla. Pįinášeli jich dokonce nĜkolik na ukázku.Také jsem začala pįednášet pro studenty stįedních škol a gymnázií novou estetickou výchovuě nĜkdy ve spolupráci s Vl.Tetivou z AJů Hluboká.(Tyto aktivity jsem pozdĜji uplatnila pįi výuce studentů výtvarné výchovy na univerzitĜ v Olomouciě kam jsem dĜlala konkurs v r. 1991). Įeditel Ťomu kultury v Č.BudĜjovicích Ťr Jaromír Schel rád pįijímal moje nové koncepce. Když se podaįily letní výtvarné táboryě kam dával i své dĜtiě uspoįádal v r. 1973 na můj podnĜt Ťům kultury nĜkolik večerů s výtvarným uměním a hudbou ve starobylém velkém nádvoįí jednoho renesančního domu v centru mĜsta. MĜly název ATRIUM a

7

koncepci výstav nechal na mnĜ. Vybírala jsem kolegynĜ a kolegy z AVU a nĜkteré Jihočechy . Navrhovala jsem logo i plakát. Pįi zahájení promluvil o vystavujících įeditel AJůě účast byla velmi velkáě poįady získaly své publikumě takže jsme mohli pįedstavovat toě co se v Praze nesmĜlo : současné nefigurativní umĜní ! ! Rok 19Ň2 byl pro mne pįelomový nejvíce tímě že jsem začala cvičit jogu a chtĜla jsem proniknout hloubĜji do jejích tajemství. Zajímala jsem se o jogovou filozofii od svých 15 let ZmĜnila jsem životosprávu a mĜla jsem to štĜstíě že jsem našla cvičiteleě který byl v Indii a učil nás skutečnĜ původním technikám. Cvičení se poįádala soukromĜ na jednom jihočeském statku v pįírodĜě pozdĜji jsem mĜli najatou tĜlocvičnu jedné školy. KromĜ toho moje porucha páteįe mne pįivedla na nĜkolik speciálních jogových kurzů pro rehabilitační pracovníky. Byla jsem schopna se postupným cvičením nakonec dát sama do poįádkuě což mne bohužel na jedenácti léčebných pobytech v lázních naši lékaįi nenaučili.- Zvykla jsem si pravidelnĜ dennĜ cvičit a to už mi zůstalo.- Po roce 19ň9 jsem se stala na tįi roky cvičitelkou.

VÝSTAVY : 19Ň2 : V.mezinárodní biennale knižní grafikyě Brno ( vystavena moje knižní úprava Durych : Rekviem, která byla navržena na cenu Biennale ě ale z politických důvodů mi nebyla Cena pįiznánaě a to protoě že doslov ke knize psal nepįípustný autor- disident. Ťoslov museli ze všech knih vytrhnout a pak se smĜly prodávat. Výstava mladýchě ůalerie Mladá frontaě Praha / měla dvě části : A/ grafika a kresba- tam jsem měla tįi grafiky B/ malba a plastika : vystaven můj závěsný objekt z plexiskla Komorní grafika členů SČUůě ůalerie Hollarě Praha Naivní umění a současná grafika z ČSR - BUSTO ARSIZIO, Italie (kurátor A.Pohribný) Československá grafikaě JANOV, Italie ( Art Centrum) Jihočeští výtvarní umělciě Ťům uměníě Č.Budějovice Situace se postupnĜ zhoršovala.Výstavní aktivity byly nenápadnĜ omezoványě v zahraničí jsme vinou politiky SČSVU ztratili kontakty na ZápadĜ a stranické orgány pįevzaly kontrolu nad všemi výstavami Art Centra. Následovalo období izolaceě vystavovat umĜlci mohli jen po schválení komise Svazu.- Pro mne to byla doba vysokého vnitįního soustįedĜníě práce na sobĜ i mezi lidmiě výchovy vlastních dĜtí i dĜtí ve výtvarných kurzech. Podaįilo se ještĜ uspoįádat s pomocí pįátel a Art centra mou samostatnou výstavu v NĜmecku : Dana Stormova - Graphik, Franz- Hitze- Haus , MUNSTER 1972 a druhou tamtéž v r. 1974. UdĜlala jsem k tomu plakát v originální litografii ve vlasteneckých barvách. Ťíky tomuě že se vše prodaloě a to vícekráte, byla povolena ta druhá výstavaě i když jsem tam vystavovala pouze nefigurativní práce. Ťokonce i moje cesta byla možnáě ačkoliv se jednalo o galerii v katolickém kulturním centru. OpĜt jsem si mohla nakoupit dobré knihy a katalogy i filozofiiě vidĜt současné výstavy a pohovoįit s pįáteli. - - Můj fyzický stav se stále horšilě zejména po autohavárii v r. 19Ň2. Lékaįské nálezy svĜdčily o poruchách na páteįi i pohybového ústrojí a také o nervovém onemocnĜní. NĜkolik týdnů jsem dokonce pįestala vládnout rukama a jídlo mi museli krájet. Ťovlekla jsem se o holi k lékaįiě tam mi dali masivní injekce a léky a poukaz na lázeňské léčeníě ve Vráži zjara 19Ň3. Po návratu za nĜkolik dní zemįel v Praze tragicky otec, byl v zimĜ pįejet vojenským nákladním autem. ŤĜti nemocnĜly anginou a tak jsem jej mohla navštívit v nemocnici až den pįed jeho smrtí. Pohįeb v Praze jsem celý zaįizovala sama. Tehdy jsem v manželovi

8

nenalezla žádnou podporu ani oporu. Od tĜch let jsem musela pravidelnĜ jezdit na lázeňské léčeníě celkem jedenáctkrát.- Pįes Ťům kultury se podaįilo uspoįádat výstavy s koncerty ATRIUM - mladí z Prahy a Č. Budějovic v r. 1973, mezi jinými vystavovali mnou pozvaní bývalí spolužáci Kaplanováě Severováě Matasová ě Pįibyl a další. Na výstavĜ se dĜlaly koncertyě nádvoįí renesančního domu v centru mĜsta poskytlo ideální podmínky. 19Ň4 : výstava Jihočeští výtvarníciě Ťům uměníě Č.Budějovice Byla jsem vedena v evidenci ČŮVU jako všichniě kteįí nepracovali metodou socialistického realismu. Pįesto mi soudruzi funkcionáįi dovolili občas se účastnit skupinové výstavyě aby mĜli pįehledě co dĜlám. Stále důležitĜjší byl pro mne pobyt na samotĜ v naší staįičké chalupĜ v ŤomanínĜ u TįebonĜ. Tam jsem si nejsilnĜji uvĜdomovala sepĜtí s živou energií pįírodyě která tam byla a je velice čistáě a také vliv kosmických energií. HvĜzdná obloha v té širé rovinĜ a obrovské mĜsíční úplňkyě duhové západy slunce nad hladinami rybníků a mlčenlivé staleté duby mi poskytovaly radosti za všechna divadla a výstavy svĜta. 19Ň4 : Bílé kįivky ě Společenský dům Beroun ě kavárna - realizace stěny z bílých keramických elementů ve spolupráci s architektem ( rozmĜry stĜny 500 . 800 cm ). Pįi této velké práci seriová výroba v podniku ČŮVU Chuchle podle mého modelu značnĜ zlevnila náklady .Kompozici jsem ve více variantách nejprve zpracovala v kresbáchě potom v modelech 1: 10. Na komisích ČŮVU mi to postupnĜ schvalovaliě mĜla jsem pak návrhy kachlů v mĜįítku 1:1 a model 1: 3. Ta práce byl pro mne důležitáě protože jsem v ní uplatnila elementy z mých obrazů a grafických listůě nĜkolikaletý výtvarný výzkum kįivkyě plochyě významu tvaru. Začala jsem vymýšlet skladby z různých elementů do prostoru. Vozila jsem je na chalupuě kde se i fotografovaly. Myšlenky geometrických konstrukcíě ve stylu projekt- a minimal-artu dávaly možnostě jak ve všeobecné nouzi mohu nechat fantazii volné pole a tvoįit velké prostorové skladby v krajinĜ nebo ve mĜstĜ budoucnosti. Začaly vznikat cykly barevných projektových kreseb UTOPEIA - Sny o civilizaciě které vyústily do obrazů a také do prostorových modelů. NejvýraznĜjší z nich : návrh otočné kinetické plastiky ze dįeva Tįi plameny vznikl již v r.196ň jako model pro vestibul fiktivní banky. K obrazu Šachová hra s lidmi ( Velká hra ) 1973 vznikla velká otočná Jihočeská růže (19Ň4 )ě kinetická plastika z rudĜ nastįíkaných pįekližkových tvarů na pĜtiúhelné báziě jako parafráze na rudou pĜticípou hvĜzdu na radniciě kterou můj muž musel navrhnout a zabezpečit její správné ukotvení na špici radniční vĜže. (Ťva montéįi mu ukazovaliě jak jednoduše se dá celá konstrukce odmontovatě až to bude potįeba pįi pįevratu. To nás hodnĜ potĜšiloě ta víra prostých lidí ě že to nemůže dlouho trvat.) PERFORMANCE a DIVADLO Asi v r. 19Ň4 jsem pozvala A.Matasovou ke spolupráci s amatérským divadelním souborem v ŤomĜ kultury v Č.BudĜjovicíchě kde jsem chystala s experimentujícím režisérem ( byl to erudovaný psycholog) mezihry na téma ťrica Berneho Jak si lidé hrají. Tehdy jsem pįipravila cyklus projektových kreseb ůAMťS - promýšlela jsem různé lidské situace ve hrách s lehkými prostorovými objekty.- Nakonec se realizoval jednodušší nápad A.Matasovéě protože byl výrobnĜ velmi snadný: v ohromné konstrukci krychleě potažené igelitemě je uzavįena skupina lidíě kteįí se postupnĜ velmi expresivními gesty dostávají ven synchronnĜ s hudbou ťdgara Varése. Vznikalo bohaté napjetí na povrchu poloprůhledného igelitu, tak jak jsme se dotýkali zevnitį rukamaě konečky prstůě tĜlem a jeho částmiě obličejemě nohamaěbokem, nebo koleny. Nakonec jsme postupnĜ protrhli igelitové stĜny a vyšli na svobodu jevištĜě kde jsme narazili na dalšíě tentokrát neviditelnou stĜnu. To byl velmi mocný symbol a divili jsme seě že nepįišel zákaz té hry.

9

Tehdy jsem mĜla kontakty na výborné experimentální polské divadlo Teatr Grotowskiego, které se zabývalo takovou výrazovou prací s tĜlem. Psala jsem jim a odpovĜdĜliěže mohu pįijetě ale do Polska se tehdy jezdit nesmĜlo. Bylo to zakázánoě s výjimkou pįímých pįíbuzných a na zvláštní pozvání .- Studovala jsem hodnĜ materiálů o divadle a navrhovala jsem scénografii a plakát k Prévertově hįe „Roura k rouįe pasuje“ě režírované psychologemě který dal do mezihry onu symbolickou performanci v průhledné rychli. Sama jsem v té krychli vystupovala také jako herec. V další hįe „ Ťva na koniějeden na oslu“ jsem hrála slepého flétnistu. To byla drsná stįedovĜká fraškaě k ní jsem navrhla i drsnou scénu a kostýmy. Od té chvíle se můj výtvarný výraz posunul ještĜ více ke společnému prostoru vĜdomí lidstva. Ťoplnila a rozšíįila jsem scénáįe Hry - Games, pracovala jsem na cyklu grafik a obrazů UTOPEIA, dlouho vznikal cyklus Oblaka : nejprve litografie k Máji K.H.Máchyě pak scénáį k filmu z fotografií a koláží O mé vlasti, nakonec jsem dĜlala projekty akcí ve skupinĜ a v pįírodĜ s papírovými tvary oblak.

Z mého zápisníku 1974: Koncepce OBLAKA – film : Míním prostor pro myšlení. Co deně to promĜňující se postojeě neuchopíme nic pevnĜ – ostatnĜ duch vane kam chceě jako ta oblaka. PROSTOR OBLAK: Úvod: první strana má evokovat obsah slově významovĜ nosnýchě je to titul a inserát tohoě co následuje. Ťalší kresby a malby ve fotokolážích pįedstavují sled filmuě který jsem si vizualizovala. Princip realizace je popsán v komentáįi. K natočení filmu je potįeba skupiny lidí ( amatérů)ě kteįí se navlečou do velkého tvaru z karton -do nĜčehoě co nelze považovat ani za masku ani za kostým.Je to plastický tvar v podobĜ oblakuě tvar pro pohybě hudbu a vítrěupevnĜný na lehké vnitįní konstrukciě za kterou ji skrytý herce může lehce nést a ovládat( viz nákresy). Ťále je k tomu potįeba vybrat z naší vlasti ta zákoutí pįírodyě která máme rádiě s nimiž nás spojují vzpomínky. ŤůvĜrnĜ známé obrysy horě hradůě údolí s tokem įek či milovaná místaějež vnímáme jako symboly důležitosti a posvátnosti zemĜě v níž žijeme. Postup natáčení se dĜje dvojím způsobem : 1/ zvlášť se natáčí pohyby skupiny oblak do rytmu hudby - jedná se o pohyby v kruhu, v įadáchě do spirályě pįibližováníě mizení do dálkyělehké chvĜní na místĜě soustįeďování a rozptýlení tvarůě jak je popsáno v projektu.Nejlépe by vyhovoval rozlehlý travnatý svah na kopci. 2/ zvlášť se natáčejí sekvenceě kde z prosté trávy se pįechází pįes stromy a detaily na moįeě kamenyě vodyě pak horyěpostupnĜ s vynoįují konkrétní tvary obrysů známých milovaných míst – kopce Českého Stįedohoįíě hora Įípě kameny Karlova mostuě Hradčany a pražský hrad- kolem tĜchto míst budou pak v montáži kroužit a pohybovat se OBLAKAě poplynou v įadách noční Národní tįídouě kde se začnou ztrácet ve svĜtlech. Mezitím nastane zvrat : místo hudby nastupuje hlas človĜkaěkterý musí sám ovládnout celý prostor filmu. Amoroso con colore įíká ty verše o oblacích z Máchova Máje: „Vyě jež dalekosáhlým během svým co ramenem tajemným zemi objímáte Vy hvězdy rozplynuléě stíny modra nebe.. Vás já jsem zvolil posly mezi všemi Tam na své pouti pozdravujte zemiě achě zemi krásnouě zemi milovanou, Kolébku mou i hrob můjě matku mou…..“ atd. Je tu Mácha pojat takě aby na film stačila ta jediná pasážě jediná myšlenka…

10

To myslím je specifický pįístup k naší situaciě do níž se náš národ dostal v r. 1968. - Cítím to jako etickou záležitost : pomoc ostatním bytostem co nejjednoduššími prostįedkyě jako otevįení prostoru nové vnitįní svobodyě jako otevírání nových dimenzí. Tím míním nových duchovních prostorů.Můj prostor je vĜdomĜ iluzivníě pįiznává svou kįehkost… (Z pracovního scénáįe k filmové básni OBLAKA 19Ň4)

VÝSTAVY 1975 : Tschechische Graphik.Kunst Kreis Novo, MAINZě Německo To byla na mnohá léta poslední výstavou v zahraničíě které jsem se mohla zúčastnit. Ale na mé vnitįní cestĜ jsem nacházela tolik podnĜtůě že mne vnĜjší okolnosti pįestaly zajímat. Ozvali se soukromí sbĜrateléě začali občas dojíždĜt a kupovat moje starší grafikyě jeden z nich dal podnĜt mnoha umĜlcům k vytvoįení grafického listu na máchovské téma. Velikost Máchova myšlení se mi otevįela do kosmických hloubekě jeho volnost ukázala i nový pocit svobody. UdĜlala jsem cyklus jednak dokreslovaných koláží fotografií s ručnĜ psanými texty (OBLAKA)ě jednak samostatné projektové kresby na ručním papíįe k akcím a filmu.. A to vše našlo zasvĜcenéě byť malé publikum v Praze. Ozývali se i pįátelé z NĜmecka občasným dopisyědostávala jsem tu a tam časopisy knihy o umĜní. V záįí 19ŇŇ první pracovní pobyt v Polsku na pozvání Svazu výtvarných umělců z Krakova. Plenér byl mezinárodníě s naprostou početní pįevahou polských umĜlců a umĜlkyň. Poįádali jej v nejchudším kraji v celém Polsku se zámĜrem zvýšit kulturní úroveň obyvatelstva. Namalovala jsem tam įadu projektových obrazůě pįedtím cyklus kombinovaných kreseb s akvarelem OBLAKA - KAMENY. V r. 1978 byla na popud filozofa Petra Rezka moje bytová výstava OBLAKA nejprve u nĜhoě potom u jeho známé na Starém mĜstĜ. Ale tento byt byl za 3 dny uzavįen policií a majitelka bytu podrobena tvrdým sankcím. Vyvíjela se myšlenka o zničení civilizace nikoliv válkouě ale duchovním útlakem. Začala jsem pracovat na cyklu VIZť ZNIČťNÉ CIVILIZACť, k nĜmuž mne dovedly události v Praze a prožívání postihů mých pįátel z okruhu Plastic People of the Universeě kteįí byli vyšetįováni policií za toěže hráli hudbu a četli filozofii a pak z Charty 77 za toě že chtĜliě aby vláda dodržela Helsinské dohody. V kresbách a projektech se rodily v mém atelieru obludné Pomníky vládcůě Pomníky diktátorůě Pomníky manipulaceě Pomník melancholieě Pomníky vězení a násilí. Byly to jediné protestyě které jsem mohla sama svobodnĜ uskutečnitě projektyěkteré by se podle zdravého rozumu nikdy nemĜly stát skutečností.-V cyklu SNY O CIVILIZACI vznikl Hold A.Durerovi v nĜkolika variantách kresbyě grafikě nakonec i velkého obrazu. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rozvodem manželství v roce 19Ň6 a pįestĜhováním i s dĜtmi do velikého bytu v secesním domĜ na hlavním námĜstí v Č. BudĜjovicích začala nová etapa mého životaě kdy jsem konečnĜ mohla o všem samostatnĜ rozhodovat. Adaptovala jsem bytě zaįídila hlavnĜ nové vytápĜní a kuchyň , novou koupelnu.DĜtský pokoj jsem vymalovala freskou, z nejvĜtšího pokoje s okny na námĜstí a s balkonem jsem udĜlala slunný atelier o rozloze pįes 4O m2. Po rozvodu jsem byla zcela šťastna a spokojena. Ťostala jsem nejkrásnĜjší bytě jaký jsem si kdy mohla pįát a mé dny se naplnily usilovnou nikoliv prací - ale doslova dįinouě kterou jsem si zamilovala. Ze zápisníku 25.6. 19ŇŇ: „..Zvolila jsem si vědomě osamělost- je to můj pracovní prostįedek. Bez ní by nevznikly moje nové cykly, tak odlišné od tohoě co jsem dělala dįíve.- Ten životní zlom- rozvrat rodiny – mne změnil k nepoznání. Tatam je moje tichá povaha. Stala se ze mne energická cílevědomá bytostě jejíž životní

11

úsilí se koncentrovalo na jediné : tvoįit a pomáhat ke tvoįení druhým.- Umění je každý okamžik mého života“…. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------S Domem kultury ROH v Českých Budějovicích jsme organizovali pátý výtvarný tábor v pįírodě od 1. do 1Ň. července 19ŇŇ : Náplň práce pro skupinu asi 30 dĜtí ve vĜku od Ň do 15 let jsem stanovila sama : HRY V PĮÍROŤě : A/ PROSTOROVÁ CVIČťNÍ B/ PROLÉZAČKY/návrhyě realizace/ C/ DIVADLO /improvizaceěkostýmyě scéna / Bydleli jsme ve velkém zdĜném objektu se stodolou nad pįehradní nádrží Lipna na ŠumavĜ. Z mého článku pro časopis ťstetická výchova : „Ťen za dnem ubíhal pod jasným nebem u velkého jezeraě u vonících polí a mezíě pln šťastné tvoįivosti a nových nápadů. Prostorová cvičení spočívala ve využití kartonových desek, z nichž dĜti vytváįely menší či vĜtší krychle podle malého rozkládacího modeluě který jsem pįivezla z jedné architektonické výstavy v Holandsku.Podle vlastního uvážení pak krychle pomalovávaly temperami a širokými štĜtci podle tohoě do jakého prostįedí je zamýšlely instalovat. Tak vznikly napį. z menších krychlí hrové sestavy pro dĜti v mateįských školáchě jindy sedačky do mladé domácnosti či dĜtského pokojeě z vĜtších krychlí stolky nebo nekonvenční įešení nábytku ě z tĜch nejvĜtších dekorační stĜna do klubů mládeže či výzdoba jídelny ve školách. Prolézačky dĜti sestavovaly také v pįírodním areálu z kartonových krabicě které jsme si dovezli. Tento systém dĜti znaly z naší praxe v kurzech Ťomu kulturyě ale tady mĜly daleko více svého prostoru a času. Jednotlivé sestavyě které samy vymyslelyě pak zase pomalovávaly a další den jsme vĜnovali společným hrám ve vytvoįených objektech. ŤĜti si navzájem své výtvory půjčovalyě vysvĜtlovaly jejich používáníě nĜkteré ještĜ domalovávaly druhým jejich díla ve vzájemné shodĜ. A tak kolem našeho tábora stály záįivĜ barevné vĜžeě domkyě různá autaě letadloě motorkaě ložniceě sloně lokomotiva. ŤěTSKÉ ŤIVAŤLO : dĜti si samy vymyslely a vybraly námĜt a zpracovaly divadelní hru podle pohádky Josefa Lady ještĜ pįed tím ě než jsme odjeliě v našich výtvarných kurzech. MĜly tedy pįipraven scénáį. Na místĜ samém malovaly na velké kartony dekorace - fasády lidové architekturyě kterou se naučily ve skicách znát zpamĜtiě vytváįely kostýmy nebo lidové pečivo a vĜciě které také ve hįe hrály.HlavnĜ se tu cvičila dobrá pįedstavivostě fantazieě zručnost v malbĜ i kresbĜ. Vzácnou zkušeností byla souhra vedoucích- zamĜstnanců Ťomu kultury- velkých nadšencůěkteįí sami praktikovali různé výtvarné techniky ze záliby. O dĜti se starali pečlivĜ a plni veselosti. NĜkteré večery jsem pro dĜti promítali filmy o umĜlcíchě které jsem vybrala ve státní půjčovnĜ filmů v Praze..“ O tĜchto aktivitách jsem začala psát do odborného časopisu ťstetická výchova. O táborech tam vyšla moje studie Ťětiě umění a pįíroda s dobrými fotografiemi.- Tak se pomalu naplňoval projekt tvorby estetické výchovyě o nĜmž jsem si psala i s pįáteli umĜlci v BratislavĜě kteįí také učili. Na Lipno jsem s dĜtskými výtvarnými kurzy jela nĜkolikrát. Tady vznikaly moje kresby k cyklu UTOPEIA- ŠUMAVAě z nichž se vyvinuly litografie, lepty, obrazy, projekty. Z pracovního deníku 2 / ň / 19ŇŇ : „Ťokončuji po nemoci cyklus fotoleptů MOJť VLAST. Vyryla jsem do dolního pravého roku popisky v tabulkáchě jaké se užívají v projektech architektů. Celý cyklus patįí do mých studií socio-

12

psychického prostoru člověka - STUDIO OF SOCIO – PSYCHO- SPACE . Psychická zkušenost posledních letě vztahy lidíě s nimiž jsem a hovoįímě k tomuě co je obklopujeě to je stále existující neviditelnou realitou, proměňující a dotváįející dušeě- v každém okamžiku to pokračuje a rozvíjí nás… --- Objektivem fotoaparátu viděné pomníkyě monumenty vládcůě diktátorůě imperátorůě usurpátorůě pomníky melancholie - ty všechny jsou prezentovány zdánlivě faktograficky objektivněě se všemi technickými daty a popisy výškyě použitých materiálůě umístěníě data výroby. Ťivák jistě poznáě že to není možnéě že to je iluzeě mystifikace- ale pįeciě pįeci jen již existují !... Jakmile je dílo vytvoįenoě existuje i pįestoě že to je klamné zdání ! I proces reprodukce je pro mne velmi důležitý. Platonův obraz obrazu ideje krásna je ještě zmnohonásoben. ---Můj postup pįi práci na fotografikách : 1/ Na prvním místě idea hlav jako pomníků 2/ Ťlouhý čas kreslení 3/ Ťva měsíce modelování v keramické hlíně- vzniká serie pomníků s labyrintosními půdorysy 4/ Nové kresby- větší 5/ Ůotografování modelů pomníků na rozpukaném asfaltovém terénu ( tįikrát 36 snímků) --- během práce se myšlenka ucelila jako pohledy z družice na skupiny pomníků na zničené Zemi 6/ Ůotolaboratoį : kopie 1ň. 24 cmě pįemýšlení a nové kompozice Ň/ Z některých vybraných kompozic v laboratoįi vyrobeny diapozitivy velkého formátu 55. Ň0 cm ň/ Nákup a úprava formátů zinkových desek 9/ Ťiapozitivy pįenesli na zinkové desky v chemigrafii v tiskárně 10 / Na takto pįipravené desky jsem v atelieru zatavila akvatintové zrnoě leptala 11 / Zkušební tiskyěrůzné barvy 12 / Na desky jsem dokreslila liniovou kresbu, doleptala 13 / Konečné tisky cyklu Má vlast s pomníky / Vize zničené civilizace : vlastní ruční lis v atelieru, Některé menší tisky tisknu dav nejdnou na jeden papír velkého formátu. Zachovávám charakteristický styl nedotištěných novinových snímků jako pįi reportáži o zničené planetě. Z těchže pįedstav vznikaly i obrazy : obrazy jako halucinace. Neměla jsem jistotuě zda jsou dobréě ale mám jistotuě že vzniknout musely. Je to moje studium socio –psycho – prostoru, studium SITUACE. V TOM JSťM PROSTĮťŤNÍKťM KOMUNIKACE. Moje vlastní soukromá situace je jakoby rozpuštĜna ve velké nadosobní situaci. O žádné z nich však nemáme nikdy jistotu ani jasné informace.- Žiji napůl ve vnitįním zįení a napůl v úplnĜ deformované společnostiě jako bychom tak žili odevždy a jakoby to bylo zcela normální. Moje schopnostiě dovednostiě vlohyě celá má práce - to vše je velmi závislé na pamĜti. Tu jsme si všichni vyškrtli. S bolestí pįekonávám to prázdné místoě snažím se vrátit ke svým vlohám a používat svých schopností a dovedností co nejlépeě jak to v daných podmínkách lze. -- Mohu však podmínky vytvoįit: ART = PEDAGOGY : nejprve vychovávám sebeě pak ostatní bytosti.. Vždy musím dát pįednost aktivní činnosti umĜlce pįed teoretickou. Výchovná pedagogická práce mne nesmí pohltit : naopak utvoįit. Nechť žije NťVIŤITťLNÉ UMěNÍ ! Malý manifest ART UNSťťN - ART INVISIBLE 1968 : je to druh výtvarného uměníě které žije hlavně v našich myslích. Realizuje se obvykle v izolovaném světě umělcově a zůstává skryto a neviděnoě i když je nakreslenoě naprojektovánoě vyfotografovánoě napsáno a nakomponováno. Jestliže tvůrce pracuje s nějakou skupinouě může do ART UNSťťN zahrnout i činnost výchovnou. Toto umění činí výhodou svou zdánlivou neviditelnost. Pokud pracuje s materiályějsou to látky buď

13

průhlednéě nebo takovéě které jsou levné a stále po ruce( papírě pįírodní materiály..) Jeho realizace jsou lehko zničitelnéě takįka bez ceny. Neviditelné umění je podmíněno stavem naší společnosti. Mohlo vzniknout pouze za konkrétních podmínek života v této zemi v posledních letech. Proto má jednu jasně rozpoznatelnou vlastnost : je silně poznamenáno atmosférou naší dobyě je jejím velkým neviditelným symbolem. Jednotlivé realizace jsou vždy metaforickéě pracují metodou transferuě mystifikace a ostatními formami POťZIť.

POLSKO - PLťNÉRY 19ŇŇ a 19Ňň : Byla jsem dvakrát pozvána Krakovským svazem umĜlců na malíįský plenér . Tam jsem poprvé v životĜ zažilaě co to znamená svoboda v umĜní. Vznikly tam konceptuální cykly velké kresby a akce Země - Voda - Kameny, ponechala jsem tam 12 obrazů. Pracovala jsem tam i na Vizích zničené civilizaceě ale i na projektech UTOPEIA v krajinĜě a protože jsme tam mezi sebou mluvili hodnĜ anglickyě vznikly tam i mnohé kresby s použitím slověkteré se zabývaly základním smyslem umĜní. V Polsku vznikl můj cyklus Andělé - SITUACE ČLOVěKA, nejprve jako cyklus monotypůěpotom pozdĜji doma jako cyklus osmi leptů. Zde šlo o mezní situace absolutnĜ chudého života venkovských mužůě propadlých nejvĜtší vášni - alkoholu, který jim dennĜ znovu poskytoval prožitky nebeské blaženostiě takže se ocitali vlastnĜ v nadzemském svĜtĜ. Pohybovali se a navzájem se bili v hospodĜě kam jsme chodili jako účastníci plenéru tįikrát dennĜ na jídlo.Také pįed hospodou melancholicky posedávali a padali.- StrašnĜ na mne působila ta bída všude kolem a v protikladu k tomu dobrá nálada lidíě s nimiž jsem se blíže seznámila v rodináchě tak srdečná .Vzniklo mnoho nových pįátelství s malíįi a malíįkamiě pozvali mne k sobĜ do Krakova a kouzlu toho mystického mĜsta jsem zcela propadla.— Za 20 let jsme se tam vrátila na studijní stáž už jako pedagožka na univerzitĜ.. Pįi druhém pobytu na plenéru jsem do Krakova pįevezla Album současné čs.grafiky, které soukromĜ zorganizoval a vydal Ing Ivo Janoušek. Pįedala jsem je na vedení Svazu výtvarných umĜlců v KrakovĜ a zde byla díky mé osobní aktivitĜ uspoįádána výstava současné čs. grafiky v Krakově 19Ňň.. To si naše StB spojila s Chartou a začalo prudké vyšetįování všech účastníků i na Slovensku.JeštĜ tomu dalo korunuě že výtvarník pan Trinkewicz emigroval a toto album odvezl do Benátek a vystavil na Biennale di Venezia jako t.zv. disidentské umění. Zároveň mĜl projev v Radiu Svobodná ťvropa o strašné úrovni kultury u násě o zaprodanosti členů Svazu výtvarníkůě jak ubližuje nadaným umĜlcůmě zakazuje výstavy a cesty do ciziny .Bohužel užíval i vulgarismůě a tak pĜknĜ všem zbývajícím za železnou oponou hodnĜ zkomplikoval situaci- stalo se to motivem k výslechům a k vyhazovům ze zamĜstnání. Mne v té dobĜ také dali telefonem įediteli DK ROH za úkol vyhodit z práce v kurzech na ŤomĜ kultury. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------CHARTA 77 : Jela jsem ji podepsat do Prahy k mé dlouholeté pįítelkyni VĜįe Jirousové. Za pár mĜsíců jsem byla vyšetįována v Č.BudĜjovicích na krajské správĜ StB v ohnisku čtyį reflektorů. Kįičeli na mne a vyhrožovaliě že mi dĜti dají do dĜtského domova. Tak jsem radĜji volila cestu dobrovolného léčení duševní choroby: dala jsem se dovézt na psychiatrickou kliniku a tam si mne nechali celý mĜsíc. Maminka mi zatím z Prahy pįijela hlídat dĜti.Podle pánů z StB jsem byla státu velmi nebezpečná. 19ŇŇ : Výstava Užité umění JČV v Ťomě uměníě Č.Budějovice

14

mĜla svou repliku v Bulharsku v Sofii.Vystavovala jsem tam návrh na výzdobu architekturyě schválený komisí Ůondu. V tĜch letech jsem pravidelnĜ navštĜvovala pįednášky Klubu architektů v Č.BudĜjovicíchěkteré byla skutečnĜ plné nových informací. Vznikaly vĜtší obrazy z cyklu Vize zničené civilizaceě objevila jsem novou speciální grafickou techniku fotografiku. UdĜlala jsem snímky modelů pomníků vládců diktátorůě pomníků manipulace a vĜzeníěkteré jsem pįedtím vymodelovala a dala vypálit. Hledala jsem dlouho takový teréně na který bych je postavilaě aby vypadal jako spálená krajina. Nakonec jsem jej našla pįed našimi okny. MĜli jsme tam místo dvora stįechu pįistavĜné restaurace a na ní jsem chodila sušit prádloěkdyž jsem vylezla oknem ven z kuchynĜ. Stįecha byla pokryta černým asfaltemě rozpraskaným a krakelovanýmě takže takový strupovitý povrch byl ideální pro vizi zničené planety s pomníky človĜka. Z fotografií jsem pak nechala udĜlat velké černobílé diapozitivy a v tiskárnĜ podle nich vyleptat autotypii na zinkové desky. V atelieru jsem pak doleptala liniovou kresbu a písmo. Tak jsem natiskla asi ň vĜtších listů. Vznikla i serie menších grafikě t.zv. Ťeník z Polska, což byly barevné leptyě myšlenkovĜ bližší Snům o civilizaci. ZE ZÁPISNÍKU 1978 :

MOJE TVARY – MOJE POMNÍKY ( Monuments) Jsou symbolické jak formouě tak i obsahem. Ať jsou to již tvary z období ZNAKĶ a ťRBĶ – znaky a erby naděje a sílyě jejich výraznáě životná a protikladná barevnostě - nebo později tvary architektonické UTOPEIA- z toho cesta k POMNÍKĶM naší civilizace. To vše patįí do STUŤIA SPS. - Chci tvoįit prostorěsrozumitelný lidem všech ras a národůě prostor ducha a srdceě který poznávám a chráním… -- Pomníky Ťiktátorůě Pomníky Agresorůě Pomníky vězeníě Pomník znetvoįení Šklebě Pomník Melancholieě Pomník Manipulace….. symbolizují naši situaci národů i lidstvaě která by se mohla stát možnouě kdybychom pįestali chránit toě co je v lidech nejvzácnějšíě- kdybychom pįestali věįitěže je v nás všech dobrá sílaě která nám pomáhá žítě a také jasné světlo dobrých myšlenekěza kterým můžeme jít všichniě budeme –li chtít.--NAŠť ŤUŠť ….. to je to v násě co potįebuje prostor.Měli bychom si uvědomitěže jej musíme vytváįet stůj co stůj za každou cenu a umožnit do něj vstup co největšího počtu bytostí. - Vy všichni básníciě malíįiě sochaįiě spisovateléě jimž prostor našich duší je otevįeně klaním se pįed vámi bez bázně z rozdělení časem.--- V těchto prostorech čas mizíě zůstává jen naše čisté bytíě neuhasínající touha po světle… Tu nikdy neexistuje nepįátelství. ---- Archipenko įeklě že socha může začít tamě kde prostor je obklopen materiálem. To byla idea mých „pomníků“ dva roky pįedtímě než jsem Archipenkovy myšlenky dostala do rukou. -- Moje návrhy na Pomníky již v kresbách a modelech byly postaveny na napjetí mezi povrchem a vnitįkem sochyě jsou to vlastně skoįápky ošklivostiě obaly zrůdnostiě drastické a neestetické výrazy tohoě co od pradávné historie vždy sužovalo mírumilovné lidi.----Pro dokreslení reálné situace : v srpnu r. 19Ňň mi įeditel Ťomu kultury v Č.BudĜjovicích įeklě že po zásahu orgánů z ministerstva vnitra (StB ) je nucen se mnou skončit pracovní smlouvu na vedení tįí výtvarných kurzů. Prý nesmím vykonávat žádnou veįejnou činnostě a tou je i tato pedagogická práce.—Nemám tušeníě jaké okolnosti a dohady o mé osobĜě o mém zdánlivém působeníě jež by mohlo vypadat jako úmyslné podvracení státuě k tomu vedly. Jsem pouze obyčejná matka dvou malých dĜtíě která nevydává žádné proklamaceě s nikým nikdy o politice a vládĜ a stranĜ nemluvíě protože víě že i stĜny mají uši. Mým ideálem nebylo nic jiného než klidná práce.-

15

---- Panu įediteli jsem hned druhý den pįinesla vlastní žádost o uvolnĜní z této práce pro zdravotní důvody s lékaįským potvrzením . On mi dokonce vymyslel pracovní místoěkteré bylo podobnĜ honorováno jako tyto kurzy : dĜlala jsem výtvarného poradce pįi vybavování různých učeben a místnostíě takže na ŤomĜ kultury jsem mohla realizovat ještĜ nĜkolik výtvarných įešení stĜn do pįednáškových sálůě velkou nástĜnnou malbuě různé návrhy pro scény večerních programů i pro divadloě posílali mne i vybírat nábytek napį. do Thonetovy továrny na MoravĜ aj.— Byla jsem velmi spokojenaě protože jsem zůstala ještĜ nĜkolik let s lidmiě nimiž jsme se mĜli rádi.- Na druhé stranĜ to pro mne znamenalo ulehčení od velké a tĜžké povinnostiě kterou to promýšlené dlouholeté vedení dĜtských talentůě schopností a duší bylo. – Vždyť ty nejstarší dĜti ode mne odcházely po systematickém vedeníěkteré trvalo sedm až osm letě a z mnohých se stali výtvarnice či výtvarníci. NejvĜtší akcíě kterou Ťům kultury poįádalě byl vždy velký ples. V tĜch letech jsem dĜlala návrhy na výzdobu velkého sálu a vestibulu i chodby v I. patįe a pįedsálí. Vymyslela jsem skládací objekty z kartonuě ze stejných elementů vĜtších a menšíchě které se pouhým naįíznutím do sebe zasunuly.- Objekty byly nastįíkány na bíloě zavĜšeny v sále nad hlavami divákůě na jevištĜ ě do vestibulu jsem navrhla velkou skládací plastikuě podobné menší do pįízemíě Výhodou toho systému bylo nejen toě že to byly velmi levná technologieě ale že mohl být použit vícekrát- na oslavy Mezinárodního dne dĜtíě kde na ty elementy dĜti z celého mĜsta malovaly…

16

II. ČÁST AUTOBIOGRAFIE D. PUCHNAROVÉ : PAMěTIHOŤNÉ vlivy v 60. - Ň0.létech Ťůležité pro mou práci asi od r. 195ň bylo poznávání filozofie umĜní. I když jsem se začala obírat četbou filozofických dĜl již pįed mým 20. rokeměpįeci soustavnĜjší studium nastalo pįi vstupu na AVU. Protože v naší socialistické zemi byla o zdroje takového vzdĜlání nouzeě vypomáhali jsme si mezi studenty AVU a nĜkdy VŠUP výpůjčkami - hlavnĜ od starší generace z rodinných knihoven - a také jsme spoléhali na toě co kdo dovezl ze zahraničí. HodnĜ mne zaujala četba Pascala a pak Augustinova Vyznání -. Jak jsem se zmínilaě nesmírnĜ mne kolem r. 1960 ovlivnil Jacques Maritain knihou Umění a scholastika.Mám z té doby zápisy o tom ě jak jsem navštívila Jiįího Valentu v atelieru v Libni a o té knize jsme mluvili skoro tįi hodiny. PozdĜji jsem potkala u Národního divadla skupinu pįátelě obklopující Mikoláše Medka. Vracela jsem se s nimi pįes Most legií do svého atelieru a octla jsem se na vĜtší část cesty pįes most sama vedle M. Medka. V rozhovoru jsme brzy pįešli na literaturu a filozofiiě když tu mi náhle įeklě že vůbec nejlepšíě co bych mohla čístě je Maritainova kniha Umění a scholastika. RadostnĜ jsem odpovĜdĜlaě že ji právĜ dočítám již po tįetí a že jsem začala asi pįed půl rokem. To Medka potĜšiloě obzvláštĜ když jsem dodalaě že se scházíme v atelierech a čteme si z tohoě rovnĜž tak že čteme kapitoly z filozofie Ladislava Klímyě Camuse a Heideggera a že chodívám do okruhu Jiįího NĜmce a Petra Rezka, kde se seznamujeme s Patočkovým dílem o Platonovi a se západní filozofií.-To bylo mé první a poslední setkání s M.Medkem. Ťomnívám seě že bude tįeba v dĜjinách současného umĜní doplnit vĜdomí souvislostí v myšlení a cítĜní naší generace o vlivy tehdy modernĜ orientované kįesťanské filozofie. Studovali jsme nejen Jacquesa Maritainaě ale i samizdatová vydání nĜkolika spisů Pierra Teilharda de Chardinaě z nich mne nejvíce zaujala myšlenka Božského prostįedíě jímž jsme vlastnĜ obklopeni a které nepįetržitĜ dotváįíme. -- Četla se stará vydání Léona Bloye z první republikyě zejména staroįíšskáě filozofie Solovjevova a Pascalovaě ale i Augustinova Vyznáníě Tomáš Akvinskýě ťckhart a mystické spisyě co kdo po pįátelích sehnal nebo našel v knihovnách. Můj neviditelný učitel JeštĜ v dobĜ studií na AVU se mi podaįilo sehnat TVOĮťNÍ V UMěNÍ VÝTVARNÉM od Ůrantiška Kupkyěkteré vydal SVU Mánes v r. 1923. Velmi silnĜ mne ovlivnilo jeho všestranné myšlení a metoda poznávání všehoě co ovlivňuje dnešní umĜlce. Zabýval se jako první tímě co se dnes nazývá psychologií umĜníě zkoumal způsoby zachycení myšlenek ve hmotĜě vyjadįování idejíě citů nebo zážitkůě tįíbení vnímáníě pįijímání dojmů z objektivního svĜtaě cvičení koncentrace duchaě intuiceě odkrývání sebe sama. Základní vliv na umĜlce má podle Kupky náboženství a filozofieě jsou to kolektivní myšlenkyě vytváįející prostįedí pro výtvarné umĜní. Mluvil mi z dušeěkdyž psal o potįebĜ poezieě která je vrozena všem lidem a zbarvuje díla výtvarnáě hudebníě dramatickáě básnická a filozofická našimi subjektivními dojmy.Tehdy jsem hodnĜ psala poezii a své snyě Kupkovy zkušenosti mne v tom silnĜ podporovaly.Ukázal miě že se máme snažit o stále jasnĜjší pojetí a rozšíįení vĜdomostíě že pįedevším osobní a co nejhlubší zkušenosti ve všech oblastechě týkajících se umĜníě mají váhu. NeobyčejnĜ cenné byly jeho poznatky o vlastním organismu umĜleckého dílaěcož jsem

1

právĜ tehdy prožívala pįi vytváįení velkých strukturálních obrazůě kdy barva a hmota a celková vnitįní kompozice pįi postupu práce vyrůstaly samy ze sebe podle vlastních zákonů. Ůrantišek Kupka napsalě že umĜlecké dílo má svou zvláštní organizaciě zcela odlišnou od pįírodyě a že formy pįírody takě jak jsouě nemají co dĜlat ve vidinách a citech umĜlce.- To bylo v naprostém rozporu k tuhým požadavkům komunistického režimuě který pįikazoval umĜlcům „ jedinou tvůrčí metodu socialistického realismu“ . Rozhodla jsem se proto svůj vlastní vývoj skrývat a nepočítat s tímě že by mé vĜci byly prezentovány na výstavách ve veįejných galeriích.- Celý Kupkův systém byl tak obsažnýě všestranný a tak použitelnýě že jsem si Kupku vnitįnĜ zvolila za svého učitele. Velmi mi pomohla i důkladná monografie Dr Ludmily Vachtovéě obsahující reprodukce skoro všech dosažitelných dĜl již od Kupkova dĜtství.- Byl mi blízký svými duchovními schopnostmi a zájmyě svými metodami a systémem myšleníě podle jeho pįíkladu jsem se snažila pochopit dobové myšlenkové proudy a ke všemuě co jsem dĜlalaě si najít co nejvíce studijních podkladů a informací. Jelikož vĜtšina jeho textů vznikla v dobĜě kdy učil studenty pražské AVU v Paįíži na stážiě byly pįípadné pro mne v té dobĜ a o mnoho let pozdĜji i pro mé studenty a studentkyě když jsem po r. 1990 začala učit na olomoucké univerzitĜ. S odstupem času pociťuji velikost jeho zkušeností a znalostí. Jeho vysoké umĜlecké kvality byly nejvýše ocenĜny svĜtovĜ proslulými teoretiky na velké pįehlídce abstraktního umĜní v Paįíži r. 2004ě když Ů. Kupku jednoznačnĜ prohlásili za nejvĜtšího abstraktního umĜlce na svĜtĜ. Jsem velmi hrdá a zároveň šťastnáě že jsem jej v mládí zvolila za svého „dálkového“ učitele. Byl velmi tolerantníě velmi vzdĜlanýě nic nepįikazovalě nic nezakazoval a je duchovnĜ stále zde. Myslímě že jsem nikdy nenapodobovala jeho způsoby výtvarné práce v materiální formĜě ale hledala jako oně v současných hnutích a myšlenkových proudechě co k dobĜ patįíě co lidé potįebujíě co nám dává sílu a odvahu žít.- - Mé shánĜní informací a sebevzdĜlávání pokračovalo dále po mém absolutoriu AVU . Když jsem byla v Salzburgu a ve Vídniě a pozdĜji v Munsteru a Hamburgu, navozila jsem si domů katalogy a mnoho důležitých knih od známých teoretiků a filozofů. Pįi zpáteční cestĜ z výstavy v Essenu , kde jsem dostala za cyklus grafiky Geometria Spiritualis cenu Folkwang - Presse-Preis ( 1966) ě se mi pracovníci Art Centra smáliě že oni si vezou nové svetry a koňak a já jen plný kufr knih.-Ťíky tomu autoimportu knihě katalogů a časopisů jsem mĜla informace o tom, co se vytváįelo v myslích umĜlců a teoretiků v ťvropĜě alespoň v tĜch smĜrechě které mne zajímaly. NĜkteré vĜci jsme s matkou pįekládaly do češtiny. Tak zejména mne velmi ovlivnil Kandinskijě jehož knihu O duchovním v umění jsem si dlouho pįála mít a byla jednou z prvních knihě kterou jsem si koupila na svých cestáchě a kterou jsme pįeložily pro vlastní studijní účely.Také jsem pįivezla Kandinského Punkt und Linie zur Ůlaeche ( Bod a linie k ploše) a od Udo Kultermanna Leben und Kunst, dále tehdy významnou publikaci Kunst unserer Zeit, redigovanou W. Grohmannemě také Estetiku Maxe Bensehoě konečnĜ z tĜch nejdůležitĜjších od Marcela Briona Geschichte der Abstrakte Kunst. Eseje teoretika umĜní Maxe Benseho Uměleckost a angažovanost pįeložila pro mne moje matka kolem roku 19Ň0 zvláštĜ krasopisnĜě ještĜ neexistovaly počítače. M. Bense napsalě že „umělecké dílo může pozměnit svět větší silou než sám umělec“. Tím si mne naprosto získalě protože mi pįipomnĜl statečnost našeho Bohumila Kubištyě jeho pomĜrnĜ u nás osamĜlé prosazování duchovní síly umĜní. Angažovanost Bense vysvĜtluje jako procesě který pįedpokládá rozhodnutíě tu vždy hraje roli individuální vĜdomíě které jedná v poli mezi platonickými ideami a empirickými fakty. To bylo tehdy pro mne hodnĜ důležitéě cítila jsem potįebu soustįedit se v samotĜ na svou práciě nepatįit do skupiny. Max Bense rozlišuje čtyįi aspekty angažovanosti : existenciálníě politickouě intelektuální a artistní. To mne tehdy hodnĜ zaujalo a inspirovaloě neboť to pomáhalo pochopit lépe svou vlastní pozici v naší zemi. Ťokázala jsem si dokonce pįi té četbĜ pįedstavit, jakou asi cestou v budoucnosti bych mohla smĜrovat a utváįet obrazové výrazy myšlenek a cítĜní. - -

2

Intelektuální angažovanost se mi zdála být nejvíce idealistická : svĜt se podle Benseho jeví „zajímavým z hlediska spirituelní čistoty principůě nikoliv jejich simulací v realitě. Rozhodnutí myslící bytosti o požadavku nejlepšího možného světa spadá do teorémů v oblasti výzkumůě“ įíká Max Bense. Pak tedy myslímě že angažovanost artistní je vlastnĜ určena pro nejpracovitĜjší umĜlce : zavádí kategorii experimentů do duševní práceě a je objektovým sdĜlením.- I když Bense myslí to vše pouze o psaníě tedy o literární činnostiě pįeci jsem si dokázala pįedstavit platnost jeho myšlenek i pro výtvarný svĜt. Velmi mne zaujaly jeho tįi eseje o Maxu Billoviěv nichž napsalě že konkrétní malba a sochaįství vystoupily z hermetického prostoru umĜní a staly se veįejným a společenským fenomenem. Nefungují jen v metafyzickém či existenciálním systémuě ale vytváįejí prostįedí lidské civilizaceě individuálního designu a moderního svĜta signálů. Max Bill sám tvrdilěže „umění má tvoįit pįedměty duchovní spotįeby“ě a podle Benseho se tu výraznĜ projevuje Hegelovo myšlení. Max Bill įíká : “Konkrétní je skutečnýě jsoucí ě viditelný a hmatatelný objekt. Učinit abstraktní idejeě vztahyě myšlenky viditelnýmiě to je konkrétno“.- Obsahem jeho konkrétní malby jsou barvy a formy ( tvary). Malba nemá co do činĜní s dĜláním viditelného, ale s vnitįnĜ tvoįenou viditelností. Bense tu definuje i krásno: „Zde smyslové kvality fungují jako materiální znakyě a tak konstituují umělecké krásno“. Hovoįí tu i o signálechě znakovosti umĜleckého dílaě a to mne povzbudiloě protože tehdy vznikaly mé barevné kresby a obrazy z cyklu Znaky, Erby, pak obrazy a návrhy - projekty k utváįení prostįedí ( Sny o civilizaci, Architektounyě prostorové grafikyě kinetické objekty aj.) - - Pįivezené knížky zajímaly okruh pįátel a mohla jsem si díky výmĜnĜ zapůjčovat jiné vĜci. Mám zapsány seznamy knihě které potįebovali pįátelé dovézt ke studiuě napį. Ph Ťr Jiįí NĜmec si psal o ůadamera a jiná díla současných filozofů. Vždy jsem jim vše pįivezla. - Ale pįi studiu publikací o současném umĜníě hlavnĜ pįi prohlížení reprodukcí jsem nenacházela takįka nicě co by mne uspokojovaloě co by znamenalo ono původní a pravé slovoě které je tįeba įíciě takový výrazě který by byl východiskem z našich zmatkůě tragediíě bolestí a úzkostíě výrazě který by posiloval naše myšlenky a základní duševní síly. VidĜla jsem v zahraničním výtvarném umĜní spoustu odvozenin surrealismuě spoustu bizarních a morbidních asambláží ze všeho možnéhoě spoustu výrazů zuįivosti a psychických poruchě spoustu patologických projevů a divokých akcíě fotografií ze surových performancíě v nichž se zraňovali lidéě zabíjela zvíįataě tekla krev ě a tyto činy se v ťvropĜ a Americe vydávaly za umĜleckou činnost. A také jsem vidĜla hodnĜ okázalého pop-artuě ale to vše pro mne znamenaloě že ten autor či autorka podléhají svým náladám a nedokážou se ovládnoutě jen vĜdomĜ provokují ostatní a bezuzdnĜ tĜží z lidských citů a nedávají životu - ani svémužádný smyslě natož úctu. Proti oblasti pįedráždĜnéhoě hysterickéhoě neurotického ě až patologického výtvarného výrazu jsem proto hledala protiváhu: klidovou oblast inspirace čistými zákony geometrieě vyjádįení įádu nebo touhy po nĜmě potįebu síly a jistoty. O podobných snahách jsem četla v mnoha vyznáních svĜtových a našich malíįů a sochaįů 20. stoletíě jejichž myšlenky v 60.letech pįeložil dr M.Lamač . Tehdy vyšly Kubištovy a Van Goghovy dopisy , staly se pro nás studenty biblí. Nezvykle silnĜ na mne působily Einsteinovy myšlenky ě které tehdy vyšly českyě jeho myšlenky o projevení nejvyššího kosmického principu. Sledovala jsem se zaujetím objevy atomové fyzikyě kvantové mechanikyě s úžasem jsem četla Jungkovu knihu o atomovém výzkumu Jasnější než tisíc sluncí. Píle a životospráva tĜchto nadšenců vĜdy mi byla motivací. V mém zájmu o tuto oblast pevného įádu v myšlení mi pomohlo i toě že matka byla įadu let zamĜstnána na Matematicko- fyzikálním ústavu Karlovy univerzityě kde jsem mohla naše špičkové matematiky a fyziky vidĜt na vlastní oči - scházeli se totiž u maminky na kafe a na kus įeči. Jako studentka jsem nemohla tyto sedánky zažít častoě ale maminka mi o nich

3

vyprávĜla a tak jednou za čtvrt roku se mi vždy podaįilo u toho být.-Psala anglicky mezinárodní matematický časopis a všechny vzorce ručnĜ vykreslovala. VĜdci si jí velmi vážili a byla rovnocenným členem jejich okruhu. Setkala jsem se tam vícekrát s prof. VopĜnkouě prof. Matulouěprof. KatĜtovemě prof. Ůabiánem a dalšími a mohla jsem naslouchat jejich debatám.Z knihovny MŮÚě kterou maminka poįádala (dĜlala pro vĜdce rešerše z každé publikace) jsem si mohla půjčovat. Nejvíce na mne udĜlala dojem tlustá nová matematická a geometrická kniha o prostorové deskriptivĜ ( to byl můj koníček na stįední škole)ě obsahující desítky krásných výkresů konstrukcí prostorových geometrických tĜles v červené a zelené barvĜ. Na ty se muselo dívat pįes červenozelené brýle a konstrukce vystoupila nad povrch bílé stránky a vytvoįila nesmírnĜ krásný a složitý prostorový útvarě na nĜmž jsem mohla oči nechat. Vypůjčila jsem si tu knihu a ukazovala svým návštĜvám v atelieru tato nová kouzla konkretní geometrie. Okouzlila mne také vizionáįská kniha umĜlceě jehož dílo mne zaujalo systémem permutací a variacíě které programovĜ rozvíjel. Byl to známý malíį Viktor Vasarely, jehož práce jsem vyhledávala ve všech galeriích současného umĜníě kam jsem v cizinĜ pįišla. Na cestách jsem koupila jeho malé literární dílko o utopickém mĜstĜ budoucnostiě které mne v 70. letech vedlo k pokračování v cyklu obrazů a grafiky UTOPEIA - SNY O CIVILIZACI. Oceňovala jsem jeho univerzálnost v myšlení i cítĜníě smysl pro bratrské vztahy a jednotu lidí.- V posledním období svého života zakoupil starý zámekě zaįídil tam ateliery a tiskárnu a nechal spolupracovníky vybírat podle vzorníku s čísly kolečka nebo čtverečky potįebné barvy a dosazovat je na číslaě která Vasarely napsal na kresebných pįedlohách svých grafik. Taková mechanizace manufakturou mi ale byla proti mysli.-- - - Velmi pamĜtihodné jsou i vlivyě které na nás mĜl prof. Jiįí Kotalíkě významný český teoretik, pįednášející na AVU dĜjiny současného umĜní.Jeho pįednášky byly nabité novými poznatky o moderním umĜní 20.stoletíě hlavnĜ západním.- Nechal udĜlat stovky diapozitivůě které nám promítal s bravurním komentáįemě pįi nĜmž žongloval s krabičkou cigaret a točil se kolem své osyě navíc recitoval zpamĜti francouzské či nĜmecké dobové verše, vždy v originále. Tak jsme jako jediní studenti ze všech našich socialistických vysokých škol vĜdĜli podrobnosti o všech nových smĜrech ve výtvarnémě umĜníě malbĜě plasticeě ale také nás naučil cítitě co to je současná architektura.- Bylo to neuvĜįitelnéě protože tyto znalosti o západním svĜtĜ byly tehdy ideovĜ a politicky nepįípustné.Jeho asistent mi po letech įeklě že se s Kotalíkem často báliě kdy je soudruzi pozvou k výslechu a zakážou tyto pįednášky. Bylo to to jedinéě co nám škola dalaě neboť místo filozofie umĜní nám pįikázali poslouchat marxistickou ekonomii a dĜlat z ní zkoušky. Prof.Kotalík mĜl ohromný zájem o mladé lidi a doporučoval jim individuálnĜě co by mĜli studovat a kde se to sežene. Vybíral si velmi nekonvenční situaceě obvykle na povinných exkurzíchě kde se toulal vzadu v černém haveloku s kápíě s pampeliškou v klopĜ ě a stahoval nenápadnĜ zadní voj studentstva na posezení do hospody. MnĜ se jednou povedlo projít s ním sama celý park v KromĜįíži. Pįi tom mi udĜlil neocenitelné radyě které jsem všechny využilaě a myslímě že dobįe. Nejvíce si pamatujiě jak mi důraznĜ doporučoval číst knihy Jakuba Ťemlaě Čepaě Ůlorianovy ediceěLeona Bloye i Otokara Bįeziny. Prohlásilě že o nich se v budoucnosti bude hodnĜ mluvit a psátě že jsou nedocenĜni. - Ptala jsem seě co soudí o tomě jak noviny odsuzují kybernetiku jako špatnou buržoasní pavĜdu. On mi naopak doporučil číst Abrahama Molése, vyprávĜl mi o souvislostech současné fyziky a matematiky s kybernetikou a nechal si vylíčitě o co se zajímám a co jsem četla. Hovoįili jsme i o mé chystané diplomní práciě o Kafkovi a jeho svĜtĜ v našem svĜtĜ.- Musím uznatě že tady prof. Kotalík projevil vįelý zájemě chuť pomoci a soucítĜní s našimi nejistotamiě snažil se s námi įešit problémy. -Také když pįátelé mĜli tĜžkou situaciě že kvůli reprodukcím jejich obrazů

4

v západním časopise mĜli být na pįíkaz StB vyhozeni ze studií na AVUě prof. Kotalík je obhájil a skončilo to pouze důtkou... Brzy po studiích jsem mĜla to štĜstíě že jedna česká kunsthistorička z Mnichova, s níž jsem se seznámilaě mi pįedplatila na nĜkolik let známý časopis Kunstwerk. Chodil mi i do Č.BudĜjovic a byl to pro mne velmi cenný pramen informací. Tam jsem se dočetla po r.196ň i o tomě jak se v NĜmecku vydaly Koblasovy grafiky v krásném albuě jaké jsou kde výstavy a mezinárodní pįehlídky a co si myslí o tom teoretici i co čekají filozofové od umĜníě jaké vyšly knihy a katalogy. -Mezi pamĜtihodné vlivy patįí i nĜkteré výstavyě které jsme jako studenti zažívali společnĜ - ale prohlíželi individuálnĜ. Navzájem jsme si įíkaliě co se „musí vidĜt“ě byl to takový nepsaný zákon a snažili jsme se jej dodržet. Ťůležité výstavy BĜhem mého studia na AVU jsem vidĜla z prací mých starších spolužáků -„somráků“dnes slavné pįehlídky malíįského a sochaįského strukturalismu Konfrontace I. a II. a výstavu D ( Daemona ) ě na nichž jsem si opakovanĜ uvĜdomovala nové možnosti výrazů ve hmotĜ pro duchovní vývoj. Manifestací t.zv. českého strukturálního umĜní byla výstava Medkových obrazů a Koblasových soch v r. 1963 na zámku v Teplicích. Pamatuji si ě jak Medkovy obrazy vyzaįovaly silné energie - působily na mne jako tvarové záįičeě oceňovala jsem jejich barevnostě zatímco Koblasova spalovaná dįeva s zejícími otvory byla pro mne schránami úzkostiě zoufalstvíě strachu, bolesti, upomínkami na duchovní útlakě který jsme silnĜ cítili tehdy všichni.... Neobyčejná atmosféraě kdy nĜkolik stovek lidí z celé ČSR pįijelo do Teplic na vernisážě mi dala pocit velkého společného vĜdomíě v nĜmž jsme stále spojeni ě a pįesto dovoluje každému z nás vyvíjet se a růst svým vlastním způsobem.. Velmi důležitý byl cyklus výstavě který poįádala Národní galerie v dobĜ našich studií na AVU. Byl to výbornĜ pįipravený pįehled Zakladatelé českého moderního uměníě a to na pokračování v JízdárnĜ pražského hradu. Tam jsem chodívala vícekrát na každou výstavu a prohlížela jsem obrazy hodnĜ zblízka. Bylo to cenné tímě že jsme mohli vidĜt práci Osmy ve velkém celkuě vystopovat vzájemné vlivy v určitých letechě uvĜdomit si společná témata, poučit se o technice malby,poznat tajemství kompozice. Cenné bylo i vystavení nĜkterých kreseb k obrazům. Nejvíce si pamatuji obrazy Kubištovy a Ůillovyě jeho kresby a grafikyě na obrazy Zrzavéhoě Procházkyě Longena. Pįed očima mám dodnes ( z druhé části výstavy Zakladatelů) neznámý cyklus nevelkých obrazů podzimu od Jindįicha Průchyě které byly úžasnĜ široce malovány a pįi pohledu z vĜtšího odstupu vytváįely společnĜ záįivou barevnou škálu. NeobyčejnĜ mne zaujala výstava Ruských kinetistů na KarlovĜ námĜstíě kterou jsem si celou vyfotografovala. Na cestách do NĜmecka jsem vidĜla įadu slavných sbírek v galeriích a nĜkteré pįehlídky současného umĜní. MĜla jsem to štĜstíě že jsem mohla vidĜt první výstavu slavné nĜmecké skupiny ZERO v Ťusseldorfuě jejich otočné svítící mechanismyě které vrhaly kouzelné odlesky a reflexy na celý prostor. Projekt Sahara (Heinz Mack)ě kde na poušti stály vysoké lesknoucí se tyče v pravidelných įadáchě působil na mne jako závod s nekonečnem. Pojetí kovových plastik jako hudebních nástrojů svádĜlo ke zvukové hįe desítky návštĜvníků. Otočné objekty a reliefy Gunthera Ueckera , plné dlouhých hįebíkůě nejprve černéě úzkostnéě pozdĜji celé bíléě mĜly v sobĜ vysoký bionický systém a įád. V Ťusseldorfu jsem navštívila jeho atelier a dostala jsem podepsané katalogy. HodnĜ se ptal na stav umĜní v tehdejším Československuě protože sám emigroval z ŤŤR a první dny pobytu v západním NĜmecku spal pod mostem. VyprávĜlě jak je to velmi drahé dĜlat umĜníě jak má velmi vysoké nájemné za atelier. V jeho pracovnĜ jako v kanceláįi byly srovnány šanony s doklady o jeho práci v nĜkolika policích od zemĜ až ke stropu. KromĜ toho na svou práci mĜl pronajatou tovární halu.

5

Navštívila jsem i sochaįe a malíįe českého původu O. H. Hajeka - jeho vztah k barvám a prostoru mi byl sympatický a dobįe jsme si česky pohovoįili. MĜl v atelieru veliké konkrétistické objektyě plošnĜ zbarvené základními sytými barvamiě nĜkolik velkých obrazůě fotografie jeho architektonických įešení veįejných mĜstských prostorů. Cítila jsem v tom více slovanské srdečnostiě více citlivosti k prostįedíě než u jeho nĜmeckých současníků. Ve stejném dni a hodinĜ se tam náhodou objevil známý grafik Marian Čunderlík ze Slovenska. VyprávĜli jsme o našich možnostech výstavě o undergrounduě o filozofiiě o tom co se u nás může a nemůže.- - O. H.Hajek mĜl za nĜkolik let výstavu ve ŠpálovĜ galerii v Praze, tam jsem jej pozdravila na vernisáži. V KolínĜ n. R. na velké stálé výstavĜ současného svĜtového umĜní jsem vidĜla i velkou průchozí záįivĜ barevnou sochu ženy od Niki de St. Fall. PodobnĜ hravĜ působily veselé mĜkké instalace s míči od Yaoi Kusamy v prostoru ze čtyį zrcadelě v nichž se tečkované míče odrážely do nekonečných stále se zmenšujících prostorů. MťZINÁROŤNÍ PĮťHLÍŤKA DOCUMENTA IV KASSEL 1968 dávala reprezentativní pįehled o nejsoučasnĜjších tendencích v umĜní celého svĜtaě což bylo zaručeno vĜhlasnými kurátory. Mohla jsem vidĜt tuto obrovskou pįehlídku ve tįech palácích díky pozvání do Hamburguě kde jsem podepisovala vydání tįi mých grafických listů pro Griffelkunst Vereinigung. Bylo snadné zajet si do blízkého Kasselu a díky honoráįi za grafiky jsem mohla zakoupit i katalogy. O významu Documenty mne pįedem poučili pįátelé v Praze, jela jsem tedy dobįe pįipravena.Nejvíce mne šokovaly bizarníě až morbidní interiery Kienholzovy. NemĜla jsem vůbec zkušenost s takovými formamiě které působí hrůzuě odpor a dĜsě neumĜla jsem si vysvĜtlitě proč vlastnĜ vznikly a proč jsou na svĜtové pįehlídce. Také se mi ukazovaloě jak mohou být nĜkteré formy prázdnéě bombastickéěpįehnanĜ velkéě jiné vĜdomĜ provokující - ale to byl bohužel také celý jejich pomíjivý smysl. -- Christův ň5 m vysoký zabalený sloupě válec z polyetylenuě nafouknutý heliemě čnĜl v parku nad budovami výstavy a celým Kasselem jako pįipomínka formátem nejvĜtšího umĜní na svĜtĜ. VidĜla jsem obrovské plošné malby opálených žen malíįe reklam Lichstensteinaě první výtvory pop- artu R.Hamiltona, technicky bohaté grafické experimenty a objekty Rauschenbergovy, obrovské serigrafie Paolozziho. Vidím se dodnesě jak užasle stojím u Césarova obrovského palce z lesklého bronzuě který roste pįede mnou ze zemĜ a sahá mi nad hlavu. Jinýě bílýě z umĜlé hmotyě a menší červený stojí opodál. Vymyšlené stroje Tinguelyho, které pracovaly samyě nĜkdy i kreslilyě byly celé černé a působily jako živé organismy. Bylo tam opravdu mnoho dĜlě která úmyslnĜ různými způsob chtĜly pįekvapit a šokovatě pįípadnĜ pobavit divákyě- a to byl také jejich jediný smysl a důvod k bytí.— - SkutečnĜ s pocitem krásy a okouzlení jsem hledĜla na svĜtlé a lesknoucí se objekty kinetistůě na malbyě často velikéě na barevná a plastická díla konstruktivistů a barevné veliké objekty hard-edge autorů z desítek zemí ťvropyě Amerikyě Afrikyě Asieě Austrálie.. Podíl tĜchto tendencí byl pįevažující a vystavovali tu i umĜlci od nás: Koláįě Ťobeš a Sýkora. Ťobeš tam mĜl tįi svĜtelné objektyě Sýkora bílé vzdušné reliefy z krátkých odįezů kulatých trubek z novoduru. Obojí bylo krásnĜ nainstalované a vzbuzovalo pozornost diváků.-VidĜla jsem antropometrie Yvese Kleina a jeho záįivĜ modré monochromyě Newmannovy vertikální pruhy a Nolandovy horizontální pruhyě Lohseho systémy barevných įadě Lenkovy plastické systémy obrovských zakulacených čtverců ve vrstvených įadách z aluminia v pįírodĜě velká plátna Kellyho, který se zúčastnil výstavy Konkrete Kunst v Zurichu r.1960. Zaujaly mne konstruktivistické bílé formy Izraelce Kadishmannaě ocelové hranoly Juddovy, ohromné základní geometrické tvary na plátnech Američana Al Heldaě pomalované konkretistické dįevĜné formy sochaįe Goeschla,(kterého jsem navštívila pįedtím na Akademii umĜní ve Vídniě) obrazové čtvercové kompozice Albersovy, environment Alvianiho z velikých polovičních válců z leštĜného hliníkuě kde se v konkávních a konvexních formách odrážely a deformovaly postavy diváků. Jako environment působily obrovské neonové

6

tvary od Chryssy ě zrcadlový prostor Megertůvě Samarasova veliká krychle ze zrcadlových ploch s jehlany na bocích. - Ťomnívám seě že tehdy tam bylo zhruba tak z 50 % vystaveno umĜní konstruktivistickéě geometrickéě konkrétní a kinetické. - - To vše ovlivnilo mé smĜįování ke hledání įádu.Hledala jsem jej skrytĜě kromĜ kompozic kresebě obrazůě grafiky a objektů také ve filozofii a ve cvičení jógy. BĜhem studií na AVU jsem si vytvoįila pevný pracovní režimě k tomu jsem si studovala psychologické knihy o organizaci a technice duševní práce. Nepįestávaly mé nákupy v antikvariátechě když jsem i pozdĜji s dĜtmi navštĜvovala matku v Praze.Vzpomínámě jak mne nadchloě když se mi podaįilo sehnat krásné vydání Herdera z I. republiky nebo knihy Crocehoě staré vydání Kubištových úvah a esejů o umĜníě mystické básnĜ Angela Silesia, Jana z Kįíže nebo ročníky prvorepublikových Volných směrů na kįídĜě v nichž byly úžasnĜ psané studie teoretiků umĜní a mnohé úvahy i vyznání samotných umĜlců. Kupovala jsem i starší literární časopisy - Kvart, Musaion, florianovská vydání filozofů atd.-- To v dobĜě kdy se místo filozofie umĜní na vysokých školách učila marxistická ekonomieě bylo hodnĜ potįebnéě vždyť antikvariáty byly daleko důležitĜjší než školní knihovna. PamĜtihodný vliv mĜl na mne v 60. létech kontakt s moderními katolíky kolem P.Reinsbergaě v jeho kanceláįi na faįe u Týna jsem se setkala s mnoha zajímavými lidmis hudebním skladatelem Janem Klusákem a jeho paníě kteįí byli pak svĜdky na mé svatbĜě s mladým Pavlem Smetáčkem - jazzmanem - a jeho sestrou, s nĜkterými filozofy a psychiatry. P. Reinsberg mne seznámil i s českou šlechtou rodu Kinskýchě žijící v tehdejším západním NĜmecku. Ukázali se jako neobyčejnĜ srdeční a velmi všestrannĜ vzdĜlaní lidé. Pozvali mne k sobĜ a díky jim jsem mohla navštívit Kolíně Mnichově ťsseně ale i nejstarší románský korunovační chrám v Cáchách.

MOJE STUDIO SOCIO-PSYCHO-PROSTORU / NOVÉ KONCťPCť V r. 19Ňň jsem se zabývala dvĜma výstavami : Československá grafika, Galerie ZPAP, Krakov, Polsko- Album 40 umělcůěvydal Ing Ivo Janoušek Mezinárodní výstava a veletrh keramiky a sklaě Valenciaě Španělsko Moje účast na tĜchto výstavách byla svazovými straníky a StB sledována se značnou nevraživostí. Nechápaliě že ukazovat úroveň naší grafiky v Polsku je vĜc pįátelství a prestižeě nikoliv politiky a že fotografie mých keramických reliefů na stĜnách našich restaurací a cukráren nemohou ohrozit naše socialistické zįízení. Ůunkcionáįi SČSVU mi to ráznĜ vytkliě se zvolánímě jak jsem si to mohla vůbec dovolit ! OdpovĜdĜla jsemě že výstava ve Valencii byla pįedem oznámena v našem výtvarném časopise a doplnĜna výzvou k účasti a pįesnou adresouě co a kam se má zaslat do kterého termínu. Pįesto jsem své práce dala schválit na komisi ČŮVU pįed odesláním do Valencie a bylo mi to povolenoě tak jaképak problémy ř O výstavĜ v KrakovĜ jsem hovoįila jako o pįátelské akciě kterou zorganizovali sami soudruzi z polského svazu výtvarných umĜlcůě což byla samozįejmĜ pravda. Zmínila jsem i toě že výstava podpoįila dobrou povĜst českého umĜní a zmírnila totální neinformovanost polské strany.( Že ta neinformovanost byla způsobena dlouholetými zákazy z české stranyě to jsem radĜji neįíkala). Takové společenské akce jsem chápala jako součást mých umĜleckých aktivit v sociální sféįe. Asi v polovinĜ r.19Ň6 jsem si sama založila STUDIO SOCIO – PSYCHO - SPACE, zkratka SPS - STUDIO SOCIO-PSYCHO-PROSTORU, v nĜmž jsem zkoumala ě za jakých okolností v současném životĜ vzniká umĜlecké díloě jakou atmosféru potįebujeě jaké reakce v psychice může vyvolat A všechny ty reakce okolí byly pro mne nepostradatelnou součástí umĜleckého díla.

7

Patįily sem mé výstavy i moje činnost v kurzech v ŤomĜ kultury v Č. BudĜjovicíchě i reakce svazových funkcionáįůě nebo reakce na mou NOVOROČťNKU PŮ 19ŇŇ / PO PODPISU CHARTY 77/, která byla zmenšenou reprodukcí fotografiky Moje vlast s pomníky / My country with monuments. Tu byly vytištĜny anglicky názvy pomníků: Pomník diktátoraě Pomník imperátoraě Pomník vězeníě Pomník manipulaceě Pomník melancholie.Také jsem tam dala název STUDIO SOCIO–PSYCHO-SPACE.Nová technika fotografiky mi umožnila tisknout mystifikace novinových zpráv.-Byl to vlastnĜ portét naší planetyě fotografovaný z velké výškyě reportáž o velké katastrofĜě kdy na zničeném povrchu se tyčí obludná monstra hrozivé symboly- velké pomníky v naddimenzovaném mĜįítku ( napį. výška 196ň m).Novoročenku mi tiskla tiskárna ze štočkuě písmo vysázeliě náklad byl 500 ks. Rozeslala jsem je po celé republiceě ale i do zahraničíě nevímě zda tam došly. Spíše byly zachyceny cenzurou ě jak pįedpokládámě neboť za nĜjaký čas si mne pįedvolali opĜt k výslechu na českobudĜjovickou StB . Také mj. se ptaliě co znamenala ta novoročenkaě proč jsem to udĜlala a rozeslala. VysvĜtlila jsemě jak „po léta sleduji denní tisk a že mne hluboce dojímají zprávy o ničení naší planety jak zplodinami a toxickými látkamiě tak zbraněmi hromadného ničení. Že v novinách jako je na pį. Rudé právoě je denně nejméně šest takových hrůzných zpráv a že podle usnesení výboru SČSVU jsme vázáni jako umělciě abychom vycházeli ze života a bojovali za nejušlechtilejší lidské hodnoty. Proto moje výtvarné výrazy zobrazují planetu v takovém stavu zničení po atomové válceě kde nezbývá nic než stavby a pomníkyě vše živé je zničeno. To mám právě z denního tisku a nedávno můj desetiletý syn mi donesl ukázat dětský časopis ABCě v němž bylo podrobně nakresleno schéma atomové bomby a v dlouhém článku četl vysvětleníě jak bomba funguje. To mne vyděsilo k smrti a od té doby jsem začala hledat výraz pro takovou hrůzu.“.... Ptali se mneě proč užívám anglický jazyk. Įekla jsemě že protoě aby tiě kteįí působí na ZápadĜ tyto negativní jevyě tomu porozumĜli - a dodala jsemě že mám na mysli kapitalistické koncerny jak naftovéě tak zbrojaįské,- a západní vládyě které vyvíjejí atomové pumy. Pánové z budĜjovické StB byli velmi vzdĜlaníě mĜli tam vysokoškolské odborníky na umĜní a estetikuě moc mi toho povĜdĜli. Ale když jsem je zvalaě aby pįicházeli častĜji do mého atelieruě že mají o umĜní daleko vĜtší pįehled než současný pįedseda Svazu výtvarníkůě a že bychom z jejich znalostí mohli čerpat pro svůj další vývojě ukázali mi na dveįe a strkali mne ven. - - Nevím pročě já jsem to myslela upįímnĜ.- A dodnes nevímězda tĜm mým výkladům uvĜįili.- Vím ale jistĜě že mne tehdy osvítil jakýsi zvláštní duch porozumĜníě díky nĜmuž jsem mohla okamžitĜ zaimprovizovat obstojný teoretický výkladě ačkoliv pravý smysl cyklu VIZť ZNIČťNÉ CIVILIZACE byl daleko tragičtĜjší a katastrofičtĜjší a zasahoval právĜ do nejbolestivĜjších citů naší generace: cítila jsemě že dĜlám symboly krutého duchovního útlaku a fyzického násilíě jimž byli vystaveni mladí i starší stateční lidé kolem Charty ŇŇě mezi nimi i mí pįátelé a pįítelkynĜ. PįenesenĜ trpĜl celý národ ve vĜzení za železnou oponouě všichni jsme byli stále manipulováni.— ZKUŠťNOST Z VÝSLťCHĶ NA STB Č. BUŤěJOVICť 19Ňň BYLA PRO MNť OVěĮťNÍM SMYSLU MÉ PRÁCť :POCHOPILA JSťMě Žť PÁNI Z STB CÍTILI VÝZNAM TěCH SYMBOLĶ SPRÁVNě, TAKÉ TAK ě JAKO JÁ !! A TO BYL NťJVěTŠÍ ÚSPěCH MÉHO SOUKROMÉHO STUŤIA SOCIO – PSYCHO - PROSTORU UMěNÍ V MÉM ŽIVOTě ! . V tomto období cykly mých prací ě ať kresbyě grafiky či obrazyě nesou v pravém dolním rohu označení SPS. Vždy jsem do pravého rohu dole kreslila linkovanou tabulku, jakou označovali architekti své projekty. Tu jsem rýsovala podle pravítka do kresebě do krytu na lept ě i do rohu obrazů. Mají to tak i Andělé z Polskaě Situace člověkaě portréty mého syna a dceryě mají to Projekty všech pomníků v kresbách i grafice. Také velké kresby cyklu Země- VodaKameny a nĜkteré obrazy. Na prostorové zdůraznĜní myšlenky pomníků človĜka jsem použila mých malých modelů z pálené hlíny a začala jsem kreslit a realizovat projekty vĜtších modelůě tentokrát ze dįeva. Pomáhal mi s nimi kamarád tesaį a įezbáįě který také se mnou pracoval na

8

realizaci obįí šachové hry pro sportovní areál Orlík. Pro modely pomníků mĜl uleželou lípu. Podle mých projektových kreseb v mĜįítku 1 : 1 vyįezal hrubou formu motorovou pilouě já jsem pak dopracovávala jak povrchě tak i vnitįek soch įezbáįskými dláty doma. (Totiž pįi tĜch výstavách v Munsteru jsem mohla koupit sadu výborných dlát z té nejlepší oceli.)Tak se mi dobįe pracovalo. Vzpomínám siě že v atelieru ohromného bytu na hlavním českobudĜjovickém námĜstí jsem sedávala odpoledne u položené dįevĜné sochy- pomníku a įezalaě zatímco syn sedĜl na ní a opakovali jsme spolu úkolyě učili se vlastivĜduě dĜjepis nebo fyziku. Pozice a váha syna byla potįebnáě nemĜla jsem žádný svĜrákě aby sochu držel pįi práci pevnĜ na místĜ.- Tak už jako dítĜ byl Ůrantišek Štorm významnou oporou českého umĜní. Za odmĜnu si smĜl hrát na klavír- mĜli jsme v atelieru kįídlo - a on sice neznal noty, ale hudební nadání mĜlě to se musí nechat. (PozdĜji pįi studiích v Praze na VŠUP įídil vlastní skupinu The Masterś Hammer ě kde zpíval na vlastní texty a hrál kytaruě rovnĜž bez znalosti not ). Ve spolupráci s mým synem vznikl tak model Pomníku diktátora, model ŠKLťBU(-Pomníku ztrácení tváįe) a dvojitý model Pomníku manipulace. Ten mĜl vnĜjší povrch hezky hladkýě celkový tvar vypadal jako zvĜtšená figurka z dįevĜné soupravy hry Člověčeě nezlob se, ale rozdĜlená vertikálním įezem shora dolů na dvĜ poloviny. Povrch jsem nakonec vybrousila do hladka a napustila voskemě ale vnitįní formy byly o to strašnĜjší. Tato socha je totiž otvíracíě ze dvou identických polovin. ČlovĜk si ji může otevįít a zase zavįít nebo postavit ty části do jakékoliv kontrapozice. Tím je myslím ta idea manipulace ještĜ zmnohonásobena. U všech tĜch vĜcí byl nejdůležitĜjší vnitįní prostor a jeho komplikovaný ě hrůznĜ působící povrch: drsné a složitĜ modelované formyě kterým jsem se učila specielnĜ na kostech lebek mamutů. Jela jsem si je kreslit do Muzea na Václavském námĜstí do Prahy a dĜti jsem vzala ssebou. (Tehdy již byly na to zvyklé z mých dĜtských kurzůě chodili jsem se skupinami kreslit ven nebo do muzeí.). Pįi dokončování vnitįních forem plastik jsem použila i ohnĜě vypalovala jsem tvary uvnitį letlampouě aby dostaly ohoįelý charakter. Celá ta práce poįád držela výraz silou hrůzy a zdĜšení nad krutým psychickým ponížením národaě zbaveného svéprávnostiě ve svých nejlepších jedincích mučeného a pronásledovaného. - - V r. 19Ňň se udála ještĜ pozoruhodná politická machinace s mou výstavou. Ťíky dobrým lidem na ŤomĜ kultury v Čes. BudĜjovicích jsem počátkem roku mohla uspoįádat VÝSTAVU ůRAŮIKY AŤRIťNY ŠIMOTOVÉ. To nemĜlo sebemenších následkůě ačkoliv v Praze Adriena vystavovat nesmĜla. O nĜkolik mĜsíců pozdĜji tamtéž Jiįí Valoch otvíral mou výstavu HALASIANA, ta však vzbudila nevoli ve stranických orgánech a byla po týdnu zavįena. Ťoslechla jsem seě že výstavu navštívil proslulý komunistický pįedseda Jč Svazu výtvarníků a prý tĜžce nesl Halasovy veršeě napsané u každé grafiky a kresbyě zįejmĜ pochopil jejich význam pįíliš aktuálnĜě nejen jako bytostný nesouhlas s obsazením naší zemĜ nĜmeckými nacisty. Ačkoliv tedy ve společenském životĜ hodnĜ politicky pįituhlo a zįejmĜ režim proti mnĜ zavedl různá omezení a sankceě skoro jsem o nich nevĜdĜla nebýt nĜkolika tvrdých výslechů na jihočeském ústįedí StB. Pamatuji si dodnes živĜě jak mi namíįili do očí tįi reflektory a kroužili kolem mne jako vlciě zatímco jsem se jim v duchu smála. Vždyť jak může sama žena s dvĜma malými dĜtmi způsobit újmu jejich státu nebo jej dokonce rozvrátit ř Jedinéě co mi zanechalo opravdu dĜs v dušiě byl faktě že dva pánové v černém mĜli od mého bytu klíče a chodili do nĜj. Įíkala mi to sousedkaě že je vidĜla. A sama jsem to prožilaě když jednou dopoledne jsem zaslechla šramocení klíčů ve dveįích bytu. NaštĜstí jsem mĜla zvykě že jsem zamykala zevnitį a klíče jsem nechávala v zámku. V tu chvíli jsem si lehla v pįedsíni k tĜm dveįím a ztuhlá jsem čekalaě co bude. Ale dovnitį se nedostali a odešli. To byl jediný šokě který mi způsobili doopravdy. Vůbec mi nevadiloě že se mi pįehrabovali v dokumentech a kniháchě nemĜla jsem doma nikdy nicě co by souviselo s Chartou, ani s politikou. Dokonce jsem nechávala svá okna bez zácloně aby mohli dovnitį vidĜt z protĜjší strany námĜstí a kontrolovat ě jak pracuji. Nelíbilo se jimě že do noci svítím. -

9

VĜnovala jsem se dál naplno svým aktivitám. Jezdila jsem pravidelnĜ na semináįe jogyě nĜkdy jsem tam vedla skupinu výtvarné kreativityě jindy pįednášela na konferencích ZRTV o estetické výchovĜ a cvičení. PozdĜji - v r. 1986 - jsem se stala žačkou skutečného indického Mistra. Jogovým pįátelům jsem pomáhala s organizací setkávání ve mĜstech po celé ČSR. Byly to semináįe a konference pro nĜkolik set lidíě zejména na Slovensku v 80. letech.. V klidu jsem se starala o dĜti a jejich školní povinnostiě pracovala na zakázkách pro architekturu a hlavnĜ na svých vĜcech- byly to obrazy,kresby a grafiky cyklůě jejichž obsahy a smysl stál diametrálnĜ proti sobĜ - Vize zničené civilizace a UTOPEIA - Sny o civilizaci.. Objevila se mi nová možnost práce se slovem : album OBLAKA pįedstavuje poslední Máchovy verše z Máje v našem současném životním prostoruě které jsem zpracovala pomocí koláží z fotografií a domalovávala či dokreslovala. Pro mne to znamenalo skrytý protest proti totalitnímu režimuě používala jsem i fotografií ze Svaté zemĜě které mi zbyly z knihy reportáží o posledních tįech dnech Kristova života ( americký autor)ě kterou jsem dĜlala pro Vyšehrad.- Myslímě že ty Máchovy nádherné verše o vlastiě které ze školy asi všichni známe nazpamĜťě se na pozadí ohromného prostoru pouští Palestiny staly symbolem touhy po duchovní svobodĜě za kterou mnozí dali život ještĜ potom. --- „Achě zemi krásnouě zemi milovanouě kolébku mou i hrob můjě matku mouě vlast jedinou i v dědictví mi danouě širou tu zemi…..“ Následovaly projekty a koncepty skupinových her s objekty GAMES. K tomu mne inspiroval Huizinga a Eric Berne. Také jsem začala spolupracovat s výbornou skupinou amatérského divadla v ŤomĜ umĜní v Českých BudĜjovicíchě kde jsem již nĜkolik let vedla výtvarné kurzy. ůAMťS si vyžádal režisér tohoto souboru ě povoláním psycholog. ŤĜlala jsem pro nĜ výpravuě scénu a plakát pro hru J. Préverta „Roura k rouįe pasuje“ě což vyznĜlo celé jako dadaistický skeč a bylo velmi dobįe pįijato. Poté ještĜ jsem dĜlala scénografii a kostýmy pro jednu hru o stįedovĜku a svobodĜě kde jsem hrála slepého flétnistu a naučila jsem se tenkrát i na flétnu hrát. Kvůli mé spolupráci s divadlem jsem studovala scénografii a půjčila jsem si z vĜdecké knihovny ročníky časopisů ACTA SCENOGRAFICAě které mĜly nezkreslené informace o progresivních proudech ve svĜtĜě o detailech scénické práceě rozbory pįedstaveníěnové formy práce s tĜlem. Ťíky tomu vznikly mé projekty skupinových akcí HRY S OBJEKTY. V nich jsem navrhovala herní situace a akce s průhlednými lehkými konstrukcemi, vyrobenými z drátu/tyčoviny/ěpotaženými průhlednou folií. Pįedstavovaly různé stavy dušeě emoceě agreseě obranuě smíįeníě soustįedĜníě boje mezi skupinami. Inspirací mi byla kniha psychiatra ťrica Berneho JAK SI LIŤÉ HRAJÍ. BYTOVÉ VÝSTAVY / PRAŽSKÝ A BRATISLAVSKÝ UNŤťRůROUNŤ V UMěNÍ Zjara 1978 pįijel z výkonu vojenské služby Ph Ťr Petr Rezekě filozof z okruhu NĜmcovýchě a zastavil se u mne v atelieru v Č. BudĜjovicích. Mé vĜci se mu hodnĜ líbily a uspoįádal brzy potom bytovou výstavu OBLAKA u sebe v Praze. Poté ve dnech 2.- 13 .4. 1978 se konala jeho pįičinĜním stejná bytová výstava v Petrské 4 v Praze I. Ta akce mne ujistila,- i když v mém malém mikrosvĜtĜě- že mé myšlení nalézá odezvuě a zájem nĜkolika našich filozofů mne velmi tĜšil. Byla to taková podporaě kterou jsme si poskytovali navzájemě v tom hnutíě které se nazývalo underground podle tohoě že jsme se stýkali a pracovali ve skrytuě neveįejnĜě naprosto nezištnĜě vlastnĜ z čistého nadšení. Tímě že OBLAKA manifestovala nové pojetí myšlenky svobody a volnosti na skrytých metaforách Máchových veršůě byl postaven jakýsi neviditelný most mezi obrozenectvím a naší dobou a tak bylo skutečnĜ

10

potįebaě aby se toho nadįízené kulturní a stranické orgány nevšimlyě- a pįestoě aby to nĜkolik pįátel vidĜlo . Bytové výstavy se dĜlaly v Praze, ale i v BrnĜě BratislavĜě také v Olomouci a OstravĜ. Málo se o tom vĜdĜloě což bylo v té kruté dobĜ jen dobįe. V BratislavĜ jsem poznala ateliery a výstavy okruhu kolem Jankovičeě R.Sikoryě Ť.Tótha a dalších díky aktivitĜ Ing Ivo Janouškaě který dával dohromady soubory grafiky a pak i alba fotografií dĜl českýchě moravských a slovenských avantgardistůě nepovolených režimem. V albu TVORBA 1977 shromáždil Ing Ivo Janoušek fotografie dĜl tĜchto mladých umĜlců : R.Ůilaě St.Ůilkoě Jan Zavarskýě Ťaňo Ůischerě Kurt ůebauerě ťda Halberštátě Josef Jankovičě Č.Kafkaě ťva Kmentováě Juraj Melišě I.Minárikě ťda Ovčáčekě Ť.Puchnarováě Ruda Sikoraě A.Šimotováě M.Šnajdrě Ťeža Tóthě Jiįí Wojnarě Olbram Zoubek. Taková aktivita nás všechny inspirovala a posilovala v naší vnucené izolovanosti.Jednou za mnou pįijel Jozef Jankovič až do Čes. BudĜjovicě prohlédl si právĜ dokončovanou experimentální výstavu mých výtvarných kurzů dĜtí na ŤomĜ kultury s velkým uznáním a vymĜnili jsme si grafické listy. V tĜch letech jsme s VĜrou Jirousovou vyjely na průzkum avantgardních ateliérů do Bratislavy a všechny jmenované jsme navštívilyě navíc pįidaly výborného sochaįe Bartusze s jeho ženou. ALBUM ČS. ůRAŮIKY 40 AUTORĶě vydané Ivem Janouškemě jsem odvezla k výstavě do Krakovaě jak zmíněno výše.- NĜkolikrát jsme se s s Ivo Janouškem sešli ( čeští a slovenští mladí umĜlci) na soukromém semináįiě kde nám pįednášel o současné fyziceě o kyberneticeě o informatice ěo budoucnosti vĜdy a umĜní . Tu na chalupĜ v Beskydech jsem poznala objevitelskou urputnost slovenské skupinyěkterá se zabývala už tehdy problémy ekologieě uchováním životního prostįedíě sociologiíě lidstvemě poįádala veįejné demonstrace a manifestace. VyprávĜli námě co dĜlajíě ukazovali své záznamy a projektyě bylo to nezkalené nadšené tvůrčí prostįedíě zcela výjimečné a vzácné. Tady všude jsem v duchu vidĜla realizované ideje mého studia SPS -( STUDIO SOCIO PSYCHO - SPACE,)-- jak v bytových výstaváchě tak ve vztahu neviditelné státní mašinérie k velkolepým myšlenkám skupinek a jednotlivců. PrávĜ slovenští pįátelé se jako skupina vĜdomĜ orientovali na společenské jevyě na jejich psychické působeníě vytváįeli konceptuální akce a happeningy pro veįejnost s filozofickým podtextem. - U nás jsou nedocenĜniě málo se o tom víě a jejich nezmĜrná odvahaě statečnostě vynalézavost i technická dokonalost mi daly hodnĜ témat k pįemýšlení. – Sama jsem se nĜkolikrát vydala do Bratislavy na pozvání k vernisážímě a nocovala jsem tehdy u Sikorových. Mám od té doby slušnou sbírku Sikorových grafik. Také jsem na nĜj upozornila PhŤr Vogtaě įeditele Folkwang Musea v ťssenuě a ten za ním skutečnĜ pįijel a vybral si nĜco do sbírek. Jakýmsi manuálem mé tehdejší práce se stal sborník TVĶRČÍ PRACOVIŠTěě zakázka Institutu průmyslového designu v Praze (IPŤ 19Ňň )ě který obsahoval jak popis celého mého pracovního prostįedíě tak i všehoě co v nĜm vznikalo. Celkem ň0 listů obsahovalo pįevážnĜ fotografie s mým komentáįem - tĜch fotografií bylo pįes sto. Sborník je rozdĜlen do nĜkolika oddílů. V části Prostįedí tvorby popisuji detailnĜ svůj byt jako tvůrčí pracovištĜ. Po rozvodu 19Ň6 jsem adaptovala byt v secesním domĜ z r. 1902 v centru krajského mĜsta o rozloze 120 m2 takě aby sloužil různorodé specializované činnosti ve výtvarných oborech i v teorii umĜní. Počítala jsem i se svými dĜtmiě které obývaly jeden pokoj a mou práci dennĜ sledovaly. Situování tvůrčího pracovištĜ na stįedovĜkém čtvercovém námĜstí s pohledy na renesanční fasády a protilehlou budovu radnice působilo radostným životním pocitem a působilo inspirativnĜ. Nejbližší okolí atelieru jsem využívala pįi fotografování mých plastik a modelů na zdĜném zábradlí balkonuě který zdobil fasádu domu v I. patįe a byl z nĜj skvĜlý rozhled po celém námĜstí.

11

Vstupní hala 10 . 2ěň m sloužila jako malá galerie obrazůě plastik a grafikyě a propojovala všechny prostory. Místnosti o výšce 3ěň m byly vymalovány bílou barvou. Atelier jsem zbudovala z nejvĜtšího pokoje s tįemi okny na námĜstíě s balkonem. Ťovoloval práci na velkých formátechě na obrazech kresbáchě plastikáchě v levém rohu až u okna byla zaįízena grafická dílna s hlubotiskovým lisemě po pravé stranĜ vstupních dveįí jsem zįídila sklady na obrazy. Na grafické listy a kresby jsem mĜla velký kovový archiv se zásuvkami. Pracovní zaįízení tvoįily tįi stoly a malíįské stojany. Atelier byl dobįe osvĜtleně pracovala jsem často i po večerechě učila jsem v nĜm také dĜti ze svých kurzů TALťNT -ATťLIťRU.ě které chtĜly vstoupit na školy výtvarného smĜru. ZnĜla tu hudba reprodukovaná i námi hraná ( klavírě flétny ). Vytvoįil se tak PROSTOR IMAGINACE, v nĜmž vznikaly nové ideje od r. 19Ň6. To je i název nejbohatšího oddílu tohoto sborníkuě který obsahuje pįehled mých výtvarných prací ve fotografiích a kresbách. Jsou tu stolní grafikyě které pįedstavují studie prostoru a možné modely pro výstavnictví a scénografická įešeníě mnohé varianty studií tvarů v ploše a barvĜě a to jak tisky serigrafiíě tak obrazyě objekty z plexiskla, kresby, plastikyě obklady stĜn v architektuįe- zde všude jsem užila stejné tvarové įady. Považovala jsem za soukromý objev pįevedení grafiky do prostoru. Stalo se tak po r.19Ň3ě kdy jsem tiskla cyklus barevných serigrafií Hry s člověkem . Cítila jsemě že mne plošnost tisků neuspokojuje a že je možné poskytnout divákovi nové prožitky tímě že díla dotvoįí jeho životní prostįedí. Vytvoįila jsem tedy z kartonuě papíru a knihaįského plátna skládací konstrukceě na které jsem pįilepila části mých grafických listů.Vznikly tak různé formy stolních objektůětaké model stavebnice z krychlí pro hry dĜtíě která by se uplatnila dobįe v mateįských školách. ŤítĜ v každé sestavĜ vidĜlo nĜco jiného : vĜžeě ale i autoě nábytek či domek. NĜkolikaleté studie účinnosti jednoho tvaruě které jsem provádĜla v kresbáchě projektech a v mnoha technických ( materiálových) variantách našly uplatnĜní ve výzdobĜ architektur jako kachlové obklady stĜn. Stejného tvaru jsem užila na projekty drátĜných modelů Brány větrů či Pomníků vzduchu, mnoha skic pro cyklus UTOPEIAě na pįedsádky či obálky knihě které jsem té dobĜ dĜlala. Įíkala jsem tomu PROSTOROVÝ VÝZKUM KRAJINY .. V mém STUDIU SOCIO- PSYCHO- PROSTORU jsem vĜnovala nejvĜtší pozornost PROSTORU VěŤOMÍ. Pro sebe jsem si mapovala cestu od kresby pįes prostor k nové informaci. To jsem dokládala obrazovým materiálemě jaký byl postup práce- zjevení myšlenky : A/kresby návrhů pomníků B/pak vznikají prostorové modely z pálené hlíny C/ nakonec syntéza : grafické listy jako studie socio-psycho-prostoru v ploše-fotografiky leptané akvatintou.To platí také o mých velkých kresbách z cyklu STONťSě které se staly pįirozenĜ konceptuálními. Zajímala mne sama koncepce vzniku zobrazeníě jedna černobílá kresba obsahuje anglické popisky : „HOW SHALL Wť TO CREATE THE UNVISIBLE SPACE OŮ ARTř“ Stejná metoda byla použita i na další grafické listy cyklu SNY O CIVILIZACI ( ŠumavaUtopeia, varianty na téma Ťurerovy Melancholie, Pomníky civilizaceě Pomníky humanitykatedrályě atd.) Pomník manipulace byl fotografován v nĜkolika fázích. Sestava všech modelů pomníků civilizace z pálené hlíny znamenala projekt pro určité prostįedí a určitý typ komunikace. VysvĜtluji to takě že z družice vidíme situaci po zničení celé planety – prostįedí je spálené a mrtvéě bez života. Typ komunikace: mám na mysli pįenos na obrazovky computerů kdesi v kosmuě obraz je nezįetelný. Vytvoįila jsem vĜdomĜ hrůznou vizi nelidských skutečností . Nakonec jsem cyklus nazvala VIZE ZNIČťNÉ CIVILIZACť. Pracovala jsem na nĜm v letech 1975-1978.

12

Zároveň však v atelieru vzniká cyklus zcela pozitivní - SNY O CIVILIZACI - kompozice tvarů a barevě které psychicky posilují človĜka v jeho nejbližším prostįedí. Model průsvitné krychleějejíž stĜny nesou soustįedný motiv z barevných kįivekě je návrhem prostoru pro meditaci s hudbou. Model plastiky v pįírodĜ z keramiky : tvar, studovaný v různých variantáchě nalézá uplatnĜní jako průchozí plastika v parku či v mĜstské architektuįe. Poznala jsem za volantem auta i situaci na našich silnicíchě ve sborníku je projekt návrhu kįižovatky dálnic s plastikami Brány větrů a proskleným motorestem ve tvaru kįivky.- Ťalší projekt je založen na koncepciě že po zrušení automobilové dopravy budou autostrády upraveny na hįištĜ a promenády.- Jiný se zabývá kulturním domem v pįírodĜ jako cílem pĜších výletů. Vysoký dům s galeriemiě výstavními a hudebními sályě prodejnami knih a časopisů celého svĜta v mé projektové kresbĜ je zakončen složitou kupolíě kde je vyhlídková restaurace a audiovizuální projekce. Ťo projektů prostįedí patįí i návrhy výzdoby pro veįejné slavnosti na velkém renesančním námĜstí v Č.BudĜjovicíchě kdy jsem soustįedila plastické tvary kįivky kolem kašny.Projekty utopických plastik v krajinĜ Šumavy kolem Lipna znamenaly obrat v mé práciě když jsem plošný prvek pįevedla do prostoru a v r. 19Ň3 jej vytvoįila z plexiskla. Základem byla barevná kresba Brána větrů. Všechny mé objevy jsem dįíve či pozdĜji uplatnila v kurzech kreativity dĜtí a mládežeě které jsem vedla pįi Ťomu kultury v Č.BudĜjovicích od r. 19Ň2. Brzy se projevily možnosti využití prostorových prvků k výchovĜ cítĜní u dĜtí. Vytvoįila jsem nový systém CVIČťNÍ PROSTOROVÉ CITLIVOSTIě který formou her vedl dĜti ke kreativitĜ a k základům výchovy k designu. NĜkteré takové experimenty jsme nafotografovali. Zajímavé pro mne byloě jak skupiny dĜtí rozvíjely spontánnĜ bez mých instrukcí pįípravné hry s kartonovými velkými krabicemi na místĜ budoucího dĜtského hįištĜě aby tak prožily fyzicky i psychicky to ě co budou pak navrhovat v modelech v kresbách. - Od r. 19Ň5 jsem začala publikovat studie o experimentální umĜlecké výchovĜ dĜtí a mládeže v odborném tiskuě hlavnĜ v časopise ťstetická výchova. Tu jsem našla nadšenou šéfredaktorku Ph Ťr Ťokonalovouě která mi byla velmi naklonĜna a pilnĜ zprostįedkovala má vystoupení na kongresech INSťA. O hrové činnosti a nových metodách v estetické a výtvarné výchovĜ jsem pįednášela v ÚŤPM / Ústįední dům pionýrů a mládeže/Praha a na stįedních odborných školách v jihočeském kraji. Metodou SPS jsem studovala v atelieru vztah človĜka a prostoruě zvláštĜ pro hry ve skupinách. Spolupracovala jsem se svými výtvarnými kurzy se skupinou amatérského divadlaě na scénách Ťomu kultury se objevovala poezie, dĜlala jsem malé scénáįe pro básnické filmy - a též model pro scénář OBLAKA: figura človĜka z papíru s gázovým oblakem, který jsem si fotografovala v oknĜ atelieru. Pocit prostoru může človĜk prožívat od dĜtství. Sloužila k tomu jedna krychle nebo serie drátĜných objektůě které dĜti prolézalyě podlézalyě stavĜly do různých forem a sestav. Vytváįely konstrukce buňky bytuěobchodůě domůě aut nebo hradeb,-to vyvolávalo různé reakce v dĜtech.- - Cvičení prostorové citlivosti zahrnulo tak i cvičení mezilidských vztahů. Tehdy jsem spolupracovala s nĜkolika psychology a psychiatryě takže jsem jim své objevy dávala k dispozici a konzultovala s nimi různé detaily.. V atelieru vznikaly i návrhy pro výzdobu architektury: keramické stĜny z elementů kįivek byly vlastnĜ hrovými sestavami v plošeě byly mou vlastní hrouě když jsem kachle na místĜ sestavovala na zemi.( Keramická stěna pro restauraci Berouně, nebo pro Kavárnu a cukrárnu v kulturním domě Berouně tamtéž i keramické stěny u vstupu do šatny). Ve sborníku TVĶRČÍ PRACOVIŠTě popisuji další místnost : studovnu s knihovnouě její vybaveníě osvĜtleníě doplnĜní obrazy a plastikami ě což vše umožňovalo nejrůznĜjší tvůrčí

13

koncepční činnost v plné koncentraci.- Také jsem tu popsala prostįedí na naší staré jihočeské chalupĜ v ŤomanínĜě na samotĜ u tįeboňských rybníkůě které jsem ponechala její původní charakter. Zde jsem pracovala hlavnĜ pod širým nebemě potįebovala jsem stále silnĜji prožívat spojení s pįírodou. Ťo sborníku jsou zaįazeny fotografie modelů betonových plotovek a malé studijní architektonické modely. Ráda jsem do prostoru mezi stromy a nad vodní hladinu rybníka zavĜšovala své průhledné konstrukce z plexiskla a kreslila na starém stole uprostįed travnatého dvora.- Sborník je ukončen podrobnými půdorysy všech místností bytuě jejich funkčním využitím. Za tu práci jsem tehdy dostala i zaplacenoě podle smlouvy s IPD. V tĜch letech jsem mĜla vždy jakési dvojí vnímání svĜta a pracovala jsem vždy na dvou protikladných cyklechě jakoby se v mé duši prolínaly světy apolinský a dionyský. ŤĜlala jsem vĜciě které vyjadįovaly strachě smutek a zoufalství- a proti tomu vznikaly s velkou silou výrazy čistéhoě možná nadzemského įáduě matematicky jasnéě geometricky krystalické kompozice. To zįejmĜ protoě že má duše energicky vyžadovala kompenzaci.Trvalo to įadu letě až do dobyě kdy v mém vnitįním svĜtĜ definitivnĜ pįevládla snaha nepůsobit divákům duševní zmatekě bolestěnejistotyěnedávat najevo zoufalství a hrůzuě ale pįinášet síluě pevnost, odhodláníě svĜtlo.- V tom mi nejvíce pomohlo studium jógyě které jsem začala v r. 1972. Studovala jsem u indického mistra na nĜkolika týdenních kurzech s pįednáškamiě které byly velmi důkladné.PostupnĜ jsem se mohla zbavovat bolestí z porouchané páteįe a naučit se pomáhat i druhým. Pomalu jsem pronikala do tajů koncentraceě meditaceě do práce s čakrami a s dýcháním. Zvykala jsem si dennĜ na svou sestavu cvičení ě což bylo pro zlepšení stavu mého tĜla nezbytností. Začala jsem pįijímat nové chápání bĜžného života jako stálého propojování různých jógových cest : hatha-, karma-ě džňána-ě radža-, bhakti- a prána-jogy.To mi otevįelo cestu k ovládání citů a pocitůě myšlenek a nakonec vĜdomí. Myslímě že se tak uskutečnila se pomalá transformace mého postoje k výtvarnému svĜtu a práci umĜlce. Ta celá oblast se mi ukázala jako práce s čistým vĜdomím človĜkaě a důsledkem toho bylo založení mého soukromého SPS - ( STUDIA SOCIO - PSYCHO - PROSTORU). Na jógových semináįích jsem objevila (na základĜ osobních zkušeností) ě že pro umĜlce je opravdu nejdůležitĜjší dobrý stav jeho tĜla i dušeě a že je schopen jej pĜstovat a udržet silou vůle a vizualizacíě bude -li pravidelnĜ dennĜ- i velmi namáhavĜ - na sobĜ pracovat. Proto jsem zavádĜla jogová cvičení i do letních výtvarných táborů dĜtí a mládežeěkteré se konaly až do r. 1992.- Koncem ŇO.let se mi dostal do ruky samizdatový strojopis o praxi ZťNUě ta nejmodernĜjší verze v podobĜ UMěNÍ LUKOSTĮťLBY od E.Harrigela. V r. 1979 jsem dokončovala cyklus Vize zničené civilizace a Pomníky člověkaě a kromĜ péče o dĜti a byt jsem nalezla čas ke studiuě neboť právĜ v tomto učení se skrývaly podstatné zásady umĜní. Známý učitel Zenu Ťaisetz Teitaro Suzuki įekl : „Ve všech druzích umění je cílem výcvik mysli.Ta má být dovedena do kontaktu s konečnou Skutečností..cílem je naladění mysli na velké Nevědomí…Pįejeme–li si stát se mistrem jakéhokoliv uměníě nepostačí k tomu sama technická zručnostě ale musí být pįekročenaě aby umění se stalo „uměním bez umění“ě vyrůstajícím z Nevědomí.“ To mi bylo blízké a snažila jsem se pak po mnoho let naučit se v praxi a provádĜt koncentraci ve stavuě kdy jsem pracovala na obrazech či na kresbách.- Ťomnívám seěže také zpĜtnĜ mohou tyto vĜci působit na mne i na divákaě a celé ty metody a postupy se logicky vįadily do mého výzkumu socio-psycho-prostoru kolem mne. Pro mne to znamenaloěže každý element v kompozici obrazu či kresbyě každá barvaě každá plocha určitým způsobem působí na vnímáníě má určité vlivy na dušiěi na celou psychiku divákůě- vĜtšinou aniž o tom vĜdí. Vytváįíme tak určitou atmosféru v prostįedí životaě která může ovlivnit naše nevĜdomíě hlubinné akce a reakceě a záleží jen na naší mysliě na její čistotĜ ě možná i prázdnotĜě jakým způsobem ovlivní druhé mysli nebo jak my budeme dané dílo či prostįedí vnímat .

14

V tĜch letech bylo v avantgardních umĜleckých hnutích jedním z cílů vytváįet prostįedí environment. V Ňo.letech jsem vymýšlela projekty dobrého prostįedí budoucnostiě kresby objektů pro človĜka v krajinĜě která je jeho domovem. Vznikly i malby a grafické listyěa pokračovala jsem s pįelomem dekády do ň0.letě aniž by mne odradilo politické pronásledováníě chudoba nebo intriky neviditelných osob. Naopakě právĜ utopické vize mne dennĜ naplňovaly entusiasmem . Ovšem mezi pamĜtihodné vlivy počítám seznámení s psychologem a okultním mágem Ph Ťr Nekonečnýmě který mi ve svém bytĜ v Táboįe dostatečnĜ pįedvedl své schopnosti a snažil se mne půjčováním samizdatové okultní literatury vzdĜlávat a získat pro své séance. Četla jsem ty spisy na balkonĜ v dobĜ, kdy jsem pracovala na velkých obrazech cyklu Vize zničené civilizace a Utopena-Sny o civilizaci. Nejvíce z tĜch okultních spisů na mne udĜlal dojem Pierre Lasenic- alias pan Kohout z jižních Čechě který byl nĜkolik let na výzkumu v chrámech Ankgor Vat v Kambodži. Zároveň jsem studovala samizdaty od pįátel z Prahyě z nichž nejvíce mne oslovil Raimond Moody knihou Život po životě. Dostávala jsem také pįeklady textů starovĜkých indických učitelů jógy. Pįijímáním tak protikladných informací se hodnĜ tįíbila oblast mého porozumĜní osudům lidstva a myšlení různých národů ě což bylo hodnĜ potįebné pro práci na mých obrazech. JeštĜ bylo pro mne důležitéě že jsem mohla v Č.BudĜjovicích a pak v Plzni a BrnĜ įadu let své názory konzultovat s psychology. SYMPOZIUM „ŤĮťVO“- PONěŠICť u Hluboké -1978 znamenalo pro mne hodnĜ pamĜtihodné setkání. Zajela jsem tam 2Ň.dubna v slunném jarním dnu a zažila setkání nejlepších současných českých umĜlců : malíįka Adriena Šimotováě sochaįi Janoušek a Janoušková / kteįí mne velmi srdečnĜ zvali k sobĜ/ě Olbram Zoubekě Miroslav ChlupáčěSt.Kolíbalě Magda Jetelováě Aleš Lamrě Kurt ůebauerě Ruda NĜmecě další malíįi Mžyk a P.Pavlík. Organizátorka sympozia Ph Ťr Mžyková pįivezla na prohlížení čtyįi alba fotografií dĜl současné výtvarné generaceě bylo z nich cítit ohromné úsilí a chuť do práce.- BĜhem práce na dįevu v pįírodĜ mi Magda Jetelová půjčila svou malou motorovou piluě udĜlala jsem si jednoduchý tvar ze dįeva a po návratu jsem začala dĜlat dįevĜné modely pomníků k cyklu Vize zničené civilizace..: „Nové objevy materiálu vzrušují po celý život. Nejde ani tak o dįevoě ale o výraz tohoě co mne vsáklo – o naši psycho- situaci, o to, co je k nevypovězení“….. / Z mého zápisníku 19Ňň / V tom roce jsem zpracovala koncepty ANŤěLĶ Z POLSKA do cyklu leptů s akvatintou Unavený andělě Ošetįení andělaě Odchod andělaě v r. 1979 Boj andělů a Pád anděla.- Všechny ty grafiky mĜly v pravém rohu dole vyleptanou tabulku, jakou mají architektonické projekty s fiktivními popisy a s názvemě vykreslenými podle bĜžné šablony písma pro rysy. Pobyty s umĜlci na plenérech v POLSKU mĜly pro mne význam poznání duchovní svobody. Jejich politický systém byl daleko velkorysejší. Įíkaliě že umĜlci nejsou pro státní zįízení žádným nebezpečímě byla volnost v cestách i výstavách v zahraničíě dostávali všechny potįebné západní časopisyě knihyěkatalogy,barvy,fotopįístrojeěmateriály a náįadíěkvalitní západní barvy a štĜtce, to vše bylo u nich bĜžnĜ na trhu. Dovoz nejrůznĜjšího zboží ze západu byl povolen a provádĜn státemě obchody byly dobįe zásobeny a prosperující zemĜdĜlství bylo soukromé.- Proto zįejmĜ naše vláda nepodporovala cesty do Polskaě- jen na pozvání k pįíbuzným to občas bylo povoleno.. Ze zápisníku z Polska :„Hodně kreslímě začala jsem cyklus monotypů „Andělé ze Szydlowa“ě hledám výraz- - a je to pro mne čistá abstrakce ě i když užívám obrysů figur. Jsou to čistě liniové kresbyě které dělám zpaměti podle otįesných zážitků v jediné místní hospoděě kam jsme chodili tįikrát denně na jídlo.. Obrysy postav jsou bez stínůě bez modelaceě bez detailů ějakoby technicky narýsovanéě jsou to vlastně PROJťKTY SITUACÍ…

15

Iluzivnost je plně pįiznánaě ale čára má za úkol vyznačovat psychické stavy člověka ě jak jsem se tomu naučilaě když mi dal psycholog v Č.Budějovicích zakázku vytvoįit pro psychotesty vrcholových sportovců kresby lidských těl v mezních situacích. Týkalo se to asi šesti sportů. Zkoušený závodník měl uhodnout, jak situace dopadne, z toho psycholog posuzoval pįipravenost a způsobilost sportovce. ….A když na plenéru v Szydlowě viděli moje kresby a monotypy kolegové Poláci - malíįiě įíkaliě že takto to nikdo u nich neudělalě protože si již těch obvyklých situací nevšímajíě na to musí prý pįijet někdo zvenku ě aby viděl Polsko pravdivě .. a poslali za mnou jejich televizi. Natáčeliě jak tisknu ty své Anděly a jak právě zvedám jednoho po tisku z plochy…“ …Žila jsem tu v cizím prostįedí a všeě co jsem vidělaě mělo na mne velký vliv. Stále pro mne platíě že v Polsku mohu volně dýchat….Měly na mne vliv maličkostiě které jsem pozorovala jakoby filmovou kamerou, na pį. části tváįí venkovských lidíě rozbitý půllitrě kus toaletního papíru na zraněném obličejiě rozbitý schod v detailu ,jedna sešlapaná stará bota- taková jedna jediná věc může být souhrnem mnoha prožitků člověka.. .... vytváįíme vlastně znakyě symbolyě umělé světy.JťSTLIŽť OPOUŠTÍM ĮťČ ŤĮÍVěJŠÍCH ZNAKĶě Jť TO PROTOě Žť MNť K TOMU NUTÍ PRĶBěH MÉHO ŽIVOTA MťZI LIŤMI.- - - -- STAVÍM PROJťKTY SITUACÍě PROJťKTY OBRAZĶ JAKO ŤĮÍVť PROJťKTY POMNÍKĶ - - - - - KAŽŤÝ OBRAZ Jť I PROJťKTťM….“ / Zápisník 1977 z Polska /.

16

INTERMEZZO

STUDIO SOCIO – PSYCHO – PROSTORU

PROJECT- ART = U T O P E I A = S N Y O C I V I L I Z A C I / POČÁTEK 7O. LET ( rukopis z r. 1977 )

Při mé cestě do Krakova mne v galerii Nova Huta pan Potocki ujistil, že nejsem nijak pozadu s informacemi o vývoji uměleckých avantgard, pokud mám materiály ještě z cest po Evropě v r. 1ř71. To dalo spád mým úvahám. Zaměstnávala jsem se kolem r.1ř70 prostými architektonickými elementy, dalšími možnostmi, které vznikly po op-artu (u mne), tedy variacemi, permutacemi jednoho tvaru v ploše, a pak hlavně v prostoru.- Otevřel se mi náhle podle mého soudu nekonečný prostor - PROSTOR MYSLI . Vznikaly v něm konkrétní realizace i kresby, scénáře her, filmů, projekty, koncepty. To vše bylo podloženo studiem psychologie, sociologie, estetiky.- Prostor - nebo spíše myšlení a vidění v prostoru - který jsem vymýšlela a mohla reálně ovládnout, měl vliv i na mé metody výchovy dětí uměním. Prožít prostor a nalézt zpočátku motivy pro takový prožitek u dětí, to byla úloha, kterou jsem si dala. Dělali jsme spolu nejrůznější akce, scénografii, divadlo a nová cvičení prostorové citlivosti formou hry. Celý tento soubor výtvarných činností a metod se snažím propracovat také teoreticky, shromažďuji obrazovou dokumentaci , která bude podkladem pro zamýšlenou knihu. Také k tomu studuji zahraniční i naše prameny.- Když byly stanoveny nové cíle pro mou estetickou výchovu, věnovala jsem se opět tomu, čemu se říká volná tvorba. Tu krutě zápasím s časem. Od minulého roku pracuji na cyklu, k němuž kresby začaly vznikat v r. 1975.Od Snů o civilizaci - architektonických utopií čistých průzračných tvarů , od světa elementárních poetických skladeb tvarů v prostoru přecházím k autentickému prožitku času. Vtáhly mne do sebe historické (reálné) skutečnosti „bytí zde- teď“, moje myšlení pochopilo další fázi nazírání ( zakoušení) toho, co se děje , tedy jinou ještě úlohu práce umělce - totiž takovou, která je společensky potřebná. Od toho období, kdy prostředí hmotné v mé práci logicky vyžadovalo prostředí psychické, začaly mé projekty utopické architektury proměňovat svůj smysl - staly se pomníky duchovních skutečností, staly se opravdu nerealizovatelnými projekty ( alespoň tak všichni doufáme) budoucnosti odlidštěné,spálené, znečištěné, bez atmosféry, bez jediné známky života. Staly se hrůznou vidinou situace, která

by mohla nastat, kdyby se mohly v lidech a skupinách realizovat ničivé a zlé pudy, touha po moci, po ovládnutí druhých, po získání veškerého možného prostoru ( materiálního i psychického), kdyby byly tvůrčí síly lidstva potlačeny a obráceny zhoubným směrem. Proto ty podivné pomníky vládců, imperátorů, diktátorů ve zničeném okolí, které je těžko určit, v nedefinovatelném prostředí,- proto složitá cesta přes kresby k plastikám- modelům pomníků - z pálené hlíny, a pak přes jejich fotografie k složitě reprodukovanému obrazu vize ve fotografikách s autotypickými rastry. Proto přiznání socio- psychického prostoru navíc, přidaného k zobrazení, které divák může vnímat na ploše jako zdařilou iluzi, jež je předností umění, ovšem jen díky tradici a výchově svého vnímání.- Moje grafické listy upozorňují na něco, co by mohlo zničit planetu i celou civilizaci. - U některých název MÁ VLAST symbolicky připomíná hudbu našeho opravdu národního skladatele Bedřicha |Smetany, kterou znají dobře všichni, i školní děti. Představuji si, že jsou a musí být i varovným výkřikem : „ Tak by vypadala tvoje vlast, tak by mohla vypadat, dovolíš- li ty, aby si člověk přestal vážit člověka !“ Tento cyklus varuje před několikerým nebezpečím : před násilím válek, před všemi druhy ničivých zbraní, před neutronovým rozkladem, před naší anihilací, ale hlavně před diktaturou ducha. Domnívám se, že ukazuje možnost zničení nejen hmotného, ale i duševního, že varuje před mrzačením lidské psychiky, kterou prožíváme nyní za totalitního režimu u nás na vlastní kůži .- Domnívám se, že tento cyklus musel vzniknout a být realizován, aby mohla být vytvořena jiná díla v protikladu k němu. Tak tedy vznikly SNY O CIVILIZACI, v nichž by člověk mohl mít v každém místě svého pobytu ty nejlepší podmínky k životu, k naplnění svých představ, k dennímu rozvíjení všech tvůrčích sil a schopností. Tímto způsobem se mi jeví metoda project - art jako velmi dobrý, potřebný a užitečný výrazový prostředek. Současné myšlení o umění je tím rozšířeno do nových nemateriálních dimenzí.Technologicky šetří materiály, je daleko levnější, nevyžaduje realizaci. Je to metoda sdělná, jasná, dovoluje konstatovat realitu vztahu člověka jak k materiální, tak i k psychické skutečnosti , která nás obklopuje a je stále s námi v našem myšlení.. Myslím , že navozuje hlubší porozumění mezi umělcem a jeho pospolitostí, a užitím mezinárodního jazyka (v mém případě angličtiny) i komunikuje s mnoha národy.Může zasahovat do více oborů, takže je ji možno nazvat mezioborovým výzkumem a logicky zařadit do oblasti STUDIA SOCIO - PSYCHO - PROSTORU ( SOCIO- PSYCHOSPACE) , jímž se zabývám.

( AUTOBIOGRAFIE III. od r. 1978 )

70. - Ř0. LÉTA JAK JSEM P EŽÍVALA NEP ÍZE

REŽIMU

PRACOVN Í ZÁKULISÍ, STUDIUM , VÝSTAVY A PAM TIHODNÉ VLIVY

1978 :- - Dopis řediteli Domu kultury ROH, České Budějovice Vážený soudruhu, od 16. 5. 1978 byla veřejně zahájena výstava mých prací k protiválečné poezii básníka Fr.Halase v galerii Malé scény vašeho Domu kultury, která byla veřejně přístupna do 1. června 197Ř. PO 1. ČERVNU VŠAK BYLA MOJE VÝSTAVA NÁHLE ZRUŠENA A PRÁCE SV ŠENY BEZ MÉHO V DOMÍ JAKO AUTORA, ANIŽ BY MI BYLO PODÁNO VYSV TLENÍ NEBO PRÁCE VRÁCENY. -- Avšak podle autorského zákona je nepřípustné zacházet s uměleckým dílem způsobem, který snižuje jeho hodnotu. ŽÁDÁM OD VÁS JAKO EDITELE KULTURNÍ INSTITUCE PÍSEMNÉ VYSV TLENÍ , které by zdůvodnilo počínání vaší organizace vůči akci, jíž jsem přispěla k vytvoření atmosféry pro pořady poezie a hudby cyklu Návštěvy podle požadavků, které vaše instituce měla. Doufám, že toto nedorozumění bude řešeno způsobem, hodným Domu kultury ROH. Děkuji za brzkou odpověď Ak.mal. D.Puchnarová 4. 6. 1978 8. 6. 1978: - - Odpověď z Domu kultury : Vážená soudružko , 1.června 197Ř jsme byli upozorněni nadřízenými orgány KOR, že Dům kultury ROH nemá schválenou žádost o povolení Vaší výstavy odborem kultury ONV. Na tento pokyn jsme byli nuceni reagovat tím, že za přítomnosti vedoucích pracovníků DK ROH byla výstava svěšena a práce bezpečně uloženy. Nedopatření vzniklo ze strany DK ROH / neúplná žádost o povolení /, za což se Vám omlouváme. S pozdrave St.Štádler, vedoucí odboru IVKP DK ROH, Č. Budějovice Ř.6. 197Ř - - Můj dopis řediteli DK ROH po zásahu STB, kterým byl telefonicky nařízen zákaz mého veřejného působení a okamžité ukončení lektorské činnosti ve výtvarných kurzech : S. ředitel Domu kultury ROH, České Budějovice 1Ř/6/197Ř Věc : změna pracovní náplně Vzhledem k zhoršení mého zdravotního stavu / trvalé postižení páteře a nervové soustavy/ žádám o přerušení mé praktické činnosti v oboru ZUČ – vedení výtvarných kurzů na takovou dobu, jak bude můj zdravotní stav vyžadovat. Zároveň žádám o možnost uplatnění v jiném oboru, na př.úprava a zařízení interiérů DK ROH, výtvarné řešení výzdoby kluboven, scénické návrhy, výtvarné řešení tiskovin, ve spolupráci s architekty jiné úkoly.- Mohu také zapracovat jiného vedoucího výtvarných kurzů, který by pokračoval v této činnosti. Moje pracovní smlouva končí dnem 1.září 1978 a můj zdravotní stav vyžaduje nastoupit léčení. K žádosti přikládám lékařské nálezy, potvrzující můj zdra votní stav od počátku léčení v r. 1971. Prosím o odpověď obratem. Ak.mal. D.Puchnarová - - Pan ředitel se mi soukromě omluvil, že musí jednat podle nařízení StB a byl rád, že má rozumný důvod, proč tak věc řeší.Také byl spokojen, že může spolupracovnicím vysvětlit, že ta změna je na mou žádost.- - Bylo mi velice líto těch dětí, které se slibně rozvíjely- v každém

1

kurzu jsem měla patnáct dívek i chlapců smíšeného věku, tedy celkem čtyřicetpět talentů nechal bezohledný režim bez vedení a pomoci. - - Asi za měsíc jsem se dala kolegyní z Domu kultury doprovodit do psychiatrické léčebny. Tam pracoval můj známý lékař- psychiatr,otec mého žáka. Použila jsem zaručený recept ruských disidentů, jak setřást hladové vlky z StB, zakousnuté do mého bolavého hřbetu. Lékaři mne podrobili obvyklému vyšetření a absolvovala jsem denně léčebné rozhovory ve skupinách podle nových metod bez léků. Pobyla jsem tam čtyři týdny, zatímco maminka přijela z Prahy, aby obětavě pečovala o děti..- Dozvěděla jsem se později, že i v léčebně vyšetřovatelé z StB hovořili s lékaři ( !), dali si předložit záznamy a lékařské nálezy, a to asi druhý týden mého léčení. Tehdy mne překvapilo, jak pečlivě se o mne starají.- Po ukončené léčbě si mne přivezli k výslechu, řekli, že ten výslech je poslední a že se o mně přesvědčili, že jsem slušný člověk. Přesto jsem si nedělala iluze, že mi dají pokoj.. - - Nenapadlo mi nikdy věšet hlavu nebo brát vážně potíže, které se mi snažili dělat páni z StB a straničtí funkcionáři SČSVU. VÍM JIST , ŽE TO JSOU ZCELA POMÍJIVÉ P ÍHODY A ŽE D LEŽITÉ JE TO, CO PO ČLOV KU Z STANE .. / Citát z mého zápisníku 197Ř /. - - Po náhlém ukončení mé pedagogické práce na Domě kultury ROH v Č.Budějovicích jsem za čas přišla na ideu učit výtvarně nadané děti soukromě v mém atelieru na hlavním náěstí.. Založila jsem t.zv. Talent- atelier a s inzercí mi pomohli na Domě kultury - dali nabídku do vlastních kulturních letáků, takže se děti hlásily. Přišly i ty, které bývaly v mých kurzech na DK ROH, dokonce i dcerka pana ředitele. - Měla jsem soukromé výtvarné kurzy pro skupinky pěti až osmi dětí dvakrát týdně, pracovali jsme hlavně pro přípravu na talentové zkoušky, a ovšem hodně intenzivně. O každém jsem si dělala záznamy,vedla jsem je individuálně a zadávala jim domácí témata podle jejich schopností a vývoje.- Spřátelila jsem se i s jejich rodiči, někteří jezdili s námi i na naše exkurze na výstavy a do galerií..Vybírali jsme s rodiči společně, na který typ výtvarné školy se dítě hodí podle jeho nadání a talentu, pak se tam rodiče s dítětem jeli podívat, aby si dítě prohlédlo školu a poznalo prostředí, aby viděli, co se tam učí a hlavně jak vypadají práce, které se tam dělaly ke zkouškám minulý rok. Tak se v dítěti probudily ještě další schopnosti a vůle obstát dobře ve zkoušce, vlastní cílevědomost a soustředění na práci vždy přinesly úspěch. - - editel Domu kultury byl výborný diplomat a organizátor. Uzavřel se mnou novou pracovní smlouvu, v níž jsem se stala výtvarným poradcem Domu kultury. Měla jsem dobrou práci a dělala jsem ji s potěšením. Navrhovala jsem výtvarná řešení stěn některých kluboven, např. dřevěné dekorativní stěny, svítidla, scénické doplňky pro vystoupení umělců v kulturních pořadech, plesové výzdoby, pozvánky. Všechny tyto práce jsem dělala jako pokračování mého osobního výtvarného vývoje i SPS výzkumu, takže i dnes mají pro mne hodnotu. Dům kultury pak prostřednictvím Fondu ode mne zakoupil větší obraz Imaginární portrét Alberta Einsteina.. - - Dostala jsem v té době pozvání od České vědecko- technické společnosti jako její členka na SYMPOZIUM ČLOV K - DESIGN - VOLNÝ ČAS ve dnech 24.- 27. 7. 1978 v Jablonci. Účastníci ale měli být vysláni některou organizací, tedy jsem 2Ř. května písemně požádala vedení Domu kultury, aby mne nejen vyslali, ale aby vyslali i zástupce vedení Domu kultury na přednášky sociologů a filozofů z ČSAV -. Přihlásila jsem příspěvek Estetická výchova mládeže k designu ve volném čase. Měla jsem k tomu hodně praktických zkušeností za léta mých výtvarných kurzů, poměrně dost fotodokumentace a také film .Na sympozium do Jablonce jsem tedy jela a veřejně jsem působila i přesto, že si to pánové z StB nepřáli. Nemohli mi vytknout žádnou protistátní činnost. Ještě jsem stačila v areálu, kde se sympozium konalo, projednat ideu sochařského setkání, kterému by dělala komisaře Ph Dr Mžyková. Měla to být sochařská galerie v lesním sportovním areálu v Jablonci n.N. …

2

- - Nijak jsem si nevšímala sankcí, kterými mne mezitím stíhali pracovníci StB.- Toho roku se také dokončil krátký film KOUZLA VŠELIJAKÁ, který byl natáčen na našich výtvarněhrových táborech a představoval všechny základní formy experimentálních metod výchovy uměním, které jsem za léta práce v kurzech objevovala a rozvíjela. Ukazoval přípravu dětí na velké malby krajiny kolem Lipna, pak rozpracování divadelní hry, kde si děti samy podle vybrané pohádky psaly role, dělaly velké dekorace i kostýmy, a jako přípravu na masky se naučily modelovat hlavu i znát stavbu lidského těla. - Měli jsme tam na dvoře a v zahradě velký atelier pod širým nebem, k dispozici i velkou adaptovanou stodolu, stavěnou z kamene, kam jsme se uchylovali za horšího počasí a dělali linoryty nebo modelované věci z keramické hlíny a kostýmy na karneval. Film obsahoval všechny experimentální metody v nejlepší podobě, protože v přírodě byl ideální prostor a kameramani u nás mohli přenocovat.- Hodně času jsme věnovali prostorovým hrám s kartonovými krychlemi, rozkládacími a skládacími. Z nich mohly děti sestavit celé řady stěn a navrhnout na ně nástěnnou malbu , tak rozvíjely svou představivost. Z největších kartonů dělaly auta, domy, letadla, ale vždy předem myslely v menších skicách a tak postupovaly jako designer . S hudbou si pak samy vymýšlely tance na určitá témata. Darované dřevo z lesa posloužilo jako materiál na sedačky v podobě zvířat u ohně. Navrhovaly i různé průlezky a nové typy hracích sestav na hřiště nebo domy kultury a byty budoucnosti.- Vzdělávacím principem byla předem důkladná příprava v myšlenkovém světě, informace o oborech, spousty malých skic dříve, než se přistoupilo k realizaci.- Tento film reprezentoval Dům kultury na sympoziu v Jablonci i na mezinárodních konferencích INSEA, kde jsem přednášela. (INSEA = Mezinárodní asociace výchovy uměním, která již tehdy měla velmi aktivní českou a slovenskou pobočku u nás ). Také jsem chystala ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros knihu o těchto metodách. - - Film Kouzla všelijaká jsem připravovala a natáčela s nadšenými pracovníky jihočeského Krajského pedagogického ústavu, který dnes již neexistuje. Napsala jsem předem podrobný scénář. Po natočení a sestřihu, u něhož jsem byla a pracovala na něm, jsem napsala podrobný mluvený komentář , uváděný verši Františka Halase. Film jsme přihlásili do soutěže na Krajský festival amatérských filmů a vyhráli jsme tehdy 1.cenu. - - V té době někteří přátelé současné grafiky začali vydávat alba, jimiž se alespoň trochu udržovala umělecká obec v kontaktu. V Praze jsem byla vyzvána k účasti na dvou grafických albech PIVO a VÍNO. Záměrně neideový námět sdružoval umělce, kteří nesouhlasili s režimem, octli se v pasivní rezistenci , nemohli či nesměli vystavovat nebo jejich díla sarkasticky provokovala stranu a vládu.- Album jsme si vlastně vydávali pro sebe, každý pak dostal jedno, takže to nebyla publikační činnost a nemusela mít schválení od žádné instituce. Do alba PIVO 1ř77 jsem dělala Projekt pivní nádrže z jezera Lipno, na dolní polovině listu byla ještě tužkou obtažená stopa po rozlitém pivu a datum i čas akce,provedla jsem grafiku technikou leptu s akvatintou. Pro album VÍNO 1978 jsem vyleptala Projekt bydlení budoucnosti v buňkách z umělé hmoty tvaru vinných hroznů a radostné tance lidí kolem nich . Obě grafiky měly v pravém dolním rohu vyrýsované a vyleptané tabulky s popisy projektů, jak to tehdy bylo mým zvykem. Opět zákonitě patřily do řady Studia SPS. Listy jsme odevzdávali poštou, nízký náklad 45 ks se dal doma tiskařsky zvládnout. ALBUM FOTOGRAFIÍ : CHATRNÝ, ŠIMOTOVÁ, VALOCH - STUDIO SOCIO- PSYCHO – SPACE -31.12.1977- - Pociťovala jsem potřebu být blíž k přátelům, i když v reálu mne od nich oddělovaly velké vzdálenosti. Napadlo mne udělat živé fotografie z jejich atelierů jako záznamy našeho setkání. Smluvila jsem si tedy předem u nich návštěvy a poprosila jsem přítele fotografa, aby jel se mnou.V Brně jsem u Jiřího Valocha prohlížela jeden den jeho sbírky kreseb, menších obrazů a hlavně objektů konkrétní poezie. Ukazoval mi , co mu posílali jeho přátelé z Německa, Polska, Francie, Rakouska, i z Ameriky – malé objekty s velkým energetickým nábojem. Hodně rád měl vizuální poezii mladých současníků

3

z Ostravy, které objevil.Mnoha mladým pomohl na nohy.Fotografovali jsme u něj, věnoval mi několik svých listů vizuální poezie a druhý den jsme prohlíželi atelier Dalibora Chatrného. Tam mne překvapila neobyčejná promyšlenost všech jeho věcí a řemeslná dokonalost objektů, rozvíjení myšlenky v cyklech jako metoda mi bylo velice blízké. Obdivovala jsem jeho cítění prostoru jak v plošných konceptech, tak v akcích, zejména ty, které dělal s magnetickými silami a sám si fotografoval svou ruku jako aktéra privátní performance.Jeho atelier byl prostoupen novým prostorovým cítěním, novým druhem myšlení, vypadal celý jako galerie, plná instalací a objektů, takže se tam výborně fotografovalo. Sám byl tou myšlenkou vytvoření alba nadšen, jako ostatně je nadšen vším, co se odbývá kolem konceptuálního konání. Potom mi posílával občas své novoročenky, pozvánky nebo malé konceptuální knížky a já také jsem mu posílala každý rok něco .- - Adriena Šimotová v Praze na Letné měla atelier nabitý svými díly až k prasknutí. Zrovna tam byl na návštěvě malíř a kolega z AVU Jiří Načeradský. - Nádherné grafiky Adrieny při vstupu upomínaly na bolest ze ztráty nejbližší bytosti -jejího manžela, malíře Jiřího Johna. To mizení a ztrácení hmotných těl se proměňovalo do náznaků na obrazech a v textilních objektech stejného formátu jako obrazy. Měla tam spousty kreseb, dělaných sochařsky tak, že prořezávala vysoké vrstvy papíru. Tématem byly zase obrysy mizejícího těla - jak tragicky to působilo! V té době v Praze začaly ty akce výstav v opuštěných domech, Adriena nám ukazovala fotografie z instalace nejnovějších objektů v jednou starém domě. Dělalo se to na hodně krátkou dobu, aby to policie nestihla zavřít, ale přišlo spousty lidí , soukromě si to mezi sebou řekli. Pro Adrienu to bylo životně důležité.-- Pak jsem jí uspořádala výstavu grafiky v Domě kultury v Č.Budějovicích. - - Z návštěv těch tří atelierů jsem udělala fotoalbum STUDIA SOCIO - PSYCHO - SPACE, kterým jsem se těšila v atelieru a povzbuzovalo mne v dobách izolace, abych nepolevila. Občas jsem je ukazovala přátelům a dodnes má pro mne význam jako silová baterie, nabitá energií…. 1978 - - Podivuhodné bylo, že v srpnu si Alšova jihočeská galerie vybrala z mého atelieru do nákupní komise sedm obrazů z cyklu K IVKY a osm kombinovaných kreseb k básním Františka.Halase. Velkou satisfakcí byl již jejich zájem, pak přišlo potvrzení, že AJG koupila do sbírek můj tehdy největší obraz Fuga J. S. Bacha . Byl to olej dosti velký :140. 200 cm kompozice kontrastně barevných a přerušovaných řad křivek, malovaná v r. 1973 na dvě plátna, která jsem spojila .K tomu AJG zakoupila ještě dvě velké kombinované kresby z halasovského cyklu. - - K obrazu Fuga J. S.Bacha se váže jeden malý , ale pro mne důležitý příběh : na Alšově jihočeské galerii v prostorách zámku Hluboká bylo tradicí pořádat koncerty s významnými žijícími muzikanty přímo před obrazy. Hudebník však dostal jeden mimořádný úkol : aby si vybral z celé expozice jedno výtvarné dílo, před kterým bude hrát. Stalo se, že do sálu vkročil Ilja Hurník. Když vyslechl svůj úkol, prošel prý rychle mezi obrazy a zamířil rovnou k mému obrazu, aniž věděl, jak se jmenuje a kdo je autorem. Pak se rozjel za ním i klavír, tedy vzácné rakouské křídlo, posunovali je zřízenci galerie v modrých montérkách, připravení jako vždy u nástroje. A zvláštní bylo, že Ilja Hurník, aniž znal téma obrazu, začal improvizovat na bachovské téma. Viděli a slyšeli to hodnověrní svědci, kteří mi to za čerstva přišli vyprávět : pan ředitel Domu kultury se svou ženou- novinářkou, a jejich dvě děti. - Dodnes mne to hřeje u srdce, když si vzpomenu, jak vynikající umělec Ilja Hurník hrál pro můj obraz ! - - Zachovaly se dokumenty z jara r.1978, v nichž jsem oficiálně žádala polské ministerstvo kultury a umění ve Varšavě o udělení stipendia pro stáž na Akademii výtvarných umění (ASP - Akademii Sztuk Pieknych) v Krakově. Psala jsem, že při pobytech na plenérech v Polsku 1976 a 1977 jsem navštívila tuto slavnou školu a že jsem zde viděla tak velké množství nových pedagogických metod, že to vyžaduje systematické studium, protože pracuji na výzkumu nových experimentálních metod výtvarné a estetické výchovy dětí a mládeže, a

4

mám v tom oboru víceletou praxi jako lektor výtvarných kurzů Domu kultury, dále že své zkušenosti publikuji v odborném tisku, že o tom chystám knihu na rok 1řŘ1 a že bych chtěla vyzkoušet s mými kurzy nové metody výuky designu , které tam na ASP zavedli. Pak jsem uvedla fakta o publikaci mých metod: pro Institut průmyslového designu v Praze jsem vypracovala studii ESTETICKÁ VÝCHOVA D TÍ K PR MYSLOVÉMU DESIGNU 1976 (6o str. textu a 40 fotografií), publikovala články v odborných časopisech Estetická výchova a Kulturní práce, spolupracovala jsem s Ústavem kulturně- výchovné činnosti v Praze a s metodickým oddělením Ústředního domu pionýrů a mládeže.- Na konci třístránkové žádosti se stkví seznam doporučení od všech uvedených institucí a redakcí. Dopis je díky mamince vzorně přepsán do polštiny. K podání žádosti mne vedli a přemluvili přátelé a přítelkyně z plenérů, sídlící v Krakově, mnozí z nich vyučovali na ASP. Byli velmi srdeční a sdílní a vůbec nevěděli, že u nás platí zákaz výjezdů do jejich země prostě jen proto, že oni mají svobodu a my nikoliv. (- - ! Celý tento plán jsem realizovala až skoro o dvacet let později, když jsem využila nabídky našeho Ministerstva školství a podala projekt stáže na Akademii Sztuk Pieknych v Krakově prostřednictvím pedagogické fakulty UP Olomouc asi v r. 1995. -) - - 1979 : Díky mým vystoupením na celostátních konferencích jógy- chytře schované pod názvem Základní rekreační tělesné výchovy (ZRTV) - jsem se seznámila s funkcionáři ČSTV Praha, kteří mi v r 1ř7ř dali zakázku na obří šachové figury pro areál střediska Orlík. K tomu podle rozhodnutí pražské komise ČFVU jsem musela nastudovat v kresbách celý historický vývoj šachové hry od pravěku až po 20.stol. Přinesla jsem do komise Fondu v Praze tři skicáky, plné kreseb podle šachových figurek celého světa. Pak mi členové komise poradili, že za ty peníze bych měla navrhnout tak jednoduché formy, aby to šlo co nejlevněji vyrobit - a sice ořezat kusy kmenů borovice motorovou pilou a dobře napustit proti vlhku. – To mělo sympatickou logiku - a další návrhy a sádrové modýlky schválili. Realizace prováděl velmi pečlivě kamarád řezbář v Lišově. - - Od r. 1975 se na mne začali obracet sběratelé. Spolek českých bibliofilů v Olomouci , který byl v kontaktu se stejným spolkem v Praze , si mne našel podle vydání mých malých litografií v monografické vzpomínce in memoriam Dr Evy Štikové, zaměstnané před smrtí na Strahově v Památníku národního písemnictví.( PNP). Adresu jim dal sekretář Spolku bibliofilů, který mne od mé kafkovské výstavy v PNP dobře znal. - Občas jsem dostávala zakázky na soukromá ex libris, bývala jsem zvána na spolková setkání, kde se vyměňovaly grafické listy a někdy i kupovaly. Pomohl v tom tenkrát i teoretik PhDr František Dvořák, který přednášíval pro bibliofily nebo Spolky přátel exlibris o současné české grafice na jejich sjezdech.- Rozvinula se čilá korespondence. Na příklad. můj dopis známému sběrateli grafiky ze Zlína : 14/ 9/ 1979 : - - Vážený pane , zasílám na ukázku album konfigurací k povídkám Franze Kafky a nějaká bianco exlibris Ě bez jména majitele). Pro informaci ještě přidávám dvě ukázky mé současné grafiky.- - Prosím, album Pomníky civilizace mi laskavě zašlete hned po olomouckém sjezdu zpět, velmi to potřebuji. Seznam graf. listů vše jsou reliefní tisky k povídkám Franze Kafky z r. 1964 : 1/ Malá pozorování Fr.Kafky- přebal, 2/ Císařské poselství,k povídce F.Kafky,- 3/ Všední zmatek , 4/ Prvý žal, 5/ Zpráva pro Akademii- portrét opice, 6/ Zpráva pro Akademii - vize opice,kterak utíká z klece, 7/ Most nad propastí,Ř/ Šakali a Arabové ,9/ Úder na vrata , 10/ Malá bajka ,11/ V noci,12/ Nech toho ! Exlibris pro mima - exlibris pro sportovce- ex libris pro design - ex libris vizualisty 13/ Pomník člověka, lept s akvatintou 1978 14/ Boj andělů , - - - - „ - - - 1979 ( z většího cyklu) Najdou-li se zájemci, udělám tisky do 1 měsíce, ale všechny věci prosím vrátit ! Srdečně D. Puchnarová, Č.Budějovice

5

Sběratelé sami někdy vydávali malé náklady útlých sbírek veršů s grafikou, dávali je do veřejných institucí, jako galerie, knihovny, muzea. Jeden z nich vydal malý soubor mé malé grafiky, osm tisků z let 1962-1968, v kartonovém přebalu , ale prodalo se málo – asi 10 souborů. - V r. 1980 jsem si s jedním vlivným bibliofilem a sběratelem z Brna dlouho psala o možnostech vydání bibliofilie s mými grafikami k několika básním Robinsona Jefferse,- kolik povolení je potřeba, kolik to má stát. Mezitím prodával mé malé grafiky sběratelům na sjezdech v Brně a Olomouci - jednu za 50-Ř0 Kčs !, jak psal.- - V Chrudimi Jednotný klub pracujících pořádal v létě r. 1řŘ0 sjezd sběratelů a přátel exlibris s výstavou, kam jsem zaslala 16 litografických exlibris, vytvořených většinou pro přátele z jógy. - - .V červenci 1řŘ0 začala spolupráce s jedním velmi vzdělaným sběratelem grafiky z Poličky, který mne vyzval k účasti na máchovském albu, to se později rozvíjelo dále k mému vlastnímu cyklu litografií Máchův Máj, kde vyznívaly symboly Pomníků a Snů o civilizaci do prostoru věčné lidské touhy po svobodě. Na slavnou pasáž nádherných Máchových metafor o oblacích jsem vytvořila v kolážích a projektových kresbách cyklus OBLAKA , který vrcholil v koncepci scénáře pro film.- V té době, kdy jsem už přežila hrubé psychické násilí od StB, působil na mne jako hojivý balzám inspirativní dopis od Dr J.Stejskala z Poličky z 10. května 1řŘ0: Vážená paní Puchnarová,…. dne 16. listopadu 1980 uplyne 170 let od narození K. H. Máchy. Jsem máchovský sběratel a rád bych se pokusil vydat k tomuto výročí soubor grafik s máchovskou tématikou. – Rád bych počítal i s Vaší účastí. Představuji si to tak, že do souboru by přispěli výtvarníci starší, střední i mladší generace. … Námět a technika podle Vaší volby, výtvarné pojetí D.Puchnarové. - Nikoliv portrét, nikoliv romantické rekvizity lebek a kůlů, nikoliv sentimentální pojetí Myslbekovo, ale Máj pojatý jako ono šaldovské buřičství, jako konflikt se světem, zemí , kosmem a se sebou samým. Mácha : filozof – existencialista - ? A pak ony nádherné metafory 3. zpěvu : Daleko zanesl věk onen časů vztek …. Dávná severní zář…. Zborcené harfy tón … atd. Prosím o vaše vyjádření…. Rád bych poznamenal, že se můžete spolehnout na mou serióznost. Nemám žádné spekulační záměry, mým zájmem je uctít památku velkého básníka důstojným způsobem.- Děkuji za brzkou odpověď a srdečně pozdravuji Dr Josef Stejskal- podpis, razítko - - Takové dopisy od časů národní svobody 1řŘř již nedostávám. A je v tom čase zahrnuto i 200 let od narození K.H.Máchy..Kde jsou ti osvícení sběratelé ? Jiný dopis : 31. 10. 1980 - - SOUBOR GRAŮIKY „KVěTINY“ pro SSPE Ve dnech 26.- 27. 9. 1981 se bude konat v Olomouci sjezd Spolku sběratelů a přátel exlibris. Pro účastníky sjezdu bude připravován tradičně soubor původní grafiky, tzv. sjezdová mapa ve formátu A4 na společný motiv KV TINY. Námět pro Olomouc, město sadů a květin, velmi vhodný. Náklad cca 200 - 300 listů.— Pořadatelé předpokládají, že vhodnou práci dle volby umělce dostanou pro soubor bez honorářových nákladů, budou však hradit náklady tisku a papír.Uzávěrka souboru je v červnu 19Ř1. Za SSPE Olomouc.. Dr L.Lamač - S radostí jsem pro ně udělala dvě grafiky: barevné lepty Poslední květina na planetě zemi a Bydlení v květech. Dali je vytisknout a poslali mi k podpisu několik set barevných leptů. - - V dalším dopise z r. 1981 mi jeden brněnský architekt děkuje za vytištěné novoročenky a posílá mi poukázkou za ně 200,- Kč.(náklad 50 ks !) -To všechno svědčí o velké materiální chudobě, ve které jsme všichni žili. Přesto jsem to chápala jako výzvy k překonání překážek, s radostí jsem denně plnila úkoly výtvarné i povinnosti údržby domácnosti , měla jsem pořád hlavu plnou plánů, malovala a dělala volné cykly grafik a kreseb. - - Také jsem chodila po léta ráda na výborné přednášky v jedinečném Klubu architektů v Českých Budějovicích, jejichž vynalézavé a výtvarně kvalitní pozvánky mám v archivu. Hodně jsem studovala a pravidelně se účastnila s přáteli cvičení jógy. –

6

- - 26.2. 1řŘ1 mi psal pan Ludvík Kundera z Kunštátu, že moje práce ho odjakživa zajímá a že je to pro něj pozoruhodná shoda, když se zabývám Máchou. On se jím začal obírat r. 1řň6 a nyní televize přijala scénář jeho hry o KHM. – A tak by měl rád ty máchovské litografie ode mne a může se revanšovat knihami, které sháním.- Litografie jsem mu poslala a poprosila o pár knih, které jsem opravdu potřebovala.Ale myslím, že soudruzi to do televize nepustili... - - V létě 1řŘ1 dal tisknout Spolek sběratelů a přátel ex libris v Olomouci dva mé současné lepty / Květina- obydlí budoucnosti, Poslední květina na planetě Zemi /. Ty listy obsahem patřily do cyklu UTOPEIA - Sny o civilizaci.. Neporušila jsem svou zásadu všude uplatňovat mé současné výzkumy. - Vedení spolku to schválilo a dalo vytisknout každou v nákladu 200 ks pro svůj jubilejní 20. sjezd. Vydali k němu ono album KV TINY, tam vložili i mé grafiky. Na setkání SSPE do Olomouce jsem jela a dostala jsem pak děkovný dopis.Také jsem tam získala další malé objednávky na malé grafiky - ex libris a poprvé slyšela i viděla nejlepší varhany v Evropě v olomouckém chrámu sv. Mořice. - - V tomtéž roce vydal brněnský sběratel František Janás album mých 6 menších grafik. Vybíral je Jiří Valoch : z cyklu Geometria Spiritualis malé lepty Paralely a Oslava hmoty, malý lept z cyklu Křivky, z cyklu Sny o civilizaci Země budoucnosti , Ostrov básníků a Projekt parku budoucnosti. Pan sběratel celou stranu strojopisu věnoval výčtu toho, co kdy vydal a za jaké ceny, při tom trval na celkové ceně pro mne 150 - 200 .- za celé album (!). Natiskla jsem mu požadované věci a on se pak snažil to uplatnit na různých sjezdech KPVU a SSPE. - - Pokus o uspořádání výstavy : 15.5. 1981 jsem rozeslala na 2ň galerií a dvě muzea nabídku své výstavy.. - Z těch všech mou nabídku přijalo jen Muzeum v Českem Krumlově, odpověděly pouze dvě galerie, že mají plné plány. - - Ukázky grafik pro sjezdový list na rok 1řŘ2 si vyžádal KPVU v Brně . Poslala jsem větší dvoubarevné lepty, které jsem tehdy dělala k románu Stříbrní orli pro nakladatelství Vyšehrad v Praze – symbolizovaly hlavní myšlenky románu : prolínání antické filozofie do křesťanství v 10.stol. v Evropě, důkazy o vládě íma, o legiích a byzantské nádheře. Vybrali si všechny čtyři, dali vytisknout v nákladech po 150 ks a 40% tisků mi dali jako honorář. - Ty jsem pak použila jako pamětní listy na zakázku Jihočeského divadla pro vyznamenané herce a režiséry k památnému výročí založení. - - Samozřejmě, že všechny tyto zakázky vždy musely mít oficielní schválení od komise ČFVU, bylo vždy mnoho byrokracie kolem. Každý grafický list měl své schvalovací číslo a to jsem posílala těm spolkům a klubům do Brna, Olomouce aj. automaticky.- Všichni jsme tím ze zvyku procházeli bez rozrušení mysli, věděli jsme, že bez toho bychom nemohli nic dělat ani realizovat..- Za každou akci mi spolky a kluby psaly dobrozdání a poděkování pro Svaz výtvarníků , aby bylo jasně řečeno několikrát do roka, že dávám pracujícím své výtvory skoro zdarma, jako na př.: - - Dopis Klubu přátel výtvarného umění, pobočka Olomouc, adresovaný Svazu českých výtvarných umělců České Budějovice ze dne 1ň. 10. 1řŘ0: Vážení soudruzi, naše pobočka pořádala dne Ř. října 19Ř0 besedu sekce grafiky na téma „Grafika v jihočeském kraji“. Beseda se setkala s velkým zájmem členů a uměnímilovné veřejnosti našeho města.- Na požádání poskytli svou pomoc výtvarní umělci, na něž jsem se obrátili. Nejvýznamnější osobní pomoc poskytla ak.mal Dana Puchnarová z Českých Budějovic, která za cenu osobních obětí a volného času při besedě velmi pomohla. Zapůjčila také mimořádně hodnotnou a pozoruhodnou kolekci svých grafických listů, které byly při besedě účastníkům předloženy k prohlídce. Uvedená umělkyně tak poskytla krásný příklad spojení umělců s pracujícím lidem a společenské angažovanosti. Za tuto pomoc a podporu Vám a Vaším prostřednictvím uvedené umělkyni děkujeme .S pozdravem Dr Ladislav Lamač, člen výboru pobočky KPVU Olomouc,

7

předseda sekce grafiky - - Takových dopisů mám v archivu více. Myslím, že svědčí o tichém spiklenectví přátel umění, o jejich solidaritě s námi a o tom, jak v časech zlých dovedli duševně žít. Mně to též pomáhalo přežít, když jsem měla jistotu, že několik lidí mé práci rozumí. - - Klub přátel výtvarného umění při Jednotném klubu pracujících v Chrudimi pořádal pravidelně TRIENNALE SOUČASNÉHO EXLIBRIS. Hodně umělců si tím tehdy nahrazovalo účast na přehlídkách současného umění. Vždy jsem dělala náměty i na nejmenší grafiku stylem a názorem mých volných cyklů .- Tak např. lept 24 malých snů o civilizaci byl složen z 24 malých témat pro ex libris. Zinkovou desku jsem potom rozřezala na 24 destiček, doryla na znovu pokrytém povrchu písmo , doleptala jméno majitele exlibris a tiskla v barvě a množství podle požadavků zájemců. - IV. Triennale současného exlibris se z Chrudimi přeneslo r. 1řŘ4 do Prahy do Galerie D. Tam si mne našli ještě asi 2-ň sběratelé a objednali si exlibris. Byl to všakl pro ně spíše výměnný obchod, sběratelé si nedávali knižní značku do knih, ale vyměňovali si je na sjezdech mezi sebou navzájem- a měli i široké zahraniční kontakty.- - Dělala jsem asi tři exlibris pro jednu Holanďanku, vybrala si právě z Malých snů o civilizaci a přijela za mnou až do Č.Budějovic. Ještě si pamatuji, jak mi dávala odměnu v anglických librách, já jsem je nikdy předtím neviděla a měla jsem je dlouho doma schované, až jsem si za ně koupila knihy, katalogy a vstupné do galerií, když jsem po r. 1řř0 jela na Biennale v Benátkách. - - Často jsem si za socialismu přivydělávala menšími knižními úpravami a grafickými pracemi. Jihočeské nakladatelství Růže mi zadalo několik knižních úprav z edice životopisů dělnických bojovnic za práva lidu, nic lepšího pro mne neměli. Cítila jsem v tom vliv StB a SČSVU, zřejmě mne tím zkoušeli, a možná, že to byl trest za tu halasovskou výstavu. Ale měla jsem zásadu, kterou nás učil starý dobrý profesor Vodrážka : že každá práce je dobrá, když se dobře udělá.- A peníze pro rodinu byly potřeba, i když honorář za jednu knížku byl mizerný : 1 056, - Kč za návrh přebalu a celé typografické úpravy, kde bylo potřeba změřit a upravit do stránek desítky fotografií v přílohách.- - Jeden známý z jógy mi zprostředkoval práci k výročí založení Esperanto- klubu, šlo o pamětní reliéfní plaketu z kovu, plakát k výstavě a pozvánku. Nejvíce mne těšil plakát s písmem, navrhla jsem jej ve stylu konstruktivismu, v barvách modré a zelené. - Tento známý byl vedoucím Klubu Esperanto , s námi cvičil jógu a měl kontakty s celým světem. Hodně studoval a dostával krásné knihy o duchovních cestách v esperantu. Celníci tomu nerozuměli , a tak je nezadržovali. Z toho pro nás pan inženýr přeložil a na stroji opsal knihy o mezinárodní komunitě ve Findhornu ve Skotsku, strhující líčení rozvoje malé duchovní rodiny ve velké mezinárodní společenství, proslulé pěstováním ovoce a zeleniny v extrémně špatných podmínkách. Mají s tím zkušenosti a úspěchy, takže tam jezdí denně autobusy s návštěvníky z celého světa. Naučili se totiž poslouchat hlasy duchů rostlin – a tak tam na můj podnět jela i moje přítelkyně, doktorka sociologie a cvičitelka, když si ten samizdat v překladu přečetla. Přednášela tam a pak překládala a vydávala knihy o Findhornu u nás. - - Občas jsem dostávala práci z pražského nakladatelství Vyšehrad: Zejména mne těšily dvě knihy dobrého přítele, spisovatele Věroslava Mertla z Č. Budějovic. Pro jeho román Nám po tomto putování jsem udělala fotokoláže krajiny s přimalovanými projekty Bran větrů, na obálku a vazbu jsem použila prvky z cyklu Oblaka. Na knihu V pravé poledne jsem navrhla výrazný přebal v červených tónech a zase jsem použila skladby křivkových forem na ploše v určitém rytmu.- Zadali mi i román Podnájemník současného gruzínského autora Džemala Kcharčchadze, velmi krásně psaný, jehož fantastičnost byla přímo pohádková- o propadnutí vědomí do časů jakési prapůvodní laskavé prehistorie rodu, plné poezie i drsnosti. - - Do Prahy do redakce Vyšehradu jsem ráda jezdila, mnoho jsem se tam dověděla, i knížky o filozofii dostala. Dali mi dělat i román pražského autora o obchodech s drogami někde v Americe a poslali mne za ním,- musela jsem jej navštívit, abych dostala nějaké materiály.

8

To byl byt plný kuriozit, nejvíce mi utkvěly v paměti vytřeštěné oči afrických dřevěných masek a haldy i hromádky knih všude, na křeslech, stolcích, na pohovce, na nich spaly kočky, mezi nimi se pohyboval vychrtlý spisovatel jako starý čaroděj s rozevlátými dlouhými šedými vlasy. Tenounkými prsty vybíral fotografie a novinové články, podle kterých knihu psal. V duchu jsem naříkala, že mne na to podivné prostředí nikdo předem neupozornil, a oddechla jsem si, když jsem byla zase venku. - - Chtělo se mi pokračovat v práci s lidmi na rozvoji jejich uměleckých vloh, a tak jsem přijala nabídku mé přítelkyně, abych pracovala i na seminářích pro pražské sdružení invalidů jako lektorka výtvarné činnosti.Ti invalidé byli za každou snahu velmi vděční a byla s nimi krásná práce. Snažila jsem se je uvést nejprve do zkušeností s materiálem formou hravých sestav určitých zadání, která jsem v praxi vyzkoušela na jógových seminářích a táborech s dospělými. Pak jsem se snažila dalšími tématy v nich probouzet skryté prameny jejich fantazie a tvořivosti. K mému překvapení již druhý a třetí den práce přinesly nečekané výsledky. Jeden inspiroval druhé a vznikla mimořádně dobrá tvořivá atmosféra. - - Péče státní bezpečnosti o mou osobu však neustala. Asi za tři měsíce po mých výsleších na StB a po mém návratu z psychiatrické léčebny se u našeho domu těsně u dveří objevil malý stánek s prodejem pohlednic a za ním seděl malý pán ve velkých černých brýlích, právě v té vzdálenosti, aby slyšel, kdo ke komu jde, když se návštěvy hlásí do domovního telefonu. Pán mne dokonce hned napoprvé srdečně pozdravil, jako bychom se dlouho znali, a snažil se se mnou navázat rozhovor ve smyslu: jak se mám a co dělám a kdo ke mně přijde. Tomu jsem čelila prohlášením, že musím spěchat, že mám moc práce.- Věděla jsem kolik uhodilo, ale nijak mne to nepřekvapilo. Připadalo mi to jako pokračování Kafkova Zámku. Bedlivě jsem dávala pozor, aby nikdo z přátel ke mně nechodil, nikoho jsem nezvala- a tak za měsíc pán i se stánkem zmizel a nikdy se neobjevil. - - Poté mne na náměstí zastavil jakýsi pán, který mi nabízel práci a pozval mne na oběd do blízké výborné restaurace.To jsem přijala, najedla jsem se královsky, ale pánovi jsem jasně a , rezolutně sdělila, že v žádném případě nedělám práci bez objednávky, že pracuji pouze prostřednictvím ČFVU a aby se obrátil na náš Fond výtvarných umění. Takže na mne ani z této strany nemohli.- Jednou za mnou poslali na kontrolu paní domovnici z bývalého paneláku, kde jsem bydlela před rozvodem. Ptala se mne na děti, na práci, úplně jako sociální pracovnice.Udělala jsem jí kávu a velmi slušně a srdečně jsem s ní rozprávěla . - -Brzy nato při posledním výslechu mi páni z StB potvrdili, že to byla jejich spolupracovnice a že se mnou byla spokojena. Já také. Ono se to dalo na ní poznat.- Také mi pánové upřímně sdělili, že všechny informace mají z mého telefonování. Samozřejmě jsem dala telefon zrušit na to mi řekli, že jsou velice zklamáni. Nakonec mne propustili s tím, že se o mně přesvědčili, že jsem slušný člověk a že si mne prý váží. Když mne žádali o podávání informací, tedy o spolupráci, řekla jsem jim, že pochybuji, zda by měly mé informace pro ně nějakou cenu, když jsem v psychiatrickém léčení, jak o tom oni sami dobře vědí. Tím jsem naznačila, že dobře vím o jejich kontrole u lékařů, kde si vyžádali moje papíry, když jsem byla měsíc v ústavu. Nato pánové upustili od naléhání. I toto byla pro mne velká zkušenost. Naučila jsem se dávat pozor a nesvěřovat se nikomu.-Jak říkávala moje babička : opatrnost matka moudrosti. 1980- 1řŘň : Hlavní existenční zajištění dávala práce pro architekturu. Po r.1980 jsem malovala veliký obraz pro zasedací síň Mysliveckého svazu v Jindřichově Hradci. Tu malbuolej na plátně 15O. ň20 cm - viděl v mém atelieru významný teoretik umění a přítel Dr Jan Kříž, který občas přijel do Č. Budějovic, a se smíchem a zkušeností z Ameriky to prohlásil za vynikající případ t.zv. bad- artu. - - Pak jsem získala zakázku větší, výzdobu nových prostor sdruženého JZD v Dubu u Prachatic. Tam jsem byla i s dětmi na léto, abych si připravila témata. Vedení JZD si kladlo určité podmínky a ty jsem musela splnit.Přáli si totiž, aby na tapiseriích bylo jejich městečko

9

a slavný hrad nad ním, a také jejich pěstované plodiny. Začala jsem se seznamovat s krajem a lidmi a připadala jsem si jako Božena Němcová, když jsem obcházela stavení a hospodářství , ale místo zapisování příběhů jsem kreslila.Tak jsem nalezla i téma tapisérie pro salonek : bylo jím divadlo. Totiž lidé v Dubu byli nadšení divadelníci - amatéři a ukazovali mi fotografie z jejich představení. Nejvíce vzpomínali na Lucernu, měla nejlepší kostýmy- a tak jsem navrhla stylizaci výjevu z Lucerny.- Prováděla jsem ji pak v dílnách Aradecor ve Kdyni a tam jsem také příští rok realizovala velkou tapiserii- aradecor do zasedací síně v Dubu ( 6 m . 2,5 m ).Bylo to hodně namáhavé, ty velké formáty. -Do jídelny jsem navrhla keramickou výzdobu, do vstupní haly dřevěný reliéf. K těm dvěma posledním úlohám jsem si našla zajímavé téma : ornamentální symbolické znaky ze zámečku v Dubu jsem převáděla do kruhových kompozic - jak na velké keramické nástěnné talíře, tak v dřevěném reliéfu. Připomínalo to trochu heraldické symboly, trochu alchymické středověké značky a trochu lidové umění ve své stylizaci.- Návrhy po každé musely být schváleny komisí Fondu v Č.Budějovicích, kam zemědělci z vedení JZD Dub rádi jezdili a navštěvovali mne přitom v mém atelieru na náměstí. - Realizaci keramických nástěnných reliéfů jsem zadala přítelkyni keramičce z Českého Krumlova, kde jsem měla také malý okruh dobrých přátel. Dřevěné reliéfy zpracoval můj spolupracovník - řezbář, zaměstnaný na Domě kultury. - - - Studio Socio Psycho Space SPS : V letech 1980-1řŘ1 jsem soukromě podnikla na sobě experiment a studium ve spolupráci s psychologem: denní sledování svých akcí a reakcí a jejich písemné hodnocení. Sledovala jsem vlastní cítění při každém činu .Poučilo mne to o vztazích, o okolí, o tom, kdo jsem já. - - - VÝSTAVY za socialismu: všechny oficiální svazové akce se dělaly k nějakému výročí, vždy byly označeny jako politické. Nesly v názvu bližší ideové určení, jako např. k x- tému výročí dělnického Února, k x-tému výročí V SR( Velké říjnové socialistické revoluce), k xtému výročí osvobození ČSR sovětskou armádou, k výročí založení KSČ atd.-.Pochopitelně, že mne to velmi odpuzovalo, ale brzy jsem přišla na to, že to je pouze nálepka , pod níž se ledacos schová. Taková slovní daň, kterou nikdo nebral v duchu vážně. Takže všichni výtvarníci vystavovali jako dříve to, co dělali a nenamáhali se vyplodit nějakou extra politickou kompozici na dané téma.- - Měla jsem tu troufalost, že jsem v září 1ř7Ř přihlásila nikoliv pár prací, ale celé cykly na výstavu , pořádanou jihočeskou pobočkou SČSVU k 60. výročí čs. státnosti a k 61.výročí V SR. Nikomu nenapadlo, že soudruzi vlastně spojili oheň a vodu, protikladné politické systémy a filozofie!!! Tak se octly všechny mé nové věci v seznamu na přihlášce k výstavě ze dne 19/9/1978 : Přihláška k výstavě k 60. výročí ČSSR a k 61. výročí V SR : Ak.mal. Dana Puchnarová Obrazy, kresby a grafika z cyklu „Proti zničení civilizace“ 1976 – 78 :: 1/ Pomníky civilizace, olej 160. 120 cm 2/ Krajina budoucnosti, olej 140. 140 cm 3/ Pomníky lidem, olej 140. 140 cm 4/ Pomník melancholie ,olej 120. 120 cm 5- 45 / Cyklus 40 kreseb, tužka, ruka,papír , 60. 40 cm 46/ Vize zničené civilizace, fotografika, lept, Ř0. 50 cm 47 – 49/ Tak má vypadat naše planeta I.,II. III. - tři lepty s akvatintou, různé velikosti Obrazy a grafika z cyklu „Hudební dojmy“ 1974 - 1976 : 1/ Hold J. S. Bachovi, barevné akordy, olej 140. 220 cm 2/ Živly voda a vzduch / Přátelství /, olej 160. 120 cm 3/ Prolínání akordů / hold Janáčkově hudbě / olej 160. 120 cm 4/ Květiny/ lidová píseň / 220. 140 cm/ 5/ Pulzující rytmus / jazz New Orleans / 160. 120 cm 6/ Slunce a moře / hudba D. Šostakoviče/ olej 90. 100 7/ Temná stupnice / hudba B. Martinů / olej 90. 100 cm Ř/ Litografie tříbarevná k obrazu č.2 – Živly, Ř0. 55 cm

10

9/ Akordy, litografie k obrazu č.1, 25. 16 cm 10/ - 16/ Prolínání akordů – 6 barevných leptů k obrazu č. 3, 60. 40 cm, lepty s akvatintou 17- 25/ Pulzující rytmy- osm serigrafií k obrazu č. 5,- 60. 40 cm, 80. 60 cm 26- 30/ Stupnice a Akordy , 4 vícebarevné lepty, variace 60. 40 cm - - Když jsem to počítala, bylo to celkem na Ř0 prací ! Tento seznam má pro mne význam jako svědectví, že jsem energicky pracovala na svých tématech i v letech pronásledování za totalitního režimu. Dokonce jsem v r. 1979 trvala na tom, aby cyklus Vize zničené civilizace byl zařazen do katalogu výstavy JKO ke 35. výročí osvobození ČSSR sovětskou armádou 1980 ( viz dopis níže) - a dvakrát jsem podala návrh vedení SČSVU, aby začali pořádat putovní výstavy na témata proti válce, proti ohrožení planety, a to hlavně v továrnách, na podnicích a závodech pro naše pracující.( ! ! ) - - V říjnu toho roku se mi ozval dopisem Hervé Fischer, konceptuální umělec z Paříže, že dostal mé materiály o STUDIU SOCIO – PSYCHO – SPACE.- Psal o svém zájmu a že by rád viděl další , a také ať pošlu texty .. To bylo pro mne významné.- Další kontakt s ním byl nemožný , mé dopisy do ciziny byly zabavovány na hranicích.

Můj provokativní dopis vedení SČSVU v Č. Budějovicích: Věc : katalog k výstavě JKO ke 35. výročí osvobození ČSSR sovětskou armádou Vážení soudruzi, zodpovědně jsem zvážila možnosti svého zastoupení na této výstavě. V přípravné fázi této akce jsem si uvědomila, že moje práce z majetku AJG nereprezentují moje současné aktuální výtvarné myšlení.- Žádám proto, abyste laskavě projednali mou žádost o přijetí několika děl z cyklu, na němž pracuji od r. 1976. Jedná se o cyklus grafických listů, kreseb, plastik a obrazů, které alegoricky protestují proti atomovému zbrojení, proti hrůzám války, neutronové bombě a ekologickému ničení naší planety. Cyklus nazývám souhrnně VIZE ZNIČENÉ CIVILIZACE,- A JEHO AKTUÁLNOST DNES, KDY VLNA HOREČNÉHO ZBROJENÍ ZACHVACUJE V TŠÍ ČÁST PLANETY ZEM , je ve všech sdělovacích prostředcích výhružně jasná. Jako výtvarník nemám jinou možnost, jak vyjádřit svůj postoj, než svým dílem… Zároveň opakuji svůj dřívější návrh o pořádání putovních tématických výstav na podnicích a závodech, kde jedním z prvních témat by měl být náš protest proti obnovení válečné hrozby a proti ohrožení samé existence lidstva.- Účastnila bych se nejen jako vystavující, ale i jako pomocník při organizaci. Č. Budějovice 9/1 / 1979 S pozdravem D. P. Dalším prostředkem kontroly činnosti každého umělce bylo t.zv. Roční hlášení .Za každý rok jsme museli vyplňovat dotazník ČFVU : jaké práce jsme vytvořili, jaké jsme měli zakázky a realizace, jakou kulturní činnost pro pracující jsme udělali, kterých výstav jsem se účastnili a jak jsme se angažovali pro společnost.- Našla jsem zalíbení v byrokracii, soudruhům jsem psala velmi podrobná hlášení o své práci a různé zlepšovací návrhy s velkým potěšením. Pořídila jsem si k tomu i své razítko s adresou a titulem, a všechny dopisy a hlášení jsem pěkně razítkovala.- Předpokládala jsem, a právem, že veškeré mé písemné dokumenty kontroluje StB.Pro mne to byla jen hrová aktivita mého Studia SPS.- V dubnu 1979 jsem dopisem kritizovala nedbalost úředníků SČSVU v Č. Budějovicích: Výbor JKO SČSVU,České Budějovice Věc : soutěž na plakát k V SR 197Ř Vážení soudruzi,

11

loni jste vypsali soutěž na plakát k V SR. Zabývala jsem se tímto tématem a odevzdala jsem do termínu velké návrhy, řádně adjustované podle podmínek soutěže. Soutěž však nebyla v daném termínu vyhodnocena a mé práce mi nebyly vráceny. Ale všechny práce ostatních výtvarníků a také moje jsem viděla ležet u zdi na chodbě před kanceláří s. tajemníka JKO SČSVU. Pokládám to za nedůstojné zacházení s výtvarným dílem vzhledem k tak náročnému námětu a žádám zprávu, jak tato záležitost byla vyřešena. Své návrhy požaduji vrácené nepoškozené, aby je mohla jako dar věnovat institucím k použití ve výzdobě kanceláří. S pozdravem Čest práci ! Podpis a razítko D. Puchnarová, dne 21/ 4 / 1979 Hájila jsem tedy svá práva,a zároveň mi dělalo radost upozorňovat na nedostatky a chyby režimních zaměstnanců s jemnou ironií a sarkasmem. Proti tomu starobylý dělnický pozdrav ČEST PRÁCI ! ve mně vzbuzoval úctu, vždyť upozorňoval na čest a na to, jak je vlastní práce důležitá, - daleko víc, než politikaření.Zachovaly se mi některé kopie dotazníků SČSVU o činnosti, pro zajímavost uvádím rok 1ř7ř, tedy těsně po mých sankcích od StB : DOTAZNÍK JKO SČSVU, České Budějovice – P EHLED ČINNOSTI ZA ROK 1979 Jméno: Dana Puchnarová... bydliště, rok nar., člen ČFVU… evidenční číslo 3012 Vlastní výtvarná činnost: Cykly grafických listů, obrazů a kreseb VIZE ZNIČENÉ CIVILIZACE a SNY O CIVILIZACICelkem asi 150 prací Zakázky a realizace Návrhy obří šachové hry ze dřeva pro TJ Petřiny, Praha do areálu Orlík Návrhy reliefů a vnitřního zařízení kluboven Domu kultury ROH Č.BUD JOVICE Scénografická řešení veřejných kulturních pořadů v DK ROH ešení areálu DK ROH k Mezinárodnímu roku dítěte a 35. výročí PO Ě pionýrské organizace) - interiéry a exteriéry Plakát „Pozor na klíšťový zánět mozku“ pro zdravotní výchovu, Krajská zdravotní správa, Č. Budějovice Návrhy dětských hřišť u řeky Malše pro MNV Účast na výstavách a organizace : Výstava k Mezinárodnímu roku dítěte, JKO České Budějovice,červen 1979 Výtvarní umělci dětem SČSVU Praha, září 1979 II. salon Aktivu mladých výtvarníků, ÚV SSM , Praha , prosinec

Veřejná angažovanost : Odborný poradce v komisi pro výzdobu města za DK ROH Metodická výstava s KDPM / Krajský dům pionýrů a mládeže/ k Mezinárodnímu roku dítěteodborný poradce Odborná spolupráce při vybavení Domu kultury ROH Organizace soutěže dětské malby při Mezinárodním dni dětí pro veřejnost na prostranství před DK ROH Vedení výtvarného kroužku dětí ZDŠ Gottwaldova, Č. Budějovice Celoroční výpomoc při veřejných akcích na DK ROH Dary výtvarných děl : 90 barevných litografií pro zaměstnance DK ROH k Novému roku předáno ZV ROH Datum 12/ 5 / 1980 Podpis a razítko D.P.

12

A tak to chodilo každý rok , dvacet let - od 1ř6ř do 1řŘŘ. Přehled za přehledem jsem důkladně vypracovávala.-Později jsem se doslechla od sympatizujícího člena výboru SČSVU, že jsem měla vždy nejvíce práce a nejdelší hlášení ze všech.- Další hlášení o celoroční práci umělce bylo nutné psát až na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ten trénink režimu byl tedy později užitečný , rozdíl byl v tom, že jsme dostávali nadto na UP za činnost mimo výuku prémie. – Tak tedy vypadá neznámé zázemí výtvarné práce. Ale to je jen jedna část z mnoha. - - Dalším pohledem do zázemí práce umělce je existenční zajištění , tedy běžná praxe vyjednávání a přípravy zakázek. Malý příklad : v roce 1ř7ř jsem připravovala tapiserie pro JZD v Polici na jižní Moravě, které mi sjednal můj strýc Silvestr Puchnar , předseda vedlejšího družstva v Kdousově..- V dopise předsedovi JZD Doubrava, Police u Jemnice jsem ho informovala ještě před sepsáním smlouvy o dílo o tom, že díla nelze zhotovit za týden, neboť v dílně Aradecor, Elitex n.p. ve Kdyni mají zadané termíny půl roku předem, takže žádám o prodloužení termínu.- Pak jsem napsala panu předsedovi reálný rozpočet,aby o něm mohl uvažovat : Podle obvyklého postupu práce uvádím tyto položky : Návrhy, architektonické začlenění tapiserií do projektu v měř. 1: 20, studie kompozic temperou v měř. 1 : 10, pomocné studie … 4 000.- Kč Malby temperou – řešení 5 tapiserií v měřítku 1: 1, zkoušky v materiálu jako základ realizace ………………………… 11 000.- Kč Realizace 5 tapiserií v atelieru Aradecor, Elitex Kdyně : Slunce- dárce života, aradecor 20Ř. 17Ř cm ………….. 8 000.Plody Země -- - „- - 19Ř. 173 cm ……………Ř 000.Plody stromů - - - „- - - „ - - ………………8 000.Dvě výplňové tapiserie --- - - - ………………………… 6 000.Autorský dozor při osazení a doprava ………………………………… 2000.Celkem čisté náklady na práce a materiál ................... ....................................... 47 000.Tato částka je poměrně střídmá, při tak náročné práci v materiálu mají jiní autoři rozpočet daleko vyšší.-Jelikož ve formuláři rozpisu práce je v bodě IV. uvedeno, že investor může nést náklady dopravy ze svého, tedy prosím, zda byste v tom lednu mohli hotové tapiserie v Elitexu Kdyně sami převzít. Cesta autem je v tu dobu náročná - měla jsem po cestě smyk, ač jsem jela velmi opatrně / s mými dvěma dětmi/. Pak bych přijela ke konečnému osazení do zasedací síně vašeho JZD. Prosím o písemnou odpověď, zda můžete přijmout rozpis práce a honoráře s termínem dokončení podle mého návrhu, aby ČFVU Jihlava mohl vystavit a zaslat vám k podpisu smlouvu o dílo.“ Pozdravy a můj podpis….. To ale nebylo zdaleka všechno. Po dokončení objednaného díla musel autor napsat ke každému dílu t.zv. průvodní zprávu, kde popisuje zadání a účel práce, postup navrhování, postup realizace , techniky, způsoby ošetření a uchování díla v budoucnosti a jeho předání. Odevzdávalo se to ve ň. kopiích : na investora, na ČFVU- výtvarnou službu, třetí opis si nechal autor.- S tajným zadostiučiněním, že to budou číst soudruzi z StB , jsem vše co nejdůkladněji popisovala .Tak na příklad - - Průvodní zpráva k dílu Obří šachové figury pro sportovní areál Orlík, autorka ak.mal. D.Puchnarová Objednavatel : TJ Petřiny, Praha- -Smlouva č. 241/7ř_Pl / ňŘ ze dne 6. 11. 1979- Výtvarná služba Dílo Praha, podnik ČFVU,Tř. politických vězňů 7, Praha 1, 110 00 Provedení : ak.mal. Dana Puchnarová, Žižkovo n. 27, Č.Budějovice ň70 01 Celý průběh návrhové práce byl sledován uměleckou komisí ČFVU Dílo od jara r. 1979 na třech jednáních za přítomnosti zástupce investora TJ Petřiny Praha soudruha ing. Fibigera. Autorka předkládala řešení, požadované zadavatelem. Jednalo se o návrh a zhotovení

13

velkých šachových figur ze dřeva pro tábor pohybové rekreace u přehrady Orlík. Obří šachová hra měla splňovat několik požadavků : A ) posilovat svalstvo celého těla při přenášení figur-B ) sloužit jako sedačky pro jiné akce- C ) jako součást programu při sportovních soutěžích. V průběhu jednání komise dovedla autorku ke zjednodušení tvarů šachových figur na základě podrobného studia historického vývoje šachové hry. Komise však nesouhlasila s řešením všech figur jako sedaček, pouze pěšce a věže.Ostatní figury zůstaly v klasickém řešení. Autorka předložila řadu kresebných návrhů, sádrové modely ve dvou variantách v měř. 1: 10, barevné návrhy v tomtéž měřítku pro černé a bílé šachové figury, a nakonec výrobní výkresy a kartony v měřítku 1 : 1. Po schválení autorka zajistila přiměřené množství kmenů borovice k realizaci zakázky v ter mínu, který zaručoval jejich proschnutí do doby zpracování v příštím roce. Podle schváleného návrhu byly z kmenů připraveny polotovary, z nichž bylo vyvrtáno celé jádro, aby dřevo nemohlo pracovat. Byly uloženy na dobře větraném místě po celé zimní a jarní období. Hlavní řezbářské práce byly prováděny v květnu a červnu r. 19Ř0. Šachové figury byly ručně opracovány,nejprve pomocí motorové pily, potom dláty a bruskou. Tvar všech figur byl navržen tak, aby odolal jakýmkoliv nárazům a měl místa, za která bylo možno figury uchopit. Všude tam, kde povrch figur přicházel do styku s rukama uživatelů, byl hladce opracován. Povrchové napouštění šachových figur a jejich barevné úpravy byly prováděny v několika vrstvách, v kombinaci světlé a tmavé barvy.Dřevo bylo povrchově napuštěno naším nejkvalitnějším prostředkem Spoloxylem proti všem vlivům povětrnosti a plísním. Spodní plochy figur byly opatřeny silnou asfaltovou izolací, takže celá hra může zůstat po celou letní sezónu venku na svém místě v areálu sportovních hřišť. Údržba : po několika letech je vhodné obnovit nátěr figur bezbarvým Spoloxylem ve více vrstvách. Jinou údržbu šachové figury nepotřebují. Umělecká komise schválila dokončené dílo dne 25/ 6/ 19Ř0 . Potvrzení o převzetí práce investorem bude zasláno na Výtvarnou službu Dílo v Praze, ČFVU,Tř. Politických vězňů 7. Zprávu zhotovila autorka díla ak.mal.D. Puchnarová Kopie zaslány na TJ Petřiny a Výtvarnou službu Dílo ČFVU Praha dne 30/ 6/ 19Ř0 doporučeně. - - O měsíc a půl později jsem dostala malé úřední potvrzení, skoro nečitelné, o jednání Krajské umělecké komise v Brně dne 5.ř. 1řŘ0 . Na malinkém ústřižku průpisového papíru hustě napsaná kopie textu zápisu o tom, že „ předložena objednávka č. 017Ř15 JZD Police na výtvar. řešení čelní stěny zasedací síně / 5 tapiserií / a výzdoby kanceláře předsedy v provozní budově JZD Police , KUK ( Krajská umělecká komise !) objednávku přijímá a schvaluje autorku ak.mal. D.Puchnarovou.“ Pak popisuje návrhy a projekty, které viděli, nakonec odstavec s doporučeními, a na konec seznam členů komise. To je i doklad, jak se všude šetřilo - žádný hlavičkový papír, ale nekvalitní půlaršík s nečitelným modrákovým textem, příloha s důležitým popisem práce ještě menší, vystřižená z kopií zápisu. VÝSTAVY : 1980 - -na C elostátní výstavu k 35. výročí osvobození ČSSR sovětskou armádou jsem přihlásila většinu prací z cyklu VIZE ZNIČENÉ CIVILIZACE, tedy symboly duševního zpustošení národa po okupaci v r. 1968. Byl to obraz Vize zničené civilizace 160 . 120 cm ( později zakoupen do sbírek AJG ), dále obraz Co zbude po lidstvu“ (120. Ř0 cm), grafické listy Protest proti N- bombě, To se nesmí stát ! jako lepty s akvatintou v technice fotografiky, kterou jsem objevila. Další dva grafické listy byly monotypy : Pohled do strašné tváře války a Pomník hrůz války, oba na výšku 55. 41 cm.- Čtyři grafické listy z cyklu UTOPEIA- Sny o civilizaci byly menší lepty s akvatintou, tři listy z cyklu SITUACE ČLOV KA , to byli vlastně AND LÉ Z POLSKA,

14

konceptuální lepty 42. ň0 cm s tématikou existenciálního zničení režimem,- - Z čisté recese jsem přihlásila do sekce užitého umění dva typy keramických obkladů na stěnách kulturního zařízení v Berouně, dřevěný otočný reliéf z přednáškové klubovny DK ROH a plesovou výzdobu velkého sálu a předsálí tamtéž - vše ve fotografiích a modelech. - - Přihlašovala jsem na každou oficiální výstavu nejvíc prací ze všech účastníků, jak mi po letech potvrdil jeden člen komise.Tím prý jsem soudruhy provokovala a nemohli to pochopit, jenže to jsem neměla v úmyslu, - spíše se trefili ti, kteří v tom cítili obecně útok proti státnímu zřízení, jako páni z StB. Ti měli lepší cit pro umění ! VÝSTAVA ČESKÉ KRESBY 19Ř0 BRNO Dům umění byla pro mne v té době zvláště důležitá. Byla jsem vyzvána k účasti, to mne velmi potěšilo. Kurátorem byl dr Jiří Valoch , poslala jsem tyto kresby :Projekt Brány větrů, Projekt památníku dešťů, Projekt zahrady slunce, vše z roku 1973, technika bar.tužky,perokresba 56. 32 cm , rozměry 48. 68 cm ČESKÉ BUD JOVICE : Největší význam pro mne mělo povolení mé samostatné výstavy SNY O CIVILIZACI v r. 1981. - - Museli jsme jako pouzí řadoví členové Fondu žádat vždy rok předem o povolení výstavy na Svazu, museli jsme popsat svůj záměr. Potom komise SČSVU musela prohlédnout předem věci v atelieru- a pak teprve se rozhodli soudruzi, zda to je možné povolit. I když o tom rozhodovali samí členové KSČ, výstava se konala v krásné klenuté výstavní síni památkářů na hlavním náměstí v Č. Budějovicích.- Vystavovala jsem soubor grafik, kreseb, obrazů a plastik, na kterém jsem pracovala řadu let – i projekty tvarů v krajině budoucnosti cyklu UTOPEIA. Ale je nutné připomenout to, co už dnes mladá generace nezná : před každou vernisáží ještě přicházela na kontrolu komise SČSVU, aby případně vyloučila věci ideově závadné.(!) V mém případě to dopadlo dobře.- Na mé výstavě viděli utopické projekty kulturních a výstavních center budoucnosti, vize průhledných plastik Brány větrů, Sluneční zahrady, Mosty přátelství, Lidé Deukalionovi, Rození tvarů v prostoru, a to jak v kresbách, tak v litografiích nebo v leptech-.Také jsem vystavila část cyklu Křivky , který začal vznikat v mém sklepním atelieru od malé barevné kresby prolínajících se geometrických tvarů v ostře protikladných barvách až k velkým leptům a obrazům. Lepty s názvy Protivníci, Signál z kosmu, Boj protikladů a další vytvořily základ, z něhož vyrostly větší obrazy. Jeden z nich později zakoupilo ČMVU Praha, další -největší kompozici z r. 1974, obraz Fuga J.S.Bacha zakoupila ještě v 80. letech Alšova jihočeská galerie.- K výstavě byl vydán Českým fondem výtvarného umění útlý černobílý katalog asi s 15 reprodukcemi, kde převažovaly věci geometrické, tedy poměrně abstraktní, ale žádné námitky komise Fondu neměla. Schválili i můj plakát s utopickou kresbou, který se tiskl sítotiskem v dílně DK ROH.-Výstavu zahajoval a text katalogu psal jeden jihočeský teoretik, který pocházel z Jindřichova Hradce. Napsal text velmi pěkně a důkladně, nebyl už tehdy nijak nadšen socialistickým realismem. Jeho zásluhou se výstava konala o rok později v Muzeu Jindřichova Hradce. - - V r. 1řŘ1 mne vyzval Památník Terezín , abych zaslala kolekci grafiky s protiválečnou tématikou do jejich sbírky. V listopadu jsem jim zaslala cyklus leptů Situace člověka a přijali a zakoupili všechno. 1982: VÝSTAVA SNY O CIVILIZACI, Galerie Muzea Jindřichův Hradec 30.3. - 28.4. Tady se podařilo vystavit mé cykly Vize zničené civilizace a Sny o civilizaci v mnohem větším rozsahu, neboť výstavní prostor bývalého kostela byl velmi vysoký a daleko větší, tedy jsem instalovala v některých místech obrazy nad sebou. Dala jsem tam i prostorové grafiky, serigrafie a modely Pomníků člověka ve dřevě, bylo toho spousta.- - Jeden kolega malíř řekl, že to působilo jako práce několika různých lidí. To je logické, protože každý se průběhem času mění a reakce na proměnlivé události vyvolají i změnu výrazu.- Mám zachované kresby

15

prostorového rozvržení výstavy, byla členěna do oddílů, a to mi hodně pomohlo si udělat přehled, odkud kam se má práce vyvíjela. Byla to do té doby moje největší výstava, ovšem mimo oficiální výstavní prostory SČSVU . 1982 Realizace tapiserie aradecor 605. 200 cm „Otvírání studánek“ pro svatební salonek restaurace Sparta, Kladno. - - Kompozice byla ryze abstraktní, vycházela z křivek Pracovala jsem na tom tři týdny ve Kdyni.Do textilního atelieru ARADECOR v závodě Elitex se procházelo továrnou, plnou tkacích strojů, všude to hučelo, klepalo, bušilo - a za jedněmi nenápadnými kovovými dveřmi se otevřel ráj barev.Tam byly do stropu naplněné police, zarovnané průhlednými igelitovými pytli s nádherně zbarvenými vlněnými česanci,úhledně, srovnanými podle barevných škál v desítkách světlých i tmavých tónů. Odtud si umělci mohli vytahovat podle potřeby větší či menší kusy rouna a kladli je na plochu rozpracované budoucí tapiserie na velkých stolech. Když bylo pracné pokládání hotovo, celé dílo se zažehlilo pod novinami a pak nastala nejdůležitější fáze : prošívání tapiserie na speciálním stroji technikou arachné..Nakonec byly tapiserie podložena jutou a strojově olemována, dostala značkový výrobní štítek na rubu díla s názvem a podpisem autora.Kromě velkých realizací jsem tam dělávala i malé kousky do bytu podle svých návrhů.- - Jezdila jsem tam ráda, byl to svět sám pro sebe, kde jsem tehdy mohla uskutečňovat své pokusy s barvami a strukturami, a mezi těmi úžasně barevnými hradbami jsem prožívala hodiny a hodiny okouzlení a duševního vyrovnání. Brávala jsem někdy sebou i své děti. 29. 12. 1982 převzal ode mne Ph Dr J. Procházka pro Jihočeské muzeum 2Ř prací na výstavu CESTAMI ROZVOJE SOCIALISTICKÉ KULTURY.- - Jelikož to byl znalec mého díla, a dobrý spiklenec , vybral největší kresby a litografie k básním Františka Halase, 12 velkých grafik z cyklu Vize zničené civilizace a lepty k historickému románu Stříbrní orli, které jsem dělala pro nakladatelství Vyšehrad v Praze. Seznam byl hodně dlouhý.-Tato skupinová výstava v r. 1řŘň ukázala výběr - průřez mou současnou grafikou a kresbou. Ani ve snu mne nenapadlo se stáhnout do ústraní, přestat dělat své věci a pracovat v zaměstnání jako uklízečka, jak by to byli rádi viděli a navrhovali mi páni z StB a SČSVU v Č.Budějovicích. Z pracovního zápisníku : Srpen 1983 : - - Chtěla jsem si zapsat, jak mne svaz výtvarníků zase pěkně při výstavě vystrnadil, jak mi tajemník svazu tvrdil, že větší plastiky se mají dodávat až do výstavní síně, jak jsem horlivě pracovala na POMNÍCÍCH ČLOV KA z lipového dřeva v řezbářské dílně v Lišově tři dny a dvě noci, jak jsem to pak vezla autem Domu kultury a na hodinu přesně odevzdala. Ale háček byl - a velký : výbor SČSVU to prý neviděl, tak se to nemůže vystavit. Tak se stalo , že z mého velkého cyklu nevybrali vůbec nic a plastiky mi pak dovezl známý autem zpět. - - A tak si zapíši, jak to byla vzrušující práce s objevováním tvarů,jak dřevo uhýbalo pod rukama, jak se rodila forma, jak jsem měla vymodelované předlohy tvarů z hlínya ty zase nastudované v kresbách, jak jsem se o vnitřních tvarech předtím učila kresbami vnitřku lebky dinosaura v Národním muzeu, a kostí a velkých mořských mušlí – a jak pomalu vznikaly hrůzné podoby diktátora, pomníky manipulace, pomník ztrácení tváře, nahlížené zvnějšku i zevnitř zároveň, při tom ty vnitřní tvary byly daleko důležitější a hrůznější než ty vnější.

MALBA PRO D M KULTURY v Českých Budějovicích: po r. 1řŘň mi zadal ředitel Domu kultury, který zůstal se mnou v přátelském vztahu, malbu na dřevě jako výzdobu pro vestibul v 1.patře, který se nově adaptoval podle návrhu výtečného jihočeského architekta.Tehdy jsem s návrhem museli oba jet do Prahy na ústřední výbor ROH k ideovému schválení! Jeden soudruh z ROH, nadřízený řediteli Domu kultury v Č.Budějovicích, vymyslel a trval na tom, aby v tom vestibulu byla malba na téma Přátelství dělnické a rolnické třídy a jejich vítězství ve třídním boji . Tedy jsem vymyslela několik abstraktně řešených kompozic, které tu ideu

16

symbolizovaly. Ten soudruh to osobně schválil a já jsem pak do desek přidala mé varianty na jiná témata, o kterých jsem si byla jista, že to v Praze schválí.- Když jsme pak seděli s ředitelem J. Schelem před komisí , oba jsme byli překvapeni jejich tolerancí pražských členů komise ROH k pojetí díla v architektuře. Nakonec prohlásili, že do kulturního domu patří umění a ne politika , a vybrali z mých témat návrh Poezie jara v jižních Čechách.- editel Domu kultury byl ohromen, nevěřil mi předtím, že v Praze je všechno jinak. Celou cestu autem zpět o tom mluvil. Přišel i na to, jak vše objasní svému politicky nadřízenému soudruhovi.-- Ale pro mne to byla vlastně kompozice utajeného symbolu jing- jang, velký abstrahovaný symbol ve tvaru květu s náznaky oblak, kraje, přírody,- skrývala v sobě mé prožitky z kraje třeboňských rybníků kolem naší venkovské chalupy, i dojmy přátel , kteří tam jezdili si zacvičit jógu a setkat se s léčiteli..- Myslím, že jsem dobře vyvinula metodu, jak dělat svoje téma, pro stranické orgány je vysvětlit jinými slovy, a namalovat to, co bylo ukryto za slovy . Ta malba měla dávat sílu , podněcovat duši ke vnímání harmonie a dobra, k cítění jistých duchovních zákonů. Měla být namalována na dřevěných panelech, které byly předem napuštěny barvami ve škále od teplých do studených, jak v projektu navrhl interiér výborný architekt Ing Malec. O to byla moje práce těžší. Všechny návrhy jsem si tedy připravila na předem zpracované podklady, naštěstí na mou práci vyšla škála modrých panelů. Architekt mne poslal i do dílny n.p. Hikor, kde se panely měly vyrábět, abych získala vzorky barev na dřevě a mohla si udělat technické zkoušky pro komisi k návrhu v měřítku 1 : ň. Realizovala jsem pak malbu přímo na panely, které mi dovezli do mého atelieru - byl dost prostorný a poměrně blízko Domu kultury. Při práci na malbě mi asistovala moje dcerka, syn byl již v Praze na studiích. Přicházeli i přátelé a přítelkyně z jogy, a tak dílo, ač dělané t.zv „na kšeft“, mělo hodnotu v navazování lidských vztahů - tedy opět jsem všechny tyto práce chápala jako součást akcí ve studiu SPS ( Socio- psychospace). To se ještě prohloubilo, když dílo bylo instalováno na své místo a dodělávala jsem některé části přímo v Domě kultury. Chodili tam zaměstnanci a pozorovali, ledacos o umění chtěli vysvětlit, také běžní návštěvníci se zajímali, zašli lidé z jógy. - - Dne 5.5. 1983 byla potvrzena pro mne SMLOUVA O VYTVO ENÍ DÍLA A JEHO UŽITÍ č. 22- KJČ – Řň na provedení výtvarného díla – tapiserie aradecor 180. 500 cm - do zasedací síně JZD Mír v Dubu u Prachatic. Smlouva byla uzavřena mezi Dílem ČFVU, architektem- autorem projektu a mnou. Termín dodání stanoven na ň0. 10. 1řŘň. Ze zápisníku 15/ 11 / 19Ř3: Konečně hotov aradecor pro JZD Dub. Měla jsem s tím hodně starostí- plocha byla plná malých detailů a chtěla jsem ten vlněný materiál klást tak, aby to bylo malířsky udělané a při tom v souladu s návrhem.- Přesto vždy s pocitem štěstí a radosti myslím na to nádherné prostředí dílny ve Kdyni : po celých dvou stěnách až do stropu dřevěné regály a v nich uložené velké igelitové pytle s vlněnými česanci, z nichž si výtvarník může po libosti vybírat tenké nebo silné či strukturově splétané chomáče vláken v okouzlujících barevných škálách, pečlivě srovnaných vedle sebe. To je ráj pro oči a místo zapomnění, ticha a klidu.Umělci tam rádi jezdili a museli vždy napřed sjednat svůj termín- bylo tam stále obsazeno. Po čas práce jsem tehdy pobývala v Domově umělců v Chocomyšli, krásně a moderně vybaveném, takže jsem se po práci mohla ponořit do knih a ráno cvičit. Zaujal mne hodně Komenský. Mnoho jsem se naučila z korespondence Robinsona Jefferse, kterou četl můj tehdy 17 letý syn. Uvědomila jsem si , o čem může uvažovat básník a také výtvarník . Zapsala jsem si, co psal v dopise Jeffers r. 1942 : „Naučili jsme se v minulém století, že člověk je jen dočasný a pranepatrný jev v nesmírném univerzu. Člověk je součástí přírody, nikoliv zázračný vetřelec. A je velmi malou částí velmi velkého UNIVERZA , které tu bylo předtím, než se objevil, a bude zde dlouho poté, co přestane člověk existovat… V civilizaci, jako je naše- metropolitanismus zintensivněný

17

strojovostí- stává se lidská přirozenost anachronismem. Nemůžeme civilizaci vrátit zpátky, přinejmenším dokud se nezhroutí. Naši potomci budou muset vyvinout nový druh přirozenosti - budou se muset „vytrhnout z lidství“ nebo povážlivě trpět... Můj termín „vytrhnout z lidství“ znamená pro mne vizionářské osvícení, které se zdráhám nazvat KOSMICKÉ V DOMÍ, protože pod tímto pojmem bylo už napsáno mnoho pošetilostí.“(Robinson Jeffers) 20/ 11/ 1983: V Praze jsem uspoįádala bydlení syna u babičky na Oįechovce…. Vybírali jsme dlouho kresby ě až do 9 hod. večerě pįipravuje se ke zkouškám na VŠUP .Tím

jsme se velmi dobįe vyhnuli malicherným sporům s mou bývalou tchyní. – Achě toho jejího nepoįádku ! Jak mi to rvalo srdceě když jsem tam syna nechávala! - Ale bylo to pro nĜj lepšíě než na internátĜě chtĜl v domku v pįízemí zůstat.. Įeditel internátu mi nĜkolikrát vytýkalě že synovo večerní kreslení spolubydlící chlapce ruší…. 12/ 12/ 1983: - - Do komise pro spolupráci s architekty v ČB dodány návrhy na malbu na poště Trhové Sviny.- Téma, které jsem dlouho připravovala : MODERNÍ TECHNIKA

SPOJUJE NÁRODY, formát 2Ř0. 300 cm – malba na dřevě. –Snažím se, aby to byl nejen obraz, ale dílo, svázané s architekturou. Ještě navíc bych chtěla, aby zastupovalo všem lidem, kteří přijdou na poštu, něco jako závan současného umění, aby měli zážitek kvality výtvarné práce. Jasné formy, čisté barvy by měly ovládnout prostor vestibulu. A také si přeji, aby to dobře sloužilo.- Učím se, že by každé dílo mohlo - i když vzniká v samotě atelieru – být nám všem společné,a že čím více umělec roste, tím více ztrácí své malé já, učí se ztratit sám sebe a mít vědomí daleko větší.. To se mi osvědčilo při rozmluvě s investorem, kterému jsem mohla osvětlit své pojetí : nedělat sebe, tedy neohromovat diváky svým osobním nitrem, ale snažit se vycítit a prožít téma co nejšířeji, ve vztahu k Zemi a lidstvu - planetárně… Když jsem odcházela z komise SČSVU v Českých Budějovicích se schváleným návrhem , potřebovala jsem někomu sdělit svou radost. Ukázala jsem tři návrhy paní šatnářce, aby uhodla, který vybrali. Hádala k mému úžasu správně a řekla : Paní, to je tak krásné, to je jako v kostele !- - Může umělec slyšet kdy lepší uznání ? 1984 : Realizace výzdoby vestibulu pošty Trhové Sviny-malba na dřevě.- - To celé jsem malovala doma na panelech, pak je rozebrali a instalovali na místo. Ale byl s tím spojen ještě jeden povinný úkol: navrhnout velký nápis POŠTA a ČSAD na betonové zídky, postavené na chodníku před budovami. Vymyslela jsem, že do betonu budou vloženy formy písma, po odlití se vyjmou a písmo bude negativní, plastické dovnitř plochy..- Nakreslila jsem písmo, a to v měřítku 1: 1, vše se tak udělalo a vyšlo to dobře. Podařilo se mi vymyslet novou metodu, jak snadno vytvořit formy na jednotlivá písmena . Byla vysoká asi 6O cm, řezali jsme je podle mých projektů z polystyrenu- měkké umělé hmoty, po vybetonování zídky jsme hmotu vybrali z prohlubní, začistili cementovým mlékem.- - Se všemi návrhy se muselo samozřejmě jako obvykle několikrát do architektonické komise ČFVU, a to jak postupovaly fáze návrhů podle měřítka- nejprve 1 : 25, pak 1 : 10, nakonec 1: 3, v případě písma 1:1. - Do Trhových Svin jsem jela předem, ještě když byla pošta rozestavěna, změřila jsem si přesně velikosti stěn a prohlédla odstup .Pak jsem tam jela, když už budova byla zvnějšku hotova a kreslila jsem si pohledy zvenčí i zevnitř, ty jsem přiložila k mým návrhům, aby komise měla představu, do jaké budovy věci navrhuji.- Sama malba doma na velký formát mi působila velké potěšení, sledovala to moje dcerka a také občasní návštěvníci atelieru. V duchu mne podporovala nadšená slova paní šatnářky ze Svazu, a tak mi připadalo snazší i betonování nápisů, u něhož jsem osobně asistovala. - - Podivuhodné na tom bylo to, že komise přijala pro malbu na poště můj zcela abstraktní návrh, který byl založen na prolínání energií signálů v čistých barvách,- a že jsem jej provedla a odevzdala bez jakýchkoliv dalších potíží. Pak mi říkali přátelé výtvarníci v Praze, když viděli fotografie, že u nich by to vůbec nebylo možné, že se v jejich pražských komisích striktně prosazuje socialistický realismus.

18

- - V těch letech ředitel Domu kultury ke mně do atelieru občas přivedl zajímavé osobnosti, prohlíželi mé práce, debatovalo se, ale nikdy jsem neměla jistotu, zda to není určitá forma péče o mou politickou bezúhonnost. - - Také jsem začala dělat přednášky a besedy pro amatéry- výtvarníky, s oblíbenou renesanční hudbou, s diapozitivy.Ta první byla o mé práci a o inspiraci - chtěla jsem ukázat dnešní prameny inspirace: promítala jsem diapozitivy s dojmy z přírody, kameny, skály,oblaka, struktury hmot, stavbu buněk a mikrosvět, probíraly se zákony fyziky, geometrie, neznámé písmo, poezie a hudba, probrala jsem svět Franze Kafky a mé grafiky k jeho povídkám, také inspiraci verši R.Thákura, nakonec kongeniálnost hudby a výtvarného díla. STUDIO SOCIO- PSYCHO- SPACE 1984 Přihlásila jsem své programy do tzv. Socialistické Akademie : vymyslela jsem besedy s různými tématy přednášek o umění, estetice, tvorbě prostředí, o výtvarných technikách. První večer na téma KRÁSA V NÁS A KOLEM NÁS dne 14.5. 1984 se vztahoval k životnímu prostředí člověka a ke vnímání umění, naváděl k úpravám svého bytu či pracoviště, ukazoval, jak okolí í umění psychicky ovlivňuje člověka. Postupně jsem s těmito programy pronikla i na střední odborné školy a gymnázia, pak i na pedagogickou fakultu, kterým to osvětové zařízení nabízelo jako doplněk estetické výchovy . Nikoho na to neměli jiného.. - - Byl zájem i o program Návštěvy v atelieru na rok 1985.- Přizvala jsem ke spolupráci teoretika umění a kurátora Alšovy jihočeské galerie Vlastimila Tetivu a dělali jsme ty programy společně jako živou diskuzi. Dodnes mám schovány diapozitivy, které jsme při tom promítali. Odpovídali jsme rádi na dotazy mladých lidí a přivádělo nás to k lepšímu chápání mladé generace. Hodně jsem se poučila a o sedm let později jsem toho mohla využít při mé práci na katedře výtvarné výchovy na univerzitě v Olomouci. - - Institut průmyslového designu v Praze, s kterým jsem spolupracovala, mi zasílal pozvánky na zajímavá sympozia. Přihlásila jsem se tehdy na SYMPOZIUM O PSYCHOLOGII ARCHITEKTURY v Praze s referátem o zkušenostech s výtvarným dílem v současné architektuře a seznámila jsem se se zajímavými lidmi. Mezi nimi byl i psycholog Ph Dr Hlavsa, který mne pozval na KONFERENCI O PSYCH OLOGII UM NÍ v Brně , kde jsem měla i příspěvek o zkušenostech s komplexní estetickou výchovou v praxi. Dr Hlavsa si vzal ode mne materiály pro celostátní úkol Výzkum tvořivosti, který vedl ve výzkumném ústavu v Praze. Jednou či dvakrát jsme jej tam navštívila. O mé praxi se pak zmínil v jedné kapitole své knihy VÝVOJ TVO IVOSTI.- Na stejné konferenci jsem s seznámila s erudovanou psycholožkou PhDr Herinkovou, která vedla oddělení arteterapie v Plzni a začala má dlouhodobá spolupráce s ní, která trvá prakticky dodnes. Zvala mne na setkání arteterapeutů, kde jsem mívala referáty o svých zkušenostech jako umělce, radila mi při mých aktivitách se skupinami ,vyměňovaly jsme si knihy, od ní jsem se naučila chápat dílo C.G.Junga. - - V té době jsem měla již zkušenosti s praxí umělecké činnosti na seminářích jogy, kde s přispěním několika osvícených cvičitelů se výtvarná práce s účastníky kurzů objevila jako jedna z možností duchovní cesty. Jezdila jsem každé léto na několik jógových soustředění, tam jsem pracoval každý den se skupinami lidí jednoduchými výtvarnými hrami a určité výsledky to mělo jak v rozvoji fantazie, tak i v nalezení lepší psychické rovnováhy. Někteří účastníci mi přišli osobně poděkovat, několik z nich bylo předtím vážně nemocných nebo v invalidním důchodu, uzdravovali se a hledali náplň svého života. Jejich výsledky a objevy mi daly úžasnou radost. - - O svých zkušenostech při zavádění praxe estetické výchovy do ZRTV ( základní rekreační tělesná výchova) jsem referovala na celostátních konferencích jógových cvičitelů v Brně. O referát mne v r. 1řŘ4 požádali organizátoři , a tak jsem měla možnost poznat výkvět české jógy a filozofie. Přednášeli o účincích jógy na zdraví a vyrovnanost člověka, a to na vysoké

19

odborné úrovni . Cele mne to zaujalo, začala jsem to studovat do hloubky a zabývala jsem se léčením, masážemi, bylinami. - Na konferenci ZRTV r. 1řŘ6 jsem také přednášela. Tam si mne našla jedna psycholožka a žákyně skutečného indického gurua, Sv. Mahešvaránandy, Slovenka z Piešťan, odvážná a podnikavá organizátorka a vyzvala mne ke spolupráci, což se rozvíjelo v dalších letech až do r. 1991. VÝSTAVA PRAHA 1984 : SNY O CIVILIZACI D.P UCHNAROVÉ, Galerie D ( Portheimka na Smíchově)- - Vystavovala jsem stejné cykly jako v Č. Budějovicích a Jindřichově Hradciobrazy, grafiky, plastiky, kresby Většina grafik cyklu Vize zničené civilizace byla doplněna pomníky ve dřevě, sny byly doplněny o Alberta Einsteina - imaginární portrét , který jsem řadila mezi projekty rovněž tak, jako imaginární portrét mého syna nebo mé dcery. Také vlastní imaginární autoportrét.- Bylo tam hodně ze serie sítotisků HRY, které byly ryze geometrizující, i cyklus Signály v leptech. Instalaci jsem si dělala sama podle smyslu cyklů. Jednu síň, věnovanou geometrii, jsem nazvala Člověk a věda , tam jsem dala na zem velký červený kinetický objekt Růže pro lid , který se pomalu otáčel. Nad ním visel obraz Velká hra , geometrizující architektoun stejné tvarové řeči jako kinetický objekt. V dalším sále byly máchovské litografie, knižní úpravy, grafický cyklus Situace člověka - to byli celí Andělé z Polska. K nim se hodily projekty portrétů- oleje na sololitu.- Na vernisáži na mou prosbu se hrála hudba známého skladatele Jana Klusáka, který osobně přišel (znali jsem se od 60.let.) Zahajoval a do malého katalogu psal text tehdejší ředitel AJG ak. mal. Lauda, sice člen KSČ, ale přítel naší rodiny, neb jeho dcera si hrála s mými dětmi a občas jsme je v jejich rezidenci na zámku Hluboká navštívili.Ačkoliv jsem to takto diplomaticky pojistila, reakce kritika P. Kováče v Rudém právu byla drtivá, urážející svou nevzdělaností, hrubá a nenávistná. Nu což ! Musela jsem vysvětlovat stranickém výboru jihočeského SČSVU na dvou jejich schůzkách, ( kdy jsem v mezidobí napsala dopis a odeslala do redakce onomu kritikovi), že na výstavě nebylo nic jiného než to, co bylo již vystaveno v jihočeském kraji a že to, co pan Petr Kováč napadá, je způsobeno jeho nedostatečnou informovaností o vlivu vědy a techniky na výtvarné umění. To jsem ve svém dopise P.Kováčovi otevřeně vysvětlila , dopis si soudruzi od mne vyžádali a určitě s gustem přečetli – další reakce neznám, ale po letech jeden přítel mi řekl, že po pravdě mne výbor stále vylučoval ze všech akcí a že dotyčný zahajovač z galerie D byl proti mně hodně zaujat, i když se stavěl jako přítel. Halt politika je politika a tomu dodnes nerozumím. To vylučování ze všech akcí jsem ani nepoznala, měla jsem pořád co dělat. Ze zápisníku 26 / 8/ 1984 Na vernisáži v Galerii D bylo mnoho lidí, bývalé spolužačky i spolužáci ze základní školy i ze střední školy. Hodně květin, ale z výtvarníků nikdo. Jan Klusák po své skladbě sklidil potlesk. Pro mne ta výstava představovala umělé prostředí, učila jsem se z konfigurací prací mezi sebou. O obsahu výstavy mluví můj text v odpověď na kritiku P.Kováče z Rudého práva, napsaný později. Díky tomu jsem si mohla dobře promyslet kořeny mé práce-V té době po vernisáži jsem byla na naší chalupě - 14 dní jsem malovala na slunci návrhy pro velkou stěnu v ZDŠ Břežany. Práci mi zadal můj známý architekt z Prahy.- Poslední jednání komise o mém návrhu udělalo konkurz s jednou zasloužilou umělkyní. Komisi se prý můj návrh velmi líbil, ale realizaci svěřili oné umělkyni, člence komise, výboru i strany… Nakonec to vyšlo pro mne dobře- mohla jsem se věnovat volné tvorbě.... PAMÁTNÁ NÁVŠT VA VÝBORU JKO SČSVU V MÉM ATELIÉRU : V té době se stala i jedna zajímavá událost, významná pro mé STUDIO SPS : právě na základě té otřesné kritiky v Rudém právu se někteří soudruzi výtvarníci z výboru SČSVU rozhodli, že se podívají ke mně do atelieru a postarají se o nápravu mého myšlení. Přišlo jich asi osm, samí význační realisté a straníci. - Hovořil pouze jejich předseda, hodně obtloustlý malíř rybníků Milan Peterka se stalinským knírkem. Pamatuji si pouze jeden závažný výrok,

20

který pronesl na závěr své řeči :„Víte, soudružko, takhle malovat nemůžete, to se vymyká ze všeho, vždyť takhle tady nikdo nedělá !!“ Náhle jsem dostala inspiraci a v replice, která trvala přes půl hodiny, jsem pronesla přednášku o rozvoji tvořivosti, o čs. státním výzkumu kreativity Dr Hlavsy na vědecké bázi, kterého se účastním, proto i o originalitě a intuici, v té souvislosti o sovětské psychologii Vygotského a o sovětských výzkumech ve vědě a technice. Poté jsem přešla k atomové energii a nebezpečí jaderné války, jak se píše v denním tisku. Zaníceně jsem mluvila o tom, jak je třeba se proti tomu postavit, jak to dělám já svou prací,- pak o nových objevech moderní fyziky, o Einsteinovi a Landauovi, o nové kráse architektury budoucnosti, mezioborových souvislostech a vlivu objevů vědy na současné umění a skončila jsem tím, že je velmi důležité v každém oboru, a tedy i v umění jít vlastní cestou, učit se z vlastních zkušeností a že je pro mne velkou ctí uznání soudruha předsedy, že pracuji svým osobitým způsobem. Očekávala jsem nějakou odpověď, ale rozhostilo se dlouhé ticho, neboť mluvit mohl jen předseda, a ten nevěděl, co s tím. Nakonec řekl : „ No soudružko, my už musíme jít“- a podal mi ruku. Ostatní po něm v řadě mi potřásli rukou a odešli. Jejich mlčení bylo výmluvné. Po čase jsem se dozvěděla od jednoho člena jiné komise, jak si výboři Svazu mezi sebou prý pochvalovali, že jsem to předsedovi „vytmavila“ jak se patří.- Jenže mně šlo o dialog a ten k mé lítosti nenastal !Pokoj mi nedali ani v maličkostech. Např. schvalovali mi grafiky do prodeje, ale později jsem se dozvěděla, že dali zvláštní příkaz do prodejny Fondu, aby se mé věci nikomu neukazovaly, tedy se nesměly prodávat. Každý rok jsem je dostávala všechny zpět. Pro mne to byl důkaz, že režimu nevyhovuji, a byla jsem ráda, protože tím více dostávala moje práce smysl.- Soustředila jsem se na svou práci, denně mne při vykonávání mnoha povinností osvěžovala nová inspirace. - - Zabývala jsem se aktivitami mimo dosah SČSVU - soukromé edice, grafické práce pro sběratele, Kluby přátel umění, přednášky o estetice, edice pro ZRTV nebo pro sběratele.. Tak vznikl soubor barevných litografií k Máchovu Máji nebo album Gítandžalí k veršům Rabíndranátha Thákura. To si vyžádal pro své cvičence jeden cvičitel jógy z Brna, také člen celostátního výboru ZRTV. Důvodem bylo hlavně to, že se dílo R.Thákura nesmělo vydávat a já jsem ke každé litografii ručně napsala jeho verše, tiskly se zároveň s modrou barvou. Litografie jsem kreslila na kámen až v šesti barvách, tedy každá barva znamenala novou kresbu. Náklady tisku platil oddíl jógy ZRTV Brno , dílo rostlo postupně od r.1řŘň do 1řŘ6. Pak jsem nechala vytisknout doprovodné texty a tituly na desky alba. Úvodní slovo napsal náš nejlepší překladatel a orientalista Ph Dr D. Zbavitel. Litografie ke Gítandžalí se vystavovaly na mnoha seminářích jógy po republice. - - Hodně jsem četla, studovala, zapisovala důležité inspirace pro mé úsilí výtvarné i duchovní,a ty dvě oblasti jsem nikdy neoddělovala. OTAKAR B EZINA : SKRYTÉ D JINY : Jeho myšlenky měly na mne po léta hluboký vliv. Na podzim 1984 se objevuje v mém zápisníku přes 12 stran výpisů z jeho esejů. Nadchly mne hodně jeho věty, kterými objevil podstatu komunikace dávno před moderní psychologií : Každý projev tvůrčí práce je dorozumívací prostředek, jím se dává poznat duch duchu. Vše je řečí – i naše tělo je řeč a mluví každým svým údem, každým gestem, mlčením i vášní, nemocí a smrtí … Svázanost člověka s přírodou a její prožívání kongeniálně cítil spolu s básníky Ameriky : Život země, život zvířat i rostlin je nepřetržitou řadou znamení na naší cestě…… eč vod, lesů, bouří, větrů, skal - zvláštní sdělení, které má pro člověka každé místo na zemi ,organizace těla lidského, která vždy souvisí s půdou, na níž roste, - skryté dějiny rodu v tisíciletích - to vše určuje typ každého jazyka, jeho slovník, skladbu, rytmus, hudbu...

21

Sledoval i objevy ve vědě a ( pravděpodobně ve stejném čase s Einsteinem) přisuzoval vědě duchovní úlohu : Každý vědecký objev zjemňuje novým viděním naše vzájemné dorozumění, odkrývá nová místa duchovního dotyku ! Činí hlubší naši řeč a zvyšuje tím naši moc na zemi.. Jeho věty zasahovaly přímo mé srdce, mne jako člověka, tvrdě obdělávajícího půdu kolem chalupy, v tichu zamilovaného do dubů, bříz, rákosí a hladin rybníků, v nichž se odrážel nekonečný prostor nebes a plynoucí oblaka.. i mne jako věčného studenta, který v tom tichu dokázal číst novinky o vědě, ale i básně a filozofii,- a také mne jako snad i umělce : Neviditelný svět prostupuje světem viditelným, svobodou snu zasahuje umění do výkladu věcí...Jemnějším a dráždivějším sluchem naklání se k tepotu vesmírného žilobití. I malba, socha, verše, hudba, sen jsou znamení, která v zakletí jevového života dává duch duchu. / O.Březina: Skryté dějiny / - - A tak přes všechnu nepřízeň doby a různé šikany jsem se cítila ve společnosti takových duchů zcela svobodně,protože od dětství jsem si zvykla na jasný fakt, že život ve vnitřním světě byl pro mne daleko důležitější než život ve vnějším světě. V roce 1985 v březnu se konal v Plzni psychologický seminář o tvořivosti, vedený Dr Vojtěchovským, významným českým psychiatrem, který usiloval o rehabilitaci psychoterapie a o zavedení nových kreativních metod do procesů léčení. Pracoval ve hnutí středoevropské psychiatrie, byl v kontaktu s komunitami v NSR a Švýcarsku, odtud z Lindau přenesli čs. specialisté psychoterapeutický výcvik do ČSR. U nás fungovaly takové výcvikové komunity při pražské psychiatrické klinice, také v Kroměříži, v Dobřanech, u Apolináře. Tu se zaváděly tzv. Bálintovské skupiny a pracovala vynikající Čs. Psychoterapeutická společnost doc. Skály. Nabízeli další moderní vzdělání psychoterapeutům, vydávali o tom knihy. V takových skupinách se člověk sám o sobě poučí, hlavní metodou byl rozhovor , v něm prožíváme archetypálně fylogenetické zážitky, uložené v naší paměti. Člověk 20. století se ptá po smyslu své existence. Pospolitost a sounáležitost pomáhá žít ve světě protikladů a krizí.- V léčení duše bylo cílem poznat sám sebe. Psychiatr používá svou osobnost jako nástroj, reflektuje své názory, své postoje - udělá s pacientem dyádu- dvojici. Dr Vojtěchovský dokonce citoval Stephana Zweiga z knihy LÉČENÍ DUCHEM : Jak mocné je slovo, jak velká je síla ducha, ukrytá ve slově !- Podle něj obrovská síla vyvěrá z fenoménu naděje. Dokážeme-li to, máme obrovský nástroj moci.-Pochopitelně mne všechny tyto myšlenky a jejich uskutečňování hluboce zaujaly. Cítila jsem v tom pomocnou ruku i pro nás umělce, v poznání svého vztahu ke světu, k okolí, k disharmoniím a tvrdému útlaku moci. Cítila jsem také neobyčejnou vnitřní statečnost a konstruktivní cílevědomost těchto odborníků, a tak jsem jejich přednášky zapisovala a studovala o tom knihy a články…Byl v tom úžasný závan svobody, té svobody, kterou nám nikdo nemůže vzít ani zakázat. - Na tomto semináři jsem se účastnila i tvořivých her a poznala jsem tak jejich účinky na sobě. Moje přítelkyně psychoterapeutka z Plzně vyprávěla Dr Vojtěchovskému o mých metodách ve výtvarných kurzech a na výtvarně hrových táborech, proto si vyžádali na tuto konferenci ode mne referát. Tím jsem se spřátelila s všemi zúčastněnými . Potom se mi podařilo vymyslet různé způsoby výtvarných her pro rozvoj fantazie, které jsem pak rozvíjela i se studenty po r. 1řř1 na UP Olomouc. - - S psychology jsem začala pravidelně spolupracovat v 70.létech, nejprve na Krajské pedagogicko-psychologické poradně v Č. Budějovicích. Radila jsem se s nimi nejen o mých dětech, ale i o nových učebních postupech, kterých jsem často užívala v mých výtvarných kurzech. Poznala jsem dobře i nově zaváděné formy arteterapie do výuky na KVV PdF Jihočeské univerzity a na psychoterapeutické klinice. Tam všude jsem měla přátele v lékařích. Byla to důležitá etapa v mém životě, protože jsem se učila, jak zacházet s myšlenkami, představami a vědomím, jak být s lidmi, jak pomáhat, jak porozumět. 1řŘ5: Ze zápisníku : O MALB

22

Nesmírně poučný je pro mne Život Seuratův od H. Perruchota. J e tam všechno : „Seuratův sen má vyšší sílu, odpovídá základní realitě doby, splývá s vírou v moc vědy..“ Flaubert tehdy píše : „Postupem doby bude umění stále vědečtější, i literatura bude nabývat stále vědečtějších forem.“- Seurat začal malovat v 16 letech. Měl mimořádnou vizuální paměť a velkou schopnost koncentrace, intelektuální pojetí umění, jeho myšlení bylo analytické a syntetické, které zároveň registruje i řadí. Najal si 1ŘŘ0 atelier: samotu pociťoval jako nutnost, potřeboval kolem sebe ticho, v němž by se jeho úvahy rozvíjely, navazovaly jedna na druhou. ekl: „V umění má být všechno promyšlené“.- V mládí studoval dílo Švýcara Davida Suttera Fenomén zrakový Ě1ŘŘ0) : „ Věda osvobozuje od všech nejistot,umožňuje svobodný pohyb myšlení v širokém okruhu zájmů, umění a věda se nevylučují navzájem….. Zákonům harmonie barev se učíme stejně jako se učíme principům hudební harmonie. Jedna jako druhá jsou odrazem vesmírné harmonie, tichého mechanismu, který je řádem a duší věcí.Číslo je stavebním prvkem děl nejvzdělanějších umělců.“ Seurat po četbě spisu Vědecká teorie barev od Američana O.D. Rooda Ě1ŘŘ1) si udělal malé destičky, na nichž malbou analyzoval stíny a světla. Zabýval se kompozičními zákony, které by byly vymezeny tak přesně jako zákony matematické. - - Studuji Seuratovu teorii barev. Vycházel nejvíce ze Chevreula, z jeho knihy O zákonu simultánního kontrastu barev (1893): Konkrétní barva neexistuje sama o sobě- jen ve vztahu k barvám kolem sebe. ZÁKON O KOMPLEMENTÁRNÍCH BARVÁCH : každá barva zabarvuje vše kolem sebe komplementární barvou – žlutá na bílé zabarvuje bílou do fialova, červená na bílé ji zabarvuje do zelena, žlutá do fialova, modrá do oranžova. BINÁRNÍ BARVY : vznikají smícháním základních barev spektra. Kompozice podřizuje vjem kontrole intelektu a jeho vlivem se malba proměňuje v COSA MENTALE podle Leonarda da Vinci málokdo ze současníků dbal na kompozici, jen Puvis de Chavannes.- Seurat na obrazech pracoval měsíce a měsíce, venku sbíral prvky, doma je rozpracovával podle modelů- proti impresionistickému sensualismu a vládě instinktů postavil askezi, nadřazenost ducha,.. žádné ústupky subjektivním pocitům, samo dílo vede umělce - hlavní je jeho naprostá podřízenost dílu… E. A. Poe (Havran): ..ani jediný bod mé kompozice nebyl ponechán náhodě, celé dílo směřovalo k cíli krok za krokem, s přesností a přísnou logikou matematického výpočtu. 1986 :- - Od počátku roku jsem připravovala náčrty a kresby pro litografie doprovodu Thákurových veršů Gítandžalí . Album má Ř vícebarevných listů s jeho verši, zvlášť je tištěn dvoulist s titulem, předmluvou od Dr Dušana Zbavitele a s mým textem .Vzadu moje biografie a tiráž. Dala jsem natisknout i anglickou verzi textu.- 28.června psal z Brna organizátor konferencí ZRTV, který mi zadal práci na Thákurovi. Poslal program chystané konference a žádal mne o příspěvek o současné marxistické etice a ZRTV na 2-3 strany. Doslova psal : Je to moc a moc potřebné jako protiváha za Thákura, za kterého mne začali odstřelovat. Moje odpověď : …Návrh přednášky o souvislostech marxistické etiky a ZRTV jsem myslela jako podnět pro někoho vzdělaného v tom oboru. Ode mne by to bylo amatérské, a to myslím pro setkání odborníků je málo..Vím, že se tím zabývá Dr L. Míček a jiní povolanější…můj příspěvek by se měl týkat hlavně praktického zavádění všeobecné estetické výchovy do našich skupin jógy. Bude o tom, co jsem vyzkoušela, o perspektivách a společenském požadavku. Samozřejmě, že etika do toho úplně patří, ale to bychom právě potřebovali rozpracovat od odborníků… Věřím, že někdo ze společensko-vědní sekce by to zpracoval daleko lépe…Co se týče vztahu k Thákurovi, myslím, že autor článku v Tvorbě o praxi brněnské jógy by mohl napsat o Thákurově letošním výročí a o jeho ohlasu v SSSR. Ruská monografie od Kr. Krpalaniho má na konci skvělé hodnocení celosvětového společenského přínosu Thákurovy tvorby, její autor

23

je význačným sovětským literárním kritikem -. Domnívám se, že by se tak mohla situace uklidnit, proto jsem vám tu knížku poslala. -Do svého příspěvku na konferenci mohu také uvést důvody, proč považuji pro současné výtvarné umění myšlení Rabíndranátha Thákura za objevné a obrozující, čeho jsem si při zamyšlení nad výtvarným doprovodem všimla, co mi to dalo jako umělci i jako člověku. K tomu bych pak uvedla některé důležité citace z oné sovětské monografie….Zatím jsem si zajistila termín na tisk litografií na počátek září a prosím o zaslání nějakého obnosu na úhradu prvních nákladů, asi tak 2 000.- Vybrala jsem ty listy, které na výstavách nejvíce zaujaly diváky Ě kresby a akvarel). Ty budu dělat nejdříve… 30.10.1986: - Studium: Erich Fromm : Na co silně a rychle reagujeme, záleží na způsobu našeho zaujetí, na našem charakteru…Předměty mohou být výsledkem různého zaujetí vůči účelům, a také to zaujetí šíří. Dojmy a předměty jsou ve svém zaujetí vlídné, laskavé, inteligentní, ale také zlobné, nevraživé,hrůzné.. Myslím, že totéž také platí pro výtvory umělecké- vždyť vydávají takovou energii, jakou do nich tvůrce vložil.- Zvláštní, ale náš Kubišta o tom psal ještě před 1. světovou válkou v dopisech Janu Zrzavému jako o své osobní zkušenosti. - Listopad 1986 - - :Ph Dr J. Kotalík: O výtvarném výrazu po 2. světové válce - -Učím se, jak pojmenovává mnohotvárné kontrastní zkušenosti toho moderního myšlení o umění.: Za léta a desetiletí od konce 2. svět. války byl výtvarný život ve světě určován několikerými proměnami náhledů na povahu a smysl umění, v absolutizujících tvrzeních, ve zcela nových principech a prostředcích, v příkrých kontrastech. Zprvu se proklamovalo bezvýhradné panství jen abstraktní malby všech druhů – v geometrických strukturách ABSTRACTION CRÉATION, ve výrazové spontaneitě gesta TAŠISMU nebo ACTION PAINTING. Pak náraz neurvalé reality zjizvil obrazy a sochy, spíše objekty INFORMELU - zároveň POP ART se zneklidňujícími úlomky věcí odhazovaných navíc k tomu způsobil velký proud NOVÉ FIGURACE.- Poté se výtvarná řeč redukovala na holý výraz tvarů, hmot, barev- MINIMAL ART, ARTE POVERA. Jindy se představa artefaktu rozšiřovala na velké souvislosti vnějších vztahů v prostředí : ENVIRONMENT, LAND- ART, nebo se výsledek tvorby apriori promýšlel jako hotovýĚkreslily se letmé záznamy úmyslů) - PROJEKT- ART, KONCEPTUALISMUS.- V poslední době se s oblibou uplatňuje minuciézní veristická drobnomalba ve fotograficky přesném vidění : HYPERREALISMU, FOTOREALISMUS. – Nebo se v brutalitě rozvolněného rukopisu a disonantních barev předstírá neumění jako předpoklad nepřikrašlovaného až barbarského pr ojevu, rafinovaně prosazovaného sítí obchodních galerií v Evropě i za oceánem : divoká TRANSAVANTGARDA.…To, co jsem si opsala, je typická úvaha kvalitního teoretika, zvyklého pořádat, členit poznané, popisovat jevy.. Je to, myslím, role nezúčastněného pozorovatele, který měří lidské myšlenky, prožitky, city a sny jiným metrem, než ti, kteří jimi žijí, a v rozechvění je vynášejí ze svého nitra na světlo.- Nyní si takto mohu uvědomit, co z těch tendencí zasáhlo tvořivé principy ve mně,- kde a kdy jsem podlehla skupinovým prožitkům- psychóze doby,- kdy a kde jsem brala za skutečnost to, co prožívali ti druzí. …ovšem ten text Kotalíkův je dodnes platný, dobře objasnil prody skupinového uvažování a cítěni.. - -( Koncem listopadu 1986 se stalo něco, po čem jsem od dětství tajně toužila : první setkání s živým indickým jogínem Paramhans svámím Mahešvaránandou na 14-denním kurzu na Slovensku u lázní Kováčová. Stala jsem se jeho žačkou.Tajně jsem dostala od něj mantru. ) XII/ 1986 : Studium - - AUROBINDO – SÁDHANA: C esta Ě sádhana ) počíná zdravou autentickou zkušeností. Prvními činiteli v józe jsou touha po porozumění- po bohu. Mír, čistota a klid jsou hlavním základem. Je za ložen se na ztišení vnitřního neklidu. Je to mnohem důležitější než spatřovat netělesné světy, slyšet hlasy nebo získat moc.- OČIŠT NÍ A KLID

24

JSOU PRVNÍ NEZBYTNOSTI V JÓZE.- MÍR A KLID nejsou zpočátku stálé, přicházejí a odcházejí, zpravidla je k tomu potřebí dlouhé doby, než jsou ustáleny…Sledujme odhodlaně to, co konáme.- Přejete-li si mít něco více, než mír a klid, nechť to je úplné rozvinutí vnitřní bytosti a vnímání božské moci, pracující v nás. Rozptýlit se tvrdou prací, to je pouze dočasná úleva. - Pociťujte mír nad hlavou a kolem ní, který sestupuje do vás, naplní váš mentální vesmír, váš život, vaše tělo, a obklopuje vás tak, že v něm žijete..PRAVDIVOST ve slovech a myšlenkách je velmi důležitá.. cítíte, že lež není částí vás samých, ale přichází zvenčí… Nedovolte mentální oblasti vytvářet spěšné vjemy na podkladě vnějšího jevu ani vitální části, aby následkem toho jednala.- Poznat své slabosti a klamná hnutí a hlavně vzdát se jichje cestou, která vede k osvobození. Je dobré pro naši fyzickou část bytosti, je-li stále více sebevědomá. Ale obvyklé lidské reakce by ji neměly rozvrátit ani přecitlivět. Vědomí fyzického těla a sebe odmítá vnější tlak z okolí..- MOHUTNÁ VYROVNANOST, ovládnutí a odpoutání musí přejít do nervů, těla i do mentální části. Dovolí vědomí fyzickému poznat tyto reakce, mít s nimi kontakt, aniž by tím bylo zmateno..! NEDEJTE SE UVÉST DO ZMATKU V CMI ! - Studium takových zkušeností mi velmi pomáhalo v naší tragické národní a duchovní situaci, cítila jsem z takových myšlenek podporu a náboj silných energií. Zároveň jsem věděla , že transferem se v optimálním případě mohou přenést do mých prací a pak působit na ostatní, na své okolí, podle našich schopností.. XII/ 1986 : přišel mi do rukou zajímavý samizdat - strojopis překladu CENTRUM NOVÉHO V KU - FINDHORN . Dozvídám se, že v Anglii daleko od měst, znečištění a kulturních forem dnešní společnosti a jakoby ztracen nachází se Findhorn, kde je čistý vzduch, voda a půda. Kouzlo Findhornu spočívá ve společné duchovní práci na zahradě, položené v oblasti s nevhodnými podmínkami na severu Skotska.- Její zakladatelé začali vědomě spolupracovat s vědomím dévů rostlin bezprostředním myšlenkovým stykem. Někteří měli otevřené vědomí pro svět elementárních bytostí, hovořili s nimi, a tak získávali rady pro pěstování ovce a zeleniny. Dokázali, že poušť může rozkvést jako růže. Zvláštní byla i krátká doba, kdy to je možné.- Najdou-li se lidé, ochotní ke spolupráci, mohlo by i v neplodných částech naší planety Země vyrůst dostatek potravy - - Findhorn se stal spirituálním centrem, kam jezdí autobusy s odborníky a zájemci z celého světa. Stovky expertů obdivují zázrak úrody na chudé půdě, kde roste všechno lépe, než ve všech ostatních zahradách světa, ačkoliv tu vane silný vítr stále o rychlosti přes 100 km/hod.. Podle jejich úsudku není možné za takových podmínek pěstovat rostliny. Ty jsou zde živeny t.zv „faktorem X“ – vědomím společnosti. - Vesmír naplněný Duchem,kde vládne Světlo, Láska, Život- síla této ideje přicházela ve Findhornu do vědomí každého bez přednášek a školení...Je-li to možné dosáhnout u rostlin, pak tím více u lidí, mají větší sensitivitu. Myšlenky jsou skutečné, živé a mocné, předchůdci tvarů fyzické skutečnosti… Lekce z rostlinného světa se přenáší na svět duše a ducha. Dává protipól k mýtu zkázy, který ještě převládá v našem myšlení.- Mnoho knih vyšlo o Findhornu, tisíce lidí tam bylo , od r. 1ř6Ř , kdy vyšla první kniha v Anglii, tam vyrostlo mnoho budov a chatky pro hosty, jídelna, dílny. Findhorn se stal CENTREM SV TLA. A u nás to nesmíme vědět.- Přesto takové poznání nám pomáhá žít a doufat. Knihu přeložil z esperanta odborníkto je jediný jazyk, jemuž cenzura nerozumí . Tak zakázané vědění se může přesto šířit i za komunistického režimu.- - Připravuji výstavu z prací pro architekturu a kromě toho se hodně zabývám teoriemi o životním prostředí, psychologií vnímání,zdravým pojetím života a umění, mám 72 diapozitivů pro mé přednášky.- - Jedna z mnoha mých akcí Studia SPS - - :Pozvánka Čs. svazu žen České Budějovice na zajímavou besedu O KRÁSE V NÁS A KOLEM NÁS - - Kultur ní středisko Rožnov dne 29.9. 1986 v 19,00 h.- - Beseda s ak.malířkou Danou Puchnarovou, členkou naší MO ČSŽ, bude zpestřena promítáním diapozitivů. Akademická malířka bude hovořit o kultuře bydlení, o špercích,o spolužití rodičů s dětmi, o životním prostředí, barvách a architektuře, o zdraví,

25

o odívání ,o správné životosprávě, a o jiných zajímavostech, které s krásou souvisejí. Seznámí nás s recepty na krásu i na bolesti páteře.- - Věříme, že budete odcházet z besedy spokojené tak jako ženy z jiných MO ČSŽ, s kterými s.Puchnarová již besedovala. - Srdečně zve výbor MO ČSŽ a občanské výbory v Č. Budějovicích . - - Dělalo mi potěšení pořádat takové besedy, kde šlo o pomoc lidem, o jejich radost a dobro. Byl to pro mne vnitřní úkol, daný cestou jógy a buddhismu. Krom toho jsem začala působit v těch skupinách, jejichž děti chodívaly ke mně do kurzů.- Členkou Svazu žen jsem se stala kolem r.1ř7Ř, když mne začala navštěvovat předsedkyně ČSSŽ, matka mé žákyně v kresbě. Za každou akci pochopitelně psala děkovný dopis na SČSVU. VÝSTAVA D.Puchnarová- HLEDÁNÍ PROSTORU -REALIZACE PRO ARCHITEKTURU Vlastivědné muzeum, Český Krumlov 10. 2.- 2.3. 1986 - - To byla velmi neobvyklá výstava. Dosud nikdo z výtvarníků u nás neudělal samostatnou výstavu z toho, co dělal na zakázku do architektury.- Vypůjčila jsem si na ni svůj velký aradecor z KladnaOtevírání studánek,(restaurace Sparta, 6O5. 200 cm,1982) a vystavila všechny moje návrhy a fotografie realizací, zejména velkých stěn z kachlů v kulturním domě a v cukrárně v Beroun, také velký návrh malby pro poštu Trhové Sviny, návrhy a fotografie realizace nástěnné malby v DK ROH České Budějovice, několik tapiserií, serie návrhů reliefů v modelech atd.- Vytiskla jsem k výstavě ručně kreslený barevný plakát v litografii, komise SČSVU jej schválila. Instalaci v krumlovském muzeu mi pomohl udělat kamarád architekt a na zahájení muzeum uspořádalo koncert Bachových skladeb, hraných dobrým komorním souborem místních krumlovských hudebníků. Do chodby před výstavu jsem pověsila máchovský cyklus. - Tajně jsem doufala, že mi dá nějaký architekt zakázku a pozvala jsem všechny, které jsem znala z výborného cyklu přednášek v Klubu architektů v Č.Budějovicích. Ale kromě starého známého se žádný další architekt nenabídl-tehdy žilo mnoho umělců v tom jihočeském kraji... - - Přes nějaké známé přišla za pár týdnů menší zakázka, ale pro mne velice krásná: navrhnout pro JIHOTVAR elementy pro betonové zídky kolem rodinných domků, zahrad, škol, školeknejprve v měřítku 1 ku 10.-Dělala jsem spoustu návrhů pro podnik Jihotvar, pak jsem prováděla modely z polystyrenu, mnoho variant v měřítku 1 : ň, a fotografie jsem dovezla na Jihotvar. Tam si vybrali, udělala jsem prováděcí výkresy ke třem variantám, jednu z toho vyrobili jako vzorek a vystavili na celostátní výstavě Země- živitelka. – - - V tom roce se rozhodl jeden známý pražský sběratel vydat pro umělce, které znal nebo mu byli doporučeni, společné album z jejich grafik, samozřejmě zase zcela privátně. Album se nazývalo GRAFIKA 1986 , mezi účastníky bylo několik známějších jmen, jako Lindovský, Ochrymčuk, bratři Hůlové, Sv.Klimeš, Michálek, Ovčáček, Blabolilová, aj. Celkem bylo 42 účastníků, dodali své tisky a pan sběratel dal udělat tuhé kartonové obaly a rozeslal alba všem zúčastněným . Ode mne tam je grafika Pomník manipulace (barevný lept z cyklu Vize zničené civilizace). PLťNÉR V POLSKU 1. – 22. ZÁĮÍ 19ň6 Vyjela jsem na pozvání Svazu umĜlců Opole na tzv. VÝTVARNÉ KONŮRONTACť v průmyslovém centru Osiedle v Kedzierzynie. Na můj návrh pozvali i kolegyni, výbornou malíįku ťvu Prokopcovou. Ťostaly jsme barvy a plátnaě papíryě a výbornou stravu. Účastníci malovali v opuštĜné tovární haleě každý si našel nĜjaký kout a dĜlali jsme své volné kompozice. To prostįedí se mi nijak nelíbilo.- OdjíždĜla jsem o pár dní dįíveě protože jsem slíbila pomoc s vedením letního jógového tábora na jihu Čech u Kremže. Pracovala jsem tam se skupinou starších osobě ale i s dĜtmi dennĜ na výtvarných a hravých tématech.- Tam jsem mohla hovoįit s mnoha velmi vzdĜlanými a citlivými

26

lidmi,kteįí mĜli hluboký vztah k pįírodĜ a vesmíruě zabývali se filozofiíě jógouě zenbuddhismemě mĜli vůli žít s odvahou a důstojnĜ v tomto režimu. Tichým duchovním otcem skupiny byl úctyhodný svĜží staįec ak.mal. Karel Hnyk z Českého rájeěvelmi moudrý človĜk. Jeho mírnost na mne hodnĜ zapůsobila. Organizátorkou a duchovní matkou onoho společenství je až dodnes Ph Ťr Miluše Kubíčkováě která byla po celý socialismus v nemilosti vládnoucí strany: vyhozena z Karlovy univerzity, kde pįednášela sociologiiě pįešla na práci s lidmi jako duchovní rádce a cvičitelka. Spolupracovala s lékaįi v pražských nemocnicích a zachránila įadu lidíě nemocných rakovinouě dlouholetým speciálním cvičením. - - DIVADLO : koncem r. 1986 jsme s nadšeným amatérským divadelním souborem Domu kultury v Č. BudĜjovicích začali zkoušet hru Dva na koni, jeden na oslu.. Ťům kultury to schválil a mohli jsme z rozpočtu nakupovat v Ťivadelní službĜ v Praze materiál pro hrubé stįedovĜké kostýmy. Ty jsem navrhovalaě také plakát a scénuě práce v té skupinĜ byla radostná.- - Zachoval se můj rozpis pro nákup materiálu ze dne 25/ 11/ 1986, z nĜhož vyplýváě jaký byl charakter výpravy : 3 plstěné kloboukyě kožené pruhy a įemínkyě hadrovinaě jutaě ubrusovinaě tenčí plstě hrubé plátnoě síťovinaě koženkaě konopná lanaě silné provazy.. Ze zápisníku : Počátkem r.19ňŇ tįi týdny plně věnovány divadelní skupině.- Byla to pro mne ale nadlidská námaha.Nakreslila jsem znovu všech 1Ň kostýmů ve větším měįítku.Osobně jela do Prahy vybírat materiály z Ťivadelní služby- balík pįišel po 10. lednu. Sama jsem šila některé drsněji působící věciěhlavně dvě kožené vestyě ručně a z mnoha dílůě každá trvala 2-3 dny. Také jsem zvládla barvení větších kusů plátna na scénu a sukni Besky. Moje práce na hįe by byla daleko promyšlenějšíěkdybych měla možnost s režisérem projít každou postavu zvlášť. Vždyť oblečení herce a detaily kostýmu dávají teprve postavě charakterě každému jeho vlastníě osobní vkladě a tím jen lépe dotvrzuje celek.Moje pįedstava byla : i pįes stįedověkou eleganci v obleku docílit výrazu tvrdostiě jako pįesné doplnění citové a psychologické akce strukturami materiálůě obrysy figurě barevným dozněnímě hmotami a jejich průniky na scéněě kompozicí světel…Naučila jsem se pįežít 14 dní v zápachu stįíkaných a natíraných dekorací doma v bytěě vozit za sněhu a mrazu hotové části z chalupy starým autemě krást sousedovi v Ťomaníně špalky na scénuě běhat do obchodů pro provázkyě lepidlaě nůžkyě hįebíčkyě nože. - Ale nejdůležitější bylo umět nevybuchovat, když vybuchují druzí.- Pįečetla jsem mnoho moudrých rad v knihách o tomě jak pįed premiérou v souboru povinně vypukne vįavaě a ani mne nenapadlo se tím vzrušovat. Věděla jsem najistoě že se tomu dá klidem pomoc i- a tak nakonec vše dopadlo dobįe…Bylo to pro všechny jako počátek společného vhledu do stylu hry… Kostýmy se šily podle mých návrhů úplně podomáckuě scénu vyrobila aranžerská dílna Domu kultury : jednoduše z kůlů a prkeně kulatiny a plátna. Z premiéry byly dobré fotografieě měla asi 3 reprízyě ale dílo nakonec bylo pochopeno protistátně ( což samozįejmě bylo naším záměrem a hnacím motorem ) a dále se neprovozovalo.- Ono to také naším souborem bylo opravdu protirežimově cítěnoě pochopeno a hránoě a to s elánemě gustem a temperamentem! ! - - Když mne přítelkyně psycholožka z Piešťan pozvala na podzim r. 1řŘ6 na seminář jogy na Slovensku,vedený skutečným indickým učitelem Paramhans Svámí Mahešvaránandou, to mi ještě více prohloubilo zkušenosti s ovládáním vědomí a mysli. Chtěla jsem poznat původní učení , jak se praktikuje v Indii,a to mi bylo splněno.- - Další roky za socialismu i potom jsem se tím důkladně zabývala. Jezdila jsem na jeho semináře, a postupně se podařilo založit v Ćeských Budějovicích skupinu jeho žáků, společně jsme cvičili a pomáhali si. Jogová cvičení byla systémem desíti na sebe navazujících sestav.. Velmi mi pomohla dát do pořádku 27

porouchanou páteř a naučit se dýchat.Pochopila jsem brzy, že tento moudrý systém je založen na postupném zvládnutí těla, přes ně je možné i ovládnout mysl.- - V letech 19871řŘř jsem spojila své výtvarné snažení s tímto jógovým hnutím. Ze zápisníku : Duben 1987 : - - Seminář JOGA A REHABILITACE- LÉČENÍ - vedl indický jógin P. S. MAHEŠVÁRANANDA v Piešťanech. Byl pořádán pro fyzioterapeuty. Protože jsem pomáhala s organizací, mohla jsem se zúčastnit. Dozvěděla jsem se, co cvičit, co se hodí pro kterou poruchu, jak je nutné znát přesný postup, techniky, trvání cviků, jejich působení a užitky,jak je důležité dodržovat denní režim a programově učit sebe sama. Květen 19ňŇ: ŤOMANÍN u Tįeboně- naše stará chalupa mezi rybníky a lesy. Celé tělo namoženoěvždyť jsem udělala nové záhony a ručně j pak zpracovala na drobivou strukturu půdy. Nasela semenaě pįekopala a okompostovala všechny záhonyě ošetįeny jahodyě pįesadila įadu trvalekě upravila zahrádku léčivých bylině z Prahy jsem dovezla jejich semena. Starý kompost jsem celý pįeházela - fyzicky nejtěžší práce.- Podle našeho učitele se prací očišťujeme a zbavujeme ega. Mám radostě že toto hezké prostįedíě i když bez pohodlí technické civilizacebude v létě sloužit dvěma rodinám s dětmi.- Ráda tu pozoruji malé zázraky : jak se co rozvíjíě jak rychle co rosteě co dělají ptáci a zajíci a srnyě jak pįelétávají nade mnou labutě s hlasitým pleskotem kįídelě jak se kočky zabydlují v novém domově s koťaty.. Pįi ručním kosení trávy starou kosou hvízdám na známou žluvu v její įeči …Na stole mám záįivé květy žlutého upolínu. To je ideální vytoužený tvar mých utopických domků- bytů v pįírodě ( Sny o civilizaci).. duše se blahem šíįí až do modra nebesě jež mi často pįipomenou Starý ťgypt…. I když pršíě je tu radostě štěstíě mírě klidě všichni v duchu spolu..- Pracuji na zakázce pro nakladatelství Vyšehrad: román z doby Napoleonovy. Žili tehdy Goethe, Herder, Mozart, Beethoveně lidé se chtěli vyvarovat válek- a pįeci tisíce lidí bylo zabito… - - Četba JOůANANŤY : Mé sny o dokonalosti jsou mostyěkteré mne dovedou do įíše čistých myšlenek.Ťenně chci hledat štěstí více a více uvnitį mé mysli a méně a méně ve hmotných statcích.Ó duchuě nauč mne vyléčit tělo působením tvé kosmické energieě vyléčit mysl soustįeděním a veselostíě vyléčit duši intuicíě zrozenou v meditaci . Snažím se uskutečňovat jeho sedm zásad pro SPRÁVNÉ VťŤťNÍ ROZUMU… 28. 9. – 6. 12. 1987 : - - OBŤOBÍ MALBY A MťŤITACÍ,- - ČťMU SLOUŽÍ UMěNÍ ř Ťomov umělcůě Moravany n. Váhom u Piešťan - - V jejich knihovnĜ jsem našla monografii Renata Guttusa .- Pįed obrazy ůuttusovými cítím jejich zuįivostě agresivitu mnoha dnešních lidíě prudkostě hnĜvě vztek - jakoby se malíį musel vybít. Je to stálý neklidě který ovšem obecnĜ plyne z nejvĜtší části současných výtvorů…. Napį. ůuttusův Ležící akt z r. 1961 je drastickáě násilnická a brutální malbaě nepochybnĜ pod vlivem action painting.. Ťobįe víme z dĜjin umĜníě že dįíve tak lidé nemalovaliě ačkoliv za žádné doby historie lidstva nechybĜly tragedieě dĜjinné katastrofyě neštĜstíě pįírodní a válečné pohromy. Ale teprve naše moderní civilizace je činí vĜčnými a stálými v naší mysli obrazem nebo sochou, kresbou, grafikou, fotografiíě filmemě hudbouě divadlemě knihami, písnĜmi…Nikdo se nepozastavuje nad psychickou deformací človĜka moderní doby i nad deformací smyslu tvoįivých aktivit. Teoretici umĜní to vysvĜtlují tímě že „tu vyčteme dobuě která kvapem spěla ke krizi“- jenže to bylo a je od minulosti do budoucnosti stálý stav lidstva a tĜžko poznámeě kde krize začíná a končí. - - Jak tedy taková díla na človĜka působí ř NemĜli bychom mít vĜtší zodpovĜdnost za toě jaké pocity na diváky pįenášímeř U Anderleho ě Sozanského a dalších malíįů 28

či sochaįů se působivost díla schová za působivost zvĜrstevě která páchají šílení útočníciě vojáci na bezbranných bytostech,- ale kdo z toho má užitek ř Vždyť vímeě že pachatelé se na umĜní nedívají ! - Ťivákem bývá vĜtšinou prostý človĜkě který je otįesen a zhnusen úplnĜ zbytečnĜ. K vládnoucím tyranům a průmyslovým magnátům či koncernůmě ke generálům a velitelům vojsk , k násilníkům a vrahům se tato díla vůbec nedostanou ! ! . – UmĜní slouží takto hrubé politické agitaciě zvůliě sadismu a násilíě nesmírnĜ zatĜžuje nepįipravenou lidskou psychikuě šíįí pocit neštĜstíě zoufalstvíě smutkuě deprese. Proč nevnímámeě co skutečnĜ potįebují duše ř SPOLUPRÁCť S HNUTÍM JOůY NA SLOVťNSKU. - - Na Slovensku i na MoravĜ se poįádaly velké semináįe jógy s kurzyě tam jsem malovala na velká plátna výzdoby sálůě dĜlala výstavy svých litografií k veršům Rabíndranátha Thákuraě k tomu jsem nĜkdy pįednášela o nĜm a jeho poezii a obstarala k tomu i doprovod na sítár. Zejména vzpomínám na moje výstavy pįi slavnostních festivalech INDIA PLNÁ ŮARIťB v Piešťanech a v kulturním domĜ v Bratislavě ě kde byly dennĜ stovky účastníků Pomáhala jsem i s organizacíě shánĜla jsem ubytování pro nĜkolik set účastníků festivalů od nás i ze zahraničí. - - V srpnu 1987 pįítelkynĜ psycholožka organizovala ŤNY INŤICKÉ KULTURY v Piešťanech ě kde jsem spolupracovala na celé organizaci a programu.. Navrhla jsem pozvání nejlepších čs. indologů a orientalistůě fyziologů. Tįi dny pįed začátkem jsem malovala na místĜ na velké plátno symbol mandaly pro čelní stĜnu kongresové haly v mnoha odstínech žlutéě oranžovéě červené. Lidem se to velmi líbilo a byli spokojeni. .- - Na podzim 19ňŇ jsem vypracovala pro Čs.státní láznĜ Piešťany na objednávku PROůRAM TVOĮIVÉ A ťSTťTICKÉ VÝCHOVY PRO PACIENTY.- Bydlela jsem pįitom v ŤomovĜ umĜlců v Moravanech.-. Ťo Piešťan jsem dojíždĜla autobusemě vedla jsem pro pacienty čtyįi programy týdnĜě pro nĜkolik desítek dĜtských nebo dospĜlých pacientů. U nich to mĜlo pįekvapivé výsledky a zlepšili se i psychicky. Navrhovala jsem vedení lázníě aby tvoįivou činnost pro pacienty trvale zavedli a vyhradili na to prostorě kde by mohly být uloženy různé výtvarné materiály a bylo místo pro tvoįivé aktivity. MĜly by tam být prostįedky pro kresbuě malbuě modelováníě grafické technikyě zaįízení pro nĜkterá umĜlecká įemesla. V dĜtské léčebnĜ jsem zjistilaě že dĜti nemají žádný materiálě aby si mohly pro sebe ve volném čase kreslit. To bylo frustrující ě smutné.- Pro budoucnost jsem navrhlaě aby se vedení lázní obrátilo na učitele LŠU Piešťany a Svaz slovenských výtvarných umĜlců s prosbou o výpomoc pįi vedení skupiny tvoįivých činností pacientů. Psala jsem jim o tomě apelovala jsem na mezinárodní proslulost tĜchto lázníě na praxi v jiných státechěkde je v léčebnách uvedena arteterapie s vynikajícími výsledky pro zdraví pacientů.- - Ťomov umĜlců Moravany byl nedaleko lázní Piešťany. MĜla jsem tam k dispozici i atelierě tedy jsem tam zvala skupiny pacientůě aby se v nich probudil zájem a pak i tvoįivé nadšení pro umĜleckou činnost. Když vidĜli obrazyě kresbyě stojanyě cítili vůni barev s terpentýnemě začali mít skutečnĜ chuť nĜco sami vyvoįit a práce s nimi byla velmi usnadnĜna. - Prostįedí lázní bylo pįíjemnéě dĜlala jsem tam i pįednášky a výstavy. Zvláštní zprávu o tvoįivé práci s pacienty jsem pak poslala

29

vedení lázní a do odborných časopisů. SamozįejmĜ i na vedení ČSVU do Č. BudĜjovic. 1988: - - VÝSTAVA K MÝM 5O . NAROZťNINÁM ě 4.- 23. lednaě Kulturní stįedisko Hroznová 9ě Č.Budějovice. - V tom místĜě kde nĜkolik let poįádal Klub architektů vynikající pįednáškyě bylo lepší prostįedíě než v oficiálních svazových prostorech. Vernisáž udĜlal ochotnĜ Jiįí Valochě pįijel až z Brnaě napsal text pro malý katalog, pįišlo mnoho pįátel ze cvičení jógy a zaplnili celý sál. Vystavovala jsem pouze barevné geometrické kompozice v obrazech a grafice- tedy cykly Kįivkyě Znakyě Architektouny, Protikladyě k tomu leptyě sítotisky a stolní grafiky jako objekty.- Dala jsem po zahájení pro pįátele promítat krátký film o životĜ mistrů jógy v ašramech v Indii. Od té doby mne Valoch mĜl za buddhistkuě to však byl omyl - nepočítám se k žádné náboženské skupinĜ. Společenská atmosféra se tehdy již uvolňovalaě žádné následky ani sankce se již nekonalyě výstava probĜhla v poįádku…Jen na fotografii ze zahájení byl mezi návštĜvníky jako obvykle na čelním místĜ kolega - malíį Miloš Cicvárekěo nĜmž se vĜdĜloě že pravidelnĜ a dlouho byl spolupracovníkem StB. Byl jediný ze všech místních umĜlcůě který se o mne od našeho pįestĜhování do Č. B. staral a vetįel se dovednĜ do naší rodinyě ještĜ když byla kompletní (1969)ě chodil k nám na kafeě na večeįe i se svou paníě nĜkdy sámě všechno o nás vĜdĜlě samozįejmĜ také o mých služebních cestách s Art Centrem do NĜmeckaě odkud jsem mu ještĜ vozila katalogy. My jsme k nim chodívali takéě bydleli v krásném bytĜ na námĜstí - a nic jsme tehdy netušili. - - V r.19ňň jsem v létĜ pracovala na Slovensku ve Vrbovéměmalém mĜstečku u Piešťan. Dostala jsem tam nĜkolik zakázek od jednoho katolického knĜzeě cvičence jógy v Piešťanech a člena įádu Paulánů ě proto jsem tam nĜkolik mĜsíců bydlela. NejvĜtší z toho byla nástěnná malba Krista na fasádu kaple, z nĜkolika návrhů si pan faráį vybral a provádĜla jsem ji na improvizovaném lešení u zdí kostelíka v polích. KromĜ toho jsem dĜlala zajímavý námĜt v malbĜ : současní svatí. Jeden z nichě slovenský misionáį pocházel z Vrbového. Byla z toho malá įada obrazů do kostela.- - BĜhem tĜchto prací jsem stále pomáhala s organizací jógových konferencí a semináįů.. Pįi festivalu India plná farieb v BratislavĜ jsem vystavovala v kulturním domĜ OKS Baumanova cyklus R.Thákur : ůítaňdžalí. Na vernisáž jsem pįipravila poįad o Thákurovi. Jeho život jsme poznala z ruské knihyě vydané v té dobĜ v SSSR.V Čechách se to nesmĜlo. - - 1Ň. 10. 19ňň jsem dostala objednávku na výtvarné a grafické įešení BOLZANOVY POSLUCHÁRNY MATťMATICKO- ŮYZIKÁLNÍ ŮAKULTY KARLOVY UNIVERZITY V PRAZE.- - Na tuto úlohu jsem se musela pįipravovat studiem Bolzanových spisů a knih o nĜm. Půjčili mi je slavní matematici..Maminka tam ještĜ tehdy pracovala jako samostatná odborná sílaě a práci mi zadali protoě že jsem byla její dceraě a nejblíže po ruce.- Bolzanovy osudy mne dojaly i poučily: jeho pronásledování katolickými hodnostáįi za toě že pįíliš dobįe umĜl kázatě že byl mezi studenty velice oblíbeně jeho oddanost matematice i pįi krutém osuduě jeho čisté svĜdomíě charakterová pevnost a statečnost pįi jeho kįehké tĜlesné konstituciě to vše mi ukázalo v novém svĜtle práci matematiků- vĜdců. Lépe jsem pochopila jejich zámĜry. - - Navrhla jsem geometrické kompozice podle Bolzanových nákresů a namalovala na velké panelyě na nich pozdĜji byla pįimontována plexiskla s textyě které si určili zadavatelé.Malba na čelní stĜnĜ symbolizovala hlavní etapy a místa Bolzanova životaě vlastnĜ jakýsi jeho 30

imaginární portrét.- Konečný termín odevzdání práce byl stanoven na konec srpna 19ň9..Práce však byla pįerušena událostmi a pokračovala jsem v r. 1991.- NemĜla jsem v Praze atelierě tedy jsem malovala všechny panely v dobĜ zimních prázdnin v prázdné BolzanovĜ posluchárnĜ.- Líbilo se mi taměpįicházeli za mnou slavní matematici se podívatě nĜkdy i pįátelé a kolegynĜětįeba VĜra Jirousová.ěbásníįka a teoretička umĜní..- A hlavnĜ maminkaě která mĜla svou kanceláį o patro výše.. - - Počátkem r. 19ň9 daly Čs. státní láznĜ Piešťany do tisku knihu JOGA V ŤťNNÍM ŽIVOTěě kde bylo desítky fotografií všech jogových pozic z osmidílného systému Paramhans svámího Mahéšvaránandy. Celou knihu jsem typograficky upravovala a navrhla pįebalě to trvalo nĜkolik mĜsíců. Jednání s tiskárnou a vazárnou knih v BrnĜ trvalo také mnoho mĜsícůě objevila jsem závažné závadyě tisk se skoro o rok opozdil.. - - Pokračovaly kontakty a spolupráce s centrem výzkumu tvořivosti Ph Dr Hlavsy v Praze..- V dubnu 1989 se objevily u mne zdravotní potížeě byla jsem operována v červnu a zůstala asi tįi týdny v nemocnici v Č.BudĜjovicích. Byla to zase pįíležitost ke studiu a také k pomáhání : kolem mne byly pacientky velmi smutné z tohoě že pįi operaci jim našli rakovinu. Ťala jsem si tedy od dcerky pįinést celé album mých litografií ke ThákurovĜ ůítaňdžalí a udĜlala jsem jim nĜkolikrát recitační odpoledne. Nemocné ženy pookįályě viditelnĜ mĜly radost. - - Do nemocnice pįišly za mnou pįítelkynĜ z jógy se zprávouě že Svámí Mahešvaránanda pįijede soukromĜ do Čes. BudĜjovic do jedné rodiny a že vzkázalě ať pįijdu. VĜdĜla jsem od nĜkolika uzdravenýchě že má léčivé síly ě a tak jsem si pod nĜjakou záminkou vzala dovolení na půl dne opustit nemocnici a dostala jsem se na krásný soukromý satsang, kde ě náš učitelěse mnou osobnĜ mluvil o mé operaci. Za nĜkolik dnů mne pustili domů a vše bylo v poįádku. - - V srpnu 1989 vyšel v Katolických novinách článek Nebezpečí pseudomystiky, a nato Jsem napsala polemickou odpovĜďě protože autor se pouštĜl do rozborů učení jógy bez znalosti vĜciě.Vyvinula se z toho korespondence, v níž na mou prosbu se do toho vložil a filozoficky argumentoval i jeden z nejlepších slovenských učitelů jógy. Můj pįíspĜvek byl publikováně autor se ozval soukromými dopisy. Objasnili jsme siě co je jóga a co mystikaě jak je důležité vše osobnĜ poznat a pak teprve kritizovat. Návrhy na zlepšení výuky knĜží v praktickém poznání duševního tréninku byly asi pro redakci odvážnéě pįíspĜvek cvičitele jógy ze Slovenska neotiskli. V té dobĜ již jsem pįečetla skripta ze slovenské teologické fakulty v Nitįeě kde se vyučuje od počátku osmdesátých let meditacím a jogovým cvičením. - - Rok pįedem jsem mĜla zamluven termín na soubornou výstavu v Ťomě umění Č.Budějovice. Ťne 30.10. 19ň9 vydal jihočeský KNVě odbor kultury rozhodnutí o oprávnění vydání mého výstavního kataloguě jehož umělecká hodnota a společenský význam byl posouzen grafickou komisí ČŮVU. - Komické na tom bylo toě že úįední cyklostyl mĜl v horní části odstavec plný číselě jímž povoluje nakonec vydání kalendáįe - - podle instrukce MK ČSR ze dne ..pod č.j… .poį.č.. instr.ve znění instr.reg.č….povolovací įízení pro neperiodické tiskoviny - nová úprava a v souladu s usnesením pįedsednictva vlády ČSR ze dne…uveįejněném v Ústįedním věstníku !!! Nikoho ani nenapadlo ten formuláį číst a dočíst ! ! Museli jsme být rádiě že se nám povolení udĜlilo. To se odevzdávalo tiskárnĜě tĜm stačilo razítko a podpis.- Moje Studio SPS z toho vyvodiloě že umĜlci jsou vydáni všanc a na pospas bezuzdné byrokracii, - a jsou vůči ní zcela bezbranní. - Tady ani politika nebyla tak důležitá.

31

- - SKOK DO SVOBODY 17. LISTOPADU 1989 - - Po operaci jsem dostala poukaz na lázeňské léčení do Ůrantiškových lázní. Můj pokoj mĜl malý balkonek s výhledem na stromovou alej podél hlavní lázeňské ulice a na pravoslavný kostel se zelenými špičatými bánĜmi vĜží a vĜžiček. - Byla jsem v nĜm sama, mohla jsem v klidu cvičit a studovat.- Po dvou týdnech dnech léčby jsem vidĜla v poledne v hale za jídelnou zástup vzrušených lidí pįed televizí a doslechla seě že v Praze začala revoluce v den svátku studentstva 1Ň. listopadu. VidĜli jsme na obrazovce pražskou demonstraci se svíčkamiě studenty pįed įadami po zuby ozbrojené policieě sledovali jsme práci vodních dĜl a bití lidí na Václavském námĜstí i na Národní tįídĜ. Každého se zmocnilo vzrušení. Sledování televize nabylo vĜtší důležitosti než vlastní léčení. Na ulicích Ůrantiškových lázní se druhý den objevily všude letákyě vyzývající občany k solidaritĜ se studenty a k účasti v Občanském foruě které začalo bleskovĜ zakládat pobočky ve všech místech státu. Plakátky byly i na kostele a tamĜjší faráį- dnes velmi známý P. Radkovský- tehdy tajný biskup - se velmi brzy dostal do dĜní v Praze a tam již zůstal.- Jela jsem domů asi za týdeně na nádraží v Č.BudĜjovicích mne čekala dcera a já jsem ji zdravila na dálku známým Havlovým a įímskocísaįským pozdravem vítĜzství.- Hned po návratu jsem zaslala ( 21. 11.19ň9) do MĜstského muzea Ůrant. Lázní 15 litografií- Máchovský a Thákurovský cyklus- jako darě pįedem to bylo domluveno. Zatímco jsem se léčilaě pražští umĜlci a umĜlkynĜ pomáhali skoku do svobody hlavnĜ v Mánesuě kde byl štáb Občanského fora. Jelikož jsem po léčbĜ nebyla tak výkonnáě jedinéě co jsem mohla pro vlast udĜlatě bylo toě že jsem vĜnovala svůj termín výstavy v Č.BudĜjovicích Občanskému foruě které do Ťomu umĜní pįevezlo koncem listopadu 19ň9 fotografie pražských událostí 1Ň. listopadu a dalších bouįlivých shromáždĜní na Václavském námĜstí a na Letné. - PochopitelnĜ nic takového jako bleskový zvrat státního zįízení jsem vůbec nečekala. Začala jsem pįemýšletě co s tou svobodou udĜláme. Bylo mi jasnéě že nikdo z nás - ani z politiků nemĜl možnost politickou svobodu zažít a zakusitě a že tedy může vzniknout velmi složitá situace. Své soukromé STUDIO SOCIO- PSYCHO- SPACE jsem odĜla do plné polní a dala výsostnou pohotovost. . AKCť SPS Vť SVOBOŤNÉ ZťMI Na DomĜ kultury jsem založila YOGA KLUBě který mĜl za úkol vzdĜlávat zájemce v duchovních vĜdáchě filozofiiě pįedstavit žijící duchovní osobnostiě které do té doby mĜly zakázanou veįejnou činnost. Každý mĜsíc byla pįednáškaě klub mĜl své legitimace a za dva - tįi mĜsíce pįes 400 nadšených členů všech generací. PįijíždĜli i lidé z jiných mĜst. Naše duchovní osobnosti jsem znala z celostátních konferencí ZRTVě nebylo tĜžké je získat pro cyklus pįednášek. Ťům kultury dal natisknout pĜkné výrazné plakáty- cyklus mĜl stejný indický kruhový ornamentě jen se mĜnily texty a barva. Pįednášeli léčiteléě filozofovéě lékaįiě cvičitelé jógyě duchovní učitelky a učiteléě pįekladatelé Bhagavadgíty, indologovéě sinologovéě profesorky tĜlovýchovyě odborníci na bylinkáįství . Když bylo dost velké publikumě pozvali jsme indického učitele jógy Paramhans svámího Mahéšvaránandu. Velký sál byl nabitýě po pįednášce mĜl soukromé audience a udĜlil pįes Ň0 manter. Od toho dne se začaly zakládat skupiny sdružení Jogy v denním životě ve vĜtšinĜ mĜst jihočeského kraje.

32

1990: - NÁVŠTěVA ŤALAJLAMY Od pįátel z jogy jsem se dovĜdĜlaě že president V.Havel pozval k sobĜ J. S. Dalajlamuě a za jakých okolních by bylo možno se účastnit sezení s ním. VĜdĜla jsem , kam a kdy mám jít ě vzala jsem tedy své thákurovské album ůítandžalí v plátĜných deskách s anglickým textemě dojela na ono místo do Prahy dne 2. února 1990 a s doporučením pįátel jsem se posadila do haly mezi nejvýše sto osob. Skoro všechny jsem poznala.- Když vstoupil do sálu Ťalajlama v obįadném rouchuě bylo naprosté ticho, on se k mému pįekvapení stále smál a na každého se podíval- pįímo do očí - a uklonil se. Po jeho projevu mĜli lidé možnost s ním krátce pohovoįitě kdo nĜco potįeboval. Nebylo nás mnohoě já mĜla pįíležitost a pįedala jsem mu desky s grafikamiě on je s úsmĜvem vzalě zvedl k čelu a pak je sklonĜn políbil.. Pak nastala doba meditace : vzácné chvíleě kdy jsme mnoho síly dostaliě mnoho nadĜjí odeslaliě zažili nekonečný klid a byli požehnáni na další cestu. - - NejvĜtší dojem na mne udĜlala dalajlamova vize duchovních Center pįátelství ě lásky a míru mezi národy.MĜla by to být místa setkávání nad společnou prací ě tvoįením i výzkumem.-V mém vĜdomí okamžitĜ vyvstávaly obrazy takových centerě vidĜla jsemě co se tam bude odehrávatě jaké by mĜly programyě pro jaké skupiny lidí. J.S. Ťalajlama dokonce įeklě že taková centra by dostala od nĜj velkou finanční podporuě když se najdou místa s budovamiě pro klidné aktivity vhodná.- - JeštĜ v únoru 1990 jsem rozpracovala koncepci STĮťŤISKA PĮÁTťLSTVÍěLÁSKY A MÍRU. Snažila jsem se držet Dalajlamovy vize : základem je duchovní rozvoj národa všech generací- mládežeě dĜtíě dospĜlých i seniorů. MĜli by zde mít pįíležitosti k rozvoji všech svých schopností a talentů v pracovnáchě dílnáchě knihovnáchě tĜlocvičnáchě atelierechě zahradách. Velké umĜlecké atelieryě dobįe vybavenéěby rozvíjely schopnosti pįedstavivostiě fantazieě vnímání umĜní v mnoha oborech ( malba, kresba,grafika, sochaįstvíě užité umĜní-designě knižní práceě plakátyě keramikaě įezbáįství aj.) Studia hudby s množstvím nástrojů by vychovávala nové hudební virtuozyě dala možnost zkouškám mladých kapel a koncertní sál by byl jim k dispozici. - Studia tance by pracovala rovnĜž s všemi generacemi od dĜtí po senioryě pĜstovaly by se i tance jiných kultur a historické tance ve spolupráci s adepty hudebních studií.- Studia pro zdraví by vychovávala tĜlesnou i duševní zdatnost různými kurzyě spojujícími cvičeníě pįednášky a praxi zdravé výživy . - Samozįejmostí by bylo divadelní studio se zkušebnamiě literární studiaě a také bohatá klubová činnost-. - Nejlepší lektoįi by seznamovali posluchače s moudrostí všech kultur v pįednáškových sálechě ke studiu by sloužila bohatĜ vybavená odborná knihovnaě u ní čajovna k osvĜženíě jídelny zdravé výživy by daly možnost zájemcům pomáhat v kuchyni a učit seějak pracovat s potravinami. VĜdecká pracovištĜ a laboratoįe by pracovaly pod vedením odborníků a dávaly by mladým i starším vynálezcům prostor k realizaci nových pįedstav.-Program centra by obsahoval kurzy krátkodobé i dlouhodobéě a to v mnoha oborech zájmové i vĜdecké činnostiě-pįednášky duchovních osobnostíě filozofůě vĜdcůě umĜlcůě spisovatelůěbásníkůě- také nejrůznĜjší typy výstavě akcí a instalacíě divadelní pįedstaveníě koncertyě literární a básnické večery. Mohly by tu být i prodejny knih a dobrých časopisůě i léčivých bylině výrobků členů zájmových kurzů a surovin zdravé výživy. - - Byla jsem v Praze na Ministerstvu kultury s tímto konceptemě hezky graficky upravenýmě s kresbami a fotografiemi akcí. Prostudovali toě poslali dopisě v nĜmž to

33

ohodnotili jako výbornou koncepci zájmové umĜlecké činnosti.- - Pįi mé druhé návštĜvĜ mi udĜlali školení o ekonomice a sdĜliliě že MK již nemá právo ovlivňovat dĜní v obcích a mĜstech. - Svaté nadšení se pįesunulo opĜt zpĜtě do jihočeského Studia socio-psycho- prostoru. Pak tedy s tou koncepcí jsem šla za jihočeským biskupem P.Vlkem a myslela siě že by ty myšlenky pomohly i kįesťanům. Jednala jsem s nimi o uvolnĜném klášteįe Nové Hradyě v návrhu bylo mnoho rozpracovaných programůěkteré se jim líbily.Na pį. Studio gregoriánského zpĜvuě chrámové hudbyě biblické studio. ALť OKOLNOSTI Sť ZMěNILY Na jaįe 1991 jsem pįi pochůzkách Prahou koupila Literární noviny a četla v nich inzerát na konkurs na místo asistenta výuky kresby na Univerzitě v Olomouci. Pįihlásila jsem se a cestou na konkurs jsem ve vlaku objevila filozofaě kterého jsem znala z Prahy z okruhu disidentů kolem NĜmcových. ŤozvĜdĜla jsem se mnoho vĜcí o teologii moderníě západní. Také neuvĜįitelná fakta o svĜtovém vĜdeckém programu počítačového výzkumu pravosti slov Ježíše |Krista v Novém ZákonĜ. ( TĜch pravých slov Ježíšových je v N. ZákonĜ deset ).- Konkurz jsem udĜlalaě od záįí jsem nastupovala na pedagogickou fakultu Univerzity Palackého do Olomouce a biskup Vlk do Prahy.

34

INTERMEZZO O snech v umění i ve skutečnosti života

V říjnu 1řŘř se mi dostala do ruky teoretická úvaha JULIUS ZEYER A VÝTVARNÉ UM NÍ v katalogu výstavy SOCHY, OBRAZY A SNY z pera PhDr Tomáše Vlčka. Překvapilo mne, že za socialismu mohly takové myšlenky žít, a nejen to : být publikovány ! Jiní v té době spřádali plány na možnou změnu národního života, čas se sunul v ČSSR směrem k převratu a já jsem si při lázeňské léčbě studovala magické formy tvůrčího myšlení. Můj zápisník z té doby má mnoho stran, věnovaných studiu Zeyerova snění : „Julius Zeyer byl jedním z největších snivců v českém umění 19. století. Umělci a vzdělanci pochopili SEN A SN NÍ jako stavební materiál cesty vývoje moderního tvůrčího myšlení..“--Pro mne to byl objev společného světa, objev podobných postojů. Takových, které mne vedly před lety k započetí práce na cyklu SNY O CIVILIZACI.. Překvapovalo mne vždy , když jsem někde našla myšlenkový souhlas, a tady to bylo dokonce v našem národě a o generace dříve! A teď čtu o někom, jemuž byl sen programem a živlem, který snem hledal krásu, pro něhož byl nejdůležitější ideál - daleko více než obchodní úspěchy! Bylo mi, jako by někdo jasně pojmenoval mé režimem zakazované snahy - zcela nevinné představy a vize, tak vzdušné a lehké -jakoby je vyslovil správně a s citem pro řád, o který mi také jde. Básník Zeyer přes sny vede naši představivost do prostoru nových prožitků. íká : „Poezie, malba, architektura, sochařství jsou různými formami projevení téhož duchovního smyslu života.“ Takové věty v době temna za socialismu a v Čechách najít ve veřejně vydaném textu se rovnalo zázraku ! – alespoň pro mne. To nám ovšem v socialistické škole zamlčeli , že hnací silou pro Zeyera bylo obnovení smyslu pro ideál, že tiše sledoval sny až do sfér vizí, a tak se dostal docela jinam, než povolovaly nároky tehdejší praktické společnosti 1ř. stol.– Uvědomila jsem si, že to souhlasí i s mou situací, kdy uměle ze své vůle stojím sama vůči oficiálně vynucenému výrazu v t.zv. socialistické společnosti, kde není nic pravdivé, kde vládne strach jednoho před druhým, kde moc se získává násilím, kde udavačství je ceněno více než moudrost.- - Pak ovšem musí být odhalená pravda pro stranické činitele provokací a výraz bolesti nad zničením duše národa v mých VIZÍCH ZNIČENÉ CIVILIZACE je nepřípustným činem, hodným trestu .- Možná, že v historii lidstva to tak chodí stále , a že musím sama přijít na to, jakýma očima se na mou práci dívá současná společnost. V jižních Čechách mne začali považovat známí za oběť režimu, šuškali si, že jsem podepsala Chartu 77, jako by to bylo něco neobyčejného, že člověk podpoří své přátele. A já jsem ve skutečnosti nikdy nechtěla nic jiného, než klid pro práci a pro dobré soustředění… Zeyer sám říká : „Nedovedu si myslit, že někdo jinak tvoří než tím, že jej zachvacuje vize, v kterou přemítáním vniká hloub a hloub, proniká ji duševním zrakem, a pak jako ze sna sdílí, co se v něm dálo v těch nezemských hlubinách a výškách.“ Jakoby mluvil o univerzálním zdroji hudby, malby, sochařství, kresby, divadla…když píše o vlastním prožívání literární práce. - U mne je to hodně podobné - nejprve vnitřně vidím, pak mám silnou a nepřemožitelnou nutnost tu představu převést do hmoty – a většinou je to vyvíjející se vize, začíná mít další podoby. Sotva to stíhám dokončit, přicházejí neodbytně další a další představy, a tak stále mám pocit, že tomu něco chybí a má snaha nebude mít konce… ( Ostatně při podmínkách, které jsem měla, jsem si čas na práci- ono vzácné soustředění musela doslova krást od života ! Musela jsem si po léta dělat podrobný pracovní rozvrh - den co den po hodinách, abych stačila plnit jak povinnosti výchovy a péče o zdraví dětí, tak údržbu domácnosti, chalupy a každý den pevně stanovit pár hodin na vlastní práci … Navíc jsem měla vrozenou vadu páteře, která vyžadovala léčení a denní rehabilitační cvičení..) 1

Zeyer miloval výtvarné umění, umělci Blake, Redon, Bílek byli jeho oblíbenci - i další vyznavači fantazie a imaginace. Vnitřně porozuměl různým směrům současné malby, používal při psaní vidění realistů i naturalistů, motivů impresionismu a symbolismu, prožíval to s nimi a dokonce vycítil i zrod abstrakce ! Sympatické mi bylo, že miloval krajiny. Pro něj to byla místa národních mýtů,sledoval jejich výraz jako prostorů duchovního života významných starých kultur. Krajina širé Rusi, kulturní krajina Itálie s předetruským panteizmem, antikou, renesancí, barokem, Bretagne s krajinou a lidem byla mu inspirací moderního umění po impresionismu.-( Je to podivné, ale cítím jasně, že právě tato místa na mne čekají a budu je vidět. )Důležité pro mne osobně bylo, že Zeyer měl blízko ke kulturám Dálného Východu. Užasla jsem , když jsem se dočetla, že „ vidí svět jako nekonečně se proměňující pole energie , tak jako k tomu směřuje malířské vidění od impresionismu až k abstrakci. Toto vědomí vnitřní spojitosti hmotného života promlouvá tvary a barvami v jasu a kráse, jaká nemá v české malbě obdoby.“.! ! Myslím, že to dokonale splňuje malba Františka Kupky, vizionáře a „malíře - teozofa “, jak je nazýván významnými světovými teoretiky umění. A to vidění světa jako proměnlivých polí energií se objevilo v teoretické fyzice až v druhé půli 20. století jako hypotéza, malíř Boštík byl asi jediný, kdo to dokázal vtělit u nás v Čechách do svých obrazů. PhDr Tomáš Vlček odvážně ( za socialismu ) dovodil, jak „člověk moderní doby potřebuje vyrovnat nedostatek citovosti, intuice, fantazie a spirituality“ a dále v textu napadl naši uměnovědu, že „ztratila schopnost chápat umělecké jevy a typy, v jejichž dílech umělecký výraz sahá podstatně za hranice krátkodobě přijatelných ideových motivů, že je příliš zhrublá, není schopna pronikat do jemné tkáně propojení duchovních a smyslových stránek umění, zůstává hluchá k dílům, laděným ve vyšších rovinách“. .- Připadalo mi neuvěřitelné, že tento útlý katalog mohl vyjít s tímto textem a nepřilákal pozornost odborníků na teorii umění, zaměstnaných u StB. A už vůbec mne nenapadlo, že za velmi krátkou dobu se otevře cesta ke svobodě ducha a že se pro nás otevřou hranice státu i poznání, že budeme moci studovat kvalitní uměnovědu a publikovat to, co si myslíme. Pravděpodobně spolu s léčením těla po operaci se léčila i moje duše. V lázeňském pokojíku i na procházkách jsem četla i jiné věci, měla jsem sebou i úvahy Alberta Schweitzera, německy vydané nové knihy o józe, které jsem měla půjčeny. Anglický Životopis jogína od Jóganandy jsem tu četla asi po čtvrté. 17. LISTOPAD 1989 V PRAZE jsem sledovala v televizi v lázních pečlivě- vnímala jsem obsah slov jako velký převrat v národním vědomí. V projevech nových vůdců jsem rozeznávala zcela jiná slova, než za minulého režimu, nebyla prázdná, ale plná energie, síly, naděje, dobrých plánů, politické rozvážnosti. - - Druhý den přijeli do Františkových lázní studenti z Prahy. Vylepovali po ulici plakáty a pak je zatkla naše policie. To jsem viděla skutečně na vlastní oči......

2

IV. DÍL AUTOBIOGRAFIE od roku 1989 :

K ČEMU JSME SVOBODNI ? Nová situace studentské nebo tzv. sametové revoluce v okruhu lidí kolem mne vyvolávala nadšení a nové inspirace. Konstruktivní nápady současnĜ vznikaly v mnoha nových společenstvíchě církvíchě mezi pįáteliě na institucíchě v podnicích .. V Českých BudĜjovicích vznikla nováě velice aktivní skupina výtvarníků pod názvem KRUH 89, vydávala svůj mĜsíčníkěa již v prosinci 1989 vystavovala v ŤomĜ kultury. Členů bylo asi desetě také jsem se s radostí pįidala na vyzvání iniciátorky ě sochaįky A. Mertlovéě ženy spisovatele V. Mertla. Brzy jsme zorganizovali další výstavyě dokonce i v Rakousku. - Po dohodĜ s členy KRUHU jsem napsala návrh pro novĜ vznikající organizaci výtvarných umĜlcůě která by mĜla pracovat - jak jsme si společnĜ pįedstavovali - i pro ostatní lidiě pro veįejnostě nejen pro umĜlce : INICIATIVA ZÁJMOVÉ SKUPINY OBČANSKÉHO ŮORA KRUH ´ň 9 Návrh obohacení činnosti Svazu čs. výtvarných umělců 1) Cykly pįednášek o umění pro veįejnost: O umění 20. století – uspoįádá Ťům kultury v sále Malé scény jako cyklus pįednášek s projekcí po výtvarníky a veįejnost ( 2 semestry na permanentku).Mgr V. Tetivaě kurátor AJůě se té myšlenky již ujal a dohodl dne 14.12. 19ň9 se zástupcem įeditele ŤK ROH zaįazení těchto pįednášek do plánu na pįíští rok 1990. Je však tįebaě aby toto SČSVU - Svaz výtvarných umělců podpoįil a měl pod patronátemě pomohl v propagaci na školách a všech kulturních zaįízeních.- Ťále bylo jednáno s p. įeditelem Kounkem na Odboru kultury ONV o spolupráci s AJG na programech estetické výchovy . - Bylo by vhodnéě aby Akční výbor výtvarníků v Č. Budějovicích spolupracoval s AJG na koncepci takových programů pro veįejnost. 2) Poįádání zájezdů na výstavy do zahraničí Bylo by vhodné je poįádat alespoň dvakrát do roka ve spolupráci s vybranou cestovní kanceláįí..Návštěva mezinárodních pįehlídek umění ( Kasselě Benátky aj.). . Pįizvat pįátele a zájemce o uměníě i amatéry. Žádáme o okamžité zahájení akcí. 3) Vzdělávací činnost : koncepce Ťomů tvoįivosti - Center volného času Celou koncepci pįedkládáme v pįíloze. Pįedpokládáme spolupráci s Ministerstvem kultury a školstvíě s kulturními institucemi a stranamiě s organizacemi mládeže. 4 ) Organizační a koncepční pomoc : Nabízíme pomoc v rozvoji zájmové umělecké činnosti na školách všech typůě na učilištích a kulturních stįediscích.. Navrhujeme využít k této činnosti všechna bývalá agitační stįediska v jihočeském kraji. Skupina výtvarných umělců KRUH ň9 nabízí své síly a bohaté zkušenostiě jak v poįádání takových akcíě tak v získávání důležitých kontaktů (viz pįíloha ). Za skupinu výtvarných umělců OŮ KRUH ´ň9 Dana Puchnarová 15. 12. 1989 A tak pįi setkáních KRUHU mezi námi velkolepé ideální vidiny pįímo tryskaly v tehdejším vĜdomí sounáležitosti s druhými. Myslela jsem siě že je mou povinností pomáhat národu a že to bude také tak chápáno. - Všechnoě co se se mnou stalo pįed listopadem 19ň9ě jakoby zahalila mlha a pįestalo to existovat. V mých pįedstavách jsem vidĜla a chápala ty nové aktivity jako samozįejmostě protože nám dlouhou

1

dobu chybĜly.- V té dobĜ jsem dokázala nalézt i budoucí spolupracovníky na koncepci Centra pįátelstvíě lásky a míru , kterou jsem vypracovala podle Dalajlamovy vize. Pįedpokládala jsemě že by tam působili i nĜkteįí členové skupiny KRUH. Také pįátelé a kolegynĜ z Prahy, i z jiných místěumĜlci a odborníci ě známí z konferencí jógyě nejlepší ve svém oboru . Ve skupinĜ KRUH v Českých BudĜjovicích jsme se cítili jako první svobodné sdružení výtvarníků jihočeska. Náš novĜ založený časopis se jmenoval INVENCE, jako teoretik s námi spolupracoval Mgr V.Tetiva z AJůě scházeli jsme se často. Naši první výstavu v prosinci 19ň9 jsme vĜnovali českým studentům a pįi vstupu jsme umístili pokladnu na veįejnou finanční sbírku pro studentské hnutí. - Časopis INVENCE se graficky zpracovával a tiskl v dílnách Vlastivědného muzea v centru mĜstaě kde byl jeden náš člen zamĜstnán jako výtvarník. Tam jsme také nosili své práceě obrazy, grafiky, sochy, když jsme dávali dohromady nĜjakou výstavu.V časopise jsme mĜli stálé rubrikyě napį. medailonky o jednotlivých umĜlcích nebo Obludníkě kritizující nekvalitní výtvarná díla a realizace v architektuįeěvĜtšinou pozůstatky socialismuě různé ukázky kýčů v obchodech a na tržištíchě špatné plakátyě atd. Akční rádius Obludníku byl široký - jihočeský krajě mĜsta i vesnice. NĜkterá čísla byla monografickáě na pį. v jednom čísle jsme se vyznávali ze svého vztahu k Vincentu van Goghovi.- Dbali jsem na to, aby časopis INVENCE dostávaly veįejné knihovny, galerie, muzea a nĜkteįí teoretici umĜní. - Dokonce jsme jich balík dávali na Svaz českých výtvarných umĜlců - i na důležité výstavy a galerieě aby si návštĜvníci a aktivisté početli doma. Vydávali jsme časopis vlastním náklademě tedy platili jsme každý mĜsíčnĜ určitou částkuě aby to pokrylo ty výdaje na tisk časopisu. VÝSTAVA PRAHA 6 - KRAMÁĮOVA ůALťRIť – DANA PUCHNAROVÁ VIZť ZNIČťNÉ CIVILIZACť - - První moje svobodná výstava prací ě které pojednávaly o psychickém zničení našeho národa ě byla vlastnĜ ekologická manifestace. Podaįilo se pįedstavit celý ten cyklus - grafiky, kresby i obrazy- a navíc jsem tam udĜlala prostorovou instalaci modelů pomníků človĜka z pálené hlíny na hromadĜ zemĜ. Pro mne bylo velmi důležitéě aby to byla hromada mé vlastní zemĜě symbol mé vlasti - a tak tu zeminu jsem dovezla v taškách z chalupyě ještĜ jsem mĜla to staré auto. - Výstava mĜla i malý katalogě kam jsem napsala své vyznání formou manifestu. Vyznání vyšlo brzy nato v našem časopise Invence, i s krátkou zprávou o mé výstavĜ. K výstavĜ probĜhla zvláštní Akce SPS : maminka mne požádala o kopie tohoto textu a rozdávala je vĜdcům na univerzitĜě kde pracovala, tedy matematikům , vĜdcům a spolupracovnicím na MÚKU ( Matematický ústav Karlovy univerzity). Tehdy mi prozradilaě že po celou dobu socialismu všichni zamĜstnanci MÚKU- i vĜdci- matematici - pįispívali každý mĜsíc ze svého platu určitou částkou na živobytí Marty Kubišové. Všichniě kromĜ pár komunistů. Ťvacet let dĜlal spojku matematik prof. Matula, který pravidelnĜ pįedával paní Kubišové peníze osobnĜ. Nikdy se na nic nepįišlo a také nikdo dodnes o tom neví. Udržovali to v tak hluboké tajnostiě protože všichni se vydávali každý mĜsíc v nebezpečí. Ťobįe vĜdĜliě že Marta Kubišová má zákaz vystupování za píseňě kterou veįejnĜ zpívalaě když nás pįepadly sovĜtské tanky v r. 196ň. Tu známou píseň jsem si dvacet let zpívala pro sebe doma i na chalupĜě pįivolávala nadĜji slovy :„Nechť mír dál zůstává s touto krajinou - zloba, závistě zášťě strach a svár ať už pominou - nechť se tvá ztracená vláda věcí tvých k tobě zase 2

navrátíě ó lide navrátí....“ Maminka Martu Kubišovou dobįe znala a také se proto ráda pįidala k tĜmě kteįí pomáhali pronásledovaným nenápadnĜě neviditelnĜ a účinnĜ tak dobįeě že dodnes se o statečnosti celého Matematicko-fyzikálního ústavu v Praze nedozvĜdĜl nikdo.- Jen si nejsem jista, zda matka tušilaě že jsem byla také deset let sledována. Sama jsem se jí to bála įíciě protože bych jí pįidĜlala mnoho starostí ě a po pįevratu to už nebylo pro mne živé. Maminka mĜla vždy velký smysl pro čestě pro hájení spravedlnostiě pro pomoc druhým a také pro osobní pįísnou velikou disciplinu ve všem. Proto jsem se nemohla divitě že to tajemství obĜtavé pomoci paní Kubišové na MÚKU mi za socialismu nesvĜįila. - 15. 12. 1989 mne zavolal učitel jógy Svámí Mahešvaránanda do Prahy. Rozhodlě že mám dĜlat ilustrační kresby ke knize Yoga fuer Kinderě která vyjde v MnichovĜ. A že to mám kreslit v ašramu ve Vídniě který je novĜ dostavĜn. Ťokonce zaįídilě aby mne tam odvezly autem dvĜ jeho žákynĜě které se vracely z Prahy domů. Bylo to velmi podstatné rozhodnutíě strávila jsem tam vánoceě udĜlala podle informací z nakladatelství cca ň0 skicě z toho vzniklo cca 50 kreseb jogových pozic dĜtí na 24 listech jako ukázka pro nakladatelství.- Poznala jsem tam kromĜ toho podrobnĜě jak je tįeba organizovat novou Česko - indickou společnost. Její pobočku jsme pak založili v Českých BudĜjovicích. - - HorečnatĜ se zároveň rozvíjela činnost v YOGA KLUBU , který jsem založila v Českých BudĜjovicích pįi ŤomĜ kultury hned po studentské revoluci.- Vedení Ťomu kultury bylo pįekvapenoě s jakým zájmem se naše programy u veįejnosti setkaly . KromĜ įady odborných pįednášek jsem dlouhodobĜ jsem pįipravovala také pozvání jógového Mistra na semináį dne 9.1. 1990.- - Mnoho set lidí se sešlo ve velkém sále Ťomu kultury na veįejném shromáždĜní jógy s indickým učitelem Paramhans Svámím Mahešvaránandouě který tentokrát již mluvil svobodnĜě bez dįívĜjších ohledů na státní rozvĜdku. Slíbil totiž našim úįadům pįed letyě že v Československu bude pįednášet jen o tĜlesných cvičeních ě že bude učit pouze hatha – jógu, jinak by ho k nám vůbec nepustili.- Teprve teď se mohli všichni veįejnĜ dozvĜdĜt pravé základy duchovního učení : co to je vlastnĜ jógaě kolik má variantě jaké jsou síly- siddhi- skryté v každém človĜkuě jak se můžeme naučit je probudit a ovládat prostįednictvím center v našem tĜleě že se o tom brzy vydá česká knihaě že existuje boží svět - VAIKUNT - oblast dévů a bohůě že bůh se vtělujeě že můžeme být božštíě že jednou nastane zničení planety -- MAHAPRALÁJA... Svámí podrobnĜ hovoįil o vlastnostech svĜtceě o nekonečném vĜdomíě vysvĜtlil i zákon karmické odplaty a co je to KŠÁMA - odpuštĜníě což v naší situaci každý potįebuje . Zapamatovala jsem si nejvíce poučku : Kdo ví o sobě všeě įíkáě že vše je v mysli. .. - - Studovala jsem v té dobĜ rozdĜlení cest jógy podle životní praxe na bhakti -, karma- hatha-, džňána- a radža - jógu . Kvůli svému zdravotnímu stavu jsem si potįebovala vypracovat návyk denního soustįedĜného cvičení a pozdĜji jsem se účastnila speciálního kursu pro cvičitele jógy , kam jsem pįitáhla i nĜkolik svých pįítelkyň. -Najali jsme na celý víkend po 9.1.1990 velikou tĜlocvičnu ve Sportovní hale u parku pro cvičení a semináį JÓůA PRO ŠKOLY s P.S. Mahešvaránandou. -Byl o to nečekaný zájem- do Sportovní haly pįijelo mnoho set lidí- také z jiných mĜst. Od toho dne vzrostl počet jeho žáků v jižních Čechách na mnoho desítek ě ti pak zakládali centra Jógy v denním životě ve svých mĜstechě vĜtšinou v bytech. V Českých BudĜjovicích se

3

skupina scházela u mne. Cvičení jsme pro veįejnost organizovali na Pedagogické fakultĜ a pozdĜji v novém centru Staroměstskáě kde se poįádaly i jiné kurzy. Až do léta 1992 jsem byla jednou z nĜkolika cvičitelek jógy v Českých BudĜjovicích. -Kupodivu stálými cvičenci byli i starší lidéě kteįí chovali hluboký vztah k východním naukám po celý životě jejich fyzická i duševní kondice byla pįekvapující. Byli aktivními členy našeho YOGA KLUBUě navrhovali programy a vhodné pįednášející. Byl to pro mne čas poznání a srdečných vztahů s desítkami lidíě čas rychlého zdokonalování zdraví tĜla i ducha. - - V té duchem revoluční době všichni výtvarníci dostali poštou zápis z KONFERENCE VÝTVARNÍKĶ A TťORťTIKĶ 9. LEDNA 1990 VE SJťZŤOVÉM PALÁCI V PRAZE - Bylo tam skoro 4000 lidíě mluvilo se o činnosti nového Akčního výboru čs.výtvarných umělcůě který byl zvolen plénem v Praze 20. 11. 1989 . - - Bouįlivá veįejná debata s mikrofonem v ruce vyžadovala obecnĜ „změnu umělecké organizaceě aby vznikla struktura zcela nováě v níž umělecká a občanská svoboda všech výtvarných umělců a teoretiků bude plně respektována.“ - Bylo voláno po zakládání a rozvoji umĜleckých skupin a spolků ěpo jejich ekonomické samostatnostiě po legalizaci jedinců mimo organizaceě nĜkteįí navrhovaliě aby byla įešena konkurznĜ místa pro zamĜstnání teoretiků a umĜlců ve školáchě galeriíchě redakcích . Zakázky na výtvarná díla od určité výše honoráįe se mají zadávat soutĜžemi.- Konference povĜįila Akční výborě aby pįipravil mimoįádný sjezdě zįídil odbornou komisi pro organizační reformuě zajistil svolání plenárních schůzí v oblastech a v Prazeě které zvolí delegáty na mimoįádný sjezd ě ti dostanou mandát k ustavení nové struktury… a konečnĜ má publikovat ve všech médiích pįíspĜvky z této konference a zápis. - Na druhé stranĜ cyklostylu jsem našla svou poznámku tužkou, tedy výkįik : Schůzování nemá nic společného s uměním ! - a čím déle jsem pročítala ten elaborátě tím více mne zarážela jazyková podobnost s komunistickými zápisy ze schůzí minulého režimu. - Byla jsem rádaě že jsem tam nebyla. - - Tehdy jsem pįipravovala velkou retrospektivní výstavu v ŤomĜ umĜní na hlavním námĜstí v Č.BudĜjovicích. Termín byl stanoven na bįezen 1990. Na textu katalogu vydatnĜ pracoval Mgr Tetivaě za kurátora výstavy jsem poprosila Ťr Jana Kįížeě který mou práci sledoval prakticky od 60. let. Musela jsem objet nĜkteré majitele mých obrazů a vypůjčit si tyě které mi chybĜly. Ale mnohé obrazy z 60. let zmizely nenávratnĜ- darovala jsem je z radosti nad porozumĜnímě z pįátelství nebo za dovoz uhlí do mého sklepního atelieru... - - Ze zápisníku 1990 : V lednu jsem se rozjela do Prahy na další semináį pro cvičitele jógy a náhodně jsem v metru koupila Literární noviny. Hned pįi otevįení jsem narazila na velký inzerát na KONKURS NOVÝCH PROŮťSORĶ AVU 18. LEDNA 1990 ! Tedy již druhý den ! - - Náhle jsem pocítila jako svou povinnost pomáhat mladé umělecké generaci. Našla jsem nejbližší telefon a pįihlásila jsem se na studentský stávkový výbor AVU podle instrukcí ke konkurzu. Vrátila jsem se na nádraží a jela zpět do Českých Budějovic ě tam jsem celou noc balila objemnou dokumentaci své práce a odjela ráno v 6,45 autobusem do Prahy. - Cesta tramvají a pěšky z Letné k Akademii s těžkým batohem na zádech končila u zavįených vrat, na nich visel nápis s omluvou od stávkového výboruě že se konkurs pįekládá na pondělí 22.1. na 10, 45 h. ( zrovna na den mých narozenin ! ) - Zazvonila jsem a poprosila vrátného AVUě aby mi na vrátnici pįes neděli nechal batoh.Pak jsem se rozhlédla kolem po chodbách a schodištiě které jsme důvěrně znala. - Ale co jsem uvnitį staré budovy Akademie uviděla ! Po 4

zdech visely spousty divokých nápisůě různá heslaě ručně psaná provolání na chodbách v pįízemí i v patrech ! Takové revoluční nadšení místo malování dokázal ve studentech probudit nový pan rektor Milan Knížák ! - Pohovoįila jsem si s vrátnýmě įeklě že Milana Knížáka do funkce rektora si odhlasovali studentiě ale že zaměstnanci AVU jsou všichni proti tomu.- Je to velké pįekvapeníě ale uvidímeě co bude dobré.Pįijela jsem znovu na konkurs 22 .1. 1990ě v komisi sedělo kromě studentů mnoho známých tváįí. V čele vyžehlený Milan Knížákě vedle filozof Petr Rezek, asistent Ladislav Čepelák (ten zbyl jediný ze staré garnitury )ě slovenský konceptualista a revolucionáį Ruda Sikoraě všichni mne dobįe znali. Pįesto se tváįili neosobněě velmi vážněě až smutněě nevímě zda mé vystoupení jim bylo sympatické. Mluvila jsem o celé své práci v různých oborechě o výchově uměnímě o mých experimentálních kurzechě o tomě jak si pįedstavuji práci se studenty.Įekla jsem, že považuji za svou životní povinnost pomoci v těžké situaciě a byla bych rádaě kdyby to tak bylo chápáno.- Byl to konkurs na místo asistenta v grafickém ateliéru. Jediný doc.Čepelák pįede všemi podporoval mé úmyslyě ostatní hrobově mlčeli.Měla jsem ještě dopsat něco do dotazníku a hledala jsem na AVU klidné místo ke psaní. Na chodbách bylo hodně rušnoě stáli tam i další kandidáti. Pozdravila jsem se s Daliborem Chatrnýmě který tam stál s Jiįím Valochem .Zašla jsem do pįízemního velkého atelieru, kde jsme mívali kresbu a vrátilo se mi množství vzpomínek. Tam bylo jen pár stojanůě prázdnoě klid.-Hovoįila jsem u obrovských oken s dvěma studentkamiě které se mou souhlasilyě že také cítí to prostįedí AVU jako nečistéě neupravenéě plné zneklidňujících vibrací. Projevily velký zájem o jóguě když jsem o ní začala mluvit a tak si myslímě že bych se uměla se studenty dobįe shodnout. - - Asi za týden pįišlo z AVU kratičké sdělení s datem 23.1.1990ě že jsem nebyla konkurzní komisí vybránaě dole podepsané nejprve nějakým studentemě teprve pak Milanem Knížákem.- V grafickém ateliéru AVU začal učit Ťalibor Chatrnýě a to jsem mu pįálaě- pįi jeho zkušenostech to bylo pro studenty a celou AVU to nejlepší.- Ostatně kdovíě zda bych to byla vydrželaě a jak se později ukázaloě nevydržel diktaturu proletariátu právě prof. Chatrnýě i další profesoįiě kteįí postupně odcházeli.. 2. únor 1990: do Prahy za Dalajlamou.-V té dobĜ pįijel do Prahy na pozvání nového prezidenta Václava Havla. ŤovĜdĜla jsem se od pįátelě kde a kdy bude vzácné setkání. Vzala jsem sebou jako dar soubor litografií ke Thákurově ůítaňdžalí v anglické verzi, v plátĜných deskách.- Sál byl plný známých tváįíě na pįedním místĜ sedĜl český duchovní učitel Ťr ťduard Tomášěu nĜj akademik Ťostálek- vynikající dlouholetý jógin a lékaįěa įada vĜdcůě lékaįůěkteré jsem poznala na sympoziích jógy bĜhem socialismu.- - Než Jeho Svatost Ťalajlama vešelě bylo v sále hlučno. Vstal Dr Tomáš ě zjednal ticho a navrhl všem tichou meditaci k uctĜní pįíchodu vysoké duchovní osobnosti. To mi bylo nesmírnĜ pįíjemnéě v sále nastalo ticho a klidě a asi za dvĜ minuty vklouzla dovnitį usmĜvavá uklánĜjící se postava v rezavém a bordovém rouchu tibetského mnichaě zpovzdáli provázená nĜkolika muži a tlumočnicí v černém. Jeho Svatost Ťalajlama se pįed každým z nás s úsmĜvem a sepjatýma rukama uklánĜlě to bylo tak povznášejícíě že mi naskočila na zádech husí kůže. Na podiu mĜl pįipraveno kįesloě posadil se a po chvilce ticha započal svůj projev. - Mluvil o tomě co náš národ získává svobodouě co to je duchovní cestaě jaké má základy a části. Pak se rozhovoįil o své ideji mezinárodních stįedisek pįátelství a míruě na která by rád dal potįebné finance. Po promluvĜ Ťalajlama navrhl společnou meditaci a uvedl ji nĜkolika slovy jedné buddhistické mantry o míru v mysli. - Meditace nebyl dlouháě jen nĜkolik minutě avšak ta možnost sedĜt v jednom prostoru

5

se žijícím svĜtcemě po celém svĜtĜ uctívanýmě byla pro nás všechny vzácnĜjší než nejdražší diamant svĜta. Ticho se zachvívalo duchovní energiíě silou dobra a vesmírné láskyě hmatatelnĜ se nás dotkla podporaě kterou nám tento moderní svĜtec dával pro budoucnost.-- Meditaci ukončil tlesknutímě pak poįadatelé dovolili půlhodinu na osobní pohovor a kratičký pozdrav. Také jsem se s deskami pod paží zaįadila do įady čekajících pįed dalajlamovým podiemě a když na mne pįišla įadaě poklekla jsem jako všichni ostatní pįede mou. Podala jsem mu desky s albem barevných litografií ůítańdžalí jako dar, s nĜkolika anglickými slovy o jejich obsahu. NesmírnĜ mne pįekvapiloě že J. S. Ťalajlama album pįijal s velkou radostíě pįiblížil si obĜma rukama desky k obličeji a políbil je ! Pak mi dal požehnání a já jsem byla tak dojataě že mi vytryskly slzy... - - Když jsme s pįáteli společnĜ odcházeli z místa setkáníě vznikaly po cestĜ nápadyě jak usnadnit duchovní hledání té spoustĜ lidí všech generacíě která se po revoluci vynoįila na shromáždĜníchě kurzech a pįednáškách o filozofii a duchovních cestách.. Nejen že jsem vzácné znalce osobnĜ pozvala k pįednášení v našem YOGA KLUBU, ale navrhla jsem i založení nakladatelství Pražská Prajága ě a také malého zpravodajeě který by veįejnost informoval o aktivitách novĜ vznikajících duchovních společností a skupin nebo jednotlivých učitelůě léčitelůě zdravotníků.- - Kupodivu brzy pįátelé v Praze založili takové nakladatelství a začali vydávat první český duchovní zpravodaj DOTEK. Pak postupnĜ vznikaly další časopisyě nakladatelství ě také v mnoha jiných mĜstechě lavina pįekladové literatury zaplavila knihkupectvíě začaly se vydávat i původní spisy našich autorůě které pįedtím byly režimem zakázány. Tyto nové možnosti a vztahy nás velmi tĜšily a posilovaly. - - 19.2. 1990 mi pįišel dopis z Československého rozhlasu České BudĜjoviceě že mají zájem o natočení rozhovoru k mé výstavĜ. Tak to mi udĜlalo radost a dobįe jsem se na to pįipravila. - - Úvahu UTOPIE : NEW AGE KULTURY ? jsem poslala do Literárních novin. Brzy nato 24. 4. 1990 jsem dostala dopis od redaktora, který článek mírnĜ upravil a radil jej poslat po mém pįepsání Ťr S.Machoninovi...- Obsahem bylo jednak rozhoįčení nad neuváženými návrhy zákonůě nad starým systémem školstvíě který zrušil na školách umĜleckou výchovuě-jednak návrh na zįízení Center umění a tvoįivosti, podle Dalajlamy Stįedisek láskyě pįátelství a míruě která by mĜla a mohla být jedním z velkých kulturních počinů nové vlády.- Projekt ( můj nápad ) obsahoval návrhy rozvoje všech umĜleckých i technických tvoįivých sil v každém človĜku od pįedškolního vĜku až po senioryě zároveň systém péče o zdravíě obsahoval popis potįebného zaįízení a prostorůě návrhy nejrůznĜjších programů a nakonec žádost na národní výbory o pįidĜlování vhodných prostor a budov a na Ministerstvo kultury o podporuě také na Radu obrany kulturyě ťvropský kulturní klubě tĜlovýchovné organizace ě politické strany.- Text končil provoláním :„Nechť se země Čechě Moravy a Slovenska stanou živým duchovním srdcem ťvropy !“ Ťomnívala jsem seě a myslímě že dokonale naivnĜě že můj národ prožije jakési obrození po pádu režimu…. - - 21.2.1990 jsem posílala nátisk anglické verze textu pro ALBUM LITOůRAŮIÍ KE ůÍTAħŤŽALÍ Ph Dr D. Zbavitelovi ě nejlepšímu českému indologovi a pįekladateliě s prosbou o korekturu. Pįipravovala jsem to k výstavám na semináįích jógy v Českých BudĜjovicích a v Praze ..

6

- - Ťopis Ph Ťr VĜįe Jirousové do Prahy 25.2. 1990 : Milá Věroě posílám ti v pįíloze zprávu o výstavě obrázkůě kterou k nám proniká pokleslá kultura od sousedů z jihuě je to varováníě k tomu i jejich katalog. Poįádá to největší Ťům kultury v jižních Čechách. Výstavu k nám poslala jedna velká rakouská banka. Rakouští „umělci“ hned po vernisáži pįilepili k dílům tabulky s cenamiě což se u nás na výstavách považuje za neslušné. Ani v Ťomě kultury se to nikdy nedělalo. Ten můj článek jsem publikovala v tisku a vedu polemiku o kvalitě výstav s dobrým įeditelem Ťomu kultury.- - - Také posílám číslo soukromého časopisu INVťNCťě který vydává nová skupina umělců ,. nazvaná KRUH ň9 . - Najdeš tam m.j. malý článek o mé práci od Vlastimila Tetivy. A na vloženém kuléru je můj text o Vincentu van ůoghoviě jak na nás působily jeho dopisy v časech studijních. - Posílám také mou odpověď na založení Čs. bavorské společnostiě což vymyslel M. Klivar, a pozval mne k tomu. Rozdal nám stanovy a ty se mi zdají v mnoha bodech napadnutelnéě celé je mi to moc divné.- Pozvaní členové byli hlavně architekti z Institutu průmyslového designu v Prazeě kde se schůzka konala.Také byl pįizvána Ph Dr Skarlantová z Ústavu pro vzdělávání pedagogických pracovníkůě kterou jsem nikdy pįedtím neviděla. Měla fungovat jako organizátor pįednášek. -To se ukázalo u nás v Ťomě kultury, když bylo Mezinárodní sympozium výtvarných pedagogů. Ona pozvala tįi Rakušanyě dva Bulhary a jednoho vychovatele z NSR.Tato paní bohužel však neovládala vůbec jazyky.Ťokonce dala na prodej materiálě namnožený ještě pįed listopademě pěkně marxistickýě což vzbudilo velký podiv.- A ona to bylaě která mi įekl ě že se bude dávat vždy pįednost čerstvě proškoleným pedagogům pįed staršímiě zejména když nemají ani rehabilitaci.—Na tom sympoziu jsem se tedy pįesvědčilaě že starý typ výtvarné pedagogiky je založen na tomě že umění vyučují pedagogovéě nikoliv umělci.- Je to jiný svět. - Se svým pįíspěvkem o experimentu v pěstování kreativity a o novém typu center tvoįivostiě vedených známými umělciě jsem jim tam pįipadala jako zbytečný idealista. Oni nevidíě že právě toto lidé a mládež potįebují.- Projekt jsem rozpracovala a jedná se s jihočeským biskupstvím o prázdný klášter v Nových Hradech. Jinak ě milá Věroě bych raději žila a působila mezi vámiě kde jsou lidé souznějící. – Zde je ale tolik práceěhlavně se zaváděním jógyě že zde asi rok ještě zůstanu. Na zdejší Pedagogickouě fakultu mne mohou vzít asi až za rokě a to externě. Zatím je tam plně ještě stará klikaě takže mne to ani nemrzí.- Na Ťomě kulturyě kde jsem dįíve vedla výtvarné kurzy, a pak byla vyhozenaě působí titíž šéfovéě navíc jeden pracovníkě vyhozený z Ministerstva vnitra z Prahy, který vše tvrdě manažerujeě takže zaměstnanci jsou dotčeni jeho tvrdým chováním. Znají jeho minulostě ale nic to nepomůže. Vzpomněla jsem si také na jednoho tvrdého člověka – byl to jistý soudruh Vranický z Ministerstva školství a kulturyě autor Celospolečenského programu estetické výchovy občanůě který šíįili jako náhradu za chyby školství. -Pįekvapilo mneě že to byl ryze byrokratický programě na jehož autorství se nepodílel žádný tvoįivý umělecě žádní malíįiě sochaįiě herciě spisovatelé. - Tento program deformoval mnoho let zájmovou činnost na pouhý úįedníky įízený systém.Ťlouho jsem se pokoušela toho autora sehnatě abych si s ním o tom promluvila.. Když jsem jej konečně chytila na Ústavu kulturnĜ- výchovné činnostiě kde mi mezitím slíbili vydat mou knížku o experimentální tvoįivé činnostiě a vytkla jsem mu to jako zásadní chybuěįekl miě že pouze on má právo rozhodovatě co se bude na ÚKVČ vydávat a že nejprve vydá knihu svého pįítele M.Klivara. Tak se mi to začíná spojovat._ Myslímě že by bylo dobré opublikovatě kdo je autorem Celospolečenského programu ťV občanůě aby se ti lidé neschovávali do krycích spolků.. .- 7

VÝSTAVA ČťSKÉ BUŤěJOVICE 1.- 2Ň. bįezen 1990 : Ť.PUCHNAROVÁ - OBRAZY, GRAFIKA, KRESBY, OBJEKTY- - retrospektiva 1964 - 1989, AJů Ťům umění- Fond (ČŮVU) uhradil vydání katalogu. Šest barevných reprodukcí a dost černobílých vytvoįily výbĜr z prací od šedesátých let. Teoretická studie v textu Vlastimila Tetivy byla velmi důkladná. - Myslela jsemě že by bylo dobré udĜlat z výstavy filmě tedy jsem dala natočit videozáznamě k nĜmuž jsem pak namluvila text. VĜnovala jsem tomu hodnĜ času.- Poznala jsem na tomě že různá období v mém životĜ a hlavnĜ v životĜ národa vyvolala takové promĜny v mém výtvarném výrazuě že moje díla vypadala jakoby je tvoįili různí lidé. Myslím siě že to je tĜmi silnými protiklady ve společnosti a dĜjinných událostechě jak to ostatnĜ zaznamenávalo įadu let moje soukromé Studio socio- psycho- prostoru. MOJE GRAFIKA V PRAZE : paralelnĜ s touto výstavou se konala v Praze v Galerii Zlatá lilie u StaromĜstského námĜstí od 15. do 29.3.1990 výstava mé grafiky z let 1963 - 1990. Tu zahajoval Dr Jan Kįíž a mĜla jsem s tím hodnĜ práceě protože tįi mĜsíce pįedem jsem musela dovézt vĜci do podniku Ťíla v Praze a nechat na vše udĜlat jednoduché nenápadné dįevĜné rámy se skly a také pasparty. -Vernisáž ve Zlaté lilii byla nekonvenční občerstvením podle mého gusta : - samé ovoce a šťávy. Na mísáchě které jsem pįivezla z bytuě jsem naaranžovala tropické plody a hroznyě jablkaě oįíškyě jsouc tehdy skoro tįicet let vegetariánkou .- ůalerii Zlatá lilie jsem si vybrala pro její polohu v srdci Prahy a pro krásný reliéf zlaté lilieě záįící nad vchodem dodnes. Byl to pro mne významný symbol.- Na výstavu jsem si také zapůjčila z Památníku národního písemnictví soubor kombinovaných kreseb k Povídkám Ůranze Kafky. - - Nejvíce mne oslovily na vernisáži vĜty Jana Kįíže : Ťana Puchnarová v závěru 60.let volila nesnadnou cestu oddaného sledování osobní vize nitra i světa. Nevázala se jednotícím rámcem stylu nebo námětuě snažila se právě naopak vyjít vstįíc všem svým citovým i duchovním zájmům. Výsledkem je dílo stylově neortodoxníě pįekvapivéě vždy osobitě hledající a nacházející. Proto autorka mohla do své tvorby zapojit koncepty ryze formovéě aniž by kdy kįehkou symbolickou vizi proměnila ve strohou geometrii.- Pįíroda a technika se odzrcadlují v její tvorbě ve vzácně vyváženém poměru snu a skutečnostiě věcnosti a idealismuě což naznačuje ě že v pozadí je myšlenka jakési obrazné jednoty životní pravdy a rajské iluzeě myšlenkaě která usiluje o štěstí a krásu i v dobáchě plných zklamání a skepse. Máme pįed sebou díloěkteré reaguje na celou įadu duchovních a civilizačních aktualit současného světa. Jakoby zde umění chtělo znovu a znovu prověįovat sociální smysl své funkce…Tady mne konečnĜ pįešel strach z úvah teoretiků. Ťr Kįíž velmi jednoduše a dobįe įeklě oč mi vlastnĜ šlo. Poprosila jsem ho o ten text a dodnes je pro mne cenný .Učím se z nĜj. CESTA DO NěMťCKA - MNICHOV 16.- 20. 7. 1990 - - Ze zápisníku : Ťokončila jsem definitivní serii mnoha desítek kreseb pro knihu YOůA ŮUR KINŤťR od P. S. Mahešvaránandy a jela odevzdat do nakladatelství v Mnichově. Ubytování u paní redaktorky O. Baerend v malém rodinném domku. Když prohlédlaě co jsem pįivezlaě bylas kresbami spokojena.- Sobota : procházka po centru Mnichovaě v parku plno veselých lidíě leželi nebo hráli si na trávě novu hru s kovovými koulemi - petang- a pili k tomu pivo.. Prohlížela jsem výstavní galerie v Mnichově : samé pįíklady luxusu a blahobytu.Jako jinde je tu Beuys také v móděě ale pro mne to není. Cítím to jako nemocnýě patologický výraz jeho vlastních úzkostí..- Soukromé galerie na hlavní tįídě : v jedné měli v luxusní adjustaci pouze

8

umělecké tapiserie od světově známých současníků - Vasarelyě Miróě Braqueě Mondrianě Picasso a j, ovšem pohromadě s módním nábytkemě v jiné pouze sklo všech barev jako doplnění bytuě v další galerii nejslavnější jména umělců 20.stol. na grafických listech v pįepychových rámech.- To nejhorší nakonec : dvě galerie na hlavní pěší zóně v centru Mnichova nabízely realisticko - naturalistické krajinkyě vedutyě zátišíě portrétyě malůvky a kresbičkyě technicky a obsahově na úrovni našich mladých žáků výtvarných školě ale bohužel jen těch stįedních ! - - Až tato vlna slastné a špatné komerce v umění dorazí k námě tak potěš pán bůhě bude se nám stýskat po fondových komisích!- O tom by jistě bylo potįeba napsat: kam také vede svoboda ? Za takovou snobskou kulturu jsme pįeci nechtěli ani bojovat ani trpět !!! - - V listopadu se konaly velké semináįe jógy s naším indickým učitelem Paramhans Svámím Mahešvaránandou v Prachaticíchě pak v Českých BudĜjovicích pod hlavičkou YOGA KLUBU. Všude jsem bylaě abych vypomohlaě kde bylo tįeba. 30. listopad 1990 : - -Napsala jsem žádost o svou rehabilitaciě jak mi poradila VĜra Jirousováě která tehdy byla členkou rehabilitační komise : Rehabilitační komise Unie výtvarných umĜlců Praha ŽÁŤOST O RťHABILITACI Vážená rehabilitační komiseě na počátku roku 19ŇŇ jsem žila v Č.Budějovicíchě kde jsem pracovala v Ťomě kultury ROH jako vedoucí esteticko - výchovných kurzů dětí a mládeže. V lednu 1977 jsem se rozhodla pįipojit svůj podpis ke společenství obhájců lidských práv CHARTA ŇŇ a pįedala jsem jej v Praze historičce umění Ph Ťr Věįe Jirousové. Ta mne později upozornilaě že ve výjimečně politicky vyostįené situaci bych byla vystavena maximálně ohrožujícímu trvalému nátlaku místní Státní bezpečnostiě jako se to začalo dít v Praze. Proto jsme se dohodlyě že můj podpis nebude publikován. Pįi opakovaných domovních prohlídkách však StB můj podpis v dokumentech V. Jirousové našla. - V Č. Budějovicích mne pracovníci StB začali různými způsoby pronásledovat a musela jsem až do r. 19ň9 tomu čelit sama se svými malými dětmi. Po opakovaných výslešíchě kdy mi bylo m.j. vyhrožovánoě že mi budou odebrány děti a umístěny do dětského domovaě jsem dostala výpověď ze zaměstnání a byl mi vysloven zákaz práce v pedagogice. Sledovali můj telefoně i všechny moje pohybyě měli klíče od mého bytu a prohledávali jej v době mé nepįítomnosti. V r. 19Ňň mi bylo zabráněno pracovat v oboru arteterapie na psychiatrické léčebně a nebyla jsem pįijata do tehdejšího SČSVU. V TěCHTO LťTťCH POLITICKÉ RťPRťSť JSťM PROKAZATťLNě BYLA POSTIŽťNA ťXISTťNČNěě ZŤRAVOTNě I PSYCHICKY.- V současné době se chci vrátit ke svému celoživotnímu zájmu a pracovat v pedagogice a také pokračovat ve své umělecké činnosti.- Z těchto důvodů žádám rehabilitační komisi UVU o občanskouě politickou a tvůrčí rehabilitaciě abych se moha po tolika ztracených letech ucházet o práci ě která mne vždy těšila a jejíž smysluplnost jsem vždy považovala za podstatnou doplňující součást své výtvarné tvorby- totiž pedagogickou činnost Ťěkuji! Ak. mal. Ťana Puchnarová - Dostala jsem pĜknou písemnou odpovĜď s díky a uznánímě slíbili mi výstavu a Unie výtvarných umĜlců mi pozdĜji vyšla vstįíc v poįádání výstavy v Praze s katalogem v r. 1992. - -V prosinci 1990 se v ŤomĜ kultury v Českých BudĜjovicích z podnĜtu katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity konal Mezinárodní semináį výtvarných pedagogů, kde jsem se setkala s učiteli - umĜlci z VídnĜ. Referovala

9

jsem tam o své dlouholeté praxi v komplexní estetické výchovĜ a rozvoji kreativity v kurzech pįi Ťomu kulturyě také o Talent Atelieru. Na panely jsem povĜsila toě co jsem léta uchovávala : experimentální malby dĜtí z mých kurzůě a vypadalo to, jakoby se nikdy nic nebylo stalo…. Ze zápisníku:- - 14.1.1991 : čtvrtý den války v Iráku. Jakoby lidstvo nežilo ve 20. století ě kdy máme tolik prostįedků pro komunikaci! Nemohou se národy mezi sebou lidsky dohodnout ř Nezdá se miě že by na vině byl pouze Saddám Husajn.-- - U nás je klidě jen rozhlas není klidný ( tehdy jsem neměla televizi - pro spousty aktivit jsme se s dětmi obešli bez ní)… Ťržela jsem tįi dny půst za ty padlé na obou stranách… Četba a studium stále nových informací o vědomí mne hodně navádí na způsoby rozšíįení vědomíě nové zkušenosti… 16. 2. 1991- Praha - - s velkým nadšením jsem udĜlala celodenní program POSťLSTVÍ UMěNÍ A JÓůA pro Sdružení Nový životní styl v sále TJ Spartak, Praha 4.- MĜla jsem pįipravenou pįednášku Krása v nás a kolem nás s promítáním více než tįicíti diapozitivů. Pak jsme dĜlali obrazovou meditaci a cvičeníě po pauze indická hudba a poezie. - Odpolední pįednáška O ůÍTAħŤŽALÍ, Rabíndranáthu Thákurovi a jeho filozofii , o jeho knize Sádhana byla komponována k jeho 150. výročí narození .- Na letáček jsem použila dįevoryt Ůr. Kupky a citace z jeho knihy Tvoįení v umění výtvarnémě o tom jsem také hovoįila v další úvaze o současném pįínosu umĜní. Začala jsem od prehistorie a bylo to poprvéě co jsem mohla pro velký okruh lidí mluvit svobodnĜ o duchovním smyslu umĜní. To mne hodnĜ povzbudiloě a zájem byl velikýě plný sál. - Nabyla jsem nové zkušenosti poznání smyslu dorozumĜní o umĜní. - MALBA DO ARCHITEKTURY : Počátkem tohoto roku jsem dokončovala malby v Bolzanově posluchárně na objednávku Matematicko- fyzikální fakulty Karlovy univerzity v pražském KarlínĜ. HodnĜ jsem vycházela z dochovaných Bolzanových geometrických nákresů. Zjednodušila jsem je do kompozic na velké panelyolejomalby. Udržovala jsem velmi jemnou barevnost ě aby vynikly geometrické nárysy a obrazce . Malovala jsem vše na sololituě sama jsem všechny pįipravené panely šepsovala.- NejvĜtší byla zadní stĜnaě kompozice na šíįku na téma Bernard Bolzano a Prahaě výška cca 150 cmě šíįka pįes pĜt metrů. - Nakonec zápisem z 29.4.1991 potvrdila umĜlecká komise pro spolupráci architekta s výtvarníkem odevzdání dílaě když investor poslal potvrzení o pįevzetí. Tedy tím vznikl teprve můj právní nárok na honoráį a mohl mi být įádnĜ na můj účet proplacen.- To tedy bylo moje poslední dílo do architektury. Duben 1991 : VÝSTAVA V ůALťRII Kě ČťSKÉ BUŤěJOVICE- PįítelkynĜ sochaįka, iniciátorka skupiny KRUH ´89 domluvila mou výstavu v novĜ založené kįesťanské galerii pįi hlavním námĜstí v Č.BudĜjovicíchě tĜsnĜ u katedrály. ůalerie vznikla z čirého porevolučního nadšení skupiny místní katolické moderny a byl to pĜkný klenutýěvelký a čistý prostor za novým knihkupectvím u Černé vĜže. PovĜsila jsem tam cyklus Geometria Spiritualis, grafiky k cyklu Poutníciě litografie Bolzanovské meditaceě album litografií ke ůítaňdžalí R. Thákura.- Dala jsem tehdy do jednoho celku témataě která byla poznamenána touhou po svĜtĜěplném harmonieě nesena duchovní filozofií a kįesťanskou mytologií. Bylo to poprvé a získalo to velkou odezvu u návštĜvníků podle zápisů v návštĜvní knize.- SamozįejmĜě že se opĜt skoro nic neprodalo. Asi dvĜ malé grafiky. To je u mých výstav bĜžné a neočekávám to. Nikdy v životĜ jsem nevymýšlela vĜci na prodej. 10

- - JAK PRO MNE NASTALA VťLKÁ ŽIVOTNÍ ZMěNA : chtĜla jsem jít učit na vysokou školu nejen protoě abych mohla všechny své síly vĜnovat studentůmě ale také protoě že jsem byla vyčerpána tím letitým shánĜním výtvarné práce pro architektonické prostoryě chozením po rozlehlých mnohapatrových projektových ústavech s tĜžkými deskamiě plnými návrhů a výkresůě objíždĜním stavebě investorůě dodavatelů. Byla jsem již hodnĜ unavena kolikerým jednáním komisí pro spolupráci s architektyě vždy s tĜžkým konvolutem prací pod paží. - Samo obstarávání práce záviselo pouze na tomě zda určitý architekt a pak komise Českého fondu výtvarných umění uznali práci určitého umĜlce za vhodnou. Bylo zavedenoě že pro architekta částka 10% z honoráįe výtvarníka byla jasnĜ uvedena ve smlouvĜ ČŮVU.- Architekt vždy dobįe spolupracovalě ale fyzická námaha zůstala na mnĜ .- Když jsem vezla autem na komisi modely, musela jsem si sehnat pomocníkaě aby je se mnou vynesl nahoru.. ŤojíždĜní na komise do různých mĜst zabralo spoustu času a muselo se jet na jednání alespoň tįikrátě tak jak práce postupovala podle různého mĜįítka v návrzích. Realizace samotná bývala spojena s mnoha cestamiě pįípravami materiálůě pak osazování hotového dílaě také s mou spolupracíě trvalo to vždy nĜkolik dnů.- Žila jsem tak stále ve stresuě často byl zvyšován ještĜ starostmi s dĜtmi a jejich výchovouě což jsem obojí musela zvládnout najednou. Když se ještĜ k tomu pįidala operace v r. 19ň9ě rozhodla jsem seě že dvacet realizací za můj život stačí .Také jsem prodala staré ojeté auto a tak jsem vkročila do nového zdravĜjšího života. - - V květnu 1991 jsem se rozjela vlakem do Olomouceě abych dĜlala konkurs na místo asistenta kresby na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.- Pįedtím jsem tam posílala poštou bednu s množstvím dokumentace mé práce malíįskéě grafickéě architektonickéě s pįehledem výstav a popisem pedagogických zkušeností s výtvarnou výchovou. Byl tam i videofilm z mé retrospektivní výstavy v ŤomĜ umĜní v Českých. BudĜjovicích s mým komentáįemě který mi zabral hodnĜ času..- U pohovoru na dĜkanátĜ pedagogické fakulty jsem hovoįila o své práciě výstaváchě o praxi v kurzech dĜtí a mládeže i na letních táborech.Vyslovila jsem i svou úctu pįed univerzitou s takovou duchovní atmosférou.- Hovoįila jsem potom s tehdejší vedoucí katedry výtvarné výchovyě mladší ženouě teoretičkou umĜní. Působila na mne jako velmi energickáěpodnikavá a vzdĜlaná osoba, byla mi velmi sympatická. Katedra žila a pracovala tehdy v renesančním paláci ě v bývalém purkrabství vedle katedrály sv. Václava a bývalého královského románského paláce. Na první pohled úžasné historické prostįedíě klenuté gotické chodby v pįízemíě velký sál byl zaįízen jako atelier malby a kresby. Takové prostįedí mne fascinovalo. A kupodivu moje práce v Olomouci mi byla dokonce pįedpovĜdĜna ! MĜla jsem totiž více než rok pįedtím reálný zážitek či vizi budoucnosti : v Olomouci se poįádal počátkem roku 1990 velký semináį jógyě byli jsme ubytováni v hotelu u nádraží a pįi první pĜší procházce jsem došla na námĜstí pįed katedrálouě kde jsem opodál na barokním sloupku uvidĜla nápis Pedagogická fakulta UP. Kované mįížové brány byly otevįenyě vstoupila jsem na nádvoįí a jdu k podloubíě nahlížím do klenutých oken a vidím grafické lisy a kreslíįské stolyě na tĜžkých dįevĜných vratech tabulku Katedra výtvarné výchovy. V tichém zamyšlení jsem si sedla na nádvoįí na obrubník kašny a kývala nohama. V tu chvíli mne tehdy jako blesk pįepadla neodbytná myšlenka :

11

tady budu pracovat! - Byla to silná vizeě která trvala asi půlhodinyě byla jsem tím pįekvapena a jakoby omámena. - A stalo se to tedy skutečností ! ! Pįi rozhovoru s paní vedoucí katedry jsem mĜla jednu podmínku: mít na katedįe atelierě protože stále musím výtvarnĜ pracovat. Slíbena mi byla pracovnaě jako mají ostatníě ale nejdįíve že se mám informovat u prodĜkanaě jak moje pįijetí dopadlo. Za panem prodĜkanem jsem musela bĜžet až do univerzitní jídelny v barokním a empirovém prostįedí univerzity. Ťával mi nadĜji. A mohla jsem pįi tom poznatě v jakém zámeckém prostįedí se tu páni pedagogové a zamĜstnanci mohou najíst. Ale zjistila jsem pįitom ke své žalostiě že mou dokumentaci prodĜkan neprohlíželě že ji pįedal vyučujícím malíįům na katedįe. Ti sami mĜli rozhodnoutě zda se jim moje práce líbí. - Tož nakonec je to demokracie. 15 . 6 . 1991- - Ťopis na biskupství Č. BudĜjovice :- - Již pįed rokem jsem vám nabídla koncepci využití kláštera Nové Hrady jako duchovního centra pro laiky. Tehdy mne otec biskup pověįilě abych vytvoįila pracovní skupinu z výtvarníků a architektů ě která by pomáhala pįi nových stavbáchě opravách budov a jejich vybavení…Jelikož Nové Hrady budou provozuschopné až za mnoho letě dovoluji si znovu vznést nabídku spolupráce a prosím o krátkou informaciě zda by mých sil mohlo být v tomto kraji využito. Mezitím jsem totiž byla pįijata na místo asistenta pro výuku kresby na Pedagog.fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Myslímě že to bude dobrá pįíprava pro mé pozdější působení v tomto krajiě také tam budu v blízké době pracovat na habilitaci pro docenturu. – Avšak žádají mneě abych se tam později pįestěhovala. Pįi tom bych chtěla brát v úvahuě zda s mými silami je zde počítáno pro budoucnost, v tom pįípadě bych si byt v Č.B. ponechala a do Olomouce bych dojížděla…. S radostí pįidávám zprávuě že v Katolickém týdeníku byla oznámena první akce duchovní umělecké výchovy pro veįejnostě kterou poįádám jako TALENT ATELIER s dalšími spolupracovníky v jižních Čechách. Je tolik zájemcůě že se kurz musel rozdělit na dva turnusy. Je to ukázka možností pozdější vzdělávací činnosti v Nových Hradechě bude-li ta možnost… Máme také kontakty s rakouskými školamiě které se zabývají rozvojem tvoįivosti mládeže v organizaci ťUROATťLIťRě který nyní u nás v Č.B. vystavuje..- - Myslímě že výchova ke vnímání krásy byla za minulého režimu bolestně zanedbávánaě proto k tomu zaměįuji své síly a prosím o odpověďě eventuelně o rozhovor pįi osobní návštěvě po 24. červnuě kdy se vracím z kurzu kreativity pro studenty zdejší Pedagogické fakulty… - - ŠUMAVA : Spolupráce s cvičitelkou jógyě která učí tĜlovýchovu na Pedagogické fakultĜ v Českých BudĜjovicích ě vyvrcholila mým pozváním jako lektorky kurzu jógy a kreativity pro studenty PdF 17.- 24. 6. 1991 na Šumavě. ŤennĜ jsem s nimi pracovala výtvarnĜ nĜkolik hodin takě aby nakonec mohl každý /á z nich dojít k svobodnému a samostatnému výrazu. Ze zápisníku :KURS Sť STUŤťNTY - ŠUMAVA… tvoįivost a jóga. Je tu asi 25 mladých lidí. Taková ukázka různých vlastnostíě různých cest. I pochybovače tu máme.-Ťnes dopoledneě první den po pįíjezduě jsem vedla experiment HRY S BARVAMI. Bylo to pro ně jako objevování vlastní dušeě uvědomování pocitůě ukazování sebe sama sobě samému… taková reportáž o duševním životěě vytvoįená z pomíjivého prášku pastelů na papíįe. Malovala jsem také pastelem s nimiě na mých věcech se objevovala hlavně modrá barva.- Potom jsem pustila hudbu a rozdala velké papíry : skupina prožívala velké soustįeděníě nikdo ani nepromluvilě byl to meditační zážitekě vlastně již podle įádu jógy : samovolně nastala mauna - mlčení.- Ťalší fáze : toto cvičení pomohlo uvědomit si pocity a vžít se do pocitů druhých tímě že si každý vybral z mnoha desítek výtvorů teně který mu byl nejpįíjemnější. Z mých prací si studenti vybrali čtyįi věci.- V otevįené debatě nad

12

vybranými pracemi jsme hovoįili vlastně o duchovních zkušenostech každého z nás. Kdybychom to neprožili v soběě nemohli bychom o tom hovoįit.- Kromě toho se podaįilo probrat významy barev a jejich psychické působeníě významy negativní a pozitivní. Vycítiliě že menší množství negativní barvy posiluje účinky pozitivní barvyě ta pak v sousedství více záįí. Tématy jejich prací byly různé podoby světlaě růstu ze stįeduě spirálového vývojeě labyrintů … V rozhovoru s nimi jsem objevilaě že prostí amatéįi mohou takto z vlastní tvoįivé zkušenosti porozumět současnému modernímu umění - z prožití významu barevě liniíě tvarů - právě z takového vlastního vcítění. Většina dobįe uhodla pocity toho druhého z jeho výtvoruě pochopila jeho vnitįní ustrojení. Podobně se dá vnímat každé dílo současného uměníě dokonce můžeme pįijít na to ě proč u některých umělců vznikají až hnusné a odporné výtvory u nás i po listopadu 19ň9. Uvažovali jsmeě že snad protoě že autor neměl a nemá životní cílě že pochybuje o smyslu svého života. – Mluvili jsme o působení duchovní sílyě o jejím projevováníě o tomě jak umělecké dílo ji může transferem pįedávat vnímajícímu divákoviě kteįí umělci a která díla v historii lidstva tak můžeme posoudit. Na co si kdo vzpomnělě to jsme prohovoįili.. V dalších dnech jsem tyto základy rozvíjelaě studenti a studentky denně pokračovali ve cvičení jógy a pįi tvoįivé aktivitě pečovali o rozvoj dalších dovedností a schopnostíě o svou duši. Pįišli na toě že na obraze jsou výrazy tohoě čemu lidská duše v té chvíli dává pįednostě čím se zabýváě a vnímající člověk může dávat pįednost dílůměv nichž je hodně touhyě protikladů nebo bolestiě protože jeho duše je v takovém rozpoložení.- Toě co studenti tvoįili ve HRÁCH S BARVAMI , bylo obrazem jejich vlastního podvědomí. Postupně si to uvědomovaliě rozhovorem jejich pįedstavy pįecházely do bdělého vědomí z vědomých pįedstav začali vycházet ke tvorbě dalších obrazů naprosto samostatně. Naučili se myslet ve skicách a malých kompozicích barvami.- Tak jsme pokračovali další dnyě koncem týdne každý vytvoįil několik větších pastelů na vlastní témata. Kromě toho se naučili jinému vnímání uměníě prohlíželi jsme spolu díla umělců 20 .stol. v publikacích ě i katalogy z výstavě které jsem pįivezla. Každý z nich si vybral nějaké díloě druhý den o tom hovoįilě byla vzrušená debata. Tomu jsme věnovali večery. Hodně jsem se naučila i já. Studentům i kolegyni pedagožce se to velmi líbilo. Proto jsem další rok byla zase pozvána na stejný kurzě ale s jiným studenty a studentkami.- Kolegyně byla pedagožkou na katedįe tělovýchovy a spolupracovaly jsme tehdy spolu na systému JOůA PRO ŤěTI. Ona jako cvičitelka jógy napsala text skript pro učitele školětéž pro studenty tělovýchovy na pedagogických fakultách. Pįi vydání použila mých ilustračních kreseb z německé knihy. Také se mnou organizovala semináį jógy v Českých Budějovicích i jiných městech pro cvičitele dětí a pro naše učitele a studentyě což hodně pomáhalo zavádět jógu do škol. 1991- - toho léta jsem ještĜ pracovala na dalších kurzech pro SŤRUŽťNÍ NOVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Vedla jsem dva týdenní kurzy TALENT- ATELIERU na usedlosti mé pįítelkynĜ Ph Dr Miluše Kubíčkové ve Chmelné u Kremže.- Na počátku nás pįekvapila vzácná návštĜva : pįijela jedna vedoucí kurzů z Findhornu, slavného mezinárodního duchovního a pracovního centra ve Skotsku . NĜkolik dnů ta mladá žena s námi pracovala takě jak se to dĜlá v jejich základním kurzu. Učila nás úctĜ ke stromůmě rituálůmě tančili jsme starobylé tance na hudbuě kterou dovezla. Pamatuji si, jak jsme nakonec dávali každý za sebe jeden pĜkný oblázek ke kmeni nejstaršího stromu v zahradĜě to byl prastarý obįadě k tomu ona nĜco zpívala. - Moje kurzy tvoįivosti byly výbornĜ obsazenyě mĜly vždy kolem padesáti dĜtíě dospĜlých i mladších účastníků. Atmosféra byla pĜknáě s indickou kuchyníě večer se vedly s paní Kubíčkovou duchovní rozhovory pįi táboráku. - - Na každý den jsme mĜli jiný 13

výtvarný program. Samozįejmostí bylo cvičení jógy ráno pįed snídaní a večer pįed večeįíě k tomu obĜtavĜ pįijely pozvané cvičitelky. – I pro různé výtvarné techniky a metody jsem zvala vždy specializované výtvarnice a spolupracovníky. Na druhý kurz pįijel napį. sochaį P. Míkaě který v té dobĜ začal učit jako asistent na AVUě vedl tam dokonce fantazijní tvorbu. ZROD NOVÉ METODY V TALENT- ATELIERU : Pįi práci v tĜchto letních kurzech kresby a malby mne pįekvapiloě že jsem mohla dĜlat nové objevy : vedla jsem zvlášť dĜti a zvlášť dospĜlé. První dva dny jsme postupovali od nácviku linií až ke zvládnutí základů techniky malby pastelem. Podaįilo se vyvolat i dobré soustįedĜní na motoriku prstů ruky- na jemné tahy a pak na silné tahyě byl to nový systém ovládání linie tlakem v prstech s vĜdomou koncentrací na určitá místa a gesta - a to u dĜtí i dospĜlých - na krouživé pohybyě kįivkyě půlkruhyě kruhy ě ty pak nejširší plochou pastelu jako široké tahy barvou se roztíráním propojovaly. ŤĜti i dospĜlí tak vĜdomĜ vytváįeli pįechody různých barevných tónů do sebe. Učili jsme se pak vĜdomĜ pokrývat plochyě pak je tvoįit do podoby jednoduchých geometrických tvarů.-- V dalších dnech jsem je vedla k objevování vlastních schopností. Mou zásadou pįitom bylo pracovat s každým zcela individuálnĜ. Šli jsme na to postupnĜ : vždy se začínalo u skic a menších formátůě pozdĜji po polovinĜ pobytu jsme začali užívat vĜtších papírůě nĜkteré dĜti si troufly i na nejvĜtší formátyě což byl arch balicího papíru vĜtší než A1. – Mnozí z nich pįi tom objevili krásné nové pįedstavy a obrazy v sobĜ.- Ukázalo se miě že tato jednoduchá metoda poznávání vlastností výtvarného materiálu ( pasteluě který je pro začátečníky nejvhodnĜjší) zároveň s prostou sebekontrolou pįi základním nácviku je tak důležitáě jako pro klavíristu cvičení stupnic a akordů. - - . Všichniě kteįí to vyzkoušeliě to velmi dobįe pochopili a prožiliě a tím se v jejich podvĜdomí probudily nové pįedstavyě ve vůli vznikla silná touha tvoįit . Pozorovala jsemě že se rychle zdokonalily i manuální schopnostiě technika rukopisu – a to dokonce i s osobitým pojetím a originalitou. ZmĜny byly patrné ze dne na den. A kupodivu tak jednoduché postupy mĜly velký vliv na rozvoj fantazie a pįedstavivosti u každéhoě ať dítĜte či dospĜlého.. Tak jsem postupnĜ mohla vytváįet novou metodu pro výtvarnou práci s amatéryě která by se dala samozįejmĜ použít na základních školáchě v rodinách a také v mateįských školách. Jako nejdůležitĜjší cíl jsem sledovala, aby se malování a kreslení vrátilo zpátky do rodině aby se nenahrazovalo sezením u televize a prací na počítačích. K tomu patįil základní zámĜr vytváįet silné individualityě které by samy ovlivňovaly růst svých schopností a dovedností a mĜly by vliv na okolíě na rozvoj kultury a vĜdy.- To by se podaįiloě kdyby se v tom s nimi pak pokračovalo dál.- MĜla jsem k tomu krásnou pįíležitost pozdĜji jako univerzitní pedagog. Tyto metody jsme se studenty a studentkami katedry výtvarné výchovy v Olomouci rozvíjeli od r. 1991 v různých variacích celých 12 let. - - Na onen TALENT ATELIER do Chmelné pįijely i osvĜdčené odbornice na akční činnosti- učitelky z LŠU Strakonice Ťr Lískovcová a V. BĜlochová. ProvádĜly pĜkné akce s dĜtmi v pįírodĜ : prožívání vlastní krajiny, hru v leseě malby a frotáže. Velké asambláže se dĜlaly ve stodole jako prostorové objekty z nalezeného materiálu - na námĜt Duchové a strážci tohoto stavení. Pozvaný įezbáį vedl i kurz įezbáįstvíě kluci a otcové se učili dĜlat loutky.-Na obou kurzech atelier keramiky vedla keramička VladĜna Konvalinkováě moje pįítelkynĜ z Českého Krumlova. ŤĜti tvoįily malé

14

pįívĜšky a drobné plastikyě odvezli jsme je vypálit do Krumlova a dĜti je vždy na závĜr kurzu dostaly již vypálenéě což vzbudilo výbornou náladu. NávštĜva keramického atelieru byla pro dĜti důležitáě vidĜlyě jak se co dĜláě zkusily si práci na kruhuě prohlédly si pec i sochy a nádoby umĜlkynĜě vystavené na stolech a policích.- Na oba kurzy pįijel hudebník Pospíšil s koncertem indické hudbyě mĜl pravý sítárě tablaě bubínkyě na ten večer pįijeli i pįátelé a známí z Č. Krumlova a BudĜjovic i z okolí. – Na každém kurzu jsme poįádali na závĜr karneval, dĜti si samy vymýšlely a tvoįily masky a obleky. UdĜlali jsme dokonce maškarní průvod po vsi s hudebními nástrojiě zpívalo se a hrálo veįejnĜ a lidé vycházeli ze dveįíě aby nás vidĜli a pozdravili.- Ťvakrát nás ze své dobré vůle a zadarmo navštívil léčitelě který už dlouho na ten statek jezdilě a pomohl všeměkteįí se na nĜj obrátili.- Mnoho zúčastnĜných bylo toho názoruě že by takové soustįedĜní mĜlo trvat nejménĜ 14 dní. Podobný letní tábor jsem zorganizovala ještĜ v dalším roce. ZE STUDIA HERMETISMU 1991 : pįed lety jsem se setkala s psychologem Ph Dr Milanem Nakonečným . Navštívil mne v ČB nejprve v atelieru na doporučení mého známého psychologaě pro nĜhož jsem dĜlala v Ň0. létech kresby mezních situací ve sportech k jeho testům vrcholových sportovců. – Ťr Nakonečný mne požádal o jakousi spolupráci na pojednání o surrealismuě kde jsem asi mĜla sehnat reprodukce, tehdy mne pozval k sobĜ do Tábora. Tam jsme hovoįili o jeho výzkumech okultních vĜd a jeho osobních zážitcích a půjčil mi různou literaturuě týkající se českého hermetismu. O tom hned po listopadu 19ň9 vyšla jeho obsažna encyklopedie, a nyní tam nalézám nĜkteré zajímavé vĜciě inspirativní pro mou práci. Vybírám jen to hlavníě co nám ve škole zamlčeli : - - CO ĮÍKÁ HťRMťTISMUS O UMěNÍ (autor Pierre Lasenic, alias Petr Kohout z jihočeských Lásenicě který se za první republiky proslavil výzkumem v Kambodži na Angor Vatu):- - Tajná hermetická iniciace se dá snadno nalézt ve veįejných dílech įady velkých umělcůě tajná hermetická učiliště podrobují pįísným zkouškám fyzickéě morální a intelektuální schopnosti kandidáta již do nejstarších dob ( Egyptě Chaldejciě Peršanéě Babyloně Kabalistéě gnostikovéě rozekruciáni a j. ezoterní įády ) Viditelný svět je pįesným dvojníkem světa neviditelného.- ťxistuje šest hermetických vědě z nich metapsychika zkoumá stavy duchaě dušeě jejich senzibilizaci a skryté jevy v poeziiě umění a estetice..Magie v nejširším slova smyslu je slučitelná s uměním i vědouě je syntézou obou.. Člověk k člověku mluví įečíě člověk k absolutnu a absolutno k člověku mluví uměním. Svět umění je hranicí obou sfér... Nedefinovatelné zážitky pramení z kosmického absolutnaě ať již je ve stįedu vesmíru či ukryto v člověku…A to myslímě že je důležité.. -Jen se poįád dívám a učím ě co všechno dokážou lidé vymyslet. Podle mé osobní zkušenostiě potvrzované spoustou moudrých učitelů a knih, včetnĜ nejnovĜjších výzkumů – je to vše- stručnĜ įečeno skryto v naší mysli. Nikde jinde.- A dál pan Lasenic įíká : Pravým umělcem je teně kdo svým dílem dokáže uvést člověka do vnitįního vytrženíě a to je aktem magickým …adept totiž evokuje absolutno uměnímě mluví obrazem k Bohuě a Bůh mluví k němu v obrazech… Absolutno vnitįních stavů může vystihnout jen opisě symbolě harmonie barevě tónůě tvarů či slov…to je poslání umění jako svátosti a poslání umělce jako kněze..- - Myslím si aleě že to je hodnĜ odvážné tvrzení pro naše materialistické vzdĜlance. Poslání umĜlce jako knĜze by jistĜ kdekdo rád využilě chápání umĜní jako svátosti bychom ale mĜli nechat na soukromí umĜlců a diváků.- Ono absolutno vnitįních stavů se pokoušejí nastolit i současní tvůrciě kteįí se masochisticky drásajíě polévají barvamiě zasypávají 15

pískem nebo hlínouě bodají seě stįílejí do sebeě zavĜšují se nazí na háky a lankaě pįed zraky diváků se pįedvádĜjí anebo o samotĜ se takto v nebezpečí života fotografují ! Įíká se tomu performance a žádný divák si to neodnese domů- leda na fotografiích.Pro mne jsou to projevy patologickéě nikoliv tvůrčíě natož umĜlecké..- Poįád o tom pįemýšlím : proč teoretici výtvarného umĜní nevidí pravduě nemohou označit takové konání rozumnými slovy ř- Což to není pro nĜ na první pohled patrnéě že se jedná o vychýlení z duševní rovnováhy u takových tvůrcůě a že je to nebezpečné pro divákyě v nichž transferem vzniká podobný duševní stav ř Je to možnéě že teoretici na rozdíl od diváků posuzují takové činy bez emocíě ale i bez ohledu na zdravý selský rozum a vnímání nás všech ř Pak jsou ale již zasaženi a deformováni.. jako v tom mém snu o vepįových nosech ze šedesátých let…… SKUPINOVÉ VÝSTAVY :ůRAŮIKA SČUůě HOLLAR, ŠPÁLOVA ůALťRIťě Prahakvěten a červen 1990 - - Výstava velmi důležitá pro sdružení českých grafikůě které prožívalo své znovuzrození. Byl vydán veliký katalog. První pįedstavení současné tvorby bez cenzuryě zároveň také jubilejní výstavaě pįehlídka práce za léta 19Ň0 1990, kdy byla činnost Hollaru pozastavena a jeho spolková galerie zabavena pro ideové výstavy SČSVU. PozdĜji se z ní stala Pamětní síň Julia Ůučíka a v lednu 1990 ji Sdružení českých umĜlců grafiků Hollar dostalo zpĜtě musela však projít rekonstrukcí. NOVÉ OBORY ůRAŮIKYě KRAMÁĮOVA ůALťRIť PRAHA 6 , 15. 9. – 13. 10. 1991 VIZť ZNIČťNÉ CIVILIZACťě POMNÍKY - - Zde jsem pįedstavila mou vlastní technologii pįevodu fotografie do leptu s akvatintou pįes autotypii. Mé tisky mĜly pįipomínat novinovou reportážě nebo družicové snímky povrchu zničené planetyě jakoby nedotištĜné. Poįád mne hluboce zasahovaly zprávy o lidském devastování pįírodyě znečišťování vzduchu i vodstvaě drancování pralesůě znehodnocování úrodné půdyě tedy jsem svou instalaci nazvala ůlobálni ekologické ohrožení. -A pįedpokládala jsemě že se to nikomu nebude líbit. Ťopis prof. Milanovi Knížákoviě rektorovi AVU z 9. 10. 1991 Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP Olomouc Ťobrý deně Milane ! Sděluji tiě že na katedįe výtvarné výchovy PdŮ UP Olomouc se vytváįí program pro zcela novou unikátní výstavní haluě která se bude otevírat pįed Vánoci pod stįechou velké budovy pedagogické fakulty na Žižkově nám. Je to bývalý betonový kryt proti leteckým bombám ě který byl vybudován během sovětské okupace pro generální štáb sovětské armádyě který tuto budovu obsadil na 20 let.- Rozměry výstavní haly galerie Půda : délka cca 42 mě šíįka cca 10 mě další prostor cca 25 m. 10 m. Celý strop je skosený do hįebenu stįechyě bílá betonová žebra mu dávají zvláštní sakrální charakter. Budeme nabízet výstavní prostor s vytápěním a osvětlením zdarma . Zájemci o výstavu si zajistí dopravuě ostatní vše dle dohody. Je to studentská galerieě takže máme zájem o výstavy atelierůě studentů a čerstvých absolventů. Nemáme sklaě vítány jsou instalace prostorovéě environments a p.Píši ti o tom dįíveě než dáme dohromady definitivní programě abychom AVU a tebe s tvými studenty mohli dát pįednostně do plánuě pokud bys měl zájem. Měli bychom radostě kdybys chtěl se svými studenty u nás vystavovat.- Máme také v plánu spolupracovat s Věrou Jirousovou.- Na první výstavu k zahájení činnosti galerie Půda nám dodává Občanské hnutí výstavu Bowmana ( USA) s průvodním slovem I.M. Jirouse. To má podporu Úįadu města Olomouce

16

v podobě menšího grantu..- ůalerie je ve 3. patįeě lze však využít k vystavování i prostory širokého schodiště.Chystáme venkovní poutače a transparent na balkon fasády. Založíme také občanské sdružení galerie Půdaě abychom mohlo žádat o granty na naše projekty.Učím zde na katedįe výtvarné výchovy budoucí učitele na uměleckých školách. Jsou tu jako učitelé noví lidéě jmenovaní po listopadu 19ň9 po konkurzech. Program galerie určuje naše katedraě vybrali mne do užšího týmu. Zároveň si dovoluji tě pozvat na mou instalaci ůLOBÁLNÍ ťKOLOůICKÉ OHROŽťNÍ na výstavě Nové obory grafiky v Kramáįově galerii v Praze 6ě končící 13. įíjna. Vystavuji ten cyklus poprvéě ač vznikal od r.19Ň5- a právě to je část mé práceě která v sobě nese i zdůvodněníě proč jsem po listopadu cítila nutnost být se studenty a podpoįit je všemi silami a zkušenostmiě co mám. Pįikládám telefony na mne a kolegy odb. as. Havlíka a Krtičkuě kteįí jsou členy týmu studentské galerie Půda- také můžeš jednat i s vedoucí katedry Ph Ťr Myslivečkovou . S pozdravy D.P. ( Výstava studentů atelieru prof. M. Knížáka v naší nové studentské ůalerii Půda na Pdf UP Olomouc se uskutečnila další rok) - - Ze zápisníku: Olomouc 14/10/1991 -Pedagogická fakultaě katedra výtvarné výchovy. Již sem jezdím více než měsíc. Tiché klidné místo u katedrályě kde pracujeme a pįemýšlíme se studentyě místo prodchnuté modlitbami mnoha staletíě mne stále více a více pįitahuje. Je to pro mne nevysvětlitelné… Postupně pįivykám novému rytmu a ptám se sama sebe : jsem určena k tomu být pedagogem ř Je to moje poslání ř- Již pįed lety, za socialismu, jsem to s úžasem četla v mém horoskopuě který mi tehdy tajně udělala pįítelkyněě cvičitelka jógy a dobrá astroložkaě s níž jsem spolupracovala na kurzech pro invalidy. - Ale tehdyě za tvrdého režimuě jsem nesměla učit.. 13/ 11/ 91 Starobylé mystické centrum u románského sídla králů. V téhle budově na katedįe jsem několikrát i spalaě než jsem dostala ubytování na kolejích pro cizince a lektory.- Je to velká změnaě znamená posun v nárocích - daleko více obětovatě učit se pracovat pro druhé. Mám také dost času na studium : těch dlouhých sedm hodin jízdy vlakem z Českých Budějovic do Olomouce a zpět. - - Dnes byl básník I. M.Jirous v Olomouciě na vernisáž Bowmana pįijelě kterou jsme poįádali a souvisela s Chartou.Výtvarník Bowman z USA vystavoval v naší nové galerii Půda. - Seděli jsme společně s mnoha lidmi po zahájení v místnostiě kde byl klavír. Později jsem začala hrát na klavír staré známé melodieě Jirous začal tančit a podle svého zvyku si sundal horní díl oblečení. Choval se ten večer hodně uvolněněě skoro jako mladý výtržník bez sebekritiky. Asi odbourával špatné vzpomínky na devět let kriminálu … - - Čtu HRAŤ NITRA od sv. Terezie. Jsem zklamána její nejistotou ve všem. Cesta jógy je propracovanějšíě jistější, vyrovnanější. Ťomnívám seě že u Terezie její veliká sensibilita se pojila s neurosouě stálým sebepodceňováním a nezįídka sebetrýzněním. Snad byla podporována tím směrem svým zpovědníkem.- Nevidím pro to rozumné důvody. PročřTakový stav ducha je hodně nevyrovnaný. Jak se mohl stát vzorem pro možná statisíce věįícíchě i įeholnicě mnišekě įeholníkůě mystiků ř Tím více oceňujiě jak čistá a systematickáě bez rozrušování citů je cesta jógy. Její utįídění stavů mysliě jemné duševní rozboryě cesta k dokonalému zvládnutí nejen tělaě ale i svých pocitůě vášní a také svých chyb-to je naší psychologií nepįekonáno! (Ťobįe a na vědecké rovině o tom píše Mircea Eliade) .! ! Byrokratická náboženství ťvropy nás tĜmto vĜcem nemohou naučit. Ani teologické fakulty… 17

Ťopis prof. Ph ŤR. J. Kotalíkovi,teoretikovi umĜní , 9/ 12/ 1991 Vážený pane profesoreě prý jste mne několikrát sháněl v Č.B .- Posílám materiály o mé práciě jak mne žádáteě ale články z novin nejsouě nesmělo se o v minulém režimu o mé práci psát.Vzpomínám často na vaše jedinečné pįednášky a vaše obsáhlé vědomostiě které jste nám pįedával. Byl to jediný pramen informací o umění 20. stol.ě který pro nás studenty AVU byl k dispozici.- Kromě toho pak zbývaly tu a tam časopisy jako Kunstwerkě kde mí spolužáci měli jednou také reprodukce.Psal o nich Pierre Restanyě a netušilě že za to mohou být našimi orgány StB vyloučeni ze studia na AVUě vy jste jim pak jen dal rektorskou důtku a jejich bytí na škole jste obhájil. Pamatuji siě jak jste nám jednotlivě pomáhal v osobních rozhovorechě a za to vše vám děkuji.Mám ale tuto prosbu k vám : pokud budete psát o mé práciě tedy velmi důležité je toě že nejsem jihočeský umělec a nepočítám se k nim. Nepokládám za nutnéě aby se o mně psalo v Jihočeské pravdě a také jihočeští umělci nepočítají se mnou. - Nedostávám žádná oznámení o akcíchě dokonce na výstavě loni mé práceě které jsem včas a įádně odevzdalaě vůbec nevystavili a ani nedali vysvětlení. Na mé dopisy výbor nikdy nereagovalě na návrhy po listopadu a žádostiě poslané nové Asociaci jihočeských výtvarníkůě jsem nedostala nikdy odpověď.- Jsem dlouhá léta členkou SČUů HOLLARě to je jediné solidní sdruženíě které však bylo komunisty zakázáno. V Asociaci jihočeských. výtvarníků po těchto věcech již nebudu a nemám k nim ani vztah jako rodák. Narodila jsem se v Prazeě tam duchovně patįím ě chtěla bych se tam vrátit. Zde v Č.B. jsem pįežívala po r. 196ň jen jako v nucené ilegalitě. –Proto prosímě pokud chcete o mé práci psátě abyste se nezmiňovalě že moje práce se vztahuje k tomuto krajiě vždyť se sem nepočítám. Jak víteě působím na fakultě v Olomouci, ale rodiče a syna mám v Praze. Ťodávámě že zde situace vypadáě že se budu muset stěhovatě a to do Prahy.. Pįijel z USA bývalý majitel domu U Zvonuě kde bydlím v I. patįe - a udělá z něj Hotel u zvonu. Srdečně zdraví Ť.P., České Budějovice - - Velmi dobįe napsaná studie prof. J. Kotalíka Tvorba Ťany Puchnarové vyšla v r.1992 v Jihočeské pravdĜ . - - Z pracovního zápisníku : ZAHALťNÉ KRťSBY A JEJICH OŤHALOVÁNÍ Vznikaly v rychlém sledu ě jakoby se uvolnila závora v pįeplnĜné pįehradní nádrži.MĜla jsem naléhavý pocitě že nĜjaké ohromné vĜdomíě které nás obklopuje, si vyžaduje takového výrazu : linie pįibývají po vrstváchě jejich průbĜh je následován dalším proudem linií. Užívám pomíjivých materiálů: mikrotenuě igelituě celofánuě protože ta práce je naplnĜna pomíjivým časem. Kresba se zahaluje a ukrýváě neboť naše vĜdomí pracuje stejným způsobem. Pįi soustįedĜní na práci cítímě že myšlenky a také vize vycházejí z podvĜdomí do vĜdomíě a mohou jako svĜtelný paprsek vystįelit do velkého nadvĜdomíě které je nám všem na této planetĜ společné ( jak myslel také Hegelě nejen východní mudrci ..) možná i do kosmického vĜdomí. - NĜkteré kresby mají více vrstevě více obalů ě jakoby vrstev vĜdomí kolem sebe. Když je divák prohlížíě mĜl by je odhalovat a zahalovatě dívat se na spodní i vrchní vrstvy podle libosti. Na kresbáchě zavĜšených v místnostiě pracuje i průvan – sám kresby odhaluje a zahaluje. Pracuje tu pįírodní prvek- vítrě tedy pohyb živlu vzduchu - a to je v harmonii s mým narozením ve vzdušném znamení Vodnáįe...Vzduch – vítr pohybuje umĜlými prvkyě průsvitnými plochamiě které jsou pįekážkami proudĜní a nesou stopy duševních stavů.- Používám různých umĜlých hmot : celofáně mikroten,

18

igelitě vliselině pauzovací papírě které jsou průhledné nebo průsvitné - mají totiž zvláštníě zdá se miě že až nadpozemský výraz a charakterě zachycují mnoho svĜtlaě odrážejí mnoho tįpytu a svĜtelných záblesků. UvĜdomuji siě že důležitý je můj osobní vnitįní stavě když pracuji na kresbách – nezávislý na tomě co se dĜje v okolním svĜtĜ ( nejlépe tomu odpovídá slovo z jógyě označující stav blaženosti : satčitánanda)… Průhledný nebo poloprůhledný materiál dává kresbám zvláštní vnitįní svĜtelnost. Hravé odleskyě jasné či matnéě zvyšují záįivost dílaě - jak se to shoduje se s mým zcela určitým zážitkem z dĜtstvíě na který nikdy nezapomenu!!... Myslím siě že teprve po zhroucení moci totality a temnoty se může veįejnĜ ukázat touha po svĜtleě po onom jasuě který jsme již kdysi prožili. Je to skryto pod mnoha závojiě- dĜlám však pravdivé zážitkyě skutečné zkušenosti. Tyhle hotové kresby jsou podle mého zážitku vlastní įečí duše… Odhalování kresby je vzpomínáníě nalézání sama sebeě možnáě že by se to dalo nazvat jako taková materializovaná meditace. Možnáě že to je i takové očišťování tohoě co se bojíme odhalit uvnitį sebe.. Je to pro mne neuvĜįitelnĜ nové a zcela náhle pravdivé. Jako duše se otevírá a zavíráě tak i kresba se odhaluje a zahaluje. Průhlednými vlavými kresbami můžeme procházet takě jako se vchází do jiného svĜta. Je to svĜt nadĜje v jemnou vĜc… Kresby – brány ! Průchozí konstrukce ! Pįipomíná se mi įada mých bílých UTOPIÍ a projektů SNY O CIVILIZACI : navržené drátĜné konstrukceě potažené průhlednou blánou - až dosud od r .19Ň2 jsem je pro nedostatek penĜz nemohla realizovat. Pįipomínají se mi i moje cykly KĮIVKYě které začaly vznikat od r. 1966 do 19Ň0 a dosud jsou ještĜ živé.- Bojím se každého teoretického výkladu mé práce. Jak pak o tom může psát nĜkdoě kdo to nedĜlal a neprožil ř Bojím se zplanĜníě zatvrdnutíě umrtvení tĜchto neurčitých a promĜnlivých vĜcí. Ťlouhá léta cítímě že pįeci „duch vaneěkam chce“ a nelze jej popsat žádným slovem. 5. 2. 1992 - - Katedra výtvarné výchovyě OLOMOUC. Vyučuji naplnoě na celý úvazek. Je to s podivemě jak mne to pįitahuje - prostįedí lidíě kteįí jsou ohleduplníě srdečníě upįímníě to se jinde na vysokých školách nenajde . – Účastním se každý týden porady katedryě pečlivĜ si zapisuji. Každý učitel dĜlá nĜco mimo výukuě dostala jsem na starosti koncepci a organizaci výstav v naší nové studentské galerii Půdaě ještĜ s dvĜma kolegy malíįiě a tak zakládáme Občanské sdružení galerie Půda.- Byla jsem kvůli tomu v Praze na Ministerstvu vnitra.. Stanovy jsem opsala z UVU a upravilaě získala jsem podpisy nĜkolika kolegůě ministerstvo vnitra nám to orazítkovalo. Tam jsem šla osobnĜ poprvé v životĜ - a myslímě že asi naposled. Zapůsobilo na mne ošklivĜ to hrozivé hlídání u vchodu a velká lesklá ocelová brána s čidly na zbranĜ. Prošla jsem tím otįesena. Jak je to možné v situaci svobody ?Ale co človĜk neudĜlá kvůli umĜní a studentům ! Podle pįedem dohodnutého plánu výuky kresby mám učit v 1. a 2. ročníku ZUŠ kreslení tradičnímu : naučit vidĜt proporceě perspektivuě a to na vidĜné realitĜě také dobįe komponovaná zátišíě mĜstské vedutyě zákoutíě dojít k figurální kresbĜě anatomiiě portrétuě fyziologii. Tak jsem hned začala shánĜtě proč tito studenti nemají v 1.ročníku anatomiiě a narazila jsem : rozvrh je plnýě počet hodin se nesmí pįekročit.-Co je tady dobré : mezi pedagogy a vedením katedry panuje dohodaě že každý umĜlec ručí za kvalitu své výuky sám.- Kolegaě který byl jmenován vedoucím oboru malbyě kresby a grafiky mi įíkalě že by bylo dobré naučit studenty také nĜkolika 19

experimentůmě které by mohli použít jako metodu vlastní výuky. - - Začínám tedy pracovat se studenty učitelství 2. st. ( základní školy ) novými metodami ě které jsem objevila : procvičováním liniíě kįivekě obloukůě ostįe klikaté linie v různých siláchě pak komponujeme základní geometrické obrazce – trojúhelníkyě čtverceě kruhyě určitá kreativní zadání.- Nazývám je HRY S LINIEMI, pak v další fázi HRY S BARVAMI : to jsou cvičení v kresbĜě která probouzejí novou citlivost a současnĜ fantaziiě dají se použít ve výtvarné výchovĜ od mateįské školkyě i ve hrách s dospĜlými.-Pak si vyprávíme o kresbĜ a co kresbou vyjadįujemeě že smysl umĜlecké činnosti není napodobit toě co existuje pįed našima očimaě ale ve vyjádįení tohoě co materiálnĜ neexistujeě co vidíme uvnitį. 6.2. 1992- - Nový semestr. První hodiny kresby se studenty 1. ročníku ě kteįí by mĜli učit na základních umĜleckých školách. NĜkteįí se možná stanou samostatnými umĜlciěokusí tĜžkosti životního boje a radosti z nalézání..- Ťala jsem si za úkol vyzkoušet s nimi nové metody cvičení s liniemi a se tvary,. -Začali jsem odvíjením papíru z roleě který jsme pak v nĜkolika pruzích položili na zem velkého atelieru. I įezání papíru bylo ukázkou skupinové spolupráce –i když įezací nástroj jsem mĜla jen já. - - Pracovali potom vsedĜ na zemiě vedle sebeě na rozestup natažených pažíě kam na papíru dosáhli. První fáze : nejprve mnohonásobnĜ za sebou linie vĜdomĜ tažena shora dolů pįes velká formát - nĜco jako ouverturaě - - uvĜdomování si tlaku v prstechě nĜkolik slabýchě pak silnĜjšíchěpotom nejsilnĜjších linií v plném soustįedĜníě pak naopak zdola nahoru - - Ťalší fáze : stejným způsobem cvičíme velké obloukyě a to již postupnĜ i levou rukou- tak aby se obsáhla celá plocha papíru.- Pįes hotové oblouky jinou barvou táhneme linie v obloucích opačnĜ zakįivenýchě zase prociťujeme jejich různé síly a hlídáme své vĜdomíě prsty a zápĜstíě volnost v celé ruce… Tįetí fáze pįípravy : plochou pastelu jiné barvy vytváįíme nĜkolik oblouků pįes svou liniovou kresbu v libovolném místĜě jeden z tĜchto oblouků pak vĜdomĜ roztíráme tak, aby se spojil s okolními oblouky a liniemiě pozorujemeě co dĜlá a jak se chová na ploše papíru pastelový prášekě jak se mísí dvĜ až tįi barvyě pak podle vlastního uvážení vytváįíme malé plošky nebo vĜtší.ě aby se vyvážila kompozice. Čtvrtá fáze : obracíme velké pruhy papíru na zemi na druhou stranuě na čisté plochy začínáme volné kompozice z linií tenkých a silných ě a také z ploch a plošekě k tomu pouštím tichou klasickou hudbu. Ťala jsem studentům určité možnostiě jak pokračovat : užívat linií a oblouků s ploškami nebo komponovat jednoduché geometrické tvary - čtverecě kruhě trojúhelníkě obdélník. Pozorujiě co kdo dĜlá a jsem potichu, jako bych tam nebyla. To jsem jim i įekla - že si mohou vytvoįit co chtĜjíě že do toho nebudu zasahovat.- UvĜdomuji siě že jsem jediný pozorovatelě který má výsadní možnost vidĜt zrod a rozvíjení pįedstavě prožívám vzácnost chvíle v nádherné atmosféįe. - - Jedna dívka užívá v pastelech tvary linií a obloukůě uvnitį nechává prázdnoě které obklopuje černí. Vedle vlevo u jednoho studenta vzniklo z linií centrum záįivé energie ve žlutých a oranžových odstínechě dále napravo vidím u studentky vyrovnané pole jako komponovaný obraz z černých linií a fialové plochyě jiná dívka ( įíkáme jí Ašatka) pokračovala klidnĜ v naznačeném úkolu : po oblých tvarech na určitá místa pįidává trojúhelníky nestejných velikostíě nakonec i velký kruh ě vznikla volná kompozice s vycítĜním smyslu. V kresbĜ jiné studentky ústįední motiv žluté sluneční energie pokračoval v kompozici s bílouě až se dotvoįil

20

obraz. U vedlejšího studenta se černý sytý oblouk pįetavil v mírnĜ hnĜdavý závan na pozadí bĜlomodrého kruhu a modrého čtverce.Byla jsem okouzlena, poprosila jsem je na závĜrě aby napsali své dojmyě prožitky a pįedstavuě jak by si sami vytvoįili úvodní metodu pro začátek práce s dĜtmi ve výtvarné výchovĜ.- -To jsem si vzala do svého archivu - potom jsem hovoįili o Kupkovi a o všemě co človĜka inspiruje.- ART UNSťťN : Pįíprava výstavy v Praze : dávám dohromady své cykly konceptuálních kreseb z Polska 1976-78 a také katalog s mým textem. Bude výstava v Ústavu makromolekulární chemieě kde za socialismu vystavovala įada lidíě kteįí ve svazových síních nesmĜli.- Na katedįe v Olomouciě kde od záįí pracujiě mi kolegové doporučili nakladatelství Votobia s vlastní tiskárnouě donesla jsem jim mé texty a įadu perokreseb pro černobílou knížečku ART UNSťťN. PRAHA :11. – 31. 11. 1991 : NťVIŤITťLNÁ KRAJINA – ART UNSEEN : konceptuální kresby Ť. PUCHNAROVÉ z 70. let - Ústav makromolekulární chemieě Praha -Petįiny Zahajovala Ph Ťr Věra Jirousováě pozvala jsem k tomu dávného kamaráda Jaroslava Hutkuě aby zahrál pár písní. Celá atmosféra ě daná mými koncepty z období pobytu v Polsku a vzniku Charty ŇŇ nás vtáhla zpĜt do let disentu a undergroundu .- Moje texty v katalogu se vztahovaly hlavnĜ k práci se slovy a jejich významyě hlavnĜ k hledání smyslu umĜníě které vlastnĜ nevidíme. Pro nás zbývají jen našemu vnímání dostupné hmotné stopy práce s materiálem na ploše papíru. V pįírodĜ jsem v kresbĜ pracovala pįi prožívání krajiny tímě co jsem našla na místĜ - se zelení listůě úlomky zeminy a grafitu ě zapisovala jsem datum a čas. JeštĜ v Polsku vznikly projekty her kamenů v nekonečném prostoru ( z oblak se staly balvany).- Celý text pro katalog byl založen na fiktivním rozhovoruě kdy jsem návštĜvníkovi postupnĜ vysvĜtlovala okolnosti a pohnutky vzniku jednotlivých kresebě projekty a koncepty. - - OLOMOUC : Počátkem r. 1992 jsem navrhla na katedįe výtvarné výchovy poįádání tzv. Uměleckých debatě kde by kolegové umĜlci pįedstavili studentům i veįejnosti svou tvůrčí práciě své zámĜryě programy pro studentyě vyvolali diskuzi. Vyplývalo to ze situaceě neboť jsem jinak nemohla sama poznatě co druzí kolegové dĜlajíě jakými cestami prošli. Pįitom mají shromáždĜnou dokumentaciě diapozitivyě katalogyě nĜkteįí i videofilmy. Navrhla jsemě aby se takové besedy konaly pravidelnĜ v určitý den v týdnu ě aby se staly tradicí a místem společného poznáváníě také pįíležitostí pozvat hostyě kteįí u nás vystavují nebo budou vést workshop. - - Na poradĜ katedry jsem to dostala veįejnĜ za úkolě a tak se večery s názvem UMěLťCKÉ ŤťBATY začaly poįádat od záįíě kdy jsme již byli pįestĜhováni. Koncepci programu jsem dávala ke schválení na schůzkách katedryě propagaci a organizaci každého programu jsem dĜlala sama. Na každý večer jsem navrhla leták s reprodukcí díla pįednášejícího umĜlce, s univerzální hlavičkouě text a písmo na PC napsala paní sekretáįkaěneboť jsem tehdy PC ještĜ nemĜla.. Letáky na každý večer jsem osobnĜ roznášela po kulturních místech v centru mĜstaě na studentské koleje je povĜsili studenti. Ťo všech fakult se dostaly prostįednictvím univerzitní pošty. Ťávala jsem oznámení i do Žurnálu UPě který vycházel týdnĜ. - Sešlo se vždy hodnĜ zájemcůě a myslímě že studenti z toho mĜli užitek.- Avšak myslímě že takovou práci na propagaci by nikdo nedĜlal. NabĜhala jsem se po Olomouci a UP pĜknĜ a dost.- - -

21

10. 2 . 1992 - - PRAHA : ve ŠpálovĜ galerii jsem byla na zahájení výstavy Vertikální nostalgie - kresba z Olomouce- Vystavovali z katedry kolegové Havlík a Jochmann,pak Stratil a Ťaněk. - K výstavĜ mluvila paní Yvonna Boháčováě neobyčejnĜ citlivá teoretička umĜní. Pįekvapení Ťaňkovými kresbami : racionálnĜ pečlivé sítĜ na milimetrovém papíįe vytvoįí geometrické obrazce ze stovek narýsovaných rovných liniíě působí ale magickyě až mystickyě mohou dobįe navodit meditační stav.- Nocleh jako vždy u maminky v Ťejvicích.. Druhý den výstava Nová geometrie v Technickém muzeu na Letné. Įediteluje tam dávný známý Ing Ivo Janoušekě velký milovník současného umĜní a sbĜratelě iniciátor tajných aktivit v dobách socialismu. Naznačil možnost mé výstavy v NTM, rezervovala jsem si termín . Má zájem o mé geometrické grafiky a obrazy. – - - Ťocela jinak se dívám na společné výstavyě když mají společnou myšlenku : jako na pokus o pįesah vlastního vědomí jedné bytosti do vědomí ostatních bytostí. 13. 2. 1992 - - OLOMOUC, katedra : učím studenty 1.roč. ZUŠ nový pįedmĜt VÝTVARNÉ HRY S MATťRIÁLY. Pįedevším hledám novu metoduějak to dĜlat s dĜtmi ve škole ř- Pįinesla jsem tašku časopisůě udĜlala rozhovorě výkladě zamyšlení. Studentka s pįezdívkou Ašatka se nadchla pro vymýšlení masek pįi prohlížení barevných fotografií z polského časopisu. Byly tam masky africkéě indiánskéě aztéckéě mayské. Vymysleli jsme se studentkami a studenty sérii masekě každou vytvoįíme jinou technologiíě kašírované z papíruě z textiluě ze dįevaě sololituě z kůžeě korálkůě z plstiě užijeme knoflíky ě provazyě umĜlé hmotyě různá barviva.- Masky pak upevníme na tyče a udĜláme výstavu pro školy a školkyě zahrajeme sami divadloě k nĜmu si vymyslíme scénu a kostýmy.. Ťalší invence : jak navrhnout masku ř Vybereme si obličeje kamarádů nebo studentek ě kterým chceme navrhnout maskuě nakreslíme jejich portrét ě pįes kresbu můžeme načrtnout nápad masky a vedle jej provést barevnĜ . Totéž jde i pįi návrhu kostýmu. Jeden druhého ostatnĜ budeme kreslit v hodinách kresby - - Tento 1. ročník dostal na starost i STUDENTSKOU GALERIIě mají to jako součást výukyě tak jsme spįádali spolu plány. Navrhovali nejen bohatý programě ale i dobré jméno a poutačeě propagaciě plakáty. Výstavní program by chtĜli spojit s akcemi hudebnímiě divadlemě happeningyě různými sessions, karnevalyě koncerty mladých pop - skupin, se současnou poezií. Zahajování pįi vernisážích je tįeba svĜįit studentům z katedry dĜjin umĜníě která je v patįe pod námi na filozofii..V dalších hodinách sestavujeme výbor galerie ě štáb ěkterý se bude pravidelnĜ scházetě bude pįijímat žádosti studentů nebo skupin o výstavuě vyzývat jiné KVV ostatních univerzit u nás k výstavámě dĜlat roční plán výstavě pįipravovat a organizovat celý průbĜh i včasnou propagaciě pozvánkyěstarat se o pozvané hostyě dĜlat rozpočet a nakupovat výstavní potįeby a propagační materiál atd.- Prvním úkolem je vyhlášení interní soutĜže na logo, značku a písmo galerie.- - Studenti jsou dospĜlí lidéě mĜli by být více samostatní a hájit svá práva. Nabádám jeě aby se starali o studentské hnutí na fakultĜ.- Ptají se na kįesťanské umĜníě nosím jim o tom časopisyě prohlížejí si sami v knihovnách publikaceě a mluvíme o tomě zda by mohlo být samostatným proudem v současné umĜlecké tvorbĜ .- Probírali jsme, jak kdo již pracuje s dĜtmi na školáchě a že toě co dĜlámeě bude sloužit jako základ pro sborník nových metod rozvoje kreativity ve výtvarné výchověě snad nová skripta .-Prošli jsem v rozhovorech įadu psychických problémů pįi práci s dĜtmi ě napį. náhlé citové stavyě otázku skupinové práceě napodobování a vedení k samostatnosti v názoru i tvoįeníě 22

domácí práce a vnitįní zaujetíě spolupráce s rodičiě vyhnání úzkostnosti hrovými metodamiě jak je důležité použití hudbyě co dovede atmosféra radosti aj. Jak mi bylo užitečnéě když jsem léta spolupracovala s psychology !- Studentky se mi často svĜįovaly se svými existenčními starostmi. NĜkteré pracovaly bĜhem studiaě aby si vydĜlaly na výdaje s ubytováním . Rozumím dobįe tomuě že pįechod na vysokou školu je nejvíce vyčerpávajícím obdobím v životĜ mladého človĜka. Radila jsem jimě aby si daly velký pozor na své zdravíě ten nápor pįi jakékoliv pįetížení je nebezpečný pro nervovou soustavu.- ČlovĜkě který má vést a učit druhé - ať jsou to menší či starší dĜtiby mĜl mít v sobĜ jasno. MĜl by mít za sebou vlastní vývoj a určité stupnĜ nejprve uzavįít a poučit se z nich. Jinak je jeho působení složeno z náhodných útržků snah a nenalézá jistotu ani v sobĜ. Je velká bolest tohoto národaě že v totalitním režimu byl zničen základní vztahě nejdůležitější pro vzdělávání vůbec : VZTAH UČITťLť A ŽÁKA. - Myslím siě že učitel by měl hrát roli otce i matkyě měl by být i pįítelem dítěteě studentaě studentkyě měl by znát o něm víceě než jeho rodičeě protože má na starosti něco velmi velkéhoě i když je to neviditelné - jeho duši a duchovní vývoj ě pro nějž mu teprve otevírá oči a postupně mu ukazuje jeho možnosti a různé cesty postupu. Učitel tedy ovlivňuje i volbu povolání svých svěįenců. Má také na starostiě aby materiální život žáka byl v poįádkuě aby student/ka neměli potíže a dovedli se nad svými problémy zamyslet a įešit je.- - Učitel by měl naučit žákyě jak pečovat o své zdraví v těchto určitých podmínkáchě kdy dítě odchází od rodiny a stává se dospělým v jinémě daleko rušnějším a vyčerpávajícím životě na vysoké škole. Učitel by měl vést žáka k tomuě aby si uvědomilě co mu vadí v jeho cestě a začal odstraňovat vědomě a postupně své pįekážky. Měl by svého žáka také chránit pįed nespravedlnostíě měl by pěstovat jeho odolnost vůči vlivům okolíě povzbuzovat všechny jeho dobré vlastnostiě schopnosti a dovednostiě a také hlasitě chválitě to je velmi důležité.- Učitel má dokonce větší právo než rodiče. Vidí-liě že rodiče nevedou žáka - studenta dobįeě nechápou a nerespektují jejě má udělat vše pro toě aby se mladý člověk osamostatnil a vyvíjel se po svémě nikoliv podle pįestav a vůle rodičů. Rodiče někdy hodně kategoricky usměrňují své dítěě často bývá nadané dítě donuceno materialisticky zaměįenou rodinou ke vzděláníě které je podle názoru rodičů ekonomicky výhodné ě ale duše dítěte tím nezměrně trpí. To se ještě zhoršuje v budoucnostiě takže psychika je pak celoživotně poškozena .Je povinností učitele svého svěįence ubránit i pįed jeho vlastními rodiči .- - .Pįíklad ze života :pįed pįijímacími zkouškami na výtvarnou školu v Praze pįišel za mnou do výtvarného kurzu otecě zoufalý ze své dceryě která si chce vzít životě když jí rodina nepovolí studovat výtvarnou školu. I na mne tato odhodlanost a statečnost dívky hodně zapůsobila.Otec tedy souhlasil abych dceru pįipravila e zkouškám z kreslení.- Za šest týdnů se dívka dokázala dobįe pįipravit ! Ťenně kreslila několik hodině zkoušky udělalaě byla pįijata a rodiče byli šťastni s ní. Vysvětlila jsem jimě že tak se projevuje mocný talentě který se hlásí k životu a nedá si svou sílu vzít ani umlčet. - Mladý člověk to cítí jinak než rodičeě oni by to měli citlivě pochopit a pomáhat ze všech sil tomu ryzímu a čistému nadáníěpįípadně nechat situaci posoudit odborníkům. Odhodlání té mladé dívky obětovat svůj život pro umění tehdy posílilo i mneě bylo hodné obdivu a úctyě ta cílevědomost a odvaha byly strhující. Myslímě že to děvče dalo lekci nejen svým rodičůmě ale i pedagogůmě a zároveň pįíklad mladým nadaným lideměkteįí hledají svou cestu a cítíě že mají talent. - - Koncem února 1992 zakládám se studenty STUŤIO KRťATIVNÍCH TťCHNIK PĮI KVV. Nevímě zda to nepįinese nĜjaké byrokratické komplikace. Jedná se o myšlenkyě které studenti realizují mimo školní výukuě jen tzv. pro sebeě nĜkdy vyžadují pracnou pįípravuě různé technologieě samostatné originální pojetí je samozįejmé.---

23

10. 3.-8. 4. 1992 : studentská výstava STUŤIA KRťATIVNÍCH TťCHNK na chodbě u děkanátu na Pedagogické fakultě.- - Vystavila jsem práce již starších studentůě které jsem vedla v pįedmĜtu Atelierová tvorba. Byly to dost velké malby a kresbyě plné fantazie. VĜtšinu jich dĜlali domaě to vede každého k vlastnímu vnitįnímu svĜtu a soustįedĜní. Kolegům se to hodnĜ líbilo.- S výstavou byly technické starosti : nebyly v poįádku úchytkyě a tak mnoho skel s velkými malbami a kresbami jsme prostĜ opįeli o zeďě zůstaly na zemi 14 dníě a nic se nestalo. - - Ale za pár týdnů mne jeden prodĜkan z naší katedry nechal pįedvolat k dĜkanovi Pedagogické fakulty a tam mi vysvĜtliliěže zakládat Studio kreativních technik je nepįípustnéěže to nemáme v učebním plánu a že to nesmím dělat ani užívat toho názvu! ! Kdo asi si na to stěžoval ř 20.- 23. 3. 1992 :- - Jihočeská společnost JOůA VEDANTA, České BudĜjoviceě kterou jsem založila a vedlaě uspoįádala jógový víkend ve Zlaté korunĜě kde byly ideální podmínky pro očistné techniky. Pįijelo na 60 lidíě vytvoįilo se společenstvíě plné srdečnostiě veliké vzájemné důvĜry. Cvičitelky ze společnosti vedly cvičeníě byl pozvaný i hudebník z Prahyě mĜli jsme vlastní kuchaįku i nádobí. To jsem ovšem sama shánĜlaě protože jsem byla jediným organizátorem. - - Promýšlím a uvažuji o rozvoji uměleckých schopností u mladých lidí a o jeho spojení s rozvíjením duševních sil . Ťokonce jsem ve snu viděla napsanou úvahu na to témaětext psaný strojemě dlouhý pįes dvě strany. Zapsala jsem jej celý. Nazýval se UMěNÍ – ŽIVÁ ŠKOLA ŤUŠÍ a pojednával o dušíchě které jdou svou cestou beze slov a pįesto mohou dát tomuě co cítí uvnitįě velmi silný výraz.- Nejvíce mne v tom snu zaujalo tvrzeníě že duševní schopnosti lidstva se násobí vzájemným otevíráním a sdílenímě spojují národy a kontinenty ě a to i pįes krutostiě jimiž se projevují živočišná hnutí. Umělecké schopnosti jsou nyní utlumovány tisíci vynálezyě technikouě která dodá člověku jakýkoliv program. Pįesto- nebo právě proto - v celém širokém povědomí lidstva sílí touha po skutečném vnitįním poznání….Text končí myšlenkouě že je velkým štěstím pro lidstvoě když kromě kamenných divadel a škol má ještě živé školy uměníě které nepotįebují zdi ani oknaě dorozumívají se svým vlastním jazykem a naleznou odezvu ve všech částech planety země... 18.- 19.5. 1992 : Zorganizovala jsem pro Společnost Jóga Vedanta ve Sportovní hale v Č. BudĜjovicích velký semináį pro učitele škol JÓůA Vť ŠKOLť o zavádĜní jógy do škol ě cvičitelky vedly cvičeníě pįednášel Parmahans svámí Mahéšvaránanda. Pįišlo pįes tįi sta osob. Vydali jsme také společnĜ s s Ph Ťr M. Krejčí metodiku hodin jógy pro dĜti ve školách ě zpracovanou na Pedagogické fakultĜ v Českých BudĜjovicích. Pįála siě abych napsala lektorský posudek. Napsala jsem jej z hlediska cvičitele i studentaě byl to novátorská skripta. JťSťNÍKY : - - Plenér s 1. ročníkem budoucích učitelů na ZUŠ od 20.5. do 25.5. 1992 – ťXPťRIMťNTÁLNÍ ŮORMY VÝTVARNÉ VÝCHOVY- - Pįijeli jsem do Branné ě malého mĜstečka na skále s velkým stįedovĜkým hrademě po cestĜ již vyhledáváme témataě a jdeme s batohy a stojany namáhavou cestou dále až k domu v lese a nad potokem. ŠumĜní horské bystįiny naplňuje prostor neustálým bubláním ě ptactvo prozpĜvuje z plných sil. - Odpoledne jsme šli kreslit po okolíě každý si hledal sámě co ho zaujme. Ťbala jsem na samostatnost vždy už od počátku.. Večer si prohlížíme náčrty studentek a studentůě zajímavé záznamy ptačího zpĜvuě vánkuě kresby vodního proudĜníě struktur stromůě paįezů ě ale i portrétní kresby. Venku pod hvĜzdami improvizovalo vynikající flétnové trio - to jsme byli domluveniě že kdo můžeě vezme hudební nástroj.

24

Hrály Ťášaě Marta a Hanka a pįi pozorování hvĜzdných svĜtů to znĜlo jako hudba sfér…Ťalší den jsme dĜlali celodenní výlet na Ramzovou. Stoupání lanovkou ukazovalo stále vyšší a rozlehlejší výhledy a panorama krajeě nahoįe na pláni první zastávka : ohromné prostory pįitáhly pozornost studentů ě také pohled na mikroprostor krajinyvysoké trávyě struktury růstuě zvláštní schodyě velké kamenyě trámceě dįevo..Pak dlouhá cesta pįes plánĜ hįebenů na vrch Keprníkě zastávka na hodinu a půlě studenti a studentky začali dĜlat kresby a malby ě velké obzory kolem dokolaě ohromující prostoryě skályě kamenyě horská suchá trávaě klečě všude zakrslé borůvčí rozhrabané zvĜįí.- Otįesné dojmy z mrtvého lesa - to bylo pásmo a vrcholech Jeseníků : staré odumįelé stromyě postižené imisemiě se skácely jeden pįes druhý - tisíce jich zůstalo vzpįímenĜ státě vybĜlené jako kostiě kįečovitĜ se vzpínající vĜtve jako v prosbĜ o záchranu nebo v tichém zoufalstvíě v tĜch zhroucených tvarech byl utajen vztek i hnĜv. Miliony tĜl mrtvých stromůě jejich rozpadlé částiě upadlé údyě uťatéě ulámané ruce a nohy stromůě pįíšerná zjevení koster- to působilo na duše mladých zlovĜstným a zdrcujícím dojmem.- Z vrcholů jsme šli dolů na Brannou pĜšky pįes obrovské močálovištĜě sníh a roztálé potůčky, vystoupali jsme ke skalám ě nazývaným Vozka. Tu se otevįely modravé dálky kopcovitých obzorů s výhledy na ztracená mĜstečka a vesničky daleko doleě místo ptačího zpĜvu jen zvuk vanutí větrů .. Položili jsme se na skálu, dlouho vnímali prostor, posílili jsme se energií slunce a kamene… Návrat byl postupným prožíváním různých pásem vegetaceě drsnost a zšeįelost pahýlů stromů ustupovala zeleni a obalovala se mĜkkostí listůě stará rašeliništĜ se zmĜnila v lesíky a loukyě jásot jarního zpĜvu v nížinách tišil bolest ze zničených plání nahoįe..To vše bohatĜ stačilo na prožitek a poznání kraje ě druhý den v ranním semináįi jsem vysvĜtlila program kurzuě hovoįila o různých technikáchě formátech maleb a kresebě postupech, o tomě že pįísnĜ individuální práce se ukazuje nutností.- Pįi společném jídle jsem jim četla z myšlenek moderních malíįů a hlavnĜ jsme si povídali.-Skupina nebyla velká - celkem osm lidí- dva studentiě šest dívek. Byla jsem rádaě že vyžadovali respektování vlastního názoruě umĜli to velmi jasnĜ a pįitom jemnĜ dát najevo. Ťohodli jsme se na počtu pracíě které mohou pįedložit až k zápočtu ve školeě aby mĜli čas ještĜ udĜlat své volné varianty doma a nechat tak doznít dojmyě pocityě výtvarné inspirace v sobĜ. Ťalší dny pracovali kolem chatyěv kopcích a lesích v okolíě zcela volnĜ bez jakékoliv mé kontroly. Kde v pįírodĜ jsouě jsem poznala pouze podle zvuků flétniček.PozdĜji z jejich prací jsme udĜlali výstavu STOJAN NA NEBI v ůalerii Půda.... 30. 5. 1992 - - pobývám sama v tichu pįírody na naší staré chalupĜ na samotĜ u vsi Ťomanín u Tįeboně.- Medituji dennĜ nad svým úkolem. Nyní skončena práce v letním semestru na vysoké škole. VĜtšina adeptů dostala zápočetě poznala jsem v nich osobité duše a citlivé jedinceě kteįí mají záblesky moudrosti. Prožila jsem i velkou školu tolerance a soucítĜní. Má-li učitel ke studentům pįátelský vztahě musí mnohé promíjet a odpouštĜt jako otec či matka svým dĜtem. - - OLOMOUC : PomĜry na katedįeě kde od záįí pracujiě pomalu poznávám. Jednotliví kolegové - učitelé umĜlci jsou povahovĜ dobįíě panuje ovzduší vzájemné tolerance a pochopení- zcela jinak než na Akademii v Prazeě kde je nyní velice rozrušená atmosféra : rektor Knížák vyhodil profesora Jiįího Načeradskéhoě známého mezi námi spolužáky jako Náča, s nímž jsem často hovoįila o malbĜ za dob studií na AVU ..-Psala jsem o tom VĜįe Jirousovéě že bychom to podpoįili. Na to v Reflexu se ozval Jiįí Sozanský. Možnáě že by bylo dobréě aby lidé z naší katedry se pįidali k obhajobĜ Načeradského a jeho 25

profesorské cti. I VĜra Jirousová byla značnĜ pobouįenaě podepsala výzvu Sozanského. Įeklaě že Knížákovi se lépe pracujeě když může tyě kteįí se mu nepodįizujíě utahovat aspoň finančnĜ. Totiž v té dobĜ na AVU museli profesoįi chodit s každým výdajem na rektorát a žádat o schválení. Profesor Načeradský požadovalě aby každý učitel mĜl zodpovĜdnost za svůj atelier i v té ekonomiceě jako je tomu na VŠUP. ChtĜl jenom spravedlnost, ale byl za to vyhozen. - Anoě funguje zase diktatura proletariátuě jako dįíve. Kde by se vzala demokracieě když jsme ji nikdy neumĜli - neboť nikdy jsme ji na vlastní kůži nezažili ř 15.5.1992-- Velký sál MĜstské knihovny v Praze - pįednáška Svámího Mahéšvaránandy : ÚKOL JOůY V NAPLNěNÍ SMYSLU NAŠťHO ŽIVOT - - Vždy se dozvíme nĜco nového. Zaujalo mneě jak mluvil o rozšíįení vĜdomí : „ Co si pamatujeme z minulosti ř Co víme o budoucnosti ř Naše myšlení je velmi omezenéě ale cvičením jógy to vše poznáme. Intelekt není všeě poznání je nekonečné. Nezablokujte si vědomíě neodmítejte nové poznáníě kdykoliv a kdekolivě cokoliv. Cokoliv slyšímeě čtemeě můžeme jednou použít. Buďte vždy ochotni a pįipraveni se učit něčemu novému…“- Byla mi velmi blízká ta tolerance k ostatnímu vĜdĜní ě k různým vyznánímě moderní postoj ke vzdĜlání. Mnoho takových poznatků mohu pįedávat studentůměi takové praktické způsoby jako posílení tĜla a mysli.- Velmi zajímavé byly myšlenky o kosmické síle - jak Vedantaě prastará nauka mluví o tomě čemu se v ťvropĜ įíká Bůh: „ Jóga je skutečně univerzálníě nepatįí jedné planetěě ale celému kosmu. V této sluneční soustavě funguje určitý druh vitality - síla PRÁNAě įíká se jí IŠVARA .Je samozįejméě že bůh je všudypįítomnýě vševědoucíě nemá podobuě je neviditelnýě je to KOSMICKÁ SÍLA-. Ale manifestuje seě aby nás podpoįilaě pomohla , pak se vrací zpět. Jsme jako vlny na oceánuě které se vlní a mizí. Nepopsatelně ohromný Paraméšvara zahrnuje v sobě tisíce slunečních světů. V každé lidské bytosti je pįítomen jako Íšvaraěa tak je každá bystost spojena s nekonečnem.To je světlo jógyě jež spojuje celý vesmír..Toto VěŤOMÍ je vždy bdělé. To vědomí Já jeto Kosmické vědomíě které nazýváte bohem..To je to světloě které funguje skrze princip jógy. Je to spojující princip vesmíruě sjednocuje různé prvky a funkce. …“ - - Takto v naší zemi ještĜ nikdo nepįednášel. Ten dlouhý duchovní útlak od r. 1948 způsobilě že tisíce lidí u nás se již za socialismu zabývalo duchovními cestami a na Mahéšvaránandu se jezdilo ě kdekoliv mĜl pįednášky a cvičení. U nás byl a je považován za moderního svĜtceě který se neuzavírá do jeskynĜě ale je stále mezi lidmi. - - PRAHA : Už od ledna t.r. mám potvrzen termín na samostatnou výstavu v ůalerii bratįí Čapků na Vinohradech. Ťr Kįíž vybral vĜci k reprodukci, katalog nechávám dĜlat v Českém. KrumlovĜ, malá soukromá tiskárnaějela jsem tam. Je plnĜ modernizovaná - i plakát sami navrhliě a dobįe - dali pįes celý formát projektovou kresbu z cyklu Hry kamenů na nebi. Výstavu nazval Ťr Kįíž ŤVě TVÁĮť UTOPIť. - - OLOMOUC: Naše katedra se musí celá pįestĜhovat. Již dlouho se vĜdĜloě že renesanční krovy jsou zchátraléě se stropů opadávala omítkaě barokní trámy byly poškozenéě bylo potįeba provést celkovou rekonstrukci. MĜli jsme jít do novĜ zrekonstruované budovy u arcibiskupstvíě do bývalé tereziánské zbrojnice. To byla veliká barokní stavba s velikými klenutými sályě tĜšila jsem se tamě protože na mne čekala samostatná pracovna s výhledem na námĜstí a já jsem zrovna mĜla nové pracovní období.

26

10. 6.1992 - -Začínáme se stĜhovat .Všechno jsme my učitelé museli sami sbalit a pįichystat do beden. MĜla jsem dost kreseb z mé výukyě ty jsem stočila do rolí a sbalila své knihy a lejstra. Pak jsem pomáhala kolegům. HodnĜ se toho vyhazovalo do pįipravených kontejnerů. Nejvíce práce dalo vynášení malíįských stojanůě soch a nábytkuě tahali jsme pohovky pro modely z atelieru a kįesla. To bylo tak tĜžkéě že jsem na tom renesančním nádvoįí klesla na jednu pohovku a zůstala tam ležet. Vzpomínali jsme pįi tomě co vše jsme v té staré historické budovĜ zažiliě jak byly krásné vánoční večírky v maskách v historickém erbovním sáluě jak jsme po celé budovĜ dĜlali výstavyě jak se tam objevil jednou v noci duch krále jednomu učiteliě který tam musel pįespatě jak jeden zahraniční odborník z vysoké školy įekl o naší katedįeě že to je nejkrásnĜjší škola umĜníě kterou kdy vidĜlě protože stojí na zahradĜ katedrályě - jak jsme si se studenty povídali vždy po vernisáži jejich výstavy večer kolem prázdné kašny na nádvoįíě jak jsme tu organizovali pįijímací talentové zkoušky a adepti tu posedávali po nádvoįí pod nádhernými jinany . To jsme ale netušiliě že se ještĜ budeme stĜhovat nejménĜ tįikrát. - - Dva dny jsem si vzala volno, abych zavezla grafiky do Prahy na jubilejní výstavu SČUů Hollar v Mánesu. Pįitom jsem v Praze na filozofické fakultĜ jako obvykle koupila nĜkolik výborných vĜcí ke studiu: filozofické časopisyě skripta z psychologie umĜníě časopis o transpersonální konferenci letos v Praze. - V Hollaru byla zrovna výstava grafiky a kreseb Jiįího Krejčíhoě a toě co tam pįedvedlě mi pįipadalo jako záležitost podbízivé komerceě jako dokonalý manýrismus pro snobyě rafinovanĜ tĜžící z lidských citůě který bezostyšnĜ hraje na sexuální choutky a s radostí se vyžívá v tĜch nejlacinĜjší módních symbolech ě vnĜjších rekvizitách a sladkých efektech. - - Ťostala jsem se i na vernisáž Josky Skalníka do Nové sínĜě mĜl tam ty povĜstné „velrybí zpĜvy“ na notových stojanech a modré nebeě čtverec s peįím a kįídly andĜlů. Na zemi modrý pás koberceě kolem reproduktor a fotografie moįských vln všude kolem. Potkala jsem tam Věru Jirousovouě což bylo velmi potįebné. Mluvily jsem o spolupráci na mé výstavĜě o mé habilitaci na AVU ě o jejím pįíjezdu do Č.B.ěa že do Olomouce chystá výstavu Kįižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Įíkalaě že politicky je národ v kriziě ale myslím siě že daleko důležitĜjší je ta duchovní situace.Toě že se nenápadnĜ bez propagace nĜco rodí... O práci na nové technice grafiky - 11. 6. 1992 Jak jsem začala pomýšlet na velkou pįehlídku nejstaršího spolku českých grafiků v Mánesuě pįišlo na mne pracovní nutkání pįímo v prostįedí katedryě která se stěhuje. Za prokazatelně těžkýchě pįímo nemožných podmínek začalo vznikat něcoě co jsem nečekala : monotypy na hedvábných papírechě již pįedem pomačkaných mýma rukama. Rychle a samy od sebeě bez mé vůle a rozumu vznikaly Ťary sférě Symboly orientaceě Ťotek světla a další. Většinou to byly variabilní věci...nové podoby grafiky : je to prolínáníě pįekrýváníě vznikáníě růst a doplňováníě něcoě co je ve vzduchuě něcoě co je nejjemnějšíě něcoě co je mezi námi všemiě kteįí se neznáme.- To se teď projevuje a ovládá mé pįedstavyě vědomí a cítění : systémyě které se samy utváįejíě skládajíě rozkládajíě pįekrývají. Není to pouhá hraěale cítím to spíše jako materializovanou filozofii nebo odhalování duševních procesů. Slovy to neumím pojmenovat. Je to úžasně napínavé děníě odehrává se dlouho v skrytu a náhle začíná vyžadovat energicky svůj prostor. Velmi mne vzrušuje skryté světlo uvnitį a světelné hry na povrchu lesklých i matných materiálů. Monotypy jsou pak něčím zcela jinýmě novým.... 16.6. 1992

27

Celé mé vědomí je ponoįeno do nového výrazu - cyklus průhledných vrstvených monotypů stále narůstáě jakoby byl úderem hole otevįen pramen pravědomí. Ťělám v podmínkách, kde se vše kolem pįemisťujeě již pįišli zįízenci a nakládají všechny věci venku na nákladní auta. V prostoráchě které jsem měla jako pracovnuě se vyčistilo volné místoě jsem tu zcela ponoįena do sebe. ( To si musím pamatovat: zásadně si udělat pro práci prostor bez knihě sedátekě bez spousty dokumentůě které čiší byrokraciíě chci-li dělat své věci… - - Čtu Kritický sborník č. 1/ 1992- nová revue pro literaturu a umĜní. Studieě vydávající se za filozofiiě jsou jen kompilace a myšlenky o teoriích jiných autorů. Proč je ta teoretická praxe tak posedlá touhou publikovat a teoretizovat o jiných teoriích. Pįipadá mi to bez užitkuě spousty bezcenných slově sebezálibné shlížení v zrcadle vlastních myšlenek.- ČlovĜk tu nepracuje na sobĜě na pravdivostiě na skutečném poznáníě ale pracuje kolem sebeě ohlíží se za sebeě pįed sebe a daleko kolemě probírá jak a kdy a kdo co vymyslel a zda nĜkdo jiný myslel také tak nebo trochu jinak. Tak tomu se učí na fakultách ř 17.6. 1992 - - Celý den jsem poįádala pįihlášky na letní Talent Atelier ve Zlaté KorunĜě psala seznamy a adresy pro rozeslání letáku s programem a pokyny. Na úpravĜ letáku jsem si dala záležetě myslímě že dobré grafické įešení je vizitkou celého podniku a vytvoįí pįedem dobrou atmosféru. OpĜt zvu výtvarnice a cvičitelkyě budou se mnou pracovat i studentky z KVV PdŮ UP Olomouc jako na povinné stáži - vše včas naplánováno a dohodnuto.Pįestěhování i s mým atelierem, do Prahy- léto 1992- - O prázdninách pįipravuji vystĜhování z velkého bytu na námĜstí v Č. B.ě majitel domu se vrátil po restituci z Ameriky a dal udĜlat na fasádu honosný nápis Hotel Zvon se zlatými obrysy a rámečkem. Nájemníkům slíbil dát 300 tisíc koruně pokud si do jednoho mĜsíce najdou byt a oznámí mu novou adresu. Ťala jsem si proto práci a v Praze v bytĜ maminky jsem týden studovala inzeráty v novinách a našla za odpovídající cenu půl rodinného domku u Prahy v Ťobįichovicích. Má ze všech oken výhled na zalesnĜné kopceě mohu mít zahrádkuě z garáže atelierě tedy jsem polovinu domku za peníze od majitele hotelu Zvon zakoupila. -Prodávající byla energická ženaě zamĜstnaná v nejvĜtší pražské banceě byla jsem za ní a dohodly jsme seě že zajdeme k notáįce a tam to podepíšeme smluvnĜ. Jenže byla chytrá : v pįedsíni advokátní poradny mi įeklaě že smlouvu podepíšeě jestliže jí pįidám 20 000 korun. Tak jsem musela obĜtovat veškeré své úspory a nemĜla jsem nic na úpravy bytu. StĜhování jsem provedla 15. záįí. 25. 6. 1992 - - KASSEL -mezinárodní pįehlídka DOCUMENTA - Odjíždíme z Prahy dva plné autobusy zájemcůě samí umĜlci a umĜlkynĜě poįadatel galerista Krbůšek z Galerie Opatov- máme jeden den na prohlídku stovekě možná tisíců dĜl.- - Co jsem tam pĜkného vidĜla ř S odstupem času na hladinu vĜdomí vyplouvají vzpomínky na nekonečnou černou prázdnotu v zemi od Anishe Kapoora. Kolem otvoruě vysypaného černým pigmentemě byla upravena dlažba a prostor asi 5 krát 5 metrů obklopen bílými stĜnamiě kryt stįechou. Zvenčí objekt tvoįila dokonalá zdĜná krychle s bĜlostnou omítkou. Pįed ní dlouhá fronta lidí z celého svĜta. Zįízenec pouštĜl dovnitį skupinky po 10 - 12 osobách. Když jsme vstoupiliě mohli jsme jen hádatě jak je otvor hluboký. Užasle a bezdĜky jsem si klekla a pod okrajem podlahy jsem spatįila na dnĜ černoty nedopalek cigarety. Byl v hloubce cca ¾ metru. Škodaě že si uklízečky nevšimly. Jinak by iluze kosmického nekonečna byla dokonalá.- Na trávníku venku stála velká dįevĜná 28

loď – jako manifestace nepoužitelnosti ř- JeštĜ vzpomínám na įady obrazůě z nich nejvíce mne zaujal Kokolia. Styl instalace na panelech na trávníku se mi nelíbilě Kokoliovy vĜci visely mezi zcela nekvalitními obrazy. A v Muzeu starého umĜní si udĜlal Kossuth ohromnou prezentaci intelektuálního konceptu : v pįízemí pįekryl všechny vystavované muzejní exponáty- jak klasické sochyě tak obrazy černými látkamiě v prvním patįe bílými. Na látkách dal vytisknout spousty citátů z klasiků filozofieě procházející průvody lidí si toho ani nevšimliě jen já jsem pozornĜ četla… JeštĜ si pamatujiě že na mne zapůsobilo video Billa Violy, básnivá tragedie v malém detailu.. Pįed odjezdem pįi čekání na autobus sochaį a profesor Vysoké školy umĜlecko- průmyslové Kurt ůebauer veįejnĜ prohlásil: Všechno jsem vidělě - takě a teď vím na deset let dopįeduě co mám dělat ! Koncem června 1992 poįádala Pedagogická fakulta týden s odborníky z Holandska : SťMINÁĮ WALŤORŮSKÉ ŠKOLY.- Pįihlásila jsem seě byla jsem pįesvĜdčenaě že na univerzitĜ poznám spoustu nových metod. ŤennĜ jsme se s nimi učiliě napį.jak zcela vyloučili učebnice a všeě co se probírá ě si dĜti zapisují do sešitů a kreslí si všechnu látku pįi všech pįedmĜtech. Ukazovali námě jak různé části výuky žáci hrají jako herci- napį. v pįírodopisu zvíįataě v dĜjepisu historické scény.ě v cizích jazycích jak společnĜ zpívají písnĜ a pįehrávají jejich dĜjě jak se tančí na jednotlivé hlásky. Pro mne významné byloě že jsem v roli studenta waldorfské školy mĜla možnost zakusit VYUČOVÁNÍ VÝTVARNÝCH TťCHNIK. - - Každý žák má na svém místĜ již od učitelky pįipraveny papíry na akvarelě sklenku s vodouě štĜtceě určité barvy. Maluje se v naprostém tichuě nejdįíve probíhá chvíle soustįedĜníě pak podle pokynů jsme mĜli pečlivĜ pokrýt akvarelem plochu papíru jednou barvouě pįi čemž nám učitelka pečlivĜ vysvĜtlovalaě jak držet štĜtecě jak jej obracetě kdy a jak namočit a otįít špičku o hranu sklenice ě kdy máme štĜtec ponoįit do vody a kdy do barvyě jak potom shora máme zapouštĜt jiným štĜtcem další barvu a vytvoįit pozvolný pįechod dvou barevných tónů do sebe.—Tato metoda byla více meditační technikou než výtvarnou prací. – Pįi hodinĜ zpĜvu učitel nepotįeboval žádný nástrojě žádnou nahrávku. Naučil nás intonovat jednoduché vokályě po tom cvičení nás rozdĜlil do 4 skupin a naučil nás Haydnovo Halelujah čtyįhlasnĜ. Poslední den jsem mĜli vyjednánoě že si to můžeme zazpívat v katedrále sv. Václava.To byl neobyčejnĜ silný zážitek: dvĜ skupiny stály pįed oltáįem katedrályě dvĜ skupiny na druhé stranĜ u vstupuě naše hlasy vytvoįily chorálě vytváįely jakýsi chvĜjivý energetický obloukě který se nesl vysoko pod klenbami a dopadal na nás jako déšť jásavé radosti. Vydrželi jsme to opakovat asi dvacet minut a odcházeli jsme promĜnĜniě posíleni. - Pak jsem pozvala vedoucí učitele do mého atelieruě hovoįili jsme o dobách tísnĜ a úzkostíě které odešlyě prohlíželi si mé práce. Asi za 14 dní mi ještĜ napsaliě poslali adresy waldorfských školě o které jsem žádala. Oceniliě že jsem četla nĜmeckou učebnici z jejich centra ve Stuttgartuě kterou jsem mĜla půjčenou ještĜ za socialismu. Uspoįádala jsem 12. -26. července 1992 : LťTNÍ TALENT ATELIER S JÓůOU pro děti a mládež v jižních Čechách u kláštera Zlatá Koruna.- Kurzy kresbyě malbyě įezbáįstvíě keramiky pro dětiě s programem herě hudebních vystoupení a cvičení jógy pod odborným vedením.Bylo to krásných 14 dní v pĜkném ubytovacím domĜ s velkou tĜlocvičnouě ta dennĜ sloužila jako velký atelier nebo jako divadelní a koncertní sálě pro ranní cvičení za špatného počasí byla ideální. ŤĜti byly rozdĜleny do skupin jako vždyě stįídaly se v modelováníě malbĜě tvorbĜ loutek ě hudebním nácvikuě divadelní práci a odpoledne 29

byly na programu výletyě koupání ě vymýšleli jsme dobrodružné hryě kde se uplatnila i rychlá kresba. Jako pįekvapení jsem mĜla nachystanou v Českém KrumlovĜ návštĜvu keramického atelieruě pįítelkynĜ s nimi prošla základy keramické práce a mohli si zkusit práci na hrnčíįském kruhuě což jim názornĜ ukázala s rukama od hlíny až po lokte mokįe šedivýma. 15. 9. 1992 - – moje velké stěhování z Č. Budějovic do Ťobįichovic. Spolumajitel onoho domku z pįízemního bytu se hodnĜ divil ě co jsem do Ťobįichovic stĜhovala: kromĜ spousty obrazůě kresebě grafiky a tiskaįského lisu také starý nábytek po babičce a otciě secesní šatní skįíň zdola prožranou červotočemě místo kuchyňské linky stolek za 50.-, a byla jsem rádaě že to mám. Na ledničku mi nezbylo financíě bývalá majitelka mi nechala starou z 20.let, ale fungovala bez poruchy.- Zimy jsem tu pįežívala až do r. 2001 bez slušného vytápĜníě na to také penĜz nebyloě své nejvĜtší kresby z cyklu Kįivky a SítĜ jsem dĜlala na zemiě majíc vedle sebe lehké pįenosné elektrické tĜlesoě které jsem si dovezla z Ťejvicě když mi maminka laskavĜ vĜnovala peníze.- Jednou v noci vybuchly pojistky, probudila jsem se v kruté zimĜ minus 15 stupňů mrazu, za oknem bylo minus 20 stupňů , a pak jsem to odležela se zápalem plic a horečkami. Záįí 1992 - - Na novém pracovišti v bývalé tereziánské zbrojnici v Olomouci začíná v KVV nový semestr. Vymohla jsem výrobu výstavních panelů na chodbĜ a začala jsem poįádat výstavy studentů z mé výukyě rozepsali jsme termíny a vyvĜsili. Nejprve jsem tam nainstalovala kolekci jedné studentky z 1. ročníkuě kterou mi odevzdala v kvĜtnu ke klasifikaci. Schovala si to u mneě protože hned pak jela domů. Naši studenti byly pįevážnĜ z jiných mĜst.- -Brzy na to dorazila velká skupina studentů z akce TEMPUS Holanďané a NĜmciě kteįí u nás mĜli pak 3 týdny praxi. Když vidĜli ty kresby na chodbáchě začali se staratě jak toě že se to tady dĜlá a chtĜli vidĜt další. Celá skupina si pįišla prohlížet můj archiv studentských prací. Įíkaliě že to v životĜ nevidĜliě že nechápouě jak takto může kreslit student 1. ročníku. Mnozí si to fotografovaliě protože u nich na školách se to vůbec neučí. NevĜdíě co to je vzít tužku nebo jiný nastroj do ruky a tvoįit nĜco vlastníma rukama. Používají počítačě fotoaparáty a video.- ZdĜsila jsem se : tak tohle je tedy ta západní umĜlecká výchova!- Vždyť byli zámĜrnĜ ochuzeni o to nejcennĜjšíě co lidská duše vůbec má - o tvoįivostě fantaziiě radost z vlastní práce ! Jak mi jich bylo líto a jak jsem litovala penĜzě vynaložených na takové mezi národní experimenty ! Na naší katedįe se dennĜ scházeli k práci s videem. Pak nám svá díla promítaliě já jsem tiše odešla. Vše bylo hrazeno grantem ťUě i jejich luxusní katalog. V tom pįípadĜ si pįejiě aby naše zaostávající technické vybavení nám nedovolilo pįijímat takové špatné vlivy západní kultury.- Pokračujeme v práci se studentyě dostala jsem za povinnost učit i prostorovou tvorbu, pįedmĜt Hry s materiály byl zrušen. Také mám učit večerní aktě na ten byl velký nával studentůě začali se pįibírat i zájemci z jiných fakult. Napadlo mne poįádat večerní UMěLťCKÉ ŤťBATY nejen s našimi pedagogyě ale i s pozvanými umĜlci z jiných vysokých škol.. - - Na podzim 1992 pįišla z rektorátu nabídka stáže v Polsku, placená ministerstvem. Vypracovala jsem projektě pįedala rektorátu a čekala na výsledek. 2/ 10/ 1992 - Pįíprava výstavy v Praze - dopis Ťr J KĮÍŽOVI na ČMVUě Praha : Vážený pįíteliě zasílám po korektuįe text katalogu.. Výstavní sekce UVU mi dala termín odvozu prací z Ťobįichovic na 19. įíjnaě instalaci provede pan Lipina. Samozįejměě že počítám s vaší vedoucí myšlenkou na počátku instalace. Věšet se nebudeě dokud nerozhodneteě jak to má 30

viset. Hodilo by se vám pondělí po pracovní doběě až pojedete domů ř můžete volat na katedru stįeda- čtvrtekě ostatní dny jsem v Ťobįichovicích.Dostala jsem v Olomouci atelier k pronájmu od MNVě sháněla jsme jej celý rok. Je levnýě 1 místnost 5 krát 5 m s parketami, s plynovým topením a sporákem v pįedsíniě nyní jej skromně zaįizuji darovaným nábytkem z okolí. Je v zahradní vilové čtvrti naproti velkému hįbitovu. Bylo to štěstíě zrovna den pįedtím univerzita vyhodila bez pįedchozího upozornění české lektory z kolejeě kterou pan rektor určil jen pro zahraniční lektory. Bylo to dost divoké: když jsem pįijela z Ťobįichovicě našla jsem své věci v krabicích na vrátnici bez jakékoliv omluvy a byl večerě neměla jsem kde spátě tak jsem je uprosilaě aby mne tam provizorně nechali. – Ťost se to podobá dįívějším komunistickým manýrámě- ale bylo to na té koleji hodně hlučnéě cizinci se tam denně opíjeli do ránaě na chodbách u jejich dveįí každé ráno stály skupinky prázdných lahví. Tak jsem byla docela rádaě že se ten můj odchod takto urychlil.- Ťruhý den jsem šla pįevzít klíče od toho nového atelieru na MNV a jsem rádaě že mohu žít v Olomouci samostatně.- - - - Pojedu brzy na AVU jednat o své habilitační práci. Poptám se na oponentyě ráda bych vás mezi nimi měla. -Ťěkuji vám zatím a rozhodně se s vámi chci vyrovnat nějakým obrazem za vaši obětavou pomocě abyste byl spokojen… Srdečně zdraví Ť.P.. VÝSTAVA 22. 10. – 22. 11. 1992 - -ŤVě TVÁĮť UTOPIE – obrazy, grafika, kresby a plastiky Ť.Puchnarové - ůalerie bįí Čapkůě Praha - pro mne hodnĜ důležitá výstava. Kurátorem byl Jan Kįíž ě obĜtavĜ pįijel na instalaciě vybíralě pįenášelě radilě sama jsem neumĜla své vĜci vybrat a porovnat do celku. Ťo vstupní haly dal vĜci sytĜ barevné ze Ň0. letě obrazy z cyklů Znakyě Architektounyě Kįivky, pak jeden velký na čelní stĜnu v průchozí částiě v hlavním prostoru jsme nainstalovali cykly z Polska - Hry kamenů a projektové konceptuální kresbyě na čelní stĜnĜ velký obraz cyklu Sny o civilizaci.- - Pįekvapila mne iniciativa UVU a galeristy: udĜlali pĜkný transparent s názvem výstav a mým jménem a povĜsili nad vstupní dveįe napįíč chodníku ě bylo to z dálky pĜknĜ vidĜt. Na stole u pokladny ležely mé nové barevné katalogyě v nich velmi pĜkný a filozofický text Ťr Kįíže. UvĜdomila jsem siě v čem může být teorie umĜní hodnĜ užitečnáě když úplnĜ nové formy činí divákům srozumitelnými a dává práci samotáįského tvůrce určitou vážnostě zaįazujíc ji do vĜdomí souvislostíě které on nemá. A také mne Ťr Kįíž naučil dĜlat výstavy svým návodem : „ Jednoduše se začíná vždy od největších formátůě pověsí seě a pak už to jde samo !“ Na vernisáž pįišlo asi 40 pįátel a pįítelkyň. Nejvíce mne pįekvapila pįítomnost zakladatelů jógového hnutí u nás - akademik Ct. Ťostálekě Ph ŤR M. Kubíčková a další pįátelé. ZIMNÍ TALťNT ATťLIťR PRO ŤěTIě 26.12.1992 – 4.1. 1993ě Zlatá Koruna - Ťům kultury a tělovýchovy - - Úvodní část pozvánky:Poįádán pod hlavičkou Čs.-indické společnosti JOGA VEDANTA, má za cíl probouzet ukryté tvoįivé schopnostiě pěstování citu pro krásu a dobrých vlastnostíě pečovat o dobré návyky v životosprávě. Program bude každý den složen z několika bloků : ranní cvičeníě umělecká činnostě hryě sportě výlety nebo exkurzeěpéče o zdravíě společné večery. V umělecké činnosti se budeme zabývat malbouě kresbouě prostorovou pracíě tvorbou masek a kostýmůě pro večerní programy plánujeme divadelní scénkyě zpěvě tanecě hudební vystoupení dětí na vlastní nástroje. - Ťo kulturního programu je slíben varhanní koncert v gotickém chrámu kláštera Zlatá Korunaě ukázky stįedověkého šermuě promítání. Umělecké aktivity povedou profesionální

31

odborníciě vedoucí cvičitelky jsou lékaįky. Počítáme s vlastním Silvestremě na který zveme i rodiče se spacáky. – - - Pįijeli se podívat odborníci na estetickou výchovu z Anglieě které za námi poslal įeditel Ťomu kultury. Když vidĜli povĜšené velké malby dĜtíě nemohli uvĜįitě že to dĜlaly dĜti. Tvrdili že to musí být dílo dospĜlých malíįů.- Sice jsem jim dokázalaě které dĜti to dĜlaly a jakě ale o špatné umĜlecké výchovĜ v západní ťvropĜ i v USA vím své.- Není divuě že se divili. 2/1/1993- - vyúčtovala jsem vše za pobočku společnosti JÓůA V ŤťNNÍM ŽIVOTě / bývalé Joga- Vedanta /ě kterou jsem založila a vedla v Č. BudĜjovicích a odeslala na její nové vedení. Byly v tom půjčkyě pohledávkyě knihy a kazetyě nemovitý majetekě publikaceě brožuryě celkem 2Ň 066 .- Nyní jsem v nové etapĜ svého životaě mé působení je jinde.11/ 1/ 1993 - -Poįád se nĜco stĜhuje i na katedįe výtvarné výchovy v Olomouci.. Zítra začne instalace výstavy našich studentůě dnes jsem s nimi nosila tĜžké vĜci z výstavy Knížákových studentů z AVU z galerie Půda ve 3.patįe dolů. Velmi pįátelská atmosféra - mluvili jsme se studenty na schodišti o tomě jak Knížák mĜl v prosinci vystoupení v Muzeu umĜní v Olomouci a pįi tom koncertoval na elektronické nástroje tím způsobemě že držel dlouhou dobu nejhlubší akordyě až se rozvibrovala podlaha velkého sálu v Muzeuě kde stálo nĜkolik set návštĜvníků.Ptala jsem se také pįi stĜhování našich studentůě jak se jim líbily ty vĜci jeho studentůě vzpomínali jsmeě jak Knížák mluvil na zahájeníě jak mĜl pįednášku v Muzeu umĜníě kterou jsem tam zaįídilaě jak mĜl konflikt s jedním pseudosurrealistouě který si v pįízemí Muzea zaįídil svou jeskyni a tam v pįíšeįí nainstaloval své pįíšerné obrazy a objekty.Dotyčný bývalý emigrant Raoul Argondianě navlečený do renesančního kostýmu s baretemě byl pįítomen vzadu na KnížákovĜ pįednášceě po jeho kritice se veįejnĜ ozvalě pohádali se a v noci jsme ho vidĜli pįed Muzeemě kterak opilý se motá po kolejích a hlasitĜ na Knížáka nadává do prázdného prostoru pįed barokními paláci a kostely.- Tož setkaly se dvĜ osobnostiě įekla jsem si. 28/1/1993 - - Po obrovské vįavĜ a pomluvách zvolen prezident ČR - ale nestarám se o politiku, dĜlám pįeklady o spirituálním umĜní ve svĜtĜ ze vzácného textu katalogu THE SPIRITUAL IN ART 1886- 19ň6 ě abych se poučilaě získala vĜdomostiě o které jsme byli pįipraveniě okradeni stranou i vládou za socialismu. - - Jezdím studovat do knihovny AVU v Prazeě do mé bývalé školy na Letnou. Musím toho hodnĜ poznat a učit seě abych mĜla co dát studentům.- - - Také z toho nĜco použiji jako habilitační pįenášku. Tyto dny velmi intenzivní práce na projektu ROZVOJE KREATIVITY STUŤťNTĶvelmi rychle- bĜhem čtyį dnů to bylo nutno dokončit do definitivní formy. Únor 1993 :- - Pro studenty vymýšlímě jak je co nejvíce pįivést k samostatné umĜlecké cestĜ. Proto usiluji je pįivést za známými umĜlci do pražských atelierů formou exkurzeě za kterou mají tak jako tak dostat zápočet. Napsala jsem proto umĜlcůmě které znám ě následující dopis : Milí pįáteléě

32

na katedįe výtvarné výchovy olomoucké univerzity zavádíme nové způsoby vzdělávání. Pokud to bude pro vás možnéě chtěla bych studentůmě kteįí budou učit na uměleckých školáchě jak pracují někteįí umělciě které si sami vybrali. Obracím se proto na vás s velkou prosbou, zda byste ve dnech 8.-9.- 10. května 1993 měli chvilku času na skupinku cca 12 studentů a studentekě kteįí hoįí zájmem a zatím nikdy neměli pįíležitost poznat práci umělce zblízka. -- Chtěli by poznatě jaké myšlenky hýbají současným světemě a také zažít zkušenost práce významného umělce v atelieru. Proto prosím o pochopení jejich zájmu .Vaše ochota může významně pįispět k vývoji těchto mladých nadaných lidí. Naše skupina pįijede z Olomouce do Prahy v pátek ň. 5. po 10 h. dopoledne a můžeme se pįizpůsobit. Prosímě odpovězte laskavě na pįiloženém korespondenčním lístku. Velmi vám za ty mladé děkuji S pozdravem odb. as. D.Puchnarová. - - Ťopis byl zaslán z Pedagogické fakulty na tyto umĜlce : A Šimotováě A. Matasováě V. Boštíkě M. Knížákě Z. Beraně K. ůebauerě M. Šejně K. Neprašě H. Ťemartini, J. Svobodováě A. Veselýě J. Sopkoě J. Šalamoun.- PįíznivĜ to pįijali pouze V. Boštík a J. Šalamoun. NĜkteįí se omluviliě jiní se neozvali. Ťne 15/2/ 1993 mi oznámil pan prodĜkan PdŮě že jsem byla pįijata na mĜsíční stáž na ASP v Krakově, hrazenou polským ministerstvem školství. Stáž by mĜla obsáhnout podel mého plánu po jednom týdnu obory malbyě grafikyě sochaįství a interierové architektury. Navrhla jsem sekretariátu Akademie krásných umĜní v KrakovĜ termín 1.- 30. 6. 1993.- ChtĜla jsem zejména poznat co nejvíce o současných metodách práce se studentyě studovat současné výtvarné umĜní a navázat kontakty s umĜlci v KrakovĜě poslala jsem s dopisem i své katalogy a požádala o upįesnĜní termínuě abych zastihla studenty v závĜru školní práce a jejich výstavy.- Dostala jsem odpovĜdˇ 21/ 4/ pįímo od rektora ASP Krakově kterým mi posunul termín na listopad 1993. Všechny oboryě o nĜž jsem mĜla zájemě budou na tu dobu pįipraveny. MĜla jsem poslat datum pįíjezdu a potvrdit ubytování ve studentském domĜ ASP. Poznámky o malbě : 7. 3. 1993- - Ťomnívám seě že pįi pozorování či naslouchání děl umění člověk podvědomě hledá vystoupení do extázeě a že i ten nejprostší pozorovatel- dítěě žena v důchoduě hlídačě dělníkě prodavačk a- se v obrazové galerii nebo na koncertě octne v takové povznesené vnitįní náladěě aniž o tom víě bez vědomého úsilí. Stačí velmi málo a smysly jsou silně ovlivněny. Někdy postačí záblesk světla nebo některý barevný tóně jindy jemná vůně nebo krásný zvuk- a je to tu. Je to jako jiné bytíě úplně jiná existence než v běžném životě.- Měli bychom si to pįiznat. 16. 3. 1993 - - Čtu Patočku: ťVROPA A ŤOBA POťVROPSKÁ -má budoucnostní myšleníě jeho filozofie na více místech pįipomíná východní naukyě na pį. : Ťuše svým kosmologickým původem náleží k nebi - kosmu. Jednotlivé duše mají v této kosmické duši svůj původ a také oporu.(-Myslímě že to je po česku ÁTMÁ - PARAMÁTMÁ ) NesmírnĜ mne zaujalo jeho uvažování nad péčí o dušiě také kvůli mým studentům : PÉČť O ŤUŠI : duše je toě co samo sebe určuje ke svému bytí a co se zaměįuje k zákonnému růstuě růstu bytí. Jejím základním pohybem je pohyb směrem k ŤOBRU. Proč volit dobro a nikoliv zloě proč volit pravdu a nikoliv zdání—Tento systém od Platona má charakter cesty, po níž se člověk ubírá.... .

33

20/ 3/ 1993 - - Poznámky k malbĜ, k průsvitným kresbám : Hledáme-li extáziě je to právě ponor a sebezapomněníě jež poskytuje kresbaě malbaě sochaįství a všechny další druhy umění v prostoruě různé akceě divadloě poezie i ohromný oceán hudby. My to pįeci vímeě že to je jiné bytí.ě které je skutečně nad naším životem - a děláme všechno pro tuto velmi jemnou zkušenostě jsem ochotni cokoliv zakusit a obětovatě abychom ji pįivábili do svých nastražených sítí... Ó ano - SÍTě ! ! To je ten smysl a obsah mých kreseb. Tyto ZAHALťNÉ KRťSBY vlastně nejsou „z tohoto světa“ě to je pįípadné označení a otevįeně se k tomu pįiznávám. Kromě tohoě že naši duši mají upozornit jako vrátný u dveįíě že pįijde něco jinéhoě že něco pįedstavují a něco symbolizují a také skrývají ( něcoě co ani já neznám)ěkromě toho jsou také děnímě UŤÁLOSTÍ. Jsou samy sebou určitou existencíě která žije svým vlastním osobitým způsobem- jako bytostiě které se jemně pohybují ve vánku. Člověk jimi může projít nebo dokonce pįi odkrývání se může jimi zahalit, nakonec se v nich skrýt. Pįi takovém prožívaném prohlíženíěpįi takovém zacházení je důležité nechat na sebe působit jednotlivé vrstvy kresby postupněě pak je zakrýt a uvědomit siě co je ukryto vespod a jak nyní celý ten útvar na mne působí. Některé vrstvy záįí víceě jiné méněě někdy je na povrchu málo světlaě jindy povrch záįí a světélkuje tisíci ploškami. Snažím se OBNOVIT PRAŤÁVNÝ VZTAH HMOTY K NAŠÍ ŤUŠIě PROBUŤIT NITťRNÉ SCHOPNOSTI POROZUMěNÍě KOMUNIKACť...To je podstata všech těch šrafur a pįekįížení čar a kįivek- v SÍTÍCHějež jsou mnohovrstevné a často zahalují a pįekrývají toě co je pod nimi.Toužím polapit toě o čem dobįe vímě že je nepolapitelné. SÍTě mých čar jsou denně jiné. Pįekvapují mne. Je to jako nalézaní pokladu tamě kde to nečekáme. Je to jako vyslovené įešení bez mé vůle. SÍTě JSOU PASTMI NA SVěTLOěchvějivé nejisté svědectví o prolínání naší duše s jinými světyě o prostupování dalších vrstev našeho vědomí s tou oblastíě kterou jsme schopia vnímat. 24.3.1993 Ty moje kresby : je to podobenství či symbol řPoučila jsem se od starodávných nauk jógy a její denní praxe. Vycházím z učení o obalech dušeě z poznatků o samozáįícím ÁTMÁě které se může spojit s PARAMÁTMÁě z učení o pįebývání vědomí v nepopsatelném prostoru čirého světla, z učení o cestě zde ve hmotné sféįe a v jiných světech- sférách... - - OLOMOUC : na katedįe pįipravujeme kromĜ výuky každý mĜsíc UMěLťCKÉ DEBATY. Chystáme také s kolegy na Pedagogické fakultĜ v Nyse v Polsku naši výstavu - jen pedagogové. - - V galerii AURAě Olomouc naproti chrámu sv. Michala jsem si zamluvila termín na výstavu v létĜ. - -Učím kresbu první i druhý ročník ZUŠě což je výbornéě protože můžeme navazovat a znám jejich schopnostiě vývoj i záliby. Vymyslela jsem programyě které je mohou zaujmoutě na konci ročníku dĜlají seminární práciě která spočívá v samostatném cyklu kreseb na vlastní téma a v písemném textu k tomu. - Na poradĜ katedry jsem navrhla ukončení výuky kresby 1. a 2. ročníku v podobĜ klauzurních pracíě na které budou studenti mít pįípravu pįedem. ZávĜrem roku se tedy schází komise pedagogů kresby a malby plus vedoucí katedry a hodnotí vystavené kresby studentů- v 1. ročníku se schválilo téma portrétuě v 2. roč. byl na klauzuru akt v životní velikosti.

34

Studenti tak začali mít vĜtší pracovní výkonyě lepší kázeňě a také respekt pįed slovy učitelů. - - K mým novým zahaleným kresbám : Ťne 3. dubnaě vlastnĜ za dva mĜsíce po započetí práce v olomouckém atelierkuě jsem si dovolil pozvat první návštĜvu- pána ze Sovince Jindįicha Štreitaě slavného fotografa a poįadatele výstav. Pįišel se svou paní a maminkou. Prohlédl si ZAHALťNÉ KRťSBY a viditelnĜ byl jimi zaujat.- Dala jsem mu dva katalogy z mých výstav : ŤvĜ tváįe utopie a Art Unseen. Pak sedĜl dlouho pod oknem jako dítĜ. Zamylšn postával u oknaě když jsem naslouchali pįednášce indického učitele o lásce. ModitbĜě mantįeě o umĜní jako projevu lásky k bohu v nás.- Įeklě že ty moje vĜci se mu líbíě že jsou pro nĜj duchovní a nabídl mi termín na výstavu ve slavném prostįedí hradu Sovince na další rokě ale pod jednou podmínku : že nebudu pįed tím tyto vĜci vystavovat jinde.- To pro mne ovšem nebylo možné dodržet vzhledem k mé pįipravované habilitaci. Studium: VěČNÉ UČťNÍ od Svámího Šivanandy- to považuji za nesmírnĜ důležité pro životě stejnĜ jako učení Paramhans Svámího Mahéšvaránandy ovlivňuje duchovní základ mé práce. Vynikající je úvod z pozdĜjšího vydání Weinfurtrova spisu MYSTIKA VŠťM a kniha PARAPSYCHOLOůIť od sochaįe Bįetislava Kafky... KRESBA JAKO PROSTĮťŤÍ PRO VěŤOMÍ ČLOVěKA ? 4. 4. 1993 - - NávštĜva umĜlkynĜ- malíįky a grafičky Jany Jemelkové v Olomouci v mém atelierku v NeįedínĜ naproti hįbitovu. S napjetím jsem očekávala její reakce na mé nové velké kresbyě které byly zavĜšeny od stropu k zemi a po bílých stĜnách. K ZAHALťNÝM KRťSBÁM mĜla pozoruhodnou zkušenost : všechny je podrobnĜ prohlédla a skutečnĜ vstoupila do jedné velké kresbyě zůstala v ní stát a potom mi įeklaě že se v ní cítila jako oddĜlená od okolí a začala okamžitĜ uvažovat na téma: KŤO JSťM JÁ ř- - To pro mne znamenalo vnitįní potvrzení mého tušeníě důvĜru v oprávnĜnost mých skrytých výzkumů v utváįení prostįedí pro vĜdomí človĜka.. O významech slov : - - Radim Palouš v jednom místĜ svých úvah píše o SKRYTOSTI KRÁSY A ŤOBRA- Co znamená RťVťLATIO : odhalováníě zjevováníě poodkrývání tohoě co je skryto. (velamen je rouška) . V červenci 1993 jsme jeli s katedrou na týden do Itálie- to jsem byla po prvé v životĜ v proslulých románských katedráláchě v nich jsem chodila užaslá nad jejich velikostíě výškou a výzdobou. VidĜla jsem slavné fresky Giottovy v Assisiě nádherná mĜstečka na skaláchě dláždĜná mramorem- nakonec jsme byli dva dny v Benátkách na mezinárodní pįehlídce současného umění BIENNALE DI VENEZIA. Tím jsem ale byla nekonečnĜ zklamánaě místy až otįesena. Byla jsem zklamána povrchností naprosté vĜtšiny dĜlě okázalými formátyě blýskavým a naleštĜným pouťovým stylem objektů a obrazůě zakrývajícím obrovský oceán prázdnotyě který nemá co dátě neboť postrádá životodárné napojení na koįeny života.- Co je důvodem poįádání takové obrovité pįehlídky ř Jeví se mi to celé jako monstrózní výdĜlečný podnik a jako KOMťRČNÍ prosazení jakéhokoliv umĜlce na správném místĜě jak dobįe o tom píše americká teoretička umĜní Suzi Gablik v knize SELHALA MODERNA ?. Pro mne se tu 35

neukazuje hodnota umĜníě ale hodnota teorie umĜníě ta schvaluje jakékoliv násobení účinku díla na divákaě nejlépe ŠOKťM A PROVOKACÍ. - Slaví tu pįirozenĜ obrovský úspĜch Ťuchampova velká výstava. NeuvĜįitelné se stalo proveditelným : kdysi vystavená záchodová mísa je tu dnes pozlacená a šestkrát opakovaná !! Tomu se teoretici obdivují jako novému způsobu umĜleckého vyjádįení ! NejstrašnĜjšíě až hrůzný dojem ve mnĜ způsobilo rozpůlení zvíįat a jejich vystavení v lihu v průhledné velikánské vitrínĜ. Ťivák prochází mezi dvĜma polovinami rozpůlené krávy a pak mezi dvĜma polovinami telátkaě uzavįenými ve sklenĜných hranolech jako v akváriu. Název „Matka a dítĜ“ je neuvĜįitelnĜ krutou a sadistickou persifláží. Nemohu vůbec pochopitě jak nĜkdo může takto zrůdnĜ myslet a jak vůbec může celá skupina vysokoškolsky vzdĜlaných lidí- kurátorů výstavy takové vĜci teoreticky obhájit a dát ke vnímání bezbranné veįejnosti !!! A ještĜ o tom psát !! Je - li toto výplod západní civilizaceě tedy není o co stát. Ťivák sice baží po nových a nových zážitcíchě po nečekaných a neobvyklých smyslových sensacíchěale proč musí být vtĜleny do kruté a odporné formy ř Civilizace se tedy hodnĜ negativnĜ podepisuje na sféįe umĜníě je to patrné již po léta v rostoucím množství výtvarných projevůě které holdují ošklivostiě vzbuzují hnus a v divákovi pohrdání umĜlcemě a také nedůvĜru k současnému umĜní vůbec. - Je zvláštní a podivnéě jak nikoho nenapadlo popsat a odhalit tento povlovný skluz evropského umĜleckého myšlení a cítĜní do oblastí pĜstování nejnižších pudů v človĜku a nejsurovĜjších smyslových vjemůě často do naturalistických reportáží o bĜdách tvrdé sociální reality. Takové výtvory se ocitají ve sférách psychologieě sociologieě fyziologieě neznatelnĜ pįecházejí do psychoterapie a stávají se prokazatelnĜ patologickými. Pįipomínají všechny tragedieě bezprávíě masové vraždyě genocidyě koncentrační táboryě všechno zloě které človĜk napáchal na svém bližním. Ale komu to vrývají zpĜt do pamĜti řř Tiě kteįí to způsobiliě na výstavy pįeci nechodí !!!!. Vnímání a cítĜní mnoha tvůrcůě dnes žijících na této planetĜě je rozbolestnĜné a hodnĜ deformované- tak se to jeví na pįehlídkách v Kasselu i v Benátkách. I když používají technických zázraků a materiálových finesě je potįeba vrátit vĜdomí k novozákonní otázce : „Co platno člověkuě kdyby celý svět získalě na své duši však škodu utrpěl ř“ Pįed výstavou NAŤěJť V JťMNOU VěCě červenec 1993 Sobota- nedĜle v mém malém atelieru v Olomouci- NeįedínĜ. - - - Slunné dnyě pracuji na průsvitných velkých kresbách na mikrotenuě na průchozích objektechě na „meditační cele“. Ťala jsem si na to udĜlat konstrukce z tyčí a natįela je na bílo - tak vznikly průchozí hranoly z železné tyčovinyě vyšší než človĜkě takže se může jedna postava do vymezeného prostoru schovat.- VĜtší celu se podaįilo udĜlat za deně menší bude jináě možnáě že bude mít boční stĜny jen bílé. Jak stojí v noci u dveįíě vypadajíě jakoby uchovávaly cosi živéhoě co tady hlídá a čeká. SamozįejmĜě jako vždy mám pįi práci stálé pochybnostiě zda to je dost dobréě ale když si pįipomenuě že jde vlastnĜ o hru s pįeludnou skutečnostíě s iluzíě Májouě že to pįichází a opĜt odcházíě pak zase nastane záįivý klid.- - Pokládám pro sebe za velké štěstíě že nepatįím do falangy velkých známých umělců. Podaįilo se mi díky určitým životním okolnostem skrýt se pįed pozorností publika i teoretiků do doživotní izolace ěabych měla dost klidu a soustįedění. To mi zaručilo naprostou vnitįní 36

svobodu na mnoho let. Mohu čerpat jen z vlastní pįímé zkušenostiě nerušeně sledovat proudě který pramení uvnitį mého myšlení ě aniž jsem vázána na myšlenky jinýchě na výstavní termíny skupině na čerstvé rady teoretikůě jak se má tvoįit a co právě teď je in… Mohu dokonce všeho nechat a odejít úplně jinam. A právě moje svoboda volby je v tom, že vědomě obětuji čas studentůmě aniž bych chtěla nějakou odměnu či náhradu. Snažím se seč mohu realizovat „péči o duši“ě užít všech zkušenostíě roků vnitįní práceě pįekonávání pįekážekě studia. 6/ 7/ 1993 - - Večer v rozhlase k výročí upálení Mistra Jana Husa : Jaká byla a je úloha univerzit : mají být strážcem duchovních hodnotě strážcem pravdyě držitelem poznání,kritikem pokleslé morálky v církvích i ve mĜstech. Mistr Jan Hus chtĜl národ vnitįnĜ obnovit…hnacím motorem mu bylo SVěŤOMÍ- také církevní a konfesní svĜdomí… Ťeklarace o náboženské svobodĜ a svobodĜ svĜdomí byla zmínĜna na II.vatikánském konciluě právĜ kardinálem Beranem… Podílet se na stálé mravní vnitįní obrodĜ - na tom se můžeme shodnout pįes hranice konfesí a tradic všichni na této planetĜ… a to mne v pįedvečer mé výstavy silnĜ oslovilo! ! VÝSTAVA V OLOMOUCI : 7/ 7- 29/ 8 / 1993 - - ŤANA PUCHNAROVÁ: NAŤěJť V JEMNOU VěC - galerie AURA - - Krásný a členitý stįedovĜký prostorěv centru mĜstaě klenutýě s tįemi místnostmi a výklenky. Ťovolil mi všeě co jsem potįebovala. ZavĜšené vícevrstvé kresby na mikrotenuě celofánuě igelitu se neviditelným vánkem daly lehce otevírat a zavíratě mĜkce se pohybovaly a povlávaly. Ťo rohu první nejvĜtší místnosti jsem skryla magnetofon a dala hrát jakousi hudbu sférě kterou pak paní galeristka pouštĜlaě když pįišli návštĜvníci.- Na zahájení bylo asi ň0 lidíě skoro všichni z katedry a naši studenti.- - Pįedstavila jsem zcela nové vĜci.- Cítila jsemě že diváky musím nĜjak navést ke vnímání svého prožitkuě aby se nebáli dotýkat se kreseb a objektů. PovĜsila jsem pįi vstupu do výstavy text : „Zahalené kresby jsou průsvitnéě průhlednéě prostorové. Zvou návštěvníky ke spoluúčasti. Můžete jimi listovatě rozkládat je a skládatě můžete do nich vstupovatě zahalovat seě odkrývat spodní vrstvy. Jsou průchozíě také ale pomíjivé jako MÁJÁě JSOU TO LAPAČť SVěTLAě SÍTě K ZACHYCťNÍ JťHO PAPRSKĶ… POUŽIJTť JICHě PROSÍM !“ - - Krajské Hanácké noviny v kulturní rubrice napsaly : …“ Všeě co pro tuto výstavní síň Ť. Puchnarová učinilaě bylo tvoįeno pro světloě pro jeho vnímáníě modelováníě transformaci a násobení. V galerii Aura jsou spíše objekty než obrazy a jako s objekty má s nimi divák zacházetě…pozorně výstavou procházet a vnímat světlo. Hru světlaě toky světlaě koncentraci světlaě rozptyl světla…“ 30/7/ 1993 - - Z mého dopisu redaktorovi Hanáckých novin: „... váš článek o mé výstavě je citlivě psán ě všímá si i duchovní energieě a hudby... O názvu výstavy NAŤěJť V JťMNOU VěC : je v něm skryta podpora humánních pozitivních tendencí v kultuįeě politiceě ve vztazích mezi národy.. Je to citát jedné věty Václava Havla .Jsem rádaě že se výstava prodloužila do konce srpna a navrhujiě zda byste se mnou nechtěl udělat pro noviny rozhovor. Mohli bychom se dotknout současných problémůě napį. kvalit dovážené kultury ze zahraničíě kterou pįebíráme často velmi nekriticky - nebo možností duchovního rozvoje dnešních mladých lidíě působení pedagogů v tom směruě současných tendencí umělecké výchovy. Myslímě že takový rozhovor by byl dobrou informací pro

37

studenty.- K tomu mohu pįidat nějaké zajímavosti z mé biografie: Na pį. v r. 1977 jsem byla mezi prvními signatáįi Charty ŇŇ ě pak následovala léta sledování od StB a stálá šikana ze strany vedení SČSVUě znemožnění mé pedagogické a veįejné činnosti a cest do zahraničí. Možnáě že by veįejnost zajímalo toě že jsem za poslední dva roky vedla pět letních výtvarných táborů TALťNT ATťLIťR pro dětiě- a že o experimentálních metodách na výtvarně hrových táborech byla natočen filmě který získal na festivalu AMO v Kroměįíži první cenu ř Je dobréě že jste pįijali můj článek o nekvalitních pražských výstavách KRÁL NťMÁ NOVÉ ŠATYě - fotografie k tomu nemám… Z Ťobįichovic u Prahy zdraví Ť.P.- 8/8/ 1993 - - Dopis od Ph Ťr Mahuleny Nešlehové Vážená a milá paní Ťano Puchnarováě čas sice uplynul do chvíleě kdy jsem se s vámi domlouvala na návštěvě vašeho atelieru. Můj zájem o vaše práce z pįelomu 50. a počátku 60. let stále trvá. Protože se do české abstrakce pouštím znovuě abych ji dotáhla do knižní podobyě velice ráda bych se k vám vypravila …můj návrh : cestu k vám bych uskutečnila na začátku záįíě pokud vám to vyhovuje. Těším se na váš list.. Pįejeme vám s Pavlemě který Vás na dálku pozdravuje- pěkné letní dnyě pohodu a čas na práci.- Pįipisuji naše telefonní číslaě od 15/ ň budeme na Šumavěě vracíme se 31/ ň. Srdečně Mahulena Nešlehová Naše setkání se uskutečnilo v Ťobįichovicích. Mám Ťr Nešlehovou na fotografiiě jak si vybírá grafické listy ke své budoucí knizeě jedinečné obrovské studii o pojetí českého informelu 50. a první poloviny 60.let 20. století. Knihu nazvala POSťLSTVÍ JINÉHO VÝRAZU a pracovala na ní 3 roky - do r.199Ňě kdy tato neocenitelná kniha byla skvĜle vydána v Praze. Pro mne je to úctyhodný odborný syntetický pohled na celý vývoj nepįedmĜtného umĜní u násě který M. Nešlehová vůbec poprvé zasazuje do mezinárodních souvislostí. Mne chytily za srdce pečlivĜ vypracované exkurzy o nĜkterých umĜlcíchě detaily o jejich pracovních postupechě jejich vyznáníě teorie nebo i verše. První vĜdecká práce o dobách našeho mládí našla sponzoryě hlavnĜ Ministerstvo kultury. S podporou jeho grantu mohla být kniha výbornĜ vybavena množstvím barevných reprodukcí. S Pavlem Nešlehou jsme byli kamarádiě jezdila jsem na všechny jeho vernisáže. Mám však tajemství: byla jsem velmi rádaě že se o mé práci M. Nešlehová v knize nezmiňuje nijak obšírnĜě- i když je tam įada reprodukcí mých vĜcí - neboť pro mne to byla etapa rozjezdová a celý ten katastrofický nádech doby ve mnĜ zanechal dojemě že sice seismograficky reaguji na toě co se s námi dĜjeě ale že to není ten můj vlastní výtvarný výrazě ten správný hlas mé duše či našich duší. - Totiž pomyslím-li na toě jak bych byla malovalaě kdybychom necítili ten tvrdý nátlak režimuě určitĜ by to bylo jiné … - - Pįed mou stáží v Polsku bylo tįeba zaįídit mnoho vĜcí na katedįeě hlavnĜ suplování mé výuky a dobrý chod ůalerie Půda. Tam se plánuje výstava studentů atelieru prof. Adély Matasovéě VŠUPě mé dávné spolužačky na AVU. - - Naše teoretička umĜní a vedoucí katedry mne povĜįila nákupem cizojazyčných knih o umĜní ve speciální prodejnĜ v Praze.Vybírala jsem je celý den v nejlepším pražském knihkupectvíě pak jsem obcházela pražské galerie a vybírala časopisy a

38

katalogy. Byly to samé vynikající moderní publikace a monografieě které se daly skvĜle využít pro výuku i pro studiumě pro pįípravu diplomových prací a byly v univerzitní studovnĜ u knihovny k dispozici-- nákup byl celkem za 60 tisíc korun ! Srpen 1993 : - -Pįi jednání na VlastivĜdném muzeu v Olomouci o mé výstavĜ jsem na jejich žádost pro budoucí výstavní program doporučila výstavy prof. A. Matasovéě ak.mal. L. Pįibyla a ak.mal. J. Severové jako retrospektivy generace 60. letě navrhla jsem požádat o záštitu rektora UP a uspoįádat v posluchárnĜ univerzity s tĜmi umĜlci pįednáškyě kde by mohli užít i projekce. SamozįejmĜě že by byl dobrý i takový program ve sále muzea pro veįejnost. Ťoporučovala jsem též poradu a pįednášky teoretika Ťr . Kįíže. POLSKO : STUŤIJNÍ STÁŽ NA AKAŤťMII UMěNÍ V KRAKOVěě LISTOPAŤ 1993- - Bylo o mne výbornĜ postaránoě denní plány jsem mĜla nabitéě i večeryě získala jsem spoustu informací i nových pįátel . Pįekvapila mne velikost a rozsáhlost vysoké školyě kde se moje stáž odbývala. MĜla tehdy sedm budově každá z nich byla podobná nebo i vĜtšíě než je budova VŠUP v Praze. Ateliery modernĜ zaįízenéě hlavnĜ na designuě tam se pracovalo s počítači často. Profesoįi i asistenti mne pįijímali velmi srdečnĜě ukazovali všeě co reprezentovalo jejich metody výuky nejlépeě diplomní práce studentů nevyjímaje. Stáli o toě abych je navštívila v jejich atelierechě vĜnovali mi katalogy ze svých výstavě publikace o práci se studentyě plakátyě fotografie. Sama jsem také hodnĜ fotografovala.- VidĜla jsem mnoho galeriíě soukromých i státníchě avantgardních i konzervativních ě studovala jsem v knihovnĜ Akademie. - Mohla jsem poznat styl životaě kultury a umĜní tohoto velkého národaě který netrpĜl nikdy odįíznutím od svĜtové duchovní tradice a moderního umĜníě jako tomu bylo u nás po r. 194ň. - Pįi návštĜvách škol a atelierů mne doprovázela česká studentka ze 4. ročníku grafikyě byla mou tlumočnicí i sekretáįkou. Ťopis redakci časopisu Ateliérě Praha: Váženíě dovoluji si vznést dotazě zda byste měli zájem o zprávu z mého studijního pobytu pįi ASP ( Akademie Sztuk Pieknych ) v KRAKOVěě POLSKO. Chtěla bych shrnout zkušenosti a poznatky o současném uměleckém životě v Krakově a současné umělecké výchově. Můj projekt byl pįijat polským ministerstvem pro vzdělání a naším ministerstvem školstvíě cílem projektu bylo studium současného polského umění a nových forem umělecké výchovy. ASP dostala na můj projekt grantě z něhož jsem hradila všechny náklady. Navštívila jsme mnoho významných umělců starší i mladší generaceě poznala jsem zakladatele krakovské výtvarné avantgardyě kteįí dlouhodobě učí na ASP : rektor prof . W. Kunz, prof. J.Tarabula, prof. D. Urbanowicz, prof.J. Kraupe- Swiderska, prof. J.Nowosielski, prof. F. Bunsch, prof. J.Pamula, prof. A. Pietsch , prof. H.Gaj, prof. J. Porczak, prof.F. Kwieceńě prof. A. Wsiolkowski, prof.M. Brincken, prof. T. Orbitowski, asistent Salaj, prof J. Bereś. Celý měsíc jsem mohla studovat strukturu a výuku této obrovské školyě která má Ň fakult v Ň budováchě každá větší než naše AVU nebo VŠUP. Studovala jsem různé pedagogické metodyě viděla jsem desítky videofilmů o práci se studenty a experimentech v nejzajímavějších ateliérechě z nichž některé jsou hodně samostatné a pěstují dlouhá léta kontakty se zahraničím. S živým zájmem jsem sledovala studentské prostįedí a jejich ideály a postoje ke studiu a k životuě měla jsem k tomu denně pįíležitost ve studentském Ťomově ASPě kde jsem byla ubytována.

39

Ze soukromých galerií byla nejzajímavější galerie konceptuálního umění Marie Potockéě která mi byla doporučena již známými u nás v Čechách. Paní Potocká je šlechtična a má v galerii i slušné muzeum současných konceptuálních tendencí ve světě a spoustu katalogů a časopisů z celého světa.. Minulý rok uspoįádala výstavu M. Knížáka .- Zajímavou galerii Zderzak vede dcera známého malíįe prof. Tarabulyě teoretička umění.Velmi průrazný je galerista Sternachěkterý vedl první uměleckou aukci v sálech domu výtvarných umělců BWA zrovna v době mé stáže a elegantně z toho udělal skandál.. S některými umělci z ASP Krakov jsem navázala pįátelské kontaktyě mají zájem o spolupráci s katedrou výtvarné výchovy na univerzitě v Olomouci. -- Snažila jsem se porozumět duchovní atmosféįe Krakovaě individuálním mytologiímě viděla jsem įadu vernisážíě performanceě literární večírkyě studentské kabarety ě ale i posvátná místaě starou židovskou čtvrťě chrámy a tržnice.-V tomto světě kontinuita nebyla násilně pįerušenaě jako u násě udržování všech tradic vedlo v uměleckém světě k bohaté pluralitěě která je kreativitě vždy otevįena. Lidé jsou tu zvyklí na různé rozporyě napį. ve vedení ASP názorový boj mezi konzervativní skupinou „kapistů“ a mezi progresivními avantgardisty trvá již léta. Asistenty tu dělají energičtí mladí lidéě kteįí si vybudovali vlastní ateliery a vystavují stále v zahraničí. K postihnutí bohatství současné umělecké kultury v Krakově bude tįeba popsat podrobněji autentické názory některých umělcůě zvláštní pozornost bych ráda věnovala moderním trendům výchovy mladých výtvarníkůě jak se praktikují įadu let na některých progresivních fakultách ASP a osobnostem vybraných učitelů.- Jako doprovodný ilustrační materiál mám fotografieě katalogyě barevnou dokumentaci některých diplomních prací. Prosímě sdělte miě zda byste měli o takovou zprávu zájem…S pozdravy D.P. Ale zájem nebyl. Škoda. Ťomnívala jsem seě že kontakty s polskými umĜlci a Akademií navedou nĜkteré mladé lidi ke studiu v KrakovĜě že ty nové metody se rozšíįíě že informace vyvolají spolupráciě ale asi není pro nikoho pįitažlivé starat se o vedlejší stát a jeho kulturu doopravdy. O STÁŽI V KRAKOVě- LISTOPAD 1993 Z dopisu básníkovi a nakladateli J. Ůričovi ve VranovĜ: Vážený pįíteliě pįi nedávném studijním pobytu v Krakově jsem zažila množství duchovních podnětůě které spoluvytváįejí onu tajemnou a mystickou atmosféruě jež činí Krakov tak pįitažlivým a tak podobným Olomouci. Napadlo mneě že umělecká situace v zemi nám blízkéě ale větší a velkorysejšíě by mohla být zajímavá i pro čtenáįe…. Ve studiiě kterou bych napsala.. bych se chtěla zabývat i novými filozofickými a duchovními vlivyě čitelnými v umělecké atmosféįe Krakova. Ráda bych se zmínila o filozofujícím malíįi a įeholníku J. Nowosielskimě jehož duchovní síla se stala v Polsku již pįed lety symbolem neohroženého a statečného uměleckého postoje. Seznámila jsem se s ním na ASP ( Akademie Sztuk Pieknych)ě kde vedl atelier malby. Jako mladý člověk se stal členem pravoslavného mnišského įádu a jeho kniha právě v době mého pobytu vyšla. Pįi našem rozhovoru mi dal i poselství pro naše studenty umění. - Zajímavé by bylo i vyprávění o návštěvách atelierů įady profesorů ě malíįůě sochaįůě grafikůě o neobvyklých diplomních pracech studentůě o galeriích v palácích ě krámcích i v podzemí Krakova. Malíįka a učitelka na pedagogické fakultěě jejíž manžel malíį je děkanem fakulty malby na ASPě mne zavezla na okraj Krakova do ženského klášteraě kde mají pověstný vizionáįský 40

obraz Krista. O tom jsem četla v 80. letech v ilegálně propašovaném životopisu sestry Ůaustinyě vydaném v Įímě. Netušila jsemě že se jednou dostanu do místaě kde žila a dělala ty nejhrubší práce chudá nevzdělaná dívkaě které se začal zjevovat Kristus a pįál siě aby dala namalovat jeho obraz, jak z jeho prsou tryskají dva paprsky světlaě jeden bílý a jeden červený.- To také patįí k současnému Polsku... Protože jsem chtěla poznat vnitįní skrytou duši městaě zabývala jsem se i záhadou Waveluě posvátnými legendami a bádáním o tzv. Wavelských kamenech. Nejnovější knížku o tom napsal shodou okolností žijící krakovský výtvarníkě grafik a asistent na ASP ! Kameny jsou zazděny v jedné kapli a denně v létě v zimě tam u zdi stojí lidéě kteįí z nich pįijímají energii.. Když jsem se pohybovala v grafické škole prof. Pietscheě zakladatele mezinárodního BIENNALE GRAFIKY KRAKOV, pozvali mne on a jeho studenti do tradičního studentského kabaretuě který dělají mnoho let v jednom krakovském podzemním baru. Byl to cihlami klenutý sklepě jakých je tam desítky proměněno na restauraceě kavárny nebo knihkupectví a galerie. Byl k prasknutí naplněn lidmi až po schodištěě sotva jsem tam našla malé místečko na dįevěném schůdkuě začal studentský programě plný narážek a vtipů na současné situace v politiceě gejzír fantazieě sarkasmuě receseě písniček a pįíjemných melodií .. Tady v Polsku mnoho umělců vždy spolupracovalo s katolickou církví a nikdy za to v socialismu netrpěliě ba naopak. Poįádají se tu sympozia teologů a umělcůě kde se jasně a kriticky probírá současný kįesťanský názor na uměníě vystupují v diskusi i profesoįi ASP. Ťostala jsem sborník z jednoho takovéhp sympozia SACRUM I SZTUKA, nebylo by na škodu něco pįeložit. Možnáě že by to mohlo vyvolat podobnou aktivitu i u nás…ř ř Mám také hodně materiálůě napį. z diplomních obhajob letošních absolventů ASPk pojednání o duchovních aspektech umělecké výchovy v Polskuě což by mohlo inspirovat nejen naše učiteleě ale i studenty.ě..Myslímě že jako nakladatele by Vás mohla zajímat písmová tvorba mého bývalého nejlepšího žáka Ůrantiška Štormaě který vystudoval obor typografieě písma a plakátu u prof. Solpery a stal se jeho asistentem na VŠUP. Je nejen schopný typografě ale i grafik - umělec. Vytvoįil įadu fantazijních doprovodů ke knihám typu románů Lad. Klímy ě S.Lupina aj. v dobrých akvatintách a dįevorytechě spolupracuje s časopisy a s nakladatelstvím Prostor.Pįipravovala jsem jej v kresbě pįed pįijímacími zkouškami na VŠUP – tehdy tam nesl v deskách stovky kresebě studií a skicě kromě toho šest velkých návrhů nových abeced a įezů písmaě které sám vymyslel a tuší nakreslil. Profesor tehdy hodnotil jeho práci jako mimoįádnouě neboť podobná písma podle jeho slov tvoįí jeho studenti až v posledním roce studiaě a to jen někteįí.- Ůr. Štorm je člověk skromnýě sám by Vám nenapsal. Rád by našel nakladatelstvíě které dbá více na uměleckou stránkuě než na komerci.- Máte –li zájem o spolupráci s nímě adresa i telefon jsou v pįiloženém vzorníku jeho abeced.. On by vám jistě zaslal své vydané knížky na ukázku ě kdybyste si to pįál…. Ťoufámě že něco z těch podnětů využijete k prospěchu vaší obětavé činnosti Srdečně zdraví Ť. Puchnarová ,Ťobįichovice 30. 12. 1993 - - SvĜt polského umĜní je daleko jiný než u nás -otevįenýě upįímnýě srdečnýě humornýě velkorysý ! Je dobįe informovaný a svobodný. V dobĜ totality u nás byli soudruzi u nich v Polsku toho názoruě že žádné umĜní nemůže poškodit stát. O častých zahraničních kontaktech umĜlců vĜdĜliě ale nezamezovali jim jako u násě naopakě byla to vítaná reprezentace kultury a zdroj pįíjmů. Pįekvapila mne čirá skromnost tĜch nejznámĜjších umĜlců a krásné vztahy mezi učiteli a studentyě radostná spolupráce mezi nimi.

41

MĜla jsem možnost si v KrakovĜ koupit nejen dobré anglické barvyě ale i skvĜlé knihyě které u nás nevyšly. Nejvíce ze všech mne zaujala průkopnická práce paní Renée Weber HLťŤÁNÍ JťŤNOTY (vyd. v Anglii 19ň6ě ve VaršavĜ 1990 ) . Paní Weber objela významné vĜdce a duchovní osobnosti a natáčela s nimi rozhovory na témata vztahů mezi vĜdou a mysticismem dnešní doby. Z fyziků a filozofů to byli Ťavid Bohm (Įád ukrytý a įád super- skrytý)ě Rupert Sheldrake ( Morfogenetické pole)ě Ilja Prigožin ( nové očarování světem ) a Stephen Hawking. Ťuchovní osobnosti tu pįedstavovali Jeho Svatost Dalajlama ( Soucit = pole prázdnoty), Otec Bede ůriffiths( (Svatá prostota = Styl mudrce )ě Krišnamurti ( Naše svoboda). K tomu byl pįidán rozhovor J. S. Ťalajlamy a Ťavida Bohma ( Hmota subtilníě hmota gesta). To vše mne bytostnĜ zaujalo a četla jsem to polskyě pįesto rozumĜla . Tato jména jsem samozįejmĜ znala a sympatizovala jsem vįele s autorkou paní R. Weberě která prohlásilaě že sjednocení vědy a mystiky se stalo vedoucím motivem jejího života ! Takový nový soubor živých názorů dnešních svĜtových osobností byl pro mne životnĜ důležitýě byla jsem pevnĜ pįesvĜdčenaě že každý umĜlec je vnitįnĜ napojen na veliké pole společného vĜdomí jako tito vĜdciě že to je základ vší inspirace dnes a v budoucnosti, v novĜ otevįeném prostoru svobody. – Nadchla mne debata mezi Sheldrakem a Bohmem na témata : CO JE HMOTA ? Co je POLE ? Co je smysl ? Jejich vzájemné relace ř Oba vĜdci įíkajíě že hmota je živáě vĜdomáě vĜdomý vesmír s vnitįním smyslem je jádrem myšlení u lamy ůovindyě dalajlamyě otce ůriffithaě podobnĜ chápe kosmologii Prigožině Bohmě Sheldrake. - Bohm įíkáě že oblast duchovní a fyzická se celkovĜ lišíě ale jsou jakýmsi způsobem vázányě nejsou ve skutečnosti oddĜleny. Podle nĜj myšlenka je neurofyziologickou aktivitou.- Hovoįili o prázdnotĜě o mysticismu- toě co je ukrytéě o průzračnosti a zatemnĜní. Hluboce mne oslovila jejich IŤťA SVěTLA A HMOTY : “ HMOTA Jť TťŤY JAKOBY KONŤťNSOVANÝM SVěTLťM“-to įekl Bohm - a mnĜ se to jevilo jako definice mých průsvitných velkoformátových vrstvených kresebě na nichž jsem začala pracovat od pįestĜhování naší katedry do Zbrojnice. Uhranuly mne i další jeho vĜtyě znĜly jako vnitįní zákon : „ CťLÝ VťSMÍR Jť SVINUT Vť SVěTLť… Pomocí světla se vesmír rozvíjí sám v soběě je to skutečnostě hlavně pro fyziku. SVěTLO Jť ťNťRůIť A TAKÉ INŮORMACť.ě Jť TO TRťSĴě ŮORMA I STRUKTURAě Jť POTťNCIÁLťM VŠťHO…“ Tady nĜkde konečnĜ nalézám koįeny mého dlouhodobého zaujetí SVěTLťM ě které se vyvíjí įadu let a domnívám seě že zatím vyvrcholilo v cyklu průsvitných vrstvených litografiíě tištĜných čistými barvami na pauzovací papírě adjustovaných v plexisklech. Ťůležité bylo zavĜšení tĜchto vĜcí pįed zdroj svĜtlaě nejlépe slunečníhoěpak se barvy rozzáįily… - - Vlivy mé cesty do Polska byly nejen v základní duchovní inspiraci mých pozdĜjších vizí a z nich vzniklých nových cyklůě ale i v nové ideji projektu AKTUÁLNÍ VÝUKA UMěNÍě který v r. 1994 získal grant Open Society Ůund v SorosovĜ nadaci pro program HťSP ( Higher ťducation Support Program). Tento výzkum mne napadlě když jsem studovala pedagogické metody polských i našich vysokých škol umĜní. VidĜla jsem naprosto originální způsoby práce špičkových umĜlců se studentyě které se den ode dne promĜňovaly takě jak se ten který student vyvíjelě slyšela jsem rozhovory profesorů s každým studentem zvlášťě vzrušení skupinové debatyěmĜla jsem možnost poznat obrovskou zodpovĜdnost vedoucích atelierů za své svĜįenceě obĜtavost a péči o nĜě dokonale nenápadné 42

inspirativní vedení jejich svobodného a samostatného individuálního vývojeě pįedávání nejlepších zkušenostíě rozvíjení fantazieě pįedstavivosti a všech skrytých talentů na maximum a ještĜ k tomu péče o duše studentůě o dobrou informovanost ve všech smĜrechě kudy se jednotlivĜ mladí lidé ve svém vývoji ubírají. Tehdy jsem si uvĜdomilaě že tyto metody jsou neopakovatelné a že je nelze zachytitě že úsilí a inspirace mnoha let práce učitelů na rozvoji umĜleckého talentu pįi odchodu absolventů vysoké školy mizíě že neexistují žádná skripta a nemohou být ani napsána. Jedinou možnostíě jak alespoň minimum tĜchto postupů zachovat pro další generaceě se mi jevil filmě a tedy video.To byla již další etapa mé práce v budoucích letech. Po návratu z Polska jsem musela odevzdat na zahraniční oddĜlení Univerzity Palackého obšírnou zprávuě pak ji odeslali na ministerstva - .UdĜlala jsem o tom jednu besedu na univerzitĜěpįišli studenti a studentkyě z kolegů ale jen jeden. 1/ 10/ 1993 - - ChtĜla jsem získat podporu na studijní cestu do Indieě a tak jsem požádala prof Ph Ťr Ťušana. Zbaviteleě pįedsedu Sdružení pįátel Indieě aby mi laskavĜ napsal doporučeníě protože do Ťelhi mne pozvali manželé Anima a Arun Seně profesoįi psychologie na tamĜjší univerzitĜě kteįí mne navštívili pįi projíždĜní Evropou v létĜ v Ťobįichovicích. - - Neustálé existenční starosti mne neopustily ani ve svobodné zemi. O tom napį. svĜdčí můj dopis na ČMVU : Įeditelství Českého muzea výtvarných uměníě Husova ul. 3-5, Praha 1 ... Sdělili jste miě že jste zakoupili čtyįi moje obrazyě což mne pįirozeně velmi potěšiloě že však můžete zaplatit až v r. 1994. Prosímě abyste se mnou uzavįeli o tom įádnou smlouvuě aby věc byla právně jasná. Zároveň žádámě abyste pįistoupili na úhradu splátkami, neboť velmi potįebuji alespoň menší částku na nejnutnější stavební úpravy mého atelieru a bytu u Prahy, kam jsem se nedávno pįestěhovala. Mám také vyživovací povinnost k dceįiě která žije u mne a pįipravuje se k talentovým zkouškám na VŠUP. Navrhuji a prosím o měsíční splátky po 5 000.- Kčs s okamžitou platnostíě neboť to velice potįebuji. Děkuji ..., Dobřichovice 10/ 12/ 1993 - - Na KVV PdŮ UP OLOMOUC jsme poįádali pro pĜt kateder výtvarné výchovy z jiných univerzit semináį PROSTOR A BARVA. Zúčastnili se kolegové z kateder Ostravyě Prahyě Brnaě Č. BudĜjovic a PlznĜ a nĜkteįí jejich studenti. K tomu jsme udĜlali krásnou společnou výstavu prací studentůě které z tĜch mĜst den pįedem dovezli. Instalovali jsme ve dne i v noci, pak byl program s pįednáškamiě kde jsem také mĜla zprávu o mých zkušenostech. - - Co musí učitel umĜní také zvládnout pįi byrokracii na vysokých školách : HLÁŠťNÍ O OŤPRACOVANÝCH HOŤINÁCH MIMO VÝUKU ZA ZIMNÍ SEMESTR 1993 Večerní akt - kresba a malba : įíjen a prosinec ..celkem ………………….. 20 hod / 14 h. výukyě 6 h. organizační práce :jednání s modely,smlouvy s nimiě výkazy jejich činnostiě osob návštěvy/

43

Semináį PROSTOR A BARVA : INSTALACť VÝSTAVY …….....……… 12 h. Pįíprava pįednášky. ….. ……….. 3 h. Instalace výstavy na chodbě pįes noc .… ň h. Nákup uměleckých zahraničních publikací v Praze pro knihovnu UP za KVV : Prodej zahraniční literaturyě Spálená ulě Praha…..... Ň hod. Národní galerie- odbyt publikacíě Týnská ul. …... 3 h. ČMVUě Husova 3ě Praha ……….. …… ......3 h. Stįedoevropská galerieě odbytě Husova ul. ……...... 3h Napsání seznamů objednané literatury ………………………………… 3 h. Jednání na įeditelství UP knihovny Olomouc ………………………… 2 h. Cesty do Prahy a zpět 8 h. Celkem jsem ve volném čas odpracovala ……................................................ 70 hodin Myslímě že kdyby nebylo studentůě stali by se z nás učitelů umĜní dozajista šikovní úįedníci. Jeden čas jsme dostali na každý mĜsíc formuláįe a museli jsme vyplňovat docházku každý den jako ve fabrice. Úįedníci se nestaraliě jak dobįe učíme a co vlastnĜ učímeě jaké máme obtíže a starosti. Museli mít doloženoě že tam jsme osm hodin dennĜ. My jsme byli zaujati pro svou práci ě zároveň ale proti byrokracii .... - - PROSTOROVÉ KRťSBY JAKO NOVOROČťNKY PF 1994 jsem dĜlala koncem prosince1993 pro pįátele a známé. Na bílý malý kartoně složený na velikost obálkyě jsem kreslila barevné linie nebo jen jednuě pįes to jsem dávala jemný hedvábný papír a nakonec různĜ skládaný pauzovací papír. Na nĜ jsem kreslila průbĜh linie či opakované tvary kįivekěvytváįela jsem i reliefní kįivkyě vytlačené podle kįivítka zespodu do papíruě nĜkdy jsem tvar vystįihla a vlepila jinam na karton. U všech tĜch malých papírových skládanek jsem nechala pįíjemcům možnost si hrát, prostor pro manipulaci s kresbou a jejím podkladem. Byly to objekty, určené pro postavení na pracovní stůlě aby potĜšily očiě unavené psaním. Celkem jsem jich rozeslala dvacet pĜtě a protože to byly vlastnĜ výzkumné práceě velmi mi pomohly urychlit vývoj velkých kreseb. . - - V lednu 1994 jsem začala pracovat na své pįednášce k habilitaci na AVU - bylo to písemnĜ dohodnuto mezi dĜkanem pedagogické fakulty a rektorátem AVU. Mám nĜkolik témat–nové pojetí kresbyě její vnitįní významě experimenty a metody výukyěpojednání o svĜtle..a také obsáhlé pojednání o skrytém smyslu současného umĜníě objevovaném svĜtovými teoretiky na mezinárodní pįehlídce The Spiritual in Art 1885-1985 v Los Angeles. - - ŤozvĜdĜla jsem se o mezinárodním sympoziu ve Šternberku. Nikoho z výtvarníků jsem tam neznalaě oni neznali mne. Pįesto jsem jim poslala svůj projekt - návrh INSTALACť NAŤěJť V JťMNOU VěC a dopis, v nĜmž osvĜtluji svůj vývoj a své zámĜry. Nabízela jsem jim i kontakt na mladé umĜlce z Krakovaě kde jsem mĜla mĜsíční stáž. Ťopis organizátorům MťZINÁROŤNÍHO SYMPOZIA ŠTťRNBťRKě 2ň.1.1994 Vážení kolegové !

44

Výzva k účasti na sympoziu mi došla pozděě neboť do Olomouce dojíždím z Prahy. Pįesto posílám malou pįehlídku některých mých konceptů. Moje práce se vždy vztahovala k tomu, co se dálo s naším národemě co se děje s vědomím lidstva na planetě Zemi. V době útlaku režimem vznikaly mé projekty Pomníky člověka a Vize zničené civilizaceě o nich je psáno v kataloguě který vám posílám. Vztahuje se k tomu též můj vlastní text i moje novoročenka 1977 s reprodukcí fotografiky My Native Land with Monuments… Chtěla bych pro augustiniánský klášter vytvoįit OBJEKTY PRO HRY, které vám zasílám v konceptuě nazvaném ůAMťS ze 70. let- portfolio kreseb A4. Posílám též několik menších skic k projektu. Chtěla bych udělat prostorovou instalaciě která by navazovala na mou nedávnou akci v Galerii Aura, kde jsem pracovala s rytmizovanými strukturami linií na průsvitných materiálechě kdy hlavní roli hrálo světlo a pohyb vzduchuě který uvedl do pohybu i instalované objekty a tím aktivizoval i diváka. V prostoru zněly zvukyě vydávané pohybem materiálůě a také hudba. Nyní bych chtěla vytvoįit kromě stabilní instalace serii průhledných lehkých objektů pro skupinové akce na vernisáži - HRY S OBJťKTYě JťŽ BY SYMBOLIZOVALY BOJťě NťSVÁRYě VĮAVYě ALť I SMÍĮťNÍ a RAŤOST.- TOě CO Sť STÁLť ŤěJť .. mezi lidmi i národy. Původní scénáį vznikl výběrem situací z knihy ť. Berneho Jak si lidé hrají a na podněty známé Huizingovy knihy HOMO LUŤťNS. Objekty by mohly být i jinéějde jen o princip .Mohla bych využít svého konceptu OBLAKA - NAŠť NťBťě zde rovněž by to byly lehké pįenosné objekty. Návrh instalace NAŤěJť V JťMNOU VěC : Název pochází z projevu V. Havla. Projekt instalace má své filozofické zázemí. Měl by být symbolem duchovní cestyě započaté naší generací pįed r. 196ň.. Proto bych v instalaci chtěla zpracovat myšlenku obtížného pronikání prostorem s pįekážkamiě kde by důležitou roli hrálo světlo. Určité závěsné objekty z lehkých průsvitných materiálůějimiž bude možno procházetě počítají s prouděním vzduchuě který části objektů odhaluje a zahaluje. Jejich prosvětlení bude buď pįirozené nebo umělé- okna nebo elektrické zdroje. V kresbách k projektu je dána i jistá symbolika posvátnosti : objekty jsou brány ke vstupu do svobodného prostoruě některé mohou působit jako malý chrámě kapleě místo k meditaci na konci cestyě zde by měla znít tichá hudba. V kresbách je dodatek slovního popisu projektu. Je to však jen první orientační záměr. Pįedpokládámě že celý projekt definitivně pįipravím a zpracuji po zaměįení určitého prostoru na místě. Vyhovovala by mi široká chodba v délce 20 - 50 metrů ě šíįe nejméně 3 metryě na trase může být schodištěě nejlépe výstup do místnosti s okny na závěr...“ Pįidala jsem katalogyě dokumentaci k projektuě návrhy v kresbáchě ale dopis zůstal bez odezvy. Bįezen 1994 : výstava žen z Nového sdružení v Kutné Hoįe Pįihlásila jsem se v té dobĜ do Nového pražského sdružení malíįůě které vedl kolega Náča- prof. Jiįí Načeradský. Zde se vytvoįila zvláštní sekceě ženy malíįky se daly dohromady a dostaly jsme výstavní termín ve velkých sálech v Kutné Hoįe. Tam jsem nainstalovala své velké průsvitné kresby - objekty. Výstava mĜla název ŽťNY Z NS PVU VYSTAVUJÍě zahajoval ji Jiįí Tichý. 5/ 4/ 1994 Ťopis na kurátora výstavy žen Kutné Hoįe Pan Jiįí Tichýě redakce Atelieruě Praha Vážený pįíteliě

45

zasílám podle dohody text mé pįednášky pro studenty SKRYTÝ SMYSL UMěNÍě který – jak jsme o tom mluvili - vychází z amerického katalogu THE SPIRITUAL IN ARTAbstract Painting 1885 - 19ň5ě světová pįehlídka v Los Angeles 1986, a to ze studie M. Tuchmanna.- Kdybyste to neuznal za vhodné k publikaciě prosímě pošlete mi to zpět. S úpravami a zkrácením souhlasím. Za vaši obětavou pomoc pįi instalaci bych vám ráda věnovala nějakou grafiku. Pįikládám katalogy, podle nich byste si mohl vybrat, z kterého cyklu by ta grafika měla být. Ten čtvercový katalog z Č. Budějovic je z mé první slušné výstavy v ČSR - měla být v prosinci 19ň9ě ale pįenechala jsem rezervovaný termín fotodokumentaci listopadových událostí v Praze. V katalogu je můj textě psaný ještě v listopadu 1989. Prosímě sdělte miě zda někdo dělal na výstavě žen v Kutné Hoįe fotodokumentacizaplatila bych ráda za kopie pro mne. Ťana Puchnarováě KVV PŤŮ UP Olomouc - - Z rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci docházely k nám na katedru pravidelnĜ informace o zahraniční spolupráciě o možnostech studia a stážíě a také o vypisovaných grantech v určitých institucích. Tak jsem se seznámila se Sorosovou nadací a navázalo kontakty s českými pracovníky Open Society Fund a Soros Center of Art. - Podle určitých podmínek jsem začala vypracovávat první zámĜry projektu AKTUÁLNÍ VÝUKY UMěNÍě ale kromĜ toho jsem stále silnĜji cítila potįebu společné výstavy stejnĜ smýšlejících umĜlců k závažným a bolestným problémůměkteré dnes hýbají naším svĜtem. Napsala jsem o tom įediteli Sorosova centra současného umĜní v Praze : Ph Ťr L. Hlaváčekě įeditel SCSU Praha Vážený paneě podle statutu Sorosova centra současného umění může umělec dát námět pro téma výstavy. Proto se dovoluji pįihlásit s myšlenkouěna které po léta pracuji. Byla komunistickými bossy Svazu umělců odsouzena jako nepįípustnáě neboť „ to nikdo nedělá.“ Jde o myšlenku lá Mnozí naši umělci / vynikající díla a akce Slováků/ se k tomu svým dílem vyslovili, ale nebylo to shromážděno do jednoho silného prouduě který by sjednocoval podobné výtvarné projevy. Mohla by to být později i mezinárodní aktivita. Myslímě že to je globální celosvětový otazník existence lidstva.ě že taková idea je v souladu s celým programem SCVU.Vždyť įadu let se takovými myšlenkami zabývalo mnoho západních myslitelů. U nás by taková koncepce mohla vyvolat zájem filozofůě politikůě sociologů. Výstava by mohla být spojena se sympoziem na taková témata. /- Umělci by měli být vyzýváni k účasti a organizátoįi by mohli pįi vytváįení podmínek účasti stanovit velmi široké hranice co do obsahu : od protestů až po ukázání nových perspektiv cesty lidstvaě s poukazy na objevy či myšlenky významných filozofů a vědců. Je to tedy téma konceptuálníě politické a sociální. Ťomnívám seě že SCSU nesleduje vůbec komerční účelyě že pracuje pro uznání společenské důležitosti umění a že má velké možnosti mezinárodní spolupráce. Věįímě že tyto ideje byste mohli propracovat daleko lépeě než jsem je naznačila S pozdravy Ť.Puchnarováě 10.4.1994

46

AUTOBIOGRAFIE V. Jaro 1994 : Pįed habilitačním įízením jsem dostala z AVU doporučení , abych zpracovala odevzdané texty jako pįednášku na jedno téma. Uvážila jsemě co je v této dobĜ důležité a co mne vůbec nejvíce zajímá a pįitahuje už asi tįicet let .A tak jsem začala psát obsažný text o duchovním smyslu umĜní 20. stoletíě který se opíral hlavnĜ o výzkumy svĜtových teoretiků. Využila jsme k tomu katalog pįehlídky abstraktního umĜní ve svĜtĜ od THE SPIRITUAL IN ART 1886-1986, jehož texty jsme s matkou pįekládaly. Psala jsem i o souvislostech se zámĜry naší generace a o mé vlastní práci.- - Bylo to pro mne vzrušující objevování a byla jsem pįesvĜdčenaě že u nás nikdo nic podobného nezkoumal. Hotový text mĜl na stroji dvacet pĜt stránek. Psala jsem jej ve velmi zdravém pįírodním prostįedí : mezi jalovciě cypįišiě thújemi a kvĜtinami na nejvĜtším olomouckém hįbitovĜěu kterého jsem bydlela pįes ulici.- Text jsem pak nazvala SKRYTÝ SMYSL UMěNÍ 20. STOLťTÍ, byl pįijat a habilitační įízení zahájeno. 23. dubna – 2. května 1994 Studijní cesta ŤO ITÁLIť s naší katedrou se studentkami, studenty a pedagogy autobusem, tentokrát zamĜįená na etruskou kulturu a mĜstečka podél pobįeží - samá Castella ze stįedovĜku. Vstoupili jsme do hrobek etruských aristokratů na vršku za Tarquinií, vidĜli tisíce kusů etruské keramiky v muzeuě další dny jsme vĜnovali Įímu.- Nejprve Chrám sv. Petra, jedno z hlavních uctívaných míst svĜta : ale na první pohled mi pįipadal cizí. Jeho obrovské bombastické rozmĜryě neúmĜrné človĜkuě ukazují pįíliš jasnĜ mocě bohatství a slávu katolické církveě ale ve všech bĜžných návštĜvnících mohou vyvolat pocity ubohosti a ménĜcennosti Zklamalo mne i toě že na každém oltáįi byla pįezvĜtšená ě jakoby nafouknutá socha nĜjakého papeže - žádní jiní svĜtci ! Cítila jsem z toho jen triumf papežské moci. Pak jsme chtĜli vidĜt umĜlecké sbírky Vatikánu : pįes hodinu jsme stáli ve frontĜ lidí v pĜtistupuě ta se vinula kolem neobyčejnĜ silných a velmi vysokých hradeb Vatikánu. MĜla jsem dost času na toě abych si ty obrovské ě mnoho metrů silné zdi prohlédla a uvĜdomila si, jak jsem mĜla naivní pįedstavy o církviě do níž mne rodiče zapsali.- - Pochopila jsemě že tato okázalá mohutná fortifikace reprezentuje všemocnou a svatou církev katolickou zvláštĜ pįiléhavĜ : v prostoru Įíma oddĜluje naprosto jasnĜ církevní stát od malých lidských životů. Myslímě že takové jednání katolické hierarchie se dá chápat jako dĜdičná megalomanie,vždyť papežové tehdy pocházeli z nejlepších a nejbohatších šlechtických rodů . Proto pro mne demonstrací moci a nadto ještĜ svĜtské nádhery jsou veškeré umĜlecké poklady Vatikánu. - Kdo vysvĜtlí všem milionům vĜįícíchě jak je možnéě že chudobná Církev Kristova vlastní nejvĜtší a nejdražší umĜlecké sbírky svĜtaě že má nejpįepychovĜjší paláce a je obehnána vůči svĜtu kolosální hradební zdíě tvoįící z ní nedobytnou pevnost ř A proč si mají obrovské davy lidí v církevních palácích vůbec prohlížet tisíce drahých pįedmĜtů ř Kolik lidí by bylo oblečeno a nasyceno za jeden obraz nebo za jednu antickou hlavu z vatikánské sbírky! ! ! Kolik nemocnic v Africe, Thajsku, v Malajsii by bylo postavenoě kolik polí obdĜlánoě kolik založeno škol za toto velikéě pįepychové a do očí bijící bohatstvíě jež se škodolibĜ vysmívá původnímu Kristovu učení ! ! !

1

Kostel Il´ Jesuě o nĜmž jsme se učili jako o základu barokního styluě má také ohromujícíě závratnĜ velké rozmĜry. Pak jsme šli na Kapitol, na ŠpanĜlské schodyě a na fontány. Ťalší įímské kostely – Sta Maria Maggiore, S.Pietro in Vincoli - tam hlavnĜ Michelangelův Mojžíš vyzaįuje silnou energii. VidĜla jsem jej poprvéě zrovna tak i jeho mystické fresky v Sixtinské kapli.- Pravdou jeě že klidné pozorování a zamyšlení u jeho dĜl je nemožné - v obou pįípadech tomu vadí davy lidí. V Sixtinské kapli dokonce zįízenec v rudočerné livrejiě zdobené zlatými šňůrami a prýmkyě musel hlasitĜ zjednávat ticho mezi kįičící masou návštĜvníků z celého svĜta.- Tam jsem byla jako na mučidlech - nesnáším vůbec hluk a kįik . Jak vzdáleno je to náboženskému životu! - Totiž než jsem šla do Sixtinyě pįedstavovala jsem si ten vysnĜný prostor, jak bude naplnĜn starou církevní hudbouě gregoriánskými chorály nebo skladbami J. S. Bacha, Mozarta, Vivaldiho. ( OstatnĜ reprodukovaná hudba není draháě to by si jistĜ tak bohatá církev mohla dovolit .) - Ale místo toho jsem se v té nejslavnĜjší kapli musela prodírat zástupy cizincůě kteįí na sebe neustále mluviliě a protože se špatnĜ slyšeliě museli kįičet. Tak jedno z nejposvátnĜjších míst na svĜtĜ bylo naplnĜno įevem ! - a nic nepomohlo vystoupení olivrejovaného vatikánského zamĜstnanceě za dvĜ minuty utišený dav začal zase bublat a brzy se ty zvuky slily zase v burácení kįiku. Bylo to pįímo ostudnéě jak nekulturnĜ a komerčnĜ vedení vatikánských sbírek postupuje. U nás v galeriích ani v kostelech by se to nemohlo stát !- - VidĜli jsme v ĮímĜ ještĜ tįi bazilikyě vesmĜs s krásnými mozaikami ze 4. stoletíě vraceli jsme se pak pįes kopcovité Toskánsko se starobylými hrady a mĜstečky na skalách. Prošli jsme Orvieto s nádhernou katedrálou, Arezzo, Valdarno, vidĜli z oken autobusu tisíce půvabných vilě cypįišeě pinie - prožívali jsme klesání z Apenin do nížiny Pádu, pak Florencie, Bologna, Ferrara, Padova a domů. - - Jedno velké zklamání z Įíma : na hlavních tįídách není ani jedna malá soukromá galerie současného umĜní ! ! 9.- 13. května 1994 JťSťNÍKY - PLťNÉR Sť STUŤťNTY NAŠÍ KATťŤRY/ 15 dívek a chlapců z 1.ročníku Pár dní v nádherné kopcovité krajinĜě čisté vysoké lesyě mladí lidé se na to tĜšili nejen protoě že si konečnĜ zamalujíě ale i protoě že si mohou odpočinout po období zkoušek a zápočtů. - Ťohodla jsem se studenty program : samostatnĜ si vyhledávají témataě samostatnĜ v krajinĜ tvoįíě kreslí i malujíě s každým mluvím zvlášť o jeho pracíchě obden si dĜláme pracovní výstavky a společnou debatu. O jednotlivých studentech mám nĜkolik stran zápisů.Pracuji zde kromĜ toho na své habilitační pįednášce. K tomu si pįekládám knihu Sheldona Cheneye : EXPRESSIONISM IN ART – ABSTRACTION AND MYSTICISM ( New York, 1934, 1948, 1962 ). Píše výbornĜě učím se na tom ě a myslímě že je to dnes hodnĜ aktuální . V dobĜě kdy vyšly jeho texty poprvéě byly oporou pro umĜlce zakladatele moderního umĜní. Všichni Cheneye četli a mluvili spolu o tom. - O įádu v umĜní a pįírodĜ napsalě že pro expresionisty je įád základně důležitýě ať v mechanicky měįitelném aspektu nebo v abstraktně mystickém aspektu. Umělec vytváįí malý svět s živým poįádkem a vitalitou jemu vlastníě současně svou pįedstavu makrokosmu…Podle Cheneye je možné chápat abstrakci dvĜma způsoby : jako mechanickou a matematickou na bázi geometrických vztahů nebo jako spojení abstraktního cítění s mystikouě výraz matematických a spirituálních či kosmických inspirací současně… forma je odhalená pravda o kosmuě 2

univerzální pravda..- Píše o hudbĜěneboť vidĜní a zvuk mají podle nĜj mnoho paralel. Įíkáě že současná generace odrostla falešné výchově k realismu. Mnoho lidí i skupin jsou citliví k abstrakciě mohou ji považovat za druh odhalení harmonického kosmického įádu. Takové myšlení o významu a smyslu dnešního umĜleckého výrazu je pro mou práci opravdu životnĜ důležité a je mi bolestnĜ lítoě že jsem se to nedozvĜdĜla dįíve a že takové knihy nesmĜly být vydávány u nás v dobĜ našich studií ! ! ťxpresionisté ukazujíě že abstraktní forma v obraze je pįímé odhalení kosmické architekturyě rytmického įádu vyvíjejícího se vesmíru… Įádě vytvoįený umělcemě je ozvěnou či lépe implicitní částí prvního stvoįení…. A další nádherné myšlenkyě které nám byly za totality zcela zamlčeny !... 19. kvĜtna 1994 - - HABILITAČNÍ ĮÍZťNÍ na Akademii výtvarných umĜní,Praha Odbývalo se ve velké posluchárnĜě kde jsem kdysi jako studentka tolik hodin prosedĜla pįi pįednáškách z dĜjin umĜní. V komisi sedĜli profesoįi Jan Hendrychě Miloš Šejně Zdenek Beraně Karel Neprašěpįedsedal jako rektor Milan Knížák. MĜla jsem pįipravené diapozitivy starších obrazů a videofilm z mé retrospektivní výstavy v Českých BudĜjovicích k mé delší pįednášce SKRYTÝ SMYSL UMěNÍ. - Četla jsem svůj textě za mými zády na čelní stĜnĜ posluchárny pan Paul pouštĜl z kabiny videofilmě na nĜmž se pomalu odvíjely detaily mých strukturálních obrazů ze šedesátých let, pak hladce malovaných obrazů ze sedmdesátých a dalších let . Pak mi įíkalě že to šlo výbornĜ dohromady.- Mluvila jsem o tomě že všichni významní umĜlci 20.stol. se zabývali filozofií a duchovními vĜdamiě že mĜli zájem o mystiku a sami praktikovali duchovní i fyzické discipliny. Teoretické výzkumy jsem dokumentovala studiemi a objevy významných teoretiků v katalogu svĜtové pįehlídky abstraktního umĜní THE SPIRITUAL IN ARTě vydaného v Los Angeles r. 19ň6. O nĜkterých umĜlcích a tendencích jsem se zmínila podrobnĜji. Uvedla jsem v té souvislosti i mé začátky v šedesátých letech . Myslímě že jsem pįednášela asi čtyįicet minut. Pak četl oponenturu Ťr. Jan Kįíž - zmínil hloubku myšlenek a velké množství málo známých faktů. Ťalší oponentkou byla jmenována prof. A. Matasová za VŠUP. Její text byl pįečteně nemohla pįijít. Za AVU byl oponentem prof. Z. Beran. JeštĜ pįed začátkem įízení se mi svĜįilě jak tĜžké bylo k mému textu nĜco vymysletě protože tento způsob myšleníě bádání a všechna fakta jsou u nás neznámá. ( Ťoslova mi įekl pįede dveįmi do posluchárny : Tys nám dala ale zahulit! ) Pįednáška zaujala všechny poslouchajícíě vznikla rušná diskuze a dotazy. Pan rektor Milan Knížák se ptal na termín „nová kulturní harmonie“ - co to jeě pak ještĜ vznesl pomĜrnĜ vážný dotazě zda se může duchovnosti vyučovat. Obojí jsem slušnĜ zodpovĜdĜla. K mému pįekvapení nĜkteįí naši teoretici umĜní doznaliě že o tomto tématu nic nevĜdíěna pį. Ph Ťr. Ševčíkováě která učí teorii umĜní na AVUě prohlásilaě že je velmi nutné a aktuální zkoumat tato témataě že jsou pro teorii umĜní velmi nosná. A že je to zatím u nás zcela neprozkoumaná oblast ! - - SamozįejmĜě že to bylo mým cílem : upozornit naše teoretikyě co nám umĜlcům chybí.- Malíį prof. Kokolia se ptalě zda ještĜ zůstane ta skrytost smyslu umĜníě když se o tom začne pįednášet. To jsem také zodpovĜdĜla. - - PozdĜji jsem zaslechlaě že prý to byla nejrušnĜjší obhajoba habilitaceě jaká kdy na AVU byla ! - Za mĜsíc jsem nabídla text pįednášky do výtvarného mĜsíčníku Prostor Zlín - vydali to asi za dva mĜsíce na celé zadní stranĜě s krásnými reprodukcemi obrazů Ů. Kupkyě B. Kubištyě Ů.Légera .- - Čekala jsem (pravdĜpodobnĜ dost naivnĜ) , 3

že se naši teoretici ozvou a začnou v tom smĜru bádatě ale ani po zveįejnĜní mého textu v r. 2005 v Ateliéru pod názvem NAZNAČťNÍ SKRYTÉHO SMYSLU UMěNÍ se nic nedĜlo. Mám tedy nadĜji jen v nĜkteré absolventy teorie a dĜjin umĜní z mladé nastupující generace. 18.6. 1994 Galerie Klatovy- Hrad Klenová -ŠťŤÁ CIHLA: výstava umělcůě žijících v exilu. Současně výstava v exteriéru : Instalace Adély MATASOVÉ u hradeb Na toě jakou námahu to daloě i co penĜz musel stát objemný katalog umĜlců z exilu Šedá cihlaě to celé nemĜlo dobrou úroveňě byla jsem rozčarována. Ale velmi ráda jsem procházela instalací kolegynĜ Adély Matasové na starém stįedovĜkém hradu Klenová. Kovové objekty na zemiě na nichž se dalo houpatě byly obsazeny hrajícími si dĜtmi. Ve vysoké kamenné zdi hradu na velkém nádvoįí byly upevnĜny snopce paprskovitĜ visících tyčí z hliníku ( název Komunikace)ě ohýbaly se pįirozenĜ vlastní váhou a zvonily o sebe v nárazech vĜtru. Malé i vĜtší kovové objektyě instalované ve výklencích nebo na volném prostranstvíě svými vyleštĜným povrchy odrážely okolní prostor.- - Zdálo se miě že málokdo ocenilě jak dobįe tu byl prostor zvládnut. 21. června 1994 AVU PRAHA – UKONČťNÍ HABILITACť : PĮťŤÁNÍ JMťNOVACÍHO ŤťKRťTU Na zasedání umĜlecké rady AVU stáli v pozoru všichni vyučující - profesoįi i teoretici umĜní - kolem velkého stoluě když pan rektor Milan Knížák mĜl zahajovací projev. Mluvil o tomě že umělecká rada velmi důkladně a pozorně prostudovala pįedložené materiály a texty. Habilitantiě jimž je na AVU udělována docenturaě jsou také reprezentanty AVUě neboť všichni zde studovali a absolvovali. Patįí nyní teoreticky ke sboru pedagogů na AVUě mají sem své vazby a určité domovské právo. Nyní dostane AVU akreditaci od ministerstva pro doktorandské studiumě tím bude mít světový primát mezi uměleckými školami.Pak pan prorektor , profesor sochaįství Honza Hendrych ( kamarád ze školních studií a kmotr u kįtu mého syna Ůrantiška Štorma) pįečetl můj udĜlovací dekret. To mne zavazovalo podat ruku každému členovi komiseě takže jsem musela obejít s úsmĜvem celý ten obrovský stůl a pįibližnĜ tįicíti osobám potįást rukou. SoučasnĜ dostal habilitační dekret také kolega grafik ak.mal. J. Lindovský a dva architektiě které jsem neznala.- Potom jsem si prohlédla celoroční výstavu studentů AVU.- Každý rok na ni chodívám, ale letošní úroveň není tak dobrá jako loni a pįedloni. Mám zaznamenán podrobný rozbor po jednotlivých atelierech… 2.července 1994 : JAK UŤěLAT Z UMěNÍ POLITIKUM : odvézt novináįeě teoretikyě umělceě spisovatele autobusem na protiválečnou výstavu do Terezína a do chrámu v Litoměįicích zcela zdarma, k tomu pįidat pohoštění na arcibiskupství. .- K tomu mne pįizvala dlouholetá pįítelkynĜ a teoretička umĜní VĜra Jirousová. V Památníku Terezín zahájil výstavu velvyslanec z Chorvatska, pak mluvil Ůrancouz a pak įeditel Památníku. Mezitím jsem prohlížela vystavená díla čtyį umĜlců - byly to skvĜlé vĜci technikou i výrazemě ale obsahem rozšiįující tísnivé tragické vĜdomí lidstva - nedávaly nikomu a ničemu nadĜji . Byl tam pan ministr Ťientsbier a lidé z vlády a parlamentuě my ostatní z autobusu jsme tam byli jako dobrá štafáž společenské událostiě oficialita a političnost byla zįejmá. Zdarma jsme dostali velký katalogě placený ministerstvy. Pak jsme byli odvezeni do LitomĜįicě tam 4

v barokním chrámu asi osmdesát VIP osob prohlíželo podivné zrůdné instalace umĜlce Sozanského : u vstupu do chrámu byla postavena ohromná černá krychle cca 4 x 4 x 5 metrůě uvnitį zaįízena jako kobka s mįížemi. Asi tįi vycpaní vlciě upoutaní provazyě cenili divoce a nepįátelsky zubyě jeden nad nimi visel nahoįe mezi lany. Na stĜnách kobky vymalován chaos z rudých tĜl. -V interiéru kostela smysl toho údĜsného podobenství mi byl nepochopitelný. Z chrámu se šlo na arcibiskupstvíě kde k mému úžasu jsme dostali víno a pohoštĜní v sále pro hosty, ale bez uvítáníě bez jakékoliv promluvy ... Procházela jsem mezi bavící se společností a pozorovala dĜjě jehož smysl a důvod jsem nechápala.. Významný teoretik umĜníě asi organizátor celého podnikuě v pĜkném stįíbįitém obleku se ležérnĜ pohyboval mezi důležitými muži a katolickou hierarchií. - Pro mne to bylo įádné poučeníě jak se dá manipulovat nejen s umĜnímě ale i s lidmi. Pįipadala jsem si tam nepatįičnĜ a trapnĜě jako v pokračování dĜjů Kafkových povídek… 11.července. 1994 - - Moje pįednáška pro studenty : SKRYTÝ SMYSL UMěNÍ na katedįe výtvarné výchovy v Olomouci.- Studenti mĜli zájemě vytvoįila se mezi námi dobrá atmosféra. Byla jsem zvĜdavaě co tomu įeknouě až se dovĜdíě že nejznámĜjší svĜtoví umĜlci 20. století studovali duchovní a esoterickou literaturu a zabývali se praktickým cvičením jógy a zenbuddhismem. - NĜkteįí se dali slyšet v diskusi . Ozval se Vít Ů.ě nejnadanĜjší kreslíįě myslel siě že podobné objevy by se mohly dĜlat i v našem umĜní 20. století. Jiné studentky pįipomínaly jména našich umĜlcůě kteįí šli podobnou cestou. MĜla jsem velkou vnitįní radostě že pochopily ě o co mi šloě a že dokonce mĜly znalosti.- - Pak jsem dávala zápočty z kresbyě s každou studentkou jsem mĜla velmi podrobný rozhovor. - S obdivem jsem prohlížela jejich výtvory z oboru prostorové tvorbyě což také učím : jedna studentka vymyslela didaktickou herní sestavuě aby se dĜti cvičily v rozeznávání barev a jejich odstínů. Mám takových seminárních prací pĜkný souborě snad by se to dalo publikovat či uspoįádat výstavuě tįeba v Praze ř PotĜšila mne i seminární práce s barevnými fotografiemi prostorových objektůě které studentka prozkoušela i na školeě kde učí. - - - Hezký závĜr dne : ve studentské galerii jsem zahajovala výstavu prací studentky Katky B. Įekla upįímnĜě že to je její tajemný zakuklený svĜt - prožitek života rostlin : pįíbĜh rostoucího a vadnoucího listuě a že jeho umírání s ním prožívá jako jeho osud. ZvĜtšuje detaily a cítíě že tak může intenzivnĜ prožít část pįírody jako malý vesmír. Našla si svůj osobitý rukopisě svůj výraz a podle jejích slov jsem nazvala její výstavu PRĶNIKY ŤO MÉHO SVěTA. Požádala mne sama dlouho pįedtím o zahájení a také o článek do Žurnálu UP.- - Katka B. dobįe cítí a mluví o tomě že v současném umĜní je skeptický až depresivní výraz pįijatou normou. ChtĜla by to zmĜnit - a to je velký dar a velký závazekě pro mne jedinečný výsledek mé učitelské práce ! - - Zápočty pro studenty jsou pro mne jako učitele vždy vyvrcholením mého úsilí. VĜnuji každému dostatek časuě abychom probrali všechny jeho zámĜryě hodnotíme minulé a odhadujeme budoucí zámĜryě nadĜjeě možnosti. Je to čas skliznĜě a také setí semínek. - Ťržím se zásady : každý nechť je co nejlépe sám sebou. Mnozí z nich mají originální nápadyě podporuji je různými způsoby jak nejlépe umím.. 19. - 28.července 1994 - - MťZINÁROŤNÍ SYMPOZIUM MALBY NA SV. KOPťČKU Byla jsem vyzvána k účasti soukromou organizací - nadací ŮICť . NĜkolik účastníků malíįů bylo z Moravy, jedna studentka z pražské AVU, jedna Francouzka. Žijeme a 5

pracujeme v bývalém klášteįe na Svatém kopečku blízko Olomouce. Ťnes to je škola a internát pro neslyšící dĜti tĜsnĜ vedle slavného poutního kostelaě odkud nám znĜjí zvony a tlumená hudba varhan do našich pokojů. Jsme tu v naprostém tichu a klidu, tolik blahodárném . Okouzlil mne obrovský prostor výhledu na celý kraj kolem Olomouce pod námi.. Poznámky k malbě : Uvědomuji siě jak naše myšlenky ovlivňují skladbu obrazu - je sice uměláě ale pįesto pro nás důležitáě udržujeme vědomí souvislostí mezi děním ve světě a naším vnímáním. Od počátku cítímě že pracuji s myšlenkami.Toě co vytváįímeě je pole komunikaceě pole vibrací mezi jednotlivými dušemi nebo skupinami. Může to být i pole porozuměníě a pracujeme na něm ve jménu duchovního rozvoje sebe sama i druhých… Zdá seě že mé utopické vidiny a průhlednéě zahalené a průchozí kresby se dají rozvíjet do nových poloh. Nalézám porozumění a novou duchovní atmosféru. Taková sympozia na sakrálních místech by mohla mít význam pro duchovní prohloubení uměleckého života… Dostali jsme všechen materiálě namalovala jsem čtyįi obrazy s konstrukcemi Bran a Pomníků vĜtrů a s prostorem nebeě udĜlala průchozí závĜsný objekt ( vysoký 250 cm ) z pĜti velkých kreseb s názvem CťSTA OŤPOUTÁNÍ ( inspirace Bhagavadgítou ). Zároveň vznikly cykly kreseb na témata Brány nebesě Pomníky oblakůmě Poutnická cesta I. a II. - MĜla jsem na Sv. Kopečku stįešní atelier s výhledem nahoįe na ohromná nebesa a dole na velké panorama širé krajiny kolem Olomouce. - - BĜhem práce na kresbách a obrazech mne začaly navštĜvovat neslyšící dĜti z místního internátu s dvĜma výbornými učitelkami. Pįidala se i účastnice sympozia ě malíįka ůisela Unserě mluvící nĜmeckyě Ůrancouzkaě má velký cit a zájem o vše kolem. - Učitelka tįídy neslyšících vyprávĜla dĜtem obsahy mých projektů. Įekla jimě že paní malíįka vymýšlí domy pro vítrě slunce a oblakaě a také cestu pro lidiě kteįí jdou do kostela.- Ukázala jsem jimě jak snadno lze malovat nebe kouskem látky a temperou na mém obraze. - - Pįi tom se natáčelo video. Nejlepší část byla nakonec : od stropu dolů visel můj závĜsný objekt z pĜti mých kreseb a my jsme jej dĜtem vysvĜtlovaly a ukazovalyě jak jím mohou procházet. K tomu hrála hudba Angel Voice z mého magnetofonuě pak jsme mluvili o andĜlech.. - - Navrhla jsem učitelkám neslyšících dĜtíě že pro nĜ udĜlám zvláštní výtvarné cvičení : PťŤAůOůICKÝ ťXPERIMENT S NťSLYŠÍCÍMI ŤěTMI ( ŠKOLA SV. KOPťČťK).S dvĜma učitelkami jsem proto pįedem pįipravila písemnĜ program HRY S ČÁRAMIě rozdĜlený do šesti fází . Každou fázi jsem jim pįedem podrobnĜ vysvĜtlilaě aby mohly práci dĜtí asistovat. Jednalo se o nácvik citu pro materiál a cvičení hmatu pįi různém tlaku na pastel pįi tažení liniíě obloukůě lomených čarě geometrických obrazcůě spirál a kruhů. Pįi tom se samovolnĜ probouzejí skryté tvoįivé schopnosti. Vyvrcholením tohoto pokusu byla volná kompozice na závĜrě kdy dĜti rozvádĜly nĜkteré motivy z tohoě co právĜ vyzkoušelyě užívaly technických dovednostíě které se právĜ formou hry naučily. Tento experiment jsme dĜlaly s patnácti neslyšícími dĜtmi, trval asi dvĜ hodiny. - ŤĜti malovaly s radostíě pįišly na kouzla techniky kresby a malby pastelemě který se bĜžnĜ na školách užívá jako nejjednodušší materiálě ale i pįišly na toě jak si vymýšlet a jak začít malovat své pįedstavy. - Ty sympatické učitelky chtĜly s dĜtmi dále v tom smĜru pokračovatě poprosily mne proto o podrobný popis metody. Napsala jsem tam na stroji metodiku tohoto kreativního postupuě a to jednak onoho již uskutečnĜného experimentuě jednak jsem probrala možností rozvoje talentů a dovedností dĜtí v budoucnosti - bylo to asi na pĜt stran strojopisu. 6

Celé sympozium bylo pro mne novou zkušenostíě dobrou školou. Vydrželi jsme tam pracovat devĜt dní za silného horka. - - Potom jsem prožila krásné tįi dny procházek po Praze a výstavách s účastnicí s paní Giselou Unser ze Švýcarska. Pįijela a prohlédla si i moje ateliery Ťobįichovicích. VyprávĜla takéě jak byla v Dornachu, znala Steinerovu antroposofii. JeštĜ v Praze jsme dlouho spolu prohlížely výstavu duchovních kreseb Rudolfa Steinera a Karla Malicha v JízdárnĜ Pražského hradu. Koupila jsem tam katalog STEINER- MALICH, který byl důležitý a skvĜlýě se Steinerovými texty nĜkterých pįednášek o umĜní a se zápisy Malichovými - na dlouho mne inspiroval . VťLKÁ VÝSTAVA s mou účastí :od 28.července 1994 - - OHNISKA ZNOVUZROZťNÍ ČťSKÉ UMěNÍ 1956- 1963, ůalerie hl.m. Prahyě Městská knihovna , kurátorky PhŤr. Judlováě PhŤr. Nešlehováě autorky katalogu.-Byla jsem vyzvána rok pįedemě mé práce jsou reprodukovány také v katalogu. - Byla to hodnĜ objevná výstava. Tįeba sochaį Jan Koblasa byl prezentován jako malíį - jeho staré obrazy z doby vzniku tzv. strukturální malby kolem r. 1960 u nás jsou plny tajemství. Též Aleš Veselý - vystaveny nikoliv sochy, ale obrazy a grafika !! Množství dalších jmeně i moje práce.... ShromáždĜny pečlivĜ všechny tendence té dobyě krásná instalace. - - Na vernisáži jsem vidĜla mnoho pįátel ze studiíě mnoho teoretiků. Setkala jsem se tam s kolegynĜmi z AVU Naďou Plíškovouě ťvou Janoškovou a Kateįinou Černouě vyprávĜla jim o sympoziu na Svatém Kopečkuě mĜly o to zájem. ťva Janošková žije léta v KolínĜ n. Rýnem jako bývalá emigrantka. Slavná grafička a básníįka Naďa Plíškováě manželka sochaįe prof.Karla Neprašeě je velmi zaujata pro literaturuě malíįka Kateįina Černá dokončila velký obraz 2 x 2 metry pro výstavu k dílu básníka Ortena ( jeho jubileum). - Hovoįily jsme o tomě zda zůstat učit. Kateįina chce ještĜ pokračovatě já také -hlavnĜ kvůli kontaktu se studentyě kteįí mají všichni otevįenou budoucnost a čisté ideály. ChtĜla bych jim poįádat pravidelné výstavyě pįípadnĜ pįehlídky s jinými vysokými školamiě jako je tomu v Polsku. 21.-22. srpna 1994 - -Vyjela jsem na Moravu na výletě abych získala vĜdomí velkého prostoru a vidĜla výstavy v ůalerii SÝPKA. Pįedevším AŤRIťNA ŠIMOTOVÁ : neuvĜįitelnĜ procítĜné rozechvĜlé kresby jako zpovĜď. Název jedné : Cesta může dovést člověka k dokonalosti ř - Položila bílý papír na země na nĜm nasypala kįíž různými svĜtlými pigmenty.- Kresby z jejího skicáku : potrhaným rukopisem dĜlá záznamy vizíě chvĜjivĜ neskutečné náznaky postavě rukouě hlav v naléhavosti úzkostíě strachůě nadĜjíě jsou tu figury jako symboly kįíže. Části končetin človĜkaě uťaté hlavyě rozložená tĜla ěpak projekty papírových objektů - malé skici tužkouě nĜkdy perem - zcela a zplna expresivní.- - Navštívila jsem pak Dr. Hockeovou v ŤomĜ umĜní v BrnĜ. Jednaly jsme o mé budoucí výstavĜě o její návštĜvĜ u mneě i na mé įíjnové retrospektivĜ v Olomouci. Pįedala jsem jí katalogy a časopisyě kde byly články o mé práci.. V Atelieru 13/ 1994 otiskli fotografii z mé výstavy v Olomouci : zábĜr instalace Zahalené kresby v Galerii Aura.. Pro mne to bylo významné. 30.srpna 1994 - - Ťopis Ťr. J. Kįížovi o mé pįipravované výstavĜ ve VlastivĜdném muzeu Olomouc - jeho návštĜva v mém atelieruě můj zájem o sympozium futurismuě které poįádá ČMVU. Navrhuji uspoįádání pįednášky Ťr. Kįíže o současném umĜní po mé vernisáži z tématě která dĜlá pro studenty na AVUě nĜco jako semináį. -Ťoporučení pro žádost o grant na tuto výstavu napsala PhŤr. Nešlehová. 7

14.- 18. 9. 1994 - - Cesta s pedagogickou fakultou UP Olomouc do ŠVÝCARSKA HodnĜ na mne zapůsobilo tmavé Bodamské jezero , když jsme je pįejíždĜli trajektem jako by bylo slyšet nepįekonatelné volání prostoruě když se k nám pomalu blížily od obzoru rozeklané ledovcové skály a obrovská nebesa.. - - Kostnice : rodištĜ mystika Heinricha Susa. Ťošli jsme k Munsteruě kde mĜl být Mistr Jan Hus upáleně ale místo vůbec nemá charakter posvátnostiě jak jsme u nás zvyklí - Schaffhausen : úžasné slavné rýnské vodopády - stála jsem blízko nad nimi a prožívala s neobvyklou silouě jak masy vodě promĜnĜny v bílou pĜnuě se miliony let valí skrze skály pįes balvanyě svíjejí seě vyletujíě hučí a vyjí… ohlušující hluk a osvĜžující sílaě obrovská tryskající energie ! - - BERN – KUNSTHAUS : VÝSTAVA PAULA KLEEA - pįekvapilo mne malé mĜįítko jeho akvarelů a obrazů. Toě co od mládí znám z reprodukcíě jsou ve skutečnosti malá komorní díla ! ! Snadno si jej pįedstavímě jak sedí sklonĜn nad stolem a tvoįí dvĜ díla dennĜě jak o tom píše v denících. Pįi takových malých formátech to jde. - - V dalším muzeu pĜkná výstava KANŤINSKÉHO. V Bernu jsou krásné soukromé galerieě hledám kontakty a informace pro jeden projekt. - Bern, Zurich jsou čistá a bohatá mĜsta . - BASEL: KUNSTHAUS - tu jsme vidĜli velkolepou výstavu Fernanda. LÉůťRA- - a potom klášter s románskými alchymistickými reliéfy a sochami z růžového pískovce… LAUSANNE – KUNSTMUSEUM : JEAN DUBUFFET, Bill Viola, Bruce Neumann.. ty jejich vĜci mi nejvíce uvízly v pamĜti. ŽťNťVA ( GENF ) : stįedisko kalvinismu obrovský památník v parku - nadživotní sochy : Kalvíně Knoxě Lutherě Zwingli jsou velkéě klidné a čisté. Vše v té zemi mĜloě má a bude mít svůj įád. Pįekvapuje mneě jak je zįetelnĜ vidĜtě že lidé tu mají lásku a úctu ke všemuě co je obklopuje…. Od 19. záįí 1994 jsem vedla STUŤťNTSKÝ PLťNÉR V POLSKU - PACZKOVě pro druhý ročník ZUŠ : týden jsem pobývala a pracovala s šesti našimi studentkami a dvĜma studenty katedry výtvarné výchovy Olomouc v Domu plastyka, v polském Ťomově umělců . Naši mladí chodili dennĜ do okolí malovat plnĜ naloženi : se stojany , deskami a batohy. Dobįe jsme bydleli , dostali jsme k dispozici malomĜstské umĜlecké stįedisko na starobylém námĜstí s pokoji a ateliery, celý rekonstruovaný gotický dům. Z okénka mého pokoje jsem vidĜla velkou gotickou katedrálu ě v noci zalitou svĜtlem úplňku. Pro mne to navíc znamenalo krásných pĜt dní klidného studia. NĜkolik hodin dennĜ mi zabrala pįíprava projektu pro GETTY GRANT - VÝZKUM TRANSCťNŤťNTÁLNÍCH TťNŤťNCÍ V UMěNÍ 20. STOLťTÍ. - Práce se studentkami byla velmi radostnáě stále nĜco objevovalyě malovaly a kreslily s nadšenímě takže jsme po návratu udĜlali z polského plenéru výstavu. 22. záįí 1994 - - Pįišel mi dopis z ůalerie mĜsta Prahy o tomě že pįehlídka výtvarného umĜní šedesátých let OHNISKA ZNOVUZROZťNÍ se pro úspĜch u veįejnosti prodlužuje do 1.1. 1995. Budou teď expedovat hotový katalogě mám si pįijít. Žádají o prodloužení zápůjčky mých prací. 26. záįí 1994 - - Jednání ve VlastivĜdném muzeu Olomouc o mé výstavĜ na įíjen. ŤĜlají pozvánky. - - Požádala jsem písemnĜ nĜkolik našich teoretiků o spolupráci na 8

tématu výzkumu transcendentálních tendencí pro ůťTTY ůRANT ( Ůelixě Kįížě Hockeováě Vlčekě Ševčíkováě Wittlichě Jirousová) . - Na PdŮ pįipravují tisk mé habilitační pįednášky. Navrhuji pro fakultu na tu brožovanou edici nový pįebal. - Na anglistice filozofické fakulty olomoucké univerzity jsem zadala pįeklad projektu pro ůetty grant do angličtiny.. 1. - 2. įíjna 1994 - - PRAHA : Mezinárodní sympozium KRITťRIA SOUČASNÉHO UMěNÍ ,Národní galerie , U zvonuě StaromĜstské nám. Poįadatelem bylo SCSU Sorosovo centrum současného uměníě Praha. Ťostala jsem pozvánku pįímo od nich. Pįitahovalo mne toě chtĜla jsem se dozvĜdĜt co nejvíce o tomě co si myslí teoretici o současném umĜní ve svĜtĜě co se vůbec dĜje kolem nás v ostatních zemích - a stálo to za to. Pįijelo hodnĜ lidí ze zahraničí : įeditelé Sorosových center (Petrohradě Prahaě Bratislavaě Kyjevě Záhįeb)ě můj známý a v šedesátých letech kamarád naší generace „somráků“ Ph Dr Zdenek Felix, dnes įeditel Deichtorhalle Hamburg,- pak paní PhŤr Noemi Smolik a Stefan Gerner z Kolína n. R.ě také rektor Staedelschule ve Ůrankfurtu pan Ph Dr K. Konig a mnoho jinýchětéž z bývalého SSSR pár teoretiků.– Velkým pįekvapením pro mne byla pįednáška teoretičky umĜní z Ukrajiny : ukazovala na diapozitivechě že na Ukrajině v malbě existuje mladé spirituální umění pod vlivem Kandinského . Promítala obrazy šesti umĜlců a tak Dr. Marta Kuzma podala rozsáhlou zprávu o současném mladém umĜní na UkrajinĜ a hlavnĜ v KyjevĜ . Ostatní se zabývali teoretickými analýzami ě zejména pan St. ůerner, vydavatel časopisu Texte zur Kunst z Kolína a šéfredaktorka časopisu Parkett z Zurichu paní B. Curiger. Pro mne to bylo nahlédnutí do jiného svĜta. Pįekvapenímě ale ne tak dobrýmě bylo i toě že jsem tam nevidĜla žádné naše umĜlce! ! Jako by je to nezajímalo. Vždyť jen kolem Sorosova centra umĜní je jich desítkyě spoustu umĜlců mají v evidenci biografiíě a myslímě že jim poslali pozvánky stejnĜ jako mnĜ. Proč tedy nepįišli ř K čemu je nám ta pracnĜ získaná svoboda ě když nevidíme z oken ven ?? VÝSTAVA 13.10. – 13.11. 1994 OLOMOUC – VLASTIVěŤNÉ MUZťUM: ŤVě TVÁĮť UTOPIť – OBRAZY, GRAFIKA, KRESBY, PLASTIKY Ť.PUCHNAROVÉVernisáž s pįednáškou Ťr. J. Kįížeě kurátora výstavy a autora textu v katalogu. MĜla jsem tady dost prostoru - počátky z šedesátých let jsme dali na široké chodby v pįízemíě byly tam velké obrazy z období strukturální malbyě i nĜjaké menšíě k tomu celý grafický cyklus Geometria Spiritualisě vešly se i velké malované reliefní obrazy mé diplomní práceě v další části výstavy na chodbĜ cyklus obrazůě grafiky a kreseb Vize zničené civilizaceě v hlavním sále všeě co se týkalo mé práce s čistými barvami a geometrií -cykly Kįivkyě Znakyě Architektounyě kinetický objekt. - Na zahájení pįišlo i mnoho studentů a studentek z univerzity. Promítalo se video z mé pįedešlé retrospektivy v ŤomĜ umĜní v Českých BudĜjovicích. Ťetaily obrazů studenty hodnĜ zaujalyě ptali se na technikuě na okolnosti vznikuě na pomĜry v dobĜ mého studia na AVU, - dost dlouho jsme se tam zdrželi.. - - Když mi napsali pįátelé spisovatelé z NĜmeckaě že budou na světovém zasedání PENKLUBU 6.- 12. listopadu v Praze, abych za nimi pįišlaě dojela jsem do hotelu sklenĜné Pyramidy - a byl to neuvĜįitelný zážitek : sympozium spisovatelů se konalo v nejluxusnĜjším hotelu v Praze . Byla jsem pįekvapenaě jak spisovatelky svými projevy v Penklubu bouįily za práva žen v Africe. - Pak jsme u večeįe probrali situaci

9

u nás po otevįení hranic. Navrhliě že v Heidelbergu v privátní galerii jejich známé bych mohla uspoįádat výstavu. - - - Katedra výtvarné výchovy ě Olomouc : moje čtyįi studentky samy pįipravily instalaci CESTY ZA SVěTLťM pįed Vánoci 1994 v barokní kapli na filozofické fakultĜě a bylo to pįekvapení pro všechny. Když pak vyšel můj článek v ŽURNÁLU UPě mĜly mladé autorky velkou radost. Stalo se pak vícekrátě že za mnou studenti pįicházeli s prosbou, abych napsala o jejich výstavĜ. Moje recenze jejich výstavy vypadala takto : CťSTY ZA SVěTLťM - instalace studentek Katedry výtvarné výchovy PdF UP, kaple na nádvoįí ŮŮ UPě Wurmova 13ě Olomouc 30. 11. – 6. 12.1994 Zdá seě že vědomí mladých lidí touží po nebesích. Světlo vstupuje do jejich prací i myšlení a potěšuje ostatní. Je to možná ta pravá cesta skrze medium uměníě cesta dávání bez egaě cesta nezištných a pokorných mladých výtvarnic.- Instalace byla postavena na velmi jednoduchých prostįedcích : zeleň naklíčeného obilí na stole na místě oltáįeě pokrytého bílým plátnem. Po podlaze celého presbytáįe dívky rozprostįely čerstvou slámuě která sladkohoįce provoněla celý prostor kaple. Ve tmě kaple záįilo světlo na místěě kde bývá obvykle oltáįní obraz. Jemně průsvitné bílé plátno na rámu zahalovalo něžně zdroj světla. Prostor si tak bral z něho pouze něžné prozáįení a nerozlučnou syntézu s ním tvoįila tichá meditační hudba. Návštěvníci tu podlehli kouzlu nečekané atmosféryě pįirozeně a rádi propadli vnitįnímu soustįedění v tichém úžasuě který krystalizoval do výmluvného mlčení. Poetické texty autorek potvrdilyě že se tu jedná o duchovní postoj k umělecké práciě jiný než na jaký narážíme ve vlně instalací v poslední době. Prosté a čiré cítěníě úspornost a čistota materiálůě neokázalost a pįitom vynalézavostě jsou jasnými znaky této mladé tvorbyě jež manifestuje novou spiritualituě skrytou a žitou. Možnáě že jsme tichými spoluúčastníky jejich vnitįního světaě možná i svědky zrodu mladé umělecké skupiny. Jsme svědky objevuě jak pįevést bez patosu vnitįní sdělení do srdcí a duší divákůě s pokorou a novými prostįedky . Společně prožitá zkušenost dává mizet hranici mezi Já a My . Autorství díla není důležitéě záleží jen na smysluě darovaném nám všem. K tomu si dovoluji na závěr pįidat několik veršů z Bhagavadgíty :„Jeden chápe ducha jako zázrakě druhý o něm mluví jako o zázrakuě jiný o něm slyší jako o zázraku -a pįece ani zrakemě ani sluchemě ani slovem nikdo jej nikdy neobsáhne“. 4.ledna 1995 - - VPÁŤ RUSĶ ŤO ČťČťNSKA ! ! – STRAŠNÉ KRVAVÉ BOJť ! ! - -To je nečekané barbarství v našem civilizovaném svĜtĜ ! ! OkamžitĜ jsem napsala Provolání SVOBOŤU MALÉMU NÁROŤU a donesla rektorovi UP v domnĜníě že univerzity Evropy pomohou nastolit mír a pokoj. -Ale zachovali klid. Nedostala jsem žádnou odpovĜď a z toho jsem usoudilaě že se jich netýkalo ě co se dĜje jinde.-- Zde platí zase moje dįívĜjší VIZť ZNIČťNÉ CIVILIZACťě Pomníky tyranůě diktátorůě vězení.. . - - Toho dne mne navštívil na katedįe PhŤr. R. Chadrabaě náš nejlepší odborník na ikonografii v dĜjinách umĜní. Začal pįednášet i našim studentům - zatím externĜ. Pozvala jsem hoě protože jeho monografická studie o Albrechtu Ťürerovi mne hluboce oslovila v sedmdesátých letech. Pomohla mi pochopit obsahy umĜlcových grafik a obrazůě zejména jeho výklad o stįedovĜké melancholii mne tak zaujalě že se to stalo tématem nĜkterých mých prací z cyklu SNY O CIVILIZACI.. VĜnovala jsem Dr Chadrabovi lept Hold Ťürerově Melancholii. MĜl očividnĜ velkou radost. Požádala jsem ho pak o pįeklad textu mého katalogu ŤVě TVÁĮť UTOPIE od Ťr. Kįíže do angličtiny.

10

- - V tentýž den odpoledne z katedry výtvarné výchovy v Praze pįijeli do Olomouce na naši katedru tįi pražští umĜlci - pedagogové - instalovat výstavu svou a svých tįí studentek. Organizovala jsem to s nimi a zavedla je do univerzitního domu pro hosty a lektory. Nejprve jsme však šli prohlédnout prostory naší studentské galerie PĶŤA v budovĜ pedagogické fakulty. Byli tím nadšeni. - 5.ledna 1995 - - Poznámky o kresbě : Započata konečně práce na kresbách v kabinetu na katedįe. Včera pįes večerě dnes pįes den jsem dělala velké vrstvené kresby na zemiě menší kresby na stole. Pokračuji, jako by mne cosi hnaloě nevadí miě že občas někdo z kolegů pįijde a něco se musí vyįídit. Velké papíryě mikroteny a folie pokrývají všechny povrchyě jsem ve svém živlu...vznikají vrstvené barevné kresbyě skrývající v sobě světlo a tajemství... Zįejmě pokračuje cyklus Kįivky... 5. 1. 1995 - - ůALťRIť PĶŤA : Zahájení výstavy studentů a učitelů katedry výtvarné výchovy z Prahy -z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Vystavují pedagogové umĜlci : doc. Polcarě Jiįí Kornatovskýě Jan Svoboda a tįi studentky . - Na čelní stĜnĜ nejvĜtšího prostoru naší půdní galerie velké kresby Jiįího Kornatovského ovládly celý prostor. Pedagog docent Polcar do stįedu haly postavil své velké plechové stély se symbolikou lettrismu, na sokly dal čtyįi krabičky s tištĜnými slogany (poetika dadaismu)ě které pĜknĜ pobavily divákyě zvláštĜ když si pohráli s otvíráním a zavíráním. - Ťalší učitel, tak trochu čarodĜjě výtvarník Jan Svoboda udĜlal temnou instalaciě kdy na umĜle vyhįívané bįidlicové podlaze mĜl divák sedĜt v jógové pozici a meditovat na plamínek svíčky. V pįedsíni výstavy k tomu autor rozložil prospekty té firmyě která ohįívací systém vyrábí. Tu mi ale nebyl jasný pedagogický smysl.- Studentka 5. ročníkuě která zde vystavila dva objekty z drátuě skla a hįebíkůě studuje dĜjiny umĜní a tato díla vytvoįila pod vedením doc. Kornatovského v atelieru experimentální malby. - - Nejvíce pozornosti si získaly Tįi diáįe studentkyě která na UK Praha s výtvarnou výchovou studuje theologii. Prohlíželi jsme dlouho její drobnopisnĜ popsané a fantazijnĜ pokreslené diáįe - kalendáįe 1992- 1994. Obsahovaly mnoho poetických textůě vizuální poezieě trhané a dokreslované papíryěmezi nimi poznámky z pįednášek dĜjin umĜníě s ilustracemi podle promítaných dĜl umĜlců. Nápad sevįít svůj životě celoroční činnost do malého diáįe byl opravdu šokujícíě jako svĜdectví i jako vytváįení duševního svĜta mladé generace. Pįi rozhovoru s autorkou jsem byla pįekvapena sumou jejích znalostí gnoseě Starého i Nového zákonaě východních nauk i hebrejštiny ! ! - - Zato dílo její kolegynĜ - velkoformátové grafické koláže na téma Egypt a porod - bylo pįes svou rozsáhlost a technické finesy pomĜrnĜ povrchníě pįipomínalo dekory na balicí papír. Nezachránil to text o starodávné egyptské praxi porodnictvíě pečlivĜ upravený na počítači.- Pįipadalo mi to hodnĜ zbytečné, nebylo to výtvarné díloě ale spíše nepodaįená recese bez umĜleckých kvalit.- - O metodĜ výuky na pražské katedįe výtvarné výchovy jsme se nedozvĜdĜli nic ani z projevu Ťr. Slavíkaě známého metodika ě který mluvil na vernisáži .- Všechno toě co se tu ukázalo, vypadá skutečnĜ spíše na studentskou zábavu a recesi. - Poučení o nejasných východiscích a nejasných perspektivách pražské vysokoškolské výtvarné pedagogiky bylo více než názorné. - - S vedoucím naší katedry prof. Z. Kučerou jsem projednala mou ideu: budoucí semináį - WORKSHOP KRESBY, na který bych pozvala významné učitele kresby z 11

Prahyě napį. Jiįího Kornatovského z PdŮě Jiįího Lindovského z AVUě Borise Jirků z VŠUP. Zároveň podávám žádost o grant na naši univerzitu a na MĜsto Olomouc. To vše dá dost práce a psaníě ale žene mne nadšení prosadit nové způsoby práce se studenty, vždyť ještĜ to nikdo u nás neudĜlal. 10. 1. 1995 - - GALERIE CAESAR, Olomouc : Vernisáž Ůrantiška SKÁLY - To, co jsme tady vidĜli a zažiliě bylo ohromnĜ zábavnéě a snad i hermetické. Znám ty výtvory z dokumentace skupiny a z výstav B.K.S. - Pro mne to byl a je výraz velmi jemné rafinované receseě vyhnané do krajnosti proslovem pana Rytíįe Įádu Zelené Berušky, spisovatele J. Oliče na vernisážiě poté hudební produkcí Ů. Skályě který dul vší silou opravdu hroznĜ a značnĜ disharmonicky do pravého kravského rohu .- Možnáě že chtĜl tím znevážit umĜleckou činnost ? - a lidskou důstojnost v té hrané falešnosti zesmĜšnit…vždyť Olomouc je malé mĜsto. 16. ledna 1995 - - Jela jsem na vernisáž Olgy Karlíkové do Prahy do malé galerie Via Art v ResslovĜ ul. - Zahajovala VĜra Jirousováě tentokrát velmi extravagantnĜ odĜná pražská básníįka a filozofka umĜní. Recitovala nakonec čínský poetický text o ztrátĜ kůryě o stromech a koįenech.- Z pįátel jsem tam vidĜla malíįe : pana Mrázkaě pana Boštíkaě Rudu NĜmceě grafičku Olgu Čechovouě teoretika Ivo Janouškaě celou redakci Atelieru s Jiįím Tichýmě mladého Tobiáše Jirouse s dívkou a další… Obrazy paní Karlíkové nebyly velkéě nejvĜtší metr na metr. Nejprve vystavila na plátnech kreslené rukopisné záznamy ptačího zpĜvuě vedle viselo plátno s obrysy stromu, byl to spíše svĜtlounký pįízrak stromuě vznášející se v nehmotném prostoru. Vedle obrazy malované olejem : stromy i s koįenyě vždy jeden zcela sámě na rozdíl od pįedchozích kreseb na plátnĜ docela klasická malba. NĜkolik malých kreseb fixem černáě růžováě fialová - napsané podle zpĜvu drozdaě slavíkaě žáby kuňky. To vše svou čistotou a takįka zenovou jednoduchostí nás ohromilo ! - Malíįka Olga Karlíková vypadala úplnĜ prostĜě nejvíce z ní byly vidĜt tvrdé upracované ruceě stála tam v obyčejném pracovním oblečení .Vedle ní VĜra Jirousová mluvila o jejím díleě odĜna ve výstįedním oblečení na hranici módního šokuě to mne začalo náramnĜ odpuzovat. Její slova tak vyznĜla mírnĜ falešnĜě když četla čínskou poezii. Ale nebyl vůbec časě abych jí to mohla įíci. Škoda. - Byl tam i pan Jůzaě známý keramik a vydavatelě ohromný mlynáįský chasník s tváįí a vlasy andĜla. - Pįekvapilo mneě že Ing. Janoušek chce ode mne obrazy a objekt.- Prý zakládá nĜjaké muzeum. - - Téhož dne : na Pražském hradĜ mne udivila a pįekvapila nečekanĜ nádherná výstava malíįe LOHSťHO z Německa - KONSTRUKTIVISTICKÉ OBRAZY. Na systémových políčkách vybraných barev bylo znátě jak koncentrovanĜ pracoval.- Mám neodbytný pocitě když se na ně dívámě že kouzlo čistých barev působí vnitįní radostě nadzemskou harmonii a vyváženost v protikladech – neboť jsem prožívala pįi prohlížení Lohseho obrazů jakési zvláštníě až nebeské štěstíě aniž jsem to vědomě chtěla či očekávala. Na vlastní oči mne to poučilo o tomě co dokáže vizuální vjem s naším vědomím udělat ! Únor 1995 - Olomouc : Monografie PAUL KLEE : nevĜdĜla jsem vůbec o množství jeho vydaných vlastních knih – seznam má 10 názvůě vydávány postupnĜ zatím do r. 19Ň9 v KolínĜ, Bernu, Stuttgartu - Ťeníkyě Pįíběhyě Básněě O moderním uměníě Pedagogický skicáįě Obrazové myšleníě Nekonečné dějiny pįírodyě dvĜ části Nauky o formě a utváįení , Dopisy. Nakonec Pįíspěvky k nauce o obrazové formě vyšly jako faksimile Kleeova rukopisu v r.1979 !. - Tu monografii o Kleeových kresbách z proslulého nakladatelství 12

Dumont jsem půjčila z knihovny UP pro jednu zapálenou studentku. A pįedtím ovšem jsem ji prostudovala.. - - V Revue Prostor jsem ke své radosti objevila významné studie o dnešní filozofii a fyziceě hlavnĜ Fritjof CAPRA .-( Vždyť jeho TAO FYZIKY čtu opakovanĜ od r. 1992ě kdy to vydali na Slovenskuě také tu knihu půjčuji studentům a mluvíme spolu o tom.) Visí to ve vzduchuě ta možnost inspirace pro žijící umĜlceě ale všimne se nĜkdo ? 16.února 1995 - - EXKURZE SE STUDENTY DO PRAHY NA VÝSTAVY- v mé organizaci. Obstarala jsem i autobus pro naši katedru na 40 osob. Program : Národní galerie - Ůrancouzské malíįství 19. a 20. stol.- Tak zase vidím milované obrazy z dob mých studií. Tehdy jsem chodívala do Šternberského paláce na Hradčanech i vícekrát za týden. MĜli jsme to jako studenti AVU zdarma. Vždy to pro mne byla slavnost,hostina, posvátná chvíleě pįi níž jsem se setkávala s nejvĜtšími mistry : Van ůoghě Cézanneě Pisarro, Seurat, Gaugin, Picasso, Derain, Chagall, Matisse, Braque - to byly tehdy jediné zdroje našeho pįímého poučeníě do zahraničí se nesmĜlo.- Obrazy se nezmĜnilyě ale náš život ano - smím tu stát a vykládat mladým lidem o svém obdivu k dílůmě o osudech jejich tvůrcůě o zákonech kompoziceě o koįenech impresionismuě fauvismuě pointilismuě expresionismuě kubismuě surrealismuě jak a proč a kdeě o technologii a o malbĜě nabádat je k návštĜvĜ zahraničních sbírek a galeriíě protože studenti teď jezdí všude. – Po nĜkolika hodinách pečlivého prohlížení byl dohodnut rozchodě aby mĜli studenti volný čas na prohlídky dalších výstav blíže centra Prahy . Bįezen 1995 - - Z ŤOPISU MALÍĮCť ťVě JANOŠKOVÉ ŤO KOLÍNA n. RÝNťM : . . . . Zajímáš se o ŮťMINI ARSě tedy klub žen umělkyňě který jsme založily s malíįkami Jarkou Kurandovou a Kateįinou Černou a pozvaly další výtvarniceě které známe. Hlavní duší a iniciátorkou je Jarka Kurandová. Ta mne vyzvalaě abych na zahajovací schůzce v Mánesu pronesla įečě když už mám tu docenturu. Také tam mluvil hodně ohnivě o feminismu v umění manžel jedné známé umělkyně a teoretik uměn pan Ťr Vodrážka.- Já ale pro feminismus v umění nemám buňky. Moje įeč se také feminismu moc netýkalaě prohlásila jsemě že u nás čtyįicet let za socialismu ženy pracovaly a dįely jako rovnocenné mužům a že mohou ve výtvarné sféįe i dnes zastávat podobné místo. Plynulo z toho mého projevuě že feminismus nepotįebujeme. To jsem ale Jarku nepotěšila.- - Když učím v Olomouciě není časě a tak tam ani nechodím. Byla jsem tam na scůzce potom jen jednouě když se tento klub pįesunul do Klubu divadla Labyrint (bývalé Realistické divadlo na Smíchově)ě schází se tam pravidelně asi 16 členek Ůemini Ars ě- a tehdy tam měly některé vystaveny obrazy. - O programu na tento a pįíští rok moc nevímě jen toě že Jarkaě Kateįina a L. ůutová chystají někde výstavu. Vystavovat společně je možnéě z naší generace je členkou ještě ak.mal. Libuše Kaplanováě tu znáš. Ovšem výstavní prostor si musíme najít samyě v soukromých galeriích. - Je možné vymyslet a napsat na to projekt a požádat o podporu Sorosovo centrum současného umění nebo naše Ministerstvo kulturyě ale všude na granty a podpory čekají įady velmi průrazných a mladších umělců. Je nutné k tomu prostudovat spoustu pokynů a vyplnit dost formuláįůě vypočítat náklady a udělat rozpočtyětak na to potįebujeme ještě sekretáįkuě která by se v tom vyznala.…. Sama dělám teď asi 2- 3 roky takové lehké průhledné věciě které se dají rovnou instalovat do jakéhokoliv prostoru. Hodně se mi to změniloě ale na letošní výstavě v Brně to nebudu mítě tam bude koncepce Ťr. Kįíže - retro s katalogem Ťvě tváįe utopie z mé výstavy v Praze 1992.

13

Nesmírně mne zajímáě co maluješ - a jistě nejen mne - a zda máš někde u nás domluvenou výstavu.- .Sleduješ náš časopis Atelier ř Tam se pustili do Knížákaě který napadl nějakým textem Stratila. Taková svoboda pro hulváty je u nás možnáě ale odpověď je chytráě až okouzlujícíě Stratil by mohl být klidně rektorem AVUě ale myslímě že by to sám ani nechtěl…. Teprve v květnu se dozvímě zda dostanu od Sorosovy nadace OSŮ grant na projektě o něm jsem ti psala - AKTUÁLNÍ TRťNŤY Vť VÝUCť UMěNÍě pįepracovala jsem jej. To bych se pak mohla rozjet do Evropy ! Jde o natáčení videofilmů o výuce známých umělců na vysokých školáchě o jejich umělecké dílo a vyznáníě snahy studentů a jejich výstavyě o filozofii teď živou. Mám v plánu i J. Koblasu. - Ráda bych v Kolíně poznala nějakou vysokou školu a někohoě kdo tam učí a je hodně dobrý umělec. Vzala bych si kameru a tebe bych platila z grantu jako tlumočníkaě co o tom soudíš ř.......Těším se na odpověď. ........... Moc v vzpomínám D.P. 6. dubna 1995 - - Z DOPISU JARCť KURANŤOVÉě AK.MAL., PRAHA : ...ťva Janošková posílá adresu na kolegyni grafičku Maįanovouě žijící v New Yorkuě které bychom prý měly zaslat zvací dopis do Ůemini Arsě pįikládám xerox jejího dopisu ťvě.- Eva psalaě že tě chtěla pįi své cestě v Praze navštívitě ale nezastihlaě a že se na Ůemini Ars těší. – Takéě že v Německu jsou feministky inteligentníě urputné a nesnesitelnéě ale váží si jichě protože stále protestují proti pornografickému průmyslu a to je moc důležité! Také že v létě pįijede. Nyní k Ůemini Ars : loni jsem měla snahu vypomoci s projektem výstav pro grant MKě o který jste žádalyě ale nedostala jsem od tebe odpověď. Navrhovala jsem pravidelné společné výstavy žen - výtvarnic po skupinách v určité výstavní prostoįe a v jakémsi termínuě jak to pįedpisují podmínky pro udělení grantu.- Když jsem byla za Věrou Jirousovou na Ministerstvuě įíkala miě že právě tyto konkrétní údaje o místě a časech konkrétních výstav ve vašem projektu chyběly. Pracuje tam v grantové komisiě a divili seě že v projektu nebyl jmenován žádný teoretik jako kurátor výstavy.- Byla jsem za ní tehdy kvůli našemu projektu z katedry na programy výstav ve studentské galerii Půda v Olomouciě který jsem musela rozpracovat na jednotlivé výstavy a podat na jiné oddělení MŠK.- Jsou na to specielní dlouhé formuláįe… Myslímě že bychom měly udělat výstavu už kvůli ťvě Janoškové a paní Maįanovéě já budu teď plně vytížena vlastní výstavou v Ťomě umění v Brně od Ň. záįí t. r… Váhámě zda zůstat v Novém sdružení pražských umělcůě když to vede někdo jiný. S Náčouě když byl pįedsedouě to mělo smysl. Pįíspěvky jsou vyššíě v Hollaru takéě a ještě platit pįíspěvek na Ůemini Arsě když neznám nějaký možný program nebo koncepci ř. ....... Zdravím tebe i Zdenka Rybku - s pįáním nové jarní energie Ťana P. 19. dubna 1995 - - PROJťKT AKTUÁLNÍ TRťNŤY VÝUKY UMěNÍ - Odevzdán k hodnocení komisi Pedagogické fakulty na naší univerzitĜ. Pįipravovala jsem jej dlouho. Bylo tįeba vše projednat s umĜlciě vyučujícími na vysokých školách. Koncepce spočívala v zachování současných vynikajících metod práce se studenty umĜleckých škol prostįednictvím videozáznamu z výuky mezinárodnĜ známých umĜlců. Cítila jsemě že je tįeba nĜjak zachytit a zachovat nové vztahy mezi umĜlci a studentyě tu živost a jiskrnost fantazieě která najednou tryská v atelierech mezi mladými studenty ě to zapálení pro myšlenkuě gejzíry nápadů a jejich rychlé promĜnyě hluboké zaujetíě originalitu a původnostě podporovanou novými kvalitnímu učiteli s plným nasazením.Jakmile se ale umĜlecký zámĜr musí zpracovat a petrifikovat ve slovechě vychází z toho docela suchý byrokratický textě protože se musí užívat klíčových slově daných pįedpisy a podmínkami k žádosti o grant z ministerstva ! Na oficiálním formuláįi

14

jsem se snažila popsat cíle projektu jejich pojmy jako obohacení práce se studentyě výchova a vzdělávání učitelůě spolupráce univerzit a VŠě výměna informacíě společné výstavy aj.akceě vytvoįení databáze pro inovaci výuky...Popis projektu také nevyšel nijak básnivĜ : V pįípravné fázi budou vybrány školní ateliéry mezinárodně známých učitelů - umělcůě budou vypracovány v konzultacích s nimi pracovní scénáįe a pak natočeny videozáznamy živé výukyě z plenérů a z výstav studentůě také medailonky o výtvarném díle učitelů samotných. Ťoplněním budou textyě vybrané z nasbírané dokumentace ( katalogy, fotografie, skripta, časopisy)ě vydané pro potįeby výuky. K filmům může být poįízen pįeklad do světového jazyka. Projekt bude od počátku pįipravován s našimi významnými odborníky a umělci. Otevírá cesty k výměnám duchovního bohatství mezi národyě které nám byly 40 let uzavįeny. Pįináší informace o vysoké úrovni vzdělání na našich uměleckých školách jako vklad do evropské kultury budoucnosti.. Projekt obsahoval důkladné rozpočty a plányě jednotlivé stručné scénáįe spolupráce s určitými ateliery a pedagogyě časové harmonogramyě popisy realizace.- Komise naší Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pak můj projekt díkybohu doporučila na Sorosovu nadaci Open Society Fund, Praha do programu HESP – Higher Education Support Program - - a tam byl nakonec schválen ! ! Byl prý lepší než projekt tehdejšího įeditele Sorosova centra umĜníě který grant nedostal. Sám si mi se žalem postĜžoval. Začala jsem projekt uskutečňovat od podzimu 1995ě kdy byl do nĜj již zahrnut workshop kresby s J. Kornatovskýmě B. Jirků a J .Lindovským, který jsem organizovala na naší katedįe ve Zbrojnici . -Žádala jsem opakovanĜ ještĜ další granty na nové filmy. ůrant mi byl udĜlen od OSŮ po tįi roky za sebou . Odborníci kolem OSŮ a umĜlci se diviliě že jsem jej dostalaě že prý to je cosi výjimečného. A mnĜ se tím obohatila práce na katedįeě mohla jsem se totiž sama učit. - Celkem byly natočeny s mým scénáįem v letech 1995- 96- 97 tyto videofilmy : 1) NOVÉ ŮORMY KRťSBY – workshop na KVV PdF UP Olomouc 2) ATELIER PROŮ. A. MATASOVÉě VŠUP Praha - multimediální tvorba studentů 3) ATťLIťR PROŮ. P. NťŠLťHYě VŠUP Praha – malby studentůě výstavyě dílo učitele 4) ATťLIťR A ŤÍLO PROŮ. B. JIRKĶě VŠUP Praha – výuka figurální kresbyě výstavy 5) ATťLIťR A ŤÍLO PROŮ. J. KOBLASYě KUNSTHOCHSCHULE KIEL, Koblasovy ateliery v Hamburgu 6) VYBRANÉ ATťLIťRY ASP KRAKOVě POLSKOě studenti a jejich učiteléě výstavy Ň) SITUACť UMěLťCKÉ VÝCHOVY V MOSKVěě galerieě umělci a současná hnutíě spolupráce s manželkou Jana Koblasyě natáčely jsme kamerou společněě mnoho fotografií ň) ŤÍLO PROŮ. J. SOPKA- RťTROSPťKTIVNÍ VÝSTAVA V ůMP PRAHAě spolupráce s Ťr. Judlovou ( v galerii natočilo studioě doporučené z GMP Praha) - - Hotové filmy byly ještĜ rozeslány podle projektu na vysokoškolská umĜlecká pracovištĜ v ČR pro doplnĜní výuky. Ůilmy natáčela dvĜ studia : Videostudio DDM Olomouc- vedl kameraman a fotograf Ing. Janek (č. 1, 2, 4, 5) a AVC studio UP Olomouc - kolektiv (č. 3, 6 ) Celý projekt v mé vizi mĜl založit tradici tvorby VÝUKOVÝCH ŮILMĶ PRO VÝCHOVU UMěNÍM na vysokých školáchě které bychom si mohli vymĜňovat se zahraničními umĜleckými školami. V Olomouci na katedįe jsem mĜla s tĜmito filmy každý rok pįednáškové programy pro studenty ě také v Muzeu umĜní

15

v pįednáškovém sále jsem je pįedvádĜla veįejnosti. PostupnĜ jsem s nimi vystoupila na kongresech INSEA v ČR. Byla to pro mne velká školaě JAK UMěLCI UČÍ. Tak se jmenovaly i mé pįednáškové programy .- Open Society Ůund Praha a Pedagogická fakulta UP Olomouc uspoįádaly prezentaci hotových videofilmů z projektu Aktuální výuka výtvarného umění JAK UMěLCI UČÍ dne 2Ň.listopadu 199Ň v sále Společnosti Ůr. Kafkyě Staroměstské nám.ě Praha . – Promítaly se dokončené videofilmy : 1) Prof. Pavel Nešleha a jeho studentiě atelier monumentální malby VŠUPě malý medailonek o tvorbě učitele 2) Nové formy kresbyě workshopy vedené doc. J. Lindovskýmě doc. B. Jirkůě doc. J. Kornatovským na KVV PdŮ UP 3) Prof. J. Koblasa, studenti v lomechě dílnáchě atelierech ěmonumentální sochy v Hamburgu, soukromé ateliery 4) Prof. Boris Jirků - Ůenomén kresbyě studium figury na VŠUPě dílo učitele ve zkratce 25.4. 1995 - - Naše katedra výtvarné výchovy Olomouc zorganizovala VÝSTAVU PťŤAůOůĶ V JAPONSKU 199 5- 1996, tam to zaįídil japonský grafikě který u nás byl na stáži. Výstava bude putovníě začíná v jedné dobré galerii v Tokiu, jmenuje se Deset z Olomouce a má anglicko- japonský katalogě každý tam máme dvĜ barevné reprodukce.- Posílám tam 10 pracíě z toho 5 zahalených kresebě nejvĜtší 200x120 cmě - 5 grafických listů v různých technikách. Všechno je založeno na kįivkách a barvĜ. 29.4. 1995 mi poslala Česká sekce INSťA pozvání na podzimní sympozium do Prahy s anglickým znĜním programu pro pįátele v zahraničí. Požádali mne o moderování jedné části programu sympoziaě kterou si sama vyberu. Psala mi to vynikající učitelka na PdŮ Brnoě sekretáįka Inseaě se kterou jsem na sympoziu v Plzni dlouho mluvila o vztazích mezi hudbou a výtvarným umĜním. - Moderování jsem musela odmítnout z důvodu nedostatku času. 23. 5. 1995 - - Byla jsem požádána o odbornou - až filozofickou- recenzi skript o joze mé pįítelkynĜě vyučující na Pedagogické fakultĜ Jč Univerzity Č. BudĜjovice. Po letech práce vydává pro učitele i studenty systém komplexní péče o zdraví tĜla i ducha JÓůA V PRAXI PEDAGOGA. - Bylo mi to blízkéě neboť pįed lety jsme spolu založily v Č. B. stįedisko JOůA Vť ŠKOLťě poįádaly semináįe a vydaly i knížku. Napsala jsem m.j.ě že tato práce souvisí s myšlenkou duchovní renesance - znovuzrození národa po čtyįiceti letech totalitního režimuě s hledáním východiska ve věku vědotechniky pro pįetížené a stresované lidstvo v radikální proměně životního stylu. Promyšlená a tradicemi ověįená soustavaě ke které autorka po letech zkušeností z mezinárodních semináįů dospělaě je syntézou filozofieě psychologieě sociologie a tělesných cvičení a zkušenostíě které praktikovala mnoho let se studenty. Rozvíjí i kreativituě propojuje jógová cvičení s hudbou a výtvarným uměnímě prosazuje muzické pojetí vzdělání v duchu Ťr. M. Tyrše… atd. - Můj text mĜl dvĜ strany strojopisu. S autorkou jsem to vše pįedtím probrala na týdnech se studenty na ŠumavĜ. A myslímě že také současní umĜlci ě nejen studentiěto velice potįebují! 13. 5. – 19. 5. 1995 - - KURZ MALBY A KRESBY KVV PDF UP Olomouc -ŠUBÍĮOVě 1. ROČ. UČITťLSTVÍ ZUŠ - Bouįlivé jaro na Ťrahanské vrchovinĜě spousta rozkvetlých ovocných stromůě kopcovitá krajina. Všichni zažíváme nĜco nového.- Témata malby a kreseb první dva dny : dramatickáě deštnáě vĜtrná krajina. Pak slunné dnyě rozklenuté 16

nebe nad ohromující rozlehlostí kraje. Studentky procházejí polními cestamiě meditují, hrají na flétny.. Jana T. se sžívá se zemí a trávouě tvoįí znakyě- Iva P. : kresba tĜla stromuě symbol životaě- Ťita P. na kopečku maluje kopecě Veronika a Vendula za humny vsiě Soňa S.: krajina s radostíě poezie létáníě - a jediný hoch -student Vít Ů. si udĜlal vlastní atelier na kraji lesa ě aby mĜl co nejsilnĜjší prožitek místa - dĜlal pĜkné akvarely… ostatní ztracenci v krajinĜ se radují z jara a síly… procházím kolem vsi a nádhernĜ rozkvetlých sadůě potkávám studentkyě malující u stojanůě statečnĜ bojující. Můj pįedpokladě že v pįípadĜ zaujatosti tématem se práce studentů vyvine sama, vyšel dobįe.Vytvoįili tolik pracíě že jsme na univerzitĜ za mĜsíc uspoįádali výstavu STOJAN NA NEBI - název si vymysleli sami a s nadšením instalovali a rozvrhovali výstavu sami. V naší ůalerii PĶŤA jsem ji zahajovala 20. 6. 199. Pįi vernisáži nové studentské divadlo ě vedené Markem Š., pįedvedlo vlastní hru o současné víįeě o svĜtĜ a nadĜji jako protest proti lidské hloupostiě tupostiě nenávistiě chamtivostiě smyslnostiě s hlubokými úvahami na téma budoucnosti lidstva a planetyě s postavou Kristaě který fackuje hloupé lidství z lásky…. 21. 6. 1995 - - Dopis redaktorce ČS. ROZHLASU v Olomouci : Vážená paní, Občanské sdružení AKCE GALERIE PĶŤA pįi UniverzitĜ Palackého a Katedra výtvarné výchovy PdŮ UP v Olomouci by s vámi rádi navázali spolupráci. Budeme slavit pět let práce studentské galerie Půdaě která má bohatou dramaturgii : kromě studentů našich i jiných vysokých škol tu vystavovali velmi známí umělci. Nyní tu máme výstavu STOJAN NA NťBI - PRÁCť STUŤťNTĶ Z PLťNÉRU. Soubor malebě kreseb a kompozic z šesti společných dní v pįírodě v Šubíįověě kde jsem učila. Na vernisáži se sešlo pįes 300 osob. Pįedstavila se tu i studentská divadelní skupina s reprízou vlastní hry ve vlastnoručně vytvoįených kulisách.Počátkem záįí se na KVV bude opakovat MťZINÁROŤNÍ SťMINÁĮ BARťVNÉ ůRAŮIKYě vedený zahraničním umělcemě z něho bude zajímavý výběr pįedstaven veįejnosti v galerii Půda. Založili jsme OS ( občanské sdružení)ě abychom mohli získat granty pro studentskou galerii. Uvítali bychomě kdyby bylo možné vaším prostįednictvím informovat veįejnost o chystaných výstavách a akcích v ůalerii Půda na PdŮ UP. Zasílám vám pįehled už realizovaných výstav a statut OS AKCť ůALťRIť PĶŤA. Také plakát k současné výstavěě který si studenti dělali sami …… Těšíme se na spolupráci…. S pozdravy doc. Ť.Puchnarová 29.6. 1995 - - Vernisáž další výstavy téže skupiny studentek a studenta : MOJť ZVÍĮť V JESKYNI - keramika studentů atelieru Jany Bébarové v JťSKYNI ZBRAŠOV.Ůantazijní výtvoryě nasvícené mnoha reflektory v tajuplném podzemí - z vymletých otvorů vyhlíželi žaboskįítci z įíše Hobitůě draciě potvůrky pavoučích tvarů. SvĜdčily o rozvoji tvoįivosti již počátkem studiaě kdy schopnosti mohou vyrůstat skokemě bylo znát jejich uvolnĜní. Bizarní tvorečkové našli útočištĜ v jeskyni, v drsném prostįedíě vymletém vodami moįí pįed miliony let. Vystavující jsou tentýž ročníkě který jsem vedla na plenéru v ŠubíįovĜě ta skupina mladých má rozpĜtí od nebe do podzemí - dvĜ jejich soubĜžné výstavy to skvĜle ukazují. - Pįi zahájení bylo i dost jejich rodičůě nĜkteįí natáčeli video.- Cesta zpĜt s redaktory Hanáckých novin na výstavu NOVÁ CITLIVOSTě zahajoval ji můj dávný pįítel Jiįí Valoch pįednáškou o dobĜě kterou jsem

17

prožívala s pražským undergroundemě kdy tvůrci byli režimem opomíjeniě neurotizováníě deprimovániě ničeni. Také i dobįí teoreticiě ti všichni po r. ň9 dostali satisfakci a možnost uplatnĜní. Tak vlastnĜ lidéě prošlí utrpenímě formují u nás mladou generaciě pįekonávají sami sebe a své fyzické obtíže statečnĜ a s laskavostí… 30. 6. 1995 - - ZÁPOČTY STUDENTEK A STUŤťNTĶ jsou pro mne vzácným zážitkem rostoucího vnitįního vĜdomí mladých duší a pohledem do jejich vnitįního svĜta. UzávĜr první etapy studia znamená poznáníě jaký kdo jeě co sami objeviliě jaký obsah umĜní mají za nejlepšíě čeho si cení a co odmítají. Velkým pįekvapením pro mne byloě že cykly fantazijních kreseb vytvoįili nakonec způsobemě který jsem jim bĜhem roku doporučovala. Vytvoįili tak įadu dobrých kolekcíě vhodných na výstavy. Udivuje mne jejich stálá vitalitaě radostnostě objevování pozitivních hodnot ve vlastním životĜ i v umĜníě nĜkteįí se mi svĜįili s vlastními zážitkyě nĜkdy i s tĜžkostmi. Jeden student charakterizoval tuto práci jako cestuě jako způsob duchovního růstu .—Pįekvapením je pro mne jejich odmítavý postoj k pįetechnizovanosti životaě ke computer-artu. Píší texty k závĜrečné seminární práci o kresbĜě bylo by dobré z toho vydat sborník. VĜtšinu z nich bych chtĜla pozvat na WORKSHOP NOVÉ ŮORMY KRťSBYě nĜkteré na konferenci INSEA v įíjnu v Praze. - - Ohromné pįekvapení : pįíjezd prof.Adély Matasové s několika studenty z pražské VŠUP Na promocích v Pedagogické fakultĜ jsem sehnala technika a natočili jsme pro nĜ prohlídku ůalerie Půdaě pak jsem šla zase zkoušet.- Adéla je mezi studenty jako jejich starší pįítelkynĜ. Její vztah k nim je otevįenýě dávající každým okamžikem.. Je to výukaě pojatá jako moderní duchovní cestaě nová objevná disciplina.- Šivananda įíká: Respektujte všechny ostatníě stálé soucítění se všemi je nejvyšší ctností.. . 6.7. 1995 pįijela z ŤOMU UMěNÍ BRNO Ťr. J. Hockeová do Olomouce pįipravit mou výstavu u nich. Pįipravovala jsem grafiky a obrazy nejménĜ dva dnyě rozložila je pįedtím ve velkém atelieru na katedįe. MĜla jsem tak po ty dva dny nejvĜtší ateliér v životĜ. - Dr. H. s velkým zájmem sledovala zejména zrod a symboliku cyklu VIZE ZNIČťNÉ CIVILIZACťě vývoj této myšlenkyě také ideje cyklu UTOPEIA…. 2.záįí se odvážely mé obrazyě grafikyě plastiky z Olomouce do Brna : VÝSTAVA Ť. Puchnarová – ŤVě TVÁĮť UTOPIť – výběrě ŤĶM UMěNÍ BRNO , 7. 9. - 8. 10. 1995 Byla v pįízemí v ohromné hale a v sále. Zdálo se miě že ty vĜci mají co įíciě že mluví za prožitá létaě i když to je stručný výbĜr. Kurátorkou byla Ťr Hockeová. Vystaveny byly jednak cykly Sny o civilizaci a hrůzné Vize - Pomníky, jednak konstruktivní vĜci z cyklu Kįivky - Znaky a prostorové objekty. Instalace byla citlivĜ provedena takě aby bylo možno se na každou vĜc soustįedit zvlášť. - Zahájení dalo dohromady mnoho lidíě mé brnĜnské pįáteleě pįišli Halasovi...Jednomu brnĜnskému teoretikovi z pedagogické fakulty se to nelíbilo a napsal o tom kritiku. JistĜ mĜl ze svého hlediska pravdu.- KVV Olomouc - - moje studium : FRITJOF CAPRA - TAO FYZIKY čtu po nĜkolikáté. Prosazuje spojení východní mystiky a západní fyziky - to už pįed lety viselo ve vzduchu. Velmi mne ty myšlenky ovlivnily. - - - Začala jsem pro studenty psát pįednášku Modely hmoty - modely mysli. O tom spolu mluvíme pįi kresbĜ....

18

INSEA - - SYMPOZIUM PťŤAůOůĶ VÝTVARNÉ VÝCHOVY 19.- 20. ĮÍJNA 1995 PRAHA - klášter sv. Anežky.- Bylo nás asi 250ě sedících v šeru gotických zdíě mĜla jsem. pįednášku MODELY HMOTY - MODELY MYSLI. Hned ji pįevzali pro sborník INSEA. - Odešlu to též do redakce PROSTOR - Zlíně tam mají dobrou koncepci a starají se i o pedagogiku.- Poįád ménĜ vlivu na naše školství mají ta sympozia INSEAě nedaįí se prosadit více než jednu hodinu výtvarné výchovy týdnĜě a to je velmi málo.. . 31.10. 1995 - - S PhDr. Judlovou na VÝSTAVě JIĮÍHO SOPKA v ůalerii MĜsta Prahy jsme pįipravily program natáčení videa z mého grantu OSF- HESP. Tak velkou výstavu jako Sopko u nás dosud žádný pedagog VŠ nemĜl. Natočila jsem s profesionálním kameramanem z Prahy videozáznamě průbĜžnĜ jsem sledovala práci na monitoru. Může to být pro studenty nesmírnĜ zajímavéě ten umĜlecký vývoj je zde jasnĜ viditelnýě od tĜch starých vĜcí z mládíě které byly tmavéěaž k velkým plátnům humornĜ či sarkasticky ladĜnýmě velmi pozitivního smyslu. Jsou to vĜtšinou velkolepé mytické symboly našeho dnešního životaě zjednodušené na minimum. Velice krásné akvarely !- - Po dvou dnech jsem se Sopkem mluvila na výstavĜ v ůalerii Nový svĜt Byl to velmi důležitý rozhovor - įíkalě že názory na krizi malbyě které hlásá ZdenĜk Beran na AVUě nesdílí . Neschvaluje to, co prof. Beran učí studenty : technologii a metodu malby podle fotografiíě neboť tím popírá tvůrčí síluě skrytou v duši človĜkaě brání jejímu rozvoji..To je pįesnĜ toě co jsem si sama uvĜdomovala na výstavách studentů AVU už nĜkolik let. 7 .11. 1995 - - VÝSTAVA STUŤťNTĶ ATťLIťRU PROŮ. A. MATASOVÉ, ůalerie Půdaě PdF UP Olomouc .- Pįi instalaci pįivezených objektů hovoįím s jejími studentyě večer rozhovor s Adélou o všemě co bychom chtĜly dostat do filmu z grantu HESP - OSF : AKTUÁLNÍ VÝUKA UMěNÍ o podstatě dnešního učitelského umění. - Shodly jsme se na tom, co jsme samy zažily a vyzkoušely : že učitel má být zanícen pro vývoj mladých dušíě být jim dokonce i pįítelem a pochopit jeě mít o nĜ co nejvĜtší zájem a porozumĜníě snažit se vĜdĜtě co skutečnĜ potįebují. To také jsem na jejím vlídném zacházení a důvĜrných rozhovorech s nimi mĜla možnost poznat. Využívala k tomu každého okamžikuěaby jim mohla pomoci. - - Hovoįily jsme o tragické dobĜ 60. letě která nás poznamenala, jak jsme studovaly na AVU a co jsme spolu zažily. Vzpomínaly jsme na léta společné práce : 1965 na návrzích a realizaci venkovního betonového reliéfu Ňě5 m. 4,5 m s oblázky na mateįské školce v ŤOBĮÍŠI, pak na performanci pįi divadelním pįedstavení v ŤomĜ kultury v Č. BudĜjovicích. -Adéla tam ochotnĜ na mé pozvání v 70. letech pįijela a realizovala první prostorový body- art v jižních Čechách : symbolickou práci s tĜly herců na hudbu ťdgara Varése. Pohybová kompozice se skupinkou amatérů ve velkých průsvitných objektech - krychlích - pįedstavovala skrytou a postupnĜ rostoucí touhu uzavįené skupiny lidí po svobodĜ. Skladba trvala nĜkolik minutě ale dalo nám to hodnĜ práce to nacvičit. Také jsem byla v té skupinĜě Adéla įídila naše pohyby zvenčí. Velkou roli hrálo napínání pružné blány igelituě jímž byly konstrukce krychlí potaženy. Ťotýkaly jsme se ho zevnitį různými částmi našich tĜl v černých trikotech ě respektovaly jsme rytmy hudbyě zvenčí to prý vypadalo hodnĜ dramaticky. Skupina uvnitį se tak pokoušela stále důraznĜji dostat ven z uzavįeníě až nakonec průsvitnou pružnou stĜnu protrhla a s pįekvapením se rozhlížela po prostoru. Když však chtĜla jít vpįedě narazila na dalšíě tentokrát neviditelnou stĜnuě která byla ale nepįekonatelná. Zůstali jsme nakonec pįed tou stĜnou stát v įadĜ na pįední části jevištĜ - na forbinĜě a byl

19

konec. My hrající amatéįi jsem tím byli uneseniě idea Adély byla úžasná. Škodaě že se to tehdy nikde nemohlo publikovat.. Mluvily jsme pak dlouho o práci jejích studentů ve škole a doma a dĜlala jsem si poznámkyě abych toho mohla použít pįi práci na scénáįi - mluveném slovĜ k filmu. Tak, jak jsem to dĜlala i u pįedchozích videozáznamů . V zásadĜ její studentky a studenti pracují v atelieru pohromadĜ od 1. do 6. ročníku. Zajímavé jeě že už od počátku dostávají speciální úkoly. Jsou nadaníě pracují sami svým vlastním způsobemě a to respektuje jak učitel ětak ostatní kolegové v atelieru. - - K výstavĜ jsme v posluchárnĜ univerzity uspoįádali v cyklu UMěLťCKÉ ŤťBATY 8. 11. 1995 - - SťMINÁĮ PROŮ. A. MATASOVÉ O JťJÍ VLASTNÍ PRÁCI A VÝUCť Krásné odpoledne s jejím i našimi studenty, s promítáním. - A.Matasová má velkou duchovní síluě pįitom pokoruě obĜtavostě srdečnostě citlivostě rozdává radost a inspiraci. Její metody práce se studenty jsou systematickéě dlouho pįipravovanéě pįíkladnĜ tvoįivé i filozoficky podložené. Ukazovala studentské práce na diapozitivech : malbyě kresbyě objekty, fotografieě videozáznamy sestrojených pįístrojů. MĜla k tomu vynikající výklad a pįítomní studenti a studentky ji doplňovali. Sál byl plný našich studentů a učitelůě v poslední části Adéla pįedvedla výbĜr ze své vlastní práce - projekt- art, objekty z lesklého kovu v rozlehlé skalnaté krajinĜě nĜkteré pohyblivé objekty. Byla to pro mne neuvĜįitelnĜ pįekvapující inspirace, zpracovaná moderní ekologická i humánní témata. Pįišlo mnoho našich studentů i kolegové učitelé z katedry. - - Pįíprava SYMPOZIA A WORKSHOPU NOVÉ ŮORMY KRťSBY, UP Olomouc na katedįe výtvarné výchovy-to byl můj úkol včetnĜ celé organizace.Vedla jsem dlouhá pįedchozí jednání s tįemi významnými umĜlci - pedagogy v Praze: B. Jirků VŠUPě J. Kornatovský PŤŮ UKě J. Lindovský AVU 26. 11.1995 - - jejich pįíjezdě obstarávala jsem jejich ubytování v univerzitním hostelu. Program sympozia pįed workshopem : B. Jirkůě J. Kornatovskýě J.Lindovský pįednášeli o svém díle a práci se studentyě promítali filmy a diapozitivy, následovala společná debata se studentyě ta se protáhla do večera.. - - Na workshop se pįihlásilo 45 studentůě kteįí pracovali se zvláštním soustįedĜním. Nikdy nic takového na KVV nebylo. Atmosféra v plném pracovním zaujetí vzácnĜ čistáě radostnáě pįátelská. Každý pedagog se svými pįihlášenými adepty obsadil jeden velký atelier. NejvĜtší klenutou místnost v bývalé zbrojnici obsadila figurální kresbaě tam mĜli studenti nejvĜtší pracovní podložkyě které jsem dala vyrobit na formát 1ň0.120 cm. - Do ateliérů jsme pįedtím podle počtu pįihlášených pįestĜhovali se studenty všechny naše stojany. Pįipraveny byly i role bíléhoě t.zv. kladívkového papíruě které zadarmo daroval katedįe jeden výrobní podnik v Chropyni na MoravĜ. Tam jsme jezdili tak jednou za rok s universitní dodávkou a na ty velké formáty kreseb to byl jedinečný materiál. Dalo se na ten papír i malovatě užívali jej všichni a rádi. Pįi samotném workshopu studenti podali velký výkon. RozdĜlili se do tįí skupin : figurální kresba aktu u B. Jirkůě fantazijní kresba a volná kompozice J. Kornatovskýě tvoįivé experimenty v kresbĜ u J. Lindovského. Každý den udĜlali dvĜ nebo více prací vĜtších formátů a na nich byl znát růst jejich schopností den ode dne. Ťokonce na korektury prof Borise Jirků se pįišli podívat olomoučtí umĜlci a stáli kolem stĜn ateliéruě dokud Boris s opravami a kritikou neskončil u poslední kresby . S odborníkem filmaįem jsme od počátku workshopu natáčeli videozáznam pro projekt Aktuální výuka umění z grantu HESP - OSF. Jen Jiįí Kornatovský nás bĜhem práce dovnitį nepustilětak to

20

bylo vidĜt až v závĜruěco jeho svĜįenci vytvoįili: pracovali na tématu zcela neobvyklém : Andělé. Celá práce ve workshopu trvala jeden víkendě ale posunula prokazatelnĜ zkušenosti studentů velmi daleko- dalo by se įíci o celý jeden rok. Ukázalo seě že workshop nesmírnĜ napomáhá výuceě podporuje zájmy studentůě zdokonaluje jejich talentyě dovednosti i vnímání a pįedstavivost. Od té doby se účastníci svou tvoįivostí výraznĜ odlišovali od ostatních studentůě kteįí se workshopu nezúčastnili. VĜtší část účastníků tvoįily dívky- studentky. ChtĜlyě aby se to celé zase opakovaloě protože poznaly tu slovy nepopsatelnou úžasnou společnou atmosféruě podnĜcující k neobyčejnému vnímáníě vidĜní a jejich pįenosu do díla tak jak to dĜlají sami umĜlciě když jsou ve svém prostįedíě ve vlastním atelieru. PozdĜji z výsledků workshopu jsem uspoįádala velkou výstavu na Pedagogické fakultĜ v Praze. MĜla ohromnou odezvu u učitelů i studentů a katedra výtvarné výchovy OstravĜ nás následovala ě pįejala myšlenku workshopů a získala dokonce na to grant z Ministerstva školství. 4.12. 1995 - - ZÁPIS O ŤNťŠNÍM VNÍMÁNÍ POZICE UMěN Vť SPOLťČNOSTI Když začínám pracovat na kresbáchě děje se tak v jiné oblasti duchovního cítění a vnímání než dįíve. Silně prožívám ten rozdílě i v těch malých náznacíchě jimi se pokouším nějak jen pro sebe skrýt pod papír (matně průhledný) zvláštní vyzaįování. Uvědomuji si ten velký rozdíl mezi oblastí materiálního života kolem mneě s jeho starostmi malými i velkýmiě soukromými i mocenskými. Už v 60. letech ve mně vznikla silná potįeba více vnímat toě co se děje s lidstvem. Hledám v tom inspiraci – jaké úrovně vědomí by nám mohly pomoci ř - - Slyšíme a čteme však pouze kusé zprávy o tragediíchě neštěstíchě katastrofách a terorismuě o obchodech s drogami a mafiíchě o velkých problémech s ekonomikouě o stávkách a podezįelých rozpočtech. - Nic na sebe nenavazujeě současnost je pro nás úplně roztįíštěnaě a také tak vypadá minulostě kterou se historici snaží roztįíditě popsat a vpravit do historických kategorií. Vidímě že celistvější pohled na toě co se s námi dějeě se nepodaįí sestavit! Ale jsou ještě jiné pohledy než reportážní a historické. Pro mne a možná pro mnoho dalších lidí je více srozumitelná intuice mystikůě įeč prorokůě činy a učení duchovních učitelů. Podle mé zkušenosti v tomto duchovním světě se dá žít bez odborně popsané historieě a tedy více pravdivě. Tady jsem zažívalaě že zde naše duše na sobě musí opravdu denně pracovat. Žádný krok a myšlenka tu nebyly a nejsou zbytečné. - Ke svému údivu jsem pįišla na toě že tyto duchovní proudy mají odezvu ve světovém uměníě a že právě velcí zakladatelé umění 20. století se intenzivně zajímali o duchovní nauky a často je i sami praktikovali ! ! Věnovala jsem tomu hodně soukromé práce a studia a sepsala na toto téma habilitační pįednášku na AVU .- U nás je velice obtížné sehnat dobré informace o skutečně podstatných důvodechě vedoucích k malběě kresběě tvorbě soch a objektů. To mne zajímá opravdu hluboce a dlouho. Ale proč to nezajímá teoretiky umění u násě když je to jejich oblast práce ř Naši teoretici se spokojí vždy jen s popisem děl. Napíší námě kdo a kdy je vytvoįilě jaké mají rozměry a jaké druhy materiálu umělci užili. Ale nenapadne je zkoumatě proč ě za jakých důvodů díla vznikalaě nač myslel jejich autorě jaké duchovní zájmy měl v tom kterém období a co vlastně prožíval. To však osobně pokládám za nejdůležitějšíě a zejména teďě v letechě kdy mám na starosti duševní vývoj a tvoįení mladých lidí. Právě pįi práci s nimi ty otázky zesilují a tak se učíme používat vlastní intuiceě abychom na to mohli pįijít samiě bez pomoci odborných znalců. Podrobnější rozbory duchovního světa umělců se u nás dlouhá léta nedělají a asi ani nebudou. Vždyť teoretici umění k tomu po čtyįicet let socialismu u nás nebyli vzděláváni. Myslímě že s tím je tįeba počítat a obracet se pįi hledání informací jinam...

21

5. 12. I995 - - Výstava ŮANTAZIJNÍ KRťSBA STUŤťNTĶ KVV na děkanátě PdŮ UP z mé výuky pįedstavuje hlavní zásady programu výuky volné kresbyě kreativní individuální vývoj každé mladé osobnostiě bohaté využití technických prostįedkůě jejich vynalézavé kombinaceě zvládnuté osobitĜ autorovým rukopisem. Jde o výbĜr z velkého souboru prací každého autoraě z dlouhodobého soustįedĜní na vlastní témaě námĜtyě které si sám vyhledává a sám volí formu jejich vyjádįení.. - - Jedna studentka češtiny a výtvarné výchovy mi doporučila objevnou knihu české spisovatelky Ťaniely Hodrové MÍSTA S TAJťMSTVÍM. Pročetla jsem to vícekrát skutečnĜ s úžaseměje to důležité pro rozvoj fantazie ! ! - Student Pavel Preisnerě pátý ročníkě mi pįinesl ukázat cyklus malých kreseb a kresbičekě které dĜlá s neuvĜįitelnou láskou a péčí. Jsou to vĜci neobyčejnĜ osobité a původníě malého formátu. Ťobįe jsme si porozumĜli. Projevuje se u nĜj jakási nábožná úctaě s kterou své pįedstavy pįenáší na papírě stejnĜ nábožnĜ pak s nimi nakládá. Také se zvlášť hluboce dotýká našich citů jeho básnivá prostota výrazu. Įíkala jsem muě ať se vĜnuje také vĜtším obrazůměkdyž má tak dobįe pįipravené kompozice v kresbáchě že s tím určitĜ bude mít úspĜch. A také ovšem po pár letech mĜl... Studuji R.Steinera : pįednášku KOSMOůONIť BťZPĮťŤMěTNÝCH SVěTĶ a ZŤROJť UMěNÍ- - srovnávám si to s Kandinským. 4.- 7. 12. 1995 - - MEZINÁROŤNÍ SYMPOZIUM „UMěLÉ PROSTĮťŤÍ JAKO ARTťŮAKT“ poįádalo Sorosovo centrum současného umĜní v Praze v GOETHEINSTITUTU - Zúčastnila jsem se dva dny a slyšela významné teoretiky. K tomu ve Valdštejnském paláci byla otevįena výstava Orbis Fictus s novými technologiemiě které vĜtšinou nefungovaly.. ( O tom vyšel můj kritický ohlas v Ateliéruě poįadatelé nebyli rádi ).- Poznámky o KRťSBě : Zatím pracuji na kresbách – od prosince vzniká nový cyklus. Ťávám si svůj úkol : udělat konvolut malých kreseb a denně kreslit – po dvou dnech jsem se cítila velmi šťastně a uvolněně – takový vliv na duši může také mít kresba jako tichá meditace. Je to zároveň koncentrace – soustįedění na tvaryě na jejich vnitįní život. Myslímě že to jsou ty vnitįní tvaryě o nichž se dovídám ve sborníku ze sympozia GEOMETRIE ŽIVÉHO (vědci a filosofovéě PhŤr. Z. Neubauer a jiní). 29.12. 1995 - 2.1. 1996 - - Pįi novoročním pobytu v Českém KrumlovĜ pįipravuji cestu do INDIE. S pĜti pįáteli chystáme pobyt na jihu Indie u Bengaloru v duchovním centru, které vede Satja Saí Baba. 4.1. 1996 - - Olomouc : – na vedení pedagogické fakulty se konalo úįední oponentní įízení na sympozium NOVÉ ŮORMY KRťSBY : pįitom jsme zažili pįímo záįivý pįíklad byrokracie. SedĜli jsme v kanceláįi vedení fakulty s kolegy Zdenkem Kučerou Vladimírem Havlíkem a Jiįím Lindovským a hovoįili s doc. Hlůzouě pįedsedou oponentní komise. OchotnĜ se nabídlě že napíše zápis – formule k tomu byly pįedem dány jako železná košile. - - Toho dne dĜlalo u mne osm studentek klauzuru, pak jsem dávala tįi klasifikační zápočty. NemĜla jsem proto na úįadování ani časě ani chuť.- - - Na mé jméno poslalo Ministerstvo školství k posouzení projekt z katedry výtvarné výchovy v Praze. Jednalo se o nové formy výuky studentů učitelství ZUŠ. Je to dost velká čestě že mne uznali za takového odborníka. JeštĜ že o tom u nás na katedįe nikdo 22

neví.--Dostala jsem téhož dne zprávu z Prahy od Masarykovy akademie uměníě že mi byla udĜlena cena za umĜleckou tvůrčí činnost. - Slavnostního pįevzetí jsem se nezúčastnila. Jela jsem do Indie. 8.1. 1996 - - ODJEZD DO INDIE PĮťS LONŤÝN (v dobĜ našich studentských prázdnin) V LondýnĜ s malou skupinkou pĜti osob jsme prožili tįi dny prohlížením TATť ůallery a Viktoria Albert Muzea. MĜla jsem ohromující zážitek z celoživotní výstavy Turnerova dílaě z jeho pįechodu k abstraktním- až mystickým - vizím čistého svĜtla.- - Nádherná výstava džinistického umĜní s originálními plastikami božstev nás dobįe pįipravila na cestu do vytoužené zemĜ.- - U Bengaloru uprostįed skalnaté pouštĜ veliké duchovní centrum Ašram PRAŠÁNTI NILAJAM nás pįivítaloě jako bychom se vraceli domů. Pįekvapila mne výstavnost a krása budově ohromná hala pro tisíce návštĜvníkůě velká univerzitaě stįední i základní školyě dvĜ nemocnice (z toho jedna mezinárodní s vlastním letištĜm)ě vlastní planetárium pro studenty univerzity. Ráda jsem chodila i do muzea svĜtových náboženstvíě které mĜlo bohatou knihovnu a velký užitek jsem mĜla z návštĜv knihkupectví v ašramuě které prodávalo knihy z vlastního nakladatelstvíě všechny v angličtinĜ a hindštinĜ.- Hlavním programem byla denní setkání a meditace s nejvĜtším žijícím duchovním učitelem v Indii SATJA SAÍ BABOU.- Pobyli jsme tam jeden mĜsíc. - Ze zážitků vznikla podle mých zápisků knihaě v r. 2001 jsem ji nabídla nakladatelství Votobia. Ale pro velké finanční potíže ji nakladatelství nemohlo vydat a tak se kniha pįesunula do olomouckého nakladatelství ŮONTÁNA. Zde vyšla v r. 200Ň pod názvem Z Čech do Indie za Satja Saí Babou. Tam jsou reportážnĜ popsány všechny zážitky a zkušenostiě i výňatky z učeníěkteré jsem tam studovalaě v mém pįekladu z angličtiny. 15.2. 1996 - - Ťokončen projekt workshopů ě výstav a sympozií pro katedru výtvarné výchovy k žádosti o grant ministerstva školství. Ťo projektů jsem zaįadila sympozium a workshop Adély Matasové a vezu to zítra do Prahy. - - V únoru 1996 jsem dopsala pįednášku Modely hmoty – modely mysli o duchovních postojích nĜkterých fyziků a soubĜžném myšlení umĜlců. Pro vysvĜtlení pojmů jsem si domluvila rozhovor s fyzikem a dĜkanem pįírodovĜdecké fakulty UP PhŤr. Josefem Tillichem. Znala jsem ho z jógových cvičení na Kopnéě kde vedl pro nás krásné meditace na východ slunceě mĜl báječné večerní promluvy a pįes den se toulal v teplácích po kopcích a hrál na flétnu.- Sešli jsme se v jeho prorektorské kanceláįi na rektorátĜ UP a pįi čaji mi uspoįádal hodinovou pįednášku o holistickém pojetí svĜtaě o atomechě bootstrapové teoriiě o stálém objevování nových částicě o tomě že neexistuje hmota, pouze vlnĜníě o pojetí hmoty jako ŠivovĜ sítiě kde záįí drahokamy jako zrcadla. - Pįekvapilo mĜ nejvíceě že fyzikové dnes používají estetických pojmů : mluví o vůních a šarmu částic. Hovoįili jsme o souvislostech fyziky s buddhismemě jehož byl velkým vyznavačem. Pak si vzal text mé pįednášky a poslal mi jej do nĜkolika dní zpĜt i s vysvĜtlivkami.- Tak to po mnĜ požadovali redaktoįi sborníku z konference INSEA, kde článek pozdĜji vyšel. Bįezen 1996 - - Poznámky o MALBě : Po pobytu v Indii se mi změnil výraz i obsah. Moje kįivky v kresbách se spojily do jednoduchých tvarů. Jejich sestavy a kompozice jsem začala vidět ve svém vnitįním světě právě tamě v Indii. Začala jsem dělat kresbyě které byly ovlivněny poznáním hlubokého vnitįního spojení činů i myšlenek celého lidstvaě tak jak jsem to prožila pįi meditacích s tisíci lidmi z celého světa

23

v ašramu u Satja Sai Baby - v Prašanti Nilajam, v místě nejvyššího míruě jak se to pįekládá do češtiny.. Velmi rychle začaly vznikat nejprve malé a pak větší kompozice na téma SÍTěě začala jsem užívat průhledné a průsvitné materiály. Tvary byly stále více propojenější a barvy jasnější a záįivější. Uvědomila jsem siě že všechny ty hmotné prostįedky jsou zástupnéě symbolické. Velké kresby jsem začala nazývat JSMť STÁLť SPOLUě začaly mi vznikat pįedstavy nových grafických listů a obrazů … Nakreslila jsem projekty pro velké drátěné plastiky Brány z cyklu UTOPEIA a dala vyrobit jejich zmenšené modely v Olomouci u įemeslníkaě kterého mi doporučil kolega grafik. Duben 1996 - - - Probíhají tįi dny talentových zkoušek na katedįe výtvarné výchovy : osmdesát vybraných dívek zaplavilo všechny učebny. Jako obvykle jsme s kolegy v jiném ateliéru prohlíželi práceě které pįinesly z domovaě abychom mohli vybrat další den nejlepší uchazečky. Vše se boduje zvlášťě sčítá a hodnotí je počítačový program. Ve svém malém ateliéru v Olomouci - Neįedíně pracuji na velkých kresbáchě roste nový cyklusě některé velké průsvitné kresby věším do prostoru a zachycuji za stropní osvětlení. Zjišťujiě že kresby mohu otevírat i zavíratě a že mohu jimi procházet. Mám pįesnější pįedstavuě jak bych je mohla použít do grafických listů. - Ťávám je fotografovat. - - V té dobĜ jsem na ekologických pįednáškách ve VlastivĜdném muzeu Olomouc potkala pįátele z Prahy: filosofa Zdenka Neubauera a Mášu Svobodovouě jeho ženu a mou dávnou pįítelkyni a jógovou cvičitelku. VýbornĜ jsme si rozumĜli a chodili jsme spolu pįed jeho pįednáškou bosí pįes park ěpan Neubauer to zvláštĜ zdůrazňovalě že tomu mám učit své studenty a na boty mĜl v kapse malou skládací taškuě įíkalě že chodí bos dennĜ ěkde to jen jde.. Hovoįili jsme o všemě co napsalě a co pįednáší studentům v Praze na univerzitĜ. - - Po jeho pįednášce probĜhla v muzeu diskuse mezi tįemi vĜdci o stavu vĜdomí v českých mozcích a o ekologii duše. Ťiskusi mám natočenou na kazetĜě půjčil si ji začerstva kolega Havlík. - - Zajímavé byloě že se studenti ptaliě zda tito tįi filozofové vĜįí v posmrtný životě a kam se dostane jejich duše či vĜdomíř Nejlépe odpovĜdĜl prof. Zdenek Neubauer. Po diskusi jsem pozvala Neubauerovy do mé pracovny na katedįe ve Zbrojniciě kde mám všechny obrazy a kresby. Ťlouho jsme debatovaliě odnesli si pak nĜco z grafiky na památku - 1.- 10. 5. 1996 - - SYMPOZIUM STUŤťNTĶ UMěLťCKÝCH ŠKOL V PĮÍROŤě –zámek a hrad KLťNOVÁ.- Sjeli se tam studenti pĜti škol a pracovali velmi statečnĜě zažívajíce útrapy chladna a vĜtru po celou dobu. Zásadou symposia byla práce s materiályě které si účastníci sami nalezli v okolí nebo vybrali ve skladu místních výrobců – tématem bylo postižení tichého poselství ducha místa – genia loci. Účastnili se studenti Mariana Pally a malíįe Kvíčaly z ŮAVU VUTě ateliéru A. Matasové z VŠUP v Praze. Byla jsem pozvána s našimi studenty, kteįí již založili sdružení Roman a pįedvedli v temném klenutém prostoru důvtipnou instalaci nalezených vĜcíě libující si v poetice nezįetelnosti.- KromĜ toho jsme natáčeli s jedním kameramanem videozáznam prací studentek z ateliéru Adély Matasové z grantu na projekt Aktuální výuka umění. - Sepsala jsem podrobnou reportáž o pracích všech účastníků sympozia a poslala do redakce časopisu Ateliér. 22.-27.5. 1996 - - CťSTA ŤO NěMťCKA ZA SOCHAĮťM JANťM KOBLASOU ze Sorosova grantu HESP- OSF ( PROJEKT AKTUÁLNÍ VÝUKA UMěNÍ ) - Jeli jsme 24

univerzitním autem se spolupracovníky videostudia ŤŤMě naložili kameruě stojanyě všechny pomůckyě zavazadla. - Za Koblasou jsme pįijeli do lomu v Klieve, kde pracoval se studenty, v pravé poledneě a začali jsme hned natáčet. Byli jsme okouzleni velikostí lomu, kde v dáli se červenala plachtaě kryjící pracovní místo mladých sochaįů.- Profesor Koblasa nám vyšel okamžitĜ vstįíc : mohutná postava v dĜlnických šatechě zástĜįeě plátĜné čepiciě celý zaprášený. Uvítal nás a hned nám ukazoval lom a jejich pracovištĜ. Byli tam se studenty již po dvanáctéě opracovávali kamenyě které lom nevyužívá a tak mají materiál zdarma. Stroje a náįadí sice mají ze školyě ale dopravuě ubytování a odvoz soch si platí sami – Jsou to všichni podivuhodnĜ otužilí lidé : pracují ve vĜtruě deštiě mladší i starší .- Natáčeli jsme studenty pįi práciě sochaįe Koblasu i jeho sochy. - V centru blízkého mĜstečka jsme pak natáčeli sochy studentů i jejich učiteleě umístĜné v parku a na rozcestích. - Ťalší dny nás štĜdįe hostil profesor Koblasa ve svém domĜ v Hamburku, natáčeli jsme jeho ateliéryě cykly jeho obrazů i kreseb z různých obdobíě sochy ve dvou velkých ateliérech a ve skladu. Jeden den jsme natáčeli jeho sochaįské realizace po mĜstĜ v Hamburku a v okolíě a jeden den nám zabralo natáčení jeho školy v Kielu na Vysoké škola umĜníě tj. sochaįského ateliéru a tįí dílen pro práci s různými sochaįskými materiályě které sám obstaral ve mĜstĜ a vybavil potįebným náįadím. - - Film mĜl postihnout široké obsahy jeho výukových metod- od základů figurálního sochaįstvíě kresby, malby pįes divadloě scénografiiě akce ve mĜstĜě sympozia až k experimentům s materiály.- Ůilm konečnĜ shrnoval hlavní etapy jeho sochaįské práce a u nás neznámé monumentální sochy v architektuįe nebo v pįírodĜ.. 14. 6. 1996 - - Potvrzení mé účasti na mezinárodním bienále kresby a grafiky ŮACINů THť VALUES v Katowicích. - Zaujalo mne jejich pozvání plné humanistických ideálů a nadšení. Poįadatelem bylo Muzeum Archidiecezjalne Katowice. 25.6. 1996 - - Již nĜkolikátý den dávám studentům zápočty a známky z praktických zkoušek. K souboru kreseb napsali velmi poetické a kreativní úvahy o své práci. - ChtĜla bych vydat skripta s jejich texty a kresbami jako pracovní materiál. Jsem nadšena množstvím volných kreseb dĜvčat hlavnĜ z druhého ročníku. UdĜlala jsem spousty diapozitivů díky grantu HťSPě budu je promítat na sympoziu INSťA. 26. – 28. 6. 1996 - - StĜhování celého mého díla po výstavĜ z Olomouce do Ťobįichovic. Se skládáním mi velmi pomohli studenti a studentky. Za odmĜnu si vybrali mé kresby a grafiky z let šedesátých. - Pracuji na cyklu nových kreseb JSMť VŠICHNI SPOLUě čtu Francastela. 3.7. 1996 - - Celé moje dílo zpĜt v Ťobįichovicích. Ateliér opraven – v sobotu a nedĜli pįedtím jsem dala udĜlat nové veliké okno ve stĜnĜ. - - - I na katedįe se stĜhujeme ě a to zpátky ke katedrále do starého renesančnĜ barokního Purkrabství ! ! 6.7.1996 - - PRAHA : vernisáž sochaįe Jiįího Velingra v Českém muzeu výtvarného umĜní v HusovĜ ul : znali jsme se za dob studiíě on jako emigrant po r.1968 učil na škole umĜní v KanadĜ. Jeho výstavu zahajoval Olaf Hanelě pįijel Arsén Pohribný z NĜmeckaě pįišel malíį a bývalý spolužák z AVU Zbyšek Sioně který právĜ vystavoval v Rudolfinu. Hovoįila jsem tam s panem Tigridem a s Honzou Hendrychem, s architektem a teoretikem Pavlem Halíkem. 9. - 10.7 1996 OLOMOUC - - Z okna nové pracovny katedry vidím katedrálu svatého Václava a kvetoucí velkou lípu. - Zápočty z prostorové tvorby dálkových studentů jsou pro mne poučením : vidímě že ti nejstarší jsou nejcitlivĜjšíě mají už zkušenost se 25

získáváním a využíváním informací a jasnĜjší výtvarné zámĜry-mnohé vĜci jsem nafotografovala a použiji do knihy. Prosinec 1996 - - LITOGRAFIE : Spolupráce na tisku s panem Lípou v jeho dílnĜ na KampĜ byla ideální. Je to skutečnĜ mistr – barvy namíchal a nové pauzovací papíry pįipravil skvĜleě natiskl padesát dvoubarevných litografií Všichni stále spolu. Jsou to mé první grafiky z cyklu SÍTě, mají jásavé barvy -modrou a zelenou. - - Byl to můj první pokus tisku na pauzovací papíry ! Mohu tak dělat variace i permutace prolínání barev a různých průniků tvarů tímě že každá kompozice tvarů v jedné barvě je natištěna na průsvitný papír zvlášť. Tedy každá barva je na jednom archu pauzovacího papíru. - Jestliže to dobįe půjdeě měl by to být velký cyklus mnoha litografií z více vrstev papírů. Ťobįe tady vycházejí jemné pįechody barevných tónůě pįitom nastává prolínání tvarůěněkdy velmi zajímavé jejich zaklesnutí do sebeě uprostįed může být prázdno – ŠUNJATA. V tiskárně litografie využívám tak princip skládání a sestavování ve více vrstvách průsvitného papíru a vycházím z něho jako hlavního motivu. Opakuje se mi tady idea variací a permutací z šedesátých let. Mohu obraz pįevrátit a násobit. Záįivost barev na bílé ploše papíru vyplývá z logiky tisku čistými barvamiě jejich prolínání může mít symbolický význam v mnoha úrovních. Pak pįi zavěšení do prostoru pįed zdroj světla se naplňují důsledky objevu prof Ťr Nielse Finsena z Ťánska: energetické působení čistých barevě jimiž prochází sluneční záįeníě dává divákovi vnitįní nábojě sílu a životní energii- Za ten objev dostal Nobelovu cenu již v r. 1903 .. 16.1.1997 - - Pįišel dopis od pįátel z Hamburgu - Jana Koblasy a Sofie, ta poslala videokazetu k projektu natáčení v MoskvĜ z grantu OSŮ - HťSPě dobįe to zpracovalajsou tam nové galerieě školyě žijící umĜlciě teoretik Misiano v redakci časopisu o umĜní... Bįezen 199Ň - - Obrazy malíįe Slavíka na výstavĜ v Mánesu Praha záįí ze stĜn až ohnivĜ. Jeho malba ironizuje sebe sama i jeho pįátele. Všecko je možné a použitelnéě lepí do malby proužky papírůě novinyě sype do ní malé papírové odstįižky. Mnohdy je na obrazech i kresba perem. Vypadá to jako absolutnĜ živelné malováníě nekontrolovanéě obrazy vybuchují jako sopky. UrčitĜ si zaslouží metál za statečnostě že v té cizinĜ zůstal vĜrný sám sobĜ. 17.-19. 3. 199 7- -KRAKOW : Tįi dny pobytu na Akademii Sztuk Pieknych .- Jsem znovu v tom milovaném a básnicky tajemném mĜstĜ s pracovníky Videocentra naší univerzity a s jednou tlumočnicí. Pįipravujeme natáčení filmu v nĜkolika atelierech pro projekt Aktuální výuka výtvarného umění z grantu HESP - OSF. - Byli jsme na fakultĜ průmyslového návrháįství u profesora Kučmyěprof. Tajbera a profesorky Danuty Urbanowicz, dokonce tam večer ještĜ pracovali studenti v podkrovních atelierechě výbornĜ vybavených. Prof. Kučma nám ochotnĜ promítal a komentoval film o studentském plenéru v zimĜ: jak studenti pracovali s ledem a snĜhemě vytváįeli ledové sochy a kįehké vitráže z tabulí leduě to jsme také natáčeli. - Ťalší den v atelieru typografie, ilustrace a grafiky u profesora Banaszewského jsme vidĜli fantazijnĜ bohaté knižní práce a objekty.- - V multimediálním ateliéru sochaįe Porczaka jsme natáčeli įadu objektů a vidĜli filmy o akcích studentů. - V ateliéru textiluě kde visely pozoruhodné reliefní koberceě jsme našli jednu studentku z Bratislavy. - V grafickém ateliéru profesora Pietsche pracovala jedna česká studentka z Ostravy; spoustu ohromných grafik studentů jsme vidĜli na všech stĜnáchě natáčeli a fotografovali.. Dostali jsme samozįejmĜ i katalogy.- - Navštívili jsme velký soukromý ateliér a dům prof. Kučmy na pįedmĜstí 26

Krakova. Jeho dílo pįipomíná našeho Ůrantiška Bílka – vše k vĜtší slávĜ a cti Božíě po léta dĜlá sochy pro výzdobu kostelů. - - V soukromém ateliéru prof. Tarabuly byla spousta obrazů z let šedesátýchě naší generaci nejbližšíchě silnĜ pįipomínajících český informel. Posledního dne jsme navštívili dĜkana malby prof. Wsiolkovského a také rektora prof. Rodzinskeho, abychom domluvili další natáčení na kvĜten. GALERIE ROUDNICE : - - Setkání s Janem Koblasou v Roudnici na vernisáži výstavy jeho grafického cyklu Apokalypsa, promítání filmu o nĜm.- Hovoįili jsme o videofilmuě který jsme u nĜj natáčeliě pįivezla jsem mu sadu fotografií z cesty za jeho studenty.- - JAK Sť ŤěLÍ SOUČASNÍ UMěLCI ř NesmírnĜ mĜ pįekvapil Karel Malich svou myšlenkou z roku 196Ň : uvĜdomil siě že existují dva proudy lidského úsilí: jedni pracují cestou objevů duchaě vynálezůě pįemýšlením k záchraně lidstva – druzí pracují se šokemě brutalitouě depresíě drzostíě cynismemě groteskouě sexem. - NepochybnĜ tím myslí umĜlceě výtvarníky a může to platit i na dnešní tvůrce videoartu – Opravdu pįiléhavé je jeho tvrzeníě že teoretici vykládají na tįicet různých vizí svĜta a vynášejí soudy, jakoby tomu rozumĜli. Malich o tom įíká : tato drzost je naprosto nejpįekvapivějšíě bohorovnost teoretiků tvrdošíjně pįetrváváě to je fakt. - OpĜt prohlížím Malichovy skicáky. KromĜ tohoě že je úžasnĜ vynalézavýě domnívám seě že je také jedinečný myslitel. 3. 4. 1997 - - OLOMOUC - OBŤOBÍ KOMETY : v noci ji vidím jako bledý svítící vĜjíį pįímo z oknaě když usínám v ateliéru v NeįedínĜ nad zahradami vilek a velkým starým hįbitovem. Nemám žádné myšlenky o jejím osudovém vlivu na lidstvoě je pro mne pįíjemnou ozdobou na kosmickém šatu nebes a tĜším se z ní nĜkolik večerů . - - Když na katedįe pracuji se studenty 1.roč. ZUŠě dává mi to stále vĜtší uspokojeníě více je poznávám a zjišťujiě že to jsou velmi pįemýšliví lidéě citlivíě inteligentní.- - Cesta do Prahy na výroční schůzi SČUů Hollar. HlavnĜ se jednalo o vydání knihy ČťSKÁ ůRAŮIKA 20.STOLťTÍě která bude velmi reprezentativní. Odhlasovalo se také pįipojení SČUů Hollar ke společnosti INTERKONTAKT GRAFIK a pįevedení nadace 1 milion Ň50 tisíc na konto SČUů Hollar. - Pįihlásily se ke mnĜ kolegynĜ spolužačky doc. J. Severová a grafička M. Ůilippovová z Brna. Ta velmi chválila vystoupení mého syna Ůrantiška Štorma na Mezinárodním Bienále grafiky v Brně. - S pįedsedou Hollaru V. Suchánkem jsem jednala o mé možné samostatné výstavĜ . - - JAKÁ Jť SITUACť SOUČASNÉHO UMěNÍ ?- O nĜkolik dnů pozdĜji rozhovor s Dr. Janem Kįížem. Ukázala jsem mu fotografie mých nových prací . Pįekvapily mne jeho myšlenky. Įíkalě že je velmi skeptický co do úlohy umĜní v naší dobĜ : umění nemá šanci v životě absolutní většiny lidí něco znamenat. Nezmůže nic proti průmyslníkůmě podnikatelůmě bankámě pįívalu konzumního způsobu života ze západu! ! Nedělejte si iluzeě že se umění prosadí, įekl J. Kįíž. Já na to: Moje celá práce v umění i vyučování stojí jasně na iluzi. Všichni žijeme iluzemi. Svět je iluze… J. Kįíž: To ale ty vaše grafiky naprosto pįiznávají. Jsou výborné – všichni by chtěli pryč ze špínyě balastuě zmatku kontroverzního světa. Ve vaší grafice se dá meditovatě zažít klid a světlo. V tom je to dobré. Je v tom cítit ten spojený život lidstva v ohromné mase i jeho rozdělování. Ten zmatek má i svůj įád. Má to svůj rytmus - v tom zaklesnutí tvarů do sebe je hodně energieě konfliktů a jindy je tam i smíįení a klid. Jsou tam veliké sítě i skupiny – má tam význam linieě plochaě síla opakování forem. Ťodávám: Asi i síla čisté barvy. 27

J. Kįíž: Anoě samozįejměě síla barvy je v tom markantníě ta působí pįímo. Vyprávím o tématu SÍTÍ : Stal se mi takový iniciační zážitek s jedním profesorem fyziky z naší univerzity. Vyprávěl mi o současných hypotézáchě o složení hmoty v moderní fyzice. Na jednom místě įekl doslovaě že teorie skladby atomu používá pojmu Šivova síťě to znamenáě že každá nejmenší částečka je pružně propojena se všemi částečkamiě které ji obklopují. Ta síť je v celém prostoru. Pįi jeho slovech mi vyvstalo v pįedstavě nádherné vidění nekonečné sítěě jemně zbarvené a tįpytící se… a tak tehdy vznikly moje nové věci - -. KvĜten – červen 199Ň - - OLOMOUC : uzavírání semestru se studenty naší katedry – jako obvykle závĜrečné a seminární práceě zápočtyě klauzury a výstavy. Radost nad novými objevy vĜtšiny z nich. 15. 5.1997 - - Ťarovala jsem Národnímu technickému muzeu v Praze soubor 10 grafických listů. - Dopis od L. Pįibyla o naší společné výstavě v galerii SČUů Hollar : navrhuje setkání u nĜho v ateliéru na 12.června. Toho dne se také v Praze koná vernisáž výstavy k 650. výročí založení Univerzity Karlovy, kam jsme oba dva dali grafické listy a půjdeme pak na vernisáž společnĜ.Prázdniny v létĜ 1997 - - Malování obrazů v atelieru v Ťobįichovicíchě a s matkou pįeklady knihy Kandinského : O duchovním v umění. Pįi malbĜ a šepsování velkých pláten na zahradĜ mi s chutí četla Ruskinův traktát O linii a barvě a pak Geometrickou rapsodii o grafikovi ťscheroviě o mnohostĜnech a o geometrii. - Maminka je zvyklá poįád nĜco dĜlatě nĜkomu pomáhat.- - S konkretistou Lubomírem Pįibylem domluvena výstava – budeme spolu vystavovat v Hollaru pįíští rok. VidĜl mé nové vĜci a líbily se mu. S manželi Pįibylovýmiě když pįijeli do Ťobįichovic ke mnĜě jsme udĜlali pįekrásnou pĜší turu ke Karlštejnu v nádherné pįírodĜ. 30.8.1997 - - Klášter Plasy – mezinárodní sympozium O POČÁTKU – zahájení výstavy. Více než tįicet i u nás známých umĜlců ve všech prostorách kláštera pįedvedlo své instalaceě objekty i kresby. Vladimír Havlíkě Ťalibor Chatrnýě Inge Koskováě manželé Kovaloviě Viliam Poltikovičě Petr Veselý a japonští umĜlci. Velice krásná byla i hudební produkce a celkový zámĜr sympozia na mĜ působil jako společná koncentrace na centrum vlastního vĜdomí. - - Vyjednala jsem tam možnost práce studentů naší katedry s kolegou Kornatovským pįi jeho semináįi v Plasích o dva mĜsíce pozdĜji. Záįí 199Ň – - Ťobįichovice: poslední dny skutečné dovolené – vzdálení se od vnĜjších vĜcí. NedĜle odpoledne – malba v sedĜ na trávĜ mezi kvĜtinami uprostįed mé zahrady. ZÁPIS O OBRAZU : Prvkyě které įadím k soběě mají jistý symbolický význam. Je dán tradicíě existuje ve vědomí i v historii dįíveě než se mé obrazy vytvoįily. Napį. tvary trojúhelníkaě pětiúhelníka a šestiúhelníka. - Určitý systémě sestava ovládající obraz je pouze v mém vědomí. Teprve zhmotňováním se utváįí – tedy je nejprve ve fázi vyrůstání v neviditelné sféįe a pįedtím neexistuje. 3.9. 1997 - - Začátek práce se studenty v Olomouci. Radost z diplomní práce Gabriely B., která dĜlala pĜkné prostorové objekty - baldachýny nad postele pro dnešní mladou generaci. Napsala jsem o tom článek do Ateliéru. - Dopoledne student Vladan BĜhal, syn známého olomouckého kováįeě dĜlal u mne zápočetě pak odjíždí do Itálie. Jeho dobré volné kresby jsme pak spolu vystavili dole v chodbĜ za velká skla. Jsou z doby povodnĜ v Olomouci. - - Večer v 1ň hodin jsem šla pro upravená plexiskla na mé nové grafiky ke známému įemeslníku v Olomouci.- Ťruhý den na katedįe dĜláme s odborníkem fotografie mých 28

grafik v plexisklech poprvé v prostoru, šlo o využití slunečního svĜtlaě průnik paprsků průsvitnými čistými barvami litografií na pauzovacích papírech. Sobota 6.9.1997 - - Liběchov - sochaįské dílo Václava Levého ve skalách – udĜlali jsme dlouhý výlet s Pįibylovými.- Hovoįili jsme po cestĜ o starých mistrech malby, o LubošovĜ práci a o pobytu jeho syna , teoretika umĜní, na stáži v Itálii. Poznámky o malbĜ : Toto léto jsem hodně malovala technikou seriálního opakování elementůě malbou pįes šablonu. Jakoby se zhmotňoval rytmus srdce v tom pravidelném įazeníě jež se děje současně s meditací. Čistota barev použitých pįímo z tuby je podpoįena bělostí šepsu. Malba je tím prosvětlenaě barvy nanáším pracně a pečlivě tupováním suchým štětcemě pįi níž bílý podklad zespodu jemně prozaįuje barvu. 12.-21.9 .1997 - - CESTA AUTOBUSťM ŤO ITÁLIť S NAŠÍ KATťŤROU - Začínáme v paláci Perugie, prohlížíme nádherné kamenné portály s postupujícími ornamentyě které pak začínám vidĜt všude, kudy jdeme.- Jeden obraz od Peruginaě kde je svĜtec a prázdno pod ním i nad nímě mne silnĜ pįitahoval : nahnĜdlá půda neznatelnĜ pįechází do mlhavé bĜlavé modįiě celý obraz je prosvĜtlen rozptýleným svĜtlem.- V galerii spousta stįedovĜkých deskových obrazů – napadlo mne : co vedlo malíįe k tomuě že ornamenty maloval kolem postav bez ohledu na témaě utrpeníě na smrt a mučeníř Velký dojem ve mnĜ zanechal obrovský palác Palazzo Dei Priori, velmi vysokýě bĜlostnýě s mnoha gotickými detailyě a archeologické muzeum ve stįedovĜkém klášteįe. Neapol: obýváme studentský moderní hostel u nádražíě vpravo vychází slunce nad mlhavým obrysem Vesuvu. - Muzeum antiky : umĜįené a vznešené sochaįstvíě které vĜdĜloě co chce a co může. NĜkteré sochy velmi veliké - nad mĜįítko človĜka. Bohové a bohynĜ působí svou vnitįní rozsvíceností. - Rozhoduji se prozkoumatě které z nich byly nejvíce uctíványě kde je cítit vibrace energií nebo modliteb – a pįicházím na toě že energetické vibrace nejvíce tryskají ze sochy bohynĜ Božské Matky z Efesu, která má černou hlavu a černé ruce.- Stála jsem v proskleném prostoru atriaě sochy z bílého mramoru v įadĜ proti mnĜě chtĜla jsem uchopit bílou bohyni za napįaženou pažiě když tu vkročila s fotoaparátem v ruce moje dcera Markéta a fotografuje.- - Potom poprvé v životĜ jsem vidĜla malby pįenesené z Pompejí, sochy ze zahrad v Herkulaneu a pomalované egyptské sarkofágy. Na nich jsem si dlouho prohlížela skladbu jemných ornamentůě v modréě červené a žluté barvĜ s černou kresbouě obdivovala jsem složitost namalovaných šperků a čelenekě hladila jsem prastaré egyptské sochy z bazaltu a diorituě egyptské stély s hieroglyfy. Myslela jsem na toě jak máme zkreslené vidění egyptské i antické kultury a sochaįství. Naše poznatky a soudy vycházejí z pouze z trosekě ze zbytků ruině ze zlomků soch !! Není možné si realituě takovou jaká bylaě z toho ani pįedstavit! ! VESUV : myslímě že toě co lze zažít na Vesuvuě prochází napįíč celým vĜdomím lidstva. - Má dva krátery - jeden hlavní a jeden postranníě takové samostatné údolí se stopami širokého pruhu lávy bez zelenĜ a stromů. ŤvĜ stĜ metrů pod vrcholem jsme vystoupili z autobusu na lávovou strusku u nĜkolika restauracíě skrze obchůdky jsme se dostali k pokladnĜě lístek s obrázkem Vesuvu stojí 5500 lir. Za pokladnou starý Ital nabízel lehké dlouhé hůlkyě s chutí jsem je pįijala. Šli jsme po široké cestĜ z lávy v sílícím vĜtru vzhůruě mĜlo to v sobĜ mystické kouzlo.

29

Prožívala jsem silnĜ to stoupání k prapůvodní svatyni matky ZemĜě silný vítr pįitom odnášel vzpomínkyěi všechny starosti. Když jsme vylezli na vrchol Vesuvu,stáli jsme tváįi v tváį ohromnému nitru Matky ZemĜ Gaie. Velký kotel kráteru vydechuje v pravidelných rytmech obláčky šedého kouįe. Obcházíme po vyšlapané cestĜ kráter na jeho hranĜě je dlouhá asi kilometr, na konci v malé hospůdce si dáváme italské víno na prosté kamenné lavici z lávy pod širým nebem. - Prodávají tu sošky z lávyě Buddhuě Krista, P.Marii a k nim všechna zvíįata. Pozorujeme pįi vínĜ celé panorama rozlehlé italské nížinyě nĜkde dole jsou Pompeje, kam se zítra chystáme. - Cestou dolů slunce zmizeloě začalo pršetě a dokonce silné nápory bouįky zdržely náš autobus na úpatí sopky. V podzemí Neapole jsme se ponoįili do chladných skalních chodeb a úzkých temných chodbiček jako do tajemného podvĜdomí svĜta. Každý pįi vstupu dostal do ruky svíčku v keramickém svícnu. Prohlíželi jsme staré ohromné cisterny na vodu ě ručnĜ tesané do pískovcových masivůě odtud vedly šachty na čerpání vody k domům nad nimi. Za války zde byly kryty - v jednom místĜ na lavicích sedĜly figuríny, oblečené za vojáky ze 2. svĜtové válkyě abychom vidĜliě jak vypadali a jak se tu skrývali.Neapol nás okouzlila svými útulnými kláštery a obrovskými sbírkami umĜní v nádherných palácích. 20. 6. 1997 - - PADUA, CAPELLA DEGLI SGROVEGNI - GIOTTO - Prostor je u Giotta je naplnĜn tichem. Ťokonce v nĜm neexistuje svĜtlo a stíně všechno je zabarveno stejnomĜrnĜě jednoduché formy postav i architektury či hladkých vzdálených kopců. Na jedné stĜnĜ kaple je osmnáct fresekě na druhé stranĜ čtrnáct. Objevem je pro mne čelní stĜna s freskou Poslední soud. Stovky surreálných tĜl padají a víįí kolem velkého pįízraku Ťémona či ďábla v černé tmĜ. Jsou tak maléě že démon nĜkolik hįíšníků svírá v šeredné ruce za nohy, jakoby to byl svazek hmyzu.. PįekvapivĜ bohatá fantazijní vize ůiottova by se mohla dobįe považovat za jasnozįivé pįedjímání surrealismu.Mezi ůiottovými freskami jsem začala rozeznávat rozdíly- nĜkteré byly odlišnĜ pojatyě neobratnĜjiě primitivnĜjiě na pį. freska Smrt P. Marie.- Ovlivní barevnost ůiottových fresek mou práci ř ( svĜtle modráě růžováě svĜtle žlutáě bílá...) - - Prohlížela jsem i Mantegnovy fresky. Nadchly mne jeho úžasné zkratky lidských tĜl- byl prvníě který to umĜl a hlavnĜ poznal - a možnáě že byl i poslední..MĜl hlubokou znalost anatomie i perspektivy. Tehdy umĜní bylo tajemstvím soukromých školě alchymií malbyě virtuozitou kresbyě jakou dnes mladí nemají možnost ani ocenit... Kreslila jsem si odvážnĜ įešenou architekturu kleneb v kostele S. Justina v Padově, protože jsou pokryty neobyčejnĜ konstruktivistickým ornamentem, složeným z velkých obdélníků a kruhů a jejich vysoký geometrizující relief ze štuku působí velmi dynamicky. Pįipadá miě že vysílá dolů energii na všechny malé postavičky lidí dole. Pįi tom mne napadá ě jak vlastnĜ Padované prožívají takové vizuální hodyě takové pohledy vzhůru ř A zajímají se o to vůbec ř - V kostele Il Santo Antonio jsme prohlíželi díla malíįů protorenesanceě dýchající vnitįním jasem zbožnosti a úctyě čistĜ a jasnĜ malované obrazy pįekvapivĜ malých formátů. - V dalších dnech jsme navštívili nejdůležitĜjší památkyě chrámy a galerie ve mĜstech Ferrara, Bologna, Mantova, Parma, Modena a Verona. Nejvíce mi v pamĜti utkvĜly úžasné dlažbyějejich preciznĜ skládané ornamenty z různobarevných mramorů. Ty nádherné geometrické pozemní kompozice jsem si ve všech chrámech fotografovala a je to pro mne vždy inspirativníě

30

kdykoliv si to malé album prohlížím. Uvažujiě jak může být lidské myšlení dovedeno k takové dokonalosti a specializaciě jak muselo být vedeno takové įemeslné školení a probuzena láska k práci a materiálu v mladých lidech. - - Na Bolognu mám obzvlášť bohaté vzpomínkyě koupila jsem si tam knížku o jejích chrámech. - - Na závĜr cesty jsme navštívili BIENALE DI VENEZIA. Nejvíce mĜ zaujala malba malíįky Agnes Martině která dostala na Bienále hlavní velkou cenu. Obrazy v jemných barvách ( bíláě svĜtle modráě svĜtle žlutáě růžová- ejhle Giottova barevnost ! ) ě složené z jemných horizontálních pruhů nebo plochě namalovala stylem minimal- artu.- ( Od Jiįího Valocha jsem se pak dozvĜdĜlaě že sice mĜla ateliér v New Yorkuě ale že nejradĜji žije na své venkovské farmĜ v Mexiku v čisté pįírodĜ.) - - Cenu Bienále dostal za Itálii Emilio Vedova - vystavoval ohromné temperamentnĜ malované černobílé obrazy ve stylu lettrismu (byly hodnĜ ošklivé, jak toě že to ta generace necítí ř). Ťalší výstįedníci : Panamarenko vystavoval figurínu ve stįíbįitém obleku letceě která mĜla na zádech malý stroj s mnoha vrtulkami.- Známý sochaį Craig : velké biotvary pokryté tisíci hracími kostičkami v různých strukturách. Proč ř - Mike Heizer (dįíve land artista) vystavoval kovové plastikyě pįipomínající oltáįeě značnĜ rezavé.To už tady byloě tak proč řSlavný malíį Richter z NĜmecka navĜsil do įady obrazy s rozetįenými barvamiě s efekty jako ze stįíkací pistole a dekalku (vypadalo to jako návrat o padesát let zpĜt). Proč to udĜlal ?-Ale velmi zajímavá byla díla sochaįky z Anglie Sarah White : na zem postavila bloky z litého skla ě velké jako stůl a k tomu sedačka. To bylo nové a původní myšlení.- Zvláštní instalace Rebeccy Horn : spadlý důmě mĜdĜné lustry mezi cihlami a omítkouě k tomu znĜly zvuky volání a mluvení - má znamenat asi záznam zemĜtįesení ř NerozumĜla jsem tomu. - Jim Dine: strašnĜ špatné malby: Mickey Mouse a masky, na zem uprostįed postavil įadu sádrových hlav - nĜkteré rozbité, k nim pįidal dvĜ sekyry na rozbíjení pro diváky. PročřNejen ošklivéě ale i hloupé.-ŤĜlá si z diváků legraci.. J. Dibbets : kruhová oknaě v nich barevné fotografie - vytváįely prostorovou iluzi proti svĜtlu. Pročř- - Ruscha: tįi kupole jako konstrukce z kovových tyčí mĜly na vrcholu špičaté sklenĜné deskyě část byla pokrytá zlomky mramorových desekě další kupole mĜla bílý plášť a zlaté šmouhy jako doteky štĜtce. Pročř Není jasnéě co tím sledoval a proč vůbec se taková díůa dostala na Biennale. - - Claes Oldenburg : nepravidelná plastika z umĜlé hmotyě kupodivu nefigurálníě černé a bílé formy.- Ze známých jmen ještĜ umĜlkynĜ Marina Abramovič z Jugoslávie pįedvedla videofilm - krátký pįíbĜh tanečnice s mužem a pistolí ve stylu balkánského baroka. Pročř Co s tím ř - Pavilon Ruska : įada expresionistických obrazů ve stylu Beckmannaě na nich názornĜ vymalovány situace z chudého života v Rusku, rozbité bydleníě špatné jídlo.-Aspoň tady je pravda. - - V jiném prostoru jakýsi ruský koncept art : autor je v plavkách na videu - nahlas počítáě vedle stojí tabuleě na ní įady bílých tahů štĜtcemě které jsou očíslovány.- - V pįízemí v uzavįeném prostoru nĜkolik fotografií v životní velikosti jiného autora v plavkách, kolem rozvĜšeny nápisy ve všech svĜtových jazycích JSEM MLAŤÝ A SILNÝě na zemi byla rozsypaná rýže. Nepįišla jsem na toě proč tam ta rýže je, - ani na toě proč ty fotografie jsou v tom pavilonu..snad kvůli propagaci zdravé výživy ? Jugoslávie : na stĜnách pavilonu povĜšena pouze jedna įada malých naivistických obrázků olejomaleb v stylu rakouského Braunera - asi jejich koncept -art ?- - Polská instalace : obrovská ornamentální stĜna ,složená z válečných fotografiíě samé lebky,

31

násobená tĜla, koláže a složité technické postupy. Proč ř JeštĜ poįád mají v Polsku svĜtovou válku ř - - Pavilon Francie: nesmyslná videa. Proč ř ŤĜlá se to po celém svĜte stejnĜěto je mezinárodní amatérské umĜní.- - Španělsko : starý dadaismus – všude nalezené pįedmĜty. Takové vĜci byly aktuální snad pįed padesáti lety. - Island: videofilm s moįemě ŠpanĜlem v barokním kostýmuě palmouě papouškem a kokosem. Kokos poįád padal na ŠpanĜlaě ŠpanĜl poįád umíralě nĜkolikrát za tu chvíliě co jsem tam postála. A tak postupnĜ mi svítáě že umĜní pro dnešní svĜt je hlavnĜ velká zábava. Asi se už nechodí do biografů a do šantánůě a to jim chybíě tak si to dají na Bienáleě tam pįeci chodí všichni ! - - Švédskoě Norskoě Ůinsko : samé šmejdyě umĜlé hmotyě nepoįádekě pįivezli tam celé kutilské dílny a to bylo všechnoě co umĜli. Pročř - Ťánsko : jeden špatný sochaį tam odložil odpady hlínyě deformované pláty a įetĜzy. Tu všude máme možnost vidĜt nebezpečí civilizace: jak krutĜ a surovĜ zbavuje človĜka vlastní tvoįivé schopnostiě pįedstavivosti a fantazie. - - Rumunsko : cisterny z betonu položeny na zem, v jedné byly sádrové figury. Proč ř Jaký to má význam pro človĜka ř - Česká republika na Biennale di Venezia :: prostorová instalace Ivana Kafky Letící šípy. Bylo jich nĜkolik set ,skutečných, svĜtlýchě dįevĜnýchě zakoupených v obchodĜ a tvoįily jakýsi průhledný vzdušný kvádr v prostoru - to aspoň mĜlo nĜjaký dobrý smysl..- Slovensko : vybraný sochaį Rudavský tam nainstaloval pįíliš mnoho projekce, plastiky ve tmĜě ze stropu visel objekt jako bílá chobotnice – výsledný dojem byl zmatek, chaos. -Proč ř - Německo: velké rastry ve skle, v nich detaily : monumentální kvĜty a lebky z fotografií. Pročř - Nevímeě jak ti všichni kurátoįi byly vzdĜláváni a proč chtĜjí ukazovat samé nesmysly tisícům divákůě proč jim nepodají pomocnou rukuě ale snaží se naopak lidské vnímání co nejvíce rozrušitě vzrušitě omráčit návštĜvníka a vzbudit v nĜm pocit absolutní deprese z neporozumĜní a nesouladu lalstního vnímání s tímě co vidíme ? - Ale nakonec pįekvapivý objev : Korea vystavila zajímavý a dojímavý sociální projekt : autor rozdal stovky krabiček občanům svého mĜstečkaě ti dostali za úkol vytvoįit na nĜ malbuě koláž nebo nápisyě pak z nich vytvoįil velkou stĜnu v expozici. V druhém prostoru ležely na zemi įady různých mnohostĜnů ze dįeva a ty se mi velice líbilyě- byla v nich zakleta krása ! Jak je dobįeě že Korea leží daleko od ťvropy ! Záįí 199Ň - - V Ťobįichovicích byla u mne PhŤr. Mahulena Nešlehová vybírat práce pro barevnou reprodukci do své nové knihyě kde srovnává generaci informelu – generaci šedesátých let u nás se ŠpanĜlskem a Polskem. VyprávĜla mi o základní myšlence knihy : začala vznikat již pįed lety jako odezva na potopení naší generace komunistickým režimem. - V sedmdesátých a osmdesátých letech byl abstraktní způsob vyjadįování veįejnĜ pranýįováně výstavy zakázányě umĜlci často postiženi různými sankcemi jen pro toě že pracovali na svém díle. - Ťr. Nešlehová vĜnuje dokonce pozornost myšlenkám o kráseě vychází z knihy J. Maritaina : Umění a scholastika, kterou jsem objevila tehdy v šedesátých letech a hovoįila o ní s Mikulášem Medkem . - - Mluvily jsme spolu také o mém zámĜru natáčet pįíští rok se Sofií Koblasovou videofilm o aktuálních trendech výuky umění v Moskvě. Nápad se jí velice líbilě Sofii má ráda. Byli to právĜ Nešlehoviě kteįí mĜ dali dohromady s Koblasou, aby se mohl o nĜm a jeho práci se studenty natočit film. - Ťíky jim jsem s ním mĜla první schůzku v Praze v záįí 1995ě když Jan Koblasa pįivezl z NĜmecka obrazy pro výstavu

32

pįítele Jiįího Valenty.- Ťr. Nešlehová si prohlížela moje nové vĜci z cyklu SÍTě.. Nejvíce jí byly sympatické tyě kde kompozice byla nepravidelnáě dynamická – velké zahalené kresby. Įíjen 199Ň - - Poznámky k malbĜ : Ťokončuji velké obrazy a įadu malých – závěrečnou vrstvu stįíkací pistolí dělám velice jemněě aby byla průzračně bílá. Zdá se miě že ty mé obrazy tím způsobem nejlépe mizí v nám všem společné oblasti nekonečného vědomí. - -Čisté barvy mají samy v sobě vnitįní záįiě kromě toho vytváįejí akordy jako hudba – mezi nimi je možné najít konsonance i disonance – protikladné nebo harmonické barvy. - Užívám určitých nejjednodušších tvarůě které pįenáším na plochu za pomoci šabloně aby vytvoįily sítě. Ony tvary pak pečlivě ručně promalovávámě snažím se ě aby pomáhaly jednoduchému prolínání barev.- Tak ty tvary jsou vlastně nosiči pro působení barev a zároveň lapači světla.- - Někdy vznikne skladba jako druh ornamentuě ale pįipadá miě že tyto obrazy mají svojí įečě nějaké sděleníě které u běžného ornamentu není a nemůže být.- - Jak mĜ potĜšiloě když po tak dlouhé dobĜ vlastní cesty jsem našla u Maleviče tyto vĜty : Vidímě že prostįednictvím malíįství bude realizována neobyčejná síla vědomíě která v sobě pociťuje sílu vesmíru… Malíįská pįedstava pįešla v nebytí… skutečnosti se stala bezpįedmětným kosmickým bytím… ( V mém zápisníku pak následuje mnoho stran úvah o įádu : Smysl pro įád…) 16. 11.1997 - - Ťobįichovice : návštĜva teoretika umĜní Jana Kįíže s rodinou v mých ateliérech . Pįijeli jako výletníci s batůžky, plní energie. Mají opravdu krásné dĜti – Kristýnu 11 let a Kryštofa asi Ň let… Šli jsme do dolního ateliéru na zahradĜě kam jsem pįipravila a rozestavila nové obrazyě mĜla jsem radostě že se jim líbily - įíkaliě že z toho je cítit klid a meditaceě také osvobození a energie. Vybrali si do sbírky z nových průhledných tisků čtyįi litografie. 20.- 22. 11. 1997 - - Olomouc : studentský WORKSHOP S JIĮÍM KORNATOVSKÝM ŮANTAZIJNÍ KRťSBA na katedįe výtvarné výchovy..- Tįídenní workshop jsme začali den pįedem večerním semináįem s pįihlášenými účastníky. Promítaly se filmy o prof. Nešlehovi a jeho studentechě o Borisovi Jirkůě pak o našem prvním workshopu Nové formy kresby a nakonec video o Janu Koblasovi. To setkání ve starobylém erbovním sále naší katedry pro tįicet mladých lidí mĜlo velmi silnou atmosféruě studenti se pįipravili na toě co je další tįi dny čeká. - - Ťruhého dne Jiįí Kornatovský vyzkoušel intuitivní metody pro rozvoj fantazie a pįedstavivosti studentů. Začínal od hledání pevného įádu v díle. Ťal studentům výrazné podnĜty ke kresbĜ tímě že nejprve sestavil jako modely ke kresbĜ objektyě které mají v sobĜ vertikální a horizontální įád. V každém ze tįí ateliérů vytvoįil pĜt objektů z jím nalezených vĜcíě které byly pįipevnĜny na stĜnách nebo na oknech – na nich ukazoval įád vertikál a horizontál. V jeho slovním úvodu k celé práci įekl studentům a studentkámě že oproti minulému soustįedĜníě kdy pracovali spíše intuitivnĜě emocionálnĜ na téma Andělé, se zmĜnilo i vĜdomí základního zamĜįení v myšlení lidí. Lidé dnes potįebují nĜco pevnéhoě nĜcoě nač se mohou spolehnout - to cítí také výtvarní umĜlciě kteįí by rádi našli įád ve svém díleě aby tak mohli i dobįe působit na diváka. Proto dává studentům základní podnĜty ke kresbĜ v tĜch sestavených objektechě které vidí kolem sebe. - Potom nechal na dva dny studentům zcela volné pole. MĜli na výbĜrě zda budou kreslit detail nebo celek důležité bylo cítit kompaktnĜ určitý įád v tĜch vĜcech. - Takto to pįedával studentům a 33

studentkám a dokázal vzbudit zaujetí a nadšení od prvního dne. Ťo kresby a myšlení vnesl nového duchaě což nakonec vyznĜlo v závĜrečné instalaci ve venkovních i vnitįních prostorách katedry. 16.12. 1999 - - PísemnĜ pįišla zprávaě že jsem dostala cenu GRAFIKA ROKU 1997 za tu mou průsvitnou litografii na pauzovacím papíįe v plexiskle s názvem Kousek Buddhovy sítě. Pod plexisklem byly dva pauzovací papíryě na jednom modrá litografieě na druhém zelená. Jejich juxtapozicí vznikla zvláštní stįedová kompozice dvou prolínajících se sítí. - K tomu mne podnítil hlavnĜ citát z knihy Fritjova Capry – Tao fyziky : Buddha pįirovnával vesmír k nekonečné sítiě složené z bezpočtu drahokamůě z nichž každý je vybroušen do bezpočtu plošek. V každé té plošce se odrážejí všechny drahokamy v síti.- - V prosinci ještĜ pokračuji na litografiích a obrazechě plánuji vĜtší samostatnou výstavu v lednu 1998 v ŤomĜ umĜní České BudĜjovice.- V tomto roce jsem se účastnila výstavy MEZI TRAŤICÍ A EXPERIMENTEM v Muzeu umĜní Olomouc, která soustįedila práce na papíįe a s papírem v českém výtvarném umĜní za padesát let od roku 1939. Mnoho studentů mi pįišlo įíciě že tam vidĜli i moje práce. Celý prosinec 1997 - - Ťobįichovice : pįíprava samostatné výstavy v DomĜ umĜní v Českých. BudĜjovicích. Obrazy jsem všechny upravila nátĜrem na okraji plátna místo dįevĜných lišt a rámůě považuji to za velký vynález. Pracovala jsem ve dne v noci, objednala jsem velké podložky ze sololitu pod velké zahalené kresby a natírala pečlivĜ rámy.- ůrafiky jsem pįipravovala k neobvyklé instalaci : varianty devíti tisků do obrazce tįikrát tįi jsme pak zavĜsili pįímo na stĜnu beze skel a rámů vedle sebe a nad sebou do čtverce.. V pondĜlí 5.1.1998 jsem jela odpoledne do Prahy pro udĜlení ceny GRAFIKA ROKU na pįehlídce INTERKONTAKT GRAFIK na StaromĜstské radnici. Pįišel s kyticí vynikající tiskaį a litograf pan Lípaě byl to náš nejvĜtší tisk na pauzovací papíry a byla to i jeho zásluha. - Cenu dostali v jiných kategoriích známé osobnosti grafiky : Jana Šindelováě Oldįich Kulhánekě Naďa Synecká a Lenka Vilhelmová. - Večer zase v Ťobįichovicích jsem pįipravovala budĜjovickou výstavu do dvou do nociě ráno o půl sedmé dokončovala baleníě hned potom pįijel s autem profesionální pįepravce a jela jsem s ním do Ťomu umĜní v ČB. Výstava v Českých Budějovicích NOVÉ JISTOTY ŤANY PUCHNAROVÉ ( Ň.1. 8.2.1998) - Pįi instalaci v ŤomĜ umĜní mi s výstavou velmi pomohl Michal Škodaě vynikající sochaį a kurátor výstav ěgalerista. Podaįilo se mu udĜlat výbĜrě který byl naprosto čistý a stylovĜ jednotnýě to bych sama neumĜla.- Na vernisáž pįišlo mnoho mých pįátel z jižních Čech a moji bývalí žáci a žákynĜ z výtvarných kurzůě které jsem tam sedm let vedla u Domu kultury v Českých BudĜjovicích – dospĜlí krásní lidé i se svými dĜtmi. Ťojednali jsmeě že by chtĜli oslavit dvacet let od ukončení mých výtvarných kurzů a já jsem je pozvala na léto k sobĜ do Ťobįichovic. - - SoubĜžnĜ s touto výstavou probíhala v Ťomě Kultury Metropol České BudĜjovice výstava ůRAŮIKY ŤANY PUCHNAROVÉ. Tam jsem vystavila vše, co se nevešlo do Ťomu umĜní .27.1.1998 - - Natáčení rozhovoru o mé práci a životĜ v olomouckém rozhlase,poslali mi nahrávku potom poštou. Únor 199ň - - Praha : návštĜva u filosofa PhDr. Zdenka Neubauera v jejich bytĜ pod Vyšehradem. Velice vįele mne pįivítalě sedĜl tam též Ivan Havel se svou manželkouě 34

hovoįili jsme o společných zájmech i o mé cestĜ do Indieě paní Havlová vyprávĜla o své cestĜ do Antarktidy na ledoborci. Hovoįili jsme i o kįesťanství i současné filosofii. 9.2.1998 - - JIŽNÍ ČťCHY : návštĜva u sochaįe Michala Škody v SobĜslavi – spousta krásných soch a objektůě nĜco mezi konstruktivismem a minimal-artem, zaujaly mne jeho modely zmenšených vymyšlených prastarých hrobek s mnoha stupni a otvory. ŠťastnĜ pak dovezena zpĜt moje výstava z Českých BudĜjovic. 11.2 .- 31.5.1998 - - Výstava ČťŠTÍ VÝTVARNÍCI K 650. VÝROČÍ ZALOŽťNÍ UNIVERZITY KARLOVY, KAROLINUM PRAHA- mĜla jsem tam cyklus grafik a reprodukce v katalogu, . Zato mĜli luxusní švédské stoly na vernisáži. 15. 2. Ťobįichovice – nedĜle : Maluji obraz s modrou a zelenouě co nejčistší barvy. Pociťuji pįi práciě že odrazem barev pįijímám silnou energií. Pįi roztíraní barev mě napadl význam těch obrazů jako cesta do tįetího nebe..Jaro 199ň : pįipravuji dvĜ výstavy: jedna bude v Hollaru.- Na bįezen do galerie Pedagogické fakulty v OstravĜ plánuji povĜsit velké prostorové kresbyě menší kresby a grafiku. Výstavu má zahájit vedoucí katedry výtvarné výchovy,moje pįítelkynĜ docentka Michaela Terčováě antroposofka a textilní umĜlkynĜ. 3.3.- 27.3. 1998 - - OSTRAVA : VÝSTAVA na PdŮ Ostravské Univerzity : ZAHALťNÉ KRESBY DANY PUCHNAROVÉ, galerie Student.- Poprvé jsem instalovala velké zahalené kresby do prostoruě mĜly výtečné svĜtlo . Bylo tam pįeplnĜno pįi vernisážiě A co bylo nejvĜtším úspĜchem a pįekvapením pro mne : studenti skrze kresby skutečnĜ procházeliě a dokonce pįišli na to sami ! ! A to mi dĜlalo velkou radost. - PįítelkynĜ Terčová dobįe mluvilaě laskavĜ mne ubytovala ve svém atelieru a pozvala ještĜ na malou antroposofickou schůzku s pįednáškou. 20. 3. 1998 - - PRAHA : Tisk v litografii na KampĜ na veliké formáty. Įady jemných šestiúhelníkových forem vytváįejí náznaky spojení a ztrácejí se v prostoru. Tiskneme to zase ve tįech barvách na pauzovací papíryě v červenéě modré a zelené. Kompozice diagonálníě které pak prostįídávám pįi skládání pod plexiskla. – - - Téhož dne odpoledne setkání s J. Koblasou v Praze v restauraci U kocoura na Malé StranĜ v NerudovĜ ulici. Ťohodli jsme celý plán , jak pįipravit cestu se Sofií do Moskvyě chtĜl by na tom spolupracovat ě a to mne moc potĜšilo. Koblasa si myslel, že to je výborná myšlenka a ze zkušenosti vyprávĜl o pomĜrech mezi pįebohatými umĜlci v MoskvĜě o jejich snobských manýrách, zvyklostech a vkusu. Radil, abychom spaly v hotelu a jezdily po MoskvĜ taxíkem. Ťal mi adresu na jejich dobrého pįítele teoretika umĜní a výtvarníka S. v MoskvĜ s jeho paníě malíįkouěabsolventkou moskevské Akademie.. - - O pár dnů pozdĜji instalujeme společnĜ s L. Pįibylem výstavu v Galerii Hollar Praha k mým šedesátým narozeninám : 1.4.- 26.4.1998 - - ŤANA PUCHNAROVÁě LUBOMÍR PĮIBYL / ůRAŮIKA – výstavní síň SČUů Hollar. Na vernisáži promluvil PhŤr. Jan Kįíž. - Nainstalovali jsme tam společnĜ vĜciě které jsme si vybrali sami .- Poprvé v Praze byla vystaveny moje litografie v plexisklech mezi okny galerie takě aby jimi procházelo sluneční svĜtlo. UdĜlalo mi to radost v duši. - Lubošovy velké černobílé otisky lineárních provazových kompozic působí monumentálnĜě svým mystickým výrazem a pevným matematickým įádem jsou ojedinĜlé. 35

15.4 1998 - - OLOMOUC - Vlastivědné muzeum : VÝSTAVA AUTORĶ KOLEM GALERIE CAESAR. - Ťala jsem tam dvĜ veliké vícevrstvé kresbyě do nichž může divák vstoupitě nechat se jimi ovlivnit, odhalovat jejich vrstvy, zahalovat je i sebe. Jsouli menšíě může je zkoumat pouhým poodhrnutím. - V jiných mých kresbách a litografiích se rozehrávání různých rytmů jednoho elementu rovná variacím v hudbĜ mistrů renesance a baroka. Jemná hravost a úsmĜvnost je také ctností įádových mnichů západu i východu. - Na výstavĜ se mi líbily kresby Jany Jemelkovéě krásné obrazy Ladi Ťaňkaě Zdeňka Kučery a našeho absolventa pana učitele Pavla Preisnera . Byl to saloně každý tam mohl povĜsitě co chtĜl. Z kreseb ještĜ Jana Šindelová a Jochmanovy náčrty pįíšerek z Bestiáįe pįitahovaly pozornost. 21.4.1998 - - Vedla jsem komisi pįijímacích talentových zkoušek ke studiu výtvarné výchovy na naší katedįe v Olomouciě bylo 106 pįihlášených. 22.4. 1998 - - NávštĜva u mne na katedįe Jiįího Valocha v doprovodu umĜlce Pavla Rudolfa a jednoho galeristy z Brna. ChtĜl napsat článek o naší výstavĜ s Pįibylem v Hollaru v Praze. Ptal seě jak byly udĜlány moje vícevrstvé grafikyě které vidĜl v Hollaru - popsala jsem mu celou technologii, ale o filozofii k tomu patįící a o vĜdecké objevy nositele Nobelovy ceny Nielse Finsena se ani nezajímal. – Oba umĜlci mĜli zájem o ekologické dny v Olomouciě hlavnĜ o pįednášku Zdenka Neubauera. To byla první Valochova návštĜva u mne od let osmdesátýchě kdy nastala dlouhodobá pauza v našich vztazíchě v dobĜě kdy jsem byla sledována pracovníky StB v Českých BudĜjovicích . 26.4. 1998 - - Z výstavy v Hollaru v Praze mi ochotnĜ pįivezli mé práce do Ťobįichovic ťva a Luboš Pįibylovi. - Hovoįili jsme o nové knize Ťr. Nešlehové o českém informelu. Vzpomínali jsme na nostalgický pocit toho chudého života v šedesátých letechě mnozí jej trávili v nedostatku a dnes se o jejich obrazech píší teoretické práce v luxusních vydáních. Lubošovi se ta kniha velice líbila a įíkala jsem mu už podruhéě že mĜl být profesorem umĜníě jak dobįe umí vykládat a podnítit v lidech zájem. 29.4. 1998 - - Od rána na katedįe výtvarné výchovy v Olomouci posuzujeme práce studentů pro ocenĜní Cenou dĜkana PŤŮ – vĜtšinou se pįihlásili moji studenti a studentky s kresbami a malbami.- - Pįipravovala jsem posudek na prostorové dílo diplomantky M.Š. Brány – hovoįily jsme i o její budoucnosti a o tomě že by mohla vést kurzy kresby pro zájemce všech generací. - - Na Konviktu v obrovských chodbách barokního kláštera pįíprava společné výstavy našich studentů s hudebními programy a performancemi. Z mé výuky to budou práce ze dvou workshopů – volné kresby a figurální kresby. DUBEN 1998 - - TĮÍŤťNNÍ WORKSHOP KRESBY VEDL PROŮ. BORIS JIRKĶ NA KATťŤĮť VÝTVARNÉ VÝCHOVY V OLOMOUCI- Zúčastnili se hlavnĜ studenti a studentky 1. ročníkuě pracovali s radostí na velikých kresbách podle modeluě všechno šlo dobįe. Nakonec se to podaįilo spočítat takě že studenti platili poplatek a z toho jsme uhradili cestu a honoráį panu profesorovi z Prahy.- - Pozorovala jsem u Borise Jirkůě jak lze pįedávat chuť a nadšení studentům. ŤĜlá to celou svou bytostí. Ťává lidem kolem sebe zážitek vnitįní sílyě je v nĜm cosi z mocných carů staré Rusi a cosi

36

z bezmocných dĜtí – síla i čistotaě moudrost i nevinnost. To je pro mne zvláštnostě tak silné působení učiteleě tak by to mĜlo být…1.- 5.6.1998 - - KRAJINÁĮSKÝ PLťNÉR SE STUDENTY V JťSťNÍKÁCHě BRANNÁ Pracujeme se dvĜma ročníky se starším kolegou malíįem. Branná stojí na kopci kolem vysokánského gotického kostela na mohutné skále. To je takové vnitįní pojítko lidí s krajinou i mezi sebou. Se studenty jsme se seznámili také s místním faráįemě udĜlali jsme besedu s diskuzí a įeč pįišla na nesmírnĜ velký majetek církveě na prokázané podíly Vatikánu na výrobĜ zbraní. Je tįetí na svĜtĜ podle sociologického výzkumu svĜtové statistické ročenky v NĜmecku. - - Se studenty jsme každý večer prohlíželi jejich práce a zjistiliě že den ode dne jsou lepší a lepší. Na konci jsme udĜlali jejich výstavu a dali jim zápočty. - - Státní zkoušky na katedįe.- Įada studentek a studentů ( tĜch je minimum) absolvuje, dostanou diplom a půjdou svou cestou. Myslím dlouho na toě jak zjistit,kolik z toho naučeného mohou použít v životĜ a co vlastnĜ budou dĜlatě jaké zamĜstnání dostanouě a hlavnĜě zda vydrží u umĜlecké dráhy ř- - Na katedįe nás sedĜlo asi dvanáct učitelů v komisi. Zkoušelo se podle pįedem pečlivĜ pįipravovaných otázekě které studenti také pįedem dostali. Pįesto jsme bývali pįekvapeniě když jsme slyšeli nĜkdy rozpaky v odpovĜdích nebo zjistili neznalost. Ale málokdy se staloě že by nĜkdo neuspĜl. Po zkouškách se pak společnĜ s absolventy sedĜlo a povídalo... - - TRNAVA : Za dva dny jsme z katedry odjíždĜli s naloženým autem našich prací na Slovensko do Trnavy na zahájení výstavy Michálekě Krtičkaě Kučeraě Puchnarová. Výstavu nazvali POKUŠťNÍ MÁLťM. VĜtšina z nás kromĜ Michálka byli konkretisté – Kučera pįedstavil sérii starších obrazů a grafikyě Krtička povĜsil nebarevné obrazy a pastelyě černobílé a zjednodušenéě které mají velkou vnitįní síluě Michálek tam dal novou sérii tisků bílou barvou na černéě otisky syrové dįevĜné deskyě na níž jsou vidĜt velké vícevrstvé barevné kresby a pĜt průsvitných litografií v plexisklech, v jiné místnosti jsem mĜla za skly asi deset barevných litografií .– Důležité bylo setkání s konkretistousochaįem BĜlohradským z Bratislavyě také s Marií Balážovouě spįátelily jsme se a dala mi svůj katalogě má pĜkné obrazy. Červenec 1998 :- -ŤOBĮICHOVICť- OSTRAVA : Pįíprava mé ostravské výstavyě pracuji na plný výkon v ateliérech v Ťobįichovicích.- Koncem mĜsíce vedoucí galerie Chagall v OstravĜ odvezl autem všechny mé nové obrazyě grafiky a kresby.- Když jsem tam pįijelaě výstava již byla velmi citlivĜ nainstalována a dokončili jsme jen instalaci pĜti grafik v plexisklech. 3.8.- 31.ň.199ň NOVÉ JISTOTY ŤANY PUCHNAROVÉ – obrazy, grafika, kresby 1996199ňě Výtvarné centrum Chagall Ostrava - - Na zahájení pįišli reportéįiě kteįí dobįe napsali do krajských novin zprávu o mé výstavĜ – jednomu z nich dokonce pomáhala moje bývalá studentka. Velmi mne pįekvapila reakce jednoho teoretikaě který vyučuje dĜjiny umĜní na ostravské univerzitĜ : hovoįil pįed mými obrazy o energiíchě o svĜtleě o védských božstvechě jakoby byl takįka u jejich zrodu. Avšak nikdy pįedtím jsme se nevidĜli. Byla to jakási vnitįní telepatie ř Nevím. -Ťala jsem mu text své habilitační pįednášky Skrytý smysl umění. 21. srpen.1998 - MIKULOV, Morava : sochaį Jan Koblasa odhaluje slavnostnĜ pomník Rodina na rozcestí mezinárodních silnic u Mikulova.- Jela jsem tam sama vlakem a vidĜla jsem ty nové Koblasovy sochyě jsou to akumulátory mlčeníě jednoduché 37

geometrické tvary. Památník je zasazen v krajinĜ pravĜkých skalě které za nimi tvoįí zvlnĜné hįbety. - - S Koblasovými jsem pak jela autem zpĜt do Prahyě cestou posloucháme rozhlasě co se dnes stalo: obĜti vpádu vojsk do ČSR 21. srpna 196ň se sešly u rozhlasu v Praze,- Boris Jelcin byl v Rusku vyzván k demisi,- muslimové v Pákistánu ohrožují okolí raketami - - a jiné vĜciě které všecky rychle odplývají jako ty divukrásné mraky kolem nás a nad námi. Mluvili jsme o lidechě kteįí pįijeli. Na slavnosti odhalení soch bylo nĜkolik slavných umĜlců: pįijel sochaį Jan Seifert z Įevnicě také teoretik Kroutvorě pįítel mého syna Ůrantiškaě dĜlají spolu velmi rádi výlety. - J. Koblasa įeklě že si již rok pįedtím zajel do Mikulova vybrat místo pro sochy. VysvĜtlil to takě že mĜl na mysli blízkost ke hranici s Rakouskem, blízkost k evropské dálnici i krajinné utváįení. Įíjen 199ň - - ŤOBĮICHOVICť- KLATOVY : ŤĜlám nové vĜci do výstavy v Klatovech: nejvĜtší průsvitnou kresbu asi 300.160 cmě kterou budu instalovat na veliké sklo horizontálnĜě asi ve výši kolen dospĜlého človĜkaě aby ji mohl shora dobįe prohlížet. Zespodu bude prosvĜtlená. 18.10.1998 - - Vernisáž výstavy JISTOTY, ŤANA PUCHNAROVÁ – OBRAZY,KRESBY, GRAFIKA, GALťRIť U BÍLÉHO JťŤNOROŽCťě KLATOVY - Už nĜkolik mĜsíců pįedem jsem vĜdĜlaě že budu instalovat průhledné vĜci do upravených stįedovĜkých sklepů galerie a že budu moci využít spolupráce s elektrikáįemě který mi slíbil prosvícení nejvĜtší vodorovné kresby. Pįi instalaci mi velice pomohl M. Škodaě obĜtavĜ pįijel z Českých BudĜjovic. - Zahájení obstaral Jiįí Valoch - u začátku mé práce v 60.letech vyzvedl touhu po įáduě tím se podle nĜho moje úsilí lišilo od ostatních existenciálnĜ orientovaných pįátel. Hovoįil o kįivkáchě zmínil se o současných tvarech a také o mé zálibĜ v jogových cvičeních.- Já jsem k celé výstavĜ mĜla také nĜkolik slově nejen o tom jak patįím k tomuto kraji po babičceě ale i o symbolice barevě o jejich čistotĜě o tomě co pro mne znamená modráě zelenáě červená. VysvĜtlila jsem hlavní téma SÍTě jako záznam prožitku celosvĜtového bratrství pįi shromáždĜních v nejvĜtším duchovním centru Indieě kde jsem strávila jeden mĜsíc pįed rokem a půl a od té doby moje tvorba prožila velkou zmĜnu. Mluvila jsem též o symbolice sítí a propojení všech lidských vĜdomí.-- Hudbaě která znĜla ze spodního sáluě spojovala celý prostor mé výstavyě mĜla jsem z toho radost. - - Hned potom v dalších dnech jsem vyjednávala výstavu v galerii Trigon v Plzni a pįipravovala odjezd do Moskvy. 21.-22.11.1998 - - ŠTťRNBťRK : na žádost galeristy ve Šternberku u Olomouce jsem napsala článek o výstavě A. Šimotovéě která v té dobĜ tam probíhala. Článek vyšel v Lidových novináchě výstava byla neobyčejnĜ důležitá pro naše studenty a studentky, byli jsme tehdy na vernisáži společnĜ. 2.- 12.12.1998 - - CESTA DO MOSKVY Z GRANTU OSF – HESP SE SOŮIÍ KOBLASOVOU - projekt AKTUÁLNÍ VÝUKA UMěNÍ. - Sofie Koblasová absolvovala Akademii umĜní v MoskvĜě znala spoustu umĜlců a teoretikůě pįipravila podrobný plán a seznámila mne se všemi důležitými osobnostmi v umĜní i s galeristy. -Natáčely jsme společnĜ videozáznamy z nĜkolika škol. Avšak Akademie výtvarných umění nás velice zklamalaě byla zaįízena ještĜ ve stylu 19. stoletíě ale bohužel hodnĜ zanedbanáě otlučenáě a tak vypadala i výuka. Ve vrátnici sedĜl milicionáį s kulometemě pustil nás teprveě když pro nás pįišel shora teoretik umĜníě který Sofii dobįe znal. Žádné tvoįivé 38

metody pro náš projekt Aktuální výuky výtvarného umĜní jsme tam nenašly. Sofi z toho byla tak nešťastnáě že plakala.K našemu velkému štĜstí druhý den po našem pįíjezdu začala obrovská pįehlídka všech soukromých ruských galerií ART MANEGE 1998 v manéži v centru Moskvy, to je vůbec nejvĜtší výstavní síň Ruska. - Vystavovali zde i ruští galeristé ze zahraničí a potkaly jsme tu mezinárodnĜ známé ruské avantgardisty Olega Kulika a Ilji Kabakova, s nimi a dalšími umĜlci jsme natočily rozhovory i videa. Z té pįehlídky jsme mĜly dojem obrovského jarmarkuě pįesto se podaįilo natočit obraz úrovnĜ skutečnĜ nového poctivého umĜní. Sofie znala organizátory pįehlídkyě įekli námě že nekomerční galerie mĜly právo vystavovat zdarma. Nejvíce z tĜch expozic jednotlivých galerií nás zaujaly TV-GALERY (technoart), galerie VELTA (fotoart), ECOZONA (umĜlci plus vĜdci)ě galerie Sorosova centra v Moskvěě galerie MAIL –ART, galerie AIDAN. - Setkaly jsme se tu s mnoha teoretiky. - Velmi aktuálnĜ působila pįehlídka díla Ilji Kabakova – tam byl natočen rozhovor s Olegem Kulikemě známým zahraničním ruským umĜlcemě který vystupoval často na mezinárodních výtvarných pįehlídkách ve své performanci bez odĜvu jako pes na įetĜzu . - - Velký užitek jsme mĜly z návštĜv různých galerií a redakcí. - Ťíky Manéži jsme se seznámily se vzácnĜ univerzálnĜ vzdĜlaným teoretikem Ťr. Misianemě šéfredaktorem nejvĜtšího ruského umĜleckého časopisu ISKUSSTVO a navštívily jsme ho v jeho redakci pįeplnĜné až do stropu katalogy a knihami o současném umĜní a mnoha ročníky západních umĜleckých časopisů.- Navštívily jsme i mnoho tzv. undergroundových galeriíě které se zabývaly konceptuálním uměnímě videoartemě fotoartem, lettrismem, ready-made artem. Nalezly jsme v moskevské Manéži všechny nejsoučasnĜjší tendence, pįetavené na osobitý ruský způsob výrazu. Také jsme hovoįily dlouho s Ťr. Biasonovouě vedoucí sbírek umĜní Puškinova muzea. Byl to pro mne nový svĜt. Nikdy jsem nevidĜla a nemohla zažít umĜlecký svĜt v tak ohromné metropoli ěkde žije více než deset milionů lidí. - Mnoho let jsem se pįipravovala na toě že jednou uvidím slavné duchovní a mystické centrum Ruska, Kremelské chrámy – sobory, srdce pravoslavné církveě srdce starých Slovanů. Prohlížela jsem je nyní podrobnĜ a s úctou jsem zkoumala jejich starobylé fresky a vysoké ikonostasy v byzantském styluě jejichž nejvyšší patra se ztrácela v šeru vysokých kleneb. V kopulích soborů ohromné postavy Krista nebo velká byzantská hlava Spasitele jsou osvĜtleny malými okénky. Stovky lidí pįicházejí s hlubokými úklonamiě zapalují svíčkyě žehnají seě líbají ikony a stojí v modlitbách. - -Natáčela jsem i krásu večera v Kremluě západ slunce nad kopulemi soborů. - NĜkolikrát jsme navštívily dlouholetého pįítele Koblasovýchě teoretika a výtvarníka S.ě dal nám spoustu informací o různých smĜrech ruského současného umĜní a materiály z nĜkolika jeho publikací jsme si natočily na video. Jeho paníě známá konceptuální umĜlkynĜě nám ukázala nĜkolik videosnímkůě které zpracovávaly ideu ochrany prostįedí života velmi poetických způsobem. - Také nás pozval na svou pįednášku na univerzitĜě kde právĜ se studenty probíral téma Český surrealismus s mnoha publikacemiě katalogyě knihami a projekcí výtvarných dĜla českých umĜlců.- To mne dojalo.- Hotové záznamy filmů jsme po návratu zpracovaly a promítaly na katedįe výtvarné výchovy v Olomouciě vše jsem zpracovala do zprávy pro Open Society Fund v Praze. 21. 1. -27. 2. 1999 - - Výstava Ť.Puchnarová –TVORBA Z 60. LET (OBRAZY, GRAFIKY, KRESBY), GALERIE TRIGON, PLZťħ 39

Je to první výstava všech mých starých vĜcíě vybíral je u mne Ťr. Jan Kįížě ten také výstavu zahajoval. Prostor výstavy určil starobylý dům gotického původu s kamennou vĜžíě její první patro také patįí ke galerii.- - Nejvíce mne potĜšil pįíchod bývalého spolužáka na AVUě malíįe Antonína Málkaě který po roce 196ň emigroval do Švédskaě nyní žije v NĜmecku v KolínĜě a jezdí do Indieě kde v buddhistickém klášteįe učí malé mnichy kreslit. Pįišli i pįátelé z pedagogické fakulty v Plzni a nĜkteįí mí studentiě také studentka dĜjin umĜní z Prahy, která o mĜ píše diplomovou práci. Pįekvapila mĜ vysoká úroveň galerie Trigon co do výbĜru prodávaných dĜl - je skutečnĜ nejlepší u nás. VidĜla jsem tu staré oleje Zdenka Beranaě krásné obrazy od Nešlehyě Kokolii a mnoha známých současníků. V grafikách krásné litografie A. Šimotovéě pak kovové kinetické hįíčky R. Kratiny a strukturální reliéfy Aleše Veselého. Únor 1999 - -Dr. Mahulena Nešlehová napíše do Ateliéru o mé výstavĜ v Trigonu. Je to naše nejvĜtší odbornice na informel a byla docela rádaě že jsem ji k tomu vyzvala. Mám jí poslat fotografie z výstavy a od Ťr. Kįíže text z vernisáže. 1.3.1999 - - Olomouc : Nová studentská galerie VÝPAŤ zahájila svou činnost výstavou výtvarných prací studentů naší katedryě které vznikly na dvou workshopech – WORKSHOP ŮANTAZIJNÍ KRESBY doc J.ˇKornatovského a SOCHAĮSKÉ SYMPOZIUM DUBENEC 98 ve Ťvoįe Králové.- Činnost galerie jsem dostala na starosti od vedení katedryě dĜlala jsem plány a dramaturgii na celý rok ve spolupráci se studentským výboremě který jsme si utvoįili. Často jsme zvali k výstavám jiné katedry z jiných univerzitě starali jsme se o vybavení a údržbu galerie. 7. 3.1999 - - Strašlivé neštĜstí : maminka poražena autem v Ťejvicích nedaleko svého bytu. Telefonovala mi policie. Navštívila jsem ji v nemocniciě ležela v kyslíkové masce. Druhou noc 8. bįezna zemįela.Toho večera jsem spala jako obvykle v jejím pražském bytĜ. Usínala jsem kolem desáté hodinyě vtom jsem zaslechla její tichý hlas uvnitį mého vĜdomí: įíkalaě že víě že by musela žít bez nohou ě které jí auto rozdrtiloě že takový život ve stálých bolestech na vozíčku a závislosti na druhých by nesnesla a že radĜji odchází. Tak se se mnou klidnĜ rozloučilaě a druhý den v nemocnici mi įekliě že v té dobĜ její tĜlo dodýchalo.-Pohįeb pomohla obĜtavĜ organizovat moje dcera . Do obįadní sínĜ 15.bįezna pįišli pįátelé matky- profesoįi matematiky a fyziky z Matematicko -fyzikálního ústavu Karlovy univerzity a její spolupracovnice. Soustrast mi projevil i prof. VopĜnkaě známý matematik a bývalý ministr kultury. Síň byla pįeplnĜna.- - Napsala jsem promluvuě takové rozloučení s maminkouě pįečetl to můj syn Ůrantišek Štorm. Za Matematický ústav Karlovy univerzity promluvil Prof Ťr F. Fabian, ale z magnetofonu. Síň byla pįeplnĜna.- Nikdy nezapomenu na ten důkazě že vĜdomí po odchodu z tĜla se neztrácí...ťxistuje įada knih výzkumů lékaįů v tom smĜruě historické zprávy.. - - V bįeznu České muzeum výtvarného umění pįijalo mnoho mých prací jako dar . Byly to obrazy a grafiky z konce 50-tých a počátku 60 -tých let z období mého studia kubismu a futurismu. Potvrdil to įeditel PhŤr. Sekera s návrhem mé souborné výstavy. - - Koncem bįezna 1999 se konaly jako obvykle pįijímací zkoušky na naši katedruě pįišlo 120 mladých lidí. Jako obvykle jsem vedla zkoušku z kresbyě zadání jsem povĜsila na vstupní dveįe. Snažila jsem seě aby bylo poutavé a zajímavé. MĜlo dvĜ části: kresba podle skutečnosti a fantazijní kresba. - Pįi pįijímacích pohovorech jsme byli s kolegy

40

pįekvapeni živostíě inteligencíě energiíě vĜdomostmi a hlubokým zájmem o umĜní nĜkterých adeptů. V duchu jsem to porovnávala se svým životem a zájmy v mých osmnácti letech a shledala jsemě že takových výsledků jsem nedocílila. - - V průbĜhu letního semestru jsme poįádali pro studenty workshop s olomouckou umělkyní Inge Koskovou, která mnoha pohybovými způsoby uvádĜla studenty do prožívání prostįedí a tím rozvíjela jejich fantazii v kresbĜ i malbĜ. Celý průbĜh práce jsem natáčela na video. - - KromĜ práce se studenty a malby jsem vĜnovala įadu mĜsíců každé ráno za úsvitu psaní knihy o cestĜ do Indie a o mnoha dnech strávených v ašramu PRAŠANTI NILAJAM (místo Nejvyššího míru)ě zároveň jsem malovala další obrazy doma v Ťobįichovicích i v atelieru v Olomouci. Duben 1999 Na katedįe pįi mých pįednáškách z kresby jsem hovoįila o kresbách Salvadora Ťalího. MĜla jsem ze svých cest velké album reprodukcí jeho kreseb, to jsem celou hodinu promítala studentům : 39 jeho kreseb z cyklu ke Zpěvům Maldororovým od Lautreamonta. Pak jsme o tom spolu hodnĜ mluvili. - - Různé zaįizování všech byrokratických povinností kolem práce na katedįe každý den zabere v průmĜru alespoň dvĜ hodiny.– Odeslala jsem konečnĜ můj biografický materiál pro sborník sdružení Griffelkunst - Vereinigung do Hamburguě kteįí si tiskli mé tįi grafiky v r. 196ň pro své pįedplatitele. - - Velmi se snažím vĜnovat se diplomantkámě které poctivĜ a důslednĜ dokončují svou práci: Poznámky k hodnocení diplomových pracíěkteré vznikaly s mým vedením : Petra S. : INSPIRACE UMěNÍM PĮÍROŤNÍCH NÁROŤĶ Z různých kultur čerpala motivyě které ji nejvíce oslovily a volně je parafrázovalaě takže dospěla k vlastnímu výtvarnému pojetíě objevila svou možnou cestu ve volné tvorbě ve více technikách. Zároveň tuto metodu používala ve výuce výtvarné výchovy na ZUŠ ve svém rodištiě kde v tomto roce vyučuje a kam po prázdninách nastoupí jako učitelka. V teoretické části si všímala vztahů kultur pįírodních národů k umění 20.století. Její pedagogické metody jsou velmi kreativníě dobįe promyšlené. Lenka M. : CťSTA MÝM MěSTťM Cyklus 12-ti černobílých kreseb pįedstavuje vlastní pohled na svět a současný život ve městěě kde se studentka narodila. K tomuto výrazu se dopracovala po velmi důsledné dlouhé pįípravě. Využila všech vlastností použitého materiálu až do maxima – lisovaného uhlu ve všech škálách a tónech. Její pojetí je konceptuální a akční – pįikládá plánek svého města s vyznačenou trasou cesty a zastávek. V teoretické části popisuje své zkušenosti ze svých severských cest a z cest do Berlína a zamýšlí se nad nimi filosoficky a sociologicky. Její pedagogické akce jsou nápaditéě dbá na motivaci žákůě na spolupráciě vytváįí nové metody pro výuku výtvarné výchovy, inspirované životním prostįedím. Ťiplomní práce Ivy Pretschové AKTY( vedl kolega ak.mal.L. Jalůvkaě já byla oponent)) se zabývala figurálními kompozicemi v obrazechě které vedla k maximálnímu tvarovému zjednodušení s lyrickou barevností. Ťokázala své malby oprostit od všeho zbytečnéhoě z pįedložených náčrtů je však zįejméě že jednoduchá forma skrývá dlouhé hledání a rozvažování. Poslední fáze jejího uměleckého výrazu pįedstavuje poctivě obsahově i technicky vytvoįený cyklusě jímž zodpovědně vyznává své pįesvědčení o duchovních významech lidských

41

prožitkůě úzkostíě obavě strachů o osud lidskostiě spravedlnostiě lásky a víry. To může dobįe pįedznamenat její další vývoj. Teoretický výklad jejího díla a velmi bohatě propracovaná pedagogická část zasluhují uznání. 6.5.1999 - - Se studenty a kolegy z katedry jsem se sešli na vernisáži kreseb známého umĜlce Stanislava Kolíbala v galerii Šternberk u Olomouce.- Byly tam vystaveny malé modely z kartonu, k nim krásné čisté kresby v rafinovanĜ narušené geometrii a velký dįevĜný objekt. ÚžasnĜ metafyzicky působily mramorové desky s hladkým povrchem, nazvané ůeometrická cvičení.- Pįi zahájení p. Kolíbal mluvil nejen srdečnĜě ale i jako zkušený vysokoškolský profesor a pak duchaplnĜ odpovídal na dotazy našich studentů. - - Dopoledne pįedtím jsme se studentkami svĜsily studentské malby ze SALÓNU VOLNÉ TVORBY pįi Akademia filmu UP Olomouc.. Bylo to poprvéě co mohli studenti zcela svobodnĜ vystavovat toě co chtĜli ze svých mimoškolních prací. Pįedseda Akademia filmu se na nás pįišel podívat. Projednali jsme možnost studentských ilustrací pro časopis Aluze, který vydává katedra bohemistiky. 23.5.-28. 5.19 - - ŤNY ŤIPLOMNÍCH OBHAJOB a státních zkoušek. - DĜlala jsem ještĜ další oponenturu k videofilmu a akci s velkými obrazci z barevných velkých pįaden vlny diplomantky Barbory Č. z atelieru textilní tvorby. Její myšlení působilo až kosmicky a pįekvapila mne svou upįímností. Mladá generace je tak čistá a citliváě pokud se vĜnuje svému talentu. A dokonce umí spolupracovat s jinými. 4.6. 1999 - - Cesta do Jindįichova Hradce na zahájení výstavy kolegy malíįe. Antonína Málka. Pįekvapivé kresby a obrazy krajin z Himalájí s buddhistickými klášteryě virtuóznĜ realistické. Pro mne to bylo zastavení v bezčasí. Toník dĜlá toě co hodnĜ lidí potįebuje. ÚplnĜ se zmĜnil jeho výraz proti tomu, co jsem ho znala v šedesátých letech. Už to není ten malíį temných strukturálních obrazů. – Cestou zpĜt jsem jela vlakem s Dr. Kįížem a hovoįili jsme také o mé možné monografii. Červen 1999 - - MOJE VÝSTAVA V ŤOBĮICHOVICÍCH v místním kulturním sále se nazývala JťMNÝ STYL. Podaįilo se rozvĜsit kolem oken mnoho různých barevných litografií v plexisklech takě aby jimi procháelo sluneční svĜtlo. HodnĜ mi s tím pomohl Václav Sokolě který do Ťobįichovic občas jezdí. Ťali jsme na stĜny dva velké obrazy a tįi velké zahalené kresby. Výstavu zahajovala VĜra Jirousováě to jsem s ní pįedem vyjednávala v její kanceláįi v Národní galerii ve Veletržním paláci . Na mé pįání pojala vernisáž jako autorské čtení ze svých básní.- Pįijela také moje dávná pįítelkynĜě cvičitelka a bývalá profesorka sociologie na UniverzitĜ KarlovĜě dnes antroposofka PhŤr M. Kubíčková a nĜkolik pįátel z Prahy. 8. 6. 1999 OLOMOUC - - Pįi zkoušení z kresby bývám vždy pįekvapena novými výzkumy studentů a studentekě zvláštĜ mĜ potĜšily volné barevné kompozice kombinovaného studia matematiky a výtvarné výchovy. NĜkteįí mají sklon využívat matematiky a geometrie ve volném výtvarném zpracování a v dobįe barevných kompozicích. Vedu je k naprosté samostatnosti v tématech i technice. - Ze společného výletu do ZOO mi pįinesli pĜkné náčrty zvíįat a dokonce nĜkteįí z toho udĜlali volné

42

kompoziceě zvíįatům dávali lidské vlastnosti a charaktery. Vytváįeli jakési imaginární portréty známých nebo sebe sama v podobĜ určitého zvíįecího charakteru.... Počátek července 1999 - - Jela jsem na kolokvium KOSMOLOGIE V KĮťSĴANSKÉM UMěNÍ, poįadatelem byla kupodivu ůALťRIť ŠTťRNBťRK.- - Sešli se filosofovéě vĜdci i umĜlciě pįednesli v pįipravených pįednáškách obsáhlé informace o nové filosofiiě moderní teologii a dokonce o filosofii New Age. - Byl zmínĜn P.T. de Chardin s jeho myšlenkouě že naplnĜní kristovské reality v dĜjinách kosmu se nedĜje automatickyě ale je nutná naše snahaě že kosmos spĜje ke kristovskému pįetvoįení a že boží všudypįítomnost vstupuje do vesmíru. - Byl zmínĜn Ilja Prigožině který tvrdíě že ačkoliv systémy jsou samoregulujícíě ontologické impulzy pocházejí od Stvoįitele. ZmínĜni byli Tomáš .Akvinský, Duns Scottus a slyšeli jsme o kreacionistické kosmologii a panteistické kosmologiiě kįesťanské a východní kosmologii. V širší interpretaci se pohybují jiné bytosti v duchovních svĜtech – andĜlé. - Mluvilo se o různých koncepcích původu kosmuě také o koncepci Rudolfa Steineraě který vyznával monocentrický model: vznik kosmu v jednom centru.- Proklamoval se život k duchovní svobodĜě projekt rozšiįování vĜdomí tak daleko, až se ztotožní s božským. V pįednášce Zdenka Neubaueraě vĜnované kįesťanské kosmologii v umĜní stįedovĜku, jsme se dozvĜdĜli ě že smysl dĜjin a tedy smysl vesmíru existuje jako MOUDROST. Ťokládal to na citacích z mnoha stįedovĜkých rukopisů východních i západníchě na stįedovĜké umĜlecké tradiciě na mystických a vizionáįských spisech. To všechno podmiňovalo výtvarná díla stįedovĜku. Citoval Knihu moudrosti Ježíše Siracha, kabalistické spisyě Knihu pįísloví ze Starého Zákonaě Angela Silésiaě rozebíral dílo a názory Hildegardy von Bingeně která podle svých vizí nechala namalovat obrazy kosmologického charakteru. Citoval i esoterické a hermetické spisyě Ůrantiška z Assisi a jeho vize. NeobyčejnĜ zajímavý byl jeho rozbor Boschova obrazu Zahrada rozkoší. Zabýval se patrologií a ikonografiíě nicejským vyznáním víry a povahou svĜtlaě což mĜ nejvíce zajímalo. - - Pro mne zcela nečekanĜ objevná byla jeho úvaha o povaze svĜtla podle Platónské tradice: povaha světla je geometrická – geometrie je podstatou světla – světlo se šíįí a vytváįí prostor – bůh stále geometrizuje –to vede ke ztotožnění geometrie s bohem.( ! !) Technická myšlenka na závĜr : v dobĜ důsledné digitalizace svĜt mizí v obrazovkách. - - Karmelitánský mnich Petr Vojtěch z Prahy pįednášel o teologiiě která dnes oslovuje človĜkaě znovu objevuje dynamický aspekt univerza a statický aspekt v scholastice a tomismu. HodnĜ mluvil o Sv. Janu od Kįížeě o jeho modlitbáchě o zbožštĜní človĜkaě o sjednocení človĜka s Bohem. Įeklě že viditelné skutečnosti musíme popįítě chceme-li najít cestu k Bohu. Katolickou teologii rozdĜlil na čtyįi kategorie - když je všecky pįekročímeě dojdeme k jednotĜ a transformaci.- - Velice zajímavá potom byla debata o christologickém myšlení ve výtvarném umĜníě o manýrismuě o ikonografickém pojetí početí a narození Krista. - - Z univerzity Prešov mluvil teolog Ťr. ůrešlík o moudrosti a o ikonáchě o vlivu byzantské kultury na Slovenskuě rozebíral ruské ikony a ikonostasy.- - Jezuita M.Větrovský vysvĜtlovalě jak působili východní patriarchové v Alexandrii, v Caįihradu a v Konstantinopoli. - - Hovoįilo se o tomě jak pracují diecézní radyě v kterých místech fungují dobįe a jak spolupracují s nekatolíkyě napį. s památkáįi. Mluvilo se tam i o duchovní pedagogice na teologických fakultáchě o tomě že výtvarné umĜní by mĜlo více vstupovat do duchovního života a že kįesťanský kýč je velký problém. Pan filosof Neubauer k tomu 43

v diskuzi įeklě že se mĜníme v kulturu ikonickou a že je o to velký zájem mezi studenty. Záįí 1999 - - Poznámky o malbě : Jak malujiě strhuje mne práce na cyklu SÍTě. Ťokonce zįetelně pociťuji jakési nové rozšíįení vnímání a velmi jasně na mne působí vibrace čistých barev : záįivě modréě zelené a červené..jakoby se mnou navazovaly kontaktěněco mi įíkajíě něco samy o sobě znamenají.... - - Na katedįe učím nové ročníky. V první hodinĜ jsem si navykla zadávat otázky o jejich dosavadním studiuě zálibáchě pįedstavách a snech a vybírala jsem od nich písemné odpovĜdi. Mám je dodnes v archivu. V mnoha jejich názorech jsem našla i možný program mé budoucí výuky kresby a pįizpůsobovala jsem pak tomu zadávaná témata. V dalších hodinách jsme dĜlali soustįedĜní na zemiě voduě vítr a okolí a provádĜli jsme tzv. technické zkoušky materiálůě jimiž tato témata zpracovávali jako domácí zadání. Byl to úvod do kresbyě která by mĜla pįedevším vyplývat z vnitįního svĜta mladého človĜkaě a chtĜla jsemě aby si tento svĜt v sobĜ objevili dįíveě než začnou dĜlat kresby podle vidĜné skutečnostiě volná zátiší a zákoutíě potom dosti tĜžkou práci na portrétech a stavbĜ figury v aktu. Įíjen 1999 v polovině měsíce - VÍKťNŤOVÝ WORKSHOP ŮIůURÁLNÍ KRťSBY S PROF. BORISEM JIRKĶ.- -Jako pįedešle se pįihlásilo hodnĜ studentůě novinkou byloě že každý platil vložnéě ze kterého jsme zaplatili práci učiteleě jeho cesty a diety a také modely aktů na dva dny. Pįijeli dokonce studenti z Brnaě ze Zlína a také z KVV v OstravĜ. Mezi mladými je o naši katedru zájem a víkendové workshopy mají dobrou povĜst. Tak bylo pįeplnĜnoě pracovali s chutí a nadšenímě na večerní korektury se chodili dívat i umĜlci z Olomouce. 19.10.1999 - - Ťokončuji knihu o Indii Cesta do království Nejvyššího míruě má 2ň0 stran na počítači a zhruba Ň0 barevných fotografií. Pįepisovaly to studentkyěsama bych to nestačilaě nepracuji na počítači. Nalezla jsem i vydavatele - nakladatelství Votobia, Olomouc. 26.10. 1999 - - STUŤIJNÍ CESTA S KATEDROU AUTOBUSEM DO VÍŤNě Obrovský dojem z ustavičného vznikání tvarů: v Kunsthistorische museum jsou vystaveny tisíce pįekrásných forem životaě které jsme prohlížely s užaslými studentkami. Inspirovaly nás formy lasturě škeblíě na nich spirály nebo jejich vnitįní geometrické konstrukceě velký įád na krunýįích želv i ve stavbĜ koster obrovských ryb. Malé kostįičky rybiček byly průhlednéě stįíbrnéě vypadaly jako šperky. PozdĜji se skutečnĜ tyto formy objevily v kreacích studentek oboru šperk.. Žasly jsme nad tisíci formami velkých i malých ptákůě nad krásou jejich opeįení. Papoušci ara byli zbarveni barvami mých obrazů i grafik - modrouě zelenou a červenou. ! ! - Studovaly jsme úžasné ornamenty na kůžích hadů ze všech svĜtadílůě na kůži mlokůě rybě na kįídlech motýlů. - - - Na vídeňské Akademii jsme vidĜly Boschův triptych obrazů Rajské zahrady a posledního soudu : úžasnĜ pečlivĜ namalované postavičky pokušeníě obrovské množství potvor a pįíšer ve fantastické výzbroji. V tĜch obrazech jsou lidé įezániě nabodáváni a jinak mučeni ě strašlivá vojska monster jdou i letí proti nim. Įíkáme si, jak je to pro nás neuvĜįitelnéě že človĜk dokáže nĜco takového vymyslet. JeštĜ k tomu v pozadí záįí 44

požáryě v nich zahlédáme jatka lidských mas jako Pandemonium.- - Prohlédly jsme potom kresby Rafaelovy a Seuratovyě maléě velmi krásné se stįíbįitým tónemě také Piccassovy kresby a mnoho jiných.- Ťlouho jsem prohlížely egyptské sochyě sarkofágyě reliéfy a stély s jemnými kamenorytinami. Zaujal mĜ nĜžný egyptský reliéf se stromem,- ten strom mĜl ruce a dotýkal se hlavy egyptské princezny. 7.12.1999 - - OLOMOUC : Ťnes mám mít pįednášku o kresbĜ pro studenty. Vybrala jsem si srovnání dvou francouzských géniů - J.Ť.Ingrés a Pablo Piccasso, proto jsem pįečetla český životopis Ingesův – je to docela jiná dobaě jiný vkusě jiný svĜtě jiná společnost: dostal se mezi neuvĜįitelnĜ bohaté lidiě portrétoval vévodyě Napoleonaě králeě bankéįeě boháče z nejvyšších vrstev. Který malíį je dnes na takové úrovni ? Leden 2000 - - České muzeum výtvarného umění ( ČMVU ) Praha si u mne vybralo soubor kresebě grafik a obrazůě které jsem dĜlala jako studentka prvního ročníku AVU v letech 1958 -1959. Jednalo se o kresebné studie kompozic obrazů Bohumila Kubištyě od nich se odvíjely moje vlastní studieě kompoziceě zátišíě krajinyě pak velký obraz U kapucínů (olej na plátnĜ 100 x 120cm, 1959). - Následoval kresebný rozbor futuristických obrazů a moje volné kompozice rozkladu pohybu jedné tanečnice na provaze. Z toho vznikla įada kreseb a monotypůě nakonec futuristická studie Provazolezkyněě která byla završením této etapy.- Pak pįišly na įadu mondrianovské studie stromů v kresbáchě dále z toho vzniklé obrazy ( cyklus Mrtvé stromy) a nakonec cyklus zjednodušených autoportrétů v kresbách a graficeě završeny Mondrianovským autoportrétem. Všechny tyto práce (asi tįicet) jsem darovala do sbírek ČMVU. Byly brzy použity na výstavu OZVěNY KUBISMU – ČMVUě Prahaě Ťům u Černé matky Božíějiž v únoru od 17. 2. do 2. 4. 2000. Byla jsem se tam podívatě výstava byla velikáě objevnáě mých vĜcí tam bylo asi dvanáctě i velký obraz U kapucínůě to jsem byla ráda. Ostatní byly zmínĜny v katalogu. 23.2.2000 - - OLOMOUC : UMěLťCKÉ DEBATY NA UP – doc. Ondįej Michálek : „O grafice z mnoha stran“- opĜt jedna moje pįíjemná povinnost. Začíná domluvou termínu s pįednášejícímě pak období propagace- vytištĜní a namnožení plakátkuě jeho roznášení a vyvĜšování po centru mĜsta a po univerzitĜě oznámení v tisku a rozhlase..- - Takové pįednášky o různých druzích umĜní od umĜlců samotných vzdĜlávaly naše studentyě ukazovalyě co jejich pedagog dĜlá a kdo to vlastnĜ jeě veįejnost se tu dovídalaě jak se může dívat na současné umĜní a kdo na univerzitĜ k čemu vychovává mladou generaci. Zejména zajímavé pro studenty byly počátky dílaě mladá tvorba ve vĜku jim blízkém. Kladli mnoho otázek a byli zįejmĜ spokojeni. 26.2. 2000 - - O TťLťVIZNÍM KLAMU : z mého dopisu MahulenĜ Nešlehové: -- Viděla jsem v televizi film ATťLIÉRY- tu část o našich společných známých – Honzovi Steklíkovi a Karlu Neprašovi…Cítím nutnost vám napsatě protože tenhle cyklus zasluhuje odborný rozbor a poįádnou kritiku. Jako divák jsem byla rozhorlena nad tímě o čem film je natočen :umělci si ze všeho dělají vlastně legraci a srandu – tato slova byla víckrát ve filmu použita.. Ůilm po sestįíhání jako celek působí roztįíštěně a chaoticky. Název Ateliéry je hodně slibujícíě ale vůbec nesplňuje očekávání… Z ateliéru Jana Steklíkaě na nějž jsem byla obzvláště zvědaváě vidí divák pouze chodbu a kousek omítky ve chvíliě kdy mu kamarád pįivezl pytel zelí. Z Neprašova ateliéru jen útržkové záběryě které nedávají ani ponětí o duchu prostįedí a duchu 45

práceě kterou vykonal v tom širokém rozpětí těch několika desetiletí… Ve filmu zcela zavádějícím způsobem pįevažovaly cesty vlakem Nepraše za Steklíkem a recesní zábavné záhadičky nad odborným komentáįem. Zmíněné záběry z cest vlakem a nádražních hospod nelogicky pįerušovaly části proslovů kunsthistoriků. Ale nejvíce mne uraziloě že úplně neznámý a velice krásný cyklus Steklíkových kreseb byl chvatně a nedbale listován pįed kamerou pįi povídání s Věrou Jirousovou a zcela unikl pozornosti divákaě neboť nebyl odborně komentován.- Velkým prohįeškem proti historii umění je úplné zanedbání pįíběhu vzniku Kįižovnické školy čistého humoru bez vtipuě ačkoliv odborná literatura o tom vyšla.- Komentáįe teoretiků byly sestįíhány takě že to vypadalo jako rekreačně pivní zábavaě nebo jako náhodná improvizace…. V rozhovoru teoretik umění Šetlík versus sochaį Karel Nepraš vítězně na celé čáįe dominoval Karelě který daleko lépe formuloval své záměry než pįísedící jeho teoretik. Z Neprašových pověstných kreseb byly vybrány pouze dvě počáteční ukázkyě úplně tu chyběla historie Šmidrů a samozįejmě celý vývoj díla J. Steklíka a K. Nepraše - - . Kameraman se nenamáhal dělat dokumentě dělal rovnou uměníě spoustu detailních záběrů na osoby a skoro žádný na díla. Myslímě že to je omezenýě neúplný pohledě dokonce snižování významu těch umělcůě kteįí pracovali v bolestné a těžké atmosféįe politické zvůle a násilí.- Já vás tedy prosímě zda byste se nemohla ujmout odborné kritiky a publikovat vlastni názor na takovýto druh filmuě který spíše znevažuje soudobé umělce. - -? ? - - Váš článek o mé práci v 60.letech vyšel v Prostoru Zlín v įíjnu 1999. Výběr fotografií k tomu dělali naprosto sami podle vašeho doporučení. Udělal mi velkou radost a dodatečně Vám velmi děkuji. - V dubnu se zúčastním dvou výstav Klubu konkretistů – na UP v Olomouci a v NTM v Praze … Zdravím Vás i Pavla..DP. Ph Ťr Mahulena Nešlehová v odpovĜdi psalaě že nemohou sledovat televiziě protože ji nemajíě a že klidnĜ mohu napsat tu kritiku do televize sama. Zcela souhlasila s mými pįipomínkamiě. VysvĜtlilaě že zprvu ji z televize vyzvaliě aby jim pįipravila odborný teoretický podklad pro poįad o konfrontacích a podobĜ českého informelu. Režisér se ale rozešel se scénáristouě který si prosadil téma hospod a hospodské atmosféry. Píšeě že se s tím scénáristou také rozešla a že mi drží palceě abych tu kritiku napsala jako divákě jako pamĜtník i tvůrce.- UdĜlala jsem toě ale odezva žádná.1. 3. 2000 - - OLOMOUC : dnes jsem mĜla rozhovor se studenty Ůilozofické fakultykatedry dĜjin umĜní o mé práci. Jejich učitelka -teoretička umĜní Ph Dr Alena Kavčáková - mne ubezpečovalaě že v tĜch strukturálních vĜcech ze šedesátých let mnoho lidí opravdu cítí krásu hmot i krásu barevě dokonce vnímají duchovní obsahy a že nevnímají tu tíhu a zoufalstvíě z nichž to vznikloě jak já jsem si dosud myslela. To je pro mne objev ! ! - - Musím nalézt nový pohled na ty moje dįívĜjší cestyě musím tedy pįestat zavrhovat své práce. Pįestat si je vykládat jako plody doby temna a diktátu politické zvůleě pochopit jejich skutečný význam.- - To mi také pomohlo se pįipravit na pįednášku 15.bįeznaě kterou budu mít poprvé v mém životĜ o mé práci v tĜch letech mládí pro studenty i pedagogy univerzity v cyklu UMěLťCKÉ ŤťBATY. - - PRAHA : konečnĜ jsem sehnala novĜ vydané dílo Ůrantiška Kupky : Tvoįení v umění výtvarném. Vyšlo péčí dr Medy Mládkovéě díky za to ! Byl to můj dlouholetý seně aby všecky jeho úvahy a myšlenky znovu vyšly. Od roku 1923 to trvalo do roku 199ň ! - Vyšly také zápisky a rozhovory ů. Braqua a H. Matisseě užasla jsemě jakým byl Braque univerzálním myslitelemě a jak jsou Matissovy myšlenky aktuální. Již jsem z nich četla studentkám pįi kresbĜ a pįi fantazijní tvorbĜ.

46

- - Chystají se dvĜ výstavy Klubu konkretistůě kterých se zúčastním. Volali z NTM Praha , dostala jsem od nich potįebné údajeě takže jsme mohli s Pavlem Herynkem dokončit návrh pozvánky. 15.3.2000 - - OLOMOUC : UMěLťCKÉ ŤťBATY NA UP – Ť.PUCHNAROVÁ: OBRAZY, KRESBY, GRAFIKA ŠťŤťSÁTÝCH LET. - Pįišli kolegové a pįáteléě hodnĜ studentů. MĜla jsem asi stovku původních starých diapozitivů z tĜch letě to jsem promítala a vykládala pįes hodinuě dodala jsemě že moje myšlení a výraz se od tĜch dob hodnĜ zmĜnilyěže nemám důvod v tomto stylu pokračovatě protože tehdy naše generace prožívala silné deprese z útlaku všeho duchovního totalitním režimem.- Ta situace však pominulaě lidé potįebují jiný výraz a hlavnĜ smysl umĜní.... - - J. Chalupecký píše: První ctností umělce je pokora .- - UrčitĜ se to vztahuje na sochaįeě malíįeě grafikyě básníkyě ale i na vĜdce a myslímě že i na naše nĜkteré studentky. 16. bįezna - - Včera s druhým ročníkem jsme dĜlali pįípravu na imaginární portrét. Snažím se jim dát hodnĜ zajímavý a tvoįivý úkolě aby pak sami umĜli vyučovat kresbu hlavy. – Stále hloubĜji a hloubĜji cítím velkou zodpovĜdnost. PostupnĜ si zvykají jednat se mnou o své práci individuálnĜ a snad docílím i tohoě aby se jim dobįe pracovalo : koupím magnetofoně aby se vytvoįilo dobré prostįedí – považuji to za nezbytné.- V tom ročníku je vynikající nadaný hoch - studuje matematiku a výtvarnou výchovu, Marcel V.ě je to zanícený hledač . Půjčila jsem mu knihu Ůr. Kupky a domluvili jsme si společné posezeníě kde pohovoįíme o Kupkovi a o všech vlivechě které student umĜní může a má využít. Všichniě kteįí něco vytváįejíě nejen umělciě ale i vědci nebo kuchaįi a zedníciě montéįi nebo cukráįi…tiě kterým o něco jdeě jsou zapálení takovým vnitįním ohněmě který je sám poháníě aby se jejich dílo vyvíjelo a daįilo. - Psychologové to nazývají kreativitouě ale tu vnitįní intuiciě sílu inspirace, fantazie a imaginace – to jaksi pomíjejíě nemají v naší kulturní oblasti pro ni slovník. HENRI BERGSON se velmi houževnatě a nadšeně v desátých letech minulého stol. pustil do výzkumu této úžasné lidské schopnosti - jeho kniha Lévolution creatrice ovlivnila rázem světové básníkyě malíįeěale i fyzikyě filosofyě matematikyě pįírodovědce vůbec.- Právě Ůrantišek Kupka z Bergsona ve svém myšlení o umění často vycházel. – Tak a podobně studentům vyprávímě snažím se s nimi pįemýšlet nahlas.. To je základ k diskuzi s druhým ročníkemě který má zároveň obor matematiky nebo jazyků. 21.3. -10. 4. 2000 - - STOCKHOLM : VÝSTAVA KLUBU KONKRťTISTĶ Vť ŠVÉŤSKU : KK2 – PRAŽSKÁ SťKCťě České centrum.- Tuto výstavu jsme pįipravovali s pražskými kolegy velice pečlivĜě všecky práce jsme dovezli k sekretáįi Luboši Pįibylovi v Praze asi tįi mĜsíce pįedem. Práce pak pįevezl autem jeden člen Klubu konkretistůě žijící ve Švédsku, a pomohl je instalovat v Českém centru pįi našem velvyslanectví. Byl vydán katalogě kde mĜl každý dvĜ strany : jednu barevnou reprodukci a biografii výstavě úvodní text výstižnĜ napsal PhŤr. Arsen Pohribný z Darmstadtu na oslavu 30.výročí založení Klubu konkretistů. 30. 3.- 30. 4. 2000 - - PRAHA : velká výstava KLUB KONKRťTISTĶ Z OLOMOUCE – výstavní sál NÁROŤNÍ TťCHNICKÉ MUZEUM ( Ťaněkě Havlíkě Herynekě Krtičkaě Kučeraě Pospíšilě Puchnarová)- Termín této výstavy jsem mĜla zadán pro svou samostatnou výstavu rok pįed tím, než jsme Klub konkretistů 3 v Olomouci založili.

47

Potom z čirého vlasteneckého nadšení jsem svůj termín postoupila celému Klubuě neboť výstava všech kolegů byla pro mne daleko zajímavĜjší než jen má vlastní. S instalací nám výbornĜ a obĜtavĜ pomohl kolega malíį Pavel Hayek z Brna. Navštívil nás pįi práci i Ing Ivo Janoušek, tehdejší įeditel NTM a velký sbĜratel současné umĜlecké tvorby. Výstava mĜla velký ohlas u výtvarníků i teoretikůě kteįí pįišli na vernisáž . 8. 4. 2000 Zima a sníh v Olomouci.- - UdĜlali jsme výlet na bĜžkách s kolegy malíįem Jiįím Krtičkou a grafikem Ondįejem Michálkem do kopců Jeseníku. PĜt kilometrů jsme jeli dvĜ hodiny a poįád jsme povídali o tom, jak se kde a co učí na katedrách vysokých škol umĜní. Vedli jsme įeč o ŮAVU v BrnĜě kde kolega Michálek působí jako grafik. ŤovĜdĜla jsem se spoustu vĜcí ze zákulisí: jedna slavná malíįka z Prahy tam vede grafikuě ale nezná ani jednu technikuě takže studenti se od ní chodí poįád radit k Michálkovi. – Manželka pana Rullera tam vede oddĜlení TĜlový designě v nĜmž učí studenty jak pomalovat tĜloě tedy metody známé už padesát nebo nĜkolik tisíc let. Mluvili jsme o Spolku olomouckých umĜlcůě že z nĜj vystoupil Havlíkě protože spolek neposkytuje žádnou pomoc ani výhody umĜlcůmě a tak zbytečnĜ platí členské pįíspĜvky.- Pak jsme jeli velmi strmým sešupem mezi zasnĜženými stromky dolů za mlhy z Červenohorského sedla k autobusuě stihli jsme ho jako zázrakemě neboť právĜ na minutu pįijelě když jsme pįijíždĜli k silnici shora. Ň.4. 2000 večer - - Schůzka Klubu konkretistů Olomouc jako obvykle v Bistru na hradĜě pįipravovali jsme naši výstavu za týden na univerzitĜ v galerii Zbrojnice, rozhodli jsme o rozmístĜní plakátů po mĜstĜ. – Hovoįili jsme také o výstavĜ OZVěNY KUBISMU v Prazeě kde jsem mĜla práce a kolegové mĜli zájem o toto obdobíě kdy vznikaly tyto vĜciě o rychlý vývoj od roku 1959 až 1960ě jaký byl můj pįátelský okruhě jak jsme se scházeli a s kýmě jaká byla má soukromá studiaě mĜli veliký zájem o katalog výstavy OzvĜny kubismu. HodnĜ se mluvilo o projevech a textech M. Knížáka. Kolega Pospíšil se vĜnoval astrologickým vztahům a umĜlcům v té dobĜ… To byla krásnĜ pracovní schůzka ! 12. 4. 2000 - - UMěLťCKÉ DEBATY NA UPě doc. V.Havlík: „Umění akce ve 20.stol.ě obrazy z počítačeě létající chrámy“. Posluchárna pįeplnĜná studenty UP a výtvarníky z mĜsta a okolí . - Spousta projekce. Systém ě jak vymýšlí obrazy na počítačiě nádherný cyklus tužkokreseb - půdorysy chrámů vypadaly jako UŮO.. Vladimír jako nadšený debatér a performer exceloval pįed studentyě když jim odpovídal na množství dotazů. 14. 4. 2000 - - VÝSTAVA KLUBU KONKRťTISTĶ „ ARSťNÁL“ V GALERII ZBROJNICE UP OLOMOUC - Na vernisáž pįijel Ph Dr Arsen Pohribný z Darmstadtu a mĜl velmi dobįe pįipravenou podrobnou pįednášku o smyslu umĜní a astrálních tĜlech človĜka . - Pįednášel na vysokoškolské úrovniě text jsme potom zavĜsili na naše webové stránky. ( Za nĜkolik týdnů jej tam našla šéfredaktorka časopisu Ateliér a otiskla jej pro veįejnost. To se Arsenovi nelíbiloě obvinil násě ale my jsme za to nemohli. ) - - Po vernisáži jsem fotografovala každého konkretistu pįed jeho obrazyě mĜ fotografoval nĜkdo s Ťaliborem Chatrným a J. Jemelkovou pįed mým velkým obrazem. Pįi večerním posezení jsem darovala A. Pohribnému barevnou dokumentaci z výstavy KK2 OLOMOUC v NTM Praha a pįednášku z mé habilitace na AVU Skrytý smysl umění z roku 1994. 48

26.4.2000 - - Stále silnĜji se mi vnucuje myšlenka trvale žít v Olomouci – jsou tu všechny podmínky k dobrému životuě krásné tvoįivé prostįedíě studentky a studenti, silný kruh pįátel a pįítelkyňě novĜ se formující skupina Konkretistů. Pįitažlivé jsou kontakty s galeriemi a Muzeem umĜní ě univerzitní knihovnaě navíc čistý vzduch a krásná pįíroda kolem. MĜla jsem tu po ruce i potįebné įemeslníky na dįevĜné rámyě kov a plexisklo. 28.- 30.4. 2000 - - WORKSHOP ŮIůURÁLNÍ KRťSBY – PROŮ.B.JIRKĶě KATťŤRA VV PŤŮ UPě Václavské nám. Olomouc - Celý workshop si studenti platili sami a nemĜli žádných námitekě pįihlásilo se jich více , než se do ateliéru vešlo ke stojanům. Pro jejich velkoformátové kresby jsem dala vyrobit velké pevné podložky 1ň0x120 cmě bylo s tím mnoho starostí. Prof. Jirků naučil naše studenty figuru stojícíě sedícíě ležícíě učil jeě jak nakreslit zkratkyě podhledy a velice si dal záležet na proporčním vizování (pomĜrové a úhlové). – Ťokonce mĜl v kapse balík nových špejlí a rozdával je studentům. Duben 2000 - - včera rušný den : na katedįe ráno vyvĜšeny výsledky pįijímacích zkoušek. Potom schůzka s Kučerouě I. Koskovouě J. Valochem a P. Rudolfem – šli jsme se podívat na výstavu našeho Klubu konkretistů 2 do univerzitní galerie. - Po té jsme jeli autem do Opavy na výstavu Inge Koskové do Ťomu Uměníě vystavoval tam i Pavel Rudolf. Valoch nás zavedl k P. Chládkoviě který má báječné cykly perových černobílých kresebě pįekvapujících svými bionickými rytmyě strukturamiě znakovostí. Jedna série pįipomíná muslimské nápisyě jiné cykly jsou úplnĜ zenové. Pozvala jsem ho k návštĜvĜ naší katedryě kde mu půjčím knihy a katalogy. - -Hovoįili jsme o možnosti výstavy celého KK2 Čechy Morava Slovensko r. 2001 v OpavĜě protože to je jediný možný prostor v celé republiceě který odpovídá svou velikostí. ChtĜli bychom mít i katalogě aspoň malý. 29.4. 2000 - - Vernisáž sezónní výstavy SOUČASNÁ MINULOST – POSTMOŤťRNÍ MOŤťRNAě AJů Hluboká n. Vltavou - To byla velmi důkladnĜ koncipovaná výstava ještĜ neznámého díla současných žijících umĜlců nĜkolika generacíě kterou dlouho pįipravoval kurátor a teoretik Vlastimil Tetiva. - Z mé práce tam uplatnil můj nejvĜtší obraz z cyklu Kįivky : FUGA J.S.BACHA, olej z roku 1972ě 140 x 240 cmě kromĜ toho v dobįe vybraném pįehledu kreseb visely dvĜ mé velké kombinované kresby z let šedesátých – konfigurace k veršům Ů. Halase Potopa - Hlad.- Bylo tam vystaveno mnoho kreseb i grafiky mých pįátel ze studií na AVUě díla mých kolegů a kolegyňě byl vydán krásný katalog s množstvím barevných reprodukcí. Byla to pro mne velká čestě že mohu mezi svými pįáteli vystavovat. 15.-18.5. 2000- - Vedla jsem ZÁVěRťČNÝ KURZ KRESBY A MALBY ARCHITEKTURY pro studentky 1.ročníku.- Pracovaly jsme ve stįedovĜkém centru Olomouce. Za tĜch pĜt dní prožily dívky velkou zmĜnu ve způsobu kresby i malbyě naučily se rychleji pozorovat, vyzkoušely si perspektivu a základy proporčního myšleníě pįešly od pečlivé kresby k volnĜjší práci – takže malby posledního dne byly naprosto nesrovnatelné s jejich začátky. - Součástí kurzu bylo večerní posezení tįetího dne ve stylové čajovnĜ v centru mĜsta. Ťívky byly vdĜčné za každé slovo a Marta Jirousová poznamenalaě že se naučily za jeden den více než za celý semestr s jinými pedagogy. Zbavily se strachuě dostaly chuť do vlastní práce a hledáníě získaly prožitky napĜtí i radosti. Ze začátku jsem jim slíbilaě že objeví své netušené skryté schopnosti a stalo se 49

tak! - Ťokonce mne prosilyě abych je pįíští rok učilaě což jsem jim nemohla zaručitě ale slíbila jsemě že podám žádost na vedení katedry. 9.6. 2000 - Schůzka členů Klubu konkretistů 2 Olomouc– jednali jsme o možnosti celostátní výstavy KK v OpavĜ, poįádané Jiįím Valochem. Padl návrhě aby každý člen začal šetįit a dal 2000 Kč na katalog. Byla jsem povĜįenaě abych napsala Valochovi o tomě na čem jsme se dohodli. - Letošní ŤIPLOMNÍ PRÁCť : Studentka Šárka Chlupová dĜlala u mne diplomní práci OLOMOUC Vť SVěTLť PROSTORU, pracovala na tom dva rokyě úplnĜ samostatnĜ – její cyklus neobyčejnĜ záįivých obrazů mi ukázalě že takto je možná nazírat na Olomouc novým pohledem mladé generace. Ůorma je zjednodušena na základní objemyě barva intuitivnĜ cítĜna, nezávisle na skutečné barevnosti místa. Šárka prodĜlala rychlý vývoj: od množství studijních kreseb k velmi volným kresbám i malbám v různých technikách. Její píle ji vedla k vytvoįení dalších asi padesáti maleb formátu A3ě kterými našla svůj styl. Potom podle svého nejlepšího svĜdomí jako hlavní část diplomní práce vytvoįila cyklus volnĜ komponovaných maleb na papír a k tomu deset obrazů akrylem na plátnĜ. Její úsilí a důslednost byly opravdu vynikajícíě takže po ukončení diplomní práce dostala nabídku dobįe placeného místa na církevní škole v centru Olomouce. ENERGIE STROMU, diplomní práce studentky Šárky Kvochovéě mĜla úplnĜ jiný charakterě byl to zcela experimentální cyklusě nebyly to vůbec klasické kresbyě ale záznam čistých prožitků : práce se zavįenýma očimaě kdy na rozpraskanou kůru stromu položený papír zachycoval stopy pįitlačeného pįírodního materiálu. Ťívka tak pįijímala energetické vibrace z kmene mohutného starého dubuě který si dlouho pįedtím vybírala. Prožívala pįi tom hlubokou koncentraci a určitou zmĜnu vĜdomí. Všechny stavy duše popsala odbornĜ s psychologickou zkušeností v textu diplomní práce. Celý cyklus kreseb povĜsila do prostoru mezi dva stromy na nádvoįí pįed Ťómem svatého Václava a její oponentkou byla Inge Koskováě známá olomoucká výtvarnice. PRĶLťZKA PRO ŤěTI V ZOO Velké pįekvapení komisi pro diplomní práce způsobila naše nová sochaįka Bára Losíkováě studentka češtiny a výtvarné výchovy : mĜla na Sv. Kopečku v ZOO blízko vchodu instalovanou velkou průlezku ze tįí kmenů lípy, ručnĜ opracovanou įezbáįskými dláty. Jeli jsme tam z Olomouce s kolegy učiteli jako členové komise. Pįekvapila nás vtipná kompoziceě výborné įemeslné zvládnutí detailu a obrovské pracovní nasazení. Statečnostě s jakou zvládala všechny obtíže realizace a konečného umístĜní byla neobvykláě dílo vypadalo zcela profesionálnĜ. Celá komise se shodla na tomě že této absolventce bychom mĜli pomoci a pįihlásit její dílo na cenu rektora UPě uvažovali jsme o založení dílny na zpracování dįeva na naší katedįeě kterou by Bára vedla. - Na poradĜ katedry jsem pak navrhla, abychom vĜnovali osobní péči jednotlivým osudům diplomantů a diplomantek i po opuštĜní školy. 13.6. 2000 - -Olomouc- můj nový byt

50

Rozhodný krok – majitel jedné realitní kanceláįe mi ukázal byt ve starém centru Olomouce naproti Jezuitskému Konviktu v Univerzitní ulici. OkamžitĜ se mi líbil pro své tajemné kouzlo. Žili v nĜm kdysi knĜžíě pįedstavení jezuitské koleje. NejvĜtší plus toho bytu je v jeho polozeě pįímo proti obrovské barokní fasádĜ paláceě kde budeme za dva roky jako katedra pracovat. 16.6.2000 - PRAHA -prohlížení výstavy studentů Vysoké školy umělecko- průmyslové: stále více na mne působí ten systém výchovy jako výsmĜchě napį. v Ateliéru knižní ilustrace prof. Šalamouna sešit komiksů Tuareg byl absolutnĜ nesrozumitelný - bez textu, forma bezradná a vlastnĜ oškliváě ilustrace působily spíše jako výplody duševnĜ nemocného človĜkaě nemĜly žádnou liniiě pįipomínaly recesní pubertální žerty s tím rozdílemě že byly brány vážnĜ! A byly obhajovány jako tvůrčí duchaplné dílo. Autor dostal za jedna a mĜ se zdáloě že došlo k jakémusi pomatení malé skupinyě k hromadné psychózeě kdy profesorě diplomantě asistentě oponentě pár lidí z komise a nĜkteįí studenti z ateliéru byli na společné vlnĜ vĜdomí uzavįeni ve vlastním vesmíru.- - PodobnĜ na mne zapůsobily černé malby a nĜkolik roztįesených kreseb diplomantky v Atelieru multimediálního umění prof. A. Matasové. KromĜ psychického pohnutí- hodnĜ nezdravého- to byly formy výrazu zcela nepůvodní - podobné jsem vidĜla u diplomanta z ateliéru grafiky Jiįího Lindovského na výstavĜ studentů AVU v Mánesu. Oproti tomu v Ateliéru písmaě typografie a plakátu byly ohromnĜ zajímavé barevné internetové programy Lenky B.ě - pįipravila je pro divákaě aby se účastnil ve hįe. S autorkou jsme spolu o všem hovoįily a nakonec jsme šly na sekretariát VŠUPě kde mi oxeroxovali text její diplomové práce.- Pįitom jsem se od ní dovĜdĜla hodnĜ vĜcí o mém synoviě který byl asistentem prof. Solpery v tomto ateliéru.- - O digitálním programu Lenky B. mi pozdĜji įíkal prof. Solperaě že dva členové komise byli velmi protiě obhájilo se to sice pįi hlasováníě ale byl silnĜ roztrpčen tím netolerantním názorem. Sám je zastáncem svobodné volby a tvorby studentů - to se projevilo v odpoledním kulturním programuě kdy od 1Ňti hodin tančily jeho studentky volnou kreaci na kaligrafii v prostoru pįed postaveným velkým stįíbįitým muslimským ornamentem. Na svislé ploše 3x 3 m byl pečlivĜ sestaven z kroužků a proužkůě vystįíhaných z modrých krabic od mléka a z bílých a stįíbrných tetrapaků. Z nich byla vytvoįena pįekrásná velká osmistranná hvĜzdice na symetrickém ornamentálním podkladu. Plocha mĜla po stranách okénkaě která využívaly dívkyě skupinovĜ tančící v harémových oblecích . SedĜla jsem vedle Pavla Nešlehyě įekla jsem muě že konstatuji pįíliv islámu na české vysoké učení – Pavel se usmál a įekl: „Proč neř To dĜvče bylo pár mĜsíců ve ŠpanĜlskuě ty vlivy jsou pįínos.“ - - Prošla jsem ateliéry šperkuě architekturyě sochaįství Kurta ůebaueraě ateliér malby Pavla Nešlehy. - Diplomní práce v ateliéru odívání pįedvádĜla části ženských odĜvů a kostýmůě avšak šaty byly nefunkčníě vypadaly jako nedošitéě působily jako divný a nepovedený žert. Proč na odĜvy lepí krajky z umĜlé hmoty v chomáčíchě proč jsou vidĜt nedošité bílé stehy a nitĜě proč chybí druhá polovina šatů ř - V ateliéru prof. Nováka byla diplomní práce įemeslnĜ výbornĜ udĜlanáě ale obsahem hodnĜ monstrózní – skládaná kovová sochaě modely ukázaly její smysl : z nalezeného šrotu sestavené hmyzí monstrum jako kostra divokého punk-rockera na vzpínající se kostįe motocyklu – dlouhá kovová tykadla zvedala drápovité výbĜžky výhružnĜ proti divákovi. K tomu byly pįidány vynikající skicy komorního formátu, odlité do bronzu.

51

21.6.2000 - - Výstava závěrečných prací studentů AVU v Mánesu : zase chtĜjí ohromit diváka – velké hyperrealistické malby ze školy prof. Berana (na pį. nahý muž a dívkaě zamodralíě opįení o prázdnou zeď).- Obrovská plátna 2x 3 metry ze školy monumentální malby prof. A.Veselého: stín stįešní konstrukce na zcela bílé ploše..Sochaįství : ze školy Zeithammelovy bronzová schématická hlavaě useknuté plochy místo obličeje a týlu – jinak drobné konstrukce z drátů a špejlíě nesmyslné jako od dĜtí ze ZŠ. - Ze školy prof. Nepraše: vyhublé, jakoby umírající postavy – zmenšenéě stojící na zemi, z bílého modurituě místy kolorované tĜlovĜě muž a žena stojící proti sobĜ. Opodál velký bílý akt pohublého muže mírnĜ podživotní. Aby byl zajímavĜjšíě usekl mu autor kus obličejeě byla jsem na rozpacíchě proč se s tím tolik modeloval.- - Toho dne jsem šla na zahájení nových expozic Nů ve Veletržním paláci. Myšlenka dát dohromady užité umĜníě scénografiiě designě první karoserii auta vyrobeného u nás a sochy, malby, grafiky 1900-1930 působí velmi živĜ a bohatĜ. - - Na naší katedįe v Olomouci po ukončení semestru prožíváme stĜhování do novéhoě ale provizorního prostįedí. StĜhovali jsme katedru do pįízemí jedné studentské koleje a 3.Ň. oslavuji svou novĜ zaįízenou pracovnu. 10.7.2000 - - Zakoupen a zaplacen můj nový byt v Univerzitní 12ěOlomouc ! - Rozhodla jsem seě že v nĜm budou bydlet obrazy. Začala jsem objednávat įemeslníky na celkovou adaptaci omítekě podlahě na plynové topeníě novou koupelnu. - Cítímě jak to starobylé mĜsto mé vĜdomí vtahuje do sebe..- - - Vyšly Malevičovy studie O bezpįedmětnosti. Nejvíce mĜ zaujala kapitola Tvar- barva a vnímání z r. 192ň a kapitola druhá - Myšleníě napsaná v r. 1921 ve Vitebsku. Není mi jasné odkud Malevič mĜl tak hluboké teologické vzdĜláníř – Jeho úvahy o malbĜ jsou poįád o cestĜ k Bohu. Může současný konkretista takhle mysletě pįijmout myšlenky zakladatelů konstruktivního umĜníř - - S ohromným nadšením zaįizuji v Olomouci nový ateliér a malou galerii obrazů a grafiky pįátel z Klubu konkretistů. Po adaptaci bytu se celé prostįedí zmĜnilo k nepoznání. 26.7. 2000 - - Ve škole je zcela nové prostįedí. Pracuji na archivaci písemných seminárních prací z kresbyě jsou to pĜkné texty studentů a studentekě často s poeziíě plné nadšeníě působivé odvahou. Pįemýšlímě zda se z nich dá udĜlat sborník a pįidat reprodukce jejich prací. Myslímě že i literárnĜ by to bylo zajímavéě takový vhled dovnitį duší – mohlo by to mít cenu i pro pedagogy… - - Už dva týdny se adaptuje můj byt . Jedu na týden na Rejvíz -klidná tichá rezervace v Jeseníkách.-Zde jsem dĜlala serii malých barevných kreseb tušemi a perem...vyšly z toho posuvné kresby. - - UvĜdomila jsem siě že film o A. Matasové z programu Aktuální výuka umění zůstal poslední protoě aby se jím ukázal smysl umĜlecké výchovy ve školách. Je poslední z této įady, podporované grantem OSŮ ze Sorosovy nadace. MĜl by ukázat, jak učitel může učit myslet a cítitě jak se hluboce zabývá každým studentem zvlášť a jinakě mĜl by na úplnĜ rozdílných pracech studentů a rozhovorech s nimi pįedstavit nový smysl současného umĜní : totiž duchovní vývoj. 18.-27.8. 2000

52

Pobyt u moįe v Istrii - čtu zase Malevičeě rozebírám si znovu jeho stať Myšlení, kde vidím hodnĜ vykonstruovaných a kategorických názorů o bohu a o novém ráji výroby. Je to pro mne velmi složitá smĜsě z níž si pracnĜ vybírám kousky. 30.8. 2000 Návštěva Věry Jirousové v Ťobįichovicích,- pįijela i moje dlouholetá pįítelkynĜě psycholožka Libuše Herinková. VĜra J. vyprávĜla o své práciě o výstaváchě vybrala si u mĜ průsvitnou grafiku v plexiskle, kterou ji dovezu do NG (Veletržní palác)ě kde pracuje už dva roky. Velmi se jí to líbiloě įíkalaě že tak grafiku nikdo nedĜláě že tímto způsobem jsem došla k sobĜě nalezla sebe. - PįítelkynĜ Libuše H. bude se mnou pracovat na katedįe v tvoįivém experimentu se studenty kresbyě dĜlaly jsme první programové teze. Bude se to týkat rozvíjení pįedstavivostiě kreativity a fantazie.L. H. chce použít i meditace. 25.-27.9. 2000 OLOMOUC - - Nový školní rok na univerzitĜ . Začátek práce se studentyě nové prostįedíě nové metody. Jsou i vzrušené debatyě neboť hospoda je v budovĜ kolejí v pįízemíě kam jsme byli pįestĜhováni. - - Mluvíme o novém kreditním systému stále a všude. Studenti chtĜjí vĜtší výbĜr ateliérůě když pįejdou do tįetího ročníku. - - Ťo mé práce se snažím vnést a pįijmout názory všech zúčastnĜnýchě nevést všechny stejným smĜremě získat kontakt s každým zvlášťě dozvĜdĜt se co nejvíceě jaké má pįedstavyě plányě schopnostiě radosti i starosti. 2.10.2000 - - Nové studenty v I. ročníku vždy nechávám napsat takový malý soukromý dotazník: jménoě adresaě ze které školy pįišliě co je tam bavilo a co je tam nebaviloě co čtouě zda hrají na nĜjaký nástrojě zda dĜlají nĜjaký sport – a hlavnĜ : jaký je jejich osobní výtvarný svĜtě zálibyě zámĜrě co by se chtĜli naučit v kresbĜě jaký by mĜl být obsah výuky.- Bylo zajímavéě že v posledním bodĜ se vĜtšina shodla na kresbĜ hlavyě takže ta náplň se mi jeví jako program kresby hlavy spolužáka a také volné práce. Úkol hlava je dodnes celý svĜt pįedstav – může být pojata velmi nekonvenčnĜ - dalo by se dospĜt do volné tvorby : imaginární portrét – když se dozvím o tom človĜku co nejvíce a dokomponuji do plochy jeho nejvýraznĜjší zájmy a záliby nebo prostory krajin či mĜst odkud pocházíě takové prostįedíě které na nĜj má nejvĜtší vliv. Také se dá pracovat s vlastnostmi a náladami.- -Moje úvodní pįednáška o inspiracích k imaginárnímu portrétu trvala více než hodinu… 6.10. 2000 KRNOV- VÝSTAVA : Jeli jsme -učitelé z naší katedry- na zahájení výstavy prof. Z. Kučery do Krnova. Jiįí Krtička vzal do auta Ťaňkaě Herynka a mneě čtyįi zástupce olomouckého Klubu konkretistů. Cestou jsme hovoįili o organizaci možné výstavyě ŤanĜk oznámilě že vystavuje v Českých BudĜjovicích. - - Na vernisáži v KrnovĜ jsem mĜla videokameru a natočila jsem projev J. Valocha i KUČťROVU VÝSTAVU. Jiįí Valoch sice mluvil zanícenĜě temperamentnĜě ale ani slovem se nezmínil o ZdeňkovĜ myšleníě o tomě z čeho vycházíě o jeho osobní filosofiiě o jeho celoživotní zálibĜ v deskriptivní geometriiě podporované studiem knih prof. VopĜnky (Rozpravy s geometrií). Nezajímalo ho toě co si vlastnĜ umĜlec myslí !! Mluvil o zákonech pįímekě kįivek a průsečíků na ploše. - - UmĜlcovo myšlení je v našich pomĜrech pro teoretiky nĜco mimo plán a nebere se vážnĜ. RozhodnĜ si Valocha velmi vážímě jeho pravdivostiě upįímnostiě silnĜjší než dįíve. Ale už jsem byla jednou zklamána jeho teoretickým postojem v katalogu Mirvaldovy výstavy.

53

19.-21.10.2000- - Mezinárodní konference teoretiků umění a výtvarníků: PROMěNY ĮÁŤUě Veletržní palác Praha. - - Konference byla součástí projektu Praha 2000 – evropské město kultury. Byla jsem vyzvána k účasti kolegyní doc. Severovouě která se podílela na organizaci konference. Pįednášky zahraničních teoretiků a výtvarníků byly velmi objevnéě dokonce se týkaly i aktuální výuky na VŠě pįednášeli odborníci z Rakouska, NĜmeckaě Polskaě Maďarskaě z Anglieě Švýcarskaě Ůrancie a ŠpanĜlska. K výstavĜ byly tiskem vydány materiály z pįednášekě a současnĜ se v prostoru Veletržního paláce konala výstava současného českého umĜníě vzbudila obdiv zahraničních účastníkůě zejména si vzpomínám na pohyblivý svĜtelný objekt doc. J. Severové. - - Įíjen - listopad 2000 : adaptace bytu v Olomouci Univerzitní 12 v kouzelném prostįedí- je to pro mne důležité také jako sebeobnova. Začala jsem v nĜm bydlet od 25.11.2000. 24.-26.11.2000 - -OLOMOUC : WORKSHOP KRESBY S BORISEM JIRKĶ byl pįenesen do soukromého ateliéru studentů ZUŠ ve starém klášteįe u kostela sv. Kateįiny. Studenti si sami organizovali celý workshop s velkým nadšenímě dali k dispozici ateliérě který si minulého roku najali v bývalém internátĜ spojůě udĜlali jej z velké učebny dobįe osvĜtlené a v postranních kabinetech si zaįídili místnosti na bydlení. Byla to neobyčejnĜ tvůrčí skupinaě k nim se pįidalo ještĜ dalších asi patnáct zájemců a Boris Jirků byl s tím prostįedím tak spokojeně že se vyšplhal v doprovodu kostelníka do nejvyšší vĜžičky na gotickém kostele sv. Kateįiny a velice si chválil nejen krásný rozhledě ale i dokonalost všech trámových konstrukcí pod stįechou. - Poslední den workshopu vĜnoval fantazijní malbĜ aktu bez modeluě udĜlal ze studentů umĜlce a pįi jeho proslavených hodnoceních jim dal nejvyšší hodnocení. Tradicí se staloě že student pįi závĜrečném hodnocení mohl získat 1.ě2. nebo 3. cenuě obyčejnĜ to byly sady barev a knížka ilustrovaná Borisem Jirků. 2.12.2000 - - Zabydluji se v novém bytĜě se studenty u mne šepsuji veliká plátna jako doplnĜk výukyě tĜším se na malbu velkých obrazů a na průsvitné kresbyě které tady vzniknou. - - Na katedįe je mnoho podniků : na pį. čtyįi programy večerů UMěLťCKÉ ŤťBATY 1/ promítala jsem všecky hotové filmy z grantu OSF na projekt Aktuální výuka umĜníě 2 / naše studentka mĜla besedu o jejím studiu v Helsinkáchě 3 / 24. listopadu se konal večer s Borisem Jirkůě 4/ další večer kolega Petr Jochmann vyprávĜl o své práci - - Včera jsme jeli s kolegy do Opavy autem na VÝSTAVU VLAŤIMÍRA HAVLÍKA (Jochmanně Badalíkováě Puchnarová). Havlíkovy obrazy záįily ze stĜně jsou to ryzí koncentrace čistých barev a foremě všechno jsem nafotografovala. 1ň.12.2000 : na katedįe máme tradičnĜ oslavu Vánocě pįišli i nĜkteįí hostéě nakonec nás zůstalo jenom nĜkolik a mluvili jsme o našem setkání s novou rektorkou UP a s architekty - Museli jsme s nimi mluvit o nedostatcích chystaného projektu v Konviktuě kam máme jít učit. Bylo tam z naší strany mnoho pįipomínek a na naše výhrady jeden z projektantů architektů tehdy odpovĜdĜlě že bychom nemĜli jít do Konviktuě když se nám to nelíbí. My jsme tento výrok považovali za arogantní a nevhodný a myslíme seě že univerzita jako investor se chová k architektům hodnĜ bezradnĜ. - - Pįišel dopis z Berlína od sochaįky L. Seefried - MatĜjkové o její chystané výstavĜ v našem budoucím pracovišti na Konviktu.

54

3.1.2001 - - Navštívil mne umĜlec a teoretik L. ŤanĜkěkonkrétista a kurátor Muzea moderního umĜní Olomoucě bydlící o padesát metrů dále v téže ulici. Hovoįili jsme o Klubu konkretistů v Olomouciě o jednotlivých členechě potom o malbĜě o smyslu práce s barvouě čistou a základníě s formouě se šablonou. Zajímal se o mé vĜciě prohlížel jeě a na výmĜnu za jeho velikou barevnou kresbu si vybral ode mne velkou tįívrstvou litografii. - - V novém bytĜ jsem rozvĜsila díla mých pįátelě mám tak svoji galerii : A. Šimotováě R. Sikoraě Z. Kučeraě L. Ťaněkě V. Pospíšilě J. Orbitowskiě A. Wsiolkowski. 10.1.2001 na katedįe chystáme WORKSHOP S J. KORNATOVSKÝM – dohodli jsme s katedrou v OstravĜě že pošle tįi své studenty. -- Vernisáž v Galerii Caesar : sochaį Zeithammel , profesor na AVU : objekty potažené plátkovým zlatemě nĜkdy je to metalě s krásným hladkým povrchem působí divákům vnitįní radost a jsou hodnĜ koncentrované. 15.1.2001- - Schůzka Klubu konkretistů v Praze Sešli jsme se u kolegy konkretisty L. Pįibylaě schůzku svolal Ťr. A. Pohribnýě také na ni pįišel. Probírali jsme možnost výstavy pražských konkretistů v univerzitní galerii v Olomouci na įíjen 2001. To Arsen velmi pįivítal a pįichystal si na ni úvodní proslov. RovnĜž náš návrh dobrovolné sbírky na katalog se mu zdá velice konkrétní. 21.1.2001 - - Hledám možnosti pro nové akce se studenty ve sponzorství olomouckých společností a Rotary klubu. - Nabídla jsem výstavu v univerzitní galerii malíįi a pedagogovi z Holandska ť. Kerkhofoviě ten hovoįil o výmĜnné výstavĜ u nich v Gentu na Akademiiě mají na to krásný bílý sál. - - Posílám materiály o univerzitní galerii do Prahy malíįi Pįibylovi a do MĜlníka manažerovi Pokornémuě také prof. Kerkhofovi do Belgie. 25.1.2001 - - NávštĜva kolegy malíįe J. Krtičky a jeho paní v mém ateliéru v Univerzitní ul. v Olomouciě zašel i kolega Havlík s kamerou. Ťebata o tomě jak získat peníze na zájezdy se studenty po významných evropských galeriích a vysokých umĜleckých školách ( Mnichov, Kolíně Berně Curychě Paris aj.) Promítala jsem jim u mne video o akademii umĜní v KrakovĜě o ateliérechě dílnách a různých fakultách. 4. 2. 2001 Skvělé myšlení : ů.C.Jung : Ťuše moderního člověka - hluboce se vžil do duševních dějů a vlastností celých národůě pįesně pįedvídal situaci rostoucí vůle k moci a násilí v Německu ! Įíkáě že se pįipravují další katastrofyě protože v mezinárodních vztazích působí tytéž organizaceě tytéž politické aspiraceě tytéž fráze a heslaě a že ani katolická církev ani mezinárodní sociální demokracie neobstály ve zkoušce skutečnosti. 11.2.2001 V novém ateliéruv Olomouci byli u mne J. Jemelkováě grafičkaě která učila dįíve na naší katedįe, a sochaį docent B. Teplý. Promítala jsem jim video z výstavy Zd. Kučery a video o J. Koblasovi a domluvili jsme si společnou výstavu v univerzitní galerii. - - - Studuji současné vědecké myšlení o hmotěě životěě geometrii. 23. 2. 2001 - - OLOMOUC : včera jsme na katedru vozili stojany a velké desky 160x120 cm – podložky pod kresby – na workshop volné kresbyě který povede J.Kornatovský. 23.-25.2.2001 - - WORKSHOP ŮANTAZIJNÍ KRESBY s doc Jiįím KORNATOVSKÝM z Prahy,katedra výtvarné výchovy. - Studenti a studentky za tįi dny dobįe poznaliě jak může vypadat volná fantazijní kresba. Když mají dostatek časuě mohou se soustįedit po celý den jenom na výtvarnou práci a rozvíjet svou pįedstavivostě když nemusejí 55

odbíhat na různé fakultyě na různé pįednášky a snášet hluk mĜsta. Pracovali v tichu, pozdĜji jsme se společnĜ dohodli na určitém hudebním doprovodu i s lektorem Kornatovským. V tomto workshopu pįišly na įadu pįírodní rytmyě vlnĜní a víįení vodyě tvary kruhové a spirálovitéě v atelierech byl slyšet jenom šustot kįídy a uhlůě jak studenti horlivĜ šrafovali tvary na velkých formátech papíru. - - VÝSTAVA STUŤťNTĶ : moje akce a organizace na UP mimo výuku : v úterý 6. 3. 2001 již brzy ráno mí studenti z 1.ročníku instalovali své volné kresby a malby v restauraci Caesarě která je součástí galerie v olomoucké radnici. Budou tam vystavovat dva mĜsíceě ukazují pįedevším probuzení tvoįivé síly a fantazie a mĜla jsem z toho pocitě že se z nich začínají klubat umĜlci. Ukázala se tady jejich velká láska k díluě vzájemná soudržnostě pokora a čistá srdce. Výstava se jmenovala velmi aktuálnĜ PRVNÍ ZÁPOČťT. - - Téhož dne 6. bįezna 2001 zahájení výstavy POČÍTAČOVÁ ůRAŮIKA studentů z ČVUT Prahaě které učí doc. J. Severová ak.mal., moje bývalá spolužačka z grafického atelieru na AVU. Večer toho dne mĜla pįednášku o počítačové grafice a svítících objektech v programu UmĜlecké debaty na UP. Mluvila o svých objevechě tzv. light art i o svých vlastních počítačových grafikách. Na besedĜ byli i nĜkteįí její studenti z Ústavu výtvarné tvorby z fakulty architektury ČVUT Prahaě ti také odpovídali rychle a vtipnĜ v diskuzi na otázky. 17. 4. 2001 19.30 h - - MOSKVA STUŤťNTSKÁě UMěLťCKÁě POŤZťMNÍ - - v cyklu UmĜlecké debaty na UP vyprávĜly dvĜ absolventky VV o svých zážitcích ze stáže. 24. 4. 2001- - Výuka s tvoįivým prvním ročníkem – místo modeluě který nepįišel , jsem s nimi promluvila o tomě jaké sochy vymýšlejí v ateliéru keramiky a pak jsme kreslili projekty prostįedí pro jejich sochyě což dopadlo velice dobįe. - -- Na nástĜnku v katedįe jsem povĜsila zvĜtšené fotografie z výstavy studentů v restauraci Caesar. - - Téhož dne v 1ň h. jsem zahajovala výstavu dvou studentek. mnoho maleb a kreseb na téma KOSMICKÉ SNěNÍ. Na vernisáži jsem mĜla promluvu o možné svobodĜ v umĜní podle myšlenek Ůr. Kupkyě stojíc na židliě aby mne bylo vidĜt a hlavnĜ slyšet. - - Večer v 19.30 jsem moderovala večerní program Umělecké debaty na UP. Pįednášela malíįka JANA JťMťLKOVÁ. Hovoįila s chutí o svých studiích v Praze na Pedagogické fakultĜ, o svých spolužácích - byli to hlavnĜ Ťalibor Chatrnýě Stanislav Kolíbal ě mluvikla o svém manželoviě známém olomouckém malíįi Janu Jemelkoviě také o svém synovi - autorovi velkých vitráží v kostelech u nás i v zahraničí.- - Večer jsme ještĜ mĜli setkání konkretistů s Arsenem. Pohribným v hostinci U kohoutaě kde to mĜl moc rád.. 15.-16. 5. 2001 - - Pedagogická fakulta OSTRAVA : – byla jsem jmenována za naši katedru členkou komise pro Státní závĜrečné zkoušky na katedįe výtvarné tvorby v OstravĜě kde mám įadu pįátel. Pįi posuzování studentských diplomních prací jsem se hodnĜ poučila o jiných metodách výuky a jiné filosofii.- - Jedna studentka pįedložila nĜkolik desítek barevných kreseb ze svého životaě ukazovaly její vnitįní prožívání fantazijního svĜtaě útržků událostíě a vidĜla jsemě že to absolutnĜ niterné pojetí dovedlo k naprosté originalitĜ a původnosti. Vyzvala jsem ji potom k výstavĜ na olomoucké univerzitĜ. - Mohlo by to dobįe propojit cíle našich kateder : výchovu mladých výtvarníků k samostatnosti a svobodĜ. - - Velké malby jedné studentky z ateliéru malíįe Balabána ve skoro monochromní škále vyjadįovaly samotuě čekáníě melancholiiě blaženost smrti. Byly to nahé postavy- akty v životní velikostiě malované

56

ve stylu poetického hyperrealismu podle jejích fotografií. ÚžasnĜ pįemýšlivou filosofií v textu diplomní práce na mne silnĜ zapůsobila. - - -- - Light art : naprosto neobvyklá byla svĜtelná práce studentky z ateliéru multimediální tvorby Petra Lysáčka : její téma byla Matka Tereza : v úplné tmĜě kde jsme všichni sedĜli jako pozorovatelé, se vynoįil bílý hologram jako zjevení – rozfázovaná kresba bílé ženské postavy v rouchu Matky Terezy, jak kolébá nalezené dítĜ v náručí. Shůry se nejprve spustil červený paprsek laseruě který záįil sámě pozdĜji se rozšíįil do kuželeě v nĜmž se toto zjevení Matky Terezy pomalu objevovaloě zároveň znĜl prostorem její hlas : ve své mateįštinĜ šeptala slova modlitby za zdraví a mír na zemi. Všichni kolem jsme byli zcela okouzleni a v té tmĜ jsme se pįibližovali k prostorovému obrazu a dávali jsme do projekce ruce jako nevĜįící Tomášové. Působilo to jako velmi silná morální výzva a jako mystická kontemplace. Myslímě že málokdo u nás udĜlal tak pįíkladnĜ etické dílo. -Škodaě že to neobjelo celý svĜt nebo alespoň ťvropu ! - - K vystavení diplomových prací využila ostravská katedra velikých prázdných hal u starého uhelného dolu. V jedné hale v prostoru se vznášela obrovská bílá židle z lehounkého materiáluě diplomní práce další studentky Petra Lysáčkaě která byla įešena konceptuálnĜ jako projekt. Byla zkonstruována z umĜlé tkaniny a studentka mĜla k tomu nastudovaný návrh židlí od starovĜku až po současnost. - - VidĜli jsme potom v jiné diplomní práci dva videofilmy z filmového studia této katedry. Jeden se týkal zaįíkávání stromů v jakémsi šamanském duchu, plný experimentů na mnoha digitálních pįístrojích. Strom se promĜňoval v svĜtelný sloup se svítícími vĜtvemiě začal se rychle točit kolem své osyě šaman pįed ním provádĜl rituály a zaįíkávání. Ťalší efekty byly tak nesourodéě že jsme autorovi nakonec v komisi odhlasovali dvojku. - - Pįi teoretických zkouškách diplomantů jsem nabyla dojmuě že jsou perfektnĜ obeznámeni se stavem současného umĜní našeho i svĜtového v posledních letechě na všechny vybrané otázky i na otázky pįísedících pedagogů odpovídali nejen podrobnĜě ale i se spontánním nadšením zaujatého kunsthistorika. Znali dokonce účastníky významných výstav ve svĜtĜ i u nás až do 90. let našeho století; na otázky z historického období odpovídali velmi poučenĜ a s viditelným zájmem o vĜc. Jejich učitelé jako členové komise s nimi pįi zkouškách bohatĜ diskutovaliě což všechno se na naší katedįe bohužel nepraktikuje. - - Tato škola sama působí uvnitį jako malá VŠUP v Praze : samostatné ateliery podobné velikosti a výškyě s pĜkným osvĜtlenímě velké chodby s vystavenými díly studentů. CelkovĜ to bylo pro mne velké obohacení. 9.5.2001 Olomouc - - v poįadu Umělecké debaty na UP : večer O KERAMICE MGR. JANY BÉBAROVÉ - mĜla velmi krásné bílé reliéfy na fotografiích z poslední a studentyěkterých pįišlo nĜkolik desítek. Jana vzpomnĜla i osobnosti hlavních tvůrců současné keramiky u násě vysvĜtlovala podrobnĜ různé techniky.VyprávĜla o svých studiích i dĜtechě o tomě jaký program a cíle má se svými studentyě jaké byly nejlepší diplomní práceě které ukazoval i v projekci. 6.- 8.6. 2001ITALIE Zájezd umĜlců a teoretiků na pįedvernisáž BIENNALE DI VENEZIA : Poučila jsem se o velikém rozdílu mezi pojetím umĜní tam instalovaných vĜcí a mezi tímě co mne pohání k vytváįení jednoduchých tvarů a čistých barev. Náš zájezd byl organizován v Praze pro teoretiky umĜní a redaktory umĜleckých časopisů. Pozvala mĜ VĜra Jirousová a dostala jsem v autobuse jako všichni průkazku s nápisem PRESS od redakce časopisu UmĜlec. - Chodily jsme společnĜ s kolegynĜmi : s paní

57

Titlovou, Matasovou, Severovou, Svobodovou a s VĜrou Jirousovou a začaly jsme od českého pavilonu. Ten skutečnĜ dobįe zapadl do současného mezinárodního umĜleckého styluě který si pro sebe nazývám honky- tonky- crazy- free art. - Zapadala do toho velmi dobįe instalace Surůvky - rozložitého mladého umĜlce z Ostravyě a jedné slovenské umĜlkynĜ. Instalovali tady kompletní sektorový byt s koupelnou a kuchyníě se všemi maličkostmiě knihamiě šatstvemě nádobímě pohovkouě svĜtlyě telefonemě mobily a všímě co človĜk potįebuje k civilizovanému životu. Bylo to téma spíše psychologické a sociologickéě než výtvarné.- - Začala jsem dĜlat fotografie na všech místech bienáleě kde jsem nĜco prožívala. Když jsem totiž dostala katalogy na svou legitimaci PRťSSě zjistila jsemě že ty male fotografie v katalogu nedávají ani náznak významuě který dostává každá instalace v určitém prostoruě svĜtleě stínuě spolu s lidmiě kteįí k bienále nerozlučnĜ patįí. Nedá se z toho katalogu vyčíst rozsah a působení instalací a jejich velikostní pomĜr k človĜku. V katalogu je totiž reprodukován jiný prostor a nĜkdy i jiné díloě protože se pįipravuje mĜsíce pįedem. Kdo chce o Benátském Bienále vĜdĜt pravduě je tįebaě aby tam jel a poznal to na vlastní oči i kůži. Mohu to poradit každémuě i když sama tady nenalézám nicě co by bylo pįíbuzné mému hledání.- - Co bylo pro mne pįínosem: mĜla jsem radostě že mohu být dva dny pohromadĜ s lidmi velmi citlivýmiě s umĜlkynĜmiě teoretičkamiě teoretikyě se studentkami. -- Byla to i velmi krásná pįíležitost k oslavĜ účasti VĜry Jirousové na Bienále v akci na Via Garibaldi – byli tam nad hlavami lidí vyvĜšeny stovky barevných standartě tisků na látceě z každé zemĜ jeden umĜlec a jeden básník. Tuto akci spojení národů uspoįádal stát Izrael. Za naši vlast na jedné stranĜ standarty je vytištĜno dílo Barbary Benish - fotografie její prostorové konstrukce mezi stromy ze sympozia na Klenové; z druhé strany na žlutém podkladĜ báseň VĜry Jirousové Lev s beránkem, napsaná na oslavu Benátek. - Probíraly jsme cestou zpĜt v autobuse FEMINISMUS : Margita Titlová mi įíkalaě co si myslí o ženskému výrazu v umĜní. Įídí se hlavnĜ citem, je pįesvĜdčenaě že ženy začaly jako samostatné umĜlkynĜ vystavovat až ve dvacátém století ě do té doby se o nich prý nevĜdĜlo. Výraz ženského umĜní je diametrálnĜ odlišný od projevu mužůě įíkala M. T. - - Myslím siě že ona má pro sebe pravduě ale v mém životĜ a práci jsem tento rozdíl nepociťovala. Mým postojem bylo nerozlišováníě neboť ta oblastě v níž se snažím nĜco dĜlatě se obecnĜ považuje za duchovní a tady se od pradávna nedĜlají rozdíly mezi muži a ženami. 11.6.200 1- - OLOMOUC : Tvoįivé metody pro dálkové studium učitelek mateįských škol semináįe. Pro tįicet studentek jsem vymyslela kreativní hry a pro začátek technická cvičení na papíryě bylo to celkem deset úkolůě které dostaly jako domácí zadání. Zároveň mĜly tyto metody aplikovat pįi své výuce ve školkáchě kde jsou zamĜstnány. VĜtšinou to výbornĜ pochopilyě pįinesly veliké práceě které dĜlaly s dĜtmiě jiné to aplikovaly svým způsobem dobįe. Objevily se mezi nimi i výtvarné talentyě jedna z nich na úrovni skončené odborné výtvarné školy. MĜly dobré znalostiě hlavnĜ hodnĜ nadšeníě hodnĜ osobních zkušeností v učitelské praxi. Ty moje metody HRY S LINIEMI A HRY S ůťOMťTRICKÝMI TVARY jim byly velmi blízké. ZįejmĜ si je osvojily a dokázaly jich využít v praxiě jak jsem se pįesvĜdčila. To byl můj hlavní cílě - - Odpoledne na poradĜ katedryě která byla letos posledníě odcházejí od nás dva kolegové do důchodu.- Šéf katedry prof. Z. Kučera mne veįejnĜ pochválilě že moje pįítomnost v OstravĜ na státních zkouškách byla tam kolegy umĜlci výbornĜ pįijata.

58

- - U nás máme další státní zkoušky a diplomní práce i výstavy.- - Ve stejné dobĜ čtyįi studentky pracovaly vedle v ateliéru na volných kresbách ke zkoušceě vynikající byla kresba štĜtcem Magdy T.; Pavla H. se vĜnuje jak kresbĜě tak grafice i malbĜ s plným nasazenímě zkouší i návrhy výzdoby architektury. Pįekvapením byla práce jedné studentkyě která mi pįedvedla záplavu volnĜ kreslených postav v skicácích - jak usilovnĜ a dlouho hledala výrazy pocitůě stavy duše i duchaě jak vynalézavĜ spojila různé materiály ve vĜtších kompozicíchě stįídá jeě učí se vidĜt zpamĜti.- Vybírala jsem od nich práce na výzdobu studentských kolejí a také od nĜkterých jsme tam dali velké volné kresby z workshopu.- Jitka má pĜkné volné malby z plenéruě její figurální kresby by ještĜ potįebovaly jemnost a cit pro proporce. - - Mluvily jsme o nebezpečí schématické formy a jasnĜ to pochopily. Také jsme hovoįily o tomě jak má človĜk zkoumat sám sebeě jak se cítíě aby si mohl najít a upravit dobré podmínky pro výtvarnou práciě dobré prostįedíě kde by cítil spokojenost a radost. 13.6.2001 - - Schůzka Klubu konkretistů v Olomouci : hovoįilo se o možné výstavĜ celé skupiny v Gentu; prof Kerkhof z tamĜjší Akademie dal pokyně že to nemůže být výstava závĜsných obrazů, ale moderní neobvyklá instalaceě že by to jinak prý neprošlo. MĜli jsme s tím velký problém a zadali jsme koncepci Havlíkovi – ten za celý mĜsíc s tím nepohnul. Uvažovali jsme o tomě že bychom do bílého sálu v Gentu vymysleli velkou konstrukci kolotočeě na nĜmž by visely naše obrazyě pohyboval by se velice pomaluě aby stojící divák stačil každý obraz prohlédnout. Jinak ale jsme nechtĜli lhát a vymýšlet nĜjaké bláznivé instalaceě jak je to ve svĜtĜ v módĜ. Pan Kerkhof totiž mezi různými pįíklady instalací uvedlě že napį. na podlaze sálu byla rozlita krev. – Nakonec pro naši neschopnost vymyslet zámĜrnĜ šílenou instalaci z toho zámĜru sešlo. 18. 6. 2001 - - PRAHA : STÁTNÍ ZÁVěRťČNÉ ZKOUŠKY a diplomní práce na VŠUP – moje účast jako oponenta - Byla jsem pozvána vedoucím atelieru prof. Šalamounem k oponentuįe diplomové práce M. Chodaniče. K tomu jsem se dlouho pįipravovala a zvlášť jsem pįedem prohlédla jeho malbyě které potom vystavil v jednom ateliéru. Potom jsem se mohla zúčastnit všech ostatních obhajobě napį. v ateliéru animovaného filmu jsem vidĜla čtyįi filmy – ty vyvolaly kontroverzní diskuzi u členů komiseě protože z důvodů finančních nemohly být dokončeny. VidĜla jsem i dobré diplomové práce v ateliéru písmaě typografie a plakátu. - - Obhajoba M. Chodaniče pįišla na įadu ve 14 hod v ateliéru ilustrace a grafiky. Vystavil tam pįedevším cyklus široce malovaných temperě dobįe obrazovĜ komponovanýchě byly to krajinyě jejichž pįedstavu zpamĜti dokomponoval takě aby vytvoįil ódu na milovanou pįírodu kolem usedlosti na samotĜě kde bydlí.- V mé oponentuįe jsem velmi ocenila jeho samostatnost a svébytnost obrazu i dobré technické pojetíěa že mĜl všechny pįedpoklady pro toě aby mohl svým originálním způsobem tvoįit i knižní ilustrace a pracovat v nakladatelství. Jeho vlastní obhajoba vzbudila sympatie u členů komise. 2.-3. 7. 2001 - - jsem provádĜla kresby na litografické kamenyě na nejvĜtší formátě který v tiskárnĜ v Įíční 11 pan tiskaį Lípa mĜl – 70 x 54 cm. Budou to zase experimenty s pauzovacím papírem a čistými barvamiě plánuji siě jak ty variace budu skládat.

59

Červenec 2001 : ITÁLIť - studijní zájezd s naší katedrou pįinesl obrovské zážitky: první divadlo v ťvropĜ ve Vicenzeě kde jsou namalované umĜlé perspektivní pohledy na dekoracích. – Uhranuly mne nádherné ornamenty dlažeb v kostelích z barevných mramorůě geometrické mozaiky ě vše jsem fotografovala .– V Miláně ůalerie Brera má nádhernou kolekci kubistů a futuristůě samozįejmĜ i gotikyě renesance a baroka.Obrovský hrad Castello Sforzesco má desítky a stovky vysokých sálůě vyzdobených malbamiě sbírkami umĜní všech historických stylů a je to vlastnĜ stát ve státĜ.V Turínu jsme vidĜli povĜstné Kristovo pohįební plátno ( byla vystavena pouze jeho zmenšená kopie)ě v Janově noční ohňostroj v pįístavuě obrovský románský komplex s klášteremě stįedovĜké uličky užší než dva metryě dóm s nádhernou fasádou a proslulé akvárium s úžasnĜ barevným podmoįským svĜtem.- - Obrovský klášter Kartouza u Pávie má prokazatelnĜ nejvyzdobenĜjší chrámovou fasádu v ťvropĜě ohromný průjezd do dvora je pįepychovĜ renesančnĜ vymalován jako v nejlepších zámcíchě dlouhé klenuté chodbyě nádherné zahradyě velké vinohrady a pole.- Podivuji se : jaký smysl mohla mít ta úžasná umĜlecká výzdobaě když klášter údajnĜ obývali mniši s nejpįísnĜjší regulí naprosté oddĜlenosti od vnĜjšího svĜtař 16.- 20.7.2001 - - PRAHA : dny tisku mých nových litografií mne dovedly zpĜt do oblasti veliké radosti z jednoduchých tvarůě z čistých základních barev. To mi pįekrylo všechny zážitky z Biennale di Veneziaě ze všech mĜstě kterými jsme v Itálii projeli – cítila jsemě že vůbec není nutné všechno vidĜt a znát…ale dĜlat!! 28. 7.- 9. 8.2001 - - NICE - zájezd s cestovní společností ARS VIVA do jižní Ůrancie za současným umĜním. - Pįekvapilo mĜě že v autobusu sedĜli Mahulena a Pavel Nešlehovi. Ubytování jsme mĜli stále v Nice. To mĜsto mĜ pįekvapilo jakousi nekulturou – rozbujelý pįepychě povrchnostě neuvĜįitelné množství kýčů z různých hmot jako suvenýry. - - Byli jsme nadšeni stavbou od japonského architekta Kenzo Tange, komponovanou na bázi čtverce a krychle. Projektoval to jako Muzeum asijského umění. Kompozice okolíě japonská úprava jezírka i kamenitého potoka zaujala také pįátele Nešlehovy. VidĜli jsme tam výstavu umĜní bambusu a kousek dál neuvĜįitelnĜ veliký tropický skleník.- - Muzeum Henri Matisse: jeho první pokusy v malbĜ jsem nikdy nevidĜla – jsou to malá tmavá zátiší , zcela staromistrovská. Vyvíjel se zįejmĜ skokemě mĜl tam sérii nádherných obrazů jasných barev. V obdobíě kdy na obrazy dával plochy vystįižené z barevných papírů , tam nalézám i konkretistické vĜci. Obdivovali jsme s Nešlehovými i návrhy pro velké stĜnyě byla to zakázka pro divadlo.V kapli Paul de Vence si Matisse s výzdobou dal hodnĜ práceě zejména jsou slavné jeho krásné vitráže.V expozici v pįedsíni kaple stála įada vitrin s jeho návrhy mešních ornátů a ušitými originály.- - Ohromné Muzeum Marca Chagalla v Nice : pįi pozorování jeho obrazů jsem prožila opojení jeho barvami. Obdivovala jsemě jak dovede propojit velké plochy modré a zelené, dát dva až ti akcenty žluté a červenéě působilo to na mne jako uragán fantazieě i když je to biblické poselství ze Starého Zákona. Vyfotografovala jsem si ty obrazyě i když se to nesmĜlo. - - NejvĜtší dojem na mne udĜlala výstava Kandinského v galerii nadace Maeght: soubor asi tįí stovek obrazů vĜtších i menších mi dal cenné poznáníě jak se vyvíjelo jeho cítĜní od malých staromistrovských zátiší ke kompozicím z ruských bájí a pohádekě secesnĜ ladĜných, jak pįecházel postupnĜ k uvolnĜní barevných forem a linií. ČlovĜkě který vůbec první

60

vytvoįil abstraktní obraz a dovedl tuto myšlenku rozvést do stovek výrazů a variant ,napsal i knihuě která skutečnĜ znamená velký průlom do nekonečna : O duchovním v umění. - - Z areálu budov nadace Maeght ve venkovském prostįedí jsme jeli asi hodinu naším autobusem do Musée Beauborg : to je luxusní vila v krajinĜ s velkou zahradou a terasouě kde všude stojí vtipnĜ instalované sochy současných svĜtových umĜlcůě uvnitį je pįeplnĜná obrazy a įemeslnými výrobkyě s módním zábavným nábytkem. - V samotném mĜstĜ Nice je postavená obrovská nová stavba Muzea současného umění, má viditelné černé kovové konstrukceě na kterých se vznáší nad rušnou kįižovatkou v centru mĜsta. Působila na mne bombastickým dojmem.- Možnáě že to je vliv onoho agresivního druhu současného umĜníě které j instalováno uvnitį. Také Nešlehovým se budova Musée de lárt contemporain nelíbilaě zdála se jim strašnáě doslova pįíšernáě pįímé spojení s ruchem ulice nemožné. Líbili se nám nĜkteįí autoįiě jako tįeba Arman a Yves Klein a serigrafie Indianova – pro mne to byl vlastnĜ konkretista.- - - Úžasný zážitek byl pro mne v horké noci u moįeě kdy pláž byla plná tichých lidí a z dálky se nesl zvuk šamanských bubnůě zatímco pĜna z pįílivu zavlažovala moje chodidla a pozorovala jsem mĜsíc v úplňku. - - Po návratu z Nice si čtu k doplnĜní Kandinského myšlení z úvah Ůr. Kupky: Je nutnéě aby umělec nalézal prostįedkyě kterými by dal hmotnou podobu všem pohybům a stavům vnitįního světa a jimiž by zachytil všechny abstrakce… takto vznikají nové formy a tvary ve výtvarném umění. – I když jde jen o světelné vrstvyě vyžaduje hmotnost díla vždy existenci tvarůě jejich členění má jistý smyslě tvary mluví ě jsou jakousi įečí. Podle mého osobního prožívání obrazů Ů.Kupky myslímě že je celé jeho dílo systematicky rozvíjenoě prostoupeno vznešeným įádem. U obrazů Kandinského jsem takový įád neprožívalaě spíše mne rušilo toě že bylo na jeho obrazech rozptýleno pįíliš mnoho tvarů , nakupených na sobě a pįes sebeě kombinovaných s náhodně umístěnými částmi čar a liniíě částmi rovnýmiě klikatýmiě zakįivenýmiě pįetínajícími se; pro mne celá ta skrumáž neměla hlubší smysl ani logiku výstavby. – Co mě u něj zaujalo, to je hlavně barevnost a také lidská a umělecká odvahaě a opravdu jsem byla tou retrospektivou ohromenaě protože vše je velmi kvalitně namalováno.- - - Do konce srpna 2001 maluji a ráno za úsvitu vždy pracuji na rukopise mé knihy o cestě do Indieě dĜlám poslední korektury.- Byl odevzdán do nakladatelství Votobia v Olomouci 6. záįí 2001. Cesta tam byla pro mne dost obtížná. Nakladatelství bylo dost daleko od centra Olomouce ve staré průmyslové hale , bez jakéhokoliv označeníěbloudila jsem po zaprášených chodbách a betonu a četla štítky na dveįích. Když tu malou kanceláį našlaě knihu pįijímala naše absolventka Lenka Vítková a vystavila mi na ní pouze ručnĜ psané potvrzení. Byla to vždy nadaná kreslíįka a průrazný talent..vímě že o ní ještĜ uslyším. - - Téhož dne 6.9. 2001 v noci jsem zachytila v televizi pozoruhodný anglický film o současném trhu s uměním :– ve filmu mluví hlavnĜ umĜlci jako Tony Cragg, Jeff Koons a Jorg Immendorf. Jejich diskuze mi otevįela oči a začala jsem chápatě jak to v té současné společnosti s umĜním ve skutečnosti vypadá. - O čem ti umĜlci mluvili , to se mi podaįilo zaznamenat díky pįekladu v tittulcích: Nová bohatá tįída velmi rychle vydělává peníze a je nevzdělanáě kupujíě co je jim doporučenoě aniž by to viděli. - Trh s uměním je horor spousta věcíě které nepotįebujete. Umělci netvoįíě aby objevovaliě ale aby prodávali. Aukce velikých společností nahrazují velkou podívanou jako dįíve zápasy v koloseu. - Na trhu 61

s uměním se pro boháče tvoįí nové služby konzultantůě kteįí pro své klienty vyhledávají na světových trzích a galeriíchě co by investoįi měli mít – udělají odborný výklad, jako tįeba ve světoznámé Sotheby´s Hall ě která vydražuje v aukcích světové komodity.- Trh s uměním se propojil mezinárodně pįes satelity.- Je důležité, kolik je ve světě volných peněz. Bohatí lidé si tvoįí image a společenské postaveníě jsou to špičky narkomafieě které čistí špinavé peníze hlavně v Kanadě.“ – Lidé vše konzumujíě i uměníě ale za chvíli je vyplivnou. Umělec nemá čas se soustįedit k promýšlení idejíě muzea jsou pįeplněnaě lidé to spojují se zábavouěvždyť jsou levnější než kinaě můžete si tam koupit jakýkoliv suvenýrě pustit si celý odborný výklad a hudbu do sluchátek – a to je masová kultura. - Ťįíve to byla extrémně elitáįská záležitost a odborní znalci hodnotili úroveň obrazůě dnes je to promyšlená zábavaě reklamaě marketingě prodej. - Ťįíve správci a patroni uměleckých sbírek byli osobnostiě dnes jsou to ekonomové a manažeįi. Muzea jsou vedena tržně. Americký prezident Reagan jednou įekl : Muzea jsou obchodě veďte je tak a vykazujte zisk. – Dnes muzea slouží jako klubyě kde boháčiě majitelé koncernůě poįádají své večírky. Ťnes neexistují velké výstavy bez podpory sponzorů a korporací. Stát má své zájmy – politici a politické zájmy ovlivňují výběr děl uměníě která korespondují s jeho ideologií. Banky najímají odborníkyě expertyě kteįí za ně poįádají sbírky a nakupují. Napį. jedna známá banka vlastní 4Ň50 uměleckých objektů – všechny jsou pověšeny v pracovním prostįedí banky a podněcují pracovníky k nejlepším výkonům a tvoįivým nápadům. Banka v Soho od r. 19ň0 poįádá sama výstavyě jiné banky v ťvropě už to začaly také ! . Pobočky bank se staly výstavními síněmiě kde lidé provádějí finanční transakce. Napį. v Japonsku v jedné bance vidělo výstavu asi 4ň0 tisíc lidí. Tak se oslovuje nejširší veįejnost. Banky dnes hrají v nákupu umění největší roli. Ťnešní umění zdůrazňuje ohyzdnost světaě umělci dávají lidem brakě protože o tom je celý jejich život. Všechno moderníě s čím se v životě setkávají, jim pįipadá pouze ošklivé a tak se zrodila jedna anglická nová skupinaě která se oblékala staromódně jako romantičtí umělci a také tomu pįizpůsobila každodenní život – holili se bįitvouě oblékali si hodinu kolárek a manžety. Asistentky skupiny jim musí pįedem vylít nápoje z plastů do krásných džbánů. Hlavní problém naší kultury je v tomě že svět je zaplněn stále více věcmi a objektyě plasty jsou úplně všude. Jakékoliv įešení problému je správné. Vždycky existovala dílaě která neměla dlouho vydržetě umění je ohrožováno klimatickými změnami i dopravouě hrozí mu rozpad i zkáza. Proč tedy umění věnují lidé dost časuř Tony Crag įekl doslova: Naprostá svoboda je jen v naší mysli. Pįedstavujeme siě hledáme symbolyě zabýváme se duší. Umění, je-li pokrokovéě může dát nový smysl všem jiným aktivitám. Peníze na trhu mají malý významě idea umění je věčná.To bylo pro mne tehdy v noci opravdu tvrdé poučení ! ! 11.9.2001 - - ÚŤěSNÁ TRAůÉŤIť - HOĮÍ NEW YORK ! ! ! Na katedįe jsme mĜli státnice, se studenty a studentkami jsme sedĜli po ukončení formální části na pįátelském pohovoruě když tu náhle jedné studentce mobilem zavolala její pįítelě že v New Yorku hoįíě že byly zničeny ústįední mrakodrapy, tzv. dvojčataě a abychom se rychle šli podívat na televiziě že to je obrovská tragedie. Šli jsme tedy do vrátniceě kde byla televize a vidĜli dnes tak známý filmový zábĜr letadelě která se nabourávají do mrakodrapů v centru New Yorku, z nich padají desítky tĜlě ohromný oblak kouįeě požár a budovy se jako domečky z karet sunuly dolů. Slyšeli jsmeě co įíkali naši hlasateléě dlouho jsme to pozorovali v úžasu a ohromeníě a byli jsme z toho tak duševnĜ a citovĜ zničeniě že jsme se vrátili zpátky do pįednáškové 62

učebny s pocitemě že musíme zůstat spoluě abychom tu tragedii nĜjak pįežili. Byla jsem velice vdĜčna všem okoloě že tam v té chvíli zůstaliě protože bych nebyla schopna sama tu událost snést. SedĜli jsem tam ještĜ asi dvĜ hodiny. . . 19.9.2001 - - Schůzka KLUBU KONKRÉTISTĶ KK2 Olomouc. - Pįipravovali jsme pobyt kolegy konkretisty L. Pįibyla z Prahy s jeho paní pįed výstavou pražské sekce KK2 na 2. a 3. įíjna. - Mluvilo se o možnosti výstavy KK2 v Americe ve mĜstĜ se sto tisíci obyvateli. - - Dopoledne jsme se studenty povĜsili na katedįe do celé chodby v pįízemí fantazijní kresby velkých formátů. TĜmi jsme vyzdobili i patraě protože celý rok pracujeme provizornĜ v pįízemí šestipatrových studentských kolejí. 3.10.2001 - - UNIVťRZITNÍ ůALťRIť OLOMOUC: v 17 hod. zahájil L. ŤanĜkě kurátor Muzea umĜní Olomoucě výstavu KLUB KONKRťTISTĶ Z PRAHY v Galerii UP Zbrojnice,Olomouc .- Vystavovali členové pražské sekce : Kratinaě Kubíčekě Kurandováě Leszczynskiě Matouškováě Nebeskýě V.K.Novákě Prokopě Pįibylě Puchnarováě Rybkaě Svobodaě Štenclováě Zippe. Výstava trvala do 31.įíjna 2001, a v mezidobí 17.įíjna na výstavĜ mĜl pįednášku o konkretismu Jiįí Valoch z Brna. Celou organizaci a pįípravu výstavy jsem mĜla na starostiě včetnĜ obstarání pįednášky J.Valochaě letáků a plakátů a propagace v mediích. 16.10.2001 - -Napsala jsem studii O magii kresby – text byl použit pozdĜji pįi sympoziu INSEA a vydán ve sborníku 26. 10. 2001- - VÝSTAVA MALťVIČť VE VÍŤNI - zájezd . - V autobuse sedĜli pįáteléě výtvarníci a pedagogové z Olomouceě Ostravy a Brna a nĜkteįí naši studenti. - VidĜli jsme celý vývoj Malevičova díla : od raných studií k čistým silovým a energetickým įádům , pak zpĜt k výrazu stylizované figurální kompozice, k portrétům a impresionistickým krajinám po návratu do sovĜtského Ruska v r. 1923. Jeho rolníci bez tváįí v čistých barvách pro mne znamenali zoufalý výkįik na obranu bezmocného venkovského lidu. Nejsou to velké formátyě vĜtšinou 50.60 nebo 50.40 cm. - - Jeho suprematistické obrazy jsem si kreslila – v malbĜ zbavuje elementyě barvy a formy tížeě pįevádí je do stavu beztížeě nazývá to rozprášením : Rozprášení prvků a jejich vyvážení v bezpįedmětné geometrické konstrukci…Tvary letí v nekonečnu ke svému rozprášeníě tzn. míįí do stavu beztíže. -Poznámky k malbĜ : V této době často maluji do noci. Malba mne vtahuje do nové situaceě která ještě nikdy pįedtím nebyla. Prožívámě jak to, co vytváįímeě neustále vysílá signály k našemu vědomíě domlouvá se to s námiě určuje to tvaryě tóny barev a plochy. Soustava pravidelných tvarů se įadí sama ve svém vlastním įádu.Tvary se obracejíě napįahují k jinýmě prolínají se a proplétajíě pak mizejí .. Pįipomíná mi to dorozumívací systémyě jakési kosmické kódyě znaky sjednocení – vzpomínám na velké prostory kosmu.... 4.12.2001 - - Večer zahajuji výstavu PIKNIK ANEB ZE ZTRACťNÉHO MÍSTA KťRAMIČKY JANY BÉBAROVÉ v pįeplnĜné galerii Caesar .Vystavila stopy zážitkůě otisky z prostįedíě kde nechala kus života - z bývalého kapitulního dĜkanství u dómu sv. Václava v Olomouci, které bylo mnoho let pracovištĜm naší katedry a které jsme museli opustit. Napsala jsem tu promluvu na její pįáníě byla vytištĜna v katalogu.. 63

Zorganizovala jsem 4.12.2001 vernisáž výstavy FATA MORGANA – J.Jemelkováě Ť. Puchnarováě B.Teplý –v Galerii UP Zbrojnice Olomouc. - -Koncepci jsme spolu pįipravili a založili na odrazu grafických listů a kreseb obou autorek v zrcadlových reliéfech sochaįeě a také na tomě že všichni jsou pedagogy na umĜleckých školách. Magistra Jana Jemelková působila na naší katedįe pįes dvacet let a docent Bohumil Teplý učil na UP v Olomouci, pak na ČVUT v BrnĜě nakonec na kamenické škole v Hoįicích. Pįedstavil sérii reliéfů ze skla potaženého zrcadlovou folií. Se sklem zachází virtuóznĜ - įíkáě že sklo teče jako voda a reflektuje lidiě nebesa i zemiě všechno kolem. Koncept odrážení svĜta vzbuzuje nespočet asociací o způsobech našeho vnímáníě o klamavé existenci fenoménů našeho materiálního života. KolegynĜ Jemelková má za sebou desítky samostatných i společných výstav u nás i v zahraničí. O konceptu instalace svých kreseb společnĜ se zrcadlovými objektyě įekla: Plochy zrcadel hledají výtvarný subjektě ve kterém by se odrazilyě rozložilyě obohatily. ůrafiky nebo kresby se výtvarně proměňují bohatě fantazijním procesem odrazů v zrcadlech. Podle G.Roualta: tvar, barva, harmonie dostávají nový báječný jazyk.- PovĜsila jsem tam do bílého prostoru barevné velkoformátové kresby s jednoduchými tvary šestiúhelníkůě ty se prolínají ve více vrstvách průsvitných materiálů. SamovolnĜ vzniká skladba s vlastním įádemě kresby zavĜšené volnĜ v prostoru se stávají nosiči vnitįní záįe čistých barev. Výstava trvala do 3.ledna 2002. Leden 2002 – zúčastnila jsem se pįehlídky INTťRKONTAKT ůRAŮIK v Praze. Únor : OLOMOUC - zorganizovala jsem 7.2.2002 výstavu ve Studentské galerii Výpad, neboť jsme pozvali Ůakultu výtvarného umĜní z Brna, a to studenty z ateliéru sochaįství J. Ambruze. Pįi instalaci pomáhali nĜkteįí naši studenti. Výstava se jmenovala Nanovo a postaru. - - Pįipravujeme se studenty plán výstav v galerii Výpad na další obdobíě z pozvaných je nejzajímavĜjší práce MgA. M.Chodaničeě absolventa VŠUPě s kterým jsme plánovali výstavu jeho knižních prací a kreseb. 25. 2. 2002 – návštěva studentek 3.ročníku v mém ateliéru v Univerzitní 12ě Olomouc : mám potįebu co nejvíce poznat jejich názoryě potįebyě otázkyě zážitky. Je pro mne důležité nabídnout jim co nejvíce možností k rozvoji jejich pįedstavivosti a fantazie. První bodě který jsem jim pįedložila k úvazeě bylo souborné vydání jejich textůě které mi každý rok odevzdávají k závĜrečné ročníkové práci z kresby. Studentky to uvítalyě také cítily určitou potįebu shromáždĜní takového materiálu a k tomu navrhly každoroční zachycení výtvarných diplomových prací studentů. Sborník by mohl obsahovat i nĜkteré výstavy ve studentské galerii.- - SamozįejmĜ u mne prohlížely katalogy a knihy o umĜníě ale také o filosofiiě psychologiiě současné fyzice. HodnĜ času jsme vĜnovaly pįehlídce BIENNALE DI VENEZIAě prohlížely jsme stovky fotografiíě které jsem tam udĜlala rozebíraly jsme zážitky a dojmyěprotože nĜkteré z nich na tom zájezdu byly také. Bylo dobré zvažovat ty vĜci z odstupuě po delší dobĜě porozumĜt lidskému chvĜní v tĜch dílech i ze stanoviska autorů. Rozebíraly jsme nejzajímavĜjší díla co nejpodrobnĜjiě jejich prostįedíě reakce publika a to vše teprve dávalo dohromady celkový prožitekě který nemůže zprostįedkovat žádný katalog ani žádná reportáž. - Studentkaě která k nám pįestoupila ze stejné katedry Pdf v Prazeě nám vysvĜtlilaě proč to udĜlala. - Hovoįily jsme o nové vznikající atmosféįe na ŮAVU v BrnĜě která je prý ovlivnĜna zenbuddhismem i o škole prof. Načeradského.- - Probíraly jsme inspirace z knih a videofilmůě Tibetě ekologii a krásu pįírodyě mezináboženský 64

dialog a tajemství vesmíru. Bylo to pĜt hodin společného cítĜníě myšlení a vyjasňování, pro mne nové cenné poznatky a zkušenosti. 27.-28.2.2002 - - Napsala jsem čtyįi projekty na získání grantu od města Olomouc. Jednalo se v nich o témata akcí pro studenty a univerzitu : 1/ Workshop kresbyě malbyě sochy pįi sympoziu INSEA 2002 2/ Výstava diplomních prací studentů s katalogem v galerii Výpad Pdf. 3/ Slavnostní koncert dvorských tanců baroka a renesance pįi zahájení sympozia INSEA 2002 4/ Vydávání sešitů z výtvarných objevů studentů 5.3. 2002 - - Na katedįe jsou porady o pįípravách mezinárodního sympozia INSEA. Navrhuji pozvat nĜkolik pedagogůě kteįí by zároveň mohli u nás vést workshopy pro studenty. Byli to profesoįi Adam Wsiolkowskiě dĜkan fakulty malby SP Krakovětaké prof. Jan Koblasa z Hamburkuě Vysoká škola umĜní a designu v Kielu, a Dr. Jan Kobler z NĜmeckaě který psal doktorskou disertaci o nových programech výtvarné výchovy v ČR. -Navrhla jsem pįizvat naše absolventy a starší studenty (jmenovala jsem devĜt osob). - - Počátek bįezna 2002 : dohodnuta výstava v univerzitní galerii s Kateįinou Černou z Prahy,vynikající osobitou malíįkou poetických pohledů na svĜtě ale i spisovatelkouě grafičkou a básníįkou. Zahájení bude dĜlat pravdĜpodobnĜ A.Pohribnýě dohodnuta také pįedbĜžnĜ výstava významného pražského malíįe L. Pįibyla. 12. 3. 2002 - - ťxperiment pįi kresbě se studenty 3.roč. ZUŠ. Pįi kresbĜ velkých aktů dostali za úkol dokončit figuru a pozadí zpamĜti a doma se do toho pustit znovu a vytvoįit to celé znovu s použitím barvy. MĜli za úkol dotvoįit pozadíě vymyslet celou obrazovou kompoziciě dát obrazu určitý smyslěvlastní obsah podle cituě také název je důležitý. O kompozici jsem jim udĜlala výkladěa šlo o toě aby nakonec pracovali jen podel svých pįedstav zpamĜti. Je to možný způsobě jak pįekročit meze hmoty a ovládnout vĜdomĜ plochu obrazu- stát se umĜlcem. Také jsem doporučila udĜlat nejprve nĜkolik malých pįípravných náčrtůě to velmi usnadní vĜtší kompozici.- Když po týdnu donesli domácí kresby a malbyě vidĜla jsemě že ten úkol pochopiliě každý po svémě jejich náčrty v malých skicách byly živéě rychléě plné fantazieě začali vĜdomĜ stavĜt kompoziciě byť jednoduchou... 13. 3. 2002 Velmi důležité pro mne bylo pozvání na Zlínský Salóně které jsem dostalaě takže jsem pįipravila své práce pro jednoho z kurátorů tohoto Salónuě aby mi pomohl vybratě které mám napsat na pįihlášku. Rozestavila jsem obrazyě nainstalovala průsvitné grafiky v plexiskleě aby jimi pronikalo svĜtloě a pozvala jsem L.Ťaňkaě který pįišel odpoledne - vybral obraz a tįi plexiskla. - Pohovoįili jsme o Mondrianovi a pomĜrech Klubu konkretistů Olomouc.- Nabídla jsem mu dar pro Muzeum umĜní Olomouc – sérii nových grafických listů. Vybral jich nĜkolik. 15.3.2002 - - Vedla jsem sama WORKSHOP ŮANTAZIJNÍ KRESBY pro studentky, které se pįihlásily, dopadl dobįeě v krásné atmosféįe. Hovoįily jsme hodnĜ o díle malíįe Františka Kupky, pak o tom, jak mohou probouzet svou fantazii a jak tyto zkušenosti uplatní až budou samy učit umĜní. - - -

65

- - V dalších dnech pracujeme s kolegyní teoretičkou na textu zvacího dopisu pro mezinárodní konferenci INSťA. 18.3.2002 - - Obvyklá pondĜlní schůzka pedagogů katedry : po debatĜ o novém kreditním systémuě který se k nám šíįí z evropských univerzit, vypukla bouįlivá diskuze nad plány vybavení našeho nového pracovištĜ v Konviktu, tj. v obrovském barokním paláciě který se pįestavuje z bývalých kasáren na Umělecké centrum UP (UCUP). Každý za svůj ateliér jsme museli naplánovat jeho vybaveníě zaįízeníě napį. počty stolůě židlíě malíįských stojanůě skladovací prostoryě umístĜní skįíní a umyvadelě zavedení vody. Ťali jsme požadavek na architektonické įešení osvĜtlení a instalace výtvarných dĜl ve všech výstavních prostorách Konviktu.- PracovištĜ celkem pĜti umĜnovĜdných kateder bude v záįí pįestĜhováno do ohromného komplexuě kde naše katedra výtvarné výchovy bude mít 1430 m2 na učebnyě ateliéry a kabinety. Pro výstavy bude k dispozici dlouhá prostorná chodba v prvním a druhém patįeě vždy 100m dlouhá a ň m široká. - - Sympozium INSEA bylo plánováno již na nové pracovištĜ v Konviktu od 7.-9.11. 2002. V dobĜ takových koncepcí pro UCUP pįipravujeme i myšlenku velké výstavy studentských prací v nových prostorách na Konviktu. - - Začala jsem zadávat studentkám 3.ročníku základní úkoly k výzdobĜ architektury a vybraly jsme si postupnĜ místa na studentských kolejíchě kam by mohly komponovat své výtvarné návrhy. Téma se vyvíjelo postupnĜ a pozdĜji jedna studentka z toho dĜlala u mne velkou diplomovou práci. - - Vedení katedry mĜ povĜįiloě abych jela na sympozium o nových vzdělávacích programech výtvarné výchovy v Jílovém u Prahy – mĜla jsem hluboký dojem z velkého entusiasmu autorů tohoto programu. Pįedčítali nám jej s emocionálním zanícenímě ačkoliv to byl text složitýě dlouhýě napsaný technicistním jazykem. S jedním kolegou z katedry jsme si įíkaliě zda můžeme vůbec ochránit tisíce budoucích studentů a učitelů pįed tímto nesrozumitelným kategorizujícím programem. - Také vynikající pedagožka a sochaįka p.Resslová s tím už dlouho nesouhlasí. Byla to ale pĜkná pįíležitost setkat se s dobrými učiteliě vynikajícími a silnými osobnostmiě pedagogy výtvarné výchovy za posledních tįicet letě kteįí i v dobĜ socialismu pracovali na školách promyšlenĜ a tvoįivĜ. Velký pátek 2002 PRAHA : STUDIUM : Veletržní palác- výstava Libenský – Brychtová: kreslila jsem si všechny objektyě mĜly nádhernou geometrickou stavbuě sklo dávalo prožitky z odrazů všech částí prostįedíě architektury a svĜtla kolemě zejména červená hlava žhne jako nitro slunce. V duchu jsem uznala Libenského a Brychtovou za nejlepší české konkretisty. O tom svĜdčí sklenĜný reliéfní terč v kovovém rámu z hnĜdého tmavého skla s názvem Konkrece z r.1966, v té dobĜ jsem totiž malovala i kreslila konkretistické vĜciě a tak jsme vlastnĜ duchovními členy jedné a téže skupiny. - - Ve Veletržním paláci je spousta podnĜtů pro začátky architektonického myšlení se studenty : nejen ta výstava našich nejlepších skláįůě ale i modely architektur z posledních dvou stoletíě plastikyě design a nábytekě výborné pįíklady z moderní scénografie (modely divadelních scéně kostýmní návrhy). Pro studenty bude dobré vidĜt pestrou pįehlídku našich současníkůě ale také instalaci díla Ůr.Kupky. Plánuji exkurzi se studenty do Prahyě zejména s tĜmiě kteįí jsou ve skupinĜ mé ateliérové tvorby zamĜįeni na tvorbu do architektury. 66

OLOMOUC : - Koncem bįezna byla temperamentní výstava ve studentské galerii Výpad Pįijela naše bývalá studentka Ůilipováě která pįešla na ŮAVU v BrnĜ , pįivezla své explozivní malby aktů a rozvĜsila po stĜnách. Ode mne chtĜla, abych promluvila na zahájení, a tak jsem pįi tom vzpomínala, jak u nás pįed několika lety pobývaly skupiny studentů umění z vysokých škol Belgie a Ůrancie v rámci akce Tempus – za tįi týdny jsme měli možnost poznatě že nikdy v životě nedrželi štětecě tužku, pracovali pouze s videokamerami, fotoaparáty a s počítači. Srovnávala jsem tuto situaci s našim způsobem prožívání umělecké práce a výchovy: ti západní studenti byli ochuzeni pįedevším o prožitek nadšení z tohoě že dokážou vlastníma rukama něco vytvoįit. Ani neznají stavě který vzniká pįi soustįedění a ponoru do vnitįního světa. Asi si neumějí įíci : To je můj vlastní výrazě já to tak chci. – Právě na výstavě této studentky je vidětě že se šťastně vyhnula svodům počítačů i využívání fotografiíě kolážíě filmových triků. To co vybralaě ukázalo její upįímnost k sobě samé i ke druhýmě velkou energii a pįedevším chuť tvoįitě protože všechny ty namalované postavy jsou dílem čisté pįedstavivosti… Ke konci jsem hovoįila i o pįíbuznosti Ůr. Baconaě který také komponoval jednu figuru na obraze a citovala jsem jeho vlastní myšlenky. - - Všechny vernisáže v galerii Výpad jsem zámĜrnĜ smĜrovala k tomu, aby vznikla diskuze mezi studenty a autorkou a i také pįítomnými učiteliě a tady byla debata rušnáě postupnĜ se to daįilo zavést jako tradici.. 3. 4. 2002 - - Schůzka a jednání s vedoucí KVV Ph Ťr H. Myslivečkovou : 1/ koncept výuky architektoniky doplnit o využití v praxi 2/ chtĜla by zavést scénografické a divadelní kurzy 3/ projekt na restrukturalizaci výuky ZUŠ 4/ studentský almanach Síla fantazie podle návrhu studentů by mĜl obsahovat i diplomové práceě jejich texty a reprodukceě budou pracovat v redakciě mám požádat o grant 5/ pįehlídka studentské výtvarné tvorby v Konviktu – nutnost zajistit vybavení výstavních prostor 6/ jaké zahraniční pedagogy pozveme na sympozium INSEA Ň/ můj návrh - na poradách katedry rozebírat náplň výuky jednotlivých výtvarných pįedmĜtůě vždy na jedné schůzce jeden pedagog pįipraví obsah a cíl toho co učíě aby se provázala výuka v jednotlivých pįedmĜtech.( Tak se to dĜlá na VŠUP a v OstravĜ) 7.5.2002 - Olomouc : vernisáž v galerii Caesar : vystavuje moje dávná pįítelkynĜ , malíįka ťva Prokopcová z Českých Budějovic .- Je vidĜt jasný zlom v její práci: místo barevných kompozic pulzují na plátnech černobílé proudy energiíě složené z teček psaných štĜtcem. Také mnohé obrazy byly dĜlané pįímo nanášením olejové barvy z tuby. Žila jsem dvacettįi let v ČB a jenom s ťvou jsem si rozumĜla ve vĜcech umĜlecké práce.- Strávily jsme potom další den prohlídkami nejkrásnĜjších památek Olomouce. 18. 4 .-18. 5. 2002 PRAHA : Moje výstava ANŤěLÉ – SITUACť ČLOVěKA v nakladatelství H ĚH na Karlově náměstí v Praze .- Výstava byla zároveň kįtem knihy mladého P. Ůilipaě pražského básníkaě jemuž doporučila mé grafiky PhŤr.V. Jirousová. V knize nĜkolik mých grafik z toho cyklu bylo otištĜnoě ale bez mého vĜdomíě jen na základĜ domluvy s VĜrouě neboť je mĜla dlouho u sebe. - - Instalovala jsem tam lepty a monotypy ze sedmdesátých let, jejich obsahem byly mé zážitky ze strastí života chudých venkovských lidí v Polsku. Tam jsem byla pozvána na pobyt s dalšimi umĜlciě abychom tam tįi týdny malovali a kresliliě ŤĜlala jsem tam monotypy ze 67

situacíě které jsem tam prožila. -Nazvala jsem ten cyklus Andělé – bylo to období mých projektových kreseb a grafikě konceptuální pįístup…Ůilosoficky a literárnĜ uvedla knihu i výstavu VĜra Jirousová. Velice pįíjemné prostįedí literární kavárny se líbilo mým pozvaným hostům a pįítelkyním.ě dcera Markéta hodnĜ fotografovala... Duben 2002 - - Výstavní síni SČUů Hollar Praha : výstava ŤUCHOVNÍ ROZMěRY GRAFIKY – výstava na naše pomĜry neobvyklá a zúčastnil se jí i Jan Koblasa s nĜkterými grafikami z cyklu apokalypsa. Já jsem tam dala grafické listy z cyklu Geometria spiritualis. 31.5. 2002 - - OLOMOUC : ŤIPLOMNÍ PRÁCť - - Dnes se obhajovaly nové, velmi podivuhodné diplomní práce studentů a studentek z atelieru Ph Dr Táni Steiglové. DĜlala jsem oponenturu k instalaci jedné prostorové realizace. Mladá autorka propojovala myšlenky o vzniku života na Zemi s novým pojetím výtvarného díla. Z tenké igelitové fólie vytvoįila oblé objekty nepravidelných bunĜčných tvarů a naplnila je vodou. - Když jsme pįišli k jejímu dílu, ležely ve tmĜ na dlažbĜ dobįe nasvícenyě smĜrem od diváka se jejich velikost zmenšovala. Malé tvary u zadní zdi se snažily vylézt nahoru po stĜnĜ.. Jako oponent jsem to vyložila vĜdeckými teoriemi o původu života z kosmuě o pįíletech zmrazených zárodků v meteoritech… Můj projev byl dosti dlouhý a pįesvĜdčujícíě takže diplomantka dostala za jedna. Ůantazijní objekt to byl krásnýě jen si nedovedu pįedstavitě čím se ta absolventka bude živit.. - - Ve vedlejší místnosti v podzemí barokní budovy Zbrojnice byl v temném prostoru uchystán jakýsi labyrint,- človĜk jím musel procházet potmĜě veden pouze tenkou nití jako zábradlím. Pįitom prožíval dotýkání různých materiálů celou svou polovinou tĜla. Potom se automaticky zapnulo svĜtlo a divák byl okouzlen nádherou barevných svĜtel a skupinami zavĜšených tvarů z různých materiálůě barevnýchě bílých i průhledných (papírě umĜlé hmotyě peįíě įetízky atd..) To bylo dílo jiné absolventky z textilního oboruě pįekvapivé svou aktuálností a básnivostí ,zaujetím pro krásu. 2. 6. 2002 Pracuji na projektu mezinárodních workshopů malbyě sochy, kresby – mám to odevzdat Ň. června v pátek. Pozvali bychom osobnostiě s kterými mám dobré kontakty (prof. Wsiolkowskiě prof. Koblasaě prof. Jirků). Projekt musí být pįepsaný na disku v češtinĜ i angličtinĜ a odevzdán na Open Society Fund v Prazeě byla jsem tam osobnĜ pįed týdnem. 5.6. 2002 - - Ťiplomní práce V. Johnové BAROKNÍ ŤIVAŤLO vzbudila obdiv ve všech vyučujících svou vynalézavostíě bohatstvím inspirace a využitím materiálu Zároveň jsme mohli toto pįedstavení vidĜt v atriu Konviktu na jevišti pįi festivalu barokního divadla. Veršovaná opera Endymion o bozích a lásce uspoįádala lidské vztahy do posvátnostiě vrací jim ušlechtilost a vznešenost. Scéna byla osvĜtlena pouze svíčkamiě všechny rekvizity byly ručnĜ vyrobeny podle návrhu autorky. Vytváįeli je sami členové divadelního souboru i autorka sama, také parafráze barokních historických kostýmů si podle jejích návrhů šili sami. Její podivuhodná fantazie mĜla zásluhu na tomě že pįedstavení se opakovalo i v jiných mĜstechě dokonce o nĜkolik let pozdĜji začala pracovat na barokních scénických výpravách pro Národní divadlo v Praze. Tak schopné studentky jsem vychovali ! ( To byla ta dívkaě která k pįijímacím zkouškám dodala ohromné množství velikých studií figur uhlem, energicky kreslených. S kolegy jsem si tehdy įíkaliě že pįivezla plný náklaďák prací.. Talent ji donutil.) 68

11.6.2002 - - Cesta z Olomouce do Zlína na vernisáž III. NOVÉHO ZLÍNSKÉHO SALÓNU V ŤomĜ umĜní Zlín byly instalovány obrazy moje i mnoha mých pįátelě také E.Prokopcové a našla jsem tam také moje tįi průsvitné litografie v plexisklechě výbornĜ instalované pįed prosklenou stĜnou; blízko nich visel můj obraz Nekonečná síťě nejpracnĜjší z toho cyklu. Barvy z tĜch grafik tiše záįilyě- cítila jsem to jako vyznamenáníě že mé vĜci visely v ŤomĜ umĜní. Setkali jsme se tam s ťdou Ovčáčkemě Jiįím Valochemě Ťaliborem Chatrným. Pįekvapil mĜ zvrat v malbĜ VĜry Sedlákové z Brnaě také konkretistky. Místo dįívĜjších černobílých sítí tady mĜla záįivĜ žluté obrazy. - - 15.6.2002 FRANCIE Odjezd na speciální zájezd s českými rozekruciány. Zájezd byl zamĜįen na posvátná místa Paįížeě jižní Ůrancie a BretanĜě kde jsme vidĜli nejen pole kamenů v Carnacuě ale mnoho dalších posvátných místě napį. obrovské hrobky Loc Mariaquer či prehistorickou mohylu Cairn de Gavrinis. - Náš program začínal v Notre Dame v Paįížiě kde jsem hodnĜ fotografovalaě zvláštĜ įadu alchymistických symbolůě vytesaných do kamenných terčů na fasádĜ blízko vchodu. MĜli jsme pak namíįeno do Rosekruciánského centra v Paįížiě které je poblíž Centre Pompidou – byl to velký důmě zvenčí ničím nápadnýě jako ostatní činžovní domy v įadĜě uvnitį mĜl v pįízemí obchod s knihami z celého svĜtaě hlavnĜ o filosofii a samostatné sály výstavních galerií. V prvním patįe mohutný vstupní sál s různými zákoutími k sezeníě vyzdoben starými egyptskými sochami faraónů. Po schodišti nahoru se vstupovalo do chrámuěvchod byl hlídán kamennými sfingami a vstupní dveįe byly zdobeny staroegyptskou malbou, pįipomínající bohyni Nut. Prohlídka chrámu trvala asi půl hodinyě členka įádu nám vysvĜtlovala anglicky každou egyptskou freskuě kterými byly pomalovány stĜny. Zaįízení chrámu bylo jednoduché a účelnéě prostor mĜl zvláštní atmosféru díky hvĜzdnému nebiě které bylo dovednĜ simulováno na stropĜ. Prožívali jsme spojení s tradicemi starého ťgyptaě což je základem rosekruciánského učení.- - Jen ten ikonografický výklad nástĜnných maleb nebyl dost podrobný - naše průvodkynĜ nevysvĜtlila význam jejich posloupnosti jako stupnĜ duchovní cesty- což bylo zįejmé z nakročení hlavní postavyě která ve dominovala všech scénách. Také chybĜl výklad symbolu ankhěkterý skoro všechny postavy držely v ruce. Navštívili jsme potom Centre Pompidou a obdivovali Paįíž z vyhlídky na vnĜjších pohyblivých schodechě když jsme smĜįovali na prohlídku umĜní 20.stol. Tam jsem byla ve svém živlu – je to dnes nejvĜtší svĜtová sbírka současného umĜníě má 1400 exponátů. - Ze všeho nejvíce mĜ potĜšily obrazy Františka Kupkyě který tam zastupuje české umĜní kosmickými vizemi. Tam jsem postávala nejdéle a sledovalaě jak to vnímají jiní diváci či studenti. Byla tam zajímavá terasaě kde právĜ jedna matka vysvĜtlovala své dceįi velmi důkladnĜ nĜco v katalogu.- - Ťojeli jsme naším českým autobusem k nové čtvrti La Ťefénce – neuvĜįitelná vize budoucnostiě mĜsto utopieě mĜsto seně nové prostory životaě architektura pro tįetí tisíciletí. HodnĜ jsem tam fotografovalaě a vždyckyě když se na ty zábĜry doma podívámě oceňuji duchovní vizi budoucnosti lidstvaě kterou mĜli již pįed mnoha lety ti architekti... 17.6.2002 FRANCIE - světové rosekruciánské centrum - francouzský zámek ŤÓmonville Zámek je v tiché venkovské pįírodĜ mezi poli a lesíky, obehnán pĜknou zdí. Do široka otevįená brána a vítající usmĜvavá žena , v pozadí s obrovským lánem růžíě to vše vytvoįilo atmosféru laskavé srdečnosti. Ukázali nám všechnoě na čem stojí jejich práce : úžasnĜ vybavené tiskárnyě nejmodernĜjší počítačovou techniku (všude Mac Intosh ve 69

stįíbįe)ě kuchyniě jídelnyě įady pokojů a kanceláįí pro mistry rosekruciánských lóží jednotlivých států svĜta. - Pįichystali pro nás společný obĜd a francouzský velmistr s námi srdečnĜ konverzoval.- - Z Omonville jsme jeli na Roueně nádherná katedrála a moderní kostel v místĜ upálení Jany z Arku nám zabraly hodnĜ času. – Dlouhá jízda do Normandie, pįes obrovský visutý most a stovky rozkopaných válečných polí. 18.6. 2002 - - Brzy ráno autobusem na MONT SAINT MICHEL - na vysoké skále nad širou rovinou luk vévodí špičky gotického chrámu a silueta rytíįského hradu. Zdálky jsme je vidĜli vynoįovat se z ranní mlhy nad moįem. - Pod maličkým mĜstečkem na skále už stojí plno autobusůě úzkými uličkami mezi davy lidí skrze mohutné zdi hradu procházíme vzhůru gotickou bránou. - - Starobylý chrám je velmi prosvĜtlenýě rozsáhlý a architektonicky tak dokonalý, jakoby byl postaven ve mĜstĜ a ne na vysoké skále na okraji moįe. Rajský dvůr je rozkvetlýě plný růžíě z nĜho jsme vešli do jídelního sáluě který je obrovský a dįíve pojal stovky sedících mnichů. Obrovský refektáį má klenbu ze dįevaě i další místnosti jsou velkéě svĜtléě vysoké.- NejvĜtší silové místo je v kryptĜ chrámu pod oltáįem: kruh osmi silných sloupůě mezi nimi na zemi tįi prošlapaná místa ě vyskládaná z dlaždic s ornamenty. Jsou v tom šerém prostoru osvĜtlena umĜlými bodovými svĜtly. S pįítelkynĜmi jsme se stįídaly a postály jsme na každém místĜ nĜkolik minutě protože v nich bylo cítit silné energetické působení. Po nás tam doslova vbĜhl jakýsi muž s šedými vlasy a ostrými rysy obličeje, naprosto samozįejmĜ se postavil na jedno energetické místo a stál tam dlouho.V dolních prostorách hradu bylo nĜkolik sálů a místností pro rytíįe a též dormitáį mnichů - byly to ohromné pilíįové sály a haly s kįížovými klenbamiě které by dnes nikdo nedokázal vystavĜt. ProjíždĜli jsem pak BRETAGNE : rovná krajina bez kopcůě plná kvĜtin a útulných domkůě u velkého menhiru Chant-Dolent jsme se postavili kolem jeho kamenných boků a zcela spontánnĜ jsme se chytili za ruce. 19.6.2002 - - Cesta pįes Bretaň do Carnacu – svĜtovĜ známá pole kamenůě pak v lese jsme nalezli jakýsi půdorys chrámu sestavený z kamenů i s pįedsíní. Hovoįilo se také hodnĜ o druidech. V dalším velkém kamenném půdorysu chrámu jsme nalezli ohromný menhirě který obejmou čtyįi lidé. Zídka kolem celého areálu, vysoká asi půl metru, vypadala jako podloží pro dįevĜné stavby.- - Na Gavrinis se jelo lodí - je to malý ostrůvek s prehistorickou mohylouě u pokladny každý dostal baterkuě abychom si mohli podrobnĜ prohlížet pravĜké reliéfy se spirálamiě které vypadaly jakoby byly v kamenech taženy prsty obou rukou. Byly nádherné. 20.6.2002 - - Prohlédli jsme nĜkteré zámky na Loiįe : u jednoho zámku mĜ zaujaly sfingy na širokých cestách parku – asi zednáįské symboly. Jedna vznešená královna tam mĜla pokojík celý černý, na tapetĜ se opakovaly stįíbrné kįíže - pįesnĜ rosekruciánského tvaru. V kįížových klenbách byly nahoįe uprostįed úhelné kameny s motivy růžíě v mnoha salónech nádherné bruselské tapisérie. Pro mne byl nejdůležitĜjší zámek Amboiseě kde žil Leonardo da Vinci ke konci života. Podzemí je plné krásných modelů jeho vynálezů všech strojůě válečných sekaček na vojákyě je tam dokonce dĜlostįelecká zbraň ě vypadající úplnĜ jako kaťušaě kterou vymyslel, - i model jakéhosi nafukovacího balonu na létáníě také turbínyě modely potápĜčských strojů a ponorkyě samozįejmĜ i známý model létajícího stroje. Modely nebyly velkéě ale velmi pečlivĜ vyrobené odborníky. Leonardův pokoj mĜl velké knížecí lože s rudým sametovým baldachýnemě byl tam starobylý krb a jedno vyįezávané kįesloě další velký

70

pokoj byl jeho pracovnou – stylový dubový stůl u velikého oknaě pohodlné kįesloě obrovský koberec a įada komod na kresby.- - V Orleanse kaple St.Croix mne zaujala tĜmi velkými gotickými kamennými korunami na vĜžiě hodnĜ jsem fotografovala. Byli jsme u stįedovĜkého domuě kde žila Jana z Arku. NejdůležitĜjší část zájezdu : 21.6.2002 - oslava slunovratu v katedrále Chartres – toho dne se odkrývá povĜstný labyrint v dlažbĜ za vstupem . V určitém místĜ v dlažbĜ v pravé lodi katedrály dopadá v určitou hodinu paprsek slunce z bočního okna na označený bod. Vždy pįichází obrovské množství poutníků a všichni chtĜjí projít labyrintem. Ačkoliv jsme pįijeli brzy ránoě stála už v labyrintu skupina asi dvaceti lidí v tiché koncentraci a my jsme se k nim postupnĜ pįidávali. V bludišti labyrintu se adept musí chovat tišeě postupovat velice pomalu, v duchu se modlit nebo jinak koncentrovat. Na ústįední desce labyrintu byl dįíve text prastaré modlitby, ještĜ pįedtím Mithra - božstvo s býkemě dnes je to svĜtlá růžice se šesti plátkyě dlažba z mramorové mozaiky. HodnĜ jsme se naučili pozorováním ostatních - postup v labyrintu je totiž v jedné části zdánlivĜ velmi blízko cíleě ale pak se vzdaluje od stįedu a máme ve skutečnosti pįed sebou obrovskou cestu. Když se na stįedu labyrintu zastavila skupinka lidíě ozval se pod klenbou katedrály hlas z amplionu anglicky i francouzsky ěrezolutnĜ požadujícíě aby ti, kteįí nalezli stįed a stojí na nĜmě uvolnili místo ostatním a odešli. -Všichni účastníci zájezdu četli pįed odjezdem Fulcanelliho spis Tajemství katedrál.- - Ťůležitým místem byla kryptaě kde byla odjakživa uctívána Černá Madonaě podle Ůulcanelliho bohynĜ Isis, ale zde byla výpravnĜ odĜná jako pražské Jezulátko. Ztratila jsem chuť ji pozorovat; zajímala mne spíše studna pod katedrálouě která mĜla být pįes sto metrů hluboká a její hloubka určovala výšku katedrály nad zemí. - - Po návratu z Francie jsem si ihned dostudovávala materiály k Chartres – od 6.stol. tam byla významná teologická a filosofická školaě ve které se studovali įečtí autoįi – Platon, Aristoteles ě také sv.Augustin . Veškerá výzdoba Chartres má určitý výkladě který je potįeba podrobnĜ poznat. ŤOBĮICHOVICť 2002 - -v červenci ( doba velké záplavy v na Berounceě VltavĜ a dalších įekách ) jsem pracovala na archivaci celého dílaě udĜlala jsem poįádné kolekce ze svých kreseb a grafik podle časového datováníě sestavila jsem z nich celky se společnou základní myšlenkou. Také jsem obnovovala byt v prvním patįe domku v Ťobįichovicích – nová stįešní okna v atelieruě nové etážové topeníě všude nové izolace stĜn a stropů. Ťala jsem zavést elektrický proud do atelieru na zahradĜ a do zahradního skladu.- To mi pįipadá velice důležité mít ve všem poįádekěpomáhá mi to vytvoįit si vztah ke své práci za posledních padesát let. - Pokračuji i v srpnu – dĜlám poįádek v dokumentacích od šedesátých let do dneška. Našla jsem spoustu fotografií a mnoho zápisů o postupu práce na obrazech a grafikách. 8 .8. 2002 - - Pįi malbĜ v zahradním ateliéru si čtu Ůrantiška Kupku : Budoucnost umění je v jasnosti, k ní směįuje naše úsilí… umění spěje k očišťování.- Nemůžeme tvoįit z chladných kompozicě ze záznamů objektivního světa. – nechť má stvoįené dílo dušiě životě - nechť vstupuje vladaįsky do smyslů diváka . 13. 8. 2002 - - POVOŤťħ - STOLťTÁ VťLKÁ VOŤA ! NĜkolik dní trvají a šíįí se záplavyě tisíce lidí trpíě zemĜ již nepįijímá vodu. Praha je zatopena ve svém srdci – co jsem vidĜla na obrazovce televizeě to byl neuvĜįitelný katastrofický scénáį. Tady v Ťobįichovicích dnes pįestala dodávka elektįinyě jsme odįíznuti od svĜta 71

zatopenými kolejemi vlaků a zatopením silnicě na večer jezdívám na kole dívat seě jak to pokročilo. Je úžasné vidĜt tu lidskou spolupráciě jak pomáhají jeden druhému stavĜt hrázeě zachraňovat druhé. Stįed Ťobįichovic je zaplaveně hučení vody je stále silnĜjší a silnĜjší. - Když stojím s ostatními obyvateli Ťobįichovic u hranice záplavyě pozorujeme ten ohromný kus vodní hladiny tišeě mlčkyě nikdo nemluví. V zahradním ateliéru jsem musela intenzivnĜ vyklízet tĜžké obrazy do výše jednoho metruě protože pouliční rozhlas hlásilě že tak vysoko bude voda v naší ulici. NaštĜstí zaplavila jenom sklepy domků. Mnohé ulice blíž u įeky jsou pįístupné jenom na lodích. Silnice smĜrem na Prahu končí tĜsnĜ na kraji Ťobįichovicě pak už je vidĜt jen obrovské jezeroě rozlité v celém údolíě k Černošicím a dál ke Zbraslavi. Ťalekohledem jsem pozorovala bílé ostrůvkyě a zjistila jsemě že to jsou malé výšinky- vrcholy stromů s ohromnými hejny racků. Za mnou na okraji silnice pár lidí na kole debatovalo o tomě jak voda prorazila večer hráze u Berouna a jak tím byl zničen náš malý mostě když do nĜj narazilo nĜkolik nákladních autě unášených dravým proudem įeky. - Centrum Ťobįichovic s úhlednými krámkyě poštouě spoįitelnouě kadeįnictvímě obchodním domem ě školouě zámkem bylo dva metry pod vodou. Vracím se domůě rozhodla jsem seě že začnu archivovat celé své dílo a všechny dny té záplavy jsem tím způsobem pįežila. 16.8.2002 - - Poprvé po povodních jedu podél įeky Berounky do obce Lety na kole. Obrovská spoušťě zboįené ploty a zídkyě všude bláto a bahnoě nánosy vĜtví a rozbitých vĜcí. Podél cest a silnice se navršily smutné hromady zničeného nábytkuě knihě peįin, matrací do výše dvou metrů jako nepįetržitá hrázě nekonečná hromada. Všude bylo slyšet hučení čerpadelě hasičské garáže byly celou noc otevįenéě osvĜtlenéě plné zásob pitné vody… Obdivovala jsem tu statečnost a obĜtavost všech lidíě rozhodnutí společnĜ pįežít. Záįí 2002 - - OLOMOUC: Začátek práce KVV PdŮ UP v úplně restaurovaném barokním paláci bývalého jezuitského Konviktu – máme radost , učitelé i studentiě z nádherného prostįedí a po mnohamĜsíční pįípravĜ začínáme instalovat pįehlídku studentské tvorbyě která reprezentuje hlavní cíle výuky v jednotlivých výtvarných pįedmĜtech co nejlepšími pracemi. Na chodbáchě které jsou monumentální a svĜtléě baroknĜ klenutéě instalujeme se studenty vybrané práce nĜkolik dnů. - - V pįízemí je krásná pįehlídka nejlepší keramiky z ateliéru Mgr. Bébarové a na stĜnách soubor grafiky studentů doc Ondįeje Michálka v rámech. V prvním a druhém patįe jsme instalovali malby z ateliéru doc Krtičky a nĜkteré práce z workshopů. Ve tįetím patįe jsou zvláštní prostory podkrovní galerie – ty zaplnily práce studentů z kresby a malby aktůě ale i volné kompozice - všechny velkých formátů.- Neobvykle působí prosklená plocha kryjící schodištĜě na kterou je pohled z galerieě tam jsme instalovali velké prostorové práce z papírmašé. Ta studentská pįehlídka byla také důstojnĜ zahájenaě pįišli i univerzitní hodnostáįiě dokonce hrála živá hudba. Výstava ještĜ v dobĜ mezinárodního semináįe INSťA reprezentovala naše moderní pedagogické metody. 10.9. 2002 - - Vernisáž výstavy skupiny umělců kolem galerie CAESAR k 10.výročí zahájení provozu galerie. Také jsem se zúčastnila jako vystavující.- - Od záįí 2002 jsem se stala členkou ĮÁŤU ROSťKRUCIÁNĶ A.M.O.R.C. ( Starý mystický įád růže a kįíže) české jurisdikce ě protože jejich učení mne pįitahovalo svou šíįíě bohatostí ě aktuálním propojením staré i nové vĜdy.-

72

7.- 8.10. 2002- - Semináį k celonárodní pįehlídce výtvarných prací žáků ZUŠě Šternberkě Augustiniánský klášter - pįednášky pedagogů o současných kladech i záporech výtvarné výchovyě na programu byla i moje pįednáška MAGIE KRESBY.- Účastnily se i naše studentkyě po semináįi mi jedna z nich įeklaě že moje pįednáška na ni velmi silnĜ zapůsobilaě že jí osvĜtlila mnohé vĜci, pįinesla hodnĜ nových myšlenek a poučení. --Poznámky o malbĜ : Pracuji v této době také na obrazech a čtu opakovaně Mondrianovy úvahy. Jsou tak silnéě že mi postačí pįečíst jednu až dvě větyě a tu vidím uskutečnění myšlenek ve svých obrazech. ( - i když Mondrian měl docela jiné výsledky: pro něj jsou hlavní jiné formy - pįímky a pravoúhlé plochyě a jiné velmi syté základní barvy : žlutáě modráě červená - ). - - Pįi malbě se mé vědomí rozpouští spontánně v blaženosti. Vše postupuje samoě výsledek pįedem cítímě ale pak vychází pozměněn tak, jak to sám obraz potįebuje. - - A tak jako v hudbě existuje mnoho variant na jeden motiv, tak i mně se vynoįují do vědomíě do pįedstavě mnohé tvary v různých rytmechě barváchě įadáchě prolínají seě seskupují se a zase se rozpadajíě tvoįí akordyě fugyě stupniceě kadence… 6. 10. 2002- - OLOMOUC : pįijeli ke mnĜ manželé Pįibylovi a pįipravovali jsme Lubošovu výstavu na univerzitĜ. Pįi tom jsme hovoįili také o Mondrianovi. - Pro Luboše ty myšlenky znamenají velmi pįesné pojetí naší cestyě ale vymezené jen pįímkami a pravoúhlými plochami; shodli jsme seě že konkretistické práce v dalších sto letech po Mondrianovi potįebovaly více prostoru a více tvarového bohatství. Ťnes užíváme docela jiné morfologieě pracuje se s kruhyě kįivkamiě nepravidelnými útvary v ploše. Mnohá díla jsou prostorové objektyě využívá se nových technologií. Nastalo vĜtší obohacení výrazuě které vzrušuje novým způsobem tvoįícího umĜlce i diváky. 9.10. 2002- - Univerzitní galerie Zbrojnice MORŮOMATICKÉ SÍTě LUBOŠť PĮIBYLA Instaloval velké černobílé grafické listyě které obĜtavĜ pįivezl zarámované ve sklech na stįeše svého auta. Večer mĜl pįednášku v rámci večerů UMěLťCKÉ ŤťBATY UP – mluvil v ní o osudech generace šedesátých letě kdy mu jeho práce pįinesla nĜkolik mezinárodních uznáníě ale doma nesmĜl tįicet let vystavovat a byl pronásledován. - - Výstava zaujala bravurní technikouě založenou na velmi náročném napínání provazů v různých strukturách v rytmu seriálních įad. Tím jeho grafické listy dostaly výrazný reliéfní charakterě pįitahují svou čistotou a provedením nejen diváky a teoretiky umĜníě ale také fyzikyě matematikyě pįírodovĜdce. Mnoho studentů pįišlo na vernisáž i na pįednáškuě která i mnĜ pįinesla nové poznatky o možných vztazích mezi umĜním a vĜdou. 27.10. 2002 - - Dopis teoretikovi A. Pohribnému do Ťarmstadtu : Probírala jsem s ním zahájení výstavy pražské malíįky Kateįiny Černéě která má být koncem listopadu. Žádala jsem hoě aby pįi té pįíležitosti proslovil pįednášku pro naše studenty i pro olomoucké umĜlce a také pedagogy. Poslala jsem mu materiály o našem novém pracovišti -Konviktu - obrovském barokním paláciě kde jsou novĜ umístĜny umĜnovĜdné katedry. Psala jsem dále : Chystá se plán na výstavy v galerii Konviktě ve všech prostorách chceme v lednu udělat velkou výstavu berlínské sochaįky Seefried Matějkovéě možnáě že ji znáš. Je to moje bývalá spolužačka ze stįední výtvarné školy v Praze, která nesměla za socialismu u nás studovat na vysoké školeě tak si proto požádala o povolení studia na Akademii v Berlíně v NDR a pak emigrovala na druhou stranu.-

73

Máme tu velmi nadané studentyě ale nikdo jim nevykládá o současném uměníě na teorii mají málo hodin a v nich se zabývají renesancí a barokem. Podle té pįednáškyě kterou jsi měl na vernisáži Klubu konkrétistů KK2 v Olomouci 14.dubna 2000ě soudímě že jsi jediný teoretik uměníě který se vážně zabývá energetickým pojetím světa a duchovními stavy jako pįedpoklady tvorby. Tu pįednášku si občas pročítám s rostoucím potěšením. Na univerzitě je již zavedená tradice večerů s názvem UMěLťCKÉ ŤťBATYě které poįádá naše Katedra výtvarné výchovy pro studentyě pedagogy a veįejnost každý měsícě máme všechnu audiovizuální technikuě a tak tě k pįednášení velice zveme a těším se na odpověď. Įíjen 2002 - - Všech pĜt kateder UmĜleckého centra univerzity Palackého UCUP podalo písemný protest proti umístĜní kovové plastiky jednoho restaurátoraě nazvané Nebeský globus, na nádvoįí Konviktu. Napsala jsem dopis paní rektorce, aby se podívala do ťncyklopedie českého výtvarného uměníě zdá autor je skutečnĜ svĜtový sochaįě jak ona sama įekla.- Asi za pĜt dnů pįišla hezky napsaná dlouhá odpovĜď o tomě že paní rektorka chce zastavit įízení o umístĜní sochy v Konviktu a dá za úkol architektoviě aby nalezl jiné místo. To se nakonec bohužel nesplniloě protože projektanti nádvoįí hodlali svůj projekt umístĜní plastiky hájit i pįed soudem. Ťopisem jsem se chtĜla sama pįesvĜdčitě zda dnes v t.zv. svobodném státĜ fungují demokratické principy a akademické svobody. - - Nové zkušenosti se studenty: vidímě že v hodinách kresby moje otevįenost a srdečnost zlepšuje jejich výkon. Často s nimi mluvím spíše soukromĜě potichuě stojíc u stojanu s jejich malbou či kresbouě Povídáme si nejen o technologii malby a o jejich fantazijních kompozicíchě ale i o tomě jak se jim bydlíě zda mají dost prostoru a klidu pro vlastní soustįedĜnou práci doma nebo na kolejích. Ťozvídám se od nich často hodnĜ pįekvapivé vĜci a snažím se jim pomoci.- Když shánĜli ateliérě upozornila jsem je na nabídku nebytových prostor na olomouckém magistrátĜě a vyšlo jim to. - - Často jsme spolu įešili i různé zdravotní ě osobní nebo psychické potíže. NĜkteré studentky mají hodnĜ silné vůleě dokážou ze sebe vydat veliké výkonyě a po takovém napjatém období se zhroutí jako bez vlády. Sama jsem pamatovala takové zkušenosti v dobách mého studiaě takže jsem si vytvoįila įadu preventivních metodě abych mohla pracovat v klidu a stále. Snažím se to mladé generaci pįedávatě když vidímě že mají takové potížeě které znám. - - Mám jednu studentku z Ůinskaě vytvoįila jsem pro ni samostatný pracovní program, dorozumívám se s ní anglicky. Aby dobįe pochopila, co jí navrhujiě obvykle jí jednou za týden dní píši anglicky nové zadání a různé postįehy o její výtvarné cestĜ. Zvláštní jeě že nezná proporce figury, a tak jí vytváįím takové úkoly v kresbĜě které by ji tĜšilyě aniž by musela lidské postavy zobrazovat. A právĜ tato finská studentka dostala cenu pįi ukončení workshopu prof. Wsiolkovského za volnou malbu na téma OKNO o mĜsíc pozdĜji. ZįejmĜ našla v sobĜ tvoįivou sílu a mĜla silnou vůli a intuici. 6.11. 2002 - - Poznámky o malbĜ : Hodně maluji. Pįi tom kladu důraz na čistou jasnou barvuě n a pravidelný rytmus v rozvržení plochy a zároveň i na vyloučení negativních myšlenekě pocitů a pįedstav. Vždy trvá dlouho než se pįedstavyě pocity a myšlenky (moje)ě dostanou do takového stavuě že se malba rozproudíě že jde malovat.- V posledních letech užívám v malbě pouze tįi hlavní barvy v nejrůznějších odstínech : červenáě modráě zelená. Jejich krása záleží na čistotě pigmentu.

74

Ťiplomní práce studentů : na naší veliké studentské výstavĜ na stĜnách dlouhé chodby Konviktu v 1.patįe záįí bionické kompozice ve velkých pastelechě které na výstavu donesla moje diplomantka Návratová. Je to série patnácti malebě které vytvoįila po dlouhém dvouletém studiu biologických forem. MĜla k tomu i pĜkný text.- - Krásné čisté barvyě čisté tvary – to je páteį té studentské výstavy u našeho ateliéru kresby a malby. Slavnostní zahájení činnosti UCUP na Konviktu. - Se zahájením činnosti našeho UmĜleckého centra v našem rekonstruovaném obrovském paláci bylo spojeno mnoho pracíě úpravě pįesunůě a to trvalo prakticky až do počátku listopadu. Samotné slavné zahájení bylo provázeno koncerty a začínalo velikým průvodem studentů v maskáchě vyrobených doma. Kočár s koňmi vezl pana „biskupa umĜní“ (dĜkan oblečený do pseudohistorického pláštĜ s baretem)ě kočár jej vezl z nádvoįí ve Zbrojnici do nádvoįí Konviktuě aby tam mohl promluvit nahoįe na vĜži ě zvané Židovská brána. VidĜla jsem tam i našeho ministra kulturyě bývalého divadelního režiséra, olomoučáka pana Ťostála. - Se studenty i pedagogy jsme se účastnili mnoha radovánek v budovĜ: divadlaě programů na chodbách a posedávání po učebnáchě kde byly plné stoly pochoutekě ovoce a nápojů. - - Já jsem pįitom debatovala s prof. Chadrabou o vydané historické knizeě zcela nové: Jezuitský konvikt. Večer bylo slavnostní pįedstavení barokní opery v atriu se známou výpravou naší absolventky Venduly Johnové. Byla to taková slávaě že jsme zapomnĜli na letité obtíže s umístĜním naší katedryě s její rekonstrukcí i na nedostatek základních potįeb. 15.11. 2002 - - Už nĜkolik mĜsíců si čtu česky Mondrianovy úvahy a podaįilo se mi sehnat také anglickou monografii. V ní jsem zjistilaě že ten nejznámĜjší styl Mondrianův – černé vertikály a horizontály s barevnými plochami – pochází od Thea van Doesburga !! Mondrian jeho objev okopíroval a bezostyšnĜ pįevzal. Možnáě že to je dnes normální. Pįesto jsem se stále znova vracela k jeho úvahámě z nichž nĜkteré se mne hluboce dotklyě jakoby byly psány pro mne. Má mnoho myšlenekě s nimiž mohu pracovat i vse studenty pįi hodinách kresby a malbyě napį.: - veškerou pozornost musíme věnovat kompozici – konkrétní zobrazení se uskutečňuje až kompozicí – teprve ona umožňuje realizaci zobrazení prostoru. Našla jsem velmi krásnou myšlenku o tomě že rytmus použitý v kompozici zvýšenou měrou tlumočí kosmický rytmus proudící vším . Zaujal mĜ jeho názor ěže člověk je konfrontován s faktemě že musí pįijmout jiné vidění – vidění s vyšším stupněm vědomí - Nejsou to samy věciě které uvádějí do uměleckého díla krásuě nýbrž vztahyě linie a barvy. Mondrian se stal pro mne jakýmsi druhým duchovním učitelemě tak jako pįedtím Ůr. Kupka – zapůsobilo na mne nejvíce jeho tvrzeníě že : všichni hledají vědomě nebo nevědomě to univerzálníě co tvoįí základ lidské podstaty - - poznání onoho univerzálního musí poskytovat největší štěstí v estetické oblastiě největší pohnutí krásou - - čím vědoměji je toto poznání univerzálního prožívánoě tím silnější je naše štěstí... Možnáě že tohle Mondrianovo poznání mluví o tĜch duševních stavechě které vidím na studentech a studentkáchě když pracují soustįedĜnĜ delší dobu pįi mých hodináchě nebo když donesou nĜcoě co sami vytvoįili a mají v sobĜ jistotuě že to udĜlali dobįe. Myšlenky Mondrianovy tvoįí jakousi ucelenou soustavuě promýšlel i toě jak můžeme chápat podstatu ducha a pįírodyě co to je pravé pojetí nitra a vnĜjšku Hledaný základ životaě náboženství ě vĜdy a umĜníě vší moudrosti a intuice vidĜl v Univerzálním principu.. Byl pįesvĜdčeně že temné pocity musejí stále více ustupovat vyššímu vĜdĜní. 75

Pįemýšlel i o bezprostįedním zobrazení Univerzálního.- Įíkalě že se substance ve skutečnosti zobrazuje skrze to Univerzálníě že se jeví skrze formy a barvy. Je tomu skoro sto letě kdy Mondrian įeklě že vývoj vědomí naší doby směįuje k abstraktnímu výrazu, vytváįí nový stylě že čisté vnímání nám ukazuje univerzální trvající sílu ve všech věcech… Vnímáme působení nitra navenekě na okolí kolem násě a můžeme nitro poznat a nazvat pravou skutečnou silou.- - - - - 7.- 9.11.2002 - - OLOMOUC : MťZINÁROŤNÍ SYMPOZIUM INSEA hlavní téma : VÝTVARNÁ VÝCHOVA A ŮORMY JťJÍ KOMUNIKACťě poįadatelem byla naše Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. - Vše probíhalo v novém krásném pįednáškovém sále barokního paláce v 1.patįe UCUP. Pozvaní umĜlci a pedagogové informovali o nových umĜleckých metodách práce se studentyě byly zde zástupci umĜleckých školě teoretici i tvůrčí umĜlci a pįímý kontakt s nimi dal našim studentům mnoho dalších zkušeností. - Účastníci sympozia si často prohlíželi vystavené práce v patrech celé budovy a v poslední den sympozia vedl prof. Wsiolkowski z Akademie v KrakovĜ pro naše studenty Workshop malby na téma OKNO (trval do 11.9.)ě který mohli účastníci sympozia INSťA sledovat podle svého zájmu. Workshopu se účastnili i zahraniční studentiě kteįí byli zrovna na stáži na KVV Olomouc a též dva studenti prof. Wsiolkowskeho z Krakova.- V životĜ katedry i v mém životĜ byla tato akce, spojující výtvarný workshop se sympoziem INSEA ěhodnĜ důležitá. Na sympoziu jsem mĜla pįíspĜvek – byla to pįednáška o Magii kresby a o experimentálních metodách výuky. - Prof. Wsiolskowski se svými dvĜma studenty každý den u mĜ snídalě pįi rozhovoru jsem se dozvĜdĜlaě co je nového v KrakowĜ v umĜleckém životĜě jaké jsou výstavy a co pįipravujíě a také jaké nové metody pan profesor se studenty vyzkoušel ve svém ateliéru malby.- Na tento workshop jsme dostali grant od mĜsta Olomouce také protoě že prof. Wsiolkowski je nositelem nĜkolika cen za vynikající pedagogiku a výukuě které mu udĜlilo ministerstvo školství v Polsku. 20.11.2002 - - TťCHNIZACť UMěLCť : dnes mi mladý technik z Univerzity zapojil na katedįe nový pracovní computer – prý mne pracovat s počítačem naučí za 10 minut !! - - Místo kresby jsme šli se studenty na pįednášku profesora Borise Jirků do Muzea umĜníě mĜl i promítání svého díla velice inteligentnĜ naprogramovánoě- hovoįil i o množství kreseb nejlepších svých studentůě dokládalě jak je vede k samostatnému projevuě nĜkdy místo aktu na výstavĜ klauzur visely záznamy energiíě a to B. Jirků hodnotil výbornĜ. 4.12. 2002 VÝSTAVA KATťĮINY ČťRNÉě ůALťRIť ICUP ZBROJNICE, OLOMOUC Tuto výstavu jsem jako obvykle pįipravila a zorganizovala sama včetnĜ plakátu a to protoě že Kateįinu Černou znám od dob studií na Akademii a vímě že její poetické obrazyě grafické listyě doplňované originálními textyě knihy i knížečkyě deníky i povídky mohou zaujmout i pobavit všechny studenty a inspirovat je k vlastnímu výrazu. Kateįina si pįálaě aby jí výstavu zahájil Dr. Arsen Pohribnýě a tak pįijel z Ťarmstadtu a udĜlal půvabnouě učenou pįednášku o jednotlivých obrazechě které v té podkrovní galerii vytvoįily jakousi oázu snů a radosti. Opravdu sny a romantické pįíbĜhy jsme mohli najít ve všech dílechě dokonce i v nové sérii koláží s olejomalbou, nazvané Andělé. A tak tiě kteįí milují poezii čistého srdce a humor s pįíchutí českého neodadaismuě si pįišli na své.- -Moje pįítelkynĜ Kateįina Č. pįespávala v mé novém 76

bytĜ v Univerzitní 12ě byla jím okouzlena a moje nové obrazy a průsvitné grafiky velmi chválila. 5.12.2002 - - EXPERIMENT KRťATIVNÍCH FOREM KRESBY: hry s liniemi a plochami se studenty večerní kresby na KVV. ŤĜlali jsme to již potįetíě tentokrát na velkých formátech papíru – do večerní kresby chodí studenti a studentky jiných kateder a fakult. Abych jim rozšíįila jejich pedagogické a psychologické schopnostiě pozvala jsem svou pįítelkyni ,psycholožku a arteterapeutku Ph Ťr Libuši Herinkovou z PlznĜ – aby zahájila program kurzu relaxační meditací s vybranou hudbou.- Já jsem potom vedla další část experimentuě v nĜmž studenti poznávali vlastnosti všech možných materiálů a formy jejich použití. Učili se uvĜdomovat siě jak dalece ovládají svůj jemný motorický systém v prstech pįi kresbĜ linií a kįivek. Pįitom jsme zase pustily hudbu a pozorovaly jsmeě že od počátku se spontánnĜ probouzí skrytá tvoįivostě která se u každého studenta či studentky projevovala odlišnĜ. - Koncentraci jsme prohloubily i tímě že jsme obĜ vedoucí odešly z ateliéru a nechaly studentky tvoįit samostatnĜ. – Ukázalo seě že začátečníky tato metoda zbavila ostychu pįed čistým papíremě že sami získali hodnĜ nových zkušeností s technikami kresby. NejdůležitĜjší byloě že sami mohli prožít kouzlo tvoįeníě aniž museli podstoupit dlouholetý obtížný výcvik kresby podle skutečnosti. MĜli živelnou chuť pokračovat i domaě a to je ten nejvzácnĜjší výsledekě který se ve výtvarné výchovĜ může stát. Na konci této práce jsme spolu s kolegyní psycholožkou v rozhovorech nad hotovými výtvory vyjasnily studentům i jejich sklony a temperamentyě skryté schopnosti a dovednosti, a cestu, jak rozvíjet pįedstavivost. -- -Z průbĜhu kurzu jsem natočila krátký videozáznamě který jsem použila pįi dalších semináįích s jinými studenty a pįi jednom sympoziu INSťA. 11.12.2002 - - Navštívili mne v Olomouci J. Valochě Ť. Chatrný a konkretista Nejedlý z Brnaě jeli se podívat na soubornou výstavu J. Lindovského v Muzeu umĜní. – Jejich návštĜva byla pro mne důležitá : mohla jsem jim ukázat obrazyě kresby a grafiky ze sedmdesátých letě které byly vytvoįeny v docela konkretistickém duchuě ale nebyla jsem pįi tom tehdy s nikým z konkretistů v kontaktu.- Prohlédli to se zájmem.VyprávĜla jsem jim o experimentu s psycholožkouě o objevování tvoįivých schopností studentů a Ť. Chatrný mi s radostí pįedal svou objevnou metodu kresby podle kamenu schovaného v dlaniě podle dojmu hmatu bez vidĜní. Student má pįi kreslení kámen v kapseě a jen podle hmatuě co na nĜm cítíě pįevádí do kresby. Ťaliborovi na tom jako zkušenému učiteli záleželoě volal mi ohlednĜ toho ještĜ druhý den. 22.12.2002 – - četba ze Sitchina : Setkávání s bohy - dozvídám seě že mocná impéria starovĜku - jako Egypt, Babylonieě Sumerě Sýrieě Chetité - mĜla prokazatelnĜ kontakty s kosmonauty z jiných planet. Sitchin to vyčetl ze starých sumerských tabulek. - - V této dobĜ začínám studovat rosekruciánské učení.-Také studuji ťvropské duchovní dějiny od Ůridricha Heera, je v nich historicky podrobnĜ popsána promĜna podzemní a skromné církve Kristovy na bohatou hierarchickou a byrokratickou organizaci s pevnými dogmatyě įádyě způsoby jednání a chováníě také otįesné pogromy na odpůrceě heretikyě templáįe… historieě o které jsem vůbec nevĜdĜla. 30.12.2002 - - Olomouc : pįíjezd sochaįky L. Seefried MatĜjkové z Berlína s manželem. Prošli jsme celou budovu Konviktu, aby se mohla rozmyslet , kam kterou sochu umístíě chystáme její výstavu. UdĜlali jsme i dohodu s managerem všech programů

77

UCUP a dohodli jsme termíny a plakát.- -Ťruhý den odjeli a zavolali mi ze Zlínaě že u mĜ zapomnĜli tašku se všemi kabely pro jejich kameru ětedy jsem vyjela do Zlína za nimi, k jejich dobrému známémuě divadelnímu a filmovému režiséroviě který poįádá česko-nĜmecké výstavy a pįedstavení v BerlínĜ. PozdĜji jsem se jedné takovéto výstavy účastnila. 8.1.2003 - - Ve studentské galerii VÝPAŤ zahájení výstavy kreseb a ilustrací Markéty Šimkovéě absolventky VŠUP v Praze. Zahájení bylo zdaįiléě s chutným občerstvením a živou hudbouě kterou skvĜle zaimprovizovali Petr Šmalec a Lukáš Burešě s novĜ sestrojeným vynálezem hudebního kolovrátku a se šamanským bubnemě též s dlouhou foukačkou vyrobenou ze suchého stonku obrovské rostliny. M.Š. vystavovala osobité a vtipné ilustrační kresbyěplné fantazie a humoruě s jasným puncem Šalamounovy školy. 9.1.2003 - ZÁPOČTY Z KRESBY: mĜla jsem až neskutečnĜ krásné dojmy ze závĜrečných pracíě které pįinesli studenti a studentky k zápočtu. Jejich kresby a malby mi potvrdilyě že jejich schopnosti se mohou rozvíjet i na samém počátku. Byla na nich vidĜt velká vynalézavostě odvaha a statečnostě chuť utkat se s problémem nebo s úkolem. NĜkteįí z nich se účastnili experimentu kreativních her s materiály na večerním aktu s psycholožkou. Jeden student pįinesl cyklus výbornĜ cítĜných aktů - nebyly to studie, ale samostatné výrazy jeho prožitků. V závojích roztíraného uhlu se vynoįovaly a ztrácely formy a bylo to tak originální pojetíě že se mi zdáloě že byl v tom daleko dálě než ty naše upachtĜné studie ve stejném vĜku v šedesátých letech na Akademii. Jeho kresby jsou svobodnéě koncentrované, dĜlané s nadšením. Leden 2003 Pįipravuje se výstava Klubu konkretistů a katalog k této výstavĜ. Únor-červen 2003 : organizovala jsem výstavu L. Seefried-Matějkové ŽIVÉ SOCHAĮSTVÍ v Uměleckém Centru UP. - - Ve tįech podlažích Konviktu v Olomouci je to první velká výstava v našem novém pracovišti. Vystavené dílo pįedstavilo průįez dlouholetou prací sochaįkyě původem Češkyě která studovala v BerlínĜ na Akademii umĜní a potom tam zůstala na celý život. - Pozoruhodné jeě že její figurální práce vznikají úplnĜ zpamĜtiě modeluje své vize imaginárnĜě a tak jsou zajímavé i pro naše studenty. V pįízemí UCUP v atriu byly soustįedĜny plastické výrazy tragických situací človĜkaě opuštĜného v dnešním svĜtĜ. Na výstavu se pįicházeli dívat i lidé zvenčí a oživovala chodby a schodištĜ barokního paláce celé tįi mĜsíce. 14. 3. 2003 PRAHA - - Navštívila jsem České muzeum výtvarných umĜní - s Dr. Kįížem mluvila o mé budoucí retrospektivní výstavĜě o spolupráci s AJG. Doporučil mi určitý postup jednáníě nabídl spodní románskou místnost ČMVU pro instalaci průsvitných grafik. 22 .3. 2003 - - V televizi poučný mladý filmě který natočil absolvent AMUě o tomě že svĜt je pro nás výzkumný ústavě že se učíme chybami a můžeme jim įíkat zkušenosti. Musíme poznatě že tady musí být všeě i ty nejvĜtší katastrofy.- - - V mém novém olomouckém ateliéru se odráží svĜtlo slunce od protĜjší barokní fasády Ale svĜt je sužován starostmi s válkou v Irákuě která začala pįed tįemi dny. Je to společná zkušenost milionů dušíě ale je dvojznačná – je to hrubé vmĜšování do vĜcí druhého státuě nĜkteįí tvrdí naproti tomuě že režim Husajnův je nebezpečný a krutý pro celý svĜt. -

78

- - V uličce u teologické fakulty jsem dnes slyšela tichý hlas z oknaě který hovoįil o duši a zjeveních: Zjevení nadpįirozená jsou velmi potįebná,- a následovalo mnoho vĜt o zázracích – zįejmĜ to byla část pįednášky pro studenty. Vtom mne zastavil student Jan B.ě který si chystal diplomovou práci na téma kįesťanského umĜníě hovoįili jsme o tomě že umĜní je už od prehistorie vlastnĜ svou podstatou náboženské. 23.3.2003 - - Pįipravuji s pįítelkyní psycholožkou z PlznĜ nové kreativní metody práce se studenty. Poslala mi text pįednášky: Psychologické základy kreativity. Pįijela až z PlznĜ a byla pįítomna pįi mé výuce kresby pro 45 učitelek základních a mateįských škol v dálkovém studiu. - Učím je na takových hrových postupechě které by mohly dobįe použít ve své praxi. Byly to dvĜ hodiny osvĜžení i pro mne. Hovoįila jsem o hrách v prostoru a v plošeě dávala různé hrové úkoly (hry hranolů a krychlí v kosmuě návrhy nábytku budoucnostiě návrhy nápojových souprav pro vlastní domácnost atd.). V tomto roceě kdy končím na pįání vedení katedry svou práci se studentyě se mi podaįilo objevit a zapsat nĜkolik dalších tvoįivých metodě a začalo se mi dobįe učit… Nový experimentální program ŤÍLNY KRťATIVITY - duben- květen 2003 Byly to pįednášky a debaty, spojené s kurzy večerní kresbyě které jsme s kolegou doc. Jochmannem a PhŤr. Herinkovou tįikrát prozkoušeli na smíšených skupinách studentů. Každá dílna začala krátkými pįednáškamiě druhá delší část programu obsahovala výtvarnou praxi. - - Pįednášky jsme si rozdĜlili takto : Psychologické základy kreativity-PhŤr.Herinkováě Zkušenosti z vlastní praxe i z práce se studenty-doc. Jochmann, Otevįení pįedstavivosti kreativními technikami - doc.Puchnarová.- Po pįednáškách probíhala vždy diskuzeě po pįestávce pįišla druhá část programuě kdy na obrovské formáty rozvinutých rolí kladívkových papírů tvoįili studenti na zadaná témata velké barevné kresby kįídami .MĜlo to jednu novou zvláštnost : výtvarná práce byla zahajována meditačním cvičením.- - Témata jsme zadávali stįídavĜ a z celého praktického průbĜhu studentského malování a kreslení jsem natáčela videofilm. Po skončení práce se zajímali studenti o názor psycholožkyě která na požádání udĜlala profesionální rozbor nĜkterých maleb. Tyto experimenty ukazovalyě jakým způsobem by mohli sami studenti tvoįit nové výukové metodyě a jak by se dala dobįe využít moderní psychologie pįi výtvarné výchovĜ. Jak įíká C.ů.Jung: Tak se zdánlivé všechno neviditelné vnitįní stává viditelné vnějším. 3.4.2003 BťRLÍN :– - u sochaįky L.. Seefried Matějkové - návštěva na tįi dny Ludmila má veliký ateliér s okny do pįírodyě tam sedĜly její nové sochy: v životní velikosti Lidé v metru, įada sedících pasažérů- bĜžní všední lidéě velké figury z keramikyě které ale modelovala zpamĜti. Mám od ní fotografie, jak mezi nimi sedím. Prohlíželi jsme v pįilehlých místnostech sklady figurě imaginárních portrétůě menších skic.- VidĜla jsem to jako velmi rozsáhlé a pracné dílo človĜkaě toužícího po duchovním obrození svém i ostatníchěplné idealismuě ale i zobrazujícího velká utrpení a tragedie.- Kunstgewerbemuseum : dlouho jsem s dcerou prohlížela krásné sbírky umĜleckých įemesel od stįedovĜku do současnosti.- Museum Guggenheim : výborná výstava Suprematismus K. Maleviče.-Pįekvapily mne malé formátyě obrazy 36x 31 cmě hodnĜ krásných kreseb malého formátuě ty evidentnĜ sloužily jako pįesné pįípravy k obrazům. SvĜtlé obrazy s dvĜma obloukyě bílými na smetanovĜ bílém podkladuě 79

jsem nikdy nevidĜla. - Národní Galerie Berlin: úžasné obrazy a sochy ě nejvĜtší svĜtové špičky od gotikyě pįes renesanciě baroko až k Rembrantovi a Boschovi.- PERGAMON MUZEUM : poprvé v životĜ jsem mohla prohlížet pravé sumerské reliéfyě Ištaįinu bránaě asyrská božstvaě stromy života.! - Zakoupena kniha o historii ornamentu. 10.- 17.4.2003 - - Moje poslední pįijímací zkoušky studentů na KVV UP v Olomouci. Mým úkolem bylo zadávat témata zkoušky z kresby. Snažila jsem se je zadávat novým způsobem: první úkol bylo zátiší v prostįedí ateliéruě druhý úkol - kresba na téma živly. Ťruhou část jsem chápala jako zprávu z jejich vnitįního svĜta: jak umĜjí zpracovat své pįedstavyě jak jsou pohotoví a tvoįiví. Mohli si vybrat ze čtyį živlů témaě které jim bylo blízké. - - Když jsme s kolegy v pįijímací komisi společnĜ vybírali práce nových uchazečů o studiumě domlouvali jsme se porozumĜním na základĜ dlouholetých zkušenostíě šlo to rychleě vzájemná dohoda o úrovni pįedkládaných kolekcí byla okamžitáě vždy jsme vybírali ty nejnadanĜjší adepty. Ta péče o mladou generaci začíná již zde - dobrým výbĜremě a všichni se pįi tom snažíme udĜlat to co nejlépe.Ťalší pįijímací zkouška z kresby pro studium učitelství 2.stupně ZŠ : tįi skupiny po šestnácti osobách jsem vždy hezky pįivítala a popįála jim dobrou náladu do kresbyě pįečetla podmínky zkouškyě které jsme vždy nechali viset v místnosti na dveįích po celou dobu práce. Jejich zátiší bylo daleko jednodušší. Básnivé ukončení mého dvanáctiletého vyučování: Učila jsem také malbu ve 2st. učitelstvíě zadala jsem nová témata: návrhy kobercůě jejichž základem by mĜlo být studium kultur pįírodních národůě také znalost zákonů ornamentiky. Bylo pro mne zážitkem hovoįit o umĜní pravĜkuě starovĜkuě o indiánskémě africkémě mayskémě aztéckémě čínském umĜní. Na základĜ takového poznání můžeme v sobĜ nalézt vnitįní obrazy a začít tvoįit své vlastní ornamentyě studovat pįi tomě jak které barvy působí na človĜkaěmĜli bychom tedy znát nauku o barvách a psychologii barev. - 23. 4. 2003 od 14hod báječná výuka : dívky 1.ročníku učitelství pro 3. stupeň rozložily po ateliéru své kosmické inspiraceě kterými se zabývaly od února. Všechny došly k originálnímu samostatnému výrazu. - - Na závĜr jejich semestru jsme z jejich prací instalovali pįitažlivou výstavu KOSMICKÉ SNěNÍ ve studentské galerii Výpad. Malby působily samy o sobĜ jako výraz nečekaných a nových prožitkůě pojila se v nich zkušenost s určitými vĜdeckými poznatky a s poetickým pojetím mladé generace. Nové vĜdĜní a nový pįístup je ekologický. To nás učíě jak být ve svĜtĜ doma – studentky myslely na to, jak jsme doma v kosmuě jak bydlíme v kosmu společnĜě nikoliv každý sám. – Výstava prokázalaě že má smysl fantazijní tvorba studentů již od prvního ročníku. - - Pįi společném posezení v čajovnĜ jsem zmínila svůj hluboký vztah ke kosmu a astronomii jako vĜdĜ a prozradila jsem jimě že jedna má bývalá žačkaě která se stala įeditelkou hvĜzdárny ČBě jednu z objevených planetek naší planetární soustavy nazvala Puchnarová. 24.4.2003 - - ŤOBĮICHOVICť : PhŤr. Hana Blochová RnŤr. poprvé navštívila můj ateliérě pįitom pronesla půlhodinovou pįednášku o tomě co vidí v mých obrazech a grafikách. - - Dohodly jsme se na spolupráciě zejména na budoucím natáčení 3Ť videofilmu. PozdĜji na mých výstavách vystupovala koncertnĜ s cykly stįedovĜkých skladeb (zpĜv Ě hra na nástroje). 80

25.4.2003 - Olomouc : oslovila mne pįednáška prof. Z. Neubauera : Živly jako archetypy ekologického myšlení. Pįednášel na naší univerzitĜ a pak v Divadle hudby- byla to každoroční akce ekologů. Poznámky k malbĜ : O GEOMETRII : Rudolf Steiner- ze životopisu : Když mi bylo 9-10 let, objevil jsem knihu GEOMETRIE. Hltal jsem ji s nadšením. Po dlouhé týdny byla má duše naplněna podobností trojúhelníkuě čtyįúhelníkuě mnohoúhelníkuě učarovala mi Pythagorova věta. Toě že je možné duševně prožívat vnitįně nazírané formy bez vnějších smyslových vjemůě to mne navýsost uspokojovalo. - - Chápat něco čistě v duchu mi poskytovalo vnitįní radost. ŤÍKY ůťOMťTRII JSEM POPRVÉ POZNAL ŠTěSTÍ. Vytváįím nový pįedmět výuky : pįednáška z kresby na téma Architektonika. Ukázala jsem studentům praktický postupě jak výtvarník začíná spolupracovat s architektem pįi zadání zakázkyě jak se mají číst projektyě jak se pracuje od malých skic a návrhů k vĜtším a nakonec provedení detailu v materiálu. Pįinesla jsem spousty vlastních návrhů pro realizace výzdob v architektuįeě tlusté folianty skicě portfolia a fotografieě promítala jsem i nástĜnné malby z Bauhausu (z knihyě kterou jsem nedávno dovezla z Berlína). Myslímě že to byla dobįe pįipravená pįednáškaě doplnila jsem ji dvoudílným filmem z nauky o perspektivĜ. Tak jsem naplňovala požadavek vedení katedry, aby studenti dostali praktické návodyě jak uplatnit výtvarné poučení v životĜ. Jedna studentka v závĜru mého pedagogického působení mĜla na téma výtvarné výzdoby architektury u mne diplomní práci. - - - Oponentura diplomních prací TIŠÍ SPOLťČNÍCI Studentka Martina K. odevzdala soubor kreseb velmi stįídmých a s naprostou pįevahou čisté linie realizovaných. Byla to vlastně kresba jako paměť prožitkuě zaznamenávala působení duše věcíě duše místa – zaznamenávala i toě jak reaguje její vlastní duše. Bylo pro mne nesmírnou radostíě když jsem si pįečetla její vlastní slova: „Neustále se dostávám do role žákaě který se každým dnemě každým rozhlédnutím kolem sebeě každou kresbou a každou zkušeností s kreslením učí.“ Není to pro nás učitele velkým vyznamenáním ř Ve své teoretické práci rozebírala symboliku témat : oknaě dveįeě místa i obydlí. Velmi zajímavě se zabývala díly malíįůě kteįí zobrazovali interiéry. Pro mne bylo pįekvapenímě že ve svých grafikách úplně vynechala jakékoliv náznaky módní zábavné výpravnosti.Jejím objevem byl velká prostotaě skromnostě jednoduchost výt. díla. Ukázalo seě že je bytostnou grafičkou a sama o sobě napsala: „ůrafika je má pįítelkyněě má radost. ůrafika je tajemnáě nevyzpytatelná a samostatná“. Ťalší diplomní práce Jany H. vycházela z inspirace labyrintemě pįedložila cyklus malebě pįekvapivý živými proměnami tvaroslovíě výraznou mladou barevností a básnivým obsahem. Její veliký obraz Můj labyrint byl výrazně záįivě barevný a skoro konstruktivisticky komponovaný. Ťalší obrazy V bludišti myšlenekě Minotaurus a Zvíįeě které vymyslel Ůranz Kafkaě jsou také čistě konstruované stavby. A tak snad jen Veselé Ariadnino klubko cosi z labyrintu pįipomínáě patrně inspirované Hundertwasserem – je to její „šťastný labyrint“ě o němž autorka píše v textu. Pojala jej jako několik fiktivních dopisů mezi Minotaurem a autorkou. S výrazným literárním nadáním důsledně rozebrala téma labyrintuě jak se vyskytuje v literatuįeě výtvarném umění a architektuįe od starověku až po dnešekě a tedy zkoumala

81

důkladně starou įímskou báj a došla ke zvláštně psychologickému závěruě že Minotaura má každý člověk v sobě. 28.-29.5.2003 - - A zase zápočtyě konec studijního rokuě slavnost pro učitele, pokud je vývoj studenta dobrý. Já jsem byla pįísný pedagogě neboť bez práce nikdy nebyly koláčeě a tak tįi lidé dostali odklad na další termíně protože donesli málo prací. Ťlouho jsem s každým hovoįila a docela s tím souhlasili – protože jim to bude k dobru. - - Velkou radosti i poučení mi způsobila práce Jany P.ě s níž jsme hovoįily o metodáchě kterými by učila na ZUŠ kresbu hlavyě o tomě jak by začala inspirovat své žáky k volné tvoįivé aktivitĜě k fantazijní práci. VyprávĜla o zkušenosti s oborem dĜjin umĜníě který zároveň studuje na ŮŮ a bylo znátě jak mladého človĜka může utváįet odborné studium pįed vstupem na VŠ. S nadšením líčila vynikající vztahy mezi žáky a učiteli na SUPŠ ve ZlínĜě jak ideální prostįedí tam byloě co se tam naučila.- - Byla také na mém večerním kurzu kreativity s psycholožkouě z tĜchto experimentů si mnohé vzala pro vlastní volnou tvorbuě mluvily jsme o vztazích studentů k současnému svĜtovému umĜníě a nejen toě ale i o nutnosti ochránit si zdraví a klid v podmínkách studia a dvou fakultách soubĜžnĜ.- Chystala se do Londýnaě tedy jsem jí mohla doporučit návštĜvu Tate galery a dalších muzeí a galerií. – SamozįejmĜ jsme spolu rozebíraly její díloě její objevy v menších barevných pastelech jsem doporučila pįevést do vĜtších obrazů. To vzala vážnĜ a pozdĜji v dalším semestru její obrazy visely v prostorách katedry. 9.6. 2003 - - POSLťŤNÍ PLťNÉR Sť STUŤťNTY U MěSTA POLIČKY.- - Než jsme se dostali do chaty v pįírodĜě chtĜli mi studenti ukázat výstavu Veroniky Bromové v centru mĜsta a pįesvĜdčovali mne upįímnĜě že to není dobré umĜníě což mi udĜlalo radost.- OdjíždĜli jsme potom autobusem do nádherných lesnatých kopcůě kde si studenti sami našli za pomoci rodičů místo na malování. Já jsem tam s nimi pobyla jenom jeden deně udĜlali jsme společnĜ programy a plány práce a dohodli jsmeě kdy mi pįinesou svá díla k zápočtu. - - To byl můj druhý experiment s kurzem malby v pįírodĜ bez pįítomnosti pedagoga. V prvním pįípadĜ to fungovalo zcela bezchybnĜě když mne malby studentů a studentek, kteįí udĜlali daleko více práceě než když my pedagogové jsme se namáhali jim vštípit krajináįské základyě- - tedy jsem se odvážila druhý experiment provést zcela otevįenĜ a studentům jsem na rozloučenou įeklaě že mám možnost jet s teoretiky na Biennále di Veneziaěa to právĜ v dobĜ plenéru. Įekla jsem jimě že doufám že toho hodnĜ namalujíě ale mé očekávání bylo daleko pįekonáno jejich výkonem. - - Tyto plenéry bez dozoru pedagoga jsem pak začala osobnĜ jako kreativní inovaci doporučovat ostatním kolegům. BIťNNÁLť ŤI VťNťZIA 2003 - - V autobuse od cestovní kanceláįe ARS VIVA sedĜli známí umĜlci : náš minulý biennalista J. Surůvkaě výtvarník Lysáčekě Vl. Havlík s ženou Jarmilouě kolegynĜ doc Jarka Severováě teoretičky Rousováě Klimešováě umĜlec S.Klimešě dále různé redaktorkyě teoretici umĜní – jeli jsme na zahájení československého pavilonu. Tam promluvil Ťr.Tomáš Vlčekě natáčela jsem to na videofilm.- - Z tohoto biennale jsem nebyla tak rozčarovaná jako minule: bylo zde více malovaných vĜcíě hodnĜ obrazů; neuvĜįitelnĜ mĜ zaujala velká kovová plastika složená z vĜtších naleštĜných geometrických plochě mohlo se do ní vstupovat a procházetě pozorovat tisíce odrazů 82

vnĜjšího svĜta i lidí. Zdálo se miě že zhmotnila onu teorii o BuddhovĜ síti skládající se z nespočtu drahokamůě vybroušených do nespočtů plošekě které v sobĜ odrážejí ostatní drahokamy v síti. 3.7.2003 Olomouc : - - Ťopoledne si objednávám vlastní notebook. Je to pro mne důležitý krok.- -Včera pįijela L. Seefried MatĜjková s manželemě budou pracovat na instalaci její výstavy na zámku NámĜšť nad Oslavou. Ťruhý den jsme tam pįijeli a museli již hotovou instalaci pįedĜlat kvůli osvĜtlení a neodbornému umístĜní soch. 5.7. 2003 POLYEDRY - - Pracuji na skicách nových prostorových konstrukcíě které bych chtĜla mít na mé výstavĜ. Pįedlohy jsem pįevzala od Leonarda da Vinciho. Pįi návštĜvĜ zámkuě kde ve Ůrancii Leonardo pobýval ke konci životaě jsem si koupila publikaci starých reprodukcí jeho prací a nákresů. Jedna stará rytina z 16.stol. zobrazovala dįevĜné prostorové modely mnohostĜnůě kterých Leonardo pro své potĜšení vyrobil dokonce padesát dvaě pozdĜji si je koupil nĜjaký vévoda do svých sbírek. Pro mne nĜkteré polyedry znamenaly velké soustįedĜní duchaě nĜco jako vrchol vnitįní geometrieě tak jak to napsal Steinerě že poznal štĜstí prožíváním tvarů jen v duchu. A tak zavĜšení průhledných konstrukcí mnohostĜnů mezi mé obrazy sítí a závĜsné průhledné grafiky v plexisklechě znamenalo pro mne utopickou šťastnou geometrii a vnitįní soustįedĜní duše. 14. 7. 2003 - - Odjezd na 10-ti denní léčebný pobyt do lázní Jeseník s pįítelkyní psycholožkou PhŤr. Herinkovou. MĜla jsem tak možnost probírat s ní mnoho vĜcí kolem tvoįivostiě o tomě jak pracuje naše myslě tedy o tvoįivém myšleníě o vnitįním įízeníě vnitįní energiiě o dušiě o vĜdomíě životní síleě o duchovní energii. Hovoįily jsme hodnĜ o vnímání umĜníě o duchovní funkci umĜní; vše bylo podloženo jejím jungiánstvím. NĜkteré z úvah jsem psala do počítače. Počátek záįí 2003 Od H. Blochové pįišla mailem informaceě že astrofyzik Spunar (USA) spočítalě že nastane svĜtové kataklyzma v r. 2012. Dokonce mi poslala odkaz na jeho www stránky. - - S H. Blochovou upįesňování koncepcí na prostorové instalace mé putovní výstavy na posvátných místechě tamě kde jsou energeticky silné body (severníě stįedníě západní Čechy). Instalace : postupné odhalováníě syntéza svĜtlaě zvukuě prostoruě barvy. Moje obrazy jako univerzální mikro a makro struktury – pro každý prostor jeden obraz. - - Součástí vernisáže by byla projekce 3Ť. Využít svĜtelných vibracíě instalace průsvitných vĜcí pįed vysoká okna v klášterech (princip stįedovĜké vitráže). VyprávĜla podrobnĜ o pįedstaveníě komponovaném k Ň50.výročí založení Českého Krumlova. Tam dĜlali pro mĜsto komponované animace – 3D film, byla to projekce na obrovské plátno visící od zámku pįes vysoké skály dolů až nad hladinu įeky Vltavy. Promítaly se tam symboly živlůě Šalamounovy hvĜzdyě animace krystalůě zodiak – všechna znamení horoskopuě mezi tím platónská tĜlesaě krychle a. polyedry. Radily jsme se s H. Blochovouě jak bychom provedly natáčení s mými obrazy a tvary, aby vznikla svĜtelná harmonická koncepce. 14.9.2003 - - Výstava současného českého umění O TECHNICE v ČMVU Praha: Byla obsazena nejzvučnĜjšími jmény žijících pražských tvůrců J.Načeradskýě A.Veselýě J.Vágnerě L.Rittsteině B.Ťlouhýě L.Pįibylě Sýkoraě Rónaě Zippe – ten mne 83

nejvíce pįekvapil svým autorským počítačovým programem Urbánní struktura 2001 s projekcí záįících barev červenéě modré a žluté. Róna tam nainstaloval černou tĜžkopádnou tumbu komorních rozmĜrů a Město s bombou, oba objekty tmavé a hrozivé. - Lidé se dobįe bavili v interaktivním zvukovém poliě kdy je pįedvádĜna v temném prostoru tzv. umĜlá inteligence : Projekt Mneme od F. Diaze. Mneme reaguje na zvukě svĜtloě pohybě teplotuě instalace se scanujeě na síti tečou data – vlny, vypadá to jako tsunamiě jako hra bílých pavoučích noh – pįi zvucích se ukáže obrys postavy v pohybuě umĜlá bytostě samogenerující organismus. - Bedįich Ťlouhý, dįíve klasický malíįě vytvoįil obrovský nefungující hrací automatě krásná barevná škála na dĜleném terči a pod ním barevná klávesnice. Vedle stál tentýž automat totálnĜ zničenýě spálenýě ohoįelýě uvnitį mnoho trubek zastįíkaných barvou. Nápis na lesklém chromu hrací skįínĜ ŤLOUHÝ PRAQUť TONť MIXER nenechá na pochybách nikoho. Autor si pojmenoval dílo po sobĜě dílo obrovské a beze smyslu. -J.Vágner tam mĜl relaxační rádio – komická hįíčka z průhledného plexisklaě uvnitį byly vidĜt všechny spojeě nahoįe mĜlo anténuě nĜkolik zelených trychtýįů a části vodovodní baterie. Pįesto rádio hrálo české stanice. - Jedno video zobrazilo įezání televize motorovou pilou – čisté potĜšení z destrukce – bezradnĜ na to pohlížím a nevímě co s tímř - J. Načeradský: dvĜ velká plátna 200x200 cm – konstruované kružnice na svĜtlém okruě diagonályě geometrie – ale bez zákona. Vedle toho stálo obrovské kįivé kolo A.Veseléhoě sestava ze starého železaě která by mohla být pojízdnáě kdyby to výstavní dozor dovolil. Obvyklý pįípad výstavě které jsou pomníkem určitého teoretikaě který si je vymyslel. - ROUDNICE : Výstava pįítele a výborného malíįe PAVLA NťŠLťHY : ZÁZNAMY SVěTLAě vernisáž v zámku Roudnice n. L. – je to 52 pastelů - 52 meditací o cestĜ dušeě o její promĜnĜ ve vesmírné energieě o vítĜzství nad bolestí a utrpením. Pavel Nešleha pįed 5 dny odešel z našeho svĜta. Oblastě kam vystoupila jeho dušeě je naznačena v tomto cykluě který dĜlal v období svého léčení jako vítĜzný vstup do jiných dimenzíě jako pįechod z bolesti do bezbįehé záįeě do tiché a jemné radosti – tomu nás Pavel bude učit… - Konec záįí 2003 Objevila jsem krásný text od J.A.Komenského - VIA LUCIS. To by se určitĜ líbilo P. Nešlehoviě ačkoliv si myslímě že o tom dobįe vĜdĜl. Komenský píše: Vnitįní světlo je záįeě zažehnutá v mysli rozumného tvoraě osvěcující ji a įídící ji na jejích cestách. A toto světlo je trojí: světlo rozumuě vůle a citu. - - Věčné světlo je ona lidským smyslům nepįístupná záįě v níž pįebývá bůh a v níž pozoruje jednak sebe sama jako pramen veškeré blaženostiě jednak všechny formy všehoě co je a může být mimo něho. Tvorové se na tomto světle podílejíě zírají blaženě na boha a bohatě v něm prožívají radosti bez konce. 7.10. 2003- - Porada s Dr. H. Blochovou, Praha- Koncepce CHRÁM ŤUŠť SpolečnĜ pįipravujeme projektě který bychom chtĜly uplatnit u OSŮ v Praze. Projekt se týká spojení výtvarného a hudebního umĜníě koncertůě výstav a divadla. 12.10.2003 - - Znovu se vracím k úvahám Ů. Kupky (kniha : Tvoįení v umění výtvarném) Subjektivní svět rovná se umělcova duše. Subjektivní oblast vnitįního životaě zrcadlo pįetvoįené skutečnosti a vidině se nazývá ŤUCHOVNÍM ATťLIÉRťM. Ten pojem duchovního ateliéru se hodí na všechnoě čemu jsem se snažila studenty a studentky naučitě zároveň i na toě co jsem po léta dělala sama. Možnáě že to je charakteristika vůbec mé činnosti.Kupka pozoruhodně píše o duši umělcověě zįejmě se zabýval už tehdy psychologií. Psal o velké 84

míįe intuice a instinktuě které se projevují ve všech duševních hnutích umělceě psal také o vizích a pįedstaváchě o spontánní inspiraciě o náhlé viziě která zazáįí jako jiskra. A to již pįed sto lety. 13.10.2003- - Práce na dalších obrazech : varianty na SÍTě – červenáě modráě zelená v průnicích – jejich objevování a mizení – daįí se ponor do záįící barvy. 16.10.2003 -- Byla jsem na vystoupení H.Blochové : zpívala sefardské a gotické písněě Praha 19.-29.10.2003 - - KRÉTA na deset dní s dcerou a vnukem : čistá divoká pįírodaě mezi skalami ještĜ įímské mlýny.- - Cesta do monastýru Piso Perelli s výbornými įemeslnými detaily v kameniě všude byly geometrické ornamenty. Kostel hlídal įecký mnich v černémě ikonostas velmi zdobnýě malby od mnichů v naučené manýįe. Vnitįek kostela pįeplnĜný ikonamiěvůnĜ kadidlaě staré melodie hlubokých chorálů. - Ťole u moįe obrovské kusy staré lávy, vymleté moįskou vodou do nejbizarnĜjších tvarů a jeskyňě toho jsem si užila pįi všech cestách i na Faistos, Grotis nebo na Matalu. Rhetymno : archeologické muzeum – nádobky z jeskyní Ň000 let staréě nástroje na šitíě závaží na tkaní.- - Malované keramické truhly: skvĜlá jednobarevná štĜtcová malba volným jistým tahemě symbolika spirálě kįivek a vlnek. Kresba spirálového ornamentu je podivuhodnĜ symbolická: čtyįi kįivky vymezují obrazec a spirálu a pįitom se propojují s ostatními obrazciě vytváįejí pole.- - BĜhem pobytu na KrétĜ znovu studuji Kupkovy teorie. - Mám více času na další studium a praktikování duchovních cestě když už nejsem trvale vázána prací na univerzitě. Prodělala jsem jedno školení essejského léčeníě začala jsem studovat angelologiiě channeling a zúčastnila jsem se dvou velmi dobįe vedených semináįů o kontaktech s anděly. Prohloubila jsem své znalosti šamanismu a na závěr mne vedoucí kurzu tak nabila energetickyě že jsem pociťovala stálé teplo i pįi velkých mrazech. 13.11.2003 - - Kolaudace mého nového topení v Ťobįichovicích – velmi důležité 18.11.2003 - - Pįednáška L. Kesnera na VŠUP : O SMYSLU OBRAZU – o porozumĜní.Pįednáška se zabývala vizuální komunikacíě byla spíše technicistní než estetická. Na pįíkladech biomedicinálního zobrazení se snažil ukazovatě jak můžeme porozumĜt nĜjakým strukturámě napį. identifikovat patologii.- Promítal sagitální įez mozkuě špionážní snímekě kosmickou mlhovinu a starý čínský pįedmĜt. Tak vysvĜtloval porozumĜní obrazuě ikonografii a luštĜní symbolůě hledání skrytých významů. Zmínil také Gadamera a mluvil o vytváįení zdáníě o slavných iluzích. I když promítl asi dvĜ výtvarna dílaě zabýval se spíše neurobiologií a robotikou a rozeznáváním morfologie pįi vĜdeckých výzkumech. Ze svĜta 15.století se zabýval vztahem objednavatele a malíįe více než porozumĜním obrazům. A tak nejpravdivĜji na mne zapůsobila jediná jeho vĜta : Nemůžeme mít jistotuě že rozumíme správněě protože obraz má ukryté obsahyě které na nás působí později. Listopad 2003 - - Poznámky o malbĜ: - Stále více se zabývám léčivou funkcí umění. Už dlouho používám barev v jejich nejčistší podoběě o kterých se v psychologii tradujeě že mají pįíznivý účinek nejen na dušiě ale i na tělesný stav člověka. V nových cyklech obrazů a průsvitné grafiky mohou působit energieě když sluneční světlo prochází barvou v průsvitné

85

graficeě může tím působit i dobrá kosmická energie na bytosti i rostlinyě jak jsem se dočetla v jedné pįeložené práci o výzkumech v zahraničí. 20.11.2003 - - V Plzni s L.Herinkovou na výstavĜ ORNAMENT V ČťSKÉM UMěNÍ – obrazy současných malíįůě vĜtšinu z nich znám osobnĜě mnohdy užívají záįivých barev. Pįímo na výstavĜ jsme podnikly výzkumě které z nich mají pozitivní účinky. Hovoįily jsme o obrodné léčivé síle barev a tvarůě vyjasnily se mi nĜkteré pojmy. Ťomluvily jsmeě že L.H. napíše teoretický článek o zkušenostech s našimi studenty. Počátek prosince 2003 - - Zadala jsem zhotovení konstrukcí polyedrů podle mých výkresů známému įemeslníkovi v RadotínĜ - bude je mít hotové do mé výstavy v galerii Caesarě která bude v lednu. 10.12.2003 jsem od nĜj vidĜla hotový prototyp z mĜdĜného drátuě který ohýbal podle kovové šablony. Celý průhledný mnohostĜn nastįíkal na bílo a byla jsem skutečnĜ nadšenáě že našel metoduě jak konstrukci jednoduše vyrobit. Įíkali jsme tomu pracovnĜ drahokamy. Na základĜ tohoto setkání v jeho radotínské dílnĜ vytváįel další konstrukceě ta poslední mĜla uvnitį zavĜšený ještĜ jeden malý polyedr. 5.12.2003 - - V místní galerii Salón NO.1 v Įevnicích : vernisáž výstavy Ant. Málka, mého dávného spolužáka z AVUě který žije stįídavĜ v KolínĜ n.R.ě JindįichovĜ Hradci a v buddhistických zemích - právĜ odtud pocházely kresby a obrazyě které vystavoval. Byly to tužkovéě perfektnĜ realistické záznamy prastarých obrovských soch v Ankgor Vatu a v Kambodžiě které byly obepnuty obrovskými koįeny stromů jako chapadly chobotnic. VyprávĜl miě že tam byl jako host s českou výpravouě a že když kreslil v tropechě musel si nejdįíve vysypat velký kruh práškem proti mravencům a do nĜj si postavil svoji stoličku. MĜl tam i nĜkolik portrétů svých pįátel. Polovina prosince 2003: V mém dobįichovickém ateliéru mne navštívil įeditel Muzea umĜní Olomouc Ph Dr Pavel Zatloukal. Prohlížel moje práceě katalogyě dokumentaciě slíbila jsemě že pįivezu fotografie z let 60.a Ň0.ě až povezeme vĜci na mou výstavu. Hovoįili jsme i o spolupráci s jinými galeriemi. 29.12.2003 Od sedmi ráno nakládám obrazy a grafikyě abychom je odvezli do galerie Caesar v Olomouci. – Jeli jsme s plnĜ naloženým autem až po stįechuě byla tam i plexisklaě vezli jsme i čtyįi konstrukce drahokamů – polyedrů. 2.1.2004 - - Ťr.J.Kįíž napsal text k mé výstavĜě která se otevírá za čtyįi dny. K mému velkému pįekvapení píše o posvátnosti v umĜníě zmiňuje se i o obrodnéě léčivé a duchovní síle výtvarných dĜl. 6. 1. 2004 - Vernisáž ŤANA PUCHNAROVÁ – SÍTěě ůALťRIť CAťSARě OLOMOUC Ťva dny pįedtím jsem pįišla instalovat do výstavní sínĜě ale byla jsem pįekvapena tímě že v zadním prostoru již visela kompletní instalace mých průsvitných grafikě dobįe nasvĜtlenýchě záįících barvami. Vedoucí galerie Caesar to nainstaloval sám podle vlastních pįedstav a udĜlal to výbornĜ. – Odpoledne pįed vernisáží pįišel fotograf od nejvĜtších krajských novině potįeboval mne jako modelku mezi obrazy a grafikami a dokonce mi pozdĜji pár fotografií vĜnoval.- - Na vernisáži Ťr.J.Kįíž mluvil o nĜčem jiném než psal v kataloguě zabýval se celkovým vývojem. Vystoupila zpĜvačka a 86

hudebnice Hana Blochová. Ťruhý den v galerii na mé výstavĜ jsme se setkaly s teoretičkou Dr H. Rebmanovouě kterou za mou poslala šéfredaktorka Atelieru. 28.1.2004 - - Galerie Caesar : Na závĜr výstavy jsme uspoįádali hudebnĜ-filosofický večerě pįednášela Hana Blochová na téma: Svinuté dimenzeě pįečetla jsem zde také výbĜr z mého textu Skrytý smysl umění. - Po písni H . Blochové s doprovodem stįedovĜké harfy nastala diskuze o fyzikální teorii superstraně o duchovních vĜdáchě o abstraktním umĜníě o léčivém a energetickém působení barev a tvarů. 14.1.2004 - - V tiskárnĜ litografie na KampĜ jsem dĜlala opĜt novou kresbu na litografický kámen. Je to technicky dost tĜžkéě v litografických kįídách je nutné hodnĜ pįidatě aby po vyleptání nĜco zbylo – černá mastná kįída má pįi držení v prstech docela jinou konzistenciě než bĜžné kreslící prostįedky. Abych dosáhla jemných a průsvitných odstínůě nanáším kįídu na okraj pįedem pįipravených šablon a pak v určitém systému kompozice podle velké kresby roztírám na kameni mastnou kįídu z okraje šablon do nejjemnĜjších odstínů. Usilovná práce na kresbĜ na litografickém kameniě dĜlala jsem ji nĜkolik hodin až do večeraě bolely nohy i ruce.- - Setkala jsem se tam s umĜlkyní Hofmeistrovouě dĜlala temperamentní surreálnou velkou litografiiě na níž vymyslela houby v leseě modré kočky a andĜlaě kterému kočky okousaly kįídla. Pįi kreslení na litografický kámen sedĜla akrobatickým způsobem rovnou na tiskaįském strojiě kde byl kámen upevnĜn. To jsem velmi obdivovala. 17.1.2004 - - Buddhismus v Olomouci : navštívila jsem semináį školy Kagju. Mluvilo se tam o mysliě že to je čistýě otevįený prostorě učilo se tam práci s myslíě pozorování mysliě extrémní bdĜlostiě extrémní koncentraci. Mysl je plná energieě sílyě radostiě potom je tĜlo také tak naplnĜno. Hovoįilo se o práci s energiemiě o metodách jógyě o tomě jak nechat mysl spočinout volnĜ v sobĜě a jak skočit do stavu plného energieě radosti a svobody. - Ťocela ráda bych takové vĜci nechala pįednášet na univerzitách a školách 3.stupnĜ. Podle mé zkušenosti vímě že to potįebuje každý človĜk. 21.1.2003 - - Praha : tisk mé litografie z cyklu SÍTěě pįi průbĜhu tisku jsem vždy pįekvapenaě každý tisk trvá více dnůě protože mám více barev a pracujeme s velkými formáty papíru. - - Pįitom jsem zajela do redakce Atelieruě paní šéfredaktorku zaujaly budoucí koncepce s H.Blochovou o instalacích s prostorovou projekcí 3Ť v prostoru kláštera. MĜla velký zájem o filosofii současného umĜní ve spojení s teorií struně to musím HanĜ B. vyįíditě aby napsala esej pro Atelier. - Hana Blochová se svou skupinou Kvinterna pracuje na novém tématu - pįedstavení karet tarotuě pozvala mne do týmu a sešli jsme se u jedné básníįky a spisovatelky v pįízemním romantickém bytĜ na Malé StranĜ. Koncepce hudebního pįedstavení s hermetickým a magickým obsahem se tu rodí z tajemného temna... 29.1. 2004 - - Dopsala jsem projekt Chrám duše ve spolupráci s H. Blochovou a dodala jsem k nĜmu nĜkteré fotografie z mé výstavy. Vše svázáno a posláno do Prahy k žádosti o grant OSŮ. Od 1.2.2004 - - JťSťNÍKY : s Kateįinou Černou v Rejvízu. Byla s námi i pįítelkynĜ ťva P.ě také členka rosekruciánského įáduě vyprávĜla o taoismu jako o duchovní cestĜě nadĜji a opoįe. - ŤĜlaly jsem společnĜ ve tįech dlouhé procházky s dechovým

87

cvičením. Vysoké lesyě tající sníhě ticho a klidě průzračný čistý vzduchě ohromný prostor a hluboké dýcháníě to nám udĜlalo všem nesmírnĜ dobįe. Kateįina vzala s sebou své divadelní hryě četla jsem je tam po večerech. Jsou to komické absurdity a černý humorě spojené s jemnou básnivostí. VĜtšinou končí také absurdnĜ a krutĜ. Kateįina dlouho pįipravuje svou výstavu v Prazeě na níž se budou nĜkteré její hry pįedvádĜt.- Posledního dne jsme udĜlaly společnĜ památný výlet na rozhlednu Zlatý Chlumě pįitom jsme zapadaly do snĜhuě cesta byla hodnĜ tĜžká. ÚplnĜ mokré boty jsme sušily u železných kamen v hospodĜ na vrcholu. Zpáteční cesta za tmyě šly jsme z Kįížového Vrchuě držely jsme se za ruce a recitovaly jsme básnĜ K. J. ťrbena (Zlatý kolovratě Svatební košile a další). - - Ty dny byly plné svĜžího ducha pįátelstvíě humoru, radosti z nového poznáníě z každé minuty života. 10.2.2004 - - VidĜla jsem důležitý rozhovor s filosofem Z.Neubaurem v TV!- - Mluvil s ním Marek ťben o svatém gráluě o Stonehengeě že tam i v menhirech je kosmické vĜdomí. Z.N. įeklě že vĜda se dovolává logikyě matematiky atd.ě ale ve skutečnosti je pįímým pokračováním KABALYě židovské mystikyě která je naprosto pojmovĜ uchopitelná. (To je zcela v souhlasu s rosekruciánským učenímě moje poznámka Ť.P.) Z.N. įeklě že naše vĜdo-technická civilizace je zcela racionální – racionalita je arabský import. Toě co učí ve školách , je ŮATAMORůÁNA.- - Mluvili o cestĜ krále Artušeě o Avalonuě o tomě jak rytíįské ideályě které uctívá Z.N., se mohou aplikovat v současném svĜtĜ. Z.N. įíkalě že to všechno je látkaě z níž je tento svĜt utkán. Archetypyě které dįímají v naší duši , byly vloženy do pįíbĜhůě legendě mýtůě i do tarotových karet. Bájná įíše knĜze Jana hýbala dĜjinami celého stįedovĜkuě obrozením u nás hýbaly motivy Rukopisů (Zelenohorský a Královedvorský). Legendy a pohádky jsou lůnem a zdrojem veškeré naší skutečnostiě ale naši historici tyto motivy vyškrtli z historie, vypreparovali vše podstatné pryč. Únor 2004 - - Studuji Kandinského : O formě, kde įíkáě že vymezujeě vydĜluje určitý pįedmĜt z plochyě vykrajuje hoě zachycuje jeho materiální obrysy. Avšak : forma nezobrazuje pįedmĜty hmotného svĜtaě ale vymezuje abstraktní fenomény. Ty mají vlastní život i účinky. Čtverecě kruhě trojúhelníkě obdélníkě kosodélníkě mnohoúhelník a další. To Kandinský pokládá za zdrojě z nĜhož umĜlci čerpají formy pro tvorbu. - - Pozoruhodné bylo Kandinského poučeníě že v budoucnosti umĜlec bude pracovat s vnitįním znĜním organických forem: Organická forma nebude sloužit jen jako bezprostįední modelě ale stane se výrazem božského jazyka, založeného na elementu lidskémě neboť jím promlouvá člověk k člověku. - Zaujalo mneě že umĜní v pojetí Kandinského napomáhá rozvoji a zušlechťování lidské dušeě že je to smysluplná sílaě že jím promlouvají vĜci k duši jazykemě který je pro ni chlebem vezdejšímě jedinou formou potravy, kterou je schopna pįijmout. - UmĜlec a divák spolu komunikují jazykem duše. -Podle Kandinského umělec musí vychovat pįedevším sám sebe. 14.2.2004 - - Pravidelná setkání s rosekruciány každý mĜsíc v sobotu, dnes jsem byla po čtvrté. Je to velmi inspirativní společenstvíě které dbá na pįátelství a vzájemnou pomoc, také na pravidelné studium. PrávĜ teď studuji učení Pythagorovoě učení o svĜtĜ z číselě docela se to hodí k tomuě co jsem studovala o skrytém smyslu umĜní 20.stol. pįed mou habilitací.

88

19.2.2004 - - V ůalerii města Plzně vernisáž Švankmajerových – šla jsem tam s pįítelkyní psycholožkouě abych pochopilaě jak může bĜžný divák pojmenovat slovnĜ své pocity a prožitky. Rozhovor s įeditelem galerieě jednali jsme o možnosti mé retrospektivní výstavy pravdĜpodobnĜ v r. 2006 -7. Koncem února 2004 pįijely do Ťobįichovic dvĜ moje diplomantky AlžbĜta a Ivetaě navštívily jsme spolu nĜkolik výstav : instalace v galerii Futura v Praze (samá videa a fotografie). Po cestĜ jsme navštívily Beuronský klášter v HolečkovĜ ulici a prohlédly si beuronské umĜníě dokonce nás uvedla sama pįedsedkynĜ společnosti a darovala mi o tom velkou knihu. Pak jsme jely na Kampu do Muzea současného umění, obdivovaly jsme hlavnĜ instalaci Kupkových obrazů.- - ObĜ studentky jsem se snažila uklidnitě mĜly obavy z diplomní práceě hlavnĜ z komiseě hodnĜ jsme toho probraly. AlžbĜta se zabývá prací do architekturyě Iveta cyklem volnĜ komponovaných kreseb na témata vzpomínek z jejího dĜtství. 28. 2. 2004 - - V Plzni dlouhé jednání na duchovním centru Amenre o projektu AUGEO : jedná se o velkorysou koncepci pomoci lidemě o zbudování velkého stįediskaě které by soustįedilo mnoho možností tvůrčí práceě cvičeníě duchovního růstuě různých kurzůě koncertůě s kavárnouě jídelnouě dílnamiě tĜlocvičnouě velkou zahradouě kam by mohli chodit lidé s dĜtmiě rodinyě postižení občanéě skupiny mládeže. Vypracovaly jsme s pįítelkyní psycholožkou L.Herinkovou koncepci o mnoha stranách a pįedaly jsme ji autorům projektu 5. 3. 2004. -V nové americké literatuįe o sebeléčení čtuě že v budoucnosti bude léčení založeno na využití účinků světlaě vibracíě barevě zvuků a vůní. - - Jsou vypracovány vědecké studie o reakcích těla na různé barvyě na jejich vibrace-!!- - Moje pįedstavaě že některá umělecká díla by mohla určitým způsobem léčit divákaě nalézá tak opodstatnění. 8. 3. 2004 - - Jednání v galerii Salón NO 1ě Įevnice – mohla by tu být moje výstava v listopaduě dohodli jsme ji na témata konfigurací k poezii Ůr.Halaseě K.H.Máchy a R. Thakura (období 1963 - 19ň3). Na vernisáži by se četly verše nĜkterého autora a domluvili jsme i hudební doprovod. 14. 3. 2004 - - Ťo redakce Ateliéru jsem poslala svou studii : Modely hmoty - modely mysli ( inspirace umění moderní fyzikou) Olomouc : ŤIPLOMNÍ PRÁCť - - Pįipomínky k textu diplomní práce Ivety : ťnergetické působení kresby a výtvarná výchova. Napsala jsem pro ni asi tįi strany různých doplňkůě které by mohla využít. Je to pro mne nádherný pocitě že mohu pomáhat mladé generaciě novému hlasuě který bude tištĜně slyšen a čten. S umĜním Ivety je pro mne spojen svĜt mnoha duchovních osobnostíě o nich jsem jí napsala. Její text je myšlenkovĜ velmi bohatýě je v nĜm znát velká citlivost a vnímavost. Navrhla jsem jíě aby zajela do Brna za malíįem a pedagogem doc. Petrem Veselým a požádala ho o texty jeho sborníku o duchovním smyslu umĜní. – Iveta to skutečnĜ podniklaě dostala i pro mne vzácné CŤ s textyě které P.Veselý desítky let sbíral. - - V únoru a bįeznu 2004 jsem zpracovávala projekt pro společnost LÓRťAL( Art and Science Foundation) v Japonsku : ART OF COLOUR AND SCIENCE.- UdĜlala jsem zprávu o mé práci s barvami s odvoláváním na vĜdecké výzkumy a doprovodila 89

nĜkolika desítkami barevných reprodukcí mých obrazůě kreseb a grafik. Celá práce byla pro mne jakýmsi vĜdeckým potĜšenímě a i když jsem od nich žádnou cenu nedostalaě pįineslo mi to osobnĜ velký užitek. 27.4.2004 - schůzka Klubu konkretistů s A.Pohribným Duben 2004 - - KromĜ malby obrazů a častého kreslení pįipravuji vĜdecký referát o duchovním pojetí umĜní pro XV. festival duchovního umění v Kroměįíži. Jeho organizátoįi si mne našli po internetuě když pįečetli můj článek Naznačení skrytého smyslu umění v bįeznovém čísle časopisu Ateliér. Byl to pro mne hmatatelný důkazě jak computerizace pomáhá lidským vztahům. Květen – červen 2004 - - Pįipravuji další obrazy a grafiky z cyklu SÍTě pro velkou výstavuě která bude letos v įíjnu zahájena Ťr.Kįížem v Galerii U prstenu v Jilské ulici v Praze 1. Na tuto akci se pįipravuji i fyzickyě hodnĜ cvičímě bĜhám … 21.6. 2004 - - FORFEST – Mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměįenímě Kroměįíž - kde jsem mĜla možnost na konferenci pįednést svůj pįíspĜvekě mne absolutnĜ šokoval tímě jakou současnou hudbu jsem tam slyšela. Toě co mĜlo být duchovní hudbouě bylo pįívalem bolestnĜ naįíkavých tónůě chaotických nesouzvuků a kakofoniíě disonancíě tĜžkých úderůě drásajících duší dodekafonickými akordyě úzkostného kvílení smyčcových nástrojů či lidského hlasuě množství tvrdých nárazů molových akordů ve fortissimechě působících bolest nejen ušním bubínkůmě ale rovnou celé duši posluchače – to byla pro mne nikoliv hudba utĜšitelkaě ale hudba jako hrozba. Pocítila jsem takovou trýzeň a ublížení na duši i nervové soustavĜě že jsem pįedčasnĜ odjela a nevyužila jsem ani noclehuě který mi organizátoįi laskavĜ obstarali. - - To bylo pro mne poučenímě že umĜní by nemĜlo být ventilem pro porušené psychické stavy a náladyě jak si to nĜkteįí umĜlci ve 20.stol. navykli. NemĜlo by být sbírkou katastrofických vizíě ani patologickým substrátem negativních prožitků. - Organizátor FORFESTU malíį Václav Vaculovič se zúčastnil velmi zajímavé výstavy v Kalifornii : ŤUŠť ŠťSTÉHO SMYSLU. Tato výstava byl společná s dalšími kalifornskými umĜlci a zabývala se novým konceptem spiritualityě tzv. výlety mysli (mind trips) a zkoumáním vnitįního prostoru. Konečný výbĜr zahrnoval 16 žijících autorů jižní Kalifornie. Jako motto výstavy užili citát J. S. Ťalajlámy : Hluboce věįímě že my všichni společně musíme najít novou spiritualitu. Tento nový koncept by měl být promýšlen takě aby všichni lidé dobré vůle byli za jedno.- Ťostala jsem mailem česky pįeložený obsah celé výstavyě včetnĜ charakteristik práce všech 16-ti umĜlců – umĜlkyň. Píše se tam o nástupu alternativní kulturyě snahách o univerzální mírě o potvrzení vnitįní identityě ale i o tomě že se zneužívá životní prostįedíě které ničí nenasytná chtivost človĜka a válečné útrapy spolu s monopoly. - - - UmĜlci na této výstavĜ mĜli silný zájem o ekologiiě etiku v současné vĜdĜ, o staré duchovní naukyě a velmi silnĜ se staví proti vmĜšování se človĜka do pįírody. NĜkteįí vidí krásu ve zkoumání vĜdyě jedna umĜlkynĜ včlenila své umĜní do osobní cesty léčeníě jiná umĜlkynĜ sbírá rady u lidových léčitelůě aby uskutečnila svou vizi pįírodního léčení. Ťalší umĜlkynĜ se zabývá starobylými rituályě jiná dĜlá ve svých performancích rituályě v nichž se stává herečkou a psycholožkou. - Kánonem současného umĜní je 90

instinkt- vůle napravit zlo a odhalovat dysfunkční aspekty lidských interakcí. Na této výstavĜ se ukázaloě co umĜlci ze svých výletů mysli a objevů ve vnitįním prostoru zmapovali. - - Brzy na to se mi dostala do ruky kniha Paula Bruntona. V pasáži o umĜní píše: Nechť se žák vystavuje těm nejlepším vlivům umění a duchovnosti… každé uměníě které nám odhaluje úchvatný svět krásyě jestliže nás zušlechťuje a povznášíě odhaluje současně duchovní cestu.- V podobném smyslu jsem popsala své prožitky z hudby organizátorům FORFESTU v KromĜįíži. Duben 2004 - - : SCHLOSS PILLNITZ : s dvĜma českými a tįemi nĜmeckými umĜlci jsem vystavovala v NĜmecku v zámku Pillnitzě výstava se jmenovala : NEJEN LABE NÁS SPOJUJE -NICHT NUR DIE ELBE VERBINDET UNS. Organizovala ji manažerka společnosti Pro Arte vivendi v BerlínĜ jako ukázku česko-nĜmeckého pįátelství. Pįedtím si byla u mne vybrat obrazy na základĜ doporučení Ludmily S.MatĜjkovéě doporučila jsem jí ještĜ malíįe a grafika Luboše Pįibyla z Prahy. Z Moravy se účastnil ještĜ výtvarník Marek Trizuljak. - - VĜci jsme vezli z Olomouce a od p. Trizuljaka plnĜ naloženým autemě jeli jsme společnĜ i s pįedsedkyní společnosti instalovat do zámku Pillnitz u Ťrážďan. Ťostali jsme k dispozici obrovský sál – bývalou oranžérii s velikými oknyě ve starobylém kvetoucím parkuě instalaci jsme mĜli bĜhem jednoho dne hotovou. - - Na zahájení dne 26.4.2004 jsem se seznámila se s českými pracovníky našeho velvyslanectví v Ťrážďanechě kde bychom také mohli uspoįádat výstavu. Kolega Pįibyl pįivezl svoje vĜci sám autemě mĜl tam dva veliké provazové reliéfy v černé barvĜě ode mne tam visely tįi vĜtší obrazy z cyklu SÍTě. Červenec 2004 - - Nádherný život na zahradĜ v Ťobįichovicíchě malba obrazůětaké ovšem studium: práce se silou myšlenky a vizualizaceě o duchovnĜ pojaté výchovĜ umĜnímě o aktuálních tématechě pįíprava pįednášek. 6.8.2004 - - Ťůležité setkání: ARBOR VITAEě nakladatelstvíě jehož činnost sleduji s nadšením asi tįi roky, jsem objevila v Įevnicích. Majitelka galerie Salon NO.1 mne seznámila s nakladatelemě básníkemě spisovatelem Martinem Součkemě zároveň kurátorem výstav v ťgon Schiele centru. Toě co vydáváě je velmi kvalitníě důležité jsou autentické texty umĜlcůě tvoįí įadu dnes asi dvacíti knížek. Pįi návštĜvĜ u nĜj jsem vidĜla i įadu obrazůě které sbírá. VyprávĜla jsem mu o velké výstavĜ The Spiritual in Art, o mém článku v Ateliéru. Myslela jsem a navrhla jsem mu, aby vydal publikaci z té výstavy The spiritual in Art v češtinĜě protože pro nás to znamená ohromnou spoustu neznámých informací a pįevrat v myšlení o umĜní.- Koupila jsem si nĜkteré knihyě které vydal a obdivovala nádhernĜ vykládanou hvĜzdu v dlažbĜ jeho domu v pįedsíni. 8. 8.2004 - - Poslala - zapůjčila - jsem do Ameriky knihu M. Nešlehové Poselství jiného výrazu o výtvarné situaci u nás v šedesátých letech. Knihu si vyžádal performer a dnes i pedagog na vysoké škole umĜní v Bostonu Milan Kohout, s kterým jsem se seznámila na Forfestu v KromĜįíži. Je to emigrantě pįemýšlivý umĜlec a srdečný človĜk. PįedvádĜl performanciě která výraznĜ protestovala proti válce v Iráku. – Na univerzitĜ bude pįednášet i o českém současném umĜní a

91

potįeboval důkladnou informaci o 60.letech ve výt. umĜníě neboť znal hlavnĜ divadlo a scénografii. - - Rozesílala jsem pozvánky nĜkterým pįátelůmě umĜlcůmě hudebníkům na Slavnost fontány 29.ň.2004 Ťobįichovice u mne na zahradĜ. Byli pozváni autor fontány Otta Bébar a jeho ženaě moje pįítelkynĜě a moji kolegové a kolegynĜ z dob studiíě na koncert Sefardských písní H.Blochové s doprovodem staré harfy. Na programu bylo malé privátní sympozium o současném smyslu umĜní a dobré pohoštĜní. 9.8.2004 - - Odesílám téma a resumé své pįednášky na ARS MAůNA v Českém KrumlovĜ HanĜ Blochové.- - V televizi jsem vidĜla filmy o Janu Patočkovi a filosofu Hejdánkovi. Mluvili tam všichni mí známi – Jiįí NĜmecě Jan Sokol, Dana NĜmcováě také Martin Jirousě všichni se také zúčastnili Patočkova pohįbu. Byl to všestrannĜ vzdĜlaný filosofě mĜl vliv na stovky mladýchě i v tajné bytové filosofické škole za komunismu. Když se stal mluvčím CHARTY 77, kterou jsem také podepsalaě začal být vyslýchán pracovníky Stb a po mnohahodinovém výslechu mu puklo srdce. Pįi tom filmu jsem vzpomínalaě jak tehdy pįi podepisování dokumentůě potvrzených našim státem v Helsinkáchě jsme nevĜdĜliě že z toho bude takové stíháníě týráníě bezuzdné įádĜní mociě která se vybíjela na nevinných lidechě bezmocných a neozbrojených. Studuji Mircea Eliade : Iniciaceě rituálě tajné společnosti –mystická zjevení. – Je to pro mne silné povzbuzení číst takové úvahy od svĜtovĜ známého experta a vĜdce.OpĜt se učím... 21.8.2004 - - Pedagog a performer Milan Kohout mi odpovĜdĜl z Bostonu, USA na článek Naznačení skrytého smyslu umĜní : …Chápu onu žízeň po duchovním životě. Po letech totality je to logická reakce. – Po mé zkušenosti se západním – nábožensky ovládaným světem jsem musel zkorigovat svůj názor a opustit naivní pįedpokladě že spirituální orientace vede k větší tvůrčí svobodě a rozměru ducha… má naivita plynula z informační bariéryě kterou jsme za totality zažívaliě a o které píšete. To pįispělo k idealizování duchovních hodnot v tvůrčím procesu. Také však jsme získali smysl pro tvůrčí svobodu a svobodu jedince vůbec. Když jsem pįišel do Amerikyě okamžitě jsem se začal setkávat se zaslepeností tzv. „spirituálního života“ místních lidí. Na umělecké škole mi įíkaliě že jsem pįišel z totalitního systému a pįesto mám vybudován větší smysl pro svobodu a lidská právaě než většina Američanů. – Problém duchovního života jeě že vede k institucionalizaciě pak je to jen krůček k církvím a k absolutizaci náboženství. To vede k okleštění mysliě kde končí rozumě tam začíná víra. V naší nábožensky pološílené Americe naši náboženští fundamentalisté nás zatáhli zase do války. - - Zní to možná strašněě ale Amerika ze mne udělala ateistu – a to jenom protoě že se urputně držím svého konceptu duchovní svobody. .. Zdraví Milan Kohout 30.8. 2004 - - Olomouc - katedra výtvarné výchovy : obhajoba diplomní práce AlžbĜty Hanzlové : MALBA V ARCHITťKTUĮť . - Zabývaly jsme se tím tématem společnĜ pįes dva roky. AlžbĜta navrhovala konkrétní monumentální výzdobu na určité plochy budově které jsou již postaveny a mají velké stĜny volné. MĜla pĜkné návrhy na výzdobu univerzitních kolejí pro studenty v Olomouci a také si vybrala nĜkteré budovy v BrnĜě odkud pocházela. Pįi návrhu výtvarného įešení fasád studentských kolejí jsem dbala na toě aby postupovala takě jak postupují profesionální 92

výtvarníciě proto se seznámila s architektemě který tyto budovy navrhoval a celý postup se stal modelovou situací navrhování výtvarného díla do architektury. Celá myšlenka pįedstavovala i nové pojetí v zamĜįení výuky výtvarné. výchovy. K diplomní práci pįedkládala mnoho skic a návrhy v určitém mĜįítku a také detail díla 1:1ě na nĜmž ukázala zamýšlenou technologii. Zvolila si naprosto samostatnĜ téma i cestu k jeho zpracování. Pįi įešení maleb na fasády studentských kolejí využila své záliby ve fotografii a jako téma pro mladou generaci zvolila samé pįíjemné vĜci : ovoceě sladkosti a cukrovinky. Plody ovoce vnímala jako nositele silné energieě jako symbol vývoje života . Zaujala komisi i svým výkladem a novostí výtvarného pojetíě takže její práce byla ohodnocena známkou výbornĜ. PRAHA : VÝSTAVA V PARLAMťNTU: O. H. Hajekě L. Pįibylě Ť. Puchnarová, organizovaná společností Pro Arte Vivendi, se konala v chodbách pįedsálí v patįe snĜmovního paláce na Malé stranĜ od 1.9.2004.-Visely tam grafické listy současného nĜmeckého konstruktivisty O.H. Hajka, potom obrazy L. Pįibyla a moje tįi obrazy. Byla to opĜt akce společnosti česko-nĜmeckého pįátelstvíě která v dubnu dĜlala výstavu ve Schloss Pillnitz.- Na vernisáži v Parlamentu jsem potkala kolegyni J. Severovouě velmi hezky mluvila o mém vystaveném triptychu obrazů : Nekonečná síť I.,II.,III., opravdu se jí líbilyě poté ještĜ s kolegou Pįibylem jsme vzpomínali na studentská léta.- Výchovný dopadě který tato výstava mĜlaě byl teně že mi studenti a studentky z katedry v Olomouci radostnĜ hlásiliě že vidĜli moje obrazy na jednu vteįinu za mluvícímu poslanci a reportéry v televizi. 10.- 12.9. 2004 SYMPOZIUM ARS MAGNA – Český Krumlov - Mezinárodní setkání umělcůě vědců a filosofů v rámci Ťnů evropského dědictví .- Pįednášela jsem tam o SKRYTÉM SMYSLU UMěNÍ 20. STOL.- Výbornou ideu sympozia realizovala má pįítelkynĜ PhDr.H. Blochováě teoretička umĜníě nadaná hudebnice a zpĜvačka. Založila kvůli tomu pįed lety agenturu na poįádání výstavě koncertů a sympozií – byla k tomu vedena pįedstavou o vzkįíšení hermetických idejí a nového duchovního hnutí v centru Evropy. ChtĜla by uskutečnit propojení stįedovĜké mystiky s našim myšlením a cítĜnímě proto se sympozium konalo v alchymistickém centru mĜstaě v budovĜ obnovené prelatury. - Témata pįednášek byla rozpracována odborníky : týkala se obšírného rozboru historie hermetismuě probíhaly tam pįednášky a praktika z geomantie a pįi tom nás odborníci zavedli na důležitá energetická místa Krumlova, kde provádĜli mĜįení energie. Jeden půlden byl vĜnován podrobné pįednášce o alchymiiě starých kulturáchě o duchu harmonieě o číselné symbolice. K tomu pįispĜla Hana Blochová pįednáškou Alchymie a umění, v níž zejména provedla rozbor díla mistra Theodorika. Jeden pįednášející byl dokonce pedagog z olomoucké univerzityě zabýval se spirituálním a duchovním svĜtem umĜní od kįesťanských počátků pįes gotiku až k filmům se spirituálními námĜty. V programu vystoupily s pįednáškou o auįe a léčení MUŤr. Papouškováě známá jihočeská osobnost, a s pįednáškou o chanelingu a kosmických kódechě o pįedvídání nĜkterých důležitých zmĜn v naší soustavĜ p. Šalátová.- NĜkterá důležitá setkání : paní Hannah Kodicekě žijící v Anglii, pįednáší na vysoké škole o dramatu, zde mĜla podrobnou pįednášku o alchymii. S Hanou Blochovou tvoįí mozkový trust pro šíįení kosmického vĜdomíě upevňování dobrých vizí a tím i vytváįení lepších pįedstav budoucnosti v ťvropĜ. - Pan William Hollister z redakce časopisu UmĜlecě Angličaně mĜl hluboce promyšlenou pįednášku o 93

umĜníě pamĜtiě šifrách renesance a alegoriích; má zájem o text mé pįednášky..- Pan astrolog Prokopecě krumlovský občaně vzdĜlaný a citlivý človĜkě znal nĜkteré mé pįátele z Prahy.Počátkem záįí 2004 další návštĜva u pana Martina Součkaě nakladatele Arbor Vitae v Įevnicích. Chystá výstavu estonského umĜní pro Galerii E.Schieleho, pojede do Estonska. S mým bývalým spolužákem z AVUě který emigroval do Švýcarskaě chystá nĜjaké knížkyě vydal katalog grafičky a malíįky Blabolilové; také udĜlal katalog Kotrby a M. Mouchy v typografii Ůr. Štormaě mého syna. Velkou knihu o A. Schonbergovi jsem si od nĜj koupilaě má vynikající reprodukce obrazů a pĜknou grafickou úpravu. Chystá vydat ještĜ další monografieě upravuje mu je S.Kolíbal. Začal vydávat 1990 Rilkeho a Suzanne Renaud. Jeho nakladatelství Arbor Vitae existuje od r. 1993. Záįí 2004 Na univerzitĜ v Olomouci mi zadala vedoucí naší katedry koncepce programu celoživotního vzdělávání v kresbě a malbě jako kurzů pro veįejnost. Velice mne to nadchloě začala jsem spolupracovat se vzdĜlávacím oddĜlením na pedagogické fakultĜě které se tím zabývá. Asi dva mĜsíce jsem zpracovávala obsahy a programy studia dospĜlýchě ale když ono oddĜlení ke konci roku 2004 spočítaloě co ty kurzy budou stát obyčejné zájemceě vidĜla jsemě že je to zcela nereálná myšlenka a dále jsem nepokračovala.. K MÉMU CYKLU OBRAZĶ A ůRAŮIKY SÍTě studuji nového Ůritjofa Capru – právĜ vyšla jeho kniha Tkáně života. - Poznávámě že SÍĴ– pįedivo života je starobylá ideaě známá od básníkůě filosofů a mystiků všech vĜkůě kteįí byli pįesvĜdčení o provázanosti a vzájemné závislosti všech jevů. Capra įíkáě že se síťové zobrazení stává ústįedním hlediskem nejen pro pochopení ekosystémuě ale i vlastní podstaty života. Systémoví myslitelé chápou organismy jako sítĜ bunĜkě stejnĜ tak vidí i ekosystémy jednotlivých organismů. Capra píše : Nazírání na živé systémy jako na sítě dává nový pohled na hierarchii pįírody… tkáň života si musíme pįedstavit jako živoucí systém – síť , interagující síťovým způsobem s jinými systémy – sítěmi. - To je naprosto v souladu s mým silným osobním prožitkem propojené celosvĜtové struktury vĜdomí. 13.10. - 3.11. 2004 - výstava v Galerii U prstenu, Praha - ŤANA PUCHNAROVÁ : BARVA/ TVAR 1964-2004. - Vernisáž zahájil Jan Kįížě hudebnĜ vystoupila Hana Blochová se zpĜvem sefardských balad, doprovázených hrou na harfu a duochord. Ťoprovodným programem k výstavĜ byl 20.įíjna Halasovský večer poezie / kresby a grafiky ke knize F.Halase Potopa/ Hlad , kterou vydalo nakladatelství Blok v BrnĜ v roce1965 v mé typografické úpravĜ .- Vzala jsem kolekci svých kombinovaných kreseb a litografií k básním Ů.Halaseě bylo to asi padesát vĜcí. Posadili jsme se do kavárny U prstenuě která patįí ke galerii a vyprávĜla jsem asi tįicíti pįítomným pįátelům a známýmě jak vlastnĜ ta kniha vzniklaě za jakých podmínek jsem na ní pracovala a jakými technikami. - K tomu jsem citovala Halasovy verše zpamĜti. Zdálo se miě že vše bylo sledováno s velkým zájmem a po ukončení mi paní Holáě majitelka galerie U prstenu, įíkalaě že nic podobného tam nikdy nemĜla a že ji to hodnĜ pįekvapiloě jak to bylo dobré. -V nadzemních i podzemních prostorách ůalerie U prstenu moje retrospektivní výstava mĜla nové témaě pro mne velice zásadní a důležité: ťNťRůťTIZUJÍCÍ A LÉČIVÉ VIBRACE OBRAZU. - V prvním prostoru galerie byly instalovány mé nejposlednĜjší práce – obrazy a průsvitné litografie z cyklu SÍTěě také

94

polyedry jako bílé objekty ve vitrínáchě v druhém sále sítotisky a prostorové grafiky ze sedmdesátých let ,v nižších místnostech galerie se objevil výbĜr z cyklu Geometria spiritualis, ůeometria mechanicaě Kįivkyě Znaky- obrazy a rámované grafiky i plastiky.. V posledním spodním prostoru klenutého sklepení jsem udĜlala jako vyvrcholení výstavy svĜtelnou instalaci barevných průsvitných litografií v plexisklech. Byly bodovĜ nasvĜtlenyě takže vlastnĜ záįily v temnotách.- Na vernisáž pįišli i pįáteléě kteįí dokázali mĜįit energie různých míst a objektů. Jeden z nichě vysokoškolský pedagog, inženýr chemie, dlouholetý sbĜratel mých grafik ze šedesátých letě promĜįil vyzaįování mých obrazů a įekl miě u kterých je ta hodnota nejvyšší. Potom mé obrazy zmĜįil ještĜ známý architektě vedoucí studia krajinné architekturyě který zpracovává projekty úprav velkých historických parků. Je zvyklý pįi své práci používat k mĜįení energií různých míst a budov kovovou spirálu. Na mou žádost poprvé vůbec mĜįil energii obrazůě a byl pįekvapeně jak je u nĜkterých maleb tak vysokáě že se mu nedaįilo otáčení spirály zastavit.- NejvĜtším pįekvapením to bylo ovšem pro mneě a tím se stala tato výstava pro mne životním mezníkem. - Hned potom jsem sestavila dohromady své texty O čistých barvách a energiích obrazů, vždyť tehdy nejvĜtší část již byla hotová pro projekt Barva a věda v uměníě který jsem posílala do Japonska. Knížku mi vytisklo nakladatelství ONYX v Prazeě prvních dvacet exempláįů jsem donesla asi za týden na mou výstavu do galerie U prstenuě aby mohli diváci lépe vnímat vystavené vĜci. 27. 10. 2004 - - 10. ŮťSTIVAL KOMORNÍ ůRAŮIKY – SČUů HOLLAR PRAHA – PotĜšilo mneě že na reprezentativní barevné pozvánce byla reprodukována i moje litografie Hra s čistými barvami. Setkala jsem se tam s mnoha pįáteli jako jsou Olga Čechováě Kateįina Černáě Jim Janíček a jeho žena ťvaě Jiįí Kornatovskýě Aleš Lamr, J.A.Pacákě. S ťvou Sendlerovou jsme mluvily o sklepním ateliéru na KampĜě který ode mne dostala, pozdravili jsme se s Jiįím Slívouě s prof. Šalamounemě s Karlem Vysušilemě mluvila jsem se spolužačkou z grafiky na AVU Milenou Šoltészovouě a NadĜždou Syneckouě kterou jsem znala mnoho let ze cvičení jógy u našeho společného učitele). Pįedseda Hollaru Vladimír Suchánek mi byl vždycky naklonĜně setkávali jsme se často v tiskárnĜ litografie na KampĜ.- Celá výstava byla hodnĜ výrazovĜ různorodáě objevovaly se tam vĜci realistickéěpoetizující i surreálnéě nĜkdy abstraktníě konstruktivistických výrazů tam nebylo mnoho. Pįipadlo miě že všechny spojuje snaha po dobrém įemesle a cíl nĜco įíci svým dílem divákovi kvalitnĜ. 3.11.2004 - - ZávĜrečný večer na mé výstavĜ v ůalerii U prstenu : pįednáška PhŤr.H. Blochové : Svinuté dimenze a výtvarné uměníě fyzikální teorie superstruně léčivé působení umĜní. Ťalší pįednáška byla moje - Skrytý smysl současného umění, objev energetizující síly barev. - K mému pįekvapení pįišli i pįátelé z jiných mĜstě z Brna i jiných. Ze Slovenska pįijela pįítelkynĜě psycholožka a cvičitelka jógyě s kterou jsem za socialismu hodnĜ spolupracovala. Objevila se Adéla Matasováě dnes profesorka na Vysoké škole umĜlecko- průmyslové. Pįišla grafička ťva Sendlerováě a dlouholetý spolužák z Výtvarné školy i z AVUě malíį Míla Žemlička ě který mi obĜtavĜ pomáhal s instalací výstavy ve sklepení ůalerie U prstenu. Pįišel i malíį Václav Kįíž se ženou Járou Kolouškovouě spolužačkou z Výtvarné školy . Pįišel i známý sbĜratel ing Ivo Janoušekě který įíkalě že dostal k dispozici pro svoje sbírky umĜní novou galerii

95

v OpavĜ. Klavíristka ťllen Letňanová z Bratislavy zahrála virtuosnĜ pįed našimi pįednáškami klasická díla baroka... 5. 11.2004 - 3.1.2005 KONFIGURACE K POEZII F.HALASE, R.THAKURA, K.H. MÁCHY – moje výstava v galerii Salon NO.1ě Įevnice Asi mĜsíc pįedem si paní galeristka Bartáková vyžádala text o mém pįístupu k básním vybraných autorů. Byla z toho dobįe graficky udĜlaná pozvánka, kterou jsme rozeslaly na stovky adres.Galerie v Įevnicích mĜla krásné umístĜní v nové postmoderní budovĜ na námĜstíě velice pĜkné osvĜtlení velikými okny a dobré vybaveníě sklenĜné rámy i vitríny.- Bylo potĜšení s p. Bartákovou instalovat výstavu. Její manželě známý výtvarník a karikaturista a bývalý námoįníkě se pįišel nĜkolikrát podívat. Na čelní stĜnu jsem zavĜsila nejvĜtší obraz z let šedesátýchě který jsem dĜlala v dobĜ mé práce na Halasových verších ze sbírek Potopa/Hlad. Krásné umístĜní mĜl i Máchovský cyklus modro-černých litografií; kombinované obrovské kresby k Halasovým veršůmě vlastnĜ malby na papíįeětaké dostaly pĜkné místo – každá na svítivém bílém panelu. Ve vitrínách jsem položila otevįené knihyě které jsem dĜlalaě a nĜkteré menší grafiky. - -Na výstavĜ byl jako obvykle koncertě pįišla spousta lidí z Įevnicě zvyklých do galerie choditě i pan starostaě vyhlášený hudebník. Objevila se tu i urostlá černovlasá majitelka jedné nové galerie v Praze v HusovĜ uliciě tedy v centru Starého mĜsta. Pozvala mneě abych se pįijela podívatě a když jsem vidĜla ten prostorě dohodla jsem si výstavu na podzim tohoto roku. Šlo totiž o ideální místo k zavĜšení mých průsvitných grafik v plexisklech. JeštĜ jsme spolu hovoįily o dĜtských výtvarných kurzech a o mých pįednáškách. Zaujalo mneě že bohatá majitelka tak velikého domu s restaurací zaįizuje na půdĜ duchovní centrum s názvem Podkroví a plánuje programyě které pomáhají dospĜlým i dĜtem. - - Za nĜkolik dní potom ak.mal. Zbyšek Sioně můj bývalý spolužák z AVU mĜl pĜknou vernisáž v Galerii Ztichlá klika u Betlémské kaple. Tady se vystavují jenom díla ze šedesátých letě a tak se tu sešla spousta generačních vrstevníků. Rozmluvy s nimi mne hodnĜ obohatily – K.Černáě architekt Halíkě Z. Beraně malíįka Kreuzmannováě ti všichni vzpomínali na toě co se dĜlo kolem AVU v onĜch letech, a od všech jsem se dozvĜdĜlaě co dĜlají v této dobĜ. M.Jirousě velký a tlustý básník hovoįil dlouho o své dceįi MartĜě kterou jsem učila kresbĜ na KVV v Olomouci dva roky; įíkalě že Marta se za tįi dny vdává. 10. 11.2004 KONCťPCť VÝTVARNÝCH ŤÍLťN u Nadace pro diabetiky Įádu Maltézských rytíįů v Praze, v paláci vedle kostela p.Marie pod įetĜzem. Ťoporučila mne tam právĜ lékaįka MuŤr. Kolouškováě manželka sbĜratele umĜníě když jsme pįed tím o té koncepci dlouho mluvili na mé výstavĜ U prstenu. MĜla jsem za úkol vypracovat koncepci výtvarné činnosti pro dĜti s diabetemě které pravidelnĜ chodily s rodiči do klubu této nadace. Zpracovala jsem koncepci umĜleckých dílen s popisem veškerých tečno a celého programu takě aby to mohlo bavit dĜti i rodičeě a aby mohly i doma na zadaných tématech spolupracovatě Ťílny budou otevįeny pro rodiče s dĜtmi a mohou tady hrovou formou pracovat v kresbĜě malbĜě graficeě v návrháįstvíě rozvíjet fantaziiě zažít novou radost a štĜstí z vlastních výtvorůě ti nadanĜjší se mohou pįipravit i pro studium na výt. školách. Pravidelná práce v dílnách doplňuje lékaįskou léčbu a její výsledky mohou být vystaveny v soukromé galerii U prstenu pod záštitou nadace UmĜní pro zdraví v Praze. (To jsem vyjednala s majitelkou galerieě která s touto nadací už nĜkolik let spolupracovala.) Koncepce dílen byla doplnĜna podrobným popisem 96

různých témat a cvičení s materiály v různých výtvarných oborech. Vedení edukačního centra to pįijalo a bĜhem listopadu a prosince probĜhly asi 3 schůzky s rodiči a dĜtmiě kde se začalo výtvarnĜ pracovat. 18.11.2004 - - Dostala jsem doporučení na velmi dobré videostudio v Praze-Radlicíchě kde jsem si nechala z videofilmu mé výstavy U prstenu nechala udělat CŤ. Doplnila jsem to jejich profesionálním natáčením asi 30-ti mých nových grafických listů pįímo ve studiu. Když jsem vidĜla svou výstavuě která již neexistujeě ve filmuě byl to pro mne zážitek a moc mne to tĜšíě že ji mm na filmu i na CŤ. Tak se lépe daįí sjednávat retrospektivní výstavy. 21.11.2004 - - Olomouc, schůzka Klubu konkretistů s A.Pohribným – hovoįili jsme o krásné MalichovĜ výstavĜ v Prazeě o výstavĜ Ůrantiška Skály v Rudolfinu. Kolegovéě kteįí vystavovali v NĜmeckuě pįinesli CŤ s videofilmemě které jsme prohlíželi na počítači (Hayekě Herynekě Krtičkaě Kučera) - - Popisovala jsem výstavu v Parlamentu, kde byly dva konkretistéě Pįibyl a jáě a hovoįili jsme o pįipravované výstavĜ Konkretistů v BrnĜ v ŤomĜ umĜní. - - Promítala jsem CŤ z mé výstavy U prstenu. Ťr.Pohribný zdůraznilě že mé obrazy z let 1968-19Ň0 pįedešly dobu (napį. dįíve než malby Kvíčalovy)ě a že to je zneuznaná kvalita. Kolega umĜlec Havlík navrhlě ať každému členu KK2 dám CŤ z této výstavy!- Ťr. Pohribný nĜkolikrát prohlásilě že jsem manažer a že mám zaįizovat výstavy KK2ě ale to jsem nemohla splnit; ke konci schůzky za mnou pįišel redaktor Votobie s korekturou mé knihy o cestĜ do Indie. Ťr. Pohribného to pįekvapilo a pomohl vybrat titul knihy. 24.11.2004 - odvážela majitelka galerie Podkrovíě Husova 9ě Prahaě mé litografie v plexisklech pro výstavuě která začínala následujícího dne večer. 11.12. 2004 - - Na zahájení výstavy mých průsvitných grafik : ŤO SŮÉR RAŤOSTI (SVěTťLNÁ INSTALACť A OBRAZY ŤANY PUCHNAROVÉ)ě galerie Podkroví, Husova 9 koncertovala Hana Blochováě ta také hovoįila na téma mystika a fyzika v současném výtvarném umĜníě symbolika barev a zkušenost stįedovĜkuě já jsem promluvila na téma magie a význam barevě sítĜ životaě duchovní smysl a koįeny moderního umĜní; pįišla také pįedsedkynĜ společnosti Pro arte vivendi z Berlína a na místĜ dojednala výstavu fotografií nĜmeckého a českého fotografa o Berlínu. Já jsem ke své výstavĜ v Podkroví ještĜ ohlásila pįednáškový program : Workshopy a pįednášky pro začátečníky i pokročilé (program Cesty fantazie)ě na nĜjž jsem zvala dospĜlé amatéry k rozvoji jejich ukrytých schopností. Byly stanoveny čtyįi termíny v dobĜ mé výstavyě kdy jsem tam pracovala se zájemci a obvykle se sešlo tak kolem 12-ti osob. 14.-15.12.2004 BRATISLAVA : galerie Milana Ťobeše – Konstruktivismus a geometrie světově známých umělců. Obdivovala jsem įemeslnou preciznostě která je úžasnáě na dílech Jugoslávcůě NĜmcůě Švýcarůě Ůrancouzůě Polákůě Italů; kurátorem výstavy byl umĜlec Alvianiě výstavní prostory jsou čistéě svítivĜ bíléě na nich výtečnĜ záįí barvy obrazů i objektů. Blízko je další dobrá Galerie Kumart, v té mĜl právĜ vernisáž výstavy ŠtĜpán Palaě jehož krychle z optického skla s prostorovou kresbou, tvoįenou paprskem laseru uvnitį, mne pįímo ohromily. Visely tam i krásné velké kresbyě technicistníě dlouho jsme spolu o tom debatovaliě jak vytváįí ty PC programy.

97

Myslímě že to je geniusě který jde ve stopách Leonarda da Vinci. Pįinesl mi svůj katalog a vĜnoval mi jej. Zajímala jsem se druhý den o možnost výstavy v galerii Kumart, ponechala jsem jim svou dokumentaci a CD. - - - Setkala jsem se s jedním z dávných pįátelě dnes prof. J.Sikorouě od nĜj mám mnoho grafiky z let 70. a 80. 2.1.2005 Studium o energiích a vibracíchě o tomě že jsme obklopeni velkým množstvím energií silových políě naše tělo samo je souborem polí a vibracíě i náš mozekě myšlenky a emoc, vytváįejí vibrace – dají se zkoumat elektroencefalografem. Poučuji se o tomě že mnohé paprsky a energie jsou neviditelnéě že všechny zdroje tepla vysílají infračervené paprskyě že kosmické fotony vytváįejí elektromagnetické vlnění neznámého původu a ze všech směrů dopadají na zem. Vibrace vytváįejí duševní život lidíě cityě myšlenkyě vytváįejí i astrálníě mentální a éterické těloě jejich rozsah se u různých lidí liší a mění. (to vše je informace z amerického vědeckého časopisu z r.1967!) 3. 1. 2005 - setkání s rosekruciánskou umĜlkyní Marií Butina z Kalifornie a s jejím manželemě mĜla jsem jí pomoci uspoįádat výstavuě napsat o ní článek do Ateliéruě a pomoci s vernisážíě a to na doporučení českého velmistra Rosekruciánského Įáduě který se s ní seznámil ve svĜtovém centru San José v Kalifornii. Manžel umĜlkynĜ byl dobrý fotograf a pįed dvĜma lety začal učit digitální fotografii na ŮAMU; než odjel na půl roku do Prahyě naučil svou paní pracovat ve Photoshopu - po návratu domů do Kalifornie našel ke svému úžasu desítky počítačových maleb své ženy Marie Butiny. A tak se zrodilo díloě úžasnĜ citlivé a objevné. Autorka zásadnĜ nepoužívá fotografieě to mne zaujaloě našla vlastní výtvarnou įečě aby mohla zprostįedkovat sdĜlení z duchovních sférě inspirována starobylým učením rosekruciánů. Ve Photoshopu pracuje štĜtcem na displeji se škálami jasných barevě zachází s nimi malíįsky jistĜě obdivuhodné harmonie staví do kontrastu se sametovými černĜmi. Obklopuje nás pulzacemi univerzálních energií a máme pocitě že splýváme s naším nejhlubším já. Maria Butina sama įeklaě že potįebovala zůstat o samotĜ a soustįedit se na objevyě které nalézala uvnitį svého vĜdomí. – Já jsem to chápala jako poselství New Ageě které k nám pįichází pįes oceán jako výzva k pįátelství a ke zjemnĜní našeho cítĜní. – V tomto smyslu jsem napsala pomĜrnĜ dlouhý tetě který potįebovali dát včas do katalogu. Také jsem ji seznámila s Hanou Blochovouě která velmi ochotnĜ slíbila spolupráci na vernisáži i napsání zprávy pro Ateliér. 16.1.2005 - - BRNO Výstava Bridget Rileyě – velká výstava s videofilmem. - - - - Její obrazy jsem se zájmem sledovala už pįed mnoha letyě když tu a tam byla vidĜt nĜjaká reprodukceě proto jsem se rozjela hlavnĜ na její výstavuě abych mohla dobįe poznat její celé dílo. Ona sama įíkáě že stále zkoumá možnost vidĜní - co vznikáě když se díváme. Ráda dĜlá experimentyě na obraze vzniká nĜcoě co se nedá pįedem očekávat. Pokusy znovu opakujeě dĜlá je velmi preciznĜě pįitom sledujeě jaké barvy a energie oko zaregistrujeě jaký prostor; dívala jsem se na filmě o celé její tvorbĜ od počátku. V rané tvorbĜ sledovala energie v krajinĜě co vidí očiě hledala skryté principyě vytváįející okolní prostorě ovlivňovalo ji svĜtloě rytmy růstu stromůě studovala vlnĜní vodyě podobnĜ jako Leonardo da Vinci. Byly to pro ni energieě které nemohou být vidĜnyě ale vnímány všemi smysly společnĜ. Učila se od nĜkolika umĜlcůě jakým způsobem vytváįejí pocit energií v divákovi. Rytmus a opakování se stal pro B.R. základem pohybuě opakování je v jejích dílech základní formouě nĜco

98

jako dýcháníě zavírání a otvírání : celá vĜc musí žít. Její nádherné velké obrazy se zabývaly kįivkamiě vlnĜnímě rozvíránímě byly v nich proudy energie, rytmus, pohyb, įazeníě opakované struktury. Celý film byl vlastnĜ dokonalým podrobným rozborem jejích pracovních metod a jejího vnímání. Můj osobní dojem bylě že B.R. vytvoįila įád obrazuě který dává oporu našemu vĜdomí. Myslímě že to je duševní posílení a uvádĜní vĜdomí do vyšší úrovnĜ. Ťo vĜdomí diváka prostįednictvím očí pįicházejí signály vyrovnaných a harmonických struktur - mohou duši uklidnit jako dobrá hudba nebo jako dechové cvičení. 3.2.2005 Nová síňě Praha – vernisáž výstavy Marie Butina z USA.- Pįi vstupu do prostoru Nové sínĜ byl divák pįekvapen nádhernými konstrukcemi mystických jehlanů z napjatých bílých šňůr – Pod nimi byla sestavena na zemi veliká Šalamounova hvĜzda z nízkých svíčekě uprostįed této hvĜzdy byl z látky na podlaze utvoįen růžový rosekruciánský kįíž. Výstava začínala rituálem v pįítmí – zvuky šamanského bubnu. Ťo sálu ze tmy vstoupily do centra akce čtyįi bíle oblečené ženy se zapálenými svíčkamiě poslední z nich byla M. Butinaě pįešla sama k čelní stĜnĜě postavila se do svĜtlaě udĜlala znamení rosekruciánského kįížeě a pak se hluboce soustįedila. Tįi dívky v bílém se svícemi stály tišeě každá na jedné stranĜ pyramidy. Potom všechny čtyįi zapalovaly svíčky Šalamounovy hvĜzdy na zemiě za zvuků hudby H.Blochovéě která hrála na egyptskou harfu. Po rozžehnutí celé Šalamounovy hvĜzdy M.B. vstoupila s kyticí rudých růží do stįeduě uložila je do pįipravené vázy v průsečíku kįížeě opĜt se dlouho soustįedila a udĜlala zase znamení rosekruciánského kįíže. Nakonec jí dala chrámová knĜžka kolem hlavy bílou roušku na znamení iniciace. Obįad působil očistným dojmemě nejen na mneě ale i na ostatníě s kterými jsem potom hovoįila. Na stĜnách visely veliké tiskyě které si Maria Butina dĜlá sama, bylo to asi padesát digitálních malebě velmi dobįe doprovázely rituálě který výstavu zahajoval. - - Olomouc : OsobnĜ důležitá kvůli vnitįnímu prožitku byla pro mne výstava Karla Malichaě pįenesená z Prahy do Muzea moderního umĜní v Olomouci. On sám se netajil s tímě že jde o volání z neviditelných svĜtůě o zachycení vizíě o objev úžasné síly energetických výbojůě o stopy po transformaci duše. – Nejprve desítky let pracoval s vĜdomím prostoruě pak se stal malíįem vizí – pįedevším v nĜm samém nastala ta transformace. Možnáě že toě čemu dnes įíkáme umĜníě bylo původnĜ výsledkem silného výboje duchovních sil… Na vernisáži Malichovy výstavy v MUO pįišel ke mnĜ įeditel PhŤr. arch. Zatloukal a įekl miě že se chystá moje výstavaě a že by mohla být také v tomto velkém prostoru s různým osvĜtlenímě jak bych si pįála. - PosedĜli jsme potom s pįáteli a na olomouckém publiku jsem vidĜlaě že ještĜ poįád nĜkdo potįebuje umĜní. 14.3.2005 - - SLAVNÁ VťLIKONOČNÍ VÝSTAVA v galerii U prstenu v Praze. Paní iinženýrka Marie Holáě majitelka galerie ve spolupráci s kurátorem Ťr.Janem Kįížem vyzvala asi dvacet pražských umĜlcůě kteįí generačnĜ začínali v šedesátých letech, aby pįivezli své práceě které by se hodily k tématu velikonoc. Já jsem to uvítala s velikou radostíě mĜla jsem doma z r.1963 dva nejvĜtší obrazy z cyklu Geometria spiritualisě které ještĜ nebyly v Praze vystaveny. Byly to asambláže na dįevĜ 1ň0x 90: Velké pašije a Vzkįíšení duše. Pįi vernisáži jsem vidĜlaě že byly dobįe instalovány na

99

čelní stĜnu v dolním starobylém klenutém sklepení a mĜla jsem velikou radost. Nejvíce si pamatuji barevné kresby Koblasovy v první místnosti na čelní stĜnĜ a menší obrazy od Rittsteina. Na vernisáži jsem ještĜ dole ve sklepení opravovala jeden svůj obraz tužkouě protože byl původnĜ na jeho povrch použit grafit a kousek se odloupl.- Potkala jsem tam mj. Mahulenu Nešlehovou a Koblasuě potom jsme hodnĜ debatovali se Zdenkem Beranem a Kateįinou Černou. Geomant Ing. arch. Krause mĜįil energii mých obrazů – u Velkých pašijí((objekt- obraz 1962 ) namĜįil nejvíce z celé výstavy a u Vzkįíšení vyrovnanou neutrální energii. 23.3.2005 - - Byla zahájena výstava Kateįiny Černé v galerii Studio Paměť v Praze 1, sešlo se obrovské množství známých a pįátelě kteįí napjatĜ sledovali pįedstavení jejích divadelních her: ůoya a Kouzelný čínský stoleček – fantasticky absurdní hry. V dubnu 2005 jsem kromĜ práce na obrazech a kresbách dokončila archív mých vlastních textůě což dĜlá celkem 55 úvah o umĜní a asi 61 článků a esejů. 1.4.2005 - -: Festival ESOTERA v Prazeě Veletržní palác : dvĜ zajímavé pįednášky : ing. Pavel Kozák – o energiích krajiny a jak je můžeme zlepšovatě druhá pįednáška mého známého Ťr.V.Cílkaě který má ode mne obraz Apokatastasis - o dávných pįedkįesťanských svatých místech v Čechách. - PLZťŃ : Večer zahájení výstavy soch L.S.MATěJKOVÉ V KLÁŠTťĮť ŮRANTIŠKÁNĶě kde jsem se setkala se sochaįi Hendrychem a Zeithammelem, kteįí pįijeliě aby jednali s Ludmilou o vyslání studentů na stáž do jejího ateliéru. Organizovala to įeditelka společnosti Pro arte vivendi z Berlína. - -Navštívila jsem pįed tím MĜstskou galerii a její įeditelě kolega malíį V.Malina įeklě že budu vystavovat v celém pįízemí i ve spodním sklepení. Hned jsem si udĜlala koncepciě jak mohou být instalovány všechny průsvitné grafiky v plexisklech. Velice mne potĜšiloě že společnĜ se mnou bude v menším prostoru vystavovat kolega konkretista Ladislav ŤanĜk. 4.4.2005 - - PRAHA - Špálova galerie : výstava malíįky Jarky Pešicovéě dlouholeté starší spolužačky na AVU, obsahovala obrovské olejové obrazy barokizovaných kompozic aktů s drapériemiě deformované hlavyě ruceě nohy – to se mi zdálo jako vĜrný obraz jejího nitraě s ťvou Janoškovou jsem její malíįskou techniku velice pochválila . - - Hned potom jsem odjíždĜla do Olomouce. Tam byl SťMINÁŠ VÝTVARNÉ VÝCHOV Y pro naše studenty – moji dobįí známí z INSťA Ťr.Vančát a Ťr. Pastorová pįedstavovali rámcový plán vzdĜlávání ve VVě schválený ministerstvem školství. Ťvoudenní semináį se konal v Muzeu UmĜní – toě co pįedvádĜliě vypadalo jako akce v klubu mládežeě s výtvarnou výchovou to nemĜlo nic společného. I naše studentky - absolventky se k tomu vyjádįily velmi skepticky a rezervovanĜ. 12.-13. 4. 2005 - - Psala jsem koncepci knihy : Radost z umění pro nakladatelství Portál. Ukázková kapitola : Jak jsme dělali s dětmi knihu – mne pįi psaní pįivedla na nové pojetíě na rozšíįení programuě pįidávala jsem nové myšlenkyě tak mne to zaujalo.

100

23. 4. 2005 - u mne v ateliéru malé rosekruciánské sympoziumě pįijelo ň členů a členekě i náš velmistr s paníě který nám promítal na PC film o svĜtovém kongresu Įádu A.M.O.R.C. v San Joséě Kalifornie. 30.4.2005 Jeden z mých kurzů v galerii Podkroví : ŤĜti hvĜzd – kreativní výtvarná práce pro rozvoj fantazieě opakovaly se pravidelnĜ dvakrát za mĜsícě pįicházely dĜti i s rodičiě jednou jsme byli společnĜ v ZOOě jednou jsme procházeli Staré MĜsto a kreslili zajímavá domovní znamení. Ťostávali domácí zadání na určité námĜty a scházeli jsme se až do prázdnin. O prázdninách byl kurz jednou u mne v Ťobįichovicích. 23.5.2005 Veletrh ART PRAGUE – MÁNťSě PRAHA Moje práce tu byly zastoupeny v instalaci galerie Caesar a galerie U prstenuě všechny zastoupené galerie vystavovaly velmi kvalitní dílaě úroveň byla daleko vyššíě než na Mezinárodním veletrhu ruských galerií v MoskvĜě který jsem vidĜla pįed nĜkolika lety. 24.5.2005 PhŤr.H.Blochová : O svatém grálu – Podkrovíě Husova 9ě Praha Bohatá pįednáškaě mnoho nových informacíě které dįíve nesmĜly být publikoványě o Katarech a jejich knížectví Languedocuě o templáįíchě o královském rodu Merovejcůě o tomě že Marie Magdalena byla královského původu a mĜla s Ježíšem potomstvoě o čemž jsou zachovány prameny. 12.6.2005 - - S kolegyní psycholožkou Libuší Herinkovou dáváme dohromady srovnávací studii o rozdílech ve výchovĜ umĜním v letech šedesátých (násilné donucení k popisnému realismu) v pomĜru s tímě jak se od r. 1990 otevįely cesty ke svobodĜ výrazu. Hlavní témata jsou výchova fantazie a pįedstavivostiě poznatky ze studia Kandinského a Kupkyě naše společné zkušenosti z praxe, pojednání o vnitįní síle umĜlecké činnosti. ProvádĜní umĜleckých činností chápeme jako stupnĜ duchovní cestyě v dialogu výtvarnice a psycholožky s veįejností objasníme vnímání obrazůě koncentraciě kontemplaci – komponované pįednášky ve formĜ společných rozhovorů. 15.6.2005 - - MĶJ NÁVRAT ŤO STARÉHO ťůYPTA – FORMA REGRESE BEZ HYPNOZY trvající asi dvĜ hodiny. Stalo se to v BrnĜ u jedné známé pįítelkynĜ.Mám o tom podrobný zápis na 12 stran v mém zápisníku. - Udivující bylo poznání forem vzdĜlání u chrámů Starého ťgypta od dĜtského vĜku : důležité pro nové formy vyučováníě i výtvarné výchovy. 24.-26.6.2005 - - Studijní semináį Įádu A.M.O.R.C. na MoravĜ. Studium kosmického vĜdomíě dušeě intuiceě relaxace. Podrobná pįednáška o įeckých mystériích – dipl. doktorská práce jednoho člena įádu. Pįednáška a praxe vizualizace: v diskuzi jsem mluvila o svých zkušenostech s vizualizací pįi tvorbĜ obrazůě kresebě grafiky -tento postup jsem si spontánnĜ navykla užívat od mládí vždy pįed usínáním jsem si pįedstavovala obrazyě které budu další den malovatě ty se vynoįovaly v mé mysli zcela automatickyě bylo však potįeba to nikomu neįíkatě a tak to praktikuji dodnes. Považuji takovou formu vizualizace za výbornou pomoc i pįi įešení denních životních obtíží. To doporučuje i současná psychologieě která má postupy vizualizace podrobnĜ zpracovány. 101

27.6.2005 - - Schůzka Klubu konkretistů v Olomouci ŤĜláme plány na další společné výstavyě pįipravujeme další album grafiky a kreseb. V závĜrečné bouįlivé debatĜ jsme probírali pįípad Jiįího Valochaě který s námi pįerušil spolupráci kvůli svému soudnímu sporu s Ťomem umĜní v BrnĜ. Litovali jsme tohoě protože za ztrátu originálů jednoho umĜlce z Valochova psacího stolu v ŤomĜ umĜní vůbec nemůžeme; jeho įešeníě že na protest máme zrušit svou výstavu v BrnĜě jsme nemohli pįijmout. - -Hovoįila jsem na katedįe s teoretičkou umĜní Ťr. Olgou Badalíkovouě bude psát článek o mé retrospektivĜ do časopisu prostor Zlín. Také dlouhý rozhovor s pįítelkyní keramičnou Janou Bébarovouě pokaždé k ní zajdu do keramického ateliéru na UCUP a obdivujiě jak pečlivĜ a modernĜ vede studentyě kreativní obsah tĜch vĜcí je daleko vyššíě než na VŠUP v Praze. - - Rozhovor s kolegyní Steiglovou o výtvarných kurzech pro veįejnostě o mé koncepci, kterou jsem zpracovala a odevzdala loni na podzim, ale dodnes (2Ň.6.2005) to nemá fakulta pįipraveno. KolegynĜ Steiglová a doc. Jochmann navrhují dát tyto kurzy k akreditaciě což prý povĜįený pracovník Pedagogické fakulty zaįídí za dva mĜsíce. V té dobĜ SČUů HOLLAR poįádá reprezentační výstavu české grafiky v Paįížiě a to Českém kulturním centru. Výstava se nazývala ůRAŮICKÁ ŤÍLA 60.LťTětaké tam byly mé grafiky. Trvala od 29.6. do 10.9. 2005ě komisaįem byl dobįe známý grafik a pįedseda V.Suchánek. Studuji nové knihy filosofa Zdenka Neubauera (Biomocě Svatojánský výlet – s J.Havlem)ě R.Steinera : Okultní pečetĜ a znameníě O barváchě O poznávání vyšších svĜtů. NesmírnĜ mne zajímá dílo sochaįe Marka Pogačnikaě který se spontánně dostal ke geomantické práci a dnes má za sebou několik mezinárodních projektůě v nichž prostįednictvím geomantických sochaįských zásahů zvyšoval energetické působení v několika německých městechě což bylo hrazeno z fondu městských rad. 2.7.2005 - Pįednáška M.Pogačnika v Praze ve ŮoersterovĜ síni v PštrosovĜ ulici – mluvil o tom , že je tįeba vytvoįit nový geomantický energetický prostor ťvropské unie: Ten vitálně energetický základ v ťU chybí. V současné ťvropě nemůžeme čekatě že to udělají politikové nebo ekonomové. Nový energetický prostor mohou vytvoįit jen lidéě kteįí v něm žijíě M. Pogačnik tuto metodu po léta hledá a snaží se uskutečnit. Ťesítky let nás oddělovala železná oponaě evropský prostor byl dělen velkým zlomem. I teď – bez hranic – ještě neexistuje celek. Musíme zahojit a léčit rány. To je díloě které může vytvoįit mnoho lidí pomocí imaginace – soustįeděním na vnitįní jemnou strukturu se vytvoįí jeden organismusě skupiny mohou vstoupit do interakce se mnouě tak se začne stavět morfogenetické pole ťvropy. „Já jako pouhý dirigent vás povedu odvíjením myšlenekě začínáme kruh ťvropou : Mnichov - Zurych - Stuttgard- Koln - Hamburk – Berlin – Dunaj – Wien – Graz – Klagenfurtě tato města jsem projíždělě dělal v nich pįednášky v uplynulých sedmi letech,- zjistil jsemě že ťvropa má určitou páteį“. . . Hovoįil také o duchovním motivu založení USA - potom v ťvropě se tím įídil Ludvík XVI. Byl inspirován k založení spojených států evropských a vyslal hraběte Ťe Saint –Germain, aby vytvoįil nový prostor ťvropyě avšak až po 200 letech se to uskutečňuje – není to jen politické věcě ale i duchovní myšlenka – idea spojení národůě aby se vytvoįila JťŤNOTA-SYNERGIE. Součásti zůstávají zachovány jako potenciály energie - zůstávají rozdíly mezi ůermányě 102

Rományě Ůrankyě Kelty. Pěticípá hvězda a 12 hvězd okolo je hlubokým symbolem ťUě M.Pogačnik jej podrobně rozebral - naše praxe podpory nového procesu v prostoru Evropy je založena na imaginaciě musíme být pozorní a bdělíě to nové nepropástě ale jít za ním – pįichází v ekonomice, politiceě vzniká v nitrech lidíě probíhá proces vzniku nového společenství. Marko Pogačnik již pracoval na energetickém oživení některých center v Praze : loni spojení Vyšehrad – Smíchově Žižkov. Tento rok dvě osy v Praze : osa srdce pįes Karlův mostě osa Stromovka – Císaįský ostrov – kaple Sv. Kláry pod Letnou. Na těchto bodech jsou zaměįena důležitá energetická místaě kam M.Pogačnik bude v následujících dnech instalovat se skupinou pražských geomantů litopunkturní plastikyě pįedem pįipravenéě s reliéfy kosmografů. Začne se ve Stromovceě sdělil místo srazuě já jsem se sama účastnila v části u Strahovského klášteraě kde byl postaven pískovcový litopunkturní kámen spolu s rituálem celé naší skupiny asi 120 českých i zahraničních účastníků. Potom jsme pįešli na jedno zaměįené místo na Hradčanském nám.ě kde ve dlažbě je místo jednoho kamene umístěn mosazný reliéf s kosmografem, zde tak proběhl krátký rituál k nové energetizaci místa. V polovinĜ července jsem vedla týden tvořivých činností: TALENT ATELIÉR v přírodě, ve starém velkém mlýnĜ poblíž Brnaě obec Ochoz. Mlýn patįí nadaci Junák. Byl to program pro ň zúčastnĜných žen a 2 mužeě kteįí se pod vedením jedné mé pįítelkynĜ zabývali energetickým cvičením pro posílení organismu v pįírodĜ. Pįi tom jsme každý den vĜnovali dvĜ až tįi hodiny kreativním technikámě zpočátku hrám s barevnými pastelyě s liniemiě tvaryě ty pak pokračovaly ve vlastních kompozicíchě poslední téma bylo vytvoįení vlastního energetického znaku s použitím určitých barev a tvarůě s nimiž si udĜlali vlastní zkušenost v pįedešlých dnech. To mne pįekvapiloě že vytvoįili ve výborném soustįedĜní velké znaky nebo erby každý sám pro sebeě povĜsili jsme každý na jednu zvláštní stĜnu v místnostech mlýna a ofotografovali jsme je. Druhý TALENT ATELIER je A.M.O.R. C v Brtnici na MoravĜě 2.-4.9.2005 na chalupĜ jedné starší členky Įádu. Sešli se lidéě kteįí mĜli zájem o zdokonalení ve výt. zachycení svých pįedstav pįi vlastních meditacích. MĜla jsem pro nĜ sepsány zvláštní postupy a metodyě které jsem jim poslala na PC pįedemě bylo to celkem ň-10 stran, z nich si mohli vybratě která cvičení jim byla sympatickáě pįinést alespoň ze tįí metod své výsledky. Nejprve jsme je společnĜ rozebíraliě pak jsme pįešli k dalším a dalším metodámě které vedly k tomuě že v budoucnosti velmi dobĜ sami v domácím klidu výt. zpracovat své vize. Byla to práce zcela individuální. Četla jsem jim nĜco z Kandinského o mystických zákonech malbyě pracovali jsme nakonec na témata vnitįní hudby. - - - Scházeli jsme se potom jednou za čtvrt roku podle dohody. Počátkem záįí 2005 jsem zpracovala pro olomoucké centru Fontána koncepci přednášek a výtvarné praxe. Jeho įeditel tomu udĜlal propagaciě takže se v įíjnu sešlo asi 16 zájemcůě velmi zajímavých žen i mužůě scházeli jsme se pravidelnĜ jednou za 14 dní až do kvĜtna následujícího roku. Záįí 2005 – zamĜstnávám se bohatou činností ve dvou Talent ateliérech : jeden je v Olomouci-Ůontánaě jeden v Praze_- galerie Podkroví. V Olomouci začínáme studovat léčivé působení barev na základĜ u nás vydaných pįekladů zahraniční literatury. KromĜ toho jeden duchovní talent ateliér pro členy rosekruciánského įádu pokračuje novými metodamiě plánujeme zimní setkání 103

. Pįipravuji retrospektivní výstavy: Muzeum moderního umĜní Olomoucě Alšova jihočeská galerie Hlubokáě MĜstská galerie Plzeň. Mám v úmyslu pįipravit knihu o duchovní cestě skrze malbu a kresbu v praxi i teorii. 16.9.2005 - - Děti hvězd v galerii Podkroví : napį. jedna dívenka z 2.tįídyě dcera pražského sochaįe prožívala viditelné okouzlení barvamiě chytlo ji to cvičení jednoduchých tahů plochou pastelu po papíru – s obrovským zaujetím pomalovala dva velké formáty v kleče na zemi. Jako obvykle jsme se všichni dívali na její práci po ukončeníě vždy to dílo zavĜšujeme na stĜnu nebo na šňůruě vždycky se tam najde nĜcoě co by se dalo po výt. stránce zdokonalitě dĜti na to čekalyě co įeknu a samy se vždy pįipojí se svými názoryě i ostatní dĜti prociťovaly sílu barevě jejich mocné vyzaįování ě učily seě jak dosáhnout skutečné sytosti ploch a plošek nebo oblých kįivek. Z jejich rychlých a temperamentních obrázků plynula na mne a jejich rodiče radostě dostaly jako obvykle návrhy domácích témat. - - Po ukončení jsem se šla podívat do blízké galerie U prstenuě stále tam visí mé obrazy v pįilehlé kavárnĜě která patįí ke galerii. ŤĜlalo mi to radostě je to pro mne vnitįnĜ významnéě že mé vĜci visí od listopadu v srdci Prahy. Na velké stĜnĜ visí jeden z mých nejvĜtších obrazů z cyklu SÍTěě odezva na prožitek propojení lidského vĜdomí pįi mém pobytu v Indii.- - Pįi tĜch pochůzkách jsem naproti galerii sehnala velice důležitou knihu MYSTIKA od Angličanky ťv.Underhillě která je odborným kompendiem a vĜdeckým pojednáním o vývoji mystických tendencí u nejvĜtších osobností starovĜkuě stįedovĜku a novovĜku. V mnohém jsem se poučila o intuici a inspiraciě o procesech blízkých vzniku umĜleckého dílaě o vizíchě které jakoby pįicházely z jiného svĜtaě a p. Underhill navíc o tom píše nádherným básnickým jazykem. - - Mladý Rafael k L.da Vincimu : „Všiml jsem siě že když človĜk malujeě náhle pįestává myslet když nemyslí na nicě jde všechno snadno a lépe.“ – ťckhart : „Nejlepší cestaě jak dojít k tomuto životuě je zůstat v klidu a nechat mluvit a pracovat Boha“. 23. 9. 2005 - - ůalerie Šternberk : výstava Šmidrové – setkání s V.Jirousovou, která dávala tuto výstavu dohromady i s velkým katalogem. Byly tam mladistvé kresby Koblasovy i Nepraše z let 1957-59ě Bedįicha Ťlouhého. S V.Jirousovou jsem mluvila o tomě že pro umĜlceě který prošel hrůzami politického útlakuě je důležité hledat pevnou duchovní oporuě určité zázemí. 12.10.2005 - - Ve zprávách mĜ zaujal start čínské vesmírné raketyě v Pákistánu pįíšerné zemĜtįeseníě tisíce lidí nemají domyě sedí ve dne v noci v deštiě naši lékaįi letí do Islamabanadu. 15.10.2005 - - milé pįekvapení : na Talent ateliér Ťěti hvězd – pįišlo hodnĜ dĜtí s rodičiě maminky je nechaly pracovat a odešly si na nákupy a na kafe. ŤĜlali jsme z částí dĜtí hry s liniemi a s barvamiě nĜkteré dĜti dĜlaly svoje téma – autoportrét zpamĜti. Dohodli jsme se na dalším setkání 2.11. - - NávštĜva u Kateįiny Černé v molém prostįedí jejích básnivých obrazů.Ukazovala mi pįipravenou knihu pro nakladatelství Academia. VyprávĜla mi o tomě jak na tom pracovalaě pįi tom jsem si prohlížela její obrazy s tématy andĜlů – velmi svĜtlých odstínůě koláží z malých ploch různých látek. – Byla nedávno u Zdenka Berana, ukazoval jíě že má pįipravenou svou monografiiě hodnĜ fotografií a texty k tomu.

104

Įíjen – listopad 2005 - - Pįíprava na výstavu Pražské ateliéryě kterou poįádá galerie U prstenu a kurátorem je PhŤr.Jan Kįíž. - - - Studuji C.G.Junga – O vědomíě o jeho promĜnĜě o iniciacích a rituálechě o psychologii v alchymiiě o tomě že rozšíįení osobnosti pochází z nevĜdomíě které nemá hranice… - - M.Pogačnik : velmi zajímavá kniha o jeho zkušenostech s elementály. 17.-20.11.2005 - - Pobyt na Šumavě se skupinou pražských geomantů, okruh M. Pogačnika. Zažili jsme energie v krajinĜě vyrovnávali nĜkterá místaě probouzeli čakry ve svém tĜle. Hledali jsme dorozumĜní s pįírodou. Mnoho jsem poznala a po návratu jsem cítila obrovskou duševní energiiě potįebu množství získat mnoho nových informacíě tįi dny jsem intenzivnĜ studovala. 21.11.2005 - - MĜla jsem pįednášku v Olomouci v centru Ůontána o mé cestě do Indieě zapůjčila jsem jim svou TV a video na delší dobu. 29.- 30.11. 2005 - - Měla jsem pįednášky na téma ŤUCHOVNÍ KOĮťNY MOŤťRNÍHO UMěNÍě opět v centru Ůontána na hlavním nám. v Olomouci. - - Potom jsem se dostala do Hradce Královéě ve velké galerii mĜsta byla vernisáž výstavy mé kolegynĜ z AVU ak.mal. ťvy Janoškovéě vystavovala hlavnĜ grafické práceě velmi rafinovanĜ technicky provádĜnéě a dlouho mi na výstavĜ vysvĜtlovala různé objevy svých grafických technik. 5.12. 2005 - - Vernisáž výstavy PRAŽSKÉ ATťLIÉRYě Novoměstská radnice na Karlově náměstí Je to vlastnĜ náš pražský saloně který organizovala obĜtavĜ paní Holáě majitelka galerie U prstenu. Abych jí vyjádįila obdiv za ten velký čině poprosila jsem Hanu Blochovouě aby zahrála pįi vernisáži – pįijela ve stįedovĜkém oblečení se stįedovĜkou harfouě s tampurou a se zlatými mísami. Na to všechno hrála a doprovázela se pįi zpĜvu sefardských písníě bylo to velmi působivéě paní galeristka byla dojatáě že výtvarníci pro výstavu pįece jen nĜco udĜlala. Zaujaly mne obrazy Aleše Lamraě svítivéě záįivéě obraz Jarky Kurandové v tlumených barvách byl nabitý vnitįní silouě J. Koblasa dva malé obrazyě Olaf Hannel mne pįekvapil zeleným konkretistickým olejem – kompozice čtyį soustįedných kruhůě K.atka Černá tam dala dva pįekrásné obrazy andĜlůě Zdenek Beran malou barevnou strukturu. Využila jsem tohoě že se tam sešlo mnoho mých pįátelě kolegů a kolegyň a rozdala jsem jim své novoročenky (reprodukce mého obrazu Ůuga J. S. Bacha). - - V blízké japonské restauraci jsme pak hovoįili s Hanou Blochovou a architektem Hozmannem - ten mívá každý rok cyklus pįednášek v MĜstské knihovnĜ na téma ekologie v architektuįe. Potįeboval poradit s pįípravou jeho syna na zkoušky na výtvarnou školuě pįišel s ním potom do Podkroví v sobotu 10.12. na tvoįivé soustįedĜní ŤĜti hvĜzd. 6.12.2005 - - - v Olomouciě vila Primavesi : vernisáž výstavy pįítelkynĜ Jany Bébarovéě krásnĜ promluvila pįítelkynĜ Anežka Šimková. Keramické výzkumy J.B. byly úžasnĜ pracné a technicky naprosto objevné. Byla jsem jimi okouzlena a pįemýšlelaě jak jí udĜlat výstavu v Praze. 14.12.2005 - - Ťuchovní Talent ateliérě Ůontána Olomouc – pįišlo dvanáct účastníků a zadala jsem jim po hodinĜ praktických cvičení domácí námĜtyě hodnĜ jsme hovoįili o jejich zvláštních zájmech a podle toho jsem nasmĜrovala jednotlivĜ volbu témat.

105

19.12.2005 - - Byla jsem pozvána na vánoční posezení pedagogů katedry Výtvarné výchovy v Olomouciě kromĜ pedagogů tam bylo i nĜkolik hostů z jiných kateder. Hovoįili jsme tam s kolegy z Klubu konkretistů o nové koncepci naší výstavyě kdy každý z nás by mĜl pozvat jiného umĜlceě který se zabývá smĜrem Lárt brut. Mohl to být i nĜkdo nežijícíě to ale vypadá komplikovanĜ - mnĜ se jeviloě že by ta výstava byla hodnĜ roztįíštĜnáě plná protikladůě že by to bylo bezohledné vůči divákům. - - - Ťen na to byla koncepční schůzka s įeditelem centra Ůontána –dohodli jsme nové programy na další rokě koncepce klubové činnosti. 24.12.2005 - - Ťokončuji korektury knihy o mé cestě do Indie. – Studuji knihy Zecharia Sitchinaě moskevského sumerologaě který vyluštil įadu prastarých sumerských nápisů a vydedukoval z nichě že boziě kteįí stvoįili člověkaě byli astronautiě že v rajské zahradě ťden množili a kįížili rostlinyě a že Adamové byli jejich stvoįení pomocníciě kteįí jim tady na Zemi pomáhali získat nepostradatelné drahé kovy. – Jeho knihy sice rozšiįují poznáníě ale nenalézám tam skoro nic o duchovních cestáchě dokonce ani o zdravé stravě. – - - Koupila jsem si 12. díl Ťějin uměníě který mají studovat naši studenti. Nalezla jsem tam mnoho nesrozumitelných vět a vážné teoretické rozbory takových výtvarných děl a objektůě které působí na diváka hrůzně a až sadisticky. Co si divák počne s tímě že se některý umělec spouští hlavou dolů ze strmého kopce štěrkuř Nebo si probodne na různých místech tělo hákyě a visí v prostoru na lanech. Teoretici tomu dali název body artě vejdou se sem morbidní hįíčkyě recesní nápadyě sebezraňováníě poznamenané zrůdnou patologií. Bylo mi úzko z tohoě že v tak krásně vydaných dějinách moderního umění o tom vychází velmi pochvalné teoretické úvahy. Ťokonce jedna žena v Americe vyučujeě jak drobná zranění vlastního těla odráží jakýsi „kolektivní prožitek“ – Češi nejsou pozadu za světem ě o 40 let později se vyučuje body art na FAVU v Brně. Leden 2006 - - Schůzka Klubu konkretistů v Olomouci : jednání o výstavĜ ve Šternberkuě o tématice Protiklady rozumu a citu, kombinace z našich prací a dĜl brutistů nebo naivistů – įekla jsemě že stále mám pochybnosti o dobrém působení takovéto výstavy na divákyě že by je to mohlo hodnĜ zmást. – Ťiskuze o různých výstaváchě referovala jsem o výstavĜ profesorky kresby na AVU Jitky Svobodové. - - VidĜly jsme ji v Roudnici s Kateįinou Černou: veliké jemnĜ barevné kresbyě detaily pįedmĜtůě zvĜtšené do obįích rozmĜrůě působily iluzornĜě velké barevné pastely na papíįe na rámu působily jako obrazy. 16.3.2006 - - Kurz TALENT – ATťLIťRě Ůontána Olomouc – pįekvapivé práce z domova, pįi obvyklém prohlížení rozložených maleb na zemi se dospĜlo ke spontánní autoterapiiě neboť osm žen začalo společnĜ cítit a společnĜ prožívat toě co se jevilo na rozložených malbách. - Objevily se zkušenosti sebeobjevováníě sebenalézáníě pįicházely na toě co mohou hledatě k čemu vlastnĜ ta hra s barvami slouží. 6.4.2006 - - Byt v Univerzitní ulici : podepsána kupní smlouva s PhDr.Anežkou .Šimkovou : prodávám jí celý byt se zaįízenímě nábytkemě pįístrojiě hrnečky a lžičkami. Ve stejný den jsme jednaly s PhŤr. H.Blochovou o smlouvě k vytvoįení filmu o mé práciě o scénáįiě hlavně však o kompozici k vernisáži mé výstavy s originálním hudebním doprovodemě vytvoįeným k pohybu a prolínání tvarů z mých průsvitných grafik a kreseb.

106

12.-16.4.2006 - - Studijní CESTA DO ŠPANěLSKA - MADRID, TOLEDO Zejména mĜ láká nalézt stopy alchymistůě kteįí vychovávali budoucího císaįe Rudolfa v Escorialu. Chci najít symboly gnostického učeníě znaky templáįůě možná i rosekruciánů. Chci studovat symboliku barevě ornamentikuě kompozici obrazů i tvarů. To jsem sledovala na všech prohlídkách muzeí a galerií. - - Muzeum Prado: studovala jsem andĜlyě díla stįedovĜku a renesanceě trochu mne odradily divoce malované Rubensovy mytologie. Z tĜch obrovských sbírek jsem vycítilaě jak nesmírnĜ čistými barvami byly malovány gotické obrazyě potom už nikdy jsem takový dojem z jiných historických období nezažila. - - Archeologické muzeum - nádhernéě ukazuje ornamentální práce již z paleolitu, studovala jsem a kreslila dekory na prastarých exponátechě magické znakyě idoly a talismanyě megalityě pįekvapily mne prehistorické kultury na Gran Vanadia svou konkretistickou ornamentikouě nové nálezy starých kultur ve ŠpanĜlsku – úžasná ornamentika Visigótů. - - Museo nadace Thyssen Bornemisza - sbírka nejlepších dĜl 20.stol.: Picasoě ůris, krásný Severini: Expanze světla (jeho záįivá geometrie svítí pįes nĜkolik sálů a okamžitĜ mne pįitáhla k sobĜ…) - Úžasný obraz Ůrantiška Kupky: Lokalizace grafických elementů - krásnĜ volná malbaě která pįekonala futurismus ! A tĜšilo mneě že Kupkovy obrazy vyvolaly zájem u stovek lidíě pįitahovaly zejména mladéě bylo u nich neustále plno a rušnoě zejména u dvou nádherných obrazů z období mašinismu. Sonia Terk-Delaunay- umĜįené tvaryěčisté barvy,- Schwitters: dva dįevĜné reliéfy. Pak krásní dva Mondrianovéě malé zátiší Kleeovo v akvareluě mystický Rothkoě první obraz od Tobeyeě který vidím: Rytmy zemĜ - plocha šedohnĜdáě na ní kaligrafický tanec štĜtcem v bílé barvĜ. ůeorgia O´Keefe : ohromný bílý detail kosatce 120x120cm. NeuvĜįitelný štĜtcový autoportrét ůiacomettiho v zástĜįe. - Od Magritta – rozbité sklo s krajinou na stįepech skla. Matta : pavučinyě lichobĜžníky a pįízrakyě Max ťrnst: pĜkná frotážě skály a cesta jako mystická krajina. Ťobrá energie jde z obrazů Lindnera. Museo Reina Sofia - velká retrovýstava Alberto Burri : znala jsem jeho starší tmavé obdobíě kdy pracoval hlavnĜ s hrubými materiály jutyě potom se spalovaným igelitem a polyethylenemě lité strukturyě koláže textilu a plastůě drsné surové struktury jako spálené dįevo mi zůstaly v pamĜti nejvíceě proto jsem užasla nad sérii naprosto odlišných obrazů ! ! Černé konkrety se zlatem v celé sérii záįily jako stylizované geometrické monstrance ze zdí. Jeho vývoj byl ukončen obrovskými konkretistickými obrazy z 90.let formátu 240x360 cm - cyklus Cellotex rivoli má dvanáct obrazůě vystavoval jich zde polovinuě všechny byly složeny ze tįí dílů hnĜdé hobryě pįes nĜ malovány velké nepravidelné tvary černouě červenouě bílou a okrovou barvou. - - -V další části muzea byla sbírka španĜlského umĜní od 60. let : vidĜla jsem všechnoě co jsme znali pouze u reprodukcíě zejména Millaresovy velké černobílé objekty z tlusté bílé plachtoviny mne pįekvapily vysokým reliéfemě působily napjatĜ jako utrpení na kįíži. Byla to uvolnĜná agresivita a šílenstvíě která pokračovaly v obrovských černobílých pastózních malbách Antonia Saury. Mimo to krásné obrazy Dubuffetovy. - - Veliký oddíl byl vĜnován Tapiésovi : ohromné reliéfní obrazy ze surových materiálůě napodobené omítky veįejných záchodkůě nátĜry koštĜtemě velké asambláže – pįekvapující zvrat do jakési psychopatologieě odporné barevnĜ i

107

obsahovĜ. Proč se lidé mají dívat na surovĜ naflákané barvyě na persifláže dĜtského stylu kresby nebo graffiti? V jeho obraze Velký diptych 1990 ( 300x 500cm) cítím nashromáždĜnu všechnu zuįivost osamĜlce – - - Naprosto jiné vibrace mají monochromy Yvese Kleina – zlatýě červený a modrý na dįevĜ. - - Lucio Fontana: probodané obrazy Koncepto spacialeě stįíbrné plochy s otvoryě bílé rozįíznuté plátno. Vyšívaný španĜlský pop art. Pozoruhodná prostorová kompozice: Bruce Nauman obrovský formát jako průchozí plastika ze tįí masivních kruhů – prstenců v barvách červenáě žlutá a zelená. - - Pak velká sbírka Picasovaě Miróaě díla S.Ťalího. techniky malby u Picassa i Miróa mne zklamaly. Cesta do Toleda : kreslím si ornamenty na zdi klášteraě kopule gotických chrámůě kružbyě detaily drakůě ornamenty dįevĜného stropuě S. Juan de los Reyes. Synagoga S. Maria la Blanca : pĜt lodí s maurskými oblouky; Mudearský sloh - kostel Sv.Tomášeě zde velký obraz ťl ůreca Pohįeb hrabĜte Orgaze. KATťŤRÁLA TOLEDO – kreslím si detaily fasádyě nádherná je sochaįsky zpracovaná Poslední večeįe nad portálemě dĜlám kresby různých detailů z vĜže a įadu dalších detailů, nesoucích symbolický významě nádherná roseta uvnitį. VidĜli jsme i Muzeum Hospital de S.Cruz : gotické liturgické pįedmĜtyě na bohatém gotickém svícnu jsem nalezla znak jing-jang. Pįekvapení: ohromná astrologicko mystická tapiserie z poloviny 15.stol. ! ! ! - - Ťalší studie erbů a znaků. ESCORIAL : celou historii a vybavení nám vysvĜtlil PhŤr.ŠtĜpánek. Zajímaly mne kosmologické principy na malbĜ chóru v Escorialu, svatá Trojice sedící na krychli Ůigura Cubica podle Sv.Tomáše Akvinského – morfé (tvar) vymezený ve trojrozmĜrném obrysuě symbol čtyįě znamená systém človĜka – homo quadratus. UmĜní ovlivnĜné filosofickými spekulacemi filozofa Raimunda Lulla (kombinatorika vyjadįuje více možností jedné vĜciě vede k PC strojůmě)- - vliv alchymie, pansofie, učení o transmutaci duše. Ůigura Cubica: autor Herera vysvĜtluje harmonie v principu božství, uplatňující se ve freskách. - - Král Ůilip II. mĜl strohé prosté pokojeě musel vidĜt z bytu na oltáį – průhled na posvátná místa (hagioscop). Pozoruhodné byloě že tehdy se králové ubytovávali v klášteįích. – Ve vzdušných žulových sklepech ťscorialu je trvalá instalace plánů všech dobových stavebě zejména hospitálů a všech velikých paláců stavĜných ve ŠpanĜlsku. Velké projekty detailů fasádě projekty ťscorialu v půdorysuě v bokorysuě úžasná dįevĜná maketa – prostorový model ťscorialu 1566, kde jsou vidĜt stavební stroje – jeįáby.- Juan de Herera: výkresy částí ťscorialu se všemi detaily a sochami – pįesný įádě jednota proporcíě harmonie (orthographia) – celkový pohled („scenographia“) - celý Escorial. - - Zaujaly mne pracné velké modely dįevĜných konstrukcí krovů Escorialu, také obrovská a působivá instalace pracovního náįadí zedníků a kameníků. - V obrazové galerii ťscoriálu jsem si našla dokonce utopickou architekturu v jedné ohromné krajinomalbĜ. Mnoho obrovských zešeįelých obrazů s portréty šlechticů a šlechtičen nebo se svĜtci – z ložnice královny a vedlejší ložnice krále bylo možno vstoupit do komnaty s klekátkemě kde opravdu byl hagioscop. - BĜhem prohlídky dalších obrovských sálů jsem našla symbolické pozůstatky po alchymistech a astrologii v portálech intarzovaných dveįí do knihovny z obou stran. Pįekvapivý ohromný hodovní sálě obrovská schodištĜě vysoké klenuté stropyě všude žula a mramorě dole pįepychový pantheon s náhrobky králů v černých tumbách v nĜkolika patrechě jedna část pantheonu v bílém mramoru. - -

108

Samo mĜsto Madrid v centru okouzluje úžasným bohatstvím bĜlostných fasádě zdobených symbolickými rostlinnými ornamentyě všechno v duchu seceseě hodnĜ fantazijních prvků na vĜžích a vĜžičkách obrovských mĜšťanských domů s balkony. Široké bulváry plné stromů a kvĜtině byly poįád plné spokojených korzujících dvojic a skupin. 29. 4 . 2006 - - OLOMOUC : TALENT – ATELIER s amatéryě schůzka asi ň účastníků : tvoįivá práce s barvami : začali jsme škálou barevě jejich prožívání ve vzájemné tónové propojenosti. - - Je to výzkum vlastních reakcíě začátek autoterapie – vĜdomĜ sledovat své pocity pįi práci s určitou barvou. - Varianty : hudební kompozice škály barev do různých formátů (do kruhuě čtverceě obdélníkaě oválu atd.). Léčivé znaky : výzkumem prokázané energetické účinky barev užijeme ke tvorbĜ barevné kompoziceě která by pįíznivĜ ovlivnila psychický stav. Počátek experimentuě který jsme rozvíjeli dáleě znaky pro vyvolání různých duševních stavů a nálad… Tímto způsobem nikdo s barvami a tvary nepracovalě zahajujeme nový výzkum. – Rozhovor s účastnicemi o všech jejich prožitcíchě o možnostech jejich budoucí výtvarné práce. Rozbor tvorby mandal (knihy a reprodukce). Počátek června : dvĜ geomantické akce : Sedlčansko – magická místaě jiný den putování po Praze s geomanty. Nauka o posvátné geometriiě kontakt se zemíě krajinouě porozumĜní stromůmě skalám. Starobylá druidská vzdĜlanost. 10.6.2006 - - ZAHRAŤNÍ SLAVNOST V ŤOBĮICHOVICÍCH U MÉHO ATťLIÉRU – pįijeli : malíį L.Pįibyl s paní ťvouě malíįka J.Kurandová a malíį Z.Rybkaě ti všichni za pražské konkretisty. Za olomoucké KK2 pįijel V.Pospíšilě malíįě astrologě pįítelkynĜ A.Šimkováě sochaįka AžbĜta ůroseová dorazila s keramičkou Monk z Amerikyě pįijela též.Hana Blochová - mezi debatami nám zahrála na stįedovĜké nástrojeě zazpívala. Jednalo se o společných výstavách olomoucké a pražské sekce konkretistůě o možném jednání s AJG a MMU pro budoucnost. 16.-18.6.2006 - - SťMINÁĮ ĮÁŤU A.M.O.R.C. : pįednášky o meditaciě o įecké mysticeě o symbolice čísel a tvarů. 1.7.2006 - - Stěhuji se z Olomouceě nový soustįeděný život v jednom místě – Ťobįichovice. 5.7.2006 - - TĮI TÝŤNY V TĮťBOħSKÝCH LÁZNÍCH : pįi návštĜvĜ zámku studium renesanční symboliky pánů z Růže. Pįíjezd teoretičky PhŤr. Badalíkové. Studium : P.B. Shelley: Obrana básnictví – o vztahu rozumu a obraznosti, obraznost je podle nĜj myslě rozum si všímá rozdílůě obraznost podobností. Poezie v nejširším slova smyslu se může vymezit jako výraz obraznosti. - - - „Įečě posunekě umĜní výtvarnéě stávají se zobrazením a zároveň i cestou k nĜmu“…“. 26.7.2006 - - SČUů HOLLAR : výstava spolužačky M.Ůilipovové .- Krásná setkání s J.Severovouě K.Černouě Ť.Vachtovou a dalšímiě dlouhá debata s pįítelkynĜmi. J.S. se vrátila z Karlsruheě kde je velká pįehlídka svĜtového svĜtelného umĜní od 60.let.

109

Srpen 2006 – pįíprava mé výstavy v Plzni:nĜkolik dnů práce na adjustaci průsvitných tisků v plexisklechě jejich opravaě výbĜr obrazů a grafických listů. 28.8.2006 - - Odvoz mých prací o galerie mĜsta PlznĜ. Postup instalace: tįi gotické klenuté sklepyě průsvitné grafiky v plexisklech – vychází z toho moje nejvĜtší instalace tĜchto vĜcíě co jsem kdy na výstavách mĜla. Obrazy rozmístil įeditel galerie a malíį V.Malina a další obĜtavý zamĜstnanec galerie. 31.8.2006 – 15h : tisková konference k mé výstavě ůťOMťTRIA SPIRITUALISě galerie města Plzně. Večer na zahájení místo Ťr.J.Kįíže (operace srdce) promluvila odbornĜ jeho dceraě která končí studium teorie dĜjin umĜní na ŮŮ UK v Praze – napsala sama filosoficky velmi hluboký textě pįekvapilo mneě jak umí mladá generace duchovnĜ cítitě vnímat a myslet. 7.9.2006 – - beseda se studenty KVV PdF Plzeň na mé výstavě. .- Ťlouhá diskuzeě odpovídala jsem na jejich dotazy týkající se mé práce a života v 60.letech, ptali se na technologii obrazůě ale i na atmosféru na AVU. NevĜdĜliě že jsme nesmĜli jezdit do ciziny ani vystavovatě že jsme se učili malbĜ samiě že byl povolen jen jeden svĜtový názor - marxleninismusě jeden výtvarný smĜr – socialistický realismus. Sama jsem se jich ptala na projevy nejmladšího výtvarného snažení : proč má tragický charakter ? Mluvila jsem o náhlém pįevratu v mém vĜdomí v r.1964. Ptala jsem se, zda se na KVV učí psychologii barevě mluvili jsme o energetickém působení obrazů a žádala jsem mladé studentky a studentyě aby mi įekli otevįenĜě co cítí a prožívají pįi pohledu na moje obrazy a grafiky…. Bylo pĜknéě že po ukončení besedy pįišlo za mnou nĜkolik studentů osobnĜ a vyprávĜli mi o svých dojmech z mé výstavy a zvláštní zážitkyě napį. jeden z nich obraz Tvarový záįič prožíval jako bránu do jiných svĜtůě cítil z nĜj sílu… Įíkaliě že by se u tĜch vĜcí mĜlo stát delší dobuě nechat je na sebe působit – že to nejde jen tak projít a odejít pryč. V dolní instalaci v gotických sklepech mĜli zvláštní dojmy jakýchsi jiných prostorů. Od 8.9. 2006 - - na týden u čistého moįe v Istrii s Kateįinou Černouě ta kreslí a akvareluje ě já odpočívám. Výlet do Benátek- zavedla jsem ji do Guggenheimova muzea ,nikdy tam nebyla. Nádherné obrazy Malevičeě Légerovyě Severinihoě Lissitskéhoě Boccioniho Materie, oválný Ťelaunayě Klee pįekvapivĜ strukturálníě dva obrazy Kandinskéhoě Max ťrnstě Pollockěvzácná kresba Mondrianova. Arp má sochu venkuě reliéf a neznámou koláž v galerii uvnitį: kompozice z pravoúhlých tvarů v černéě zlaté a hnĜdé barvĜě velké množství materiálů- papírě metalě olejě akvarel…a velká výstava Lucia Ůontany. - Cestou zpĜt na lodi jsme zažily pravou moįskou bouįiěvlny byly tak vysokéěže nebylo vidĜt z oken.- Kateįina o tom pobytu nakreslila malou knížku. K výstavĜ v Plzni jsem pįidala vydání mých textů O čistých barvách a energiích obrazů. Je to pro tyě kteįí chtĜjí poznatě jak může působit výtvarné dílo : posílit naše vĜdomíě dodat energiiě oživit cítĜní - alespoň v to doufám. - - - Posledního dne výstavy jsem vedla rozhovor s náhodným návštĜvníkemě studenteměkterý četl moje vyvĜšené texty. - Įíkalěže v tĜch dílechě která vidĜl viset v prostoruěje ukryto poselství ě že ale má obavyěže to dobįe nevnímal -proto si četl úvahu dr Kįíže a moje myšlenky. Įeklě že mu to pomohlo k lepšímu poznáníě že se s ním nĜco stalo. Procházel prostįedím svĜtel a barevěnechal do sebe proudit energetické vibrace čistých barevných odstínůě110

a podle vlastních slov odchází promĜnĜn.- Ptala jsem se, co studuje- prý geomatiku , což je syntéza geologieě matematikyě počítačových technologií- - . Hovoįili jsme ještĜ o geomantiiě o M. Pogačnikovi a léčení oslabených energetických míst zemĜ. Student pak byl na pochybách o čistých zámĜrech umĜlců : ti mají své teoretikyěkteįí je prosazujíě pak se však jejich díla stávají komerčními - já jsem vyslovila zkušenostě že co človĜk sám neprožil ě o tom nemůže psátě a tak o mých vĜcechě které vznikly v samotĜě tichuě meditaciě se nedá teoretizovatě a to je ta moje zvláštní ochrana. - Rozloučili jseme se a pomyslela jsem si: Tak teď jsem konečně zažila na své výstavěě co to je IŤťÁLNÍ ŤIVÁK ! 29.9. 2006 - - natáčení videofilmu na mé výstavĜ v Plzni: v pįízemí obrazy od 1966výbĜr jen barevných a znakových -konstruktivníchě byly tam dokonce zapůjčeny obrazy z AJG ( Fuga J. S. Bacha) a z ČMVU Praha ( Signály- prolínání energií)ě pak další místnosti: cyklus SÍTě - VťLKÉ OBRAZYě zavĜšeny drátĜné polyedryě ve filmu rotaceě stíny a svĜtlaě dobré ( fa ůalaxia)- pak natáčení v podzemí- svĜtelné instalaceě to bylo velmi tĜžké. Zpracujeme část i do filmu k mé vernisáži. 4. 10. 2006 - - PO MÉ VÝSTAVě V TÉŽť ůALťRII V PLZNI VťRNISÁŽ KRESEB J. KORNATOVSKÉHO …Ohromné kresbyě rovnou na stĜnĜ nekonvenčnĜ instalované- samé černéě ale nesvĜdčilo jim to v tom prostoru. Jedna byla nedodĜlanáěpovĜšená na výšku místo na šíįku. Ptala jsem se autoraě proč to tak udĜlalěon įeklě že ještĜ nikdo za celou jeho výstavní činnost mu to neįekl a že to je pravda… - Ťole ve sklepení vernisáž : INSTALACť KRťSťB M. TITLOVÉ: autorka pįedvádĜlaě jak kreslí pastelem do fotografií z dĜtství na průhledných foliích barevné ocásky a šmodrchanice z kįivek.- PįipomnĜlo mi toě jak se mi zprotivil Picassoě když se nechal filmovatě jak maluje štĜtcem na sklo- Kamera to zabírala ze spoduě aby mu bylo vidĜt do tváįe : asi první showman mezi malíįi … - - PozornĜ jsem sledovala v televizi rozhovor s V. Havlem: vymyslel Institut, povĜįený vyjednáváním pįi jmenování člena vlády. Lux dostal lhůtu tįí dnůě aby podal svou koncepci pro úįad ministerského pįedsedy. Havel įekl že ústava počítá se slušnými lidmi. Pehe si myslelě že prezident mohl více ovlivnit formulaci ústavy. V.H. įeklě že v 1992 pįi rozpadu ČSR sám formuloval a napsal Ůederální ústavuě myslíě že za 5- 6 let bychom mĜli mít novou ústavuě má být krátkáě stručnáě srozumitelnáě aby se ji mohly učit dĜti ve školeě jako v USA. - - Mluvilo se o nenávisti V. Klause k V. Havloviě koncepčním sporuě o zákazu KSě která ve všech postkomunistických zemích se transformovalaě u nás se to nepovedlo.- Názorě že nĜkdo by mohl shromážditě o čem se mluví na manifestacích KSČM a podat žalobu na soudní stíháníě ( kdo to asi udĜláě ptám se já ) - - hlavní místa jsou obsazena lidmi deformovanými tzv. normalizacíě jsou to deformovaní lidé (a to již vĜdí osm let ! volám já )- - V.H. kritizuje politická úslovíě jako „v tuto chvíli“ě „dát na stůl“ě „najít miliardy“ě „nastavit“ě „peníze nĜkam tečou“..pak mluví na dotaz o EU- že poprvé je ťvropa tak dlouho bez válek… naznačil že Rusko nevíě kde začíná a kde končíě ale to pįeci my tady víme alespoň 50 let!!

111

-- - Učím se prohlédatě co je za slovyě a vidímě že náš stát postrádá pevnou a moudrou ruku - a že to bude dlouho trvatě ta situace malých sporůě zákulisních pletichě umĜlých konfliktůě įízených z velmi mocného neznámého centra… 13. 10. 2006 - - VÝSTAVA KATťĮINY ČťRNÉ V ĮťVNICÍCH byla ukázkou všech jejích talentů - malíįskéhoě kreslíįskéhoě grafickéhoě literárního. Velká grafická zátišíě ručnĜ kolorovanáě mají všechnu poezii chagallovského snĜníě k tomu velkou prostotu a įemeslnou dokonalost. NeobyčejnĜ krásný cyklus ANŤěLÉ a ostatní obrazy jsou zhmotnĜlými básnĜmiě pokračovala v originální techniceě kterou vytvoįila již v dobĜě kdy jsme společnĜ studovaly na AVU. Bylo pozoruhodnéě že její originalita jí nedovolila tehdy propadnout smutkům a zoufalstvím celé generace 60.letě vždy malovala a kreslila po svém. - Napsala jsem o její výstavĜ do Ateliéruě článek vyšel. 22. 10. 2006 - - KARLĶV MOST JAKO SAKRÁLNÍ STAVBA . ůeomantické setkání v Prazeě studovali jsem magická místa Karlova mostuě jejich prožívání jako čaker. Zázračný pramen Sv. Klementa na plácku za kostelemě rituály… 24. 10. UŤÍLťNÍ CťN ZA UMěNÍ MINISTťRSTVťM KULTURY : pozvánku mi dal poslat Ťalibor Chatrnýě dávný pįítel a konkretistaě a bylo to jako sen : úžasný prostor na Malé StranĜ - bývalý chrámě nyní muzeum hudby. Rafinované barevné osvĜtleníě program vyhlašování cen - promítání filmů o tįech vyznamenaných. - Pįi vchodu nás vítala įada bíle odĜných dívek s vínem a alkoholy ve sklínkách. - PĜkná náhoda: našla jsem místo vedle Mahuleny Nešlehovéě mluvila jsem s ní o mé chystané retrospektivĜ a zda mohu použít v katalogu její textě ráda souhlasila. Rozhovory s Ť. Chatrnýmě s teoretikem Šefčíkem (įíkalě že umĜlec nemusí dĜlat díloě ale je s ním poįád duchovnĜ propojen!- a to bylo to nejlepšíě co jsem od nĜj slyšela). 1. - 5. 11. 2006 - - CťSTA NA VÝSTAVY ŤO NěMťCKA S ŤOMťM UMěNÍ BRNO : DARMSTADT, FRANKFURT, BONN, KOLIN n.R. Bonn : Museum Palast – velký zatemnĜlý sál vĜnován objektům skupiny Zero, je to opakování výstavyě kterou jsem pįed mnoha lety vidĜla v Ťusseldorfu jako první vystoupení této skupiny. Nádherné otočné terče ze sklaě zevnitį nasvícenéě vrhaly do temného prostoru proudy pohyblivých odleskůě sklenĜné pohyblivé kruhy se v nich leskly pįímo zázračnĜ. Hra svĜtelných záblesků z objektů Otto Piennehoě Ůranze Macka,- velký bílý kruhový reliéf z hįebíků od ůuntera Ueckera se také pomalu otáčel jako model planety ZemĜ. V tĜchto svĜtelných instalacích jsem našla okouzlení svých mladých letě a ještĜ o nĜco dál pod Barevnými rybičkami Nam June Paika (videofilmy promítané na stropĜ) jsem ležela nejménĜ 20 minut na pįipraveném divanu.- - Dusseldorf : v Moderne muzeu na ůrabbeplatz : velká výstava Ůr. Bacona (probĜhnuta klusem) a stálá instalace nĜmeckého moderního umĜní (velká plátna ů.Richteraě pĜkná expozice expresionismu)ě vidĜli jsme velikou výstavu ruského konstruktivismu ze sbírek soukromého majiteleě neobyčejnĜ krásné obrazyě které ještĜ nikdy nebyly publikovány; druhá výstava od 22 žijících umĜlců ze šesti zemíě

112

ukazovala současné tzv. geometrické umĜníě stále živéě mladéě koupila jsem oba katalogy podobĜ knih a doma o tom napsala studii pro Ateliér. 9.-11.11.2006 : MťZINÁROŤNÍ SYMPOZIUM INSťA Vť VťLťTRŽNÍM PAÁCI NA TÉMA OBRAZIVOST Vť VÝTVARNÉ VÝCHOVě Byla jsme vyzvána k účastiě napsala jsem pįíspĜvek. Účastnila jsem se celého dvoudenního programu pįednášekě nejvíce byly zajímavé nové metody výchovy k designu v Anglii. ŤozvĜdĜla jsem seě že dįíve napadaný pojem sebevyjádįení je už v sociálních teoriích povoleně pojmy umĜlecě divákě objekt jsou chápány jako sociální a psychické performance; učitelé VV chápou sebe a žáky jako učící se; do pedagogických procesů se vloudily freudovské koncepty melancholie a pojem mociě že jedinečnost a originalita je preferována pedagogy výtvarných škol; učení se = událost pravdy. MĜla jsem radostě že naši absolventi mají jiný vztah ke své tvoįivé práciě než absolventi ůoldsmith collegeě o kterých pan pįednášející z Londýna įíkalě že po 2-3 letech ztrácejí vlastní kreativní zaujetíě nadšení a zápal. Na naši katedįe jsem se s tím nesetkalaě ba právĜ naopak. Pįednášející pedagog učí designě estetikuě teorii umĜní na této škole v LondýnĜ. - Ťalší pįednášky se týkaly témat vĜdecké a umĜlecké obraznosti v historickém pohleduě struktury rozvoje obraznosti a modelů vizuálního vnímáníě pojmu obrazuě o obrazu a zvuku. Já jsem pįečetla svůj text bez brýlí a ve stoje s vědomím tohoě že jsem poslední žijící umělec na tomto sympoziu. Použila jsem tohoě co jsem si nastudovala u Shelleye v jeho Obraně básnictví – hovoįila jsem o tomě že obraznost je tou nejcennější schopností pro umělceě ale že tak jako u elektįiny můžeme těžko popsatě co to vlastně jeě umělec vytváįí toě co nejprve zahlédne vnitįním zrakemě procesě zhmotňující pįedstavyě vznikající v naší mysliě podle odborníků se nazývají vizeě imaginaceě všeě co nám pįináší fantazie. William Blake :Obrazotvornost není nějaký stav. Je to celé lidské bytí . Hovoįila jsem o dění v naší mysli s odkazem na pojem vizualizace z psychologie, kde je bohatý metodický pįehled práce s našim vědomím. Mluvila jsem o zaslechnutí hlasu intuice pįi začátku práce umělceě o pozorování stavu vědomí pįi vlastní tvorbě (což pįítomní pedagogové těžko mohou učinit). Sama využívám metod koncentraceě někdy obrazy naskakují i v rušném prostįedíě nečekaně mezi lidmiě pokud je vnitįní proces již nastaven. Procesu vytváįení obrazů v mysli věnuji pozornost desítky let. Hovoįila jsem o metodě tzv. vnitįní fotografieě kterou jsem doporučovala studentůmě stejně i pěstování paměti na tváįe a postavy lidíě kterou jsme využívali pįi tématu imaginárních portrétů. Obraznost u studentů jsem pěstovala įadou zadaných úkolůě napį. utopická městaě kosmické prostoryě nebo obyčejné zátiší zpaměti. Ťbala jsem na toě aby každý student dokázal pįenést své vědomí z vnějšku dovnitį a na to byly také vymyšlené různé praktiky. Ve skupinách tvoįivé práce s dospělými amatéry jsem dále rozvíjela obrazotvornostě pįedstavivostě fantaziiě pįesvědčila jsem seě že obraznost leze pěstovat nejen postupněě ale i tzv. skokem. Pįesvědčila jsem seě jak je pro růst obrazotvornosti důležitý sám používaný výtvarný materiál vyzkoušení jeho vlastností. Vhodná cvičení s materiályě technické zkouškyě hry s barvami a liniemi vedly bezprostįedně k výtrysku obraznosti a staly se základem hrových metod rozvoje fantazie v malbě i kresbě začátečníkůě i amatérů každého věku. (chystám publikaci těchto všech objevů jak v práci se studentyě tak ve skupinách amatérů). Po mé pįednášce pįišel ke mně jeden účastník sympozia a pedagog a požádal mne o celý text.

113

Mnoho pįednášek na sympoziu pedagogů VV zcela ovládla teorie PC techniky a pomĜrnĜ mechanistické myšlení. Myslímě že můj osamĜlý hlas jediný naznačovalě že kromĜ pedagogů existují ještĜ umĜlci. Toě co jsemě slyšelaě také dįívĜjší programy sympozií v minulostiě ukazuje jasnĜě že podle organizátorů výtvarná výchova nepotįebuje umĜní a umĜlce – je to spíše záminka k uplatnĜní složitých myšlenek nĜkterých teoretiček a teoretiků pedagogiky. - - Po skončení sympozia večer v galerii VťRNON nedaleko veletržního paláceě 3.patro. Od 1ň h vernisáž výstavy Vladimíra Skrepla, což je autodidakt učící na AVU ! ! Vykládal reportérovi rozhlasuě že vytlačuje barvu z tuby nejradĜji obĜma rukama a rukama je patlá po obrazeě že nemá štĜtce. Ůakticky to byla díla pįíšernáě opravdu ručnĜ napatlanáě pįipomínající fotografie z psychiatrických pįíruček o výtvorech pacientů. Jak potom může nĜkoho učit ě...– Večer jsem zahlédla v TV část satirického filmu z Anglieě jak obchodníci s knihami zavádĜjí pro zákazníky všechny možné služby. Začali jim vaįitě smíchali do pánve kousky lososaě kaviárě oįechyě mušleě kousky zeleninyě navrch hodili placku tĜstaě která jim pįedtím nĜkolikrát spadla na země pįitom všem se publikům neustále smĜje a dobįe se baví : pįesnĜ takový pocit jsem mĜla v galerii VERNON. - 15.11.2006 - - Sešla jsem se s Hanou Blochovou k projednání podrobností o natáčení videofilmu o mých průsvitných pracíě pįinesla již nahrané vlastní improvizaceě s kterých budeme vybírat hudbu : nahrávka skupiny Kvinterna z jednoho gotického kostela, kde na konci zpívá andĜlský hlas ve zmĜnĜném stavu vĜdomí. Popisovala jsem pohyby a prolínání tvarůě dospĜly jsme ke společnému náhledu - hudba by mĜla být pįirozenáě nikoliv generovanáě kvůli čistým energiím. - Obrazy a tvary mohou být léčivé ve spojení s hudbou, stimulující psychické naladĜní diváka. NĜkolik dnů po té začal kameraman natáčet u mne v ateliéru. - - Téhož dne večer moje litografie na výstavě komorní grafiky SČUů HOLLAR – rušná vernisážě hned po ní jsem odjela s pįítelkyní a spolupracovnicí Libuší Herinkovou na pįednášku o AtlantidĜ ing.Pavla Kozáka. 24. - 26.11. 2006 - - zúčastnila jsem se praktického semináįe AůNI JOůY. - - Zajímavé pįednášky v mĜstské knihovnĜ Praha - Slovanské pohanstvíě posvátná místa (V.Vokolek); skvĜlý cyklus pįednášek A.Hozmana : ekologická architektura. 29. 1. 2006 - - PRÁCť NA MÉM ŮILMU : návštĜva studia videofilmuě projekce první fáze svĜtelné kompozice tvarů a barevě kterou vytvoįil kameraman a filmový režisér pan Reinerě hudba H.Blochové. 1. 12. 2006 – odeslán článek o výstavě ť.ůrosseové do Ateliéru. - - V tentýž den jsem rozeslala pįátelům mailem VÝZVU „MOBILIZACť ŤUŠÍ“ – byla to prosbaě aby naše vláda dostala moudrostě kterou nemáě neboť se to tam všechno vaįiloě hádaloě udávaloě ale nevládlo se. Ťostala jsem dost hezkých odpovĜdí. 4. 12. 2006 - - Jela jsem do Prahy na večerní pįednášku M.Rejlkové : Skupinová energie.

114

8.12.2006 - - PRAHA ě dům V Podkrovíě Husova 9 – koncert Rosa Mystica – H.Blochováě zároveň pįednášela o neznámých faktech ze života Marie Magdalské. 9.12.2006 – - schůzka Klubu konkretistů v Olomouci : rozebírali jsme detailnĜ možnosti naší výstavy k výročí 40 let od založení Klubu konkretistů. - - Studii O konstruktivismu v Německu 2006 jsem psala až do 19.12.ě kdy jsem ji odeslala do Ateliéru. Poslala jsem paní šéfredaktorce také veliký katalog výstavy STRICTLY GEOMETRICAL (Abstract art now) – Geometrisch reduzierte kunst, W.Hack Museum, Ludvigs Hafen, 30.7.-24.9.2006. 14.12. 2006 - s vnukem premiéra fantasy filmu Eragon : už dlouho se zájmem sledujiě jakým způsobem média pĜstují fantazii dĜtí a mládeže; v tomto pįípadĜ složitá technika pĜstuje ušlechtilost a odvahuě také nadĜjiě důvĜruě že vždy nás nĜco zachrání. 8.1. 2007 – - ůALťRIť STUŤIO PAMěĴ v Praze -výstava SPOLUŽÁCI- STARŠÍ ROČNÍK Z VÝTVARNÉ ŠKOLY V PRAZE a Z. Beran zahajoval výstavuě všechny jsem znala: Černáě ůutováě Beraně Šavrdováě Kurandováě BarešěKįížekě Pįibyl a ostatní- silná generace. 18.1.2007 - - Vernisáž výstavy Vl.Havlíkaě Muzeum umění Olomouc. Jednání s įeditelem MMUOě který mi doporučoval pana spisovatele Oliče jako kurátora mé budoucí výstavy – tomu jsem dala katalogy a dvĜ CŤ o mých výstavách. Téhož dne KK2 Olomouc : porada s konkretistyě zda dĜlat výstavu k našemu výročí a kde. Arsen Pohribný navrhl dĜlat ji po skupinách v různých mĜstechě kde jsou konkretisté. Zároveň máme společnĜ vydat sborník. Kolegové z KK2 se vyjádįiliě že na to nemáme organizační síly. KONEC LEDNA 2007 – VÝSTAVA ZŤENKA BťRANA Vť VťLťTRŽNÍM PALÁCI - Pįi prohlídce jsem postupovala sebezkoumáním: sledovala jsemě jak reaguje moje vĜdomíě cítĜní a myšlení na Beranovy obrazy a objekty. Počáteční tmavé oleje vzbuzovaly smutek a frustraciě to sílilo až k hrůznému obrazuě v nĜmž začal používat novou techniku strukturální malby. Na vrstevnatém podkladuě který svým povrchem vypadal jako vįedy a boule na tĜlech malomocných ě byla provedena olejomalba rozporcované holé hlavy človĜkaě v pįezvĜtšeném mĜįítkuě místy visely namalované vypoulené očiě kusy ušíě kusy nosůě vše ponoįeno v omáčce temných lazur. Toto dílo jakoby rozstįikovalo ošklivost a odpornost kolem sebe. – Pocítila jsem hlubší podvĜdomou oblastě z níž to vše vycházelo pįed lety : existenciální bezvýchodnost a smutekě zoufalstvíě bezradnost nad situacemi životaě znechuceníě hnus. Tyto divné pocity mne provázely pįi prohlížení celé výstavy a zesílily k prožitku totálního sebezničení u tĜch navrstvených výtvorůě které evokovaly spletitost shnilých tkání a koįenů podzemíě bující plísnĜ a krápníky slizu. – Pįipadalo miě jakoby bolesti duše Zd.Berana za ta léta nezmizelyě pįežívajíě zůstávají tu s námiě umĜlecky živeny bez protiléku – jako pomníky tĜžkomyslnosti a výsmĜch touze po kráse a radosti. Když jsem o tom hovoįila za nĜkolik dnů s K.Černouě įekla miě že už mnoho let mezi nimi (spolužáky z jednoho ročníku výt. školy) je Zd.Beran považován za malíįe hnusu a ošklivostiě že je na to hrdýě a že má heslo: „Čím horšíě tím lepší“. To mi u profesora- pedagoga . vysoké školy pįipadá hodnĜ riskantní vůči jeho žákům. – 115

Na vernisáži jsem vidĜla všechny spolužáky z AVU a z výtvarné školyě zahajoval M.Knížák.- Mluvila jsem s ing.Ivo Janouškemě požádala jsem ho o nĜjaké vzpomínky pro můj katalogě také arch.P.Halíka a Ťr J.Kaušitze. - - O nĜkolik dní pozdĜji: na výstavĜ Z.Berana ve Veletržním paláci domluveno setkání s Antonínem Málkemě pįijel z NĜmeckaě kde žijeě prohlédli jsme společnĜ podrobnĜ celou výstavu a įíkal všechnoě co si myslí. Ťocela se to shodovalo s mými názoryě ale pįedem jsem mu vůbec nic o tom neįekla. Únor 200Ň - - intenzivnĜ poįádám své grafiky a kresby od r.195ň – ukládám je do desekě na nĜ vytváįím na PC velké nápisy a popisky s letopočty. - - Utvoįila jsem celkem 1ň kolekcí všech mých grafik a kreseb velkých a malýchě s pĜkným písmem u názvů na deskách. Vypadá to daleko lépeě įadu let jsem své starší práce hodnĜ podceňovala. 14.2.2007 - - Z MUZťA MOŤťRNÍHO UMěNÍ OLOMOUC PĮIJťLI VťLKOU ŤOŤÁVKOU PRO MÉ PRÁCť NA VÝSTAVU. Byl u toho ing.Oličě nĜkteré cykly v deskách a velké obrazy nedal naložitě že by se mĜly fotografovat tady. 22.2.2007 - - V Ťobįichovicích Mgr.V.Tetiva z AJů prohlížel všechny mé práceě byl tady poprvé. HodnĜ ho zajímaly konceptuální cyklyě socio-psycho space, projekty, cykly utopického charakteruě objekty. Z jeho návštĜvy jsem mĜla výborný dojem a vĜnovala jse mu dvĜ velké grafikyě také si odvezl bednu mé dokumentace – katalogy, fotografie a diplomku jedné absolventky dĜjin umĜní v Praze o mé práci v 60.letech. - - BĜhem února jsem začala psát svůj poutavý životopis podle rad a požadavků pana Oličeě kurátora mé výstavy. Shromáždila jsem všechny zápisníkyě kterých byl prádelní košě označila jsem je zįetelnĜ letopočty. Shromáždila jsem důležité dopisy a doklady o mé práciě označila jsem je daty a roztįídila do nĜkolika desek. Zpočátku jsem postupovala dost rychleě psala jsem asi 4 strany dennĜ a shledala jsemě že toho faktografického vyprávĜní bude hodnĜ. Pįestala jsem malovat a kreslit a začala jsem bydlet ve spoustĜ popsaných papírůě v hromadách sešitůě katalogů a fotografií. Konec února 200Ň – k výstavě „V barvách chorobných“ – IDEA DEKADENCE V ČťSKÝCH ZťMÍCHě která probíhala v Obecním domĜ v Praze, jsem nalezla v katalogutakovouto filosofii tehdejšího umĜní: „Ukazovat tragickou a hrůznou tváį života. Zájem o hrůzuě zkaženostě kruté vidinyě vize Apokalypsyě posledního souduě ukįižováníě zobrazení smrti a utrpeníě to začalo dělat kįesťanské umění“. OkamžitĜ jsem si vzpomnĜla na výstavu Zd.Berana, v té knize se psaloě že „záhada ohyzdnosti“ bude jedním z problémů konce století. 4. 3. 2007 - - V TV pantomima na barokní hudbuě potom jeden člen souboru įekl: Barokní divadlo má jeden důležitý prvek a to je krása – ta proniká každým činem ( kdežto mí současníci ve výt. umĜní vĜtšinou na krásu zapomnĜliě tedy jak absolventi našich umĜleckých školě tak jejich učitelé). 13. 3. 2007 - - PĮťŤNÁŠKA PROF. WITLLICHA NA VŠUP V PRAZE. MĜla téma exprese a expresionismusě hovoįil o emocíchě o tomě že existuje nejen racionálníě ale i emocionální poznání. Popsal jednu současnou akci v JeruzalémĜ: „ Uměním proti nenávisti“. Na osm metrů vysoké bezpečnostní stĜnĜ u dálnice byly povĜšeny obrovské rozesmáté fotografie hlav Izraelců a Palestincůě na tom dokazovalě jak stále 116

je důležité vyjádįení emocí pomocí tváįí. Ukazoval i staré fyziognomické studie od 15.stol až do počátku 20.stol. Ťlouho mluvil o pįíkladech vášní v antice, renesanci, o potįebĜ velkých dojmůě o tomě že do výtvarného projevu se musí vnést nĜco silného – počítal k tomu expresionismusě napį. od Muchy obraz Výkįikě zmínil i video Billa Violy – moment kįiku stupňuje emoci. Jeho pįednáška vcelku působila více jako psychologický rozbor než jako pįednáška z dĜjin umĜní. Bįezen 2007 - - jak píši svou autobiografii ani jsem netušilaě jak je to užitečnéě mám teď o sobĜ úplnĜ jiný obraz. – Ťo ateliéru jsem zavĜsila velké kresby na pauzovacích papírech a celofánuě každá se skládá ze čtyį na sobĜ položených vrstev různého materiálu. Pįipravila jsem poslední alba dokumentace- - to jsem pįipravila na den 21.3.2007 - – pįijel zase Vlastimil.Tetiva z AJGě vybíral u mne vĜci pro fotografování do kataloguě tyě které se neodvezly do MMU Olomouc.- - Také jsem pro nĜj pįipravila jako dar různé katalogy a knihy z 60. a 70. letě byly toho tįi bedny (knihy dovezené z NĜmecka a VídnĜě napį. dvĜ knihy Udo Kultermanna: Leben und Kunst, Neue Kunst; Marcel Brion: Abstrakte Kunst; darovala jsem mu celý soubor katalogů Ťomu umĜní Brnoě soubor menších ktalogů z výstav v galerii J.Hlaváčka...) - - S Tetivou jsme prohlíželi v horním ateliéru velké zahalené kresby a grafiky v plexisklech. HodnĜ se Tetivovi líbilyě vybral skoro všechno a mluvil o hlubokém chápání prostoruě o síle svĜtlaě procházejícího kresbami a grafikami. 6.4. 2007 :- - Olomouc – vernisáž výstavy pastelů J.Krtičky a zároveň schůzka Klubu konkretistů. - Hlavním bodem programu byla opĜt koncepce vĜtší pįehlídky KK2ě kolega Herynek již podal za celý klub žádost o výstavu pouze olomouckých členů v galerii Caesar. 7. 4. 2007 - - Olomouc: v galerii Caesar spousty lettristických kreseb Ť.Havlíčkové s názvem OTČťNÁŠě pĜkné kresbyě ale z poloviny vytvoįeny s použitím razítekě text se mnohokrát pįekrýval k naprosté nečitelnosti. - - V galerii ů krásná VÝSTAVA PLASTIK A OBJťKTĶ ZŤENKA KUČťRY: malé bronzy v sevįených formáchě plné vnitįní síly a jasuě krása materiáluě zrcadlí se v nich okolí. Jeho sítĜ z trojúhelníků a trojhranyě zkosené jehlanyě pįipomínají vzdálenĜ hard – edge. Hovoįila jsem o tom s ním a napsala jsem článek do Atelieru. 10.4.2007 - -pįíprava pozvánky na mou výstavu počátkem kvĜtna v Artotéce Opatov. Budu vystavovat grafiky k básním Ůr.Halaseě V.Holanaě K.H.Máchyě R.Thakura. Výstava se bude jmenovat SLOVA TÍHY A NAŤěJÍ BÁSNÍKĶ 20.STOLťTÍ. - - Odpoledne pįijel fotograf z Muzea umĜní Olomoucě byv poslán panem kurátorem Oličemě aby zde vyfotografoval všechny mé velké obrazy. Avšak začal foukat prudký vítr a na zahradĜ se fotografovat nedaloě v ostatních prostorách nebylo místo na odstupování. Ťohodli jsme seě že pan fotograf může zaručit kvalitu reprodukcí pouze ve fotoateliéru v Muzeuě naložili jsme tedy vše do jejich dodávkyě obrazy odvezliě aby mohli pracovat profesionálnĜ. Tak se splnilo mé pįání.- - Mám hodnĜ práce se shánĜním fotografií mých prací v jiných sbírkách a galeriích nebo u soukromníků. Pįes e-mail jsem našla dobrého fotografa v BrnĜě jeli jsme fotografovat mé obrazy z 60.let k synovi básníka panu prof. F. X. Halasovi a k jeho

117

švagrovi prof. Munzarovi. - To jednání vyvrcholilo v kvĜtnuě kdy Ů.X.Halasě slavný diplomat a vyslanec ve Vatikánuě pįišel otevįít v tmavém obleku a vázance jako správný univerzitní profesor. Můj obraz Bílý įád a porušení mĜl povĜšen v pokoji, který celý symbolizoval jeho působení ve Vatikánu. - RučnĜ jsem vyndala obraz z rámuě stačilo po pamĜti otočit čtyįi staré narezlé hįebíkyěkteré jsem tam natloukla v r. 1964, a obraz byl za minutu venku. S ním jsme jeli k Munzarovýmě tam visel můj nejvĜtší objekt z triptychu - obraz Světlo ve tmách z r.1963. Oba obrazy tam brnĜnský fotograf Mádr nĜkolikrát vyfotografoval za použití vlastních svĜtelě pak jsme dovezli Bílý įád zpátky k Halasovým .- JeštĜ jsem s nimi posedĜla u čaje více než hodinuě abychom prohovoįiliě co se stalo v našich životech od době kdy mi zahajoval velkou výstavu Halasiana v ŤomĜ pánů z Kunštátu v BrnĜ r.1969 . Potvrdil miě že můj obraz mnozí jeho návštĜvníci za ta léta vidĜli a mĜli sympatické pocity. Ukázal mi velkou knihu kterou napsal: Ůenomén Vatikáně hovoįil o svém působení na univerzitĜě které je tak intenzivníě že má letos jedenáct diplomních prací. 28. 4. 2007 - - instalace mé výstavy v knihovnĜ Opatov ARTOTÉKA. S paní vedoucí jsme nainstalovaly ň litografií k Máchoviě ň litografií k R.Thákuroviě Ň kombinovaných kreseb k Halasoviě Ň litografií ke knize Ů.Halase a pįebal knihyě dále menší monotypy a dva velké k poezii V.Holana a dva pįebaly k tomu. Pracovaly jsme rychleě avšak trvalo nám to asi sedm hodin. 2.5.2007 – vernisáž mé výstavyv Artotéce Opatov : SLOVA TÍHY A NAŤěJÍ BÁSNÍKĶ 20.STOL.- Knihovnou v OpatovĜ prochází dennĜ ň00-1000 lidíě na mou vernisáž pįišlo 12 lidí jako apoštolů. - Hana Blochová se opĜt ujala hudebního pįekvapeníě zazpívala nĜkolik stįedovĜkých písní.- Opravdu mĜ pįekvapiloě že pįišli nĜkteįí mí starší spolužáci z výtvarné školyě dokonce s velkým zájmem si prohlíželi vĜciě které nikdy nevidĜli. Vycítiliě jak Mácha byl pro mne ukazatelem svobody v tĜch tĜžkých ň0.letechě a jak Halasova poezie byla opravdu silnou reakcí na každý duchovní útlak národa. 8.5. 2007 - - P.Reinerě fotografě udĜlal digitální fotografie mých kreseb a grafik ze Ň0.a 80.let a ještĜ pĜt plexiskel a dva polyedryě celkem na padesát vĜcí. Píši mu mailem popiskyě on to pak celé posílá do Olomouce. KvĜten 200Ň - - Zreorganizovala jsem celý svůj archiv dokumentůě dopisů a dokladů. Trvalo to asi 14 dní a jsou seįazeny v šanonech vždy po deseti letech. Z toho vycházímě když píši autobiografii. 24.6. 2007- - Kapitula Įádu rosekruciánů – Ťen růže – slavnostní rituály: shromáždĜní pįemýšlivých lidíě velmi působivé meditace. 26.6. 2007 : významný den – dokončen II.díl autobiografie a poslán kurátorovi Oličovi do MMU Olomoucě též panu Tetivovi do AJG. V té autobiografii jsou zaznamenány pamĜtihodné vlivy v letech 60. a důležité mezní body mé práceě nejen výstavyě ale i společnost – zcela jsem vynechala vĜci soukromé. Jsou tam uvedena faktaě která za komunistického režimu musela být utajena ( můj podpis Chartyě stíhání a sledování od Stb atd.). – To všechnoě co se dĜlo kolem mne a výraznĜ ovlivňovalo mou práci vyvolalo založení mého soukromého Studia SOCIO-PSYCHO PROSTORU : do toho jsem zahrnovala celou svou práciě ale také všechny situace kolem mneě co mne potkalo mezi lidmiě co se dĜlo kolem mne a se mnouě s lidmiě mými dĜtmi. - - V dalších dnech ve dne v noci pracuji na textech pro můj katalogě na psaní popisekě įazení fotografií a na svém zdraví.

118

119

VLASTNÍ ŽIVOTOPIS MALÍŘKY DANY PUCHNAROVÉ. Můj původ a dětství

Recommend Documents