Vlastní cestou. Proč manažeři opouštějí významné posty a zakládají svoje firmy PODNIKATELSKÝ MAGAZÍN. VYCHÁZÍ S DENÍKEM M LADÁ FRONTA E 15

číslo 1 7. ledna 2013 Samostatně neprodejné

Vlastní cestou

Proč manažeři opouštějí významné posty a zakládají svoje firmy

ONDŘEJ ŠVIHÁLEK iCom Vision

JANA BUDÍKOVÁ JBC Jana Budikova Consulting

BARBORA STEJSKALOVÁ Human Garden

LUBOR ŽALMAN

VLADIMÍR KOČÍ RU4 JANA BRŮŽKOVÁ Brůžková & Partners

PODNIK ATELSK Ý MAGAZÍN. V YCHÁZÍ S DENÍKEM ML ADÁ FRONTA E15

SPOLEHLIVÝ SPOTŘEBNÍ MATERIÁL PRO VÁŠ TISK ARMOR nabízí:

• 30% úspora nákladů s garancí kvality tisku • zvýšená kapacita výrobků – produkty JUMBO • 2 letá záruka na optimální fungování a spolehlivost ARMOR produktů • záruka na vyčerpání celé kapacity výrobku Používáním produktů ARMOR není nijak ovlivněna záruka vaší tiskárny

INKOUSTOVÉ NÁPLNĚ

KAZETY PRO JEHLIČKOVÉ TISKÁRNY

LASEROVÉ TONERY

FOTOPAPÍRY

JUMBO

v í c e

n e ž

X X L

ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY PRO IT TECHNIKU

ISO 24711 ISO 24712

INZERCE

A120009664

EDITORIAL PROFIT

OBSAH

Změna je byznys V NĚKOLIKA UPLYNULÝCH měsících a letech jsme mohli pozorovat zajímavý úkaz: jak někteří lidé, jimž se podařilo dosáhnout na významné pozice ve velkých nadnárodních firmách, tyto pro většinu nedostupné posty opouštějí a zakládají vlastní firmy. Postupně jich přibývalo, a když se mezi ně na konci loňského roku zařadil i dlouholetý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman, rozhodli jsme se tuhle věc prozkoumat. Zajímalo nás, jakou motivaci pro tak zásadní profesní změnu mají lidé, kteří získali prakticky všechno, čeho lze ve velkém byznysu dosáhnout. A také jsme chtěli vědět, jak se jim daří obstát v nových podmínkách. Tedy jak zvládají situace, kdy už nemohou využívat zázemí velkých firem, ale ve všem se musejí spolehnout sami na sebe. Proto jsme pro vás připravili pět podle našeho názoru nejzajímavějších příběhů přerodu špičkového manažera v podnikatele. Šestý Lubor Žalman sice zatím neví, do jakého byznysu se vrhne, alespoň to veřejnosti říká, i tak ale jeho postřehy stojí za přečtení. Důvodů pro opuštění „práce snů“ může být celá řada. Příběhy, které najdete na následujících stránkách, spojuje především jeden: pocit hrdosti z vytvoření něčeho vlastního. Na další zajímavý důvod Profit upozornil Vladimír Kočí, spolumajitel recruiterské společnosti R4U. Podle něj je stále více lidí z velkých korporací frustrováno tím, že jsou pryč živelná léta růstu a převratných změn v těchto firmách, a proto stále častěji přemýšlejí o vlastním podnikání. Nicméně ať

VYDAVATELSTVÍ: MLADÁ FRONTA a. s. MEZI VODAMI 1952/9 143 00 PRAHA 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL: David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15: Tomáš Skřivánek ADRESA REDAKCE: Pod Kotlářkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: [email protected] www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz

převažují tyto důvody, nebo nějaké jiné, podstatné je, že se při čtení hlavního tématu nového čísla jistě nebudete nudit. „Myslím si, že letošní rok pro nás bude jakýmsi startem k opětovnému dlouhodobějšímu ekonomickému růstu,“ optimisticky tvrdí v rozhovoru pro Profit prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel a říká, že by letos měl někdo z české politické reprezentace oznámit konec hospodářské krize. Nechme se překvapit. Jak jste si jistě všimli, Profit, který právě držíte v ruce, je nově o čtyři stránky hubenější. Důvodem je naše snaha zaměřit se na problematiku podnikání a „nerozptylovat se“ jinými tématy. Také jsme pro vás připravili novoroční dárek. V příštích dnech začneme rozesílat newsletter Profitu, který pomocí přímého odkazu mimo jiné umožní prolistování aktuálního čísla ve formátu PDF. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v roce 2013 vám přeji co nejvíc (P)profitu, samozřejmě nejen toho finančního.

MARTIN ZIKA,

šéfredaktor

REDAKCE: Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, [email protected] Redaktoři: ([email protected]) Dalibor Dostál Tomáš Stingl

TISK: Tiskárna EUROPRINT a. s. PŘEDPLATNÉ DENÍKU MLADÁ FRONTA E15: Postservis, 800 248 248 [email protected]

Ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276 Brand Manager: Štěpánka Hejlová, 225 347 419 Výroba a distribuce: Soňa Štarhová, 225 276 252 Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298

TÉMA: Nový začátek ........................................... 6 Stát v čele velké nadnárodní firmy nebo její klíčové sekce. Pro mnohé nedostižný sen. Pro řadu lidí, kterým se splnil, to však není konečná meta. Stal se pro ně odrazovým můstkem k vlastnímu byznysu. Přinášíme několik nejzajímavějších příběhů takových proměn z České republiky. ROZHOVOR: Petr Kužel ............................................... 10 Prezident Hospodářské komory ČR hodnotí uplynulé období v české ekonomice a podnikatelském sektoru a přibližuje své představy, jaká podpůrná opatření by bylo třeba v současné situaci provést. Navrhuje třeba možnost platit DPH ze zaplacených faktur či tzv. Rašínovu kartu. PŘÍBĚH ÚSPĚCHU: Petra Kovandová................................... 14 Zprivatizovala samoobsluhu, vybudovala továrnu na cukrovinky, dokonce otevřela v Táboře Muzeum čokolády a marcipánu. Podnikatelka Petra Kovandová ráda sestavuje recepty na pralinky a se spolupracovníky na poradách doslova ochutnávají nové nápady. ZAHRANIČÍ: Rok, který nebyl na draka .................. 16 Uplynulá sezona byla v Číně rokem Draka, který je v tamějším horoskopu vůbec nejmocnějším znamením. Během roku se definitivně završila určitá psychologická proměna vnímání Číny v mezinárodním obchodě. Místo levné dílny teď většina firem vidí obchodní dům s miliardou zákazníků. JEDEN DEN PODNIKATELE / NÁZOR ......................... 18 POLEMIKA ................................................... 19

Jazyková redakce: Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová VYDAVATELSTVÍ: Ředitel inzerce: David Korn, 225 347 250

TOP UDÁLOSTI .............................................4 Nový rok přinesl vyšší DPH .........................5

SERVIS .......................................................... 20 Reg. zn: MK ČR E 6590 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno.

PORADNA .................................................... 21 PORTRÉT: Patrik Nacher ......................................... 22

Titulní strana: Tomáš Novák Číslo 1 / 7. ledna 2013 Profit vychází od roku 1990

3

PROFIT TOP UDÁLOSTI

Developery čeká těžká sezona, ceny bytů mají klesat POKLES PRODEJNÍCH cen bytů v České republice má pokračovat i v roce 2013. Developery tak čeká další složitá sezona. Ceny dvou- a vícepokojových bytů mají podle názorů odborníků klesnout až o čtyři procenta. Důvody poklesu cen větších bytů mají své kořeny v ekonomické recesi, kdy lidé kvůli úspoře preferují malé byty. Poptávku po bydlení však zčásti zachraňují historicky minimální úrokové sazby hypoték. Lidé platí na měsíčních splátkách za středně velký byt v současnosti v průměru o 2500 korun méně než před třemi lety. „Časy před finanční krizí, kdy růst cen nemovitostí výrazně převyšoval inflaci, jsou na velmi dlouhou dobu minulostí. Byty jsou kvůli extrémně nízkým úrokovým sazbám předražené. Růst jejich cen je sice možný, pouze však bavíme-li se o růstu nominálním,“ uvedl Jaroslav Brychta, hlavní analytik investiční společnosti X-Trade Brokers.

trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Eva Zamrazilová, členka bankovní rady České národní banky. Lze však sledovat vyšší poptávku po garsonkách, u kterých dokonce odborníci předpovídají v roce 2013 cenový růst. „Velmi důležitý je pohled do minulosti, již v roce 2011 bylo patrné, že si malé byty sednou na pomyslné cenové dno. Což se i potvrdilo. Pokud nedojde k nějaké nepředvídatelné události, v roce 2013 očekáváme u jednopokojových bytů meziroční cenový růst v rozmezí dvou až čtyř procent,“ uvádí Michal Pich, jednatel realitního serveru RealityČechy.cz. „Pokles reálných cen nemovitostí může dále pokračovat a jejich předpokládané oživení se odkládá do roku 2014,“ potvrdila ve své prosincové prezentaci pro konferenci Očekávaný vývoj realitního

Poznámka Profitu: Prozíravost se letos vyplatí těm developerům, kteří dokázali předvídat vývoj poptávky a už dříve začali stavět projekty s menšími byty.

Živnostníci letos zaplatí vyšší zálohy na zdravotní a sociální pojištění PODNIKATELÉ ZAPLATÍ v roce 2013 více na zdravotním i sociálním pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojistné se od ledna zvyšuje z dosavadních 1697 na 1748 korun. Novou, zvýšenou platbu musejí podnikatelé uhradit nejpozději 8. února. Zvýšení se týká nadpoloviční většiny osob

samostatně výdělečně činných. Platby v minimální výši jich totiž odvádí 54 procent. Navýšení se týká také sociálního pojištění, které živnostníci odvádějí České správě sociálního zabezpečení. Nová výše minimální zálohy činí pro letošek 1890 korun. Oproti roku 2012 tedy její výše vzrostla o 54 korun.

Poznámka Profitu: Vyšší pojistné se odvíjí od růstu průměrné měsíční mzdy v českém hospodářství. Snad se adekvátně budou zvyšovat i příjmy podnikatelů v soukromé sféře.

NA KONCI UPLYNULÉHO roku dolehl na prodejce pyrotechniky rozsáhlý zátah České obchodní inspekce. Ta vykonala během prosince společně s pracovníky živnostenských úřadů a Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva více než 180 kontrol po celé republice. V 26 případech přitom kontroly zjistily různé závady. Dobrou zprávou ale je, že většina chyb byla spíše administrativního charakteru a řešily se pokutou na místě. K nejčastějším porušením zákona o ochraně spotřebitele patřilo porušení informačních povinností (neseznámení s cenou), nevystavení dokladu o koupi na žádost spotřebitele či neúplné informace na dokladu o koupi.

4

Nejzávažnější případy prodeje nebezpečné pyrotechniky byly zjištěny při kontrolách v severních Čechách. Dva prodejci zde nabízeli kulové pumy s knotem o vysoké hmotnosti, tedy s vysokým podílem výbušninové složky. Oba výrobky svým charakterem odpovídaly pyrotechnickým předmětům III. a IV. třídy nebezpečnosti, které mohou být prodávány pouze osobám s kvalifikací odpalovače ohňostrojů nebo se zvláštním povolením Českého báňského úřadu. Na tyto výrobky byl vydán okamžitě zákaz prodeje a zjištění bylo postoupeno Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. Celkově ale zátah obchodní inspekce potvrdil, že většina prodejců nabízí bezpečné zboží.

Poznámka Profitu: Byť zátah proběhl v Česku, je třeba si uvědomit, že pyrotechnika se u nás téměř nevyrábí, dováží se z Asie.

FOTO: ARCHIV, E15, TOMÁŠ NOVÁK (EURO)

Prodejci pyrotechniky obstáli při zátahu obchodní inspekce

TOP UDÁLOSTI PROFIT

DAŇOVÝ BALÍČEK

NOVÝ ROK PŘINESL VYŠŠÍ DPH Na poslední chvíli podepsal prezident Václav Klaus koncem prosince dokumenty, které mění podnikatelské prostředí v Česku. Od Nového roku se tak zvyšuje daň z přidané hodnoty, vzniká institut „nespolehlivého plátce“, elektronické faktury jsou nově rovnocennou alternativou k papírovým fakturám. PERO V RUKOU končícího prezidenta Václava Klause mělo koncem roku co podepisovat. Vedle veřejností velmi diskutované amnestie podepsal prezident na poslední chvíli také důležitý balíček daňových opatření, která v závěru roku schválila Poslanecká sněmovna. Nová pravidla, jež začala platit hned úderem Nového roku, ovlivní především firmy a živnostníky. Důležité je zejména zvýšení sazeb DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Soubor šestnácti zákonů zavádí například také sedmiprocentní zdanění lidí s vyššími příjmy, omezuje výdajové paušály u živnostníků a ruší daňové slevy pro pracující důchodce. Vyjasnění situace kolem nových sazeb DPH přivítaly tuzemské podniky. Jejich pracovníci měli o vánočních svátcích napilno a propočítávali na poslední chvíli kalkulace pro příští rok. Pro firmy totiž konečné schválení znamená, že se nemusely připravovat na několik možných scénářů a mohly sestavit nové ceníky nebo faktury svým odběratelům. Odpadly jim také dodatečné náklady, které například mobilní operátoři odhadovali v desítkách milionů korun. Vyšší sazbu DPH museli na poslední chvíli do svých nových sazebníků započítat nejen mobilní operátoři, ale také distributoři energií. Zvýšení DPH ovlivní rovněž obchodníky, protože se dočasně zřejmě sníží i odbyt. V prvním čtvrtletí budou totiž ovlivněny zvýšením DPH také výdaje domácností, které budou více šetřit. Celkově by ale mohly maloobchodní tržby podle odhadů v letošním roce vzrůst reálně o 0,8 procenta.

PODPIS POD TLAKEM. Prezident Klaus se zlobil, že musel důležité zákony podepisovat ve spěchu pár dní před koncem roku.

PŘICHÁZEJÍ ELEKTRONICKÉ FAKTURY A INSTITUT „NESPOLEHLIVÉHO PLÁTCE“ Mezi novinkami, které prezident Klaus na konci roku urychleně podepsal, je například institut nespolehlivého plátce daně a ručení za nezaplacenou DPH. Nespolehlivým plátcem se může stát firma nebo podnikatel, které závažným způsobem neplní své povinnosti ve vztahu ke správě daně. Firmy, které by s takovým plátcem obchodovaly, by se vystavily riziku ručení za nezaplacenou DPH. Zda je obchodní partner firmy důvěryhodný, bude možné zjistit v seznamu zveřejňovaném finančními úřady. Rovněž se pro většinu podnikatelů zavádí povinnost podávat přiznání k DPH elektronicky, to ovšem má platit až od roku 2014. Opatření se nebude vztahovat na drobné živnostníky a firmy s obratem do šesti milionů korun ročně. Nicméně od Nového roku jsou papírové a elektronické daňové doklady formálně rovnocenné.

V případě elektronických daňových dokladů nebude sice primárně vyžadován elektronický podpis, elektronická značka či výměna prostřednictvím systému EDI, na druhou stranu však bude nezbytné zabezpečit věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu a čitelnost daňového dokladu. Nově se zavádí primárně měsíční zdaňovací období pro všechny plátce včetně těch se sídlem mimo Českou republiku. Existující plátci se budou moci rozhodnout, zda budou mít měsíční, či zachovají čtvrtletní zdaňovací období. Noví plátci budou moci přejít při splnění určitých podmínek na čtvrtletní zdaňovací období až ve třetím roce od své registrace. KLAUS: ZVYŠOVÁNÍ DANÍ V KRIZI JE EKONOMICKOU SEBEVRAŽDOU Balíček nových opatření zahrnující vyšší sazbu DPH nakonec Klaus podepsal, i když ho opakovaně kritizoval. Zvyšování daní v době, kdy se ekonomice nedaří, označil už v srpnu za ekonomickou sebevraždu. Vláda podle něj navíc kalkuluje špatně, když počítá s tím, že zvýšením daní vybere více peněz. Za „zlý diktát pro prezidenta" označil to, že mu vláda zákon, s nímž počítá ve státním rozpočtu, pošle několik dní před koncem roku. Změny daní kritizovala opozice. Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka poukazoval na nepříznivý dopad vzrůstu cen vlivem růstu DPH v obou sazbách o procentní bod. Podle Martina Diviše ze společnosti PricewaterhouseCoopers má schválené zvýšení DPH z peněženky průměrné rodiny odsát zhruba tisícovku ročně. (red)

5

PROFIT TÉMA

MANAŽEŘI STARTUJÍ VLASTNÍ BYZNYS

NOVÝ ZAČÁTEK Stát v čele velké nadnárodní firmy nebo její klíčové sekce. Pro mnohé nedostižný sen. Pro řadu lidí, kterým se splnil, to však není konečná meta. Stala se pro ně odrazovým můstkem k vlastnímu byznysu. Přinášíme několik nejzajímavějších příběhů takových proměn z České republiky. LUBOR ŽALMAN = Raiffeisenbank. Tato rovnice v Česku platila dlouhých devět let. K poslednímu prosinci loňského roku však zdánlivě nekonečný příběh skončil a dlouholetý generální ředitel páté největší banky v Česku s pověstí skvělého manažera podtrženou výbornými výsledky se vydal na cestu vlastního podnikání.

na chodníku před bankou než najatým ředitelem té banky. Bude mi sedmačtyřicet let, a řečeno s mým oblíbeným autorem Jimem Collinsem, vybudovat firmu, která není jen good, ale je great, trvá dvacet až pětadvacet let. Mám nejvyšší čas. A přestože devět let strávených v Raiffeisenbank bylo bezkonkurenčně nejlepšími roky mé kariéry, nyní naSPLNĚNÝ SEN. Pro bývalého generálního ředitele české Raiffeisenbank Lubora Žalmana je chystaný start vlastního byznysu splněním snu a výsledek obdivu podnikatelského ducha.

Jakého, to zatím neprozrazuje. Ne že by to chtěl tajit, zkrátka ještě netuší, do čeho se přesně pustí. Jak Profitu vysvětlil, o tom, že zahájí novou kariéru, začal uvažovat před dvěma lety a naivně si tehdy myslel, že na tom bude po večerech pracovat. „Zjistil jsem však, že není možné přepnout, když řídíte banku. Začínám opravdu od nuly a sám jsem zvědavý, jaký bude život bez známé značky a velké nadnárodní firmy za zády,“ vysvětluje Lubor Žalman. Jedním dechem ale dodává, že rozjetí vlastního byznysu je pro něj splněním dávného snu. „Celý život jsem obdivoval podnikatelského ducha a často jsem citoval americké přísloví o tom, že je lepší být majitelem stánku

6

stal čas doprovodit svá slova činy. Nikdy bych si neodpustil, kdybych to nezkusil,“ dodává Lubor Žalman. Byť je příběh bývalého šéfa Raiffeisenbank asi nejznámější, rozhodně není ojedinělý. V Česku jich podle všeho stále přibývá, i když statistiky k dispozici nejsou. Důvodů, proč opustit skvělé místo na top pozici ve velké firmě, může být celá řada. Jedním z deseti nejčastějších, které vyjmenovává podnikatelský a byznys portál Inc.com a na kterém se shoduje i většina námi oslovených manažerů, je pocit hrdosti z vytvoření něčeho vlastního. „Být úspěšný díky vlastnímu vedení, vlastním schopnostem, nápadům a úsilí, to je pocit, kterému se nic jiného nevyrovná,“ cituje portál

kouče investorů Petera Leedse. Dalšími důvody jsou podle Inc.com například možnost přicházet znovu do přímého styku s klienty, příležitosti dělat věci rychleji, než je možné ve velké korporaci, nebo třeba naplnit své sny a touhy. Zajímavý důvod zmiňuje Vladimír Kočí, spolumajitel recruiterské společnosti R4U. Podle něj se doba změnila. Dřív si zaměstnanci v korporacích na vánočních či novoročních oslavách připomínali, kolik toho za uplynulý rok dokázali, co všechno dali do pohybu, a vzpomínali, kde byla firma před rokem a kde je teď. Živelná léta růstu jsou ale pryč. Když lidé z velkých firem přemýšlejí, co udělali za poslední rok nebo dva, tak vidí neustále jenom porady nebo konferenční hovory s nadřízenými, kterým vysvětlují, proč nesplnili plány, myslí si Vladimír Kočí. Stále více lidí z velkých korporací je tedy frustrováno a přemýšlí o vlastním podnikání. Má to samozřejmě i druhou stranu mince. Lidé z korporací už nepřijdou do styku s živelným růstem a projekty, takže se jim nemusí dostat potřebných zkušeností pro vlastní podnikání. Příběhů, které vyprávějí o tom, jak úspěšný, vysoce postavený manažer velké firmy svou pozici opustil a vrhl se do ne zcela jistých vod vlastního byznysu, jsou v Česku desítky. Pět nejzajímavějších vám přinášíme. JANA BUDÍKOVÁ: OD KÁVY KE STRATEGICKÉMU PORADENSTVÍ Do vlastního byznysu nakročila Jana Budíková z pozice generální ředitelky společnosti Tchibo pro Česko a Slovensko, v jejímž čele získala v roce 2009 prestižní cenu Zaměstnavatel roku. „Potřebovala jsem se

TÉMA PROFIT

FOTO: MICHAEL TOMEŠ (E15), JAN RASCH, ANNA VACKOVÁ (E15)

ZDROJ INSPIRACE. Jana Budíková pomáhá manažerům se strategickým plánováním. I šéfové firem podle ní potřebují inspirovat a nabíjet pozitivní energií.

naplno realizovat,“ vysvětluje svůj motiv pro změnu profesní dráhy. Nyní působí jako poradce pro tvorbu firemní strategie. Jinými slovy, pomáhá firmám s identifikováním nových příležitostí, s řízením změn, zefektivněním marketingu, obchodu i organizační struktury a procesů. „Mohu skloubit strategické myšlení s mou vnitřní potřebou inspirovat a nabíjet lidi pozitivní energií, měnit věci k lepšímu, budovat. Mám ráda výsledky, manažerské výzvy a adrenalin z nelehkých úkolů. Strategické poradenství mi také umožňuje nadále působit i na mezinárodním hřišti – tedy pracovat na projektech napříč evropskými zeměmi,“ říká. Tato témata také přednáší. Ve zbývajícím čase publikuje, vystupuje jako řečník na konferencích, předává zkušenosti mladé generaci jako vyučující a vedoucí seminárních prací na Vysoké škole ekonomické v rámci Honors Academia. I když se někdy zdá, že všechno už bylo vynalezeno a na trhu není možné s ničím novým prorazit, manažeři rozjíždějící vlastní byznys dokazují, že je stále co objevovat. „Nové příležitosti se pořád vynořují, jen klienti jsou opatrnější ve svých investicích do inovací. V současnosti vidím největší potenciál a dynamiku v oblasti internetu, mobilních komunikací, sociálních sítí. Další příležitosti jsou v oblasti špičkového zákaznického servisu. Mou rolí je klientovi pomoci vznikající příležitosti inovativně uchopit jak po stránce strategické, tak komunikační,“ zmiňuje Jana Budíková. V nové roli pro ni bylo nejtěžší zvyknout si na to, že některé věci nemohou jít tak rychle, jak by si představovala. „Nejprve je potřeba zasít semínka, a než z nich vyrostou květiny, chvilku trvá – v mém případě než se firma,

respektive její šéf, rozhodne využít mé poradenské služby. U mého typu podnikání jde vlastně o nekončící proces akvizice nových zakázek a opečovávání existujících či bývalých klientů,“ vysvětluje Jana Budíková. Právě zajišťování nových zakázek představuje při podnikání na volné noze jednu z největších výzev. Zatímco u firmy s rozsáhlým zázemím se mu věnuje celé obchodní oddělení s podporou marketingové sekce a dalších částí společnosti, Jana Budíková byla u svého nového byznysu od začátku odkázána na vlastní kreativitu. A také na špičkové know-how, které si přinesla ze svého předchozího působení ve velkých, nadnárodních firmách. „Měla jsem příležitost učit se od těch nejlepších lídrů. Získala jsem mezinárodní nadhled, když jsem řídila významný německý trh nebo když jsem byla zodpovědná za rozvoj obchodu a marketingu východoevropského regionu. Pochopila jsem důležitost etiky v podnikání, uvědomila jsem si nutnost dosáhnout win-win řešení pro obě strany a fakt, že důvěryhodnost se buduje pomalu a těžce, ovšem velmi rychle se ztrácí,“ říká Jana Budíková. Za důležité považuje také to, že se naučila za vším vidět spotřebitele, respektive zákazníka a jeho potřeby. Klíčové je podle ní také zvládnout umění správného nastavení priorit a motivovat a nadchnout lidi kolem sebe. Vlastní byznys jí pomohl najít nový rozměr profesionálního uplatnění. „Mohu si vybrat, kterým projektům se budu věnovat, se kterými lidmi se chci scházet a kterým směrem se chci ubírat. Teprve na vlastní noze jsem pochopila, co to znamená tvůrčí svoboda. Navíc jsem poznala řadu inspirativních lidí, které bych při standardním manažerském přetížení neměla čas potkat. Mám daleko

více času na sebevzdělávání a osobní rozvoj i na předávání svých zkušeností mladším,“ uzavírá Jana Budíková. JANA BRŮŽKOVÁ: POTŘEBOVALA JSEM SKUTEČNOU ODPOVĚDNOST Mezi podnikateli lze občas zaslechnout názor, že kdyby měli zakládat vlastní byznys v současné době, dali by z různých důvodů přednost práci pro fungující firmu. Jana Brůžková, původně headhunterka pracující pro nadnárodní společnost, se rozhodla jít proti této skepsi. Podnikat začala během roku 2012, kdy založila společnost Brůžková & Partners. „Mám ráda odpovědnost. Potřebuji mít pocit, že si o věcech rozhodnu sama i s tím, že na sebe beru následky takového rozhodnutí. Když jste zaměstnanec, vaše kompetence sahají od A do B a to, co je nad tím, není vaše zodpovědnost,“ odpovídá Jana Brůžková na dotaz, proč se rozhodla založit vlastní headhunterskou společnost Brůžková & Partners. A dodává, že další hnací silou byla možnost vybudovat silnou a kvalitní značku, která by na trhu byla cenným partnerem v oblasti hledání nového lidského potenciálu. Odpovědnost vnímá Jana Brůžková jako tvůrčí svobodu, tedy možnost přistupovat k službě, kterou nabízí, více flexibilně a bez zbytečně svazujících vnitřních regulí. Při hledání vrcholových manažerů respektuje přísná kritéria, na nichž je tato služba postavená, zároveň ji chce ale transformovat

SÁZKA NA RYCHLOST. Klasické výběrové řízení se třemi koly je podle Jany Brůžkové přežitek. Firmám proto šije na míru rychlejší postupy.

7

PROFIT TÉMA pro potřeby progresivní doby. Zákazník dnes ocení zejména osobitý, individuální přístup a rychlost dodaných projektů, ovšem ne na úkor kvality. Jana Brůžková se proto snaží pružně reagovat a upravovat klasický model hledání manažera v režimu „executive search“, který je postavený na třech platbách a třech fázích hledání. První je zmapování trhu a takzvaný velký seznam kandidátů. Ten je následně profiltrován na základě osobních pohovorů s uchazeči na kratší seznam, třetí fází je skutečné úspěšné dosazení kandidáta. Podle Jany Brůžkové už tento model úplně neodpovídá dnešní rychlé době, a tak jej dokáže firmě ušít přímo na míru. Přestože už ve své předešlé manažerské pozici byla zvyklá prezentovat sebe i své schopnosti, v roli majitelky nové firmy na trhu musí bojovat se silným tlakem na cenu. „Jako nový dodavatel máte těžkou situaci, musíte se prosadit, a pokud se to již povede, často je tendence snižovat cenu. Níže, než jakou firmy platí zavedenými partnerům, se kterými mají dlouhodobé kontrakty. A to i přesto, že jste původně tyto zavedené partnery často reprezentovali, a nejste tedy pro klienta nováčkem na trhu,“ vysvětluje Jana Brůžková. Novým klientům proto nabízela takzvané pilotní projekty, často za speciální cenu tak, aby získala důvěru, a zároveň si s klienty vzájemně doladili další spolupráci, způsob komunikace i přístup. Speciální cenotvorba byla přitom založena na ústní dohodě s tím, že v případě spokojenosti bude cena dalších projektů již na standardní úrovni. „Pořád totiž žiju ve světě, kde gentlemanská dohoda platí,“ tvrdí Jana Brůžková. Dodává ovšem, že od tohoto modelu raději ustupuje, protože někteří klienti chtějí následné služby za pilotní ceny. Ponaučení si odnáší i z vlastního odchodu. Ve své firmě proto chce dávat zaměstnancům větší prostor. „Větší důvěra ve vlastní zaměstnance, to je jeden z parametrů, který jsem chtěla změnit.“ ONDŘEJ ŠVIHÁLEK: Z KONÍČKA VLASTNÍ BYZNYS Dobrý manažer ve velké firmě musí být v podstatě bezkonfliktní. Musí umět proplouvat světem protichůdných názorů a jeho rolí je vyjít každému aspoň zčásti vstříc. To je důvod, proč se někteří manažeři začali realizovat ve svém volném čase, případně začínají střádat plány, jak založí vlastní byznys. Ondřej Švihálek dlouhá léta působil ve vysokých postech ve firmách jako Eurotel,

8

LÁSKA K TELEFONU. Ondřej Švihálek již na přelomu století odhadl, kam půjde vývoj mobilních telefonů. Aplikace pro chytré přístroje získávají na trhu stále větší prostor.

Contactel, eTel a nakonec i v Centrum Holdings. Už v roce 2001 spoluzaložil firmu iCom Vision, která se soustředila na vývoj aplikací a softwaru pro mobilní telefony. Tehdy pro něj tato vedlejší aktivita představovala možnost kreativního vyřádění a seberealizaci. „Byla to neuvěřitelně zábavná činnost – hledat další využití pro mobilní telefony. A to tehdejší telefony vůbec nejde srovnat s těmi dnešními. Dnes už to jsou plnohodnotné počítače. Pracoval jsem pro velkou americkou korporaci a kamarád dělal pro druhou velmi úspěšnou americkou firmu. Říkali jsme si, že bychom chtěli dělat něco, co by nás bavilo. Tak jsme si jako koníčka založili iCom Vision,“ vzpomíná Ondřej Švihálek. Firma ovšem během let, zejména po roce 2007 a představení iPhonu od společnosti Apple, začala růst, až se v roce 2010 Ondřej Švihálek rozhodl opustit manažerský post a plně se věnovat vlastnímu projektu. „Po 14 letech jsem si říkal, že chci realizovat své představy a nemám už potřebu dělat ve velké firmě. Měl jsem sice jen malou společnost, ale už tehdy pracovala pro zajímavé zákazníky. Klíčové bylo, že mobilní aplikace jsou věc globální a Steve Jobs světu jasně ukázal, že s telefonem se dá dělat více věcí než jen telefonovat. Navíc to podal tak, že lidé telefony milují, stojí na ně fronty, platí prémiovou cenu a s úsměvem posílají čísla svých kreditních karet. Jakou lepší situaci pro start firmy vyvíjející mobilní aplikace si můžete přát?“ podotýká Ondřej Švihálek. iCom Vision dnes připravuje aplikace pro chytré telefony a tablety pro mnohé firmy z celé Evropy. Například pro telekomunikační operátory O2 a Vodafone, pro ČSA nebo pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Firmě navíc nahrává všeobecné očekávání, že přes mobilní zařízení se bude k internetu přistupovat více než přes počítače.

Z korporací si odnesl znalost, jak vyjednávat a prodávat služby i produkt. A dává si pozor, aby nesklouzl do příliš neorganizovaného způsobu fungování menších firem. „Mnoho mladých kluků v tomto oboru je schopno na projektu pracovat dnem i nocí. Jak dlouho to ale vydrží, než vyhoří nebo začnou dělit tento čas mezi práci a rodinu?“ ptá se Ondřej Švihálek. Proto klade velký důraz na rozdělení povinností a výpočet nákladů na jednotlivé projekty. Ponechat v této věci volnou ruku by se nemuselo vyplatit. BARBORA STEJSKALOVÁ: ZAHRADA LIDSKÝCH MOŽNOSTÍ Práci s lidmi se bývalá ředitelka lidských zdrojů společnosti T-Mobile věnovala patnáct let. Když se letos rozhodla rozjet vlastní byznys, spojila svoje zkušenosti z oboru s představou, kterou dlouhodobě hýčkala a pilovala. „Myšlenku na vlastní firmu už jsem nosila někde vzadu v hlavě dlouho, myslím, že více než 10 let. Nicméně konkrétních obrysů začala nabývat v únoru tohoto roku, kdy jsem si to poprvé dala na papír a začala intenzivněji přemýšlet, kterým směrem by firma měla směřovat a jak vlastně případnou celou změnu provést a naplánovat,“ popisuje Barbora Stejskalová. Důvodů, které ji vedly k založení vlastní firmy, bylo více. „Mezi ty hlavní patřila možnost pracovat s různými lidmi, rozličnými firmami, kulturami. Použít dosavadní znalosti a zkušenosti rozmanitěji. Pracovat s těmi, kteří mají zájem o spolupráci, o rozvoj své firmy či svůj osobní a chtějí věci změnit,“ vysvětluje Barbora Stejskalová. Současně si pochvaluje nově získaný osobní prostor a pracovní flexibilitu. „Zároveň je spousta nového, co vlastní firma přináší a s čím bych se jako zaměstnanec nikdy nesetkala. Po vysoké

TÉMA PROFIT

FOTO: ARCHIV, MICHAEL TOMEŠ (E15)

VE VÍRU ZMĚN. Svoje zkušenosti s personalistikou využívá Barbora Stejskalová při koučinku zaměřeném na transformace a řízení změn.

škole jsem sice měla několik živnostenských listů, ale nikdy to nebyla má hlavní pracovní náplň,“ pokračuje Barbora Stejskalová. Na úplném začátku pro ni bylo nejobtížnější odpovědět si na otázku: Kde vlastně začít? „Byl to takový zvláštní balvan, který bylo třeba pomyslně odvalit. Nakonec jsem na něj ve své představě vylezla a rozhlédla se, co je za ním. Byla tam cesta, najednou docela jasná. Jsem otevřený člověk, a když něco nevím, nebojím se zeptat. Tak jsem se ptala lidí kolem sebe a udělala si plán, co dřív a co potom,“ vzpomíná Barbora Stejskalová. Ze začátku se člověk podle ní často upíná k méně podstatným věcem a věří tomu, že jsou to ty hlavní. „V mém případě to bylo třeba rozhodování o názvu firmy, volba domény, sestavení týmu, vzhled webu a podobně. Nakonec vždy když už se tyto ,drobnosti‘ rozsekly, objevily se mnohem důležitější otázky pro fungování firmy. Jako třeba marketing, procesy, rozdělení rolí uvnitř nové firmy. Je to velká změna oproti roli zaměstnance, hodně nového a baví mne to,“ konstatuje Barbora Stejskalová. Ve své firmě Human Garden se zaměřuje na oblast transformačního koučinku a řízení změn. Tedy na práci s lidmi ve firmách, od těch malých po velké korporace. Snaží se o co nejefektivnější fungování lidských zdrojů v návaznosti na aktuální životní cyklus firmy a její strategii. „Pokud toto funguje a je správně nastavené, pak nabízíme další fázi, kterou nazýváme zdravou firmou či mentálně zdravou firmou. Sem patří oblasti firemní kultury, její hodnotové nastavení, systémy přesvědčení, kvalita lidských zdrojů, fyzické a psychické zdraví zaměstnanců,“ popisuje Barbora Stejskalová. Zároveň se nebojí vstupu na trh, kde panuje vysoce konkurenční prostředí a řada zavedených firem má potíže se udržet. „Originální

nápady byly a budou v každé době. Přijít na to, co je nové, originální, je vždy těžké. Věřím, že důležitý je přístup ke klientům, nabízená odbornost a finální výsledek. Doufám, že originální je v našem případě kombinace letitých zkušeností s nejaktuálnějšími trendy v práci s lidskými zdroji, které jsem se vždy snažila sledovat nebo udávat,“ vysvětluje Barbora Stejskalová, na čem staví svůj nový byznys. Právě v době, kdy firmy hledají úspory, je podle ní ideální příležitost pracovat efektivně s tím nejcennějším, co mají – s lidskými zdroji. Tedy vytvořit takovou skladbu zaměstnanců a kulturu, která jim napomůže dosahovat náročných obchodních cílů. VLADIMÍR KOČÍ: O SVÉM ROZHODNUTÍ JSEM NEPOCHYBOVAL Manažeři v korporacích se dají podle Vladimíra Kočího rozdělit na tři skupiny lidí. V první jsou lidé, kteří na vlastní podnikání nemají odvahu ani drive, druhá skupina o vlastní firmě neustále přemýšlí a mluví, ale nikdy se k tomu neodváží, a pokud, tak si vlastně ani neví rady a za chvíli se chce vrátit zpět do korporace. „A pak ta třetí, která o podnikání přemýšlí a nakonec ho i úspěšně zrealizuje,“ říká Vladimír Kočí, spolumajitel recruiterské společnosti R4U, která pro další firmy hledá specialisty a manažery a působí na trhu už od roku 2006. Původně to samé vykonával pro nadnárodní společnosti a fakt, že začal podnikat, ho samotného překvapil. „Nikdy jsem nebyl ten typ, který by o tom mluvil a nosil tuhle myšlenku v hlavě. Přišlo to znenadání. Ve firmě, kde jsem pracoval, došlo k reorganizaci a začali nás tak tlačit do činností a praktik, které jsme nechtěli dělat. A tak jsme si s kolegyní řekli, že je vhodný čas zkusit se postavit na vlastní nohy.“

To se ukázalo jako velice prozíravé, protože už rok 2009 pro personální služby znamenal velký obrat a tento byznys je od té doby daleko tvrdší. „Když se mě ptají, jestli bych se rozhodl stejně i dnes, vždycky reaguji, že pravděpodobně už ne, že dnes už bych si to netroufl.“ Podmínky pro dodavatele personálních služeb se totiž významně mění. Dnes se musejí firmy ucházet o zakázky dlouhodobě, musejí vědět, kdy se tyto zakázky vypisují a kde se o nich dozvědí. „Kdo zaspí výběrové řízení, může se dostat do situace, že se třeba u daného klienta dva roky nedostane k ničemu pořádnému,“ říká pan Kočí. Trh je také daleko více přesycený, než tomu bylo v době, kdy se pouštěl do podnikání. Dnes jeho firmě mimo jiné pomáhá i to, že jako jeden z mála vsadil na sociální sítě. Skupina jeho firmy čítá bezmála dva tisíce členů, díky nimž má k dispozici miliony kontaktů a čile se v ní doporučují vhodní kandidáti.

HLAVNĚ NEZASPAT. Podmínky pro firmy jsou podle Vladimíra Kočího stále náročnější. Kdo zaspí výběrové řízení, nemusí se několik let dostat u dané společnosti k zakázce.

„Nejtěžší bylo samotné rozhodnutí založit vlastní podnik,“ říká při zpětném přemítání Vladimír Kočí. A jak říká, vyplatilo se mu, že jakmile se rozhodl, začal pracoval na sto procent, nepochyboval o svém rozhodnutí a dal si dostatečný čas na první výsledky. „Při našem podnikání musíte čekat na první fyzický příjem i šest až devět měsíců, musíte na to být připraven,“ dodává Vladimír Kočí. DALIBOR DOSTÁL, PETR ŠVIHEL, MARTIN ZIKA

9

PROFIT ROZHOVOR

PETR KUŽEL

NĚKDO MUSÍ ŘÍCT: A DOST, KRIZE UŽ NENÍ! Prezident Hospodářské komory ČR hodnotí uplynulé období v české ekonomice a podnikatelském sektoru a přibližuje své představy, jaká podpůrná opatření by bylo třeba v současné situaci provést. Navrhuje třeba možnost platit DPH ze zaplacených faktur či tzv. Rašínovu kartu. Začátek nového roku je příležitostí pro bilancování. Jak jste vnímal rok 2012 z hlediska dění v podnikatelském sektoru? Vrátil bych se trochu dál, do let 2008 a 2009, kdy odstartovala finanční krize. Moc jsme ji v té době nepocítili. V bankách bylo dostatek finančních prostředků, měli jsme práci a téměř nic nám nechybělo. Až teprve roky 2011 a 2012 přinesly českému byznysu hubenější období. Podnikatelé museli znovu sáhnout do kapsy, znovu zanalyzovat své výsledky. Mělo to ovšem jedno obrovské pozitivum, které si podnikatelé přinesli právě ze zmíněné krize v letech 2008 a 2009. Mluvím samozřejmě o produktivitě práce. Majitelé vzhledem k tehdejší situaci, kdy nevěděli, co bude zítra, své firmy zredukovali, mimo jiné i z hlediska zaměstnaneckých smluv, často nepotřebných. Obrovský kus práce, který v této době vykonali, jim přinesl odměnu v předloňském a loňském roce. Například exportéři začali své obchody kouskovat a získávali sice menší zakázky, ale větší počet než dříve. Takže jim to paradoxně přineslo zvýšení celkových objemů zakázek. Minulé období ale nepřineslo jen pozitiva, jaké hlavní problémy vidíte? Především stavebnictví, které se neustále propadá. Jde o problém přehřátí trhu z let 2005 až 2006, k němuž došlo v důsledku tehdy chystané první velké změny daně z přidané hodnoty. Stavebnictví dnes nejede. Stát před časem v rámci úsporného balíku prakticky přestal nabízet možnosti účastnit se výběrových řízení. Stačí uvést příklad krajských úřadů, které dnes mají k dispozici o 50 procent

10

méně peněz na různé zakázky než dříve. To se samozřejmě výrazně projevuje na ekonomice malých firem v obcích. Stavebnictví se za poslední dva roky propadlo o zhruba 750 miliard korun, což je obrovské číslo. Co s tím? Je nutné vytvořit nový potenciál zejména v rámci dopravní infrastruktury a bydlení pro mladé lidi. Například rozhodnutí státu zastavit stavební spoření pro mladé lidi považuji za špatný krok. Rozuměl bych, kdyby se stanovilo, že není možné za ty peníze koupit třeba auto, když jsou určené na bydlení. Jsem ale přesvědčen, že by bylo velmi dobré poskytnout lidem do 35 či 40 let nějaké finanční povzbuzení a zapojit do toho podnikatele i banky. Jde totiž i o to, abychom mladé lidi udrželi v České republice, protože oni začínají odcházet. Vraťme se ještě k loňskému roku. Významné nepochybně bylo zvýšení DPH. A také bych zmínil vyhlášení, že podpora malých a středních firem bude v určité podobě pokračovat, byť teď byla velmi omezená. Především v důsledku toho, že malí živnostníci neměli možnost odpočtů ze základu daně v paušálech. Je jasné, že v období ekonomické krize je třeba šetřit, ale zároveň se ukazuje, že některé věci se neudělaly dobře. Loňský rok byl také bohužel bohatý na řadu nových zákonných norem, z mého pohledu v některých bodech naprosto zbytečných. I tady je třeba myslet na nápravu. Uvedu příklad. Kdysi dávno míval zákon okolo pěti až sedmi tisíc slov, zatímco dnes už jich má od 50 tisíc třeba i do 150 tisíc. Když přijde na

lámání chleba, soudce, stejně tak jako podnikatel, musí zákon znát. To ale podle mě dnes už není v moci ani jednoho z nich. Také je třeba si uvědomit, že 84 miliard korun stát vybere na daních od právnických osob, necelých 80 miliard od fyzických osob občanů, ale jenom 2,7 miliardy od živnostníků fyzických osob. Je zřejmé, že tady je něco špatně a je to nutné změnit. A ještě jednu důležitou věc k loňskému, a vlastně i novému roku bych chtěl říct. Podnikatelé v letošním roce očekávají nějaké zásadnější prohlášení politické reprezentace. Po Řecku, Itálii a Španělsku už víme, co a jak, takže někdo teď musí říct: „A dost, krize už není.“ Očekávám, že se tohle stane začátkem roku 2013. Popsal jste současný stav a největší problémy. Co by mohl a měl dělat stát, aby ulehčil podnikatelům a podpořil ekonomiku země? V první řadě je třeba upozornit na chybné zavedení tzv. blacklistu podnikatelů, kteří nebudou sledovat dva servery ministerstva financí obsahující neplatiče DPH. Stát místo toho, aby si sám sjednal nápravu, tak problém hodí na firmu, která s neplatičem uzavře obchod, a obviní ji z porušení zákona. Je jasné, že k tomu bude docházet, protože pro malé a střední firmy bude problém tyto věci sledovat, a snadné to nebude ani pro velké podniky. Doufám, že tento zákon bude zrušen. Je podle vás myšlenka zavést jakýsi blacklist neplatičů DPH špatná jako taková, samozřejmě bez přenášení odpovědnosti na třetí osobu?

FOTO: ANNA VACKOVÁ (E15)

ROZHOVOR PROFIT

11

PROFIT ROZHOVOR

Vraťme se k tomu, co by podle vás v současné situaci bylo třeba s ekonomikou a podnikatelským sektorem dělat především. Navrhli jsme, aby bylo možné platit DPH ze zaplacených faktur. Prosadili jsme to v Bruselu a Česko mělo možnost toto opatření od 1. ledna 2013 testovat na vzorku malých a středních firem. Ministerstvo financí bohužel dělá všechno proti tomu, přitom ekonomové dnes začínají říkat, že to vůbec není špatný nápad. Co dalšího pro zlepšení ekonomiky navrhujete? Především předpokládám, že jak slíbil předseda vlády, stát odbrzdí pomyslnou ekonomickou brzdu. Je totiž potřeba nalít do ekonomiky určité množství peněz, ovšem tak, aby stimulovaly růst a vytvořily pracovní místa. Snaha dosahovat zadlužení ve výši maximálně tří procent HDP je chvályhodná, ovšem nesmí se to stát modlou za každou cenu, zvlášť když jsme si v minulosti způsobili několik vážných problémů. Jedním z nich jsou obnovitelné zdroje, resp. fotovoltaika. Takže místo toho, abychom zvýšili důchody, platíme 44 miliard korun na něčí nápad, který schválila Poslanecká sněmovna v roce 2005. S tím se teď už nedá nic dělat. Nicméně doufám, že se za rok 2012 podaří lépe než v předchozích obdobích vybrat daně, alespoň to slibuje

12

PETR KUŽEL (50) Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze a v roce 2008 absolvoval manažerský vzdělávací program na A&W Business School, kde získal titul MBA. V minulosti pracoval u Československých automobilových opraven, Pragoinvestu a Bytového podniku Praha. Na začátku 90. let minulého století začal soukromě podnikat. Byl zastupitelem MČ Praha 13, zastával zde též funkci radního. Mezi lety 2005 až 2010 vykonával funkci zastupitele hlavního města Prahy. Od roku 1995 je činný v orgánech Hospodářské komory České republiky, v roce 2008 a 2011 byl na tři roky zvolen jejím prezidentem. Petr Kužel je ženatý a má tři děti. Mezi jeho záliby patří četba, historie, myslivost, lyžování, golf a motosport.

ministerstvo financí. Takže bychom mohli mít k dispozici nějaké peníze, které by bylo možné do ekonomiky napumpovat. A když se to nepodaří, měli bychom sáhnout do jiných zdrojů, například do majetku Lesů ČR, jak už několikrát od ekonomů zaznělo. Ekonomiku je prostě potřeba podpořit. Mluvil jste také o podpoře bydlení. Ano. Ovšem vůbec bych nemluvil o malometrážních bytech, jak to vždycky zmiňuje Státní fond rozvoje bydlení. To je hloupost, protože když se narodí dítě, rodina potřebuje něco většího než garsonku a její nároky postupně

rostou. Je tedy třeba nastavit podmínky, za jakých se tyto byty budou prodávat, a stát musí garantovat výši úrokové sazby pro ty, které si vybere do svého portfolia podporovaných. Dále je nutné co nejrychleji transformovat Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) na akciovou společnost podle rakouského modelu, aby bez jakýchkoli politických zásahů mohlo řešit dopravní infrastrukturu naší země. Tak aby ministerstvo dopravy nabídlo řešení, například jaké páteřní komunikace na deset či dvacet let dopředu stavět, schválila to vláda i Poslanecká sněmovna a pak už by to měl na starost ředitel ŘSD. Dopravní infrastruktura se ovšem musí rozvíjet rozumně, tak jak to díky tomuto modelu, který mimo jiné přináší pracovní příležitosti, funguje právě v Rakousku. Nesmí to dopadnout jako ve Španělsku, které dostalo peníze z evropských fondů, ovšem stavělo za ně zbytečné a nesmyslné silnice. Je třeba to koordinovat s Evropou, aby došlo k propojení páteřních sítí apod. Co konkrétního komora navrhuje na podporu malých a středních firem, které jsou páteří ekonomiky? Tyto firmy je nepochybně třeba podpořit a jsem přesvědčen, že na tom bychom měli pracovat neustále. Konkrétně tu například dnes (rozhovor se uskutečnil pět dní před Štědrým dnem – pozn. red.) budeme diskutovat o řešení tzv. Rašínovy karty. Je to velmi jednoduchý systém, jak za pomoci státu motivovat malé firmy k dalšímu růstu. Diskutujeme o něm už dva či tři roky, a dokonce jsme to už představili v Bruselu. Byli bychom totiž rádi, aby bylo možné systém propojit s využíváním evropských peněz. Můžete Rašínovu kartu více přiblížit? Malé firmy, které se do programu chtějí přihlásit, musejí splnit jednoduché podmínky. Jsou opravdu jednoduché, protože je zapojen stát a jeho garance. Firmy tedy nemusejí ručit svým majetkem apod. Důležitým hráčem by měly být tři až čtyři banky, které dostanou od státu garanci do výše 80 procent půjčky. Do systému by podle naší představy mělo být vloženo půl až tři čtvrtě miliardy korun. Což není závratná suma, ale ty peníze jsou určeny na zajištění. Půjčky jsou spláceny s velmi nízkým úrokem, o jehož konkrétní výši zatím nemůžu mluvit. Mohlo by to být nastavené třeba tak, že firma získá 100 tisíc eur na tři roky. Nemůže ale využít celou částku najednou, ta bude rozdělena na několik částí. Každou

FOTO: ANNA VACKOVÁ (E15)

Hospodářská komora ČR (HKČR), její daňová skupina i naše právní orgány s tímto návrhem absolutně nesouhlasily. Myšlenka vznikla už před zhruba pěti lety, kdy jsme s ministerstvem financí diskutovali úplně jiný problém. Šlo o možnost vrácení daně z přidané hodnoty ve chvíli, kdy jste zaplatil daň a váš obchodní partner zkrachoval. Tohle bylo schváleno. A při této příležitosti chtělo ministerstvo řešit také problém provazování firem obchodujících s pohonnými hmotami. Na konci řetězce několika desítek společností bylo téměř nemožné určit, kdo má daň zaplatit a také zda ji skutečně zaplatil. Proto se úředníci ministerstva ptali, jestli by nám nevadilo, kdyby v rámci novely zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) bylo schváleno, že v tomto jediném případě má firma povinnost sledovat, zda neobchoduje s neplatičem. My jsme řekli, že se nám to nelíbí, nicméně že jejich obavám rozumíme, a požádali jsme je, aby předložili konkrétní návrh zákona. Jenže jak je bohužel v Česku obvyklé, žádný návrh nikdo nepředložil.

ROZHOVOR PROFIT další část si firma může vzít až poté, co splatí 80 procent té předchozí. Představitelé firmy tedy nemusejí chodit do banky a zdlouhavě řešit, zda dostanou úvěr, či ne. Peníze mohou použít na cokoli, tzn. na nákup barev, materiálu apod. A proč se to jmenuje Rašínova karta? Pojmenovali jsme ji podle významného ministra financí první republiky Aloise Rašína. Jde o to, že firma si v případě potřeby jednoduše vybere peníze z banky pomocí bankovní karty. A díky tomu, že se takto jednoduchým způsobem může dostat k penězům ve chvíli, kdy získá zakázku, se skutečně z některých malých postupně stávají střední firmy. Což je dobré pro všechny, protože se z nich tím pádem stávají noví plátci DPH, víc platí na přímých daních a pomáhá to růstu zaměstnanosti. Do jakých dalších projektů by stát měl po slibovaném odbrzdění, ve které doufáte, investovat peníze? Myslím si, že není třeba řešit export, ten je na roky 2013 a 2014 nastaven dobře. Systémové řešení, kdy došlo k podpoře České exportní banky ze strany státu, slučování CzechInvestu s CzechTradem, vybudování 78 regionálních informačních míst, bylo podle mého jednoznačně krokem vpřed. Nutné je podle mě především nastartovat stavebnictví, protože tenhle obor má neuvěřitelnou schopnost táhnout s sebou další odvětví. Jak už jsem říkal, měly by tu začít fungovat různé pobídky, které ale vůbec nemusí platit stát. Požádali bychom banky, aby se o to postaraly. Tedy aby udělaly výběrové řízení, aby se podívaly, za kolik bude postaven metr čtvereční bytu atd. Z mého pohledu mladé lidi netrápí, že mají zaplatit, vždyť většina jich žije v nájemním bydlení. Jde o to, že v nájmu jim nic nezůstává, oni potřebují žít ve svém. Další důležitou věcí je uvolnění trhu s nemovitostmi. Aby tam byly lepší možnosti investování, větších daňových odpisů atp. To se samozřejmě nebude líbit ministerstvu financí, jenže podívejme se na to z pohledu firmy: je lepší alespoň nějaká zakázka, byť to není nic moc, nebo je lepší žádnou zakázku nemít? Vím, že to není snadné, ale tohle se stát musí naučit. HKČR je velkým kritikem současné podoby zákona o veřejných zakázkách a je v této věci hodně aktivní. Co vám vadí?

Podle nás se musí změnit podstata zákona a máme pro to několik důvodů. Především by se do něj měla vrátit klíčová věc, a sice možnost vyžádat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal. Prostě švec z Horní Dolní nemůže stavět dálnici a velká stavební firma, která staví dálnici, nemůže šít boty. Ze zákona také vypadly požadavky na certifkáty ISO, do nichž přitom české firmy investovaly obrovské finanční prostředky a které mimo jiné napovídají, že se firma může zúčastnit veřejné zakázky. Také by bylo třeba, aby se začal jednodušeji používat rating, který například doporučí, zda někdo může dostat zálohu dopředu. Z našeho pohledu je také zcela nesmyslné snižování finanční hranice pro vypisování výběrového řízení, ta by měla být vrácena na původní hodnoty, snižování se totiž naprosto neosvědčilo.

Do ekonomiky je třeba nalít určité množství peněz, ovšem tak, aby stimulovaly růst a vytvořily pracovní místa Co by tedy v zákoně mělo pomoci napravit problém, kvůli kterému především došlo ke změnám, a sice korupci při zadávání veřejných zakázek? Tohle by samozřejmě vyžadovalo mnohem větší prostor, ale pokusím se to vysvětlit. V první řadě jsme říkali lidem z ministerstva financí, že nechápeme, proč v době elektronizace státní správy v zákoně zůstává nutnost do výběrového řízení přinést papírový dokument, prohlášení, že jsem ten či onen. Přitom v zákoně 300 se mimo jiné říká, že to, co je na obrazovce státního monitoru, je to správné. Stát je zadavatel, ať si tedy ty informace ověří sám. Zadruhé, stejně jako u DPH nabídla HKČR řešení, a to přijetí směrnice o opožděných platbách, kterou mimo jiné schválil Evropský parlament. Ministr financí to odmítl s tím, že tahle věc musí být zpracována formou zákona. Na to se teď čeká, ale já jsem skeptický, že se v dohledné době podaří normu schválit. Další věcí, kterou jsme navrhovali, je dokončení procesu, kterým se dnes všichni

ohánějí, a to dávání informace o výběrovém řízení, popř. o vítězi na web. My říkáme, že v procesu chybí konec. Měla by totiž existovat zákonná povinnost do určité doby informovat, zda bylo dílo předáno, jestli k tomu došlo řádně a včas, jestli byla dodržena cena, a pokud ne, tak proč, jestli tam nejsou nějaké nedodělky atd. A tahle informace by na webu měla být umístěna po dobu 10 či 15 dní. Pokud se nepletu, také jste kritizovali fakt, že by se mělo ve výběrových řízeních soutěžit jen o výši ceny. Na to už přišla i Evropská komise a dává v tomto smyslu příslušná doporučení zadavatelům. I my jsme za uplynulý rok zjistili, že je to nutné změnit. Smutným výsledkem toho, když se soutěží pouze v ceně a součástí nejsou příslušné technologické postupy, jsou například české dálnice, které na řadě míst vypadají tak, jak vypadají. Poslední věcí je technologie výběru. Podle nás není možné, aby byl úředník, když opomene jedno slovo, obviněn z úmyslného činu a zavřen do vězení. I z tohoto důvodu se dnes nevypisují výběrová řízení na veřejné zakázky. Z mého pohledu jsou úředníci vesměs slušní lidé a je třeba si uvědomit, že všichni jsme omylní. Je tedy pochopitelné, že se úředníci v této situaci bojí veřejné zakázky vypisovat. Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků ČR pro časopis Obchod & Finance mimo jiné řekl, že se v současnosti u nás vytváří atmosféra strachu z toho, co bude, a že to považuje za velký problém. Podle něj role státu spočívá také v tom, aby udržoval jistý optimismus a tím podporoval investice atd. Jak tohle vidíte vy? Karel je moudrý muž. A musím říct, že během roku se tohle nedalo přebít. Když jste něco optimistického řekl, hned druhý den média zaplavila nějaká poplašná zpráva. Ovšem nový rok je vhodná chvíle to změnit a my máme připravené optimistické prohlášení pro roky 2013 a 2014. Na základě několika argumentů jsme totiž přesvědčeni, že během letošního roku přijde zlepšení, a možná ho zaznamenáme už po prvním čtvrtletí. Myslím si, že tento rok pro nás bude jakýmsi startem k opětovnému dlouhodobějšímu ekonomickému růstu. MARTIN ZIKA

13

PROFIT PŘÍBĚH ÚSPĚCHU

PETRA KOVANDOVÁ

ČOKOLÁDU KLIDNĚ UJÍDEJTE, ŘÍKÁM ZAMĚSTNANCŮM Zprivatizovala samoobsluhu, vybudovala továrnu na cukrovinky, dokonce otevřela v Táboře Muzeum čokolády a marcipánu. Podnikatelka Petra Kovandová ráda sestavuje recepty na pralinky a se spolupracovníky na poradách doslova ochutnávají nové nápady.

PROFESNÍ ŽIVOTOPIS podnikatelky Petry Kovandové tak trochu připomíná menu v cukrárně pro fajnšmekry. Prakticky všechno, čeho se během své kariéry dotkla, lze zařadit do kategorie „dobroty“. Kovandová sice původně pracovala jako zdravotní sestra, ale tuto profesi po čtyřech letech opustila. Ve dvaceti se vrhla do podnikání. Začala tím, že si nedlouhou po sametové revoluci koupila v dražbě samoobsluhu. Potřebný milion korun si musela půjčit z dnešního pohledu za téměř lichvářský úrok 17 procent. Později začala na velkoobchodní úrovni obchodovat s cukrovinkami. Ze Slovenska dovážela sušenky, ze světa čokoládu a cukroví. „Dodáváme také výrobky pro domácí pečení do obchodních řetězců. Ale obchod s nimi je vždycky dost nevyzpytatelný. Nikdy nevíte, jak dlouho budete moct do toho či onoho řetězce dodávat. Takže jsme potřebovali ještě druhou nohu, na níž naše podnikání bude stát. Před sedmi lety jsme se proto rozhodli otevřít si vlastní výrobnu marcipánu a čokolády,“ říká ředitelka firmy Kovandovi, spol. s r. o.

Továrna, která stojí v Černovicích u Tábora, vyrábí sladkosti pod značkou Bon Bon. Ty společnost nabízí ve vlastní síti 15 prodejen. S prodejem sladkostí nyní značka Bon Bon expanduje také na Slovensko a nedávno byly jako franšíza otevřeny i dva obchody v bulharském letovisku Burgas. Firma měla loni obrat už 40 milionů korun a práci dává 45 lidem. RUMOVÁ BOMBA Než Petra Kovandová začala s vlastní výrobou, jezdila po evropských výstavách čokolády a zaujalo ji, jak si například Belgičané umějí čokoládu hýčkat. První recepturu vymyslela sama. Vsadila na výraznější chutě, protože české jazýčky prý potřebují silnější stimul než třeba ty belgické. Na počátku se zavřela na celý víkend s kamarádkou do výrobny. Během tohoto „cukrářského maratonu“ postupně sestavily z běžných ingrediencí základ zhruba padesáti pralinek, které dodnes firma vyrábí. V týmu nadále vymýšlejí další příchutě a tvary sladkostí. Jako recept uzpůsobený pro české konzumenty například vznikla Rumová bomba. Ta

je alternativou k legendárním Mozartovým koulím, přičemž staví na podobných ingrediencích. V továrně se každopádně používají převážně klasické české přísady, jako jsou piškoty, smetana nebo jindřichohradecký rum. Prostě to, na co jsou české ženy běžně zvyklé v domácnosti. Čokoládu ovšem značka Bon Bon používá italskou. Standardně má podíl kakaa 54 procent, u některých výrobků je použita i varianta až se 72, nebo dokonce 80 procenty. Denně se v černovické továrně vyrobí 200 kilogramů čokolády a za rok tam zpracují také 40 tun marcipánu. Ten je základem pro výrobu pralinek obalených v oříškách nebo v kokosu. Z marcipánu se vyrábějí mimo jiné figurky televizních postaviček – od Hurvínka přes Homera Simpsona až po večerníčkovou dvojici Pat a Mat. Vyrobit čokoládu přitom není až taková hračka, jak by se mohlo zdát. V továrně našlo uplatnění na 18 řemesel a profesí. Většina výroby probíhá ručně. Jedním z mála sofistikovanějších strojů je ČOKOLÁDA I MARCIPÁN. Pod značkou Bon Bon vznikají nejen sladké pralinky, ale také marcipánové figurky večerníčkových hrdinů, jako jsou Pat a Mat.

14

PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PROFIT PETRA KOVANDOVÁ

FOTO: MARTIN PINKAS (EURO)

Podnikat začala už ve dvaceti letech. Prvním počinem byl provoz samoobsluhy, kterou koupila v dražbě. Věnovala se později i dodávání potravin do obchodních řetězců. Před sedmi lety zrealizovala svůj plán na stavbu čokoládovny, v současnosti provozuje síť 15 vlastních prodejen a sedmi dalším poskytla franšízu. Vlastní společnost Kovandovi a značku sladkostí Bon Bon. Petra Kovandová žije na venkově s přítelem. Mezi její koníčky patří spinning, cyklistika, podle vlastních slov se také nekonečně dlouho učí lyžovat. Chová tři psy.

temperovací stroj, který čokoládu střídavě zahřívá a zchlazuje, díky čemuž získává čokoláda na trvanlivosti. „Jestli smějí pracovníci ve výrobě čokoládu ujídat? Samozřejmě, v budově smějí sníst, kolik chtějí. Naopak jim říkám, že ochutnávat musejí. Je to taková výstupní kontrola,“ říká s úsměvem Kovandová. „Zároveň je to i určitá zaměstnanecká výhoda. A pokud si chtějí pracovníci sladkosti odnést domů, dostanou je samozřejmě za režijní cenu,“ dodává podnikatelka s tím, že i ona sama čokoládu ráda testuje. Firemní porady by si tudíž asi nechal líbit kdekterý český zaměstnanec. Pracovníci ochutnávají pralinky, diskutují o nich a pak hledají nové chutě nebo formy.

BÝVALÝ MANŽEL DOSTAL LETIŠTĚ, JÁ FIRMU Jak vysvětluje množné číslo v názvu firmy – tedy Kovandovi? „Původně jsme podnik vedli s manželem, se kterým jsme se ale před pěti lety rozešli. Co se týče vypořádání firmy, rozumně jsme se domluvili. Když jsme začínali, neměli jsme nic, všechen majetek jsme získali společně. Takže jsme při rozchodu vzali veškerá aktiva firmy a podle selského rozumu je prostě vydělili dvěma,“ vysvětluje podnikatelka s tím, že manžela pak vyplatila. „Jemu zůstala většina soukromého majetku, jako byl dům nebo letiště pro malá letadla, kterými rád létal. Já si ponechala firmu,“ říká podnikatelka.

Vedle továrny na čokoládu či vlastní sítě cukráren si nedávno Petra Kovandová splnila další sen – a popisuje to stylově opět s cukrovinkovým příměrem: „Doslova třešničkou na dortu bylo v létě otevření Muzea čokolády a marcipánu v Táboře. Máme tam nejen pohádkové figurky z čokolády, ale také různé výtvory z marcipánu, což nikde jinde v Evropě nemají,“ říká manažerka. Do vybudování muzea firma investovala z vlastních prostředků 4,5 milionu korun. Projekt zároveň získal další peníze z evropských dotací. Konečné náklady se mají pohybovat řádově v desítkách milionů korun. Od muzea si Petra Kovandová slibuje i propagaci čokolády a marcipánu jako tradičních potravin. Proto firma vyhlásila i soutěž mezi spotřebiteli o nejzajímavější výtvory z těchto materiálů. Právě v muzeu čokolády nyní společnost zároveň prodává novou řadu sladkostí. „Vyrobili jsme tam osm řad čokoládových pralinek, které jsou na bázi koření a bylinek. Je to třeba příchuť máty nebo meduňky. Tenhle trend nahrazovat umělé přísady těmi přírodními se nyní snaží prosazovat většina kvalitních výrobců čokolády ve světě. My jsme tu měli hostujícího francouzského mistra, který nám s tím pomohl,“ vysvětluje podnikatelka. Ekonomický úspěch firmy i podnikatelské nadšení Petry Kovandové nakonec zaujaly i porotu prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek. Soutěž, která hledá nejúspěšnější ženy českého byznysu, zohledňuje ze 70 procent hospodářské výsledky firem vlastněných ženami a z 30 procent jejich celospolečenský přínos. Právě Petra Kovandová v uplynulém ročníku vyhrála 1. místo v kategorii pro majitelky středně velkých firem. Do jejího podnikatelského příběhu tak přibyl další sladký moment. TOMÁŠ STINGL

15

PROFIT ZAHRANIČÍ

OBCHOD S ČÍNOU ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

ROK, KTERÝ NEBYL NA DRAKA

• Rozloha: 9 600 000 km2 • Počet obyvatel: 1,3 miliardy • Hlavní město: Peking • Růst HDP v roce 2011: +9,2 % • Měna: čínský jüan (CNY) je asi 3 Kč

Uplynulá sezona byla v Číně rokem Draka, který je v tamějším horoskopu vůbec nejmocnějším znamením. Během roku se definitivně završila určitá psychologická proměna vnímání Číny v mezinárodním obchodě. Místo levné dílny teď většina firem vidí obchodní dům s miliardou zákazníků. Obchod ČR s Čínou Vývoz

18,9

Dovoz (v mld. USD)

15,6 12,5 10,6 9,1

0,7

0,8

2007

2008

0,8 2009

1,3 2010

1,7 2011

Zdroj: MPO ČR

JEDNA JISTOTA stran Číny zůstává i po roce 2012, tedy po roce Draka. Totiž že jde pro současnou globální ekonomiku už jednoznačně o nejdůležitější zemi. Zda předstihne co do objemu HDP Spojené státy americké za rok nebo za pět let, to už teď příliš roli nehraje. Čína je světovou dílnou, zároveň nejlidnatějším odbytištěm, nenápadně skupuje celou Afriku a koneckonců i právě Spojené státy – drží americké dluhopisy v neuvěřitelné hodnotě jednoho bilionu dolarů. Ale loni se zároveň z pohledu evropských firem završila proměna celkového vnímání Číny. Svět jako by se trošku obracel naruby. „Dřív ji všichni vnímali hlavně jako levnou výrobnu. Co do odbytu ji viděli jen jako doplňkový, vedlejší trh. Dneska je naopak pro mnoho společností klíčovým trhem číslo jedna,“ říká Jan Hebnar, který působí jako odborný poradce pro obchody na čínském trhu.

16

Důvodem mimo jiné je, že za uplynulých dvanáct let se plat čínských dělníků zvýšil zhruba sedminásobně. Tlak na mzdy je velký hlavně v dravě se rozvíjejícím pobřežním pásu Číny na východě. Některé firmy proto stahují výrobu do levnějších provincií v západní Číně nebo rovnou do jiných zemí Asie – například do Vietnamu nebo Bangladéše. Naopak atraktivita Číny jako cílového odbytiště souběžně s platy Číňanů radikálně roste. To ale přilákalo snad až příliš mnoho investorů. V zemi se dnes přetlačuje už přes 300 tisíc zahraničních firem. „Čína se ukázala jako snad ještě tvrdší trh, než se dříve předpokládalo. Ne všechny firmy tam proto udělají ziskové operace – ať už kvůli obrovské konkurenci nebo kvůli silným regulacím,“ říká ekonom Jan Švejnar. Ostatně i samotná Čína se chtěla od loňského roku podle strategie vlády podstatně

víc zaměřit na domácí trh. Na hrubém domácím produktu Číny se vnitřní spotřeba podílí zatím jen 35 procenty, zatímco světový průměr je 61 procent. Čínské hospodářství je tedy až nebezpečně závislé na vývozu. OCHRANA PŘED VLASTNÍMI PADĚLKY Další otočka ve vnímání Číny se týká vyspělých technologií. Jestliže dosud by jako prototyp čínského výrobku náhodně dotázaný spotřebitel uvedl možná nějakou jednoduchou plastovou hračku, v současnosti se derou Číňané dopředu v moderní technice – na špici jsou například ve výrobě solárních panelů nebo ekologických vozidel. „Hodně dobře se v roce 2012 v Číně rozjely také práce na využití nanovláken, a to za účasti českých odborníků,“ podotýká Jan Hebnar.

ZAHRANIČÍ PROFIT ČÍNA NABÍDLA KONFUCIOVY INSTITUTY I VZOROVOU RYCHLODRÁHU Dvanáct kroků Číny pro přátelské vztahy se zeměmi střední a východní Evropy. Tak se jmenuje plán na zvýšení obchodního ruchu mezi oběma regiony. Těžit z něj budou i české firmy. Kterých tucet kroků Číňané chystají?

CHYBĚJÍ ODBORNÍCI. Čína má stále k dispozici asi 100 milionů dělníků pro nekvalifikované práce. Specialistů ale začíná být nedostatek.

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

A jestliže dosud patřila ke špatným rysům čínského trhu nedostatečná ochrana patentů, nyní čínské úřady zostřily kampaň proti plagiátům. „Není to jen kvůli našim mezinárodním závazkům, ale i kvůli rozvoji naší vlastní ekonomiky,“ potvrzuje obchodní rada čínského velvyslanectví v Praze Fei Yixiang. Nápady si totiž často čínské firmy kradou vzájemně. Čína v současnosti přezkoumává na 2300 svých zákonů a norem, aby sladila obchodní pravidla se světovým standardem. Dobrou zprávou uplynulého roku je zachování otevřenějšího politického kurzu. „Za nejdůležitější faktor roku 2012 považuji, že v Číně nezvítězilo levicové křídlo, respektive že zůstávají u moci liberálněji orientovaní vůdcové. Co ale konkrétně nová vláda udělá, to v Číně nikdy není možné předem odhadnout,“ říká Hebnar. ČESKÉ AUTO JAKO NĚMECKÝ VÝROBEK Jak si stojí na současném čínském trhu české firmy? Vzájemný obchod sice v roce 2011 přesáhl v přepočtu 363 miliard korun, což byl historický rekord a z Číny udělal třetího nejdůležitějšího obchodního partnera České republiky. Jenomže na český vývoz z téhle sumy připadá jen necelých 30 miliard korun. Hlavním českým úspěchem v říši středu je odbyt vozů Škoda, kterých se tam za uplynulých pět let prodalo víc než tři čtvrtě milionu. V Číně bodovala například také finanční skupina PPF, výrobce větrníků firma Wikov nebo prodejce nemocničních lůžek a další zdravotnické výbavy, společnost Linet. Celkově ovšem působí deficit obchodní bilance dost hrozivě. Jde ale spíš o hru čísel.

Podstatná část českého vývozu totiž do Číny putuje jako subdodávky přes země v Evropské unii. „Pokud bychom započítali i vývoz přes ně – zejména přes Německo – byl by český vývoz do Číny zhruba dvojnásobný,“ konstatoval na nedávné konferenci Zachrání Čína český export? Vilém Semerák z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Podle něj v současné Číně příliš povědomí o českých výrobcích není. „Prakticky nikdo je tam nezná. Výjimka se týká jen broušeného skla. Dokonce i pivo nebo auta Škoda jsou pod vlivem silné reklamy německých firem považovány – a do jisté míry oprávněně – za německé výrobky,“ uvádí Vilém Semerák. České firmy dnes obezřetně zvažují, jestli se na čínský trh odvážit. Dříve panovala představa jakéhosi obchodního ráje, kam stačí přijít a už s ohledem na velikost trhu si vyzvednout snadné zisky. Nyní se při vší konkurenci a vědomí úvodních nákladů podnikatelé pořádně rozmýšlejí. „Pokud to dneska myslíte s Čínou vážně, chce to na začátku hodně času a peněz. Číňané vás potřebují osobně vidět. Pokud za nimi třikrát nezaletíte – i kdybyste nic konkrétního nedojednali – obchod neuděláte,“ míní Jan Hebnar. Česko se nyní pro větší podporu exportu do Číny rozhodlo otevřít další trvalé obchodní zastoupení. K již stávajícím kancelářím sítě ministerstva průmyslu a obchodu v Šanghaji a v Chengdu přibude nyní ještě stálá kancelář přímo v hlavním městě Pekingu. Číňané zase připravili 12 projektů, kterými chtějí navýšit obchod nejen s Českem, ale i s dalšími zeměmi středoevropského a východoevropského regionu.

1. Nejprve bude založena kancelář, která bude koordinovat všechny projekty celkem v 16 zemích střední a východní Evropy. 2. Číňané poskytnou 10 miliard dolarů na speciální úvěry v oblasti zelené ekonomiky, rozvoje infrastruktury či moderních technologií. 3. Vznikne fond na podporu investic, v prvním období na něj má přitéct 500 milionů dolarů. 4. Čína vyšle do středoevropského regionu misi, která se pokusí zvýšit objem vzájemného obchodu do roku 2015 na 100 miliard dolarů. 5. Ve spolupráci čínských a evropských firem má vzniknout ve středoevropském regionu jedna ekonomická a jedna technologická zóna. 6. Čína chce zkoumat možnosti pružnějšího obchodování a směny v různých platebních měnách. 7. Čínské ministerstvo dopravy chce jednat se středoevropskými zeměmi o možnosti vybudovat zde demonstrativní rychlodráhu po vzoru moderních železničních tratí ve východní Číně. 8. Letos by se mělo konat fórum o kulturní spolupráci obou regionů. 9. Během pěti let chce Čína poskytnout středoevropským studentům pět tisíc stipendií a budovat zde takzvané Konfuciovy instituty. Tisíc studentů pozve Čína na studium čínštiny. 10. Vznikne aliance pro podporu vzájemného cestovního ruchu, do níž budou přizvány například i turistické kanceláře nebo dopravní společnosti. 11. Vznikne fond na podporu společné vědecké práce, do nějž hodlá Čína vložit dva miliony jüanů. 12. Čína letos uspořádá i Fórum mladých politiků, kde se mají setkat mladé generace politicky angažovaných lidí z obou regionů. (tos)

TOMÁŠ STINGL

17

PROFIT JEDEN DEN PODNIKATELE

PROFIT NÁZOR

Den s vůní benzinu

Pusťme do firmy nového člověka

PAUZA AŽ ODPOLEDNE Ještě před polednem už ale znovu sedám do auta a vyrážím na další čerpací stanici OMV, tentokrát do Litoměřic. Je potřeba zkontrolovat, zda vedoucí správně odvedl tržby a naskladnil dodací listy z předchozího dne. Pak ještě dořešíme pár finančních věcí a odjíždím do banky do Litoměřic. Kolem poledne tu naštěstí není moc lidí, a tak mám vše, co potřebuji, vyřízené téměř během chvilky. Když už jsem v Litoměřicích, dám si na náměstí rychlý oběd a po něm odjíždím zase zpátky do Siřejovic. Zima už je tady, uděláme tedy s obchodním zástupcem velkou objednávku zimních směsí. Musíme být připraveni pro případ, že udeří stejně

18

silné mrazy jako vloni. Naši zákazníci už prémiová paliva MaxxMotion dobře znají a na naše čerpací stanice se kvůli nim rádi vracejí. Odpoledne pak na chvíli zvolňuji tempo, dávám si v bistru kávu a sleduji provoz. Je kolem třetí hodiny a je tu celkem rušno. Lidé přijedou natankovat, někteří si dají kávu nebo něco dobrého k snědku a někteří tu řeší i nákupy dárků.

VEČER PATŘÍ RODINĚ Siesta ale netrvá dlouho. Během odpoledne musím ještě připravit podklady k výplatám zaměstnanců pro naši účetní a naskladnit pár dodacích listů. Dnes musím odjet přesně v pět hodin. Vyzvedávám totiž dceru z kroužku sportovní gymnastiky, tak aby na mě nemusela dlouho čekat. Kolem 18. hodiny jsme s dcerou doma, kde na nás čeká i syn. Chvíli po nás přijíždí také manželka. Ta se stará o další čerpací stanici, kterou máme v Kladně. Doma se ale tentokrát nezdržím dlouho, dnešní večer totiž patří hokeji. Mám lístky na Slavii, a tak během 10 minut znovu sedám do auta a vyrážím do Prahy. Přijíždím až na druhou třetinu a v hale na mě čeká brácha s tátou. Všichni společně fandíme, prohodíme pár slov a o přestávce probereme, co je nového. Kolem deváté hodiny hokej končí. Rozloučíme se a já už dnes naposledy sedám za volant a vyrážím domů, kam přijíždím kolem půl desáté. Vzhůru je pouze manželka, obě děti už spí. Ještě rychle zadám platební příkazy na další den a kolem jedenácté hodiny večer se dostanu do postele. A zítra vše znova od začátku…. provozovatel čerpacích stanic OMV (Siřejovice, Litoměřice a Kladno)

IVAN ŠLAJS,

Pracovní trh se za posledních dvacet let velmi změnil. Přes mnoho pozitivního existuje disproporce mezi potřebou najít vhodného odborníka a najít si vhodnou práci. České firmy trápí nedostatek dobrých odborníků, malá mobilita lidí. Na druhé straně jsou na trhu velmi kvalifikovaní lidé s výbornými manažerskými dovednostmi a zkušenostmi, kteří nemají problém pracovat na druhém konci republiky. Konkurenční prostředí tlačí firmy ke zvyšování výkonnosti, snižování nákladů, ale to někdy naráží i při dobré vůli vlastníka na neochotu změnu udělat, přijmout do společnosti, byť jen na ohraničenou dobu, člověka z venku, tzv. interim. Člověka, který je schopen přinést nový pohled, nastavit efektivnější procesy, rozhýbat tým, nastavit komunikaci nejen ven z firmy, ale hlavně směrem k zaměstnancům, aby plánovanou změnu vzali za svou a aktivně ji podpořili. V průběhu některých výběrových řízení pak slýcháme od vlastníka námitky: „Ten člověk má sice výbornou zkušenost, ale my to děláme jinak.“ Někdy je výběrové řízení ovlivněno i malou zkušeností majitele s odborným výběrem i obavou před zodpovědností za špatné rozhodnutí či nedostatkem času. Výběrové řízení se pak protahuje, u korporátních společností se přidávají další a další kola. Víme i o výběru, který trval přes rok. Je třeba si uvědomit, že i druhá strana ztrácí motivaci pracovat ve společnosti, která fakticky o něj nemá zájem. K dobrému výsledku je třeba využít všechny podpůrné prostředky, od kvalitního výběrového řízení přes reference, prověření předpokladů v assessment centru, morálních vlastností, ale také rozhodnout se včas, převzít zodpovědnost. Včasné řešení je pro firmu neoddiskutovatelnou výhodou a je vždy méně nákladné než změna ve chvíli, kdy je třeba hasit požár. Pozitivní však je, že i v tomto ohledu se vývoj nezastavil a většina vlastníků si toto uvědomuje, přestože najít správnou chvíli a odvahu ke změně není lehké.

IVANA VOTOČKOVÁ,

zástupkyně ředitele personálně poradenské společnosti Touchdown Czech Republic

FOTO: ARCHIV

JE PONDĚLÍ A BUDÍK mi pomalu začíná hlásit, že každodenní všednoranní rituál zase začíná. Po klidném rodinném víkendu se mi z postele moc nechce, ale nezbývá než začít rychle fungovat. Vstávám v 6:15 a jdu se osprchovat. Krátce po půl sedmé pak budím děti a doufám, že to tentokrát nebude velký boj, že je nebudu muset z postelí moc tahat. Než ostatní vstanou, mám ještě chvíli času na sebe, ale pak už běžím do kuchyně připravit pro všechny snídani. Tu většinou stíháme celá rodina společně mezi sedmou a půl osmou, kdy už je nejvyšší čas sednout do auta a vyrazit s dětmi do školy. Jen co před školou vyskočí z auta, spěchám ještě na poštu vyzvednout doporučené dopisy, a pak už je načase vrhnout se naplno do pracovních povinností. Krátce po osmé hodině konečně opouštím Mělník a vyrážím po dálnici D8 směrem na Teplice. Cesta netrvá dlouho a během půl hodinky už jsem na čerpací stanici OMV Siřejovice, která je přímo na dálnici. Bohužel se objevilo několik problémů, které jsem řešil už během víkendu, ale přesto je potřeba u servisní organizace znovu ověřit, v jaké fázi je oprava porouchaného kotle nebo nabouraný hygienický stojan. Takže se okamžitě pouštím do práce. Po vyřízení těchto neodkladných věcí na mě čeká odvod tržeb. Kromě administrativních záležitostí a vyřízení několika e-mailů mám teď na starost chod celé čerpací stanice. Po víkendu je potřeba zajistit spoustu objednávek tak, aby bylo vše připravené minimálně na první polovinu týdne a našim zákazníkům nic důležitého nechybělo.

POLEMIKA PROFIT

OHROZÍ OCHRANA OSOBNÍCH DAT INTERNETOVÝ BYZNYS? Subjekty, které podnikají na síti, budou muset v případě přijetí právě projednávaného nařízení vést podrobnou dokumentaci o každém zpracování osobních dat. Za ta budou považována i takzvaná cookies, která servery používají pro zacílení reklamy atd. Zkomplikuje toto nařízení podnikání internetových firem? PROTI

PRO

Souhlas uživatele samozřejmostí

Cílená reklama vyhovuje

Informace o službách a produktech nabízených v cílených reklamách by měly mířit pouze k těm lidem, kteří o ně skutečně stojí, a ne k těm, které jen obtěžují. Nevidím důvod, proč by se respektováním tohoto pravidla měly podmínky pro poctivé podnikání na českém internetu nějak zhoršit. Smyslem ochrany osobních údajů je chránit soukromí běžných občanů. Zejména tam, kde stojí proti komerčním zájmům nejrůznějších subjektů a kde na to sami nemohou stačit. V této souvislosti je základním pravidlem, že každý má právo sám rozhodovat o tom, zda má či nemá o cílenou reklamu zájem. Pokud k tomu dá jasný souhlas, není co řešit. Pokud si to však nepřeje, mělo by to být ze stran komerčních subjektů respektováno. A jestliže někdo toto jednoduché pravidlo například prostřednictvím cookies porušuje, je to samozřejmě nepřijatelné. Kritikům nového návrhu Evropské unie ale musím dát za pravdu v tom, že je až příliš regulativní, navíc v oblastech, které již upraveny jsou. To se týká například právě problematiky cookies. Poslední novelizace evropské směrnice o soukromí v elektronických komunikacích inovovala pravidla o zacházení s cookies tak, aby uživatelé měli k dispozici jasné a srozumitelné informace o zpracování. A navíc souhlas by měl být získáván předem. To by mělo stačit, a další administrativní zátěž se tedy jeví jako nadbytečná. Dalším sporným bodem je ona ochrana mladistvých uživatelů. Z návrhu totiž není zcela zřejmé, jakým způsobem bude v internetovém prostředí, kde chybí snadný způsob identifikace, souhlas rodičů se zpracováním osobních údajů ověřován.

Takzvaného e-podnikání se v případě přijetí nového nařízení nejvíce dotknou omezení vztahující se na cookies a cílenou reklamu. Ta je v současné době silným komerčním nástrojem, tudíž toto nařízení značně zasáhne marketingové postupy jednotlivých firem. Nicméně ani v současnosti nemůžou podnikatelé na internetu s osobními údaji a cookies nakládat jen tak. Dle mého názoru by se měla ochrana osobních údajů v souvislosti s cílenou reklamou zaměřovat především na děti. Ochrana dětí na internetu je koneckonců všeobecně ožehavé téma. Jinak se ale domnívám, že cílená reklama zákazníkům spíše vyhovuje. Osobně raději naleznu na úvodní stránce své oblíbené nákupní galerie novinky z kategorie zboží, které mě zajímá, než pouze všeobecně nejoblíbenější zboží. Jsem naopak rád, že si mě mnou vybraný e-shop umí předcházet a nabízí mi vhodné produkty. I mně samozřejmě velice vadí zasílání spamů a podobně. V případě českých internetových obchodů je to ale spíše minoritní záležitost. Vedení dokumentace o každém zpracování osobních údajů bude v praxi podnikatele velmi zatěžovat. V tuzemsku k tomu nevidím důvod, protože nesprávné nakládání s osobními údaji v českém e-podnikání v podstatě nevnímám. A „jmenování neodvolatelného inspektora“ si zatím nedovedu vůbec představit. Ochrana osobních údajů je samozřejmě důležitá. Současnou legislativní úpravu ale považuji za dostatečnou. Domnívám se, že prospěšnější než všechna omezení by byla osvěta uživatelů, jak se svými osobními údaji zacházet. Lidé si musejí uvědomovat, že na internetu zdaleka nejsou tak anonymní, jak by se jim mohlo zdát.

IGOR NĚMEC,

JAN VETYŠKA,

předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů

výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci

Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook.com/profit.cz

19

PROFIT SERVIS

Akce pro podnikatele

Daňové termíny

14. – 17. LEDNA

STŘEDA 9. LEDNA

Veletrh Infotherma 2012 proběhne v Ostravě. Jde o největší tuzemskou specializovanou výstavu k vytápění, úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech. Veletrh se koná na ostravském výstavišti Černá louka. Více na: www.cerna-louka.cz.

• spotřební daň – splatnost daně za listopad 2012

ČTVRTEK 17. LEDNA

Mezinárodní veletrh cestovního ruchu Go a mezinárodní veletrh turistických možností v regionech RegionTour proběhnou na výstavišti v Brně. Jedná se o největší veletrh cestovního ruchu ve střední Evropě. Více na: www.bvv.cz. 19. – 26. LEDNA

Misi českých podnikatelů do Vietnamu, Thajska a Barmy povede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Česká delegace navštíví Hanoj, Bangkok, Neipyijto a Rangún. Ve všech navštívených zemích bude organizovat Svaz průmyslu a dopravy ve spolupráci s partnerskými organizacemi podnikatelské semináře a dvoustranná jednání. Více na: www.spcr.cz. 28. –31. LEDNA

Veletrh Arab Health v Dubaji je klíčovou obchodní výstavou zdravotnické techniky pro celý arabský svět. Českou účast na tomto veletrhu zastřešuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které mohou firmy požádat o podporu. Více na e-mailu: [email protected]. STŘEDA 30. LEDNA

Zásadní změny pracovního práva a zákoníku práce od 1. 1. 2013 jsou tématem semináře, který pořádá Okresní hospodářská komora Příbram, Milínská ulice 166. Více na e-mailu: [email protected]. 1. – 2. ÚNORA

Svatební veletrh 2013 se koná už podeváté v Pardubicích v budově ČSOB Pojišťovny na Masarykově náměstí. Více na: [email protected].

20

PÁTEK 25. LEDNA

• DPH – daňové přiznání a splatnost DPH za prosinec 2012 (měsíční) a za čtvrté čtvrtletí • spotřební daň – daňové přiznání ke spotřební dani za prosinec 2012 ČTVRTEK 31. LEDNA

• silniční daň – daňové přiznání, splatnost a vyúčtování za rok 2012 • DPH – oznámení změny zdaňovacího období u DPH • daň z nemovitosti – uhrazení daně na rok 2013 PONDĚLÍ 11. ÚNORA

• spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2012

PÁTEK 15. ÚNORA

– lhůta pro zaměstnance k podepsání Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z funkčních požitků, žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za rok 2012 PONDĚLÍ 25. ÚNORA

• DPH – daňové přiznání a splatnost DPH za leden 2013 • spotřební daň – daňové přiznání k dani za leden 2013

Knihovna podnikatele MANAGEMENT CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR Monika Palatková, Eva Mráčková, Milan Kittner, Ondřej Kašťák, Josef Šesták

VEDENÍ LIDÍ A STRATEGIE V NEJISTÝCH DOBÁCH Sláva Kubátová, Jan Bloudek, Tomáš Bujna, Michal Henych, David Müller

Publikace se soustředí na tři klíčové oblasti spojené s managementem cestovních kanceláří a agentur. První část knihy se věnuje legislativní úpravě jejich činnosti, a to i v návaznosti na legislativu evropskou. Zejména jde o otázku ochrany spotřebitele. Druhá část je zaměřena na marketingové aktivity cestovní kanceláře a agentury a sestavení základního podnikatelského plánu. Třetí část je orientována na řízení kvality v návaznosti na principy udržitelnosti.

První svazek ediční řady Action Learning – praktický management vychází z reálných zkušeností manažerů a poradců ve firemních rozvojových programech. Zaměřuje se na různé koncepce vedení lidí a reálné možnosti jejich aplikace v konkrétních případech. Porovnává výhody a nevýhody různých modelů motivování a rozvíjení lidí.

Grada, 224 stran, cena: 279 Kč, ISBN 978-80-247-3751-5

Management Press, 216 stran, cena: 289 Kč, ISBN 978-80-7261-257-4

PORADNA PROFIT

Smíme používat fotobuňku u lyžařského vleku?

Jaký je úzus pro byznysové oblečení u žen? Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda platí nějaká základní doporučení stran vhodného oblečení pro ženy, které jdou na pracovní schůzku s obchodním partnerem. Zatímco muži to mají relativně jednoduché se svými obleky a kravatou, já coby žena dosud zatím spíše improvizuji podle citu. Jsou ale nějaká obecně platná, věcná pravidla, kterých by se podnikatelka měla držet? Jana P., Liberec

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Provozujeme lyžařský vlek a dost nás poškozuje, že si lyžaři prodávají během dne vzájemně denní skipas. Chtěli bychom to vyřešit tak, jak to začínají dělat jiné areály – umístit k vleku fotobuňku, která vyfotí a pak podle tváře kontroluje majitele jízdenky. Slyšela jsem ale, že se lyžaři ohrazují, že to porušuje ochranu jejich osobnosti. Je tedy používání fotobuňky v souladu se zákonem, nebo ne? Karel H., Pec pod Sněžkou Zakoupením lyžařské permanentky se lyžaři zavazují dodržovat řadu povinností. Mezi nimi je například právě i zákaz prodeje a půjčování skipasů. Lyžař by měl být při zakoupení skipasu srozuměn s podmínkami jeho používání. Měl by mít přístup ke smluvním podmínkám a zakoupením jízdenky dává s těmito podmínkami svůj souhlas. V nich by mělo být uvedeno, že jsou u turniketů umístěny fotobuňky. Kontrola oprávněných majitelů jízdenky tedy zákonu neodporuje. Pokud dojde k omylu, například kvůli tomu, že si lyžař nasadí jinou čepici nebo

bundu, není problém permanentku zase odblokovat. Při prvním průchodu turniketem musí být tvář viditelná. V případě, že kontrola odhalí lyžaře, který využívá neplatný skipas, zpravidla mu hrozí, že bude ze sjezdovky vykázán. Pokud provozovatel lyžařského vleku zjistí, že lyžař poskytl permanentku někomu jinému, může dojít k jejímu zablokování bez nároku na vrácení peněz. Lyžaři se často ptají, zda dostanou zpět peníze v případě, že se během sportu zraní, a skipas tedy už nebudou moci dále používat. I možnost vrácení jízdného bývá upravena ve smluvních přepravních podmínkách jednotlivých areálů. Obvykle se tento případ řeší tak, že při zranění v areálu, které nedovoluje pokračovat ve využívání platné jízdenky, se po doložení lékařského potvrzení vrací hodnota jízdného stanovená poměrem mezi projetým a ještě neprojetým jízdným.

Základem byznysového oblečení pro ženu by měl být kalhotový kostým nebo kostým se sukní v neutrálních barvách, jako je černá, šedá, tmavě modrá či béžová. Takový kostým se dá velmi snadno kombinovat s halenkou, topem či košilí. Délka sukně by měla být minimálně ke kolenům. Tabu jsou minisukně a důležité jsou vždy punčocháče. Jako obuv zvolte lodičky s uzavřenou patou a špičkou, v doplňcích doporučuji střídmost. Čeho se vyvarovat, jsou hluboké výstřihy, průhledné materiály, velké vzory, odhalená ramena, příliš výrazný lak na nehtech a také příliš výrazný make-up. RADKA SOBOTKOVÁ,

Akademie nevšedního vzdělávání

PAVEL FRÁŇA,

advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři

21

A120009534 A130000134 

PROFIT PORTRÉT

INZERCE

KRITIK POPLATKŮ

PAN POPLATEK VERSUS BANKY Provozovatel portálu o bankovnictví Patrik Nacher

NA POPLATCÍCH VYBEROU BANKY 50 MILIARD ZA ROK V roce 2011 vybraly banky v České republice na různých poplatcích neuvěřitelných téměř 50 miliard korun, přičemž tato suma rostla několik let po sobě. „Jde to úplně proti zbytku ekonomiky. Jak to, že firmy musejí pořád víc a víc šetřit, propouštět, jak to, že občané škrtají ve svých rodinných rozpočtech, jen bankám zisky pořád stoupají? Zrovna banky přitom na rozdíl od podnikatelů nevytvářejí žádnou přidanou hodnotu, a navíc jsou do jisté míry příčinou současné finanční krize,“ podivuje se Patrik Nacher. Nejhůře jsou na tom podle něj menší firmy. „Nemohou na banku tlačit skrze velké peníze, jak to dělají velké podniky. A na druhé straně mají živnostníci spoustu služeb dražších než řadový občan s běžným účtem. Ta dvojí

22

výrobky speciálně uzpůsobené pro držení levou ruku. Vedle serveru o bankovních poplatcích provozuje několik dalších webových portálů. Samotný portál Bankovnípoplatky.com a související ankety jsou už dnes plně životaschopným podnikatelským projektem, který uživí Patrika Nachera i tři další spolupracovníky. Rozpočet, který se pohybuje řádově v milionech korun, je placen mimo jiné z reklamy nebo z využití srovnávacích kalkulátorů.

PATRIK NACHER (38) Vystudoval Bankovní institut v Praze, do povědomí veřejnosti se zapsal jako zaměstnanec tiskového oddělení ODS a později jako mluvčí Unie svobody. Spoluzakládal první evropský kamenný obchod pro levoruké v pražském Karlíně. Je majitelem společnosti Digitaiment, která provozuje několik webových portálů včetně nejznámějšího serveru o bankovních poplatcích. Spolupořádá projekty, jako je anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek roku nebo celoroční hodnocení bank podle toho, jak jsou vstřícné vůči handicapovaným klientům. Je také mediálním poradcem Národní rady osob se zdravotním postižením. Patrik Nacher je ženatý a má dceru, v jeho projektech mu vypomáhá otec.

cenová politika je skandální, je absurdní, pokud musí podnikatel za stejné služby platit víc než nepodnikatel,“ míní Nacher. Sám má pestrou podnikatelskou zkušenost. Spoluzakládal například první evropský kamenný obchod pro leváky, který prodával

ZMĚNU PŘINESLA NOVÁ KONKURENCE Dlouhodobá kritika bankovních poplatků a konkurence nových, menších bank konečně možná přinesla kýženou změnu. V uplynulém roce se poprvé po několika letech poplatky u největších tuzemských bank snížily. U České spořitelny a Komerční banky šly meziročně výnosy z poplatků dolů v průměru zhruba o pět procent. V ČSOB klesl výnos asi o 8,5 a v bance UniCredit dokonce skoro o 30 procent. Údaje jsou z meziročního srovnání na konci září. Hlavním pozitivem je přitom podle Nachera to, že klienti získávají sebevědomí a jsou obezřetnější, když podepisují novou smlouvu. A jestli si on sám vyrobil svým bojem proti poplatkům skvadru nepřátel? „Ten projekt se samozřejmě dal pojmout agresivně a bulvárně a lidé by mi ještě zatleskali. Ale já jsem se rozhodl zabývat se poplatky kultivovaně a korektně, takže i banky mě podle toho vzaly na vědomí,“ míní Patrik Nacher. Ostatně ve své dlouhodobé kampani proti poplatkům se postupně začíná zaměřovat i na další obory. Figurka poplatkožrouta tak už má další varianty – úřednickou, soudní či nemocniční. „Některé soudní nebo správní poplatky nejsou vlastně ničím jiným než dalším zdaněním,“ říká Nacher. A tak si teď chce pořádně posvítit i na ně. TOMÁŠ STINGL

FOTO: MICHAEL TOMEŠ

„TOHLE JE TO, proč to všechno dělám!“ říká podnikatel a dlouholetý bojovník proti bankovním poplatkům Patrik Nacher. V ruce drží na stroji psaný dopis, který mu prý v poslední době udělal zdaleka největší radost. 81letý důchodce v dopise popisuje, jak si teprve na základě Nacherovy osvěty spočítal, že dlouhá léta zbytečně platil své bance nehorázně vysoké poplatky za vedení účtu. „Jak jsem mohl tak blbě nechat u těchto podvodníků svoje peníze?“ zlobí se onen senior s tím, že si teď hodlá důkladně porovnat nabídky jiných bank. Proti absurdnímu stavu, kdy čeští podnikatelé a občané ještě platí za to, že bankám půjčují peníze, bojuje Patrik Nacher systematicky už sedm let. Stojí za známou anketou o nejabsurdnější bankovní poplatek roku a provozuje také vzdělávací server Bankovnípoplatky.com. Stal se jakýmsi nepsaným ombudsmanem veřejnosti v tomhle souboji s větrnými mlýny, a často je mu proto s přívětivou ironií přezdíváno „Pan Poplatek“.

To podstatné z malého a středního podnikání každých čtrnáct dní ZDARMA ve vašem emailu. Zaregistrujte se k odběru na emailu [email protected] zasláním textu PROFIT ZDARMA z vaší emailové adresy.

TIPY BYZNYS FINANCE UDÁLOSTI PODNIKÁNÍ PROSPERITA

V YC H Á Z Í K A Ž DÝC H ČT R N ÁCT D N Í S P O L U S D E N Í K E M M L A DÁ F R O N TA E 1 5

www.mc-triton.cz