Vládní návrh ZÁKON ze dne … 2015, kterým se mění některé zákony v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství a kterým se zrušuje zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o oběhu bankovek a mincí Čl. I Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 278/2013 Sb., se mění takto: 1.
V § 2 odst. 4 písmeno d) zní:
„d) nestandardně poškozená je tuzemská bankovka, 1. která je ohořelá nebo zetlelá, 2. která je obarvená nebo odbarvená, nejde-li o nepatrné poškození nebránící dalšímu oběhu, 3. která je poškozená hygienicky závadným materiálem, 4. která je poškozena tak, že není možné ověřit její pravost, 5. která je poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži, 6. která se skládá z více než 2 částí, 7. jejíž obrazec je nečitelný, deformovaný, proděravělý v důsledku úředního znehodnocení nebo úředně přetištěný nápisem, 8. jejíž plocha je menší nebo rovna 50 %, nebo 9. které chybí celý horní nebo spodní okraj,“. 2.
V § 2 odst. 5 písmeno c) zní:
„c) nestandardně poškozená je tuzemská mince, 1. která je nastřižená, 2. která je vyrobená z více částí, jejíž jednotlivé části jsou odděleny, 3. která je poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži, 4. jejíž obrazec nebo reliéf je nečitelný, nebo 5. jejíž tvar je deformovaný,“. 3.
V § 5 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
4.
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
-2„(4) Ten, kdo přijímá tuzemské bankovky nebo mince jako plnění vlastní pohledávky, nesmí za jejich přijetí požadovat úplatu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 5.
V § 7 odst. 3 větě první se slova „, provozovatelé kasin“ zrušují.
6.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Prováděcí právní předpis stanoví postup při zadržování nestandardně poškozených bankovek a mincí, postup při jejich předávání České národní bance a náležitosti potvrzení o zadržení nestandardně poškozených bankovek nebo mincí.“. 7.
V § 10 odst. 3 větě druhé se slova „ve výjimečných a“ nahrazují slovem „v“ a slova „život či“ se zrušují.
8.
V § 10 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Jestliže se nepodaří žadateli náhradu vyplatit, ponechá si ji Česká národní banka a eviduje ji na zvláštním účtu. Pokud se ten, komu byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince zadrženy, anebo ten, kdo o náhradu požádal, nepřihlásí o jejich vrácení nebo o náhradu za ně do 3 let ode dne jejich zadržení nebo podání žádosti o náhradu, připadne částka odpovídající jejich nominální hodnotě České národní bance.“.
9.
V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Česká národní banka vede po dobu 15 let evidenci osob, které předložily, vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince, a to odděleně od údajů o nestandardně poškozených tuzemských bankovkách a mincích. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto osob, údaje o zadržených nestandardně poškozených tuzemských bankovkách a mincích a údaje týkající se okolností zadržení těchto nestandardně poškozených tuzemských bankovek a mincí. Osobní údaje z evidence lze dále zpracovávat pouze pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 10.
V hlavě II se v nadpisu dílu 3 za slovo „prostřednictvím“ vkládá slovo „samoobslužných“.
11.
V § 11 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slovo „Technické“ nahrazuje slovy „Samoobslužné technické“.
12.
V § 11 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „úvěrovou institucí“ nahrazují slovy „poskytovatelem platebních služeb“.
-313.
V § 11 odst. 2 písm. c) se slova „podezřelé bankovky a“ nahrazují slovy „podezřelé bankovky, odmítne podezřelé“.
14.
V § 12 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „, provozovatel kasina“ zrušují.
15.
V § 12 odst. 2 písm. c) a e) se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „bez zbytečného odkladu“.
16.
V § 12 odst. 3 větě druhé se slova „a pro Celní správu České republiky při postupu podle zákona o Celní správě České republiky“ zrušují a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Odstavec 2 písm. c) až e) platí pro Celní správu České republiky při postupu podle zákona o Celní správě České republiky obdobně.“.
17.
V § 12 odst. 4 větě první se za slova „nebo byly“ vkládají slova „podezřelé bankovky“.
18.
V § 12 odst. 5 větě první se slovo „nejdéle“ zrušuje a slova „vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely“ se nahrazují slovy „zadržely nebo podezřelé bankovky vložily do neanonymního zařízení“.
19.
V § 12 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Evidence obsahuje identifikační údaje těchto osob, údaje o zadržených podezřelých bankovkách a mincích a údaje týkající se okolností zadržení těchto podezřelých bankovek a mincí.“.
20.
V § 13 odst. 2 se slova „, nebo mu za ně poskytne náhradu tak, že mu částku odpovídající jejich nominální hodnotě vyplatí v hotovosti, převede mu ji nebo ji připíše na jím uvedený účet“ zrušují a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Za zadržené podezřelé tuzemské bankovky a mince může Česká národní banka poskytnout náhradu i tak, že tomu, komu byly podle potvrzení zadrženy, částku odpovídající jejich nominální hodnotě vyplatí v hotovosti, převede mu ji nebo ji připíše na jím uvedený účet.“.
21.
V § 13 odst. 3 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
22.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže se ukáže, že zadržené podezřelé bankovky nebo mince jsou pravé, ale zároveň nestandardně poškozené, zadrží je Česká národní banka bez náhrady.“.
23.
V § 14 se slova „nebo prodány“ a věta poslední zrušují.
24.
V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
-4„(2) Hmotné nebo nehmotné reprodukce tuzemských nebo cizozemských bankovek nebo mincí a předměty, které je úpravou napodobují, mohou být prodány, dovezeny, přechovávány nebo rozšiřovány pouze tehdy, splňují-li technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4).“. 25.
V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem mimo území České republiky vykonávat v České republice činnost zpracovatele bankovek a mincí za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.“.
26.
V § 25 odst. 2 písm. a) se slova „§ 6“ nahrazují slovy „v § 7“.
27.
§ 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Přestupky při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují, a při nakládání s nimi
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje, a) zhotoví, aniž by byla splněna technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem vydaným k provedení § 14 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4), nebo b) prodá, doveze, přechovává nebo rozšiřuje v rozporu s § 14 odst. 2. CELEX: 32004R2182 CELEX: 32004R2183 (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 28.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní: „§ 28a Správní delikty při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují, a při nakládání s nimi
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje, a) zhotoví, aniž by byla splněna technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem vydaným k provedení § 14 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4), nebo b) prodá, doveze, přechovává nebo rozšiřuje v rozporu s § 14 odst. 2.
-5CELEX: 32004R2182 CELEX: 32004R2183 (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“. 29.
V § 29 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(1) Směnárník nebo právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 12 odst. 2 písm. a) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání5), nezadrží podezřelé bankovky nebo mince, nebo b) v rozporu s § 12 odst. 2 písm. c) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání5), bez zbytečného odkladu po zadržení nepředá podezřelé bankovky nebo mince České národní bance. 5)
Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 45/2009.“.
CELEX: 32001R1338 CELEX: 32001R1339 V § 29 odst. 2 se slova „nebo právnická osoba, která se podílí na zpracování a vracení tuzemských bankovek a“ nahrazují slovy „, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zákona o poštovních službách, a dále platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, u nichž při poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz dochází k vracení přijatých bankovek nebo“. CELEX: 32001R1338 CELEX: 32001R1339 CELEX: 32009R0044 CELEX: 32009R0045 30.
31.
V § 29 odstavec 3 zní:
„(3) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace nebo zpracovatel tuzemských bankovek a mincí se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 2 tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu před jejich vrácením do oběhu nezpracuje v souladu se standardy zpracování, b) v rozporu s § 21 neudržuje vhodný řídicí a kontrolní systém nebo vnitřní předpisy k zabezpečení ochrany tuzemských bankovek a mincí, c) v rozporu s § 22 odst. 2 nedrží tuzemské bankovky a mince svěřené ke zpracování a patřící různým osobám odděleně, d) v rozporu s § 22 odst. 3 nevede evidenci tuzemských bankovek a mincí převzatých ke zpracování, e) v rozporu s § 23 odst. 1 neposkytne České národní bance informace o místech, v nichž zpracování tuzemských bankovek a mincí probíhá, o zařízeních nebo o zpracování
-6tuzemských bankovek a mincí nebo neoznámí změny zařízení používaných pro zpracování tuzemských bankovek a mincí, f) v rozporu s § 23 odst. 2 neudržuje zařízení pro zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neověřuje jejich funkce, g) v rozporu s § 24 odst. 2 neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení, nebo h) neprovede opatření k nápravě uložené podle § 25.“. 32.
V § 29 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
33.
V § 29 odstavec 5 zní:
„(5) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2 nebo odstavce 3 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) až h) nebo odstavce 4.“. 34.
V § 30 odst. 1 se za slovo „provozuje“ vkládá slovo „samoobslužné“.
35.
V § 30 odst. 3 se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická osoba“.
36.
V § 30 odstavec 4 zní: „(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3.“. 37.
§ 31 se včetně nadpisu zrušuje.
38.
V § 33 odst. 2 se slova „způsobilá k právním úkonům a je“ nahrazují slovy „svéprávná a“.
39.
V § 35 se slova „§ 10 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 3, § 10 odst. 6“. ČÁST DRUHÁ Změna krizového zákona Čl. II
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
-7č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu, b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami, c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí, d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty, g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.“. 3. V § 7 úvodní části ustanovení a v § 8 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“. 4. V § 13 odst. 1 písm. d) se za slovo „vládou“ vkládají slova „návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další“. 5. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) projednává správní delikty týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3,
-8f) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5.“. 6. V § 29 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.“. 7. V § 31 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.“. 8. V § 34 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní a) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), b) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo c) povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f).“. 9. V § 34 odst. 3 se slova „a za“ nahrazují slovem „, za“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč“. 10. V § 34a odstavec 2 zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo c) nesplní povinnost podle § 29 odst. 8.“. 11. V § 34a odst. 4 se za slovo „delikt“ vkládají slova „podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo b)“. 12. V § 34a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a za správní delikt podle odstavce 2 písm. c) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč“. 13. V § 38 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „ § 6 odst. 5,“. ČÁST TŘETÍ Změna trestního zákoníku Čl. III
-9Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb. a zákona č. 165/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 33 úvodní části ustanovení a v § 363 odst. 2 se slova „porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství“ nahrazují slovy „ohrožení devizového hospodářství“. 2. § 247 včetně nadpisu zní: „§ 247 Ohrožení devizového hospodářství Kdo poruší v době nouzového stavu zákaz uložený opatřením vydaným na základě krizového zákona ve vztahu k devizovému hospodářství a způsobí tím vážné ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy České republiky, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.“. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. IV Přechodné ustanovení Při nouzovém stavu v devizovém hospodářství vyhlášeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. V Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 2. Část čtvrtá zákona č. 159/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony, včetně nadpisu. 3. Část čtvrtá zákona č. 362/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, včetně nadpisu. 4. Část první zákona č. 482/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu.
- 10 5. Část druhá zákona č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu. 6. Část osmá zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, včetně nadpisu. 7. Část první zákona č. 354/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, včetně nadpisu. 8. Část čtrnáctá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, včetně nadpisu. 9. Část dvacátá zákona č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně nadpisu. 10. Část padesátá devátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, včetně nadpisu. 11. Část třicátá devátá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, včetně nadpisu. 12. Část čtvrtá zákona č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, včetně nadpisu. 13. Zákon č. 206/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 14. Část čtrnáctá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, včetně nadpisu. 15. Část první zákona č. 278/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti, včetně nadpisu. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2016.
- 11 -
DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství a kterým se zrušuje zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů A. OBECNÁ ČÁST A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) 1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE 1.1. Název Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství a kterým se zrušuje zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů 1.2.
Definice problému
Návrh zákona je předkládán z důvodu potřeby zajištění souladu zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o oběhu bankovek a mincí“) s požadavky praxe a legislativního zpřehlednění textu. Aplikační praxe ukázala, že některá ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí jsou problematická. Konkrétně se jako příliš široká ukázala definice nestandardně poškozených tuzemských bankovek a nestandardně poškozených tuzemských mincí, a jako příliš přísné požadavky na tzv. neanonymní technická zařízení, která přijímají, vyměňují či vyplácejí tuzemské bankovky či tuzemské mince (zejm. bankomaty, ale i automatické pokladní systémy). Návrh zákona zejména napravuje legislativně technické nepřesnosti zákona o oběhu bankovek a mincí a dále přináší řešení některých věcných otázek. Požadavky na změny věcného charakteru vychází z výsledků dosavadní činnosti České národní banky coby orgánu vykonávajícího dohled nad dodržováním zákona o oběhu bankovek a mincí. Administrativní a časová náročnost některých povinností uložených České národní bance a povinným subjektům je ve značném nepoměru s cíli, kterých má být dosaženo. Dalším důvodem předložení zákona je skutečnost, že devizový zákon (zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se v důsledku rapidního úbytku jeho materie vlivem postupné liberalizace stal nadbytečným a s výjimkou jediného jeho ustanovení (nouzový stav v devizovém hospodářství) je možné jej zrušit bez náhrady. Jako vhodný zákon k převzetí problematiky nouzového stavu v devizovém hospodářství byl identifikován zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 12 V důsledku včlenění materie nouzového stavu v devizovém hospodářství do krizového zákona je v neposlední řadě též novelizován zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který klasifikuje porušení zákazů vydaných během devizového nouzového stavu jako trestný čin. 1.3.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Pravidla peněžního oběhu hotovosti a principy uplatňované v oblasti ochrany bankovek a mincí proti padělání jsou ve stávající právní úpravě obsaženy v zákonu o oběhu bankovek a mincí. Orgánem vykonávajícím dohled nad dodržováním zákona o oběhu bankovek a mincí je Česká národní banka, jejíž činnost se řídí zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Devizový zákon v aktuálním znění, po mnoha novelizacích, které z něj postupně odebíraly materii (naposledy se tak stalo v důsledku liberalizace nákupu nemovitostí cizinci a v důsledku přijetí zákona o směnárenské činnosti, který převzal veškerou právní úpravu směnárenské činnosti do speciálního zákona), obsahuje kromě vymezení pojmů pro své vlastní účely pouze ustanovení o oznamovací povinnosti (navázané ovšem na existenci vyhlášky, která již neexistuje, resp. existuje v modernější podobě určené zákonem o ČNB a bez stanovení oznamovací povinnosti v rozsahu předvídaném devizovým zákonem), některé duplicitně či nadbytečně zakotvené povinnosti (§ 7 a 8), ustanovení o devizové kontrole (bez konkrétní náplně), správní delikty reagující na již neexistující povinnosti či věcně zcela nadbytečné ustanovení o depozitní povinnosti, které je poplatné době svého vzniku a které se z hlediska ČNB a MF jakožto subjektů rozhodujících o jejím zavedení již přežilo a s jehož zavedením se nepočítá, a konečně ustanovení o nouzovém stavu v devizovém hospodářství, které jako jediné je třeba zachovat. Krizový zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností. Zákon obecným způsobem definuje nouzový stav a dává vládě ČR pravomoci při trvání daného stavu. 1.4.
Identifikace dotčených subjektů
Mezi subjekty, na které budou mít zvažované varianty dopad, lze zařadit x x x x x
Českou národní banku, úvěrové instituce, provozovatele neanonymních zařízení, další uživatele hotovostního oběživa a osoby hodlající v době nouzového stavu v devizovém hospodářství provést přeshraniční platbu či jiný zákonem specifikovaný obchod či transakci. 1.5.
Popis cílového stavu
- 13 Cílem navrhované právní úpravy je snížit zátěž dotčených subjektů při výměně nestandardně poškozených bankovek a mincí, sladit právní úpravu s politikou České národní banky uplatňovanou v oblasti klasifikace poškozených bankovek a mincí a s tím související výměny tuzemských bankovek a mincí. Navrhované změny přispějí ke zlepšení podmínek pro zajišťování plynulého a efektivního peněžního oběhu hotovosti. S ohledem na legislativně technické změny je dílčím cílem návrhu zákona odstranění nejasností a v důsledku toho též zvýšení právní jistoty. Cílem zrušení devizového zákona je podřazení nouzového stavu v devizovém hospodářství pod obecnou úpravu v krizovém zákoně a zpřehlednění právního řádu odstraněním nadbytečného zákona. 1.6. Zhodnocení rizika a) Zákon o oběhu bankovek a mincí V případě nepřijetí navrhované právní úpravy by nedošlo ke snížení administrativní a časové náročnosti některých úkolů, které vykonává Česká národní banka, a snížení zátěže pro dotčené subjekty. Z legislativně technického hlediska by nepřijetí navrhovaného zákona vedlo k zachování terminologických a jiných nedostatků v textu zákona. S nepřijetím zákona je spojeno též právní riziko vycházející z nejednotného výkladu stávajícího znění některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. b) Zrušení devizového zákona Existence zákona, který se vlivem liberalizace devizového trhu a vznikem samostatného zákona regulujícího směnárenskou činnost stal s výjimkou nouzového stavu efektivně bezpředmětným. Jeho zachování bude znamenat existenci nadbytečné právní materie, se kterou by se subjekty musely seznamovat bez efektivního výsledku. 2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ V následujícím textu jsou v rámci hodnocení dopadů regulace popsány jednotlivé hodnocené otázky vč. vyhodnocení variant a návrhu řešení. 2.1.
Změna v taxativním výčtu nestandardně poškozených bankovek
Stávající právní úprava člení poškozené bankovky na nestandardně poškozené bankovky a běžně poškozené bankovky. Nestandardně poškozené bankovky jsou definovány taxativním výčtem poškození, při jejichž výskytu jsou bankovky klasifikovány jako nestandardně poškozené. Standardně poškozené jsou bankovky, které jsou poškozené jinak než nestandardně. Uvedené členění má význam zejména při nakládání s poškozenými bankovkami. Pro příjem, výměnu a případnou náhradu za nestandardně poškozené bankovky se uplatňují přísnější pravidla než pro bankovky běžně poškozené. Mezi nestandardně poškozené bankovky se podle stávajícího znění zákona o oběhu bankovek a mincí řadí mj. bankovky popsané, pomalované, přetištěné a potištěné. Je třeba zvážit, zda mají být takto poškozené bankovky i nadále klasifikovány jako nestandardně poškozené.
- 14 Jsou zvažovány dvě varianty řešení. x varianta 0 – ponechání stávajícího stavu Při zachování stávajícího znění textu zákona o oběhu bankovek a mincí budou nadále bankovky popsané, pomalované, přetištěné a potištěné posuzovány jako nestandardně poškozené a budou se na ně uplatňovat přísnější pravidla pro příjem, výměnu a náhradu za ně. x varianta 1 – vyjmutí popsaných, pomalovaných, přetištěných a potištěných bankovek z výčtu nestandardně poškozených bankovek Nyní se za běžně poškozené bankovky poskytuje náhrada vždy, za nestandardně poškozené bankovky jen v určitých případech, které jednotlivě vyhodnocuje Česká národní banka. Je třeba uvést, že v případě popsaných, pomalovaných, přetištěných a potištěných bankovek se v současné době poskytuje náhrada téměř vždy. Vyjmutí popsaných, pomalovaných, přetištěných a potištěných bankovek z výčtu nestandardně poškozených bankovek bude mít příznivý dopad na administrativní náročnost spojenou s jejich zpracováním a posuzováním pro účely náhrady za ně. K narušení stahování z oběhu takto poškozených bankovek nedojde, neboť z oběhu jsou stahovány i běžně poškozené bankovky. Vzhledem k tomu, že zadržení popsaných, pomalovaných, přetištěných a potištěných bankovek v převážné většině případů vede k poskytnutí náhrady za ně, navrhuje se přijetí řešení uvedeného ve variantě 1, tedy vyjmutí takto poškozených bankovek z výčtu nestandardně poškozených bankovek. Stahování z oběhu takto poškozených bankovek bude probíhat nadále, neboť povinnost stahovat z oběhu poškozené bankovky se vztahuje i na bankovky běžně poškozené s tím rozdílem, že je za ně vyplácena náhrada okamžitě. Uplatněním zvoleného řešení tak dojde k odbourání administrativních a časových nákladů a celkovému zjednodušení procesu zadržování, výměny a stahování z oběhu nestandardně poškozených bankovek. Je třeba upozornit, že na případy úmyslného poškozování bankovek se nadále uplatní příslušná ustanovení trestního zákoníku. 2.2.
Změna v taxativním výčtu nestandardně poškozených mincí
Úprava a členění poškozených mincí je řešena obdobným způsobem jako právní úprava poškozených bankovek. Taxativním výčtem je stanoveno, které mince jsou nestandardně poškozenými mincemi, a mince poškozené jiným způsobem jsou považovány za běžně poškozené mince. Nestandardně poškozenými mincemi jsou podle stávající právní úpravy mj. mince proděravělé. V současné době převažují případy proděravění mincí drobnými otvory. Mince s takovým poškozením jsou zadržovány převážně provozovatelům mincovních automatů, jejichž technické vybavení neumožňuje tato drobná poškození odhalit. Po zadržení mincí Českou národní bankou následuje proces posouzení pro účely poskytnutí případné náhrady. V případech provozovatelů mincovních automatů poskytuje Česká národní banka náhradu téměř bezvýjimečně. Jsou zvažovány dvě varianty řešení. x varianta 0 – ponechání stávajícího stavu
- 15 Bude-li zachováno stávající znění zákona, bude proděravění mince posuzováno jako nestandardní poškození a jako s nestandardně poškozenými bude s takovými mincemi nakládáno. Budou tedy stahovány z oběhu bez náhrady a po posouzení za ně Česká národní banka bude moci poskytnout náhradu. x varianta 1 – vyjmutí proděravělých mincí z výčtu nestandardně poškozených mincí Nebudou-li proděravělé mince považovány za nestandardně poškozené, uplatní se na ně ustanovení platná pro běžně poškozené mince. Nebudou tedy muset být zadržovány bez náhrady a nebude probíhat administrativně náročné posuzování, zda za ně vyplatit či nevyplatit náhradu, ale náhrada bude poskytnuta vždy. Stahování z oběhu nebude narušeno, neboť k němu bude docházet z titulu povinného stahování běžně poškozených mincí. Jak již bylo uvedeno výše, proděravělé mince jsou zadržovány zejména provozovatelům mincovních automatů, kterým je v převážně většině za tyto zadržené mince poskytnuta náhrada. Navrhuje se tedy jako řešení zvolit variantu 1, která povede ke snížení administrativní a časové náročnosti spojené se zadržováním poškozených mincí a zároveň nenaruší peněžní oběh a posílí právní jistotu. Je třeba upozornit, že i na případy úmyslného poškozování mincí se nadále uplatní příslušná ustanovení trestního zákoníku. 2.3.
Nároky na technická zařízení, která přijímají, vyměňují nebo vyplácí bankovky a mince
Zákon o oběhu bankovek a mincí mj. stanoví provozní požadavky kladené na technická zařízení, prostřednictvím kterých dochází k dispozicím s peněžními prostředky evidovanými na účtu vedeném úvěrovou institucí (dále též „neanonymní zařízení“). Takovými zařízeními jsou např. vkladové bankomaty či automatické pokladní systémy. Jedním z požadavků kladených na neanonymní zařízení je schopnost zadržet podezřelé mince. Dále, podle ustanovení o nakládání s podezřelými bankovkami a mincemi je ten, kdo takové bankovky nebo mince zadržel, povinen vystavit tomu, komu byly zadrženy, potvrzení o jejich zadržení a předat je České národní bance. Jsou zvažovány dvě varianty řešení. x varianta 0 – ponechání stávajícího stavu Nedojde-li ke změně příslušného ustanovení zákona, bude jedním z provozních požadavků neanonymních zařízení schopnost zadržet podezřelé mince, což může nadále vyvolávat potíže s přiřazováním provedených transakcí s konkrétními podezřelými mincemi. x varianta 1 – zmírnění požadavků na technická zařízení Druhým variantním řešením je snížení technických požadavků kladených na neanonymní zařízení, a to konkrétně zrušení požadavku na zadržování podezřelých mincí s tím, že shodně jako u anonymního zařízení postačí, aby neanonymní zařízení takové mince pouze odmítalo. Navrhuje se jako řešení využít variantu 1. V době, kdy byl připravován návrh zákona o oběhu bankovek a mincí, se vývoj technologie u zařízení přijímajících mince zdál odvíjet směrem,
- 16 který by umožnil párovat provedenou transakci s konkrétními mincemi, které byly zařízením posouzené jako podezřelé z padělání či pozměnění. Zároveň se zdálo vhodné upravit pravidla nakládání s podezřelými penězi u neanonymních zařízení stejně jak pro bankovky, tak i pro mince. Vzhledem k tomu, že žádné takové zařízení na trhu není nabízeno, umožňuje současná technologie podezřelé mince pouze odmítat či zadržovat s tím, že není jasné, komu byly zadrženy. Ustanovení tak v současnosti neumožňuje, aby vkladové bankomaty nebo automatické pokladní systémy přijímaly vedle bankovek i mince. Navržená změna umožní jejich provoz za stejných podmínek, za jakých mohou být provozovány zařízení anonymní, tj. podezřelé mince budou zařízením odmítnuty a vráceny osobě, která je do zařízení vložila. 2.4.
Zrušení devizového zákona a přenesení nezbytné úpravy do krizového zákona
Je třeba zvážit, zda devizový zákon představuje nutnou součást právního řádu, nebo se stal vlivem změn v jím regulované oblasti nadbytečným. Jsou zvažovány dvě varianty: x varianta 0 – zachování devizového zákona x varianta 1 – zrušení devizového zákona a přesunutí potřebných ustanovení do jiných právních předpisů V souvislosti s uvedenými variantami je třeba vyhodnotit potřebnost jednotlivých ustanovení zákona. Pokud jde o „devizové“ pojmosloví (§ 1), pojmy jsou v zákoně definovány pouze pro účely daného zákona, jejich zrušení tedy nepředstavuje problém, protože ostatní právní předpisy zrušením dotčeny nejsou. § 5 (oznamovací povinnost) a § 30a (zmocnění k vydání vyhlášky): Materii v nezbytném rozsahu převzal zákon o České národní bance (zmocnění pro vydání vyhlášky pro sběr statistických dat). Zbývající text § 5 je nepotřebný. Na základě zmocnění v novele zákona o České národní bance již byla přijata prováděcí vyhláška č. 235/2013 Sb. Tím se zmocnění uvedené v devizovém zákoně (§ 30a) stalo překonaným. Nová právní úprava v zákoně o České národní bance tak oznamovací povinnost stanovenou v devizovém zákoně zcela nahrazuje (viz i odůvodnění k citované vyhlášce). Ustanovení § 30a devizového zákona lze tudíž považovat za nadbytečné a duplicitní, jelikož zmocnění v devizovém zákoně na vydání prováděcí vyhlášky již nikdy nebude využito. § 7 (jiné povinnosti) a 8 (práva a povinnosti devizových míst): Tato dvě ustanovení zrcadlově přikazují devizovým tuzemcům a cizozemcům předkládat povolení dle § 32, jestliže jej zákon vyžaduje, a devizovému místu stanoví povinnost jej vyžadovat. S ohledem na dikci § 32, podle kterého jsou za určité situace určité obchody zakázány, ledaže by bylo vydáno povolení, jsou obě ustanovení nadbytečná, jelikož zde upravené povinnosti jasně vyplývají z formulací použitých v § 32. § 31a (depozitní povinnost): Dle vyjádření České národní banky se depozitní povinnost jeví jako nevhodný nástroj a z hlediska své doby překonaná. Pravomoci, které vládě dává § 32 devizového zákona
- 17 (nouzový stav v devizovém hospodářství) se jeví pro případnou nouzovou situaci podstatně vhodnější. Ustanovení lze proto zrušit bez náhrady. Zrušením výše uvedených ustanovení se stávají nadbytečnými další „doprovodné“ paragrafy, které zakotvují postavení devizových orgánů (ty ovšem již nemají co kontrolovat) a pestrou škálu opatření k nápravě a sankcí (přičemž regulované subjekty již ze zákona zmizely). Jediným uceleným ustanovením, které nelze zrušit bez náhrady, tak zůstává § 32 devizového zákona, pojednávající o nouzovém stavu v devizovém hospodářství. Vhodným zákonem pro absorbování tohoto ustanovení je zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, který obecným způsobem upravuje pravomoci vlády během nouzového stavu, přičemž podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou vymezeny v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Článek 5 odst. 1 uvedeného ústavního zákona stanoví, že vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Bezprostřední ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí a vnitřní měnové rovnováhy České republiky lze podřadit pod obecné ustanovení ústavního zákona o jiném nebezpečí, které ohrožuje majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Lze tedy uzavřít, že podmínky pro vyhlášení nouzového stavu dané ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, jsou vhodné i pro aplikaci na ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí a vnitřní měnové rovnováhy České republiky. Vzhledem k výše uvedenému zhodnocení použitelnosti jednotlivých ustanovení zákona se navrhuje varianta 1, tedy zrušení devizového zákona a přesunutí úpravy nouzového stavu v devizovém hospodářství do krizového zákona. 2.5.
Devizové orgány
V současné době devizový zákon rozděluje pravomoci devizových orgánů mezi Ministerstvo financí a Českou národní banku. Za předpokladu zrušení devizového zákona a přesunutí nouzového stavu v devizovém hospodářství pod obecnou úpravu v krizovém zákoně vyvstává otázka, zda je vhodné vůči organizačním složkám státu, územním samosprávným celkům, statním fondům a vůči osobám úvěrově navázaným na ČR v nouzovém stavu nadále zachovat pro povolení výjimky působnosti Ministerstva financí, nebo podřídit dané subjekty obecnému povolovacímu režimu České národní banky. Jsou zvažovány dvě varianty: x varianta 0 – zachování zvláštního režimu vůči organizačním složkám státu, územním samosprávným celkům, statním fondům a vůči osobám úvěrově navázaným na ČR x varianta 1 – podřízení výše uvedených subjektů obecnému povolovacímu režimu České národní banky. V navrhovaném znění krizového zákona je zachován stávající stav, kdy je ČR vyňata z nutnosti získat povolení pro nakládání s devizovými hodnotami. Organizační složky státu jednají jménem ČR, povolení tedy rovněž získat nemusejí. Vzhledem k samostatným územním samosprávným celkům, státním fondům a osobám úvěrově navázaným na ČR, tedy
- 18 vůči samostatným právnickým osobám, není důvod zachovávat zvláštní právní úpravu, kdy Ministerstvo financí působí jako devizový orgán. V současné době jsou totiž i např. státní podniky jako samostatné právnické osoby podřízeny obecnému povolovacímu řízení ze strany České národní banky. Z uvedeného důvodu se navrhuje varianta 1, tedy podřízení výše uvedených subjektů obecnému povolovacímu režimu České národní banky. 3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 3.1. Náklady Vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by ukládala povinnosti vyžadující vynaložení finančních prostředků, lze očekávat, že navrhované změny nebudou mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Navrhované změny neovlivní životní prostředí ani se nepromítnou do vztahu rovnosti mužů a žen. Taktéž se neočekávají žádné sociální dopady. 3.2.
Přínosy
Lze očekávat příznivý dopad na hladké fungování peněžního oběhu bankovek a mincí a posílení právní jistoty osob účastnících se hotovostního oběhu. Přínosem je snížení administrativní náročnosti při výměně nestandardně poškozených bankovek a mincí. Legislativní změny rovněž umožní přijímání mincí neanonymními zařízeními. Zrušením devizového zákona dojde ke zpřehlednění právního řádu a odstranění nadbytečné právní úpravy. 3.3.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Navrhované varianty řešení sníží administrativní a nákladovou náročnost spojenou s nakládáním a výměnou podezřelých bankovek a mincí, což povede k poklesu nákladů České národní banky. Dále dojde k posílení právní jistoty předkladatelů popsaných, pomalovaných, přetištěných a potištěných bankovek a proděravělých mincí, neboť nově nebude muset Česká národní banka posuzovat jednotlivé případy předložení takových bankovek a mincí a náhrada za ně bude poskytnuta vždy. Přínosem je rovněž sladění zákonných požadavků se současnými technologickými možnostmi neanonymních zařízení. V případě zrušení devizového zákona je přínosem odstranění nadbytečné legislativy a zpřehlednění právního řádu. 4. NÁVRH ŘEŠENÍ 4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Vyhodnocení zvažovaných variant a výběr nejvhodnějších řešení je pro navrhované změny uveden v bodech 2.1. až 2.5. 5. IMPLEMENTACE DOPORUČENÝCH VARIANT A VYNUCOVÁNÍ
- 19 Začlenění doporučených variant bude provedeno změnou dotčených ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. Vynucování pak bude probíhat v rámci dohledové činnosti České národní banky, případně využitím trestního soudnictví. Nouzový stav v devizovém hospodářství bude podřazen pod obecný režim nouzových stavů v krizovém zákoně. Podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou dány ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky. Vyhlášení a vynucování bude probíhat standardní cestou danou uvedenými zákony. 6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE Přezkum účinnosti a vhodnosti nové právní úpravy bude prováděn Českou národní bankou, jež vykonává funkci dohledového orgánu nad peněžním oběhem. 7. KONZULTACE A ZDROJE DAT Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, a podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, Ministerstvo financí a Česká národní banka společně připravují a předkládají vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu. Návrh právní úpravy byl tedy nejen konzultován, ale i společně připravován v úzké spolupráci Ministerstva financí a České národní banky, která dodala potřebné informace zejména ohledně procesu výměny poškozených tuzemských bankovek a mincí. V souladu s čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady 98/415/ES byla k návrhu zákona konzultována též Evropská centrální banka, která se ovšem ve stanovené lhůtě k návrhu nevyjádřila.
B. Důvod předložení návrhu zákona a jeho základní charakteristika 1. Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, stanoví pravidla pro ochranu bankovek a mincí proti padělání a pozměňování a pravidla pro oběh bankovek a mincí coby zákonného platidla. Dále, zákon obsahuje vymezení jednotlivých práv a povinností subjektů podílejících se na peněžním oběhu, a to včetně vymezení skutkových podstat souvisejících správních deliktů a přestupků a stanovení příslušných sankcí. V neposlední řadě zákon stanoví pravidla pro výkon veřejné správy a dohledovou činnost České národní banky. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, a podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, Ministerstvo financí a Česká národní banka společně připravují a předkládají vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu. V posledních letech došlo k rapidnímu úbytku materie devizového zákona (důsledkem liberalizace nákupu nemovitostí cizinci a přijetí zákona o směnárenské činnosti). Jedinou oblastí, kterou devizový zákon systematicky řeší, je nouzový stav v devizovém hospodářství.
- 20 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace v rozsahu podle čl. 4 odst. 1 písm. f) LPV Po zhodnocení dopadů praktických zkušeností s aplikací zákona o oběhu bankovek a mincí byly provedeny některé legislativně technické změny, které lépe vyhovují stávající aplikační praxi. Novela provádí změny tak, aby nedošlo k narušení právního prostředí a zároveň bylo umožněno dosáhnout cíleného výsledku. S ohledem na principy použité při tvorbě návrhu zákona nevyvolá návrh zákona ve vztahu k zákazu diskriminace v rozsahu podle čl. 4 odst. 1 písm. f) žádné dopady. 3. Posouzení nezbytnosti navrhované právní úpravy a) Zákon o oběhu bankovek a mincí Ustanovení návrhu zákona zapracovávají do novelizovaného zákona o oběhu bankovek a mincí převážně terminologické změny legislativně technického charakteru a některé věcné změny, které jsou odrazem zkušeností získaných v rámci aplikační praxe. Navrhované změny věcného charakteru vychází z nabytých praktických zkušeností a z politiky České národní banky uplatňované v oblasti výměny poškozených tuzemských bankovek a mincí. V rámci legislativně technických změn dochází k odstranění některých duplicitních částí ustanovení, ke sjednocení uplatňovaných lhůt a k terminologickým úpravám. b) Devizový zákon Zrušení devizového zákona vede k odstranění přebytečné právní regulace a zpřehlednění právního řádu. c) Trestní zákoník Novelizace trestního zákoníku je reakcí na zrušení devizového zákona a přesun materie nouzového stavu v devizovém hospodářství do krizového zákona. 4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Podle čl. 98 Ústavy České republiky je Česká národní banka ústřední bankou státu a hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Postavení, působnost a další podrobnosti činnosti České národní banky stanoví zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) a c) dotčeného zákona patří mezi úkoly České národní banky vydávání bankovek a mincí a řízení peněžního oběhu, vč. péče o jeho plynulost a hospodárnost. Návrh zákona je v tomto ohledu v souladu s dotčenými ustanoveními. 5. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie
- 21 Navrhovaná novela zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, například s Úmluvou č. 15/1932 o potírání penězokazectví. Návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie, a to zejména s článkem 128 Smlouvy o fungování Evropské unie, který upravuje vydávání bankovek a mincí. Návrh zákona je též v souladu s přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie, jmenovitě s nařízením Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, nařízením Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, nařízením Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se rozšiřuje účinnost nařízení (ES), kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání na členské státy, které nepřijaly euro jako jejich společnou měnu, nařízením Rady (ES) č. 45/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje účinnost nařízení (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání na členské státy, které nepřijaly euro jako jejich společnou měnu, nařízením Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím, nařízením Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004, o medailích a žetonech podobných euromincím, nařízením Rady (ES) č. 2183/2004 ze dne 6. prosince 2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím a nařízením Rady (ES) č. 47/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. Zrušením devizového zákona nedochází k porušení mezinárodních smluv ani práva Evropské unie. Znění návrhu zákona je rovněž v souladu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a respektuje obecné právní zásady práva Evropské unie, a to zejména zásadu proporcionality a subsidiarity, zásadu právní jistoty, zásadu rovného zacházení a zásadu nediskriminace. 6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah Změny obsažené v návrhu zákona nebudou mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty, krom níže uvedených aspektů. České národní bance nově vzniknou náklady související s vedením evidence osob, které předložily, vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince. Lze očekávat, že v důsledku vyřazení popsaných, pomalovaných, přetištěných a potištěných bankovek z výčtu nestandardně poškozených bankovek dojde k poklesu nákladů spojených se stahováním z oběhu a náhradou takových bankovek. Obdobně, pokles nákladů lze též očekávat v případě proděravělých mincí, které nadále nebudou považovány za nestandardně poškozené.
- 22 Snížení požadavků kladených na funkce neanonymního zařízení může vyvolat pokles nákladů provozovatelů takových zařízení. Nově nebude nutné, aby neanonymní zařízení zadržovalo podezřelé mince, ale bude stačit, pokud je odmítne. 7. Zhodnocení sociálních dopadů, dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a zhodnocení korupčních rizik Znění návrhu zákona nemá sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Navrhovaná úprava taktéž nedopadá na životní prostředí a nezasahuje do ochrany soukromí a osobních údajů. Lze konstatovat, že novelizovaná ustanovení zákona nepředstavují korupční rizika.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první, čl. I K bodu 1 [§ 2 odst. 4 písm. d)] Rozdělení ustanovení do dvou písmen o jednotlivých bodech vede ke zpřehlednění textu zákona. Navržené věcné změny reflektují praktické zkušenosti s aplikací zákona a politiku České národní banky uplatňovanou v oblasti výměn poškozených bankovek, která je v současnosti upravena v Úředním sdělení České národní banky ze dne 31. března 2014 k některým ustanovením zákona o oběhu bankovek a mincí. Za zadržované popsané, pomalované, přetištěné a potištěné bankovky Česká národní banka v převážné většině případů poskytuje náhradu, nicméně proces je poměrně administrativně i časově náročný jak pro předložitele, tak pro úvěrovou instituci i Českou národní banku. Zařazením popsaných, pomalovaných, přetištěných a potištěných bankovek mezi běžně poškozené bankovky dojde ke zjednodušení procesu výměn a stahování těchto bankovek z oběhu. Případy úmyslného poškozování velkého množství bankovek bude nadále možné postihnout dle trestního zákoníku. Výraz bankovka poškozená biologickým materiálem je nahrazen přesnějším výrazem hygienicky závadným materiálem, protože ne každé poškození biologickým materiálem je z hlediska užívání oběživa problematické. Naopak, nejtypičtějším opotřebením bankovek je žloutnutí vlivem působení kožního mazu z lidských rukou, které je ale z hygienického hlediska neproblematické. Ustanovení směřuje k zadržování bankovek poškozených např. krví nebo splašky, u kterých je vhodné zajistit, aby do kontaktu s nimi přišel co nejmenší počet osob. Jako zvláštní kategorie jsou uvedeny bankovky, které jsou poškozeny takovým způsobem, že není možné ověřit jejich pravost. V ustanovení § 2 odst. 4 písm. d) bodu 8 dochází k rozšíření výčtu nestandardně poškozených bankovek o bankovky s plochou menší nebo rovnou 50%, což zajistí stahování zbytků
- 23 bankovek, na jejichž výměnu není právní nárok, z oběhu úvěrovými institucemi a Českou národní bankou. V ustanovení § 2 odst. 4 písm. d) bodu 9 jsou nově mezi nestandardně poškozené bankovky zařazeny bankovky s chybějícím celým horním nebo spodním okrajem, což by do budoucna mělo vést k zamezení či odhalení možných pokusů o podvodné výměny. K bodu 2 [§ 2 odst. 5 písm. c)] Vyřazení proděravělých mincí z výčtu nestandardně poškozených mincí sníží administrativní zátěž spojenou s výměnou takových mincí. Proděravělé mince jsou zadržovány převážně provozovatelům mincovních automatů, jejichž vybavení neumožňuje malé dírky odhalit a mince odmítnout. Za takto zadržené mince v současnosti Česká národní banka poskytuje náhradu. Mince, které byly vyráběny technologií, u které mohlo dojít k podélnému rozštěpu v hraně na část s lícní a část s rubovou stranou, se v peněžním oběhu vyskytovaly naposledy v době ČSSR. Mince znějící na české koruny jsou od roku 1993 vyráběny technologií, u které k tomuto rozštěpení dojít nemůže. Zařazovat takové mince mezi nestandardně poškozené je tedy nadbytečné. K bodu 3 a 4 [§ 5 odst. 3 a 4] Z důvodu nadbytečnosti a ujasnění výkladu je z textu zákona vyjmuto explicitní vyjádření oprávněnosti úvěrových institucí požadovat poplatek za příjem tuzemských bankovek a mincí. Vzhledem k tomu, že zákon ukládá úvěrovým institucím povinnost přijímat bankovky a mince bez možnosti účtovat za takovou službu úplatu pouze tehdy, jde-li o plnění vlastní pohledávky, není v ostatních případech oprávnění úvěrové instituce požadovat úplatu za příjem bankovek a mincí dotčeno, a to ve vztahu jak k roztříděným a zabaleným bankovkám a mincím, tak k neroztříděným, resp. nezabaleným bankovkám a mincím. Do textu zákona je doplněn odstavec 4, který stanoví zákaz požadovat úplatu za příjem tuzemských bankovek a mincí, jedná-li se o plnění vlastní pohledávky. Ustanovení se tedy netýká poplatku za vklad hotovosti na účet, nejde-li o plnění vlastní pohledávky.
K bodu 5 [§ 7 odst. 3] Z ustanovení je odstraněn odkaz na provozovatele kasina, který je vždy právnickou osobou, a na kterého je tak odkaz v ustanovení uveden dvojmo. K bodu 6 [§ 9 odst. 3] V rámci sjednocení právní úpravy se doplňuje zmocnění upravit v prováděcím právním předpisu postup pro zadržování a předávání České národní bance nestandardně poškozených bankovek a mincí a dále stanovit náležitosti potvrzení o zadržení nestandardně poškozených bankovek a mincí. V současnosti je vzor tiskopisu upraven ve sdělení České národní banky ze dne 31. března 2014 k některým ustanovením zákona o oběhu bankovek a mincí. Potvrzení
- 24 má stejné náležitosti jako potvrzení pro zadržení podezřelých bankovek a mincí, které je již nyní upraveno ve vyhlášce. K bodu 7 [§ 10 odst. 3] Česká národní banka nahrazuje zadržené nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince v těch případech, kdy nejde o předložitelem úmyslně poškozené peníze, pokus o podvodné získání náhrady či peníze poškozené nástražnými zařízeními na ochranu proti krádeži. Vypuštění slov „výjimečných“ a „život“ ohrožujících lépe vystihuje přístup České národní banky k náhradám nestandardně poškozených peněz. K bodu 8 [§ 10 odst. 4] Dochází k zavedení nových kroků, podle kterých bude Česká národní banka postupovat v případě, že se nedaří vyplatit náhradu za poškozené tuzemské bankovky a mince. Na základě obdobného principu již nyní Česká národní banka postupuje tehdy, když se nedaří vrátit nebo poskytnout náhradu za podezřelé bankovky a mince, které se ukáží být pravé. K bodu 9 [§ 10 odst. 5] Nově se stanoví povinnost České národní banky vést evidenci osob, které předložily, vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince. Důvodem je usnadnění vyplácení náhrad za nestandardně poškozené bankovky a mince a zajištění důkazů v případě vyšetřování trestné činnosti. Zákon rovněž stanoví, které údaje jsou obsahem této evidence. K bodu 10, 11 a 34 [§ 11 odst. 1 a 2 a § 30 odst. 1] Přesnější vymezení pojmu lépe vystihne charakteristiku zařízení, na která se dotčená ustanovení uplatní. Jedná se o taková technická zařízení, která může obsluhovat klient bez asistence provozovatele zařízení. K bodu 12 [§ 11 odst. 2] Vzhledem k tomu, že účet může vést i poskytovatel platebních služeb, který není úvěrovou institucí, rozšiřuje se původně vymezený okruh účtů na účty vedené kterýmkoli poskytovatelem platebních služeb. Není důvod k tomu, aby se ustanovení na takové účty nevztahovalo. K bodu 13 [§ 11 odst. 2 písm. c)] Vzhledem k tomu, že současné technologie neumožňují spojení podezřelé mince, která byla vložena do neanonymního zařízení, s konkrétní transakcí, je dostačující, aby byly podezřelé mince neanonymním zařízením odmítány a nikoli zadržovány, jak tomu bylo doposud. K bodu 14 [§ 12 odst. 2]
- 25 Z ustanovení je odstraněn odkaz na provozovatele kasina, který je vždy právnickou osobou a na kterého je tak odkaz v ustanovení uveden dvojmo. K bodu 15 [§ 12 odst. 2 písm. c) a e)] Náhrada termínu „neprodleně“ vhodnějším výrazem „bez zbytečného odkladu“, jež lépe odráží možnosti zadržitele předat podezřelé bankovky a mince České národní bance, resp. Policii České republiky. Navržená změna reflektuje rozdíly mezi oběma termíny. Zatímco pojem „neprodleně“ je obecně vnímán jako ekvivalent pojmů „ihned“ či „okamžitě“, termín „bez zbytečného odkladu“ lze vyložit šířeji, s možností přednostního provedení nezbytných záležitostí či vyčkání do odpadnutí překážky. V praxi se jedná např. o situaci, kdy je na pobočce jediný zaměstnanec, který by byl v případě požadavku splnit povinnost neprodleně nucen pobočku uzavřít. K bodu 16 [§ 12 odst. 3] Na postup Celní správy České republiky se obdobně uplatní povinnost předat stejnopis potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí Policii České republiky. K bodu 17 [§ 12 odst. 4] Legislativně technická úprava provedená v souladu s věcnou změnou provedenou v ustanovení § 11 odst. 2 písmeno c). K bodu 18 a 19 [§ 12 odst. 5] Vzhledem k tomu, že údaje z evidence osob vedené v souladu s ustanovením § 12 odst. 5 lze využít pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti, je volba délky lhůty, po kterou musí být tato evidence vedena, stanovena pevně zákonem. Není vhodné, aby délka lhůty závisela na rozhodnutí orgánu, který tuto evidenci vede, tedy České národní banky, jak tomu bylo doposud. Zákon rovněž nově stanoví, které údaje jsou obsahem této evidence. Dále dochází k legislativně technické úpravě provedené v souladu s věcnou změnou provedenou v ustanovení § 11 odst. 2 písmeno c). K bodu 20 [§ 13 odst. 2] Navrhovaná úprava odráží existující praxi České národní banky. Česká národní banka zasílá osobám, kterým byly pro podezření z padělání zadrženy pravé cizozemské bankovky či mince, tyto bankovky či mince výhradně poštou. Pro tuto praxi existují dva důvody. Za prvé, pravé cizozemské bankovky jsou často zadrženy jako podezřelé pro nadměrné opotřebení či poškození. Pokud by Česká národní banka za tyto bankovky či mince poskytla bezhotovostní náhradu, měla by vedle výdajů za mezinárodní převod i výdaje s výměnou těchto bankovek u úvěrových institucí v ČR či u emisní banky za bankovky nepoškozené. Tyto výdaje by byly vyšší než při vrácení bankovek či mincí prostřednictvím poštovních služeb. Za druhé, poplatky za mezinárodní převody by u států mimo EU mohly
- 26 být účtovány i na straně banky příjemce a dosáhnout podstatné části, či dokonce přesáhnout nominální hodnotu bankovky či mince, za které byla náhrada poskytnuta. K bodu 21 [§ 13 odst. 3] Lhůta se zkracuje na tři roky v souladu s obecnou promlčecí lhůtou stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K bodu 22 [§ 13 odst. 4] Byl stanoven jednoznačný postup pro zacházení s nestandardně poškozenými bankovkami a mincemi, které byly zadrženy jako podezřelé a následně posouzeny jako pravé. K bodu 23 a 24 [§ 14] Ustanovení je pro vyšší přehlednost rozděleno do dvou odstavců. První odstavec je navázán na nařízení Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím, které stanoví technické požadavky na zhotovování. Druhý odstavec dále uvádí, že prodávat, dovážet, přechovávat nebo rozšiřovat je možné pouze takové reprodukce, které byly zhotoveny v souladu s uvedenými technickými požadavky. Vzhledem k tomu, že je žádoucí postihovat dovoz, přechovávání a rozšiřování i pro jiné než obchodní účely, dotčená textace ustanovení je vypuštěna. K bodu 25 [§16 odst. 4] Řada mezinárodních smluv obsahuje závazek ČR umožnit pobočkám zahraničních finančních institucí usazeným v ČR požádat v ČR o povolení za stejných podmínek jako subjektům se sídlem v ČR, nejedná-li se o typ podnikání, na nějž si ČR v dané smlouvě vyjednala výjimku. Výjimka pro zpracovatele hotovosti sjednávána nebyla. K bodu 26 [§ 25 odst. 2 písm. a)] Oprava nesprávného odkazu. K bodům 27 a 28 [§ 28, § 28a] S ohledem na obecná legislativní pravidla ohledně úpravy správních deliktů se vyčleňuje nový paragraf se samostatnou úpravou přestupků. Text ustanovení se v souladu se změnami provedenými v § 14 rozčleňuje do písmen. K bodu 29 [§ 29 odst. 1] Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 12 odst. 2 má každá právnická osoba a směnárník povinnost zadržet podezřelé bankovky a mince, je důvodné, aby porušení této povinnosti provedené kteroukoli právnickou osobou či směnárníkem bylo klasifikováno jako správní delikt. Z tohoto důvodu dochází k rozšíření okruhu osob, které se mohou dopustit správního deliktu podle ustanovení § 29 odstavce 1, na všechny právnické osoby a směnárníka.
- 27 K bodu 30 [§ 29 odst. 2] Legislativně technická změna. Okruh osob, které se mohou dopustit správního deliktu, by měl odpovídat okruhu osob, které mají tuto povinnost stanovenou v § 33 odst. 1., s výjimkou České národní banky. K bodu 31 a 32 [§ 29 odst. 3 a 4] Skutkové podstaty, které se uplatní na stejné subjekty, jsou sloučeny do jednoho odstavce. K bodu 35 [§ 30 odst. 3] V souladu s legislativní praxí je okruh subjektů deliktu rozšířen o podnikající fyzické osoby, neboť je žádoucí, aby se vůči nim při správním trestání uplatnil stejný přístup. K bodu 27, 28, 33, 36 a 37 [§ 28 odst. 2, § 28a odst. 2, § 29 odst. 5, § 30 odst. 4, § 31] V souladu s obvyklou legislativní praxí v oblasti úpravy správního trestání bylo vypuštěno ustanovení upravující souhrnně výši pokut a pokuty byly doplněny do posledních odstavců odpovídajících ustanovení. K bodu 38 [§ 33 odst. 2] Legislativně technická úprava reagující na terminologické změny stanovené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K bodu 39 [§ 35] Doplnění odkazu na ustanovení § 9 odstavec 3, ve kterém je nově stanoveno zmocnění České národní banky vydat prováděcí právní předpis. Dále je zohledněno přečíslování odstavců v ustanovení § 10. K části druhé, čl. II K bodu 1[§ 6 odst. 3] Doplňují se nové pravomoci vlády ČR při vyhlášení nouzového stavu. Podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou koncipovány dostatečně široce na to, aby pod ně mohl být podřazen nouzový stav v devizovém hospodářství. Nicméně, pro efektivní zvládnutí tohoto typu krize je třeba vládu vybavit náležitými pravomocemi. Navržené pravomoci vlády rámcově odpovídají stávajícím oprávněním daným devizovým zákonem. Opatření uvedená v odstavci 3 zpravidla nebudou aplikována najednou. Rozhodnutí o jejich zavedení se bude odvíjet od skutečné ekonomické příčiny nouzového stavu. Pokud bude příčinou vyhlášení nouzového stavu ohrožení platební bilance vůči zahraničí, budou aplikována opatření uvedená pod písmeny a) až c), tedy taková opatření, která zabraňují odlivu peněžních prostředků v cizí měně z ČR. Naopak v případě, že příčinou vyhlášení nouzového stavu bude nadměrný příliv cizí měny do ČR, způsobující ohrožení měnové
- 28 rovnováhy ČR, bude adekvátní reakcí aplikace opatření podle písmen d) až g). Obě situace přitom nepochybně spadají pod pojem „jiné nebezpečí“ ve smyslu § 2 písm. b) tohoto zákona a ve smyslu článku V. ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Jelikož jde o záležitosti těsně související s agendou České národní banky, stanoví § 13 odst. 1 písm. e), že Česká národní banka projednává s vládou výše uvedená krizová opatření. K bodu 2[§ 6 odst. 5] Vymezují se subjekty, na které se zákazy uložené krizovým opatřením podle odstavce 3 neuplatní. K bodu 3 [§ 7 a § 8] Legislativně technická úprava provedená v souladu s věcnou změnou provedenou v ustanovení § 6 odst. 3. K bodu 4 a 5[§ 13 odst. 1 písm. d) až f)] Explicitně se vyjadřuje, že Česká národní banka projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3. Dále se stanoví pravomoc České národní banky projednávat správní delikty za porušení zákazů v souvislosti s nouzovým stavem v oblasti devizového hospodářství a pravomoc, vydávat povolení nakládat s devizovými hodnotami v případě nouzového stavu. K bodu 6 a 7 [§ 29 odst. 8, § 31 odst. 3 písm. f)] Stanoví se povinnost dodržovat zákazy uložené krizovým opatřením vydaným podle § 6 odst. 3. K bodům 8, 10 a 11 [§ 34 odst. 1, § 34a odst. 2, § 34a odst. 4] Doplňují se správní delikty a sankce za porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti v době nouzového stavu vzniklého v souvislosti s krizovým stavem v devizovém hospodářství. K bodům 9 a 12 [§ 34 odst. 3 a § 34a odst. 4] Maximální výše pokuty za správní delikty spočívající v porušení zákazů uložených opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3 KRIZZ je stanovena ve výši 2 mil. Kč pro fyzické osoby a 5 mil. Kč pro právnické osoby (včetně podnikajících fyzických osob). Relativně vysoké pokuty oproti pokutám za porušení ostatních povinností stanovených KRIZZ mají své opodstatnění, jelikož předmětem ilegálních transakcí mohou být i velmi vysoké peněžní částky, což je pravděpodobné zejména u právnických osob. V případech, kdy by maximální hrozící pokuta představovala řádově třeba jen promile hodnoty ilegální transakce, by pachatel deliktu nebyl od takové transakce efektivně odrazován a hrozící sankci by bral spíše jako poplatek s ní pojený. Výši pokuty je třeba porovnávat spíše s ostatními pokutami ukládanými Českou národní bankou subjektům působícím na finančním trhu za jimi spáchané správní delikty
- 29 podle jiných zákonů, než s pokutami ukládanými za kvalitativně zcela odlišné skutky podle KRIZZ (typicky jde o různé formy nesoučinnosti občanů za trvání krizového stavu). Pokud v důsledku ilegální transakce provedené fyzickou osobou dojde k vážnému ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy, bude se jednat o trestný čin podle § 247 TZ (ohrožení devizového hospodářství), za který pachateli hrozí trest odnětí svobody až na 6 let, peněžitý trest nebo zákaz činnosti. K bodu 13 [§ 38] Rozšiřuje se výčet ustanovení, na která se neuplatní výjimka z aplikace správního řádu, a tím se stanoví, že režim vydávání zvláštního povolení se bude řídit správním řádem. K části třetí, čl. III K bodu 1 [§ 33 a § 363] V souvislosti se změnou názvu trestného činu v § 247 se v dotčených ustanoveních upravuje odkaz na tento trestný čin. K bodu 2 [§ 247] Změna v textaci § 247 má dva důvody. První důvod je formulační a souvisí s terminologickými změnami vzniklými v důsledku převzetí materie devizového zákona týkající se nouzového stavu v devizovém hospodářství krizovým zákonem, jehož systematika a terminologie je odlišná od zrušovaného devizového zákona. Krizový zákon především neobsahuje žádné přívlastky u nouzového stavu, na což bylo adekvátně formulačně reagováno již při začlenění příslušné materie do krizového zákona a musí být reagováno i v ostatních zákonech, které s původními pojmy devizového zákona operují. Druhým důvodem je potřeba odlišit skutkovou podstatu správních deliktů souvisejících s porušením krizového zákona (dříve devizového zákona) v této oblasti od skutkové podstaty trestného činu podle § 247. Logicky se nabízelo jako rozlišovací kritérium zejména kritérium vzniklé škody, nicméně její výši nelze vždy objektivně stanovit. Samotná ilegálně převáděná částka (či jiná ilegální dispozice s ní) nemůže být bez dalšího považována za škodu, jelikož převáděné peníze jsou zpravidla v majetku pachatele a nikoli státu. Proto byl zvolen rozlišovací znak závažnosti následku, kterým je vážné ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy. Následek se bude odvíjet nejen od výše samotné částky, s níž je ilegálně disponováno, ale též od intenzity či závažnosti nouzového stavu samotného. Výše uvedené ohrožení lze též podpůrně dovozovat např. z výše způsobené škody, bude–li možné ji vyčíslit, anebo z významu negativního příkladu, půjde –li o transakci požívající veřejné publicity. K části čtvrté, čl. IV a čl. V Navrhuje se přechodné ustanovení pro případ trvajícího nouzového stavu vyhlášeného v době účinnosti devizového zákona. Dále se navrhují zrušovací ustanovení vztahující se na devizový zákon a části předpisů, které ho novelizovaly.
- 30 K části páté, čl. VI Účinnost zákona se navrhuje stanovit na 1. července 2016.
V Praze dne 20. srpna 2015
Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. předseda vlády
Ing. Andrej Babiš, v. r. 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí
