Vladimír Kapal. Vladimír Kapal

Vladimír Kapal Vladimír Kapal

Tuhle scénku známe všichni. Na obecním parku nebo jiné zelené ploše pobíhá pejsek, ud lá svou pot ebu a pání ek jej pozorn sleduje, aby se potom spole n odebrali dom na vlastní zahradu. A po pejskovi zbude v tráv - to v lepším p ípad - nebo dokonce na chodníku n kdy úctyhodná hromada. A p itom v civilizovaných a kulturních zemích je naprosto normální, že v takovémto p ípad pejsk v pání ek vytáhne igelitovou rukavici, sá ek a psí exkrement po svém milá kovi sebere a vyhodí do koše k tomu ur enému. To se d je v civilizovaném sv t , nikoliv u nás. Tady se psi u í, aby nezane ádili pe liv udržovanou vlastní zahradu, ale aby vydrželi až na obecní pozemky. Proto se na Ú adu m stysu množí stížnosti ob an , že t chto neuklizených psích „nášlapných min“ je po obci stále více a ponejvíce se jedná o novou zástavbu, kde se objevují stále ast ji. Záležitostí se zabývala už i rada m styse. „Na psí exkrementy si nest žují jenom starousedlíci a pracovníci ú adu, kte í sekají trávu na obecních pozemcích, ale i mnozí obyvatelé Lentilek. „Jestliže si n který majitel psího milá ka myslí, že po n m na obecním majetku nemusí uklízet, velice se mýlí. Pro všechny, kte í po psech neuklízí mám špatnou zprávu, budeme je totiž monitorovat a neukázn né pejska e tvrd postihovat. M li by si uv domit, že psí exkrement je stejný jako lidský. A je docela možné, že neukázn nce pozveme ke správnímu ízení. V platnosti je obecn závazná vyhláška m styse Nehvizdy . 3/2007 o ve ejném po ádku. Sankce eší zákon . 200/1990 Sb o p estupcích (§ 47 a § 47b) a proto nejsou znovu zmi ovány ve vyhlášce. Rádi bychom uvítali ode všech, kterým zne iš ování obce vadí, kdyby nám na ú ad p inesli nap íklad fotografii i videozáznam psa a jeho majitele, jinak se této ne esti v m stysu nezbavíme. Uvažujeme dokonce i o tom, že bychom neukázn né majitele ps zve ejnili nejen v našem m sí níku, ale i v jiných médiích. Obec se snaží situaci ešit rozmíst ním koš na psí exkrementy, ale zde narážíme na další problém. N ktetým obyvatel m vadí vybraná místa, kde jsou koše umíst ny. “ sd lil starosta Antonín Bendl.

Doprava u nás rok od roku houstne, s tím se nedá nic d lat. A ruku v ruce s p ibývajícím po tem osobních voz p ibývá i kamion . N které obce, Nehvizdy k nim bohužel také pat í, mají tu sm lu, že leží na hlavních tazích a kamiony se tak pro n staly tém prokletím. Navíc, když se pro n zpoplatnily dálnice, šet ílkové za jejich volanty hledají kudy by se poplatk m vyhnuli. P ed m stysem je umíst na zna ka zákazu vjezdu kamion , sice trochu neš astn , ale p esto tam je a na její respektování by m li dohlížet policisté. Rada m stysu totiž požádala elákovice, zdali by jejich m stští strážníci nepomohli a podle velitele elákovické m stské policie Radka Fedá ka je toto ešení možné a právníci již zkoumají nejen zn ní ve ejnoprávní smlouvy, ale i finan ní kompenzaci. Starosta Antonín Bendl k tomuto problému íká: „ Slíbil mi i velitel státní police v elákovicích, že již po ítá se zvýšeným po tem kontrol u nás a bude se kontrolovat jak rychlost, tak i vjezd nákladních vozidel. Na dobré cest jsou také jednání se starostou elákovic a s velitelem m stské policie, takže je pravd podobné, že se u nás m š áci také objeví. Kdy to bude, záleží na rychlosti vypracování pat i ných smluv.“

Do m stysu sm jí vjížd t pouze nákladní vozidla, která jej zásobují. Foto Vladimír Kapal

N co z historie o nehvizdském pískovci I. Luboš Rýdlo Nehvizdští starousedlíci historii nehvizdských pískovc dob e znají, ale pro nové ob any bude malý historický výlet jist zajímavý. Díky Ji ímu Glattovi se nám dostala do ruky faksimile studie Jaroslava Junka O nehvizdském pískovci, uve ejn ná ve sborníku Okresního muzea Praha-východ,z níž vychází následující historický miniseriál. Nehvizdský pískovec je druhohorním k ídovým reliktem, p íbuzným nap . s n meckými a anglickými k ídovými horninami. Krom kvádrových pískovc pat í do nehvizdské geologie ješt opuky, jíly, slíny a lupky, kvádrové pískovce jsou však geologicky nejstarší. Stejn tak bylo možné se v okolí Nehvizd setkat se slabými slojemi druhohorního erného uhlí. Dodnes se na jižním okraji Nehvizd t ží bílý a šedý lupek, používaný k výrob porcelánu a šamot . Zalesn né vršky ležící na jih od okraje m styse Nehvizdy jsou již dnes minulostí, poslední památku na t žbu pískovce v Nehvizdech a okolí m žeme vid t na poli za odbo kou na elákovice – jedná se o malý lesík vpravo od silnice ve sm ru na Mochov. Jižn od Nehvizd bylo možné v jinak bezlesé a rovinaté krajin vid t tzv. skály – nešlo o p írodní útvary, ale o obrovské hromady pískovcových balvan , které vznikly jako odpad p i zpracování pískovce v místních lomech. Po átek t žby nehvizdského pískovce se datuje do 13. století – z tohoto materiálu byl s nejv tší pravd podobností postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie v elákovicích, ve Fri ov paleontologickém díle m žeme dokonce najít zmínku o tom, že pískovec se v okolí Nehvizd t žil „od nepam ti“. V lomech pracovali kameníci nejen z Nehvizd, ale i z Horoušan a Vyšeho ovic – však se také lomy nacházely v katastru t chto t í obcí. Kamenický cech existoval však jenom v Nehvizdech a zde údajn existovala i kamenická škola. Od vem kameník byly dlouhé erné taláry a vysoké klobouky, kamenický cech požíval vážnosti, jeho p íslušníci se ú astnili slavností sv tských, církevních i cechovních a m li právo cechovních poh b . Posledním kameníkem v Nehvizdech byl pan Švihlík – zem el ve 20. století a dá se považovat za posledního nehvizdského kameníka. Cech ukon il svou innost v roce 1866 – jeho p íslušníci se vydali za prací p evážn do N mecka a doma z stali jen ti, kte í se cesty necht li nebo nemohli odvážit. /pokra ování p íšt /

Vážení a milí tená i Nehvizdského kurýru! Snažíme se mapovat všechny nejvýznamn jší události, které se v m stysu staly, abychom vás s nimi seznamovali. Jenomže ani nejv tší snaha nem že postihnout vše zajímavé a d ležité, protože nem žeme být u všeho, co se v m stysu „šustne“. Proto bychom rádi otev eli novou stálou rubriku s názvem P ísp vky tená , kde bychom zve ej ovali práv Vaše p ísp vky. Vaše dopisy, maily nebo telefonáty nemusí být dlouhé, nejedná se o literární díla, ale o informace, o kterých si myslíte, že by m li v d t všichni. Jedna podmínka zde p ece jenom je, a to aby vaše p ísp vky byly vždy podepsané, protože podle noviná ské etiky se anonymní p ísp vky zve ej ovat nemají. Prosíme vás proto o spolupráci, aby naše informace byly co nejrozmanit jší.

Vladimír Kapal Každé tišt né periodikum, a obecní noviny obzvláš , má jediný úkol – informovat své tená e o všem, co se u nich d je, o em by m li všichni v d t a informovat o všech zajímavostech, které dokreslují život v obci. Mnoho událostí spadajících pod radnici sta íme zachytit a vás, naše tená e, o nich informovat, ale o spoust dalších se ani nedozvíme. A to je škoda. Proto by redakce Nehvizdského kurýra p ivítala každý podn t z ad tená , který by naše noviny ud lal ješt zajímav jšími a tiv jšími. Víme, že je mnoho záležitostí, které vás pálí, trápí nebo vám vadí a rádi bychom tyto problémy ešili s odpov dnými pracovníky i na našich stránkách, ale to bychom se o nich museli dozv d t. Víme, že o mnoha pal ivých otázkách se lidé bojí hovo it, obávají se zve ejn ní svého jména, ale i na tuto situaci pamatuje tiskový zákon, kterým se i my musíme ídit, a pokud si to ob an nep eje, nesmí se nikdo jiný nežli redaktor dozv d t jeho jméno a p ísp vek bude uve ejn n pod jménem redaktora. Nabízíme vám tudíž možnost o zatím nezve ejn ných problémech, trápení i d vodech bezesných nocí informovat ve ejnost, aby se v ci daly do pohybu. Informace o nich lze podat bu telefonicky na m j soukromý telefon nebo poslat e-mailem. Má noviná ská a dlouholetá etika, stejn jako zákon, mi nedovolí jména informátor sd lit v bec nikomu. Pro ty, kte í by cht li upozornit na problémy uvádím své telefonní íslo: 603 211 151 nebo e-mailovou adresu: [email protected]. V p ípad , že byste spojení využívali, byla by tato rubrika v novinách pravideln .

!

"#$% &$

Ozna ování dom Josef Kolá

ísly

Každý z nás dob e ví, že ozna ování dom je ur eno zejména k orientaci návšt vník a poštovních služeb a k evidenci dom pro pot eby ve ejné správy. V neposlední ad však špatné nebo žádné ozna ení domu komplikuje práci záchraná a hasi . idi i sanitek p itom pot ebují rychlou a p esnou navigaci, majitelé dom se špatným nebo žádným ozna ením tak nep ímo ohrožují zdraví své i svých blízkých. Hledání domu s vážnou poruchou plynu,vody nebo elekt iny m že zp sobit problém nejen poruchové služb ,ale i majiteli domu p i odstra ování vzniklé škody. Nejen z t chto d vod je ozna ování dom ísly d ležité. N co málo historie: P vodn se domy a usedlosti pojmenovávaly jménem rodu, rodiny nebo osoby, které v nich bydlely. Pozd ji se ve m stech za ala užívat domovní jména podle domovních znamení, snadno pojmenovatelného a zapamatovatelného socha ského nebo malí ského prvku (nap . vyobrazení, rostliny nebo p edm tu). íslování dom bylo uzákon no v dob vlády Marie Terezie. Nejd íve nem lo charakter trvalého ozna ení, ale po adového ísla v konkrétním soupise, t ebaže d m byl íslem až do dalšího p e íslování „popsán“ k ídou na vrata i dve e. íslování se provád lo s pomocí vojska v p irozeném sledu tak, jak lze obec postupn projít, obvykle po sm ru chodu hodinových ru i ek, p i emž se za ínalo na nejd ležit jších místech ve ejnými budovami (panské sídlo, fara, rychta, nejbohatší usedlost). Zajímavost: Kostely, kaple a neobývané v že se již od dob Marie Terezie ne íslují. V sou asnosti ozna ování dom eší v naší legislativ zákon o obcích (obecní z ízení), který konstatuje, že budova musí být ozna ena popisným íslem, pokud není stanoveno jinak. Samostatnými popisnými ísly se neozna ují vedlejší budovy, které jsou sou ástí jednoho celku (nap . výrobní haly uvnit jednoho podniku, garáže p i domech, drobné stavby). Stavby ur ené k individuální rekreaci se ozna ují eviden ními ísly. K usnadn ní orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných ve ejných prostranstvích ozna eny budovy vedle popisného ísla ješt íslem orienta ním.Obecní ú ad rozhoduje o tom, jakým popisným, orienta ním nebo eviden ním íslem bude budova ozna ena. Každé popisné nebo eviden ní íslo budovy musí být v rámci ásti obce jedine né. Vlastník nemovitosti je povinen na sv j náklad ozna it budovu ísly ur enými obecním ú adem a udržovat je v ádném stavu. Barvu a provedení ísel stanoví obec jednotn pro celé území obce. ísla se umís ují tak, aby byla viditelná!

Vladimír Kapal Rada m stysu na zasedání 28. ledna jednala o sb rném dvoru, který je v obci na velmi vysoké úrovni. P i tomto jednání se rada zabývala i možnostmi, jak do t íd ní odpad zapojit i d ti. Srovnání evropské komise pro životní prost edí v oblasti t íd ní odpad za lo ský rok pro nás nedopadlo špatn , pat íme v Evrop k lepšímu pr m ru (nejlépe hodnocenými jsou státy Beneluxu), ale stále bychom m li co zlepšovat. O tom, jak zapojit d ti do t íd ní odpad hovo í Iva Prekschlová: „Rada m stysu o zapojení d tí do t íd ní odpad jednala a jednou z možností by mohlo být umíst ní kontejner , by malých, p ímo do školy. Než se tak stane, je však nutné tuto možnost projednat s firmou Eko – Kom.“ editel školy Luboš Rýdlo byl návrhem také nadšen: „Toto ešení podporuji všemi deseti. Musely by to však být malé kontejnery, v tší pak na školním dvo e, které by byly dostupné pro technické služby kv li jejich odvozu.“ Pokud dopadnou jednání rady m stysu s firmou dob e, a první jednání tomu nasv d ují, pak by se ve školních t ídách brzy objevily malé kontejnery na t íd ný odpad a d ti by po ase braly t íd ní jako samoz ejmost.

!"

Budoucí prv á kové

#$

Foto M. Kvasni ková

Ohlednutí do dob minulých II. Vladimír Kapal Podrobné podklady: Ji í Svatoš

V minulém povídání o záznamech života i úmrtí p edk jsme skon ili u roku 1900. Nyní se budeme zabývat následujícími p ti lety, tedy do roku 1905. V tomto údobí pon kud ustoupila tuberkulóza jako p í ina úmrtí u dosp lých, byla diagnostikována jenom u t í lidí, zato však oproti minulým letem stoupla nedomykavost chlopní, jak je uvedeno v knize, celkem jí za toto období podlehlo p t lidí. Pom rn asto se jako p í ina smrti objevoval dnes již neuvád ný marasmus, celkem v p ti p ípadech. Nejvíce lidí pak zem elo v roce 1905, a to deset dosp lých. Nejstaršími lidmi byl muž a žena, kte í zem eli na sešlost v kem v sedmdesáti sedmi letech a nejmladším byl devatenáctiletý mladík, který podlehl 12.11.1905 zán tu plic, tehdy také velmi asté p í in úmrtí. Za uvedené období byl nejvyšší v kový pr m r úmrtí 60,5 roku, a to v roce 1901 a nejnižší v roce 1904, kdy inil pouhých 46,1 let. Daleko v tší však byla úmrtnost d tí, na dnešní dobu p ímo strašlivá, jenom v roce 1904 zem elo 13 d tí od v ku jednoho dne po p t let a t i m síce kdy 2.5.1904 zem el v tomto stá í chlape ek na zán t mozkových blan. Tato p í ina byla v t chto letech v bec velmi astá, uvádí se, že za p t let na ní zem elo osm d tí a potom zán t plic, kterému podlehlo ve sledovaném období celkem dev t d tí. Nejmén d tí zem elo v roce 1901 – p t, z toho ty i hol i ky a jen jeden chlapec, naopak nejvíce d tí zem elo v roce 1904 – t ináct, z toho dev t chlapc a ty i hol i ky. Z ejm v tomto roce ádila n jaká st evní choroba, protože na katar st ev i jiné st evní nemoci zem ely t i d ti a v tomto roce i n kte í dosp lí. Za t chto p t let došlo v katastru obce k jedné sebevražd , kdy se 26.1.1902 ob sil p tat icetiletý muž a k jednomu utopení, kdy 25.3.1905 utonula dvaadvacetiletá dívka.

v minulém ísle Kurýra. Tak ješt jednou, tentokrát správn : Zápis do MŠ se uskute ní ve st edu 26. b ezna od 17.00 do 19.00 hodin, správní rozhodnutí budou vydávána o týden pozd ji, tj,. ve st edu 2. dubna od 17.00 hodin na sch zce v MŠ. I mistr tesa se utne… omlouvám se…

Zastupitelstvo m styse jednalo… Luboš Rýdlo

Místostarosta Ji í Brodský podal informaci ohledn provozovatelské smlouvy s VaK Zápy na vodovodní a kanaliza ní sí . Smlouva byla vzhledem k nespokojenosti s provozovatelem a s výší nabízeného nájmu vypov zena a v sou asné dob probíhá výb r nového provozovatele Informace stavební komise podal p edseda Richard Sedlický: V nové lokalit pokra uje výstavba rodinných domk , v komer ní zón se p ipravuje územní ízení pro firmy Meico a Best. Významn se posunula jednání mezi EROZem a ARI stavební ohledn kruhového objezdu, v únoru za ne územní ízeníInformace finan ní komise p ednesla Jana Nepivodová – její informace se týkaly p edevším p ípravy rozpo tu na rok 2008. Návrh rozpo tu obdrží zastupitelé s dostate ným p edstihem p ed jeho schvalováním. To prob hne na mimo ádném zasedání zastupitelstva dne 19. února. Slovo dostal M. Ry l, aby seznámil zastupitele s úvahou o výstavb domu s pe ovatelskou službou. Navrhovanou lokalitou je farská zahrada. Znamenalo by to zbourání stodoly u fary a vykoupení domku po pí. Chmelové. Spole n se starostou Antonínem Bendlem a zastupitelem Ji ím Glattem už navštívili n kolik podobných za ízení. Dotace na tento rok možná nebudou vypsané. Zastupitelé po diskusi navrhují dále se myšlenkou zabývat a shromaž ovat další informace. editel školy Luboš Rýdlo informoval zastupitele o výsledku zápisu pro školní rok 2008/2009 a o termínech zápisu do MŠ. V 1. ro níku bude v p íštím školním roce pravd podobn 25 žák , od zá í 79 d tí v ZŠ. MŠ má v sou asné dob plný stav, zápis bude 26.3.08, 2.4.08 budou rodi e svoláni na sch zku a budou jim p edána rozhodnutí. V rad m styse byla projednána možnost získat dotace z norských fond s pomocí fy Cheval. Byly by použity na dostavbu MŠ /nástavba/. Vznikla by tak nap . 1 t ída MŠ a 1 t ída pro prv áky. Mohla by být provedena i p dní vestavba ZŠ. Úvodní jednání se zástupci firmy již prob hla, p ipravují se podklady pro zažádání o dotaci. V rámci záv re né diskuze byla ešena následující problematika: - stav vozovek v obci a silnice do Horoušan, starosta vyvolá jednání na KÚ St edo eského kraje - informace o zakládání ob anského sdružení BMX Nehvizdy, v lét by zde mohlo být mistrovství republiky, poté bude obec moci uzav ít nájemní smlouvu na pozemek ve staré cest a p isp je finan n na oplocení a zvelebení, požaduje též využívání prostoru pro menší d ti a mládež - dotaz ohledn ízení se sprejery - konkrétní viník zatím nebyl dopaden.

Richard Scheuch

! "! & " #

& " $

# '

$ ()

% *+

# "

& "

(,*-$! ..

*

! " #$ %

& '() *

+

VELIKONO NÍ BOHOSLUŽBY 13. 3. - 10,30 hod. - Kv tná ned le 23. 3. – 10,30 hod. – Ned le velikono ní 24. 3. – 10,30 hod. – Pond lí velikono ní, tento den bude v kostele sv. Václava v Nehvizdech ekumenická bohoslužba slova se zp vem sboru

Všechny k es anské svátky m ly a mají hlubokou duchovní nápl . Dnešní sekularizovaný lov k ovšem už tomu dob e nerozumí a o duchovní nápl nemá mnohdy ani zájem. Z stávají tedy jen n jaké lidové zvyky a jídlo, nápoje, zábavy a v poslední dob také víkendová turistika. Tyto v ci však m žeme prožívat v blahobytné spole nosti kdykoliv a byl a je to jen dopln k oné duchovní radosti. Co nám mají p ipomínat Velikonoce svým vznikem a hloubkou? Cht l bych p ipomenout t i v ci: vysvobození, vykoupení a vzk íšení. Vysvobození je nám všem jist nejsrozumiteln jší, a to jak v oblasti materiální, tak spole enské. Vysvobození od bídy a útisku - takové je hlavní poselství židovských velikonoc. K es anství se spíš zam uje na duchovní vykoupení. A zde se jedná o vysvobození od mravního zla, od h íchu. Možná, že o to dnešní lov k tolik nestojí, je to však hlavní poselství k es anských Velikonoc. Ob tí Ježíše Krista získáváme odpoušt ní a smí ení v oblasti mravní. Slovo, které se z Velikonoc ješt užívá, je vzk íšení. Jedná se obda ení novým životem, životem, který p esahuje jen naše pozemské dimenze. O Ježíši, který zem el na k íži se hlásá, že byl Bohem vzk íšen. Neskon il tedy v hrob , v nicot , v pam ti d jin. Je aktuální, živý pro všechny asy a tento nový, nepomíjející, v ný život slibuje všem, kte í hodnotn , nejlépe podle jeho slova a p íkladu a v duchovním spojení s ním žijí.

PRODÁM golfový ko árek INGLESINA NEW ZIPPY z kolekce 2006, barva šedo-staror žová. Je vybavený boudi kou, plášt nkou, košem, nánožníkem, držá kem na lahvi ku a kvalitním zimním fusakem ve stejné barevné kombinaci. Hmotnost 7,8kg. Je velmi skladný, jednoduše ovladatelný.

prodej, montáž, opravy

horizontální, vertikální na plastová okna, žaluzie, plisé a rolety do st ešních oken, sít proti hmyzu, venkovní rolety Široký výb r materiálu za nízké ceny Návrh a zam ení zdarma

elákovice, tel.326 995 366, +420 604 612 022 (po 19 hod.)

Nehvizdy, Pražská 5

Po 1 dít ti, v perfektním stavu. Všechny technické parametry k nalezení na www.inglesina.cz (Kolekce 2006/Sportovní ko árky/New Zippy) Cena: 5800,- K v etn fusaku (p vodní cena 8500,- K + 1200,K fusak) Na ko árek se m žete p ijít osobn podívat na adresu: Adéla Venerová, Mochovská 319/5, Nehvizdy, tel: 602131127 Ko árek je ihned k odb ru.

poskytuje tyto služby:

www.doctor24.cz KADE NICTVÍ (dámské, pánské, d tské)

Objednávky na tel. 732 517 801, 732 775 552

MASÁŽE (relaxa ní, rekondi ní, sportovní, anticelulózní)

Objednávky na tel. 602 107 363

MANIKÚRA v etn NEHTOVÉ

MODELÁŽE

Advokátní kancelá Trnka & Burdová si dovoluje oznámit, že dne 1. 11. 2007 otevírá své nov z ízené detašované pracovišt Advokátní kancelá e, a to v Úvalech u Prahy, nám. Arnošta z Pardubic . 95. Ú ední hodiny naší kancelá e jsou po a st 8.30 – 18.30 hod. út a t 8.30 – 16.30 hod. a v pá 8.30 – 12.30 hod. Mimo ú ední hodiny je sch zka možná po p edchozí dohod s Vámi.

Objednávky na tel. 739 644 152

!

" # !$

% &

' &

(

'

( ' " ))* +,- *.-

___________________________________________

Naše advokátní kancelá poskytuje právní službu ve všech oblastech práva, zejména práva ob anského, rodinného, obchodního, správního a trestního. V p ípad zájmu o využití služeb naší Advokátní kancelá e nás prosím kontaktujte na tel. íslech 281 860 709, 281 861 895, 281 862 278, GSM 774 060 872, e-mailem [email protected] nebo faxem na 281 860 770. Bližší info naleznete na www.aktb.cz. T šíme se na Vaši návšt vu.

Vydavatel: M stys Nehvizdy, I O 00240524, DI CZOO240524, www.nehvizdy.cz . Eviden ní íslo : MK R E 16599. P íjem p ísp vk a korespondence ÚM Nehvizdy, Pražská 255, 250 81 Nehvizdy, e-mail [email protected] , telefon: 326 992 523, p ípadn ZŠ a MŠ Nehvizdy, Pražská 14, 250 81 Nehvizdy, e-mail [email protected] , tel. : 326 992 532. P ísp vky vždy do 5. dne v m síci na uvedené kontakty písemn , telefonicky nebo e-mailem. P edseda redak ní rady Dr. Luboš Rýdlo. Za obsahovou stránku p ísp vk ru í autor, za obsahovou a formální stránku inzerce ru í zadavatel inzerce. Redak ní rada si vyhrazuje právo upravit a krátit p ísp vky. Texty procházejí jazykovou korekturou, není-li u p ísp vku uvedeno jinak. Výtisk je zdarma.