Vladimír Jelínek Pracovat se svými emocemi je jistý druh umění. Díky knížce pochopíte zákonitosti lidských emocí a dokážete pracovat se slabými stránkami vlastní emocionality. Zkušený autor vás seznámí s pěti základními emocemi, jejichž sebereflexivní pochopení je nezbytným základem pro zvládnutí dále uvedených technik. Poznáte deset emocionálních situací, kterými každý člověk opakovaně prochází a podle svojí povahy a emocionální výbavy je zvládá s menším či větším úspěchem. Autor představuje základní přírodní obrazy – živly (oheň, voda, dřevo, země, kov). Pomocí vizualizací těchto živlů a výtvarného umění lze se svými emocemi pracovat na nejhlubší úrovni lidské duše. Jde o to, naučit se představit si správný a příslušný obraz určitého živlu právě v tom okamžiku, kdy člověk prožívá svou nepříjemnou emoci a chce se jí zbavit. Knížka je oproti jiným, které se zabývají emocionalitou nebo problematikou živlů, jedinečná tím, že srozumitelně popisuje, jak obrazy živlů fungují a jak s nimi prakticky a zábavně pracovat, aby se člověk zcela zásadně emocionálně posunul, dosáhl citové stability, štěstí a kvalitních mezilidských vztahů. „Pokud si čtenář z této knihy odnese byť jen jedinou myšlenku, která mu bude ku prospěchu, splnila kniha moje očekávání. Bude-li se čtenář ke knize vracet opakovaně, pak budu rád, že s ním budu moci sdílet hluboké pravdy lidské civilizace, kterých se tato kniha snaží dotknout.“ autor
Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail:
[email protected], www.grada.cz
EMOCE POMOCÍ OBRAZŮ ŽIVLŮ
á vlastně ještě cenu psát nějakou knihu o lidských pocitech? Vždyť o emocích už bylo napsáno snad téměř všechno...
JAK ZVLÁDAT
M
Vladimír Jelínek
JA K Z V L Á DAT
EMOCE P OM O C Í
OBRAZŮ ŽIVLŮ Praktický návod na dosažení emoční rovnováhy
Vladimír Jelínek
ja k Z v l á dat
emoce p om o c í
obrazů živlů
Praktický návod na dosažení emoční rovnováhy
Grada Publishing
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Ing. Vladimír Jelínek Jak zvládat emoce pomocí obrazů živlů Praktický návod na dosažení emoční rovnováhy TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE
Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5020. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Lucie N. Marková Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Počet stran 160 První vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2013 © Vladimír Jelínek, 2013 Art concept obálky © Yvetta Hánlová, 2013 ISBN 978-80-247-4609-8 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE ISBN 978-80-247-7985-0 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7994-2 (ve formátu EPUB)
Obsah O autorovi ................................................................................................ 8 Předmluva ................................................................................................ 10 Úvod ......................................................................................................... 11 Umění emocí a očista organismu od toxických látek ............................. 14 Co následuje po důkladné a účinné očistě organismu? ........................... 15 Pět prvků, pět živlů, pět principů, pět pocitů, pět emocí ....................... 16 Technika umění emocí je jen branou pro hlubší poznání a procítění světa ...................................................................................................... 18 Umění emocí má svoje etapy, které nelze přeskočit ................................ 19
I. část PRVNÍ UMĚNÍ EMOCÍ Pentagram – matrice lidského poznání světa .......................................... 25 Pentagram – nejdokonalejší geometrický útvar ...................................... 25 Pentagram – matrice poznávání světa .................................................... 27 Pentagram – obraz dobra i zla v lidech .................................................. 27
II. část DRUHÉ UMĚNÍ EMOCÍ Kapitola první Smutek ............................................................................. 37 Vizualizační technika na překonávání každodenních smutků ............... 40 Kapitola druhá Strach ............................................................................. 43 Vizualizační technika na překonání každodenních strachů, obav a nejistot ............................................................................................... 46
Kapitola třetí Vztek ................................................................................... 48 Vizualizační technika na překonávání vlastních návalů vzteku, agresí nebo pocitů, že jsem pozorován druhými lidmi ........................... 51 Kapitola čtvrtá Radost ............................................................................. 53 Vizualizační technika na překonávání euforických pocitů, nezdravých pocitů vítězství a vášní ........................................................................... 57 Kapitola pátá Starost............................................................................... 59 Vizualizační technika na překonávání denních situací myšlenkového rozebírání, vnitřních promluv a nezdravých starostí ............................... 63
III. část TŘETÍ UMĚNÍ EMOCÍ Kapitola šestá Překonávání emocí pomocí jejich symbolických obrazů............................................ 66 Úloha pohádek a mýtů pro duševní zdraví dětí ..................................... 69 Kapitola sedmá Radost přemůže smutek .................................... 71 O čem vlastně pojednává pohádka Jeníček a Mařenka? .......................... 73 Kapitola osmá Umění emocí ................................................................. 77 Kapitola devátá Rozum přemůže strach...................................... 79 Řeka má svoje břehy aneb nech to plavat ............................................... 79 Pohádky, které „uzdravují“ emoci ledvin – úzkost ................................. 82 Matka – další obraz, který překonává úzkost ......................................... 83 Kapitola desátá Voda hasí oheň......................................................... 85 Pohádky „uzdravující“ emoce srdce – pýchu a marnivost ....................... 89 O rybáři a jeho ženě ........................................................................... 89 Sůl nad zlato ....................................................................................... 91 Kapitola jedenáctá Strom vyrůstá ze země ................................. 93 Ovládnutí emoce přemýšlení a starostlivosti .......................................... 93 Pohádky, které uzdravují emoci starosti/přemýšlení ............................... 98
Kapitola dvanáctá Pila porazí strom .............................................103 Ovládnutí emoce agrese ...................................................................... 103 Pohádka, která uzdravuje emoci agrese/vzteku ..................................... 109 Kocour v botách ................................................................................. 109
IV. část ČTVRTÉ UMĚNÍ EMOCÍ Kapitola třináctá Hledání kamene mudrců ............................. 113 Kapitola čtrnáctá Mezihra .................................................................... 118 Jaro-léto-podzim-zima-jaro-léto-podzim-zima-jaro-léto-podzim-zi ...... 118 Kapitola patnáctá Voda posílí kořeny......................................... 122 Kapitola šestnáctá Dřevo posílí oheň............................................ 126 Kapitola sedmnáctá Oheň a země ...................................................... 133 Kapitola osmnáctá Poklad v zemi .................................................... 143 Mezigenerační péče starších o mladší a jejich podpora podle přirozených pravidel pentagramu ........................................................ 147 Smaragdová deska a kámen mudrců .................................................... 147 Kapitola devatenáctá Kov a voda .. .................................................... 150
Epilog ..................................................................................................... 159
O autorovi Ing. Vladimír Jelínek * 13. 9. 1967 ve Strakonicích Spolumajitel a jednatel společnosti Joalis. Vladimír Jelínek je spoluautorem, lektorem a nadšeným propagátorem metody řízené a kontrolované detoxikace organismu. Kromě publikační, přednáškové a organizační činnosti již několik let pracuje také jako detoxikační poradce. Osud ho přivedl k přírodní medicíně tak trochu oklikou – přes studium hry na klarinet a saxofon na konzervatoři, oboru mikroelektronika na ČVUT a práv na PF Univerzity Karlovy v Praze. Na ČVUT v Praze se specializoval na analýzu lidské řeči pomocí počítače, holografii a spektrální analýzy informace a to mu umožnilo přistoupit k problematice informační medicíny vědeckou cestou. Jeho práce v oblasti obchodu ho v roce 2000 přivedla k setkání s MUDr. Josefem Jonášem, nestorem alternativní medicíny, se kterým vybudoval teoretické základy úspěšné firmy Joalis a projektu detoxikační medicíny C.I.C., která používá speciální informační preparáty. V rámci svých badatelských aktivit se věnuje především problematice toxicity kovů a radioaktivních látek a jejich vlivu na chronické zdravotní problémy, problematice genomu s ohledem na detoxikační terapie a zkoumání souvislostí mezi emocemi, zdravotními obtížemi a detoxikací. K jeho přednostem patří orientace v různých vědních oborech (medicína, mikroelektronika, programování, teorie vlnění, teorie hudby, kvantová fyzika, filosofie, religionistika…). Vladimír Jelínek je autorem úspěšných publikací Abeceda detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše a Detoxikace lidské mysli. V minulých letech publikoval řadu článků v časopisech Meduňka, Regena a dalších, pravidelně přispívá do bulletinu informační a celostní medicíny Joalis info.
8
V současné době se věnuje kromě výzkumu zejména publikační a přednáškové činnosti, je lektorem odborných seminářů metody řízené a kontrolované detoxikace. Zároveň stále pracuje jako detoxikační poradce, aby mohl uceleně spojit detoxikační a holonomní teorie s praxí. Mezi jeho hlavní zájmy patří hudba a sport, je nadšeným lyžařem-běžkařem, cyklistou a běžcem, účastnil se několika maratonů a půlmaratonů. Vytrvalostní sporty považuje za určitý druh meditačních cvičení, při kterých se sportovec soustředí pouze na co nejdokonalejší provedení a procítění stále stejných a zdánlivě monotónních pohybů.
9
Předmluva Tato kniha se původně měla nazývat Umění emocí. To proto, že pracovat se svými emocemi je jistý druh umění. A také proto, že pomocí vizualizací živlů a výtvarného umění lze se svými emocemi pracovat na nejhlubší úrovni lidské duše. Vydavatel mi sdělil, že tento název není pro knihu vhodný. Z názvu není totiž jasné, o čem kniha vlastně je. Měl pravdu. Kniha se tedy jmenuje Jak zvládat emoce pomocí obrazů živlů. Spojení slov umění emocí se objeví v textu mnohokrát. Je jím myšlena technika představení si správného a příslušejícího obrazu s živlovými prvky právě v tom okamžiku, kdy člověk prožívá svou nepříjemnou emoci a chce se jí zbavit.
10
Úvod Má vlastně ještě cenu psát nějakou knihu o lidských pocitech? Vždyť o emocích už bylo napsáno snad téměř všechno... Když jsem se zhruba před dvanácti lety seznamoval se zákony čínského pentagramu, nebylo mi jasné, v čem jsou vlastně elementy (prvky posazené do jednotlivých vrcholů pentagramu – oheň, země, kov, dřevo a voda) užitečné pro lidské zdraví. Již mnohokrát jsem se v minulosti utvrdil v tom, že moudří prapředci nedělali nic „jen tak“, pouze z „estetických důvodů“. Vše mělo svůj účel a praktické využití, avšak zapadaje do vnitřních souvislostí byl celek skutečně uměleckým výtvorem dokonalosti. Přečetl jsem mnoho dostupných knih, ezoterických i alchymistických, které pojednávají o tom, jak zacházet s elementy. Tyto knihy jsem četl znovu a znovu, ale stále jsem tak úplně nechápal... Ten okamžik přišel na podzim roku 2008. Bylo to v těžkém období mého života, když jsem se dověděl o nevěře své bývalé ženy. Pochopil jsem, že ten nádherný sen o společném soužití ve společně vybudovaném domě s dvěma krásnými, tehdy ještě malými dcerami najednou končí. Čekal nás rozvod, dělení majetku, musel jsem přijmout skutečnost, že odteď své dvě dcery neuvidím každý den. Jinými slovy čekaly mě všechny ty nepříjemnosti, které jsou s rozchody a rozvody partnerů spojeny. V samotě Podšumaví, kde jsme tehdy bydleli, tedy nastal ideální stav pro to, abych se na čas stal poustevníkem a pochopil své „démony“ čili emocionální programy. A najednou se živly vynořily... Najednou bylo to poznání dokonáno. Lidské pocity a emoce každého z nás jsou ve skutečnosti těmi živly! To znamená, že radost je oheň, starost je země, smutek je kov, strach je voda, agrese je dřevo. Jak jednoduché. A právě v té jednoduchosti, jak jsem za ta léta práce s živly pochopil, spočívá největší síla světa. Práce s vlastními živly je magií v pravém slova smyslu. Emocionální mozek, kde se emoce, které mají svůj biochemický základ, vytvářejí, je tou největší alchymistickou dílnou.
11
Zde je možné dospět k syntéze kamene mudrců, všeléku a zároveň cesty všeho poznání, tedy pravého vhledu do reality, kterou každodenně vnímáme svými smysly. Pochopil jsem, že vzájemné souvislosti prvků, tj. jejich překonávání (ničení) a posilování (přeměňování), jsou emocionálními zákony každého lidského mozku. To vlastně věděli již naši předci. Proto je mým přáním, aby se tato kniha stala mostem mezi prastarou moudrostí našich dávných předků, tajemstvím podstaty stvoření světa a soudobým myšlením čtenáře žijícího v moderní době. Vím, bude to znít velmi ambiciózně, ale jsem z hloubi celé své duše přesvědčen, že se touto knihou dotýkáme samotných základů, na nichž je postavena podstata lidské bytosti.
Jednotlivé díly umění emocí vznikaly postupně od roku 2008. Byly tvořeny jako jednotlivé kapitoly, resp. články psané do bulletinu informační medicíny Joalis info. Již tehdy vznikaly se záměrem budoucího vytvoření této knihy. Dnes bych jistě napsal mnoho věcí jinak, přinejmenším bych totéž jinak formuloval. Zasahovat do hotových textů by ale možná nebylo to pravé, neboť jsem si vědom, že každý článek je dokumentem myšlení své doby i vývoje autora. Čtenáři, který se začíná orientovat v živlové stránce své osobnosti, bude možná milejší i užitečnější procházet se články napsanými „na cestě“, v určité konkrétní etapě i mého vývoje na cestě k celému pochopení umění emocí. Vím, že řada myšlenek obsažených v této knize se bude opakovat. Záměrně jsem ponechal i ty pasáže, které se prolínají nebo opakují. To proto, že – jak znovu připomínám – tyto studie umění emocí vznikaly postupně jako samostatné články a byly napsány podle mého nejlepšího vědomí v době otištění. Tím chci říci, že článek měl v tu chvíli, alespoň podle mého soudu, největší vypovídací hodnotu jako celek. Jednotlivé kapitoly umění emocí, vznikající pravidelně každé dva měsíce, proto nazvěme etudami. Chápejme je jako samostatná cvičení, která bychom měli trénovat popořadě, podobně jako se postupně tříbí jednotlivé skladby pro dosažení mistrovství.
12
Každá kapitola je zamýšlena jako samostatná meditace na živlové vizualizace. Základním předpokladem pro pochopení této knihy je schopnost vizualizovat, tedy udržet v mysli obraz s živlovou tematikou po dobu alespoň několika desítek sekund. To znamená zpětně si v paměti vyvolat a udržet obrazy situací, s nimiž se v životě běžně setkáváme (například hořící dřevo v krbu). Umění emocí představuje jednu z prazákladních a hlubokých technik, jak pracovat na vyváženosti a správném používání vlastních emocí. Rozvíjí lidskou osobnost, a dovoluje tak člověku prožívat plněji a bez emocionálního balastu každý jednotlivý den. Pokud si čtenář z této knihy odnese byť jen jedinou myšlenku, která mu bude ku prospěchu, splnila kniha moje očekávání. Bude-li se čtenář ke knize vracet opakovaně, pak budu rád, že s ním budu moci sdílet hluboké pravdy lidské civilizace, kterých se tato kniha snaží dotknout. Srí Lanka, Moragalla, neděle 11. 2. 2012
13
Umění emocí a očista organismu od toxických látek Než se ponoříme do témat umění emocí, je nutno poznamenat, že se tyto techniky budou daleko lépe provádět člověku, který se dokáže koncentrovat, tedy podržet dostatečně dlouhou dobu (alespoň několik desítek sekund) ve své mysli myšlenku. Znamená to udržet obraz a nenechat se vyrušit podnětem vnějšího světa nebo nějakou jinou vlastní emocionální slabinou. Ze své zkušenosti z práce terapeuta vím, že tuto schopnost vlastně nemá většina lidí, kteří do mé poradny docházejí, avšak mnozí z nich si to nechtějí připustit. Ze začátku lze těmto lidem výrazně pomoci tím, že je budeme systematicky očišťovat od toxinů, které zná a s velikou důkladností popisuje toxikologická literatura či klasická medicína (ta však s nimi ve své péči o člověka vlastně v konečném důsledku nic nedělá nebo přiznává, že nedokáže nic dělat). Máme na mysli konkrétní toxiny jako například olovo, rtuť, dioxiny nebo skrytá ložiska infekcí, která se utvořila po dávno prodělaných akutních onemocněních (třeba mononukleóze, borrelióze nebo angíně) jako důsledek kombinace stresu, který jsme v té době prožívali, potřeb mikroorganismů usadit se v hostitelském prostředí a v neposlední řadě nedokonalosti vlastních imunitních mechanismů (tedy například úplné nedoléčení nemoci proto, že člověk pospíchal zase plnit svoje povinnosti). Všechny tyto výše uvedené toxiny působí více či méně na nervový systém člověka, a to jak na jeho vegetativní složku (podvědomé pochody organismu – srdeční činnost, pohyb trávicí soustavy, metabolismus apod.), tak na periferní nervy (tj. na vědomou složku vnímání). Člověk, který má nervový systém a mozek neustále stimulovaný cizorodými zdroji, tj. toxiny z vnějšího světa, a to v podprahových podnětech, bude ve své snaze o soustředění neustále „vyrušován“ těmito vlivy v podobě permanentního dráždění a stimulování příslušných částí nervového systému.
14
Co by mělo předcházet umění emocí, pokud čtenář nemá jistotu v koncentraci své mysli? Má odpověď je jednoznačná: detoxikujte s rozvahou, postupně a po smysluplných částech svůj organismus a nervový systém, a to nejméně po dobu jednoho roku až dvou let. Toto vyslovuji s vědomím své odbornosti – terapeuta, který již dvanáct let přijímá ve své poradně klienty s nejrůznějšími zdravotními obtížemi a snaží se jim pomoci detoxikačními terapiemi. Říkám to také proto, že jsem se po mnoho let s velkým zapálením pro věc a s vědeckým přístupem zabýval tím, co všechno může být toxinem (jedem) pro organismus a co je v souladu s poznatky vědy, tedy moderní toxikologie a toxikokinetiky (nauka o vstupu jednotlivých konkrétních toxinů do organismu, o jejich pohybu, ukládání do určitých tkání a vylučování z těla). Zároveň jsem se se zaujetím výzkumníka a inovátora podílel spolu s MUDr. Josefem Jonášem na vzniku informačních detoxikačních preparátů Joalis, které jsem také všechny během těch dvanácti let na sobě vyzkoušel. To vše mě dovedlo až ke vzniku této publikace, neboť bez mých prožitků a vhledu do podstaty zdraví člověka by skutečně nebylo možné tuto knihu zformulovat. Ve své detoxikační poradně jsem přijímal (a stále přijímám) klienty a systematicky jsem jim pomáhal detoxikovat jednotlivé orgány nebo odstraňovat jednotlivé toxiny. Výsledky byly často ohromující, až neskutečné. Očista nervového systému patřila a patří k základním opěrným bodům celé naší detoxikační filozofie. Psychických proměn jednotlivců si nejprve začne všímat jejich okolí (to když se změní jejich reakce na tytéž emocionální podněty – například vnímání rodiče a reakce na slovní nebo mimoverbální kritiku). Po určité době si však změn začne všímat již samotný člověk, který se očišťuje, to když například po půl roce působení očistného programu zjistí, že mu vlastně některé staré věci nebo prožitky již nevadí.
Co následuje po důkladné a účinné očistě organismu? Nyní je namístě zcela logická otázka: Co následuje po důkladné a dobře provedené očistě organismu, tedy vyprázdnění od všeho balastu, který nám přinesl za našeho života okolní svět a dosavadní sociální vztahy a životní podmínky?
15
Analogická otázka zní: Když se nádoba vyprázdní a umyje, čím ji naplníme? Tyto otázky vyvstaly v okamžiku, kdy jsme prošli snad téměř všechny možnosti toxinů, tedy dostupnou základní i pokročilou toxikologickou a mikrobiologickou literaturu, a najednou jsme se sami sebe ptali: co dál? Intuitivně jsme vnímali, že při nalézání dokonalého lidského zdraví a celkové rovnováhy bude nutné postupovat formulacemi takzvaných psychosomatických toxinů, tedy těch emocionálních programů a smyček, které neustále člověku „otravují náladu“, přivádějí ho do stále stejných nesnesitelných nálad a uzavírají ho do emočních světů vracejících se v nepřetržitém koloběhu. Další kapitola pro očistu psychiky se proto zabývala rušením starých emocionálních nábojů k dávným traumatizujícím prožitkům, a to nejen z dětství, ale – jak potvrzují moderní směry psychologie – také k mimovědomým prožitkům člověka v období nitroděložního vývoje. Staré zážitky zůstávají, ty již zůstanou vyryty jako prastaré reliéfy pravěkého člověka do skály, avšak lze změnit emocionální vztah k těmto vzpomínkám. To znamená, že se pak stanou pouze jakousi popisnou epizodou ze života bez dalšího komentáře. To jsme ale stále v první etapě, tedy v etapě vyprazdňování pomyslné nádoby od toxinů, ať se jedná o toxiny fyzické, nebo psychické. Stále zůstává nezodpovězená otázka, čím budeme tuto imaginární nádobu naplňovat poté, co jsme ji omyli...
Pět prvků, pět živlů, pět principů, pět pocitů, pět emocí Každý člověk má svoji unikátní povahu. Přesto lze většinu lidí zařadit do několika málo povahových skupin definovaných psychologií. Každá z nich je charakteristická určitým druhem chování ve vztahu ke konkrétním emocionálním podnětům přicházejícím zvnější. Tak například na tutéž kritiku od druhého člověka vyslovenou stejným tónem, se stejnou naléhavostí i obsahem sdělení bude několik různých lidí s odlišnou povahou (tedy emocionalitou) reagovat zcela jinak... Psychologický přístup rozebírá povětšinou jednotlivé životní situace, tedy například situace konfliktní, úzkostné či takové, které vedou k sebelítostem. Snaží se v nich nalézt klišé, tedy emocionální východisko jednání. Řešením
16
je rada, konkrétní návod, jak určitou životní situaci zvládat jinak, lépe a zodpovědněji vzhledem k vlastní citové stabilitě. Umění emocí vychází z odlišného principu. Jako základní východisko pro vznik této knihy posloužila prastará matrice lidského myšlení, matrice pentagramu (základní ideje zformulované čínskou filozofií a tradiční čínskou medicínou). Spočívá v rozdělení poznatelného světa do pěti oddělených a vzájemně zřetelně odlišitelných kvalit, a to na všech úrovních lidského poznání. Základních orgánů bylo postulováno pět, stejně tak je pět základních ročních období, chutí, zvuků, smyslů a – pro nás důležitých – emocí. Základních lidských pocitů, zřetelně odlišitelných podle starověkých mudrců, je tedy také pět. K tomuto poznání dochází i moderní psychologické školy, které více či méně popisují tytéž emoce. Stěžejní východisko této knihy tvoří předpoklad, že základních emocí je ve skutečnosti opravdu pět a všechny ostatní lidské pocity, které se často velmi nesnadno popisují, jsou jen základními emocemi převlečenými do mírně odlišných odstínů. Jestliže jiná psychologická škola uvádí například sedm základních emocí, pak lze ukázat, že ty dvě přesahující rámec pentagramu jsou zařaditelné v rámci pěti základních emocí, neboť jsou alternativou. Emocionalita každého jednotlivého člověka je umixována jako koktejl z pěti základních prvků. Snad se to může mnohému čtenáři zdát jako překvapivé a příliš zjednodušující sdělení, ale čím víc se základy teorie umění emocí zabývám, tím více zjišťuji a objevuji živlové paralely ve všech dávnověkých náboženských systémech a filozofických školách. Také původní prastaré pohádky jsou plné živlových prvků, nenásilně a poutavě podsouvají čtenáři emocionální příběh a zavádí ho do živlové situace, která je právě uzdravením emocionality hlavního hrdiny ze začátku příběhu. Malé dítě, kterému čte pohádku jeho matka nebo babička, vlastně neustále vyžaduje příběh, který jeho slabou živlovou stránku (slabou emocionalitu) uzdraví. Kniha umění emocí je také tak trochu o pohádkách a mýtech. S konkrétní povahou „namíchanou“ ze základních prvků se člověk už narodí. Je to dáno jednak genetickou výbavou (tj. především genetickými slabinami), jednak povahou a emocionálním světem rodičů a také vlivem prostředí, do něhož člověk přichází na svět a v němž pak v dětství vyrůstá. Je to ale podmíněno též tím, v jaké době se člověk narodí. Jsem hluboce přesvědčen, že klima, povětrnostní podmínky, vlhkost vzduchu, teplota, délka
17
*
slunečního svitu, to vše zanechá hluboký otisk v nevědomé paměti novorozence ve smyslu takový je svět. Snad je to tím, že první zážitky a zkušenosti s čímkoliv novým a spontánní emocionální náboj k nim přiřazený si bude člověk pamatovat vždy. Například dítě narozené na počátku srpna během slunečného dopoledne (a tím spíše, když slunečné počasí vydrží potom ještě několik dní) si jistě podvědomě řekne: svět je takový krásný, bez problémů, samé slunce. Navždycky už bude slunce (tj. oheň) otištěno do jeho živlové paměti. Takový člověk pak bude v životě vtipnější než ostatní, radostnější, než je ve společnosti obvyklé, bude mít výbornou paměť na příběhy a bude dobrým vypravěčem anekdot. Protože je oheň živel, který přitahuje, i člověk narozený pod jeho vlivem bude přitažlivý pro druhé lidi okolo sebe. Takoví často bývají lidé narození ve znamení Lva... Analogicky bychom mohli pokračovat s jinými ročními dobami a povětrnostními vlivy, které jsou také všechny zařaditelné do systému pentagramu. To je ale nad rámec této knihy. Cíl techniky umění emocí je jednoduchý: doplnit ty živly, které scházejí, a vybalancovat tak živly převládající, jinými slovy vyrovnat velikost a intenzitu živlů člověku daných, tak aby vše bylo v rovnováze a nic nepřevažovalo. Výsledkem je pak emocionálně stabilní a zároveň emocionálně dynamický a kreativní člověk s vnitřním osobním nábojem a bohatým vnitřním světem prožívající naplno každodenní radosti. Možná vás napadne, jak lze vlastně doplnit chybějící živly – a právě o tom je tato kniha. Doplníte je jednoduše tak, že si je budete ve vhodnou chvíli představovat, budete je vyhledávat ve svých denních činnostech a budete si je vizualizovat – připomínat obrazovými vzpomínkami. Za několik měsíců až let jednoduchého tréninku bude výsledek velice překvapivý, až ohromující.
Technika umění emocí je jen branou pro hlubší poznání a procítění světa Lidské emoce jsou – obrazně řečeno – hlavy pětihlavého draka, který nedovolí princi vstoupit do paláce princezny. Převedeno na řeč moderní psychologie to znamená: přehnané strachy, časté sebelítosti, neustálé neutichající, stále se vracející myšlenky a rozebírání všeho, vnitřní napětí a vztek, chronické pocity zklamání – to jsou hlavy pětihlavého draka, který nedovolí
18
princi dostat se k princezně, a uskutečnit tak mystickou svatbu, tedy spojení mužského a ženského principu v člověku (svatbu prince s princeznou). Pohádkový pětihlavý drak tedy obrazně nedovolí emocionálně nestabilnímu člověku přijmout, vstřebat a vyrovnat svoji sexuální stránku osobnosti, přetransformovat ji a dostat se k vyššímu poznání, které zná snad každý světový filozofický systém (indický například v podobě kundaliní – hadí síly, židovský v porozumění stromu Sefirot, čínský zase v pochopení, kultivování a posilování tzv. tří ohřívačů, systému, který je klasické západní medicíně neznámý). Pokud je poznání obrácené a je přeskočena epizoda pětihlavého draka alias etapa živlového pochopení své emocionality, zůstane interpretace výše zmíněných mysterií pouhou karikaturou tvořenou myšlením rozumového materiálního světa člověka jednadvacátého století. Umění emocí může také sloužit pouze pro prohloubení a zintenzivnění našich vlastních povolání a schopností, které jsme si přinesli do vínku a které nás předurčily k tomu, co je každodenní náplní každého z nás a co nás vlastně baví.
Umění emocí má svoje etapy, které nelze přeskočit Podle mého se umění emocí podobá stavbě pyramidy. Dokonalost je třeba vystavět postupně od spodních pater a pečlivě. Jednotlivá umění emocí mají svoje podkapitoly, které nelze přeskočit. Pro naše potřeby tedy nazvěme jednotlivá umění první umění emocí, druhé umění emocí, třetí umění emocí a čtvrté umění emocí. Se čtyřmi navazujícími přístupy a přiblíženími k emocionální vyrovnanosti v této knize vystačíme, avšak jak jsem již nastínil, umění mají svá další pokračování, která jsou samostatnými náměty na další a další knihy.
19
I. část
PRVNÍ UMĚNÍ EMOCÍ
21
První umění emocí
je základním přístupem, se kterým je nezbytné tuto knihu studovat, má-li mít pro čtenáře nějaký smysl. Znamená to vzdát se manipulací s druhými lidmi, tedy využívání emocionálních slabin lidí v okolí. Dále je třeba si uvědomit, že za moje vlastní pocity a stavy mysli nejsou odpovědní lidé v mém blízkém okolí, ale jsem za ně odpovědný já sám, neboť mám ve svém emocionálním světě některé živlové nedostatky, které se pak samozřejmě mohou stát zranitelným místem v sociálních vazbách s okolním světem. Za své vlastní pocity jsem odpovědný já sám, protože moje pocity jsou pouze chemickými stavy mého vlastního mozku.
Druhé umění emocí
spočívá ve schopnosti rozlišovat své vlastní emoce, doslova duchy – emocionální programy a stavy, kterými je každodenní lidský svět protkán. Druhé umění zahrnuje zároveň schopnost jednotlivé emocionální stavy od sebe odlišit a se získanou jistotou je zařazovat dovnitř základních pěti emocí. Druhým uměním je tedy také znalost faktu, že každá emoce má své plus a minus (jin a jang) a zvládnutí obou stavů se bude řešit jedním a tímtéž živlovým obrazem. Kupříkladu pýchu, tj. pocit, že stále jenom vítězíme a jsme dobří, zařadíme do stejného „emocionálního koše“ jako pocit, že se nám něco nepovedlo, že jsme prohráli. Jiný příklad: sebelitování bude patřit do jiného „emocionálního koše“ a přiřadíme sem zároveň také pocity vlastní viny, to znamená, že se člověk necítí dostatečně dobrý a dokonalý, má stále pocit, že udělal něco špatně, že se musí neustále zlepšovat.
Třetí umění emocí
spočívá v sebeovládání a řízení/překonávání svých vlastních emocí a vnitřních stavů mysli. Je třeba jej cvičit a používat, když je mysl soustředěna na vlastní pocity, tedy když vstřebává a zpracovává vnitřní prožitky nebo když se vrací k minulým nezpracovaným emocionálním událostem. Mělo by se proto používat ve vlastním (třeba i částečném) sebeuzavření a ponoření do sama sebe, a to v situacích, kdy lze do jisté míry vyloučit bezprostřední vliv okolí a sociálního prostředí, v němž žijete. Jak si dále ukážeme, toto umění představuje vnitřní pěticípou hvězdu pentagramu nakreslenou jedním tahem bez začátku a konce, neustále se pohybující a kolující v mysli. Pokud nebude mysl člověka „vyztužena“
22
pěticípou hvězdou vlastního sebeovládání, nebude vnitřek mysli pevný ve svých základech... Umění emocí je postaveno na jednom hlavním předpokladu, a sice že v jednom okamžiku nemohou v mysli člověka (emocionálním mozku) existovat dvě základní intenzivní emoce zároveň. To znamená, že v jeden a ten samý okamžik nemůže lidský mozek pociťovat hluboký smutek i hlubokou radost, nemůže zároveň pocítit pevnou jistotu a strach. V analogii živlového přístupu to například znamená, že nemůže současně v jednu a tu samou dobu existovat intenzivní oheň a intenzivní působení velkého množství vody. Třetí umění emocí se tedy v základním přístupu odpojuje od emocionálního vlivu lidí okolo nás a snaží se ovládnout pocity tak, jak přicházejí do mysli. Zprvu nezkoumá jejich příčinu, ale zkoumá je takové, jaké jsou, bez ohledu na skutečnost, jak vznikly. Tento přístup může být pro řadu adeptů velmi složitý, protože už ve svém základu předpokládá odpojení mysli od nekonečného rozebírání vlastních pocitů a obviňování lidí okolo sebe, že za tyto pocity mohou (byť by to mohla být částečná nebo úplná pravda). Ale třetí umění umožňuje doplnit živlové prvky tak, aby do budoucna již byly překonány emocionální slabiny vlastní mysli. Potom se jakoby mimoděk začnou měnit i vztahy okolí a druhých lidí k člověku, to jak ostatní začnou podvědomě vnímat, že se v jeho mysli cosi podstatného proměnilo.
Čtvrté umění emocí
je správné cvičit až po třetím umění, tedy v okamžiku dosažení vlastní citové rovnováhy. Je to chvíle, kdy se pomyslně „utuženi“ předchozí zkušeností znovu vracíme do stejných sociálních vztahů, ať partnerských, přátelských, nebo pracovních, a sice v tom okamžiku, kdy nás okolí stále ještě hodnotí podle starých měřítek. Bude se tudíž pravděpodobně pokoušet „navážet se“ do týchž pocitů jako dříve. Samozřejmě se z velké míry jedná o podvědomé programy chování lidí, kteří si vlastně nemohou pomoci od své přirozenosti manipulovat. Jistě již mnohý čtenář uvažoval o tom, proč je mu ve společnosti jednoho člověka velmi dobře, zatímco společnost druhého člověka je nesnesitelná. Konečným řešením emocionální nestability není pořád utíkat od lidí a vztahů, které nevyhovují (tedy neustálé odcházení), protože vliv okolí není tou jedinou pravou příčinou našich vlastních pocitů.
23
Čtvrté umění emocí je vlastně jakousi myšlenkovou obdobou sebeobranného bojového umění; je to umění odrazit emocionální útok agresora, ve skutečnosti často člověka, se kterým dennodenně žijeme. Toto umění je vlastně velikou psychologickou školou poznání všech možných manipulačních mechanismů, kterých se jedni lidé dopouštějí na druhých. První umění emocí předpokládá vzdát se vlastních hraných emocí, tedy opustit manipulační mechanismy, které druzí lidé s oblibou a často i s jistou dávkou škodolibosti využívají. Při čtvrtém umění se pak staneme pouze pozorovateli jednotlivých mechanismů manipulace a účastníme se jich pouze v okamžiku, kdy se to dotýká naší vlastní emocionality, a to v podobě živlového dvojobrazu. Tím bez nadsázky měníme svět okolo nás, protože dále již neumožňujeme okolí jednat manipulativně. Na téma umění emocí jsem za posledních několik let odpřednášel již celou řadu přednášek. Z reakce posluchačů jsem pochopil, že právě čtvrté umění se setkalo vždy s největší pozorností publika. Avšak celý tento přístup může být zavádějící, pokud přeskočíme první tři umění. Umění emocí neslouží k tomu, abychom a priori měnili druhé lidi okolo sebe, ale k tomu, abychom svými živlovými obrazy představenými vlastní myslí mimoverbálně a v hlubokém nevědomí přiměli okolí a své blízké (často z velmi dlouholetých vztahů), aby se do budoucna nejprve vůči nám, ale postupně i vůči svému okolí vzdali manipulativních technik, a nastoupili tak cestu sebepřijetí i přijetí svého okolí. Toto musí pochopit v začátku každý adept umění emocí. Když změníte své emoce, změníte tím celý svět...
24
PEntagram – matrice lidského poznání světa Před samotným výkladem umění emocí nechť je ještě vložena jedna kapitola, a sice kapitola rozebírající nauku o čínském pentagramu. Předpokládám sice, že velká část, ne-li většina čtenářů již o čínském pentagramu slyšela a má v tomto směru základní znalosti uloženy v podvědomí, avšak napišme tuto kapitolu s ohledem na toho čtenáře, který dosud neměl možnost se s tématem podrobněji seznámit.
Pentagram – nejdokonalejší geometrický útvar Pentagram (geometrický útvar – pěticípá hvězda nakreslená jedním tahem) fascinoval učence každé doby ve všech částech světa. To proto, že je v něm ukryto mnoho takzvaných zlatých řezů, a to nejvíce ze všech základních geometrických útvarů. Zlatý řez je matematický poměr, který lze vystopovat všude v přírodě. Pokud se výtvarná či architektonická díla světových velikánů například období renesance již při vzniku řídila těmito poměry, člověku nezasvěcenému v „posvátné“ geometrii pak připadají tyto kompozice dokonalé. To proto, že se jejich základní přístup shoduje s přístupem, díky němuž vzniká v přírodě život a základní tvary – například ulita šneka či škeble, list kapradiny, rozmístění větví na stromu, umístění jednotlivých šupin šišky borovice, základní proporce lidského těla apod. Nyní by zákonitě měl následovat matematický výklad zlatého řezu, ale záměrně ho vynechejme, neboť přehnaný důraz na racionalizaci pohledu v podobě matematického přístupu by spíše odváděl mysl od kombinovaného systému myšlení, tedy spojení logického a paradoxního (uměleckého) přístupu. Ten je pro hluboké pochopení vnitřních zákonitostí více než potřebný, reprezentuje totiž propojení levé a pravé hemisféry v procesu myšlení, mužský a ženský přístup nazírání světa. Proto si pro naše potřeby nyní vystačíme pouze s konstatováním, že není dokonalejšího geometrického útvaru, který by obsahoval více zlatých řezů,
25
Vitruviánská figura, Leonardo da Vinci (zdroj: www.samphotostock.cz)
než je pentagram. Zvídavý čtenář se další podrobnosti může dovědět v celé řadě publikací, ať v knižní podobě, nebo v internetových vyhledávačích.
Pentagram – matrice poznávání světa Pentagramu osobně rozumím jako základní myšlenkové matrici, kterou lze chápat vzájemné souvislosti mezi jednotlivými kvalitami světa. Je základním přístupem, který se manifestuje v celém stvoření světa a kterým lze obráceně v myšlenkovém světě dospět – postupným zjednodušením od složitého k jednoduchému – k prvotním filozofickým praprincipům a přístupům k pochopení příčin a následků v životě člověka.
Pentagram – obraz dobra i zla v lidech
Konstrukce pentagramu (zdroj: http://cs.wikipedia.org)
Pentagram je zároveň také obrazem dobra a zla v člověku neboli v lidské mysli. Pokud bude pentagram pochopen jako nástroj k poznání přirozených zákonů v člověku, k poznání a harmonizaci sebe sama, pak jsou znalosti
27
Příklady zlatého řezu v přírodě – Ulita (zdroj: http://smartmania.cz)
získané tímto úmyslem použity k dobrým věcem. Když jsou na druhé straně emocionální a živlové zákony matrice pentagramu pochopeny jako návod k ovlivňování druhých lidí, k manipulaci jiných a v konečném důsledku vždy k získání a využití cizí energie (ať fyzické, nebo mentální) pro vlastní potřeby a prospěch, pak se jedná o opačný přístup... Pozitivní přístup k světu, zrcadlící se v pojmu dobro, se vyznačuje takovými lidskými vlastnostmi, jako je kreativita a schopnost realizace dobrých nápadů, optimistický a veselý přístup k životu, přílišné neulpívání na hmotných věcech, přiměřený soucit k neštěstí druhých lidí, zdravá psychická odolnost, respekt před vyššími zákony a principy. Negativní přístup k světu, zrcadlící se v pojmu zlo, vždy zahrnuje určitý herecký výkon, tedy předstírání emocí za účelem získání výhody nebo prospěchu. Mohou sem patřit takové modely chování, jako vysmívání se druhým lidem kvůli sražení jejich sebevědomí, vytváření soucitu u druhých lidí za účelem získání hmotného prospěchu, lhaní tak, aby se vytvořila jiná realita a neposkytly se všechny informace pro rozhodování v dané situaci. Ze zákonů emocionálního mozku člověka lze logicky zdůvodnit, že člověk řídící se těmito mechanismy nikdy nemůže dosáhnout trvalé rovnováhy a bude se pořád pohybovat ve věčném koloběhu příčin a následků, charakterizovaných neustálou změnou emocionálních stavů a pocitů podobných stavu závislosti.
28
Příklady zlatého řezu v přírodě – Slunečnice (zdroj: http://exploreable.wordpress.com)
Matricí pentagramu lze chápat zákony univerzální emocionální příčinnosti a lze pomocí této matrice vystopovat univerzální emocionální programy, kterými se lidská mysl každého člověka řídí. Popisuje zákony věčného koloběhu střídání nálad jak v člověku, tak v přírodě. A nakonec, pokud je pochopena správně, je tato matrice návodem k tomu, jak uniknout věčnému koloběhu ve smyslu přirozeného splynutí s přicházejícími událostmi a přijímání přítomného okamžiku jako jediné pravdivé reality. Je návodem na plně prožitý šťastný život, naplněný mnoha pozitivními, emocionálně silnými obrazy, hluboko zapsanými v paměti lidské mysli. Jak již bylo řečeno, všechny kvality poznání světa lze rozdělit do pěti vrcholů – jednotlivých košů. Buďme konkrétnější: Na vrcholu každého cípu pěticípé hvězdy pentagramu sídlí jeden ze živlů, základních stavebních prvků, ze kterých povstal svět. Jsou jimi: • Oheň – ten, který hoří v krbu, praská a syčí, přitahuje a zároveň kvůli svému žáru budí respekt, ohřívá i spaluje. • Země – úrodná hlína, ze které pochází člověk (tedy z potravy, z rostlin a plodů, které je díky hlíně možné pěstovat a sklízet). • Kov/kámen – z rud obsažených v zemi se získávají rozličné kovy, z nichž se dále vyrábějí nejrůznější předměty (například pracovní), kterými člověk v souladu se svou vůlí mění svět. • Voda – která je nejsilnějším elementem, protože dokáže všechno zaplavit, silnější než oheň, bez vody není život myslitelný. • Dřevo – mladé zelené dřevo, keř, tráva, stromek, které mají v sobě zvláště na jaře obrovskou nevybouřenou sílu a manifestují výbušnost a životaschopnost nespoutané přírody.
29
Tyto elementy se vzájemně ovlivňují, jak je tomu naznačeno na obrázku. Šipky po kruhu představují posilování prvků a překlápění jedněch prvků do druhých. Šipky uvnitř pěticípé hvězdy zase zobrazují vzájemné ničení prvků mezi sebou bez začátku a konce (překonávání, ovládání) podobné losovací hře: kámen, nůžky, papír. Tak: • Dřevo posiluje oheň. Přidáváme-li do krbu dřevěná polínka, oheň více hoří. • Oheň živí zemi. Bez Slunce, které ohřívá Zemi, by nebyl možný život. Uvnitř Země je žhavé zemské jádro. Díky vzájemným gravitačním silám zemská koule drží pohromadě. • Země ukrývá kov. V zemi se nacházejí železné rudy a jiné nerostné poklady. Zemské jádro je povětšinou utvořeno z kovu. • Kov (kámen) drží vodu. Třeba tak, že kovové stěny kalichu vodu nepropustí. Kámen je velmi vhodným přírodním materiálem pro vytesání kašny či kamenného koryta na vodu.
30
• Voda posiluje dřevo. Bez vody není myslitelné, aby vyrostla jakákoliv rostlina. Pravidelným zaléváním se bude všem rostlinám daleko lépe dařit. • Dřevo posiluje oheň… Pohybujíce se po vnitřní pěticípé hvězdě: • Kov přemůže dřevo třeba tak, že sekyra a pila porazí strom a rozseká jeho větve i polena na menší a menší kusy. • Dřevo přemůže zemi například tak, jak si rostliny a stromy berou z hlíny potřebné látky a tím ji oslabují. • Země pohltí a zkrotí vodu tím, že půda do sebe vsákne déšť. Země vytvoří koryta, v jejichž březích tečou řeky. • Voda přemůže oheň tak, že ho uhasí. Syrové větve plné vody se nerozhoří snadno. • Oheň přemůže kov tím, že ho ve výhni roztaví. Bez vysokého žáru by nebylo možné z kovových rud – kamene – získávat kovy. • Kov přemůže dřevo… Když zaměníme za každý jednotlivý živel konkrétní základní emoci, pak definice výše uvedených vztahů základních živlů dobře poslouží pro pochopení vzájemných souvislostí mezi lidskými emocemi. Pro úplnost výkladu vyjmenujme a přidejme k základním živlům a emocím další kvality, které souvisí s člověkem.
Oheň, který hřeje, asociuje pocit radosti, štěstí. Při pociťování radosti, štěstí a určitého druhu výhry se aktivuje činnost srdce a krevního oběhu. Atmosféru tohoto okruhu připomíná a vyvolává pocit, který přináší pravé slunné léto. Hlasovým projevem srdce je smích. Nadměrné vnímání hořké chutě znamená, že je něco v tomto okruhu orgánů v nerovnováze. Schopnosti řečového projevu souvisí právě s archetypem ohně.
31
Země, úrodná hlína, přináší pocit bohaté úrody, to když se o pole člověk dobře stará a uvažuje, rozmýšlí o tom, v jaký čas je nejlepší kterou práci udělat. Orgány země jsou slezina, žaludek, slinivka, tedy ty orgány, které jsou odpovědné za předzpracování potravy pro další metabolické zpracování v organismu. Nálada tohoto okruhu je charakterizovaná pozdním létem, kdy úroda dozrává, sládne a připravují se zásoby. Hlasovým projevem země je zpěv. Charakteristickou chutí tohoto okruhu je sladká. Pokud má člověk příliš chť na sladké, pak je třeba zamyslet se nad tím, zda je vše v celku země v rovnováze. Smyslovou kvalitou země je chuť a hmat.
Kov slouží pro výrobu nástrojů, kterými člověk přetváří svět a vtiskává předmětům jiné tvary a smysly. Projevuje tím svoji vůli. Nedostatek vůle, tedy psychické síly, vede k nechuti k životu, ke smutku, melancholii, pocitům viny, depresi. Orgány tohoto okruhu jsou plíce a tlusté střevo. Pokud se krev správně neokysličí v plicích, nebude mít organismus dostatek síly pro uskutečnění zamýšlených cílů. „Nálada kovu“ se shoduje s náladou podzimu, dušičkovým obdobím, obdobím, kdy se příroda připravuje k zimnímu spánku. Hlasovým projevem, který charakterizuje okruh, je pláč nebo vzlyk. Chutí tohoto okruhu je pálivá, pikantní. Nevyváženost této chutě signalizuje vždy dysbalance v okruhu orgánů. Smyslem tohoto živlového okruhu je čich.
Voda je pro život nezbytně důležitá. Její nedostatek nebo přebytek přivádí člověka k úzkostem. Strachy, obavy, nejistoty (lidově řečeno: „Je to jako na vodě.“) patří také do tohoto systému orgánů. Orgány uskutečňující regulaci vody v organismu jsou ledviny a močový měchýř. Ročním obdobím ledvin je zima. Hlasovým projevem přináležejícím k tomuto okruhu je vzdychání nebo hekání. Charakteristickou chutí je slaná, tedy nevyváženost vnímání této chutě by měla být alarmem pro vědomí člověka, že v živlovém okruhu vody není něco v pořádku. Smyslovou kvalitou tohoto orgánového systému je schopnost slyšet a zvláště rozumět řeči a vnímat kontext.
32
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.
