Vítejte v Evropském parlamentu! Obsah

Evropský parlament

Vítejte v Evropském parlamentu!

■ Vítejte v Evropském parlamentu!

3

■ Evropský parlament pracuje pro vás

5

■ Dobře spravované evropské peníze

9

■ Strážce svobod a demokracie

13

■ Evropský parlament ve světě

19

■ Lidská práva především

23

■ Soukolí Evropského parlamentu

27

■ Blíže k vašemu domovu

31

■ Spolurozhodování: jak funguje?

35

■ Jak se schvaluje rozpočet EU?

38

■ Klíčová slova Evropské unie

39

■ Milníky evropské integrace

45

■ Adresy Evropského parlamentu

48

Evropský parlament je parlamentem evropských občanů. Je to místo, kde probíhá živá politická diskuse. Od roku 1979, kdy se konaly první přímé volby, nabývá Evropský parlament stále více pravomocí, zejména jako legislativní a rozpočtový orgán. Parlament využívá těchto pravomocí ve prospěch občanů a pro utváření naší společné budoucnosti. Přeji vám zajímavou četbu.

Hans-Gert Pöttering Předseda Evropského parlamentu

3

2

Obsah

Vítejte v Evropském parlamentu!

Evropský parlament je jediným nadnárodním parlamentním shromážděním na světě, jehož členové jsou voleni ve všeobecných volbách, a jediným orgánem Evropské unie, který je od roku 1979 volen v přímých volbách. Volby se konají každých pět let, přičemž počet poslanců roste v závislosti na každém rozšíření EU. V roce 2007 se Parlament skládal ze 785 poslanců pocházejících z 27 zemí; tito poslanci jsou zařazeni do skupin podle své politické příslušnosti, a nikoli v závislosti na národnosti. V červnu 2009, kdy proběhnou další volby, si zároveň připomeneme třicáté výročí voleb do Evropského parlamentu všeobecným hlasováním. Úřední sídlo Evropského parlamentu je ve Štrasburku, na hranicích Francie a Německa, a jeho poloha symbolizuje usmíření Evropy po dvou světových válkách. Jak rozhodly členské státy EU, pořádá Parlament ve Štrasburku 12 plenárních zasedání. Výbory zasedají v Bruselu, kde mohou být také pořádána dodatečná plenární zasedání. Rozpravy, které se konají v jednacím sále, probíhají ve všech úředních jazycích EU a odrážejí příslušnost Parlamentu k různorodé a multikulturní Unii, „jednotné v rozmanitosti“!

Stále důležitější úloha Od roku 1979 byly pravomoci Parlamentu postupně rozšiřovány evropskými smlouvami. Od té doby má Parlament stejnou váhu jako Rada ministrů, pokud jde o vypracování rozpočtu Společenství a právních předpisů, jejichž cílem je usnadnit pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu uvnitř EU a chránit životní prostředí a spotřebitele. Je také oprávněn potvrzovat a odvolávat Evropskou komisi. Občané mohou zasílat Parlamentu petice se stížností týkající se uplatnění evropského práva. Poslanci volí evropského veřejného ochránce práv (ombudsmana), který přezkoumává stížnosti občanů ve věcech nesprávného postupu institucí a orgánů Unie. Mohou také ustanovit vyšetřovací výbor, pokud se domnívají, že bylo porušeno právo Společenství. V mezinárodní oblasti se Parlament podílí na zahraniční politice EU, jeho souhlas je požadován při sjednávání mezinárodních smluv EU a při přijímání nových členů EU. Pravidelně rokuje o dodržování lidských práv a vysílá do celého světa pozorovatele, aby ověřovali svobodný a nestranný charakter voleb.

Ať jsme v aktivním věku nebo v důchodu, studenti, nebo třeba spotřebitelé, všech se nás týkají evropské právní předpisy a někdy to ani nevíme. Zdravější potraviny na talíři, svoboda pohybu a možnosti pracovat v celé Unii, ochrana životního prostředí: v mnoha oblastech je úloha evropských poslanců určující. Evropský parlament, stejně jako všechny parlamenty, projednává a přijímá právní předpisy. To se může zdát banální, avšak dlouhou dobu tomu tak nebylo. Původně mohli evropští poslanci pouze předkládat svá stanoviska k legislativním návrhům Evropské komise: v konečné fázi však vždy při přijímání právních předpisů měla poslední slovo Rada ministrů, zastupující vlády členských států. Jak postupovala léta a měnily se Smlouvy, docházelo ke změnám: úloha a pravomoci Evropského parlamentu se značně zvýšily a Parlament se stal neopomenutelným účastníkem při vytváření právních předpisů Společenství. Aby mohlo vzniknout evropské nařízení nebo směrnice, je nyní ve většině případů třeba, aby se Parlament a Rada shodly na jeho obsahu: tento postup se nazývá „spolurozhodování“. Aby se mohl evropský právní předpis použít ve všech členských státech Unie, musí být nejprve podepsán předsedou Evropského parlamentu a předsedou Rady ministrů.

5

4

Poslední reforma smluv schválená Evropskou radou v Lisabonu v prosinci 2007 ještě zvýšila pravomoci Evropského parlamentu v mnoha oblastech. Aby byl vzat do úvahy také váš názor, zúčastněte se příštích evropských voleb.

■ Evropský parlament pracuje pro vás

Mobilní telefony v cizině: účty s nižšími částkami

Všimli jste si toho? Vaše účty za mobilní telefonování jsou po návratu z dovolené v cizině nižší. Evropská právní úprava, která vstoupila v platnost začátkem léta 2007, totiž stanovila stropy s cílem postupně snížit vysoké ceny hovorů realizovaných či přijatých v zahraničí v rámci Unie. Po dlouhých jednáních s ministry průmyslu dosáhli poslanci toho, že od roku 2009 tarif „volání ze zahraničí“ čili „roaming“ fakturovaný operátory nepřekročí víc než 0,43 EUR za minutu za odchozí hovor a 0,19 EUR za minutu za příchozí hovor.

Evropský parlament, plnoprávný tvůrce právních předpisů Spolurozhodování se nyní uplatňuje u valné většiny evropských právních aktů. Týká se zejména volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob uvnitř jednotného evropského trhu. Tento postup se také používá v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, práva spotřebitelů a bezpečnost dopravy, a po přepracování smluv by měl být rozšířen i na jiné oblasti, jako je zemědělství. Evropský parlament hraje také zásadní úlohu při stanovení politiky regionálního rozvoje, programů podpory výzkumu, vzdělávání a kultury a ochrany veřejného zdraví.

■

Poslanci jsou vám k službám

Jste turistický průvodce, realitní makléř nebo poskytovatel jiných služeb? Směrnice o službách vám umožní pracovat v cizině jednodušeji. Jelikož byla původně velmi kontroverzní, pravděpodobně by nikdy nevznikla, kdyby Evropský parlament nenastínil kompromis. Poslanci skutečně uměli nalézt rovnováhu mezi rozdílnými národními zájmy, právy poskytovatelů služeb a spotřebitelů a mezi potřebami zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Poslanci prokazují iniciativu Jestliže Parlament považuje návrh právního předpisu za špatný a není jej podle něj možné zlepšit, má také pravomoc celé znění aktu zamítnout. To se například stalo se směrnicí o uvolnění trhu přístavních služeb a s další směrnicí týkající se softwarových osvědčení. Poslanci mají také právo politické iniciativy, které jim umožňuje navrhovat Komisi, aby jim předložila legislativní návrhy. Pravidelně vyzývají Komisi a Radu ministrů, aby rozpracovala stávající politiky nebo vypracovala nové.

7

6

Evropští poslanci například přispěli ke zjednodušení uznávání diplomů a odborné kvalifikace mezi členskými státy: dnes je daleko jednodušší než dříve vykonávat svou profesi v jiné zemi EU. Členové Parlamentu se také účastnili zavádění přísnějších norem v oblasti bezpečnosti a označování výrobků, proto se nyní v supermarketu lépe orientujeme ve velkém množství výrobků pocházejících z celé Evropy! Ke zklidnění obav evropských spotřebitelů, většinou skeptických vůči geneticky upraveným organismům (GMO), přispěl Evropský parlament zavedením přísných pravidel pro jejich označení. Nyní si může každý vybrat a koupit potraviny s nebo bez GMO.

Evropskému parlamentu se také podařilo posílit práva cestujících v letadlech, včetně starších osob a osob se sníženou pohyblivostí, které mohou nyní požadovat asistenci jak na letišti, tak na palubě letadel. Parlament podpořil opatření pro účinnější boj proti podvodným obchodním praktikám v celé Evropské unii a přispěl ke stanovení pravidel pro jednodušší a bezpečnější platby do zahraničí. Co je v létě lepšího než osvěžující koupel v moři nebo v jezeře? Skoky do čistších vod vám zaručují evropské normy, které jsou díky Parlamentu přísnější!

Evropský parlament pracuje pro vás


■


Parlament například požádal Komisi o předložení návrhu právního aktu k úpravě a zjednodušení postupů týkajících se nadnárodního dědictví. Podpořil také přijetí evropského statusu soukromých společností, aby napomohl rozvoji činnosti malých a středních podniků v ostatních členských státech. V obou případech předložili poslanci podrobná doporučení týkající se způsobu zavedení této právní úpravy.

Chcete, aby byly zohledněny vaše názory? Jak ukazují výše uvedené příklady, evropské právní předpisy se snaží především zjednodušit občanům Unie život a vytvořit stejné možnosti, stejná práva a povinnosti pro všechny Evropany. Snaží se také podpořit obchod se zbožím a službami tím, že stanoví stejné konkurenční podmínky pro podniky ve všech členských státech. Tím, že každých pět let volí své evropské poslance, přispívají občané k tvorbě znění právních aktů, které se jich přímo dotýkají. Při reformě smluv se také počítá s tím, že milion občanů bude moci vyzvat EU, aby navrhla nové právní předpisy.

■

n Dobře spravované evropské peníze Nové dálnice, čistší pláže, výzkum nových léků, studium v zahraničí: všichni máme větší či menší výhody z činností financovaných Evropskou unií. Kdo rozhoduje o rámci programů a činností financovaných na evropské úrovni? Je to Evropský parlament se souhlasem vlád členských států. Zde je několik příkladů činností podporovaných vašimi poslanci. Každý rok jednají evropští poslanci na základě návrhů Evropské komise dlouhé měsíce s Radou ministrů (zastupující členské státy EU) a stanoví výši příjmů a výdajů Unie na následující rok. Takto stanovený rozpočet, s dodržováním stropů stanovených na několik let, je velmi důležitý, neboť určuje podporu, kterou Evropská unie poskytuje jednotlivým oblastem činností, aby zajistila solidaritu, udržitelný hospodářský růst a sociální soudržnost. Parlament má také pravomoc zamítnout rozpočet a požadovat nový návrh, pokud se domnívá, že jeho priority nebyly dostatečně zohledněny.

Používání bezpečných chemických výrobků

Pro další informace viz „Spolurozhodování: jak funguje?“, strana 35.

9

8

Chemické výrobky jsou v našem životě všudypřítomné. I když se nezpochybňuje jejich potřebnost, je jejich bezpečnost, pokud jde o zdraví nebo životní prostředí, značně nejistá. Evropská unie tedy přijala právní předpis nazvaný „REACH“, který má přehodnotit tisíce chemických výrobků v oběhu, s cílem stáhnout z trhu ty nejnebezpečnější. Díky neústupnosti poslanců byl upřednostněn rozvoj nových, méně škodlivých látek, a to vše s maximálním omezením pokusů na zvířatech.

Kam jdou peníze Společenství? Udržitelný růst: regionální hospodářský rozvoj, činnosti podporující růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost 382 mld. EUR (44 %)

Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi: zemědělství, udržitelný růst a životní prostředí 371 mld. EUR (43 %)

Je účinnější bojovat společně proti takovým epidemiím jako AIDS a ptačí chřipka, které neznají hranic. EU, podporovaná Parlamentem, je stále aktivnější v oblasti veřejného zdraví a financuje zejména četné projekty vývoje nových léků.

EU ve světě: zahraniční akce, politika rozvoje, humanitární pomoc 49 mld. EUR (6 %)

Občanství, svoboda, bezpečnost a právo: ochrana občanských práv, volný pohyb osob, policejní a soudní spolupráce, boj proti terorismu 11 mld. EUR (1 %)

Ostatní výdaje, včetně správy 51 mld. EUR (6 %)

Podpora udržitelného hospodářského růstu… Velká část peněz Společenství slouží ke zvýšení hospodářského rozvoje a snížení rozdílů mezi různými oblastmi Evropy: stavba dálnic nebo železnic spojujících členské státy, podpora malých podniků, projekty výzkumu a technologické inovace (například na vývoj obnovitelné energie) atp. Velkou část rozpočtu spotřebovává zemědělství, které je jedinou politikou zcela řízenou na evropské úrovni. Stoupá však i důležitost jiných oblastí s podporou Evropského parlamentu, jako je ochrana životního prostředí, zejména vytváření oblastních přírodních parků, zachování chráněných druhů, řízení vodních zdrojů, boj proti klimatickým změnám atd.

V posledních letech využili poslanci také své pravomoci ke zvýšení programů na podporu kulturní různorodosti Evropy, které se snaží zvýšit pohyb uměleckých a kulturních výrobků a děl v oblastech, jako jsou film, hudba, malířství, fotografie, divadlo atd.

Investování do budoucnosti Evropský parlament uplatňuje svůj vliv také v souvislosti s víceletým finančním rámcem, který stanoví strop výdajů pro každou kategorii evropské politiky. Například při jednáních o rámci, který pokrývá období do roku 2013, museli poslanci tvrdě bojovat s členskými státy, aby získali další peníze na programy důležité pro občany. Parlament zejména hájil program Erasmus, který umožňuje každý rok více než 150 000 studentům studovat na zahraničních univerzitách, evropskou dopravní síť či všeobecně výzkum a inovace.

11

10

… a zájmu občanů a spotřebitelů

Dobře spravované evropské peníze


Finanční rámec EU, 2007–2013: (čísla jsou zaokrouhlena)

Část rozpočtu Společenství slouží také k financování hospodářského rozvoje ve světě a k humanitární pomoci určené na záchranu zemí postižených přírodními katastrofami a jinými krizovými situacemi.


■

Odkud pochází peníze Společenství?

Rozpočet Evropské unie je financován především z příspěvků členských států vypočtených podle jejich národního bohatství. Dále z částí DPH vybírané v celé EU ze zboží a služeb a cel vybíraných na vnějších hranicích Unie z průmyslových a zemědělských výrobků dovážených z třetích zemí. Do budoucna Evropský parlament usiluje o nový systém financování umožňující přímé spojení Unie s evropskými daňovými poplatníky, aniž by jejich daně vzrostly.

Výdaje pod lupou Evropský parlament s pomocí Evropského účetního dvora neustále ověřuje, zda je rozpočet spravován účinným způsobem, a dbá na to, aby případná zpronevěra byla potírána. Evropská komise a ostatní orgány Unie musí každoročně prokazovat, že správně použily peníze Společenství, které dostaly k dispozici: jde o tzv. postup „udělování absolutoria za plnění rozpočtu“. Komise musí zohlednit doporučení, která v tomto směru učiní poslanci.

■

Je Evropa drahá?

Pro další informace viz „Jak se schvaluje rozpočet EU?“, strana 38.

Parlament, který je jediným voleným orgánem v Evropské unii, bere velmi vážně svou úlohu strážce svobod a demokracie jak v Evropě, tak ve světě. Úlohou evropských poslanců je především zastupovat občany na evropské úrovni a předávat zprávy evropským vedoucím představitelům a orgánům Unie. Listina základních práv EU spojuje občanská, politická, hospodářská a sociální práva uvedená dosud v různých vnitrostátních, evropských a mezinárodních aktech. Byla vypracována Konventem, tvořeným především evropskými a národními poslanci, a slavnostně vyhlášena na evropském summitu v Nice v prosinci 2000. V prosinci 2007 v Lisabonu, podpisem nové Smlouvy stanovili vedoucí představitelé států a vlád EU, že bude právně závaznou, jak požadoval Evropský parlament. Některé členské státy, jako například Spojené království či Polsko, nicméně obdržely výjimku.

Jelikož Listina klade do středu politického působení poslanců důstojnost jednotlivců, odkazují na ni evropští poslanci vždy, když jsou odhalena zjevná porušení lidských práv v Evropské unii. Parlament je zejména velmi citlivý na zásadu tolerance a tvrdošíjně bojuje proti každé diskriminaci, ať je založená na pohlaví, rase, etnickém nebo sociálním původu, jazyku, náboženství, politických názorech, postižení, věku či sexuální orientaci. Staví se tak proti rasismu a xenofobii, nikdy nezmešká příležitost připomenout, že je nezbytné dodržovat evropské normy v oblasti

13

12

Do ročního rozpočtu EU, který činí více než sto miliard eur za rok, jde jen něco málo přes jedno procento hrubého národního důchodu Unie, tj. přibližně 235 EUR na obyvatele. Je to velmi málo v porovnání s částkami vybranými na daních na národní úrovni. Přesto umožňují tyto peníze financovat důležité politiky ve prospěch občanů. Evropský parlament stojí každého občana EU méně než 3 eura za rok.

■ Strážce svobod a demokracie

rovných příležitostí pro muže a ženy, a uplatňuje svou pravomoc při zajišťování práv postižených osob.

vypracovávají, ať již jde o dohody se Spojenými státy americkými v předávání osobních údajů o cestujících v letadlech, o uchovávání telefonických údajů operátory či o výměnu bankovních vztahovala také na financování terorismu. Evropský parlament hrál také významnou roli při vytváření nové

■

Boj proti všem formám zneužívání žen

Evropský parlament je v mnoha případech původcem úsilí věnovaného potírání všech druhů násilí páchaného na ženách, boji proti sexuálnímu zneužívání lidí a ochraně žen před chudobou. Všemožně se snaží podporovat rovné postavení žen a mužů a uvést do provozu evropský institut pověřený sledováním pokroku v této oblasti. Pomocí usnesení přijatých na plenárním zasedání vyvíjí tlak na vlády a orgány EU, aby zlepšovaly postavení žen.

Agentury Evropské unie pro základní práva ve Vídni, pověřené kontrolou uplatňování těchto práv v členských státech. Je také v úzkém kontaktu s evropským inspektorem ochrany údajů, jehož úkolem je dohlížet na ochranu osobních údajů a soukromí v celé Unii.

Strážce svobod a demokracie


údajů. Současně podpořili revizi směrnice o praní peněz, aby se

Odpovědi na petice občanů Každý občan Evropské unie či obyvatel členského státu EU, jakožto jednotlivec nebo kolektivně, má právo Evropskému parlamentu předložit petici týkající se tématu, které zasahuje do rámce činnosti Evropské unie a jež se jej přímo dotýká. Petice se může týkat přesné žádosti, stížnosti nebo dodržování práva

Ochrana svobod za všech okolností

Podle poslanců musí být boj proti terorismu doprovázen dodržováním svobod jednotlivců, pokud nechceme riskovat zpochybnění hodnot, na kterých se zakládá evropská demokracie. Toto poselství předávají poslanci v dalších dokumentech, které

ohledně přijetí stanoviska k určitému tématu. Velký počet petic ukazuje na potíže v uplatňování stávajících směrnic Společenství, zejména v oblasti životního prostředí, sociálního zabezpečení, uznání pravomocí a v určitých aspektech fungování jednotného trhu EU. Obecně to svědčí o potížích, se kterými se občané setkávají při propojování práva Společenství a vnitrostátního práva nebo při špatném výkladu případů, v nichž se uplatňuje právo Společenství. Parlament přispívá k řešení těchto problémů. 15

14

Atentáty v září 2001 v USA, v Madridu v březnu 2004 a v Londýně v červenci 2005 vedly k tomu, že členské státy zlepšily svou spolupráci v boji proti terorismu. Evropský parlament podporuje úsilí o spolupráci v policejní oblasti a v oblasti soudnictví, jež je jedinou zárukou účinného boje proti těmto hrozbám bez hranic, odmítá však, aby práva občanů doplácela na politiku bezpečnosti.

Společenství nebo žádosti adresované Evropskému parlamentu

Silikonové protézy: přísnější právní úprava díky peticím

V roce 1998 byly Evropskému parlamentu předloženy dvě petice, jež se dovolávaly negativních účinků silikonových prsních implantátů na lidské zdraví a žádaly jejich okamžitý zákaz. Rokování a usnesení Parlamentu, která následovala po studii zadané poslanci, donutila Evropskou komisi vyjasnit a posílit ustanovení týkající se informovanosti pacientů, sledovat je a kontrolovat. Směrnice z roku 2003 značně zpřísnila kontroly kvality a bezpečnosti nezbytné před dodáním prsních implantátů na evropský trh.

Adresa, na kterou můžete zasílat petice: strana 48.

ci na schůzích výborů nebo na plenárním zasedání a obhajovali tam své politiky a aby vysvětlovali opatření navrhovaná k přijetí a odpověděli na otázky poslanců Parlamentu.

■

Evropský veřejný ochránce práv (ombudsman)

Parlament volí veřejného ochránce práv, jehož úlohou je přezkoumávat případy „nesprávného úředního postupu“ orgánů Společenství, na něž upozorní občané a podniky, s cílem dosáhnout urovnání sporů. Evropští poslanci stanoví také předpisy, statut a obecné podmínky pro výkon funkce veřejného ochránce práv. Sídlí v prostorách Evropského parlamentu.



■

Dohled nad Evropskou komisí Předsedou Komise se nikdo nemůže stát bez souhlasu Evropského parlamentu. Evropští poslanci pokládají otázky také kandidátům na komisaře (jmenovaným vládami) týkající se jejich kompetencí a ověřují, zda se na tuto pozici hodí. Mohou jít až tak daleko, že odmítnou kandidáty, které považují za nevhodné (jak učinili v roce 2004).

Parlament dále bedlivě sleduje činnost Komise podrobným přezkoumáváním opatření obsažených ve zprávách o politikách, v právních předpisech a rozpočtu Společenství. Evropští komisaři jsou pravidelně vyzýváni k tomu, aby vystoupili před poslan-

Předsednictví Rady se pravidelně setkává s předsedy politických skupin Evropského parlamentu a účastní se plenárních zasedání, kde představuje svůj program, informuje o výsledcích a diskutuje s poslanci. Předsednictví se často účastní rovněž schůzí parlamentních výborů. Na začátku každého evropského summitu (nebo „Evropské rady“), kdy vedoucí představitelé států stanoví obecné směry politiky, předseda Parlamentu vystupuje se svými strategickými doporučeními. Poslanci mohou, na plenárním zasedání nebo písemně, klást dotazy předsednictví Rady EU týkající se jakéhokoli tématu, například nutnosti přijmout mimořádná opatření k nápravě porušování lidských práv, demokracie nebo právního státu. 17

16

Parlament schvaluje Komisi, jakožto kolegium, odhlasováním důvěry. Může ji také jako celek přinutit podat demisi prostřednictvím vyslovení nedůvěry. Naprostá nedůvěra vyslovená komisařům (postup, který vyžaduje souhlas absolutní většiny poslanců a dvě třetiny odevzdaných hlasů) je však považována za „poslední možnost“ a dosud k ní nikdy nedošlo. V roce 1999 vedla skutečnost, že se Parlament chystal vyjádřit nedůvěru Santerově Komisi kvůli předpokládanému podvodu, k její demisi.

Dohled nad prací Rady

A co euro?

Poslanci také dohlíží na správu jednotné měny Unie, eura, a zvou předsedu Evropské centrální banky (ECB), aby před Výborem pro hospodářské a měnové záležitosti Parlamentu vysvětlil své záměry. Parlament musí také schválit jmenování předsedy ECB a ostatních členů vedení banky.

Úzká spolupráce s parlamenty jednotlivých států Evropský parlament se také účastní vytváření a udržování úzkých styků s parlamenty států Evropské unie. Tato meziparlamentní spolupráce se snaží především o posílení parlamentního rozměru EU a zdůrazňuje přitom demokratickou kontrolu a odpovědnost rozhodování na úrovni Společenství. Zajišťuje transparentnost a velkou otevřenost rozhodovacích procesů. Zlepšuje také demokratickou legitimitu, kvalitu a účinnost legislativního procesu Evropské unie. Reforma smluv, zahájená na summitu v červnu 2007, hodlá do institucionálního procesu ještě více zapojit parlamenty jednotlivých států.

■ Evropský parlament ve světě Evropský parlament dává stále více pocítit svůj vliv na zahraniční politiku EU. Jeho souhlas je vyžadován v případě, že si nové země přejí vstoupit do Evropské unie, a většina mezinárodních smluv EU musí být schválena evropskými poslanci. Paritní parlamentní zasedání umožňují poslancům udržovat úzké vztahy s tvůrci právních předpisů celého světa. Jednací sál Evropského parlamentu je tudíž důležitou tribunou pro mezinárodní vedoucí představitele a jiné osobnosti.

Hlavní úloha při každém rozšíření Evropské unie Evropská unie nemůže přijmout nové členské státy bez souhlasu Evropského parlamentu. I když jsou jednání s kandidátskými zeměmi a data přijetí vedena a určována Radou a Komisí, jsou poslanci pověřeni dohlížet na postup až do dne přistoupení, aby bylo jisté, že byly splněny všechny podmínky pro přistoupení k EU. Než se země může stát členem, musí se poslanci vyjádřit k otázce, zda země splňuje přísná kritéria Evropské unie.

19

18


■

■

EU od 6 po 27 členů

Leden 1973 Dánsko, Irsko a Spojené království Leden 1981 Řecko Leden 1986 Španělsko a Portugalsko Listopad 1990 Sjednocení Německa, začlenění bývalé NDR Leden 1995 Finsko, Rakousko a Švédsko Květen 2004 Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko Leden 2007 Bulharsko a Rumunsko

Rada ministrů se radí s Parlamentem o důležitých rozhodnutích v oblasti zahraniční politiky. Poslanci mohou uvedenou politiku zpochybnit a předložit doporučení. Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie je pravidelně zván na plenární zasedání, aby podal zprávu o činnosti EU ve světě. V politice rozvoje je prioritou evropských poslanců boj proti chudobě a prosazování řádné správy věcí veřejných, demokracie a lidských práv. Parlament se neustále snaží vytvářet politické, hospodářské a kulturní vztahy s ostatními parlamenty ve světě. Poslanci se tak účastní: smíšeného parlamentního shromáždění Evropské unie a zemí africké, karibské a tichomořské oblasti (AKT-EU), parlamentního shromáždění EU-Středomoří (APEM), ve kterém jsou zejména zástupci Palestinské samosprávy a Izraele, a Euro-latinskoamerického parlamentního shromáždění EUROLAT.

Evropský parlament ve světě


Březen 1957 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Německo

Zahraniční politika EU bedlivě sledovaná poslanci

Žádné mezinárodní dohody bez Evropského parlamentu

21

P R Á V A

20

L I D S K Á

Souhlas poslanců je také nezbytný pro většinu mezinárodních dohod, které Evropská unie uzavírá. Řada finančních protokolů s třetími zeměmi byla Parlamentem zamítnuta ve jménu ochrany lidských práv. Poslanci dále dávají Evropské komisi doporučení týkající se obchodních jednání vedených v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a dodávají jim váhy při schvalování výsledků.


Parlament přijímá vedoucí představitele celého světa Evropský parlament pravidelně vyzývá vedoucí představitele států, předsedy vlád a jiné význačné osobnosti z celého světa, aby se obraceli na poslance na plenárním zasedání. Mezi osobnostmi přijatými Evropským parlamentem v průběhu posledních let uveďme ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, bolivijského prezidenta Eva Moralese, liberijskou prezidentku Ellen Sirleaf Johnsonovou, pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, libanonského předsedu vlády Fuáda Siniuru, filipínskou prezidentku Glorii Macapagalovou-Arroyovou, katarského emíra Hamada Bina Khalifa Al Thaniho a gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho.

■ Lidská práva především V Evropě i ve světě bojuje Evropský parlament za lidská práva, svobodu a demokracii. Vysílá pozorovatele po celé planetě, aby dohlíželi na správný chod politických voleb. Poslanci dohlížejí na to, aby byla v hospodářských a obchodních smlouvách, jež EU podepisuje s třetími zeměmi, dodržována lidská práva a udělují každý rok Sacharovovu cenu osobám bojujícím za svobodu myšlení.

23

22

Parlament dbá na to, aby otázky týkající se lidských práv byly jednou z hlavních evropských záležitostí. Je zvláště iniciativní v takových oblastech, jako jsou předcházení mučení, ochrana menšin, předcházení konfliktům, ochrana práv žen a dětí a ochrana obhájců lidských práv. Evropský parlament aktivně podporuje vytváření a práci mezinárodních soudů, jako je Mezinárodní trestní soud, či soudů vytvářených za účelem souzení válečných zločinců v bývalé Jugoslávii a Rwandě.

Lidská práva především

Zajištění demokratické volby

Při každém plenárním zasedání ve Štrasburku předkládají evropští poslanci přehled o situaci v oblasti lidských práv v různých oblastech světa. Parlament také pravidelně přijímá usnesení, v nichž vyzývá evropské instituce a vlády, aby přijímaly okamžitá opatření k zastavení porušování základních práv.

Skupiny evropských poslanců jsou pravidelně vysílány do třetích zemí jakožto pozorovatelé voleb. Dohlížejí na průběh celých voleb a upozorňují orgány mezinárodních společenství na případné porušování práv občanů. Evropští poslanci se například účastnili jako pozorovatelé voleb na Ukrajině, v Demokratické republice Kongo, Libérii a na palestinských územích.

Evropský parlament každoročně zveřejňuje výroční zprávu o situaci v oblasti lidských práv ve světě. Ve svých zprávách například odhalil genocidu v Darfúru, porušování svobod v Číně a zločiny páchané v Čečensku.

■

Zakotvení lidských práv do mezinárodních dohod Evropský parlament má pravomoc odmítnout souhlas – nezbytný pro uzavření důležitých dohod se třetími zeměmi – pokud zjistí porušování lidských práv a demokratických zásad. Stejně tak vyžaduje přísné dodržování klauzulí týkajících se lidských práv, které jsou systematicky zahrnovány do těchto typů dohod a jež stanoví v extrémních případech jejich vypovězení.


Odhalování v oblasti porušování lidských práv

Evropský parlament je zásadně proti trestu smrti

D

Evropský parlament rozhodně odsuzuje trest smrti ve všech případech a za všech okolností. Jeho členové vícekrát obhajovali celosvětové a bezpodmínečné moratorium poprav, které by mělo být ustanoveno prostřednictvím rezoluce OSN. Parlament se domnívá, že toto opatření by přispělo ke zvýšení lidské důstojnosti a postupnému rozvoji lidských práv. EP například odsoudil rozsudek libyjského soudu, kterým bylo odsouzeno pět bulharských ošetřovatelek a palestinský lékař k smrti.

E M O K R A C 25

E

24

I


Sacharovova cena za svobodu myšlení Sacharovova cena za svobodu myšlení, která je pojmenována podle ruského vědce a politického disidenta Andreje Sacharova, je udělována osobám nebo organizacím, které se zabývají ochranou lidských práv, demokracie a svobody projevu a bojují proti nesnášenlivosti a útlaku na celém světě. Byla vytvořena v roce 1988 a je každoročně udělována Evropským parlamentem při slavnostním zasedání ve Štrasburku. Pokud to časový rozvrh Parlamentu dovoluje, je cena předávána 1988 – NELSON MANDELA k datu co možná nejbližšímu 10. prosinci, výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv Organizace spojených národů v roce 1948. Mezi osobami, které cenu získaly, zmiňme Nelsona Mandelu (Jihoafrická republika), Alexandra Dubčeka (Československo), Las Madres de la Plaza de Mayo (sdružení Matky z Květnového náměstí – Argentina), Wej Ťing-šenga (Čína), Ibrahima Rugovu (Kosovo), Organizaci spojených národů a jejího bývalého generálního tajemníka Kofiho Annana.

■ Soukolí Evropského parlamentu Život a práce Evropského parlamentu jsou určovány časovým rozvrhem rozděleným na barevné týdny: růžové, červené, modré a tyrkysové: každý odpovídá jedné etapě činnosti Parlamentu. Aby práce správně probíhala, vyžaduje organizaci a administrativní podporu. Stroj je dobře zaběhnutý, každý zde má své místo a nic není ponecháno náhodě.

„Růžové“ týdny pro parlamentní výbory Evropský parlament má 20 stálých parlamentních výborů, specializovaných podle oblastí jako životní prostředí, doprava nebo rozpočet. Výbory zastupují politické směry shromáždění, mají různý počet poslanců a jejich úkolem je připravovat práci plenárního zasedání.

27

26

V průběhu schůzí výborů evropští poslanci nejprve rokují a hlasují o zprávách vyjadřujících jejich názor na návrhy právních předpisů nebo rozpočtu EU na následující rok. Vypracovávají také „zprávy z vlastního podnětu“, v nichž doporučují Evropské komisi a vládám členských států jednat v určité oblasti.

Evropští poslanci nezasedají podle národností, ale seskupují se podle své politické příslušnosti. Aby mohla být ustanovena politická skupina, je třeba shromáždit minimální počet poslanců z různých členských států, což je podmínka, která nebrání

4

5

21 22 23 24 25 26 27

28 29 30 31

14

15

16

17

18

1 2 3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13

14 15 16 17 18 19 20

27

28

1 2 3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13

40

41

42

43

44

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10 11 12

13 14 15 16 17 18 19

20 21 22 23 24 25 26

27 28 29 30 31

02

03

5

6

7

8

9

1 2 3

4 5 6 7 8 9 10

11 12 13 14 15 16 17

18 19 20 21 22 23 24

25 26 27 28 29

18

19

20

21

22

21 28 22 29 23 30 24 25 26 27

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11

12 13 14 15 16 17 18

19 20 21 22 23 24 25

26 27 28 29 30 31

29

30

31

31

32

33

34

35

14 15 16 17 18 19 20

21 22 23 24 25 26 27

28 29 30 31 1 2 3

4 5 6 7 8 9 10

11 12 13 14 15 16 17

18 19 20 21 22 23 24

25 26 27 28 29 30 31

1 2 3 4 5 6 7

44

45

46

47

48

49

50

51

52

1 2

3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16

17 18 19 20 21 22 23

24 25 26 27 28 29 30

1 2 3 4 5 6 7

8 9 10 11 12 13 14

15 16 17 18 19 20 21

22 29 23 30 24 31 25 26 27 28

04

07

10

05

08

11

9

10

11

12

13

10 11 12 13 14 15 16

17 18 19 20 21 22 23

24 31 25 26 27 28 29 30

14

1 2

3 4 5 6 7 8 9

22

23

24

25

26

1

2 3 4 5 6 7 8

9 10 11 12 13 14 15

16 17 18 19 20 21 22

23 30 24 25 26 27 28 29

36

37

38

39

40

8 9 10 11 12 13 14

15 16 17 18 19 20 21

22 29 23 30 24 25 26 27 28

06

09

12

27

1

„Tyrkysové“ týdny: poslanci ve svých volebních obvodech nebo na pracovní cestě Několik týdnů v roce je vyhrazeno pro to, aby evropští poslanci mohli pobývat ve svých volebních obvodech a plnit zde své funkce, setkávat se s voliči v terénu nebo plnit určité poslání v jiných částech světa. V té době nejsou plánovány schůze ani v Bruselu, ani ve Štrasburku.

■

Jakým jazykem hovoříte?

Parlament má vícejazyčné oddělení, které umožňuje, že na všech plenárních zasedáních i ostatních schůzích se poslanci mohou vyjadřovat v jakémkoliv úředním jazyce Evropské unie. Vše, co říkají, je simultánně tlumočeno. Díky práci překladatelů jsou pracovní dokumenty Parlamentu k dispozici ve všech úředních jazycích Evropské unie. Odráží a zhodnocuje to kulturní různorodost Evropské unie a činí práci poslanců přístupnou občanům.

29

28

„Modré“ týdny pro politické skupiny

1 2 3 4 5 6 7

3

14 15 16 17 18 19 20

Soukolí Evropského parlamentu

Kromě zpráv přijímají evropští poslanci také tak zvaná usnesení nebo kladou otázky přímo představitelům Evropské komise a Rady týkající se aktuálních témat. Přijímají návštěvy vrcholných představitelů států a osobností z celého světa.

1 2 3 4 5 6 7

2

7 8 9 10 11 12 13

Y

Plenární zasedání je vrcholným obdobím života Parlamentu. Všichni evropští poslanci se scházejí v jednacím sále ve Štrasburku a při kratších dodatečných zasedáních v Bruselu. Zprávy schválené výbory jsou znovu projednávány, upravovány a poté je o nich hlasováno. Odrážejí oficiální postoj Evropského parlamentu.

1 2 3 4 5 6 7

01

1

1 2 3 4 5 6

N

„Červené“ týdny pro plenární zasedání

V průběhu „skupinových týdnů“, které obecně předcházejí plenárním zasedáním, slaďuje a formuluje každá politická skupina postoje, které bude dále zastávat při zasedání ke každému tématu programu jednání.

1 2 3 4 5 6 7

D

V případě potřeby může Parlament vytvořit dočasné výbory nebo vyšetřovací výbory. Například po potopení cisternové lodi Prestige ustanovili poslanci v roce 2003 výbor, který zkoumal možnosti posílení námořní bezpečnosti. V roce 2006 přezkoumával výbor činnost CIA v Evropě poté, co v tisku proběhly informace, že někteří teroristé byli přemístěni a ilegálně drženi v evropských zemích americkými tajnými službami. O deset let dříve byl vyšetřovací výbor pověřen ověřit, zda se Komise a vlády zachovaly správně při epidemii „šílených krav“.

tomu, aby zde byly zastoupeny všechny směry. Poslanci, kteří nepatří k žádné skupině, jsou nazýváni „nezařazení“.

Ý


Lodi s odpadem, CIA, nemoc šílených krav: poslanci pátrají

T

■


Kdo co v Evropském parlamentu dělá? Předseda Evropského parlamentu je volen na dva a půl roku evropskými poslanci a má klíčovou roli: řídí veškerou činnost shromáždění, předsedá plenárním zasedáním a podepisuje rozpočet i právní předpisy schvalované Radou. Reprezentuje Parlament navenek a ve vztahu k ostatním orgánům Unie. Parlament jmenuje také 14 místopředsedů, z nichž má každý zvláštní pravomoc. Na konferenci předsedů se setkává předseda Parlamentu s předsedy všech politických skupin. Konference organizuje a plánuje práci Parlamentu: například časový rozvrh a pořady plenárních zasedání či složení výborů a delegací. Předsednictvo je orgánem zabývajícím se administrativními, personálními a organizačními otázkami Parlamentu. Je složeno z předsedy Evropského parlamentu, místopředsedů a kvestorů volených shromážděním. Předsednictvo také odpovídá za rozpočet Parlamentu. Evropští poslanci a Parlament mají k dispozici rozsáhlou administrativu. Úkolem generálního sekretariátu je koordinovat legislativní práce a organizovat plenární zasedání i ostatní schůze. Celkem v Bruselu, Lucemburku, Štrasburku a informačních kancelářích pracuje okolo 5 000 osob, z nichž jednu třetinu představují překladatelé a tlumočníci. Včetně pracovníků politických skupin pak uvádí parlamentní „stroj“ do chodu přibližně 6 000 lidí.

■ Blíže k vašemu domovu Pracovními místy Evropského parlamentu jsou Brusel, Lucemburk a Štrasburk, ale každý může sledovat jeho práci doma, aniž by musel někam jít! Pohodlně usazeni před svým počítačem můžete sledovat plenární zasedání, prohlížet si dokumenty a tisková prohlášení nebo klást on-line otázky k evropským tématům. A navíc ve všech hlavních městech Unie jsou vám k dispozici informační kanceláře.

Internetové stránky: okno otevřené do Parlamentu Zapamatovat si adresu je snadné – www.europarl.europa.eu – a každý zde může nalézt množství zajímavých informací o Parlamentu ve svém jazyce: internetové stránky Evropského parlamentu mají bohatou nabídku. Ať se chcete informovat o poslední parlamentní činnosti, sledovat on-line rokování a hlasování plenárního zasedání, lépe poznat evropské poslance a jejich

I N T E R N 31

T

30

E

Aby veřejnost znala a chápala jeho činnost, umožňuje Parlament občanům přístup také k různým dokumentům přes on-line registr. K dispozici jsou i historické archivy.

Našli jste mnoho informací na internetu, ale rádi byste viděli, jak konkrétně pracuje Evropský parlament a co dělá pro vás? Stejně jako přibližně 250 000 osob každoročně máte i vy možnost navštívit ve skupině či samostatně pracovní místa ve Štrasburku, Bruselu či Lucemburku a zúčastnit se plenárního zasedání či setkat se se svými poslanci. Stačí kontaktovat oddělení návštěv a seminářů, které organizuje v průběhu celého roku návštěvy ve všech úředních jazycích Evropské unie, a udělat si přehled o fungování a úloze Parlamentu a najít odpověď na všechny otázky.

Máte otázky? Obraťte se na elektronickou schránku Parlamentu Internetové stránky jsou velmi ucelené, avšak někdy je složité se v „labyrintu“ EU orientovat. Evropský parlament má proto k dispozici elektronickou schránku, do níž může každý zaslat své otázky, požádat o informace nebo předložit návrhy týkající se oblasti činnosti Evropské unie. Každoročně tak Parlament odpoví přibližně na 15 000 dotazů občanů.

Informovaní jako novináři Sdělovací prostředky jsou důležitým nástrojem pro seznámení občanů s orgány, které občany zastupují. Parlament má tiskové oddělení, které informuje novináře o aktuálních parlamentních debatách a výsledcích hlasování. Tyto informace jsou veřejnosti k dispozici v reálném čase na vícejazyčné internetové stránce. Novináři mohou také počítat s logistickou a technickou podporou a s audiovizuálním materiálem (fotografie, videa, audio archivy atp.). Tiskové oddělení také organizuje tiskové konference a semináře k aktuálním evropským tématům.

Informační kanceláře ve službách občanů Ve všech hlavních městech a některých velkých městech Evropské unie se nacházejí informační kanceláře Evropského parlamentu. Slouží ke zjednodušení přímého kontaktu občanů s orgánem, který je zastupuje. Informační kanceláře šíří publikace a jiné materiály (DVD, CD-ROM atp.) a pořádají informační kampaně o různých evropských otázkách. Organizují návštěvy na pracovištích Parlamentu, zejména pro žáky, studenty vysokých škol a skupiny návštěvníků. Informační kanceláře jsou také fórem, v rámci něhož evropští poslanci, představitelé orgánů místní správy, občané a zástupci socioprofesních kategorií diskutují o hlavních otázkách týkajících se budoucnosti Evropy. Organizují také setkání poslanců a státních představitelů, tisku a veřejnosti.

33

32

Návštěva Parlamentu

Blíže k vašemu domovu


úlohu, předložit petici nebo se pouze informovat o fungování orgánu, který zastupuje okolo 500 milionů občanů, na této stránce najdete odpověď.


■

Diskuse, které mají Evropskou unii přiblížit občanům

V rámci „období reflexe“, které následovalo po negativních výsledcích referenda ve Francii a Nizozemsku ohledně návrhu Evropské ústavy, doporučil Parlament řadu iniciativ pro překlenutí propasti oddělující orgány EU od veřejného mínění. Poslanci například navrhli uspořádat konference a setkání na vnitrostátní a místní úrovni – občanská a parlamentní fóra – aby byla vedena diskuse o budoucnosti Evropy zaměřená na témata společného zájmu.

Kontaktujte své poslance Parlament, to jsou především poslanci. Právě oni, kteří dostali mandát občanů při evropských volbách, hlasují o právních předpisech a přejímají politickou iniciativu, která se odráží v našem každodenním životě, či inspirují evropský přístup k hlavním mezinárodním otázkám. Jména, adresy, telefonní čísla a e-mailové adresy všech evropských poslanců jsou uvedeny v osobních materiálech zveřejněných na internetové stránce v nabídce s názvem Vaši poslanci. Najdete tu také jejich životopis, volební obvod a politickou skupinu, dále jejich funkci a práce, které v Parlamentu uskutečnili.

Spolurozhodování se nyní uplatňuje u dvou třetin evropských právních aktů, především v oblasti životního prostředí, dopravy, ochrany spotřebitelů, vnitřního trhu, volného pohybu pracovníků a programů vzdělávání, zdraví a kultury. Díky institucionální reformě by se mělo rozšířit i na další oblasti. Postup spolurozhodování se skládá ze tří fází. V hlavních rysech probíhá tímto způsobem: Evropská komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh právního předpisu. V prvním čtení (první etapa rozboru textu poslanci) Parlament přijímá nebo nepřijímá na návrh Komise pozměňovací návrhy (změny). Pokud Parlament neprovede změnu a pokud poté i Rada návrh Komise přijme, je legislativní návrh schválen. Stejně tak je tomu, pokud Rada schválí změny Parlamentu. Nový právní předpis tak může vstoupit v platnost. Pokud Rada neschválí všechny pozměňovací návrhy poslanců, předloží Parlamentu návrh alternativního znění: to je společný postoj členských států. Parlament pak postoupí spis ke druhému čtení. Legislativní postup končí, jakmile poslanci schválí stanovisko Rady nebo odmítnou společný postoj. Pokud naopak poslanci předloží pozměňovací návrhy ke společnému postoji, hledá se konsenzus ve třetím čtení. Tato úloha se svěřuje zvláštnímu výboru nazvanému dohodovací výbor, ve kterém jsou zastoupeni představitelé obou orgánů. Během celého tohoto jednání je také zapojena Evropská komise. Konsenzus umožňuje, aby se návrh stal právním předpisem. Pokud k němu nedojde, právní předpis nevyjde.

35

34

Adresy pro korespondenci s občany, oddělení návštěv a seminářů a informačních kanceláří jsou uvedeny na stranách 48 až 51.

■ Spolurozhodování: jak funguje?

a

➊ Komise předloží legislativní text ➋ Parlamentu a ➌ Radě

V postupu konzultace je Parlament pouze vyzván, aby předložil své stanovisko k legislativnímu návrhu dříve, než jej Rada přijme. Tento postup se provádí zejména v oblastech, jako je hospodářská soutěž, daňové otázky a revize smluv.

a

L ex

Druhé čtení a

➊ Rada neschválí hlasování Parlamentu, přijme ➋ společný postoj. ➌ Parlament schvaluje společný postoj nebo se nevyjádří: ➍ legislativní text je přijat společným postojem. Parlament ab

L ex

ab

potvrdí pozměňovací návrhy neobsažené ve společném postoji. Buď je ➎ Rada schválí: ➏ legislativní text je přijat. Nebo je Rada odmítne: musí být svolán dohodovací výbor (27 členů Parlamentu a 27 členů Rady), aby rozdílné postoje sblížil. Parlament zamítne společný postoj naprostou většinou členů: legislativní text je zamítnut.

Třetí čtení Dohodovací výbor přijme ➋ společný návrh vycházející ze společného postoje a pozměňovacích návrhů EP ve druhém čtení. Pokud jej Rada a ➌ Parlament schválí, je ➍ legislativní text přijat. Pokud dohodovací výbor nedospěje ke společnému postoji, návrh není přijat ➎.

abc

L ex

Úlohou Evropského parlamentu může být také v některých legislativních oblastech udělení souhlasu. Jde o právo veta, které může využívat zejména v oblasti ratifikace určitých dohod uzavřených Evropskou unií. To se týká například rozšiřování EU.

Spolurozhodování: jak funguje?

a

Spolurozhodování: jak funguje?

Ostatní legislativní postupy

současně. Parlament přijme ➍ pozměňovací návrhy a předloží je Radě. Rada souhlasí s výsledkem prvního čtení v Parlamentu: ➎ legislativní text je přijat.

L ex

L ex

37

36

První čtení

■ Jak se schvaluje rozpočet EU?

■ Klíčová slova Evropské unie

Každý rok na jaře předkládá Evropská komise předběžný návrh rozpočtu na následující rok. Jako první o tomto předběžném návrhu hlasuje v létě Rada ministrů zastupující členské státy a pak je na řadě Evropský parlament, aby se vyjádřil v prvním čtení na počátku podzimu.

Acquis communautaire

Poté se koná druhé čtení v Radě a pak v Parlamentu, aby bylo dosaženo shody mezi zástupci vlád a zástupci občanů. Rozpočet nyní rozlišuje tak zvané povinné výdaje, které vyplývají přímo ze smluv a nařízení Společenství a týkají se hlavně výdajů na zemědělství, a tzv. nepovinné výdaje, což jsou všechny ostatní výdaje (regionální rozvoj, sociální politika, výzkum, kultura, vzdělávání, životní prostředí, vnější vztahy atd.).

Tento výraz pokrývá práva a povinnosti všech zemí Evropské unie. Acquis communautaire zahrnuje právní systém a evropské smlouvy, prohlášení a usnesení, mezinárodní smlouvy týkající se Společenství a judikaturu Soudního dvora. Skládá se také z ustanovení přijatých vládami Unie v oblasti práva a vnitřních záležitostí, zahraniční politiky a společné bezpečnosti. Kandidátské země musí přijmout acquis communautaire dříve, než přistoupí k Unii, a transponovat právní předpisy Společenství do vnitrostátních právních předpisů.

Poslanci mají poslední slovo ve všech nepovinných výdajích a Rada ve výdajích povinných. Parlament má také pravomoc zamítnout rozpočet, pokud se domnívá, že neodpovídá potřebám Unie. V takovémto případě musí být celý rozpočtový proces znovu zahájen.

Evropská centrální banka (ECB) Evropská centrální banka (ECB) byla založena dne 30. června 1998 ve Frankfurtu a jejím úkolem je řídit měnovou politiku členských zemí v oblasti eura. Od 1. ledna 1999 je jejím hlavním úkolem udržovat stabilitu cen v oblasti eura a provádět evropskou měnovou politiku stanovenou Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Evropská centrální banka pracuje naprosto nezávisle.

KOMISE ■ Předběžný návrh rozpočtu v dubnu/květnu (APB) RADA ■ Návrh rozpočtu v červenci (kvalifikovaná většina) PARLAMENT ■ První čtení návrhu rozpočtu v říjnu Pozměňovací návrhy v nepovinných výdajích Návrhy na změny v povinných výdajích RADA

Druhé čtení pozměňovacích návrhů/změn

ANO NE Kvalifikovaná většina

ANO NE Kvalifikovaná většina

ANO Odhlasovaná částka a připomínky

PARLAMENT Druhé čtení nepovinných výdajů v prosinci NE První čtení / nová částka (většina členů + 3/5 hlasů) Většina poslanců / většina 2/3 hlasů: může zamítnout návrh

Evropská investiční banka, jejíž sídlo je v Lucemburku, má za úkol posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost prostřednictvím vyváženého rozvoje území Společenství. Banka financuje dlouhodobě realizaci konkrétních projektů, u nichž je zaručena životaschopnost v oblasti hospodářské, technické, finanční a v oblasti životního prostředí. Mimo Unii podporuje EIB předvstupní strategie kandidátských zemí a západního Balkánu. Provádí také financování dohod uzavřených v rámci evropské politiky rozvojové pomoci a spolupráce.

39

38

Rada rozhodne

Evropská investiční banka (EIB)

Klíčová slova Evropské unie

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

Evropská komise ztělesňuje a brání zájmy Evropské unie jako celku. Má právo téměř výlučné iniciativy v oblasti legislativních aktů. V rámci politik Společenství připravuje a zavádí legislativní akty přijaté Radou a Evropským parlamentem. Komise má dále prováděcí, řídící a kontrolní pravomoci. Zajišťuje totiž plánování a provádění společných politik, plní rozpočet a řídí programy Společenství. Působí jako „strážkyně smluv“ a dohlíží na to, aby byla používána evropská legislativa.

Evropský úřad pro boj proti podvodům je od 1. června 1999 pověřen bojovat proti podvodům poškozujícím rozpočet Evropské unie. Úřad může naprosto nezávisle vyšetřovat správu a financování všech institucí a orgánů Unie.

Komise je jmenována Radou na 5 let kvalifikovanou většinou se souhlasem členských států. Komise podléhá potvrzujícímu hlasování Evropského parlamentu, kterému se zodpovídá.

Evropský veřejný ochránce práv je oprávněn přijímat od občanů Unie, fyzických či právnických osob sídlících v členských státech, stížnosti na nesprávné úřední postupy institucí či orgánů Společenství (s výjimkou Soudního dvora nebo Soudu prvního stupně). Může se jednat například o nedodání nebo odmítnutí přístupu k informacím, neoprávněné administrativní zpoždění, nesprávný nebo diskriminační postup či nedostatečnou transparentnost.

Evropská rada Název „Evropská rada“ se v současné době používá pro označení pravidelných schůzek nejvyšších představitelů států nebo vlád členských států Evropské unie. Jejím úkolem je dávat Evropské unii nezbytné impulsy k rozvoji a stanovit hlavní politické směry. Nevydává právní předpisy a rozhodnutí přijímá na základě konsenzu. Schází se alespoň dvakrát ročně. Schůze Evropské rady se obvykle konají v Bruselu.

Evropský hospodářský a sociální výbor Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), založený Římskou smlouvou (1957), je poradním shromážděním zastupujícím různé skupiny hospodářského a sociálního zájmu. Smlouva u některých oblastí stanoví, že rozhodnutí může být přijato pouze po konzultaci Rady nebo Komise s EHSV: politika zaměstnanosti, sociální politika, vzdělávání, zdravotnictví, ochrana spotřebitelů, hospodářská a sociální soudržnost atd. Výbor se skládá z 344 členů navrhovaných vládami členských států a jmenovaných Radou Evropské unie na 4 roky s možností prodloužení.

Evropský účetní dvůr, který sídlí v Lucemburku, sestává z jednoho člena z každého členského státu. Účetní dvůr kontroluje, zda jsou příjmy a výdaje Evropské unie (stejně jako všech orgánů Společenství) zákonné a řádné, a dohlíží na řádné rozpočtové hospodaření. Poskytuje také Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účtů a o zákonnosti a řádnosti podkladových operací. Účetní dvůr může také ohlásit Evropskému parlamentu a Radě jakoukoli nesrovnalost.

Hospodářská a měnová unie (HMU) Hospodářská a měnová unie (HMU) označuje proces, který má sladit hospodářské a měnové politiky členských států Unie především s cílem zavedení jednotné měny, eura. Dne 1. ledna 1999 byly pevně stanoveny směnné kurzy a zavedena jednotná měna v zemích EMU. 1. ledna 2002 nahradilo euro ve formě mincí a bankovek někdejší národní měny. Ne všechny členské státy ale přijaly euro jako jednotnou měnu. Dvanáct členských států, které přistoupily k Unii od roku 2004, budou muset přijmout euro, jakmile splní stanovená kritéria (konvergenční kritéria), která mají zajistit, že hospodářský rozvoj v rámci HMU je vyvážený a nevyvolává mezi členskými státy napětí.

Jednotný trh Evropská unie je velkým prostorem, kde se osoby, zboží, služby a kapitál mohou v zásadě volně pohybovat mezi členskými státy tak, jako kdyby to byla jedna velká země, tedy bez kontrol na hranicích a bez cla. K tomu však bylo třeba určitého času: cla byla mezi zeměmi EHS zcela zrušena až k 1. červenci 1968. Další překážky obchodu zmizely také až po čase a teprve koncem roku 1992 se „jednotný trh“ stal skutečností.

41

40

Evropský účetní dvůr

Evropský veřejný ochránce práv (ombudsman)


Evropská komise


Rozdělení pravomocí

Každá země, která předkládá kandidaturu na přistoupení k Evropské unii, musí dodržet podmínky stanovené Smlouvou o EU. V tomto směru byla stanovena v průběhu zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 kritéria, jež byla později zpřísněna.

Rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy umožňuje rozlišovat tři různé kategorie pravomocí:

Aby mohl stát přistoupit k EU, musí splnit tři kritéria: — politické kritérium: přítomnost stabilních institucí zajišťujících demokracii, právní stát, lidská práva, ochranu a respektování menšin; — hospodářské kritérium: existence životaschopného tržního hospodářství a schopnost čelit tržním silám a konkurenčnímu tlaku uvnitř Unie; — kritérium acquis communautaire: schopnost plnit povinnosti vyplývající z přistoupení a zejména přijmout politické, hospodářské a měnové cíle Unie.

— pravomoci sdílené (nejčastější případ); — výlučné pravomoci Společenství (členské státy se neodvolatelně vzdaly jakékoliv možnosti jednat); — pravomoci nebo oblasti podpory (úkolem Společenství je pouze koordinovat a podporovat činnost členských států). Zásada subsidiarity a proporcionality je regulačním prvkem, který zajišťuje dodržování tohoto rozdělení pravomocí.


Kritéria přistoupení (kodaňská kritéria)

Soudní dvůr Evropských společenství (SDS)

Rada Evropské unie („Rada ministrů“ nebo „Rada“) vykonává spolu s Parlamentem legislativní a rozpočtové funkce. Je ostatně hlavním orgánem pro přijímání rozhodnutí v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a koordinace hospodářských politik. Schází se na úrovni ministrů členských států, a je tedy orgánem zastupujícím členské státy.

Soudní dvůr, který sídlí v Lucemburku, zajišťuje dodržování práva ve výkladu a uplatňování zakládajících smluv. Skládá se z tolika soudců, kolik je členských států. Se soudci spolupracuje osm generálních advokátů, jmenovaných na šest let společnou dohodou členských států. Soudní dvůr plní dvě hlavní funkce: ověřuje slučitelnost aktů evropských orgánů a vlád se smlouvami; vyjadřuje se na žádost vnitrostátního soudu k výkladu nebo platnosti ustanovení práva Společenství.

Rada zasedá v 9 různých složeních, ve kterých se seskupují příslušní ministři členských států: obecné záležitosti a vnější vztahy, hospodářství a finance, zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele, konkurenceschopnost, spravedlnost a vnitřní věci, doprava, telekomunikace a energie, zemědělství a rybolov, životní prostředí, vzdělávání, mládež a kultura. Sídlo Rady je v Bruselu, ale schůze se konají i v Lucemburku.

Subsidiarita a proporcionalita Zásada subsidiarity má zajistit, aby se rozhodnutí přijímala co nejblíže k občanovi a ověřit, zda je postup na úrovni Společenství odůvodněný vzhledem k možnostem, které nabízí vnitrostátní, regionální nebo místní postupy. Konkrétně je to zásada, podle níž Unie jedná pouze – kromě oblastí své výlučné pravomoci – pokud je její činnost účinnější než postup na vnitrostátní, regionální či místní úrovni. Je úzce spjata s principem proporcionality, který předpokládá, že postup Unie nesmí překročit míru nezbytnou pro dosažení cílů smlouvy.

43

42

Rada Evropské unie


Výbor regionů Výbor regionů, založený v roce 1994, je politickým shromážděním, které nechává zaznít hlas územních společenství. Smlouvy ukládají Komisi a Radě povinnost konzultovat Výbor regionů u každého návrhu v oblasti, která nachází odraz v místní nebo regionální úrovni: hospodářská a sociální soudržnost, transevropské sítě infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávání a kultura, politika zaměstnanosti, životní prostředí, doprava atd. Výbor se skládá z 344 členů, často regionálních zastupitelů či starostů, jmenovaných Radou na návrh členských států na čtyři roky.

■ Milníky evropské integrace 9. května 1950 – Robert Schuman, francouzský ministr zahraničních věcí, předložil návrhy na vytvoření unie uhlí a oceli mezi Francií a Západním Německem – projekt vycházející z myšlenek Jeana Monneta. Den, kdy Robert Schuman přednesl svůj projev, 9. květen, se od té doby každoročně slaví jako „Den Evropy“. Duben 1951 – Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko vycházejí ze Schumanova plánu a zakládají Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) prostřednictvím Pařížské smlouvy. Březen 1957 – Šest zakládajících zemí podepisuje Římskou smlouvu, kterou se zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS) čili „společný trh“ a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) a jež vstupuje v platnost dne 1. ledna 1958. Březen 1958 – Zakládající schůze Evropského parlamentního shromáždění. Březen 1962 – Evropské parlamentní shromáždění je přejmenováno na Evropský parlament. Červenec 1968 – 18 měsíců před stanoveným datem jsou zcela zrušena cla na průmyslové výrobky a je zaveden společný vnější tarif. Leden 1973 – První rozšíření Společenství: Dánsko, Irsko a Spojené království vstupují do EHS. Červen 1979 – Jsou uspořádány první všeobecné volby do Evropského parlamentu. Dříve byli poslanci delegováni národními parlamenty. Devět zemí zvolilo 410 evropských poslanců. Leden 1981 – Řecko vstupuje do EHS. Červen 1984 – Volby do Evropského parlamentu: deset zemí zvolilo 434 evropských poslanců. Leden 1986 – Do EHS vstupuje Španělsko a Portugalsko. Červenec 1987 – Vstupuje v platnost Jednotný evropský akt. Jsou posíleny pravomoci Parlamentu.

45

44

Červen 1989 – Volby do Evropského parlamentu: 12 zemí zvolilo 518 evropských poslanců.

Prosinec 2007 – Předsedové Parlamentu, Komise a Rady EU slavnostně podepisují Listinu základních práv a hlavy států a vlád podpisují Lisabonskou smlouvu.

Leden 1993 – Je vytvořen jednotný trh se čtyřmi svobodami: volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu se stává skutečností.

Leden 2008 – Kypr a Malta přijímají euro.

Listopad 1993 – Vstupuje v platnost Smlouva o Evropské unii podepsaná v Maastrichtu. Stanoví návrhy týkající se budoucí jednotné měny, zahraniční politiky a bezpečnosti a užší spolupráce v oblasti soudnictví a vnitřních záležitostí. Název „Evropská unie“ nahrazuje oficiálně název „Evropské společenství“. Je zaveden postup „spolurozhodování“, který svěřuje Evropskému parlamentu skutečnou legislativní pravomoc. Červen 1994 – Volby do Evropského parlamentu: 12 zemí zvolilo 567 evropských poslanců. Leden 1995 – Do EU vstupuje Finsko, Rakousko a Švédsko. Květen 1999 – V platnost vstupuje Amsterodamská smlouva. Stanoví opatření na reformu orgánů Společenství, na posílení vlivu Evropy ve světě a na vyčlenění většího množství prostředků na zaměstnanost a na občanská práva.

Březen 2008 – Padesáté výročí Evropského parlamentu. Červen 2009 – Volby do Evropského parlamentu.

Milníky evropské integrace

Milníky evropské integrace

Listopad 1989 – Pád Berlínské zdi, skončila studená válka a je možno řešit otázku rozdělení Evropy.

Červen 1999 – Volby do Evropského parlamentu: 15 zemí zvolilo 626 evropských poslanců. Prosinec 2001 – Evropská rada v Laekenu přijímá Prohlášení o budoucnosti Unie, které otevírá cestu nové významné reformě EU a vytvoření Konventu, který má vypracovat evropskou ústavu. Leden 2002 – Ve 12 zemích začínají obíhat eurobankovky a euromince a nahrazují dosud používanou národní měnu. Únor 2003 – Vstupuje v platnost Niceská smlouva. Připravuje EU k přistoupení 10 nových členů následující rok. Je přijata Listina základních práv. Červenec 2003 – Konvent o budoucnosti Evropy dokončil práci na znění evropské ústavy. Květen 2004 – Do EU vstupuje Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko. Červen 2004 – Volby do Evropského parlamentu: je zvoleno 732 evropských poslanců pocházejících z 25 zemí. Říjen 2004 – Představitelé států a vlád podepisují Smlouvu o ústavě pro Evropu. Červen 2005 – Poté, co Francie a Nizozemsko zamítly návrh ústavy v referendu, začalo období reflexe.

Březen 2007 – U příležitosti 50. výročí Římské smlouvy podepisuje Parlament společně s Radou a Komisí Berlínskou deklaraci.

47

46

Leden 2007 – Do EU vstupuje Bulharsko a Rumunsko. Počet evropských poslanců se zvyšuje na 785. Slovinsko přijímá euro a stává se třináctým členským státem eurozóny.

Informační kanceláře

Evropský parlament Rue Wiertz 60 B-1047 Bruxelles (32-2) 284 21 11 (32-2) 230 69 33

Evropský parlament Plateau du Kirchberg BP 1601 L-2929 Luxembourg (352) 43 00-1 (352) 43 00-24842

Evropský parlament Allée du Printemps BP 1024/F F-67070 Strasbourg Cedex (33) 388 17 40 01 (33) 388 17 48 60

Petice

Korespondence s občany

Evropský parlament Předseda Evropského parlamentu Rue Wiertz 60 B-1047 Bruxelles

Evropský parlament Korespondence s občany GOL03A012 L-2929 Luxembourg (352) 43 00-27072

Návštěvy a semináře Evropský parlament Návštěvy a semináře Bureau de Strasbourg BP 1024 F F-67070 Strasbourg Cedex (33) 388 17 51 84

Evropský parlament Návštěvy a semináře L-2929 Luxembourg (352) 43 00-27072

Můžete také vyplnit elektronický formulář na internetové stránce Evropského parlamentu: www.europarl.europa.eu

ÉIRE/IRELAND

KØBENHAVN Gothersgade 115 DK-1123 KØBENHAVN K (45-3) 314 33 77 (45-3) 315 08 05 [email protected] www.europarl.dk

DUBLIN Molesworth Street 43 IRL-DUBLIN 2 (353-1) 605 79 00 (353-1) 605 79 99 [email protected] www.europarl.ie

БЪЛГАРИЯ

DEUTSCHLAND

ΕΛΛΑΔΑ/GREECE

SOFIA Moskovska 9 BG-1000 SOFIA (359-2) 985 35 45 (359-2) 981 99 44 [email protected] www.europarl.europa.eu/sofia

BERLIN Unter den Linden 78 D-10117 BERLIN (49-30) 22 80 10 00 (49-30) 22 80 11 11 [email protected] www.europarl.de

AΘΗΝΑ Leof. Amalias 8 GR-10557 ATHINA (30-210) 327 89 00 (30-210) 331 15 40 [email protected] www.europarl.gr

ČESKÁ REPUBLIKA PRAHA Jungmannova ul. 24 CZ-110 00 PRAHA 1 (420-2) 55 70 82 08 (420-2) 55 70 82 00 [email protected] www.evropsky-parlament.cz

MÜNCHEN Erhardtsrasse 27 D-80469 MÜNCHEN (49-89) 20 20 87 90 (49-89) 202 08 79 73 [email protected] www.europarl.de

ESPAÑA

EESTI

MADRID Paseo de la Castellana 46 E-28046 MADRID (34-91) 436 47 47 (34-91) 578 31 71 [email protected] www.europarl.es

TALLINN Rävala 4 EE-10143 TALLINN (372-6) 30 69 69 (372-6) 30 69 68 [email protected] www.europarl.ee

BARCELONA Passeig de Gràcia 90 1° E-08008 BARCELONA (34-93) 272 20 44 (34-93) 272 20 45 [email protected] www.europarl.es 49

48

Evropský parlament Návštěvy a semináře Rue Wiertz 60 B-1047 Bruxelles (32-2) 284 21 11 (32-2) 284 35 30

DANMARK

BRUXELLES Rue Wiertz 60 B-1047 Bruxelles (32-2) 284 20 05 (32-2) 230 75 55 [email protected] www.europarl.be

Adresy Evropského parlamentu

■ Adresy Evropského parlamentu

BELGIQUE/BELGIË


KYPROS

MAGYARORSZÁG

POLSKA

SLOVENSKO

UNITED KINGDOM

PARIS 288, bd Saint Germain F-75341 PARIS CEDEX 07 (33) 140 63 40 00 (33) 145 51 52 53 [email protected] www.europarl.europa.eu/paris

NICOSIA Vyronos Avenue 30 CY-1096 NICOSIA (357-22) 87 05 00 (357-22) 76 77 33 [email protected] www.europarl.europa.eu/nicosia

BUDAPEST DEÁK PALOTA, Deák Ferenc u. 15 H-1052 BUDAPEST (36-1) 411 35 40 (36-1) 411 35 60 [email protected] www.europarl.hu

WARSZAWA Ul. Jasna 14/16a PL-00-041 WARSZAWA (48-22) 595 24 70 (48-22) 595 24 80 [email protected] www.europarl.europa.eu/warszawa

BRATISLAVA Palisády 29 SK-81106 BRATISLAVA (421-2) 59 20 32 97 (421-2) 54 64 80 13 [email protected] www.europskyparlament.sk

LONDON 2 Queen Anne’s Gate UK - LONDON SWIH 9AA (44-207) 227 43 00 (44-207) 227 43 02 [email protected] www.europarl.org.uk

LATVIJA RIGA Aspāzijas bulvāris 28 LV-1050 RĪGA (371) 708 54 60 (371) 708 54 70 [email protected] www.europarl.lv

MALTA

PORTUGAL

SUOMI/FINLAND

VALLETTA 280 Republic Street VLT-1112 VALLETTA MALTA (356-21) 23 50 75 (356-21) 23 06 61 [email protected] www.europarl.europa.eu/valletta

LISBOA Largo Jean Monnet, 1-6 P-1269-070 LISBOA (351-21) 350 49 00 (351-21) 354 00 04 [email protected] www.parleurop.pt

HELSINKI/HELSINGFORS Pohjoisesplanadi 31 / Norra esplanaden 31 FIN-00100 HELSINKI/HELSINGFORS (358-9) 622 04 50 (358-9) 622 26 10 [email protected] www.europarl.fi

LIETUVA

NEDERLAND

ROMÂNIA

SVERIGE

VILNIUS Naugarduko St. 10 LT-01141 VILNIUS (370-5) 212 07 66 (370-5) 261 98 28 [email protected] www.europarl.lt

DEN HAAG Korte Vijverberg 6 NL-2513 AB DEN HAAG (31-70) 313 54 00 (31-70) 364 70 01 [email protected] www.europeesparlement.nl

BUCUREŞTI Strada Boteanu 1, Sector 1 RO-010027 BUCUREŞTI (40-21) 305 79 86 (40-21) 315 79 29 [email protected] www.europarl.europa.eu/bucuresti

STOCKHOLM Nybrogatan 11, 3 tr. S-11439 STOCKHOLM (46-8) 56 24 44 55 (46-8) 56 24 44 99 [email protected] www.europarl.se

LUXEMBOURG

ÖSTERREICH

LUXEMBOURG 7, rue du Marché-aux-Herbes L-1728 LUXEMBOURG (352) 430 02 25 97 (352) 430 02 24 57 [email protected]

WIEN Kärntner Ring 5-7 A-1010 WIEN (43-1) 51 61 70 (43-1) 513 25 15 [email protected] www.europarl.at

STRASBOURG Centre de Presse - BP 1024 F-67070 STRASBOURG CEDEX (33-(0)3) 88 17 40 01 (33-(0)3) 88 17 51 84 [email protected] MARSEILLE 2, rue Henri Barbusse F-13241 MARSEILLE (33) 496 11 52 90 (33) 491 90 95 03 [email protected] www.europarl.europa.eu/marseille ITALIA

MILANO Corso Magenta 59 I-20123 MILANO (39-02) 434 41 71 (39-02) 434 41 75 00 [email protected] www.europarl.it

SLOVENIJA LJUBLJANA Breg 14 SI-1000 LJUBLJANA (386-1) 252 88 30 (386-1) 252 88 40 [email protected] www.europarl.si 51

50

ROMA Via IV Novembre, 149 I-00187 ROMA (39-06) 69 95 01 (39-06) 69 95 02 00 [email protected] www.europarl.it

EDINBURGH The Tun 4 Jackson’s Entry, Holyrood Road UK - EDINBURGH EH8 8PJ (44-131) 557 7866 (44-131) 557 4977 [email protected] www.europarl.org.uk


FRANCE

www.europarl.europa.eu Tuto publikaci připravilo Generální ředitelství pro komunikaci Evropského parlamentu. Text zpracován v prosinci 2007.

QA-78-07-051-CS-C

Další informace naleznete na webových stránkách:

Použité fotografie Evropská společenství, strany 2, 3, 6, 14, 20, 25, 26; Evropská společenství / Architekt. AEL, strany 28, 37; Evropská společenství / Architekt: Architektonické studio, obálka, strany 24, 30, 47; Evropská společenství / Architekt: Sdružení architektů CIC Vanden Bossche sro, C.R.V. s.a., CDG sprl, Studiegroep D. Bontinck, strany 22, 32; Evropská společenství / ECHO / Susana Perez Diaz, strana 21; Corbis, strany 8, 10, 12, 16, 18; PhotoAlto / Frederic Cirou, strana 34; Yves Fonck / Architekt: Architektonické studio, strana 2 Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008 © Evropská společenství, 2008 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Germany VYTIŠTĚNO NA NEBĚLENÉM PAPÍŘE

ISBN 928232283-1

9 789282 322833

Vítejte v Evropském parlamentu! Obsah

Recommend Documents