NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Vítejte Skalá Skalákova studá studánka v Maternici
EVL Stá Stárkovské rkovské buč bučiny
Marš Marš ov nad Metují Metují
Restaurace a hotel Na Mýtě Mýtě
Vítáme Vá Vás na nauč naučné stezce Pově Pověsti a zají zajímavosti Jirá Jiráskova kraje. Tato 23 km dlouhá dlouhá stezka je primá primárně rně urč určena pro pěší turisty. turisty. Dá Dá se projet i na teré terénní nním kole, mí místy je vš však nesjí nesjízdná zdná a kolo je nutno vést. Zač Začíná i konč končí u vlakové vlakového ná nádraž draží v Hronově Hronově, odkud pochá pochází významný spisovatel Alois Jirá Jirásek, po ně němž je stezka pojmenová pojmenována. NS vede př převá evážně po turisticky znač či cyklotrasá značených trasá trasách cyklotrasách, ch, vedoucí vedoucích po nezpevně nezpevněných a mí místní stních komunikací komunikacích na území zemí CHKO Broumovsko. Broumovsko. Silnicí Silnicím 2. a 3. tř třídy se snaž snaží co nejví nejvíce vyhýbat. Mezi nejniž nejnižším ším (365 m n.m.) a nejvyšší m bodem (602 m n.m.) př nejvyšším překoná ekonáte výš výškové kové převýš evýšení ení cca 575 metrů metrů. Snaž Snažili jsme se propojit zdejší zdejší krá krásy s množ množství stvím hezkých pově pověstí stí, které které v této oblasti vznikly. Na 1616-ti informač informačních tabulí tabulích se tak budete moci obohatit nejen o přírodní rodní a historické historické zají zajímavosti, mavosti, ale i o nejrů nejrůzně znější pově pověsti. sti. Ty se vž vždy vztahují vztahují ke konkré konkrétní tnímu mí místu, ať ať už se jedná jedná o malebná malebná údolí dolí řek či vyvýš vyvýšená ená místa s mož možností ností dalekých rozhledů rozhledů. Kdyby se Vá ete si trasu Vám zachtě zachtělo, můž můžete libovolně libovolně zkrá zkrátit. Hned ně několik mí míst na trase je zpř zpřístupně stupněno autobusovou, ale i vlakovou dopravou. Mož Možnost obč občerstvení erstvení a ubytová ubytování se nabí nabízí např například v hotelu Na Mýtě Mýtě v Bezdě Bezděkově kově nad Metují Metují. Věří ěříme, že se Vá Vám nauč naučná stezka Pově Pověsti a zají zajímavosti Jirá Jiráskova kraje bude lí líbit. Šťastnou cestu!
1
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE
2
Pověsti První První vlna sbí sbírání a vydá vydávání pově pověstí stí tiskem nastala v období období romantismu. Platí Platí to i pro pově pověsti z Náchodska, chodska, jejichž jejichž nejpř nejpříznivě znivější období období přišlo až až v poslední poslední čtvrtině tvrtině 19. století století, kdy se zač začínala formovat literatura pro dě děti a mlá mládež dež. O pově pověsti: Pově Pověst je jední jedním z útvarů tvarů lidové lidové slovesnosti a spolu s pohá pohádkami patř patří do skupiny vyprá vyprávění. Bývá Bývá spjata s urč určitým mí místem, dobou nebo postavou. Pově Pověsti mí mívají vají jedinou zápletku, prostý jazyk vě e běž né sdě většinou bez slohových ozdob a často př připomí ipomínají nají spíš spíše běžn sdělení lení. I pově pověsti vš však mohou být beletrizová beletrizovány.
1 Prvky pově pověsti: U pově pověsti se dá dá stěž stěžíí hovoř hovořit o ustá ustálené lené formě formě a typických znací znacích. Přesto lze v její její struktuř struktuře jisté jisté nosné nosné prvky nalé nalézt. Na první prvním mí místě stě je to napě napětí mezi zač začátkem a koncem, jež m výrazným znakem pově jež způ způsobuje stupň stupňová ování děje. Další Dalším pověsti jako žánru je urč určité ité mravní mravní a morá morální lní poselství poselství, jež jež je v ní ní obsaž obsaženo. Často ale prohrá prohrává nebo umí umírá i dobrý a spravedlivý, zatí zatímco zlo ví vítězí, což což je blí blízké zké životní ivotním zkuš zkušenostem. Poslední Posledním typickým znakem je objektivnost sdě sdělení lení, kdy vypravěč vypravěč nahlí nahlíží na př příběh zvenč zvenčí a s odstupem, což což ovš ovšem neplatí neplatí pro démonické monické (pově (pověreč rečné) poví povídky.
2
Skupiny pově pověstí stí: - Pově Pověsti mí místní stní - vztahují vztahují se ke konkré konkrétní tnímu mí místu či objektu, mají mají regioná regionální lní ráz - Etymologické Etymologické - vyklá vykládají dají názvy mí míst, obcí obcí i loká lokální lních objektů objektů - Etiologické Etiologické - vysvě vysvětlují tlují vznik a pů původ rů různých staveb, př přírodní rodních útvarů tvarů a jevů jevů - O pokladech - přimykají imykají se ke starým stavbá stavbám, osamě osamělým kopců kopcům či skalá skalám, poklady často hlí hlídají dají strá strážní duchové duchové nejrů nejrůzně znějších ších podob - Historické Historické - zachycují zachycují významné významné dějinné jinné udá události, nebo se vá vážou k reá reálným postavá postavám - Antifeudá Antifeudální lní - pově pověsti o zlých pá pánech - O lidech - poč tníích osudů početná etná skupina, osoby výjimeč výjimečných vlastností vlastností či zvláš zvláštn osudů - Pově Pověreč rečné poví povídky - nejrozsá nejrozsáhlejší hlejší,, o lidech s nadpř nadpřirozenou mocí mocí a o dé démonech (čarodě arodějnictví jnictví, zá záhrobí hrobí, klasič klasičtí vodní vodníci, čerti, ví víly, divé divé ženy...)
3
Kví Kvíz: Nedaleko odtud pů působí sobí netradič netradiční démoni. Doká Dokážete k obrá obrázků zkům přiřadit jejich jmé jména a mí místa, kde se vyskytují vyskytují? Sprá Správná vná odpověď odpověď je uvedena na panelu č. 12. Démoni: noč noční můra, ohnivý muž muž, vyž vyžlata; mí místa: Bezdě Bezděkov n. M., Marš Maršov n. M., Machovská Machovská lhota. lhota.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Potrestaná Potrestaná chamtivost CHKO Broumovsko Broumovsko je malebnou krajinou hor a údolí dolí, skal a roklí roklí, mozaikou lesů lesů a luk, pastvin a polí polí. Hluboko pod povrchem polické polické kř ídové dové pánve proudí proudí nejč nejčistší istší voda. Je to krajina zabydlená zabydlená a po staletí staletí umně umně obhospodař obhospodař ovaná ovaná. Na kaž každém kroku se v ní setká setkáváme s bohatou historií historií. Cí Církevní rkevní i lidové lidové stavby zde jsou v architektuř architektuř e pojmem. O CHKO: V roce 1991 zde byla zř zřízena Chrá Chráněná krajinná krajinná oblast Broumovsko, jedna z 25 CHKO na území zemí ČR. Zabí Zabírá plochu 410 km2 (11. nejvě největší v ČR) a zahrnuje př m severní př edevší edevším severní č ást ná náchodské chodského okresu, na zá západě padě území zemí zasahuje do okresu Trutnov. Sprá Správa CHKO Broumovsko sí sídlí dlí ve Vlachově Vlachově statku v Polici nad Metují Metují. Z óny: Území zemí CHKO Broumovsko se člení lení do čtyř tyř zón, které které slouž slouží k bliž bližšímu šímu urč urč ení ení způ způsobu ochrany př přírody a tedy i odpoví odpovídají dajícímu omezení omezení hospodá hospodářské ského využ využívání. První První zóna má má nejpř nejpřísně snější rež režim ochrany.
Chrá Chráněná území zemí: V CHKO Broumovsko se nachá nachází 11 maloploš maloploš ných zvláš zvlášttě chrá chráněných území zemí (MZCHÚ (MZCHÚ). Př Předmě edmětem ochrany př př evá evážné větš iny z nich jsou geomorfologicky uniká unikátní tní pískovcové skovcové útvary. Z nich 3 patř patří do kategorie „národní“ rodní“ a mají mají tedy ná národní rodní až meziná mezinárodní rodní význam. Jedná Jedná se o NPR Adrš Adrš paš pašskosko-teplické teplické ská skály (nejvě (největší skalní skalní město ve stř střední ední Evropě Evropě), NPR Broumovské Broumovské stě stěny a NPP Polické Polické stě stěny. Plocha vš vš ech MZCHÚ MZCHÚ činí iní dohromady 8 % z rozlohy CHKO. Pamá Památné tné stromy: Na území zemí CHKO je rovněž rovněž chrá chráněno celkem 20 pamá památných stromů stromů (skupin stromů stromů). Tito veliká velikáni jsou č asto svě svědky udá událostí lostí několika stovek let. Natura 2000: V CHKO Broumovsko se také také nachá nachází 9 lokalit evropské evropské soustavy chrá chráněných území zemí Natura 2000. S Naturou 2000 se blí blíže sezná seznámíme na následují sledujících informač informačních panelech.
3
Tato pově pověst se vztahuje k městu, podle které kterého dostala CHKO Broumovsko svů svůj ná název, tedy k Broumovu. Mezi nejhorší nejhorší lidské lidské vlastnosti patř patří závist a hamiž hamižnost. I když když č asto dož doženou své své nositele až až ke zloč zloč inu, mnohdy se takový člově lověk trestu vyhne. Náš Náš hř íšn íšník vš vš ak své svého potrestá potrestání doš doš el. Jednomu broumovské staré mlá lakotné broumovskému starému mládenci, lakotnému a vychytralé vychytralému, už už skoro rok nedal spá spát blahobyt dvou sousedů sousedů - soukení soukeníků, kteř kteří se své svého bohatství bohatství domohli vlastně vlastně díky zá zázraku, když když se š vestky, které které koupili od nezná neznámých prodavačů prodavačů,, promě proměnily ve zlato. Bylo to na Velký pá pátek, kdy podle lidové lidové víry k zázraků il, že i na ně zrakům opravdu dochá docházelo. Lakomec ve své své zaslepenosti věř věřil, něho by se mohlo usmá usmát štěstí stí a vůbec si neuvě neuvědomoval, že zá zázraky takové takového druhu jsou ku pomoci jen tě těm, kdo si je zaslouž zaslouží. Na Velký pá pátek vyrazil mocně mocně pobí pobízen svou chamtivostí chamtivostí na schody k hradební hradební brance, protož protože tam se doč doč kali bohaté bohaté odmě odměny oba zmí zmínění soukení soukeníci. On vš vš ak v těch mí místech nenaš nenaš el nikoho, kdo by aspoň aspoň vzdá vzdáleně leně připomí ipomí nal muž muže, o nichž nichž soukení soukeníci vyprá vyprávěli, zato v jedné jedné skalní skalní rozsedlině rozsedlině objevil hromadu kousků kousků zlata. Rychle jimi až až po okraj naplnil hrnec, který si př přinesl, a zač zač al litovat, že s sebou nevzal vě větší nádobu, protož protože do té téhle se vš vš echno neveš nevešlo. Potom za hlasité hlasitého supě supění spě spěchal s nákladem domů domů, aby si ho ulož uložil na pec, neboli do pekelce, jak se tehdy tomuto mí místu říkalo, protož protože tam bylo pě pěkně kně teplo. Když Když zlato schová schovával, ná náhodou se podí podíval k oknu a v tu chví chvíli strnul úlekem. Za oknem uvidě uviděl stá stát zosobně zosobněn ého ďábla v celé celé jeho straš strašné podobě podobě. V hrů hrůze, že o svů svůj poklad př př ijde, se starý mlá mládenec naklonil př př es hrnec se zlatem a pevně pevně ho objal rukama. Tak ho naš naš la druhý den jeho matka. Byl mrtvý, ze straš straš ného úleku ho ranila mrtvice. V hrnci, př př es který lež ležel, byly vš vš ak jen samé samé prá prázdné zdné skoř skoř ápky od vajec.
Broumov
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Maternice Je to př př evá evážně smrkem zalesně zalesněný vrch a významný bod Jestř Jestř ebí ebích hor (546 m n.m.) nad levým bř ehem potoka Zbeč Zbečník. Tá Táhne se př př es ně něj linie lehké lehkého pohranič pohraničního opevně opevnění (ř opí opíky) ky) z let 19371937-1938. Skalá Skalákova studá studánka: Jedná Jedná se o hojně hojně navš navštěvované vované půvabné vabné zákoutí koutí pod vrchem Maternicí Maternicí, v údolí dolí potoka Zbeč Zbeč ník. Vzorně Vzorně upravený pramen pitné pitné vody byl dř dříve považ považ ová ován za lé léčivý. V roce 1832 ji mí místní stní obyvatelé obyvatelé použ používali jako lé lék proti choleř choleř e. Studá Studánka, Aloisem Jirá Jiráskem nazývaná nazývaná Skalá Skalákova, bývala cí cílem poutí poutí. Proto jsou kolem rozvě rozvěš eny obrá obrázky a vztyč vztyč eny kř kříže. Nejvě Největší z kř ížů připomí ipomíná tragickou udá událost z roku 1787, kdy noč noč ní mu pož požáru ve vsi Zbeč Zbeč ník padlo za oběť oběť deset lidí lidí. Asi 200 metrů metrů již jižně od Skalá Skalákovy studá studánky se nachá nachází tzv. Zbeč Zbeč nické nické chleby, pí pískovcové skovcové útvary př př ipomí ipomínají nající bochní bochníky. Skalá Skalákova studá studánka je rovněž rovněž název regioná regionální lního biocentra územní zemního systé systému ekologické ekologické stability. Jeho rozloha je 73 ha. Pově Pověst: Látka o zkameně zkamenělých chlebech je nejoriginá nejoriginálně lnější ze vš vš ech pově pověstí stí nauč naučné stezky. V č eské eském prostř prostř edí edí ji nikde jinde nenajdeme. V naš naš em kraji vš vš ak patř patří k těm, které které byly nejč nejč astě astěji literá literárně rně zpracová zpracovávány a v r ámci regioná m. První regionální lní literatury ná nálež leží k nejstarší nejstarším. První tiš tištěná verze pochá pochází už z roku 1736, kdy se objevila v pojedná pojednání náchodské chodského zá zámecké meckého hejtmana D. A. Nyevelta. Nyevelta. Podle autora šlo o skuteč skuteč nou udá událost na gruntě gruntě jisté jistého zbeč zbeč nické nického sedlá sedláka Vá Vávry, k níž doš doš lo v roce 1590. Pokud se budete pozorně pozorně dívat, lze pod stř stříškou íškou nad studá studánkou skuteč skuteč ně spatř spatřit ně několik ová oválných balvanů balvanů, jenž jenž nápadně padně připomí ipomínají nají bochní bochní ky chleba.
Jarní Jarní aspekt bledule jarní jarní v olš olšině ině pod studá studánkou
4
Zbeč Zbečnické nické chleby Naproti ková kovárně rně ve Zbeč Zbeč níku stá stával Ví Vítův statek. O ženě eně sedlá sedláka Ví Víta š la jedna ř eč, že je straš straš ně lakomá lakomá, což což hospodá hospodář e velmi trá trápilo. Jednoho dne sem př přiš el podivný žebrá ebrák, který mě měl př př es rameno kož koženou taš tašku a v ruce drž držel vysokou hů hůl podobnou té té, jakou nosí nosívá biskup, když když biř biř muje. Protož Protože doma byla jenom selka, poprosil ji o trochu jídla. Jenž Jenže ona ho odbyla, že nic nemá nemá. „Tedy Vá Vás prosí prosím aspoň aspoň o douš douš ek vody,“ vody,“ následovala jeho další další prosba, kterou selka opě opět odmí odmítla. Prý nemá nemá ani pití pití. „Mějte trochu soucitu a obdarujte starce aspoň aspoň půlkou krají krajíčku z toho chleba, co máte v peci,“ peci,“ prosil žebrá ebrák sklí sklíč eně eně. „Jak bych vá vám z něj mohla dá dát, když když jsem ho teprve př př ed chví chvílí dala do pece?“ pece?“ vyš vyšt ěkla už už poř poř ádně dně rozzlobená rozzlobená selka. Ale žebrá ebrák se nechtě nechtěl nechat vyhnat a pokrač pokrač oval svým mí mírným tó tónem: „Jsem si jistý, že ten chleba je už už upeč upeč ený, jen to zkuste.“ zkuste.“ To už už byla selka té téměř nepř nepř íč etná etná, ale pak př př ece jeden bochní bochní k vytá vytáhla. Byl skuteč skuteč ně hotový. Hned kousek odkrojila a vztekle vykř vykřikla: „T é žebroty se člově lověk nikdy nezbaví nezbaví, ať ať už jste odtud!“ odtud! “ Při tom hodila chleba žebrá ebrákovi pod nohy. Nakonec vyhrkla: „A ať ať vám v žaludku zkamení zkamení! “ Žebrá ebrák neř neř ekl ani slovo, krají krajíč ek nechal lež ležet na dlá dlážkách u pece a na mí místě stě se propadl. Když Když vš ak potom selka chtě chtěla z pece vytá vytáhnout ostatní ostatní bochní bochníky, už s nimi nehnula. Vš Vš echny byly z kamene, i ten krají krajíc, který hodila žebrá ebrákovi. Več Več er vš vš echno vypravovala sedlá sedlákovi, a ten se vylekal. Poslal své své lidi po okolí okolí, aby toho žebrá ebráka naš našli, ale vš vš echno bylo marné marné, vrá vrátili se s prá prázdnou. Dumali a dumali, kdo to mohl jenom být, a pak si ř ekli, že nejspíš nejspíš s ám P ánbů nbůh, který tehdy chodil po svě svět ě. A protož protože byla selka lakomá lakomá, potrestal ji. Anebo to mohl být Krakonoš Krakonoš, který v té době době v kraji vlá vládl. Zkameně Zkamenělé chleby potom sedlá sedlák nalož naložil na vů vůz a odvezl do Maternice, Maternice, kde je rozlož rozložil okolo studá studánky. V ětšinu z nich si vš vš ak lidé lidé č asem rozebrali a ten skrojený si dokonce odvezli na ná náchodský zá zámek. Voda v maternické maternické studá studánce byla od té té doby zá zázrač zrač ná a uzdravila mnoho lidí lidí. Tř Tř eba kostelecký myslivec odedá odedávna nemohl chodit. Pak mu jednou ze studá studánky př přinesli vodu, nohy mu s ní namazali a on se rá rázem uzdravil.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE O pů původu jmé jména Turov Pod Turovem Ne vž vždy se mě měli lidé lidé v Rokytní Rokytníku pod Turovem tak dobř dobř e, jako dnes. Mož Možná by mnozí mnozí namí namítali, že ani nyní nyní to nestojí nestojí za moc, ale o ně několik století století zpě zpět zdejší zdejší lidé lidé č asto hladově hladověli. Rokytní Rokytník totiž totiž neoplýval úrodnou pů půdou, a tak se zdejší ch pomě zdejší lidé lidé živili, jak to jen šlo. Svě Svědectví dectví o tehdejší tehdejších poměrech ná nám č asto podá podávají vají lidové lidové pově pověsti.
5
Za dá dávných dob, kdy celou zdejší zdejší krajinu pokrývaly husté husté a neprostupné neprostupné pralesy, pobývala v jednom z boč boč ních údolí dolí k Metuji dvojice divokých býků býků neboli turů turů. Když Když č eský pá pán Hron z rodu Nač Nač eraticů eraticů založ založil na poč poč átku 13. století století N áchod a brzy po ně něm Hronov, jeho lovecká lovecká druž družina mnohdy zají zajížděla do okolní okolních pralesů pralesů, jejichž jejichž poklid pak ruš rušil zvuk lesní lesního rohu. Oba tuř tuři tehdy zač zač ali být ostraž ostražitě itější a usadili se na vysoké vysokém nepř nepřístupné stupném vrchu. Zanedlouho se v husté hustém lese pod tí tímto vrchem usí usídlil chudý uhlí uhlíř jmé ku, který jménem Rokyta, jehož jehož sem dosadil pan Hron, aby hlí hlídal okolní okolní lesy. U potůč potůčku, tudy proté protékal, si vystavě vystavěl chalupu, v milí milíři pá pálil uhlí uhlí pro své svého pá pána a živil se ulovenou zvěř zvěříí. Tu také také posí posílal panu Hronovi do Ná Náchoda. Jednou, když když se vracel z obchů obchůzky, uslyš uslyš el z houš houštiny žalostné alostné buč buč ení ení. Šel podle hlasu a po chví chvíli uvidě uviděl malé malé č erné erné telá telátko, které které zapadlo do hluboké hluboké jámy. Uhlí Uhlíř ihned poznal, že je to mlá mládě divoké divokého tura, a bez dlouhé dlouhého rozmýš rozmýš lení lení ho vysvobodil. Už Už tady bydlel delší delší dobu, ale tura ani žádné dné stopy po ně něm dosud nevidě neviděl. Telá Telátko bylo malé malé, nesobě nesoběstač stač né, a proto si ho odnesl domů domů a zavř zavř el do chlí chlívku.
Rozcestní Rozcestník Tkalci: Na podzim a hlavně hlavně v zimě zimě se v Rokytní Rokytníku ozývalo klepá klepání tkalcovských stavů stavů a hrč hrč ení ení kolovratů kolovratů. Zamě Zaměstná stnána byla č asto celá celá rodina a vš ichni si u prá práce zpí zpívali, aby jim rychleji ubí ubíhala. Jednou týdně týdně dodá dodávali rokytenš rokytenští tkalci hotové m zejmé hotové výrobky vydavačů vydavačům zejména do Červené erveného Kostelce. V Rokytní Rokytníku se tkala obyč obyč ejná ejná rež režná plá plátna, pozdě později i tenká tenká bílá a donedá donedávna dokonce matrace, ruč ručníky a damaš damaš ky. ky. Dř evař evař i: B ída se týkala i dřevařů evařů,, kteř kteří celé celé dny i noci trá trávili v lese. Jak jen chlapci trochu povyrostli a unesli pilu nebo sekyru, sekyru, museli s otcem do lesa. A zde, ať ať chtě chtěli či ne, museli pomá pomáhat př při ř ezá ezání stromů stromů, loupali ků kůru, trhali drobně drobnější koř koř eny a v zimě zimě museli stá stále udrž udržovat oheň oheň, který často k zahř zahř átí prokř prokř ehlé ehlého tě těla nestač nestačil. Sedlá Sedláci: Za dob roboty byli sedlá sedláci nuceni na svá svá vlastní vlastní pole chodit pracovat v noci. Př Př es den byli zamě zaměstná stnáni prací prací na panské panském. Kaž Každé r áno vesnici nemilosrdně nemilosrdně obeš obeš el potloukač potloukač a vš vš em př přidě idělil prá práci. V kaž každém stavení stavení oznamoval, co bude ten den zapotř zapotř ebí ebí udě udělat. Ať Ať už orat, suš sušit seno či cosi svá sváž et. Sedlá Sedláci, zvláš zvlášttě ti majetně majetnější, ší, by za sebe tř tř eba i rá rádi zaplatili, ale nic naplat, kdo se nedostavil, byl odveden drá drábem a č ekal ho trest. Mohl dostat bití bití lískovkou, jíjít do vě vězení zení nebo být potrestá potrestán pokutou. Robota byla zruš zruš ena až až roku 1848. Pově Pověsti: Tak není není divu, že mezi chudými lidmi kolovalo spousta pově pověstí stí o turovské turovském pokladu. Jmé Jméno Turov je s velkou pravdě pravděpodobností podobností skuteč skuteč ně odvozeno od tura. Ná Název ale Rokytní Rokytník nedostal po zakladateli Rokytovi, Rokytovi, ale pochá pochází ze staroč staroč eské eského slova rokyta, což což byl druh vrby. Odtud také také Rokycany, Rokytná Rokytná a Rokytnice.
Netrvalo dlouho a Rokyta uslyš uslyš el př př ed svou chalupou tá táhlé hlé ř vaní vaní a nezvyklé nezvyklé buč buč ení ení. Zvě Zvědavě davě vyhlé vyhlédl z okna a velice ho př př ekvapilo, když když u vrá vrátek spatř spatřil dva urostlé urostlé tury, kteř kteří sem př přišli za svým mlá mládětem. V první první chvilce se Rokyta zalekl a nevě nevěd ěl, jak se zachovat, vzá vzápětí vš ak dostal ná nápad, který ihned uskuteč uskuteč nil. Vzadu za chaloupkou mě měl dosti prostornou zahradu, která která byla ohrazena pevným plotem. Sem donesl tuř tuří mlá mládě a uvá uvázal ho. Potom v plotě plotě odstranil nějaké jaké kůly, aby se rodič rodič e k mlá mlád ěti dostali a trpě trpělivě livě č ekal, co se stane. Stař Staří své své mlá mládě brzy naš naš li po hlase a klidně klidně za ní ním veš veš li do ohrady. Jakmile se tam ocitli, uhlí uhlíř rychle zahradil východ trá trámem. Dospě Dospělí tuř tuři se vš ak nesnaž nesnažili uté utéci, vž vždyť dyť teď teď byli se svým mlá mládětem pohromadě pohromadě. Klidně Klidně př ijí ijímali potravu, kterou jim Rokyta nosil, a on mohl postupně postupně zač začít s jejich chovem. Protož Protož e se o ně ně dobř dobře staral, obě obě zví zvíř ata zanedlouho úplně plně zkrotla. Uhlí Uhlíř si je zí získal svou silou i vlí vlídností dností. Když Když pak po ně nějaké jaké době době pan Hron s loveckou druž družinou opě opět zaví ch lesů zavítal do zdejší zdejších lesů, zastavil se u Rokyty a velmi se divil, jaká jaká veliká veliká a statná statná zví zvíř ata si uhlí uhlíř ochoč ochoč il. Za odmě odměnu mu daroval kus lesa, v němž uhlí uhlíř dosud bydlel a povýš povýšil ho do zemanské zemanského stavu. Tak se z chudé chudého uhlí uhlíř e stal bohatý zeman. Vystavě Vystavěl si pevnou tvrz, př při ní ní ž byla pozdě později založ založena vesnice, jež jež byla po své svém zakladateli pojmenová pojmenována Rokytní Rokytník. Vrch dostal na paměť paměť turů turů, kteř kteří tu žili, jmé jméno Turov. Turov.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Turov Turov je s výš výškou 602 m n.m. výraznou krajinnou dominantou, nejvyšší m bodem Radvanické nejvyšším Radvanické vrchoviny a celé celé nauč naučné stezky. Je tvaru mí mírně rně skloně skloněné stolové stolové hory a z větší č ásti zalesně zalesněn zejmé zejména smrkem a borovicí borovicí. Rozklá Rozkládá se mezi potoky Zbeč Zbeč ník a Dř eví evíč . Do roku 1938 tvoř tvořil národnostní rodnostní hranici. Na sever od ně něho, v okolí okolí Stá Stárkova, už už byla oblast s německy mluví mluvícím obyvatelstvem - sudetskými Ně Němci. Vrchol: Na odlesně odlesněném vrcholu stojí stojí od roku 1924 Jirá Jiráskova chata, která která byla v roce 1977 rekonstruová rekonstruována a rozší rozšířřena o areá areál sportoviš sportoviš ť a dř dřevě evěných chat. Dříve veř veřejné ejné rekreač rekreač ní zař zař ízení zení s mož možností ností ubytová ubytování a stravová stravování je v souč souč asnosti mimo provoz a chá chátrá trá. Zarostla i lyž lyžařská ská sjezdovka na severovýchodní severovýchodním svahu. Výhledy: Z vrcholu i další ch mí dalších míst kopce se otví otvír á daleký výhled do údolí dolí smě směrem k Hronovu a na stolové stolové hory Bor, Hejš Hejš ovinu a Ostaš Ostaš . Spatř Spatř it lze i Broumovské Broumovské stě stěny a Orlické Orlické hory. Pově Pověsti: Jelikož Jelikož je Turov velice ná nápadným vrchem, vá váží se k němu nejrů nejrůzně znější lidová lidová vyprá vyprávění. Nejzná Nejznám ější je pově pověst o svatová svatováclavské clavském vojsku, dř dř ímají majícím v nitru hory, které které př ijde č eské eskému ná národu na pomoc, až až mu bude nejhůř nejhůř.. Zmiň Zmiňuje se o ní ní i Alois Jirá Jirásek ve Starých pově pověstech č eských. Pro podobnost s pově pověstí stí o blanických rytí rytíř ích bývá bývá kopec č asto označ označ ová ován jako „Blaní Blaník Jirá Jiráskova kraje“ kraje“ Rytí Rytíř i sv. Vá Václava zá zároveň roveň hlí hlídají dají ohromný poklad, z něhož ujíí poctivé hož odměň odměňuj poctivé a potř potř ebné ebné lidi. Já Jádro tě těchto vyprá vyprávění není není ovš ovš em pů původní vodní , jde o zpracová zpracování meziná mezinárodní rodní látky, její jejíž různé zné verze nachá nachází me v lidové lidové slovesnosti mnoha národů rodů. V č eské eském prostř prostř edí edí je př př íběh o rytí rytíř ích v hoř hoř e spojová spojován hned s několika mí místy, z nichž nichž nejzná nejznám ější jsou Blaní Blaník, Boubí Boubín, Oškobrh, kobrh, Kuně Kunětická tická hora, Hostýn a prá právě Turov. Turov. Velitelem vojska u nás je vž vždy svatý Vá Václav. Alois Jirá Hronovský rodá Jirásek: rodák a spisovatel zmiň ho kraje v kronice U ná zmiňuje bá bájnou horu zdejší zdejšího nás, v poví povídce Divý rod a v romá románu Skalá Skaláci. Pomě Poměrně rně výraznou roli hraje i v pohá pohádkové dkovém dramatu Pan Johanes, jak se v kraji kolem Rokytní Rokytníka ří kávalo Krakonoš Krakonoš ovi.
6
Turovský poklad Tkalci z horní horní ho konce Rokytní Rokytníka chodí chodí vali s utkanou lá látkou nejč nejč astě astěji Křivdovou cestou př př es Turov a dř eví evíčskými lesy do Stá Stárkova. Tak tam jednou š el i starý Kleprlí Kleprlík. Když Když se blí blí žil ke Křivdovu lomu, jak se ří kalo turovské turovské brá bráně, objevil se př před ní ním najednou rytí rytíř v plné plné zbroji. Starý tkadlec se tak lekl, že se bá bál zvednout oč oč i. Rytí Rytíř vš ak k němu hovoř hovoř il vlí vlídně dně a žádal ho, aby mu prodal svoje plá plátno, protož protože svatová svatováclavš clavští rytí rytíři ho velmi potř potř ebují ebují a vě vědí, že starý Kleprlí Kleprlík mí mívá obzvláš obzvlášttě dobré dobré. Za ř eči doš došli až k otevř ně následoval. otevřené ené ská skále a tkadlec rytí rytíř e bezděč bezděčn Prochá Procházeli dlouhou temnou chodbou, až doš došli do malé malé místnosti matně matně ozař ozař ované ované olejovou lampou. Tam tkadlec sundal své své plá plátno a rytí rytíř si ho zač zač al prohlí prohlí žet a měřit. ěřit. „Vidí Vidím, že jsi poctivý tkadlec, tvé tvé plá plátno je dobré dobré a vystač vystačí nám na dlouhou dobu,“ dobu,“ ř ekl. „Odmě Odměnu dostaneš dostaneš ihned, jen mě mě následuj!“ sleduj!“ Proš Prošli ně několik mí místností stností plných peně peněz, zlatých a stř stříbrných šperků perků i zbraní zbraní a drahokamů drahokamů. Vš Vš e tam bylo úhledně hledně srovná srovnáno. V poslední poslední místnosti vzal rytí rytíř z jedné jedné hromá hromádky vá váč ek s peně penězi a když když jej podá podával tkalci, ř ekl: „Tady máš slí slíbenou odmě odměnu. Je to vá váč ek, kterým je tvoje zbož zboží dostateč dostateč ně zaplaceno, cestou jej vš vš ak nesmíš nesmíš otevř otevří t, ani se nesmíš nesmíš ohlé ohlédnout, jinak o celou odmě odměnu př přijdeš ijdeš! “ Nato se tkalci zamž zamžilo př př ed oč očima, pocí pocítil závrať vrať a než než zase př přiš el k sobě sobě, byl na cestě cestě př ed branou, kde se s rytí rytíř em tak ná náhle seš seš el. Př Připadalo mu to jako sen. Uvě Uvědomil si vš vš ak, že plá plátno, které které předtí edtím nesl, teď teď na zá zádech nemá kého. Ú plně nemá a v ruce cí cítil ně něco těž těžk plně zapomně zapomněl na rytí rytířův řův příkaz a vá váč ek otevř otevř el. Byl plný duká dukátů. Ač Ačkoliv tolik peně peněz v životě ivotě nevidě neviděl, př př emohla ho chamtivost a zdá zdálo se mu, že dostal má málo. Proto se rozhodl vrá vrátit zpá zpátky do hory. Ta ale byla zavř zavř ená ená, po dlouhé dlouhé chodbě chodbě do její jejího nitra nebylo ani pamá památky. Rozmrzelý š el domů domů, kde ho př př ekvapeně ekvapeně vítali. Byl údajně dajně pryč pryč celý rok a vš vš ichni ho už už poklá pokládali za mrtvé mrtvého. Když Když celou př příhodu vypravoval, chtě chtěl se pochlubit výdě výdělkem a vytá vytáhl vá váč ek. Ten byl vš vš ak prá prázdný. Teprve teď teď si vzpomně vzpomněl na rytí rytířův řův př příkaz. Př Př eci jen vš vš ak svoje plá plátno zadarmo nedal. Vá Váč ek si totiž totiž ponechal a po č ase zjistil, že z peně peněz, které které do ně něj dá dával, vů vůbec neubývá neubývá. Byly to vš vš ak jen čtvrť tvrťáky a š esť esťáky, zlať zlaťáků se už už nikdy nedoč nedočkal.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Divý muž muž v dřeví evíčských lesí lesích Natura 2000 Nauč Nauč ná stezka vede v bezprostř bezprostřední ední blí blízkosti tř tří evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000, pojď pojďme si tuto soustavu evropských chrá chráněných území zemí přiblí iblížit. O co jde: Česká eská republika vstoupila dne 1.5.2004 do Evropské Evropské unie a povinně povinně se tak stala souč souč ástí stí Natury 2000. Její Jejím cí cílem je zabezpeč zabezpečit zachová zachování a ochranu t ěch druhů druhů živoč ivočichů ichů, rostlin a typů typů přírodní rodních stanoviš stanoviš ť, které které jsou z evropské evropského pohledu nejcenně e se nejcennější, ší, nejví nejvíce ohrož ohrožené ené či omezené omezené svým výskytem jen na urč určitou oblast. Můž Může ovš ovš em stá stát, že ně některý naturou chrá chráněný druh se v ČR vyskytuje hojně hojně, ale za hranicemi již již sporadicky a naopak. Smě Směrnice: Vytvoř Vytvoř ení ení soustavy Natura 2000 uklá ukládají dají dva nejdů nejdůlež ležitě itější prá právní vní př edpisy: smě směrnice 79/409/EHS o ochraně ochraně volně volně žijí ijících ptá ptáků (smě (směrnice o ptá ptácích) a smě směrnice 92/43/EHS o ochraně ochraně př írodní rodních stanoviš stanoviš ť, volně volně žijí ijících živoč ivočichů ichů a planě planě rostoucí rostoucích rostlin (smě (směrnice o stanoviš stanovišt ích). Podle smě směrnice o ptá ptácích jsou vyhlaš vyhlaš ová ovány ptač ptačí oblasti (PO) a podle smě směrnice o stanoviš stanoviš tích evropsky významné významné lokality (EVL). Společ Společ ně tvoř tvoří tyto dva typy lokalit soustavu Natura 2000. Vznik: Tvorba soustavy Natura 2000 je odliš odliš ná u PO a u EVL. PO jsou vybí vybírány členským stá státem EU, projedná projednávány a př př ímo nahlaš nahlaš ová ovány Evropské Evropské komisi. Vyhlaš Vyhlaš ová ování evropsky významných lokalit je proces slož složitě itější. ší. První První f ází je mapová mapování, př př i ně němž musí musí odborní odborníci př přesně esně zjistit kde, v jaké jakém množ množství ství a kvalitě kvalitě se nachá nachází př írodní rodní druhy a stanoviš stanoviště. Tyto lokality jsou poté poté zař zař azeny do národní rodního seznamu a zaslá zaslány Evropské Evropské komisi. Ta ně některé které navrhne doplnit či vyš vyš krtnout a zbytek EVL se stá stává souč souč ástí stí evropské evropského seznamu. Tyto lokality pak budou v ČR chrá chráněny obecným ochranným rež eny jako samostatná režimem, nebo mohou být vyhláš vyhlášeny samostatná MZCHÚ MZCHÚ. Překryv a hospodař hospodař ení ení: Území zemí soustavy mají mají být navrhová navrhována bez ohledu na již již existují existujíc í chrá chrán ěná území zemí, lze vš vš ak př př edpoklá edpokládat, že se s nimi budou mnohé mnohé lokality př př ekrývat. Často jsou totiž totiž cenná cenná jak z pohledu evropské evropské, tak i č eské eské ochrany př přírody. Pokud se př eníím EVL či PO na př př ed vyhláš vyhlášen př edmě edmětné tném území zemí rozumně rozumně hospodař e se tak dí eníí, pokud nebude ohrož hospodařilo, můž může dít i po vyhláš vyhlášen ohrož en př př edmě edmět ochrany. Poč eno 1087 EVL a 41 PO. V CHKO Počty: V ČR je k 15.4.2010 vyhláš vyhlášeno Broumovsko pak 8 EVL a PO Broumovsko. Nauč Nauč ná stezka př př ichá ichází do kontaktu s EVL: Stá ch Stárkovské rkovské buč bučiny, Kozí Kozínek a Metuje a Dř eví evíč , s nimiž nimiž se postupně postupně sezná seznámíme na další dalších informač informač ních panelech.
EVL na území zemí ČR
7
Š ouranda z Rokytní Rokytníka byl starý zkuš zkuš ený pytlá pytlák. Jednoho več več era poví povídá své své ženě eně: „P ůjdu na dřeví evíčskou strá stráň za Turovem, Turovem, podí podí vat se po ně nějakým zají zajíčkovi. Ty zatí zatím skoč skoč do vsi a zjisti, jak se dě dělá zají zajíc na má másle.“ sle.“ A starý pytlá pytlák a okař okař se vydal do lesa. Vyš Vyš plhal až až nahoru na strá stráň, v olš olšince si sedl na bobek a s př ipravenou puš puš kou bystř bystř e číhal. Zají Zajíc se objevil té téměř ihned a Š ouranda ho skolil jednou ranou. Pak rychle vybě vyběhl z olš olšinky, zají zajíce zvedl ze země země a utí utíkal s ním do lesa. Doš Doš el na nevelkou paseku, sedl si, z kapsy vytá vytáhl velký nůž nůž a zač i, př zač al zají zajíce vyvrhovat. Když Když už stahoval kůž kůži, přiblí iblížil se k němu muž mužíč ek velký asi jako š estiletý chlapec a zeptal se ho: „Copak to dě děláš, áš, Š ourando, ourando, s tí m zají zajícem?“ cem?“ Pytlá Pytlák se ani neohlé neohlédl, ani neodpově neodpověděl. Muž Mužík ale nedal pokoj a jeho druhá druhá otá otázka už už byla dost hlasitá hlasitá: „Šourando, ourando, co to dě děláš s mým zají zajícem?“ cem?“ křikl mu do ucha, až až se pytlá pytlák ohnal. Př Přitom mohl muž mužíčka pí píchnout nož nožem, kdyby vč as neuskoč neuskočil. „Co ti je vů vůbec po tom,“ tom,“ odsekl pytlá pytlák nazlobeně nazlobeně. „A co tady chceš chceš?“ Tohle už už muž mužíka naš naštvalo a utrhl se na Š ourandu: ourandu: „ A co ty si dovoluješ dovoluješ mi odmlouvat! Já Já jsem pá pánem tohohle lesa a ten zají zajíc je mů můj!“ j!“ Než Než se pytlá pytlák vzpamatoval, byl muž mužíč ek i se zají zajícem pryč pryč . Celý rozzlobený vybě el tí vyběhl Š ouranda za muž mužíč kem. Běž Běžel tím smě směrem, kde se mu zdá zdálo, že zmizel a vů vůbec nedá nedával pozor na cestu. Když Když měl pocit, že už už běží ěží nekoneč nekoneč ně dlouho, rozhlé rozhlédl se kolem sebe a uvidě uviděl, že je v nějaké jaké nezná tníí krajině neznámé zvláš zvláštn krajině. Chví Chvíli ješ ješt ě bloudil sem a tam, ale když když zjistil, ž e se odtamtud tak snadno nedostane, sedl si do mechu a vyč vyč erpá erpáním usnul.
Když Když se probudil, slunce již již stá stálo skoro př přímo nad ní ním. Protí Protíral si oč i, rozhlí rozhlížel se, krajinu okolo sebe vš vš ak vů vůbec neznal. Vzpomí Vzpomínal, co vš vš echno se vč vč era př přihodilo. Pak vstal a zač zač al hledat cestu zpě zpět. Jak tak chodil sem a tam, najednou se mu zase zjevil ten muž mužíč ek ze vč vč erejš erejška. „ Kampak pospí pospícháš cháš,, Š ourando? ourando?“ zeptal se ho posmě posměš ně. „V ždyť dyť jsi celý udýchaný a zpocený, snad zas nehledáš nehledáš nějaké jakého zají zajíčka!“ ka!“ Starý pytlá pytlák se sotva drž držel zlostí zlostí, ale nezbylo mu nic jiné jiného, než než muž mužíka pož požádat, aby mu uká ukázal cestu domů domů. Když Když Š ouranda sepnul ruce a tak pěkně kně prosil, muž mužíčka obmě obměkčil a ten mu slí slíbil, že ho z lesa vyvede. Př Př ed tí tím se vš vš ak musel pytlá pytlák zavá zavázat, že už už nebude klá klást oka, ani stř střílet ubohé ubohé zají zajíce. Učinil tak a ve chví chvíli byl na Řehá ehákově kově strá stráni nedaleko domova. Z pytlá pytláctví ctví ho ta př pří hoda ale nevylé nevyléčila. Jen už už nikdy neš neš el na dř eví evíč skou strá stráň.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Zlý Vá Vávra Stárkovské bučiny První První evropsky významnou lokalitou, kterou protí protíná nauč nauč ná stezka, je EVL Stá Stárkovské rkovské buč bučiny. Jejich 129,16 ha se rozprostí rozprostír á na svazí svazích kuesty (hř ena (hř eben tvoř tvoř ený ukloně ukloněnými vrstvami hornin) nad Dř eví evíč em. em. Lokalita byla vyhláš vyhlášena v roce 2009 a její její nadmoř nadmořská ská výš výška kolí kolís á mezi 398398- 677 m. Velká Velká č ást území zemí je souč souč ástí stí II. zó zóny CHKO. Geologie: Geologický podklad tvoř tvoří turonské turonské sedimenty (prachovce, pí pískovce a slí slínovce). Morfologii př pří krých svahů svahů č asto zvýrazň zvýrazňuje hustá hustá frekvence skalní skalních srubů srubů a rozsá rozsáhlých skalní skalních rozsedlin (např (např. Trpaslič Trpasličí rokle u Vysoké Vysokého kamene u Stá Stárkova). Př edmě edmět ochrany: Jsou jíjím kvě květnaté tnaté buč bučiny, extenzivní extenzivní seč seč ené ené louky ní nížin a podhůř podhůříí (mezofilní (mezofilní ovsí ovsíkové kové louky) a štěrbinová rbinová vegetace vá vápnitých skal a drolin. Na kuestě kuestě se vyskytují vyskytují i suť suťové ové lesy, mí místy s navazují navazujícími svahovými loukami. Fló Flóra: Z fytogeografické fytogeografického hlediska je v území zemí významný výskyt skalní skalníku celokrajné celokrajného (Cotoneaster (Cotoneaster integerrimus), integerrimus), kostř kostř avy sivé sivé (Festuca pallens) pallens) a tolity lé lékař kařské ské (Vincetoxicum hirundinaria). hirundinaria). Fauna: Za zmí zmínku stojí stojí dravci jestř jestřáb lesní lesní (Accipiter gentilis), gentilis), káně lesní lesní (Buteo buteo), buteo), výr velký (Bubo (Bubo bubo) bubo) a sýc rousný (Aegolius (Aegolius funereus). funereus). Význam: Ploš Plošně nejvýznamně nejvýznamnější je zde výskyt kvě květnatých buč bučin, jeden z nejrozsá ch v CHKO Broumovsko. nejrozsáhlejší hlejších Zranitelnost: Buč Bučiny a zejmé zejména suť suťové ové lesy mají mají vzhledem ke členité lenitému teré terénu celkově celkově dobré dobré vyhlí vyhlídky. Vě Větš ina nelesní nelesních ploch je do budoucna udrž udržitelná itelná vhodným managementem. Malá Malá míra ná návštěvnosti lesní lesních porostů porostů neohrož neohrožuje dochovaný stav. Nauč Naučná stezka: NS protí protíná jihovýchodní jihovýchodní č ást té této EVL nad obcí obcí Horní Horní Dř eví evíč. Po př ekoná ekonání nepř nepř íjemné jemného stoupá stoupání budete odmě odměněni dalekými výhledy do kraje. Stolové Stolové hory Ostaš Ostaš, Bor a polská polská Hejš Hejš ovina jsou nepř nepř ehlé ehlédnutelnými dominantami. Pově Pověst: Co se týč týč e pově pověsti Zlý Vá Vávra, tak prá právě zde, mezi Horní Horním Dř eví evíč em a Velkými Petrovicemi, Petrovicemi, se hlavní hlavní postava prý rá ráda zdrž zdržovala.
Výhled na Bor a Hejš Hejš ovinu po př překoná ekonání stoupá stoupání
8
Nedaleko Velkých Petrovic žil otrlý lupič lupič, které kterého se kaž každý v okolí okolí bál a radě raději se mu zdaleka vyhnul. Ří kalo se mu Zlý Vá Vávra. Kdykoliv ně něco chtě chtěl, za pomoci výhruž výhružek nebo ná násilí silí to dostal, a tak se mu lidé lidé ze strachu snaž snažili ve vš všem vyhově vyhovět. Jednou v noci, když když jako obvykle spal pod širým nebem, mě měl straš strašlivý sen. Zdá Zdálo se mu, že visí visí za keř keří k nad propastí propastí, z níž šlehá lehá vše sž sžírají rající plamen. Když Když mu chtě chtěl pomoci andě anděl, on zaklel a spadl do pekelné pekelné propasti. To ho probudilo.
Vydě Vyděšeně eně se posadil a zač začal př přemýš emýšlet, co mohl onen sen znamenat. Prá Práv ě zvonili kleká klekání. Vá Vávra v t é chví chvíli ani nevě nevěděl, co dě dělá, ná náhle si klekl a zač začal se vroucně vroucně modlit. Pak vstal a šel nazdař nazdařbůh, až až přišel k nějaké jakému poli. Tam nezná neznámý sedlá sedlák oral s p ěkným černým koně koněm, ale když když uvidě uviděl Vá Vávru, vš všeho nechal a dal se v hrů hrůze na útěk. Když Když ho Vá Vávra dostihl, řekl: „ Proč Proč utí utíkáš? áš? Nechci ti ublí ublížit. Chci tě pož požádat o pomoc.“ pomoc.“ Sedlá Sedlák se celý tř třásl, zuby mu drkotaly hrů hrůzou a nevypravil ze sebe slova. Vávra pokrač pokračoval: „M ůže ůžeš mi udě udělat ně něco k vůli? Já Já vím, jak se o mně mně mluví mluví , a tak se chci vyzpoví vyzpovídat z hříchů chů. Vyslechni mě mě.“ „Já?“ pomalu rozvazoval sedlá sedlák. „Já tě zpoví zpovídat nemohu. To jen pan fará eš? Př nost,“ “ řekl a např farář .“ „Ž e nemůž nemůže Připrav se tedy na věč věčnost, napřáhl na sedlá sedláka hůl. Sedlá Sedlák se polekal, a tak se uvolil naslouchat. Trvalo to dlouho, nad ně některými historkami mu vstá vstávaly vlasy hrů hrůzou, ale hlavně hlavně nechá nechápal, jak to všechno mohl zvlá zvládnout jediný člově lověk. Když Když Vávra po čase skonč skončil, pož pož ádal sedlá sedláka o rozhř rozhřešení ení. Sedlá Sedlák chví chvíli př přemýš emýšlel a pak řekl: „Já ti rozhř rozhřešení ení dát nemohu. Takový hř hříšn íšník jako ty má má jen jednu mož možnost – putovat do Říma ke Svaté Svatému otci. A ne tak, jak lidé lidé chodí chodí, ale po kolenou, abys mě měl vů vůbec nadě naději rozhř rozhřešení ení dostat. Vávra se ale rozhodl neustoupit a vydal se tedy na cestu. Byla dlouh á, obtí dlouhá obtížná a trvala mu celé celé dva roky. Když Když se blí blížil k Římu, rozezně rozezněly se vš všechny zvony, což což se prý stá stáv á vždy, když když přichá ichází kají kají cný hř hř íšn íšník, jemuž jemuž Bůh odpustil. Naproti mu šli ří mšt í prelá preláti doprová doprovázeni velkým zá zástupem lidí lidí. V čele krá kráčel Svatý otec. Ten doš došel až k V ávrovi a řekl: „Vstaň Vstaň, synu, Bů Bůh se nad tebou smiloval a hř hříchy ti odpustil. Vstaň Vstaň a usedni do vozu, který je pro tebe př př ipraven.“ ipraven.“ Vávra, mí místo aby uposlechl Svaté Svatého otce, se rozzuř rozzuřil, zaklel a vyhrkl: „Když Když jsem dolezl až až k Římu, nepotř nepotř ebuju už ž ádnou pomoc. Do města se dostanu i bez vá vás!“ s!“ Vtom se zatř zatř ásla země země, za ohluš ohlušují ující ho rachotu se v ní udě udělala veliká veliká díra a Vávru pohltila. Zá Z ástup se zdě zděsil, ale Svatý otec smutně smutně potř potř ásl hlavou a řekl: „ Na pokraji své své spá spásy se rouhal Bohu, a ten ho potrestal!“ potrestal!“
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Údolí Metuje Marš Maršovské ovské údolí dolí: Č ást nauč nauč né stezky v dé délce asi 2,5 km vede mezi Marš Marš ovem nad Metují Metují a Velkými Petrovicemi malebným údolí dolím Metuje, zvaným té též „Marš Marš ovské ovské údolí dolí.“ Zelená Zelená turistická turistická znač znač ka se vine zař zař íznutým a klidným údolí dolím podé podél meandrují meandrujícího toku Metuje. Na čtyř tyř ech místech je ř eka př překoná ekonávána dř dřevě evěnými lá lávkami. Na dě dění v okolí okolí shlí shlíží pozů pozůstatky stř středově edověk ého hradu Vlč Vlčinec. I v parné parném lé létě je prochá procházka zde, vzhledem k zastí zastí nění údolí dolí, velice př příjemná jemná. Metuje: Řeka Metuje pramení pramení 1,5 km SV od Hodkovic, Hodkovic, nedaleko Adrš Adršpaš pašských sklal, ve výš výšce 586 m n.m. Po 77,2 km se v Jaroměř Jaroměřii v nadmoř nadmořské ské výš výšce 248 m zleva vlé vlévá do Labe. Plocha povodí povodí činí iní 607,6 km2 a prů průměrný prů průtok u ústí stí je 5,73 m3/s. Trasa: Horní Horní tok proté protéká soutě soutěskovitými údolí dolími Adrš Adrš paš pašskosko-teplických skal, dá dále se vlní vlní Polickou vrchovinou, od Hronova po Nové Nové Město nad Metují Metují protí protíná Náchodskou vrchovinu s romantickým údolí dolím zvaným Peklo a v nejseverně ku Pardubické nejsevernějším ším výběž výběžku Pardubické kotliny ústí stí do Labe. Př ítoky: K nejvě největším ším př přítoků tokům patř patří zleva: Zdoň Zdoňovský potok, Dunajka, Dunajka, Ledhuje, Ledhuje, Židovka, Brlenka, Brlenka, Bystra, Oleš Oleš enka a Janovský potok. Zprava je to: Vlá Vlásenka, Dř eví evíč, Radechovka a Rozkoš Rozkoš . Ochrana: V pramenné pramenné oblasti NPR Adrš Adršpaš pašskosko-teplických skal je vyhláš eno ochranné vyhlášeno ochranné pásmo vodá vodárenských zdrojů zdrojů, u chá chátrají trajících lá lázní zní B ěloves pak ochranné ochranné pásmo lé léčivých zdrojů zdrojů. Čistota vody se pohybuje v rozmezí rozmezí II. a IV. tř třídy. Ve velké velkém úseku toku a v několika jeho př př ítocí tocích byl zaznamená zaznamenán výskyt vzá vzácné cné mihule potoč potoč ní, lokalita proto byla v roce 2004 vyhláš ena jako evropsky významná vyhlášena významná lokalita Metuje a Dř eví evíč . Bliž Bližší informace jsou uvedeny na informač informač ním panelu č. 15. Metuje rovněž rovněž proté protéká EVL Peklo a EVL Stará Stará Metuje. Název: Původně vodně se řeka jmenovala Medhuje. Zá Základ jmé jména tvoř tvoří indoevropský koř koř en medhmedh-, což což znamená znamená prostř prostř ední ední. Vzhledem k ř eká ekám Úpě a Orlici její její tok skuteč skuteč ně lež leží uprostř uprostř ed.
Železnič elezniční podchod v Marš Marš ovské ovském údolí dolí
Jarní Jarní zvýš zvýš ený prů průtok na Dř eví evíči
9
O pů původu jmé jména řeky Metuje „Krajinou dě děsnou v širé iré pustině pustině,“ tak se nazýval kraj, jak dosvě dosvědč uje stará stará darovací darovací listina, př při horní horní m toku ř ek Úpy, Metuje a př při říčce Stě Stěnavě navě v nyně nynějším ším broumovské broumovském výběž ku. Tyto liduprá výběžku. liduprázdné zdné konč konč iny pokrýval vš vš ude ohromný prales a bezedné bezedné moč moč ály, divoké divoké skalní skalní rokliny a strmé strmé strá stráně. Jen lovci se odvaž odvažovali hloubě hlouběji, neboť neboť v neproniknutelných houš houštiná tinách se zdrž zdržovalo mnoho dravců dravců. Celý takzvaný „ polický újezd“ jezd“ byl darová darován v roce 1213 krá králem Př Př emyslem Otakarem I. bř evnovské teru, který patř evnovskému kláš klášteru, patřil ř ádu sv. Benedikta, jehož jehož mniš mniši př přichá icházeli z Itá tera vyš Itálie. Z tohoto kláš kláštera vyš el mladý kají kající se mnich Jurik a usadil se v místech, kde bylo pozdě později založ založeno mě město Police. Jurik si vystavě vystavěl poustevnu a kaplič kapličku Panny Marie a žil tu v pusté pustém pralese, který ká kácel a kluč klučil v úrodná rodná pole. Tou dobou bř evnovský opat Chuno vyslal sem do divoké divoké pustiny ně několik benediktinských mnichů mnichů pod vedení vedením já jáhna Vitá Vitáliš liš e, aby pokrač pokrač ovali v Jurikově Jurikově díle, ká káceli lesy, zdolá zdolávali pole a zaklá zakládali vesnice. Když m o to, Když benediktini v darované darované krajině krajině zdomá zdomácně cněli, šlo jim př př edevší edevším aby poznali celý kraj i prameny řek a potoků potoků, zavlaž zavlažují ujících polický újezd. Krajinou teč teč e tu Metuje, pramení pramenící v divokých Adrš Adršpaš pašských skalá skalách. Tato ř íčka nemě neměla tehdy jmé jméno a ani se nevě nevědělo, kde pramení pramení. I vydali se bratř bratř i benediktini na prů průzkumnou cestu. Opatř Opatř eni potravinami na ně několik dnů dnů a doprová doprovázeni deseti ozbrojenými lidmi, šli podé podél řeky neustá neustále proti proudu. Vš Vš ude tu byl hustý neproniknutelný prales, takž takže mohli postupovat jen pomalu. Ř eka má má č etné etné zátoč toč iny, mí místy omývá omývá příkré kré skalní skalní stě stěny, a tak mnohde bylo nesnadné nesnadné projí projít. Kde dnes kvetou louky, tam se rozklá rozkládaly baž bažiny. Po klidné klidném noclehu mniš mniši druhý den pokrač pokrač ovali ve výzkumné výzkumné cestě cestě. Koneč Koneč ně doš došli k pramenů pramenům řeky a výprava se dala na zpá zpáteč teč ní cestu. Ta byla již již veselejší veselejší a rychlejší rychlejší,, neboť neboť byla již již v lese proseká prosekána. Mniš Mniši vš vš ak dosud nemě neměli pro ř eku jmé jméno. Bratř Bratři navrhovali rů různá zná jmé jména, ale nejstarší mu z nich, já nejstaršímu jáhnu Vitá Vitáliš liš ovi, ovi, se žádné dné nelí nelíbilo. Po chví chvíli byl jeden z nich vyruš vyruš en bzukotem a objevil velký roj lesní lesních vč vč el. Vč Vč ely byly usazeny v duté dutém kmeni javoru a mě měly tolik medu, že tekl po stromě stromě a usazoval se v drsné drsné stromové stromové kůře. ůře. Př Př ekvapený muž muž radostně radostně volal na své své druhy: „Med tu je! Med tu je!“ je! “ Na toto zavolá zavolání spě spěchali ně někteř kteří ke stromu a nedbali, že budou popí popíchá cháni, brali med podle chuti. Tato slova se jakoby kouzlem dotkla Vitá Vitáliš liš e. Zamyslil se na okamž okamžik, pak pohlé pohlédl na své své druhy, vztyč vztyč il se a radostně radostně zvolal: „Nuž Nuže bratř bratř i, nalezli jsme jmé jméno pro naš naši ř eku! Nechť Nechť se jmenuje Metuje!“ Metuje!“
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Vlčinec Historie: Hrad Vlč Vlčinec vznikl asi po roce 1341 k ochraně ochraně statků statků benediktinské benediktinského kláš tera v Polici nad Metují kláštera Metují. První První zmí zmínka pochá pochází z roku 1366, kdy patř patřil bř evnovské evnovskému opatovi Oldř Oldřichu II. Sprá Správu tu zř zř ejmě ejmě vykoná vykonávali manové manové z řad niž nižší šlechty. Poslední Poslední zprá zpráva o hradě hradě pochá pochází z roku 1402. Nedlouho potom zanikl, s velkou pravdě pravděpodobností podobností př i taž tažení ení husitů husitů v roce 1422. Popis: Zbytky malé hradu malého se nachá nachází na mimoř mimoř ádně dně úzké zkém skalnaté a zalesně hř skalnatém zalesněném hř ebeni nad soutokem ř eky Metuje a potoka Dunajky. Dunajky. Tento hř hř eben spadá spadá smě směrem k Metuji strmými, té téměř svislými stě stěnami. Od severu vedla po jeho vrcholu přístupová stupová cesta, př př eruš eruš ená ená dvě dvěma ve ská skále vylá vylámanými př příkopy. Prostor mezi nimi slouž sloužil jako skromné skromné př edhradí edhradí . Vzhledem k extré extrémní mním podmí podmínká nkám byl i vlastní vlastní hrad na konci ostrohu velmi stí stísně sněný, tvoř tvoř ený pouze palá palácem a zdě zděnou věž věžíí. Pod ní ním, na nejzazší m cí nejzazším cí pu ostrohu, jsou v klesají klesajícím teré terénu dva př příkopy a mezi nimi prostor srpkovité srpkovitého tvaru. Snad tu stá stávaly hospodá hospodářské ské budovy, které které se neveš nevešly do př předhradí edhradí. Souč Současnost: Z hradu Vlč Vlčinec se dodnes dochovala pouze odkrytá odkrytá spodní spodní č ást kamenné kamenného zdiva hranolové hranolové věže ěže a dva př př íkopy vytesané vytesané ve ská skále. Př Přímo k hradu nevede žádná dná cesta, natož natož znač znač ená ená. Zá Zájemci tak musí musí na kopec nad tratí tratí „ vyš vyš plhat.“ plhat.“ Pově Pověsti: Naš Naš e pově pověst se vztahuje k reá reálné lné udá události dobývá dobývání hradu. Motiv kouzelné kouzelné hry na hudební hudební nástroj, jenž jenž chrá chrání obyvatele mí místa, kde hudební hudebník hraje, je meziná mezinárodní rodní.
10
O Vlč Vlčinci Nedaleko Velkých Petrovic, Petrovic, př při soutoku Metuje a Žďá Žďárské rského potoka, stá stával na vysoké vysokém ostrohu hrad Vlč Vlčinec. Vznikl už už v 15. století století a dnes jsou z něj vidě vidět pouze nepatrné nepatrné zbytky - náznaky př příkopu, tuš e. tuš ené ené teré terénní nní stopy po palá paláci a nepř nepř íliš liš vysoké vysoké zbytky zdiva věž věže. Vyprá Vypráví se, že ho založ založili lovci, kteř kteř í na zmí zmíněn ém ostrohu svedli těž ký zá těžký zápas se smeč smeč kou vlků vlků. Mí Místo se jim zalí zalíbilo, usadili se tu a vystavě vystavěli hrad, zvaný Vlč Vlčinec. Z lovců lovců se č asem stali loupež loupeživí iví rytí rytíř i, kteř kteří podnikali výboje do okolí okolí. Pevnost hradeb Vlč Vlčince si vyzkouš vyzkouš el sá sám Jan Žižka, když když táhl do zdejší ho kraje pomstí zdejšího pomstít kruté kruté jedná jednání katolických Slezanů Slezanů vůči ůči polickým kališ kališníkům ukrytým na Ostaš Ostaši. Říkalo se, že Slezanů Slezanům tehdy pomá pomáhala i posá posádka Vlč Vlčince, proto musela zaplatit. Husitské Husitské vojsko se rozlož rozložilo na petrovické petrovické strá stráni př pří mo proti hradu a zač zač alo ho ostř ostř elovat dě děly. Stř Stř elba trvala ně několik hodin, ale bez valné valného výsledku. Baš Bašty, hradby i velká velká zeď zeď zůstá stávaly zcela nedotč nedotčené ené, jako kdyby se koule od nich odrá odráž ely. V tom muselo být ně nějaké jaké kouzlo. Husité Husité př eruš erušili stř stř elbu, aby se poradili, když když tu ná náhle zcela zř zř etelně etelně uslyš uslyš eli hudbu. Ně Někdo si v té bitevní bitevní vř avě avě klidně klidně hrá hrál na housle! Zř ejmě ejmě to byl muž muž, které kterého zahlé zahlédli v okně okně velké velké věže. ěže. Že by hrad chrá chránila jeho č arovná mu arovná hudba? Žižka se dlouho nerozmýš nerozmýšlel. Př Přiká ikázal své svému nejlepší nejlepšímu stř stř elci, aby zá záhadné hadného houslistu zastř zastř elil. Stř Stř elec vzal do ruky kuš kuši, zamí zamířil, vystř vystř elil – a trefil. Houslista zmizel od okna a hudba utichla. Za chví chvíli houfnice spustily znovu, teď teď už úspě spěš ně. Jen dopadly první první koule na hradby, už už se sypalo kamení kamení a ješ ješ tě př ed setmě setměním bylo slyš slyš et ví vítězný pokř pokřik husitů husitů. Hrad byl dobyt, poboř pobořen a zapá zapálen. Pož Pož ár zářil celou noc a osvě osvětloval okolí okolí. Dodnes prý je z jeho zř zříceniny slyš slyš et tajemné tajemné bubnová bubnování, hra na housle i jiné jiné zvuky. Poklady, které které loupež loupeživí iví rytí rytíři za lé léta nahromadili, jsou údajně dajně dodnes ukryty ve sklepení sklepeních hradu. O svatojá svatojánské nské noci nad nimi hoř hoř í modravé modravé plamí plamínky, které které označ označují ují místo, kde lež leží.
Teré Terénní nní náčrt hradu
Torzo hradní hradní věže ěže
Abstraktní Abstraktní zná znázorně zornění věže ěže
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Tipy na výlet
Jak vodní vodník pomá pomáhal
Jestli jste stá stále plni sil, má máme pro vá vás dva tipy na zají zajímavosti v okolí okolí. Jsou vzdá vzdáleny nejvýš nejvýš e 3 kilometry odtud. Lze využ využít i autobusových spojů spojů přímo od žst. st. Police nad Metují Metují či z nedaleké nedaleké zastá zastávky Bezdě Bezděkov nad Metují Metují, Na Mýtě Mýtě. Police nad Metují Metují: Když Když půjdete podé podél silnice smě směr Police nad Metují Metují a poté poté se napojí napojíte na modrou turistickou znač značku, dovede vá vás až až na polické polické náměstí stí (3 km). Toto mě město pod Broumovskými stě stěnami se 4400 obyvateli je poprvé poprvé zmiň zmiňová ováno v roce 1253, na zá základě kladě listiny krá krále Př Př emysla Otakara II. Kláš ter byl založ Klášter založ en roku 1213 prá právě bř evnovskými benediktiny. Pů Původně vodně raně raně gotické gotické budovy z let 1306 byly př př estavě estavěny vletech 1676 - 1772. Farní terníí) kostel Nanebevzetí Farní (kláš (kláštern Nanebevzetí Panny Marie byl dokonč dokonč en roku 1294. Původně vodně raně raně gotický kostel byl barokně barokně př estavě estavěn. Zachoval se raně raně gotický portá portál. Radnice s podloubí e postavena dle plá podloubím z roku 1718 byla nejspíš nejspíše plánů K. I. Dientzenhofera. Dientzenhofera. Roku 1842 vyhoř vyhořela a pů původní vodní věž byla nahrazena novou osmibokou. Bývalá Bývalá škola ve Hvě Hvězdecké zdecké ulici je jednopatrovou roubenou barokní barokní stavbou s mansardovou stř střechou krytou šindelem. Postavena byla roku 1785. Muzeum stavebnice Merkur bylo otevř otevř eno v roce 2006. Systé Systém legendá legendární rní kovové kovové stavebnice, spojené spojené šroubky a matič matičkami vznikl v Polici n. M. v roce 1925. Bezdě Bezděkov nad Metují Metují: Tato obec je poprvé poprvé zmiň zmiňová ována v roce 1358 jako osada Bezdě Bezděkov, kov, čítá asi 500 obyvatel. Vede sem žlutá lutá turistická turistická znač znač ka, je to asi 2 km. Barokní Barokní kostel svaté svatého Prokopa byl vystavě vystavěn v letech 17241724- 1727 dle projektu K. I. Dientzenhofera. Dientzenhofera. Patř Patří do skupiny tzv. Broumovských kostelů kostelů a je nejuceleně nejucelenější barokní barokní pamá památkou na Policku. Policku. Haltýř Haltýř e jsou dvě dvě historické historické klenuté klenuté obecní obecní studny z roku 1862, zastř zastř eš ené ené roubenicemi pokrytými šindelem. V roce 2000 byly zrekonstruová zrekonstruovány. Kalabó Kalabón je svaž svažitá itá č ást obce, kde se dochovala ř ada staveb lidové lidové architektury, zdě zděn é i roubené roubené domy z 19. století století.
Radnice v Polici nad Metují Metují
Muzeum stavebnice Merkur
11
Sv. Prokop v Bezdě Bezděkově kově n. M.
Kousek od polické polického ná nádraž draž í smě směrem do Police nad Metují Metují se př přes Metuji klene starý kamenný most, zvaný Pardusovský. Pardusovský. V tůni pod tí tím mostem mě měl od pradá pradávna svů svůj domov vodní vodník, o ně němž bylo zná známo, že lidem neublí e. Tak se např neublíží a pokud to jde, pomůž pomůže. například stal zachrá zachráncem rodiny Jirkovy z Velkých Petrovic. Petrovic. Chalupnice Jirková Jirková šla jednou k več večeru př přes Pardusovský most domů domů a hoř hoř ce plakala. Najednou se u ní ní zastavil pá pán v zelených šatech, který vedl na provaze velké velkého psa a ptal se, proč proč plá pláče. Jirková Jirková mu vypravovala, že má má doma nemocné nemocného muž muže a tř tři malé malé děti, které které také e také polehá polehávají vají, a že se celé celé rodině rodině vede velmi zle, protož protož e muž muž nemůž nemůže pracovat. Bez peně peněz jim nechce nikdo nic dá dát.
„Buď Buď tak hodná hodná, podrž podrž mi chvilku toho psa.,“ psa.,“ řekl zelený pán. „ Odskoč Odskočím si jen na chvilku do lesa pro ně nějakou bylinku.“ bylinku.“ Jirková Jirková vzala provaz a drž drž ela psa, zatí zatímco pá pán jí jí úplně plně zmizel z dohledu. Za chvilku vš však byl zpá zpátky a podá podával jí jí dvě dvě žlutá lutá kví kvítka, jaká jaká chalupnice za celý svů svůj život nevidě neviděla.. „Na,“ Na,“ řekl, „ta kví kvítka uvař uvař a odvar dej muž muži a dě dětem vypí vypít. Snad se jim ulehč ulehčí.“ Mezití Mezitím, co byl pá pán pryč pryč, škubal jeho pes bodlá bodláčí, které které všude kolem hojně hojně rostlo. Naš Naškubal ho celou kupu. Když Když to zelený pá pán po ná návratu uvidě uviděl, bodlá bodláčí sebral a dal ho chalupnici do zá zástě stěry. „Tohle dej koze,“ koze,“ dodal, „přinese ti to už užitek.“ itek.“ Ž ena chtě chtěla za vš všechno podě poděkovat, ale než než se nadá nadála, byl pán pryč pryč i se psem. Spě Spěchala tedy domů domů, protož protože se v ní probudila nová nová nadě naděje. Tam hodila koze bodlá bodláčí, zatopila a svým nemocným uvař uvařila žlutá lutá kví kvítka. Vš Všichni po ně několika douš doušcích upadli do hluboké hlubokého spá spánku. „Snad to kví e,“ “ povzdechla si žena a spě kvítí pomůž pomůže, spěchala zatí zatím do chlé chléva, aby podojila kozu. Sotva tam vstoupila, zablesklo se jí jí cosi ve slá slámě. Když Když se sehnula, uvidě uviděla, ž e je to velký kus zlata. Jen slá slámu troš trošku př přehrá ehrábla, uvidě uviděla další další a další další kusy. Chtě Chtěla se podě podělit o tu radost se svou rodinou, ale pak si uvě uvědomila, že vš všichni spí spí, a tak se př přeci jen pustila do dojení dojení. Dojila, dojila, dí dížka byla už už plná plná, ale kozič kozička mě měla ješ ještě mlé mléka dost. Vzala druhou, větší dojač dojačku, ale i tu mě měla brzy plnou. Tolik štěstí ela stí už Jirková Jirková neunesla sama a běž běžela do svě světnice. Tam se mezití mezitím vš všichni probudili úplně plně zdraví zdraví. Od té té chví chvíle byli Jirkovi ti nejspokojeně nejspokojenější lidé lidé v celých Velkých Petrovicí Petrovicích. ch.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Židovka Trasa toku: Potok (ř (ř íčka) Židovka pramení pramení v polských Stolových horá horách a na naš naš e území zemí přité itéká 1 km již jižně od Bož Božanovské anovského Š pič pič áku ve výš výšce 650 m n.m. Do Metuje ústí stí zleva u Kozí Kozí nku, nku, nedaleko rozcestí rozcestí Na Mýtě Mýtě a to ve výš výšce 398 m n.m., je tedy vodní vodním tokem III. ř ádu. Patř Patří do povodí povodí Labe a úmoř moří Severní Severního moř moř e. Charakteristiky: Plocha povodí povodí je 32,9 km2, dé délka toku v ČR 10,8 kilometrů kilometrů a prů průměrný prů průtok u ústí stí činí iní 0,41 m3/s. Jedná Jedná se o vodohospodá vodohospodářsky významný tok a pstruhovou vodu. Př Př i stá státní tní hranici je vymezeno ochranné ochranné pásmo vodá vodárenských zdrojů zdrojů. Čistota vody se pohybuje mezi I. a II. tř třídou. Př ítoky: Stekelnice proté protéká osadou Řeřišný, ný, Trnkava ( Machovský potok) plyne Machovskou Lhotou, Tř Tř eslice proté protéká Bělým a v Machově Machově se vlé vlévá do Židovky, Buč Bučinský potok př přité itéká z Boru a do Židovky ústí stí v Machově Machově. Název: Dříve se celé celému potoku říkalo Stekelnice, Stekelnice, což což znamenalo ně něco jako zákeř keřná. V dneš dneš ní době době nazývá nazýváme potok Židovkou od soutoku Stekelnice a Trnkavy. Trnkavy. Jmé Jméno Židovka snad pochá pochází ze 17. století století. Pravdě Pravděpodobně podobně je odvozeno od statku sedlá sedláka (ně (někde je uvá uvád ěn slá sládek) jmé jménem Žida, po jehož jehož pozemku potok proté protékal. Kví mi z informač Kvíz: Sprá Správnými odpověď odpověďmi informač ního panelu č. 2 jsou: 1 - bezdě bezděkovský ohnivý muž muž, 2 - noč noční můra z Machovské Machovské lhoty a 3 - vyž vyžlata z Marš Marš ovské ovského údolí dolí.
Buč Bučinský potok, jeden z př přítoků toků Židovky
12
Židovka Kousek od mlýna Kozí Kozínku se vlé vlévá do Metuje potok, který př přité itéká od Machova a jemuž jemuž se odjakž odjakživa ř íkalo Stekelnice. Stekelnice. S ním je spojen ná následují sledující příběh. V dobá dobách tř třicetileté icetileté války žil v Polici nad Metují Metují Žid Löbl, bl, který se živil jako faktor. Dodá Dodával bavlně bavlněnou př přízi venkovským tkalců tkalcům a platil jim za utkanou lá látku. Obchod se dař dařil, a tak Löbl vedl spokojený život. Měl jedinou dceru, velmi krá krásnou Ester, kterou hlí hlídal jako oko v hlavě hlavě. Policí Policí kaž každou chví chvíli prochá procházely nové nové vojenské vojenské oddí oddíly, jež jež si ná násilí silím braly, co potř potřebovaly. Kdykoliv se ve mě městě stě nějaké jaké vojsko utá utáboř bořilo, Löbl Ester vž vždy zavř zavř el do její jejího pokojí pokojíku, kde mohla př přeč kat nejhorší nejhorší dobu. V č ervnu roku 1639 vpadl do Police silný oddí oddíl Š védů. Když Když přišli také také k Židu Löblovi, blovi, žádali na ně něm nejprve pení peníze. Dal jim vš vš echno, co měl, ale Š védům se to zdá zdálo má málo. Rozbě Rozběhli se tedy po domě domě a zač zač ali prohlí prohlížet jednotlivé jednotlivé místnosti. Tak narazili i na pokojí pokojí k Ester. I př př es Židovy prosby a sliby si ji vš vš ak odvedli s sebou. Starý Löbl byl zdrcen. Nejhorší Nejhorší bylo, že ani nevě nevěděl, kde vlastně vlastně je, protož protože Švédové dové ješ ještě ten den odtá odtáhli. Tak uplynul v nejistotě nejistotě celý týden. Pak vtrhl do Police další další š védský oddí oddíl, daleko poč ter, poč etně etnější než než ten př př edchá edcházejí zející. Když Když vojá vojáci uhodili na kláš klášter, obyvatelé obyvatelé Police už už na nic neč neč ekali a rozprchli se do okolní okolních lesů lesů a skal. Mezi nimi byl i starý Löbl, bl, jenž jenž se s několika sousedy vydal až na stolovou horu Bor. Asi po dvou týdnech se dozvě dozvěd ěli, že Š védové dové nejsou nikde v okolí ovali údolí okolí a vydali se zpě zpět. Hladoví Hladoví směř směřovali dolím Stekelnice, Stekelnice, až až dorazili do mí míst, kde se ř íkalo V Dubinká Dubinkách. Tam se zastavili k odpoč odpočinku. Jeden chlapec ně někam odbě odběhl a brzy volal: „Pojď Pojďte, pojď pojďte honem, tá támhle v kř oví oví někdo lež leží! “ N ěkolik mužů mužů se zvedlo, aby se př přesvě esvědčili. Byl to hrozný pohled v kř oví oví lež ležela mrtvá mrtvá mladá mladá dívka s dýkou v prsou. Byla to Ester Löblová blová. Její Její otec nebyl schopen slova, zhroutil se a plakal. Ostatní Ostatní muž muži se vydali do Bezdě Bezděkova pů půjčit si motyku a lopatu. Kousek od kř kř oví oví, kde Ester naš naš li, vykopali hrob a neš nešťastnou dí dívku do ně něj ulož uložili. Když Když pak chtě chtěli pokrač pokrač ovat v cestě cestě domů domů, starý Löbl odmí odmítl jíjít s nimi. Sedě Seděl schoulený u hrobu a stá stále nař naříkal. Starý Löbl se asi za týden vrá vrátil do Police, ale nejevil o nic zá zájem. Chodil jako tě tělo bez duš duš e, až až po pá pár dnech zmizel nadobro. Teprve po ně několika týdnech př přinesl jeden z polických obč obč anů anů zprá zprávu, že dva muž muži z Bezdě Bezděkova naš našli jeho mrtvolu u hrobu Ester. Pochovali ho vedle ní ní a zanedlouho se potoku i údolí dolí, kudy teč teč e, zač zač alo říkat Židovka.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Kozínek V poř poř adí adí druhou evropsky významnou lokalitou v blí blízkosti nauč nauč né stezky je EVL Kozí Kozínek. nek. Rozklá Rozkládá se v údolí dolí Metuje a Židovky mezi Velkými Petrovicemi, Petrovicemi, Bezdě Bezděkovem nad Metují Metují a Žabokrky v nadmoř nadmořské ské výš výšce 378378- 504 m. Sklá Sklád á se ze svahů svahů hlavní ch č ástí ena v roce hlavního celku a dvou menší menších stí. Tato EVL o rozloze 84,08 ha byla vyhláš vyhlášena 2009 a lež leží na území zemích I. a II. zó zóny CHKO Broumovsko. Geologie: Podklad tvoř tvoří převá evážně křídové dové sedimenty (prachovce, slí slínovce a pískovce). Zastoupeny jsou i naplavené naplavené hlinité hlinité kvarté kvartérní rní sedimenty. Svahy údolí dolí jsou hluboce zař zaříznuty do opukových ploš ploš in. Ve svazí svazích jsou č etné etné skalní skalní výchozy. Předmě edmět ochrany: Kvě Květnaté tnaté buč bučiny, suť suťové ové lesy v okolí okolí skalní skalních výchozů výchozů, mezofilní mezofilní ovsí ovsíkové kové svahové svahové louky a š t ěrbinová rbinová vegetace vá vápnitých skal a drolin. Fló Flóra: Floristicky znač znač ně bohaté bohaté území zemí s ř adou ohrož ohrožených druhů druhů jako např např. mě měsíč nice vytrvalá vytrvalá ( Lunaria rediviva) rediviva) a lilie zlatohlavá zlatohlavá ( Lilium martagon). martagon). Fytogeograficky je zde významný výskyt např např . skalní skalníku celokrajné celokrajného (Cotoneaster (Cotoneaster integerrimus) integerrimus) a zapalice žluť luťuchovité uchovité (Isopyrum thalictroides). thalictroides).
Lilie zlatohlavá zlatohlavá
Puš Puštík obecný
Fauna: Lokalita je hní hnízdiš zdištěm puš puštíka obecné obecného (Strix (Strix aluco). aluco). Významný je bohatý výskyt bezobratlých, ti osí osídlují dlují skalní skalní výchozy a prostory v sutí sutích. Vyskytuje se zde ř ada druhů druhů stř střevlí evlí ků (Carabidae), Carabidae), pavoukovců pavoukovců ( Arachnida) Arachnida) a mě měkkýš kkýš ů (Mollusca). Mollusca). Význam: Lokalita je významná m hojným výskytem prioritní významná př edevší edevším prioritního biotopu suť suťových lesů lesů spolu s biotopy skalní skalních výchozů výchozů (oba biotopy jsou nejvýznamně nejvýznamnější své svého druhu na Broumovsku). Broumovsku). Zranitelnost: Buč Bučiny a zejmé zejména suť suťové ové lesy mají mají vzhledem ke členité lenitému teré terénu lokality celkově celkově dobré dobré vyhlí vyhlídky. Znač Znač ný je vliv zvýš zvýš ených stavů stavů spá e. Lokalita je rozdě spárkaté rkaté zvěř zvěře. rozdělena železnicí eleznicí a sí sítí komunikací komunikací, spojují spojující Broumovsko s vnitrozemí vnitrozemím. Název: Kozí e pochá Kozínek nejspíš nejspíše pochází od kozí kozí ho hř hřbetu, který okolní okolní kopce připomí ipomínají nají. Kozí Kozínek se také také jmenuje starobylý mlýn u silnice. Vybudová Vybudován byl v roce 1780 a nahradil starší starší dř evě evěný mlýn, jenž jenž vyhoř vyhořel.
13
Vodní Vodník z Kozí Kozínku Na mí místě stě dneš dneš ního mlýna Kozí Kozínku stá stával dř dř íve starý dř dř evě evěný mlýn. Kolem ně něj se jednou v létě kolem pů půlnoci vracel domů domů sedlá sedlák Hubka z Vysoké Vysoké Srbské Srbské. Krá Krátil si cestu loukou, když když vtom si všiml, že na jedné jedné kupce sena ně něco sedí sedí a chví chvílemi se to vrtí vrtí. Sedlá Sedlák byl zvě zvědavý, co to je, a tak se opatrně opatrně, aby ho nebylo slyš slyš et, př přiblí iblížil až až ke kupce. Tam př př ekvapeně ekvapeně zjistil, že je to malý muž mužíč ek v zelené zeleném kabá kabátku a č ervené erveném klobouč klobouč ku. Sedě Seděl obrá obrácený tvá tváří k měsíci, ně něco kutil a př při tom si zpí zpíval. Sedlá Sedlákovi blesklo hlavou, že by to mohl být vodní vodník. Vzpomně Vzpomněl si také také, jak jeho babič babička vyprá vyprávěla, že když když se vodní vodní k chytí chytí pomocí pomocí lýkové lýkového oka, promě promění se v koně koně. Ř ekl si, že by to mohl vyzkouš vyzkouš et. Odplí Odplížil se do blí blízké zkého lesa, kde uř uř ízl ně několik vě větví tví, z nichž nichž seř seřízl lýko. Z něj spletl provaz s pevným okem a vyrazil zpě zpět za vodní vodníkem. Ten byl tak zabraný do své své prá práce, že nepozoroval blí blížící se nebezpeč nebezpečí, a tak se Hubkovi podař podařilo dostat až až k němu. Rychle hodil muž mužíčkovi smyč smyčku kolem krku, zatá zatáhl a v té chví chvíli př př ed ní ním stá stál krá krásný bě bělouš louš. Vzpouzel se, ale sedlá sedlák ho drž držel pevně pevně. „Tak babič babička mě měla pravdu!“ pravdu!“ smá smál se Hubka a vedl si koně koně domů domů. Od té té doby vodní vodníkovi nastaly zlé zlé č asy. Sedlá Sedlák ho dř dř el, jak mohl. Použ ší prá Používal ho na ty nejtěž nejtěžší práce. Př Př i tom vodní vodník vž vždycky dostal hodně hodně bití bití a vyslechl spoustu nadá nadávek. Nebylo mu ale pomoci, jedině jedině kdyby se dostal k vodě vodě. Sedlá Sedlák si ho vš vš ak peč peč livě livě hlí hlídal a vš em ve statku nař nařídil, že bě bělouš louš nesmí nesmí dostat ani kapič kapičku vody. Také Také nový č eledí eledín dostal př pří kaz, že kůň kůň nesmí nesmí pít. Jednou se vš ak stalo, že zů zůstal na statku sá sám. Mě Měl prá práci ve stá stáji, když když si vš všiml, že je bě bělouš louš velmi neklidný. Koně Koně se mu zž zželelo, š el k němu, pohladil ho po hlavě hlavě a pak uvidě uviděl úplně plně suchý žlab. „Tak už už mlč mlč, šimí imíku, ku, dá dám ti vodu. Bude ti líp a sedlá sedlák se nic nedozví nedozví ,“ ř ekl. Jen kůň kůň omoč omočil pysky, stá stál mí místo ně něj př před č eledí eledínem vodní vodník a dě děkoval za vysvobození vysvobození. Vzal lýkový provaz, na ně němž byl uvá uvázaný, hodil jej čeledí kl a je eledínovi a zmizel. Vydě Vyděš ený č eledí eledín po chví chvíli zjistil, že onen provaz ztěž ztěžkl nyní nyní celý ze zlata. Až Až se vzpamatoval, dospě dospěl k závěru, že musí musí co nejdř nejdřív odejí odejít, jinak bude tvrdě tvrdě potrestá potrestán. Když Když se Hubka vrá vrátil domů domů a koně koně s č eledí eledínem nenaš nenaš el, byl vzteky bez sebe. Po dvou letech se př při jarní jarním tá tání rozvodnila Židovka. Brala s sebou vš vš echno, co bylo v cestě cestě. Vysoká Vysoká Srbská Srbská je sice na vysoké vysokém kopci, ale zvě zvědavost hnala zdejší zdejší obyvatele podí podívat se dolů dolů na rozvodně rozvodněný živel. Mezi nimi byl i sedlá sedlák Hubka. Sotva př přiš el k vodě vodě, zvedla se najednou vysoká vysoká vlna a hnala se k němu. Než Než stač stačil cokoliv udě udělat, smetla ho s sebou. Lidé Lidé se mu snaž snažili pomoci, ale zbyteč zbyteč ně. Tak vodní vodník z Kozí Kozínku potrestal své svého trýznitele a navž navždy zmizel.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Homole Homole je zalesně zalesněný vrch (472 m n.m.) nad soutokem Metuje a Dř eví evíč e asi 2 km severně severně od stř středu Hronova. K soutoku od ně něj spadá spadá nevysoký, ale strmý ostroh. Historie: Ve stř stř edově edověku zde stá stávaly tvrz a dvů dvůr Homole, o jejichž jejichž vzniku nejsou př př esné esné zprá zprávy. Tvrz byla vybudová vybudována po roce 1341 na ochranu polické terníího panství polického kláš kláštern panství. Nelze vš vš ak vylouč vyloučit, že ji postavil až až Bavor z Hustí Hustířan, an, který zdejší zdejší území zemí získal v roce 1406. Zanikla pravdě pravděpodobně podobně pož požárem v polovině polovině 15. století století . Dvů Dvůr se naposledy př připomí ipomí ná v roce 1461. Tvrz byla chrá chráněna př příkopem (na severovýchodě severovýchodě zdvojeným) a valy. Ke dvoru patř patř ily také také panské panské louky, které které se na pravé pravé straně straně rozklá rozkládaly od Homole až až k potoku Dř eví evíč i a po jeho ústí stí do Metuje. Louce na pravé pravé straně straně smě směrem k Metuji se ř íkalo Stř Stř ezinská ezinská, ta se objevuje v jedné jedné z poví povídek. Souč Současnost: Dnes jsou z tvrze patrné patrné pouze teré terénní nní náznaky. Polovina tvrziš bou kamene. tvrziště je naví navíc z jihu poruš poruš ena těž těžbou Zachovalejší Zachovalejší polovina kruhové kruhového tvrziš tvrziště stojí stojí na hř hř ebeni nad údolí dolím Metuje. Kolem vedou z obou stran turistické turistické znač znač ené ené trasy. Kolem Metuje je to č ervená ervená a z druhé druhé strany podé podél Dř eví evíč e zelená zelená turistická turistická znač značka. Na samotné samotné tvrziš tvrziště vede ně několik neznač neznačených odboč odboč ek z těchto tras. Pově Pověst: Další Další pově pověst praví praví, že zde sá sám Jan Žižka nechal zakopat zlatý stů stůl, u které kterého rá rád sedá sedával a hodoval. Mě Mělo se tak stá stát př ed dobývá dobýváním hradu Vlč Vlčince. Kdo ví, mož možná je tam ten stů stůl zakopá zakopán dodnes.
14
Bludič Bludičky na Homoli Po cestě cestě od Hronova k Velké Velkému Dřeví evíči se belhal starý muž muž. Byl v Hronově Hronově na pohř ela vlhká pohřbu své své ženy a sklí sklíč ený se vracel domů domů. Už Už se stmí stmí valo a na údolí dolí se snáš snášela vlhká podzimní podzimní mlha. Stař Stař ec nespě nespěchal, vž vždyť dyť doma ho nikdo neč neč ekal, jen bí bída s nouzí nouzí. Byly zlé zlé č asy a od lidí lidí se pomoc č ekat nedala. Mě Měl s nimi špatné patné zkuš zkuš enosti už už z dří vějších ších dob, kdy se ženou často nemě neměli ani sousto jíjídla, ale nikdo se nad nimi neustrnul. Dnes dal poslední posledních pá pár groš grošů za vykropení vykropení ženina hrobu a hladový se vracel do opuš opuš těného domova. Když Když přiš el na Š pici, uvidě uviděl na protě protější strá stráni mí míhat se ně několik svě světýlek. Jako by poletovala stá stále kolem jednoho mí místa, až až se starci zdá zdálo, že na ně něho kývají kývají. Zastavil se proto a chví chvíli na strá stráň užasle hledě hleděl. „Podí Podívám se k nim,“ nim,“ pomyslel si, „co se mně mně může ůže stá stát?“ t?“ Když Když se dobelhal ke svě světýlků týlkům, zjistil, že je na staré starém hradiš hradišti na Homoli. Svě Světýlka jakoby se zaradovala, že k nim př přiš el a roztanč roztančila se divoč divočeji. Př Při tom vydá vydávala ně nějaké jaké zvuky, až až stař stař ec rozeznal, že mumlají mumlají větu, její jejímuž muž obsahu př příliš liš nerozumě nerozuměl: „Bude ti pomož pomoženo, když když bude pomož pomoženo ná nám!“ m!“ Stař Stař ec dlouho př př emýš emýš lel, co by tato podivná podivná slova mohla znamenat, až nakonec pochopil, že svě světýlka žádají dají o vysvobození vysvobození a jemu za to nabí nabízejí zejí pomoc.
←Teré Terénní nní náznaky
Náčrt tvrziš tvrziště→
Vzpomně m a zkusil tř Vzpomněl si, že ně někde č etl, jak pomoci zakletým duší duším třikrá ikrát zvolat: „Zaplať Zaplať vám to Pá Pán Bů Bůh, který vá vás osvobodí osvobodí! “ Jen to doř dořekl, př přiskoč iskočilo k němu jedno ze svě světýlek a ř eklo: „Nám je pomož pomoženo a teď teď bude pomož pomož eno tobě tobě! “ Pak vš vš echno zmizelo. Starý muž muž chví chvíli sedě seděl na kameni a vzpamatová vzpamatovával se ze vš vš eho, co dnes zaž zažil. Po chví chvíli se zvedl a v naprosté naprosté tmě tmě se opatrně opatrně š oural domů domů. Doma vš vš ak dlouho nemohl usnout, neustá neustále vzpomí vzpomí nal na bludič bludičky, jak kolem ně něho poletovaly a volaly na ně něj. Sotva se rá ráno rozednilo, vzal motyku s lopatou a spě spěchal na Homoli. Místo, kde vč vč era bludič bludič ky poletovaly, poznal snadno, protož protož e vš vš echna trá tráva v těch mí místech byla spá spálená lená. Zač Zač al tam tedy kopat a za chví chvíli narazil na ně nějaký kov. Stač Stačilo odhrnout trochu hlí hlíny a objevila se veliká veliká okovaná okovaná truhlice, v níž nalezl poklad nesmí nostíí vzpomí nesmírné rné ceny. Bylo mu opravdu pomož pomoženo a on s vděč vděčnost vzpomínal na bludič bludičky, které které mu ten poklad uká ukázaly.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE
15
Spravedlivé Spravedlivé bludič bludičky
Metuje a Dřevíč Evropsky významná významná lokalita Metuje a Dř eví evíč je 3. a poslední ena v roce 2004, její poslední EVL v okolí okolí NS. Byla vyhláš vyhlášena její rozloha činí iní 46,21 ha a nadmoř nadmořská ská výš výš ka činí iní 374374-540 metrů metrů. Vymezení Vymezení: Zdejší Zdejší soutok řeky Metuje s potokem Dř eví evíč em je nejjiž nejjižnější č ástí stí této EVL. Lokalitu tvoř tvoří horní horní č ást toku ř eky Metuje, potok Dř eví evíč s př přítokem Jí Jí vkou, č ást Skalní Skalního potoka, př přité itékají kajícího z Adrš Adrš paš pašskoskoteplických skal a Zdoň Zdoňovský potok. Předmě edmět ochrany: Je jíjím Mihule potoč potoč ní ( Lampetra planeri), ky MŽ planeri), v ČR dle prová prováděcí vyhláš vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. kriticky ohrož ohrož ený druh. Znaky: Jedná Jedná se o kruhoú kruhoústé stého primitivní primitivního obratlovce úhoř hoř ovité ovitého tě těla, který ovš ovš em nená nenálež leží mezi ryby. Jejich kostra je chrupavč chrupavčitá itá, ústa tvoř tvoří velká velká kruhovitá kruhovitá ozubená ozubená přísavka bez č elistí elistí. Nemají Nemají ploutve, pouze ocasní ocasní lem. Tě Tělo je za ná nápadnýma oč oč ima opatř opatř eno sedmi pá páry žaberní aberních štěrbin. Zbarvení Zbarvení hř betní betní strany je tmavší tmavší,, než než bř išní. Dé Délka dospě dospělců lců je 101020 cm.
Způ Způsob života: Je to nestě nestěhovavý druh mihule, který neparazituje na jiných rybá rybách. Larvy se nazývají nazývají minohy a žijí ijí 3- 5 let skryty v bahně bahně a pí písku, kde se živí iví ř asami a drobnými živoč ivoč ichy. Když Když dorostou dé délky 1010-15 cm, dochá dochází na podzim př př ed ná nástupem do tř tření ení k př emě eměně v dospě dospělce. Vyví Vyvíjejí její se jim oč oči a zuby, zatí zatímco trá trávicí vicí trakt zcela zakrň zakrňuje. Na jař jař e pohlavně pohlavně dospí dospí vají vají a tř tř ení ení trvá trvá od bř bř ezna do č ervna. Samice vypouš vypouš tí na pí písčité itém či št ěrkovité rkovitém dně dně asi 1500 jiker. Dospě Dospělci po tř tř ení ení hynou. Rozší Rozšířření ení: Žije v severozá severozápadní padní č ásti Evropy (vč (vč etně etně Velké Velké Britá Británie a č ásti Skandiná Skandinávie). Na jihu zasahuje do ř ek zá západní padní č ásti Apeninské Apeninského poloostrova. ČR lež leží na hranici evropské evropského areá areálu rozší rozšířření ení mihule potoč potoč ní (výskyt v povodí povodí Labe a Odry). Ohrož Ohrožení ení: Nejvýznamně Nejvýznamnějšími šími faktory ohrož ohrožení ení jsou nevhodné nevhodné úpravy toků toků, př př i nichž nichž dochá dochází k likvidaci vhodných ná náplavů plavů a dnové dnového substrá substrátu pro život minoh. minoh. Dá Dále dlouhodobé dlouhodobé zneč zneč ištění některých potoků potoků a ř ek a nadmě nadměrná rná rybí rybí obsá obsádka. Minoha
Dospě Dospělec
Ve Velké Velkém Dř eví evíč i kdysi žil nadmí nadmíru chudý krejč krejčí. Mě Měl velmi poč poč etnou rodinu, o kterou se ř ádně dně staral, ale co naplat, na takové takové vesnici pro ně něj moc prá práce nebylo, a tak musel shá shánět zaká zakázky v široké irokém okolí okolí. Jednou nesl hotovou zaká zakázku do Ž abokrk a opozdil se. Když Když se vydal na zpá zpáteč teční cestu, byla už už tma. Aby si zkrá zkrátil cestu, pustil se po stř stř ezinské ezinské louce, o ní ní ž si myslel, že ji dobř dobře zná zná. Jenž Jenže brzy seš seš el z pěšiny a zač zač al bloudit. Motal se stá stále dokola a už zač začínal být zoufalý, když když se v dálce mihlo svě světlo. Zaradoval se, protož protože si myslel, že je to z chalupy, co stojí stojí na úpatí patí Homole, a tak se vydal tí tím smě směrem. Jen uš uš el kousek cesty, mě měl svě světýlko př př ed sebou. Vedle ně něj vyskoč vyskočilo druhé druhé, tř třetí etí, až až jich bylo nespoč nespoč et a zač zač ala kolem krejč krejčíka poskakovat. Ten strachy sotva dýchal, protož protož e se mu mihlo myslí myslí, že by to mohly být bludič bludičky, o kterých hodně hodně slyš slyš el. Pak ho ale napadlo pož požádat je, aby mu uká ukázaly cestu k domovu. „Bludič Bludič ky, bludič bludič ky, prosí prosím vá vás, doveď doveďte mě mě domů domů, dá dám vá vám tvarohový kolá koláč .“ Ž e bludič bludičky poprosil, nic zlé zlého mu neudě neudělaly. Krejč Krejčí se vš vš ak ješ ješ tě chví chvíli bál, protož protože se zač zač alo objevovat ví víc a ví víc svě světýlek, jako kdyby vyrů vyrůstala ze země země. Uklidnil se, až když když si vš všiml, že se svě světýlka staví staví do jaké jakési ř ady, jakoby mu naznač naznač ovala smě směr. Za chví chvíli byl u první prvních chalup, kde bludič bludič ky zmizely a už už se neuká neukázaly. Když eho kopl, až Když doš doš el k lávce u Mitýskových, Mitýskových, do něč něčeho až to zazvonilo. Sehnul se, aby to zvedl. Byl to objemný vá váč ek s peně penězi. Tak se mu bludič bludič ky odmě odměnily za jeho poctivost, pracovitost a pé péč i o rodinu. Od té té doby bylo v krejč krejčíkově kově rodině rodině po nouzi. Toto nenadá nenadálé štěstí stí těžce ěžce nesl bratr krejč krejčí ho. Bohatý a lakomý sedlá sedlák nikomu nic nepř nepř ál a kaž každému zá závidě viděl. Pokud šlo o bratra, samou zá závistí vistí se doslova už užíral. Jednou se sedlá sedlák vydal do formanské formanské hospody na Stř Stř ezinu, ezinu, kde se zdrž zdržel až dlouho do noci. Domů Domů se vydal př př es Homoli a dá dále si chtě chtěl nadejí nadejí t př př es panskou louku. Když Když na ni př př iš el, byla taková taková tma, že nebylo vidě vidět na krok a on, stejně stejně jako jeho bratr, zabloudil. Vtom zahlé zahlédl svě světýlko a po ně něm druhé druhé, tř tř etí etí . Vzpomně Vzpomněl si na bratra a zvolal: „Bludič Bludič ky, bludič bludičky, doveď doveďte mě mě domů domů, dá dám vá vám kolá koláč z koň koňské ského trusu!“ trusu!“ To vš vš ak nemě neměl ří kat. Ná Náhle se k němu ze vš vš ech stran př přiblí iblí žilo velké velké množ množství ství svě světýlek, která která ho zcela obklopila. Zač Zač ala rejdit a tanč tanč it kolem dokola, že ustraš ustraš ený sedlá sedlák vů vůbec nevě nevěd ěl, kam jíjít. Bezradně Bezradně se motal sem a tam a ani si nevš nevš iml, že ho bludič bludičky vedou do moč moč álovité lovité č ásti louky, kde už už zmizelo ně několik lidí lidí. I sedlá sedlák tam zapadl a ať ať volal sebeví sebevíc o pomoc, nikdo ho neslyš neslyš el. Tak ho bludič bludičky potrestaly za jeho neú neúctu, lakotu a zá závistivost.
NAUČNÁ STEZKA POVĚSTI A ZAJÍMAVOSTI JIRÁSKOVA KRAJE Divož Divoženky na Hronovsku Hronov
Hronov je malé malé městeč steč ko, lež ležící uprostř uprostř ed půvabné vabné krajiny na ř ece Metuji př při hranici s Polskem v nadmoř nadmořské ské výš výšce 364 m n.m. Čítá asi 6550 obyvatel. Historie a souč současnost: V historii se Hronov poprvé poprvé připomí ipomíná v roce 1359, je vš ak př přibliž ibližně o sto let starší starší.. Jeho poč poč átky souvisejí souvisejí s kolonizač kolonizač ním úsilí silím pana Hrona z Náchoda z rodu Nač Nač eraticů eraticů. Jako mě město je Hronov poprvé poprvé uveden v roce 1859. V ětšina obyvatel mě městeč steč ka a okolní okolních obcí obcí se živila země zeměd ělství lstvím, doplň doplňkovým zdrojem obž obživy bylo domá domácké cké tkalcovství tkalcovství. Vybudová Vybudováním železnice z Chocně Chocně do Broumova (1875) nastá nastává na Hronovsku mohutný rozvoj textilní textilního prů průmyslu. Souč Souč ástí stí Hronova jsou dnes i sousední sousední obce Zbeč Zbeč ní k, Žabokrky, abokrky, Malá Malá Čermná ermná, Velký Dř eví evíč a Rokytní Rokytník. Poslední Poslední dvě dvě jmenované jmenované obce neú neúspě spěš ně usilovaly v roce 2010 v referendu o osamostatně osamostatnění a vytvoř vytvoření ení společ společ né obce. Pamá Památky: Jirá Jiráskovo divadlo je dominantou v roce 2009 zrekonstruované zrekonstruovaného hronovské hronovského ná náměstí stí. Od roku 1931 se v ně něm kaž každoroč doroč ně konají konají meziná mezinárodní rodní př ehlí ehlídky amaté amatérské rského divadla festivalu Jirá Jirásků skův Hronov. Ve druhé druhém patř ené é patř e divadelní divadelní budovy najdeme Jirá Jiráskovo muzeum zaměř zaměřen na historii Hronovska a na Aloise Jirá Jiráska. Rodný domek spisovatele Aloise Jirá Jiráska pochá pochází z konce 18. století století a ná nálež leží k pamá památká tkám lidové lidové architektury. V př přilehlé ilehlém parku vyvě vyvěrají rají minerá minerální lní prameny Hronovka a Regnerka. Regnerka. Vedle rodné rodného domku stojí stojí Jirá Jiráskova bronzová bronzová socha. Pozdně Pozdněrenesanč renesanční zvonice z roku 1610 a vedle ní ní stojí stojíc í kostel Vš Vš ech svatých se nachá nachází na ná návrší vrší.. Pů Původně vodně gotický kostelí kostelí k byl barokně barokně přestavě estavěn v 18. století století. Svobodný dvů dvůr, vzá vzácnou kulturní kulturní pamá památku lidové lidové architektury, najdeme v místech bývalé bývalé stř stř edově edověké vodní vodní tvrze za mostkem př př es Metuji. Osobnosti mě města: Alois Jirá Jirásek - spisovatel a dramatik, který svým rozsá rozsáhlým romá románovým dí dílem reprezentuje č eskou historickou pró prózu a dramatickou tvorbu. Josef Čapek - malí malíř, grafik, spisovatel, dramatik a noviná novinář, poklá pokládaný za jednoho ze zakladatelů zakladatelů č eské eského moderní moderního postimpresionistické postimpresionistického výtvarné výtvarného umě umění. Egon Hostovský - spisovatel psychologicky orientované orientované pró prózy, vychá vychází z lyrické lyrického expresionismu.
Jirá Jiráskovo divadlo
Alois Jirá Jirásek (1851(1851- 1930)
Jirá Jirásků skův rodný domek, vpravo zvonice
16
V dávných dobá dobách bylo zvykem, že divož divož enky, jejichž jejichž útoč točišt ěm byly lesy, obč obč as navš navš těvovaly také také lidská lidská obydlí obydlí. Hlavní Hlavním dů důvodem jejich ná návštěv byla chuť chuť na dobré dobré jídlo a pití pití. Hospodyně Hospodyně, které které divož divoženká enkám vyhově vyhověly, si nikdy nemohly stěž ovat. Takové stěžovat. Takovému obydlí obydlí se pak dobř dobř e vedlo a divož divoženky tam č asto př př ichá icházely pomá pomáhat s nejrů nejrůzně znějšími šími činnostmi. Velmi špatně patně se vš vš ak dař dařilo tě těm obydlí obydlím, jejichž jejichž hospodá hospodář nebo hospodyně hospodyně divož divož enká enkám nepř nepř áli. Zde mohli oč oč eká ekávat pomstu, která která nezř nezří dka bývala velmi krutá krutá. Divož Divoženky se hojně hojně vyskytovaly také také v okolí okolí Hronova, protož protože v tamě tamějších ších hlubokých lesí lesích se cí cítily bezpeč bezpeč ně. Na dobrou stravu zachá zacházely do Kleprlí Kleprlí kova statku, který lež lež el kousek od farské farského lesa. Byl to bohatý a výstavní výstavní statek. Jednou tam př př išlo ně několik divož divoženek, aby si objednaly obě oběd. Selku Kleprlí Kleprlí kovou to nijak nepř nepř ekvapovalo. Odjakž Odjakživa tě těmto lehkonohým bytostem př přála. Poruč Poručila dě děveč večkám, sama se také také dala do prá práce a za chví chvíli byl velký jí jídelní delní stů stůl plný jíjídla a pití pití. Nikdo ale dlouho neš neš el. Pak se ná náhle samy od sebe otevř otevř ely dveř dveř e. Kleprlí Kleprlíkovi se tí tím smě směrem hned podí podí vali, ale nikoho nevidě neviděli. Slyš Slyš eli jen lehounké lehounké kroky a jemné jemné šustě ustění š atů atů. Ozval se cinkot lž lžic a sklenic a za chví chvíli bylo vidě vidět, jak pokrmů pokrmů ubývá ubývá. Kleprlí Kleprlíkovi byli př překvapeni, protož protože nikdy nic takové takového nezaž nezažili. Když Když vš echna jí jídla a ná nápoje zmizely, znenadá znenadán í se př před nimi objevila krá krásná sná vysoká vysoká žena v bí bílých š atech. Mě Měla dlouhé dlouhé č erné erné vlasy, temné temné oč i, podivně podivně bledé bledé tvá tvář e a pravila: „Jsem krá královnou lesní lesních víl z hronovských lesů lesů. Přichá icházím, abych vá vám podě poděkovala za vaš vaš e laskavé laskavé pohoš pohoštěn í a odmě odměnila se vá vám. Ješ Ještě př edtí edtím se vš vš ak pojď pojďte podí podí vat, kolik mých druž družek jste pohostili.“ pohostili.“ Na dvoř dvoř e uká ukázala na zá zástup divož divoženek, který zaplnil celý prostor mezi Kleplí Kleplíkovou stodolou a lesem, vzdá vzdáleným skoro čtvrt hodiny chů chůze. „A to byly vš vš echny u ná nás na obě oběd ě?“ divila se selka. „Ano,“ Ano,“ usmá usmála se krá královna. „Teď Teď mi pově povězte, kolik vá vám má mám za obě oběd zaplatit.“ zaplatit.“ „Ale co,“ co,“ ř ekla hospodyně hospodyně a sedlá sedlák př přikyvoval, „vždyť dyť nás to nic nestá nestálo. Hlavně Hlavně když když vám chutnalo.“ chutnalo.“ „Tak vá vám moc dě děkuji. A buď buďte ubezpeč ubezpeč eni, že na vaš vaši ochotu nikdy nezapomenu. Také Také vám mohu zaruč zaručit, že se u vá vás nikdy nestane žádné dné neš neštěstí stí, protož protože vá vás budeme chrá chránit,“ nit,“ dodala ješ ješ tě krá královna. U Kleprlí Kleprlí ků se skuteč skuteč ně nikdy nic zlé zlého nestalo. A co se jim obzvláš obzvlášttě vyhýbalo, byly pož pož áry, kterých jinak bylo po Hronově Hronově dost a dost.
