VÍTÁME JARO S BÁSNÍKEM Pěl slavík Pěl slavík z nejhlubší své hloubky, Ké umění v té táhlé písni, zpěv, perla s perlou, prýštil do noci, jež každý tón tak vaří na měkko? na nebi rozechvíval hvězdy Kdo nestuduje ptáky jiné – a na zem chorým dones pomoci. zda může dospět v písni daleko? A lítlo tudy esteticky pár špačků s kritickými mozečky: „Konečně musíme mu říci, že jsou to přec jen liché zvonečky!
Jeť chválou zkažen nerozumných, nám jeho píseň slavičí je šplech – a teď to slyšel; uvidíme, zda naší rady také uposlech.“
Pěl slavík z nejhlubší své hloubky, zpěv, perla s perlou, prýštil do noci – a špačkové jsou jako špačci, a slavíkům již není pomoci. Vítězslav Hálek (V přírodě)
Jde jaro a v mysli probírá jakých má barev a zvuků: co vidět, to v květ se rozpíná, vše hovoří v skřivánčím tluku.
Jde jaro Jde jaro a mysli vzpomíná jakých má přátel a dětí: kde pole, tam nová rodina a mláďátek na každé sněti.
Jde jaro a v mysli vzpomíná, jakých má domovů bytů: co srdcí, tam domov počíná a pne se až do nebe krytu.
Měšický zpravodaj - 1
Vítězslav Hálek (V přírodě)
SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení občané, milí čtenáři, tento úvodník byl psán - jak se sluší - těsně před uzávěrkou, to jest v čase velikonočním. A byť počasí bylo spíše lednové, možná tato rubrika dostane lehce velikonoční přídech. Ke slavným svátkům velikonočním bývá náš Zpravodaj většinou macešský, a to nechtěně. To proto, že většinou - a je tomu tak i letos - jsou Velikonoce díky své pohyblivosti od únorového čísla ještě daleko, a od tohoto, dubnového, už daleko. Takže velikonoční tématika by se pak v čísle jevila nepatřičně, neaktuálně. Je to škoda, význam těchto dnů je dobré si občas připomenout. Velikonoce mají co do důvodu a vzniku oslavování dvě roviny. Jedna je ta hlavní, ale mladší - duchovní, náboženská, je to nejvýznamnější křesťanský svátek. Druhou rovinou jsou zvyky, obyčeje, vycházející z oslavy konce zimy a příchodu jara, plynule převzaté už z pohanských rituálů. Dlužno s nelibostí říci, že až na lokální výjimky zanikají obě ty roviny, a moc je neoživuje ani to komerční využití, jak tomu je v případě Vánoc. Zůstává nám z pocitu svátečnosti už jen ten delší víkend - jeden volný den. A je škoda těch zanikajících tradic. Až na těchto pár vět se už v tomto čísle o Velikonocích nic jiného nedočtete, ani proč se vajíčka mají obarvovat nejlépe na červeno a vůbec ne na modro. Tak až snad za rok, třeba to příště vyjde lépe. A za rok - to je velice, až nepříjemně brzo. Tento rok, 2012, co je z něj už třetina pryč, příliš šťastně nezačal. Jednak už musíme déle než je snesitelné sledovat truchlivý obraz české politické scény v podobě frašky, a k tomu se přidala i příroda - celý únor bez sněhu mrzlo, až hodně rostlin umrzlo. A protože maléry se jak známo hromadí a čekají na svou chvíli, stalo se, že v únoru jsme málem nevyšli, když mne sklátila choroba. Nakonec to bylo o chlup, ale dobře to dopadlo, jen v tom čísle cosi chybí, o tom si pak ještě povíme, ale naštěstí to není moc poznat. Je to pro nás poučení a výstraha do budoucna: takto na hraně možností nemůžeme pracovat do nekonečna. A to už se dostáváme k obsahu čísla - víc k tomu píšeme ve fejetónku „Někdo tu chybí“. Začátek roku nám přinesl ještě jednu trampotu, která mohla někomu i znepříjemnit sváteční dny. Velikonoce, to se rovná i vejce, jak ke zdobení, tak do různých dobrot, a ona zrovna podražila, a to až příliš. V naší tradiční rubrice „Toulky minulostí...“ se dočtete, kolik v roce 1974 žilo v obci slepic. Bylo jich něco málo přes jeden tisíc, což ještě bylo dost - asi tak v průměru jedna slípka na jednoho obyvatele. Dneska se to nesleduje, tak nevíme, kolik je chovatelů a slepic, ale jisto je, že kdo je dnes má, třeba jen dvě, je na tom dobře. Na drahá vejce se tedy nabídlo řešení - chovejte slepice doma. Ale abychom si zase nedělali zkreslené představy. Ono se při domácím chovu s cenou za vejce také pod čtyři koruny nedostanete. Ale, a to není zanedbatelné, máte zaručenou kvalitu, to ano. Jisto je, že za přehnanou cenu nemohou chovatelé, ti vyrábějí málem se ztrátou. Však i za komunistů, když stálo vejce korunu, byla jeho výrobní cena podstatně vyšší, jenže se dotovala, jako ostatně u všech potravin. Ale obraťme už list, obrazně i doslova, opustíme vejce malovaná i bílá, a nahlédněme do stránek listu, cože jsme pro vás dnes připravili. Kritický fejeton plný přání do budoucna Měšický zpravodaj - 2
jsem už zmínil, kapitoly z historie obce rovněž. Na pouti minulostí obce jsme došli do 70. let minulého století, do rozporuplné doby reálného socializmu, kterou už dobře pamatují i dnešní padesátníci a starší. Zbývá nám procestovat už jen patnáct let a seriál skončí. Kdo si Zpravodaje schovával, může mít dvousetstránkovou knížku o historii obce, která samostatně těžko kdy vyjde. Lze to i stáhnout z internetu, kde na stránkách obce všechna čísla najdete. Na straně první jako vždy najdete verše, tentokrát navozující jarní náladu. Pokud na vás dýchnou trochu archaické věty, nedivte se. Autorem je Vítězslav Hálek z Dolínku, klasik české poezie. Žil v 19. století a vybrali jsme z jeho lyrické tvorby verše ze sbírky „V přírodě“. On snad měl i nějaké vidění do budoucna - napsal báseň „Blázen Janoušek“. Tu jsme měli sto chutí otisknout, ale pak jsme v zájmu zachování duševní pohody dali přednost jarní přírodě. Následuje blok zpráv z radnice. Osloví nás jako vždy stručně pan starosta, a najdeme zde i další pro nás občany potřebné informace. Ale teď jsem u toho, co jsem už prve naznačil, že v těchto místech cosi chybí. V prosincovém čísle jsme vám slíbili, že v prvním novoročním čísle si uděláme jakousi rekapitulaci činnosti obecního zastupitelstva za první rok jeho funkčního období (2011). Bohužel to se nestalo. Zčásti i kvůli hektické přípravě únorového Zpravodaje, kdy jsem já v důležité chvíli odpadl a nemohl to ovlivnit. Ani dnes se to nedočtete, a příště už nemá význam se k tomu vracet pro neaktuálnost. Situace je tedy taková, že o činnosti zastupitelstva jste se nedozvěděli nic, a to ani během roku. Dříve se to dělalo tak, že se vzaly zápisy a usnesení za nějaké období, vybraly se důležité body a o těch se napsalo. Co se mělo udělat, co se udělalo, neudělalo.... To jsem dělal já jako redaktor, ale už to dělat nehodlám, protože mi to nepřísluší. Pravda, mohli bychom ty zápisy otisknout tak jak jsou, ale ty už visí na desce, na internetu, a je to strohá úřední řeč, která lidi neosloví. A tak trvá stav, kdy nikdo ze zastupitelstva o činnosti svého výboru pro Zpravodaj nic nenapíše, a nevím, kdo jiný by to měl být. Víc k tomu nemám co říci. Raději tedy postoupíme k dalšímu obsahu. Na výlet do jarní přírody se můžete vydat podle našeho „Tipu“ k Labi kolem Obříství u Mělníka, do míst blízkých a přece málo známých. V rubrice „Významná výročí“ se věnujeme vzpomínce na konec druhé světové války v roce 1945. Není tam zdaleka všechno zajímavé, o čem by se dalo napsat, ale prostě se to už nevešlo. Třeba o zaručených zprávách, jak se tu po 5. květnu 1945 projížděla auta s americkými vojáky, nebo jak to bylo s postřílenými válečnými zajatci v Líbeznicích. To si po důkladném ověření necháme k příštímu výročí. Jsou teď před námi, jak se dřív říkalo, slavné májové dny. Konec války, 5. a 9. květen, o tom píšeme dost ve výše zmíněném článku. Zbývá ještě ten 1. máj, co se už neslaví, alespoň ne u nás, jak bývalo tradicí - viz „Toulky“.. K tomu jak oslavy vypadaly 40 let se už vracet nechceme. Bohužel 1. máj dostal nálepku propagandy komunistické ideologie a toho se už jen tak nezbaví. Ale pořád to je státní svátek a je škoda, že se nenašla nějaká jiná forma slavení. 1. máj jako společenská událost, zábava, setkávání lidí, možnost prezentace názorů. Tak, jak asi tomu bylo před válkou. Zatím z toho máme jen další volný den. V rubrice zpráv z kulturního a společenského života se dočteme o tom, co se už stalo (vítání jara, otevření Mini - zoo, závody kočárků, zabíjačka), ale hlavně nepřehlédněte pozvánky na to, co bude (Dětský den), dozvíte se co nového v Klubu rybářů, v oddíle fotbalu TJ Sokol. Chybět nebude ani poradna pro zahrádkáře a Kuchařka naší vesnice. Jistě Měšický zpravodaj - 3
se objeví i jiné zajímavé čtení, které jsem buď opomněl, nebo se objeví až po uzávěrce a ještě ho stihneme zařadit. Za redakční radu, vydavatele a tiskárnu vám přeje hezké jarní dny a ničím nerušené pohodové inspirativní čtení Vladimír Novák - redaktor MZ
SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, k určenému datu obec uzavřela smlouvy na pronájem deseti pečovatelských bytů. Jeden z nájemců však před nastěhováním smlouvu vypověděl a tak hledáme urychleně nového zájemce. Další desítku bytů musíme pronajmout do června tohoto roku. Obsazenost bytů je sledována při kontrolách použití dotace. Pokud znáte někoho, kdo by měl o tyto byty zájem a splňuje podmínky, které jsou dány pravidly pro použití dotace na stavbu pečovatelských bytů, nabídněte mu možnost pronájmu. Uvedené byty jsou určeny pro bezúhonné osoby, které mají ztížený přístup k bydlení z důvodu nepříznivé sociální situace vzniklé věkem nebo zdravotním stavem. Znamená to, že v bytech má být zajištěno bydlení pro cílovou skupinu, kterou tvoří občané ve věku 70 let a více nebo občané, jejichž snížená soběstačnost je ohodnocena minimálně I. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Jsou to osoby, které v současnosti pobírají od státu měsíční příspěvek 800 Kč. O posouzení závislosti a příspěvek na péči je od 1.1.2012 možné zažádat Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště pro Prahu-východ, nám. Republiky 3, Praha 1. Přednostně budou byty přidělovány osobám z cílové skupiny, které nevlastní rodinný dům, bytový dům nebo byt, nejsou členem bytového družstva a nemají žádný právní titul k užívání jiného bytu nebo domu. Tuto podmínku musí splnit i další člen domácnosti, který má v podporovaném bytě bydlet. Další podmínkou pro žadatele je, že jejich průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy, nepřesáhl 0,75 násobek průměrné měsíční mzdy. Toto splní většina žadatelů. Pokud však bude byt užívat s nájemcem další osoba, nesmí průměr součtu čistých měsíčních příjmů přesáhnout průměrnou měsíční mzdu v minulém kalendářním roce. Uvedené podmínky musí nájemce i osoba, která s nájemcem byt užívá, splňovat po celou dobu trvání nájmu. Nájemné nesmí překročit limit ke dni vyhlášení programu 54,40 Kč za 1 m2. Podle velikosti bytu bude holé nájemné v rozmezí od 1.722 do 2.208 Kč. V nájemném nejsou zahrnuty poplatky za služby spojené s užíváním bytu, tj. platby za vytápění, elektřinu, vodné, stočné, úklid a osvětlení společných prostor. Výše těchto poplatků by se měla pohybovat okolo 3.000 Kč měsíčně. Pečovatelské služby si pak může každý objednat podle svých potřeb, přání a možností. Jejich nabídky budou zveřejněny ve vstupní hale bytového domu a informace o nich lze získat na OÚ Měšice. Zdravím a přeji všem hodně zdraví. Petr Lanc. Měšický zpravodaj - 4
INFORMACE Z RADNICE Vážení spoluobčané, obracím se na vás jako předseda finančního výboru obecního zastupitelstva v Měšicích s následující prosbou. Pro ještě lepší fungování samosprávy v naší obci potřebujeme posílit finanční výbor zastupitelstva. Jeho úkolem je kontrolovat nakládání s penězi obce, aktivně se podílet na sestavování rozpočtu obce, kontrolovat jeho dodržování, dohlížet na hospodaření příspěvkových organizací obce (mateřská škola), provádět kontrolu hospodaření obce. Finanční výbor je jedním z výborů zastupitelstva, který musí být zřízen povinně, na základě zákona o obcích. Musí mít minimálně tři členy. Pro lepší fungování výboru by bylo dobré, aby jich měl více. Členem výboru se může stát každý občan obce. Proto hledáme ke spolupráci ty z vás, kteří mají vzdělání nebo alespoň zkušenost v některém z následujících oborů: - účetnictví finanční - hospodaření příspěvkových organizací - finance ve veřejné správě - finanční audit - investice - daně Věřím, se nám společně podaří zlepšit práci výboru a odvážným kteří se přihlásí předem děkuji. Petr Zavadil, zastupitel a předseda finančního výboru OZ Měšice Vítání občánků Tak jako každoročně pro naše nově narozené spoluobčánky a jejich rodiče chystá obec Měšice slavnostní Vítání. Pro letošní rok bylo stanoveno datum sobota 19. 5. 2012 od 14:00 hodin. Protože se opět „urodilo“ dětiček hodně (celkem 23) a naše obřadní síň je malá, bude vítání rozděleno do tří skupin. První občánci budou slavnostně uvítáni ve 14 hodin a potom budou následovat další. Všechny děti i s rodiči budou na určitou hodinu pozváni písemně. Jako vždy noví občánci dostanou na památku zdarma malou upomínku a fotografie, které pořídí profesionální fotograf. OÚ Shromaždiště odpadů Protože se stále množí dotazy na to, proč obec neodebírá od občanů k likvidaci také stavební suť, rozhodli zastupitelé, že tuto službu v malém množství za úplatu umožní (obec není ze zákona povinna stavební suť likvidovat). Všem nám však je jasné, že se v domácnosti čas od času provádějí malé stavební úpravy a kam s několika vybouranými cihlami nebo starými obkladačkami. Objednat pro takovéto malé množství velký kontejner, který stojí několik tisíc, není řešení. I obec bude muset však na likvidaci kontejner objednat a zaplatit, Měšický zpravodaj - 5
a proto to zpoplatnění. Nová služba je určena zejména pro ty občany (pouze trvale v obci hlášené), kteří mají skutečně jen několik koleček nebo kbelíků sutě. I pro takovéto malé množství ale platí níže uvedený obsahový limit a měsíční interval. Všem ostatním, kteří budou provádět rozsáhlejší rekonstrukci, při které jim vznikne větší množství odpadu si budou muset i nadále objednat na své náklady kontejner sami. Stanovená cena za likvidaci stavební sutě od občanů trvale hlášených v Měšicích. Stavební suť „ „
1 m3 obsah 1 stavebního kolečka
Odvoz si je možné sjednat za poplatek mechanizací OÚ. Cena
500,- Kč 50,- Kč 250,- Kč.
Poplatek za uložení i případný odvoz musí občan zaplatit předem v úředních dnech v pokladně obce, kde bude ověřeno místo trvalého bydliště a kde obdrží potvrzení o zaplacení. Bez předložení tohoto dokladu mu nebude ve sběrném místě uložení sutě umožněno. Měsíčně je možné předat k likvidaci pouze 1 m3 stavební sutě na 1 rodinný dům nebo 1 bytovou jednotku. Co považujeme za stavební suť a co umožníme na sběrném místě uložit: zbytky cihel, omítek, drobné kousky betonu, střešní tašky, dlažbu nebo obkladačky atd. V žádném případě nesmí odpad obsahovat, plasty, železo, zbytky barev, azbest, lepenku a jiný nebezpečný odpad. Doufáme, že všichni občané tuto novou službu uvítají a nebudou se snažit ji zneužívat. Závěrem připomínáme otevírací dobu na našem shromaždišti odpadů. duben - říjen: středa 17 - 19 hod., celoročně: sobota 10 - 12 hod. OÚ
VÝZNAMNÁ VÝROČÍ 8. KVĚTEN 1945 8. května si připomínáme 67. výročí konce druhé světové války. Není to tak docela přesné, měl by se připojit dodatek „v Evropě“ nebo „s Německem“. Válčilo se totiž dál v Tichomoří. Japonsko podepsalo kapitulaci ve válce s USA a spojeneckými velmocemi až 2. září toho roku. O druhé světové válce už bylo napsáno mnoho, tolik, že ještě po téměř 70 letech je to obecně známý pojem. Ale i tak občasné připomenutí není na škodu, aby se pohled na tyto události pozvolna nezkresloval a nezamlžoval. Počet přímých pamětníků se zvolna blíží k nule, a naopak roste počet lidí, kteří těch pár let vidí jen jako jednu z epizod dějin, jako jednu z mnoha válek, jedno, jestli byla první, sedmiletá či třicetiletá. A to nemluvě o pomatencích, kteří ve svém obdivu k Hitlerovi a nacionálnímu socializmu zcela opomíjejí fakt, že kdyby nacisté válku vyhráli – a i to se mohlo stát – tak by zde nebyli nejen oni, ale Měšický zpravodaj - 6
už žádný národ Čechů. Byli jsme totiž na řadě, hned po Židech. Jen nás zatím potřebovali na práci v továrnách a na polích pro vítězství Říše. Tím byla tato válka jiná – vyvražďováním celých skupin obyvatelstva, celých národů, a proto je hodná zapamatování navěky. Proč vlastně slavíme výročí konce války 8. května, a ne o den později, jako původně? Záleží na tom, co považujeme za konec války. Jestli konec bojů, nebo příměří, nebo úplnou kapitulaci jedné z válčících stran. Devátý květen je ta první možnost, osmý květen ta druhá. Úplná a bezpodmínečná kapitulace Německa byla vyhlášena a podepsána 8. května v Berlíně. Za sovětskou stranu ji podepisoval maršál G. K. Žukov, za Německo generál W. Kejtel, připojili se další vrcholní generálové jako zástupci USA, Anglie a Francie. Poprvé ovšem byla úplná kapitulace podepsána už 7. května v Remeši, ale Sověti trvali na podepsání v Berlíně, a tak se i stalo o den později. Ono těch dílčích kapitulací a příměří Sovětští vojáci v Měšicích - rok 1945. bylo několik podepsáno už předtím, ty ale vždy znamenaly jen lokální ukončení bojů. Proč tedy u nás byl Den vítězství (Den osvobození) dlouho slaven 9. května? Protože tomu tak bylo v SSSR. A tam tomu tak bylo, protože 9. května se ještě bojovalo a Rudá armáda osvobodila Prahu jako poslední neosvobozené město Evropy. A proč až ten den? Pro Rusy bylo prioritou dobytí Berlína a tak hlavní směr útoku směřoval právě tam. Americká armáda na území ČSR vstoupila už 21. dubna a osvobodila Aš a postupně Plzeň a další místa. Osvobození Prahy mohlo být otázkou pár hodin, bylo to ve hře, ale nestalo se tak v důsledku dodržení mezinárodních dohod, kterými byla stanovena linie, kterou postupující armády neměly překročit. Úvahy o tom, jak by se vyvíjela vnitropolitická situace u nás, kdyby Američané osvobodili Prahu jsou na úrovni „coby – kdyby“, ale je nejvýš pravděpodobné, že k Vítěznému únoru by došlo i tak. Vojska obou stran odtud odešla velmi brzo, už na podzim 45, takže svou přítomností mohla sotva co ovlivnit. Úplně válčit se nepřestalo ani toho devátého května. Porůznu rozptýlené zbytky jednotek německé armády zbraně všude nesložily - buď jim nikdo neřekl, že už je po válce, ale pravděpodobněji se za každou cenu snažily probít na německé území obsazené Američany. To platilo zejména pro útvary zbraní SS. Úplně poslední výstřely padly na našem území až 11. května u Milína. Počet lidských obětí této války se ani nedá jednoznačně a přesně vyčíslit, o výši materiálních škod vůbec ani nemluvě. Záleží totiž i na tom, co započítáváme, ale stále se pohybujeme v řádech desítek milionů lidí, kteří nepřežili. Od 1 září 1939 do 8. května 1945 zahynulo přímo v bojích na 19 milionů vojáků a v důsledku válečných operací 12 milionů Měšický zpravodaj - 7
civilistů. K tomu je nutno přičíst další miliony obětí nacismu - odpůrci domnělí i skuteční umírali ve vyhlazovacích a koncentračních táborech. Pouze Židů v Evropě takto zahynulo kolem 6 milionů. Umíralo se i v zajateckých táborech na obou válčících stranách, a v pracovních táborech v SSSR. Okupačnímu teroru na obsazených územích podlehly další miliony lidí. V Československu to bylo „jen“ asi 20 000 obětí. Další ztráty přinesla válka také Japonsku, v počtu asi 2,5 milionu lidí. A když si toto všechno počítáme, dojdeme nakonec k celkové děsivé sumě 55 – 60 milionů mrtvých, 35 milionů 10. května 1945 pro Měšice skončila válka. raněných a 2 miliony nezvěstných. Toto Příjezd prvního ruského tanku vítají občané. je účet za řádění jednoho šílence a tisíců jemu podobných. Na území naší obce válka skončila 10. května 1945 brzy ráno příjezdem Rudé armády. Co se u nás dělo v těch posledních předchozích dnech, bylo už dostatečně zpracováno a zapsáno, tak není už třeba to opakovat. Jen ve stručnosti: Proto se dnes jedna z našich ulic jmenuje 5. května, že tam po vypuknutí Pražského květnového povstání naši občané stavěli a bránili barikády ve snaze zastavit nebo aspoň zpomalit postup jednotek německé armády na bojující Prahu. Lze mluvit o velkém štěstí, že to stálo „jen“ jeden lidský život. A tady je opět potřeba si připomenout, jak moc si nevážíme památky statečných lidí – obětí války. Jediná připomínka květnových událostí – pamětní deska – se díky zvůli jednotlivce válí v prachu kdesi ve sklepě, v horším případě skončila na skládce. A těch, kteří v příslušných dnech, tj. právě teď nebo na podzim ke Dni památky zesnulých položí květiny k památníku obětí válek nebo 9. května, je velice málo. Obecní úřad, pak autor těchto řádků, a možná další jeden nebo „Ztracená“ pamětní deska. dva… Za pár dní bude květnové výročí, takže prosím, abychom památku těch pár statečných uctili. Nikdo z nás si nepřeje, aby se dějiny opakovaly. Ale bez zachování míry slušnosti, pokory a úcty se nám nemusí podařit, aby se to nestalo. - dalimil Měšický zpravodaj - 8
TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XLVI. Úvod: Jsme v letech 1973 a 1974, éra tuhé „normalizace“, která skončí „už“ za 15 let. Však co to je, 15 let. Není to mnoho ani v jednom lidském životě, natož v sedmistech letech, kterými jsme se, byť bez nároku na úplnost a neodborně, právě proklestili. Nebylo by správné charakterizovat některá dějinná období – třeba normalizaci – tím, že v obchodech se nedalo sehnat některé zboží, a některé nebylo vůbec. Ten pohled je nutno vytvořit komplexněji a objektivně. Ono ani není úkolem tohoto malého přehledu měšických dějin něco hodnotit, a když už, tak na základě předkládaných faktů. Historik nemá vynášet soudy. Takže si z té hromádky kamínků, střepů i balvanů zbylých po normalizaci pár těch zajímavých pokaždé vybereme a o nich si povíme, abychom nakonec měli jakýsi celkový obrázek. Zůstaneme ještě chvíli u toho notoricky známého zásobování a jeho nedostatků. O tom, že to tehdejší režim trápilo, byla už minule řeč. Že si nemohu v létě zajet lyžovat do Alp nebo v zimě na tichomořské ostrovy, to asi vadilo lidem dost málo, zejména, když na to málokdo měl. Ale že dopoledne nebyl chleba a odpoledne zase mléko, to se týkalo skoro všech, a že nebylo možné koupit ani obyčejné jízdní kolo, nad tím asi zrovna nikdo nejásal. Zachoval se úsměvný zápis z jedné stranické schůze, kde se praví (cituji): „Informátoři (!) z Ústecka sdělují, že není k dostání toaletní papír a hygienické vložky, což dává důvod k nespokojenosti ….“ (konec citátu). Jen tak na okraj – jako bychom o těch „informátorech“ už cosi slyšeli. No ovšem – ve Švejkovi, a zjišťovali náladu obyvatelstva... Nic nového. Jenže direktivně shora se s tím stavem nic nepořídilo. Jeden klad přece jen síť socialistického maloobchodu měla, a to jistou neproměnnost. Když jste někde pracně objevili třeba železářství, tak za pět i více let byl na tom stejném místě ten stejný obchod, a nikoliv obnošená saka nebo banka. Ale takových výhod bychom už moc nenašli. A teď nelze vynechat jednu velkou kuriozitu obchodní sítě 70. let, která v jiné době a v jiných místech světa k vidění nebyla. Byly to obchody zvané „TUZEX“. Ty byly jen ve velkých městech, a prodávalo se tam výhradně zboží z dovozu ze západních (tzv. „kapitalistických“) zemí. V těchto obchodech se neplatilo československou korunou, nýbrž speciálními tzv. „tuzexovými poukázkami“, říkalo se jim“bony“. Jednotkou byla TK (tuzexová koruna). Tyto poukázky se daly získat směnou za směnitelnou cizí měnu v oficiálním kurzu (ten například byl tehdy asi 7,- Kčs za jeden US dolar, skutečný reálný kurz byl ovšem zcela jiný, tehdy asi 40,- Kčs za dolar. Když jste oficiální cestou (dědictví, dar, odměna za práci v cizině) získali cizí valuty, museli jste je uložit do banky a ta vám pak vklad uvolňovala právě v TK. Neoficiálně, „na černo“ se daly bony koupit od tzv. „veksláků“, kteří se tím živili. Kurz byl jeden bon za asi 5,- Kčs. Stát takto získával devizové prostředky a zároveň zčásti uspokojoval poptávku po „luxusním“ dovozovém zboží. Dlužno ovšem říci, že zboží to bylo luxusní a nevídané jen z našeho pohledu. V zemích původu to byly výrobky druhořadé, méně kvalitní a často i pochybného původu (bez možnosti záruky). A pro úplnost: prodavači a prodavačky Tuzexů (ty byly potravinové, oděvní a průmyslového Měšický zpravodaj - 9
zboží) svou leností a arogancí vyčnívali i nad zde obvyklou úroveň. Koupili jste si tabulku čokolády „jen“ za 15 bonů (70,- Kčs) a prodavačka vám ji málem hodila pod nohy (cituji): „na jednu čekuládu vám přeci nebudu dávat tašku!“ Bájný a už zapomenutý TUZEX už opustíme. Veksláci se stali manažery a podnikateli, a zmíníme ještě jeden normalizační fenomen, dnes poslední. Tím byla emigrace. Tisíce lidí odcházely na Západ, ať už z politických nebo ekonomických důvodů. A to režimu silně škodilo. Jednak to byla špatná vizitka před světem (proč utíkají lidé z ráje do záhuby). A hlavně to byli lidé nejlepší, nejschopnější, kteří věděli, že venku obstojí. Takže se povoleními k výjezdu šetřilo, a šéf, který takové doporučení podepsal a člověk se mu nevrátil, měl značný problém. Aspektů, a závažnějších, typických pro dobu normalizace, bylo samozřejmě víc. Porušování lidských práv, svobody slova, shromažďování, práva na volný pohyb.... atd. Ale to už je zase jiný námět. My se nyní zase telegraficky rozhlédneme, co se dělo u nás i kolem nás v době, kterou pak budeme rozbírat se zaměřením na naši obec. A už jedeme: 1973: Příměřím skončila válka ve Vietnamu (27. 1.). - 30. ledna začal první proces aféry Watergate. - 25. 2. prezident Svoboda udělil amnestii emigrantům po roce 1968. - 27. 2. na MS v krasobruslení zvítězil Ondrej Nepela. - 22. 3. FS zvolilo prezidentem L. Svobodu. - 31. 3. zemřel sportovní redaktor a spisovatel Ota Pavel. - 9. května zahájila čs. televize barevné vysílání. - 8. července Jan Kodeš vyhrál Wimbledon. - 11. září v Chile proběhl vojenský puč. Prezident Allende byl zavražděn, moci se ujal generál Pinochet. - 6. října došlo k nové válce izraelsko-arabské. - 19. až 21. října znovu hrozí ropná krize. - 4. 12. k Jupiteru dospěla sonda Pioneer 10. 1974: 13. ledna zemřel Josef Smrkovský. - 13. února byl vykázán ze SSSR A. Solženicyn. 25. dubna začal v Portugalsku vojenský puč. - 22. dubna na MS v ledním hokeji získali čs. hokejisté stříbro. - 9. května v Praze byl zahájen provoz 1. úseku metra. - 24. května zemřel král jazzu „Duke“ Ellington. - 13. června až 7. července ve Frankfurtu nad Mohanem proběhlo MS ve fotbale. Zvítězili fotbalisté SRN. - 8. srpna odstoupil R. Nixon, prezident USA. - 12. září byl svržen etiopský císař Haile Selassie. - Říjen: velká povodeň na středním a východním Slovensku. - 29. 12. Etiopie byla vyhlášena socialistickým státem. - 2. prosince zemřela Hana Benešová. - 24. 12. papež Pavel VI. zahájil Svatý rok. I takový může být přehled nejdůležitějších událostí doma a v cizině. Část 56.: Léta bez větších změn, zhoršování životního prostředí (1973 až 1974). Na rozjezd se jako obvykle neobejdeme bez několika čísel, poskytujících obraz soudobého (1973) obrazu obce. V obci žilo 858 lidí, z toho 738 trvale a 120 přechodně bydlících. Narodilo se 8 chlapců, 5 dívek. Zemřelo 15 lidí. Čísel popisných bylo 248. V nemocnici v Měšicích zemřelo 281 pacientů. Pro rok další, 1974, se nám demografické údaje někam vytratily, ale to nevadí, už několik let se ta čísla moc nemění, předpokládejme tedy, že i v roce 1974 byla situace bez větší změny. Měšický zpravodaj - 10
Rozloha katastru obce činila koncem roku 1973 425,8 ha, z toho 359 ha ve vlastnictví státu, (tehdy „socialistický sektor“). Obec je zapojena na pražskou telefonní síť, připojeno je 24 účastníků, z toho 14 socialistický sektor, jen 10 je soukromých účastníků. Tento nevyhovující stav trvá už mnoho let, a ještě bude dál pokračovat. Čekací doba na telefonní přípojku přesahovala 20 let. Jak odpovídala telefonní správa na žádosti o připojení, je vidět na ukázce z tiskopisu. V tomto a příštím roce na území obce působilo celkem 22 různých podniků, organizací a zařízení, těch stejných, jejichž výčet je v některé z minulých kapitol. To se jedná o profesionální Odpověď na žádost o telefonní přípojku. instituce. Podobně je tomu s dobrovolnými složkami, čili spolky. Byl tu Sokol, Zahrádkáři, Požárníci, Svaz žen, Baráčníci, Červený Kříž a Myslivci (zjednodušenými názvy). V TJ Sokol se výjimečně zdařilo zjistit tehdejší stav členstva: 42 mužů, 38 žen, 14 dorostu a 22 žactva. Z toho cvičí 6 mužů a dorostu, 15 žen a dorostu a 10 žactva. Denně se hraje stolní tenis a v soutěži hraje oddíl kopané žáků. Z ostatních spolků, byť byly činné, se podrobný přehled činnosti nezachoval. Během roku proběhly některé společenské akce, jako slavnostní akty k výročí Vítězného února s vystoupením žáků ZDŠ. To bylo v roce 1973. V tom roce se slavil 1. máj v Měšicích, kde byla účast 1 500 lidí, byl průvod obcí, byl projev místopředsedkyně ONV s. Faltysové, byla i výstava zemědělské techniky. Výročí 9. května se slavilo opět u pomníků, s referátem pana Fabiána. O rok později se 1. máj slavil pro změnu v Líbeznicích, z Měšic tam bylo 100 lidí. 9. května byla oslava opět u pomníků, referát měl pan Šára, následovalo filmové představení. V měsíci listopadu pak proběhlo několik akcí jako součást oslav Měsíce přátelství se SSSR. Lidé se bavili ještě na dalších kulturních a společenských akcích. Svaz žen pořádal akce s dětmi, požárníci uspořádali několik zábav, zahrádkáři přednášky, besedy, výstavy květin a zájezdy. To platí pro rok 1973, podobně tomu bylo i v roce příštím, jen s tím, že počet akcí byl celkově menší. Baráčníci uspořádali Staročeské máje s průvodem. Byl založen Svaz socialistické mládeže se sídlem v kulturní místnosti Výstava květin - Svaz zahrádkářů. MNV, kde pořádali mimo jiné diskotéky. Měšický zpravodaj - 11
Přichází řada na školství, nahlédněme tedy tam. Základní škola měla 1. ročník s deseti dětmi a 4. ročník s 13 dětmi. V příštím školním roce se ve škole budovalo ústřední topení, takže škola byla na tu dobu uzavřena a děti chodily do Líbeznic. Mateřská škola měla zapsáno 27 dětí. Bylo tomu tak i v příštím roce. Porušoval se příkaz hygienika o maximální kapacitě 16 dětí. Ředitelkou byla paní Kaizrová, učitelkou p. Katičová, kuchařkou p. Žížalová, školnicí p. Maierová. Stabilními místy pro kulturu v obci jsou opět kino a knihovna. Kino v roce 1973 promítlo 129 představení za účasti 2 989 diváků, což v té době představovalo už slabší návštěvnost. Ze 102 filmů bylo 42 Čs, 20 SSSR. V r. 1974 bylo 158 představení a 3 569 diváků. Kvůli nižší návštěvnosti nastal propad tržby ze vstupného. Bylo schváleno přemístění kina ze sokolovny do kulturního sálku MNV (u školy). Knihovna měla tradičně dobré výsledky (knihovník Vlastimil Kmoch). V r. 1973 měla 8 710 svazků, čtenářů 142. Výpůjček bylo 5 624, které si odneslo 1 199 čtenářů. O rok později přišlo 1 421 čtenářů pro 5 633 svazků. Což byl dobrý výsledek navzdory provozním potížím, které nastaly (promáčené stropy – opět!) a stěhování knihovny do kulturní místnosti kvůli stavbě topení. Dění ve školství a kultuře jsme byť ve velké stručnosti probrali, a teď nahlédneme do dalších oblastí života obce. Jen stručnou zmínku věnujeme zemědělské výrobě. Vynechat zemědělce nelze, obec je charakterizována jako průmyslová, ale s vyspělým zemědělstvím, navíc leží v oblasti zemědělské půdy Družstvo požárníků - rok 1972 kvalifikované jako vysoká bonita, tehdy to značili „ŘZ“ - řepařská oblast. Tak alespoň některé výnosy: ječmen jarní 40, 68 q, pšenice ozimá 38, 80 q, jarní 25,0 q, špičkový výnos pšenice ozimé 53,5 q, kukuřice 250,0 q, to vše na jeden hektar. Dojivost 7,5 litrů mléka na kus a den. Jako zajímavost z hospodaření státního statku se uvádí příjezdy žen brigádnic ze Slovenska na sezonní práce. Že o výstavbě a rozvoji obce mnoho místa nepopíšeme, to už víme od minulých let. Ale něco se v té oblasti nového přece jen najde, ale většinou je to výstavba průmyslová. To co dnes nazýváme infrastrukturou, nebo výstavba individuálních rodinných domků, to se objevuje jen jako návrhy a žádosti. Jeden takový požadavek byl na stavbu nové mateřské školy, protože ta současná už kapacitou nestačila. Byla navržena a téměř už schválena jakási zřejmě montovaná stavba, ke které (opět) naštěstí nedošlo. Zřejmě bychom na exponovaném místě obce měli něco podobného, co dodnes máme denně na očích a jmenuje se to Tesko. Ale řekli jsme si, že nebudeme hodnotit. Tak se popojdeme podívat, co se ještě budovalo nebo postavit mělo. V budově školy se začalo se stavbou ústředního topení. V podniku EZ si postavili novou kotelnu za milion korun. Došlo k úpravě parku u nemocnice také za jeden milion korun. Státní statek vybudoval nájemní dům se čtyřmi byty v ulici U Rybníka. To jsou investice Měšický zpravodaj - 12
uskutečněné. Další výstavba plánovaná v té době (1974) se předpokládala hlavně následující: obilní silo s dvojnásobnou kapacitou, mísírna krmiv, agrocentrum, sklad podniku SSŽ, rozšíření n.p. Plastimat, výstavba bytových jednotek (EZ 32, Plastimat 24, nemocnice 24). Čas ukáže, co z toho se skutečně postaví a k čemu už nikdy nedojde. Čím se normalizační éra skutečně velmi neblaze podepsala na životě obyvatel obce, to bylo stálé a neřešené zhoršování životního prostředí, což byl všeobecný trend 70. let. Vyjmenovat všechny hříchy konkrétně v obci by zabralo několik stran, tak alespoň heslovitě ty hlavní. Největším škůdcem životního prostředí v obci byl podnik Plastimat. Ničil ovzduší exhalacemi z výroby (metanol, fenoly, formaldehyd), spalování odpadu umakartu v hromadách na nádvoří a hořícím uhlím na skládce. Spodní a povrchové vody znehodnocoval vypouštěním chemikálií. Přibývalo neupravených a neuklizených veřejných ploch před podniky (Uhelné sklady, Státní statek, nádraží, EZ, Jednota, nemocnice a další). Rozbité a znečištěné komunikace neuvádí investoři do původního stavu. Přibývá poškozování veřejné zeleně. Chybí pitná voda a není vyřešena likvidace odpadních vod ani pevných odpadů. Našlo by se toho víc, co nám ničilo zdraví, obtěžovalo a ztrpčovalo denní život. Pro ilustraci to ale docela stačí. Není to jen nějaký subjektivní dojem nebo opakovaná fráze, ale vše se dá vyčíst ze zápisů z jednání MNV nebo z veřejných schůzí jako připomínky a stížnosti občanů. Naše cesta minulostí se chýlí k závěru, zbývá už jen projít blok zajímavostí a událostí, které se do předchozích složek nevešly. Je to četba pro odlehčení a můžeme to označit jako „různé“. Tak třeba Uhelné sklady koupily domek č. p. 59 (u nádraží) od paní Valentové pro své kanceláře. Bývala tam útulná hospůdka. Dnes už tam není ani to uhlí.... Opominuli jsme samostatnou kapitolu o sociální péči té doby, vynahradíme si to někdy příště. Jen je třeba připomenout, že i v době „rozvinutého“ socialismu žili mezi námi lidé, zpravidla ti nejstarší, takzvaně sociálně slabí, potřební, prostě chudí. O těch věděly a pečovaly příslušné komise NV. Jak konkrétně: návštěvami, a i hmotně – roku 1973 dostali k Vánocům balíček potravin za 200,- Kčs a i o rok později byla tato takzvaná doplňková péče. Dávaly se i doplatky k nejnižším důchodům, ale to jen omezeně, jak v rozpočtu byly finance. Důchodců nad 65 let bylo v obci asi 120, těch chudých asi 15. Zajímavými čísly jsou tržby v prodejnách potravin. V samoobsluze měsíční obrat byl 200 až 220 tisíc korun, v řeznictví kolem 100 tisíc korun. Ročníky mládenců 1955 a 1956 šly k odvodu branců. A byli toho roku jen tři branci. V železniční stanici byl zrušen příjem kusových zásilek. To byl první náznak počátku cesty k úpadku železnice. Dělal se rozbor vody z rybníka a kupodivu byla zjištěna tzv. druhá jakost. Nevíme co to bylo, ale značilo to, že voda je vhodná pro rekreační účely, to jest ke koupání. A skoro už na závěr se ocitnou údaje, které v Toulkách asi ještě nikdy nebyly, i když k obrazu venkovské obce neodmyslitelně patří. Jako vzácnost se totiž zachoval dokument o soupisu hospodářského zvířectva z roku 1974. Týká se jen drobných chovatelů, statek v tom zahrnut není. A tady vidíme, že slepic všeho druhu s námi žilo 1 166, z toho bylo 66 kohoutů a 47 kuřat. Ovcí a beranů bylo pouhých 7. Hus bylo 11, kachen 8. Prasat všech druhů (kromě toho lidského) tu žilo celkem 16. A to je všechno! Málo platné, doby největší slávy domácího chovu, kdy po ulicích pochodovala hejna hus a slepic, aspoň jedno prasátko bylo v každém domku a ani koza nebyla vzácností, ty už v těch letech byly dávno pryč. Měšický zpravodaj - 13
A to nemluvíme o kravkách a koních, to už je teprve zavátá historie. Jenže ty slípky, ty ještě možná přijdou ke cti. Lepší a levnější vejce než slípka domácí nikdo nevyrobí. Dnešní procházku ukončíme zjištěním jak obec utrácela. V roce 1973 byly příjmy 341.850,- Kčs, výdaje 339.072,- Kčs. Za rok 1974 se údaj nezachoval, ale lze právem předpokládat, že tomu bylo přibližně podobně. Pokud se sejdou příznivé okolnosti, tak se v létě sejdeme při návštěvě let 1975 a 1976, možná i trochu dále. Pokračování příště Vladimír Novák
TIP NA VÝLET Labe (Obříství / Černínovsko) Pro první jarní výlet do přírody nabízíme návštěvu hned dvou zajímavých míst. Jsou sice nedaleko od sebe, jedno na západ, druhé na východ od hlavní silnice mělnické I/9, ale jsou to vlastně dvě samostatné vycházky (označíme si je „A“ a „B“). Lze si buď vybrat jen jednu z nich, nebo si je obě propojit, to podle času a nálady. Výchozími místy jsou buď křižovatka před Štěpánským mostem (A i B), nebo obec Libiš (B). Jak se tam dostaneme: motoristé nejlépe po mělnické I/9 k mostu Na Štěpáně, tam odbočí na parkoviště. Cyklisté do oblasti výletu došlapou buď přes Kojetice a Neratovice do Libiše, nebo z opačné strany vedlejšími silnicemi podle cyklomapy přes Bašť, Předboj, Velikou Ves a Korycany do Obříství. Pěší využijí některý ze zastávkových autobusů z Líbeznic na Mělník a vystoupí na zastávce Na Štěpáně (A i B), a je i možnost dojet autobusem 351 na konečnou do Libiše. Na procházku „A“ do Obříství vyjdeme po silnici vlevo od mostu (je to směr Veltrusy). Asi po 800 m na kraji vsi jdeme vpravo cestou k Labi a po břehu parkem pokračujeme ke dvěma betonovým pilířům (zbytky zdymadla), zde vlevo pěšinou na širší cestu. Vlevo míjíme budovu, na níž jsou vyznačeny výšky vody při největších povodních. Podél zdi zámeckého nádvoří dojdeme k okraji návsi, v jejímž rohu stojí zámek. Ten je z let 1824 – 1826 a stojí na místě tvrze. Za zámkem je kostel sv. Jana Křtitele z r. 1384, v 18. století barokně upravený. Uprostřed návsi stojí morový, nebo též mariánský sloup z r. 1714 se sochami sv. Rocha, Šebastiána, Barbory a Pavlíny. Najdeme tu i sochu sv. Markéty. Okolní domy (třeba č. 3, 5 a 6) mají krásné barokní brány z 18. století. Roubenka Svatopluka Čecha v Obříství (památník) Měšický zpravodaj - 14
Z návsi jdeme vpravo po silnici kolem domku s pamětní deskou básníka Svatopluka Čecha, který zde často pobýval a tvořil. Má zde památník a v parku sochu. Po silnici pokračujeme do vsi Semilkovice, místní části Obříství. Tady na konci stojí rozlehlé stavení čp. 12, statek Lamberk. Toto místo je spojeno s pobytem další velké české osobnosti, hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Ten se zde v roce 1860 podruhé oženil. Vzal si Bettinu Ferdinandovou, jejíž rodiče zde bydleli. Smetana tu žil a komponoval, m.j. i Prodanou nevěstu, a má zde památník. Zde naše vycházka může skončit, pokud se nechceme ještě dál projít do sousedního Chlumína, jinak se vrátíme zpět k mostu. Na cestu si ještě řekneme další zajímavosti o Obříství. Ves se poprvé připomíná koncem 13. století, a bylo to místo, kde se překládalo zboží z lodí pro další přepravu po silnici do vnitrozemí. Dál to po vodě nešlo, Labe ani Vltava v té době ještě splavné nebyly. Na řece poblíž zámku, kde Jez se zdymadlem - technická památka z roku 1912 jsme procházeli, jsou zbytky původního zdymadla s jezem z let 1910 – 1912 od architekta Pavla Janáka. Je to technická památka. V 70. letech 20. století bylo postaveno zdymadlo nové. S lodní dopravou na Labi souvisí i další, historická zajímavost. Před otevřením pražsko – drážďanské železnice bylo Obříství výchozí stanicí labských parníků, a to po dobu 10 let (1841 – 1851). Cestující sem z Prahy večer přijeli dostavníky, přenocovali na zámku, kde v 1. patře byl hotel, a brzy ráno nastoupili na loď do Drážďan. Parolodě se jmenovaly Bohemia a Germania. Cesta to byla sice pomalá, ale mnohem pohodlnější než drncání po prašných a rozbitých cestách. A možná to byla pouť i romantická a idylická. Však tehdy lidé nikam nespěchali. Vrátili jsme se k mostu přes Labe „Na Štěpáně“, který je sám o sobě také zajímavý. Postaven byl v roce 1911 na místě přívozu a je technickou památkou. Až se zase někdy bude opravovat a bude uzavřen, nastane na silnici I/9 idyla pro cyklisty, jak se už to před lety stalo. A tady je výchozí místo našeho výletu „B“ do Libiše a na Černínovsko. Od mostu se po hlavní silnici vrátíme asi 1 km zpět k odbočce vlevo do Libiše. Hlavní silnice je nepříjemná, zkuste raději vyhledat cestu, která po levé straně jde souběžně se silnicí. Po odbočení jdeme k obci, na okraji vlevo na náves, a tam stojí kostel sv. Jakuba, který patří k nejcennějším památkám středočeské gotiky. Postaven byl před 1391, v interiéru jsou vzácné nástěnné malby, křídlový oltář, gotický sanktuář a pod. Na hřbitově je barokní dřevěná zvonice. Od kostela jdeme asi 30 m zpět, u kapličky vpravo, a kolem požární zbrojnice cestou ze vsi přes louku k lesu. Po chvíli dojdeme na břeh jednoho z nejkrásnějších a nejvzácnějších ramen Labe, které s přilehlým lužním lesem tvoří přírodní reservaci Černínovsko. Měšický zpravodaj - 15
Rameno obcházíme pěšinou zleva, a ze spleti pěšinek si vybíráme ty, které sledují břeh. Rameno u jezera přejdeme po stavidle a pokračujeme po druhém břehu, před koncem ramene nás široká cesta vyvede z lesa a přes louku se vrátíme do Libiše. Co vzácného se v rezervaci dá najít: staré lesní porosty – dub, habr, jilm, lípa, vzácné byliny (ocún, křivatec, plicník, Černínovsko - pohled přes slepé rameno Labe česnáček a další), jsou zde i pestré keřové porosty. Žijí zde racek, kachna, lyska, a další vodní ptactvo. Zdejší zvláštností a vzácností je plž Valvata pulchella. Naše cesta končí, vracíme se do míst, na která jsme sem přijeli a odkud odcestujeme domů (Libiš, Štěpánský most). Občerstvení najdete v Libiši, Na Štěpáně, v Neratovicích i jinde cestou. Příjemnou cestu s hezkým počasím přeje Vladimír Novák Prameny: Výlety do okolí Prahy (Němec, Soukup) Turistická encyklopedie Mělnicko ...
NÁŠ FEJETON Kdo nám dnes chybí ....? Otázku z titulku jsme slýchávali na začátku každé školní vyučovací hodiny, aby dotyčný chybějící mohl být zapsán do knihy. Stejná otázka se neodbytně vynořuje v širším kontextu v současné době. Lidé vycházejí do ulic s oprávněnými protesty. Požadavek je jasný: Vládo, odstup, nechceme ani parlament, presidenta taky ne. Ale pozor, to je přece jen půl požadavku - ta druhá půlka chybí. Koho jiného na ta místa?? V parlamentní demokracii se bez vlády, parlamentu a prezidenta holt neobejdeme, i když i to si někdo může myslet. KOHO tedy volit? A jsme u toho, odpověď na úvodní otázku se nabízí. Chybí nám tu OSOBNOSTI. A kde je vzít. Z nebe nepadají a nikdo je nesestrojí. Tak se ptám, ví to někdo? Já ne. Netřeba ale mířit tak vysoko. Zůstaňme v přízemí, „u nás na vsi“. Když jsem si v posledním Zpravodaji přečetl postesknutí redakčního kolegy Jiřího Bejlka („Ach jo...“), napadla mě otázka úplně stejná: kdo nám tu chybí? A napadlo mě, že se pokusím alespoň zčásti odpovědět konkrétně, problém definovat a formulovat. Kdo tedy nám dnes zde chybí, aby vše fungovalo, jak má? Měšický zpravodaj - 16
Chybí nám člověk (raději víc lidí) do redakce Zpravodaje, schopný samostatně psát, ale také ovládat editorskou práci. Potřebujeme někoho, kdo zajistí, že časopis vyjde i v případě, že někdo z nás stávajících dvou onemocní, jak se zrovna teď stalo, nebo že nedejbože onemocníme oba. Nemusí to být ani nemoc, je řada jiných důvodů. A bylo by škoda, aby dobře rozjetý projekt, jakým Zpravodaj je, se nejen dál nezdokonaloval, ale skončil na indispozici jednoho člověka. Není snad možné, aby mezi 1 600 obyvatel se nenašel nikdo, kdo by rád chtěl tuto, byť obtížnou, drobnou tvůrčí práci dělat. Chybí nám někdo, kdo by už teď začal spolupracovat s kronikářem na tvorbě obecní kroniky, a v budoucnu se této činnosti ujal. Na věku nezáleží, důchodci jsou ve výhodě, že mívají víc volného času. Chybí nám někdo se zájmem o historii, zejména tu regionální, kdo by spolupracoval při správě obecního archivu a výstavy o historii obce, s tím, že v budoucnu tuto činnost převezme. Chybí nám tu někdo, kdo by pečoval o rozvoj sportu a tělovýchovy v obci, zejména dětí a mládeže. Funguje to ve fotbale, ale ostatní sporty jako by nebyly. Chybí nám tu někdo, raději opět víc lidí, kdo se bude věnovat rozvoji společenského a kulturního života obce. Třeba tak, že založí další spolky nebo občanská sdružení. Chybí nám tu další dobrovolníci, kteří by v dosavadních spolcích pomáhali při organizování společenských akcí. Chybí nám tu někdo, kdo by sjednotil obranu životního prostředí, třeba založením občanského sdružení. Chybí nám zastupitelé obce, kteří by psali do Zpravodaje zprávy o činnosti svých výborů. Za uplynulý rok není ve Zpravodaji jediná zpráva o činnosti zastupitelstva, a list tak neplní jednu ze svých základních funkcí. Chybí nám někdo, kdo bude odborně a soustavně pečovat o webové stránky obce, tak, aby byly vizitkou obce a dokonalým zdrojem informací pro občany. Chybí nám lidé, kteří budou kandidovat do zastupitelstva obce s úmyslem, že budou-li zvoleni, budou žít obcí, a práci v zastupitelstvu budou pokládat za službu a čestný úkol.. Našlo by se těch neobsazených pozic ještě víc. Jsou to sice pravda jen zbožná přání, ale kdyby jen jedno z nich se ujalo, nepsal jsem těch pár řádků zbytečně. Záměrně jsem se vyhnul soupisu toho, CO nám tu chybí. To je jiná kapitola, byla by velmi dlouhá, otevřeme ji možná jindy, a tak dnes zůstalo u životného rodu. Za socializmu, když něco nešlo, používalo se okřídleného hesla „nejsou lidi“. Teď lidi jsou, docela přebytek, že je i nezaměstnanost, ale stejně stále někde chybějí. Podle výše psaného výčtu nejspíše tam, kde to „nesype“. Obávám se, že teď ani nebudeme stačit zpracovávat došlé nabídky (tak to byl jen hloupý vtip, kdyby tak přišla aspoň jedna). Přeji vám i sobě klidné dny jara a léta bez nemocí a jiných strastí. Vladimír Novák, redakce MZ Měšický zpravodaj - 17
Nová podoba webových stránek obce Jak jsme již upozorňovali v minulém vydání Zpravodaje, připravuje se modernizace webových stránek obce. Zastupitelé z předložených nabídek vybrali pět z jejich pohledu nejlepších. Nyní se můžete také vy všichni občané formou ankety vyjádřit, který z předložených návrhů považujete za nepřehlednější a s nejhezčím designem. Můžete hlasovat pouze jednou a vybrat jednu z nabízených variant nebo hlasovat pro stránky stávající. Hlasuje se na stránkách: www.mesice.org OÚ
Zprávičky z naší mateřské školičky Vážení rodiče, vstoupili jsme do jarního období, které nám přineslo mnoho podmětů nejen k tvořivé činnosti, ale i k nápadům jak si s dětmi zpříjemnit všední dny ve školce. Dne 28.3. připravila paní učitelka Šímová s dětmi, které navštěvují kroužek „ZPÍVÁNKY“ vystoupení pacientům v zámecké nemocnici. Nešlo však jen o zpívání jarních písniček, ale především o příjemné a laskavé prostředí, které svým oboustranným přístupem sílí a vytváří atmosféru radosti a štěstí. Březen jsme zakončili „Jarním tvořením pro rodiče s dětmi“ s velikonoční tématikou. Přestože jsme se v tomto období potýkaly s velkou nemocností dětí, účast byla hojná a s malováním a kreativním tvořením velikonočních vajec, či věnců si poradil s chutí a nápadem nejeden tatínek :). Opět všem rodičům děkujeme za milou a příjemnou atmosféru. Také nemohu opomenout poděkování paní Klárce Pokorné, která byla hlavním koučem této akce a jako vždy s úsměvem a profesionálním nasazením vše promyslela a připravila do posledního detailu. Máme za sebou také den otevřených dveří, kde jsme i v menším personálním obsazení přivítaly rodiče s dětmi, které mají zájem navštěvovat naší mateřskou školu. Zároveň byl tento den věnován aprílovému období s názvem „Rodiče do školky“. Záměr celého dne spočíval v aktivitě rodičů, kteří se ujali role učitele -ky, kamaráda-ky, kuchaře-ky. Tím obohatili nejen děti, ale především sami sebe o zkušenost, kterou učitelky předávají dětem den co den. Celý den byl provázán jinakostí s úsměvem na tváři. A jak všichni dobře víme, úsměv na dětské tváři = štěstí. Velké poděkování všech dětí a kolektivu školy patří paní Juroškové za krásný strom třešeň, kterou naší mateřské škole věnovala za účelem pozorování růstu, koloběhu ročního období a hlavně podnícení zájmu a péče dětí o přírodu kolem nás. Ještě jednou děkujeme :) Dále informace o termínech divadelních představení v MŠ 11.5.2012 Divadelní představení „Karkulka“ od 9:00 hod 17.5.2012 Kouzelnické představení od 9:30 hod 23.5.2012 Cirkus Cecilka od 9:30 hod Měšický zpravodaj - 18
14.6.2012 Loutkové představení „Lesněnka“ od 8:30 hod 20.6.2012 Kouzelnické představení „Kouzelník a zlobivé míčky“ od 9:00 hod Přeji Vám za celý kolektiv mateřské školy, příjemné prožití jarního období. Magdalena Marečková, ředitelka mateřské školy
Poštovní schránka Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc. Kvete modře, lidé si jí váží velice, svěřují se jí docela, psaníčka do ní házejí ze dvou stran, z jedné smutná a z druhé veselá.....
Takto začíná známá básnička Jiřího Wolkera. Jedná se sice o schránku poštovní, kam lidé vhazovali dopisy a přání. Já však dnes chci napsat o schránkách domovních, co máte všichni na svých plotech a domech. U nás v Měšicích jsou schránky malé, velké, ale i docela obyčejná novodurová trubka nebo cosi zvláštního, co si sami vyrobíte. Když půjdete na procházku, tak se dobře a pozorně dívejte na schránky Vašich sousedů a známých. Zjistíte co druhů se zde nachází. Někdo má schránku velikosti malého dopisu, a tak se tam větší pošta nevejde. Dále máte schránky, do kterých se vejde menší balíček. Já jako poštovní doručovatelka bych samozřejmě uvítala větší schránky. Na schránkách také naleznete spousty nálepek se zákazem vhazování reklamních letáků. Někdo je však chce, aby mohl jít nakupovat podle slev, někdo jiný chce pouze určitou firmu atd. Nejhezčí nápis na schránce je: Nechci žádné letáky a jiné hovadiny! To je také názor. Tak vidíte, že se také při roznášce i pobavíme. Závěrem bych Vás chtěla opět požádat abyste své domy označili čísly popisnými, což Vám ukládá i zákon a přimlouvám se opravdu za větší a prostornější schránky. Děkuji Vaše poštovní doručovatelka D. Myšáková
Pošta Měšice přijme pro obec Měšice a Hovorčovice brigádníky z řad studentů, maminek na mateřské dovolené nebo důchodců na roznášku pošty za stávající zaměstnance v době čerpání jejich dovolených nebo jejich onemocnění. Informace na místní poště u vedoucí p. Řehákové. Těšíme se na vzájemnou spolupráci. Pošta Měšice
Měšický zpravodaj - 19
Centrum volného času Měšice Již několikrát jsme ve Zpravodaji psali o výstavbě Centra volného času v Měšicích. Co to však přestavbou stodoly v čele areálu bývalého statku vznikne? Co tam vlastně všechno bude? Pojďme si tento projekt, který vznikal několik let, ve zkratce přiblížit. Obec před několika lety zažádala o dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V době podání žádosti (r. 2007 - 2008) v okolních obcích ještě takovýto projekt nikde nebyl uskutečněn a byla to novinka. Vlastní projekt byl zpracován velkoryse, protože jsme na jeho realizaci měli dostat až 92,5 % nákladů. Zbývajících 7,5 % měla být spoluúčast z rozpočtu obce. V průběhu projednávání dotačních podmínek se ale začala projevovat hospodářská krize a změnilo se i vedení na hejtmanství Středočeského kraje. Peníze původně vypsané na dotační tituly pro volnočasové aktivity se začaly směrovat do zdravotnictví a z našeho projektu se stále více položek přesouvalo do neuznatelných nákladů. Náš projekt sice zvítězil a dotaci jsme získali, ale ve finále ze 30 miliónového projektu, je spoluúčast obce celých 12 miliónů. Přesto minulé zastupitelstvo rozhodlo, že do toho jdeme. Stavba se tedy rozběhla a koncem letošního léta bude hotová. Co v Centru tedy všechno bude? Jak jsem již zmínil, projekt byl zpracován opravdu velkoryse a proto zde najdeme v levé části 1. NP podlaží krásný nerezový bazén pro kojenecké plavání s doprovodem rodičů. Na základě vhodně navrženého návštěvního řádu je však možné ho využít i jinými skupinami obyvatelstva. V pravé části 1. NP jsou pak prostory pro nejmenší tzv. „daycare“ s odpovídajícím zázemím, které by měly sloužit jako místnosti pro trávení volného času popř. opatrovnictví kojenců a batolat. Vedle provozu „daycare“ je potom prostor klubu včetně zázemí, který bude sloužit k relaxaci popř. drobnému občerstvení jak rodičů navštěvujících prostory „daycare“ tak návštěvníků bazénu popř. celé budovy. V pravé části 2. NP se nachází víceúčelová místnost, která bude sloužit k univerzálním účelům (např. zasedání místních spolků, výstavní a prezentační účely, drobné sportovní a kulturní aktivity aj.). Levá část 2.NP je využita jako případné hygienické zázemí pro víceúčelovou místnost a dále jako dvě výukové místnosti (např. jedna bude vybavena počítačovou technikou) se šatnami a zázemím. V této části je také kancelář. Podkroví bude využíváno jako ateliér výtvarné výchovy popř. pro další umělecké aktivity. Obec zde také může pořádat své tradiční akce: Mikulášskou nadílku, Vánoční setkání s občany apod. Projekt také počítal s co možná nejmenšími provozními náklady, a proto budou veškerou energii potřebnou na ohřev vody v bazénu a na vytápění celého objektu zajišťovat dvě tepelná čerpadla země – voda. V prostoru před vlastním Centrem, uvnitř areálu bývalého statku, bude vybudováno malé dětské hřiště s příjemnou možností posezení a parkoviště pro 16 aut i s 2 místy pro postižené. Tak toto je stručné přiblížení projektu celého Centra. A nyní bude následovat neméně důležitá část, která nás bude po výstavbě čekat, a tou je vlastní provoz, jeho ufinancování a náplň činnosti. Zde Vás žádá obec o pomoc! Budeme mít v obci krásnou stavbu za 30 miliónů, s bazénem a volnými prostorami, po kterých léta voláme. Obec se v dotačních podmínkách zavázala, že po dobu 5 let, což je určené sledované období, zajistí užívání stavby pro volnočasové aktivity všech věkových kategorií obyvatel v Měšicích, zejména však pro děti. Centrum musí provozovat neziskově a vytvořit zde 2 pracovní místa. Měšický zpravodaj - 20
A nyní ta vlastní žádost o pomoc. Najde se u nás v obci nebo okolí člověk schopný zvládnout vedení celého provozu Centra a zajistit jeho provoz a jeho samofinancování. A najdou se zde další lidé, kteří by mu chtěli s tímto velice obtížným úkolem pomoci, nezištnou radou nebo třeba vedením nějakého kroužku, kurzu jak pro děti, dospělé, tak seniory? Pokud někoho takového znáte nebo si sami troufáte, ozvěte se!! V dnešní době rozjet provoz nového centra bude jistě obrovská práce, ale možná pro někoho i obrovská výzva a šance na seberealizaci. Pevně věřím, že se budoucímu vedení Centra budou snažit pomoci i všechny spolky a měšičtí občané a rozjedeme zde takové aktivity, že k nám začnou rádi jezdit občané i z okolních obcí. Kdokoliv z Vás bude mít zájem o nějaké podrobnosti, týkající se projektu Centra kontaktujte OÚ a domluvíme se na schůzce a podrobnější prezentaci. PS: Možná by stálo za to, si nově vznikající „Centrum volného času Měšice“ i nějak polidštit a vymyslet mu nějaký hezký název, aby si k němu všichni měšičtí vytvořili důvěrnější vztah. Pokuste se někdo vymyslet pojmenování Centra a přijít nám svůj nápad sdělit na OÚ nebo ho napsat a vhodit do schránky ve dveřích. Další možností jej zaslat e-mailem na adresu:
[email protected]. Všechny došlé návrhy bychom mohli zveřejnit na webových stránkách obce a pomocí hlasovací ankety vybrat ten, který získá největší podporu všech hlasujících. Jiří Bejlek - místostarosta obce
Pár tipů pro pejskaře Ráda bych se s vámi podělila o své nadšení z příchodu letošního jara, které nás potěšilo velice pěkným počasím, jako stvořeným pro vycházky či výlety v Měšicích i blízkém okolí. Vycházky jsou tu, obzvláště za slunného dne, balzámem na těle i na duši. V obci potkávám plno milých lidí, maminek s dětmi, jejich přátele i pejsky se svými majiteli. Pejskařům bych velmi ráda touto cestou napsala, že některá plemena jsou opravdu pěkná, přímo výstavní kousky, ale něco jim často, bohužel, chybí. Jako kdysi šťastná majitelka pejska, jmenoval se Ben, si vybavuji, že jsme se spolu chodili ráno a odpoledne „vyvenčit“ lesem, polem či k řece a moc jsme se přitom vydováděli. Ben byl dvouletý nalezenec, podle veterináře mix rotvajlera s vlčákem. Byl pro mě velice náročným oříškem, patřil totiž mezi statné a hodně vytrvalé hafany. Proto jsem se rozhodla využít s ním služeb výcvikového střediska a přihlásila ho do programu, aby věděl, co smí a co už ne, pač jsem plánovala s ním chodit i do centra a jezdit MHD. Pro něj to bylo hodně nových podnětů a úspěšně se naučil porozumět povelům typu sedni, lehni, přines, k noze, nesmíš a dej pac. Jistě, že ze začátku to bylo za nějaký ten pamlsek, ale časem ho trénink začal i bavit. Dokonce obdržel i cenu za úspěšné dokončení programu, což mi jako hrdé majitelce tak velkého hafana polichotilo. Proto vám chci říci, nevzdávejte to se svými mazlíčky. Naučte je povelům, které vám i okolí usnadní život. Partnersky s nimi komunikujte, aby věděli, že se chovají správně, a že Měšický zpravodaj - 21
je máte proč mít rádi. Maminky jako třeba já moc nerady uklízí tu úrodičku na trávnících, kolech kočárků nebo svého či dětského oblečení. Až si tedy příště naplánujete pěknou vycházku, piknik nebo výlet, nezapomeňte si přibalit pro svého čtyřnohého přítele papírový sáček, kvalitní řemínek s vodítkem, misku na vodu s pamlskem a pro nezbedy a zvláště bojová plemena raději i kožený nebo drátěný náhubek. Myslím, že volně pobíhající hafan na cizí zahradě, který evidentně neposlouchá svého pána nebo hafan pochutnávající si na ukořistěné batolecí svačince je zcela zbytečné faux pas. Nezapomeňte, že majitel si zodpovídá za chování svého pejska, a že u loveckých a bojových plemen je vhodná výchova a obezřetnost nutností. Krásné, vycházkové jaro a léto vám přeje Denisa Šilhánová
OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Nejběžnější choroby a škůdci jabloní. Zmíníme se opravdu jen o nejdůležitějších chorobách a škůdcích jabloní. Bakteriální spála růžokvětých – v současné době je karanténní chorobou. Stromy napadené touto chorobou je nutno likvidovat. Výskyt by se měl hlásit Státní rostlinolékařské správě. Projev: květy vodnatí, vadnou, sesychají a černají. Listy hnědnou, černají a svinují se. Letorosty vodnatí, usychají, svrašťují se a vrcholky se hákovitě ohýbají. Specifickým příznakem je tvorba bakteriálního hnědnoucího slizu. Padlí jabloňové – objevuje se v teplejších a sušších oblastech. Mycelium přezimuje v listových a květních pupenech, tvoří bílé povlaky a při teplotách nad 20°C a vyšší relativní vzdušné vlhkosti se tvoří plodnice s výtrusy. Větrem se uvolňují a napadají listy. Na nich se tvoří bílé povlaky, listy usychají, letorosty nevyzrávají. Ošetření se provádí od dubna do května. Sekundární infekci lze odstranit mechanicky odstřihnutím napadených větévek a následným spálením. Strupovitost jabloně – vyskytuje se ve vlhčích a chladnějších oblastech. Přezimuje na spadaném listí ve formě plodniček. Začátkem vegetace při splnění teplotních a vláhových sum se výtrusy rozšiřují do porostu. Napadá mladé listy a plody, při velkém výskytu mohou listy opadnout a plody se deformovat. Ošetřování se provádí od poloviny dubna do konce července. Moniliová hniloba – známe ji ve dvou formách jako hnědou a černou hnilobu. Houba přezimuje na mumifikovaných plodech, spóry se šíří na značnou vzdálenost větrem vodou, hmyzem. Po infekci se mycelium rozrůstá pod pokožkou, která hnědne a dužnina v okolí postupně hnije. Na povrchu plodu se tvoří bílé polštáře konidioforů v koncentrických kruzích. Ošetření během vegetace spočívá v prevenci, sběru nahnilých plodů, boji proti hmyzu. Ovoce určené ke skladování ošetřujeme před sklizní. Květopas jabloňový – hnědý brouk (nosatec) vyžírá vnitřky poupat, podobně jako jeho larvy. Ošetření provádíme v době nerozestoupených zelených poupat. Sledování výskytu lze provádět ve 14 hod při teplotě nad 16°C. Měšický zpravodaj - 22
Mšice jabloňová – jedinci škodí sáním na listech, které se postupně kroutí a deformují. Jde o světle zelený bezkřídlý hmyz, který se po 14 dnech sání šťáv z pletiv přeměňuje v živorodé samice, po druhém svlékání i v okřídlené tmavozelené vodnaté 2 mm velké váčky se 3 páry nohou. Druh během sezóny má 13 generací. Přezimuje na letorostech v podobě černého lesklého vajíčka 0,5 mm velkého. Mšice napadá celá řada přirozených nepřátel (slunéčka, střevlíci, dravé ploštice, zlatoočka, larvy pestřenek, pavouci a další ). Obaleč jablečný – šedý až šedohnědý motýlek, jehož housenky způsobují červivost plodů. Preventivně lze dosledovat v lapáku za přispění feromonového odparníku výlet samečků a dle teplot následné kladení vajíček. Ošetření provádíme insekticidem podle termínu líhnutí. Obaleč pupenový – škodí larvální stadium, úživný žír se koná na mladých listech, pupenech. Později působí škody i na povrchu plodu. Pilatka jablečná – dospělci, kladou vajíčka pod pokožku kališních plátků. Housenice vyžírají vnitřek plůdku, které pak opadávají. Kde se plůdky dotýkají, tam se larva vžírá do druhých a přelézá a poškozuje další. Nakonec rostoucím plodem vylézá na povrch a poškozuje slupku. Bez ošetření v době kvetení jsou škody vždy veliké. Podkopníček spirálový, ovocný – minující škůdci v parenchymu listů mezi horní a dolní pokožkou vyžírají chodbičky (miny) různého tvaru. Housenky zelenavé barvy dorůstají velikosti až 4 mm. Při vyšším napadení se snižuje asimilace, listy zasychají a opadávají. Sviluška ovocná – jde o tmavě červeně zbarveného roztoče, asi 0,6 mm velkého. Přezimuje na letorostech v podobě karmínově červeného kulatého vajíčka 0,2 mm velkého. Jedinci škodí sáním na listech, které postupně blednou, bronzovatí a nakonec usychají. Kromě chemické ochrany je velice vhodné použít biologické ochrany (dravý roztoč – Typhlodromus pyri). Vyskytovat se může i světle žlutě zelenavě zbarvený roztoč – sviluška chmelová. Zobonoska jabloňová – hnědočervený lesklý brouk (nosatec) vyžírá květy, podobně jako jeho larvy. Ošetření provádíme v době květu. Sledování lze provést v odpoledních hodinách při teplotě nad 16°C. Dospělci způsobují i deformaci plodů. Ještě se také vyskytují fyziologické poruchy. Deformace plodu – je způsobena nedostatkem bóru Pihovitost plodu – je způsobena nízkým obsahem vápníku v plodech. Sazovitost – vyskytuje se na plodech za přispění husté koruny, vlhkého prostředí, v kyselém půdním prostředí a při nepoužívání fungicidů. Sklovitost – vyskytuje se na plodech. Je způsobena nepříznivým poměrem vláhy a půdního vzduchu v půdě. Žloutenka – je způsobena nedostatkem železa v půdě, nebo blokací příjmu železa v důsledku vysokého obsahu vápníku a hořčíku v půdě. Za pomoci metodiky ochrany ovocných dřevin sestavil Miroslav Šmoranc
Měšický zpravodaj - 23
KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE BŮČEK, ZAPEČENÝ S JOGURTEM A KŘENEM Zdá se vám kombinace bůčku a jogurtu šílená? Pak jste na velkém omylu. Když totiž jogurt smícháte s křenem a bůček necháte jen pozvolna péct, zachutná tato dobrota celé rodině. Příprava je velmi jednoduchá. Budeme potřebovat: 1,5 kg hezky prorostlého bůčku bez kosti, 250 g křenu, 600 ml bílého jogurtu. Bůček nakrájíme po delší straně na asi 1 – 1,5 cm silné plátky, posolíme. Křen nastrouháme a postupně přidáváme do jogurtu, podle toho, jak moc ho máte rádi. Jednotlivé plátky potřeme vrstvou křenového jogurtu a zarolujeme. Takto vytvořené rolky naskládáme vedle sebe do pekáčku, který není potřeba ničím vymazávat. Jestliže vám zbyl jogurt, navrstvěte jej jednoduše navrch. Maso pečeme při 170°C asi 1,5 hodiny. Maso se propeče, zůstane krásně jemné a všechen tuk se vypeče. Podáváme s bramborami. Dobrou chuť, Lála
KLUB ŽEN Jistě všichni víte, s jakými problémy se potýkají útulky pro opuštěná zvířata. Proto jsme se spojily se Sdružením Tereza, kde se jeho dobrovolné pracovnice zabývají rozdělováním sbírek pro jednotlivé útulky. Rozhodly jsme se, že budeme vedle věcí na Charitu, sbírat i věci pro útulky. Určitě doma najdete staré deky, prostěradla, misky, možná i vodítka a obojky, prostě všechno, co se může v útulku hodit. Věci můžete nosit do chodby před Klub v prvním patře nad poštou. Pomůžete tím dobré věci. Zároveň chceme poděkovat všem, kteří neúnavně nosí věci na Charitu. Za Klub žen, Lála Langmayerová Dva mladíci si povídají: „Táta měl pravdu, když mi říkal, že do toho erotického klubu nemám lézt. Prej tam jsou věci, které bych neměl vidět.“ „Prosím tě, a co jsi tam viděl?“ „Tátu.“ Povídá manželka muži: „Miláčku, za chvíli budeme tři!“ „To je úžasná novina!“ „Taky si myslím... rodiče se rozvádějí a maminka se stěhuje k nám“ Jedna ženská byla tak žárlivá, že když manžel jednou přišel domu a ona mu na oblečení nenašla ani jeden cizí vlas, začala nadávat: „Ty mizero! Tak ty mě budeš podvádět s plešatou?!?“ Měšický zpravodaj - 24
ZE SPORTU A KULTURY Co již bylo! První závody kočárků v Měšicích Měšice měly tu čest, že se staly jedním z míst, kde se konaly celorepublikové závody kočárků. V neděli 18. března vyrazili ve stejný čas na 10 místech republiky rodiče s kočárky na závodní trať. Všichni jsme si užili príma krásnou jarní slunečnou neděli, přitom si trochu zasportovali a navíc mohli i vyhrát krásné ceny. Rodiče s kočárky závodili sportovní chůzí a nesměli běhat. Bezpečnost vlastních ratolestí byla prioritou. Pro závodníky bylo připraveno několik typů závodů, takže se nenudil nikdo (ani děti, rodiče a prarodiče). Velký úspěch sklidila tematická rodinná soutěž, kde rodiče i při využití pomoci starších sourozenců museli ukázat svou zručnost v každodenní činnosti, se kterou se maminky s kočárkem potýkají. Úkolem bylo na trati naložit nákup do kočárku, přenést kočárek přes překážku a na závěr se schovat před deštěm pod deštníkem a pláštěnkou. Součástí akce bylo i pár tipů, jak si zasportovat na procházce s kočárkem. Na vítěze čekaly zajímavé ceny od našich partnerů, kterým velice děkujeme a věříme v další spolupráci. Cenu se mohl nakonec odnést opravdu každý, stačilo jen vyluštit pár úkolů v honbě za pokladem. Současně velice děkujeme obci Měšice a nemocnici Měšice za poskytnuté zázemí a pomocníkům, bez kterých by se závody nemohly uskutečnit. Těšíme se na další ročník a další akce, kde se Strollering objeví. Irča a Terča (www.strollering.cz) Velikonoční břízka Tradiční vítání jara jsme letos oslavili poslední březnovou sobotu 31. března před Obecním úřadem, kdy jsme zde vztyčili naši slavnostně ozdobenou břízku. Jedna z prvních letošních akcí probíhala v docela chladném počasí. Zvali jsme zase po roce a dlouhé zimě všechny děti i rodiče, aby si přišli pověsit na břízku to své malované vajíčko. Mnoho jich ale bohužel nepřišlo. Je to škoda, protože těm co přišli a zejména dětem se tato obnovená tradice velice líbila. Všichni přítomní si připili na příchod jara, ochutnali výborný mazanec, pověsili na břízku své vajíčko a pomalu se rozešli do svých vyhřátých domovů. Všechny organizátory ale hřálo vědomí, že udělali něco hezkého pro ostatní občany a zkrášlili obec. Drážo, Lálo, Láďo, Honzo I, Miloši a ještě Honzo II, díky Jirka Měšický zpravodaj - 25
Jezdecká školička Dance and Jump + Mini ZOO Ve stejný den, jako zdobení břízky, tedy v sobotu 31. března, proběhla v Měšicích ještě jedna akce, a tou byl Den otevřených dveří v Klubíku se zvířátky v jezdecké školičce Dance and Jump, provozované firmou Pony Park s.r.o. Tato školička s Klubíkem se nachází v Revoluční ulici 456, v Měšicích na konci obce, po levé straně, směrem ke škole v Líbeznicích Zde může ještě více mrzet majitele a pořadatele nepřízeň počasí, protože akce byla pojata ve velkém stylu. Na grilu se rožnilo selátko, bylo naražené pivo a sudová limonáda, pro děti nachystané soutěže v teple krásné jurty a pro otužilejší projížďky na ponících. Pro všechny příchozí taštička s propagačními materiály a občerstvení co hrdlo ráčilo. A co nejvíce děti obdivovaly? Plno zvířátek, ale jakých? Všechna byla jako z pohádky. Neuvěřitelně malinká kravička, kozičky, poníci, oslíci, králíčci, holuby, slepičky a prasátka (Baštík, Plašoun a Severáček). Všechna tato zvířátka jsou opravdu mini (proto v nadpisu ta Mini ZOO). Určitě stojí za to, přijít se na ně podívat. Kdy a za jakých podmínek je to možné, můžete zjistit na webových stránkách školičky www.danceandjump.cz/jezdecka-skolicka/ nebo dotazem u ředitelky školičky Veroniky Křížkové na tel.: 722 350 812. Naleznete zde také velkou fotogalerii, kde se můžete přesvědčit, že nově otevřená školička a prostředí je opravdu velice hezké, a že jistě přispěje i k zviditelnění obce Měšice, protože tohle nikdo v okolí nemá. Majiteli a provozovateli patří dík a obdiv. Zmrzlý, ale spokojený návštěvník Jiří Bejlek Dětský karneval masek V sobotu 21. dubna si daly dostaveníčko v restauraci U Václava na tradičním Maškarním karnevalu malé děti v pestrých maskách v doprovodu svých rodičů. Opět přišlo plno princezen, pirátů, rytířů, kouzelníků a jiných pohádkových postav. Přivítaly je písničky známé z pohádek a diskotékové rytmy. Děti měly připraveno malé občerstvení a plno drobných cen o které soutěžily. Vytvářely malou čarodějnici a zdobily srdíčko pro svou maminku ke Dni matek. Vyzkoušely si také svou sportovní dovednost v hodu kroužků na kolíčky a míčků do koše. Každý úspěch nebo pokus byl oceněn malou sladkou Měšický zpravodaj - 26
pozorností. Závěrem proběhlo hodnocení s vyhlášením nejhezčí masky. Za hudebního doprovodu známé písničky od Maxíků: Jede jede mašinka, se všichni spojily do dlouhého hada a vyjely z restaurace na chodník, aby se potom spokojené vrátily ke svým rodičům. Celý rej masek trval asi dvě hodiny, které utekly jako voda a spokojené děti odcházely domů. Poděkování patří restauraci U Václava a těm pár obětavým lidičkám, jejichž příprava na tuto akci trvala určitě déle než celá akce. Díky J.B. Netradiční vítání jara – Pojďme si uklidit Mratínku Tak zněla výzva obce Líbeznice a obce Měšice na netradiční akci na pomoc při úklidu Mratínky. Jednalo se o úklid nově obnovené stezky z Měšic do Líbeznic po dráze staré vlečky „Mratínky“, kterou mohou nyní využívat všichni, kdo půjdou do Líbeznic. Buď do školy, k lékaři nebo jen tak při procházce krásnou přírodou v bezpečí, bez hluku a zápachu z automobilové dopravy. Co bylo pro mě na celé potřebné a záslužné akci zarážející, byla účast občanů. Včas byly vyvěšeny plakáty, akce se avizovala na webových stránkách obce napsalo se 517 (slovy pět set sedmnáct) zpráv SMS!! Byl sice pátek 13., ale nechce se věřit, že by tolik lidí věřilo ve smolný pátek. Přišlo nás z Měšic 7. Líbeznice na tom byly lépe. Těch bylo asi 18. Je smutné, že na takovouto akci, která se pořádá ve prospěch všech, která hlavně přispěje k bezpečnosti našich dětí při pěší cestě do školy, a která i napravuje škody na přírodě, jenž člověk dříve sám způsobil, přijde jenom hrstka lidí. I tato hrstka ale dokázala celou trasu projít a provézt dokončovací práce. Uklidilo se mnoho koleček plastů a navezeného nepořádku a odvezla se plná multikára jiného odpadu. Slíbené pivo na závěr byla jediná odměna všem účastníkům. Proto ještě dodatečně díky, J.B. Co teprve bude Jaro - Vítání ptačího zpěvu Dovolujeme si Vás pozvat na již tradiční akci české společnosti ornitologické: vítání ptačího zpěvu, které se uskuteční v Měšicích u Prahy. Sraz účastníků je v neděli 6. 5. v 8:30 na měšickém nádraží (příjezd vlaku od Prahy je v 8:22). Jedná se o exkurzi podél měšických a mratínských rybníků s odborným výkladem. V případě příznivého počasí bude i ukázka kroužkování. Vede Martin Sládeček a Jarda Kubíček (email:
[email protected], tel.: 737 569 818). Iva Vlčková Měšický zpravodaj - 27
Co chystají rybáři? XIV. ročník tradičních jarních rybářských závodů Klub rybářů Měšice pořádá poslední květnovou sobotu 26. května tradiční Jarní rybářské závody u rybníčku „Kruh“. Začátek je od 7:00 hodin. Zúčastnit se může kdokoliv. Lístky na závody je možné za cenu 200,- Kč zakoupit od začátku května v restauraci „U Václava“ nebo v den závodu před zahájením závodů na místě. Opět bude po celý průběh závodu zajištěno pro závodníky i diváky bohaté občerstvení a na závěr závodu jsou připraveny pro vítěze hodnotné ceny. Úlovky se dají očekávat super, protože je dobře zarybněno. Na večer je plánováno posezení u táboráku. Přijďte si zachytat, pobavit se a vezměte s sebou i své známé. Litovat jistě nebudete, protože měšické rybářské závody a večerní posezení u ohně je vždy příjemné. Všechny spoluobčany zve na závody Klub rybářů Měšice
IX. ročník Dětského dne Hned další sobotu po Jarních rybářských závodech 2. června se již po deváté setkáme všichni u rybníčku „Kruh“ na oslavě Dne dětí. Společně s dětmi oslavíme jejich svátek. Na děti čekají opět všechny jejich oblíbené sportovní a zábavné soutěže. Děti, nezapomeňte doma koloběžky a kola, protože pro vás ve spolupráci se Zabijačkovým týmem bude připravena loni velice úspěšná Kolopiáda se soutěžemi a krásnými cenami. Nebudou opět chybět hasiči a tak přibalte případně i plavky a něco suchého na převlečení. Na celé akci přislíbili účast i líbezniční skauti, kteří pro všechny účastníky na počest stoletého výročí českého skautingu, připraví svoji prezentaci s vlastním prográmkem. Pro letošní rok jsme pro vás připravili i super akce: SKÁKACÍ HRAD, jízdu na motorové čtyřkolce Měšický zpravodaj - 28
(pro děti 6 – 100 let), motorovou motorku YAMAHU (pro děti 10 – 100 let), bateriovou čtyřkolku PEG-PEREGO (pro děti 1 – 6 let). Již z této nabídky je vidět, že letos myslíme na všechny věkové kategorie. Pro všechny soutěžící děti budou připraveny také pěkné ceny. Na závěr provedeme již tradiční slosování všech dětských účastníků, bez rozdílu věku a pohlaví. Po celý den bude akce ozvučena a bude postaráno i o bohaté občerstvení nejen pro děti, ale celou rodinu. Naplánujte si tedy již nyní účast na této báječné akci a v kalendáři zaškrtněte datum: Sobota 2. června 2012 od 14:30 u rybníčku „KRUH“!! Určitě nebudete Vy a zejména Vaše děti litovat. Za všechny pomocníky a pořadatele se na setkání těší, Jiří Bejlek
Sokol Měšice - fotbal Vážení sportovní přátelé, rád bych Vás informoval v krátkosti o tom, jak probíhá začátek našich mužstev v další fotbalové sezóně. Začnu od těch mladších. Měli totiž nejlepší vstup do této sezóny. V zimní přípravě, která byla narušena odstoupením trenéra, se mužstvo málem rozpadlo. Podařilo se mi ale mužstvo postupně dávat dohromady a s pomocí dalších našich členů (M. Kulhánek, J. Chalilov, L. Krbec) začali trénovat dvakrát v týdnu a ve větším počtu hráčů. Jak se ukázalo, přineslo to i výsledek v prvním mistrovském utkání a to vítězstvím nad Klíčany 5:0. Na tomto vítězství mají zásluhu tito hráči: Petr Zástěra, Sedláček Tomáš, Josef Pešta, Jakub Václavík, Tomáš Černohorský, Marek Veselý, Patrik Píša, Lukáš Černohorský, Vít Uher, Dan Černý, Dominik Vrba, Jakub Sedláček, (sice nemocný i Jaromír Maier). Jen je škoda, že se k této partě nepřidávají další, kteří jsou registrovaní i neregistrovaní. Držme palce této mladé partě, ať se jí daří i v budoucnu a to bez pomoci svých rodičů nebudou mít jednoduché. Proto Vás rodiče touto cestou prosím o větší spolupráci s námi. Co se týká družstev dospělých, tak jen mužstvu „B“ se podařilo vstoupit do sezóny vítězstvím a to také nad mužstvem z Klíčan. Další dvě utkání prohráli v Toušeni, ve Veleni a to svým špatným přístupem, ale i přes to se zde začíná tvořit dobrá parta, která chce vyhrávat. „A“ mužstvo na začátek prohrálo ze Sibřinou, v Popovicích a až třetí utkání vyhrálo nad mužstvem z Úval. Pokud hráči obou mužstev budou pokračovat v této oboustranné spolupráci a v lepších výkonech, tak se nemusíme obávat do budoucna o měšickou kopanou. Ani dnes si neodpustím připomínku o pomoci, jak Vaší účastí v našem oddílu, tak i menším sponzorským darem. Závěrem Vám děkuji za Vaši přízeň a trpělivost s námi a těším se na setkání s novými zájemci o tento sport. Luboš Nešpor
Měšický zpravodaj - 29
Odešel první kapitán (několik vzpomínek na Petra Šílu) 16. února letošního roku měl v obřadní síni v Lobkovicích pohřeb Petr Šíla, který zemřel po dlouhé těžké nemoci 12. února ve věku 59 let. Je to v poměrně krátké době již druhý člověk, který toho hodně udělal v Měšicích pro rozvoj sportu. Rád bych připomněl, že Petr byl prvním kapitánem fotbalového mužstva (tehdy žáků) Sokola Měšice, které 24. září 1966 zápasem se žáky Sokola Líbeznice (4:2) po 10 letech opět vrátilo tento sport do Měšic. A byl to právě Petr, který koncem srpna 1977 přivedl s kapitánskou páskou na hřiště obnovené družstvo dospělých k historickému zápasu proti Větrušicím (3:0). Na vzniku tohoto mužstva se velkou měrou podílel společně s panem M. Maškem, I. Zítkou, V. Vodvářkou a K. Chyským a patří mu tak velký díl zásluhy na tom, že v se Měšicích již 46 let hraje kopaná. Petr byl vynikající obránce, obětavý činovník a skvělý kamarád se kterým jsme se 16.2. v Lobkovicích rozloučili. Čest jeho památce. Karel Chyský
Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Památník obětí válek
Při odhalení - rok 1923
Nové odhalení - rok 2005 Měšický zpravodaj - 30
Něco pro zasmání Chytil rybář zlatou rybku a nahlas dumá: „Budeš na másle se šalvějí, trochu tymiánu...“ Rybka ho přeruší: „Když mě pustíš, splním ti tři přání!“ „Chtěl bych, abychom měli v parlamentu jen samé slušné, poctivé a inteligentní poslance.“ Rybka se smutně podívá a zeptá se: „Říkal jsi na másle se šlavějí a tymiánem?“ Leze borec po poušti a má strašnou, ale strašnou žízeň, najednou objeví láhev, otevře ji a z ní vypadne papírek na kterém stojí: Samá voda, hledej dál K Novákům přijde podomní prodavač vysavačů. Na zem vysype spoustu odpadků a povídá: „Všechno, co tenhle vysavač nevysaje, tak sním.“ „Hm“, zabručí pan Novák, „tak to přeji dobrou chuť, od včerejška nám nejde proud.“ Jakmile se nám narodily děti, tak jsme si je se sousedem vyměnili. - Cože??? - No, oba jsme po zralé úvaze dospěli k tomu, že bude lepší, když si každý bude vychovávat ty své.
Měšický zpravodaj - 31
- tisk a reklama Potřebujete nové vizitky, letáky, plakáty, brožury nebo reklamní cedule? Obraťte se na nás! Ušetříme Vám čas i peníze. Zhotovíme Vám grafický návrh, sazbu, logo, tisk až po konečné knihařské zpracování. A to vše za velice příjemné ceny! Hlavní 21, Klíčany Volejte na 284 890 646 - 7 nebo 602 305 205
[email protected] www.tigras.cz
Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - duben 2012. Ročník 9, číslo 2. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail:
[email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 30. dubna 2012, příští číslo vyjde v červnu 2012. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 32