Vimperk – Mauthausen – Linz – Vimperk Česko-bavorský spolek Zlatá stezka uspořádal 2. června 2012 zájezd do rakouského Mathausenu a Linze. Akce byla pořádána pod záštitou radní pro školství Jihočeského kraje paní RNDr. Jany Krejsové. My vimperští jsme přistoupili do autobusu společnosti Libín bus jedoucího z Prachatic v 7.30 a vyrazili kolem Lipna směrem k hraničnímu přechodu Studánky. Po cestě jsme naložili ještě vltavické, lenorské a manželé Hryzákovi z Vyššího Brodu. Po dvouhodinové cestě jsme dorazili do Mathausenu, kde jsme měli naplánovanou prohlídku koncentračního tábora Mathausen. Pochmurné počasí dokreslovalo neuvěřitelně smutnou historii tohoto objektu. Všichni procházeli mlčky a poslouchali výklada pana Dušana Žampacha, který se na akci připravil a co nevěděl, to nám ochotně přeložil. Po návštěvě plynové komory, pitevny a ubytovacích místností jsme byli otřeseni a někteří nemohli procházku ani dokončit. Všude v místnostech byly fotografie dokládající hrůzné okamžiky lidí zavlečených právě do tohoto vyhlazovacího koncentračního tábora III. stupně. Úkolem vězňů byla práce v kamenolomu,odkud odnášeli až padesátikilové žulové kvádry po schodech a pracovali zde 12 hodin denně.Práce v často nesnesitelných horkách nebo naopak mrazech až – 30 C vedla k výjimečně vysoké úmrtnosti Totálně vyčerpaní, slabí a nemocní, kteří nezemřeli na místě končili v plynové komoře, která mohla najednou zabít až 120 vězňů. Počet mrtvých se odhauduje na více než 150.000 lidí. Vězněni tu byli sovětští zajatci, Židé, Romové, čeští a slovenští občané, Poláci, Španělé a další. Zemřel zde i písničkář a herec Karel Hašler. Byl zde i vězněn pozdější československý komunistický prezident Antonín Novotný. Tento koncentrační tábor patřil mezi nejbrutálnější a nejpřísnější. Po ukončení prohlídky jsme po 13 hodině vyrazili na návštěvu městečka Mathausenu, ležícího několik km od koncentračního tábora. Zde byl hodinový rozchod na účelem nákupu, občerstvení, prohlídky městečka a odreagování. Ve 14 hodin jsme vyrazili do městečka Linz. Je to třetí největší městečko Rakouska, ležící na řece Dunaji. V roce 2009 byl Linz vybrán za Evropské hlavní město kultury a tak jsme se všichni těšili na zdejší památky. Rozchod zde byl na 2 hodiny a každý si vychutnával krásu Linze sám nebo se svojí rodinou. Navštívili jsme hlavní náměstí olemované barokními fasádami s uprostřed stojícím sloupem Svaté trojice, měřící 20 metrů a je zhotovena z bílého mramoru, odtud jsme zamířili do starého městečka kde je Zemský dům, renesanční budova postavená v 16. století. Shlédli jsme katedrálu Panny Marie ( Mariendom ), což je největší kostel Rakouska, s vysokou věží. Linz je pamětihodnostmi prošpikován a opravdu stojí za shlédnutí. Je tu Mozartův dům, dům Adalberta Stiftera, kostel Minoritů, Karmelitánský kostel, kostel Martina Luthera a další. V půl páte odpoledne jsme vyjeli za poslední památkou Linze a to na Poutní kostel – baziliku Sedmibolestné Panny Marie Pöstlingberg na vrchu vysokém 537 m. Odtud je nádherný výhled na celé město Linz a široké okolí. Návštěvníci Linze mohou na tento vrch vyjet přímo z Lince vysokohorskou dráhou s největším sklonem na světě, nebo vyjet autobusem jako my a zbytek trasy dojít pěšky. Pro ty nejmenší je na vrcholu Jeskynní železnice, kde se děti mohou projet Dračím expresem říší trpaslíků a pohádek.
Zamávali jsme naposledy Linzi a vyrazili směrem k hraničnímu přechodu Studánky, kde jsme si ještě trochu osladili chuťové pohárky ve Free shopu a skoupili čokoládu Milka. Výlet se náramně vydařil. Počasí nám přálo celou cestu a mraky jsme odháněli vždy do dáli. Děkujeme za bezproblémovou cestu majiteli Libín busu panu, dále pak panu Bízkovi a panu Žampachovi. Všichni se už nyní těšíme na další výlet se spolkem.
