ZM NA . 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VIMPERK
Správní orgán sto Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk
starosta obce: Ing. Bohumil Petrášek...................................................otisk ú edního razítka
Po izovatel stský ú ad Vimperk odbor výstavby a územního plánování Steinbrenerova 6, 385 01 Vimperk
oprávn ná ú ední osoba: Ing. Václav Kokštein....................................otisk ú edního razítka
Zpracovatel Projektový ateliér AD s.r.o. Husova 4 370 01 eské Bud jovice 251 94 771
projektant: Ing. arch. Jaroslav Dan k ...........................................razítko autorizované osoby
I. VÝROKOVÁ ÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBSAH TEXTOVÁ
ÁST
I. VÝROKOVÁ ÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................................2 a) vymezení zastav ného území ...........................................................................................................6 b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot........................................ 6 ZÁKLADNÍ P EDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE ............................................................... 6 VYMEZENÍ URBANISTICKÝCH, ARCHITEKTONICKÝCH, P ÍRODNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT A STANOVENÍ PODMÍNEK JEJICH OCHRANY.................................................................. 6 c) urbanistická koncepce, v etn vymezení zastavitelných ploch, ploch p estavby a systému sídelní zelen ................................................................................................................................... 12 URBANISTICKÁ KONCEPCE............................................................................................................ 12 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ........................................................................................... 12 VYMEZENÍ PLOCH P ESTAVBY ..................................................................................................... 29 VYMEZENÍ NEZASTAVITELNÝCH PLOCH...................................................................................... 36 SYSTÉM SÍDELNÍ ZELEN .............................................................................................................. 39 d) koncepce ve ejné infrastruktury v etn podmínek pro její umís ování........................................ 39 KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY JEJÍHO UMÍS OVÁNÍ ........................ 39 KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY................................................................................. 41 KONCEPCE OB ANSKÉHO VYBAVENÍ .......................................................................................... 49 KONCEPCE VE EJNÝCH PROSTRANSTVÍ .................................................................................... 49 CIVILNÍ OCHRANA ........................................................................................................................... 49 VOJENSKÉ ZÁJMY........................................................................................................................... 50 ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ ......................................................................................................... 51 e) koncepce uspo ádání krajiny, v etn vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ení, ochrana p ed povodn mi, rekreace, dobývání nerost ložisek nerostných surovin a podobn ........................................................................................................................................ 51 NÁVRH USPO ÁDÁNÍ KRAJINY ...................................................................................................... 51 NÁVRH SYSTÉMU ÚSES ................................................................................................................. 52
2
OPAT ENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY............................ 110 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO PROSTUPNOST KRAJINY............................................................. 110 VYMEZENÍ PLOCH PRO PROTIEROZNÍ OPAT ENÍ A OCHRANU P ED POVODN MI............... 110 VYMEZENÍ PLOCH PRO REKREACI.............................................................................................. 111 VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROST ............................................................................ 111 f)
stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití s ur ením evažujícího ú elu využití (hlavního využití), pokud je možné jej stanovit, p ípustného využití, nep ípustného využití (v etn stanovení, ve kterých plochách je vylou eno umis ování staveb, za ízení a jiných opat ení pro ú ely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), pop ípad stanovení podmín ného využití t chto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo ádání, v etn základních podmínek ochrany krajinného rázu (nap íklad výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí vým ry pro vymezování stavebních pozemk a intenzity jejich využití) ........................................................ 111 VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ.............................................................. 111 PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH – VÝSTUPNÍ LIMITY ................................................................ 137
g) vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení, staveb a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit................................................................................................ 138 SEZNAM VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMK M VYVLASTNIT .................................................................................................................................. 139 SEZNAM VE EJN PROSP ŠNÝCH OPAT ENÍ, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMK M VYVLASTNIT .................................................................................................................................. 141 STAVBY A OPAT ENÍ K ZAJIŠ OVÁNÍ OBRANY A BEZPE NOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI ................................................................................................................................ 141 h) vymezení dalších ve ejn prosp šných staveb a ve ejných prostranství, pro které lze uplatnit p edkupní právo, s uvedením v í prosp ch je p edkupní právo z izováno, parcelních ísel pozemk , názvu katastrálního území a pop ípad dalších údaj podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona ......................................................................................................... 141 i)
stanovení kompenza ních opat ení podle § 50 odst. 6 stavebního zákona................................ 142
j)
vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její po ízení a p im ené lh ty pro vložení dat o této studii do evidence územn plánovací innosti ............................................... 142
k) vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no vydáním regula ního plánu, zadání regula ního plánu v rozsahu podle p ílohy . 9, stanovení, zda se bude jednat o regula ní plán z podn tu nebo na žádost, a u regula ního plánu z podn tu stanovení p im ené lh ty pro jeho vydání ...................................................... 143 l)
stanovení po adí zm n v území (etapizace) ................................................................................. 143
m) údaje o po tu list územního plánu a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti ............. 143
3
a) vymezení zastav ného území ........................................................................................................... 5 b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ...................................................... 5 Základní p edpoklady a podmínky vývoje obce .................................................................................... 5 Vymezení urbanistických, architektonických, p írodních a kulturních hodnot a stanovení podmínek jejich ochrany ......................................................................................................................................5 c) urbanistická koncepce, v etn vymezení zastavitelných ploch, ploch p estavby a systému sídelní zelen ................................................................................................................................... 11 Urbanistická koncepce....................................................................................................................... 11 Vymezení zastavitelných ploch .......................................................................................................... 11 Vymezení ploch p estavby................................................................................................................. 26 Vymezení nezastavitelných ploch ..................................................................................................... 34 Systém sídelní zelen ........................................................................................................................ 37 d) koncepce ve ejné infrastruktury a dalšího ob anského vybavení, v etn podmínek pro jejich umís ování ...................................................................................................................... 37 Koncepce dopravní infrastruktury a podmínky jejího umís ování ........................................................ 37 Koncepce technické infrastruktury...................................................................................................... 39 Koncepce ob anského vybavení........................................................................................................ 47 Koncepce ve ejných prostranství ....................................................................................................... 47 Civilní ochrana................................................................................................................................... 47 Vojenské zájmy ................................................................................................................................. 48 Odpadové hospodá ství..................................................................................................................... 49 e) koncepce uspo ádání krajiny, v etn vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ení, ochranu p ed povodn mi, rekreaci, dobývání nerost a podobn ................................ 49 Návrh uspo ádání krajiny ................................................................................................................... 49 Návrh systému ÚSES ........................................................................................................................ 49 Opat ení pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny.............................................................. 70 Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny...................................................................................... 70 Vymezení ploch pro protierozní opat ení a ochranu p ed povodn mi.................................................. 70 Vymezení ploch pro rekreaci.............................................................................................................. 70 Vymezení ploch pro dobývání nerost ............................................................................................... 70 f)
stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití, s ur ením evažujícího využití, p ípustného, nep ípustného, po . podmín ného využití, využití
4
chto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo ádání, v etn základních podmínek ochrany krajinného rázu.................................................................................................................. 71 Vymezení ploch s rozdílným zp sobem využití................................................................................... 71 Podmínky pro využití ploch – výstupní limity....................................................................................... 88 g) vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení, staveb a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit.................................................................................................. 90 h) vymezení dalších ve ejn prosp šných staveb a ve ejn prosp šných opat ení, pro které lze uplatnit p edkupní právo ........................................................................................................... 93 i)
vymezení ploch a koridor , ve kterých je prov ení zm n jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lh ty pro po ízení územní studie, její schválení po izovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn plánovací innosti ..... 93
j)
vymezení ploch a koridor , ve kterých bude uloženo po ízení a vydání regula ního plánu........ 93
k) stanovení po adí zm n v území (etapizace) ................................................................................... 93 l)
údaje o po tu list územního plánu a po tu výkres k
mu p ipojené grafické ásti ............... 94
GRAFICKÁ ÁST 1) výkres základního len ní území ........................................................................................ M 1:5 000 obsahující vyzna ení hranic ešeného území, zastav ného území, zastavitelných ploch, ploch estavby, ploch a koridor územních rezerv a ploch a koridor , ve kterých bude uloženo prov ení zm n jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regula ním plánem
2) hlavní výkres........................................................................................................................ M 1:5 000 obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspo ádání krajiny v etn ploch s navrženou zm nou využití, koncepci ve ejné infrastruktury, etn vymezení ploch a koridor pro dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení zastav ného území, zastavitelných ploch a ploch p estavby, ploch a koridor pro ve ejn prosp šné stavby, pro ve ejn prosp šná opat ení a pro územní rezervy; v p ípad pot eby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspo ádám krajiny a koncepci ve ejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech
3)výkres ve ejn prosp šných staveb, opat ení a asanací ...................................................... M 1:5 000 4)koncepce dopravní a technické infrastruktury ..................................................................... M 1:5 000
5
a)
vymezení zastav ného území
Správní území m sta Vimperk zahrnuje 16 katastrálních území: Arnoštka, Bo anovice u Vimperka, Boubská, Hrabice, Hu ský Dv r, Klášterec u Vimperka, Korkusova Hu , K esanov, Lipka u Vimperka, Michlova Hu , Prav tín, Sklá e u Vimperka, Solná Lhota, Veselka u Vimperka, Vimperk a Výškovice u Vimperka. Zastav ná území byla p evzata od ú adu územního plánování z ÚP Vimperk, upravena, ípadn no vymezena a aktualizována dle skute nosti zpracovatelem do tohoto této zm ny územního plánu. , tzn. do zastav ného území byly p azeny lokality, které jsou v sou asné dob již zastav ny. Jsou to áste lokality SO 37 a SO 82 v k. ú. Vimperk a v k. ú. Výškovice celá lokalita SO 254. Proto byla tato lokalita v rámci Zm ny . 1 ÚP Vimperk vypušt na z navržených zastavitelných ploch ešených v ÚP. Zastav né území je vyzna eno ve Výkrese základního len ní území ( . 1) a v Hlavním výkrese ( . 2).
b)
základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
ZÁKLADNÍ P EDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE V celém správním území obce Vimperk se p edpokládá p edevším rozvoj bydlení, ob anského vybavení a základní technické vybavenosti. Je t eba klást d raz na obnovu sou asného bytového fondu. Návrh územního plánu uvažuje p edevším s opravami a rekonstrukcemi objekt s využitím pro bydlení a ob anské vybavení, které nenaruší okolní bydlení. Rozvoj ostatního zastav ného území je ur en evážn k rekonstrukci, modernizaci a dostavb . Plochy pro možnou dostavbu by m ly tvo it edevším plochy, jejichž zástavbou by došlo k ucelení sídla, s maximálním využitím stávajících komunikací a infrastruktury. Odstavení vozidel by m lo být situováno vždy na vlastním pozemku. Stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, vytvá í p edpoklady pro kvalitní bydlení, pop ípad nové pracovní p íležitosti návrhem nových ploch pro podnikání. Vysoké p írodní hodnoty území jsou pro správní území Vimperka podn tem ke sm rování dalšího vývoje do oblasti turistického ruchu a s ním souvisejících služeb a vybavení.
VYMEZENÍ URBANISTICKÝCH, ARCHITEKTONICKÝCH, P ÍRODNÍCH KULTURNÍCH HODNOT A STANOVENÍ PODMÍNEK JEJICH OCHRANY
A
ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ HODNOTY vodní zástavba se vyzna uje rozdílným charakterem, který je dán historickým vývojem m sta a ostatních sídel. U m sta jsou to znaky p vodního st edov kého osídlení až po sou asnost. Území mimo sídla Vimperk se vyzna uje p vodní venkovskou zástavbu s lokálními rozdíly danými historickými vlivy na osídlení a sociáln demografickou strukturou. Navšt vované urbanistické hodnoty v území – zámek Vimperk, farní kostel, p vodn gotické a renesan ní domy v pozd jší dob p estavené. Významné vyhlídkové body – Homolka, Sklá e, Hrabice, Prav tín, Klášterec, Lipka. ÍRODNÍ HODNOTY ešené území je z hlediska ochrany p írody velmi hodnotné. Na polovinu ešeného území zasahuje Chrán ná krajinná oblast Šumava (hlavn 2,3,4 zóna). Ochrana p írody V ešeném území se nachází zvlášt chrán ná území p írody: írodní památka Lipka – v k.ú. Lipka u Vimperka v etn ochranného pásma. Významný krajinný prvek – s názvem Ke Kalvárii na poz. p. . 1778, 1779, 1818 v k.ú. Vimperk, dále stský park, Zámecká alej a arboretum, které je zárove chrán nou hodnotou území. Biosférická rezervace UNESCO – zasahuje áste do ešeného území.
6
V severovýchodní ásti správního území m sta Vimperk je vymezena Evropsky významná lokalita Opolenec (Natura 2000) a na celou jižní a jihovýchodní ást ešeného území zasahuje Evropsky významná lokalita Šumava (Natura 2000). V katastrálním území Výškovice u Vimperka a Bo anovice u Vimperka se nachází lokality výskytu zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich s národním významem s názvem „Opolenec 1“,. V ešeném území se nachází p írodní rezervace etn ochranného pásma: s názvem Opolenec v k.ú. Výškovice a Bo anovice s názvem Radost v k.ú. Vimperk a k.ú. Klášterec u Vimperka a Lipka u Vimperka s názvem Lipka I v k.ú. Lipka u Vimperka ešené území je v chrán né oblasti p irozené akumulace vod. V ešeném území se nachází památné stromy (v etn ochranného pásma). k.ú. Výškovice u Vimperka Sudslavická lípa na p. . 392 s ochranným pásmem 37m k.ú. Arnoštka jasan na p. . 105/1 dub na p. . 255 lípa u Huti na p. . 232/1 k.ú. Vimperk lípa u Brantlova Dvora I na p. . 1967/1 s ochranným pásmem 19m lípa u Brantlova Dvora II na p. . 1686 s ochranným pásmem 13m lípa Na Výsluní na p. . 430 s ochranným pásmem 10m k.ú. Boubská k.ú.
Podlešák v jilm s ochranným pásmem 12,5m esanov Cejsická lípa na p. . 606 s ochranným pásmem 15m - strom spadl, ochrana zatím nezrušena.
Ochrana p írodních zdroj V ešeném území se nachází vodní zdroje s ochrannými pásmy I. a II. stupn vnit ní. V ešeném území se nalézá chrán né ložiskové území: k.ú. Výškovice u Vimperka CHLÚ 04040000 Výškovice I V ešeném území jsou v sou asnosti využívána dv ložiska nevyhrazených nerost : k.ú. Výškovice u Vimperka Výškovice (D 3040400) – t ženou surovinou je kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Výškovice – Sudslavice (D 5233200) - sou asná povrchová t žba stavebního kamene V ešeném území se nachází poddolované území . 1151 v k.ú. Hrabice, kde byly v minulosti t ženy nerudy. OCHRANA P ÍRODNÍCH HODNOT Vzhledem k tomu, že se Správou CHKO Šumava, jako orgánem ochrany p írody, nebyly dohodnuty podmínky plošného a prostorového uspo ádání krajiny a podmínky ochrany krajinného rázu, budou pro všechny zamýšlené zám ry k umíst ní na jednotlivých plochách na území CHKO tyto podmínky stanoveny individuáln orgánem ochrany p írody. Ochrana p írodních hodnot bude tudíž zajišt na následnými vyjád eními Správy CHKO Šumava. KULTURNÍ HODNOTY Památkov chrán né objekty Dominantou m sta Vimperk je renesan ní zámek ( p. 20 na p. . 369 (stav.), p. . 369 (stav.), rej. . 17973/3-3811), který byl v roce 2010 prohlášen národní kulturní památkou. Ve správním území m sta Vimperk se nachází tyto nemovité kulturní památky, pop . soubor:
7
k.ú. Vimperk bašta Haselburg na p. . 361 (stav.) bašty na p. . 1657 (stav.), 159 (stav.), 417 (stav.) m stské opevn ní – rej. . 29787/3-3808 brána v m stském opevn ní na p. . 381 (stav.) erná v ž (m stská zvonice) na p. . 1 (stav.) nám. Svobody p. 72 - rej. . 16749/3-3840 socha sv. Jana Nepomuckého – rej. . 33706/3-3839 socha sv. Anny Samot etí – rej. . 37510/3-3838 dv kašny na nám. Svobody – rej. . 34114/3-3835 kostel Navštívení P. Marie – rej. . 25931/3-3831 – na nám. Svobody na p. . 2 (stav.), první zmínka r.1365 kostel sv. Bartolom je na p. . 461 (stav.) – rej. . 20893/3-3832 – založený r. 1270 h bitov na p. . 463 – rej. . 33802//3-3833 kaple Nejsv jšího Srdce Pán na p. . 530 (stav.) – rej. . 102962 kaple 14 sv. Pomocník z r. 1708 na p. . 462 (stav.) železni ní most Velký Klášte ík – rej. . 46707/3-5941 m m m m m
anský d anský d anský d anský d anský d
m m m m m
p. 34, nám. Svobody na p. p. 35, nám. Svobody na p. p. 37, nám. Svobody na p. p. 39, nám. Svobody na p. p. 40, nám. Svobody na p.
. 181 (stav.) – rej. . 179 (stav.) – rej. . 177 (stav.) – rej. . 168 (stav.) – rej. . 167 (stav.) – rej.
. 16469/3-3820 . 47253/3-3821 . 10310/3-6066 . 10690/3-6085 . 33112/3-3822
m m m m
anský d anský d anský d anský d
m m m m
p. 43, nám. Svobody na p. p. 44, nám. Svobody na p. p. 45, nám. Svobody na p. p. 27, nám. Svobody na p.
. 7 (stav.) – rej. . 18355/3-3823 . 6 (stav.) – rej. . 41290/3-3824 . 5 (stav.) – rej. . 35704/3-3825 . 1559 (stav.)
m m m m m
anský d anský d anský d anský d anský d
m m m m m
p. 18, nám. Svobody na p. . 146 (stav.) – rej. . 25391/3-3819 p. 16, nám. Svobody na p. . 144 (stav.) – rej. . 30004/3-3828 p. 13, nám. Svobody na p. . 141 (stav.) – rej. . 17186/3-3818 p. 12, nám. Svobody na p. . 139 (stav.) – rej. . 37803/3-3817 p. 9, nám. Svobody na p. . 133 (stav.) – rej. . 36109/3-3816
m anský d m p. 8, nám. Svobody na p. . 132 (stav.) – rej. . 23344/3-3815 m anský d m p. 7, nám. Svobody na p. . 129 (stav.) – rej. . 44148/3-6024 d kanství p. 46, nám. Svobody na p. . 3 (stav.) – rej. . 30604/3-3830 m anský d m p. 5, Steinbrenerova na p. . 115 (stav.) – rej. . 26919/3-3813 m m m m m
anský d anský d anský d anský d anský d
m m m m m
p. 1, Steinbrenerova na p. . 111 (stav.) – rej. . 35600/3-3814 p. 54, Kostelní ul. na p. . 36 (stav.) p. 51, Kostelní ul. na p. . 41 (stav.) p. 112, Kostelní ul. na p. . 42/1 (stav.) p. 46, Kostelní ul. na p. . 3 (stav.)
škola p. 167, Kaplí ova ul. na p. . 922 (stav.) – rej. . 102952 m anský d m p. 61 U „Jelena“, Pivovarská ul. na p. . 408 (stav.) – rej. . 45902/3-3826 m anský d m p. 18, Inocencova ul. na p. . 106 (stav.) – rej. . 32827/3-3829 m anský d m p. 16, Inocencova ul. na p. . 107 (stav.) m anský d m p. 11, Na Bašt na p. . 50 (stav.) hotel Zlatá hv zda p. 103, 1.máje p. . 908/1 (stav.) – rej. . 19188/3-3837 m anský d m p. 180, 1.máje na p. . 852 (stav.) – rej. . 25073/3-3827 Ve st edu m sta Vimperk je vyhlášena m stská památková zóna.
8
k.ú. Korkusova Hu kostel Nalezení sv. K íže - rej. . 31484/3-3602 kaple - rej. . 26448/3-3603 k.ú. Bo anovice u Vimperka venkovská usedlost p. 13 k.ú. Lipka u Vimperka st edov ké rýžovišt zlata na p. . 349, 351, 353, 356, 357/2, 361, 380, v lese na obou b ezích Voly ky Významné stavební dominanty: k.ú. Vimperk m stský pivovar tzv. záme ek p. 8 tiskárny a sklárna k.ú. Hrabice kaple P. Marie Lourdské z r. 1890 na p. . 53 (stav.) k.ú. K esanov kostelík sv. Rodiny na p. . 51 kapli ka na návsi na p. . 75 (stav.) kaple na p. . 54 (stav.) v Modlenicích k.ú. Bo anovice u Vimperka gotický kostel Narození P. Marie ze 17. stol., na p. . 33 (stav.) k.ú. Boubská gotický kostel sv. Jana K titele na p. . 45 (stav.) k.ú. Prav tín kaple na návsi na p. . 32 (stav.) Sklá e - kaple na p. . 23 (stav.) Klášterec - kaple na p. . 33 (stav.) Stará Lipka - kaple na p. . 42 (stav.) Archeologické lokality Ve správním území m sta Vimperk se nachází území s archeologickými nálezy. Má - li se provád t stavební innost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby ípravy stavby povinni tento zám r oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávn né organizaci provést na dot eném území záchranný archeologický výzkum, viz, zákon . 20/1987 Sb. O státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších zm n. Pro p ípadné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona O státní památkové pé i. k.ú. K esanov st edov ké a novov ké jádro vsi na L b ehu K esanovského potoka – kat.2 dehtárna na p. . 519/1, jižn od cesty do Cejsice – kat.1 st edov ké a novov ké jádro vsi. 800m východn od vrchu Loužek – kat.2 k.ú. Výškovice u Vimperka st edov ké a novov ké jádro vsi, VSV od Martinovy hory – kat.2 st edov ké a novov ké jádro vsi, na L b ehu Voly ky – kat.2 st edov ké a novov ké jádro vsi Sudslavice - kat.2 návrší u soutoku Voly ky a Sp lky na p. . 440/1 – kat. 1 k.ú. Bo anovice u Vimperka st edov ké a novov ké jádro vsi p i L p ítoku Bo anovického potoka – kat.2 k.ú. Boubská st edov ké a novov ké jádro vsi, S od Vimperka, SZ od vrchu V h rkách – kat.2
9
k.ú. Vimperk zámek – kat.1 st edov ké a novov ké jádro obce – kat.1 k.ú. Hrabice st edov ké a novov ké jádro vsi na L b ehu K esanovského potoka – kat.2 k.ú. Michlova Hu Michlova hu – kat.1 Michlova hu starší – kat.1 Michl v mlýn – sejpky (niva Voly ky) – kat.1 k.ú. Lipka bývalé jádro vsi – kat.2 k.ú. Hu ský Dv r Tomášova hu – kat.1 u Hu ského dvora – kat.1 k.ú. Korkusova Hu Šeravská hu – kat.1 Korkusova hu p.6 – kat.1 k.ú. Arnoštka áste zasahuje Kryštofova hu , p i tzv. Mokré cest , SZ svah Boubína – kat. 1 hu pod Boubínem na L b ehu Prav tínského potoka – kat.1 k.ú. Solná Lhota sejpy na Arnoštském potoce – kat.1 jádro vsi Solné Lhoty – kat.2 Stará Lhota – sejpy - kat.1 k.ú. Veselka st edov ké a novov ké jádro vsi – kat.2 k.ú. Klášterec u Vimperka st edov ké a novov ké jádro vsi – kat.2 k.ú. Sklá e u Vimperka hu Mikamon – kat.1 st edov ké a novov ké jádro vsi u vrchu Medník– kat.2 k.ú. Prav tín U zbo eného mostu – kat.1 st edov ké a novov ké jádro vsi – kat.2 Historicky a kulturn významné stavby a prvky v zastav ném i nezastav ném území: sto Vimperk kaple 14 sv. pomocník z roku 1708 kamenný sloupek se sousoším sv. Anny Samot etí z poloviny 16. st. erná brána v m stském opevn ní z roku 1479 K ížová cesta m stský pivovar bašta Haselburg z roku 1479 m anský d m p. 61 „U jelena“ ze 16. stol. srubové domy p. 11 a 16, Inocencova „záme ek“ p. 8 objekty Na Radosti s kaplí vily p. 198, 181, 336, 191, ul. Pražská ze za átku 20. stol. technické stavby
10
– sejpy (poz statky z rýžování zlata) – sklárna Vimperk – tiskárny Vimperk Stará Lipka – celý prostor návsi s kapli kou a p vodním uspo ádáním zástavby Klášterec – p vodní železni ní most jako technická památka Prav tín – celý prostor návsi s kapli kou a p vodním uspo ádáním zástavby Sklá e – celý prostor návsi s kapli kou a p vodním uspo ádáním zástavby K esanov - celý prostor návsi s kapli kou a p vodním uspo ádáním zástavby Cejsice - celý prostor návsi s kapli kou a p vodním uspo ádáním zástavby Vnarovy – zajímavé p vodní uspo ádání zástavby Veselka – zbytky p vodního uspo ádání zástavby Bo anovice – p vodní mlýn s náhonem, 2 roubené stavby Modlenice – kaple Sudslavice – nau ná stezka Opolenec nechrán né drobné objekty v krajin , nap . k íže, boží muka, památné kameny, které se nacházejí v celém ešeném území OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Ve správním území m sta Vimperk se vyskytuje nadpr rná kvalita a množství památkov chrán ných objekt . Jejich ochrana bude zabezpe ena dle zákona nezbytným vyjád ením p íslušného odboru památkové pé e ke všem stavebním akcím. Dále bude tato ochrana zabezpe ena ochrannou zónou, do které pat í celé zastav né a zastavitelné území v západní ásti Vimperka, ohrani ené z jižní strany silnicí I/4 Vimperk - Strážný a ze severní strany silnicí II/145 Vimperk - Stachy. V této zón bude možné povolovat výstavbu a stavební úpravy pouze za podmínky dodržení charakteru výstavby v m stské památkové zón , což znamená dodržení architektonického a charakterového tvarosloví objekt (šikmé a pravidelné st echy, skládaná krytina, štukové omítky, …). CIVILIZA NÍ HODNOTY Za civiliza ní hodnotu se dá považovat v podstat celé zastav né území, které zahrnuje prostor stavebních parcel (zastav ných ploch a dvor ) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží elu, pro který byly stavby za ízeny. Dále se jedná se o hodnoty území spo ívající v jeho vybavení dopravní a technickou infrastrukturou: silnice I., II., a III. t ídy d ležité trasy místních komunikací dráha vodovod kanalizace istírny odpadních vod vodojemy, vodní zdroje elektrické vedení vysokotlaký plynovod st edotlaký plynovod Hlavní výkres zahrnuje návrhy dalšího rozvoje obce. Tyto zám ry vytvá í dostate né p edpoklady pro zachování a rozvoj civiliza ních hodnot.
11
c)
urbanistická koncepce, v etn vymezení zastavitelných ploch, ploch p estavby a systému sídelní zelen
URBANISTICKÁ KONCEPCE Základním principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspo ádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelního útvaru. P itom se respektuje ur itá uvoln nost zástavby odpovídající venkovskému prost edí a celkovému m ítku stávající zástavby. P i realizaci výstavby byt je nutné klást d raz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na využívání vnit ních rezerv zastav ných ástí a v rámci výstavby soukromých obytných objekt je t eba podporovat možnost z izování prostor pro ob anské vybavení, které nenaruší okolní bydlení. Návrh ÚP ve své urbanistické koncepci jasn deklaruje, že p i realizaci výstavby byt je nutné klást d raz na rekonstrukci stávajících objekt , výšková hladina zástavby je nastavena výlu na nízkopodlažní. ÚP eší p edevším návrh ploch smíšených obytných, rekreace, ob anského vybavení v . rozší ení stávajícího sportovního areálu a ve ejného prostranství. Tyto plochy v tšinou vhodn navazují na stávající zástavbu nebo vypl ují volné proluky mezi stávající zástavbou a navrženými p eložkami. Tímto uspo ádáním navržených ploch dojde k ucelení sídla. Nová výstavba pro bydlení bude mít charakter individuálního trvalého bydlení i pokud bude využívána k rekrea ním ú el m. P itom je nutno respektovat venkovské prost edí a m ítko stávající zástavby. Podmínkou pro výstavbu objekt pro bydlení soust ed ných podél silnic I., II. a III. t ídy je prokázat eliminaci hlukové zát že. Ve východní ásti sídla Vimperk je navrženo dopln ní již stávajících pr myslových areál novými plochami pro smíšenou výrobu a výrobu a skladování. V ostatních sídlech jsou navrženy p edevším plochy smíšené obytné. Na nov vznikajících plochách pro bydlení a plochách smíšených obytných stavebníci zajistí, pokud to bude technicky možné, napojení na stávající ve ejnou kanalizaci zakon enou istírnou odpadních vod. Plochy technické infrastruktury jsou zastoupeny n kolika plochami pro trafostanice a plochami pro istírny odpadních vod. U ploch pro OV je navržena maximální hranice negativního vlivu OV pro území, které je OV ovliv ováno. V budoucnu nesmí vyhlašované ochranné pásmo tuto max. hranici p ekro it. Navržena je i nová vodní plocha. Jedná se o vodohospodá skou plochu na K esanovském potoce nad silnicí I/4 v k.ú. Hrabice. Návrh ÚP vymezuje též plochy územní rezervy pro plochy smíšené obytné, ve ejná prostranství, rekreaci a pro plochy výroby a skladování.
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V p ípad st etu navrhovaných ploch s ochrannými pásmy je nutné ešit výjimku z t chto OP v navazujících ízeních. k. ú. Vimperk OZNA . PLOCHY
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH
VP 1
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha ve ejných prostranství – v severní ásti k.ú. Vimperk, áste mezi stávající a navrženou plochou dopravní infrastruktury a ásti mezi navrženou plochou DI a stávající zástavbou. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zát ž hluku, ochranné pásmo stávajícího vodovodu a kanalizace.
SO 2
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha smíšená obytná - v severní ásti k.ú. Vimperk, podél stávající silnice II/145. Obsluha území – z navržené DI 103 Limity využití území – respektovat stávající vodovodní ad a kanalizaci,
VÝM RA V HA
1,62
1,08
12
ochranné pásmo el. vedení, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
R3
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha rekreace - v severní ásti k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastav né území se stejným funk ním využitím. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
SO 4
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha smíšená obytná – p i severní hranici k.ú. Vimperk, v proluce mezi stávající zástavbou se stejným funk ním využitím. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa
0,48
VP 5
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek a územní studií Nad Novým sídlišt m. Plocha ve ejných prostranství - v severní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území. Sou ástí této plochy je plocha pro navrženou trafostanici T 21. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, navržený vodovod, návrh el. kabelu
4,96
SO 6
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Novým sídlišt m. Plocha smíšená obytná - v severní ásti k.ú. Vimperk, severn navazující na stávající sídlišt . Obsluha území – dle územní studie Limity využití území – respektovat stávající vodovod, návrh el. kabelu.
1,46
SO 7
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Novým sídlišt m. Plocha smíšená obytná - v severní ásti k.ú. Vimperk, sou ástí lokality jsou plochy pro navržené trafostanice T15, T16 a T17. Obsluha území – dle územní studie Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu OV, návrh el. kabelu.
9,63
VPz 8
Plocha ve . prostranství - zoopark – v severovýchodním cípu k.ú. Vimperk, západn od silnice I. t .. Sou ástí lokality je plocha pro trafostanici T31. Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu OV, návrh el. kabelu, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení, ochranné pásmo silnice I. t ídy, zvýšenou hygienickou zát ž hluku, regionální biokoridor, vodní tok.
7,98
VP 9
Plocha ve ejných prostranství – malá plocha v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, vklín ná do návrhové plochy smíšené obytné. Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu OV, návrh ochranného pásma el. vedení.
0,33
SO 10
Plocha smíšená obytná - v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území Obsluha území – sjezd ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat návrh ochranného pásma el. vedení a zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
1,29
R 11
Plocha rekreace - v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území.
0,23
0,98
13
Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu OV, ochranné pásmo silnice I. t ídy Plocha ve ejných prostranství v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území. Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu OV, ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení, ochranné pásmo silnice I. t ídy , zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
0,23
VP 19
Plocha ve ejných prostranství - ve východní plocha vede podél zastav ného území. Obsluha území – ze silnice III. t ídy
0,21
VP 20
Plocha ve ejných prostranství - ve východní ásti k.ú. Vimperk, plocha odd luje stávající plochu smíšenou výrobní a návrh plochy smíšené obytné. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo silnice IIII. t ídy.
1,61
SO 21
Plocha smíšená obytná - ve východní ásti k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze silnice III. T ídy Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.
2,00
SV 24
Plocha smíšená výrobní - ve východní ásti k.ú. Vimperk. Obsluha území – navržené DI 95 Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.
0,69
VP 25
Plocha ve ejných prostranství - ve východní ásti k.ú. Vimperk, tento pás ve ejných prostranství odd luje návrhové plochy smíšené obytné od návrhových ploch smíšených výrobních.
0,26
SO 26
Plocha smíšená obytná - i východní hranici k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území - respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el. vedení.
1,40
VP 27
Plocha ve ejných prostranství - v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastav né území. Limity využití území – respektovat vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení.
0,95
R 28
Plocha rekreace - v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk, návrhem dojde k zarovnání zastav ného území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo dráhy, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
0,55
R 30
Plocha rekreace – v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el. vedení.
2,80
SO 31
Plocha smíšená obytná – v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa
2,76
VP 32
Plocha ve ejných prostranství – v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk. Plocha dopl uje navržené plochy smíšené obytné SO 31 a SO 33.
0,71
SO 33
Plocha smíšená obytná – jihovýchodním sm rem od sídla Vimperk.
1,58
VP 12
ásti k.ú. Vimperk,
14
Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo VTL plynovodu. SO 34
Plocha smíšená obytná – v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk, plocha vypl uje proluku ve stávající zástavb . Obsluha území – ze stávající místní komunikace.
0,64
VP 35
Plocha ve ejných prostranství – v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo VTL plynovodu, plochu pro koridor tech. infrastruktury (územní rezerva VTL plynovodu).
0,61
SO 36
Plocha smíšená obytná – v jihovýchodní ásti k.ú. Vimperk, návrhem dojde k ucelení zastav ného území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo dráhy.
1,77
SO 37
Plocha smíšená obytná – navazující jižním sm rem na zastav né území sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace, navržené DI 99 a DI 101 Limity využití území – vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo dráhy.
4,12
VP 38
Plocha ve ejných prostranství – jižním sm rem od sídla Vimperk, evážn vypl ující prostor ochranných pásem el. vedení, sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T32. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo VTL plynovodu.
2,21
VP 39
Plocha ve ejných prostranství – jižním sm rem od sídla Vimperk, navazující na zastav né území. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo dráhy
0,63
OV 49
Plocha ob anského vybavení - p i jihovýchodním okraji k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el.vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,88
R 51
Plocha rekreace – jižn od sídla Vimperk, vypl uje prostor mezi zastav ným územím a dráhou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo stávajícího vodovodu, ochranné pásmo dráhy, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
1,93
VP 52
Plocha ve ejných prostranství – v jižní ásti k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat hranice záplavových území: aktivní zóny, záplavy z r. 2002, záplavy Q100, regionální biokoridor, lokální biocentrum, ochranné pásmo stávajícího vodovodu, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
0,80
VP 53
Plocha ve ejných prostranství – v jižní ásti k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat hranice záplavových území: aktivní zóny, záplavy z r. 2002, záplavy Q100, regionální biokoridor, ochranná zóna nadregionálního biokoridoru, ochranné pásmo stávajícího vodovodu, vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
0,41
SO 56
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha smíšená obytná – západním sm rem navazující na zastav né
4,95
15
území sídla Vimperk, sou ástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice – T14. Obsluha území – ze stávající místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo stávajícího vodovodu.
VP 57
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha ve ejných prostranství – západním sm rem od zastav ného území sídla Vimperk, dopl uje návrhové plochy smíšené obytné. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo stávajícího vodovodu.
2,74
SO 58
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Za Brantlovým dvorem. Plocha smíšená obytná – západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území. Obsluha území – dle územní studie Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo stávajícího vodovodu.
2,06
VP 59
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Za Brantlovým dvorem. Plocha ve ejných prostranství – pás dopl ující návrh plochy smíšené obytné v jihozápadním okraji sídla Vimperk.
0,50
SO 60
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Za Brantlovým dvorem. Plocha smíšená obytná – plocha navazující jihozápadním sm rem na zastav né území sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo stávajícího vodovodu.
0,76
DI 78
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití ásti plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozší ení komunikace II/145 v etn stavebních úprav k ižovatek, od zastav ného území Vimperka sm rem na Zdíkov. Sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T9. Limity využití území – respektovat otev enou vodote , stávající vodovodní a kanaliza ní ad, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení
SV 79
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití ásti plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha smíšená výrobní – plocha situovaná p i západním okraji zastav ného území sídla Vimperk, podél stávající silnice II. t ídy. Obsluha území – dle územní studie Limity využití území – respektovat otev enou vodote , ochranné pásmo el. vedení, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
0,88
SO 80
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití ásti plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha smíšená obytná – severozápadn navazující na zastav né území sídla Vimperk. Sou ástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice T12. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat stávající i navržené vedení a ochranné pásmo el. vedení a navržené trafostanice, vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zát ž hluku
10,10
VP 81
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití
3,40
1,73
16
ásti plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha ve ejných prostranství – západním sm rem od sídla Vimperk, p evážn vypl ující prostor ochranných pásem el. vedení, sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T11. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
SO 82
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 01. Plocha smíšená obytná – západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území (Na kalvárii). Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa, významný krajinný prvek.
2,04
VP 83
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha ve ejných prostranství – západním sm rem od sídla Vimperk. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,55
SO 84
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii. Plocha smíšená obytná – západním sm rem od sídla Vimperk, v proluce mezi jednotlivými zastav nými územími. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa, významný krajinný prvek.
0,45
VP 85
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití ásti plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha ve ejných prostranství – západním sm rem od sídla Vimperk, plocha lemuje plochu smíšenou obytnou. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa, významný krajinný prvek.
0,34
SO 86
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití ásti plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha smíšená obytná – západním sm rem od sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat otev enou vodote , ochranné pásmo navrženého el. vedení, hygienickou zát ž hluku.
1,20
OV 88
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii. Plocha ob anského vybavení - západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území, podél silnice II/145. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hygienickou zát ž hluku.
0,44
SO 90
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití ásti plochy budou dány územní studií Nad Sušickou silnicí. Plocha smíšená obytná – západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území, podél silnice II/145. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, stávající vodovod, hygienickou zát ž hluku.
0,49
VS 92
Plochy výroby a skladování – v západní ásti k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
0,30
17
Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, III. zóna ochrany CHKO Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo zdroje II. stupn . DI 95
Plocha dopravní infrastruktury - ve východní ásti k.ú. Vimperk, po okraji ploch SV 24 a SO 26. Sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T38.
0,15
SV 96
Plocha smíšená výrobní - p i východním okraji k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území se stejným funk ním využitím. Obsluha území – z navrhované DI 223 (spole i pro plochu SV 216 v k. ú. Prav tín) Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, hygienickou zát ž hluku.
1,48
VP 97
Plocha ve ejných prostranství - i východním okraji k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení
1,23
DI 98
Plocha dopravní infrastruktury - ve východní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na DI 95 v k. ú. Vimperk a DI 223 v k. ú. Prav tín.
0,04
DI 99
Plocha dopravní infrastruktury – po jihovýchodním okraji sídla Vimperk, mezi stávající a navrženou zástavbou (Vimperk - Hájná Hora) Limity využití území – respektovat vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení.
0,96
DI 103
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii. Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha dopravní infrastruktury - v severní ásti k.ú. Vimperk, soub žn se stávající silnicí II/145, od které je odd lena navrženou plochou VP 1 a SO 2. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa a stávající vodovod.
1,20
DI 106
Plocha dopravní infrastruktury - ve východní ásti k.ú. Vimperk, v ohybu dráhy, poblíž Prav tínského potoka. Plocha je ur ena pro vy ešení dopravního propojení centra a navržených ploch ležících na jižním okraji Vimperka. Limity využití území – respektovat prvky ÚSES, vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo dráhy, zvýšenou hygienickou zát ž hluku.
0,57
TI 186
Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro OV severovýchodn od sídla Klášterec, mezi silnicí III. t ídy a Arnoštským potokem. Obsluha území – ze silnice III. t ídy Limity využití území – respektovat funk ní lokální biokoridor, ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení.
0,26
SO21-z1
Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha smíšená obytná - západním sm rem od zastav ného území sídla Vimperk, rozši uje návrhové plochy smíšené obytné. Obsluha území – z nové komunikace dle vydaného územního rozhodnutí .
0,10
SO22-z1
Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha smíšená obytná - západním sm rem od zastav ného území sídla Vimperk, rozši uje návrhové plochy smíšené obytné a navazuje na plochy se stejným zp sobem využití. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení a trafostanice T93.
0,07
18
k. ú. Bo anovice u Vimperka
TI 111
Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro OV - východn od sídla Bo anovice. Obsluha území – nov navrhovaný p ístup Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo stávajícího a navrženého el. vedení.
0,24
SO 112
Plocha smíšená obytná – na severním okraji sídla, u silnice III. t ídy, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. t ídy, archeologickou lokalitu.
0,41
SO 113
Plocha smíšená obytná – na severovýchodním okraji Bo anovic, u silnice III. t ídy, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. t ídy, archeologickou lokalitu a otev enou vodote .
0,76
SO 114
Plocha smíšená obytná – ve východní ásti sídla Bo anovice, navazuje na zastav né území, návrhem dojde k zarovnání jeho hranice. Obsluha území – z místní komunikace procházející sídlem Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu
0,41
VS 115
Plocha výroby a skladování – v jižní ásti sídla Bo anovice, návrh vypl uje proluku mezi stávajícím areálem výroby a skladování a zastav ným územím sídla. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat stávající i navržené el. vedení v . ochranného pásma
2,14
SO1-z1
Plocha smíšená obytná - v jižní ásti sídla Bo anovice, v t sné blízkosti zastav ného území. Obsluha území - ze stávající místní komunikace
0,32
SO2-z1
Plocha smíšená obytná - v jižní ásti sídla Bo anovice, v t sné blízkosti zastav ného území. Návrhem dojde k obestav ní komunikace z druhé strany. Obsluha území - ze stávající místní komunikace
0,26
VS3-z1
Plocha výroby a skladování - v jižní ásti sídla Bo anovice, navazuje na plochu se stejným zp sobem využití a rozši uje jí. Obsluha území - ze stávající místní komunikace
1,47
VS 120
Plochy výroby a skladování – západn navazuje na zastav né území sídla Boubská. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
0,30
SO 121
Plocha smíšená obytná – severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Boubská podél silnice III/14519. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo zdroje II. stupn , ochranné pásmo silnice III. t ídy, otev enou vodote , vodní zdroj (mimo provoz).
0,95
SO 122
Plocha smíšená obytná - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Boubská podél silnice III/14519. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – ochranné pásmo silnice III. t ídy, vodní zdroj
0,24
k. ú. Boubská
19
(mimo provoz), archeologickou lokalitu.
SO 123
Plocha smíšená obytná - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Boubská. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení
0,20
VP 124
Plocha ve ejných prostranství – východním sm rem od sídla Boubská, navazuje na zastav né území. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo stávajícího a navrženého el. vedení.
0,10
SO 125
Plocha smíšená obytná – jižn navazuje na zastav né území sídla Boubská. Obsluha území –ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. t ídy, áste ochranné pásmo trafostanice.
0,38
SO 132
Plocha smíšená obytná - v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, áste navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace.
1,22
VP 133
Plocha ve ejných prostranství – u jihozápadní hranice k.ú. Boubská, mezi stávající zástavbou. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,11
SO 134
Plocha smíšená obytná - v jižní ásti k.ú. Boubská, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace.
0,44
SO 135
Plocha smíšená obytná - v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, podél silnice III/14519 Obsluha území – sjezdem ze silnice III. t .. Limity využití území – respektovat stávající vodovod, ochranné pásmo silnice.
0,24
VP 136
Plocha ve ejných prostranství – v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, sou ástí je návrh plochy technické infrastruktury – trafostanice T23. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo silnice III. t ídy, vzdálenost 50m od okraje lesa.
2,60
SO 137
Plocha smíšená obytná - v jižní ásti k.ú. Boubská, sou ástí je návrh plochy technické infrastruktury – trafostanice T24. Obsluha území – sjezdy ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa.
11,37
VP 138
Plocha ve ejných prostranství - v jižní ásti k.ú. Boubská Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa.
3,35
SV 139
Plocha smíšená výrobní - p i jižním okraji k.ú. Boubská, v blízkosti rozvodny Vimperk. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo stávajícího a navrženého el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa.
4,46
TI 141
Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro od sídla Boubská. Obsluha území – ze silnice III. t ídy
0,24
VS 142
Plocha výroby a skladování - p i jižním okraji k.ú. Boubská, navazuje na stávající plochy výroby a skladování. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
OV - severn
1,44
20
Limity využití území – respektovat stávající a navržené vedení a ochranné pásmo el. vedení, stávající trafostanici s ochranným pásmem
SO4-z1
Plocha smíšená obytná - v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, navazuje na zastav né území. Obsluha území – sjezdem ze silnice III. t ídy Limity využití území - zohlednit vzdálenost 50m od okraje lesa; ochranné pásmo silnice; cyklistickou trasu; ochranné pásmo el. vedení; trasu stávajícího vodovodního a navrženého kanaliza ního adu.
0,38
SO5-z1
Plocha smíšená obytná - v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, navazuje na zastav né území. Obsluha území – z nov navržené místní komunikace
0,27
SO19-z1
Plocha smíšená obytná - jihozápadn od sídla Boubská, poblíž silnice III. t ídy. Obsluha území - z ú elové místní komunikace Limity využití území - zohlednit vzdálenost 50m od okraje lesa; ochranné pásmo silnice.
0,18
SO20-z1
Plocha smíšená obytná - severozápadn od zastav ného území sídla Boubská, p es zastavitelnou plochu (VS 120) navazuje na zastav né území. Obsluha území – z ú elové místní komunikace
0,14
SO 150
Plocha smíšená obytná - severn od sídla Hrabice, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
0,27
SO 151
Plocha smíšená obytná - vypl uje proluku mezi stávajícími plochami na severním okraji sídla Hrabice, propojí zastav ná území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
0,88
SO 152
Plocha smíšená obytná - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
0,48
VP 153
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - východ. Plocha ve ejných prostranství – jižn od zastav ného území sídla Hrabice, je sou ástí plochy smíšené obytné SO 154.
0,16
SO 154
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - východ. Plocha smíšená obytná - jižn navazuje na zastav né území sídla Hrabice, sou ástí je plocha technické infrastruktury – návrh trafostanice T8. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice II. t ídy Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, archeologickou lokalitu, ochranné pásmo trafostanice.
5,87
VP 155
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii. Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha ve ejných prostranství – jižní okraj k.ú. Hrabice. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa.
1,01
VP 156
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii. Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha ve ejných prostranství – jižní okraj k.ú. Hrabice. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa
0,49
VP 157
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití
0,03
k. ú. Hrabice
21
ásti plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha ve ejných prostranství – malá plocha v jižním cípu k.ú. Hrabice, podél silnice II. t ídy. Limity využití území – respektovat trasu stávajícího vodovodu.
DI 158
Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozší ení silnice II. t ídy v etn stavební úpravy k ižovatky silnice II/145 se silnicí na Hrabice. Limity využití území – respektovat stávající vodovodní a kanaliza ní ad, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení.
0,39
SO 160
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Sušickou silnicí. Plocha smíšená obytná - p i jižním okraji k.ú. Hrabice. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, stávající vodovod a kanalizace, áste poddolované území.
5,39
VS 161
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Sušickou silnicí. Plochy výroby a skladování – p i jižním okraji k.ú. Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
0,80
VP 162
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Sušickou silnicí. Plocha ve ejných prostranství – v jižní ásti k.ú. Hrabice. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, poddolované území.
2,33
SO 163
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - jih. Plocha smíšená obytná - jižn navazující na zastav né území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu.
4,45
SO 165
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - západ. Plocha smíšená obytná - jihozápadn navazující na zastav né území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.
4,22
SO 166
Plocha smíšená obytná – západním sm rem navazující na zastav né území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.
1,25
DI 170
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Sušickou silnicí. Plocha dopravní infrastruktury – jihozápadn od sídla Hrabice, podél stávajícího areálu smíšené výroby (SV), navazuje na plochy DI 78 a DI 158 situované u silnice II. t ídy Limity využití území – respektovat navržený vodovodní a kanaliza ní ad, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení.
0,75
VP 174
Pro tuto plochu je nutné zpracovat územní studii.Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - západ. Plocha ve ejných prostranství - jihozápadn navazující na zastav né území sídla Hrabice. P evážn vypl uje prostor ochranných pásem el.
1,51
22
vedení, odd luje navrženou plochu smíšenou obytnou od stávajícího areálu smíšené výroby a navržené komunikace. Sou ástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice T5. Obsluha území - z navržené DI 170 Limity území - respektovat stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení, navrženou trafostanici s ochranným pásmem
OV7-z1
Plocha ob anského vybavení - u jihovýchodního okraje sídla Hrabice, navazuje na zastav né území. Obsluha území - ze stávající místní komunikace Limity využití území - zohlednit archeologickou lokalitu
0,11
k. ú. Klášterec u Vimperka
SO 180
Plocha smíšená obytná – severozápadn navazuje na zastav né území sídla Klášterec. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení.
0,20
SO 181
Plocha smíšená obytná - západn navazuje na zastav né území sídla Klášterec. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. a II. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení, archeologickou lokalitu, vodní tok.
0,27
SO 182
Plocha smíšená obytná - západn navazuje na zastav né území sídla Klášterec. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. zóna, evropsky významnou lokalitu, archeologickou lokalitu, vodní tok.
0,33
VP 184
Plocha ve ejných prostranství – jižn navazující na zastav né území sídla Klášterec. Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu.
0,52
VS 185
Plochy výroby a skladování – jižn navazující na zastav né území sídla Klášterec. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat evropsky významnou lokalitu.
1,31
SO9-z1
Plocha smíšená obytná – v severovýchodní ásti sídla Klášterec, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat evropsky významnou lokalitu, ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení, archeologickou lokalitu, chrán nou oblast p irozené akumulace vod, ochranou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,24
SO10-z1
Plocha smíšená obytná – ve východní ásti sídla Klášterec, vypl uje proluku v zastav ném území. Návrhem dojde k ucelení sídla. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat evropsky významnou lokalitu, archeologickou lokalitu, chrán nou oblast p irozené akumulace vod.
0,49
Plocha smíšená obytná – severn sídla K esanov.
1,22
k. ú. K esanov SO 190
navazuje na zastav né území
23
Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu. SO 191
Plocha smíšená obytná – severn od sídla K esanov. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,24
SO 192
Plocha smíšená obytná - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla K esanov. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu.
0,81
SO 193
Plocha smíšená obytná – vypl uje proluku v centrální ásti sídla esanov, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu, ochranné pásmo el. vedení.
0,15
SO 194
Plocha smíšená obytná – v centrální ásti osady nedaleko sídla esanov, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu.
0,22
SO 195
Plocha smíšená obytná – jižn od sídla K esanov, na hranici katastrálního území. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice II. t .. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hygienickou zát ž hluku.
0,74
SO 198
Plocha smíšená obytná - jižn od sídla K esanov, na hranici katastrálního území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hygienickou zát ž hluku.
0,23
SV 199
Plocha smíšená výrobní - v severním cípu katastrálního území esanov, u hranice s katastrálním územím Výškovice u Vimperka a zárove na hranici ešeného území. Navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa.
1,07
VSz11-z1
Plocha výroby a skladování - zem lství - u západního okraje sídla esanov, lokalita navazuje na zastav né území. Obsluha území - ze stávající místní komunikace
0,37
SO 200
Plocha smíšená obytná - západn navazuje na zastav né území sídla Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – – respektovat CHKO Šumava – III. zóna, ochranné pásmo zdroje – II. st., evropsky významnou lokalitu.
0,38
SO 201
Plocha smíšená obytná - jižn navazuje na zastav né území sídla Stará Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – IV. zóna, funk ní lokální biokoridor, stávající vodovod, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu.
0,25
SO 202
Plocha smíšená obytná - západn sídla Stará Lipka.
0,55
k. ú. Lipka
navazuje na zastav né území
24
Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. a IV. zóna, funk ní lokální biokoridor, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu.
SO 203
SO 204
SO12-z1
Plocha smíšená obytná - severn navazuje na zastav né území sídla Stará Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. zóna, funk ní lokální biokoridor, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu. Plocha smíšená obytná - východn navazuje na zastav né území sídla Stará Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. zóna, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu. Plocha smíšená obytná - navazuje na západní hranici zastav ného území sídla Lipka. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – zohlednit CHKO Šumava – II. a IV. zóna, evropsky významnou lokalitu; chrán nou oblast p irozené akumulace vod; ochranné pásmo vodního zdroje 3. stupn ; ochranné pásmo dráhy a silnice.
0,19
0,20
0,14
SO13-z1
Plocha smíšená obytná - u železni ní trati v jižní ásti zastav ného území sídla Lipka. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – zohlednit CHKO Šumava – IV. zóna, evropsky významnou lokalitu; chrán nou oblast p irozené akumulace vod; ochranné pásmo vodního zdroje 3. stupn ; ochranné pásmo dráhy a silnice; trasu stávajícího vodovodního adu.
0,13
SO14-z1
Plocha smíšená obytná - u silnice na východním okraji sídla Lipka, navazuje na hranici zastav ného území. Obsluha území - sjezdem ze stávající silnice III. t ídy Limity využití území – zohlednit CHKO Šumava – II. a IV. zóna, evropsky významnou lokalitu; interak ní prvek, chrán nou oblast irozené akumulace vod; vzdálenost 50m od okraje lesa; ochranné pásmo silnice.
0,34
SO 210
Plocha smíšená obytná – u jižní ásti zastav ného území sídla Prav tín. Lokalita navazuje na zastav né území sídla Prav tín a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava, evropsky významnou lokalitu Šumava a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,59
SO 211
Plocha smíšená obytná – u jižní ásti zastav ného území sídla Prav tín. Lokalita navazuje na zastav né území sídla Prav tín a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava, evropsky významnou lokalitu Šumava, ochranné pásmo el. vedení, trasu vodovodu, území s archeologickými nálezy a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,39
VP 214
Plocha ve ejných prostranství – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území
0,48
k. ú. Prav tín
25
Prav tín a Vimperk.
SV 215
Plocha smíšená výrobní – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury. Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa a ochranné pásmo el. vedení v etn el. vedení a trafostanice.
1,38
SV 216
Plocha smíšená výrobní – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení v etn el. vedení.
1,04
VS 219
Plochy výroby a skladování – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Boubská. Sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – navržená trafostanice T35 Obsluha území – nov navrhovaný p ístup p es stávající areál Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení v etn trafostanice T35 a el. vedení 22kV a 110kV, hranice 50m od okraje lesa.
2,45
DI 223
Plocha dopravní infrastruktury - po východním okraji sídla Vimperk, áste podél a áste mezi navrženou zástavbou, navazuje na DI 99 v k.ú. Vimperk a DI 222 v k.ú. Prav tín Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení v etn stávajícího a navrženého el. vedení 22kV.
0,90
VS 224
Plocha smíšená výrobní – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení etn el. vedení 22kV.
1,30
SV 225
Plocha smíšená výrobní - v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury.
0,92
VP 226
Plocha ve ejných prostranství – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Obsluha území – z navržené DI 223 (spole i pro plochu VP 97) Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení.
0,06
SO15-z1
Plocha smíšená obytná - u severovýchodní hranice zastav ného území sídla Prav tín. Obsluha území - ze stávající místní komunikace Limity využití území - respektovat CHKO Šumava - II. a IV. zóna; evropsky významnou lokalitu Šumava; chrán nou oblast p irozené akumulace vod; ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,15
k. ú. Sklá e u Vimperka
SO 230
Plocha smíšená obytná – u jihovýchodní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat evropsky významnou lokalitu Šumava, území s archeologickými nálezy, ochrannou zónu
0,07
26
nadregionálního biokoridoru, chrán nou oblast p irozené akumulace vod a trasu vodovodu.
SO 231
Plocha smíšená obytná – u jihovýchodní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení v etn el. vedení 22kV, území s archeologickými nálezy, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru a trasu vodovodu.
0,92
SO 232
Plocha smíšená obytná – u severozápadní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – p es navržené ve ejné prostranství ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,46
SO 233
Plocha smíšená obytná – u severozápadní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – p es navržené ve ejné prostranství ze stávající místní komunikace
0,31
SO 234
Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a sceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, CHKO Šumava, chrán nou oblast p irozené akumulace vod.
0,10
SO 235
Plocha smíšená obytná – u severní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – z navržené DI 237 Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, CHKO Šumava, chrán nou oblast p irozené akumulace vod a hranici 50m od okraje lesa.
0,14
OV 236
Plocha ob anského vybavení - v severní ásti katastrálního území Sklá e u Vimperka. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Vimperk a Sklá e u Vimperka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa.
VSz 238
Plocha výroby a skladování - zem lství - na jižním okraji sídla Sklá e, navazuje na zastav né území. Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území – respektovat evropsky významnou lokalitu Šumava a CHKO Šumava a chrán nou oblast p irozené akumulace vod.
0,46
VP 290
Plocha ve ejných prostranství – u severozápadní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita odd luje navrženou obytnou plochu od komunikace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,07
VP 291
Plocha ve ejných prostranství – u severozápadní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita odd luje navrženou obytnou plochu od komunikace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace
0,08
0,68
27
SO 292
Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a sceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, CHKO Šumava, chrán nou oblast p irozené akumulace vod.
0,10
SO 293
Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a sceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, CHKO Šumava, chrán nou oblast p irozené akumulace vod.
0,09
SO 294
Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a sceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat evropsky významnou lokalitu Šumava, CHKO Šumava, chrán nou oblast p irozené akumulace vod.
0,07
k. ú. Solná Lhota
TI 260
Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro OV - v jižní ásti k.ú. Solná Lhota, severn od sídla Korkusova Hu . Obsluha území – nov navrhovaný p ístup Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – II. zóna, evropsky významnou lokalitu Šumava, hranici 50m od okraje lesa.
0,24
k. ú. Veselka u Vimperka
SO 241
Plocha smíšená obytná – v severní ásti katastrálního území Veselka u Vimperka. Lokalita navazuje na zastav né území sídla Veselka a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava, evropsky významnou lokalitu Šumava, území s archeologickými nálezy a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,25
SO18-z1
Plocha smíšená obytná - v jihovýchodní ásti sídla Veselka, p es silnici navazuje na zastav né území Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava, evropsky významnou lokalitu Šumava, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, CHOPAV Šumava a vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,26
k. ú. Výškovice u Vimperka
TI 250
Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro OV – ve východní ásti k.ú. Výškovice u Vimperka, v severní ásti sídla Sudslavice, u silnice I/4. Obsluha území – sjezdem ze silnice I. t ídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo p írodní rezervace, regionální biocentrum, ochranné pásmo silnice I. t ídy, hranici záplavy 2002
0,05
SO 251
Plocha smíšená obytná – v severovýchodní ásti sídla Výškovice, navazuje na zastav né území a uceluje sídlo. Obsluha území – p es navrženou plochu ve ejného prostranství ze silnice III. t ídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. t ídy
0,13
28
VP 252
Plocha ve ejných prostranství – v severovýchodní ásti sídla Výškovice. Návrh odd luje navrženou plochu obytnou od silnice III. ídy, navazuje na zastav né území a uceluje sídlo. Obsluha území – p es navrženou plochu ve ejného prostranství ze silnice III. t ídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. t ídy
0,06
SO 254
Plocha smíšená obytná – na západním okraji sídla Výškovice, navazuje na zastav né území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu a vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,34
VYMEZENÍ PLOCH P ESTAVBY V p ípad st etu navrhovaných ploch s ochrannými pásmy je nutné ešit výjimku z t chto OP v navazujících ízeních Plochy upraveného dopravního koridoru jsou ozna eny stejn , tj. jako v ÚP Vimperk, ozna ení je pouze rozší eno o index -z1 za p vodním názvem. k. ú. Vimperk OZNA . PLOCHY
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH
VÝM RA V HA
SO 13
Plocha smíšená obytná – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk nedaleko silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat elektronické komunika ní vedení etn ochranného pásma, maximální hranici negativního vlivu OV, isofonu
0,14
DI 14
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk u silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice I. t ídy a zvýšenou hygienickou zát ž hluku, isofony, trasu cyklotrasy, trasu kabelu el. vedení 22 kV v etn ochranného pásma, trasu kanalizace, trasu regionálního biokoridoru, hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100, hranici záplavy aktivní zóny a plochu vodní.
0,10
DI 15
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk u silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22 kV v etn ochranného pásma, isofonu a trasu zatrubn ného toku.
0,14
DI 16
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk nedaleko silnice I/4. Jedná se o stavební úpravu ižovatky na silnici II. t ídy. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství, plochy smíšené obytné a plochy ob anského vybavení. Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22 kV v etn ochranného pásma, isofony a trasu zatrubn ného toku.
0,13
DI 22
Plocha dopravní infrastruktury – v st ední ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní
0,11
29
infrastruktury, jedná se o stavební úpravu k ižovatky silnice II/145 se silnicí III/14519. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma, trafostanici T37 a isofony.
DI 23
Plocha dopravní infrastruktury – ve východní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury, jedná se o stavební úpravu k ižovatky silnice II/145 se silnicí III/14520. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat zvýšenou hygienickou zát ž.
0,03
SO 40
Plocha smíšená obytná - v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti železni ní trat . Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat zvýšenou hygienickou zát ž.
0,13
SO 41
Plocha smíšená obytná - v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti železni ní trat . Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat zvýšenou hygienickou zát ž.
0,08
SV 42
Plocha smíšená výrobní - ve st ední ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti železni ní trat . Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou výrobní. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ob anské vybavení Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22 kv v etn ochranného pásma a cykloturistickou trasu.
0,65
SO 43
Plocha smíšená obytná – ve východní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti silnice II/145 a silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou výrobní a smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ob anské vybavení Limity využití území – respektovat isofony.
0,23
DI 44
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk, jedná se o stavební úpravu k ižovatky na silnici II/145. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství a ob anské vybavení Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma, trasu kanalizace, trasu st edotlakého plynovodu a isofony.
0,13
DI 45
Plocha dopravní infrastruktury – v st ední ásti zastav ného území sídla Vimperk, jedná se o stavební úpravu k ižovatky na silnici I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat isofony a turistickou trasu.
0,17
DI 46
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk, jedná se o rekonstrukci a rozší ení silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství
0,35
30
Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma, trasu kanalizace, hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100, hranici záplavy aktivní zóny, hranici památkové zóny a isofony.
DI 47
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk u silnice I/4, jedná se o úpravu p emost ní eky Voly ky a stavební úpravu k ižovatky na silnici I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, trasu el. vedení 22kV, trasu kanalizace, trasu regionálního biokoridoru, cykloturistickou trasu a isofony.
0,29
DI 48
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk, jedná se o stavební úpravu k ižovatky na silnici I/4 a napojení na plochu dopravního koridoru DI.D5/7.1. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství a plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma, trafostanici T 2, trasu vodovodu, hranici památkové zóny a isofony.
0,24
SO 50
Plocha smíšená obytná – jižn od sídla Vimperk. Lokalita je v zastav ném území a navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou a na plochu rekreace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.
0,91
SO 54
Plocha smíšená obytná – v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace a plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat památný strom v etn ochranného pásma, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, trasu vodovodu, AT stanici, vodojem, ochranné pásmo el. vedení, trasu el.vedení 22kV a trafostanici T13.
2,81
SO 55
Plocha smíšená obytná - v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el. vedení v etn el. vedení 22kV a isofony.
0,50
SO 61
Plocha smíšená obytná - v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat trasu vodovodu.
0,30
SO 62
Plocha smíšená obytná - v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství
0,17
VP 64
Plocha ve ejných prostranství – v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk.
0,11
31
Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení.
SO 65
Plocha smíšená obytná - v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat el. vedení 22kV v etn ochranného pásma a trasu vodovodu.
0,19
DI 67
Plocha dopravní infrastruktury – v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, nemovité kulturní památky, hranici památkové zóny, trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma, území archeologických nález a turistickou trasu.
0,09
SO 68
Plocha smíšená obytná - v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou a plochu rekreace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hranici památkové zóny, ochranné pásmo el. vedení, území archeologických nález a turistickou trasu.
0,21
SO 69
Plocha smíšená obytná - v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou a plochu rekreace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat hranici památkové zóny, ochranné pásmo el. vedení, území archeologických nález , cyklotrasu a p ší trasu.
1,01
DI 72
Plocha dopravní infrastruktury – v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury a plochu ob anského vybavení. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství a ob anské vybavení Limity využití území – respektovat hranici památkové zóny, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo h bitova a trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma.
0,19
OVh 73
Plocha ob anského vybavení – h bitov - v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu ob anského vybavení – h bitov. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat hranici památkové zóny, ochranné pásmo h bitova a trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma.
0,09
OV 74
Plocha ob anského vybavení - v centrální ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti stadionu. Lokalita navazuje na stávající plochu ob anského vybavení a plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace
1,82
32
Limity využití území – respektovat ochranné pásmo h bitova, trasu zatrubn ného toku ochranné pásmo el. vedení v etn el. vedení a elektronické komunika ní vedení v etn ochranného pásma.
SV 75
Plocha smíšená výrobní – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Obsluha území – nov navrhovaný p ístup mimo silnici II.t . Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat trasu kanalizace a isofony.
0,17
OV 76
Plocha ob anského vybavení - v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Obsluha území – nov navrhovaný p ístup mimo silnici II.t . Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství a bydlení Limity využití území – respektovat trasu kanalizace a isofony.
0,13
DI 77
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat isofony.
0,13
DI 87
Plocha dopravní infrastruktury – v západní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa a isofony.
0,08
DI 89
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Využití plochy p ed p estavbou - plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat hranice 50m od okraje lesa, trasu vodovodu, trasu kanalizace a isofony.
0,24
SO 93
Plocha smíšená obytná - v st ední ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury a nachází se u silnice III/14519. Obsluha území – jedním sjezdem ze stávající komunikace III/14519. Využití plochy p ed p estavbou - plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, trasu kabelu el. vedení 22kV v etn ochranného pásma, trasu vodovodu a AT stanici.
0,14
DI 94
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti železni ní trat . Lokalita navazuje na stávající komunikaci a navrženou DI 95 p es stávající plochy rekreace a smíšené výrobní. Využití plochy p ed p estavbou - rekreace a plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat isofony.
0,42
DI 101
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk, jedná se o rozší ení stávající komunikace mezi plochou ob anského vybavení a plochu smíšenou obytnou. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství a ob anské vybavení Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice a dráhy, isofony a turistickou trasu.
0,10
DI 102
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství a plochy smíšené obytné
0,14
33
Limity využití území – respektovat trasu kanalizace a isofony
DI 104
Plocha dopravní infrastruktury – ve východní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita se nachází u silnice III/14520 a navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury a navrženou DI 222. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení.
0,01
DI.D5/6.13-z1
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství, ob anské vybavení, plochy smíšené obytné a technické infrastruktury Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, regionální biokoridor, regionální biocentrum, ochranné pásmo OV, plochu vodní, otev enou vodote , trasu kanalizace, cyklotrasu a hranici aktivní záplavy, záplavy 2002a Q100.
0,16 - zapo ítáno 15% z 1,09
DI.D5/7.1
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Využití plochy p ed p estavbou - ve ejné prostranství a plochy smíšené obytné Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el.vedení v etn trafostanice T3 a el. vedení 22kV, vzdálenost 50m od okraje lesa a trasu vodovodu.
0,11 - zapo ítáno 15% z 0,76
DI.D5/7.3
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Využití plochy p ed p estavbou - bydlení Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,01 - zapo ítáno 15% z 0,09
DI 108
Plocha dopravní infrastruktury – jižn od sídla Vimperk, u stávající plochy rekreace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území - respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el.vedení etn el. vedení.
0,04
SO17-z1
Plocha smíšená obytná - v centrální ásti zastav ného území sídla Vimperk, východn od sportovního stadionu. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou a plochu ob anského vybavení. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - rekreace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo h bitova, el. vedení etn ochranného pásma a ochranné pásmo elektronického komunika ního vedení.
0,12
k. ú. Arnoštka
DI.D5/8.5
Plocha dopravní infrastruktury – na hranici ešeného území, jihozápadn od sídla Arnoštka, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa, ochranné pásmo silnice a CHKO Šumava - II. zóna, evropsky významnou lokalitu.
0,01 - zapo ítáno 15% z 0,06
Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozší ení silnice II. t ídy v etn stavební úpravy k ižovatky silnice II/145 se silnicí na Hrabice. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná
0,02
k. ú. Hrabice
DI 159
34
Limity využití území – respektovat stávající vodovodní a kanaliza ní ad, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení.
DI.D5/6.10-z1
Plocha dopravní infrastruktury - ve východním cípu k.ú. Hrabice, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa
0,04 - zapo ítáno 15% z 0,25
OV6-z1
Plocha ob anského vybavení - v jihovýchodní ásti zastav ného území sídla Hrabice. Obsluha území - ze stávající místní komunikace Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území - zohlednit archeologickou lokalitu
0,10
Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozší ení silnice II/145 za k ižovatkou U Sloupu. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - smíšená obytná Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru
0,05
DI 220
Plocha dopravní infrastruktury – ve východní ásti zastav ného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury, jedná se o stavební úpravu k ižovatky silnice II/145 se silnicí III/14520. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - výroba a skladování Limity využití území – respektovat hranici CHOPAV a isofony.
0,02
DI 222
Plocha dopravní infrastruktury - na východním okraji sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající silnici III/14520 a navrženou DI 223 p es stávající plochu smíšenou výrobní. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení v etn stávajícího el. vedení 22kV.
0,11
k. ú. K esanov
DI 197
k. ú. Prav tín
k. ú. Solná Lhota
DI.D5/7.6
Plocha dopravní infrastruktury – východní okraj sídla Solná Lhota. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plochy smíšené obytné Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, ochranné pásmo el. vedení v etn stávajícího el. vedení 22kV.
0,02 - zapo ítáno 15% z 0,13
DI.D5/8.2
Plocha dopravní infrastruktury – podél silnice I/4 procházející sídlem Korkusova Hu . Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plochy smíšené obytné a ob anské vybavení Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - IV. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, ochranné pásmo navržený vodovodní a kanaliza ní ad.
0,02 - zapo ítáno 15% z 0,11
k. ú. Výškovice u Vimperka DI.D5/6.2-z1
Plocha dopravní infrastruktury – v severní ásti sídla Sudslavice, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastav ném území.
0,02 - zapo ítáno
35
Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná a ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo p írodní rezervace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupn , hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100 a hranici záplavy aktivní zóny.
15% z 0,11
DI.D5/6.4-z1
Plocha dopravní infrastruktury – v jihovýchodní ásti sídla Sudslavice, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná a ve ejné prostranství Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo p írodní rezervace, vodní tok, hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100 a hranici záplavy aktivní zóny.
0,04 - zapo ítáno 15% z 0,28
DI.D5/6.8
Plocha dopravní infrastruktury – v jižní ásti katastrálního území Výškovice u Vimperka. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa, hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100 a hranici záplavy aktivní zóny a navrženou cykloturistickou trasu.
0,02 - zapo ítáno 15% z 0,12
DI.D5/6.9
Plocha dopravní infrastruktury – v jižním cípu katastrálního území Výškovice u Vimperka, kde dochází ke st etu t ech katastrálních území. Lokalita se nachází v zastav ném území. Využití plochy p ed p estavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat regionální biokoridor a hranici 50m od okraje lesa.
0,12 - zapo ítáno 15% z 0,82
VYMEZENÍ NEZASTAVITELNÝCH PLOCH V p ípad st etu navrhovaných ploch s ochrannými pásmy je nutné ešit výjimku z t chto OP v navazujících ízeních. Plochy upraveného dopravního koridoru jsou ozna eny stejn , tj. jako v ÚP Vimperk, ozna ení je pouze rozší eno o index -z1 za p vodním názvem. k. ú. Vimperk OZNA . PLOCHY
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH
VÝM RA V HA
DI 99
Plocha dopravní infrastruktury – spojuje jižní okraj sídla Vimperk se zástavbou nad sídlem Sklá e (Hájná Hora). Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el.vedení.
0,90
DI.D5/6.12-z1
Plocha dopravní infrastruktury - v severním výb žku k.ú. Vimperk, u silnice I/4. Limity využití území – respektovat hranici regionálního biokoridoru,regionální biocentrum, vodní tok, hranici aktivní záplavy, záplavy 2002 a Q100, vzdálenost 50m od okraje lesa, maximální hranici negativního vlivu OV a navrženou cykloturistickou trasu, ochranné pásmo komunika ního za ízení.
0,89 - zapo ítáno 15% z 5,92
DI.D5/7.2
Plocha dopravní infrastruktury - na jižním okraji sídla Vimperk, u silnice I/4. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo dráhy
0,12 - zapo ítáno 15% z 0,82
DI.D5/7.4
Plocha dopravní infrastruktury - podél silnice I/4 mezi sídlem Vimperk a hranicí k.ú. Solná Lhota. Limity využití území – respektovat nadregionální biokoridor a jeho ochrannou zónu, lokální biocentrum, ochranné pásmo dráhy a ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení
2,24 - zapo ítáno 15% z 14,90
36
DI 107
Plocha dopravní infrastruktury - jedná se o komunikaci mezi zástavbou lokality Hájná Hora a sídlem Sklá e v jižní ásti k. ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo vodního zdroje II. stupn , ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, otev enou vodote , vzdálenost 50m od okraje lesa, vedení a ochranné pásmo stávajícího el.vedení a plochu pro koridor tech. infrastruktury (územní rezerva VTL plynovodu).
0,76
DI 109
Plocha dopravní infrastruktury - plochy jsou navrženy pro výhybny na místní komunikaci
0,03
DI.D5/8.4
Plocha dopravní infrastruktury - v západní ásti k.ú. Arnoštka, podél silnice I/4, sou ástí lokality je stávající plocha tech. infrastruktury – trafostanice T71. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. zóna, evropsky významnou lokalitu, lokální prvky ÚSES, otev ené vodote e, hranici 50m od okraje lesa, vedení a ochranné pásmo el.vedení.
2,01 - zapo ítáno 15% z 13,43
DI.D5/9.1
Plocha dopravní infrastruktury - v jihozápadním cípu k.ú. Arnoštka, u silnice I/4. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. zóna, evropsky významnou lokalitu a otev enou vodote .
0,10 - zapo ítáno 15% z 0,69
k. ú. Arnoštka
k. ú. Bo anovice u Vimperka L 110
Plocha lesní - severn od sídla Bo anovice, na hranici ešeného území Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice a stávající cykloturistickou trasu.
0,46
DI.D5/6.6-z1
Plocha dopravní infrastruktury - v severozápadní ásti k.ú. Bo anovice u Vimperka, v t sné blízkosti železni ní dráhy. Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo p írodní rezervace, hranici záplavy 2002, ochranné pásmo dráhy, vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,34 - zapo ítáno 15% z 2,25
Plocha dopravní infrastruktury - v severním a severozápadním výb žku k.ú. Boubská, mezi tokem eky Voly ky a železni ní dráhou. Limity využití území – respektovat hranici regionálního biocentra a regionálního biokoridoru, hranici aktivní záplavy, záplavy 2002 a Q100 a ochranné pásmo dráhy.
0,04 - zapo ítáno 15% z 0,26
VV 169
Plocha vodní a vodohospodá ská - na K esanovském potoce nad silnicí I/4. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat otev enou vodote , vedení a ochranné pásmo el. vedení; funk ní lokální biokoridor.
1,42
DI 171
Plocha dopravní infrastruktury – rekonstrukce a rozší ení silnice II/145 v severozápadní ásti k.ú. Hrabice. Limity využití území – respektovat hranici CHKO Šumava – II. zóna, evropsky významnou lokalitu, prvky ÚSES, hranici 50m od okraje lesa, ochranné pásmo silnice I. t ídy, vedení a ochranné pásmo el. vedení
0,61
DI.D5/6.11-z1
Plocha dopravní infrastruktury - v severovýchodním výb žku k.ú. Hrabice, u silnice I/4.
0,15 - zapo ítáno
k. ú. Boubská
DI.D5/6.7
k. ú. Hrabice
37
Limity využití území – respektovat hranici regionálního biokoridoru, hranici 50m od okraje lesa, hranici aktivní záplavy, záplavy 2002 a Q100 a navrženou cykloturistickou trasu.
VV8-z1
Plocha vodní a vodohospodá ská - na K esanovském potoce nad silnicí I/4. Návrh zv tšuje vodní plochu VV 169 navrženou v platném územním plánu. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – zohlednit funk ní lokální biokoridor; otev enou vodote , vedení a ochranné pásmo el. vedení
15% z 0,98
1,57
k. ú. Korkusova Hu
DI.D5/8.3
Plocha dopravní infrastruktury – od sídla Korkusova Hu , podél silnice I/4 k jižní hranici s k.ú. Arnoštka. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. a III. zóna, evropsky významnou lokalitu, lokální prvky ÚSES, hranici 50m od okraje lesa, archeologickou lokalitu, navržený vodovodní a kanaliza ní ad.
0,66 - zapo ítáno 15% z 4,38
Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozší ení silnice II/145 v jihozápadní ásti k.ú. K esanov Limity využití území – respektovat hranici CHKO Šumava – II., III. a IV. zóna, evropsky významnou lokalitu, hranici 50m od okraje lesa, vedení a ochranné pásmo el. vedení
0,46
Plocha lesní - severozápadn od sídla Prav tín, poblíž hranice k.ú. Vimperk Limity využití území – respektovat vedení a bezpe nostní a ochranné pásmo VTL plynovodu, vzdálenost 50m od okraje lesa.
0,46
k. ú. K esanov
DI 196
k. ú. Prav tín
L 213
k. ú. Sklá e u Vimperka
DI 239
Plocha dopravní infrastruktury – severn od sídla Sklá e, napojuje sídlo na dopravní systém Vimperka. Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupn , plochu pro koridor tech. infrastruktury (územní rezerva VTL plynovodu).
0,60
k. ú. Solná Lhota
DI.D5/7.5
Plocha dopravní infrastruktury – mezi severní hranicí k.ú. Solná Lhota a sídlem Korkusova Hu , podél silnice I/4. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. zóna, evropsky významnou lokalitu, otev ené vodote e, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, lokální prvky ÚSES, vzdálenost 50m od okraje lesa, vedení a ochranné pásmo el.vedení.
2,88 - zapo ítáno 15% z 19,19
DI.D5/8.1
Plocha dopravní infrastruktury – prochází sídlem Korkusova Hu v k.ú. Solná Lhota, podél silnice I/4. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. a III. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo h bitova,
0,06 - zapo ítáno 15% z 0,43
38
navržený vodovodní a kanaliza ní ad. k. ú. Výškovice u Vimperka
DI.D5/6.1-z1
Plocha dopravní infrastruktury – od jižního kraje sídla Sudslavice k hranici ešeného území,. Sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T68. Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo p írodní rezervace, vzdálenost 50m od okraje lesa, vodní tok, otev enou vodote , hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100 a hranici záplavy aktivní zóny, chrán né ložiskové území, ložisko nerostných surovin, vedení a ochranné pásmo el.vedení, ochranné pásmo dráhy.
1,30 - zapo ítáno 15% z 8,67
DI.D5/6.3-z1
Plocha dopravní infrastruktury – mezi jižním a severním zastav ným územím sídla Sudslavice, podél silnice I/4. Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo p írodní rezervace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupn , hranici záplavy 2002 a Q100, navržený kanaliza ní ad a maximální hranice negativního vlivu OV.
0,20 - zapo ítáno 15% z 1,34
DI.D5/6.5-z1
Plocha dopravní infrastruktury – podél silnice I/4, po jihovýchodní hranici k. ú. Výškovice u Vimperka. Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo p írodní rezervace, hranici 50m od okraje lesa, vodní tok a otev enou vodote , hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100 a hranici záplavy aktivní zóny, chrán né ložiskové území, archeologickou lokalitu, ochranné pásmo dráhy, navrženou cykloturistickou trasu .
2,33 - zapo ítáno 15% z 15,56
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELEN V návrhu ÚP je sídelní zele vymezena jako sou ást ploch ve ejných prostranství. Jedná se o plochu zelen na ve ejných prostranstvích VP 5 v severní ásti sídla Vimperk a VP 155, VP 156 a VP 162 u jižní hranice k.ú. Hrabice. Na Velké Homolce odd luje VP 138 navržené plochy smíšené obytné od plochy smíšené výrobní u hranice k.ú. Vimperk - Boubská, taktéž VP 214 u hranic k.ú. Vimperk Prav tín a VP 174 v jihozápadní ásti k. ú. Hrabice. U navržených ploch smíšených obytných tších než 2 ha byla v návrhu navržena plocha min. 1000 m² ve ejného prostranství, ímž je spln n obecný požadavek vyhlášky . 501/2006 Sb. §7. U zastavitelných ploch smíšených obytných menších než 2 ha bude minimální podíl zelen 20% z každé navrhované plochy pro zástavbu. (Nap íklad: V p ípad zástavby pouze 1/3 plochy bude obsahovat i tato 1/3 20% zelen .) Systém sídelní zelen je ješt dopln n plochami zelen v ochranných pásmech silnic, el. vedení, jako doprovodná zele kolem vodote í a podél navržené p eložky. V návrhu je uvažováno s výsadbou alejí okolo polních cest a remízk . Podmínkou realizace je, že nebudou provád ny žádné hrubé terénní úpravy a žádné hrubé zásahy do b eh a vodních ploch. V severovýchodním cípu k.ú. Vimperk, západn od silnice I. t ídy je navrženo ve ejné prostranství zoopark (VPz 8).
d)
koncepce ve ejné infrastruktury a dalšího ob anského vybavení, v etn podmínek pro jejich její umís ování
KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY JEJÍHO UMÍS OVÁNÍ DOPRAVNÍ VAZBY V RÁMCI ŠIRŠÍCH VAZEB ešeným územím prochází dva hlavní silni ní tahy a to ve sm ru severojižním Praha – P íbram – Strakonice – Vimperk – Strážný –státní hranice a ve sm ru východo-severozápadním k iž. sil. I/20 ešnovice – Netolice – Husinec – Vimperk – Kašperské Hory, na který navazuje tah ve sm ru východo-západním do turistických oblastí Šumavy -Churá ova a Zadova. V severo-jihozápadním sm ru protíná území železni ní tra Strakonice – Vimperk - Volary.
39
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Koridor republikového významu je na ešeném území zastoupen rychlostní silnicí R4 (Praha – ižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokra ováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) Silnice R4 a I/4 Praha – Milín – Mirotice – Nová Hospoda – Strakonice – Volyn – Vimperk – Strážný – státní hranice Intenzity 3000 – 5000 voz./24 hod. D5/6, úsek kyn (jihozápadní okraj) – Vimperk (I/4 Strakonice – Vimperk - studie z r. 1993 Pragoprojekt) (severní okraj m sta), homogenizace a p eložky stávající silnice, obvyklá ší e koridoru 200m. D5/7, úsek Vimperk (jižní okraj) – Solná Lhota, (Zakázka . 01-286-0-000 z r. 06/2002 – DÚR + aktualizace r. 2007 – Pragoprojekt) homogenizace parametr stávající silnice s možností p eložek, obvyklá ší e koridoru 200m D5/8, úsek Solná Lhota – Kubova Hu (severní ústí tunelu), homogenizace parametr stávající silnice, obvyklá ší e koridoru 200m. D5/9, tunel Kubova Hu , orienta ní délka cca 1,6 km, ší e koridoru 200m. V úseku Nová Hospoda - Vimperk - státní hranice SD R p edpokládá kategorii silnice I/4 S 9,5 v celé délce. V centrální ásti Vimperka je trasa vedena p eložkou (na estakád silnice II. t ídy: II/145 – Kašperské Hory – Stachy – Zdíkovec – Zdíkov - Vimperk - Husinec, intenzity 3000-6000 voz./24 hod. D35 Silnice II/145 – zám r p eložek na silnici II/145 od m sta Vimperk (podjezd pod železnicí) po ižovatku se silnicí I/20 severn od ešnovic je vymezen formou nespojitého koridoru o 4 samostatných úsecích. V rámci Zm ny . 1 ÚP Vimperk byla zp esn na plocha dopravního koridoru pro silnici I/4 v délce od severní hranice správního území m sta po severní okraj m sta Vimperk. V rámci zp esn ní ší ky dopravního koridoru DI.D5/6, který je trasován soub žn s regionálním biokoridorem, došlo v n kterých jeho ástech k zúžení. Sou asn došlo k náprav ve v ci k ížení s plochou regionálního biocentra, k n muž dochází nyní pouze v jediném nezbytném p ípad , kdy je dopravní t leso vyzvednuto na estakádu. Plochy upraveného dopravního koridoru jsou ozna eny stejn , tj. jako v ÚP Vimperk, ozna ení je pouze rozší eno o index -z1 za p vodním názvem. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V EŠENÉM ÚZEMÍ Silnice R4 a I/4 Praha – Milín – Mirotice – Nová Hospoda – Strakonice – Volyn – Vimperk – Strážný – státní hranice V zastav ném území sídla Vimperk jsou na silnici I/4 navrženy stavební úpravy komunikace (rekonstrukce, rozší ení) a stavení úpravy k ižovatek. Jedná se o návrhové plochy DI 14, DI 15, DI 45, DI 46, DI 47, DI 48. Silnice II/145 – Kašperské Hory – Stachy – Zdíkovec – Zdíkov - Vimperk - Husinec V zastav ném území sídla Vimperk jsou na silnici II/145 navrženy stavební úpravy komunikace (rekonstrukce, rozší ení) a stavení úpravy k ižovatek. Jedná se o návrhové plochy DI 16, DI 77, DI 78, DI 87, DI 89, DI 158, DI 22, DI 23, DI 44, DI 159, DI 197, DI 220, DI 171, DI 196. silnice II/168 - Kvilda – Vimperk (U Sloup ) Intenzity 1000 voz./24 hod. silnice III/1673 - Klášterec – Lipka –
erná Lada - x sil.III/1672 eské Chalupy,
silnice III/14519 - Vimperk – Boubská – Bo anovice - x I/4 silnice III/00435 – x sil. I/4Sudslavice – Výškovice, silnice III/14520 - x sil.II/145 Vimperk – Prav tín Navržené místní komunikace pro obsluhu stávajících nebo navržených ploch. Po jihovýchodním okraji sídla Vimperk, v k. ú. Vimperk a k. ú. Prav tín, mezi stávající a navrženou zástavbou je navržena místní komunikace, která spojuje jižní okraj sídla Vimperk se zástavbou nad sídlem Sklá e a to na plochách DI 98, DI 99, DI 223, DI 104, DI 222. V jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk je navrženo rozší ení stávající komunikace mezi plochou ob anského vybavení a plochu smíšenou obytnou na ploše DI 101. V severní ásti k.ú. Vimperk, soub žn se stávající silnicí II/145, od které je odd lena navrženou plochou VP 1 a SO 2 je navržena místní komunikace na plochách DI 102 a DI 103.
40
Jihozápadn od sídla Hrabice, podél stávajícího areálu smíšené výroby (SV),je navržena místní komunikace na ploše DI 170. V západní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti zámku je navrženo rozší ení ploch pro dopravu v klidu. Jedná se o plochy DI 67, DI 72. V rozvojových plochách je umožn n vznik nových komunikací v ší kových parametrech v souladu s p íslušnými normami dle d vodu vzniku komunikace. Tyto komunikace nejsou zakresleny. Mírné zlepšení dopravní obslužnosti pro lokalitu Nad železnicí m že být v budoucnu ešeno na plochách dopravní infrastruktury DI 94 a DI 106. Železni ní doprava ešeným územím prochází celostátní tra . 198 Strakonice – Volary s ochranným pásmem 60 m od osy železni ní dráhy Strakonice – Vimperk – Volary. Trat by m ly být v cílovém stavu elektrizovány a za azeny jako sou ást Šumavských elektrických drah. Vyšší standard kvality dopravní obsluhy území vyžádá drobn jší stavební úpravy. V sou asné dob se p ipravuje racionalizace trat enice – Volary a st edn dob i Strakonice – Volary. Cyklistická doprava prožívá v sou asné dob významnou renesanci. Ve Vimperku jsou z hlediska cykloturistiky velké rezervy. Na trase Strakonice - Volyn - Vimperk povede nová cyklostezka. Turistické a nau né stezky ešené území je protkáno sítí turistických a nau ných stezek, které zp ístup ují nep eberné množství írodních, kulturních, církevních a technických památek a zajímavostí. Lyža ské trasy Z Vimperka vedou jižním a jihozápadním sm rem lyža ské trasy, které zp ístup ují oblasti st edisek jako Kubova Hu a Nové Hut . Odtud vychází ada dalších b žeckých stezek do zajímavých míst Šumavy.
KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY KONCEPCE VODOHOSPODÁ SKÉ EŠENÍ A PODMÍNKY JEJÍHO UMÍS OVÁNÍ Odtokové pom ry, vodní toky a nádrže Stávající vodote e, vodní plochy a doprovodnou zele je nutné zachovat. I nadále je pot eba provád t údržbu vegetace zejména v okolí vodních tok . Nedoporu ují se žádná opat ení, sm ující k urychlení povrchového odtoku s následným rozvojem vodní eroze. Doporu ují se vhodná krajinná revitaliza ní opat ení ke zvýšení záchytu vody v krajin , zlepšení erozní odolnosti a zamezení odnosu p dy. V návrhu územního plánu je navržena nová vodní plocha. Jedná se o vodohospodá skou plochu západn od sídla Hrabice na K esanovském potoce. V rámci Zm ny . 1 ÚP Vimperk je navrženo rozší ení této plochy pro rybník (VV8-z1). Zásobování pitnou vodou Vimperk Zásobování m sta Vimperk pitnou vodou je vyhovující. Kapacita zdroj i pot ebná velikost akumulací je dosta ující i pro výhled. Navrhuje se: Rekonstrukce prameništ Hojdle. Zdroje budou upraveny a oploceny, nov bude vybudována sb rná studna, odkud bude voda p erpávána do nové úpravny vody s akumulací v jižní ásti areálu kasáren (odradonování, odkyselení na tlakovém filtru a hygienické zabezpe ení). Z akumulace bude voda jedním sm rem erpána do stávajícího vodojemu Sloup a druhým sm rem gravita dopravována do sm ru Hrabice Vimperk. Zásobní ad z prameništ Hojdle pro m sto Vimperk je ve špatném stavu a je navržena jeho vým na. Nové tlakové pásmo pro navrhovanou zástavbu v okolí VDJ Brantl v dv r AT stanicí v tomto vodojemu a p íslušnými vodovodními ady. Nové tlakové pásmo pro navrhovanou zástavbu v lokalit Nad tratí a Kasárna AT stanicí v chto lokalitách. Koncepce p edchozího územního plánu, která doporu ovala výstavbu nového VDJ Východ 2x 250 m3 (763.00/760.00) již není navrhována.
41
Arnoštka V osad Arnoštka se navrhuje výstavba vodovodu pro ve ejnou pot ebu spole ného i pro osadu Korkusova Hu . Zdrojem vody budou t i stávající vrty severn od sídla. Okolo zdroj bude stanoveno ochranné pásmo. Ze zdroj bude voda erpána do vodojemu. Do místa spot eby bude voda dopravována AT stanicí ve vodojemu. V rámci zástavby je navržena vodovodní sí . Bo anovice Zásobování osady Bo anovice pitnou vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Okolo zdroje bude stanoveno ochranné pásmo. Boubská Zásobování osady Boubská pitnou vodou je vyhovující. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Cejsice Zásobování osady Cejsice pitnou vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Hrabice Zásobování osady Hrabice pitnou vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Klášterec Zásobování osady Klášterec vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Navrhuje se však rekonstrukce íp. dopln ní zdroje v . stanovení ochranných pásem. Dále se navrhuje výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Korkusova Hu V osad Korkusova Hu se navrhuje výstavba vodovodu pro ve ejnou pot ebu spole ného i pro osadu Arnoštka. Zdrojem vody budou t i stávající vrty jižn od sídla. Okolo zdroj bude stanoveno ochranné pásmo. Ze zdroj bude voda erpána do vodojemu. Do místa spot eby bude voda dopravována AT stanicí ve vodojemu. Vodovodní sí je navržena v rámci zástavby. esanov Zásobování osady K esanov pitnou vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Navrhuje se však kompletní rekonstrukce stávajícího vodovodního sytému ve stávajícím rozsahu, v . stávající vodovodní sít . Dále se navrhuje vodovodní sí v rámci nové výstavby a k doposud nenapojeným objekt m. Lipka Zásobování osady Lipka v . místní ásti Stará Lipka pitnou vodou je vyhovující. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Michlova Hu V osad Michlova Hu se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. Modlenice V osad Modlenice se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. Prav tín Zásobování osady Prav tín pitnou vodou je vyhovující. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Sklá e Zásobování osady Sklá e pitnou vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Okolo zdroj se navrhuje stanovení ochranných pásem (cca 100 m). Solná Lhota Osada Solná Lhota (805 – 820 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Sudslavice V osad Sudslavice se navrhuje výstavba vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Zdrojem vody budou dv stávající studny p íp. ješt stávající vrt. Okolo zdroj bude stanoveno ochranné pásmo. Ze zdroj bude voda erpána do vodojemu. Do místa spot eby bude voda dopravována gravita . Vodovodní sí je navržena v rámci zástavby.
42
U Sloupu Zásobování lokality U Sloupu pitnou vodou nevyhovuje. Zdroj i úpravna vody budou odstaveny z provozu. Novým zdrojem bude prameništ Hojdle (viz m sto Vimperk), stávající vodojem bude zachován. V areálu budou vym ny veškeré vodovodní rozvody za nové. Vodovod bude sloužit i jako požární, výhledová spot eba vody je max. 1 l/s. Veselka V osad Veselka se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. Vnarovy Zásobování osady Vnarovy pitnou vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Výškovice Zásobování osady Výškovice pitnou vodou se nebude m nit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových ad v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Navrhovaná ešení jsou v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje. M sto Vímperk však p edpokládá v následujících lokalitách jiná ešení: Arnoštka Neuvažuje se s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé budou stávající individuální zdroje pitné vody. Cejsice Navrhuje se výstavba vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Vodovod bude napojen z es další AT stanici. Vodovodní sí je navržena v rámci zástavby. Klášterec Neuvažuje se s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé budou stávající individuální zdroje pitné vody. Korkusova Hu Neuvažuje se s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé budou stávající individuální zdroje pitné vody. Solná Lhota Neuvažuje se s výstavbou vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé budou stávající individuální zdroje pitné vody.
využívat i nadále
vodovodu Hrabice
využívat i nadále
využívat i nadále
využívat i nadále
Zdroje požární vody Zdrojem požární vody pro m sto a jednotlivá sídla jsou místní vodní plochy a vodovod pro ve ejnou pot ebu. V osadách Arnoštka, Korkusova Hu , K esanov, Michlova Hu , Modlenice a Veselka se nenachází žádné vodní plochy a není zde vybudován ani ve ejný vodovod. V t chto lokalitách je v návrhu uvažováno s dopln ním malých nádrží pro pot ebu požární vody. V navržených regulativech je umožn no ešit tyto zdroje na všech funk ních plochách. Zdroje zne išt ní, odkanalizování a išt ní odpadních vod Deš ové vody sídel budou i nadále odvád ny stávajícím zp sobem. Doporu uje se maximální množství srážkových vod zasakovat do p dy p irozeným zp sobem a minimalizovat zpev ování ploch nepropustnými materiály. Vimperk Odkanalizování m sta Vimperk v . išt ní odpadních vod je vyhovující. Nová kanalizace je navržena v rámci nové zástavby (návrhových ploch) a k doposud nenapojeným objekt m. Dále budou podchyceny stávající volné výusti. Kanalizaci se doporu uje v p ípad vhodného recipientu navrhovat jako oddílnou. Na kanaliza ní sí m sta Vimperk a tím i na m stskou OV se ve výhledu navrhuje napojit okolní osady Hrabice a Prav tín a lokalitu U Sloupu.
43
Arnoštka V osad Arnoštka se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Bo anovice V osad Bo anovice se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou išt ny centráln na navrhované OV východn pod osadou. Okolo istírny bude stanoveno pásmo ochrany prost edí. Boubská V osad Boubská se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou išt ny centráln na navrhované OV severovýchodn pod osadou. Okolo istírny bude stanoveno pásmo ochrany prost edí. Cejsice V osad Cejsice se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Hrabice Odkanalizování osady Hrabice je vyhovující. Nová kanalizace je navrhována v rámci výhledové zástavby a k doposud neodkanalizovaným objekt m. Klášterec V osad Klášterec se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou išt ny centráln na navrhované OV severovýchodn pod osadou. Okolo istírny bude stanoveno pásmo ochrany prost edí. OV bude spole ná i pro osadu Solná Lhota. Korkusova Hu V osad Korkusova Hu se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou išt ny centráln na navrhované OV severn pod osadou. Okolo istírny bude stanoveno pásmo ochrany prost edí. esanov V osad K esanov se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Lipka Odkanalizování osady Lipka je vyhovující. Nová kanalizace je navrhována v rámci výhledové zástavby a k doposud neodkanalizovaným objekt m. V osad Stará Lipka se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Michlova Hu V osad Michlova Hu se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Modlenice V osad Modlenice se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Prav tín V osad Prav tín se navrhuje výstavba nové kanaliza ní sít v rámci stávající i navrhované zástavby. Je možno využít i stávající úseky kanalizace. Takto svedené odpadní vody budou p ivád ny na kanaliza ní sí m sta Vimperk a išt ny centráln na m stské OV. Sklá e V osad Sklá e se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.).
44
Solná Lhota V osad Solná Lhota se navrhuje výstavba nové kanaliza ní sít v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou p ivád ny na kanaliza ní sí osady Klášterec a išt ny na navrhované OV této osady. Sudslavice V osad Sudslavice se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou išt ny centráln na navrhované OV severn pod osadou. Okolo istírny bude stanoveno pásmo ochrany prost edí, pro jeho minimalizaci se doporu uje objekt istírny zakrytý). OV bude spole ná i pro osadu Vnarovy a Výškovice. U Sloupu Odkanalizování lokality U Sloupu nevyhovuje. Stávající kanalizace je net sná (balastní vody), OV je v havarijním stavu. Navrhuje se výstavba nové oddílné splaškové kanaliza ní sít v rámci stávající i navrhované zástavby. Stávající kanalizace bude sloužit jako deš ová. Takto svedené odpadní vody budou p erpávány novou S a novým výtla ným adem na kanaliza ní sí m sta Vimperk a išt ny centráln na m stské OV. P vodní vojenská OV zrušena. V rámci Zm ny . 1 je navržen koridor pro nový kanaliza ní ad vedený soub žn s místní komunikací od Sloupu k Pivovarské ulici. Stavba je navržena jako ve ejn prosp šná s ozna ením TI-K6-z1. Veselka V osad Veselka se nep edpokládá výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Vnarovy V osad Vnarovy se navrhuje výstavba nové kanaliza ní sít v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou p ivád ny spole s odpadními vodami osady Výškovice na kanaliza ní sí osady Sudslavice a išt ny na navrhované OV této osady. Výškovice V osad Výškovice se navrhuje výstavba nové kanaliza ní sít v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou p ivád ny spole s odpadními vodami osady Vnarovy na kanaliza ní sí osady Sudslavice a išt ny na navrhované OV této osady. Navrhovaná ešení jsou v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje. sto Vimperk však p edpokládá v následujících lokalitách jiná ešení: Cejsice Navrhuje se výstavba nové kanaliza ní sít v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou p ivád ny na kanaliza ní sí osady Hrabice a dále m sta Vimperk a išt ny centráln na m stské OV. Klášterec Nep edpokládá se výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV (umíst ní OV uvedené v Programu je z výškového hlediska nereálné). Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Korkusova Hu Nep edpokládá se výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Solná Lhota Nep edpokládá se výstavba kanalizace pro ve ejnou pot ebu (trasa kanalizace uvedená v Programu je z výškového hlediska nereálná) a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s do išt ním, mikro istírny apod.). Okolo všech vodovodních a kanaliza ních za ízení je ochranné pásmo dle zákona o ve ejných vodovodech a kanalizacích. KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Návrh rozvodné sít VN Stávající trafostanice TS nemají dostate nou rezervu výkonu pro napojení dopl ované výstavby.Proto je nutno provést jejich posílení. Návrh pokrytí nového nár stu spot eby el. energie je následující :
45
Vimperk – vnit ní m sto Napájení elektrickou energií vychází z výše uvedených souvislostí. Stávající venkovní vedení VN bude pln respektováno, v etn ochranných pásem. Jedná se hlavn o lokality u Brantlova Dvora, nemocnice a „Na Kalvárii“. LOKALITA HRABICE TRAFOSTANICE-T5,T6,T8,T72, S0-2,4,90,150,151,152, 154,160,163,165,166 R-B R-3 VS161 SV164 Severn nad Sušickou komunikací - Hrabice: navrhované RD a podnikatelská zóna se napojí z nových sloupových trafostanic T5 a výhledové T8 a z kabelové T6. Stávající T72 Obec Hrabice bude v sné blízkosti rekonstruována. LOKALITY NA KALVÁRII A ZA H BITOVEM TRAFOSTANICE-T9,T10,T11,T12,T84,T91,T92, S0-66,80,82,84,86 OV88 SV79 Na Kalvárii: navrhované RD a objekty ve ejné vybavenosti se napojí ze t í nových sloupových TS T9, T11 a stávající T10. Za H bitovem a Podzám í: rozsáhlá výstavba RD a ve ejné vybavenosti se áste napojí ze stávající TS T84, která má áste nou rezervu výkonu a nov navržené TS T12 nad h bitovem. Bude využito i stávající TS T91 a rekonstruované TS T92. LOKALITA BRANTL V DV R TRAFOSTANICE-T13,T14 S0-54,55,56,58,60, 61,62,68,69 R-B Brantl v Dv r a Nemocnice: navržena rozsáhlá výstavba RD. Do území navrhujeme výstavbu nové sloupové TS T13 severn nad Brantl v Dv r. Východn od této TS navrhujeme další kabelové TS T14. Bude využito i stávající TS T93 a TS T89. LOKALITA NAD NOVÝM SÍDLIŠT M TRAFOSTANICE-T15,T16,T17,T18,T19,T20,T31 S0-6,7,10,13,75 R-B R-R OV76 VPz8 Nad novým sídlišt m: v rámci výstavby je nutno zasmy kovat ty i nové kabelové stanice T15, T16, T17, T18,T19 a výhledov sloupovou TS-T20. Zasmy kování kabelových stanic se provede primárním kabelem. Vimperská rokle - za OV: výstavba nové TS T31, stanice se zasmy kuje dvojitým kabelem na rozvod 22 kV v Sídlišti. LOKALITA KOMENSKÉHO TVR U STADIONU TRAFOSTANICE-T82,T109 OV74 Bude využito stávající TS T92 a TS T109 TESCO, která je nyní ve výstavb . LOKALITA PODSKALÍ TRAFOSTANICE-T3 R-51 Bude využito stávající TS T3.
46
LOKALITA SCHWEIGEL V DV R TRAFOSTANICE-T34,T107 S0-50 OV49,236 Bude využito stávající TS T34 a nové sloupové TS T107. LOKALITA U KAPLI KY, HUSOVA TVR , PRAV TÍNSKÉ ÚDOLÍ TRAFOSTANICE-T21,T29,T32 S0-31,33,34, 36,37,40,41 R-30 Husova tvr - za tratí, jih: západní ást zástavby se napojí z nové TS T21, severní ást se napojí ze stávající TS T94. Nejvzdálen jší jihovýchodní ást této lokality si vyžádá výstavbu TS T29 a T32. LOKALITA ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38,T39 S0-26 Bude využito stávající TS T38(rekonstruované) a T39. LOKALITA VELKÁ HOMOLKA TRAFOSTANICE-T22,T23,T24,T33 S0-21,132, S0-135 Velká Homolka: provede se náhrada stávající TS Špidrova (BTS) za kabelovou stanici - ozna ena T22. Pro novou zástavbu se vybuduje nová trafostanice T23. Sm rem k rozvodn se pak vybuduje další kabelová stanice T24. LOKALITA VÝROBA U ROZVODNY TRAFOSTANICE-T27 SV139 FVE elektrárny napojeny ze stávajících trafostanic T27 a T33. LOKALITA VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38,T39,T96 SV24,215 Bude využito stávající TS T38(rekonstruované), T96(rekonstruované) a T39. LOKALITA VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T101 SV96,216 Bude využito nové sloupové TS T101. LOKALITA VÝROBA VÝCHOD TRAFOSTANICE- T100 SV218 Bude využito rekonstruované T100. LOKALITA VÝROBA ZA ROHDE A SCHWARZ TRAFOSTANICE-T35 VS219 Jihovýchodní ást – V nezdinách – tato pr myslová lokalita se napojí z nové venkovní stanice T35kVA. LOKALITA VÝROBA JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T99,T102,T104 R-VS - REZERVA Bude využito nových sloupových T102, T104 a rekonstruované TS T99. PR MYSLOVÁ ZÓNA VIMPERK Na základ ploch jednotlivých zón je ur ena sm rná výkonová bilance s p ihlédnutím na nesoudobost íkon jednotlivých odb ratel elekt iny. Výkonová bilance bude postupn aktualizována na základ
47
konkrétních požadavk investor v území. Dále jsou uvedeny rámcové investi ní náklady, které se budou up es ovat podle skute ných vynaložených náklad a požadovaného p íkonu. Na základ vstupních urbanistických údaj je stanovena koncepce rozvoje soustavy VN v daném území. Doporu ujeme nadále respektovat ochranná pásma VVN a VN vedení , daná zákonem . 458/2000 Sb. Pro jednotlivé etapy a lokality maximalizovat koordinaci výstavby s možností návaznosti na další etapy. Racionáln minimalizovat náklady do inženýrských sítí, p edevším pak do elektrorozvodné sít VN a NN. Sídlo BOUBSKÁ Osazení nové trafostanice TS-T25 - nová trafostanice Osazení nové trafostanice TS-T26 - nová trafostanice Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem . Sídlo LIPKA, STARÁ LIPKA Osazení nové trafostanice TS-T110 - nová trafostanice Napojení ze stávající trafostanice TS-T57 Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem . Sídlo K ESANOV Osazení nové trafostanice TS-T112 - nová trafostanice Napojení ze stávající trafostanice TS-T44 Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem . Sídlo K ESANOV-CEJSICE Napojení ze stávající trafostanice TS-T45 Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem . Sídlo SLOUP - OBYTNÁ Napojení ze stávající trafostanice TS-T46. Sídlo SLOUP - VÝROBA Napojení ze stávající trafostanice TS-T48, T50. Sídlo VESELKA Napojení ze stávající trafostanice TS-T63. Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem . Sídlo PRAV TÍN Osazení nové trafostanice TS-T111 - nová trafostanice Napojení ze stávající trafostanice TS-T62 Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem . Sídlo SKLÁ E Napojení ze stávající trafostanice TS-T51 Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem .
bude u nové
bude u nové
bude u nové
bude u nové
bude u nové
bude u nové
bude u nové
48
Sídlo KLÁŠTEREC Napojení ze stávající trafostanice TS-T53, T55 Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soub žn provád ná úprava a rekonstrukce sít NN. Postupn bude u nové výstavby provád na kabelizace kabely AYKY do zem . Ve Zm . 1 ÚP Vimperk je navrženo posunutí stávající trafostanice TS-T68 v k. ú. Výškovice u Vimperka blíže k zástavb , tzn. za silnici III/14519 vedoucí podél železni ní stanice Bohumilice v echách a tím i protažení el. vedení. Jedná se o ve ejn prosp šnou stavbu TI-E34-z1. KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ešeným územím prochází dálkové vedení vysokotlakého plynovodu. Do m sta je p iveden vysokotlaký plynovod, m sto je z ásti plynofikováno. St edotlaké plynovody k nov navrženým lokalitám budou vedeny ve stávajících a navržených místních komunikacích. Sou asn se p edpokládá rozší ení plynofikace i do zbylých ástí m sta. V návrhu ÚP byly zp esn ny plochy koridor územní rezervy pro vysokotlaký plynovod TI.Ep 17 a TI.Ep 18 z návrhu Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje. KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V ešeném území se centrální zdroje tepla vyskytují pouze ve m st . Plynofikace v sídle Vimperk umož uje využití plynu pro rekonstrukce zdroj , které jsou v sou asné dob konstruovány v tšinou na pevná paliva. ešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdroj energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochran ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvo eny podmínky pro dodržení p ípustné úrovn zne išt ní ovzduší. Je možno doporu it pro provozovatele n které dostupné systémy, které spl ují ekologické limity. Jako výhodný zdroj vytáp ní se nyní jeví použití elektrického akumula ního a p ímotopného vytáp ní v kombinaci s tepelnými erpadly, pop ípad alternativní zdroje energie formou využití biomasy, solárních kolektor . Pro vytáp ní nelze vylou it ani propanbutan umíst ný v samostatných zásobnících.
KONCEPCE OB ANSKÉHO VYBAVENÍ Nové plochy ob anské vybavenosti jsou navrženy, s ohledem na rozvoj turistického ruchu, do t sné blízkosti ploch poskytujících ubytování a sportovní a relaxa ní služby. Plochy OV 49 a OV 236 jsou situovány u rekrea ního centra Hájná Hora, plocha OV 88 navazuje na sportovní areál Vodník. Dále je navrženo rozší ení sportovního areálu v centru m sta - OV 74 a OV 76. Návrh ÚP vymezuje plochu pro rozší ení h bitova OVh 73.
KONCEPCE VE EJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plochy ve ejných prostranství VP jsou v návrhu vymezeny p edevším pro místní komunikace a parkovišt a dále pak pro ve ejnou zele . U navržených ploch smíšených obytných v tších než 2 ha byla v návrhu navržena plocha min. 1000 m² ve ejného prostranství, ímž je spln n obecný požadavek vyhlášky . 501/2006 Sb. §7. U zastavitelných ploch smíšených obytných menších než 2 ha bude minimální podíl zelen – ve ejných prostranství 20% z každé navrhované plochy pro zástavbu. (Nap íklad: V p ípad zástavby pouze 1/3 plochy bude obsahovat i tato 1/3 20% ve ejných prostranství - zelen .) Návrh ÚP vymezuje též plochy územní rezervy (R-VP), a to nad sídlišt m Míru sm rem na Hrabice.
CIVILNÍ OCHRANA V p ípad vzniku mimo ádné situace bude postupováno podle Krizového, resp. Havarijního plánu Jiho eského kraje.
49
NÁVRH PLOCH PRO POŽADOVANÉ POT EBY: ochrana území p ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla V ešeném území se neo ekává pr chod pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní, jejíž p vodcem že být vodní dílo. zóny havarijního plánování ešené území neleží v zón havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimo ádné události, která je sou ástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpe ných látek neohrožuje území ešené tímto územním plánem. ukrytí obyvatelstva v d sledku mimo ádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpe uje p íslušný obecní ú ad pouze p i vyhlášení vále ného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných ástech obytných dom a v provozních a výrobních objektech po jejich úprav na improvizované úkryty. Je možno po ítat s využitím ochranných prostor jednoduchého typu v budovách, které mají nejmenší dob hovou vzdálenost od místa ohrožení. V p ípad pot eby ukrytí obyvatel a návšt vník obce p i vzniku MU v dob míru zajiš uje obecní ú ad ochranu osob p ed kontaminací nebezpe nými látkami (pr myslová havárie, únik nebezpe né látky z havarovaného vozidla apod.) p edevším za využití ochranných prostor jednoduchého typu ve vhodných ástech obytných dom a provozních,výrobních a dalších objekt , kde budou improvizovan provád ny úpravy proti pronikání nebezpe ných látek. evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Zajišt ní evakuace organizuje obecní ú ad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez p íst eší je možný ve stávajících objektech jako nap . školských, v ubytovnách, penzionech, t locvi nách, kulturních domech apod. skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Toto opat ení bude dle pot eby zajiš ováno v dob po vzniku mimo ádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, p ípadn blízkého okolí. Skladování prost edk individuální ochrany pro zabezpe ované skupiny osob ve školských a zdravotnických za ízeních bude prozatímn ešeno v centrálních skladech mimo území obcí a m st. vyvezení a uskladn ní nebezpe ných látek mimo sou asn zastav ná území a zastavitelná území obce. Na území obce se nenacházejí nebezpe né látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto zp sobem snižovat riziko spojené s p ípadnými haváriemi. záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo snížení škodlivých ú ink kontaminace. Jako místo pro dekontaminaci osob, p ípadn pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít nap . za ízení umýváren, sprch, istíren, garáží v tších firem, napojených na kanalizaci a vodovod. Pro dekontamina ní plochy v podstat posta í zpevn ná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany p íjezd a z druhé strany odjezd s ívodem vody nebo páry. Záhrabovišt není ve správním území vymezeno, nakažená zví ata budou likvidována v míst nákazy a odvezena do míst ur ených p íslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. ochrana p ed vlivy nebezpe ných látek skladovaných v území. V ešeném území je možno využít ochranných vlastností budov - staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminant (uzav ení a ut sn ní otvor , oken a dve í, v tracích za ízení) a do asn ukrývané osoby chránit improvizovaným zp sobem (ochrana dýchacích cest, o í a povrchu t la). nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude ešit m sto a jejich orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plán pro p ípady mimo ádné situace. zajišt ní varování a vyrozum ní o vzniklém ohrožení. Tato oblast bude v p ípad obce zajišt na spušt ním sirén a p edáním varovných informací ob an m cestou MÚ za využití rozhlas , pojízdných rozhlasových za ízení, p edání telefonických informací a dalších náhradních prvk varování.
VOJENSKÉ ZÁJMY V ešeném území se nachází objekty d ležité pro obranu státu (v etn ochranného pásma):
50
k.ú. K esanov palebný kulometný objekt na p. . 533 ženijní úkryt na p. . 533/1 k.ú. Hrabice palebný kulometný objekt na p. . 474/1, 423, 413/5 stálé lehké opevn ní na p. . 591/1, 661/1, 663 k.ú. Boubská palebný objekt - pozorovatelna na p. . 739/2 ženijní úkryt na p. . 816/1 a 895/36 k.ú. Prav tín palebný kulometný objekt na p. . 339 k.ú. Solná Lhota palebný kulometný objekt na p. . 204/1 ženijní úkryt na p. . 205/1, 310, 149/7, 149/3, 147/1 k.ú. Lipka u Vimperka stálé lehké opevn ní na p. . 91/3, 85/2, 85/58, 285/3, 285/9, 265/10 – vle ka Brloh, 265/12 ženijní úkryt na p. . 265/7, 265/4 k.ú. Klášterec u Vimperka ženijní úkryt na p. . 336/8 k.ú. Vimperk stálé lehké opevn ní na p. . 2401/1 cvi išt U Sloupu na p. . 2317, 2315
ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ V ešeném území se nachází skládka komunálního odpadu a sb rný dv r pro nebezpe ný odpad. Likvidace domovního odpadu je zajiš ována svozem na ízenou skládku TKO Prav tín a tento systém bude i nadále zachován. Bude povoleno takové podnikání, které skladováním odpad v etn nebezpe ných látek nenaruší životní prost edí a nebude zát žovým rizikem pro obyvatele. U navrhovaných ploch smíšených obytných, kde je požadavek ešení územní studie, bude ešeno umíst ní plochy (shromaž ovacího místa) pro t íd ný komunální odpad. Ukládání odpad a likvidace látek škodlivých vodám se ídí platnými zákony a p íslušnými vyhláškami.
e)
koncepce uspo ádání krajiny, v etn vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ení, ochranu ochrana ed povodn mi, rekreacirekreace, dobývání nerost ložisek nerostných surovin a podobn
NÁVRH USPO ÁDÁNÍ KRAJINY Na plochách smíšených nezastav ného území je umožn no zales ování pozemk na plochách navazujících na stávající PUPFL a na plochách, jejichž zalesn ním dojde k ucelení PUPFL. Dále je ve volné krajin umožn no z izování vodních ploch a umis ování do asných staveb pro zabezpe ení zem lské innosti, jako jsou seníky, v elíny, p íst ešky pro zv a chovaná zví ata formou lehkých p íst ešk , realizace komunitního kompostování, polních hnojiš za spln ní zákonných podmínek ochrany ZPF. Nem lo by se jednat o zem lskou p du s I. t ídou ochrany. Stanovení koncep ních podmínek pro zm ny jejich využití Udržitelné hospoda ení v krajin : dobudování územního systému ekologické stability a revitalizaci krajiny, obnovení její prostupnosti a obnovení a uchování jejích estetických hodnot a kulturní pam ti
51
revitalizace povodí ( ních systém ) podpora správné zem lské praxe a ekologické produkce ozdrav ní les protipovod ová ochrana území a osídlení rekultivace území devastovaných t žbou a energetikou zajiš ování ochrany vodních zdroj Snížení energetické a surovinové náro nosti hospodá ství a oborové struktury ekonomické základny úspora surovin a energií, jejich recyklace a druhotné využití využívání obnovitelných zdroj energie a surovin ekologicky vhodné formy rekreace, cestovního ruchu, láze ství
NÁVRH SYSTÉMU ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vyzna en v grafické ásti této dokumentace v Hlavním výkrese ( . 2) a je vymezen p ekryvným zp sobem využití území. Návrh místního územního systému ekologické stability krajiny respektuje zákonem . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny stanovený úkol vytvo it v ešeném území vzájemn propojený soubor irozených i pozm ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability pat í podle tohoto zákona mezi základní povinnosti v obecné ochran p írody a realizují ho spole orgány územního plánování a ochrany p írody ve spolupráci s orgány vodohospodá skými, ochrany zem lského p dního fondu a státní správy lesního hospodá ství. Hlavním cílem je trvalé zajišt ní biodiverzity (biologické rozmanitosti) ve smyslu “Úmluvy o biologické rozmanitosti”, k níž eská republika p istoupila v roce 1994. Pro zajišt ní ÚSES jsou ve správním území vymezeny základní prvky - biocentra propojená biokoridory, dopln né o interak ní prvky (IP), které také pat í mezi základní skladebné ásti ÚSES na lokální úrovni. Podle významu skladebných segment jsou územní systémy ekologické stability rozd leny do t í úrovní - nadregionální, regionální a lokální. Nefunk ní ásti ÚSES jsou navržené k založení. P i zakládání prvk lze využít meliora ní d eviny ke e a stromy. Na plochách navržených biokoridor je rovn ž nutné zabezpe it do doby výsadby evin takové hospoda ení, které nebude snižovat úrove ekologické stability stávajícího porostu tzn., že na t chto plochách nelze povolit realizaci trvalých staveb, trvalé travní porosty m nit na ornou du, odstra ovat vzrostlou zele (mimo výchovných probírek nebo odstra ování nep vodních druh ) apod. P ípustné jsou hospodá ské zásahy mající ve svém d sledku ekologicky p irozené zlepšení stávajícího stavu, nap . zatravn ní orné p dy, výsadba b ehových porost , zalesn ní. Ekologický význam ÚSES: biologický - ochrana stávajících stanoviš pro biotu v celém ešeném území krajinotvorný – ochrana celkového krajinného prost edí estetický – ochrana lenitosti krajiny v bezlesí Základní doporu ení pro zlepšení ekologické funkce krajiny: U vodote í v co nejv tší mí e obnovit p írod blízký charakter (revitalizovat) a podporovat sukcesi v jejich blízkosti. Vhodnými technologickými zásahy zvyšovat stupe ekologické stability lu ních porost . Stávající zele , typickou druhovou skladbu, tradi ní umíst ní a prostorovou funkci zelen je nutno respektovat. V návrhu jsou vymezeny plochy pro ÚSES – biocentra a biokoridory, kde jsou stanoveny podmínky pro jejich využití. Prvky ÚSES v ešeném území Zm na . 1 ÚP Vimperk eší navržení a následné zapracování lokálního ÚSES na území mimo CHKO Šumava a napojení jeho prvk na prvky platného ÚSES na území CHKO Šumava. V rámci zm ny jsou dále upraveny regionální a nadregionální prvky ÚSES tak, aby tvo ily funk ní celek a zárove nekolidovaly s návrhovými plochami dopravního koridoru D5/6 pro silnici I. t ídy.
52
Dokumentaci, ze které bylo p evzato vymezení ÚSES do Zm ny . 1, zpracovala firma Ing. Václav Škopek, CSc. - EKOSERVIS - Výzkumné st edisko krajinné ekologie v dubnu 2013. nadregionální biokoridor – NBK 110 (K108 Kle - Bulový) - p evzato vymezení ze Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje regionální biocentra – RBC 628 (Veselka), RBC794 (Lazebník v les) - p evzato vymezení ze Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje. RBC 0 (Opolenec) - vymezení dle Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje bylo upraveno tak, aby plocha biocentra nezasahovala do navržené plochy pro dopravní infrastrukturu, resp. do koridoru pro návrh homogenizace a p eložky stávající silnice I. t ídy, rovn ž vymezeného ZÚR K. regionální biokorodory – RBK 6 (Bukovec-Boubín), RBK 10 (Boubín-Veselka), RBK 355 (Ma ský vrch-K110), RBK 0 (Beta - Opolenec) - p evzato vymezení ze Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje RBK 0 (Opolenec - K110) - vymezení dle Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje bylo izp sobeno tak, aby se biokoridor napojil do zredukovaného regionálního biocentra RBC 0 (Opolenec). lokální biocentra a biokoridory - evzato vymezení ze Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje a dopln no o vymezení zpracované firmou GeoVision s.r.o. - pracovišt Plze pro Správu CHKO Šumava. interak ní prvky - evzato vymezení zpracované firmou GeoVision s.r.o. - pracovišt Plze pro Správu CHKO Šumava. Navržené - nefunk ní prvky ÚSES EKO 1 - nefunk ní ást lokálního biocentraum 89 = U Žírce (generelové ozna ení LBC VI 008) (U Žírce) EKO 2 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru 83 = U hosp dky (generelové ozna ení LBK K110/029 VI???) EKO 3 - nefunk ní lokální biokoridor 62 = Na Palouku (generelové ozna ení LBK CHOŠ 142 - CHOŠ 143) EKO 4 - nefunk ní ást lokálního biocentraum 61 = Pod Starou Lipkou (generelové ozna ení LBC CHOŠ 142) a nefunk ní lokální biokoridor LBK CHOŠ 139 - CHOŠ 142 EKO 5 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru 60 = U Kláštereckého mlýna (generelové ozna ení LBK CHOŠ 139 - K110/032CHOŠ 142) EKO 6 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru 58 = P es Šeravu (generelové ozna ení LBK CHOŠ 137 - CHOŠ 141) EKO 7 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru 50 = Hu pod Boubínem (generelové ozna ení CHOŠ 138 - LBK 628) - CHOŠ 138 EKO 8 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru biocentrum 123 = Prav tín (bez generelového ozna ení) LBC IV??? EKO 9 - nefunk ní lokální biokoridor 117 = Prav tínský potok nad ústím (bez generelového ozna ení)biocentrum LBC ( uvnit m sta Vimperk, podél eky Voly ky) EKO 10 - nefunk ní ást lokálního biokoridor 114 = Nade vsí (bez generelového ozna ení)LBK ( uvnit m sta Vimperk, podél eky Voly ky) EKO 11 - nefunk ní ásti lokálního biokoridoru 110 = Nad kravínem (bez generelového ozna ení) EKO 12 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru 107 = Sudslavice (bez generelového ozna ení) EKO 13 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru 104 = Pod zaklení (bez generelového ozna ení) EKO 14 - nefunk ní ást lokálního biokoridoru 100 = Pod Modlenicemi (bez generelového ozna ení) Tabulková ást A) - tabulka nadregionílních a regionálních prvk ÚSES - údaje vypsané z výkresové ásti Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje Ozna ení a po adové íslo: NBK 110
Název: K108 Kle - Bulový
Rozloha:105,79ha funk ní
53
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ
Ozna ení a po adové íslo: RBC 794
Název: Lazebník v les
Rozloha:235,71ha funk ní
Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální
Ozna ení a po adové íslo: RBC 628
Název: Veselka
Rozloha:287,66ha funk ní
Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální
Ozna ení a po adové íslo: RBC 0
Název: Opolenec
Rozloha: 82,95 ha funk ní
Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální
Ozna ení a po adové íslo: RBK 6
Název: Bukovec - Boubín
Rozloha: 59,30 ha funk ní
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální
Ozna ení a po adové íslo: RBK 10
Název: Boubín - Veselka
Rozloha: 21,56 ha funk ní
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální
Ozna ení a po adové íslo: RBK 355
Název: Má ský vrch - K 110
Rozloha: 61,71 ha funk ní
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální
Ozna ení a po adové íslo: RBK 0
Název: Opolenec - K 110
Rozloha: 28,78 ha funk ní
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální
Ozna ení a po adové íslo: RBK 0
Název: Beta - Opolenec
Rozloha: 56,69 ha funk ní
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální
B) - tabulka lokálních prvk ÚSES, které jsou sou ástí nadregionálního, resp. regionálního biokoridoru vymezeného dle Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje - údaje vypsané z výkresové ásti ZÚR J K Ozna ení a po adové íslo: LBC 467
Název:
Rozloha: 5,31 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 468
Název:
Rozloha: 2,63 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální(je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 469
Název:
Rozloha: 8,19 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 470
Název:
Rozloha: 5,31 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
54
Ozna ení a po adové íslo: LBC 471
Název:
Rozloha: 6,01 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 472
Název:
Rozloha: 14,36 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 473
Název:
Rozloha: 3,37 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 474
Název:
Rozloha: 3,23 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 488
Název:
Rozloha: 3,56 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru RBK 355)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 490
Název:
Rozloha: 3,90 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 491
Název:
Rozloha: 12,44 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 499
Název:
Rozloha: 5,45 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru RBK 10)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 500
Název:
Rozloha: 8,75 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru RBK 10)
Ozna ení a po adové íslo: LBC 503
Název:
Rozloha: 3,75 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru RBK 6)
C) - tabulka lokálních prvk ÚSES - zjednodušená ást tabulek dodaných a zpracovaných firmou GeoVision s.r.o. - pracovišt Plze pro Správu CHKO Šumava. Ozna ení a po adové íslo: LBC 10/01
Název: Sedlo pod Kupou
Biogeografický význam: LBC (RBK) biocentrum lokálních parametr
Rozloha: 28,21 ha funk ní
vložené do regionálního a lokálního
biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní a hydrofilní LBC v sedle mezi vrchy Boubín a Kupou. Kulturní jehli naté lesy pomístn dopln né acidofilními bu inami. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum.
55
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: LBC 355/???
Název: Vyšovatka
Rozloha: 34,13 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (RBK) biocentrum lokálních parametr vložené do regionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. Kulturní jehli naté lesy pomístn dopln né acidofilními bu inami východn osady Vyšovatka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 134
Název: Pod Veselkou
Rozloha: 8,51 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Kulturní bory s malým fragmentem starší kyselé bu iny jižn obce Veselka u Vimperka. Podél Cikánského potoka olšiny a fragmenty degradovaných bezkolencových luk. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 135
Název: Prav tín
Rozloha: 6,96 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC situované v údolí Prav tínského potoka JZ obce prav tín. Kulturní porosty. Podél vodote í olšiny. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
56
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 136
Název: U Bedná e
Rozloha: 3,37 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Podmá ené kmenoviny (smrk a olše) na zamok ené plošin severn Kubovy Hut . Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 137
Název: Arnoštka
Rozloha: 7,00 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní
& mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Podmá ené rozvoln né porosty olše šedé, b ízy a vrb. V severní ásti rozsáhlé prameništ . Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 138
Název: Korkusova Hu
Rozloha: 8,63 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Luh olše šedé a podmá ený bor s druhy r. Vaccinium v Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 139
Název: Solná Lhota
Rozloha: 4,88 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Olšina západn Solné Lhoty.
57
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 140
Název: Hu ský Dv r
Rozloha: 4,23 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní
& mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC západn Korkusovy Hut . Kmenoviny (SM90%, BO10%) s podrosty na podmá ené plošin . Tužebníková lada v niv vodote e. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovišt podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Vodní biotopy - hrazení odvod ovacích rýh
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 141
Název: Šerava
Rozloha: 12,38 ha funk ní
3,99 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinované, lesní
& mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Olšiny a b ezové porosty podél Voly ky západn Lipky u Vimperka st ídají vlhké louky. Ve východní ásti BC náletovými d evinami zar stající rašelinná louka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 142
Název: Pod Starou Lipkou
Rozloha: 2,66 ha funk ní
3,81 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC chyb jící, nefunk ní Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC umíst né v zem
lské krajin , v JV okraji bývalého cvi išt Klášterec.
Cíle aplikovaného managementu:
Liniové revitalizace vodního režimu. Zvýšení retence vody v krajin . Extenzivní zem
lství
58
Návrh opat ení:
Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 143
Název: Michl v Mlýn
Rozloha: 5,35 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché,
mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Olšiny a b ezové porosty podél Voly ky západn Lipky u Vimperka st ídají vlhké louky. Ve východní ásti BC náletovými d evinami zar stající rašelinná louka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 144
Název: Cihelna
Rozloha: 6,23 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní, antropogenní, reprezentativní, homogenní, jednoduché,
travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Vlhké podhorské louky. Cíle aplikovaného managementu:
Podpora extenzivní pé e o bezlesí. Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu
Ozna ení a po adové íslo: K 110/039
Název: U obory
Rozloha: 14,61 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. Kulturní jehli naté lesy východn obce Veselka u Vimperka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: K 110/038
Název: Ve studeném
Rozloha: 28,23 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, heterogenní, jednoduché, lesní,
konektivní, centrální
59
Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. Kulturní smr iny západn jasanoolšový luh.
obce Veselka u Vimperka. Podél Prav tínského potoka
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: K 110/037
Název: Sklá ský vrch
Rozloha: 11,73 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. Kulturní smr iny promíšené s porosty acidofilní bu iny na V úbo í Medník - Sklá ský vrch. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: K 110/036
Název: Medník
Rozloha: 16,54 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. Kulturní smr iny (v podrostu druhy jedlin) s menšími fragmenty acidofilní bu iny na JV úbo í vrchu Medník. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: K 110/035
Název: Pod elektrovodem
Rozloha: 8,79 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, kombinované, lesní & travinná,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. Acidofilní bu iny, komer ní smr iny a druhov chudé pastviny západn obce Sklá e. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum.
60
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu
Ozna ení a po adové íslo: K 110/032
Název: Brantl v Dv r
Rozloha: 16,45 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní a hydrofilní LBC v údolí Voly ky severn Klášterce u Vimperka. V lesních porostech s p evahou Picea abies vtrušen Fagus sylvatica a Abies alba; BK i JD lokáln zmlazují, redukováno okusem. Bylinné patro char. pro acidofilní bu inu. Dále sekundární v esovišt a údolní porosty olše a vrb Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: K 110/031
Název: U Lazebníkova lesa
Rozloha: 24,97 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní a hydrofilní LBC. Jehli naté (podmá ené smr iny) porosty s výskytem jedle (cca 10%) a kyselé bu iny. Údolní partie BC por stají olšiny a mok adní spole enstva, z ásti dlouhodob neobhospoda ované lu ní biotopy (tužebníková lada, Cx. brizoides). Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: K 110/030
Název: Jilmová
Rozloha: 18,66 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. P evážn jehli naté kulturní lesní porosty na jižním úbo í vrchu Jilmová. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum.
61
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: K 110/029
Název: Mala í
Rozloha: 13,62 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. P evážn jehli naté kulturní lesní porosty JZ silnice I/145 Zdíkov - Vimperk. Menšinový podíl LBC tvo í mezofilní ovsíkové louky s dosevem Alopecurus pratensis a Dactylis glomerata. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Extenzivní zem. inností podpo it biodiversitu lu ních porost . Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu
Ozna ení a po adové íslo: K 110/028
Název: Kramata
Rozloha: 36,26 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametr vložené do nadregionálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté kulturní lesní porosty JZ silnice I/145 Zdíkov -Vimperk. Mezofilní LBC. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: 10/01 - RBC 628a
Název: biokoridor
LBC 10/01 - RBC 628a
Rozloha: 16,66 ha funk ní
0,79 ha nefunk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Ty oviny až kmenoviny na podmá ené plošin s pot
ky JV Korkusovy Huti
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
62
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor LBC 10/01 - RBC 628b
10/01 - RBC 628b
Rozloha: 37,67 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezohydrofilní bukový typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Lesní porosty na J úbo í vrchu Kupa. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor LBC 10/01 -
10/01 - LBC CHOŠ 134
LBC CHOŠ 134
Rozloha: 19,38 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní bukový typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté porosty podél Cikánského potoka SV obce Buk. Malý segment podmá ené smr iny. Soldanela montana. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor LBC 6/05 -
Rozloha: 12,60 ha funk ní
LBC CHOŠ 136
6/05 - CHOŠ 136
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Podmá ené porosty jižn obce Arnoštka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opa ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: 628 - CHOŠ 135
Název: biokoridor
Rozloha: 18,68 ha funk ní
RBC 628 - LBC CHOŠ 135
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
63
Charakteristika ekotopu a bioty:
Porosty (olšiny) podél Prav tínského potoka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 138 - 628
Rozloha: 16,66 ha funk ní
LBC CHOŠ 138 - RBC 628 0,79 ha nefunk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Ty oviny až kmenoviny na podmá ené plošin s pot
ky východn Korkusovy Huti.
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 135 - VI???
Rozloha: 5,85 ha funk ní
LBC CHOŠ 135 -LBC VI???
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Porosty (olšiny) podél Prav tínského potoka. Rybník. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 137 - CHOŠ 141
LBC CHOŠ 137 - LBC CHOŠ 141
Rozloha: 12,70 ha funk ní
3,99 ha nefunk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Mozaika prameniš a mok adních porost Z obce Arnoštka.
64
Cíle aplikovaného managementu:
Zajisti liniové revitalizace a opat ení na podporu retence vody v krajin - ást nefunk ního BK. Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu, opat ení na podporu retence vody v krajin
Ozna ení a po adové íslo:
CHOŠ 136 - CHOŠ 137
Název: biokoridor LBC CHOŠ 136 - LBC CHOŠ 137
Rozloha: 11,12 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní z len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Nesekané porosty v poto ní niv . Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 137 - CHOŠ 138
Název: biokoridor
Rozloha: 6,12 ha funk ní
LBC CHOŠ 137 - LBC CHOŠ 138
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Nesekané porosty v poto ní niv . Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 138 - CHOŠ 139
LBC CHOŠ 138 - LBC CHOŠ 139
Rozloha: 23,18 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Podmá ené porosty podél Arnoštského potoka mezi Solnou Lhotou a Korkusovou Hutí. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum.
65
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
CHOŠ 140 - CHOŠ 139
Název: biokoridor LBC CHOŠ 140 - LBC CHOŠ 139
Rozloha: 5,68 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Podmá ené porosty údolí Voly ky J Klášterce. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 141 - CHOŠ 140
LBC CHOŠ 141 - LBC CHOŠ 140
Rozloha: 16,13 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
znov ké skupiny mlazin až kmenovin na podmá ené plošin ,odvodn né kanály. Podmá ená, nekosená louka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 069 - CHOŠ 143
LBC CHOŠ 069 - LBC CHOŠ 143
Rozloha: 7,96 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Poto ní niva z ásti olšina, zrašelin lá smr ina v mozaice s lokálními fragmenty podmá eného bezlesí podél Voly ky. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
66
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 143 - 794
LBC CHOŠ 143 - RBC 794
Rozloha: 18,57 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty: Smrkové porosty s druhy bu in v úzkém údolí Voly ky SZ Lipky u Vimperka. V niv
eky olšiny.
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 071 - CHOŠ 073
LBC CHOŠ 071 - LBC CHOŠ 073
Rozloha: 37,78 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující,
ásti funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty Z Michlovy Hut , z ásti odvodn né podmá ené smr iny. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Vodní biotopy - hrazení odvod ovacích rýh
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
K 110/027 - CHOŠ 074
RBC K 110/027 - LBC CHOŠ 074
Rozloha: 43,10 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující,
ásti funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty s fragmenty kys. bu in západn Kamenné Hory. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 073 - CHOŠ 074
RBC K 110/027 - LBC CHOŠ 074
Rozloha: 5,81 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující,
ásti funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
67
Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty v údolí Medv dího potoka, z ásti odvodn né podmá ené smr iny. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 074 - 794A
LBC CHOŠ 074 - RBC 794A
Rozloha: 24,91 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bu inný typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty s fragmenty bu in a podrostem jedlových bu in na Z úb
í Klínu.
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Management vzácných druh živo ich a rostlin - podpora populací p vodních druh živo ich a rostlin
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 074 - 794B
LBC CHOŠ 074 - RBC 794B
Rozloha: 6,09 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty s fragmenty bu in na JZ úbo í Klínu. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Management vzácných druh živo ich a rostlin - podpora populací p vodních druh živo ich a rostlin
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
K 110/029 - VI???
LBC K 110/029 - LBC VI???
Rozloha: 2,92 ha funk ní
1,43 ha nefunk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bu inný typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté kulturní lesní porosty JZ silnice a lu ní porosty podél I/145 Zdíkov - Vimperk.
68
Cíle aplikovaného managementu:
V nefunk ní ásti doplnit pásy vzrostlých d evin, nejmén 40m široké. Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Management vzácných druh živo ich a rostlin - podpora populací p vodních druh živo ich a rostlin
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 144 - VI???
LBC CHOŠ 144 - LBC VI???
Rozloha: 1,34 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bu inný typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté kulturní lesní porosty západn od Vimperka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
K 110/031 - CHOŠ 144
LBC K 110/031 - LBC CHOŠ 144
Rozloha: 17,5 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté kulturní lesní porosty západn od Vimperka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 139 - K 110/032
LBC CHOŠ 139 - LBC K 110/032
Rozloha: 6,89 ha funk ní
0,07 ha nefunk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Porosty v údolí Voly ky V Klášterce. Cíle aplikovaného managementu:
V nefunk ní ásti BK opa ení ke zlepšení retence vody v krajin . Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum.
69
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor LBC CHOŠ 142 - LBC CHOŠ 143
CHOŠ 142 - CHOŠ 143
Rozloha: 5,16 ha funk ní
3,48 ha nefunk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Zem
lské pozemky mezi Starou Lipkou a Kláštercem.
Cíle aplikovaného managementu:
Údržba druhov hodnotných lu ních porost . Zvýšené retence vody v krajin . Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - ru ní kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 071 - CHOŠ 143
LBC CHOŠ 071 - LBC CHOŠ 143
Rozloha: 9,39 ha funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Údolní porosty podél Voly ky JZ od Lipky. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - ru ní kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh
Ozna ení a po adové íslo:
Název: biokoridor
CHOŠ 139 - CHOŠ 142
LBC CHOŠ 139 - LBC CHOŠ 142
Rozloha: 4,50 ha funk ní
0,54 ha nefunk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní,
írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Pozemky v niv Voly ky. Cíle aplikovaného managementu:
Zvýšené retence vody v krajin . Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - ru ní kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh D) - tabulky pro zbývající lokální prvky ÚSES - údaje vypsané z výkresové dokumentace dodané a zpracované firmou GeoVision s.r.o. - pracovišt Plze pro Správu CHKO Šumava
70
Ozna ení a po adové íslo: K 110/033
Název: Klášterec
Rozloha: 12,70 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - mezofilní
Ozna ení a po adové íslo: K 110/034
Název:
Rozloha: 13,25 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - mezofilní
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 073
Název: Brloh
Rozloha: 4,16 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní
Ozna ení a po adové íslo: CHOŠ 074
Název: Pod Klínem
Rozloha: 22,72 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní
Ozna ení a po adové íslo: 6/04
Název: Šeravská pastvina
Rozloha: 13,28 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - mezofilní
Ozna ení a po adové íslo: VI 008
Název: U Žírce
Rozloha: 2,21 ha funk ní
7,24 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní
Ozna ení a po adové íslo: VI ???
Název: Prav tínské údolí
3,0 ha funk ní 0,28 ha nefunk ní
Rozloha:
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní
Ozna ení a po adové íslo: VI ???
Název:
Rozloha: 10,98 ha funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní
Ozna ení a po adové íslo: 6/05 - CHOŠ 136
Název: biokoridor
Rozloha: 12,60 ha funk ní
LBC 6/05 - LBC CHOŠ 136 Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ
Ozna ení a po adové íslo: VI ??? - CHOŠ 081
Název: biokoridor
Rozloha: 6,39 ha fun
ní
LBC VI ??? - LBC CHOŠ 081 Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ
Ozna ení a po adové íslo: VI ??? - VI 007
Název: biokoridor
Rozloha: 10,75 ha funk ní
LBC VI ??? - LBC VI 007 Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ
Po adové íslo a název: 1 = K108 – Kle , Bulový (Na spolku) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 3,42 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, výhradn lesní porosty.
71
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 2 = Mala í Generelové ozna ení: LBC 467 (K 110/029)
Funk ní
Rozloha: 5,31 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK generelového
ísla 110) Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. P evážn jehli naté kulturní lesní porosty JZ silnice I/145 Zdíkov - Vimperk. Menšinový podíl LBC tvo í mezofilní ovsíkové louky s dosevem Alopecurus pratensis a Dactylis glomerata. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Extenzivní zem. inností podpo it biodiversitu lu ních porost . Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i. Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu
Po adové íslo a název: 3 = K108 – Kle , Bulový (Kramata) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 3,97 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, výhradn lesní porosty.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 4 = Jilmová Generelové ozna ení: LBC 468 (K 110/030)
Funk ní
Rozloha: 2,74 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110) Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní LBC. P evážn jehli naté kulturní lesní porosty na jižním úbo í vrchu Jilmová. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
72
Po adové íslo a název: 5 = K108 – Kle , Bulový (Na Radosti) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 2,26 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, p evažuje lesní porost, malá
louka. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie).
Po adové íslo a název: 6 = Lazebník v les Generelové ozna ení: RBC 794
Funk ní
Rozloha: 237,21 ha
Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální, sou ást nadregionálního biokoridoru. Pestrá paleta
biotop a lesních typ v etn extrémních typ . V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 7 = K108 – Kle , Bulový (Voly ka pod Vodníkem) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 4,56 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, lesní porosty a ladní
vegetace podél eky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 8 = U Lazebníkova lesa Generelové ozna ení: LBC 469 (K 110/031)
Funk ní
Rozloha: 8,59 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru NBK 110) Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná,
73
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní a hydrofilní LBC. Jehli naté (podmá ené smr iny) porosty s výskytem jedle (cca 10%) a kyselé bu iny. Údolní partie BC por stají olšiny a mok adní spole enstva, z ásti dlouhodob neobhospoda ované lu ní biotopy (tužebníková lada, Cx. brizoides). Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 9 = K108 – Kle , Bulový (Voly ka pod Kláštereckým vrchem) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 3,44 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ. Ladní vegetace podél eky.
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším evinných nálet .
asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez
Po adové íslo a název: 10 = Pod Kláštereckým vrchem Generelové ozna ení: LBC 470
Funk ní
Rozloha: 5,24 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru generelového ísla
NBK 110), ladní vegetace podél Voly ky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 11 = K108 – Kle , Bulový (Voly ka U vodárny) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 8,14 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, lesní porosty a ladní
vegetace podél eky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 12 = Brantl v Dv r Generelové ozna ení: LBC 471 (K 110/032)
Funk ní
Rozloha: 6,76 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru generelového ísla
NBK 110) Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná,
konektivní, centrální
74
Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní a hydrofilní LBC v údolí Voly ky severn Klášterce u Vimperka. V lesních porostech s p evahou Picea abies vtrušen Fagus sylvatica a Abies alba; BK i JD lokáln zmlazují, redukováno okusem. Bylinné patro char. pro acidofilní bu inu. Dále sekundární v esovišt a údolní porosty olše a vrb Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 13 = K108 – Kle , Bulový (Nad soutokem) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 3,24 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, s výjimkou pásu okolo
komunikace výhradn lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 14 = Klášterec Generelové ozna ení: LBC 472
Funk ní
Rozloha: 13,77 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru generelového ísla
NBK 110), lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 15 = K108 – Kle , Bulový (Pod Chválovnou) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 1,83 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, okraj lesního porostu.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 16 = Sklá e Generelové ozna ení: LBC 473
Funk ní
Rozloha: 3,47 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru generelového ísla
NBK 110), lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající
75
listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 17 = K108 – Kle , Bulový (U Sklá Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
) Rozloha: 3,54 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ. Lesní porost a krátký úsek po
kulturní louce. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 18 = Nad Solnou Lhotou Generelové ozna ení: LBC 474 (K 110/035)
Funk ní
Rozloha: 3,36 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru generelového ísla
NBK 110) Funk ní za len ní:
BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinované, lesní & travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty: Mezofilní LBC. Acidofilní bu iny, komer ní smr iny a druhov
chudé pastviny
západn obce Sklá e. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu
Po adové íslo a název: 19 = K108 – Kle , Bulový (Medník) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 4,06 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ, lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
76
Po adové íslo a název: 20 = Veselka Generelové ozna ení: RBC 628
Funk ní
Rozloha: 291,24 ha
Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální, sou ást nadregionálního biokoridoru. Pestrá paleta
lesních spole enstev a lesních typ v etn extrémních typ . V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 21 = K108 – Kle , Bulový (Nad Prav tínským potokem) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 2,26 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ. Lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 22 = Ve studeném Generelové ozna ení: LBC 490
Funk ní
Rozloha: 4,36 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru generelového ísla
NBK 110). Lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 23 = K108 – Kle , Bulový (Nad Veselkou) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 5,30 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ. Lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 24 = Veselka Generelové ozna ení: LBC 491
Funk ní
Rozloha: 13,02 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí nadregionálního biokoridoru generelového ísla
NBK 110). Lesní porost a ladní vegetace na opušt ných lukách.
77
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 25 = K108 – Kle , Bulový (U Obory) Generelové ozna ení: NBK 110
Funk ní
Rozloha: 1,89 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ. Kulturní louka a lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav z e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 26 = Ma ský vrch - K 110 (P es Veselský potok) Generelové ozna ení: RBK 355
Funk ní
Rozloha: 1,02 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní porost v údolí
potoka. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 27 = Ma ský vrch - K 110 (Pod Vrchy) Generelové ozna ení: RBK 355
Funk ní
Rozloha: 1,55 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 28 = Nad Vyšovatkou Generelové ozna ení: LBC 488
Funk ní
Rozloha: 2,48 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru generelového ísla RBK
355 a sou ást nadregionálního biokoridoru). Lesní porost a p írodní louka.
78
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 29 = Ma ský vrch - K 110 (V kotlin ) Generelové ozna ení: RBK 355
Funk ní
Rozloha: 1,10 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní porost a malá
louka. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie).
Po adové íslo a název: 30 = Boubín – Veselka (Pod Kupou) Generelové ozna ení: RBK 205
Funk ní
Rozloha: 1,14 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 31 = Kupa Generelové ozna ení: LBC 499
Funk ní
Rozloha: 5,45 ha
Biogeografický význam: Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru
generelového ísla RBK 205 a sou ást nadregionálního biokoridoru). Lesní porost na exponovaném vrcholu. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
79
Po adové íslo a název: 32 = Boubín – Veselka (Nad Prav tínským potokem) Generelové ozna ení: RBK 205
Funk ní
Rozloha: 3,99 ha
Biogeografický význam: Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální, sou ást nadregionálního
biokoridoru. Lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 33 = Sedlo pod Kupou Generelové ozna ení: LBC 500 (LBC 10/01)
Funk ní
Rozloha: 8,52 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru generelového ísla RBK
205) Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,
konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Mezofilní a hydrofilní LBC v sedle mezi vrchy Boubín a Kupou. Kulturní jehli naté lesy pomístn dopln né acidofilními bu inami. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 34 = Opolenec - K 110 (Voly ka nad Vimperkem) Generelové ozna ení: RBK 248
Funk ní
Rozloha: 5,84 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální, sou ást nadregionálního biokoridoru. Úzká niva Voly ky.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 35 = Vimperk Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 2,77 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru generelového ísla RBK
80
248). Biocentrum je za azeno z vod prostor sev ený zastav ným územím.
požadovaných prostorových parametr
ÚSES, by se jedná o
Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 36 = Opolenec - K 110 (Voly ka Vimperk) Generelové ozna ení: RBK 248
Funk ní
Rozloha: 3,92 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální. Voly ka sev ená zastav ným územím.
Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG. Po adové íslo a název: 37 = Vimperská rokle Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,49 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru RBK generelového ísla
248). Ladní vegetace ve strži na levém b ehu Voly ky a v její niv . Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším evinných nálet .
asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez
Po adové íslo a název: 38 = Opolenec - K 110 (Voly ka pod Vimperkem) Generelové ozna ení: RBK 248
Funk ní
Rozloha: 8,20 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální. Niva Voly ky s hustými porosty d evin a podmá ené
louky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 39 = Kašpírek Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,49 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru generelového ísla RBK
248). Niva Voly ky a zalesn né svahy na obou b ezích. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie).
81
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším evinných nálet .
asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez
Po adové íslo a název: 40 = Opolenec - K 110 (Voly ka nad Sudslavicemi) Generelové ozna ení: RBK 248
Funk ní
Rozloha: 5,92 ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální. Voly ka s b ehovým porostem a polokulturními loukami.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 41 = Opolenec Generelové ozna ení: RBC 254
Funk ní
Rozloha: 80,05 ha
Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální. Biocentrum zahrnuje pestrou paletu spole enstev od
mok adních po extrémn výsušné. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 42 = Beta - Opolenec Generelové ozna ení: RBK 235
Funk ní
Rozloha: 0,22ha
Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální. Louky podél Voly ky.
Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
82
Po adové íslo a název: 43 = U Hrani ní cesty Generelové ozna ení: LBC 503
Funk ní
Rozloha: 2,82 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je sou ástí regionálního biokoridoru generelového ísla RBK
6). Podmá ený lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 44 = Arnoštský potok pod Hrani ní cestou Generelové ozna ení: 6/05 - CHOŠ 136
Funk ní
Rozloha: 2,58 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Podmá ené porosty jižn obce Arnoštka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 45 = U Bedná e Generelové ozna ení: CHOŠ 136
Funk ní
Rozloha: 3,46 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Podmá ené kmenoviny (smrk a olše) na zamok ené plošin severn Kubovy Hut . Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 46 = Arnoštský potok nad Arnoštkou Generelové ozna ení: CHOŠ 136 - CHOŠ 137
Funk ní
Rozloha: 10,40 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Nesekané porosty v poto ní niv .
83
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 47 = Arnoštka Generelové ozna ení: CHOŠ 137
Funk ní
Rozloha: 7,33 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní
& mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Podmá ené rozvoln né porosty olše šedé, b ízy a vrb. V severní ásti rozsáhlé prameništ . Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 48 = Arnoštský potok pod Arnoštkou Generelové ozna ení: CHOŠ 137 - CHOŠ 138
Funk ní
Rozloha: 5,43 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Nesekané porosty v poto ní niv . Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 49 = Korkusova Hu Generelové ozna ení: CHOŠ 138
Funk ní
Rozloha: 8,80 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru, sou ást
nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Luh olše šedé a podmá ený bor s druhy r. Vaccinium v Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
84
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 50 = Hu pod Boubínem Generelové ozna ení: CHOŠ 138 - 628
Omezen funk ní
Rozloha: 16,87 ha funk ní
0,70 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Ty oviny až kmenoviny na podmá ené plošin s pot
ky východn Korkusovy Huti.
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 51 = Prav tínský potok Generelové ozna ení: 10/01 - RBC 628a
Funk ní
Rozloha: 10,93 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Ty oviny až kmenoviny na podmá ené plošin s pot
ky JV Korkusovy Huti
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 52 = Arnoštský potok Korkusova Hu Generelové ozna ení: CHOŠ 138 - CHOŠ 139
Funk ní
Rozloha: 19,15 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Podmá ené porosty podél Arnoštského potoka mezi Solnou Lhotou a Korkusovou Hutí. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
85
Po adové íslo a název: 53 = Solná Lhota Generelové ozna ení: CHOŠ 139
Funk ní
Rozloha: 5,59 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Olšina západn Solné Lhoty. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 54 = U Hu ského Dvora Generelové ozna ení: CHOŠ 140 - CHOŠ 139
Funk ní
Rozloha: 6,11 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Podmá ené porosty údolí Voly ky J Klášterce. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 55 = Hu ský Dv r Generelové ozna ení: CHOŠ 140
Funk ní
Rozloha: 4,57 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní
& mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC západn Korkusovy Hut . Kmenoviny (SM90%, BO10%) s podrosty na podmá ené plošin . Tužebníková lada v niv vodote e. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Vodní biotopy - hrazení odvod ovacích rýh
Po adové íslo a název: 56 = Pod Šeravou Generelové ozna ení: CHOŠ 141 - CHOŠ 140
Funk ní
Rozloha: 14,73 ha
86
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
znov ké skupiny mlazin až kmenovin na podmá ené plošin ,odvodn né kanály. Podmá ená, nekosená louka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 57 = Šerava Generelové ozna ení: CHOŠ 141
Funk ní
Rozloha: 13,69 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, kombinované, lesní
& mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Olšiny a b ezové porosty podél Voly ky západn Lipky u Vimperka st ídají vlhké louky. Ve východní ásti BC náletovými d evinami zar stající rašelinná louka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 58 = P es Šeravu Generelové ozna ení: CHOŠ 137 - CHOŠ 141
Omezen funk ní
Rozloha: 8,80 ha funk ní
1,68 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Mozaika prameniš a mok adních porost Z obce Arnoštka. Cíle aplikovaného managementu:
Zajisti liniové revitalizace a opat ení na podporu retence vody v krajin - ást nefunk ního BK. Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu, opat ení na podporu retence vody v krajin . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
87
Po adové íslo a název: 59 = Arnoštský potok Klášterec Generelové ozna ení: CHOŠ 139 - K 110/032
Omezen funk ní
Rozloha: 6,89 ha funk ní
0,07 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Porosty v údolí Voly ky V Klášterce. Cíle aplikovaného managementu:
V nefunk ní ásti BK opat ení ke zlepšení retence vody v krajin . Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 60 = U Kláštereckého mlýna Generelové ozna ení: CHOŠ 139 - CHOŠ 142
Omezen funk ní
Rozloha: 3,81 ha funk ní
0,92 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Pozemky v niv Voly ky. Cíle aplikovaného managementu:
Zvýšené retence vody v krajin . Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - ru ní kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 61 = Pod Starou Lipkou Generelové ozna ení: CHOŠ 142
Omezen funk ní
Rozloha: 3,66 ha funk ní
3,53 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC chyb jící, nefunk ní Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC umíst né v zem
lské krajin , v JV okraji bývalého cvi išt Klášterec.
Cíle aplikovaného managementu:
Liniové revitalizace vodního režimu. Zvýšení retence vody v krajin . Extenzivní zem
lství
Návrh opat ení:
Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
88
Po adové íslo a název: 62 = Na palouku Generelové ozna ení: CHOŠ 142 - CHOŠ 143
Nefunk ní
Rozloha: 5,61 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Zem
lské pozemky mezi Starou Lipkou a Kláštercem.
Cíle aplikovaného managementu:
Údržba druhov hodnotných lu ních porost . Zvýšené retence vody v krajin . Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - ru ní kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 63 = Michl v Mlýn Generelové ozna ení: CHOŠ 143
Funk ní
Rozloha: 5,58 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché,
mok adní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Olšiny a b ezové porosty podél Voly ky západn Lipky u Vimperka st ídají vlhké louky. Ve východní ásti BC náletovými d evinami zar stající rašelinná louka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum.
p vodní d eviny
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 64 = Pod Michlovou Hutí Generelové ozna ení: CHOŠ 071 - CHOŠ 143
Funk ní
Rozloha: 6,79 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Údolní porosty podél levostranného p ítoku Voly ky Z od Lipky. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - ru ní kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace nap ímených tok , obnova p vodního koryta toku, úprava charakteru b eh . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
89
Po adové íslo a název: 65 = Michlova Hu Generelové ozna ení: CHOŠ 071
Funk ní
Rozloha: 0,92 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – hydrofilní. Lesní porost a podmá ená polokulturní louka.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 66 = Lipecký les Generelové ozna ení: CHOŠ 071 - CHOŠ 073
Funk ní
Rozloha: 1,35 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, z ásti funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty Z Michlovy Hut , z ásti odvodn né podmá ené smr iny. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Vodní biotopy - hrazení odvod ovacích rýh
Po adové íslo a název: 67 = Voly ka nad Lazebníkovým lesem Generelové ozna ení: CHOŠ 143 – 794
Funk ní
Rozloha: 11,81 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty s druhy bu in v úzkém údolí Voly ky SZ Lipky u Vimperka. V niv
eky olšiny.
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 68 = Kamenná Lhota Generelové ozna ení: CHOŠ 074 - 794B
Funk ní
Rozloha: 7,83 ha
90
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty s fragmenty bu in na JZ úbo í Klínu. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Management vzácných druh živo ich a rostlin - podpora populací p vodních druh živo ich a rostlin
Po adové íslo a název: 69 = Pod Klínem Generelové ozna ení: CHOŠ 074
Funk ní
Rozloha: 1,15 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Lesní porost v sev eném údolí.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 70 = Nad nádrží Generelové ozna ení: K 110/027 - CHOŠ 074
Funk ní
Rozloha: 8,28 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, z ásti funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty s fragmenty kys. bu in západn Kamenné Hory. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 71 = Uhlišt Generelové ozna ení: CHOŠ 074 - 794A
Funk ní
Rozloha: 10,05 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bu inný typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Smrkové porosty s fragmenty bu in a podrostem jedlových bu in na Z úbo í Klínu. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum.
91
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Management vzácných druh živo ich a rostlin - podpora populací p vodních druh živo ich a rostlin
Po adové íslo a název: 72 = Pod Kamennou Horou Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 5,88 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru. Výhradn
lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opa eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 73 = Ke Kamenné Ho e Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 1,12 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní porost
na západn orientovaném svahu. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 74 = Kamenná Hora Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 11,61 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru.
Exponovaný lesní porost ve vrcholové partii Kamenné Hory. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 75 = Nad M stskými Lady Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 5,06 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní porost
a ve východní ásti drobná vodote . V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
92
Po adové íslo a název: 76 = U kasáren Generelové ozna ení: K 110/031 - CHOŠ 144
Funk ní
Rozloha: 9,93 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté kulturní lesní porosty západn od Vimperka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 77 = Cihelna Generelové ozna ení: CHOŠ 144
Funk ní
Rozloha: 6,48 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru, sou ást
nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BC existující,
áste
funk ní, antropogenní, reprezentativní, homogenní, jednoduché,
travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Vlhké podhorské louky. Cíle aplikovaného managementu:
Podpora extenzivní pé e o bezlesí. Návrh opat ení:
Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu
Po adové íslo a název: 78 = K esanovský potok nad Vimperkem Generelové ozna ení: CHOŠ 144 - VI???
Funk ní
Rozloha: 7,09 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bu inný typ Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté kulturní lesní porosty západn od Vimperka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 79 = U kempu Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,60 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – hydrofilní. Biocentrum na okraji zastav ného území
Vimperka p i lukách a na b ehových porostech K esanovského potoka. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a
93
tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 80 = K esanovský rybník Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,91 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – hydrofilní. Louky s nálety d evin a malý rybník na
esanovském potoce. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 81 = K esanovský potok Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 12,69 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – hydrofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru. Do zna né
míry upravená vodote s b ehovým porostem a obklopená loukami, ve st ední ásti lesní porost a malé rybníky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 82 = Pod Kamenicí Generelové ozna ení: VI ???
Funk ní
Rozloha: 10,81 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru.
Lesní porost a ladní vegetace na opušt ných lukách. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a
94
tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 83 = U hosp dky Generelové ozna ení: K 110/029 - VI???
Omezen funk ní
Rozloha: 1,58 ha funk ní
1,17 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bu inný typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté kulturní lesní porosty JZ silnice a lu ní porosty podél I/145 Zdíkov - Vimperk. Cíle aplikovaného managementu:
V nefunk ní ásti doplnit pásy vzrostlých d evin, nejmén 40m široké. Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i Management vzácných druh živo ich a rostlin - podpora populací p vodních druh živo ich a rostlin. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 84 = Prameny Zábrodského potoka Generelové ozna ení: VI ??? - CHOŠ 081
Funk ní
Rozloha: 5,88 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Porosty
ladní, p evážn d evinné vegetace podél potoka a p írodní louky. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 85 = H ebeny Generelové ozna ení: VI ??? - VI 007
Funk ní
Rozloha: 1,25 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Okraj
lesního porostu. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a
95
tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 86 = Na Kamenici Generelové ozna ení: VI ??? - VI 007
Funk ní
Rozloha: 3,20 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru.
Biokoridor je vedený p evážn oslun ným jižním okrajem lesního porostu. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 87 = Pod Loužkou Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,02 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. P evážn
lu ní biocentrum
s b ehovým porostem d evin a malou ástí lesního porostu. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG
Po adové íslo a název: 88 = Horní tok Košínského potoka Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 2,30 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Lesní vodote .
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 89 = U Žírce Generelové ozna ení: VI 008
Omezen funk ní
Rozloha: 1,77 ha funk ní
1,82 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Lesní porost a louky s r zným
96
ekologické stability v m lkém údolí. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 90 = Loužka Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 4,65 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ. Biokoridor lesním porostem a p es krátké
úseky polokulturních luk a ladní vegetací. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 91 = U Modlenického vrchu Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 5,04 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Podmá ený lesní porost podél vodote e.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 92 = U Putkova Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,53 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Podmá ené louky, b ehový porost
potoka a menší lesní porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými
97
opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 93 = Nad Martínkovým Mlýnem Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 1,23 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Lesní potok.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 94 = Na samotách Generelové ozna ení: VI009
Funk ní
Rozloha: 0,19 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Velmi malá ást – lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 95 = V Pasteštích Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 5,21 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ. Biokoridor výhradn lesním porostem.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 96 = Martinova hora Generelové ozna ení: VI009
Funk ní
Rozloha: 4,92 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na vrcholu Martinovy hory a
opušt né louky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle
98
SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umožn na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 97 = Chochovce Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,33 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ. Biokoridor lesním okrajem a ladní vegetací.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 98 = Modlenice Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 4,27 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na kamenitém vrcholku a ladní
vegetace na opušt ných loukách. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 99 = Nad Kašpírkem Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 2,57 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní + mezofilní. P evážn
lesní biokoridor podél
potoka, ladní vegetace. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umožn na
99
existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 100 = Pod Modlenicemi Generelové ozna ení:
Omezen funk ní
Rozloha: 4,45 ha funk ní
0,78 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní + mezofilní. Lesní potok, v západní ásti nefunk ní
partie p es kulturní louku. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umožn na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 101 = Cejsice Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,05 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost a ekotonální ladní vegetace.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 102 = Na vrchu Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 2,55 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porosty v zalesn ném sedle mezi dv ma
vrchy. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na
100
existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 103 = Vnarovy Generelové ozna ení:
Funk ní
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Jihovýchodn
Rozloha: 5,50 ha
orientované svahy a porosty
evin na mezích. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 104 = Na zaklení Generelové ozna ení:
Omezen funk ní
Rozloha: 0,48 ha funk ní
0,70 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Biokoridor p es ladní vegetaci a zem
lsky
obhospoda ované pozemky. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 105 = Selminy Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 4,85 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na extrémním stanovišti,
polop irozené louky jižní orientace. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez
101
evinných nálet .
Po adové íslo a název: 106 = Za horou Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 2,18 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Lesní porost.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 107 = Sudslavice Generelové ozna ení:
Omezen funk ní
Rozloha: 3,63 ha funk ní
0,32 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Heterogenní biokoridor zahrnující lesní porost
v severní ásti a v jižní nelesní d evinnou vegetaci a lu ní porosty. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 108 = Skalice Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 1,71 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Pestrá skladba lesních a nelesních spole enstev.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
102
Po adové íslo a název: 109 = Nad Bo anovicemi Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 4,00 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Heterogenní biocentrum s lesním porostem a
lu ními porosty (s nálety d evin) r zného stupn ekologické stability. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 110 = Nad kravínem Generelové ozna ení:
Omezen funk ní
Rozloha: 4,00 ha funk ní
1,02 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Heterogenní biokoridor zahrnující lesní porosty,
nelesní d evinnou vegetaci a lu ní porosty, áste
i orané pozemky.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit p irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 111 = Pod hrby Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,14 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Strmý zalesn ný svah nad
Bo anovickým potokem, nelesní vegetace a travinobylinná lada. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
103
Po adové íslo a název: 112 = Pod Boubskou Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha:1,14 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Heterogenní biokoridor zahrnující lesní porosty,
nelesní d evinnou vegetaci a lu ní porosty r zné ekologické stability. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 113 = Boubská Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 3,88 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na výrazné vyvýšenin , ladní
vegetace. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 114 = Nade vsí Generelové ozna ení:
Omezen funk ní
Rozloha: 3,42 ha funk ní
0,63 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. P evážn
zem
lesní biokoridor, ve východní
ásti
lsky obhospoda ované plochy.
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
104
Po adové íslo a název: 115 = Bo anovický potok Bo anovice Generelové ozna ení:
Funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ.
Rozloha: 5,89 ha
áste
upravená vodote
s b ehovým
porostem, podmá ené louky a ladní vegetace. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 116 = Bo anovický potok pod vojenským cvi išt m Generelové ozna ení:
Funk ní
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ.
Rozloha: 6,44 ha
áste
upravená vodote
s b ehovým
porostem, podmá ené louky a ladní vegetace, vodní nádrž. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet .
Po adové íslo a název: 117 = Prav tínský potok nad ústím Generelové ozna ení:
Nefunk ní
Rozloha: 2,37 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Zastav ným územím sev ená vodote
s minimální možností zvýšení ekologické stability. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 118 = Prav tínské údolí Generelové ozna ení: VI ???
Omezen funk ní
Rozloha: 2,16 ha funk ní
0,86 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – hydrofilní. Louky a ladní vegetace v údolí Prav tínského
potoka na okraji Vimperka. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie).
105
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s v tším asovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez evinných nálet . Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 119 = Prav tínský potok v Prav tínském údolí Generelové ozna ení: CHOŠ 135 - VI???
Funk ní
Rozloha: 5,56 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Porosty (olšiny) podél Prav tínského potoka. Rybník. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 120 = Prav tínský potok Prav tín Generelové ozna ení: CHOŠ 135
Funk ní
Rozloha: 7,01 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru, sou ást
nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC situované v údolí Prav tínského potoka JZ obce prav tín. Kulturní porosty. Podél vodote í olšiny. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 121 = Prav tínský potok pod Veselkou Generelové ozna ení: 628 - CHOŠ 135
Funk ní
Rozloha: 2,60 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, áste
funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní
Charakteristika ekotopu a bioty:
Porosty (olšiny) podél Prav tínského potoka. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum.
106
Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i
Po adové íslo a název: 122 = Nad Prav tínským potokem Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 2,96 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní
vodote . V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie).
Po adové íslo a název: 123 = Prav tín Generelové ozna ení:
Omezen funk ní
Rozloha: 2,11 ha funk ní
1,74 ha nefunk ní Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru. Biokoridor
okrajem lesního porostu a ladní vegetací, ve st ední a západní ásti zem (nefunk ní ást).
lsky obhospoda ované porosty
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení. Na lu ních porostech kosení dle stavu spole enstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ro s ob asným vynecháním n které sezóny na malé ásti plochy st ídav v r zných místech lokality tak, aby byla umož na existence druh neschopných regenerace v cyklu pravidelných se í. Termín se e upravovat dle aktuálního složení spole enstev, p ípadn jej st ídat v r zných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmá ených partiích alespo ob asné ru ní kosení. Pokos pokud možno sušit irozeným zp sobem na míst (mimo ruderální partie). Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolup sobící v lokalit . Výsadba autochtonních d evin podle p íslušné STG.
Po adové íslo a název: 124 = Nad Veselkou Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 7,41 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní
porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle
107
SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 125 = Na svahu Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 7,43 ha
Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní
porost. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opateními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 126 = U Cikánského potoka Generelové ozna ení:
Funk ní
Rozloha: 1,17 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Lesní
porost podél drobné vodote e. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit p irozený charakter porost dle SLT. Stávající listná e udržovat do vysokého v ku p evážn jen zásahy charakteru zdravotního výb ru. Vhodnými opat eními podpo it p irozenou obnovu žádoucích d evin. V p im ené mí e zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých strom . Výchova zam ená na udržení p irozené skladby, p em nit druhovou skladbu dle SLT. Zachování p irozeného složení stromového patra, udržování nízkých stav zv e, ochrana p irozeného zmlazení.
Po adové íslo a název: 127 = Pod Veselkou Generelové ozna ení: CHOŠ 134
Funk ní
Rozloha: 5,72 ha
Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametr vložené do lokálního biokoridoru, sou ást
nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BC existující, funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,
centrální Charakteristika ekotopu a bioty:
Hydrofilní LBC. Kulturní bory s malým fragmentem starší kyselé bu iny jižn obce Veselka u Vimperka. Podél Cikánského potoka olšiny a fragmenty degradovaných bezkolencových luk. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i.
Po adové íslo a název: 128 = K Veselce Generelové ozna ení: 10/01 - LBC CHOŠ 134
Funk ní
Rozloha: 3,12 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní bukový typ, sou ást nadregionálního biokoridoru. Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
evážn jehli naté porosty podél Cikánského potoka SV obce Buk. Malý segment podmá ené smr iny. Soldanela montana.
108
Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i.
Po adové íslo a název: 129 = P es sedlo Kupy Generelové ozna ení: 10/01 - RBC 628b
Funk ní
Rozloha:0,07 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezohydrofilní bukový typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Lesní porosty na J úbo í vrchu Kupa. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i.
Po adové íslo a název: 130 = K Sv tlohorské nádrži Generelové ozna ení: CHOŠ 069 - CHOŠ 143
Funk ní
Rozloha: 6,72 ha
Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funk ní za len ní: BK existující, optimáln funk ní, p írodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:
Poto ní niva z ásti olšina, zrašelin lá smr ina v mozaice s lokálními fragmenty podmá eného bezlesí podél Voly ky. Cíle aplikovaného managementu:
Management les sm ovat k porost m p írodního charakteru, podporovat stanovištn p vodní d eviny podle jednotlivých SLT (hlavn buk, jedle, p ípadn další listná e). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opat ení:
Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let v ku); zvýšit v tší podíl ponechané d evní hmoty k zetlení; podsadby (podpora p irozené druhové skladby); ochrana výsadeb a p irozené obnovy v i zv i.
Po adové íslo a název: 131 = K108 – Kle , Bulový (Vn jší ochranná zóna) Generelové ozna ení: NBK 110
Rozloha: 3101,54 ha
Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bu inný typ.
i všech zásazích do krajinných segment s vyšší ekologickou stabilitou (polop irozených lu ních porost a pastvin, vodních tok s b ehovým porostem, porost nelesních d evin a lesních porost ) je pot ebné stanovisko p íslušného orgánu ochrany p írody – jedná se o zásah do nadregionálního ÚSES. Regulativy Podmínky využití pro plochy za azené do ÚSES Regulativy Podmínky pro využití území mají 2 základní funkce: Zajiš ují podmínky pro trvalou funk nost existujících prvk ÚSES Zajiš ují územní ochranu ploch pro dopln ní prvk ÚSES navržených nebo nefunk ních
109
Podrobn ji viz. kapitola f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití.
OPAT ENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY V návrhu je uvažováno s postupným zvyšováním ekologické stability krajiny. Dále je v návrhu územního plánu umožn no postupné zales ování a p evád ní ekologicky nestabilních ploch na funk ní plochy s vyšší ekologickou stabilitou.
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO PROSTUPNOST KRAJINY Stávající sí p ších a cykloturistických komunikací, tj. polních a lesních cest musí být zachována, nesmí být snižována rušením nebo omezováním pr chodnosti. Pozemky, p es které turistické a cykloturistické trasy prochází, se nesmí oplocovat (nap . velkoplošné oplocené pastviny pro dobytek). Nep ipouští se bez náhrady rušit polní cesty a sjezdy z pozemních komunikací a umis ovat stavby, které by bránily p ístupu p es tyto sjezdy na navazující zem lské a lesní pozemky. Je p edpokládáno, že ve stávajících trasách ozna ených ve výkrese budou vybudovány kvalitní turistické stezky a cyklotrasy a budou dále V zájmu rozvoje turistiky a cykloturistiky by bylo vhodné rozší it rozši ovány o dopl ková za ízení (odpo ívadla, ob erstvení, ovny kol, tábo išt , informa ní tabule). Pozemky, p es které prochází cyklistická nebo turistická trasa se nesmí oplocovat.
VYMEZENÍ PLOCH PRO PROTIEROZNÍ OPAT ENÍ A OCHRANU P ED POVODN MI ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Hydrologickým povodím II. ádu je v zájmovém území povodí Otavy. Hydrologickým povodím III. ádu je v p evážné ásti zájmového území eka Voly ka se svými p ítoky, která protéká od jihozápadu k severovýchodu Výjimku tvo í jižní ást k.ú. Veselka u Vimperka a malá ást k.ú. Prav tín, kde tvo í hydraulické povodí III. ádu eka Blanice. Voly ka protéká i zastav nou ástí m sta Vimperka. Na území m sta je jejím levostranným p ítokem K esanovský potok (z ásti zatrubn n) a pravostranným ítokem Prav tínský potok. Dále je na území m sta na Voly ce obtokový kanál Fišerka, který je také z ásti zatrubn n. Voly ka je vodohospodá sky významný tok a má vyhlášené záplavové území. Povod ové pr toky však nep sobí závažn jší problémy. Ostatní toky záplavová území vyhlášena nemají. Významn jší rybníky se v zájmovém území nevyskytují, m sto Vimperk má koupališt . V záplavovém území není povolena zm na kultury zem lské p dy z trvalých travních porost na ornou p du. V ploše záplavového území nesmí být z izovány žádné stavby ani žádné skládky nebo drobné stavby. D sledné dodržení nezastavitelnosti ploch v záplavovém území je podmínkou pro ochranu zastav ného území, s výjimkou p ípadných staveb protipovod ových opat ení a terénních úprav protipovod ových opat ení. Uvnit záplavového území je možné rozši ování ploch, které budou zabra ovat p edevším vodní erozi, vhodná krajinná revitaliza ní opat ení (nap . plochy s travním porostem, zalesn né plochy, budování protierozních a vsakovacích nádrží, výstavba a údržba suchých poldr , apod.). PROTIEROZNÍ OPAT ENÍ V návrhu není uvažováno s plošnými protierozními opat eními. PROTIPOVOD OVÁ OPAT ENÍ Základním opat ením proti povodním je zadržování vody v krajin . Protipovod ová opat ení budou ešena v rámci b žné údržby tok a protipovod ových opat ení v krajin v souladu s vodním zákonem. Stávající vodote e, vodní plochy a doprovodnou zele je nutné zachovat. Podél vodote í bude zachován p ístupný pruh pozemk v ší ce 8m od b ehové hrany. I nadále je pot eba provád t údržbu vegetace zejména v okolí vodních tok a rybník . Pro snížení povod ového rizika v zájmovém území lze realizovat taková protipovod ová opat ení, která znamenají snížení kulmina ních pr tok , tj. zejména zvýšení p irozené reten ní schopnosti území (používání kvalitních kultivovaných travních porost s dobrou vsakovací ú inností). Nenavrhují se žádná opat ení, sm ující k urychlení povrchového odtoku nebo jeho zvýšení.
110
VYMEZENÍ PLOCH PRO REKREACI V návrhu ÚP Vimperk jsou vymezeny plochy pro rekreaci - nov navržené a jedna plocha územní rezervy. Jedná se o plochy s ozna ením R 3, R 11, R 28, R 30, R 51, R-R v katastrálním území Vimperk, kde jsou situovány v okrajových ástech sídla nebo v p ímé návaznosti na stávající plochy se stejným funk ním využitím.
VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROST V ešeném území se nachází: chrán né ložiskové území v k.ú. Výškovice u Vimperka s názvem Výškovice I (CHLÚ 04040000) ložiska nevyhrazených nerost a) Výškovice – t žen pouze dekora ní kámen; b) Výškovice – Sudslavice pouze t žba stavebního kamene poddolované území . 1151 v k.ú. Hrabice, kde byly v minulosti t ženy nerudy. V ešeném území se nenalézají žádná výhradní ložiska nerostných surovin ani prognózní zdroje.
f)
stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití s ur ením p evažujícího ú elu využití (hlavního využití), pokud je možné jej stanovit, ípustného využití, nep ípustného využití (v etn stanovení, ve kterých plochách je vylou eno umis ování staveb, za ízení a jiných opat ení pro ú ely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), pop . ípad stanovení podmín ného využití, využití t chto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo ádání, v etn základních podmínek ochrany krajinného rázu (nap íklad výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí vým ry pro vymezování stavebních pozemk a intenzity jejich využití)
VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ V grafické ásti z Hlavního výkresu v m ítku 1 : 5 000 je patrné len ní ešeného území do ploch s rozdílným zp sobem využití. Jednotlivé plochy jsou rozlišeny barvou, grafikou a specifickým kódem up es ující zp sob využití. Plochy stabilizované jsou ozna eny pln , plochy návrhu jsou ozna eny šrafou. V souladu s novelou SZ je vypušt na nadm rná podrobnost podmínek pro využití území, tzn. zastav nost budovami a prostorové podmínky využití území (typy a sklony st ech, p dorys budovy) pozbývají platnosti. Definice použitých pojm a obecné zd vodn ní Obecn Regulativy Podmínky využití území u stávajících ploch (stabilizovaných) se vztahují pouze na zm ny sou asného stavu (p ístavby, nástavby a dostavby). Je tedy p ípustná možnost, že již stávající zástavba není v souladu s regulativy umož ující zm ny sou asného stavu. (Nap íklad sou asná zastav nost budovami m že být již v sou asnosti vyšší, než umož uje plošný regulativ pro možnost p ístavby). Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami zastav ností budovami se rozumí zastav ná plocha samotné budovy navrženého funk ního využití bez teras, p ístupových cest a zpevn ných ploch, bazén a samostatn stojících p íst ešk ; Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
111
veškeré údaje o zastavitelných plochách jsou vztaženy k jednotlivým stavebním pozemk m; bude-li v ur ité etap zastav ná pouze ást z navrhované plochy, potom zastav nost bude vztažena na ešenou vymezenou ást; celkovou zastav ností se rozumí zastav ná plocha všemi budovami a, v etn teras a ístupových cest a, všech zpevn ných ploch a, bazén a všech samostatn stojících p íst ešk k ploše celé stavební parcely v %; zastav nou plochu lze rovn ž identifikovat všemi plochami, které je nezbytné zapo ítat do záboru ZPF a kde je nezbytné sejmout p vodní ornici; pro posouzení je vždy uvažována mén p íznivá varianta; Výškové regulativypodmínky využití území Výšková hladina zástavby výškou podlaží u staveb pro bydlení se rozumí b žná výška do 3 - 3,5 m; obytným podkrovím se rozumí využitelný prostor p dy s nadezdívkou v míst obvodové st ny na vn jším líci výšky 0 - 1m; Podkroví obytná ást využívající prostor tvo ený nadezdívkou a šikmou st echou. Prostorové regulativy St echa – typ a sklon regulativy pro st echu se vztahují na p evládající plochu st ešní roviny, výjimku mohou tvo it pouze malé ásti p dorysné plochy v celkovém sou tu do 20% st ech budovy nebo spojeného komplexu budov, nap íklad pro zast ešení vstup , p íst ešk pro venkovní posezení, samostatné garáže, lny, viký e atd. u staveb pro bydlení se nep ipouští neklasické pojetí sedlových st ech (násobné nebo pilové uspo ádání, soustava sedlových st ech vedle sebe …); u valbových st ech musí zbývat h eben v délce alespo 3m; dorys budovy dorysem budovy se rozumí p evládající p dorysný tvar bez zapo ítání drobných výb žk ; nemusí být spln no p i etelném tvaru „L“ nebo „T“
Plochy rekreace (§ 5 vyhl. 501/2006 Sb.) - stav
R
Hlavní využití Rekreace ípustné využití Plochy rekreace zahrnují pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a , za ízení a innosti, které souvisejí a jsou slu itelné s rekreací, . Jsou to nap íklad ve ejných á prostranství, ob anského vybavení (nap . infocentra, restaurace, bufety, sociální za ízení), ve ejných á tábo iš , p írodních koupališ , rekrea ních luk louky a dalších pozemk y související dopravní a technické infrastruktury (nap . odstavná parkovišt ), které nesnižují kvalitu prost edí ve vymezené ploše a jsou slu itelné s rekrea ními aktivitami. Typickými zástupci této kategorie jsou „zahrádká ské kolonie“ a malé zahrady budované jako dopln k bytové výstavby. Stávající objekty individuální rekreace lze p estavovat, modernizovat a rekonstruovat s možností dorysného rozší ení a dostaveb. P ípustná je zástavba proluk. Nep ípustné využití Veškeré využití narušující prost edí, Nep ípustné je trvalé bydlení, výrobní funkce, kapacitní a produk ní chovatelské a p stitelské funkce nad rámec samozásobení, garáže jako samostatné objekty, veškeré provozování inností s negativním dopadem na životní prost edí a jakékoliv jiné využití a za ízení, které nejsouní uvedenyo jako p ípustné.
112
Nep ípustné jsou zejména provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují rekrea ní zónu.
astým dopravním
Druh regulativ podmínek pro využití území
Podmínky
Regulativ výstavbu
pro
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost stavbami
stávající zastav nost lze zvýšit do zastav né plochy 20% vým ry stavební parcely pro jednu stavbu rodinné rekreace etn souvisejících dopl kových staveb (p íst ešky, skleníky)
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
celkovou zastav nost lze zvýšit na maximáln 20% vým ry stavební parcely
Velikost stavebních parcel
stav nebo nelze d lit pod 400m²
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
stávající nebo maximáln 1 nadzemní podlaží
Prostorové regulativy St echa - typ
Plochy rekreace (§ 5 vyhl. 501/2006 Sb.) - stav
stávající nebo polovalbová
R – „u sever
sedlová,
Voly ky“
Hlavní využití Rekreace ípustné využití Plochy rekreace zahrnují pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a, za ízení a innosti, které souvisejí a jsou slu itelné s rekreací, . Jsou to nap íklad ve ejných á prostranství, ob anského vybavení (nap . infocentra, restaurace, bufety, sociální za ízení), ve ejnáých tábo iš , p írodních koupališ , rekrea ních luk louky a dalších pozemky související dopravní a technické infrastruktury (nap . odstavná parkovišt ), které nesnižují kvalitu prost edí ve vymezené ploše a jsou slu itelné s rekrea ními aktivitami. Stávající objekty individuální rekreace lze pouze udržovat bez možností nástaveb a p ístaveb. Nep ípustné využití Dopl ovat nové stavby a výrobky plnící funkci stavby. Nep ípustné jsou zejména provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují rekrea ní zónu.
astým dopravním
Plochy rekreace (§ 5 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
R 3, R 11, R 28, R 30, R 51
- územní rezerva
R-R
Hlavní využití
113
Rekreace ípustné využití Plochy rekreace zahrnují pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a, za ízení a innosti, které souvisejí a jsou slu itelné s rekreací, . Jsou to nap íklad ve ejnýchá prostranství, ob anského vybavení (nap . infocentra, restaurace, bufety, sociální za ízení), ve ejnýchá tábo iš , p írodních koupališ , rekrea ních luk louky a dalších pozemky související dopravní a technické infrastruktury (nap . odstavná parkovišt ), které nesnižují kvalitu prost edí ve vymezené ploše a jsou slu itelné s rekrea ními aktivitami. Stávající objekty individuální rekreace lze p estavovat, modernizovat a rekonstruovat s možností dorysného rozší ení. Podmín
p ípustné využití
Stavební akce v ochranném pásmu dráhy v lokalitách R 28 a R 51 jsou možné za podmínky kladného vyjád ení ke stavb od Drážního ú adu. Stavební innosti v ochranném pásmu silnice I. t ídy na plochách R 11a R 51 jsou možné za podmínky kladného vyjád ení ke stavb od p íslušného správce komunikace ( SD). Výstavba v lokalitách R 28 a R 51 je možná za podmínky, že obytná zástavba bude situována v odsazení zaru ujícím nep ekro ení hodnot hygienických limit hluku, pop . že v územním resp. stavebním ízení bude prokázáno nep ekro ení maximální p ípustné hladiny hluku v chrán ných vnit ních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Nep ípustné využití Veškeré využití narušující prost edí,nep ípustné je trvalé bydlení, výrobní funkce, kapacitní a produk ní chovatelské a p stitelské funkce nad rámec samozásobení, garáže jako samostatné objekty, veškeré provozování inností s negativním dopadem na životní prost edí a jakékoliv jiné využití a za ízení, které neníjsou uvedenoy jako p ípustné. Nep ípustné jsou zejména provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují rekrea ní zónu. Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ výstavbu
Podmínky
pro
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami
jeden rekrea ní objekt na min. velikosti parcely 400m²
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
jeden rekrea ní objekt na maximáln 80m²
Velikost stavebních parcel
nelze d lit pod 400m²
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
maximáln 1 nadzemní podlaží
Prostorové regulativy St echa - typ
Plochy ob anského vybavení (§ 6 vyhl. 501/2006 Sb.) - stav
stávající nebo polovalbová
sedlová,
OV
Hlavní využití Ob anské vybavení ípustné využití Plochy ob anského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a za ízení ob anského vybavení pro vzd lávání a výchovu (nap . školská za ízení), sociální služby, pé i o rodinu, zdravotní služby, kulturu (nap .
114
knihovny, muzeum, galerie), ve ejnou správu (nap . ú ady státní správy), ochranu obyvatelstva (nap . požární zbrojnice) a služby netechnického charakteru. Dále zahrnují pozemky staveb a za ízení pro obchodní prodej (nap . nákupní za ízení, obchody), t lovýchovu a sport (nap . stadiony, h išt ), ubytování, stravování, služby, pozemky související dopravní (nap . odstavná stání vyvolaná zp sobem využití území) a technické infrastruktury, ve ejné zelen a ve ejných prostranství. ípustná je zástavba proluk. Nep ípustné využití innosti a d je, které nadm rn narušují prost edí, chovatelství, p stitelství, pr myslová a zem lská výroba a sklady a další funkce zp soby využití, neuvedené jako p ípustné., Nep ípustné jsou zejména samostatné objekty pro bydlení a stavby individuální rekreacie, jakékoli innosti a funk ní zp soby využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí hlavním využitím, pop . by bránily tomuto funk nímuzp sobu využití. Dále jsou nep ípustné zejména provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují okolní obytné zóny. Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ výstavbu
Podmínky
pro
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
stávající nebo maximáln 55% (85% u sportovních ploch)
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
Plochy ob anského vybavení (§ 6 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
stávající nebo do výšky max. 3 nadzemní podlaží, maximáln 15 m
OV 49, OV 74, OV 76, OV 88, OV 236, OV6-z1, OV7-z1, OV16-z1
Hlavní využití Ob anské vybavení ípustné využití Plochy ob anského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a za ízení ob anského vybavení pro vzd lávání a výchovu (nap . školská za ízení), sociální služby, pé i o rodinu, zdravotní služby, kulturu (nap . knihovny, muzeum, galerie), ve ejnou správu (nap . ú ady státní správy), ochranu obyvatelstva (nap . požární zbrojnice) a služby netechnického charakteru. Dále zahrnují pozemky staveb a za ízení pro obchodní prodej (nap . nákupní za ízení, obchody), t lovýchovu a sport (nap . stadiony, h išt ), ubytování, stravování, služby, pozemky související dopravní (nap . odstavná stání vyvolaná zp sobem využití území) a technické infrastruktury, ve ejné zelen a ve ejných prostranství. Nep ípustné využití innosti a d je, které nadm rn narušují prost edí, chovatelství, p stitelství, pr myslová a zem lská výroba a sklady a další funkcezp soby využití, neuvedené jako p ípustné., Nep ípustné jsou zejména samostatné objekty pro bydlení a stavby individuální rekreacie, jakékoli innosti a funk ní zp soby využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí hlavním využitím, pop . by bránily tomuto funk nímu zp sobu využití. Dále jsou nep ípustné zejména provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují okolní obytné zóny. Druh regulativ podmínek pro využití území
RegulativPodmínky výstavbu
pro
115
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
stávající nebo maximáln 55% (85% u sportovních ploch)
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
Plochy ob anského vybavení – h bitov - stav
max. 3 nadzemní podlaží, maximáln 15 m
OVh
Hlavní využití bitov ípustné využití Parkov upravená ve ejná prostranství, krajinná zele , p írod blízké porosty a d eviny, travní porosty bez evin, solitéry s podrostem bylin. P ípustné je osazovat drobnou architekturu, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat aleje apod., z izovat stavby p ších komunikací, drobné stavby informa ního charakteru (mapy, výv sky), stavby související s vytvo ením technického zázemí a technické infrastruktury s provozem h bitova související. Nep ípustné využití Veškeré využití neslu itelné s hlavním využitím a neuvedené jako p ípustné a veškeré innosti a provozy, které by svými negativními vlivy mohly narušit funkci zóny.
Plochy ob anského vybavení – h bitov - návrh
OVh 73
Hlavní využití bitov ípustné využití Parkov upravená ve ejná prostranství, krajinná zele , p írod blízké porosty a d eviny, travní porosty bez evin, solitéry s podrostem bylin. P ípustné je osazovat drobnou architekturu, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat aleje apod., z izovat stavby p ších komunikací, drobné stavby informa ního charakteru (mapy, výv sky), stavby související s vytvo ením technického zázemí a technické infrastruktury s provozem h bitova související. Nep ípustné využití Veškeré využití neslu itelné s hlavním využitím a neuvedené jako p ípustné a veškeré innosti a provozy, které by svými negativními vlivy mohly narušit funkci zóny.
Plochy ve ejných prostranství (§ 7 vyhl. 501/2006 Sb.) - stav
VP
Hlavní využití Ve ejné prostranství ípustné využití Plochy ve ejných prostranství zahrnují stávající a navrhované pozemky jednotlivých druh ve ejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a ob anského vybavení (nap . išt pro p edškolní d ti, fit park), slu itelné s ú elem ve ejných prostranství.
116
ípustné je z izovat stezky pro p ší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu (nap . altán, fontánky, pítka) a uli ní mobiliá , pomníky, památníky, vysazovat aleje, výsadba zelen obecn , stavby p ších komunikací, drobné stavby informa ního charakteru (mapy, pouta e, výv sky), dopravní infrastruktura (obslužné komunikace, parkovací stání vyvolaná využitím území), stavby související s vytvo ením technického zázemí a technické infrastruktury. Nep ípustné využití Jiné než p ípustné využití území je nep ípustné. Nep ípustné je umís ovat stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby pro ostatní ob anskou vybavenost, stavby pro výrobu a skladování a dále veškeré provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, nebo svými negativními vlivy jinak narušují funkce zóny.
Plochy ve ejných prostranství (§ 7 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
- územní rezerva
VP 1, VP 5, VP 9, VP 12, VP 19, VP 20, VP 25, VP 27, VP 32, VP 35, VP 38, VP 39, VP 52, VP 53, VP 57, VP 59, VP 64, VP 81, VP 83, VP 85, VP 97, VP 124, VP 130, VP 133, VP 136, VP 153, VP 155, VP 156, VP 157, VP 162, VP 174, VP 184, VP 214, VP 226, VP 252, VP 290, VP 291 R - VP
Hlavní využití Ve ejné prostranství ípustné využití Plochy ve ejných prostranství zahrnují stávající a navrhované pozemky jednotlivých druh ve ejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a ob anského vybavení (nap . išt pro p edškolní d ti, fit park), slu itelné s ú elem ve ejných prostranství. ípustné je z izovat stezky pro p ší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu (nap . altán, fontánky, pítka) a uli ní mobiliá , pomníky, památníky, vysazovat aleje, výsadba zelen obecn , stavby p ších komunikací, drobné stavby informa ního charakteru (mapy, pouta e, výv sky), dopravní infrastruktura (obslužné komunikace, parkovací stání vyvolaná využitím území), stavby související s vytvo ením technického zázemí a technické infrastruktury. Podmín
p ípustné využití
Stavební akce v ochranném pásmu dráhy v lokalit VP 39 jsou možné za podmínky kladného vyjád ení ke stavb od Drážního ú adu. Stavební innosti v ochranném pásmu silnice na plochách VP 12, VP 19, VP 20, VP 133, VP 136 a VP 252 jsou možné za podmínky kladného vyjád ení ke stavb od p íslušného správce komunikace ( SD, J kraj). Nep ípustné využití Jiné než p ípustné využití území je nep ípustné.Nep ípustné je umís ovat stavby pro bydlení, pro individuální
117
rekreaci, stavby pro ostatní ob anskou vybavenost, stavby pro výrobu a skladování a dále veškeré provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, nebo svými negativními vlivy jinak narušují funkce zóny.
Plochy ve ejných prostranství (§ 7 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
VP 138
Hlavní využití Ve ejné prostranství ípustné využití Plochy ve ejných prostranství zahrnují stávající a navrhované pozemky jednotlivých druh ve ejných prostranství a pozemky související technické infrastruktury. ípustné je z izování stezek pro p ší, osazování prvk drobné architektury (nap . altán, fontánky, pítka), stského mobiliá e, pomník , památník , a výsadba zelen obecn , drobné stavby informa ního charakteru (mapy, pouta e, výv sky), h išt pro p edškolní d ti, fit park. Nep ípustné využití Nep ípustné je umís ovat stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby pro ostatní ob anskou vybavenost, stavby pro výrobu a skladování a dále veškeré provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, nebo svými negativními vlivy jinak narušují funkce zóny. Nep ípustné je z izovat parkovací a odstavná stání a jiná než p ípustná využití území.
Plochy ve ejných prostranství - zoopark (§ 7 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
VPz 8
Hlavní využití Ve ejné prostranství ípustné využití Plochy ve ejných prostranství zahrnují stávající a navrhované pozemky jednotlivých druh ve ejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a ob anského vybavení, slu itelné s ú elem ve ejných prostranství. Plocha je ur ena pro realizaci zooparku. P ípustné je z izovat venkovní expozice, pozorovací místa a umís ovat drobné stavby informa ního charakteru (mapy, pouta e, výv sky). ípustné je z izování stezek pro p ší. Dále je umožn no vybudování nezbytného zázemí pro návšt vníky Podmín
p ípustné využití
Stavební innosti v ochranném pásmu silnice I. t ídy na ploše VPz 8 jsou možné za podmínky kladného vyjád ení ke stavb od p íslušného správce komunikace ( SD). Nep ípustné využití Nep ípustné je umís ovat stavby pro bydlení, rekreaci, stavby pro ob anskou vybavenost mimo výše uvedené a dále veškeré provozy a innosti, které svými negativními vlivy jinak narušují klidovou zónu. Nep ípustné je z izovat parkovací a odstavná stání a Jjiné než p ípustné využití území je nep ípustné.
118
Plochy smíšené obytné (§ 8 vyhl. 501/2006 Sb.) - stav
SO
Hlavní využití Bydlení s podílem ob anské vybavenosti, dopln né nerušícími výrobními a nevýrobními službami ípustné využití Plochy smíšené obytné zahrnují pozemky staveb pro bydlení v rodinných a bytových domech., p ípadn staveb pro rodinnou rekreaci, Dále jsou p ípustné pozemky objekty ob anského vybavení a služeb (nap . za ízení pro obchod, stravování, ubytování, domovy d chodc a domy s pe ovatelskou službou, zdravotnická a kulturní za ízení, za ízení pro denní rekreaci jako jsou d tská h išt , podnikatelské aktivity a výroby lokálního významu) a ve ejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných jsou zahrnuty pouze pozemky staveb a za ízení, které svým provozováním a technickým za ízením nenarušují užívání staveb a za ízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prost edí souvisejícího území, nap íklad nerušící výroba a služby, zem lství,a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zát ž v území. ípustná jsou rovn ž parkovací stání a garáže na vlastním pozemku pro pot eby vyvolané p ípustným využitím území, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, ve ejná zele a ve ejná prostranství. ípustná je zástavba proluk. Nep ípustné využití Ostatní využití, neuvedené jako p ípustné, zejména veškeré innosti narušující venkovské prost edíkvalitu bydlení na venkov , nadlimitní stavby pro pr myslovou a zem lskou výrobu a skladování, provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují obytnou zónu. Nep ípustná jsou odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní za ízení nad 100m2 prodejní plochy u obcí a nad 200m2 prodejní plochy u m sta Vimperk, za ízení dopravních služeb a autobazary. Dále je nep ípustná Vvýstavba samostatn stojících malometrážních objekt sezónní rekreace (nap . sruby, zahradní chaty, stavební bu ky apod.). Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ Podmínky pro výstavbu
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami
stávající, nebo max. 25%
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
stávající, nebo max. 35%
Velikost stavebních parcel
stávající nebo minimáln 800m², ve m st Vimperk stávající nebo minimáln 600m²
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
stávající nebo: - historická zóna dle MPZ a sídlišt bytové zástavby 1 - 4 nadzemní podlaží - ostatní venkovská zástavba max. 1 nadzemní podlaží
Prostorové regulativy St echa - typ
stávající nebo: - historická zóna dle MPZ sedlová, polovalbová - sídlišt bytové zástavby libovolná
119
- ostatní venkovská zástavba sedlová, polovalbová, valbová 33º - 43º
Plochy smíšené obytné (§ 8 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
SO 2, SO 4, SO 6, SO 10, SO 13, SO 21, SO 26, SO 31, SO 33, SO 34 SO 36, SO 37, SO 40, SO 41, SO 43, SO 50, SO 54, SO 55, SO 56, SO 58, SO 60, SO 61, SO 62, SO 65, SO 68, SO 69, SO 82, SO 84, SO 86, SO 90, SO 93, SO 112, SO 113, SO 114, SO 121, SO 122, SO 123, SO 125, SO 132, SO 134, SO 135, SO 137, SO 150, SO 151, SO 152, SO 154, SO 160, SO 163, SO 165, SO 166, SO 180, SO 181, SO 182, SO 190, SO 191, SO 192, SO 193, SO 194, SO 195, SO 198, SO 200, SO 201, SO 202, SO 203, SO 204, SO 210, SO 211, SO 230, SO 231, SO 232, SO 233, SO 234, SO 235, SO 241, SO 251, SO 254, SO 292, SO 293, SO 294, SO1-z1, SO2z1, SO4-z1, SO5-z1, SO9-z1, SO10-z1, SO12-z1, SO13-z1, SO14-z1, SO15-z1,
120
SO17-z1, SO18-z1, SO19-z1, SO20-z1, SO21-z1, SO22-z1 - územní rezerva
R - SO
Hlavní využití Bydlení s podílem ob anské vybavenosti ípustné využití Plochy smíšené obytné zahrnují pozemky staveb pro bydlení v rodinných a bytových domech., p ípadn staveb pro rodinnou rekreaci, Dále jsou p ípustné pozemky objekty ob anského vybavení a služeb (nap . za ízení pro obchod, stravování, ubytování, domovy d chodc a domy s pe ovatelskou službou, zdravotnická a kulturní za ízení, za ízení pro denní rekreaci jako jsou d tská h išt , podnikatelské aktivity a výroby lokálního významu)a ve ejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných jsou zahrnuty pouze pozemky staveb a za ízení, které svým provozováním a technickým za ízením nenarušují užívání staveb a za ízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prost edí souvisejícího území, nap íklad nerušící výroba a služby, zem lství, a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zát ž v území. ípustná jsou rovn ž parkovací stání a garáže na vlastním pozemku pro pot eby vyvolané p ípustným využitím území, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, ve ejná zele a ve ejná prostranství. Podmín
p ípustné využití
Veškeré zám ry zamýšlené k umíst ní na plochách na území CHKO Šumava, tj. na plochách SO 180, SO 200, SO 201, SO 202, SO 203, SO 204, SO 210, SO 211, SO 234, SO 235, SO 241, TI 260, SO 292, SO 293, SO 294 je možné realizovat výhradn za dodržení podmínek plošného a prostorového uspo ádání krajiny a podmínky ochrany krajinného rázu, které budou stanoveny individuáln orgánem ochrany p írody (Správou CHKO Šumava). Stavební akce v ochranném pásmu dráhy v lokalitách SO 36, SO 37, SO 40 a SO 41 jsou možné za podmínky kladného vyjád ení ke stavb od Drážního ú adu. Stavební innosti v ochranném pásmu silnice na plochách SO 112, SO 113, SO 121, SO 122, SO 125, SO 135 a SO 251 jsou možné za podmínky kladného vyjád ení ke stavb od p íslušného správce komunikace ( SD, J kraj). Výstavba v lokalitách SO 10, SO 13, SO 40 a SO 41 je možná za podmínky, že obytná zástavba bude situována v odsazení zaru ujícím nep ekro ení hodnot hygienických limit hluku, pop . že v územním resp. stavebním ízení bude prokázáno nep ekro ení maximální p ípustné hladiny hluku v chrán ných vnit ních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Zástavba lokalit SO 181, SO 210 a SO 241 je možná pouze za podmínky umíst ní max. 2 objekt v každé lokalit , a to podél komunikace. Zástavba lokality SO 211 je možná pouze za spln ní podmínky umíst ní max. 1 objektu. Zástavba lokality SO 182 je možná pouze za spln ní podmínky umíst ní max. 3 objekt podél komunikace. Nep ípustné využití Ostatní využití, neuvedené jako p ípustné, zejména veškeré innosti narušující venkovské prost edí kvalitu bydlení na venkov , nadlimitní stavby pro pr myslovou a zem lskou výrobu a skladování, provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují obytnou zónu. Nep ípustná jsou , odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní za ízení nad 100m2 prodejní plochy u obcí a nad 200m2 prodejní plochy u m sta Vimperk, za ízení dopravních služeb a autobazary. Dále je nep ípustná Vvýstavba samostatn stojících malometrážních objekt sezónní rekreace (nap . sruby, zahradní chaty, stavební bu ky apod.). Na území CHKO Šumava je nep ípustná výstavba objekt ve „druhé“ ad . Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ Podmínky pro výstavbu
Plošné regulativypodmínky pro využití území
121
Zastav nost budovami
max.25%
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
max. 35%
Velikost stavebních parcel
minimáln 800m² ve m st Vimperk minimáln 600m²
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
1 - 2 nadzemní podlaží
Prostorové regulativy St echa - typ
Plochy smíšené obytné (§ 8 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
nebo sedlová, valbová
polovalbová,
SO 7, SO 80
Hlavní využití Bydlení s podílem ob anské vybavenosti ípustné využití Plochy smíšené obytné zahrnují pozemky staveb pro bydlení v rodinných a bytových domech., p ípadn staveb pro rodinnou rekreaci, Dále jsou p ípustné pozemky objekty ob anského vybavení a služeb (nap . za ízení pro obchod, stravování, ubytování, domovy d chodc a domy s pe ovatelskou službou, zdravotnická a kulturní za ízení, za ízení pro denní rekreaci jako jsou d tská h išt , podnikatelské aktivity a výroby lokálního významu)a ve ejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných jsou zahrnuty pouze pozemky staveb a za ízení, které svým provozováním a technickým za ízením nenarušují užívání staveb a za ízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prost edí souvisejícího území, nap íklad nerušící výroba a služby, zem lství, a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zát ž v území. ípustná jsou rovn ž parkovací stání a garáže na vlastním pozemku pro pot eby vyvolané p ípustným využitím území, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, ve ejná zele a ve ejná prostranství. Nep ípustné využití Ostatní využití, neuvedené jako p ípustné, zejména veškeré innosti narušující venkovské prost edí kvalitu bydlení na venkov , nadlimitní stavby pro pr myslovou a zem lskou výrobu a skladování, provozy a innosti, které jsou provázeny hlukem nebo astým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují obytnou zónu. Nep ípustná jsou, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní za ízení nad 100m2 prodejní plochy u obcí a nad 200m2 prodejní plochy u m sta Vimperk, za ízení dopravních služeb a autobazary. Dále je nep ípustná Vvýstavba samostatn stojících malometrážních objekt sezónní rekreace (nap . sruby, zahradní chaty, stavební bu ky apod.). Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ Podmínky pro výstavbu
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami
max. 45%
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
max. 55%
Velikost stavebních parcel
minimáln 600m²
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
2 -4 nadzemní podlaží + podkroví
122
Plochy dopravní infrastruktury (§ 9 vyhl. 501/2006 Sb.) - stav
DI
Hlavní využití Dopravní stavby ípustné využití Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky staveb a za ízení pozemních komunikací, drah a jiných druh dopravy. Plochy silni ní dopravy zahrnují silni ní pozemky sSilnice I., II. a III. t ídy a, místních a ú elové komunikaceí, železni ní trat , etn pozemk , na kterých jsou umíst ny sou ásti komunikace, nap íklad náspy, zá ezy, op rné zdi, mosty, cyklistické a p ší komunikace, r zné formy a doprovodné a izola ní zelen (nap . izola ní, doprovodná), a dále pozemky staveb dopravních za ízení a dopravního vybavení, nap íklad autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a adové garáže, a odstavnáé a parkovací plochystání, areály údržby pozemních komunikací, erpací stanice pohonných hmot. Plochy drážní dopravy zahrnují obvod dráhy, v etn násp , zá ez , op rných zdí, most , kolejiš a doprovodné zelen , dále pozemky za ízení pro drážní dopravu, nap íklad stanice, zastávky silni ní a železni ní dopravy, nástupišt a p ístupové cesty, odpo ívadla, provozní budovy, a pozemky dep, opraven, vozoven, p ekladiš a správních budov protihluková opat ení, erpací stanice pohonných hmot. Cyklistická a p ší komunikace v etn chodník a zelených pás v navržené výstavb . Plochy ur ené pro ípustné je umis ování staveb a za ízení liniové technické vybavenosti (plochy pro vodovody, kanalizaci, elekt inu, plyn, teplo, spoje a radiokomunikace, kolektory a produktovody, apod.) bezprost edn související s danou funkcí technické infrastruktury a obsluhy území. Nep ípustné využití Jiné než p ípustné využití území je nNep ípustné jsou objekty bydlení a rekreace, výroby a sklad a ostatní výše neuvedené stavby.
Plochy dopravní infrastruktury (§ 9 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
DI 14, DI 15, DI DI 22, DI 23, DI DI 45, DI 46, DI DI 48, DI 67, DI DI 77, DI 78, DI DI 89, DI 94, DI DI 98, DI 99, DI DI 102, DI 103, DI 104, DI 106, DI 107, DI 108, DI 109, DI 158, DI 159, DI 170, DI 171, DI 196, DI 197, DI 220, DI 222, DI 223, DI.D5/6.1-z1, DI.D5/6.2-z1, DI.D5/6.3-z1, DI.D5/6.4-z1, DI.D5/6.5-z1,
16, 44, 47, 72, 87, 95, 101,
123
DI.D5/6.6-z1, DI.D5/6.7,DI.D5/6.8, DI.D5/6.9, DI.D5/6.10z1, DI.D5/6.11-z1, DI.D5/6.12-z1, DI.D5/6.13-z1, DI.D5/7.1, DI.D5/7.2, DI.D5/7.3, DI.D5/7.4, DI.D5/7.5, DI.D5/7.6, DI.D5/8.1, DI.D5/8.2, DI.D5/8.3, DI.D5/8.4, DI.D5/8.5, DI.D5/9.1 Hlavní využití Dopravní stavby ípustné využití Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky staveb a za ízení pozemních komunikací, drah a jiných druh dopravy. Plochy silni ní dopravy zahrnují silni ní pozemky sSilnice I., II. a III. t ídy, a místních a ú elové komunikaceí, železni ní trat , etn pozemk , na kterých jsou umíst ny sou ásti komunikace, nap íklad náspy, zá ezy, op rné zdi, mosty, cyklistické a p ší komunikace, r zné formy a doprovodné a izola ní zelen (nap . izola ní, doprovodná), a dále pozemky staveb dopravních za ízení a dopravního vybavení, nap íklad autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a adové garáže, a odstavnáé a parkovací plochystání, areály údržby pozemních komunikací, erpací stanice pohonných hmot. Plochy drážní dopravy zahrnují obvod dráhy, v etn násp , zá ez , op rných zdí, most , kolejiš a doprovodné zelen , dále pozemky za ízení pro drážní dopravu, nap íklad stanice, zastávky silni ní a železni ní dopravy, nástupišt a p ístupové cesty, odpo ívadla, provozní budovy, a pozemky dep, opraven, vozoven, p ekladiš a správních budov. protihluková opat ení, erpací stanice pohonných hmot. Cyklistická a p ší komunikace v etn chodník a zelených pás v navržené výstavb . Plochy ur ené pro ípustné je umis ování staveb a za ízení technické vybavenosti (plochy pro vodovody, kanalizaci, elekt inu, plyn, teplo, spoje a radiokomunikace, kolektory a produktovody, apod.) bezprost edn související s danou funkcí technické infrastruktury a obsluhy území. Nep ípustné využití Jiné než p ípustné využití území je nNep ípustné jsou objekty bydlení a rekreace, výroby a sklad a ostatní výše neuvedené stavby..
Plochy technické infrastruktury (§ 10 vyhl. 501/2006 Sb.) – stav
TI
Hlavní využití Technická infrastruktura ípustné využití Plochy technické infrastruktury zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozn související za ízení technického vybavení., ípustné je umis ování staveb a za ízení technické vybavenosti (nap íklad plochy pro vodovody , vodojem , kanalizacie, istíren odpadních vod, staveb a za ízení pro nakládání s odpady, elekt inu, plyn, a spoje) trafostanic, energetických vedení, komunika ních vedení ve ejné komunika ní sít a elektronických komunika ních za ízení ve ejné komunika ní sít . bezprost edn související s danou funkcí technické
124
infrastruktury a obsluhy území, r zné formy zelen (nap . izola ní, doprovodná). ípustné je z izovat stavby, za ízení a plochy pro nakládání s odpady (nap . sb rný dv r, ízená skládka TKO). Sou ástí t chto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury.Dále jsou p ípustná parkovací, odstavná stání na vlastním pozemku pro pot ebu vyvolanou tímto zp sobem využití. ípustná je zástavba proluk. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro rekreaci a sport, stavby pro pr myslovou a zem lskou výrobu a skladování. Dále Jjsou nep ípustné veškeré provozy a innosti, které svými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a vyžadující ochranu p ed zát ží okolí sousedních pozemk mimo daný zp sob využití (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi)., nNep ípustné je z izovat erpací stanice pohonných hmot s výjimkou za ízení pro pot ebu provozovatele. V pásmu hygienické ochrany nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školských a d tských za ízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potraviná ským, t lovýchovným a rekrea ním ú el m atd.).
Plochy technické infrastruktury (§ 10 vyhl. 501/2006 Sb.) – návrh
TI 111, TI 141, TI 186, TI 250, TI 260
Hlavní využití Technická infrastruktura ípustné využití Plochy technické infrastruktury zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozn související za ízení technického vybavení., ípustné je umis ování staveb a za ízení technické vybavenosti (nap íklad plochy pro vodovody , vodojem , kanalizacie, istíren odpadních vod, staveb a za ízení pro nakládání s odpady, elekt inu, plyn, a spoje) trafostanic, energetických vedení, komunika ních vedení ve ejné komunika ní sít a elektronických komunika ních za ízení ve ejné komunika ní sít . bezprost edn související s danou funkcí technické infrastruktury a obsluhy území, r zné formy zelen (nap . izola ní, doprovodná). ípustné je z izovat stavby, za ízení a plochy pro nakládání s odpady (nap . sb rný dv r, ízená skládka TKO). Sou ástí t chto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury.Dále jsou p ípustná parkovací, odstavná stání na vlastním pozemku pro pot ebu vyvolanou tímto zp sobem využitím. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro rekreaci a sport, stavby pro pr myslovou a zem lskou výrobu a skladování. Dále Jjsou nep ípustné veškeré provozy a innosti, které svými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a vyžadující ochranu p ed zát ží okolí sousedních pozemk mimo daný zp sob využití (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi)., nNep ípustné je z izovat erpací stanice pohonných hmot s výjimkou za ízení pro pot ebu provozovatele. V pásmu hygienické ochrany nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školských a d tských za ízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potraviná ským, t lovýchovným a rekrea ním ú el m atd.).
Plochy výroby a skladování (§ 11 vyhl. 501/2006 Sb.)
125
– stav
VS
Hlavní využití Výroba a skladování ípustné využití Plochy výroby a skladování zahrnují pozemky staveb a za ízení pro výrobu (výlu podnikatelského, pr myslového a výrobního charakteru, ale i výrobu zem lskou, chovatelskou a p stitelskou) a skladování., ípustné je z izovat sklady, skladové plochy, areály a komunální provozovny, za ízení pro kompostování biologicky rozložitelného odpadu, za ízení pro podnikovou prodejnu s administrativou, parkovací a odstavná stání, erpací stanice pohonných hmot pro pot ebu provozovatele, technická a dopravní infrastruktura, pozemky zem lských staveb, ve ejná zele a ve ejná prostranství. Dále je p ípustné z izovat fotovoltaické elektrárny na st echách objekt a netradi ní zdroje vytáp nía pozemky související ve ejné infrastruktury. ípustná je zástavba proluk. Podmín
p ípustné využití
Provozní byty i rodinné domy pro bydlení osob p ímo spojených s provozem (nap . byty pro dozor í a správcovský personál) dané výroby za podmínky, že budou spln ny hygienické limity., vV p ípad zem lské výroby nep esáhnou tyto prostory 25% plochy budov ur ených pro zem lskou výrobu. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou samostatné stavby pro bydlení a stavby pro rekreaci a sport. U ploch pro výrobu a skladování jsou nNep ípustné jsou všechny provozy a innosti, které svými nep íznivými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a zasahují tak mimo hranice vlastního pozemku (resp. mimo danýé funk nízp sob využití území). Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ výstavbu
Podmínky
pro
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami
stávající nebo maximáln 55%
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
stávající nebo maximáln 85%
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
stávající nebo maximáln 2 nadzemní podlaží
Prostorové regulativy St echa - typ
Plochy výroby a skladování (§ 11 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
- územní rezerva
stávající nebo sedlová, polovalbová, valbová
VS 92, VS 115, VS 120, VS 142, VS 161, VS 185, VS 219, VS 224, VS3z1, VS11-z1 R - VS
Hlavní využití Výroba a skladování ípustné využití
126
Plochy výroby a skladování zahrnují pozemky staveb a za ízení pro výrobu (výlu podnikatelského, pr myslového a výrobního charakteru, ale i výrobu zem lskou, chovatelskou a p stitelskou) a skladování., ípustné je z izovat sklady, skladové plochy, areály a komunální provozovny, za ízení pro kompostování biologicky rozložitelného odpadu, pozemky zem lských staveb, stavby a za ízení pro nakládání s odpady, a pozemky související ve ejné infrastruktury za ízení pro podnikovou prodejnu s administrativou, parkovací a odstavná stání, erpací stanice pohonných hmot pro pot ebu provozovatele, technická a dopravní infrastruktura, ve ejná zele a ve ejná prostranství. Dále je p ípustné z izovat fotovoltaické elektrárny na st echách objekt a netradi ní zdroje vytáp ní. Podmín
p ípustné využití
Provozní byty i rodinné domy pro bydlení osob p ímo spojených s provozem (nap . byty pro dozor í a správcovský personál) dané výroby za podmínky, že budou spln ny hygienické limity, v p ípad zem lské výroby nep esáhnou tyto prostory 25% plochy budov ur ených pro zem lskou výrobu. Veškeré zám ry zamýšlené k umíst ní na ploše VS 92 na území CHKO Šumava jsou možné za dodržení podmínek plošného a prostorového uspo ádání krajiny a podmínky ochrany krajinného rázu, které budou stanoveny individuáln orgánem ochrany p írody (Správou CHKO Šumava). Fotovoltaické elektrárny je možné z izovat za podmínek p ímé návaznosti na zastav né území, nenarušení estetiky krajinného rázu a dostupnosti inženýrské a technické infrastruktury. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou samostatné stavby pro bydlení a stavby pro rekreaci a sport. U ploch pro výrobu a skladování jsou nNep ípustné jsou všechny provozy a innosti, které svými nep íznivými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a zasahují tak mimo hranice vlastního pozemku (resp. mimo danýé funk ní zp sob využití území). Na území CHKO Šumava je nep ípustné umíst ní fotovoltaických elektráren s výjimkou panel na st echách budov. Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ výstavbu
Podmínky
pro
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami
maximáln 55%
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
maximáln 85%
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
Plochy výroby a skladování - zem (§ 11 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
1 - 2 nadzemní podlaží
lství VSz 238
Hlavní využití Zem
lská výroba a skladování
ípustné využití Plochy zem lství a skladování zahrnují pozemky staveb a za ízení pro zem lskou výrobu a skladování a pro rodinné farmy (nap . bydlení v rodinném dom , innosti zem lské výroby a chov hospodá ských zví at) s možností poskytování agroturistických služeb (nap . ubytování, stravování, rekreace, sport a innosti spojené s hospodá skými pracemi) a pozemky související ve ejné dopravní (nap . parkovací a odstavná stání pro pot ebu vyvolanou využitím území) a technické infrastruktury. ípustné je z izovat prostory pro skladování, p íp. pro prodej vlastních výrobk a výp stk . Dále je p ípustné z izovat fotovoltaické elektrárny na st echách objekt a netradi ní zdroje vytáp ní. Podmín
p ípustné využití
Provozní bytyRodinné domy a ubytovací objekty pro agroturistiku jsou p ípustné bydlení osob p ímo spojených s provozem dané zem lské výroby za podmínky, že budou spln ny hygienické limity, v p ípad
127
zem
lské výroby nep esáhnou tyto prostory 25% plochy budov ur ených pro zem
lskou výrobu.
Nep ípustné využití U ploch pro zem lství a skladování jsou nNep ípustné jsou všechny provozy a innosti, které svými nep íznivými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a zasahují tak mimo hranice vlastního pozemku (resp. mimo danýé fun ní zp sob využití území). Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ výstavbu
Podmínky
pro
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami
maximáln 55%
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
maximáln 85%
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
1 - 2 nadzemní podlaží
Plochy smíšené výrobní (§ 12 vyhl. 501/2001 Sb.) – stav
SV
Hlavní využití Výroba a skladování s s komer ními ú ely. ípustné využití Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb a za ízení pro podnikatelskou innost, opravárenské služby, zahradnictví, výrobu a skladování lokálního významu. ípustné je za ízení, které svým provozováním a technickým za ízením nenaruší užívání staveb a za ízení ve svém okolí a nesníží tak kvalitu prost edí souvisejícího území, a které svým charakterem a kapacitou nezvýší dopravní zát ž a životní prost edí v území. Lze p ipustit výstavbu ob anského vybavení (nap . maloobchodní a obchodní provozovny), ve ejnou zele a ve ejná prostranství. Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve výjime ných a zvláš od vodn ných ípadech. Podmín
p ípustné využití
Výroba a skladování za podmínky, že nebude svým negativním vlivem zat žovat p ípustné plochy ob anského vybavení. Provozní byty i rodinné domy pro bydlení osob p ímo spojených s provozem (nap . byty pro dozor í a správcovský personál) dané výroby za podmínky, že bude zajišt na ochrana p ed negativními vlivy a budou spln ny veškeré hygienické limity. Nep ípustné využití Samostatné bydlení všech forem, stavby pro rekreaci a sport, zem lské provozy, a veškeréJsou takové innosti a jeprovozy, které nadm rn svými negativními vlivy jinak narušují prost edífunkce okolních zón a vyžadují tak mimo ádnou ochranu p ed zát žemi sousedních pozemk mimo daný zp sob využití (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi) - nap ., chovatelství, t žká pr myslová výroba a sklady, . n Nep ípustná je rovn ž výstavba supermarket a obchodních za ízení v tších než 1000 m2 prodejní plochy. V pásmu negativního vlivu na okolní prost edí nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu. Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ výstavbu
Podmínky
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
1 - 2 nadzemní podlaží
128
pro
Plochy smíšené výrobní (§ 12 vyhl. 501/2001 Sb.) – návrh
SV 24, SV 42, SV 75, SV 79, SV 96, SV 139, SV 199, SV 215, SV 216, SV 225
Hlavní využití Výroba a skladování s s komer ními ú ely. ípustné využití Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb a za ízení pro podnikatelskou innost, opravárenské služby, zahradnictví, výrobu a skladování lokálního významu. ípustné je za ízení, které svým provozováním a technickým za ízením nenaruší užívání staveb a za ízení ve svém okolí a nesníží tak kvalitu prost edí souvisejícího území, a které svým charakterem a kapacitou nezvýší dopravní zát ž a životní prost edí v území. ípustn lLze p ipustit výstavbu ob anského vybavení (nap . maloobchodní a obchodní provozovny), ve ejnou zele a ve ejná prostranství. Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve výjime ných a zvláš od vodn ných ípadech. Podmín
p ípustné využití
Výroba a skladování za podmínky, že nebude svým negativním vlivem zat žovat p ípustné plochy ob anského vybavení. Provozní byty i rodinné domy pro bydlení osob p ímo spojených s provozem (nap . byty pro dozor í a správcovský personál) dané výroby za podmínky, že bude zajišt na ochrana p ed negativními vlivy a budou spln ny veškeré hygienické limity. Nep ípustné využití Samostatné bydlení všech forem, stavby pro rekreaci a sport, zem lské provozy, a veškeréJsou takové innosti a d jeprovozy, které nadm rn svými negativními vlivy jinak narušují prost edí, funkce okolních zón a vyžadují tak mimo ádnou ochranu p ed zát žemi sousedních pozemk mimo daný zp sob využití (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi) - nap . chovatelství, t žká pr myslová výroba a sklady, . n Nep ípustná je rovn ž výstavba supermarket a obchodních za ízení v tších než 500 m2 prodejní plochy. V pásmu negativního vlivu na okolní prost edí nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu. Druh regulativ podmínek pro využití území
Regulativ výstavbu
Podmínky
Plošné regulativypodmínky pro využití území Zastav nost budovami
maximáln 55 %
Zastav nost celkováCelková zastav nost plochy
maximáln 85 %
Výškové regulativypodmínky pro využití území Výška budovyVýšková hladina zástavby
1 - 2 nadzemní podlaží
Plochy vodní a vodohospodá ské (§ 13 vyhl. 501/2006 Sb.) – stav
VV
Hlavní využití Vodní plochy a toky
129
pro
ípustné využití Plochy vymezené za ú elem zajišt ní podmínek pro nakládání s vodami, ochranu p ed jejich škodlivými inky a suchem, regulaci vodního režimu území a pln ní dalších ú el stanovených právními p edpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany p írody a krajiny. Plochy zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních tok a jiné pozemky ur ené pro p evažující vodohospodá ské využití. Vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekrea ní nádrže a ostatní vodní díla., ípustné je možno z izovatrovn ž p emost ní a lávky, stavidla a hráze, krmná za ízení pro chovné rybníky a výstavbu technické infrastruktury, dále je možné z izovat, pro rekrea ní vodní plochy, mola, p ístavišt a jiná sportovní za ízení, výstavba tech. infrastruktury. Dále jsou p ípustné stavby a za ízení sloužící pro zachycení p ívalových deš ových vod, opat ení pro udržení vody v krajin , protipovod ová a protierozní opat ení a další opat ení p ispívající k vyšší reten ní schopnosti krajiny, realizace ÚSES (nap . b ehové porosty a doprovodná zele ). Podmín
p ípustné využití
Výsadba alejí okolo vodote í a vodních ploch za podmínky žádných hrubých zásah do b eh a vodních ploch. Nep ípustné využití Jiná než hlavní a p ípustná funkce území je nep ípustná.Všechny innosti a za ízení (nap . výstavby objekt bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace, dále objekt , které by mohly sloužit k bydlení a rekreaci,…) mimo innosti p ípustné a podmín p ípustné a provozování inností, která jsou v rozporu s vodním hospodá stvím. Nep ípustné je z izování a provozování nových za ízení nesouvisejících s hlavním využitím, v etn odstavení karavan , maringotek a obytných p ív . Nep ípustné jsou zejména skládky odpad a sklady chemikálií a pohonných hmot.
Plochy vodní a vodohospodá ské (§ 13 vyhl. 501/2006 Sb.) – návrh
VV 169, VV8-z1
Hlavní využití Vodní plochy a toky ípustné využití Plochy vymezené za ú elem zajišt ní podmínek pro nakládání s vodami, ochranu p ed jejich škodlivými inky a suchem, regulaci vodního režimu území a pln ní dalších ú el stanovených právními p edpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany p írody a krajiny. Plochy zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních tok a jiné pozemky ur ené pro p evažující vodohospodá ské využití. Vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekrea ní nádrže a ostatní vodní díla., ípustné je možno z izovat rovn ž emost ní a lávky, stavidla a hráze, krmná za ízení pro chovné rybníky, a výstavbu technické infrastruktury, dále je možné z izovat pro rekrea ní vodní plochy, mola, p ístavišt a jiná sportovní za ízení, výstavba tech. infrastruktury. Dále jsou p ípustné stavby a za ízení sloužící pro zachycení p ívalových deš ových vod, opat ení pro udržení vody v krajin , protipovod ová a protierozní opat ení a další opat ení p ispívající k vyšší reten ní schopnosti krajiny, realizace ÚSES (nap . b ehové porosty a doprovodná zele ). Podmín
p ípustné využití
Výsadba alejí okolo vodote í a vodních ploch za podmínky žádných hrubých zásah do b eh a vodních ploch. Nep ípustné využití Jiná než hlavní a p ípustná funkce území je nep ípustná. Všechny innosti a za ízení (nap . výstavby objekt bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace, dále objekt , které by mohly sloužit k bydlení a rekreaci,…) mimo innosti p ípustné a podmín p ípustné a provozování inností, která jsou v rozporu s vodním
130
hospodá stvím. Nep ípustné je z izování a provozování nových za ízení nesouvisejících s hlavním využitím, v etn odstavení karavan , maringotek a obytných p ív . Nep ípustné jsou zejména skládky odpad a sklady chemikálií a pohonných hmot.
Plochy zem - stav
lské (§ 14 vyhl. 501/2006 Sb.) Z
Hlavní využití Zem
lské hospoda ení
ípustné využití Plochy zem lské zahrnují pozemky zem lského p dního fondu, pozemky staveb, za ízení a jiných opat ení pro zem lství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. ípustné je provád t na t chto plochách innosti a za ízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, zm ny druhu pozemkukultur (na pastviny, louky, sady, ornou p du a plochy lesní) za spln ní všech zákonných podmínek. ípustná jsou protierozní a protipovod ová opat ení a další opat ení p ispívající k vyšší reten ní schopnosti krajiny, opat ení pro udržení vody v krajin , zachycení p ívalových deš (- nap . budování záchytných íkop kolem ohrožených pozemk , z izování obd lávaných nebo zatravn ných pr leh , terasování svažitých pozemk , znovuz izování mezí, budování poldr a hrází)., ípustné je izovat a provozovat na t chto územích sít a za ízení tech. infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování p ilehlého území, ú elové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území. Dále je p ípustné umis ovat stavby pro zabezpe ení zem lské innosti (nap . seníky, p íst ešky pro zv a chovaná zví ata formou lehkých p íst ešk , v elíny, silážní jámy atd.), pro mysliveckou innost (nap . posedy a pozorovatelny) a izování vodních nádrží do 5 ha., ostatní dopravní a technickou infrastrukturu. Realizace komunitního kompostování, polních hnojiš apod. p i spln ní zákonných podmínek. ípustné je z izovat p ší, cyklistické a ú elové komunikace, komunikace pro jízdu s potahem, na kole a pro jízdu na lyžích a na saních, dostavby a p ístavby malého rozsahu (tj. nár st o max. 25% prvotn zkolaudované plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku. Na zem lských plochách mohou být obnovovány a rekonstruovány drobné objekty sakrální architektury. V chrán ném ložiskovém území Výškovice I, . 04040000 lze z izovat stavby a za ízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chrán ném obecném zájmu. Podmín
p ístupné využití
Zales ování za podmínky, že plocha navazuje na stávající lesní plochy, zalesn ním dojde k ucelení lesních ploch a zejména s ohledem na t ídu ochrany zem lského p dního fondu. Nem lo by se jednat o zem lskou p du s I. a II. t ídou ochrany ZPF. Okolo polních cest lze realizovat výsadby alejí za spln ní podmínky žádných hrubých terénních úprav. Podmín p ípustná je realizace komunitního kompostování, polních hnojiš apod. za podmínky spln ní zákonných podmínek. Nep ípustné využití Nelze zastav t žádnou stavbou, ani výrobkem plnícím funkci stavby nebo opat ením krom t ch, které jsou uvedeny v p ípustném využití. Nep ípustné je z izování a provozování nových za ízení nesouvisejících s hlavním využitím, v etn odstavení karavan , maringotek a obytných p ív . Nep ípustné je narušovat organizaci a strukturu zem lského p dního fondu, porušovat funk nost meliora ních opat ení a staveb. V záplavových územích je nep ípustná zm na kultury (nap . trvalého travního porostu) na ornou p du.
Plochy lesní (§ 15 vyhl. 501/2006 Sb.)
131
- stav
L
Hlavní využití Hospoda ení v lese ípustné využití Plochy lesní zahrnují pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa, pozemky staveb a za ízení lesního hospodá ství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. innosti a za ízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, opat ení pro udržení vody v krajin , zachycení p ívalových deš , protipovod ová a protierozní opat ení a další opat ení ispívající k vyšší reten ní schopnosti krajiny. Dále ú elové komunikace nau né stezky, komunikace pro ší, cyklisty, pro jízdu s potahem, na koni a pro jízdu na lyžích a na saních. Dále je p ípustné umis ovat nezbytn nutné stavby a za ízení pro hospoda ení v lese (nap . krmelce, lesní školky, oplocenky, obory apod.), pro myslivost (nap . posedy a pozorovatelny) a ochranu p írody. a nezbytn nutné stavby dopravní a technické infrastruktury. Dostavby a p ístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku pouze p i spln ní podmínky, že nár st nep esáhne 20 % prvotn zkolaudované plochy. Na lesních plochách mohou být obnovovány a rekonstruovány drobné objekty sakrální architektury. V chrán ném ložiskovém území Výškovice I, . 04040000 lze z izovat stavby a za ízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chrán ném obecném zájmu. Podmín
p ípustné využití
Podmín p ípustné jsou nezbytn nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, a to za spln ní podmínky co nejmenšího zásahu a nenarušení funk nosti lesních ploch. Nep ípustné využití Všechny innosti a za ízení krom výše uvedených (nap . Nep ípustné jsou výstavby ostatních objekt (nap . bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace, dále objekt , které by mohly sloužit k bydlení a rekreaci,atd.) mimo innosti p ípustné a provozování inností, které jsou v rozporu s hospoda ením v lese a ochrannou p írody.
Plochy lesní (§ 15 vyhl. 501/2006 Sb.) - návrh
L 110, L 213
Hlavní využití Hospoda ení v lese ípustné využití Plochy lesní zahrnují pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa, pozemky staveb a za ízení lesního hospodá ství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. innosti a za ízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, opat ení pro udržení vody v krajin , zachycení p ívalových deš , protipovod ová a protierozní opat ení a další opat ení ispívající k vyšší reten ní schopnosti krajiny. Dále ú elové komunikace nau né stezky, komunikace pro ší, cyklisty, pro jízdu s potahem, na koni a pro jízdu na lyžích a na saních. Dále je p ípustné umis ovat nezbytn nutné stavby a za ízení pro hospoda ení v lese (nap . krmelce, lesní školky, oplocenky, obory apod.), pro myslivost (nap . posedy a pozorovatelny) a ochranu p írody a nezbytn nutné stavby dopravní a technické infrastruktury. Dostavby a p ístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku pouze p i spln ní podmínky, že nár st nep esáhne 20 % prvotn zkolaudované plochy. Podmín
p ípustné využití
Podmín p ípustné jsou nezbytn nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, a to za spln ní podmínky co nejmenšího zásahu a nenarušení funk nosti lesních ploch. Nep ípustné využití Všechny innosti a za ízení krom výše uvedených (nap . Nep ípustné jsou výstavby ostatních objekt (nap . bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace, dále objekt , které by mohly sloužit k bydlení a rekreaci,atd.) mimo innosti p ípustné a provozování inností, které jsou v rozporu s hospoda ením v lese a
132
ochrannou p írody.
Plochy p írodní (§ 16 vyhl. 501/2006 Sb.) – stav
P
Hlavní využití Chrán ná p írodní území. ípustné využití Plochy p írodní zahrnují mimo jiné i pozemky v 1. a 2. zón chrán né krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvlášt chrán ných územích, pozemky evropsky významných lokalit v etn pozemk smluvn chrán ných, pozemky biocenter a výjime pozemky, a stavby dopravní a technické infrastruktury. ípustné je sou asné využití a využití, které zajiš uje p irozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Nesmí dojít ke znemožn ní navrhovaného využití nebo zhoršení p írodní funkce sou asných ploch ÚSES. ípustné jsou rovn ž stavby a za ízení, která jsou v zájmu ochrany p írody a krajiny, stavby p ších, cyklistických a ú elových komunikací s povrchovou úpravou blízkou p írod , mosty, lávky a nezbytné stavby pro lesní (nap . krmelce, obory) a vodní hospodá ství.Pouze ve výjime ných p ípadech lze p ipustit nezbytn nutné liniové stavby, vodohospodá ská za ízení, OV atd., p i co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funk nosti. Podmín
p ípustné využití
Pouze ve výjime ných p ípadech nezbytn nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, vodohospodá ská za ízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, OV atd., a to za spln ní podmínky co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funk nosti. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro individuální rekreaci, pro výrobu a skladování, komunikace pro silni ní dopravu, t žba a zpracování nerost , stavby skládek odpad , intenzívní zem lská výroba. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, p ípustné a podmín p ípustné využití území je toto území nezastavitelné (nap íklad sklady, chaty, chalupy). Nep ípustné jsou zm ny funk ního zp sobu využití území, které by snižovaly sou asný stupe ekologické stability daného území za azeného do ÚSES. a dDále jsou nep ípustnépak zm ny, které jsou v rozporu s funkcí t chto ploch v ÚSES, a jakékoliv zm ny funk ního zp sobu využití, které by znemožnily i ohrozily funk nost biocenter, chto ploch (nap . odvod ování pozemk ) nebo územní ochranu ploch navrhovaných k za len ní do nich., rušivé innosti jako je umis ování staveb, odvod ování pozemk , t žba nerostných surovin, apod., mimo innosti p ípustné a podmín né. Nep ípustné jsou innosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou p írody a krajiny.
Plochy smíšené nezastav ného území (§ 17 vyhl. 501/2006 Sb.) – stav
SN
Hlavní využití Polop írodní plochy. ípustné využití Plochy smíšené nezastav ného území zahrnují pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa, pozemky zem lského p dního fondu, p ípadn pozemky vodních ploch a koryt vodních tok bez rozlišení evažujícího zp sobu využití. Do plochy smíšené nezastav ného území jsou zahrnuty i pozemky irozených a p írod blízkých ekosystém a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Na plochách za azených mezi prvky ÚSES je p ípustné sou asné využití a v ípustné je využití, které zajiš uje vysoké zastoupení druh organism a p irozenou skladbu bioty, odpovídající trvalým stanovištním
133
podmínkám p i b žném extensivním zem lském nebo lesnickém hospoda ení (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), p ípadn rekrea ní plochy p írodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. P itom nesmí dojít ke znemožn ní navrhovaného využití a p írodní funkce sou asných funk ních biokoridor . Umis ování staveb v systému ÚSES je omezeno jen na p né p echody inženýrských a dopravních staveb, vodohospodá ská za ízení, OV atd. Na plochách neza azených mezi prvky ÚSES je navíc pP ípustné je umis ovat stavby pro zabezpe ení zem lské innosti (seníky, p íst ešky pro zv a chovaná zví ata formou lehkých p íst ešk , v elíny, silážní jámy atd.), p ístavby malého rozsahu (tj. nár st o max. 25% prvotn zkolaudované plochy.) stávajících trvalých staveb. Realizace komunitního kompostování, polních hnojiš apod. za podmínky spln ní zákonných podmínek. Na plochách neza azených do systému ÚSES Dále je možné realizovat výstavbu ú elových komunikací, polních cest, ších a cyklistických komunikací, technické infrastruktury, opat ení p ispívající k vyšší retenci krajiny, zachycení p ívalových deš , protipovod ová a protierozní opat ení, revitalizace vodních tok . Lze povolovat lesnické, myslivecké a rybníká ské innosti (krmelce, posedy, oplocenky, sklady krmiva u rybník ) a z izovat menší vodní plochy do 0,5 ha. ípustné je provád t na t chto územích zm ny kultur (na pastviny, louky, sady, lesní plochy) za spln ní všech zákonných podmínek. Doporu ená je výsadba alejí a ochranné zelen . Na plochách je umožn na realizace ÚSES. V chrán ném ložiskovém území Výškovice I, . 04040000 lze z izovat stavby a za ízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chrán ném obecném zájmu. Podmín né p ípustné využití Umíst ní jiných než p ných p echod inženýrských a dopravních staveb, vodohospodá ská za ízení a OV je podmín p ípustné, a to pouze za podmínky zachování minimálních prostorových parametr a nenarušení funk nosti biokoridoru. Stavby procházející ÚSES budou uzp sobovány tak, aby nevytvá ely migra ní bariéru pro organismy.Podmín p ípustná je realizace komunitního kompostování, polních hnojiš apod. za podmínky spln ní zákonných podmínek. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou zm ny funk ního zp sobu využití, které by snižovaly sou asný stupe ekologické stability daného území. za azeného do ÚSES a dDále jsou nep ípustnépak zm ny, které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoliv zm ny funk ního zp sobu využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chyb jících ástí biokoridor , (nap . odvod ování pozemk , t žba nerostných surovin apod.), mimo inností podmín n ých p ípustných. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, funkce a ípustné a podmín p ípustné využití území je toto území nezastavitelné (nap íklad sklady, chaty, chalupy).
Kód plochy
Plochy t žby nerost - stav
TN
Hlavní využití žební innost s následnou rekultivací. ípustné využití Plochy t žby zahrnují pozemky povrchových dol a lom . ípustné jsou stavby a technologická za ízení související s t žbou, za ízení pro úpravu a t íd ní dobývané suroviny, plochy pro ukládání do asn nevyužívaných nerost a odpad (nap . výsypky, odvaly a kališt ). Dále jsou p ípustné stavby technického vybavení a dopravy zabezpe ující provoz a pot eby území. Po ukon ení t žby bude následovat rekultivace (nap . zalesn ní, skládky inertního materiálu s následným zalesn ním apod.). V chrán ném ložiskovém území Výškovice I, . 04040000 lze z izovat stavby a za ízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chrán ném obecném zájmu. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro rekreaci a další provozy a innosti neslu itelné s hlavním a ípustným využitím území.
134
Kód plochy
Biocentra
RBC, LBC
Jedná se o p ekryvný zp sob využití území, který má p ednost p ed ostatním zp sobem využití (plochy vodní, vodohospodá ské a lesní). Hlavní využití Plocha ÚSES. ípustné využití Je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným zp sobem využití jako hlavní i p ípustné, pokud nenaruší nevratn p irozené podmínky stanovišt a nesníží aktuální míru ekologické stability. ípustné jsou rovn ž stavby a za ízení, která jsou v zájmu ochrany p írody a krajiny, stavby p ších, cyklistických a ú elových komunikací s povrchovou úpravou blízkou p írod , mosty, lávky a nezbytné stavby pro lesní a vodní hospodá ství. Podmín
p ípustné využití
Pouze ve výjime ných p ípadech nezbytn nutné liniové stavby související dopravní (nap . obslužné a elové komunikace) a technické infrastruktury, vodohospodá ská za ízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, OV atd., a to za spln ní podmínky nejmenšího zásahu do biocentra a narušení jeho funk nosti. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro individuální rekreaci, pro výrobu a skladování, komunikace pro silni ní dopravu, t žba a zpracování nerost , stavby skládek odpad , intenzívní zem lská výroba. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, p ípustné a podmín p ípustné využití území je toto území nezastavitelné (nap íklad sklady, chaty, chalupy). Nep ípustné jsou zm ny zp sobu využití území, které by snižovaly sou asný stupe ekologické stability daného území za azeného do ÚSES (zm na druhu pozemku s vyšším stupn m ekologické stability na druh s nižším stupn m ekologické stability, nap . z louky na ornou p du), Dále jsou nep ípustné zm ny, které jsou v rozporu s funkcí t chto ploch v ÚSES a jakékoliv zm ny zp sobu využití, které by znemožnily i ohrozily funk nost biocenter (nap . odvod ování pozemk ) nebo územní ochranu ploch navrhovaných k za len ní do nich. Nep ípustné jsou innosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou p írody a krajiny.
Kód plochy
Biokoridor
NRBK, RBK, LBK
Jedná se o p ekryvný zp sob využití území, který má p ednost p ed ostatním zp sobem využití (plochy vodní, vodohospodá ské, zem lské, lesní a smíšené nezastav ného území). Hlavní využití Plocha ÚSES. ípustné využití Využití, které zajiš uje vysoké zastoupení druh organism odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám i b žném extensivním zem lském nebo lesnickém hospoda ení (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), p ípadn rekrea ní plochy p írodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, itom nesmí dojít ke znemožn ní navrhovaného využití a p írodní funkce vymezených biokoridor . Je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným zp sobem využití jako hlavní i p ípustné, pokud nenaruší nevratn p irozené podmínky stanovišt a nesníží aktuální míru ekologické stability. ípustné jsou rovn ž stavby a za ízení, která jsou v zájmu ochrany p írody a krajiny, stavby p ších, cyklistických a ú elových komunikací s povrchovou úpravou blízkou p írod , mosty, lávky a nezbytné stavby
135
pro lesní a vodní hospodá ství. Umožn ná je výsadba alejí a ochranné zelen . Podmín
p ípustné využití
Podmín p ípustné jsou pouze nezbytn nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury k ížící biokoridor v co nejkratším a pokud možno v kolmém sm ru, odpo ívadla u turistických a cyklistických tras, vodohospodá ská za ízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, OV atd. Podmínkou pro podmín p ípustné využití je co nejmenší zásah do biokoridoru, nenarušení jeho funk nosti a uzp sobení stavby tak, aby nevytvá ela migra ní bariéru pro organismy. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro individuální rekreaci, pro výrobu a skladování, komunikace pro silni ní dopravu, t žba a zpracování nerost , stavby skládek odpad , intenzívní zem lská výroba. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, p ípustné a podmín p ípustné využití území je toto území nezastavitelné (nap íklad sklady, chaty, chalupy). Nep ípustné jsou zm ny zp sobu využití území, které by snižovaly sou asný stupe ekologické stability daného území za azeného do ÚSES (zm na druhu pozemku s vyšším stupn m ekologické stability na druh s nižším stupn m ekologické stability, nap . z louky na ornou p du). Dále jsou nep ípustné zm ny, které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru v ÚSES a jakékoliv zm ny zp sobu využití, které by znemožnily i ohrozily založení nových biokoridor (nap . odvod ování pozemk , rozorání mezí). Nep ípustné jsou innosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou p írody a krajiny.
Kód plochy
Interak ní prvek
A, B
(Interak ní prvky jsou krom biocenter a biokoridor základními skladebnými ástmi ÚSES na lokální úrovni. Jedná se o ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spole enstva.) Hlavní využití Dopln ní ploch ÚSES. ípustné využití Využití, které zajiš uje p irozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Nesmí dojít ke znemožn ní navrhovaného využití nebo zhoršení p írodní funkce sou asných ploch. ípustná jsou r zné formy zelen (nap . krajinná, doprovodná), vodní plochy a toky. Dále je možné realizovat výstavbu ú elových komunikací, polních cest, p ších a cyklistických stezek. Podmín
p ípustné využití
Podmín p ípustné jsou pouze nezbytn nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury k ížící biokoridor v co nejkratším a pokud možno v kolmém sm ru, odpo ívadla u turistických a cyklistických tras, vodohospodá ská za ízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, OV atd. Podmínkou pro podmín p ípustné využití je co nejmenší zásah do biokoridoru, nenarušení jeho funk nosti a uzp sobení stavby tak, aby nevytvá ela migra ní bariéru pro organismy. Nep ípustné využití Nep ípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro individuální rekreaci, pro výrobu a skladování, komunikace pro silni ní dopravu, t žba a zpracování nerost , stavby skládek odpad , zem lská výroba. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, p ípustné a podmín p ípustné využití území je toto území nezastavitelné (nap íklad sklady, chaty, chalupy). Nep ípustné jsou zm ny zp sobu využití území, které by snižovaly sou asný stupe ekologické stability daného území za azeného do ÚSES (zm na druhu pozemku s vyšším stupn m ekologické stability na druh s nižším stupn m ekologické stability, nap . z louky na ornou p du). Dále jsou nep ípustné zm ny, které jsou v rozporu s funkcí ÚSES a jakékoliv zm ny zp sobu využití, které by znemožnily i ohrozily založení nových prvk ÚSES (nap . odvod ování pozemk , rozorání mezí). Nep ípustné jsou innosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou p írody a krajiny.
136
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH – VÝSTUPNÍ LIMITY které plochy ur ené pro výstavbu jsou z v tší ásti meliorované. P ed zahájením výstavby je nutné provést úpravu funk ního drenážního systému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funk nosti. POŽADAVKY NA OCHRANU VE EJNÉHO ZDRAVÍ U lokalit s funk ním využitím bydlení a ploch smíšených obytných podél vlakového nádraží a železni ní trat bude v rámci schvalovacího ízení konkrétních staveb doložen vliv hluku z železni ní dopravy na navrhovanou bytovou výstavbu. Nesmí být p ekro eny povolené limity hluku stanovené Na ízením vlády .148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací (lokality se nacházejí v ochranném pásmu železnice). OCHRANA P ED ZVÝŠENOU HYGIENICKOU ZÁT ŽÍ V chrán ném venkovním prostoru, venkovním prostoru staveb a vnit ních prostorách staveb i silnicích I., II. a III. . a navrhovaných trafostanic dodržovat nejvýše p ípustné hodnoty hluku. ochrana p ed negativními vlivy z dopravní a technické infrastruktury - v rozvojových plochách v blízkosti stávajících silnic I., II. a III. t ., podél vlakového nádraží a železni ní trat a dále u trafostanic mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby ob anské vybavení typu staveb pro ú ely školní a p edškolní výchovy a pro zdravotní, sociální ú ely a pro sport a funk obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu p ed hlukem (chrán ný venkovní prostor) až po spln ní hygienických limit z hlediska hluku i vylou ení p edpokládané hlukové zát že. Protihluková opat ení v p ípad nespln ní hlukových limit pro obt žování hlukem ze silni ní, resp. železni ní dopravy nebudou hrazena z prost edk majetkového správce komunikace, resp. dráhy. ochrana p ed negativními vlivy z provozu - pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výroby, plochy technické infrastruktury, plochy ob anského vybavení (jedná se o plochy stávající i navrhované) a stávající plochy drobné výroby v zastav ném území platí, že hranice negativních vliv (nap . hluk, prašnost apod.) bude max. na hranici této plochy rozdílného využití území (p ípadn na hranici vlastního pozemku). Tzn., že negativní vlivy z t chto ploch nesmí zasahovat do ploch stávajícího i navrhovaného chrán ného venkovního prostoru staveb. U všech navržených lokalit bude zástavba situována tak, aby byly spln ny limity hluku pro venkovní chrán ný prostor staveb ve smyslu platného Na ízení vlády .148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací. DOPRAVNÍ ZA ÍZENÍ Podmínkou povolování staveb je pokrytí pot eb parkování, odstavných stání a garáží pro jednotlivá funk ní využití na vlastním pozemku, a to již jako sou ástí stavby. MAXIMÁLNÍ HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU OV V sídlech Bo anovice, Boubská, Klášterec, Korkusova Hu a Sudslavice je okolo navrhovaných ploch pro OV navržena maximální hranice negativního vlivu OV pro území, které je OV ovliv ováno. Jsou to hranice, kterou nesmí v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo p ekro it. MAXIMÁLNÍ HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Navržená maximální hranice negativního vlivu ploch výroby a skladování (stávajících i navrhovaných) je hranice, kterou nesmí v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo p ekro it. Hranice negativního vlivu ploch je vedena po hranici pozemku vymezeného pro toto funk ní využití a nebude zasahovat na sousední pozemky. V ploše negativního vlivu je možno umis ovat ojedin le stavby pro bydlení za podmínky, že bude zajišt na ochrana p ed negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chrán ném venkovním i vnit ním prostoru staveb. Dále je možné umis ovat ojedin le stavby pro ubytování za podmínky, že bude zajišt na ochrana p ed negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chrán ném vnit ním prostoru staveb.
137
MAX. HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU TECH. INFRASTRUKTURY A OB ANSKÉHO VYBAVENÍ Hranice negativních vliv z provozu u ploch technické infrastruktury a u ploch ob anského vybavení i ploch bydlení a smíšených obytných bude na hranici této plochy rozdílného využití (p ípadn na hranici vlastního pozemku). Jedná se o plochy stávající i navrhované. PLOCHY PRO P ÍSTUP K VODNÍM TOK M Podél všech významných vodote í bude zachován p ístupný pruh pozemk v ší ce minimáln 8 m od b ehové hrany, respektive minimáln 6m od b ehové hrany drobných vodních tok . V této vzdálenosti nebudou umis ovány žádné stavby bránící v p ístupu správce vodního toku k údržb a zhoršující odtokové pom ry, p ípadn jinak negativn p sobící b hem povodní. Nevhodné jsou edevším stavby budov a oplocení. Ostatní innosti, jako je stavba komunikací, technické infrastruktury, výsadba zelen aj. v takto vymezeném území, podléhají stanovisku Povodí Vltavy, státní podnik. ÚZEMÍ S MOŽNÝMI ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY (ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY) i stavebních aktivitách m že dojít k porušení st edov kého a novov kého osídlení. V p ípad výstavby je nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. OCHRANNÉ PÁSMO H BITOVA V ešeném území se navrhují pozemky s funk ním využitím ob anské vybavení - h bitov. Ochranné pásmo ve ejných poh ebiš se z izuje 100 m od hranice pozemk . Stavební ú ad m že v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provád ní staveb, jejich zm ny nebo innosti, které by byly ohrožovány provozem ve ejného poh ebišt nebo by mohly ohrozit ádný provoz ve ejného poh ebišt nebo jeho d stojnost. VZDÁLENOST 50M OD OKRAJE LESA A UMIS OVÁNÍ STAVEB V ešeném území se navrhují pozemky s funk ním využitím lesní plochy. Stavby s výjimkou oplocení lze umístit v minimální vzdálenosti 30m od okraje lesa (oplocení lze umístit v min. vzdálenosti 10m od okraje lesa). ípadné menší vzdálenosti povoluje p íslušný orgán ochrany PUPFL. Samostatné umíst ní jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50m od okraje lesa bude podléhat souhlasu místn p íslušného orgánu státní správy les . PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ KORIDOR Navržený koridor pro homogenizaci a p eložky na silnici I/4 a koridory tech. infrastruktury (vodovod, kanalizace, el. vedení) jsou vymezeny jako ochrana území pro realizaci zám výstavby dopravní a technické infrastruktury. Tato území je nutno chránit z d vodu zajišt ní prostoru pro umíst ní této stavby v navazujících ízeních (v etn prostoru pro OP plynoucí z p íslušných právních p edpis ) a pop ípad také následný p ístup. P sobnost koridoru pro dopravní infrastrukturu kon í realizací stavby. Pokud nebude zm nou územního plánu navrženo jiné využití území, z stává stávající zp sob využití. P ípadné nevyužité pozemky budou navráceny zem lskému a lesnímu p dnímu fondu. ÚZEMÍ PRO VYHLÁŠENÍ OCHRANNÝCHÁ PÁSEMA VODNÍCH ZDROJ Návrh vymezuje území pro vyhlášení ochranného pásmao vodního zdroje I. stupn . Ve vymezených plochách nelze realizovat innosti, které mohou negativn ovlivnit kvalitu vodních zdroj (nap . hnojení, „ erná“ skládka, hnojišt , vylévání kejdy, apod.). PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV Navržené plochy územních rezerv (plochy smíšené obytné R-SO, plochy rekreace R-R, plochy ve ejných prostranství R-VP, plochy výroby a skladování R-VS) i plocha koridoru technické infrastruktury pro VTL plynovod (TI.Ep), jsou vyzna eny v grafické ásti ÚP Vimperk. Do doby než se uskute ní realizace zám ru bude ponecháno stávající funk ní využití ploch.
g)
vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení, staveb a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti
138
státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit Návrh ve ejn prosp šných staveb je vyzna en v samostatném výkrese – Výkres ve ejn prosp šných staveb, opat ení a asanací a dále v Hlavním výkrese.
SEZNAM VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMK M VYVLASTNIT VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY nadmístního významu Dopravní infrastruktura - plochy navržené silnice I. t ídy I/4 KÓD
EL
DI.D5/6
Návrh plochy pro homogenizaci a p eložky stávající silnice
DI.D5/7
Návrh plochy pro homogenizaci parametr stávající silnice s možností p eložek
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ k.ú. Výškovice u Vimperka k.ú. Bo anovice u Vimperka k.ú. Boubská k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk k.ú. Vimperk k.ú. Solná Lhota
DI.D5/8
Návrh plochy pro homogenizaci parametr stávající silnice
k.ú. Solná Lhota k.ú. Korkusova Hu k.ú. Arnoštka
DI.D5/9
Návrh plochy pro homogenizaci parametr stávající silnice
k.ú. Arnoštka
VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY místního významu Dopravní infrastruktura - plochy navržených silnic I. a II. t ídy KÓD
EL
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
DI 1
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn stavebních úprav ižovatek
k.ú. Vimperk
DI 2
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn stavební úpravy ižovatky
k.ú. Vimperk
DI 3
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn stavebních úprav ižovatek
k.ú. K esanou k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk
DI 4
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn stavební úpravy ižovatky
k.ú. Vimperk
DI 5
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn stavební úpravy ižovatky
k.ú. Vimperk k.ú. Prav tín
Technická infrastruktura - plochy venkovního vedení VN a plochy pro trafostanice KÓD
EL
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
TI - E1
Návrh plochy pro trafostanici T112 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. K esanov
TI - E2
Návrh plochy pro trafostanici T6
k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk
139
TI - E3
Návrh plochy pro trafostanici T5 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Hrabice
TI - E4
Návrh plochy pro trafostanici T72
k.ú. Hrabice
TI - E5
Návrh plochy pro trafostanice T20 a T8 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Hrabice
TI - E6
Návrh plochy pro trafostanice T15,T16, T17, T18, T19 a T31 s el. kabelem VN 22 kV
k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk
TI - E7
Návrh plochy pro trafostanici T9 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk
TI - E8
Návrh plochy pro trafostanice T11 a T14 s el. kabelem VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E9
Návrh plochy pro trafostanici T92 s el. kabelem VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E10 Návrh plochy pro trafostanici T12 s el. kabelem VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E11 Návrh plochy pro trafostanici T13 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E12 Návrh plochy pro trafostanici T41
k.ú. Vimperk
TI - E13 Návrh plochy pro el. kabel VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E14 Návrh plochy pro trafostanici T21 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E15 Návrh plochy pro trafostanici T107 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E16 Návrh plochy pro trafostanici T32 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E17 Návrh plochy pro trafostanici T29 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Vimperk
TI - E18 Návrh plochy pro trafostanici T38
k.ú. Vimperk
TI - E19 Návrh plochy pro trafostanici T96
k.ú. Vimperk
TI - E20 Návrh plochy pro trafostanice T23 a T24 s el. kabelem VN 22 kV
k.ú. Boubská
TI - E21
Návrh plochy pro trafostanici T26 s el. vedením VN 22 kV a VN 110kV
k.ú. Boubská k.ú. Bo anovice u Vimperka
TI - E22 Návrh plochy pro trafostanici T25 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Boubská
TI - E24 Návrh plochy pro trafostanici T35 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Prav tín
TI - E25 Návrh plochy pro trafostanici T100
k.ú. Prav tín
TI - E28
Návrh plochy pro trafostanice T102, T104 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Prav tín
TI - E29 Návrh plochy pro trafostanici T99
k.ú. Prav tín k.ú. Vimperk
TI - E30 Návrh plochy pro trafostanici T101 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Prav tín
TI - E31 Návrh plochy pro trafostanici T111 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Prav tín
TI - E33 Návrh plochy pro trafostanici T110 s el. vedením VN 22 kV
k.ú. Lipka u Vimperka
TI-E34-z1
Návrh plochy pro p esunutí trafostanice T68 a protažení el. vedení VN 22 kV
k.ú. Výškovice u Vimperka
Technická infrastruktura - plochy kanalizace KÓD
EL
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
TI-K1
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod
k.ú. Solná Lhota
TI-K2
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod
k.ú. Vimperk
TI-K3
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod
k.ú. Boubská
TI-K4
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod
k.ú. Bo anovice u Vimperka
TI-K5
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod
k.ú. Výškovice u Vimperka
TI-K6-z1 Návrh plochy pro kanaliza ní ad od Sloupu k Pivovarské ulici
k.ú. Vimperk
140
SEZNAM VE EJN PROSP ŠNÝCH OPAT ENÍ, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMK M VYVLASTNIT VE EJN PROSP ŠNÁ OPAT ENÍ Návrh založení prvk ÚSES KÓD
EL
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
EKO 1
ást Llokálního biocentraum 89 = U Žírce LBC VI008 (Žírec)
k.ú. K esanov
EKO 2
ást Llokálního biokoridoru 83 = U hosp dky LBK K110/029 - VI???
k.ú. K esanov k.ú. Hrabice
EKO 3
Lokální biokoridor 62 = Na Palouku LBK CHOŠ 142 - CHOŠ 143
k.ú. Lipka u Vimperka k.ú. Klášterec u Vimperka
EKO 4
ást Llokálního biocentraum 61 = Pod Starou Lipkou LBC CHOŠ 142 Lokální biokoridor LBK CHOŠ 139 - CHOŠ 142
k.ú. Klášterec u Vimperka
EKO 5
ást Llokálního biokoridoru 60 = U Kláštereckého mlýna LBK CHOŠ 139 - K110/032
k.ú. Klášterec u Vimperka k.ú. Solná Lhota
EKO 6
Lokální biokoridor 58 = P es Šeravu LBK CHOŠ 137 - CHOŠ 141
EKO 7
ást Llokálního biokoridoru 50 = Hu pod Boubínem LBK 628 - CHOŠ 138
EKO 8
ást lokálního biokoridoru 123 = Prav tín Lokální biocentrum LBC IV???
k.ú. Prav tínVimperk
EKO 9
Lokální biokoridor 117 = Prav tínský potok nad ústím Lokální biocentrum LBC (uvnit m sta Vimperk, podél eky Voly ky)
k.ú. Vimperk
EKO 10
ást lokálního biokoridor 114 = Nade vsí Lokální biokoridor LBK (uvnit m sta Vimperk, podél eky Voly ky)
k.ú. BoubskáVimperk
k.ú. Korkusova Hu k.ú. Arnoštka
k.ú. Boubská k.ú. Bo anovice u Vimperka
EKO 11
ásti lokálního biokoridoru 110 = Nad kravínem
EKO 12
ást lokálního biokoridoru 107 = Sudslavice
k.ú. Výškovice u Vimperka
EKO 13
ást lokálního biokoridoru 104 = Pod zaklení
k.ú. Výškovice u Vimperka
EKO 14
ást lokálního biokoridoru 100 = Pod Modlenicemi
k.ú. K esanov
STAVBY A OPAT ENÍ K ZAJIŠ OVÁNÍ OBRANY A BEZPE NOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI Nejsou navrhovány stavby a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu ani plochy pro asanaci.
h)
vymezení dalších ve ejn prosp šných staveb a ve ejných prosp šných opat ení prostranství, pro které lze uplatnit edkupní právo, s uvedením v í prosp ch je p edkupní právo izováno, parcelních ísel pozemk , názvu katastrálního území
141
a pop ípad zákona
dalších údaj
podle § 5 odst. 1 katastrálního
Další ve ejn prosp šné stavby a ve ejn prosp šná opat ení, pro které lze uplatnit p edkupní právo bez možnosti vyvlastn ní, nejsou v ÚP Vimperk navrhovány.
i)
stanovení kompenza ních stavebního zákona
Ve Zm . 1 ÚP Vimperk nedochází k pot eb odst. 6 stavebního zákona.
opat ení
podle
§ 50
odst. 6
stanovení kompenza ních opat ení podle § 50
i)j) vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no zpracováním prov ení zm n jejich využití územní studieí podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení podmíneklh ty pro její po ízení územní studie, její schválení po izovatelem a im ené lh ty pro vložení dat o této studii do evidence územn plánovací innosti Návrh Zm na . 1 ÚP Vimperk upravuje vymezeníuje plochy, u kterých je nutné pro rozhodování o zm nách v území prov ení zm n jejich využití zpracovat územní studieí., a to: Územní studie U zahrádek: VP 1, SO 2, R 3, SO 4, ást VP 5, DI 103, VP 155, VP 156 (severozápadní a severní ást sídla Vimperk) Územní studie Nad Novým sídlišt m: ást VP 5, SO 6, SO 7 (severní ást sídla Vimperk) Územní studie Za Brantlovým dvorem: SO 58, VP 59, SO 60 (jihozápadní ást sídla Vimperk) Územní studie Na Kalvárii: SV 79, SO 80, VP 81, VP 85, SO 86, ást DI 78 a VP 157 (severozápadní a západní ást sídla Vimperk) Územní studie Nad Sušickou silnicí: SO 90, SO 160, VS 161, VP 162, DI 170 (severozápadn od sídla Vimperk) Územní studie Pod Hrabicemi - východ: VP 153, SO 154 Územní studie Pod Hrabicemi - jih: SO 163 Územní studie Pod Hrabicemi - západ: SO 165, VP 174 Tyto plochy jsou ozna eny ve výkrese Základní len ní území a v Hlavním výkrese. K ešeným územím vymezeným v graf. ásti je možné p idat další navazující plochy, které je nezbytné zahrnout z d vodu napojení ešeného území na technickou infrastrukturu a plochy dopravy. Jedná se o plochy : k. ú. Vimperk - severní ást sídla Vimperk : VP 1, SO 2, R 3, SO 4, VP 5, SO 6, SO 7, DI 103 - západní ást sídla Vimperk : SO 56, VP 57, SO 58, SV 79, VP 81, SO 82, VP 83, SO 84, VP 85, SO 86, OV 88, SO 90, - jihozápadní ást sídla Vimperk : VP 59, SO 60, DI 78, - severozápadní ást sídla Vimperk: SO 80, k. ú. Hrabice - jižní ást sídla Hrabice: VP 153, SO 154, VP 155, VP 156, VP 157, SO 160, VS 161, VP 162, SO 163, - jihozápadní ást sídla Hrabice: SV 164, SO 165, DI 170, VP 174. U chto navržených ploch bude úÚzemní studie budou vyhotovenya do 10 5 let od vydání územního plánu.
142
Již byly zpracovány: Územní studie 01 pro lokalitu: Plochy SO 82, VP 83; Územní studie 02 pro lokalitu: Plochy SO 56, VP 57. Rozhodování v území bude v souladu s t mito schválenými územními studiemi. To platí i pro plochy SO21-z1 a SO22-z1 vymezené Zm nou . 1 ÚP Vimperk, které jsou sou ástí Územní studie 02.
j)k) vymezení ploch a koridor , ve kterých je rozhodování o zm nách v území podmín no bude uloženo po ízení a vydáním regula ního plánu, zadání regula ního plánu v rozsahu podle ílohy . 9, stanovení, zda se bude jednat o regula ní plán z podn tu nebo na žádost, a u regula ního plánu z podn tu stanovení p im ené lh ty pro jeho vydání Návrh ÚP Vimperk nevymezuje plochy, u kterých by bylo nutné po ízení a vydání regula ního plánu.
k)l) stanovení po adí zm n v území (etapizace) Územní plán Vimperk vymezuje návrhové plochy pouze v jedné etap a dále plochy územních rezerv.
l)m) údaje o po tu list územního plánu a po tu výkres ipojené grafické ásti 1.
Návrh Dokumentace Zm ny . 1 úÚzemního plánu Vimperk originálním vyhotovení 143 stran A4 textové ásti.
-
k n mu
ást výroková obsahuje:v
2.
Grafická ást Zm ny . 1 Územního plánu Vimperk je nedílnou sou ástí této zm ny ÚP jako íloha . 1 a obsahuje celkem 4 výkresy. TEXTOVOU ÁST 94 stran GRAFICKOU ÁSTSEZNAM P ÍLOH: 1. Výkres základního len ní území 2. Hlavní výkres
1 : 5 000 1 : 5 000
3. Výkres ve ejn prosp šných staveb, opat ení a asanací 1 : 5 000 4. Koncepce dopravní a technické infrastruktury 1 : 5 000
143
II. OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBSAH TEXTOVÁ
ÁST
a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území ....................147 NÁVAZNOST NA SOUSEDNÍ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ......................................................................147 ZAJIŠT NÍ POT EB ZÁKLADNÍ OB ANSKÉ VYBAVENOSTI ...............................................147 ZAJIŠT NÍ POT EB DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI...................................................................147 ZAJIŠT NÍ POT EB TECHNICKÉ VYBAVENOSTI.................................................................147 b) vyhodnocení spln ní zadání, pop ípad vyhodnocení souladu se schváleným výb rem nejvhodn jší varianty a podmínkami k její úprav v p ípad postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona, s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v p ípad postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona, s pokyny k úprav návrhu územního plánu v p ípad postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona, s rozhodnutím o po ízení územního plánu nebo jeho zm ny a o jejím obsahu v p ípad postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona ................................................................................................................................................147 c) vý et záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s od vodn ním pot eby jejich vymezení.......................148 d) vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa...................................................................................148 ZEM
LSKÝ P DNÍ FOND..................................................................................................149
PLOCHY UR ENÉ K PLN NÍ FUNKCÍ LESA .........................................................................193 e)
ezkoumání souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem .....................................................................................................................198 VYHODNOCENÍ SOULADU S REPUBLIKOVÝMI PRIORITAMI ÚP DLE PÚR 2008................198 VYHODNOCENÍ SOULADU S KRAJSKÝMI PRIORITAMI ÚP DLE ZÚR JIHO ESKÉHO KRAJE ................................................................................................................................................199
f)
ezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastav ného území ............................................................................................................200 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE § 18 SZ .......................200 VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE § 19 SZ..................202
g)
ezkoumání souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích p edpis ......202 SOULAD ZM NY . 1 ÚP VIMPERK S VYHLÁŠKOU . 501/2006 Sb. ...................................202
144
h)
ezkoumání souladu s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , pop ípad s výsledkem ešení rozpor ........203
i)
zpráva o vyhodnocení p edpokládaných vliv na udržitelný rozvoj území obsahující základní informaceo výsledcích tohoto vyhodnocení v etn výsledk vyhodnocení vliv na životní prost edí.....................................................................................................................203
j)
stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5....................................................................204
k) sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no, s uvedením závažných d vod , pokud n které požadavky nebo podmínky zohledn ny nebyly...........................................204 l)
komplexní zd vodn ní p ijatého ešení a vybrané varianty ................................................204 IJATÉ EŠENÍ....................................................................................................................204 VYBRANÉ VARIANTY.............................................................................................................204 ZD VODN NÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ ..................................................................................................................................204 ZD VODN NÍ ZASTAVITELNÝCH, P ESTAVBOVÝCH A NEZASTAVITELNÝCH PLOCH....205 ZD VODN NÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY.............................................217 OD VODN NÍ ÚPRAV PRVK ÚSES....................................................................................235 OD VODN NÍ VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB A VE EJN PROSP ŠNÝCH OPAT ENÍ ................................................................................................................................................235 ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ ...............................................................................................240 RADONOVÁ PROBLEMATIKA................................................................................................240 VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ..........................................................................................241
m) vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch..............................................................................................................244 n) postup po ízení a zpracování Zm ny . 1 Územního plánu Vimperk...................................245 o) vyhodnocení uplatn ných p ipomínek .................................................................................245 p) návrh rozhodnutí o uplatn ných námitkách.........................................................................245 q) údaje o po tu list územního plánu a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti .....245 POU ENÍ ......................................................................................................................................246 a) postup p i po ízení územního plánu ..........................................................................................97 b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ..........97 c) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování .........................................................98
145
d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích p edpis ...........99 e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních p edpis – soulad se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , pop ípad s výsledkem ešení rozpor ........................................................................................................................................99 f)
údaje o spln ní zadání, v p ípad zpracování konceptu též údaje o spln ní pokyn pro zpracování návrhu ....................................................................................................................100
g) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení a vybrané varianty, v etn vyhodnocení edpokládaných d sledk tohoto ešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území............................................................................................................................100 Z
vodn ní zastavitelných, p estavbových a nezastavitelných ploch ..........................................101
Z
vodn ní dopravní a technické infrastruktury ..........................................................................111
O
vodn ní úprav prvk ÚSES ..................................................................................................129
O
vodn ní ve ejn prosp šných staveb a ve ejn prosp šných opat ení ..................................129
Odpadové hospodá ství..............................................................................................................134 Radonová problematika ..............................................................................................................134 Využití zastav ného území a vymezení zastavitelných ploch ......................................................135 Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování .........................................................................135 Vstupní limity využití území.........................................................................................................135 h) informace o výsledcích vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv na životní prost edí, pop ípad zd vodn ní, pro toto stanovisko nebo jeho ást nebylo respektováno ..............................138 i)
vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa......................................................................................138 Zem
lský p dní fond...............................................................................................................139
Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa ..........................................................................................182 j)
rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní ..........................................................................186
k) vyhodnocení p ipomínek..........................................................................................................190 GRAFICKÁ ÁST 5)3)koordina ní výkres .........................................................................................................M 1:5 000 6)4)výkres širších vztah .................................................................................................... M 1:50 000 dokumentující vazby na území sousedních obcí, pop ípad kraj a stát 7)5)výkres p edpokládaných zábor p dního fondu .......................................................... M 1:5 000
146
a)
vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území
Širší vztahy
NÁVAZNOST NA SOUSEDNÍ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ Z hlediska ešení vzájemných vztah sousedí m sto Vimperk s obcemi Bohumilice v echách, Borová Lada, Buk, kyn , Horní Vltavice, Kubova Hu , Svatá Má í a Zdíkov. Zm na . 1 ÚP Vimperk je koordinována s územními plány, pop . zm nami sousedících obcí a je zpracována tak, že respektuje a sou asn zajiš uje na návaznost inženýrských sítí, významných a prvk územního systému ekologické stability (biocenter a biokoridor ). Tyto návaznosti jsou zobrazeny ve (viz. Výkrese širších vztah (výkres . 5). Návrhové plochy ešené v ÚP Vimperk nezasahují do správních území sousedních obcí.
ZAJIŠT NÍ POT EB ZÁKLADNÍ OB ANSKÉ VYBAVENOSTI Kapacita za ízení vyšší ob anské vybavenosti ve m st má dostate nou rezervu, aby uspokojila i budoucí obyvatele ploch nov navržených Zm nou . 1 ÚP Vimperk.
ZAJIŠT NÍ POT EB DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Správní území m sta protínají silnice I. t ídy I/4 a silnice II. t íd II/145 a II/168. Ty jsou dopln ny silnicemi III. t íd (III/1673, III/00435, III/14519, III/14520). Kapacita páte ních komunikací (I. a II. t ídy) zabezpe ující vazbu na spádová m sta je dosta ující i pro navrhované ešení. Silnice nižších kategorie vykazují rovn ž dostate né parametry pro zp ístupn ní nov navržených ploch pro zástavbu v ostatních sídlech obce. Nová zástavba navržená Zm nou . 1 ÚP Vimperk není podmín na návrhem ani úpravou stávající dopravní sít .
ZAJIŠT NÍ POT EB TECHNICKÉ VYBAVENOSTI Vzhledem k malému rozsahu nov navržených ploch nemá Zm na . 1 ÚP Vimperk dopad na technickou vybavenost mimo správní území m sta Vimperk. Navrhovanou zm nou se nem ní koncepce technické infrastruktury v území. V rámci zm ny je ešeno pouze posunutí trafostanice T68 blíže k zástavb (sm r Bohumilice - zastávka) a tím i protažení el. vedení. Nová zástavba navržená Zm nou . 1 ÚP Vimperk není závislá na za ízení ZTV okolních obcí.
b)
údaje ovyhodnocení spln ní zadání, v po ípad vyhodnocení souladu se schváleným výb rem nejvhodn jší varianty a podmínkami k její úprav v p ípad postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona, s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v p ípad postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona, s pokyny k úprav návrhu územního plánu v p ípad postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona, s rozhodnutím o po ízení územního plánu nebo jeho zm ny a o jejím obsahu v p ípad postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákonazpracování konceptu též údaje o spln ní pokyn pro zpracování návrhu
147
i projednání návrhu Zadání Zm ny . 1 ÚP Vimperk nebyl vznesen požadavek na zpracování variantního ešení ani nebyl nalezen rozpor s cílem územního plánování chránit a rozvíjet hodnoty v území. Návrh zadání byl projednán s dot enými orgány a ostatními ú astníky a upraven podle jejich stanovisek. Takto upravené zadání bylo schváleno Zastupitelstvem m sta Vimperk dne 25. ervna 2012 (Usnesení ZM . 359). edm tem zadání bylo zapracování žádostí oprávn ných osob, ale p edevším požadavk z podn tu sta, nap . vymezení prvk lokálního ÚSES mimo CHKO Šumava, zapracování protipovod ových opat ení a dále drobné úpravy, zm ny i up esn ní ÚP. Zm nou . 1 ÚP Vimperk byly ve správním území m sta zp esn ny zám ry p evzaté ze ZÚR J K, nebo v dob zpracování ÚP Vimperk nebyly ZÚR J K ješt vydány. Jednalo se o zp esn ní prvk nadregionálního a regionálního ÚSES a plochy dopravního koridoru D5 tak, aby nedocházelo k jejich vzájemným st et m. V zadání i dle ZÚR J K je uveden požadavek na zapracování protipovod ových opat ení do Zm ny . 1 ÚP Vimperk. Vzhledem k tomu, že pot ebné podklady nebyly p edány, nemohly být z tohoto vodu ani zapracovány. Zm nou . 1 ÚP Vimperk jsou stanoveny pouze podmínky pro pasivní protipovod ová opat ení sm ující ke zvýšené reten ní schopnosti krajiny. Byly prov eny všechny rozvojové plochy - požadavky fyzických a právnických osob, které byly zpracovateli p edány sou asn se zadáním. N které z nich byly zamítnuty z koncep ních architektonicko-urbanistických d vod . Podrobn jší zd vodn ní viz kapitola l) komplexní zd vodn ní ijatého ešení a vybrané varianty. Zm na . 1 ÚP Vimperk p ezkoumala a doplnila podmínky p ípustného, podmín p ípustného a nep ípustného zp sobu využití území. Na základ novelizace stavebního zákona byly upraveny podmínky využití území ve smyslu vypušt ní nadm rné podrobnosti. Dále byla prov ena možnost redukce ploch, u kterých ÚP Vimperk vyžaduje zpracování územní studie. Požadavek zpracování územních studií na plochách byl ponechán (krom plochy SO 84 a OV 88), nebo v rámci územních studií budou stanoveny podmínky pro využití území, které byly z územního plánu z d vodu nadm rné podrobnosti (dle novely SZ) vypušt ny. Veškerá navrhovaná ešení rozvoje území respektují a chrání stávající hodnoty území a nenarušují zájmy ochrany p írody. Z d vodu spln ní zadání byla Zm ny . 1 ÚP Vimperk zpracována tak, jako by se jednalo územní plán, tj. bylo p ebráno nem nící se ešení z ÚP a dopln no o nové ešení ze Zm ny Vimperk. Grafická ást je dopln na schématem s vyzna ením zm n v území. Textová zpracována formou revizí nad p vodní textovou ástí ÚP Vimperk. Vzhledem k vydaným Zásadám územního rozvoje Jiho eského kraje v hlavním m ítku 1 : bylo dáno do souladu i m ítko Výkresu širších vztah ( . 5) z požadovaného 1 : 25 000 na m 50 000.
o nový . 1 ÚP ást je 50 000 ítko 1 :
Zm na . 1 ÚP Vimperk je zpracována v souladu se schváleným zadáním.
c)
vý et záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s od vodn ním pot eby jejich vymezení
Ve Zm . 1 ÚP Vimperk nejsou stanoveny žádné zám ry nebo záležitosti nadmístního významu, které by nebyly ešeny v ZÚR J K.
d)
vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa
ŽIVOTNÍ PROST EDÍ Negativní vlivy na jednotlivé složky životního prost edí jsou jednak celoplošn p sobící faktory (emise), jednak místn p sobící faktory. Nejv tší vliv na životní prost edí v ešeném území má zem lství a zát ž v okolí tras dopravní infrastruktury.
148
echodem na nové zp soby zem lské výroby a ešením dopravy se životní prost edí postupn zlepšuje. edpoklady p echodu na trvale udržitelný rozvoj obce jsou dobré – jedná se o uplat ování t chto klí ových zásad rozvoje : minimalizace využívání neobnovitelných zdroj p írody (fosilních paliv, nerostných surovin, irozené produktivity krajiny) využívání obnovitelných zdroj jen v mezích regenera ní kapacity ( istota ovzduší, vod, t žba lesa apod.) bezpe né nakládání se zne iš ujícími látkami a odpady (minimalizace odpad , rizik) ochrana p írody a krajiny, v etn pohody a krásy s potenciálem pro obecnou pot chu a prosp ch zlepšení p dy a vodních zdroj jako obnovitelných zdroj , ochrana p ed nadm rným využíváním a zne išt ním udržení historických a kulturních zdroj – ochrana p ed ni ením, v etn tradi ního životního stylu, pé e o tyto neobnovitelné hodnoty zlepšování lokálního životního prost edí – kvalita prost edí pro bydlení, trávení volného asu a pracovní aktivity ochrana atmosféry – s dlouhodobou a dalekosáhlou vazbou na kvalitu vody, p dy a zdraví lov ka, d raz na ekologickou dopravu a zdroje energie rozvinutí výchovy, školení, zapojení ve ejnosti do rozhodování i veškeré této innosti v území je t eba respektovat ochranná pásma inženýrských sítí, dopravních tras, prvk ÚSES a p írodních hodnot. ÚP Vimperk umož uje rozvoj v ešeném území v souladu s p írodními hodnotami, s minimalizováním negativního dopadu na životní prost edí. OCHRANA OVZDUŠÍ V sou asné dob je v ešeném území narušováno ovzduší lokálními tepelnými zdroji na tuhá nekvalitní paliva. V územním plánu je uvažováno s využitím el. energie a netradi ních zdroj tepla. Jedná se o bioplyn, zkapaln ný plyn, spalování d evního odpadu, tepelná erpadla v kombinaci s el. energií a kogenera ní jednotky. To p inese výrazné zlepšení istoty ovzduší.
ZEM
LSKÝ P DNÍ FOND
ZP SOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ÁSTI DOKUMENTACE Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy ur ené návrhem územního plánu k zastav ní (zastavitelné plochy), zabírající zem lskou p du. Ozna eny jsou íseln a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro ur ení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa. INVESTICE DO P DY V ešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodn ní pozemk . V návrhu územního plánu nebudou v zásad ovlivn ny hydrologické pom ry. BONITOVANÉ P DN EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem ochrany zem lského p dního fondu pro územn plánovací innosti jsou bonitované p dn ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjad uje: klimatický region, hlavní p dní jednotku, íselnou kombinaci skeletovitosti a expozice dy. Pomocí tohoto kódu se p azuje jednotlivým BPEJ stupe t ídy ochrany zem lské p dy. íklad kódu BPEJ: 9.34.21 9 klimatický region, 34 hlavní p dní jednotka, charakterizovaná p dním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí etn charakteru skeletovitosti, hloubky p dního profilu a vláhového režimu v p , 21 íselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice p dy CHARAKTERISTIKA ZEM LSKÝCH P D V EŠENÉM ÚZEMÍ: Hranice klimatických region
149
Kód regionu: Symbol regionu : Charakteristika regionu : Pravd podobnost suchých vegeta ních období : Pr rná ro ní teplota ve °C: Pr rný ro ní úhrn srážek v mm: Pr rný ro ní úhrn srážek v mm: Suma teplot 10°: Vláhová jistota :
8 MCH mírn chladný, vlhký 0-5 5-6 650 - 750 700 - 800 200 - 2200 10
Kód regionu: Symbol regionu: Charakteristika regionu : Pravd podobnost suchých vegeta ních období: Pr rná ro ní teplota ve °C: Pr rný ro ní úhrn srážek v mm: Suma teplot nad 10°: Vláhová jistota :
9 CH chladný, vlhký pod 5 <5 800 pod 2000 10
dní jednotky v ešeném území HPJ 34
Kambizem dystrické, kambizem modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, st edn t žké leh í až st edn skeletovité, vláhov zásobené, vždy však v mírn chladném klimatickém regionu
HPJ 36
Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizem dystrické, p ípadn i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení mate ných hornin, p evážn st edn t žké leh í, s r znou skeletovitostí, p dy až mírn p evlh ované, vždy však v chladném klimatickém regionu
HPJ 37
Kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni í od 30 cm siln skeletovité nebo s pevnou horninou, slab až st edn skeletovité, v ornici st edn t žké leh í až lehké, evážn výsušné, závislé na srážkách
HPJ 40
dy se sklonitostí vyšší než 12 stup , kambizem , rendziny, pararendziny, rankery, regozem , ernozem , hn dozem a další, zrnitostn st edn t žké leh í až lehké, s r znou skeletovitostí, vláhov závislé na klimatu a expozici
HPJ 48
Kambizem oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, b idlicích, permokarbonu nebo flyši, st edn t žké leh í až st edn t žké, bez skeletu až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému, evážn jarnímu zamok ení
HPJ 50
Kambizem oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), st edn t žké leh í až st edn t žké, slab až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení
HPJ 56
Fluvizem modální eubazické až mezobazické, fluvizem kambické, koluvizem modální na nivních uloženinách, asto s podložím teras, st edn t žké leh í až st edn t žké, zpravidla bez skeletu, vláhov p íznivé
HPJ 67
Gleje modální na r zných substrátech asto vrstevnat uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celk , st edn t žké až t žké, p i vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, t žko odvodnitelné
HPJ 68
Gleje modální i modální zrašelin lé, gleje histické, ernice glejové zrašelin lé na nivních uloženinách v okolí menších vodních tok , p dy úzkých depresí v . svah , obtížn vymezitelné, st edn t žké až velmi t žké, nep íznivý vodní režim
HPJ 73
Kambizem oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamok ené s výskytem svahových prameniš , st edn t žké až velmi t žké, až st edn skeletovité
150
HPJ 75
Kambizem oglejené, kambizem glejové, pseudogleje i gleje, p dy dolních svah , zamok ení výrazn jší než u HPJ 74, obtížn vymezitelné p echody, deluviích hornin a svahovinách, až st edn skeletovité
Charakteristika t íd ochrany I. Do I. t ídy ochrany jsou za azeny bonitn nejcenn jší p dy v jednotlivých klimatických regionech, p evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zem lského p dního fondu pouze výjime , a to p evážn na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, p ípadn pro liniové stavby zásadního významu. II. Do II. t ídy ochrany jsou situovány zem lské p dy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadpr rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem lského dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmín odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín zastavitelné. III. Do III. t ídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech slou eny p dy s pr rnou produk ní schopností a st edním stupn m ochrany, které je možno územním plánováním využít pro p ípadnou výstavbu. IV. Do IV. t ídy ochrany jsou sdruženy p dy s p evážn podpr rnou produk ní schopností v rámci p íslušných klimatických region , s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. Do V. t ídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované p dn ekologické jednotky, které edstavují p edevším p dy s velmi nízkou produk ní schopností v etn p d m lkých, velmi svažitých, hydroformních, št rkovitých až kamenitých a erozn nejvíce ohrožených. V tšinou jde o zem lské p dy pro zem lské ú ely postradatelné. U t chto p d lze p edpokládat efektivn jší nezem lské využití. Jde v tšinou o p dy s nižším stupn m ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chrán ných území a dalších zájm ochrany životního prost edí. Na základ kombinace klimatického regionu a hlavní p dní jednotky je stanovena základní sazba odvod za odn tí zem lské p dy ve smyslu zákona O ochran ZPF ve zn ní pozd jších edpis .
151
ástí na
NEM NÍCÍ SE LOKALITY DLE PLATNÉHO ÚP VIMPERK V sou asné dob jsou již zastav ny áste lokality SO 37 a SO 82 v k. ú. Vimperk a celá lokalita SO 254 v k. ú. Výškovice. TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT Ozna ení zábor , které byly odsouhlaseny v p edchozích ÚPD
0,27
0,26
Trvalý travní porost
0,26
0
0,26
-
Plocha smíšená obytná
1,08
Trvalý travní porost
1,08
0
1,08
-
Plocha rekreace
0,98
Trvalý travní porost
0,98
0
0,98
SO 4
Plocha smíšená obytná
0,48
0,45
0
2,03
VP 5
Plocha ve ejných prostranství
VP 1
SO 2 R3
Plocha ve ejných prostranství
2,93 2,03 0,55 SO 6
Plocha smíšená obytná 0,91
SO 7
Plocha smíšená obytná
9,06
Trvalý travní porost, ostatní plochy Trvalý travní porost, ostatní plochy Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da Trvalý travní porost, ostatní plochy Trvalý travní porost, ostatní plochy Trvalý travní porost,
VÝM RA DLE BPEJ
1,09
ÍDA OCHRANY ZPF
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
0
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
1,09
DRUH POZEMKU
CELKEM
Trvalý travní porost, ostatní plochy
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
1,36
ÍSLO LOKALITY
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
BPEJ
k. ú. Vimperk
9.40.68 9.73.11 9.40.68 9.40.68 9.73.11
V. V. V. V. V.
0,75 0,34 0,26 0,67 0,41
-
9.40.68
V.
0,98
0,45
0,03
9.40.68
V.
0,45
0
2,03
0,90
9.36.44
IV.
2,03
1,16
0
1,16
0,87
9.36.44 9.40.68
IV. V.
0,53 0,63
0,36
0
0,36
0,19
9.36.44
IV.
0,36
0,52
0
0,52
0,39
9.36.44
IV.
0,52
9,04
0
9,04
0,02
9.50.41
III.
1,63 152
ostatní plochy, orná p da
0,57
VPz 8
Plocha ve . prostranství - zoo
1,58 6,40
VP 9
Trvalý travní porost, orná da Trvalý travní porost, ostatní plochy Ostatní plochy Trvalý travní porost, ostatní plochy
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
9.36.44 9.73.41 9.50.41 9.36.44 9.73.41
IV. V. III. IV. V.
7,30 0,11 0,02 0,15 0,40
0,57
0
0,57
-
0,74
0
0,74
0,84
9.36.44
IV.
0,74
-
0
-
6,40
-
-
-
0,09
0
0,09
0,24
9.36.44
IV.
0,09
1,29
0
1,29
-
9.36.44 9.73.41
IV. V.
1,24 0,05
Plocha ve ejných prostranství
0,33
Plocha smíšená obytná
1,29
Trvalý travní porost, orná da
Plocha rekreace
0,23
Trvalý travní porost
0,23
0
0,23
-
9.36.44
IV.
0,23
VP 12
Plocha ve ejných prostranství
0,23
Zahrada
0,23
0
0,23
-
9.36.44
IV.
0,23
SO 13
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
DI 14
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 15
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 16
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
VP 19
Plocha ve ejných prostranství
0,21
Orná p da
0,21
0
0,21
-
9.40.68
V.
0,21
VP 20
Plocha ve ejných prostranství
1,61
Trvalý travní porost
1,61
0
1,61
-
SO 21
Plocha smíšená obytná
2,00
Trvalý travní porost
2,00
0
2,00
-
9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.40.68
IV. V. IV. V.
0,46 1,15 0,91 1,09
SO 10 R 11
153
9.36.34 9.40.78 9.36.34 9.40.78
IV. V. IV. V.
0,11 0,12 0,92 0,38
-
9.36.54
V.
0,95
0,53
0,02
9.50.11 9.36.54
II. V.
0,13 0,40
0
2,07
0,73
2,74
0
2,74
0,02
9.36.54 9.40.89 9.36.54 9.40.89
V. V. V. V.
0,16 1,91 2,68 0,06
0,63
0
0,63
0,08
9.36.54
V.
0,63
1,58
0
1,58
-
9.36.54
V.
1,58
Trvalý travní porost
0,64
0
0,64
-
9.36.54
V.
0,64
0,61
Trvalý travní porost
0,61
0
0,61
-
Plocha smíšená obytná
1,77
Trvalý travní porost, orná da
1,77
0
1,77
-
9.36.54 9.50.11 9.36.54
V. II. V.
0,61 0,80 0,97
Plocha smíšená obytná
4,12
Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da
4,08
0
4,08
0,04
9.36.54
V.
4,08
DI 22
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 23
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
SV 24
Plocha smíšená výrobní
0,69
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,68
0
0,68
VP 25
Plocha ve ejných prostranství
0,26
Trvalý travní porost, orná da
0,23
0
0,23
0,03
SO 26
Plocha smíšená obytná
1,40
Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plochy
1,30
0
1,30
0,10
VP 27
Plocha ve ejných prostranství
0,95
Trvalý travní porost
0,95
0
0,95
R 28
Plocha rekreace
0,55
Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da
0,53
0
R 30
Plocha rekreace
2,80
Trvalý travní porost, ostatní plochy
2,07
SO 31
Plocha smíšená obytná
2,76
Trvalý travní porost, ostatní plochy
VP 32
Plocha ve ejných prostranství
0,71
SO 33
Plocha smíšená obytná
1,58
Trvalý travní porost, ostatní plochy Trvalý travní porost
SO 34
Plocha smíšená obytná
0,64
VP 35
Plocha ve ejných prostranství
SO 36 SO 37
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
0,68
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
IV.
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
9.36.34
DRUH POZEMKU
CELKEM
0,01
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
154
BPEJ
Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da
2,05
0
2,05
0,16
9.36.54
V.
2,05
VP 39
Plocha ve ejných prostranství
0,63
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,26
0
0,26
0,37
9.36.54 9.40.78
V. V.
0,05 0,21
SO 40
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
SO 41
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
SV 42
Plocha smíšená výrobní
Plocha p estavby
SO 43
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
DI 44
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 45
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 46
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 47
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 48
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
OV 49
Plocha ob anského vybavení
0,66 0,22
SO 50 R 51
Trvalý travní porost, ostatní plochy Ostatní plochy
VÝM RA DLE BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
ÍDA OCHRANY ZPF
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
2,21
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha ve ejných prostranství
DRUH POZEMKU
CELKEM
VP 38
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
0,49
0
0,49
0,17
9.36.54
V.
0,49
-
0
-
0,22
-
-
-
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
Plocha rekreace
1,93
Trvalý travní porost
1,93
0
1,93
-
9.40.78
V.
1,93
VP 52
Plocha ve ejných prostranství
0,80
Trvalý travní porost
0,80
0
0,80
-
9.68.11
V.
0,80
VP 53
Plocha ve ejných prostranství
0,41
Trvalý travní porost
0,41
0
0,41
-
9.48.78
V.
0,06
9.68.11
V.
0,35 155
0,01
9.40.68
V.
3,84
1,10
Trvalý travní porost
1,10
0
1,10
-
9.36.44 9.40.68
IV. V.
0,54 0,56
1,62
Trvalý travní porost, ostatní plochy
1,54
0
1,54
0,08
9.40.68
V.
1,54
1,12
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,13
0
0,13
0,99
9.36.44 9.40.68
IV. V.
0,03 0,10
2,06
0
2,06
-
9.36.44 9.40.68
IV. V.
1,21 0,85
0
-
0,50
-
-
-
9.36.44 9.40.68 9.36.44 9.40.68
IV. V. IV. V.
0,07 0,07 0,61 0,01
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
SO 55
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
VP 57
Plocha smíšená obytná
Plocha ve ejných prostranství
SO 58
Plocha smíšená obytná
2,06
Trvalý travní porost
VP 59
Plocha ve ejných prostranství
0,50
Ostatní plochy
0,14
Orná p da
0,14
0
0,14
-
0,62
Trvalý travní porost, orná da
0,62
0
0,62
-
SO 60
Plocha smíšená obytná
SO 61
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
SO 62
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
VP 64
Plocha ve ejných prostranství
Plocha p estavby
SO 65
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
DI 67
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
3,84
SO 54
SO 56
ÍDA OCHRANY ZPF
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
0
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
3,84
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Trvalý travní porost, ostatní plochy
DRUH POZEMKU
CELKEM
3,85
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
156
SO 68
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
SO 69
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
DI 72
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
OVh 73
Plocha ob . vybavení - h bitov
Plocha p estavby
OV 74
Plocha ob anského vybavení
Plocha p estavby
SV 75
Plocha smíšená výrobní
Plocha p estavby
OV 76
Plocha ob anského vybavení
Plocha p estavby
DI 77
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby 1,41
DI 78
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha smíšená výrobní
0,64
0
0,64
0,77
0,30
0
0,30
0,02
-
0
-
0,88
Orná p da, ostatní plochy 0,32
SV 79
0,88
Ostatní plochy
SO 80
Plocha smíšená obytná
10,10
Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da
VP 81
Plocha ve ejných prostranství
3,40
SO 82
Plocha smíšená obytná
2,04
10,01
0
10,01
0,09
Zahrada
3,4
0
3,4
-
Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da
1,96
0
1,96
0,08
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
9.36.24 9.40.68 9.73.11 9.36.24 9.40.68
III. V. V. III. V.
0,36 0,07 0,21 0,26 0,04
-
-
-
9.36.24 9.36.44 9.73.11 9.36.24 9.36.44 9.73.11 9.36.24 9.36.44
III. IV. V. III. IV. V. III. IV.
2,34 7,21 0,46 0,48 2,09 0,83 0,90 1,06 157
0
0,41
0,14
SO 84
Plocha smíšená obytná
0,45
Trvalý travní porost
0,45
0
0,45
-
VP 85
Plocha ve ejných prostranství
0,34
Orná p da
0,34
0
0,34
SO 86
Plocha smíšená obytná
1,20
Orná p da
1,20
0
1,20
DI 87
Plocha dopravní infrastruktury
OV 88
Plocha ob anského vybavení
DI 89
Plocha dopravní infrastruktury
SO 90
Plocha smíšená obytná
0,49
VS 92
Plocha výroby a skladování
0,30
SO 93
Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby
DI 94
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 95
Plocha dopravní infrastruktury
0,15
Ostatní plochy
-
0
SV 96
Plocha smíšená výrobní
1,48
Ostatní plochy
-
VP 97
Plocha ve ejných prostranství
1,23
Trvalý travní porost
DI 98
Plocha dopravní infrastruktury
0,04
DI 99
Plocha dopravní infrastruktury
0,96
VÝM RA DLE BPEJ
0,41
ÍDA OCHRANY ZPF
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
Trvalý travní porost, ostatní plochy
BPEJ
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
0,55
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha ve ejných prostranství
DRUH POZEMKU
CELKEM
VP 83
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
9.36.24 9.36.44 9.36.24 9.36.44
III. IV. III. IV.
0,36 0,05 0,35 0,10
-
9.36.24
III.
0,34
-
9.36.24
III.
1,20
-
9.36.24 9.36.44
III. III.
0,32 0,12
Plocha p estavby 0,44
Trvalý travní porost
0,44
0
0,44
Plocha p estavby Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,11
0
0,11
0,38
9.36.24
III.
0,11
0,30
0
0,30
-
9.36.24
III.
0,30
-
0,15
-
-
-
0
-
1,48
-
-
-
1,23
0
1,23
-
9.36.34 9.40.78
IV. V.
1,14 0,09
Trvalý travní porost
0,04
0
0,04
-
9.36.34 9.40.78
IV. V.
0,02 0,02
Trvalý travní porost,
0,51
0
0,51
0,45
9.36.54
V.
0,51 158
0,50
9.36.54
V.
0,40
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 102
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 103
Plocha dopravní infrastruktury 0,14
DI 104
DI.D5/6. 12
DI.D5/6. 13 DI.D5/7. 1
Trvalý travní porost, ostatní plochy Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,82
0
0,82
0,24
9.40.68
V.
0,82
0,13
0
0,13
0,01
9.40.68
V.
0,13
0,06 (z 0,37)
-
-
-
9.56.00
I.
9.40.68
V.
9.40.78
V.
9.68.11
V.
Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
Plocha p estavby 0,06 (z 0,37) 0,60 (z 3,95)
Ostatní plochy
Ostatní plochy, trvalý travní porost
-
0,32 (z 2,08)
0
0
-
0,32 (z 2,08)
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI.D5/7. 2
Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
DI.D5/7.
Plocha dopravní infrastruktury
VÝM RA DLE BPEJ
0,40
DI 101
1,06
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
0,40
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
ostatní plochy, orná p da Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
0,90
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
0,07 (z 0,48)
Trvale travní porost, ostatní plochy
0,60 (z 0,44)
0
0,60 (z 0,44)
0,28 (z 1,87)
0,01 (z 0,04)
0,18 (z 1,18) 0,14 (z 0,90)
0,05 (z 0,36) 0,01 (z 0,08)
Plocha p estavby 159
0,02 (z 0,15)
9.40.78
V.
0,11 (z 0,75)
9.36.54 9.40.89 9.36.54 9.40.89
V. V. V. V.
0,07 0,01 0,67 0,01
9.36.54
V.
0,15
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
3 DI.D5/7. 4
DI 106
Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
0,13 (z 0,9)
Trvale travní porost, ostatní plochy
0,11 (z 0,75)
0
0,11 (z 0,75)
0,09
Orná p da, ostatní plochy, trvalý travní porost
0,08
0
0,08
0,01
0,71
Orná p da, ostatní plochy, trvalý travní porost
0,68
0
0,68
0,03
0,60
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,15
0
0,15
0,45
Plocha dopravní infrastruktury
DI 107
Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL)
DI 108
Plocha dopravní infrastruktury
Plocha p estavby
DI 109
Plocha dopravní infrastruktury
Celá plocha se nachází na pozemcích ur ených k pln ní funkce lesa.
TI 186
Plocha technické infrastruktury
Celá plocha se nachází na pozemcích ur ených k pln ní funkce lesa.
Celkem (k. ú. Vimperk)
100,94
81,21
0
81,21
19,73
81,21
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
75,01
68,24
0
68,24
6,77
68,24
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
25,93
12,97
0
12,97
12,96
12,97
160
DI.D5/8. 4
DI.D5/8. 5 DI.D5/9. 1
Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
Celkem (k. ú. Arnoštka)
0,92 (z 6,19)
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,46 (z 3,10)
0
0,46 (z 3,10)
0,46 (z 3,09)
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Arnoštka
9.50.11
II.
0,05 (z 0,36)
9.36.44
IV.
0,41 (z 2,74)
-
-
-
Plocha p estavby
0,01 (z 0,03)
Ostatní plochy
0,93
-
0
-
0,01 (z 0,03)
0,46
0
0,46
0,47
0,46
BPEJ
0
1,30
0,16
8.50.11 9.40.68
IV. V.
VÝM RA DLE BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
1,30
ÍDA OCHRANY ZPF
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
1,46
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha lesní
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
L 110
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Bo anovice u Vimperka
0,11 1,19
161
ÍDA OCHRANY ZPF
0,24
0
0,24
-
8.68.11
V.
0,24
-
-
-
0,04 (z 0,29)
-
-
-
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
Ostatní plochy
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
0,04 (z 0,29)
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
0,24
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
DI.D5/6. 6
Plocha technické infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
TI 111
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
SO 112
Plocha smíšená obytná
0,41
Trvalý travní porost
0,41
0
0,41
-
8.34.41 8.50.11
IV. V.
0,04 0,37
SO 113
Plocha smíšená obytná
0,76
Trvalý travní porost, zahrada, ostatní plochy
0,72
0
0,72
0,04
8.34.41 8.50.11
IV. V.
0,04 0,68
SO 114
Plocha smíšená obytná
0,41
Trvalý travní porost
0,41
0
0,41
-
8.50.11
V.
0,41
VS 115
Plocha výroby a skladování
2,14
Trvalý travní porost
2,14
0
2,14
-
8.50.11 8.50.41
V. V.
2,09 0,05
5,22
0,24
Celkem (k. ú. Bo anovice u Vimperka)
5,46
5,22
0
5,22
0
0,29
0,01
8.50.51
V.
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
0,29
ÍDA OCHRANY ZPF
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
Trvalý travní porost
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
0,30
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha výroby a skladování
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
VS 120
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Boubská
0,27 162
Ostatní plochy SO 121
Plocha smíšená obytná
0,95
Trvalý travní porost
0,90
0
0,90
0,05
SO122
Plocha smíšená obytná
0,24
Trvalý travní porost, zahrada
0,24
0
0,24
-
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
9.36.51 8.50.11 8.50.51
V. V. V.
0,02 0,53 0,37
8.50.11
V.
0,03
8.50.51
V.
0,21
SO 123
Plocha smíšená obytná
0,20
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,20
0
0,20
-
8.50.51
V.
0,20
VP 124
Plocha ve ejných prostranství
0,10
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,08
0
0,08
0,02
8.34.31 8.50.51
II. V.
0,04 0,04
SO 125
Plocha smíšená obytná
0,38
Orná p da, ostatní plochy
0,33
0
0,33
0,05
9.36.21
I.
0,21
0,62
Trvalý travní porost,
0,62
0
0,62
-
SO 132
Plocha smíšená obytná 0,60
Trvalý travní porost,
0,60
0
0,60
-
8.34.54 9.36.21 9.36.44 9.36.21 9.36.44
V. I. IV. I. IV.
0,12 0,15 0,47 0,51 0,09
-
-
-
9.36.44
IV.
0,20
9.40.68 9.36.21
V. I.
0,24 0,22
9.36.44 9.36.21
IV. I.
0,02 0,61
9.36.44 9.36.21
IV. I.
1,33 0,10
VP 133
Plocha ve ejných prostranství
0,11
Trvalý travní porost, ostatní plochy
-
0
-
0,11
SO 134
Plocha smíšená obytná
0,44
Trvalý travní porost,
0,44
0
0,44
-
SO 135
Plocha smíšená obytná
0,24
Orná p da
0,24
0
0,24
-
VP 136
Plocha ve ejných prostranství
2,16
Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plochy
1,94
0
1,94
0,22
0,44
Orná p da, trvalý travní
0,38
0
0,38
0,06
163
porost, ostatní plochy
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
9.36.44 9.36.21 9.36.44 9.36.44 9.40.68
IV. I. IV. IV. V.
0,28 4,37 6,97 2,82 0,52
SO 137
Plocha smíšená obytná
11,37
Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plochy
11,34
0
11,34
0,03
VP 138
Plocha ve ejných prostranství
3,35
Orná p da
3,34
0
3,34
0,01
SV 139
Plocha smíšená výrobní
4,46
Orná p da, ostatní plochy
4,42
0
4,42
0,04
9.36.44
IV.
4,42
TI 141
Plocha technické infrastruktury
0,24
Trvalý travní porost
0,24
0
0,24
-
8.50.11 8.50.51
V. V.
0,08 0,16
-
-
-
0,02 (z 0,13)
-
-
-
1,36
0
1,36
0,08
9.36.44
IV.
1,36
DI.D5/6. 7
Plocha dopravní infrastruktury ( ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
0,02 (z 0,13)
VS 142
Plocha výroby a skladování
1,44
Ostatní plochy
Orná p da, ostatní plochy
Celkem (k. ú. Boubská)
27,66
26,96
0
26,96
0,7
26,96
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
24,38
23,86
0
23,86
0,52
23,86
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
3,28
3,10
0
3,10
0,18
3,10
164
SO 151
Plocha smíšená obytná
BPEJ
0
0,27
-
9.50.11
Trvalý travní porost
0,72
Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plochy
0,69
0
0,69
0,03
0,16
Orná p da
0,16
0
0,16
VÝM RA DLE BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
0,27
0,27
ÍDA OCHRANY ZPF
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha smíšená obytná
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
SO 150
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Hrabice
II.
0,27
-
9.36.04 9.50.11 9.36.24 9.36.04
II. II. III. II.
0,37 0,01 0,31 0,16
SO 152
Plocha smíšená obytná
0,48
Orná p da, ostatní plochy
0,42
0
0,42
0,06
9.36.24
III.
0,42
VP 153
Plocha ve ejných prostranství
0,16
Zahrada
0,16
0
0,16
-
9.36.24
III.
0,16
5,14
0
5,14
0,73
9.36.24 9.36.44 9.37.15 9.37.16 9.36.44 9.37.15
III. IV. V. V. IV. V.
2,75 0,89 0,50 1,00 0,63 0,01
9.40.68
V.
0,27
9.36.24 9.73.11 9.36.24 9.73.11
III. V. III. V.
0,02 0,01 0,10 0,29
9.50.11 9.36.24
II. III.
1,60 2,51
SO 154
Plocha smíšená obytná
5,87
Trvalý travní porost, zahrada, orná p da, ostatní plochy
VP 155
Plocha ve ejných prostranství
1,01
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,64
0
0,64
0,37
VP 156
Plocha ve ejných prostranství
0,49
Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plochy
0,27
0
0,27
0,22
VP 157
Plocha ve ejných prostranství
0,03
Trvalý travní porost
0,03
0
0,03
-
DI 158
Plocha dopravní infrastruktury
0,39
Trvalý travní porost
0,39
0
0,39
-
DI 159 SO 160
Plocha dopravní infrastruktury Plocha smíšená obytná
Plocha p estavby 5,39
Trvalý travní porost, orná da, ostatní plochy
5,35
0
5,35
0,04
165
VS 161
Plocha výroby a skladování
0,80
Trvalý travní porost
0,80
0
0,80
-
VP 162
Plocha ve ejných prostranství
2,33
Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plochy
1,33
0
1,33
1,00
SO 163
Plocha smíšená obytná
4,45
Trvalý travní porost, orná da, ostatní plochy
3,91
0
3,91
0,54
SO 165
Plocha smíšená obytná
4,22
Trvalý travní porost, orná da, ostatní plochy
3,81
0
3,81
0,41
SO 166
Plocha smíšená obytná
1,25
Trvalý travní porost, ostatní plochy
1,05
0
1,05
0,20
VV 169
Vodní plocha
1,42
Trvalý travní porost, ostatní plochy
1,09
0
1,09
0,33
0,50
Trvalý travní porost, ostatní plochy, orná p da
0,48
0
0,48
0,02
DI 170
Plocha dopravní infrastruktury
0,25
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,06
0
0,06
0,19
DI 171
Plocha dopravní infrastruktury ( ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
0,37
Trvalý travní porost
0,16
0
0,16
0,21
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
9.73.11 9.50.11 9.36.24 9.40.67 9.36.24 9.40.67 9.36.24 9.36.44 9.37.16 9.37.15 9.36.24 9.36.44 9.50.01 9.50.11 9.50.11 9.73.11 9.36.24 9.40.67 9.73.11
V. II. III. V. III. V. III. IV. V. V. III. IV. II. II. II. V. III. V. V.
1,24 0,09 0,68 0,03 0,19 1,14 2,16 0,78 0,97 1,27 1,19 1,35 1,04 0,01 0,52 0,57 0,43 0,01 0,04
9.40.67
V.
0,06
9.36.41 9.36.21
III. I.
0,06 0,01
9.50.11 9.73.11
II. V.
0,03 0,06 166
Plocha ve ejných prostranství
VP 174
ÍDA OCHRANY ZPF
0,04 (z 0,29)
9.36.44
IV.
0,08 (z 0,56)
1,11
0
1,11
0,40
9.36.24 9.36.44
III. IV.
0,46 0,65
VÝM RA DLE BPEJ
0,08 (z 0,56)
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
0
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
0,08 (z 0,56)
CELKEM
BPEJ
DI.D5/6. 11
Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury ( ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
DRUH POZEMKU
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
DI.D5/6. 10
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
Plocha p estavby 0,14 (z 0,85) 1,51
Trvalý travní porost
Orná p da, trvalý travní porost, ostatní plochy
Celkem (k. ú. Hrabice)
32,19
27,40
0
27,40
4,79
27,40
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
20,31
18,69
0
18,69
1,62
18,69
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
11,88
8,71
0
8,71
3,17
8,71
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
BPEJ
0,20
Trvalý travní porost
0,20
0
0,20
-
9.36.04
II.
0,2
SO 181
Plocha smíšená obytná
0,27
Trvalý travní porost
0,27
0
0,27
-
9.36.01 9.36.04
I. II.
0,03 0,24
SO 182
Plocha smíšená obytná
0,33
Ostatní plochy
-
0
-
0,33
DRUH POZEMKU
VÝM RA DLE BPEJ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha smíšená obytná
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
SO 180
ÍSLO LOKALITY
CELKEM
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
ÍDA OCHRANY ZPF
k. ú. Klášterec u Vimperka
167
Ostatní plochy
VS 185
Plocha výroby a skladování
1,31
Orná p da, ostatní plochy
ÍDA OCHRANY ZPF
-
0
-
0,52
-
-
-
1,25
0
1,25
0,06
9.36.21 9.36.01
I. I.
0,93 0,32
1,72
0,91
1,72
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
0,52
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
Plocha ve ejných prostranství
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
VP 184
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
Celkem (k. ú. Klášterec u Vimperka)
2,63
1,72
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
1,51
1,45
0
1,45
0,06
1,45
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
1,12
0,27
0
0,27
0,85
0,27
DI.D5/8. 3
Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
Celkem (k. ú. Korkusova Hu )
0,94 (z 6,18)
0,94
Orná p da, trvalý travní porost
0,91 (z 0,30)
0,91
0
0
0,91 (z 0,30)
0,91
0,03 (z 0,17)
0,03
9.36.31
II.
9.36.21
I
9.36.44
IV.
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Korkusova Hu
0,05 (z 0,30) 0,52 (z 3,45) 0,34 (z 2,26)
0,91 168
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
BPEJ
1,22
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,66
0
0,66
0,56
9.36.24
III.
0,66
SO 191
Plocha smíšená obytná
0,24
Trvalý travní porost
0,24
0
0,24
-
9.36.24
III.
0,24
0,16
Trvalý travní porost
0,16
0
0,16
-
9.36.24
III.
0,16
Trvalý travní porost
0,65
-
II.
0,65
0
9.50.11
0,65
0,17
9.36.24
III.
0,48
SO 192
Plocha smíšená obytná
DRUH POZEMKU
Trvalý travní porost, ostatní plochy Ostatní plochy Ostatní plochy
SO 193
Plocha smíšená obytná
0,15
SO 194
Plocha smíšená obytná
0,14 0,08
SO 195
Plocha smíšená obytná
0,74
DI 196
Plocha dopravní infrastruktury ( ást PUPFL)
0,32
DI 197
Plocha dopravní infrastruktury
SO 198
Plocha smíšená obytná
0,23
Trvalý travní porost
0,23
0
0,23
SV 199
Plocha smíšená výrobní
1,07
Orná p da
1,07
0
VÝM RA DLE BPEJ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha smíšená obytná
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
SO 190
ÍSLO LOKALITY
CELKEM
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
ÍDA OCHRANY ZPF
k. ú. K esanov
0,14
0
0,14
0,01
9.36.24
III.
0,14
-
0 0
-
0,14 0,08
-
-
-
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,70
0
0,70
0,04
Trvalý travní porost, ostatní plochy,
0,32
0
0,32
-
9.36.24 9.50.11 9.36.24 9.36.44
III. II. III. IV.
0,01 0,69 0,09 0,05
9.50.11
IV.
0,18
-
9.50.11
IV.
0,23
1,07
-
9.36.51
IV.
1,07
Plocha p estavby
Celkem (k. ú. K esanov)
5,00
4,17
0
4,17
0,83
4,17
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
2,41
1,66
0
1,66
0,75
1,66
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
2,59
2,51
0
2,51
0,08
2,51 169
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
BPEJ
0
0,35
0,03
9.36.44 9.36.24
IV. III.
0,03 0,32
Ostatní plochy, orná p da
-
0
-
0,25
-
-
-
0,55
Ostatní plochy
-
0
-
0,55
-
-
-
Plocha smíšená obytná
0,19
Trvale travní porost, ostatní plochy
0,08
0
0,08
0,11
9.36.24 9.36.44
III. IV.
0,01 0,07
Plocha smíšená obytná
0,20
Ostatní plochy
-
0
-
0,20
-
-
-
DRUH POZEMKU
SO 200
Plocha smíšená obytná
0,38
Trvale travní porost, ostatní plochy
SO 201
Plocha smíšená obytná
0,25
SO 202
Plocha smíšená obytná
SO 203 SO 204
VÝM RA DLE BPEJ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
ÍDA OCHRANY ZPF
CELKEM
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
0,35
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Lipka u Vimperka
Celkem (k. ú. Lipka u Vimperka)
1,57
0,43
0
0,43
1,14
0,43
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
1,19
0,08
0
0,08
1,11
0,08
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
0,38
0,35
0
0,35
0,03
0,35
0
0,28
-
9.36.24
III.
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
0,28
ÍDA OCHRANY ZPF
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
Trvalý travní porost
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
0,28
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha smíšená obytná
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
SO 210
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Prav tín
0,28 170
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
BPEJ
0,17
-
9.36.24
III.
0,17
-
0
-
2,10
-
-
-
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,47
0
0,47
0,01
1,38
Trvalý travní porost, orná da
1,38
0
1,38
-
Plocha smíšená výrobní
1,04
Trvalý travní porost, ostatní plochy
1,01
0
1,01
0,03
Plocha výroby a skladování
2,45
Trvalý travní porost, ostatní plochy
2,18
0
2,18
0,27
0,17
Trvalý travní porost, ostatní plochy
Plocha lesní
2,10
Ostatní plochy
VP 214
Plocha ve ejných prostranství
0,48
SV 215
Plocha smíšená výrobní
SV 216
VS 219
L 213
DI 220 DI 222
DI 223
Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury
VÝM RA DLE BPEJ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
0
DRUH POZEMKU
Plocha smíšená obytná
SO 211
ÍDA OCHRANY ZPF
CELKEM
0,17
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
9.36.34
IV.
0,33
9.40.78 9.36.34 9.40.78 9.36.34 9.36.44 9.40.78 9.50.51 9.68.11
V. IV. V. IV. IV. V. IV. V.
0,14 1,09 0,29 0,01 0,02 0,98 1,18 1,00
IV. V. -
0,24 0,50
0,15
9.36.34 9.40.78 9.40.78
V.
1,30
9.40.78
V.
0,14
9.40.99
V.
0,75
-
-
-
Plocha p estavby Plocha p estavby 0,75
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,15
Ostatní plochy
0,74
0
0,74
0
0,01
VS 224
Plocha výroby a skladování
1,30
Trvalý travní porost
1,30
0
1,30
-
SV 225
Plocha smíšená výrobní
0,92
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,89
0
0,89
0,03
VP 226
Plocha ve ejných prostranství
0,06
Ostatní plochy
-
0
-
0,06
171
0
8,42
2,66
8,42
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
10,00
7,50
0
7,50
2,50
7,50
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
1,08
0,92
0
0,92
0,16
0,92
VÝM RA DLE BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
ÍDA OCHRANY ZPF
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
8,42
DRUH POZEMKU
BPEJ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
11,08
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
Celkem (k. ú. Prav tín)
ÍSLO LOKALITY
CELKEM
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
Plocha smíšená obytná
0,92
SO 232
Plocha smíšená obytná
0,46
SO 233
Plocha smíšená obytná
0,31
SO 234
Plocha smíšená obytná
0,10
SO 235
Plocha smíšená obytná
0,14
ÍDA OCHRANY ZPF
-
0
-
0,07
-
-
-
0,41
0
0,41
0,51
9.36.31
II.
0,41
0,37
0
0,37
0,09
9.36.31
II.
0,37
0,05
0
0,05
0,26
9.36.31
II.
0,05
Trvale travní porost, ostatní plochy
0,10
0
0,10
-
9.36.24
III.
0,10
Trvale travní porost, ostatní plochy
0,14
0
0,14
-
9.36.24
III.
0,14
DRUH POZEMKU
Trvale travní porost, ostatní plochy Trvale travní porost, ostatní plochy Trvale travní porost, ostatní plochy Ostatní plochy, trvale travní porost
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
SO 231
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
0,07
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
Plocha smíšená obytná
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
SO 230
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Sklá e u Vimperka
172
Ostatní plochy
0,64
Trvale travní porost, ostatní plochy
0,07 0,08
Trvale travní porost, ostatní plochy Trvale travní porost, ostatní plochy
ÍDA OCHRANY ZPF
0,63
0
0,63
0
9.36.54
V.
0,63
-
0
-
0,46
0
-
0
0,22
0
0,22
0,42
9.36.31 9.36.54
II. V.
0,19 0,03
0,06
0
0,06
0,01
9.36.31
II.
0,06
0,01
0
0,01
0,07
9.36.31
II.
0,01
VÝM RA DLE BPEJ
BPEJ
0,46
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
VP 291
Plocha ve ejných prostranství Plocha ve ejných prostranství
Trvale travní porost
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
VP 290
Plocha dopravní infrastruktury ( ást PUPFL)
0,63
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DI 239
DRUH POZEMKU
CELKEM
VSz 238
Plocha ob anského vybavení ( ást PUPFL) Plocha výroby a skladování zem lství
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
OV 236
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
SO 292
Plocha smíšená obytná
0,10
Trvale travní porost
0,10
0
0,10
-
9.36.24
III.
0,10
SO 293
Plocha smíšená obytná
0,09
Trvale travní porost
0,09
0
0,09
-
9.36.24
III.
0,09
SO 294
Plocha smíšená obytná
0,07
Ostatní plochy
-
0
-
0,07
-
-
-
4,14
2,18
0
2,18
1,96
2,18
3,50
1,96
0
1,96
1,54
1,96
0,64
0,22
0
0,22
0,42
0,22
Celkem (k. ú. Sklá e u Vimperka) Celkem zábor, který byl již odsouhlasen Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
173
DI.D5/7. 5
Plocha dopravní infrastruktury ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
DI.D5/7. 6
Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/8. 1
Plocha dopravní infrastruktury - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
DI.D5/8. 2 TI 260
2,84 (z 18,84)
Trvale travní porost, orná da, ostatní plochy
2,67 (z 17,73)
Celkem (k. ú. Solná Lhota)
2,67 (z 17,73)
III.
9.36.24
III.
9.67.01
V.
9.50.11
II.
9.50.11
II.
9.36.21
I.
9.67.01
V.
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
0,17 (z 1,11)
9.36.41
1,39 (z 9,24) 0,59 (z 3,91) 0,63 (z 4,18) 0,06 (z 0,40)
Plocha p estavby
0,07 (z 0,43)
Ostatní plochy
0,07 (z 0,43)
Plocha dopravní infrastruktury Plocha technické infrastruktury
0
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Solná Lhota
0
0,07 (z 0,43)
-
0,06 (z 0,39) 0,01 (z 0,04)
Plocha p estavby 0,24
3,15
Trvalý travní porost
0,24
2,98
0
0
0,24
-
2,98
0,17
0,24
2,98
174
0
-
0,25
-
-
0
-
0,25
-
VÝM RA DLE BPEJ
-
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
0,25
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
Ostatní plochy
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
Celkem (k. ú. Veselka u Vimperka)
0,25
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
Plocha smíšená obytná
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
SO 241
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k. ú. Veselka u Vimperka
-
-
DI.D5/6. 1
Plocha dopravní infrastruktury - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
DI.D5/6. 2
Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/6. 3
Plocha dopravní infrastruktury - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
1,30 (z 8,67)
Trvalý travní porost, orná da, ostatní plochy
1,15 (z 7,64)
0
1,15 (z 7,64)
0,15 (z 1,03)
9.56.00
I.
9.36.44
IV.
9.75.41
V.
9.56.00
I.
9.36.24
III.
9.36.44
IV.
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
k.ú. Výškovice u Vimperka
0,99 (z 6,60) 0,14 (z 0,91) 0,02 (z 0,13)
Plocha p estavby
0,21 (z 1,34)
Trvalý travní porost
0,20 (z 1,32)
0
0,20 (z 1,32)
0,01 (z 0,02)
0,01 (z 0,03) 0,16 (z 1,08) 0,03 175
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
V ZASTAV NÉM ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
CELKEM
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
(z 0,21) DI.D5/6. 4
DI.D5/6. 5
Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury ( ást PUPFL) - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
Plocha p estavby
1,92 (z 12,81)
Orná p da, zahrada, trvalý travní porost, ostatní plochy
1,48 (z 9,85)
0
1,48 (z 9,85)
0,44 (z 2,96)
DI.D5/6. 8 DI.D5/6. 9
Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury
TI 250
Plocha technické infrastruktury
0,05
Trvalý travní porost, ostatní plochy
0,04
0
0,04
0,01
SO 251
Plocha smíšená obytná
0,13
Zahrada
0,13
0
0,13
0
VP 252
Plocha ve ejných prostranství
0,06
Zahrada
0,06
0
0,06
0
SO 254
Plocha smíšená obytná
0,34
Trvalý travní porost
0,34
0
0,34
-
3,40
0
3,40
0,61
Celkem (k.ú. Výškovice u Vimperka)
0,05 (z 0,30) 0,16 (z 1,08) 1,27 (z 8,47)
9.40.68
V.
9.36.44
IV.
9.56.00
I.
9.56.00
I.
0,04
9.36.44 9.75.41 9.36.44 9.75.41 9.36.44
IV. V. IV. V. IV.
0,11 0,02 0,05 0,01 0,34
Plocha p estavby Plocha p estavby
4,01
3,40
176
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT - ZM NA . 1 ÚP VIMPERK Ve Zm . 1 ÚP Vimperk byla zp esn na plocha dopravního koridoru pro silnici I/4 v délce od severní hranice správního území m sta po severní okraj m sta Vimperk. V rámci zp esn ní ší ky dopravního koridoru DI.D5/6, který je trasován soub žn s regionálním biokoridorem, došlo v n kterých jeho ástech k zúžení a plochy DI.D5/6.7 v k. ú. Boubská a DI.D5/6.8 a DI.D5/6.9 v k. ú. Výškovice „vypadly“. Plochy upraveného dopravního koridoru jsou ozna eny stejn , tj. jako v ÚP Vimperk, ozna ení je pouze rozší eno o index -z1 za p vodním názvem. Ve vyhodnocení ZPF plochy dopravního koridoru v ÚP Vimperk bylo dle odborného odhadu zapo ítáno pouze 15% z jeho celkové vým ry. Vzhledem k tomu, že kategorie komunikace a tím i ší ka silni ního pozemku z stává ve Zm . 1 ÚP Vimperk stejná (zm nila by se pouze procenta z celkové vým ry koridoru) není epo ítán p vodní odsouhlasený zábor p dního fondu, nebo bude totožný nebo i menší.
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
SO1-z1
Plocha smíšená obytná
0,32
0,01
0,31
0
0
0
0,31
0
0
0
0
0,31
SO2-z1
Plocha smíšená obytná
0,26
0,26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,32
0,27
0,31
0
0
0
0,31
0
0
0
0
0,31
1,47
0
1,47
0
0
0
1,47
0
0
0
0
1,47
1,47
0
1,47
0
0
0
1,47
0
0
0
0
1,47
1,79
0,27
1,78
0
0
0
1,78
0
0
0
0
1,78
Ozna ení lokality
Celková vým ra lokality (ha)
k. ú. Bo anovice u Vimperka
Zp sob využití plochy
Plochy smíšené obytné celkem
VS3-z1
Plocha výroby a skladování
Plochy výroby a skladování celkem Celkem (k. ú. Bo anovice)
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
177
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
SO4-z1
Plocha smíšená obytná
0,38
0,02
0,36
0,36
0
0
0
0,34
0
0
0,02
0
SO5-z1
Plocha smíšená obytná
0,27
0
0,27
0,27
0
0
0
0,26
0
0
0,01
0
SO19-z1
Plocha smíšená obytná
0,18
0
0,18
0,18
0
0
0
0
0
0
0,18
0
SO20-z1
Plocha smíšená obytná
0,14
0,01
0,13
0
0,05
0
0,08
0
0
0
0,13
0
0,97
0,03
0,94
0,81
0,05
0
0,08
0,6
0
0
0,34
0
0,97
0,03
0,94
0,81
0,05
0
0,08
0,6
0
0
0,34
0
Ozna ení lokality
Celková vým ra lokality (ha)
k. ú. Boubská
Zp sob využití plochy
Plochy smíšené obytné celkem Celkem (k. ú. Boubská)
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Ozna ení lokality
Zp sob využití plochy
Celková vým ra lokality (ha)
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
k. ú. Hrabice
OV6-z1
Plocha ob anského vybavení
0,11
0,04
0,07
0
0,07
0
0
0
0
0,07
0
0
Plochy ob anského vybavení celkem
0,11
0,04
0,07
0
0,07
0
0
0
0
0,07
0
0
1,57
0,39
1,18
0,02
0
0
1,16
0
0,05
0,01
0
1,12
Plochy vodní celkem
1,57
0,39
1,18
0,02
0
0
1,16
0
0,05
0,01
0
1,12
Celkem (k. ú. Hrabice)
1,68
0,43
1,25
0,02
0,07
0
1,16
0
0,05
0,08
0
1,12
VV8-z1
Plocha vodní
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
178
Ve Zm . 1 ÚP Vimperk je dále v k. ú. Hrabice vymezena plocha pro ob anské vybavení OV7-z1. Na této ploše nebylo provedeno vyhodnocení ZPF, nebo se jedná o plochu p estavby.
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
SO9-z1
Plocha smíšená obytná
0,24
0
0,24
0
0
0
0,24
0,24
0
0
0
0
SO10-z1
Plocha smíšená obytná
0,49
0,02
0,47
0
0
0
0,47
0,47
0
0
0
0
Plochy smíšené obytné celkem
0,73
0,02
0,71
0
0
0
0,71
0,71
0
0
0
0
Celkem (k. ú. Klášterec u Vimperka)
0,73
0,02
0,71
0
0
0
0,71
0,71
0
0
0
0
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Ozna ení lokality
Celková vým ra lokality (ha)
k. ú. Klášterec u Vimperka
Zp sob využití plochy
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Ozna ení lokality
Zp sob využití plochy
Celková vým ra lokality (ha)
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
k. ú. K esanov
VS11-z1
Plocha výroby a skladování
0,37
0
0,37
0,37
0
0
0
0
0,23
0,14
0
0
Plochy výroby a skladování celkem
0,37
0
0,37
0,37
0
0
0
0
0,23
0,14
0
0
Celkem (k. ú. K esanov)
0,37
0
0,37
0,37
0
0
0
0
0,23
0,14
0
0
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
179
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
SO12-z1
Plocha smíšená obytná
0,14
0
0,14
0
0
0
0,14
0
0
0,14
0
0
SO13-z1
Plocha smíšená obytná
0,13
0,13
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
SO14-z1
Plocha smíšená obytná
Ozna ení lokality
Celková vým ra lokality (ha)
k. ú. Lipka
Zp sob využití plochy
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
0,34
0
0,34
0
0
0
0,34
0
0
0
0,34
0
Plochy smíšené obytné celkem
0,61
0,13
0,48
0
0
0
0,48
0
0
0,14
0,34
0
Celkem (k. ú. Lipka)
0,61
0,13
0,48
0
0
0
0,48
0
0
0,14
0,34
0
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
0,15
0
0,15
0
0
0
0,15
0
0
0,15
0
0
Plochy smíšené obytné celkem
0,15
0
0,15
0
0
0
0,15
0
0
0,15
0
0
Celkem (k. ú. Prav tín)
0,15
0
0,15
0
0
0
0,15
0
0
0,15
0
0
Ozna ení lokality
Celková vým ra lokality (ha)
k. ú. Prav tín
SO15-z1
Zp sob využití plochy
Plocha smíšená obytná
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
k. ú. Vimperk Ve Zm . 1 ÚP Vimperk jsou v k. ú. Vimperk vymezeny plochy smíšené obytné SO16-z1 a SO17-z1. Na t chto plochách nebylo provedeno vyhodnocení ZPF, nebo se jedná o plochy p estavby. 180
Dále jsou vymezeny plochy smíšené obytné SO21-z1 a SO22-z1. Vyhodnocení ZPF t chto lokalit bylo provedeno a odsouhlaseno již v ÚP Vimperk, kde byly sou ástí plochy VP 57.
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
0,26
0
0,26
0
0
0
0,26
0
0,01
0
0
0,25
Plochy smíšené obytné celkem
0,26
0
0,26
0
0
0
0,26
0
0,01
0
0
0,25
Celkem (k. ú. Veselka u Vimperka)
0,26
0
0,26
0
0
0
0,26
0
0,01
0
0
0,25
Ozna ení lokality
Celková vým ra lokality (ha)
k. ú. Veselka u Vimperka
Zp sob využití plochy
SO18-z1
Plocha smíšená obytná
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
VÝM RA DLE BPEJ
ÍDA OCHRANY ZPF
BPEJ
VÝM RA NEZEM LSKÝCH PLOCH
MIMO ZASTAV NÉ ÚZEMÍ
DRUH POZEMKU
V SOU ASN ZASTAV. ÚZEMÍ
VÝM RA ZEM. P DY V LOKALIT PODLE KULTURY
CELKEM
NAVRHOVANÉ FUNK NÍ VYUŽITÍ
VÝM RA LOKALITY V HA CELKEM
ÍSLO LOKALITY
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ CELKEM - ÚP Vimperk
Celkem
199,95
165,46
0
165,46
34,49
165,46
Celkem zábor, který byl již odsouhlasen
138,31
123,44
0
123,44
14,87
123,44
Celkem nový zábor p dního fondu v ÚP
61,64
42,02
0
42,02
19,62
42,02
181
Celková vým ra lokality (ha)
Zábor nezem lský ch ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ CELKEM - Zm na . 1 ÚP Vimperk
Bo anovice u Vimperka
1,79
0,27
1,78
0
0
0
1,78
0
0
0
0
1,78
Boubská
0,97
0,03
0,94
0,81
0,05
0
0,08
0,6
0
0
0,34
0
Hrabice
1,68
0,43
1,25
0,02
0,07
0
1,16
0
0,05
0,08
0
1,12
Klášterec u Vimperka
0,73
0,02
0,71
0
0
0
0,71
0,71
0
0
0
0
0,37
0
0,37
0,37
0
0
0
0
0,23
0,14
0
0
Lipka u Vimperka
0,61
0,13
0,48
0
0
0
0,48
0
0
0,14
0,34
0
Prav tín
0,15
0
0,15
0
0
0
0,15
0
0
0,15
0
0
Veselka u Vimperka
0,26
0
0,26
0
0
0
0,26
0
0,01
0
0
0,25
Celkem
6,56
0,88
5,94
1,2
0,12
0
4,62
1,31
0,29
0,51
0,68
3,15
---
---
100%
20,20%
2,02%
0%
77,78%
22,05%
4,88%
8,59%
Katastrální území obce
esanov
Procentové vyhodnocení
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
orná p da
zahrady
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
11,45% 53,03%
ZÁBORY P DY PODLE T ÍD OCHRANY - CELKEM ÍDA OCHRANY I II III IV V
ZÁBOR V HA 3,67 1,7 6,45 14,64 15,56 42,02
CELKEM Nezem
lská p da
ZÁBOR V % 6,81 5,98 19,21 44,60 46,84 123,44
2,22 1,03 3,90 8,85 9,40 25,4
165,46 19,62
4,12 3,61 11,61 26,96 28,30 74,6
100 14,87
-
182
ZD VODN NÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT - ÚP Vimperk k. ú. Vimperk Lokalita VP 1:
Lokalita SO 2:
Lokalita R 3:
Lokalita SO 4:
Lokalita VP 5:
Lokalita SO 6:
Lokalita SO 7: Lokalita VPz 8:
Lokalita VP 9:
Lokalita SO 10:
Lokalita R 11:
Lokalita VP 12:
Lokalita VP 19:
Lokalita VP 20:
Návrh plochy ve ejných prostranství – v severní ásti k.ú. Vimperk, áste mezi stávající a navrženou plochou dopravní infrastruktury a z ásti mezi navrženou plochou DI a stávající zástavbou. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. dy s velmi nízkou produk ní schopností. Nepatrná ást lokality zabírá i nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – v severní ásti k.ú. Vimperk, podél stávající silnice II/145. Lokalita navazuje na stávající zástavbu a nachází se na p dách s V. t ídou ochrany, tj. na p dách s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy rekreace – v severní ásti k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastav né území se stejným funk ním využitím. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy smíšené obytné – p i severní hranici k.ú. Vimperk, v proluce mezi stávající zástavbou se stejným funk ním využitím. Lokalita se nachází na p dách s V. t ídou ochrany, tj. na p dách s velmi nízkou produk ní schopností. Nedochází k zábor m v tších ucelených zem lsky využívaných ploch. Návrh plochy ve ejných prostranství - v severní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území. Lokalita se nachází na nezem lské p a na p se IV. a V. t ídou ochrany, tj. na p s p evážn podpr rnou nebo velmi nízkou produk ní schopností. Návrh je nutný z d vodu dodržení vyhlášky, která požaduje na každé 2ha zastavitelné plochy smíšené obytné (SO 6, SO 7) vymezení plochy ve ejného prostranství. Návrh plochy smíšené obytné – v severní ásti k.ú. Vimperk, severn navazující na stávající sídlišt . Lokalita se nachází na nezem lské p a na p se IV. t ídou ochrany, tj. na p dách s p evážn podpr rnou produk ní schopností. Návrh plochy smíšené obytné – v severní ásti k.ú. Vimperk. Nachází se na dách s III. a IV. t ídou ochrany, bezprost edn navazuje na zastav né území. Návrh plochy ve . prostranství - zoopark – v severovýchodním cípu k.ú. Vimperk, západn od silnice I. t . Nachází se p edevším na nezem lských pozemcích a na p se IV. t ídou ochrany, tj. na p s p evážn podpr rnou produk ní schopností. Návrh plochy ve ejných prostranství – malá plocha v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, vklín ná do návrhové plochy smíšené obytné. Tato lokalita zabírá edevším nezem lské pozemky a zbytkovou p du za azenou do IV. ídy ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území. Lokalita se nachází na p dách se IV. a V. t ídou ochrany, tj. na dách s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy rekreace – v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území se stejným funk ním využitím. Lokalita zabírá p dy se IV. t ídou ochrany, tj. p dy s p evážn podpr rnou produk ní schopností. Návrh plochy ve ejných prostranství – v severovýchodní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území a zabírá zbytkovou p du se IV. t ídou ochrany u hlavní silnice I. t ídy I/4. Návrh plochy ve ejných prostranství – ve východní ásti k.ú. Vimperk, plocha vede podél zastav ného území a zabírá p du s V. t ídy ochrany, zem lsky nevyužívanou. Návrh plochy ve ejných prostranství – ve východní ásti k.ú. Vimperk, plocha odd luje stávající plochu smíšenou výrobní a návrh plochy smíšené obytné. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. Návrh je nutný z d vodu dodržení vyhlášky, která požaduje na každé 2ha zastavitelné plochy smíšené obytné (SO 21) vymezení plochy ve ejného prostranství. Návrh je situován v ploše ochranného pásma stávajícího el. vedení.
183
Lokalita SO 21:
Lokalita SV 24:
Lokalita VP 25:
Lokalita SO 26:
Lokalita VP 27:
Lokalita R 28:
Lokality R 30:
Lokalita SO 31:
Lokalita VP 32:
Lokalita SO 33:
Lokalita SO 34:
Lokalita VP 35:
Lokalita SO 36:
Lokalita SO 37:
Lokalita VP 38:
Návrh plochy smíšené obytné – ve východní ásti k.ú. Vimperk. Lokalita zabírá dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. Z urbanistického hlediska je návrh vhodný k zástavb edevším z d vodu dobrého napojení na technickou infrastrukturu. Návrh plochy smíšené výrobní – ve východní ásti k.ú. Vimperk. Návrh umož uje rozvíjení podnikatelských aktivit a je situován do lokality stejného funk ního využití. Lokalita zabírá p dy se IV. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou produk ní schopností. Malá ást je situována i na nezem lských pozemcích. Návrh plochy ve ejných prostranství – ve východní ásti k.ú. Vimperk, tento pás ve ejných prostranství odd luje návrhové plochy smíšené obytné od návrhových ploch smíšených výrobních. Lokalita je umíst na do p d se VI. a V. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – p i východní hranici k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – ve východní ásti k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastav né území a vhodn vytvá í návrh doprovodné zelen edevším v ochranných pásmech technické vybavenosti (el. vedení a VTL plynovodu). Lokalita zabírá p du za azenou do V. t ídy ochrany. Návrh plochy rekreace – ve východní ásti k.ú. Vimperk. Lokalita zabírá p dy s II. a V. t ídou ochrany a nezem lské pozemky. Návrh je vhodný zejména z urbanistického hlediska, nebo realizací dojde k zarovnání zastav ného území. Lokalita je situována též do oblasti stejného funk ního využití. Návrh ploch rekreace – ve východní ásti k.ú. Vimperk. Lokality zabírají p dy s V. ídou ochrany a nezem lské pozemky, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh je vhodný zejména situováním ploch rekreace do oblasti stejného funk ního využití. Návrh plochy smíšené obytné – východním sm rem od Vimperka, plocha áste navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh je vhodný zejména z urbanistického hlediska, nebo realizací dojde k ucelení sídla. Návrh plochy ve ejných prostranství – ve východní ásti k.ú. Vimperk. Plocha zabírá p dy s V. t ídou ochrany a nezem lsky využívanou p du. Návrh je nutný z d vodu dodržení vyhlášky, která požaduje na každé 2ha zastavitelné plochy smíšené obytné (SO 31) vymezení plochy ve ejného prostranství. Návrh plochy smíšené obytné – východním sm rem od Vimperka, plocha áste navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh je vhodný zejména z urbanistického hlediska, nebo realizací dojde k ucelení sídla. Návrh plochy smíšené obytné – východním sm rem od Vimperka. Návrh je situovaný do proluky ve stávající zástavb a zabírá zem lsky nevyužívanou du s V. t ídou ochrany, tj. p du s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy ve ejných prostranství – ve východní ásti k.ú. Vimperk. Návrh bude tvo it izola ní zele a odd lovat lokalitu SO 33 od místní komunikace. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh je situován v ploše ochranného pásma územní rezervy vysokotlakého plynovodu. Návrh plochy smíšené obytné – jihovýchodním sm rem od Vimperka, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s II. a V. t ídou ochrany. Návrh je vhodný zejména z urbanistického hlediska, nebo realizací dojde k ucelení sídla a edevším z d vodu dobrého napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Nedochází k zábor m v tších ucelených zem lsky využívaných ploch. Návrh plochy smíšené obytné – jižním sm rem od Vimperka, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. áste zasahuje na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – jižním sm rem od sídla Vimperk. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. áste zasahuje na nezem lské pozemky. Návrh je nutný z d vodu dodržení vyhlášky, která požaduje na každé 2ha zastavitelné plochy smíšené 184
Lokalita VP 39:
Lokalita OV 49:
Lokalita R 51:
Lokalita VP 52 : Lokalita VP 53 : Lokalita SO 56:
Lokalita VP 57 :
Lokalita SO 58:
Lokalita VP 59 :
Lokalita SO 60:
Lokalita DI 78:
Lokalita SV 79:
Lokalita SO 80:
Lokalita VP 81 :
Lokalita SO 82:
obytné (SO 37) vymezení plochy ve ejného prostranství. Návrh je p evážn situován do ploch ochranného pásma stávajícího el. vedení. Návrh plochy ve ejných prostranství – jižním sm rem od sídla Vimperk, navazující na zastav né území. Lokalita zabírá nezem lské pozemky a p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy ob anského vybavení- p i jihovýchodním okraji k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. áste zasahuje na nezem lské pozemky. Návrh ob anské vybavenosti je situován do oblasti s rekrea ním využitím (ubytování, sport), kde bude sloužit jako její zázemí. Návrh plochy rekreace– jižn od sídla Vimperk, vypl uje prostor mezi zastav ným územím a dráhou. Lokalita zabírá p dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh navazuje na stávající plochy rekreace podél železni ní trati. Návrh plochy ve ejných prostranství – v jižní ásti k.ú. Vimperk. Lokalita zabírá dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy ve ejných prostranství – v jižní ásti k.ú. Vimperk. Lokalita zabírá dy s V. t ídou ochrany, tj. p dy s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy smíšené obytné – západním sm rem navazující na zastav né území sídla Vimperk, sou ástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice – T14. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh je vhodný zejména z urbanistického hlediska, nebo realizací dojde k ucelení sídla, a p edevším z d vodu dobrého napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Návrh plochy ve ejných prostranství– západním sm rem od zastav ného území sídla Vimperk, p evážn vypl uje prostor ochranných pásem el. vedení, dopl uje návrhové plochy smíšené obytné. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území, návrhem dojde k ucelení sídla. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy ve ejných prostranství– pás dopl ující návrh plochy smíšené obytné v jihozápadním okraji sídla Vimperk. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Návrh plochy smíšené obytné – plocha navazující jihozápadním sm rem na zastav né území sídla Vimperk. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozší ení komunikace II/145 etn stavebních úprav k ižovatek, od zastav ného území Vimperka sm rem na Zvíkov. Sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T9. Lokalita zabírá p dy se III., IV. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené výrobní– plocha situovaná p i západním okraji zastav ného území sídla Vimperk, podél stávající silnice II. t ídy. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Návrh plochy smíšené obytné – severozápadn navazující na zastav né území sídla Vimperk. Sou ástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice T12. Lokalita zabírá p dy se III., IV. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství– západním sm rem od sídla Vimperk, evážn vypl ující prostor ochranných pásem el. vedení, sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T11. Lokalita zabírá p dy se III., IV. a V. ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území (Na kalvárii). Lokalita zabírá p dy se III. a IV. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky.
185
Návrh plochy ve ejných prostranství – západním sm rem od sídla Vimperk. Lokalita zabírá p dy se III. a IV. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita SO 84: Návrh plochy smíšené obytné – západním sm rem od sídla Vimperk, v proluce mezi jednotlivými zastav nými územími. Lokalita zabírá p dy se III. a IV. t ídou ochrany. Lokalita VP 85 : Návrh plochy ve ejných prostranství– západním sm rem od sídla Vimperk, plocha lemuje plochu smíšenou obytnou. Lokalita zabírá p dy se III. t ídou ochrany. Lokalita SO 86: Návrh plochy smíšené obytné – západním sm rem od sídla Vimperk. Lokalita zabírá p dy se III. t ídou ochrany. Lokalita OV 88: Návrh plochy ob anského vybavení- západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území, podél silnice II/145. Lokalita zabírá p dy se III. ídou ochrany. Lokalita SO 90: Návrh plochy smíšené obytné – západním sm rem od sídla Vimperk, navazuje na zastav né území, podél silnice II/145. Lokalita zabírá p dy se III. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita VS 92: Návrh plochy výroby a skladování– v západní ásti k.ú. Vimperk. Lokalita zabírá dy se III. t ídou ochrany. Lokalita DI 95: Návrh plochy dopravní infrastruktury- ve východní ásti k.ú. Vimperk, po okraji ploch SV 24 a SO 26. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Lokalita SV 96: Návrh plochy smíšené výrobní- p i východním okraji k.ú. Vimperk, navazuje na zastav né území se stejným funk ním využitím. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Lokalita VP 97 : Návrh plochy ve ejných prostranství- i východním okraji k.ú. Vimperk. Lokalita zabírá p dy se III., IV. a V. t ídou ochrany. Lokalita DI 98: Návrh plochy dopravní infrastruktury- ve východní ásti k.ú. Vimperk, navazuje na DI 95 v k. ú. Vimperk a DI 223 v k. ú. Prav tín. Lokalita zabírá p dy se III., IV. a V. t ídou ochrany. Lokalita DI 99: Návrh plochy dopravní infrastruktury– po jihovýchodním okraji sídla Vimperk, mezi stávající a navrženou zástavbou. Lokalita zabírá p dy se III. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI 103: Návrh plochy dopravní infrastruktury - v severní ásti k.ú. Vimperk, soub žn se stávající silnicí II/145, od které je odd lena navrženou plochou VP 1 a SO 2. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/6.12: Návrh plochy dopravní infrastruktury – v severním výb žku k.ú. Vimperk, u silnice I/4. Lokalita zabírá p dy s I. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/7.2: Návrh plochy dopravní infrastruktury – na jižním okraji sídla Vimperk, u silnice I/4. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/7.4: Návrh plochy dopravní infrastruktury – podél silnice I/4 mezi sídlem Vimperk a hranicí k.ú. Solná Lhota. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI 106: Návrh plochy dopravní infrastruktury – na jižním okraji sídla Vimperk, u železni ní trati. Plocha je navržena pro komunikaci, která propojí stávající zástavbu s navrženými plochami za tratí. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. Lokalita DI 107: Návrh plochy dopravní infrastruktury - rozší ení komunikace napojující sídlo Sklá e na dopravní systém Vimperka. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany. Lokalita DI 109: Návrh plochy dopravní infrastruktury - plochy jsou navrženy pro výhybny na místní komunikaci. Celá lokalita leží na pozemcích plnících funkci lesa. Lokalita TI 186: Návrh plochy technické infrastruktury - návrh plochy pro OV - severovýchodn od sídla Klášterec. Celá lokalita leží na pozemcích plnících funkci lesa. Lokalita VP 83 :
186
k. ú. Arnoštka Lokalita DI.D5/8.4: Návrh plochy dopravní infrastruktury - v západní ásti k.ú. Arnoštka, podél silnice I/4, sou ástí lokality je stávající plocha tech. infrastruktury – trafostanice T71. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/9.1: Návrh plochy dopravní infrastruktury - v jihozápadním cípu k. ú. Arnoštka, u silnice I/4. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du.
k. ú. Bo anovice u Vimperka Lokalita L 110:
Návrh plochy lesní - severn od sídla Bo anovice, na hranici ešeného území. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita TI 111: Návrh plochy technické infrastruktury – návrh plochy pro OV - východn od sídla Bo anovice. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. Lokalita DI.D5/6.6: Návrh plochy dopravní infrastruktury - v severozápadní ásti k.ú. Bo anovice u Vimperka, v t sné blízkosti železni ní dráhy. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Lokalita SO 112: Návrh plochy smíšené obytné – na severním okraji sídla Bo anovice, u silnice III. ídy, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy V. a zanedbateln IV. ídy ochrany. Lokalita SO 113: Návrh plochy smíšené obytné – ve st ední ásti sídla Bo anovice, u silnice III. ídy, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy V. t ídy ochrany a zanedbateln IV. t ídy ochrany a nezem lské pozemky. Lokalita SO 114: Návrh plochy smíšené obytné – ve st ední ásti sídla Bo anovice, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany. Lokalita VS 115: Návrh plochy výroby a skladování– v jižní ásti sídla Bo anovice, navazuje na zastav né území a rozši uje stávající plochy se stejným funk ním využitím. Navržená plocha zabírá p du s V. t ídou ochrany. k.ú. Boubská Lokalita VS 120:
Lokalita SO 121:
Lokalita SO 122:
Lokalita SO 123:
Lokalita VP 124 :
Lokalita SO 125:
Lokalita SO 132:
Návrh plochy výroby a skladování – západn navazuje na zastav né území sídla Boubská. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Boubská podél silnice III/14519. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. da s velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Boubská podél silnice III/14519. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. da s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy smíšené obytné - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Boubská. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. Návrh plochy ve ejných prostranství– východním sm rem od sídla Boubská, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s II. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – jižn navazuje na zastav né území sídla Boubská. Lokalita zabírá p dy s I. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné - v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, áste navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s I. a IV. t ídou ochrany.
187
Návrh plochy ve ejných prostranství – jihozápadní okraj k.ú. Boubská. Lokalita leží na nezem lských pozemcích. Lokalita SO 134: Návrh plochy smíšené obytné - v jižní ásti k.ú. Boubská, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. Lokalita SO 135: Návrh plochy ob anského vybavení - v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, podél silnice III/14519. Lokalita zabírá p du s I. t ídou ochrany. Lokalita VP 136 : Návrh plochy ve ejných prostranství – v jihozápadní ásti k.ú. Boubská, sou ástí je návrh plochy technické infrastruktury – trafostanice T23. Lokalita zabírá p dy s I. a IV. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh je nutný z d vodu dodržení novely vyhlášky, která požaduje na každé 2ha zastavitelné plochy smíšené obytné vymezení plochy ve ejného prostranství. Návrh je situován v ploše ochranného pásma stávajícího el. vedení. Lokalita SO 137: Návrh plochy smíšené obytné - v jižní ásti k.ú. Boubská, sou ástí je návrh plochy technické infrastruktury – trafostanice T24. Lokalita zabírá p dy s I. a IV. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita VP 138 : Návrh plochy ve ejných prostranství - v jižní ásti k.ú. Boubská. Lokalita zabírá dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita SV 139: Návrh plochy smíšené výrobní - p i jižním okraji k.ú. Boubská, v blízkosti rozvodny Vimperk. Lokalita zabírá p dy se IV. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita TI 141 : Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro OV - severn od sídla Boubská. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. Lokalita DI.D5/6.7: Plocha dopravní infrastruktury - v severním a severozápadním výb žku k.ú. Boubská, mezi tokem eky Voly ky a železni ní dráhou. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Lokalita VS 142: Návrh plochy výroby a skladování – na východním okraji sídla Vimperk. Navazuje na zastav né území a rozši uje stávající plochy se stejným funk ním využitím. Lokalita zabírá p du se IV. t ídou ochrany a áste nezem lské pozemky. Lokalita VP 133 :
k. ú. Hrabice Lokalita SO 150: Lokalita SO 151:
Lokalita SO 152:
Lokalita VP 153 :
Lokalita SO 154:
Lokalita VP 155 :
Lokalita VP 156:
Lokalita VP 157 :
Návrh plochy smíšené obytné - severn navazuje na zastav né území sídla Hrabice. Lokalita zabírá p dy s II. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné - severn navazuje na zastav né území sídla Hrabice. Lokalita zabírá p dy s I. a II. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla Hrabice. Lokalita zabírá p dy se III. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – jižn od zastav ného území sídla Hrabice, je sou ástí plochy smíšené obytné SO 154. Lokalita zabírá p dy se III. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné - jižn navazuje na zastav né území sídla Hrabice, sou ástí je plocha technické infrastruktury – návrh trafostanice T8. Lokalita zabírá dy se III., IV. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – jižní okraj k.ú. Hrabice. Lokalita zabírá dy se IV. a V. t ídou ochrany, tj. p dy s podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – jižní okraj k.ú. Hrabice. Lokalita zabírá du s V. t ídou ochrany, tj. p da s velmi nízkou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – malá plocha v jižním cípu k.ú. Hrabice, podél silnice II. t ídy. Lokalita zabírá p dy se III. a V. t ídou ochrany.
188
Návrh plochy dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozší ení silnice II. t ídy etn stavební úpravy k ižovatky silnice II/145 se silnicí na Hrabice. Lokalita zabírá p dy se III. a V. t ídou ochrany. Lokalita SO 160: Návrh plochy smíšené obytné - p i jižním okraji k.ú. Hrabice. Lokalita zabírá p du s II. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita VS 161: Plocha výroby a skladování – p i jižním okraji k.ú. Hrabice. Lokalita zabírá p dy se II., III. a V. t ídou ochrany. Lokalita VP 162: Plocha ve ejných prostranství – v jižní ásti k.ú. Hrabice. Lokalita zabírá p dy se III. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita SO 163: Návrh plochy smíšené obytné - jižn navazující na zastav né území sídla Hrabice. Lokalita zabírá p dy se III., IV. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita SO 165: Návrh plochy smíšené obytné - jihozápadn navazující na zastav né území sídla Hrabice. Lokalita zabírá p dy se III., IV. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita SO 166: Návrh plochy smíšené obytné – západním sm rem navazující na zastav né území sídla Hrabice. Lokalita zabírá p dy s II. a t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita VV 169: Návrh vodní plochy - na K esanovském potoce nad silnicí I/4. Lokalita zabírá dy se II. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI 170: Návrh plochy dopravní infrastruktury – jihozápadn od sídla Hrabice, podél stávajícího areálu smíšené výroby (SV), navazuje na plochy DI 78 a DI 158 situované u silnice II. t ídy. Lokalita zabírá p dy se III. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI 171: Návrh plochy dopravní infrastruktury – rekonstrukce a rozší ení silnice II/145 v severozápadní ásti k.ú. Hrabice. Lokalita zabírá p dy se I., II., III. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/6.11: Plocha dopravní infrastruktury - v severovýchodním výb žku k.ú. Hrabice, u silnice I/4. Lokalita zabírá p du se IV. t ídou ochrany, tj. p da s podpr rnou produk ní schopností. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita VP 174: Návrh plochy ve ejných prostranství - jihozápadn navazující na zastav né území sídla Hrabice, sou ástí je návrh plochy technické infrastruktury – trafostanice T5. Plocha je navržena pro odd lení navržené plochy pro smíšenou obytnou funkci od stávajícího areálu výroby a skladování. Lokalita zabírá p dy III. a IV. t ídy ochrany. Lokalita DI 158:
k. ú. Klášterec u Vimperka Lokalita SO 180: Lokalita SO 181: Lokalita SO 182: Lokalita VP 184 : Lokalita VS 185:
Návrh plochy smíšené obytné – severozápadn navazuje na zastav né území sídla Klášterec. Lokalita zabírá p du s II. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné - západn navazuje na zastav né území sídla Klášterec. Lokalita zabírá p dy se I. a II. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné - západn navazuje na zastav né území sídla Klášterec. Lokalita leží na nezem lských pozemcích. Návrh plochy ve ejných prostranství – jižn navazující na zastav né území sídla Klášterec. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Návrh plochy výroby a skladování – jižn navazující na zastav né území sídla Klášterec. Lokalita zabírá p du s I. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky.
k. ú. Korkusova Hu Lokalita DI.D5/8.3: Plocha dopravní infrastruktury – od sídla Korkusova Hu , podél silnice I/4 k jižní hranici s k.ú. Arnoštka. Lokalita zabírá p dy s I., II. a IV. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. 189
k. ú. K esanov Lokalita SO 190:
Lokalita SO 191: Lokalita SO 192: Lokalita SO 193:
Lokalita SO 194:
Lokalita SO 195:
Lokalita DI 196: Lokalita SO 198: Lokalita SV 199:
Návrh plochy smíšené obytné – severn navazuje na zastav né území sídla esanov. Lokalita zabírá p du se III. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – severn od sídla K esanov. Lokalita zabírá p du se III. t ídou ochrany Návrh plochy v - severovýchodn navazuje na zastav né území sídla K esanov. Lokalita zabírá p dy se II. a III. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – vypl uje proluku v centrální ásti sídla K esanov, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p du se III. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – v centrální ásti osady nedaleko sídla K esanov, navazuje na zastav né území. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou du. Návrh plochy smíšené obytné – jižn od sídla K esanov, na hranici katastrálního území. Lokalita zabírá p dy se II. a III. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy dopravní infrastruktury- rekonstrukce a rozší ení silnice II/145 v jihozápadní ásti k.ú. K esanou. Lokalita zabírá p dy se III a IV t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné - jižn od sídla K esanov, na hranici katastrálního území. Návrh plochy smíšené obytné - jižn od sídla K esanov, na hranici katastrálního území.
k. ú. Lipka u Vimperka Lokalita SO 200:
Lokalita SO 201: Lokalita SO 202: Lokalita SO 203:
Lokalita SO 204:
Návrh plochy smíšené obytné - západn navazuje na zastav né území sídla Lipka. Lokalita zabírá p dy se III a IV t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné - jižn navazuje na zastav né území sídla Stará Lipka. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Návrh plochy smíšené obytné - západn navazuje na zastav né území sídla Stará Lipka. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Návrh plochy smíšené obytné - severn navazuje na zastav né území sídla Stará Lipka. Lokalita zabírá p dy se III a IV t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné - východn navazuje na zastav né území sídla Stará Lipka. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du.
k. ú. Prav tín Lokalita SO 210:
Lokalita SO 211:
Lokalita L 213: Lokalita VP 214 :
Lokalita SV 215:
Návrh plochy smíšené obytné – u jižní ásti zastav ného území sídla Prav tín. Lokalita navazuje na zastav né území sídla Prav tín a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá p du se III. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – u jižní ásti zastav ného území sídla Prav tín. Lokalita navazuje na zastav né území sídla Prav tín a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá p du se III. t ídou ochrany. Návrh plochy lesní - severozápadn od sídla Prav tín, poblíž hranice k.ú. Vimperk. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du. Návrh plochy ve ejných prostranství – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Lokalita zabírá p dy se IV a V t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené výrobní – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. 190
Lokalita SV 216:
Lokalita VS 219:
Lokalita DI 223:
Lokalita VS 224:
Lokalita SV 225:
Lokalita VP 226 :
Lokalita zabírá p dy se IV a V t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené výrobní – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Lokalita zabírá p dy se IV a V t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy výroby a skladování – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Boubská. Sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – navržená trafostanice T35. Lokalita zabírá p dy se IV a V t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy dopravní infrastruktury - po východním okraji sídla Vimperk, áste podél a áste mezi navrženou zástavbou, navazuje na DI 99 v k.ú. Vimperk a DI 222 v k.ú. Prav tín. Lokalita zabírá p dy se IV a V t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené výrobní – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Lokalita zabírá p dy se IV a V t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené výrobní - v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – v severní ásti katastrálního území Prav tín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Prav tín a Vimperk. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du.
k. ú. Sklá e u Vimperka Lokalita SO 230: Lokalita SO 231:
Lokalita SO 232:
Lokalita SO 233:
Lokalita SO 234:
Lokalita SO 235:
Lokalita OV 236:
Lokalita VSz 238:
Lokalita DI 239:
Lokalita VP 290:
Návrh plochy smíšené obytné – u jihovýchodní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita leží na nezem lských pozemcích. Návrh plochy smíšené obytné – u jihovýchodní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá du se II. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – u severozápadní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá p du se II. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – u severozápadní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá p du se II. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Návrh plochy smíšené obytné – u východní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá dy se III. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – u severní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá du se III. t ídou ochrany. Návrh plochy ob anského vybavení - v severní ásti katastrálního území Sklá e u Vimperka. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Vimperk a Sklá e u Vimperka. Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany. Návrh plochy výroby a skladování - zem lství – na jižním okraji sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a leží pouze na nezem lských pozemcích. Návrh plochy dopravní infrastruktury – rozší ení komunikace napojující sídlo Sklá e na dopravní systém Vimperka. Plocha zabírá p evážn nezem lské pozemky a áste p du s II. t ídou ochrany. Návrh plochy ve ejných prostranství – na severním okraji sídla Sklá e. Navazuje na zastav né území, odd luje plochu smíšenou obytnou od navržené 191
Lokalita VP 291:
Lokalita SO 292:
Lokalita SO 293:
Lokalita SO 294:
komunikace. Lokalita zabírá p du s II. t ídou ochrany. áste zasahuje na nezem lské pozemky. Návrh plochy ve ejných prostranství – na severním okraji sídla Sklá e. Navazuje na zastav né území, odd luje plochu smíšenou obytnou od navržené komunikace. Lokalita leží na nezem lských pozemcích a zanedbateln zasahuje na p du s II. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – u severní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá du se III. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – u severní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Lokalita zabírá du se III. t ídou ochrany. Návrh plochy smíšené obytné – u severní hranice zastav ného území sídla Sklá e. Lokalita navazuje na zastav né území a uceluje tak sídlo. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du.
k. ú. Solná Lhota Lokalita DI.D5/7.5: Návrh plochy dopravní infrastruktury– mezi severní hranicí k.ú. Solná Lhota a sídlem Korkusova Hu , podél silnice I/4. Lokalita zabírá p dy se III. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/8.1: Návrh plochy dopravní infrastruktury – prochází sídlem Korkusova Hu v k.ú. Solná Lhota, podél silnice I/4. Lokalita zabírá p dy se I. a II. t ídou ochrany. Lokalita TI 260: Návrh plochy technické infrastruktury – návrh plochy pro OV - v jižní ásti k.ú. Solná Lhota, severn od sídla Korkusova Hu . Lokalita zabírá p du s V. t ídou ochrany. k. ú. Veselka u Vimperka Lokalita SO 241:
Návrh plochy smíšené obytné – v severní ásti katastrálního území Veselka u Vimperka. Lokalita navazuje na zastav né území sídla Veselka a uceluje tak sídlo. Plocha zabírá pouze nezem lsky využívanou p du.
k.ú. Výškovice u Vimperka Lokalita DI.D5/6.1: Návrh plochy dopravní infrastruktury – od jižního okraje sídla Sudslavice k hranici ešeného území,. Sou ástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T68. Lokalita zabírá p dy se I., IV. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/6.3: Návrh plochy dopravní infrastruktury – mezi jižním a severním zastav ným územím sídla Sudslavice, podél silnice I/4. Lokalita zabírá p dy se I., III. a IV. ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita DI.D5/6.5: Návrh plochy dopravní infrastruktury – podél silnice I/4, po jihovýchodní hranici k. ú. Výškovice u Vimperka. Lokalita zabírá p dy se I., IV. a V. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita TI 250: Návrh plochy technické infrastruktury – návrh plochy pro OV – ve východní ásti k.ú. Výškovice u Vimperka, v severní ásti sídla Sudslavice, u silnice I/4. Lokalita zabírá p du s I. t ídou ochrany. ást návrhu zasahuje i na nezem lské pozemky. Lokalita SO 251: Návrh plochy smíšené obytné – na severovýchodním okraji sídla Výškovice, u silnice III. t ídy. Návrh navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p dy s IV. a áste s V. t ídou ochrany. Lokalita VP 252: Návrh plochy ve ejných prostranství – na severovýchodním okraji sídla Výškovice. Návrh navazuje na zastav né území a odd luje navrženou plochu smíšenou obytnou od komunikace III. t ídy. Lokalita zabírá p dy s IV. a áste s V. t ídou ochrany. 192
Lokalita SO 254:
Návrh plochy smíšené obytné – na severozápadním okraji sídla Výškovice, navazuje na zastav né území. Lokalita zabírá p du se IV. t ídou ochrany.
ZD VODN NÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT - Zm na . 1 ÚP Vimperk Podrobn jší od vodn ní odn tí ZPF viz kapitola l.6 Zd vodn ní zastavitelných, p estavbových a nezastavitelných ploch. Zábory p dy pro funk ní využití celkem - ÚP Vimperk FUNK NÍ VYUŽITÍ Plocha rekreace (R) Plochy ob anského vybavení (OV) Plochy ve ejných prostranství (VP) Plochy smíšené obytné (SO) Plochy dopravní infrastruktury (DI) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy výroby a skladování (VS) Plochy smíšené výrobní (SV) Plochy vodní (VV) Plochy lesní (L)
CELKEM
ZÁBOR ZPF CELKEM V HA 0,76 0,44 7,65 15,48 9,97 0,76 3,50 1,07 1,09 1,30 42,02
4,98 1,12 22,64 76,54 3,66 0 4,82 9,68 0 0 123,44
165,46
ZÁBOR ZPF V % 0,46 0,27 4,62 9,36 6,03 0,46 2,11 0,65 0,65 0,79 25,4
3,01 0,68 13,68 46,26 2,21 0 2,91 5,85 0 0 74,6
100
Zábory p dy pro funk ní využití celkem - Zm na . 1 ÚP Vimperk FUNK NÍ VYUŽITÍ Plochy ob anského vybavení (OV) Plochy smíšené obytné (SO) Plochy výroby a skladování (VS) Plochy vodní (VV)
CELKEM
ZÁBOR ZPF CELKEM V HA
ZÁBOR ZPF V %
0,07 2,85 1,84 1,18 5,94
1,17 48,00 30,97 19,86 100
Záv r V návrhu Územního plánu Vimperk i v jeho Zm . 1 byly respektovány zásady ochrany zem lského p dního fondu. Byl kladen d raz na maximální využití pozemk v zastav ných územích obce, proluk a nedostate využívaných pozemk . V p ípadech, kdy došlo k nezbytnému odn tí p dy ze ZPF, bylo postupováno dle platných právních norem zákona . 334/1992 Sb. o ochran ZPF v platném zn ní. sobnost koridor pro dopravní a technickou infrastrukturu kon í realizací stavby. Pokud nebude zm nou územního plánu navrženo jiné využití území, z stává stávající zp sob využití. P ípadné nevyužité pozemky budou navráceny zem lskému a lesnímu p dnímu fondu.
PLOCHYOZEMKY UR ENÉ K PLN NÍ FUNKCÍ LESA Cílovým úkolem je zvyšování podílu p vodních d evin v lesních porostech všech v kových skupin a zvýšení odolnosti porost . P i obnov porost by samoz ejm m ly být používány p vodní d eviny. Je na lesních hospodá ích upravit hospodá ské plány v souladu s doporu eními a respektovat tak zkvalitn ní životního prost edí. V ešeném území se nacházejí hospodá ské lesy. Mezi okrajem lesních pozemk a novými stavbami je nutno ponechat volný prostor minimáln 30m.
193
Zábor PUPFL V návrhu územního plánu Vimperk je uvažováno se záborem ploch ur ených k pln ní funkcí lesa. LOK.
.
FUNK NÍ VYUŽITÍ A ZD VODN NÍ
VÝM RA
DRUH POZEMK U
KATASTR. ÚZEMÍ
0,24 (z 1,60ha)
Les
Vimperk
1928
0,05 (z 0,34ha)
Les
Vimperk
1584, 1586, 1588, 1589
2,10 (z 14,0ha)
Les
Vimperk
149/1, 1593, 2174, 2176, 2193, 2210,
0,17 ha
Les
Vimperk
2126/1, 2126/2, 2126/3
0,03 ha
Les
Vimperk
1789/1, 1789/2
PARCELA
ÍSLO
Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/6.1 2
Homogenizace a eložky silnice I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/7.2
Homogenizace parametr stávající silnice s možností eložek I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/7.4
DI 107
Homogenizace parametr stávající silnice s možností eložek I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury Rozší ení komunikace Vimperk - Sklá e. Zábor
je z technického hlediska nezbytný.
DI 109
Plocha dopravní infrastruktury Rozší ení komunikace pro výhybnu. Zábor je
z technického hlediska nezbytný.
194
Plocha technické infrastruktury
TI 186
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod. Zábor je z technického hlediska nezbytný.
0,14 ha
Les
Vimperk
2199
1,05 (z 6,99ha)
Les
Arnoštka
101/3, 101/5, 102, 107/5, 107/11, 107/22, 114/1, 124, 143/2, 143/7
0,06 (z 0,40ha)
Les
Arnoštka
143/7, 143/8
0,29 (z 1,96ha)
Les
Bo anovice u Vimperka
24
0,02 (z 0,13ha)
Les
Boubská
2/2, 77/5
Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/8.4
Homogenizace parametr stávající silnice I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/9.1
Homogenizace parametr stávající silnice I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/6.6
Homogenizace a eložky silnice I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/6.7
Homogenizace a eložky silnice I. ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
195
Plocha dopravní infrastruktury
DI 171
Rekonstrukce a rozší ení silnice II. t ídy II/145. Zábor je z technického hlediska nezbytný.
0,24 ha
Les
Hrabice
559/21, 588/6, 590/9, 685/3, 685/4
0,02 (z 0,13ha)
Les
Hrabice
137/1, 149/8
0,59 (z 3,91ha)
Les
Korkusova Hu
47, 52/1, 52/2, 52/3
0,14 ha
Les
0,04 ha
Les
Sklá e u Vimperka
379/1
0,02 ha
Les
Sklá e u Vimperka
405, 441/1
Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/6.1 1
Homogenizace a eložky silnice I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/8.3
Homogenizace parametr stávající silnice I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality) Plocha dopravní infrastruktury
DI 196
OV 236
Rekonstrukce a rozší ení silnice II. t ídy II/145. Zábor je z technického hlediska nezbytný.
Plocha ob anského vybavení
Velmi malý rozsah.
DI 239
Plocha dopravní infrastruktury Rozší ení komunikace Vimperk - Sklá e. Zábor
je z technického hlediska nezbytný.
esanov
240/8, 240/16, 242, 245/1
196
Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/7.5
Homogenizace parametr stávající silnice s možností eložek I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
0,05 (z 0,35ha)
Les
Solná Lhota
2192
0,41 (z 2,75ha)
Les
Výškovice u Vimperka
383/1, 386/2
Plocha dopravní infrastruktury
DI.D5/6.5
Ve Zm
Homogenizace parametr stávající silnice s možností eložek I. t ídy I/4. Zábor je z technického hlediska nezbytný. - zapo ítáno 15% (z celkové vým ry lokality)
. 1 ÚP Vimperk není uvažováno se záborem ploch ur ených k pln ní funkce lesa.
Plochy ve vzdálenosti 50m od okraje lesa V návrhu územního plánu Vimperk jsou vymezeny plochy, které zasahují do vzdálenosti 50m od okraje lesa. V p ípad ud lení výjimky bude nejbližší vzdálenost nových staveb od okraje ploch ur ených k pln ní funkcí lesa min. 30m. Jedná se o lokality: k. ú. Vimperk: VP 1, VP 5,VPz 8, VP 25, R 29, R 30, SO 31, VP 32, OV 49, SO 50, SO 54, SO 55, DI 67, SO 68, DI 72, SO 80, VP 81, SO 82, VP 83, SO 84, VP 85, DI 87, OV 88, DI 89, SO 90, VS 92, DI103, DI.D5/6.13, DI.D5/7.1, DI.D5/7.3, DI 107, DI 108 k. ú. Arnoštka: DI.D5/8.5, DI.D5/8.4 k. ú. Boubská: VP 136, SO 137, VP 138, SV 139 k. ú. Hrabice: SO 154, VP 155, DI.D5/6.10, DI 171, DI.D5/6.11 k. ú. Korkusova Hu : DI.D5/8.3 k. ú. K esanov: k. ú. Lipka:
SO 191, SO 195, DI 196, SO 198, SV 199 SO14-z1
k. ú. Prav tín: k. ú. Solná Lhota:
L 110, VS 219 TI 260, DI.D5/7.5, DI.D5/8.1
k. ú. Sklá e u Vimperka: k. ú. Výškovice u Vimperka:
SO 235, OV 236, DI 293 DI.D5/6.1, DI.D5/6.5, SO 254
Plochy k zalesn ní V návrhu ÚP Vimperk jsou navrženy plochy k zalesn ní (L 110, L213), a to severn Bo anovice a severozápadn od sídla Prav tín. Zm nou . 1 ÚP Vimperk nejsou vymezeny žádné plochy k zalesn ní.
od sídla
197
e)
p ezkoumání souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem
VYHODNOCENÍ SOULADU S REPUBLIKOVÝMI PRIORITAMI ÚP DLE PÚR 2008POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Návrh ÚP Vimperk i Zm na . 1 ÚP Vimperk jsouje zpracovány v souladu s Politikou územního rozvoje R 2008, která byla schválena Vládou R 20.7.2009. Republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území Republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území (dále „republikové priority“) podle § 31 stavebního zákona ur ují požadavky na konkretizaci obecn formulovaných cíl a úkol územního plánování a ur ují strategii a základní podmínky pro jejich napl ování v územn plánovací innosti kraj a obcí a p i tvorb resortních koncepcí s d sledky pro území. ochrana a rozvoj hodnot území, zachování rázu osídlení a krajiny a jejich provázání s pot ebami ekonomického a sociálního rozvoje (bod 14) Zm na . 1 ÚP Vimperk vytvá í podmínky pro ochranu a rozvoj p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot, v etn architektonického a archeologického d dictví. Pro zachování jedine né urbanistické struktury území jsou vymezeny plochy rozvoje v zastav ném území nebo v jeho návaznosti a stanovuje pro n podmínky pro zm ny jejich využití, kterými bude zajišt no zachování volné krajiny a hodnot území. Ochrana p írodních hodnot je zam ena p edevším na ochranu území Chrán né krajinné oblasti Šumava, na oblasti Natura 2000 - EVL. Rozvoj p írodních hodnot je zajišt n návrhem vymezení ÚSES. umis ování rozvojových zám do co nejmén konfliktních lokalit a respektovat ve ejné zájmy (ochrana p írody, životního prost edí, respektování prvk ÚSES, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny, vytvá ení podmínek pro využití p írodních zdroj ) (bod 20) Rozvojové zám ry, které mohou významn ovlivnit charakter krajiny nejsou Zm nou . 1 navrhovány. Je zvolena ú elná koncepce technické infrastruktury, vymezeny zastavitelné plochy ve vhodných lokalitách, kde umíst ním nedojde k narušení krajinného rázu, vymezeny prvky ÚSES. vytvá ení p edpoklad pro lepší dostupnost území a zkvalitn ní dopravní infrastruktury p i zachování prostupnosti krajiny (bod 23) sto Vimperk leží na k ižovatce silnic I. a II. t ídy, které vytvá í páte ešeného území. Díky síti na n navazujících silnic III. t ídy je dopravní dostupnost území vyhovující. Zm nou . 1 ÚP Vimperk je zp esn n koridor pro silnici I/4 pro zkvalitn ní a zlepšení dopravní dostupnosti území. Je navrženo takové ešení, které zachová prostupnost krajiny a zárove zajistí funk nost ÚSES. vytvá ení podmínek pro zvýšení p irozené retence srážkových vod v území, tj. vytvá ení podmínek pro zadržování, vsakování a využívání deš ových vod (bod 25) V rámci preventivní ochrany obyvatel p ed potenciálním rizikem a p írodními katastrofami v území (záplavy atd.) nenavrhuje Zm na . 1 ÚP Vimperk nové zastavitelné plochy v záplavovém území. Zm na . 1 ÚP Vimperk vytvá í podmínky pro zvýšení p irozené retence srážkových vod v území vsakováním a využíváním deš ových vod jako zdroje vody a s cílem zmír ování ú inku povodní. Zm na . 1 ÚP Vimperk tyto republikové priority respektuje a je s nimi v souladu. Republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z d vod soust ed ní aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na zm ny v území. ešené území, tedy ani lokality ešené Zm nou . 1 ÚP Vimperk neníjsou sou ástí žádné rozvojové oblasti ani žádné rozvojové osy vymezené v PÚR R. Územní plán Vimperk dokumentaci PÚR R respektuje a je s ní v souladu. Specifické oblasti Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím R dlouhodob projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území tj. problémy se zajišt ním vyváženého vztahu p íznivého životního prost edí, hospodá ského rozvoje a soudržnosti spole enství obyvatel území. P itom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem p esahují území kraje. 198
Správní území m sta Vimperk je dle Politiky územního rozvoje R sou ástí specifické oblasti SOB1 Šumava, ze které vyplývají podmínky rozvoje a využití území s cílem zachování sou asných hodnot. Zm na . 1 ÚP Vimperk navrhuje n kolik ploch smíšených obytných v menších sídlech, na kterých je umožn n rozvoj nejen bydlení, ale i podnikání (nap . v cestovním ruchu, provozování tradi ních emesel apod.). Stanovenými podmínkami pro využití území je umožn no zvýšení rekrea ního potenciálu. Úkoly stanovené pro specifickou oblast Šumava jsou ve Zm . 1 ÚP Vimperk zohledn ny. Koridory a plochy dopravní infrastruktury Dopravní infrastruktura jako sou ást ve ejné infrastruktury je z izována a využívána ve ve ejném zájmu. Ú elem vymezení koridor dopravy je ochrana ploch pro umíst ní nap . pozemních komunikací, drah, vodních cest a letiš , které mají vliv na rozvoj území R. Svým významem p esahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sít dopravních cest na území eské republiky a se sousedními státy. Úkolem PÚR R 2008 v ásti silni ní dopravy je vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic, umož ující p evést na n ást zát že intenzivní dopravy. Podmínkou pro umis ování koridor a ploch dopravy a jejich vymezování je minimalizace negativních vliv dopad na írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty. Správním územím m sta prochází koridor republikového významu S3 s vymezením silnice Nová Hospoda – Vimperk – Strážný – hranice R. Jedná se o návaznost na silnici R4 s odstran ním dopravních závad na silnici I/4 a stabilizování jejího koridoru v ÚPD. Zm na . 1 ÚP Vimperk zp es uje dopravní koridor a zachová prostupnost krajiny p i minimálním dopadu na p írodní hodnoty a funk nost ÚSES. Dopravní koridor S3 vymezený v PÚR R 2008 je zohledn n ve Zm . 1 ÚP Vimperk. Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových zám Technická infrastruktura jako sou ást ve ejné infrastruktury je z izována a využívána ve ve ejném zájmu. Ú elem vymezení koridor a ploch pro technickou infrastrukturu je vytvo ení územní ochrany pro umis ování elektroenergetických a plynárenských sítí, dálkovod (ropovody, produktovody), vodovodních a kanaliza ních sítí, ploch pro odpadové hospodá ství a území pro akumulaci povrchových vod, které mají vliv na rozvoj území R. Svým významem p esahují území jednoho kraje a umožní propojení systém technické infrastruktury se sousedními státy. Z Politiky územního rozvoje 2008 vyplývá, že správní území m sta Vimperk není dot eno koridorem technické infrastruktury ani souvisejících rozvojových zám . Další úkoly pro územní plánování Další úkoly pro územní plánování jsou stanoveny pro ešení problém , které mají nadmístní charakter, ale nespl ují požadavky pro rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti, vymezené na celostátní úrovni. Podle Politiky územního rozvoje R 2008 nejsou ve správním území m sta Vimperk vymezeny území vykazující zvýšené požadavky na zm ny v území ani území vykazující vyšší míru problém , zejména z hlediska udržitelného rozvoje území.
VYHODNOCENÍ SOULADU JIHO ESKÉHO KRAJE
S
KRAJSKÝMI
PRIORITAMI
ÚP
DLE
ZÚR
Zásady územního rozvoje Jiho eského kraje (dále jen „ZÚR J K“) jsou po ízeny Krajským ú adem Jiho eského kraje a vydány na 26. zasedání Zastupitelstva Jiho eského kraje dne 13. zá í 2011 pod íslem usnesení 293/2011/ZK-26. Zm na . 1 ÚP Vimperk byla se ZÚR J K posouzena s tímto výsledkem: Zásady územního rozvoje vymezují rozvojové osy nadmístního významu, které se vymezují podél existujících nebo p ipravovaných kapacitních silnic, v návaznosti na rozvojové osy ZÚR sousedních kraj . Správní území m sta Vimperk leží na rozvojové ose nadmístního významu N-OS1 Severojižní Pasovská, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvo ený rychlostní silnicí R4 a silnicí I/4. D vodem pro vymezení této osy je pot eba ešit územní souvislosti up esn ného koridoru 199
S3 (dle PÚR R 2008) a zárove respektovat oblastn specifické p írodní a krajiná ské hodnoty území (CHKO Šumava) a zachovat p im enou propustnost krajiny. Zm na . 1 ÚP Vimperk zp es uje dopravní koridor navržený v ÚP Vimperk s ohledem na ochranu írody a krajinný ráz a minimalizuje zábory ZPF a PUPFL. Zásady územního rozvoje zp es ují vymezení specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. D vodem je mimo ádn p írodn a krajiná sky cenné, ale mimo ádn turisticky atraktivní území Šumavy. Specifická oblast SOB1 zahrnuje celé správní území m sta Vimperk. Zm na . 1 ÚP Vimperk nenavrhuje žádné rozvojové plochy, které by m ly negativní vliv na specifickou oblast zp esn nou ZÚR J K. Zásady územního rozvoje vymezují plochy nadmístního významu pro bydlení, komerci a pr mysl, sport a rekreaci, ve ejnou dopravní infrastrukturu. ZÚR J K vymezují plochu SO8 Vimperk - Hrabice pro smíšenou obytnou funkci na rozhraní k. ú. Vimperk a k. ú. Hrabice a plochu pro sport a rekreaci SR26 Zámek Vimperk. Lokality ešené Zm nou . 1 ÚP Vimperk do ploch SO8 a SR26 vymezených v ZÚR J K nezasahují. Zásady územního rozvoje vymezují koridory a plochy pro zám ry ve ejné dopravní infrastruktury republikového významu. V souladu s PÚR R 2008 vymezují ZÚR J K koridor D5 pro zám r kapacitní silnice. Ve správním území m sta Vimperk jsou vymezeny úseky D5/6 (jihozápadní okraj kyn - severní okraj m sta Vimperk), D5/7 (jižní okraj m sta Vimperk - Solná Lhota) a D5/8 (Solná Lhota - Kubova Hu ), jejich obvyklá ší e je 100 až 200m. V rámci Zm ny . 1 ÚP Vimperk byla zp esn na plocha dopravního koridoru pro silnici I/4 v délce od severní hranice správního území m sta po severní okraj m sta Vimperk. V rámci zp esn ní ší ky dopravního koridoru DI.D5/6, který je trasován soub žn s regionálním biokoridorem, došlo v n kterých jeho ástech k zúžení. Sou asn došlo k náprav ve v ci k ížení s plochou regionálního biocentra, k n muž dochází nyní pouze v jediném nezbytném p ípad , kdy je dopravní t leso vyzvednuto na estakádu. Návrhem se zlepší prostupnost krajiny pro obyvatele a zárove z stane prostupnost krajiny zachována i pro migrující živo ichy. Zm na . 1 ÚP Vimperk up esnila dopravní koridor podle konkrétních podmínek v daném území, zejména s ohledem na ochranu p írody (PR Opolenec, funk nost regionálních prvk ÚSES) a splnila tak podmínky stanovené ZÚR J K. Zásady územního rozvoje upozor ují na nutnost zapracovat do navazující územn plánovací dokumentace m sta Vimperk protipovod ová opat ení. Zm nou . 1 ÚP Vimperk jsou stanoveny podmínky pro pasivní protipovod ová opat ení sm ující ke zvýšené reten ní schopnosti krajiny. V podmínkách pro plochy s rozdílným zp sobem využití jsou protipovod ová opat ení umožn na na plochách zem lských, lesních a smíšených nezastav ných. Dokumenty s návrhem konkrétních protipovod ových opat ení nebyly zatím zpracovány a nejsou tudíž ve Zm . 1 ÚP Vimperk obsaženy. Zm na . 1 ÚP Vimperk navrhla pasivní protipovod ová opat ení a je se ZÚR J K v souladu. Zm na . 1 ÚP Vimperk je v souladu s nad azenou krajskou dokumentací - Zásadami územního rozvoje Jiho eského kraje.
f)
vyhodnocení ezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastav ného území
VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE § 18 SZ Návrh Zm na . 1 ÚP Vimperk je zpracována v souladu s cíli a úkoly územního plánování dle §§ 18 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, v platném zn ní (dále jen „stavební zákon, SZ“). Je vypracována s ohledem na vytvá ení p edpoklad pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj
200
území, spo ívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území, který uspokojuje pot eby sou asné generace. UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Pro udržitelný rozvoj území je d ležitá vyváženost a napln ní t í základních cíl , kterými jsou sociální rozvoj, ochrana životního prost edí a hospodá ský r st. Pro všechny pilí e byla provedena analýza stávajících silných a slabých stránek území, p íležitostí a hrozeb. Napln ní priorit pro zajišt ní íznivého životního prost edí Zd vodn ní p ijatého ešení z hlediska zajišt ní životního prost edí je založeno na t ech základních principech. Maximáln minimalizovat návrhové plochy v sou asn platném územním plánu. Stávající po et navrhovaných ploch je zna p edimenzovaný. Snahou navrženého ešení bylo pokud možno minimalizovat velikost navržených ploch z d vod zachování p íznivého životního prost edí. Velké ucelené plochy pro bydlení byly v souladu s novelou stavebního zákona zmenšeny a dopln ny funk ním zp sobem využitím ve ejné prostory. Tyto plochy jsou zám rn navrženy do míst, kde se v sou asné dob nachází stávající zele , kamenité remízky nebo svažité meze. Podrobn posoudit plochy nov požadované pro zapracování do ÚP. Samotné zadání územního plánu obsahovalo velký po et podn pro posouzení a zvážení možnosti zapracování do územního plánu. Do návrhu nebyly zapracovány tém všechny pozemky ve volné krajin , pozemky zasahující do biokoridor a biocenter. N které pozemky byly p i posuzování vy azeny z d vod konfliktu s limity a s rezervními plochami pro technickou infrastrukturu navrženými v ZUR. Dalším zlepšením životního prost edí by m lo dojít d sledným išt ním odpadních vod a postupným odstra ováním zdroj zne išt ní ovzduší. Zm na . 1 ÚP Vimperk bude mít pozitivní vliv na životní prost edí, nebo navrhuje dopln ní chyb jících prvk ÚSES a jejich vzájemné propojení do souboru ekosystém . Dojde tak k zajišt ní a udržení p írodní rovnováhy. Napln ní priorit pro zajišt ní íznivého hospodá ského rozvoje Navržené ešení obsahuje mimo ploch pro bydlení i dostate né množství ploch pro podnikání, výrobu a skladování. Velký prostor pro podnikání v oblasti cestovního ruchu nabízejí plochy smíšené obytné., jejichž návrh v menších sídlech je p edm tem Zm ny . 1 ÚP Vimperk. Mezi nejv tší rezervy v oblasti podnikání pat í lokalita „U Sloupu“. Napln ní priorit pro zajišt ní sociální soudržnosti obyvatel Pro posílení polycentrického uspo ádání sídelní struktury kraje je pot eba posílit vzájemné sociální a hospodá ské vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v malých a venkovských sídlech v rámci sídelní struktury kraje a umožnit i rozvoj specifických oblastí, ve kterých p evládají priority ochrany p írody nad civiliza ními hodnotami. Navrženým ešením jsou vytvo eny územn plánovací p edpoklady pro snižování nezam stnanosti a zajišt ní sociální soudržnosti obyvatel, p edevším posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované p edpoklady jednotlivých region a obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem na zachování p írodních hodnot území. UDRŽITELNOST ROZVOJE VENKOVA Posílení politiky územního plánování zam ené na ochranu ekologické rovnováhy, diverzifikaci pracovních p íležitostí, zm ny v zem lské výrob , zales ování, turistický ruch a ochranu p írody ochrana a zlepšování endogenních zdroj ve venkovských oblastech s úmyslem diverzifikovat ekonomickou základnu a mobilizovat místní populaci a ty, kte í mají n co spole ného s ekonomikou; V návrhu jsou podporována venkovská sídla. V p evážné v tšin malých sídel byl zachován naddimenzovaný návrh ploch pro bydlení, který byl dále s ohledem na možnosti podnikání za azen do územního plánu jako plochy smíšené obytné. Zachováním dostate ných ploch pro bydlení a podnikání jsou sou asn vytvá eny edpoklady pro zlepšování dostupnosti. Ve všech sídlech jsou navrženy istírny odpadních vod, jsou zachovány trasy územních rezerv pro zásobování plynem. Postupn tím bude docházet ke zlepšování životních podmínek obyvatel venkova a zv tšování atraktivity venkova pro všechny skupiny obyvatel, jako nap . pro mladé i pro lidi v d chodovém v ku, náprava škod zp sobených na životním prost edí a vytvá ení adekvátní infrastruktury a nových služeb, p edevším v oblasti turistiky; 201
zlepšování dodávek a marketingu vysoce kvalitních regionálních zem lských, lesnických a emeslných výrobk z venkova; podpora zem lc a lesník , aby svou praxi využití p dy p izp sobovali místním podmínkám a p ispívali tak k ochran a obnov biologické diverzity; je možné vyplácet kompenzace tam, kde se pot eby zem lství a lesnictví liší od pot eb ochrany p írody a krajiny; V návrhu jsou vytvo eny podmínky pro vytvá ení kvalifikovaných pracovních p íležitostí jako sou ásti procesu ekonomické diverzifikace, hlavn v rozvíjení pracovních p íležitostí mimo oblast zem lství. T žišt m vzniku nových pracovních p íležitostí bude bezesporu rekreace a zájmová rekrea ní innost a zajišt ní sportovních aktivit.
VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE § 19 SZ Zm na . 1 ÚP Vimperk je zpracována v souladu s úkoly územního plánování podle §19 stavebního zákona 183/2006Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném zn ní. ÚP Jsou respektoványuje požadavky na ochranu architektonických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastav ného území tím, že: je dodržena celková koncepce rozvoje území, v etn urbanistické koncepce, která je zachována a rozvíjena s propojením na okolní krajinu p i respektování hodnot území v nezastav ném území jsou vytvo eny podmínky pro snižování nebezpe í ekologických a írodních katastrof a pro odstra ování jejich d sledk , a to p írod blízkým zp sobem (zatravn ní, plán ÚSES) návrh zastavitelných ploch je úm rný rozsahu správního území, kapacit ve ejné infrastruktury a jsou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití jsou vytvo eny podmínky pro ochranu území p ed negativními vlivy zám na území bylo prov eno hospodárné vynakládání prost edk na zm ny v území (navrhované lokality jsou dob e napojitelné na dopravní systém tak i na technickou infrastrukturu). Etapizace ploch navržených Zm nou . 1 ÚP Vimperk není navržena ani nebyla požadována. Zm na . 1 Územního plánu Vimperk koordinuje ve ejné a soukromé zám ry zm n v území, výstavbu a jiné innosti ovliv ující rozvoj území. Lze konstatovat, že Zm na . 1 ÚP Vimperk je pro obec ijatelná, a že p ínos navrženého ešení p eváží nad jeho možné negativní dopady. Její realizací by nem ly být ohroženy podmínky života budoucích generací.
g)
vyhodnocení ezkoumání souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích p edpis
i po ízení Zm ny . 1 ÚP Vimperk bylo postupováno podle platných zákon a provád cích vyhlášek. Návrh zadání ÚP a návrh ÚP byl projednán podle stavebního zákona obsah textové dokumentace je v souladu s §13 a ílohou . 7 vyhlášky . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti grafická ást je zpracována Plochy s rozdílným zp sobem využití byly navrhovány dle §§ 4 – 19dle vyhlášky . 501/2006 Sb., a to v m ítku 1:5 000, Výkres širších vztah je v m ítku 1:50 000.
SOULAD ZM NY . 1 ÚP VIMPERK S VYHLÁŠKOU
. 501/2006 Sb.
NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ DLE VYHLÁŠKY 501/2006 Sb.
NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ DLE ÚP
ZD VODN NÍ
Plochy rekreace (R)
Plochy rekreace (§5)
soulad s vyhláškou
Plochy ob anského vybavení (OV)
Plochy ob anského vybavení (§6)
soulad s vyhláškou
Plochy ob anského vybavení (§6)
podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby p esn jší
Plochy ob anského vybavení bitov (OVh)
-
202
regulace Plochy ve ejných prostranství (VP)
Plochy ve ejných prostranství (§7)
soulad s vyhláškou
Plochy ve ejných prostranství zoopark (VPz)
Plochy ve ejných prostranství (§7)
podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby p esn jší regulace
Plochy smíšené obytné (SO)
Plochy smíšené obytné (§8)
soulad s vyhláškou
Plochy dopravní infrastruktury (DI)
Plochy dopravní infrastruktury (§9)
soulad s vyhláškou, pouze v grafické ásti odlišena silni ní a drážní infrastruktura z d vodu ehlednosti
Plochy technické infrastruktury (TI)
Plochy (§10)
soulad s vyhláškou
Plochy výroby a skladování (VS)
Plochy výroby a skladování (§11)
soulad s vyhláškou
Plochy výroby a skladování (§11)
podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby p esn jší regulace
Plochy smíšené výrobní (SV)
Plochy smíšené výrobní (§12)
soulad s vyhláškou
Plochy vodní a vodohospodá ské (VV)
Plochy vodní a vodohospodá ské (§13)
soulad s vyhláškou
Plochy zem
Plochy zem
soulad s vyhláškou
Plochy výroby a zem lství (VSz)
skladování
-
lské (Z)
technické
infrastruktury
lské (§14)
Plochy lesní (L)
Plochy lesní (§15)
soulad s vyhláškou
Plochy p írodní (P)
Plochy p írodní (§16)
soulad s vyhláškou
Plochy smíšené území (§17)
soulad s vyhláškou
Plochy smíšené území (SN)
nezastav ného
Plochy t žby nerost (TN)
h)
nezastav ného
Plochy t žby nerost (§18)
soulad s vyhláškou
vyhodnocení ezkoumání souladu s požadavky zvláštních právních p edpis – soulada se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , pop ípad s výsledkem ešení rozpor
Ke Zm . 1 ÚP Vimperk byla uplatn na stanoviska dot ených orgán . Bude dopln no po izovatelem.
i)
informace zpráva o výsledcích vyhodnocení edpokládaných vliv na udržitelný rozvoj území spolu sobsahující základní informaceí, zda a jak bylo respektováno stanovisko ko výsledcích tohoto vyhodnocení v etn výsledk vyhodnocení vliv na životní prost edí, pop ípad zd vodn ní, pro toto stanovisko nebo jeho ást nebylo respektováno
ešené území bylo vyhodnoceno z hlediska vliv na udržitelný rozvoj v Územn analytických podkladech. Na základ projednání návrhu zadání Zm ny . 1 ÚP Vimperk Podrobn jší vyhodnocení nebylo vznesen dot eným orgánem ŽP požadovánopožadavek na vyhodnocení z hlediska vliv na životní prost edí ani na evropsky významnou lokalitu. Není tudíž nutno zpracovávat vyhodnocení vliv Zm ny . 1 ÚP Vimperk na udržitelný rozvoj území. Nejv tším zásahem z hlediska udržitelného rozvoje sídla je bezesporu návrh p eložky silnice I.t ídy. Navržená zapracovaná varianta byla však vyhodnocena z hlediska EIA i z hlediska udržitelného rozvoje území. Ostatní návrhy jsou spíše lokálního charakteru. Vyhodnocení z hlediska SEA nebylo požadováno z d vod , že p evážná v tšina navržených ploch byla již v minulosti schválena v územním plánu Vimperk a v jeho zm nách. Ostatní 203
zám ry jsou bu EIA.
j)
velmi malého rozsahu, nebo byly již vyhodnoceny v podrobn jší dokumentaci
stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5
Bude dopln no po izovatelem po vydání p íslušného stanoviska Krajským ú adem Jiho eského kraje, odborem životního prost edí, zem lství a lesnictví.
k)
sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no, s uvedením závažných d vod , pokud n které požadavky nebo podmínky zohledn ny nebyly
Bude dopln no po izovatelem po vydání p íslušného stanoviska Krajským ú adem Jiho eského kraje, odborem životního prost edí, zem lství a lesnictví.
g)l) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení a vybrané varianty, etn vyhodnocení p edpokládaných d sledk tohoto ešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ZD VODN NÍ
IJATÉHO
EŠENÍ
V sou asné dob dochází k nár stu požadavk na bydlení, které je dáno p edevším nadpr rnou kvalitou životního prost edí. Snaha vy lenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky velmi atraktivním prost edí. Proto návrh ÚP umož uje p edevším rozvoj bydlení a drobného podnikání. Dále je v návrhu umožn no rozší ení plochy ob anského vybavení, výroby a skladování, rozvoj technické a dopravní infrastruktury a vybudování vodních ploch. V souvislosti s rozvojem výroby a skladování (podnikání a služeb s ním spojených) dojde k pouze malému nár stu pracovních míst. Z d vodu stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, jsou vytvo eny p edpoklady pro kvalitní bydlení a pro nové pracovní p íležitosti návrhem ploch pro podnikání. Díky krásné p írod s nenarušenou ekologickou rovnováhou, romantickým výhled m do kraje, turistickým a cykloturistickým trasám, je m sto Vimperk významným st ediskem pro celoro ní rodinnou rekreaci. Zm na . 1 ÚP Vimperk nem ní koncepci vydaného územního plánu, pouze ho up es uje a dopl uje. Navrhované ešení vychází z požadavk po izovatele na provedení zm ny a výsledk projednávání jejího zadání, kde byly specifikovány podmínky pro provedení p íslušných zm n. Navržené ešení p isp je k realizaci požadavk obyvatel obce na rozvoj území, p emž respektuje všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjišt ných hodnot v území jsou zásadami pro innost správních ú ad a pro po izování navazující ÚPD.
VYBRANÉ VARIANTY Zm na . 1 ÚP Vimperk neobsahuje žádné variantní ešení.
ZD VODN NÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ Celé území je dle zp sobu využití len no na zastav né, zastavitelné a nezastavitelné. Navrhované rozvojové území je dále d leno do ploch s r znými p edpoklady a podmínkami pro jeho využití. Jednotlivým druh m ploch, které jsou graficky vymezeny ve výkresové ásti, je p azen jejich zp sob a stanoveny podmínky využití. Cílem podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití je p edevším uchovat hodnoty, zachovat kvalitu a ráz okolního prost edí p i respektování zásad pro novou zástavbu. Podmínky využití pro výstavbu by m ly: zajistit, aby zm ny ve využití území v etn nové zástavby vytvo ily harmonický celek se stávající zástavbou, nap . za len ní nových staveb do proluk podpo it a zd raznit prostorové uspo ádání ve vztahu k terénnímu a krajinnému utvá ení respektovat p iléhající plochy zastav ného území, a to zejména svým výškovým a hmotovým uspo ádáním 204
nep ipustit výstavbu objekt na nezastavitelných plochách Územní plán definuje toto možné využití ploch: Hlavní využití ur uje p evažující ú el využití, jeho charakter a míru zát že plochy. ípustné využití stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití. Jde zejména o innosti, stavby a za ízení dopl ující hlavní využití, s ním související a slu itelné. Podmín p ípustné využití je takové využití, pro jehož p ípustnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, innosti a za ízení v území umístit. P i nespln ní t chto podmínek je umís ování inností, staveb a za ízení nep ípustné. Nep ípustné využití je stanoveno jako využití, které nelze povolit za žádných podmínek. Nep ípustné je zpravidla umís ovat innosti, stavby a za ízení, které nesouvisejí a nejsou slu itelné s p ípustným využitím. Podmínky stanovené územním plánem: Celková zastav nost plochy V návrhu je definována celková zastav nost pozemku. K t mto podmínkám bylo p istoupeno edevším z d vod ochrany ásti pozemku pro zele a volné pobytové plochy. P i stanovení pouze procenta zastav nosti pro hlavní stavbu dochází mnohdy k zastav ní zbývající plochy pozemku terasami, k lnami, p íst ešky, skleníky, parkovacími plochami apod. Z tohoto d vodu je ve Zm .1 ÚP Vimperk regulováno maximální celkové procento zastav nosti stavebního pozemku. Maximální procento zástavby je navržené u ploch smíšených obytných 35%, u rekreace 20%, u ploch ob anského vybavení 55%, u ploch výroby a skladování a smíšené výroby je to 85% z celkové stavební parcely. Procento zastav ní bylo stanoveno na základ p edpokládané velikosti nových stavebních parcel, odstupových vzdáleností budov a praktickými zkušenostmi z realizovaných zástaveb. Velikost stavebních parcel Ve Zm . 1 ÚP Vimperk je regulována velikost stavebních parcel u ploch rekreace a ploch smíšeného bydlení. Minimální velikost stavebních parcel ve m st a malých sídlech je odlišná a je navržena z d vodu zachování p im ené hustoty zástavby. Zástavba je navržena tak, aby nebyl významným zp sobem narušen krajinný charakter, a aby zástavba byla dostate rozptýlená a vytvo ila tak harmonický celek se stávající zástavbou. Výšková hladina zástavby Výškové uspo ádání území je dáno obecnými závaznými podmínkami pro využití ploch s rozdílným zp sobem v závislosti na prostorové stabilizované plochy. P i umís ování staveb je nutné brát z etel na vizuální podmínky, aby zm ny neovliv ovaly viditelné vnímání v panoramatických dálkových pohledech. Výšková hladina je ur ena max. možným po tem podlaží jednotlivých staveb na plochách s rozdílným využití v ešeném území. Ve Zm . 1 ÚP Vimperk je regulována výšková hladina zástavby jak nové, tak i sou asné (zohledn ní p i stavebních úpravách). K t mto podmínkám bylo p istoupeno z d vodu zachování okolní výškové hladiny výstavby a za len ní zastavitelných ploch do krajinného rázu. Z urbanistického hlediska je vhodné zachovat výškovou hladinu, která p evažuje v jednotlivých ástech sídel. Z tohoto vodu jsou v návrhové ásti stanoveny podmínky využití udávající výškovou hladinu v po tu nadzemních podlaží, u rodinných a bytových dom s možností podkroví. U objekt ob anského vybavení je z d vodu rozdílných konstruk ních výšek stanovena krom po tu nadzemních podlaží i výška zástavby v metrech.
ZD VODN NÍ ZASTAVITELNÝCH, P ESTAVBOVÝCH A NEZASTAVITELNÝCH PLOCH PLOCHY NAVRŽENÉ V ÚP VIMPERK Navržená koncepce územního plánu Vimperk vychází ze sou asn platného územního plánu. evážná ást ešených ploch navazuje na zastavitelné plochy, které byly již projednány v sou asn platném územním plánu. Pro názornost uvádíme schémata, která zobrazují hranici zastav ného území a návrhy schváleného ÚPNSÚ Vimperk a jednotlivých zm n.
1) Územní plán sídelního úpravu Vimperk z roku 1998 205
2) Zm na . 1 ÚPSÚ Vimperk z roku 2003
3) Zm na . 2 ÚPSÚ Vimperk z roku 2006
206
4) Zm na . 3 ÚPSÚ Vimperk z roku 2009
5) Zm na . 4 ÚPSÚ Vimperk z roku 2008
207
6) Návrh ÚP Vimperk
7) Souhrnné schéma, které zobrazuje platný ÚP v . všech zm n
208
V od vodn ní návrhu jsou od vodn ny pouze lokality nov navrhované, tj. plochy, které v minulosti nebyly projednávané a schválené ÚP ve zn ní všech zm n. Jedná se zejména o tyto plochy a lokality: Lokalita Na roskovech V severní ásti ešeného území v k.ú. K esanov je nov navržená plocha pro smíšenou výrobu. Tato plocha navazuje na plochu se stejným funk ním využitím a je vhodn za len na ke stávající zástavb .
Lokality v sídle Výškovice Navržené plochy jsou pro smíšenou obytnou funkci. V návrhu byly prov eny možnosti dopln ní ploch edevším pro bydlení v malých venkovských sídlech. V tšinou byly vyhodnocovány nám ty vlastník , kte í uplatnili své požadavky ve fázi zadání. Kladn byly vyhodnoceny p edevším plochy, které navazují na sou asn zastav né území nebo využívají nezastavené proluky. Dalším významným faktorem pro zapracování do návrhu byla možnost dopravního napojení a možnost využít stávající inženýrské sít .
209
Lokality v sídlech Bo anovice, Boubská, Cejsice, K esanov, Prav tín a Veselka Obdobn jako ve Výškovicích, se stejným zd vodn ním, byly zapracovány do návrhu plochy v sídlech Bo anovice, Boubská, Cejsice, K esanov, Prav tín a Veselka.
210
211
Lokality v sídlech Klášterec, Lipka, Stará Lipka a Sklá e Další zm nou v návrhu oproti p vodnímu územnímu plánu jsou zm ny funk ního využití a hranic zastavitelných ploch s p ihlédnutím k aktuálnímu stavu a vymezení sou asn zastav ného území. Typickým p íkladem jsou sídla Klášterec, Lipka, Stará Lipka a Sklá e. Z hlediska velikosti navrhovaných ploch se však jedná o zanedbatelné velikosti navržených zám .
212
Lokality v sídle Hrabice Z hlediska hlavních nov navržených ploch pro zástavbu jsou nejv tší zám ry situovány v jižní a západní ásti sídla Hrabic. Hrabice sami o sob tvo í rozvojovou plochu Vimperka. Lze p edpokládat, že pom rn rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení, smíšenou obytnou funkci, pr mysl a sklady budou využívány a napl ovány investory z Vimperka a jeho celého správního území.
Lokality v sídle Vimperk Lokalita Nad sídlišt m V návrhu ÚP bylo p istoupeno podstatn citliv ji k zachování všech remízk , mezí a stávající vzrostlé zelen . Plochy v severní ásti Vimperka byly zapracovány do nového ÚP p ibližn ve stejném rozsahu, avšak z hlediska funk ního využití byly obytné plochy výrazn zmenšeny na úkor ve ejných 213
prostranství. V návrhu p edpokládáme, že tyto prostory obsahující p edevším složitý terénní reliéf, stávající zele a ekologicky hodnotná území, budou ponechány v p írodním, nezm ném stavu.
Lokalita Velká Homolka Plochy v severní ásti Vimperka a navazující k. ú. Boubská z stávají z hlediska koncepce nezm ny. Navrhované plochy pro výstavbu jsou v souladu s platným územním plánem ÚPNSÚ Vimperk v etn platných zm n, tudíž byl již na posuzované plochy jednou vydán souhlas s odn tím ze ZPF. Na lokalitu byla zpracována urbanistická studie, podle níž je lokalita z ásti zastav ná a jsou zde vydána která rozhodnutí. Navržené plochy jsou s touto studií v souladu. ípadným vypušt ním zástavby na plochách s I. t ídou ochrany ZPF by se jednalo o zcela nekoncep ní zásah do již rozb hlého navrženého ešení. V p ípad vypušt ní ploch pro výstavbu bude ponechán uprost ed zástavby pouze bezvýznamný zbytek zem lské p dy, který je ze zem lského hlediska tém neobd lávatelný. Velká v tšina posuzovaného prostoru obsahuje vzrostlou zele a zem lsky využívána není. Z d vodu deš ových srážek bude d lat uvnit zástavby na svažitém pozemku problém. Dalším d vodem je ekonomické hledisko. Došlo by pouze k jednostrannému obestav ní komunikace, což plánovanou výstavbu zna prodraží. sto Vimperk již dlouhodob po ítá se zástavbou této lokality a investovalo do projektové p ípravy mnoho finan ních prost edk . Jedná se o plochy dob e zainvestovatelné, napojitelné na OV a na dobrou dopravní obslužnost, což je v p ípad Vimperka velmi vzácné.
214
Lokalita Pr myslová zóna - jihovýchod Plochy v jihovýchodní ásti Vimperka jižn od stávající pr myslové zástavby byly z d vod ochrany životního prost edí, existenci stávající vysoké zelen a z d vod velké svažitosti vypušt ny. Lze konstatovat, že tyto plochy byly po celou dobu platnosti Územního plánu sídelního útvaru Vimperk navrhovány k výstavb bez jediného zájemce o tento prostor.
Lokalita Nad železnicí V návrhu byly vyhodnoceny rovn ž plochy pro výstavbu v jižní ásti Vimperka nad železnicí. Tyto plochy se jeví velmi problematické z hlediska p ístupu. Navrhované plochy byly projednávané a konzultované se zástupci m sta již v pr hu prací na návrhu. Obecn se ukazuje, že veškerá zástavba nad železnicí bude podmín na vybudováním nového komunika ního napojení. Toto napojení se jeví z ekonomického hlediska tém nereálné. Po et navrhovaných dom , požadavek na rozptýlenou zástavbu a sou asn mén hodnotný severovýchodní svah spolu s vysokými náklady na zainvestování, adí tuto lokalitu spíše k rezervním a výhledovým plochám. Do návrhu byly zapracovány p edevším z d vod , že jsou v sou asné dob v platné územn plánovací dokumentaci a jejich vypušt ní by bylo rozhodn p edm tem dlouhých jednání a komplikací.
215
Zm ny funk ních využití Ve Vimperku samotném bylo provedeno velké množství zm n ve funk ních plochách. P edevším se jednalo o zjednodušení ve smyslu nového stavebního zákona. P vodn navržené plochy roz len né na isté bydlení, drobnou ob anskou vybavenost, malou plochu ve ejné zelen a parkovišt byly sjednoceny v jeden velký celek s funk ním využitím smíšené obytné funkce. Dále byly v návrhu aktualizovány funk ní plochy, které neodpovídaly sou asnému stavu. PLOCHY NAVRŽENÉ VE ZM . 1 ÚP VIMPERK Plochy ešené Zm nou . 1 ÚP Vimperk mají za ozna ením zp sobu a ísla lokality p azen index z1. V pr hu zpracování Zm ny . 1 ÚP Vimperk byly prov eny všechny navržené plochy v platném územním plánu a sou asn i možnost op tovného za len ní zastavitelných ploch d íve obsažných v ÚPnSÚ, které byly v ÚP vypušt ny. Bylo zjišt no, že p evážná ást t chto ploch je dosud nezastav na a z tohoto d vodu má m sto Vimperk i nadále dostate nou rezervu pro výstavbu v následném období. esto, že byl po izovatel písemn upozorn n na nezd vodnitelnost nových zábor ZPF a byl mu edložen návrh, aby ást zastavitelných ploch z ÚP Vimperk byla vrácena zp t p dnímu fondu (alespo v rozsahu nov požadovaných ploch pro zástavbu Zm nou . 1 ÚP Vimperk), p ípadn aby byla p azena do územní rezervy, po izovatel na jejich zapracování trval. Plochy ob anského vybavení (OV) V zastav ném území m sta Vimperka se nachází objekty ob anské vybavenosti. Stávající plochy ob anského vybavení jsou stabilizovány, nep edpokládá se zm na jejich využití, ale zárove se nevylu ují pot ebné zm ny a dopln ní mezi jednotlivými druhy ob anského vybavení. S rostoucím po tem obyvatel budou nar stat i nároky, a proto je stále t eba hledat další možnosti rozší ení nabídky. Zm na . 1 ÚP Vimperk tento trend podporuje a vymezuje p estavbovou plochu ob anského vybavení OV6-z1 a na ní navazující novou zastavitelnou plochu OV7-z1 u jihovýchodní hranice zastav ného území sídla Hrabice. Plocha je dob e dopravn p ístupná a je ur ena k vybudování sportovního h išt se zázemím. Plochy smíšené obytné (SO) Zm na . 1 ÚP Vimperk navrhuje rozší ení zastavitelných ploch m sta i menších sídel, v nichž m že vzniknout smíšené využití z d vodu možnosti prolínání bydlení a pracovních p íležitostí, které fungují v reálu lépe než-li velké monofunk ní bloky zástavby. V t chto plochách je možné posilovat ob anskou vybavenost m stského významu, umis ovat nerušící výrobní a nevýrobní za ízení a služby. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny v jižní ásti sídla Bo anovice (SO1-z1 a SO2-z1), v jihozápadní ásti k. ú. Boubská (SO4-z1 a SO5-z1) a poblíž sídla Boubská (SO19-z1 a SO20-z1), v severovýchodní a východní ásti sídla Klášterec (SO9-z1 a SO10-z1), u západního (SO12-z1), jižního (SO13-z1) a východního (SO14-z1) okraje sídla Lipka, u severovýchodní hranice sídla Prav tín (SO15-z1) a v jihovýchodní ásti sídla Veselka (SO18-z1). Všechny nové lokality jsou vymezeny v návaznosti na zastav ná území sídel (krom SO19-z1) se stejným zp sobem využití (mimo SO20z1). Zastavitelné plochy jsou dob e dostupné a mají dobré podmínky pro napojení na technickou infrastrukturu. 216
Plochy dopravní infrastruktury (DI) Stávající dopravní stavby a za ízení jsou Zm nou . 1 ÚP Vimperk respektovány. V souladu se ZÚR J K je Zm nou . 1 ÚP Vimperk up esn na plocha dopravního koridoru pro silnici I/4. Podrobn ji viz kapitola Zd vodn ní dopravní infrastruktury. Plochy technické infrastruktury (TI) Z d vodu špatného technického stavu stávající kanalizace v lokalit koridoru pro realizaci nové kanalizace (TI-K6-z1). Podrobn ji viz kapitola Zd vodn ní technické infrastruktury.
U Sloupu je navržena plocha
Plochy výroby a skladování (VS, VSz) V ešeném území je zastoupeno n kolik výrobních a skladovacích areál , které jsou územn stabilizovány. Podmínky využití jsou pro stávající i nové plochy výroby navrženy tak, aby umož ovaly variabilní využití areál nejen pro výrobu zem lskou (p edevším v sídlech), ale i další typy výroby a skladování, a tím možnosti podnikatelských aktivit se zajišt ním nových pracovních míst. Zm nou . 1 ÚP Vimperk je navržena plocha pro rozší ení stávajícího areálu v jižní ásti sídla Bo anovice (VS3-z1) a u západního okraje sídla K esanov je vymezena plocha (VSz11-z1) pro založení rodinné farmy. Ob lokality jsou situovány u místní komunikace, mají i dobré podmínky napojení na technickou infrastrukturu a nebudou tedy vyžadovat podstatné investice do nové infrastruktury. Plochy vodní a vodohospodá ské (VV) V rámci Zm ny . 1 ÚP Vimperk je navrženo rozší ení návrhové plochy VV 169 z ÚP Vimperk pro rybník (VV8-z1). Zd vodn ní - shrnutí Navržené plochy byly vytipovány a zapracovány do návrhu s ohledem na p ístup k jednotlivým lokalitám, s ohledem na možnost napojení na technickou infrastrukturu a s maximálním respektováním ochrany p írody a krajiny. i posuzování byla zvažována rovn ž t ída ochrany zem lského p dního fondu. V tšina zábor je realizována na zem lské p s pr rnou, podpr rnou a velmi nízkou produk ní schopností, tj. na p s III., IV. a V. t ídou ochrany. Návrhy se záborem ploch I. a II. t ídy ochrany, tedy nejkvalitn jších p d tvo í 27% celkového záboru. Všechny tyto plochy na nejlepších t ídách ochrany ZPF jsou navrženy v návaznosti na zastav né území a jsou minimalizovány oproti p vodním požadavk m obce a soukromých vlastník . Jedná se o plochy SO4-z1 a SO5-z1 v k. ú. Boubská a plochy SO9-z1 a SO10-z1 v k. ú. Klášterec u Vimperka. Nejv tší podíl tvo í zábory pro obytnou výstavbu (plochy smíšené obytné), které neznamenají nevratnou zm nu, protože nevyžadují provedení skrývky na celé ploše, ale jen na zastav ných ástech.
ZD VODN NÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ VAZBY V RÁMCI ŠIRŠÍCH VAZEB ešeným územím prochází dva hlavní silni ní tahy a to ve sm ru severojižním Praha – P íbram – Strakonice – Vimperk – Strážný –státní hranice a ve sm ru východo-severozápadním k ižovatka sil.I/20 ešnovice – Netolice – Husinec – Vimperk – Kašperské Hory, na který navazuje tah ve sm ru východo-západním do turistických oblastí Šumavy -Churá ova, Zadova. V severo-jihozápadním sm ru protíná území železni ní tra Strakonice – Vimperk – Volary. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Koridor republikového významu je na ešeném území zastoupen rychlostní silnicí R4 (Praha – ižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokra ováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) 217
Na území Jiho eského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní Pasovská, která je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4, tvo ené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (P íbram – Nová Hospoda), v pokra ování jako silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice R, dále Pasov) Silnice R4 a I/4 Praha – Milín – Mirotice – Nová Hospoda – Strakonice – Volyn – Vimperk – Strážný – státní hranice Intenzity 3000 – 5000 voz./24 hod. D5/6, úsek kyn (jihozápadní okraj) – Vimperk (I/4 Strakonice – Vimperk - studie z r. 1993 Pragoprojekt) (severní okraj m sta), homogenizace a p eložky stávající silnice, obvyklá ší e koridoru 200m. Z d vodu vy ešení kolize dopravního koridoru vymezeného v ZÚR J K a regionálních prvk ÚSES, které jsou s ním vedeny soub žn , došlo ve Zm . 1 ÚP Vimperk k zúžení v n kterých ástech plochy dopravního koridoru DI.D5/6, a tím k odstran ní st etu s regionálními prvky ÚSES, k n muž dochází nyní pouze v jediném nezbytném p ípad , kdy je dopravní t leso vyzvednuto na estakádu. D5/7, úsek Vimperk (jižní okraj) – Solná Lhota, (zakázka . 01-286-0-000 z r. 06/2002 – DÚR + aktualizace r. 2007 – Pragoprojekt), homogenizace parametr stávající silnice s možností p eložek, obvyklá ší e koridoru 200m D5/8, úsek Solná Lhota – Kubova Hu (severní ústí tunelu), homogenizace parametr stávající silnice, obvyklá ší e koridoru 200m. D5/9, tunel Kubova Hu , orienta ní délka cca 1,6 km, ší e koridoru 200m. Tato silnice I/4 byla za azena do vybrané silni ní sít R jako "hlavní", do evropské mezinárodní silni ní sít však za azena není, p estože nezanedbatelným z stane i její mezinárodní dopravní význam ve sm ru na Pasov a bavorskou dálni ní sí . V úseku Nová Hospoda - Vimperk - státní hranice SD R p edpokládá kategorii silnice I/4 S 9,5 v celé délce. V centrální ásti Vimperka je trasa vedena p eložkou (na estakád ), její pokra ování je však velmi závadné - konflikt s p ilehlou zástavbou, nevyhovující sm rové, ší kové i výškové parametry trasy. V úseku Vimperk – Nová Houžná je navržena úprava trasy prakticky v celé délce (v základní variant s tunelem pod Kubovou Hutí). Silnice II. t ídy: II/145 – Kašperské Hory – Stachy – Zdíkovec – Zdíkov - Vimperk - Husinec, Intenzity 3000-6000 voz./24 hod. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V EŠENÉM ÚZEMÍ úsek silnice I/4 –Výškovice-Sudslavice – Vimperk – Arnoštka Navrhovaný koridor ze ZÚR je v celém svém úseku zp esn n. Podkladem pro zp esn ní byla dokumentace zpracovaná Pragoprojektem eské Bud jovice, dále limity v území a terénními možnostmi. Výsledným návrhem je prom nlivá ší ka navržené plochy pro dopravu, která je v zastav ném území, v n kterých ástech v ší ce 20m, v ástech ve volné krajin , kde je velmi obtížné zp esnit trasu navrhované komunikace z d vod terénního reliéfu, bilance výkop a násyp a znalosti podloží je navrhovaná plocha v ší ce až 150m. V zastav ném území sídla Vimperk jsou na silnici I/4 navrženy stavební úpravy komunikace (rekonstrukce, rozší ení) a stavení úpravy k ižovatek. Jedná se o návrhové plochy DI 14, DI 15, DI 45, DI 46, DI 47, DI 48. úsek silnice II/145 – hranice k. ú. Zdíkov - Vimperk - hranice k. ú. Trhonín Komunikace II/145 je ponechána ve stávající trase v dostate né ší ce, která umož uje jak rozší ení, tak dopln ní o p ípadnou cyklostezku a komunikaci pro p ší ve sm ru Vimperk - Zdíkov. V zastav ném území sídla Vimperk jsou na silnici II/145 navrženy stavební úpravy komunikace (rekonstrukce, rozší ení) a stavení úpravy k ižovatek. Jedná se o návrhové plochy DI 16, DI 22, DI 23, DI 44, DI 77, DI 78, DI 87, DI 89, DI 158, DI 159, DI 171, DI 196, DI 197, DI 220.
218
Intenzity dopravy na silnicích v ešeném území (s ítání z r. 2005)
Intenzity dopravy na silnicích v sídle Vimperk (s ítání z r. 2005)
silnice II/168 - Kvilda – Vimperk (U Sloup ) Intenzity 1000 voz./24 hod. silnice III/1673 - Klášterec – Lipka – erná Lada - x sil.III/1672 eské Chalupy, silnice III/14519 - Vimperk – Boubská – Bo anovice - x I/4 silnice III/00435 – x sil. I/4Sudslavice – Výškovice, silnice III/14520 - x sil.II/145 Vimperk – Prav tín Navržené místní komunikace pro obsluhu stávajících nebo navržených ploch. Po jihovýchodním okraji sídla Vimperk, v k. ú. Vimperk a k. ú. Prav tín, mezi stávající a navrženou zástavbou je navržena místní komunikace, která spojuje jižní okraj sídla Vimperk se zástavbou nad sídlem Sklá e a to na plochách DI 98, DI 99, DI 104, DI 222, DI 223. 219
Mírné zlepšení dopravní obslužnosti pro lokalitu Nad železnicí m že být v budoucnu ešeno na plochách dopravní infrastruktury DI 94 a DI 106. V jižní ásti zastav ného území sídla Vimperk je navrženo rozší ení stávající komunikace mezi plochou ob anského vybavení a plochu smíšenou obytnou na ploše DI 101. V severní ásti k.ú. Vimperk, soub žn se stávající silnicí II/145, od které je odd lena navrženou plochou VP 1 a SO 2 je navržena místní komunikace na plochách DI 102 a DI 103. Jihozápadn od sídla Hrabice, podél stávajícího areálu smíšené výroby (SV),je navržena místní komunikace na ploše DI 170. V západní ásti zastav ného území sídla Vimperk v blízkosti zámku je navrženo rozší ení ploch pro odpravu v klidu. Jedná se o plochy DI 67, DI 72. Železni ní doprava ešeným územím prochází celostátní tra . 198 Strakonice – Volary s ochranným pásmem 60 m od osy železni ní dráhy. Strakonice – Vimperk – Volary. Trat by m ly být v cílovém stavu elektrizovány a za azeny jako sou ást Šumavských elektrických drah. Vyšší standard kvality dopravní obsluhy území vyžádá drobn jší stavební úpravy. V sou asné dob se p ipravuje racionalizace trat enice – Volary a st edn dob i Strakonice – Volary s cílem zvýšení bezpe nosti provozu na regionálních tratích a omezení pobytu v jednotlivých dopravnách. Cyklistická doprava prožívá v sou asné dob významnou renesanci. Lze ji rozd lit na cyklistickou dopravu ve m stech a cykloturistiku. Cyklistická doprava ve m stech (zejména každodenní cesty do zam stnání, škol a za vybaveností) vystupuje jako samostatný dopravní obor, p edstavující ekologicky p ízniv jší alternativu osobnímu automobilu. Musí proto být zájmem dopravní politiky a dopravní strategie m st ji podporovat vytvá ením co nejp ízniv jších podmínek. Nástrojem k tomu jsou p edevším územní plány m st.Ve Vimperku jsou z hlediska cykloturistiky velké rezervy.
Na trase Strakonice - Volyn - Vimperk povede nová cyklostezka. M sta tím cht jí podpo it turistický ruch v regionech. Nová 45 kilometr dlouhá cyklostezka povede v budoucnu podél eky Voly ky ze Strakonic až do Vimperka. Cyklistická cesta v budoucnu propojí pramen eky pod 1 123 metr vysokou Sv tlou horou nedaleko Lipky u Vimperka se soutokem Voly ky s Otavou ve Strakonicích. Nová trasa tak p isp je k dalšímu rozší ení turistického ruchu v regionech. Návrh ÚP umož uje výstavbu cyklistických stezek v celém správním území m sta Vimperk. Sou asn je umožn no vyzna ení tras v terénu.
220
Turistické a nau né stezky ešené území je protkáno sítí turistických a nau ných stezek, které zp ístup ují nep eberné množství írodních, kulturních, církevních a technických památek a zajímavostí.
Lyža ské trasy Z Vimperka vedou jižním a jihozápadním sm rem lyža ské trasy, které zp ístup ují oblasti st edisek jako Kubova Hu a Nové Hut . Odtud vychází ada dalších b žeckých stezek do zajímavých míst Šumavy.
VODOHOSPODÁ SKÉ EŠENÍ Význam území pro vodní hospodá ství Z hlediska ochrany vodohospodá ských zájm nevyplývají pro zájmové území žádná mimo ádná opat ení, která by limitovala nebo ovliv ovala p edpokládaný rozvoj. Do jižní ásti zájmového území zasahuje CHOPAV Šumava, jehož hranice probíhá podél silnice Šumavské Hoštice – Vimperk – Zdíkov a v prostoru Vimperka jižn od m sta Prav tín – Sklá e – Solná Lhota – Klášterec. 221
Odtokové pom ry, vodní toky a nádrže Hydrologickým povodím II. ádu je v zájmovém území povodí Otavy. Hydrologickým povodím III. ádu je v p evážné ásti zájmového území eka Voly ka se svými p ítoky ( hp 1-08-02-009, 008, 007, 006, 005), která protéká od jihozápadu k severovýchodu. Výjimku tvo í jižní ást k.ú. Veselka u Vimperka a malá ást k.ú. Prav tín, kde tvo í hydrologické povodí III. ádu eka Blanice. Voly ka protéká i zastav nou ástí m sta Vimperka. Na území m sta je jejím levostranným p ítokem K esanovský potok a pravostranným p ítokem Prav tínský potok. Dále je na území m sta na Voly ce obtokový kanál Fišerka, který je z ásti zatrubn n (DN 500-1000). K esanovský potok je také z ásti zatrubn n (podzemní v kamenné klenb ). Voly ka je vodohospodá sky významný tok a má vyhlášeno záplavové území. Povod ové pr toky však nep sobí závažn jší problémy. Ostatní toky záplavová území vyhlášena nemají. Významn jší rybníky se v zájmovém území nevyskytují, m sto Vimperk má koupališt .
Povodím místních ástí je (v p ípad hydrologického povodí III. ádu Voly ky): hp Poznámka k toku 1-08-02-
Sídlo
Tok Je p ítokem
Arnoštka
Arnoštský potok Voly ky
004
Protéká od jihu k severu západn pod sídlem. V jeho blízkosti jsou dva rybníky.
Bo anovice
Bezejmenný tok Bo anovického potoka
022
Protéká jižním okrajem sídla. Na okraji sídla je rybní ek.
Boubská
Bezejmenný tok Bo anovického potoka
022
Pramení severovýchodn pod sídlem. Na okraji jsou t i rybníky, ze kterých bezejmenný potok vytéká.
Cejsice
Bezejmenný tok Voly ky
009
Pramení východn pod sídlem. V sídle jsou rybníky, ze kterých bezejmenný potok vytéká.
006 009
Hranice povodí rozd luje sídlo na poloviny. Recipientem jsou bezejmenné p ítoky uvedených tok . Na okraji obce je rybník.
Hrabice
esanovský p. – západ Voly ka – východ
ty i
Klášterec
Arnoštský potok Voly ky
004
Protéká od jihu k severu východn pod sídlem, dále sídlem protéká jeho levostranný bezejmenný p ítok. V sídle je rybník.
Korkusova Hu
Arnoštský potok Voly ky
004
Protéká od jihu k severu východn pod sídlem. V sídle není žádný rybník.
esanovský potok Voly ky
006
Potok protéká jižn rybní ky.
Stará Lipka
Bezejmenný tok Arnoštského potoka
004
Pramení severovýchodn pod sídlem. V sídle je rybník.
Lipka
Voly ka Otavy
001
Recipientem je bezejmenný p ítok Voly ky pramenící jihozápadn pod sídlem. Bezejmenný tok vytéká z nádrže pod sídlem.
Michlova Hu
Bezejmenný tok Voly ky
001
Protéká jižn pod sídlem, kde je na n m pr to ný rybník. Západn pod sídlem jsou dva rybní ky
Modlenice
Bezejmenný tok Voly ky
009
Protéká jižn pod sídlem. V sídle není žádný rybník.
Prav tín
Bezejmenný tok Prav tínského potoka
008
Pramení severovýchodn pod sídlem. V sídle jsou t i rybníky, ze kterých bezejmenný potok vytéká.
Sklá e
Voly ka Otavy
005
Recipientem je bezejmenný p ítok Voly ky pramenící severn pod sídlem. V sídle je rybník.
Solná Lhota
Arnoštský potok
004
Protéká od jihu k severu západn pod sídlem. Severn
esanov
pod sídlem. V sídle jsou dva
222
pod sídlem je rybník.
Voly ky Sudslavice
Voly ka Otavy
009
Protéká po východním okraji sídla. V sídle není žádný rybník.
U Sloupu
Bezejmenný tok esanovského potoka
006
Pramení východn pod lokalitou. Bezejmenný tok vytéká z rybní pod touto lokalitou.
Veselka
Bezejmenný tok Prav tínského potoka
008
Protéká od jihu k severu východn pod sídlem. V sídle není žádný rybník.
Vnarovy
Voly ka Otavy
009
Protéká východn pod sídlem. V sídle je rybní ek.
Výškovice
Voly ka Otavy
009
Protéká východn rybní ek.
pod sídlem. Na okraji sídla je
Povodím místních ástí je (v p ípad hydrologického povodí III. ádu Blanice): hp Poznámka k toku 1-08-03-
Sídlo
Tok Je p ítokem
Prav tín
Bez p ítoku Cikánský potok
018
Cikánský potok mimo území k.ú. Prav tín (ste e po svahu)
Veselka
Bezejmenné p ítoky Cikánského potoka
018
Cikánský potok protéká jižním cípem k.ú. Veselka u Vimperka
V návrhu územního plánu je navržena vodní plocha, a to v k. ú. Hrabice. Zásobování pitnou vodou Vimperk sto Vimperk (645 – 775 m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Na vodovod je napojena tém celá zástavba. Zdrojem vody jsou: T i studny v lokalit Hojdle: zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Pozn. ást p vodního d ev ného vodovodu je stále v provozu. eka Voly ka: zdroj má vyhlášena ochranná pásma. Sou ástí úpravny vody je akumulace a prací vodojem. Do spot ebišt je voda dopravována p es VDJ Brantl v dv r a VDJ Zámek. Prameništ Hájná hora Vydatnost prameništ tj. zá ezy a sb rná studna je 5 l/s, zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Voda natéká do VDJ Nad tratí (Solar) a VDJ Pod tratí. Zdroje nejsou využívány z vodu jejich nefunk nosti a ve výhledu s jejich kapacitou neuvažuje. Dalším vodojemem ve spot ebišti je VDJ Zámek a VDJ Nemocnice. Celková kapacita zdroj je 3+28+5 = 36 l/s. Celkový objem vodojem je 350+650+650+400+400+650+650+184+250 = 4184 m3. Všechny vodojemy jsou zemní. Vlastní zdroje má Vimperská masna. Jedná se o vrty u Bo anovického potoka s povoleným odb rem 5.2 l/s. Spot ebišt je rozd leno na 6 tlakových pásem: 1. tlakové pásmo – gravita ní z akumulace ÚV Brloh 350 m3 (738.80/735.55). Zahrnuje území podél silnice sm r Strážný, v okolí Šumavanu, sídlišt Na Homolce a pr myslová zóna sm rem na Netolice. Nejvýše umíst né rodinné domky Na Homolce mají individuální posílení tlaku.
223
2. tlakové pásmo – gravita ní z VDJ Brantl v dv r 2x 650 m3 (792.00/787.00), kam je voda erpána z ÚV Brloh. Zahrnuje nové sídlišt , objekty pod Brantlovým dvorem a areál zámku s okolím. 3. tlakové pásmo – gravita ní z VDJ Kalvárie 2x 400 m3 (754.40/751.00), kam je voda dopravována gravita z VDJ Brantl v dv r. Zahrnuje ást sídlišt na severu m sta. 4. tlakové pásmo – gravita ní z VDJ Zámek 2x 650 m3 (720.00/715.00), kam je voda dopravována gravita z akumulace ÚV Brloh. Zahrnuje velkou ást m sta v okolí zimního stadionu, k ižovatky u erpací stanice a spodní ást sídlišt mezi silnicí na Stachy a Strakonice. 5. tlakové pásmo – gravita ní z VDJ Nad tratí (Solar) 184 m3 (750.30/747.80), kam je voda dopravována gravita ze zdroj Hojdle. Zahrnuje oblast nám stí Svobody. 6. tlakové pásmo – gravita ní z VDJ Pod tratí 250 m3 (715.00/712.40), kam je voda dopravována gravita z VDJ Nad tratí. Zahrnuje malou ást m sta v okolí silnice na Strážný. Zdrojem požární vody m sta je vodovod pro ve ejnou pot ebu a místní vodní plochy. Arnoštka Osada Arnoštka (860 – 867 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. V osad není zdroj požární vody. Bo anovice Osada Bo anovice (593 – 615 m n.m.) je z ásti zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu, který je ve správ ZD Boubská. Zdroj nemá vyhlášena ochranná pásma. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Boubská Osada Boubská (695 – 740 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Osada je napojena na vodovodní sí m sta Vimperk p es AT stanici Homolka, odkud je voda erpána do VDJ západn od osady. Zdroj p vodního vodovodu, který má vyhlášena ochranná pásma, je mimo provoz. Do spot ebišt je voda dopravována gravita . Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy a vodovod pro ve ejnou pot ebu. Cejsice Osada Cejsice (837 – 852 m n.m.) je zásobena pitnou vodou ze soukromého vodovodu se zdroji, úpravnou vody Hrabice s akumulací a vodojemem Cejsice. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Hrabice Osada Hrabice (802 – 775 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Osada je napojena na vodovodní sí m sta Vimperk p es AT stanici Hrabice jižn od osady. V osad je ješt p vodní soukromý vodovod, na který je napojena i osada Cejsice. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy a vodovod pro ve ejnou pot ebu. Klášterec Osada Klášterec (760 – 790 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. V osad je vodovod užitkové vody ve správ sta Vimperk, jehož zdrojem je podzemní voda bez ochranných pásem. Ze zdroje je voda bez úpravy dopravována do blízkého vodojemu. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Korkusova Hu Osada Korkusova Hu (825 – 840 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. V osad není zdroj požární vody. esanov Osada K esanov (835 – 865 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Vodovod je z technického hlediska ve špatném stavu, vodovodní sí je ocel malých profil . Zdrojem vody jsou zá ezy s ochrannými pásmy severn nad silnicí a studna v oplocení akumulace. Voda je bez úpravy dopravována do vodojemu. Spot ebišt je zásobováno z AT stanice ve vodojemu. V osad není zdroj požární vody.
224
Lipka Osada Lipka (890 – 907 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Zdrojem vody je jímání z Voly ky v blízkosti pramene eky v dostate né vydatnosti a s ochrannými pásmy (mimo zájmové území). Voda je upravována v blízké úpravn vody s vodojemem. Spot ebišt je zásobováno gravita s redukcí tlaku. Na vodovod je napojena i místní ást Stará Lipka (865 – 910 m n.m.). Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Michlova Hu Osada Michlova Hu (935 – 952 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. V osad není zdroj požární vody. Modlenice Osada Modlenice (770 – 780 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. V osad není zdroj požární vody. Prav tín Osada Prav tín (762 – 785 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Zdrojem vody jsou dva vrty a studna s ochrannými pásmy, ze kterých voda natéká do úpravny vody. Do spot ebišt je voda dopravována gravita . Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy a vodovod pro ve ejnou pot ebu. Sklá e Osada Sklá e (872 – 887 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Zdrojem je podzemní voda (3 studny) a jímací objekt bez ochranných pásem. Voda bez úpravy natéká do akumulace v obci. Spot ebišt je zásobováno z AT stanice nad akumulací. Solná Lhota Osada Solná Lhota (805 – 820 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Sudslavice Osada Sudslavice (670 – 615 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. U Sloupu Lokalita U Sloupu (855 – 867 m n.m.) je zásobována pitnou vodou z p vodního vojenského vodovodu. Zdrojem je povrchová voda z eky Voly ky s erpací stanicí a s vyhlášenými ochrannými pásmy upravovaná v úpravn vody. Voda je dopravována do VDJ Sloup, do spot ebišt voda natéká gravita . Veškerá za ízení jsou poruchová a fyzicky opot ebována, ocelové konstrukce v . filtr zna zkorodované. Za ízení je ovládáno ru . Veselka Osada Veselka (905 – 917 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. V osad není zdroj požární vody. Vnarovy Osada Vnarovy (695 – 755 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Sou ástí vodovodu je zdroj bez ochranných pásem a bez úpravny vody. Do spot ebišt je voda dopravována gravita . Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Výškovice Osada Výškovice (645 – 700 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Sou ástí vodovodu je zdroj bez ochranných pásem a bez úpravny vody. Do spot ebišt je voda dopravována gravita . Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Odkanalizování a išt ní odpadních vod Hlavními odpadními vodami sídel jsou splaškové vody z domácností a ob anské vybavenosti. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídá obvyklým hodnotám a není ovliv ováno jinými specifickými komponenty. Veškerá zne išt ní produkovaná zem lskou živo išnou výrobou (organické látky, slamnatý hn j a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zem lsky využívaných pozemcích. Vimperk sto Vimperk má vybudovanou gravita ní kanalizaci pro ve ejnou pot ebu charakteru jednotné (v . odleh ovacích komor) a místy oddílné splaškové a deš ové kanaliza ní sít . Z ástí území jsou 225
odpadní vody také p erpávány. Kanalizace je vybudována tém na celém území sídla. Takto svedené odpadní vody jsou išt ny centráln na m stské OV na severovýchodním okraji m sta. Arnoštka Osada Arnoštka nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody osad jsou odvád ny systémem íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Bo anovice Osada Bo anovice nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Boubská Osada Boubská nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody osad jsou odvád ny systémem íkop , struh a propustk p íp. deš ovou kanalizací v centrální ásti osady do recipientu. Cejsice Osada Cejsice nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Hrabice Osada Hrabice má vybudovanou gravita ní splaškovou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu. Odpadní vody jsou svedeny do prostoru bývalé OV východn pod zástavbou, odkud jsou p erpávány na kanaliza ní sí m sta Vimperk a išt ny centráln na m stské OV. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk a deš ovou (p vodní jednotnou) kanalizací do recipientu. Klášterec Osada Klášterec nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody osad jsou odvád ny systémem íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Korkusova Hu Osada Korkusova Hu nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. esanov Osada K esanov nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Lipka Osada Lipka má vybudovanou gravita ní jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu. Takto svedené odpadní vody jsou išt ny na ko enové OV severovýchodn pod zástavbou. OV má vyhlášeno pásmo ochrany prost edí. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk a jednotnou kanalizací do recipientu. Osada Stará Lipka nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Michlova Hu Osada Michlova Hu nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. 226
Modlenice Osada Modlenice nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Prav tín Osada Prav tín nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk a deš ovou kanalizací vedenou v centrální ásti sídla. Sklá e Osada Sklá e nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Solná Lhota Osada Solná Lhota nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Sudslavice Osada Sudslavice nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. U Sloupu Lokalita U Sloupu má vybudovanou gravita ní jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu. Takto svedené odpadní vody jsou išt ny na OV jihovýchodn pod zástavbou. OV nemá vyhlášeno pásmo ochrany prost edí. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk a jednotnou kanalizací do recipientu. Z d vodu havarijního stavu - net snosti stávajícího kanaliza ního adu dochází k úniku balastních vod, a tím k ohrožení životního prost edí. Proto je Zm nou . 1 ÚP Vimperk navržena ve ejn prosp šná stavba - plocha koridoru pro realizaci nové kanalizace (TI-K6-z1). Veselka Osada Veselka nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. sporadickou deš ovou kanalizací do recipientu. Vnarovy Osada Vnarovy nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. deš ovou kanalizací do recipientu. Výškovice Osada Výškovice nemá vybudovaný systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu s centrálním išt ním odpadních vod. Odpadní vody jsou p ed iš ovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Deš ové vody jsou odvád ny systémem p íkop , struh a propustk p íp. deš ovou kanalizací do recipientu.
227
l/s
Qh Max. hod. pot eba vody
Koeficient hodinové nerovnom rnosti -
kh
Max. denní pot eba vody l/s
Qd
Max. denní pot eba vody 2 584 5 18 39 5 128 15 11 14 23 0 0 24 12 6 14 89 0 1 22
29,9 0,1 0,2 0,5 0,1 1,5 0,2 0,1 0,2 0,3 0,0 0,0 0,3 0,1 0,1 0,2 1,0 0,0 0,0 0,3
1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 2,8 1,8 1,8 1,8
53,8 0,1 0,4 0,8 0,1 2,7 0,3 0,2 0,3 0,5 0,0 0,0 0,5 0,2 0,1 0,3 2,9 0,0 0,0 0,5
3
m /den
1,30 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 2,50 1,50 1,50 1,50
3
725 495 1 988 1 162 3 4 400 12 9 469 26 1 224 3 31 115 85 3 640 10 2 773 8 3 373 9 5 586 15 0 0 0 0 5 855 16 2 889 8 1 491 4 3 409 9 13 059 36 0 0 339 1 5 353 15
Qd
Koeficient denní nerovnom rnosti kd
Celková pr m. pot eba vody m /den
Qp
VVR Voda vyrobená celkem 3
-
120 000 200 750 1 600 200 5 200 600 450 550 950 0 0 1 000 500 250 600 2 200 0 60 900
m /rok
Voda nefakturovaná VN 3
m /rok
Voda fakturovaná celkem 605 495 962 3 650 7 869 1 024 25 915 3 040 2 323 2 823 4 636 0 0 4 855 2 389 1 241 2 809 10 859 0 279 4 453
VFC m3/rok
Voda fakturovaná pro pr m.+zem l. VFZ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
159 341 57 365 715 60 3 110 179 122 166 464 0 0 485 141 73 148 639 0 16 445
3
m /rok
Voda fakturovaná pro ostatní VFO
50 5 10 10 5 15 5 5 5 10 5 5 10 5 5 5 5 5 5 10
3
Spec. pot . vody faktur. ostatní
Voda fakturovaná pro domácnost 446 154 905 3 285 7 154 964 22 805 2 862 2 201 2 657 4 172 0 0 4 369 2 248 1 168 2 661 10 220 0 263 4 008
m /rok
140 80 90 100 80 110 80 90 80 90 80 80 90 80 80 90 80 80 80 90
l/os/den
8 731 31 100 196 33 568 98 67 91 127 0 0 133 77 40 81 350 0 9 122
3
l/os/den
100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 0 0 100 100 100 100 100 0 100 100
m /rok
VFD
Spec. pot . vody faktur. pro domácnost
Po et zásobovaných obyvatel ZO
Podíl zásobovaných obyvatel -
osob
1 085 8 731 0 31 0 100 46 196 3 33 345 568 54 98 0 67 52 91 29 127 0 46 0 35 24 133 54 77 0 40 0 81 350 350 27 46 0 9 0 122
%
Celkový po et obyvatel
Nár st po tu obyvatel
-
100 21 33 45 27 39 15 24 27 21 27 15 42 15 21 39 0 19 0 51
osob
7 546 10 67 105 3 184 29 43 12 77 19 20 67 8 19 42 0 0 9 71
-
Vimperk Arnoštka Bo anovice Boubská Cejsice Hrabice Klášterec Korkusova Hu esanov Lipka Michlova Hu Modlenice Prav tín Sklá e Solná Lhota Sudslavice U Sloupu Veselka Vnarovy Výškovice
osob
Po et p echodn bydlících obyvatel osob
-
Po et trvale bydlících obyvatel
Jednotka
osob
-
Výpo et pot eby vody
Výpo et pot eby vody
228
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Rozvodné nap tí 3+PEN 400/230 V 50 Hz Kmenová vedení 22 kV Okruh Sever 22 kV Okruh Jih 2 x 22 kV - Churá ov - Zdíkov 2 x 22 kV - Vacov - kyn 3 x 22 kV - Nové Hut - Borová Lada – Kubova Hu Nad azený systém TR 110/22 kV Vimperk ešeným územím prochází sm rem východ - západ stávající vedení 2 x 22 kV Churá ov - Zdíkov, na které jsou zasmy kovány dva stávající okruhy VN Jih a Sever. Sm rem na sever prochází stávající vedení 2 x 22 kV Vacov – kyn . Sm rem na jih prochází stávající vedení 3 x 22 kV Nové Hut Borová Lada – Kubova Hu . Hlavním nad azeným uzlem je rozvodna TR 110/22 kV Vimperk. V ešeném území a v p ilehlých ástech k m stu Vimperk se nachází 80ks stávajících transformoven napájených ze sít VN-22kV - E-ON Stávající trafostanice jsou zakresleny ve výkresu. Podstatnou ást trafostanic ve m st Vimperk tvo í zd né kabelové trafostanice, které jsou typu 2x630kVA a 1x630kVA. Tam, kde jsou venkovní vedení VN jsou umíst ny p evážn sloupové stanice BTS do 630 kVA a 400 kVA a pak p íhradové PTS do 250 kVA. Obecn lze konstatovat, že elektrorozvodná za ízení VN, v etn trafostanic, jsou v dobrém technickém stavu a vyhovují pro dnešní zatížení. Trafostanice jsou napojeny odbo kami volného vedení 22kV z výše uvedených kmenových linek 22kV. ešeným územím prochází vedení VVN 110 kV. Stávající kmenové linky jsou v dobrém technickém stavu a mají rezervu výkonu. U ásti linek 22kV na ev ných stožárech jsou tyto stožáry postupn rekonstruovány na betonové. V malých sídlech kolem Vimperka se s plynofikací malých obcí neuvažuje. Jako výhodný zdroj vytáp ní se nyní jeví použití elektrického akumula ního a p ímotopného elektrického vytáp ní v kombinaci s tepelnými erpadly . Je možno využít i spalování d eva a d evního odpadu. Popis el. sít - v ešeném území a v p ilehlých ástí k m stu Vimperk se nachází 80ks transformoven napájených ze sít VN-22kV. Vedení NN - Vedení v ešeném území p ilehlých ástí k m stu Vimperk je vedeno p evážn po sloupech a po nást ešácích a po kabelech v zemi. V n kterých ástech bude nutná postupná rekonstrukce vedení. V prostoru výstavby nových objekt doporu ujeme kabelizaci kabely do zem . Nutné bude také zokruhování kabelové sít NN po vybudování dalších trafostanic. Kmenové linky a stávající TS jsou v dobrém technickém stavu a mají dostate ný výkon pro pokrytí stávajících odb i pro další elektrifikace celého správního území m sta Vimperk. U ásti linek 22kV na d ev ných stožárech jsou tyto stožáry postupn rekonstruovány na betonové. S ohledem na další ÚPD, kde budou ur ovány nové plochy pro výstavbu, budou TS posuzovány z hlediska dalšího zatížení a dalších odb . V p ípad , že nebudou TS vyhovovat, budou rozší eny pop . nahrazeny výkonn jším typem, eventueln dopln ny novými TS. Stávající sekundární sí vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na novou výstavbu se bude postupn p izp sobovat, zejména ve vybraných úsecích nové výstavby kabelizovat do zem . Dimenzování této sít se provede s ohledem na druh topného média. V sídle Vimperk je provedena plynofikace – jako zdroj vytáp ní ve Vimperku se uvažuje plyn, minimáln se uvažuje s elektrickým vytáp ním. V ostatních sídlech plynofikace není – zde se uvažuje s v tším podílem vytáp ní elektrickou energií.
229
Výkonová bilance Výpo et proveden dle normy elektrizace „B“.
SN. Uvažováno i s va ením a pe ením na el. sporácích, tzn. stupe
TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ ÚP VIMPERK LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et
KOEF.
(kW)
ÍKON (kW)
VÝHLED Celkem ÍKON (kW)
ÍKON (kW)
HRABICE TRAFOSTANICE-T5,T6,T8,T72 S0-2,4,90,150,151,152,
SMÍŠENÁ OBYTNÁ
154,160,163,165,166
EL.VYTÁP NÍ
R-B
REZRVA BYDLENÍ
R-3
REKR.,ZAHRÁDKY
VS161
VÝROBA+SKLADOVÁNÍ
SV164
SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ
EL.VYTÁP NÍ
220
11,00
0,25
614,53
5
12,00 11,00
1,00
60,00
20 0
12,00
1,00
0,38
674,53 83,35 0,00
83,35
7,00
0,00
7,00
160,00
0,00
160,00
36,00
0,00
36,00
NA KALVÁRII A ZA H BITOVEM TRAFOSTANICE-T9,T10,T11,T12,T84,T91,T92, S0-66,80,82,84,86
SMÍŠENÁ OBYTNÁ EL.VYTÁP NÍ
180
11,00
0,26
514,06
4
12,00
1,00
48,00
562,06
OV88
OB . VYBAVENOST
35,00
0,00
35,00
SV79
SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ
40,00
0,00
40,00
BRANTL V DV R TRAFOSTANICE-T13,T14 S0-54,55,56,58,60,
SMÍŠENÁ OBYTNÁ
61,62,68,69 R-B
EL.VYTÁP NÍ REZRVA BYDLENÍ EL.VYTÁP NÍ
96
11,00
0,28
297,42
2
1,00
24,00
14
12,00 11,00
0,41
63,73
0
12,00
1,00
0,00
110
11,00
0,28
334,30
2
1,00
24,00
120
12,00 11,00
0,27
360,40
0
12,00
1,00
0,00
360,40
321,42 63,73
NAD NOVÝM SÍDLIŠT M TRAFOSTANICE-T15,T16,T17,T18,T19,T20,T31 S0-6,7,10,13,75
SMÍŠENÁ OBYTNÁ EL.VYTÁP NÍ
R-B
REZRVA BYDLENÍ EL.VYTÁP NÍ
358,30
R-R
REKR.,ZAHRÁDKY
25,00
25,00
OV76
OB . VYBAVENOST
30,00
0,00
30,00
VPz8
ZOO NÁVRH
30,00
0,00
30,00
75,00
0,00
75,00
7,00
0,00
7,00
KOMENSKÉHO TVR U STADIONU TRAFOSTANICE-T82, T109 OV74
OB .VYBAVENOST SPORT P ESTAVBA
PODSKALÍ TRAFOSTANICE-T3 R-51
REKR.,ZAHRÁDKY
SCHWEIGEL V DV R TRAFOSTANICE-T34,T107 S0-50
SMÍŠENÁ OBYTNÁ
6
11,00
0,53
34,76
230
EL.VYTÁP NÍ OV49,236
1
12,00
1,00
OB . VYBAVENOST
12,00 100,00
46,76 0,00
100,00
U KAPLI KY, HUSOVA TVR , PRAV TÍNSKÉ ÚDOLÍ TRAFOSTANICE-T21,T29,T32 S0-31,33,34,
SMÍŠENÁ OBYTNÁ
36,37,40,41 R-30
EL.VYTÁP NÍ
135
11,00
0,27
399,25
3
12,00
1,00
36,00
REKR.,ZAHRÁDKY
35,00
435,25 0,00
35,00
ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38, T39 S0-26
SMÍŠENÁ OBYTNÁ EL.VYTÁP NÍ
15
11,00
0,41
67,08
1
12,00
1,00
12,00
25
11,00
0,27
72,96
1
12,00
1,00
12,00
79,08
VELKÁ HOMOLKA TRAFOSTANICE-T22,T23,T24,T28,T33 S0-21
SMÍŠENÁ OBYTNÁ EL.VYTÁP NÍ
SO135
84,95
SMÍŠENÁ OBYTNÁ.
50,00
0,00
50,00
SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ
285,00
0,00
285,00
135,00
0,00
135,00
SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ
170,00
0,00
170,00
SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ
385,00
0,00
385,00
PR MYSLOVÁ ZÓNA VÝROBA U ROZVODNY TRAFOSTANICE-T27 SV139 VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38,T39,T96 SV24,215
SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ
VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T101 SV96,216 VÝROBA VÝCHOD TRAFOSTANICE- T100 SV218
VÝROBA ZA ROHDE A SCHWARZ TRAFOSTANICE-T35 VS219
VÝROBA+SKLADOVÁNÍ
115,00
115,00
VÝROBA JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T99,T102,T104 R-VS - REZERVA
VÝROBA+SKLADOVÁNÍ
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
500,00
4257,36 450,00 4707,36
500,00
1032,48 5289,83 0,00 450,00 1032,48 5740
231
BOUBSKÁ LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et BOUBSKÁ
SO 121-125 EL.VYTÁP NÍ
BOUBSKÁ
KOEF.
ÍKON
35
(kW) 11,00
(kW) 0,34
129,06
12
12,00
1,00
144,00
VÝROBA VS120
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
Výhled ÍKON (kW)
Celkem ÍKON (kW) 273,06
30,00
0,00
30,00
303,06 15,00 318,06
0,00 0,00 0,00
303,06 15,00 318
LIPKA,STARÁ LIPKA LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et LIPKA
SO 200 -SMÍŠ.OBYTNÁ
3
ÍKON (kW)
0,66
21,84
1,00
12,00
12
0,43
56,88
4
12,00
1,00
48,00
1
SO 201,202,203,204
KOEF.
12,00 11,00
EL.VYTÁP NÍ STARÁ LIPKA
(kW) 11,00
EL.VYTÁP NÍ
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
138,73 15,00 153,73
Výhled ÍKON (kW)
Celkem ÍKON (kW) 33,84 104,88
0,00 0,00 0,00
138,73 15,00 154
ESANOV LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et ESANOV
SO 190,191,192,193
KOEF.
ÍKON
20
(kW) 11,00
0,38
83,35
7
12,00
1,00
84,00
EL.VYTÁP NÍ
(kW)
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
167,35 15,00 182,35
Výhled ÍKON (kW)
Celkem ÍKON (kW) 167,35
0,00 0,00 0,00
167,35 15,00 182
ESANOV-CEJSICE LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et CEJŠICE
SO 194 EL.VYTÁP NÍ
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
KOEF.
ÍKON
2
(kW) 11,00
(kW) 0,77
16,85
1
12,00
1,00
12,00
28,85 15,00 43,85
Výhled ÍKON (kW)
Celkem ÍKON (kW) 28,85
0,00 0,00 0,00
28,85 15,00 44 232
SLOUP LOKALITA
I.etapa
OZNA .
TYP
OBJEKT
SLOUP
SO 195-SMÍŠ.OBYTNÁ
SLOUP
VÝROBA VS91,VS92
ÍKON
po et
KOEF.
12
(kW) 11,00
0,43
4
12,00
1,00
EL.VYTÁP NÍ
ÍKON
ÍKON
(kW)
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
Výhled (kW)
Celkem ÍKON (kW)
56,88 48,00
104,88
400,00
0,00
400,00
504,88 15,00 519,88
0,00 0,00 0,00
504,88 15,00 520
VESELKA LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et VESELKA
SO241 EL.VYTÁP NÍ
KOEF.
ÍKON
ÍKON
2
(kW) 11,00
(kW) 0,39
8,55
1
12,00
1,00
12,00
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
Výhled (kW)
20,55 15,00 35,55
Celkem ÍKON (kW) 20,55
0,00 0,00 0,00
20,55 15,00 35,55
PRAV TÍN LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et PRAV TÍN
SO 210,211 EL.VYTÁP NÍ
KOEF.
ÍKON
ÍKON
3
(kW) 11,00
(kW) 0,41
22,36
1
12,00
1,00
12
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
Výhled (kW)
34,36 15,00 49,36
Celkem ÍKON (kW) 34,36
0,00 0,00 0,00
34,36 15,00 50
SKLÁ E LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et SKLÁ E
SO 230 -235 EL.VYTÁP NÍ
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
KOEF.
ÍKON
20
(kW) 11,00
(kW) 0,38
83,35
7
12,00
1,00
84,00
167,35 15,00 182,35
Výhled ÍKON (kW)
Celkem ÍKON (kW) 167,35
0,00 0,00 0,00
167,35 15,00 182
233
KLÁŠTEREC LOKALITA OZNA .
I.etapa TYP
OBJEKT
ÍKON
po et KLÁŠTEREC
SO 180 - 182 EL.VYTÁP NÍ
KLÁŠTEREC
VÝROBA VS185
Nár st odb Nár st. stáv. odb Nár st. odb celkem
KOEF.
6
(kW) 11,00
0,33
1
12,00
1,00
ÍKON
Výhled ÍKON
(kW)
(kW)
Celkem ÍKON (kW)
22 12
34,00
50,00
0,00
50,00
84,00 15,00 99,00
0,00 0,00 0,00
84,00 15,00 99
Širší souvislosti Dle výkonových bilancí je za p edpokladu plné realizace zástavby nutno zajistit rezervu výkonu s jehož zajišt ním nelze po ítat ze stávajících rozvod VN. Bližším hodnocením tabulky bilancí je ejmé, že zna ný p íkon je rezervován do oblasti pr myslové zóny. Na obytný sektor a ve ejnou vybavenost m sta pak zbývá nár st menšího odb ru. M sto je dnes napojeno ze dvou okruh VN vedení, které mají áste nou rezervu výkonu. V nedávné dob byla provedena rekonstrukce venkovního vedení 22 kV – Okruh Jih, kabelem do zem . Tím se zvýšila zabezpe enost dodávky pro stskou ást. V dob p irozené pot eby se vybuduje samostatný kabelový vývod St ed z rozvodny VVN/VN, ukon ený v TS Kulturní d m, viz. trasa VN kabelu ve výkresu. Po provedení t chto akcí bude ást m sta p epojena na nový vývod St ed a stávající Okruhu Jih se tak odleh í. Okruh Jih pak bude mít rezervu pro zásobování elektrickou energií pro pr myslovou zónu na jihovýchod m sta. Dále je nutné ponechat možnost zálohování výkonu z obou kmenových linek, tak jak je koncep ešeno ve výkresové ásti. V prostoru Homolka se uvažuje s kabelizací venkovních vedení 22 kV. Do sou asné doby však nedošlo mezi E.on a m stem Vimperk k dohod na konkrétním ešení. Proto elektroenergetické ešení navrhovaných vývod 22 kV a trasu nového vedení 110 kV je nutné brát pouze sm rn . Konkrétní ešení této lokality jde mimo rámec územního plánu. Z d vodu výhodn jší pozice trafostanice vzhledem k zástavb kterou obsluhuje, je v rámci Zm ny . 1 ÚP Vimperk zm no její umíst ní blíže k zastav nému území. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Trasa dálkového vedení vysokotlakého plynovodu prochází východní ástí ešeného území. Do m sta je p iveden vysokotlaký plynovod, m sto je z ásti plynofikováno. P ípojky st edotlakého plynovodu jsou vedeny ze dvou regula ních stanic umíst ných pod železnicí na jižním okraji sídla a z regula ní stanice na východním okraji sídla Vimperk u silnice III. t ídy. St edotlaké plynovody k nov navrženým lokalitám budou vedeny ve stávajících a navržených místních komunikacích. Sou asn se p edpokládá rozší ení plynofikace i do zbylých ástí m sta. Plynofikací sídla je dán p edpoklad ke zlepšení istoty ovzduší. V návrhu ÚP byly zp esn ny plochy koridor územní rezervy pro vysokotlaký plynovod TI.Ep 17 a TI.Ep 18. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V ešeném území se centrální zdroje tepla vyskytují pouze ve m st . ešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdroj energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochran ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvo eny podmínky pro dodržení p ípustné úrovn zne išt ní ovzduší. Jako výhodný zdroj vytáp ní se nyní jeví použití elektrického akumula ního a p ímotopného vytáp ní v kombinaci s tepelnými erpadly, pop ípad alternativní zdroje energie formou využití biomasy, solárních kolektor . Pro vytáp ní nelze vylou it ani propanbutan umíst ný v samostatných zásobnících.
234
VE EJNÁ KOMUNIKA NÍ SÍ ešeným územím prochází telekomunika ní sít DOK. V území se nachází radiokomunika ní objekt. P es ešené území je vedena radioreléová trasa.
OD VODN NÍ ÚPRAV PRVK
samostatný
ÚSES
Na pokyn po izovatele byly v návrhu ÚP Vimperk skloubeny lokální prvky plánu ÚSES z podkladu edaného Správou CHKO Šumava s regionálními a nadregionálními prvky ÚSES dle ZÚR. Zkreslení bylo provedeno zp sobem 100%-ního respektování ÚSES dle ZÚR (výjimka viz následující odstavec) a dopln ním o lokální ÚSES dodaný Správou CHKO Šumava. Po izovatel byl upozorn n, že se z hlediska odborného provedení jedná o zcela nestandardní ešení, kterým dojde k zásadní úprav lokálního ÚSES, a který ve zkreslené podob nebude zcela fungovat, nebo regionální a nadregionální prvky jsou v dokumentu CHKO Šumava oproti prvk m v ZÚR rozdíln vymezeny velikostí i rozmíst ním. Do návrhu ÚP Vimperk byl zkreslen nadregionální a regionální ÚSES dle ZÚR s výjimkou regionálního biocentra a regionálního biokoridoru v oblasti P írodní rezervace Opolenec. Plocha regionálního biocentra byla upravena tak, aby nezasahovala do navržené plochy pro dopravní infrastrukturu, resp. do koridoru D5 pro návrh homogenizace a p eložky stávající silnice I. t ídy, rovn ž vymezeného ZÚR K. Aby z stalo zachováno napojení regionálního biocentra a regionálního biokoridoru, bylo mírn upraveno i vymezení biokoridoru vedeného podél eky Voly ky. Zm na . 1 ÚP Vimperk eší navržení a následné zapracování lokálního ÚSES na území mimo CHKO Šumava a napojení jeho prvk na prvky platného ÚSES na území CHKO Šumava. Ur ujícími prvky ÚSES v ešeném území jsou prvky nadregionální a regionální úrovn - kostra ÚSES dopln ná o prvky lokální úrovn a interak ní prvky. V rámci zm ny byly upraveny regionální a nadregionální prvky ÚSES (vymezené v ZÚR J K) tak, aby tvo ily funk ní celek a zárove nekolidovaly s návrhovými plochami dopravního koridoru D5/6 pro silnici I. t ídy. Dokumentaci, ze které bylo p evzato vymezení ÚSES do Zm ny . 1, zpracovala firma Ing. Václav Škopek, CSc. - EKOSERVIS - Výzkumné st edisko krajinné ekologie v dubnu 2013. Plochy ÚSES jsou vymezeny se specifickými podmínkami využití, které zajiš ují jejich ochranu. Zm na . 1 ÚP Vimperk v ešeném území nenavrhuje žádné zastavitelné plochy ani jiné zám ry, které by mohly ohrozit funk nost biocenter a biokoridor .
OD VODN NÍ VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB A VE EJN PROSP ŠNÝCH OPAT ENÍ Návrh ve ejn prosp šných staveb je vyzna en v samostatném výkresu – Výkres ve ejn prosp šných staveb, opat ení a asanací, v Hlavním výkresu a Koordina ním výkresu. VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY nadmístního významu Dopravní infrastruktura - plochy navržených silnic I. a II. t ídy KÓD
EL
DI.D5/6
Návrh plochy pro homogenizaci a p eložky stávající silnice - úsek - Vimperk - z d vodu nevyhovujících parametr silnice I. t ídy
kyn (jihozápadní okraj)
DI.D5/7
Návrh plochy pro homogenizaci parametr stávající silnice s možností p eložek - úsek Vimperk (jižní okraj) - Solná Lhota - z d vodu nevyhovujících parametr silnice I. t ídy
DI.D5/8
Návrh plochy pro homogenizaci parametr stávající silnice- úsek Solná Lhota - Kubova Hu (severní ústí tunelu) - z d vodu nevyhovujících parametr silnice I. t ídy
DI.D5/9
Návrh plochy pro homogenizaci parametr stávající silnice- tunel Kubova Hu (severní ústí tunelu) - z d vodu nevyhovujících parametr silnice I. t ídy
235
VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY místního významu Dopravní infrastruktura - plochy navržených silnic I. a II. t ídy KÓD
EL
DI 1
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn nevyhovujících parametr silnice I. t ídy
stavebních úprav k ižovatek - z d vodu
DI 2
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn nevyhovujících parametr k ižovatky
stavební úpravy k ižovatky - z d vodu
DI 3
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn nevyhovujících parametr silnice II. t ídy
stavebních úprav k ižovatek - z d vodu
DI 4
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn nevyhovujících parametr k ižovatky
stavební úpravy k ižovatky - z d vodu
DI 5
Rekonstrukce a rozší ení komunikace v etn nevyhovujících parametr k ižovatky
stavební úpravy k ižovatky - z d vodu
Technická infrastruktura - plochy venkovního vedení VN a plochy pro trafostanice KÓD
EL
TI - E1
Návrh plochy pro trafostanici T112 s el. vedením VN 22 kV - severovýchodní okraj sídla esanov. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E2
Návrh plochy pro trafostanici T6 - v severní ásti k.ú. Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E3
Návrh plochy pro trafostanici T5 s el. vedením VN 22 kV - jihozápadní okraj sídla Hrabice. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E4
Návrh plochy pro trafostanici T72 - západní okraj sídla Hrabice. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E5
Návrh plochy pro trafostanice T20 a T8 s el. vedením VN 22 kV -okolo sídla Hrabice. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E6
Návrh plochy pro trafostanice T15,T16, T17, T18, T19 a T31 s el. kabelem VN 22 kV severn od sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E7
Návrh plochy pro trafostanici T9 s el. vedením VN 22 kV - severozápadn od sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E8
Návrh plochy pro trafostanice T11 a T14 s el. kabelem VN 22 kV - severozápadn od sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E9
Návrh plochy pro trafostanici T92 s el. kabelem VN 22 kV - severozápadn od sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E10
Návrh plochy pro trafostanici T12 s el. kabelem VN 22 kV - severozápadn
od sídla 236
Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. TI - E11
Návrh plochy pro trafostanici T13 s el. vedením VN 22 kV - západn od sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E12
Návrh plochy pro trafostanici T41 - v západní ásti k.ú. Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E13
Návrh plochy pro el. kabel VN 22 kV - východní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E14
Návrh plochy pro trafostanici T21 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E15
Návrh plochy pro trafostanici T107 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E16
Návrh plochy pro trafostanici T32 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E17
Návrh plochy pro trafostanici T29 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E18
Návrh plochy pro trafostanici T38 - východní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E19
Návrh plochy pro trafostanici T96 - východní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E20
Návrh plochy pro trafostanice T23 a T24 s el. kabelem VN 22 kV - v jižní ásti k.ú. Boubská. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E21
Návrh plochy pro trafostanici T26 s el. vedením VN 22 kV a VN 110kV - prochází východní ástí ešeného území p es k.ú. Boubská a k.ú. Bo anovice u Vimperka. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E22
Návrh plochy pro trafostanici T25 s el. vedením VN 22 kV - jižn od sídla Boubská. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E24
Návrh plochy pro trafostanici T35 s el. vedením VN 22 kV - v severní ásti k.ú. Prav tín. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. 237
TI - E25
Návrh plochy pro trafostanici T100 - v severní ásti k.ú. Prav tín. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E28
Návrh plochy pro trafostanice T102, T104 s el. vedením VN 22 kV - v severní ásti k.ú. Prav tín. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E29
Návrh plochy pro trafostanici T99 - ve východní ásti k.ú. Vimperk. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E30
Návrh plochy pro trafostanici T101 s el. vedením VN 22 kV - v severní ásti k.ú. Prav tín. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E31
Návrh plochy pro trafostanici T111 s el. vedením VN 22 kV - prochází sídlem Prav tín. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E33
Návrh plochy pro trafostanici T110 s el. vedením VN 22 kV - jihozápadní okraj sídla Stará Lipka. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI - E34-z1
Návrh plochy pro posunutí stávající trafostanice T68 a protažení el. vedení VN 22 kV - u železni ní stanice Bohumilice v echách. Bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického íkonu el. energie. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
Technická infrastruktura - plochy kanalizace KÓD
EL
TI-K1
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod – v jižní ásti k.ú. Solná Lhota. Umíst ní vyplývá z ú elu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. OV je navržena z d vodu išt ní odpadních vod ze sídla Korkusova Hu . Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI-K2
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod – u jižního okraje k.ú. Vimperk. Umíst ní vyplývá z ú elu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. OV je navržena z d vodu išt ní odpadních vod ze sídla Klášterec. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI-K3
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod – severn od sídla Boubská. Umíst ní vyplývá z ú elu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. OV je navržena z d vodu išt ní odpadních vod ze sídla Boubská. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI-K4
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod - východn od sídla Bo anovice. Umíst ní vyplývá z ú elu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. OV je navržena z d vodu išt ní odpadních vod ze sídla Bo anovice. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI-K5
Návrh plochy pro istírnu odpadních vod – ve východní ásti k.ú. Výškovice u Vimperka Umíst ní vyplývá z ú elu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. OV je navržena z d vodu išt ní odpadních vod ze sídla Sudslavice. Stavba ve ejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.
TI-K6-z1
Návrh plochy pro kanaliza ní ad – od lokality U Sloupu k západnímu okraji m sta Vimperk, z d vodu havarijního stavu stávající kanalizace a bezpe ného svedení odpadních vod. Umíst ní vyplývá z ú elu stavby. Stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. 238
VE EJN PROSP ŠNÁ OPAT ENÍ Založení prvk ÚSES KÓD
EL
EKO 1
Nefunk ní ást lokálního biocentraum LBC VI008 (89 = U Žírceec) leží na severní hranici k.ú. K esanov a navazuje na omezen funk ní ást lokálního biocentraum LBC VI008 (U Žírce).za hranicí správního území m sta Vimperk, tj. ve správním území obce Zdíkov. Dopl uje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
EKO 2
Omezen funk ní lokální biokoridor LBK K110/029 - VI??? 83 = U hosp dky pod silnicí II. ídy, severozápadn od lokality U Sloup , na hranici k.ú. Hrabice a k.ú. K esanov. Po dopln ní, resp. protažení funk ního lokálního biokoridoru budou propojena biocentra LBC K110/029 a LBC VI???2 a 82, ímž dojde k ucelení ÚSES a tím i ke zlepšení jeho funkce.
EKO 3
Omezen Nefunk ní lokální biokoridor LBK CHOŠ142 - CHOŠ143 62 = Na Palouku procházející sídlem Stará Lipka a dále napo vodním toku na k východní hranici k. ú. Lipka u Vimperka a k.ú. Klášterec u Vimperka. Navržený biokoridor propojí prvky ÚSES v okolí eky Voly ky s prvky ÚSES na vodním toku severovýchodn od sídla Stará Lipka. Vznikne tak vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy.
EKO 4
Omezen funk ní lokální biokoridor LBK CHOŠ139 - CHOŠ142 a oOmezen funk ní lokální biocentrum LBC CHOŠ142 (61 = Pod Starou Lipkou) leží v západní ásti k.ú. Klášterec u Vimperka. Biocentrum je vymezeno mezi dv ma vodními toky. Od jejich soutoku k dalšímu vodnímu toku je navržen biokoridor propojující toto omezen funk ní lokální biocentrum s funk ním biocentrem LBC CHOŠ13953. Po rozší ení úprav biocentra a prodloužení biokoridoru dojde ke zvýšení ekologické stability území a tím ke zlepšení funkce ÚSES bez níž nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
EKO 5
Omezen funk ní lokální biokoridor LBK CHOŠ139 - K110/032 60 = U Kláštereckého mlýna vymezený na Arnoštském potoce. Jeho nefunk ní ást se nachází jihozápadn v od sídlae Klášterec a vychází z lokálního biocentra 61.zasahuje krom k.ú. Klášterec u Vimperka i na k.ú. Solná Lhota. Navržený prvek zajistí funk nost lokálního biokoridoru v celé jeho délce. Dojde tím k propojení lokálního biocentra LBC CHOŠ13953 s nadregionálním biokoridorem K110lokálním biocentrem 61 a tím i ke zlepšení ekologické stability krajiny.
EKO 6
Omezen Nefunk ní lokální biokoridor LBK CHOŠ137 - CHOŠ141 58 = P es Šeravu v jihozápadní ásti k.ú. Korkusova Hu . Navržením prvku p es lokalitu Šerava bude zajišt na funk nost lokálního biokoridoru v celé jeho délce. Dojde tím k propojení lokálního biocentra LBC CHOŠ13757 s lokálním biocentrem LBC CHOŠ14147 a tím i ke zlepšení ekologické stability krajiny.
EKO 7
Omezen Nefunk ní lokální biokoridor LBK 628 - CHOŠ138 50 = Hu pod Boubínem v severovýchodním výb žku k.ú. Arnoštka. Po dopln ní, resp. protažení funk ního lokálního biokoridoru bude propojeno lokální biocentrum LBC 13849 s regionálním biocentrem RBC 62820, ležícím na nadregionálním biokoridoru K110. Vznikne tak vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy.
EKO 8
Omezen funk ní lokální biocentrum LBC IV??? u Prav tínského údolí v k.ú. Vimperk.Nefunk ní ást lokálního biokoridoru 123 = Prav tín podél vodote e jižn od sídla Prav tín. Navržený prvek zajistí funk nost lokálního biokoridoru v celé jeho délce a propojení lokálního biocentra 120 a lokálního biocentra 28, které je sou ástí regionálního biokoridoru. Dopl uje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
EKO 9
Nefunk ní lokální biocentrum LBCbiokoridor 117 = Prav tínský potok nad ústím ležící uvnit sta Vimperk propojující lokální biocentrum 118 na s funk ním regionálním biokoridoremu 239
RBK 24836 vymezeným podél eky Voly ky. Dopl uje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
EKO 10
Nefunk ní ást lokálního biokoridoru LBK 114=Nade vsí uvnit m sta Vimperk áste „rozši uje“ regionální biokoridor RBK 248 vymezený podél eky Voly ky es silnici III. t ídy, jižn od sídla Boubská. Dopl uje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
EKO 11
Nefunk ní ásti lokálního biokoridoru 110 = Nad kravínem se nachází mezi sídly Bo anovice a Boubská, v blízkosti hranice jejich katastrálních území. Dopln ním ástí biokoridoru dojde k zajišt ní funk nosti po celé jeho délce a propojení biocenter 109 a 111. Vznikne tak vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy.
EKO 12
Nefunk ní ást lokálního biokoridoru 107 = Sudslavice je vymezena u místní komunikace na východním okraji zastav ného území. Po propojení funk ních ástí bude zajišt na funk nost celého biokoridoru. Vznikne tak vzájemn propojený soubor ekosystém , který zabezpe í trvale udržitelnou funkci krajiny.
EKO 13
Nefunk ní ást lokálního biokoridoru 104 = Pod zaklení severn od sídla Vnarovy. Protažením biokoridoru od biocentra 103 k biocentru 105 dojde ke zvýšení ekologické stability území a tím ke zlepšení funkce ÚSES, bez níž nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
EKO 14
Nefunk ní ást lokálního biokoridoru 100 = Pod Modlenicemi je vedena podél místní komunikace mezi sídly Cejsice a Modlenice a dále severním sm rem k biocentru 101. Po dopln ní, resp. protažení funk ního lokálního biokoridoru bude propojeno biocentrum 101 a biocentrum 39 na regionálním biokoridoru, ímž dojde k ucelení ÚSES a tím i ke zlepšení jeho funkce.
ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ Sou asný stav nakládání s odpady je obecn charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpe ují dané území komplexn , tj. vedle svozu net íd ného komunálního odpadu zajiš ují i separovaný sb r (nej ast ji sklo, plasty, pop . papír), sb r a svoz nebezpe ných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. SKLÁDKY POVOLENÉ Ve správním území m sta Vimperk se nachází ízená skládka TKO Prav tín. SKLÁDKY NEPOVOLENÉ V ešeném území se nenacházejí žádné v tší lokality nepovoleného skládkování. P ípadné vznikající erné skládky“ je nutno ihned likvidovat. ÍD NÝ ODPAD A LIKVIDACE NEBEZPE NÉHO ODPADU V obci Vimperk je sb rný dv r pro nebezpe ný odpad. STARÉ ZÁT ŽE V ešeném území se nevyskytují staré ekologické zát že.
RADONOVÁ PROBLEMATIKA Mapa radonového rizika z geologického podloží:
240
VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V návrhu jsou respektována všechna ochranná pásma vyskytující se v ešeném území a jsou zakreslena v Koordina ním výkrese. VODNÍ TOKY A PLOCHY Významný krajinný prvek ze zákona. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Hydrologickým povodím II. ádu je v zájmovém území povodí Otavy. Hydrologickým povodím III. ádu je v p evážné ásti zájmového území eka Voly ka se svými p ítoky, která protéká od jihozápadu k severovýchodu Výjimku tvo í jižní ást k.ú. Veselka u Vimperka a malá ást k.ú. Prav tín, kde tvo í hydrologické povodí III. ádu eka Blanice. Voly ka protéká i zastav nou ástí m sta Vimperka. Na území m sta je jejím levostranným p ítokem K esanovský potok (z ásti zatrubn n) a pravostranným ítokem Prav tínský potok. Dále je na území m sta na Voly ce obtokový kanál Fišerka, který je také z ásti zatrubn n. Voly ka je vodohospodá sky významný tok a má vyhlášené záplavové území. Povod ové pr toky však nep sobí závažn jší problémy. Ostatní toky záplavová území vyhlášena nemají. CHRÁN NÁ OBLAST P IROZENÉ AKUMULACE VOD ŠUMAVA Oblasti, které pro své p írodní podmínky tvo í významnou p irozenou akumulaci vod. V oblasti je omezení pro odb r vody, zákaz vypoušt ní ne išt ných odpadních vod, zp ísn ný režim hospoda ení s TKO, zp ísn ný režim pro dopravu ropných produkt LESNÍ PLOCHY Významný krajinný prvek. 241
VZDÁLENOST 50M OD OKRAJE LESA A UMIS OVÁNÍ STAVEB Hlavní i vedlejší stavby s výjimkou oplocení lze umístit v minimální vzdálenosti 30m od kraje lesa (oplocení lze umístit v min. vzdálenosti 5m od kraje lesa). Samostatné umíst ní jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa bude podléhat souhlasu orgánu státní správy. CHRÁN NÁ KRAJINNÁ OBLAST ŠUMAVA Na ešené území zasahuje CHKO Šumava, I. a p evážn II., III. a IV. zóna. NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY ást území se nachází ve vyhlášené lokalit Natura 2000. Jedná se o evropsky významnou lokalitu Šumava (CZ0314024) o rozloze 171 925ha. ZVLÁŠ CHRÁN NÁ ÚZEMÍ P ÍRODY V ešeném území se nachází p írodní rezervace Opolenec, Radost, Lipka a Lipka I. a p írodní památka Lipka. OCHRANNÉ PÁSMO ZVLÁŠT CHRÁN NÝCH ÚZEMÍ írodní rezervace a p írodní památka mají vyhlášená ochranná pásma. PAMÁTNÉ STROMY V ETN OCHRANNÉHO PÁSMA Na území m sta Vimperk se nachází památné stromy, viz. P írodní hodnoty v textu výrokové ásti. Ochranné pásmo památného stromu vymezuje orgán ochrany p írody, který památkový strom vyhlásil. Pokud tak neu iní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o polom ru desetinásobku pr ru kmene m eného ve výši 130 cm nad zemí. V ešeném území se nachází památné stromy, které jsou zakresleny do Koordina ního výkresu pro p ílišný detail v etn OP. PLOCHY ÚSES Zpracování územního systému ekologické stability je nástrojem s vysokým právním zabezpe ením. Je povinným územn plánovacím podkladem. Zapracováním do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. Plochy ÚSES vymezené nadregionálním, regionálními a lokálními biokoridory, regionálními a lokálními biocentry, ochrannou zónou nadregionálního biokoridoru a dopln né interak ními prvky jsou zakreslené v grafické ásti dokumentace. OCHRANNÉ PÁSMO H BITOVA Ochranné pásmo ve ejných poh ebiš se z izuje 100 m od hranice pozemk . Stavební ú ad m že v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provád ní staveb, jejich zm ny nebo innosti, které by byly ohrožovány provozem ve ejného poh ebišt nebo by mohly ohrozit ádný provoz ve ejného poh ebišt nebo jeho d stojnost. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Ve správním území m sta Vimperk se nachází nemovité kulturní památky. Jejich vý et viz. Kulturní hodnoty v textu výrokové ásti. STSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Ve správním území m sta Vimperk je prohlášena M stská památková zóna Vimperk. ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY V ešeném území se nacházejí lokality s archeologickými nálezy. Má - li se provád t stavební innost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby ípravy stavby povinni tento zám r oznámit a umožnit oprávn né organizaci provést na dot eném území záchranný archeologický výzkum, viz zákon . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i ve zn ní pozd jších p edpis . 242
Pro p ípadné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona o státní památkové pé i. CHRÁN NÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ V ešeném území se nachází chrán né ložiskové území v k.ú. Výškovice u Vimperka s názvem Výškovice I (CHLÚ 04040000). Na tomto území lze z izovat stavby a za ízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen pokud je to nezbytné v zákonem chrán ném obecném zájmu. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V k.ú. Výškovice u Vimperka se nachází ložiska nerostných surovin: a) Výškovice – t žen pouze dekora ní kámen; b) Výškovice – Sudslavice pouze t žba stavebního kamene. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ešeném území se nachází poddolované území . 1151 v k.ú. Hrabice, kde byly v minulosti t ženy nerudy. OCHRANNÉ PÁSMO SILNICE A DRÁHY Ochranné pásmo silnice I. t ídy je 50 m od osy p ilehlého pásu vozovky. U silnice II. a III. t ídy iní 15 m od osy vozovky nebo p ilehlého pásu, a to na každou stranu (mimo zastav né území). Ochranné pásmo dráhy je 60 m od osy krajní koleje. Jakákoliv stavební innost v ochranném pásmu je možná pouze se souhlasem Drážního ú adu. OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍCH ZDROJ V ešeném území se nachází vodní zdroje s vyhlášenými ochrannými pásmy I., II. a III. stupn .
VYHLÁŠENÉ VODNÍ ZDROJE V ešeném území se nachází vyhlášené vodní zdroje. OCHRANNÉ PÁSMO VODOVODU ešeným územím prochází vodovodní ad, jeho ochranné pásmo iní 1,5 m na každou stranu od okraje potrubí. OCHRANNÉ PÁSMO KANALIZACE ešeným územím prochází kanaliza ní ad, jeho ochranné pásmo iní 1,5 m na každou stranu od okraje potrubí. MAX. HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU OCHRANNÉ PÁSMO ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Ve Vimperku a Lipce se nacházejí istírny odpadních vod, které mají vyhlášené ochranné pásmo, které je zakresleno v Koordina ním výkrese (výkres . 3) a zohledn no v návrhu Zm ny . 1 ÚP Vimperk. OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ ešeným územím prochází el. vedení VVN 110 kV, VN 22 kV a el. kabel 22 kV. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ené kolmo na vedení, která iní od krajního vodi e vedení na ob jeho strany: nap tí nad 35kV do 110kV v etn - 12 m (starší stávající vedení 15m) nap tí od 1kV do 35kV v etn 1. vodi e bez izolace - 7 m. nap tí od 1kV do 35kV v etn 2. vodi e s izolací základní - 2 m. nap tí od 1kV do 35kV v etn 3. záv sná kabel. vedení - 1 m. 243
ochranné pásmo trafostanice iní 7 m od objektu, pro p ílišný detail je zakresleno v . trafostanice. Ochranné pásmo podzemního vedení elektriza ní soustavy do nap tí 110 kV v etn a vedení ídící, ící a zabezpe ovací techniky iní 1m po obou stranách krajního kabelu. OCHRANNÉ PÁSMO ELEKTRONICKÉHO KOMUNIKA NÍHO ZA ÍZENÍ ešeným územím prochází ochranné pásmo elektronického komunika ního za ízení. OCHRANNÉ PÁSMO PLYNOVODU ešeným územím prochází vysokotlaký plynovod. bezpe nostní pásmo VTL plynovodu je 20 m na ob strany od p dorysu pro potrubí DN 100 až DN 250. ochranné pásmo VTL plynovodu je 4 m na ob strany od p dorysu. ochranné pásmo regula ní stanice VTL plynovodu je 4 m na všechny strany od p dorysu, pro ílišný detail je zakresleno v . RS. bezpe nostní pásmo regula ní stanice je 10 m od objekt zástavby. OCHRANNÉ PÁSMO SKLÁDKY V ešeném území se nachází ízená skládka komunálního odpadu s vyhlášeným ochranným pásmem.
m) vyhodnocení ú elného využití zastav ného území vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch
a
ÚP Vimperk uvažuje p edevším s opravami a rekonstrukcemi objekt pro bydlení a ob anské vybavení, které nenaruší obytnou funkci. Rozvoj ostatního zastav ného území je ur en p evážn k rekonstrukci, modernizaci a dostavb . Plochy pro možnou dostavbu tvo í plochy, jejichž zástavbou dojde k ucelení, zarovnání zastav ného území s maximálním využitím stávajících komunikací a infrastruktury. Odstavení vozidel je situováno vždy na vlastním pozemku. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v tšinou po obvod sídla, ve volných prolukách a v návaznosti na zastav né území. Jedná se o plochy smíšené obytné, výrobní služby, plochy ob anského vybavení i ve ejná prostranství. V návrhu jsou respektovány všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjišt ných hodnot jsou zásadami pro innost správních ú ad a pro po izování navazující ÚPD. Zm na . 1 ÚP Vimperk je po izována necelé dva roky po vydání ÚP Vimperk, a tudíž prozatím nedošlo k masivní zástavb velkých ploch k tomu ur ených. B hem doby platnosti se p esto objevilo kolik nových požadavk na zástavbu v drobných lokalitách, vesm s na pozemcích vlastník . V n kterých p ípadech je tato zástavba již p edjednána s m stem i orgány ochrany životního prost edí, a to s kladným výsledkem. Nov vymezené zastavitelné plochy navazují na zastav né území (krom SO19-z1) a lze je dob e napojit na dopravní a technickou infrastrukturu. POSOUZENÍ PROCENTA ZASTAV NÍ celkov navržených ploch ÚP Vimperk v pom ru k plochám, které jsou již dnes zastav ny. Posouzení bylo provedeno porovnáním návrhu se sou asnou ortofotomapou a s již vydanými územními rozhodnutími a stavebními povoleními. Do sou asné doby byla zastav na plocha SO 254 (0,34 ha) a ást lokalit SO 37 (0,14 ha) a SO 82 (0,08 ha). Tyto jsou již zahrnuty do zastav ného území. Dále jsou zastavovány ásti lokalit: SO 33 (0,12 ha), SO 34 (0,16 ha), SO 56 (0,25 ha), SO 154 (0,21 ha) a SO 136 (0,12 ha). Navrhované plochy v ÚP Vimperk Zastav no Zbývající návrhové plochy k zastav ní
199,95 ha, tj. 100,0% 1,42 ha, tj. 0,7% 198,53 ha, tj. 99,3% 244
Plochy vymezené ÚP Vimperk jsou dosud nezastav ny a m sto Vimperk má i nadále dostate nou rezervu pro výstavbu v následném období. esto, že byl po izovatel písemn upozorn n na nezd vodnitelnost vymezení nových zastavitelných ploch a byl mu p edložen návrh, aby ást zastavitelných ploch z ÚP Vimperk byla zrušena (alespo v rozsahu nov požadovaných ploch pro zástavbu Zm nou . 1 ÚP Vimperk), nebo byla p azena do územní rezervy, po izovatel na jejich zapracování trval.
h)n)postup i po ízení a zpracování Zm ny . 1 úÚzemního plánu Vimperk Bude dopln no po izovatelem.
o)
vyhodnocení uplatn ných p ipomínek
Bude dopln no po izovatelem po ve ejném projednání.
j)p) návrh rozhodnutí o uplatn ných námitkách a jejich od vodn ní Bude dopln no po izovatelem po ve ejném projednání.
q)
údaje o po tu list územního plánu a po tu výkres ipojené grafické ásti
k n mu
1.
Dokumentace od vodn ní Zm ny . 1 Územního plánu Vimperk obsahuje v originálním vyhotovení 102 stran A4 textové ásti (strana 144 - 245). 2. Grafická ást od vodn ní Zm ny . 1 Územního plánu Vimperk je nedílnou sou ástí této zm ny ÚP jako p íloha . 2 a obsahuje celkem 3 výkresy. SEZNAM P ÍLOH - OD VODN NÍ: 3. Koordina ní výkres 4. Výkres širších vztah
1 : 5 000 1 : 50 000
5. Výkres p edpokládaných zábor p dního fondu
1 : 5 000
245
POU ENÍ Proti Zm . 1 úÚzemníhomu plánu Vimperk vydanému formou opat ení obecné povahy nelze podat opravný prost edek (§ 173 odst. 2 zákona . 500/2004 Sb., správní ád).
……………………………………….. Ing. Bohumil Petrášek starosta m sta
……………………………………….. Ing. Jaroslava Martanová místostarostka m sta
Datum nabytí ú innosti:……………………………………………………………………………………
246
