Vilová architektura a její vliv na turistický potencionál
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8.5. 2012 ...................................................... Podpis
NA TOMTO MÍSTĚ BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT VEDOUCÍMU SVÉ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ING. ZDEŇKU BUREŠOVI ZA ODBORNÉ VEDENÍ A KONZULTACE PŘI VYTVÁŘENÍ TÉTO PRÁCE. DÁLE BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT ZAMĚSTNANCŮM VIL ZA OCHOTU, SPOLUPRÁCI A ZA INFORMACE, KTERÉ MI POMOHLY TUTO PRÁCI SESTAVIT.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vi l o v á a rc h i t e kt u r a a j e j í v l i v n a t u r i s t i cký potenciál Bakalářská práce
Autor: Markéta Pulzerová Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Bureš, Ph.D. Jihlava 2012
Copyright © Markéta Pulzerová 2012
Abstrakt PULZEROVÁ, Markéta: Vilová architektura a její vliv na turistický potenciál. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Bureš, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012, 70 stran. Cílem bakalářské práce je zjistit povědomí o vilové architektuře ve zvoleném regionu Praha. Práce se zabývá stavbami především z období 1900- 1945, které jsou přístupné veřejnosti. Je zde proveden výzkum atraktivity vil mezi návštěvníky těchto staveb a mezi ostatními turisty v Praze pomocí anketního šetření. V teoretické části je uveden vývoj vilové architektury do současnosti s ukázkami příkladů z Prahy. Praktická část je věnována samotnému výzkumu. Výsledky šetření také napomohou k návrhům na budoucí propagaci a vývoj vil. Klíčová slova: Vila. Pražské památky. Architektura. Müllerova vila. Trmalova vila. Bílkova vila. Abstract PULZEROVÁ, Markéta: Villa´s architecture and its impact on the tourism potential. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/ Tourism. Supervisor Zdeněk Bureš. Degree: Bachelor. Jihlava 2012. 70 pages The purpose of bachelor thesis is finding out awareness of villa´s architecture in selected region- Prague. The study is especially outlined buildings in period 1900-1945, which are opened to public. There´s survey of interest of these buildings for visitors of villa and other tourists in Prague. Survey is made by questionnaire. There´s history of villa´s architecture from past to present with examples of Prague´s villas in theoretical part. Practical part contains survey. Final outcomes can be useful for proposals of villa´s future publicity and growth. Keywords: Villa. Prague´s monuments. Architecture. Müllers villa. Trmal´s villa. Bílek´s villa.
Předmluva Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma vilová architektura v regionu a její vliv na cestovní ruch. Mým úkolem bude v této práci zjistit povědomí lidí o této oblasti architektury, která není tolik známá a v popředí zájmu široké veřejnosti. Bude mne zajímat, jaký ohlas mají tyto stavby u lidí. Důvodem výběru tohoto tématu je můj zájem o to, jak dříve lidé žili. Vždy jsem více preferovala dřívější stavitelství, kde bylo více času na stavbu a byl zde větší smysl pro detail. Také se mi líbí jedinečnost každé starší stavby. Podle mého mínění se dnes staví velmi rychle a hlavně ekonomicky a často si jsou stavby velmi podobné. Chybí zde originalita a jedinečnost. Vila je v dnešním slova smyslu rodinný dům. U těchto staveb je vidět, že i bydlet se dá v jedinečném, vkusném a elegantním prostředí. Tyto budovy ukazují, že unikátní stavby nemusejí být jen divadla, muzea, železniční nádraží a podobné velkolepé veřejné stavby, ale i místa pro domov, která nás mohou inspirovat dodnes. Mou práci mohou ve své praxi využít správci objektů vil, které jsou zpřístupněné pro veřejnost, ale i ty nezpřístupněné chystající se otevřít své brány veřejnosti. Tato práce by jim mohla pomoci v budoucí propagaci a např. ve stanovení cílové skupiny, na které budou svoji práci dále směřovat. Dále může být práce využita v centrech pro turisty, v památkářských organizacích a sdruženích zabývajících se touto tématikou apod. Samozřejmě je také určena pro každého, kdo se o toto téma zajímá.
Obsah Úvod ................................................................................................................................ 15 1 Teoretická část.............................................................................................................. 17 1.1 Definice pojmu vila ............................................................................................... 17 1.2 Vývoj vilové architektury...................................................................................... 18 1.2.1 Antika ............................................................................................................. 18 1.2.2 Renesance ....................................................................................................... 18 1.2.3 Baroko ............................................................................................................ 19 1.2.4 Klasicismus .................................................................................................... 20 1.2.5 Romantismus .................................................................................................. 21 1.2.6 Historismus..................................................................................................... 22 1.2.7 Secese ............................................................................................................. 24 1.2.8 Moderna ......................................................................................................... 25 1.2.9 Funkcionalismus............................................................................................. 30 1.2.10 Novodobé vilové stavby ............................................................................... 31 1.3 Pražské vily veřejně přístupné veřejnosti .............................................................. 32 1.3.1 Trmalova vila ................................................................................................. 32 1.3.2 Bílkova vila .................................................................................................... 34 1.3.3 Müllerova vila ................................................................................................ 36 1.4 Praha- základní údaje ............................................................................................ 38 1.4.1 Praha-turistické centrum................................................................................. 39 1.4.2 Vilové čtvrti v Praze ....................................................................................... 39 1.5 Údaje o návštěvnosti vilových staveb ................................................................... 40 1.6 Údaje o návštěvnosti Prahy ................................................................................... 41 1.7 Edice slavné vily .................................................................................................. 42 2 Metodika práce ............................................................................................................. 43 2.1 Cíl práce ................................................................................................................ 43 2.2 Zvolený region ..................................................................................................... 43 2.3 Příprava výzkumu ................................................................................................. 44 2.4 Dotazník 1 (vyplňují návštěvníci vil) .................................................................... 44 2.5 Dotazník 2 (odpovídají návštěvníci ostatních pražských památek) ...................... 46 3 Výzkum ........................................................................................................................ 47 3.1 Průběh výzkumu .................................................................................................... 47 3.2 Preference vilových staveb x ostatních památek ................................................... 48 3.3 Motivace k návštěvě vily....................................................................................... 49 3.4 Preference: dobové vybavení x jiná expozice ve vilách........................................ 51 3.5 Kde se návštěvníci dozvěděli o vile? .................................................................... 52 3.6 Znalost edice Slavné vily ...................................................................................... 54 3.7 Propagace vil ........................................................................................................ 55 3.8 Profil návštěvníka vil ............................................................................................ 57 3.9 Porovnání vzdělání a povolání návštěvníka vily a běžného turisty ...................... 61 3.10 Porovnání národnosti respondentů a počtu dní strávených v Praze .................... 62 3.11 Porovnání povědomí a návštěvnosti pražských vil ............................................. 64 4 Vyhodnocení…………………………………………………………………………..64 4.2 Shrnutí výsledků…………………………………………………………………..64 4.3 Návrhy na propagaci a budoucí vývoj .............................................................. ….67 5 Závěr .......................................................................................................... …………..71 13
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................................. 73 7 SEZNAM TABULEK GRAFŮ A OBRÁZKŮ ........................................................... 77 7 Přílohy .......................................................................................................................... 80
14
Úvod Vilová architektura v regionu a její vliv na cestovní ruch je tématem mé bakalářské práce. Co se týče obecně staveb tohoto druhy architektury, tak můžeme říci, že je v pozadí z hlediska zájmu a povědomí u veřejnosti. Téma vily, rodinného domu či individuálního bydlení bylo záměrně opomíjeno v Československu za komunistického režimu. Po 2. světové válce s nástupem dělnické strany v Čechách neprosperovala nejen architektura, ale i další umělecké směry jako malířství, spisovatelství, sochařství, a mnoho dalších. Umělci byli buď pronásledováni, nebo se museli přizpůsobit podmínkám komunistického režimu. Vilová architektura je záležitostí středních a především vyšších vrstev, které byly vládnoucí stranou v nemilosti. Po válce docházelo k znárodňování a velkému úpadku stavitelství. Naopak se podporovaly stavby pro nejnižší dělnickou třídu v podobě panelákových bloků, které setrvávají dodnes jako forma levného bydlení. Cílem těchto staveb byla pouze účelnost a kvantita za nejúspornější náklady. Vile jako formě individuálního bydlení se dostalo obnovy až po roce 1989. Tato architektura má u nás velmi bohatou historii a to především z doby, od konce 19. století do poloviny 20. století, před válkou, které můžeme považovat za její vrcholné období díky velmi známým jménům z oblasti architektury a stavitelství. Rodinný dům je vlastně obrazem svého majitele, a když je osvícen majitel i architekt, tak dochází ke skvělým výsledkům v podobě nezapomenutelných a cenných staveb. O tomto druhu architektury není velké množství materiálů a publikací. Kromě Edice Slavné vily, o které se podrobněji zmíním dále v textu, je velmi těžké a obtížné nacházet publikace o této tématice vilových staveb. Informace se dají nalézt v knižních publikacích o všeobecné architektuře. Bakalářská práce tohoto typu ještě nebyla napsána, pouze podobné typy. Inspiraci jsem čerpala z bakalářské práce Třídění atraktivit CR na Strakonicku a možnosti jeho využití pro rozvoj regionu. Autorem této práce je Kateřina Gorelová. Zde se jedná o podobný postup vyhodnocování oblíbenosti turistických cílů pomocí anketního šetření. Další podobné bakalářské práce, které jsem našla, pojednávají o vilách, avšak ne z hlediska preferencí návštěvnosti. Jednou z nich je Stossova vila v Liberci od Luďka Lukovky. Mým cílem v této práci bude zjistit povědomí o tomto druhu staveb mezi turisty v Praze. Svůj výzkum provedu, jak u návštěvníků vil, tak u turistů, kteří přijíždějí do Prahy na ostatní památky, které jsou v našem hlavním městě k vidění. Bude mne
15
především zajímat, jaký mají respondenti zájem o tento druh architektury a co je vede k rozhodnutí, aby se vypravili na prohlídku vily. Co se týče motivace k návštěvě vil, tak se domnívám, že bude největší motivací především zájem o tuto oblast architektury, nebo tyto stavby poslouží jako zastávka k jinému cíli, či jako zpestření programu zájezdu. Dále budu zkoumat profil návštěvníka vil. Ten porovnám z hlediska vzdělání a národnosti s profilem běžného turisty v Praze. Výsledek, který předpokládám je, že do vil chodí především lidé z oboru architektury a příbuzných oborů, kteří lépe rozumí významnosti těchto staveb a nejvíce ji ocení. Domnívám se, že budou v převážném množství vysokoškolského vzdělání a nejvíce ve věku od 40 let, nebo naopak studenti vysokých škol. Bude také zajímavé zjistit, zda návštěvníci jsou z velké části Češi, nebo cizinci ze zahraničí. Předpokládám, že se bude jednat především o české návštěvníky. Dále budu zjišťovat, zda je mezi lidmi dostatečně známa edice Slavné vily. V případě edice Slavné vily se domnívám, že bude rozšířena znalost této edice u návštěvníků vil a lidí z oboru. Ostatním turistům v Praze bude podle mého názoru neznámá. Ve výzkumu porovnám preference vilové architektury a ostatních známých památek jako jsou hrady, zámky, kostely apod. V tomto případě předpokládám drtivou výhru známých pražských památek, to především v anketě mezi turisty v Praze. K tomuto předpokladu mne vede množství a velká známost pražských památek jako turistických cílů. Budou mne zajímat i názory na propagaci vilových staveb. Zda je dostatečná a splňuje svou úlohu, nebo je jen okrajová pro odborníky a návštěvníky, kteří se o tuto oblast zajímají (stavitelství, architektura). Z výsledků se pokusím vyvodit, co by mohlo zlepšit propagaci, aby se informace o těchto památkách dostali k lidem ve větší míře a ve vhodné formě. Co se týče druhého dotazníku u ostatních památek v Praze tak předpokládám, že vilová architektura obecně není mezi turisty příliš známá. Mohou se zde však najít i výjimky, pokud mezi respondenty narazím na turistu z oboru. V převážné většině si však myslím, že turisté nebudou znát vilovou architekturu. Typický turista ze zahraničí (těch je v Praze převážné množství) navštíví Prahu jen na několik dní a v tomto čase chce samozřejmě navštívit největší a nejznámější památky, mezi které se vilová architektura neřadí. Tyto památky jsou podle mého úsudku „ málo“ monumentální, aby se staly centrem zájmu široké veřejnosti. Český turista má větší šanci dozvědět se o těchto stavbách a také má výhodu v menší vzdálenosti ke svému cíli. Bakalářská práce je rozdělena na 2 hlavní části: na teoretickou a praktickou. Nejdříve je zde uvedena teoretická část.
16
1 Teoretická část 1.1 Definice pojmu vila Vila je názvem – pokud jej vnímáme v dnešním poněkud posunutém významu – poměrně moderní. Ottův slovník naučný v roce 1907 definoval villu v jejím původním významu, s odkazem k antické tradici. Villa byla letohrádkem na venkově, i když připustil možnost jejího postavení ve městě. [Veverka,2011,str.10] Takto byla definována vila původně z dob antiky. Pod pojmem vila jsou dnes pojmenovány různé stavby, třeba i nesprávně. Nenašla jsem žádnou univerzální definici a nejspíše ani žádná neexistuje. Vila je typ obydlí zahrnující dům, pozemky a přilehlé budovy. Termín vila byl používán už ve starověkém Římě pro letní sídlo. Římské vily byly obvykle bohatě zdobeny, měly rozlehlé zahrady s bazény a fontánami. Za vilu považujeme velký dům postavený v uměleckém stylu, s pěkným výhledem na moře, hory, řeky atd... [1] Je zřejmé, že pojem villa je mnohem komplexnější, než se zdá. Dá se na něj pohlížet ze dvou úhlů pohledu. Z funkčního hlediska je villa považována za nákladnější venkovské sídlo s převážně zemědělskou produkcí a lze ji charakterizovat jako určitý ekonomický a sociální fenomén.[2] Chápeme pod pojmem „ vila“ cosi více než jen solidně postavenou a vybavenou budovu, řešící co nejúčelněji bytové potřeby stavebníka, považujeme ji za dům s estetickou dimenzí, za rozšíření duchovního rozměru stavebníka a jeho rodiny, za domov zasazený v přírodním rámu zahrady.[ Veverka, 2011, str. 9] Je také důležité říci, že podle stavebního zákona existuje pouze pojem rodinný dům. Mnohé realitní kanceláře používají ve své nabídce pojem vila, vilka. Nejčastěji se dnes považuje za vilu dům, který je považován za výjimečný, je honosnější než ostatní domy a také jeho velikost je větší, než obvykle bývá. [3] V dnešním významu si většina lidí pod tímto pojmem vybaví velký rodinný dům, někde na venkově. Vila však může být i hojně ve městech a měla by k ní správně náležet i zahrada. Nejvýznamnější vily jsou postaveny významnými stavebníky a navrženy slavnými architekty své doby. Mnoho vil má neocenitelnou uměleckou hodnotu v tom,
17
že byly navrženy známým architektem, nebo se jedná o výjimečné a originální stavby určitého slohu nebo směru.
1.2 Vývoj vilové architektury 1.2.1 Antika V antickém starověku definoval v 1. století našeho letopočtu Plinius tři druhy vilové architektury. První byla villa rustica, což byla stavba, kterou bychom dnes mohli pojmenovat jako zemědělskou usedlost nebo dvůr. Tato stavba byla určena k celoročnímu pobytu. Náležela k ní obytná budova, ale také zemědělské provozy k pěstování a zpracování olivového oleje, vína nebo obilí. Sýpka a stodola stály stranou od hlavní budovy z důvodu nebezpečí požáru. Dalšími druhy staveb vilové architektury v antice byla villa urbana a villa suburbana. Tyto typy vznikly v době císařství a označovaly městskou a předměstskou vilu. V případě městské a předměstské vily se jednalo o rozlehlý letohrádek s ještě větší zahradou, jak to podobně vystihl Ottův slovník naučný. Součástí těchto vil byly sochy, vodotrysky, vodopády, jezírka, promenádní chodníky, lemované keře a krásné výhledy. Dále zde byla prostranství určená k jízdě na koni nebo kočárem. Vila, kterou si představujeme dnes, by v římských stavbách tvořila jen zahradní kiosk. Extrémní velikosti dosahovala dosud částečně zachovaná Villa Adriana v Tivoli. Jejím stavebníkem byl sám císař Hadrián. [Veverka, 2011, str. 10] Typickým příkladem římské vily je Trojský zámek v Praze Troji. Tato vila připomíná spíše zámek než vilu v dnešním slova smyslu.
1.2.2 Renesance Z římských vil se údajně později díky stále náročnějším potřebám na opevnění vyvinuly středověké hrady; další rozvoj vilových staveb v původním významu přinesla až renesance. Od počátku 16. století se množí překlady Vitruviova traktátu (známého z antiky), který pojednává o stavbách venkovských vil a prvotním prozkoumáním krajiny před zahájením stavby vily. V roce 1542 byla v Římě založena jeho akademie. Renesanční stavitelé se také dále inspirovali a odvolávali na Plinia ml. [Šlapeta, 2010, str. 13] 18
Idea venkovské vily se vrátila právě v době renesance. Medicejští začali jako první stavět vily v Toskánsku, v Itálii. Známá je Villa Medici ve Fiesole. Vily se začali stavět mimo Toskánska i na Benátsku, kde často přebíraly funkci trvalého sídla. Zde se na jejich opětovném zrodu podílel hlavně Andrea Palladio, který byl předním představitelem renesančních vilových staveb. Vily se stavěly i v Římě, kde vznikaly ve stejných místech jako jejich římské vzory- ve Frascati či Tivoli. [Veverka, 2011, str. 10] Palladio také často navrhoval na vilách štíty, které vzbuzovaly mezi návštěvníky při vstupu do domu dojem velkoleposti. Na přední části se proto umísťují erby a zbraně. Nejznámější Palladiovo dílo je Rotonda na okraji Vicenzy. Tato dodnes obdivuhodná stavba je jedinečná svým spojením formy, funkce a místa s inspirací v antických vilách. Uvnitř je přízemí určeno hospodářským funkcím (kuchyně, obydlí, čeledi). Nachází se zde schodiště vedoucí do prvního patra orientované do všech čtyř světových stran. Kruhový ústřední sál je obklopen místnosti a je završen kupolí, do které padá světlo. [Šlapeta, 2010, str.15-16] V Praze charakteristice renesanční příměstské vily odpovídá nejvíce letohrádek Hvězda, také Císařský mlýn v Bubenči, protože další letohrádky – starší v královské oboře a mladší
v zahradách
Pražského
hradu
–
byly
zahradními
pavilony.
[Veverka, 2011, str. 10] Císařský mlýn v Bubenči je bohužel nenávratně poničen.
1.2.3 Baroko Vilová architektura v době baroka vytvořila pod francouzským vlivem nový typ stavby maison de plaisance. Můžeme přeložit jako letohrádek, který slouží k občasnému pobytu panstva, především během léta. V raném baroku nalezneme vily pouze výjimečně a mezi nejbohatší šlechtou. Později v 18. století se tento typ stává běžnějším, dokonce i pro některé nejvýznamnější umělce. Příkladem pražských vil tohoto období může být vila Kiliána Ignáce Dientzenhofera, která je známá jako Portheimka na Smíchově. Vila sochaře Matyáše Bernarda Brauna již zanikla. Zhruba ve stejné době také vznikla známá vila Amerika. V pozdějším baroku vznikly vila Hanspaulka nebo Rokoska, které patřily bohatým měšťanům. [Veverka, 2011, str. 11]
19
1.2.4 Klasicismus Klasicismus je opět obdobím návratným k antice a renesanci. Za potomky Římanů, Benátčanů, ba dokonce Trójanů se v druhém desetiletí 18. století považovali Angličané. Důsledkem toho došlo v Anglii k velkému rozmachu odkazu Andrea Palladia. Královský architekt Inigo Jones(1573-1625), ovlivněn tímto odkazem, postavil dům pro královnu v Greenwich. Angličané se také postavili do opozice proti myšlenkovým idejím ve Versailles, ve Francii, a proti tomu, že člověk je nadřazen nad všechny lidské tvory a může s nimi manipulovat a ovládat je. Britové na druhé straně v čele s Davidem Humem (1711-1776) tvrdili, že umění pouze kopíruje přírodu, která se stala hlavním středem zájmu anglického myšlení v 18. století. Začali se stavět proti upraveným a geometrickým francouzským zahradám. Anglické zahrady byly inspirované divokou přírodou jako zrcadlo lidské svobody. Základní prostorové schéma vychází ze snahy co nejvíce se přiblížit přirozené krajině. Atmosféru parků dotvářejí průhledy na palladiovské stavby či díla inspirované antikou. Rušily se hranice mezi zahradou a volnou krajinou. Od 16. století fascinovala Evropu svými chrámy a paláci v zahradách Čína a Indie. Do královské zahrady Kew, tak byly palladiovské stavby situovány do antické, gotické, ale i blízkovýchodní (pagoda, mešita) reminiscence. Další významný architekt té doby byl Collen Campbell (1673-1729). Následoval Palladia i Jonese. U vlastních návrhů Campbell zásadně užíval motiv portiku, neboť dodává soukromým stavbám „ chrámovou krásu“. Jeho nejproslulejší návrh je Mereworth Castle a je obměnou Palladiovy rotundy. Přelom ve vztahu člověka k přírodě ve Francii prosazoval Jean- Jacques Rousseau. Konkrétní návody svým vesměs aristokratickým čtenářům předkládal ve svých románech. V roce 1780 navštívil Ermenoville, kde byl tento filozof pochován, i francouzský královský pár Ludvík 14. a Marie Antoinetta. Královna se v té době léta zabývala výstavbou areálu Malého Trianonu, který se v sousedství versailleského zámku a zahrad měl stát jeho pravým opakem. Architekt Anges-Jacques Gabriel (1698-1782) sem zasadil pavilon vilového charakteru. Představoval zvenčí klasicky, uvnitř rokokovou verzi oblíbeného žánru. La petite maison (domeček, chrámek lásky) se stal příznačným útočištěm v ústraní aristokratických zahrad. Královský pár si také pořídil blízko tohoto pavilonu další novinku hameau. Jedná se o soubor sedmi rustikálních staveb (mlýn, stáje, mléčnice, kuchyně, jídelna, kulečník a statek). V posledních předrevolučních desetiletích se staví obytné domy vilového charakteru 20
vesměs pro dámské zákaznice. Oblíbeným architektem těchto staveb byl ClaudeNicolas Ledoux (1736-1806). V klasicismu dostávaly podobu vil již některé zemědělské usedlosti. Zemědělské dvory se tak opět stávaly vilami v moderním slova smyslu. Dodnes mnohé místní označení v okrajových čtvrtích Prahy připomíná tyto usedlosti- v terminologii antického Říma villy. V Praze je nejvýznamnější vila z období klasicismu vila Kinských patřící už šlechticům. [Veverka, 2011, str. 11]
1.2.5 Romantismus Na přelomu 18. a 19. století byla již tedy typologická škála v našem žánru z hlediska základních inspiračních vzorů stabilizovaná. Po celé uplynulé století vyrůstaly na šlechtických panstvích obydlí ve formách vily. Jednou jako klasicizující variace inspirované antikou Plinius, Pompeje, Rotonda), jindy jako různorodé, exotické, pitoreskní a romantické zahradní pavilony (anglický středověký Manor House), opět jindy jako rustikální, přirozené stavby odvozené z lidového stavitelství ( cottage, fabriques, hameau, švýcarské chalupy). Ke všem typům vycházela od poloviny 18. století záplava vzorníků s vyobrazeními. Na středoevropské dění mělo například zásadní vliv šedesát bohatě ilustrovaných sešitů Magazínu myšlenek pro milovníky zahrad lipského vydavatele Johanna G. Grohmana (1763- 1805). Terminologie byla převážně anglická: small English house, decorated cottage, ornamental villa, rural retreat (venkovský útulek). [ Šlapeta, 2010, str. 26] Také na venkově vyrůstaly od počátku 19. století celé jednotně navržené osady. Jednu z prvních nazvanou Blaise Hamlet, sestavil Nash (1752-1835) z desíti typů cottages, které charakterizují i jejich názvy (Rose cottage, Double cottage, Circulat cottage atd.) Pro obdiv řady filantropů se staly módou. Byly to umělé vesničky pro vysloužilý vrchnostenský personál, imitující malebnou rostlou zástavbu s vesměs středověkým detailem. [ Šlapeta, 2010, str. 27] Další pokusy měly původ v inspiraci z dob Římských rozsáhlých a honosných vil. K ní náležela rozsáhlá přirozená krajina. Příkladem může být carské letovisko Orianda na Krymu. V Habsburské monarchii můžeme nalézt také kořeny vilové architektury ve stavbách šlechtických parků. Také zde se aristokrat pokouší o život v selském domě a měšťan o miniaturu rytířského hradu různých stylových mutací. Příkladem může být 21
Rybářská vesnička v Laxenburgu z konce 18. století, která byla přímo inspirována hameau v Malém Trianonu. Dalším příkladem je Tyrolský dům v schönbrunnském parku. Velice oblíbená se stala lázeňská města jako Baden u Vídně, Františkovy lázně, Mariánské lázně aj. Jedná se o pozdně klasicistní lázeňské vily s antickými prvky v pavilonech. Léčivé prameny jsou zasazené do přírodního prostředí. V romantismu byla velice často přestavována zámecká sídla orientovaná do neogotiky. Toto provázelo i drobnější stavby mimo šlechtických sídel. V sousedství lednického zámku můžeme nalézt skupinu knížecích vil ve formě gotiky (fara, dům architektů). [Šlapeta, 2010, str. 28] Romantismus se u nás projevil při přestavbách zámků, zakládání krajinářsky pojatých parků doplňovaných umělými zříceninami, altánky a jeskyněmi. Ve stylu středověkých slohů vznikaly kostely, radnice, úřední budovy, školy a nájemné domy. V době pozdního romantismu druhé poloviny 19. století se rozvinula restaurátorská činnost… [Staňková, 1991, str. 187]
1.2.6 Historismus Historismus a jeho pozdní fáze byl typický pro Čechy v 2. polovině 19. století a udržel se zhruba do roku 1918. Úzce souvisí s politickou situací a národním obrozením, které v té době u nás probíhalo. [Vybíral, 2002, str.9] Češi se vraceli zpátky ke svým kořenům a bohaté historii, a proto i architektura se nechala ovlivňovat historickými slohy, které měli bohatou historii v Čechách. Toto období bylo v architektuře později odsuzováno za to, že nepřineslo nic nového na rozdíl od moderny, která ho následovala. [Vybíral, 2002, str. 9] Pozdější fází období historismu byla novorenesance. Novorenesance jako mezinárodní sloh měšťanstva se uplatňovala ve výrazu budov peněžních stavů, parlamentů, divadel, koncertních síní, nádraží, muzeí, škol a úředních budov. Pavilóny světových výstav ukazovaly technické možnosti ocelových konstrukcí. Pojetí budov ztrácelo dřívější jednoduchost, nabývalo účelové specializace, obytné domy byly výrazem prohlubujících se společenských rozdílů, jak to ukazovaly zahradní čtvrti vil na jedné a průmyslová předměstí nájemných domů na druhé straně. [ Staňková, 1991, str. 221] Druhá polovina 19. století byla mimo jiné ve znamení rozrůstající se populace v Evropě a zvětšujících se měst. Lidé z venkova se stěhovali do velkého města za prací. Města se 22
začala oddělovat na průmyslovou zónu a vilovou zónu, kterou tvořily domy se zahradami. To bylo stále nejprestižnější místo k bydlení. Většina vil je navrhována jako dvoupodlažní; v přízemí bývá veřejná zóna (schodiště, hala či salon, jídelna, hudební pokoj, případně pracovna pána (lékařská ordinace, kancelář, ateliér), zatímco do patra jsou situovány intimní prostory (především ložnice, dětské pokoje aj.) Do zahrady směřují schodiště a terasy. [Šlapeta, 2010, str. 29] Předním dobovým teoretikem se stal Gottfried Semper (1803-1879). Rozdělil dům na jeho „kostru“, která není vidět a „ oděv stavby“, který zakrývá kostru. Jsou zde i umístěny umělecké dekorace. Byl zastáncem toho, že by se architektura měla odvíjet ze slohů z minulosti a má obsahovat kontinuitu, neboť opak ( diskontuita) představovala rozvrat a chaos a ohrožení civilizačních základů. [ Šlapeta, 2010, str. 29-30] Hlavní otázkou architektury 19. století bylo: v jakém stylu se má stavět? O této otázce se vedly dlouhé diskuze. Renesance se stala nejvíce vhodná pro potřeby 19. století. Konec 19. století přinesl rozmach vilových staveb v Praze. Její funkce je z počátku spíše oddechová nebo reprezentační než obytná. Tyto domy se stavějí v ozdobných pěstěných zahradách na území severně od Hradčan: v Bubenči, Liboci, ale i dále až v Roztokách, a naopak na jihu Prahy v Krči, Hodkovicích, Chuchli, Zbraslavi. [Staňková, 1991, str. 245) Stylová škála je rozprostřena mezi neogotiku anglické provenience, italskou ( toskánskou či palladiovskou) a severskou renesanci a také rustikální švýcarský styl. [Šlapeta, 2010, str. 31] Architekti kladli důraz na „ estetiku dojmu“.Podle nich měla stavba vyvolávat nějaký „ dojem“ a zapůsobit „účinkem“. To kladlo důraz na zdobnost průčelí. [ Veverka, 1999-2004, str. 25] Zhruba od sedmdesátých let devatenáctého století začínají v Praze vyrůstat vily v dnešním slova smyslu, i když velikostí stavby i pozemku současné poměry většinou značně přesahují. Jejich stavebníci patřili k nejbohatším vrstvám tehdejších podnikatelů, což lze doložit na příkladech jak Alberta Lanny, tak Moritze Gröbeho. Pražské vily devatenáctého století, náležející do první vlny výstavby rodinných sídel, byly charakteristické velkou přijímací halou, obestavěnou salony, knihovnami, pracovnami a ložnicemi, jejichž okna směřovala do prostorných zahrad. Tato pompézní dispozice prodělávala v následujících desetiletích významné změny a posléze vzala zasvé. [Veverka Přemysl, 1999-2005, str. 16] Předními architekty těchto staveb byli Ignác Ullman (1822) a Antonín V. Barvitius (1823- 1901). Stavěli tzv. vilové 23
kolonie (villegiatury). Postavili nejznámější vily v Praze ve své době. První z nich byla v roce 1869 vila bankéře Lipmanna, která je dnes už zbořená. V roce 1870 to byla známá vila Vojtěcha Lanny, která stojí dodnes. Obě stavby byly příkladem slohu, kdy architekt mohl plně rozvinout svojí tvůrčí fantazii. A to podle vzoru italských vil renesančních šlechticů.
Musely však být přizpůsobené domácím klimatickým
poměrům. Další velice známá pražská vila tohoto období byla Gröbeho vila, navržená Barvitiem. Stavěla se v letech 1871- 1888. Jedná se o dvoupatrovou vilu s přepychově vybaveným vnitřkem, umístěnou do terasově upraveného sadu a vodotrysky a dřevěným altánem. Po požáru ve 40. Letech 20. století byla obnovena a od té sloužila jako Ústřední domov mládeže. Dnes jsou budova i park spravovány Městskou částí Prahy 2. [Staňkova Jaroslava, 1991, str. 245] [4]
1.2.7 Secese Od konce 19. století si architekté začali uvědomovat, že z průmyslově produkovaných materiálů lze vytvářet nebývalé formy a stavby, ale že by se tyto materiály mohly rovněž rozvíjet v nové dekorativní výrazové prostředky. Tento potenciál vdechnout „ ducha“ či umělecký obsah neživým a jinak neosobním produktům industrialismu, který byl povzbuzován novými estetickými teoriemi, otevřel dveře novým syntézám mezi fyzickými objekty a idejemi. Typické jsou pro secesi tyto znaky: křivolaké linie, dekorace, emblém, lehkost. [ Melvin, 2006, str. 90] Secese má své počátky v první polovině 19. století ve Velké Británii. Pocit „ estetické rozladěnosti“ začal jako první hlásat John Ruskin (1819-1900). Velmi kritizoval nastupující kapitalismus a industrializaci, která zničila společenské vztahy a udělala z vulgárních měštanů boháče. Ve své architektuře se vrací zpátky ke středověku, a to zejména k přírodě. Jeho žákem na univerzitě byl William Morris ( 1834-1896). Nechal se inspirovat myšlenkami svého profesora. Jeho dílo The Red House je inspirováno středověkem, ale přitom je nazýváno prvním moderním domem na světě. Dům je prostý a z cihel bez omítky. Je asymetrický a jeho průčelí odrážejí účelné uspořádání interiérů. Je koncipován zevnitř ven (funkcionalisticky). Je také inspirován anglickým venkovským sídlem- Manor House. Z Morrisova podnětu se rozvíjí hnutí Arts and crafts- umění a řemesel. Po celé Anglii vznikají obdoby středověkých cechů, společenství umělců, řemeslníků a jejich zákazníků a příznivců. Architekti se nechali inspirovat venkovským lidovým stavitelstvím (podobně francouzský hameau, anglická 24
cottage, nebo švýcarské domy). Podobně se nechali inspirovat v podtatranském Zakopaném včele se Stanislawem Witkiewiczem (1851-1915). Umělci z této polské oblasti dospěli k názoru, že pomocí lidového stavitelství se dostali k „pratvaru“ polského umění. Toto městečko se stalo velmi známým. Nejpopulárnější je zde vila Pod jedlami. Slovenský architekt Dušan S. Jurkovič (1868-1947) byl ovlivněn pokusy navazovat na lidovou tradici už v dětství. Ve svých stavbách však pouze nekopíruje lidové stavitelství, ale inspiruje se jím a přetváří do současné doby. Jurkovič ve svých stavbách, z nichž bylo mnoho vil, spojoval motivy lidového stavitelství se základním motivem anglického modernistického hnutí pomocí halové dispozice. Známým secesním architektem, u kterého se učil i český architekt Jan Kotěra, byl Otto Wagner z Vídně (1841-1918). Tento člověk prudce odmítnul historizující metody stavitelství. Jeho žáci poté zakládají z Vídně vlastní sdružení Secese. Příkladem secesních staveb je nová vybudovaná čtvrť u Darmstadtu. Sem byl pozván mimo dalších umělců i Wagnerův spolupracovník Joseph M. Olbrich ( 1867-1908). Pavilon a domy umělců zde navrhl v různých variacích stonkového stylu. [Šlapeta, 2010, str. 33-38] Příkladem pražské vily z období secese je např. secesní vila na Libušince od méně známého architekta Emila Králíčka. Jedná se o rodinný dům na nároží ve stylu klasicizující secese s kubistickými prvky.
1.2.8 Moderna Dalším stylovým obdobím je moderna. Tato architektura je podle mého názoru velmi přelomová a odlišná od svých historických předchůdkyň. Nejedná se už pouze o jednotný umělecký sloh, ale o více druhů, které nazýváme pro toto období souhrnně moderna. Toto období je datované zhruba od roku 1900. Po tomto roce vilová architektura zažívá svůj největší rozkvět. Staví se mnoho tzv.“ prvorepublikových vil“, kterých se mnoho dochovalo dodnes. Už secese je v některých publikacích uváděna jako „ rostlinná moderna“. Existují různá členění moderny. Zde si uvedeme hlavní období. Jsou to geometrická moderna, kubismus, rondokubismus a purismus. 1.2.8.1 Geometrická moderna Secese znamenala definitivní rozchod s klasickými tradicemi pevných pravidel architektonických řádů. Sama se však poměrně rychle vyčerpala ve své dekorativnosti. Ještě v době jejího rozkvětu začali architekti hledat skutečně nové cesty k architektuře 25
funkční, logické, věcné; k architektuře, která je především tvorbou prostoru. [Vašut, 2004, str. 68] Přibližně okolo roku 1905 střídá secesi první fáze moderny. Z přírody si nyní architekti začínají vybírat její tvář „fyzikální“: intuitivní svět přírodních mýtů ustupuje světu rozumově abstrahovaných tektonických sil. Měkce utvářenou siluetu vystřídává pevné, geometricky jasně vyměřené těleso. [Švácha, 1985, str. 64] …nikoliv jako pouhá dekorace. Místo hladkých bílých ploch rané moderny, zdobených křehkým
rostlinným
detailem,
hřmotně
nastupuje
režné
cihelné
zdivo…
[Švácha, 1985, str. 64] Takto charakterizují geometrickou neboli racionální modernu knižní publikace. Tato proměna odpovídá programu statě O novém umění z roku 1900, který uveřejnil představitel této geometrické moderny Jan Kotěra (1871-1923). Tento architekt velmi ovlivnil českou architekturu a věnoval se především vilovým stavbám, a proto je důležité se o něm zmínit. Tento český rodák se narodil v Brně a vystudoval průmyslovou školu v Plzni. Především však byl žákem světově známého vídeňského architekta Otta Wagnera. Zde se učil i s Josefem Hoffmanem, rodákem z Brtnice nedaleko Jihlavy, který se stal po Wagnerově smrti nejproslulejším rakouským architektem.
V roce
1898
se
vrátil
do
Čech
a
začal
působit
na
Uměleckoprůmyslové škole. Také vstoupil téhož roku do spolku Mánes (Spolek výtvarných umělců). Z tohoto původně studentského malého spolku se postupně stala nevýznamnější česká umělecká organizace zaměřená na modernu. Patřili sem jména jako: sochař Stanislav Sucharda, malíř Jan Preisler, malíř a spisovatel Miloš Jiránek, nebo tiskař Jan Štenc. Příchod Kotěry urychlil nástup moderny. Svým přičiněním a sebevědomím se také stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v pouhých 28-ti letech. Kotěra se ve svém již zmíněném díle O novém umění staví proti historizujícím slohům. Proti jejich „ estetice dojmu“ staví požadavek pravdivosti, proti respektu k tradici a kombinování historických motivů požadavek tvořivosti a proti prvotnímu zájmu o ozdobené průčelí zásadu začínat u účelu stavby, u prostoru a jeho konstruktivního vyjádření. Kotěra tedy chápe architekturu jako tvoření prostoru a jako konstrukci prostoru a teprve poté lze přistoupit ke zdobení, jehož úkolem je ovšem onen utvořený a zkonstruovaný prostor podpořit. [Veverka, 2011, str. 45-47] Přes své prohlášení o architektuře moderny své zásady ve svých prvních dílech nedodržoval. 26
Jedno z jeho děl byl například Peterkův dům (1899) na Václavském náměstí a dále jedna z prvních Kotěrových vil – Trmalova vila ve Strašnicích, která bude ještě v mé bakalářské práci mnohokrát zmíněna. Tyto stavby působí jako přírodní a jsou inspirovány secesí. [Veverka, 2011, str. 47] Kotěrův blízký spolupracovník byl sochař Stanislav Sucharda (1866-1916). Oba dva působili ve spolku Mánes a vzájemně se inspirovali. Jan Kotěra je architektem Suchardovy vily (1904-1907) v Bubenči. [Veverka, 2011, str. 32] Jan Kotěra měl mezi architekty a umělci mnoho odpůrců, např. Josefa Fantu, Antonína Balšánka nebo Osvalda Polívku, který byl předním architektem veřejných pražských budov. Měl však i mnoho příznivců mezi svými žáky na Uměleckoprůmyslové škole i později na akademii, i když byl jen o deset let starší než studenti. Patřili mezi ně Otakar Novotný, Josef Gočár, Jan Zázvorka, Bohuslav Fuchs, Jaromír Krejcar, Pavel Janák a další. Jeho žáci ho ve svých dílech často následovali, především Otakar Novotný. Dále udržoval přátelství s Josefem Plečnikem a Dušanem Jurkovičem. Jan Kotěra se nebál odmítat zakázky, pokud věděl, že nemůže splnit daný úkol, který se rozchází s jeho ideou. Proto odmítl i následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. [Veverka, str. 35] V období geometrické moderny se objevil i symbolismus. Nejpřednější představitel tohoto směru byl František Bílek, o kterém se zmíním více níže.[Veverka, 2006, str. 50] Jan Kotěra vytvořil na čtyřicet vilových staveb a to v Praze, jiných českých obcích i v zahraničí. Bohužel však v Praze mu nebylo díky institucím přáno podílet se na významnějších projektech a v soutěžích jeho návrhy nenechali vyhrát. Praha tak přišla o mnoho kvalitních veřejných budov. [Veverka, 2006, str. 58] Mezi další významné vily geometrické moderny v Praze můžeme jmenovat: Kotěrovu vlastní vilu na Vinohradech. Dále vilu Jana Náhlovského v Bubenči od Dušana Jurkoviče. Jurkovič se ve svých návrzích nechal inspirovat anglickým moderním rodinným bydlením a lidovým stavitelstvím. Další vilou v Bubenči je vila Bianca tentokrát opět od Jana Kotěry. Otakar Novotný je autorem Sequensovy vily na Vyšehradě, která je typická pro geometrickou modernu. V této době vznikla i Kramářova vila. Architektem byl Fridrich Ohmann, předchůdce Kotěry na akademii. Tato vila je postavena jako novobarokní budova se secesními prvky a s modernou tedy nemá mnoho společného. [Veverka, 2006, str. 38,54, 56, 59, 60]
27
1.2.8.2 Kubismus Po roce 1910 dochází ke zrodu dalšího uměleckého směru – kubismu. Jeho hlavním představitelem byl u nás Pavel Janák (1882-1956), bývalý student Jana Kotěry. Podle Janáka skončila éra geometrické moderny a staví do popředí abstrakci „ plastickou formu“ a“ plastické uskutečňování architektonických představ“. Za hlavní znak nové architektury autor považoval vyjádření zápasu ducha s hmotou – přítomnost „ třetí“ síly, jejímž nositelem se stane „ lidský duch“, zmáhající přírodní síly tlaku a protitlaku, tedy hmotu, což se v důsledku projeví jako „ šikmost“, vyvolávající „ dramatické pocity“. Charakteristickým architektonickým útvarem bude jehlan, pyramida, která je „ vrcholným tvarem duchovně abstrahované hmoty a matečního přírodního hranolu“. Nejvýznamnější představitelé kubistické architektury jsou v Čechách: Josef Chochol (1880-1956), Josef Gočár (1880-1945), Pavel Janák (1882- 1956) a Vlastislav Hofman (1884-1964). Za příklad vilových staveb v Praze můžeme dát kubistickou vilu pod Vyšehradem z let 1912-1913 postavenou Josefem Chocholem pro Bedřicha Kovařice v ulici
Libušina.
Právě
Josef
Chochol
byl
nejproduktivnějším
architektem
z kubistických staveb. Kubismus měl u nás tradici celkem čtyř let před válkou. [Veverka, 2006, str. 62] 1.2.8.3 Rondokubismus Po první světové válce už se nevrátil zpátky kubismus, ale už během dlouhé války architekti přemýšleli o novém méně abstraktním směru, než byl kubismus. Chtěli se vrátit zpátky k lidovému umění a k barvám. A tak vznikl rondokubismus, také nazývaný jako obloučkový kubismus nebo obloučkový dekoratismus. Byl prezentován jako oficiální československý sloh nově vzniklé republiky. K tomuto výkladu vedly nejen „ slovansky“ oblé tvary rondokubismu, vzniklé tak, že se původní kubistické jehlany a pyramidy, jejich hrany a šikmé plochy začaly přetvářet na koule, polokoule, válce či kruhové výseče, ale také červeno-bílé nebo červeno-žluté vybarvování, jakož i folkloristické zdobení,..[Veverka, 2006, str. 71-72] Rondokubistická vila se nachází v Hodkovicích v ulici na Lysinách a pochází z let 1921-1922. Stavebníkem byl Antonín Hořovský a architektem byl již dříve zmíněný Pavel Janák. Stavba byla typická pro svou barevnost a kruhové tvary. Dalším 28
architektem tohoto stylu byl například Ladislav Machoň, který má za svá dála Marešův domek na Žižkově( typicky barevný) a také dvojdům bratří Čapků. Tato vila byla postavena v letech 1923-1924 a nachází se na Vinohradech. Zde se scházeli slavní „ Pátečníci“ v čele s Karlem a Josef Čapkovými. Docházeli sem velmi známé a vlivné prvorepublikové osobnosti a umělci včetně prezidenta Tomáše G. Masaryka. [Veverka, 2006, str.73-77] 1.2.8.4 Purismus Kolem roku 1920 se na pražské technice sešli čtyři spolužáci, kteří si rozuměli ideově i osobně. Byli to: Evžen Linhart (1898-1949), Jaroslav Fragner (1898-1967), Vít Obrtel (1901-1988) a Karel Honzík (1900-1966). Měli společné to, že radikálně odmítali oficiální pražskou architekturu, když si prohlédli stavby svých profesorů. K moderně byli už více naklonění, ale přesto pro ně byla málo revoluční. Nakonec našli svůj smysl v purismu, který vyhlásili ve Francii architekt le Corbusier a malíř Saugnier. Tito čtyři „ puristé“, jak se jim začalo říkat, vstoupili i do nového uměleckého spolku Děvetsil, jehož členy byly například Vítězslav Nezval nebo Jaroslav Seifert. V umění vznikl další směr zvaný poetismus (účelem básně je býti básní, hrou obrazotvornosti, květem
koruny
života)
a
ten
ve
spolku
šel
ruku
v ruce
s purismem.
[Veverka, 2006, str. 82-85] A jak vypadají puristické budovy? Zářící bílé objemy hladkých forem, vyjádřené geometrickými tvary, architektura očištěná na prostou, harmonicky ztvárněnou konstrukci), nevyhýbali se ani tradičním prvků. Jejich díla však především symbolizovala rytmus moderní doby, projevující se ve velkoměstských ulicích, reklamách, moderní technice a vynálezech, pulzu nádraží přístavů, kaváren, barů gejzírech jazzu…, jak to bylo vlastní poetistům. [Veverka, 2006, str. 85] Mezi pražské vily z období purismu smíme zařadit například Strnadovu vilu v Praze Bubenči v ulici Na Marně. Byla postavena v letech 1925-1926 architektem Josefem Gočárem. Stavba opravdu působí“ očištěně“ od vší zdobnosti a je celá bílá. Dalším příkladem je vlastní vila Evžena Linharta. Nachází se v ulici na Viničních horách v Dejvicích. Stavebníkem a archivem je Evžen Linhart sám. A byla postavena v letech 1927-1929. Jako třetí příklad puristické vily uvedu vilu Vladislava Vančury, který byl členem Devětsilu. Jeho vila se nachází na Zbraslavi a je z roku 1929. Původní návrh vytvořil Vančurův přítel Jaromír Krejcar, ale poté dostavbu dokončil Václav Vejvoda. [Veverka, 2006, str. 87, 90, 93] 29
1.2.9 Funkcionalismus Po období purismu následuje známý směr zvaný funkcionalismus. Začal se objevovat už v první polovině dvacátých let. Navazuje na francouzského architekta Le Corbusiera, jehož heslem bylo, že „ dům je stroj na bydlení“. Funkcionalismus uplaňuje tyto zásady. Tvar musí vystupovat jako tvar, zbaven jakékoli literární nebo jiné symboliky. Stavba vzniká od vnitřního prostoru k průčelí, tedy s prioritou funkce a účelu objektu. Funkcionalismus můžeme také rozdělit na emocionální a vědecký. Představitel vědeckého funkcionalismu tvrdí, že architektura… přestává být uměním a dekorativním řemeslem, stává se vědou, technikou a průmyslem. Zastánci emocionálního funkcionalismu tvrdili, že zbavovat architekturu estetického působení znamená propadat jednostranným schématům. Po roce 1929 přichází i do Československa hospodářská krize a s ní i omezení stavebních činností. Po rozkvětu vilových staveb a zahradních měst s rodinnými domy ve dvacátých letech, přichází v třicátých letecj jejich útlum ve výstavbě. S krizí přibývalo sociálně chudší obyvatelstvo, jehož poptávka se uspokojovala v podobě malobytových nájemních domů. V tomto období došlo k velkému rozmachu nájemních domů pro ekonomicky slabší obyvatele měst. Horlivým zastáncem kolektivního bydlení byl levicový politik Kerel Teige. Přes tuto nesnadnou dobu se našly i výjimky a postavilo se i pár vilových staveb. [Veverka, 2006, str. 113-114] Architekt Otakar Novotný je autorem vily s ateliérem Václava Špály v Praze ve Střešovicích. Tato vila byla dokončena v roce 1932. Kolonie Baba Nyní se zmíním o největší výstavbě vilové čtvrti v Praze pojmenované Baba. Tento návrh na výstavbu byl podán a uskutečněn Svazem československého díla ( SČSD), který byl v roce 1914 založen Janem Kotěrou a po válce opět obnovil svou činnost. Úkolem bylo vytvořit na tomto návrší výstavu moderního bydlení, tedy postavit vzorovou kolonii rodinných domů. Většina domů vznikla ve slohu emocionálního funkcionalismu. Na plánech jednotlivých domů pracovali naši přední architekti. Domy se stavěly pro významné a bohaté osoby jako například ředitel muzea, spisovatelé, ministerský rada apod. První fáze výstavby probíhala v roce 1932, kdy bylo postaveno zhruba dvacet domů a poté následovaly další etapy. V letech 1939-1940 vzniklo dalších 30
šest domů. Tato výstavba byla sice trnem v oku pro komunistickou stranu a pracující lid, ale byla vzorem vilových staveb nejen v Čechách ale i v zahraničí, kde se o ní neustále psalo. Významným architektem z osady Baba byl dosud ne příliš známý Ladislav Žák, kterému tato zakázka otevřela cestu k další práci. Jako příklady mohu jmenovat Paličkovu vilu od architekta Marta Stama (pozdější úpravy provedl Jiří Palička, pro něhož byla vila určena). Dalším příkladem může být Sutnarova vila od architekta Oldřicha Starého z roku 1932. [ Veverka, 2006, str. 115-123]
1.2.10 Novodobé vilové stavby Po druhé světové válce se opět v různých formách vrací funkcionalismus. Je však brzy vystřídán státním směrem zvaným socialistický realismus. Ten se v praxi uplatňoval především ve výstavbě monumentálních státnických budov. Předváleční architekti se stáhli do ústraní nebo se začali věnovat pedagogické činnosti. Došlo k velkému nárůstu kolektivního bydlení a vzniku sídlišť, jichž je u nás do dnešních dnů velké množství. Zde se jednalo především o kvantitu než kvalitu. V šedesátých letech se režim uvolnil a stavby se klonily k větší racionalitě. Největší důraz se kladl na jejich účel a technické řešení. V této době se objevují i nové materiály. V menší míře, ale přesto se vrací výstavby rodinných domů. Z architektů tohoto období mohu jmenovat Antonína Tenzera (1908-2001), Jana Sokola (1904-1987), nebo Gustava Paula (1903-1974). Výrazným příslušníkem nové generace se stal Jan Kaplický narozen v roce 1937. Ten je autorem Dvořákovy vily v Praze 4, Na Dobešce ve stylu meziválečného funkcionalismu.
Jan
Kaplický
v roce
1968
emigroval
do
Velké
Británie.
[Veverka, 2006, str. 143-144] V tomto období představoval SIAL, sdružení inženýrů a architektů Liberec, významné centrum svobodné architektury, jehož vliv sahal až do Prahy. Hlavními osobnostmi SIALU byly Karel Hubáček (1924) a Miroslav Masák (1932). Od architektů z tohoto sdružení vznikla i televizní věž na Ještědu ve stylu high-tech. Ještěd byl stavěn v letech 1963-1971. Po roce 1968 opět došlo k upevnění režimu a snahy, které vznikly před tímto rokem, byly opět utlumeny. Architekti se mohli rozdělit na oficiální a státnické, kteří stavěli často a opoziční, kteří stavěli málo, ale třeba i stavby vil. V časech normalizace vznikl například dům architekta Karla Pragera, vila pro režisérku Věru Chytilovou apod. Poté přišel převrat 17. listopadu 1989. Mnoho architektů se snažilo uskutečňovat v novém státě své dlouho potlačované plány. Mnohokrát je však zaskočil 31
systém nabídky a poptávky. Porevoluční architektura je typická pro svou obrovskou slohovou různorodost: postmodernismus, doznívající funkcionalismus, high-tech, minimalismus apod. Objevili se však i takzvané „katalogové domy“, kterým se posměšně říká „ podnikatelské baroko“. To je typické pro svou kýčovitost a zdobnost a často nevhodnost k velikosti pozemku. Přesto se však najdou i kvalitní rodinné domy. [ Veverka, 2006 str. 143-146] Jedním z nich je Hacklova vila v Praze 4, v ulici K Vrtilce. Architektem je Jan Dvořák a byla dostavena v roce 1999. Další je například vila v Nebušicích od Stanislava Fialy z roku 2001. Tyto vily jsou prostorné vzdušné a často úzce propojeny se zahradou. Takovýchto domů vzniká více v současnosti. Zvyšuje se i počet architektů, kteří se nechtějí věnovat katalogovým vzorům a vydali se vlastní cestou. [Veverka, 2006, str. 147, 149,152]
1.3 Pražské vily veřejně přístupné veřejnosti Po výkladu vývoje vilové architektury se nyní budu zabývat stavbami, kterých se má bakalářská práce týká především. Tím jsou vilové stavby v Praze postavené v letech 1900-1945. A jsou veřejně přístupné pro veřejnost. To znamená, že se zde konají pravidelné prohlídky. Těmto kritériím vyhovují 3 stavby: Trmalova vila, Bílkova vila a Müllerova vila. Nyní se na ně podíváme podrobněji.
1.3.1 Trmalova vila Jako první z této trojice přístupných budov je nejstarší vila, která je dílem už výše zmíněného architekta Jana Kotěry. Patří mezi první skupinu rodinných domů, které Jan Kotěra navrhl už v roce 1902. Za rok poté byla dokončena. Tento rodinný dům byl určen pro ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala z Toušic (1866-1945) a jeho manželku Růženu. Nachází se na adrese Vilová 11, čp. 91, Praha 10 Strašnice. Kotěra v tomto domě spojil soudobou anglickou modernu s ideí domácího lidového stavitelství. A vila opravdu působí dojmem, že se jedná o větší selské stavení. Je však moderně vybavena k pohodlnému životu se všemi vymoženostmi moderní hygieny a účelnosti. Stavba i se svojí pečlivě naplánovanou zahradou se snaží neztratit kontakt s okolní přírodou jako to je u většiny městských domů. V této ulici je mnoho podobných rodinných domů, jejichž zahrady jsou volně přístupné otevřenými verandami. Tato zahradní čtvrť vyrostla na místě bývalých polí. Celá okolní zástavba domů vznikla až za
32
první republiky. Kotěra navrhl nejen dům, ale i zahradu, cestičky, okrasné keře atd. K domu náleží i postavená kůlnička pro hospodářská zvířata, která stojí stranou od hlavní budovy. Celá zahrada je ohraničená dřevěným plaňkovým plotem.
Obrázek č. 1: Trmalova vila zepředu [15]
A jaké můžeme najít na domě architektonické prvky? Na průčelí domů umístil architekt pomocí detailu: polygonní rizalit, arkýř. Dále jsou zde vysoké komíny, hrázděné štíty a vikýře. Dnes už neexistuje průčelí na zahradě u zazděné pilířové verandy. Dochoval se balkon,
nad
malebná
nímž
lomenice.
se
zvedá
Nyní
se
podíváme dovnitř do interiéru domu, který má přehledně řešenou dispozici.
Centrum
domu
je
patrová hala se schodištěm do dalšího
patra
a
malovaným
trámovým stropem. Kuchyně a Obrázek č. 2: Trmalova vila: interiér a schodiště [16]
pokoj
pro
služebnou
bývaly
v přízemí po levé straně haly, kde 33
je dnes Info centrum a pokladna. V přízemí se čelně vcházelo do velké jídelny, která před zazděním verandy bývala průchozí do zahrady. Dále napravo se nachází salon. Nahoře v patře se nachází jako tomu je u mnoha staveb soukromé prostory, tedy ložnice a dětský pokoj. Co se týče nábytku, nemáme dochované záznamy, že by je navrhl přímo Kotěra sám, jak někdy dělal. Z historie domu víme, že rodina Trmalova zde žila do roku 1911, kdy dům prodala. Poté náležel soukromým majitelům a plnil svou obytnou funkci. To bylo až do roku 1945, kdy nad ním byla vyhlášena národní správa a poté v době znárodňování v roce 1950 přešla do vlastnictví státu, aby sloužila kulturním a vzdělávacím účelům. Od roku 1990 náleží pod majetek Městské části Praha 10. Její rekonstrukce proběhla v letech 1998-2001. A již 1.dubna 1999 byla uměleckou agenturou Foibos zpřístupněna veřejnosti v podobě kulturního a společenského centra. Tato činnost byla poté krátce přerušena a v roce 2006 se sem agentura foibos opět vrátila. Plány jsou, aby se tato vila v rámci projektu Slavné vily Čech Moravy a Slezska do budoucna proměnila v Centrum vilové architektury a rodinného bydlení. [Veverka, 2011, str. 48-49]
1.3.2 Bílkova vila Druhou stavbou veřejně přístupných vil v Praze je vyjímečné dílo: vila Františka Bílka. Nachází se v ulici Mickiewiczova 1, čp. 233, v Praze 6 na Hradčanech blízko Chotkovy silnice. Byla postavena v letech 1910-1912 stavebníkem i stavitelem v jedné osobě, Františkem Bílkem. Krátce se zmíním o tomto umělci. František Bílek ( 18721941)
původně
studoval
pražskou akademii a chtěl se stát malířem. Když však zjistil, že má vadu zraku, začal se věnovat sochařství. Nastoupil na studie u Josefa Maudera
na
průmyslové Obrázek č. 3: Bílkova vila: exteriér [17]
Studoval
i
Státní škole.
v Paříži
na
akademii Colarossi. Bílek opravdu není typickým umělcem té doby. Byl velmi 34
duchovně založený člověk a to se projevovalo i v jeho dílech. Věnoval se především sochařství, kresbě a grafice, ale vypracoval i několik architektonických návrhů. Původně nepocházel z Prahy, ale z rodného Chýnova, kde si v roce 1898 postavil Chaloupku. I tato stavba byla velmi
výjimečná
svou
osobitostí. Byla to spojená vila s ateliérem a pracovnou pro dlouholetého
přítele
básníka
Julia Zeyera (1841-1901). Jeho chaloupka
byla
posledních Obrázek 4: Bílkova vila: interiér
podle moderních
architektonických směrů a přitom výborně
zapadala
do
staveb
Chýnova. Britská moderna se v ní objevovala v podobě řešení patrové haly se schodištěm otevřeným k ochozu, odkud byly přístupné intimní části obydlí. Stejně jako u své pražské vily použil neomítané červené cihly v kombinaci se dřevem. Tím projevoval respekt k přírodním materiálům a k ruční práci. Dům je plný symbolických nápisů a reliéfů a odkazů k biblickým příběhům. František Bílek je totiž nejznámější představitel symbolismu u nás. O deset let později si nechal na Hradčanech postavit neobyčejné dílo- rodinný dům. Architektura tohoto domu měla promyšlený ideový obsah. Měla symbolizovat: „ Život jako pole plné zralých klasů skýtající výživu bratří na každý den.“ [Šlapeta Vladimír, 2010, str. 211] Na první pohled vás na stavbě zaujmou vysoké sloupy, které podpírají a nesou římsy a ochozy. Tyto sloupy mají symbolizovat obilné klasy. Některé byly pouze ve formě torza. Tyto sloupy mají podobnost i s lotosovými sloupy egyptských chrámů ne čistě náhodně. V celé stavbě jsou použity symbolické prvky, které vedou k odkazům křesťanství a sakrální architektuře inspirované románským uměním. V zahradě umístil sochu Mojžíše ze starého zákona. Jak už jsem zmínila, stavba nemá omítku, ale je postavena z červených režných cihel, stejně jako chaloupka v Chýnově. Je členěná pilastry vysokého řádu. A jsou zde četné detaily z kamene a ze dřeva. Cihly byly použity i proto, aby byla stavba dobře zakomponována kolem barokní zástavby. Bílek se nechal nepochybně inspirovat i soudobými pražskými architekty jako Jan Kotěra nebo Otakar Novotný, kteří ve svých průčelích také používali pouze neomítnuté cihly. Velice výjimečný je dům svojí plochou střechou, která v takto velké míře neměla v Čechách obdoby. František Bílek 35
používal i symbolistické prvky ve vztahu ke své rodině. Například řezba kuchyňských dveří označovala, že bylo v době stavby Bílkovi třicet devět let, jeho ženě Bertě dvacet devět let a jejich dětem šest a půl a čtyři a půl roku. Stavba je provedena ve velmi vysoké kvalitě a sám Bílek si nejspíše vyráběl a navrhoval jednotlivý nábytek. Dům je velice zvláštní svým obloukově prohnutým půdorysem. Když se podíváme na interiér, tak je rozdělen na 4 části. Severní polovina je určena pro obytné místnosti, které jsou často polygonálních tvarů. Při vstupu do objektu narazíte na velkou halu se schodištěm. Po pravé straně bývala původně kuchyň s oknem do dvora. V přízemí se také vstupovalo do jídelny a přijímacího pokoje. Jídelna byla opět propojena se zahradou a kuchyní přijímacím okénkem. V krajní ložnici v prvním patře si Bílek zřídil kostelní tribunu se sdruženými okny, která poskytovala průhled do sochařovy galerie v jižní části domu. Sochařův ateliér s dílnou mají stěny z režného kamenného zdiva a vyvýšený strop, takže nad ateliérem v prvním patře je již jen nízké podkroví. Sochařova manželka Berta spravovala dům až do šedesátých let a v roce 1963 ji předala s částí Bílkova díla Galerii hlavního města Prahy. Galerie udělala z domu muzeum Bílkova díla. Od roku 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce vily a v současné době je Bílkova vila zpřístupněná veřejnosti. František Bílek navrhl i dům pro svého souseda, kterým byl hlavní hygienik města Prahy, Ladislav Procházka ( 1910-1911). [Šlapeta, 2010, str. 209212]
1.3.3 Müllerova vila Třetí
a
poslední
veřejně
přístupnou vilou v Praze je Müllerova ( Loosova) vila. Byla postavena v letech 19281930
architektem
Adolfem
Loosem
pomocníkem
a
jeho
Karlem
Lhotou.
Tato
umístěna
na
vila adrese
je Nad
Hradním vodojemem 14, čp. Obrázek č. 5: Müllerova vila: přední část [19]
642,
Praha
6
Střešovice.
Dovolím si tvrdit, že
se 36
jedná o nejznámější pražskou vilovou stavbu. Adolf Loos ( 1870-1933) byl napůl Čech a napůl Němec. Proto ho někteří kolegové nepovažovali za českého architekta. V Čechách však pobyl velkou část svého života. Strávil dětství v otcově kamenické dílně, kde pozoroval dělníky. Chodil do obecné školy a vystudoval gymnázium v Brně. Dále studoval na průmyslové škole v Liberci a technické škole v Drážďanech. Po studiích odjel Loose do Ameriky, kde strávil 3 roky a poté se vrátil do Vídně. V architektuře
byl
odpůrcem
ornamentu
a
maloměšťáctví.
Jeho
díla
jsou
funkcionalistická, udržoval si však vztah ke klasicismu a empíru. Odmítal nazvat architekturu uměním. I když se jednalo o prvotřídního architekta, měl existenční problémy.
V roce
1930 obdržel čestný důchod
prezidenta
republiky 600 korun měsíčně a to díky přímluvě KarlaČapka. [Veverka,1999-2005, str.102]
Loosova
nejvýznamnějšístavba je právě vila, kterou stavěl pro stavebního Obrázek č. 6: Müllerova vila: interiér [20]
podnikatele Františka Müllera a jeho rodinu
pocházející z Plzně. Tento člověk byl spolumajitelem firmy Kapsa-Müller, která se kromě velkých veřejných staveb specializovala i na mosty a průmyslové objekty. Peníze tedy pro ně nehrály příliš velkou roli, a proto v této stavbě mohl Loos ukázat, jak v plné míře svou ideu o architektuře. Stavbu provázely občasné komplikace, ale nakonec se práce vyplatila. Je zde ukázán princip ekonomie v tom, že je stavba velmi úsporně vkomponována do terasovitě uspořádaného terénu a podle principu prostorového „ Raumplanu“. To znamená, že u Loose neexistuje první patro a přízemí, ale kontinuální prostory. Patra se vzájemně prolínají a prostory na sebe navazují. A to aby výstup a sestup nebyl pozorovatelný, ale plnil svůj účel. Díky této metodě různých výšek se dá dosáhnout úspornějšího využití prostoru, a to je právě na této vile jedinečné. Návrh na zahradu zhotovil Carl Foester z Bornimu u Postupimi.[Šlapeta Vladimír, 2010, str.347349]
Exteriér budovy je typický pro svou osovost a asymetrii. Jedná se o litou 37
železobetonovou kostru, která je typická pro práci majitele domu. Interiér je bohatý na materiály. Můžeme zde nalézt: kámen, exotická dřeva, vybraný textil, kůži nebo matované sklo. Spodní část domu je určená pro veřejné prostory: společenskou halu a jídelnu o nestejných výškách. Nachází se zde schodiště, množství průhledů a bohatá prostorová kompozice. Do „ Raumplanu“ jsou zahrnuty i pracovna muže a dámský budoár. V horních patrech jsou situovány tyto soukromé místnosti: ložnice rodičů, hosta a dětí, koupelna, fotolaboratoř, japonský salonek a obdivuhodná střešní terase s úchvatným výhledem na panorama Pražského hradu. Ostatní místnosti jako garáž, kotelna, prádelna, kuchyně byly buď v suterénu, nebo okolo menšího obslužného schodiště. Tato stavba splňovala svou obytnou funkci jen krátce. František Müller tragicky zemřel v kotelně svého domu. A s nástupem komunistického režimu směla manželka Milada Müllerová zůstat v horních soukromých prostorách. Ale převážnou část budovy zabraly různé instituce jako dislokované oddělení muzea, nakladatelství a také archiv komunistické strany. Po sametové revoluci byl podíl dcery, která žila v Anglii odkoupen hlavním městem Prahou, a následovalo restaurování. Dům je dnes přístupný veřejnosti a stal se jedinečným muzeem moderní architektury a je zde i studijní
centrum
a
stálá
expozice
díla
Adolfa
Loose
v Čechách.
České
republiky.
[Veverka,1999-2005, str. 103-104]
1.4 Praha- základní údaje Praha
je
hlavním
a
největším
městem
Hlavní město Praha je politickým - ekonomickým - kulturním a turistickým centrem celostátní-ho i mezinárodního významu. V jeho správních hranicích žije na rozloze 496 km2 zhruba 1 200 000 obyvatel a na jeho území je cca 770 000 pracovních příležitostí. Praha navíc tvoří jádro středočeského regionu - tj. území o rozloze více než 3000 km2 kde žije dalších půl milionu obyvatel. Ve městě vzrůstá i počet přechodně přítomných osob - který v současné době dosahuje denně téměř 300 000. Praha leží na řece Vltavě která protéká Prahou v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 235 m.n.m. Nejyvyšší je 399 m.n.m. v místě Teleček. Nejnižší je 177 m.n.m. v místě zvaném Sedlec u Vltavy.Zeměpisné souřadnice jsou 50° 05‘ SŠ; 14° 27‘ VD Průměrná roční teplota je v hlavním městě 9°C. V letním období je to 19°C a v zimním
38
období – 0,9°C. Čas středoevropský (GMT + 1) - letní čas - středoevropský + 1 (GMT + 2) Praha se dělí na z hlediska správních celků na 57 městských částí. [5]
1.4.1 Praha-turistické centrum Hlavní město České republiky je naší nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. "Praga caput rei publicae" má Praha vepsáno ve svém znaku a jistě plným právem. Od svého vzniku hrála důležitou úlohu v dějinách národa, země i Evropy. Od středověku měla pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě a byly jí dávány přívlastky zlatá, stověžatá, koruna světa, kamenný sen. Po staletí vzdávali Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W.A. Mozart, L. van Beethoven, G.Apollinaire, P.I. Čajkovskij, F.M. Dostojevskij, papež Jan Pavel II., britská královna Alžběta II. a další. [6] Jan Neruda, Jaroslav Hašek, Jaroslav Seifert nebo Franz Kafka- tito známí pražští umělci byli ve svých dílech inspirováni Prahou. Ve městě nalezneme nepřeberné množství památek ze všech uměleckých slohů a směrů. Nejznámější historické jádro Prahy je odděleno řekou Vltavou na dvě části při břehu Vltavy. Jádro tvoří části, která byla do 18.století samostatná města. Jimi jsou: Staré Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Zde se soustřeďuje největší množství historických památek, muzeí a galerií. Praha se také může pyšnit jako jedno z devíti měst v Evropě titulem Evropská metropole kultury 2000 udělená Evropskou unií. [6]
1.4.2 Vilové čtvrti v Praze Ve třicátých letech 20. století byla značná část výstavby v Praze ovlivněna koncepcí zahradních měst. V různých místech Prahy byly budovány vilové čtvrti obytných domků se zahrádkami. Podobné čtvrti vyrůstaly i na strahovské stráni, v části Letné, v jižní části Vinohrad, na Rokosce, v Kobylisích, Malvazinkách, Košířích, na Břevnově, Barrandově, Smíchově, Hanspaulce, na Ořechovce či na dejvické Babě. Podobná čtvrť, Spořilov, vyrůstala i na druhém konci Záběhlic.[7]
39
1.5 Údaje o návštěvnosti vilových staveb Bílkova vila: Otevírací doba: úterý-neděle: 10:00-18:00 Vstupné: základní: 120 Kč snížené: 60 Kč ( 20 Kč školní skupiny. 250 Kč rodinné)[8] Müllerova vila: Otevírací doba: duben – říjen: ÚTERÝ, ČTVRTEK, SOBOTA, NEDĚLE: 9.00 – 18.00 začátky prohlídek: 9.00, 11.00, 13.00, 15.00, 17.00 listopad – březen: ÚTERÝ, ČTVRTEK, SOBOTA, NEDĚLE: 10.00 – 17.00 začátky prohlídek: 10.00, 12.00, 14.00, 16.00 Vstupné: základní: 300 Kč snížené: 200 Kč (důchodci, invalidé, studenti) děti do 6 let v doprovodu dospělých Prohlídka objektu je možná pouze s lektorským výkladem, maximální počet návštěvníků ve skupině 7 osob PŘED PROHLÍDKOU VILY JE NUTNÉ ODLOŽIT TAŠKY I KABELKY V UZAMYKATELNÉ ŠATNĚ. Příplatek za lektorský výklad v cizím jazyce: 150 Kč za osobu. Poplatek za foto a video v interiéru 4.000 Kč, v zahradě 1.000 Kč, za 1 hodinu filmování v objektu 10.000 Kč. Objekt nemá bezbariérový přístup. [9] Trmalova vila: Otevírací doba: úterý-neděle 10:00-18:00 ( knihkupectví architektury) (prohlídky jsou konané v tyto časy): úterý-pátek: 12:00, 14:00, 16:00;
40
sobota-neděle: 10:00,12:00, 14:00, 16:00 Vstupné: 40 Kč, snížené vstupné 20 Kč. [10] Návštěvnost: Průměrné hodnoty Počet osob/den T Počet osob/měsíc a bPočet osob/rok u
Bílkova vila
Müllerova vila
Trmalova vila
20
14
2-3
600
417
75
7200
5000
900
Tabulka č.1: Návštěvnost jednotlivých veřejně přístupných vil
Údaje o návštěvnosti vilových staveb nebylo jednoduché získat. Nejedná se o běžně vystavěné údaje. Proto jsem se ptala přímo v jednotlivých vilách. Zde mi byly řečeny ústně hrubé počty. Co však je společné pro tyto stavby je skutečnost, že návštěvnost závisí na více faktorech (prázdniny, víkendy, svátky, počasí…).
1.6 Údaje o návštěvnosti Prahy V roce 2011 byla Praha velmi úspěšnou destinací. V počtu turistů byla překonána magická hranice pěti milionů a do Prahy přijelo v roce 2011 celkem 5 132 042 hostů, což je meziročně nárůst o 8,2%. Také v počtu přenocování byla Praha úspěšná. S celkovým počtem 13 214 304 si ve vytíženosti ubytovacích kapacit polepšila o 9%. Lépe na tom byl příjezdový cestovní ruch ze zahraničí. Z hlediska domácího cestovního ruchu sice Praha zaznamenala rekordní přírůstek turistů o 11,5%, avšak celkový podíl domácího cestovního ruchu tvoří s počtem 698 994 pouze 13,62%.Ze zahraničí přijelo do Prahy 4 433 048 turistů, kteří se v průměru zdrželi 2,7 noci, tzn. 3,5 dne. Podíl Prahy na incomingu celé České republiky je vysoký a dosáhl v roce 2011 65%. Nejvíce hostů přijelo z Německa 655 306, tedy o 8,6% více než v předcházejícím roce, naopak ze Spojeného království poklesl počet návštěvníků na 284 052, tedy o 12% méně. Rekordní přírůstek zaznamenaly příjezdy z Ruska. Rusové jsou druhou nejpočetnější národností mezi návštěvníky. Jejich meziroční nárůst je téměř 44%. Do Prahy jich v roce 2011 zavítalo 385 783. Přijelo také více Italů (+ 1,73%), Američanů (+ 0,85%), Poláků (+ 6,25%), rekordně více Francouzů (+16,2%) i Španělů (+16%). Praha byla tradičně zajímavým cílem pro turisty ze Slovenska, kterých přijelo celkem 152 307, tedy o 22% více oproti roku 2010. Z dalších národností je důležité připomenout také 41
vzrůstající počet návštěvníků z Nizozemí (+ 9,53%), z Číny (+ 46,6%), z Austrálie (+ 11,7%) či z Brazílie, Mexika a Jižní Ameriky (+ 20%). Poměrně výrazný pokles, kromě již zmíněné Velké Británie zaznamenal turistický ruch také z Rakouska (- 4%), Japonska (- 9,9%) a ze Skandinávie.[11] Praha je stále turistickou destinací číslo jedna, co se týká cestovního ruchu v České republice. Stále více se prohlubuje rozdíl v návštěvnosti Prahy a ostatních regionů. Důvodem může být to, že ostatní regiony nenabízejí tolik světoznámých památek a dostatečné turistické zázemí, které může nabídnout pouze naše hlavní město.
1.7 Edice slavné vily Edice slavné vily vznikla pod taktovkou nakladatelství FOIBOS v roce…Autorem projektu slavné vily je dr. Oldřich Janota. Účelem této internetové a knižní edice bylo obsáhnout nejzajímavější stavby vilové architektury (individuálního rodinného bydlení) v regionech a krajích ČR. Původně se začínalo knihami Slavné pražské vily a Slavné brněnské vily. První regionální vydání bylo Slavné olomoucké vily. Tímto výtiskem se nechali inspirovat i ostatní kraje ČR a dnes je 15 ti svazková edice kompletní ze všech regionů. Skrývá se za tím úsilí badatelských týmů sestavených nejen z odborníků ale i například studentů historie a architektury. Toto trvalo od roku 2003. Týmům při práci pomáhalo mnoho lidí a institucí jako muzea, archivy, majitelé nemovitostí, pamětníci, archiváři a další. Mimo známých a výjimečných staveb se v edicích objevují i díla dosud neznámá, která však mají také svojí velkou hodnotu. Především v okrajových regionech se našli zajímavé stavby, které nebyly nikde zdokumentovány. V jednotlivých knihách jsou uvedeny příklady s popisy vybraných vil. Všechny by se samozřejmě nedaly obsáhnout, a proto bylo vybráno vždy pár příkladů z jednotlivých období. Jsou zde technické popisky, ale i důvody vzniků vil a souvislosti dějin, které toto dílo dělá ucelenějším a vhodným pro každého čtenáře, nejen odborníky. Knihy jsou i o architektech a stavebnících a popisují období 150- 200 let zpátky. Popsáno bylo zhruba 780 objektů. [12]
42
2 Metodika práce
2.1 Cíl práce Jak jsem už uvedla v úvodu této práce, budu se zabývat výzkumem povědomí a zájmu návštěvníků vil v porovnání se zájem turistů navštěvujících ostatní památky v regionu. Zajímat mne budou pouze veřejně přístupné vily, tzn. kde se konají pravidelné prohlídky. Budu se ptát na zájem lidí, a zda znají nebo vědí o těchto památkách. Výzkum bude probíhat pomocí dvou dotazníků, z kterých poté vyhodnotím tyto informace: -
Profil návštěvníka vil (pohlaví, věk, povolání, vzdělání, národnost, region bydliště, dlouhodobý/ krátkodobý návštěvník Prahy, opakovaný/ náhodný návštěvník)
-
Preference: vilová architektura x ostatní památky (dotazník1 a 2)
-
Motivace návštěvníka vily (dotazník 1 a 2)
-
Preference: dobové vybavení x jiná expozice (dotazník 1 a 2)
-
Kde se návštěvníci dozvěděli o vile (dotazník 1 a 2)
-
Znalost edice slavné vily (dotazník 1 a 2)
-
Dostatečnost prezentace vil (dotazník 1 a 2)
-
Nejvíce známá a navštěvovaná pražská vila přístupná veřejnosti (dotazník 1 a 2)
-
Porovnání vzdělání návštěvníků vil a běžného turisty (dotazník 1 a 2)
-
Porovnání národnosti návštěvníka vil a běžného turisty
2.2 Zvolený region Mým úkolem bylo vybrat region, kde svůj výzkum uskutečním. Podmínkou bylo, aby zde byly veřejně přístupné vily a to v co největším počtu. Původně jsem přemýšlela o městě Brno, jihomoravské metropoli. Ta je známá jako centrum vilových staveb, kde je i mnoho známých čtvrtí. Bohužel v době, kdy jsem začínala s výzkumem, byla nejznámější vila v České republice Tugendhat, která náleží do UNESCA, uzavřena pro rekonstrukci a otevřena až na jaře 2012. Další větší město, kde se vyskytují tyto stavby, 43
byla Praha a zde jsem se nakonec i rozhodla svůj výzkum provést, protože se zde našlo více přístupných vil než v Brně. Dalším kritériem bylo také to, že se budu zabývat vilami z roku 1900-1945, kdy je u nás jejich nejslavnější období, tak zvané známé prvorepublikové vily. Nakonec mi vyšli z těchto kritérií tyto tři stavby v Praze. Jsou to Trmalova vila, Bílkova vila a Müllerova vila, o kterých jsem se podrobněji zmiňovala v teoretické části. Ke svému výzkumu jsem také potřebovala, aby se ve městě vyskytovali jiné památky než vilové architektury a ty v Praze rozhodně nechybějí.
2.3 Příprava výzkumu Výzkum návštěvníků provedu pomocí dvou křížových dotazníků. První dotazník bude určen na vyplnění pro návštěvníky vil (Trmalova vila, Bílkova vila, Müllerova vila) a druhý dotazník budou vyplňovat turisté, kteří navštěvují ostatní památky ve městě. Budu potřebovat minimálně 100 vyplněných dotazníků od návštěvníků vil a 100 dotazníkových odpovědí od návštěvníků ostatních památek. První dotazník jsem zanechala pro vyplnění na pokladnách jednotlivých vil. A druhé dotazníky jsem vyplňovala osobně u památek. Bude se jednat o náhodný výběr pomocí panelu (totožný vzorek respondentů). První dotazník bude z hlediska techniky proveden pomocí písemného dotazování a druhý dotazník u ostatních památek pomocí osobního dotazování (standardizovaný rozhovor). Oba dotazníky jsou vloženy v příloze. Dotazníky jsem kvůli počtu turistů v Praze přeložila i do anglického jazyka. Dotazníky jsem sestavila pomocí skript Marketing (od Vladimíra Křesťana) a po konzultaci s vedoucím bakalářské práce Ing. Zbyňkem Burešem. Dotazníky byly vyplňovány po dobu 4 měsíců. V dotaznících jsou použity v převážné většině uzavřené otázky, které pomohou dospět k jednotnějším výsledkům. Otevřené otázky jsou pouze jako doplňkové, pokud se jedná o možnost, která uvedena na výběr.
2.4 Dotazník 1 (vyplňují návštěvníci vil) Otázka 1: Zajímá vás vilová architektura? V této otázce zjišťuji zájem návštěvníků vil o tyto stavby. Jedná se o uzavřenou škálovou otázku, kde respondenti si vyberou stupeň jejich zájmu.
44
Otázka 2: Co vás motivovalo k návštěvě tohoto objektu? Tato otázka má za účel zjistit motiv návštěvy těchto staveb, tedy je to důležité pro budoucí rozvoj. Na výběr jsou zde 4 odpovědi a pátá možnost odpovědi je volná, pokud respondent nenajde svou odpověď v prvních 4 možnostech. Otázka 3: A nebýt toho, že je to při cestě jen kvůli této památce byste sem nepřijela? Jedná se o doplňkovou otázku v případě odpovědi v předešlé 2b ( Jsem zde proto, že je to při cestě k turistickému cíli). Otázka je dichotomická, tedy dá se na ní jednoduše odpovědět (přijela, nepřijela). Otázka 4: Máte v plánu navštívit další památky v Praze? Opět uzavřená otázka. Odpověď ANO/NE. Díky této otázce zjistím, jestli se jedná o turistu, který jezdí pouze po vilových stavbách, anebo i po ostatních památkách. Otázka 5: Je pro vás důležité, aby vila ukazovala dobové vybavení, nebo vám stačí, když je v ní umístěná jiná expozice? Tato otázka slouží k zjištění, jak návštěvníci nahlížejí na využití vily, a zda je pro ně důležitý původní originální nábytek, nebo jim nevadí jiná expozice (např. výstava). Jedná se o trichotomickou uzavřenou otázku. Otázka 6: Kde jste se dozvěděla o této vile? Tato otázka je důležitá z hlediska propagace a reklamy těchto staveb. Odtud se dovím, kde nejvíce se návštěvníci dovídají informace o vilách. Otázka7: Znáte knižní nebo internetovou edici Slavné vily? Pokud v otázce 6 nezazní, že se o vile dozvěděli z edice Slavné vily, ptám se zde, jestli ji znají.Účelem je dozvědět se, jak tato edice slouží svému účelu a do jaké míry nebo zda vůbec ovlivňuje. Otázka je uzavřená trichotomická. Otázka 8: Jaká si myslíte, že je prezentace památek vilové architektury? Myslíte si, že jsou mezi lidmi dostatečně známé? V této otázce se ptám na názory o dostatečnosti propagace vilových staveb. Uzavřená otázka, trichotomická. Otázka 9: Navštívil(a) jste někdy v minulosti, nebo se chystáte v budoucnu navštívit jinou vilu v Praze? V této otázce budu zjišťovat, zda se jedná o opakované návštěvníky vilových staveb, tedy lidmi se zájmem. Odpověď ANO/NE. V případě odpovědi ANO se ptám i na konkrétní objekty. Stále se jedná o Prahu. Otázka 10: Preferujete vilovou architekturu před ostatními typy památek (hrady, zámky, kostely atd.)? Tato otázka je důležitá z hlediska preferencí vilových staveb v konkurenci s ostatními památkami. Jedná se o uzavřenou trichotomickou otázku. Otázka 11: Čím si myslíte, že jsou pro Vás vily v porovnání s ostatními památkami méně atraktivní? Jedná se o doplňkovou otázku v případě předešlé odpovědi 10c 45
(raději chodím na hrady, zámky, kostely a jiné památky). Tato otázka je otevřená pro volnou odpověď, pokud má respondent nějaký svůj nápad. Mohla by pomoci v budoucím vývoji a zatraktivnění vil pro veřejnost. Otázka 12: Jedná se o osobní informace o respondentovi: muž/ žena, věk, povolání, vzdělání, region bydliště, počet dní návštěvy v Praze, zda se znovu vrátí do vily. Tyto informace jsou důležité pro sestavení profilu typického návštěvníka vil. Tyto odpovědi mohu poté porovnat s výsledky profilu návštěvníků ostatních památek z druhého dotazníku. U této otázky mne bude zajímat také národnost, zda se jedná především o Čechy nebo i cizince.
2.5 Dotazník 2 (odpovídají návštěvníci ostatních pražských památek) Druhý dotazník obsahuje některé stejné otázky jako dotazník 1. Otázka 1: Zajímá vás vilová architektura? Tato otázka je totožná s dotazníkem1. Když respondenti odpověděli c (Nezajímá mne) přeskočila na poslední bod osobních údajů, protože nemělo smysl je dál zatěžovat informacemi, o které se nezajímají. Otázka 2: Navštívili jste už někdy nebo jste slyšeli o těchto stavbách? Trmalova vila
Bílkova vila
Müllerova vila
Navštívil(a) Znám Tabulka č. 1- Pomocná tabulka u dotazníku
U této otázky jsem si pomohla jednoduchou a přehlednou tabulkou. V případě, že respondenti odpoví navštívil(a) u jedné z vil, pokračovala jsem otázkou č. 3 a 4. V případě odpovědi znám jsem přeskočila na otázku č. 5 a v případě, že nenavštívili ani neznají jsem pokračovala otázkou č. 6. Otázka 3: Co vás motivovalo k návštěvě tohoto objektu? Jedná se o totožnou otázku jako v dotazníku1. Otázka 4: Kdyby tato památka nebyla „při cestě“, samostatně byste za ní nepřijel(a)? Respondent odpovídá v případě odpovědi 3b (Byl(a) jsem zde, protože je to „ při cestě“ k jinému turistickému cíli. Jedná se o stejnou otázku jako v dotazníku1. Otázka 5: Kde jste se o ní dozvěděli? Jedná se o totožnou otázku jako v dotazníku1.
46
Otázka 6: Znáte knižní nebo internetovou edici slavné vily? Respondent odpovídá v případě odpovědí 5bc. Jedná se o totožnou otázku jako v dotazníku1. Otázka 7: Zajímaly by vás informace o výše zmíněných vilách? Tato otázka má za účel zjistit poptávku po informacích turistů o těchto stavbách. Což bych mohla využít pro propagaci. Jedná se o uzavřenou trichotomickou otázku. Otázka 8: Co se týče interiéru vily, je pro vás důležité, aby vila ukazovala dobové vybavení, nebo vám stačí, když je v ní umístěna jiná expozice? Otázka je totožná jako v dotazníku1. Otázka 9: Jaká si myslíte, že je prezentace památek vilové architektury? Myslíte si, že jsou mezi lidmi známé? Otázka je totožná jako v dotazníku1. Otázka 10: Myslíte si, že jsou hrady zámky a jiné památky více navštěvované než vilová architektura? Pokud ano, čím si myslíte, že jsou vily pro návštěvníky méně atraktivní?
Tato otázka zjišťuje preference a oblíbenost vilové architektury
v porovnání s ostatními památkami. Odpověď ANO/NE. V případě odpovědi ANO otevřená odpověď. Otázka 11: osobní údaje respondentů jsou totožné jako u dotazníku1.
3 Výzkum
3.1 Průběh výzkumu
Samotný výzkum trval 4 měsíce (prosinec-březen). Během této doby byly ve výše zmíněných třech vilových stavbách umístěny dotazníky pro návštěvníky. To bylo umožněno díky spolupráci se zaměstnanci (pokladními) vil. Vyplňování bylo dobrovolné. Po této době jsem zde měla celkem 94 vyplněných dotazníků. Druhé dotazníky jsem vyplňovala postupně během několika návštěv centra Prahy, kde jsem se dotazovala turistů osobně. Vybírala jsem místa, kde proudí nejvíce turistů: 47
Václavské náměstí, Staroměstské náměstí, Karlův most, Židovská synagoga, Národní divadlo, Pražský hrad, Svatovítská katedrála a Prašná brána. U druhého dotazníku jsem posbírala celkem 90 výsledků dotazník 1 Počet respondentů
dotazník 2
94
90
Tabulka č. 3 - Počty respondentů
3.2 Preference vilových staveb x ostatních památek Ve svém výzkumu jsem zjišťovala povědomí o vilových stavbách. V prvním dotazníku jsem se ptala návštěvníků na srovnání jejich preferencí z hlediska vilových a běžných památek v Praze.
Preferujete vilovou architekturu před ostatními typy památek? 3%
Ano, ostaní památky mne nezajímají
9% Preferuji oba typy architektury
Raději chodím na hrady zámky…
88%
Graf č. 1 - Zájem o vily u návštěvníků vil
Z výsledků vyplývá, že 88% návštěvníků vil preferuje oba typy architektury. 3% návštěvníků se zajímá pouze o vilovou architekturu a 9% respondentů upřednostňují jiné památky jako hrady, zámky a kostely apod. U druhého dotazníku jsem se díky známosti a velké návštěvnosti pražských památek ptala odlišně.
48
Myslíte si, že jsou hrady, zámky a jiné památky více navštěvované než vily? Na tuto otázku všichni turisté odpověděli jednoznačně, že ano. Dodatkem byla otázka „proč?“ Někteří respondenti vymysleli tyto odpovědi: -
ostatní památky jsou atraktivnější než vily
-
ostatní památky jsou více vhodné pro rodiny s dětmi ( zahrady)
-
ostatní památky jsou více známé
-
ostatní památky mají lepší propagaci
-
vily jsou málo propagované
3.3 Motivace k návštěvě vily Motiv, proč návštěvníci přijedou do vily, jsem zjišťovala především z dotazníku1, a to z otázky 2 a 3.
Co vás motivovalo k návštěvě tohoto objektu? Přijela jsem cíleně za touto stavbou. Zajímám se o vilovou architekturu.
14% 9% 2%
Je to při " cestě" k jinému turistickému cíli.
8% 67%
Jsem zde náhodou.
Bylo to v programu zájezdu.
Jiný důvod.
Graf č. 2 – Dotazník 1: Motivace k návštěvě vily
První graf je vyvozen z odpovědí na otázku 2. Vidíme zde, že převážná část návštěvníků ( 67 %) vil by přijela přímo cíleně za touto památkou, protože se zajímají o vilovou architekturu. Druhá nejčastější odpověď byl jiný důvod, který zde nebyl na 49
výběr. Další nejčastější možnost byla prohlídka vily jako součást předem sestaveného programu zájezdu. Na dalším místě skončila odpověď, že je vila při „ cestě“ k jinému turistickému cíli. Na tuto odpověď navazovala i otázka 3 („ A nebýt toho, že je to při „ cestě“, jen kvůli této památce byste sem nepřijela?“). Zde celkem 6 respondentů odpověděli, že by přijeli i samostatně. Jako jiné důvody návštěvy respondenti uvedli tyto:
Jiný důvod: Žiji v Praze ( okolí vily). 8%
8% Pracovní důvody.
15%
61%
8%
Doprovod osob zajímajících se o vilovou architekturu. Výstava ve vile. Doporučení známých.
Graf č. 3: Dotazník 1: Jiné důvody k návštěvě vily
Nejčastější jiný důvod návštěvy bylo to bydlení v Praze, nebo dokonce v blízkém okolí vily. Někteří respondenti uvedli, že chodí denně kolem a odtud se o vile dozvěděli. Častým důvodem bylo také doprovod osob se zájmem o tuto architekturu a dále následovali odpovědi jako: pracovní důvody, výstava ve vile, doporučení známých. V případě druhého dotazníku jsem se ptala na motiv pouze, když turisté navštívili jednu ze 3 uvedených vil. Vycházela jsem z této tabulky: Navštívil(a) jste už někdy nebo slyšel(a) o těchto stavbách? Navštívil(a) Znám
Trmalova vila 0 0
Bílkova vila 6 2
Müllerova vila 0 4
Tabulka č. 4 - Vyplněná pomocná tabulka u dotazníku 2
Pouze 6 respondentů z turistů v centru Prahy uvedlo, že navštívili Bílkovu vilu. K těmto 6 návštěvám vedli tyto důvody: 50
Jsem zde, protože je to při „cestě“ k jinému turistickému 3 cíli. Bydlím v Praze. ( Znám tuto vilu) 3 Tabulka č. 5- Důvody k návštěvě vil u dotazníku 2
Z první odpovědi, že byla vila „ při cestě“ k jinému turistickému cíli, patřila podotázka, zda by vilu navštívili i samostatně. 2 odpovědi byli, že ANO a 1 NE.
3.4 Preference: dobové vybavení x jiná expozice ve vilách
Další otázka se týkala zjišťování preferencí ohledně interiéru vily. Ptala jsem se návštěvníků a turistů, zda preferují původní, originální či alespoň dobový nábytek, nebo jim nevadí umístění jiné expozice např. galerie, výstavy. U prvního dotazníku se toto týkalo otázky číslo 5.
Je pro vás důležité, aby vila ukazovala dobové vybavení? 4% Velmi, zajímá mne dobový styl bydlení a architektonická a designerská řešení na míru.
7%
Záleží mi na tom méně.
89%
Není to pro mne důležité, i když vila obsahuje jinou expozici, je pro mne stále atraktivní.
Graf č. 4- Dotazník 1: dobové vybavení vily x jiná vybavení vily
Na tento dotaz odpovídalo 94 respondentů. Drtivá většina (89 %) dává přednost původnímu, dobovému vybavení vily před jinou expozicí. 4 % odpovědí bylo, že jim záleží méně na původním vybavení a pro 7% není důležité, zda je v interiéru galerie či originální nábytek. U druhého dotazníku se tohoto tématu týkala otázka 8. 51
Je pro vás důležité, aby vila ukazovala dobové vybavení?
20%
Velmi, zajímá mne dobový styl bydlení a architektonická a designerská řešení na míru.
6%
Záleží mi na tom méně. 74% Není to pro mne důležité, i když vila obsahuje jinou expozici, je pro mne stále atraktivní.
Graf č. 5: Dotazník 2: dobové vybavení vily x jiné vybavení vily
Na tento dotaz odpovídalo 39 respondentů z turistů v centru Prahy, kteří v úvodní otázce, zda se zajímají o vilovou architekturu, uvedli, že „velmi“, nebo alespoň „středně“. Je zde podobný výsledek jako u dotazníku1. Většina (74 %) dává přednost původnímu vybavení vily. Méně na tom záleží 6 %. A není to důležité pro 20 %.
3.5 Kde se návštěvníci dozvěděli o vile? Dalším zkoumaným hlediskem budou informační a propagační kanály. Zkoumala jsem, odkud návštěvníci berou nejvíce informace, nebo se dovídají o těchto stavbách. V možnostech na výběr byla Edice slavné vily (výše zmíněná), internet, média, knižní publikace nebo doporučením od svých přátel a známých, kteří zde již byli. V dotazníku 1 se jedná o otázku 6.
52
Kde jste se dozvěděl(a) o této vile? D1 Z edice Slavné vily. 4% 4%
8%
Z internetu a jiných informačních médií nebo knižních publikací.
36% 48%
Od svých známých, kteří zde byli. Ze školy( při výuce).
Bydlím blízko.
Graf č. 6- Dotazník1: zdroje informací o vilách
Na tuto otázku odpovídalo 94 návštěvníků vil. K původním 3 možnostem připsali respondenti ještě jako informační zdroje školu a bydliště blízko vily. Celých 48% patřilo internetu, knižním publikacím ostatním médiím. 36% návštěvníků se o vile dozvěděli díky svým známým. Pouze 8% se nechalo inspirovat edicí Slavné vily. A po 4% mají škola a nedaleké bydliště. V dotazníku 2 se tyto informační zdroje řeší v otázce č. 5 a výsledky dopadly takto:
Kde jste se dozvěděl(a) o této vile? D2 Z internetu a jiných informačních médií nebo knižních publikací.
8% 25%
Od svých známých, kteří zde byli. 59%
8%
Ze školy( při výuce)
Bydlím blízko.
Graf č.7- Dotazník 2: zdroje informací o vilách
53
Na tuto otázku odpovídalo pouze 12 respondentů z turistů v Praze, kteří navštívili nebo znali alespoň jednu ze třech vilových staveb. Opět zde však vyhrál jako největší informační kanál internet a jiná média s 59%. Na druhém místě je s 25 % škola a jako poslední se dělí doporučení známých a blízké bydliště. Možnost informace z Edice Slavné vily zde vypadla.
3.6 Znalost edice Slavné vily Nyní budu prezentovat výsledky výzkumu o povědomí a znalosti edice Slavné vily. V prvním dotazníku se jedná o otázku č. 7.
Znáte edici Slavné vily? D1
43%
25%
32%
Ano, četl(a) jsem ji. Inspirovala mě k návštěvě. Setkal(al jsem se s ní. Vím, čeho se týká. Nikdy jsem se sní nesetkal(a).
Graf č. 8- Dotazník 1: znalost Edice Slavné vily
Na tento dotaz odpovídalo 94 respondentů. I když se jednalo o návštěvníky vil tak 43% se s edicí Slavné vily nikdy nesetkalo. 32% vybralo možnost, že se s edicí setkali a vědí, co je obsahem. A 25% edici četlo a inspirovalo je k návštěvě. V druhém dotazníku se znalostí edice zabývala otázka č. 6.
54
Znáte edici Slavné vily? 4% 8%
88%
Ano, četl(a) jsem ji. Inspirovala mě k návštěvě. Setkal(a) jsem se s ní. Vím, čeho se týká. Nikdy jsem se s ní nesetkal(a).
Graf č. 9: Dotazník 2: znalost edice Slavné vily
Na tuto otázku odpovídalo 49 turistů z centra Prahy, kteří v úvodním dotazu neuvedli, že se o vilovou architekturu vůbec nezajímají. Zde bylo povědomí o této edici velmi malé. 88 % respondentů se s ní nikdy nesetkalo. 8% z respondentů vědělo, čeho se týká a pouze 4% ji četli.
3.7 Propagace vil Další oblast zkoumání se týká propagace vilových staveb. Jestli je dostatečná a lidé se mají možnost o vilách lehce dozvědět, nebo je jen okrajová a především pro lidi z oboru, „ fanoušky vil“. Ptala jsem se tedy na názory lidí a známosti a prezentaci těchto staveb jako turistických cílů. V dotazníku1 se jedná o otázku č. 8.
55
Jaká si myslíte, že je prezentace vil? D1 27%
Prezentace a informace jsou dostatečné, o památkách se ví.
18%
Středně. 55% Prezentace ani informace nejsou dostatečné, o památkách se téměř neví.
Graf č. 10: Dotazník1: propagace vil
Na tento dotaz odpovídalo opět 94 návštěvníků vil. Nejvíce názorů (55%) se přiklánělo k tomu, že je propagace vilových staveb na střední cestě, tzn. informace se dají sehnat, ale nejsou tolik propagované jako u jiných turistických objektů. 27% návštěvníků si myslí, že je prezentace nedostatečná a vily jsou neznámé běžnému turistovi. 18% je názoru, že jsou informace a propagace dostatečné a že jsou tyto stavby známé. U druhého dotazníku se propagací zabývá otázka č. 9.
Jaká si myslíte, že je prezentace vil? D2 Prezentace a informace jsou dostatečné, o památkách se ví.
25% 8%
Středně.
67% Prezentace ani informace nejsou dostatečné, o památkách se téměř neví.
Graf č. 11- Dotazník2: propagace vil
56
Touto otázkou se zabývalo opět 49 turistů z centra Prahy. Podle většiny (62%) jsou informace a propagace o vilách nedostatečné a o téměř se o nich neví. 25 % si myslí opak, že je prezentace dostačující a 8% zvolilo střední cestu.
3.8 Profil návštěvníka vil Jedním z hlavních cílů ve výzkumu bylo zjišťování profilu typického návštěvníka vily. To jsem zjišťovala pomocí osobních údajů (pohlaví, věk, povolání, vzdělání, region bydliště), které se nacházeli na konci obou dotazníků. Pohlaví Z návštěvníků vil je překvapivě převážná většina žen. Mužů je skoro o polovinu méně. 15 osob své pohlaví nevyplnilo.
Muž Žena nevyplněno
27 52 15
Tabulka č. 6 - Počet žen a mužů z návštěvníků vil
Věk Nejpočetnější věková skupina návštěvníků vil je skupina 18-30 let. Potom jsou nejpočetnější skupiny 50-60 a 30-40 let. Nejméně chodí na prohlídky skupiny ve věku 40-50, 60 a více a 0-18let. 4 respondenti svůj věk neuvedli. 0-18 18-30 30-40 40-50 50-60 60 a více nevyplněno
3 29 18 13 19 9 4
Tabulka č. 7 - Věkové skupiny návštěvníků vil
Povolání Z hlediska povolání patřil největší počet návštěvníků mezi studenty. Což odpovídá i největší předešlé věkové kategorii. Jednalo se především o studenty architektury a příbuzných oborů. Z 94 dotazovaných bylo 25 studentů. 13 respondentů kolonku 57
povolání nevyplnilo. Další početná skupina byla důchodci s 8 návštěvníky. Třetí nejčastější povolání byla administrativa, což je široké pojetí více zaměstnáních. Oborová povolání, typu architekt, projektant a jejich příbuzná povolání jako grafik, výtvarník, historik nebo knihovnice, byla také velmi častá. Mezi nejčastější návštěvníky se řadilo 5 lékařů. Dále následovala různá povolání, většinou vysokoškolského vzdělání.
25 13 8 7 5 5 4 3 3 3 3 2 2 2 1 1 1 1 1
Student nevyplněno Důchodce administrativa Architekt Lékař Projektant (stavební inženýr) výtvarnice Historik Ekonom knihovnice Technik Účetní Manažer potravinářství Soudce realitní agent Chemik obchodník produkční práce pro filmový festival vysokoškolský učitel lektorka cizích jazyků
1 1 1
Tabulka č. 8 - Povolání návštěvníků vil
Vzdělání Dalším vyplňovaným údajem bylo vzdělání návštěvníků vil. Zde velká většina se 73 návštěvníky
(z celkových
94
respondentů)
bylo
vysokoškolského
vzdělání.
Středoškolské s maturitou vyplnilo 24 lidí. Základní vzdělání vyplnilo 5 lidí. Zde se však jednalo především o mladší děti ze základní školy. 2 respondenti vzdělání nevyplnili.
58
vysokoškolské Střední s maturitou Základní nevyplněno
73 24 5 2
Tabulka č. 9 - Vzdělání návštěvníků vil
Region bydliště Ze všech regionů v České republice je nejvíce návštěvníků vil z Prahy (39). Potom následují nejblíže Praze Střední Čechy a stejný je i počet návštěvníků z Jižní Moravy. Poté následují další regiony. Údaj o svém bydlišti nevyplnilo 7 respondentů. Co se týče zahraničních návštěvníků vil, tak mají jednotlivé země podobný počet (1 nebo 2) zástupců. Jedná se o evropské země, pouze jeden člověk pochází z Austrálie.
Praha Střední Čechy Jižní Morava Východní Čechy Vysočina Jižní Čechy Severní Čechy Severní Morava Slezsko Západní Čechy nevyplněno Španělsko Finsko Maďarsko Slovensko Francie Velká Británie Řecko Austrálie
39 9 9 4 4 3 2 2 2 1 7 2 2 2 2 1 1 1 1
Tabulka č. 10 - Region bydliště návštěvníků vil
Doba strávená v Praze (počet dní) Nyní se podíváme, jestli jsou typičtí návštěvníci vil na více denních pobytech v Praze či se jedná krátkodobé výletníky. Největší skupina (43) respondentů měla své stálé bydlení v Praze nebo přechodně zde studují, pracují apod. Nejedná se tedy o typické turisty, 59
kteří do Prahy dojíždějí. Na druhém místě bylo nejvíce jednodenních návštěvníků s počtem 17 osob. Dále byli nejčastější 2-3 denní návštěvy Prahy. Se zvýšením počtu dní se snižoval počet návštěvníků. Bydlení, studium 1 3 2 4 5 7 7 a více 6
43 17 14 9 4 1 1 1 0
Tabulka č. 11 - Počet dní návštěvy Prahy u návštěvníků vil
Opakovaní návštěvníci vil Posledním ukazatelem profilu návštěvníka vil je, zda tato osoba navštívila v minulosti nebo v budoucnu navštíví i jinou vilu. Zjistila jsem, že se jedná ve větší míře o opakované návštěvníky místo náhodných, kteří potom vilové stavby vyhledávají. 61 osob vyplnilo ANO, což znamená, že respondent navštívil nebo se chystá na prohlídku další vily. 33 návštěvníků se nechystá do podobného objektu. Shrnutí profilu návštěvníka vily -
žena
-
18-30 let
-
student (především architektury)
-
vysokoškolské vzdělání
-
bydlení v Praze (nebo přechodné)
-
opakovaný návštěvník vil
60
3.9 Porovnání vzdělání a povolání návštěvníka vily a běžného turisty
V této kapitole porovnám vzdělání typického návštěvníka vily a běžného turisty v centru Prahy. Jak je vidět z níže uvedených grafů vysokoškolské vzdělání je typické pro návštěvníka vily. U vzdělání běžného turisty je vysokoškolské a středoškolské vzdělání na podobné úrovni, ale na rozdíl od prvního grafu, kde byl rozdíl vysoký, jsou zde oba stupně vzdělání vyrovnanější. Základní stupeň zůstává u obou grafů podobně nízký.
Vzdělání návštěvníka vily
Vzdělání běžného turisty v Praze
80
80
70
70
60
60
50
50
40
40
30
30 počet osob
počet osob
20
20
10
10
0
0
Graf č.12- Porovnání vzdělání návštěvníků vil a turistů v Praze
61
Povolání navíc u návštěvníků vil architekt projektant výtvarnice historik ekonom knihovnice soudce realitní agent produkční práce pro film vysokoškolský učitel lektor cizích jazyků
shodná povolání student důchodce administrativa lékař technik účetní manažer potravinářství chemik obchodník
Povolání navíc u běžného turisty Učitel zdravotní sestra zubní sestra číšník, barman pracovník marketingu zemědělství řidič úředník pokladní recepce zedník filmový producent grafik pracovník pošty kuchař kontrolor v továrně nezaměstnaný
Tabulka č. 12 - Porovnání povolání návštěvníků vil a běžných turistů v Praze
Z tabulky vyplývá, že na povolání v levém sloupci (návštěvníci vil) je většinou potřeba vysokoškolské vzdělání. V pravém sloupci (běžní turisté) se vyskytují různé druhy povolání. K většině z nich však není potřeba vysokoškolského vzdělání. Sloupec uprostřed ukazuje povolání, která byla shodná (podobná) v obou dotaznících. Jsou to často se vyskytující pracovní místa.
3.10 Porovnání národnosti respondentů a počtu dní strávených v Praze U dotazníku 1 jsou téměř všichni respondenti (82) českého původu. Cizinci se ve vilách objevují pouze okrajově (12). U dotazníku 2 je situace opačná. Ve většině (52) se jedná o cizince a méně (38) osob bylo v centru Prahy české národnosti. Ve skutečnosti však je počet cizinců v centru Prahy ve větší míře, neboť chodí často ve velmi početných skupinách a já jsem ve svém dotazování vždy oslovovala pouze jednotlivce ze skupiny. Počet Čechů: Počet cizinců: Celkem
dotazník 1 82 12 94
dotazník 2 38 52 90
Tabulka č. 13 - Počty cizinců a Čechů v anketě
62
S národností také souvisí doba strávená návštěvou Prahy. U Čechů převládá krátkodobý pobyt a u cizinců více-denní návštěva. To můžeme vidět i na grafu 1. Ten ukazuje, že u návštěvníků vil se jedná ve větší míře o krátkodobé pobyty, anebo naopak ve velké míře o trvalé nebo přechodné bydliště v Praze.
počet dní v Praze návštěvníků vil 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
počet osob
Graf č. 13- Počet dní strávených v Praze u návštěvníků vil
U grafu 2 je vidět, že se doba trvání pobytu v Praze běžného turisty prodlužuje na více dní. A zmenšuje se rapidně podíl návštěvníků s trvalým pobytem v Praze.
počet dní v Praze běžných turistů 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
počet osob
Graf č. 14 - Počet dní strávených v Praze běžným turistou
63
3.11 Porovnání povědomí a návštěvnosti pražských vil U dotazníku1 jsem porovnala návštěvnost vil pomocí otázky č. 9., kde se ptám respondentů, kterou vilu navštívili, nebo se chystají v budoucnu. Nejvíce zmiňovanou vilou byla Bílkova se 12 zmínkami. Druhá nejčastěji zmiňovaná byla Müllerova vila. 5 návštěvníků se zmínilo o Kotěrově vile, která však není přístupná. Trmalovu vilu zmínil pouze 1 návštěvník. Byly zmíněny také tyto vily: Kryštofova, Kramářova, Richterova, Pélleova, Baba a vila bratří Čapků. Bílkova vila
12
Müllerova vila
11
Kotěrova vila
5
Trmalova vila
1
Kryštofova vila v Říčanech
1
Kramářova vila
1
Richterova vila
1
Pélleova vila
1
Baba
1
Vila bratří Čapků
1
Tabulka č. 14 - Zmíněné vily v anketě
U dotazníku 2 jsem zjišťovala návštěvnost 3 přístupných vil pomocí otázky č. 2. Také jsem zjišťovala, zda znají některou z těchto staveb. I v tomto dotazníku se nejlépe umístila Bílkova vila, kterou jedinou navštívilo 6 lidí a 4 lidé ji znají. Dále se mezi turisty našli 4 lidé, kteří znali Müllerovu vilu. Trmalovu vilu nikdo z dotazovaných neznal ani nenavštívil.
64
4 Vyhodnocení 4.2 Shrnutí výsledků
Preference vilových staveb a ostatních památek v Praze pro návštěvníky. Zjistila jsem, že většina návštěvníků vil se zajímá o různé typy architektury. Někteří se zajímají především o vilovou architekturu, ale těch je malá menšina. Výzkum ukázal, že do vil chodí především lidé se zájmem o tento obor. Návštěvníků, kteří nemají zájem o vilovou architekturu, bylo jen několik.
Turisté v centru Prahy podle
očekávání potvrdili, že vily nejsou ani zdaleka tolik navštěvované jako jiné typické turistické cíle. Jako důvody uvedli malou propagaci, větší známost ostatních památek a nevhodnost prohlídek pro rodiny s dětmi. Dále uvedli, že vily nejsou tolik atraktivní jako např. hrady a zámky apod. Menší atraktivnost znamená, že tyto stavby vypadají na první pohled jako obyčejné domy pro běžného člověka, který jde kolem, a nemají rozlehlé zahrady apod. To se týká především vilových staveb po roce 1900, kterými jsem se ve svém výzkumu zabývala. Motivace návštěvníků vil. Motivem pro absolvování prohlídky většiny návštěvníků vilových staveb je přímo vila samotná. Přijedou tedy cíleně za touto památkou, protože se o tuto architekturu zajímají. Možnosti jako „bylo to v programu zájezdu“ nebo „vilu navštěvuji, protože je při cestě k dalšímu turistickému cíli“ byly uváděny ve velmi malé míře. Častým důvodem je také bydlení v Praze blízko dotyčné stavby. Dalším objevovaným motivem byl i doprovod osob, které se zajímají o vilovou architekturu. Preference: dobové vybavení x jiná expozice. Z hlediska interiérového vybavení vily je jednoznačný výsledek u obou dotazníků. Návštěvníci dávají přednost původnímu, originálnímu, nebo alespoň dobovému nábytku před jiným využitím prostoru těchto staveb jako jsou galerie a výstavy. V Trmalově, Müllerově a Bílkově vile se kombinuje dobový nábytek s výstavou např. dílo Františka Bílka. Díky těmto výstavám a krátkodobým akcím do těchto staveb proudí více návštěvníků, kteří mohou zároveň i využít možnost prohlídky. Kde se návštěvníci dovídají o vilách? Návštěvníci jako zdroje informací nejvíce uváděli internet a ostatní média, knižní publikace jako jsou turistické brožury apod. Tento výsledek se mi zdá pochopitelný, protože v dnešní době je nejjednodušší způsob 65
rychlého získání informací právě internet. Ten převládal jako informační zdroj především u turistů v centru Prahy. U návštěvníků vil převládal o něco méně. Druhá velká část návštěvníků dorazili na doporučení svých známých a kamarádů. Platí, že zkušenosti předávané osobně mezi lidmi jsou nejlepší reklamou. Lidé se o vilách dovídají i ze školy, nebo bydlí blízko a často chodí okolo. Jen velmi málo lidí se dovídá o těchto stavbách z Edice Slavné vily. Znalost Edice Slavné vily. U méně než poloviny návštěvníků vil převládala odpověď, že se s touto edicí, která se přímo týká vilových staveb, nikdy nesetkali. Větší třetina se s ní setkala a ví, co obsahuje a nejmenší část jí četla a nechala se jí inspirovat k návštěvě. Běžní turisté v Praze téměř všichni tuto edici neznají. Z toho můžeme usuzovat, že tato edice je známá pouze úzké skupině odborníků a lidem, kteří se o tyto vily zajímají. Prezentace vilových staveb. Výsledky na tuto otázku jsou velmi různé. Přes polovina návštěvníků si myslí, že je propagace vilových staveb středně úspěšná. Menší čtvrtina si myslí, že je nedostatečná prezentace těchto staveb a zbytek, nejmenší část, je s propagací spokojena. Takže jsou u návštěvníků vil názory na prezentaci velmi různé. U turistů, kteří skoro téměř tyto stavby neznali, není příliš překvapivé, že si myslí, že je prezentace nedostatečná a o vilách se téměř neví. A výsledek ankety v centru Prahy to potvrzuje. Profil návštěvníka vily. Tento výsledek typického návštěvníka byl velmi překvapující. Především v tom, že se jednalo o ženu, neboť architektura je stále spíše doménou mužů. Dále mne překvapil výsledek nejčastějšího povolání- student. Jedná se však ve většině případů o studenta architektury nebo příbuzného oboru. Věk jsem také očekávala vyšší. Do vil také chodí opakovaní návštěvníci, kteří když navštíví jednou tento druh stavby, je větší pravděpodobnost, že navštíví i jinou podobnou budovu, než u normálních turistů. Nejčastějším regionem byla Praha. To dokazuje i nedostatečnost propagace mimo naše hlavní město, neboť do vil chodí nejčastěji lidé z okolí. Porovnání vzdělání návštěvníka vily a běžného turisty. Zde se mi potvrdilo, že do vil chodí především lidé s vysokoškolským vzděláním a to s velkým náskokem nad středoškolským. Toto se mi potvrdilo i díky výsledku nejčastějších povolání návštěvníků vil, ke kterým většinou bylo potřeba k vykonávání práce vysokoškolského vzdělání. U běžných turistů v Praze byly výsledky z hlediska vzdělání více podobné. O něco málo více bylo středoškolsky vzdělaných respondentů nad vysokoškoláky. Co 66
se týče povolání běžného turisty, tak jsem narazila na povolání všeho druhu a vysokoškolsky i středoškolsky zaměřených. Zatímco tedy do vil chodí především lidé s vyšším vzděláním, běžné památky navštěvují všechny skupiny stupňů vzdělanosti. Národnost respondentů a počet dní strávených v Praze. Pomocí výzkumu jsem došla k závěru, že návštěva vilových staveb je záležitostí českého obyvatelstva. Zahraniční turisté o těchto stavbách nemají ponětí. Je to však logické, protože znají pouze nejhlavnější a nejvíce navštěvované památky v Praze, které jsou v průvodcích uvedeny jako hlavní turistické cíle. Z hlediska počtu dní strávených v Praze jsou návštěvníci vil především jednodenní nebo krátkodobý návštěvníci, anebo naopak jsou to místní obyvatelé. V centru Prahy se pohybují turisté, kteří jsou v tomto městě na návštěvě různý počet dní. Nejvíce je 4 denních pobytů. To se samozřejmě týká především turistů ze zahraničí. Porovnání návštěvnosti a povědomí vilových staveb. Ze tří vil, které jsme v této práci zkoumali, vyšla jako nejnavštěvovanější Bílkova vila. A to jak u návštěvníků, kteří ji již navštívili, anebo se teprve chystají, tak i v anketě turistů. Druhá z této trojice skončila Müllerova vila, jež byla také často zmiňována a nejhůře v návštěvnosti a znalosti této stavby skončila Trmalova vila. U těchto dotazů byly jmenovány i další vily, které však nejsou přístupné veřejnosti, anebo jsou staršího data, než je rok 1900.
4.3 Návrhy na propagaci a budoucí vývoj Všechny tyto tři stavby mají společné to, že nabízejí nejenom prohlídku domu a původního interiéru, ale ještě k tomu další formu expozice, výstavy apod. Součástí Bílkovy vily je ateliér Františka Bílka a v suterénu se nachází Bílkovo centrum, které se specializuje na jeho vrcholné dílo, a čím byl umělec přínosem pro oblast našeho umění. Bílkova vila je jako mnoho dalších pražských památek spravována Galerií města Prahy. Müllerova vila má ve svém sídle Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose. Toto centrum má více úkolů. Zabývá se vydáváním sbírek o Müllerově vile a Adolfu Loosovi. Dále odbornou a vědecko- výzkumnou činností zabývající se historií Müllerovy vily a díla Adolfa Loose a své výsledky prezentuje formou muzejních výstav, nebo v externích projektech. Stará se o pozůstalé sbírky. Dále také provádí 67
lektorskou a přednáškovou činnost pro veřejnost. Ve spolupráci s oddělením prezentace muzea koncipuje propagační program Müllerovy vily. Komunikuje s tiskem a ostatními médii v oblasti prezentace a propagace Müllerovy vily, ve spolupráci s odd. prezentace muzea zpracovává tiskové zprávy. Na www stránkách poskytuje aktuální informace o Müllerově vile. Podle plánu expoziční a výstavní činnosti muzea samostatně odborně připravuje autorské podklady pro realizaci expozic a výstav v muzeu. Odborně připravuje autorské podklady pro realizaci výstav v české republice i zahraničí. V médiích prezentuje výsledky své odborné činnosti ve vztahu ke sbírkám.[13] V Trmalově vile se také nachází podobné centrum- Kotěrovo centrum. To se samozřejmě zabývá odkazem Jana Kotěry, který stál u zrodu moderního umění. Nezajímá se však pouze o minulost, ale také o současnou oblast individuálního bydlení. Je společenským a kulturním centrem, kde se konají různá promítání, besedy a mnoho různých společenských akcí. [14] Z výzkumu vyšlo najevo, že vily jako stavby k návštěvě a prohlídce jsou mezi lidmi velmi málo známé. To usuzuji především z ankety mezi turisty v centru Prahy. Známé jsou mezi odborníky ze stavitelství a architektury a lidmi, kteří se o tuto oblast individuálního bydlení více zajímají. Středem jejich zájmu je zajímavé architektonické řešení stavby nebo dílo známého architekta. Z anketního šetření vyšlo najevo, že se různí názory, o tom, jaká je dostatečnost propagace vil. Podle mého názoru je to proto, že pokud má někdo zájem o tyto informace, tak si je nalezne. Pro někoho, kdo se o vilovou architekturu vůbec nezajímá, jsou tyto informace samozřejmě neznámé. Edice Slavné vily Podle výzkumu nemá edice Slavné vily takový vliv na návštěvnost těchto staveb. U návštěvníků vil bylo nejvíce odpovědí, že se s těmito publikacemi nikdy nesetkali. Velká část věděla, čeho se týká a co je obsahem a nejmenší díl měla odpověď, že tuto edici návštěvníci znají a inspirovala je k návštěvě. Přesto si myslím, že je tato edice důležitá pro propagaci vil. Je velmi přehledně zpracována a graficky dobře provedena. Co bych navrhla do této edice, tak více zmiňovat, které vily jsou otevřené veřejnosti a podrobnosti o tom. Bohužel jsou často vily např. v rekonstrukci, proto se tyto údaje musí aktualizovat. To tato edice splňuje, protože publikace z jednotlivých krajů vycházely už v několika vydáních. Internet, knižní publikace a jiná média 68
Výzkum zjistil, že největší informační zdroj, z kterého se návštěvníci dovídají o vilách je internet. Tento způsob je nejrychlejší a nejefektivnější z hlediska dostupnosti informací. Proto je důležité dbát na kvalitu webových stránek vil a jejich aktualizaci. Ze tří zkoumaných vil nejvíce obstojí s internetovým portálem Müllerova vila, která má stránky pouze o svém objektu. Jsou přehledné a návštěvník zde najde všechny informace, které potřebuje (historie, architektura, prohlídky, vstupné, otevírací doba apod.) jasně prezentovány. Trmalova vila ve Strašnicích má spojené webové stránky s nakladatelstvím FOIBOS a internetovou edicí Slavné vily. Na těchto stránkách se také dájí nalézt nejdůležitější informace. Nejsou však tolik propracované jako stránky Müllerovy vily a je zde méně informací. Bílkova vila nemá samostatné webové stránky. Informace o této stavbě se dají nalézt na stránkách Galerie města Prahy. Domnívám se, že by si tato stavba zasloužila své vlastní webové stránky, i kvůli lepší přehlednosti, neboť na stránkách Galerie je více objektů, které jsou zde spravovány. Propagace pomocí knižních publikací je splněna v již zmiňované knižní edici Slavné vily. Co bych navrhla jako propagaci touto formou, tak zmiňovat tyto vily více v průvodcích po památkách v Praze. Tyto průvodce si berou zahraniční turisté v informačních centrech a většinou se řídí podle nich. Z mé vlastní zkušenosti při anketním dotazování měli často zahraniční turisté nějakou formu takovéhoto průvodce při sobě, z kterého si vybírali, jaká místa navštíví. Propagace formou médií jako televize nebo rádio se domnívám, že není nejvhodnějším způsobem už kvůli své nákladnosti. Tento způsob by se dal využít, pokud by se ve vile konala významná akce většího formátu. Další návrhy Pro všechny tři vilové stavby bych navrhla, aby spolu více komunikovaly mezi sebou a pomáhaly si s propagací. To například zmínkou na konci prohlídky typu: „ dále můžete navštívit v Praze…“. Na pokladnách by se také daly umístit letáčky z jednotlivých vil, které by si návštěvníci čekající na prohlídku mohli přečíst nebo odnést sebou. Podle mého mínění, by toto nejvíce pomohlo Trmalově vile ve Strašnicích, kdyby byla takto propagována v ostatních dvou objektech, neboť podle výsledků z mého výzkumu ještě není tolik známá. Spojit propagace těchto objektů by se dala i pomocí např. tématických týdnů. To si představuji tak, že by se jednalo o cyklus přednášek na určité téma z tohoto oboru a jednotlivé přednášky, promítání, diskuze by se mohly konat během týdne střídavě v jednotlivých třech stavbách.
69
V akcích jako jsou výstavy, přednášky apod., které už tyto objekty provozují, bych určitě doporučovala pokračovat, protože přilákají více návštěvníků. Pokud jde o názory uvedené ve výzkumu, že je vila málo atraktivní a není vhodná pro děti, tak argumentem může být, že tyto stavby nejsou příliš přímo určené pro rodiny s dětmi. Nemá cenu nutit do návštěvy např. školní výlety dětí, které to nebaví a nerozumí tomu. Pokud by se však tyto objekty chtěly více zpřístupnit dětem, tak bych navrhla speciální prohlídky s ukázkami běžného života majitele těchto vil a jeho rodiny v dobových kostýmech na začátku 20. století. Tyto občasné akce s převlečenými osobami jsou poslední dobou velmi oblíbené na různých památkových objektech. Děti by tak mohli vidět nejenom původní nábytek, ale i jak se dříve lidé oblékali, chovali apod. A co bych navrhla jednotlivým vilám? Když začnu Bíkovou vilou, tak zde podle mého výzkumu chodí nejvíce návštěvníků. Jedná se o zajímavou a atraktivní stavbu, jak zvenčí na pohled, tak uvnitř v interiéru. Navrhla bych samostatné webové stránky. Jinak si myslím, že tato vila s návštěvností nemá problémy a chodí sem dostatek lidí. Vstupné je se domnívám přiměřené. Müllerova vila je podle mého výzkumu druhá nejnavštěvovanější v Praze. Jedná se o velmi architektonicky zajímavou a důležitou stavbu, vrcholné dílo Adolfa Loose s velmi zajímavým řešením prostoru. Webové stránky jsou přehledné a dobře udělané. Co bych změnila, by byla nejspíše cena vstupného. Oproti ostatním dvěma stavbám je poměrně vysoká. To by mohl být i důvod, proč je až druhá nejnavštěvovanější. Trmalova vila je vrcholné dílo Jana Kotěry, našeho nejvýznamnějšího architekta z období počátku moderny. Funguje zároveň i jako Kotěrovo centrum. Do tohoto centra např. o víkendu během akce přijde velmi mnoho lidí, ale během týdne jich už tolik nepřijde na prohlídku. Tato stavba je ve Strašnicích poměrně odlehlá a leží v klidné zóně. Mezi ostatními domy je i docela nenápadná a člověk musí chvíli hledat, aby ji našel. Doporučila bych možná lepší označení (cedule) přímo na místě, kde jsem nalezla pouze jeden ukazatel u silnice. Webové stránky jsou v pořádku. Jako výhodu považuji, že se zde koná mnoho akcí přímo v budově, v čemž si myslím, že by se mělo i v budoucnu pokračovat. Vstupné je také dostupné pro každého. Dokonce nejlevnější ze všech tří vil.
70
5 Závěr Mým úkolem v této bakalářské práci bylo zjistit povědomí lidí o vilové architektuře v Praze. Svůj výzkum jsem provedla pomocí dvou dotazníků. První dotazník byl určen pro návštěvníky veřejně přístupných vil a druhý byl vyplňován turisty v centru Prahy, kde se nachází největší množství památkových objektů. V úvodu mé práce jsem stanovila hypotézu, že největším motivem pro návštěvu vil bude jejich zájem o tento druh architektury. Také jsem předpokládala, že turisté v centru Prahy se o tuto architekturu nebudou příliš zajímat nebo o ní nebudou vědět žádné informace. Tato úvaha se mi potvrdila. Návštěv vil, které byly pouze jako vyplnění programu při cestě k jinému turistickému cíli, nebo byly součástí programu zájezdů, bylo minimálně. Velká většina návštěvníků přijíždí cíleně, aby shlédli tyto stavby. Další hypotézou, která se mi potvrdila, byl profil typického návštěvníka vily. Ve většině případů se jednalo o jedince s vysokoškolským vzděláním. Také se mi potvrdilo, že se ve velké míře jednalo o účastníky z oboru architektury a stavitelství. Buď povoláním v tomto oboru, nebo studiem. Co mne překvapilo, byl fakt, že typický návštěvník je student ve věku 18-30 let. Že jsou tyto stavby navštěvovány studenty v takovém množství, bych nepředpokládala, i když jsem na začátku uvedla, že budou důležitým segmentem. Ostatní věkové skupiny byly na podobné úrovni. Překvapující byla i převaha žen, neboť architektura je známa spíše jako doména mužů. Na druhé straně mezi běžnými turisty v centru Prahy jsou rovnoměrně zastoupeni vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaní. Ti mají menší převahu. Dalším sledovaným aspektem byla národnost. Zde byly výsledky jednoznačné. V úvodu jsem tipovala, že do vil chodí především turisté české národnosti. A toto tvrzení se mi potvrdilo. Mezi návštěvníky se sice našlo několik cizinců (opět z oboru architektury), ale bylo jich nepatrné množství. Důvodem tohoto výsledku může být fakt, že vily jsou velmi specifické stavby, které jsou známé pouze úzkému okruhu lidí. Při anketě v centru Prahy jsem zjistila, že i Češi neznají příliš tuto architekturu. Někdy si vzpomněli na známou vilu Tugendhat v Brně, ale o existenci těchto staveb v Praze a jejich přístupnosti pro veřejnost, neměli zdání. V centru Prahy se podle očekávání nacházelo velké množství turistů ze zahraničí. Brzy jsem zjistila, že tito návštěvníci, kteří navštívili Prahu na pár dní, nemají potuchy o těchto stavbách, což je pochopitelné, protože Praha je významným městem s nepřeberným množstvím památek, významných 71
budov a turistických atrakcí. U návštěvníků vil se naopak jednalo a jednodenní pobyty v Praze, anebo naopak o jedince s trvalým nebo přechodným bydlištěm zde. A to proto, že lidé bydlící v okolí nejvíce vědí o těchto vilách. Co mne dále zajímalo, bylo porovnání preferencí vilové architektury s ostatními památkami v Praze. V centru Prahy se na toto nemělo smysl ptát, a proto mne zajímaly názory na to, proč jsou pro ně vily méně atraktivní než jiné památky. Dostaly se mi odpovědi, že nejsou dostatečně známé, nejsou vhodné pro rodiny s dětmi, chybí zde zahrady a jsou celkově málo atraktivní. Nejčastější odpověď však byla minimální známost těchto budov. Návštěvníci vil preferují nejen vilovou architekturu, ale i jiné druhy památek. Zastánců „pouze vil“ bylo jen velmi málo. Našli se však i lidé, kteří raději preferují návštěvy hradů, zámků apod. Co jsem také předpokládala, byla znalost edice Slavné vily mezi jejími návštěvníky. Zjistila jsem, že tato edice nemá takový vliv, jak jsem se domnívala. Nejvíce návštěvníků se s ní vůbec nesetkalo. Zhruba jedna třetina věděla, o co se jedná a nejméně z návštěvníků ji četlo a tato edice je inspirovala k návštěvě. U turistů z centra Prahy byla tato edice téměř neznámá. Podle mého názoru je to škoda, protože tyto knižní publikace jsou velmi přehledně a dobře popsány a týkají se přímo těchto budov. Názory na propagaci těchto přístupných objektů nebyly jednoznačné u návštěvníků. Většina s ní byla poměrně spokojena. Co se týče turistů v centru Prahy, tak jsem dostala očekávanou odpověď, že je propagace nedostatečná. Tato odpověď byla logická, neboť většina turistů tyto vily neznala, znamenalo to tedy, že je malá propagace těchto staveb. Vily jsou tedy známé především lidem z oboru, lidem se zájmem o tuto architekturu a lidem bydlícím v okolí. A co bych navrhovala ke zlepšení propagace? Spolupráci těchto tří přístupných objektů a propagace mezi sebou. Pokračovat v pořádání akcí a společenských setkání. Podporovat edici Slavné vily. Dostat informace o těchto vilách více do turistických letáků v informačních centrech. Propagovat vily pomocí webových stránek s aktualizacemi jednotlivých akcí apod. Otázkou však je, zda tyto stavby nemají zůstat pouze pro úzký okruh lidí se zájmem, než velký počet návštěvníků, kteří přijedou jen proto, že sem jezdí „všichni“. Podle mého názoru by si tyto stavby zasloužili větší pozornost veřejnosti. Díky tomu, že nejsou umístěny v centru Prahy ale na jejích okrajích, nikdy nebudou objektem masového turismu, jako jsou památky v centru Prahy a to je dobře.
72
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ TIŠTĚNÉ ZDROJE: VEVERKA PŘEMYSL, DVOŘÁKOVÁ DITA, KRAJČI PETR, LUKEŠ ZDENĚK, VLAČEK PAVEL, SEDLÁKOVÁ RADOMÍRA.SLAVNÉ PRAŽSKÉ VILY.3.Vyd.Praha.FOIBOS a Národní technické muzeum.2007. 214 stran.ISBN: 97880-87073-01-8 VEVERKA PŘEMYSL, DVOŘÁKOVÁ DITA, KRAJČI PETR, LUKEŠ ZDENĚK. SLAVNÉ PRAŽSKÉ VILY.1.Vyd.Praha.FOIBOS a Národní technické muzeum.2004.189 stran.ISBN:80-7037-128-5 VEVERKA PŘEMYSL, DVOŘÁKOVÁ DITA, KOUDELKA PETR, KRAJČI PETR, LUKEŠ ZDENĚK.SLAVNÉ PRAŽSKÉ VILY.2.Vyd.Praha.FOIBOS a Národní technické muzeum.2006.207 stran.ISBN:80-903661-1-2 ŠLAPETA VLADIMÍR, ZATLOUKAL PAVEL. SLAVNÉ VILY ČECH MORAVY A SLEZSKA.1.Vyd.Praha.FOIBOS.2010.544stran.ISBN:978-80-87073-28-5 KREJČOVÁ JANA( KOLEKTIV AUTORŮ).PRAHA-průvodce centrem města.1.Vyd. Praha.Kartografie Praha a.s.1997.187 stran. ISBN:80-7011-469-X VYBÍRAL JINDŘICH.ČESKÁ ARCHITEKTURA NA PRAHU MODERNÍ DOBY.1.Vyd.Praha.Argo.2002.334 stran.ISBN:80-7203-475-8 ŠVÁCHA ROSTISLAV.OD MODERNY K FUNKCIONALISMU.1.Vyd.Praha.Odeon.1985.577stran.ISBN:01-513-85 STAŇKOVÁ JAROSLAVA, ŠTURSA JIŘÍ, VODĚRA SVATOPLUK.PRAŽSKÁ ARCHITEKTURA:VÝZNAMNÉ STAVBY JEDENÁCTI STOLETÍ.1.Vyd.Praha.Tiskařské závody, s.p.1990.360 stran.ISBN:80-900209-6-8 73
MELVIN JEREMY….ISMY:JAK CHÁPAT ARCHITEKTURU.1.Vyd.Praha.Slovart s.r.o.2006.160 stran.ISBN:80-7209-809-8 SEDLÁKOVÁ RADOMÍRA.STAVEBNÍ SLOHY V ČESKU.1.Vyd.Praha.JAN VAŠUT s.r.o.2004.100 stran.ISBN:80-7236-364-6 KŘESŤAN, V., VAŠÍČEK, M: MARKETING. Jihlava: VŠPJ, 2005.141 stran GORELOVÁ KATEŘINA: BAKALÁŘSKÁ PRÁCE: TŘÍDENÍ ATRAKTIVIT CESTOVNÍHO RUCHU NA STRAKONICKU A MOŽNOSTI JEHO VYUŽITÍ PRO ROZVOJ SLEDOVANÉHO REGIONU. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.2003.70 stran. LUKOVKA LUDĚK: BAKALÁŘSKÁ PRÁCE: STROSSOVA VILA V LIBERCI. Masarykova univerzita v Brně. 2005. 53 stran ELEKTRONICKÉ ZDROJE: [1] ADRIATICA-REAL ESTATE AGENCY [online]. [cit. 2012-03-21] Definice. Dostupné z www:
[2] ŘÍMSKÉ VILLY V PROVINCII BRITANNIA [online]. 2008 [cit. 2012-03-21] Bakalářská práce-Dušan Koudela. Dostupné z www: [3] PROSTOR- ARCHITEKTURA, INTERIÉR, DESIGN[online].[cit. 2012-0321]Dostupné z www: [4] SLAVNÉ VILY [online]. 2007,2008,2009 [cit. 2012-03-27]Vily. Dostupné z www: [5] EURO PRAGUE [online] [cit. 2012-04-8] Základní údaje. Dostupné z www: 74
[6] PRAGUEMARATHON [online]. 2012 [cit 2012-04-8] Užitečné-vítejte v Praze. Dostupné z www: [7] WIKIPEDIE [online] 2012 [cit. 2012-04-18] Historie a současnost zahradního města. Dostupné z www: [8] CO, KDY V PRAZE-KULTURNÍ A INFORMAČNÍ MĚSÍČNÍK. [online] 2000-2012 [ cit. 2012-04-18] Galerie hlavního města Prahy- Bílkova vila. Dostupné z www: [9] MÜLLEROVA VILA [online] 2012 [cit. 2012-04-18] Návštěvní dny. Dostupné z www: [10] SLAVNÉ VILY [online] 2007,2008,2009 [cit. 2012-04-18] Trmalova vila- otevírací doba. Dostupné z www:< http://slavnevily.cz/trmalova-vila/kontakt> [11] PRAGUEMARATHON [online] 2012 [cit. 2012-04-8] Cestovní ruch- servis. Dostupné z www: [12] NOVINKY [online]. 2010 [cit. 2012-04-18] Tipy a trendy. Dostupné z www: [13] MÜLLEROVA VILA [online]. [cit. 2012-04-27] Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose. Dostupné z www:< http://www.mullerovavila.cz/?q=node/12> [14] SLAVNÉ VILY [online]. 2007, 2008, 2009 [cit. 2012-04-27] Trmalova vila. Kotěrovo centrum. Dostupné z www: [15] LOKÁLKA [online]. 2008 [cit. 2012-04-29] Trmalova vila v Praze v Strašnicích. Dostupné z www: 75
[16] SLAVNÉ VILY [online] 2007,2008, 2009 [cit. 2012-04-29] Trmalova vila. Kontakt. Dostupné z www: [17] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY [online]. 2012 [cit. 2012-04-29] Památka. Dostupné z www: [18] IDNES [online]. 2010 [cit. 2012-04-29] Praha a Středočeský kraj. Dostupné z www: [19] VIRTUÁLNÍ GALERIE FOTOGRAFIÍ- PETR JEDIŇÁK [online]. [cit. 2012-04-29] Müllerova vila v Praze. Dostupné z www: [20] PRAGAP TOUR, S.R.O. [online]. 2007-2012 [cit. 2012-04-29] Muzeum hlavního města Prahy. Dostupné z www:< http://www.pragap.com/cs/muzea/muzeum-hlavnihomesta-prahy/>
76
7 SEZNAM TABULEK GRAFŮ A OBRÁZKŮ U tabulek a grafů, kde není uvedený zdroj, vypracoval autor. Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Návštěvnost jednotlivých veřejně přístupných vil Tabulka č. 2: Pomocná tabulka u dotazníku 2 Tabulka č. 3: Počty respondentů Tabulka č. 4: Vyplněná pomocná tabulka u dotazníku 2 Tabulka č. 5: Důvody k návštěvě vil u dotazníku 2 Tabulka č. 6: Počet žen a mužů z návštěvníků vil Tabulka č. 7: Věkové skupiny návštěvníků vil Tabulka č. 8: Povolání návštěvníků vil Tabulka č. 9: Vzdělání návštěvníků vil Tabulka č. 10: Region bydliště návštěvníků vil Tabulka č. 11: Počet dní návštěvy Prahy u návštěvníků vil Tabulka č. 12: Porovnání povolání návštěvníků vil a běžných turistů v Praze Tabulka č. 13: Počty cizinců a Čechů v anketě Tabulka č. 14: Zmíněné vily v anketě
77
Seznam grafů Graf č. 1: Dotazník 1: Zájem o vily u návštěvníků vil Graf č. 2: Dotazník 1: Motivace k návštěvě vily Graf č. 3: Dotazník 1: Jiné důvody k návštěvě vily Graf č. 4: Dotazník 1: Dobové vybavení vily x jiná vybavení vily Graf č. 5: Dotazník 2: Dobové vybavení x jiné vybavení vily Graf č. 6: Dotazník 1: Zdroje informací o vilách Graf č. 7: Dotazník 2: Zdroje informací o vilách Graf č. 8: Dotazník 1: Znalost edice Slavné vily Graf č. 9: Dotazník 2: Znalost edice Slavné vily Graf č. 10: Dotazník 1: Propagace vil Graf č. 11: Dotazník 2: Propagace vil Graf č. 12: Porovnání vzdělání návštěvníků vil a turistů v Praze Graf č. 13: Počet dní strávených v Praze u návštěvníků vil Graf č. 14: Počet dní strávených v Praze běžným turistou
78
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Trmalova vila zepředu, [15] Obrázek č. 2: Trmalova vila: interiér a schodiště, [16] Obrázek č. 3: Bílkova vila: exteriér [17] Obrázek č. 4: Bílkova vila: ateliér [18] Obrázek č. 5: Müllerova vila: přední část [19] Obrázek č. 6: Müllerova vila: interiér [20]
79
8 Přílohy Příloha 1: Dotazník 1 1.Zajímá Vás vilová architektura? a.
Ano,velmi.
b.
Středně( nebo alespoň částečně).
c.
Nezajímá mne.
2, Co vás motivovalo k návštěvě tohoto objektu? a. Přijel(a) jsem cíleně za touto památkou, zajímám se o vilovou architekturu. b. Jsem zde, protože je to „při cestě“ k jinému turistickému cíli. c. Jsem zde náhodou. d. Bylo to v programu výletu ( zájezdu). e. Jiný důvod:……………………………………………. 3, V případě odpovědi 2b: „A nebýt toho, že to je „při cestě“, jen kvůli této památce byste sem nepřijel-a?“: a. Přijel(a) bych i samostatně. b. Nebýt toho, že to je „při cestě“, tuto památku bych nenavštívil(a). 4, Máte v plánu navštívit další památky v Praze? a. Ano b. Ne 5, Je pro Vás důležité, aby vila ukazovala dobové vybavení, nebo Vám stačí, když je v ní umístěna jiná expozice? a. Velmi, zajímá mne dobový styl bydlení a architektonická a designérská řešení na míru. b.
Záleží mi na tom méně.
c. Není to pro mne důležité, i když vila obsahuje jinou expozici, je pro mne atraktivní. 6, Kde jste se dozvěděl(a) o této vile? a. Z edice Slavné vily. b. Z internetu, z jiných informačních médií nebo knižních publikací. 80
c. Od svých známých, kteří tu byli. 7, V případě odpovědí 6b,c: Znáte knižní nebo internetovou edici slavné vily? a. Ano, četl(a) jsem ji. Inspirovala mě k návštěvě. b. Setkala jsem se s ní. Vím, čeho se týká. c. Nikdy jsem se s ní nesetkal(a)., 8, Jaká si myslíte, že je prezentace památek vilové architektury? Myslíte si, že jsou mezi lidmi známé? a. Prezentace a informace jsou dostatečné, o památkách se ví. b. Středně. c. Prezentace ani informace nejsou dostatečné., o památkách se téměř neví. 9. Navštívil(a) jste v minulosti nebo se chystáte v budoucnu navštívit jinou vilu v Praze? Pokud ANO, kterou? ANO …………………………………………………………………….. NE 10, Preferujete vilovou architekturu před ostatními typy památek( hrady, zámky, kostely atd.)? a. Ano, ostatní typy památek mne příliš nezajímají. b. Preferuji více typů památek.(vily i ostatní druhy památek) c. Raději chodím na hrady, zámky, kostely a jiné památky.
11, V případě odpovědi 10c. : Čím si myslíte, že jsou pro Vás vily v porovnání s ostatními památkami méně atraktivní? Otevřená odpověď……………………………………………………………………… 12, Jste :
muž
Věk:
0-18
žena 18-30
30-40
40-50
50-60 60 a více
Povolání: ……………………………………………………………………… Vzdělání : základní
střední s maturitou
vysokoškolské
Region bydliště:…………………………………………… Jak dlouho jste na návštěvě v tomto městě( počet dní)?...................................... Vrátíte se sem znovu?
Ano
Ne 81
Děkuji Vám za Váš čas. Příloha 2: Dotazník 2 1, Zajímá Vás vilová architektura? a. Velmi. b. Středně( alespoň z části). c. Nezajímá mne. ( Přeskočit na osobní údaje) 2, V případě odpovědí 1 b,c: Navštívili jste už někdy nebo slyšeli o těchto stavbách? Trmalova vila
Bílkova vila
Müllerova vila
Navštívil(a) Znám
V případě vyplnění Navštívil(a) pokračovat 3.a 4. V případě pouze „Znám“ pokračovat 5. otázkou. Pokud je odpověď NE pokračovat na otázku 6.¨ 3, Co vás motivovalo k návštěvě tohoto objektu? a. Přijel(a) jsem cíleně za touto památkou, zajímám se o vilovou architekturu. b. Byl (a) jsem zde, protože to bylo „při cestě“ k jinému turistickému cíli. c. Byla jsem zde náhodou. d. Bylo to v programu výletu ( zájezdu). e. Jiný důvod:……………………………………………. 4, V případě odpovědi 3b: „Kdyby tato památka nebyla „při cestě“, samostatně byste za ní nepřijel(a)? a. Přijel(a) bych i samostatně. b. Nebýt toho, že byla „při cestě“, tuto památku bych nenavštívil(a). 5, Kde jste se o ní dozvěděli? a.
Z edice Slavné vily.
b. Z internetu, z jiných informačních médií nebo knižních publikací. c. Od svých známých, kteří tu byli. 6, V případě odpovědí b,c: Znáte knižní nebo internetovou edici slavné vily? 82
a.
Ano, četl(a) jsem ji.
b.
Setkala jsem se s ní. Vím, čeho se týká.
c.
Nikdy jsem se s ní nesetkal(a).
7, Zajímaly by Vás informace o výše zmíněných vilách? a. Ano, určitě. b.
Ano, pokud bych měla možnost se něco více dozvědět.
c.
Ne, nepotřebuji to.
8, Co se týče interiéru vily, je pro Vás důležité, aby vila ukazovala dobové vybavení, nebo Vám stačí, když je v ní umístěna jiná expozice? a. Velmi, zajímá mne dobový styl bydlení a architektonická a designérská řešení na míru. b. Záleží mi na tom méně. c. Není to pro mne důležité, i když vila obsahuje jinou expozici, je pro mne atraktivní. 9, Jaká si myslíte, že je prezentace památek vilové architektury? Myslíte si, že jsou mezi lidmi známé? Prezentace a informace jsou dostatečné, o památkách se ví.
a.
b. středně c. Prezentace ani informace nejsou dostatečné., o památkách se téměř neví. 10, Myslíte si, že jsou hrady, zámky a jiné památky více navštěvované než vilová architektura? Pokud ano, čím si myslíte, že jsou vily pro návštěvníky méně atraktivní? ANO……………………………………………………………………………… NE
11, Jste :
muž
Věk:
0-18
žena 18-30
30-40 40-50
50-60
60 a více
Povolání: ……………………………………………………………………… Vzdělání : základní
střední s maturitou
vysokoškolské
Region bydliště:…………………………………………… Jak dlouho jste na návštěvě v tomto městě( počet dní)?......................................
83
Děkuji Vám za váš čas
84
