VI. PROVÁDĚCÍ SCÉNÁŘ VÝSTAVY JUNÁK – ČESKÝ SKAUT
Celá výstava bude rozdělena na vnitřní a venkovní část. Vnitřní tradiční českého
část
bude
vybavení. skautingu
osobností,
ideová
představovat Představena včetně a
skautskou zde
jeho
výchovná
bude
historie
zakladatelů podstata
klubovnu,
a
a
její vývoj
významných
skautského
hnutí.
Venkovní část výstavy představí návštěvníkovi, jak vypadají skautské tábory, jejich nejobvyklejší stavby.
1. Textová část výstavy
1.1 Vnitřní část výstavy • Paraván č.1 Znak Muzea TGM
v Rakovníku, umístěn nahoře uprostřed, rozměr
15 cm x 15 cm. Nápis pod znakem - typ písma Georgia, tučné, velikost 36, barva tmavě zelená, podklad bílý. Text: Muzeum TGM v Rakovníku chce poděkovat těmto institucím a jednotlivcům za laskavé zapůjčení výstavních předmětů. Jsou to: - Junák – svaz skautů a skautek ČR - Skautský institut A. B. Svojsíka - Klub skautských sběratelů - JUN s.r.o. - Zámek Nižbor - Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy - Muzeum mladoboleslavska, Mladá Boleslav - Muzeum českého krasu, Beroun
- Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně - skautské středisko Lípa Říčany - skautské středisko…. Slatiňany - skautské středisko…. Rakovník - Ing. Mirko Veselý, Říčany - Ing. Jiří Zavadil, Říčany - sl. Jana Roubalová, Mukařov - p. Jožka Janáková, Stará Boleslav - p. Stanislava Medřická, Říčany • Skautský totem Popisky
předmětu
–
typ
písma
Georgia,
tučné,
velokost
28,
náplň
jeho
barva písma černá, podklad bílý. „Totem,
představuje
etiku
skautingu
a
hlavní
činnosti. Myšlenkový obsah totemu - legenda se “čte” odspoda následovně: - totem - náš domov - symbol růstu - nám bude stále připomínat naše započatá práce, skutky a činy - okřídlené srdce - kde čistá láska - pavouk - pilnost a úcta k lidem je všední věcí - dvě zatnuté sekyry - při počátku naší práce - sova - se budeme řídit lesním moudrem - 12 idejí Setonova woodcraftu - čistotou nebe, našeho těla a - mysli skautskou - lilie - náš znak ať stále září a ukazuje cestu všem lidem dobré vůle.” • Paraván č.2
Nadpis - typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost 36, barva písma černá, podklad bílý „Kouzlo skautování“ Text – typ písma Georgia, tučné, velikost 28, barva černá, podklad bílý.
„Následující
fotografie
snad
ani
nepotřebují
komentář.
Pořízeny byly na různých místech naší republiky, v různé době a
různými
skautování,
lidmi.
Jedno
pocitu
však
mají
sounáležitosti,
společné
–
bratrství
radost a
ze
života
v přírodě.“ • Nástěnka č.1 (družina Lišek) Na
horní
straně
nástěnky
je
temperovými
barvami
namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Lišek“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový. „Předchůdci skautingu“ Pod znakem je na levé straně
nástěnky umístěn obrázek sv.
Jiří, patrona skautů o rozměrech 5 cm x 8 cm. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad světle béžový. „Za
zakladatele
Thompson Seton
skautingu
jsou
obecně
považováni
Ernest
v Americe a Lord Robert Baden-Powell v Anglii.
Myšlenkové prameny skautingu však musíme hledat mnohem dříve. První
„pramínek“
můžeme
sledovat
v antickém
ideálu
duše
a
těla. Ze středověké mytologie převzali skauti za svůj vzor ideál rytíře, vítěze v boji Dobra proti Zlu – sv. Jiří.
Dalším
„pramínkem“
byl
samozřejmě
se
stala
„učitel
národů“
Jan
Ámos
Komenský. Dalším
vlivem
kniha
Jeana
Jacqese
Rosseaua
„Emil, čili o výchově“, kdy autor nabádá k většímu odklonu od knih při vzdělávání dětí. Přestože kniha byla veřejně spálena, inspirovala po více jak sto letech zakladatele skautingu. Další z osobností, která ovlivnila vznik skautingu byl pedagog J.B. Basedow. Na rozdíl od Rosseaua, který byl spíše teoretik, přešel Basedow k činům. Postavil se svými žáky stany a dva měsíce s nimi v létě tábořil. Proto se mu také přezdívá „otec táboření“. Asi
nejvýznamnějším
předchůdcem
skautingu
byl
americký
spisovatel David Henry Thoreau, který odešel z „civilizace“ do lesů k jezeru Walden, kde si postavil srub a žil tam několik let v úplném splynutí s přírodou. Po svém návratu napsal knihu „Walden,
čili
život
v lesích“,
která
později
inspirovala
americký i náš skauting. Všichni výše uvedení myslitelé měli jedno společné - nabádali k návratu k přírodě. Vedle filosofie
nich
měla
přírodních
samozřejmě indiánů.
Od
na nich
vznik se
skautingu učíme
vliv
„moudrosti
lesa“. Dále sem patří i robinsoni a spisovatelé – Jules Verne, Jack London, Rudyard Kipling, i Karel May.“ • Nástěnka č.2 (družina Vyder) Na horní straně nástěnky je temperovými barvami namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Vyder“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva tmavě hnědá, podklad světle modrý. „Ernest Thompson Seton (14.8.1860 – 23.10.1946)“
Pod
nadpisem
je
na
levé
straně
nástěnky
umístěny
dvě
fotografie E. T. Setona o rozměrech 5 cm x 7,2 cm, pod textem je umístěna fotografie „Seton Indians“ z roku 1908, rozměry 8 cm x 12 cm. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva tmavě hnědá, podklad světle modrý. „Narodil se v Anglii, vyrostl v Kanadě a žil ve Spojených státech. Byl výborným přírodovědcem, malířem a spisovatelem. Je
dodnes
znám
mnoha
povídkami
o
zvířatech,
které
si
sám
ilustroval. Po besedy
vydání pro
své
děti.
první Roku
knihy
1902
povídek
ve
státě
začal
pořádat
Connecticut,
také
založil
„Woodcraft Indians“. Nabídl dětem romantické prvky, symbolické obřady
a
kouzlo
ušlechtilého „Indiány“ březové
života
Indiána.
romány
kůry“.
Místo
„Dva
(u
v
nás
přírodě, strohých
divoši“ vydaná
a
za
pokynů
„Rolf
jako
vzor
jim
sepsal
zálesák“
Kniha
lesní
a
nabídl pro
své
„Svitek
moudrosti).
V této poslední jmenované knize uvádí Seton devět zásad hnutí lesní moudrosti a jsou to: - život v přírodě (vycházky, výlety, táborový život) - samospráva skupiny - táborový oheň jako symbol i jako prostředek (světlo, teplo, -
bezpečí, přátelské shromáždění, sněm)
- tradice lesní moudrosti - pocty podle stanovených měřítek (za úsilí a dosažené výkony při sebezdokonalování) - osobní vyznamenání za osobní výkony - hrdinný ideál - malebnost ve všem (tj. estetický požadavek na všechno kolem sebe i na sebe samého)
Roku Woodcraft
1906
se
poprvé
Indians
byli
setkal
včleněni
s Robertem do
Baden-Powelem.
skautského
hnutí
(Boy
Scouts of America), které do Ameriky stále silněji pronikalo z Anglie a Seton se stal jeho náčelníkem. Pro přetrvávající neshody však roku 1915 na svou funkci rezignoval,
z BSA
vystoupil
a
znovu
vybudoval
Woodcraft
Indians. Za své zásluhy o Boy Scout of America byl v roce 1926 vyznamenán
nejvyšším
vyznamenáním
-
Stříbrným
bizonem.
Setonovy myšlenky, ale i praktické metody a sbírka her se staly součástí anglického skautingu. I český skauting přebral mnoho jeho prvků a myšlenek, možná
více,
než
skauting
navštívil
dokonce
Evropou
Československo.
října
i
1946
a
jeho
E.
T.
popel
anglický. Seton Ernest byl
při
O
Vánocích
své
přednáškové
Thompson
rozsypán
z
roku
Seton letadla
1936 cestě
zemřel na
23.
okraji
Skalistých hor. • Nástěnka č.3 (družina Orli) Na horní straně nástěnky je temperovými barvami namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Orlů“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva tmavě hnědá, podklad světle béžový. „Lord Robert Baden-Powell (22.2.1857 – 8.11.1841)“ Pod nadpisem je na pravé straně nástěnky umístěna fotografie Lorda Baden-Powella ve skautském kroji, rozměry fotografie 5,5 cm x 7,5 cm. V textu je na levé straně umístěna fotografie Lorda Baden-Powella s manželkou Olave, rozměry fotografie 7 cm x 7 cm. Na konci textu, na spodním okraji nástěnky je umístěna
fotografie lorda Baden-Powella hovořícího se skautem, rozměry 7,5 cm x 5,5 cm, fotografie Lorda Baden-Powella troubícího na roh
antilopy
kudu,
rozměry
5,5
cm
x
7,5
cm
a
fotografie
prvního vydání knihy „Scouting for Boys“, rozměry 5,5 cm x 7,5 cm. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva tmavě hnědá, podklad světle béžový. „Lord Robert Stephenson Smyth Baden-Powell of Gilwell byl voják, ale hlavně zakladatel
skautského hnutí. Když sloužil
v Indii, začal se věnovat dětem britských důstojníků žijících v kasárnách. Byl dobrý kamarád, dokázal je pobavit, hrál jim na foukací harmoniku, kreslil a vyprávěl. Později byl odvelen do Jižní Afriky, kde měl na starosti obranu
obléhaného
města
Mafeking.
Pro
nedostatek
vojáků
mu
pomáhali jako poslíčci a spojky chlapci ve věku 12-15 let. Uvědomil, jak v chlapcích roste pocit zodpovědnosti, když mají důvěru
dospělých.
Proto
si
předsevzal,
napsat
pro
chlapce
knihu skautských her. Knížka „Scouting for boys“ byla vydána v roce 1906 a stala se bestsellerem. Roku 1907 se Baden-Powel vypravil s dvaceti chlapci na ostrůvek Brownsea v Lamanšském průlivu. Chlapci byli rozděleni do čtyř družin, nejstarší z každé byl rádcem. Družina byla jednotkou pro práci, zábavu a hry. Večery u táborového ohně trávili
hrami,
zpěvem,
vyprávěním.
Baden-Powell
se
snažil
vštípit jim hlavně mravní zásady. Skauting v Anglii se začal díky své náplni a programu šířit velmi rychle. Pocit vzájemnosti a sounáležitosti chtěl Baden-Powell potvrdit jinak skautským stejnokrojem, ale nejen jím. Za odznak skautů vybral lilii s kompasovou střelkou a dvěmi hvězdami. Lilie, jako symbol čistoty, kompasová střelka
určující správný životní směr a dvě hvězdy dohromady s deseti cípy – tolik je bodů skautského zákona. Pod lilií je umístěna stuha se skautským heslem „Be Prepared.“(Buď připraven) a uzel dobrého
skutku,
který
skautovi
připomíná
jeho
každodenní
povinnost. Mimo tohoto odznaku dostali rovněž skauti do vínku zvláštní znamení ruky, kdy je palec pravé ruky položen přes malíček
-
silnější
chrání
slabšího
a
tři
vztyčené
prsty
symbolizují tři věty skautského slibu.“ • Vitrína č.1 - fotografie Svojsíka s podpisem - „Základy junáctví“, vydané r. 1912 - kniha „Český skaut“, vydaná r.1911 - kniha „V přírodě“, vydaná r.1912 - dvě fotografie z prvního skautského tábora na Lipnici v r. 1914 - fotografie ze Svojsíkova pohřbu na Vyšehradě - první číslo časopisu „Junák“ z r. 1915 • Nástěnka č.4(družina Fialek) Na
horní
straně
nástěnky
je
temperovými
barvami
namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Fialek“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva tmavě fialová, podklad světle fialový. „Antonín
Benjamin
Svojsík
(5.9.1876
–
17.9.1938)
a
počátky
skautingu u nás.“ Pod nadpisem je na levé straně nástěnky umístěna fotografie A. B. Svojsíka, rozměry fotografie 6,3 cm x 6,3 cm, pod ní je v textu umístěna fotografie A. Berkovcové 1.náčelní skautek a
J.Rösslera-Ořovského, rozměry fotografií 5,5 cm x 7,5 cm. Na spodním
okraji
nástěnky
je
umístěna
fotografie
skautských
známek z r. 1918, rozměry 6,5 cm x 8,5 cm. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva tmavě fialová, podklad světle fialový. „Antonín se narodil jako druhý ze čtyř synů. Již od mládí se věnoval činnosti v Umělecké besedě, Sokole, Hudební matici a časopisu „Nový svět“. O novém hnutí se dozvěděl v roce 1911. Téhož roku o něm hovořil rovněž s profesorem Masarykem, o Baden-Powellově knize „Scouting for boys“. A tak se zvědavý profesor Svojsík vypravil o prázdninách roku 1911 se Svojsík do Anglie. Zde se seznámil s několika skautskými oddíly, účastnil se jejich schůzek, výprav a her. Byl nadšen jejich životem v přírodě, programem, dovednostmi a vystupováním. Z Baden-Powellova
skautingu
převzal
jen
některé
prvky,
stejně jako z Setonova woodcraftu. Chtěl, aby nová organizace, zasazená do naší tradice, přírody a historie měla český název, který by připomínal naše národní dějiny. A tak vznikl Junák. V roce
1912 vydal Svojsík knihu „Základy Junáctví“
-
zásadní to dílo českého junáckého hnutí, do které přispěla řada
významných
osobností
–
Mikoláš
Aleš,
Alois
Jirásek,
Karel Václav Reis, dr. Jiří Guth-Jarkovský a další. V roce 1912 o prázdninách vedl Svojsík první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice na Českomoravské vysočině. Poměry však byly pro vznik a vývoj nového hnutí velice nepříznivé. První světová válka byla na spadnutí. Proto bylo založení a vedení Junáka činem více než odvážným.
Roku 1915 vznikl také Odbor pro dívčí skauting a téhož léta
skautky
poprvé
tábořily
na
břehu
Vltavy
u
Živohoště.
Začal také vycházet první skautský časopis „Junák“. Přestože zuřila válka, junáci každé léto tábořili. Tábory však
byly
spojeny
s prací
na
poli
a
v lese,
za
kterou
dostávali potraviny. Pořádali sbírky šatstva a peněz pro vdovy a sirotky, spolupracovali s Červeným křížem. V říjnu 1918 vstoupili Junáci do služby Národního výboru. Střežili důležité objekty, konali kurýrní službu, službu na poštách.
Proto
první
československé
poštovní
známky,
která
byly vydány, jsou známky s junáckým nápisem: „Pošta českých skautů – ve službách národní vlády.“ Tyto známky platily 28. října a pak 21. prosince 1918, v den příjezdu T. G. Masaryka do Československa. Vznikem samostatné Československé republiky končí první kapitola vzniku a činnosti českého Junáka. • Nástěnka č.5 (družina Pomněnek) Na horní straně nástěnky je temperovými barvami namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Pomněnek“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva tmavě modrá, podklad světle žlutý. „Junák mezi První a Druhou světovou válkou“ Pod nadpisem je na pravé straně nástěnky umístěna fotografie A. B. Svojsíka ve skautském kroji, rozměr fotografie 6 cm x 7 cm. Pod ní je na levé straně fotografie prof. E. Milčicové, náčelní skautek, rozměry fotografie 5 cm x 7 cm. Na konci textu jsou umístěny dvě fotografie ze 1. Slovanského jamboree v Praze, rozměry fotografie 5,5 cm x 7,5 cm.
Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva tmavě modrá, podklad světle žlutý. „Dne 7.6.1919 byl na valném sjezdu v Praze ustanoven Svaz junáků – skautů republiky Československé. President republiky T.
G.
Masaryk,
se
stal
jeho
protektorem
(ochráncem).
Na
slavnostním shromáždění na Pražském hradě předal Masaryk Svazu prapor a jeho řeč, kterou ke skautům měl se stala mottem této výstavy. Skautská jednotná.
organizace
Při
různých
nebyla
v tomto
pravicových
i
období
ani
levicových
zdaleka
politických
stranách vznikaly organizace pro mládež se „skautskou“ náplní (např.Sdružení
socialistických
skautů,
Československou
obec
junáků volnosti, Spartakovy skauti práce aj.) První velikou akcí Svazu Junáků-skautů RČS byly v roce 1922 Národní skautské slavnosti pořádané na oslavu desetiletí českého skautingu. Na Císařském ostrově byl postaven veliký tábor
přístupný
veřejnosti
s ukázkami
táborového
života
a
skautských dovedností. Mezi
nejslavnější
okamžiky
československého
skautingu
patřily Tábory slovanských skautů, v roce 1931 zvaná též 1. Jamboree
Svazu
slovanských
skautů
a
skautek
pořádané
u
příležitosti dvaceti let československého skautingu. Do Prahy se
sjelo
na
15.000
skautů
a
skautek
z celé
Evropy.
Nejatraktivnější částí Táborů bylo třicet ukázkových táborů v přilehlé
Královské
oboře
(Stromovce).
Nejokázalejší
akcí
Táborů byl skautský průvod Prahou od kostela na Pražský hrad, kde účastníci pozdravili prezidenta Masaryka. Třicátým letům se obecně říká „zlatý věk skautingu“, tedy hlavně u nás. Skautské nebe se však začalo brzy zatahovat. Ve
dvacátých
letech
byl
skauting
likvidován
v
Rusku,
Německu,
Itálii a Španělsku. I
u
nás
se
politická
situace
stávala
stále
vážnější,
zvláště v pohraničí. Zde sehrály svoji kladnou úlohu i junácké oddíly,
které
zde
působily.
Daly
se
do
služeb
armády
a
policie, kterým pomáhali zajišťovat klid a pořádek. Zapojily se do květnové mobilizace, kde většinou působily jako spojky a pomocníci. Dne
17.9.1938,
po
své
návštěvě
Sovětského
svazu
umírá
prof. A. B. Svojsík ve věku 62 let. Více než tři tisíce junáků a skautek doprovodilo svého náčelníka na památný Vyšehradský hřbitov…“ • Nástěnka č.6(družina Konvalinek) Na
horní
straně
nástěnky
je
temperovými
barvami
namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina
Konvalinek“
Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva tmavě zelená, podklad bílý. „Těžká léta 1938 – 1945“ Na spodním okraji nástěnky je umístěna kopie Výnosu o zrušení Junáka 1941,
z roku
1940
a
kopie
dopisu
exilových
skautů
z roku
rozměry 7,2 cm x 5,5 cm.
Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva tmavě zelená, podklad bílý.
„V prosinci
r.
1938
byly
všechny
skautské
organizace
sloučeny v novou – „Junák“-ústředí skautské výchovy, která se stala
součástí
nově
vzniklé
politické
strany
„Národní
souručenství“. Její vedení ani její řádoví členové nevěděli,
jaká
vlastně
bude
V těchto
nejistých
maximum.
Školí
nejbližší dnech
nové
budoucnost
Junák
vedoucí
celé
zvýšil
oddílů,
svou
vydává
organizace. aktivitu
velké
na
množství
junácké literatury - naučné i beletrie. Tato beletrie měla společně
s časopisem
Mladý
hlasatel
(jehož
redaktorem
byl
Jaroslav Foglar) obrovský vliv na šíření junácké myšlenky i mezi mládeží, která v Junáku organizovaná nebyla nebo neměla tu možnost. V květnu 1937 v něm vychází výzva k zakládání Čtenářských klubů Mladého hlasatele, vychází „Hoši od Bobří řeky“,
která
nejčtenějších legendární
se
stala
knih
seriál
pro -
jednou mládež,
Rychlé
šípy,
z nejoblíbenějších vychází které
se
na
a
pokračování
staly
návodným
seriálem pro Čtenářské kluby a junácké oddíly. Klub se musel v redakci přihlásit a vždy 1x za měsíc musel poslat do redakce hlášení o své činnosti, tj. počtu schůzek, výprav atd. Největší rozvoj čtenářských klubů nastává od podzimu roku 1940, kdy je Junák německými okupanty zakázán. Mladý hlasatel se stává nejčtenějším časopisem české mládeže, která využívá mimo jiné metodiky a výchovy skautské. A to až do května 1941, kdy bylo jeho vydávání zakázáno. V létě
1940
ještě
odjela
řada
oddílů
na
připravované
tábory. Tyto tábory „navštívilo“ gestapo. Děti byly vzbuzeny v noci a rozehnány do lesa. Táborová zařízení byla zničena nebo zabavena a odvezena. Po 1.září 1939, kdy dochází k napadení Polska a vypuknutí války provádí gestapo rozsáhlé zatýkání významných osobností, mimo jiné i významných představitelů Junáka. Nejen vedení, ale i jeho nižší činovníci byli v této době v kontaktu
s odbojovými
skupinami
nebo
jednotlivci,
které
těmto skupinám pomáhali. Například zajišťovali dvě samostatné převodové cesty, jednu do Polska a druhou na Slovensko. Dne 28.10.1940 vydal K. H. Frank, říšský protektor „Výnos o zrušení Junáka“. Junáci měli vše, co z příspěvků svých členů nashromáždili a včetně kluboven odevzdat Hitlerjugend. Tak se Junák stal první zájmovou organizací, kterou se fašisté rozhodli zlikvidovat. Mnozí činovníci a vůdcové byli pozatýkáni a vězněni až do konce války.“ • Kytary a hudební nástroje - zavěšeny na zdi ve výšce 180 cm Popisky
předmětu
–
typ
písma
Georgia,
tučné,
podtržené,
velikost 28, barva černá, podklad bílý. „Co by to bylo za táborový oheň, schůzku nebo výpravu, kdyby se na ní nehrálo a nezpívalo? Tato kytara například provázela 6 táborů a nespočet výprav 2. oddílu skautek ze Říčan.“ • Paraván č.3 Nadpis - typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost 36, barva písma černá, podklad bílý. „Junácký kroj“ Pod nadpisem je vlevo umístěno 9 obrázků o rozměrech 25 cm x 35 cm, na kterých je vlče, světluška, žabička, junák, skautka, roveři a činovníci v krojích. • Dvě figuríny Jsou umístěny vpravo od paravánu, který vysvětlují - první je oblečená do kroje pěších skautů - druhá je oblečena do kroje vodních skautů
• Kamna - rozměry 42 cm x 52 cm x 65 cm, umístěny v levém rohu u okna • Paraván č.4 Nadpis - typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost 36, barva písma černá, podklad bílý. „Poslání a cíle skautingu“ Pod nadpisem je umístěn světový a český skautský znak, rozměry 15 cm x 15 cm s popisem: „Vlevo je znak českého Junáka, vpravo je znak českých vodních
skautů.
Uprostřed
českého
chodského
psa.
junáckého
českého
Autorem
junáckého
znaku znaku
je
hlava
je
malíř
Mikoláš Aleš. Psí hlava ve znaku je pozůstatkem na původně zamýšlený název Junáků – „Psohlavci.“ Pod tímto textem je na pravé straně je obrázek skautského pozdravu
–
pravé
ruky
se
třemi
vztyčenými
prsty
a
palcem
položeným přes malíček s popisem: „Takto symbolizují
vypadá tři
skautský
věty
pozdrav.
skautského
Tři
slibu,
prsty
palec
pravé
ruky
položený
přes
malíček symbolizuje, že silnější má chránit slabšího.“ Text – typ písma Georgia, tučné, velikost 28, barva černá, podklad bílý. „Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých
lidí,
jejich
sociálních
a
připraveni
plnit
duchovních,
tělesných
mravních,
schopností,
povinnosti
k sobě
aby
Skautský zákon: 1. Skaut je pravdomluvný. 2. Skaut je věrný a oddaný.
byli
samým,
přírodě a celému lidskému společenství.
intelektuálních, po
celý
bližním,
život
vlasti,
3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným. 4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta. 5. Skaut je zdvořilý. 6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců. 8. Skaut je veselé mysli. 9. Skaut je hospodárný. 10.
Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích.
Skautský slib: Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: - sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době, - plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, - duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním.
Složení slibu mohou věřící skauti zakončit prosbou: K tomu mi dopomáhej Bůh.
Skautské heslo: Buď připraven! • Vitrína č.2 - historické oddílové vlajky - 3 originální kroniky z různých časových období - upomínky na III.junácký sněm v roce 1968 - odznak tzv. „Svojsíkův štít“ - odznak vydaný u příležitostí 1.Slovanského jamboree r. 1931 - slibový odznak z r. 1947 - odznak vydaný k výročí 80.let skautingu
- činovnická průkazka z r. 1939 • Vitrína č.3 - Jaroslav Foglar - časopis Mladý Hlasatel, komiks „Rychlé šípy“ - „foglarovky" • Paraván č.5 Nadpis - typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost 36, barva písma černá, podklad bílý. „Organizace a řízení Junáka“ Pod
nadpisem
je
umístěna
uprostřed
fotografie
z tábora
2.
oddílu skautek, rozměry 10 cm x 17 cm. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost 28, barva černá, podklad bílý. „Družinový systém je jedním ze základních prvků skautské výchovy. Skautskou družinu vede starší a zkušenější chlapec či dívka,
tzv.
světlušek,
družinový
mladší
rádce.
chlapci
Mladší
smečky
děvčata
vlčat.
Jejich
tvoří
roje
družiny
se
nazývají šestky. Několik družin tvoří dohromady oddíl. Rádcové družin a jejich zástupci, podrádcové, v čele s vedoucím oddílu tvoří oddílovou radu zajišťující chod oddílu. Už od dětství se mladí lidé učí přijímat odpovědnost za druhé a podílet se na vedení svých vrstevníků… Základní organizační jednotkou Junáka jsou střediska, která sdružují oddíly a kluby dospělých. Činnost každého střediska zajišťuje
středisková
rada
volená
střediskovým
sněmem.
Středisko poskytuje oddílům právní a finanční záštitu a také další zázemí potřebné pro dobré působení oddílů.
Na regionálních úrovních pracují krajské a okresní rady Junáka. Ty také na tři roky volí příslušný krajský či okresní sněm. Vrcholným
orgánem
Junáka
je
Valný
sněm
a
Náčelnictvo.
Výkonným orgánem je Výkonná rada Junáka v čele se starostou. Mimo
tuto
speciálním kapitanát Tiskové
organizační
výchovným vodních
a
strukturu
zaměřením“,
skautů,
distribuční
Klub
centrum,
jako
stojí je
například
skautských Skautský
„jednotky
Hlavní
sběratelů institut
se
A.
nebo B.
Svojsíka.“ • Vlajky - umístěny v levém rohu u okna Popisky
předmětu
–
typ
písma
Georgia,
tučné,
podržené,
velikost 28, barva černá, podklad bílý. „Součástí
vybavení
družin
a
zároveň
jejich
pýchou
jsou
družinové vlajky. “ • Nástěnka č.7 (družina Medvědi) Na horní straně nástěnky je temperovými barvami namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Medvědů“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36,
barva
černá,
podklad
světle
béžový.
Pod
nadpisem
jsou
umístěny dvě fotografie z května 1945, rozměry fotografií 5,5 cm x 7,5 cm. Na spodním okraji nástěnky je umístěna fotografie Lady
Baden-Powellové
při
její
návštěvě
1946, rozměry 5,5 cmx 7,5 cm. „Krátké vydechnutí v letech 1945 - 1950“
Československa
v r.
Pod nadpisem je na levé straně nástěnky umístěna fotografie z května 1945 u čs. rozhlasu v Praze, rozměry 10cm x 8cm. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad světle béžový. „Nesouhlas se zrušením Junáka projevila i exilová vláda
v Anglii. A činnost československého Junáka obnovena dne 23. května 1941 v exilu. Tisíce
junáků
se
zapojilo
do
protifašistického
odboje.
Snažili pozorovat transporty, sledovat kolaboranty, získávat zprávy
a
zbraně
kolportovali
a
letáky
všechno a
zpravodajství
ilegální
tiskoviny.
předávat Letecké
dál,
bitvy
o
Anglii se zúčastnilo také mnoho našich letců. Byla mezi nimi i řada skautů. Od počátku revoluce v květnu 1945 spolupracovali skauti s Českou
radou,
pomáhali
při
stavění
barikád,
vykonávali
funkci spojek, pozorovatelů, v záchranné službě. Na „oltář vlasti“ položilo život přes 600 skautů. Tisíce jich
bylo
vězněno,
bojovali
v partyzánských
řadách,
zahraničních armádách, v domácím a zahraničním odboji. V rámci svých prvních táborů pomáhají skauti na národních žních v roce 1945 a to hlavně v pohraničních oblastech. Popularita Junáka mezi mládeží značně vrostla, do konce roku 1945 měla organizace asi 250.000 členů. Na vysoký nárůst členů
reaguje
vedení
urychleným
školením
nových
činovníků
v Lesních školách. V roce
1946
se
slavilo
35.
výročí
existence
Junáka
v Čechách, sešel se první poválečný sněm, bylo zvoleno nové vedení.
V rámci
oslav
přijal
delegaci
junáka
i
prezident
republiky dr. Beneš. Vyvrcholením oslav byla návštěva světové skautské náčelní a manželky zakladatele skautingu lady Olave
Baden-Powellové. Navštívila řadu junáckých oddílů a slavností na její počest a při této příležitosti byla přijata řadou oficiálních státních osobností. V únoru 1948 byl připravován II. skautský sněm ve Zlíně a v Junáku se začaly prosazovat levicové opoziční skupiny, které kritizují dosavadní vedení a prosazují nový program v rámci Svazu
československé
mládeže
-
SČM
(který
chtěl
Junák
ovládnout a udělat jen svou dětskou organizaci do 15 let), s čímž samozřejmě skautská vedení zásadně nesouhlasilo. Proto bylo
Ústřední
Junáka
musí
komisí
přijít
mládeže
zevnitř.
ÚV Po
KSČ Únoru
rozhodnuto, 1948
byl
z
že
změna
opoziční
komunističtí junáckých činovníků ustanoven akční výbor Junáka, který odvolal chystaný II. skautský sněm. Byly vydány pokyny k převodu členů Junáka starších 15 let a všech činovníků do SČM, kdo by tak neučinil, nebude mu povolena další činnost. Příprava
nových
činovníků
se
současně
spojovala
s „převýchovou“ těch starých. Začaly vznikat Pionýrské oddíly Junáka, které měly pomoci rozložit organizaci zevnitř. Hlavním likvidátorem v celostátním měřítku byla ale skupina mladých komunistických Haškovce.
Ta
junáckých se
snažila
činovníků o
soustředěná
celkovou
kolem
diskreditaci
Jiřího
junáckého
hnutí ve školách a na veřejnosti. Zbytky junácké organizace se stávaly čím dál více svou vlastní karikaturou a byly trpěny do ledna 1951, kdy byl Junák rozhodnutím
ČSM
zrušen,
„neboť
jeho
úkoly
plně
převzala
organizace Pionýr“ • Knihovna - rozměry 60 cm x 40 cm x 180 cm, má tři police v horní části a ve spodní je skříňka
Popisky
předmětu
–
typ
písma
Georgia,
tučné,
podržené,
velikost 28, barva černá, podklad bílý. „Ukázky
různých
druhů
soudobé
skautské
literatury.
Ta
by
neměla chybět ve vybavení žádné družiny nebo oddílu.“ • Nástěnka č.8 (družina Rysů) Na
horní
straně
nástěnky
je
temperovými
barvami
namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Rysů“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva tmavě hnědá, podklad světle zelený. Pod nadpisem je umístěna fotografie JUDr. Velena Fanderlika, rozměr 6 cm x 7,5 cm. „Českoslovenští skauti v exilu“ Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva tmavě hnědá, podklad světle zelený.
„Politické důvody vedly však naše skauty do exilu už po nacistické okupaci v roce 1939, hlavní však byly dvě mohutné emigrační vlny po roce 1948 a 1968. Před rokem 1945 se soustředili skauti v naší zahraniční armádě, kde a to hlavně v leteckých perutích RAF. V červnu 1942
se
uskutečnil
sjezd
čs.
exilových
skautů
v
Youlberry
s velmi úspěšnou putovní výstavou. V roce 1939 založili naši krajané skautský oddíl „12th Boy Scout Troop in Shanghai“. Zakladatelem a vůdcem tohoto oddílu byl Otakar Šembera – Jánošík. Skauti z první emigrační vlny (po únoru 1948) prošli většinou emigrovali do Austrálie, USA a Kanady. Neměli vhodné podmínky pro
vytvoření
krajinských
skautských
oddílů,
díky
velkým
vzdálenostem
a
navíc
americký
skauting
(BSA)
takto
národně
pojaté jednotky nepřipouštěl. Specifickou
érou
exilového
čs.
skautingu
byly skautské
jednotky pracující v letech 1948-49 v uprchlických táborech Německu a Itálii. Skautským sněmem v táboře Murnau v r.1949 byl Velen Fanderlík zvolen starostou čs. Junáků v exilu. Obě exilové větve, americké i evropské, usilovaly po likvidaci ústředí
Junáka
ve
staré
vlasti
o
ustavení
zahraničního
koordinačního ústředí. Oba pokusy byly v podstatě neúspěšné. V 50.letech bylo založeno americké ústředí Czechoslovak Boy
Scouts
Bedřichem
in
Exile
Woitschem
vedené a
Dr.
vydávalo
Velenem časopis
Fanderlíkem Stopa
a
a
Dr.
snažilo
se
skautskou exilovou činnost v USA a Kanadě monitorovat. Pokus s názvem emigrační
o
ustavení
Přípravné vlně
koordinačního
ústředí
v srpnu
čs.
1970
se
střediska
skautského setkal
u
exilu
v Evropě po
amerických
druhé bratří
s nepochopením. Spory vedly koncem roku 1972 k ukončení tohoto provizoria. Skauti se začali aktivizovat spontánně. První čs. exilový oddíl začal pracovat ve švýcarském Badenu v roce
1970,
další
oddíly
Pfungstadt(pozdější
oddíl
Velena
Fanderlíka)a oddíl Německo Sever táboru Kostival II v květnu a červnu 1974. V Evropě
zůstalo
po
roce
1948
jen
pár
skautských
činovníků, mezi nimi Dr. Kratochvíl-Baby ve Stuttgartu, který pro
udržení
znalosti
mateřštiny
a
národní
kultury
u
dětí
našich emigrantů organizoval tzv. Čs. dálkové školy a v jejich rámci vydával v letech 1953-89 časopis Skaut-Exulant. Pořádal rovněž dva tábory v německém Glattu v letech 1972 a 73, na kterých se poprvé setkali exiloví skauti z celé Evropy.
Od roku 1974 začali exiloví skauti ve Švýcarsku i v Německu pořádat svoje tábory. Emigranti
ve
Švýcarsku
se
začlenily
do
švýcarského
skautského svazu(SPB). Stejně tak i jednotky v Německu. Český a Slovenský exilový skauting se začal rozvíjet, vznikaly nové oddíly Evropy.
a
rostla
K
té
potřeba
došlo
spolupráce
založením
a
koordinace
organizace
Český
a
v rámci Slovenský
exilový skauting (ČSES). Exiloví činovníci ustavili Evropský poradní řídícím
kruh,
jehož
orgánem
vzdálenosti
sněm
Problémem
ČSES.
mezi
členy
nazývaný
téhož
Velesezení
byl
byly
stokilometrové
oddílu
a
až
nejvyšším
chybějící
klubovny,
proto hlavními akcemi byly letní tábory, svatodušní srazy a víkendové výlety, vzájemné kontakty pak zajišťovaly časopisy a ústřední činovnické zpravodaje zvané Poradní svitek. Do
roku
1985
počet
aktivních
členů
rostl,
děti
však
odrostly a nové nepřicházely. A tak např. Holandsko oznámilo v r 86 ukončení své činnosti a r. 1990 končily oddíly svou činnost v Německu (až na odd. sv. Jiří v Mnichově), v rámci rakouského skautingu pokračoval odd. při České škole ve Vídni a ve svých táborech již za účasti skautů z vlasti pokračovali i oddíl ve Švýcarsku. Poslední V. exiloree v květnu 91 se konalo
již
Československu
a
bylo
posledním
větším
podnikem
exilového skautingu. Žádná
jiná
porobená
země
s výjimkou
snad
Polska
a
Maďarska nevyvíjela v západní Evropě skautskou činnost s námi srovnatelnou. A tak se čs. exiloví skauti známí jako „Free Czechs“ jako jediní zpoza Železné opony po roce 1975 účastnili všech mezinárodních skautských setkání. • Vitrína č.4
- exilová vlajka - upomínky na exilové skauty - domovenky a nášivky z krojů exilových skautů - příležitostné slibové odznaky • Nástěnka č.9 (družina Veverek) Na horní straně nástěnky je temperovými barvami namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Veverek“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36,
barva
černá,
podklad
světle
béžový.
Pod
nadpisem
je
umístěna fotografie V. Koseové a Dr. R. Plajnera, rozměry 5,5 cm x 7,5 cm, pod ní je kopie oznámení o obnovení skautské činnosti v Říčanech r.1968, rozměry 6 cm x 7 cm, fotografie z tábora r. 1968 a slibového táboráku r.1968, rozměry 5,5 cm x 7,5 cm. „Rok 1968 – 1970 a třetí zákaz“ Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad světle béžový. „Junák
“Pražského
zahájil jara”
po a
třetí to
svou
činnost
29.3.1968
v
období
shromážděním
tzv.
v Praze
Holešovicích. Vznikají nové oddíly a střediska a narychlo jsou vydávány metodické příručky. Ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy je zahájena výstava o zakladateli skautingu A. B. Svojsíkovi, a o tom, co je Junák a jaké má své výchovné metody a cíle. Výstava se setkala s ohromným úspěchem a navštívilo ji přes 60.000 lidí. Ještě před prázdninami, 20. června 1968, vyšlo propagační „nulté“
číslo
Skaut-Junáka.
Číslo
výtisků a bylo rychle rozebráno.
vyšlo
v nákladů
180.000
Přestože střediska pracovala teprve několik týdnů, nebo se
teprve
ustavují,
táboří.
Vládne
přichází
krutá
již
ohromné rána
pro
o
prázdninách
nadšení, celou
ale
1968
před
republiku.
mnoho
koncem
oddílů
prázdnin
Československo
je
napadeno a obsazeno „bratrskými“ armádami Varšavské smlouvy. Zatím se v obnově skautingu pokračuje, ale za cenu ústupků. Po
prázdninách
začíná
vycházet
pravidelně nejen
Junák,
ale i časopis pro činovníky Skauting. V listopadu 1968 se v Praze konal III. junácký sněm. Rok 1969 začal tragicky. Upálení a pohřeb Jana Palacha se stal
celonárodní
manifestací,
které
se
zúčastnilo
i
mnoho
skautů a skautek. Skautský rok vrcholí letním táborem. Toto léto tábořilo více než 50.000 skautů a skautek. Konaly se „Lesní školy“, ve kterých se zdokonalovalo více než 400 vůdců a vůdkyň. Junák byl přijat do Národní fronty a Sdružení organizací dětí a mládeže - SODM.
KSČ je si dobře vědoma stoupajícího
vlivu junáckého hnutí a proto po nástupu G. Husáka do čela KSČ začínají
opět
převažovat
tendence
na
zrušení
junácké
organizace. Junácké hnutí bylo postupně stále více utlačováno, omezováno a manipulováno. Během let 1969 a 1970 stále více sílil ideologický a politický nátlak. Na Junáka útočí tisková skupina sovětských žurnalistů hodnotili Junák negativně z hlediska třídních pozic, na jejich kritiku navázal s ostrými útoky i skupina J. Haškovce a A. Poledňáka, kteří se účastnili likvidace Junáka už na přelomu 40. a 50. let. Junák se snaží těmto kritikám v tisku bránit, ale
jejich
vedení
odpovědi
Junáka
pomáhalo,
zprvu
potom
nejsou legálně
však
nikdy
uveřejňovány.
voleným
stranická
orgánům
skupina
Stranické
Junáka začala
účinně činnost
ústředních
orgánů
rozhodování
v
usměrňovat
Ústředí.
a
Docházelo
nakonec k
převzala
personálním
veškeré
změnám
ve
skautském Ústředí a krajích, ke kritice junáckého tisku. V
listopadu
postupné
vydalo
vybudování
předsednictvo
jednotné,
ÚV
dobrovolné,
KSČ
Směrnice
masové
pro
organizace
mládeže a rozhodlo, že budou zrušeny všechny dosavadní dětské a
mládežnické
organizace
a
budou
nahrazeny
touto
novou
a
jedinou SSM - Socialistickým svazem mládeže. Znamenalo to i likvidaci Junáka. Ke
zrušení
ministerstva
Československého
vnitra
ČSSR
Junáka
17.6.1970.
K
dochází ukončení
výnosem činnosti
Českého junáka dochází k 1.9.1970. Junácké oddíly buď končí a rozcházejí se, nebo pokračují ve své práci Pionýrské
organizaci
Turistických
oddílů
SSM.
Mnoho
mládeže,
oddílů
v nové PO SSM přešlo
tábornických
do
oddílů
TOM
-
Sokola,
Svazarmu, Stanic mladých turistů…“ • Nástěnka č.10 (družina Lasiček) Na horní straně nástěnky je temperovými barvami namalovaný družinový znak o rozměrech 15 cm x 20 cm s nápisem: „družina Lasiček“ Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový. V textu jsou umístěny tři fotografie z let 1989-2000, rozměry 5,5 cm x 7,5 cm, na konci
textu
jsou
znaky
skautských
organizací
v Čechách,
rozměry 3 cm x 3 cm. „Další začátek v roce 1989“ Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad světle béžový.
„Před obnovením Junáka v listopadu 1989 působila v Praze
silná junácká ilegální skupina, která pokrčovala v činnosti i v období normalizace. V dubnu 1989 začal vycházet ilegální skautský
časopis
Jeho
Čin.
redakce
se
v
listopadu
1989
prohlašuje za skupinu usilující o obnovu českého skautingu, deleguje
své
zástupce
do
Občanského
fóra.
V
Praze
jsou
vylepena Prohlášení přípravné skupiny pro obnovu skautingu
a
ve Spálené ulici, v klubovně ČSOP - Taraxacum (bývalí roveři a oldskauti z pražského 3.oddílu, kteří pracovali pod Čs.svazem ochránců přírody) je otevřena Skautská informační kancelář. V prosinci proběhlo první setkání skautských činovníků v sále Městské
knihovny
a
na
nádvoří
Klementina
a
byla
obnovena
činnost organizace Junák. Bylo stanoveno, že do nejbližšího sněmu,
řádného
budou
vykonávat
potřebné
funkce
činovníci
zvolení posledním - III. sněmem v roce 1968. Tím začala třetí obnova skautingu u nás. Rovněž obnovil činnost
Slovenský
Junák.
zrušila
neplatná
usnesení
přijela
na
návštěvu
z
První z
schůze
let
Vídně
Ústřední
1969-1970.
skupina
rady
Na
Junáka
Vánoce
exilových
1989
skautů
a
přivezli Betlémské světlo. V květnu vyšla po dlouhém období normalizace nultá čísla časopisů Skauting a Skaut-Junák. V tomto měsíci se rovněž konal mimořádný IV. Sněm Junáka v
Praze,
kde
byl
schválen
návrh
stanov
a
zvoleni
noví
činovníci - starostou se stala Dr. Dagmar Burešová, náčelníkem CHK Václav Břicháček, náčelní DK Vlasta Macková. Dne 14.9.1990 přijal president Václav Havel delegaci Junáků na Pražském hradě, která mu předala nejvyšší skautské vyznamenání Za čin junácký a president Havel přijal čestnou funkci protektora čs.
junáků
Masarykem.
a
navázal
tak
na
tradici
založenou
již
T.
G.
• Paraván č.6 Nadpis - typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost 36, barva písma černá, podklad bílý. „Světové skautské organizace a mezinárodní střediska“ Pod nadpisem je umístěn zak WAGGGS a WOSM, rozměry 6 cm x 6 cm,
a
fotografie
ze
slavnostního
otevření
„Naší
chaty“
ve
Švýcarsku r. 1932. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost 28, barva černá, podklad bílý.
Světová organizace skautského hnutí – WOSM - World Organization of the Scout Movement byla založena na počátku 20. let tohoto století, aby pomáhala svým členským národním skautským organizacím sloužit mladým lidem z celého světa a vychovávat je bez ohledu na to, k jaké rase patřili, jakou víru vyznávali, jakou měli barvu pleti nebo z jakých sociálních podmínek pocházeli. V každé zemi může být
uznána
pouze
jedna
národní
skautská
organizace
či
federace. Světová skautská konference se poprvé konala v roce 1922. její
Je
hlavním
strategii,
orgánem a
skládá
skautské se
ze
organizace, zástupců
organizací. Schází se jednou za tři roky. 155
národních
organizací,
skautské
hnutí
který
všech
určuje
členských
Členy WOSM je dnes existuje
i
v
61
hlavních teritoriích a dalších zemích, které pracují na svém vstupu do světové organizace. Celkem je dnes členy WOSM více než 28 miliónů skautů a skautek. Skauting neexistuje jen v šesti zemích světa - Andoře, Číně, Severní Koreji, na Kubě, v Laosu a na Myanmaru (bývalé Barmě].
Světová asociace skautek – WAGGGS - World Association of Girl Guides and Girl Scouts je největší mezinárodní dobrovolnickou organizací pro dívky a mladé
ženy
ve
světě.
Jejím
posláním
je
"umožnit
dívkám
a
mladým ženám rozvinout svůj plný potenciál jako zodpovědných občanek
světa".
"Guides", členy
a
případně členky
WAGGGS
Členky "Girl
WOSM.
se
Scouts".
Protože
v
obvykle Termín
označují
jako
"Scouts"
označuje
termín
"Guides"
češtině
neznáme, používáme označení "skautky" i pro členky WAGGGS (u nás jsou skautky členkami WAGGGS, skauti členy WOSM). Dívčí skauting
oficiálně
vznikl
v
roce
1910.
Světová
asociace
skautek byla založena na 5. Mezinárodní konferenci skautek v Maďarsku v roce 1928, první světovou náčelní skautek se stala Olave
Baden-Powell.
Dnes
je
členkami
WAGGGS
více
než
10
miliónů dívek a mladých žen ve 144 zemích. Mezinárodní společenství skautů a skautek – ISGF International Scout and Guide Fellowship Organizování dospělých skautů a skautek nemělo zpočátku pevnou formu - byli součástí národní organizace buď chlapecké nebo dívčí
(jako
je
tomu
doposud
např.
v
USA).
Můžeme
si
však
připomenout, že již B.P. svými úvahami o roveringu položil první kameny na této stezce pro dospělé skauty a skautky. V některých organizacích chlapeckého nebo dívčího skautingu se postavení
"vysloužilých"
dospělých
skautů
a
skautek
řešilo
"čestným členstvím". Tato situace trvala i po celou dobu mezi oběma světovými válkami, kdy "bývalí" skauti a skautky i po ukončení
aktivní
služby
ve
prospěch
mladých
hnutí
působili
jako propagátoři příp. sponzoři skautingu ve svých zemích i v celosvětovém měřítku. Mezinárodní společenství bývalých skautů a skautek bylo založeno v roce 1946 (International Fellowship
of Former Scouts and Guides). V roce 1996 společenství IFOFSAG změnilo
svůj
název
na
ISGF
(International
Scout
and
Guide
Fellowship = Mezinárodní společenství skautů a skautek) a mělo již 44 národních členských organizací. V současnosti má ISGF 59
národních
členských
organizací
a
individuální
členy
v
dalších 24 zemích. Mezinárodní konference katolických skautů – ICCS International Catholic Conference of Scouting sdružuje skauty katolického vyznání po celém světě. Počátky ICCS sahají do roku 1920, kdy kněz Jacques Sevin (významný představitel kancelář
francouzského
katolických
všestranné
výchově
skautingu)
skautů.
mladých
Cílem
lidí
ve
založil ICCS
je
skautingu
Mezinárodní přispívat
a
k
rozvíjet
a
prohlubovat duchovní dimenzi ve skautingu. Cílem ICCS je dále podporovat aktivní účast katolických skautů na životě Církve a zajišťovat
komunikaci
mezi
katolickou
Církví
a
WOSM.Dnešní
ICCS vznikla v roce 1975. V současné době sdružuje ICCS téměř 60 skautských organizací po celém světě. Mezinárodní konference katolických skautek – ICCG International Catholic Conference of Guiding sdružuje skautky katolického vyznání po celém světě.ICCG byla založena
v
60.
letech
20.
století.
Pokud
jde
o
cíle
a
konkrétní činnost, ICCG je v podstatě analogií k výše popsané ICCS. ICCG je však zaměřena především na práci se skautkami a klade
větší
důraz
na
rozvoj
dívek
a
žen
prostřednictvím
skautingu. ICCS a ICCG jsou poradními orgány světových skautských ústředí a
aktivně
spolupracují
s
Pontifikální
radou
Svatém stolci ve Vatikánu. Mezinárodní skautská centra WOSMu
pro
laiky
při
Jambville – Francie Kandersteg – Švýcarsko Pfadfinderdorf Zellhof – Rakousko The Gillwell Park – UK Vässaro – Švédsko Mezinárodní skautská centra WAGGGSu Pax Lodge – Londýn, UK Our Chalet – Adelboden, Švýcarsko Our Cabaňa – Cuernayaca, Mexiko Sangam – Indie
1.2 Venkovní část výstavy Venkovní
část
výstavy
bude
tvořit
týpí
se
čtyřmi
postelemi a ohništěm, klasický český podsadový stan se dvěma postelemi
a
nočním
stolkem,
ohniště
se
slavnostní
pagodou,
vlajkový stožár se státní vlajkou, táborová nástěnka, táborová kamna
s malou
táborovou
kuchyňkou
a
táborová
brána
se
skautskou lilií. Celá venkovní část výstavy bude instalována na nádvoří muzea a všichni návštěvníci, kteří budou do muzea přicházet budou procházet právě touto venkovní částí výstavy. U
každé
z táborové
stavby
bude
krátký
vysvětlující
popisek nebo fotografie. • týpí
Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový.
Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad bílý. „Mnoho slavných táborníků prohlásilo, že indiánské týpí je nejlepší
přenosný
dům
na
světě.
Je
prostorné,
má
dobré
větrání, vítr ho nemůže strhnout a je to jediný stan, v němž může planout otevřený oheň.“i) • podsadový stan Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad bílý. „Podsadový stan je typický pro české junáky. Poprvé se objevil na táboře br. Půlkrábka v roce 1913. Tehdy byl jeden stan pro jednoho táborníka, který v něm spal na zemi. Dnešní stany jsou většinou pro dva – a s postelemi.“ • kamna a kuchyně Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad bílý. „Středem
celého
tábora
je
kuchyně
s
táborovými
kamny.
Samozřejmě nejlepší jsou vlastnoručně postavená. Nevadí, že jejich vzhled nebo funkčnost nejsou stoprocentní. No řekněte, kdo z vás umí postavit kamna… Příští rok budou ještě lepší!“ • ohniště a pagoda Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový.
Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad bílý. „Skauti slavnostním
rozlišují ohništi
užitkové
hoří
oheň
a
slavnostní
slavnostních
a
ohně.
Na
slibových
táboráků, nemělo by se na něm tedy vařit jídlo.“ • stožár s vlajkou Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad bílý. „Každý táborový den začíná a končí nástupem, při kterém se slavnostně vztyčuje a spouští republiková vlajka.“ • táborová nástěnka Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad bílý. „Nástěnka
slouží
jako
„informační
centrum“.
Co
se
nedozvíte v kuchyni, přečtete si nejspíš na nástěnce…“ • táborová brána se skautskou lilií Nadpis – typ písma Georgia, tučné, podtržené, velikost písma 36, barva černá, podklad světle béžový. Text – typ písma Georgia, tučné, velikost písma 28, barva černá, podklad bílý. „Táborová brána je slavnostním vstupem na tábořiště. A protože je to první stavba, ke které návštěvníci přijdou, je
třeba,
aby
tábora.“
i
byla
co
nejkrásnější.
Vždyť
je
pýchou
celého
