Vesnická samospráva na počátku 20. století v Libici nad Cidlinou

Univerzita Karlova v Praze Ústav etnologie filozofické fakulty

Název rigorózní práce:

Vesnická samospráva na počátku 20. století v Libici nad Cidlinou

Vypracoval: Mgr. Jan Vinduška Vedoucí rigorózní práce: PhDr. Jan

Pargač,

CSc.

2

•2551119150•

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Prohlášení

Prohlašuji, že rigorózní práci na téma "Vesnická samospráva na počátku 20. století v Libici nad Cidlinou." jsem vypracoval

samostatně.

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Kolíně dne 30. listopadu 2005

Mgr. Jan Vinduška

3

Obsah Úvod ........................................................................... 6 1.

Kulturně

historický

přehled poděbradského

politického

okresu v letech 1900 až 1918 ................................................ 12 2.

Přehled: hospodářství poděbradského

politického

okresu v letech 1900 až 1918 ................................................ 13 2.1.

Zemědělství ...............................................................

13

2.2. Plodiny ..................................................................... 14 2.3. Chov

zvířectva

........................................................... 15

2.4. Lesnictví .................................................................. 15 2.5. 3.

Průmysl

a obchod ....................................................... 16

Kulturně-historický přehled

obce Libice n. C .......................... 18

4. Přehled: Územní samospráva v letech 1848 až 1918 .................. 27 5.

Přehled:

Politická správa na přelomu 19. a 20. století. ................ 35

6. Přehled: Finanční správa na přelomu 19. a 20. století. ................ 39 7. Vesnická samospráva v Libici nad Cidlinou v letech 1901 až 1918 ......................................................... 41 8. Činnost obecního výboru Libice nad Cidlinou v letech 190 1 až 1918 ......................................................... 46 8.1. Volby obecní samosprávy ............................................. 46 8.2. Virilní hlasy ............................................................... 68 8.3. Obecní výbor. ........................................................... 70 8.4. Obecní představenstvo .................................................. 71 8.5. Starosta .................................................................... 72 8.6. Schůze obecního výboru ................................................ 74 8.6.1.

Průběh schůze

obecního výboru ...................................... 77

8.6.2. Usnášecí schopnost obecního výboru ............................... 78 8.7. Výkon místní policie v Libici nad Cidlinou .......................... 81 8.8. Obecní zaměstnanci ...................................................... 83

4

8.8.1. Obecní strážník ........................................................ 84 8.8.1.2. Četníci a jejich asistence v Libici nad Cidlinou ................ 91 8.8.2. Polní hlídači ............................................................ 93 8.8.3. Ponocný ................................................................. 95 9.

Péče

o obecní majetek ..................................................... 98

10. Dražby obecního majetku ............................................... 112 ll.

Rozpočet

obce a ústavu chudých ....................................... 123

12. Domovské právo ......................................................... 133 13. Chudinství-

péče

o chudé v obci ....................................... 139

Závěr ............................................................................ 152

Poznámky ..................................................................... 156 Seznam literatury .............................................................. 162 Archivní materiály ............................................................. 165 Přílohy:

......................................................................... 166

5

ÚVOD Uvedení v život obecní samosprávy v roce 1850 jak pro samotné obyvatele obcí a města

Obce i

dostala možnost se

nutnosti neomezeného diktátu měst

se budou

měst,

řídit

za

rozvíjet dle svých

předpokladu,

společnosti. potřeb

představitelé

že

bez

obcí a

danými zákonnými normami.

Zásady na nichž monarchii a které byly obsahovalo IV.

obrovský význam

tak pro pozitivní vývoj celé

samostatně

zvenčí,

mělo

měl

být vybudován první obecní zákon v habsburské

císařem zaručeny

oddělení říšské

jako základní práva svobodné obce, března

ústavy ze dne 4.

1849 v § 33 a

znějí

následovně:

a) Volení zastupitelů obce; b)

Přijímání

nových

údů (občanů)

do spolku obecního;

c) Samostatné řízení obecních záležitostí; d)

Uveřejňování výsledků

e)

Veřejná

Těchto

obecního

jednání obecních

několik

důležitých

hospodaření;

zastupitelů. bodů

pro vznik obecní samosprávy Je

základním motem předkládané studie. Jak již sám název napovídá, hlavním cílem této práce Je snaha o interpretaci

přesně

specifikované vesnické samosprávy

počátkem

20. století na

Poděbradsku.

Vedle konkrétního vzniku obecního výboru a voleb se budeme zabývat také vymezením hlavních

orgánů

obce na

základě

činností představenstva

(prezentovaného starostou obce), obecního výboru a dalšími aktivitami úzce souvisejícími s obecní samosprávou. Obecní samospráva totiž dala rukou možnost rozhodovat

téměř samostatně

základě

přirozené

kladen majetku

zákonem dané tzv. důraz

na

péči

bez

vnějšího

(samostatné)

o obecní majetek, obecní

občanů zajišťovat, hospodaření

občanům

do

vlivu o své obci na

působnosti

zaměstnance

obce. Dále bude mající ochranu

obce a péči o chudé v obci.

6

Sledovaným objektem se stala konkrétní obecní (vesnická) samospráva, prezentovaná obecním výborem v Libici nad Cidlinou v letech 1901 až 1918. Důvodem proč

bylo zvoleno toto námi

přesně

časové

specifikované

období a místo je mimo jiné již dlouhodobý zájem autora o tuto problematiku v této oblasti. Časové vymezení bylo zvoleno z důvodu, že obecní samospráva již byla

plně

srostlá s životem

společnosti

prodělaných organizačních změnách

století. S tím souvisela i

po padesáti letech fungování a

celé státní správy v 50. a 60. letech 19.

změna některých zákonů

upravujících a vymezujících

obecní samosprávu. silně

V prvních letech 20. století byla již Libice nad Cidlinou poznamenána s určitým

urbanizačními

počtem nezemědělského

postupně začal měnit

dosud

v poslední

tradičním způsobem

postupně

vlivy a z ryze

zemědělské

Tradiční způsob

obyvatelstva.

třetině

obce se stala obec

19. století, která

životem mnoho nových

přinesla

aspektů,

živ ota se

do obce žijící

které se

začaly

projevovat ve všech sférách života místního obyvatelstva obce.

V těsné blízkosti obce Libice byla v roce 1870 položena

trať

severozápadní

dráhy a budovány výrobní a zpracovatelské podniky, cukrovar, sušárna

čekanky

i továrna na zemědělské stroje.

V etnografické a sociologické česká

vesnice v

společenstvím,

průběhu

protože

k oslabování vztahů ke své obci

19. století

značná

uvnitř

literatuře

přestává

nacházíme

často

konstatování, že

být stabilizovaným a integrovaným

migrace vyvolaná intenzívní industrializací vedla

vesnice jako lokálního

společenství

a vztahů obyvatel

vůbec.

Tato konstatování

můžeme částečně

zejména oblastí, kde rozvoj

považovat za

průmyslu vytvářel

oprávněná

a týkají se

na vesnici rychleji

složitější

sociální a socioprofesní strukturu. Tato sociální struktura nebyla bez vlivu na soudržnost lokálních počet

vztahů

a trvalou migrací do

obyvatel v některých regionech ubývat.

průmyslových

Vytvářela

se

center

pestřejší

začal

sociální,

7

kulturní a zájmová pluralita na úkor

vnitřní

také obec Libice nad Cidlinou, která se

proměnou

integrity. Touto

postupně proměnila

prošla

zemědělské

z ryze

vesnice ve vesnici s rozvíjejícími se výrobními a zpracovatelskými podniky a část

obyvatel, hledala obživu Přes působení

právě

v těchto podnicích.

faktorů

uvedených

však v minulosti fungovaly významné

mechanismy, které integritu vesnice jako lokálního napomáhaly k udržení lokální soudržnosti

alespoň

společenství

v základních sférách života.

V předkládané studii se budeme zabývat dosud která byla jedním z rozhodujících polovině

19. a v první

polovině

faktorů

nedoceněnou skutečností,

zachování vesnické integrity ve druhé

20. století- vesnickou obecní samosprávu a její

kooperativní a integrativní funkcí v životě vesnického Dle našeho názoru, je

posilo valy nebo

nesmírně důležité,

společenství.

poznávat a studovat vedle

hmotné a duchovní kultury obyvatel našich vesnic i jejich kulturu sociální. Sociální struktura a organizace

řízení

obce je zatím naší jak etnologií tak

historiografií opomíjená oblast poznání, která nám

může

případech

v mnoha

pomoci odhalit a objasnit mnohé nejasnosti a souvislosti i

při

studiu dalších

oblastí života. Proto by studium a bádání v oblasti sociální organizace být v žádném případě opomíjeno Je

třeba

uvědomit

si

spoluvytváří dějinný

území. Tito

případů

či podceňováno.

skutečnost,

že posledních více jak 150 let

obraz bezpočet obecních představitelů všech obcí na našem

představitelé

obcí, zlepšovala a

nemělo

byli

tvůrci

usnadňovala

mnoha rozhodnutí, která

život mnoha svým

měnila

spoluobčanů.

charakter

Ve

většině

je na ně zapomínáno.

Celkový rozvoj jednotlivých obcí od roku 1850 byl obce. V počátcích obecní samosprávy se jednalo které ji reprezentovaly a vtiskávaly jí

svůj

převážně

silně

spojen s elitou

o ekonomické elity,

názor. Politická role a

v oblasti našeho bádání, jak bude uvedeno dále, nehrály

během

příslušnost

sledovaného

období v našem konkrétním případě žádnou významnou a viditelnou roli.

8

Dalším neméně

důležitým předpokladem

vlivu lokálních elit, byla výše hospodařit.

ke zdárnému rozvoji obce, vedle

finančních prostředků

s kterými mohla obec

Jelikož byly podmínky financování nastaveny jiným

dnes, obce byly

uzavřenou účetní

jednotkou a

daně

způsobem

než

kromě

které obec vybírala,

daní předepsaných státem, se stávaly hlavním zdrojem příjmů obecní pokladny.

Vesnická samospráva patří k okrajovým tématům naší etnologie. Často se upřednostňuje

kultury, i

studium hmotné a duchovní kultury

přestože

se jedná o oblast

silně

před

studiem sociální

spjatou s životem venkovského lidu.

Ale i v této oblasti se však vyskytují výjimky. 1 V poslední

době

okrajovost, zabývá stále více jsou ale

převážně

právě

se tématem obecní samosprávy, badatelů.

možná pro její

V jejich zorném historiografickém úhlu právě

témata zabývající se jednou oblastí samosprávy a to

pouze složení samosprávných

orgánů, především

však velkých

průmyslových

aglomerací na Moravě a ve Slezsku, výjimečně v Čechách. Touto problematikou komunální samosprávy na soustavně

přelomu

19. a 20. století se u nás v poslední

a metodicky zabývá několik

autorů,

době

jako např. L. Pastora, P. Kladiwa,

A. Pokludová. 2 Osudy obecní samosprávy malých obcí však zůstávají z větší části v oblasti bádání zahaleny tajemstvím. Čas od času se v regionálním tisku

objeví zmínka o události spojené s konkrétní obcí, ale ve téma

silně

větším měřítku

je toto

Poděbradska,

je tato

zanedbávané.

Co se

týče

prací

oblast bádání zcela

konkrétně

nedotčena.

svázaných s regionem

Podle našich

poznatků

se obecním

zřízením

v

tomto regionu zabýval F. J. Čečetka, ale pouze obecním zřízením do roku 1848. V jeho případě se jedná o čtyřstránkový článek, který vyšel v Českém lidu v roce 1903 pod názvem Staré obecní zřízení? Další zmínky o obecní samosprávě se vyskytují v beletristickém díle J. Millera Z tradic selského rodu Vinduškova do světové války, kniha třetí, která vyšla v Praze v roce 1935. 4

9

některých činnostech

O stručně

obecně zmiňují

a

z dnešního pohledu

autoři

též

v tomto

případně

případě

-

z terénních

nelze

Konkrétní

Antonín Robek a

tendenčně zaměřené

Nymbursko a Poděbradsko, 5 Millera a

obecní samosprávy na

přesně

činností

Poděbradsku,

Jiřina

se velmi

Svobodová ve své,

práci - Kronika socialistické vesnice

kteří však čerpali z výše jmenovaného díla J. výzkumů

z let 1976-1979 a dalších

zdrojů,

což

potvrdit.

obecní samosprávy na

Poděbradsku

se zabýval autor

předkládané studie (J. Vinduška) ve své diplomové práci 6 a v příspěvku Život část)

v obci Libice nad Cidlinou v letech 1901-18 (1. a 2. Vlastivědném

publikované ve

zpravodaji Polabí 33/1999 a 34/2000. Dále pak v příspěvku Vývoj

územní samosprávy na

Poděbradsku

a Nymbursku v letech 1848-1918,

publikovaném ve Vlastivědném zpravodaji Polabí 36/2002. 8 Tyto materiály se staly odrazovým můstkem pro

předkládanou

studii.

Celkový obraz obecní samosprávy poskytuje práce Jana Janáka a

Zdeňky

Hledíkové, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945,9 ale pouze v obecné rovině. Vyčerpávající

informace o vzniku správního

členění

na našem území od

50. let 19. století poskytují práce Františka Roubíka. 10 Nesmíme také zapomenout Jiřího

Klaboucha ll / / se domovs kym pravem.

na práce

věnované

obecní

samosprávě

Výzkumná metoda vychází z obecných

a Jana Janáka zabývající

poznatků

literatury zabývající se obecní samosprávou v obecné vytěžení

dostupných archivních

pramenů

získaných studiem rovině,

následovaná

souvisejících s obecní samosprávou

obce Libice nad Cidlinou a provedení analýzy a syntézy k jednotlivým tématům předkládané

práce.

Zaměříme

dále na práci obecních také jejich k

občanům

péče

se na

činnost

obce ve své samostatné

zastupitelů při správě

o obecní

zaměstnance,

obecního

vztah k nim a

jmění. péče

působnosti,

S tímto souvisí

o obecní chudé i

obce jako celku.

10

Důležitým

faktem

při

studiu a poznávání vesnické samosprávy Jsou

písemné dokumenty, které vznikaly v souvislosti s fungováním té, které konkrétní obecní samosprávy.

Největší překážkou

studiu je absentující archivní materiál obecních

ale na druhé

úřadů,

straně při

tomto

který se zpravidla díky

lidskému faktoru nezachoval, a tím vznikly nevyplnitelné mezery v našem částečně vytvořit

poznání. Tyto mezery nelze zpravidla vyplnit. Lze si ale přibližný

obraz za pomoci srovnávací metody při studiu podobné komunity.

Zdrojem

nejdůležitějších

informací pro naši studii je Protokolní kniha

obce libické 1901 až 1923, 12 úřední dokument, který obsahuje zápisy jednání obecního výboru a též obecního zaznamenány i

některé

nám poskytují

užitečné

protokoly

představenstva.

věnované

informace o

Kromě

toho jsou zde

pronájmu obecního majetku, které

průběhu

konání dražeb

veřejného

majetku

v Libici n. C. ve sledovaném období. Další cenné informace, i když torzovité, poskytuje korespondence mezi obcí Libice nad Cidlinou a c. k. okresním hejtmanstvím v Poděbradech. Pro oblast našeho bádání jsou materiály archivní povahy, vzniklé v důsledku Uako např. Trestní protokoly,

inventáře,

úřední činnosti

přínosné

obecního

i další úřadu

pokladní knihy atp.).

ll

1. KUL TURNĚ HISTORICKÝ PŘEHLED PODĚBRADSKÉHO POLITICKÉHO OKRESU V LETECH 1900-1918

Předmět

našeho zájmu, obec Libice nad Cidlinou, byla politicky

politického okresu hejtmanství Městec

Poděbrady

Poděbradské

(c. k. okresní hejtmanství

(složené ze soudních

Králové) se rozkládalo po obou

březích

Poděbrady).

okresů Poděbrady,

Labe, které je

součástí

Okresní

Nymburk,

rozdělovalo

na

dvě nestejné části. Část na pravém břehu byla více jak čtyřikrát větší než díl na straně

šířky

levé. Hranice okresu byly vymezeny od 50°4/10" k 50°19/36" severní a od 32°33/33" po 33°Y30" východní délky od Greenwiche.

osadou byl Klipec (Gllickzu), dosahuje 24 km. Mezi

nejsevernější

nejzápadnějšími

Nejjižnější

Mcely; vzdálenost mezi nimi

osadami Radenicemi, Vápenskem,

Rozkoší a nejdále na východě položenými obcemi Skochovicemi a Žantovem je prostora v délce 34 km. Morfologie

Poděbradska

dosahují 124 metry. na

severozápadě

a

Kromě

je málo

členitá. Největší

vlnité pahorkatiny na

několik osamělých vrchů

výškové rozdíly terénu

Královéměstecku,

je skoro ze 2/3 nížinou,

pak návrší průměrně

183-190 metrů nad mořem. Šířka nížiny obnáší 10-24 km, nejširší je mezi Křincem a Sadskou, a zabíhá na jih do sousedních okresů. Začátkem

20. století sousedil

hejtmanstvím Jičínským, na

východě

Poděbradský

13

politický okres na severu s

s Novobydžovským, na jihu s Kolínským,

na západě s Českobrodským a na severozápadě s Mladoboleslavským. Poděbradský

politický okres svou celkovou rozlohou

patřil

k

větším

v Čechách a podle velikosti se nacházel na 26. místě. V politickém okrese Poděbradském

a to na

byly celkem 104 katastrální obce, spojené ve 102 politické obce,

Královéměstecku

32 katastrální a 31 místní obec

(město Městec

Králové); na Nymbursku 36 obcí katastrálních a 35 obcí místních Nymburk,

městys Křinec);

na

Poděbradsku

(město

36 obcí katastrálních i místních

(města Poděbrady a Sadská, městys Pečky na dráze ).

14

12

Poděbradský

politický okres se skládal

Královéměsteckého,

Nymburského a

ze

3 soudních

okresů:

Poděbradského.

Tabulka 1: rozloha obyvatelstvo obyvatelstvo počet domů (km2)* v roce 1900* v roce v roce 1900* 1910**

soudní okres

Královéměstecký

239,95

20.065

3.235

Nymburský

241,00

28.714

3.909

Poděbradský

214,00

28.242

CELKEM

694,95

77.021

30.168

3.985 11.129

* Pramen: Poděbradsko, Díl I., Poděbrady 1906, str.l6 **Pramen: Průvodce a popis Poděbradska, Nymburk, str.l4

Statisticky i sociálně zajímavý je vzrůst obyvatelstva 15 v průmyslových střediscích: přibyli

81

v Nymburce, kde za poslední desetiletí 19. století (do roku 1900)

1184 obyvatelé a 134 domy, v

dům,

v

Pečkách,

Královéměstecku

kde

přibylo

Poděbradech,

přibylo

685 obyvatel a

617 obyvatel a 43 domy. V osadách na

obyvatelstva ubývalo,

průmyslových oblastí.

kde

neboť

odcházelo za

výdělkem

do

16

2. PŘEHLED: HOSPODÁŘSTVÍ PODĚBRADSKÉHO POLITICKÉHO OKRESU V LETECH 1900 až 1918

2. 1. Zemědělství Poděbradsko

bylo okresem

zaměstnáním většiny

hospodářským,

se

zemědělstvím

obyvatelstva. Mezi 23 politickými okresy obchodní a

živnostenské komory pražské bylo po roce 1900 na rozlohou

půdy,

v pole

jako hlavním

proměněné; čítal

71%

čtvrtém místě poměrnou

zdaněných

polí, 4,91% luk, 1,24%

13

zahrad, 15,18% v české

lesů,

nížině předčil

Při sčítání

rybníků. Relativně

0,76%

půdy

o málo více orné

jej

jen okres Kolínský, Karlínský a Mělnický. napočítáno:

živností v roce 1902 bylo

Tabulka 2: soudní okres

Polních

hospodářství

domácně

živn. průmysl. A obchodních

průmyslových

Královéměstecký

3359

1376

41

Nymburský

3104

1292

23

Poděbradský

3210

946

32

v

'v

96

3614

9673

Celkem

v

' 17

v•

' ' Polm' hospodarstvi' zab1rala pres 70% veskerych z1vnost1.

Pro

úspěšnou zemědělskou činnost

v oblasti

Poděbradska

půdy písčité,

je

poměrně různorodé.

občas

po

červinky,

se mísí s pískem, blízko Labe

březích

Labe jsou

převládá

převážně písčité

břehu

je

Peček

převládají

od

převahou půda černá,

písek a

které

Pňova

k

hlinka žlutá. Na pravém

štěrk.

jílovitá,

Spodní vrstvy ornice

štěrkové, zvláště

a

půdy,

Labe

černé (černavky);

v okolí

královéměstecké pahorkatině

také složení

Po levém

na místech nižších i úrodné

Hradištku se objevují pruhy Polabí až ke

důležité

je

břehu,

v

Poděbradsku nejčastěji pěstovalo

v

půdách níže položených a v západní části je jíl.

na levém

18

2.2. Plodiny přelomu

Na

19. a 20. století se na

půdách černých řepa,

bílých se

ječmen,

pěstoval zvláště ječmen

brambory,

ječmen, čekanka,

červený, méně

bob,

pšenice,

jetel

oves, brambory,

a žito,

luštěniny

růžák,

vikev

luštěniny

i pícniny, a v

písečná.

Z pícnin

a pícniny. V

písčitých

žito,

převládal

jetel

se pěstoval růžák, vikev, směšky, vojtěška, ligrus, u velkostatků

kukuřice.

Cukrovka zaujala nejvíce orné let 19. století dala nový

půdy

(24% - kolem r. 1900). Od šedesátých

směr zemědělství Poděbradska, převrátila

rolnické 14

hospodářství: pěstování

rybníky se vysoušely, pastviny a louky se

době

obilnin se omezilo na nejnižší možnou mez. V

cukrovky se

rozšířilo zvláště

usnadnili dovoz

čekanky

družstevní sušárny na

v písčitých půdách

v Libici, Sánech a

Rolníci, aby

zpeněžili,

Sokolči.

v pole,

poklesu ceny

pěstování čekanky.

do vzdálených továren a lépe ji

čekanku

měnily

postavili

Soukromá sušárna

vyrostla z kapitálu Matěje Havelky v Šlotavě. 19 Luk na

Poděbradsku

bylo kolem roku 1900 nedostatek, proto

píce jetelová. Nejvíce luk bylo a je kolem Labe u dříve nechyběly při

žádné obci, byly / . 20 I / . a vrb ov1m. / 2I ovocnyrm, esmrm

proměněny

Poděbrad.

převládala

Pastviny, které

v pole, nebo osázeny stromy

2.3. Chov zvfřectva Z živočišné produkce bylo dosaženo hovězího

Dříve

dobytka. Chov koní byl omezen pouze na

rozsáhlý a znamenitý chov ovcí,

okrese

největšího

Poděbradském

téměř

výsledku v chovu

potřebu

hospodářství.

v

zanikl. V roce 1902 se v soudním

chovalo: 1178 koní, 11.500 kusů

hovězího

dobytka, 1772

koz, 582 ovcí a 7057 vepřů. 22 S chovem

hospodářského zvířectva

je spojena i záležitost prodeje produkce

vyrobené v zemědělských usedlostech a statcích na trzích.

Například

pravidelně

se konaných

na týdenním trhu v Nymburce v roce 1903 stál 1kg másla 1,9-

2,5K, 1 kg tvarohu 0,24- 0,36K, 1 kopa (60) vajec 2,80- 5,20K.Z3

2.4. Lesnictvr

Roku 1895 obnášela celková Poděbradského, patřícího

výměra

lesní

půdy

politického okresu

k nejchudším na lesy, 10 476 ha; z toho bylo vysokého

15

lesa listnatého 288 ha, největší míře

se v

méně

jehličnatého

3080 ha,

omezovaly na svahy,

stráně,

úrodné nánosy v rovinách. Dobrá

k polnímu

středního

a nízkého 7 108 ha. Lesy

inundační

na

půda

obvody,

byla využívána

lesy nepatrné (zádušní les libický velkostatkům.

Lesy

měl

lesů

březích

velikost činila

buď

především

rozlohu 31,71 ha),

velkostatků tvořily větší

většina

dřevin

v lesích

nížině

po obou

Poděbradského,

jehož

20. století 3 924 ha.

tvoří

v plných porostech,

náležela

komplexy s 500 - 1 500 ha plochy

byly rozloženy lužní lesy velkostatku

začátkem

měly

12 098 ha; obce i záduší

a rozkládaly se po východní a severní hranici okresu; v labské

Z

na

hospodářství.

V roce 1904 obnášela celková rozloha

labských

písčité,

hlavní porosty borovice, dub a smrk; mimo

buď

smíšeny s jinými stromy

modřín, bříza,

ně

jsou

lípa, habr,

jilm, topol, osika, olše i s jednotlivými odrůdami, mimo to je zde velké množství o / h dru huo k eru. v o 24 ruznyc V těchto lesích také

samozřejmě

probíhala i těžba dřeva, které se použilo na

stavbách i jako palivo. S lesním hospodářstvím je jak spojena těžba dřeva25 tak také chov a lov zvěře. 26 Honitba v politickém okresu Poděbradském byla již v nejstarší době na

vysokém stupni, obory a bažantnice jsou zde zakládány již hluboko v minulosti. Zvěř

ulovená a zejména bažanti exportovali se ze zdejšího kraje k chovu do

Německa, Ruska, Francie aj. 27

2.5.

Průmysl

Stav století

a obchod

průmyslových

přiměřený

odvětvích

a obchodních živností byl dle statistik z počátku 20.

zemědělskému

továrního

průmyslu,

dosaženo i zvláštního rozvoje,

rázu kraje (viz Tabulka 2); v bylo v politickém okrese

zvláště

v cukrovarnictví

(při

některých

Poděbradském

kampani 1900 -

16

Poděbradsku devět cukrovarů

1901 pracovalo na Městci

Libici,

Králové, Nymburce,

Pečkách, Poděbradech,

bratří Jouzů

strojnictví (strojírenská továrna

severozápadní dráhy v Nymburce ),

Pečkách,

v

lučebním

Libněvsi,

- v Dymokurech, Sadské a ve

Vlkavě),

rozsáhlé dílny rakouské

oboru (Akciová

lučební

továrna v

Pečkách, mydlárna K. Červinky v Nymburce). Kromě toho bylo v politickém Poděbradském

okrese

Poděbradech),

5

pivovarů

výrobou lihovin se zabývalo 13

Poděbradském začátkem

okrese

(Dymokury, Nymburk, Vlkava a dva v závodů. Mlýnů

bylo v politickém

20. století celkem 22 a poskytovaly práci více

jak dvěma stům dělníků. Vodní pily pracovaly při mlýnech v Žehuni, Nymburce,

Komárově.

Parní pila V. Kerharta v

vodárna (1904) v Nymburce,

městská

Poděbradech.

Plynárna (1903) a

elektrárna v Poděbradech (1903) a sklárna

v Poděbradech založená 1876?8 Na

1 km2

Poděbradském

4

připadaly průmyslové

začátkem

20.

živnosti kovů,

průmyslové

5% výroba ze

(15%

dřeva

oděvnictví,

úřadem

tržní privilegia a

politickém okrese

je odpovídající (dle statistik

závodů

byla 2% velkozávody, 46%

8% výroba potravin, 6% zpracování

atd.), 52% živností obchodních (pohostinství patřilo k

nejrozšířenějším- 1 hospoda na 157 obyvatel).

Nejvyšším

v

počet

závody a tento

z počátku 20. století) lidnatosti okresu. Ze

století

29

živnostenským bylo ministerstvo vnitra, které

propůjčovalo přímo některé tiskařské

záležitosti podomního obchodu. V roce 1905 však

živnosti a

přešla většina

udělovalo

patřily

mu i

živnostenských

záležitostí na ministerstvo obchodu. 30

17

3. KUL TURNĚ-HISTORICKÝ PŘEHLED OBCE LIBICE NAD CIDLINOU

můžeme říci,

O obci Libici nad Cidlinou rozprostírá v místě, kde

řeka

že se již více jak tisíc let

Cidlina tratí své jméno a ústí do

volnějšího

toku

Labe. První zmínka o Libici pochází z Kosmovy kroniky, kde u roku 981 je uvedeno, že zemřel Slavník, otec svatého Vojtěcha. 31 Obec Libice leží asi 1 kilometr, jak již bylo výše vyčnívaly

Cidliny a Labe, v místech, kde odedávna části

písčité

bažinatou, dva terasovité

zmíněno,

od soutoku

nad krajinu, kdysi z velké

ostrovy, každý v

přibližné

rozloze 10 ha.

Ostrovy byly spojeny úzkou terénní vyvýšeninou. Nejstarší archeologicky doložené osídlení

východnějšího

bronzové, dále z období tis.

před

Kristem). Drobné nálezy

osídlení až do doby jižní a

únětické,

střední části

z

ostrovů

(dnešního

středu

obce) je z doby

lužické a knovízské kultury (2. tis. a nasvědčují,

stěhování národů.

V

že zde

průběhu

patrně

poč.

1.

bylo i nadále menší

6. století po Kristu vznikla v

tohoto ostrova slovanská osada. Nejsou doklady, zda se

udrze 1a 1. v 7 . sto1et1.d2 v

Dějinná

role libického hradiska trvala od sklonku 8. do rozhraní 12. století.

Zprvu bylo v letech 955 - 995 panství v rámci 995 dochází za přepadení.

přemyslovské

zřejmě

hlavním hradiskem slavníkovského

hegemonie. V

nepřítomnosti

předvečer

svátku sv. Václava roku

vojenské moci na Libici k jejímu

zákeřnému

Palác i kostel byly vypáleny, hradisko vyrabováno. Libickou

katastrofu přežili sv. Vojtěch s bratrem Radimem, kteří byli v Římě a Soběslav, který byl na válečném tažení. 33 Libice zkázou roku 995 zcela nezapadla, ale středisek

sjednoceného státu.

částečně

snad i

předhradí

Přemyslovští vítězi

zůstala

jedním z

důležitých

opravili

opevnění

akropole a

a postavili na akropoli správní palác. Významným

hradiskem byla Libice až do

třicátých

let 12. století. Pak ale sláva a význam

Libice zcela upadá.

18

výzkumů

Z archeologických poničil

zachvátil a

někdy

se lze domnívat, že

akropoli požár. Nemajíc v té

době

po roce 1130

již strategický význam přenesena

jako v dobách minulých, nebyla již obnovena. Správa byla nedalekou

Havraň. Zůstalo

žít jen předhradí, které se stalo pouhou vsí. Akropole

zpustla a od 15. století byla v

předhradí.

počátku

Od

hradského obvodu

odňal

přeměňována

v pole; kámen byl rozebírán na stavby

13. století je Libice již vedena jako ves

havraňského

V majetku kláštera sv. začátku

Jiří

a poddána klášteru sv.

Jiří zůstala

žoldnéry. Další

císař

jako řada jiných obcí na Poděbradsku,

těžkou

ránu

utrpěla

Zikmund právoplatným zápisem Jiřímu

z Poděbrad. Od té doby Válkami

postupně

těžce

Zikmund; dal mu

věnoval

poděbradský

poničena

Sirotků.

v roce 1425 od

příslušela

hrad,

uherskými

V roce 1437 ji

spolu s dalšími vesnicemi v okolí

Libice k poděbradskému panství.

postižená obec se ve druhé

polovině

patnáctého století

dvorů

byla Libice patnáctého a

šestnáctého století nevelkou vsí a její obyvatelé,

téměř výhradně zemědělci,

obnovovala.

Kromě

do

Libice až do husitských válek. Na jejich

Libici a okolní vesnice klášteru

podobně

patřící

v Praze.

protihodnotou jiné obce. Roku 1420, když Zikmund obléhal byla Libice,

na

manských

nebyli nijak zámožní. Pole kolem Libice válečných

měla

z velké

událostí ochuzovaly lid požáry a zejména

části

horší bonitu a kromě

povodně,

které byly pro

Libici metlou až do regulace Cidliny v letech 1912- 14. V

průběhu třicetileté

částečně zničena.

jen

při

vpádu

císařských

Znovu byla poškozena v roce 1632.

však vpád vojska saského zůstaly

války,

ojedinělé

kurfiřta

vojsk roku 1620, byla Největší

pohromou byl

roku 1634. Tehdy celá ves lehla popelem,

zpustlé domky. Z

válečných

pohrom se obec zotavovala

zvolna. Po obnovení katolické farnosti v roce 1786 (katolická farnost byla neobsazena od

třicetileté

války), zde byla

zřízena dvě

duchovenská místa

(farář

a kooperátor) a Libice získala znovu na významu. Také místní škola, která do té doby byla poděbradskou filiálkou, se stává samostatnou? 4

19

Vyčerpávající

a pro nás velice zajímavé a

obce Libice nad Cidlinou v století, nám poskytuje místní a

učitel,

průběhu

Pamětní kniha

důležité

informace o vývoji

druhé poloviny 19. století a

počátkem

obce libické. Autorem zápisů v kronice byl

Karel Jiránek, který se stal mj. také jedním z obecních

zapisovatelů protokolů schůzí

20.

zastupitelů

obecního výboru v našem sledovaném období.

Zápis v kronice pochází z počátku dvacátých let dvacátého století: "Vývoj obce Libice od dob padesátých [19. stol.- JV] Obyvatelé obce Libice, jak ani jinak na polabském

venkově dříve

nebylo,

byli zemědělci. Život jejich do r. 1848 ztrpčován byl povinnou robotou vrchnosti poděbradské. Uvědomění

byla zde láska k rodné vlastně

národnz1w v pravém slova smyslu zde sice nebylo, ale

hroudě,

jež jim byla jaksi svrchovaným pánem, a tak

lnuli láskou k vlasti. Tvrdý venkovský život

pořádáním

sousedských

pořádáním

posvícení,

schůzek (přástky ),

kateřinských

(masopustního úterka). Libická

pouť

svůj zpříjemňovali sobě

zábavami při sejpce, stínání kohouta, zábav,

hlučnou

(první neděli po sv.

ostatků

oslavou

Vojtěchu)

byla vždy a

jest i nyní slavná, sejdou se zde mladí i staří z širokého okolí. V letech padesátých bylo zde 40 domků bezzemků Počet

a

veřejných

čísel starousedlíků,

budov, takže počet dosahoval 68

obyvatelstva nelze sice zjistit, ale

páčil

nepatmý čísel

počet

domovních.

se as na 400 duší.

Po roce 1848, kdy robota zmizela a zavedena obecní samospráva, oddechlo si obyvatelstvo a mohlo se pak nejenom cele vlastní půdy, ale i obyvatel i

domů

tříbiti

svého ducha. Tak plynul život s pozvolný přírůstkem

až do let sedmdesátých, kdy

obchodníků, hostinců

věnovat obdělávání

a řemeslníků

některých

kromě kováře,

kolářů,

2

životních potřeb jiných živností zde

nebylo. Rok 1870 jest významným. Jest jakousi brankou ku obce. V roce tom postavena zde bezprostředně

trať

skvělému

rozvoji

severozápadní dráhy, dotýkající se

Libice.

20

V následujícím roce 1871 postavem zde

společný

rolnický cukrovar

(předseda Šafařík, rolník z Opolan, místopředseda farář Řezníček), který neuvědomělostí

hospodářské

a neprozíravostí rolnictva, jakož i následkem tehdejší

krise přešel po 2 letech do rukou fy. F. Wiesner a spol., firma ta je

dosud majitelkou téhož cukrovaru. Rokem 1870

počíná značný příliv

obyvatelstva a

vzrůstá počet domů;

staví se domky na " Valech" (do té doby stály tam dva domky), domků

Přibylé

sem obyvatelstvo nachází zaměstnání buď u dráhy nebo v cukrovaru a v

přechodné nezaměstnanosti

Roku 1888

přichází

obecní kovárnu (stála na veškeré polní vyrábět

nářadí

ku dráze jsou data

pozdějšího

ulice.

Stavby

od kanálu

směrem

Buřilova

(z r. 1899 ).

pracuje v panském lese.

sem místě

kovář

dnešního Husova pomníku). Z počátku vyrábí

(dobré pluhy

celé vozy a najímá

V. Fér, rodilý ve Velkém Zboží a najímá

dělají

mu renomé).

kolářské dělníky,

Přichází

v kovárně má 3

na myšlenku

výhně.

Obecní

kovárna pro jeho živnost nestačí, kupuje tuto k rozbourání na stavební materiál a v roce 1893 staví na vykoupeném obecním pozemku první továrnu na hospodářské

vozy.

Nejdříve

má 6 výhní, v roce 1895

z Německa a postupně dle potřeby však skupina

činí přístavby. Daří

zakladatelů (grundeři)

vyjednávání se však rozchází.

pořizuje obráběcí

se mu

dobře,

stroje

tu přichází

z Kolína a žádá zakcionování továrny,

Grundeři

kolínští postavili

konkurenční

při

závod

v Kolíně a prodávali pod cenu. Fér považoval sebe proti nové konkurenci kapitálově slabým a proto přijal společníka Černého z Prahy; po 2 letech

nezdaru se s tímto rozešel, ponechal mu továrnu a v r. 1902 postavil vedle sám továrnu druhou, kterou vyráběl obyčejné

k výrobě

postupně rozšiřoval

hospodářské,

vozy

vlečných vozů

a vyzbrojoval stroji. Nejprve

pak též i speciální vozy, nyní přistoupil i

pro nákladní automobily.

Prvou továrnu po Černém převzal Solař (zakladatel jednoty sokolské v Libici), který ji

měl

asi 2 roky. V roce 1911 získal tuto ve

veřejné dražbě J.

Drábek z Poděbrad". 35

21

větším

O prvním

zmiňuje

soukromém výrobním podniku v Libici se také

ve svých pamětech František Žampa, 36 ale informace jsou částečně odlišné od informací Karla Jiránka. Lze to přičíst tomu, že František Žampa v Libici nežil, pouze zde byl v období 1912-14 v učení ve informace však

doplňují

firmě

Václava Strnada. Jeho

informace od K. Jiránka. Podívejme se na vzpomínky

Fr. Žampy a továrnu Václava Féra: vyučený kovář,

"Pan Fér, jako

skutečná

vyrábět

a prodávat vozy -

vyráběli koláři

a povozníky

komplet, hotové vozy od

něho

neboť

kovář,

ne každý

ani dražší,

začátku

století, slušnou,

továrna vypadající dílnu s pěknou obytnou vilkou, a

s halasnou reklamou zemědělce

... postavil na samém

kolář

nebo

vyráběl sériově, měl

byly

i

a

"fasuňky"

kováři...

začal

jak je dosud pro

Pan Fér dodával vozy

vzhlednější, řemeslnicky

lépe provedené

byl opravdovým mistrem svého oboru. A nebyl některé

stroje, nakupoval výhodněji ve velkém.

Ale začal s velkým dluhem, brzo na splátky a úroky nucen prodat. Koupil ji pan Drábek z

Poděbrad,

nestačil

kolář,

mistr

a továrnu byl majitel

dobře

prosperující dílny. Pan Drábek ve výrobě vozů pokračoval. .. Pan Fér postavil v stavěl skromněji,

těsné

blízkosti své bývalé továrny továrnu novou. To už

žádnou tovární halu s okny ve

střeše,

žádnou vilu pro

továrníka, ale zcela jednoduchý vesnický barák pro kovárnu i pro uzavřenou kůlnu

pro

Továrnička

koláře

a

otevřené kůlny

svůj

byt,

pro materiál a hotové vozy.

... dost prosperovala, ale nikdy nedosáhla ani zdaleka toho

rozsahu, o jakém snil

při

jejím zakládání pan Fér. I s několika

nepřesahoval počet zaměstnanců

učedníky

o mnoho dvacítku. Dvacet zaměstnanců, to byl

minimální počet, který výrobce musel mít, aby mohl podnik nazývat továrnou ". 37

V době poklesu ceny cukrovky v 90. letech 19. století, dosáhlo velkého rozšíření

v Polabí

pěstování čekanky, rozšířené zvláště

které se užívalo k

výrobě

v rolnických družstvech, čekanku,

na

písčitých půdách,

kávových náhražek (cikorky). Rolníci sdružení

společně

budovali první družstevní sušárny na

ve kterých se sušily dužnaté

čekankové kořeny,

které pak prodávaly

22

továrnám na cikorku

(například

Kolínská továrna na kávové náhražky, kupecký

podnik akciový, známý jako kolínská Cikorka). I

přesto,

vzdálenosti od Libice nad Cidlinou, v obci Sány, byla

že v nevelké

tamějším

rolnickým

družstvem (založeno 31.12. 1897) v roce 1898 postavena sušárna na která se

postupně rozrůstala,

postavili si

družstvu sušárnu vlastní. Prvním čp.

Mikšovský z Libice n. C.

libičtí

předsedou

rolníci sdruženi v Rolnickém

Rolnického družstva byl František

7. Výstavba sušárny na

čekanku

v Libici byla

zahájena v roce 1901 na pozemku nedaleko nádraží a po svém sloužila

rolníkům

čekanku,

dokončení

jak z obce tak i z okolí. V roce 1902 bylo zpracováno 20 tisíc

q čekanky po 2,80K za 1 q a vyrobilo se 3400 q po 15 Korunách. 38 Sušárna

čekanky

kdy již však ubývalo

byla v Libici v provozu

pěstování čekanky

ještě

po druhé

světové

a prostory sušárny byly

válce,

přeměňovány

na sklad obilí. K úplné likvidaci libické sušárny došlo v roce 1952. Tehdy také zaniklo Rolnické družstvo v Libici. 39 K dalším výrobním Václavem Strnadem

podnikům

počátkem

patřila

v Libici

strojírna založena

20. století, kterou pak v dalších letech čerpadla

specializoval zejména na pumpy,

a napajedla. Rolník František

Svoboda vybudoval v letech 1908-09 továrnu na pískové cihly. Podívejme se znovu do pokračuje

Pamětní

v popisu libické minulosti a

knihy obce libické, kde Karel Jiránek zaměřuje

Libici: " ... Po letech sedmdesátých nastávají zde hospodářské,

s činností

tak i sociální a vzniká

vzdělávací

i

podpůrnou.

se na

společenský

všeobecně

činnost osvětová.

život v

lepší poměry jak

Ustavují se spolky

Tak r. 1881 založen "Spolek

zednických", jehož prvním předsedou byl Václav Novák, roku 1883

dělníků

"Občanská

beseda" (prvním předsedou farář Řezníček), při níž ustaven byl dramatický odbor a založena knihovna. Duch spolku toho byl demokratický,

členstvo

bylo ze všech vrstev obyvatelstva... V květnu r. 1920 se spolek beseda" rozešel a

pěknou

svoji knihovnu (asi 900

1884 založen "Sbor dobrovolných

svazků) předal

hasičů", později

jeho

"Občanská

Sokolu. Roku

ustanovila se "Rolnicko -

23

čtenářská

způsobu Raiffeinsenově

besídka", založen svépomocný spolek po

"Spořitelní

a záložní spolek pro Libici a okolí", ustaven spolek divadelních

ochotníků.

Roku 1910 založena

Tělocvičná

jednota Sokol, jejímž prvním

starostou byl majitel vozovky Solař a náčelníkem Ant. Šetka, jeho kolářský dělník. Dělnická tělocvičná jednota

světové

Až do doby války [1. jedině výstřelky

politických,

předmětem opozičních

Vzrůstem

vznikla r. 1913, ale již v r. 1921 se rozpadla. války - JV] nebylo v obci

náboženských

rozporů katolíků

stran v obci, které byly snad

někdy

a

téměř třenic

evangelíků

i dobrou vzpruhou.

obyvatelstva vzniká v obci jakýsi hlad po půdě a selské usedlosti zdejší

pod vlivem

hospodářských

z nich jedna

třetina

a zvláště i rodinných poměrů se drobí, takže dnes jest

bez pozemků.

Roku 1895 postavena nová škola a

zároveň

zrušena konfesijní

evangelická. Téhož roku postaven evangelický kostel. Asi r. 1897 četnická

pošta, r. 1912 Regulace

byly

řeky

osvětlování

zřízena

stanice, v roce 1908 postaven nový katolický

Cidliny provedena byla v letech 1912-1914, elektrická

zde

hřbitov.

síť

pro

a motorový pohon zavedena r. 1914 a v následujícím roce postaven

o becm~doum "40 . Důležitou

demografickou

veličinou,

která nám dokládá postupný rozvoj domů.

Tento

v Libici nad Cidlinou nám dokládá

těchto

konkrétního lidského sídla jsou také údaje o viditelný několik

nárůst

obyvatelstva a

statistických

domů

počtu

obyvatel a

údajů:

Tabulka 3: Počet domů

Obyvatel

1827*

67

487

1900*

152

953

1913**

176

1 081

Rok

1917***

1 069

*T1síctletá obec 1981: 19 **Seznam míst v Království českém 1913 ***Pamětní kniha: 30

24

K údaji o

počtu

obyvatel Libice v roce 1917 se váže

počtu samozásobitelů:

čítá

" ... Obec

důležitá

informace o

obyvatel v květnu 1917............ 1069 a

z nich 292 jsou samozásobitelé". 41 Tento údaj dokládá, že asi 36 % obyvatel

Libice nad Cidlinou

mělo zemědělské hospodářství,

výši uživit. Tento údaj je ale

pravděpodobně částečně

vztahuje k období probíhající první nasazeno na bojištích první

které je dokázalo v plné

světové

světové

zkreslený,

války, kdy mnoho

neboť

mužů

války a jejich rodiny se mohli dostat, i

státem poskytované finanční dávky, do

existenčních

se

bylo přes

potíží.

V pamětní knize obce Libice nám K. Jiránek zaznamenal následující statistické údaje: "Úroda v Libici roku 1916 R. 1916 bylo sklizeno: pšenice, žita, ječmene, ovsa válečnému

obilnímu ústavu odvedeno mělo

býti odvedeno

ponecháno k setí na celý rok ponecháno k

Příděl

výživě

mouky byl do 1.

1669 q 855 q

1486 q 490q

a ke krmení na celý rok

419 q

po poslední rekvizici

188 q

května

pravidelný, tj. 1O q

týdně,

od 1.

května

nepravz"d el ny~" . 42

25

Následující chovaného

dvě

tabulky (Tabulka 4 a 5) nás seznamují s množstvím

hospodářského zvířectva

v Libici v průběhu roku 1917:

Tabulka 4: 10.1.1917 131 5 39 164 16 3 30 86 27 124

Mladý dobytek pod 1 rok Býci nad 1 rok Jalovice Krávy Voli 1-2 roční Voli 2-3 roční Voli přes 3 roky Vepřový dobytek pod 3 měsíce Vepřový dobytek nad 3 měsíce Kozy

31.5.1917 115 3 32 153 4 4 36 84 17 109

31.10.1917 95 1 13 149 4 2 34 63 102 106 16

Koně

" ... z toho má:

Tabulka 5: hovězí

prasata

koně

12

4 4 2 2 1

dobytek 23 ks 17 ks 16 ks 13 2 8 7 8 7 7 6

Fr. Svoboda č.63 Cukrovar č. 12 Fr. Mikšovský č.7

los. Dvořák č.16 Ant. Holub č.149 Matěj Mikšovský č.19 los. Paroulek č. 45 los. Křička č.66 Fr. Tomek č.64 St. Teslík č.33 Fr. Brunclík č.46

--6 4 1 2 3 3 10 2 1

Ostatm maJz mala dobytka " .4j ~

·~

~

26

4. PŘEHLED: ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA V LETECH 1848 AŽ 1918 Pro celkový

přehled

důležité

fungování obecní samosprávy je

seznámení

se s historií územní samosprávy a politické správy regionu, ve kterém se obec záměr

Libice nad Cidlinou nachází. Pro náš sondáž do období

před

Poděbradsku

šestnáct 5.

revolučního

krajů:

čáslavský,

plzeňský,

roku 1848 vstupovaly

potřeba provádět

části

rokem 1848. V této

fungování územní samosprávy na Do

není

zaměříme

se

hloubkovou na vznik a

v letech 1848- 1918.

země

Koruny

české rozděleny

na

1. boleslavský, 2. bydžovský, 3. královéhradecký, 4. chrudimský, budějovický,

6. táborský, 7.

ll. loketský, 12. žatecký, 13.

8.

prácheňský,

litoměřický,

9. klatovský, 10.

14. rakovnický, 15.

berounský, 16. kouřimský. 44 Jedním z všeobecně

důležitých výsledků revolučních

událostí roku 1848 bylo, jak je

známo, zrušení poddanství, a tím i patrimonií v jejich

poddanství založené Patrimonia však

podobě,

č.

170

ř.

pokračovala

z., ve

na

což znamenalo také konec vrchnostenské správy. ve své

úřední činnosti ještě

do 1. 7. 1850, kdy vstoupil v platnost prozatímní obecní 1849

původní,

formálně nezměněné podobě,

po

řád

přechodnou

ze dne 17.

ale již v plné, i

dobu

března

finanční

' . 1ostl. na statu. ' 45· zav1s

Když v roce 1849 vešel ve známost úmysl vlády o soudů,

rozvinul se mezi

městy

muselo být zřizování

sebe

umístěno

hospodářského

předpokladem

zřízení

rozvoje tím spíše, že

Nesnáze

mezi sousedícími

neboť zřízení

okresního hejtmanství, které Ještě větší

okresních hejtmanství. Bylo to zpravidla mezi

boj se rozvinul

dvěma

při

sousedními a na

působila

i zásada, že žádný soudní okres nesmí

úřady.

Pro naši práci je dobré se zmínit o

být roztržen mezi dva okresní soupeření

k

jen v sídle okresního soudu.

řevnícími městy.

okresních

i vesnicemi boj o získání okresního soudu,

jeho získání znamenalo možnost okresního soudu bylo

zřízení

městy

Nymburkem a Poděbrady.

27

Poděbrady

podaly dne 8. dubna 1849 ministerstvu vnitra žádost o sídlo

okresního hejtmanství, když se V žádosti uvedly tyto

důvody:

nejsou zhojeny škody požárem

rozšířilo

tvrzení, že má byt

"Roku 1832 způsobené.

město téměř

zřízeno

invalidů-důstojníků

nadání. Z

Poděbrad

vyhořelo

zcela

a ještě

Nyní by byla příležitost je odstraniti.

V roce 1839 bylo prodáno panství Poděbrady, což byla pro 22

v Nymburce.

město

druhá rána.

opustilo i s rodinami zámek, kde dosud bydleli z titulu

byl před několika lety přeložen i štáb 8. kyrysnického pluku

Hardeggova, nyní prince pruského, do Josefova. Železná dráha vede asi hodinu od

města,

což je také škoda pro obec, ležící uprostřed okresu. Do Nymburka je

d al eko, spatne spoJem .46 v

/

Město

•

/"

Nymburk

podalo

žádost

za

sídlo

okresního

hejtmanství

ministerstvu vnitra teprve 15. dubna 1849. Žádost odůvodňovalo: "Nymburk je prastaré

svobodné

dominikánském polohu, 350

klášteře

domů.

město,

královské

i radnici je dosti

vždy

úředních

vystavěny,

takže je tu dosti

vládě.

místností,

vyhořelo náměstí

V roce 1838

z nichž% jsou již znovu

věrné

V

město

bývalém

má dobrou

a v hlavní ulici 84 bytů. Město

domů,

má dva týdenní

trhy, poštovní stanici, leží na hlavní silnici, má živé spojení s okolím a k železné dráze je odtud llh hodiny". 47

Zajímavé je, že se ve své žádosti Nymburk o nezmiňuje.

Obavy

sídla okresních samozřejmě

i

Poděbrad

soudů

určitý

byly

Poděbradech vůbec

zbytečné, neboť obě města

a také okresních hejtmanství. Tato

byla zvolena za skutečnost měla

vliv na nedalekou obec Libici nad Cidlinou, která se stala

jednou z mnoha obcí soudního okresu

poděbradského

politicky

přináležícího

do

c. k. okresního hejtmanství v Poděbradech. Začátkem roku 1850 bylo zřízeno v Čechách sedm krajských vlád jako

nové politické budějovický,

úřady

druhé instance. Tím vznikly kraje: 1. pražský, 2.

3. pardubický, 4.

jičínský,

5.

českolipský,

úřady)

s

působností

plzeňský.

zřízena

okresní hejtmanství

pro obvody politických

okresů, rozdělených

K výkonu politické správy v první instanci byla (podkrajské

6. chebský, 7.

28

okresů

obvykle ve dva nebo i více soudním

podřízeny

krajským

soudních. Soudní okresy byly v ohledu

soudům:

soudní okres

Poděbrady

i Nymburk

krajskému soudu v Jičíně. A tak 1. února 1850, kdy magistráty, bylo v

skončily

Poděbradech zřízeno

činnost

svou

úřady

patrimoniální

okresní hejtmanství (podkrajský

jakožto orgán politické správy v první instanci, které podléhalo krajské Jičíně.

Okresní hejtmanství v

Poděbrady a Městec Králové.

Poděbradech

i

úřad),

vládě

v

zahrnovalo dva soudní okresy -

48

Správní rozdělení Čech z roku 1850 však netrvalo dlouho. Již 26. května 1855 se ujaly

činnosti

nové smíšené politicko-soudní okresní

událost komentoval pisatel školní kroniky obecné školy v soudního

královéměsteckého)

okresu

následujícím

úřady.

Kněžicích

zápisem:

Tuto (obec

"Přidělení

politických úřadů k okresním, podkraje pominuly. Rozdělení České krajiny na třináct krajů. Předešlé

prozatímní a protože

politických

definitivně

úřadů rozdělení

od roku 1849 byvše jen

takřečené úřady

tohoto roku se

ustanovily,

totiž: Česká zem čili české království rozvrženo jest nyní na třináct krajů: budějovický,

boleslavský,

královohradecký,

chebský,

litoměřický,

písecký,

chrudimský, plzeňský,

čáslavský,

jičínský,

pražský, táborský a žatecký.

Místodržitelství a vrchní zemský soud v Praze". 49 Dosavadní okresní hejtmanství v

Poděbradech

vzniklému

bylo

rozděleno

krajskému

na okresní

úřadu

úřad

v

Poděbradech- podřízený nově

v Čáslavi

a

politicko-soudní

okres

Královéměstecký, byl začleněn do staronového krajského úřadu v Jičíně. 50

Ale ani tato organizace byly zrušeny krajské veřejné

úřady

a

neměla

dlouhého trvání. Ke dni 31.

současně

správy v první instanci podle

října

1862

zahájeno jednání o novou organizaci

odloučení

správy soudní od politické a

uvedení této na dvojí kolej: politickou a samosprávnou. O sídlo okresního hejtmanství (jejich obvody soudních něhož

okresů)

se rozvinul

zasáhly jak obě

opět

městské

měly

být

větší

ostrý boj mezi Nymburkem a

než obvody

Poděbrady,

do

správy, tak jejich instituce a ozvaly se požadavky

29

obcí i okresů sousedních v různém směru, ale nakonec v plénu zemského v

březnu

Poděbrady

1866 byl souboj Nymburk -

rozhodnut ve

sněmu

prospěch

Poděbrad. 5 1

Zákonem z 19.

května

1868 vešlo v život okresní hejtmanství v

Poděbradech, obsahující soudní a samosprávný okres Poděbrady (218 km

2

,

33

obcí místních, 33 katastrálních, 21 310 obyvatel), soudní a samosprávný okres Nymburk (239,5 km2 , 35 obcí místních, 36 katastrálních, 21 120), soudní a samosprávný okres Městec Králové (236,1 km2 , 28 obcí místních, 33 katastrálních, 17 690 obyvatel), celková rozloha 693,8 km2 , 96 obcí místních a většinou české

102 obce katastrálních, 60 120 obyvatel

soudního okresu Nové Benátky, který byl do té doby

národnosti. Obvod

součástí

politického okresu

Nymburk, byl spojen s Mladou Boleslaví v okresní hejtmanství Mladá Boleslav. 52 Poděbradský

okresních

úřadů.

okres zahájil

činnost

31. srpna 1868 po zrušení smíšených

Nové okresní hejtmanství podléhalo v otázce

veřejného

pořádku a ve věcech personálních dozoru okresního hejtmanství v Čáslavi jako

okresního hejtmanství v sídle bývalé krajské vlády, protože bývalý okresní úřad v Poděbradech patřil naposledy pod správu krajské vlády v Čáslavi. Ve všech třech

úřadoval opět

samosprávných a soudních okresech

soudní správa byla působila

odloučena

Rovněž

od politické.

dále. Okresní hejtmanství v

okresní soud, protože okresní zastupitelstva

Poděbradech začalo

vydávat roku 1868

svůj věstník "Úřední list c. k. okresního hejtmanství v Poděbradech".

Okresnímu hejtmanství podléhala přímých

daní

prostřednictvím

tzv. berních

obvod politického okresu a jeho

domů,

závodů,

okresního stavebního

správa a do roku 1919 i správa

referátů

působnost

1869 byly okresnímu hejtmanství stavbou

veřejná

se stále

svěřeny

u okresních hejtmanství pro rozšiřovala. Začátkem

záležitosti stavební, dozor nad

nad komunikacemi i elektrizací okresu

úřadu při

roku

okresním hejtmanství, jehož

vztahovala i na politický okres Nový Bydžov.

Při zřizování

zřízením

působnost

se

funkce okresního

30

lékaře

jako stálého zdravotního orgánu politické správy bylo okresní hejtmanství

v Poděbradech přiděleno nejprve do obvodu okresního lékaře v Čáslavi. Teprve Poděbradech zřízeno

v roce 1891 bylo v

okresního hejtmanství v inspekce okres v

při některých

přidělen

1.

května

Karlíně. Kromě

Poděbradech.

místo okresního

finančnímu ředitelství

zřizovány

Když byly

1884 k okresní lesní inspekci

v Jičíně, k c. k. revírnímu

c. k. hornímu hejtmanství v Praze, k druhému živnostenského inspektora v Praze; berní inspektorát, c. k. cejchovní

při

dozorčímu

(kolkovní

politický

náleželo k c. k.

hornímu v Kutné

mělo svůj finanční úřad

okresní lesní

okresním hejtmanství

Poděbradech

úřadu

pro obvod

poděbradský

okresních hejtmanstvích, byl

toho c. k. okresní hejtmanství v

lékaře

Hoře

a

okresu c. k. vrchního kontrolní okres, c. k.

značka

7/2), obvod c. k.

okresního zvěrolékaře a samo bylo školním okresem. 53 Branci z c. k. okresního hejtmanství v pěší

pluku

řadového

sboru v Josefově,

Poděbradech

byl

doplňován

36.

vojska v Mladé Boleslavi (c. k. velitelství 9. armádního

později

v Litoměřicích) a 12. prapor polních

myslivců

v

Mladé Boleslavi, dále pak 12. pěší pluk zemské obrany v Čáslavi (c. k. velitelství v

Josefově). Branců

století na Poděbradsku

odváděno

prvého

ročníku

působnosti

bylo

4. c. k.

přelomu

19. a 20.

kolem 1000.

Neopomenutelnou ozbrojenou složkou poděbradském

bývalo na

četnictvo. Poděbradské

četnického oddělení

působící

v politickém okrese

okresní hejtmanství spadalo do

v Jičíně; okresní

četnické

velitelství bylo

dislokováno v Poděbradech. 54

Když byla v roce 1848 povolena feudální správní soustava a stát stanul před

úkolem, vybudovat jednotky místní správy pro všechny obory své

působnosti

a zejména pro politickou správu, bylo jen

přirozené,

navázal na útvary vybudované už berní správou. Prozatímní obecní 17. 3. 1849

č.

vyměřenou

jako jeden celek. Místní obce

170

ř.

že

při

řád

tom

ze dne

z. dal v § 1 politické místní obci za základ katastrální obec měly

být základní jednotkou státní

31

správy a z jejich skupenství byly pak vybudovány další vyšší územní správní tvořící

obvody. Místní obce, totiž

přímou součástí

nejnižší

článek

správního mechanismu,

neměly

být

byrokratického stroje politické správy jako úřady okresní a

krajské, ale orgány územní samosprávy občanstva. 55 Podle prozatímního obecního zákona sama

svobodně

měla

měla

být obec svobodná, tj.

jmění

zvoleným zastupitelstvem.

O obcích jako o nejnižších

článcích

a instancích územní samosprávy

mluví prozatímní obecní zákon ze 17. 3. 1849 říši

spravovat sebe a své

jako o subjektech místních

č.

společných zájmů

170 a

ř.

z. pro celou rakouskou

předpokládá,

že obce jsou si

po této stránce rovny. Prohlašuje, že "základem svobodného státu jest obec svobodná". Bývalé rozdíly mezi sídlišti různými označeními, městyse (městečka)

různých

naznačeny

kategorií jsou

města,

jež jsou jednotlivým obcím ponechány. Jsou to:

a vsi.

Zásadně

jsou obce vždy v rámci

již jen

příslušného

okresu

jako vyšší správní jednotky. 56

Na

jaře

1850 se

počaly

konat

ministerstva vnitra ze 7. 3. 1850 některá větší města

pak byly

skutečně

č.

přípravy

116

ř.

k obecním volbám

z. a ze 6. 4. 1850

č.

(nařízení ř.

127

z.), pro

byly vydány ohlášené zvláštní statuty a

během

obecní a potom v následujícím roce

doplňovací

roku 1850 volby

provedeny. 57 Tyto události nám potvrzuje i zápis v Pamětní knize obce Libice, kde je okresní

kronikářem ouřad

zaznamenáno: " ... Roku [1]850 dne 1. února nastoupil

v Poděbradech

s nábožnou

slávou,

a

szce

hejtman

Morschstat ... ". 58 A zápis dále pokračuje informací o inauguraci prvního

zvoleného obecního výboru v Libici nad Cidlinou: " ... Dne 5.

září

1850 byl

volený obecní úřad, a sice Jan Vocásek, první představený, František Plezner a Jan Kubka, druhý radní. Byli vedeni slavnou muzikou do chrámu páně, kdežto u přítomnosti

Vel. Pána Dusilka, provisorního Pt.

faráře přísahu

spravedlnosti

složili. Též byl přítomen PT komisař [jméno neuvedeno- pozn. JV] z Poděbrad a vel. pán Machek, kooperátor jakož i mnoho obecního lidu ... ".

59

32

Obdobná informace byla zaznamenána i pisatelem Školní kroniky obecné školy v Kněžicích, který tyto události popisuje takto: " ... Úřady v Čechách

zavedené na jiný

způsob. Počátkem

císařské kontribučenské,

vlády

tohoto roku 1. 2. 1850 zavedené od

země

a v politických záležitostech: c. k. královské

podkrajské téže později i c. k. královské soudní úřady. Pro naše okolí neb okres pod jménem Královo soudní

úřad

úřadu

třídy

II.

Zdejší obec za

Městecký-

v Královu

nynějšího času

v Královu

jest c. k.

Městci-

Městci

Kontribučenský (berniční) úřad,

- c. k. politický

náleží c. k.

berničnímu úřadu

sobě

zřízení

v

Poděbradech.

a c. k. soudnímu

do podkraje poděbradského a krajem jičínského- kde

krajská vláda sídlí, a tato jest podřízena zemské než jak posud

úřad

a c. k.

vládě

v Praze. Ano i obce jinák počtu

svého dosáhly, totiž: V každé obci dle

duší zvolivše

osm neb dvanáct osob, jež výborníky nazvali a tito pak zase sami ze sebe

představeného představení

podkrajským

měsíci září

komisařem. Přísaha

páně

v

přítomnosti

obecní radní. Nabyvše tak obecní páni

většího účinkování na

rozsáhlejšího práva a

obci taková volba se stala v

chrámu

tři

obce a dva neb

obecní lid. V naší zdejší

1850. Volba tato byvše vedena c. k.

od radních a představeného stala se v zdejším

domácího velebného duchovenstva, téhož pana

komisaře a množství jiných lidí... ".

60

Obecní samospráva byla uvedena v život, jakmile zahájily roku 1850 svou činnost nově zřízené března

1849. Na

rakouského

státní politické

základě

císařství

úřady

Zásad o organických

zřízení.

č.

zařízeních

170

ř.

z. ze dne 17.

v korunních zemích

z roku 1852 byly provedeny podstatné zásahy i do

nerozvinuté obecní samosprávy. Podle nové obecní

podle zákona

těchto

zásad

mělo

být vypracováno i

To bylo vydáno teprve na konci neoabsolutismu, v roce

1859, v život však vstoupilo pouze jeho ustanovení o domovském právu. Po pádu absolutismu a po vydání Říjnového diplomu (20. 10. 1860) byly zásahy do samosprávy

postupně

částečně

uspořádal

zákon z 5.

března

rakouský

let dalších. Zákon

říšský

č.

odstraňovány.

1862

27 z. z. ze dne 16. 4. 1864

(rámcově) uspořádal

Obecní

poměry

a zemské zákony z obecní

zřízení

(tzv.

33

české

a moravské obecní zřízení) v definitivní podobě, která se udržela s malými

obměnami

až do roku 1945.

Samosprávné okresy, jak se

řfkalo

již roku 1849 "obce vyššího druhu"

nebo "vyšší svazky samosprávné", byly v Čechách zřízeny zemským zákonem z roku 1864,

č.

27 z. z. (záleželo na jednotlivých zemích, zda si je zavedou české

nikoli). Pozoruhodné je, že základě

soudních

samosprávy

okresů,

působila

samosprávné okresy byly zbudovány na

a nikoli na

základě

hejtmanství. Jako orgány

zde okresní zastupitelstva a okresní výbory.

posloupnost na linii samosprávy byla taková, že (ovšem ve vlastní

působnosti)

či

věc

Instanční

rozhodnutá v obcích

mohla být přezkoumána v druhé instanci v okrese

a věc rozhodnutá v okrese mohla být v druhé instanci

řešena

v zemském výboru,

který byl nejvyšším útvarem územní samosprávy v Rakousku. 61

34

5. PŘEHLED: POLITICKÁ SPRÁVA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ Na č.

44

podkladě

ř.

května

prosincové ústavy z roku 1867 byl zákonem z 19.

1868,

z., vybudován aparát politické správy první a druhé stolice. Zákon

stanovil, že v

čele

politické správy v královstvích a zemích stojí zemští šéfové.

Zemský šéf v Čechách měl užívat označení místodržitel a stál v čele zemského úřadu,

který se nadále nazýval místodržitelství. Každá

na politické okresy, a ty

měly

země měla

být rozdělena

okresů

z let 1855 -

zahrnovat dva nebo i více

1868. Kraje již obnoveny nebyly. Pravidelným orgánem první instance politické správy se

opět

územního

členění

stala okresní hejtmanství v

čele

s okresními hejtmany. Za základ příliš

byla vzata organizace z let 1850- 1855,

velké politické

okresy však byly rozděleny, takže v Čechách vzniklo 89 okresních hejtmanství. okresů,

Politický okres se skládal ze dvou i více soudních případech

ve

výjimečných

se však mohl krýt politický okres s okresem soudním. Velké politické času dělily, neboť některé

okresy se postupem

z nich

měly téměř

sto tisíc

obyvatel, takže v roce 1908 bylo v Čechách 98 okresních hejtmanství. Okresní hejtman sám jediný reprezentoval celý pouze za pokladní a

účetní

záležitosti

úřad

a byl také za jeho chod

ručili bezprostředně

odpovědný,

jen berní

úředníci

a

okresní hejtman pouze nepřímo, pokud zanedbal povinný dozor. Úřednictvo okresních hejtmanství se rozrostlo zejména tím, že okresní hejtmanství se stala první instancí správy

přímých

daní, a zejména

agendy

bylo

zeměpanského

téměř

při

okresního

každém

okresním

lékaře, při některých

veterinární službu také místo

zeměpanského

přičleněním některých

vyřizování

odborných agend se speciálním personálem. Pro

opět

hejtmanství

zdravotnické

zřízeno

místo

okresních hejtmanstvích pro

okresního

zvěrolékaře

a pro správu

stavebních záležitostí, pokud náležely do oboru státní správy a v první instanci je spravovala okresní hejtmanství, jim byli inženýr byl zpravidla jeden pro

několik

přidáni

okresní

inženýři.

Okresní

okresních hejtmanství a obvod jeho

působnosti se nazýval stavební okres. 62

35

Nejvyšší instancí politické správy bylo hned od svého vzniku v březnu 1848 ministerstvo vnitra. Jeho

působnost

1852 a zahrnovala velice

rozličné

stanovilo nejvyšší rozhodnutí z 12. dubna agendy. Do jeho pravomoci

úřady

politicko-administrativních záležitostí a dozor nad všemi náležejícími k politické několika

působnost

Speciální

základních skupin. Velmi

bezpečnosti.

a

správě.

důležitou

skupinu

patřilo

a orgány

rozdělit

je možno

tvořily

záležitosti

podřízené

a

ohrožovala

veřejný

správy, tj.

věci

úřady

je informovaly o všech hnutích, která

státního

občanství,

činilo

šlechtické

věci

a evidence obyvatelstva.

řádů,

návrhy na udílení

řídilo sčítání

vyznamenání, dohlíželo na vedení matrik,

šlechtictví a jiných lidu, rozhodovalo v

nejvyšší instanci v záležitostech domovského práva, udílelo státní říšský

Veřejná

zřizoval

neboť

ministerstvo lidového zdravotnictví vzniklo teprve

zdravotní služba byla organizována zákonem z roku 1870,

funkci okresních

lékařů při

okresních hejtmanstvích, v zemích

zemské zdravotní rady a zdravotní referenty zdravotní radu a zdravotního referenta zřizovala

při

funkce obecních (obvodních)

samosprávy. K

občanství,

zákoník aj. Rozsáhlou agendou byly zdravotnické záležitosti,

které také spravovalo,

který

veřejné

klid a pořádek. Další skupinou byly záležitosti užší politické

Ministerstvo vnitra

v roce 1918.

do

Z titulu této funkce ministerstvo vnitra dohlíželo na divadla, spolky

shromáždění

vydávalo

vedení

zajišťování

stavovských

zemích v 90. letech 19. století

lékařské

při

místodržitelstvích a Nejvyšší

ministerstvu vnitra. V obcích se

lékařů,

zájmů

a

kteří

byli orgány místní

potřeb lékařů

komory s povinným

se

zřizovaly

členstvím

v

všech

praktikujících

lékařů

jako instituce stavovské samosprávy s volenými orgány.

Další skupinu

tvořily

chudinské záležitosti a dohled na

dobročinné

a humanitní

ústavy. Šlo v podstatě o sociální péči, neboť samostatné ministerstvo sociální péče

vzniklo také teprve koncem roku 1917. Ministerstvo vnitra vedlo v nejvyšší

instanci

vrchní

dobročinnými,

správu

chudinství a

nemocenskými

a

mělo

dozor

humanitními

nad

ústavy

choromyslných. Od zavedení nemocenského a úrazového

polepšovacími, 1

nad

ústavy

pojištění dělnictva

36

sociálními reformami Taaffovy vlády na konci 80. let 19. století mělo v nejvyšší instanci také správu tohoto sociálního invalidního a penzijního

pojištění

tzv.

dělnického

zaměstnanců

pojištění

později

a

i

ve vyšších službách. Další

skupinou záležitostí spravovaných tímto ministerstvem byly otázky územní samosprávy. Ministerstvo dohlíželo v nejvyšší instanci na orgány samosprávy a činilo

návrhy na potvrzování obecních a okresních

samosprávy, pokud bylo toto právo vyhrazeno neboť

stavební záležitosti, úřadem,

císaři.

funkcionářů

územní

Rozsáhlou skupinou byly

ministerstvo vnitra bylo nejvyšším stavebním

pokud tyto záležitosti nenáležely samosprávným instancím. Tuto

agendu však převzalo po svém zřízení v r. 1908 ministerstvo veřejných prací. 63 Zpravidla pro každý politický okres se národnostně

smíšených okresech se

jazyka, nebo se školy jedné národnosti

vytvářela

zřizovaly

rady

přikázaly

okresní školní rada, v

dvě,

podle

vyučovacího

do sousedního okresu. Okresní města

školní rady sestávaly z okresního hejtmana nebo starosty statutárního předsedy,

ze

zástupců občanů,

náboženských

společností

byl i okresní školní inspektor. Do oboru její záležitosti národního školství, tj. obecných a vyučovacích ústavů

zřízení

a učitelů a jejím členem

působnosti patřily

měšťanských

v

zásadě

škol, soukromých

a odborných škol. Okresní školní rada zastupovala zájmy

tzv. školního okresu navenek. Vedla jednání o škol a o

jako

nových,

prozatímně

obsazovala

úpravě

rozšíření

existujících

uvolněná učitelská

místa apod.

a

Dohlížitelem nad okresní školní radou byla zemská školní rada, která byla podřízena

ministerstvu kultu a

vyučování.

Nejnižším školským úřadem k dohledu nad národním školstvím byly místní školní rady.

Zřizovaly

rada se skládala z křesťanského

školy.

Bděla

školských

se v obcích, ve kterých bylo sídlo školy. Místní školní

předsedy, několika zástupců

vyznání,

popř.

obce, duchovních

zástupce židovské náboženské obce, a ze

nad tím, aby byly dodržovány školské zákony a

úřadů

usnášejícím se a

a aby bylo podle nich dozorčím

správců

uspořádáno

církví

zástupců

nařízení

vyšších

místní školství. Byla

orgánem a výkonným orgánem byl její

předseda.

37

Stížnosti proti

nálezům

a

opatřením

místní školní rady

vyřizovala instanční

64 cestou okresm/"k s o1m/ rad a.

38

6. PŘEHLED: FINANČNÍ SPRÁVA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ

Od 1.ledna 1898 vstoupila v platnost reforma spotřebních

novou praxí

soustavu výnosných daní, která byla daň

moderní

důchodu,

z

rozšířena

o

čistém důchodu.

výnosové

daně.

Byla to

rozpočtu,

daň

osobě

v

učleněnou

zavedenou

doplňující

z

příjmu.

především

rentová a

z

daň

daň

která byla zavedena v roce

daň výdělková,

daň výdělková

daň

(družstva, záložny apod.),

všeobecná

Tato

z jakýchkoliv pramenů

zavedená roku 1849, a její místo zaujaly

zejména živnostníci, zvláštní

vyměřovala

výdělková daň,

Byla zrušena

důchodová daň,

1812, a

nově

nazývanou tehdy osobní

postihovala progresivními sazbami vše, co plynulo na

přímé daně

Berní reforma spojila

předtím

daní, když

daní bylo dosaženo nejen vyrovnání státního

přebytku.

nýbrž i malého

přímých

čtyři

kterou

podniků veřejně

nové

odváděli

účtujících

z vyššího služného (ta se

ze služebních platů 6 400,- K ročně a z platů vyšších).

Základem pro

vyměření

pozemkové

daně

podle

dříve

platného práva byl

parcelový katastr. V něm byly vedeny veškeré pozemky podrobené dani, a to jak způsobu

podle rozlohy, katastrálního

výtěžku.

obdělávání

Podkladem této

a jakosti daně

nevyhovoval. V roce 1869 byla pozemková zásada stabilního katastru a byla Počínaje

daně

pro celé

zjištěnému čistému

výnosu, což bylo revize katastru

byl stabilní katastr, který však již daň nově

upravena, byla

opuštěna

jeho revize vždy po 15 letech.

Předlitavsko částkou

katastrálnímu výnosu

značně méně

daně

37,5 miliónu zlatých. V činila

poměru

nominální sazba 22,7%

než do té doby. V roce 1896 se

uskutečnila

první

pozemkové, která byla slibována již roku 1869. Jejím

výsledkem bylo snížení kontingentu pozemkové miliónů

tak i podle ryzího

rokem 1881 byla stanovena na následujících 15 let hlavní suma

pozemkové ke

nařízena

třídy,

zlatých, sazba 22,7%

daně počínaje

rokem 1897 o 5

přitom zůstala nezměněna.

Evidenci katastru pozemkové

daně

vedly berní úřady, v roce 1883 však byli

zřízeni měřicí úředníci, a později hlavně úředníci pro evidenci katastru.

65

39

Pomocnými a výkonnými orgány byly

zřízeny, podobně

Obvody jejich

finanční

správy byly berní

úřady,

které

jako okresní hejtmanství a okresní soudy, v roce 1850.

působnosti

se nazývaly berní okresy a kryly se v

zásadě

se

soudními okresy. Působnost

individuální

berních

úřadů

byla velmi rozsáhlá a velmi rozmanitá.

předpis přímých

daní a

výkazy o jejich nedoplatcích, obstarávaly všechny pokud se týkaly

zpočátku

pokladniční

přímých

daní,

přirážek

a

k

k nim a vybíraly je, podávaly

vedly i katastr pozemkové

účetní

přirážek

Prováděly

daně,

záležitosti okresního hejtmanství,

přímým

daním a politických depozit

. 66

aJ.

40

7. VESNICKÁ SAMOSPRÁVA V LIBICI NAD CIDLINOU V LETECH 1901 AŽ 1918 Podle zákona o obecním

zřízení

z roku 1864 byly

zřizovány

v každé obci

dva povinné orgány: obecní výbor a obecní představenstvo. Širším orgánem byl obecní výbor (obecní zastupitelstvo) volený na th1eté období, který ze svého středu

představenstvo,

volil obecní

skládající se ze starosty a radních. Obecních

maximálně třetina členů

radních mohla být

výboru. mělo

v Libici nad Cidlinou, ve sledovaném období, radní (I. až IV. radní). Na

základě

dochovaných

Konkrétně, představenstvo

vedle starosty celkem

materiálů

čtyři

(výsledky obecních

voleb) víme, že se obecní výbor v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období skládal z 18 volených

členů

a dvou virilních

voleni i náhradníci v počtu, který

nesměl

být

hlasů

větší

(viz dále).

Kromě

toho byli

členů

výboru, a

než polovina

to bylo ve sledovaném období v Libici 9 osob. Vždy však musel být náhradníků dělitelný počtem voličských sborů

Cidlinou

tři.

pro nějakou

Náhradníci zastupovali ty

členy

překážku zúčastnit

schůze

svolané

v obci, které byly v Libici nad

obecního výboru,

orgánem, který Obecní

dozorčí

vyřizoval zvlášť důležité

Netvořilo

se nemohli

většinou hlasů. Měl

moc, nikoliv moc výkonnou. Byl sekundárním

představenstvo vyřizovalo

záležitosti.

kteří

(viz dále).

Obecní výbor byl kolegiální orgán, který rozhodoval pouze usnášející a

počet

záležitosti. Jeho zasedání byla

jako primární orgán

bezprostřední

veřejná.

a

běžné

však kolegium, radní byli pouze pomocným a zástupním

orgánem starosty, který byl pak výkonným orgánem, jenž

prováděl

usnesení

dělila

do dvou

obecm'ho vy'b oru. 67 Zákonem byla základních skupin Obecním

určena

obcím

(oborů)- označené

zřízením

působnost,

která se

jako samostatná a přenesená působnost.

z roku 1864 byla v §28 samostatná

působnost

vymezena jako ta působnost, ve které obec " ... šetříc zákonů říšských a

zemských, sama se

může volně

na všem ustanoviti a dle toho

nařizovati

a

41

opatření činiti,

obce

dotýče

může".

68

obsahuje v sobě vůbec vše to, co se předkem a nejprvé prospěchu opatřeno

a v mezech jejich vlastními silami

a provedeno býti

Do tohoto samostatného oboru působnosti patřilo podle výše

citovaného paragrafu: 1. správa obecního jmění a záležitostí vztahující se k obecnímu svazku; 2. ochrana osob a jmění 3.

péče

stejně

o obecní komunikace (silnice, cesty, mostky) a

bezpečné

a snadné

ježdění

po silnicích a vodách,

stejně

jako o

tak i vykonávat

polní policii; 4. vykonávat

policii

záležitostem,

zvlášť

věcech

ve

tržních

(vztahující

se

k potravním

dohlížet k mírám a váhám);

5. vykonávat zdravotní policii; 6. vykonávat policii

čeledi

a dělníků a dohlížet nad

čeledním řádem;

7. konat mravnostní policii; 8.

pečovat

o chudé a o obecní dobročinné ústavy;

9. konat policii stavební a požární a dohlížet na dodržování stavebního

řádu

a udělovat povolení k stavbám; 1O.dle zákona dohlížet nad školstvím, které je ve

správě

obce;

ll. urovnávat spory pomocí důvěrníků volených z obce; 12.odbývat dobrovolné dražby Druhou

působností

věcí

movitých.

obce byla tzv.

přenesená působnost.

byly obce povinny vykonávat ty záležitosti, které na zákonem, nikoliv pouhým ministerským správy byly obce povinny vymáhat

nařízením.

peněžité

kostely, fary, školy apod. Ve volebních

Ve

ně

věcech

V tomto oboru byly

vlastní politické

pokuty, školní platy,

sněmu

a do

říšské

rady. Ve zdravotních

nakažlivým chorobám a jejich chorobám dobytka,

při očkování

příspěvky

věcech spolupůsobily při

místních a okresních školních rad, okresních zastupitelstvech a zemského

přeneseny

rozšiřování,

při

volbách

volbách do

věcech činily opatření

při

na

proti

zamezování nakažlivým

aj. V souvislosti s očkováním obyvatel máme 42

v Protokolní knize obce libické 1901 až 192369 v zapsaný volný návrh podaný na schůzi

obecního zastupitelstva dne 9.

" ... aby bylo

občanstvo

lékařem

s místním

chorobě mělo

70

1915, kde se zastupitelstvo usneslo,

vyzváno, aby dalo se Ptáčkem

panem Dr.

předsevzato bude".

března

o

očkovat. Představenstvo

věci

té dohodnout kdy

má se

očkování

Bohužel, ze zápisu není jasné, proti které nakažlivé

být místní obyvatelstvo

vyskytuje v zápise ze

schůze

chráněno.

O dva

měsíce později

se již

obecního zastupitelstva zmínka o provedeném

očkování Dr. Ptáčkem. 71

Obce dále v oboru sňatcích, při sčítání

V oboru

péče

lidu,

při některých zemědělských

průtahy

státních silnic nebo

přispívat

na úhradu vyšších

musely odklízet sníh ze státních silnic aj. Tato záležitost se také neboť

dotýkala Libice nad Cidlinou, Vrčení-

a lesních záležitostech.

o komunikace byly povinny ty obce, jimiž vedly státní silnice,

udržovat za náhradu nákladů,

přenesené působnosti spolupůsobily při občanských

obcí procházela okresní silnice: Pátek -

Libice nad Cidlinou- Velký Osek.

Obce

spolupůsobily při

postrku a při vydržování hnaneckých stanic a byly Spolupůsobily

povinny dohlížet na osoby postavené pod policejní dohled. celé

řadě

záležitostí

součinnost

se týkala i celé

zákona, udržování opatřování

přímých

přehledu

i

nepřímých

řady

kolků

vojenských záležitostí:

o stavu

místních vojenských

daní, cel,

a

při

knihu stálých

dovolenců, záložníků

úřad,

branného

a zemské obrany a

přijel

do své obce na

kde starosta obce vedl

a náhradních

Jejich

odvodech koní a obstarávání

ubytování vojska. Povinností každého vojáka, který dovolenou, bylo dostavit se na obecní

poplatků.

provádění

dovolenců, záložníků

potřeb

a

i v

záložníků,

vojáka zapisovala jeho hodnost, kde slouží a jak dlouho

Přihlašovací

kam se vedle jména

zůstane

v obci.

Obce byly povinny spolupracovat i se soudy. Rozsáhlé bylo i jejich spolupůsobení

v civilních soudních záležitostech, v trestních

přenesené působnosti

věcech

obcí byla i jejich trestní pravomoc, o které se

aj.

Součástí

podrobněji

zmíníme dále.

43

Členění působností obcí na samostatnou a přenesenou mělo zásadní činnost

význam pro dozor a dohlédací právo na obec. Rozsáhlou samostatné

působnosti

uvedenou v bodě 1. (viz výše - správa obecního jmění a

záležitostí vztahující se k obecnímu svazku) činností

působnosti

jmění; péče

ježdění

po silnicích a vodách, věcech

policii ve

stejně

dobročinné

stejně

přenesenou působností

v oboru

bezpečné

konat mravnostní policii;

řádu

a

udělovat

a snadné

čeledi

a

pečovat

o

povolení k stavbám; dle zákona

správě

úřady

veřejné

obce; urovnávat spory pomocí

správy. Mezi

obce nebyl takový působnosti

samostatné a v oboru

věcný

přenesené působnosti nepřipouštěl

samostatném oboru

těmito

jen právní kontrolu, tj.

vyšší

změnit opatření,

případy

úřady

a

úřady

politické. Ve

body 2.-12., i v oboru která obec

učinila,

hospodářskou činnost

státní politický

měl

uvedenými

označené

v případě, když se jednalo o působnosti měl

movitých),

rozdíl, ale rozdíl formální,

přenesené působnosti

mohly vyšší úřady

věcí

rozhodovaly jako vyšší

výše uvedených oborech samostatné působnosti

podstatě

jako o

volených z obce; odbývat dobrovolné dražby

v podstatě spadají do oboru

v

činnosti

Ostatní

ústavy; konat policii stavební a požární a dohlížet

dohlížet nad školstvím, které je ve

zákon

samosprávě.

tak i vykonávat polní policii; vykonávat

čeledním řádem;

na dodržování stavebního

samosprávné

hospodářskou

nazvat

tržních; vykonávat zdravotní policii; vykonávat policii

chudé a o obecní

protože

obecní

o obecní komunikace a

a dohlížet nad

důvěrníků

můžeme

obce uvedené pod bodem 2.-12. (viz výše - ochrana

osob a

dělníků

skutečné

obce a lze zde mluvit o

samostatné

v oboru

úřad

což

obce. V

vykonávat nad obcemi

dohlížet, aby obce

nepřekračovaly

meze

své pravomoci a nečinily nic protizákonného. Státní politické

úřady měly

dále právo provést

opatření,

nekonala povinnosti, které jí byly zákonem uloženy. Politický mohl v

dohodě

obecního

úřad

s okresním nebo zemským výborem sesadit z

představenstva, kteří

se

při

jestliže obec druhé stolice

úřadu

výkonu funkcí samostatné

dopustili hrubého porušení svých povinností. Politický

úřad

ty

členy

působnosti

druhé stolice

měl

44

rovněž úřad

právo rozpustit celé obecní zastupitelstvo. V tom případě musel politický

první instance, ve

příslušná opatření

K výše uvedeným

srozuměním

a nejdéle do šesti krokům

s okresním, týdnů

zemským výborem,

musely být vypsány nové volby.

úřadů během

vyšších

popř.

sledovaného období v Libici

nedošlo. Odvolání proti rozhodnutí obecního výboru působnosti

obce a dozor nad

orgánu, tj. okresnímu, představenstva

v

politickým nebo

popřípadě

patřila.

zmíněnému

v oboru samostatné

příslušel

samosprávnému

zemskému výboru. Stížnosti na obecní šla ke státním

nebo k

soudům,

úřadům,

a to

buď

k

podle toho do jakého oboru

Porušil-li obecní starosta povinnosti náležející mu v

přenesené působnosti,

sáhnout k již

záležitostmi však

přenesené působnosti

finančním úřadům

ta která záležitost oboru

těmito

učiněnému

mohl mu politický

krajnímu

opatření

útraty obce jiný orgán, kterým by byl

úřad udělit

pokutu nebo mohl

a rozpustit obecní výbor a

buď

vládní

komisař

zřídit

na

nebo správní

komise. 72

45

8. ČINNOST OBECNÍHO VÝBORU LIBICE NAD CIDLINOU V LETECH 1901 AŽ 1918

Podívejme se blíže na práci obecního výboru, nebo také obecního zastupitelstva, v obci Libice nad Cidlinou v námi sledovaném období, tj. od roku 1901 až do roku 1918. V již výše

zmiňovaném zákoně

obecním výboru v Kapitole

třetí

o obecním

zřízení

z roku 1864 se o

§ 13 píše: "Zastupitelem obce v záležitostech

obecních jest výbor a představenstvo ". 73 V následujícím textu se blíže

seznámíme se vznikem a úkoly obecního výboru a představenstva. základě

Na označení

prostudovaných dobových

materiálů

obecní výbor a obecní zastupitelstvo bylo

lze konstatovat, že

vzájemně zaměnitelné.

Zpravidla převyšovalo v psaných dokumentech označení obecní zastupitelstvo.

8. 1. Volby obecní samosprávy Důležitým předpokladem

pro vznik a fungování obecního výboru byly

obecní volby. Od roku 1850 si obyvatelé mohli sami zvolit své čela

obce,

kteří převzali zodpovědnost

představené

do

za každodenní život obce a snažili se

zvelebovat svou obec ke spokojenosti všech

spoluobčanů

a

přitom naplňovat

literu zákona o obecním zřízení. Volby do obecního výboru a potažmo i volba každé

tři

roky, jak stanovoval zákon o obecním

představenstva,

zřízení.

se konaly

V námi sledovaném

období, tj. v letech 1901 až 1918, byly volebními roky rok 1903, 1906, 1909, 1912 a zpravidla se volby konaly v průběhu (včetně

voleb

představenstva).

měsíců

duben,

květen

a

červen

O obecním zastupitelstvu vzešlém o volbách

v roce 1900 jsme obeznámeni pouze z informací uvedených v Protokolní knize obce libické, podle kterých jsme nuceni obecní výbor pro období 1900 až 1903

46

rekonstruovat. Obecní zastupitelstvo zvolené v roce 1912 zastávalo i po teoretickém světové nově

skončení

svůj

mandát

jejich mandátu v roce 1915. Z důvodů probíhající I.

války se volby v tomto roce nekonaly, až do roku 1919, kdy je vystřídali

zvolení zastupitelé, volení již podle

válkou rozpadlého rakousko-uherského

zákonů

světovou

na troskách první

mocnářství, nově

vzniklé Republiky

Československé. Poměrně dobře jsme z dochovaných materiálů informováni o

výsledcích voleb v letech 1906, 1909 a 1912. Počet členů

obecního zastupitelstva byl stanoven zákonem zřízení

dne 16. dubna 1864 o důležitá,

obecním. Tato

skutečnost

množství

voličů.

Pro nás je známou

27 z.z. ze

je pro nás velmi

voličských seznamů

protože nám i bez znalosti absentujících libických

přibližně určí

č.

veličinou počet členů

obecního zastupitelstva, které se nám dochovali pro inkriminované období. Kromě

dvou virilistu, o kterých se zmíníme

18 obecních Počet

radní.

zastupitelů,

třetina členů

schůzím

voleno 9. členů

řádně

potřeby,

výboru. Podle analýzy

se

ale

nesmělo

výjimečně při schůzi

zvolených obecních

schůzí

voleno celkem čtyři

jich

přítomnosti účastníků

zastupitelů. při

povoláni náhradníci, kterých bylo celkem

Průměrně

voliči

bylo

jsou posléze zvoleni starosta a

obecního zastupitelstva se ale pouze

výboru sešlo všech 18 ke

středu

radních bylo možné si stanovit podle

nikdy být více než schůzí

z jejichž

později,

libického obecního výboru

obecního

Zpravidla bývali volbách v Libici

účastnilo

kolem 12

obecního zastupitelstva včetně náhradníků. Na

přibližně

základě určit

§14 zákona o obecním

počet

oprávněných

zřízení

voličů

z roku 1864 máme možnost

v Libici nad Cidlinou v námi

studovaném období. Dle ustanovení tohoto paragrafu výbor skládající se z 18

členů

zjišťujeme,

má ta obec, mající 201 - 400

že obecní

oprávněných voličů.

Libice nad Cidlinou měla v roce 1900 přihlášeno 953 obyvatel. teoreticky, dle výše uvedeného,

mělo

mít

přiznáno

74

Z nich

volební právo mezi 201 až

400 osob, které byly v obci poplatníky daní, a případně jim nebylo z jakéhokoliv důvodu

odebráno volební právo. Bez znalosti konkrétních

voličských seznamů,

47

nemůžeme určit přesné číslo oprávněných voličů

sledovaném období.

Pravděpodobnější počet oprávněných voličů

k dolní hranici stanovené zákonem. Tito sborů

(kurií) podle výše

rozděleni

odváděných

voliči

daní. Do

rozděleni

byli

do

bude blíže

tří voličských

třech voličských sborů

byli též

volení občané - kandidáti, podle stejného klíče.

Volební právo do obecních

orgánů

bylo v zásadě

censem a bylo založeno na principu zastoupení občané

v Libici nad Cidlinou ve

kteří

mužského pohlaví,

byli zletilí a svéprávní a platili

jmění. Měli

křesťanských

náboženských obcí,

je pouze státní vyloučeni,

přímou daň

v

předepsané

výši. Volební právo

společnostem,

obchodním

aj. sídlícím v obci. Bez ohledu na to, zda platily

nebo ne, bylo volební právo duchovní

majetkovým

nebyli zákonem z volebního práva

také náleželo právnickým osobám, jako akciovým společnostem, družstvům

podmíněno

přiznáno

doktoři

úředníci,

pouze tzv. honoracím (státní

vyznání v duchovní

správě,

s akademickým titulem z

daň

rabíni židovských některé

rakouské

univerzity, představení a vyšší učitelé obecných škol). Čestní občané společně s příslušníky

honorací byli

zařazováni při

volbách zpravidla do prvního volebního

sboru. Každý volitelný a řádně zvolený občan byl povinen volbu přijmout. 75 Do obcí se tak volilo podle censové soustavy kombinované se soustavou kapacitní, tzn. že

příslušníci

honorací byli považováni za kapacity.

Volby do zastupitelstva obce se v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období konaly ve voliči rozděleni.

se

rozdělily

největšího

Sbory se

vytvářely

tři přibližně

zařazeno

daní

tolik

tak, že všechny

stejné díly.

Voliči

přímé daně odváděné

- poplatníci - byli

největších daňových poplatníků,

činil přibližně třetinu

oprávnění

sborech, do nichž byli všichni

daní

připadajících

Korun, tzn. že

voliči

úřadem vyměřena

od

voličského

aby souhrn jejich

na obec. Z dostupných

informací je známo, že po celé námi sledované období byla celková obec Libici nad Cidlinou berním

v obci

seřazeni

berního poplatníka až po poplatníky nejmenší. Do prvního

sboru bylo přímých

na

třech voličských

ve výši

přibližně

v prvním sboru zaplatili dohromady celou

třetinu

daň

pro

12 000,-

této

daně,

48

tj.

přibližně

4 000,- Korun. Ve druhém sboru byli

drobní berní poplatníci. Každý z výboru. Volení sborů

občané

voličský

a každý

- kandidáti - byli též

rozděleni

způsobem

žádným

politické vlivy. Nelze pochybovat o

občany,

schůzí

třetinu členů

volil

třetím

obecního

do odpovídajících

tří

nevyplývá, že by na volby

v Libici nad Cidlinou v námi sledovaném období měli

představitelů

poplatníci a ve

sbor volil kandidáty z příslušného sboru.

materiálů

Z dostupných

těchto sborů

střední

případném

nějaký

zásadní vliv

různé

sympatizování obecních

s některou tehdejší politickou stranou, jejíž vliv zasahoval i libické případě

ale v žádném

se tato

skutečnost

v protokolních zápisech ze

obecního výboru neprojevovala. Jestliže obecní zastupitelé byli

sympatizanty nějaké politické strany, tak při projednávání obecních záležitostí to nedávali nijak byla vedena případné

viditelně

věcně

najevo. Veškerá jednání, jak vyplývá ze

nemůžeme vyloučit,

a týkala se záležitostí obce. Ale ani

politické názory prezentované

při schůzích,

nebyly do

pojaty nebo tyto projevy nebyly protokolovány, což je málo Můžeme

se domnívat, že

při

že

zápisů schůzí

pravděpodobné.

volbách do obecního zastupitelstva na vesnici

v tomto období,

zřejmě převažovali

kandidátů

voličů.

a jejich

zápisů schůzí

příslušnost

jiné hodnoty než politická

Snad pouze jediný okamžik, kdy vypluly na povrch politické názory občanů

bylo

při volbě

Tyto politické názory za obec

těchto

Určité

voleb

do okresního zastupitelstva

většiny

byly ale

či

zprostředkovány

názory nám mohou vyjevit

pomocí

parlamentu.

volitelů, kteří

případné komentáře či

na

váhu, která

se

Jisté je, že ale museli mít v libické

přiměla voliče

schůzích

spíše z dochovaných,

nevyplývá, zda-li kandidáti do obecního zastupitelstva

nějakou předvolební kampaň. určitou

říšského

zúčastnili.

obecního zastupitelstva po volbách. Z dostupných, pramenů

do

prováděli komunitě

k jejich zvolení do obecního zastupitelstva.

Zpravidla jejich silná pozice vyplývala z jejich majetkového vlastnictví a ze seberealizace na poli,

řečeno

dnešní terminologií, komunální politiky.

Zřejmé

49

některých

kvality

konkrétních obecních

v obecním výboru i po se

nepodařilo

několik

zastupitelů,

volebních období.

Během

pro sledované období objevit materiály,

souvisejících s konkrétními kroky

při

jim

zaručily

činnost

dosavadního bádání,

kromě několika fragmentů

volbách, týkající se celkového

průběhu

obecních voleb v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období. Není tedy ani znám celkový

počet uchazečů

voličů účastnících

o

přízeň voličů

ve sledovaném období a ani

počet

se voleb.

Podívejme se nejprve na vznik a období, tedy od roku 1901 do

října

členy

obecních

výborů

ve sledovaném

1918 (resp. do voleb v r. 1919), v Libici nad

Cidlinou. Z dostupných materiálů 76 týkajících se přímo obce Libice a dalšího srovnávacího materiálu v obecné průběh

rovině,

se

můžeme

pokusit rekonstruovat

voleb v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období s některými

konkrétními výstupy. Obecní výbor každou volbu, tzn. obecní volby a volbu starosty a představenstva,

oznamoval c. k. okresnímu hejtmanství (v našem

okresnímu hejtmanství v

Poděbradech)

v obci budou konat. Na

základě

případě

c. k.

s tím, ve kterém termínu se obecní volby

dostupných

materiálů,

se

podařilo určit,

které

dny se volby do obecního výboru v Libici nad Cidlinou v námi sledovaném období

uskutečnily.

Informace se však

nepodařilo

dohledat pro volby v roce

1900 (rok před námi sledovaným obdobím). Volby do obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou se odehrály v těchto termínech: pro volební období 1903 až 1906: 5. dubna 1903

77

pro volební období 1906 až 1909: 25. dubna 1906, k této

volbě

máme

dochován i dopis, ve kterém starosta obce Libice nad Cidlinou oznamuje c. k. okresnímu hejtmanství v

Poděbradech

bližší podrobnosti o

připravovaných

volbách:

50

" ... Oznamují tímto, že volby obecního zastupitelstva v Libici konati se budou ve středu

dne 25. dubna 1906 započne

Sbor III. Sbor II.

započne

započne

Sbor I.

voliti o 1 V2 hod. odp.

voliti o 2 'lí hod.odp.

voliti o 3 'lí hod. odp.

V Libici niC dne 20. dubna 1906 Svoboda Starosta "78

Pro volební období 1909 až 1912: 12.

května

1909

května

1912

(středa)

o 1 hod. odpol.

v místnostech obecné školy. 79 Pro volební období 1912 až 1915: 29. " ... C. k. okresní hejtmanství v Poděbradech

Dne 1.

května

1912 vyloženy byly seznamy voličů pro nastávající volby obecního

zastupitelstva v Libici niC. Poněvadž lhůta reklamační

dne 20.

května

1912

končí,

a námitek žádných

podáno nebylo, ustanovují se volby do obecního zastupitelství v Libici na den 29.

května

1912 v místnostech obecné školy I. poschodí II.

třída,

kdež voliti se

bude následovně: hodině

sbor III. o 1.

odpolední,

sbor II. o 2 hodině odpolední, a sbor I. o 3

hodině

v Poděbradech

věděti

20.

května

odpolední, o

čemž

se c. k. okresnímu hejtmanství

dává.

1912

Starosta obce

M l•kVsovs ký"

80

Z uvedené korespondence mezi obcí Libicí nad Cidlinou a c. k. okresním hejtmanstvím v voličských sborů. rozděleni

do

Poděbradech

máme

přehled

Jelikož byli kandidáti i

tří voličských sborů

voliči

o

průběhu

voleb jednotlivých

v Libici ve sledovaném období

podle výše odvedených daní, probíhaly i

51

samotné volby v tomto duchu. Ve dni voleb a v přesně stanovenou hodinu, se k volebním urnám dostavili voličský

sbor,

kteří

nejpočetnější voliči třetího třetího

volili kandidáty

sboru - volitelé za III.

sboru. Podle dochovaných

dokumentů, měli voliči

v Libici nad Cidlinou za jednotlivé sbory, na volbu

pouze 1 hodinu. Po III.

voličském

voliči

za I. sbor, tj.

největší

sboru následoval sbor II. a volby uzavírali

poplatníci daní v obci. V prvním

v Libici též volili, jak již bylo uvedeno výše, i tzv. honorace římskokatolického hodnostáře.

v roce 1903

Libický

farář

zplnomocněn poděbradským

voličské

včetně

Jan Bonaventura, byl

sboru

místního například

c. k. okresním hejtmanem Zieglerem platně

" ... za katolický kostel v Libici volební lístek vy konatz.. .. " .Sl

Na průběh voleb jak do obecního výboru tak i do tzv. správci voleb, které volilo, zpravidla ze svého

čili

odevzdati

představenstva

středu, svůj

volbu

dohlíželi

mandát

končící

obecní zastupitelstvo. O správci voleb v Libici jsme informováni z části dochované korespondence mezi obecním

úřadem

v Libici nad Cidlinou a c. k.

okresním hejtmanstvím v Poděbradech. Pro naše sledované období byl prvním správcem volby v roce 1903 Jan Kubka,

společně

Další informace o správcích voleb se týkají voleb

s K. Lorencem aJ. Molnárem. představenstva

v letech 1906 -

Jan Kubka a 1912 -Josef Křička. 82 Úkolem správce volby bylo řídit samotný průběh

volebního aktu.

radních probíhala volba formuláři

Při volbě představenstva přímo

- starosty a jednotlivých

na pokyn správce volby a jeho podpis na

odeslaném na c. k. okresní hejtmanství do

Poděbrad

tuto volbu

ztvrzoval. Dalším obecním orgánem, který dohlížel na volby do orgánu obecní samosprávy, byla reklamační komise. Členové reklamační komise byli zpravidla zvoleni z řad obecních

zastupitelů

voleb v obci od prvních ujme

nově

bylo i

úkonů

a hlavním úkolem byl dohled nad

spojených s volbami až do doby než se

zvolené obecní zastupitelstvo. Jedním z úkolů

vyřizování

stížností

průběhem

občanů

týkajících se

průběhu

reklamační

voleb

úřadu

komise

či voličských

52

seznamů. případ.

K této

formě

stížnosti máme v Protokolní knize obce libické konkrétní

Jaro roku 1906 bylo ve znamení voleb do místní samosprávy. Na

obecního výboru 28. února 1906 byla zvolena

čtyřčlenná reklamační

(Václav Novák, Karel Lorenc, František Mikšovský, Josef

Dvořák)

schůzi

komise

pro

příští

obecní volby. 83 S touto událostí následně souvisí protokol sepsaný dne 14. dubna 1906 s pány Karlem Milerem z čp. 114 a Janem Hněvsou z čp. 15. " ... Řečení pánové

předstoupili

a vyžádali si volební seznamy ku nahlédnutí a tu shledali

následující nesprávnosti: a) Ve druhém sboru volebním uveden jest v seznamu volebním pan Soběslav

b) V

a

řečený

třetím

Jiří

nemá zaplacené školní přirážky za rok 1905.

sboru nemají zaplacené školní přirážky za rok 1905 následující

páni: Václav Došlý, Václav Major

čp.

25, Adolf Meisner, Jan Prokop, Anna

Buřilová, Anna Radechovská, František Čermák čp. 70, František Oliva, Karel Bělohubý,

Cepek, Fr. čp.

Václav Mázl

čp.

96, Anna

Vostřižanská,

125, Josef Drábek, Josef Blažek, Josef Major, Václav

Josef Novotný

Mukařovský,

Karolína

Kepplerová, Václav Novotný čp. 152, Leopold Hyklík, Čeněk Paulus, Anna Zemíková, Rozálie Vintrová, Marie Staňková, Fr. Koejzl, Václav Žák obuvník, Petr Brtek z

Odřepes,

Fr. Svoboda z

Odřepes,

Josef Svoboda, Marie Svobodová,

J. Lukavec z Odřepes, Anna Karbanová z Oseka, Josef Žďára z Vítězova. Vzhledem k

těmto neoprávněnostem

- pozn. JV] slavnou voličském

reklamační

ve druhém a

třetím

žádají podepsaní [K. Miler, J.

Hněvsa

komisi by uvedené nesprávnosti v seznamu

sboru v

základě

"Rady volení v obcích §4 lit. a"

opravené byly a jmenovaným včas o tom vyrozumění vydáno bylo" .84 Poté

následuje protokol sepsaný 17. dubna 1906 schůzi

reklamační

obecního zastupitelstva dne 28. 2. 1906, a

vyřízení

výše

uvedeným

uváděné

voličům

komisí, zvolenou ve

předmětem

stížnosti. " ... Reklamační komise

přečetla

jednání bylo námitky proti

pro nezaplacení školních přirážek, porovnala a prozkoumala

hlavní knihu školních

přirážek

a shledala u následujících

voličů,

že

označení

53

Jiří Soběslav,

dluhují. Ve druhém sboru volebním pp. Maisner Adolf, Drábek, Leopold Hyklík, Jan Prokop, a Novotný Václav Ve

třetím

pp.

Mukařovský

Buřilová

čp.

Josef

152.

sboru volebním: Václav,

Staňková

Marie, Oliva Frant., Karbanová Marie,

Anna, Vintrová Rozálie, Cepek Karel, Major Josef, Major Václav,

Krejzl Frant., Jeníková Anna, Radechovská Anna, Čermák Frant., Bělohubí čp.

Frant., Mázl Václav

96, Blažek Josef, Svoboda Josef z

Josef čp. 125 Libice, Anna

Vostřižanská,

Frant. Svoboda z

Odřepes,

Odřepes,

Novotný

Brtek Petr

Odřepsy, Lukavec Václav z Odřepes, Žďára Josef z Vítězova, Fuksová Marie

z

Odřepes. základě

V

reklamační

§4 lit. a o volebním

řádu

v obci vymazala

komise svrchu uvedené z volebních

seznamů.

jednomyslně

Dále shledala, že pp.

Václav Došlý, Karolína Kepplerová, Čeněk Paulus, Václav Žák ve volebních seznamech ani zanešeni nebyli, tudíž nebylo

třeba

tyto z volebních seznamu

Volební seznamy byly nato reklamační komisí podepsány".

vymazati.

zřejmě

docházelo i k posunům

odváděných

daní. V prvním seznamu

Porovnáme-li tyto dva protokoly, zjistíme, že uvnitř voličských sborů

pánů stěžovatelů

závislých na výši

85

ze dne 14. dubna 1906 se ve

třetím voličském

sboru objevují

jména, která poté byla uvedena reklamační komisí v protokolu, ze dne 17. dubna 1906, již v druhém sboru. Dokládá nám to postupný občanů.

libických

nárůst

Bez bližšího studia absentujících

sledovaného období nelze ale

dělat

ekonomické síly

voličských

seznamů

konkrétní závěry.

Kromě řešení

stížností, jak vyplývá z protokolu ze dne 17. 4. 1906, bylo

reklamační

komise oficiální potvrzení - podepsání - volebních

úkolem seznamů.

Tyto seznamy, sestavené starostou a

připraveny

v určitém

daňovým

poplatníkům.

připomínkovány

patrno, za který

předstihu před

představenstvem,

obecními volbami a být

V případě,

že

nebyly

veřejně

v zákonem

mohl starosta oznámit den voleb. Z volebních

voličský

sbor bude ten který

občan

musely být dostupné

dané

lhůtě

seznamů

bylo

volit.

54

Na výše uvedeném konkrétním můžeme

práce

reklamační

komise

daňovými

poplatníky, resp. plátci obecní

přirážky,

vyřazeny

volební právo, byly z hlasování

i

přesto,

figurovalo

neměly

osob ženského pohlaví. Ale protože v tomto období

SI

V těchto

demonstrovat i další záležitost spojenou s volbami.

seznamech, mezi několik

případě

ženy

že plnili ostatní podmínky.

Jejich hlas ale nezanikl, mohl místo nich volební hlas odevzdat jejich zplnomocněnec.

počátkem

Volební systém voliče

20. století

měl jasně

do obecní samosprávy. Volební právo

kteří měli

měli

v obci pouze

v obci domovské právo nebo v obci vlastnili

zde provozovali živnost a

zároveň

nějakou přímou daň buď

příjmu.

nesplňoval

účast,

občané

skutečnosti udělat

mohlo voleb

z jiného

a potažmo žádný vliv na obecní samosprávu,

obce, o jejichž sociálním složení se v Libici

daně.

Jak již bylo výše

pro obec Libici nad Cidlinou

zúčastnit

Z volební

můžeme

(čeleď případně

zmíněno, nemůžeme přesný

a kolik jich bylo nuceno tomuto

účasti

obrázek, kolik dění

mohli být na druhou stranu

volebního práva - osoby, které jinak podmínky k volební byli odsouzeni za trestné byli shledáni vinni

byli z volební účasti např.

či

které byly závislé na svém okolí a nevlastnily žádný nemovitý majetek

z kterého by platily

kteří

či

účasti vyloučen.

pouze dohadovat. Zpravidla se jednalo o námezdní pracovní síly dělníci),

obce,

nemovitost

z nemovitosti nebo ze živnosti

tato základní kriteria, byl z volební

Zpravidla mimo volební stáli nemajetní

nějakou

občané

v obci bydleli, ale hlavní podmínkou byla

nutnost platil Kdo

stanovená kriteria pro

činy,

byli

přestupkem

vyloučeny

vyšetřováni

pouze

se

- zbavení

plnili, ale

kteří

pro spáchání trestných

činů,

zpronevěry.

Dále

vůči

obci,

podvodu, krádeže nebo

osoby, které

občanů

přihlížet.

vyloučeni účasti

si o této

měly nějaké

pohledávky

dlužily na daních a poplatcích nebo dlužily na nájemném a

svůj

hlas u

voleb nemohly odevzdat ani osoby na jejichž majetek byl prohlášen konkurz.

55

Volby do obecního výboru v souvislosti s rozdělením jednotlivých

sborů

nebyly pro všechny

srovnávat váhu jednotlivých bylo

hlasů

nepoměrně méně voličů

třetinu

obecního výboru.

ve

voliče

Libičtí voliči

do

rovné. Zpravidla nebylo možné

voličských

než ve sboru

voličů

sborech,

třetím. Přitom

neboť

v prvním sboru

každý sbor volil jednu

v jednotlivých sborech volili 6

členů

výboru a 3 náhradníky. oprávnění voliči,

Poté, co odvolili všichni V případě rovnosti

hlasů

rozhodoval los. Po

ukončených

byly odevzdané hlasy

sečteny.

mezi kandidáty na posledních postupových místech, volbách a

sečtení

platných odevzdaných

bylo informováno c. k. okresní hejtmanství o provedené

volbě

hlasů,

a jejich

výsledcích. V následující tabulce si

představíme

libické obecní zastupitele v obdobích

1900- 1903, 1903- 1906 a 1906- 1909. Seznamy za jednotlivá volební období byly následkem absentujících obce libické 1901 až 1923 (v identifikovat řádně zvolené

materiálů těchto

členy

rekonstruovány podle Protokolní knihy

volebních obdobích nelze prozatím

plně

obecního zastupitelstva a náhradníky).

56

Tabulka 6: Volební období

1900(1) až 1903

1903 až 1906

1906 až 1909

Soběslav Jiří

Svoboda František Mikšovský František Kubka Jan Dvořák Josef Hněvsa Jan Brunclík František !Buřil Josef Hněvsa František ~iránek Karel fl-Orenc Karel !Molnár Jan Novák Václav Paroulek Josef Pilný Václav !Svatoň Václav !Veverka Václav IVinduška Josef IVinduška Václav

!Svoboda František !Mikšovský František Dvořák Josef Kubka Jan Souček František Hněvsa Jan iránek Karel Lorenc Karel Mázl Václav Miler Karel Molnár Jan 'Novák Václav Paroulek František č.l 02 Paroulek Josef !Strnad Václav :reslík Matěj :romek František IVinduška Václav

Představenstvo

Starosta I. radní II. radní III. radní IV. radní Zatupitelé vč. náhradníků

Virilní hlasy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Křička

Josef Dvořák Jan Svoboda František Bacílek František Brtek František iBrunclík František flavránek Josef flubálek Josef ~eník Jan ~eník Václav IKubka Jan !Mikšovský František !Mikšovský Matěj !Mukařovský Václav Novák Václav IParoulek Josef IParoulek Václav ~ln~ Václav \linduška Václav Cukrovar fy W eisner Hais! Eduard příp. Molnár Jan Velkostatek Poděbrady Poláček Matěj

!Cukrovar fy W eisner !Cukrovar fy W eisner !Hais! Eduard příp. Molnár Jan !Hais! Eduard [Velkostatek Poděbrady Red. ISalich příp. M. Poláček

Velkostatek Poděbrady

57

Výsledky obecních voleb v Libici nad Cidlinou v letech 1909 a 1912 rozdělení dle jednotlivých voličských sborů:

86

Tabulka 7: Obecní volby dne 12.S.1909

Obecní volby dne 29.S.1912

Sbor I. Svoboda Frant., rolník Kubka Jan, rolník Vinduška Václav, rolník Mikšovský Frant., rolník Dvořák Josef, rolník Molnár Jan, účetní

~ikšovský Frant. ~voboda Frant. !Molnár Jan 1\'induška Váci. Čp. 9 IParoulek Frant. l!gička Josef

1 2 3

1\'induška Josef, rolník Hyklík Leopold, úředník Mikšovský Matěj, rolník

Vinduška Josef Mikšovský Matěj Strnad Frant.

1 2

Svatoň

Václav, rolník IParoulek Josef, rolník ~runclík František rolník rreslík Matěj, rolník INovotný Václav, domkař !Lorenc Karel, obchodník

LOrenc Karel Brunclík Frant. Strnad Václav Paroulek Josef teslík Matěj Svatoň Václav

1 2 3

rromek Frant. Rolník IMiler Václav, rolník INovotný Frant, domkař

Jiránek Karel Tomek Frant. Paroulek Bedřich

1 2 3

Mázl Václav domkář čp. 99 Strnad Václav, strojník Balcar Frant., domkař Paroulek Frant., domkař č. 102 IParoulek Frant., rolník č. 30 lčermák Václav domkař

Balcar František Mázl Václav Janata Jan Vavroušek Richard Paroulek Frant., čp. 102 Novotný Václav

IM_ázl Antonín, domkař li=!_acílek Frant., domkař č. 70 IY_everka Frant domkař 162

~ouček Frant.

1 2 3 4

s 6 Náhradníci za I. sbor

Sbor ll.

3 4

s 6 Náhradníci za II. sbor

Sbor III.

4

s 6 Náhradníci za III. sbor 1 2 3

~adechovský Jos.

IV ev erka Frant.

58

nově

Samotného nástupu

zvoleného zastupitelstva do

úřadu

a volba během

starosty a radních není v Protokolní knize obce libické 1901 až 1923,

sledovaného období, žádným způsobem zmiňována. O této záležitosti jsme však poměrně

přesně

informováni z částečně dochované korespondence mezi

obecním

úřadem

Libice nad Cidlinou a c. k. okresním hejtmanstvím

v Poděbradech. Díky tomu lze sledovaném období představenstva

poměrně dobře

řádu,

a radních ve

rekonstruovat. Pouze chybí údaje o volbách

lhůty

od volby do zastupitelstva, stanovené § 32

a v případě že nebyly proti

žádné námitky, byli

nově

představenstva.

obecního

starostů

voleb libických

v roce 1900.

Po uplynutí osmidenní volebního

průběh

zvolení

lhůtě

května

obecního výboru podány

obecního výboru povoláni k volbě výsledků

Protokol o oznámení

Cidlinou provedených dne 29. "V případě že v zákonité

členové

volbě

1912, je

námitky proti provedené

odbývati se bude devátý den tj. dne 6.

června

voleb v Libici nad

zakončen

volbě

poznámkou:

podány nebudou,

1912 o 2 hod.odpolední volba

představenstva ". 87

Vlastní volba starosty a radních se obecního výboru. K první

schůzi

prováděla

krátce po volbách do

byli povoláni všichni zvolení zastupitelé

dosavadním starostou obce. Řízení samotné schůze měl na starost nejstarší člen nově

zvoleného zastupitelstva. Něž

se

přikročilo

k volbě, která probíhala

kdo podle § 36 volebního přikročilo

k

volbě

řádu může

Po

členů

volbě

volby bylo

opět

být volen za

oznámil správce volby,

člena představenstva.

obecního starosty. Volený starosta musel

nadpoloviční většinu hlasů

kdy bylo 18

tajně,

Poté se

při volbě

získat

obecního výboru. V případě Libice nad Cidlinou,

obecního výboru,

nadpoloviční většinu tvořilo

1O hlasů.

starosty následovala volba obecních radních. Povinností správce upozornit, kdo podle § 36 volebního

obecního radního

(či

řádu nemůže

také dobovou terminologií staršího) a vyzval

zastupitele, aby nedošlo k tomu, že by byl zvolen

někdo

z jejich

být volen za

voliče, středu

obecní a došlo

59

k případnému konfliktu s ustanovením zmiňovaného paragrafu (Žádní obecní představitelé nesměli

být mezi sebou v žádném

být v 1. nebo 2. stupni

příbuzní

sešvagřeni

nebo švagr)).

(tchán nebo

zeť

příbuzenském

(otec a syn,

bratři

vztahu -

nesměli

nebo bratranci) nebo

Správce volby také upozornil na to, aby výbor podle § 13 obecního zřízení

ustanovil, má-li být více obecních radních

obecní výbor usnesl o navýšení

počtu

radních, bylo

něž

dva, a kolik. Jestliže se

přikročeno

k

z nich. Tajná volba každého radního byla samostatná což

volbě

každého

mělo

význam

v případě zastupování starosty. Pro Libici je po celé sledované období typické, že skládající se ze starosty a určitý

odbor

(finanční

čtyř

radních,

kteří

zastávali v obecním představenstvu

a chudinský, policejní, stavební,

Výsledky voleb libických obecních

měla představenstvo

hospodářský).

představenstev

-

starostů

a radních

v letech 1903, 1906, 1909, 1912 nám představují následující tabulky:

1) Volební období 1903- 1906, volba provedena 14. dubna 1903: 88 Tabulka 8: oprávněných

odevzdaných

připadlých

hlasovat

hlasů

hlasů

18 18 18 18 18

18 18 18 18 18

17 15 16 17 18

jméno zvoleného Svoboda František, rolník Mikšovský František, rolník Kubka Jan, rolník Dvořák Josef Hněvsa František

hodnost starostu I. radního ~a II. radního !za III. radního !za IV. radního ~a

~a

2) Volební období 1906- 1909, volba provedena 6. května 1906: 89 Tabulka 9: oprávněných

odevzdaných

připadlých

hlasovat

hlasů

hlasů

18 18 18 18 18

18 18 18 18 18

15 15 14 13 14

jméno zvoleného !svoboda František, rolník !Mikšovský František, rolník !Dvořák Josef, rolník IKubka Jan, rolník !souček František, domkař

hodnost !za starostu !za I. radního !za II. radního ~a III. radního iza IV. radního

60

3) Volební období 1909- 1912, volba provedena 22. května 1909: 90 Tabulka 10: oprávněných

odevzdaných

připadlých

hlasovat 18 18 18 18 18

hlasů

hlasů

18 18 18 18

13 16 16 17

!Mikšovský František, rolník Svoboda František, rolník Paroulek František,č. 30 Mázl Václav

za starostu za I. radního za II. radního za III. radního

18

15

1'_eslík Matěj

za IV. radního

jméno zvoleného

hodnost

4) Volební období 1912- 1915(19), volba provedena 9. června 1912: 91 Tabulka ll: oprávněných

odevzdaných

připadlých

hlasovat

hlasů

hlasů

20* 20 20 20

14 14 14 14 14

13 13 ll 13

Mikšovský František, rolník Svoboda František, rolník ,~_,orenc Karel, obchodník Paroulek František, rolník

13

~ovotný_ Václav, tesař

20

hodnost

jméno zvoleného

!za starostu !za I. radního !za II. radního !za III. radního ~a IV. radního

* zde byli do hlasování započítáni s největší pravděpodobností i dva virilní hlasy (cukrovar a velkostatek) počátek

Pro volební období 1900-1903, úseku, se volební výsledky o odevzdaných

hlasů

o oblíbenosti a Nově

volbě

obecní rady

jednotlivým kandidátům, si

podpoře

námi sledovaného zřejmě

časového

nedochovaly. Podle

můžeme udělat

i

určitý

obrázek

ze strany obecního výboru.

zvolené obecní představenstvo muselo, jak určoval zákon, složit slib

věrnosti

panovníkovi. Dosavadní starosta obce, který

zvolené

představenstvo

osmidenní odvolací

složilo slib

lhůty,

věrnosti,

požádal

úřadoval

po vykonané

písemně

v Poděbradech o stanovení dne, kdy by mohlo

c. k. nově

do doby než volbě

nově

a uplynutí

okresní hejtmanství

zvolené

představenstvo

složit slib do rukou c. k. okresního hejtmanství: "C. k. okresní hejtmanství v Poděbradech Přípisem

z. d. 24.

představenstva

května

1909 čís. 487 ohlášena byla volba nového

provedena dne 22.

hejtmanství ustavilo den slibu.

května,

spolu se žádostí, aby c.k. okr.

Poněvádž po

dnu volby více než 8 dnů uplynulo

61

bez podání námitek proti volbám, žádá podepsaný obecní úřad, by c.k. okr. Hejtmanství co

nejdříve

den slibu ustanovilo.

Nebude-lž ten den přese ustanoven co představenstvo

tímto

zdvořile

ve

středu

dne 9.

nejdříve, přijde

června

nové obecní

o 9 hod. bez vyzvání slib složiti což se

oznamuje.

V Libici 516 909 Svoboda Starosta". 92 nově

Bez složení slibu se

zvolené

představenstvo

nemohlo ujmout úřadu,

obce. Podle pravidel, aby byla zachována vážnost obecního představitelé

slib v obci a

c. k. okresního hejtmanství se do obce

řízení

skládal se

měli

dostavit.

Jak je ale z dochované korespondence patrné, stávající pan starosta se nebál klást podmínky a využít všech možností, aby předepsaný

mohlo složit

slib co

nejdříve

a

nově

zvolené

představenstvo

začít úřadovat.

C. k. okresní

hejtmanství na výše uvedenou pobídku pana starosty zareagovalo a nové obecní představenstvo

Cidlinou za

mohlo

účasti

Poděbradech.

svůj

slib

věrnosti uskutečnit

8.

června

1909 v Libici nad

obecního výboru a zástupce c. k. okresního hejtmanství v

93

Pro úplnost je

třeba

uvést i další

průběhy slibů

libických

představenstev

v

našem sledovaném období, které jsou známy: Slib libického obecního představenstva,

zvoleného v roce 1903 se

uskutečnil

Libici nad Cidlinou; dle protokolu o slibu, za

účasti

23. dubna 1903 v obci

celého zvoleného obecního

výboru. 94 Podle dostupných poznatků, proběhl slavnostní akt slibu věrnosti zřejmě

v bytě

nově

zvoleného obecního starosty Františka Svobody, kam

měli

být přizváni o 3 hodině odpolední i ostatní členové obecního výboru. Následující obecní uskutečnilo

svůj

představenstvo

slib 7.

června

vzešlé z obecních voleb roku 1906,

1906 na c. k. okresním hejtmanství

v Poděbradech, ale bez přítomnosti členů obecního výboru. 95

62

Představenstvo

zvolené

při

volbách v roce 1912

do rukou zástupce c. k. okresního hejtmanství 26.

svůj

slib

června

věrnosti

1912 za

skládalo

přítomnosti

obecního výboru na c. k. okresním hejtmanství v Poděbradech. 96 U všech

slibů,

jak jsme již

zmiňovali,

byl

důležitou

osobou zástupce c. k.

okresního hejtmanství v Poděbradech, do jehož rukou byl slib skládán. Na

předtištěných

protokolech o vykonaném slibu

uveden slib podle § 24 obecního

zřízení

místě přísahy,

Císařskému

že chceme Jeho

veličenstvu věrni

svědomitě

představenstva

znění:

v následujícím

představenstva

je

"Slibujeme na

a Královskému Apoštolskému

a Jeho poslušnosti býti, zákony zachovávati a své povinnosti

plniti."

Svůj

slib starosta a radní ztvrdili svými podpisy. Oficiální

punc dokumentu dal podpis zástupce c. k. okresního hejtmanství, zpravidla samotného c. k. okresního hejtmana. Skládání slibu byla s největší celou obec, konala-li se zprávy o

průběhu

přímo

pravděpodobností

slavnostní událost pro

v obci. Ze sledovaného období sice konkrétní

slibu nemáme, ale k dispozici je dochovaný snad jediný zápis,

který se však vztahuje až k roku 1850, kdy bylo zvoleno první obecní zastupitelstvo v Libici nad Cidlinou. V

Pamětní

knize obce Libice nad Cidlinou

je na str. 8 zaznamenáno: "Roku [1]850 dne 1. února nastoupil okresní

ouřad

v Poděbradech s nábožnou slávou, a sice hejtman Morschstat. .. .Dne 5. 1850 byl volený obecní

úřad,

záři

a sice Jan Vocásek, první představený, František

Plezner a Jan Kubka, druhý radní. Byli vedeni slavnou muzikou do chrámu páně,

kdežto u

přítomnosti

Vel. Pána Dusilka, provisomiho Pt.

spravedlnosti složili. Též byl

přítomen

PT

komisař

faráře přísahu

[jméno neuvedeno - pozn.

JV] z Poděbrad a vel. pán Machek, kooperátor jakož i mnoho obecního lidu".

97

Obdobná informace z téhož roku byla zaznamenána i pisatelem Školní kroniky obecné školy v

Kněžicích,

" ... V naši zdejL~i obci

který tuto slavnou a

[Kněžice

důležitou

- pozn. JV] taková volba se stala v

1850. Volba tato byvše vedena c. k. podkrajským radních a

představeného

událost popisuje takto: měsíci záři

komisařem. Přísaha

stala se v zdejším chrámu

páně

v

od

přítomnosti

63

domácího velebného duchovenstva, téhož pana

komisaře

a množství jiných

98 l l'd/" l .

Nelze pochybovat, že by tento slavnostní akt, mohl být devalvován na pouhé složení slibu v obecní přítomnosti

úřadovně či

členů

dalších osob mimo

v jiném

uzavřeném

prostoru, bez

představenstva či

obecního

obecního

výboru. V dochovaných starostenského

úřadu

materiálech

ale

není

žádná

zmínka

předání

o

mezi odcházejícím a nově zvoleným starostou.

Částečně je pro nás zahalen tajemstvím proces přidělování jednotlivých referátů (odborů) nově

nepatmé množství krátce

po

zvoleným radním. V Protokolní knize se vyskytuje pouze

protokolů,

obecních

představenstva.

sepsaných o

volbách,

schůzích

kde jsou konkrétní zmínky o instalaci

Jedna ze zmínek pochází ze

své první oficiální

schůzi

jak zastupitelstva, tak rady,

začátku

sledovaného období, kdy na

obecního zastupitelstva po obecních volbách, zapsané

v Protokolní knize, dne 2.

května

1903 je jedním z bodů protokolu " ... rozdělení

jednotlivých odborů mezi pp radní... ". 99 Zápis je sice bez dalších podrobností jakým

způsobem

se tato záležitost odehrávala, ale dozvídáme se jaký radní,

který post - referát

či

odbor bude po následující volební období v obecním

představenstvu obhospodařovat

Libice). Další zmínka o obecního

(viz níže: Tabulka 12:

rozdělení

představenstva

ll.

představenstva

funkcí se objevuje v zápise ze

června

1906:

" .. . 1.

Rozdělení

hospodářského, stavebního, policejního a finančního mezi radní... ".

bližších podrobností o průběhu

rozdělení

přímo

července

1909, tedy

uvedeno v bodu 2.

nechává hlasovat o návrhu

opět

schůze

referátu Opět bez

funkcí mezi jednotlivé radní.

Poslední informace pochází z protokolu dne 10.

100

obce

schůze

obecního zastupitelstva ze

krátce po obecních volbách v Libici, kde je

"Rozdělení

funkcí

představenstva

pánům

stran

radním. Pan starosta

rozdělení

funkcí p. radním a

szce: Fr. Svoboda - stavební

64

hospodářský

Paroulek Fr. -

Teslík Matěj- policejní Mázl Václav- finanční radní Představenstvo

[zde se

uvedeno s největší

zřejmě

mělo

zapisovatel dopustil omylu,

pravděpodobností

zastupitelstvo - pozn. JV]

zde být

většinou hlasů

souhlasí s návrhem představenstva ". 101 Tento zápis nám přímo ukazuje, že o navržených radních na jednotlivé posty dával starosta hlasovat obecnímu zastupitelstvu. Ze

zápisů

však není jasné, zda se na

rozdělení referátů,

schůzi

v tomto období post radního také nazýval, neodbylo na samostatné představenstva

a ostatním zastupitelům to nebylo pouze oznámeno a požádáno o

souhlas s návrhem jelikož

členové

pravděpodobné,

byla

volitelům

jak se

představenstva,

představenstva

jak nám dokládá výše uvedený zápis. Ale

byli voleni z řad

zastupitelů,

že již samotná volba pro obsazení jednotlivých z řad

zastupitelů

známa. Absence konkrétních

je více než postů

radních

materiálů

z této

oblasti nás nutí k nejasným závěrům.

Představenstva

obce Libice n.C. v letech 1900-1919- rozdělení funkcí:

Tabulka 12: Volební období

Starosta

1900-1903

Jiří Soběslav

1903-1906

František Svoboda František Svoboda

1906-1909

1909-1912

1912-1919

František Mikšovský František Mikšovský

Z tabulky je patrné představenstvu

Stavební radní Jan

Dvořák?

Jan Kubka

Hospodářský

radní František Svoboda ? František Mikšovský

Policejní radní

Chudinský a radní

finanční

Josef Křička

František Bacílek?

Josef Dvořák

František Hněvsa

II. radní

I. radní

III. radní

IV. radní

Jan Kubka

Josef Dvořák

František Mikšovský

František

III. radní

II. radní

I. radní

IV. radní

František Svoboda I. radní František Svoboda? I. radní

František Paroulek

rozdělení

Matěj

Souček

Václav Mázl

Teslík

čp.30

II. radní

III. radní

IV. radní

František Paroulek Václav Novotný? Karel Lorenc ? čp.30

III. radní

jednotlivých

II. radní

IV. radní

odborů (referátů)

ve sledovaném období. Z dochovaných

materiálů

se

v libickém nepodařilo

65

konkrétně

identifikovat posty jednotlivých radních (v Tab.

jména) v období 1900 - 1903 ve čtyřech

všech

případech.

třech případech, různých

Podle

rozdělování postů

knize

vůbec

a v období 1912 - 1919 ve

můžeme

pouze dohadovat. Je

po obecních volbách v roce 1912 se v protokolní

nevyskytuje.

Jak je také patrno z výše uvedené tabulky, referátů

jednotlivých

pořadí nemělo

zodpovědní.

k tomuto

12 otazník u

indicií v dostupných archivních

materiálech se o jejich referátech v představenstvu zajímavé, že

č.

spojení

v představenstvu s pořadím jednotlivých radních. Jejich

vliv na obsazování jednotlivých

Z dostupných

dělení

můžeme vyloučit

materiálů

referátů,

nemůžeme

určit

za které byli radní klíče

podle jakého

funkcí v představenstvu docházelo.

Pro zajímavost v následující tabulce (Tabulka 13) jsou uvedeni držitelé největšího počtu hospodářského zvířectva v Libici v roce 1917. 102 Porovnáme-li

v tabulce majetkové

poměry

hospodářského zvířectva)

a

(v našem

činování

případě

demonstrovány na

v obecním zastupitelstvu u jednotlivých

v tabulce uvedených osob, dojdeme k jednoznačnému

závěru,

že v čele obce a

v zastupitelském sboru obce figurují jména nejbohatších libických jejichž hlavním zdrojem obživy bylo

počtech

občanů,

zemědělství.

Tabulka 13: Hovězí

Prasata

Koně

Starosta

Radní

23 ks

12

4

X

X

16 ks

6

2

X

X

13

4

2

2

1

1

č.19

8

2

X

45

7

3

X

Křička č.66

8

3

č.64

7

10

č.33

7

2

6

1

dobytek Fr. Svoboda

č.63

Fr. Mikšovský Jos.

Dvořák č.16

Ant. Holub Matěj

č.7

č.149

Mikšovský

Jos. Paroulek Jos.

Fr. Tomek St. Teslík

Fr. Brunclík

č.

č.46

Zastupitel

X

X X

X

66

Tato

skutečnost neboť

produkci, předurčuje.

Vedle pouze

předseda

zednický -

kolář,

zemědělství

specifikací

a

zemědělskou

její poloha v úrodné oblasti ji k těmto aktivitám

výboru zastoupeni i

z čp. 102

vyplývá také z celkové orientace vesnice na

zemědělstvím

řemeslníci či

obchodníci

dělníků

Spolku

se živícími (např.

představitelů

byli v obecním

Václav Novák - mistr

zednických v Libici, František Paroulek domkáři

Karel Lorenc - obchodník), ale i řemeslem

občany

přímo

(František Balcar -

domkář

a

živící se

částečně

klempíř).

Bližší

obce - lokální elity, ve sledovaném období, by vydalo

na samostatnou badatelskou práci, spokojíme se v tomto okamžiku pouze s výše u vedeným konstatováním. zastupitelů

A protože se nám dochovaly i seznamy zvolených obecních

z voleb v Libici nad Cidlinou z 12.5. 1909 a 29.5. 1912, 103 můžeme si udělat i přehled

o tom z jakých

sborů

a tedy do jaké skupiny

daňových poplatníků patřil

starosta a jednotliví radní: Tabulka 14: Volební období 1909-1912

1912-1919

I. sbor

II. sbor Matěj

František Mikšovský Starosta František Svoboda I. radní František Mikšovský Starosta František Svoboda I. radní František Paroulek III. radní

Teslík IV. radní

rozdělení

ve volbách do obecního

dělat

žádné závazné

závěry,

co se

funkcí v obecním výboru, nominace a

představenstva.

Majetková síla ale

Na druhou stranu je ale nutné uznat i to, že

při volbě

v představenstvu zastoupení všechny skupiny výrazného

František Paroulek II. radní Václav Mázl III. radní

Karel Lorenc II. radní Václav Novotný IV. radní

Z těchto dvou období nelze závislosti majetku na

III. sbor

protěžování movitějších

týče

vítězství

nepatrně převažuje.

libických radních

daňových

poplatníků,

měli

bez

(viz volební období 1909- 1912).

67

8.2. Virilní hlasy hlasů

Vedle voleb,

nechyběly

obecních

zastupitelů

vzešlých

z

řádných

obecních

v libickém obecním zastupitelstvu ani tzv. virilní hlasy nebo

také virilisté, které zastupovaly cukrovar v Libici nad Cidlinou firmy Františka Weisnera a obecním

Poděbradský

zřízení,

který

velkostatek. Postavení virilisty bylo dáno zákonem o

umožňoval,

že

někteří občané

mají právo být

členy

obecního výboru, i když jimi nebyli zvoleni a to v případě, mají-li v obci voličské

právo, a platí-li

předepsaných,

alespoň

šestinu veškerých

a pokud jim nebrání žádný

přímých

vylučovací důvod,

daní v obci

jmenovaný v § 12

volebního řádu. Šestinu daní pro obec Libici ve sledovaném období činilo zhruba 2 000 korun. Virilisté a

nepočítali

měli

pouze právo, ne však povinnost být členem obecního výboru

se také do zákonem

předepsaného počtu členů

obecního výboru.

Byl-li virilista do obecního výboru zvolen, nemohl mít dva hlasy, ale musel prohlásit,

přijímá-li

volbu nebo ponechává-li si

svůj

virilní hlas.

Virilisté mohli být v obecním výboru zastupováni dobovou terminologií rakouským

občanem,

označováni

jako plnomocníci,

svéprávným a

jmenovanými v § 8, ll a 12 volebního práva a z volitelnosti

vyloučen.

nesměli řádu,

Instituce

libického cukrovaru, tak i velkostatku

kteří

však museli být

být v rozporu s ustanoveními

pro kterou mohl být z voličského

zplnomocnění

Poděbrady

virilistů

při důležitých

rázu.

převážně hospodářského

bývala zástupci jak

využívána spíše sporadicky

(viz výše). Jak bude patrno z dalšího textu, hlasy rokováních

zplnomocněnci,

byly zpravidla slyšet

Jedním virilistou - zastupující libický cukrovar firmy Weisner- byl jeho ředitel

Eduard Haisl. Ten se

v Libici nad Cidlinou od

téměř pravidelně účastnil schůzí

počátku

obecního výboru

námi sledovaného období až do své smrti

koncem roku 1914. Úmrtí dlouholetého člena obecního zastupitelstva a váženého

spoluobčana, ředitele

libického cukrovaru, se dostalo do protokolu

68

schůze

schůzi

obecního zastupitelstva dne 26. února 1915. Na této

obecního

zastupitelstva starosta obce František Mikšovský " ... žádá, aby povstáním věnována

posmrtná vzpomínka byla témuž [Ed. Haislovi - pozn. JV]

což se

stalo ... ". 104 Z téhož zápisu se dozvídáme i o dalším postupu ve věci virilního

hlasu, kdy jeho nositel

zemřel.

" .. .Následkem úmrtí tohoto [Ed. Haisla - pozn.

JV] povolán jako virilnf hlas za firmu Fr. Viesner [cukrovar v Libici n. C. pozn. JV] pan ředitel Fr. Vacek, který je dnešní schůze přítomen ... ". 105 Virilní hlas libického cukrovaru, v případě počátkem

nepřítornnosti

účetní

sledovaného období

Eduarda Haisla zastupoval

cukrovaru Jan Molnár, který se pak

v dalších letech stal voleným obecním zastupitelem. Druhý virilní hlas v libickém obecním výboru velkostatku, který z počátku sledovaného období nebyl reprezentoval jej případně

ředitel

zastupován

velkostatku -

Matějem Poláčkem (účetním

Ekonomické znalosti libických projednávání finanční

zpravidla

hospodářských

operace libičtí

jeho názorům se Role

někdy uváděn

či

virilistů

záležitostí obce,

patřil poděbradskému

hojněji

zastupován a

jako rada - pan Salich,

velkostatku). se

ať

nejčastěji

projevovali

již se jednalo o

při

vyloženě

nakládání s majetkem obce. Hlasu a radám Ed. Haisla,

obecní zastupitelé, jak je patrno z jejich reakcí, naslouchali a k při

rozhodování

účetního

často přikláněli.

libického cukrovaru Jana Molnára, byla

nejčastěji, zřejmě

ale až po jeho zvolení do obecního zastupitelstva, ve funkci revizora obecních účtů.

ale je to nelze

vyloučit,

že tuto volenou funkci vykonával jako virilista,

méně pravděpodobné.

Kdy byl J. Molnár zvolen do obecního výboru,

Nelze však také

přesně

identifikovat pro nedostatek konkrétních

dokumentů. Prokazatelně

figuruje J. Molnár v obecním zastupitelstvu až od roku 1909, ale podle indicií nelze

vyloučit

jeho

od voleb v roce 1906 1903 ). Z dostupných

činování

v obecním výboru jako obecní zastupitel již

(méně pravděpodobně

materiálů

něktrých

již snad dokonce od voleb v roce

je tato záležitost nejasná.

69

Účetní libického cukrovaru Jan Molnár pocházel z Nymburka a vše nasvědčuje

tomu, že v souvislosti se svou prací v libickém cukrovaru, se usadil

koncem 19. století v Libici nad Cidlinou. Dokládá nám to zápis ze

schůze

obecního zastupitelstva, konané 17. dubna 1909, kde je uvedeno: " ... Městský úřad

v Nymburce žádá, aby Jan Molnár,

účetní

cukrovaru v Libici, jenž se tu

přes 1O let zdržuje, obdržel domovské právo v Libici. Přijato".

106

Ředitel libického cukrovaru Ed. Haisl, původně též nebyl libickým

obecním

příslušníkem.

Tím se

formálně

stal po

přijetí

do obecního svazku obce

libické při schůzi obecního výboru konané 12. března 1902. 107

8.3. Obecní výbor

Jaká byla hlavní funkce obecního výboru v obci? Víme již z předešlého, že obecní výbor rozhodoval nikoli v moc výkonnou. v oboru samostatné na jejich přesně

plnění.

většinou hlasů

Dozorčí

působnosti

a

měl

obce, kdy obecní výbor

činil

zaměstnanců

místě

hlavně

zřízení přikázány

hospodářské,

dále pak

a záležitosti týkající se obecních

neméně důležitým činnostem

moc,

usnesení a dohlížel

Obecnímu výboru byly zákonem o obecním

v záležitostech obecních

dozorčí

moc obecního výboru se projevovala

specifikované záležitosti, na prvním

K dalším

pouze usnášecí a

obecního výboru

ústavů.

patřilo:

1) volit představeného obce, 2)

propůjčovat

domovské právo a jmenovat čestné

3) užívat práva patronátního nebo

občany,

prezentačního příslušejícího

obci,

4) ustanovit zástupce obce v právních záležitostech, 5) usnášet se o nebo o

změnách

změnu, při

6) volit obecní

v obecních hranicích

obcí

které obce dosavadní samostatnost neztrácejí),

důvěrníky, kteří

bod, i když byl

(sloučení či rozdělení

ošetřen

by urovnávaly spory mezi stranami (tento

dalším zákonem -

č.

12 z. z. ze dne 1O. února

70

1873 nebyl, jak je prozatím patrno z dostupných

pramenů,

v Libici

nijak uplatňován). Další povinností obecního výboru bylo postarat se o dostatek prostředků

v obecní

prostředků

k případné

pokladně úhradě

k výkonu obecní policie a

schodku v chudinské

pokladně

hlavně

finančních

o dostatek

- ústavu chudých.

Obecní výbor

měl

také rozhodovat o stížnostech podaných na obecní

představenstvo,

v tom

případě,

pokud se jednalo o obor samostatné

působnosti

obce. V další

části

se budeme

věnovat podrobněji.

výboru

představenstva,

Mezi

různých

a pro zastupitelstvo nechtělo

výše uvedeným pravomocím obecního

S volbou

představeného

- obecního starosty a

jsme se již seznámili výše.

poměrně často

bylo jmenování

některým

využívané pravomoci, které obecní výbor uplatňoval,

komisí, které mívaly za úkol

připravit

vyšetřit

nebo prozkoumat

a předložit různé návrhy a podněty.

Některé

návrhy

nebo nemohlo obecní zastupitelstvo bez řádného prozkoumání při svém

zasedání rozhodnout a proto byla jmenována (například

problémem zabývala

či

zvolena komise, která se

komise zabývající se

přijetím žadatelů

o

domovské právo v obci Libici). Často obecní zastupitelé do komise navrhli obecní

představenstvo,

do další

schůze

které

mělo

danou záležitost

vyšetřit

a

připravit nejčastěji

obecního výboru.

Jistou obdobou komisí bylo

pověření

zastupitelů

(zpravidla se jednalo o jednotlivé

rozličných

informací,

např.

(jmenování

členy

či

zvolení)

pánů

obecního výboru), k získání

týkajících se stavebních aktivit libických občanů.

8.4. Obecní představenstvo Druhým, avšak výkonným orgánem obecní samosprávy, bylo obecní představenstvo,

skládající se ze starosty a

nejméně

dvou radních. V Libici nad

71

Cidlinou byli po celé sledované období 4 obecní radní, které, jak již bylo výše uvedeno, volilo z obecních voleb vzešlé obecní zastupitelstvo ze svého Obecnímu

představenstvu příslušelo

středu.

vykonávat usnesení obecního výboru.

8.5. Starosta

Obecní nejvyšším

představenstvo

představitelem

zastupoval navenek obecní starosta, který byl

obce. Starostovi

příslušelo,

aby

řídil

radní mu byli povinni v tom pomáhat, a to podle jeho zodpovědnosti.

nařízení

V případě, že starosta nemohl obec vést nebo

zastupovali jej radní a to zodpovědnost.

obecní práci a

Tento

případ,

popořadě

ve

a jeho nechtěl,

tak, jak byli zvoleni a na vlastní

variantě,

že obec nemohl vést starosta a

k dispozici nebyli dokonce ani dva radní (1. a IV. radní) se ve sledovaném období v Libici nad Cidlinou vyskytl, podle

zápisů

v Protokolní knize obce

libické pouze jednou. Tato událost se odehrála na války, kdy na

schůzi

počátku

roku 1916, v letech první

světové

obecního zastupitelstva 2. února 1916, se obecní výbor

usnesl, pod vedením II. radního Karla Lorence, na žádosti k c. k. okresnímu hejtmanství v Poděbradech: ,,Následkem uznání za službě při přehlídce

způsobilé

k domobranecké

konané dne 29. ledna 1916, starostu obce Fr. Mikšovského,

Fr. Svobodu [1. radní- JV] a Václ. Novotného [IV. radní- JV], usnáší se obecní výbor a prohlašuje: Odchodem práce a povinnosti

vůči

c. k.

těchto funkcionářů zůstane

úřadům

a stranám zastaveny. Ze

výboru tyto funkce nahraditi nelze. Mladší schopní jsou na

vojně,

z nás zbývajících jsme jednak

práce ve svých domácnostech a

celá samospráva i

tělesně

úřadech

členové

členů

obecního

výboru a

občané

sešlí a neschopní pro nával

i u

příbuzných,

takže pro

nenahraditelnost a nepostradatelnost této funkce usnáší se obecní výbor podati žádost za

zproštění

jmenovaných

funkcionářů

domobranecké povinnosti a

72

ponechání těchto v jejich funkcích". 108 Podle následujících zápisů je patrno, že žádost byla c. k. okresním hejtmanstvím

zřejmě

z části uznána,

neboť

v dalších

zápisech již figurují jak starosta obce František Mikšovský, tak i radní František Svoboda. Co se

týče

dalšího radního Václava Novotného, ten ze služeb

domobranecké povinnosti nebyl

uvolněn.

Tato demonstrovaná událost je ukázkovým zastupován podle daných pravidel. Jelikož nebyl radní, ujal se funkce II. radní (radní byli voleni

případem,

přítomen

postupně

kdy je starosta

jednak starosta a i I.

viz výše).

Starostovo zatupování obce, se projevovalo také v tom, že podepisoval listiny vydané jménem obce. Listiny, kterými se obec zavazovala k nějakému závazku, podepisoval

ještě

vedle starosty jeden obecní radní

(například

Domovské listy). V případě, že se vydaná obecní listina týkala jednání, ke kterému bylo třeba

usnesení obecního výboru nebo schválení vyššího

listinu starosta, jeden obecní radní a dva

členové

úřadu,

podepisoval

obecního výboru.

Výkon funkce starosty byl spojen také s možností vyplácení náhrad starostovi za

úřadování.

Tu stanovoval obecní výbor vždy pro toho konkrétního

starostu v jeho volebním období. Tyto náhrady nemusely být podle rozhodnutí obecního výboru

vůbec

vypláceny. V námi sledovaném období, nebyla

zřejmě

úřadování, neboť

o této

žádnému libickému starostovi vyplácena náhrada za záležitosti v protokolech

schůzí

obecního výboru, ani v dalších dostupných

dokumentech, není jediná zmínka. Pouze

starostům

byly propláceny jejich

výlohy spojené s výkonem funkce, které sami vynaložili (cestovní náhrady). Starosta, jako nejvyšší v oboru

přenesené působnosti

představitel

obce, sám obstarával záležitosti

obce, bez ohledu na usnesení obecního výboru.

73

8. 6. Schůze obecního výboru

Důležitou

povinností starosty bylo svolávání obecního

obecního výboru. Obecní výbor

měl

z roku 1864, svoláván jednou za

představenstva

být, podle litery zákona o obecním

čtvrt

roku, to znamená

a

zřízení

alespoň čtyřikrát

do

roka, nebo starosta mohl obecní výbor svolat v naléhavém případě kdykoliv. Jak byla tato

skutečnost

naplňována

v Libici nad Cidlinou v našem

sledovaném období nám odhaluje dochovaný výše

zmiňovaný úřední

dokument

- Protokolnf kniha obce libické z let 1901 až 1923. V protokolní knize jsou kromě

zápisů

představenstva,

rybolovu v řece

ze

schůzí

obecního zastupitelstva, také zápisy ze

schůzí

zápisy z některých komisí, zápisy o provedených dražbách Cidlině

a dražbách provozu obecního

osvětlení.

Četnost schůzí obecního výboru v Libici nad Cidlinou, podle Protokolní

knihy obce libické 1901 až 1923 byla následující (pro úplnost jsou v Tabulce 15

uvedeny i další zápisy z Protokoní knihy obce libické 1901 až 1923 o

schůzích

komisí a provedených dražbách):

74

Tabulka 15: Schůze

Představenstvo

zastupitelstva Počet /data schůzí

Rok

Počet

/data

schůzí

Dražba Datum- předmět dražby

1901

5 (27.3.,25.5., 28.6., 21.7., 28.12.)

1902

3 (12.3., 20.4., 24.6.)

4 (15.6., 9.8., 15.11., 31.12.)

24.5.- rybolov

1903

4 (21.3., 2.5., 17.6., 16.12.)

1 (15.1.)

6.4.

1904

4 (16.1., 17.2., 5.5., 30.6.)

3 (13.1., 5.2., 6.2.)

29.4.- rybolov

1905

4 (8.2., 25.3., 10.5., 13.12.)

1906

16.5.- rybolov 31.12. -osvětlení

Komise 27.6.

2.1. -osvětlení 10.5.- rybolov

4 (14.2., 28.2., 5.5., 13.6.)

3 (2.3., 8.3., 11.6.)

9 .1.

-osvětlení

14.4.- reklamační komise 17 .4. -reklam. komise

1907

6 (20.2., 13.3., 1.5., 11.5., 26.6., 1.11.)

1 (8.4)

17 .5.- osvětlení 17 .5.- rybolov

1908

5 ( 11.1., 20.2., 26.2., 11.3., 18.4.)

1 (1.8.)

3 .1. - osvětlení 22.5.- rybolov

1909

5 (6.2., 3.3., 17.4., 10.7., 4.11.

3 .1. - osvětlení 22.5.- rybolov 30.12. -osvětlení

1910

4 (29.1., 26.2., 4.5., 1.9.)

11.5.- rybolov

1911

5 (31.1., 25.2., 4.5., 1.6., 25.10.)

2.1. -osvětlení 1.5.- rybolov

1912

5 (27.1., 2.3., 18.3., 9.5., 7.12.)

1913

4 (15.2., 8.3., 21.5., 8.12.)

2 (1.12., 13.12.)

1914

7 (26.2., 13.3., 1.5., 8.7., 9.8., 11.9., 21.9.)

3 (únor, 2.6., 18.11.)

10 (5.1., 5.1.; elektrárenská: 3.2., 27.2., 9.3., 27.2., 9.3., 15.6., 26.6., 25.7., 28.7., 9.10.)

1915

3 (26.2., 9.3., 6.5.)

2 (28.2., 4.3.)

2 (elektrárenská: 25.2., 29.3.)

1916

3 (2.2., 3.4., 4.12.)

1917

1 (15.12.)

1 (17.8.)

2 (elektrárenská: 1.5., 1.9.)

1918

o

o

2 (elektrárenská: 15.1., 11.7 .)

celkem 72

21

Z uvedené tabulky je obecního zastupitelstva a

jasně

patrné, jak

představenstva

často

se odehrávaly

schůze

v Libici nad Cidlinou ve sledovaném

období; v průběhu let 1901 - 1914 to bylo mezi 3 až 7

schůzemi

obecního

75

zastupitelstva, což představuje celkem 65 tedy

uskutečnilo

4,65

roku 1902 (pouze 3 během kalendářního

schůze schůze)

roku.

kalendářního

byl dodržen

Na

7

schůzí

světové

účtů

zápisů

většinou

schůze

svolávaných

27 z roku

svolány v prvním

v prvním

čtvrtletí

záležitosti obce -

rozpočtové schůze.

obecního výboru v daném období), schůze

uskutečnila

značně

poklesl (1 - 3 v roce, celkem

zřejmě důsledkem

probíhající první

libického obecního zastupitelstva se ve

15.12. 1917. V roce 1918 se podle dochovaných

obecní výbor v Libici nad Cidlinou nesešel ani jednou,

představenstvo.

obecního výboru

a chudinské pokladny za uplynulý rok a schválení

v období let 1915-1918

války. Poslední

byly

kromě

tak

zřízení č.

převážně hospodářské

na nadcházející období - tzv.

sledovaném období

počet čtyř schůzí

schůzí

programech

roku se projednávaly

Počet schůzí

průměru,

roku, jak stanovoval zákon o obecním

schválení obecních rozpočtů

obecního výboru. V průměru se

do roka. Odhlédneme-li od

1864 z. z. Z přehledu také vyplývá, že pololetí

schůzí

stejně

jako obecní

Pouze se dvakrát sešla elektrárenská komise. Lze ale s největší

pravděpodobností

předpokládat

aktivní

činování

představitelů

obce v době

vzniku samostatného státu koncem října a v listopadu 1918. 1ak již bylo uvedeno výše,

schůzi

obecního výboru svolával sám starosta a

v případě, že nemohl, svolával ji první radní. Proti

vůli

starosty však

schůze

být

nemohla svolána- touto záležitostí se budeme podrobněji zabývat níže. členů

Svolání před schůzí

obecního výboru se muselo

a to tak, že se ani den, kdy se pozvání stalo, ani den, kdy se

koná, do této

lhůty nepočítá.

bylo je nutno

vyřídit okamžitě,

Součástí

uskutečnit minimálně tři

pozvání,

ať

V některých

případech,

nebylo nutné

již regulérního

či

dny

schůze

které nesnesly odklad a

vyčkávat třídenní

svolávací

urgentního, byl i program jednání

lhůtu.

schůze

obecního výboru. Povinnost v následujících

svolat

schůzi

obecního

výboru

měl

starosta

obce

případech:

76

1.

alespoň třetina členů

když se svolání dožadovala

obecního

výboru; 2.

když žádal politický okresní úřad;

3.

když toho žádalo okresní zastupitelstvo nebo výbor. případech měl

V prvních dvou uvedených ať

svolat,

se jednalo o samostatnou nebo

zastupitelstvo nebo výbor mohl pouze v případě, šlo-li o Ve všech

těchto případech

samosprávné uvedené vždy

věc,

úřady

případy

nařídit,

která

přenesenou působnost.

aby se

patřila

nemohly samy

schůze

A však okresní

působnosti

starosta sám. Politický

schůzi

úřad

z

vůle

starostů.

libických

obce.

ani vyšší

obecního výboru svolat. Tyto výše

však v Libici ve sledovaném období nenastaly a

svolávány

schůzi

obecního výboru svolala,

do oboru samostatné

schůzi

svolával

starosta povinnost

Kromě

schůze

události

byly

související

s povoláním starosty k plnění vojenských povinností v době probíhajícího válečného

konfliktu (viz výše).

Průběh schůze

8.6.1.

obecního výboru

Jakmile se sešlo celé obecní zastupitelstvo v usnášení-schopném případě

sepsal

malé

účasti

účastníky

na této

schůzi

schůzi.

Starosta nebo zapisovatel

obecní zástupci případě těchto

minulé

(v

byli povoláni, ve volbách zvolení, náhradníci) a zapisovatel

jednání, zahájil starosta

schůzi přednesem bodů,

projednat. První bod nového protokolu se

zastupitelstva. Po

počtu

přečtení

vyjadřovat

nebo i

přečetl

během čtení

věnoval předešlé

schůze

případě

se mohli v

třeba

obecního

nesouhlasu

k jednotlivým bodům protokolu. Na jejich dotazy, v

nutnosti, odpovídali ti zástupci,

posledních usnesení. Po schůze ukončen

protokol minulé

které je

zodpovědní

za

splnění či

případném vysvětlení

spíše

nesplnění

nejasností byl protokol

a schválen (nebo neschválen). Všechny poznámky ke

schvalování minulého protokolu byly zapsány do zápisu schůze.

Dále se postupovalo podle

žádostí

občanů,

nařízení

a

předložených

bodů,

právě

probíhající

které podle došlých

pří'kazů nadřízených orgánů

a nutných

úkonů

77

týkajících se fungování a správy obce, sestavil starosta

společně

se svými

radními. číslo

Postupovalo se od bodu schůze

programu nejen z

řad členů

jedna,

postupně

obecního zastupitelstva, který byl

až k poslednímu bodu

věnován

volným

návrhům

zastupitelstva, ale i občanům.

8.6.2. Usnášecí schopnost obecního výboru Zákon o obecním výbor

činit

zřízení

při

tohoto ustanovení zákona? Aby mohl být výbor usnášení schopný,

postačovala

nadpoloviční většina členů

k tomu

usnesení, ke kterému bylo

členů

může

platná ustanovení a jak má být postupováno. Jaká byla praxe

naplňování

rozpočtu,

obecního

z roku 1864 se také zabýval otázkou, kdy

bylo

třeba

případě

obecního výboru. V

vyššího schválení nebo v případě schvalování

potřeba,

aby ve

obecního výboru, což ve všech

schůzi

případech

byly

alespoň dvě třetiny

všech

dle analýzy docházky libických

. lu b yl o sp Ineno. 1o9 zastuplte o

v

Zákon o obecním

zřízení

zastupitelstvo svoláno. Ke to

stanovoval také

schůzi

písemně, buď oběžníkem

způsob,

jakým má být obecní

museli být pozváni všichni

členové

výboru a

nebo knihou pozvání a své pozvání potvrdit

podpisem. V protokolní knize námi sledovaného období se zmínky o svolávání v

závěru

Ze

schůzí

formě

obecního výboru vyskytují zcela sporadicky a to pouze až

sledovaného období. zápisů

se však dozvídáme, že

svolávány pomocí

oběžníků,

schůze

obecního výboru bývaly v Libici

jak nám dokládá zápis z Protokolní knihy ze

schůze

obecního výboru dne 26. února 1915. V bodu prvním tohoto protokolu je uvedeno:

"Starosta Fr.

dostatečný počet

p.

Mikšovský zahajuje

členů přítomno

k usnášení se,

schůzi. schůze

Konstatuje, že jest že byla

řádně

svolána

vv 'k y k u se h uzz... o • " · d okl ad em JSOU ob eznz . I JO

78

Dodržování jistých formalit schůze

podporuje také zápis ze

při

svolávání

schůzí

libického zastupitelstva

obecního výboru konané 3. dubna 1916, která

byla dle prvého protokolního bodu zahájena starostou, který " ... zahajuje

prohla§uje, že byla řádně svolána a že je vy>b or kompetentnz se usnasetz... . ll I >

> v

•

a

přesný

měl

obecní strážník, ale tato

tak že je ob.

materiálů

obecního

a ani z jiných

doručovat oběžníky

za úkol informovat a

domněnka

schůzí

postup svolávání

výboru v Libici nad Cidlinou se z dochovaných nedozvídáme. Tím kdo

členů,

dosti

"

průběhu

Bližší informace o

přítomno

schůzi,

zdrojů

mohl být

prozatím nebyla v Libic nad Cidlinou

plně

potvrzena a ani vyvrácena. V

případě,

že se nesešel

dostatečný počet členů

zákonem stanovených pravidel starosta Z dochovaných v

případě

zápisů jednoznačně

nepřítomnosti

schůzi

výboru, svolával podle

znovu, s povoláním

nevyplývá, jak postupovali

dostatečného

počtu

náhradníků.

libičtí

starostové

zastupitelů.

obecních

Ze

studovaného materiálu ve sledovaném období se dozvídáme pouze o dvou případech,

kdy byli

prokazatelně

povoláni do

obecního výboru

způsobem

náhradníci. Ze zápisu však není jasné, jakým povoláni, zda s dostatečným

schůze

časovým předstihem, či

až

byli náhradníci

těsně před schůzí

zastupitelstva. Jedna informace o povolání období

důležitá,

se týkala

února 1911: " ... K této

náhradníků,

rozpočtové schůze

schůzí

jejichž

přítomnost

obecního zastupitelstva konané 25.

povoláni byli páni náhradníci za I.

sice páni: Vinduška los., Hyklík Leop. a Mikšovský zemřelého člena

pana 1. Kubky. Jelikož

dotyční

počet hlasů

taháním losu i padla volba na p. Mat. Mžkšovskýho. přítomen,

povolán pro dnešní

voličský

Matěj,

páni obdrželi

obecního zastupitelstva v roce 1909 - JV] stejný

Mikšovský není

byla pro další

ku

při

volbě

za

volbách [do

vykonána volba

Poněvádž

schůzi

sbor a

zvolený p.

náhradník p. 1.

Vinduška ". 112 V uvedeném zápisu máme prezentován postup, v případě stejného počtu hlasů

jednotlivých

kandidátů.

Stejný postu se praktiko val jak již bylo výše

79

zmíněno

i při samotných volbách do obecního výboru, když bylo více

kandidátů

se stejným počtem hlasů na poslední postupové místo do výboru. schůze

Další informace, ze 1913,

naznačuje řešení případu,

schůze

kdy se ke

povoláni náhradníci již

při

113

výboři"

povolaní "obecní

ze

potřeba

schůze,

dodržovat výše uvedené

schůze

v protokolech,

předstihem či

méně pravděpodobné, neboť

výjimečně

objevuje, že se

schůzích

řádně

obecního výboru

konstatovat, že ke

častěji

výše uvedené zápisy v protokolech (viz

některý

přítomných

schůzím

bráněno,

k plnění povinností než nám dokládají Příloha č.1).

podložena, nelze

protože

schůze

ustanovení zákona o obecním zřízení z roku 1864 se nám však schůzích

nepodařilo

potvrdit

osob

obecního

V některých

vyloučit

případech,

ani jejich

účast

obecního zastupitelstva z vlastní iniciativy. V jejich přítomnosti na

jim nemohlo být ani

bylo

schůzi.

svolávání obecního výboru ke

se zcela

můžeme

výboru byli náhradníci povoláni

když tato záležitost není

s dostatečným

omluvil.

Podle analýzy prezence na zápisů

schůze

což je

způsoby

schůzí

V protokolních zápisech ze obecní zastupitel ze

Z uvedeného zápisu ale nevíme, zda-li byli

svolávání této

byli povoláni až v okamžiku

schůzi

schůzi

omluvili: " ... za omluvivší se p. Molnára a Mázla V. povoláni náhradníci

Vinduška J. a Souček Fr".

podle

května

obecního zastupitelstva konané 21.

přítomnost

i

na

schůzi

obecního výboru byly podle veřejné.

Z protokolních

dalších libických

zápisů

občanů při

obecního výboru.

Ne vždy, se starostovi

podařilo naplňovat představu některých zastupitelů

o svolávání zastupitelských

orgánů

obce. Koncem svého druhého

funkčního

období se do této situace dostal starosta František Svoboda (viz Tabulka 15). Dokládá nám to zápis ze

schůze

obecního výboru dne 6. února 1909, kde se

uvádí: " ... 1. Čtení zápisu poslední (minulé) schůze [18. dubna 1908- pozn. JV]. Pan Mikšovský táže se,

proč

p. starosta [Fr. Svoboda - pozn. JV] tak dlouho

nesvolal schůzi obecního výboru. Pan starosta odpovídá, že byl přetížen pracemi a

neměl času

k tomu. Též nebylo

věcí,

které by vyžadovaly rychlé

vyřízení.

Pan

80

Fr.

Mikšovský

činí

návrh, aby obecní zastupitelstvo projevilo p. starostovi

výtku pro to, že tak dlouho

schůzi

nesvolal. O návrhu hlasováno. Pro návrh ten

nikdo nehlasoval". 114 Podle statistiky schůzí libického obecního výboru (viz Tabulka 15) však "dlouhá doba" mezi jednotlivými výjimečná.

Je možné, že dotaz Fr. Mikšovského

měl

důvody,

i jiné

směřovaný

několik měsíců

zůstává,

že po

po této události následovaly, právě

ve funkci libického starosty Františka Svobodu

Mikšovský. Nový starosta, jak nám dokládá statistika, svolával poměrně pravidelně,

nebyla nijak

na starostu Svobodu

možná osobního charakteru. Faktem ale

obecních volbách, které za vystřídal

schůzemi

František

schůze

výboru

rozložené do celého kalendářního roku.

8. 7. Výkon místní policie v Libici nad Cidlinou důležitá

Povinností obce byla také velmi a

občanů

zřízení

obce a též

pořádku

z roku 1864. Oblast

nazývala místní policie a

záležitost ochrany majetku obce

v obci, specifikované v § 28 zákona o obecním

těchto

povinností v rámci samostatné

odpovědnou

osobou byl

představitel

se

obce - starosta.

V rámci pomoci jednotlivých radních byla v libickém obecním přidělena

působnosti

představenstvu

funkce policejního radního jednomu z radních. Ten v rámci svých

povinností dohlížel na výkon místní policie v Libici období. K výkonu vlastní zaměstnávala

činnosti

svého

funkčního

místní policie, obec Libice nad Cidlinou

obecního strážníka, polní

zaměstnancích

během

hlídače

a ponocného. O

těchto

obecních

se zmíníme podrobněji v dalším textu.

S výkonem místní policie byla velmi úzce spojena trestní pravomoc obecního výboru. Trestní právo obce se ale týkalo pouze nařízení

přestupků zákonů

a

jen v oboru místní policie.

Trestní právo v policejních záležitostech starosta, jako soudce spolu se

dvěma

radními,

příslušejících

kteří tvořili

obci vykonával

obecní trestní senát.

81

Řízení se zahajovalo udáním úřední osoby, což byl zpravidla obecní strážník

nebo ve

většině případů

spadaly sem zejména

hlídač,

polní

přestupky

proti

výpovědí

nebo

zákonům

a

nařízením

Obec mohla ukládat v trestní pravomoci zpravidla stanovoval zákon nebo

nařízení,

pokuty mohl být uložen trest pokuta

připadla

jenž bylo

vězení.

pokutu, kterou

V případě nedobytnosti

Jiné tresty nebylo možno uložit.

chudinskému fondu obce. V případě, že

změně peněžité

mohl být také alternativním trestem místo

nepřinesla

vězení

zakončen dovětkem,

který

pokuty.

Protokol trestního senátu býval zpravidla umožňoval

vězení.

pokutu

Trest

pokuty v trest

finanční

Vyměřená

obviněný včas

nezaplatil, mohlo dojít k vymáhání pomocí exekuce. Když exekuce požadovaný obnos, došlo ke

odsouzenému odvolání se k vyšší instanci. Pokuta

rozhodnutím obecního trestního senátu musela být uhrazena do 8

udělená

dnů.

nálezu obecního trestního senátu bylo možné odvolání k politickému první instance. Na odvolání k vyšší instanci lhůtu,

která

činila

8

dnů.

Poté nabylo trestní

a

o místní policii.

peněžitou

překročeno.

občana

poškozeného

měl

řízení

odsouzený tzv.

Proti úřadu

reklamační

platnost. V osmidenní

lhůtě

byl také provinilec povinen zaplatit stanovenou pokutu a v případě nezaplacení ve stanovené

lhůtě,

byl odevzdán c.k. okresnímu soudu k potrestání

vězením

(zpravila 6 hodin vězení). 115 ) Na druhou stranu, obecní trestní senát rozhodnutí vyšších

úřadů,

obecní trestní pravomoc část

své vlastní

kterým byl jeho nález

patřila

působnosti

do oboru

na obec

neměl

právo stížnosti na

změněn

nebo zrušen, protože

přenesené působnosti,

přenesl.

V tomto

případě

kterou stát jako

obec jedná jako

nejnižší orgán státní správy. Pokuta uložena obecním trestním senátem bývala také jedním z nejčastějších zdrojů příjmů obce, respektive chudinské pokladny. Údaje o

trestním

řízení

obecního senátu jsou zaznamenány v tzv. trestních protokolech

nebo v trestních listech. K našemu sledovanému období v Libici nad Cidlinou se dochovala kniha Trestní protokol z let 1900 až 191 O (záznamy však až do roku

82

1940). V Trestním protokolu, podle kterého přesný průběh

řízení

trestního

můžeme

snadno rekonstruovat

v Libici, jsou pojmenovány jednotlivé přestupky a

rozhodnutí obecního trestního senátu, o potrestání provinilce.

Nejčastěji

se

vyskytujícím přestupkem zaznamenaným v trestních protokolech je polní pych. Jak již bylo výše uvedeno, jednou z povinností obce bylo, občanů.

chránit i polní majetek

Tato povinnost byla dána obcím

kromě

přímo

jiných,

zákonem

ze dne 12. října 1875, č. 76 z. z., pro Čechy, v příčině ochrany majetku polního. Pro

potřebu

naší práce jsou

důležité

charakterizují polní pych (viz

první paragrafy tohoto zákona, které

Příloha č.

přesně

2).

Polní pych se trestal ve sledovaném období v Libici nad Cidlinou nejčastěji

pokutou ve výši 2 Korun, která, jak již bylo výše

do chudinské pokladny. Obecní trestní senát mohl úhradu škody poškozenému. Podle zpravidla finančního

odškodnění (většinou

chudinské pokladny. V mohla obec

vyměřit

okolnostech mohly

zápisů

i

případě

vězení

ještě

při

zmíněno, směřovala

svém jednání také

nařídit

v trestních protokolech se poškození zříkali

1,- až 2,- Koruny)

ve

prospěch

nedobytnosti pokuty nebo jako alternativní trest,

od 6 do 24 hodin. Pokuty i trest se

při

zvláštních

zdvojnásobit, když se polní pych stal v noci nebo na

ohrazeném pozemku, který byl označen tabulkou se zápovědí.

116

8.8. Obecní zaměstnanci K plnění svých povinností, neJen v rámci výkonu místní policie, která byla dána zákonem,

měla

v zaměstnaneckém

poměru

působnosti

obce.

představenstvo poměru

Přímý

obec k dispozici také obecní k obci a jejich

dohled nad obecními

v čele se starostou. O jejich

rozhodovalo na

základě

řízení

zaměstnance, kteří patřilo

zaměstnanci

byli

do samostatné

vykonávalo obecní

přijetí či ukončení zaměstnaneckého

návrhu obecního

představenstva

obecní

zastupitelstvo.

83

8.8. 1. Obecní strážník Důležitou

osobou, která

bděla

nad

pořádkem

a

bezpečností

v obci,

kromě

starosty a policejního radního, byl obecní strážník. Ve sledovaném období se ve vystřídali

funkci obecního strážníka v Libici nad Cildinou

Josef Káninský (?-

1900), Josef Bacílek (1901- 1907) a Jaroslav Šotola (1908 -1918 (ve službě až do roku 1938)). Úkolem libického obecního strážníka bylo dbát především na občanů,

ochranu majetku, jak obecního, tak

různá nařízení

Obecní strážník vyhlašoval v obci bubnování),

předváděl

vystupovat jako

svědek.

dále na

provinilce

před

bezpečnost občanů

v obci.

vydaná obecním výborem (tzv.

obecní trestní senát, kde také mohl

K jeho další povinost, kterou vykonával od roku 1914

dle usnesení libické elektrárenské komise, bylo vedení

inventáře

elektrárenské

komise a vydávání ze skladu zásobních žárovek, pojistek a dalšího s rozvodem elektřiny souvisejícího materiálu.

jako komise obecního výboru,

117

Elektrárenská komise, která byla založena

měla pověření

pracovala ve složení: Fr. Svoboda

dohlížet nad elektrifikací obce a

předseda

elektrárenské komise, Fr.

Mikšovský, V. Mázl, K. Lorenc, Fr. Paroulek, na své

schůzi

25. února 1915

ustanovila dále obecního strážníka J. Šotolu, aby vedl účetnictví o odběru elektrického proudu za dozoru pánů Fr. Svobody a V. Strnada. 118 Za činnost pro elektrárenskou komisi, kdy obecní strážník Jaroslav Šotola " ... měl přiděleno k obecní práci pochůzky a knih vedení, ... aby mu na tuto více práci

udělena

byla

odmena 1_,c:o K" . I 19 v

Obecní strážník byl jedním z nejdůležitějších obecních který vedle svých povinností zaměstnaneckého poměru

měl

od obce Libice i

k obci, jako byl

definitivní ustanovení ve funkci a

příspěvek

např.

určité

zaměstnanců,

výhody vyplývající ze

služební byt

včetně

polností,

na obuv a šatstvo, z čehož se

libický obecní strážník Josef Bacílek počátkem 20. století.

120

těšil

i

Později, po

zavedení elektrického proudu do obce, bylo navrženo elektrárenskou komisí, " ... aby odebraný proud strážníkem Šotolou mu tento nebyl účtován a započten byl do

účtu

pro

veřejné osvětlování, elektroměr

se mu

zapůjčí

a

zůstane

84

v majetku obce, instalaci a potřebné tělesa si sám strážník zaplatí a v případu v vh ovanz / / mu o b ec tuto zap latz . 121 preste '<<

O výši období, tj.

odměny

začátkem

libického obecního strážníka

počátkem

námi sledovaného

zápisů

v Protokolní knize

20. století, jsme informováni ze schůze

obce libické. V zápise ze

obecního výboru 16. prosince 1903 " ... strážník

Bacílek žádá o zvýšení služného ".

žádosti rozhodlo a upravilo mu

122

V únoru 1904 obecní zastupitelstvo o jeho

roční

služné " ... na 610 Korun

hotově

a naturálie

tak jak jich dříve užíval". 123 Představenstvo

libického obecního výboru

zřejmě

nebylo v roce 1907

spokojeno s dosavadní prací a chováním obecního strážníka Josefa Bacílka. Na schůzi

představenstva

8. dubna 1907

Mikšovský, který nad jeho strážníka Bacílka, že týž se

činností

často

předvolati před představenstvo

přednesl

dohlížel, " ... stížnost na nedbalé výkony

opíjí a službu a

policejní radní František

uděliti

řádně

nevykonává. Usneseno jej

mu dutku s výstrahou jestliže se

nepolepší, že bude zbaven služby. Pan Mikšovský

činí

návrh, aby byl ihned

povolán jeden hlídač ku hlídání polí. Přijato ". 124 Předvolání před obecní představenstvo

minulo záznam,

k pokárání a

účinkem,

neboť

předložilo

na

došlo-li schůzi

udělení důtky

vůbec

obecnímu strážníkovi, se

zřejmě

k němu, protože se o tom neobjevuje žádný

obecního výboru 1.

října

1907 obecní

představenstvo

obecnímu zastupitelstvu ke " ... schválení výpovědi jmenovanému [Jos.

Bacílkovi - pozn. JV] a usnesení o novém obsazení místa obecního strážníka a ponocného. Obecní zastupitelstvo schvaluje

představenstvem

danou

výpověď

strážníku los. Bacílkovi". 125 S ukončením služby obecního strážníka Bacílka

úzce souvisí zápis ze

schůze

obecního výboru konané 3. ledna 1908, kde je

uvedeno že byla " ... čtena žádost Josefa Bacílka a usneseno navrhnouti zastupitelstvu, aby byl dle jeho

přání

zbaven služby strážnické a ponocenské a

bydlení ponecháno mu bylo do konce února 1908. Oseté role žitem, by mu bylo dovoleno skliditi, ostatní pole neoseté budíž buď pronajmuto neb přenecháno za poplatek novému strážníku. Prozatímní službu strážníka

nechť zastává Krupička

85

K. [polní hlídač - JV] ".

126

předchozí,

popírá zápis

Tento zápis o výpovědi dané samotným Bacílkem

podle kterého byla představenstvem,

Bacílkovi dána obecním

obecního výboru tento krok přiklánět

spíše

učinit.

k možnosti, že

představenstvem.

Na

výpověď

obecnímu strážníku

které mohlo na

základě

základě předchozích faktů

výpověď

byla dána

Obecní výbor umožnil svému bývalému

usnesení

se

skutečně

můžeme

Bacílkovi

zaměstnanci dočasně

užívat obecní byt a pronajatá pole, jak nám dokládá zápis z výše uvedené schůze,

učinil

tak i ze

schůze

obecního výboru dne ll. ledna 1908. Obecní výbor

usnesení, " ... by dosavadnímu strážníku los. Bacílkovi povoleno bylo

bezplatné bydlení do konce února 1908 a za náhradu hnojení dříve užívanérn pozemku. Přijato".

127

sklizeň

žita na

Uvolnění služebního bytu bylo nutností,

aby bylo možné ubytovat případně nového obecního strážníka. Obecní zastupitelstvo nového obecního strážníka.

okamžitě při schůzi Zároveň

přijetí

a také podmínky pro

l.

října

1907 rozhodlo o

přijetí

i stanovilo nabídku na služné a další výhody

nového strážníka: " ... Služné

vyměřuje

se novému

strážníkovi 800 Korun a byt. Bude-li chtít pole, které dosavadní strážník užívá, odečte se mu v ceně 40 K nebo 20 K z míry. Žadatel nebudíž přes třicet roků stár.

Obsazení provede se vypsáním konkursu v Národní Politice. Cizím udělí přednost.

Místo obsadí se od 1. ledna 1908. Služný

žadatelům

řád nechť

představenstvo a předloží obecnímu zastupitelstvu ku schválení".

nového obecního strážníka došlo již 26. února 1908 pomocí předběžných

informací o

uchazečích

vypracuje

128

lístků,

se

K volbě

po podání

od komise k tomuto úkolu zvolených.

Dodatečně předložil člen obecního výboru Václav Strnad žádost Jaroslava Šotoly

z Vysokého Mýta, jakož i informace o

něm.

Nejvíce

hlasů při volbě

obecního

' v 'ka obdrze v l prave ' J aros lav sv oto la. 129 strazm v

Jakmile se Jaroslav Šotola ujal služby obecního strážníka, předložil ll. března

1908 obecnímu výboru žádost o pronajmutí obecního pozemku, které

" .... došlo k závěru, že pronajme se mu [strážníku Šotolovi - JV] dle protokolu ze den 1. října 1907". 130 Pronajaté pozemky umožňovaly zlepšovat ekonomickou

86

situaci nájemce tím,

že se stával

zemědělských produktů,

které

pěstoval

dospělo

Obecní zastupitelstvo také

částečně

samozásobitelem nadvýrobu mohl i

zpeněžit.

k rozhodnutí, aby strážník mohl bez

problémů

a

případnou

některých

vykonávat svou službu a případně chránit svou osobu, že " ... šavle zakoupí se mu jako nosí

účetní poddůstojníci.

obranné".

131

Zadá se mu o povolení k nošení

střelné zbraně

Z dalších zápisů nelze zjistit, zda-li toto usnesení bylo naplněno, ale

můžeme předpokládat

s velkou

pravděpodobností,

že ano.

Druhý rok po nástupu služby obecní strážník Jaroslav Šotola předložil obecnímu výboru žádost o zabývali na své

schůzi

udělení

definitivy. Obecní zastupitelé se jeho žádostí

17. dubna 1909 a zastupitelstvo se usneslo, " ... aby mu

místo definitivní bylo ponecháno". 132 Díky udělení definitivního místa měl

strážník jisté výhody do budoucna. Vypracování základního dokumentu, služebního - dosavadní služební řád z počátku století již

zřejmě

řádu

nevyhovoval - se pro libické

zastupitele stal nelehkým a dlouhotrvajícím úkolem. obecního strážníka v Libici se jednání, i

přestože

vytvoření

obecní zastupitelé již

pro obecního strážníka

Téměř

po roce

působení

nového služební řádu dostalo na program při

rozhodnutí o

volbě

strážníka 1907 rozhodli o vypracování nového služebního

nového obecního

řádu.

Na zasedání

obecního výboru 6. února 1909 " ... pan V. Strnad navrhuje, aby byl zřízen pro ob. strážníka služební

řád.

K tomu

policejního rady Fr. Mikšovského,

účelu

zvolena komise sestávající z

ho.~podářského

rady J.

Dvořáka

pánů

a V. Strnada.

Zvolené komisi se ukládá, aby do příští schůze řád ten vypracovala". 133 Při příští schůzi

3.

března

1909 však" .. .pan Václav Strnad

František Mikšovský

schůzi

sděluje,

že policejní radní pan

komise nesvolal, prohlásil [Fr. Mikšovský - JV] že

žádnou nesvolá a že v tomto bodu vzdává se služebního řádu pro strážníka".

134

činností ohledně

sestavení

Těžko si můžeme dnes vysvětlit jaké pohnutky

policejního radního Františka Mikšovského vedly k tomu, že se této práce přestože

byl za činnost obecního strážníka částečně

zříkal,

i

zodpovědný.

87

Další krok na této dlouhé

cestě

schůzi předčítal. popřípadě

zřejmě

řád

pro

vypracován Václavem Strnadem, jenž jej

při

této

Obecní výbor

předložen

při schůzi

17. dubna 1909

ke schválení služební

obecního zastupitelstva, kde byl již strážníka, který byl

učiněn

byl

současně

zvolil komisi, " ... která by prozkoumala

řád.

Zvoleni pp. Václav Strnad, František

opravila tento služební

Mikšovský (policejní rada) a Kar. Jiránek. Zvolené komisi se ukládá, aby ku příští schůzi

řád

zastupitelstva tento služební

prozkoumala a

předložila

ku

schválení". 135 Nejzajímavější na této záležitosti je, že byl do komise opět zvolen Fr. Mikšovský, který se

při

poslední

schůzi

činnosti

této

vzdal. Z titulu své měla

funkce policejního radního, se ale musel práce v komisi, která se služebním řádem pro strážníka zabývat, Upravený návrh služebního předložen

řádu

komisí ke schválení již před

první regulérní povolební

V. Strnadem

čten

do

schůzi

článku

10.

zúčastnit

i přes

svůj původní

odpor. zřejmě

pro obecního strážníka, byl

nově

zvolené obecní zastupitelstvo na jeho

července

1909. " ... Služební řád byl panem

5 odst. 4 a až potud

řád

schválen. Pro

pokročilost

doby odloženo schvalování dalších odstavců do příští výborové schůze". 136 Druhá část

byla projednávána na následující výborové

" ... Zpravodaj pan V. Strnad pokračuje od zbývajících

bodů

služební

řád

čl.

schůzi

až 4. listopadu 1909.

5 odst. 5 až ku konci. Po

schválen a usneseno

opatřiti tři

přečtení

opisy, jeden pro

obecní úřad, druhý pro policejního radního a třetí pro strážníka". 137 Tím ale záležitost služebního

řádu

nebyla zdaleka

obecního výboru 29. ledna 1910, kdy byl

starosta

sděluje,

čten

některé

služebního

řádu

protokol ze

odst. byli v zájmu jeho

dosud podepsán není a také v užívání dosud příčinou

Při

následující schůze

že policejní řád byl ve dvou opisech sestaven na

žádosti strážníka, aby

aby za

uzavřena.

obsáhlého programu dnešní do

schůze příští.

Pan Paroulek žádá, aby

nečinným.

schůze

schůzi

minulé, " ... základě

však

pozměněny, sděluje

že

Pan svoboda navrhuje,

ponecháno bylo schválení

Zastupitelstvo s návrhem souhlasí.

dotyčné

odstavce byly

členům

ob. zastupitelstva

v opisech ku prozkoumání doručeny. Zastupitelstvo s tím souhlasí". 138

88

Při

další

schůzi

obecního výboru 26. února 191 O nebyl dán policejní

pro strážníka " ... ku projednání,

poněvadž

řád

dnešní program zaujme delší dobu,

ponechává se ku projednání až do příští schůze". 139 K dalšímu zásahu, při schůzi

změně článku

obecního výboru 4.

května

uloženo, aby

článek

získalo si u

různých pojišťoven

6. týkající se

19., v policejním (služebním) řádu došlo

1910 a

pojištění

následně

strážníka,

" .. .představenstvu bylo

potřebné

kroky

učinilo

a

příští schůzi učinilo určitý

informace a ku

návrh". 140 V zápise ze schůze obecního výboru dne 1. září 1910, nalézáme důležitou

řádu

pro obecního

strážníka, který tuto dlouhodobou záležitost tvorby a schvalování

řádu ukončuje:

informaci týkající se

záležitosti policejního

" ... Policejní řád jest sepsán a potřeba je ho podepsat představenstvem ". Těžko

vysvětlit, proč

lze

obecním

zastupitelům

počátkem

schvalování služebního

řádu

pro strážníka trvalo

tak dlouhou dobu a zda služební

řád

století pro obecního strážníka a ponocného se stal

desetiletí tak nevyhovující. Z porovnat a vyvozovat žádné

důvodu

absence

141

vypracovaný

během

těchto řádů nemůžeme

necelého

jejich texty

závěry.

obecního strážníka, vznesené na

schůzi

obecního

výboru 4.5. 191 O, referoval starosta František Mikšovský na

schůzi

obecního

O záležitosti

výboru 1. věci

září

pojištění

1910. Obecním výborem bylo " ... usneseno, aby představenstvo o

té rozhodlo, by strážník

výhodně pojištěn

některé pojišťovny

byl u

za prémii

100 Korun ročně". 142 Pojištění obecního strážníka zřejmě obecní představení brali na lehkou váhu,

neboť

záznam: " ... Poněvadž

v zápise ze pojištění

schůze

obecního výboru 31. ledna 1911 je

strážníka se dosud neprovedlo ukládá se

představenstvu by do příští schůze zastupitelstva podalo témuž určitý návrh." Pojištěním

strážníka se zabývalo

představenstvo při

své

schůzi

schůzi představenstva

pojištění

povolen

pojištění

Usneseno, aby obnosem K 35 byl placen Zemského fondu

císaře

Františka Josefa;

roční

příspěvek

pojištění

)

konané 2l.února

1911. Dle usnesení zastupitelstva bylo na

strážníka, na kteréžto

143

" ...jednáno o

obnos Korun 100, -.

na starobní

pojištění

u

toto zadati se má s výhradou.

89

Druhých 65 Korun má se pojištění pro případ poji.š:tění

věnovati

pojištění

soukromé

pojišťovně

Slavii, na

dožití a úmrtí. Obec vyhradí si vrácení kapitálu při starobním

Pojištění

pro sebe.

na

u Slávie má býti s výhradou po

případě převodu

na

jinou osobu. Pojistné bude hradit obec a pojistky mají zůstati též vyhrazeny pro při

obec. U banky Slávie na obnos 2000 Korun připadne

obnos ten pojicš:těnci. U fondu

císaře

úmrtí a dožití do 60. roku a

Františka Josefa bude bráti

roční

rentu od 60 roku v obnosu 527 K 90hz placené roční renty K 35". 144 Na základě

tohoto usnesení byl strážník Jaroslav Šotola, po téměř třech letech služby v obci pojištěn řádu

a k dispozici

podepsanou

Z návrhu na

schůzi

měl

již také definitivní podobu policejního (služebního)

představenstvem.

učiněného

obecním zastupitelem Josefem Dvořákem, který

obecního výboru 2.

března

1912, máme i

představu

přednesl

o výkonu služby

obecního strážníka. Podle tohoto návrhu se obecní zastupitelstvo usneslo, " ... aby strážník konal službu pouze denní. Čas konání služby stanoví se od 6 hodiny ráno do 9 hodin

večer

a dle

potřeby

usnesení nechť představenstvo

i v noci k výkonu služebním povolán.

důtklivě

- pozn. JV] pokyn, aby své povinnosti budiž na

ně přísně

dá oboum řádně

zřízencům

Při

tomto

[strážník a ponocný

konali a ze strany

představenstva

dohlíženo. Usnesení toto platí pouze jako prozatímní. Jak se

vykonávání této služby osvědčí". 145 Do této doby zřejmě strážník neměl pevně

stanovenou dobu služby, ale o jejím informace a

pravděpodobně

se

částečně překrývala

Ve výše uvedeném zápisu se nám obecními

zaměstnanci

přesném

opět

výkonu nemáme konkrétní s prací libického ponocného.

potvrzuje dohled

a obecní zastupitelstvo tento úkol

představenstva

nad

přímo představenstvu

nařizuje.

Povolání do armády v letech první

světové

války nebyl

ušetřen

ani obecní

strážník Jaroslav Šotola, kterého během jeho nepřítomnosti nahrazovala, v některých úkonech vyplývajících z jeho služby obci, jeho manželka. Obec v tomto období mohla k četnické

ochraně

majetku a

občanů

využívat i služeb c. k.

stanice dislokované v Libici nad Cidlinou od roku 1912. Další úkoly

90

byly

zřejmě

delegovány na libické polní

hlídače

a ponocného. Bližší informace

o této záležitosti jsou neznámé. Z dostupných

záznamů

přesnou

nemáme

informaci, kdy byl J. Šotola povolán ke službě v c. k. armádě. Na své schůzi 17. května

1917 jednalo obecní

představenstvo

Představenstvo

odchodu k c. k. vojsku.

o " ... úpravě služného strážníku po

se usnáší, aby služné se vyplatilo paní

Šotolové v plné míře, do té doby, do kdy konala obecní službu po odrážce výloh ~pojených s bubnováním. Nadále vypláceti se bude služné poloviční".

146

Jaroslav Šotola, narozený v Mokré, byl po povolání k c. k. vojsku určen ke

službě

u

četnictva

a do konce války sloužil v

různých četnických

stanicích v

Čechách. Po skončení války byl jako četnický strážmistr převelen do Trnavy

odkud se v roce 1919 vrátil administrativní agendu

při

zpět

do Libice nad Cidlinou, kde vykonával

obecním úřadě.

8.8. 1.2. četníci a jejich asistence v Libici nad Cidlinou V souvislosti s regulací

řeky

Cidliny, protékající v těsné blízkosti obce,

kdy se v obci a jejím katastru vyskytovalo velké množství při

této

1912

náročné stavbě,

přijato

četnické

dne 20.

června

Cidliny

schůzi

7. prosince

základě přípisu

schůze

" ... usnesení v příčině

c.k. okresního zastupitelstva

1912 usnáší se obecní zastupitelstvo k návrhu p.

aby bylo žádáno o řeky

pracujících

bylo obecním zastupitelstvem na své

v bodu druhém protokolu této

stanice. Na

dělníků

zřízení četnické

prováděná

č.

zřízení

28866 ze

ředitele

Haisla,

stanice prozatímní po tu dobu dokud regulace

bude. Co se

týče zaopatření

bytu by obec o byt se

postarala, financování však bytu se neuvoZuje, jelikož jest velké vydání obecní a hrazení bytu bylo by citelné a má se za to, že zažádání o c. k. četnickou stanici vyvolal".

147

příspěvek

bytu má hradit kdo

Při následující schůzi libického

obecního výboru 15. února 1913 " ... usnáší se obecní zastupitelstvo, aby vyzváni byli podnikatelé, jsou-li ochotni byt pro četnickou stanici financovati".

c. k.

četníků

byla

zřízení četnické

řízena

státem a tím byli i

stanice v obci bylo i

četníci

148

Práce

placeni. Na druhou stranu ale

určitým přínosem

pro

bezpečnost

obce,

91

určité

avšak i z toho mohly vyplývat ubytování

četníka.

povinnosti, jako bylo již

Z výše uvedeného se

můžeme

zmiňované neměla

domnívat, že obec

velký zájem o financování bydlení. Žádost o zřízení četnické stanice bylo zřejmě za vzniklé situace pro Libici nutností, a můžeme se také domnívat, že obec se asi právem obávala, aby výkon místní policie nebyl nad možnosti a pravomoci obce Libice. Četnická stanice byla v Libici nad Cidlinou zřízena v roce 1912, ale není

známa žádná bližší zpráva o

případném finančním

podílu obce Libice nad

Cidlinou na zřízení této služebny. Četníci působící počátkem 20. století na území politického

Poděbradského

četnickému

c. k.

oddělení

okresu, tj. i četníci v Libici n. C., náleželi ke 4.

v Jičíně, s okresním

četnickým

velitelství v

Poděbradech. 149) četnická

Do té doby, než byla asistence využívána v obci

hlavně při

slavné libické pouti, kdy obec v Poděbradech zaslání c.k.

zřízena,

libické slavnosti svatého

pravidelně

četnické

ze 24. dubna 1901 " ... velké

stanice v Libici

Neboť

jak je uvedeno v žádosti

150

O tři roky později, 22. dubna četnickou

1904, žádal starosta Fr. Svoboda jménem obce o důvodů:

"Dne 24. dubna 1904 koná se jako

Libici "Pout'" ku které vždy množství lidu se dostaví. podezřelé

Vojtěcha, při

lidu aby se mnohé výtržnosti ne mohly

díti by byli pohotově c. k. asistence četnická".

z následujících

četnická

žádala od c. k. okresního hejtmanství

"asistence".

shromáždění

byla

osoby a tuláci se dostaví prosím za

každoročně

Poněvadž

příčinou

asistenci

mezi nimi

v obci různé

udržení pořádku, aby

vyslána byla v ten den do obce Libice četnická asistence". 151 Z uvedeného vyplývá, že obecní strážník nemělo

neměl

takovou váhu, postrádal

v případě

potřeby

plnohodnotně

takové pravomoci a jeho

zřejmě

statut

ve všech

nařízení zřejmě

"veřejného činitele", případech

zasahovat.

obecního strážníka tak mohlo být dokonce ze strany

občanů

aby mohl Nařízení

zřejmě

i

ignorováno, jak je patrno ze zápisu v Trestních protokolech: " ... obžalovaný p. Karel Miler

zúmyslně

se nedostavil

[před

obecní trestní senát v důsledku

92

projednávání polního pychu - JV] a

vyjádřil

se k obecnímu srážníku p. los.

[člen

obecního trestního senátu - JV],

Káninskému jakož i kp. Karlu Kristenovi

ze se ned ostavz~ po k ud ne b ud e pre d ve d en c. k. cetnz~kem " . I -'i 2 v

v

v

8.8.2. Polní hlídači nejfrekventovanější

Mezi

osoby v zaměstnaneckém

vykonávající místní policii, respektive jak bylo

zmíněno

pravidelně

výše, byli

zastupitelstvem polní

hlídači.

naplňující

poměru

k obci,

literu zákona o polním pychu, ročně

jednou

voleni obecním

Ochrana polního majetku byla na bedrech obce,

která k zajištění této povinnosti dané zákonem, Jejich volba se zpravidla odehrávala

začátkem

zaměstnávala

hlídače.

polní

sezóny polních prací. V libickém

katastru dohlížely na polnosti v katastru Libice nad Cidlinou dva polní hlídačů

Hlavní úkol polních zemědělskými

vypěstovanými

byla ochrana a dozor nad

produkty, ale i dodržování

silniční

hlídači.

policie, dohled v sadech apod.

Jejich povinnosti specifikoval výše citovaný zákon ze dne 12.

října

1875,

č.

76 z.

z., pro Čechy, v příčině ochrany majetku polního. Polního hlídače mohla obec

použít v případě

potřeby

i k jiným

úkolům,

jako

například

ponocenská služba v obci a výpomoc obecnímu strážníkovi,

to v Libici byla včetně rozsvěcení

lamp obecního osvětlení během jeho noční služby. 153 Volba polních

hlídačů

se zpravidla odehrávala

zasedáních obecního výboru. Kandidáti na post vlastních žádostí kandidáty, byli na

či

na

schůzi

uchazečů, základě

ze kterých

návrhu

hlídače

představenstvo

některého člena

jarních

se volili na

základě

schůzi

vybralo

na své

obecního výboru a z nich pak

obecního zastupitelstva dva zvoleni. Po celé sledované období

hlídali libické polnosti dva polní pomocí hlasovacích

lístků

nebo

hlídači.

veřejnou

Volba

hlídačů

představují

mj.

zastupitelstva ze dne 18.

například

března

se realizovala jednak

volbou, kdy obecní

pro jednotlivé navržené kandidáty zdviženou rukou. voleb nám

každoročně při

Způsob

následující dva zápisy:

výboři

hlasovali

jednotlivých Schůze

typů

obecního

1912, bod 3. protokolu:" Volba polních

hlídačů.

93

K návrhu p. los. Paroulka volba provedena aklamací. Pan Fr. Paroulek návrh aby za

hlídače

Krupička.

zvoleni byli hlásivší se los. Pilný a Karel

návrhu hlasováno a navržení polní hlídači se jednomyslně zvolují". Druhý zápis ze

schůze

vedle volby také zabývá zápisů

Ze

hlasovacích

způsobem

lístků,

1914 se

kontroly a řízením polních hlídačů.

vyčíst,

lze také

O

154

května

obecního zastupitelstva dne 1.

činí

zájemců,

že

v případě hlasování pomocí

bylo asi více.

" .. .3) Volba polních

hlídačů.

Volba hlídačů provedena lístky a zvolen pro r. 1914 Žák Čeněk a Krupička Karel p. Frant. Svoboda navrhuje, aby vypracován byl pro dle kterého se musí propuštěni.

říditi

jinak

týče rozdělení

Co se

při provinění

hlídače

představenstvem

se budou

služby ponechává se

služební řád,

představenstvu,

jakož i

/ h p. Svobo dy prl)at... . 155 stanovem/ mzdy. N avr v• •

"

přijat,

Návrh byl sice obecním výborem

ale z dalších

zápisů

že by byl služební řád pro polní hlídače vypracován a případně Jedním ze poměru,

polního

způsobů

přijat.

instalace do funkce, nebo lépe prodloužení pracovního

hlídače

jako bylo navrženo

není patrné,

přímé

mohlo být i

při schůzi

" .. .8) Volba polních

21.

května

rozhodnutí obecního zastupitelstva,

1903:

hlídačů

Zastupitelstvo prohlašuje, aby

zůstal

za

hlídače

K.

Krupička,

o druhou osobu

zp lnomocnuJe se pred stavenstvo by se postara lo " . 156 T ato sk utecnost vypovl/d a/ o v

určité

•

v

v

spokojenosti obecních

zastupitelů

a proto jej potvrdili na pozici polního jakýmkoliv

způsobem

představenstva

např.

polních

hlídače,

Zároveň

zaměstnance

obce,

aniž by o jeho potvrzení bylo dále je zde

jasně

patrné úkolování

obecním zastupitelstvem.

Ne vždy asi polní to

hlasováno.

s prací jmenovaného

zápis ze hlídačů

hlídači

schůze

plnili svou povinnost

konané 5.

května

"... ujímá slova pan

bezchybně.

1904, kdy se

ředitel

při

Eduard Hais[

virilista - JV] a oznamuje, že se staly škody na

řepách

Dokládá nám

probíhající

[ředitel

cukrovaru

volbě

cukrovaru, patřících

a

94

hlídačem

škoda

nebyla oznámena i navrhuje proto, aby

povinnost, škodu po

škůdcích.

učiněnou

hlídačům

bylo uloženo za

majiteli pozemku ihned oznámiti, by se ihned pátralo hlídač

Nebude-li nastalá škoda oznámena, bude

volán k

zodpovědnosti po případě pro nedbalé hlídání pokutován ... ". 157

V závěru volby polního - JV]

činí

hlídače

návrh, aby vydán byl

do polí a za obec. Stihnou-li

pro rok 1904 " ... pan starosta [Fr. Svoboda

oběžm'k,

hlídači

že husy

nesmějí

býti puštěny bez dozoru

neb obecní strážník husy v

naznačených

místech bez dozoru, mají povinnost je zajmout a majitel hus bude pokutě

5

haléřů

z jedné husy poprvé a podruhé 1O h ve

prospěch

přidržen

k

chudinské

pokladny. Přijato". 158

8.8.3. Ponocný Vedle strážníka a polních

hlídačů

dozíral na

nad Cidlinou zdejší ponocný, jehož úkolem bylo vesnicí po

vytýčené

pochůzky

nemáme, ale je nám známé její

schůzi

pořádek

při

své

a klid

službě

noční

Libice

obcházet celou

trase. Z námi sledovaného období přesnou informaci o trase vytýčení

z pozdějších let.

Při

své

obecní zastupitelstvo 15. prosince 1922 se usneslo, "... aby pro

ponocného koupena byla počínaje

desátou a

píšťala

konče třetí

následuje: 1. u restaurace

a tentýž bude povinen každou hodinu

noční

hodinou ranní pískat. Pískání se bude dít jak

Bedř.

Paroulka, 2. na rohu u strojírny pana V.

Strnada, 3. u transformátoru, 4. u Husova pomníku, 5. u Brtkovy stodoly, 6. u katolického kostela, 7. u domku Fr. Káninského, 8. na Zámostí na rohu u domku V. Najbrta, 9. na Valech

před

domkem Fr.

Krupičky,

10. v

Buřilově

ulici u

domku Ant. Šetky, ll. na Valech před domkem los. Nedomy ... ". 159 Lze se důvodně během

domnívat, že tato trasa se

výrazně

své služby v letech námi sledovaného období,

Jedním z úkolů ponocného bývala také měl

za úkol v danou hodinu lampy

určeno

od té, kterou vykonával ponocný

obecním výborem. Další

péče

rozsvěcet

činností,

o

příliš

nelišila.

veřejné osvětlení.

Ponocný

a nad ránem zhasínat, jak bylo

která byla

později

s funkcí libického

95

ošetřování

ponocného spoJena, bylo

obecního býka. O této záležitosti se

zmíníme v dalším textu. Výhoda plynoucí z výkonu ponocenké služby,

stejně

tak i libického obecního strážníka byla, že mohla být obecním výborem udělena tzv. definitiva, s kterou byly spojeny i v obecním domku, tak

hlavně pojištění,

Aby mohl ponocný

plně

určité

nebo

oděv".

zaopatření

ve

stáří

apod.

vykonávat svou práci bez ohledu na

libický ponocný možnost získat od svého nadsázky, "pracovní

výhody do budoucna, vedle bytu

zaměstnavatele

Obecním výborem byla 27.

i,

počasí, měl

řečeno

března

1901

obecního výboru projednávána " ... koupě kožichu pro ponocného.

s trochou při schůzi Výboři

se

shodli na koupi nového kožichu za 30 Korun". 160 důležité

Vedle pracovních podmínek bylo

samotného ponocného, a v tomto konkrétním pravidel pro výkon služby a představenstva.

přesném znění

zpětně

1901,

služební

řád

případě

i pro strážníka, stanovení

pro kontrolu ponocného ze strany obecního

Proto se obecní výbor rozhodl vypracovat služební

nejsme z dochovaných

materiálů

O jeho existenci však máme informaci ze března

pro obecní výbor i pro

při

pro obecního strážníka a

O jeho

žádným způsobem informováni.

schůze

které policejní radní Josef

řád.

obecního výboru ze dne 27.

Křička

zároveň

" ...předčítá vypracovaný

ponocného a

řád

tento se

schvaluje ... ". 161 Jeho znění se nám nedochovalo, a proto si o tomto řádu nemůžeme udělat přesný schůzí

ani jiných

obraz a podrobnosti se nedozvídáme ani ze

zápisů

ze

zdrojů.

O služném ponocného ve sledovaném období máme

minimálně

informací,

více by nám prozradily absentující účetní knihy obce Libice, ale v zápisu

schůze

obecního výboru ze dne 27. ledna 1912 máme dochovánu informaci, vztahující se k nově prozatímně přijatému ponocnému (Šimon Marx) " ... za mzdu 1 K 20 h, který má na práci též rozsvěcování lamp ... ".

jasné, zda se jedná o mzdu denní pravděpodobností

162

(noční)

se bude jednat o mzdu za

Ze zápisu jednoznačně není či

týdenní, ale s největší

noční

službu. Bližší informace

96

nemáme, na rozdíl od obecního strážníka, ani k systému služby ponocného, zdali sloužil

nepřetržitě- pravidelně

každou noc a měl-li také nárok na odpočinek.

Nespokojenost s prací ponocných byla problémem, který schůzi

libičtí

obecní zastupitelé

27. ledna 1912, kdy na

vznesené

stížnosti,

" ... že

základě

ponocní

zřejmě

řešili.

často

se opakujícím otevřena

Tato otázka byla

na

starostou Františkem Mikšovským

řádně

službu

nekonají usnáší se

zastupitelstvo, aby revize byla prozatím zastupitelstvem vykonána a aby pomýšlelo se jakým

způsobem

revize konána býti

měla.

Kdyby ponocní službu

řádně nekonali, má se jim stanoviti pokuta, což budiž jim dříve sděleno". 163

Kontrolu práce ponocného na

schůzi

zřejmě libičtí

obecního zastupitelstva 7.

září

zastupitelé uvedli v praxi,

neboť

již

1912 pan starosta Mikšovský " ... podává

zprávu o propuštění ze služeb obecních, ponocného a

ošetřovatele

obecního býka

Šimona Marxe ... ". 164 Jmenovaný ponocný a ošetřovatel býků v jedné osobě,

Šimon Marx, vydržel ve službách obecního výboru v Libici nad Cidlinou přibližně

8

měsíců,

a proto bylo nuceno obecní zastupitelstvo hledat novou

náhradu. Volba nového ponocného a též

při schůzi

ošetřovatele

obecního zastupitelstva dne 7.

září

v jedné

osobě

1912, ale

byla provedena

při volbě

byli obecní

zastupitelé opatmí: " ... Zastupitelstvo se usnáší, aby volba provedena byla na rok prozatímně jak se osvědčí a jak služebné výkony v obci zavedeny budou ... ".

Volba ponocného se pomocí lístků a

uskutečnila výběrem

vítězem

ze šesti

kandidátů

tajnou volbou,

se stal Josef Polák (obdržel 10 hlasů ze 13 odevzdaných).

Tento ponocný již své povinnosti vykonával s největší v souladu s pravidly stanovenými služebním řádem a asi i k členů

165

obecního výboru,

neboť

pravděpodobností

částečné

spokojenosti

ponocenskou službu zastával po zbytek námi

sledovaného období (službu ponocného v Libici vykonával ještě v roce 1929). 166 Mezi jeho povinnosti světlení

patřila

ponocenská služba,

(nejprve petrolejových lam a

později

rozsvěcování

lamp

veřejného

po zavedení elektrického proudu do

Libice i rozsvěcení elektrického osvětlení) a i péče o obecního býka.

97

9. PÉČE O OBECNÍ MAJETEK

z nejdůležitějších

Jednou působnosti,

povinností obce,

v rámci její

byla správa obecního majetku. Podle zákona byl hlavním správcem

obecního majetku obecní starosta, kterému

příslušelo

v mezích usnesení

obecního zastupitelstva spravovat obecní jmění. Jemu také a dohlížet na obecní ústavy, které nenáležely k Důležitým

obecní

inventář.

působnosti

inventář

kdykoliv každý

za

v obecních

věcech,

zastupitelstva a pečovat o potřeby chudých.

Zákon o obecním

byl

veřejným

občan.

Obecní

obecnímu zastupitelstvu, účty

spravovat

dokumentem souvisejícím se správou obecního majetku byl

každoročně

majetku, byl

příslušelo

provádět nejrůznější opatření

zřízení

z roku 1864 stanovoval, aby veškerý

movitý i nemovitý majetek obce a obecních Tento

samostatné

předchozí kalendářní

byl zapsán do

inventáře.

dokumentem, do kterého mohl nahlédnout

inventář,

předkládán

při

ústavů

tzv.

obsahující jednotlivé položky obecního ke schválení a

rozpočtových schůzích

případně

k doplnění

schvalujících obecní

rok. V této souvislosti musíme ale konstatovat, že inventář

nám nebyl dostupný žádný obecní

obce Libice nad Cidlinou ze

sledovaného období ani z období blízkého našemu sledovanému období, aby bylo možné

alespoň

částečně

rekonstruovat libický obecní majetek. Naše

poznatky v této oblasti jsou pouze v obecné indicií získaných z protokolů ze

schůzí

rovině

a na

základě některých

obecního výboru ve sledovaném období.

Majetek obce byl dle dobové terminologie rozdělen na tzv. obecní jmění a obecní statek. Obecní jmění hradily obecní byl

určen

potřeby.

(finanční

obnos),

mělo

za účel, aby se z jeho výnosu

Obecní statek (zpravidla nemovitý majetek a pozemky)

k tomu, aby ho

občané

užívali. V případě nemovitého majetku, bylo

nezbytné, aby obec tento majetek nechala řádně zaknihovat do Obecní statek se dále byly

například

dělil

na statek

veřejný,

veřejných

knih.

který mohl užívat každý, což

cesty, silnice, mosty, parky, a dále tzv. statek obecní v užším

smyslu, který byl k dispozici pouze jistým skupinám osob. Statkem v užším

98

smyslu bývaly zejména pole, luka, pastviny, lesy. Tento majetek obec mohla pronajímat v dražbách

ať

již

veřejných či

obecní, tak i do chudinské pokladny jistý být pouze k dispozici

způsobem neztenčovalo,

ústavů příslušelo

potřeb

jmění

nutné, aby se obecní kmenové

neztečeným

příjem. Případně

tento majetek mohl

starousedlíkům.

Pro krytí základních obecních

nad

z volné ruky, z čehož plynul, jak do

a proto tato

bylo

nezbytně

a kmenový obecní statek žádným

skutečnost

zachováním kmenového

ústavů

i obecních

byla

jmění

ošetřena

zákonem. Dohled

a obecního statku a obecních

okresnímu zastupitelstvu, které jej také mohlo vykonávat

svým výkonným orgánem- okresním výborem. V případě jakékoliv majetku týkající,

změny

přesahující

mez

obecního výboru a v některých

případně

obecního majetku, běžné

případech

správy, bylo

třeba

se obecního

vždy usnesení

dokonce i toto usnesení muselo být

schváleno okresním zastupitelstvem. Jak již bylo výše uvedeno, není znám obecní inventář Libice nad Cidlinou z námi sledovaného období v rozmezí let 1900 až 1918, ale jak již bylo uvedeno, některý

majetek bylo možno identifikovat z protokolů a obecných

poznatků.

Z dostupných informací víme, že do majetku obce Libice nad Cidlinou několik zemědělských

strojů

nemovitosti a pozemky a

a

zařízení (sečky,

hospodářská zvířata

triuer -

třídička

patřilo

semene),

(obecní plemenní samci -

hlavně

býci). Do obecního majetku v Libici n. C. zemědělské

patřili,

stroje. V létě roku 1902 zasáhla obec

Za škodu, kterou

občané utrpěli převážně

na

jak již bylo přírodní

řečeno,

i

některé

pohroma - krupobití.

zemědělských

plodinách, dostala

obec od státu subvenci na nápravu škod a bylo na zastupitelstvu, jak s finančním obnosem

vhodně

naloží. O této "dotaci" byly

rozpředeny

na

schůzích

libického

obecního zastupitelstva rozpravy, jejichž výsledkem bylo zakoupení secího stroje a triueru. Nákup

těchto strojů

oslovení dodavatelé a výrobci

se provedl pomocí

těchto zemědělský strojů

výběrového řízení,

kdy

byli obeslání s nabídkou

99

na prodejní cenu. Podle došlých nabídek obecní zastupitelé vybírali tu nejlepší. schůzi

Na

obecního zastupitelstva 3. srpna 1903 bylo " ... rokováno o koupi

secího stroje a trieuru. P. Fr. Hora

předkládá

offertu na trieur, ale bez

obrázkového ceníku. Usneseno požádati p. Horu, aby předložil obr. ceník ku své offertě,

a pak bude rozhodnuto. Ku koupi secz1w stroje jsou

Fr. Svoboda, Fr. Mikšovský a Josef

Dvořák.

zplnomocněni

Vyjednávat se

může

pp.

také s p.

Strnadem [Václav Strnad - majitel strojní dílny v Libici - pozn. JV] ". 167 koupě

Realizaci

triueru byla obecním zastupitelstvem podle protokolu ze dne

17. června 1903, ponechána na obecním představenstvu. 168 Z dalšího zápisu schůze

obecního

prostřednictvím

výboru

se

dozvídáme,

že

" ... trieur

zakoupen

p. Frnatiška Hory v Poděbradech od firmy M. Heid ve

Stockeravě za 290 K. Zbytek subvence uložen je v místní záložně". péči

byl

o zakoupené stroje prosazoval na

schůzi

169

Důkladnou

obecního výboru 17. února 1904

obecní radní František Mikšovský, který navrhoval, " ... aby stroje zakoupené trieur a secí stroj udržovány byly v evidenci a aby se z nich skládaly účty". Upřesňující inventáře

nám dává zápis ze

1904. Protokol této

schůze

věnujícího

obecního

obecního zastupitelstva ze dne 5.

schůze začíná čtením

výboru a u tohoto bodu doplňující

rozšiřování

informace o tomto konkrétním

zápisu poslední

schůze

170

května

obecního

se nákupu triueru jsou pro nás zajímavé

informace týkající se správy obecního majetku: " ... za obdržení státní

subvence na krupobití r. 1902 per 670 K zakoupen trieur za 290 K ... a secí stroj ... za 350 K. Zbytek po dopravních výlohách 27 K 70 h. ponechán v místní záložně

jako fond ku

opravě strojů. Připsáním úroků

upotřebení secího stroje vyrostl vklad na 51 K. 9h ".

V roce 1907 zasáhla Libici pro majetku libických

občanů.

a vybraným vkladem za

171

změnu povodeň,

Jak nám dokládá zápis ze

která napáchala škodu na schůze

obecního výboru

v Libici n. C. ze dne 18. dubna 1908, bylo učiněno " ... usneseníjakým způsobem by

měl

na

loňskou

podán býti návrh c. k. okresnímu hejtmanství, by

udělena

byla subvence

letní povodeň. Usneseno podporu na poškození loňskou letní povodní

100

neděliti

na jednotlivé majitele

pozemků, poněvadž těchto

poškozeno než 50 tedy se podpora ani

děliti

hospodářský stroj, který by všichni užívati mohli".

jasné, jaký konkrétní stroj byl, byl-li

vůbec,

bylo mnohem více nějaký

nedá a zakoupiti 172

Z dalších zápisů ale není

obcí zakoupen. několik

Vedle strojového vybavení vlastnila obec Libice nad Cidlinou

nemovitostí (obecní domky) a také pozemky v katastru obce, s kterými mohla za určitých

okolností, které nebyly v rozporu se zákony disponovat. Vedle pozemků,

pronájmu obecních obecní pozemky účelům či

případně

ze kterých

prodávány

formě

určitou část

pozemkové

Poděbradským).

(např.

ať

bývaly

již k hospodářským pozemků

jednak za prodej a

která byla každoročně obcí vybírána a tvořila

Další možností byla

se realizovala

řeky

příklad

s prodejem obecních května

hradu

firmám

příjmy,

případně směna pozemků

směna pozemků

několikrát

s velkostatkem

využita v souvislosti s úpravami částečně

Cidliny, jejíž koryto bylo narovnáno a

směr.

Ukázkový

25.

občanům či

určitá finanční částka,

Tato možnost byla

po provedené regulaci i

daně,

rozpočtu.

obecního

s jiným vlastníkem

změněn

obec pravidelné

jako stavební pozemky v rámci obce. Z těchto prodaných

plynula do obecní pokladny také jednak ve

měla

nakládání s obecním majetkem,

pozemků,

se odehrál na

schůzi

konkrétně

související

obecního výboru konané

1901 kdy byl jedním bodem programu prodej obecního pozemku u

(bývalé slavníkovské

hradiště)

panu Václavu Vinduškovi

čp.

9

(člen

obecního zastupitelstva v tomto volebním období 1900-1903). " ... Obecní výbor

schválil, aby pastvina u hradu byla prodána panu V. Vinduškovi a sice

čtvereční

sáh za 60 haléřů ... ". 173 Prodej měl však ze strany obce jednu podmínku: " ... cesta obecní musí býti ponechána tak, jak se nyní používá ... ". následující

schůzi,

28.

června

174

Při

1901, však pan V. Vinduška sám zvyšuje si cenu

zakoupeného pozemku za čtvereční sáh 80

haléřů.

Jeho

počínání

není v zápisech

uvedeno. 175 Můžeme se však domnívat, že jako člen obecního zastupitelstva zřejmě nechtěl,

aby došlo k nějakým

střetům,

že obec rozprodává majetek

lOl

členům

obecního výboru za výhodnou cenu. Ze

prodeji není také jasné, jakým pravděpodobností

obec

způsobem

přišel

pozemku

zřejmě

sám. Velkou roli zde

pojednávajících o této

byl pozemek prodáván. S největší

využila prodej

vybranému kandidátovi, který

zápisů

pozemku

z volné ruky

předem

s návrhem na odkoupení obecního

zřejmě

hrála

skutečnost,

že V. Vinduška

vlastnil sousední pozemky. Cena 60

haléřů

zemědělskou půdu.

ceně

za

čtvereční

sáh byla v tomto období v obci

běžná

cena za

V roce 1903 byly dle protokolu odprodány pozemky také v

za 1 čtverečný sáh 60

haléřů

a kupující byl povinen veškeré vzniklé výlohy

z toho prodeje ze svého uhradit. Protokol byl

ukončen ještě vysvětlujícím

dodatkem, že " ... pozemek tento byl proto odprodán, že jako cesta od nepaměti už ani neslouží a byl užíván od majitele sousedního pozemku bezplatně.

Z prodeje tohoto bude míti obec

č.

kat 317 jako role

prospěch, poněvadž

z obnosu toho

poplyne nyní úrok". 176 V poslední větě zápisu byl uveden asi ten nejpádnější důvod

souhlasu obecního výboru s prodejem pozemku. Obec také vedle

zemědělsky

využívaných

pozemků

prodávala i pozemky sloužící jako stavební pozemky k rozšíření stávajících pozemky se v Libici čtvereční

při

své

pozemků počátkem

sáh. Dokladem toho

schůzi

pro novostavby nebo

na kterých již bylo postaveno. Stavební století prodávaly zpravidla za 1 Korunu 1

může

být i následující

případ,

kdy obecní výbor

14. února 1906 projednával " ... žádost pana Jana Vindušky

o odprodání jemu přenechati

buď

ve svém vlastnictví

části

pozemku za

příčinou přestavby

mu potřebný pozemek za cenu jedné Koruny za sáh

čp.

80

vrat. Usneseno, čtvereční s

tím, že

ve,\:keré výlohy z toho za,š:lé si kupující bude hradit". 177 Po třech letech, 6.února

1909, se " ... obecní zastupitelstvo usná,š:í, že schvaluje usnesení obecního zastupitelstva ze dne 14. února 1906

ohledně

odprodeje 45

čtverečních sáhů

neboli 1 aru 61m 2 z parcele č. kat. 589 manželům Janu a Alžbětě Vinduškovým / k ve svrc h u Jmenovanem . / usnesenz/" . 178 c.~ 80 za trzm cenu 45 K o run a za po d mme v

/

102

pozemků

Prodej formě daně,

přínosem,

byl pro obec i

jednak okamžitým a jednak ve

kterou vlastníci platili do obecní pokladny. V některých

obec mohla i na

základě

žádosti vlastníka

snížit. Nebylo ale zvykem dluhující

případné

částky odpouštět.

obrátit proti dlužníkovi, že mohl být

například částku

nebo dokonce mohla obec dlužnou

případech

úroky z těchto

pozemků

Nesplácený dluh se mohl

vyškrtnut z voličských

seznamů

vymáhat pomocí exekuce jeho

majetku. Podívejme se ale také na jiný, pozemky. Ve

výjimečných případech

obce k pozemkům a určitých

některé

nastal, a to v roce 1905,

mohlo dojít k omezení vlastnického práva

případ

Obdobný

při rozšiřování

případně

v Libici nad Cidlinou také

vyvlastnění

přednesena při schůzi

pozemků

obecních

pozemků

pro severových. dráhu Vyvlastňovací

dráhu - pozn. JV].

koleje následující pozemky: z parc.

[zřejmě

komisí č.

pro

obecního výboru v Libici nad

Cidlinou 13. prosince 1905, a je zde uvedeno následující: "Zpráva o ob.

obci za

severozápadní dráhy, která vedla v těsné

blízkosti Libice nad Cidlinou. Zpráva o severozápadní dráhu byla

nakládání s obecními

obecní pozemky mohly být

vyvlastněny.

okolností i

opačný případ

vyvlastnění

omyl, jedná se o severozápadní

vyvlastněny

k. 49711 40

čtv.

byly pro stavbu druhé

m. z parcel

č.k.

149/12 8

m2 a parc. 147 - 128 m 2 za úhrnný obnos 47 K 56 hal. Uvedený obnos byl zaplacena ku kmenovému jmění pod úroky uložen". 179 Jak z uvedeného zápisu vyplývá, cena za

vyvlastněné

závratná. O šest let

později

pozemky, které obec dostala, nebyla nijak

v souvislosti se

Cidlinou se dostal na program rozpočtové

železniční

schůze

stanicí v Libici nad

obecního výboru dne 2.

1912 bod programu: " ... schválení odprodeje obec. pastviny ve

výměře

1 a 46

čtv.

metru pro

rozšíření

čkat.

března

49711 a 49717

stanice Libické c. k. rakouské severo-

západní dráhy. Obecní zastupitelstvo souhlasí s odprodejem jmenovaných parcel ku rozšíření nádraží c. k. severozáp. dráhy a smlouvu schvaluje". 180 Při této

příležitosti

byly pozemky prodány za asi obvyklou cenu, která se však

v zápisech neobjevila, a již nebylo v tomto

případě

nutné žádné pozemky ze

103

strany státu obci zřejmě

vyvlastňovat. Způsob převodu pozemků vyvlastněním

zmiňovaném případě.

pouze dopravních cest, jako je uvedeno ve výše

můžeme

V souvislosti se správou nemovitostí obce Libice si uvést pronájem obecního domku

čp.

představenstva července

čp.

občany, kteří neměli

23 se projednávala za

předvolány

1902 jest domek pronajmutý. Byl čp.

přítomnosti

p.

Měchejř

23 v Libici a byl mu tento domek pronajmutý za

jeden rok 60 korun proti půlletnímu předem placení a

vlastní

"Následovně

dne 31. prosince 1902 a v protokolu se uvádí:

pronajmutí domku

příklad

jako

23 v Libici nad Cidlinou. Obecní domek

byl k dispozici jako nájemní obydlí pro nemajetné bydlení. Záležitost obecního domku

se týkal

od 1. stran

částku

čtvrtletní výpovědi

na

oboum

stranám v pádu kdyby se stalo, že by byl přistěhován příslu§ník obce Libice musí ho ponechat v domku

čp.

23 v Libici p. J.

Měchejř

čas

po ten

pokud

potřeba

za'da>" . 181 v

Obecní domek mohl také v případě nutnosti sloužit jako služební byt pro zaměstnance.

obecního

případě,

V našem konkrétním

1904 o obsazení místa obecního

pastýře,

ale

neměla, kromě

obecního domku, jiné ubytování. Proto možná na Dvořák

Ke stálému existenčně

čp.

zajištění

a

obecních

pastýř přihlásil,

zaměstnance,

veřejným účelům.

jednomyslně,

bezplatně věnována učitelům.

bytu pro obecní

1907 došlo ke " ... schválení

2, 23 a 130 k

jednohlasně

byt

obecního výboru pan

byla

Budovy

zřízenců,

aby budova

veřejným účelům

čp.

23. a 130.

čp.

č.

že se musí

ponocného, strážníka,

nutné ze strany obce bydlení zajistit. Proto

března

výboru 13. budov

schůzi

již obývaného

navrhl, " ... aby ihned se s dosavadním nájemníkem obecního domku

23 p. Josefem Měchejřem vyjednalo, kdyby se • (( . 182 vystevh ovat. pv• rl}ato

bylo

obec uvažovala v roce

při schůzi

věnovacích

listin na

obecního věnování

Obecní zastupitelstvo se usná§í výhradně,

2 v Libici

§kolským, po

případě

věnovány buďtež

strážníka a ponocného, po případě jako

nemocné při nakažlivých nemocech rovněž trvale".

183

trvale a

jako bezplatný

pro bezplatné byt

isolační místnost

pro

Jak je patrno ze zápisu,

104

obec disponovala

počátkem

objekty- budovou školy a

20. století

dvěma

zřejmě minimálně

obecními domky,

přičemž dům čp.

jako obecní úřadovna. Dalšími obecními domky byly obecních

zaměstnanců

vlastního

příbytku

nám

přesné

(pastýř,

strážník),

čp.

případně

počtů domů,

některých

4 a 5 sloužící k bydlení

pronajat

které obec spravovala,

nemovitostech se

můžeme

informací z pozdějšího období. S vypuknuvší

světovou

tajemstvím. O

výstavbě isolačního

rozhodl o

130 sloužil

občanům

zůstanou

dozvědět

bez

inventáři,

k bydlení. Bez informací uvedených v obecním

informace o

třemi

s uvedenými

zahaleny z různých

válkou obecní výbor

domku pro nakažlivé nemoci, který byl

přes

obtíže dokončen v roce 1915. 184 Tímto krokem rozšířila obec své nemovitosti o další objekt. K naplnění usnesení obecního zastupitelstva z března 1907 bylo ještě vystěhovat

nájemníka

Měchýře

z domu

čp.

třeba

23, který jak vyplývá ze

ale

zápisů

neplatil obci nájemné za užívání bytu. Proto se obec rozhodla povolat k vyřešení vzniklé záležitosti právního zástupce. mělo

dubna 1907 Měchýřovi

být

dána býti

přijato

Při schůzi

obecního

" ... rozhodnutí, má-li dle

výpověď

1

14 letní a k sv.

Jiří

představenstva

přípisu

p. JUDr. Zadiny

dle zvyklostí, neb má-li býti

žalován na zrušení nájemné smlouvy pro nezaplacení nájemného za okamžitého

vystěhování.

vystěhoval".

185

8.

Usnešeno všemi hlasy, aby byl žalován a

účelem

okamžitě

se

Z tohoto uvedeného zápisu se také dozvídáme potvrzení důležité

informace týkající se data, dle zvyklostí, nástupu

či ukončení

nájmu obecního

majetku. Tento den se také platilo podle staré zvyklosti i nájemné za pronajatý obecní majetek (zpravidla pozemky). Causa

vystěhování

spokojenosti obce

nepohodlného nájemníka však asi nebyla rychle ke

vyřešena.

Následující zápis ze

schůze

obecního zastupitelstva

ze dne 1. května 1907 uvádí ve svém programovém bodu č. 1: "Čtení zápisu poslední

schůze.

Ad XI.c) Pan JUDr. Zadina advokát v Poděbradech byl

požádán, aby podal soudní poněvadž

výpověď Měchejřovi.

Výpověď

by musila být podána k jarnímu termínu k sv.

podána nebyla,

Jiří, čtvrt

roku

předem,

105

čímž se lhůta zbytečně protáhla".

záležitostí zabývá, kdy po

186

I následující bod tohoto protokolu se touto

pravděpodobné rozpravě

zastupitelů

obecních

bylo

učiněno " ... usnesení o zru§ení nájemné smlouvy s Josefem Měchejřem. Žalobu a

zvolení právního zástupce k zastupování. Zastupitelstvo se usnáší, aby nájemní poměr

Měchejřem

s Josefem

rozsudku z domku vymáhán.

Za

neboť

čase

vystěhovati.

23 se

právního

Poděbradech".

Po

čp.

žalobou byl zrušen a tentýž povinen po dodání

zástupce

zvolen

své

JUDr.

Zadina,

cestou

advokát

v

187

byl problém s nájemníkem

zřejmě vyřešen

ke spokojenosti obce,

nezmiňují.

Obecní zastupitelstvo

dále se již protokoly o této záležitosti

ještě při

exekuční

Dlužný obnos budiž

schůzi

26.

června

1907 doplnilo své usnesení z března 1907 týkající

se obecních budov o " ... usnesení o

doplňku

na trvalé

130, 23 ku bezplatnému používání co bytu obec.

věnování

zřízenců,

obec. domu

k protokolu obecního

zastupitelstva ze dne 13/3 1907. - Obecní zastupitelstvo se usnáší aby obecní domky

čp.

23. a 130

věnovány

byly trvale

čp.

účelům

dodatečně,

v protokole obec.

zastupitelstva ze dne 13/3 1907 uvedeným " 188 (protokol uveden výše). Tímto rozhodnutím obec omezila užívání

těchto

využívání obecním úřadem a obecními Vedle budov a

hospodářsky

konkrétní obecních

domků

pouze pro

zaměstnanci.

využitelných

pozemků

byly ve vlastnictví

obce též cesty v obci a jejím katastru, o které se musela libická obec starat. Mimo správu obce byla okresní silnice Pátek -

Vrčení

- Velký Osek,

procházející obcí, kterou spravoval okresní výbor v Poděbradech. Toto se týkalo údržby a opravy silnice - sníh asi odklízela obec, ale bez potvrzení naší domněnky

jakýmkoliv zápisem. Ve volných návrzích

ll. ledna 1908 " ... pan Josef Paroulek

upozorňuje,

schůze

obecního výboru

že cesta za železným mostem

jest ve stavu ne,\jízdném a žádá, aby byla spravena. Část této cesty podél sadu p. Fr. Svobody jest cukrovar povinen spraviti. Usneseno, aby bylo požádáno by řečenou část

ředitelství

cukrovaru

cesty opravilo". 189 Z uvedeného zápisu je

patrné, že ne o všechny cesty se obec musela starat sama. Jak již víme, o hlavní

106

libickou ulici (okresní silnici) se staral okresní výbor a měly

katastru

další cesty v

za povinnost opatrovat další vlastníci - soukromé subjekty

například

církev. Jako

některé

o

některé

cesty v libickém katastru se staral,

či měl

či

starat,

libický cukrovar firmy Weisner. téměř

O

dva roky

později,

než je

obecní zastupitelstvo vyslechlo zprávu

referuje místo hospodářské

Buřilova

předchozí

událost, 4. listopadu 1909,

představenstva,

nepřítomného hospodářského

radního p. Frant. Paroulka

vydlážděn

ulice,

rozpočtu

z obecního

pro cesty, který byl

vyčleněn

v obci a jaké práce byly mj. v rámci Následující rok byl již činnosti

dokládá zpráva o zastupitelstva 4.

z

května

oprav cest,

péče

již

a

činí p.

na opravu cest

o cesty prováděny.

počátkem května rozpočet vyčerpán,

jak nám

představenstva

obecního

schůzi

podána na

povolený jest z větší

částky vyčerpán

Buřilova

rozpočtu

a zbývá ku

ulice na což zbytek

Dává tedy v úvahu a zavádí v tomto

rná-li se cesta ta opravit a hradit překročením rozhovoru

rozpočtu

1910: "Pan starosta referuje, že následkem zavedením

rozpočet

nestačuje.

čímž

Pro nás je zde důležitá zmínka o

resp. ku provedení kanalisace t. zv.

rozpočtu

Odřepsům,

vjezd na silnici válcovanou k 190

opravě

ohledně

zprávy, o opravách cest a konstatuje, že opravena tak zvaná

rozpočet pro cesty byl plně vyčerpán ... ".

větších

ve které " ... starosta

směru

rozhovor

povoleného na cesty. Po

Fr. Svoboda [stavební radní - JV] návrh na úpravu kanalisace

dodělání započatých

oprav. Za tím

účelem činí

návrh na překročení

rozpočtu

191 p"· ~ h em tzmto ~ . lstvo s navr na cesty o 500 korun. Zastupzte sou hlasz~" . n

následující

schůzi

představenstva

obecního výboru 1.

od poslední

schůze

září

191 O ve své

zprávě

o

(4. 5. 1910) " ... starosta referuje:

činnosti

Buřilova

ulice jest kanalizace hotova ... Cesta do obecníku byla upravena". 192 Péče o komunikace v obci je

opět určitým

dokladem snahy obecního výboru v mezích

možností zvelebovat svou obec a obecní cesty byly ideálním prezentaci v mnoha

činnosti

obměnách

obecního výboru pro objevuje

každoročně

veřejnost. Péče

prostředkem

pro

o obecní cesty se

po celé sledované období. Do doby než

107

v obci došlo na

přelomu

vydláždění

let 1935 - 1936 k

silnice - a

zpevnění štěrkem

nezbytná,

neboť nezpevněné

hlavní ulice - okresní

dalších ulic v péči obce, bývala údržba komunikací cesty se v deštivém

počasí

asi ani cestami nazvat

nedaly a znesnadňovaly pohyb obyvatel obce. Ne ve všech

případech

pochází iniciativa o zlepšeni komunikací ze strany například

obce. Obecní zastupitelstvo se zaobíralo katolického farního

úřadu,

který žádal o

vydláždění

6. února 1909 žádostí

prostoru

před

katolickým důvodů

kostelem až po silnici. " ... Obecní zastupitelstvo se usnáší, aby z finančních

před

prostora

katolickým kostelem

dlážděna

nebyla. Prostora tato

však i s cestou k řece budiž labským štěrkem vy štěrkována". 193

Jak dokládají významnou

součást

člena

nejednoho

bodům schůzí

obecního výboru, mezi

i plemenní samci.

Péče

obecního výboru a nejednou představenstva,

samců

o tato

patřila

i

tak i zastupitelstva

plynul do obecní pokladny

určitý

poplatek vybíraný za připuštění (za skok).

Počátkem

obce starali na Křička,

patřili

jak obecního

v Libici nad Cidlinou. Z plemenných příjem-

schůzí

protokoly ze

obecního majetku

zvířata zaměstnávala

k hlavním

četné

sledovaného období se o plemenné býky, základě

smlouvy jednotliví

Fr. Mikšovský). Na

pořad

občané či

kteří

byly majetkem

obecní zastupitelé (Josef

jednání obecního zastupitelstva 21.

července

1901 byl podán návrh na zakoupení nového obecního býka. 194 Důvody proč se obec k tomuto kroku odhodlala,

zjišťujeme

v zápise ze

schůze

obecního výboru

dne 28. prosince 1901. Zde je uvedeno, " ... že byli zakoupeni dva býci, dosavadní býk byl býk nový".

tohoto

195

nebezpečný,

trkavý, musil býti prodán a místo

něho

poněvadž

zakoupen

K pořízení obecního býka ale bylo nutné zvolit komisi, která by se

odpovědného

zvolena ve složení:

úkolu ujala. Komise byla na návrh radního

Jiří Soběslav

starosta, Josef

Křička,

Dvořáka

Fr. Mikšovský a " ...

a by h o za k oupz·z z. co neJ.dnve ... . 196 v /

..

108

Později, důsledkem různých nátlaků základě pastýř,

ze strany ostatních

chovatelů, přijat

usnesení obecního výboru v roce 1904 navrženo, aby byl který by

pečoval

činnosti

o obecního býka. K výkonu této

bylo na obecní

by od obce

" ... dostával dosavadní požitky totiž luka, pole a byt". 197 Bytem pro obecního pastýře

se

měl

stát obecní domek

měl

který se však Záměr

v případě

čp.

příchodu

23, ale v té

schůze

byl obsazen nájemníkem,

nového nájemníka vystěhovat.

obce obsadit místo obecního

nám dokládá zápis ze

době

pastýře

nebyl

vůbec

obecního výboru ze dne 30.

jednoduchý, jak

června

1904. Podle

tohoto zápisu se obecní výbor rozhodl podat inzerát " ... v Národní Politice a v Hospodáři 7.

Během

českoslovanském

vyjednávání

představili.

tři

o obsazení místa obecního pastýře.

odpadli a zbylí 4

Z nich se však nikdo

nepředstavil.

přihlášení

bylo

byli vyzváni, aby se

Jednání tím bylo

usnáší se dále, by se ještě inserovalo a aby představenstvo

Přihlášek

ukončeno.

hledělo

Výbor

místo pastýře

obsadit". 198 Uvedený zápis nám také dokládá roli zastupitelstva, jako orgánu výkonného, který mohl

splněním

usnesení

pověřit

představenstvo

nebo

samotného starostu. Obci se dlouho byl

přenesen

nedařilo

obsadit místo obecního

na jiného obecního

zřízence,

zaměstnancích,

Poději,

obec již tyto

jak dvě

spojovala.

Počátkem

opět důležitou

Na programu chovatelů

roku 1911 projednávalo obecní zastupitelstvo na své

záležitost správy obecního majetku a to ve

schůze

obecních

býků.

obecního výboru 31. ledna 1911, bylo" .. .vyřízení žádostí

stavu. Po

přečtení

návrh by zvolena byla z podepsaných rozpočet

věci

schůzi

dobytka v příčině zakoupení býků a udržování jich se strany obce dle

někdejšího

členy

a tak tento úkol

na libického ponocného.

jsme se zmínili výše v kapitole o obecních činnosti

pastýře,

na

žadatelů,

opatření

žádostí

5člená

činí

pan Frant. Svoboda [1. radní - JV]

komise a sice 3. z

členů

zastupitelstva a 2.

která by vypracovala co možná podrobný návrh a

a udržování býků. Zastupitelstvo s návrhem souhlasí a za

komise zvoleni jsou páni: Teslik

Matěj,

Paroulek Fr., Mázl Václ.

109

s přihráním v

čele

akce pana starosty. 2 žadatelé

kteří

v komisi mají zasedat

zvo lenz. b ud ou o d e vsec h za date l u . 199 v

Při

o "

v

následující

rozpočtové schůzi

obecního výboru 25. 2. 1911, zvolená

komise podala zprávu " ... v příčině podané

žádostě

obec. býku a usnesení se o žádosti této. Komise

příspěvek

o

předložila

na udržování

dva návrhy a sice,

aby si pastýř sám zakoupil býky a obec mu dávala požitky jak v návrhu vidno a obec tím přispívala na udržování býku obnos K 500. Druhý případ jest že obec pořídí

býky a ve své režii je bude udržovat což

korun dle dokladu. Budova jest zakoupení 2 býku, v zařídil

ceně

rozpočtena

činí

na

příspěvku

na 1300 Korun a v případu 2.

1200 Korun. K návrhu Fr. Paroulka aby se chov býku

nechává p. starosta hlasovat kterýžto návrh se 12 hlasy přijímá. učinil

Další návrh jest aby se

v pádu že by to nebylo možno

pokus

přikročiti

zařídit

chov býku dle prvého vzoru a

hlasů

rozpočtu.

do

činil

se

číslice nechť

se

ku vzoru druhému který by

splátkou 114 na stavbu a koupi býku okrouhle 1400 kterážto zařadí

od obce 700

Zastupitelstvo pozdvižením ruky pro návrh tento

hlasuje. Pan Fr. Paroulek

činí

návrh, aby na

pořízení

většinou

chléva a případně

koupi býku povolen byl obnos 2500 kor. kterýžto obnos se po 4 za sebou jdoucí roky

peněžnímu

ústavu splácejí. Zastupitelstvo s návrhem souhlasí.

chovu býku zvoleni jsou páni: Fr. Mikšovský starosta, los.

Dvořák,

Zařízení

Paroulek

v. Cverma/k l' / l ".2oo F r., r1 es l z/k M ate], vac Další zápis ze na pochybách, jak

schůze

obecního výboru ze dne 1.

důležitou

čtyři

po

předložení

ku schválení zvýšeného

na postavení chléva a sice o obnos 700 K., který má býti rozvržený na sobě

Dvořákem,

jdoucí roky. Po

který objasnil

překročení rozpočtu rozpočtu

1911 nás nenechá

byla otázka plemenného býka a jeho ustájení pro

obecní zastupitele: " .. .Návrh komise a rozpočtu

června

předcházejícím objasnění

proč

má se

rozpočet překročit,

povoleno ve výši obnosu

pro letošní rok aby se

a

neprovádělo

vysvětlení

podané p.

dává týž návrh, aby

do 700 Korun bylo. Zvýšení až jak celá akce po výkonu

110

provedena bude a účty se předloží. Úhrada na toto překročení rozpočtu nechť vyzvedne se na

běžném účtu spoř.

K tomuto jednání

činí dodatečný

a zál. spolku. Návrh

většinou přijat. účet

návrh p. Svoboda aby

celé této akce o

držení obecních býku byl veden zvlášť a každoročně s účty jinými předložen". 201 V následujících letech, námi sledovaného období, byl schůzích

obecního výboru

vydržování

býků",

předkládána

počátkem

který byl veden

roku,

zvlášť

předkládán

při rozpočtových

ke schválení

mimo obecní

rozpočet

účet

"na

a také byla

zpráva komise o chování obecního býka (zvolena obecním

zastupitelstvem 31.1. 1911) ke schválení.

111

10. DRAŽBY OBECNÍHO MAJETKU Výše již bylo uvedeno, že jednou z prováděl

z

titulu

dle dochovaných nebo

své

funkce

pramenů,

činností

starosta obce, účastnily

se dražby

daných zákonem, které

byly

dražby. buď

i další osoby,

Zpravidla, zastupitelé

členové představenstva.

Ať

již se jednalo o dobrovolné dražby movitých

zápisy z Libice majetku, které jejich

mlčí,

měly

hospodářství

tak

hlavně

o kterých nám

se konaly v Libici dražby pronájmu obecního

hlavně

pro obec

věcí,

ekonomický

přínos

a pro nájemce

a posílení schopnosti samozásobování.

rozšíření

Výtěžek

dražeb

proudil jednak do obecní pokladny, ale také obohacoval tzv. chudinskou péče

pokladnu, ze které byla financována týkaly pronájmu obecních stromového

či lučního

pozemků,

o místní chudé (viz dále). Dražby se

užitku z obecního majetku (rybolov),

porostu, proutnice, honitby v katastru obce, obecní váhy a

dalších. Forma dražby byla v Libici praktikována

buď

jako

dražba z volné ruky. Dražbou z volné ruky mohla obec nájemců

-

respektovat

pachtýřů. Veřejnou přednostní

veřejné dražbě finanční

nebo

nebo jako

usměrňovat výběr

dražbou, která je mladší formou, nemusela

výlučné

byl pro obec

veřejná

právo místních

důležitý

občanů

na pronájem.

ekonomický výnos -

Při

nejvýhodnější

nabídka pro obec.

To, že se v Libici nad Cidlinou

počátkem

dražba z volné ruky, nám dokládá protokol

20. století také praktikovala

schůze

obecního výboru ze dne 1.

listopadu 1907, kde se výslovně hovoří o " ... pronajmutí z ruky ... ",

202

a kde jsou

i stanoveny podmínky nájmu: "IV. Žádost V. Novotného čp. 152 v pronajmutí

z ruky

části

parcele

pronajmouti mu

č.

část

k. 147 ku parcele

s podmínkou, že parcel tuto si

č.

zřízení

školky. Obecní zastupitelstvo se usnáší

k. 147 ku

řádně

zřízení

školky za 40 K zjedné míry

plotem ohradí, proti dvouleté oboustranné

112

výpovědi a nájemce bude povmen platiti nájemné pololetně předem".

Obdobných

Ze

zápisů schůzí

případech občané,

způsobů pronájmů

veřejných

ale k

občané přespolní,

se ve sledovaném období uskutečnilo více.

obecního výboru

můžeme

zjistit, že ne ve všech

dražeb vydražily pronájem obecního majetku

veřejné dražbě

203

(zvítězit

se mohli dostavit a vydražit

v dražbě) i

jak již bylo výše uvedeno. Dokazuje nám to zápis ze

obecního výboru ze dne 13. prosince 1905, kdy starosta

libičtí

schůze

předložil zastupitelům

ke schválení smlouvu " ... na pronájem proutnice obecní panu Josefu Šourkovi v Poděbradech na dobu šesti roků a smlouva se schvaluje "?

04

Z uvedeného

zápisu vyplývá i doba pronájmu konkrétního libického obecního majetku. Zápis ze

schůze

obecního výboru konané 21.

července

specifikuje jednak délku pronájmu obecního majetku, ale i dražby

včetně

období. Pan

podmínek: "Pronájem obecních Dvořák

krytá sklem a

pozemků

navrhuje, aby byla provedena do veřejně-

František Svoboda navrhuje, aby bylo drátěným

pletivem

před

třetím

protokolu

průběh

vyhlášení

1901 v bodu

pro nové šestileté čtrnácti dnů.

za dráty [obecní

vývěsní

Pan

tabule

poškozením- pozn. JV] i bubnováním

vyhlášeno, který den dražba se bude odbývati s tím podotknutím, dle protokolu ze dne 28.

června

připuštěn

nebude. Usneseno, aby dražba ohlásila se zítra dne 22.

1901, že nikdo, kdo by dlužný nájem

svůj

nevyrovnal, k dražbě července,

bude konána za 14 ní za podmínek z protokolu ze dne 28. června t.r.... ".

205

že

Opět

se nám zde objevují informace o problému s neplatiči za nájemné. Obec se jejich nepřipuštěním

k dalším dražbám bránila možným

finančním

ztrátám a

zvyšování schodku obecní pokladny z nedobytných pohledávek. V případě, že nájemce obecních pozemek

zůstat

v nájmu

pozůstalých

podáno ve volných návrzích zemřelém /.

schůze

Františku Zitovy pole

pozemků zemřel,

nebo být

mohl propachtovaný

přenechán

jiné

osobě,

jak je

obecního výboru 20. dubna 1902, " ... po

přenechá

se Josefu

Kubičkovi

za to samé

/" 206

lWJemne .

113

Do kategorie dlouhodobého pronájmu na dobu šesti let pronájem obecní honitby, o které se však z dostupných

můžeme zařadit

materiálů

i

dozvídáme

velmi málo. V zápisech

schůzí

libického obecního výboru z roku 1904,

února 1904, máme dochované představenstvo

svědectví

konkrétně

z 5.

o pronájmu obecní váhy. Obecní

stanovilo pronájem váhy na rok 1904 za následujících podmínek.

"1. Pronajímatel jest povinen vždy po večerní pohotov

čas

denní od 6 hod. ranní do 6 hod.

k vážení býti.

2. Pronajímatel jest povinen vážiti vždy

přesně, poctivě

a

spravedlivě

nalezenou váhu do knihy zanášeti. 3.

Přála-li

by si strana potvrzení o vážení a zaplacení budíž jí písemně

vydáno. 4. Knihu ku zanešení opatří obec a vyhražuje si: a)Právo

bezplatně

vážiti

věci

pro obec,

b) Právo revise váhy i knihy. 5. Pronajímatel jest oprávněn vybírati následující poplatky: 1) Za 1 povoz prázdný neb plný neb když tentýž bezprostředně po odvážení zboží naloží neb složí obě vážení 20 hal. 2) Za 1 kus dobytka bez rozdílu 1O hal. 3) Od cizích

nepříslušných

do obce za každý 2 hal

6. Pronajímatel jest povinen váhu vždy v čistotě a pořádku udržovati. Pronájem platí vždy na jeden

kalendářní

rok.

Platební podmínky: pronajímatel jest povinen platiti obnos

Zápis protokolu dražby dále

pokračoval,

veřejným

držbě

vybubnováním a ku

hotově předem."

tím že " ... oznámení dražby stalo se

dostavil se p. R. Samek v zastoupení fy Ott.

Černý. Více dražitelů nepřišlo byla dražba zahájena. Vyvolávací cena činila 30

korun. Pan Samek béře to za tuto cenu třicet korun tudíž se mu přiklepává".

207

Pronájem váhy asi nebyl tak atraktivní jako pronájem rybolovu, jak se o tom

přesvědčíme

dále. V protokolu sepsaném 2. ledna 1905 byl na

pořadu

114

kromě

dražby

dražby

osvětlení

bodu protokolu

věnovaném

dražbě nikdo

nedostavil,

i pronájem obecní váhy, ale jak stojí ve druhém

pronájmu vážení na obecní váze:

"Poněvadž

se ku

dražba se neprovedla". 208 V dalších zápisech

v protokolní knize již o pronájmu obecní váhy není ani zmínka. Nelze ale vyloučit,

že se obecní váhu obci podařilo pronajmout a mít z toho jistý příjem do

obecní pokladny, i

přestože

o tom nejsou v protokolech další zmínky. Obecní

váha stávala v Libici v nevelké vzdálenosti od

železničního přejezdu

a nedaleko

od továrny na vozy až do roku 1961 (Příloha č. 3, p. p. č. 141). 209 Podobně

tomu bylo i s pronájmy dalších obecních

nejsou v dostupných protokolech

podrobně

majetků,

jejichž dražby

zaznamenány, ale existují o nich ve

stávajících protokolech zmínky.

Pravidelným

každoročním

zápisem, v Protokolní knize obce libické z let

1901 až 1923, byl pronájem rybolovu v řece

Cidlině

na katastrálním území

Libice nad Cidlinou. Řeka Cidlina přitéká k obci od východu a obtékala před regulací jižní a jihozápadní okraj obce Libice nad Cidlinou a asi v kilometrové vzdálenosti od obce se vlévá do Labe. O pronájmu rybolovu jsme podrobně

informováni, díky

zápisům

poměrně

v Protokolní knize. Zápisy nám prozrazují

i jaký byl zájem o pronájem (viz Tabulka 16). Pronájem rybolovu v obcí pronajímán na jeden rok, zpravidla na období od

byl

do dubna

rybolovu pochází z 1.

května

1911, kdy byl rybolov v Cidlině pronajat až do konce dubna 1912. Pak

zřejmě

následujícího roku. Poslední informace o

v souvislosti s probíhající regulací

řeky

přerušena.

válce

Po

první

světové

dražbě

května

Cidlině

Cidliny dražba rybolovu byla na a

vzniku

samostatné

čas

Republiky

Československé došlo při pronajímání rybolovu ke změně. V roce 1920 vznikl v

Libici

rybářský

Cidlině

na dobu

kroužek a od té doby si pronajímal od obce rybolov v tří

řece

let.

Pronájem rybolovu však nebyl bez rizika. Jak se uvádí v zápise v protokolní knize ze dne 17.

května

1907 (tento den se v Libici dražba

115

rybolovu

uskutečnila). Součástí

tohoto zápisu jsou stanoveny podmínky, které

vydražitel musí plnit: " .. . 1) Nájemce rybolovu jest

zodpověden

travách neb jiných plodinách

při

vznikly

buď

při

za škody, které by po

chytání ryb

učiněné

březích řeky

byly, a sice

ať

na

škody tyto

chytání ryb jim samým, neb lidmi jim najatými, neb lidmi,

kterým by chytání ryb dovolil. 2) Nájemné rnusí býti hned po vydražení zaplaceno

hotově.

3) (Dle (protokol) usnesení obec. zastupitelstva z. d. ll.

května

[ 1907 -JV])

Nájemce není oprávněn požadovati žádné náhrady na cukrovaru, kdyžby po

čas

tnJající podzimní kampaně cukrovarnické veškeré ryby v

zdržující následkem

vypuštění

řece Cidlině

teplé vody, vápna neb jiných chemických

se

přísad

zdechly". 210 Následky cukrovarnické kampaně pro rybí populaci a následně pro investujícího dražitele rybolovu byly asi katastrofální. vznesený volný návrh, poslední jednací bod 1907,

před

schůze

Nasvědčuje

tomu i tzv.

obecního výboru, ll.

května

plánovanou dražbou rybolovu (17. 5. 1907), Janem Molnárem,

zástupcem libického cukrovaru, " ... aby byl pronajat rybolov tím cukrovar dá 20 Korun

[zřejmě

způsobem,

že

obci - JV] a rybolov bude pronajat s tou

podmínkou, že nájemce nebude míti právo dožadovati se náhrady od cukrovaru ....... Tento návrh v

rozpočtové

schůzi

byl

přijat,

nebyl však

~ ~ "211 opomenutlm zapsan .

116

Následující tabulka nám poodhaluje další

skutečnosti

dražeb rybolovu

v Libici v rozmezí let 1901 až 1911: 212 Tabulka 16: Rok

Vyvolávací cena

Dražitelé

Vydražil za

1901

?*

L. Tichý

12K (L. Tichý, cukrovaru)

1902

?

J. Molnár

12 K (J. Molnár, cukrovaru)

1903

')

J. Molnár, K,

1904

')

R. Vavroušek, Fr. Mikšovský

20 K (Fr. Mikšovský rolník, obecní radní

1905

12 K

L. Tichý, J. Paroulek, Fr. Mikšovský

14 K (J. Paroulek)

1906

?

')

?

1907

2K

L. Tichý, Fr. Němec, J. Soběslav, F. Šustr

22 K (F.

1908

2K

L. Tichý, Fr. Mikšovský, a 3 další v zápise nejmenovaní dražitelé

12 K (L. Tichý)

1909

12 K

L. Tichý

12 K (L. Tichý)

1910

12 K

L. Tichý

12 K (L. Tichý)

1911

12 K

L. Tichý .. ZJIStit

12 K (L. Tichý)

* ? =údaJ se nepodařtlo

Buřil,

V. Fér

zřejmě

nepodařilo

účetní

81K (V. Fér, majitel továrny na vozy)

Jak je z tabulky patrné, tak právo rybolovu bylo i podmínky

úředník

Němec)

přes určitá

rizika a

zajímavým obchodním podnikem. Bohužel se doposud

vypátrat, jaké poplatky z ryb získával samotný nájemce.

Nejúspěšnějším

pronajímatelem byl Leonard Tichý,

úředník

cukrovaru,

který dražbám ve sledovaném období kraloval, jak nám dokládá provedená analýza dražeb rybolovu z řeky Cidliny v katastru Libice nad Cidlinou (viz Tabulkal6). Z celkem ll dražeb rybolovu v řece období, v 6

případech

vydražil rybolov

Cidlině během

zaměstnanec

sledovaného

libického cukrovaru (L.

Tichý aJ. Molnár). Z výše uvedených zájemcům vyřízena

schůzi

skutečností,

kdy obec pronajímá rybolov v řece

i z řad místních obyvatel, by se dalo usuzovat, že bude

kladně

výzva c. k. okresního soudu v Poděbradech, která byla projednávána na

obecního zastupitelstva 26. února 1908, " ... by [obcí] jmenováni byli 2

117

přísežní

znalci pro odbor

rybářský...

Odpověď

"

však byla záporná: " ... Obecní

zastupitelství se usnáší, vzhledem k tomu, že v obci říční

rybničné,

ani

čehož

následkem

žádní znalci

rybářství se

rybářství

neprovozuje, ani

v obci nejsou, nikoho

... 213 nenavrh noutz .

K dalším pravidelným

zápisům

1923, objevujícím se zpravidla

pronájmu

veřejného osvětlení,

potřebného

ke svícení.

Při

v Protokolní knize obce libické 1901 až

začátkem kalendářního

roku,

patřila

dražba

respektive dodávek petroleje a dalšího materiálu

této

dražbě, současnou

terminologií

řečeno veřejné

soutěži,

obec vybírala nejvhodnějšího dodavatele- nájemce, který by za nejnižší

možnou

částku

byl schopen

nutný k provozování soutěže

osvětlení obhospodařovat-

veřejného

petrolejového

dodat

osvětlení

potřebný

materiál

obce. Proto se do

zpravidla hlásili místní obchodníci.

Po obci Libici bylo v roce 1910

rozmístěno

již celkem ll petrolejových

lamp veřejného osvětlene 14 na rozdíl od roku 1906, kdy jich bylo celkem 9 (viz podmínky citované níže). Pro lampy pro obec

přijatelnou,

petroleje,

knotů,

dodavatele

potřebného

Vlastní provoz byl

veřejného osvětlení

ekonomicky

zápalek a

nejvýhodnější

skleněných

materiálu k provozu

zajišťován

obecním

strážníkem, který byl placen z obecních na pronájem svícení jsou sice uvedeny ale ta

měla zřejmě

cenu,

koupit, za

potřebné

množství

cylindrů.

Obec dražbou získala

veřejného

petrolejového

zaměstnancem

prostředků.

časy

potřeba

bylo

osvětlení.

- ponocným, obecním

V dražebních podmínkách

svícení v určitých

ročních

obdobích,

pro dražitele smysl pouze v množství dodávaného materiálu

ke svícení. Dodržovat

časy

svícení bylo na obecních

zaměstnancích,

kontrola

pak na starostovi a představenstvu obce. Pravidelná dražba pronájmu petrolejového Cidlinou zavedením elektrického proudu a osvětlení

osvětlení skončila

zřízením veřejného

v Libici nad elektrického

v obci v roce 1914, kdy se tato záležitost stala bezpředmětnou.

118

osvětlení

Podmínky pro vydražitele obecního

v Libici nad Cidlinou byly

mj. stanoveny 9. ledna 1906 (platné i v pozdějších letech) a zněly Opatření dostatečně

" .. . 1.

následovně:

petrolejem 9 lamp, dodání potřebných

knotů,

skel a zápalek.

2. Doba svícení za tmavých nocí: v zimě

od 6 hod.

večer

létě

od 9 hodin

do 5 hodin ráno. Za nocí

večer

světlých

do 3 hodin ráno, v

a

měsíčných

se svítit

ne b ud e "215 .

Dražba

osvětlení

ceny - jak je v dražebních protokolech dražby byla

buď

původní

probíhala postupným snižováním uváděna

vyvolávací

"snižovací dražba". Forma

pomocí obálek, kdy obecní

představenstvo

vyzvalo

obchodníky, aby podali písemné nabídky (oferty) o " ... pronajmutí petrolium pro ... svícení obecních svítilen ... ". Po

termínu byly obálky obecním

doručení

všech ofert ve stanoveném

představenstvem otevřeny

a vybrána konkrétní

nabídka. Tato praxe byla ve sledovaném období od roku 1902 do 1911 realizována pouze dvakrát (viz Tabulka 17). Zbývající dražby ve sledovaném období byly průběhem,

prováděny

s největší

za

přítomnosti zájemců

pravděpodobností

o dražbu

na obecním

úřadě

zřejmě

s klasickým

nebo v obecné škole.

Pro rok 1901 informace o dodavateli petroleje nejsou známé a o období od roku 1912 do roku 1914, kdy ani zmínky o dražbě

začalo

veřejného osvětlení

Bližší informace o sledovaném období se se dražby

zúčastnil

při dražbě osvětlení

být provozováno elektrické

průběhu

nepodařilo

dražeb

vypátrat,

ku

osvětlení kromě

v Libici nad Cidlinou ve

situace popsané v zápise, kdy

pouze jeden (v zápise potvrzeno) zájemce, jako tomu bylo na rok 1907. Zápis z dražby obecního

osvětlování

poněvadž

se zápisy

v Protokolní knize neobjevují.

knize obce libické (1901-1923) ze dne 17. se uvolil

osvětlení,

května

osvětlení

v Protokolní

1907 uvádí: " ... P. K. Lorenc

obce za vyvolávací cenu a za stanovené ceny přijmouti a

dražbě jiný

obchodník se nedostavil, byla mu dodávka

osvětlování

zadána za korun 138 od 1.1. 07 do 31/12 1907". 216 Z uvedeného zápisu můžeme

také potvrdit i délku období dodávky materiálu

potřebného

k

osvětlování,

která

119

se v dalších zápisech také zpravidla specifikovala. V tomto konkrétním uvedeném počátku

případu,

vyvstává ale otázka, jak bylo

osvětlování zabezpečeno

roku do dne, kdy dražba byla vykonána, tj. od ledna do poloviny

předmětného

roku. Tato

odpověď

zůstává

nám

utajena. Je

od

května

nepravděpodobné,

že

by svícení nebylo v tomto období realizováno. Je však možné, že obec při odběru

s obchodníkem K. Lorencem již spolupracovala od ledna do

května

zpravidla dražby

a dražba byla více

osvětlení

konaly na

méně

zpětnou

platností zcela

formalita. Je velice zajímavé, že se

přelomu kalendářního

dodávka na následující období. V tomto

petroleje pro období

směru

roku, aby se zajistila

je rok 1907 se svou dražbou a

výjimečný.

Dražba osvětlení v období 1902- 1911: 217 Tabulka17: Vyvolávací cena

Na Rok

Vydražil za

Dražitelé

1901

?

1902

?

K. Lorenc

1903

neuvedeno písemné nabídky

Jos.

1904

neuvedeno písemné nabídky

Arnošt Meisner (100 K), Václav Zykan (98 K)

1905

140 K

Jos.

Buřil,

K. Lorenc

1906

140 K

Jos.

Buřil,

Václav

1907

138 K

K. Lorenc

1908

138 K

Jos.

1909

180 K

Jos. Buřil, K. Lorenc, Váci. Meisner

1910

180 K

Jos.

Buřil,

Váci.

Kučera,

1911

v zápise neuvedena Jos. (pravděpodobně 180 K)

Buřil,

Váci.

Kučera,

Buřil,

60 K (K. Lorenc) K. Lorenc

80 K (Jos.

Buřil)

98 K (V. Zykan)

*

135 K (K. Lorenc)

Kučera

138 K (Jos.

Buřil)

138 K (K. Lorenc)

Buřil

138 K (Jos. Kučera,

Buřil)

140 K (V.

Kučera)

A. Meisner

133 K (V.

Kučera)

A. Meisner

140 K (A. Meisner)

Arnšt

Pozn.* V protokolu ze dne 13. ledna 1904 výslovně uvedeno, aby vydražitel V. Zykan " ... dodával řádný petrolej, aby světla byla jasná ... "

Z uvedené tabulky je k provozování v roce

jasně

patrné, že se

veřejného osvětlení

1902 na

obhospodařovaných

135

během několika

let

částka

nutná

v obci více než zdvojnásobila (z 60 Korun

Korun již v roce

1905) bez ohledu na

počet

lamp v obci (1906- 9lamp, 1910- ll lamp). 120

Vlastní dražba probíhala zpravidla za

účasti

obecní rady a o zakončen

vykonán zápis do Protokolní knihy obce libické a vydražitele, starosty a aplikována i prováděl

úkonů

při

při

i

případně

dražbě

dalších

přítomných

konkrétně

s dražbou rybolovu a

Pouze se v některých zápisech ze

předmětné

činnosti představenstva

září

formálních

obce, se v námi

knihy nezaznamenaly.

schůzí představenstva či

obecního zastupitelstva dne 1.

těchto

osvětlení

objevují zmínky o vykonaných dražbách obecního majetku

"Zpráva o

podpisem

rybolovu. Nelze pochybovat, že stejný postup se

sledovaném období žádné další dražby do

schůze

byl

radních. Tato formalita byla

dalších dražbách obecního majetku. Mimo

souvisejících

dražbě

výboru sporadicky (například

zápis ze

1910, kde je mj. uvedeno v bodu 2.

od poslední

schůze.

Starosta referuje:

... Trávy jsou prodány ... "218 ) či o dražbách plánovaných, jako na schůzi obecního zastupitelstva dne 8. prosince 1913, kdy je uvedeno v bodu pátém předmětného předchozím

protokolu " ... usnesení o prodeji dříví

rozhovoru usneseno prodati

dříví

v obecním lese. Po

pod valy se nalézající....

Prodávati se má na stojatě a v době co možná nejkratší.... ". 219 Příprava této dražby byla

následně

druhým bodem programu

schůze

obecního

představenstva

13. prosince 1913: " ... Dle usnesení obecního zastupitelstva provede se dflců

dělání

pro prodej dříví v ob. lese v pondělí dne 19/12 [1913] odp. o 1 hodině odp.

ku kterémuž pozvou se všichni páni členové představenstva". 220 Sporadické informace o pronájmu obecního majetku lze také nalézt i v

Pamětní

místě

knize obce libické, kde jsou uvedeny i údaje kolik

dílců

a i na kterém

byl obecní pozemek pronajat a kolik obec získala: " .. .Nájem trav v květnu

1917 v Libici- Na regulaci .... Pronajato 43

dílců, ...

2837 K se stržilo za trávu

Na regulaci ... " 221 Následující zápis hovoří o dalším pronájmu obecního majetku, ale i o pronájmu majetku ve

správě

" ... Obecní tráva v květnu 1917: Z 23

- 1873 K se stržilo za obecní trávy.

Pan

farář

dílců

(katol.) Josef Pátek dostal za JO

katolické církve - záduší:

měr

luk 1333K (loni 1916 -

800K.) ". 222 Místní název Na regulaci označoval, a dodnes označuje, pozemky

121

na pravém mostu,

břehu

dolů

zregulované

po proudu

řeky

řeky

Cidliny,

směrem

od nového betonového

k soutoku s řekou Labem. Rozsah byl ale omezen

hranicemi katastru obce Libice nad Cidlinou. K naší

škodě

se prozatím

nepodařilo

objevit více informací

věnovaných

dražbám obecního majetku.

122

11. ROZPOČET OBCE A ÚSTAVU CHUDÝCH věnovanou

Kapitolu

schůze

obecním financím uvedeme zápisem ze

obecního výboru v Libici nad Cidlinou

uskutečněné

26. února 1910:

" ... 6. Volné návrhy. Pan starosta pojednávají o apod.

Přípis

čte

zřízení

vzat na

a dává v úvahu přípisy okr. výboru v Poděbradech, které

revisní kanceláře mající za

vědomí s

účel

tím přesvědčením, že pro

účtů

revidování obecních nynější čas

revise taková

jest pro některé obce snad dosti nutná, pro Libici však dosud se nejeví potřeba . " .223 ta kove' revzse

Důležitým

obecní rozpočet

úkolem obecního starosty bylo, aby

příjmů

a vydání

správní rok byl považován

včetně

kalendářní

prosincem téhož roku. Sestavený

něho

mohl nahlédnout každý

skutečnost

" ... starosta

výslovně

sděluje,

obce libické

u vedeno ve

ojedinělá.

224

rozpočtu.

končící

31.

před

tím

starosta za povinnost,

učinit případné připomínky.

schůze

obecního výboru 3.

předložení účtů

Tuto

března

za rok 1908, a

V případě podání jakékoliv námitky, bylo obecní

starostů při tvorbě

připomínkou

obecního

tedy ani nevíme, kdy starosta

rozpočet

1. lednem a

Informace tohoto charakteru je v Protokolní knize

zastupitelstvo povinno se touto

musel

na nadcházející rok. Za

vystavit minimálně na 14 dnů, aby

obce a

věci

sestavil

že po dobu vyložení žádný do nich nenahlédnul a námitek

žádných podáno nebylo".

činnost

veřejně

občan

ústavů

počínající

nám potvrzuje i zápis z rozpočtové

1909, kde je

libických

rok

rozpočet měl

než bude schválen obecním výborem, do

obecních

každoročně

zabývat. O konkrétních krocích

rozpočtu

nejsme

rozpočet připravoval.

přesně

Z logiky

provádět ještě před začátkem kalendářního

závěru,

nejspíše již v listopadu. Obecní

věci

však tuto

roku, pro který

lhůty

vystavení sestaveného

že obecní starosta

připravoval rozpočet

sestavoval. Nesmíme zapomenout také na Toto nás nutí k

informováni a

rozpočet

byl sestavován na

základě účetní

123

uzávěrky předchozího

roku. Je více než

pravděpodobné,

se zabývalo více osob. Vedle starosty s největší konzultováno

představenstva,

účtů. Vytvoření

chudinských důležité

bylo

zajisté

odpovídajícího

i

že sestavením rozpočtu

pravděpodobností členové

s pokladníky

rozpočtu

obecních

a

bylo pro obec velice

po všech stránkách. zmiňováno,

Obecní výbor, jak již bylo výše zabýval zpravidla v prvních se tento bod dostal na

měsících

pořad

jednání

kalendářního

nadcházejícího

například

se obecním

až v dubnu

roku.

Někdy

dokonce v květnu,

jak tomu bylo

například při

května 1901.

225

Nejprve byly obecnímu výboru předloženy ke schválení obecní

účet

chudinské pokladny za rok minulý. Tyto

a

veřejně

účet

občanům

dostupné k nahlédnutí

výborem. Schvalování k této

schválení

činnosti

předkládaly. revizorů účtů,

doplnily se

jednotlivých

právě

vypracovanou na

účtů.

probíhající

schůzi

následující

případné

před

těchto účtům předcházela

zvoleni na Při

rozpočtu

či

rozpočtem

pohledávek na obecních

226

zpráva revizorů

kontroly

případech

několik let a jevily se nedobytnými.

účtů, kteří

byli

které se schvalované

účty

mohli

účetních dokladů. Vysvětlily

proběhlo

března

a

hlasování o schválení

revizoři účtů

navrhnout i odpis

které figurovaly v účetnictví obce již Nebo na základě zprávy revizorů účtů se

mohlo obecní zastupitelstvo usnést, jak tomu bylo na 10.

musely být také

si obecní zastupitelé vyslechly zprávu

základě

přirážkách,

účty

svým schválením obecním

schůzi, při

nedostatky v účtech a poté

V některých

obecních na rok 1901 - 25.

schůzi

obecního výboru

1908, " ... aby pohledávky starší jednoho roku vymáhány byly

exekučně popřípadě soudně,

a aby připočítán jim byl úrok 6% z prodlení od 1.

ledna 1908 ... ". 227 Současně, jak již bylo výše zmíněno, byl při schvalování účtů

za

předchozí

přezkoumaný

období

předkládán

obecnímu zastupitelstvu ke schválení, revizory

obecní inventář.

Za vedení obecních

účtů

byl

zodpovědný

zvolený zpravidla na první povolební výborové

pokladník schůzi

(početvedoucí),

z členů obecního

124

zastupitelstva. Stejným

způsobem

se o pokladnu ústavu chudých (chudinská

pokladna) staral též na první povolební

schůzi

zvolený pokladník. Na jednotlivé zodpovědný

pokladníky dozíral jako kontrolní orgán radní,

za referát

finanční

a

chudinský. V následující tabulce je uveden

přehled pokladníků

obecní a chudinské

pokladny v období 1901 - 1918 dle Protokolní knihy obce libické z let 1901 až 1923:

Tabulka 18: Početvedoucí

Volební období

(zvolen)

Chudinský pokladník (zvolen)

1900-1903

?

František Bacílek (25.5. 1901)

1903-1906

Josef Paroulek

Karel Lorenc (2.5. 1903)

1906-1909

Josef Paroulek ( 13.6. 1906)

?

1909-1912

Josef Paroulek

Karel Lorenc (10.7. 1909)

1912-1918

Josef Paroulek

Karel Lorenc (15.2. 1913)

Pravidelným bodem

rozpočtové schůze

libického obecního výboru, jak

nám dokládají zápisy v Protokolní knize, který následoval po odsouhlasení obecních a chudinských chudinského

účtu

účtů,

bylo

předložení

na nadcházející rok.

obecních

přirážek

obecního

rozpočtu.

poměrně

vysokých hodnot. Z mnoha

a schválení obecního

Současně

přirážky

obtížné tyto vysoké

ze

přirážky

schůzí

snižovaly deficit

přirážky

Jak je patrné z níže uvedené tabulky,

některé občany zřejmě

a

obecní výbor odhlasoval výši

k daním. Vyhlášené a schválené

protokolů

rozpočtu

dosahovaly

vyplývá, že bylo pro

platit.

Jelikož se nám nedochovaly ze sledovaného období žádné obecní rozpočty

obce Libice, musíme vycházet z údajů uvedených v Protokolní knize

v zápisech z rozpočtových plánovaných vydání a

schůzí.

příjmů

Tyto zápisy nám poskytují informaci o výši

na nadcházející

kalendářní

jsme dále informováni o výši schodku obecního

rok. Vedle

rozpočtu

těchto čísel

a výši plánovaných

125

obecních

přirážek,

zápisech z těchto

které obec stanovila k úhradě a srovnání schodku. V několika

schůzí

jsme též informováni o výši

daní, které pro obec Libici nad Cidlinou ve výši

přibližně

důležitým

do

12.000,- Korun. Tato

vodítkem pro tvorbu

sborů při

rozpočtů

c. k. berní

částka,

úřad

jak jsme již

voličských seznamů

obecních volbách a dalších

Výše obecních

vyměřil

předepsaných přímých

a následné

v

c. k.

Poděbradech

zmiňovali,

byla

rozdělení voličů

úkonů.

pro Libici nad Cidlinou v letech 1901 až 1915 dle

Protokolní knihy obce libické 1901 až 1923: Tabulka 19: Na rok

Příjem

Vydání

Schodek

Přirážka

1901

8.817,05

10.378,83

1.561,78

2%

1902

7.781,48

11.224,17

3.442,69

30 o/o snížena na 25%

1903

9.257,72

11.470,80

2.213,00

20%

1904

6.544,75

9.888,46

3.343,71

30%

1905

7.434,71

11.356,09

3.921,38

30%

1906

7.229,09

11.143,70

3.914,61

1907

7.223,89

11.258,89

4.035,00

1908

7.421,02

12.273,21

4.852,55

Daň*

Poznámka

20.4.1902

11.229,50

30% školní přirážkou

35%

11.500,00

47% Přijato

45%

10.380,15

45% školní ku všem a k přímým daním

přirážkou

1909

7.357,72

12.569,85

5.212,13

27 o/o přirážkou

1910

11.233,70

8.195,14

3.038,56

k veškerým c.k. přímým daním

1911

7.124,24

11.718,06

4.593,82

40%

1912

8.557,53

11.605,03

3.047,50

25%

1913

7.887,42

12.087,00

4.200,00

35%

1914

7.929,71

12.425,82

4.496,11

38%

1915

8.520,93

15.147,93

6.627,00

* Přesn<1

12.190,00

12.000,00

50% ..

výše předepsaných c. k. přímých daní pro obec Ltbtct nad Ctdhnou Je známa pouze z let 1904, 1907, 1908, 1912, 1914, které se nám podařilo z dostupných pramenů zjistit.

126

při

sestavování

rozpočtu

nutnými ke správnému sestavení obecního

rozpočtu.

Starosta se musel

starostům můžeme vyčíst

nevyrovnaný a

z výše uvedené tabulky. Po celé období byl

rozpočet

převyšovalo

vydání nad

jmění,

Příjmy

vydání.

Jak se to

příjmy. Součástí

úřední

bylo možno

obecního

rozpočtu

byly

správu, na výkon místní policie, případně

očekávat

na zdravotní

péči

a

z obecního kmenového

z pronájmů obecního majetku a dalších nám blíže nespecifikovaných

příjmů. Některé příjmy můžeme

zastupitelstva

či

ale

přesně určit

jejich rozpoložkování

s působností obce v oblasti samostatné

z atrakcí a

příjem

stánků, při

první

neděli

proto

při

po sv.

obecního

Bez konkrétní znalosti libických obecních

a také vydání. V rozpočtech musely být pojaty také

Pravidelný

schůzí

identifikovat v protokolech ze

představenstva.

rozpočtů nemůžeme

při

pravidly, libickým

na místní komunikace, na chudinství, na školství, potřebná

určitými dařilo

položky, ze kterých se platila vydání na:

další

řídit

(přirozené)

příjmy

příjmů

zdroje

a výdaje související

a přenesené

rozpočtu tvořily

do obecního

či určit

působnosti

obce.

poplatky vybírané obcí

v širokém okolí vyhlášené libické pouti, odehrávající se

Vojtěchu

(23.4.) - libickém rodáku. Obecní zastupitelé se

května

svém zasedání 5.

1904 rozhodli

určit

výši

poplatků

vybíraných

této události do obecní pokladny. " ... Pan Josef Buřil podotýká, že prý byly o

pouti libické vybírány velké příspěvky od cizích

obchodníků

obchod. Proto padl návrh vybírati o pouti: za

kolotoč

houpačku

a tím se poškozuje

po 4 K, za americkou

5 K, za pernikářský krám 1 K, za panoptikum 4 K, za

házení plechu 2 K, za

střelnici

2 K, za

pomerančové

zvěřinec

4 K, za

krámy 60 h, za sodovku a

vuřtle 40 h, za menší podniky 20 h, za krámy ševců a čepičářů 50 h. Přijato".

Podle tohoto seznamu si

můžeme udělat

228

obrázek, jak asi vypadala

začátkem

libičtí

starostové

dvacátého století pouť na Poděbradsku. Při tvorbě

obecního

také myslet na poskytnutí několik:

Občanská

rozpočtu,

v kapitole vydání, museli

příspěvků

beseda, Spolek

besídka, Sbor dobrovolných

hasičů

a

pro místní spolky, kterých bylo v Libici dělníků

zednických,

Tělocvičná

Rolnicko-čtenářská

Jednota Sokol.

Těmto spolkům

127

se

každoročně

na

základě

od 20 do 50 Korun. hasičů,

kterému

jejich žádostí vyplácelo z obecní pokladny na

Větší

částečně

investice vkládala obec do Sboru dobrovolných

hradila hasičskou vystroj a výzbroj.

Problémy s příjmy do obecní pokladny byly byly

zapříčiněny

finanční

činnost

poměrně časté

občanů, kteří měli vůči

platební neschopností

závazek, obvykle za nájem obecních

uvedeno. Dokladem nám toho je volný návrh

pozemků,

a zpravidla obci

nějaký

jak již bylo výše

květnové schůze

r. 1901, kdy Fr.

Mikšovský navrhuje, " ... aby představenstvo přísně dlužníky upomenulo a jestli

nezaplatí, aby dluh exekuční cestou vymáhán byl". 229 Při příští schůzi se zastupitelstvo usneslo, " ... by představenstvo prohlédlo seznam

ty,

kteří

by byli v

zaplatili, neb se

nebezpečí

zřetel

dlužníků

a

určilo

soudní žaloby, ostatní dluhující se vyzvou by

brát nebude, budou

zároveň

žalováni a

při dražbě

pozemku tohoto pachtu nebudou k dražbě připuštěni". 230 Zápisy obdobného charakteru nás provázejí

téměř pravidelně

po celé sledované období a potvrzuje

to vážnost celé situace pro obec. Například při schůzi

obecního výboru 3.

března

(virilista libického obecního výboru), " ... aby dlužníci

ti

kteří

by nezaplatili do konce

října

1909 by jim byl

úrok z prodlení. Dále navrhuje, aby do

příštích

1909 navrhl rada Salich přísně

upomenuti byli a

účtován každoročně

5%

pronájemních smluv pojat byl

odstavec, že se z nezaplaceného nájemného dle smlouvy vybírat bude 5% úrok z prodlení. Pan V. Vinduška k tomu navrhuje, aby úrok z prodlení vybírán byl i u dluhujících školních přirážek. Návrhy se schvalují". 231 V zápisech se ale nevyskytují žádné informace, které by se zabývaly. Je otázkou, jak byla obec důsledná.

žalobou

vymáhání dlužných

či

částek

exekucí aktivní a

Informace o splácení pohledávek by bylo možné dohledat s největší

pravděpodobností

sledovaný

při

případnou

časový

v pokladních knihách, které nám ale nejsou pro námi úsek v rozmezí let 1901 až 1918 dostupné.

128

Ve druhé poměrně

polovině

měla

sledovaného období

největším,

velká vydání z obecní pokladny. Asi tím

obce, jejíž realizace se

uskutečnila

obec Libice nad Cidlinou byla elektrifikace

v letech 1913 až 1914.

O zavedení elektrického proudu do Libice jsme informováni z několika zdrojů,

jednak Protokolní kniha obce libické a rukopisné vzpomínky Františka

Žampy. Ten ve svých vzpomínkách uvádí zajímavé skutečnosti související s elektrifikací Libice nad Cidlinou: " ... Již v roce 1912 bylo postaveno vedení elektřiny

z Kolína do [Velkého] Oseka a v roce 1913 z [Velkého] Oseka do

Libice. Elektrifikace se

nešířila

nijak bleskově. Obec musela přispět na primární

vedení do vsi, musela se zavázat k odběru proudu pro zajištěn určitý počet odběratelů

osvětlení obce,

musel být i

soukromých ....

. . . A tak už koncem roku 1913 se

pokračovalo

se

stavěním

primárního vedení

z Libice do Pátku, a tak Libice byla první a Pátek druhou obcí na Poděbradském hejtmanství, kde se byla

elektřina

na

elektřina

zavedla. Pátek byl ale také poslední obcí do níž

Poděbradsku

zavedena do

začátku

války, po celou válku byla

pausa, pokračovalo se až po válce a to už lavinovitě". 232 Podle Protokolní knihy obce libické 1901 až 1923 první konkrétní jednání o zavedení elektrického proudu do obce

proběhlo

zastupitelstva 27. ledna 1912. V protokolu této

schůze

při

schůzi

obecního

je dále zaznamenáno:

"Projednání o zamýšlené akci, zavedení elektrického proudu do obce od firmy Fr.

Křižík

z Kolína. Po

předběžné poradě

Fr. Svoboda, vyslovuje se zastupitelstvo provedeno na náklad obce, která

a referátu, který podal ve

příznivě

věci

té pan

pro to, aby rozvedení v obci

konsumentům zúčtování

provede a usnáší se,

aby dožádalo se .firem po došlém ji seznamu podrobný návrh a

rozpočet,

aby

zdejší obci zaslán byl a další usnesení učiněno bude". 233 Definitivní rozhodnutí o zavedení elektrického proudu do obce Libice padlo 15. února 1913 schůze

při schůzi

obecního zastupitelstva a protokolní zápis z této

uvádí: "Usnesení o návrhu

představenstva:

elektrický proud a postavena sekundární rozvodná

Budiž zaveden do obce síť

po obci. Financování

129

tohoto podniku, aby

převzala

obec. O tomto bodu programu referoval pan Fr. představenstva

Svoboda [1. radní obecního

elektrického proudu pro obec a přimlouval se příznivě

uskutečnilo.

podporovalo a

této, až na pana

ředitele

dnešní den prohlášení předloží firmě

ohražení

a

vřele,

učiniti,

Zastupitelstvo jevilo

vyžádal si

usnesení o

potřebné

věci

té

příznivý

sdělil,

informace

sdělí. Při

Poděbradech.

velkostatku v

vysvětlil prospěch

aby zastupitelstvo tuto akci

[cukrovaru v Libici] Haisla, který

příští schůzi

ředitelství

- JV], který

zájem v akci

že

nemůže

zapůjčiti,

bodu tomto

pro

které

přečteno

Následkem prohlášení pana

ředitele

Haisla usnáší se zastupitelstvo, aby hlasování o této akci ponecháno

bylo do

příští schůze,

smlouvu

připraviti.

K

do kteréž doby má řízení

této

představenstvo nezávazně

přípravné

práce zvolen mimo

s oferenty

představenstva

pan Václav Strnad [člen obecního zastupitelstva] ". 234 V uvedeném zápisu je jasně

patrný

zřejmě při

poměrně značný

vliv

virilistů, kteří

vahou své osoby dokázali

projednávání závažného rozhodnutí korigovat rozhodnutí obecních

zastupitelů.

V souvislostí s elektrifikací obce se dostal na výboru 6.

května

1915 " ... protest velkostatku

ohražuje, aby elektrické

zařízení

pořad schůze

Poděbradského

nebylo hrazeno obecními

ve kterém se

přirážkami,

úhrada aby se stala pouze konsumenty a obec aby hradila pouze obnos za Po

obecního

nýbrž

připadající

osvětlování ulic.

přečtení

tohoto protestu

přítomný

tajemník, ohražuje se proti schválení ob. fznancování a

účtování elektrického

velkostatku ze dne ll.

března

1915,

zástupce velkostatku M. účtů

Poláček

za rok 1914 pokud se týká

proudu a to z důvodů obsažených v protestu právě p.

starostou přečtených a žádá prvé o

písemné vyřízení tohoto protestu ". 235 Zápis dále pokračuje velice zajímavým a z našeho pohledu rozumným usnesením obecních všech

občanů

v obci bez rozdílu

prozrazují i vysoké sociální

cítění

společenského

zastupitelů,

chránícím zájmy

postavení. Následující

obecního zastupitelstva,

řádky

či alespoň autorů

130

návrhu

usnesení:

poděbradského

"Obecní

zamítá

protest

povinen poplatník

zřízení

na který se velkostatek

přispívati

aneb jenom

když se výlohy týkají

poděbradský prospěchu

zařízení

odvolává není

pouze

některých

některé třídy občanů.

V případě hražení nákladu na elektrickou rozvodnou užitek ze

velkostatku

a usná,ší se:

Dle § 78 obecního

držitelů,

zastupitelstvo

užívají v,r:ichni

třída občanů, rovněž

občané

užívá se též ku

síť

však tak není, an

v obci bydlící, tedy nikoliv pouze

určitá

osvětlování veřejnému.

Obec jako taková má tedy nejen právo ale i povinnost, která by směřovala ku povznesení obce, tak i blahobytu svých

občanů, neboť právě

způsobilost jednotlivců

umožněno

platební

když jest jím

tím udrží se

využíti

některých

vymožeností vědy ku zlevnění výrobních nákladů. Že taková vymoženost, užití elektrického proudu jest, jest po dosavadních zkušenostech nesporno. Ježto však

jednotlivcům

tuto akci, jest proto na jednotlivcům

nebylo by nikdy možno podniknouti

místě

obec, aby tak spojenými silami

učinila

co

by bylo nemožno.

Okolnost, že všichni uživatelé proudu nepoužijí tento dle platební

samostatně

způsobilosti

a povinnosti,

síť

každý v obci právo na rozvodnou hospodářským

nemůže

se

tuto dobrou

připojiti

věc

poměru

své

zadržeti, an má

a proud tak ku svým

účelům

využíti.

Dále sluší zdůrazniti, že právě jest sociální povinností zámožnějších vrstev poplatníku aby napomáhali vrstvám zařízení prospěchu

Konečně

zemědělské potřebného

méně

majetným by tyto za

společného

bráti mohli.

nutno uvésti, že následkem trvající války obyvatelstvo pracovníků

zbaveno jsouce jak

najmě

na bojišti se nalézajících tak i

potahu, neobešlo by se v této kritické

době

bez pohonu elektrického

án ostatní pohony jako benzinový a parní pro nedostatek surovin nebudou moci býti ani získány; a kdyby se který by

jistě

mělo

tohoto pohonu

nastal, kdyby dle návrhu a

zřeknouti

přání

pro drahotu proudu

velkostatku

poděbradského

131

upotřebeným

celého

proudem tj. jeho zdražením

zařízení,

byly by v§echny

mělo

zemědělci

se hraditi

zúročení

a amortizace

i průmyslové podniky v největší míře

ohroženy. Po podání tohoto na

vědomí

odůvodnění

vzalo zastupitelstvo sice protest velkostatku

nedává však tomuto protestu místa, považuje jednání své za správné

a za koncene .236 v

/"

Zápisy dokládají, že se a

náročnou

při

elektrifikace obce jednalo o poměrně rozsáhlou

akci po všech stránkách. Financování tak rozsáhlého podniku

nemohlo být pokryto obecními zdroji, a proto tuto Libice nad Cidlinou

sekundární elektrické

sítě

představenstva,

zastupitelstva.

aby

potřebný

obnos na postavení

ve výši 20.000,- Korun byl vydlužen od

záložního spolku v Libici n/C. se

představenstvo,

musela obec

řešit půjčkou.

Usnesení o návrhu

obecního

skutečnost

Dlužní

uskutečnilo

úpis

13.

března

podepsalo

v

spořitelního

a

1914, na zasedání zastoupení

obce

sestávající z pana starosty Fr. Mikšovského, Karla Lorence (II.

radní), Fr. Paroulka (III. radní) a Václava Novotného (IV. radní). 237

132

12. DOMOVSKÉ PRÁVO S nastolením nového správního

zřízení

objevuje ustanovení o domovském právu.

zákoně

se již v

Nově

a

jednotně

dubna 1859,

č.

58

říšského

1849

pro všechny obce

císařským

bylo domovské právo upraveno v rakouských zemích

března

ze 7.

patentem z 24.

zákona, kterým byl vydán nový obecní zákon.

Znamenalo to, že možnost získání domovského práva byla omezena a následkem bylo, že se pro chudší obyvatele obce stalo nedostupné. došlo k

odstranění

pobytu byly

nabytí domovského práva

podstatně zostřeny.

čtyřletým

Tato ustanovení se

Především

pobytem a podmínky

přijala

v

době

prosazujícího

se liberalismu v Rakousku (v prosinci 1859 byl vydán liberální živnostenský řád,

který odstranil cechovní zřízení). Říšský zákon z S. března 1862, č. 18 ř. z., stanovil, že každý státní občan

musí mít v

některé

obci domovské právo. O žádosti za

práva rozhodovala obec. Co do domovských říšský

poměrů

zákon o domovské právu z 3. prosince 1863,

udělení

domovského

se odkazovalo na zvláštní

č.

105

ř.

z., který znamenal

zásadní obrat v dosavadním zákonodárství o domovském právu. převzal

skoro beze

změny předpisy

obecního zákona z roku 1859, avšak s tou

základní odchylkou, že ustanovení o nároku proti obci na práva byla

Obsahově

udělení

domovského

vypuštěna.

Podle

říšského

zákona, který se již týká našeho sledovaného období, o

domovském právu vydaném dne 5. prosince 1896

č.

222

říšského

(novela k zákonu o domovském právu ze dne 3. prosince 1863

ř.

z.

č.

zákoníku 105) bylo

možno nabývat domovské právo pouze: 1. výslovným přijetím do svazku domovského a to: a) dobrovolným b) nuceným 2.

úřadem.

133

přijetí

O žádosti o dobrovolné

rozhodoval obecní výbor

samostatně

a jak

praví zákon, s vyloučením každého odvolání. Žádost bylo možno podat ústně či písemně.

Přijetí

nesmělo

do domovského svazku

být omezeno

časem

s podmínkou, která by byla v rozporu se zákonnými ustanoveními příslušník

nebude mít nárok na chudinské

ani

uděleno

(například,

že

zaopatření).

O nuceném přijetí do obecního svazku se

hovořilo

tehdy, nabýval-li

někdo

domovské právo vydržením. odepřít přijetí

Obec nemohla splnění

prokázaly

do domovského svazku osobám, které

definovaných podmínek: že jsou rakouskými státními

občany,

že se v obci zdržují deset let a to po dosažení svéprávnosti (po dovršení 24 let, případně

dříve,

i

byl-li soudem prohlášen za zletilého) a tento pobyt musí být

dobrovolný a nepřetržitý. V souvislosti s novelou domovského zákona vydané 5. prosmce 1896 číslo

222

ř.

z.

počala

desetiletá

lhůta

dnem 1. ledna 1891, a proto nebylo možno

získat domovské právo tzv. vydržením desetiletá

lhůta

se

podané žádosti na vyřizovaných

počítala zpět.

1. lednem 1901. Zákonem daná

ode dne nabytí svéprávnosti žadatele, nikoli od dne

Tato

žádostí o

před

skutečnost

přijetí

nám

vysvětluje poměrně

velké množství

do obecního svazku, které projednávali

libičtí

obecní zastupitelé v prvních letech sledovaného období (od roku 1901). Aby obecní zastupitelé mohli množství žádostí o domovskou problémů

a zdržování

zvoleno " ... komité,

při schůzi

zastupitelstva

které by

vyšetřilo

vyřizovat,

[tč.

Starosta - JV], Jan

bylo 12.

března

další podané žádosti o

domovského práva. Do komité zvoleni byli pánové, Soběslav

příslušnost

Dvořák,

bez 1902

udělení

členové představenstva Jiří

Fr. Svoboda, los.

Křička,

los.

Paroulek a pan Jan Kubka". 238 Například při schůzi obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou dne 2. nových obecních příslušníků.

května 239

1903 bylo do svazku obecního

přijato

35

Tento příliv byl nejpravděpodobněji zapříčiněn

relativním dostatkem pracovních

příležitostí přímo

v Libici (cukrovar, sušárna

134

čekanky,

železniční

Férova továrna,

dodat, že v této obcí a hlavně

době

dráha). Na druhou stranu je však nutno

byl zaznamenán i určitý odliv libických obyvatel do jiných zaměstnání.

Tento úbytek

však byl v podstatě bezvýznamný, na rozdíl od jiných oblastí

Poděbradska

(např.

měst,

kde byla

soudní okres

větší příležitost

k získání

královéměstecký, součást

c. k. okresního hejtmanství v

Poděbradech).

Vraťme

se ale k dalším podmínkám nutným k možné žádosti o

udělení

domovského práva. Podmínka tzv. vydržení, se vztahovala i na manželku, jejíž pobyt v obci je nutno považovat za dobrovolný, což nemohla za života manžela domovské právo se svým desetileté vydržecí

samostatně

chotěm.

lhůty, počítala

mělo

za význam, že sice

nabýt domovského práva, protože sdílela

V případě, že manžel

zemřel

v době její

se do toho i léta, která se zdržovala v obci se

svým manželem. Důležitým

kritériem pro nabytí domovského práva v obci tzv. vydržením,

bylo, že žadatel po celou dobu vydržecí chudinskému žadatelových

zaopatření.

dětí

z nemocenských, zaopatření

Za chudinské

nesměl připadnout

opatření

od školného, nebo tzv.

na obtíž

veřejnému

se však nepokládalo osvobození

přechodná

či

podpora

úrazových nebo invalidních pokladen.

podpory

O chudinském

se dá mluvit tehdy, byla-li chudinská podpora trvalá. Obec JI

poskytovala osobám, které nebyly bud' z důvodů osobních, duševních fyzických čímž

či všeobecně

ekonomických, schopny si na svou výživu

či

plně vydělat,

byly odkázány na trvalou a pravidelnou pomoc z veřejných

prostředků.

Ale aby mohlo být prohlášeno, že osoba byla na obtíž chudinskému

zaopatření,

nestačilo,

vyšších

aby o podporu trvale žádala,

úřadů

či

aby usnesením obecního výboru nebo

byla podpora přiřknuta, ale aby byla skutečně vyplácena.

Neméně důležitým

kritériem, byla jeho bezúhonnost a

hlavně spořádaný

život.

135

Žádat o přijetí do domovského svazku na základě vydržení mohla kromě žadatele samotného a osoby, které od

něho

své právo domovské odvozují, ale

také jeho dosavadní domovská obec. Vedle nabytí domovského práva vydržením, bylo možné získání úřadu

domovského práva i nastoupením

např. definitivně

domovského práva činitelé či

c. k.

notáři

způsobem

v obci. Tímto

ustanovení

úředníci,

v obci, ve které jim bylo stálé

nabývali

duchovní,

úřední

sídlo

veřejní

přikázáno.

Tyto osoby nabývaly domovského práva bez ohledu zda-li s tím obec souhlasí či nikoliv, tedy i proti ustanoveni,

skutečně

Takový úředník

vůli

obce, za podmínek, že: jsou

nastoupí

definitivně

svůj úřad,

bylo-li jim stálé

jmenovaný a do obce

přidělený

definitivně,

úřední

a

tj. trvale

sídlo vykázáno.

svůj úřad

nastupující

nabýval domovského práva již ode dne, kdy zákon daný 5. prosince

1896 byl vyhlášen, tzn. ode dne 19. prosince 1896.

Dalším ze způsobem,

způsobů

získání domovského práva, tzv.

bylo narození nebo provdání. V případě manželských

odvozeným dětí

nabývaly

domovského práva v té obci , ve které náleželo domovské právo jejich otci, když se narodily. Nemanželské

děti

byly

příslušny

do obce, do které

příslušela

jejich

matka v době jejich narození. Sňatkem přiznáno

nabývaly ženy domovského práva v té obci, ve které bylo

domovské právo jejich manželovi.

Na druhou stranu však bylo možné také domovské právo ztratit a to úmrtím, ztrátou rakouského Přijetí občana

působnosti

občanství či

nabytím domovského práva v jiné obci.

do svazku obecního bylo jednou z pravomocí samostatné

obce. Jak již bylo výše uvedeno, o

zastupitelstvo na své

schůzi

na

základě

přijetí občana

jednalo obecní

podané žádosti.

V souvislosti s přijímáním do obecního svazku se však také vyskytovaly případy,

kdy obec mohla

uchazeče

odmítnout pro

Zpravidla v Libici obecní zastupitelé

nepřijali

nesplnění některé

žadatele z důvodu

podmínky.

nesplnění

jedné

136

z hlavních podmínek nepřetržitého

bylo

domovského práva, a to bylo

nenaplnění

desetiletého pobytu v obci. V následujících konkrétních

právě nesplnění

žádosti:

udělení

Schůze

této zákonné desetileté

lhůty

obecního zastupitelstva dne 8.

hlavním

března

důvodem

případech

zamítnutí

1913, bod 6: " ... Vyřízení

žádosti o domovskou příslušnost. Šetřením zjištěno, že los. Vinglát bydlí v Libici nepřetržitě

od r. 1906 nemá tudíž nároku na domovskou příslušnost.

K žádosti o A. Hamrníkovu k přijetí do svazku obce nepodala obec Kánin dostatečné doklady, že dotyčná zde nepřetržitě po deset let se zdržuje". Schůze

obecního zastupitelstva ze dne 21.

" ... Vyřízení žádosti o domovskou

příslušnost.

svazku obce Václava Jecha s rodinou: čehož

následkem

zjištěno,

Obec že

května Pňov

přerušil

240

1913, bod 6:

žádá o

přijetí

do

pobyt v roce 1904

ve zdejší obci domovského práva nenabyl.

Obec Býchory žádá, aby do svazku obce přijat byl Václav Špinka s rodinou. Poněvadž

dle

matričních záznamů

zanešen a hlášen do zdejší obce 29.

nepovažuje ob. zastupitelstvo za povinno ho přijmouti". důvodů

241

září

1907

Nepřijetí z jiných

nebylo v Protokolní knize specifikováno. Nelze ale i tuto možnost

vyloučit.

Dokladem o domovské obecnímu opatřen

příslušníku

příslušnosti

byl domovský list, který každému

musela domovská obec zdarma vydat. Domovský list byl

otiskem obecního razítka

evidenci o vydávání domovských

(pečeti)

a podpisem radního. Starosta pak vedl

listů těm, kteří

na

ně měli

právo dle zákonem

stanovených kriterií. Na domovském listu dále musel být kolek, který nám může dnes prozradit i ekonomické postavení majitele. opatřen

kolkem za jednu korunu, ale

nádeníkům

měl-li

Standardně

být vydán

byl domovský list čeledi, tovaryšům,

byl kolkován kolkem za 30 haléřů.

Vedle obecních

příslušníků

společníci, kteří neměli

byli další skupinou obyvatel obce tzv. obecní

v obci domovské právo, ale drželi v obci nemovitosti

137

nebo platili v obci

daň přímou

samostatně

ze

provozované živnosti nebo

z příjmů a řádně v ní bydleli. Společníky

obce byly i korporace a akciové

nemovitý majetek a nebo jim byla v obci V roli

společníka

společnosti,

předepsána daň

měly

které

z výdělku

v obci

či příjmu.

obce byly mj. v Libici nad Cidlinou v námi sledovaném

období jednak libický cukrovar (vlastníkem Weisner a.s.) a jednak velkostatek Poděbrady,

který

již bylo v textu subjektů,

měl

hospodařil.

v libickém katastru pozemky, na kterých

zmíněno,

výše

předepsaných

daní umožnila

zástupců těchto

aby za pomoci virilního hlasu zasedali v obecním výboru a

spolurozhodovali o

životě

obce.

Jednou z pravomocí obce, která úzce souvisela s domovskou bylo

vyhoštění

nepohodlné osoby z obce. Svého

vyhostit nikdy. Avšak jak

společníky

obce, tak

příslušníka přespolní,

s obcí v nějakém hmotném stavu, avšak nebyli ani obce, mohla z obce vyhostit:

např.

domovské právo, pokud je na obtíž

když

dotyčný

dobročinnosti

vyhoštění

což byli ti,

příslušníky

ani

kteří

byli

společníky

neprokázal, že má

někde

obce (zpravidla žebrání, které ojedinělé).

O

rozhodoval obecní výbor. V našem sledovaném období není žádný

záznam, že by obec Libice byla nucena důvod

Libice byl

příslušností,

však obec nemohla

nabylo takového rozsahu, že je nebylo možno pokládat za

uvedený

Jak

vyhostit-

"postrčit".

někoho

z obce pro jakýkoliv výše

A ani není znám opačný

případ,

kdy by do

někdo "postrčen".

138

13. CHUDINSTVÍ- PÉČE O CHUDÉ V OBCl Záležitostí, se kterou se musela obec

váženě

péče

zabývat byla

o chudé,

nebo také dobovou terminologií, chudinství. Šlo v podstatě o sociální péči, neboť

samostatné ministerstvo sociální

péče

vzniklo teprve koncem roku 1917.

Chudinství v Čechách upravoval zemský zákon ze dne 3. prosince 1868 č. 59 z. z. a domovský zákon daný dne 3. prosince 1863 řešil

Chudinský zákon povinnost byla

pouze tzv.

určena

korporacím). Dobrovolná

obcím, péče

a byla ponechána pouze na

č.

veřejné opatření

okresům

říšského

105

zákona.

chudých s tím, že tato veřejnoprávním

a zemím (tzv.

soukromých osob o chudé nebyla specifikována

dobročinnosti

dárce. Tímto

způsobem

se

například

o

libické obecní chudé postaral cukrovar sídlící v Libici nad Cidlinou, kdy na schůzi

účetní

obecního zastupitelstva 3. srpna 1903: "Pan udělil

Molnár - JV]

místním 5ti chudým 1O korun.

starosta [František Svoboda - JV] a radní p. Fr.

cukrovaru [Jan

Rozdělení

Hněvsa

mají provést

s přihráním pokladníka

chudinské pokladny ... " ,242 ) jak je uvedeno v protokolu této schůze. Lze předpokládat,

i přestože nemáme další písemné doklady, že výše uvedený

nebyl ze strany cukrovaru

by podle

ojedinělý.

péče úřadů

Povinná

občanského

o chudé nastupovala v případě, že nebyl nikdo, kdo

práva (blízcí

příbuzní)

nebo

veřejného

úrazové pokladny) byl povinen poskytnout podporu. Hlavní tíže

náročná

péče

a

nezatěžovala.

Obec

o chudé

měla

že obecní výdaje na

zřejmě rozpočty okresů

péče

postarat

být

země.

veřejné

uplatňován

Podle

země

nebyla

výrazně

možnost obrátit se na okresní zastupitelstvo v případě, chudinství byly

značně

nad možnosti obce. zapotřebí,

okresní zastupitelstvo uhradit vzniklý schodek ústavu chudých. měl

o chudé,

a zemí tak

V případě, že okresní zastupitelstvo shledalo, že je toho

postup

(např.

práva

chudinské povinnosti, ležela na jednotlivých obcích. Role okresu a

tak

případ

zápisů

i v

případě

okresu, kdy se

měla

mohlo

Obdobně

tento

o vzniklý schodek

v Protokolní knize se obecní zastupitelstvo uchýlilo

139

ke kroku, kdy " ... příplatek udělený Fr. Špinkové dán k vymáhání c. k. okr.

hejtmanství... "243 k čemuž obec Libici vedly zákonné normy. Uvedené Fr. Špinkové byl vyplacen příspěvek s tím, že její domovská obec Býchory částku

vyplacenou uhradit i

přesto,

uhradí. Ta však odmítala obci Libici vyplacenou době

že v této

byla s největší

pravděpodobností

částku

jmenovaná

příslušnicí obce Býchory (viz níže). Žádost obce Libice nad Cidlinou o úhradu

sporné

částky

asi nebyla c. k. okresním hejtmanstvím v Poděbradech vyslyšena,

neboť

ve volných návrzích

při schůzi

obecního výboru dne 4. prosince 1916 přechodní příspěvek

" ... pan Svoboda žádá, aby vyplacený do dnešního dne Františce Špinkové byl od obce Býchorské vymáhán". 244 Jednodušším a možná úřady

vyšší správní

přínosnějším způsobem péče

(okresy a

země)

různých dobročinných ústavů, ústavů.

Tato

zařízení

potřebné péče

výbory a

či

zároveň

na

schůzi

využívaly a provozovaly, bylo

nemocnic,

chudobinců

chudobinec

zřídit

je žádaly o spolupráci, jak je patrno z volného návrhu libického obecního zastupitelstva 10.

července

1909,

zříditi

vyzývá obec Libici niC o přibližné udání chorých

okresními

času

předneseného

patrně

samotným

chudobinec a zatím během

roku v Libici.

žádných chorých v obci naší

245

Péče

obce o chudé, však byla vázána jednou

byla, jak již bylo výše měl

větší

byly obce okresním výborem informovány

Usneseno oznámiti okr. výboru, že toho nem/"

a dalších obdobných

zřizování chudobinců

starostou: " ... Okresní výbor v Poděbradech míní účelem

zřizování

mohli využívat obecní chudí a zde se jim dostávalo

než mohla poskytnou obec. O

záměru

o

o chudé, který tyto

v případě

zmíněno,

potřeby zaručenu

domovská

důležitou

příslušnost

podmínkou a tou

v obci. Obecní

příslušník

plnou podporu ze strany obce, nebyl-li nikdo

jiný, kdo by se o něho mohl postarat Na druhou stranu byla obec povinna se postarat také o kteří

v obci

například vážně onemocněli

náklady s péčí o

přespolní

chudé nemocné

a bylo měla

třeba

občany přespolní,

je opatrovat. Vzniklé

obec právo vyžadovat od jejich

140

domovských obcí,

případně

Zároveň

od c. k. okresního hejtmanství.

povinnost domovskou obec informovat, byla-li známa, o chudinské poskytuje jejich obecnímu přespolním

příslušníku.

podporu v případě tzv. náhlé

do které domovské obce žadatel v nouzi a domáhat se náhrady

21.

příklad,

května

nákladů

schůzí

V protokolech ze ukázkový

patří,

Obec také nemohla potřeby. Současně

zde byla i

péči,

odepřít

chudým

však obec pátrala,

aby ji mohla oznámit, že její příslušník je vynaložených na jejich příslušníka.

libického obecního výboru máme

vážící se k předchozímu výkladu. Obecní zastupitelé

1913 na programu

schůze

kterou

obecního výboru " ...

vyřízení

přímo

měli

dne

žádosti Fr.

Špinkové o příspěvek na výživu dětí. Poněvadž zjištěno, že jmenovaná do zdejší obce

nepatří

aby na

podporu však

účet

nutně

pro dítky

potřebuje

usná§í se zastupitelstvo,

obce Býchorské vyplaceno bylo z obecní pokladny prozatímní

podpora z nouze JO K což se obci Býchorské ihned má oznámiti". 246 Tato

záležitost se však tak jednoduše nevyvíjela. V zápisu

schůze

obecního

zastupitelstva ze dne 8. prosince 1913 máme následující informaci, " ... star.[osta] p. Mikšovský prohlásil, že obec Býchory vzpouzí se příspěvek hraditi po ukazujíc, že nabývá [Fr. Špinková - JV] více než 1O. letým pobytem domovského práva v obcí Libici. Po musí býti

směrodatným

sdělení

tomto prohlašuje p. Fr. Svoboda, že

zanesení v knize matrik kdy ten který cizinec

úředně

u

obce se přihlásil a navrhuje, aby příspěvek který byl Fr. Špinkové jako podpora z nouze vyplacen na obci Býchorské vymáhán. Návrh většinou hlasů přijat".

Po

prověření

všech

skutečností

se obecní zastupitelstvo

obce uchýlilo k výše popsaným krokům a vyplacený obce se pokoušelo získat

zpět

prostřednictví

příspěvek

pro

247

starosty

nepříslušníka

do své chudinské pokladny od c. k. okresního

hejtmanství, jak již bylo výše uvedeno, ale s největší

pravděpodobností

bez

úspěchu. Františka Špinková byla do obecního svazku obce libické přijata až 4.

prosince 1916. 248 Pod termínem náhlá nepříslušníka,

potřeba přespolního

se skrývá taková

potřeba,

chudého,

či přesněji

obecního

která se musela ihned uspokojit.

141

Zpravidla se jednalo o stravu, ošacení a byt, dále pak výlohy na dopravu nepříslušníka

do jeho domovské obce, ale také výlohy za pohřeb chudého.

Chudinským chudého

při

zaopatřením

nemoci a u chudých

se

rozumělo opatření potřebné

dětí

i jejich vychování a

stravy,

samozřejmě

péče

o

i výlohy

spojené s pohřbem chudého. Poskytnutí této poslední služby obce chudému se například

v Libici dostalo 17.

června

pořad

na

jednání

při schůzi

obecního zastupitelstva

1903, kdy byl vznesen následující návrh: "Pan starosta [Fr. Svoboda

- JV] navrhuje, aby ustanovena byla taksa za

korun na rakev a hrobníkovi.

Přijato.

pohřby

chudých. Navrženo 1O

Má se smluviti

s truhlářem

cena

ra k ve " .249

V některých naléhavých odbornou

péči,

spoluobčana

do

případech,

byla využívána

některé

možnost

ze zápisu v Protokolní knize.

přijala

umístit chudého nemocného

k pobytu v nemocnici, jak je patrno

Zde je zaznamenáno usnesení obecního

ze dne 13. prosince 1913: " ... dopraviti

Procházku do nemocnice v Kolíně. Kdyby tam obce

ošetřování

do

potřeboval

z nemocnic, snadno dostupných z Libice. Ne vždy však

asi nemocnice chudého nemocného

představenstva

kdy nemocný chudý

některé

přijat

příslušníka

nebyl má se dáti na

Jana účet

rodiny v Libici, stravování by rozvrženo bylo po

jídlech v po řadě jdoucích, aby se mu poskytovali". 250 Z uvedeného je také jasně

patrné, že v libické venkovské značně proměnila,

komunitě,

která se

během

zhruba 40 let

se uchoval významný prvek sounáležitosti ve

nemohoucího obecního

příslušníka

(" ... ošetřování do

některé

poměrně

formě péče

o

rodiny v Libici,

stravování by rozvrženo bylo po jídlech v pořadě jdoucích, aby se mu poskytovali ... "). V tomto konkrétním

případě,

se nám dochovala zmínka o

klasické ukázce naturální formy výpomoci, která nám dokládá, že v obci poznamenané v posledním nerozvinutých od

finanční

půlstoletí

silně

urbanizací a migrací, se objevují znaky

peněžních vztahů. Zároveň

tato naturální forma, která je na rozdíl

formy výpomoci starobylejší, je dokladem kolektivní vesnické

solidarity. Z dalších

zápisů

se k naší

škodě

nedozvídáme, jak tato záležitost ve

142

skutečnosti případě

Zřejmě

dopadla.

přijat.

byl do kolínské nemocmce

by obecní výbor byl nucen se o nemocného za pomoci

V

opačném

spoluobčanů

postarat a tato událost by se v zápisech bezpochyby projevila. Obdobným

případem

schůzí

dochovaným mezi protokoly ze schůze

zastupitelstva v Libici je zápis ze

obecního

obecního výboru ze dne 12.

března

1902, kdy bylo usneseno " ... za dovoz nemocné Anny Fialové zaplatí se

/ / / v d u 5 K . . . ". 251 . 1e/ b ez protestu po d evb ra d sk emu ob ecnzmu ura - Ob ecm/ zastup1te souhlasili se zaplacením

výdajů

příslušníka.

za svého obecního

objevuje také zásadní otázka,

proč

úřadu?

bez znalostí dalších souvislostí,

zůstává,

Tato otázka

S osobou libické Výše

příslušnice

zmiňovanou

schůze

poděbradského

obecního

nezodpovězena.

Anny Fialové se setkáme ještě v následujícím textu.

naturální formou výpomoci ve

a dalších služeb v kombinaci s informace ze

bylo využito služeb

Zde se nám

finanční

formě

poskytování bytu

formou výpomoci nám dokládá i

obecního výboru dne 28. prosince 1901 a týká se " ...

podání žádosti za udělení almužny Frant. Žáka. Usneseno, aby Anně Žákové za prádlo, čistění a šacení, vaření a byt za Frant. Žáka byla udělena podpora dvou korun měsíčně od nového roku 1902 ". 252 I přestože se jedná o rodinného příslušníka,

nárok na podporu

pravděpodobně

malá

naděje

dvě

osoby, proto byly

péči

o nemohoucího Podle dalších

forma

péče

měla

na

osoba, která se o

něho

dostatečně výdělečnou

zřejmě splněny

starala. U ženy byla

práci, která by uživila

dané podmínky pro

udělení

podpory za

občana.

náznaků

v protokolních zápisech lze usuzovat, že obdobná

o libické obecní chudé v obci asi bezproblémově fungovala. ,,Matěj

Forma chudinské podpory mohla byt i následující:

za 50 Korun na flašinet, jako Františka Paroulka

č.

půjčku,

kterou si

vymůže

vybrat obec od pana

30 v Libici, který mu platí ročně za

Obecní zastupitelstvo s tím souhlasí, ale musí si

Matěj

Lahoda žádá

světničku

14 Korun.

Lahoda vymoci

dříve

. /" .253 koncesz. na fl asmet u c. k. o k r. h ejtmanstvz v.

143

případem

Další podrobnosti související s uvedeným schůze

informace uvedená v zápise ze při

ledna 1911,

libického obecního zastupitelstva z 31.

předložených účtů

projednávání

doplňuje

nám

chudinské pokladny za rok

1910: " ... Pan pokladník prohlašuje že se jeví dluh u p. Fr. Paroulka za splátku kterou se uvolil platit na flašinet M. Lahodovi na v obnosu K 14 že

během

ročně. Poněvádž

M. Lahoda

ošetřoval

jeho nemoci jej

a

zemřel

hotově

místě

světničky

obývání

a Fr. Paroulek prohlašuje,

1 K vyplatil, zhostuje jej ob.

zastupitelstvo další povinnosti placení". 254 Zajištění

konkrétní péče o chudé nemocné libické

přímo

realizovat

v Libici. Tuto

soukromá osoba, ve své Tuto formu

péče

1902, kdy

předmětem č.

Fialové t.

v

péči

péči

ošetřování

Přítomná

nám dokládá zápis ze

schůze představenstva

Poděbradech přechovávané

domkařka

u Anny Veselé. K přípisu

závěry,

80 Korun splatné

v Poděbradech

v Libici nad Cidlinou na Obecní výbor (obecní

příslušníci

příslušnost,

i

zda tento

počátku

řešil

nám to dochovaný zápis ze

způsob péče

na tento obnos a

Z této uvedené události ale o ne mocné byl

běžnou

praxí

tak i od osob majících libickou domovskou

schůze

přespolní či

obecní

společníci.

Potvrzuje

obecního výboru v Libici nad Cidlinou,

konané dne 1. listopadu 1907, který nám

Předmětem

255

přistupuje

měsíčně předem.

žádosti o almužnu, jak od osob žijících v Libici

nepříslušníci),

příslušníky

městské

20. století.

ale žijící v jiné obci jako

Cidlinou o své

Anně

by Anna Fialová ponechána byla

ročních

u Anny Veselé za

konkrétní

ze dne 9. srpna

bylo " ... povolení chudinské podpory nemocné

pí Anna Veselá

činit

provádět

mimo domovskou obec chudého, na náklady obce.

uvoZuje se Annu Fialovou živiti a ošetřovati".

ne lze

se nemuselo

o chudé nemocné ale také mohla

rady v Poděbradech bylo usneseno, v

příslušníky

jasně

žijící mimo obec,

péči

obce Libice nad

kteří potřebovali

podporu v nouzi.

dokládá

jednání zaznamenané protokolem je projednávaná žádost Josefa

Novotného bydlícího ve

Vtelně

" ... za

udělení

[chudinské - JV] podpory.

144

Poukáže se mu podpora, která se vyplácí místním chudým příslušníkům. Totiž 16 K ... 25;

člověk

Z dnešního pohledu je zajímavé, podle jakých kriterií byl přelomu

na

19. a 20. století považován za chudého a co bylo hlavním znakem

chudinství. Za chudého byl pokládán pouze ten, který si nemohl obživu pro sebe a rodinu obstarat svou vlastní silou, pak takový . k e' zaopatrem obCI.' c hudms v

'

člověk

byl odkázán na

2'i7 -

Žádost o chudinskou podporu (almužnu) podávali libičtí obecní chudí v průběhu celého jednacího

kalendářního

programu

roku. V důsledku toho, bylo pravidelným bodem

obecního

zastupitelstva

ve

sledovaném

období,

projednávání žádostí o finanční podporu místních chudých (almužníků). Žádost byla chudými podávána zpravidla starostovi obce nebo měl

případně

radnímu, který

na starost chudinství a finance v obci. Poté byla žádost projednávána

schůzi

obecního výboru. Na chudinskou podporu

pouze pokud si sám vlastními silami nemohl podporovaný chudý

alespoň částečně

měl

opatřit

chudý

nárok

obživu. Proto v případě, že

způsobilosti

nabyl

příslušník

při

k výdělku, mohla mu

obec poskytovanou plnou podporu na obživu snížit, nebo v případě, že společenství,

porušoval pravidla

dokonce odebrána. Tyto

případy

udělená

mohla mu být v obcích

pravděpodobně

Dokladem nám je zápis z Protokolní knihy ze zastupitelstva, které konkrétní pořadu

případ,

této

například

na své

kde ve svém

schůze

vyměřena poloviční

schůzi

důsledku

tesař

žádá za

27.

března

výjimečné.

libického obecního 1901 projednávalo

byli obecní zastupitelé

roční

podpora totiž 8 korun

nebývaly

schůze

bylo " ...předložení žádosti za

Václav Havlina, 7lletý

podpora snížena nebo

udělení

přísní.

Na

almužny chudým.

almužnu. Usneseno, aby mu byla

ročně,

která však mu bude

odepřena,

bude-li postižen v opilství". 258 V tomto období, i jak ze zápisu vyplývá, činila podpora 16 korun. Odebrání chudinské podpory bylo pro postiženého citelnou ránou,

zvláště

v případě, byl-li na ní

bytostně

závislý. Obecní zastupitelé se

145

snažili, aby chudinská podpora byla

plně

využívána k těm

účelům,

ke kterým

byla potřebným udělena. Snížení podpory se v tomto konkrétním případu neminulo

účinkem.

zřejmě

V dalších dostupných zápisech se neobjevuje žádná zmínka

o případném odebrání podpory jmenovanému. I v případě, že obecní chudý

splňoval určitá

kriteria chudinství a mohl mít

teoretický nárok na chudinskou podporu od obce, obec využívala všech možností, aby chudinskou podporu vyplácela opravdu pouze příslušníkům, kteří neměli

obecním chudým prostředků

na obživu. V zápise ze

1903 se nám dochovaly

tři

schůze

těm potřebným

žádnou jinou možnost získání

obecního výboru ze dne 21.

března

konkrétní případy, ve kterých obec odmítla vyplacení

podpory chudým. Žádost" .. .o udělení podpory z ústavu chudých ... " si podali tři libičtí

příslušníci:

" ... Václav Pilný, Mrzenová z čís. 80 té ho a

Eliášová ... ". Obecní zastupitelé,

kteří

byli

dobře

Alžběta

informováni o rodinných

poměrech svých spoluobčanů rozhodli následovně: " ... Žádosti Václav Pilného

se nevyhovuje z té příčiny, že týž dosud ku své výživě postačí. Žádosti Barbory Mrzenové se nevyhovuje že má majetné dítky které jsou z to svou matku sami uživiti. Žádost Alžběty Eliášové se zamítá s tou poznámkou, aby byla sama od svých dítek v cizině sloužících podporována". téměř

259

všechny aspekty, které bývaly zpravidla

žadateli o chudinskou podporu zastupitelstva jsou velmi můžeme

u vést zápis ze

stručná schůze

nevyhověl.

a dalo by se

Výše citovaný zápis postihuje důvodem, proč

Některá říci

obecní výbor

rozhodnutí libického

až razantní. Jako

příklad

obecního zastupitelstva dne 27. ledna 1912:

"Předložení a vyřízení žádostí o chudinskou podporu. Žádostě se jako neoddůvodněné

zamítají". 260 Důvod odmítnutí ale k naší

škodě

nebyl

specifikován. O chudinskou podporu z chudinského fondu Libice nad Cidlinou se pokoušely žádat jak osoby patrno z konkrétního

nepříslušníci,

příkladu

tak i jejich domovské obce, jak je

zaznamenaném v Protokolní knize obce libické

146

schůze

1901 až 1923. Zápis ze

obecního výboru ze dne 13.

března

1907:

"Žádost obce Chotutice o udělení chudinské podpory Kateřině Eliášové. Obecní zastupitelstvo se usnáší neuděliti je v obci

úplně

Kateřině

Eliášové žádné podpory z důvodů, že

neznámá, chudobu svou žádným dospělé

je známo, má dva

kteří

syny,

způsobem

neprokázala a pokud

jsou podle zákona povinni ji

podporovati". 261 Tento zápis nám mj. dokládá i to, že obecní zastupitelé, dříve než podporu

někomu udělili, zjišťovali

jeho žádost

oprávněná.

žadatelé informováni o důvody,

Z žádných vyřízení

si o

zápisů

osobě

nevyplývá, jakým

svých žádostí. Je málo

pro které byla podpora odmítnuta, nebyly

oznámeny

úřední

způsobem

pravděpodobné,

žadatelům

byli

že by

obecním výborem

cestou.

Obecní výbor se nezabýval jen žádostí o pořadu

také bývaly na

žadatele informace, zda-li je

přidělení

jednání i žádosti libických

chudinské podpory, ale

almužníků

o navýšení stávající

chudinské podpory, jako tomu bylo 17. dubna 1909, kdy obecní zastupitelstvo projednávalo mj. žádost o zvýšení chudinské podpory: " .. .Josef Kamínek, 93 letý, žádá za zvýšení nestačí.

roční

poněvadž

chudinské podpory,

Vzhledem k tomu, že by bylo nutno všem

stařec

mu na živobytí

almužníkům roční

podporu

zvýšit, kdyby jednomu zvýšena byla a poněvadž to nyní není možno, žádost ta se zamítá ... ". 262 Podpora v tomto období činila 16 Korun. Navýšení všem chudým jejich chudinské podpory by rozpočet

zřejmě silně

s touto eventualitou

při

oslabilo chudinskou pokladnu, jejíž

sestavování s největší

pravděpodobností

nepočítal.

V oblasti chudých

péče

o chudé

osiřelých dětí.

Druhou variantou,

Jedním ze

obec i povinnost postarat se o výchovu

způsobů

zřejmě rozšířenější

období, byla výchova péči částečně

měla

osiřelých dětí

financovala.

mohl být

obcí.

a praktikovanou i v Libici ve sledovaném

v některé

Při schůzi

sirotčinec zřizovaný

rodině

a obec tuto poskytovanou

obecního výboru 27.

března

1901 bylo

" ... schváleno, aby panu K. MiZerovi zaplaceno bylo za vyživování sirotka Jana Martínka za

čas

pokud se tam zdržoval a sice 6 Korun

měsíčně,

jak sám pan

147

Miler žádal. .. ".

Po dvou letech (16. prosmce 1903) se na pořad jednání

263

obecního výboru dostala " ... žádost pana Karla MiZera za chlapce Jana Martínka do Jan Martínek a na

zaopatření

něm vyzvěděno,

k názoru, že bylo

předvolán

přál přijíti

-zda tam,

do které rodiny by si

obecní dobrodiní místních chození po Za

střídě,

i když tuto

osiřelé děti

musela obec

občanů

a

skutečnost

264

Z uvedeného zápisu se můžeme

20. století k opět

zde

nemáme

nebyly považovány pouze

kompletně

Zpravidla tím

počátkem

postarat, ale také

chybějícím

nám potvrzuje zápis ze

jemu

se usnáší následující: Budiž

kde dosud je, nebo k panu MiZerovi". přiklonit

přepuštění

děti,

výživě sirotků

využíváno

můžeme předpokládat přímo

děti

i tzv.

potvrzenu.

bez obou

kterým

rodičů,

chyběl

o které se

jeden z rodičů.

byl otec, který býval hlavním živitelem rodiny, což schůze

obecního výboru dne 4. prosince 1916, dle

" ... prohlášení starosty, že vyplaceno bylo z chudinské pokladny

přechodní

příspěvek měsíční na výživu osiřelých dětí Františky Špinkové [přijata za příslušníka

20 K

béře

obce na téže

schůzi

zastupitelstvo na

obecního zastupitelstva bod 8 - JV] - v obnosu vědomí

s přijatým návrhem p. Svobody, aby

vyplácena byla tato podpora, jak poměry její rodiny budou vyžadovati". Zápis nám také odhaluje i možnou a asi i byla vyplacena bez

předchozího

hojně

265

využívanou praxi, kdy podpora

souhlasu obecního zastupitelstva. K tomuto

kroku mohl starosta v situacích nesnesoucích odkladu

přistoupit

obecního výboru. Jeho povinností pak ale bylo, na nejbližší

i bez souhlasu

schůzi

o tom kroku

informovat obecní zastupitelstvo. Nejenom o zaměřovala

potřebným

i na

děti osiřelé

děti

se

libičtí občané

starali, ale jejich

péče

se

z chudých rodin, i když ne vždy byla myšlenka podpory

vyslyšena a realizována, jako v následujícím případě, projednávaném

na schůzi libického obecního představenstva 15. listopadu 1902: " ... Žádost místní školní rady o podporu za

zřízení

polévkového ústavu pro chudé děti.

O žádosti této rokováno a usneseno následující:

148

Obecní představenstvo souhlasí se zásadami v žádosti této uvedené a jsou doporučiti

ob. zastupitelstvu akci tuto

a Káninem

doporučiti

Z

vyjádření

společně

přiškolených

však obecních zastupitelstev

přespolní

jen

Choťánky

a navržený polévkový ústav pro chudé dítky podporovati.

obce tyto akci této na odpor se staví a výhradně

s přiškolenými obcemi

příspěvky

žádné

obcí seznáno, že

věnovati

nepovolují,

dítky by dobrodiní tohoto využiti mohli,

školou povinné dítky v poledne docházejí ze školy ku svým

neboť

rodičům,

ač

místní

kde o

ně

teplou stravou postaráno jest. Chudých a opravdu nemajetných školních dítek v obci není. Z

těchto důvodů nemůže představenstvo

na tento polévkový ústav pro tento neboť podpora

ta by vlastně

Představenstvo v•

• H

d oporucztz .

čas

určena

z obecních

prostředků

ob. zastupitelstvo ku podpoře

podporu

doporučit,

byla pro dítky přespolní přiškolených obcí.

chce však akci tuto širší

veřejnost

k dobročinnosti

266

Podle uvedeného zápisu, se

můžeme

domnívat, že Libice nad Cidlinou

nebyla obcí s vysokým podílem chudého obyvatelstva, ba dle poslední může

zdát, že libická komunita mohla bez

potřebným.

Z dalších

dostupných

větších problémů

pramenů

se

ale

věty

se

poskytovat pomoc

nedozvídáme

bližší

podrobnosti k této záležitosti.

K financování -

účet

péče

o chudé, byla v obci

zřízena

tzv. chudinská pokladna

ústavu chudých, což nebylo nic jiného než samostatný

pouze k financování této oblasti. Správu chudinské pokladny jeden zvolený

člen

s rozpočtem obecním, byl zastupitelstvu na

revizorům

přelomu kalendářního účtů

zastupitelstvu

a

měl

na starosti

zastupitelstva, tzv. chudinský pokladník, zpravidla volený na

celé volební období obecního zastupitelstva.

uzávěrce

rozpočet určený

roku

ke kontrole. Po případném

Rozpočet

předkládán

se

ke schválení a po

předkládán, stejně

předložení

vysvětlení

připravoval souběžně

jako obecní

účetní

rozpočet

kontrolní zprávy obecnímu

vzniklých

nedostatků

samotným

149

vědomí. Kromě

pokladníkem byla zpráva vzata obecním zastupitelstvem na

chudinského pokladníka dohlížel na chudinství v Libici nad Cidlinou i

finanční

a chudinský radní. Vyplácení almužen z obecní chudinské pokladny bylo evidováno v Knize ústavu pro chudé. Zdrojem vyčleněné částky

z výtěžku z pozemků,

i

příjem,

dřeva

licitační

na chudinství byl vedle

a dá se

dražeb obecního majetku

honitby, prodej

Jednalo se o tzv.

rozpočtu

z obecního

veřejných

finančních prostředků

říci

(např.

i pravidelný

pronájem obecních

z obecního lesa, rybolovu v řece

Cidlině

apod.).

procenta, zpravidla 1% z přiklepnuté vydražené sumy

z veřejné dražby obecního majetku. Všech dražeb v obci se pokladník chudinské pokladny, který proto na

schůzi

zastupitelstva 6. února 1909 " ... žádá, aby mu bylo veřejné

příjem,

dříví

dražby na trávu,

měl účastnit

i

libického obecního

sděleno,

kdy se odbývají

aj. by mohl kontrolovati správnost odvedeného

akcidentu". 267 Další finanční prostředky, které se převáděly na tento účet byly

pokuty od

občanů, kteří

obecním trestním senátem dary od

se

nějakým způsobem

(např.

spoluobčanů, či přesněji,

Vypuknuvší první Cidlinou a

samozřejmě

světová

polní pych, pomluvy apod.).

od soukromých

odrazila i na

chudých. Dosavadní vyplácený chudinský nedostačující,

a proto se i tato

zvý§ení

ročního

příspěvku.

K návrhu p.

zastupitelstvo zvýšit almužnu na 32 K.

pořad

sděluje,

ředitele

ročně

ani

v Libici nad

situací místních

se v nastalé situaci stával

dostala na

zastupitelstva dne 4. prosince 1916: "Starosta

osudů

existenční

příspěvek

skutečnost

Nechyběly

subjektů.

válka zasáhla i do mnoha

negativně

se

provinili a byli odsouzeni

jednání obecního

že žádají almužníci o

Vacka usnáší se ob.

všem starým

almužníkům

od 1.

ledna 1917". 268 Přesně po roce, 15. prosince 1917 a shodou okolností i na

poslední se na

uskutečněné schůzi

pořad

v tomto, již téměř

jednání dostala

obecního zastupitelstva námi sledovaného období,

opět

situace místních obecních chudých, která se asi

téměř závěru válečného

konfliktu, stávala pro obyvatele v zázemí

katastrofální. Obecní výbor na této

schůzi,

jak dokládá protokol, rozhodl:

150

" ... Usnesení se o pomoci chudým. Starosta referuje o následcích v příčině nouze.

Připomínají

že bude nutno v možném

případě

války

poskytnouti

jistým chudým jak na ošacení tak na výživu ... ". 269 O chudých v obci Libici nad Cidlinou si v námi sledovaném období nemůžeme udělat

a

pro nedostatek

pramenů

(k dispozici není Knihu ústavu chudých)

odpovídající obraz. Z Knihy ústavu chudých by bylo možné zjistit množství

částky

vyplácených chudinských podpor v obci.

analýzy Protokolní knihy by bylo velmi zaznamenány vždy všechny

potřebné

Zjišťovat

tyto údaje na

zavádějící, neboť

základě

v zápisech nejsou

informace. Další zprávy o libických

chudých, které nám jsou též nedostupné lze hledat v chybějících

rozpočtech

obce,

kde je samostatná kapitola chudinské pokladny.

151

ZÁVĚR

Cílem předložené studie bylo, na přiblížit

činnost

společenstva

přesně

základě

specifikované

dostupných archivních pramenů,

vesnické

samosprávy

v daném časovém úseku.

Prvotním krokem, než bylo možné se danými otázkami bylo nutno nejprve se základě

zaměřit

zákona o obecním

místě

(v našem

postup

plně

případě

hlouběji

zřízení

z roku 1864 a jeho aplikace v konkrétním Poděbrad).

Libice nad Cidlinou nedaleko

uvádí do problematiky obecní samosprávy a na

vytvořit určitý

Na na

základě

činnost

obraz o dané

svých

základě

dostupných

pramenů,

nám

společnosti.

předchozích

studií byl v této práci hlavní

důraz

předchozími

záležitosti, které nebyly v minulosti

sledovány nebo byly pro nedostatek znalostí dané problematiky

například

Zvolený

kladen

obecní samosprávy daného subjektu. Bližší bádání nám v mnohém

osvětlilo některé

Na

zabývat,

na obecné fungování obecní samosprávy na

konkrétních informací získaných ze studovaných dostupných pomáhá

lokálního

základě členy

bližší analýzy pro tuto studii, se řádně

zvolených obecních

přehlédnuty.

podařilo

zastupitelstev

sledovaného období v rozmezí let 1901 až 1918.

Podařilo

pracemi

identifikovat během

námi

se konkretizovat

složení obecních zastupitelstev v Libici nad Cidlinou volených v letech 1900, 1903, 1906, 1909 a 1912

včetně

obecního

představenstva. Podařilo

se tak

měly

z titulu

identifikovat i jednotlivé funkce - odbory obecních radních, které své funkce v radě, obecním představenstvu, mít na starost. Jak bylo v textu Cidlinou 4 radní, policejní.

zmíněno,

kteří měli

sledovaného

pramenů přesně časového

představenstvo mělo

na starost odbor stavební,

Přesné rozdělení

z dostupných

obecní

v Libici nad

finanční, hospodářský

funkcí zastávaných radními se nám

a

nepodařilo

identifikovat v nejmladším volebním období námi

úseku, a to v letech 1912 až 1918 (resp. 1919).

152

Velmi zajímavé

závěry

zastupitelstva jednotlivých

nám odhalila analýza

členů

účasti

na

schůzích

obecního

libického obecního výboru v rámci celého

námi sledovaného období v letech 1901 až 1918. Jak z rozboru vyplynulo (viz Příloha č.

1), ne všichni zvolení

povinnosti

vůči

svým

výboru náhradníci,

voličům.

kteří často

právoplatně

období než

představitelé

obecní samosprávy plnili své

Mnohokrát byli povoláni ke byli

přítomní při schůzích

zvolený obecní zastupitel. Z

období ale nemáme dostatek

pramenů

počátku

měl

náhradníků).

Nejpočetnější účast

v námi sledovaném období 18

zkoumání, zpravidla pouze na rozpočtových schůzí.

zpráv o

nemůžeme

zvolených

začátku

V ostatních

řádně

zvolených

zastupitelů

řádně

toto období

zastupitelstva dostavit jistý

volebního období a v případě

případech téměř

již se jednalo o

počet,

v našem

řádné členy či

ze zvoleného sboru

(a 9

výsledků důležitých

nikdy nebyla plná účast. schůzi

případě

1O

členů

obecního

obecního výboru,

náhradníky povolané starostou k jednání za

omluvené obecní zastupitele. Minimální obecního výboru konaly bylo ll

zástupců

byla, dle

Aby byl obecní výbor usnášeníschopný, musel se ke

členů

sledovaného

charakterizovat. Jak již bylo uvedeno v textu, obecní výbor v Libici

nad Cidlinou

ať

obecního

vícekrát za volební

přesných

k získání

zvolených zastupitelích a jejich náhradnících, proto konkrétně

schůzím

členů.

počet, při

kterém se

V průměru se

schůze

libického

schůze účastnilo

13 - 15

(včetně náhradníků).

V rámci studie vesnické samosprávy v obci Libice nad Cidlinou jsme se zabývali i dalšími záležitostmi a

činnostmi

jejich úkoly v rámci samosprávy obce. Na možno se více samostatné

věnovat

působnosti.

zaměstnanců,

péče

hlavním

obecního

představenstva

a starosty a

základě ujasnění těchto činností,

úkolům

bylo

obecní samosprávy v rámci její

Tyto úkoly se týkaly výkonu místní policie, obecních

o obecní majetek,

finančních

záležitostí a

udělování

domovského práva, se kterým úzce souvisí otázka péče o chudé. Úkolem obce bylo v rámci svého katastru postarat se o bezpečnost občanů i jejich majetku. Tyto povinnosti vyplývaly ze zákonem dané povinnosti výkonu

153

místní policie. Libické obecní zastupitelstvo k naplnění litery zákona využívalo tři

skupiny obecních

hlídače.

zaměstnanců

- obecního strážníka, ponocného a polní

Tuto oblast se v předkládané studii podařilo

Důležitou

povinností obce, vyplývající z její samostatné

udělování

možnost

poměrně dobře

domovského práva. Zde se obec

striktně

přelomu

Libice na

velmi úzce sou visí schůzi

každé

19. a 20. století zažila silný vyřizování

žádostí o

příliv

udělení

připravit

Udělení

mít i

domovského práva v obci

umožňovalo

nejviditelnější zaopatření

úřadu

V tomto

něho

neměl

Péče

blízké

byla

péče

obce o svého

přfbuzné, kteří

mohli postarat, byla financována z tzv. chudinské pokladny. se o takovou osobu starala obec na

nebo mohlo být využito i dobročinnosti dalších Z dostupných

pramenů

zodpovědně

zastupitelstva v oblasti obecních

výhody, v našem

působnosti

poskytovaná potřebným, tzv. chudinská péče.

případě

brala velmi

materiály pro

v případném chudinství.

který se nemohl sám o sebe postarat a ani

by se o

téměř

domovského práva.

určité

Významným fenoménem v rámci samostatné

občana,

v textu studie,

obecního zastupitelstva. K vyřizování této agendy byla obecním

přiznání

obecního

držela zákonných

domovského práva na

jednání zastupitelstva o nových žadatelích o

bylo

byla

nových obyvatel a s tím

zastupitelstvem v Libici zvolena komise, mající za úkol

případě

působnosti

zmíněno

norem, které domovské právo vymezovaly. Jak již bylo

zmapovat.

péče

zastupitelů při péči

chudinské pokladny

občanů.

vyplývá, že obec tuto zákonem danou záležitost spravedlivě,

a

účet

i když

některé

o chudé byla velmi

o chudé

přfsná.

můžeme přisuzovat

usnesení obecnfho Celkové chování

úzkému

sepětí

komunitou. Bližší údaje týkající se ekonomických záležitostí nám

s místní

zůstávají

utajeny z důvodů absence pramenné základny.

Přes

původně

nejdůležitější

úřední

relativní dostatek

určitých

pramenů

(v našem

případě

pramen Protokolni kniha obce libické 1901 až 1923, a dochovaná

korespondence mezi obcí a okresním výborem v Poděbradech), jsme

154

během

dospěli

zpracovávání tématu

(z hlediska

čerpání

informací)

ke

zjištění,

pramenů,

bylo nedostupných. Tyto prameny, by

nám pomohly danou záležitost lépe zhodnotit. Je nedostupných

dokumentů

v důsledku nesprávného

Je také možné, že se po

čase

lidského faktoru k těmto některé

mohou

neexistující objevit. Studiem dostupných jejich

základě

nelze

pravděpodobné,

různých

byla v minulosti za

přístupu

důležitých

že mnoho pro nás

že

většina

okolností,

zřejmě

materiálům, zničena.

prameny nyní považované za

materiálů

vyčerpávajícím způsobem

jsme

dospěli

k názoru, že na

provést syntézu fungování

konkrétní obecní samosprávy. Pro

přesné

pochopení

určitých

souvislostí, je

zapotřebí

mít ale

ještě

možnost studia dalšího srovnávacího materiálu, nejlépe z nejbližšího okolí námi studovaného subjektu, což v současnosti, až na

některé

drobnosti, které byly

použity v předchozích pracích, není k dispozici. Některé

námi studované oblasti vesnické samosprávy se

zdokumentovat více

detailněji,

zásadní záležitosti jako je největší překážku inventáře

a obecní

jiné

méně.

rozpočet

a to absenci rozpočty

podařilo

Tato druhá skupina, což byly poměrně

obce a obecní majetek zde narážela na

důležitých dokumentů,

kterým jsou obecní

pro jednotlivé roky námi sledovaného období.

Nemožnost si badáním doplnit poznatky v této oblasti obecní samosprávy (financování), nám v mnoha ohledech komplikovalo bádání i v dalších souvislostech majících úzké napojení na dokumenty typu obecní

rozpočet

a

inventář.

Závěrem

lze ale konstatovat, že bylo z dostupných

materiálů vytěženo

maximum informací, které jsou nám schopny poskytnou možnost

vytvořit určitý

obraz o fungování vesnické obecní samosprávy v Libici nad Cidlinou v letech 190 1 až 1918. Bádání spojená s předkládanou studií nám

otevřela

další možná témata

k případnému budoucímu studiu vesnické samosprávy a oblastí s ní související v daném regionu.

155

Poznámky: I) Pargač J., Tomandl M.: Úloha obecní samosprávy v životě vesnice v minulosti: vyhodnocení dotazníkové akce. In: NV, X (52), 1993, s. 36-46. Tíž: Jedinec a vesnické společenství v lokálních vztazích solidarity, kooperace a subsidiarity. In: SE, VIII, AUC, Praha: UK, 1995, s. 61-66. 2 ) Pokludo~á, A.: Vývoj obecní samosprávy a obecní volby v Opavě v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, in: Slezský sborník 2003, 1, s. 17-51; Kladiwa , P.: Obecní volby v Moravské Ostravě 1850-1908 a formování občanské společnosti, in: Slezský sborník 2002, č. 1, s. 11-42; Fastora, L., Kladiwa, P.: Obecní samospráva a lokální elity v českých zemích 1850-1918, ln. Český časopis historický 4/2004, s. 796-827 3) ' . Cečetka, F. J.: Cesky lid 1903,4-7 4 ) Miller, Jan: Z tradic selského rodu Vinduškova, kniha třetí, Praha 1935. 5 ) Robek, A., Svobodová. J.: Kronika socialistické vesnice, Nymbursko a Poděbradsko, Polabské muzeum Poděbrady, Poděbrady 1979. 6 ) Vinduška, J.: Činnost obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou. FF UK, 1995 7 ) Vinduška, J.: Život v obci Libice nad Cidlinou v letech 1901-18 (I. a 2. část), Vlastivědný zpravodaj Polabí 3311999 a 34/2000 S) Vinduška, J.: Vývoj územní samosprávy na Poděbradsku a Nymbursku v letech 1848-1918. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36/2002 9 ) J. Janáka a Z. Hledíkové, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945 JO) Roubík, Fr.: Ke vzniku správního rozdělení Cech z roku 1850, ln: Sborník Archivu ministerstva vnitra XI-1938; Týž: Vývoj správního rozdělení Cech v Letech 1850-1868, ln: Sborník Archivu ministerstva vnitra XII-1939 ll) Klabouch, J.: Ke vzniku novodobých jednotek místní správy v Čechách v letech 1849-1963, In: Acta regionaliasborník vlastivědných prací- 1965, s. 168-171; Janák, 1.: Domovské právo ve starém Rakousku a v ČSR, In: Pocta akademiku Václavu Vaněčkoví k 70. narozeninám- UK, Praha 1975, s. 147-167 12 ) Protokolní kniha obce libické 1901 až 1923 (dále v textu uváděno zkráceně Protokolní kniha) - uložena v SOA - Státním okresním archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem U) Poděbradsko, Díl 1., str. 16 14 ) Poděbradsko, Díl 1., Poděbrady 1906, str.15 15 JZ celkového počtu obyvatel Poděbradského politického okresu v roce 1900 bylo podle pohlaví: 37.076 mužů, 39.945 žen. Podle národnosti: 76.557 Čechoslovanů, 286 Němců, 2 Poláci, 2 Srbochorvaté, 2 Italové, 172 cizozemci. Podle náboženství: 66.910 katolíků, 9.307 helvetského vyznání, 57 augsburgského, 12 anglikánského, 712 židovského, 2 arménského sjednoceného, 2 starokatolického, 9 jiného vyznání, 10 bez vyznání. (Poděbradsko, Díl 1., Poděbrady 1906, str.16) Pro porovnání v roce 1890 žilo v soudním okrese Poděbradském 26.517 obyvatel. Podle náboženství: 21.365 římsko-katolíků, 1 řeckého vyznání, 1 starokatolík, 27 augsburgského vyznání, 4704 helvetského vyznání, 416 israelitů a 3 bez vyzm\ní. Podle přiznané mateřské řeči: 26.470 Čechů, 46 Němců, 1 Polák. (Věstník Poděbradska. číslo 8, 1905. str.108) Podle sčítání z roku 191 O bylo v soudním okrese Poděbradském z každého tisíce obyvatel 823,1 katolíků, 168,7 evangelíků, 7,1 židů 0,8 bez vyznání. (Poděbradsko, díl III./3, Poděbrady 1938, str.135.) 16 )Poděbradsko, Díl 1., str. 16 17 )Poděbradsko, Díl 1., str. 140 18 ) Poděbradsko, Díl 1., str. 148 19 JPoděbradsko, Díl 1., str. 149 20 J Pěstování ovocných stromů v minulých desetiletích 19. století pokleslo a teprve po roce 1900 se zlepšuje. V minulosti byly hojně pěstovány ovocné stromy, zvláště v okolí Poděbrad, kde proslulý český pomolog, poděbradský děkan Matěj Rossler (1795 - 1829), ve své zahradě "Sans pareilu" o výměře 33 korců (9,57 ha) pěstoval na 800 druhů jabloní, 500 hrušní, 300 třešní, 132 sliv, ořechy, angrešt, rybíz. Příčinou úpadku ovocnictví bylo zužitkování každé pídi země pro obilniny a zvláště pak pro cukrovku, ovoce se nekonzervovalo ani nevyváželo. (Poděbradsko, Díl 1., str. 151-152) 21 ) Poděbradsko, Díl 1., str. 151-152 22 ) Poděbradsko, Díl 1., str. 154 DJ Poděbradsko, Díl 1., str. 156 24 J Poděbradsko, Díl 1., str. 161-162 3 25 ) Na začátku 20. století na Poděbradsku byly ceny 1 m dřeva následující: a) palivové: mladodubové 8- 10 K, starodubové 7- lOK, březové 7,20-8 K, jilmové a olšové 78 K, borové 7,60- 8, 40 K, lipové 6- 8 K, topolové a osikové 4,60-6 K; b) kmenové: dub 20-60 K, habr 20-32 K, bříza 18 K, jilm a olše 18-20 K, borovice 12-24 K, lípa 10 - 24 K, topol a osika 10 - 24 K, výrobkové dříví dubové střední jakosti 14 K, habrové 16 K. (Poděbradsko, Díl I., str. 165)

156

26

>Zájemce o z vě".rmu ulovenou na p o db ě ra d s k u v etech 189 4-1 904 zap Iati·1 (dl e Poděbr adsko, Díl I., str. 166): Cena za 1 kg v roce: 1894

1904

0,80 K

0,60K

dančí

lK

0,80K

srnčí

1,40 K

lK

zajíc

3K

2,60K

vysoká

zvěř

bažant

2-4 k

1,20-2,50 k

koroptev

0,60- 1 K

0,50-0,90 K

tetřívek

2K

1,60-1,80 K

sluka

2K

1,60- 1,80 K

divoká kachna

1K

0,80- 1 K

>Poděbradsko, Díl 1.: 166 Díl I.: 169-191 29 >Poděbradsko, Díl I.: 169 30 > Janák- Hledíková: 326-327 Jl) Kosmova kronika: 48 32 >Tisíciletá obec Libice n.C.: ll D) Turek 1981, Turek 1982 34 > Tisíciletá obec Libice n.C.: 13-21 35 > Pamětní kniha obce libické: 53-54 36 l Paměti Františka Žampy, str. 443-446 37 l Paměti Františka Žampy str. 443-446 38 l Poděbradsko, Díl 1.: 187 39 l Historie a současnost podnikání: 113-115 40 l Pamětní kniha: 54-55 41 > Pamětní kniha: 30 42 ) Pamětní kniha: 30 43 ) Pamětní kniha: 48 45 ) Janák- Hledíková 1989: 275 44 l Veverka 1933: 24-25 46 lRoubík 1938: 157-158 47 )Roubík 1938: 155 48 >Forst 1958:22 49 > Školní kronika obecné školy v Kněžicích zápis pro rok 1855 SOJ Roubík 1939 51 lForst 1958: 23 52 lForst 1958: 24 53 >Poděbradsko 1906: 207-208 54 l Poděbradsko 1906: 207 55 l Klabouch 1965: 164 56 l Vaněček 1970: 327 57 >Klabouch 1965: 166 58 ) Pamětní kniha: 8 59 J Pamětní kniha: 8 60 ) Školní kronika obecné školy v Kněžicích zápis pro rok 1850 61 ) Vaněček 1970: 328 62 ) Janák, J., Hledíková, Z.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, str. 323-324 63 >Janák- Hledíková: 325-326 Ml Janák- Hledíková: 331-332 65 >Janák- Hledíková: 366-368 66 l Janák- Hledíková: 369 67 >Janák - Hledíková 1989: 348 68 ) §28, zákona č. 27. ze dne 16.4. 1864 o obecním zřízení 27

28

) Poděbradsko,

157

kniha obce libické 1901 až 1923 (dále pouze Protokolní kniha)- obsahuje zápisy schůzí obecního a obecního zastupitelstva obce Libice nad Cidlinou z let 1901-1923. Uložena v SOA- Státním okresním archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem 70 > Protokolní kniha z<ípis ze dne 9.3. 1915, schůze obecního zastupitelstva 7IJ Protokolní kniha zápis ze dne 6.5. 1915, schůze obecního zastupitelstva, 72 J Janák- Hledíková: 353 73 l §13, zákona č. 27. ze dne 16.4. 1864 o obecním zřízení 74 l Tisíciletá obec Libice nad Cidlinou 981-1981, str. 13-21 75 l Janák - Hledíková 1989: 350 76 l Dostupné materiály: protokolní knihy schůzí, korespondence mezi obcí Libicí nad Cidlinou a okresním výborem v Poděbradech oznamující termíny konání voleb, volební výsledky apod. uloženo v SOA - SOkA Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem- fond okresní výbor Poděbrady 77 l Úřední korespondence ze dne 28.3. 1903 SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor Poděbrady 78 ) Úřední korespondence ze dne 20.4.1906 SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor Poděbrady 79 ) Úřední korespondence 10.5. 1909, SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní úřad Poděbrady SOl Úřední korespondence 20.5. 1912, SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní úřad Poděbrady 81 l Plná moc ze dne 17 .3. 1903, SOA - SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 82 ) Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou 1903-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 83 ) Protokolní kniha zápis ze dne 28.2. 1906, schůze obecního zastupitelstva 84 J Protokolní kniha zápis ze dne 14.4. 1906, schůze reklamační komise 85 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .4. 1906, schůze reklamační komise 86 l Listiny výsledkll voleb 1909 a 1912 - Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou 1909-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 87 J Úřední korespondence ozn. čís. jed. 530- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní úřad Poděbrady 88 ) Listiny výsledků voleb 1903- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1903-1906, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 89 l Listiny výsledků voleb 1906- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1906-1909, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 90 J Listiny výsledků voleb 1909- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1909-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 91 ) Listiny výsledků voleb 1912- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1912-1915, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 92 l Opis dopisu ze dne 5.6. 1909 - Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1903-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 93 ) Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1909, SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond okresní výbor v Poděbradech 94 SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond l Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1903, okresní výbor v Poděbradech 95 J Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1906, SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond okresní výbor v Poděbradech %) Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond okresní výbor v Poděbradech 97 ) Pamětní kniha: 8 98 l Školní kronika obecné školy v Kněžicích zápis pro rok 1850 99 l Protokol ní kniha zápis ze dne 2.5. 1903, schůze obecního zastupitelstva 100 l Protokol ní kniha zápis ze dne 11.6. 1906, schůze představenstva 101 l Protokol ní kniha zápis ze dne 10.6. 1909, schůze obecního zastupitelstva 102 J Pamětní kniha: 48 103 l Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou 1909 a 1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)fond okresní výbor v Poděbradech 104 ) Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 105 l Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 106 ) Protokolní kniha zápis ze dne 17.4. 1909, schůze obecního zastupitelstva 107 ) Protokolní kniha zápis ze dne 12.3. 1902, schůze obecního zastupitelstva 108 l Protokolní kniha zápis ze dne 2.2. 1916, schůze obecního zastupitelstva 109 J § 43 zákona č. 27 ze dne 16.4. 1864 ř.z. o obecním zřízení 110 J Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 112 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 25.2.1911, schůze obecního zastupitelstva 69

J Protokolní

představenstva

"'l

158

Protokol ní kniha zápis ze dne 21.5.1913, schůze obecního zastupitelstva Protokolní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schůze obecního zastupitelstva 1151 Trestní protokol z let 1900 až 191 O - fond Obecní úřad Libice nad Cidlinou 1161 Zákon ze dne 12. října 1875, č. 76 z.z. pro Čechy v příčině ochrany majetku polního, §3 1171 Protokolní kniha zápis ze dne 28.9. 1914, schůze elektrárenské komise 1181 Protokolní kniha zápis ze dne 28.9. 1914, schůze elektrárenské komise 1191 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9. 1917, schůze elektrárenské komise 1201 Protokol ní kniha zápis ze dne 12.3. 1902, schůze obecního zastupitelstva 1211 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9. 1917, schůze elektrárenské komise 1221 Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 12JJ Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .2.1904, schůze obecního zastupitelstva 1241 Protokol ní kniha zápis ze dne 8.4.1907, schůze obecního představenstva 1251 Protokol ní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 1261 Protokolní kniha zápis ze dne 3.1.1908, schůze obecního zastupitelstva 1271 Protokolní kniha zápis ze dne 11.1.1908, schůze obecního zastupitelstva 1281 Protokolní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 1291 Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1908, schůze obecního zastupitelstva 1301 Protokolní kniha zápis ze dne 11.3.1908, schůze obecního zastupitelstva 1311 Protokolní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 1321 Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 133 J Protokolní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schůze obecního zastupitelstva 1141 Protokolní kniha zápis ze dne 3.3.1909, schůze obecního zastupitelstva 1351 Protokolní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 1361 Protokolní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 1371 Protokolní kniha zápis ze dne 4.11.1909, schůze obecního zastupitelstva 1381 Protokol ní kniha zápis ze dne 29 .1.1910, schůze obecního zastupitelstva 1391 Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1910, schůze obecního zastupitelstva 140 J Protokolní kniha zápis ze dne 4.5.1910, schůze obecního zastupitelstva 1411 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9.1910, schůze obecního zastupitelstva 1421 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9.1910, schůze obecního zastupitelstva 1431 Protokol ní kniha zápis ze dne 31.1.1911, schůze obecního zastupitelstva 1441 Protokol ní kniha zápis ze dne 21.2.1911, schůze obecního zastupitelstva 1451 Protokol ní kniha zápis ze dne 2.3.1911, schůze obecního zastupitelstva 1461 Protokol ní kniha zápis ze dne 17.5.1917, schůze obecního představenstva 1471 Protokol ní kniha zápis ze dne 7 .12.1912, schůze obecního zastupitelstva 1481 Protokolní kniha zápis ze dne 15.2.1913, schůze obecního zastupitelstva 1491 Poděbradsko. Dí! I.: 207 1501 Korespondence Okresní úřad Poděbrady 1511 Korespondence Okresní úřad Poděbrady 1521 Trestní protokol obce Libice zápis ze dne 14. srpna 1900 1531 Protokolní kniha 1.9. 1910- schůze obecního zastupitelstva 1541 Protokolní kniha zápis ze dne 18.3.1912, schůze obecního zastupitelstva 1551 Protokolní kniha zápis ze dne 1.5.1914, schůze obecního zastupitelstva 1561 Protokolní kniha zápis ze dne 21.5.1903, schůze obecního zastupitelstva 1571 Protokol ní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 158 J Protokol ní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 1591 Zápisy schůzí obecního zastupitelstva 1923 - 1945, zápis ze dne 15.12.1922, schůze obecního zastupitelstva 1601 Protokolní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 1611 Protokol ní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 1621 Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva 1631 Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva 1641 Protokol ní kniha zápis ze dne 7 .9.1912, schůze obecního zastupitelstva 1651 Protokol ní kniha zápis ze dne 7 .9.1912, schůze obecního zastupitelstva 166 J Zápisy schůzí obecního zastupitelstva 1923- 1945, zápis ze dne 9.1. 1929, schůze obecního zastupitelstva 1671 Protokolní kniha zápis ze dne 3.8.1903, schůze obecního zastupitelstva 1681 Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .6.1903, schůze obecního zastupitelstva 1691 Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 170 J Protokolní kniha zápis ze dne 17 .2.1904, schůze obecního zastupitelstva 1711 Protokol ní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 1721 Protokolní kniha zápis ze dne 18.4.1908, schůze obecního zastupitelstva 1111

1141

159

Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.190 1, schůze obecního zastupitelstva Protokolní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schůze obecního zastupitelstva 175 > Protokol ní kniha zápis ze dne 28.6.190 1, schůze obecního zastupitelstva 176 ) Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 177 > Protokolní kniha zápis ze dne 14.2.1906, schůze obecního zastupitelstva 178 > Protokolní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schůze obecního zastupitelstva 179 > Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1905, schůze obecního zastupitelstva 180 > Protokolní kniha zápis ze dne 2.3.1912, schůze obecního zastupitelstva 181 > Protokolní kniha zápis ze dne 31.12.1902, schůze obecního zastupitelstva 182 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 183 > Protokol ní kniha zápis ze dne 13.3.1907, schůze obecního zastupitelstva 184 > Protokolní kniha zápis ze dne 11.9.1914, schůze obecního zastupitelstva 185 > Protokolní kniha zápis ze dne 8.4.1907, schůze obecního zastupitelstva 186 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.5.1907, schůze obecního zastupitelstva 187 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.5.1907, schůze obecního zastupitelstva 188 > Protokol ní kniha zápis ze dne 26.6.1907, schůze obecního zastupitelstva 189 > Protokolní kniha zápis ze dne 11.1.1908, schůze obecního zastupitelstva 190 > Protokolní kniha zápis ze dne 4.11.1909, schůze obecního zastupitelstva 191 > Protokolní kniha zápis ze dne 4.5.1910, schl!ze obecního zastupitelstva 192 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.9.191 O, schůze obecního zastupitelstva 193 ) Protokolní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schllze obecního zastupitelstva 194 ) Protokolní kniha zápis ze dne 21.7.1901, schl!ze obecního zastupitelstva 195 > Protokol ní kniha zápis ze dne 28.12.1901, schllze obecního zastupitelstva 196 > Protokolní kniha zápis ze dne 21.7.190 1, schllze obecního zastupitelstva 197 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 198 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 30.6.1904, schllze obecního zastupitelstva 199 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 31.1.1911, schl!ze obecního zastupitelstva 200 > Protokolní kniha zápis ze dne 25.2.1911, schůze obecního zastupitelstva 201 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 1.6.1911, schltze obecního zastupitelstva 202 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.11.1907, schůze obecního zastupitelstva 203 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.11.1907, schůze obecního zastupitelstva 204 > Protokolní kniha zápis ze dne 13.12.1905, schllze obecního zastupitelstva 205 > Protokol ní kniha zápis ze dne 21.7.190 I, schůze obecního zastupitelstva 206 > Protokolní kniha zápis ze dne 20.4.1902, schl!ze obecního zastupitelstva 207 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.2.1904, schllze obecního představenstva 208 > Protokolní kniha zápis ze dne 2.1.1905, dražební protokol 209 > Svoboda: 76 210 > Protokolní kniha zápis ze dne 17 .5.1907, dražební protokol 211 > Protokol ní kniha zápis ze dne 11.5.1907, schl!ze obecního zastupitelstva 212 > Protokol ní kniha, zápisy dražebních protokol ll z rozmezí let 190 I až 1911 213 > Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1908, schůze obecního zastupitelstva 214 > Protokol ní kniha zápis ze dne 30.12.1909, dražební protokol 2l5) Protokol ní kniha zápis ze dne 9.1.1906, dražební protokol 216 > Protokol ní kniha zápis ze dne 17.5.1907, dražební protokol 217 > Protokolní kniha, zápisy dražebních protokolll z rozmezí let 1902 až 1912 218 ) Protokolní kniha zápis ze dne 1.9. 1910, schllze obecního zastupitelstva 2!9) Protokol ní kniha zápis ze dne 8.12.1913, schllze obecního zastupitelstva 220 > Protokolní kniha zápis ze dne 13.12.1913, schl!ze obecního představenstva 22l) Pamětní kniha: 29 222 > Pamětní kniha: 29 223 > Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1910, schl!ze obecního zastupitelstva 224 ) Protokolní kniha zápis ze dne 3.3.1909, schůze obecního zastupitelstva 225 > Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schůze obecního zastupitelstva l26> Protokol ní kniha zápis ze dne 10.3.1908, schl! ze obecního zastupitelstva m) Protokol ní kniha zápis ze dne 10.3.1908, schl!ze obecního zastupitelstva 228 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schllze obecního zastupitelstva 229 > Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schl! ze obecního zastupitelstva 230 > Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schl'tze obecního zastupitelstva 231 > Protokolní kniha zápis ze dne 3.3.1909, schllze obecního zastupitelstva 232 > Paměti Fr. Žampa: 454- 455 173

174

>

>

160

Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva kniha zápis ze dne 15.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 235 >Protokol ní kniha zápis ze dne 6.5.1915, schůze obecního zastupitelstva 236 > Tamtéž 237 l Protokol ní kniha zápis ze dne 13.3.1914, schůze obecního zastupitelstva 238 > Protokol ní kniha zápis ze dne 12.3.1902, schůze obecního zastupitelstva l39l Protokol ní kniha zápis ze dne 2.5.1903, schihe obecního zastupitelstva 240 > Protokolní kniha zápis ze dne 8.3.1913, schůze obecního zastupitelstva 24IJ Protokolní kniha zápis ze dne 21.5.1913, schůze obecního zastupitelstva 2421 Protokol ní kniha zápis ze dne 3.8.1903, schůze obecního zastupitelstva 2431 Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1914, schůze obecního zastupitelstva 2441 Protokol ní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2451 Protokol ní kniha zápis ze dne 1O. 7.1909, schůze obecního zastupitelstva 2461 Protokol ní kniha zápis ze dne 21.5.1913, schůze obecního zastupitelstva 24?) Protokolní kniha zápis ze dne 8.12.1913, schůze obecního zastupitelstva 248 lProtokolní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2491 Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .6.1903, schůze obecního zastupitelstva 250 ) Protokolní kniha zápis ze dne 13.12.1913, schůze obecního představenstva 251 >Protokol ní kniha zápis ze dne 12.3.1902, schůze obecního zastupitelstva 2521 Protokolní kniha zápis ze dne 28.12.1901, schůze obecního zastupitelstva 253 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 254 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 11.1.1911, schůze obecního zastupitelstva 2551 Protokolní kniha zápis ze dne 9.8.1902, schůze obecního představenstva 2561 Protokol ní kniha zápis ze dne 1.11.1907, schůze obecního zastupitelstva 2571 Zákon domovský ze dne 3. prosince 1863 č. 105 ř.z. §26 258 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 2591 Protokol ní kniha zápis ze dne 21.3.1903, schůze obecního zastupitelstva 2601 Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva 261 l Protokol ní kniha zápis ze dne 13.3.197, schůze obecního zastupitelstva 262 ) Protokolní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 2631 Protokol ní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 264 l Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 26SJ Protokol ní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2661 Protokol ní kniha zápis ze dne 15.11.1902, schůze obecního představenstva 267 l Protokol ní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schůze obecního zastupitelstva 2681 Protokolní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2691 Protokol ní kniha zápis ze dne 15.12.1917, schůze obecního zastupitelstva 233

234

>

>Protokol ní

161

SEZNAM LITERATURY: BEDNÁŘ,

FR.: Památník českobratrské církve evangelické. knihkupecké a vydavatelské akc. společnosti KALICH, v Praze 1924.

Nákladem

ČEČETKA, F.J.: Od kolébky do hrobu. Lidopisné obrázky z Poděbradska, Praha

1900. ČEČETKA, F.J.: Staré zřízení obecní, Český lid číslo 1211903, str. 4-8.

DANKO, B.: Repetetorium obcí a osad Československé republiky 1928, vydal svým nákladem Bedřich Danko, nedatováno. DOLEŽAL, L.: Popis panství poděbradského, Praha 1890. DORAZIL, 0.:

Světové dějiny

v kostce, Papyrus Vimperk 1992.

DUDEK, F.: Počátky řepného cukrovarnictví v Čechách, práce Oblastního muzea v Poděbradech, řada B, 1973, č.9. PASTORA, L., KLADIWA, P.: Obecní samospráva a lokální elity v českých zemích 1850-1918, In. Český časopis historický 4/2004, s. 796-827 FIEDLER, F.: Základní problémy rakouské správní reformy, Praha 1916 FORST, FR.: Bibliografie historicko-vlastivědné literatury okresu Nymburk, FORST, FR.: Okresní archiv v Nymburce. Městské archivy v Lysé nad Labem a v Sadské. Průvodce po fondech. Praha 1958 Historicko-vlastivědná

bibliografie Středočeského kraje, sv.2., Praha 1961.

JANÁK, 1., HLEDÍKOVÁ, ZD.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, SPN Praha 1989. JANÁK, J.: Domovské právo ve starém Rakousku a v ČSR, In: Pocta akademiku Václavu Vaněčkoví k 70. narozeninám- UK, Praha 1975, s. 147-167 KÁRNÍKOV Á, L.: Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754-1914, Praha 1965. KLABOUCH, J.: Ke vzniku novodobých jednotek místní správy v Čechách v letech 1849-1963, In: Acta regionalia- sborník vlastivědných prací- 1965, s. 168-171; KLADIWA, P.: Obecní volby v Moravské Ostravě 1850-1908 a formování občanské společnosti, in: Slezský sborník 2002, č. 1, s. 11-42 Kolektiv

autorů: Dějiny

zemí Koruny

české

II., Paseka, Praha 1992.

Kolektiv: Historie a současnost podnikání na Nymbursku a Žehušice, Městské knihy 2001 Kosmova kronika 1975

česká,

Poděbradsku,

Nakladatelství Svoboda , Vydání 6, (Svoboda 2), Praha

162

LAŠTOVKA, K.: Počátky samosprávy v zemích českých, In: Miscellanea historico- iuridica, Praha 1940, s. 155- 163 LUTOVSKÝ, M., PETRÁŇ, ZD.: Slavníkovci, Libri 2004 MAXIMILIAN RYTÍŘ Z OBENTRAUTŮ: Samospráva obce v království Českém, Praha 1863 MILLER, J.: Z tradic selského rodu Vinduškova, kniha třetí, Praha 1935.

Okresní záložny hospodářské 1882-1932. Almanach vydaný na paměť padesátiletého jejich trvání. Vydáno péčí svazu okresních záložen hospodářských v roce 1932, Tiskem "Noviny" v Praze. PARGAČ, J., TOMANDL, M.: Jedinec a vesnické společenství v lokálních vztazích solidarity, kooperace a subsidiarity. In: SE, VIII, AUC, Praha: UK, 1995,s.61-66

PARGAČ, J., TOMANDL, M.: Úloha obecní samosprávy v životě vesnice v minulosti: vyhodnocení dotazníkové akce. In: NV, X (52), 1993, s. 36-46. PEKAŘ, J.: Kniha o Kosti, Melantrich, Praha 1942. Poděbradsko.

Obraz minulosti i přítomnosti, Práce politického okresu Poděbrady 1906.

Poděbradsko.

Obraz minulosti i

školy Díl III.,

část třetí, Poděbrady

Poděbradský

okres v číslech,

přítomnosti,

učitelstva

Práce

okresu, Díl I. popis

učitelstva

okresu a

přátel

1938.

Věstník Poděbradska číslo

8, 1905, str. 108

POKLUDOV Á, A.: Vývoj obecní samosprávy a obecní volby v Opavě v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, in: Slezský sborník 2003, 1, s. 17-51

Politický okres poděbradský ve dvacátém roce Poděbrady 1938.

Československé samostatnosti,

ROBEK, A., SVOBODOVÁ. J.: Kronika socialistické vesnice, Nymbursko a Poděbradsko, Polabské muzeum Poděbrady, Poděbrady 1979. ROUBÍK, F .. : Přehled vývoje vlastivědného popisu Čech, Praha 1940 ROUBÍK, F..: Vývoj správního rozdělení Čech v Letech 1850-1868, In: Sborník Archivu ministerstva vnitra XII-1939 ROUBÍK, F..:: Ke vzniku správního rozdělení Čech z roku 1850, In: Sborník Archivu ministerstva vnitra XI-1938;

Seznam míst v království Českém. Sestaven na základě úředních dat k rozkazu c.k. místodržitele. V Praze. Tiskem místodržitelské knihtiskárny 1913. SKLENÁŘ, K.: Slavníkovská Libice v dějinách archeologického výzkumu, Časopis NM, řada historická, 151/1982, str.l-16.

163

Statistický lexikon obcí v české zemi. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14.dubna 1920 čís. 266 Sb.zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z !.prosince 1930, v Praze 1934.

SVOBODA, P.: Pozdrav z Libice, aneb Libice v proměnách 20. století, Vlastním nákladem, 2003 Tisíciletá obec Libice nad Cidlinou 981-1981, MNV Libice nad Cidlinou 1981.

TUREK, R., HÁSKOV Á, J., JUSTOVÁ, J.: LIVBVZ METRO POL/S. Tam, kde řeka Cidlina tratí své jméno. MNV Libice nad Cidlinou k tisíciletému výročí první písemné zmínky o Libici (Datum neuvedeno). TUREK, R.: Slavníkovci a jejich panství, Kruh Hradec Králové 1982 VANĚČEK, V.: Dějiny státu a práva v Československu, Orbis 1970

VEVERKA, J.:

Průvodce

a popis Poděbradska, Nymburk 1933

VINDUŠKA, J.: Činnost obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou. FF UK, 1995 VINDUŠKA, J.: Vývoj územní samosprávy na Poděbradsku a Nymbursku v letech 1848-1918. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36/2002 VINDUŠKA, J.: Život v obci Libice nad Cidlinou v letech 1901-18 ( 1. a 2. část), Vlastivědný zpravodaj Polabí 3311999 a 34/2000 Zákon ze dne 12. října 1875, č. 76 zemského zákoníku pro Čechy v příčině ochrany majetku polního Zákon

č.

27. ze dne 16. dubna 1864 říšského zákoníku o obecním zřízení

Zákon č. 222 ze dne 5. prosince 1896 říšského zákoníku o domovském právu, novela k zákonu o domovském právu ze dne 3. prosince 1863 ř. z. č. 105, Zákon o zastupitelstvu okresním ze dne 25. července 1864 pro království České Rukopis: František Žampa: Paměti (použito s laskavým svolením paní Boženy Němečkové z Libice nad Cidlinou).

164

ARCHIVNÍ MATERIÁLY:

Uloženy ve Státním oblastním archivu- Státním okresním archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem: Fond Obecní úřad

Choťánky:

Kniha ústavu pro chudé r.1868-1931

Fond Obecní úřad Kánin: Trestní protokol pro obec Kánin Fond Obecní úřad Kluk: Účetní kniha chudých 1863-1920 Fond Obecní úřad Fond Obecní

Křečkov:

úřad

Kniha příjmů a vydání 1863-1931

Libice nad Cidlinou: Protokolní kniha obce libické od r.1901

až 1923

Fond Obecní

úřad

Libice nad Cidlinou: Zápisy

schůzí

obecnz1w zastupitelstva

1923-1945

Fond Obecní úřad Libice nad Cidlinou: Index k popisné kartotéce Fond Obecní úřad Libice nad Cidlinou: Trestní protokol z let 1900 až 191 O Fond ZDŠ Kněžice: Školní kronika obecné školy v Kněžicích od roku 1842 Fond okresní výbor Poděbrady: Úřední korespondence mezi obcí Libice nad Cidlinou a okresním výborem Poděbrady v letech 1900 až 1918- obecní volby

Pamětní kniha

obce Libice nad Cidlinou 1892-1964, uložena na Obecním úřadě v

Libici nad Cidlinou.

165

Příloha č.

1

Tabulka docházky

166

Příloha č.

1 Prezenční

Volebm období Clenu +virilistu Starosta Radní

1900 ( 190 I) az 1903 I

2 3 4 5

Virilní hlas

Zatupitelé

6

včetně náhradníků

7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18 19 20

:sooestav Jm Ktička Josef Dvořák Jan Svoboda František Hacílek l'rantJSek Hais! Eduard Molnár Jan IPoJaceK MateJ Brtek František Brunclík František Havránek Josef Hubálek Josef Jeník Jan Jeník Václav Kubka Jan Mikšovský František Mikšovský Matěj Mukařovský Václav Novák Václav Paroulek Josef Paroulek Václav Pilný Václav Vinduška Václav

1903 až 1906

Volební období Clenů

listiny obecních výborů v Libici nad Cidlinou v období 1901 až 1918

+ virilistů

Starosta Radní

1 2 3 4 5

Virilní hlas Zatupitelé včetně náhradníků

6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18

Svoboda František KubkaJan Mikšovský František Dvořák Josef Hněvsa Jan Hais! Eduard Red. Salich (M. Poláček) Brunclík František Buřil Josef Hněvsa František Jiránek Karel Lorenc Karel Molnár Jan Novák Václav Paroulek Josef Pilný Václav Svatoň Václav Veverka Václav Vinduška Josef Vinduška Václav

27.03.01 U+ i

25.05.01 12+0

28.06.01 12+1

21.07.01 17+0

28.12.01 12+0

12.03.02 12+2

20.04.02 15+0

24.06.02 15+0

21.03.03

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

~4+1

X X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X

X

X

X

X

X

X

X

02.05.03 16+3

17.06.03 13+0

16.12.03 15+0

16.01.04 ?+?

17.02.04 15+2

05.05.04 14+1

30.06.04 12+0

08.02.05 17+2

25.03.05 15+0

10.05.05 ll+ 1

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

28.02.06 15+1

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

14.02.06 15+ I

X

X

X

X

13.12.05 12+0

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

1906 az 1909

Volební období Clenů +virilistů

Starosta Radní

Virilní hlas Zatupitelé včetně náhradníků

Volební období Clenů + virilistů Starosta Radní

Virilní hlas Zatupitelé

Náhradníci

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18

Svoboda František Dvořák Josef Mikšovský František Kubka Jan Souček František Ha1sl Eduard Hněvsa Jan Jiránek Karel Lorenc Karel Mázl Václav MilerKarel Molnár Jan Novák Václav Paroulek František č.1 02 Paroulek Josef Strnad Václav Teslík Matěj Tomek František Vinduška Václav

1909 az 1912 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Mikšovský František Paroulek Františekč. 30 Teslík Matěj Svoboda František Mázl Václav Eduard Hais! Balcar František Brunclík František Čermák Václav Dvořák Josef Kubka Jan Lorenc Karel Molnár Jan Novotný Václav Paroulek Frant. č. 102 Paroulek Josef Strnad Václav Svatoň Václav Vinduška Václav Mikšovský Matěj do 25.2.1lnahradil J. Kubku Vinduška Josef Hyklík LeoiJ_old Tomek Frant. Miler Václav Novotný Frant. Mázl Antonín Bacílek Frant. Veverka Frant

05.05.06 18+0

13.06.06 10+1

20.02.07 17+1

13.03.07 13+1

01.05.07 14+0

11.05.07 13+0

26.06.07 12+0

o1.11.07

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

29.01.10 15+0

26.02.10 14+1

X

X

X X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

31.01.11 15+0

25.02.11 13+1

04.05.11 15+0

01.06.11 14+0

25.10.11 10+0

27.01.12 15+0

02.03.12 16+1

18.03.12 15+0

09.05.12 12+0

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

omluv. omluv. X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

omluv.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

nahrazen

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

01.09.10 14+0

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X X

X

X

X

04.05.10 14+0

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

04.11.09 10+0

X

X

X

X

X

10.07.09 14+1

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

17.04.09 ll+ 1

X

X

X

03.03.09 15+1

X

X

X

06.02.09 17+1

X

X

X

18.04.08 12+0

X

X

X

11.03.08 14+1

X

X

X

26.02.08 16+1

X

X

X

20.02.08 11+1

X

X

X

12+0

11.01.08 17+0

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

11912 až 1919

Volební období představenstvo

Starosta Radní

1 2 3 4 5

Virilní hlas

Zatupitelé

6 7 8 9 10 ll

náhradníci

12 13 14 15 16 17 18 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Mikšovský František František Paroulek č. 30 Svoboda František Novotn_i Václav Lorenc Karel Eduard Hais] rada Salich!M. Poláček Vacek Franišek Balcar František Brunclík František Janata Jan Křička Josef Mázl Václav Molnár Jan Paroloulek Josef Paroulek Frant. č. 102 Strnad Václav Svatoň Václav Teslík Matěj Vavroušek Richard Vinduška Václav Jiránek Karel náhr Mikšovský Matěj Paroulek Bedřich Radechovský Václav Souček František Stmadf František Tomek František Veverka František Vinduška Josef

21.09.14 ll +O

26.02.15 12+2

09.03.15 ll+ 1

06.05.15 13+1

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

07.12.12 12+1

15.02.13 13+ 1

08.03.13 16+1

21.05.13 14+0

08.12.13 14+0

26.02.14 14+0

13.03.14 16+0

01.05.14 15+0

8.7.1914 13+0

09.08.14 14+0

11.09.14 14+0

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

omluv. omluv.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

04.12.16 15.12.17 14+0 12+1

xM.P. X

X

X

03.04.16 13+1 X

X

X

X X

02.02.16 10+1

X

X X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X X X

X

Příloha č.

2

Zákon ze dne 12. října 1875, č. 76 z.z. pro Čechy v příčině ochrany majetku polního: I. O majetku a pychu polním. §1

Majetek polní dává se ve zvláštní ochranu tohoto zákona. Pokud běží o užívání zákona toho, považují se za majetek polní širé pole a veškeré na něm se nalézající, s provozováním polního hospodářství souvisící věci a zařízení. K majetku polnímu sluší tudíž stejnou měrou pozemky, jako pole, louky, pastviny, zahrady, vinice, jakož i stromy ovocné a sady všeho druhu, úly, lisovny, sušírny, trdlice a jiné přístroje k připravování lnu a konopě, polní boudy, ploty, ohrady, rybníky, sádky a přístroje k umělému plemenění ryb, díla k přivádění a odvádění vody, hráze, díla vodní a vodovody, polní studně, polní cesty, pěšiny, strouhy atd. počítati, rovněž i všecky plody a všecku úrodu dosud nesklizenou, kupy sena a plodin, stohy slámy, hospodářské nářadí a nástroje na poli ponechané, dobytek tažní a se pasoucí, mrvu atd. § 2. Co pychy polní trestají se veškerá porušení majetku polního (§ 1.) a veškeré přestupky zapovědí v zákonu tomto obsažených aneb na základě tohoto zákona politickým úřadem (okresním úřadem, výborem obecním) v příčině ochrany majetku polního zvláště vydaných, pokud tato porušení anebo přestupky těchto zapovědí nepodléhají řízení dle zákona trestního anebo dle zvláštních zákonů a předpisů vydaných v příčině ochrany jiných odvětví zeměvzdělání, zvláště práv vodních, anebo v příčině vykonávání policie silniční. § 3. Zvláště se prohlašuje za pych polní: a) nedovolené chození, položení se, ježdění koňmo a vozem v zahradách, na polích a lukách, jakož i na veškerých ostatních pozemcích, jakmile tyto jsou ohrazením, příkopy a strouhami pomezními, tabulkami zapovídacími anebo jinými znatelnými znameními výstražnými co uzavřené poznamenány; b) nedovolené vstoupení na cesty, jež v čase, kdy hrozny anebo jiné plody polní a stromové dozrávají, k nařízení obecního starosty uzavřeny a tabulkami zapovídacími anebo jinými znameními znatelnými jakožto cesty zapovězené poznamenány jsou; c) nedovolené odstranění aneb porouchání plotů, otevření přístrojů zavíracích na nich a odstranění tabulek zapovídacích anebo znamení výstražných; d) nedovolené přešlapování pěšin aneb cest polních; e) nedovolené zlomení aneb uříznutí kmenů, větví, ratolestí, květu aneb ovoce, pak oškubání listí se stromů aneb požitečných keřů, jakož i každékoliv jiné porouchání stromů aneb keřů, pak vytrhování kolu u stromů; 167

f) nedovolené uříznutí neb utrhnutí klasů, lusků aneb rostlin jakéhokoliv druhu, pak žetí aneb trhání trávy na cestách a mezích polních; g) nedovolené bílení na mezích, hrázích a cize půdě vůbec, pak nedovolené sbírání aneb vykopávání kostí, hadrů aneb látek hnojných v zahradách aneb na polích, lukách aneb pastvinách a nedovolené kopání země, písku, štěrku, kamenu, jakož i sbírání listí, zralého ovoce neb padavek na cizích pozemcích; h) nedovolené vkládání aneb házení kamenů, rumu, střepů, smetí neb snětí na cizé pozemky neb cesty; i) nedovolené užívání cizích senníků, polních bud, neb nářadí a nástrojů na poli ponechaných, jakož i uschování, zavlečení neb porušení nářadí a nástrojů těch;

nedovolené přeházení neb roztroušení hromad země neb mrvy, hromad plodin neb steliva, kup sena, ovoce a stohů slámy, jakož i porouchání přístrojů k sušení krmiva na poli se nalézajících; k) svévolné pálení rašeliny.

j)

§4.

Svémocné zorání, okopání anebo jiné poškození společných polních cest aneb pěšin, postrčení aneb odstranění mezníků, pak uorání aneb ukopání cizé půdy tresce se, ač jestli trestním soudem se nestíhá, jakožto polní pych. Zapálení strnišť a hnojišť jest naprosto zapovězeno. "

168

Příloha č.3: Katastrální mapa s

vyznačenou

obecní váhou

p.č.

141

169

>lL

22

121 ~79

•

•

Po 't8J

""""-

id Iir

cena UL

I I

lED

I

II

I:J

-------

I

•....

I

.llk..

629

-:;-

621}

.. .

.589

-:;-

rr

T

t

508