Univerzita Karlova v Praze Ústav etnologie filozofické fakulty
Název rigorózní práce:
Vesnická samospráva na počátku 20. století v Libici nad Cidlinou
Vypracoval: Mgr. Jan Vinduška Vedoucí rigorózní práce: PhDr. Jan
Pargač,
CSc.
2
•2551119150•
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Prohlášení
Prohlašuji, že rigorózní práci na téma "Vesnická samospráva na počátku 20. století v Libici nad Cidlinou." jsem vypracoval
samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Kolíně dne 30. listopadu 2005
Mgr. Jan Vinduška
3
Obsah Úvod ........................................................................... 6 1.
Kulturně
historický
přehled poděbradského
politického
okresu v letech 1900 až 1918 ................................................ 12 2.
Přehled: hospodářství poděbradského
politického
okresu v letech 1900 až 1918 ................................................ 13 2.1.
Zemědělství ...............................................................
13
2.2. Plodiny ..................................................................... 14 2.3. Chov
zvířectva
........................................................... 15
2.4. Lesnictví .................................................................. 15 2.5. 3.
Průmysl
a obchod ....................................................... 16
Kulturně-historický přehled
obce Libice n. C .......................... 18
4. Přehled: Územní samospráva v letech 1848 až 1918 .................. 27 5.
Přehled:
Politická správa na přelomu 19. a 20. století. ................ 35
6. Přehled: Finanční správa na přelomu 19. a 20. století. ................ 39 7. Vesnická samospráva v Libici nad Cidlinou v letech 1901 až 1918 ......................................................... 41 8. Činnost obecního výboru Libice nad Cidlinou v letech 190 1 až 1918 ......................................................... 46 8.1. Volby obecní samosprávy ............................................. 46 8.2. Virilní hlasy ............................................................... 68 8.3. Obecní výbor. ........................................................... 70 8.4. Obecní představenstvo .................................................. 71 8.5. Starosta .................................................................... 72 8.6. Schůze obecního výboru ................................................ 74 8.6.1.
Průběh schůze
obecního výboru ...................................... 77
8.6.2. Usnášecí schopnost obecního výboru ............................... 78 8.7. Výkon místní policie v Libici nad Cidlinou .......................... 81 8.8. Obecní zaměstnanci ...................................................... 83
4
8.8.1. Obecní strážník ........................................................ 84 8.8.1.2. Četníci a jejich asistence v Libici nad Cidlinou ................ 91 8.8.2. Polní hlídači ............................................................ 93 8.8.3. Ponocný ................................................................. 95 9.
Péče
o obecní majetek ..................................................... 98
10. Dražby obecního majetku ............................................... 112 ll.
Rozpočet
obce a ústavu chudých ....................................... 123
12. Domovské právo ......................................................... 133 13. Chudinství-
péče
o chudé v obci ....................................... 139
Závěr ............................................................................ 152
Poznámky ..................................................................... 156 Seznam literatury .............................................................. 162 Archivní materiály ............................................................. 165 Přílohy:
......................................................................... 166
5
ÚVOD Uvedení v život obecní samosprávy v roce 1850 jak pro samotné obyvatele obcí a města
Obce i
dostala možnost se
nutnosti neomezeného diktátu měst
se budou
měst,
řídit
za
rozvíjet dle svých
předpokladu,
společnosti. potřeb
představitelé
že
bez
obcí a
danými zákonnými normami.
Zásady na nichž monarchii a které byly obsahovalo IV.
obrovský význam
tak pro pozitivní vývoj celé
samostatně
zvenčí,
mělo
měl
být vybudován první obecní zákon v habsburské
císařem zaručeny
oddělení říšské
jako základní práva svobodné obce, března
ústavy ze dne 4.
1849 v § 33 a
znějí
následovně:
a) Volení zastupitelů obce; b)
Přijímání
nových
údů (občanů)
do spolku obecního;
c) Samostatné řízení obecních záležitostí; d)
Uveřejňování výsledků
e)
Veřejná
Těchto
obecního
jednání obecních
několik
důležitých
hospodaření;
zastupitelů. bodů
pro vznik obecní samosprávy Je
základním motem předkládané studie. Jak již sám název napovídá, hlavním cílem této práce Je snaha o interpretaci
přesně
specifikované vesnické samosprávy
počátkem
20. století na
Poděbradsku.
Vedle konkrétního vzniku obecního výboru a voleb se budeme zabývat také vymezením hlavních
orgánů
obce na
základě
činností představenstva
(prezentovaného starostou obce), obecního výboru a dalšími aktivitami úzce souvisejícími s obecní samosprávou. Obecní samospráva totiž dala rukou možnost rozhodovat
téměř samostatně
základě
přirozené
kladen majetku
zákonem dané tzv. důraz
na
péči
bez
vnějšího
(samostatné)
o obecní majetek, obecní
občanů zajišťovat, hospodaření
občanům
do
vlivu o své obci na
působnosti
zaměstnance
obce. Dále bude mající ochranu
obce a péči o chudé v obci.
6
Sledovaným objektem se stala konkrétní obecní (vesnická) samospráva, prezentovaná obecním výborem v Libici nad Cidlinou v letech 1901 až 1918. Důvodem proč
bylo zvoleno toto námi
přesně
časové
specifikované
období a místo je mimo jiné již dlouhodobý zájem autora o tuto problematiku v této oblasti. Časové vymezení bylo zvoleno z důvodu, že obecní samospráva již byla
plně
srostlá s životem
společnosti
prodělaných organizačních změnách
století. S tím souvisela i
po padesáti letech fungování a
celé státní správy v 50. a 60. letech 19.
změna některých zákonů
upravujících a vymezujících
obecní samosprávu. silně
V prvních letech 20. století byla již Libice nad Cidlinou poznamenána s určitým
urbanizačními
počtem nezemědělského
postupně začal měnit
dosud
v poslední
tradičním způsobem
postupně
vlivy a z ryze
zemědělské
Tradiční způsob
obyvatelstva.
třetině
obce se stala obec
19. století, která
životem mnoho nových
přinesla
aspektů,
živ ota se
do obce žijící
které se
začaly
projevovat ve všech sférách života místního obyvatelstva obce.
V těsné blízkosti obce Libice byla v roce 1870 položena
trať
severozápadní
dráhy a budovány výrobní a zpracovatelské podniky, cukrovar, sušárna
čekanky
i továrna na zemědělské stroje.
V etnografické a sociologické česká
vesnice v
společenstvím,
průběhu
protože
k oslabování vztahů ke své obci
19. století
značná
uvnitř
literatuře
přestává
nacházíme
často
konstatování, že
být stabilizovaným a integrovaným
migrace vyvolaná intenzívní industrializací vedla
vesnice jako lokálního
společenství
a vztahů obyvatel
vůbec.
Tato konstatování
můžeme částečně
zejména oblastí, kde rozvoj
považovat za
průmyslu vytvářel
oprávněná
a týkají se
na vesnici rychleji
složitější
sociální a socioprofesní strukturu. Tato sociální struktura nebyla bez vlivu na soudržnost lokálních počet
vztahů
a trvalou migrací do
obyvatel v některých regionech ubývat.
průmyslových
Vytvářela
se
center
pestřejší
začal
sociální,
7
kulturní a zájmová pluralita na úkor
vnitřní
také obec Libice nad Cidlinou, která se
proměnou
integrity. Touto
postupně proměnila
prošla
zemědělské
z ryze
vesnice ve vesnici s rozvíjejícími se výrobními a zpracovatelskými podniky a část
obyvatel, hledala obživu Přes působení
právě
v těchto podnicích.
faktorů
uvedených
však v minulosti fungovaly významné
mechanismy, které integritu vesnice jako lokálního napomáhaly k udržení lokální soudržnosti
alespoň
společenství
v základních sférách života.
V předkládané studii se budeme zabývat dosud která byla jedním z rozhodujících polovině
19. a v první
polovině
faktorů
nedoceněnou skutečností,
zachování vesnické integrity ve druhé
20. století- vesnickou obecní samosprávu a její
kooperativní a integrativní funkcí v životě vesnického Dle našeho názoru, je
posilo valy nebo
nesmírně důležité,
společenství.
poznávat a studovat vedle
hmotné a duchovní kultury obyvatel našich vesnic i jejich kulturu sociální. Sociální struktura a organizace
řízení
obce je zatím naší jak etnologií tak
historiografií opomíjená oblast poznání, která nám
může
případech
v mnoha
pomoci odhalit a objasnit mnohé nejasnosti a souvislosti i
při
studiu dalších
oblastí života. Proto by studium a bádání v oblasti sociální organizace být v žádném případě opomíjeno Je
třeba
uvědomit
si
spoluvytváří dějinný
území. Tito
případů
či podceňováno.
skutečnost,
že posledních více jak 150 let
obraz bezpočet obecních představitelů všech obcí na našem
představitelé
obcí, zlepšovala a
nemělo
byli
tvůrci
usnadňovala
mnoha rozhodnutí, která
život mnoha svým
měnila
spoluobčanů.
charakter
Ve
většině
je na ně zapomínáno.
Celkový rozvoj jednotlivých obcí od roku 1850 byl obce. V počátcích obecní samosprávy se jednalo které ji reprezentovaly a vtiskávaly jí
svůj
převážně
silně
spojen s elitou
o ekonomické elity,
názor. Politická role a
v oblasti našeho bádání, jak bude uvedeno dále, nehrály
během
příslušnost
sledovaného
období v našem konkrétním případě žádnou významnou a viditelnou roli.
8
Dalším neméně
důležitým předpokladem
vlivu lokálních elit, byla výše hospodařit.
ke zdárnému rozvoji obce, vedle
finančních prostředků
s kterými mohla obec
Jelikož byly podmínky financování nastaveny jiným
dnes, obce byly
uzavřenou účetní
jednotkou a
daně
způsobem
než
kromě
které obec vybírala,
daní předepsaných státem, se stávaly hlavním zdrojem příjmů obecní pokladny.
Vesnická samospráva patří k okrajovým tématům naší etnologie. Často se upřednostňuje
kultury, i
studium hmotné a duchovní kultury
přestože
se jedná o oblast
silně
před
studiem sociální
spjatou s životem venkovského lidu.
Ale i v této oblasti se však vyskytují výjimky. 1 V poslední
době
okrajovost, zabývá stále více jsou ale
převážně
právě
se tématem obecní samosprávy, badatelů.
možná pro její
V jejich zorném historiografickém úhlu právě
témata zabývající se jednou oblastí samosprávy a to
pouze složení samosprávných
orgánů, především
však velkých
průmyslových
aglomerací na Moravě a ve Slezsku, výjimečně v Čechách. Touto problematikou komunální samosprávy na soustavně
přelomu
19. a 20. století se u nás v poslední
a metodicky zabývá několik
autorů,
době
jako např. L. Pastora, P. Kladiwa,
A. Pokludová. 2 Osudy obecní samosprávy malých obcí však zůstávají z větší části v oblasti bádání zahaleny tajemstvím. Čas od času se v regionálním tisku
objeví zmínka o události spojené s konkrétní obcí, ale ve téma
silně
větším měřítku
je toto
Poděbradska,
je tato
zanedbávané.
Co se
týče
prací
oblast bádání zcela
konkrétně
nedotčena.
svázaných s regionem
Podle našich
poznatků
se obecním
zřízením
v
tomto regionu zabýval F. J. Čečetka, ale pouze obecním zřízením do roku 1848. V jeho případě se jedná o čtyřstránkový článek, který vyšel v Českém lidu v roce 1903 pod názvem Staré obecní zřízení? Další zmínky o obecní samosprávě se vyskytují v beletristickém díle J. Millera Z tradic selského rodu Vinduškova do světové války, kniha třetí, která vyšla v Praze v roce 1935. 4
9
některých činnostech
O stručně
obecně zmiňují
a
z dnešního pohledu
autoři
též
v tomto
případně
případě
-
z terénních
nelze
Konkrétní
Antonín Robek a
tendenčně zaměřené
Nymbursko a Poděbradsko, 5 Millera a
obecní samosprávy na
přesně
činností
Poděbradsku,
Jiřina
se velmi
Svobodová ve své,
práci - Kronika socialistické vesnice
kteří však čerpali z výše jmenovaného díla J. výzkumů
z let 1976-1979 a dalších
zdrojů,
což
potvrdit.
obecní samosprávy na
Poděbradsku
se zabýval autor
předkládané studie (J. Vinduška) ve své diplomové práci 6 a v příspěvku Život část)
v obci Libice nad Cidlinou v letech 1901-18 (1. a 2. Vlastivědném
publikované ve
zpravodaji Polabí 33/1999 a 34/2000. Dále pak v příspěvku Vývoj
územní samosprávy na
Poděbradsku
a Nymbursku v letech 1848-1918,
publikovaném ve Vlastivědném zpravodaji Polabí 36/2002. 8 Tyto materiály se staly odrazovým můstkem pro
předkládanou
studii.
Celkový obraz obecní samosprávy poskytuje práce Jana Janáka a
Zdeňky
Hledíkové, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945,9 ale pouze v obecné rovině. Vyčerpávající
informace o vzniku správního
členění
na našem území od
50. let 19. století poskytují práce Františka Roubíka. 10 Nesmíme také zapomenout Jiřího
Klaboucha ll / / se domovs kym pravem.
na práce
věnované
obecní
samosprávě
Výzkumná metoda vychází z obecných
a Jana Janáka zabývající
poznatků
literatury zabývající se obecní samosprávou v obecné vytěžení
dostupných archivních
pramenů
získaných studiem rovině,
následovaná
souvisejících s obecní samosprávou
obce Libice nad Cidlinou a provedení analýzy a syntézy k jednotlivým tématům předkládané
práce.
Zaměříme
dále na práci obecních také jejich k
občanům
péče
se na
činnost
obce ve své samostatné
zastupitelů při správě
o obecní
zaměstnance,
obecního
vztah k nim a
jmění. péče
působnosti,
S tímto souvisí
o obecní chudé i
obce jako celku.
10
Důležitým
faktem
při
studiu a poznávání vesnické samosprávy Jsou
písemné dokumenty, které vznikaly v souvislosti s fungováním té, které konkrétní obecní samosprávy.
Největší překážkou
studiu je absentující archivní materiál obecních
ale na druhé
úřadů,
straně při
tomto
který se zpravidla díky
lidskému faktoru nezachoval, a tím vznikly nevyplnitelné mezery v našem částečně vytvořit
poznání. Tyto mezery nelze zpravidla vyplnit. Lze si ale přibližný
obraz za pomoci srovnávací metody při studiu podobné komunity.
Zdrojem
nejdůležitějších
informací pro naši studii je Protokolní kniha
obce libické 1901 až 1923, 12 úřední dokument, který obsahuje zápisy jednání obecního výboru a též obecního zaznamenány i
některé
nám poskytují
užitečné
protokoly
představenstva.
věnované
informace o
Kromě
toho jsou zde
pronájmu obecního majetku, které
průběhu
konání dražeb
veřejného
majetku
v Libici n. C. ve sledovaném období. Další cenné informace, i když torzovité, poskytuje korespondence mezi obcí Libice nad Cidlinou a c. k. okresním hejtmanstvím v Poděbradech. Pro oblast našeho bádání jsou materiály archivní povahy, vzniklé v důsledku Uako např. Trestní protokoly,
inventáře,
úřední činnosti
přínosné
obecního
i další úřadu
pokladní knihy atp.).
ll
1. KUL TURNĚ HISTORICKÝ PŘEHLED PODĚBRADSKÉHO POLITICKÉHO OKRESU V LETECH 1900-1918
Předmět
našeho zájmu, obec Libice nad Cidlinou, byla politicky
politického okresu hejtmanství Městec
Poděbrady
Poděbradské
(c. k. okresní hejtmanství
(složené ze soudních
Králové) se rozkládalo po obou
březích
Poděbrady).
okresů Poděbrady,
Labe, které je
součástí
Okresní
Nymburk,
rozdělovalo
na
dvě nestejné části. Část na pravém břehu byla více jak čtyřikrát větší než díl na straně
šířky
levé. Hranice okresu byly vymezeny od 50°4/10" k 50°19/36" severní a od 32°33/33" po 33°Y30" východní délky od Greenwiche.
osadou byl Klipec (Gllickzu), dosahuje 24 km. Mezi
nejsevernější
nejzápadnějšími
Nejjižnější
Mcely; vzdálenost mezi nimi
osadami Radenicemi, Vápenskem,
Rozkoší a nejdále na východě položenými obcemi Skochovicemi a Žantovem je prostora v délce 34 km. Morfologie
Poděbradska
dosahují 124 metry. na
severozápadě
a
Kromě
je málo
členitá. Největší
vlnité pahorkatiny na
několik osamělých vrchů
výškové rozdíly terénu
Královéměstecku,
je skoro ze 2/3 nížinou,
pak návrší průměrně
183-190 metrů nad mořem. Šířka nížiny obnáší 10-24 km, nejširší je mezi Křincem a Sadskou, a zabíhá na jih do sousedních okresů. Začátkem
20. století sousedil
hejtmanstvím Jičínským, na
východě
Poděbradský
13
politický okres na severu s
s Novobydžovským, na jihu s Kolínským,
na západě s Českobrodským a na severozápadě s Mladoboleslavským. Poděbradský
politický okres svou celkovou rozlohou
patřil
k
větším
v Čechách a podle velikosti se nacházel na 26. místě. V politickém okrese Poděbradském
a to na
byly celkem 104 katastrální obce, spojené ve 102 politické obce,
Královéměstecku
32 katastrální a 31 místní obec
(město Městec
Králové); na Nymbursku 36 obcí katastrálních a 35 obcí místních Nymburk,
městys Křinec);
na
Poděbradsku
(město
36 obcí katastrálních i místních
(města Poděbrady a Sadská, městys Pečky na dráze ).
14
12
Poděbradský
politický okres se skládal
Královéměsteckého,
Nymburského a
ze
3 soudních
okresů:
Poděbradského.
Tabulka 1: rozloha obyvatelstvo obyvatelstvo počet domů (km2)* v roce 1900* v roce v roce 1900* 1910**
soudní okres
Královéměstecký
239,95
20.065
3.235
Nymburský
241,00
28.714
3.909
Poděbradský
214,00
28.242
CELKEM
694,95
77.021
30.168
3.985 11.129
* Pramen: Poděbradsko, Díl I., Poděbrady 1906, str.l6 **Pramen: Průvodce a popis Poděbradska, Nymburk, str.l4
Statisticky i sociálně zajímavý je vzrůst obyvatelstva 15 v průmyslových střediscích: přibyli
81
v Nymburce, kde za poslední desetiletí 19. století (do roku 1900)
1184 obyvatelé a 134 domy, v
dům,
v
Pečkách,
Královéměstecku
kde
přibylo
Poděbradech,
přibylo
685 obyvatel a
617 obyvatel a 43 domy. V osadách na
obyvatelstva ubývalo,
průmyslových oblastí.
kde
neboť
odcházelo za
výdělkem
do
16
2. PŘEHLED: HOSPODÁŘSTVÍ PODĚBRADSKÉHO POLITICKÉHO OKRESU V LETECH 1900 až 1918
2. 1. Zemědělství Poděbradsko
bylo okresem
zaměstnáním většiny
hospodářským,
se
zemědělstvím
obyvatelstva. Mezi 23 politickými okresy obchodní a
živnostenské komory pražské bylo po roce 1900 na rozlohou
půdy,
v pole
jako hlavním
proměněné; čítal
71%
čtvrtém místě poměrnou
zdaněných
polí, 4,91% luk, 1,24%
13
zahrad, 15,18% v české
lesů,
nížině předčil
Při sčítání
rybníků. Relativně
0,76%
půdy
o málo více orné
jej
jen okres Kolínský, Karlínský a Mělnický. napočítáno:
živností v roce 1902 bylo
Tabulka 2: soudní okres
Polních
hospodářství
domácně
živn. průmysl. A obchodních
průmyslových
Královéměstecký
3359
1376
41
Nymburský
3104
1292
23
Poděbradský
3210
946
32
v
'v
96
3614
9673
Celkem
v
' 17
v•
' ' Polm' hospodarstvi' zab1rala pres 70% veskerych z1vnost1.
Pro
úspěšnou zemědělskou činnost
v oblasti
Poděbradska
půdy písčité,
je
poměrně různorodé.
občas
po
červinky,
se mísí s pískem, blízko Labe
březích
Labe jsou
převládá
převážně písčité
břehu
je
Peček
převládají
od
převahou půda černá,
písek a
které
Pňova
k
hlinka žlutá. Na pravém
štěrk.
jílovitá,
Spodní vrstvy ornice
štěrkové, zvláště
a
půdy,
Labe
černé (černavky);
v okolí
královéměstecké pahorkatině
také složení
Po levém
na místech nižších i úrodné
Hradištku se objevují pruhy Polabí až ke
důležité
je
břehu,
v
Poděbradsku nejčastěji pěstovalo
v
půdách níže položených a v západní části je jíl.
na levém
18
2.2. Plodiny přelomu
Na
19. a 20. století se na
půdách černých řepa,
bílých se
ječmen,
pěstoval zvláště ječmen
brambory,
ječmen, čekanka,
červený, méně
bob,
pšenice,
jetel
oves, brambory,
a žito,
luštěniny
růžák,
vikev
luštěniny
i pícniny, a v
písečná.
Z pícnin
a pícniny. V
písčitých
žito,
převládal
jetel
se pěstoval růžák, vikev, směšky, vojtěška, ligrus, u velkostatků
kukuřice.
Cukrovka zaujala nejvíce orné let 19. století dala nový
půdy
(24% - kolem r. 1900). Od šedesátých
směr zemědělství Poděbradska, převrátila
rolnické 14
hospodářství: pěstování
rybníky se vysoušely, pastviny a louky se
době
obilnin se omezilo na nejnižší možnou mez. V
cukrovky se
rozšířilo zvláště
usnadnili dovoz
čekanky
družstevní sušárny na
v písčitých půdách
v Libici, Sánech a
Rolníci, aby
zpeněžili,
Sokolči.
v pole,
poklesu ceny
pěstování čekanky.
do vzdálených továren a lépe ji
čekanku
měnily
postavili
Soukromá sušárna
vyrostla z kapitálu Matěje Havelky v Šlotavě. 19 Luk na
Poděbradsku
bylo kolem roku 1900 nedostatek, proto
píce jetelová. Nejvíce luk bylo a je kolem Labe u dříve nechyběly při
žádné obci, byly / . 20 I / . a vrb ov1m. / 2I ovocnyrm, esmrm
proměněny
Poděbrad.
převládala
Pastviny, které
v pole, nebo osázeny stromy
2.3. Chov zvfřectva Z živočišné produkce bylo dosaženo hovězího
Dříve
dobytka. Chov koní byl omezen pouze na
rozsáhlý a znamenitý chov ovcí,
okrese
největšího
Poděbradském
téměř
výsledku v chovu
potřebu
hospodářství.
v
zanikl. V roce 1902 se v soudním
chovalo: 1178 koní, 11.500 kusů
hovězího
dobytka, 1772
koz, 582 ovcí a 7057 vepřů. 22 S chovem
hospodářského zvířectva
je spojena i záležitost prodeje produkce
vyrobené v zemědělských usedlostech a statcích na trzích.
Například
pravidelně
se konaných
na týdenním trhu v Nymburce v roce 1903 stál 1kg másla 1,9-
2,5K, 1 kg tvarohu 0,24- 0,36K, 1 kopa (60) vajec 2,80- 5,20K.Z3
2.4. Lesnictvr
Roku 1895 obnášela celková Poděbradského, patřícího
výměra
lesní
půdy
politického okresu
k nejchudším na lesy, 10 476 ha; z toho bylo vysokého
15
lesa listnatého 288 ha, největší míře
se v
méně
jehličnatého
3080 ha,
omezovaly na svahy,
stráně,
úrodné nánosy v rovinách. Dobrá
k polnímu
středního
a nízkého 7 108 ha. Lesy
inundační
na
půda
obvody,
byla využívána
lesy nepatrné (zádušní les libický velkostatkům.
Lesy
měl
lesů
březích
velikost činila
buď
především
rozlohu 31,71 ha),
velkostatků tvořily větší
většina
dřevin
v lesích
nížině
po obou
Poděbradského,
jehož
20. století 3 924 ha.
tvoří
v plných porostech,
náležela
komplexy s 500 - 1 500 ha plochy
byly rozloženy lužní lesy velkostatku
začátkem
měly
12 098 ha; obce i záduší
a rozkládaly se po východní a severní hranici okresu; v labské
Z
na
hospodářství.
V roce 1904 obnášela celková rozloha
labských
písčité,
hlavní porosty borovice, dub a smrk; mimo
buď
smíšeny s jinými stromy
modřín, bříza,
ně
jsou
lípa, habr,
jilm, topol, osika, olše i s jednotlivými odrůdami, mimo to je zde velké množství o / h dru huo k eru. v o 24 ruznyc V těchto lesích také
samozřejmě
probíhala i těžba dřeva, které se použilo na
stavbách i jako palivo. S lesním hospodářstvím je jak spojena těžba dřeva25 tak také chov a lov zvěře. 26 Honitba v politickém okresu Poděbradském byla již v nejstarší době na
vysokém stupni, obory a bažantnice jsou zde zakládány již hluboko v minulosti. Zvěř
ulovená a zejména bažanti exportovali se ze zdejšího kraje k chovu do
Německa, Ruska, Francie aj. 27
2.5.
Průmysl
Stav století
a obchod
průmyslových
přiměřený
odvětvích
a obchodních živností byl dle statistik z počátku 20.
zemědělskému
továrního
průmyslu,
dosaženo i zvláštního rozvoje,
rázu kraje (viz Tabulka 2); v bylo v politickém okrese
zvláště
v cukrovarnictví
(při
některých
Poděbradském
kampani 1900 -
16
Poděbradsku devět cukrovarů
1901 pracovalo na Městci
Libici,
Králové, Nymburce,
Pečkách, Poděbradech,
bratří Jouzů
strojnictví (strojírenská továrna
severozápadní dráhy v Nymburce ),
Pečkách,
v
lučebním
Libněvsi,
- v Dymokurech, Sadské a ve
Vlkavě),
rozsáhlé dílny rakouské
oboru (Akciová
lučební
továrna v
Pečkách, mydlárna K. Červinky v Nymburce). Kromě toho bylo v politickém Poděbradském
okrese
Poděbradech),
5
pivovarů
výrobou lihovin se zabývalo 13
Poděbradském začátkem
okrese
(Dymokury, Nymburk, Vlkava a dva v závodů. Mlýnů
bylo v politickém
20. století celkem 22 a poskytovaly práci více
jak dvěma stům dělníků. Vodní pily pracovaly při mlýnech v Žehuni, Nymburce,
Komárově.
Parní pila V. Kerharta v
vodárna (1904) v Nymburce,
městská
Poděbradech.
Plynárna (1903) a
elektrárna v Poděbradech (1903) a sklárna
v Poděbradech založená 1876?8 Na
1 km2
Poděbradském
4
připadaly průmyslové
začátkem
20.
živnosti kovů,
průmyslové
5% výroba ze
(15%
dřeva
oděvnictví,
úřadem
tržní privilegia a
politickém okrese
je odpovídající (dle statistik
závodů
byla 2% velkozávody, 46%
8% výroba potravin, 6% zpracování
atd.), 52% živností obchodních (pohostinství patřilo k
nejrozšířenějším- 1 hospoda na 157 obyvatel).
Nejvyšším
v
počet
závody a tento
z počátku 20. století) lidnatosti okresu. Ze
století
29
živnostenským bylo ministerstvo vnitra, které
propůjčovalo přímo některé tiskařské
záležitosti podomního obchodu. V roce 1905 však
živnosti a
přešla většina
udělovalo
patřily
mu i
živnostenských
záležitostí na ministerstvo obchodu. 30
17
3. KUL TURNĚ-HISTORICKÝ PŘEHLED OBCE LIBICE NAD CIDLINOU
můžeme říci,
O obci Libici nad Cidlinou rozprostírá v místě, kde
řeka
že se již více jak tisíc let
Cidlina tratí své jméno a ústí do
volnějšího
toku
Labe. První zmínka o Libici pochází z Kosmovy kroniky, kde u roku 981 je uvedeno, že zemřel Slavník, otec svatého Vojtěcha. 31 Obec Libice leží asi 1 kilometr, jak již bylo výše vyčnívaly
Cidliny a Labe, v místech, kde odedávna části
písčité
bažinatou, dva terasovité
zmíněno,
od soutoku
nad krajinu, kdysi z velké
ostrovy, každý v
přibližné
rozloze 10 ha.
Ostrovy byly spojeny úzkou terénní vyvýšeninou. Nejstarší archeologicky doložené osídlení
východnějšího
bronzové, dále z období tis.
před
Kristem). Drobné nálezy
osídlení až do doby jižní a
únětické,
střední části
z
ostrovů
(dnešního
středu
obce) je z doby
lužické a knovízské kultury (2. tis. a nasvědčují,
stěhování národů.
V
že zde
průběhu
patrně
poč.
1.
bylo i nadále menší
6. století po Kristu vznikla v
tohoto ostrova slovanská osada. Nejsou doklady, zda se
udrze 1a 1. v 7 . sto1et1.d2 v
Dějinná
role libického hradiska trvala od sklonku 8. do rozhraní 12. století.
Zprvu bylo v letech 955 - 995 panství v rámci 995 dochází za přepadení.
přemyslovské
zřejmě
hlavním hradiskem slavníkovského
hegemonie. V
nepřítomnosti
předvečer
svátku sv. Václava roku
vojenské moci na Libici k jejímu
zákeřnému
Palác i kostel byly vypáleny, hradisko vyrabováno. Libickou
katastrofu přežili sv. Vojtěch s bratrem Radimem, kteří byli v Římě a Soběslav, který byl na válečném tažení. 33 Libice zkázou roku 995 zcela nezapadla, ale středisek
sjednoceného státu.
částečně
snad i
předhradí
Přemyslovští vítězi
zůstala
jedním z
důležitých
opravili
opevnění
akropole a
a postavili na akropoli správní palác. Významným
hradiskem byla Libice až do
třicátých
let 12. století. Pak ale sláva a význam
Libice zcela upadá.
18
výzkumů
Z archeologických poničil
zachvátil a
někdy
se lze domnívat, že
akropoli požár. Nemajíc v té
době
po roce 1130
již strategický význam přenesena
jako v dobách minulých, nebyla již obnovena. Správa byla nedalekou
Havraň. Zůstalo
žít jen předhradí, které se stalo pouhou vsí. Akropole
zpustla a od 15. století byla v
předhradí.
počátku
Od
hradského obvodu
odňal
přeměňována
v pole; kámen byl rozebírán na stavby
13. století je Libice již vedena jako ves
havraňského
V majetku kláštera sv. začátku
Jiří
a poddána klášteru sv.
Jiří zůstala
žoldnéry. Další
císař
jako řada jiných obcí na Poděbradsku,
těžkou
ránu
utrpěla
Zikmund právoplatným zápisem Jiřímu
z Poděbrad. Od té doby Válkami
postupně
těžce
Zikmund; dal mu
věnoval
poděbradský
poničena
Sirotků.
v roce 1425 od
příslušela
hrad,
uherskými
V roce 1437 ji
spolu s dalšími vesnicemi v okolí
Libice k poděbradskému panství.
postižená obec se ve druhé
polovině
patnáctého století
dvorů
byla Libice patnáctého a
šestnáctého století nevelkou vsí a její obyvatelé,
téměř výhradně zemědělci,
obnovovala.
Kromě
do
Libice až do husitských válek. Na jejich
Libici a okolní vesnice klášteru
podobně
patřící
v Praze.
protihodnotou jiné obce. Roku 1420, když Zikmund obléhal byla Libice,
na
manských
nebyli nijak zámožní. Pole kolem Libice válečných
měla
z velké
událostí ochuzovaly lid požáry a zejména
části
horší bonitu a kromě
povodně,
které byly pro
Libici metlou až do regulace Cidliny v letech 1912- 14. V
průběhu třicetileté
částečně zničena.
jen
při
vpádu
císařských
Znovu byla poškozena v roce 1632.
však vpád vojska saského zůstaly
války,
ojedinělé
kurfiřta
vojsk roku 1620, byla Největší
pohromou byl
roku 1634. Tehdy celá ves lehla popelem,
zpustlé domky. Z
válečných
pohrom se obec zotavovala
zvolna. Po obnovení katolické farnosti v roce 1786 (katolická farnost byla neobsazena od
třicetileté
války), zde byla
zřízena dvě
duchovenská místa
(farář
a kooperátor) a Libice získala znovu na významu. Také místní škola, která do té doby byla poděbradskou filiálkou, se stává samostatnou? 4
19
Vyčerpávající
a pro nás velice zajímavé a
obce Libice nad Cidlinou v století, nám poskytuje místní a
učitel,
průběhu
Pamětní kniha
důležité
informace o vývoji
druhé poloviny 19. století a
počátkem
obce libické. Autorem zápisů v kronice byl
Karel Jiránek, který se stal mj. také jedním z obecních
zapisovatelů protokolů schůzí
20.
zastupitelů
obecního výboru v našem sledovaném období.
Zápis v kronice pochází z počátku dvacátých let dvacátého století: "Vývoj obce Libice od dob padesátých [19. stol.- JV] Obyvatelé obce Libice, jak ani jinak na polabském
venkově dříve
nebylo,
byli zemědělci. Život jejich do r. 1848 ztrpčován byl povinnou robotou vrchnosti poděbradské. Uvědomění
byla zde láska k rodné vlastně
národnz1w v pravém slova smyslu zde sice nebylo, ale
hroudě,
jež jim byla jaksi svrchovaným pánem, a tak
lnuli láskou k vlasti. Tvrdý venkovský život
pořádáním
sousedských
pořádáním
posvícení,
schůzek (přástky ),
kateřinských
(masopustního úterka). Libická
pouť
svůj zpříjemňovali sobě
zábavami při sejpce, stínání kohouta, zábav,
hlučnou
(první neděli po sv.
ostatků
oslavou
Vojtěchu)
byla vždy a
jest i nyní slavná, sejdou se zde mladí i staří z širokého okolí. V letech padesátých bylo zde 40 domků bezzemků Počet
a
veřejných
čísel starousedlíků,
budov, takže počet dosahoval 68
obyvatelstva nelze sice zjistit, ale
páčil
nepatmý čísel
počet
domovních.
se as na 400 duší.
Po roce 1848, kdy robota zmizela a zavedena obecní samospráva, oddechlo si obyvatelstvo a mohlo se pak nejenom cele vlastní půdy, ale i obyvatel i
domů
tříbiti
svého ducha. Tak plynul život s pozvolný přírůstkem
až do let sedmdesátých, kdy
obchodníků, hostinců
věnovat obdělávání
a řemeslníků
některých
kromě kováře,
kolářů,
2
životních potřeb jiných živností zde
nebylo. Rok 1870 jest významným. Jest jakousi brankou ku obce. V roce tom postavena zde bezprostředně
trať
skvělému
rozvoji
severozápadní dráhy, dotýkající se
Libice.
20
V následujícím roce 1871 postavem zde
společný
rolnický cukrovar
(předseda Šafařík, rolník z Opolan, místopředseda farář Řezníček), který neuvědomělostí
hospodářské
a neprozíravostí rolnictva, jakož i následkem tehdejší
krise přešel po 2 letech do rukou fy. F. Wiesner a spol., firma ta je
dosud majitelkou téhož cukrovaru. Rokem 1870
počíná značný příliv
obyvatelstva a
vzrůstá počet domů;
staví se domky na " Valech" (do té doby stály tam dva domky), domků
Přibylé
sem obyvatelstvo nachází zaměstnání buď u dráhy nebo v cukrovaru a v
přechodné nezaměstnanosti
Roku 1888
přichází
obecní kovárnu (stála na veškeré polní vyrábět
nářadí
ku dráze jsou data
pozdějšího
ulice.
Stavby
od kanálu
směrem
Buřilova
(z r. 1899 ).
pracuje v panském lese.
sem místě
kovář
dnešního Husova pomníku). Z počátku vyrábí
(dobré pluhy
celé vozy a najímá
V. Fér, rodilý ve Velkém Zboží a najímá
dělají
mu renomé).
kolářské dělníky,
Přichází
v kovárně má 3
na myšlenku
výhně.
Obecní
kovárna pro jeho živnost nestačí, kupuje tuto k rozbourání na stavební materiál a v roce 1893 staví na vykoupeném obecním pozemku první továrnu na hospodářské
vozy.
Nejdříve
má 6 výhní, v roce 1895
z Německa a postupně dle potřeby však skupina
činí přístavby. Daří
zakladatelů (grundeři)
vyjednávání se však rozchází.
pořizuje obráběcí
se mu
dobře,
stroje
tu přichází
z Kolína a žádá zakcionování továrny,
Grundeři
kolínští postavili
konkurenční
při
závod
v Kolíně a prodávali pod cenu. Fér považoval sebe proti nové konkurenci kapitálově slabým a proto přijal společníka Černého z Prahy; po 2 letech
nezdaru se s tímto rozešel, ponechal mu továrnu a v r. 1902 postavil vedle sám továrnu druhou, kterou vyráběl obyčejné
k výrobě
postupně rozšiřoval
hospodářské,
vozy
vlečných vozů
a vyzbrojoval stroji. Nejprve
pak též i speciální vozy, nyní přistoupil i
pro nákladní automobily.
Prvou továrnu po Černém převzal Solař (zakladatel jednoty sokolské v Libici), který ji
měl
asi 2 roky. V roce 1911 získal tuto ve
veřejné dražbě J.
Drábek z Poděbrad". 35
21
větším
O prvním
zmiňuje
soukromém výrobním podniku v Libici se také
ve svých pamětech František Žampa, 36 ale informace jsou částečně odlišné od informací Karla Jiránka. Lze to přičíst tomu, že František Žampa v Libici nežil, pouze zde byl v období 1912-14 v učení ve informace však
doplňují
firmě
Václava Strnada. Jeho
informace od K. Jiránka. Podívejme se na vzpomínky
Fr. Žampy a továrnu Václava Féra: vyučený kovář,
"Pan Fér, jako
skutečná
vyrábět
a prodávat vozy -
vyráběli koláři
a povozníky
komplet, hotové vozy od
něho
neboť
kovář,
ne každý
ani dražší,
začátku
století, slušnou,
továrna vypadající dílnu s pěknou obytnou vilkou, a
s halasnou reklamou zemědělce
... postavil na samém
kolář
nebo
vyráběl sériově, měl
byly
i
a
"fasuňky"
kováři...
začal
jak je dosud pro
Pan Fér dodával vozy
vzhlednější, řemeslnicky
lépe provedené
byl opravdovým mistrem svého oboru. A nebyl některé
stroje, nakupoval výhodněji ve velkém.
Ale začal s velkým dluhem, brzo na splátky a úroky nucen prodat. Koupil ji pan Drábek z
Poděbrad,
nestačil
kolář,
mistr
a továrnu byl majitel
dobře
prosperující dílny. Pan Drábek ve výrobě vozů pokračoval. .. Pan Fér postavil v stavěl skromněji,
těsné
blízkosti své bývalé továrny továrnu novou. To už
žádnou tovární halu s okny ve
střeše,
žádnou vilu pro
továrníka, ale zcela jednoduchý vesnický barák pro kovárnu i pro uzavřenou kůlnu
pro
Továrnička
koláře
a
otevřené kůlny
svůj
byt,
pro materiál a hotové vozy.
... dost prosperovala, ale nikdy nedosáhla ani zdaleka toho
rozsahu, o jakém snil
při
jejím zakládání pan Fér. I s několika
nepřesahoval počet zaměstnanců
učedníky
o mnoho dvacítku. Dvacet zaměstnanců, to byl
minimální počet, který výrobce musel mít, aby mohl podnik nazývat továrnou ". 37
V době poklesu ceny cukrovky v 90. letech 19. století, dosáhlo velkého rozšíření
v Polabí
pěstování čekanky, rozšířené zvláště
které se užívalo k
výrobě
v rolnických družstvech, čekanku,
na
písčitých půdách,
kávových náhražek (cikorky). Rolníci sdružení
společně
budovali první družstevní sušárny na
ve kterých se sušily dužnaté
čekankové kořeny,
které pak prodávaly
22
továrnám na cikorku
(například
Kolínská továrna na kávové náhražky, kupecký
podnik akciový, známý jako kolínská Cikorka). I
přesto,
vzdálenosti od Libice nad Cidlinou, v obci Sány, byla
že v nevelké
tamějším
rolnickým
družstvem (založeno 31.12. 1897) v roce 1898 postavena sušárna na která se
postupně rozrůstala,
postavili si
družstvu sušárnu vlastní. Prvním čp.
Mikšovský z Libice n. C.
libičtí
předsedou
rolníci sdruženi v Rolnickém
Rolnického družstva byl František
7. Výstavba sušárny na
čekanku
v Libici byla
zahájena v roce 1901 na pozemku nedaleko nádraží a po svém sloužila
rolníkům
čekanku,
dokončení
jak z obce tak i z okolí. V roce 1902 bylo zpracováno 20 tisíc
q čekanky po 2,80K za 1 q a vyrobilo se 3400 q po 15 Korunách. 38 Sušárna
čekanky
kdy již však ubývalo
byla v Libici v provozu
pěstování čekanky
ještě
po druhé
světové
a prostory sušárny byly
válce,
přeměňovány
na sklad obilí. K úplné likvidaci libické sušárny došlo v roce 1952. Tehdy také zaniklo Rolnické družstvo v Libici. 39 K dalším výrobním Václavem Strnadem
podnikům
počátkem
patřila
v Libici
strojírna založena
20. století, kterou pak v dalších letech čerpadla
specializoval zejména na pumpy,
a napajedla. Rolník František
Svoboda vybudoval v letech 1908-09 továrnu na pískové cihly. Podívejme se znovu do pokračuje
Pamětní
v popisu libické minulosti a
knihy obce libické, kde Karel Jiránek zaměřuje
Libici: " ... Po letech sedmdesátých nastávají zde hospodářské,
s činností
tak i sociální a vzniká
vzdělávací
i
podpůrnou.
se na
společenský
všeobecně
činnost osvětová.
život v
lepší poměry jak
Ustavují se spolky
Tak r. 1881 založen "Spolek
zednických", jehož prvním předsedou byl Václav Novák, roku 1883
dělníků
"Občanská
beseda" (prvním předsedou farář Řezníček), při níž ustaven byl dramatický odbor a založena knihovna. Duch spolku toho byl demokratický,
členstvo
bylo ze všech vrstev obyvatelstva... V květnu r. 1920 se spolek beseda" rozešel a
pěknou
svoji knihovnu (asi 900
1884 založen "Sbor dobrovolných
svazků) předal
hasičů", později
jeho
"Občanská
Sokolu. Roku
ustanovila se "Rolnicko -
23
čtenářská
způsobu Raiffeinsenově
besídka", založen svépomocný spolek po
"Spořitelní
a záložní spolek pro Libici a okolí", ustaven spolek divadelních
ochotníků.
Roku 1910 založena
Tělocvičná
jednota Sokol, jejímž prvním
starostou byl majitel vozovky Solař a náčelníkem Ant. Šetka, jeho kolářský dělník. Dělnická tělocvičná jednota
světové
Až do doby války [1. jedině výstřelky
politických,
předmětem opozičních
Vzrůstem
vznikla r. 1913, ale již v r. 1921 se rozpadla. války - JV] nebylo v obci
náboženských
rozporů katolíků
stran v obci, které byly snad
někdy
a
téměř třenic
evangelíků
i dobrou vzpruhou.
obyvatelstva vzniká v obci jakýsi hlad po půdě a selské usedlosti zdejší
pod vlivem
hospodářských
z nich jedna
třetina
a zvláště i rodinných poměrů se drobí, takže dnes jest
bez pozemků.
Roku 1895 postavena nová škola a
zároveň
zrušena konfesijní
evangelická. Téhož roku postaven evangelický kostel. Asi r. 1897 četnická
pošta, r. 1912 Regulace
byly
řeky
osvětlování
zřízena
stanice, v roce 1908 postaven nový katolický
Cidliny provedena byla v letech 1912-1914, elektrická
zde
hřbitov.
síť
pro
a motorový pohon zavedena r. 1914 a v následujícím roce postaven
o becm~doum "40 . Důležitou
demografickou
veličinou,
která nám dokládá postupný rozvoj domů.
Tento
v Libici nad Cidlinou nám dokládá
těchto
konkrétního lidského sídla jsou také údaje o viditelný několik
nárůst
obyvatelstva a
statistických
domů
počtu
obyvatel a
údajů:
Tabulka 3: Počet domů
Obyvatel
1827*
67
487
1900*
152
953
1913**
176
1 081
Rok
1917***
1 069
*T1síctletá obec 1981: 19 **Seznam míst v Království českém 1913 ***Pamětní kniha: 30
24
K údaji o
počtu
obyvatel Libice v roce 1917 se váže
počtu samozásobitelů:
čítá
" ... Obec
důležitá
informace o
obyvatel v květnu 1917............ 1069 a
z nich 292 jsou samozásobitelé". 41 Tento údaj dokládá, že asi 36 % obyvatel
Libice nad Cidlinou
mělo zemědělské hospodářství,
výši uživit. Tento údaj je ale
pravděpodobně částečně
vztahuje k období probíhající první nasazeno na bojištích první
které je dokázalo v plné
světové
světové
zkreslený,
války, kdy mnoho
neboť
mužů
války a jejich rodiny se mohli dostat, i
státem poskytované finanční dávky, do
existenčních
se
bylo přes
potíží.
V pamětní knize obce Libice nám K. Jiránek zaznamenal následující statistické údaje: "Úroda v Libici roku 1916 R. 1916 bylo sklizeno: pšenice, žita, ječmene, ovsa válečnému
obilnímu ústavu odvedeno mělo
býti odvedeno
ponecháno k setí na celý rok ponecháno k
Příděl
výživě
mouky byl do 1.
1669 q 855 q
1486 q 490q
a ke krmení na celý rok
419 q
po poslední rekvizici
188 q
května
pravidelný, tj. 1O q
týdně,
od 1.
května
nepravz"d el ny~" . 42
25
Následující chovaného
dvě
tabulky (Tabulka 4 a 5) nás seznamují s množstvím
hospodářského zvířectva
v Libici v průběhu roku 1917:
Tabulka 4: 10.1.1917 131 5 39 164 16 3 30 86 27 124
Mladý dobytek pod 1 rok Býci nad 1 rok Jalovice Krávy Voli 1-2 roční Voli 2-3 roční Voli přes 3 roky Vepřový dobytek pod 3 měsíce Vepřový dobytek nad 3 měsíce Kozy
31.5.1917 115 3 32 153 4 4 36 84 17 109
31.10.1917 95 1 13 149 4 2 34 63 102 106 16
Koně
" ... z toho má:
Tabulka 5: hovězí
prasata
koně
12
4 4 2 2 1
dobytek 23 ks 17 ks 16 ks 13 2 8 7 8 7 7 6
Fr. Svoboda č.63 Cukrovar č. 12 Fr. Mikšovský č.7
los. Dvořák č.16 Ant. Holub č.149 Matěj Mikšovský č.19 los. Paroulek č. 45 los. Křička č.66 Fr. Tomek č.64 St. Teslík č.33 Fr. Brunclík č.46
--6 4 1 2 3 3 10 2 1
Ostatm maJz mala dobytka " .4j ~
·~
~
26
4. PŘEHLED: ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA V LETECH 1848 AŽ 1918 Pro celkový
přehled
důležité
fungování obecní samosprávy je
seznámení
se s historií územní samosprávy a politické správy regionu, ve kterém se obec záměr
Libice nad Cidlinou nachází. Pro náš sondáž do období
před
Poděbradsku
šestnáct 5.
revolučního
krajů:
čáslavský,
plzeňský,
roku 1848 vstupovaly
potřeba provádět
části
rokem 1848. V této
fungování územní samosprávy na Do
není
zaměříme
se
hloubkovou na vznik a
v letech 1848- 1918.
země
Koruny
české rozděleny
na
1. boleslavský, 2. bydžovský, 3. královéhradecký, 4. chrudimský, budějovický,
6. táborský, 7.
ll. loketský, 12. žatecký, 13.
8.
prácheňský,
litoměřický,
9. klatovský, 10.
14. rakovnický, 15.
berounský, 16. kouřimský. 44 Jedním z všeobecně
důležitých výsledků revolučních
událostí roku 1848 bylo, jak je
známo, zrušení poddanství, a tím i patrimonií v jejich
poddanství založené Patrimonia však
podobě,
č.
170
ř.
pokračovala
z., ve
na
což znamenalo také konec vrchnostenské správy. ve své
úřední činnosti ještě
do 1. 7. 1850, kdy vstoupil v platnost prozatímní obecní 1849
původní,
formálně nezměněné podobě,
po
řád
přechodnou
ze dne 17.
ale již v plné, i
dobu
března
finanční
' . 1ostl. na statu. ' 45· zav1s
Když v roce 1849 vešel ve známost úmysl vlády o soudů,
rozvinul se mezi
městy
muselo být zřizování
sebe
umístěno
hospodářského
předpokladem
zřízení
rozvoje tím spíše, že
Nesnáze
mezi sousedícími
neboť zřízení
okresního hejtmanství, které Ještě větší
okresních hejtmanství. Bylo to zpravidla mezi
boj se rozvinul
dvěma
při
sousedními a na
působila
i zásada, že žádný soudní okres nesmí
úřady.
Pro naši práci je dobré se zmínit o
být roztržen mezi dva okresní soupeření
k
jen v sídle okresního soudu.
řevnícími městy.
okresních
i vesnicemi boj o získání okresního soudu,
jeho získání znamenalo možnost okresního soudu bylo
zřízení
městy
Nymburkem a Poděbrady.
27
Poděbrady
podaly dne 8. dubna 1849 ministerstvu vnitra žádost o sídlo
okresního hejtmanství, když se V žádosti uvedly tyto
důvody:
nejsou zhojeny škody požárem
rozšířilo
tvrzení, že má byt
"Roku 1832 způsobené.
město téměř
zřízeno
invalidů-důstojníků
nadání. Z
Poděbrad
vyhořelo
zcela
a ještě
Nyní by byla příležitost je odstraniti.
V roce 1839 bylo prodáno panství Poděbrady, což byla pro 22
v Nymburce.
město
druhá rána.
opustilo i s rodinami zámek, kde dosud bydleli z titulu
byl před několika lety přeložen i štáb 8. kyrysnického pluku
Hardeggova, nyní prince pruského, do Josefova. Železná dráha vede asi hodinu od
města,
což je také škoda pro obec, ležící uprostřed okresu. Do Nymburka je
d al eko, spatne spoJem .46 v
/
Město
•
/"
Nymburk
podalo
žádost
za
sídlo
okresního
hejtmanství
ministerstvu vnitra teprve 15. dubna 1849. Žádost odůvodňovalo: "Nymburk je prastaré
svobodné
dominikánském polohu, 350
klášteře
domů.
město,
královské
i radnici je dosti
vždy
úředních
vystavěny,
takže je tu dosti
vládě.
místností,
vyhořelo náměstí
V roce 1838
z nichž% jsou již znovu
věrné
V
město
bývalém
má dobrou
a v hlavní ulici 84 bytů. Město
domů,
má dva týdenní
trhy, poštovní stanici, leží na hlavní silnici, má živé spojení s okolím a k železné dráze je odtud llh hodiny". 47
Zajímavé je, že se ve své žádosti Nymburk o nezmiňuje.
Obavy
sídla okresních samozřejmě
i
Poděbrad
soudů
určitý
byly
Poděbradech vůbec
zbytečné, neboť obě města
a také okresních hejtmanství. Tato
byla zvolena za skutečnost měla
vliv na nedalekou obec Libici nad Cidlinou, která se stala
jednou z mnoha obcí soudního okresu
poděbradského
politicky
přináležícího
do
c. k. okresního hejtmanství v Poděbradech. Začátkem roku 1850 bylo zřízeno v Čechách sedm krajských vlád jako
nové politické budějovický,
úřady
druhé instance. Tím vznikly kraje: 1. pražský, 2.
3. pardubický, 4.
jičínský,
5.
českolipský,
úřady)
s
působností
plzeňský.
zřízena
okresní hejtmanství
pro obvody politických
okresů, rozdělených
K výkonu politické správy v první instanci byla (podkrajské
6. chebský, 7.
28
okresů
obvykle ve dva nebo i více soudním
podřízeny
krajským
soudních. Soudní okresy byly v ohledu
soudům:
soudní okres
Poděbrady
i Nymburk
krajskému soudu v Jičíně. A tak 1. února 1850, kdy magistráty, bylo v
skončily
Poděbradech zřízeno
činnost
svou
úřady
patrimoniální
okresní hejtmanství (podkrajský
jakožto orgán politické správy v první instanci, které podléhalo krajské Jičíně.
Okresní hejtmanství v
Poděbrady a Městec Králové.
Poděbradech
i
úřad),
vládě
v
zahrnovalo dva soudní okresy -
48
Správní rozdělení Čech z roku 1850 však netrvalo dlouho. Již 26. května 1855 se ujaly
činnosti
nové smíšené politicko-soudní okresní
událost komentoval pisatel školní kroniky obecné školy v soudního
královéměsteckého)
okresu
následujícím
úřady.
Kněžicích
zápisem:
Tuto (obec
"Přidělení
politických úřadů k okresním, podkraje pominuly. Rozdělení České krajiny na třináct krajů. Předešlé
prozatímní a protože
politických
definitivně
úřadů rozdělení
od roku 1849 byvše jen
takřečené úřady
tohoto roku se
ustanovily,
totiž: Česká zem čili české království rozvrženo jest nyní na třináct krajů: budějovický,
boleslavský,
královohradecký,
chebský,
litoměřický,
písecký,
chrudimský, plzeňský,
čáslavský,
jičínský,
pražský, táborský a žatecký.
Místodržitelství a vrchní zemský soud v Praze". 49 Dosavadní okresní hejtmanství v
Poděbradech
vzniklému
bylo
rozděleno
krajskému
na okresní
úřadu
úřad
v
Poděbradech- podřízený nově
v Čáslavi
a
politicko-soudní
okres
Královéměstecký, byl začleněn do staronového krajského úřadu v Jičíně. 50
Ale ani tato organizace byly zrušeny krajské veřejné
úřady
a
neměla
dlouhého trvání. Ke dni 31.
současně
správy v první instanci podle
října
1862
zahájeno jednání o novou organizaci
odloučení
správy soudní od politické a
uvedení této na dvojí kolej: politickou a samosprávnou. O sídlo okresního hejtmanství (jejich obvody soudních něhož
okresů)
se rozvinul
zasáhly jak obě
opět
městské
měly
být
větší
ostrý boj mezi Nymburkem a
než obvody
Poděbrady,
do
správy, tak jejich instituce a ozvaly se požadavky
29
obcí i okresů sousedních v různém směru, ale nakonec v plénu zemského v
březnu
Poděbrady
1866 byl souboj Nymburk -
rozhodnut ve
sněmu
prospěch
Poděbrad. 5 1
Zákonem z 19.
května
1868 vešlo v život okresní hejtmanství v
Poděbradech, obsahující soudní a samosprávný okres Poděbrady (218 km
2
,
33
obcí místních, 33 katastrálních, 21 310 obyvatel), soudní a samosprávný okres Nymburk (239,5 km2 , 35 obcí místních, 36 katastrálních, 21 120), soudní a samosprávný okres Městec Králové (236,1 km2 , 28 obcí místních, 33 katastrálních, 17 690 obyvatel), celková rozloha 693,8 km2 , 96 obcí místních a většinou české
102 obce katastrálních, 60 120 obyvatel
soudního okresu Nové Benátky, který byl do té doby
národnosti. Obvod
součástí
politického okresu
Nymburk, byl spojen s Mladou Boleslaví v okresní hejtmanství Mladá Boleslav. 52 Poděbradský
okresních
úřadů.
okres zahájil
činnost
31. srpna 1868 po zrušení smíšených
Nové okresní hejtmanství podléhalo v otázce
veřejného
pořádku a ve věcech personálních dozoru okresního hejtmanství v Čáslavi jako
okresního hejtmanství v sídle bývalé krajské vlády, protože bývalý okresní úřad v Poděbradech patřil naposledy pod správu krajské vlády v Čáslavi. Ve všech třech
úřadoval opět
samosprávných a soudních okresech
soudní správa byla působila
odloučena
Rovněž
od politické.
dále. Okresní hejtmanství v
okresní soud, protože okresní zastupitelstva
Poděbradech začalo
vydávat roku 1868
svůj věstník "Úřední list c. k. okresního hejtmanství v Poděbradech".
Okresnímu hejtmanství podléhala přímých
daní
prostřednictvím
tzv. berních
obvod politického okresu a jeho
domů,
závodů,
okresního stavebního
správa a do roku 1919 i správa
referátů
působnost
1869 byly okresnímu hejtmanství stavbou
veřejná
se stále
svěřeny
u okresních hejtmanství pro rozšiřovala. Začátkem
záležitosti stavební, dozor nad
nad komunikacemi i elektrizací okresu
úřadu při
roku
okresním hejtmanství, jehož
vztahovala i na politický okres Nový Bydžov.
Při zřizování
zřízením
působnost
se
funkce okresního
30
lékaře
jako stálého zdravotního orgánu politické správy bylo okresní hejtmanství
v Poděbradech přiděleno nejprve do obvodu okresního lékaře v Čáslavi. Teprve Poděbradech zřízeno
v roce 1891 bylo v
okresního hejtmanství v inspekce okres v
při některých
přidělen
1.
května
Karlíně. Kromě
Poděbradech.
místo okresního
finančnímu ředitelství
zřizovány
Když byly
1884 k okresní lesní inspekci
v Jičíně, k c. k. revírnímu
c. k. hornímu hejtmanství v Praze, k druhému živnostenského inspektora v Praze; berní inspektorát, c. k. cejchovní
při
dozorčímu
(kolkovní
politický
náleželo k c. k.
hornímu v Kutné
mělo svůj finanční úřad
okresní lesní
okresním hejtmanství
Poděbradech
úřadu
pro obvod
poděbradský
okresních hejtmanstvích, byl
toho c. k. okresní hejtmanství v
lékaře
Hoře
a
okresu c. k. vrchního kontrolní okres, c. k.
značka
7/2), obvod c. k.
okresního zvěrolékaře a samo bylo školním okresem. 53 Branci z c. k. okresního hejtmanství v pěší
pluku
řadového
sboru v Josefově,
Poděbradech
byl
doplňován
36.
vojska v Mladé Boleslavi (c. k. velitelství 9. armádního
později
v Litoměřicích) a 12. prapor polních
myslivců
v
Mladé Boleslavi, dále pak 12. pěší pluk zemské obrany v Čáslavi (c. k. velitelství v
Josefově). Branců
století na Poděbradsku
odváděno
prvého
ročníku
působnosti
bylo
4. c. k.
přelomu
19. a 20.
kolem 1000.
Neopomenutelnou ozbrojenou složkou poděbradském
bývalo na
četnictvo. Poděbradské
četnického oddělení
působící
v politickém okrese
okresní hejtmanství spadalo do
v Jičíně; okresní
četnické
velitelství bylo
dislokováno v Poděbradech. 54
Když byla v roce 1848 povolena feudální správní soustava a stát stanul před
úkolem, vybudovat jednotky místní správy pro všechny obory své
působnosti
a zejména pro politickou správu, bylo jen
přirozené,
navázal na útvary vybudované už berní správou. Prozatímní obecní 17. 3. 1849
č.
vyměřenou
jako jeden celek. Místní obce
170
ř.
že
při
řád
tom
ze dne
z. dal v § 1 politické místní obci za základ katastrální obec měly
být základní jednotkou státní
31
správy a z jejich skupenství byly pak vybudovány další vyšší územní správní tvořící
obvody. Místní obce, totiž
přímou součástí
nejnižší
článek
správního mechanismu,
neměly
být
byrokratického stroje politické správy jako úřady okresní a
krajské, ale orgány územní samosprávy občanstva. 55 Podle prozatímního obecního zákona sama
svobodně
měla
měla
být obec svobodná, tj.
jmění
zvoleným zastupitelstvem.
O obcích jako o nejnižších
článcích
a instancích územní samosprávy
mluví prozatímní obecní zákon ze 17. 3. 1849 říši
spravovat sebe a své
jako o subjektech místních
č.
společných zájmů
170 a
ř.
z. pro celou rakouskou
předpokládá,
že obce jsou si
po této stránce rovny. Prohlašuje, že "základem svobodného státu jest obec svobodná". Bývalé rozdíly mezi sídlišti různými označeními, městyse (městečka)
různých
naznačeny
kategorií jsou
města,
jež jsou jednotlivým obcím ponechány. Jsou to:
a vsi.
Zásadně
jsou obce vždy v rámci
již jen
příslušného
okresu
jako vyšší správní jednotky. 56
Na
jaře
1850 se
počaly
konat
ministerstva vnitra ze 7. 3. 1850 některá větší města
pak byly
skutečně
č.
přípravy
116
ř.
k obecním volbám
z. a ze 6. 4. 1850
č.
(nařízení ř.
127
z.), pro
byly vydány ohlášené zvláštní statuty a
během
obecní a potom v následujícím roce
doplňovací
roku 1850 volby
provedeny. 57 Tyto události nám potvrzuje i zápis v Pamětní knize obce Libice, kde je okresní
kronikářem ouřad
zaznamenáno: " ... Roku [1]850 dne 1. února nastoupil
v Poděbradech
s nábožnou
slávou,
a
szce
hejtman
Morschstat ... ". 58 A zápis dále pokračuje informací o inauguraci prvního
zvoleného obecního výboru v Libici nad Cidlinou: " ... Dne 5.
září
1850 byl
volený obecní úřad, a sice Jan Vocásek, první představený, František Plezner a Jan Kubka, druhý radní. Byli vedeni slavnou muzikou do chrámu páně, kdežto u přítomnosti
Vel. Pána Dusilka, provisorního Pt.
faráře přísahu
spravedlnosti
složili. Též byl přítomen PT komisař [jméno neuvedeno- pozn. JV] z Poděbrad a vel. pán Machek, kooperátor jakož i mnoho obecního lidu ... ".
59
32
Obdobná informace byla zaznamenána i pisatelem Školní kroniky obecné školy v Kněžicích, který tyto události popisuje takto: " ... Úřady v Čechách
zavedené na jiný
způsob. Počátkem
císařské kontribučenské,
vlády
tohoto roku 1. 2. 1850 zavedené od
země
a v politických záležitostech: c. k. královské
podkrajské téže později i c. k. královské soudní úřady. Pro naše okolí neb okres pod jménem Královo soudní
úřad
úřadu
třídy
II.
Zdejší obec za
Městecký-
v Královu
nynějšího času
v Královu
jest c. k.
Městci-
Městci
Kontribučenský (berniční) úřad,
- c. k. politický
náleží c. k.
berničnímu úřadu
sobě
zřízení
v
Poděbradech.
a c. k. soudnímu
do podkraje poděbradského a krajem jičínského- kde
krajská vláda sídlí, a tato jest podřízena zemské než jak posud
úřad
a c. k.
vládě
v Praze. Ano i obce jinák počtu
svého dosáhly, totiž: V každé obci dle
duší zvolivše
osm neb dvanáct osob, jež výborníky nazvali a tito pak zase sami ze sebe
představeného představení
podkrajským
měsíci září
komisařem. Přísaha
páně
v
přítomnosti
obecní radní. Nabyvše tak obecní páni
většího účinkování na
rozsáhlejšího práva a
obci taková volba se stala v
chrámu
tři
obce a dva neb
obecní lid. V naší zdejší
1850. Volba tato byvše vedena c. k.
od radních a představeného stala se v zdejším
domácího velebného duchovenstva, téhož pana
komisaře a množství jiných lidí... ".
60
Obecní samospráva byla uvedena v život, jakmile zahájily roku 1850 svou činnost nově zřízené března
1849. Na
rakouského
státní politické
základě
císařství
úřady
Zásad o organických
zřízení.
č.
zařízeních
170
ř.
z. ze dne 17.
v korunních zemích
z roku 1852 byly provedeny podstatné zásahy i do
nerozvinuté obecní samosprávy. Podle nové obecní
podle zákona
těchto
zásad
mělo
být vypracováno i
To bylo vydáno teprve na konci neoabsolutismu, v roce
1859, v život však vstoupilo pouze jeho ustanovení o domovském právu. Po pádu absolutismu a po vydání Říjnového diplomu (20. 10. 1860) byly zásahy do samosprávy
postupně
částečně
uspořádal
zákon z 5.
března
rakouský
let dalších. Zákon
říšský
č.
odstraňovány.
1862
27 z. z. ze dne 16. 4. 1864
(rámcově) uspořádal
Obecní
poměry
a zemské zákony z obecní
zřízení
(tzv.
33
české
a moravské obecní zřízení) v definitivní podobě, která se udržela s malými
obměnami
až do roku 1945.
Samosprávné okresy, jak se
řfkalo
již roku 1849 "obce vyššího druhu"
nebo "vyšší svazky samosprávné", byly v Čechách zřízeny zemským zákonem z roku 1864,
č.
27 z. z. (záleželo na jednotlivých zemích, zda si je zavedou české
nikoli). Pozoruhodné je, že základě
soudních
samosprávy
okresů,
působila
samosprávné okresy byly zbudovány na
a nikoli na
základě
hejtmanství. Jako orgány
zde okresní zastupitelstva a okresní výbory.
posloupnost na linii samosprávy byla taková, že (ovšem ve vlastní
působnosti)
či
věc
Instanční
rozhodnutá v obcích
mohla být přezkoumána v druhé instanci v okrese
a věc rozhodnutá v okrese mohla být v druhé instanci
řešena
v zemském výboru,
který byl nejvyšším útvarem územní samosprávy v Rakousku. 61
34
5. PŘEHLED: POLITICKÁ SPRÁVA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ Na č.
44
podkladě
ř.
května
prosincové ústavy z roku 1867 byl zákonem z 19.
1868,
z., vybudován aparát politické správy první a druhé stolice. Zákon
stanovil, že v
čele
politické správy v královstvích a zemích stojí zemští šéfové.
Zemský šéf v Čechách měl užívat označení místodržitel a stál v čele zemského úřadu,
který se nadále nazýval místodržitelství. Každá
na politické okresy, a ty
měly
země měla
být rozdělena
okresů
z let 1855 -
zahrnovat dva nebo i více
1868. Kraje již obnoveny nebyly. Pravidelným orgánem první instance politické správy se
opět
územního
členění
stala okresní hejtmanství v
čele
s okresními hejtmany. Za základ příliš
byla vzata organizace z let 1850- 1855,
velké politické
okresy však byly rozděleny, takže v Čechách vzniklo 89 okresních hejtmanství. okresů,
Politický okres se skládal ze dvou i více soudních případech
ve
výjimečných
se však mohl krýt politický okres s okresem soudním. Velké politické času dělily, neboť některé
okresy se postupem
z nich
měly téměř
sto tisíc
obyvatel, takže v roce 1908 bylo v Čechách 98 okresních hejtmanství. Okresní hejtman sám jediný reprezentoval celý pouze za pokladní a
účetní
záležitosti
úřad
a byl také za jeho chod
ručili bezprostředně
odpovědný,
jen berní
úředníci
a
okresní hejtman pouze nepřímo, pokud zanedbal povinný dozor. Úřednictvo okresních hejtmanství se rozrostlo zejména tím, že okresní hejtmanství se stala první instancí správy
přímých
daní, a zejména
agendy
bylo
zeměpanského
téměř
při
okresního
každém
okresním
lékaře, při některých
veterinární službu také místo
zeměpanského
přičleněním některých
vyřizování
odborných agend se speciálním personálem. Pro
opět
hejtmanství
zdravotnické
zřízeno
místo
okresních hejtmanstvích pro
okresního
zvěrolékaře
a pro správu
stavebních záležitostí, pokud náležely do oboru státní správy a v první instanci je spravovala okresní hejtmanství, jim byli inženýr byl zpravidla jeden pro
několik
přidáni
okresní
inženýři.
Okresní
okresních hejtmanství a obvod jeho
působnosti se nazýval stavební okres. 62
35
Nejvyšší instancí politické správy bylo hned od svého vzniku v březnu 1848 ministerstvo vnitra. Jeho
působnost
1852 a zahrnovala velice
rozličné
stanovilo nejvyšší rozhodnutí z 12. dubna agendy. Do jeho pravomoci
úřady
politicko-administrativních záležitostí a dozor nad všemi náležejícími k politické několika
působnost
Speciální
základních skupin. Velmi
bezpečnosti.
a
správě.
důležitou
skupinu
patřilo
a orgány
rozdělit
je možno
tvořily
záležitosti
podřízené
a
ohrožovala
veřejný
správy, tj.
věci
úřady
je informovaly o všech hnutích, která
státního
občanství,
činilo
šlechtické
věci
a evidence obyvatelstva.
řádů,
návrhy na udílení
řídilo sčítání
vyznamenání, dohlíželo na vedení matrik,
šlechtictví a jiných lidu, rozhodovalo v
nejvyšší instanci v záležitostech domovského práva, udílelo státní říšský
Veřejná
zřizoval
neboť
ministerstvo lidového zdravotnictví vzniklo teprve
zdravotní služba byla organizována zákonem z roku 1870,
funkci okresních
lékařů při
okresních hejtmanstvích, v zemích
zemské zdravotní rady a zdravotní referenty zdravotní radu a zdravotního referenta zřizovala
při
funkce obecních (obvodních)
samosprávy. K
občanství,
zákoník aj. Rozsáhlou agendou byly zdravotnické záležitosti,
které také spravovalo,
který
veřejné
klid a pořádek. Další skupinou byly záležitosti užší politické
Ministerstvo vnitra
v roce 1918.
do
Z titulu této funkce ministerstvo vnitra dohlíželo na divadla, spolky
shromáždění
vydávalo
vedení
zajišťování
stavovských
zemích v 90. letech 19. století
lékařské
při
místodržitelstvích a Nejvyšší
ministerstvu vnitra. V obcích se
lékařů,
zájmů
a
kteří
byli orgány místní
potřeb lékařů
komory s povinným
se
zřizovaly
členstvím
v
všech
praktikujících
lékařů
jako instituce stavovské samosprávy s volenými orgány.
Další skupinu
tvořily
chudinské záležitosti a dohled na
dobročinné
a humanitní
ústavy. Šlo v podstatě o sociální péči, neboť samostatné ministerstvo sociální péče
vzniklo také teprve koncem roku 1917. Ministerstvo vnitra vedlo v nejvyšší
instanci
vrchní
dobročinnými,
správu
chudinství a
nemocenskými
a
mělo
dozor
humanitními
nad
ústavy
choromyslných. Od zavedení nemocenského a úrazového
polepšovacími, 1
nad
ústavy
pojištění dělnictva
36
sociálními reformami Taaffovy vlády na konci 80. let 19. století mělo v nejvyšší instanci také správu tohoto sociálního invalidního a penzijního
pojištění
tzv.
dělnického
zaměstnanců
pojištění
později
a
i
ve vyšších službách. Další
skupinou záležitostí spravovaných tímto ministerstvem byly otázky územní samosprávy. Ministerstvo dohlíželo v nejvyšší instanci na orgány samosprávy a činilo
návrhy na potvrzování obecních a okresních
samosprávy, pokud bylo toto právo vyhrazeno neboť
stavební záležitosti, úřadem,
císaři.
funkcionářů
územní
Rozsáhlou skupinou byly
ministerstvo vnitra bylo nejvyšším stavebním
pokud tyto záležitosti nenáležely samosprávným instancím. Tuto
agendu však převzalo po svém zřízení v r. 1908 ministerstvo veřejných prací. 63 Zpravidla pro každý politický okres se národnostně
smíšených okresech se
jazyka, nebo se školy jedné národnosti
vytvářela
zřizovaly
rady
přikázaly
okresní školní rada, v
dvě,
podle
vyučovacího
do sousedního okresu. Okresní města
školní rady sestávaly z okresního hejtmana nebo starosty statutárního předsedy,
ze
zástupců občanů,
náboženských
společností
byl i okresní školní inspektor. Do oboru její záležitosti národního školství, tj. obecných a vyučovacích ústavů
zřízení
a učitelů a jejím členem
působnosti patřily
měšťanských
v
zásadě
škol, soukromých
a odborných škol. Okresní školní rada zastupovala zájmy
tzv. školního okresu navenek. Vedla jednání o škol a o
jako
nových,
prozatímně
obsazovala
úpravě
rozšíření
existujících
uvolněná učitelská
místa apod.
a
Dohlížitelem nad okresní školní radou byla zemská školní rada, která byla podřízena
ministerstvu kultu a
vyučování.
Nejnižším školským úřadem k dohledu nad národním školstvím byly místní školní rady.
Zřizovaly
rada se skládala z křesťanského
školy.
Bděla
školských
se v obcích, ve kterých bylo sídlo školy. Místní školní
předsedy, několika zástupců
vyznání,
popř.
obce, duchovních
zástupce židovské náboženské obce, a ze
nad tím, aby byly dodržovány školské zákony a
úřadů
usnášejícím se a
a aby bylo podle nich dozorčím
správců
uspořádáno
církví
zástupců
nařízení
vyšších
místní školství. Byla
orgánem a výkonným orgánem byl její
předseda.
37
Stížnosti proti
nálezům
a
opatřením
místní školní rady
vyřizovala instanční
64 cestou okresm/"k s o1m/ rad a.
38
6. PŘEHLED: FINANČNÍ SPRÁVA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ
Od 1.ledna 1898 vstoupila v platnost reforma spotřebních
novou praxí
soustavu výnosných daní, která byla daň
moderní
důchodu,
z
rozšířena
o
čistém důchodu.
výnosové
daně.
Byla to
rozpočtu,
daň
osobě
v
učleněnou
zavedenou
doplňující
z
příjmu.
především
rentová a
z
daň
daň
která byla zavedena v roce
daň výdělková,
daň výdělková
daň
(družstva, záložny apod.),
všeobecná
Tato
z jakýchkoliv pramenů
zavedená roku 1849, a její místo zaujaly
zejména živnostníci, zvláštní
vyměřovala
výdělková daň,
Byla zrušena
důchodová daň,
1812, a
nově
nazývanou tehdy osobní
postihovala progresivními sazbami vše, co plynulo na
přímé daně
Berní reforma spojila
předtím
daní, když
daní bylo dosaženo nejen vyrovnání státního
přebytku.
nýbrž i malého
přímých
čtyři
kterou
podniků veřejně
nové
odváděli
účtujících
z vyššího služného (ta se
ze služebních platů 6 400,- K ročně a z platů vyšších).
Základem pro
vyměření
pozemkové
daně
podle
dříve
platného práva byl
parcelový katastr. V něm byly vedeny veškeré pozemky podrobené dani, a to jak způsobu
podle rozlohy, katastrálního
výtěžku.
obdělávání
Podkladem této
a jakosti daně
nevyhovoval. V roce 1869 byla pozemková zásada stabilního katastru a byla Počínaje
daně
pro celé
zjištěnému čistému
výnosu, což bylo revize katastru
byl stabilní katastr, který však již daň nově
upravena, byla
opuštěna
jeho revize vždy po 15 letech.
Předlitavsko částkou
katastrálnímu výnosu
značně méně
daně
37,5 miliónu zlatých. V činila
poměru
nominální sazba 22,7%
než do té doby. V roce 1896 se
uskutečnila
první
pozemkové, která byla slibována již roku 1869. Jejím
výsledkem bylo snížení kontingentu pozemkové miliónů
tak i podle ryzího
rokem 1881 byla stanovena na následujících 15 let hlavní suma
pozemkové ke
nařízena
třídy,
zlatých, sazba 22,7%
daně počínaje
rokem 1897 o 5
přitom zůstala nezměněna.
Evidenci katastru pozemkové
daně
vedly berní úřady, v roce 1883 však byli
zřízeni měřicí úředníci, a později hlavně úředníci pro evidenci katastru.
65
39
Pomocnými a výkonnými orgány byly
zřízeny, podobně
Obvody jejich
finanční
správy byly berní
úřady,
které
jako okresní hejtmanství a okresní soudy, v roce 1850.
působnosti
se nazývaly berní okresy a kryly se v
zásadě
se
soudními okresy. Působnost
individuální
berních
úřadů
byla velmi rozsáhlá a velmi rozmanitá.
předpis přímých
daní a
výkazy o jejich nedoplatcích, obstarávaly všechny pokud se týkaly
zpočátku
pokladniční
přímých
daní,
přirážek
a
k
k nim a vybíraly je, podávaly
vedly i katastr pozemkové
účetní
přirážek
Prováděly
daně,
záležitosti okresního hejtmanství,
přímým
daním a politických depozit
. 66
aJ.
40
7. VESNICKÁ SAMOSPRÁVA V LIBICI NAD CIDLINOU V LETECH 1901 AŽ 1918 Podle zákona o obecním
zřízení
z roku 1864 byly
zřizovány
v každé obci
dva povinné orgány: obecní výbor a obecní představenstvo. Širším orgánem byl obecní výbor (obecní zastupitelstvo) volený na th1eté období, který ze svého středu
představenstvo,
volil obecní
skládající se ze starosty a radních. Obecních
maximálně třetina členů
radních mohla být
výboru. mělo
v Libici nad Cidlinou, ve sledovaném období, radní (I. až IV. radní). Na
základě
dochovaných
Konkrétně, představenstvo
vedle starosty celkem
materiálů
čtyři
(výsledky obecních
voleb) víme, že se obecní výbor v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období skládal z 18 volených
členů
a dvou virilních
voleni i náhradníci v počtu, který
nesměl
být
hlasů
větší
(viz dále).
Kromě
toho byli
členů
výboru, a
než polovina
to bylo ve sledovaném období v Libici 9 osob. Vždy však musel být náhradníků dělitelný počtem voličských sborů
Cidlinou
tři.
pro nějakou
Náhradníci zastupovali ty
členy
překážku zúčastnit
schůze
svolané
v obci, které byly v Libici nad
obecního výboru,
orgánem, který Obecní
dozorčí
vyřizoval zvlášť důležité
Netvořilo
se nemohli
většinou hlasů. Měl
moc, nikoliv moc výkonnou. Byl sekundárním
představenstvo vyřizovalo
záležitosti.
kteří
(viz dále).
Obecní výbor byl kolegiální orgán, který rozhodoval pouze usnášející a
počet
záležitosti. Jeho zasedání byla
jako primární orgán
bezprostřední
veřejná.
a
běžné
však kolegium, radní byli pouze pomocným a zástupním
orgánem starosty, který byl pak výkonným orgánem, jenž
prováděl
usnesení
dělila
do dvou
obecm'ho vy'b oru. 67 Zákonem byla základních skupin Obecním
určena
obcím
(oborů)- označené
zřízením
působnost,
která se
jako samostatná a přenesená působnost.
z roku 1864 byla v §28 samostatná
působnost
vymezena jako ta působnost, ve které obec " ... šetříc zákonů říšských a
zemských, sama se
může volně
na všem ustanoviti a dle toho
nařizovati
a
41
opatření činiti,
obce
dotýče
může".
68
obsahuje v sobě vůbec vše to, co se předkem a nejprvé prospěchu opatřeno
a v mezech jejich vlastními silami
a provedeno býti
Do tohoto samostatného oboru působnosti patřilo podle výše
citovaného paragrafu: 1. správa obecního jmění a záležitostí vztahující se k obecnímu svazku; 2. ochrana osob a jmění 3.
péče
stejně
o obecní komunikace (silnice, cesty, mostky) a
bezpečné
a snadné
ježdění
po silnicích a vodách,
stejně
jako o
tak i vykonávat
polní policii; 4. vykonávat
policii
záležitostem,
zvlášť
věcech
ve
tržních
(vztahující
se
k potravním
dohlížet k mírám a váhám);
5. vykonávat zdravotní policii; 6. vykonávat policii
čeledi
a dělníků a dohlížet nad
čeledním řádem;
7. konat mravnostní policii; 8.
pečovat
o chudé a o obecní dobročinné ústavy;
9. konat policii stavební a požární a dohlížet na dodržování stavebního
řádu
a udělovat povolení k stavbám; 1O.dle zákona dohlížet nad školstvím, které je ve
správě
obce;
ll. urovnávat spory pomocí důvěrníků volených z obce; 12.odbývat dobrovolné dražby Druhou
působností
věcí
movitých.
obce byla tzv.
přenesená působnost.
byly obce povinny vykonávat ty záležitosti, které na zákonem, nikoliv pouhým ministerským správy byly obce povinny vymáhat
nařízením.
peněžité
kostely, fary, školy apod. Ve volebních
Ve
ně
věcech
V tomto oboru byly
vlastní politické
pokuty, školní platy,
sněmu
a do
říšské
rady. Ve zdravotních
nakažlivým chorobám a jejich chorobám dobytka,
při očkování
příspěvky
věcech spolupůsobily při
místních a okresních školních rad, okresních zastupitelstvech a zemského
přeneseny
rozšiřování,
při
volbách
volbách do
věcech činily opatření
při
na
proti
zamezování nakažlivým
aj. V souvislosti s očkováním obyvatel máme 42
v Protokolní knize obce libické 1901 až 192369 v zapsaný volný návrh podaný na schůzi
obecního zastupitelstva dne 9.
" ... aby bylo
občanstvo
lékařem
s místním
chorobě mělo
70
1915, kde se zastupitelstvo usneslo,
vyzváno, aby dalo se Ptáčkem
panem Dr.
předsevzato bude".
března
o
očkovat. Představenstvo
věci
té dohodnout kdy
má se
očkování
Bohužel, ze zápisu není jasné, proti které nakažlivé
být místní obyvatelstvo
vyskytuje v zápise ze
schůze
chráněno.
O dva
měsíce později
se již
obecního zastupitelstva zmínka o provedeném
očkování Dr. Ptáčkem. 71
Obce dále v oboru sňatcích, při sčítání
V oboru
péče
lidu,
při některých zemědělských
průtahy
státních silnic nebo
přispívat
na úhradu vyšších
musely odklízet sníh ze státních silnic aj. Tato záležitost se také neboť
dotýkala Libice nad Cidlinou, Vrčení-
a lesních záležitostech.
o komunikace byly povinny ty obce, jimiž vedly státní silnice,
udržovat za náhradu nákladů,
přenesené působnosti spolupůsobily při občanských
obcí procházela okresní silnice: Pátek -
Libice nad Cidlinou- Velký Osek.
Obce
spolupůsobily při
postrku a při vydržování hnaneckých stanic a byly Spolupůsobily
povinny dohlížet na osoby postavené pod policejní dohled. celé
řadě
záležitostí
součinnost
se týkala i celé
zákona, udržování opatřování
přímých
přehledu
i
nepřímých
řady
kolků
vojenských záležitostí:
o stavu
místních vojenských
daní, cel,
a
při
knihu stálých
dovolenců, záložníků
úřad,
branného
a zemské obrany a
přijel
do své obce na
kde starosta obce vedl
a náhradních
Jejich
odvodech koní a obstarávání
ubytování vojska. Povinností každého vojáka, který dovolenou, bylo dostavit se na obecní
poplatků.
provádění
dovolenců, záložníků
potřeb
a
i v
záložníků,
vojáka zapisovala jeho hodnost, kde slouží a jak dlouho
Přihlašovací
kam se vedle jména
zůstane
v obci.
Obce byly povinny spolupracovat i se soudy. Rozsáhlé bylo i jejich spolupůsobení
v civilních soudních záležitostech, v trestních
přenesené působnosti
věcech
obcí byla i jejich trestní pravomoc, o které se
aj.
Součástí
podrobněji
zmíníme dále.
43
Členění působností obcí na samostatnou a přenesenou mělo zásadní činnost
význam pro dozor a dohlédací právo na obec. Rozsáhlou samostatné
působnosti
uvedenou v bodě 1. (viz výše - správa obecního jmění a
záležitostí vztahující se k obecnímu svazku) činností
působnosti
jmění; péče
ježdění
po silnicích a vodách, věcech
policii ve
stejně
dobročinné
stejně
přenesenou působností
v oboru
bezpečné
konat mravnostní policii;
řádu
a
udělovat
a snadné
čeledi
a
pečovat
o
povolení k stavbám; dle zákona
správě
úřady
veřejné
obce; urovnávat spory pomocí
správy. Mezi
obce nebyl takový působnosti
samostatné a v oboru
věcný
přenesené působnosti nepřipouštěl
samostatném oboru
těmito
jen právní kontrolu, tj.
vyšší
změnit opatření,
případy
úřady
a
úřady
politické. Ve
body 2.-12., i v oboru která obec
učinila,
hospodářskou činnost
státní politický
měl
uvedenými
označené
v případě, když se jednalo o působnosti měl
movitých),
rozdíl, ale rozdíl formální,
přenesené působnosti
mohly vyšší úřady
věcí
rozhodovaly jako vyšší
výše uvedených oborech samostatné působnosti
podstatě
jako o
volených z obce; odbývat dobrovolné dražby
v podstatě spadají do oboru
v
činnosti
Ostatní
ústavy; konat policii stavební a požární a dohlížet
dohlížet nad školstvím, které je ve
zákon
samosprávě.
tak i vykonávat polní policii; vykonávat
čeledním řádem;
na dodržování stavebního
samosprávné
hospodářskou
nazvat
tržních; vykonávat zdravotní policii; vykonávat policii
chudé a o obecní
protože
obecní
o obecní komunikace a
a dohlížet nad
důvěrníků
můžeme
obce uvedené pod bodem 2.-12. (viz výše - ochrana
osob a
dělníků
skutečné
obce a lze zde mluvit o
samostatné
v oboru
úřad
což
obce. V
vykonávat nad obcemi
dohlížet, aby obce
nepřekračovaly
meze
své pravomoci a nečinily nic protizákonného. Státní politické
úřady měly
dále právo provést
opatření,
nekonala povinnosti, které jí byly zákonem uloženy. Politický mohl v
dohodě
obecního
úřad
s okresním nebo zemským výborem sesadit z
představenstva, kteří
se
při
jestliže obec druhé stolice
úřadu
výkonu funkcí samostatné
dopustili hrubého porušení svých povinností. Politický
úřad
ty
členy
působnosti
druhé stolice
měl
44
rovněž úřad
právo rozpustit celé obecní zastupitelstvo. V tom případě musel politický
první instance, ve
příslušná opatření
K výše uvedeným
srozuměním
a nejdéle do šesti krokům
s okresním, týdnů
zemským výborem,
musely být vypsány nové volby.
úřadů během
vyšších
popř.
sledovaného období v Libici
nedošlo. Odvolání proti rozhodnutí obecního výboru působnosti
obce a dozor nad
orgánu, tj. okresnímu, představenstva
v
politickým nebo
popřípadě
patřila.
zmíněnému
v oboru samostatné
příslušel
samosprávnému
zemskému výboru. Stížnosti na obecní šla ke státním
nebo k
soudům,
úřadům,
a to
buď
k
podle toho do jakého oboru
Porušil-li obecní starosta povinnosti náležející mu v
přenesené působnosti,
sáhnout k již
záležitostmi však
přenesené působnosti
finančním úřadům
ta která záležitost oboru
těmito
učiněnému
mohl mu politický
krajnímu
opatření
útraty obce jiný orgán, kterým by byl
úřad udělit
pokutu nebo mohl
a rozpustit obecní výbor a
buď
vládní
komisař
zřídit
na
nebo správní
komise. 72
45
8. ČINNOST OBECNÍHO VÝBORU LIBICE NAD CIDLINOU V LETECH 1901 AŽ 1918
Podívejme se blíže na práci obecního výboru, nebo také obecního zastupitelstva, v obci Libice nad Cidlinou v námi sledovaném období, tj. od roku 1901 až do roku 1918. V již výše
zmiňovaném zákoně
obecním výboru v Kapitole
třetí
o obecním
zřízení
z roku 1864 se o
§ 13 píše: "Zastupitelem obce v záležitostech
obecních jest výbor a představenstvo ". 73 V následujícím textu se blíže
seznámíme se vznikem a úkoly obecního výboru a představenstva. základě
Na označení
prostudovaných dobových
materiálů
obecní výbor a obecní zastupitelstvo bylo
lze konstatovat, že
vzájemně zaměnitelné.
Zpravidla převyšovalo v psaných dokumentech označení obecní zastupitelstvo.
8. 1. Volby obecní samosprávy Důležitým předpokladem
pro vznik a fungování obecního výboru byly
obecní volby. Od roku 1850 si obyvatelé mohli sami zvolit své čela
obce,
kteří převzali zodpovědnost
představené
do
za každodenní život obce a snažili se
zvelebovat svou obec ke spokojenosti všech
spoluobčanů
a
přitom naplňovat
literu zákona o obecním zřízení. Volby do obecního výboru a potažmo i volba každé
tři
roky, jak stanovoval zákon o obecním
představenstva,
zřízení.
se konaly
V námi sledovaném
období, tj. v letech 1901 až 1918, byly volebními roky rok 1903, 1906, 1909, 1912 a zpravidla se volby konaly v průběhu (včetně
voleb
představenstva).
měsíců
duben,
květen
a
červen
O obecním zastupitelstvu vzešlém o volbách
v roce 1900 jsme obeznámeni pouze z informací uvedených v Protokolní knize obce libické, podle kterých jsme nuceni obecní výbor pro období 1900 až 1903
46
rekonstruovat. Obecní zastupitelstvo zvolené v roce 1912 zastávalo i po teoretickém světové nově
skončení
svůj
mandát
jejich mandátu v roce 1915. Z důvodů probíhající I.
války se volby v tomto roce nekonaly, až do roku 1919, kdy je vystřídali
zvolení zastupitelé, volení již podle
válkou rozpadlého rakousko-uherského
zákonů
světovou
na troskách první
mocnářství, nově
vzniklé Republiky
Československé. Poměrně dobře jsme z dochovaných materiálů informováni o
výsledcích voleb v letech 1906, 1909 a 1912. Počet členů
obecního zastupitelstva byl stanoven zákonem zřízení
dne 16. dubna 1864 o důležitá,
obecním. Tato
skutečnost
množství
voličů.
Pro nás je známou
27 z.z. ze
je pro nás velmi
voličských seznamů
protože nám i bez znalosti absentujících libických
přibližně určí
č.
veličinou počet členů
obecního zastupitelstva, které se nám dochovali pro inkriminované období. Kromě
dvou virilistu, o kterých se zmíníme
18 obecních Počet
radní.
zastupitelů,
třetina členů
schůzím
voleno 9. členů
řádně
potřeby,
výboru. Podle analýzy
se
ale
nesmělo
výjimečně při schůzi
zvolených obecních
schůzí
voleno celkem čtyři
jich
přítomnosti účastníků
zastupitelů. při
povoláni náhradníci, kterých bylo celkem
Průměrně
voliči
bylo
jsou posléze zvoleni starosta a
obecního zastupitelstva se ale pouze
výboru sešlo všech 18 ke
středu
radních bylo možné si stanovit podle
nikdy být více než schůzí
z jejichž
později,
libického obecního výboru
obecního
Zpravidla bývali volbách v Libici
účastnilo
kolem 12
obecního zastupitelstva včetně náhradníků. Na
přibližně
základě určit
§14 zákona o obecním
počet
oprávněných
zřízení
voličů
z roku 1864 máme možnost
v Libici nad Cidlinou v námi
studovaném období. Dle ustanovení tohoto paragrafu výbor skládající se z 18
členů
zjišťujeme,
má ta obec, mající 201 - 400
že obecní
oprávněných voličů.
Libice nad Cidlinou měla v roce 1900 přihlášeno 953 obyvatel. teoreticky, dle výše uvedeného,
mělo
mít
přiznáno
74
Z nich
volební právo mezi 201 až
400 osob, které byly v obci poplatníky daní, a případně jim nebylo z jakéhokoliv důvodu
odebráno volební právo. Bez znalosti konkrétních
voličských seznamů,
47
nemůžeme určit přesné číslo oprávněných voličů
sledovaném období.
Pravděpodobnější počet oprávněných voličů
k dolní hranici stanovené zákonem. Tito sborů
(kurií) podle výše
rozděleni
odváděných
voliči
daní. Do
rozděleni
byli
do
bude blíže
tří voličských
třech voličských sborů
byli též
volení občané - kandidáti, podle stejného klíče.
Volební právo do obecních
orgánů
bylo v zásadě
censem a bylo založeno na principu zastoupení občané
v Libici nad Cidlinou ve
kteří
mužského pohlaví,
byli zletilí a svéprávní a platili
jmění. Měli
křesťanských
náboženských obcí,
je pouze státní vyloučeni,
přímou daň
v
předepsané
výši. Volební právo
společnostem,
obchodním
aj. sídlícím v obci. Bez ohledu na to, zda platily
nebo ne, bylo volební právo duchovní
majetkovým
nebyli zákonem z volebního práva
také náleželo právnickým osobám, jako akciovým společnostem, družstvům
podmíněno
přiznáno
doktoři
úředníci,
pouze tzv. honoracím (státní
vyznání v duchovní
správě,
s akademickým titulem z
daň
rabíni židovských některé
rakouské
univerzity, představení a vyšší učitelé obecných škol). Čestní občané společně s příslušníky
honorací byli
zařazováni při
volbách zpravidla do prvního volebního
sboru. Každý volitelný a řádně zvolený občan byl povinen volbu přijmout. 75 Do obcí se tak volilo podle censové soustavy kombinované se soustavou kapacitní, tzn. že
příslušníci
honorací byli považováni za kapacity.
Volby do zastupitelstva obce se v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období konaly ve voliči rozděleni.
se
rozdělily
největšího
Sbory se
vytvářely
tři přibližně
zařazeno
daní
tolik
tak, že všechny
stejné díly.
Voliči
přímé daně odváděné
- poplatníci - byli
největších daňových poplatníků,
činil přibližně třetinu
oprávnění
sborech, do nichž byli všichni
daní
připadajících
Korun, tzn. že
voliči
úřadem vyměřena
od
voličského
aby souhrn jejich
na obec. Z dostupných
informací je známo, že po celé námi sledované období byla celková obec Libici nad Cidlinou berním
v obci
seřazeni
berního poplatníka až po poplatníky nejmenší. Do prvního
sboru bylo přímých
na
třech voličských
ve výši
přibližně
v prvním sboru zaplatili dohromady celou
třetinu
daň
pro
12 000,-
této
daně,
48
tj.
přibližně
4 000,- Korun. Ve druhém sboru byli
drobní berní poplatníci. Každý z výboru. Volení sborů
občané
voličský
a každý
- kandidáti - byli též
rozděleni
způsobem
žádným
politické vlivy. Nelze pochybovat o
občany,
schůzí
třetinu členů
volil
třetím
obecního
do odpovídajících
tří
nevyplývá, že by na volby
v Libici nad Cidlinou v námi sledovaném období měli
představitelů
poplatníci a ve
sbor volil kandidáty z příslušného sboru.
materiálů
Z dostupných
těchto sborů
střední
případném
nějaký
zásadní vliv
různé
sympatizování obecních
s některou tehdejší politickou stranou, jejíž vliv zasahoval i libické případě
ale v žádném
se tato
skutečnost
v protokolních zápisech ze
obecního výboru neprojevovala. Jestliže obecní zastupitelé byli
sympatizanty nějaké politické strany, tak při projednávání obecních záležitostí to nedávali nijak byla vedena případné
viditelně
věcně
najevo. Veškerá jednání, jak vyplývá ze
nemůžeme vyloučit,
a týkala se záležitostí obce. Ale ani
politické názory prezentované
při schůzích,
nebyly do
pojaty nebo tyto projevy nebyly protokolovány, což je málo Můžeme
se domnívat, že
při
že
zápisů schůzí
pravděpodobné.
volbách do obecního zastupitelstva na vesnici
v tomto období,
zřejmě převažovali
kandidátů
voličů.
a jejich
zápisů schůzí
příslušnost
jiné hodnoty než politická
Snad pouze jediný okamžik, kdy vypluly na povrch politické názory občanů
bylo
při volbě
Tyto politické názory za obec
těchto
Určité
voleb
do okresního zastupitelstva
většiny
byly ale
či
zprostředkovány
názory nám mohou vyjevit
pomocí
parlamentu.
volitelů, kteří
případné komentáře či
na
váhu, která
se
Jisté je, že ale museli mít v libické
přiměla voliče
schůzích
spíše z dochovaných,
nevyplývá, zda-li kandidáti do obecního zastupitelstva
nějakou předvolební kampaň. určitou
říšského
zúčastnili.
obecního zastupitelstva po volbách. Z dostupných, pramenů
do
prováděli komunitě
k jejich zvolení do obecního zastupitelstva.
Zpravidla jejich silná pozice vyplývala z jejich majetkového vlastnictví a ze seberealizace na poli,
řečeno
dnešní terminologií, komunální politiky.
Zřejmé
49
některých
kvality
konkrétních obecních
v obecním výboru i po se
nepodařilo
několik
zastupitelů,
volebních období.
Během
pro sledované období objevit materiály,
souvisejících s konkrétními kroky
při
jim
zaručily
činnost
dosavadního bádání,
kromě několika fragmentů
volbách, týkající se celkového
průběhu
obecních voleb v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období. Není tedy ani znám celkový
počet uchazečů
voličů účastnících
o
přízeň voličů
ve sledovaném období a ani
počet
se voleb.
Podívejme se nejprve na vznik a období, tedy od roku 1901 do
října
členy
obecních
výborů
ve sledovaném
1918 (resp. do voleb v r. 1919), v Libici nad
Cidlinou. Z dostupných materiálů 76 týkajících se přímo obce Libice a dalšího srovnávacího materiálu v obecné průběh
rovině,
se
můžeme
pokusit rekonstruovat
voleb v Libici nad Cidlinou ve sledovaném období s některými
konkrétními výstupy. Obecní výbor každou volbu, tzn. obecní volby a volbu starosty a představenstva,
oznamoval c. k. okresnímu hejtmanství (v našem
okresnímu hejtmanství v
Poděbradech)
v obci budou konat. Na
základě
případě
c. k.
s tím, ve kterém termínu se obecní volby
dostupných
materiálů,
se
podařilo určit,
které
dny se volby do obecního výboru v Libici nad Cidlinou v námi sledovaném období
uskutečnily.
Informace se však
nepodařilo
dohledat pro volby v roce
1900 (rok před námi sledovaným obdobím). Volby do obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou se odehrály v těchto termínech: pro volební období 1903 až 1906: 5. dubna 1903
77
pro volební období 1906 až 1909: 25. dubna 1906, k této
volbě
máme
dochován i dopis, ve kterém starosta obce Libice nad Cidlinou oznamuje c. k. okresnímu hejtmanství v
Poděbradech
bližší podrobnosti o
připravovaných
volbách:
50
" ... Oznamují tímto, že volby obecního zastupitelstva v Libici konati se budou ve středu
dne 25. dubna 1906 započne
Sbor III. Sbor II.
započne
započne
Sbor I.
voliti o 1 V2 hod. odp.
voliti o 2 'lí hod.odp.
voliti o 3 'lí hod. odp.
V Libici niC dne 20. dubna 1906 Svoboda Starosta "78
Pro volební období 1909 až 1912: 12.
května
1909
května
1912
(středa)
o 1 hod. odpol.
v místnostech obecné školy. 79 Pro volební období 1912 až 1915: 29. " ... C. k. okresní hejtmanství v Poděbradech
Dne 1.
května
1912 vyloženy byly seznamy voličů pro nastávající volby obecního
zastupitelstva v Libici niC. Poněvadž lhůta reklamační
dne 20.
května
1912
končí,
a námitek žádných
podáno nebylo, ustanovují se volby do obecního zastupitelství v Libici na den 29.
května
1912 v místnostech obecné školy I. poschodí II.
třída,
kdež voliti se
bude následovně: hodině
sbor III. o 1.
odpolední,
sbor II. o 2 hodině odpolední, a sbor I. o 3
hodině
v Poděbradech
věděti
20.
května
odpolední, o
čemž
se c. k. okresnímu hejtmanství
dává.
1912
Starosta obce
M l•kVsovs ký"
80
Z uvedené korespondence mezi obcí Libicí nad Cidlinou a c. k. okresním hejtmanstvím v voličských sborů. rozděleni
do
Poděbradech
máme
přehled
Jelikož byli kandidáti i
tří voličských sborů
voliči
o
průběhu
voleb jednotlivých
v Libici ve sledovaném období
podle výše odvedených daní, probíhaly i
51
samotné volby v tomto duchu. Ve dni voleb a v přesně stanovenou hodinu, se k volebním urnám dostavili voličský
sbor,
kteří
nejpočetnější voliči třetího třetího
volili kandidáty
sboru - volitelé za III.
sboru. Podle dochovaných
dokumentů, měli voliči
v Libici nad Cidlinou za jednotlivé sbory, na volbu
pouze 1 hodinu. Po III.
voličském
voliči
za I. sbor, tj.
největší
sboru následoval sbor II. a volby uzavírali
poplatníci daní v obci. V prvním
v Libici též volili, jak již bylo uvedeno výše, i tzv. honorace římskokatolického hodnostáře.
v roce 1903
Libický
farář
zplnomocněn poděbradským
voličské
včetně
Jan Bonaventura, byl
sboru
místního například
c. k. okresním hejtmanem Zieglerem platně
" ... za katolický kostel v Libici volební lístek vy konatz.. .. " .Sl
Na průběh voleb jak do obecního výboru tak i do tzv. správci voleb, které volilo, zpravidla ze svého
čili
odevzdati
představenstva
středu, svůj
volbu
dohlíželi
mandát
končící
obecní zastupitelstvo. O správci voleb v Libici jsme informováni z části dochované korespondence mezi obecním
úřadem
v Libici nad Cidlinou a c. k.
okresním hejtmanstvím v Poděbradech. Pro naše sledované období byl prvním správcem volby v roce 1903 Jan Kubka,
společně
Další informace o správcích voleb se týkají voleb
s K. Lorencem aJ. Molnárem. představenstva
v letech 1906 -
Jan Kubka a 1912 -Josef Křička. 82 Úkolem správce volby bylo řídit samotný průběh
volebního aktu.
radních probíhala volba formuláři
Při volbě představenstva přímo
- starosty a jednotlivých
na pokyn správce volby a jeho podpis na
odeslaném na c. k. okresní hejtmanství do
Poděbrad
tuto volbu
ztvrzoval. Dalším obecním orgánem, který dohlížel na volby do orgánu obecní samosprávy, byla reklamační komise. Členové reklamační komise byli zpravidla zvoleni z řad obecních
zastupitelů
voleb v obci od prvních ujme
nově
bylo i
úkonů
a hlavním úkolem byl dohled nad
spojených s volbami až do doby než se
zvolené obecní zastupitelstvo. Jedním z úkolů
vyřizování
stížností
průběhem
občanů
týkajících se
průběhu
reklamační
voleb
úřadu
komise
či voličských
52
seznamů. případ.
K této
formě
stížnosti máme v Protokolní knize obce libické konkrétní
Jaro roku 1906 bylo ve znamení voleb do místní samosprávy. Na
obecního výboru 28. února 1906 byla zvolena
čtyřčlenná reklamační
(Václav Novák, Karel Lorenc, František Mikšovský, Josef
Dvořák)
schůzi
komise
pro
příští
obecní volby. 83 S touto událostí následně souvisí protokol sepsaný dne 14. dubna 1906 s pány Karlem Milerem z čp. 114 a Janem Hněvsou z čp. 15. " ... Řečení pánové
předstoupili
a vyžádali si volební seznamy ku nahlédnutí a tu shledali
následující nesprávnosti: a) Ve druhém sboru volebním uveden jest v seznamu volebním pan Soběslav
b) V
a
řečený
třetím
Jiří
nemá zaplacené školní přirážky za rok 1905.
sboru nemají zaplacené školní přirážky za rok 1905 následující
páni: Václav Došlý, Václav Major
čp.
25, Adolf Meisner, Jan Prokop, Anna
Buřilová, Anna Radechovská, František Čermák čp. 70, František Oliva, Karel Bělohubý,
Cepek, Fr. čp.
Václav Mázl
čp.
96, Anna
Vostřižanská,
125, Josef Drábek, Josef Blažek, Josef Major, Václav
Josef Novotný
Mukařovský,
Karolína
Kepplerová, Václav Novotný čp. 152, Leopold Hyklík, Čeněk Paulus, Anna Zemíková, Rozálie Vintrová, Marie Staňková, Fr. Koejzl, Václav Žák obuvník, Petr Brtek z
Odřepes,
Fr. Svoboda z
Odřepes,
Josef Svoboda, Marie Svobodová,
J. Lukavec z Odřepes, Anna Karbanová z Oseka, Josef Žďára z Vítězova. Vzhledem k
těmto neoprávněnostem
- pozn. JV] slavnou voličském
reklamační
ve druhém a
třetím
žádají podepsaní [K. Miler, J.
Hněvsa
komisi by uvedené nesprávnosti v seznamu
sboru v
základě
"Rady volení v obcích §4 lit. a"
opravené byly a jmenovaným včas o tom vyrozumění vydáno bylo" .84 Poté
následuje protokol sepsaný 17. dubna 1906 schůzi
reklamační
obecního zastupitelstva dne 28. 2. 1906, a
vyřízení
výše
uvedeným
uváděné
voličům
komisí, zvolenou ve
předmětem
stížnosti. " ... Reklamační komise
přečetla
jednání bylo námitky proti
pro nezaplacení školních přirážek, porovnala a prozkoumala
hlavní knihu školních
přirážek
a shledala u následujících
voličů,
že
označení
53
Jiří Soběslav,
dluhují. Ve druhém sboru volebním pp. Maisner Adolf, Drábek, Leopold Hyklík, Jan Prokop, a Novotný Václav Ve
třetím
pp.
Mukařovský
Buřilová
čp.
Josef
152.
sboru volebním: Václav,
Staňková
Marie, Oliva Frant., Karbanová Marie,
Anna, Vintrová Rozálie, Cepek Karel, Major Josef, Major Václav,
Krejzl Frant., Jeníková Anna, Radechovská Anna, Čermák Frant., Bělohubí čp.
Frant., Mázl Václav
96, Blažek Josef, Svoboda Josef z
Josef čp. 125 Libice, Anna
Vostřižanská,
Frant. Svoboda z
Odřepes,
Odřepes,
Novotný
Brtek Petr
Odřepsy, Lukavec Václav z Odřepes, Žďára Josef z Vítězova, Fuksová Marie
z
Odřepes. základě
V
reklamační
§4 lit. a o volebním
řádu
v obci vymazala
komise svrchu uvedené z volebních
seznamů.
jednomyslně
Dále shledala, že pp.
Václav Došlý, Karolína Kepplerová, Čeněk Paulus, Václav Žák ve volebních seznamech ani zanešeni nebyli, tudíž nebylo
třeba
tyto z volebních seznamu
Volební seznamy byly nato reklamační komisí podepsány".
vymazati.
zřejmě
docházelo i k posunům
odváděných
daní. V prvním seznamu
Porovnáme-li tyto dva protokoly, zjistíme, že uvnitř voličských sborů
pánů stěžovatelů
závislých na výši
85
ze dne 14. dubna 1906 se ve
třetím voličském
sboru objevují
jména, která poté byla uvedena reklamační komisí v protokolu, ze dne 17. dubna 1906, již v druhém sboru. Dokládá nám to postupný občanů.
libických
nárůst
Bez bližšího studia absentujících
sledovaného období nelze ale
dělat
ekonomické síly
voličských
seznamů
konkrétní závěry.
Kromě řešení
stížností, jak vyplývá z protokolu ze dne 17. 4. 1906, bylo
reklamační
komise oficiální potvrzení - podepsání - volebních
úkolem seznamů.
Tyto seznamy, sestavené starostou a
připraveny
v určitém
daňovým
poplatníkům.
připomínkovány
patrno, za který
předstihu před
představenstvem,
obecními volbami a být
V případě,
že
nebyly
veřejně
v zákonem
mohl starosta oznámit den voleb. Z volebních
voličský
sbor bude ten který
občan
musely být dostupné
dané
lhůtě
seznamů
bylo
volit.
54
Na výše uvedeném konkrétním můžeme
práce
reklamační
komise
daňovými
poplatníky, resp. plátci obecní
přirážky,
vyřazeny
volební právo, byly z hlasování
i
přesto,
figurovalo
neměly
osob ženského pohlaví. Ale protože v tomto období
SI
V těchto
demonstrovat i další záležitost spojenou s volbami.
seznamech, mezi několik
případě
ženy
že plnili ostatní podmínky.
Jejich hlas ale nezanikl, mohl místo nich volební hlas odevzdat jejich zplnomocněnec.
počátkem
Volební systém voliče
20. století
měl jasně
do obecní samosprávy. Volební právo
kteří měli
měli
v obci pouze
v obci domovské právo nebo v obci vlastnili
zde provozovali živnost a
zároveň
nějakou přímou daň buď
příjmu.
nesplňoval
účast,
občané
skutečnosti udělat
mohlo voleb
z jiného
a potažmo žádný vliv na obecní samosprávu,
obce, o jejichž sociálním složení se v Libici
daně.
Jak již bylo výše
pro obec Libici nad Cidlinou
zúčastnit
Z volební
můžeme
(čeleď případně
zmíněno, nemůžeme přesný
a kolik jich bylo nuceno tomuto
účasti
obrázek, kolik dění
mohli být na druhou stranu
volebního práva - osoby, které jinak podmínky k volební byli odsouzeni za trestné byli shledáni vinni
byli z volební účasti např.
či
které byly závislé na svém okolí a nevlastnily žádný nemovitý majetek
z kterého by platily
kteří
či
účasti vyloučen.
pouze dohadovat. Zpravidla se jednalo o námezdní pracovní síly dělníci),
obce,
nemovitost
z nemovitosti nebo ze živnosti
tato základní kriteria, byl z volební
Zpravidla mimo volební stáli nemajetní
nějakou
občané
v obci bydleli, ale hlavní podmínkou byla
nutnost platil Kdo
stanovená kriteria pro
činy,
byli
přestupkem
vyloučeny
vyšetřováni
pouze
se
- zbavení
plnili, ale
kteří
pro spáchání trestných
činů,
zpronevěry.
Dále
vůči
obci,
podvodu, krádeže nebo
osoby, které
občanů
přihlížet.
vyloučeni účasti
si o této
měly nějaké
pohledávky
dlužily na daních a poplatcích nebo dlužily na nájemném a
svůj
hlas u
voleb nemohly odevzdat ani osoby na jejichž majetek byl prohlášen konkurz.
55
Volby do obecního výboru v souvislosti s rozdělením jednotlivých
sborů
nebyly pro všechny
srovnávat váhu jednotlivých bylo
hlasů
nepoměrně méně voličů
třetinu
obecního výboru.
ve
voliče
Libičtí voliči
do
rovné. Zpravidla nebylo možné
voličských
než ve sboru
voličů
sborech,
třetím. Přitom
neboť
v prvním sboru
každý sbor volil jednu
v jednotlivých sborech volili 6
členů
výboru a 3 náhradníky. oprávnění voliči,
Poté, co odvolili všichni V případě rovnosti
hlasů
rozhodoval los. Po
ukončených
byly odevzdané hlasy
sečteny.
mezi kandidáty na posledních postupových místech, volbách a
sečtení
platných odevzdaných
bylo informováno c. k. okresní hejtmanství o provedené
volbě
hlasů,
a jejich
výsledcích. V následující tabulce si
představíme
libické obecní zastupitele v obdobích
1900- 1903, 1903- 1906 a 1906- 1909. Seznamy za jednotlivá volební období byly následkem absentujících obce libické 1901 až 1923 (v identifikovat řádně zvolené
materiálů těchto
členy
rekonstruovány podle Protokolní knihy
volebních obdobích nelze prozatím
plně
obecního zastupitelstva a náhradníky).
56
Tabulka 6: Volební období
1900(1) až 1903
1903 až 1906
1906 až 1909
Soběslav Jiří
Svoboda František Mikšovský František Kubka Jan Dvořák Josef Hněvsa Jan Brunclík František !Buřil Josef Hněvsa František ~iránek Karel fl-Orenc Karel !Molnár Jan Novák Václav Paroulek Josef Pilný Václav !Svatoň Václav !Veverka Václav IVinduška Josef IVinduška Václav
!Svoboda František !Mikšovský František Dvořák Josef Kubka Jan Souček František Hněvsa Jan iránek Karel Lorenc Karel Mázl Václav Miler Karel Molnár Jan 'Novák Václav Paroulek František č.l 02 Paroulek Josef !Strnad Václav :reslík Matěj :romek František IVinduška Václav
Představenstvo
Starosta I. radní II. radní III. radní IV. radní Zatupitelé vč. náhradníků
Virilní hlasy
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Křička
Josef Dvořák Jan Svoboda František Bacílek František Brtek František iBrunclík František flavránek Josef flubálek Josef ~eník Jan ~eník Václav IKubka Jan !Mikšovský František !Mikšovský Matěj !Mukařovský Václav Novák Václav IParoulek Josef IParoulek Václav ~ln~ Václav \linduška Václav Cukrovar fy W eisner Hais! Eduard příp. Molnár Jan Velkostatek Poděbrady Poláček Matěj
!Cukrovar fy W eisner !Cukrovar fy W eisner !Hais! Eduard příp. Molnár Jan !Hais! Eduard [Velkostatek Poděbrady Red. ISalich příp. M. Poláček
Velkostatek Poděbrady
57
Výsledky obecních voleb v Libici nad Cidlinou v letech 1909 a 1912 rozdělení dle jednotlivých voličských sborů:
86
Tabulka 7: Obecní volby dne 12.S.1909
Obecní volby dne 29.S.1912
Sbor I. Svoboda Frant., rolník Kubka Jan, rolník Vinduška Václav, rolník Mikšovský Frant., rolník Dvořák Josef, rolník Molnár Jan, účetní
~ikšovský Frant. ~voboda Frant. !Molnár Jan 1\'induška Váci. Čp. 9 IParoulek Frant. l!gička Josef
1 2 3
1\'induška Josef, rolník Hyklík Leopold, úředník Mikšovský Matěj, rolník
Vinduška Josef Mikšovský Matěj Strnad Frant.
1 2
Svatoň
Václav, rolník IParoulek Josef, rolník ~runclík František rolník rreslík Matěj, rolník INovotný Václav, domkař !Lorenc Karel, obchodník
LOrenc Karel Brunclík Frant. Strnad Václav Paroulek Josef teslík Matěj Svatoň Václav
1 2 3
rromek Frant. Rolník IMiler Václav, rolník INovotný Frant, domkař
Jiránek Karel Tomek Frant. Paroulek Bedřich
1 2 3
Mázl Václav domkář čp. 99 Strnad Václav, strojník Balcar Frant., domkař Paroulek Frant., domkař č. 102 IParoulek Frant., rolník č. 30 lčermák Václav domkař
Balcar František Mázl Václav Janata Jan Vavroušek Richard Paroulek Frant., čp. 102 Novotný Václav
IM_ázl Antonín, domkař li=!_acílek Frant., domkař č. 70 IY_everka Frant domkař 162
~ouček Frant.
1 2 3 4
s 6 Náhradníci za I. sbor
Sbor ll.
3 4
s 6 Náhradníci za II. sbor
Sbor III.
4
s 6 Náhradníci za III. sbor 1 2 3
~adechovský Jos.
IV ev erka Frant.
58
nově
Samotného nástupu
zvoleného zastupitelstva do
úřadu
a volba během
starosty a radních není v Protokolní knize obce libické 1901 až 1923,
sledovaného období, žádným způsobem zmiňována. O této záležitosti jsme však poměrně
přesně
informováni z částečně dochované korespondence mezi
obecním
úřadem
Libice nad Cidlinou a c. k. okresním hejtmanstvím
v Poděbradech. Díky tomu lze sledovaném období představenstva
poměrně dobře
řádu,
a radních ve
rekonstruovat. Pouze chybí údaje o volbách
lhůty
od volby do zastupitelstva, stanovené § 32
a v případě že nebyly proti
žádné námitky, byli
nově
představenstva.
obecního
starostů
voleb libických
v roce 1900.
Po uplynutí osmidenní volebního
průběh
zvolení
lhůtě
května
obecního výboru podány
obecního výboru povoláni k volbě výsledků
Protokol o oznámení
Cidlinou provedených dne 29. "V případě že v zákonité
členové
volbě
1912, je
námitky proti provedené
odbývati se bude devátý den tj. dne 6.
června
voleb v Libici nad
zakončen
volbě
poznámkou:
podány nebudou,
1912 o 2 hod.odpolední volba
představenstva ". 87
Vlastní volba starosty a radních se obecního výboru. K první
schůzi
prováděla
krátce po volbách do
byli povoláni všichni zvolení zastupitelé
dosavadním starostou obce. Řízení samotné schůze měl na starost nejstarší člen nově
zvoleného zastupitelstva. Něž
se
přikročilo
k volbě, která probíhala
kdo podle § 36 volebního přikročilo
k
volbě
řádu může
Po
členů
volbě
volby bylo
opět
být volen za
oznámil správce volby,
člena představenstva.
obecního starosty. Volený starosta musel
nadpoloviční většinu hlasů
kdy bylo 18
tajně,
Poté se
při volbě
získat
obecního výboru. V případě Libice nad Cidlinou,
obecního výboru,
nadpoloviční většinu tvořilo
1O hlasů.
starosty následovala volba obecních radních. Povinností správce upozornit, kdo podle § 36 volebního
obecního radního
(či
řádu nemůže
také dobovou terminologií staršího) a vyzval
zastupitele, aby nedošlo k tomu, že by byl zvolen
někdo
z jejich
být volen za
voliče, středu
obecní a došlo
59
k případnému konfliktu s ustanovením zmiňovaného paragrafu (Žádní obecní představitelé nesměli
být mezi sebou v žádném
být v 1. nebo 2. stupni
příbuzní
sešvagřeni
nebo švagr)).
(tchán nebo
zeť
příbuzenském
(otec a syn,
bratři
vztahu -
nesměli
nebo bratranci) nebo
Správce volby také upozornil na to, aby výbor podle § 13 obecního zřízení
ustanovil, má-li být více obecních radních
obecní výbor usnesl o navýšení
počtu
radních, bylo
něž
dva, a kolik. Jestliže se
přikročeno
k
z nich. Tajná volba každého radního byla samostatná což
volbě
každého
mělo
význam
v případě zastupování starosty. Pro Libici je po celé sledované období typické, že skládající se ze starosty a určitý
odbor
(finanční
čtyř
radních,
kteří
zastávali v obecním představenstvu
a chudinský, policejní, stavební,
Výsledky voleb libických obecních
měla představenstvo
hospodářský).
představenstev
-
starostů
a radních
v letech 1903, 1906, 1909, 1912 nám představují následující tabulky:
1) Volební období 1903- 1906, volba provedena 14. dubna 1903: 88 Tabulka 8: oprávněných
odevzdaných
připadlých
hlasovat
hlasů
hlasů
18 18 18 18 18
18 18 18 18 18
17 15 16 17 18
jméno zvoleného Svoboda František, rolník Mikšovský František, rolník Kubka Jan, rolník Dvořák Josef Hněvsa František
hodnost starostu I. radního ~a II. radního !za III. radního !za IV. radního ~a
~a
2) Volební období 1906- 1909, volba provedena 6. května 1906: 89 Tabulka 9: oprávněných
odevzdaných
připadlých
hlasovat
hlasů
hlasů
18 18 18 18 18
18 18 18 18 18
15 15 14 13 14
jméno zvoleného !svoboda František, rolník !Mikšovský František, rolník !Dvořák Josef, rolník IKubka Jan, rolník !souček František, domkař
hodnost !za starostu !za I. radního !za II. radního ~a III. radního iza IV. radního
60
3) Volební období 1909- 1912, volba provedena 22. května 1909: 90 Tabulka 10: oprávněných
odevzdaných
připadlých
hlasovat 18 18 18 18 18
hlasů
hlasů
18 18 18 18
13 16 16 17
!Mikšovský František, rolník Svoboda František, rolník Paroulek František,č. 30 Mázl Václav
za starostu za I. radního za II. radního za III. radního
18
15
1'_eslík Matěj
za IV. radního
jméno zvoleného
hodnost
4) Volební období 1912- 1915(19), volba provedena 9. června 1912: 91 Tabulka ll: oprávněných
odevzdaných
připadlých
hlasovat
hlasů
hlasů
20* 20 20 20
14 14 14 14 14
13 13 ll 13
Mikšovský František, rolník Svoboda František, rolník ,~_,orenc Karel, obchodník Paroulek František, rolník
13
~ovotný_ Václav, tesař
20
hodnost
jméno zvoleného
!za starostu !za I. radního !za II. radního !za III. radního ~a IV. radního
* zde byli do hlasování započítáni s největší pravděpodobností i dva virilní hlasy (cukrovar a velkostatek) počátek
Pro volební období 1900-1903, úseku, se volební výsledky o odevzdaných
hlasů
o oblíbenosti a Nově
volbě
obecní rady
jednotlivým kandidátům, si
podpoře
námi sledovaného zřejmě
časového
nedochovaly. Podle
můžeme udělat
i
určitý
obrázek
ze strany obecního výboru.
zvolené obecní představenstvo muselo, jak určoval zákon, složit slib
věrnosti
panovníkovi. Dosavadní starosta obce, který
zvolené
představenstvo
osmidenní odvolací
složilo slib
lhůty,
věrnosti,
požádal
úřadoval
po vykonané
písemně
v Poděbradech o stanovení dne, kdy by mohlo
c. k. nově
do doby než volbě
nově
a uplynutí
okresní hejtmanství
zvolené
představenstvo
složit slib do rukou c. k. okresního hejtmanství: "C. k. okresní hejtmanství v Poděbradech Přípisem
z. d. 24.
představenstva
května
1909 čís. 487 ohlášena byla volba nového
provedena dne 22.
hejtmanství ustavilo den slibu.
května,
spolu se žádostí, aby c.k. okr.
Poněvádž po
dnu volby více než 8 dnů uplynulo
61
bez podání námitek proti volbám, žádá podepsaný obecní úřad, by c.k. okr. Hejtmanství co
nejdříve
den slibu ustanovilo.
Nebude-lž ten den přese ustanoven co představenstvo
tímto
zdvořile
ve
středu
dne 9.
nejdříve, přijde
června
nové obecní
o 9 hod. bez vyzvání slib složiti což se
oznamuje.
V Libici 516 909 Svoboda Starosta". 92 nově
Bez složení slibu se
zvolené
představenstvo
nemohlo ujmout úřadu,
obce. Podle pravidel, aby byla zachována vážnost obecního představitelé
slib v obci a
c. k. okresního hejtmanství se do obce
řízení
skládal se
měli
dostavit.
Jak je ale z dochované korespondence patrné, stávající pan starosta se nebál klást podmínky a využít všech možností, aby předepsaný
mohlo složit
slib co
nejdříve
a
nově
zvolené
představenstvo
začít úřadovat.
C. k. okresní
hejtmanství na výše uvedenou pobídku pana starosty zareagovalo a nové obecní představenstvo
Cidlinou za
mohlo
účasti
Poděbradech.
svůj
slib
věrnosti uskutečnit
8.
června
1909 v Libici nad
obecního výboru a zástupce c. k. okresního hejtmanství v
93
Pro úplnost je
třeba
uvést i další
průběhy slibů
libických
představenstev
v
našem sledovaném období, které jsou známy: Slib libického obecního představenstva,
zvoleného v roce 1903 se
uskutečnil
Libici nad Cidlinou; dle protokolu o slibu, za
účasti
23. dubna 1903 v obci
celého zvoleného obecního
výboru. 94 Podle dostupných poznatků, proběhl slavnostní akt slibu věrnosti zřejmě
v bytě
nově
zvoleného obecního starosty Františka Svobody, kam
měli
být přizváni o 3 hodině odpolední i ostatní členové obecního výboru. Následující obecní uskutečnilo
svůj
představenstvo
slib 7.
června
vzešlé z obecních voleb roku 1906,
1906 na c. k. okresním hejtmanství
v Poděbradech, ale bez přítomnosti členů obecního výboru. 95
62
Představenstvo
zvolené
při
volbách v roce 1912
do rukou zástupce c. k. okresního hejtmanství 26.
svůj
slib
června
věrnosti
1912 za
skládalo
přítomnosti
obecního výboru na c. k. okresním hejtmanství v Poděbradech. 96 U všech
slibů,
jak jsme již
zmiňovali,
byl
důležitou
osobou zástupce c. k.
okresního hejtmanství v Poděbradech, do jehož rukou byl slib skládán. Na
předtištěných
protokolech o vykonaném slibu
uveden slib podle § 24 obecního
zřízení
místě přísahy,
Císařskému
že chceme Jeho
veličenstvu věrni
svědomitě
představenstva
znění:
v následujícím
představenstva
je
"Slibujeme na
a Královskému Apoštolskému
a Jeho poslušnosti býti, zákony zachovávati a své povinnosti
plniti."
Svůj
slib starosta a radní ztvrdili svými podpisy. Oficiální
punc dokumentu dal podpis zástupce c. k. okresního hejtmanství, zpravidla samotného c. k. okresního hejtmana. Skládání slibu byla s největší celou obec, konala-li se zprávy o
průběhu
přímo
pravděpodobností
slavnostní událost pro
v obci. Ze sledovaného období sice konkrétní
slibu nemáme, ale k dispozici je dochovaný snad jediný zápis,
který se však vztahuje až k roku 1850, kdy bylo zvoleno první obecní zastupitelstvo v Libici nad Cidlinou. V
Pamětní
knize obce Libice nad Cidlinou
je na str. 8 zaznamenáno: "Roku [1]850 dne 1. února nastoupil okresní
ouřad
v Poděbradech s nábožnou slávou, a sice hejtman Morschstat. .. .Dne 5. 1850 byl volený obecní
úřad,
záři
a sice Jan Vocásek, první představený, František
Plezner a Jan Kubka, druhý radní. Byli vedeni slavnou muzikou do chrámu páně,
kdežto u
přítomnosti
Vel. Pána Dusilka, provisomiho Pt.
spravedlnosti složili. Též byl
přítomen
PT
komisař
faráře přísahu
[jméno neuvedeno - pozn.
JV] z Poděbrad a vel. pán Machek, kooperátor jakož i mnoho obecního lidu".
97
Obdobná informace z téhož roku byla zaznamenána i pisatelem Školní kroniky obecné školy v
Kněžicích,
" ... V naši zdejL~i obci
který tuto slavnou a
[Kněžice
důležitou
- pozn. JV] taková volba se stala v
1850. Volba tato byvše vedena c. k. podkrajským radních a
představeného
událost popisuje takto: měsíci záři
komisařem. Přísaha
stala se v zdejším chrámu
páně
v
od
přítomnosti
63
domácího velebného duchovenstva, téhož pana
komisaře
a množství jiných
98 l l'd/" l .
Nelze pochybovat, že by tento slavnostní akt, mohl být devalvován na pouhé složení slibu v obecní přítomnosti
úřadovně či
členů
dalších osob mimo
v jiném
uzavřeném
prostoru, bez
představenstva či
obecního
obecního
výboru. V dochovaných starostenského
úřadu
materiálech
ale
není
žádná
zmínka
předání
o
mezi odcházejícím a nově zvoleným starostou.
Částečně je pro nás zahalen tajemstvím proces přidělování jednotlivých referátů (odborů) nově
nepatmé množství krátce
po
zvoleným radním. V Protokolní knize se vyskytuje pouze
protokolů,
obecních
představenstva.
sepsaných o
volbách,
schůzích
kde jsou konkrétní zmínky o instalaci
Jedna ze zmínek pochází ze
své první oficiální
schůzi
jak zastupitelstva, tak rady,
začátku
sledovaného období, kdy na
obecního zastupitelstva po obecních volbách, zapsané
v Protokolní knize, dne 2.
května
1903 je jedním z bodů protokolu " ... rozdělení
jednotlivých odborů mezi pp radní... ". 99 Zápis je sice bez dalších podrobností jakým
způsobem
se tato záležitost odehrávala, ale dozvídáme se jaký radní,
který post - referát
či
odbor bude po následující volební období v obecním
představenstvu obhospodařovat
Libice). Další zmínka o obecního
(viz níže: Tabulka 12:
rozdělení
představenstva
ll.
představenstva
funkcí se objevuje v zápise ze
června
1906:
" .. . 1.
Rozdělení
hospodářského, stavebního, policejního a finančního mezi radní... ".
bližších podrobností o průběhu
rozdělení
přímo
července
1909, tedy
uvedeno v bodu 2.
nechává hlasovat o návrhu
opět
schůze
referátu Opět bez
funkcí mezi jednotlivé radní.
Poslední informace pochází z protokolu dne 10.
100
obce
schůze
obecního zastupitelstva ze
krátce po obecních volbách v Libici, kde je
"Rozdělení
funkcí
představenstva
pánům
stran
radním. Pan starosta
rozdělení
funkcí p. radním a
szce: Fr. Svoboda - stavební
64
hospodářský
Paroulek Fr. -
Teslík Matěj- policejní Mázl Václav- finanční radní Představenstvo
[zde se
uvedeno s největší
zřejmě
mělo
zapisovatel dopustil omylu,
pravděpodobností
zastupitelstvo - pozn. JV]
zde být
většinou hlasů
souhlasí s návrhem představenstva ". 101 Tento zápis nám přímo ukazuje, že o navržených radních na jednotlivé posty dával starosta hlasovat obecnímu zastupitelstvu. Ze
zápisů
však není jasné, zda se na
rozdělení referátů,
schůzi
v tomto období post radního také nazýval, neodbylo na samostatné představenstva
a ostatním zastupitelům to nebylo pouze oznámeno a požádáno o
souhlas s návrhem jelikož
členové
pravděpodobné,
byla
volitelům
jak se
představenstva,
představenstva
jak nám dokládá výše uvedený zápis. Ale
byli voleni z řad
zastupitelů,
že již samotná volba pro obsazení jednotlivých z řad
zastupitelů
známa. Absence konkrétních
je více než postů
radních
materiálů
z této
oblasti nás nutí k nejasným závěrům.
Představenstva
obce Libice n.C. v letech 1900-1919- rozdělení funkcí:
Tabulka 12: Volební období
Starosta
1900-1903
Jiří Soběslav
1903-1906
František Svoboda František Svoboda
1906-1909
1909-1912
1912-1919
František Mikšovský František Mikšovský
Z tabulky je patrné představenstvu
Stavební radní Jan
Dvořák?
Jan Kubka
Hospodářský
radní František Svoboda ? František Mikšovský
Policejní radní
Chudinský a radní
finanční
Josef Křička
František Bacílek?
Josef Dvořák
František Hněvsa
II. radní
I. radní
III. radní
IV. radní
Jan Kubka
Josef Dvořák
František Mikšovský
František
III. radní
II. radní
I. radní
IV. radní
František Svoboda I. radní František Svoboda? I. radní
František Paroulek
rozdělení
Matěj
Souček
Václav Mázl
Teslík
čp.30
II. radní
III. radní
IV. radní
František Paroulek Václav Novotný? Karel Lorenc ? čp.30
III. radní
jednotlivých
II. radní
IV. radní
odborů (referátů)
ve sledovaném období. Z dochovaných
materiálů
se
v libickém nepodařilo
65
konkrétně
identifikovat posty jednotlivých radních (v Tab.
jména) v období 1900 - 1903 ve čtyřech
všech
případech.
třech případech, různých
Podle
rozdělování postů
knize
vůbec
a v období 1912 - 1919 ve
můžeme
pouze dohadovat. Je
po obecních volbách v roce 1912 se v protokolní
nevyskytuje.
Jak je také patrno z výše uvedené tabulky, referátů
jednotlivých
pořadí nemělo
zodpovědní.
k tomuto
12 otazník u
indicií v dostupných archivních
materiálech se o jejich referátech v představenstvu zajímavé, že
č.
spojení
v představenstvu s pořadím jednotlivých radních. Jejich
vliv na obsazování jednotlivých
Z dostupných
dělení
můžeme vyloučit
materiálů
referátů,
nemůžeme
určit
za které byli radní klíče
podle jakého
funkcí v představenstvu docházelo.
Pro zajímavost v následující tabulce (Tabulka 13) jsou uvedeni držitelé největšího počtu hospodářského zvířectva v Libici v roce 1917. 102 Porovnáme-li
v tabulce majetkové
poměry
hospodářského zvířectva)
a
(v našem
činování
případě
demonstrovány na
v obecním zastupitelstvu u jednotlivých
v tabulce uvedených osob, dojdeme k jednoznačnému
závěru,
že v čele obce a
v zastupitelském sboru obce figurují jména nejbohatších libických jejichž hlavním zdrojem obživy bylo
počtech
občanů,
zemědělství.
Tabulka 13: Hovězí
Prasata
Koně
Starosta
Radní
23 ks
12
4
X
X
16 ks
6
2
X
X
13
4
2
2
1
1
č.19
8
2
X
45
7
3
X
Křička č.66
8
3
č.64
7
10
č.33
7
2
6
1
dobytek Fr. Svoboda
č.63
Fr. Mikšovský Jos.
Dvořák č.16
Ant. Holub Matěj
č.7
č.149
Mikšovský
Jos. Paroulek Jos.
Fr. Tomek St. Teslík
Fr. Brunclík
č.
č.46
Zastupitel
X
X X
X
66
Tato
skutečnost neboť
produkci, předurčuje.
Vedle pouze
předseda
zednický -
kolář,
zemědělství
specifikací
a
zemědělskou
její poloha v úrodné oblasti ji k těmto aktivitám
výboru zastoupeni i
z čp. 102
vyplývá také z celkové orientace vesnice na
zemědělstvím
řemeslníci či
obchodníci
dělníků
Spolku
se živícími (např.
představitelů
byli v obecním
Václav Novák - mistr
zednických v Libici, František Paroulek domkáři
Karel Lorenc - obchodník), ale i řemeslem
občany
přímo
(František Balcar -
domkář
a
živící se
částečně
klempíř).
Bližší
obce - lokální elity, ve sledovaném období, by vydalo
na samostatnou badatelskou práci, spokojíme se v tomto okamžiku pouze s výše u vedeným konstatováním. zastupitelů
A protože se nám dochovaly i seznamy zvolených obecních
z voleb v Libici nad Cidlinou z 12.5. 1909 a 29.5. 1912, 103 můžeme si udělat i přehled
o tom z jakých
sborů
a tedy do jaké skupiny
daňových poplatníků patřil
starosta a jednotliví radní: Tabulka 14: Volební období 1909-1912
1912-1919
I. sbor
II. sbor Matěj
František Mikšovský Starosta František Svoboda I. radní František Mikšovský Starosta František Svoboda I. radní František Paroulek III. radní
Teslík IV. radní
rozdělení
ve volbách do obecního
dělat
žádné závazné
závěry,
co se
funkcí v obecním výboru, nominace a
představenstva.
Majetková síla ale
Na druhou stranu je ale nutné uznat i to, že
při volbě
v představenstvu zastoupení všechny skupiny výrazného
František Paroulek II. radní Václav Mázl III. radní
Karel Lorenc II. radní Václav Novotný IV. radní
Z těchto dvou období nelze závislosti majetku na
III. sbor
protěžování movitějších
týče
vítězství
nepatrně převažuje.
libických radních
daňových
poplatníků,
měli
bez
(viz volební období 1909- 1912).
67
8.2. Virilní hlasy hlasů
Vedle voleb,
nechyběly
obecních
zastupitelů
vzešlých
z
řádných
obecních
v libickém obecním zastupitelstvu ani tzv. virilní hlasy nebo
také virilisté, které zastupovaly cukrovar v Libici nad Cidlinou firmy Františka Weisnera a obecním
Poděbradský
zřízení,
který
velkostatek. Postavení virilisty bylo dáno zákonem o
umožňoval,
že
někteří občané
mají právo být
členy
obecního výboru, i když jimi nebyli zvoleni a to v případě, mají-li v obci voličské
právo, a platí-li
předepsaných,
alespoň
šestinu veškerých
a pokud jim nebrání žádný
přímých
vylučovací důvod,
daní v obci
jmenovaný v § 12
volebního řádu. Šestinu daní pro obec Libici ve sledovaném období činilo zhruba 2 000 korun. Virilisté a
nepočítali
měli
pouze právo, ne však povinnost být členem obecního výboru
se také do zákonem
předepsaného počtu členů
obecního výboru.
Byl-li virilista do obecního výboru zvolen, nemohl mít dva hlasy, ale musel prohlásit,
přijímá-li
volbu nebo ponechává-li si
svůj
virilní hlas.
Virilisté mohli být v obecním výboru zastupováni dobovou terminologií rakouským
občanem,
označováni
jako plnomocníci,
svéprávným a
jmenovanými v § 8, ll a 12 volebního práva a z volitelnosti
vyloučen.
nesměli řádu,
Instituce
libického cukrovaru, tak i velkostatku
kteří
však museli být
být v rozporu s ustanoveními
pro kterou mohl být z voličského
zplnomocnění
Poděbrady
virilistů
při důležitých
rázu.
převážně hospodářského
bývala zástupci jak
využívána spíše sporadicky
(viz výše). Jak bude patrno z dalšího textu, hlasy rokováních
zplnomocněnci,
byly zpravidla slyšet
Jedním virilistou - zastupující libický cukrovar firmy Weisner- byl jeho ředitel
Eduard Haisl. Ten se
v Libici nad Cidlinou od
téměř pravidelně účastnil schůzí
počátku
obecního výboru
námi sledovaného období až do své smrti
koncem roku 1914. Úmrtí dlouholetého člena obecního zastupitelstva a váženého
spoluobčana, ředitele
libického cukrovaru, se dostalo do protokolu
68
schůze
schůzi
obecního zastupitelstva dne 26. února 1915. Na této
obecního
zastupitelstva starosta obce František Mikšovský " ... žádá, aby povstáním věnována
posmrtná vzpomínka byla témuž [Ed. Haislovi - pozn. JV]
což se
stalo ... ". 104 Z téhož zápisu se dozvídáme i o dalším postupu ve věci virilního
hlasu, kdy jeho nositel
zemřel.
" .. .Následkem úmrtí tohoto [Ed. Haisla - pozn.
JV] povolán jako virilnf hlas za firmu Fr. Viesner [cukrovar v Libici n. C. pozn. JV] pan ředitel Fr. Vacek, který je dnešní schůze přítomen ... ". 105 Virilní hlas libického cukrovaru, v případě počátkem
nepřítornnosti
účetní
sledovaného období
Eduarda Haisla zastupoval
cukrovaru Jan Molnár, který se pak
v dalších letech stal voleným obecním zastupitelem. Druhý virilní hlas v libickém obecním výboru velkostatku, který z počátku sledovaného období nebyl reprezentoval jej případně
ředitel
zastupován
velkostatku -
Matějem Poláčkem (účetním
Ekonomické znalosti libických projednávání finanční
zpravidla
hospodářských
operace libičtí
jeho názorům se Role
někdy uváděn
či
virilistů
záležitostí obce,
patřil poděbradskému
hojněji
zastupován a
jako rada - pan Salich,
velkostatku). se
ať
nejčastěji
projevovali
již se jednalo o
při
vyloženě
nakládání s majetkem obce. Hlasu a radám Ed. Haisla,
obecní zastupitelé, jak je patrno z jejich reakcí, naslouchali a k při
rozhodování
účetního
často přikláněli.
libického cukrovaru Jana Molnára, byla
nejčastěji, zřejmě
ale až po jeho zvolení do obecního zastupitelstva, ve funkci revizora obecních účtů.
ale je to nelze
vyloučit,
že tuto volenou funkci vykonával jako virilista,
méně pravděpodobné.
Kdy byl J. Molnár zvolen do obecního výboru,
Nelze však také
přesně
identifikovat pro nedostatek konkrétních
dokumentů. Prokazatelně
figuruje J. Molnár v obecním zastupitelstvu až od roku 1909, ale podle indicií nelze
vyloučit
jeho
od voleb v roce 1906 1903 ). Z dostupných
činování
v obecním výboru jako obecní zastupitel již
(méně pravděpodobně
materiálů
něktrých
již snad dokonce od voleb v roce
je tato záležitost nejasná.
69
Účetní libického cukrovaru Jan Molnár pocházel z Nymburka a vše nasvědčuje
tomu, že v souvislosti se svou prací v libickém cukrovaru, se usadil
koncem 19. století v Libici nad Cidlinou. Dokládá nám to zápis ze
schůze
obecního zastupitelstva, konané 17. dubna 1909, kde je uvedeno: " ... Městský úřad
v Nymburce žádá, aby Jan Molnár,
účetní
cukrovaru v Libici, jenž se tu
přes 1O let zdržuje, obdržel domovské právo v Libici. Přijato".
106
Ředitel libického cukrovaru Ed. Haisl, původně též nebyl libickým
obecním
příslušníkem.
Tím se
formálně
stal po
přijetí
do obecního svazku obce
libické při schůzi obecního výboru konané 12. března 1902. 107
8.3. Obecní výbor
Jaká byla hlavní funkce obecního výboru v obci? Víme již z předešlého, že obecní výbor rozhodoval nikoli v moc výkonnou. v oboru samostatné na jejich přesně
plnění.
většinou hlasů
Dozorčí
působnosti
a
měl
obce, kdy obecní výbor
činil
zaměstnanců
místě
hlavně
zřízení přikázány
hospodářské,
dále pak
a záležitosti týkající se obecních
neméně důležitým činnostem
moc,
usnesení a dohlížel
Obecnímu výboru byly zákonem o obecním
v záležitostech obecních
dozorčí
moc obecního výboru se projevovala
specifikované záležitosti, na prvním
K dalším
pouze usnášecí a
obecního výboru
ústavů.
patřilo:
1) volit představeného obce, 2)
propůjčovat
domovské právo a jmenovat čestné
3) užívat práva patronátního nebo
občany,
prezentačního příslušejícího
obci,
4) ustanovit zástupce obce v právních záležitostech, 5) usnášet se o nebo o
změnách
změnu, při
6) volit obecní
v obecních hranicích
obcí
které obce dosavadní samostatnost neztrácejí),
důvěrníky, kteří
bod, i když byl
(sloučení či rozdělení
ošetřen
by urovnávaly spory mezi stranami (tento
dalším zákonem -
č.
12 z. z. ze dne 1O. února
70
1873 nebyl, jak je prozatím patrno z dostupných
pramenů,
v Libici
nijak uplatňován). Další povinností obecního výboru bylo postarat se o dostatek prostředků
v obecní
prostředků
k případné
pokladně úhradě
k výkonu obecní policie a
schodku v chudinské
pokladně
hlavně
finančních
o dostatek
- ústavu chudých.
Obecní výbor
měl
také rozhodovat o stížnostech podaných na obecní
představenstvo,
v tom
případě,
pokud se jednalo o obor samostatné
působnosti
obce. V další
části
se budeme
věnovat podrobněji.
výboru
představenstva,
Mezi
různých
a pro zastupitelstvo nechtělo
výše uvedeným pravomocím obecního
S volbou
představeného
- obecního starosty a
jsme se již seznámili výše.
poměrně často
bylo jmenování
některým
využívané pravomoci, které obecní výbor uplatňoval,
komisí, které mívaly za úkol
připravit
vyšetřit
nebo prozkoumat
a předložit různé návrhy a podněty.
Některé
návrhy
nebo nemohlo obecní zastupitelstvo bez řádného prozkoumání při svém
zasedání rozhodnout a proto byla jmenována (například
problémem zabývala
či
zvolena komise, která se
komise zabývající se
přijetím žadatelů
o
domovské právo v obci Libici). Často obecní zastupitelé do komise navrhli obecní
představenstvo,
do další
schůze
které
mělo
danou záležitost
vyšetřit
a
připravit nejčastěji
obecního výboru.
Jistou obdobou komisí bylo
pověření
zastupitelů
(zpravidla se jednalo o jednotlivé
rozličných
informací,
např.
(jmenování
členy
či
zvolení)
pánů
obecního výboru), k získání
týkajících se stavebních aktivit libických občanů.
8.4. Obecní představenstvo Druhým, avšak výkonným orgánem obecní samosprávy, bylo obecní představenstvo,
skládající se ze starosty a
nejméně
dvou radních. V Libici nad
71
Cidlinou byli po celé sledované období 4 obecní radní, které, jak již bylo výše uvedeno, volilo z obecních voleb vzešlé obecní zastupitelstvo ze svého Obecnímu
představenstvu příslušelo
středu.
vykonávat usnesení obecního výboru.
8.5. Starosta
Obecní nejvyšším
představenstvo
představitelem
zastupoval navenek obecní starosta, který byl
obce. Starostovi
příslušelo,
aby
řídil
radní mu byli povinni v tom pomáhat, a to podle jeho zodpovědnosti.
nařízení
V případě, že starosta nemohl obec vést nebo
zastupovali jej radní a to zodpovědnost.
obecní práci a
Tento
případ,
popořadě
ve
a jeho nechtěl,
tak, jak byli zvoleni a na vlastní
variantě,
že obec nemohl vést starosta a
k dispozici nebyli dokonce ani dva radní (1. a IV. radní) se ve sledovaném období v Libici nad Cidlinou vyskytl, podle
zápisů
v Protokolní knize obce
libické pouze jednou. Tato událost se odehrála na války, kdy na
schůzi
počátku
roku 1916, v letech první
světové
obecního zastupitelstva 2. února 1916, se obecní výbor
usnesl, pod vedením II. radního Karla Lorence, na žádosti k c. k. okresnímu hejtmanství v Poděbradech: ,,Následkem uznání za službě při přehlídce
způsobilé
k domobranecké
konané dne 29. ledna 1916, starostu obce Fr. Mikšovského,
Fr. Svobodu [1. radní- JV] a Václ. Novotného [IV. radní- JV], usnáší se obecní výbor a prohlašuje: Odchodem práce a povinnosti
vůči
c. k.
těchto funkcionářů zůstane
úřadům
a stranám zastaveny. Ze
výboru tyto funkce nahraditi nelze. Mladší schopní jsou na
vojně,
z nás zbývajících jsme jednak
práce ve svých domácnostech a
celá samospráva i
tělesně
úřadech
členové
členů
obecního
výboru a
občané
sešlí a neschopní pro nával
i u
příbuzných,
takže pro
nenahraditelnost a nepostradatelnost této funkce usnáší se obecní výbor podati žádost za
zproštění
jmenovaných
funkcionářů
domobranecké povinnosti a
72
ponechání těchto v jejich funkcích". 108 Podle následujících zápisů je patrno, že žádost byla c. k. okresním hejtmanstvím
zřejmě
z části uznána,
neboť
v dalších
zápisech již figurují jak starosta obce František Mikšovský, tak i radní František Svoboda. Co se
týče
dalšího radního Václava Novotného, ten ze služeb
domobranecké povinnosti nebyl
uvolněn.
Tato demonstrovaná událost je ukázkovým zastupován podle daných pravidel. Jelikož nebyl radní, ujal se funkce II. radní (radní byli voleni
případem,
přítomen
postupně
kdy je starosta
jednak starosta a i I.
viz výše).
Starostovo zatupování obce, se projevovalo také v tom, že podepisoval listiny vydané jménem obce. Listiny, kterými se obec zavazovala k nějakému závazku, podepisoval
ještě
vedle starosty jeden obecní radní
(například
Domovské listy). V případě, že se vydaná obecní listina týkala jednání, ke kterému bylo třeba
usnesení obecního výboru nebo schválení vyššího
listinu starosta, jeden obecní radní a dva
členové
úřadu,
podepisoval
obecního výboru.
Výkon funkce starosty byl spojen také s možností vyplácení náhrad starostovi za
úřadování.
Tu stanovoval obecní výbor vždy pro toho konkrétního
starostu v jeho volebním období. Tyto náhrady nemusely být podle rozhodnutí obecního výboru
vůbec
vypláceny. V námi sledovaném období, nebyla
zřejmě
úřadování, neboť
o této
žádnému libickému starostovi vyplácena náhrada za záležitosti v protokolech
schůzí
obecního výboru, ani v dalších dostupných
dokumentech, není jediná zmínka. Pouze
starostům
byly propláceny jejich
výlohy spojené s výkonem funkce, které sami vynaložili (cestovní náhrady). Starosta, jako nejvyšší v oboru
přenesené působnosti
představitel
obce, sám obstarával záležitosti
obce, bez ohledu na usnesení obecního výboru.
73
8. 6. Schůze obecního výboru
Důležitou
povinností starosty bylo svolávání obecního
obecního výboru. Obecní výbor
měl
z roku 1864, svoláván jednou za
představenstva
být, podle litery zákona o obecním
čtvrt
roku, to znamená
a
zřízení
alespoň čtyřikrát
do
roka, nebo starosta mohl obecní výbor svolat v naléhavém případě kdykoliv. Jak byla tato
skutečnost
naplňována
v Libici nad Cidlinou v našem
sledovaném období nám odhaluje dochovaný výše
zmiňovaný úřední
dokument
- Protokolnf kniha obce libické z let 1901 až 1923. V protokolní knize jsou kromě
zápisů
představenstva,
rybolovu v řece
ze
schůzí
obecního zastupitelstva, také zápisy ze
schůzí
zápisy z některých komisí, zápisy o provedených dražbách Cidlině
a dražbách provozu obecního
osvětlení.
Četnost schůzí obecního výboru v Libici nad Cidlinou, podle Protokolní
knihy obce libické 1901 až 1923 byla následující (pro úplnost jsou v Tabulce 15
uvedeny i další zápisy z Protokoní knihy obce libické 1901 až 1923 o
schůzích
komisí a provedených dražbách):
74
Tabulka 15: Schůze
Představenstvo
zastupitelstva Počet /data schůzí
Rok
Počet
/data
schůzí
Dražba Datum- předmět dražby
1901
5 (27.3.,25.5., 28.6., 21.7., 28.12.)
1902
3 (12.3., 20.4., 24.6.)
4 (15.6., 9.8., 15.11., 31.12.)
24.5.- rybolov
1903
4 (21.3., 2.5., 17.6., 16.12.)
1 (15.1.)
6.4.
1904
4 (16.1., 17.2., 5.5., 30.6.)
3 (13.1., 5.2., 6.2.)
29.4.- rybolov
1905
4 (8.2., 25.3., 10.5., 13.12.)
1906
16.5.- rybolov 31.12. -osvětlení
Komise 27.6.
2.1. -osvětlení 10.5.- rybolov
4 (14.2., 28.2., 5.5., 13.6.)
3 (2.3., 8.3., 11.6.)
9 .1.
-osvětlení
14.4.- reklamační komise 17 .4. -reklam. komise
1907
6 (20.2., 13.3., 1.5., 11.5., 26.6., 1.11.)
1 (8.4)
17 .5.- osvětlení 17 .5.- rybolov
1908
5 ( 11.1., 20.2., 26.2., 11.3., 18.4.)
1 (1.8.)
3 .1. - osvětlení 22.5.- rybolov
1909
5 (6.2., 3.3., 17.4., 10.7., 4.11.
3 .1. - osvětlení 22.5.- rybolov 30.12. -osvětlení
1910
4 (29.1., 26.2., 4.5., 1.9.)
11.5.- rybolov
1911
5 (31.1., 25.2., 4.5., 1.6., 25.10.)
2.1. -osvětlení 1.5.- rybolov
1912
5 (27.1., 2.3., 18.3., 9.5., 7.12.)
1913
4 (15.2., 8.3., 21.5., 8.12.)
2 (1.12., 13.12.)
1914
7 (26.2., 13.3., 1.5., 8.7., 9.8., 11.9., 21.9.)
3 (únor, 2.6., 18.11.)
10 (5.1., 5.1.; elektrárenská: 3.2., 27.2., 9.3., 27.2., 9.3., 15.6., 26.6., 25.7., 28.7., 9.10.)
1915
3 (26.2., 9.3., 6.5.)
2 (28.2., 4.3.)
2 (elektrárenská: 25.2., 29.3.)
1916
3 (2.2., 3.4., 4.12.)
1917
1 (15.12.)
1 (17.8.)
2 (elektrárenská: 1.5., 1.9.)
1918
o
o
2 (elektrárenská: 15.1., 11.7 .)
celkem 72
21
Z uvedené tabulky je obecního zastupitelstva a
jasně
patrné, jak
představenstva
často
se odehrávaly
schůze
v Libici nad Cidlinou ve sledovaném
období; v průběhu let 1901 - 1914 to bylo mezi 3 až 7
schůzemi
obecního
75
zastupitelstva, což představuje celkem 65 tedy
uskutečnilo
4,65
roku 1902 (pouze 3 během kalendářního
schůze schůze)
roku.
kalendářního
byl dodržen
Na
7
schůzí
světové
účtů
zápisů
většinou
schůze
svolávaných
27 z roku
svolány v prvním
v prvním
čtvrtletí
záležitosti obce -
rozpočtové schůze.
obecního výboru v daném období), schůze
uskutečnila
značně
poklesl (1 - 3 v roce, celkem
zřejmě důsledkem
probíhající první
libického obecního zastupitelstva se ve
15.12. 1917. V roce 1918 se podle dochovaných
obecní výbor v Libici nad Cidlinou nesešel ani jednou,
představenstvo.
obecního výboru
a chudinské pokladny za uplynulý rok a schválení
v období let 1915-1918
války. Poslední
byly
kromě
tak
zřízení č.
převážně hospodářské
na nadcházející období - tzv.
sledovaném období
počet čtyř schůzí
schůzí
programech
roku se projednávaly
Počet schůzí
průměru,
roku, jak stanovoval zákon o obecním
schválení obecních rozpočtů
obecního výboru. V průměru se
do roka. Odhlédneme-li od
1864 z. z. Z přehledu také vyplývá, že pololetí
schůzí
stejně
jako obecní
Pouze se dvakrát sešla elektrárenská komise. Lze ale s největší
pravděpodobností
předpokládat
aktivní
činování
představitelů
obce v době
vzniku samostatného státu koncem října a v listopadu 1918. 1ak již bylo uvedeno výše,
schůzi
obecního výboru svolával sám starosta a
v případě, že nemohl, svolával ji první radní. Proti
vůli
starosty však
schůze
být
nemohla svolána- touto záležitostí se budeme podrobněji zabývat níže. členů
Svolání před schůzí
obecního výboru se muselo
a to tak, že se ani den, kdy se pozvání stalo, ani den, kdy se
koná, do této
lhůty nepočítá.
bylo je nutno
vyřídit okamžitě,
Součástí
uskutečnit minimálně tři
pozvání,
ať
V některých
případech,
nebylo nutné
již regulérního
či
dny
schůze
které nesnesly odklad a
vyčkávat třídenní
svolávací
urgentního, byl i program jednání
lhůtu.
schůze
obecního výboru. Povinnost v následujících
svolat
schůzi
obecního
výboru
měl
starosta
obce
případech:
76
1.
alespoň třetina členů
když se svolání dožadovala
obecního
výboru; 2.
když žádal politický okresní úřad;
3.
když toho žádalo okresní zastupitelstvo nebo výbor. případech měl
V prvních dvou uvedených ať
svolat,
se jednalo o samostatnou nebo
zastupitelstvo nebo výbor mohl pouze v případě, šlo-li o Ve všech
těchto případech
samosprávné uvedené vždy
věc,
úřady
případy
nařídit,
která
přenesenou působnost.
aby se
patřila
nemohly samy
schůze
A však okresní
působnosti
starosta sám. Politický
schůzi
úřad
z
vůle
starostů.
libických
obce.
ani vyšší
obecního výboru svolat. Tyto výše
však v Libici ve sledovaném období nenastaly a
svolávány
schůzi
obecního výboru svolala,
do oboru samostatné
schůzi
svolával
starosta povinnost
Kromě
schůze
události
byly
související
s povoláním starosty k plnění vojenských povinností v době probíhajícího válečného
konfliktu (viz výše).
Průběh schůze
8.6.1.
obecního výboru
Jakmile se sešlo celé obecní zastupitelstvo v usnášení-schopném případě
sepsal
malé
účasti
účastníky
na této
schůzi
schůzi.
Starosta nebo zapisovatel
obecní zástupci případě těchto
minulé
(v
byli povoláni, ve volbách zvolení, náhradníci) a zapisovatel
jednání, zahájil starosta
schůzi přednesem bodů,
projednat. První bod nového protokolu se
zastupitelstva. Po
počtu
přečtení
vyjadřovat
nebo i
přečetl
během čtení
věnoval předešlé
schůze
případě
se mohli v
třeba
obecního
nesouhlasu
k jednotlivým bodům protokolu. Na jejich dotazy, v
nutnosti, odpovídali ti zástupci,
posledních usnesení. Po schůze ukončen
protokol minulé
které je
zodpovědní
za
splnění či
případném vysvětlení
spíše
nesplnění
nejasností byl protokol
a schválen (nebo neschválen). Všechny poznámky ke
schvalování minulého protokolu byly zapsány do zápisu schůze.
Dále se postupovalo podle
žádostí
občanů,
nařízení
a
předložených
bodů,
právě
probíhající
které podle došlých
pří'kazů nadřízených orgánů
a nutných
úkonů
77
týkajících se fungování a správy obce, sestavil starosta
společně
se svými
radními. číslo
Postupovalo se od bodu schůze
programu nejen z
řad členů
jedna,
postupně
obecního zastupitelstva, který byl
až k poslednímu bodu
věnován
volným
návrhům
zastupitelstva, ale i občanům.
8.6.2. Usnášecí schopnost obecního výboru Zákon o obecním výbor
činit
zřízení
při
tohoto ustanovení zákona? Aby mohl být výbor usnášení schopný,
postačovala
nadpoloviční většina členů
k tomu
usnesení, ke kterému bylo
členů
může
platná ustanovení a jak má být postupováno. Jaká byla praxe
naplňování
rozpočtu,
obecního
z roku 1864 se také zabýval otázkou, kdy
bylo
třeba
případě
obecního výboru. V
vyššího schválení nebo v případě schvalování
potřeba,
aby ve
obecního výboru, což ve všech
schůzi
případech
byly
alespoň dvě třetiny
všech
dle analýzy docházky libických
. lu b yl o sp Ineno. 1o9 zastuplte o
v
Zákon o obecním
zřízení
zastupitelstvo svoláno. Ke to
stanovoval také
schůzi
písemně, buď oběžníkem
způsob,
jakým má být obecní
museli být pozváni všichni
členové
výboru a
nebo knihou pozvání a své pozvání potvrdit
podpisem. V protokolní knize námi sledovaného období se zmínky o svolávání v
závěru
Ze
schůzí
formě
obecního výboru vyskytují zcela sporadicky a to pouze až
sledovaného období. zápisů
se však dozvídáme, že
svolávány pomocí
oběžníků,
schůze
obecního výboru bývaly v Libici
jak nám dokládá zápis z Protokolní knihy ze
schůze
obecního výboru dne 26. února 1915. V bodu prvním tohoto protokolu je uvedeno:
"Starosta Fr.
dostatečný počet
p.
Mikšovský zahajuje
členů přítomno
k usnášení se,
schůzi. schůze
Konstatuje, že jest že byla
řádně
svolána
vv 'k y k u se h uzz... o • " · d okl ad em JSOU ob eznz . I JO
78
Dodržování jistých formalit schůze
podporuje také zápis ze
při
svolávání
schůzí
libického zastupitelstva
obecního výboru konané 3. dubna 1916, která
byla dle prvého protokolního bodu zahájena starostou, který " ... zahajuje
prohla§uje, že byla řádně svolána a že je vy>b or kompetentnz se usnasetz... . ll I >
> v
•
a
přesný
měl
obecní strážník, ale tato
tak že je ob.
materiálů
obecního
a ani z jiných
doručovat oběžníky
za úkol informovat a
domněnka
schůzí
postup svolávání
výboru v Libici nad Cidlinou se z dochovaných nedozvídáme. Tím kdo
členů,
dosti
"
průběhu
Bližší informace o
přítomno
schůzi,
zdrojů
mohl být
prozatím nebyla v Libic nad Cidlinou
plně
potvrzena a ani vyvrácena. V
případě,
že se nesešel
dostatečný počet členů
zákonem stanovených pravidel starosta Z dochovaných v
případě
zápisů jednoznačně
nepřítomnosti
schůzi
výboru, svolával podle
znovu, s povoláním
nevyplývá, jak postupovali
dostatečného
počtu
náhradníků.
libičtí
starostové
zastupitelů.
obecních
Ze
studovaného materiálu ve sledovaném období se dozvídáme pouze o dvou případech,
kdy byli
prokazatelně
povoláni do
obecního výboru
způsobem
náhradníci. Ze zápisu však není jasné, jakým povoláni, zda s dostatečným
schůze
časovým předstihem, či
až
byli náhradníci
těsně před schůzí
zastupitelstva. Jedna informace o povolání období
důležitá,
se týkala
února 1911: " ... K této
náhradníků,
rozpočtové schůze
schůzí
jejichž
přítomnost
obecního zastupitelstva konané 25.
povoláni byli páni náhradníci za I.
sice páni: Vinduška los., Hyklík Leop. a Mikšovský zemřelého člena
pana 1. Kubky. Jelikož
dotyční
počet hlasů
taháním losu i padla volba na p. Mat. Mžkšovskýho. přítomen,
povolán pro dnešní
voličský
Matěj,
páni obdrželi
obecního zastupitelstva v roce 1909 - JV] stejný
Mikšovský není
byla pro další
ku
při
volbě
za
volbách [do
vykonána volba
Poněvádž
schůzi
sbor a
zvolený p.
náhradník p. 1.
Vinduška ". 112 V uvedeném zápisu máme prezentován postup, v případě stejného počtu hlasů
jednotlivých
kandidátů.
Stejný postu se praktiko val jak již bylo výše
79
zmíněno
i při samotných volbách do obecního výboru, když bylo více
kandidátů
se stejným počtem hlasů na poslední postupové místo do výboru. schůze
Další informace, ze 1913,
naznačuje řešení případu,
schůze
kdy se ke
povoláni náhradníci již
při
113
výboři"
povolaní "obecní
ze
potřeba
schůze,
dodržovat výše uvedené
schůze
v protokolech,
předstihem či
méně pravděpodobné, neboť
výjimečně
objevuje, že se
schůzích
řádně
obecního výboru
konstatovat, že ke
častěji
výše uvedené zápisy v protokolech (viz
některý
přítomných
schůzím
bráněno,
k plnění povinností než nám dokládají Příloha č.1).
podložena, nelze
protože
schůze
ustanovení zákona o obecním zřízení z roku 1864 se nám však schůzích
nepodařilo
potvrdit
osob
obecního
V některých
vyloučit
případech,
ani jejich
účast
obecního zastupitelstva z vlastní iniciativy. V jejich přítomnosti na
jim nemohlo být ani
bylo
schůzi.
svolávání obecního výboru ke
se zcela
můžeme
výboru byli náhradníci povoláni
když tato záležitost není
s dostatečným
omluvil.
Podle analýzy prezence na zápisů
schůze
což je
způsoby
schůzí
V protokolních zápisech ze obecní zastupitel ze
Z uvedeného zápisu ale nevíme, zda-li byli
svolávání této
byli povoláni až v okamžiku
schůzi
schůzi
omluvili: " ... za omluvivší se p. Molnára a Mázla V. povoláni náhradníci
Vinduška J. a Souček Fr".
podle
května
obecního zastupitelstva konané 21.
přítomnost
i
na
schůzi
obecního výboru byly podle veřejné.
Z protokolních
dalších libických
zápisů
občanů při
obecního výboru.
Ne vždy, se starostovi
podařilo naplňovat představu některých zastupitelů
o svolávání zastupitelských
orgánů
obce. Koncem svého druhého
funkčního
období se do této situace dostal starosta František Svoboda (viz Tabulka 15). Dokládá nám to zápis ze
schůze
obecního výboru dne 6. února 1909, kde se
uvádí: " ... 1. Čtení zápisu poslední (minulé) schůze [18. dubna 1908- pozn. JV]. Pan Mikšovský táže se,
proč
p. starosta [Fr. Svoboda - pozn. JV] tak dlouho
nesvolal schůzi obecního výboru. Pan starosta odpovídá, že byl přetížen pracemi a
neměl času
k tomu. Též nebylo
věcí,
které by vyžadovaly rychlé
vyřízení.
Pan
80
Fr.
Mikšovský
činí
návrh, aby obecní zastupitelstvo projevilo p. starostovi
výtku pro to, že tak dlouho
schůzi
nesvolal. O návrhu hlasováno. Pro návrh ten
nikdo nehlasoval". 114 Podle statistiky schůzí libického obecního výboru (viz Tabulka 15) však "dlouhá doba" mezi jednotlivými výjimečná.
Je možné, že dotaz Fr. Mikšovského
měl
důvody,
i jiné
směřovaný
několik měsíců
zůstává,
že po
po této události následovaly, právě
ve funkci libického starosty Františka Svobodu
Mikšovský. Nový starosta, jak nám dokládá statistika, svolával poměrně pravidelně,
nebyla nijak
na starostu Svobodu
možná osobního charakteru. Faktem ale
obecních volbách, které za vystřídal
schůzemi
František
schůze
výboru
rozložené do celého kalendářního roku.
8. 7. Výkon místní policie v Libici nad Cidlinou důležitá
Povinností obce byla také velmi a
občanů
zřízení
obce a též
pořádku
z roku 1864. Oblast
nazývala místní policie a
záležitost ochrany majetku obce
v obci, specifikované v § 28 zákona o obecním
těchto
povinností v rámci samostatné
odpovědnou
osobou byl
představitel
se
obce - starosta.
V rámci pomoci jednotlivých radních byla v libickém obecním přidělena
působnosti
představenstvu
funkce policejního radního jednomu z radních. Ten v rámci svých
povinností dohlížel na výkon místní policie v Libici období. K výkonu vlastní zaměstnávala
činnosti
svého
funkčního
místní policie, obec Libice nad Cidlinou
obecního strážníka, polní
zaměstnancích
během
hlídače
a ponocného. O
těchto
obecních
se zmíníme podrobněji v dalším textu.
S výkonem místní policie byla velmi úzce spojena trestní pravomoc obecního výboru. Trestní právo obce se ale týkalo pouze nařízení
přestupků zákonů
a
jen v oboru místní policie.
Trestní právo v policejních záležitostech starosta, jako soudce spolu se
dvěma
radními,
příslušejících
kteří tvořili
obci vykonával
obecní trestní senát.
81
Řízení se zahajovalo udáním úřední osoby, což byl zpravidla obecní strážník
nebo ve
většině případů
spadaly sem zejména
hlídač,
polní
přestupky
proti
výpovědí
nebo
zákonům
a
nařízením
Obec mohla ukládat v trestní pravomoci zpravidla stanovoval zákon nebo
nařízení,
pokuty mohl být uložen trest pokuta
připadla
jenž bylo
vězení.
pokutu, kterou
V případě nedobytnosti
Jiné tresty nebylo možno uložit.
chudinskému fondu obce. V případě, že
změně peněžité
mohl být také alternativním trestem místo
nepřinesla
vězení
zakončen dovětkem,
který
pokuty.
Protokol trestního senátu býval zpravidla umožňoval
vězení.
pokutu
Trest
pokuty v trest
finanční
Vyměřená
obviněný včas
nezaplatil, mohlo dojít k vymáhání pomocí exekuce. Když exekuce požadovaný obnos, došlo ke
odsouzenému odvolání se k vyšší instanci. Pokuta
rozhodnutím obecního trestního senátu musela být uhrazena do 8
udělená
dnů.
nálezu obecního trestního senátu bylo možné odvolání k politickému první instance. Na odvolání k vyšší instanci lhůtu,
která
činila
8
dnů.
Poté nabylo trestní
a
o místní policii.
peněžitou
překročeno.
občana
poškozeného
měl
řízení
odsouzený tzv.
Proti úřadu
reklamační
platnost. V osmidenní
lhůtě
byl také provinilec povinen zaplatit stanovenou pokutu a v případě nezaplacení ve stanovené
lhůtě,
byl odevzdán c.k. okresnímu soudu k potrestání
vězením
(zpravila 6 hodin vězení). 115 ) Na druhou stranu, obecní trestní senát rozhodnutí vyšších
úřadů,
obecní trestní pravomoc část
své vlastní
kterým byl jeho nález
patřila
působnosti
do oboru
na obec
neměl
právo stížnosti na
změněn
nebo zrušen, protože
přenesené působnosti,
přenesl.
V tomto
případě
kterou stát jako
obec jedná jako
nejnižší orgán státní správy. Pokuta uložena obecním trestním senátem bývala také jedním z nejčastějších zdrojů příjmů obce, respektive chudinské pokladny. Údaje o
trestním
řízení
obecního senátu jsou zaznamenány v tzv. trestních protokolech
nebo v trestních listech. K našemu sledovanému období v Libici nad Cidlinou se dochovala kniha Trestní protokol z let 1900 až 191 O (záznamy však až do roku
82
1940). V Trestním protokolu, podle kterého přesný průběh
řízení
trestního
můžeme
snadno rekonstruovat
v Libici, jsou pojmenovány jednotlivé přestupky a
rozhodnutí obecního trestního senátu, o potrestání provinilce.
Nejčastěji
se
vyskytujícím přestupkem zaznamenaným v trestních protokolech je polní pych. Jak již bylo výše uvedeno, jednou z povinností obce bylo, občanů.
chránit i polní majetek
Tato povinnost byla dána obcím
kromě
přímo
jiných,
zákonem
ze dne 12. října 1875, č. 76 z. z., pro Čechy, v příčině ochrany majetku polního. Pro
potřebu
naší práce jsou
důležité
charakterizují polní pych (viz
první paragrafy tohoto zákona, které
Příloha č.
přesně
2).
Polní pych se trestal ve sledovaném období v Libici nad Cidlinou nejčastěji
pokutou ve výši 2 Korun, která, jak již bylo výše
do chudinské pokladny. Obecní trestní senát mohl úhradu škody poškozenému. Podle zpravidla finančního
odškodnění (většinou
chudinské pokladny. V mohla obec
vyměřit
okolnostech mohly
zápisů
i
případě
vězení
ještě
při
zmíněno, směřovala
svém jednání také
nařídit
v trestních protokolech se poškození zříkali
1,- až 2,- Koruny)
ve
prospěch
nedobytnosti pokuty nebo jako alternativní trest,
od 6 do 24 hodin. Pokuty i trest se
při
zvláštních
zdvojnásobit, když se polní pych stal v noci nebo na
ohrazeném pozemku, který byl označen tabulkou se zápovědí.
116
8.8. Obecní zaměstnanci K plnění svých povinností, neJen v rámci výkonu místní policie, která byla dána zákonem,
měla
v zaměstnaneckém
poměru
působnosti
obce.
představenstvo poměru
Přímý
obec k dispozici také obecní k obci a jejich
dohled nad obecními
v čele se starostou. O jejich
rozhodovalo na
základě
řízení
zaměstnance, kteří patřilo
zaměstnanci
byli
do samostatné
vykonávalo obecní
přijetí či ukončení zaměstnaneckého
návrhu obecního
představenstva
obecní
zastupitelstvo.
83
8.8. 1. Obecní strážník Důležitou
osobou, která
bděla
nad
pořádkem
a
bezpečností
v obci,
kromě
starosty a policejního radního, byl obecní strážník. Ve sledovaném období se ve vystřídali
funkci obecního strážníka v Libici nad Cildinou
Josef Káninský (?-
1900), Josef Bacílek (1901- 1907) a Jaroslav Šotola (1908 -1918 (ve službě až do roku 1938)). Úkolem libického obecního strážníka bylo dbát především na občanů,
ochranu majetku, jak obecního, tak
různá nařízení
Obecní strážník vyhlašoval v obci bubnování),
předváděl
vystupovat jako
svědek.
dále na
provinilce
před
bezpečnost občanů
v obci.
vydaná obecním výborem (tzv.
obecní trestní senát, kde také mohl
K jeho další povinost, kterou vykonával od roku 1914
dle usnesení libické elektrárenské komise, bylo vedení
inventáře
elektrárenské
komise a vydávání ze skladu zásobních žárovek, pojistek a dalšího s rozvodem elektřiny souvisejícího materiálu.
jako komise obecního výboru,
117
Elektrárenská komise, která byla založena
měla pověření
pracovala ve složení: Fr. Svoboda
dohlížet nad elektrifikací obce a
předseda
elektrárenské komise, Fr.
Mikšovský, V. Mázl, K. Lorenc, Fr. Paroulek, na své
schůzi
25. února 1915
ustanovila dále obecního strážníka J. Šotolu, aby vedl účetnictví o odběru elektrického proudu za dozoru pánů Fr. Svobody a V. Strnada. 118 Za činnost pro elektrárenskou komisi, kdy obecní strážník Jaroslav Šotola " ... měl přiděleno k obecní práci pochůzky a knih vedení, ... aby mu na tuto více práci
udělena
byla
odmena 1_,c:o K" . I 19 v
Obecní strážník byl jedním z nejdůležitějších obecních který vedle svých povinností zaměstnaneckého poměru
měl
od obce Libice i
k obci, jako byl
definitivní ustanovení ve funkci a
příspěvek
např.
určité
zaměstnanců,
výhody vyplývající ze
služební byt
včetně
polností,
na obuv a šatstvo, z čehož se
libický obecní strážník Josef Bacílek počátkem 20. století.
120
těšil
i
Později, po
zavedení elektrického proudu do obce, bylo navrženo elektrárenskou komisí, " ... aby odebraný proud strážníkem Šotolou mu tento nebyl účtován a započten byl do
účtu
pro
veřejné osvětlování, elektroměr
se mu
zapůjčí
a
zůstane
84
v majetku obce, instalaci a potřebné tělesa si sám strážník zaplatí a v případu v vh ovanz / / mu o b ec tuto zap latz . 121 preste '<<
O výši období, tj.
odměny
začátkem
libického obecního strážníka
počátkem
námi sledovaného
zápisů
v Protokolní knize
20. století, jsme informováni ze schůze
obce libické. V zápise ze
obecního výboru 16. prosince 1903 " ... strážník
Bacílek žádá o zvýšení služného ".
žádosti rozhodlo a upravilo mu
122
V únoru 1904 obecní zastupitelstvo o jeho
roční
služné " ... na 610 Korun
hotově
a naturálie
tak jak jich dříve užíval". 123 Představenstvo
libického obecního výboru
zřejmě
nebylo v roce 1907
spokojeno s dosavadní prací a chováním obecního strážníka Josefa Bacílka. Na schůzi
představenstva
8. dubna 1907
Mikšovský, který nad jeho strážníka Bacílka, že týž se
činností
často
předvolati před představenstvo
přednesl
dohlížel, " ... stížnost na nedbalé výkony
opíjí a službu a
policejní radní František
uděliti
řádně
nevykonává. Usneseno jej
mu dutku s výstrahou jestliže se
nepolepší, že bude zbaven služby. Pan Mikšovský
činí
návrh, aby byl ihned
povolán jeden hlídač ku hlídání polí. Přijato ". 124 Předvolání před obecní představenstvo
minulo záznam,
k pokárání a
účinkem,
neboť
předložilo
na
došlo-li schůzi
udělení důtky
vůbec
obecnímu strážníkovi, se
zřejmě
k němu, protože se o tom neobjevuje žádný
obecního výboru 1.
října
1907 obecní
představenstvo
obecnímu zastupitelstvu ke " ... schválení výpovědi jmenovanému [Jos.
Bacílkovi - pozn. JV] a usnesení o novém obsazení místa obecního strážníka a ponocného. Obecní zastupitelstvo schvaluje
představenstvem
danou
výpověď
strážníku los. Bacílkovi". 125 S ukončením služby obecního strážníka Bacílka
úzce souvisí zápis ze
schůze
obecního výboru konané 3. ledna 1908, kde je
uvedeno že byla " ... čtena žádost Josefa Bacílka a usneseno navrhnouti zastupitelstvu, aby byl dle jeho
přání
zbaven služby strážnické a ponocenské a
bydlení ponecháno mu bylo do konce února 1908. Oseté role žitem, by mu bylo dovoleno skliditi, ostatní pole neoseté budíž buď pronajmuto neb přenecháno za poplatek novému strážníku. Prozatímní službu strážníka
nechť zastává Krupička
85
K. [polní hlídač - JV] ".
126
předchozí,
popírá zápis
Tento zápis o výpovědi dané samotným Bacílkem
podle kterého byla představenstvem,
Bacílkovi dána obecním
obecního výboru tento krok přiklánět
spíše
učinit.
k možnosti, že
představenstvem.
Na
výpověď
obecnímu strážníku
které mohlo na
základě
základě předchozích faktů
výpověď
byla dána
Obecní výbor umožnil svému bývalému
usnesení
se
skutečně
můžeme
Bacílkovi
zaměstnanci dočasně
užívat obecní byt a pronajatá pole, jak nám dokládá zápis z výše uvedené schůze,
učinil
tak i ze
schůze
obecního výboru dne ll. ledna 1908. Obecní výbor
usnesení, " ... by dosavadnímu strážníku los. Bacílkovi povoleno bylo
bezplatné bydlení do konce února 1908 a za náhradu hnojení dříve užívanérn pozemku. Přijato".
127
sklizeň
žita na
Uvolnění služebního bytu bylo nutností,
aby bylo možné ubytovat případně nového obecního strážníka. Obecní zastupitelstvo nového obecního strážníka.
okamžitě při schůzi Zároveň
přijetí
a také podmínky pro
l.
října
1907 rozhodlo o
přijetí
i stanovilo nabídku na služné a další výhody
nového strážníka: " ... Služné
vyměřuje
se novému
strážníkovi 800 Korun a byt. Bude-li chtít pole, které dosavadní strážník užívá, odečte se mu v ceně 40 K nebo 20 K z míry. Žadatel nebudíž přes třicet roků stár.
Obsazení provede se vypsáním konkursu v Národní Politice. Cizím udělí přednost.
Místo obsadí se od 1. ledna 1908. Služný
žadatelům
řád nechť
představenstvo a předloží obecnímu zastupitelstvu ku schválení".
nového obecního strážníka došlo již 26. února 1908 pomocí předběžných
informací o
uchazečích
vypracuje
128
lístků,
se
K volbě
po podání
od komise k tomuto úkolu zvolených.
Dodatečně předložil člen obecního výboru Václav Strnad žádost Jaroslava Šotoly
z Vysokého Mýta, jakož i informace o
něm.
Nejvíce
hlasů při volbě
obecního
' v 'ka obdrze v l prave ' J aros lav sv oto la. 129 strazm v
Jakmile se Jaroslav Šotola ujal služby obecního strážníka, předložil ll. března
1908 obecnímu výboru žádost o pronajmutí obecního pozemku, které
" .... došlo k závěru, že pronajme se mu [strážníku Šotolovi - JV] dle protokolu ze den 1. října 1907". 130 Pronajaté pozemky umožňovaly zlepšovat ekonomickou
86
situaci nájemce tím,
že se stával
zemědělských produktů,
které
pěstoval
dospělo
Obecní zastupitelstvo také
částečně
samozásobitelem nadvýrobu mohl i
zpeněžit.
k rozhodnutí, aby strážník mohl bez
problémů
a
případnou
některých
vykonávat svou službu a případně chránit svou osobu, že " ... šavle zakoupí se mu jako nosí
účetní poddůstojníci.
obranné".
131
Zadá se mu o povolení k nošení
střelné zbraně
Z dalších zápisů nelze zjistit, zda-li toto usnesení bylo naplněno, ale
můžeme předpokládat
s velkou
pravděpodobností,
že ano.
Druhý rok po nástupu služby obecní strážník Jaroslav Šotola předložil obecnímu výboru žádost o zabývali na své
schůzi
udělení
definitivy. Obecní zastupitelé se jeho žádostí
17. dubna 1909 a zastupitelstvo se usneslo, " ... aby mu
místo definitivní bylo ponecháno". 132 Díky udělení definitivního místa měl
strážník jisté výhody do budoucna. Vypracování základního dokumentu, služebního - dosavadní služební řád z počátku století již
zřejmě
řádu
nevyhovoval - se pro libické
zastupitele stal nelehkým a dlouhotrvajícím úkolem. obecního strážníka v Libici se jednání, i
přestože
vytvoření
obecní zastupitelé již
pro obecního strážníka
Téměř
po roce
působení
nového služební řádu dostalo na program při
rozhodnutí o
volbě
strážníka 1907 rozhodli o vypracování nového služebního
nového obecního
řádu.
Na zasedání
obecního výboru 6. února 1909 " ... pan V. Strnad navrhuje, aby byl zřízen pro ob. strážníka služební
řád.
K tomu
policejního rady Fr. Mikšovského,
účelu
zvolena komise sestávající z
ho.~podářského
rady J.
Dvořáka
pánů
a V. Strnada.
Zvolené komisi se ukládá, aby do příští schůze řád ten vypracovala". 133 Při příští schůzi
3.
března
1909 však" .. .pan Václav Strnad
František Mikšovský
schůzi
sděluje,
že policejní radní pan
komise nesvolal, prohlásil [Fr. Mikšovský - JV] že
žádnou nesvolá a že v tomto bodu vzdává se služebního řádu pro strážníka".
134
činností ohledně
sestavení
Těžko si můžeme dnes vysvětlit jaké pohnutky
policejního radního Františka Mikšovského vedly k tomu, že se této práce přestože
byl za činnost obecního strážníka částečně
zříkal,
i
zodpovědný.
87
Další krok na této dlouhé
cestě
schůzi předčítal. popřípadě
zřejmě
řád
pro
vypracován Václavem Strnadem, jenž jej
při
této
Obecní výbor
předložen
při schůzi
17. dubna 1909
ke schválení služební
obecního zastupitelstva, kde byl již strážníka, který byl
učiněn
byl
současně
zvolil komisi, " ... která by prozkoumala
řád.
Zvoleni pp. Václav Strnad, František
opravila tento služební
Mikšovský (policejní rada) a Kar. Jiránek. Zvolené komisi se ukládá, aby ku příští schůzi
řád
zastupitelstva tento služební
prozkoumala a
předložila
ku
schválení". 135 Nejzajímavější na této záležitosti je, že byl do komise opět zvolen Fr. Mikšovský, který se
při
poslední
schůzi
činnosti
této
vzdal. Z titulu své měla
funkce policejního radního, se ale musel práce v komisi, která se služebním řádem pro strážníka zabývat, Upravený návrh služebního předložen
řádu
komisí ke schválení již před
první regulérní povolební
V. Strnadem
čten
do
schůzi
článku
10.
zúčastnit
i přes
svůj původní
odpor. zřejmě
pro obecního strážníka, byl
nově
zvolené obecní zastupitelstvo na jeho
července
1909. " ... Služební řád byl panem
5 odst. 4 a až potud
řád
schválen. Pro
pokročilost
doby odloženo schvalování dalších odstavců do příští výborové schůze". 136 Druhá část
byla projednávána na následující výborové
" ... Zpravodaj pan V. Strnad pokračuje od zbývajících
bodů
služební
řád
čl.
schůzi
až 4. listopadu 1909.
5 odst. 5 až ku konci. Po
schválen a usneseno
opatřiti tři
přečtení
opisy, jeden pro
obecní úřad, druhý pro policejního radního a třetí pro strážníka". 137 Tím ale záležitost služebního
řádu
nebyla zdaleka
obecního výboru 29. ledna 1910, kdy byl
starosta
sděluje,
čten
některé
služebního
řádu
protokol ze
odst. byli v zájmu jeho
dosud podepsán není a také v užívání dosud příčinou
Při
následující schůze
že policejní řád byl ve dvou opisech sestaven na
žádosti strážníka, aby
aby za
uzavřena.
obsáhlého programu dnešní do
schůze příští.
Pan Paroulek žádá, aby
nečinným.
schůze
schůzi
minulé, " ... základě
však
pozměněny, sděluje
že
Pan svoboda navrhuje,
ponecháno bylo schválení
Zastupitelstvo s návrhem souhlasí.
dotyčné
odstavce byly
členům
ob. zastupitelstva
v opisech ku prozkoumání doručeny. Zastupitelstvo s tím souhlasí". 138
88
Při
další
schůzi
obecního výboru 26. února 191 O nebyl dán policejní
pro strážníka " ... ku projednání,
poněvadž
řád
dnešní program zaujme delší dobu,
ponechává se ku projednání až do příští schůze". 139 K dalšímu zásahu, při schůzi
změně článku
obecního výboru 4.
května
uloženo, aby
článek
získalo si u
různých pojišťoven
6. týkající se
19., v policejním (služebním) řádu došlo
1910 a
pojištění
následně
strážníka,
" .. .představenstvu bylo
potřebné
kroky
učinilo
a
příští schůzi učinilo určitý
informace a ku
návrh". 140 V zápise ze schůze obecního výboru dne 1. září 1910, nalézáme důležitou
řádu
pro obecního
strážníka, který tuto dlouhodobou záležitost tvorby a schvalování
řádu ukončuje:
informaci týkající se
záležitosti policejního
" ... Policejní řád jest sepsán a potřeba je ho podepsat představenstvem ". Těžko
vysvětlit, proč
lze
obecním
zastupitelům
počátkem
schvalování služebního
řádu
pro strážníka trvalo
tak dlouhou dobu a zda služební
řád
století pro obecního strážníka a ponocného se stal
desetiletí tak nevyhovující. Z porovnat a vyvozovat žádné
důvodu
absence
141
vypracovaný
během
těchto řádů nemůžeme
necelého
jejich texty
závěry.
obecního strážníka, vznesené na
schůzi
obecního
výboru 4.5. 191 O, referoval starosta František Mikšovský na
schůzi
obecního
O záležitosti
výboru 1. věci
září
pojištění
1910. Obecním výborem bylo " ... usneseno, aby představenstvo o
té rozhodlo, by strážník
výhodně pojištěn
některé pojišťovny
byl u
za prémii
100 Korun ročně". 142 Pojištění obecního strážníka zřejmě obecní představení brali na lehkou váhu,
neboť
záznam: " ... Poněvadž
v zápise ze pojištění
schůze
obecního výboru 31. ledna 1911 je
strážníka se dosud neprovedlo ukládá se
představenstvu by do příští schůze zastupitelstva podalo témuž určitý návrh." Pojištěním
strážníka se zabývalo
představenstvo při
své
schůzi
schůzi představenstva
pojištění
povolen
pojištění
Usneseno, aby obnosem K 35 byl placen Zemského fondu
císaře
Františka Josefa;
roční
příspěvek
pojištění
)
konané 2l.února
1911. Dle usnesení zastupitelstva bylo na
strážníka, na kteréžto
143
" ...jednáno o
obnos Korun 100, -.
na starobní
pojištění
u
toto zadati se má s výhradou.
89
Druhých 65 Korun má se pojištění pro případ poji.š:tění
věnovati
pojištění
soukromé
pojišťovně
Slavii, na
dožití a úmrtí. Obec vyhradí si vrácení kapitálu při starobním
Pojištění
pro sebe.
na
u Slávie má býti s výhradou po
případě převodu
na
jinou osobu. Pojistné bude hradit obec a pojistky mají zůstati též vyhrazeny pro při
obec. U banky Slávie na obnos 2000 Korun připadne
obnos ten pojicš:těnci. U fondu
císaře
úmrtí a dožití do 60. roku a
Františka Josefa bude bráti
roční
rentu od 60 roku v obnosu 527 K 90hz placené roční renty K 35". 144 Na základě
tohoto usnesení byl strážník Jaroslav Šotola, po téměř třech letech služby v obci pojištěn řádu
a k dispozici
podepsanou
Z návrhu na
schůzi
měl
již také definitivní podobu policejního (služebního)
představenstvem.
učiněného
obecním zastupitelem Josefem Dvořákem, který
obecního výboru 2.
března
1912, máme i
představu
přednesl
o výkonu služby
obecního strážníka. Podle tohoto návrhu se obecní zastupitelstvo usneslo, " ... aby strážník konal službu pouze denní. Čas konání služby stanoví se od 6 hodiny ráno do 9 hodin
večer
a dle
potřeby
usnesení nechť představenstvo
i v noci k výkonu služebním povolán.
důtklivě
- pozn. JV] pokyn, aby své povinnosti budiž na
ně přísně
dá oboum řádně
zřízencům
Při
tomto
[strážník a ponocný
konali a ze strany
představenstva
dohlíženo. Usnesení toto platí pouze jako prozatímní. Jak se
vykonávání této služby osvědčí". 145 Do této doby zřejmě strážník neměl pevně
stanovenou dobu služby, ale o jejím informace a
pravděpodobně
se
částečně překrývala
Ve výše uvedeném zápisu se nám obecními
zaměstnanci
přesném
opět
výkonu nemáme konkrétní s prací libického ponocného.
potvrzuje dohled
a obecní zastupitelstvo tento úkol
představenstva
nad
přímo představenstvu
nařizuje.
Povolání do armády v letech první
světové
války nebyl
ušetřen
ani obecní
strážník Jaroslav Šotola, kterého během jeho nepřítomnosti nahrazovala, v některých úkonech vyplývajících z jeho služby obci, jeho manželka. Obec v tomto období mohla k četnické
ochraně
majetku a
občanů
využívat i služeb c. k.
stanice dislokované v Libici nad Cidlinou od roku 1912. Další úkoly
90
byly
zřejmě
delegovány na libické polní
hlídače
a ponocného. Bližší informace
o této záležitosti jsou neznámé. Z dostupných
záznamů
přesnou
nemáme
informaci, kdy byl J. Šotola povolán ke službě v c. k. armádě. Na své schůzi 17. května
1917 jednalo obecní
představenstvo
Představenstvo
odchodu k c. k. vojsku.
o " ... úpravě služného strážníku po
se usnáší, aby služné se vyplatilo paní
Šotolové v plné míře, do té doby, do kdy konala obecní službu po odrážce výloh ~pojených s bubnováním. Nadále vypláceti se bude služné poloviční".
146
Jaroslav Šotola, narozený v Mokré, byl po povolání k c. k. vojsku určen ke
službě
u
četnictva
a do konce války sloužil v
různých četnických
stanicích v
Čechách. Po skončení války byl jako četnický strážmistr převelen do Trnavy
odkud se v roce 1919 vrátil administrativní agendu
při
zpět
do Libice nad Cidlinou, kde vykonával
obecním úřadě.
8.8. 1.2. četníci a jejich asistence v Libici nad Cidlinou V souvislosti s regulací
řeky
Cidliny, protékající v těsné blízkosti obce,
kdy se v obci a jejím katastru vyskytovalo velké množství při
této
1912
náročné stavbě,
přijato
četnické
dne 20.
června
Cidliny
schůzi
7. prosince
základě přípisu
schůze
" ... usnesení v příčině
c.k. okresního zastupitelstva
1912 usnáší se obecní zastupitelstvo k návrhu p.
aby bylo žádáno o řeky
pracujících
bylo obecním zastupitelstvem na své
v bodu druhém protokolu této
stanice. Na
dělníků
zřízení četnické
prováděná
č.
zřízení
28866 ze
ředitele
Haisla,
stanice prozatímní po tu dobu dokud regulace
bude. Co se
týče zaopatření
bytu by obec o byt se
postarala, financování však bytu se neuvoZuje, jelikož jest velké vydání obecní a hrazení bytu bylo by citelné a má se za to, že zažádání o c. k. četnickou stanici vyvolal".
147
příspěvek
bytu má hradit kdo
Při následující schůzi libického
obecního výboru 15. února 1913 " ... usnáší se obecní zastupitelstvo, aby vyzváni byli podnikatelé, jsou-li ochotni byt pro četnickou stanici financovati".
c. k.
četníků
byla
zřízení četnické
řízena
státem a tím byli i
stanice v obci bylo i
četníci
148
Práce
placeni. Na druhou stranu ale
určitým přínosem
pro
bezpečnost
obce,
91
určité
avšak i z toho mohly vyplývat ubytování
četníka.
povinnosti, jako bylo již
Z výše uvedeného se
můžeme
zmiňované neměla
domnívat, že obec
velký zájem o financování bydlení. Žádost o zřízení četnické stanice bylo zřejmě za vzniklé situace pro Libici nutností, a můžeme se také domnívat, že obec se asi právem obávala, aby výkon místní policie nebyl nad možnosti a pravomoci obce Libice. Četnická stanice byla v Libici nad Cidlinou zřízena v roce 1912, ale není
známa žádná bližší zpráva o
případném finančním
podílu obce Libice nad
Cidlinou na zřízení této služebny. Četníci působící počátkem 20. století na území politického
Poděbradského
četnickému
c. k.
oddělení
okresu, tj. i četníci v Libici n. C., náleželi ke 4.
v Jičíně, s okresním
četnickým
velitelství v
Poděbradech. 149) četnická
Do té doby, než byla asistence využívána v obci
hlavně při
slavné libické pouti, kdy obec v Poděbradech zaslání c.k.
zřízena,
libické slavnosti svatého
pravidelně
četnické
ze 24. dubna 1901 " ... velké
stanice v Libici
Neboť
jak je uvedeno v žádosti
150
O tři roky později, 22. dubna četnickou
1904, žádal starosta Fr. Svoboda jménem obce o důvodů:
"Dne 24. dubna 1904 koná se jako
Libici "Pout'" ku které vždy množství lidu se dostaví. podezřelé
Vojtěcha, při
lidu aby se mnohé výtržnosti ne mohly
díti by byli pohotově c. k. asistence četnická".
z následujících
četnická
žádala od c. k. okresního hejtmanství
"asistence".
shromáždění
byla
osoby a tuláci se dostaví prosím za
každoročně
Poněvadž
příčinou
asistenci
mezi nimi
v obci různé
udržení pořádku, aby
vyslána byla v ten den do obce Libice četnická asistence". 151 Z uvedeného vyplývá, že obecní strážník nemělo
neměl
takovou váhu, postrádal
v případě
potřeby
plnohodnotně
takové pravomoci a jeho
zřejmě
statut
ve všech
nařízení zřejmě
"veřejného činitele", případech
zasahovat.
obecního strážníka tak mohlo být dokonce ze strany
občanů
aby mohl Nařízení
zřejmě
i
ignorováno, jak je patrno ze zápisu v Trestních protokolech: " ... obžalovaný p. Karel Miler
zúmyslně
se nedostavil
[před
obecní trestní senát v důsledku
92
projednávání polního pychu - JV] a
vyjádřil
se k obecnímu srážníku p. los.
[člen
obecního trestního senátu - JV],
Káninskému jakož i kp. Karlu Kristenovi
ze se ned ostavz~ po k ud ne b ud e pre d ve d en c. k. cetnz~kem " . I -'i 2 v
v
v
8.8.2. Polní hlídači nejfrekventovanější
Mezi
osoby v zaměstnaneckém
vykonávající místní policii, respektive jak bylo
zmíněno
pravidelně
výše, byli
zastupitelstvem polní
hlídači.
naplňující
poměru
k obci,
literu zákona o polním pychu, ročně
jednou
voleni obecním
Ochrana polního majetku byla na bedrech obce,
která k zajištění této povinnosti dané zákonem, Jejich volba se zpravidla odehrávala
začátkem
zaměstnávala
hlídače.
polní
sezóny polních prací. V libickém
katastru dohlížely na polnosti v katastru Libice nad Cidlinou dva polní hlídačů
Hlavní úkol polních zemědělskými
vypěstovanými
byla ochrana a dozor nad
produkty, ale i dodržování
silniční
hlídači.
policie, dohled v sadech apod.
Jejich povinnosti specifikoval výše citovaný zákon ze dne 12.
října
1875,
č.
76 z.
z., pro Čechy, v příčině ochrany majetku polního. Polního hlídače mohla obec
použít v případě
potřeby
i k jiným
úkolům,
jako
například
ponocenská služba v obci a výpomoc obecnímu strážníkovi,
to v Libici byla včetně rozsvěcení
lamp obecního osvětlení během jeho noční služby. 153 Volba polních
hlídačů
se zpravidla odehrávala
zasedáních obecního výboru. Kandidáti na post vlastních žádostí kandidáty, byli na
či
na
schůzi
uchazečů, základě
ze kterých
návrhu
hlídače
představenstvo
některého člena
jarních
se volili na
základě
schůzi
vybralo
na své
obecního výboru a z nich pak
obecního zastupitelstva dva zvoleni. Po celé sledované období
hlídali libické polnosti dva polní pomocí hlasovacích
lístků
nebo
hlídači.
veřejnou
Volba
hlídačů
představují
mj.
zastupitelstva ze dne 18.
například
března
se realizovala jednak
volbou, kdy obecní
pro jednotlivé navržené kandidáty zdviženou rukou. voleb nám
každoročně při
Způsob
následující dva zápisy:
výboři
hlasovali
jednotlivých Schůze
typů
obecního
1912, bod 3. protokolu:" Volba polních
hlídačů.
93
K návrhu p. los. Paroulka volba provedena aklamací. Pan Fr. Paroulek návrh aby za
hlídače
Krupička.
zvoleni byli hlásivší se los. Pilný a Karel
návrhu hlasováno a navržení polní hlídači se jednomyslně zvolují". Druhý zápis ze
schůze
vedle volby také zabývá zápisů
Ze
hlasovacích
způsobem
lístků,
1914 se
kontroly a řízením polních hlídačů.
vyčíst,
lze také
O
154
května
obecního zastupitelstva dne 1.
činí
zájemců,
že
v případě hlasování pomocí
bylo asi více.
" .. .3) Volba polních
hlídačů.
Volba hlídačů provedena lístky a zvolen pro r. 1914 Žák Čeněk a Krupička Karel p. Frant. Svoboda navrhuje, aby vypracován byl pro dle kterého se musí propuštěni.
říditi
jinak
týče rozdělení
Co se
při provinění
hlídače
představenstvem
se budou
služby ponechává se
služební řád,
představenstvu,
jakož i
/ h p. Svobo dy prl)at... . 155 stanovem/ mzdy. N avr v• •
"
přijat,
Návrh byl sice obecním výborem
ale z dalších
zápisů
že by byl služební řád pro polní hlídače vypracován a případně Jedním ze poměru,
polního
způsobů
přijat.
instalace do funkce, nebo lépe prodloužení pracovního
hlídače
jako bylo navrženo
není patrné,
přímé
mohlo být i
při schůzi
" .. .8) Volba polních
21.
května
rozhodnutí obecního zastupitelstva,
1903:
hlídačů
Zastupitelstvo prohlašuje, aby
zůstal
za
hlídače
K.
Krupička,
o druhou osobu
zp lnomocnuJe se pred stavenstvo by se postara lo " . 156 T ato sk utecnost vypovl/d a/ o v
určité
•
v
v
spokojenosti obecních
zastupitelů
a proto jej potvrdili na pozici polního jakýmkoliv
způsobem
představenstva
např.
polních
hlídače,
Zároveň
zaměstnance
obce,
aniž by o jeho potvrzení bylo dále je zde
jasně
patrné úkolování
obecním zastupitelstvem.
Ne vždy asi polní to
hlasováno.
s prací jmenovaného
zápis ze hlídačů
hlídači
schůze
plnili svou povinnost
konané 5.
května
"... ujímá slova pan
bezchybně.
1904, kdy se
ředitel
při
Eduard Hais[
virilista - JV] a oznamuje, že se staly škody na
řepách
Dokládá nám
probíhající
[ředitel
cukrovaru
volbě
cukrovaru, patřících
a
94
hlídačem
škoda
nebyla oznámena i navrhuje proto, aby
povinnost, škodu po
škůdcích.
učiněnou
hlídačům
bylo uloženo za
majiteli pozemku ihned oznámiti, by se ihned pátralo hlídač
Nebude-li nastalá škoda oznámena, bude
volán k
zodpovědnosti po případě pro nedbalé hlídání pokutován ... ". 157
V závěru volby polního - JV]
činí
hlídače
návrh, aby vydán byl
do polí a za obec. Stihnou-li
pro rok 1904 " ... pan starosta [Fr. Svoboda
oběžm'k,
hlídači
že husy
nesmějí
býti puštěny bez dozoru
neb obecní strážník husy v
naznačených
místech bez dozoru, mají povinnost je zajmout a majitel hus bude pokutě
5
haléřů
z jedné husy poprvé a podruhé 1O h ve
prospěch
přidržen
k
chudinské
pokladny. Přijato". 158
8.8.3. Ponocný Vedle strážníka a polních
hlídačů
dozíral na
nad Cidlinou zdejší ponocný, jehož úkolem bylo vesnicí po
vytýčené
pochůzky
nemáme, ale je nám známé její
schůzi
pořádek
při
své
a klid
službě
noční
Libice
obcházet celou
trase. Z námi sledovaného období přesnou informaci o trase vytýčení
z pozdějších let.
Při
své
obecní zastupitelstvo 15. prosince 1922 se usneslo, "... aby pro
ponocného koupena byla počínaje
desátou a
píšťala
konče třetí
následuje: 1. u restaurace
a tentýž bude povinen každou hodinu
noční
hodinou ranní pískat. Pískání se bude dít jak
Bedř.
Paroulka, 2. na rohu u strojírny pana V.
Strnada, 3. u transformátoru, 4. u Husova pomníku, 5. u Brtkovy stodoly, 6. u katolického kostela, 7. u domku Fr. Káninského, 8. na Zámostí na rohu u domku V. Najbrta, 9. na Valech
před
domkem Fr.
Krupičky,
10. v
Buřilově
ulici u
domku Ant. Šetky, ll. na Valech před domkem los. Nedomy ... ". 159 Lze se důvodně během
domnívat, že tato trasa se
výrazně
své služby v letech námi sledovaného období,
Jedním z úkolů ponocného bývala také měl
za úkol v danou hodinu lampy
určeno
od té, kterou vykonával ponocný
obecním výborem. Další
péče
rozsvěcet
činností,
o
příliš
nelišila.
veřejné osvětlení.
Ponocný
a nad ránem zhasínat, jak bylo
která byla
později
s funkcí libického
95
ošetřování
ponocného spoJena, bylo
obecního býka. O této záležitosti se
zmíníme v dalším textu. Výhoda plynoucí z výkonu ponocenké služby,
stejně
tak i libického obecního strážníka byla, že mohla být obecním výborem udělena tzv. definitiva, s kterou byly spojeny i v obecním domku, tak
hlavně pojištění,
Aby mohl ponocný
plně
určité
nebo
oděv".
zaopatření
ve
stáří
apod.
vykonávat svou práci bez ohledu na
libický ponocný možnost získat od svého nadsázky, "pracovní
výhody do budoucna, vedle bytu
zaměstnavatele
Obecním výborem byla 27.
i,
počasí, měl
řečeno
března
1901
obecního výboru projednávána " ... koupě kožichu pro ponocného.
s trochou při schůzi Výboři
se
shodli na koupi nového kožichu za 30 Korun". 160 důležité
Vedle pracovních podmínek bylo
samotného ponocného, a v tomto konkrétním pravidel pro výkon služby a představenstva.
přesném znění
zpětně
1901,
služební
řád
případě
i pro strážníka, stanovení
pro kontrolu ponocného ze strany obecního
Proto se obecní výbor rozhodl vypracovat služební
nejsme z dochovaných
materiálů
O jeho existenci však máme informaci ze března
pro obecní výbor i pro
při
pro obecního strážníka a
O jeho
žádným způsobem informováni.
schůze
které policejní radní Josef
řád.
obecního výboru ze dne 27.
Křička
zároveň
" ...předčítá vypracovaný
ponocného a
řád
tento se
schvaluje ... ". 161 Jeho znění se nám nedochovalo, a proto si o tomto řádu nemůžeme udělat přesný schůzí
ani jiných
obraz a podrobnosti se nedozvídáme ani ze
zápisů
ze
zdrojů.
O služném ponocného ve sledovaném období máme
minimálně
informací,
více by nám prozradily absentující účetní knihy obce Libice, ale v zápisu
schůze
obecního výboru ze dne 27. ledna 1912 máme dochovánu informaci, vztahující se k nově prozatímně přijatému ponocnému (Šimon Marx) " ... za mzdu 1 K 20 h, který má na práci též rozsvěcování lamp ... ".
jasné, zda se jedná o mzdu denní pravděpodobností
162
(noční)
se bude jednat o mzdu za
Ze zápisu jednoznačně není či
týdenní, ale s největší
noční
službu. Bližší informace
96
nemáme, na rozdíl od obecního strážníka, ani k systému služby ponocného, zdali sloužil
nepřetržitě- pravidelně
každou noc a měl-li také nárok na odpočinek.
Nespokojenost s prací ponocných byla problémem, který schůzi
libičtí
obecní zastupitelé
27. ledna 1912, kdy na
vznesené
stížnosti,
" ... že
základě
ponocní
zřejmě
řešili.
často
se opakujícím otevřena
Tato otázka byla
na
starostou Františkem Mikšovským
řádně
službu
nekonají usnáší se
zastupitelstvo, aby revize byla prozatím zastupitelstvem vykonána a aby pomýšlelo se jakým
způsobem
revize konána býti
měla.
Kdyby ponocní službu
řádně nekonali, má se jim stanoviti pokuta, což budiž jim dříve sděleno". 163
Kontrolu práce ponocného na
schůzi
zřejmě libičtí
obecního zastupitelstva 7.
září
zastupitelé uvedli v praxi,
neboť
již
1912 pan starosta Mikšovský " ... podává
zprávu o propuštění ze služeb obecních, ponocného a
ošetřovatele
obecního býka
Šimona Marxe ... ". 164 Jmenovaný ponocný a ošetřovatel býků v jedné osobě,
Šimon Marx, vydržel ve službách obecního výboru v Libici nad Cidlinou přibližně
8
měsíců,
a proto bylo nuceno obecní zastupitelstvo hledat novou
náhradu. Volba nového ponocného a též
při schůzi
ošetřovatele
obecního zastupitelstva dne 7.
září
v jedné
osobě
1912, ale
byla provedena
při volbě
byli obecní
zastupitelé opatmí: " ... Zastupitelstvo se usnáší, aby volba provedena byla na rok prozatímně jak se osvědčí a jak služebné výkony v obci zavedeny budou ... ".
Volba ponocného se pomocí lístků a
uskutečnila výběrem
vítězem
ze šesti
kandidátů
tajnou volbou,
se stal Josef Polák (obdržel 10 hlasů ze 13 odevzdaných).
Tento ponocný již své povinnosti vykonával s největší v souladu s pravidly stanovenými služebním řádem a asi i k členů
165
obecního výboru,
neboť
pravděpodobností
částečné
spokojenosti
ponocenskou službu zastával po zbytek námi
sledovaného období (službu ponocného v Libici vykonával ještě v roce 1929). 166 Mezi jeho povinnosti světlení
patřila
ponocenská služba,
(nejprve petrolejových lam a
později
rozsvěcování
lamp
veřejného
po zavedení elektrického proudu do
Libice i rozsvěcení elektrického osvětlení) a i péče o obecního býka.
97
9. PÉČE O OBECNÍ MAJETEK
z nejdůležitějších
Jednou působnosti,
povinností obce,
v rámci její
byla správa obecního majetku. Podle zákona byl hlavním správcem
obecního majetku obecní starosta, kterému
příslušelo
v mezích usnesení
obecního zastupitelstva spravovat obecní jmění. Jemu také a dohlížet na obecní ústavy, které nenáležely k Důležitým
obecní
inventář.
působnosti
inventář
kdykoliv každý
za
v obecních
věcech,
zastupitelstva a pečovat o potřeby chudých.
Zákon o obecním
byl
veřejným
občan.
Obecní
obecnímu zastupitelstvu, účty
spravovat
dokumentem souvisejícím se správou obecního majetku byl
každoročně
majetku, byl
příslušelo
provádět nejrůznější opatření
zřízení
z roku 1864 stanovoval, aby veškerý
movitý i nemovitý majetek obce a obecních Tento
samostatné
předchozí kalendářní
byl zapsán do
inventáře.
dokumentem, do kterého mohl nahlédnout
inventář,
předkládán
při
ústavů
tzv.
obsahující jednotlivé položky obecního ke schválení a
rozpočtových schůzích
případně
k doplnění
schvalujících obecní
rok. V této souvislosti musíme ale konstatovat, že inventář
nám nebyl dostupný žádný obecní
obce Libice nad Cidlinou ze
sledovaného období ani z období blízkého našemu sledovanému období, aby bylo možné
alespoň
částečně
rekonstruovat libický obecní majetek. Naše
poznatky v této oblasti jsou pouze v obecné indicií získaných z protokolů ze
schůzí
rovině
a na
základě některých
obecního výboru ve sledovaném období.
Majetek obce byl dle dobové terminologie rozdělen na tzv. obecní jmění a obecní statek. Obecní jmění hradily obecní byl
určen
potřeby.
(finanční
obnos),
mělo
za účel, aby se z jeho výnosu
Obecní statek (zpravidla nemovitý majetek a pozemky)
k tomu, aby ho
občané
užívali. V případě nemovitého majetku, bylo
nezbytné, aby obec tento majetek nechala řádně zaknihovat do Obecní statek se dále byly
například
dělil
na statek
veřejný,
veřejných
knih.
který mohl užívat každý, což
cesty, silnice, mosty, parky, a dále tzv. statek obecní v užším
smyslu, který byl k dispozici pouze jistým skupinám osob. Statkem v užším
98
smyslu bývaly zejména pole, luka, pastviny, lesy. Tento majetek obec mohla pronajímat v dražbách
ať
již
veřejných či
obecní, tak i do chudinské pokladny jistý být pouze k dispozici
způsobem neztenčovalo,
ústavů příslušelo
potřeb
jmění
nutné, aby se obecní kmenové
neztečeným
příjem. Případně
tento majetek mohl
starousedlíkům.
Pro krytí základních obecních
nad
z volné ruky, z čehož plynul, jak do
a proto tato
bylo
nezbytně
a kmenový obecní statek žádným
skutečnost
zachováním kmenového
ústavů
i obecních
byla
jmění
ošetřena
zákonem. Dohled
a obecního statku a obecních
okresnímu zastupitelstvu, které jej také mohlo vykonávat
svým výkonným orgánem- okresním výborem. V případě jakékoliv majetku týkající,
změny
přesahující
mez
obecního výboru a v některých
případně
obecního majetku, běžné
případech
správy, bylo
třeba
se obecního
vždy usnesení
dokonce i toto usnesení muselo být
schváleno okresním zastupitelstvem. Jak již bylo výše uvedeno, není znám obecní inventář Libice nad Cidlinou z námi sledovaného období v rozmezí let 1900 až 1918, ale jak již bylo uvedeno, některý
majetek bylo možno identifikovat z protokolů a obecných
poznatků.
Z dostupných informací víme, že do majetku obce Libice nad Cidlinou několik zemědělských
strojů
nemovitosti a pozemky a
a
zařízení (sečky,
hospodářská zvířata
triuer -
třídička
patřilo
semene),
(obecní plemenní samci -
hlavně
býci). Do obecního majetku v Libici n. C. zemědělské
patřili,
stroje. V létě roku 1902 zasáhla obec
Za škodu, kterou
občané utrpěli převážně
na
jak již bylo přírodní
řečeno,
i
některé
pohroma - krupobití.
zemědělských
plodinách, dostala
obec od státu subvenci na nápravu škod a bylo na zastupitelstvu, jak s finančním obnosem
vhodně
naloží. O této "dotaci" byly
rozpředeny
na
schůzích
libického
obecního zastupitelstva rozpravy, jejichž výsledkem bylo zakoupení secího stroje a triueru. Nákup
těchto strojů
oslovení dodavatelé a výrobci
se provedl pomocí
těchto zemědělský strojů
výběrového řízení,
kdy
byli obeslání s nabídkou
99
na prodejní cenu. Podle došlých nabídek obecní zastupitelé vybírali tu nejlepší. schůzi
Na
obecního zastupitelstva 3. srpna 1903 bylo " ... rokováno o koupi
secího stroje a trieuru. P. Fr. Hora
předkládá
offertu na trieur, ale bez
obrázkového ceníku. Usneseno požádati p. Horu, aby předložil obr. ceník ku své offertě,
a pak bude rozhodnuto. Ku koupi secz1w stroje jsou
Fr. Svoboda, Fr. Mikšovský a Josef
Dvořák.
zplnomocněni
Vyjednávat se
může
pp.
také s p.
Strnadem [Václav Strnad - majitel strojní dílny v Libici - pozn. JV] ". 167 koupě
Realizaci
triueru byla obecním zastupitelstvem podle protokolu ze dne
17. června 1903, ponechána na obecním představenstvu. 168 Z dalšího zápisu schůze
obecního
prostřednictvím
výboru
se
dozvídáme,
že
" ... trieur
zakoupen
p. Frnatiška Hory v Poděbradech od firmy M. Heid ve
Stockeravě za 290 K. Zbytek subvence uložen je v místní záložně". péči
byl
o zakoupené stroje prosazoval na
schůzi
169
Důkladnou
obecního výboru 17. února 1904
obecní radní František Mikšovský, který navrhoval, " ... aby stroje zakoupené trieur a secí stroj udržovány byly v evidenci a aby se z nich skládaly účty". Upřesňující inventáře
nám dává zápis ze
1904. Protokol této
schůze
věnujícího
obecního
obecního zastupitelstva ze dne 5.
schůze začíná čtením
výboru a u tohoto bodu doplňující
rozšiřování
informace o tomto konkrétním
zápisu poslední
schůze
170
května
obecního
se nákupu triueru jsou pro nás zajímavé
informace týkající se správy obecního majetku: " ... za obdržení státní
subvence na krupobití r. 1902 per 670 K zakoupen trieur za 290 K ... a secí stroj ... za 350 K. Zbytek po dopravních výlohách 27 K 70 h. ponechán v místní záložně
jako fond ku
opravě strojů. Připsáním úroků
upotřebení secího stroje vyrostl vklad na 51 K. 9h ".
V roce 1907 zasáhla Libici pro majetku libických
občanů.
a vybraným vkladem za
171
změnu povodeň,
Jak nám dokládá zápis ze
která napáchala škodu na schůze
obecního výboru
v Libici n. C. ze dne 18. dubna 1908, bylo učiněno " ... usneseníjakým způsobem by
měl
na
loňskou
podán býti návrh c. k. okresnímu hejtmanství, by
udělena
byla subvence
letní povodeň. Usneseno podporu na poškození loňskou letní povodní
100
neděliti
na jednotlivé majitele
pozemků, poněvadž těchto
poškozeno než 50 tedy se podpora ani
děliti
hospodářský stroj, který by všichni užívati mohli".
jasné, jaký konkrétní stroj byl, byl-li
vůbec,
bylo mnohem více nějaký
nedá a zakoupiti 172
Z dalších zápisů ale není
obcí zakoupen. několik
Vedle strojového vybavení vlastnila obec Libice nad Cidlinou
nemovitostí (obecní domky) a také pozemky v katastru obce, s kterými mohla za určitých
okolností, které nebyly v rozporu se zákony disponovat. Vedle pozemků,
pronájmu obecních obecní pozemky účelům či
případně
ze kterých
prodávány
formě
určitou část
pozemkové
Poděbradským).
(např.
ať
bývaly
již k hospodářským pozemků
jednak za prodej a
která byla každoročně obcí vybírána a tvořila
Další možností byla
se realizovala
řeky
příklad
s prodejem obecních května
hradu
firmám
příjmy,
případně směna pozemků
směna pozemků
několikrát
s velkostatkem
využita v souvislosti s úpravami částečně
Cidliny, jejíž koryto bylo narovnáno a
směr.
Ukázkový
25.
občanům či
určitá finanční částka,
Tato možnost byla
po provedené regulaci i
daně,
rozpočtu.
obecního
s jiným vlastníkem
změněn
obec pravidelné
jako stavební pozemky v rámci obce. Z těchto prodaných
plynula do obecní pokladny také jednak ve
měla
nakládání s obecním majetkem,
pozemků,
se odehrál na
schůzi
konkrétně
související
obecního výboru konané
1901 kdy byl jedním bodem programu prodej obecního pozemku u
(bývalé slavníkovské
hradiště)
panu Václavu Vinduškovi
čp.
9
(člen
obecního zastupitelstva v tomto volebním období 1900-1903). " ... Obecní výbor
schválil, aby pastvina u hradu byla prodána panu V. Vinduškovi a sice
čtvereční
sáh za 60 haléřů ... ". 173 Prodej měl však ze strany obce jednu podmínku: " ... cesta obecní musí býti ponechána tak, jak se nyní používá ... ". následující
schůzi,
28.
června
174
Při
1901, však pan V. Vinduška sám zvyšuje si cenu
zakoupeného pozemku za čtvereční sáh 80
haléřů.
Jeho
počínání
není v zápisech
uvedeno. 175 Můžeme se však domnívat, že jako člen obecního zastupitelstva zřejmě nechtěl,
aby došlo k nějakým
střetům,
že obec rozprodává majetek
lOl
členům
obecního výboru za výhodnou cenu. Ze
prodeji není také jasné, jakým pravděpodobností
obec
způsobem
přišel
pozemku
zřejmě
sám. Velkou roli zde
pojednávajících o této
byl pozemek prodáván. S největší
využila prodej
vybranému kandidátovi, který
zápisů
pozemku
z volné ruky
předem
s návrhem na odkoupení obecního
zřejmě
hrála
skutečnost,
že V. Vinduška
vlastnil sousední pozemky. Cena 60
haléřů
zemědělskou půdu.
ceně
za
čtvereční
sáh byla v tomto období v obci
běžná
cena za
V roce 1903 byly dle protokolu odprodány pozemky také v
za 1 čtverečný sáh 60
haléřů
a kupující byl povinen veškeré vzniklé výlohy
z toho prodeje ze svého uhradit. Protokol byl
ukončen ještě vysvětlujícím
dodatkem, že " ... pozemek tento byl proto odprodán, že jako cesta od nepaměti už ani neslouží a byl užíván od majitele sousedního pozemku bezplatně.
Z prodeje tohoto bude míti obec
č.
kat 317 jako role
prospěch, poněvadž
z obnosu toho
poplyne nyní úrok". 176 V poslední větě zápisu byl uveden asi ten nejpádnější důvod
souhlasu obecního výboru s prodejem pozemku. Obec také vedle
zemědělsky
využívaných
pozemků
prodávala i pozemky sloužící jako stavební pozemky k rozšíření stávajících pozemky se v Libici čtvereční
při
své
pozemků počátkem
sáh. Dokladem toho
schůzi
pro novostavby nebo
na kterých již bylo postaveno. Stavební století prodávaly zpravidla za 1 Korunu 1
může
být i následující
případ,
kdy obecní výbor
14. února 1906 projednával " ... žádost pana Jana Vindušky
o odprodání jemu přenechati
buď
ve svém vlastnictví
části
pozemku za
příčinou přestavby
mu potřebný pozemek za cenu jedné Koruny za sáh
čp.
80
vrat. Usneseno, čtvereční s
tím, že
ve,\:keré výlohy z toho za,š:lé si kupující bude hradit". 177 Po třech letech, 6.února
1909, se " ... obecní zastupitelstvo usná,š:í, že schvaluje usnesení obecního zastupitelstva ze dne 14. února 1906
ohledně
odprodeje 45
čtverečních sáhů
neboli 1 aru 61m 2 z parcele č. kat. 589 manželům Janu a Alžbětě Vinduškovým / k ve svrc h u Jmenovanem . / usnesenz/" . 178 c.~ 80 za trzm cenu 45 K o run a za po d mme v
/
102
pozemků
Prodej formě daně,
přínosem,
byl pro obec i
jednak okamžitým a jednak ve
kterou vlastníci platili do obecní pokladny. V některých
obec mohla i na
základě
žádosti vlastníka
snížit. Nebylo ale zvykem dluhující
případné
částky odpouštět.
obrátit proti dlužníkovi, že mohl být
například částku
nebo dokonce mohla obec dlužnou
případech
úroky z těchto
pozemků
Nesplácený dluh se mohl
vyškrtnut z voličských
seznamů
vymáhat pomocí exekuce jeho
majetku. Podívejme se ale také na jiný, pozemky. Ve
výjimečných případech
obce k pozemkům a určitých
některé
nastal, a to v roce 1905,
mohlo dojít k omezení vlastnického práva
případ
Obdobný
při rozšiřování
případně
v Libici nad Cidlinou také
vyvlastnění
přednesena při schůzi
pozemků
obecních
pozemků
pro severových. dráhu Vyvlastňovací
dráhu - pozn. JV].
koleje následující pozemky: z parc.
[zřejmě
komisí č.
pro
obecního výboru v Libici nad
Cidlinou 13. prosince 1905, a je zde uvedeno následující: "Zpráva o ob.
obci za
severozápadní dráhy, která vedla v těsné
blízkosti Libice nad Cidlinou. Zpráva o severozápadní dráhu byla
nakládání s obecními
obecní pozemky mohly být
vyvlastněny.
okolností i
opačný případ
vyvlastnění
omyl, jedná se o severozápadní
vyvlastněny
k. 49711 40
čtv.
byly pro stavbu druhé
m. z parcel
č.k.
149/12 8
m2 a parc. 147 - 128 m 2 za úhrnný obnos 47 K 56 hal. Uvedený obnos byl zaplacena ku kmenovému jmění pod úroky uložen". 179 Jak z uvedeného zápisu vyplývá, cena za
vyvlastněné
závratná. O šest let
později
pozemky, které obec dostala, nebyla nijak
v souvislosti se
Cidlinou se dostal na program rozpočtové
železniční
schůze
stanicí v Libici nad
obecního výboru dne 2.
1912 bod programu: " ... schválení odprodeje obec. pastviny ve
výměře
1 a 46
čtv.
metru pro
rozšíření
čkat.
března
49711 a 49717
stanice Libické c. k. rakouské severo-
západní dráhy. Obecní zastupitelstvo souhlasí s odprodejem jmenovaných parcel ku rozšíření nádraží c. k. severozáp. dráhy a smlouvu schvaluje". 180 Při této
příležitosti
byly pozemky prodány za asi obvyklou cenu, která se však
v zápisech neobjevila, a již nebylo v tomto
případě
nutné žádné pozemky ze
103
strany státu obci zřejmě
vyvlastňovat. Způsob převodu pozemků vyvlastněním
zmiňovaném případě.
pouze dopravních cest, jako je uvedeno ve výše
můžeme
V souvislosti se správou nemovitostí obce Libice si uvést pronájem obecního domku
čp.
představenstva července
čp.
občany, kteří neměli
23 se projednávala za
předvolány
1902 jest domek pronajmutý. Byl čp.
přítomnosti
p.
Měchejř
23 v Libici a byl mu tento domek pronajmutý za
jeden rok 60 korun proti půlletnímu předem placení a
vlastní
"Následovně
dne 31. prosince 1902 a v protokolu se uvádí:
pronajmutí domku
příklad
jako
23 v Libici nad Cidlinou. Obecní domek
byl k dispozici jako nájemní obydlí pro nemajetné bydlení. Záležitost obecního domku
se týkal
od 1. stran
částku
čtvrtletní výpovědi
na
oboum
stranám v pádu kdyby se stalo, že by byl přistěhován příslu§ník obce Libice musí ho ponechat v domku
čp.
23 v Libici p. J.
Měchejř
čas
po ten
pokud
potřeba
za'da>" . 181 v
Obecní domek mohl také v případě nutnosti sloužit jako služební byt pro zaměstnance.
obecního
případě,
V našem konkrétním
1904 o obsazení místa obecního
pastýře,
ale
neměla, kromě
obecního domku, jiné ubytování. Proto možná na Dvořák
Ke stálému existenčně
čp.
zajištění
a
obecních
pastýř přihlásil,
zaměstnance,
veřejným účelům.
jednomyslně,
bezplatně věnována učitelům.
bytu pro obecní
1907 došlo ke " ... schválení
2, 23 a 130 k
jednohlasně
byt
obecního výboru pan
byla
Budovy
zřízenců,
aby budova
veřejným účelům
čp.
23. a 130.
čp.
č.
že se musí
ponocného, strážníka,
nutné ze strany obce bydlení zajistit. Proto
března
výboru 13. budov
schůzi
již obývaného
navrhl, " ... aby ihned se s dosavadním nájemníkem obecního domku
23 p. Josefem Měchejřem vyjednalo, kdyby se • (( . 182 vystevh ovat. pv• rl}ato
bylo
obec uvažovala v roce
při schůzi
věnovacích
listin na
obecního věnování
Obecní zastupitelstvo se usná§í výhradně,
2 v Libici
§kolským, po
případě
věnovány buďtež
strážníka a ponocného, po případě jako
nemocné při nakažlivých nemocech rovněž trvale".
183
trvale a
jako bezplatný
pro bezplatné byt
isolační místnost
pro
Jak je patrno ze zápisu,
104
obec disponovala
počátkem
objekty- budovou školy a
20. století
dvěma
zřejmě minimálně
obecními domky,
přičemž dům čp.
jako obecní úřadovna. Dalšími obecními domky byly obecních
zaměstnanců
vlastního
příbytku
nám
přesné
(pastýř,
strážník),
čp.
případně
počtů domů,
některých
4 a 5 sloužící k bydlení
pronajat
které obec spravovala,
nemovitostech se
můžeme
informací z pozdějšího období. S vypuknuvší
světovou
tajemstvím. O
výstavbě isolačního
rozhodl o
130 sloužil
občanům
zůstanou
dozvědět
bez
inventáři,
k bydlení. Bez informací uvedených v obecním
informace o
třemi
s uvedenými
zahaleny z různých
válkou obecní výbor
domku pro nakažlivé nemoci, který byl
přes
obtíže dokončen v roce 1915. 184 Tímto krokem rozšířila obec své nemovitosti o další objekt. K naplnění usnesení obecního zastupitelstva z března 1907 bylo ještě vystěhovat
nájemníka
Měchýře
z domu
čp.
třeba
23, který jak vyplývá ze
ale
zápisů
neplatil obci nájemné za užívání bytu. Proto se obec rozhodla povolat k vyřešení vzniklé záležitosti právního zástupce. mělo
dubna 1907 Měchýřovi
být
dána býti
přijato
Při schůzi
obecního
" ... rozhodnutí, má-li dle
výpověď
1
14 letní a k sv.
Jiří
představenstva
přípisu
p. JUDr. Zadiny
dle zvyklostí, neb má-li býti
žalován na zrušení nájemné smlouvy pro nezaplacení nájemného za okamžitého
vystěhování.
vystěhoval".
185
8.
Usnešeno všemi hlasy, aby byl žalován a
účelem
okamžitě
se
Z tohoto uvedeného zápisu se také dozvídáme potvrzení důležité
informace týkající se data, dle zvyklostí, nástupu
či ukončení
nájmu obecního
majetku. Tento den se také platilo podle staré zvyklosti i nájemné za pronajatý obecní majetek (zpravidla pozemky). Causa
vystěhování
spokojenosti obce
nepohodlného nájemníka však asi nebyla rychle ke
vyřešena.
Následující zápis ze
schůze
obecního zastupitelstva
ze dne 1. května 1907 uvádí ve svém programovém bodu č. 1: "Čtení zápisu poslední
schůze.
Ad XI.c) Pan JUDr. Zadina advokát v Poděbradech byl
požádán, aby podal soudní poněvadž
výpověď Měchejřovi.
Výpověď
by musila být podána k jarnímu termínu k sv.
podána nebyla,
Jiří, čtvrt
roku
předem,
105
čímž se lhůta zbytečně protáhla".
záležitostí zabývá, kdy po
186
I následující bod tohoto protokolu se touto
pravděpodobné rozpravě
zastupitelů
obecních
bylo
učiněno " ... usnesení o zru§ení nájemné smlouvy s Josefem Měchejřem. Žalobu a
zvolení právního zástupce k zastupování. Zastupitelstvo se usnáší, aby nájemní poměr
Měchejřem
s Josefem
rozsudku z domku vymáhán.
Za
neboť
čase
vystěhovati.
23 se
právního
Poděbradech".
Po
čp.
žalobou byl zrušen a tentýž povinen po dodání
zástupce
zvolen
své
JUDr.
Zadina,
cestou
advokát
v
187
byl problém s nájemníkem
zřejmě vyřešen
ke spokojenosti obce,
nezmiňují.
Obecní zastupitelstvo
dále se již protokoly o této záležitosti
ještě při
exekuční
Dlužný obnos budiž
schůzi
26.
června
1907 doplnilo své usnesení z března 1907 týkající
se obecních budov o " ... usnesení o
doplňku
na trvalé
130, 23 ku bezplatnému používání co bytu obec.
věnování
zřízenců,
obec. domu
k protokolu obecního
zastupitelstva ze dne 13/3 1907. - Obecní zastupitelstvo se usnáší aby obecní domky
čp.
23. a 130
věnovány
byly trvale
čp.
účelům
dodatečně,
v protokole obec.
zastupitelstva ze dne 13/3 1907 uvedeným " 188 (protokol uveden výše). Tímto rozhodnutím obec omezila užívání
těchto
využívání obecním úřadem a obecními Vedle budov a
hospodářsky
konkrétní obecních
domků
pouze pro
zaměstnanci.
využitelných
pozemků
byly ve vlastnictví
obce též cesty v obci a jejím katastru, o které se musela libická obec starat. Mimo správu obce byla okresní silnice Pátek -
Vrčení
- Velký Osek,
procházející obcí, kterou spravoval okresní výbor v Poděbradech. Toto se týkalo údržby a opravy silnice - sníh asi odklízela obec, ale bez potvrzení naší domněnky
jakýmkoliv zápisem. Ve volných návrzích
ll. ledna 1908 " ... pan Josef Paroulek
upozorňuje,
schůze
obecního výboru
že cesta za železným mostem
jest ve stavu ne,\jízdném a žádá, aby byla spravena. Část této cesty podél sadu p. Fr. Svobody jest cukrovar povinen spraviti. Usneseno, aby bylo požádáno by řečenou část
ředitelství
cukrovaru
cesty opravilo". 189 Z uvedeného zápisu je
patrné, že ne o všechny cesty se obec musela starat sama. Jak již víme, o hlavní
106
libickou ulici (okresní silnici) se staral okresní výbor a měly
katastru
další cesty v
za povinnost opatrovat další vlastníci - soukromé subjekty
například
církev. Jako
některé
o
některé
cesty v libickém katastru se staral,
či měl
či
starat,
libický cukrovar firmy Weisner. téměř
O
dva roky
později,
než je
obecní zastupitelstvo vyslechlo zprávu
referuje místo hospodářské
Buřilova
předchozí
událost, 4. listopadu 1909,
představenstva,
nepřítomného hospodářského
radního p. Frant. Paroulka
vydlážděn
ulice,
rozpočtu
z obecního
pro cesty, který byl
vyčleněn
v obci a jaké práce byly mj. v rámci Následující rok byl již činnosti
dokládá zpráva o zastupitelstva 4.
z
května
oprav cest,
péče
již
a
činí p.
na opravu cest
o cesty prováděny.
počátkem května rozpočet vyčerpán,
jak nám
představenstva
obecního
schůzi
podána na
povolený jest z větší
částky vyčerpán
Buřilova
rozpočtu
a zbývá ku
ulice na což zbytek
Dává tedy v úvahu a zavádí v tomto
rná-li se cesta ta opravit a hradit překročením rozhovoru
rozpočtu
1910: "Pan starosta referuje, že následkem zavedením
rozpočet
nestačuje.
čímž
Pro nás je zde důležitá zmínka o
resp. ku provedení kanalisace t. zv.
rozpočtu
Odřepsům,
vjezd na silnici válcovanou k 190
opravě
ohledně
zprávy, o opravách cest a konstatuje, že opravena tak zvaná
rozpočet pro cesty byl plně vyčerpán ... ".
větších
ve které " ... starosta
směru
rozhovor
povoleného na cesty. Po
Fr. Svoboda [stavební radní - JV] návrh na úpravu kanalisace
dodělání započatých
oprav. Za tím
účelem činí
návrh na překročení
rozpočtu
191 p"· ~ h em tzmto ~ . lstvo s navr na cesty o 500 korun. Zastupzte sou hlasz~" . n
následující
schůzi
představenstva
obecního výboru 1.
od poslední
schůze
září
191 O ve své
zprávě
o
(4. 5. 1910) " ... starosta referuje:
činnosti
Buřilova
ulice jest kanalizace hotova ... Cesta do obecníku byla upravena". 192 Péče o komunikace v obci je
opět určitým
dokladem snahy obecního výboru v mezích
možností zvelebovat svou obec a obecní cesty byly ideálním prezentaci v mnoha
činnosti
obměnách
obecního výboru pro objevuje
každoročně
veřejnost. Péče
prostředkem
pro
o obecní cesty se
po celé sledované období. Do doby než
107
v obci došlo na
přelomu
vydláždění
let 1935 - 1936 k
silnice - a
zpevnění štěrkem
nezbytná,
neboť nezpevněné
hlavní ulice - okresní
dalších ulic v péči obce, bývala údržba komunikací cesty se v deštivém
počasí
asi ani cestami nazvat
nedaly a znesnadňovaly pohyb obyvatel obce. Ne ve všech
případech
pochází iniciativa o zlepšeni komunikací ze strany například
obce. Obecní zastupitelstvo se zaobíralo katolického farního
úřadu,
který žádal o
vydláždění
6. února 1909 žádostí
prostoru
před
katolickým důvodů
kostelem až po silnici. " ... Obecní zastupitelstvo se usnáší, aby z finančních
před
prostora
katolickým kostelem
dlážděna
nebyla. Prostora tato
však i s cestou k řece budiž labským štěrkem vy štěrkována". 193
Jak dokládají významnou
součást
člena
nejednoho
bodům schůzí
obecního výboru, mezi
i plemenní samci.
Péče
obecního výboru a nejednou představenstva,
samců
o tato
patřila
i
tak i zastupitelstva
plynul do obecní pokladny
určitý
poplatek vybíraný za připuštění (za skok).
Počátkem
obce starali na Křička,
patřili
jak obecního
v Libici nad Cidlinou. Z plemenných příjem-
schůzí
protokoly ze
obecního majetku
zvířata zaměstnávala
k hlavním
četné
sledovaného období se o plemenné býky, základě
smlouvy jednotliví
Fr. Mikšovský). Na
pořad
občané či
kteří
byly majetkem
obecní zastupitelé (Josef
jednání obecního zastupitelstva 21.
července
1901 byl podán návrh na zakoupení nového obecního býka. 194 Důvody proč se obec k tomuto kroku odhodlala,
zjišťujeme
v zápise ze
schůze
obecního výboru
dne 28. prosince 1901. Zde je uvedeno, " ... že byli zakoupeni dva býci, dosavadní býk byl býk nový".
tohoto
195
nebezpečný,
trkavý, musil býti prodán a místo
něho
poněvadž
zakoupen
K pořízení obecního býka ale bylo nutné zvolit komisi, která by se
odpovědného
zvolena ve složení:
úkolu ujala. Komise byla na návrh radního
Jiří Soběslav
starosta, Josef
Křička,
Dvořáka
Fr. Mikšovský a " ...
a by h o za k oupz·z z. co neJ.dnve ... . 196 v /
..
108
Později, důsledkem různých nátlaků základě pastýř,
ze strany ostatních
chovatelů, přijat
usnesení obecního výboru v roce 1904 navrženo, aby byl který by
pečoval
činnosti
o obecního býka. K výkonu této
bylo na obecní
by od obce
" ... dostával dosavadní požitky totiž luka, pole a byt". 197 Bytem pro obecního pastýře
se
měl
stát obecní domek
měl
který se však Záměr
v případě
čp.
příchodu
23, ale v té
schůze
byl obsazen nájemníkem,
nového nájemníka vystěhovat.
obce obsadit místo obecního
nám dokládá zápis ze
době
pastýře
nebyl
vůbec
obecního výboru ze dne 30.
jednoduchý, jak
června
1904. Podle
tohoto zápisu se obecní výbor rozhodl podat inzerát " ... v Národní Politice a v Hospodáři 7.
Během
českoslovanském
vyjednávání
představili.
tři
o obsazení místa obecního pastýře.
odpadli a zbylí 4
Z nich se však nikdo
nepředstavil.
přihlášení
bylo
byli vyzváni, aby se
Jednání tím bylo
usnáší se dále, by se ještě inserovalo a aby představenstvo
Přihlášek
ukončeno.
hledělo
Výbor
místo pastýře
obsadit". 198 Uvedený zápis nám také dokládá roli zastupitelstva, jako orgánu výkonného, který mohl
splněním
usnesení
pověřit
představenstvo
nebo
samotného starostu. Obci se dlouho byl
přenesen
nedařilo
obsadit místo obecního
na jiného obecního
zřízence,
zaměstnancích,
Poději,
obec již tyto
jak dvě
spojovala.
Počátkem
opět důležitou
Na programu chovatelů
roku 1911 projednávalo obecní zastupitelstvo na své
záležitost správy obecního majetku a to ve
schůze
obecních
býků.
obecního výboru 31. ledna 1911, bylo" .. .vyřízení žádostí
stavu. Po
přečtení
návrh by zvolena byla z podepsaných rozpočet
věci
schůzi
dobytka v příčině zakoupení býků a udržování jich se strany obce dle
někdejšího
členy
a tak tento úkol
na libického ponocného.
jsme se zmínili výše v kapitole o obecních činnosti
pastýře,
na
žadatelů,
opatření
žádostí
5člená
činí
pan Frant. Svoboda [1. radní - JV]
komise a sice 3. z
členů
zastupitelstva a 2.
která by vypracovala co možná podrobný návrh a
a udržování býků. Zastupitelstvo s návrhem souhlasí a za
komise zvoleni jsou páni: Teslik
Matěj,
Paroulek Fr., Mázl Václ.
109
s přihráním v
čele
akce pana starosty. 2 žadatelé
kteří
v komisi mají zasedat
zvo lenz. b ud ou o d e vsec h za date l u . 199 v
Při
o "
v
následující
rozpočtové schůzi
obecního výboru 25. 2. 1911, zvolená
komise podala zprávu " ... v příčině podané
žádostě
obec. býku a usnesení se o žádosti této. Komise
příspěvek
o
předložila
na udržování
dva návrhy a sice,
aby si pastýř sám zakoupil býky a obec mu dávala požitky jak v návrhu vidno a obec tím přispívala na udržování býku obnos K 500. Druhý případ jest že obec pořídí
býky a ve své režii je bude udržovat což
korun dle dokladu. Budova jest zakoupení 2 býku, v zařídil
ceně
rozpočtena
činí
na
příspěvku
na 1300 Korun a v případu 2.
1200 Korun. K návrhu Fr. Paroulka aby se chov býku
nechává p. starosta hlasovat kterýžto návrh se 12 hlasy přijímá. učinil
Další návrh jest aby se
v pádu že by to nebylo možno
pokus
přikročiti
zařídit
chov býku dle prvého vzoru a
hlasů
rozpočtu.
do
činil
se
číslice nechť
se
ku vzoru druhému který by
splátkou 114 na stavbu a koupi býku okrouhle 1400 kterážto zařadí
od obce 700
Zastupitelstvo pozdvižením ruky pro návrh tento
hlasuje. Pan Fr. Paroulek
činí
návrh, aby na
pořízení
většinou
chléva a případně
koupi býku povolen byl obnos 2500 kor. kterýžto obnos se po 4 za sebou jdoucí roky
peněžnímu
ústavu splácejí. Zastupitelstvo s návrhem souhlasí.
chovu býku zvoleni jsou páni: Fr. Mikšovský starosta, los.
Dvořák,
Zařízení
Paroulek
v. Cverma/k l' / l ".2oo F r., r1 es l z/k M ate], vac Další zápis ze na pochybách, jak
schůze
obecního výboru ze dne 1.
důležitou
čtyři
po
předložení
ku schválení zvýšeného
na postavení chléva a sice o obnos 700 K., který má býti rozvržený na sobě
Dvořákem,
jdoucí roky. Po
který objasnil
překročení rozpočtu rozpočtu
1911 nás nenechá
byla otázka plemenného býka a jeho ustájení pro
obecní zastupitele: " .. .Návrh komise a rozpočtu
června
předcházejícím objasnění
proč
má se
rozpočet překročit,
povoleno ve výši obnosu
pro letošní rok aby se
a
neprovádělo
vysvětlení
podané p.
dává týž návrh, aby
do 700 Korun bylo. Zvýšení až jak celá akce po výkonu
110
provedena bude a účty se předloží. Úhrada na toto překročení rozpočtu nechť vyzvedne se na
běžném účtu spoř.
K tomuto jednání
činí dodatečný
a zál. spolku. Návrh
většinou přijat. účet
návrh p. Svoboda aby
celé této akce o
držení obecních býku byl veden zvlášť a každoročně s účty jinými předložen". 201 V následujících letech, námi sledovaného období, byl schůzích
obecního výboru
vydržování
býků",
předkládána
počátkem
který byl veden
roku,
zvlášť
předkládán
při rozpočtových
ke schválení
mimo obecní
rozpočet
účet
"na
a také byla
zpráva komise o chování obecního býka (zvolena obecním
zastupitelstvem 31.1. 1911) ke schválení.
111
10. DRAŽBY OBECNÍHO MAJETKU Výše již bylo uvedeno, že jednou z prováděl
z
titulu
dle dochovaných nebo
své
funkce
pramenů,
činností
starosta obce, účastnily
se dražby
daných zákonem, které
byly
dražby. buď
i další osoby,
Zpravidla, zastupitelé
členové představenstva.
Ať
již se jednalo o dobrovolné dražby movitých
zápisy z Libice majetku, které jejich
mlčí,
měly
hospodářství
tak
hlavně
o kterých nám
se konaly v Libici dražby pronájmu obecního
hlavně
pro obec
věcí,
ekonomický
přínos
a pro nájemce
a posílení schopnosti samozásobování.
rozšíření
Výtěžek
dražeb
proudil jednak do obecní pokladny, ale také obohacoval tzv. chudinskou péče
pokladnu, ze které byla financována týkaly pronájmu obecních stromového
či lučního
pozemků,
o místní chudé (viz dále). Dražby se
užitku z obecního majetku (rybolov),
porostu, proutnice, honitby v katastru obce, obecní váhy a
dalších. Forma dražby byla v Libici praktikována
buď
jako
dražba z volné ruky. Dražbou z volné ruky mohla obec nájemců
-
respektovat
pachtýřů. Veřejnou přednostní
veřejné dražbě finanční
nebo
nebo jako
usměrňovat výběr
dražbou, která je mladší formou, nemusela
výlučné
byl pro obec
veřejná
právo místních
důležitý
občanů
na pronájem.
ekonomický výnos -
Při
nejvýhodnější
nabídka pro obec.
To, že se v Libici nad Cidlinou
počátkem
dražba z volné ruky, nám dokládá protokol
20. století také praktikovala
schůze
obecního výboru ze dne 1.
listopadu 1907, kde se výslovně hovoří o " ... pronajmutí z ruky ... ",
202
a kde jsou
i stanoveny podmínky nájmu: "IV. Žádost V. Novotného čp. 152 v pronajmutí
z ruky
části
parcele
pronajmouti mu
č.
část
k. 147 ku parcele
s podmínkou, že parcel tuto si
č.
zřízení
školky. Obecní zastupitelstvo se usnáší
k. 147 ku
řádně
zřízení
školky za 40 K zjedné míry
plotem ohradí, proti dvouleté oboustranné
112
výpovědi a nájemce bude povmen platiti nájemné pololetně předem".
Obdobných
Ze
zápisů schůzí
případech občané,
způsobů pronájmů
veřejných
ale k
občané přespolní,
se ve sledovaném období uskutečnilo více.
obecního výboru
můžeme
zjistit, že ne ve všech
dražeb vydražily pronájem obecního majetku
veřejné dražbě
203
(zvítězit
se mohli dostavit a vydražit
v dražbě) i
jak již bylo výše uvedeno. Dokazuje nám to zápis ze
obecního výboru ze dne 13. prosince 1905, kdy starosta
libičtí
schůze
předložil zastupitelům
ke schválení smlouvu " ... na pronájem proutnice obecní panu Josefu Šourkovi v Poděbradech na dobu šesti roků a smlouva se schvaluje "?
04
Z uvedeného
zápisu vyplývá i doba pronájmu konkrétního libického obecního majetku. Zápis ze
schůze
obecního výboru konané 21.
července
specifikuje jednak délku pronájmu obecního majetku, ale i dražby
včetně
období. Pan
podmínek: "Pronájem obecních Dvořák
krytá sklem a
pozemků
navrhuje, aby byla provedena do veřejně-
František Svoboda navrhuje, aby bylo drátěným
pletivem
před
třetím
protokolu
průběh
vyhlášení
1901 v bodu
pro nové šestileté čtrnácti dnů.
za dráty [obecní
vývěsní
Pan
tabule
poškozením- pozn. JV] i bubnováním
vyhlášeno, který den dražba se bude odbývati s tím podotknutím, dle protokolu ze dne 28.
června
připuštěn
nebude. Usneseno, aby dražba ohlásila se zítra dne 22.
1901, že nikdo, kdo by dlužný nájem
svůj
nevyrovnal, k dražbě července,
bude konána za 14 ní za podmínek z protokolu ze dne 28. června t.r.... ".
205
že
Opět
se nám zde objevují informace o problému s neplatiči za nájemné. Obec se jejich nepřipuštěním
k dalším dražbám bránila možným
finančním
ztrátám a
zvyšování schodku obecní pokladny z nedobytných pohledávek. V případě, že nájemce obecních pozemek
zůstat
v nájmu
pozůstalých
podáno ve volných návrzích zemřelém /.
schůze
Františku Zitovy pole
pozemků zemřel,
nebo být
mohl propachtovaný
přenechán
jiné
osobě,
jak je
obecního výboru 20. dubna 1902, " ... po
přenechá
se Josefu
Kubičkovi
za to samé
/" 206
lWJemne .
113
Do kategorie dlouhodobého pronájmu na dobu šesti let pronájem obecní honitby, o které se však z dostupných
můžeme zařadit
materiálů
i
dozvídáme
velmi málo. V zápisech
schůzí
libického obecního výboru z roku 1904,
února 1904, máme dochované představenstvo
svědectví
konkrétně
z 5.
o pronájmu obecní váhy. Obecní
stanovilo pronájem váhy na rok 1904 za následujících podmínek.
"1. Pronajímatel jest povinen vždy po večerní pohotov
čas
denní od 6 hod. ranní do 6 hod.
k vážení býti.
2. Pronajímatel jest povinen vážiti vždy
přesně, poctivě
a
spravedlivě
nalezenou váhu do knihy zanášeti. 3.
Přála-li
by si strana potvrzení o vážení a zaplacení budíž jí písemně
vydáno. 4. Knihu ku zanešení opatří obec a vyhražuje si: a)Právo
bezplatně
vážiti
věci
pro obec,
b) Právo revise váhy i knihy. 5. Pronajímatel jest oprávněn vybírati následující poplatky: 1) Za 1 povoz prázdný neb plný neb když tentýž bezprostředně po odvážení zboží naloží neb složí obě vážení 20 hal. 2) Za 1 kus dobytka bez rozdílu 1O hal. 3) Od cizích
nepříslušných
do obce za každý 2 hal
6. Pronajímatel jest povinen váhu vždy v čistotě a pořádku udržovati. Pronájem platí vždy na jeden
kalendářní
rok.
Platební podmínky: pronajímatel jest povinen platiti obnos
Zápis protokolu dražby dále
pokračoval,
veřejným
držbě
vybubnováním a ku
hotově předem."
tím že " ... oznámení dražby stalo se
dostavil se p. R. Samek v zastoupení fy Ott.
Černý. Více dražitelů nepřišlo byla dražba zahájena. Vyvolávací cena činila 30
korun. Pan Samek béře to za tuto cenu třicet korun tudíž se mu přiklepává".
207
Pronájem váhy asi nebyl tak atraktivní jako pronájem rybolovu, jak se o tom
přesvědčíme
dále. V protokolu sepsaném 2. ledna 1905 byl na
pořadu
114
kromě
dražby
dražby
osvětlení
bodu protokolu
věnovaném
dražbě nikdo
nedostavil,
i pronájem obecní váhy, ale jak stojí ve druhém
pronájmu vážení na obecní váze:
"Poněvadž
se ku
dražba se neprovedla". 208 V dalších zápisech
v protokolní knize již o pronájmu obecní váhy není ani zmínka. Nelze ale vyloučit,
že se obecní váhu obci podařilo pronajmout a mít z toho jistý příjem do
obecní pokladny, i
přestože
o tom nejsou v protokolech další zmínky. Obecní
váha stávala v Libici v nevelké vzdálenosti od
železničního přejezdu
a nedaleko
od továrny na vozy až do roku 1961 (Příloha č. 3, p. p. č. 141). 209 Podobně
tomu bylo i s pronájmy dalších obecních
nejsou v dostupných protokolech
podrobně
majetků,
jejichž dražby
zaznamenány, ale existují o nich ve
stávajících protokolech zmínky.
Pravidelným
každoročním
zápisem, v Protokolní knize obce libické z let
1901 až 1923, byl pronájem rybolovu v řece
Cidlině
na katastrálním území
Libice nad Cidlinou. Řeka Cidlina přitéká k obci od východu a obtékala před regulací jižní a jihozápadní okraj obce Libice nad Cidlinou a asi v kilometrové vzdálenosti od obce se vlévá do Labe. O pronájmu rybolovu jsme podrobně
informováni, díky
zápisům
poměrně
v Protokolní knize. Zápisy nám prozrazují
i jaký byl zájem o pronájem (viz Tabulka 16). Pronájem rybolovu v obcí pronajímán na jeden rok, zpravidla na období od
byl
do dubna
rybolovu pochází z 1.
května
1911, kdy byl rybolov v Cidlině pronajat až do konce dubna 1912. Pak
zřejmě
následujícího roku. Poslední informace o
v souvislosti s probíhající regulací
řeky
přerušena.
válce
Po
první
světové
dražbě
května
Cidlině
Cidliny dražba rybolovu byla na a
vzniku
samostatné
čas
Republiky
Československé došlo při pronajímání rybolovu ke změně. V roce 1920 vznikl v
Libici
rybářský
Cidlině
na dobu
kroužek a od té doby si pronajímal od obce rybolov v tří
řece
let.
Pronájem rybolovu však nebyl bez rizika. Jak se uvádí v zápise v protokolní knize ze dne 17.
května
1907 (tento den se v Libici dražba
115
rybolovu
uskutečnila). Součástí
tohoto zápisu jsou stanoveny podmínky, které
vydražitel musí plnit: " .. . 1) Nájemce rybolovu jest
zodpověden
travách neb jiných plodinách
při
vznikly
buď
při
za škody, které by po
chytání ryb
učiněné
březích řeky
byly, a sice
ať
na
škody tyto
chytání ryb jim samým, neb lidmi jim najatými, neb lidmi,
kterým by chytání ryb dovolil. 2) Nájemné rnusí býti hned po vydražení zaplaceno
hotově.
3) (Dle (protokol) usnesení obec. zastupitelstva z. d. ll.
května
[ 1907 -JV])
Nájemce není oprávněn požadovati žádné náhrady na cukrovaru, kdyžby po
čas
tnJající podzimní kampaně cukrovarnické veškeré ryby v
zdržující následkem
vypuštění
řece Cidlině
teplé vody, vápna neb jiných chemických
se
přísad
zdechly". 210 Následky cukrovarnické kampaně pro rybí populaci a následně pro investujícího dražitele rybolovu byly asi katastrofální. vznesený volný návrh, poslední jednací bod 1907,
před
schůze
Nasvědčuje
tomu i tzv.
obecního výboru, ll.
května
plánovanou dražbou rybolovu (17. 5. 1907), Janem Molnárem,
zástupcem libického cukrovaru, " ... aby byl pronajat rybolov tím cukrovar dá 20 Korun
[zřejmě
způsobem,
že
obci - JV] a rybolov bude pronajat s tou
podmínkou, že nájemce nebude míti právo dožadovati se náhrady od cukrovaru ....... Tento návrh v
rozpočtové
schůzi
byl
přijat,
nebyl však
~ ~ "211 opomenutlm zapsan .
116
Následující tabulka nám poodhaluje další
skutečnosti
dražeb rybolovu
v Libici v rozmezí let 1901 až 1911: 212 Tabulka 16: Rok
Vyvolávací cena
Dražitelé
Vydražil za
1901
?*
L. Tichý
12K (L. Tichý, cukrovaru)
1902
?
J. Molnár
12 K (J. Molnár, cukrovaru)
1903
')
J. Molnár, K,
1904
')
R. Vavroušek, Fr. Mikšovský
20 K (Fr. Mikšovský rolník, obecní radní
1905
12 K
L. Tichý, J. Paroulek, Fr. Mikšovský
14 K (J. Paroulek)
1906
?
')
?
1907
2K
L. Tichý, Fr. Němec, J. Soběslav, F. Šustr
22 K (F.
1908
2K
L. Tichý, Fr. Mikšovský, a 3 další v zápise nejmenovaní dražitelé
12 K (L. Tichý)
1909
12 K
L. Tichý
12 K (L. Tichý)
1910
12 K
L. Tichý
12 K (L. Tichý)
1911
12 K
L. Tichý .. ZJIStit
12 K (L. Tichý)
* ? =údaJ se nepodařtlo
Buřil,
V. Fér
zřejmě
nepodařilo
účetní
81K (V. Fér, majitel továrny na vozy)
Jak je z tabulky patrné, tak právo rybolovu bylo i podmínky
úředník
Němec)
přes určitá
rizika a
zajímavým obchodním podnikem. Bohužel se doposud
vypátrat, jaké poplatky z ryb získával samotný nájemce.
Nejúspěšnějším
pronajímatelem byl Leonard Tichý,
úředník
cukrovaru,
který dražbám ve sledovaném období kraloval, jak nám dokládá provedená analýza dražeb rybolovu z řeky Cidliny v katastru Libice nad Cidlinou (viz Tabulkal6). Z celkem ll dražeb rybolovu v řece období, v 6
případech
vydražil rybolov
Cidlině během
zaměstnanec
sledovaného
libického cukrovaru (L.
Tichý aJ. Molnár). Z výše uvedených zájemcům vyřízena
schůzi
skutečností,
kdy obec pronajímá rybolov v řece
i z řad místních obyvatel, by se dalo usuzovat, že bude
kladně
výzva c. k. okresního soudu v Poděbradech, která byla projednávána na
obecního zastupitelstva 26. února 1908, " ... by [obcí] jmenováni byli 2
117
přísežní
znalci pro odbor
rybářský...
Odpověď
"
však byla záporná: " ... Obecní
zastupitelství se usnáší, vzhledem k tomu, že v obci říční
rybničné,
ani
čehož
následkem
žádní znalci
rybářství se
rybářství
neprovozuje, ani
v obci nejsou, nikoho
... 213 nenavrh noutz .
K dalším pravidelným
zápisům
1923, objevujícím se zpravidla
pronájmu
veřejného osvětlení,
potřebného
ke svícení.
Při
v Protokolní knize obce libické 1901 až
začátkem kalendářního
roku,
patřila
dražba
respektive dodávek petroleje a dalšího materiálu
této
dražbě, současnou
terminologií
řečeno veřejné
soutěži,
obec vybírala nejvhodnějšího dodavatele- nájemce, který by za nejnižší
možnou
částku
byl schopen
nutný k provozování soutěže
osvětlení obhospodařovat-
veřejného
petrolejového
dodat
osvětlení
potřebný
materiál
obce. Proto se do
zpravidla hlásili místní obchodníci.
Po obci Libici bylo v roce 1910
rozmístěno
již celkem ll petrolejových
lamp veřejného osvětlene 14 na rozdíl od roku 1906, kdy jich bylo celkem 9 (viz podmínky citované níže). Pro lampy pro obec
přijatelnou,
petroleje,
knotů,
dodavatele
potřebného
Vlastní provoz byl
veřejného osvětlení
ekonomicky
zápalek a
nejvýhodnější
skleněných
materiálu k provozu
zajišťován
obecním
strážníkem, který byl placen z obecních na pronájem svícení jsou sice uvedeny ale ta
měla zřejmě
cenu,
koupit, za
potřebné
množství
cylindrů.
Obec dražbou získala
veřejného
petrolejového
zaměstnancem
prostředků.
časy
potřeba
bylo
osvětlení.
- ponocným, obecním
V dražebních podmínkách
svícení v určitých
ročních
obdobích,
pro dražitele smysl pouze v množství dodávaného materiálu
ke svícení. Dodržovat
časy
svícení bylo na obecních
zaměstnancích,
kontrola
pak na starostovi a představenstvu obce. Pravidelná dražba pronájmu petrolejového Cidlinou zavedením elektrického proudu a osvětlení
osvětlení skončila
zřízením veřejného
v Libici nad elektrického
v obci v roce 1914, kdy se tato záležitost stala bezpředmětnou.
118
osvětlení
Podmínky pro vydražitele obecního
v Libici nad Cidlinou byly
mj. stanoveny 9. ledna 1906 (platné i v pozdějších letech) a zněly Opatření dostatečně
" .. . 1.
následovně:
petrolejem 9 lamp, dodání potřebných
knotů,
skel a zápalek.
2. Doba svícení za tmavých nocí: v zimě
od 6 hod.
večer
létě
od 9 hodin
do 5 hodin ráno. Za nocí
večer
světlých
do 3 hodin ráno, v
a
měsíčných
se svítit
ne b ud e "215 .
Dražba
osvětlení
ceny - jak je v dražebních protokolech dražby byla
buď
původní
probíhala postupným snižováním uváděna
vyvolávací
"snižovací dražba". Forma
pomocí obálek, kdy obecní
představenstvo
vyzvalo
obchodníky, aby podali písemné nabídky (oferty) o " ... pronajmutí petrolium pro ... svícení obecních svítilen ... ". Po
termínu byly obálky obecním
doručení
všech ofert ve stanoveném
představenstvem otevřeny
a vybrána konkrétní
nabídka. Tato praxe byla ve sledovaném období od roku 1902 do 1911 realizována pouze dvakrát (viz Tabulka 17). Zbývající dražby ve sledovaném období byly průběhem,
prováděny
s největší
za
přítomnosti zájemců
pravděpodobností
o dražbu
na obecním
úřadě
zřejmě
s klasickým
nebo v obecné škole.
Pro rok 1901 informace o dodavateli petroleje nejsou známé a o období od roku 1912 do roku 1914, kdy ani zmínky o dražbě
začalo
veřejného osvětlení
Bližší informace o sledovaném období se se dražby
zúčastnil
při dražbě osvětlení
být provozováno elektrické
průběhu
nepodařilo
dražeb
vypátrat,
ku
osvětlení kromě
v Libici nad Cidlinou ve
situace popsané v zápise, kdy
pouze jeden (v zápise potvrzeno) zájemce, jako tomu bylo na rok 1907. Zápis z dražby obecního
osvětlování
poněvadž
se zápisy
v Protokolní knize neobjevují.
knize obce libické (1901-1923) ze dne 17. se uvolil
osvětlení,
května
osvětlení
v Protokolní
1907 uvádí: " ... P. K. Lorenc
obce za vyvolávací cenu a za stanovené ceny přijmouti a
dražbě jiný
obchodník se nedostavil, byla mu dodávka
osvětlování
zadána za korun 138 od 1.1. 07 do 31/12 1907". 216 Z uvedeného zápisu můžeme
také potvrdit i délku období dodávky materiálu
potřebného
k
osvětlování,
která
119
se v dalších zápisech také zpravidla specifikovala. V tomto konkrétním uvedeném počátku
případu,
vyvstává ale otázka, jak bylo
osvětlování zabezpečeno
roku do dne, kdy dražba byla vykonána, tj. od ledna do poloviny
předmětného
roku. Tato
odpověď
zůstává
nám
utajena. Je
od
května
nepravděpodobné,
že
by svícení nebylo v tomto období realizováno. Je však možné, že obec při odběru
s obchodníkem K. Lorencem již spolupracovala od ledna do
května
zpravidla dražby
a dražba byla více
osvětlení
konaly na
méně
zpětnou
platností zcela
formalita. Je velice zajímavé, že se
přelomu kalendářního
dodávka na následující období. V tomto
petroleje pro období
směru
roku, aby se zajistila
je rok 1907 se svou dražbou a
výjimečný.
Dražba osvětlení v období 1902- 1911: 217 Tabulka17: Vyvolávací cena
Na Rok
Vydražil za
Dražitelé
1901
?
1902
?
K. Lorenc
1903
neuvedeno písemné nabídky
Jos.
1904
neuvedeno písemné nabídky
Arnošt Meisner (100 K), Václav Zykan (98 K)
1905
140 K
Jos.
Buřil,
K. Lorenc
1906
140 K
Jos.
Buřil,
Václav
1907
138 K
K. Lorenc
1908
138 K
Jos.
1909
180 K
Jos. Buřil, K. Lorenc, Váci. Meisner
1910
180 K
Jos.
Buřil,
Váci.
Kučera,
1911
v zápise neuvedena Jos. (pravděpodobně 180 K)
Buřil,
Váci.
Kučera,
Buřil,
60 K (K. Lorenc) K. Lorenc
80 K (Jos.
Buřil)
98 K (V. Zykan)
*
135 K (K. Lorenc)
Kučera
138 K (Jos.
Buřil)
138 K (K. Lorenc)
Buřil
138 K (Jos. Kučera,
Buřil)
140 K (V.
Kučera)
A. Meisner
133 K (V.
Kučera)
A. Meisner
140 K (A. Meisner)
Arnšt
Pozn.* V protokolu ze dne 13. ledna 1904 výslovně uvedeno, aby vydražitel V. Zykan " ... dodával řádný petrolej, aby světla byla jasná ... "
Z uvedené tabulky je k provozování v roce
jasně
patrné, že se
veřejného osvětlení
1902 na
obhospodařovaných
135
během několika
let
částka
nutná
v obci více než zdvojnásobila (z 60 Korun
Korun již v roce
1905) bez ohledu na
počet
lamp v obci (1906- 9lamp, 1910- ll lamp). 120
Vlastní dražba probíhala zpravidla za
účasti
obecní rady a o zakončen
vykonán zápis do Protokolní knihy obce libické a vydražitele, starosty a aplikována i prováděl
úkonů
při
při
i
případně
dražbě
dalších
přítomných
konkrétně
s dražbou rybolovu a
Pouze se v některých zápisech ze
předmětné
činnosti představenstva
září
formálních
obce, se v námi
knihy nezaznamenaly.
schůzí představenstva či
obecního zastupitelstva dne 1.
těchto
osvětlení
objevují zmínky o vykonaných dražbách obecního majetku
"Zpráva o
podpisem
rybolovu. Nelze pochybovat, že stejný postup se
sledovaném období žádné další dražby do
schůze
byl
radních. Tato formalita byla
dalších dražbách obecního majetku. Mimo
souvisejících
dražbě
výboru sporadicky (například
zápis ze
1910, kde je mj. uvedeno v bodu 2.
od poslední
schůze.
Starosta referuje:
... Trávy jsou prodány ... "218 ) či o dražbách plánovaných, jako na schůzi obecního zastupitelstva dne 8. prosince 1913, kdy je uvedeno v bodu pátém předmětného předchozím
protokolu " ... usnesení o prodeji dříví
rozhovoru usneseno prodati
dříví
v obecním lese. Po
pod valy se nalézající....
Prodávati se má na stojatě a v době co možná nejkratší.... ". 219 Příprava této dražby byla
následně
druhým bodem programu
schůze
obecního
představenstva
13. prosince 1913: " ... Dle usnesení obecního zastupitelstva provede se dflců
dělání
pro prodej dříví v ob. lese v pondělí dne 19/12 [1913] odp. o 1 hodině odp.
ku kterémuž pozvou se všichni páni členové představenstva". 220 Sporadické informace o pronájmu obecního majetku lze také nalézt i v
Pamětní
místě
knize obce libické, kde jsou uvedeny i údaje kolik
dílců
a i na kterém
byl obecní pozemek pronajat a kolik obec získala: " .. .Nájem trav v květnu
1917 v Libici- Na regulaci .... Pronajato 43
dílců, ...
2837 K se stržilo za trávu
Na regulaci ... " 221 Následující zápis hovoří o dalším pronájmu obecního majetku, ale i o pronájmu majetku ve
správě
" ... Obecní tráva v květnu 1917: Z 23
- 1873 K se stržilo za obecní trávy.
Pan
farář
dílců
(katol.) Josef Pátek dostal za JO
katolické církve - záduší:
měr
luk 1333K (loni 1916 -
800K.) ". 222 Místní název Na regulaci označoval, a dodnes označuje, pozemky
121
na pravém mostu,
břehu
dolů
zregulované
po proudu
řeky
řeky
Cidliny,
směrem
od nového betonového
k soutoku s řekou Labem. Rozsah byl ale omezen
hranicemi katastru obce Libice nad Cidlinou. K naší
škodě
se prozatím
nepodařilo
objevit více informací
věnovaných
dražbám obecního majetku.
122
11. ROZPOČET OBCE A ÚSTAVU CHUDÝCH věnovanou
Kapitolu
schůze
obecním financím uvedeme zápisem ze
obecního výboru v Libici nad Cidlinou
uskutečněné
26. února 1910:
" ... 6. Volné návrhy. Pan starosta pojednávají o apod.
Přípis
čte
zřízení
vzat na
a dává v úvahu přípisy okr. výboru v Poděbradech, které
revisní kanceláře mající za
vědomí s
účel
tím přesvědčením, že pro
účtů
revidování obecních nynější čas
revise taková
jest pro některé obce snad dosti nutná, pro Libici však dosud se nejeví potřeba . " .223 ta kove' revzse
Důležitým
obecní rozpočet
úkolem obecního starosty bylo, aby
příjmů
a vydání
správní rok byl považován
včetně
kalendářní
prosincem téhož roku. Sestavený
něho
mohl nahlédnout každý
skutečnost
" ... starosta
výslovně
sděluje,
obce libické
u vedeno ve
ojedinělá.
224
rozpočtu.
končící
31.
před
tím
starosta za povinnost,
učinit případné připomínky.
schůze
obecního výboru 3.
předložení účtů
Tuto
března
za rok 1908, a
V případě podání jakékoliv námitky, bylo obecní
starostů při tvorbě
připomínkou
obecního
tedy ani nevíme, kdy starosta
rozpočet
1. lednem a
Informace tohoto charakteru je v Protokolní knize
zastupitelstvo povinno se touto
musel
na nadcházející rok. Za
vystavit minimálně na 14 dnů, aby
obce a
věci
sestavil
že po dobu vyložení žádný do nich nenahlédnul a námitek
žádných podáno nebylo".
činnost
veřejně
občan
ústavů
počínající
nám potvrzuje i zápis z rozpočtové
1909, kde je
libických
rok
rozpočet měl
než bude schválen obecním výborem, do
obecních
každoročně
zabývat. O konkrétních krocích
rozpočtu
nejsme
rozpočet připravoval.
přesně
Z logiky
provádět ještě před začátkem kalendářního
závěru,
nejspíše již v listopadu. Obecní
věci
však tuto
roku, pro který
lhůty
vystavení sestaveného
že obecní starosta
připravoval rozpočet
sestavoval. Nesmíme zapomenout také na Toto nás nutí k
informováni a
rozpočet
byl sestavován na
základě účetní
123
uzávěrky předchozího
roku. Je více než
pravděpodobné,
se zabývalo více osob. Vedle starosty s největší konzultováno
představenstva,
účtů. Vytvoření
chudinských důležité
bylo
zajisté
odpovídajícího
i
že sestavením rozpočtu
pravděpodobností členové
s pokladníky
rozpočtu
obecních
a
bylo pro obec velice
po všech stránkách. zmiňováno,
Obecní výbor, jak již bylo výše zabýval zpravidla v prvních se tento bod dostal na
měsících
pořad
jednání
kalendářního
nadcházejícího
například
se obecním
až v dubnu
roku.
Někdy
dokonce v květnu,
jak tomu bylo
například při
května 1901.
225
Nejprve byly obecnímu výboru předloženy ke schválení obecní
účet
chudinské pokladny za rok minulý. Tyto
a
veřejně
účet
občanům
dostupné k nahlédnutí
výborem. Schvalování k této
schválení
činnosti
předkládaly. revizorů účtů,
doplnily se
jednotlivých
právě
vypracovanou na
účtů.
probíhající
schůzi
následující
případné
před
těchto účtům předcházela
zvoleni na Při
rozpočtu
či
rozpočtem
pohledávek na obecních
226
zpráva revizorů
kontroly
případech
několik let a jevily se nedobytnými.
účtů, kteří
byli
které se schvalované
účty
mohli
účetních dokladů. Vysvětlily
proběhlo
března
a
hlasování o schválení
revizoři účtů
navrhnout i odpis
které figurovaly v účetnictví obce již Nebo na základě zprávy revizorů účtů se
mohlo obecní zastupitelstvo usnést, jak tomu bylo na 10.
musely být také
si obecní zastupitelé vyslechly zprávu
základě
přirážkách,
účty
svým schválením obecním
schůzi, při
nedostatky v účtech a poté
V některých
obecních na rok 1901 - 25.
schůzi
obecního výboru
1908, " ... aby pohledávky starší jednoho roku vymáhány byly
exekučně popřípadě soudně,
a aby připočítán jim byl úrok 6% z prodlení od 1.
ledna 1908 ... ". 227 Současně, jak již bylo výše zmíněno, byl při schvalování účtů
za
předchozí
přezkoumaný
období
předkládán
obecnímu zastupitelstvu ke schválení, revizory
obecní inventář.
Za vedení obecních
účtů
byl
zodpovědný
zvolený zpravidla na první povolební výborové
pokladník schůzi
(početvedoucí),
z členů obecního
124
zastupitelstva. Stejným
způsobem
se o pokladnu ústavu chudých (chudinská
pokladna) staral též na první povolební
schůzi
zvolený pokladník. Na jednotlivé zodpovědný
pokladníky dozíral jako kontrolní orgán radní,
za referát
finanční
a
chudinský. V následující tabulce je uveden
přehled pokladníků
obecní a chudinské
pokladny v období 1901 - 1918 dle Protokolní knihy obce libické z let 1901 až 1923:
Tabulka 18: Početvedoucí
Volební období
(zvolen)
Chudinský pokladník (zvolen)
1900-1903
?
František Bacílek (25.5. 1901)
1903-1906
Josef Paroulek
Karel Lorenc (2.5. 1903)
1906-1909
Josef Paroulek ( 13.6. 1906)
?
1909-1912
Josef Paroulek
Karel Lorenc (10.7. 1909)
1912-1918
Josef Paroulek
Karel Lorenc (15.2. 1913)
Pravidelným bodem
rozpočtové schůze
libického obecního výboru, jak
nám dokládají zápisy v Protokolní knize, který následoval po odsouhlasení obecních a chudinských chudinského
účtu
účtů,
bylo
předložení
na nadcházející rok.
obecních
přirážek
obecního
rozpočtu.
poměrně
vysokých hodnot. Z mnoha
a schválení obecního
Současně
přirážky
obtížné tyto vysoké
ze
přirážky
schůzí
snižovaly deficit
přirážky
Jak je patrné z níže uvedené tabulky,
některé občany zřejmě
a
obecní výbor odhlasoval výši
k daním. Vyhlášené a schválené
protokolů
rozpočtu
dosahovaly
vyplývá, že bylo pro
platit.
Jelikož se nám nedochovaly ze sledovaného období žádné obecní rozpočty
obce Libice, musíme vycházet z údajů uvedených v Protokolní knize
v zápisech z rozpočtových plánovaných vydání a
schůzí.
příjmů
Tyto zápisy nám poskytují informaci o výši
na nadcházející
kalendářní
jsme dále informováni o výši schodku obecního
rok. Vedle
rozpočtu
těchto čísel
a výši plánovaných
125
obecních
přirážek,
zápisech z těchto
které obec stanovila k úhradě a srovnání schodku. V několika
schůzí
jsme též informováni o výši
daní, které pro obec Libici nad Cidlinou ve výši
přibližně
důležitým
do
12.000,- Korun. Tato
vodítkem pro tvorbu
sborů při
rozpočtů
c. k. berní
částka,
úřad
jak jsme již
voličských seznamů
obecních volbách a dalších
Výše obecních
vyměřil
předepsaných přímých
a následné
v
c. k.
Poděbradech
zmiňovali,
byla
rozdělení voličů
úkonů.
pro Libici nad Cidlinou v letech 1901 až 1915 dle
Protokolní knihy obce libické 1901 až 1923: Tabulka 19: Na rok
Příjem
Vydání
Schodek
Přirážka
1901
8.817,05
10.378,83
1.561,78
2%
1902
7.781,48
11.224,17
3.442,69
30 o/o snížena na 25%
1903
9.257,72
11.470,80
2.213,00
20%
1904
6.544,75
9.888,46
3.343,71
30%
1905
7.434,71
11.356,09
3.921,38
30%
1906
7.229,09
11.143,70
3.914,61
1907
7.223,89
11.258,89
4.035,00
1908
7.421,02
12.273,21
4.852,55
Daň*
Poznámka
20.4.1902
11.229,50
30% školní přirážkou
35%
11.500,00
47% Přijato
45%
10.380,15
45% školní ku všem a k přímým daním
přirážkou
1909
7.357,72
12.569,85
5.212,13
27 o/o přirážkou
1910
11.233,70
8.195,14
3.038,56
k veškerým c.k. přímým daním
1911
7.124,24
11.718,06
4.593,82
40%
1912
8.557,53
11.605,03
3.047,50
25%
1913
7.887,42
12.087,00
4.200,00
35%
1914
7.929,71
12.425,82
4.496,11
38%
1915
8.520,93
15.147,93
6.627,00
* Přesn<1
12.190,00
12.000,00
50% ..
výše předepsaných c. k. přímých daní pro obec Ltbtct nad Ctdhnou Je známa pouze z let 1904, 1907, 1908, 1912, 1914, které se nám podařilo z dostupných pramenů zjistit.
126
při
sestavování
rozpočtu
nutnými ke správnému sestavení obecního
rozpočtu.
Starosta se musel
starostům můžeme vyčíst
nevyrovnaný a
z výše uvedené tabulky. Po celé období byl
rozpočet
převyšovalo
vydání nad
jmění,
Příjmy
vydání.
Jak se to
příjmy. Součástí
úřední
bylo možno
obecního
rozpočtu
byly
správu, na výkon místní policie, případně
očekávat
na zdravotní
péči
a
z obecního kmenového
z pronájmů obecního majetku a dalších nám blíže nespecifikovaných
příjmů. Některé příjmy můžeme
zastupitelstva
či
ale
přesně určit
jejich rozpoložkování
s působností obce v oblasti samostatné
z atrakcí a
příjem
stánků, při
první
neděli
proto
při
po sv.
obecního
Bez konkrétní znalosti libických obecních
a také vydání. V rozpočtech musely být pojaty také
Pravidelný
schůzí
identifikovat v protokolech ze
představenstva.
rozpočtů nemůžeme
při
pravidly, libickým
na místní komunikace, na chudinství, na školství, potřebná
určitými dařilo
položky, ze kterých se platila vydání na:
další
řídit
(přirozené)
příjmy
příjmů
zdroje
a výdaje související
a přenesené
rozpočtu tvořily
do obecního
či určit
působnosti
obce.
poplatky vybírané obcí
v širokém okolí vyhlášené libické pouti, odehrávající se
Vojtěchu
(23.4.) - libickém rodáku. Obecní zastupitelé se
května
svém zasedání 5.
1904 rozhodli
určit
výši
poplatků
vybíraných
této události do obecní pokladny. " ... Pan Josef Buřil podotýká, že prý byly o
pouti libické vybírány velké příspěvky od cizích
obchodníků
obchod. Proto padl návrh vybírati o pouti: za
kolotoč
houpačku
a tím se poškozuje
po 4 K, za americkou
5 K, za pernikářský krám 1 K, za panoptikum 4 K, za
házení plechu 2 K, za
střelnici
2 K, za
pomerančové
zvěřinec
4 K, za
krámy 60 h, za sodovku a
vuřtle 40 h, za menší podniky 20 h, za krámy ševců a čepičářů 50 h. Přijato".
Podle tohoto seznamu si
můžeme udělat
228
obrázek, jak asi vypadala
začátkem
libičtí
starostové
dvacátého století pouť na Poděbradsku. Při tvorbě
obecního
také myslet na poskytnutí několik:
Občanská
rozpočtu,
v kapitole vydání, museli
příspěvků
beseda, Spolek
besídka, Sbor dobrovolných
hasičů
a
pro místní spolky, kterých bylo v Libici dělníků
zednických,
Tělocvičná
Rolnicko-čtenářská
Jednota Sokol.
Těmto spolkům
127
se
každoročně
na
základě
od 20 do 50 Korun. hasičů,
kterému
jejich žádostí vyplácelo z obecní pokladny na
Větší
částečně
investice vkládala obec do Sboru dobrovolných
hradila hasičskou vystroj a výzbroj.
Problémy s příjmy do obecní pokladny byly byly
zapříčiněny
finanční
činnost
poměrně časté
občanů, kteří měli vůči
platební neschopností
závazek, obvykle za nájem obecních
uvedeno. Dokladem nám toho je volný návrh
pozemků,
a zpravidla obci
nějaký
jak již bylo výše
květnové schůze
r. 1901, kdy Fr.
Mikšovský navrhuje, " ... aby představenstvo přísně dlužníky upomenulo a jestli
nezaplatí, aby dluh exekuční cestou vymáhán byl". 229 Při příští schůzi se zastupitelstvo usneslo, " ... by představenstvo prohlédlo seznam
ty,
kteří
by byli v
zaplatili, neb se
nebezpečí
zřetel
dlužníků
a
určilo
soudní žaloby, ostatní dluhující se vyzvou by
brát nebude, budou
zároveň
žalováni a
při dražbě
pozemku tohoto pachtu nebudou k dražbě připuštěni". 230 Zápisy obdobného charakteru nás provázejí
téměř pravidelně
po celé sledované období a potvrzuje
to vážnost celé situace pro obec. Například při schůzi
obecního výboru 3.
března
(virilista libického obecního výboru), " ... aby dlužníci
ti
kteří
by nezaplatili do konce
října
1909 by jim byl
úrok z prodlení. Dále navrhuje, aby do
příštích
1909 navrhl rada Salich přísně
upomenuti byli a
účtován každoročně
5%
pronájemních smluv pojat byl
odstavec, že se z nezaplaceného nájemného dle smlouvy vybírat bude 5% úrok z prodlení. Pan V. Vinduška k tomu navrhuje, aby úrok z prodlení vybírán byl i u dluhujících školních přirážek. Návrhy se schvalují". 231 V zápisech se ale nevyskytují žádné informace, které by se zabývaly. Je otázkou, jak byla obec důsledná.
žalobou
vymáhání dlužných
či
částek
exekucí aktivní a
Informace o splácení pohledávek by bylo možné dohledat s největší
pravděpodobností
sledovaný
při
případnou
časový
v pokladních knihách, které nám ale nejsou pro námi úsek v rozmezí let 1901 až 1918 dostupné.
128
Ve druhé poměrně
polovině
měla
sledovaného období
největším,
velká vydání z obecní pokladny. Asi tím
obce, jejíž realizace se
uskutečnila
obec Libice nad Cidlinou byla elektrifikace
v letech 1913 až 1914.
O zavedení elektrického proudu do Libice jsme informováni z několika zdrojů,
jednak Protokolní kniha obce libické a rukopisné vzpomínky Františka
Žampy. Ten ve svých vzpomínkách uvádí zajímavé skutečnosti související s elektrifikací Libice nad Cidlinou: " ... Již v roce 1912 bylo postaveno vedení elektřiny
z Kolína do [Velkého] Oseka a v roce 1913 z [Velkého] Oseka do
Libice. Elektrifikace se
nešířila
nijak bleskově. Obec musela přispět na primární
vedení do vsi, musela se zavázat k odběru proudu pro zajištěn určitý počet odběratelů
osvětlení obce,
musel být i
soukromých ....
. . . A tak už koncem roku 1913 se
pokračovalo
se
stavěním
primárního vedení
z Libice do Pátku, a tak Libice byla první a Pátek druhou obcí na Poděbradském hejtmanství, kde se byla
elektřina
na
elektřina
zavedla. Pátek byl ale také poslední obcí do níž
Poděbradsku
zavedena do
začátku
války, po celou válku byla
pausa, pokračovalo se až po válce a to už lavinovitě". 232 Podle Protokolní knihy obce libické 1901 až 1923 první konkrétní jednání o zavedení elektrického proudu do obce
proběhlo
zastupitelstva 27. ledna 1912. V protokolu této
schůze
při
schůzi
obecního
je dále zaznamenáno:
"Projednání o zamýšlené akci, zavedení elektrického proudu do obce od firmy Fr.
Křižík
z Kolína. Po
předběžné poradě
Fr. Svoboda, vyslovuje se zastupitelstvo provedeno na náklad obce, která
a referátu, který podal ve
příznivě
věci
té pan
pro to, aby rozvedení v obci
konsumentům zúčtování
provede a usnáší se,
aby dožádalo se .firem po došlém ji seznamu podrobný návrh a
rozpočet,
aby
zdejší obci zaslán byl a další usnesení učiněno bude". 233 Definitivní rozhodnutí o zavedení elektrického proudu do obce Libice padlo 15. února 1913 schůze
při schůzi
obecního zastupitelstva a protokolní zápis z této
uvádí: "Usnesení o návrhu
představenstva:
elektrický proud a postavena sekundární rozvodná
Budiž zaveden do obce síť
po obci. Financování
129
tohoto podniku, aby
převzala
obec. O tomto bodu programu referoval pan Fr. představenstva
Svoboda [1. radní obecního
elektrického proudu pro obec a přimlouval se příznivě
uskutečnilo.
podporovalo a
této, až na pana
ředitele
dnešní den prohlášení předloží firmě
ohražení
a
vřele,
učiniti,
Zastupitelstvo jevilo
vyžádal si
usnesení o
potřebné
věci
té
příznivý
sdělil,
informace
sdělí. Při
Poděbradech.
velkostatku v
vysvětlil prospěch
aby zastupitelstvo tuto akci
[cukrovaru v Libici] Haisla, který
příští schůzi
ředitelství
- JV], který
zájem v akci
že
nemůže
zapůjčiti,
bodu tomto
pro
které
přečteno
Následkem prohlášení pana
ředitele
Haisla usnáší se zastupitelstvo, aby hlasování o této akci ponecháno
bylo do
příští schůze,
smlouvu
připraviti.
K
do kteréž doby má řízení
této
představenstvo nezávazně
přípravné
práce zvolen mimo
s oferenty
představenstva
pan Václav Strnad [člen obecního zastupitelstva] ". 234 V uvedeném zápisu je jasně
patrný
zřejmě při
poměrně značný
vliv
virilistů, kteří
vahou své osoby dokázali
projednávání závažného rozhodnutí korigovat rozhodnutí obecních
zastupitelů.
V souvislostí s elektrifikací obce se dostal na výboru 6.
května
1915 " ... protest velkostatku
ohražuje, aby elektrické
zařízení
pořad schůze
Poděbradského
nebylo hrazeno obecními
ve kterém se
přirážkami,
úhrada aby se stala pouze konsumenty a obec aby hradila pouze obnos za Po
obecního
nýbrž
připadající
osvětlování ulic.
přečtení
tohoto protestu
přítomný
tajemník, ohražuje se proti schválení ob. fznancování a
účtování elektrického
velkostatku ze dne ll.
března
1915,
zástupce velkostatku M. účtů
Poláček
za rok 1914 pokud se týká
proudu a to z důvodů obsažených v protestu právě p.
starostou přečtených a žádá prvé o
písemné vyřízení tohoto protestu ". 235 Zápis dále pokračuje velice zajímavým a z našeho pohledu rozumným usnesením obecních všech
občanů
v obci bez rozdílu
prozrazují i vysoké sociální
cítění
společenského
zastupitelů,
chránícím zájmy
postavení. Následující
obecního zastupitelstva,
řádky
či alespoň autorů
130
návrhu
usnesení:
poděbradského
"Obecní
zamítá
protest
povinen poplatník
zřízení
na který se velkostatek
přispívati
aneb jenom
když se výlohy týkají
poděbradský prospěchu
zařízení
odvolává není
pouze
některých
některé třídy občanů.
V případě hražení nákladu na elektrickou rozvodnou užitek ze
velkostatku
a usná,ší se:
Dle § 78 obecního
držitelů,
zastupitelstvo
užívají v,r:ichni
třída občanů, rovněž
občané
užívá se též ku
síť
však tak není, an
v obci bydlící, tedy nikoliv pouze
určitá
osvětlování veřejnému.
Obec jako taková má tedy nejen právo ale i povinnost, která by směřovala ku povznesení obce, tak i blahobytu svých
občanů, neboť právě
způsobilost jednotlivců
umožněno
platební
když jest jím
tím udrží se
využíti
některých
vymožeností vědy ku zlevnění výrobních nákladů. Že taková vymoženost, užití elektrického proudu jest, jest po dosavadních zkušenostech nesporno. Ježto však
jednotlivcům
tuto akci, jest proto na jednotlivcům
nebylo by nikdy možno podniknouti
místě
obec, aby tak spojenými silami
učinila
co
by bylo nemožno.
Okolnost, že všichni uživatelé proudu nepoužijí tento dle platební
samostatně
způsobilosti
a povinnosti,
síť
každý v obci právo na rozvodnou hospodářským
nemůže
se
tuto dobrou
připojiti
věc
poměru
své
zadržeti, an má
a proud tak ku svým
účelům
využíti.
Dále sluší zdůrazniti, že právě jest sociální povinností zámožnějších vrstev poplatníku aby napomáhali vrstvám zařízení prospěchu
Konečně
zemědělské potřebného
méně
majetným by tyto za
společného
bráti mohli.
nutno uvésti, že následkem trvající války obyvatelstvo pracovníků
zbaveno jsouce jak
najmě
na bojišti se nalézajících tak i
potahu, neobešlo by se v této kritické
době
bez pohonu elektrického
án ostatní pohony jako benzinový a parní pro nedostatek surovin nebudou moci býti ani získány; a kdyby se který by
jistě
mělo
tohoto pohonu
nastal, kdyby dle návrhu a
zřeknouti
přání
pro drahotu proudu
velkostatku
poděbradského
131
upotřebeným
celého
proudem tj. jeho zdražením
zařízení,
byly by v§echny
mělo
zemědělci
se hraditi
zúročení
a amortizace
i průmyslové podniky v největší míře
ohroženy. Po podání tohoto na
vědomí
odůvodnění
vzalo zastupitelstvo sice protest velkostatku
nedává však tomuto protestu místa, považuje jednání své za správné
a za koncene .236 v
/"
Zápisy dokládají, že se a
náročnou
při
elektrifikace obce jednalo o poměrně rozsáhlou
akci po všech stránkách. Financování tak rozsáhlého podniku
nemohlo být pokryto obecními zdroji, a proto tuto Libice nad Cidlinou
sekundární elektrické
sítě
představenstva,
zastupitelstva.
aby
potřebný
obnos na postavení
ve výši 20.000,- Korun byl vydlužen od
záložního spolku v Libici n/C. se
představenstvo,
musela obec
řešit půjčkou.
Usnesení o návrhu
obecního
skutečnost
Dlužní
uskutečnilo
úpis
13.
března
podepsalo
v
spořitelního
a
1914, na zasedání zastoupení
obce
sestávající z pana starosty Fr. Mikšovského, Karla Lorence (II.
radní), Fr. Paroulka (III. radní) a Václava Novotného (IV. radní). 237
132
12. DOMOVSKÉ PRÁVO S nastolením nového správního
zřízení
objevuje ustanovení o domovském právu.
zákoně
se již v
Nově
a
jednotně
dubna 1859,
č.
58
říšského
1849
pro všechny obce
císařským
bylo domovské právo upraveno v rakouských zemích
března
ze 7.
patentem z 24.
zákona, kterým byl vydán nový obecní zákon.
Znamenalo to, že možnost získání domovského práva byla omezena a následkem bylo, že se pro chudší obyvatele obce stalo nedostupné. došlo k
odstranění
pobytu byly
nabytí domovského práva
podstatně zostřeny.
čtyřletým
Tato ustanovení se
Především
pobytem a podmínky
přijala
v
době
prosazujícího
se liberalismu v Rakousku (v prosinci 1859 byl vydán liberální živnostenský řád,
který odstranil cechovní zřízení). Říšský zákon z S. března 1862, č. 18 ř. z., stanovil, že každý státní občan
musí mít v
některé
obci domovské právo. O žádosti za
práva rozhodovala obec. Co do domovských říšský
poměrů
zákon o domovské právu z 3. prosince 1863,
udělení
domovského
se odkazovalo na zvláštní
č.
105
ř.
z., který znamenal
zásadní obrat v dosavadním zákonodárství o domovském právu. převzal
skoro beze
změny předpisy
obecního zákona z roku 1859, avšak s tou
základní odchylkou, že ustanovení o nároku proti obci na práva byla
Obsahově
udělení
domovského
vypuštěna.
Podle
říšského
zákona, který se již týká našeho sledovaného období, o
domovském právu vydaném dne 5. prosince 1896
č.
222
říšského
(novela k zákonu o domovském právu ze dne 3. prosince 1863
ř.
z.
č.
zákoníku 105) bylo
možno nabývat domovské právo pouze: 1. výslovným přijetím do svazku domovského a to: a) dobrovolným b) nuceným 2.
úřadem.
133
přijetí
O žádosti o dobrovolné
rozhodoval obecní výbor
samostatně
a jak
praví zákon, s vyloučením každého odvolání. Žádost bylo možno podat ústně či písemně.
Přijetí
nesmělo
do domovského svazku
být omezeno
časem
s podmínkou, která by byla v rozporu se zákonnými ustanoveními příslušník
nebude mít nárok na chudinské
ani
uděleno
(například,
že
zaopatření).
O nuceném přijetí do obecního svazku se
hovořilo
tehdy, nabýval-li
někdo
domovské právo vydržením. odepřít přijetí
Obec nemohla splnění
prokázaly
do domovského svazku osobám, které
definovaných podmínek: že jsou rakouskými státními
občany,
že se v obci zdržují deset let a to po dosažení svéprávnosti (po dovršení 24 let, případně
dříve,
i
byl-li soudem prohlášen za zletilého) a tento pobyt musí být
dobrovolný a nepřetržitý. V souvislosti s novelou domovského zákona vydané 5. prosmce 1896 číslo
222
ř.
z.
počala
desetiletá
lhůta
dnem 1. ledna 1891, a proto nebylo možno
získat domovské právo tzv. vydržením desetiletá
lhůta
se
podané žádosti na vyřizovaných
počítala zpět.
1. lednem 1901. Zákonem daná
ode dne nabytí svéprávnosti žadatele, nikoli od dne
Tato
žádostí o
před
skutečnost
přijetí
nám
vysvětluje poměrně
velké množství
do obecního svazku, které projednávali
libičtí
obecní zastupitelé v prvních letech sledovaného období (od roku 1901). Aby obecní zastupitelé mohli množství žádostí o domovskou problémů
a zdržování
zvoleno " ... komité,
při schůzi
zastupitelstva
které by
vyšetřilo
vyřizovat,
[tč.
Starosta - JV], Jan
bylo 12.
března
další podané žádosti o
domovského práva. Do komité zvoleni byli pánové, Soběslav
příslušnost
Dvořák,
bez 1902
udělení
členové představenstva Jiří
Fr. Svoboda, los.
Křička,
los.
Paroulek a pan Jan Kubka". 238 Například při schůzi obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou dne 2. nových obecních příslušníků.
května 239
1903 bylo do svazku obecního
přijato
35
Tento příliv byl nejpravděpodobněji zapříčiněn
relativním dostatkem pracovních
příležitostí přímo
v Libici (cukrovar, sušárna
134
čekanky,
železniční
Férova továrna,
dodat, že v této obcí a hlavně
době
dráha). Na druhou stranu je však nutno
byl zaznamenán i určitý odliv libických obyvatel do jiných zaměstnání.
Tento úbytek
však byl v podstatě bezvýznamný, na rozdíl od jiných oblastí
Poděbradska
(např.
měst,
kde byla
soudní okres
větší příležitost
k získání
královéměstecký, součást
c. k. okresního hejtmanství v
Poděbradech).
Vraťme
se ale k dalším podmínkám nutným k možné žádosti o
udělení
domovského práva. Podmínka tzv. vydržení, se vztahovala i na manželku, jejíž pobyt v obci je nutno považovat za dobrovolný, což nemohla za života manžela domovské právo se svým desetileté vydržecí
samostatně
chotěm.
lhůty, počítala
mělo
za význam, že sice
nabýt domovského práva, protože sdílela
V případě, že manžel
zemřel
v době její
se do toho i léta, která se zdržovala v obci se
svým manželem. Důležitým
kritériem pro nabytí domovského práva v obci tzv. vydržením,
bylo, že žadatel po celou dobu vydržecí chudinskému žadatelových
zaopatření.
dětí
z nemocenských, zaopatření
Za chudinské
nesměl připadnout
opatření
od školného, nebo tzv.
na obtíž
veřejnému
se však nepokládalo osvobození
přechodná
či
podpora
úrazových nebo invalidních pokladen.
podpory
O chudinském
se dá mluvit tehdy, byla-li chudinská podpora trvalá. Obec JI
poskytovala osobám, které nebyly bud' z důvodů osobních, duševních fyzických čímž
či všeobecně
ekonomických, schopny si na svou výživu
či
plně vydělat,
byly odkázány na trvalou a pravidelnou pomoc z veřejných
prostředků.
Ale aby mohlo být prohlášeno, že osoba byla na obtíž chudinskému
zaopatření,
nestačilo,
vyšších
aby o podporu trvale žádala,
úřadů
či
aby usnesením obecního výboru nebo
byla podpora přiřknuta, ale aby byla skutečně vyplácena.
Neméně důležitým
kritériem, byla jeho bezúhonnost a
hlavně spořádaný
život.
135
Žádat o přijetí do domovského svazku na základě vydržení mohla kromě žadatele samotného a osoby, které od
něho
své právo domovské odvozují, ale
také jeho dosavadní domovská obec. Vedle nabytí domovského práva vydržením, bylo možné získání úřadu
domovského práva i nastoupením
např. definitivně
domovského práva činitelé či
c. k.
notáři
způsobem
v obci. Tímto
ustanovení
úředníci,
v obci, ve které jim bylo stálé
nabývali
duchovní,
úřední
sídlo
veřejní
přikázáno.
Tyto osoby nabývaly domovského práva bez ohledu zda-li s tím obec souhlasí či nikoliv, tedy i proti ustanoveni,
skutečně
Takový úředník
vůli
obce, za podmínek, že: jsou
nastoupí
definitivně
svůj úřad,
bylo-li jim stálé
jmenovaný a do obce
přidělený
definitivně,
úřední
a
tj. trvale
sídlo vykázáno.
svůj úřad
nastupující
nabýval domovského práva již ode dne, kdy zákon daný 5. prosince
1896 byl vyhlášen, tzn. ode dne 19. prosince 1896.
Dalším ze způsobem,
způsobů
získání domovského práva, tzv.
bylo narození nebo provdání. V případě manželských
odvozeným dětí
nabývaly
domovského práva v té obci , ve které náleželo domovské právo jejich otci, když se narodily. Nemanželské
děti
byly
příslušny
do obce, do které
příslušela
jejich
matka v době jejich narození. Sňatkem přiznáno
nabývaly ženy domovského práva v té obci, ve které bylo
domovské právo jejich manželovi.
Na druhou stranu však bylo možné také domovské právo ztratit a to úmrtím, ztrátou rakouského Přijetí občana
působnosti
občanství či
nabytím domovského práva v jiné obci.
do svazku obecního bylo jednou z pravomocí samostatné
obce. Jak již bylo výše uvedeno, o
zastupitelstvo na své
schůzi
na
základě
přijetí občana
jednalo obecní
podané žádosti.
V souvislosti s přijímáním do obecního svazku se však také vyskytovaly případy,
kdy obec mohla
uchazeče
odmítnout pro
Zpravidla v Libici obecní zastupitelé
nepřijali
nesplnění některé
žadatele z důvodu
podmínky.
nesplnění
jedné
136
z hlavních podmínek nepřetržitého
bylo
domovského práva, a to bylo
nenaplnění
desetiletého pobytu v obci. V následujících konkrétních
právě nesplnění
žádosti:
udělení
Schůze
této zákonné desetileté
lhůty
obecního zastupitelstva dne 8.
hlavním
března
důvodem
případech
zamítnutí
1913, bod 6: " ... Vyřízení
žádosti o domovskou příslušnost. Šetřením zjištěno, že los. Vinglát bydlí v Libici nepřetržitě
od r. 1906 nemá tudíž nároku na domovskou příslušnost.
K žádosti o A. Hamrníkovu k přijetí do svazku obce nepodala obec Kánin dostatečné doklady, že dotyčná zde nepřetržitě po deset let se zdržuje". Schůze
obecního zastupitelstva ze dne 21.
" ... Vyřízení žádosti o domovskou
příslušnost.
svazku obce Václava Jecha s rodinou: čehož
následkem
zjištěno,
Obec že
května Pňov
přerušil
240
1913, bod 6:
žádá o
přijetí
do
pobyt v roce 1904
ve zdejší obci domovského práva nenabyl.
Obec Býchory žádá, aby do svazku obce přijat byl Václav Špinka s rodinou. Poněvadž
dle
matričních záznamů
zanešen a hlášen do zdejší obce 29.
nepovažuje ob. zastupitelstvo za povinno ho přijmouti". důvodů
241
září
1907
Nepřijetí z jiných
nebylo v Protokolní knize specifikováno. Nelze ale i tuto možnost
vyloučit.
Dokladem o domovské obecnímu opatřen
příslušníku
příslušnosti
byl domovský list, který každému
musela domovská obec zdarma vydat. Domovský list byl
otiskem obecního razítka
evidenci o vydávání domovských
(pečeti)
a podpisem radního. Starosta pak vedl
listů těm, kteří
na
ně měli
právo dle zákonem
stanovených kriterií. Na domovském listu dále musel být kolek, který nám může dnes prozradit i ekonomické postavení majitele. opatřen
kolkem za jednu korunu, ale
nádeníkům
měl-li
Standardně
být vydán
byl domovský list čeledi, tovaryšům,
byl kolkován kolkem za 30 haléřů.
Vedle obecních
příslušníků
společníci, kteří neměli
byli další skupinou obyvatel obce tzv. obecní
v obci domovské právo, ale drželi v obci nemovitosti
137
nebo platili v obci
daň přímou
samostatně
ze
provozované živnosti nebo
z příjmů a řádně v ní bydleli. Společníky
obce byly i korporace a akciové
nemovitý majetek a nebo jim byla v obci V roli
společníka
společnosti,
předepsána daň
měly
které
z výdělku
v obci
či příjmu.
obce byly mj. v Libici nad Cidlinou v námi sledovaném
období jednak libický cukrovar (vlastníkem Weisner a.s.) a jednak velkostatek Poděbrady,
který
již bylo v textu subjektů,
měl
hospodařil.
v libickém katastru pozemky, na kterých
zmíněno,
výše
předepsaných
daní umožnila
zástupců těchto
aby za pomoci virilního hlasu zasedali v obecním výboru a
spolurozhodovali o
životě
obce.
Jednou z pravomocí obce, která úzce souvisela s domovskou bylo
vyhoštění
nepohodlné osoby z obce. Svého
vyhostit nikdy. Avšak jak
společníky
obce, tak
příslušníka přespolní,
s obcí v nějakém hmotném stavu, avšak nebyli ani obce, mohla z obce vyhostit:
např.
domovské právo, pokud je na obtíž
když
dotyčný
dobročinnosti
vyhoštění
což byli ti,
příslušníky
ani
kteří
byli
společníky
neprokázal, že má
někde
obce (zpravidla žebrání, které ojedinělé).
O
rozhodoval obecní výbor. V našem sledovaném období není žádný
záznam, že by obec Libice byla nucena důvod
Libice byl
příslušností,
však obec nemohla
nabylo takového rozsahu, že je nebylo možno pokládat za
uvedený
Jak
vyhostit-
"postrčit".
někoho
z obce pro jakýkoliv výše
A ani není znám opačný
případ,
kdy by do
někdo "postrčen".
138
13. CHUDINSTVÍ- PÉČE O CHUDÉ V OBCl Záležitostí, se kterou se musela obec
váženě
péče
zabývat byla
o chudé,
nebo také dobovou terminologií, chudinství. Šlo v podstatě o sociální péči, neboť
samostatné ministerstvo sociální
péče
vzniklo teprve koncem roku 1917.
Chudinství v Čechách upravoval zemský zákon ze dne 3. prosince 1868 č. 59 z. z. a domovský zákon daný dne 3. prosince 1863 řešil
Chudinský zákon povinnost byla
pouze tzv.
určena
korporacím). Dobrovolná
obcím, péče
a byla ponechána pouze na
č.
veřejné opatření
okresům
říšského
105
zákona.
chudých s tím, že tato veřejnoprávním
a zemím (tzv.
soukromých osob o chudé nebyla specifikována
dobročinnosti
dárce. Tímto
způsobem
se
například
o
libické obecní chudé postaral cukrovar sídlící v Libici nad Cidlinou, kdy na schůzi
účetní
obecního zastupitelstva 3. srpna 1903: "Pan udělil
Molnár - JV]
místním 5ti chudým 1O korun.
starosta [František Svoboda - JV] a radní p. Fr.
cukrovaru [Jan
Rozdělení
Hněvsa
mají provést
s přihráním pokladníka
chudinské pokladny ... " ,242 ) jak je uvedeno v protokolu této schůze. Lze předpokládat,
i přestože nemáme další písemné doklady, že výše uvedený
nebyl ze strany cukrovaru
by podle
ojedinělý.
péče úřadů
Povinná
občanského
o chudé nastupovala v případě, že nebyl nikdo, kdo
práva (blízcí
příbuzní)
nebo
veřejného
úrazové pokladny) byl povinen poskytnout podporu. Hlavní tíže
náročná
péče
a
nezatěžovala.
Obec
o chudé
měla
že obecní výdaje na
zřejmě rozpočty okresů
péče
postarat
být
země.
veřejné
uplatňován
Podle
země
nebyla
výrazně
možnost obrátit se na okresní zastupitelstvo v případě, chudinství byly
značně
nad možnosti obce. zapotřebí,
okresní zastupitelstvo uhradit vzniklý schodek ústavu chudých. měl
o chudé,
a zemí tak
V případě, že okresní zastupitelstvo shledalo, že je toho
postup
(např.
práva
chudinské povinnosti, ležela na jednotlivých obcích. Role okresu a
tak
případ
zápisů
i v
případě
okresu, kdy se
měla
mohlo
Obdobně
tento
o vzniklý schodek
v Protokolní knize se obecní zastupitelstvo uchýlilo
139
ke kroku, kdy " ... příplatek udělený Fr. Špinkové dán k vymáhání c. k. okr.
hejtmanství... "243 k čemuž obec Libici vedly zákonné normy. Uvedené Fr. Špinkové byl vyplacen příspěvek s tím, že její domovská obec Býchory částku
vyplacenou uhradit i
přesto,
uhradí. Ta však odmítala obci Libici vyplacenou době
že v této
byla s největší
pravděpodobností
částku
jmenovaná
příslušnicí obce Býchory (viz níže). Žádost obce Libice nad Cidlinou o úhradu
sporné
částky
asi nebyla c. k. okresním hejtmanstvím v Poděbradech vyslyšena,
neboť
ve volných návrzích
při schůzi
obecního výboru dne 4. prosince 1916 přechodní příspěvek
" ... pan Svoboda žádá, aby vyplacený do dnešního dne Františce Špinkové byl od obce Býchorské vymáhán". 244 Jednodušším a možná úřady
vyšší správní
přínosnějším způsobem péče
(okresy a
země)
různých dobročinných ústavů, ústavů.
Tato
zařízení
potřebné péče
výbory a
či
zároveň
na
schůzi
využívaly a provozovaly, bylo
nemocnic,
chudobinců
chudobinec
zřídit
je žádaly o spolupráci, jak je patrno z volného návrhu libického obecního zastupitelstva 10.
července
1909,
zříditi
vyzývá obec Libici niC o přibližné udání chorých
okresními
času
předneseného
patrně
samotným
chudobinec a zatím během
roku v Libici.
žádných chorých v obci naší
245
Péče
obce o chudé, však byla vázána jednou
byla, jak již bylo výše měl
větší
byly obce okresním výborem informovány
Usneseno oznámiti okr. výboru, že toho nem/"
a dalších obdobných
zřizování chudobinců
starostou: " ... Okresní výbor v Poděbradech míní účelem
zřizování
mohli využívat obecní chudí a zde se jim dostávalo
než mohla poskytnou obec. O
záměru
o
o chudé, který tyto
v případě
zmíněno,
potřeby zaručenu
domovská
důležitou
příslušnost
podmínkou a tou
v obci. Obecní
příslušník
plnou podporu ze strany obce, nebyl-li nikdo
jiný, kdo by se o něho mohl postarat Na druhou stranu byla obec povinna se postarat také o kteří
v obci
například vážně onemocněli
náklady s péčí o
přespolní
chudé nemocné
a bylo měla
třeba
občany přespolní,
je opatrovat. Vzniklé
obec právo vyžadovat od jejich
140
domovských obcí,
případně
Zároveň
od c. k. okresního hejtmanství.
povinnost domovskou obec informovat, byla-li známa, o chudinské poskytuje jejich obecnímu přespolním
příslušníku.
podporu v případě tzv. náhlé
do které domovské obce žadatel v nouzi a domáhat se náhrady
21.
příklad,
května
nákladů
schůzí
V protokolech ze ukázkový
patří,
Obec také nemohla potřeby. Současně
zde byla i
péči,
odepřít
chudým
však obec pátrala,
aby ji mohla oznámit, že její příslušník je vynaložených na jejich příslušníka.
libického obecního výboru máme
vážící se k předchozímu výkladu. Obecní zastupitelé
1913 na programu
schůze
kterou
obecního výboru " ...
vyřízení
přímo
měli
dne
žádosti Fr.
Špinkové o příspěvek na výživu dětí. Poněvadž zjištěno, že jmenovaná do zdejší obce
nepatří
aby na
podporu však
účet
nutně
pro dítky
potřebuje
usná§í se zastupitelstvo,
obce Býchorské vyplaceno bylo z obecní pokladny prozatímní
podpora z nouze JO K což se obci Býchorské ihned má oznámiti". 246 Tato
záležitost se však tak jednoduše nevyvíjela. V zápisu
schůze
obecního
zastupitelstva ze dne 8. prosince 1913 máme následující informaci, " ... star.[osta] p. Mikšovský prohlásil, že obec Býchory vzpouzí se příspěvek hraditi po ukazujíc, že nabývá [Fr. Špinková - JV] více než 1O. letým pobytem domovského práva v obcí Libici. Po musí býti
směrodatným
sdělení
tomto prohlašuje p. Fr. Svoboda, že
zanesení v knize matrik kdy ten který cizinec
úředně
u
obce se přihlásil a navrhuje, aby příspěvek který byl Fr. Špinkové jako podpora z nouze vyplacen na obci Býchorské vymáhán. Návrh většinou hlasů přijat".
Po
prověření
všech
skutečností
se obecní zastupitelstvo
obce uchýlilo k výše popsaným krokům a vyplacený obce se pokoušelo získat
zpět
prostřednictví
příspěvek
pro
247
starosty
nepříslušníka
do své chudinské pokladny od c. k. okresního
hejtmanství, jak již bylo výše uvedeno, ale s největší
pravděpodobností
bez
úspěchu. Františka Špinková byla do obecního svazku obce libické přijata až 4.
prosince 1916. 248 Pod termínem náhlá nepříslušníka,
potřeba přespolního
se skrývá taková
potřeba,
chudého,
či přesněji
obecního
která se musela ihned uspokojit.
141
Zpravidla se jednalo o stravu, ošacení a byt, dále pak výlohy na dopravu nepříslušníka
do jeho domovské obce, ale také výlohy za pohřeb chudého.
Chudinským chudého
při
zaopatřením
nemoci a u chudých
se
rozumělo opatření potřebné
dětí
i jejich vychování a
stravy,
samozřejmě
péče
o
i výlohy
spojené s pohřbem chudého. Poskytnutí této poslední služby obce chudému se například
v Libici dostalo 17.
června
pořad
na
jednání
při schůzi
obecního zastupitelstva
1903, kdy byl vznesen následující návrh: "Pan starosta [Fr. Svoboda
- JV] navrhuje, aby ustanovena byla taksa za
korun na rakev a hrobníkovi.
Přijato.
pohřby
chudých. Navrženo 1O
Má se smluviti
s truhlářem
cena
ra k ve " .249
V některých naléhavých odbornou
péči,
spoluobčana
do
případech,
byla využívána
některé
možnost
ze zápisu v Protokolní knize.
přijala
umístit chudého nemocného
k pobytu v nemocnici, jak je patrno
Zde je zaznamenáno usnesení obecního
ze dne 13. prosince 1913: " ... dopraviti
Procházku do nemocnice v Kolíně. Kdyby tam obce
ošetřování
do
potřeboval
z nemocnic, snadno dostupných z Libice. Ne vždy však
asi nemocnice chudého nemocného
představenstva
kdy nemocný chudý
některé
přijat
příslušníka
nebyl má se dáti na
Jana účet
rodiny v Libici, stravování by rozvrženo bylo po
jídlech v po řadě jdoucích, aby se mu poskytovali". 250 Z uvedeného je také jasně
patrné, že v libické venkovské značně proměnila,
komunitě,
která se
během
zhruba 40 let
se uchoval významný prvek sounáležitosti ve
nemohoucího obecního
příslušníka
(" ... ošetřování do
některé
poměrně
formě péče
o
rodiny v Libici,
stravování by rozvrženo bylo po jídlech v pořadě jdoucích, aby se mu poskytovali ... "). V tomto konkrétním
případě,
se nám dochovala zmínka o
klasické ukázce naturální formy výpomoci, která nám dokládá, že v obci poznamenané v posledním nerozvinutých od
finanční
půlstoletí
silně
urbanizací a migrací, se objevují znaky
peněžních vztahů. Zároveň
tato naturální forma, která je na rozdíl
formy výpomoci starobylejší, je dokladem kolektivní vesnické
solidarity. Z dalších
zápisů
se k naší
škodě
nedozvídáme, jak tato záležitost ve
142
skutečnosti případě
Zřejmě
dopadla.
přijat.
byl do kolínské nemocmce
by obecní výbor byl nucen se o nemocného za pomoci
V
opačném
spoluobčanů
postarat a tato událost by se v zápisech bezpochyby projevila. Obdobným
případem
schůzí
dochovaným mezi protokoly ze schůze
zastupitelstva v Libici je zápis ze
obecního
obecního výboru ze dne 12.
března
1902, kdy bylo usneseno " ... za dovoz nemocné Anny Fialové zaplatí se
/ / / v d u 5 K . . . ". 251 . 1e/ b ez protestu po d evb ra d sk emu ob ecnzmu ura - Ob ecm/ zastup1te souhlasili se zaplacením
výdajů
příslušníka.
za svého obecního
objevuje také zásadní otázka,
proč
úřadu?
bez znalostí dalších souvislostí,
zůstává,
Tato otázka
S osobou libické Výše
příslušnice
zmiňovanou
schůze
poděbradského
obecního
nezodpovězena.
Anny Fialové se setkáme ještě v následujícím textu.
naturální formou výpomoci ve
a dalších služeb v kombinaci s informace ze
bylo využito služeb
Zde se nám
finanční
formě
poskytování bytu
formou výpomoci nám dokládá i
obecního výboru dne 28. prosince 1901 a týká se " ...
podání žádosti za udělení almužny Frant. Žáka. Usneseno, aby Anně Žákové za prádlo, čistění a šacení, vaření a byt za Frant. Žáka byla udělena podpora dvou korun měsíčně od nového roku 1902 ". 252 I přestože se jedná o rodinného příslušníka,
nárok na podporu
pravděpodobně
malá
naděje
dvě
osoby, proto byly
péči
o nemohoucího Podle dalších
forma
péče
měla
na
osoba, která se o
něho
dostatečně výdělečnou
zřejmě splněny
starala. U ženy byla
práci, která by uživila
dané podmínky pro
udělení
podpory za
občana.
náznaků
v protokolních zápisech lze usuzovat, že obdobná
o libické obecní chudé v obci asi bezproblémově fungovala. ,,Matěj
Forma chudinské podpory mohla byt i následující:
za 50 Korun na flašinet, jako Františka Paroulka
č.
půjčku,
kterou si
vymůže
vybrat obec od pana
30 v Libici, který mu platí ročně za
Obecní zastupitelstvo s tím souhlasí, ale musí si
Matěj
Lahoda žádá
světničku
14 Korun.
Lahoda vymoci
dříve
. /" .253 koncesz. na fl asmet u c. k. o k r. h ejtmanstvz v.
143
případem
Další podrobnosti související s uvedeným schůze
informace uvedená v zápise ze při
ledna 1911,
libického obecního zastupitelstva z 31.
předložených účtů
projednávání
doplňuje
nám
chudinské pokladny za rok
1910: " ... Pan pokladník prohlašuje že se jeví dluh u p. Fr. Paroulka za splátku kterou se uvolil platit na flašinet M. Lahodovi na v obnosu K 14 že
během
ročně. Poněvádž
M. Lahoda
ošetřoval
jeho nemoci jej
a
zemřel
hotově
místě
světničky
obývání
a Fr. Paroulek prohlašuje,
1 K vyplatil, zhostuje jej ob.
zastupitelstvo další povinnosti placení". 254 Zajištění
konkrétní péče o chudé nemocné libické
přímo
realizovat
v Libici. Tuto
soukromá osoba, ve své Tuto formu
péče
1902, kdy
předmětem č.
Fialové t.
v
péči
péči
ošetřování
Přítomná
nám dokládá zápis ze
schůze představenstva
Poděbradech přechovávané
domkařka
u Anny Veselé. K přípisu
závěry,
80 Korun splatné
v Poděbradech
v Libici nad Cidlinou na Obecní výbor (obecní
příslušníci
příslušnost,
i
zda tento
počátku
řešil
nám to dochovaný zápis ze
způsob péče
na tento obnos a
Z této uvedené události ale o ne mocné byl
běžnou
praxí
tak i od osob majících libickou domovskou
schůze
přespolní či
obecní
společníci.
Potvrzuje
obecního výboru v Libici nad Cidlinou,
konané dne 1. listopadu 1907, který nám
Předmětem
255
přistupuje
měsíčně předem.
žádosti o almužnu, jak od osob žijících v Libici
nepříslušníci),
příslušníky
městské
20. století.
ale žijící v jiné obci jako
Cidlinou o své
Anně
by Anna Fialová ponechána byla
ročních
u Anny Veselé za
konkrétní
ze dne 9. srpna
bylo " ... povolení chudinské podpory nemocné
pí Anna Veselá
činit
provádět
mimo domovskou obec chudého, na náklady obce.
uvoZuje se Annu Fialovou živiti a ošetřovati".
ne lze
se nemuselo
o chudé nemocné ale také mohla
rady v Poděbradech bylo usneseno, v
příslušníky
jasně
žijící mimo obec,
péči
obce Libice nad
kteří potřebovali
podporu v nouzi.
dokládá
jednání zaznamenané protokolem je projednávaná žádost Josefa
Novotného bydlícího ve
Vtelně
" ... za
udělení
[chudinské - JV] podpory.
144
Poukáže se mu podpora, která se vyplácí místním chudým příslušníkům. Totiž 16 K ... 25;
člověk
Z dnešního pohledu je zajímavé, podle jakých kriterií byl přelomu
na
19. a 20. století považován za chudého a co bylo hlavním znakem
chudinství. Za chudého byl pokládán pouze ten, který si nemohl obživu pro sebe a rodinu obstarat svou vlastní silou, pak takový . k e' zaopatrem obCI.' c hudms v
'
člověk
byl odkázán na
2'i7 -
Žádost o chudinskou podporu (almužnu) podávali libičtí obecní chudí v průběhu celého jednacího
kalendářního
programu
roku. V důsledku toho, bylo pravidelným bodem
obecního
zastupitelstva
ve
sledovaném
období,
projednávání žádostí o finanční podporu místních chudých (almužníků). Žádost byla chudými podávána zpravidla starostovi obce nebo měl
případně
radnímu, který
na starost chudinství a finance v obci. Poté byla žádost projednávána
schůzi
obecního výboru. Na chudinskou podporu
pouze pokud si sám vlastními silami nemohl podporovaný chudý
alespoň částečně
měl
opatřit
chudý
nárok
obživu. Proto v případě, že
způsobilosti
nabyl
příslušník
při
k výdělku, mohla mu
obec poskytovanou plnou podporu na obživu snížit, nebo v případě, že společenství,
porušoval pravidla
dokonce odebrána. Tyto
případy
udělená
mohla mu být v obcích
pravděpodobně
Dokladem nám je zápis z Protokolní knihy ze zastupitelstva, které konkrétní pořadu
případ,
této
například
na své
kde ve svém
schůze
vyměřena poloviční
schůzi
důsledku
tesař
žádá za
27.
března
výjimečné.
libického obecního 1901 projednávalo
byli obecní zastupitelé
roční
podpora totiž 8 korun
nebývaly
schůze
bylo " ...předložení žádosti za
Václav Havlina, 7lletý
podpora snížena nebo
udělení
přísní.
Na
almužny chudým.
almužnu. Usneseno, aby mu byla
ročně,
která však mu bude
odepřena,
bude-li postižen v opilství". 258 V tomto období, i jak ze zápisu vyplývá, činila podpora 16 korun. Odebrání chudinské podpory bylo pro postiženého citelnou ránou,
zvláště
v případě, byl-li na ní
bytostně
závislý. Obecní zastupitelé se
145
snažili, aby chudinská podpora byla
plně
využívána k těm
účelům,
ke kterým
byla potřebným udělena. Snížení podpory se v tomto konkrétním případu neminulo
účinkem.
zřejmě
V dalších dostupných zápisech se neobjevuje žádná zmínka
o případném odebrání podpory jmenovanému. I v případě, že obecní chudý
splňoval určitá
kriteria chudinství a mohl mít
teoretický nárok na chudinskou podporu od obce, obec využívala všech možností, aby chudinskou podporu vyplácela opravdu pouze příslušníkům, kteří neměli
obecním chudým prostředků
na obživu. V zápise ze
1903 se nám dochovaly
tři
schůze
těm potřebným
žádnou jinou možnost získání
obecního výboru ze dne 21.
března
konkrétní případy, ve kterých obec odmítla vyplacení
podpory chudým. Žádost" .. .o udělení podpory z ústavu chudých ... " si podali tři libičtí
příslušníci:
" ... Václav Pilný, Mrzenová z čís. 80 té ho a
Eliášová ... ". Obecní zastupitelé,
kteří
byli
dobře
Alžběta
informováni o rodinných
poměrech svých spoluobčanů rozhodli následovně: " ... Žádosti Václav Pilného
se nevyhovuje z té příčiny, že týž dosud ku své výživě postačí. Žádosti Barbory Mrzenové se nevyhovuje že má majetné dítky které jsou z to svou matku sami uživiti. Žádost Alžběty Eliášové se zamítá s tou poznámkou, aby byla sama od svých dítek v cizině sloužících podporována". téměř
259
všechny aspekty, které bývaly zpravidla
žadateli o chudinskou podporu zastupitelstva jsou velmi můžeme
u vést zápis ze
stručná schůze
nevyhověl.
a dalo by se
Výše citovaný zápis postihuje důvodem, proč
Některá říci
obecní výbor
rozhodnutí libického
až razantní. Jako
příklad
obecního zastupitelstva dne 27. ledna 1912:
"Předložení a vyřízení žádostí o chudinskou podporu. Žádostě se jako neoddůvodněné
zamítají". 260 Důvod odmítnutí ale k naší
škodě
nebyl
specifikován. O chudinskou podporu z chudinského fondu Libice nad Cidlinou se pokoušely žádat jak osoby patrno z konkrétního
nepříslušníci,
příkladu
tak i jejich domovské obce, jak je
zaznamenaném v Protokolní knize obce libické
146
schůze
1901 až 1923. Zápis ze
obecního výboru ze dne 13.
března
1907:
"Žádost obce Chotutice o udělení chudinské podpory Kateřině Eliášové. Obecní zastupitelstvo se usnáší neuděliti je v obci
úplně
Kateřině
Eliášové žádné podpory z důvodů, že
neznámá, chudobu svou žádným dospělé
je známo, má dva
kteří
syny,
způsobem
neprokázala a pokud
jsou podle zákona povinni ji
podporovati". 261 Tento zápis nám mj. dokládá i to, že obecní zastupitelé, dříve než podporu
někomu udělili, zjišťovali
jeho žádost
oprávněná.
žadatelé informováni o důvody,
Z žádných vyřízení
si o
zápisů
osobě
nevyplývá, jakým
svých žádostí. Je málo
pro které byla podpora odmítnuta, nebyly
oznámeny
úřední
způsobem
pravděpodobné,
žadatelům
byli
že by
obecním výborem
cestou.
Obecní výbor se nezabýval jen žádostí o pořadu
také bývaly na
žadatele informace, zda-li je
přidělení
jednání i žádosti libických
chudinské podpory, ale
almužníků
o navýšení stávající
chudinské podpory, jako tomu bylo 17. dubna 1909, kdy obecní zastupitelstvo projednávalo mj. žádost o zvýšení chudinské podpory: " .. .Josef Kamínek, 93 letý, žádá za zvýšení nestačí.
roční
poněvadž
chudinské podpory,
Vzhledem k tomu, že by bylo nutno všem
stařec
mu na živobytí
almužníkům roční
podporu
zvýšit, kdyby jednomu zvýšena byla a poněvadž to nyní není možno, žádost ta se zamítá ... ". 262 Podpora v tomto období činila 16 Korun. Navýšení všem chudým jejich chudinské podpory by rozpočet
zřejmě silně
s touto eventualitou
při
oslabilo chudinskou pokladnu, jejíž
sestavování s největší
pravděpodobností
nepočítal.
V oblasti chudých
péče
o chudé
osiřelých dětí.
Druhou variantou,
Jedním ze
obec i povinnost postarat se o výchovu
způsobů
zřejmě rozšířenější
období, byla výchova péči částečně
měla
osiřelých dětí
financovala.
mohl být
obcí.
a praktikovanou i v Libici ve sledovaném
v některé
Při schůzi
sirotčinec zřizovaný
rodině
a obec tuto poskytovanou
obecního výboru 27.
března
1901 bylo
" ... schváleno, aby panu K. MiZerovi zaplaceno bylo za vyživování sirotka Jana Martínka za
čas
pokud se tam zdržoval a sice 6 Korun
měsíčně,
jak sám pan
147
Miler žádal. .. ".
Po dvou letech (16. prosmce 1903) se na pořad jednání
263
obecního výboru dostala " ... žádost pana Karla MiZera za chlapce Jana Martínka do Jan Martínek a na
zaopatření
něm vyzvěděno,
k názoru, že bylo
předvolán
přál přijíti
-zda tam,
do které rodiny by si
obecní dobrodiní místních chození po Za
střídě,
i když tuto
osiřelé děti
musela obec
občanů
a
skutečnost
264
Z uvedeného zápisu se můžeme
20. století k opět
zde
nemáme
nebyly považovány pouze
kompletně
Zpravidla tím
počátkem
postarat, ale také
chybějícím
nám potvrzuje zápis ze
jemu
se usnáší následující: Budiž
kde dosud je, nebo k panu MiZerovi". přiklonit
přepuštění
děti,
výživě sirotků
využíváno
můžeme předpokládat přímo
děti
i tzv.
potvrzenu.
bez obou
kterým
rodičů,
chyběl
o které se
jeden z rodičů.
byl otec, který býval hlavním živitelem rodiny, což schůze
obecního výboru dne 4. prosince 1916, dle
" ... prohlášení starosty, že vyplaceno bylo z chudinské pokladny
přechodní
příspěvek měsíční na výživu osiřelých dětí Františky Špinkové [přijata za příslušníka
20 K
béře
obce na téže
schůzi
zastupitelstvo na
obecního zastupitelstva bod 8 - JV] - v obnosu vědomí
s přijatým návrhem p. Svobody, aby
vyplácena byla tato podpora, jak poměry její rodiny budou vyžadovati". Zápis nám také odhaluje i možnou a asi i byla vyplacena bez
předchozího
hojně
265
využívanou praxi, kdy podpora
souhlasu obecního zastupitelstva. K tomuto
kroku mohl starosta v situacích nesnesoucích odkladu
přistoupit
obecního výboru. Jeho povinností pak ale bylo, na nejbližší
i bez souhlasu
schůzi
o tom kroku
informovat obecní zastupitelstvo. Nejenom o zaměřovala
potřebným
i na
děti osiřelé
děti
se
libičtí občané
starali, ale jejich
péče
se
z chudých rodin, i když ne vždy byla myšlenka podpory
vyslyšena a realizována, jako v následujícím případě, projednávaném
na schůzi libického obecního představenstva 15. listopadu 1902: " ... Žádost místní školní rady o podporu za
zřízení
polévkového ústavu pro chudé děti.
O žádosti této rokováno a usneseno následující:
148
Obecní představenstvo souhlasí se zásadami v žádosti této uvedené a jsou doporučiti
ob. zastupitelstvu akci tuto
a Káninem
doporučiti
Z
vyjádření
společně
přiškolených
však obecních zastupitelstev
přespolní
jen
Choťánky
a navržený polévkový ústav pro chudé dítky podporovati.
obce tyto akci této na odpor se staví a výhradně
s přiškolenými obcemi
příspěvky
žádné
obcí seznáno, že
věnovati
nepovolují,
dítky by dobrodiní tohoto využiti mohli,
školou povinné dítky v poledne docházejí ze školy ku svým
neboť
rodičům,
ač
místní
kde o
ně
teplou stravou postaráno jest. Chudých a opravdu nemajetných školních dítek v obci není. Z
těchto důvodů nemůže představenstvo
na tento polévkový ústav pro tento neboť podpora
ta by vlastně
Představenstvo v•
• H
d oporucztz .
čas
určena
z obecních
prostředků
ob. zastupitelstvo ku podpoře
podporu
doporučit,
byla pro dítky přespolní přiškolených obcí.
chce však akci tuto širší
veřejnost
k dobročinnosti
266
Podle uvedeného zápisu, se
můžeme
domnívat, že Libice nad Cidlinou
nebyla obcí s vysokým podílem chudého obyvatelstva, ba dle poslední může
zdát, že libická komunita mohla bez
potřebným.
Z dalších
dostupných
větších problémů
pramenů
se
ale
věty
se
poskytovat pomoc
nedozvídáme
bližší
podrobnosti k této záležitosti.
K financování -
účet
péče
o chudé, byla v obci
zřízena
tzv. chudinská pokladna
ústavu chudých, což nebylo nic jiného než samostatný
pouze k financování této oblasti. Správu chudinské pokladny jeden zvolený
člen
s rozpočtem obecním, byl zastupitelstvu na
revizorům
přelomu kalendářního účtů
zastupitelstvu
a
měl
na starosti
zastupitelstva, tzv. chudinský pokladník, zpravidla volený na
celé volební období obecního zastupitelstva.
uzávěrce
rozpočet určený
roku
ke kontrole. Po případném
Rozpočet
předkládán
se
ke schválení a po
předkládán, stejně
předložení
vysvětlení
připravoval souběžně
jako obecní
účetní
rozpočet
kontrolní zprávy obecnímu
vzniklých
nedostatků
samotným
149
vědomí. Kromě
pokladníkem byla zpráva vzata obecním zastupitelstvem na
chudinského pokladníka dohlížel na chudinství v Libici nad Cidlinou i
finanční
a chudinský radní. Vyplácení almužen z obecní chudinské pokladny bylo evidováno v Knize ústavu pro chudé. Zdrojem vyčleněné částky
z výtěžku z pozemků,
i
příjem,
dřeva
licitační
na chudinství byl vedle
a dá se
dražeb obecního majetku
honitby, prodej
Jednalo se o tzv.
rozpočtu
z obecního
veřejných
finančních prostředků
říci
(např.
i pravidelný
pronájem obecních
z obecního lesa, rybolovu v řece
Cidlině
apod.).
procenta, zpravidla 1% z přiklepnuté vydražené sumy
z veřejné dražby obecního majetku. Všech dražeb v obci se pokladník chudinské pokladny, který proto na
schůzi
zastupitelstva 6. února 1909 " ... žádá, aby mu bylo veřejné
příjem,
dříví
dražby na trávu,
měl účastnit
i
libického obecního
sděleno,
kdy se odbývají
aj. by mohl kontrolovati správnost odvedeného
akcidentu". 267 Další finanční prostředky, které se převáděly na tento účet byly
pokuty od
občanů, kteří
obecním trestním senátem dary od
se
nějakým způsobem
(např.
spoluobčanů, či přesněji,
Vypuknuvší první Cidlinou a
samozřejmě
světová
polní pych, pomluvy apod.).
od soukromých
odrazila i na
chudých. Dosavadní vyplácený chudinský nedostačující,
a proto se i tato
zvý§ení
ročního
příspěvku.
K návrhu p.
zastupitelstvo zvýšit almužnu na 32 K.
pořad
sděluje,
ředitele
ročně
ani
v Libici nad
situací místních
se v nastalé situaci stával
dostala na
zastupitelstva dne 4. prosince 1916: "Starosta
osudů
existenční
příspěvek
skutečnost
Nechyběly
subjektů.
válka zasáhla i do mnoha
negativně
se
provinili a byli odsouzeni
jednání obecního
že žádají almužníci o
Vacka usnáší se ob.
všem starým
almužníkům
od 1.
ledna 1917". 268 Přesně po roce, 15. prosince 1917 a shodou okolností i na
poslední se na
uskutečněné schůzi
pořad
v tomto, již téměř
jednání dostala
obecního zastupitelstva námi sledovaného období,
opět
situace místních obecních chudých, která se asi
téměř závěru válečného
konfliktu, stávala pro obyvatele v zázemí
katastrofální. Obecní výbor na této
schůzi,
jak dokládá protokol, rozhodl:
150
" ... Usnesení se o pomoci chudým. Starosta referuje o následcích v příčině nouze.
Připomínají
že bude nutno v možném
případě
války
poskytnouti
jistým chudým jak na ošacení tak na výživu ... ". 269 O chudých v obci Libici nad Cidlinou si v námi sledovaném období nemůžeme udělat
a
pro nedostatek
pramenů
(k dispozici není Knihu ústavu chudých)
odpovídající obraz. Z Knihy ústavu chudých by bylo možné zjistit množství
částky
vyplácených chudinských podpor v obci.
analýzy Protokolní knihy by bylo velmi zaznamenány vždy všechny
potřebné
Zjišťovat
tyto údaje na
zavádějící, neboť
základě
v zápisech nejsou
informace. Další zprávy o libických
chudých, které nám jsou též nedostupné lze hledat v chybějících
rozpočtech
obce,
kde je samostatná kapitola chudinské pokladny.
151
ZÁVĚR
Cílem předložené studie bylo, na přiblížit
činnost
společenstva
přesně
základě
specifikované
dostupných archivních pramenů,
vesnické
samosprávy
v daném časovém úseku.
Prvotním krokem, než bylo možné se danými otázkami bylo nutno nejprve se základě
zaměřit
zákona o obecním
místě
(v našem
postup
plně
případě
hlouběji
zřízení
z roku 1864 a jeho aplikace v konkrétním Poděbrad).
Libice nad Cidlinou nedaleko
uvádí do problematiky obecní samosprávy a na
vytvořit určitý
Na na
základě
činnost
obraz o dané
svých
základě
dostupných
pramenů,
nám
společnosti.
předchozích
studií byl v této práci hlavní
důraz
předchozími
záležitosti, které nebyly v minulosti
sledovány nebo byly pro nedostatek znalostí dané problematiky
například
Zvolený
kladen
obecní samosprávy daného subjektu. Bližší bádání nám v mnohém
osvětlilo některé
Na
zabývat,
na obecné fungování obecní samosprávy na
konkrétních informací získaných ze studovaných dostupných pomáhá
lokálního
základě členy
bližší analýzy pro tuto studii, se řádně
zvolených obecních
přehlédnuty.
podařilo
zastupitelstev
sledovaného období v rozmezí let 1901 až 1918.
Podařilo
pracemi
identifikovat během
námi
se konkretizovat
složení obecních zastupitelstev v Libici nad Cidlinou volených v letech 1900, 1903, 1906, 1909 a 1912
včetně
obecního
představenstva. Podařilo
se tak
měly
z titulu
identifikovat i jednotlivé funkce - odbory obecních radních, které své funkce v radě, obecním představenstvu, mít na starost. Jak bylo v textu Cidlinou 4 radní, policejní.
zmíněno,
kteří měli
sledovaného
pramenů přesně časového
představenstvo mělo
na starost odbor stavební,
Přesné rozdělení
z dostupných
obecní
v Libici nad
finanční, hospodářský
funkcí zastávaných radními se nám
a
nepodařilo
identifikovat v nejmladším volebním období námi
úseku, a to v letech 1912 až 1918 (resp. 1919).
152
Velmi zajímavé
závěry
zastupitelstva jednotlivých
nám odhalila analýza
členů
účasti
na
schůzích
obecního
libického obecního výboru v rámci celého
námi sledovaného období v letech 1901 až 1918. Jak z rozboru vyplynulo (viz Příloha č.
1), ne všichni zvolení
povinnosti
vůči
svým
výboru náhradníci,
voličům.
kteří často
právoplatně
období než
představitelé
obecní samosprávy plnili své
Mnohokrát byli povoláni ke byli
přítomní při schůzích
zvolený obecní zastupitel. Z
období ale nemáme dostatek
pramenů
počátku
měl
náhradníků).
Nejpočetnější účast
v námi sledovaném období 18
zkoumání, zpravidla pouze na rozpočtových schůzí.
zpráv o
nemůžeme
zvolených
začátku
V ostatních
řádně
zvolených
zastupitelů
řádně
toto období
zastupitelstva dostavit jistý
volebního období a v případě
případech téměř
již se jednalo o
počet,
v našem
řádné členy či
ze zvoleného sboru
(a 9
výsledků důležitých
nikdy nebyla plná účast. schůzi
případě
1O
členů
obecního
obecního výboru,
náhradníky povolané starostou k jednání za
omluvené obecní zastupitele. Minimální obecního výboru konaly bylo ll
zástupců
byla, dle
Aby byl obecní výbor usnášeníschopný, musel se ke
členů
sledovaného
charakterizovat. Jak již bylo uvedeno v textu, obecní výbor v Libici
nad Cidlinou
ať
obecního
vícekrát za volební
přesných
k získání
zvolených zastupitelích a jejich náhradnících, proto konkrétně
schůzím
členů.
počet, při
kterém se
V průměru se
schůze
libického
schůze účastnilo
13 - 15
(včetně náhradníků).
V rámci studie vesnické samosprávy v obci Libice nad Cidlinou jsme se zabývali i dalšími záležitostmi a
činnostmi
jejich úkoly v rámci samosprávy obce. Na možno se více samostatné
věnovat
působnosti.
zaměstnanců,
péče
hlavním
obecního
představenstva
a starosty a
základě ujasnění těchto činností,
úkolům
bylo
obecní samosprávy v rámci její
Tyto úkoly se týkaly výkonu místní policie, obecních
o obecní majetek,
finančních
záležitostí a
udělování
domovského práva, se kterým úzce souvisí otázka péče o chudé. Úkolem obce bylo v rámci svého katastru postarat se o bezpečnost občanů i jejich majetku. Tyto povinnosti vyplývaly ze zákonem dané povinnosti výkonu
153
místní policie. Libické obecní zastupitelstvo k naplnění litery zákona využívalo tři
skupiny obecních
hlídače.
zaměstnanců
- obecního strážníka, ponocného a polní
Tuto oblast se v předkládané studii podařilo
Důležitou
povinností obce, vyplývající z její samostatné
udělování
možnost
poměrně dobře
domovského práva. Zde se obec
striktně
přelomu
Libice na
velmi úzce sou visí schůzi
každé
19. a 20. století zažila silný vyřizování
žádostí o
příliv
udělení
připravit
Udělení
mít i
domovského práva v obci
umožňovalo
nejviditelnější zaopatření
úřadu
V tomto
něho
neměl
Péče
blízké
byla
péče
obce o svého
přfbuzné, kteří
mohli postarat, byla financována z tzv. chudinské pokladny. se o takovou osobu starala obec na
nebo mohlo být využito i dobročinnosti dalších Z dostupných
pramenů
zodpovědně
zastupitelstva v oblasti obecních
výhody, v našem
působnosti
poskytovaná potřebným, tzv. chudinská péče.
případě
brala velmi
materiály pro
v případném chudinství.
který se nemohl sám o sebe postarat a ani
by se o
téměř
domovského práva.
určité
Významným fenoménem v rámci samostatné
občana,
v textu studie,
obecního zastupitelstva. K vyřizování této agendy byla obecním
přiznání
obecního
držela zákonných
domovského práva na
jednání zastupitelstva o nových žadatelích o
bylo
byla
nových obyvatel a s tím
zastupitelstvem v Libici zvolena komise, mající za úkol
případě
působnosti
zmíněno
norem, které domovské právo vymezovaly. Jak již bylo
zmapovat.
péče
zastupitelů při péči
chudinské pokladny
občanů.
vyplývá, že obec tuto zákonem danou záležitost spravedlivě,
a
účet
i když
některé
o chudé byla velmi
o chudé
přfsná.
můžeme přisuzovat
usnesení obecnfho Celkové chování
úzkému
sepětí
komunitou. Bližší údaje týkající se ekonomických záležitostí nám
s místní
zůstávají
utajeny z důvodů absence pramenné základny.
Přes
původně
nejdůležitější
úřední
relativní dostatek
určitých
pramenů
(v našem
případě
pramen Protokolni kniha obce libické 1901 až 1923, a dochovaná
korespondence mezi obcí a okresním výborem v Poděbradech), jsme
154
během
dospěli
zpracovávání tématu
(z hlediska
čerpání
informací)
ke
zjištění,
pramenů,
bylo nedostupných. Tyto prameny, by
nám pomohly danou záležitost lépe zhodnotit. Je nedostupných
dokumentů
v důsledku nesprávného
Je také možné, že se po
čase
lidského faktoru k těmto některé
mohou
neexistující objevit. Studiem dostupných jejich
základě
nelze
pravděpodobné,
různých
byla v minulosti za
přístupu
důležitých
že mnoho pro nás
že
většina
okolností,
zřejmě
materiálům, zničena.
prameny nyní považované za
materiálů
vyčerpávajícím způsobem
jsme
dospěli
k názoru, že na
provést syntézu fungování
konkrétní obecní samosprávy. Pro
přesné
pochopení
určitých
souvislostí, je
zapotřebí
mít ale
ještě
možnost studia dalšího srovnávacího materiálu, nejlépe z nejbližšího okolí námi studovaného subjektu, což v současnosti, až na
některé
drobnosti, které byly
použity v předchozích pracích, není k dispozici. Některé
námi studované oblasti vesnické samosprávy se
zdokumentovat více
detailněji,
zásadní záležitosti jako je největší překážku inventáře
a obecní
jiné
méně.
rozpočet
a to absenci rozpočty
podařilo
Tato druhá skupina, což byly poměrně
obce a obecní majetek zde narážela na
důležitých dokumentů,
kterým jsou obecní
pro jednotlivé roky námi sledovaného období.
Nemožnost si badáním doplnit poznatky v této oblasti obecní samosprávy (financování), nám v mnoha ohledech komplikovalo bádání i v dalších souvislostech majících úzké napojení na dokumenty typu obecní
rozpočet
a
inventář.
Závěrem
lze ale konstatovat, že bylo z dostupných
materiálů vytěženo
maximum informací, které jsou nám schopny poskytnou možnost
vytvořit určitý
obraz o fungování vesnické obecní samosprávy v Libici nad Cidlinou v letech 190 1 až 1918. Bádání spojená s předkládanou studií nám
otevřela
další možná témata
k případnému budoucímu studiu vesnické samosprávy a oblastí s ní související v daném regionu.
155
Poznámky: I) Pargač J., Tomandl M.: Úloha obecní samosprávy v životě vesnice v minulosti: vyhodnocení dotazníkové akce. In: NV, X (52), 1993, s. 36-46. Tíž: Jedinec a vesnické společenství v lokálních vztazích solidarity, kooperace a subsidiarity. In: SE, VIII, AUC, Praha: UK, 1995, s. 61-66. 2 ) Pokludo~á, A.: Vývoj obecní samosprávy a obecní volby v Opavě v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, in: Slezský sborník 2003, 1, s. 17-51; Kladiwa , P.: Obecní volby v Moravské Ostravě 1850-1908 a formování občanské společnosti, in: Slezský sborník 2002, č. 1, s. 11-42; Fastora, L., Kladiwa, P.: Obecní samospráva a lokální elity v českých zemích 1850-1918, ln. Český časopis historický 4/2004, s. 796-827 3) ' . Cečetka, F. J.: Cesky lid 1903,4-7 4 ) Miller, Jan: Z tradic selského rodu Vinduškova, kniha třetí, Praha 1935. 5 ) Robek, A., Svobodová. J.: Kronika socialistické vesnice, Nymbursko a Poděbradsko, Polabské muzeum Poděbrady, Poděbrady 1979. 6 ) Vinduška, J.: Činnost obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou. FF UK, 1995 7 ) Vinduška, J.: Život v obci Libice nad Cidlinou v letech 1901-18 (I. a 2. část), Vlastivědný zpravodaj Polabí 3311999 a 34/2000 S) Vinduška, J.: Vývoj územní samosprávy na Poděbradsku a Nymbursku v letech 1848-1918. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36/2002 9 ) J. Janáka a Z. Hledíkové, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945 JO) Roubík, Fr.: Ke vzniku správního rozdělení Cech z roku 1850, ln: Sborník Archivu ministerstva vnitra XI-1938; Týž: Vývoj správního rozdělení Cech v Letech 1850-1868, ln: Sborník Archivu ministerstva vnitra XII-1939 ll) Klabouch, J.: Ke vzniku novodobých jednotek místní správy v Čechách v letech 1849-1963, In: Acta regionaliasborník vlastivědných prací- 1965, s. 168-171; Janák, 1.: Domovské právo ve starém Rakousku a v ČSR, In: Pocta akademiku Václavu Vaněčkoví k 70. narozeninám- UK, Praha 1975, s. 147-167 12 ) Protokolní kniha obce libické 1901 až 1923 (dále v textu uváděno zkráceně Protokolní kniha) - uložena v SOA - Státním okresním archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem U) Poděbradsko, Díl 1., str. 16 14 ) Poděbradsko, Díl 1., Poděbrady 1906, str.15 15 JZ celkového počtu obyvatel Poděbradského politického okresu v roce 1900 bylo podle pohlaví: 37.076 mužů, 39.945 žen. Podle národnosti: 76.557 Čechoslovanů, 286 Němců, 2 Poláci, 2 Srbochorvaté, 2 Italové, 172 cizozemci. Podle náboženství: 66.910 katolíků, 9.307 helvetského vyznání, 57 augsburgského, 12 anglikánského, 712 židovského, 2 arménského sjednoceného, 2 starokatolického, 9 jiného vyznání, 10 bez vyznání. (Poděbradsko, Díl 1., Poděbrady 1906, str.16) Pro porovnání v roce 1890 žilo v soudním okrese Poděbradském 26.517 obyvatel. Podle náboženství: 21.365 římsko-katolíků, 1 řeckého vyznání, 1 starokatolík, 27 augsburgského vyznání, 4704 helvetského vyznání, 416 israelitů a 3 bez vyzm\ní. Podle přiznané mateřské řeči: 26.470 Čechů, 46 Němců, 1 Polák. (Věstník Poděbradska. číslo 8, 1905. str.108) Podle sčítání z roku 191 O bylo v soudním okrese Poděbradském z každého tisíce obyvatel 823,1 katolíků, 168,7 evangelíků, 7,1 židů 0,8 bez vyznání. (Poděbradsko, díl III./3, Poděbrady 1938, str.135.) 16 )Poděbradsko, Díl 1., str. 16 17 )Poděbradsko, Díl 1., str. 140 18 ) Poděbradsko, Díl 1., str. 148 19 JPoděbradsko, Díl 1., str. 149 20 J Pěstování ovocných stromů v minulých desetiletích 19. století pokleslo a teprve po roce 1900 se zlepšuje. V minulosti byly hojně pěstovány ovocné stromy, zvláště v okolí Poděbrad, kde proslulý český pomolog, poděbradský děkan Matěj Rossler (1795 - 1829), ve své zahradě "Sans pareilu" o výměře 33 korců (9,57 ha) pěstoval na 800 druhů jabloní, 500 hrušní, 300 třešní, 132 sliv, ořechy, angrešt, rybíz. Příčinou úpadku ovocnictví bylo zužitkování každé pídi země pro obilniny a zvláště pak pro cukrovku, ovoce se nekonzervovalo ani nevyváželo. (Poděbradsko, Díl 1., str. 151-152) 21 ) Poděbradsko, Díl 1., str. 151-152 22 ) Poděbradsko, Díl 1., str. 154 DJ Poděbradsko, Díl 1., str. 156 24 J Poděbradsko, Díl 1., str. 161-162 3 25 ) Na začátku 20. století na Poděbradsku byly ceny 1 m dřeva následující: a) palivové: mladodubové 8- 10 K, starodubové 7- lOK, březové 7,20-8 K, jilmové a olšové 78 K, borové 7,60- 8, 40 K, lipové 6- 8 K, topolové a osikové 4,60-6 K; b) kmenové: dub 20-60 K, habr 20-32 K, bříza 18 K, jilm a olše 18-20 K, borovice 12-24 K, lípa 10 - 24 K, topol a osika 10 - 24 K, výrobkové dříví dubové střední jakosti 14 K, habrové 16 K. (Poděbradsko, Díl I., str. 165)
156
26
>Zájemce o z vě".rmu ulovenou na p o db ě ra d s k u v etech 189 4-1 904 zap Iati·1 (dl e Poděbr adsko, Díl I., str. 166): Cena za 1 kg v roce: 1894
1904
0,80 K
0,60K
dančí
lK
0,80K
srnčí
1,40 K
lK
zajíc
3K
2,60K
vysoká
zvěř
bažant
2-4 k
1,20-2,50 k
koroptev
0,60- 1 K
0,50-0,90 K
tetřívek
2K
1,60-1,80 K
sluka
2K
1,60- 1,80 K
divoká kachna
1K
0,80- 1 K
>Poděbradsko, Díl 1.: 166 Díl I.: 169-191 29 >Poděbradsko, Díl I.: 169 30 > Janák- Hledíková: 326-327 Jl) Kosmova kronika: 48 32 >Tisíciletá obec Libice n.C.: ll D) Turek 1981, Turek 1982 34 > Tisíciletá obec Libice n.C.: 13-21 35 > Pamětní kniha obce libické: 53-54 36 l Paměti Františka Žampy, str. 443-446 37 l Paměti Františka Žampy str. 443-446 38 l Poděbradsko, Díl 1.: 187 39 l Historie a současnost podnikání: 113-115 40 l Pamětní kniha: 54-55 41 > Pamětní kniha: 30 42 ) Pamětní kniha: 30 43 ) Pamětní kniha: 48 45 ) Janák- Hledíková 1989: 275 44 l Veverka 1933: 24-25 46 lRoubík 1938: 157-158 47 )Roubík 1938: 155 48 >Forst 1958:22 49 > Školní kronika obecné školy v Kněžicích zápis pro rok 1855 SOJ Roubík 1939 51 lForst 1958: 23 52 lForst 1958: 24 53 >Poděbradsko 1906: 207-208 54 l Poděbradsko 1906: 207 55 l Klabouch 1965: 164 56 l Vaněček 1970: 327 57 >Klabouch 1965: 166 58 ) Pamětní kniha: 8 59 J Pamětní kniha: 8 60 ) Školní kronika obecné školy v Kněžicích zápis pro rok 1850 61 ) Vaněček 1970: 328 62 ) Janák, J., Hledíková, Z.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, str. 323-324 63 >Janák- Hledíková: 325-326 Ml Janák- Hledíková: 331-332 65 >Janák- Hledíková: 366-368 66 l Janák- Hledíková: 369 67 >Janák - Hledíková 1989: 348 68 ) §28, zákona č. 27. ze dne 16.4. 1864 o obecním zřízení 27
28
) Poděbradsko,
157
kniha obce libické 1901 až 1923 (dále pouze Protokolní kniha)- obsahuje zápisy schůzí obecního a obecního zastupitelstva obce Libice nad Cidlinou z let 1901-1923. Uložena v SOA- Státním okresním archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem 70 > Protokolní kniha z<ípis ze dne 9.3. 1915, schůze obecního zastupitelstva 7IJ Protokolní kniha zápis ze dne 6.5. 1915, schůze obecního zastupitelstva, 72 J Janák- Hledíková: 353 73 l §13, zákona č. 27. ze dne 16.4. 1864 o obecním zřízení 74 l Tisíciletá obec Libice nad Cidlinou 981-1981, str. 13-21 75 l Janák - Hledíková 1989: 350 76 l Dostupné materiály: protokolní knihy schůzí, korespondence mezi obcí Libicí nad Cidlinou a okresním výborem v Poděbradech oznamující termíny konání voleb, volební výsledky apod. uloženo v SOA - SOkA Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem- fond okresní výbor Poděbrady 77 l Úřední korespondence ze dne 28.3. 1903 SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor Poděbrady 78 ) Úřední korespondence ze dne 20.4.1906 SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor Poděbrady 79 ) Úřední korespondence 10.5. 1909, SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní úřad Poděbrady SOl Úřední korespondence 20.5. 1912, SOA- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní úřad Poděbrady 81 l Plná moc ze dne 17 .3. 1903, SOA - SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 82 ) Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou 1903-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 83 ) Protokolní kniha zápis ze dne 28.2. 1906, schůze obecního zastupitelstva 84 J Protokolní kniha zápis ze dne 14.4. 1906, schůze reklamační komise 85 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .4. 1906, schůze reklamační komise 86 l Listiny výsledkll voleb 1909 a 1912 - Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou 1909-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 87 J Úřední korespondence ozn. čís. jed. 530- SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní úřad Poděbrady 88 ) Listiny výsledků voleb 1903- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1903-1906, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 89 l Listiny výsledků voleb 1906- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1906-1909, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 90 J Listiny výsledků voleb 1909- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1909-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 91 ) Listiny výsledků voleb 1912- Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou období 1912-1915, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 92 l Opis dopisu ze dne 5.6. 1909 - Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1903-1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)- fond okresní výbor v Poděbradech 93 ) Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1909, SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond okresní výbor v Poděbradech 94 SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond l Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1903, okresní výbor v Poděbradech 95 J Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1906, SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond okresní výbor v Poděbradech %) Úřední korespondence - obecní volby v Libici nad Cidlinou 1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.) - fond okresní výbor v Poděbradech 97 ) Pamětní kniha: 8 98 l Školní kronika obecné školy v Kněžicích zápis pro rok 1850 99 l Protokol ní kniha zápis ze dne 2.5. 1903, schůze obecního zastupitelstva 100 l Protokol ní kniha zápis ze dne 11.6. 1906, schůze představenstva 101 l Protokol ní kniha zápis ze dne 10.6. 1909, schůze obecního zastupitelstva 102 J Pamětní kniha: 48 103 l Úřední korespondence- obecní volby v Libici nad Cidlinou 1909 a 1912, SOkA Nymburk (Lysá n.L.)fond okresní výbor v Poděbradech 104 ) Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 105 l Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 106 ) Protokolní kniha zápis ze dne 17.4. 1909, schůze obecního zastupitelstva 107 ) Protokolní kniha zápis ze dne 12.3. 1902, schůze obecního zastupitelstva 108 l Protokolní kniha zápis ze dne 2.2. 1916, schůze obecního zastupitelstva 109 J § 43 zákona č. 27 ze dne 16.4. 1864 ř.z. o obecním zřízení 110 J Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 112 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 25.2.1911, schůze obecního zastupitelstva 69
J Protokolní
představenstva
"'l
158
Protokol ní kniha zápis ze dne 21.5.1913, schůze obecního zastupitelstva Protokolní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schůze obecního zastupitelstva 1151 Trestní protokol z let 1900 až 191 O - fond Obecní úřad Libice nad Cidlinou 1161 Zákon ze dne 12. října 1875, č. 76 z.z. pro Čechy v příčině ochrany majetku polního, §3 1171 Protokolní kniha zápis ze dne 28.9. 1914, schůze elektrárenské komise 1181 Protokolní kniha zápis ze dne 28.9. 1914, schůze elektrárenské komise 1191 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9. 1917, schůze elektrárenské komise 1201 Protokol ní kniha zápis ze dne 12.3. 1902, schůze obecního zastupitelstva 1211 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9. 1917, schůze elektrárenské komise 1221 Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 12JJ Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .2.1904, schůze obecního zastupitelstva 1241 Protokol ní kniha zápis ze dne 8.4.1907, schůze obecního představenstva 1251 Protokol ní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 1261 Protokolní kniha zápis ze dne 3.1.1908, schůze obecního zastupitelstva 1271 Protokolní kniha zápis ze dne 11.1.1908, schůze obecního zastupitelstva 1281 Protokolní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 1291 Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1908, schůze obecního zastupitelstva 1301 Protokolní kniha zápis ze dne 11.3.1908, schůze obecního zastupitelstva 1311 Protokolní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 1321 Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 133 J Protokolní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schůze obecního zastupitelstva 1141 Protokolní kniha zápis ze dne 3.3.1909, schůze obecního zastupitelstva 1351 Protokolní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 1361 Protokolní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 1371 Protokolní kniha zápis ze dne 4.11.1909, schůze obecního zastupitelstva 1381 Protokol ní kniha zápis ze dne 29 .1.1910, schůze obecního zastupitelstva 1391 Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1910, schůze obecního zastupitelstva 140 J Protokolní kniha zápis ze dne 4.5.1910, schůze obecního zastupitelstva 1411 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9.1910, schůze obecního zastupitelstva 1421 Protokolní kniha zápis ze dne 1.9.1910, schůze obecního zastupitelstva 1431 Protokol ní kniha zápis ze dne 31.1.1911, schůze obecního zastupitelstva 1441 Protokol ní kniha zápis ze dne 21.2.1911, schůze obecního zastupitelstva 1451 Protokol ní kniha zápis ze dne 2.3.1911, schůze obecního zastupitelstva 1461 Protokol ní kniha zápis ze dne 17.5.1917, schůze obecního představenstva 1471 Protokol ní kniha zápis ze dne 7 .12.1912, schůze obecního zastupitelstva 1481 Protokolní kniha zápis ze dne 15.2.1913, schůze obecního zastupitelstva 1491 Poděbradsko. Dí! I.: 207 1501 Korespondence Okresní úřad Poděbrady 1511 Korespondence Okresní úřad Poděbrady 1521 Trestní protokol obce Libice zápis ze dne 14. srpna 1900 1531 Protokolní kniha 1.9. 1910- schůze obecního zastupitelstva 1541 Protokolní kniha zápis ze dne 18.3.1912, schůze obecního zastupitelstva 1551 Protokolní kniha zápis ze dne 1.5.1914, schůze obecního zastupitelstva 1561 Protokolní kniha zápis ze dne 21.5.1903, schůze obecního zastupitelstva 1571 Protokol ní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 158 J Protokol ní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 1591 Zápisy schůzí obecního zastupitelstva 1923 - 1945, zápis ze dne 15.12.1922, schůze obecního zastupitelstva 1601 Protokolní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 1611 Protokol ní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 1621 Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva 1631 Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva 1641 Protokol ní kniha zápis ze dne 7 .9.1912, schůze obecního zastupitelstva 1651 Protokol ní kniha zápis ze dne 7 .9.1912, schůze obecního zastupitelstva 166 J Zápisy schůzí obecního zastupitelstva 1923- 1945, zápis ze dne 9.1. 1929, schůze obecního zastupitelstva 1671 Protokolní kniha zápis ze dne 3.8.1903, schůze obecního zastupitelstva 1681 Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .6.1903, schůze obecního zastupitelstva 1691 Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 170 J Protokolní kniha zápis ze dne 17 .2.1904, schůze obecního zastupitelstva 1711 Protokol ní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 1721 Protokolní kniha zápis ze dne 18.4.1908, schůze obecního zastupitelstva 1111
1141
159
Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.190 1, schůze obecního zastupitelstva Protokolní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schůze obecního zastupitelstva 175 > Protokol ní kniha zápis ze dne 28.6.190 1, schůze obecního zastupitelstva 176 ) Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 177 > Protokolní kniha zápis ze dne 14.2.1906, schůze obecního zastupitelstva 178 > Protokolní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schůze obecního zastupitelstva 179 > Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1905, schůze obecního zastupitelstva 180 > Protokolní kniha zápis ze dne 2.3.1912, schůze obecního zastupitelstva 181 > Protokolní kniha zápis ze dne 31.12.1902, schůze obecního zastupitelstva 182 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 183 > Protokol ní kniha zápis ze dne 13.3.1907, schůze obecního zastupitelstva 184 > Protokolní kniha zápis ze dne 11.9.1914, schůze obecního zastupitelstva 185 > Protokolní kniha zápis ze dne 8.4.1907, schůze obecního zastupitelstva 186 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.5.1907, schůze obecního zastupitelstva 187 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.5.1907, schůze obecního zastupitelstva 188 > Protokol ní kniha zápis ze dne 26.6.1907, schůze obecního zastupitelstva 189 > Protokolní kniha zápis ze dne 11.1.1908, schůze obecního zastupitelstva 190 > Protokolní kniha zápis ze dne 4.11.1909, schůze obecního zastupitelstva 191 > Protokolní kniha zápis ze dne 4.5.1910, schl!ze obecního zastupitelstva 192 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.9.191 O, schůze obecního zastupitelstva 193 ) Protokolní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schllze obecního zastupitelstva 194 ) Protokolní kniha zápis ze dne 21.7.1901, schl!ze obecního zastupitelstva 195 > Protokol ní kniha zápis ze dne 28.12.1901, schllze obecního zastupitelstva 196 > Protokolní kniha zápis ze dne 21.7.190 1, schllze obecního zastupitelstva 197 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schůze obecního zastupitelstva 198 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 30.6.1904, schllze obecního zastupitelstva 199 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 31.1.1911, schl!ze obecního zastupitelstva 200 > Protokolní kniha zápis ze dne 25.2.1911, schůze obecního zastupitelstva 201 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 1.6.1911, schltze obecního zastupitelstva 202 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.11.1907, schůze obecního zastupitelstva 203 > Protokol ní kniha zápis ze dne 1.11.1907, schůze obecního zastupitelstva 204 > Protokolní kniha zápis ze dne 13.12.1905, schllze obecního zastupitelstva 205 > Protokol ní kniha zápis ze dne 21.7.190 I, schůze obecního zastupitelstva 206 > Protokolní kniha zápis ze dne 20.4.1902, schl!ze obecního zastupitelstva 207 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.2.1904, schllze obecního představenstva 208 > Protokolní kniha zápis ze dne 2.1.1905, dražební protokol 209 > Svoboda: 76 210 > Protokolní kniha zápis ze dne 17 .5.1907, dražební protokol 211 > Protokol ní kniha zápis ze dne 11.5.1907, schl!ze obecního zastupitelstva 212 > Protokol ní kniha, zápisy dražebních protokol ll z rozmezí let 190 I až 1911 213 > Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1908, schůze obecního zastupitelstva 214 > Protokol ní kniha zápis ze dne 30.12.1909, dražební protokol 2l5) Protokol ní kniha zápis ze dne 9.1.1906, dražební protokol 216 > Protokol ní kniha zápis ze dne 17.5.1907, dražební protokol 217 > Protokolní kniha, zápisy dražebních protokolll z rozmezí let 1902 až 1912 218 ) Protokolní kniha zápis ze dne 1.9. 1910, schllze obecního zastupitelstva 2!9) Protokol ní kniha zápis ze dne 8.12.1913, schllze obecního zastupitelstva 220 > Protokolní kniha zápis ze dne 13.12.1913, schl!ze obecního představenstva 22l) Pamětní kniha: 29 222 > Pamětní kniha: 29 223 > Protokolní kniha zápis ze dne 26.2.1910, schl!ze obecního zastupitelstva 224 ) Protokolní kniha zápis ze dne 3.3.1909, schůze obecního zastupitelstva 225 > Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schůze obecního zastupitelstva l26> Protokol ní kniha zápis ze dne 10.3.1908, schl! ze obecního zastupitelstva m) Protokol ní kniha zápis ze dne 10.3.1908, schl!ze obecního zastupitelstva 228 > Protokolní kniha zápis ze dne 5.5.1904, schllze obecního zastupitelstva 229 > Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schl! ze obecního zastupitelstva 230 > Protokol ní kniha zápis ze dne 25.5.1901, schl'tze obecního zastupitelstva 231 > Protokolní kniha zápis ze dne 3.3.1909, schllze obecního zastupitelstva 232 > Paměti Fr. Žampa: 454- 455 173
174
>
>
160
Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva kniha zápis ze dne 15.2.1915, schůze obecního zastupitelstva 235 >Protokol ní kniha zápis ze dne 6.5.1915, schůze obecního zastupitelstva 236 > Tamtéž 237 l Protokol ní kniha zápis ze dne 13.3.1914, schůze obecního zastupitelstva 238 > Protokol ní kniha zápis ze dne 12.3.1902, schůze obecního zastupitelstva l39l Protokol ní kniha zápis ze dne 2.5.1903, schihe obecního zastupitelstva 240 > Protokolní kniha zápis ze dne 8.3.1913, schůze obecního zastupitelstva 24IJ Protokolní kniha zápis ze dne 21.5.1913, schůze obecního zastupitelstva 2421 Protokol ní kniha zápis ze dne 3.8.1903, schůze obecního zastupitelstva 2431 Protokol ní kniha zápis ze dne 26.2.1914, schůze obecního zastupitelstva 2441 Protokol ní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2451 Protokol ní kniha zápis ze dne 1O. 7.1909, schůze obecního zastupitelstva 2461 Protokol ní kniha zápis ze dne 21.5.1913, schůze obecního zastupitelstva 24?) Protokolní kniha zápis ze dne 8.12.1913, schůze obecního zastupitelstva 248 lProtokolní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2491 Protokol ní kniha zápis ze dne 17 .6.1903, schůze obecního zastupitelstva 250 ) Protokolní kniha zápis ze dne 13.12.1913, schůze obecního představenstva 251 >Protokol ní kniha zápis ze dne 12.3.1902, schůze obecního zastupitelstva 2521 Protokolní kniha zápis ze dne 28.12.1901, schůze obecního zastupitelstva 253 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 1.10.1907, schůze obecního zastupitelstva 254 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 11.1.1911, schůze obecního zastupitelstva 2551 Protokolní kniha zápis ze dne 9.8.1902, schůze obecního představenstva 2561 Protokol ní kniha zápis ze dne 1.11.1907, schůze obecního zastupitelstva 2571 Zákon domovský ze dne 3. prosince 1863 č. 105 ř.z. §26 258 ) Protokol ní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 2591 Protokol ní kniha zápis ze dne 21.3.1903, schůze obecního zastupitelstva 2601 Protokol ní kniha zápis ze dne 27 .1.1912, schůze obecního zastupitelstva 261 l Protokol ní kniha zápis ze dne 13.3.197, schůze obecního zastupitelstva 262 ) Protokolní kniha zápis ze dne 17 .4.1909, schůze obecního zastupitelstva 2631 Protokol ní kniha zápis ze dne 27.3.1901, schůze obecního zastupitelstva 264 l Protokolní kniha zápis ze dne 16.12.1903, schůze obecního zastupitelstva 26SJ Protokol ní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2661 Protokol ní kniha zápis ze dne 15.11.1902, schůze obecního představenstva 267 l Protokol ní kniha zápis ze dne 6.2.1909, schůze obecního zastupitelstva 2681 Protokolní kniha zápis ze dne 4.12.1916, schůze obecního zastupitelstva 2691 Protokol ní kniha zápis ze dne 15.12.1917, schůze obecního zastupitelstva 233
234
>
>Protokol ní
161
SEZNAM LITERATURY: BEDNÁŘ,
FR.: Památník českobratrské církve evangelické. knihkupecké a vydavatelské akc. společnosti KALICH, v Praze 1924.
Nákladem
ČEČETKA, F.J.: Od kolébky do hrobu. Lidopisné obrázky z Poděbradska, Praha
1900. ČEČETKA, F.J.: Staré zřízení obecní, Český lid číslo 1211903, str. 4-8.
DANKO, B.: Repetetorium obcí a osad Československé republiky 1928, vydal svým nákladem Bedřich Danko, nedatováno. DOLEŽAL, L.: Popis panství poděbradského, Praha 1890. DORAZIL, 0.:
Světové dějiny
v kostce, Papyrus Vimperk 1992.
DUDEK, F.: Počátky řepného cukrovarnictví v Čechách, práce Oblastního muzea v Poděbradech, řada B, 1973, č.9. PASTORA, L., KLADIWA, P.: Obecní samospráva a lokální elity v českých zemích 1850-1918, In. Český časopis historický 4/2004, s. 796-827 FIEDLER, F.: Základní problémy rakouské správní reformy, Praha 1916 FORST, FR.: Bibliografie historicko-vlastivědné literatury okresu Nymburk, FORST, FR.: Okresní archiv v Nymburce. Městské archivy v Lysé nad Labem a v Sadské. Průvodce po fondech. Praha 1958 Historicko-vlastivědná
bibliografie Středočeského kraje, sv.2., Praha 1961.
JANÁK, 1., HLEDÍKOVÁ, ZD.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, SPN Praha 1989. JANÁK, J.: Domovské právo ve starém Rakousku a v ČSR, In: Pocta akademiku Václavu Vaněčkoví k 70. narozeninám- UK, Praha 1975, s. 147-167 KÁRNÍKOV Á, L.: Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754-1914, Praha 1965. KLABOUCH, J.: Ke vzniku novodobých jednotek místní správy v Čechách v letech 1849-1963, In: Acta regionalia- sborník vlastivědných prací- 1965, s. 168-171; KLADIWA, P.: Obecní volby v Moravské Ostravě 1850-1908 a formování občanské společnosti, in: Slezský sborník 2002, č. 1, s. 11-42 Kolektiv
autorů: Dějiny
zemí Koruny
české
II., Paseka, Praha 1992.
Kolektiv: Historie a současnost podnikání na Nymbursku a Žehušice, Městské knihy 2001 Kosmova kronika 1975
česká,
Poděbradsku,
Nakladatelství Svoboda , Vydání 6, (Svoboda 2), Praha
162
LAŠTOVKA, K.: Počátky samosprávy v zemích českých, In: Miscellanea historico- iuridica, Praha 1940, s. 155- 163 LUTOVSKÝ, M., PETRÁŇ, ZD.: Slavníkovci, Libri 2004 MAXIMILIAN RYTÍŘ Z OBENTRAUTŮ: Samospráva obce v království Českém, Praha 1863 MILLER, J.: Z tradic selského rodu Vinduškova, kniha třetí, Praha 1935.
Okresní záložny hospodářské 1882-1932. Almanach vydaný na paměť padesátiletého jejich trvání. Vydáno péčí svazu okresních záložen hospodářských v roce 1932, Tiskem "Noviny" v Praze. PARGAČ, J., TOMANDL, M.: Jedinec a vesnické společenství v lokálních vztazích solidarity, kooperace a subsidiarity. In: SE, VIII, AUC, Praha: UK, 1995,s.61-66
PARGAČ, J., TOMANDL, M.: Úloha obecní samosprávy v životě vesnice v minulosti: vyhodnocení dotazníkové akce. In: NV, X (52), 1993, s. 36-46. PEKAŘ, J.: Kniha o Kosti, Melantrich, Praha 1942. Poděbradsko.
Obraz minulosti i přítomnosti, Práce politického okresu Poděbrady 1906.
Poděbradsko.
Obraz minulosti i
školy Díl III.,
část třetí, Poděbrady
Poděbradský
okres v číslech,
přítomnosti,
učitelstva
Práce
okresu, Díl I. popis
učitelstva
okresu a
přátel
1938.
Věstník Poděbradska číslo
8, 1905, str. 108
POKLUDOV Á, A.: Vývoj obecní samosprávy a obecní volby v Opavě v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, in: Slezský sborník 2003, 1, s. 17-51
Politický okres poděbradský ve dvacátém roce Poděbrady 1938.
Československé samostatnosti,
ROBEK, A., SVOBODOVÁ. J.: Kronika socialistické vesnice, Nymbursko a Poděbradsko, Polabské muzeum Poděbrady, Poděbrady 1979. ROUBÍK, F .. : Přehled vývoje vlastivědného popisu Čech, Praha 1940 ROUBÍK, F..: Vývoj správního rozdělení Čech v Letech 1850-1868, In: Sborník Archivu ministerstva vnitra XII-1939 ROUBÍK, F..:: Ke vzniku správního rozdělení Čech z roku 1850, In: Sborník Archivu ministerstva vnitra XI-1938;
Seznam míst v království Českém. Sestaven na základě úředních dat k rozkazu c.k. místodržitele. V Praze. Tiskem místodržitelské knihtiskárny 1913. SKLENÁŘ, K.: Slavníkovská Libice v dějinách archeologického výzkumu, Časopis NM, řada historická, 151/1982, str.l-16.
163
Statistický lexikon obcí v české zemi. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14.dubna 1920 čís. 266 Sb.zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z !.prosince 1930, v Praze 1934.
SVOBODA, P.: Pozdrav z Libice, aneb Libice v proměnách 20. století, Vlastním nákladem, 2003 Tisíciletá obec Libice nad Cidlinou 981-1981, MNV Libice nad Cidlinou 1981.
TUREK, R., HÁSKOV Á, J., JUSTOVÁ, J.: LIVBVZ METRO POL/S. Tam, kde řeka Cidlina tratí své jméno. MNV Libice nad Cidlinou k tisíciletému výročí první písemné zmínky o Libici (Datum neuvedeno). TUREK, R.: Slavníkovci a jejich panství, Kruh Hradec Králové 1982 VANĚČEK, V.: Dějiny státu a práva v Československu, Orbis 1970
VEVERKA, J.:
Průvodce
a popis Poděbradska, Nymburk 1933
VINDUŠKA, J.: Činnost obecního zastupitelstva v Libici nad Cidlinou. FF UK, 1995 VINDUŠKA, J.: Vývoj územní samosprávy na Poděbradsku a Nymbursku v letech 1848-1918. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36/2002 VINDUŠKA, J.: Život v obci Libice nad Cidlinou v letech 1901-18 ( 1. a 2. část), Vlastivědný zpravodaj Polabí 3311999 a 34/2000 Zákon ze dne 12. října 1875, č. 76 zemského zákoníku pro Čechy v příčině ochrany majetku polního Zákon
č.
27. ze dne 16. dubna 1864 říšského zákoníku o obecním zřízení
Zákon č. 222 ze dne 5. prosince 1896 říšského zákoníku o domovském právu, novela k zákonu o domovském právu ze dne 3. prosince 1863 ř. z. č. 105, Zákon o zastupitelstvu okresním ze dne 25. července 1864 pro království České Rukopis: František Žampa: Paměti (použito s laskavým svolením paní Boženy Němečkové z Libice nad Cidlinou).
164
ARCHIVNÍ MATERIÁLY:
Uloženy ve Státním oblastním archivu- Státním okresním archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem: Fond Obecní úřad
Choťánky:
Kniha ústavu pro chudé r.1868-1931
Fond Obecní úřad Kánin: Trestní protokol pro obec Kánin Fond Obecní úřad Kluk: Účetní kniha chudých 1863-1920 Fond Obecní úřad Fond Obecní
Křečkov:
úřad
Kniha příjmů a vydání 1863-1931
Libice nad Cidlinou: Protokolní kniha obce libické od r.1901
až 1923
Fond Obecní
úřad
Libice nad Cidlinou: Zápisy
schůzí
obecnz1w zastupitelstva
1923-1945
Fond Obecní úřad Libice nad Cidlinou: Index k popisné kartotéce Fond Obecní úřad Libice nad Cidlinou: Trestní protokol z let 1900 až 191 O Fond ZDŠ Kněžice: Školní kronika obecné školy v Kněžicích od roku 1842 Fond okresní výbor Poděbrady: Úřední korespondence mezi obcí Libice nad Cidlinou a okresním výborem Poděbrady v letech 1900 až 1918- obecní volby
Pamětní kniha
obce Libice nad Cidlinou 1892-1964, uložena na Obecním úřadě v
Libici nad Cidlinou.
165
Příloha č.
1
Tabulka docházky
166
Příloha č.
1 Prezenční
Volebm období Clenu +virilistu Starosta Radní
1900 ( 190 I) az 1903 I
2 3 4 5
Virilní hlas
Zatupitelé
6
včetně náhradníků
7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18 19 20
:sooestav Jm Ktička Josef Dvořák Jan Svoboda František Hacílek l'rantJSek Hais! Eduard Molnár Jan IPoJaceK MateJ Brtek František Brunclík František Havránek Josef Hubálek Josef Jeník Jan Jeník Václav Kubka Jan Mikšovský František Mikšovský Matěj Mukařovský Václav Novák Václav Paroulek Josef Paroulek Václav Pilný Václav Vinduška Václav
1903 až 1906
Volební období Clenů
listiny obecních výborů v Libici nad Cidlinou v období 1901 až 1918
+ virilistů
Starosta Radní
1 2 3 4 5
Virilní hlas Zatupitelé včetně náhradníků
6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18
Svoboda František KubkaJan Mikšovský František Dvořák Josef Hněvsa Jan Hais! Eduard Red. Salich (M. Poláček) Brunclík František Buřil Josef Hněvsa František Jiránek Karel Lorenc Karel Molnár Jan Novák Václav Paroulek Josef Pilný Václav Svatoň Václav Veverka Václav Vinduška Josef Vinduška Václav
27.03.01 U+ i
25.05.01 12+0
28.06.01 12+1
21.07.01 17+0
28.12.01 12+0
12.03.02 12+2
20.04.02 15+0
24.06.02 15+0
21.03.03
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
~4+1
X X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X
X
X
X
X
X
X
X
X
02.05.03 16+3
17.06.03 13+0
16.12.03 15+0
16.01.04 ?+?
17.02.04 15+2
05.05.04 14+1
30.06.04 12+0
08.02.05 17+2
25.03.05 15+0
10.05.05 ll+ 1
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
28.02.06 15+1
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
14.02.06 15+ I
X
X
X
X
13.12.05 12+0
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
1906 az 1909
Volební období Clenů +virilistů
Starosta Radní
Virilní hlas Zatupitelé včetně náhradníků
Volební období Clenů + virilistů Starosta Radní
Virilní hlas Zatupitelé
Náhradníci
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18
Svoboda František Dvořák Josef Mikšovský František Kubka Jan Souček František Ha1sl Eduard Hněvsa Jan Jiránek Karel Lorenc Karel Mázl Václav MilerKarel Molnár Jan Novák Václav Paroulek František č.1 02 Paroulek Josef Strnad Václav Teslík Matěj Tomek František Vinduška Václav
1909 az 1912 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ll 12 13 14 15 16 17 18 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Mikšovský František Paroulek Františekč. 30 Teslík Matěj Svoboda František Mázl Václav Eduard Hais! Balcar František Brunclík František Čermák Václav Dvořák Josef Kubka Jan Lorenc Karel Molnár Jan Novotný Václav Paroulek Frant. č. 102 Paroulek Josef Strnad Václav Svatoň Václav Vinduška Václav Mikšovský Matěj do 25.2.1lnahradil J. Kubku Vinduška Josef Hyklík LeoiJ_old Tomek Frant. Miler Václav Novotný Frant. Mázl Antonín Bacílek Frant. Veverka Frant
05.05.06 18+0
13.06.06 10+1
20.02.07 17+1
13.03.07 13+1
01.05.07 14+0
11.05.07 13+0
26.06.07 12+0
o1.11.07
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
29.01.10 15+0
26.02.10 14+1
X
X
X X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
31.01.11 15+0
25.02.11 13+1
04.05.11 15+0
01.06.11 14+0
25.10.11 10+0
27.01.12 15+0
02.03.12 16+1
18.03.12 15+0
09.05.12 12+0
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
omluv. omluv. X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
omluv.
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
nahrazen
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
01.09.10 14+0
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X X
X
X
X
04.05.10 14+0
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
04.11.09 10+0
X
X
X
X
X
10.07.09 14+1
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
17.04.09 ll+ 1
X
X
X
03.03.09 15+1
X
X
X
06.02.09 17+1
X
X
X
18.04.08 12+0
X
X
X
11.03.08 14+1
X
X
X
26.02.08 16+1
X
X
X
20.02.08 11+1
X
X
X
12+0
11.01.08 17+0
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
11912 až 1919
Volební období představenstvo
Starosta Radní
1 2 3 4 5
Virilní hlas
Zatupitelé
6 7 8 9 10 ll
náhradníci
12 13 14 15 16 17 18 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Mikšovský František František Paroulek č. 30 Svoboda František Novotn_i Václav Lorenc Karel Eduard Hais] rada Salich!M. Poláček Vacek Franišek Balcar František Brunclík František Janata Jan Křička Josef Mázl Václav Molnár Jan Paroloulek Josef Paroulek Frant. č. 102 Strnad Václav Svatoň Václav Teslík Matěj Vavroušek Richard Vinduška Václav Jiránek Karel náhr Mikšovský Matěj Paroulek Bedřich Radechovský Václav Souček František Stmadf František Tomek František Veverka František Vinduška Josef
21.09.14 ll +O
26.02.15 12+2
09.03.15 ll+ 1
06.05.15 13+1
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
07.12.12 12+1
15.02.13 13+ 1
08.03.13 16+1
21.05.13 14+0
08.12.13 14+0
26.02.14 14+0
13.03.14 16+0
01.05.14 15+0
8.7.1914 13+0
09.08.14 14+0
11.09.14 14+0
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
omluv. omluv.
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
04.12.16 15.12.17 14+0 12+1
xM.P. X
X
X
03.04.16 13+1 X
X
X
X X
02.02.16 10+1
X
X X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X X X
X
Příloha č.
2
Zákon ze dne 12. října 1875, č. 76 z.z. pro Čechy v příčině ochrany majetku polního: I. O majetku a pychu polním. §1
Majetek polní dává se ve zvláštní ochranu tohoto zákona. Pokud běží o užívání zákona toho, považují se za majetek polní širé pole a veškeré na něm se nalézající, s provozováním polního hospodářství souvisící věci a zařízení. K majetku polnímu sluší tudíž stejnou měrou pozemky, jako pole, louky, pastviny, zahrady, vinice, jakož i stromy ovocné a sady všeho druhu, úly, lisovny, sušírny, trdlice a jiné přístroje k připravování lnu a konopě, polní boudy, ploty, ohrady, rybníky, sádky a přístroje k umělému plemenění ryb, díla k přivádění a odvádění vody, hráze, díla vodní a vodovody, polní studně, polní cesty, pěšiny, strouhy atd. počítati, rovněž i všecky plody a všecku úrodu dosud nesklizenou, kupy sena a plodin, stohy slámy, hospodářské nářadí a nástroje na poli ponechané, dobytek tažní a se pasoucí, mrvu atd. § 2. Co pychy polní trestají se veškerá porušení majetku polního (§ 1.) a veškeré přestupky zapovědí v zákonu tomto obsažených aneb na základě tohoto zákona politickým úřadem (okresním úřadem, výborem obecním) v příčině ochrany majetku polního zvláště vydaných, pokud tato porušení anebo přestupky těchto zapovědí nepodléhají řízení dle zákona trestního anebo dle zvláštních zákonů a předpisů vydaných v příčině ochrany jiných odvětví zeměvzdělání, zvláště práv vodních, anebo v příčině vykonávání policie silniční. § 3. Zvláště se prohlašuje za pych polní: a) nedovolené chození, položení se, ježdění koňmo a vozem v zahradách, na polích a lukách, jakož i na veškerých ostatních pozemcích, jakmile tyto jsou ohrazením, příkopy a strouhami pomezními, tabulkami zapovídacími anebo jinými znatelnými znameními výstražnými co uzavřené poznamenány; b) nedovolené vstoupení na cesty, jež v čase, kdy hrozny anebo jiné plody polní a stromové dozrávají, k nařízení obecního starosty uzavřeny a tabulkami zapovídacími anebo jinými znameními znatelnými jakožto cesty zapovězené poznamenány jsou; c) nedovolené odstranění aneb porouchání plotů, otevření přístrojů zavíracích na nich a odstranění tabulek zapovídacích anebo znamení výstražných; d) nedovolené přešlapování pěšin aneb cest polních; e) nedovolené zlomení aneb uříznutí kmenů, větví, ratolestí, květu aneb ovoce, pak oškubání listí se stromů aneb požitečných keřů, jakož i každékoliv jiné porouchání stromů aneb keřů, pak vytrhování kolu u stromů; 167
f) nedovolené uříznutí neb utrhnutí klasů, lusků aneb rostlin jakéhokoliv druhu, pak žetí aneb trhání trávy na cestách a mezích polních; g) nedovolené bílení na mezích, hrázích a cize půdě vůbec, pak nedovolené sbírání aneb vykopávání kostí, hadrů aneb látek hnojných v zahradách aneb na polích, lukách aneb pastvinách a nedovolené kopání země, písku, štěrku, kamenu, jakož i sbírání listí, zralého ovoce neb padavek na cizích pozemcích; h) nedovolené vkládání aneb házení kamenů, rumu, střepů, smetí neb snětí na cizé pozemky neb cesty; i) nedovolené užívání cizích senníků, polních bud, neb nářadí a nástrojů na poli ponechaných, jakož i uschování, zavlečení neb porušení nářadí a nástrojů těch;
nedovolené přeházení neb roztroušení hromad země neb mrvy, hromad plodin neb steliva, kup sena, ovoce a stohů slámy, jakož i porouchání přístrojů k sušení krmiva na poli se nalézajících; k) svévolné pálení rašeliny.
j)
§4.
Svémocné zorání, okopání anebo jiné poškození společných polních cest aneb pěšin, postrčení aneb odstranění mezníků, pak uorání aneb ukopání cizé půdy tresce se, ač jestli trestním soudem se nestíhá, jakožto polní pych. Zapálení strnišť a hnojišť jest naprosto zapovězeno. "
168
Příloha č.3: Katastrální mapa s
vyznačenou
obecní váhou
p.č.
141
169
>lL
22
121 ~79
•
•
Po 't8J
""""-
id Iir
cena UL
I I
lED
I
II
I:J
-------
I
•....
I
.llk..
629
-:;-
621}
.. .
.589
-:;-
rr
T
t
508