VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY Pojištění podnikatelů pro případ základního přerušení provozu v důsledku věcné škody
Úvodní ustanovení 1. Pro smluvní pojištění podnikatelů, tj. právnických a fyzických osob podnikajících ve smyslu Obchodního zákoníku, které sjednává Allianz pojišťovna, a.s. (dále jen „pojistitel“), platí ustanovení Občanského zákoníku, smluvní ujednání a tyto všeobecné pojistné podmínky, které jsou součástí pojistné smlouvy. 2. Práva a povinnosti vyplývající z těchto pojistných podmínek jsou podrobně upraveny ve smluvním ujednání pojistné smlouvy. 3. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastanou na území České republiky, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 4. Pojistnou událostí je jakákoliv nepředvídaná a nahodilá škodní událost, s níž je podle těchto pojistných podmínek spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Článek 1 Předmět pojištění Předmětem pojištění je přerušení provozu v důsledku věcné škody ve smyslu čl. 2 na sjednaném místě pojištění uvedeném v pojistné smlouvě ve smyslu čl. 9 těchto všeobecných pojistných podmínek. Článek 2 Věcná škoda, pojištěná nebezpečí 1. Věcnou škodou se pro účely tohoto pojištění rozumí zničení, poškození nebo ztráta věci sloužící provozu pojištěného v důsledku:
požáru, výbuchu, úderu blesku, nárazu nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo pádu nákladu, b) vichřice a krupobití, c) poškození vodou z vodovodního zařízení. a)
Pojištění se vztahuje pouze na nebezpečí, popř. skupiny nebezpečí, jejichž pojištění je v pojistné smlouvě výslovně ujednáno. Pojistitel poskytne plnění také tehdy, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku hašení, stržení nebo odklizení nebo v příčinné souvislosti s pojistnou událostí uvedenou pod písmenem a) až c) tohoto odstavce, pokud pojištění tohoto nebezpečí je v pojistné smlouvě ujednáno. 2. Za věci sloužící provozu ve smyslu čl. 1 se pro účely tohoto pojištění považují nemovité věci a movité věci ve vlastnictví pojištěného. Movité věci ve vlastnictví cizích osob se za věci sloužící provozu považují za předpokladu, že jsou v oprávněném užívání a druhově patří anebo jsou téže povahy jako věci sloužící provozu a pojištěný je převzal na základě smlouvy. 3. Pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, považují se za věci sloužící provozu ve smyslu odst. 1 také: a) nosiče dat a záznamů, výrobní a provozní dokumentace, b) peníze, cenné papíry, cenné listiny, drahé kovy, klenoty a jiné cennosti, c) výstavní modely, vzory, prototypy, exponáty a výrobní zařízení nepoužitelná pro standardní produkci, d) prodejní automaty na vhazování mincí a peněžní automaty na vydávání peněz, včetně jejich obsahu, e) registrační pokladny.
1
4. Za věci sloužící provozu ve smyslu odst. 1 se pro účely tohoto pojištění nepovažují: a) vozidla, přívěsy, návěsy a tažné stroje podléhající povolovacímu řízení pro provoz na komunikacích ve smyslu zákona o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, b) budovy, které v době vzniku pojistné události byly ve stavu, kdy je nebylo možno provozně využít k danému účelu, nebo na této budově jsou prováděny stavební úpravy a dále na věci v takové budově uložené, c) vodstvo, půda a pole, d) zvířata, e) vrtné věže včetně příslušenství, f) zařízení atomových elektráren a zařízení na přípravu jaderného paliva pro tyto elektrárny, včetně příslušenství. Článek 3 Požár, výbuch, úder blesku, náraz nebo zřícení letadla 1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku: a) b) c) d)
2.
požáru, výbuchu, úderu blesku, nárazu nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo pádu nákladu. Podle těchto pojistných podmínek se považuje:
a) za požár oheň, který vznikl nebo se vlastní silou rozšířil mimo určené ohniště. Za škodu způsobenou požárem se nepovažuje zkrat elektrického vedení provázený světelným projevem a působením tepla. b) za úder blesku bezprostřední přechod blesku na věc. Za škodu způsobenou bezprostředně úderem blesku se nepovažuje škoda způsobená v průběhu bouře na elektrických nebo elektronických zařízeních přepětím. c) za výbuch se považuje náhlý projev roztažnosti plynů nebo par navenek. Výbuchem tlakové nádoby trvale naplněné stlačenou párou nebo plynem se rozumí roztržení její stěny v takovém rozsahu, že
dojde k náhlému vyrovnání tlaku uvnitř a vně nádoby. Pokud dojde uvnitř nádoby k výbuchu ve smyslu první věty druhého odstavce písm. c) tohoto článku, poskytne pojistitel plnění za vzniklou škodu také tehdy, nedojde-li k roztržení stěny nádoby. Za věcnou škodu se nepovažují škody způsobené podtlakem. 3.
Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku:
a) ožehnutí nezapříčiněného požárem, výbuchem nebo úderem blesku, b) vystavení věci užitkovému ohni nebo teplu, c) cílené exploze při trhacích pracích apod., d) exploze ve spalovacím prostoru spalovacích motorů, e) tlaku plynů ve spínacích částech elektrických spínačů, f) zemětřesení. Článek 4 Vichřice a krupobití 1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku: a) bezprostředního působení vichřice nebo krupobití na věc sloužící provozu, b) vržení předmětu na věc sloužící provozu způsobeného vichřicí. 2. Za vichřici je dle těchto pojistných podmínek považováno proudění vzduchu dosahující v místě pojištění rychlosti minimálně 75 km v hodině. Nemůže-li být rychlost proudění vzduchu zjištěna, pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud pojištěný prokáže, že k věcné škodě došlo v důsledku pohybu vzduchu v okolí místa pojištění, který způsobil škody na stavbách v bezvadném stavu nebo na věcech stejně odolných. 3. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo nákladu, b) laviny, c) vniknutí atmosférických srážek nebo nečistot do budovy, pokud k němu nedošlo vlivem poškození stavebních součástí následkem vichřice nebo krupobití, 2
d) působení na věci umístěné na vnější straně budovy (např. nápisy, neonové reklamy, markýzy, anténní systémy, venkovní vedení elektřiny včetně podpůrných konstrukcí), e) působení na věci nacházející se na volném prostranství, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
e) sesuvu půdy vyjma případ, kdy byl tento sesuv způsoben pojistnou událostí ve smyslu odst. 1 tohoto článku, f) zemětřesení, g) požáru nebo výbuchu.
Článek 5
a) udržovat vodovodní zařízení v bezvadném stavu, b) v prostorách budovy, které leží pod úrovní přízemního podlaží, zajistit uložení pojištěných věcí minimálně 12 cm nad úrovní podzemního podlaží, c) v chladném období zajistit dostatečné vytápění budovy, kontrolovat pravidelně stav vodovodního zařízení, d) v případě nutnosti uzavřít přívod vody a vypustit potrubí.
Voda z vodovodního zařízení 1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku působení vody z vodovodních zařízení. Vodou z vodovodních zařízení rozumíme vodu unikající v důsledku poruchy z :
4. Pojištěný je povinen:
a) přiváděcího a odpadního potrubí včetně armatur, b) jiného s ním propojeného zařízení, c) horkovodního nebo parního topení, nebo z klimatizačního zařízení, teplovodních čerpadel nebo solárního systému.
Článek 6 Výluky z pojištění V návaznosti na ustanovení článků 3 až 5 těchto všeobecných pojistných podmínek, se pojištění bez ohledu na spolupůsobící příčiny nevztahuje na škody vzniklé v důsledku:
Vodní pára je zde považována za vodu. Tekutiny zajišťující přenos tepla jako slané roztoky, oleje, chladicí prostředky jsou rovněž postaveny vodě na roveň. 2. Uvnitř pojištěné budovy se věcnou škodou v důsledku poškození vodou z vodovodního zařízení rozumí také poškození věci způsobené prasknutím nebo zamrznutím: a) přiváděcího a odpadního potrubí vodovodního systému, b) potrubí horkovodního nebo parního topení, klimatizačního zařízení, teplovodních čerpadel nebo solárního systému, c) potrubí sprinklerových a postřikových hasicích zařízení. Za potrubí ve smyslu odst. 2 písm. a),b),c) tohoto článku se nepovažují součásti topných kotlů, bojlerů, výměníků tepla a obdobných instalovaných zařízení.
a) válečných událostí, vnitřních nepokojů, stávek, terorismu nebo represívních zásahů státních orgánů, b) jaderné energie, c) úmyslu nebo hrubé nedbalosti pojištěného, jeho zástupce, osoby, kterou pojištěný pověřil péčí o pojištěné věci, nebo ostrahou místa pojištění, osoby pojištěnému blízké, nebo osoby žijící ve společné domácnosti s pojištěným. Článek 7 Škoda vzniklá z přerušení provozu 1.
Škodou vzniklou z přerušení provozu v důsledku věcné škody se rozumí ušlý provozní zisk a vynaložené dále trvající stálé náklady v pojištěném podniku, pokud tento zisk a tyto náklady nemohou být nahospodařeny v důsledku přerušení provozu během doby ručení (dále jen „provozní zisk“ a „stálé náklady“).
2.
Stálé náklady budou uhrazeny pouze tehdy, pokud jejich další vynakládání je z právního hlediska nutné nebo hospodářsky zdůvodnitelné, a pokud by bez přerušení provozu byly nahospodařeny.
3. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) vody při mytí nebo sprchování, vody z otevřených kohoutů, b) zpětného vystoupnutí odpadní vody z veřejného kanalizačního potrubí, c) pronikání spodní vody, působení vlhkosti a plísní, atmosférických srážek, d) vody ze sprinklerových a postřikových hasicích zařízení,
3
Pojistitel uzná další vynakládání nájemného a poplatků za pronájem jakožto ekonomicky zdůvodnitelné, jestliže dané platby byly skutečně odvedeny pronajímateli. Vyplácení mezd a platů zaměstnanců, stejně tak i provize a ostatní odměny smluvních zástupců, uzná pojistitel jakožto ekonomicky zdůvodněné, jestliže je to nutné k zachování budoucího provozu podniku. 3.
Odpisy z budov, zařízení a strojů budou nahrazeny pouze tehdy, pokud připadají na části pojištěného provozu, které nejsou poškozeny věcnou škodou.
4.
Při zjištění škody z přerušení provozu je třeba zohlednit všechny okolnosti, které by příznivě nebo nepříznivě ovlivnily chod a výsledky hospodaření během oceňovacího období, kdyby k přerušení provozu nedošlo.
5.
Ekonomické výhody, které vzniknou během doby ručení ( viz. článek 12 ) jako následek přerušení provozu, a rovněž které vyplynou po skončení přerušení provozu, se odpovídajícím způsobem započítají do výše pojistného plnění.
6. Provozní zisk dle odst. 1 je zisk z obratu vyráběného nebo obchodovaného zboží, popřípadě zisk z poskytovaných služeb. Nespadají sem zisky, které nesouvisejí s výrobním, obchodním nebo průmyslovým provozem, např. z finančních operací, obchodů s nemovitostmi. 7. Pojistitel neručí za škody přerušením provozu způsobené:
vzniklé
a) úředně nařízenými opatřeními omezujícími obnovu a provoz podniku, b) tím, že pojištěný nezajistí včas obnovu nebo opětné pořízení zničených, poškozených nebo ztracených věcí, např. z důvodu nedostatku finančních prostředků. 8. Mezi stálé náklady dle odst. 1 tohoto článku nepatří náklady, které již při přerušení provozu nenabíhají: a) náklady na suroviny, pomocné a provozní materiály a náklady za odebrané zboží či služby, pokud se nejedná o náklady vynaložené k udržování provozu nebo o nezbytné poplatky za odběr energie, daň z přidané hodnoty , spotřební daně, vývozní cla, c) přepravné a jiné poplatky za přepravu, pokud není tyto nutné platit na základě
přetrvávajících smluvních závazků bez ohledu na obrat zboží, d) pojistné závislé na obratu, licenční a vynálezecké poplatky závislé na obratu, e) náklady, které nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností, např. s kapitálovými obchody nebo obchody s nemovitostmi, f) majetkové sankce (pokuty, penále), které je pojištěný povinen uhradit v důsledku nesplnění nebo porušení svých závazků. Článek 8 Náhrada nákladů na zmírnění škody 1. Náklady, které pojištěný účelně vynaloží k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události z přerušení provozu (dále jen „náklady“), hradí pojistitel: a) pokud snižují rozsah povinnosti pojistitele plnit, b) pokud je pojištěný podle okolností mohl považovat za potřebné, ale pro jejich naléhavost si nemohl předem vyžádat souhlas pojistitele. V takovém případě musí být pojistitel neprodleně informován o učiněných opatřeních. 2. Pojistitel kromě důvodů stanovených zákonem nehradí náklady, pokud: a) po jejich vynaložení vznikne pojištěnému užitek přesahující pojištěný provozní zisk a stálé náklady, a to především po uplynutí doby ručení, b) spolu s pojistným plněním přesahují stanovenou pojistnou částku, resp. sjednaná maximální odškodnění, s výjimkou případu, kdy byly vynaloženy na pokyn pojistitele. 3. Náklady na zásah hasičů nebo jiných osob, které jsou povinny zasáhnout ve veřejném zájmu, pojistitel nehradí, pokud tyto zasahují ve veřejném zájmu. 4. Pokud je pojištěný v době pojistné události podpojištěn ve smyslu článku 14, sníží pojistitel náhradu nákladů na zmírnění škod ve stejném poměru jako pojistné plnění. To platí i pro náklady uvedené v odst.1 tohoto článku vynaložené na pokyn nebo se souhlasem pojistitele. Článek 9 Místo pojištění 4
Místem pojištění je budova, prostory nebo pozemek uvedený v pojistné smlouvě. V případě, kdy je v pojistné smlouvě sjednáno více míst pojištění, vztahuje se pojištění na všechna tato místa pojištění. Článek 10 Vznik pojištění 1. Pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy dnem následujícím po dni zaplacení prvého pojistného, není-li dohodnuto jinak. Při placení pojistného prostřednictvím peněžního ústavu nebo pošty je pro vznik pojištění rozhodující den připsání na účet pojistitele nebo den podání na poště při hotovostní platbě. Vyúčtování pojistného obdrží pojistník zároveň s pojistnou smlouvou. 2. Pojistník je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, a která je povinna platit pojistné. Osoba pojistníka a pojištěného nemusí být totožná, pojistník může pojistnou smlouvu uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Článek 11
5. Pojistitel i pojištěný má po každé pojistné události právo smlouvu písemně vypovědět do jednoho měsíce ode dne poskytnutí pojistného plnění nebo jeho odmítnutí. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne. 6. Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného. 7. Vedle důvodů uvedených v právních předpisech pojištění dále zaniká: a) ukončením činnosti pojištěného, b) zánikem věci sloužící provozu (např. její likvidací, ztrátou, úplným zničením) nebo skončením užívání věci sloužící provozu, c) pokud za jedno pojistné období bylo vyplaceno pojistné plnění do výše sjednané pojistné částky, d) pokud není zaplaceno pojistné do šesti měsíců od data sjednání pojištění, pojistná smlouva se ruší.
Změna a zánik pojištění 1. Pojištění se sjednává na dobu jednoho roku, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Je-li pojistná smlouva sjednána na dobu jednoho roku a není-li vypovězena nejpozději šest týdnů před jeho uplynutím, prodlužuje se o další rok. Je-li pojistné období kratší než jeden rok, končí pojistná smlouva uplynutím pojistného období. 2. Pojistné období je doba, na niž je pojištění sjednáno. Pokud bylo pojištění sjednáno na dobu jednoho roku a dochází k jeho prodloužení dle odst.1, je pojistným obdobím jeden rok. 3. Pokud pojistník nezaplatí následné pojistné do šesti měsíců od data splatnosti, pojištění zaniká. 4. Pojištění může každý z účastníků vypovědět do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy, výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne. V takovém případě má pojistitel právo na poměrnou část pojistného, odpovídající délce trvání pojištění.
8. Změn v pojistné smlouvě lze dosáhnout dohodou účastníků. Dohoda musí být učiněna písemně. Článek 12 Doba ručení 1. Doba ručení je v pojistné smlouvě sjednané období, do jehož konce pojistitel ručí za škodu vzniklou z přerušení provozu. Pokud škoda z přerušení provozu skončí dříve než sjednaná doba ručení (viz. čl. 12, odst. 3), ručí pojistitel za škodu z přerušení provozu jen do okamžiku, od kterého již škoda z přerušení provozu nevzniká. 2. Počátek doby ručení vzniká dnem vzniku věcné škody v důsledku nebezpečí, která jsou ujednána v pojistné smlouvě 3. Doba ručení činí nejdéle 12 měsíců. Článek 13 Pojistná částka 5
1. Pojistná částka vyjadřuje limit plnění a je nejvyšší hranicí plnění pojistitelem. Pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník. 2. Pojistná částka je shodná s pojistnou částkou pro movité věci v místě pojištění. Článek 14 Podpojištění, pojištění na první riziko 1. Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka nižší než pojistná hodnota pro pojištění movitých věcí, poskytne pojistitel pojistné plnění, které je k výši škody ve stejném poměru, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě pro pojištění movitých věcí. 2. Pojištění na první riziko se sjednává pro ostatní pojistné částky, pokud tak je v pojistné smlouvě ujednáno. Pojistné plnění v tomto případě poskytne pojistitel maximálně do výše pojistných částek stanovených pro příslušné položky. Ustanovení odstavce 1 nebude v tomto případě uplatněno. Článek 15 Výpočet pojistného, Pojistné je stanoveno pevnou finanční částkou nebo sazbou z pojistné částky.
Článek 17 Pojistné plnění 1. V případě vzniku pojistné události pojistitel uhradí maximálně škodu vzniklou přerušením provozu dle článku 7 a náklady dle článku 8. Limity plnění mohou být upraveny ve smluvních ujednáních. 2. Pokud byly ujednány i další pojistné částky dle čl. 14, poskytne pojistitel pojistné plnění maximálně do výše těchto sjednaných částek. Při vzniku pojistné události se sníží pojistná částka pro příslušnou položku a období o výši vyplaceného plnění. Výše pojistné částky může být na návrh pojistníka a proti doplacení pojistného upravena. Článek 18 Spoluúčast V pojistné smlouvě může být dohodnuto, že se pojištěný podílí na pojistném plnění pevně stanovenou částkou (dále jen spoluúčast). Spoluúčast sjednaná v pojistné smlouvě se odečítá od celkového pojistného plnění, tj. včetně nákladů ve smyslu čl. 8 těchto všeobecných pojistných podmínek.
Článek 16
Článek 19
Placení pojistného
Splatnost plnění
1. Pojistné se hradí ročně předem. Při sjednání pololetního nebo čtvrtletního placení se účtuje přirážka 3% resp. 5%. Při nezaplacení jedné splátky je pojistitel oprávněn žádat zaplacení pojistného za celé pojistné období včetně úroku z prodlení za každý den. 2. U smluv s dobou pojištění kratší než jeden rok bude za každý započatý měsíc pojištění účtováno 10% ročního pojistného. Od doby trvání pojištění v délce deseti měsíců bude účtováno plné roční pojistné. 3. Nastane-li pojistná událost v době, kdy je pojistník v prodlení s placením běžného pojistného, má pojistitel právo si částku odpovídající dlužnému pojistnému započíst na pojistné plnění.
Pojistné plnění je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit. Nemůže-li být šetření skončeno do 30 dnů potom, kdy se pojistitel dozvěděl o pojistné události z přerušení provozu, poskytne pojištěnému na jeho písemnou žádost přiměřenou zálohu, která bude započtena do celkového plnění. Článek 20 Povinnosti pojištěného 1. Pojištěný je po uzavření pojistné smlouvy, vedle povinností stanovených zákonem, povinen: a) dodržovat veškeré všeobecně závazné předpisy včetně bezpečnostních předpisů 6
b) c)
d) e)
uvedených ve smluvním ujednání a další povinnosti, které byly stanoveny v pojistné smlouvě, vést průběžně účetnictví, zajistit, aby inventury, bilance a výsledky hospodaření podniku za poslední tři účetní roky byly uloženy tak, aby v případě vzniku pojistné události nemohly být zničeny, poškozeny nebo ztraceny v souvislosti s věcnou škodou, neprodleně oznámit pojistiteli změnu způsobu nebo druhu podnikatelské činnosti, oznámit pojistiteli, že uzavřel další pojištění stejných položek na stejné riziko u jiného pojistitele, a sdělit jeho obchodní název a výši pojistné částky.
2. Pojištěný je dále povinen dbát, aby pojistná událost nenastala a provádět přiměřená opatření k jejímu odvrácení nebo ke zmírnění následků škody, která již nastala a vyžádat si k tomu pokyny pojistitele a postupovat v souladu s nimi. Pokud si pojištěný pro naléhavost opatření nemohl vyžádat souhlas pojistitele předem, musí ho neprodleně informovat o učiněných opatřeních. 3. V případě vzniku pojistné události je pojištěný povinen: a) neprodleně oznámit vznik pojistné události pojistiteli, b) neprodleně oznámit policii vznik pojistné události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu, c) neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí, pokud to není nutné k odvrácení nebo zmírnění následků škody nebo v rozporu s obecným zájmem, d) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným, veškerá šetření potřebná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu potřebné podklady a informace. Jedná se především o inventární knihy, účetní závěrky, bilance, výkazy zisků a ztrát, daňové doklady a všechny ostatní doklady vázající se k činnosti podniku v běžném obchodním roce a dále za tři předcházející roky. Článek 21 Oprávnění pojistitele Pojistitel je oprávněn pojistné plnění snížit úměrně závažnosti vědomého porušení
povinnosti pojištěného uvedených v článku 20, pokud toto porušení: a) mělo vliv na vznik nebo zvětšení následků pojistné události, b) znemožnilo předložení důkazů o tom, že ke vzniku škody došlo pojistnou událostí ve smyslu těchto pojistných podmínek. Článek 22 Expertní řízení 1. V případě pojistné události lze dohodnout, že výše pojistného plnění bude stanovena expertním řízením. 2. Pro expertní řízení platí: a) pojištěný i pojistitel jmenují experta do 15 dnů od ohlášení pojistné události pojistiteli a o jeho jmenování neprodleně uvědomí druhou stranu. Expert nesmí mít vůči straně, kterou byl jmenován, žádné obchodní ani pracovněprávní vztahy, případnou námitku proti jmenování experta musí druhá strana vznést před zahájením jeho činnosti. b) experti jmenovaní oběma stranami se ještě před zahájením své činnosti dohodnou na osobě třetího experta s hlasem rozhodujícím pro případ jejich neshody, c) oba experti jmenovaní zúčastněnými stranami zpracují nezávisle na sobě znalecký posudek o sporných otázkách, d) tento znalecký posudek předají oba experti zároveň pojištěnému a pojistiteli, v případě existence rozporů, předá pojistitel oba zpracované posudky určenému expertovi s hlasem rozhodujícím. Tento expert učiní rozhodnutí ve sporných otázkách a toto své rozhodnutí předá pojištěnému i pojistiteli. e) náklady svého experta hradí každá strana, náklady experta s hlasem rozhodujícím pak obě strany rovným dílem. 3. Provedeným řízením expertů nejsou dotčena práva a povinnosti pojištěného a pojistitele upravená právními předpisy.
Článek 23 Rozsah zjištění expertů Znalecký posudek musí, pokud se o tom po vzniku škody z přerušení provozu obě strany nedohodnou jinak, obsahovat především následující zjištění: 7
a) výpočet zisků a ztrát za předchozí obchodní rok a pro běžný rok až do začátku přerušení provozu, b) zda a jakým způsobem bylo při stanovení výše odškodnění z přerušení provozu přihlíženo k okolnostem, které mají vliv na povinnosti pojistitele plnit.
MF ČR dne 323/4064/1994.
7.4.1994
pod
č.
j.
Článek 24 Soupojištění - vedení 1. U pojištění, na jehož sjednání se podílí více pojistitelů (soupojistitelů), odpovídá za své závazky každý ze soupojistitelů v závislosti na velikosti svého podílu. 2. Ten ze soupojistitelů, který je v pojistné smlouvě stanoven jako vedoucí pojistitel, je oprávněn přijímat oznámení a projevy vůle pojistníka určené všem zúčastněným soupojistitelům. Článek 25 Závěrečná ustanovení 1. Od těchto všeobecných pojistných podmínek je možno se v pojistné smlouvě odchýlit jen v případech v nich uvedených, nebo jen ve prospěch pojištěného.
Schváleno Ministerstvem financí pod č.j. 321/84813/1998 dne 3.prosince 1998 s účinností od 1.ledna 1999
2. Eventuální přebytky pojistného využije pojistitel ke zvýhodnění pojištěných vykazujících dlouhodobě příznivý škodní průběh. 3. Pojistná smlouva, jejíž přílohu tvoří tyto všeobecné pojistné podmínky, se v otázkách účinnosti, výkladu a provádění řídí právem České republiky. To platí rovněž pro pojištěná rizika v zahraničí. Článek 26 Účinnost, přechodná ustanovení 1. Tyto pojistné podmínky nabývají účinnosti dne 1.1.1999. 2. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, řídí se práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených do 31.12.1998 všeobecnými pojistnými podmínkami pojištění podnikatelů pro případ přerušení provozu v důsledku požáru, úderu blesku, výbuchu a nárazu nebo zřícení letadla a následkem vybraných rizik schválených 8
